MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví
Specifika výživy těhotných žen Bakalářská práce
Brno 2009
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martina Martínková
Autor práce: Veronika Pernicová
Bibliografický záznam PERNICOVÁ, Veronika. Specifika výživy těhotných žen: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví, 2009. Vedoucí diplomové práce Mgr. Martina Martínková.
Anotace: Bakalářská práce pojednává o zdravé výživě žen v období těhotenství. Pro období těhotenství je důležitý správný příjem základních živin, vitaminů a minerálů. V teoretické části jsou zmíněny důležité zdroje těchto živin, vitaminů a minerálů a jejich optimální příjem v těhotenství. Dále je práce zaměřena na správné zásady stravování, potravinovou pyramidu, body mas index (BMI) a optimální váhový přírůstek v období těhotenství. Zmiňuje se o potravinách a nápojích, které jsou pro těhotenství vhodné a kterým potravinám a nápojům se v období těhotenství vyvarovat. Výzkumná část práce je založena na dotazníkovém šetření. Dotazník je zaměřen k získání informací o stravování a výživě těhotných žen.
Annotation: The bachelor diploma thesis deals with the healthy nourishment of women during pregnancy. During pregnancy it is necessary to obtain the right amount of basic nutrients, vitamins and minerals. In the theoretical part the important sources of these nutrients, vitamins and minerals are mentioned and the optimum amount which is necessary during pregnancy. The thesis is also focussed on the right eating principles, the pyramid of food, the mas index points and the optimum increase in weight during pregnancy. Foodstuffs and drinks suitable during pregnancy are also mentioned together with the foodstuffs and drinks which should be avoided during this period. The part concerning the research is based on a survey. The questionnaire focusses on obtaining information about eating and the nourishment of pregnant women. Klíčová slova: Výživa, těhotenství, zdravá strava, stravování, potravinová pyramida, jídelníček těhotných žen
Keywords: Nutrition, pregnancy, healthly food, board, food pyramid, menu of pregnant women
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a na základě odborné literatury a pramenů uvedených v seznamu literatury. Souhlasím, aby tato práce byla umístěna v knihovně PdF MU a byla zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 20. dubna 2009:
….…………………………… Veronika Pernicová
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucí práce Mgr. Martině Martínkové za obětavé a odborné vedení a ochotu při řešení mé bakalářské práce. Mé poděkování patří také Bc. Květoslavě Dofkové za cenné rady a připomínky při řešení praktické části bakalářské práce. Zároveň děkuji gynekologickému centru v Brně za umožnění provedení výzkumu.
Obsah 1
TĚHOTENSTVÍ ........................................................................................................... 8 1.1 1.2 1.3 1.4
2
ZMĚNY V ORGANISMU SOUVISEJÍCÍ S VÝŽIVOU ................................................................ 8 SPECIFIKA VÝŽIVY V PRVNÍM TRIMESTRU ........................................................................ 9 SPECIFIKA VÝŽIVY V DRUHÉM TRIMESTRU ....................................................................... 9 SPECIFIKA VÝŽIVY VE TŘETÍM TRIMESTRU ....................................................................... 9
ZÁKLAD SPRÁVNÉ VÝŽIVY V TĚHOTENSTVÍ .......................................................... 10 2.1 OBECNÉ ZÁSADY VÝŽIVY TĚHOTNÉ ŽENY ...................................................................... 10 2.2 POTRAVINOVÁ PYRAMIDA .............................................................................................. 11 2.2.1 První patro: Obiloviny, pečivo, rýže, těstoviny .................................................................. 13 2.2.2 Druhé patro: Ovoce a zelenina ........................................................................................... 13 2.2.3 Třetí patro: Mléko a mléčné výrobky, ryby, drůbež, luštěniny, vejce, maso bez viditelného tuku a ořechy .................................................................................................................................... 14 2.2.4 Čtvrté patro: Volné tuky, cukry a sůl ................................................................................. 16
3
VÁHOVÝ PŘÍRŮSTEK V TĚHOTENSTVÍ .................................................................... 16 3.1 3.2 3.3 3.4
OPTIMÁLNÍ VÁHOVÝ PŘÍRŮSTEK .................................................................................... 17 VÁHOVÝ PŘÍRŮSTEK V PRŮBĚHU TĚHOTENSTVÍ ............................................................. 18 RIZIKA SPOJENÁ S OBEZITOU ČI VYSOKÝM VÁHOVÝM PŘÍRŮSTKEM V TĚHOTENSTVÍ ... 18 RIZIKA SPOJENÁ S NÍZKOU TĚHOTENSKOU HMOTNOSTÍ A NEDOSTATEČNÝM VÁHOVÝM PŘÍRŮSTKEM ............................................................................................................................ 19 3.5 ENERGETICKÝ PŘÍJEM V TĚHOTENSTVÍ ........................................................................... 19
4
ZÁKLADNÍ SLOŽKY STRAVY ................................................................................... 19 4.1 BÍLKOVINY (PROTEINY) .................................................................................................. 20 4.1.1 4.1.2
Význam bílkovin v období těhotenství............................................................................... 20 Doporučená denní dávka bílkovin v těhotenství ................................................................ 20
4.2 CUKRY (SACHARIDY) ...................................................................................................... 21 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4
Význam cukrů v období těhotenství ................................................................................... 21 Doporučená denní dávka cukrů v těhotenství..................................................................... 21 Glykemický index .............................................................................................................. 22 Vláknina ............................................................................................................................. 22
4.3 TUKY (LIPIDY) ................................................................................................................. 23 4.3.1 4.3.2
Význam tuků v období těhotenství ..................................................................................... 23 Doporučená denní dávka .................................................................................................... 23
4.4 VITAMINY ....................................................................................................................... 24 4.4.1 4.4.2 4.4.3
Rozdělení vitaminů............................................................................................................. 24 Přehled hydrofilních vitaminů-jejich význam a zdroj ........................................................ 24 Přehled lipofilních vitaminů-jejich význam a zdroj ........................................................... 26
4.5 MINERÁLNÍ LÁTKY A STOPOVÉ PRVKY ........................................................................... 27 4.5.1 4.5.2
5
Přehled minerálních látek-jejich význam a zdroj ............................................................... 28 Přehled stopových prvků-jejich význam a zdroj ................................................................ 29
PITNÝ REŽIM TĚHOTNÉ ŽENY ................................................................................. 30 5.1 OPTIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ TEKUTIN V TĚHOTENSTVÍ ........................................................... 31 5.2 DŮSLEDKY NEDOSTATKU TEKUTIN................................................................................. 31 5.3 VHODNÉ NÁPOJE ............................................................................................................. 31 5.3.1 5.3.2 5.3.3
Voda ................................................................................................................................... 31 Čaje .................................................................................................................................... 31 Džusy a šťávy (nektary) ..................................................................................................... 32 5
5.4 MÉNĚ VHODNÉ NÁPOJE ................................................................................................... 32 5.4.1
Perlivé vody, mineralizované vody, colové nápoje, limonády ........................................... 32
5.5 MLÉKO ............................................................................................................................ 33 5.6 KÁVA A ALKOHOL ........................................................................................................... 33
6
PRAKTICKÁ ČÁST.................................................................................................... 35 6.1 STANOVENÍ CÍLŮ VÝZKUMU A HYPOTÉZ......................................................................... 35 6.2 ORGANIZACE VÝZKUMU ................................................................................................. 35 6.2.1 6.2.2
Charakteristika souboru a organizace ................................................................................. 35 Metoda výzkumu ................................................................................................................ 36
6.3 VÝSLEDKY VÝZKUMU ..................................................................................................... 37 6.4 DISKUSE .......................................................................................................................... 63 6.5 HODNOCENÍ HYPOTÉZ ..................................................................................................... 68
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 69 RESUMÉ........................................................................................................................... 70 SUMMARY ....................................................................................................................... 70 SEZNAM LITERATURY ..................................................................................................... 71 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 73 PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 74
6
Úvod Je vysoce pravděpodobné, že každá žena prožije období gravidity. Přirozeností každé ženy je touha být matkou. Je to období pro ženu náročné, zároveň však krásné a naplňující. Jedná se o období, které sebou přináší i různé změny v rámci životního stylu, včetně výživy. Ze dvou pohlavních buněk se během deseti lunárních měsíců vyvine života schopný jedinec. Výživa těhotné je jedním z faktorů, který ovlivňuje správný vývoj tohoto jedince. Je důležité, aby žena dbala na svoji výživu již v prekoncepčním období, tedy v době, kdy své těhotenství plánuje. V tomto období je významný přísun kvalitních a zdravých potravin. Například příjem kyseliny listové, v prekoncepční přípravě a v období raného těhotenství, je velmi důležitý pro organogenezi embrya, což potvrdily odborné studie. Z hlediska vývoje zdravého plodu je také nezbytné, aby ženy měly dostatek informací o negativních vlivech některých druhů potravin, případně jiných škodlivin jako je alkohol a nikotin. Při hodnocení výživy těhotných se vychází ze všeobecných zásad výživy pro těhotné ženy jako je konzumace pestré stravy, přiměřené navýšení energetického příjmu v těhotenství, střídmý přísun tuků, cukrů a sodíku. V období gravidity je velmi důležitý dostatečný příjem vitamínů, minerálů a vlákniny. Nejen v těhotenství by měla výživa zohledňovat kritéria potravinové pyramidy a pravidelnost stravy včetně doporučovaného energetického zastoupení jednotlivých denních jídel. Dodržování těchto zásad je důležitou prevencí jak pro zdraví matky, tak i pro její plod.
Praktická část zjišťuje jak k otázkám k těhotenství přistupují ženy v našem regionu. jak jejich postoj ovlivňuje jejich věk, vzdělání či četnost těhotenství. Výzkum zkoumá míru informovanosti gravidních žen v oblasti výživy, jaké důvody mají ženy pro změny stravovacích návyků a zda dodržují výživová doporučení pro nastávající matky.
7
1 Těhotenství Těhotenství trvá přibližně 40 týdnů a počítá se od prvního dne poslední menstruace, ačkoliv k početí došlo s největší pravděpodobností asi o dva týdny později. Těhotenství se dělí do tří částí, trimestrů (Mackonochieová, 2002). V prvním trimestru je navenek vidět jen málo, ale odehrávají se velmi důležité události. Plně se vytvoří orgány dítěte. V druhém trimestru, mezi 13. a 25. týdnem, začíná být viditelné zvětšené břicho a objevují se první pohyby plodu. V závěrečném trimestru plod roste a dozrává. Břicho se dále zvětšuje natolik, že posléze jsou obtížné i jednoduché úkony a pohodlný spánek v noci (Lees et al., 2002).
1.1
Změny v organismu související s výživou Vlivem některých hormonů (laktogen, prolaktin a další) vyplavovaných do krve
těhotné ženy dochází ke změnám v metabolismu. Tyto změny ovlivňují hladiny tří základních živin (cukry, tuky, bílkoviny), rychlost jejich zpracování, a také míru vstřebávání některých látek. Organismus matky tak zajišťuje vhodné prostředí pro vývoj plodu. Změny v metabolismu sacharidů v prvním trimestru způsobují zvyšování hladiny inzulinu. Jeho vlivem a vlivem dalších hormonů se zvyšuje tvorba tukových zásob. V pokročilém stádiu těhotenství jsou využívány jako zdroj energie. V průběhu gravidity také rostou tzv. plazmatické lipidy. Jedná se o cholesterol, triacylglycerol, fosfolipidy, volné mastné kyseliny a lipoproteiny. Všechny tyto látky jsou důležité pro vývoj plodu a tvorbu nových buněk. Bílkoviny představují nezbytné stavební kameny pro buňky lidského těla. Těhotenství vyžaduje jejich zvýšený přísun. Podílejí se na tvorbě nových buněk plodu, dělohy, placenty, prsou aj. V těhotenství dochází ke změnám v trávicím traktu, především vlivem hormonu progestronu. Ten ovlivňuje ochabování hladkého svalstva trávicího traktu, čím snižuje jeho pohyblivost. Mohou vznikat zažívací obtíže, jako je například porucha vyprazdňování střev (rozvoj zácpy). Ovlivněna je také pohyblivost žaludku, což společně s tlakem dělohy napomáhá k návratu žaludečního obsahu do jícnu a vede k tzv. pálení žáhy. Během prvních měsíců je pro těhotenství typická nevolnost a zvracení. Příčina není dodnes známá (Pokorná et al., 2008).
8
1.2
Specifika výživy v prvním trimestru V prvních třech měsících je plod nejzranitelnější. Právě teď je velmi důležité
vyhnout se jedům, jako jsou alkohol a nikotin. Na druhou stranu je embryo ještě malé. Žena potřebujete nyní asi jen o 100 kalorií denně víc než dřív. Důležité jsou však vitaminy, které ovlivňují dělení buněk, neboť v prvních dvanácti týdnech se vytváří všechny důležité orgány plodu. Významné pro první trimestr jsou vitaminy B6, B12 a kyselina listová. Její nedostatek může v prvních týdnech vést k tzv. defektu neurální trubice. Hormonální změny vedou u některých žen k nevolnosti, někdy se také mění chuť a čich. Nejlepší je jíst malé dávky vysoce hodnotných potravin: ořechy, ovoce, mléčné produkty (Grada-Vaříme pro miminka a malé děti [online] 2009).
1.3
Specifika výživy v druhém trimestru Druhý trimestr představuje nejvyrovnanější fázi těhotenství. Rostoucí plod
potřebuje více energie. Denně by žena měla přijmout o 300 kalorií navíc jako přídavek pro dítě. Důležité je rovněž zásobit organismus minerálními látkami, jako jsou vápník, železo a zinek. Ve druhém trimestru přibere žena průměrně asi 6 kilogramů. Tělo si ukládá tukové rezervy pro porod a kojení (Grada-Vaříme pro miminka a malé děti [online] 2009).
1.4
Specifika výživy ve třetím trimestru V tomto období je pro ženu vhodné konzumovat o 400 velmi kvalitních kalorií
více. Rostoucí dítě potřebuje celou řadu stavebních látek: bílkoviny, esenciální mastné kyseliny, minerální látky a vitaminy. Mnoho žen nyní musí zvládat pocity plnosti a pálení žáhy. Proto je lepší vyhnout se „velkým soustům“ a jíst raději více malých porcí v průběhu dne. Dostatek vitaminu C a omega–3 mastných kyselin posílí vaziva a zajistí jejich elasticitu při porodu (Grada-Vaříme pro miminka a malé děti [online] 2009). Průměrná hmotnost a délka plodu v jednotlivých měsících těhotenství podle Trče (2001) viz příloha číslo 1.
9
2 Základ správné výživy v těhotenství Správná výživa v období gravidity je lehce specifičtější než obecná výživová doporučení pro populaci, základ je však totožný (Pokorná et al., 2008). Během těhotenství, více než kdykoli jindy, je za potřebí, aby strava byla co nejpestřejší a nejvyváženější (Fenwicková, 2006). Jen tak tělo může získat vše, co potřebuje. Pestrý a vyvážený jídelníček zajišťuje tělu dostupnost všech potřebných živin v různých variantách. Z hlediska prevence různých onemocnění je nejednotvárnost jídelníčku velmi důležitá (Pokorná et al., 2008). Plod potřebuje ke svému růstu živné látky. Tyto základní živné látky jsou k němu přiváděny krví. Protože se dítě v matčině těle nevyživuje přímo a samo, ale čerpá tyto látky právě z matčiny krve, je potřebné, aby v ní byly obsaženy (Delahaye, 2006). „Správná, vhodná výživa spočívá ve vyváženém poměru mezi kvantitou a kvalitou (Čermáková, 2008, s. 62).“
2.1
Obecné zásady výživy těhotné ženy
Mezi obecné zásady výživy těhotné ženy patří (Čermáková, 2008, s. 62): 1. „Konzumace pestré stravy; 2. Navýšení energetického příjmu v těhotenství asi o 600 kJ; 3. Střídmý příjem tuků, především živočišného původu; 4. Dostatečný příjem vitaminů, minerálů a vlákniny – tj. zeleniny, ovoce a obilnin; 5. Střídmý příjem sacharózy; 6. Střídmý příjem sodíku, kuchyňské soli – především uzená jídla, uzeniny, konzervované potraviny; 7. Vyvarování se konzumace alkoholu; 8. Střídmá konzumace kofeinu“
10
MUDr. Zuzana Brázdová, DrSc. vytvořila desatero zásad zdravé výživy nejen pro těhotné ženy. 1. „Jezte pestře a rozmanitě. 2. Jezte hodně ovoce a zeleniny, hlavně syrové. 3. Vybírejte si stravu bohatou na obilninové výrobky. 4. Vyhýbejte se potravinám, které obsahují živočišné tuky a cholesterol. Dávejte přednost rostlinným olejům. 5. Buďte střídmí při konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. 6. Nedosolujte si hotové pokrmy, sůl a solené potraviny používejte jen zcela výjimečně. 7. Mějte denně v jídelníčku netučné či nízkotučné mléčné výrobky nebo mléko. 8. Jezte denně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží nebo rybí maso, luštěniny). 9. Pijte alespoň 1,5-2 litry tekutin denně. 10. Nepřejídejte se ani nehladovějte. Jezte tolik, aby vaše tělesná hmotnost byla stále přiměřená.“ (Brázdová, 2004)
2.2
Potravinová pyramida Potravinovou pyramidu České republiky, podle oficiálního doporučení
Ministerstva zdravotnictví České republiky, tvoří čtyři patra. Trojúhelníkový tvar pyramidy znázorňuje doporučené množství konzumovaných potravin v jednotlivých patrech. To znamená, čím nižší patro, tím více potravin z dané skupiny by měla těhotná žena denně sníst. V rámci jednotlivých skupin je třeba rozlišovat potraviny vhodnější a méně vhodné, které je dobré v období gravidity omezit (Pokorná et al., 2008).
11
Potravinová pyramida s doporučenými denními porcemi pro těhotné ženy podle Brázdové (2004).
V období těhotenství je vhodné rozdělit si denní množství potravy do více menších dávek (Trča, 2001). Intervaly mezi jídly se doporučují asi 3 - 4 hodiny, celkový denní příjem by žena měla rozdělit do 5 – 7 porcí (Čermáková, 2008). Bohatými jídly by měla být snídaně a oběd (Trča, 2001). Podrobnější rozdělení potravy v průběhu dne znázorňuje následující tabulka podle Trče (2001): Snídaně
Přesnídávka
Oběd
Svačina
Večeře
25% stravy
10% stravy
25% stravy
10% stravy
25% stravy
Podle Čermákové (2008) je podíl jednotlivých denních jídel následující: Snídaně s přesnídávkou by měla činit 30 % stravy, svačina 15 % stravy a večeře 25 % stravy.
12
2.2.1 První patro: Obiloviny, pečivo, rýže, těstoviny Základ potravinové pyramidy představují obiloviny – pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice, proso, tzv. pseudo obiloviny – pohanka, laskavec, merlík chilský (Pokorná et al., 2008). Pro těhotnou ženu je doporučeným denním příjmem těchto obilovin 3 – 6 porcí. Kdy jedna porce představuje například 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g), 1 miska ovesných vloček či müsli, apod. (Brázdová, 2004).
Varianty potravin základního výběru (Pokorná et al., 2008): Patří zde například celozrnné pečivo a těstoviny, rýže natural, müsli a ovesné vločky, pohanka či jáhlová kaše.
Varianty potravin u kterých příliš častá konzumace není vhodná (Pokorná et al., 2008): Jedná se o slané rohlíky, housky, ale i o sladké koblihy, koláče či buchty. Dále pak o pečivo z bílé mouky, knedlíky, müsli tyčinky v polevě.
2.2.2 Druhé patro: Ovoce a zelenina Ovoce Doporučenou denní dávkou ovoce jsou 2 – 4 porce (Brázdová, 2004). Jednu porci tvoří například sklenice neředěné ovocné šťávy, jedno jablko pomeranč či banán, miska jahod, borůvek či rybízu (Brázdová, 2004). Významnou složku ovoce představuje voda, až 70 – 80 %. Sacharidy, přítomné v ovoci, jsou zastoupeny 5 – 15%, obsah bílkovin i tuků je až na výjimky (avokádo, které ve 100g obsahuje až 23g tuků a téměř 2g bílkovin) zanedbatelný (Pokorná et al., 2008).
Zelenina Zeleninu je vhodné konzumovat ve 3 – 4 porcích za den. Jednu porci představuje například velká paprika, mrkev či dvě rajčata, miska čínského salátu či zelí, nebo půl talíře brambor (Brázdová, 2004).Obsah vody činí průměrně 80%. Množství tuků a sacharidů je v zelenině zanedbatelné (Pokorná et al., 2008).
13
Ovoce a zelenina jsou kvalitním zdrojem mnoha vitaminů. Jedná se především o vitamin C, vitaminy skupiny B a karotenoidy (Pokorná et al., 2008). Mohou obsahovat také draslík a zinek (Lees et al., 2002). Díky obsahu vitaminů mají ovoce a zelenina pro těhotné ženy význam také coby prevence nebo alternativa farmak u řady onemocnění. Důležitý je i obsah vlákniny a různých ochranných látek, především antioxidantů. Některé druhy zeleniny poskytují tělu velmi dobře využitelné množství vápníku (Pokorná et al., 2008). Při konzumaci velkého množství citrusových plodů by si měla žena dát pozor na případnou alergickou reakci. Druhy zeleniny by měla těhotná žena střídat a několikrát týdně zařadit tmavou zeleninu a luštěniny (Čermáková, 2008). Varianty potravin základního výběru (Pokorná et al., 2008): Jedná se především o čerstvé a různorodé ovoce. Velmi dobrá je také čerstvě vymačkaná šťáva z ovoce. Zelenina může být konzumována jako čerstvá, vařená v páře, dušená či zapékaná. Dobré je také jíst zeleninu kysanou či ve sladkokyselém nálevu. Varianty potravin u kterých příliš častá konzumace není vhodná (podle Pokorné, 2008): Méně vhodné je jíst ovoce kompotované či sušené (obzvláště namáčené v polově), marmelády, džemy nebo kupované džusy. Konzumace smažené zeleniny, jako jsou například hranolky, není pro těhotnou ženu vhodné. Stejně tak jako zelenina ve slaném nálevu či nakládaná v oleji.
2.2.3 Třetí patro: Mléko a mléčné výrobky, ryby, drůbež, luštěniny, vejce, maso bez viditelného tuku a ořechy Do třetího patra řadíme dvě skupiny potravin. Mléko a mléčné výrobky tvoří první skupinu. Ryby, drůbež, luštěniny, vejce, maso bez viditelného tuku a také ořechy tvoří skupinu druhou. Obě tyto skupiny jsou hlavním zdrojem kvalitnějších bílkovin. Toto patro je ale také neopomenutelné jako zdroj tuků (vysoce i méně biologicky hodnotných) a cholesterolu (Pokorná et al., 2008). Skupina mléka a mléčných výrobků: Podle potřeby je doporučováno konzumovat tyto potraviny v množství 2 – 3 porcí za den (Brázdová, 2004). Jedna porce odpovídá přibližně 250ml mléka, 200ml 14
kelímku jogurtu či 50g sýra (tj. asi tři plátky tvrdého sýra). Vhodnější je upřednostňovat spíše nízkotučné mléko a mléčné výrobky (Pokorná et al., 2008). Například polotučné mléko obsahuje stejné množství vápníku a vitaminů jako plnotučné, avšak mnohem méně tuků (Lees et al., 2002). Mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem bílkovin, tuku, vápníku (pro zdravé zuby a kosti) a vitaminů A, D a skupiny B (Lees et al., 2002). Výživově nejhodnotnější jsou zvláště kysané mléčné výrobky. Jemně vysrážené a částečně rozštěpené bílkoviny organismus lépe stráví a lépe využije vápník (Pokorná et al., 2008).
Varianty potravin základního výběru (Pokorná et al., 2008): Je vhodné konzumovat méně tučné mléko a mléčné výrobky. Polotučné mléko do cca 1,5g tuku/litr, jogurty do cca 4 % tuku, tvrdé sýry s obsahem tuku do cca 20g ve 100 gramech výrobku. Dále pak zakysané mléčné výrobky.
Varianty potravin u kterých příliš častá konzumace není vhodná (Pokorná et al., 2008): V těhotenství je méně vhodné tučné mléko a mléčné výrobky. Jedná se například o smetanu, šlehačku, plnotučné mléko, smetanové jogurty, plnotučné sýry, nízkotučné jogurty, jenž obsahují větší množství umělých sladidel, či tavené sýry, které mají větší množství fosforu snižujícího využitelnost vápníku v těle.
Skupina ryb, drůbeže, luštěnin, vajec, netučného masa a ořechů Tato skupina by měla být v jídelníčku zahrnuta přibližně v 1 – 3 porcích denně (Brázdová, 2004). Jedna porce odpovídá přibližně 80g ryb, drůbeže nebo masa, dvěma vejcím (především bílek) či 250ml misce luštěnin. Vzhledem k vysoké výživové hodnotě se přímo doporučuje týdně sníst asi 2 porce ryb a 4 vejce eventuelně výrobky z nich. Luštěniny poskytují dobrý zdroj bílkovin a vejce vysoce kvalitní. Kromě bílkovin dává maso organismu velmi dobře využitelné a důležité železo. Ryby jsou zdrojem jódu a luštěniny dodávají pro tělo nezbytnou vlákninu. I tato skupina je dobrým zdrojem vitaminů A, D a vitaminů skupiny B (Pokorná et al., 2008). „Množství konzumovaných porcí je nepřímo úměrné kvalitě bílkoviny ve zdroji. Čím kvalitnější bílkovina, tím méně může být porcí.“ (Pokorná et. al., 2008, s. 17)
15
Varianty potravin základního výběru (Pokorná et al., 2008): Ryby, drůbež, luštěniny, vejce, netučné maso je vhodné konzumovat dušené, vařené, vařené v páře či zapékané. Ořechy jsou bohaté na tuk, proto by měly být konzumovány v menším množství, jedná se například o lžíci ořechů či semínek. Maso by mělo být konzumováno bez viditelného tuku a vejce pouze vařené.
Varianty potravin u kterých příliš častá konzumace není vhodná (Pokorná et al., 2008): Nevhodná je konzumace pokrmů připravených smažením či pečením. Těhotná žena by měla omezit maso s viditelným tukem, vejce upravená na tuku, tvrdé tučné salámy, párky, klobásy, paštiky, lahůdkové saláty a také konzervované hotové pokrmy.
2.2.4 Čtvrté patro: Volné tuky, cukry a sůl Poslední patro představuje v potravinové pyramidě úplnou špičku. Jedná se maximálně o 2 porce denně. Jedna porce představuje 10g cukru nebo tuku (Brázdová, 2004). Konzumované množství závisí na celkové skladbě a množství tuků, olejů, cukrů či soli v jídelníčku již obsažených (Pokorná et al., 2008).
Varianty potravin u kterých příliš častá konzumace není vhodná (Pokorná et al., 2008): V období těhotenství by se žena měla vyvarovat slaným a sladkým pokrmům. Jako jsou například slané oříšky, chipsy, uzeniny, slané sýry, cukrovinky, zákusky, čokoládové tyčinky. Paštiky, škvarky, slanina, majonéza, tatarka, lahůdkové saláty, instantní polévky, šlehačky nejsou v těhotenství vhodné. Tyto druhy potravin by měla těhotná žena omezit na minimální množství.
3 Váhový přírůstek v těhotenství V těhotenství odpovídá fyziologický přírůstek růstu plodu, placenty, zvyšování objemu plodové vody a jiných tělních tekutin, zvětšování dělohy, prsou a částečně i vytvoření tukových zásob. V graviditě je přírůstek hmotnosti naprosto přirozený fyziologický proces. Proto by se těhotné ženy neměly snažit držet redukční diety a snižovat tak svou hmotnost. Neznamená to však přejídání a zvyšování energetického příjmu (Pokorná et al., 2008). 16
Důvody nárůstu tělesné hmotnosti během těhotenství (Pokorná et al., 2008): Důvod
Průměrný přírůstek hmotnosti [g]
Placenta
650
Plodová voda
800
Plod
3 200
Děloha
1 000
Prsy
500
Objem krve
1 500
Tuk
3 300
Celkem
3.1
10 950
Optimální váhový přírůstek Průměrný váhový přírůstek v těhotenství se u různých autorů liší, Fenwicková,
2006 uvádí váhový přírůstek od 10 do 12 kg. Pokorná et al., 2008 doporučuje nárůst hmotnosti o 11,5 až 16 kg. Podle Hronka, 2004 odhaduje evropské společenství žádoucí hmotností přírůstek na základě BMI před začátkem těhotenství. Pokud byla výchozí hmotnost optimální, je doporučený váhový přírůstek mezi 11, 5 až 16 kg, jestliže žena měla podváhu, měla by během těhotenství přibrat v rozmezí 12,5-18 kg. Pokud se vyskytovala nadváha či obezita, pak by se hmotnost měla s postupem těhotenství také zvyšovat, ovšem méně než v předchozích dvou případech, přibližně o 7,0-11, 5 kg. V případě očekávání dvojčat, je patrné, že hmotnostní přírůstek by měl být o něco vyšší – cca 16-20,5 kg. Přibývání hmotnosti by mělo probíhat plynule v průběhu celého období těhotenství. Zda byla hmotnost ženy v prekoncepčním období optimální určíme podle hodnot body mass indexu (BMI). BMI se vypočítá tak, že hmotnost před otěhotněním v kilogramech se vydělí výškou na druhou v metrech (Pokorná et al., 2008). BMI=hmotnost / výška2 [kg/m2]
Přehled doporučeného váhového přírůstku v těhotenství na základě BMI (Hronek, 2004):
17
Stav
Hodnota BMI před
Doporučený hmotností 2
těhotenstvím [kg/m ]
přírůstek [kg]
Podváha
Pod 19,9
12,5-18,0
Optimální hmotnost
20,0-25,9
11,4-16,0
Nadváha
Nad 25,9
7,0-11,5
3.2
Váhový přírůstek v průběhu těhotenství První trimestr: Pokud žena nezvrací, měl by její váhový přírůstek činit asi 1,2 kg, tj. 10% celkového váhového přírůstku během těhotenství.
Druhý trimestr: Očekávaný váhový přírůstek se rovná asi 5-7 kg, tj. 50-60% celkového váhového přírůstku v těhotenství (Fenwicková, 2006). Každý další týden zvýší žena svoji hmotnost přibližně o 0,3-0,5 kg (Pokorná et al., 2008).
Třetí trimestr: V průběhu posledních tří měsíců přibere žena přibližně 4 kg, tj. 30-40% celkového váhového přírůstku. Ke konci 32. týdne se váhový přírůstek začíná zpomalovat, přestože dítě rychle roste. V posledních dvou týdnech se může stát, že se váha nezmění nebo se dokonce sníží. Je to známka toho, že plod už dozrál (Fenwicková, 2006).
Váhový přírůstek během těhotenství v % (Mackonochieová, 2002): Důvod
Přírůstek v %
Dítě
39%
Krev
22%
Plodová voda
11%
Děloha
11%
Placenta
9%
Prsa
8%
3.3
Rizika spojená s obezitou či vysokým váhovým přírůstkem v těhotenství Jedná se o zvýšení krevního tlaku, preeklampsii, těhotenskou cukrovku, častější
výskyt zánětů žil. Dále pak vysoká porodní hmotnost plodu, která je spojena s větším rizikem při vybavování plodu (perinatální úmrtnost), větším výskytem obezity a diabetu u takových dětí (Brázdová, 1999). 18
3.4
Rizika spojená s nízkou těhotenskou hmotností a nedostatečným váhovým přírůstkem Zde jde hlavně o možný vznik předčasného porodu, nízkou porodní hmotnost,
zpomalený růst a vývoj plodu v děloze, potrat (Brázdová, 1999).
3.5
Energetický příjem v těhotenství Průměrná potřeba energie u netěhotné ženy činí 2000 kcal denně. V prvním
trimestru není nutné energetický příjem zvyšovat. Energetická potřeba na začátku těhotenství neroste, plod neklade v tomto období příliš velké nároky. V 2. a 3. trimestru se potřeba energie zvedá přibližně o 200-300 kcal (830-1250 kJ) denně. Pro představu: 300 kcal odpovídá například jednomu středně velkému jablku + jednomu bílému středně tučnému jogurtu + jednomu rohlíku. Rozhodně nejde o žádné rapidní navýšení příjmu potravy (Brázdová, 1999, Pokorná et al., 2008).
4 Základní složky stravy Aby tělo správně fungovalo, potřebuje všechny základní živiny. Jedná se tedy o bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy, minerální látky a dostatečné množství tekutin (Pokorná et al., 2008). Mezi těmito všemi základními živinami musí existovat správná rovnováha. Živiny přinášejí do organismu suroviny nezbytné k jeho udržování – to je případ nastávající maminky – a k jeho růstu – zde se jedná o dítě. Aby nedošlo k vážným zdravotním problémům, je nutné tyto základní živiny konzumovat (Delahaye, 2006). Základní složky stravy rozdělení, podle Müllerové, 2004: Makronutrienty (= nositelé energie)
PROTEINY, SACHARIDY, LIPIDY,
Mikronutrienty
MINERÁLY, VITAMINY
Seminutrienty
VLÁKNINA POTRAVY
Nenutriční komponenty stravy
PROBIOTIKA VODA
Doporučený energetický trojpoměr základních živin, podle Müllerové, 2004:
19
% celkového energetického příjmu Proteiny
12-15
Lipidy
do 30
Sacharidy
55-65
4.1
Bílkoviny (proteiny) Slovo protein je odvozeno ze starořečtiny a znamená „nejvýznamnější“. Proteiny
jsou tedy považovány za nejdůležitější složku potravy (Symons, 2003). Bílkoviny jsou materiálem nejen pro stavbu a neustálou obnovu buněk a tkání, ale i pro tvorbu trávicích šťáv, enzymů, hormonů a obranných látek. Zvláštní význam mají i pro výživu mozku. Ve stavech naprosté nouze, tzn. při dlouhodobém hladovění, poskytují tělu i energii (1 gram bílkovin má energetickou hodnotu 17kJ) (Pokorná et al., 2008).
4.1.1 Význam bílkovin v období těhotenství V těhotenství je přívod bílkovin nezbytný pro zajištění normálního růstu plodu, pro vývoj placenty, změny dělohy a prsů. Deficit příjmu proteinů v těhotenství se projeví u matky hypoproteinemií, nižší hmotností placenty, edémy a u plodu nízkou porodní hmotností, podobně jako při energetické podvýživě. Při zvýšeném příjmu bílkovin dochází k pozitivní dusíkové bilanci a současně ke zvýšenému příjmu tuků, protože většina zdrojů bílkovin živočišného původu obsahuje tzv. skrytý tuk (Hronek, 2004).
4.1.2 Doporučená denní dávka bílkovin v těhotenství Denní doporučená dávka bílkovin, tj. 0,8 – 1,0 g bílkovin na 1 kg optimální tělesné hmotnosti, poskytuje přibližně 10 –15% celkového energetického příjmu. Příjem bílkovin by se měl u těhotné ženy od druhé trimestru denně zvýšit až o 10 – 16 g (Pokorná et al., Hronek,2004). Pro představu: pro šedesátikilovou osobu, která by nejedla nic jiného, představuje necelých 400 g libového hovězího doporučenou denní dávku. Protože zpravidla ještě něco jiného jí, mělo by stačit denně 180 – 250 g masa (Barták, A. [online] 2009).
20
Z přijatých bílkovin matkou v těhotenství spotřebuje plod v průběhu prvního měsíce 9 g proteinů, později ve třetím měsíci se jedná o 9 g proteinů týdně a na konci těhotenství je to již 9 g proteinů denně (Delahaye, 2006).
Přibližné množství bílkovin v různých potravinách podle Pokorné et al. (2008) viz příloha číslo 2.
4.2
Cukry (sacharidy) Sacharidy, neboli cukry tvoří významnou součást potravy nejen těhotných žen.
Jsou významným zdrojem energie, neboť z 1 g sacharidů lidské tělo získá až 16 kJ (4 kcal) energie (MeDitorial s.r.o.[online] 2008). Podle výživových doporučení by nejméně 55 % denního příjmu energie mělo pocházet právě z různých zdrojů sacharidů – obilovin, cukru, ovoce, zeleniny a luštěnin (FOOD TODAY [online] 1999).
4.2.1 Význam cukrů v období těhotenství Ve studii, která byla prováděna ve Velké Británii, byl pozorován vliv příjmu živin u matek v časném a pozdním těhotenství na růst placenty a plodu. Z výsledků vyplynulo, že vysoký příjem sacharidů v časném těhotenství může potlačovat růst placenty zvláště v kombinaci s nízkým příjmem proteinů z mléčných výrobků v pozdním těhotenství (Hronek, 2004). Při nízkém příjmu sacharidů klesá pozornost, snižuje se duševní i tělesný výkon. Klesne-li hladina glukózy v krvi, dochází k prohloubení projevů únavy a v extremních případech se objevují příznaky hypoglykemického šoku (Hronek, 2004). Nadměrný příjem cukru v těhotenství je spojen s možnými riziky. Jedná se zejména o přílišný nárůst hmotnosti spojený s velkou zátěží kloubů a kostí. Zvýšené riziko onemocnění srdce a cév. Rozvoj diabetu 2. typu či porod dítěte s nízkou porodní hmotností (MeDitorial s.r.o.[online] 2008).
4.2.2 Doporučená denní dávka cukrů v těhotenství V českých doporučených dávkách z roku 1989 má netěhotná lehce pracující žena ve věku 19-34 přijímat 321g sacharidů denně. V období II trimestru těhotenství se denní potřeba sacharidů zvyšuje na 398 g (Hronek, 2004). 21
4.2.3 Glykemický index Běžná strava je často směsí různých sacharidů. Orientaci v typech sacharidových zdrojů usnadňuje tzv. glykemický index, jenž udává, jak rychle po konzumaci zvyšuje daná potravina hladinu cukru v krvi. Čím více a rychleji daná potravina zvýší hladinu glukózy v krvi, tím vyšší je hodnota glykemického indexu (Pokorná et al., 2008). Potraviny se dělí podle stupnice 0-100, při čemž hodnota 100 odpovídá účinkům glukosy nebo bílého chleba (FOOD TODAY [online] 2006). Potraviny s nízkým glykemickým indexem tělo déle tráví, zasytí nadlouho a udržují vyrovnanou hladinu cukru v krvi. V jídelníčku těhotné ženy by měly převažovat potraviny s glykemickým indexem pod hodnotu 55, tyto potraviny tělo déle tráví, zasytí nadlouho a udržují vyrovnanou hladinu cukru v krvi. Potravinám s vysokým glykemickým indexem tj. nad 70 by se měly těhotné ženy vyvarovat (Gylkemický index [online] 2009). Orientační hodnoty glykemického indexu podle Pokorné et al. (2008) viz příloha číslo 3.
4.2.4 Vláknina Vlákninou označujeme nestravitelné zbytky rostlinné potravy (Čermáková, 2008). Vyskytuje se v přirozené formě v zrninách, luštěninách, ovoci, zelenině aj. (Červená et al.,1994). V zažívacím traktu nedochází k natrávení vlákniny a tudíž není využita coby zdroj energie. Přesto je pro organismus důležitá. Mezi hlavní funkce vlákniny patří:
„Regulace vstřebávání sacharidů, tuků, cholesterolu;
Vazba žlučových kyselin na přechodu tenkého a tlustého střeva, vazba vody a tím zvětšení střevního obsahu;
Je potravou pro bakterie tlustého střeva (vláknina je prebiotikum – potrava pro probiotické bakterie), které ji fermentují na krátké mastné kyseliny, jež jsou zdrojem energie pro buňky tlustého střeva;
Současně zvětšuje obsah tlustého střeva, čímž se naředí toxické látky obsažené ve střevě;
V žaludku působí pocit sytosti;
Podporuje střevní peristaltiku;
Ve střevě působí proti zácpě a jejím komplikacím;
Funguje i jako prevence zubního kazu (Pokorná et al., 2008).“
22
Vláknina se může znehodnotit varem, proto by žena měla jíst ovoce a zeleninu pokud možno syrovou nebo spařenou (Symons, 2003). Doporučená denní dávka vlákniny činí 30 g (Čermáková, 2008). Přehled zdrojů vlákniny podle Pokorné et al. (2008) viz příloha číslo 4.
4.3
Tuky (lipidy) I přesto, že gram tuků obsahuje dvakrát více kalorií než bílkoviny nebo
sacharidy, jsou tuky potřebné (1g tuku poskytuje energii 37,7 kJ, tj. 9 kcal) (Lees et al., 2002). V pokrmu zjemňují chuťový prožitek, usnadňují žvýkání a polykání a vyvolávají pocit sytosti. Jsou nezbytné pro tvorbu a dobrou funkci buněčných membrán, specificky vyživují mozek a nervový systém. Bez tuku se v těle nedokážou vstřebávat, ukládat a tudíž ani využívat některé vitaminy (A, D, E, K a karoteny). Působí také i v zánětlivých reakcích a v krvi ovlivňující hladinu cholesterolu. Tuk tvoří obaly vnitřních orgánů, které jsou potřebné pro jejich mechanickou ochranu, mají také význam jako tepelná izolace. Lipoproteiny (kombinace tuků a proteinů) jsou důležitou součástí buněčných a mitochondriálních membrán a umožňují také transport lipidů krví. Téměř všechny orgány (mimo nervového systému) dokáží využívat mastné kyseliny z tuků (Pokorná et al., 2008, Hronek, 2004).
4.3.1 Význam tuků v období těhotenství Hlavní složku všech tuků představují mastné kyseliny. Vývoj plodu je spojen s potřebou esenciálních mastných kyselin, které mají význam pro normální nitroděložní vývoj, růst, vývoj mozku, ostrosti zraku. Nedostatek těchto kyselin zkracuje dobu těhotenství a snižuje porodní hmotnost novorozence. Vysoký příjem tuků je zdrojem nevyužité energie. V důsledku toho dochází ke zvýšenému ukládání tuků a ke vzniku obezity (Hronek, 2004).
4.3.2 Doporučená denní dávka Tuky
mají
obecně
pokrýt
maximálně
30%
energetického
příjmu.
Doporučovanou denní dávkou tuků v ČR pro těhotné ženy je 75g/d (Hronek, 2004).
23
4.4
Vitaminy Vitaminy jsou pro život nepostradatelné. Mají řadu důležitých funkcí. Pomáhají
regulovat stavbu a obnovu buněk, působí v řadě biochemických přeměn, díky kterým vzniká ze základních živin energie, ovlivňují obranyschopnost organismu a proces stárnutí. Některé vitaminy působí antioxidačně, tzn. že působí proti volným škodlivým radikálům (Čermáková, 2008, Pokorná et al., 2008). Zvláště v těhotenství by měla mít žena dostatečný přísun vitaminů. Je důležité dodržovat doporučený denní příjem vitaminů (Čermáková, 2008). Příliš mnoho vitaminů může ohrozit zdraví stejně jako jejich nedostatek (Symons, 2003). Tělo si nedokáže vitaminy samo vyrobit, proto jej musíme přijímat. Existuje však pár výjimek. Jedná se například o vitamin A, tělo si jej může vytvořit z provitaminu přijatého potravou (např. beta-karotenu), vitamin D, jehož produkce se spouští působením světla na kůži, vitamin K je tvořen střevní mikroflórou. Nejlépe vyvážené množství potřebných vitaminů získáme z pestré stravy a ze správně upravené potravy. Přílišným mechanickým a tepelným zpracováním potravin se snižuje obsah vitaminů (Pokorná et al., 2008).
4.4.1 Rozdělení vitaminů Podle Červené et al. (1994) dělíme vitaminy podle rozpustnosti na: 1. Vitaminy rozpustné ve vodě (hydrofilní vitaminy) Do této skupiny patří vitaminy skupiny B a vitamin C. Tělo si těchto vitaminů nevytváří přílišné zásoby, v těle vydrží maximálně pár týdnů. Jsou totiž z organismu společně s vodou pravidelně vylučovány. (Výjimku tvoří vitamin B12, jeho zásoby vystačí tělu až na 5 let). 2. Vitaminy rozpustné v tucích (lipofilní vitaminy) Jedná se o vitaminy A, D, E, K. jejich stálost v organismu je poněkud delší. Mohou zde setrvat měsíce až pár let. Jejich přítomnost je na jednu stranu pozitivní, na stranu druhou však mohou organismu někdy zatěžovat. Zvláště v těhotenství, při nadměrné konzumaci, mohou tyto vitaminy spíše škodit (Pokorná a kol.,2008).
4.4.2 Přehled hydrofilních vitaminů-jejich význam a zdroj
Vitamin B1 (thiamin)
24
Význam: Je nepostradatelný pro vývoj dítěte, především pro jeho oči a nervy. Zlepšuje zažívání a povzbuzuje žaludek a vnitřní orgány. Příznivě působí při únavě, zvýšené námaze či stresu. Jeho spotřeba stoupá v případě nakažlivé choroby. Denní doporučená dávka (dále jen DDD) v ČR pro těhotné ženy činí 1,5 mg (Delahaye, 2006, Pokorná et al., 2008, Hronek, 2004) Zdroj: Slupky obilnin, proto je vhodné konzumovat celozrnný chléb a neloupanou rýži, celá semena, oříšky, obilné klíčky, pivní kvasnice, luštěniny, brambory. Dále pak vepřové maso, ze vnitřností srdce, ledvinky. Ovoce (Delahaye, 2006, Stoppard, 2008).
Vitamin B2 (riboflavin)
Význam: Nezbytný ve chvíli oplodnění a prvních dnech vývoje embrya. Pomáhá spalovat cukry. Zabraňuje problémům s pokožkou. DDD v ČR pro těhotné ženy je 1,6 mg (Dalehaye, 2006, Pokorná et al., 2008, Hronek 2004). Zdroj: Pivní kvasnice, obilné klíčky, celozrnné výrobky, celá semena, listová zelenina, mléko, vejce, sýr (Delahaye, 2006, Stoppard, 2008).
Vitamin B3 (niacin)
Význam: Pomáhá při tvorbě nervových buněk. Chrání před infekcemi a krvácením z dásní (Delahaye, 2006). DDD v ČR je navrhována pro těhotné 18mg. Zdroj: Pivní kvasnice, obilné klíčky, celá semena, buráky, listová zelenina, vejce, ryby, ledvinky, mléko (Delahaye, 2006, Stoppard, 2008, Hronek, 2004).
Vitamin B6 (pyridoxin)
Význam: Pomáhá při zpracování tuků a mastných kyselin nutných k tvorbě protilátek. Spolu s železem, kyselinou listovou, kobalaminem a dalšími živinami je potřebný pro tvorbu červených krvinek. Jeho nedostatek vede k nervovým potížím a chudokrevnosti. DDD v těhotenství je přibližně 2,5 mg (Delahaye, 2006, Pokorná et al., 2008, Hronek, 2004). Zdroj: Obilné klíčky, pivní kvasnice, celozrnné výrobky, sojová mouka, droby, obilné klíčky, houby, brambory, banány, zelenina, luštěniny, med (Delahaye, 2006, Stoppard, 2008, Červená et al., 1994).
Vitamin B12 (kyanokobalamin)
Význam: Nezbytný pro tvorbu nervového systému dítěte. Nutný pro krvetvorbu a pro metabolismus bílkovin, sacharidů i tuků. DDD v ČR pro těhotné ženy činí 3,5 µg . problém nastává u veganů, kteří nekonzumují žádné živočišné produkty, které jsou hlavními zdroji kobalaminu (Delahaye, 2006, Pokorná et al., 2008).
25
Zdroj: Maso, droby, ryby, mléko, vajíčka, obilné klíčky, pivní kvasnice, celá semena (Delahaye, 2006, Stoppard, 2008).
Kyselina listová (B11)
Význam: Kyselina listová je nezbytná pro růst a dělení buněk. Klíčovou roli hraje při výrobě bílkovin, správném fungování kostní dřeně, ve které se tvoří krev. Brání malformacím neurální trubice, jako je například spina bifida (rozštěp páteře). Je důležitá pro správný vývoj centrálního nerovového systému dítěte. Nedostatek kyseliny listové může v počátcích těhotenství vést ke krvácení a následnému potratu, ke zpomalení růstu plodu v děloze, k malformacím plodu, především jeho nervové soustavy. Aby nedocházelo k možným vznikům malformací neurální trubice je důležité užívat denně 0,4 mg kyseliny listové v době před otěhotněním až do 12. týdne těhotenství (Delahaye, 2006, Brázdová, 1999). Hronek (2004) uvádí doporučenou denní dávku pro těhotné ženy 600 µg. Zdroj: zelenina (špenát, chřest, kapusta, brokolice, květák, zelený salát, pórek, řeřicha), ovoce (pomeranče, grapefruity, citrony, banány), ořechy, luštěniny, cereálie, vajíčka, pivní kvasnice (Brázdová, 1999).
Vitamin C (kyselina askorbová)
Význam: Vitamin C patří do skupiny antioxidantů. Jedná se o přírodní antibiotikum, které pomáhá tělu bojovat s infekcemi. Vitamin C je teplem ničen. Podporuje vstřebávání železa ve střevech. Podílí se na tvorbě zdravé placenty. Jeho hladina v mateřské krvi klesá během těhotenství, plod koncentruje vitamin C na úkor matky (hladina vitaminu C ve fetální krvi při porodu je 2 až 4 krát vyšší než v krvi matky). Denní doporučená dávka pro těhotné ženy je zvýšena na 110 mg (Brázdová, 1999, Symons, 2003, Dalehaye, 2006, Hronek 2004). Zdroj: Je obsažen ve všech citrusových plodech, cibuli, česneku, červených a zelených paprikách, bramborách, jahodách, šípkový sirup (Stoppard, 2006; Symons, 2003). Obsah vitaminu C v potravinách uvádí podle Trče (2001) tabulka viz příloze číslo 6.
4.4.3 Přehled lipofilních vitaminů-jejich význam a zdroj
Vitamin A (retinol)
Význam: Je potřebný pro zrak, růst kostí, vývoj plodu, činnost štítné žlázy. Nutný pro tvorbu zubní skloviny, vlasů a nehtů. Pomáhá vzdorovat nákazám. Protože se nevyužitý vitamin A ukládá v těle, je snadné se jím předávkovat. V těhotenství může nadbytečný 26
příjem způsobit různé vývojové poruchy plodu. Pro těhotné ženy v ČR činí DDD 0,8 mg (Delahaye, 2006, Pokorná et al., 2008, Hronek, 2004). Zdroj: Plnotučné mléko a výrobky z něj, čerstvé mléko, vaječný žloutek, ryby. Listová zelenina, především petržel, špenát, hlávkový salát, rajčata, červené papriky. Koncentrace vitaminu A v játrech je vysoká, proto je lepší se během těhotenství jim a paštikám vyhnout (Delahaye, 2006, Symons, 2003).
Vitamin D (kalciferol)
Význam: je nezbytný pro absorpci vápníku a jeho metabolismus. Je nezbytný při tvorbě pevné kostry dítěte. Organismus je schopný si vitamin D vyrobit sám, s přispěním slunečních paprsků, které aktivují provitamin vyskytující se v kůži. Nedostatek vede k osteomalacii a deformitám pánve během těhotenství. DDD pro těhotné ženy představuje 10 µg (Delahaye, 2006, Brázdová, 1999, Hronek, 2004). Zdroj: Mléko, máslo, vaječné žloutky, ryby, olej z tresčích jater (Delahaye, 2006).
Vitamin E
Význam: Nazývaný také vitamin plodnosti, zásobuje buňky kyslíkem a je důležitý i pro kůži. Je také dobrým antioxidantem. Působí také proti nežádoucím účinkům částic tzv. „zlého“ LDL cholesterolu. Zvyšuje funkci imunitního systému, prevence nádorových nemocí. DDD pro těhotné ženy činí 14 mg (Symons, 2003, Pokorná et al., 2008, Hronek 2004). Zdroj: Nejlepším zdrojem jsou dýňová semena, sojové boby, pšeničné klíčky, burské oříšky, máslo a vejce (Symons, 2003).
Vitamin K
Význam: Má naprosto zásadní vliv na srážlivost krve, aktivuje tvorbu srážecích faktorů. V těle je tvořen střevní mikroflórou. DDD pro těhotné ženy je 75 µg (Pokorná et al., 2008, Hronek, 2004). Zdroj: Tento vitamin je obsažen v kvasnicích, vejcích, sójových bobech, listové zelenině a květáku (Symons, 2003).
4.5
Minerální látky a stopové prvky Jedná se o integrující složky všech živých organismů. Nazýváme je bioelementy.
Minerální látky-sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor-jsou nezbytně nutné k zdravému životu. Stopové prvky (např. železo, jod, zinek), na rozdíl od minerálů, jsou potřebné jen ve stopovém množství, proto označení stopové. Jsou základními kameny enzymů a
27
chemických sloučeniny různě ovlivňujících biochemické pochody organismu. Jsou součástí zubů, kostí, vlasů a nehtů. Tělo si minerální látky a stopové prvky neumí vytvořit samo, proto je potřeba je dodávat ve stravě a tekutinách. Po celou dobu těhotenství se potřeba minerálních solí zvyšuje (Červená et al., 1994, Pokorná et al.,2008).
4.5.1 Přehled minerálních látek-jejich význam a zdroj
Sodík (Na)
Význam: Ovlivňuje hospodaření s vodou a významnou měrou může ovlivnit výši krevního tlaku. Také reguluje svalové kontrakce a podílí se na stimulaci duševní činnosti. Většinu přijímaného sodíku tvoří chlorid sodný-kuchyňská sůl. Nadbytek sodíku zvyšuje krevní tlak, zatěžuje ledviny. Nedostatek Na se projeví poruchami vodního režimu v těle, únavou, bolestí hlavy, depresemi, svalovými křeči. Doporučená denní maximální spotřeba do 2000 mg, což odpovídá cca 5 g soli (Pokorná et al., 2008, Červená et al., 1994). Zdroj: Sůl, chipsy, solené arašídy, drůbeží salám či nudlová polévka (Pokorná et al., 2008).
Draslík (K)
Význam: Draselné ionty jsou nezbytné pro metabolismus sacharidů a bílkovin. Jeho nedostatek může zhoršit dráždivost nervů a svalů, ovlivnit srdeční činnost, střevní peristaltiku , způsobuje únava a nespavost. Doporučená denní dávka se pohybuje okolo 2-3 gramů (Červená et al., 1994, Pokorná et al. 2008). Zdroj: sója, bílá fazole, vlašské ořechy, mandle, hrozinky, brambory, špenát, celozrnné obiloviny (Červená et al., 1994).
Vápník (Ca)
Význam: Vápník má v těle řadu funkcí. Podílí se na regulaci funkce nervů a svalů, na srdeční aktivitě, reguluje pH v krvi, společně s fosforem udržuje správné složení kostí a zubů. Zásoby vápníku v těle jsou velmi vysoké, až 1,2 kg. V období, kdy se tvoří kostra plodu, je vápník využit na jeho stavbu. 30g vápníku přechází během těhotenství do plodu. V průběhu druhé poloviny těhotenství se absorpce vápníku zvýší až dvakrát. Doporučená denní dávka pro těhotné ženy 1500mg (Pokorná et al., 2008, Brázdová, 1999, Hronek, 2004). Zdroj: Vyskytuje se prakticky ve všech potravinách. Některé zdroje jsou na vápník bohaté, jiné zastávají lepší využitelnost vápníku. Dobrými zdroji vápníku jsou mléko a 28
mléčné výrobky, košťálová zelenina, skořápkové ovoce, korýši, losos, brokolice, kadeřavá kapusta (Pokorná et al., 2008, Symons, 2003). Absorbce vápníku z různých zdrojů podle Pokorné et al. (2008) viz příloha číslo 6.
Hořčík (Mg)
Význam: Výrazně ovlivňuje činnost srdce, zlepšuje funkci stěny cév a snižuje aktivitu zánětlivých procesů, ovlivňuje metabolismus glukózy a její další využití, je nezbytný pro stavbu kostí. Hořčík je obsažen v mateřském mléce. Pokud chybí hořčík, tělo jej využívá z kostních zásob. Nedostatek hořčíku v těhotenství způsobuje křeče dolních končetin, dráždivou dělohu či se podílí na poruchách srážlivosti krve. Hořčík je vzhledem častým křečím nohou a „tvrdnutí břicha“ předepisován. Ke konci těhotenství je ovšem lepší užívání hořčíku omezit či jej úplně vysadit, mohl by totiž tlumit počáteční stahy. Doporučená denní dávka pro těhotné ženy odpovídá 400 mg (Pokorná et al., 2008, Čermáková, 2008, Hronek, 2004). Zdroj: Celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy (Pokorná et al., 2008).
Fosfor (P)
Význam: Fosfor se podílí na správné stavbě kostí a zubů. Je velmi významný pro využití energie. Konzumací potravin s bohatým obsahem fosforu dochází ke snižování využitelnosti vápníku, který je důležitý pro tvorbu či obnovu kostní tkáně. Doporučená denní dávka pro těhotné ženy činí 1 500 mg (Pokorná et al., 2008, Hronek, 2004). Zdroj: Tavený sýr, cola, vejce, mléko, maso (Pokorná et al., 2008).
4.5.2 Přehled stopových prvků-jejich význam a zdroj
Železo (Fe)
Význam: Dostatečný přísun železa je nutný pro tvorbu červených krvinek. Železo totiž představuje důležitou složku krevního barviva. Tím jak se zvyšuje objem krve a rostou děloha, placena i dítě, stoupá také množství potřebného železa. Dítě si bere z krve matky tolik železa, aby mělo dostatečné rezervy na prvních šest měsíců života. Nedostatek železa může být jednou z příčin anémie. Pokud žena trpí anémií, může být ohrožen správný vývoj plodu, zvyšuje se riziko potratu či předčasného porodu. Doporučenou denní dávkou je 20 mg (Pokorná et al., 2008, Symons, 2003, Hronek, 2004). Zdroj: Železo je lépe využitelné z živočišných zdrojů. Bohatým zdrojem je především maso, obzvláště „červené“ druhy mas. Absorpce železa z těchto potravin činí 20-30% ve srovnání s rostlinnými zdroji, zde absorbuje většinou pouze 5% železa. Vstřebávání 29
železa je potencována vitaminem C, živočišnými proteiny a některými organickými kyselinami (např. v ovoci). Červené maso, vnitřnosti, tmavě zelená listová zelenina,brokolice, kapusta, vejce, mořské řasy, pšeničné klíčky, sušené ovoce (Pokorná et al., 2008, Brázdová, 1999, Symons, 2004).
Jod (I)
Význam: Je součástí hormonů štítné žlázy. Tyto hormony ovlivňují správný fungování látkové výměny. Při nedostatečném příjmu jódu v těhotenství může docházet k potratům, nízké porodní hmotnosti, vyšší porodní úmrtnosti, vzniku novorozeneckého krestenismu. Nedostatečný příjem se může projevit na plodu již v 8.-10. týdnu těhotenství. Doporučenou denní dávkou je 230 µg (Brázdová, 1999, Pokorná et al., 2008, Hronek, 2004). Zdroj: Hlavním zdrojem tohoto prvku je sůl, většina výrobců ji obohacuje jódem (1 gram soli obsahuje asi 25 µg jodičnanů), takhle jodidovaná sůl se využívá při výrobě potravin. Mořské ryby a ostatní mořské plody představují bohatý zdroj přírodního jódu (Pokorná et al., 2008, Brázdová ,1999). Zinek (Zn) Význam: Je potřebný pro normální růst, vývoj plodu a placenty. Působí v metabolismu
bílkovin, ovlivňuje imunitní reakce i antioxidační ochranu. Nedostatek může způsobit intrauterinní retardaci růstu plodu. V těhotenství se hladina zinku snižuje. Pokud je nízký příjem, zvyšuje se vstřebávání, který je dostatečný potřebám matky. V ČR je doporučená denní dávka 14 mg (Brázdová, 1999, Pokorná et al., 2008, Hronek, 2004) Zdroj: Otruby, vajíčka, ořechy, cibule, korýši, slunečnicová semínka, obilné klíčky, hrubá mouka, maso, ryby a mořské plody (Stoppard, 2007, Brázdová, 1999).
5 Pitný režim těhotné ženy Význam vody v organismu je nezastupitelný. Lidské tělo je tvořeno z 50 – 60 % vodou (Pokorná et al., 2008). Voda jako základ tělesných tekutin transportuje živiny po celém těle, působí jako rozpouštědlo pro kyslík, je nosičem enzymů trávicího systému, odvádí odpadní produkty z těla a pomáhá při termoregulaci (Čermáková, 2008). Organismus vodu přijímá nápoji, potravou a malé množství se v těle tvoří i metabolismem živin. Největší podíl na odvádění vody mají ledviny (moč), dále také zažívací trakt (ve formě stolice), kůže (pot), játra (zde se jedná o páru) a mléčná žláza, která odvádí vodu obsaženou v mateřském mléce (Pokorná et al., 2008). 30
Těhotenství vyžaduje zvýšený příjem vody. Objem vody se v průběhu těhotenství zvětší průměrně o 6 litrů. Voda je potřebná pro plod, placentu, plodovou vodu, zvětšené cévní řečiště gravidní ženy (Pokorná et al., 2008).
5.1
Optimální množství tekutin v těhotenství Potřeba tekutin je velmi individuální. Příjem tekutin závisí na řadě vnějších a
vnitřních faktorů, jedná se například o teplotu okolního prostředí, intenzitu tělesné aktivity, zdravotní stav, tělesnou hmotnost a jiné. Obecně se doporučuje denně vypít 2 – 3 litry tekutin. Přesněji se jedná o 30 – 35 ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti. Nikdy by však denní spotřeba neměla klesnout pod 1,5 litru. Do příjmu tekutin můžeme zařadit nejen nápoje, ale i potraviny bohaté na vodu, jakými jsou například polévky, mléko, ovoce, zelenina (Pokorná et al., 2008, Čermáková, 2008).
5.2
Důsledky nedostatku tekutin Nedostatečný příjem tekutin může ohrožovat jak zdraví těhotné ženy, tak i
plodu. Nedostatečným přísunem vody dojde k dehydrataci organismu. Příjem tekutin může mít vliv na množství plodové vody (Pokorná et al., 2008).
5.3
Vhodné nápoje Ženám v období gravidity se doporučuje pít nápoje s nízkou kalorickou
hodnotou, tedy pramenitou vodu, bylinné nebo ovocné čaje, slabě mineralizované minerálky, čerstvé ovocné (mohou být i ředěné) a zeleninové šťávy (Čermáková, 2008).
5.3.1 Voda Základ pitného režimu by měla tvořit voda. Jedná se především o čistou vodu z veřejného vodovodu či vody balené (Pokorná et al., 2008). Vhodnou součástí každodenního příjmu tekutin jsou slabě mineralizované vody. Je v nich obsaženo 100 –500 mg rozpuštěných minerálních látek na 1 litr vody. Z hlediska gravidity je vhodné sledovat konkrétní obsah některých minerálních látek přítomných ve vodě a hlavně dusičnanů, což jsou látky ve vodě nežádoucí (Pokorná et al., 2008).
5.3.2 Čaje Čaje jsou vhodnou součástí pitného režimu, neměly by však představovat jeho základ. Rozlišujeme čaje pravé, nepravé, ovocné a bylinné. 31
Čaje pravé jsou vyráběny z lístků čajovníku čínského. Jejich nevýhodou, z hlediska těhotenství, je obsah kofeinu, který ovlivňuje nervový systém matky i plodu. Následujícím negativem je obsah tříslovin, které snižují vstřebávání železa. Výhodou jak pravých čajů, tak čajů nepravých, kam řadíme čaje ovocné a bylinné, je především obsah řady látek s antioxidačním účinkem. Negativem ovocných čajů může být vysoký podíl přídatných látek a organických kyselin. Bylinné čaje obsahují široké spektrum látek, jenž mohou rozličně ovlivňovat tělesné funkce. Z tohoto důvodu je důležité mezi těmito čaji pečlivě vybírat a volit tu směs, u které není prokázán škodlivý vliv jak na organismus plodu, tak i matky (Pokorná et al., 2008). Z nejběžnějších bylinných čajů jde především o meduňku, echinaceu, kopřivu, či mátu (Mikuladová, 2007). Léčivé bylinné čaje by měla těhotná žena pít jen při nemoci. Jednu bylinu by neměla pít déle než 1 nebo 2 týdny (Hofhanzlová, 2007).
5.3.3 Džusy a šťávy (nektary) Tyto nápoje jsou vyráběny z ovoce a zeleniny. V džusech by měl činit podíl ovocné a zeleninové složky minimálně 50%. Nejvhodnější jsou džusy 100%, v nichž je obsah ovoce či zeleniny nejvyšší a obsahují vyšší množství biologicky aktivních látek ve srovnání se slabšími ovocnými koncentráty (Pokorná et al., 2008). Ovocné a zeleninové nápoje, ať už koupené či čerstvě vylisované, obsahují vyšší obsah antioxidantů, kyseliny listové, minerálních látek a v některých případech i vlákniny (Pokorná et al., 2008). Například pomerančová šťáva obsahuje vitamin C, kyselinu listovou i menší množství vápníku. Jablečná šťáva je zase osvědčeným prostředkem proti nevolnosti (Symons, 2003).
5.4
Méně vhodné nápoje Mezi méně vhodné nápoje patří nápoje sycené oxidem uhličitým, minerální
vody, slazené minerální vody, káva a kofeinové nápoje a nápoje s chininem. Gravidní ženy by tyto nápoje měly konzumovat minimálně, nejlépe vůbec (Čermáková, 2008, Trča, 2001).
5.4.1 Perlivé vody, mineralizované vody, colové nápoje, limonády Perlivé vody, tedy vody s vyšším obsahem oxidu uhličitého by neměly být konzumovány každodenně. Oxid uhličitý může ovlivňovat pH v organismu a přispívat k
32
pálení žáhy či zvracení, zvyšuje také peristaltiku zažívacího traktu a tím může docházet k nedostatečnému natrávení potravy (Pokorná et al., 2008). Nevhodnými nápoji pro těhotnou ženu jsou mineralizované vody (pro jejich vysoký obsah soli) (Trča, 2001). Těhotné ženy by se měly úplně vyhnout slazeným minerálním vodám, colovým nápojům, limonádám, jenž průměrně obsahují 67 gramů na litr sacharidů, jejich součástí jsou umělá sladidla, barviva, konzervační látky a oxid uhličitý. V colových nápojích je obsažen kofein a kyselina fosforečná, ta negativně ovlivňuje využití vápníku v těle. Chinin, obsažený například v toniku, působí na děložní svalovinu a podporuje vznik kontrakcí (Pokorná et al., 2008).
5.5
Mléko I když je mléko bohatým zdrojem minerálních látek a vitaminů, není potřeba ho
konzumovat litry za den . Ve výjimečných případech může totiž dojít již v nitroděložním vývoji ke vzniku citlivosti na kravskou bílkovinu (Pokorná et al., 2008). Kotěšovec et. al. doporučuje těhotným ženám konzumovat ve třetím měsíci 2 400 g mléka za týden, ve 4. – 9. měsíci se množství mléka zvyšuje až na 4 200 g za týden (MeDitorial s.r.o.[online] 2008).
5.6
Káva a alkohol Kávu a alkohol nelze počítat do pitného režimu. Obzvláště v těhotenství by se
jim měla žena vyhnout . Kofein obsažený nejen v kávě působí přes placentu na fyziologické funkce plodu stejně tak jako u dospělé osoby (neklid, podráždění, bušení srdce) (Čermáková, 2008). Při pravidelné konzumaci kofeinu může dojít ke vzniku závislosti a také ke zvýšení krevního tlaku (Symons, 2003). I přesto, že žádná studie nepotvrdila teratogenní účinky kofeinu v období těhotenství, za zdraví škodlivou se považuje konzumace větší než 300 mg kofeinu (jedná se o 6 – 8 šálků kávy). V takovém případě může kofein příčinou nižší porodní hmotnosti (Pokorná et al., 2008). Podle Trče (2001) je dovoleno pít pouze jeden hrnek slabé černé kávy za den. Alkoholu by se gravidní žena měla vyvarovat po celou dobu těhotenství a samozřejmě i v době kojení. Nejrizikovější jsou první tři měsíce gravidity, kdy dochází k vývoji hlavních orgánů plodu (Lees et al., 2002). Veškerý alkohol, který žena 33
v těhotenství
požije,
se
přes
placentu
dostává
do
krevního
oběhu
dítěte
(Fenwicková,1998). Alkohol působí toxicky na plod, což vede k nepříznivým dopadům na vývoj plodu (Pokorná et al., 2008). I jedna propitá noc, především během prvních týdnů po oplodnění, může způsobit vrozené vývojové vady. Vývojovými vadami způsobenými následkem nadměrné konzumace alkoholu jsou mimo jiné nízká porodní hmotnost, zaostalost v růstu, nedostatečně vyvinutý mozek, a následkem toho duševní zaostalost, znetvořené orgány a končetiny (Symons, 2003).
34
6 Praktická část 6.1
Stanovení cílů výzkumu a hypotéz
Cíl 1: Zjistit důvody těhotných žen pro změnu stravovacích návyků. Zjistit do jaké míry tyto důvody ovlivní vzdělání, věk či četnost těhotenství.
Hypotéza č. 1: Důvodem ke změně stravovacích návyků u vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných žen bylo zdraví plodu, více než u žen se základním vzděláním, či vyučením. Hypotéza č. 2: U žen mladších 26-ti let došlo ke změně stravovacích návyků častěji, než u žen starších 26-ti let.
Cíl 2: Zjistit, které potraviny ženy v těhotenství preferují, v jaké úpravě a jak často tyto potraviny konzumují.
Hypotéza č. 3: Je více respondentek, které konzumují zeleninu denně, než těch které konzumují denně ovoce.
Hypotéza č. 4: Ženy žijící v sídlech do 10 000 obyvatel při nákupu potravin preferují cenu a trvanlivost výrobku více, než ženy žijící v sídle nad 10 000 obyvatel.
Hypotéza č. 5: Těhotné ženy, které žijí v sídlech do 10 000 obyvatel preferují bio výrobky méně než ženy, které žijí v sídlech nad 10 000 obyvatel.
6.2
Organizace výzkumu
6.2.1 Charakteristika souboru a organizace Před vlastním výzkumem byl kontaktován vedoucí gynekologického centra v sídle nad 100 tisíc obyvatel. Byl seznámen s účelem výzkumu, vlastním dotazníkem i způsobem, jak bude výzkum probíhat. Výzkum probíhal od listopadu do prosince roku 2008. Cílovou skupinou se staly těhotné ženy, bez rozdílů věků. Přesto, že se gynekologické centrum nachází v sídle nad 100 tisíc obyvatel dochází zde velké množství klientek z okolních měst či vesnic. Jejich výběr byl náhodný. Respondentky
35
obdržely dotazník s přiloženou obálkou, kterou zalepily a vhodily do připravené zapečetěné schránky. Vše tak, aby byla zajištěna anonymita respondentek. Celkem bylo rozdáno 70 dotazníků, ve schránkách bylo odevzdáno 60 dotazníků, návratnost tedy činí 85,71%. Takto vysoká návratnost je ovlivněna nejspíše tím, že vyplňování dotazníku psychologicky zkrátilo dobu čekání na vyšetření a díky vhazování vyplněných zalepených dotazníků do schránky při vstupu do ordinace byla zaručena anonymita respondentek.
6.2.2 Metoda výzkumu Výzkum byl prováděn pomocí dotazníků. Dotazník se skládá ze vstupní části a tří částí vlastního dotazníku. Otázky obsažené v dotazníku mají uzavřený strukturovaný charakter. Dvě otázky jsou typu polouzavřeného a čtyři otázky respondentka vyplní pomocí škálování. Vstupní část obsahuje seznámení s cílem dotazníku, jeho účelem, ujištění o naprosté anonymitě a pokyny pro vyplnění dotazníku. Závěr vstupní části představuje poděkování za vyplnění dotazníku a spolupráci na výzkumu. Dále je zde uvedeno jméno autora. První část dotazníku obsahuje identifikační údaje – věk, vzdělání a bydliště respondentů. Druhá část se skládá z otázek zjišťujících četnost těhotenství, stádium těhotenství, dále zjišťuje zda těhotenství má vliv na změnu stravovacích návyků, popřípadě motivaci ke změně stravování. V třetí části jsou obsaženy otázky týkající se konzumace potravin, jejich oblíbenosti a způsobu úpravy potravin. Dále pak zjištění jak často jednotlivé druhy potravin respondentky konzumují, zda přijímají nějaké doplňky stravy, či preferují bio výrobky a jaké je nejčastější kritérium při nákupu potravin. Dotazník obsahuje celkem 26 otázek. Předpokládaný čas na vyplnění dotazníku činil 10 minut. Na jednotlivé otázky ženy odpovídaly jednou možnou odpovědí. V případě, že bylo možno vybrat více odpovědí, byly na tuto možnost upozorněny. Úplné znění dotazníku je přiloženo v příloze č.7. Dotazníky byly vyhodnoceny pomocí počítačového programu Microsoft Office Excel. Jednotlivé otázky následně zpracovány do tabulek a výsledky znázorněny grafickou podobou. Pro zobrazení grafické podoby výsledků bylo použito několik druhů grafů v závislosti na druhu otázky a možných odpovědí.
36
6.3
Výsledky výzkumu
Otázka číslo 1: Váš věk Tabulka č. 1 –Věk respondentek
Méně než 18 let 19 až 25 let 26 až 30 let 31 až 35 let 36 a více let
Absolutní počet odpovědí 1 8 21 23 7
Četnost v % 1,67 13,33 35,00 38,33 11,67
60
100,00
Celkem počet odpovědí
Graf č. 1 - Věk respondentek 11,67%
1,67%
13,33%
35,00% 38,33%
Méně než 18 let
19 až 25 let
26 až 30 let
31 až 35 let
36 a více let
KOMENTÁŘ: Z celkového počtu 60 je věková skupina méně než 18 let zastoupena 1 respondentkou, tj.1,67%, ve věkové skupině 19 - 25 let je 8 respondentek, tj. 13,33%, věkovou skupinu 26 - 30 let zastupuje 21 žen, tj. 35%, ve věku 31 - 35 let je 23 respondentek, tedy 38,33%, ve věkové skupině 36 a více let odpovědělo 7 respondentek, což představuje 11,67%.
37
Otázka číslo 2: Vaše vzdělání Tabulka č. 2 – Vzdělání respondentek
Základní Vyučena Středoškolské Vysokoškolské
Absolutní počet odpovědí 2 13 24 21
Četnost v % 3,33 21,67 40,00 35,00
60
100,00
Celkem počet odpovědí
Graf č. 2 - Vzdělání respondentek 3,3% 21,7%
35,0%
40,0%
Základní
Vyučena
Středoškolské
Vysokoškolské
KOMENTÁŘ: Z celkového počtu 60 měly 2 respondentky základní vzdělání, tj. 3,33%, 13 respondentek je vyučeno, tj. 21, 67%, ukončené, případně probíhající středoškolské studium (ukončeno maturitou) má 24 respondentek, tj. 40,00%, výzkumu se účastnilo i 21 respondentek s probíhajícím, či ukončeným, vysokoškolským vzděláním, tj. 35%.
38
Otázka číslo 3: Bydliště Tabulka č. 3 – Bydliště respondentek
Vesnice Město (2-10 tisíc obyvatel) Maloměsto (10-100 tisíc obyvatel) Velkoměsto (nad 100 tisíc obyvatel) Celkem počet odpovědí
Absolutní počet odpovědí 15 8 4 33
Četnost v % 25,00 13,33 6,67 55,00
60
100,00
Graf č. 3 - Bydliště respondentek
25.0%
55.0% 13.3% 6.7% Vesnice Město (2-10 tisíc obyvatel) Maloměsto (10-100 tisíc obyvatel) Velkoměsto (nad 100 tisíc obyvatel)
KOMENTÁŘ: 15 respondentek žije na vesnici, tj. 25,00%, v městě od 2 000 do 10 000 obyvatel žije 8 respondentek, tedy 13,33%, 4 respondentky žijí v maloměstě, tj. 6,67%, polovina (33 žen) z celkového počtu respondentek žije ve velkoměstě, tj. 55% respondentek.
39
Otázka číslo 4: Jsem těhotná Tabulka č. 4 – Četnost těhotenství Absolutní počet odpovědí 27 23 4 3 3
Poprvé Podruhé Potřetí Počtvrté Popáté či více Celkem počet odpovědí
60
Četnost v % 45,00 38,33 6,67 5,00 5,00 100,00
Graf č. 4 - Četnost těhotenství
6.7%
5.0%
5.0% 45.0%
38.3%
Poprvé
Podruhé
Potřetí
Počtvrté
Popáté či více
KOMENTÁŘ: Téměř polovina respondentek (27žen) je těhotných poprvé, tj. 45%, druhým těhotenstvím prochází 23 respondentek, tedy 38,33%, 4 respondentky jsou těhotné potřetí, tj. 6,67%, čtvrté těhotenství prožívají 3 respondentky z celkového počtu, tedy 5%, stejný počet respondentek je těhotných popáté či více, tedy 5%.
40
Otázka číslo 5: V jakém trimestru těhotenství jste? Tabulka č. 5 – Stádium těhotenství u respondentek
1. trimestr (1.- 13. týden) 2. trimestr (14.- 26. týden) 3. trimestr (od 27. týdne do porodu)
Absolutní počet odpovědí 5 21 34
Celkem počet odpovědí
60
Četnost v % 8,33 35,00 56,67 100,00
Graf č. 5 - Stádium těhotenství u respondentek 8.33%
35.00%
56.67%
1. trimestr (1.- 13. týden) 2. trimestr (14.- 26. týden) 3. trimestr (od 27. týdne do porodu)
KOMENTÁŘ: Z celkového počtu respondentek je 5 žen v 1. trimestru těhotenství, tj. 8,33%, ve 2. trimestru se nachází 21 žen, tedy 35,00%,polovina žen (56,67%) z celkového počtu je ve 3. Trimestru, jedná se 34 žen.
41
Otázka číslo 6: Změnilo těhotenství Vaše stravovací návyky? Tabulka č. 6 – Změna stravovacích návyků v těhotenství Absolutní počet odpovědí 44 16 0
Ano Ne Nevím Celkem počet odpovědí
60
Četnost v % 73,33 26,67 0,00 100,00
Graf č. 6 - Změna stravovacích návyků v těhotenství
0.00% 26.67%
73.33%
Ano
Ne
Nevím
KOMENTÁŘ: Na otázku zda těhotenství změnilo stravovací návyky odpověděly více než dvě třetiny tj. 44 respondentek ano, jedná se tedy o 73,33%, 16-ti ženám, tj. 26,67% těhotenství stravovací návyky nezměnilo.
42
Otázka číslo 7: Pokud ano, kdy? Tabulka č. 7 – Období změny stravovacích návyků v důsledku těhotenství Počet odpovídajících respondentek 1. trimestr 2. trimestr 3. trimestr v době, kdy jsem těhotenství plánovala Celkem počet odpovědí
44 Absolutní počet odpovědí 28 6 3 7 44
Četnost v % 63,64 13,64 6,82 15,91 100,00
Graf č. 7 -Období změny stravovacích návyků v důsledku těhotenství
15.91% 6.82%
13.64%
63.64%
1. trimestr 2. trimestr 3. trimestr v době, kdy jsem těhotenství plánovala
KOMENTÁŘ: Z celkového počtu 44 žen, kterým se v těhotenství změnily stravovací návyky, uvedlo 28 žen změnu již v 1. trimestru, tj. 63,64%, u 6 žen došlo ke změně v 2. trimestru, tedy 13,64%, u 3 dotazovaných žen změna nastala ve 3. trimestru, tj. 6,28%, 7 žen z celkového počtu 44 změnilo stravovací návyky v období před otěhotněním, jedná se o 15,91%.
43
Otázka číslo 8: V případě, že těhotenství změnilo Vaše stravovací návyky. Jaká byla největší motivace pro změnu stravovacích návyků? Tabulka č. 8 – Motivace ke změně stravovacích návyků v těhotenství Počet odpovídajících respondentek
46 Absolutní počet Četnost v % vztahujících odpovědí se k počtu odpovědí
Zdraví vás Zdraví plodu Zdravotní potíže Váha Změna chuťových vjemů v těhotenství Jiné
14 38 8 2 19 3
16,67 45,24 9,52 2,38 22,62 3,57
Celkem počet odpovědí
84
100,00
Graf č. 8 - Motivace ke změně stravovacích návyků v těhotenství 3,6%
16,7%
22,6%
2,4% 9,5% Zdraví vás Zdravotní potíže Změna chuťových vjemů v těhotenství
45,2% Zdraví plodu Váha Jiné
KOMENTÁŘ: Na otázku odpovídalo 46 respondentek. K výběru měly více odpovědí. Největší motivací pro změnu stravovacích návyků bylo zdraví plodu, tuto možnost zvolilo 45,24% dotazovaných. Změna chuťových návyků byla motivací ke změně u 22,62% dotazovaných žen. 16,67% žen uvedlo, že největší motivací pro změnu stravovacích návyků bylo jejich zdraví. Změnu stravovacích návyků v důsledku zdravotních potíží volilo 9,52% respondentek. Pouze 2,38% žen uvedlo jako motivaci ke změně stravování strach z vysokého váhového přírůstku. 3,57% žen uvedlo jinou možnost, kterou však blíže neupřesnily. 44
Otázka číslo 9: Kolikrát denně jíte? Tabulka č. 9 – Konzumace potravin v průběhu dne Absolutní počet odpovědí 0 22 36 2
1 - 2 krát 3 - 4 krát 5 - 6 krát 6 - a vícekrát Celkem počet odpovědí
60
Četnost v % 0,00 36,67 60,00 3,33 100,00
Graf č. 9 - Konzumace potravin v průběhu dne
3.3%
0.0% 36.7%
60.0%
1 - 2 krát
3 - 4 krát
5 - 6 krát
6 - a vícekrát
KOMENTÁŘE: Z celkového počtu 60 respondentek žádná žena nejí pouze 1-2 krát denně, 22 respondentek jí 3 - 4 krát denně, tj. 36,67%, 5 - 6 krát denně jí přes polovinu respondentek, tedy 36, což představuje 60,00% dotazovaných, pouze 2 respondetky přijímají stravu 6 a vícekrát denně, tj.3,33%.
45
Otázka číslo 10: Jaké druhy pečiva nejčastěji jíte? Tabulka č.10 – Nejčastěji pojídané druhy pečiva v těhotenství
Celozrnné Bílé Kombinace těchto druhů Jiné
Absolutní počet odpovědí 15 8 37 0
Celkový počet odpovědí
60
Četnost v % 25,00 13,33 61,67 0,00 100,00
Graf č. 10 - Nejčastěji pojídané druhy pečiva v těhotenství
0.00% 25.00%
61.67%
13.33%
Celozrnné
Bílé
Kombinace těchto druhů
Jiné
KOMENTÁŘ: Z celkového počtu 60 respondentek konzumuje 15 žen nejčastěji celozrnné pečivo, tedy 25,00%, nejčastěji konzumuje bílé pečivo 8 respondentek, tj. 13,33%, více než polovina respondentek (61,67%) kombinuje tyto dva druhy pečiva, jedná se o 37 respondentek, jinou možnost uvedlo 0 respondentek.
46
Otázka číslo 11: Konzumujete v těhotenství luštěniny? Tabulka č. 11 – Konzumace luštěnin v těhotenství Absolutní počet odpovědí 40 20
Ano Ne Celkem počet odpovědí
Četnost v procentech 66,67 33,33
60
100,00
Graf č. 11 - Konzumace luštěnin v těhotenství
33.33%
66.67%
Ano
Ne
KOMENTÁŘ: Na otázku zda konzumují v těhotenství luštěniny odpovědělo 40 respondentek ano, jde tedy o 66,67%, ostatních 20 respondentek (33,33%) luštěniny v těhotenství nekonzumuje.
47
Otázka číslo 12: Jak často konzumujete zeleninu? Tabulka č.12 – Příjem zeleniny
Několikrát za den Denně 2-3krát týdně 1krát týdně Méně než 1 krát týdně Zeleninu nejím
Absolutní počet odpovědí 13 29 16 2 0 0
Celkem počet odpovědí
60
Četnost v % 21,67 48,33 26,67 3,33 0,00 0,00 100,00
Graf č. 12 - Příjem zeleniny 0.0%
0.0%
3.3%
21.7%
26.7%
48.3% Několikrát za den 2-3krát týdně Méně než 1krát týdně
Denně 1krát týdně Zeleninu nejím
KOMENTÁŘ: Z celkového počtu 60 respondentek konzumuje 13 žen zeleninu několikrát za den, tj. 21,67%, denně konzumuje zeleninu téměř polovina žen, tj. 29 48,33%, 16 respondentek (26,67%) jí zeleninu 2 - 3 krát týdně, jen 2 respondentky označilo možnost konzumace zeleniny 1 krát týdně, tj. 3, 33%. Žádná z dotazovaných neuvedla možnost konzumace zeleniny méně než 1 krát týdně či vůbec.
48
Otázka číslo 13: Na jakou zeleninu máte v současné době nejčastěji chuť? Tabulka č. 13 - Oblíbenost jednotlivých druhů zeleniny Počet získaných bodů 313 326 392 177 272 215 282 60
Listová zelenina Kořenová zelenina Plodová zelenina Lusková zelenina Košťálová zelenina Cibulová zelenina Brambory Jiné Celkem počet odpovědí
2037
Četnost v % 15,37 16,00 19,24 8,69 13,35 10,55 13,84 2,95 100,00
Graf č. 13 - Oblíbenost jednotlivých druhů zeleniny 20.00 15.00 % 10.00 5.00 0.00 Listová zelenina Lusková zelenina Brambory
Kořenová zelenina Košťálová zelenina Jiné
Plodová zelenina Cibulová zelenina
KOMENTÁŘ: V této otázce odpovídaly respondentky na oblíbenost jednotlivých druhů zeleniny. Nejvíce získaných bodů získala plodová zelenina, jedná se o 392 bodů, tedy 19,24%, 16,00% získala kořenová zelenina (326 bodů), listová zelenina s 313 body byla označena v 15,37%, téměř stejnou hodnotu získala košťálová zelenina (272 bodů, 13,35%) a brambory (282 bodů, 13,84%), méně oblíbenou se stala cibulová zelenina (215 bodů, 10,55%), lusková zelenina (177 bodů, 8,69%). 2,95% (60 bodů) uvedlo jako nejméně oblíbenou jinou možnost, blíže ji však žádná z respondentek nespecifikovala. 49
Otázka číslo 14: Zeleninu konzumujete nejčastěji Tabulka č. 14 – Podoba konzumované zeleniny Absolutní počet odpovědí 42 1 0 7 9 0
Syrová Smažená Upravená v páře Dušená Vařená Jiná Celkem počet odpovědí
Četnost v % 71,19 1,69 0,00 11,86 15,25 0,00
59
100,00
Graf č. 14 - Podoba konzumované zeleniny 15.3%
0.0%
11.9%
0.0% 1.7%
71.2%
Syrová
Smažená
Upravená v páře
Dušená
Vařená
Jiná
KOMENTÁŘ: Na otázku jak nejčastěji konzumují těhotné ženy zeleninu odpovědělo 59 respondentek. Z tohoto počtu, více než polovina, což je 42 respondentek, označilo možnost "syrovou", tj. 71,19%, 1 respondentka (1,69%) konzumuje zeleninu nejčastěji smaženou. Dušenou zeleninu konzumuje 7 respondentek, což odpovídá 11,86%, 9 respondentek, tedy 15,25% konzumuje nejčastěji zeleninu vařenou. Odpověď "upravenou v páře" a "jiné" nebylo označeno žádnou odpovídající účastnicí.
50
Otázka číslo 15: Jak často konzumujete ovoce?
Tabulka č. 15 – Konzumace ovoce
Několikrát za den Denně 2-3krát týdně 1krát týdně Méně než 1krát týdně Ovoce nejím
Absolutní počet odpovědí 31 18 10 0 0 0
Celkem počet odpovědí
Četnost v % 52,54 30,51 16,95 0,00 0,00 0,00
59
100,00
Graf č. 15 - Konzumace ovoce 0.00%
0.00% 0.00%
16.95%
52.54% 30.51%
Několikrát za den 1krát týdně
Denně Méně než 1krát týdně
2-3krát týdně Ovoce nejím
KOMENTÁŘE: Z celkového počtu 59 respondentek konzumuje 31 žen ovoce několikrát za den, jedná se o 52,54%, denně jí ovoce 18 žen (30, 51%), 10 žen (16,95%) konzumuje ovoce 2 - 3 krát týdně. Možnosti "1 krát týdně", "méně než 1 krát týdně" či "ovoce nejím" neoznačila žádná z respondentek.
51
Otázka číslo 16: Na jaké ovoce máte v současné době chuť? Tabulka č. 16 – Oblíbené druhy ovoce v těhotenství Počet odpovídajících respondentek
60 Počet získaných bodů
Tropické ovoce Jádroviny Peckoviny Skořápkoviny Drobné ovoce Jiné Celkem počet odpovědí
313 285 202 154 195 63 1212
Četnost v % vztahujících se k počtu odpovědí 25,83 23,51 16,67 12,71 16,09 5,20 100,00
Graf č. 16 - Oblíbené druhy ovoce v těhotenství 30.00 25.00 20.00 % 15.00 10.00 5.00 0.00 Tropické ovoce Skořápkoviny
Jádroviny Drobné ovoce
Peckoviny Jiné
KOMENTÁŘ: Na otázku "Na jaké ovoce máte v současné době chuť?" označilo 25,83% respondentek tropické ovoce, tato položka získala 313 bodů. O pár bodů méně, přesněji 285, tedy 23,51% zvolily respondentky jádroviny. Téměř stejný počet bodů získaly peckoviny (202 bodů, tj. 16,67%) a drobné ovoce (195 bodů, tj. 16,09%). Skořápkoviny získaly 12,71% tedy 154 bodů. 5,20% žen uvedlo jinou možnost, kterou však blíže nespecifikovaly.
52
Otázka číslo 17: Jaký druh masa v těhotenství nejčastěji konzumujete? Tabulka č. 17 – Nejčastěji konzumovaný druh masa v těhotenství Absolutní počet odpovědí 35 13 3 0 0 8 1 0
Drůbeží Vepřové Hovězí Jehněčí Králičí Rybí Mořské plody Vegetariánka Celkem počet odpovědí
60
Četnost v % 58,33 21,67 5,00 0,00 0,00 13,33 1,67 0,00 100,00
Graf č. 17 - Nejčastěji konzumovaný druh masa v těhotenství 60.00 50.00 40.00 % 30.00 20.00 10.00 0.00 Drůbeží Jehněčí Mořské plody
Vepřové Králičí Vegetariánka
Hovězí Rybí
KOMENTÁŘ: Nejčastěji konzumovaným druhem masa v těhotenství se na základě odpovědí respondentek stalo maso drůbeží, jej označilo 35 těhotných žen, tj. 58,33%, vepřové maso nejčastěji konzumuje 13 dotazovaných žen (21,67%), hovězí maso pak 3 respondentky (5,00%), 8 žen (13,33) konzumuje ryby, mořské plody pak 1 respondentka. Jehněčí a králičí maso nekonzumuje žádná z dotazovaných. Žádná z respondentek není vegetariánka.
53
Otázka číslo 18: V jaké podobě konzumujete maso?
Tabulka č. 18 – Podoba konzumovaného masa Absolutní počet odpovědí 18 19 7 2 5 0 9
Pečené Dušené Vařené Grilovan Smažené Syrové Restované Celkem počet odpovědí
60
Četnost v % 30,00 31,67 11,67 3,33 8,33 0,00 15,00 100,00
Graf č. 18 - Podoba konzumovaného masa 35.00 30.00 25.00 20.00 % 15.00 10.00 5.00 0.00 Pečené Smažené
Dušené Syrové
Vařené Restované
Grilované
KOMENTÁŘ: Na otázku "v jaké podobě konzumujete maso" odpověděly účastnice výzkumu takto: 18 žen konzumuje maso pečené, tj. 30,00%, dušené maso konzumuje 19 žen (31,67%), maso vařené pak 7 žen (11,67%), grilované maso konzumují 2 ženy, tj. 3,33%, 5 žen (8,33%) jí pak maso smažené a 9 žen, tj. 15,00% jí maso upravené restováním. Maso v syrové podobě nekonzumuje žádná z dotazovaných.
54
Otázka číslo 19: Jak často jíte maso?
Tabulka č. 19 – Konzumace masa
Několikrát denně Denně 2-3 krát týdně 1 krát týdně Méně něž než 1krát týdně Celkem počet odpovědí
Absolutní počet odpovědí 1 22 30 6 1 60
Četnost v % 1,67 36,67 50,00 10,00 1,67 100,00
Graf č. 19 - Konzumace masa 50.00 45.00 40.00 35.00 30.00 % 25.00 20.00 15.00 10.00 5.00 0.00 Několikrát denně 2-3 krát týdně Méně něž než 1krát týdně
Denně 1 krát týdně
KOMENTÁŘ: Jak často konzumují těhotné ženy maso odpovídalo 60 žen takto: 1 respondentka konzumuje maso několikrát denně (1,67%), 36,67% žen konzumuje maso denně (22 respondentek), 2 - 3 krát týdně konzumuje 50,00%(30) žen z celkového počtu dotazovaných, 1 krát týdně pak konzumuje maso 6 respondentek (10,00%), méně než jednou týdně pak 1 respondentka (1,67%).
55
Otázka číslo 20: Konzumujete v těhotenství mléčné výrobky?
Tabulka č. 20 – Konzumace mléčných výrobků Absolutní počet odpovědí 57 3
Ano Ne Celkem počet odpovědí
60
Četnost v % 95,00 5,00 100,00
Graf č. 20 - Konzumace mléčných výrobků 5.00%
95.00% Ano
Ne
KOMENTÁŘ: Převážná většina respondentek na tuto otázku odpověděla kladně, jedná se o 57 respondenetek, to představuje 95,00% z celkového počtu, pouze 3 respondentky, tj. 5%, mléčné výrobky v těhotenství nekonzumují.
56
Otázka číslo 21: Pokud konzumujete mléčné výrobky, jak často?
Tabulka č.21 – Konzumace mléčných výrobků konzumace mléčných výrobků (%) Nejím Mléko Jogurty Tavené sýry Přírodní sýry Tvaroh
8,77 1,75 12,28 16,07 14,29
Méně než 1x 1x týdně týdně) 10,53 1,75 21,05 21,43 35,71
2-3x týdně Denně
12,28 19,30 17,54 25,00 35,71
19,30 28,07 28,07 26,79 14,29
Několikrát denně
26,32 45,61 19,30 10,71 0,00
22,81 3,51 0,00 0,00 0,00
Graf č. 21 - Konzumace mléčných výrobků 50.00 45.00 40.00
Nejím
35.00
Méně než 1x týdně)
30.00 1x týdně
% 25.00
2-3x týdně
20.00 15.00
Denně
10.00
Několikrát denně
5.00 0.00 Mléko Jogurty Tavené Přírodní Tvaroh sýry sýry KOMENTÁŘ: Z celkového počtu 60 respondentek odpovídalo na konzumaci jednotnotlivé druhy nápojů takto: mléko konzumuje 26,32% dotazovaných žen denně, 22,81% několikrát denně, 2 - 3 krát týdně pije mléko 19,30 % respondentek, téměř stejné procento respondentek konzumuje mléko méně než 1krát týdně (10,53%) či 1 krát týdně(12,28%), 8,77% dotazových žen mléko nepije vůbec. Jogurty konzumují ženy nejčastěji denně a to ve 45,61%. Tavené sýry ve 28,07% konzumují ženy 2-3 krát týdně, ve 21,05% pak méně než 1 krát týdně. 26,79% dotazovaných konzumuje přírodní sýry 2-3 krát týdně, 16,07% tyto druhy sýrů nejí. Tvaroh konzumují ženy nejčastěji 1 krát či méně než 1 krát za týden, v obou případech po 35,71%, 0% dotazovaných nekonzumuje tvaroh denně či vícekrát za den. 14,29% žen konzumuje tvaroh 2-3 krát týdně, stejné procento tvaroh vůbec nejí (tedy 14,29%).
57
Otázka číslo 22: Jaké množství tekutin denně vypijete?
Tabulka č. 22 – Množství vypitých tekutin za den Absolutní počet odpovědí 0 1 14 27 7 11
Do 0,5 l 0,5 - 1 l 1 - 1,5 l 1,5 - 2 l 2,5 - 3 l Nad 3 l Celkem počet odpovědí
60
Četnost v % 0,00 1,67 23,33 45,00 11,67 18,33 100,00
Graf č. 22 - Množství vypitých tekutin za den 45.00 40.00
%
35.00
Do 0,5 l
30.00
0,5 - 1 l
25.00
1 - 1,5 l
20.00
1,5 - 2 l
15.00
2,5 - 3 l
10.00
Nad 3 l
5.00 0.00
KOMENTÁŘ: Možnost méně než 0,5 l vypitých tekutin za den neoznačila žádná z dotazovaných respondentek, 1 respondentka ( 1,67%) vypije za den 0,5 - 1 l tekutin, 1 1,5 l za den vypije 14 žen, tj. 23,33%, téměř polovina 27 dotazovaných žen (45,00%) denně vypije 1,5 - 2 l, množství tekutin 2,5 - 3 l za den vypije 7 respondentek (11,67%), za den vypije 11 žen, tj. 18,33%, více než 3 l tekutin.
58
Otázka číslo 23: Jak často jednotlivé druhy nápojů konzumujete?
Tabulka č. 23 – Konzumace jednotlivých druhů nápojů Konzumace jednotlivých druhů nápojů (%)
Voda Ovocné čaje Bylinné čaje Limonády kolové nápoje Káva Džusy
a
Nepiji
Méně než 1x 1x týdně týdně
2-3x týdně Denně
Několikrát denně
3,33 10,00 25,00
3,33 16,67 13,33
1,67 13,33 20,00
1,67 13,33 16,67
45,00
35,00
5,00
8,33
5,00
1,67
40,00 8,33
16,67 30,00
3,33 20,00
15,00 31,67
21,67 10,00
3,33 0,00
31,67 58,33 30,00 16,67 18,33 6,67
Graf č. 23 - Konzumace jednotlivých druhů nápojů
60.00
50.00 Nepiji 40.00 Méně než 1x týdně 1x týdně
% 30.00
2-3x týdně 20.00
Denně
10.00
Několikrát denně
0.00 Voda
Ovocné Bylinné Limonád čaje čaje ya kolové nápoje
Káva
Džusy
KOMENTÁŘ: Respondetnky, na otázku jak často jednotlivé druhy nápojů konzumují, pomocí škálování volily četnost konzumace jednotlivých druhů nápojů.
59
Vodu pije 58,33% dotazovaných několikrát za den, jen 3, 33% respondentek nepije vodu vůbec. Ovocné čaje pije 30% žen denně, bylinné čaje nepije 25% žen, 20% jich pije tyto čaje 1 krát týdně a 18,33% žen dokonce denně. Limonády a kolové nápoje nepije téměř polovina dotazovaných, tj. 45%, pouze 5% žen pije tyto nápoje denně. Kávu denně pije 21,67% žen, 40% kávu v těhotenství nepije. Džusy pije 31,67% žen 2-3 krát týdně, pouze o jedno procento, tj. 30% respondenetek pije džusy méně než 1 krát týdně, 0% dotazovaných žen konzumuje džusy několikrát za den.
Otázka číslo 24: Přijímáte nějaké doplňky stravy ve formě vitamínů?
Tabulka č. 24 – Příjem doplňků stravy
Ano Ne Celkem počet odpovědí
Absolutní počet odpovědí 44 16 60
Četnost v % 73,33 26,67 100,00
Graf č. 24 - Příjem doplňků stravy
26.67%
73.33% Ano
Ne
KOMENTÁŘ: 44 respondentek, což odpovídá 73,33%, uvedlo, že přijímá v těhotenství doplňky stravy ve formě vitamínů, 26, 67% během těhotenství žádné doplňky stravy nepřijímá, jedná se o 16 respondentek.
60
Otázka číslo 25: Preferujete bio výrobky ve strav v rámci těhotenství?
Tabulka č. 25 – Preference bio výrobků v rámci těhotenství Absolutní počet odpovědí 23 37
Ano Ne Celkem počet odpovědí
60
Četnost v % 38,33 61,67 100,00
Graf č. 25 - Preference bio výrobků v těhotenství
38.3%
61.7%
Ano
Ne
KOMENTÁŘ: Preference bio výrobků ve stravě v rámci těhotenství uvedlo 23 žen (38,88%). 61,67% dotazovaných žen (37 žen) bio výrobky v rámci těhotenství neupřednostňuje.
61
Otázka číslo 26: Při nákupu potravin sleduji
Tabulka č. 26 – Důraz kladený při nákupu potravin v těhotenství Počet odpovídajících respondentek
46 Absolutní počet odpovědí
Trvanlivost výrobků Cena výrobků Kvalita výrobků Značka Obsah umělých barviv Energetická hodnota Konzervační látky Jiné
38 20 46 14 22 3 20 3
Celkem počet odpovědí
166
30.00 25.00
Četnost v % vztahujících se k počtu odpovědí 22,89 12,05 27,71 8,43 13,25 1,81 12,05 1,81 100,00
Graf č. 26 - Důraz kladený při nákupu potravin v těhotenství Trvanlivost výrobků Cena výrobků
20.00 % 15.00
Kvalita výrobků Značka Obsah umělých barviv
10.00 5.00 0.00
Energetická hodnota Konzervační látky Jiné
KOMENTÁŘ: Na otázku odpovídalo 60 respondentek, k výběru měly maximálně tři odpovědi. Nejvíce kladou ženy v těhotenství důraz na kvalitu výrobků - 46 x (27,71%), v 38 případech (22,89%) dbají na trvanlivost výrobků, 22 žen (13,25%) se především zajímá o obsah umělých barviv. Důraz na konzervační látky v potravinách klade 20 žen - 12,05 % stejnou hodnotu má i důraz kladený na cenu výrobku, tj. 20 žen (12,05%), u 14 respondentek (8,43%) při nákupu potravin rozhoduje značka, 3 respondentky kladou důraz na energetickou hodnotu potravin (1,81 %), ve 3 případech uvedly ženy možnost "jiné". 62
6.4
Diskuse
1. otázka: Váš věk Tento výzkum nebyl omezen věkem žen. Výsledné věkové zastoupení je ovlivněno nejen místem výzkumu, záměrným výběrem, ale zejména faktem, že fertilní období ženy je věkově omezeno. 2. otázka: Vaše vzdělání Dosažené vzdělání respondentek je nejpočetnější v oblastech středoškolského a vysokoškolského. Tento fakt lze vysvětlit především zastoupením věkovou kategorií žen nad 26 let. V současné době spousta žen počne dítě až v období kdy má ukončené studium a je finančně zabezpečena. 3. otázka: Bydliště Vyšší počet respondentek z velkoměsta je dán místem výzkumu. 4. otázka: Jsem těhotná Na otázku po kolikáté je žena těhotná odpovědělo 83% respondentek poprvé či po druhé. Takto vysoké procento je zřejmě ovlivněno věkem, ale i dnešním trendem mít pouze jedno či dvě děti. 5. otázka: V jakém trimestru jste? Podíl žen (celkem 56,67%) v třetím trimestru je dán náhodnosti výběru. 6. otázka: Změnilo těhotenství Vaše stravovací návyky? Z 73,33% respondentek odpovědělo kladně, svědčí to o zodpovědném přístupu k těhotenství. Tento fakt lze vysvětlit tím,že výzkumu se zúčastnilo 75% žen se středoškolským a vyšším vzděláním. Je možné že vzdělanější ženy mají nejen větší zájem o informace o stravování v těhotenství, ale také tyto informace využijí prakticky, tedy dle nich změní své návyky. 7. otázka: Pokud ano, kdy? Převážná změna stravovacích návyků přicházela v prvním trimestru těhotenství. Není ovšem vyloučeno, že ke změně vedly zdravotní potíže spojené s ranným stádiem těhotenství, například těhotenské nevolnosti, nechutenství, psychické potíže.
63
8. otázka: V případě, že těhotenství změnilo Vaše stravovací návyky. Jaká byla nejčastější motivace pro změnu stravovacích návyků? Převážná většina těhotných žen se na svého potomka těší a je ochotná pro něj udělat cokoliv, není tudíž překvapením, že téměř polovina, 45% respondentek, uvedla jako motivaci pro změnu stravovacích návyku zdraví plodu. Pro ženu je zdraví dítěte na prvním místě. Uvědomuje si, že stravování ovlivňuje zdraví nejen její, ale hlavně jejího dítěte. Druhou nejčastější odpovědí byla změna chuťových vjemů v těhotenství (ve 22,62%). Přístup aktivní je dvojnásobný proti přístupu pasivnímu. Vědomá změna v chování je tedy častější než změna ovlivněná okolnostmi. 9. otázka: Kolikrát denně jíte? Obecně je v těhotenství doporučováno jíst menší dávky potravin několikrát denně. Tohoto doporučení si je vědomo 60% respondentek, které konzumují potraviny 5 – 6 krát denně. Ženy se cítí fyzicky lépe. Konzumace menších dávek potravin vícekrát denně zmirňuje zažívací potíže těhotných žen, v ranných stádiích těhotenství se jedná o nevolnost, v pozdějších stádiích pak například o útlak žaludku dělohou či pálení žáhy. 10. otázka: Jaké druhy pečiva nejčastěji jíte? V našich podmínkách konzumace bílého pečiva souvisí se stravovacími kulturními návyky (například konzumace rohlíků). V současné době se do popředí dostává pečivo celozrnné, pro mnoho žen představuje zdravější a chutnější příjem obilovin. Řada žen proto volí kombinaci těchto druhů pečiva. V prováděném výzkumu tuto možnost volilo 61,69 % respondentek. 11. otázka: Konzumujete v těhotenství luštěniny? Luštěniny jsou důležitým zdrojem bílkovin, proto by v těhotenství neměly být opomíjeny. 33,33 % respondentek luštěniny v těhotenství nekonzumuje, důvodem by mohl být vznik nadýmání po jejich konzumaci. Tento fakt pouze předpokládám, blíže jsem jej nezjišťovala. 12. otázka: Jak často konzumujete zeleninu? Zelenina představuje významný zdroj vitamínů a minerálů, proto je zřejmé, že těhotné konzumují zeleninu v 48,33 % denně právě z tohoto důvodu. Z hlediska správné výživy by toto procento mělo stoupat. Zelenina je zastoupena v druhém patře potravinové pyramidy a její doporučovaná denní konzumace představuje 3 – 5 porcí. 13. otázka: Na jakou zeleninu máte v současné době nejčastěji chuť? Při této otázce respondentky hodnotily druhy zeleniny od nejoblíbenější po nejméně oblíbenou. Následně bylo toto pořadí ohodnoceno body, kdy položka na 64
prvním místě získala 8 bodů, následně každá další položka vždy o jeden bod méně. Poté bylo sečteno množství bodů u jednotlivých druhů zelenin a vyhodnoceno. Nejoblíbenějším druhem se stala plodová zelenina, získala 392 bodů, tj. 19,24%. Do tohoto druhu zeleniny zahrnujeme rajčata, okurky, lilek, papriky, tato zelenina je v našich podmínkách tradiční, je velmi dobře dostupná a není divu, že je mezi respondentkami oblíbená. Přibližně stejná oblíbenost spadá na listovou a kořenovou zeleninu, u obou zelenin činila tato oblíbenost okolo 15 –16 %. Nejen tato zelenina je vhodným a důležitým zdrojem vitamínů a minerálů. V rozmezí 8 – 13 % byla zastoupena v oblíbenosti lusková zelenina, cibulová zelenina, brambory (13,84%) a košťálová zelenina (13,35 %). Převážná většina této zeleniny se používá jako příloha k pokrmům a je třeba ji mechanicky upravovat, takovou úpravou ztrácí zelenina v převážné většině důležité zdroje vitamínů a minerálů. 14. otázka: Zeleninu konzumujete nejčastěji Je známo, že tepelnou úpravou, zejména smažením a vařením se ničí vitamíny obsažené v zelenině. Proto je 71,19% podíl konzumace syrové zeleniny ukazatel správného přístupu k výživě. 15. otázka: Jak často konzumujete ovoce? Tím, že je ovoce konzumováno ve více než 83% denně až několikrát za den svědčí o přijatelné chuti této potraviny. Ovoce je také významným zdrojem vitamínů a minerálů. Přesto je třeba mít na paměti, že je významným zdrojem kalorií. Vzhledem k optimálnímu váhovému přírůstku v těhotenství (+/- 12 kg) by měla být konzumace nižší než konzumace zeleniny. Doporučená denní dávka ovoce činí 2 - 4 porce. 16. otázka: Na jaké ovoce máte v současné době chuť? Tato otázka posloužila jen k orientačnímu zjištění oblíbenosti ovoce mezi těhotnými ženami. Ze získaných odpovědí lze zjistit, že nejoblíbenějším ovocem se stalo ovoce tropické a to v případě 25,83% odpovídajících. Nejméně oblíbené byly zastoupeny skořápkoviny (12,71%) a jiné (5,20%) ovoce, které respondentky blíže nespecifikovaly. 17. otázka: Jaký druh masa v těhotenství nejčastěji konzumujete? Odpověď na tuto otázku pro mne nebyla překvapením. 58% podíl drůbežího masa ve výživě těhotných svědčí o jeho oblibě. Pouze 13% žen konzumuje v těhotenství ryby. Z hlediska zdraví ženy a plodu by bylo přínosné zvýšení podílu konzumace rybího masa pro jeho obsah omega 3 a 6 mastných kyselin, které přispívají zejména u plodu ke správnému vývoji centrální nervové soustavy. Z celkového počtu dotazovaných zde 65
nebyla zastoupena žádná vegetariánka. V těhotenství tyto ženy dbát na dostatečný příjem všech důležitých složek výživy. A kompenzovat tak nedostatek chybějících nutrientů jinou cestou 18. otázka: V jaké podobě konzumujete maso? Rovnocenný podíl pečeného (30,00%) a dušeného (31,67%) masa v těhotenství je přijatelný. 8,33% dotazovaných žen konzumuje maso smažené. Tento druh úpravy představuje pro organismus zátěž. Zejména v třetím trimestru je taková úprava masa nevhodná, může docházet ke vzniku otoků a zvýšeného tlaku. Nulový podíl v konzumaci syrového masa v těhotenství svědčí o zodpovědném přístupu těhotných žen, syrové maso může být totiž důvod vzniku toxoplazmózy či salmonely. 19. otázka: Jak často jíte maso? Pokud žena v těhotenství konzumuje maso několikrát denně není to pro její zdraví a zdraví plodu vhodné. Maso je zdrojem kvalitních živočišných bílkovin, které jsou stavebním prvkem pro buňky. Těhotná žena má vyšší potřebu příjmu bílkovin, než žena netěhotná, poměr živočišných a rostlinných bílkovin by měl činit 1:1. Rovná polovina (50,00%) dotazovaných konzumuje maso 2 – 3krát týdně, taková četnost konzumace masa je optimální, živočišné bílkoviny se dají získat i z mléčných výrobků. 20. otázka: Konzumujete v těhotenství mléčné výrobky? Jak je uvedeno v diskusi k otázce č.18 představují mléčné výrobky významný zdroj živočišných bílkovin a důležitý zdroj vápníku, který je v období těhotenství zásadní. Proto nepřekvapil 95,00% podíl kladných odpovědí na konzumaci mléčných výrobků. Takto jednoznačná odpověď svědčí o tom, že jsou si ženy vědomy důležitosti mléčných výrobků v těhotenství. 21. otázka: Jak často konzumujete jednotlivé mléčné výrobky. Mléko a jogurty konzumují těhotné ženy nejčastěji denně. Mléko by se do jídelníčku těhotné ženy zařazovat mělo, neměl by to být však jediný zdroj, který by tělu dodával potřebný vápník. Podle současných doporučení není vhodné pít litry mléka za den. Neupravené kravské mléko z hlediska stravitelnosti méně vhodné než zakysané výrobky. Proto by měl být podíl mléka upraveného kvašením významně vyšší (např. jogurty). Ze získaných odpovědí 45,61% konzumovalo jogurty denně, mléko konzumovalo 26,32 %. Tavené sýry konzumovalo nejčastěji 28,07% 2 – 3 krát denně, 26,79% konzumuje 2 – 3 krát denně přírodní sýry, tvaroh je těhotnými ženami konzumován vyrovnaně 1 krát týdně a 2 – 3 krát týdně u obou v zastoupení 35,71%. 66
22. otázka: Jaké množství tekutin denně vypijete? Pro optimální metabolismu je nezbytné vypít 1,5 l tekutin jako minimální množství. 23,33% dotazovaných těhotných žen má tedy nedostatečné množství tekutin. Potřeba tekutin je však individuální, záleží na různých faktorech vnitřních (tělesná hmotnost, zdravotní stav, tělesná aktivita) a vnějších (teplota prostředí). Proto není překvapením množství přijmu tekutin nad 3,5 l u 18,33% respondentek. 23. otázka: Jak často jednotlivé druhy nápojů konzumujete? Voda je považována jako nejvhodnější tekutina pro těhotnou, proto by ji měly konzumovat několikrát za den a podíl této tekutiny by měl být převažující. Ze získaných dopovědí lze zjistit, že toto doporučení respondentky dodržují, vodu pijí v 58,33 % několikrát za den. Méně vhodné jsou kolové nápoje a limonády, tyto nápoje respondentky ve 25,00% nepijí vůbec. Bylinné čaje, které 25,00% dotazovaných nepije, mohou ovlivňovat zdravotní stav, proto by neměly být konzumovány každý dne a dlouhodobě. Vhodnější jsou bylinné směsi. V těhotenství by konzumace kávy měla být omezena maximálně na jeden slabý šálek kávy denně. 40,00% dotazovaných uvedlo, že v těhotenství kávu nepijí, jsou si zřejmě vědomé nepříznivého vlivu kofeinu na plod, přesto se zde našlo 21,67% žen, které pijí kávu denně. Je proto nutné dát pozor na možnost vzniku závislosti organismu na kofeinu v případě, že by žena v těhotenství konzumovala větší množství kofeinu než je 300mg. Tekutiny dodávané formou džusů či nektarů vyráběny z ovoce a zeleniny jsou zdrojem vitamínů, nejlepší jsou džusy 100% bez chemických barviv a konzervantů. Neměly by být však konzumovány každý den, vzhledem k její vyšší energetické hodnotě, množství sacharidů, přídatných látek a organických kyselin. Převážná většina respondentek tyto nápoje pije 2 – 3 krát či 1 krát týdně. 24. otázka: Přijímáte nějaké doplňky stravy ve formě vitamínů? Vzhledem k tomu, ze optimální příjem všech významných živin může být obtížné získat pouze kvalitní a pestrou stravou, není překvapením, že 73,33% těhotných žen přijímají v průběhu těhotenství vitamínové doplňky stravy. Přírodní zdroje jsou lépe organismem využity avšak je mnohem jednodušší a pohodlnější pro těhotné ženy užít vitamíny ve formě tablet a tím si „zajistit“ dostatek všech potřebných vitamínů. 25. otázka: Preferujete bio výrobky ve stravě v rámci těhotenství? Na otázku zda preferují ženy v těhotenství bio výrobky odpovědělo 26,67% respondentek kladně. 61% negativních odpovědí může mít několik příčin cena bio výrobků, dostupnost, fakt, že výrobky s označením bio, kriterium bio nesplňují. 67
26. otázka: Při nákupu potravin sleduji Potěšujícím faktem je, že nejčastější kritérium při nákupu potravin je kvalita výrobku z 27,71%. S tímhle kritériem souvisí i další nejčastější odpovědi tzn. trvanlivost výrobku (22,89%), obsah umělých barviv (13,25%) a konzervačních látek (12,05%). Příjemné zjištění je také, že tyto kvalitativní ukazatele předběhly cenu výrobku (12,05%).
6.5
Hodnocení hypotéz
Hypotéza č. 1: Důvodem ke změně stravovacích návyků u vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných žen bylo zdraví plodu, více než u žen se základním vzděláním, či vyučením. Hypotéza byla přijata. U žen se středoškolským a vysokoškolským vzděláním ovlivnilo stravovací návyky zdraví plodu o 4,4% více, než u žen se základním vzděláním či vyučením.
Hypotéza č. 2: U žen mladších 26-ti let došlo ke změně stravovacích návyků častěji, než u žen starších 26-ti let. Hypotéza byla přijata. 78% žen mladších 26 let změnilo stravovacích návyky, u žen starších 26 let to bylo o 5% méně, tedy 73% žen straších 26 let.
Hypotéza č. 3: Je více respondentek, které konzumují zeleninu denně, než těch které konzumují denně ovoce. Hypotéza byla přijata. Zeleninu konzumuje 48,3% žen denně. Žen, které konzumují denně ovoce je o 17,8% méně, tedy 30,5%.
Hypotéza č. 4: Ženy žijící v sídlech do 10 000 obyvatel při nákupu potravin preferují cenu a trvanlivost výrobku více, než ženy žijící v sídle nad 10 000 obyvatel. Hypotéza byla přijata. Bylo zjištěno, že 57% respondentek ze sídel do 10 000 obyvatel preferuje cenu a trvanlivost výrobku. Což je více než u žen pocházejících ze sídel nad 10 000 obyvatel, kde cenu a trvanlivost výrobků preferovalo jen 43% z nich.
Hypotéza č. 5: Těhotné ženy, které žijí v sídlech do 10 000 obyvatel preferují bio výrobky méně než ženy, které žijí v sídlech nad 10 000 obyvatel. Hypotéza byla přijata. Ženy žijící v sídlech nad 10 000 obyvatel preferují bio výrobky o 17% více než ženy žijící v sídlech do 10 000 obyvatel. 68
Závěr Teoretická část bakalářské práce poskytuje základní informace týkající se zdravého stravování nejen v těhotenství. Úvodní kapitola se zabývá jednotlivými fázemi těhotenství. Zmiňuje se zde o specificích výživy v jednotlivých období gravidity, která jsou jak pro zdraví matky, tak pro zdraví jejího dítěte velmi důležitá. Je za potřebí aby matka přistupovala k výživě v těhotenství obzvláště zodpovědně. Obsahem druhé kapitoly je potravinová pyramida, její rozebrání na jednotlivá potravinová patra a doporučené množství
jednotlivých složek potravin ke konzumaci v těhotenství.
Optimální váhový přírůstek, rozebíraný ve čtvrté kapitole, je pro řadu těhotných žen velmi důležitý. Těhotenství v žádném případě není obdobím držení diet, pro zdraví těhotné ženy není však vhodné velké přejídání. Je důležité, aby žena konzumovala pestrou stravu v menších porcích několikrát za den. Obsahem dalších kapitol jsou základní složky živin a pitný režim. Teoretická část bakalářské práce poskytuje přehled optimálního přijmu základních složek živin v těhotenství a důsledky spojené s nadměrným či nedostatečným příjmem v potravě. Praktická část bakalářské práce zkoumá prostřednictvím dotazníkového šetření informace o stravování těhotných žen, jejich postoje k výživě, zdravému stravování a ke stravovacím návykům. Velká většin žen si uvědomuje, že stravování ovlivňuje zdraví plodu, tento fakt byl jednou z nejčastějších motivací ke změně stravování. Z výzkumu vyplynulo, že ženy celkově volí zdravější způsob stravování pro období gravidity. Jedná se například o zvýšenou konzumaci celozrnného pečiva, ovoce a zeleniny, drůbežího masa upravovaného dušením či vařením, častou konzumaci mléčných výrobků. Řada žen v těhotenství pije jen čistou vodu a omezuje pití kávy. Preference bio výrobků vzhledem k těhotenství se neprojevila v takové míře. I přesto, že se ženy stravují zdravě užívá převážná většina doplňky stravy ve formě vitamínů. Vzhledem k menšímu počtu respondentek, pouze z omezeného regionu, nelze výsledky výzkumu zevšeobecňovat. Pomine-li se toto kritérium, je pozitivním zjištěním skutečnost, že většina těhotných žen má dostatek informací o výživě a hlavně, že se dle zásad výživy se těhotné stravují.
69
Resumé Teoretická část práce pojednává o změnách ženy v průběhu těhotenství, specifikách stravování v jednotlivých trimestrech, která jsou pro zdraví těhotné ženy a zdraví jejího plodu velmi důležitá. Potravinová pyramida udává jednotlivé druhy potravin, vhodné pro správnou výživu nejen v těhotenství a doporučuje správné množství zastoupení těchto potravin ve stravě. Těhotenství není období kdy by ženy měly držet diety či se omezovat v jídle, na druhé straně není toto období záminkou pro extrémní zvýšení kvantitativního množství stravy. Práce se tudíž zmiňuje o optimálním váhovém přírůstku, energetické hodnotě potravin a rovnocenném zastoupení základních složek živin, jako jsou tuky, cukry, bílkoviny, vitaminy a minerály, nezapomíná i na důležitost dodržování pitného režimu v těhotenství. Cílem empirické části bylo zjistit informace o stravování těhotných žen, jejich postoj ke zdravému stravování a výživě a zjistit, zda těhotenství změnilo jejich stravovací návyky.
Summary The theoretical part deals with the woman´s changes during pregnancy, specifics of eating in three successive terms which are very important for the health of a pregnant woman and of her child. The pyramid of food shows the individual kinds of foodstuffs suitable for the right nourishment not only during pregnancy. It also recommends the right amount of the foodstuffs in the nourishment. Pregnancy is a period when women should not be on diets or limit the quantity of food. On the other hand, pregnancy is not a pretext for extreme increasing of the amount of food in quantity. Therefore the thesis mentions the optimum increase in weight, the energic value of foodstuffs and the equal amount of basic elements of nutrients, such as fat, sugar, albumen, vitamins and minerals. It also does not forget to mention the importance of keeping the drinking regimen during pregnancy. The aim of the empirical part was to find out information about pregnant women´s eating, their attitude towards healthy eating and nourishment and also to find out if pregnancy has changed their eating habits or not.
70
Seznam literatury 1.
BRÁZDOVÁ, Z. Výživa těhotných a kojících žen. 1. vyd. Brno: Ústav preventivního lékařství LF Masarykovy univerzity, 1999. 29 s. ISBN 80-901427-3-7
2.
BRÁZDOVÁ, Z. Výživa těhotných a kojících žen: potravinová pyramida. 1.vyd. Brno: Vladimír Smrčka, 2004. 6 s.
3.
ČERMÁKOVÁ, B. K porodu bez obav. 1. vyd. Brno: ERA, 2008. 144 s. ISBN 97880-7366-114-4
4.
ČERVENÁ, D., ČERVENÝ, K. Léčba výživou. Encyklopedie léčivých potravin. 1. vyd. Martin: Neografie, 1994. 213 s. ISBN 80-85186-54-3
5.
DELAHAYE M. Praktický průvodce těhotné ženy. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. 170 s. ISBN 80-7367-073-9
6.
FENWICKOVÁ E. 101 praktických rad: Zdravé těhotenství. 1. vyd. Praha: Ikar, 1998. 72 s. ISBN 80-7202-105-2.
7.
FENWICKOVÁ E. Velká kniha o matce a dítěti. 12., přeprac. vyd. Bratislava: Perfekt, 2006. 253 s. ISBN 80-8046-346-8
8.
HOFHANZLOVÁ J. Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě. 1. vyd. Brno: Medica publishing, 2007. 102 s. ISBN
9.
HRONEK, M. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2004. 309 s. ISBN 80-7345-013-5
10. LEES CH. A KOL. Těhotenství v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Praha: Ikar, 2002. 239 s. ISBN 80-249-0017-3 11. MACKONOCHIE A. Těhotenství a péče o dítě. 2. vyd. Praha: Svojtka & Co, 2002. 256 s. ISBN 80-7237-594-6 12. MIKULANDOVÁ M. Těhotenství, porod a šestinedělí: Nejčastěji kladené otázky a odpovědi. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 136 s. ISBN 978-80-251-1470-4
13. MÜLLEROVÁ D. Výživa těhotných a kojících žen. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. 124 s. ISBN 80-204-1023-6 14. POKORNÁ J.
A KOL.
Výživa a léky v těhotenství a při kojení. 1. vyd. Brno: Era,
2008 132 s. ISBN 978-80-7366-136-6 15. STOPPARD M. Těhotenství: od početí k porodu. 1. vyd. Praha: Fragment, 2007. 374 s. ISBN 978-80-253-0438-9
71
16. SYMONS J. Těhotenství a péče o dítě. 1. vyd. Čestlice: Rebo Productions, 2003. 252 s. ISBN 80-7234-284-3 17. TRČA S. Budeme mít děťátko. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 218 s. ISBN 80-247-0139-1
Data online: Grada-Vaříme pro miminka a malé děti [online] 2009, [cit. 2009-01-22]. Dostupné z www:
Barták, A. [online] 2009, [cit. 2009-03-02]. Dostupné z www: MeDitorial s.r.o.[online] 2008, poslední revize 17.10.2008 [cit. 2009-02-24]. Dostupné z www: MeDitorial s.r.o. [online] 2008, poslední revize 17.10.2008 [cit. 2009-02-24]. Dostupné z www: Gylkemický index [online] 2009,[cit. 2009-03-08]. Dostupné z www: FOOD TODAY [online] 2006, [cit. 2009-03-08]. Dostupné z www: FOOD TODAY [online] 1999, [cit. 2009-02-25]. Dostupné z www:
72
Seznam příloh Příloha č. 1: Průměrná hmotnost a délka plodu v jednotlivých měsících těhotenství Příloha č. 2: Přibližné množství bílkovin v různých potravinách Příloha č. 3: Orientační hodnoty glykemického indexu Příloha č. 4: Zdroje vlákniny Příloha č. 5: Obsah vitaminu C v potravinách Příloha č. 6: Absorpce vápníku z různých zdrojů Příloha č. 7: Dotazník - vzor
73
Přílohy Příloha č.1 Průměrná hmotnost a délka plodu v jednotlivých měsících těhotenství podle Trče (2001) Stáří plodu
Hmotnost plodu [g]
Konec 1. měsíce těhotenství
Délka plodu [cm] 0,8
Konec 2. měsíce těhotenství
5
3,8
Konec 3. měsíce těhotenství
15
9,0
Konec 4. měsíce těhotenství
120
16,0
Konec 5. měsíce těhotenství
300
25,0
Konec 6. měsíce těhotenství
650
30,0
Konec 7. měsíce těhotenství
1200
35,0
Konec 8. měsíce těhotenství
1700
40,0
Konec 9. měsíce těhotenství
2600
45,5
Konec 10. měsíce těhotenství
3300
50,0
Příloha č. 2 Přibližné množství bílkovin v různých potravinách podle Pokorné et al. (2008) Zdroj (100 g)
Množství obsažených bílkovin (g)
Maso
15 – 20
Ryby
15 – 21
Vejce
13,2
Mléko
3,2
Jogurt
4
Tvaroh
10 – 12
Sýr eidam
24
Luštěniny nevařené
21 – 25
Obiloviny
8 - 15
Lískové a vlašské ořechy
14
Mandle a kešu ořechy
18
Příloha č. 3 Orientační hodnoty glykemického indexu (GI) podle Pokorné et al. (2008) Potraviny s vyšším
Hodnota GI
GI
Potraviny s nižším
Hodnota GI
GI
Chléb pšeničný bílý
71
Chléb žitný
58
celozrnný Cornflakes
81
Müsli
55
Rýže bílá
64
Rýže parboiled
47
Bramborová kaše
74
Brambory vařené
50
Banány
52
Jablka
38
Mrkev vařená
49
Mrkev syrová
16
Rýžové nudle
61
Špagety
44
Colové nápoje
58
Čerstvá mrkvová
43
šťáva
Příloha č. 4 Zdroje vlákniny podle Pokorné et al. (2008) Zdroj (100 g)
Množství vlákniny
Zdroj (100 g)
(g)
Množství vlákniny (g)
Brokolice
2,8
Hrách
16,6
Kapusta
3,7
Banán
3,1
Zelí bílé
2,7
Hruška
2,4
Čočka
10,6
Červený rybíz
5,6
Sojové boby
21,9
Bílé pečivo
3,0
Fazole mungo
19,5
Celozrnný chléb
8,0
Lněné semínko
38,6
Vlašské ořechy
6,1
Pozn.: Hodnota GI 100 je přiřazena glukóze.
Příloha č.5 Obsah vitaminu C v potravinách podle Trče (2001) Druh
Obsah vitaminu C
Druh potraviny
Obsah vitaminu C
potraviny(100g)
(mg)
(100g)
(mg)
Pomeranč
52
Ředkvičky
Citron
40
Mrkev
Rajčata
30
Hlávkový salát
2,8
Pomerančový džus
27
Zmrazený špenát
26
Nové brambory
24
Starší brambory
12
vařené
24 6
vařené
Příloha č.6 Absorpce vápníku z různých zdrojů podle Pokorné et al. (2008) Využitelnost v zažívacím traktu, tj.
Zdroje
absorpce ≥ 50 % absorbováno
Květák, řeřich, čínské zelí, hlávkové zelí, tuřín, kedluben, kapusta, brokolice
~ 30% absorbováno
Mléko, obohacené sojové mléko, tofu, obohacené džusy
~ 20% absorbováno
Mandle, sezamová semínka, fazole
≤ 5% absorbováno
Špenát, rebarbora
Příloha č. 7 Dotazník vzor
Vážená paní, Vážená slečno,
Dovoluji si Vás požádat o zodpovězení otázek Vám předloženého dotazníku. Vámi získané odpovědi budou použity na výzkum, který je zaměřen na získání informací o stravování a výživě těhotných žen, v rámci mé bakalářské práce na téma „Specifika výživy těhotných žen“. Tento dotazník je anonymní, veškeré získané informace jsou důvěrné a budou použity pro vypracování mé bakalářské práce na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Odpověď, která Vám nejvíce vyhovuje zakroužkujte. Otázky, u kterých je možné více odpovědí, budou označené. Své odpovědi směřujte k období Vašeho těhotenství.
Děkuji Vám mnohokrát za Váš čas a ochotu při spolupráci na tomto výzkumu.
Veronika Pernicová studentka 3.ročníku pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
1. Váš věk: a) méně-18 let
d) 31 – 35 let
b) 19 – 25 let
e) 36 let a více
c) 26 – 30 let 2. Vaše vzdělání (ukončené, pokud studujete, označte stupeň vzdělání, které právě studujete): a) základní b) vyučena c) středoškolské (ukončeno maturitou) d) vysokoškolské 3. Bydliště: a) vesnice
d) velkoměsto (nad 100 tisíc
b) město (2-10 tisíc obyvatel)
obyvatel)
c) maloměsto (10-100 tisíc obyvatel) 4. Jsem těhotná: a) poprvé
d) počtvrté
b) podruhé
e) popáté či více
c) potřetí 5. V jakém trimestru těhotenství jste? a) 1. trimestr (1. – 13 . týden) b) 2. trimestr (14. – 26. týden) c) 3. trimestr (od 27. týdne do porodu) 6. Změnilo těhotenství Vaše stravovací návyky? a) Ano b) Ne c) Nevím 7. Pokud ano, kdy? a) 1. trimestr b) 2. trimestr c) 3. trimestr d) v době, kdy jsem těhotenství plánovala
8. V případě, že těhotenství změnilo Vaše stravovací návyky. Jaká byla největší motivace pro změnu stravovacích návyků? (možno uvést více odpovědí) a) Zdraví Vás
e) Změna chuťových vjemů
b) Zdraví plodu
v těhotenství
c) Zdravotní potíže
f) Jiné důvody, uveďte jaké
d) Váha 9. Kolikrát denně jíte? a) 1 – 2krát
c) 5 – 6krát
b) 3 – 4krát
d) 6 a vícekrát
10. Jaké druhy pečiva nejčastěji jíte? a) Celozrnné
c) Kombinace těchto druhů
b) Bílé
d) Jiné, uveďte……………..
11. Konzumujete v těhotenství luštěniny? a) Ano b) Ne 12. Jak často konzumujete zeleninu? a) Několikrát za den
e) Méně než 1krát týdně
b) Denně
f) Zeleninu nejím (Pokud zeleninu
c) 2-3krát týdně
nejíte, přejděte prosím k bodu č. 15
d) 1krát týdně 13. Na jakou zeleninu máte v současné době nejčastěji chuť? Seřaďte podle oblíbenosti: od 1-nejoblíbenější…do 8-nejméně oblíbené. a) Listová zelenina (hlávkový salát, špenát,…) b) Kořenová zelenina (mrkev, ředkev, červená řepa, celer, ...) c) Plodová zelenina (rajče, okurek, lilek,papriky,…) d) Lusková zelenina (hrách, fazole, sója,…) e) Košťálová zelenina (brokolice, květák, chřest, kedlubny, zelí,…) f) Cibulová zelenina (cibule, česnek,…) g) Brambory h) Jiné, uveďte……………………….. 14. Zeleninu konzumujete nejčastěji: a) Syrovou
d) Dušenou
b) Smaženou
e) Vařenou
c) Upravenou v páře
f) Jiné
15. Jak často konzumujete ovoce? a) Několikrát denně
e) Méně než 1krát týdně
b) Denně
f) Ovoce nejím (Pokud ovoce
c) 2-3krát týdně
nejíte, přejděte k otázce č. 17)
d) 1krát týdně 16. Na jaké ovoce máte v současné době chuť? Seřaďte podle oblíbenosti: od 1-nejoblíbenější…do 6-nejméně oblíbené. a) Tropické ovoce (pomeranč, mandarinka, citron, mango, papája, ananas, avokádo,…) b) Jádroviny (hrušky, jablka,…) c) Peckoviny (třešně, broskve, švestky, meruňky,…) d) Skořápkoviny (lískový ořech, vlašský ořech, kaštany,…) e) Drobné ovoce (borůvka, brusinka, rybíz, angrešt, vinná réva, malina, ostružina, jahoda,…) f) Jiné, uveďte………………. 17. Jaký druh masa v těhotenství nejčastěji konzumujete? a) Drůbeží
f) Ryby
b) Vepřové
g) Mořské plody
c) Hovězí
h) Maso nejím-jsem vegetarián
d) Jehněčí
(Pokud jste vegetariánka
e) Králík
přejděte k otázce č. 20.)
18. V jaké podobě konzumujete maso? a) Pečené
e) Smažené
b) Dušené
f) Syrové
c) Vařené
g) Restované
d) Grilované 19. Jak často jíte maso? a) Několikrát denně
d) 1krát týdně
b) Denně
e) méně než 1krát týdně
c) 2-3krát týdně 20. Konzumujete v těhotenství mléčné výrobky? a) Ano b) Ne
21. Pokud ano, jak často? V této otázce zakroužkujte prosím u každé položky písmeno, které odpovídá časovému intervalu, níže uvedenému. A
B
C
D
E
Tento mléčný výrobek nejím
Méně než 1krát týdně
1krát týdně
2-3krát týdně
Denně
F Několikrát denně
a) mléko
A
B
C
D
E
F
b) Jogurty
A
B
C
D
E
F
c) Tavené sýry
A
B
C
D
E
F
d) Přírodní sýry
A
B
C
D
E
F
e) Tvaroh
A
B
C
D
E
F
f) Pokud jiné, jaké………
A
B
C
D
E
F
22. Jaké množství tekutin denně vypijete? a) Do 0,5 l b) 0,5 – 1 l c) 1 l – 1,5 l d) 1,5 l – 2 l e) 2,5 l – 2 l f) nad 2 l
23. Jak často jednotlivé druhy nápojů konzumujete? V této otázce zakroužkujte prosím u každé položky písmeno, které odpovídá časovému intervalu, níže uvedenému. A
B
Tento nápoj Méně než 1krát nepiji týdně
C
D
E
F
1krát týdně
2-3krát týdně
Denně
Několikrát denně
a) voda
A
B
C
D
E
F
b) ovocné čaje
A
B
C
D
E
F
c) bylinné čaje
A
B
C
D
E
F
d) limonády a kolové nápoje
A
B
C
D
E
F
e) káva
A
B
C
D
E
F
f) džusy
A
B
C
D
E
F
g) Pokud jiné, jaké…………..
A
B
C
D
E
F
24. Přijímáte nějaké doplňky stravy ve formě vitamínů? a) Ano b) Ne 25. Preferujete bio výrobky ve stravě v rámci těhotenství? a) Ano b) Ne 26. Při nákupu potravin sleduji: (vyberte maximálně tři odpovědi) a) Trvanlivost výrobků b) Cenu výrobků c) Kvalitu výrobků d) Značku e) Obsah umělých barviv f) Energetickou hodnotu g) Konzervační látky h) Jiné, uveďte……………….
