Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ

Srovnání stavu nezaměstnanosti v České republice a v zahraničí, vývoj nezaměstnanosti u absolventů SOŠ a SOU.

Bakalářská práce Brno 2010

Vedoucí bakalářské práce:

Autor práce:

Mgr. et. Mgr. Karel Ouroda, Ph.D.

Hana Ležáková

Bibliografický záznam: LEŢÁKOVÁ, Hana. Srovnání stavu nezaměstnanosti v České republice a v zahraničí, vývoj u absolventů škol:bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií,2010. Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et. Mgr. Karel Ouroda, Ph.D.

Anotace: Bakalářská práce se zabývá nezaměstnaností absolventů středních škol v České republice a Čínské lidové republice. V úvodní části se zabývá psychologickou charakteristikou dospívání, rizikovým skupinám ve vztahu k nezaměstnanosti. V další kapitole je uveden pojem nezaměstnanost, druhy nezaměstnanosti, politika nezaměstnanosti, činnost úřadů práce. Vymezení podle zákona o zaměstnanosti, kdo patří mezi absolventy – uchazeče o zaměstnání. V rámci České republiky přiblíţím pohled na nezaměstnanost v kraji Vysočina a okresu Třebíč. V poslední kapitole teoretické části upozorňuji na moţnost zaměstnání v Evropské unii. Poukazuji na nezaměstnanost absolventů škol v Čínské lidové republice, jak vláda i školy řeší tento problém. Srovnání míry nezaměstnanosti v České republice, Evropské unii a Čínské lidové republice. V praktické části pomocí dotazníkového šetření zjistím, jak se absolventi dokáţí přizpůsobit podmínkám trhu práce.

Annotation: This Bachelor thesis si focused on unemployement of high schools absolvents in Czech republic and China. There is a specification of adolescence, risk groups in relation with unemployement in the introduction . Next chapter consists of unemployement specifications as well as kinds of unemployement, politics, Labour Office’s work, law related to unemployement, who are absolvents and who are job seekers. The closer look is focused on Vysocina region and Trebic’s district in Czech republic. The last chapter is based on description of options of employement in European union, unemployement in China, how the government and schools solve this problem, comparation of unemployment rate in Czech republic, EU and China. In the second part of this thesis - Practical part, there is a research via questionnaire which describes in which ways the absolvents can be adaptable to labor market conditions.

Klíčová slova: Nezaměstnanost, absolvent, uchazeč o zaměstnání,zaměstnavatel, pracovní uplatnění, Česká republika, okres Třebíč, kraj Vysočina, Čínská lidová republika.

Keywords: Unemployment, graduate, job applicant, employer, employability, Czech republic, distrikt Trebic, region Vysocina, China.

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a pouţila pouze prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím s uloţením v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a zpřístupněním ke studijním účelům.

datum : 18.4. 2010

podpis:.......................................

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu práce Mgr. et. Mgr. Karlu Ourodovi, Ph.D. za odborné vedení, ochotu a vstřícnost. Paní JUDr. Anně Banásové za umoţnění provedení dotazníkového šetření na Úřadě práce v Třebíči a za organizační pomoc paní Leoně Cahové.

Obsah: 1. Úvod ......................................................................................................................... 7 2. Psychologická charakteristika absolventů.............................................................. 10 2.1 Dospívání ......................................................................................................... 10 2.2 Mladá dospělost ............................................................................................... 10 3. Práce v ţivotě člověka............................................................................................ 12 3.1 Práce v ţivotě člověka ...................................................................................... 12 3.2 Kdo je ohroţen nezaměstnanosti? .................................................................... 12 3.3 Psychická reakce na ztrátu zaměstnání a změna chování ................................ 13 3.4 Způsob ţivota dlouhodobě nezaměstnaných .................................................... 14 4. Nezaměstnanost...................................................................................................... 15 4.1 Pojem nezaměstnanost ..................................................................................... 15 4.2 Druhy nezaměstnanosti .................................................................................... 15 4.3 Politika zaměstnanosti...................................................................................... 16 4.4 Úřady práce ...................................................................................................... 17 5. Nezaměstnaní absolventi ........................................................................................ 20 5.1 Kdo je absolvent z hlediska zákona o zaměstnanosti? ..................................... 20 5.2 Změny ve statistickém šetření .......................................................................... 21 5.3 Klasifikace vzdělání ......................................................................................... 21 5.4 Klíčové kompetence ......................................................................................... 22 5.4 Míra nezaměstnanosti absolventů škol............................................................. 23 5.5 Vliv hospodářské krize na nezaměstnanost...................................................... 25 5.6 Dlouhodobě nezaměstnaní absolventi škol v České republice ........................ 25 6. Kraj Vysočina ........................................................................................................ 27 6.1 Charakteristika okresu Třebíč .......................................................................... 28 6.2 Nezaměstnanost v okrese Třebíč a volná pracovní místa ................................ 30 7. Moţnost uplatnění v zahraničí ............................................................................... 32 7.1 Evropská unie ................................................................................................... 32 7.1.1 Evropské sluţby zaměstnanosti EURES .................................................. 32 7.1.2 Bilaterální dohody ..................................................................................... 33 7.1.3 Mezinárodní burzy práce........................................................................... 33 7.1.4 Europass .................................................................................................... 34 7.1.5 Ploteus ....................................................................................................... 35 7.2 Čínská lidová republika ................................................................................... 35 7.2.1 Odvětví národního hospodářství ............................................................... 35 7.2.2 Vzdělání v Čínské lidové republice .......................................................... 36 7.2.3 Pomoc škol absolventům v pracovní uplatnění......................................... 37 7.2.4 Odborné školství ....................................................................................... 37 7.2.5 Zaměstnanost v Čínské lidové republice................................................... 38 7.2.6 Srovnání míry nezaměstnanosti v ČR a EU, ČR a ČLR ........................... 39 7.2.7 Vzájemná spolupráce ČR a ČLR, srovnání kraje a provincie ................... 40 Praktická část ............................................................................................................. 42 8. Dotazníkové šetření............................................................................................ 42 8.1 Ověření nebo vyvrácení hypotéz.................................................................. 54 Diskuse: .................................................................................................................. 57 Doporučení pro praxi: ............................................................................................ 57 Závěr: ..................................................................................................................... 59

Citovaná literatura a pouţité zdroje: ...................................................................... 60 Seznam tabulek: ................................................................................................. 63 Seznam grafů...................................................................................................... 63 Seznam příloh: ................................................................................................... 63 Zkratky: .............................................................................................................. 63 Přílohy: ....................................................................................................................... 64

1. Úvod Na základní škole dochází u ţáků k volbě povolání. Toto rozhodnutí ovlivní nasměrování ţivotní cesty. Někteří ţáci vědí, který obor je pro ně zajímavý, pro který mají předpoklady. Jiní se nemohou rozhodnout. Rozhodnutí mohou ovlivnit rodiče, učitelé, vrstevníci. Konečné slovo by měli mít ţáci. Pro výkon povolání se připravují na středních školách. Délka trvání vzdělání můţe být od dvou do čtyř let. Během období přípravy někteří ţáci uzavřou dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Peníze jim slouţí ke zvýšení kapesného. Naučí se hospodařit s financemi a zvyknout si na pracovní reţim. Dojde k vzájemné výměně informací mezi zaměstnavatelem a ţákem. Zaměstnavatel můţe ţákům nabídnout po ukončení školy pracovní smlouvu. Výhodou pro ţáka

je znalost pracovního prostředí

i zaměstnavatele. Po vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky se většina absolventů zaregistruje na úřadě práce. V evidenci zůstanou určitou dobu neţ se zaměstnavatelem uzavřou pracovní smlouvu. Další moţností je studium na vyšší odborné škole nebo vysoké škole. Jiná moţnost je nástavba pro obory s výučním listem. Absolventi, kteří mají předpoklady pro podnikání, materiální a finanční zabezpečení mohou zaloţit firmu, stanou se osobou samostatně výdělečně činnou. Nezaměstnanost je nejen ekonomický, ale i psychologický a sociální problém. U absolventů nezaměstnanost můţe být zapříčiněná nedostatkem praxe, pracovních návyků, ze strany zaměstnavatelů neochotou absolventy zaučit pro výkon povolání. Absolventi jsou na trhu práce rizikovou skupinou. Mají oproti jiným rizikovým skupinám předpoklady více se učit, přizpůsobovat se změnám, znalost jazyků, výpočetní techniky, ve vzdělávání poznali nové technologie. Měli by absolventi znát své dovednosti, předpoklady, osobní vlastnosti a ty nabídnout zaměstnavateli. Nezaměstnanost se dotýká kaţdého člověka, i kdyţ vykonává profesi. Téma nezaměstnanost jsem si vybrala, protoţe s ní mám zkušenost. Při kontaktování zaměstnavatelů jsem se setkávala z jejich strany odpovědí, nemáte dostatek praxe, jste mladá a odejdete na mateřskou, nepřijímáme. Pomohlo mi absolventské místo. Zaměstnavatel uzavřel smlouvu s úřadem práce. Nastoupila jsem do zaměstnání a zůstala do přijetí na vysoké škole. V prvních měsících jsem si

7

zvykala na pracovní prostředí, postupně získávala zručnost. Ze začátku jsem nedosáhla na normu. Velmi dobře mě přijal kolektiv. To mi pomohlo při prvních neúspěších. Ve škole nás učili zhotovit celý výrobek za určitou dobu. V zaměstnání se uplatňuje pásová výroba, kaţdý pracovník vykoná jednu operaci. Pro normu je důleţitá rychlost a přesnost. Ve škole mi chyběla praxe u zaměstnavatelů, odborný výcvik probíhal přímo ve školních dílnách. To byl rozdíl, který jsem musela rychle překonat v prvním měsíci. V bakalářské práci se budu zabývat nezaměstnaností v České republice a zaměřím se na absolventy středních škol. V úvodní části vymezím z hlediska psychologického dospívání, jaký význam má pro člověka práce. Lidé nejsou ohroţeni nezaměstnaností stejně. Určité skupiny lidí patří k rizikovým ve vztahu k nezaměstnanosti. Při ztrátě zaměstnání se mění chování člověka a ztráta zaměstnání vyvolává v lidech určité emoce. V další kapitole uvedu pojem nezaměstnanost, typy nezaměstnanosti, politika nezaměstnanosti. Úřady práce poskytují určité sluţby a činnosti, kterými se budu zabývat. Uvedu rozdíl mezi uchazečem a zájemcem o zaměstnání. Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti a komu je poskytovaná zvýšená péče. Kapitola o nezaměstnanosti absolventů se týká vymezení absolventů z hlediska zákona. Vyjmenuji vzdělání, kterého mohou dosáhnout. V rámcových vzdělávacích programech jsou zahrnuty klíčové kompetence. Absolventi by si je měly osvojit a dále je rozvíjet. Uvedu míru nezaměstnanosti absolventů škol v České republice. Nezaměstnanost absolventů určité faktory ovlivňují, kterými se budu zabývat. Hospodářská krize ovlivnila nezaměstnanost. Chtěla bych uvést moţnosti zaměstnání v zahraničí. V rámci Evropské unie mohou hledat občané České republiky i zde uplatnění. Informace o podmínkách zaměstnání v dané zemi mohou najít na evropském portálu pracovní mobility. I úřady práce se zapojily do sítě Eures a mají k dispozici poradce. Další příleţitost navázat kontakt se zaměstnavatelem jsou veletrhy práce po celé Evropě. Usnadněním výměny informací mezi uchazečem o zaměstnání a zaměstnavatelem představuje Europass. Absolventi, kteří by chtěli vyuţít moţnost dále se vzdělávat, najdou potřebné informace na portále Ploteus, coţ je zkratka pro Portál vzdělávacích příleţitostí v Evropě. V poslední kapitole teoretické části se zaměřím na Čínskou lidovou republiku, její odvětví národního hospodářství. Uvedu vzdělávání v Čínské lidové republice. Kroky vlády a škol v pomoci nezaměstnanosti absolventů škol. Postavení odborných škol z hlediska

8

jejich absolventů. Čínská lidová republika má problém se zaměstnaností lidí na venkově.

9

2. Psychologická charakteristika absolventů 2.1 Dospívání ,, Dospívání je spojeno s ukončení základní školy a volbou povolání.“ (Čačka, O., 2000,s.222) Dospívání je charakteristické fyziologickými změnami, mění se postoje, hodnoty,zájmy, sociální vztahy a tím i celá osobnost. Nástup puberty i průběh je odlišný u chlapců a děvčat. Důleţité je pro ně, aby byly vnější znaky pozitivně hodnoceny okolím. Dává jím to pocit jistoty. „V psychickém dospívání dívky dosahují hranice vrcholu přibliţně v devatenáctém roku. U chlapců je to o něco později.“ ( Čačka,O., 2000, s. 224) Dospívání můţeme rozdělit na pubertu a adolescenci. Nástup puberty je spojen s fyziologickými změnami. Dívky působí na okolí klidněji neţ chlapci. Puberta je vnímaná jako konfliktní období s dospělými. Záleţí na přístupu dospělých k jejich individualitě a neponiţování. V první fázi dospívání se objevuje nejistota, vnitřní napětí daná nesouladem mezi tím co chtějí a tím co pro to se snaţí dělat. Poznávací procesy dosáhly vrcholu ve výkonnosti. Pozornost je kolísavá, nestabilní, ale i více záměrná, systematická. Logická paměť převaţuje nad mechanickou. Pro pubescenty je důleţité vytvořit si vlastní názor na základě zkušeností. Úkolem adolescence je osamostatnění se od rodičů. Umět vyjádřit vlastní city. Adolescenti si vytváří novou strukturu postojů, hodnot a cílů. Probíhá začleňování do společenských vztahů. V tomto období se adolescenti rozhodují o volbě povolání, navozují heterosexuální vztahy, dokáţí se vcítit do pocitů vrstevníků. (Čačka, O., 2000).

2.2 Mladá dospělost Podle Vágnerové (2005,s.11) ,,mladá dospělost zahrnuje období od 20 do 40 let.“ Fyzické a biologické změny mají na jedince menší vliv neţ začlenění do společnosti. Důleţité je prosazení vlastních potřeb, ale ve vzájemném souladu s potřebami členů rodiny. Rozhodnutí mladých lidí mohou ovlivnit v období rané dospělosti jejich další ţivotní cestu. Často se mladí lidé rozhodují rychle bez zkušeností, vyhledávají nové záţitky. Mladí dospělí se musí vyrovnat s povinnostmi a sociálním očekáváním,

10

které se vztahují k postavení dospělého ve společnost. Přijímají nové role a tím dochází k vazbě na společnost. Vzory k chování získává mladý dospělí ve skupině vrstevníků. Dospělost je spojena s osamostatněním, finanční nezávislostí, hledáním partnerských vztahů. V dospělosti je čekají role vztahující se k pracovnímu uplatnění, uzavření manţelství a být rodičem. Mladí dospělí chtějí vytvořit vztah, který bude základem jejich rodiny, naleznou v něm pocit jistoty a bezpečí. Rodinu zakládají podle vlastních představ, ale je ovlivněna záţitky z dětství. (Vágnerová, 2005) „Mladí dospělí řeší nové situace a tím se u nich rozvíjí praktická inteligence. Problémy nejsou vymezené, ale vztahují se ke kaţdodennímu ţivotu.“ Důleţité je vysvětlit podstatu problému a nalézt řešení. Ve škole uplatňují ţáci jiné kompetence neţ, které budou potřebovat v zaměstnání. Při výkonu profese dochází k rozvoji schopností, dovedností a úpravě sebehodnocení. „Končí období bilancování nad vlastními schopnostmi.“ Znají předpoklady, moţnosti, kompetence, které získaly ze zkušeností. ( Vágnerová, M., 2005,s. 22) V adolescenci je zvýšená emoční labilita. K ustálení dochází v mladé dospělosti, i kdyţ síla

citových proţitků můţe být intenzivní. Síla emocí je závislá na

důleţitosti podnětu nebo uskutečnění cíle pro mladé lidi. V začátku mladé dospělosti vyhledávají nové záţitky, i kdyţ dochází ke zklamání. Emoce dokáţí lépe ovládat neţ adolescenti. Otevřenost emočních proţitků postupně klesá ke konci období mladé dospělosti. Někteří jedinci neumí dávat své emoce najevo a to se projevuje v osobních vztazích. S rolí partnera, rodiče vzrůstá schopnost dávat pocity najevo, umět se vcítit do pocitu druhého. Muţi a ţeny se liší ve vyjadřování

pocitů

způsobeného hormonální odlišností. Ţeny bývají vnímavější k pocitům druhých lidí neţ muţi. (Vágnerová, 2005)

11

3. Práce v životě člověka 3.1 Práce v životě člověka Práce přináší lidem uspokojení, zařazuje je do určité profesní role. Mladí lidé pravidelně chodí do práce, omezují své potřeby ve prospěch zaměstnání. „Zvládnutí profesní role je znakem dospělosti a ekonomické nezávislosti. Profesní pozice se podílí na vytváření identity a ovlivňuje postavení ve společnosti.“ (Vágnerová, 2007,s.49) Dle Vágnerové (2008, s. 732) „zaměstnání lidem přináší peníze, nezávislost, činnost, sociální kontakt a sebeuplatnění. “ Tyto podněty k práci mají pro jednotlivce osobitý význam. Práce přináší zaměstnaným lidem rozvrţení dne. Zaměstnaní vědí, kolik hodin budou v práci, kolik jim zbývá na volný čas. Mají pevně stanovený reţim dne. V zaměstnání přichází do kontaktu s ostatními pracovníky, nadřízeným i lidmi s okolí pracoviště. Práce zaměstnaným umoţňuje realizovat se, ukázat co umí. Splněné úkoly jim přináší uspokojení z vykonané práce. Za peníze si mohou opatřit různé potřeby. Pocit dospělosti mladým lidem přináší ekonomická nezávislost na rodině nebo společnosti.

3.2 Kdo je ohrožen nezaměstnanosti? Vágnerová (2008, s.732) uvádí, ţe „nezaměstnanost neohroţuje lidi ve stejné míře. Důleţitou roli hraje věk, pohlaví, zdravotní stav, vzdělání a příslušnost k sociální skupině.“ U mladších lidé ve věku do 25 let při nástupu do prvního zaměstnání chybí praxe. U starších lidí od 50 let jsou za příčiny ztráty zaměstnání uváděny důvody, ţe se nedokáţí v poţadovaném čase přizpůsobit novým poţadavkům, sníţená výkonnost, nemají aktuální některé znalosti a dovednosti. Ţeny jsou ohroţeny ztrátou zaměstnání více neţ muţi. U ţen s niţší kvalifikací je těţké najít zaměstnání. Sociální role ţen je spojena s těhotenství a péčí o dítě. Niţší úrovní vzdělání a nedostatečnou kvalifikace jsou ohroţeni lidé více ztrátou zaměstnání. Lidé z niţších sociálních vrstev, příslušníci etnických národností a přistěhovalci tvoří další skupinu, která má problém najít zaměstnání. Osoby se změněnou pracovní

12

schopností jsou také ohroţeny ztrátou zaměstnání. Pracovníci nestačí poţadovanému tempu práce, výkonnosti.

3.3 Psychická reakce na ztrátu zaměstnání a změna chování Na ztrátu zaměstnání člověk zareaguje v různé intenzitě podle toho, jak silný byl podnět k zaměstnání. Ztrátu zaměstnání člověk citově proţívá a reakcí můţe být deprese, beznaděj, ale i napětí, úzkost, strach z ohroţení vlastní budoucnosti. Dochází ke sníţení ţivotní vyhlídky do budoucnosti. Chybí dlouhodobé cíle a člověk se zaměří na přítomnost. Nezaměstnaný člověk můţe hledat viníka této situace a reakcí je zlost, vztek. Nezaměstnaný je více citově zranitelnější, dochází ke sníţení sebehodnocení, sebeúcty. Člověk se cítí neuţitečný, nepotřebný. Ztráta zaměstnání můţe vyvolat změnu hodnot, norem. Nezaměstnaní lidé nemají dostatek činnosti, motivace chybí a reakcí na tuto ztrátu je nuda, netečnost. V zaměstnání lidí přichází do kontaktu se spolupracovníky, vyměňují si zkušenosti, mohou mít společné zájmy. Ztrátou zaměstnání dochází k omezení kontaktů se spolupracovníky. Nezaměstnaný přestává pouţívat schopnosti a dovednosti, které byly důleţité pro jeho práci. Postupně ztrácí pracovní návyky. (Vágnerová, M., 2008) Chování člověka se změní, kdyţ přestane vykonávat práci. Někteří lidé bývají neteční, přestanou plánovat a řešit novou situaci. Nezaměstnanost berou jako osud, proti kterému nic nezmůţou. Reakce na ztrátu zaměstnání se můţe projevit i v úpravě zevnějšku. Přestanou o sebe pečovat, osobní hygienu zanedbávají. Taková reakce se většinou projeví u lidí s niţším vzděláním nebo negativními zkušenostmi z minulosti. Vágnerová (2008, s.738) pojmenovala takovou reakci „syndrom naučené bezmocnosti.“ Na druhé straně lidé mohou reagovat aktivně. Novou situaci se snaţí zlepšit, hledají pracovní uplatnění. Najít zaměstnání je pro ně důleţité. Tento přístup je vhodným předpokladem pro vyrovnání se ze ztrátou zaměstnání. (Vágnerová,M., 2008)

13

3.4 Způsob života dlouhodobě nezaměstnaných Dlouhodobě nezaměstnaní nedokáţí uspokojit potřebu osobních věcí. Mají nedostatek peněz a nemohou si koupit věci, které pro ně byly samozřejmostí. Nedokáţí si udrţet „sociální status.“ V důsledku ztráty příjmů a braní podpory, která je niţší neţ mzda se snaţí méně nakupovat. Podporu v nezaměstnanosti chápou jako nutný příjem. „Z hlediska sociálního je pro nezaměstnané obtíţné brát podporu v nezaměstnanosti, protoţe tím potvrzují sociální status pro ně podřadný Ve srovnání se sociální vrstvou dané společnosti, ke které dříve patřili, se povaţují za chudé. Struktura dne se změní po ztrátě zaměstnání. Lidé mají více volného času, který nedokáţí účelně vyplnit. Objevuje se nuda, nemají povinnosti. (Vágnerová,M., 2008, s.741)

14

4. Nezaměstnanost

4.1 Pojem nezaměstnanost Nezaměstnaní hledají přiměřenou práci ve vztahu k jejich kvalifikaci, ohodnocení, dojíţdění. Za nezaměstnané jsou obecně povaţovány osoby, které „nevykonávají placené zaměstnání, zaregistrovaly se na úřadě práce, aktivně hledají zaměstnání a chtějí pracovat.“ (Mareš,P., 1998 s.18) Nezaměstnanost patří k jevům trţního hospodářství. Podle Buchtové (2002, s. 65) z hlediska ekonomie se k nezaměstnaným řadí osoby produktivního věku: “nemají placené zaměstnání a ani nepodnikají, předpokládají, ţe budou opět zaměstnány snaţí se najít nové zaměstnání a do něj nastoupit“ Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří všechny osoby zaměstnané. Výpočet míry nezaměstnanosti: „n = N / L * 100 ( %) n míra nezaměstnanosti, N počet nezaměstnaných L ekonomicky aktivní obyvatelstvo“ ( Buchtová, B., 2002, s. 65)

4.2 Druhy nezaměstnanosti U dobrovolné nezaměstnanosti osoby nejsou ochotny nastoupit do zaměstnání za mzdu, která je jím nabízená za vykonanou práci. Hledají lépe placená pracovní místa. Dávají přednost volnému času před prací. ( Buchtová, B., 2002,s. 65) Ve snaze najít příčiny nezaměstnanosti rozlišujeme: Frikční nezaměstnanost „je daná přesunem osob z jednoho pracovního místa do nového.“ Ke změně zaměstnání dochází z různých důvodů např. firmy vznikají a zanikají v důsledku technologických změn, rušením pracovního místa, osoby odešly ze zaměstnání, protoţe se stěhují. I lidé, kteří odešli ze zaměstnání

15

s vyhlídkou vyšší mzdy u jiného zaměstnavatele. Nezaměstnání se snaţí najít nové pracovní místo. Jedná se i o osoby, které ukončily přípravu na budoucí povolání a hledají své první zaměstnání. (Buchtová, B., 2002, s. 66) Při strukturální nezaměstnanosti je klesající poptávka po výrobcích či sluţbách v daném odvětví. V těchto odvětví klesá i poptávka po práci. Dochází ke sniţování výroby a zvyšování produkce v jiných odvětvích či výrobách. Nezaměstnaní mají jinou kvalifikaci neţ je poţadovaná na trhu práce. „Nezaměstnanost je daná omezeným pohybem pracovní síly.“ Nezaměstnaným se můţe stát kvalifikovaný odborník ve své profesi, jehoţ obor nemá uplatnění na pracovním trhu. Vzniká velká nezaměstnanost a malá nabídka pro nová volná místa. (Buchtová, B., 2002, s. 67) Podle Mareše (1998, s.21) další část strukturální nezaměstnanosti tvoří „nahrazení lidské práce technikou, novými technologickými postupy omezující ţivou práci.“ Cyklická nezaměstnanost je charakteristická „nízkou poptávkou po práci.“ Sezónní nezaměstnanost je ovlivněna přírodním cyklem např. zemědělství, sluţby, stavebnictví. (Mareš,P., 1998, s. 21) Zaměstnanec pracující na zkrácenou pracovní dobu nebo se dělí o své pracovní místo s druhou osobou nazýváme neúplnou nezaměstnaností, kterou nejčastěji vyuţívají především ţeny. U nepravé nezaměstnanosti se osoby snaţí vyuţít podpory v nezaměstnanosti a pracovní nabídky nehledají. Mohou pracovat i nelegálně, pokud se zaevidují na úřadě práce. (Mareš, P., 1998)

4.3 Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti usiluje o vyváţenost poptávky a nabídky na trhu práce. Neovlivňuje zásadním způsobem rovnováhu trhu práce. Aktivita pracovníka na trhu práce bývá označovaná jako aktivní politika zaměstnanosti. Krebs (2005,s. 292) mezi aktivní politiku zaměstnanosti řadí aktivity spojené: „s rozvojem infrastruktury trhu práce.“ Tvoří je sítě specializovaných institucí, které vykonávají poradenské, informační a zprostředkovatelské sluţby.

16

„napomáhat vzniku nových pracovních míst a pracovních činností.“ Pomoct při hledání zaměstnání handicapovaným lidem nebo poskytnout zaměstnavatelům finanční prostředky na vznik nových pracovních míst aj. „zaměřit se na adaptabilitu pracovní síly.“Pořádat různé rekvalifikační kurzy. Pasivní politika zaměstnanosti zabezpečuje ţivotní podmínky nezaměstnaným v podobě podpor v nezaměstnanosti a dávek. Podpory a dávky jsou určitou formou náhrady pracovního příjmu. Jedná se o dočasnou situaci neţ si nezaměstnaní najdou pracovní uplatnění.

4.4 Úřady práce Podle zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů zprostředkovávají zaměstnání úřady práce, fyzické nebo právnické osoby, které mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání, označení agentury práce. Úřady provádí zprostředkovatelskou, informační a poradenskou činnost zaměřenou na pracovní příleţitosti. Zprostředkování zaměstnání úřadem práce se rozumí, vyhledávaní

zaměstnání

fyzickým

osobám,

které

se

uchází

o

práci.

Pro zaměstnavatele, kteří hledají nové pracovníky, pomoct vyhledat zaměstnance. Do poradenské činnosti pro fyzické osoby patří například volba povolání, příprava na budoucí

povolání,

rekvalifikace, doporučit zaměstnání

podle předpokladů,

schopností a dovedností fyzické osobě. K informační činnosti patří informace o volných pracovních místech a pracovních silách, moţnostech zaměstnání. Bezplatné je zprostředkování zaměstnání úřadem práce. Na celém území České republiky zprostředkovávají zaměstnání úřady práce. Mohou se podílet na zprostředkování zaměstnání z České republiky do zahraničí a naopak. Pouze se souhlasem zájemce o zaměstnání nebo uchazečem o zaměstnání zprostředkují zaměstnání do zahraničí. Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která poţádá úřad práce o zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Na základě písemné ţádosti je zařazen do evidence zájemců o zaměstnání. Vybrat si můţe úřad práce v celé České republice. Uchazeč o zaměstnání je fyzická osoba, která poţádá úřad práce ve správním obvodu, kde má bydliště o zprostředkování zaměstnání. Pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání musí splňovat zákonem stanovené podmínky. Do evidence

17

uchazečů o zaměstnání je fyzická osoba zařazena dnem podání písemné ţádosti o zprostředkování zaměstnání. Fyzická osoba poţádá do 3 pracovní dnů od skončení zaměstnání, náhradní doby zaměstnání o zprostředkování zaměstnání, poté je zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce má práva i povinnosti. Mezi povinnosti patří například spolupracovat s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, dodrţovat pokyny, informovat o změně údajů, které uvedl v ţádosti do 8 kalendářních dnů. Uchazeč o zaměstnání má právo na zprostředkování zaměstnání, podporu v nezaměstnanosti při splnění podmínek zákonem stanovených, u osob se zdravotním postiţením na pracovní rehabilitaci, pokud má nárok na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Ukončení evidence uchazečů o zaměstnání je nástupem do zaměstnání, výkonem trestu odnětí svobody, na základě doručené písemné ţádosti o ukončení evidence, pokud pozbyl způsobilost být účastníkem právních vztahů podle zákona o zaměstnanosti. Uchazeč o zaměstnání oznámí úřadu práce nástup do zaměstnání. Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání můţe dojít z několika důvodů, odmítne zpracovat osobní údaje, výkon nelegální práce, neplní oznamovací povinnost, na základě lékařského posudku není schopen spolupráce s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, vyskytla se skutečnost bránící zařazení nebo vedení evidence uchazečů o zaměstnání. Úřad práce můţe na základě rozhodnutí vyřadit z evidence uchazeče o zaměstnání např., bez váţných důvodů odmítne nastoupit rekvalifikaci, do vhodného zaměstnání, odmítne vyšetření zdravotního nebo psychologického vyšetření, neplní součinnost s úřadem práce, neplnění podmínky v akčním plánu. Na základě písemné ţádosti o zprostředkování zaměstnání po uplynutí 6 měsíců od vyřazení můţe být uchazeč o zaměstnání znovu zařazen do evidence. Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání náleţí osobám, které pro svůj věk, zdravotní stav, péči o dítě nebo další váţné důvody ji potřebují. Náleţí fyzickým osobám starší 50 let věku, do 20 let, se zdravotním postiţením, pečující o dítě do 15 let věku, uchazeči o zaměstnání vedeni v evidenci trvale déle neţ 5 měsíců, vyţadují zvláštní pomoc, těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu. Podpora v nezaměstnanosti náleţí uchazeči o zaměstnání, který vykonával v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, která zakládá

18

povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění v délce 12 měsíců. Rozhodným obdobím se rozumí poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Náhradní doba zaměstnání se započítává do předchozího zaměstnání. Do náhradní doby zaměstnání se nezapočítává soustavná příprava na budoucí povolání. Úřad práce poskytuje sluţbu informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání. Středisko pomáhá při volbě povolání ţákům základních a střední škol. Poskytuje informace v podobě letáků o povolání, charakteristiky povolání, videoklipy o povoláních. Po domluvě s pracovníky mohou ţáci vykonat diagnostický test, který se skládá z dotazníků a testů. Zjistí předpoklady a zájmy pro budoucí povolání. Ţáci středních škol navštěvují informační a poradenské středisko v posledním ročníku, kde je informují pracovníci o situaci na trhu práce, jak hledat a získat zaměstnání.

19

5. Nezaměstnaní absolventi 5.1 Kdo je absolvent z hlediska zákona o zaměstnanosti? Nejednotná definice pouţívaná ve statistikách nezaměstnanosti do roku 2004. Úřady práce pouţívaly definice, které odpovídájí zákoníku práce. Postupně přecházeli k definici ze zákona o zaměstnanosti. Údaje ve statistikách do roku 2004 byly těmito přístupy zkresleny. Absolvent – uchazeč o zaměstnání podle zákoníku práce je osoba po ukončení studia, která nemá placené zaměstnáni v oboru 2 roky, do této doby se nezapočítává např. pracovní neschopnost, mateřská dovolená, výkon trestu a základní vojenská sluţba. Mezi absolventy patřily i lidé, kteří neodpracovali ve svém oboru dva roky, i kdyţ školu ukončili před několika lety. Zákon č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti zahrnuje pod pojmem absolvent – uchazeč o zaměstnání od ukončení studia nejvýše dva roky. Počet absolventů – uchazečů byl mnohem niţší. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ze dne 13. května 2004, jiţ pojem absolvent – uchazeč o zaměstnání nedefinuje. Zvýšená péče je věnována fyzickým osobám do 25 let věku absolventům středních škol. Zvlášť se věnuje pozornost absolventům vysokých škol po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia, jen do 30 let věku. Novela zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti platná od 1. ledna 2009 vnímá absolventy do 20 let věku jako rizikovou skupinu. Po ukončení středního vzdělání je péče věnována nejvýše dva roky. Mladí lidé do 25 let věku a absolventi vysokých škol jiţ nelze povaţovat za znevýhodněné. Rozhodnuto bylo na základě příznivého vývoje trhu práce do roku 2008. Soustavná příprava na budoucí povolání tj. doba studia se nezapočítává do náhradní doby zaměstnání. Dříve se započítávala jako náhradní doba zaměstnání do šesti měsíců. Úřad práce s uchazečem o zaměstnání, který je v evidenci nepřetrţitě déle neţ pět měsíců zpracovává individuální akční plán. Uchazeč o zaměstnání je povinen na akčním plánu spolupracovat s úřadem práce. Pokud uchazeč o zaměstnání neplní podmínky nebo odmítne uzavřít individuální akční plán je vyřazen z evidence.

20

5.2 Změny ve statistickém šetření Ve statistickém šetření uvádí úřady práce a ministerstvo práce a sociálních věcí absolventy škol – uchazeče o zaměstnání denní formy vzdělávání evidovaného na úřadě práce podle místa trvalého bydliště do dvou let po ukončení školy. Při sledování dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání došlo ke změně. Dříve museli být v evidenci déle neţ šest měsíců a nově se údaj změnil na pět měsíců. Ve statistikách uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí uchazeče o zaměstnání – fyzické osoby do 25 let věku, disponibilních nezaměstnané absolventy a počet nezaměstnaných „čerstvých“ absolventů. „Disponibilní“ nezaměstnaní absolventi při nabídce vhodného pracovního místa mohou nastoupit do zaměstnání a nemají objektivní překáţku při vstupu do zaměstnání. Nezaměstnaní „čerství“ absolventi ukončili vzdělávání v předchozím roce. Míra nezaměstnanosti například za rok 2008 tvoří celkový počet absolventů, kteří ukončili vzdělávání v roce 2007 a počet nezaměstnaných absolventů v roce 2009. (Chomoutová, D., 2009)

5.3 Klasifikace vzdělání Podle platného školské zákona Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), účinný od 1. ledna 2005 rozlišuje absolventy se základním, středním, vyšším a vysokoškolským vzděláním. Do středního vzdělání zařazujeme střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou. V analýzách se objevuje členění podrobnější, které odpovídá kategoriím vzdělání: Absolventi středního vzdělání s výučním listem – získali vzdělání ve 3letých nebo 2letých učebních oborech, po ukončení mají výuční list. Mohou vykonávat dělnické profese převáţně manuální a obsluţní činnosti ve sluţbách. Řadí se do kategorie vzdělání E „absolventi niţšího středního vzdělání s výučním listem“, H „absolventi středního vzdělání s výučním listem“. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem – po absolvování získali maturitní vysvědčení. Ve vzdělávání byl zařazen odborný

21

výcvik, ale výuční list nezískali. Vzdělávání je připravilo pro náročné dělnické práce nebo činnosti ve sluţbách, mohou i vykonávat niţší řídící funkce. Patří do kategorie vzdělání L/0. Absolventi vyučení ve 3letém učebním oboru a nástavbovém studiu kategorie vzdělání L/5. Absolventi středního vzdělání bez maturitní zkoušky i výučního listu – absolventi nematuritních oborů neposkytující vyučení, kteří se připravovali 2letých nebo 3letých studijních oborech. Studium ukončeno závěrečnou zkouškou, kategorie vzdělávání J. Absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou – studium ukončené maturitním vysvědčením, které získali ve 4letém studijním oboru střední odborné školy. Řadíme do kategorie vzdělávání M. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou, získaným v oborech gymnázií – připravovali se ve 4letých i víceletých gymnázií, kategorie vzdělání K. (Chamoutová,D., 2009)

5.4 Klíčové kompetence Národní program rozvoje vzdělávání vyjádřil poţadavky na klíčové kompetence. V odborném vzdělávání jsou vyjádřeny ve vztahu k hledání zaměstnání mladými lidmi. V rámcovém vzdělávácím programu 2007 jsou klíčové kompetence zohledněny o evropský rámec. Během vzdělávání by si měli ţáci osvojit klíčové kompetence na úrovni, aby je dokázali rozvíjet, měnit v závislosti na celoţivotním vzdělávání. V evropském rámci jsou klíčové kompetence rozděleny do osmi oblastí. Jednu oblast tvoří kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, kdy absolventi by měli být schopni přizpůsobit se změnám pracovních podmínek, být ochotni se dále vzdělávat. Absolventi by měli znát trh práce v daném regionu, moţnost uplatnění v oboru, mít představu o pracovních podmínkách, poţadavcích zaměstnavatelů na zaměstnance. Všechny kompetence jsou na sobě závislé, vzájemně se doplňují. Kompetence personální a sociální umět vyjadřují poţadavek, pracovat s ostatními zaměstnanci, vytvářet atmosféru dobrých vzájemných vztahů, zodpovědně plnit úkoly. I tyto kompetence jsou důleţité v pracovním uplatnění. V rámcový vzdělávacích programech jsou vymezeny klíčové kompetence, které jsou

22

všeobecné a mohou se zařadit do různých předmětů. Vytvářejí poţadavek na začlenění se do společnosti a úspěšné pracovní uplatnění.

5.4 Míra nezaměstnanosti absolventů škol Při

zjišťování

nezaměstnanosti

absolventů

je

důleţitý

ukazatel

míra

nezaměstnanosti absolventů. Hodnota vyjadřuje procentuální počet absolventů kategorie vzdělání, kteří nemají zaměstnání a zaregistrovali se na úřadě práce. Míru nezaměstnanosti tvoří uchazeči o zaměstnání určité kategorie vzdělání, oboru vzdělání nebo skupiny oborů k poměru celkového počtu absolventů kategorii vzdělání, oboru vzdělání nebo skupiny oborů. Celkový počet absolventů zahrnuje nezaměstnané, zaměstnané a dále se vzdělávající. (Chamoutová, D, 2009). Chomoutová (2009,s.12) uvádí řadu faktorů, které mají vliv na celkový počet nezaměstnanosti absolventů: „Cyklem školní roku,“ kdy v červnu končí školní rok se začíná zvyšovat počet absolventů hledající práci. Nejvyšší hodnoty počtu absolventů na trhu práce dosáhne v září. V dalších měsících dochází ke sniţování, nejniţší počet absolventů je v dubnu a květnu. Je to dáno tím, ţe absolventi nepřichází na trh práce rovnoměrně. „Rostoucí celková nezaměstnanost“ zvyšuje nezaměstnanost u absolventů škol. Průměrná míra nezaměstnanosti je niţší neţ u absolventů. Horší situace na trhu práce více ohroţuje nezaměstnaností absolventy neţ ostatní. „Zaměstnavatelé poţadují víceletou praxi,“ ale absolventi nemají dostatečné praktické zkušenosti. „Nesprávné rozhodnutí absolventů základních škol o jejich dalším vzdělání, kdy došlo vlivem hospodářské situace k nečekanému vývoji ve vybraném odvětví nebo oboru činnosti. Nepřesný odhad situace na trhu práce po skončení vzdělání.“ Počet nezaměstnaných absolventů škol se můţeme sledovat celkově nebo počet rozlišit podle dosaţeného vzdělání. U všech oborů vzdělání je výrazný pokles hodnot do roku 2008. Vlivem ekonomické krize došlo k nárůstu nezaměstnanosti u všech oborů. Podle tabulky stále platí, ţe čím niţší vzdělání, tím vyšší míra nezaměstnanosti. I v době

23

ekonomické krize je přímá závislost na úrovni dosaţeného vzdělání a uplatnění na trhu práce. Záleţí i na oboru, pro který se absolvent rozhodl. Tab.č.1 Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů v České republice dubnové hodnoty Kategorie vzdělání

2004

2005

2006

2007

2008

2009

H střední vzdělání s výučním listem

21,10%

16,10%

14,10%

9,31%

6,21%

11,98%

E niţší vzdělání s výučním listem

39,10%

32,60%

27,60%

18,88%

12,75%

25,28%

L/0 a L/5 střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem, nástavbové vzdělání

21,20%

16,10%

14,00%

11,13%

7,79%

11,81%

M střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou

15,00%

12,20%

11,00%

7,79%

5,67%

7,85%

Zdroj:www. infoabsolvent.cz U všech oborů se počet nezaměstnaných absolventů sniţoval do roku 2008. V roce 2009 došlo k rychlému nárůstu. Počet absolventů škol má vliv na míru nezaměstnanosti a počet nezaměstnaných absolventů. Následující graf ukazuje počet absolventů středních škol podle kategorie vzdělání od roku 2004 do 2008. Největší počet absolventů je u oboru střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, střední vzdělání s výučním listem. Porovnáme-li počet absolventů od roku 2004 do 2008 u středního vzdělání s výučním listem počet absolventů klesá. U středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou od roku 2004 se zvyšuje počet absolventů k roku 2007 a v roce 2008 zaznamenává pokles. Gymnazijní vzdělání největší počet absolventů v roce 2005, od roku 2006 do 2008 stejná hodnota s rokem 2004. Podobné hodnoty jsou u nástavbového vzdělání, ale od roku 2006 klesá zájem absolventů.

24

Graf č. 1 Počet absolventů středních škol 2004 – 2008 Střední s výučním listem - E,H

Střední vzdělání bez MZ i výučního listu - J 2004 2005 2006 2007 2008

Gymnaziální vzdělání - K

Střední odborné s MZ- M

Střední s MZ a odborným výcvikem – L/O

Nástavbové vzdělání – L/5 0

5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000 45000 50000

Zdroj: Chomoutová D.,2009 s.11

5.5 Vliv hospodářské krize na nezaměstnanost Zájem o absolventy ze strany zaměstnavatelů se projevil v klesající míře nezaměstnanosti do roku 2008. Na trhu práce byl nedostatek absolventů technických a stavebních oborů. Zaměstnavatelé začali více spolupracovat se školami. Vše se změnilo nástupem krize, došlo ke zpomalení hospodářského růstu. Na přelomu roku 2008/2009 podniky začaly propouštět zaměstnance, aby si udrţely postavení na trhu práce. Úřady práce zaznamenaly zvýšený počet nezaměstnaných. Sniţuje se počet volných pracovních míst. Výběr povolání nelze ovlivnit podle situace na trhu práce. Ţáci devátých tříd by si měli obor vybrat podle předpokladů a zájmu. Školy by je měli připravit na situace, kdy se budou rozhodovat samostatně, aby uměli vyuţít informace, znalost výpočetní techniky, cizích jazyků. Důleţité je umět se přizpůsobit podmínkám trhu práce a dále se vzdělávat. V rámcových vzdělávacích programech jsou tyto poţadavky na absolventy vyjádřeny. (Chomoutová, D., 2009)

5.6 Dlouhodobě nezaměstnaní absolventi škol v České republice Při zjištění podílu dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů musí být k dispozici ukazatel počet dlouhodobě nezaměstnaných absolventů / počet nezaměstnaných absolventů. Od roku 2009 se za dlouhodobě nezaměstnané absolventy povaţují ti,

25

kteří jsou v evidenci úřadu práce déle neţ 5 měsíců a před rokem 2009 déle neţ 6 měsíců. Do dlouhodobě nezaměstnaných absolventů se zahrnují nejenom čerství absolventi, ale i ti, kteří ukončili do dvou let studium. Dlouhodobá nezaměstnanost ukazuje v procentech, kolik absolventů zůstalo bez zaměstnání více neţ 5 měsíců a do roku 2009 déle jak 6 měsíců. Tab. č.2 Podíl dlouhodobě nezaměstnaných podle kategorie vzdělání Kategorie vzdělání Niţší střední vzdělání s výučním listem - E Střední vzdělání s výučním listem - H Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem, nástavbové vzdělání - L/0, L/5 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M Gymnaziální vzdělání - K

duben 2005 51,1% 61,1%

duben 2006 46,2% 57,2%

duben 2007 51,7% 42,4%

duben 2008 38,0% 29,5%

duben 2009 44,7% 33,9%

38,2%

35,0%

48,7%

36,8%

37,7%

46,9%

44,8%

42,0%

30,8%

36,3%

45,8%

39,3%

38,8%

28,6%

31,5%

Zdroj: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?Fulltext=pocet absolventu skol&CiloveSkupiny=2&KodStranky=5.1.07 Niţší podíl nezaměstnaných v roce 2009 je u skupiny absolventů s gymnaziálním vzděláním, následuje střední vzdělání s výučním listem, v porovnání střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou M a maturitní zkouška

a odborný výcvik L/0,

nástavba L/5 rozdíl 1,4 %. Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost je u niţšího středního vzdělání s výučním listem v roce 2009. V porovnání v letech 2005 aţ 2007 u kategorie E došlo ke sníţení a opětovném nárůstu, v roce 2008 k výraznému sníţení o 13,7 %. U kategorie H je od roku 2005 ‒ 2008 postupné sniţování více jak o polovinu, čili 31,6 %. Postupné sniţování podílu dlouhodobě nezaměstnaných u kategorie K o 17,2 % v rozmezí letech 2005 ‒ 2008. Podobné je to i u kategorie M sníţení o 16,1 %. K výkyvům podílu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů docházelo u kategorie L/0, L/5 od dubna 2005 k dubnu 2006 sníţení, od dubna 2006 k 2007 rychlý nárůst o 13,7 %, k dubnu 2008 ke sníţení o 11,9 %. U porovnání dubna 2008 a dubna 2009 došlo u všech kategorií k nárůstu dlouhodobé nezaměstnanosti. Nejniţší nárůst zaznamenala kategorie L/0, L/5 o necelé procento, o 2,9 %, H o 4,4 %, M o 5,5 %, nejvyšší nárůst u kategorie E o 6,7 %. Změna metodiky a dopad ekonomické krize měli vliv na zvýšení dlouhodobé nezaměstnanosti.

26

6. Kraj Vysočina Kraj Vysočina tvoří okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Ţďár nad Sázavou. Sousedí s kraji Středočeským, Pardubickým, Jihomoravským a Jihočeským. Rozlohu má 6 796 km2 . Administrativně se kraj Vysočina člení na 5 okresů. Kraj Vysočina se nachází na spojnici Berlín –

Praha –

Vídeň,

Bratislava – Budapešť, coţ tvoří spojnici se severní a jihovýchodní Evropou. Kraj Vysočina protíná dálnice D1, ţelezniční spojení má na Prahu a Vídeň, Brno a České Budějovice. Hlavní komunikace mezi kraji má směr západ – východ. Největší počet ekonomických subjektů se nachází ve Ţďáře nad Sázavou a nejméně v Pelhřimově podle statistického šetření. Nejvýznamnější zaměstnavatel v okrese Jihlava je Bosh, s.r.o., zabývající se výrobou autodílů, ve kterém našli uplatnění pracovníci z blízkých okresů. V okrese Ţďáře nad Sázavou je hlavní zaměstnavatel státní podnik DIAMO, činnost těţba rudy a ŢĎAS strojírenská společnost patří k významným zaměstnavatelům. V okrese Pelhřimov je firma vyrábějící kompresory Zexel Valeo Compressor Europe s.r.o. V Havlíčkově Brodě firma navazující na pletařskou tradici PLEAS, a.s, zabývající se výrobou prádla, výrobce automobilových dílů Futaba Czech, spol. s r.o. Kraj Vysočina se snaţí rozvíjet cestovní ruch ekologickou turistikou. Podle průměrné mzdy v kraji patří na desáté místo ze 14 krajů, v roce 2009 byla průměrná mzda 20 351 Kč. Převáţnou část zaměstnavatelů v kraji tvoří strojírenství, automobilový průmysl, který byl vlivem krize zasaţen nejvíce. Podniky sniţovaly výrobu, propouštěly zaměstnance. Příklad PBS INDUSTRY, a.s. se sídle v Třebíči v roce 2009 sníţil počet zaměstnanců o 124 oproti roku 2008, zabývající se výrobou parních kotlů a zařízení pro energetiku. V Jihlavě firma Bosh Diesel s.r.o, podnik propustil během roku 2009 1 496 zaměstnanců, stále patří mezi významné zaměstnavatele. (Literák, 2009). V uveřejněné analýze kraje Vysočina největší šanci na uplatnění mají absolventi se středním vzděláním s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem. Nabídka pracovních míst je větší neţ u středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší vzdělání. Ke konci roku 2009 bylo v evidenci úřadů práce oproti roku 2008 více absolventů. Nárůst počtu absolventů bez zaměstnání v roce 2009 můţe být zapříčiněn nezájmem ze strany zaměstnavatelů o tuto skupinu pracovníků. Celkově je v kraji vysočina zájem o obory kuchař, číšník, šička,

27

prodavač, obchodní zástupce a administrativní pracovník. Obory, u kterých dochází k poklesu zájmu jsou především obory se zaměřením na zemědělství, kosmetička, kadeřnice, automechanik, elektrikář. ( Literák, 2009)

6.1 Charakteristika okresu Třebíč Okres Třebíč patří do kraje Vysočina spolu s dalšími okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov a Ţďár nad Sázavou. S rozlohou 1 463 km2 je druhý největší okres v kraji Vysočina po Ţďáře nad Sázavou. Území je tvořeno kopcovitý reliéfem, do kterého v jihovýchodní části zasahuje Českomoravská vrchovina. Vodní nádrţ Dalešice a vyrovnávací nádrţ Mohelno vybudované na řece Jihlavě slouţí jako zdroj technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Přehrada je vyuţívána k rekreaci. K rozvoj

cykloturistiky, turistiky i agroturistiky dochází pomalu. Potřebná

infrastruktura pro tyto aktivity je postupně budována. V okresním městě Třebíč se nachází románsko – gotická bazilika svatého Prokopa a ţidovská čtvrť spolu s ţidovským hřbitovem zapsané v roce 2003 do Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Turisticky navštěvovaný je barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou známý Mezinárodním hudebním festivalem Petra Dvorského. Renesanční zámek v Náměšti nad Oslavou nabízí unikátní expozici gobelínů. V posledním procesu Sčítání lidu, domů a bytů měl okres 117 367 obyvatel, z toho ekonomicky aktivních bylo 57 704 osob (49,2 %), pracujících bylo 51 405. V okrese je zastoupeno převáţně odvětví zemědělství a průmysl. V mikroregionech Třebíč, Náměšť nad Oslavou a Okříšky zastoupení má zemědělský sektor. Mikroregion Budišov je převáţně zaměřen na zemědělství. V roce 2009 bylo ze

Zemědělského

druţstva

propuštěno

95

zaměstnanců

ze

107.

Míra

nezaměstnanostiv tomto mikroregionu činí 19,1 % k roku 2009 a tato míra patří mezi nejvyšší v kraji. Rozhodující zaměstnavatelé regionu jsou soustředěni v okresním městě: ,, Nemocnice v Třebíči, u PBS Industry, a.s. (dříve První brněnská strojírna Třebíč, a.s.), dochází ke sniţování zaměstnanců, I & C Energo, a.s., JITONA, a.s.. Mimo Třebíč je třeba zmínit ČEZ, a.s., Jaderná elektrárna Dukovany, Outulný, a.s. – Náměšť nad Oslavou, MANN + HUMMEL (CZ), s.r.o., Nová Ves, Huhtamaki Česká republika, a.s., Přibyslavice, FRAENKISCHE CZ s.r.o., Okříšky, MOTORPAL a.s. a

28

EGSTON SYSTEM ELECTRONIC, spol. s r.o. - Jemnice, JMB druţstvo, Moravské Budějovice, BAST, spol. s r.o. – Moravské Budějovice, a BEL sýry Česko a.s., Ţeletava.“ ( Uhlířová, 2009) Současnou hospodářskou situaci okresu významně ovlivnil vývoj po roce 1989. Významní zaměstnavatelé redukovali počet zaměstnanců např. JITONA, a.s. (dříve Tusculum a.s.) nebo PBS Industry, a.s. (dříve První brněnská strojírna Třebíč, a.s.). Firma BOPO vyrábějící obuv, ponoţky a další oděvy zastavila výrobu v roce 2000. Patřila mezi největší výrobce bot ve střední Evropě, zaměstnávala aţ 5000 lidí. Projekt SOHO Třebíč plánuje vyuţít areál jako obytný komplex. Tovární budovy přestavět na bytové domy s parkem, obchody, čerpací stanice a vybudovat infrastrukturu. V komplexu by se mělo nacházet muzeum historie koţeluţství, výroby ponoţek a obuvi , které má svou historii spojenou s městem Třebíč. Nové výrobní podniky vznikaly jen v omezené míře. Důvodem je nízký zájem investorů a dopravní obsluţnost. Společnost MANN + HUMMEL (CZ)

vyrábí filtry pro

automobilový a strojní průmysl. V Nové Vsi vystavěla pobočku Mann Filter v roce 1997. Společnost Tedom vyrábí autobusy od roku 2007 v montáţním závodu v Třebíči. Automobilový průmysl a strojírenské firmy v současné době v souvislosti s celosvětovým útlumem hospodářství mají problémy s nedostatkem zakázek. Podniky omezují výrobu, zkracují pracovní dobu nebo sniţují počty zaměstnanců. Průmyslové zóny města Třebíč se nachází především na ul. Průmyslová, Ţďárského a Hrotovická. Okres Třebíč neleţí blízko důleţitých dopravních spojnic. Stále probíhají rekonstrukce dopravních komunikací. Dálnice D1 prochází severní hranicí okresem a Třebíč má problematické propojení s dálnicí D1. Od roku 2000 probíhá rekonstrukce silnice Třebíč – Velké Meziříčí za účelem napojení na dálnici D1. Probíhají přestavby silnice do krajského města Jihlavy. Na trase Třebíč – Jihlava se objevily dopravní závady s narůstajícím vytíţením silnice II/405, silnice spojující Jihlavu a Třebíč nevyhovuje technickými parametry a probíhá přestavba. Obsluţnost města zajišťuje autobusová a ţelezniční doprava. Městem prochází ţelezniční trať Jihlava – Brno. (Uhlířová, 2009).

29

6.2 Nezaměstnanost v okrese Třebíč a volná pracovní místa Největší míru nezaměstnanosti vykazuje okres Třebíč v porovnání s ostatními okresy v kraji Vysočina a s celorepublikovým průměrem. Nejniţší míru má okres Pelhřimov i v porovnání s průměrnou mírou nezaměstnanosti v ČR. Od roku 2005 do 2008 je pozvolné sniţování míry nezaměstnanosti. Prudký nárůst v roce 2009 ve všech krajích.

Tab.č. 3 Míra nezaměstnanosti podle okresů v kraji Vysočina v letech 2005-2008 Duben Duben Duben Duben Duben Území 2005 2006 2007 2008 2009 Havlíčkův Brod 6,1 % 5,4 % 4,8 % 3,8 % 8,9 % Jihlava 6,6 % 5,9 % 5,1 % 4,1 % 8,3 % Pelhřimov 4,8 % 4,3 % 2,9 % 2,7 % 6,3 % Třebíč 12,6 % 11,9 % 9,5 % 7,0 % 10,2 % Ţďár nad Sázavou 8,5 % 8,2 % 6,7 % 5,4 % 8,1 % Vysočina 8,0 % 7,4 % 6,1 % 4,8 % 8,5 % Česká republika 8,9 % 8,3 % 6,8 % 5,2 % 7,9 %

Zdroj: autor, podle http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem, http://nuov.cz/vysocina Tab. č 4 Míra nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina od 11. 2009 do 3. 2010 okresy listopad 2009 prosinec 2009 leden 2010 únor 2010 březen 2010 Havlíčkův Brod 9,0 % 9,7 % 10,6 % 10,6 % 10,0 % Jihlava 9,1 % 9,9 % 10,4 % 10,6 % 10,2 % Pelhřimov 6,7 % 7,4 % 8,4 % 8,4 % 7,9 % Třebíč 11,5 % 12,8 % 13,9 % 13,9 % 13,1 % Ţďár nad Sázavou 9,4 10,6 % 11,6 % 11,7 % 11,4 %

Zdroj: autor, podle http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem, http://nuov.cz/vysocina. I v lednu 2010 pokračuje nárůst míry nezaměstnanosti, únoru se hodnoty výrazně nemění a v březnu mírně klesají.

Tab.č. 5 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Třebíč od roku 2005 (dubnové hodnoty) do 2009. Období Uchazeči Volná místa Míra nezaměstnanosti 4/2005 7695 486 12,60% 4/2006 7397 553 11,90% 4/2007 6073 988 9,50% 4/2008 4428 785 7,00% 4/2009 6022 206 10,20% 1/2010 8165 126 13,90%

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004

30

Podle

tabulky

docházelo

od

roku

2005

postupnému

sniţování

míry

nezaměstnanosti do roku 2008. Od dubna 2008 do dubna 2009 se míra nezaměstnanosti začala zvyšovat. Od srpna 2008 do listopadu 2008 se míra nezaměstnanosti zvýšila ze 7% na 7,3%, v prosinci 2008 dosáhla 8,4%. Do zvyšování míry nezaměstnanosti se promítla hospodářská krize. Od ledna 2009 do července 2009 se zvýšila míra nezaměstnanosti o 1%, od srpna do listopadu 2009 o 0,5%, od listopadu do prosince 2009 o 1,3% čili míra nezaměstnanosti je 12,8%. V lednu 2009 dosáhla míra nezaměstnanosti 13,9%. Se zvyšováním míry nezaměstnanosti dochází ke sniţování volných pracovních míst a k růstu počtu uchazečů. Tab. č.6 Struktura volných pracovních míst podle kategorie vzdělání k 30.6.2008 Kategorie vzdělání niţší střední odborné střed. odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyuč.)

uchazeči

volná místa

72 1 851 49 113 216 746

1 482 1 0 10 78

k 30.6.2009

uchaz./ uchazeči 1 místo

72,0 3,8 49,0 21,6 9,6

104 2 867 51 146 307 994

volná místa

uchaz./ 1 místo

0 64 0 1 7 33

44,8 146,0 43,9 30,1

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce 1. pololetí 2009 Tabulka srovnává volná pracovní místa k 30. 6. 2008 a 30. 6. 2009 podle kategorie vzdělání. Nejvíce volných míst bylo poţadováno pro střední odborné vzdělání s výučním listem pro rok 2008 a 2009. Rozdíl je v počtech uchazečů pro rok 2009, kdy počet uchazečů vzrostl o 1016 oproti roku 2008. Volných pracovních míst pro úplné střední vzdělání s maturitou se sníţil o více neţ polovinu, čili o 45 volných pracovních míst. Vzrostl počet uchazečů v roce 2009 o 248 a došlo ke zvýšení počtu uchazečů o jedno pracovní místo o více jak trojnásobek. Volná místa nejsou poţadováno v roce 2009 pro kategorie vzdělání střední odborné bez maturity i výučního listu a niţší střední vzdělání. Úplné střední odborné s vyučením a maturitou v roce 2009 se volná pracovní místa sníţila o 3, ale vzrostl počet uchazečů o 91. K 30. 6. 2009 dochází ke sniţování volných míst a k nárůstu uchazečů. Zvyšuje se počet uchazečů na jedno volné pracovní místo.

31

7. Možnost uplatnění v zahraničí 7.1 Evropská unie

7.1.1 Evropské služby zaměstnanosti EURES Po připojení České republiky k Evropské unii se úřady práce staly součástí sítě EURES. Vznikla v roce 1993 jako spolupráce Evropské komise, veřejné sluţby zaměstnanosti členských států Evropské unie, Norska, Islandu a Lichtenštejnska a partnerské organizace. Připojilo se do spolupráce i Švýcarsko. Důleţitým úkolem je poskytování sluţeb občanům a zaměstnavatelům, kteří chtějí vyuţít volného pohybu osob. Mezi cíle EURES patří pomoc lidem, kteří hledají pracovní moţnosti v jiné zemi. Zaměstnavatelům, kteří se rozhodli zaměstnat pracovníky z jiných zemí. Projet EURES spravuje Generální ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci. EURES má k dispozici poradce po celé Evropě. Hlavním úkolem je poskytovat informace o evropském pracovním trhu, poradenství a hledání pracovního místa. Kraj Vysočina má poradce se sídlem Úřad práce v Jihlavě. V evropském portálu pracovní mobility se nachází databáze volných pracovních míst, databáze ţivotopisů a databáze ţivotních pracovních podmínek. Hledání volných pracovních míst je podle kritérií povolání, datumu uveřejnění pracovní nabídky a době trvání smlouvy, výběru země. V databázi ţivotopisů mohou zájemci po zaregistrování do sluţby Můj EURES vloţit profesní ţivotopis. Ţivotopis je přístupný poradcům portálu a zaregistrovaným zaměstnavatelům. Sluţba Můj EURES je zdarma. Důleţitým zdrojem informací je databáze ţivotních pracovních podmínek zemí Evropské unie / Evropského hospodářského prostoru. Poskytuje důleţité informace o pracovním trhu ve vybrané zemi, která odvětví jsou v rozvoji nebo v útlumu, pracovní a ţivotní podmínky, sociální zabezpečení a pojištění, pravidla volného pohybu pracovníků.

32

7.1.2 Bilaterální dohody Bilaterální dohody o vzájemném zaměstnávání uzavřela Česká republiky se Švýcarskem, Rakouskem a Německem. Výměna stáţistů proběhne za účelem zlepšení jazykových a pracovních znalostí. Smlouvy jsou dvoustranné a neberou ohled na současnou situaci na trhu. Ţadatel musí splnit podmínky smlouvy týkající se odborného vzdělání, jazykových znalostí a věku. Podmínkou je pracovní smlouva se zaměstnavatelem, pokud ji nemá, můţe poţádat o zprostředkování práce do vybrané země. Ţádost předá stáţista úřadu práce v České republice. Úřad ţádost postoupí Ministerstvu práce a sociálních věcí. Stáţista můţe vykonávat sezónní zaměstnání. Příklad uvádím bilaterální smlouvu s Německem, kdy roční kvóta pro stáţisty je 1400. Jiná moţnost je dohoda o sezónním zaměstnání v gastronomii, hotelnictví a zemědělství v délce trvání do 4 měsíců v roce. Ţádost o pracovním povolení obsahuje podmínky ukončené vzdělání, zájem o rozšíření jazykových a odborných znalostí, věk od 18 do 40 let. K nezbytným podkladům patří vyplněná ţádost v německém jazyce, kde vyplní ţadatel identifikační údaje, dosavadní zaměstnání, zda byl trestán, svá přání a přiloţí fotografii. Součástí je úředně ověřená kopie vzdělání v německém jazyce, doklad o znalosti německého jazyka ověřený jazykovou školou nebo jinou osobou kompetentní, ţivotopis v německém jazyce, pracovní smlouvu s německým zaměstnavatelem. Pokud nemá i tak můţe poţádat o zprostředkování zaměstnání do Německa.

7.1.3 Mezinárodní burzy práce Kdo preferuje osobní setkání se zaměstnavatelem můţe vyuţít mezinárodní burzy. Veletrhy práce se konají po celé Evropě. Slouţí k osobnímu kontaktu, k výměně informací mezi zájemcem o práci a zaměstnavateli. Pro zaměstnavatele to má výhodu, ţe zjistí jazykovou úroveň, vystupování osoby, která se uchází o nabízenou práci. Firmy nabízejí pracovní uplatnění, podmínky přijetí. Zájemci o nabízenou práci by měl mít sebou ţivotopis. V Praze proběhne JOBDAYS veletrh práce ve dnech 30. 3. ‒ 1. 4. 2010.

33

7.1.4 Europass Europass je soubor dokumentů o vzdělání, kompetencích, jazykových dovednostech a pracovních zkušenostech. Zlepšuje výměnu informací mezi uchazeči o práci a zaměstnavateli. Má pomoci lidem, kteří se stěhují do jiné země za prací nebo studiem.

Pořízení dokumentu Europass je dobrovolné a bezplatné. Není

cestovní doklad, ale umoţňuje ucelené informace o drţiteli v jakémkoliv jazyce Evropské unie. Europass se můţe pouţít ve všech členských zemí Evropské unie, v zemích Evropského společenství volného obchodu, Evropského hospodářského prostoru v zemích. Europass se skládá z pěti dokumentů: ţivotopis, jazykový pás, mobilita, dodatek k diplomu a dodatek osvědčení. Těchto pět dokumentů tvoří portfolio. Občané si mohou vybrat jen některé dokumenty nebo celé portfolio. Europass není certifikován. Je určen pro zaměstnavatele, úřady práce, personální agentury, vzdělávací instituce, sociálním partnerům, studentům a uchazečům o zaměstnání. Národní centrum Europass České republiky bylo zaloţeno Národním ústavem odborného vzdělávání na základě pověření Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Ţivotopis si vyplní kaţdý sám, není potvrzován třetí stranou. Uvádí se v něm osobní údaje, profese, pracovní zkušenosti, vzdělání, schopnosti, znalosti a dovednosti. Jazykový pás vyplní jednotlivec, není potvrzován. V dokumentu uvede jednotlivec jméno, příjmení, narození, mateřský jazyk, jiný jazyk. Podle svých znalostí, ohodnotí porozumění, mluvení a psaní v cizím jazyce. Pokud získal osvědčení, diplom nebo praktické zkušenosti uvede. Do dokumentu mobilita se zapisuje evropská studijní stáţ. Můţe se jedna o odbornou praxi v zahraničí, dobrovolnická práce, studijní pobyt prostřednictvím výměnného programu. Účastník poţádá o vyplnění organizaci, která je organizátorem pobytu. Na druhé straně vyplní hostitelská země, která přijímá účastníka stáţe. K údajům v dokumentu patří popis stáţe, jaké schopnosti a dovednosti získal v průběhu pobytu. Europass mobilita lze vydat zpětně. Dodatek k osvědčení nenahrazuje původní osvědčení a nezaručí automatické uznání. V dodatku jsou zahrnuty informace o dosaţeném vzdělání, kompetence, profesní uplatnění, charakteristika osvědčení. Neuvádí se v něm jméno. Tento dokument vydává Národní ústav odborného vzdělávání prostřednictvím Národního centra Europass České republiky. Dodatek k diplomu vydávají od roku

34

2005 vysoké školy s diplomem v češtině a angličtině. Vyšší odborné školy mohou dodatek k diplomům vydávat absolventům i zpětně. Dodatek k diplomu má pomoci usnadnit obsah vzdělání v cizí zemi.

7.1.5 Ploteus Portál Ploteus má za cíl pomoci studentům, rodičům, uchazečům o zaměstnání i pedagogickým pracovníkům hledat potřebné informace ke studium v Evropě. Ploteus je zkratka pro Portál vzdělávacích příleţitostí v Evropě. Tento projekt je v počáteční fázi a řídí ho Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu. Nachází se zde informace o moţnostech studia v evropských zemích, přípravné kurzy, všechny úrovně vzdělávání. Jak poţádat o grant nebo výměnný pobyt, koho kontaktovat, popis vzdělávacích systémů a informace spojené pobytem v zahraničí.

7.2 Čínská lidová republika 7.2.1 Odvětví národního hospodářství Ve stavebním průmyslu se zvyšuje zaměstnanosti, kdy v roce 2007 se zvýšila oproti roku 2006 o 15,8%. Zemědělství patří v Číně mezi důleţitá odvětví národního hospodářství. Přináší obţivu rolníkům a je zdrojem pracovních míst pro venkov. Rolníci představují dvě třetiny obyvatelstva, proto vláda se zaměřila na podporu zemědělství. Účast zemědělství na hrubém domácím produktu klesá v roce 2008 na 11,3 %. Cílem vlády je zlepšit podmínky pracovníků na venkově například zrušení zemědělské daně. Úsilí o větší vývoz zemědělský výrobků do zahraničí otevírá otázku bezpečnosti výrobků, tím zpřísnění podmínek. Zájem o cestovní ruch dává moţnost uplatnit se v cestovním ruchu a sluţeb s ním spojené. Automobilový průmysl se rychle rozvíjí, prodej automobilů se v Číně zvýšil téměř o polovinu. Čína vyváţí do Evropské unie a Spojených států amerických obuv a textil, stroje. Podle slov mluvčího ministerstva lidských zdrojů a sociálního zabezpečení ČLR Yin Chengji bylo v roce 2009 vyvinuto značné úsilí k odvrácení hrozby výrazného růstu nezaměstnanosti pod tíhou dopadů hospodářská krize ve světě. Uspokojivé

35

vyznění těchto snah potvrzují následující údaje. Ke konci měsíce září 2009 činila registrovaná nezaměstnanost ve městech přibliţně 4,3 % a od loňského prosince tedy stoupla jenom o 0,1 %. Téměř s určitostí bude rovněţ výrazně překročen původní vládní záměr ohledně celkového počtu nově vytvořených pracovních příleţitostí v městských zónách v průběhu roku 2009. Oproti plánovanému počtu 9 mil. nových pracovních míst jich bude k dispozici zřejmě téměř 11 mil., a to zejména díky stávajícímu zvýšenému tempu růstu čínské ekonomiky. Tento výhled vychází ze stavu v závěru září 2009, kdy bylo evidováno 8,5 mil. nových pracovních příleţitostí. (Aktuální vývoj čínské ekonomiky, 2009)

7.2.2 Vzdělání v Čínské lidové republice V období kulturní revoluce (1966–1977) mělo vzdělávání malý význam. Mnoho všeobecně vzdělávacích a odborných škol bylo zavřeno. Hlavně venkovské oblasti a městská centra byla postiţena nedostatkem profesních škol. Ke konci kulturní revoluce v roce 1976 nabývá významu odborné školství. Je to zapříčiněno otevírání se světu a politické reformy. Mezi některé cíle reformy odborného vzdělávání patří pomoc venkovským oblastem, kvantitativní a kvalitativní rozšíření odborného vzdělávání. Při reformě odborného vzdělávání si berou za vzor jiné státy například vzdělávací systémy Japonska, Kanady, Austrálie a německý systém odborného vzdělávání. Reforma se zaměří i na propojenost všeobecného vzdělávání s přípravou na profesní uplatnění. 1. září 1996 vstoupil platnost zákon o odborném vzdělávání. O sjednocení školního vzdělávání se jednalo na národní konferenci o vzdělávání. Byl zaveden systém 6+3+3. Povinná školní docházka zahrnuje základní školu od 6 do 12 let a nižší střední školu od 12 do 15 let. Vyšší střední škola od 15 do 18let, která zahrnuje gymnázium, střední odborné školy, školy pro odborné dělníky a profesní školy. Vyšší střední školství není povinné a je placené. Studenti musí vykonat přijímací zkoušku. Nejdříve docházelo o rozšiřování kvantitativní v 80. letech a kvalitativní v 90.letech. Ve školách s odborným zaměřením se změnily obory vzhledem k měnícím se podmínkám. Součástí reforem ve školství byly zavedeny nové vyučovací metody, reformy vzdělání učitelů a kutikulární. Na vysokých školách bylo v roce 1999 zavedeno školné. Objevil se problém ve školním vybavení, sniţování počtu učitelů, zvýšený zájem o vzdělání. Řešením byl zákon o podpoře

36

nestátního vzdělávání schválený v roce 2002. Reforma se snaţí o jednotný systém vzdělávání, zapojení podniků do vzdělávací soustavy. Velký rozdíl je mezi východními a západními provinciemi, postrádá se pojetí celoţivotního učení. (Šatopletová,J., 2009)

7.2.3 Pomoc škol absolventům v pracovní uplatnění Vysokoškolští absolventi mají problém najít zaměstnání. Počet absolventů vysokých škol narůstá, ale poptávka po absolventech nevzrostla. Čínské ministerstvo školství se rozhodlo tento problém řešit například informacemi o volných pracovních místech, větší spolupráce s podniky. Pekingská univerzita jazyků nabídla absolventům vyučovací předmět, ve kterém se dozvěděli informace i praktické rady o hledání práce. Škola zřídila na fakultách Instruktáţní centrum o zaměstnání, kde učitel informuje absolventy, jak hledat práci. Pořádá se setkávání zástupců zaměstnavatelů, poradců a úspěšně zaměstnaných absolventů, kteří předávají zkušenosti budoucím absolventům. Pomoc absolventům v hledání zaměstnání začíná v prvním ročníku. Důleţité je získat informace o poţadavcích zaměstnavatelů, kontakt absolventů se zaměstnavateli, škola vytváří nové obory podle poţadavků trhu práce. Tato snaha univerzity se projevila v úspěšnosti absolventům kolem 90% našlo práci. (Úřady věnují velkou pozornost zaměstnanosti vysokoškoláků, 2009)

7.2.4 Odborné školství V Číně dávalo přednost mnoho studentů vysokému školství před odbornými školami. To se v posledních letech mění a odbornému školství se přikládá větší význam. Počet nových absolventů přijatých do odborného školství se zvýšil, to dokazují výsledky. I čínský premiér Wen Ťia-pao prohlásil, ţe je důleţité mít kvalifikované pracovníky z odborného školství. Vláda podpořila rozvoj školství, uvolnila ne něj finanční částku, vybavila školy. Zřídila nové obory, které jsou na trhu práce potřebné, klade důraz na získání praxe během studia. V Číně do odborného školství patří dva typy škol. K prvnímu druhu škol se řadí střední odborné a technické školy, k druhému bakalářské nebo nástavbové studium na vysokých školách. Jako příklad uvedu studenta Gao Zhong, který studuje na Pekingském

37

průmyslovém institutu. Podle jeho názoru má odborné vzdělání v dnešní situaci na trhu práce lepší uplatnění. Přikládá důleţitost praxi a praktickým dovednostem nejenom znalostem teorie. V Číně má řada podniků pobočky a zvýšil se zájem o pracovníky z odborným vzděláním. Čínské podniky chtějí obstát v konkurenci, chtějí vylepšit své výrobky po technické stránce, k tomu potřebují odborné pracovníky. (Odborné školství se dynamicky rozvíjí v naši zemi, 2008) Rodiče ţáků odbornému školství nepřikládali důleţitost. Chtěli, aby jejich děti studovaly na vysoké škole. Po absolvování vysoké školy by měli absolventi lepší finanční ohodnocení a mohli by pracovat ve správě. Důsledkem rozvoje výroby v Číně je větší poptávka po absolventech odborných škol. Zaměstnavatelé potřebují odborníky se specifickým zaměřením na výrobky a sluţby. Také vláda podporuje rozvoj odborného školství. Tím se mění pohled rodičů na získané vzdělání svých dětí. Při hledání zaměstnání mají vyšší šance na úspěch absolventi odborné školy. (Čínské odborné školství se nachází v období rychlého rozvoje, 2009)

7.2.5 Zaměstnanost v Čínské lidové republice Čína uveřejnila Zákon o podpoře zaměstnání, který vstoupí v platnost 1.1 2008. V tomto zákoně je ustanoveno, ţe zaměstnavatelé nesmí diskriminovat pracovníky podle pohlaví, rasy, národnosti, věku, náboţenství aj. Pracovníci z venkova a z měst mají mít stejná práva. (Týdní ekonomické zprávy, 2007) V Číně mladí lidé hledali zaměstnání pomocí tzv. umístěnek. Neměli svobodu ve výběru zaměstnavatele. Ke konci devadesátých let minulého století došlo ke změně v Číně, která přešla k trţnímu hospodářství. Národní hospodářství se urychlilo. Čína se začala otevírat světu. Absolventům vysokých škol je umoţněno vybrat si práci podle svého uváţení. Následkem finanční krize více absolventů podniká. (Svoboda výběru zaměstnání, 2009) Čínská vláda zavedla řadu opatření k podpoře zaměstnanosti. Mezi některá opatření patří podpořit hospodářský růst zvyšováním domácí poptávky, podpořit podnikání, snaha o zvýšení kvalifikace, více pracovních míst pro migrující rolníky a vysokoškolské absolventy. Na podporu zaměstnanosti bylo vyčleněno z ústředního rozpočtu 42 miliard jüanů. Čínský ministr práce a sociálního zajištění uvedl, jakým

38

způsobem bude směřovat snaha o ustálení zaměstnanosti. Hlavním cílem je zaměření se na aktivní politiku. (Situace zaměstnanosti v Číně je lepší neţ očekávání, 2009) Vlivem finanční krize od října 2009 ztratilo práci asi okolo 20 milionů rolníků ţijící ve městech. Vláda se snaţí pomoci rolníkům, zemědělcům a lidem na vesnicích. Zprávu vláda

uveřejnila v dokumentu ústředního výboru KS Číny

č.1 v roce 2009. Vláda podporuje podniky v přímořských rozvinutých oblastech, kde pracují rolníci, aby je zaměstnavatelé nepropouštěli. Rolníkům je umoţněno změnit kvalifikaci, pracovat na výstavbě městské infrastruktury. (Čína zavedla opatření k zajištění zaměstnanosti, 2010)

7.2.6 Srovnání míry nezaměstnanosti v ČR a EU, ČR a ČLR Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. 5. 2004. Hodnoty vychází ze statistického šetření Eurostat, které jsou odlišné od šetření prováděná Ministerstvem práce a sociálních věcí. Tabulka ukazuje míru nezaměstnanosti u osob do 25 let. Tab. č. 8 Míra nezaměstnanosti osob do 25 let v % země 2000 2001 2002 2003 2004 2005 ČR 17,8 17,3 16,9 18,6 21 19,2 EU27 17,4 17,3 17,9 18 18,4 18,3

2006 17,5 17,1

2007 10,7 15,3

2008 10,2 15,5

Zdroj: www.infoabsolvent.cz Pokud srovnáme, jak klesala míra nezaměstnanosti, větší rozdíl je u ČR od roku 2000 – 2008 7,6%,

u EU je 1,9 %. V roce 2008 je míra nezaměstnanosti

menší u ČR neţ u EU 27 o 5,3 %. Česká republika má větší míru nezaměstnanosti neţ EU 27 v roce 2000, 2003, 2004, 2005, 2006 v roce 2001 stejnou. Od roku 2007 je menší. Při porovnání ostatních zemí (viz. příloha) v roce 2008 má největší míru nezaměstnanosti Španělsko 24,6 %, Chorvatsko 22,3 %, Maďarsko 20,3 %. Nejniţší Nizozemí 5,4 %, Norsko 7,2 %, Rakousko 7,5 %, Dánsko 7,6 %. Sousední země ČR mají větší míru nezaměstnanosti Slovensko 19,8 %, Polsko 17,3 %. Niţší vykazuje Rakousko a Německo 10,0 %. Tabulka ukazuje míru nezaměstnanosti v ČR a EU u osob od 25 let do 74 let v %. Tab. č. 9 Míra nezaměstnanosti osob od 25 let do 74 let v % země 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ČR 7,3 6,8 6,2 6,6 7 6,8 6,2 EU 27 7,4 7,2 7,6 7,7 7,7 7,6 7

Zdroj: www.infoabsolvent.cz

39

2007 4,8 6,1

2008 3,9 5,9

Rozdíl u mladých osob do 25 let, kde míra nezaměstnanosti je mnohem vyšší neţ u osob starších 25 let, více jak dvojnásobně u ČR i EU 27. V této tabulce má Česká republika niţší míru nezaměstnanosti neţ EU 27. Od roku 2004 se sniţovala aţ na 3,9 %. U okolních států ČR (viz. příloha) je niţší míra nezaměstnanosti v roce 2008 jen u Rakousko 3,2 %, vyšší Polsko 5,9 %, Německo 7 %, Slovensko 8,5 %. Při porovnání míry nezaměstnanosti, hodnoty vychází z portálu pro podnikání a export u Čínské lidové republiky a České republiky z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Rozdíl je v údajích, které zpracovává Eurostat pro mezinárodní srovnávání a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tab. č. 10 Míra nezaměstnanosti v ČR a ČLR od 2004 - 2008 v % země 2004 2005 2006 2007 2008 ČR 9,2 % 9% 8,1 % 6,6 % 5,4 % 4,2 % ČLR 4,2 % 4,2 % 4,1 % 4,0 % (odhad)

Zdroj: www.businessinfo.cz, http://portal.msvp.cz/sz/stat/nz/casove_rady U obou zemí míra nezaměstnanosti klesala v uvedených období, při porovnání je u Čínské lidové republiky je niţší.

7.2.7 Vzájemná spolupráce ČR a ČLR, srovnání kraje a provincie Veletrh studijních

příleţitostí se konal v Číně a jeho součástí byla návštěva

zástupců čínských vysokých škol na České zemědělské univerzitě. Konala se 19. 6. 2007. Cílem návštěvy bylo získání informací o vzdělávacím systému v České republice. Vysoká ekonomická škola v Praze dala najevo zájem o spolupráci s čínskými univerzitami. Byl prezentován zájem o výměnu studentů mezi českými a čínskými školami. ( Čínská delegace na VŠE, 2007). Světová výstava Expo v Šanghaji bude zahájena pro veřejnost 1.5. 2010. Čínská lidová republika bude prezentovat na výstavě své provincie a autonomní oblasti. Cílem Čínské lidové republiky je představit se zemím a přivést investory, turisty do země. Je to příleţitost pro prezentování 192 zemí a 50 mezinárodních organizací. I Česká republika má pavilon. (Přípravy Expo: Čína se předhání se zbytkem světa, 2010) Bývalý prezident Václav Klaus navštívil v roce 2006 město Xi´an a jednal o spolupráci s čínskými představiteli. U příleţitosti podnikatelského fóra byly čínským

40

firmám představeny české firmy. Při této návštěvě bylo podepsáno Memorandum o spolupráci. Ve městě Xi´an se uskutečnila národní výstava České republiky 5 aţ 9 dubna 2009. Představení českých výrobků, sluţeb z oblasti zemědělství, průmyslu, finančnictví, zajímavá místa v České republice.

Provincie Shaanxii se nachází

ve středu Číny, hlavním městem je Xi´an. Pro provincii je důleţité zemědělství, zásoby uhlí, ropy a plynu. Významnou sluţkou hospodářství je energetický průmysl. Odvětví, které se mají dále rozvíjet podle vlády jsou: strojírenství, elektrotechnický a potravinářský průmysl, energetika a cestovní ruch. Provincie Saanxii je převáţně hornatá krajina, proto prostředky se vyuţívají na budování infrastruktury. Ekonomicky se provincie rychle rozvíjí, i podíl zahraniční obchod roste. Pomáhá tomu i propagace provincie. Ve městě Xi´an sídlí technologické a vědecké instituce, zastoupen farmaceutický, letecký, textilní, automobilový průmysl. V průmyslový zónách se nachází společnosti se zahraničními investory např. Siemens. (Uchytil, A.) Při porovnání kraje Vysočina a provincie Shaanxii, obě dvě jsou zaměřené na zemědělství, automobilový průmysl, strojírenství. V kraji Vysočina dochází k útlumu v těchto odvětví, podniky propouští zaměstnance. V provincii Shanxii se místní vláda snaţí rozvíjet tato průmyslová odvětví. Krajina je kopcovitá, hornatá, problémem je dopravní dostupnost. Provincie Shaanxi vynakládá prostředky na úpravu a budování komunikací. Kraj Vysočina se snaţí postupně opravovat významné komunikace, aby byl větší zájem investorů. Dopravní obsluţnost hraje významnou roli při zájmu investorů. Snahou je rozvoj turistiky, ale v regionu Třebíč se děje pozvolna. Čínská lidová republika se v posledních letech rychle rozvíjí, její ekonomika roste. To umoţňuje získání prostředků na rozvoj provincií. Důleţitá otázka je správně prostředky investovat. V Třebíči významní zaměstnavatelé ukončili nebo výrazně omezili výrobu od roku 2000. Velmi mnoho lidí se ocitlo bez práce. Příklad BOPO se zavřením podniku došlo ke vzniku drobných výrobců ponoţkového zboţí, kteří se snaţí navázat na tradici pletařství. Tito výrobci nemohou kapacitně pojmout tolik zaměstnanců jako velký podnik BOPO. Pozvolna se snaţí město Třebíč vystavět nové výrobní podniky, příkladem je Tedom a umístit je do komplexu průmyslové zóny. Srovnání nebylo zaměřeno na počet obyvatel, rozlohu, ale na odvětví, infrastrukturu.

41

Praktická část 8. Dotazníkové šetření Dotazník slouţí k získání informací od většího počtu lidí. Jde o písemné kladení otázek. Otázky můţou být typu uzavřené, otevřené nebo polootevřené. Pro tvorbu dotazníku musíme mít formulovaný cíl, komu je určen, vyhodnotit údaje a interpretovat získané informací. Dotazník dáváme respondentům buď osobně nebo můţeme poslat poštou i elektronicky. Pokud ho nepředáváme osobně, měli bychom v úvodní části motivovat dotazované na vyplnění dotazníku. Problém u dotazníku je věrohodnost získaných údajů. To záleţí, jak je motivován dotazovaný, zda otázku správně pochopil, kolik má času na vyplnění. Otázky musí být přiměřené věku dotazovaného, jasné, stručné, měly by mít posloupnost a myšlenkově uspořádané. Dotazník je určen absolventům – uchazečům o zaměstnání ve věku od 18 do 20 let v evidenci Úřadu práce Třebíči. Vyloučeno je základní vzdělání. Zaměřila jsem se na ukončené střední vzdělání s výučním listem, střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, střední vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem, střední vzdělání s maturitní zkouškou získané v oborech gymnázií a střední vzdělání bez maturitní zkoušky i výučního listu. Dotazník jsem osobně rozdávala na úřadě práce. Vyplnit dotazník odmítlo 10 uchazečů o zaměstnání. Z 80 dotazníků bylo vyplněno 70 dotazníků. Návratnost byla 87,5 %. V úvodní části jsou otázky pohlaví, věku, dosaţeného vzdělání a době evidence na úřadě práce. Další část je zaměřena na dojíţdění a přestěhování se za prací v České republice. Zda absolventi – uchazeči o zaměstnání hledají pracovní nabídky v zahraničí, jaký způsob vyhledávání by vyuţili. Co je rozhodující při výběru zaměstnavatele, zda vybírají pracovní nabídky z oboru nebo i mimo obor. V další části jsou otázky zaměřeny na moţnost dalšího vzdělání, rekvalifikace, zaškolení od zaměstnavatele a spokojenost s výběrem oboru. V závěrečné části na způsob vyhledávání pracovních nabídek, kdo jim pomáhá s hledáním nabídek. Cílem šetření je zjistit zda absolventi dokáţí dojíţdět za prací nebo se přestěhovat. Jak vnímají moţnost odejít do zahraničí, dále se vzdělávat. Jakým

způsobem

hledají

pracovní

nabídky,

jest-li

jim

někdo

pomáhá

s vyhledáváním. Mají zájem jen o nabídky v oboru nebo i mimo oboru. Jak jsou spokojeni s volbou oboru a pokud by měli moţnost zvolili by stejný obor.

42

1. Jste (N = 70) 39 54%

38 37 36 35

muž žena

34 33

muţ ţena

38 32

54% 46%

9 28 33

13% 40% 47%

46%

32 31 30 29

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 38 muţů (54 %) a 32 ţen (46 %).

2. Váš věk (N = 70) 35

47%

30

40%

25 20

18 let 19 let 20 let

15 10

18 let 19 let 20 let

13%

5 0

Nejvíce dotázaných bylo ve věku 20 let ( 47 %), 19 let (40 %) a nejméně 18 let (13 %).

43

3. Vaše dosaţené vzdělání je (N = 70) 40

54%

35

střední s výučním listem střední odborné s MZ střední s MZ a odborným výcvikem střední s MZ v oborech gymnázií střední vzdělání bez MZ i výučního listu

30 25

31%

20 15 10 9% 6%

5 0

střední vzdělání s výučním list

38

54%

střední odborného vzdělání s maturitní zkouškou

22

31%

střední vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem

4

6%

střední vzdělání s maturitní zkouškou, získané v oborech gymnázií

6

9%

střední vzdělání bez maturitní zkoušky i výučního listu

0

0%

Nejméně dotazovaných mělo dosaţené vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem počet 4 (6 %), střední vzdělání s maturitní zkouškou, získané v oborech gymnázia 6 (9 %), střední odborného vzdělání s maturitní zkouškou 22 (31 %). Největší počet absolventů mělo střední vzdělání s výučním listem 38 (54 %). Nezastoupené vzdělání je střední vzdělání bez maturitního zkoušky i výučního listu. 4. V evidenci úřadu práce jste (N = 70) 40 49%

35 44%

30

do 1 měsíce od1-5 měsíců od 6-12 měsíců od 1-2 let od 2 let a více

25 20 15 10 5

3%

4%

0

44

do 1 měsíce od1-5 měsíců od 6-12 měsíců od 1-2 let od 2 let a více

2 31 34 3 0

3% 44 % 49 % 4% 0%

Nejvíce je absolventů podle doby evidenci úřadu práce je od 6 - 12 měsíců 34 dotázaných (46 %), od 1 -5 měsíců 31 (44 %), od 1-2 let 3 (4 %), do 1 měsíce 2 (3 %). Hypotéza: 1. Absolventi nechtějí dojíždět za prací a ani se stěhovat. 5. Jste ochoten/a dojíţdět za prací? (N =70) 60

80%

50 40 ano ne nevím

30 20

ano ne nevím

56 12 2

80 % 17 % 3%

17%

10 3%

0

Na otázku dojíţdět za prací odpovědělo 56 dotázaných ano (80 %), 12 (17 %) ne, neví 2 (3 %). ( N =56) 30

50%

25 20

do 20 km do 30 km do 50 km od 50 km a vice

29%

15 10 5

do 20 km do 30 km do 50 km od 50 km a více

28 16 8 4

14%

7%

0

Absolventi, kteří jsou ochotni dojíţdět, jakou vzdálenost jsou ochotni překonat. Polovina do 20 km 28 dotázaných (50 %), do 30 km 16 (29 %), do 50 km 8 (14 %), do 50km a více 4 (7 %).

45

50 % 29 % 14 % 7%

6. Jste ochoten/a se přestěhovat za prací v rámci České republiky? (N = 70)

30 37% 34%

25 20

29%

ano ne nevím

15

ano ne nevím

20 26 24

29% 37% 34%

10 5 0

Pokud by se museli přestěhovat za prací, učinilo by 20 (29 %), neví 24 (34 %), ne 26 (37 %). Hypotéza: 2. Absolventi nechtějí vycestovat za prací do zahraničí. 7. Pokud by Vám byla nabídnuta práce v zahraničí, přijmete tuto nabídku? (N = 70) 30 25 20 15

40%

34%

26%

ano ne nevím

ano ne nevím

24 28 18

34% 40% 26%

10 5

0

Při nabídce zahraniční práce by souhlasilo 24 respondentů (34 %), neví 18 (26 %) a nesouhlasilo by 28 absolventů (40 %).

46

8. Hledáte pracovní nabídky v zahraničí? (N = 70) 60 77%

50 40 ano ne

30 20

ano ne

16 54

23% 77%

23%

10

0

Pracovní nabídky v zahraničí hledá 16 absolventů (26 %) nehledá 54 (77 %). 9. Jaký způsob byste vyuţil/a při hledání pracovních nabídek v zahraničí? ( N =70) 30 25

34%

20

26%

úřad práce známý pracující v zahraničí pracovní agentura jiné

21%

15 10 5

internet noviny

13%

6%

0

internet noviny úřad práce známý pracující v zahraničí pracovní agentura jiné

24 4 15 9 18 0

34% 6% 21% 13% 26% 0%

Nejčastěji by vyuţili při hledání nabídek v zahraničí internet 24 absolventů (34 %), pracovní agenturu 18 (26 %), úřad práce 15 (21 %), známý pracující v zahraničí 9 (13 %), noviny 4 (6 %).

47

Hypotéza: 3. Absolventi mají vysoké požadavky na práci. 10. Přijali byste pracovní nabídku niţší kvalifikace neţ je vaše dosaţené vzdělání? ( N =70) 60

80%

50 40 ano ne nevím

30 20 10

11%

ano ne nevím

56 8 6

80% 11% 9%

9%

0

Podle výsledků by absolventi přijali pracovní nabídku niţší kvalifikace neţ je jejich dosaţené vzdělání 56 (80 %), ne 8 (11 %) a neví 6 (9 %). 11. Co je pro Vás rozhodující při výběru zaměstnání? (N = 70) 25

33%

29%

20

spolupracovníci za-

15

10

5

městnanecké výhody výše platu

14% 13%

pracovní doba možnost postupu jiné

7%

spolupracovníci zaměstnanecké výhody výše platu pracovní doba moţnost postupu jiné

10

14%

5 23 20 9 3

7% 33% 29% 13% 4%

4%

0

Na co se nejvíce zaměří absolventi pří výběru zaměstnání je výše platu 23 (33 %) jen o 5 % méně je rozhodující pracovní doba 20 (29 %), spolupracovníci 10 (14 %), moţnost postupu 9 (13 %), zaměstnanecké výhody 5 (7%) a jiné 3 (4 %).

48

12. Hledáte pracovní uplatnění ve Vašem nebo příbuzném oboru? (N = 70) 50

66%

45 40 35 30

ano ne nerozhoduje

25 20 15

ano ne nerozhoduje

14 10 46

20% 14% 66%

20% 14%

10 5 0

Při hledání pracovních nabídek absolventi vybírají podle oboru a nebo nerozhoduje. V oboru nehledá 10 (14 %), hledá jen v oboru 14 (20 %) a v oboru i mimo obor 46 (66 %). Hypotéza: 4. Absolventi jsou ochotni se dále vzdělávat. 13. Uvaţujete o dalším vzdělání? ( N = 70) 45 59%

40 35 30 25

34%

ano ne nevím

20 15

ano ne nevím

41 24 5

59% 34% 7%

10 5

7%

0

Mají zájem absolventi se dále vzdělávat ano 41 (59 %), ne 24 (34 %) a neví 5 (7 %).

49

U otázky dále se vzdělávat odpověď ano (n =41) 35 46%

30 25 29%

20 15 10

14%

stejné dosažené vzdělání, jiný obor nástavba

vysoká škola

vyšší odborná škola

jiné

kurz

11%

5 0

stejné dosaţené vzdělání, jiný obor nástavba vyšší odborná škola vysoká škola kurz jiné

0 19 5 11 6 0

0% 46 % 14 % 29 % 11 % 0%

Při dalším vzdělání by absolventi si vybrali nástavbu 32 (46 %), vysoká škola 20 ( 29 %), vyšší odborná škola 10 (20 %) a kurz 8 (11 %). Jiné, stejné dosaţené vzdělání, jiný obor si nikdo nevybral.

14. Jste ochoten/a se rekvalifikovat? ( N = 70) 70 91%

60 50 40

ano ne nevím

30

ano ne nevím

64 2 4

20 10 3%

6%

0

Rekvalifikace by se zúčastnilo 64 (91 %), ne 2 (3 %) a neví 4 (6 %).

50

91% 3% 6%

15. Pokud by pro Vás zaměstnavatel podle Vašeho oboru neměl pracovní místo, ale umoţnil zaškolení na jiný druh práce, souhlasili byste? ( N =70) 70 87%

60 50 40

ano ne nevím

30

ano ne nevím

61 0 9

87 % 0% 13 %

20 13%

10 0

Návrh na zaškolení byl od zaměstnavatele s moţností zaměstnání souhlasilo by 61 (81 %) absolventů, ne nikdo, neví 9 (13 %).

Hypotéza: 5. Absolventi nejsou spokojeni s výběrem oboru. 16. Jste spokojen/a s výběrem oboru? ( N =70) 60

80%

50 40 ano ne nevím

30

ano ne nevím

56 10 4

80% 14% 6%

20 10

14% 6%

0

S výběrem oboru je spokojeno 56 dotázaných (80 %), neví 4 (6 %) a není spokojeno 10 (14 %).

51

17. Máte moţnost znovu si vybrat obor, zvolíte stejný? ( N =70) 50 63%

45 40 35 30

ano ne nevím

25 20

23%

ano ne nevím

44 10 16

63% 14% 23%

15 14%

10 5 0

Při moţnosti si znovu vybrat obor, by zvolilo ano 44 (63 %), ne 10 (14 %) a neví 16 (23 %).

18. Výběr oboru rozhodujícím způsobem ovlivnili? (N = 70)

35 44%

30 25

rodiče přátelé učitelé pracovní uplatnění zájem o obor jiné

34%

20 15 10 9%

5

7%

rodiče přátelé učitelé pracovní uplatnění zájem o obor jiné

24 6 5 4 31 0

34% 9% 7% 6% 44% 0%

6%

0

Při rozhodování o oboru měli vliv na absolventy rodiče 24 (34 %), přátelé 6 (9 %), učitelé 5 (7 %). Pracovní uplatnění ovlivnilo u 4 osob (6 %), nejvíce se absolventi rozhodovali podle zájmu o obor 31 osob (44 %).

52

Hypotéza: 6. Absolventi nejčastěji využívají internet pro hledání pracovních nabídek a vyhledávají bez pomoci jiných osob. 19. Jaký způsob při hledání pracovních nabídek nejčastěji vyuţíváte? ( N = 70) 35 43%

30

noviny internet informace od známých osobní kontakt u zaměstnavatele inzeráty na úřadě práce nabídky pracovníků úřadu práce jiné

25 20 15 17%

10

14% 11% 9%

5

6%

0

noviny internet informace od známých osobní kontakt u zaměstnavatele inzeráty na úřadě práce nabídky pracovníků úřadu práce jiné

8 30 12 10 4 6 0

11% 43% 17% 14% 6% 9% 0%

Při hledání nabídek se absolventi zaměřují na internet 30 (43 %), informace od známých 12 (17 %), osobní kontakt u zaměstnavatele 10 (14 %), noviny 8 (11 %), nabídky pracovníků úřadu práce 4 (6 %), inzeráty na úřadě práce 4 (6 %).

53

20. Kdo Vám nejvíce pomáhá s hledáním pracovních nabídek? ( N= 70) 35 46%

30 25 27%

20 15 17%

10

rodina přátelé pracovníci úřadu práce sám/a jiné

rodina přátelé pracovníci úřadu práce sám/a jiné

12 7

17% 10%

19 32 0

27% 46% 0%

10%

5 0

Podle počtu odpovědí nejraději hledají absolventi nabídky bez pomoci 32 (46 %), pracovníci úřadu práce 19 (27 %), rodina 12 (17 %), přátelé 7 (10 %).

8.1 Ověření nebo vyvrácení hypotéz Hypotéza: 1. Absolventi nechtějí dojíždět za prací a ani se stěhovat. Podle výsledků šetření se hypotéza v první části nepotvrdila, ale ve druhé potvrdila. Z dotázaných odpovědělo 80 % (56) ano, coţ vypovídá o tom, ţe absolventi jsou ochotni dojíţdět za prací. Jenom 17 % odpovědělo ne a 3 % neví. U přestěhování se za prací se tvrzeni potvrdilo, i kdyţ výsledky jsou těsné. Absolventi nejsou ochotni se přestěhovat podle odpovědí ne 37 % , ano 29 % a neví 34 %. Je zajímavé, ţe tak velký počet neví. Můţe to být způsobené, ţe o této moţnosti neuvaţují. Zajímalo mě pokud odpoví na otázku ohledně dojíţdění ano, jak pro ně má význam vzdálenost. S rostoucí vzdáleností se sniţuje ochota na dojíţdění. Polovina dotázaných 50 % by dojíţděla do 20 km vzdáleného zaměstnání, 29 % do 30 km, 14 % do 50 km a více jak 50 km odpovědělo jen 7 %. Z toho se dá odvodit, ţe absolventi sice jsou schopni dojíţdět za prací, ale rozhodující je vzdálenost. Hypotéza: 2. Absolventi nechtějí vycestovat za prací do zahraničí. Podle výsledků se hypotéza potvrdila. Pokud by byla absolventům nabídnuta práce v zahraničí 40 % (28) by odmítlo, 34 % (24) by tuto nabídku přijalo, 26 % (18) není

54

rozhodnuto. Další otázka směřovala na hledání nabídek v zahraničí, coţ odpovědělo ano 23 % (16), ne 77 % (54). Podle výsledků absolventi ze svého rozhodnutí a vynaloţeného úsilí nehledají pracovní nabídky v zahraničí, odpověděla více jak polovin dotázaných. Zajímavé zjištění je, pokud by jim byla nabídnuta, přijalo by jí 34 %. V porovnání s odpovědí ne, je rozdíl 6 % a neví více jak třetina. Jaký způsob by vyuţili při hledání nabídek v zahraničí, byla nejčastější odpověď internet 34 % (24), ale pracovní agentura 26 % (18) a pracovní úřad 21 % (15) patří také k preferovaným způsobům hledání nabídek. Rozdíl mezi pracovním úřadem a známým pracující v zahraničí je o 8 % méně, čili 13 % (9), noviny mají 6 % (4) odpovědí. Hypotéza: 3. Absolventi mají vysoké požadavky na práci. Pokud jde o práci niţší kvalifikace, za kterou by byli ochotni pracovat absolventi se hypotéza nepotvrdila. Aţ 80 % (56) by přijalo práci poţadující niţší kvalifikaci neţ je jejich dosaţené vzdělání. Nepřijalo by nabídku 11 % (8) a neví 9% (6) v porovnání s odpovědí ano je to převyšující výsledek. Dá se předpokládat, ţe s poţadavkem na niţší kvalifikaci souvisí i niţší mzda. Pokud by pro hypotézu vysoké poţadavky na práci byla výše platu, hypotéza by se potvrdila. Otázka co rozhoduje při výběru zaměstnání, výše platu má 33 % (23) jen o 4 % méně pracovní doba 29 % (20), jiné odpovědi jsou skoro o polovinu menší, spolupracovníci 14 % (10) a moţnost postupu 13 % (9) zaměstnanecké výhody7 % (5), jiné 4 % (3). Absolventi se mohou rozhodovat o výběru zaměstnání podle výše platu i pracovní doby. Hledají pracovní nabídky absolventi podle oboru nebo nerozhoduje obor při výběru pracovních nabídek. Větší počet odpovědí má moţnost nerozhoduje 66 % (46), ano v oboru 20 % (14), ne 14 % (10). Většina absolventů hledá nabídky v oboru i mino obor. Při odpovědi ne se dá vyvodit, ţe hledají nabídky jen mimo obor a v oboru nechtějí pracovat. Hypotéza: 4. Absolventi jsou ochotni se dále vzdělávat. Podle výsledků se hypotéza potvrdila. Více jak polovina uvaţuje o dalším vzdělání, čili 59 % (41), ne 34 % (24) a neví 7 % (5). Zajímalo by mě, pro jaký typ školy by se rozhodli. Nástavbu zvolilo 46 % (19), vysoká škola 27 % (11), kurz 15 % (6), vyšší odborná škola 12 % (5). V dotazníkovém šetření byl větší počet vyučených, coţ

55

mohlo způsobit zájem o nástavbu. Rekvalifikace by se zúčastnilo 91 % (64), neví 6 % (4) a ne 3 % (2). Dokazuje zájem absolventů o rekvalifikaci. Pokud by absolventům nabídl zaměstnavatel zaškolení na jiný druh pracovního výkonu neţ odpovídá jejich kvalifikaci 87 % (61) by souhlasilo, neví 13 % (9), odpověď ne nebyla. Hypotéza: 5. Absolventi nejsou spokojeni s výběrem oboru. Z výsledků dotazníkové šetření vyplývá, ţe hypotéza se nepotvrdila. Absolventi jsou spokojeni s výběrem oboru, 80 % (56) ano, není spokojeno 14 % (10), neví 6 % (4). Při moţnosti znovu si vybrat obor uţ výsledek při odpovědi ano je menší, čili 63 % (44), ne dává 14 % (16), neví 23 % (10). Pokud by nastala situace znovu si zvolit obor je menší odpověď neţ u spokojenosti, coţ můţe být dáno různými faktory. Kdo měl vliv na rozhodnutí o oboru, je zájem o obor 44 % (31), v menší odstupu vliv rodičů 34 % (24). Oproti těmto výsledkům jsou další niţší neţ 10 %, přátelé 9 % (6), učitelé 7 % (5), pracovní uplatnění 6 % (4). Hypotéza: 6. Absolventi nejčastěji využívají internet pro hledání pracovních nabídek a vyhledávají bez pomoci jiných osob. Výsledky ukazují, ţe se hypotéza potvrdila. Absolventi dávají přednost internetu při hledání pracovních nabídek 43 % (30), informace od známých 17 % (12), osobní kontakt u zaměstnavatele 14 % (10), noviny 11 % (8), nabídky pracovníků úřadu práce 9 % (6), inzeráty na úřadě práce 6 % (4).

56

Diskuse: Podle dotazníkové šetření vidím přínos pro absolventy, ţe se chtějí dále vzdělávat, ať uţ jde o rekvalifikaci, zaškolení nebo další studium. Pro pracovní uplatnění je rozhodující výběr oboru. Více jak polovina je spokojena s výběrem oboru, coţ je důleţité pro jejich uplatnění v pracovním ţivotě. Při výběru oboru u absolventů rozhodoval zájem obor. Na druhém místě byl vliv rodičů, kteří patří k blízkým lidem absolventů. Tato skutečnost dokládá, ţe blízké okolí má vliv na mladé lidi. S rozvojem elektronické komunikace se rozšiřuje hledání pracovních nabídek pomocí internetu. Niţší počet odpovědí byl u informací od známých. Při vyhledávání pracovních nabídek se absolventi spoléhají na sebe. Je to dáno i jejich snahou být dospělí, osamostatnit se. U dojíţdění za prací odpověděla více jak polovina ano. V místě bydliště můţe být malá nabídka pracovních míst, proto je důleţité, aby absolventi byli ochotni dojíţdět za prací. Jak je rozhodující vzdálenost při dojíţdění ukázaly odpovědi, největší počet získala odpověď u vzdálenosti 20 km, coţ se mi zdá malá vzdálenost. Hledání pracovních nabídek v zahraničí nemá u absolventů oblibu. Zajímavé je zjištění, ţe při nabídce zahraniční práce, by větší část tuto nabídku přijala. Absolventi při hledání pracovních nabídek zahraničí opomíjejí, ale při nabídce by více mladých lidí přijala. Proto si myslím, ţe je důleţité jim poskytnout informace, kde hledat zahraniční nabídky, připravit je na moţnost práce v zahraničí.

Doporučení pro praxi: Při kuriální reformě byly do rámcových vzdělávacích programů zapracovány klíčové kompetence v oblasti pracovního uplatnění. Součástí kurikulární reformy je zapojení zaměstnavatelů do vzdělávací soustavy. Ţáci mají vykonávat

praxe

nebo odborný výcvik u konkrétních zaměstnavatelů. V tomto vidím přínos pro ţáky a jejich budoucí uplatnění. Myslím si, ţe by se mělo touto cestou pokračovat. U středního školství se teprve začíná podle Školních vzdělávacích programů vyučovat. Důleţité je pro ţáky devátých tříd výběr školy a oboru. Na střední škole ţákům ukázat a připravovat je na pracovní prostředí, ve kterém budou vykonávat profesi. Škola by měla navázat spolupráci se zaměstnavateli. Spolupráce by měla být vzájemná. Ţáci by v rámci výuky měli být seznámeni nejen s pracovní smlouvou,

57

ale i pomocí vyučovacích metod vyzkoušet si pohovor, odpovědět na inzerát, napsat ţivotopis. Měli by znát moţnost pracovního uplatnění v daném regionu. Být připraveni na moţnost dojíţdění, přestěhování se za prací, odejít do zahraničí. Aby měli představu, co potřebují k práci v zahraniční, kde hledat informace o pracovních nabídkách v zahraničí, o zemi, ve které by chtěli pracovat. Vyuţít exkurzí do podniků, které patří k významným v daném regionu nebo kraji, aby se seznámili s pracovním prostředí, s poţadavky zaměstnavatelů. I menší podniky navštívit a porovnat specifika většího a menší podniku. Ţáci by měli získat ucelené informace. V Čínské lidové republice se rychle rozvíjí podniky, zvětšují a přichází investoři ze zahraničí a to klade poţadavky na kvalifikované pracovníky. Došlo ke změně pohledu na odborné školství. Studenti i jejich rodiče zareagovali na situaci na trhu práce, zvýšil se počet absolventů odborných škol. Vláda se snaţí podporovat odborné školství, coţ se projevuje ve zkvalitnění výuky, spolupráce se zaměstnavateli. Uţ od prvních ročníků studenti v rámci různých seminářů, kurzů a praxe ve firmách získávají informace a kontakt se zaměstnavateli. Seznámí se s pracovním prostředím, školy se je snaţí připravit, aby jejich hledání pracovních míst bylo úspěšné. I Česká republika se snaţí ve školství navázat vzájemnou spolupráci se zaměstnavateli. V rámcových vzdělávacích programech jsou vymezeny klíčové kompetence i z oblasti pracovního uplatnění. Jednotlivé školy podle poţadavků v regionu mohou zohlednit v Školních vzdělávacích programech. Obě země by si podle mého měly vzájemně vyměňovat informace, jak pomáhají absolventům v pracovním uplatnění. Jak efektivně zapojit zaměstnavatele do školství. Bakalářská práce můţe slouţit jako podklad ve vyučovacích předmět, kde by ţáci získali přehled o moţnosti práce v zahraničí. Ţáci, kteří by uvaţovali o práci v zahraničí by věděli, kde hledat informace o zemi, na koho se obrátit o pomoc. Práce uvádí přehled zaměstnavatelů v kraji Vysočina i v regionu Třebíč, počet volných míst podle kategorie vzdělání, dá se vyuţít ve vyučování. Ţáci by měli znát pracovní situaci v daném kraji. Ţáci by si měli uvědomit, jak se bránit nezaměstnanosti. Nejúčinnější je aktivní přístup, být ochoten dojíţdět za prací, pokud v dané oblasti není dostatek pracovních míst. Vyuţít různé způsoby hledání pracovních nabídek, jak pomocí internetu, osobní kontakt, odpovídat na inzeráty, zúčastnit se výběrových řízení. Další moţností je vzdělání. Existuje závislost mezí vzděláním a lepším uplatnění na trhu práce.

58

Závěr: Cílem bakalářské práce je poukázat na nezaměstnanost absolventů škol. Míra nezaměstnanosti u absolventů škol je vyšší neţ celková průměrná míra v České republice. Bakalářská práce ukazuje na kraj Vysočina a v něm nacházející se region Třebíč. Zkoumá pracovní moţnosti v těchto oblastech, míru nezaměstnanosti, odvětví, ve kterých mohou najít absolventi zaměstnání. Poukazuje na moţnost hledání pracovních nabídek v zahraničí. Absolventi mohou vyuţit evropský portál pracovních příleţitostí. Ve spoluprací

s Evropskou unii

vznikl Europass,

coţ usnadňuje komunikaci mezi uchazečem o zaměstnání a zaměstnavatelem. Při hledání pracovního uplatnění je další moţností setkání se zaměstnavatelem na veletrhu práce. Pro srovnání je uvedena Čínská lidová republika, země rychle se ekonomicky rozvíjející. Přiblíţit vzdělávací systém v Čínské lidové republice. Na významu získává odborné školství. Vláda a školy se snaţí pomáhat absolventům v pracovním uplatnění tím, ţe vznikne vzájemná spolupráce se zaměstnavateli. Nezaměstnanost na venkově je řešena rekvalifikací osob. Mezi Čínskou lidovou republikou a Českou republikou jsou vzájemné vztahy v rámci školství, ale i vlády.

59

Citovaná literatura a použité zdroje: BUCHTOVÁ, Boţena. 2002. Nezaměstnanost : psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha : Grada, 2002. 240 s. ISBN 8024790068. v citac.236 ČAČKA, Otto. 2000. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Vyd. 1. Brno : Doplněk, 2000. 377 s. ISBN 8072390600. 80-7239-0600. 378 kniha GAVORA, Peter. 2000. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. 207 s. ISBN 8085931796. KREBS, Vojtěch. 2005. Sociální politika. 3., přeprac. vyd. Praha : ASPI, 2005. 502 s. ISBN 8073570505. LITERÁK, P. 2009. Analýza stavu a vývoje na trhu práce v kraji Vysočina za rok 2009. [online]. 2009, [cit. 2010-4- 12]. dostupné z www: MAREŠ, Petr. 1998. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 2., dopl. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN 8090142494. VÁGNEROVÁ, Marie. 2008. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2008. 870 s. ISBN 9788073674144. UHLÍŘOVÁ, D. 2009. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 1. po. 2009 – okres Třebíč. [online]. Poslední aktualizace 2.11.2009, [cit. 2009-11- 09].dostupné z www: UCHYTIL, A. Informace o Xi´anu. . [online]. [cit. 2010-4- 13]. dostupné z www:

60

VÁGNEROVÁ, Marie. 2007. Vývojová psychologie: II., Dospělost a stáří. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 2007. 461 s. ISBN 9788024613185. Národní ústav odborného vzdělávání. 2009. Kraj Vysočina. [online]. 2009, [cit. 2010-4- 12]. dostupné z www: Národní ústav odborného vzdělávání. K vývoji konceptu klíčových kompetencí. [online]. [cit. 2010-14- 04]. dostupné z www: ŠATOPLETOVÁ,J. Odborné vzdělávání v Čínské lidové republice. Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí XX. Národní ústav odborného vzdělávání, 12/2009. Pramen: Wang, Jianchu und Rützel, Josef. Entwicklungen in der Berufsbildung der VR China. Berufsbildung, 2008, s. 11-13. dostupné z www: < http://www.nuov.cz/zpravodaj-odborne-vzdelavani-v-zahranici> Čínský rozhlas pro zahraničí. Svoboda výběru zaměstnání. [online]. 2009, [cit. 2010-03- 09]. dostupné z www: < http://czech.cri.cn/321/2009/08/27/1s96336.htm> Čínský rozhlas pro zahraničí. Čínské odborné školství se nachází v období rychlého rozvoje. [online]. 2009, [cit. 2010-03- 09]. dostupné z www: Čínský rozhlas pro zahraničí. Úřady věnují velkou pozornost zaměstnanosti vysokoškoláků. [online]. 2009, [cit. 2010-03- 09]. dostupné z < http://czech.cri.cn/1/2009/02/10/1s83459.htm> Čínský rozhlas pro zahraničí. Odborné školství se dynamicky rozvíjí v naši zemi. [online]. 2008, [cit. 2010-03- 02].

61

dostupné z www: < http://czech.cri.cn/1/2008/02/22/[email protected]> Čínský rozhlas pro zahraničí. Úřady věnují velkou pozornost zaměstnanosti vysokoškoláků. [online]. 2009, [cit. 2010-03- 09]. dostupné z www: < http://czech.cri.cn/1/2009/02/10/1s83459.htm> Ministerstvo průmyslu a obchodu. Národní výstava v Číně. [online]. 10.2.2009, [cit. 2010-04-15]. dostupné z www: Portál pro podnikání a export. Aktuální vývoj čínské ekonomiky (prosinec 2009). [online]. 2009, [cit. 2010-03- 14]. dostupné z www: Portál Vysoké školy v Praze. Čínská delegace VŠE. [online]. 2007, [cit. 2010-04- 12]. dostupné z www: ČT 24. Přípravy Expo: Čína se předhání se zbytkem světa. online]. 2010, [cit. 2010-04- 13]. dostupné z www: Internetové odkazy: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/pravpov_uch http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast2.aspx www.infoabsolvent.cz http://portal.mpsv.cz/eures http://ec.europa.eu/eures/home.jsp?lang=cs http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/bilateralni_dohody http://portal.mpsv.cz/eures/newsletter/a/0909/s1 http://www.europass.cz/ http://ec.europa.eu/Ploteus/

62

Seznam tabulek: Tab.č.1 Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů v České republice dubnové Tab. č.2 Podíl dlouhodobě nezaměstnaných podle kategorie vzdělání Tab.č. 3 Míra nezaměstnanosti podle okresů v kraji Vysočina v letech 2005-2008

Tab. č 4 Míra nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina od 11. 2009 do 3. 2010 Tab.č. 5 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Třebíč od roku 2005 (dubnové hodnoty) do 2009

Tab. č.6 Struktura volných pracovních míst podle kategorie vzdělání Tab. č. 8 Míra nezaměstnanosti osob do 25 let v % Tab. č. 9 Míra nezaměstnanosti osob od 25 let do 74 let v % Tab. č. 10 Míra nezaměstnanosti v ČR a ČLR od 2004 - 2008 v %

Seznam grafů: Graf č. 1 Počet absolventů středních škol 2004 – 2008

Seznam příloh: Příloha č. 1: Dotazník (text) Příloha č. 2: Čínská lidová republika (text) Příloha č. 3: Mapa Čínské lidové republiky (obrázek) Příloha č. 4: Míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let (tabulka) Příloha č. 5: Míra nezaměstnanosti ostatních (tabulka)

Zkratky: mil. – milionů např. – například ČR – Česká republika ČRL – Čínská lidová republika KS – Komunistická strana

63

Přílohy: Příloha č. 1: Dotazník (text) Masarykova univerzita Pedagogická fakulta, Poříčí 7, Brno Autor: Hana Leţáková Tento dotazník bude slouţit k bakalářské práci Srovnání stavu nezaměstnanosti v České republice a v zahraničí, vývoj nezaměstnanosti u absolventů SOŠ a SOU. Vyplněním dotazníku pomůţete hlouběji poznat problematiku nezaměstnanosti absolventů škol. V dotazníku jednu odpověď označte kříţkem, kde je moţnost jiné napište svůj názor. Děkuji za ochotu a čas strávený vyplněním dotazníku. 1. Jste □ muţ

□ ţena.

2. Váš věk □ 18 let

□ 19 let

□

3. Vaše dosaţené vzdělání je □ střední vzdělání s výučním list

□

zkouškou

□ 21 let.

20 let

□

střední odborného vzdělání s maturitní

střední vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem

□

střední vzdělání s maturitní zkouškou, získané v oborech gymnázií vzdělání bez maturitní zkoušky i výučního listu. 4. V evidenci úřadu práce jste □ do 1 měsíce □ od 1 – 5 měsíců roky a více.

□

6 – 12 měsíců

5. Jste ochoten/a dojíţdět za prací? □ ano: vyberte moţnost ○ do 20 km ○ do 30 km

□ ne

□

○

□

střední

□ 1 – 2 roky □ 2

do 50 km

○

od 50 km více

nevím

6. Jste ochoten/a přestěhovat se za prací v rámci České republiky? □ ano □ ne □ nevím 7. Pokud by Vám byla nabídnuta práce v zahraničí, přijmete tuto nabídku? □ ano □ ne □ nevím 8. Hledáte pracovní nabídky v zahraničí? □ ano □ ne

64

9. Jaký způsob byste vyuţil/a při hledání pracovních nabídek v zahraničí? □ internet □ noviny □ úřad práce □ známý pracující v zahraničí □ pracovní agentury □ jiné ................................................................................ 10. Přijali byste pracovní nabídku niţší kvalifikace neţ je vaše dosaţené vzdělání? □ ano □ ne □ nevím 11. Co je pro Vás rozhodující při výběru zaměstnání? □ spolupracovníci □ zaměstnanecké výhody □ výše platu

□ pracovní doba

□ moţnost postupu □ jiné.................... 12. Hledáte pracovní uplatnění ve Vašem oboru nebo příbuzném oboru? □ ano □ ne □ nerozhoduje 13. Uvaţujete o dalším vzdělání? □ ano vyberte moţnost: ○ stejné dosaţené vzdělání, ale jiný obor

○ nástavba

○ vyšší odborná škola ○ vysoká škola ○ kurz ○ jiné .............................................. □ ne □ nevím 14. Jste ochoten/a se rekvalifikovat? □ ano □ ne □ nevím 15. Pokud by pro Vás zaměstnavatel podle Vašeho oboru neměl pracovní místo, ale umoţnil zaškolení na jiný druh práce, souhlasili byste? □ ano □ ne □ nevím 16. Jste spokojen/a s výběrem oboru? □ ano □ ne □ nevím 17. Máte moţnost znovu si vybrat obor, zvolíte stejný? □ ano □ ne □ nevím 18. Výběr oboru rozhodujícím způsobem ovlivnili? □ rodiče □ přátelé □ učitelé □ pracovní uplatnění jiné...............

□ zájem o obor □

19. Jaký způsob při hledání pracovních nabídek nejčastěji vyuţíváte? □ noviny □ internet □ informace od známých □ osobní kontakt u zaměstnavatele

□ inzeráty na úřadě práce □ nabídky pracovníků úřadu práce

□ jiné ................. 65

20. Kdo Vám nejvíce pomáhá s hledáním pracovních nabídek? □ rodina □ přátelé □ pracovníci úřadu práce □ sám/a □ jiné ................................

Děkuji za vyplnění dotazníku a přeji úspěšné hledání pracovních nabídek.

66

Příloha č. 2: Čínská lidová republika (text) Rozloha: 9,596 mil. km2 Počet obyvatel: 1,331 mld. (údaje k polovině roku 2008, Národní statistický úřad ČLR) Hustota: 140 obyv./km2 Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 774,8 mil. (2008, Národní statistický úřad ČLR) Národnostní složení Chanové (Han, etničtí Číňané) - 91,9 % 55 dalších národností - 8,1 % Národnostní menšiny: Mandţuové, Mongolové, Hui, Tibeťané, Ujgurové, Miao, Yi, Zhuang, Buyi, Korejci, Dong, Yao, Bai, Tujia, Hani, Kazaši, Dai, Li, Lisu, Va, She, Gaoshan, Lahu, Shui, Dongxiang, Naxi, Jingpo, Khakhas, Tu, Daur, Mulao, Qiang, Bulang, Sala, Maonan, Gelao, Sibo, Achang, Pumi, Tádţikové, Nu, Uzbekové, Rusové, Owenk, Deang, Paoan, Yugur, Jing, Tatarové, Dulong, Olunchun, Hezhen, Moinba, Luoba a Jino. Náboženské složení buddhismus taoismus islám křesťanství Úřední jazyk: čínština Hlavní město: Beijing (Peking) 11,81 mil. obyvatel Další velká města: Shanghai (Šanghaj) 13,6 mil. Chongqing (Čchung-čching) 31,7 mil. Tianjin (Tchien-ťin) 9,39 mil. Guangzhou (Kuang-čou, Kanton) 7,5 mil.obyvatel (údaje za rok 2005, Národní statistický úřad ČLR) Ve všech velkých městech existuje velmi významná populace ilegálních domácích migrantů, proto se skutečný počet obyvatel s velkou pravděpodobností liší od oficiálně uváděných údajů.

67

Peněţní jednotka a její členění, pouţívání jiných měn 1 Renminbi/CNY (yuan) =10 jiao = 100 fen 1 USD = 6,829 CNY (6. 10. 2009) Obecně je pouţívána pouze místní měna, ve směnárnách a hotelech je směna hlavních cizích měn většinou bezproblémová.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/cina-zakladni-informace-oteritoriu/1/1000539/

68

Příloha č. 3: Mapa Čínské lidové republiky (obrázek)

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cina/prehled-provincii-oblastiaglomeraci-clr/1000539/56448/#uvod

69

Příloha č. 4: Míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let (tabulka) Tab.: Míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let v evropských zemích v letech 1999– 2008 v %

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 GR Řecko

31,5

29,1

28,0

26,8

26,8

26,9

26,0

25,2

22,9

-

Itálie

28,7

27,0

24,1

23,1

23,7

23,5

24,0

21,6

20,3

-

RO Rumunsko

20,4

20,0

18,6

23,2

19,6

21,9

20,2

21,4

20,1

-

-

-

-

-

-

-

-

16,0

16,8

-

UK Velká Británie

12,7

12,2

11,7

12,0

12,2

12,1

12,8

14,0

14,3

-

ES Španělsko

27,3

24,3

23,2

24,2

24,6

23,9

19,7

17,9

18,2

24,6

-

-

-

35,4

35,8

33,2

32,3

28,9

24,0

22,3

HU Maďarsko

12,6

12,4

11,3

12,7

13,4

15,5

19,4

19,1

18,0

20,3

SE Švédsko

12,3

10,5

10,9

11,9

13,4

16,3

21,7

21,5

19,1

20,0

SK Slovensko

33,8

36,9

39,2

37,7

33,4

33,1

30,1

26,6

20,3

19,8

FR Francie

22,9

19,6

18,9

19,3

19,2

20,4

21,0

22,1

19,4

19,1

BE Belgie

21,0

16,7

16,8

17,7

21,8

21,2

21,5

20,5

18,8

18,2

PL

Polsko

30,1

35,1

39,5

42,5

41,9

39,6

36,9

29,8

21,7

17,3

FI

Finsko

21,4

21,4

19,8

21,0

21,8

20,7

20,1

18,7

16,5

16,5

PT

Portugalsko

8,8

8,6

9,4

11,6

14,5

15,3

16,1

16,3

16,6

16,4

LU Lucembursko

6,9

6,6

6,2

7,0

11,2

16,4

14,3

15,8

15,5

16,3

LT

Lotyšsko

26,4

30,6

30,9

22,4

25,1

22,7

15,7

9,8

8,2

13,7

IE

Irsko

8,6

6,9

7,3

8,5

9,1

8,9

8,6

8,6

9,1

13,6

LV

Litva

23,6

21,4

22,9

22,0

18,0

18,1

13,6

12,2

10,7

12,6

-

33,7

38,8

37,0

28,2

25,8

22,3

19,5

15,1

12,3

22,0

23,9

23,1

17,6

20,6

21,7

15,9

12,0

10,0

12,0

-

13,7

18,8

17,1

17,2

16,8

16,2

16,5

13,8

11,8

Slovinsko

17,6

16,3

17,8

16,5

17,3

16,1

15,9

13,9

10,1

11,7

CZ Česká republika

17,7

17,8

17,3

16,9

18,6

21,0

19,2

17,5

10,7

10,2

8,1

7,5

7,7

9,1

9,8

11,9

14,2

12,8

11,1

10,0

-

10,1

8,1

8,1

8,9

10,5

13,0

10,5

10,1

9,7

DK Dánsko

9,1

6,2

8,3

7,4

9,2

8,2

8,6

7,7

7,9

7,6

AT Rakousko

5,4

5,3

5,8

6,7

8,1

9,7

10,3

9,1

8,7

7,5

NO Norsko

9,4

9,9

10,3

11,1

11,6

11,4

11,6

8,8

7,3

7,2

NL Nizozemí

6,8

5,7

4,5

5,0

6,3

8,0

8,2

6,6

5,9

5,4

EU15

16,4

14,8

14,1

14,6

15,3

15,9

16,3

15,7

14,7

15,3

EU25

17,8

17,0

16,9

17,4

17,8

18,2

18,2

16,9

15,1

15,4

EU27

-

17,4

17,3

17,9

18,0

18,4

18,3

17,1

15,3

15,5

IT

TR Turecko

HR Chorvatsko

BG Bulharsko EE Estonsko MT Malta SI

DE Německo CY Kypr

Zdroj:http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny =2&KodStranky=0.0.04

70

Příloha č. 5: Míra nezaměstnanosti ostatních (tabulka) Tab.: Míra nezaměstnanosti ostatních (25-74 let) v evropských zemích v letech 1999– 2008 v %

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 GR Řecko

9,1

8,7

8,5

8,4

7,9

8,7

8,4

7,5

7,1

-

Itálie

8,6

8,0

7,4

7,0

6,8

6,5

6,3

5,5

4,9

-

RO Rumunsko

5,0

5,4

5,0

6,5

5,4

6,2

5,6

5,7

4,9

-

UK Velká Británie

4,7

4,2

3,8

3,9

3,6

3,3

3,3

3,8

3,6

-

TR Turecko

-

-

-

-

-

-

-

6,7

6,7

-

ES Španělsko

10,0

8,9

8,3

9,1

9,1

8,7

7,7

7,3

7,0

9,8

SK Slovensko

12,9

15,3

15,7

15,3

14,9

16,0

14,4

11,7

10,0

8,5

DE Německo

8,3

7,5

7,6

8,3

9,2

9,5

10,2

9,4

8,0

7,0

HU Maďarsko

5,9

5,4

5,0

5,0

5,0

5,2

6,1

6,5

6,5

6,9

3,8

3,3

3,3

4,1

5,3

5,7

6,8

6,8

7,2

6,8

-

-

-

11,8

11,2

11,2

10,1

9,1

8,0

6,8

12,7

12,7

11,6

10,8

9,5

9,4

8,3

6,0

5,3

6,5

FR Francie

9,0

7,8

7,1

7,4

7,8

7,9

7,9

7,7

7,0

6,4

BE Belgie

7,1

5,8

5,4

6,4

6,7

7,0

7,1

7,0

6,3

6,0

11,1

13,3

14,9

16,5

16,3

16,1

15,1

11,8

8,1

5,9

BG Bulharsko

-

14,5

17,2

16,0

12,2

10,7

8,9

7,9

6,1

5,0

IE

Irsko

5,0

3,6

3,2

3,6

3,8

3,6

3,5

3,7

3,8

5,0

FI

Finsko

8,6

8,1

7,6

7,4

7,2

7,2

6,8

6,2

5,4

4,9

LT

Lotyšsko

12,0

14,6

14,9

12,5

11,1

10,4

7,6

5,2

3,9

4,7

EE Estonsko

10,0

11,4

11,1

9,4

8,7

8,2

7,0

5,2

4,0

4,6

MT Malta

-

4,7

4,0

4,6

4,9

4,8

4,9

4,9

4,7

4,5

SE Švédsko

6,0

5,0

4,0

4,0

4,5

5,0

5,5

5,1

4,3

4,1

CZ Česká republika

7,1

7,3

6,8

6,2

6,6

7,0

6,8

6,2

4,8

3,9

Slovinsko

5,8

5,4

4,8

5,1

5,5

5,1

5,4

5,1

4,2

3,7

LU Lucembursko

1,9

1,8

1,5

2,1

3,2

4,1

3,8

3,8

3,3

3,5

CY Kypr

-

4,2

3,3

3,0

3,6

4,0

4,3

3,9

3,3

3,2

AT Rakousko

3,7

3,4

3,3

3,8

3,7

4,1

4,3

4,0

3,7

3,2

DK Dánsko

4,4

4,0

3,9

4,1

4,8

5,1

4,2

3,2

3,1

2,5

NL Nizozemí

2,5

2,3

1,8

2,3

3,2

3,9

4,1

3,4

2,6

2,3

NO Norsko

2,2

2,3

2,5

2,7

3,3

3,3

3,5

2,7

1,8

1,8

EU15

7,4

6,6

6,2

6,6

6,9

7,0

7,0

6,6

6,0

6,0

EU25

7,8

7,4

7,1

7,5

7,7

7,8

7,7

7,0

6,1

6,0

EU27

-

7,4

7,2

7,6

7,7

7,7

7,6

7,0

6,1

5,9

IT

PT

Portugalsko

HR Chorvatsko LV

PL

SI

Litva

Polsko

Zdroj:http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?CiloveSkupiny =2&KodStranky=0.0.04

71