MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
KARTOGRAFICKÉ MODELOVÁNÍ VYBRANÉ BIOGEOGRAFICKÉ TEMATIKY Bakalářská práce
Alena Svobodová
Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
Brno 2013
Bibliografický záznam Autor:
Alena Svobodová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Kartografické modelování vybrané biogeografické tematiky
Studijní program:
Aplikovaná geografie
Studijní obor:
Aplikovaná geografie a geoinformatika
Vedoucí práce:
RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
Akademický rok:
2012/2013
Počet stran:
45
Klíčová slova:
tematická mapa, animovaná mapa, hodnocení map, migrace ptáků
Bibliographic Entry Author:
Alena Svobodová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Title of Thesis:
Cartographic modelling of selected biogeographical thematics
Degree Programme: Applied Geography
Field of Study:
Applied Geography and Geoinformatics
Supervisor: RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
Akademic year:
2012/2013
Number of pages:
45
Keywords:
thematic map, animated map, map evaluation, bird migration
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá kartografickou vizualizací tématu migrace ptáků. Zaměřuje se na časový aspekt této problematiky. Práce obsahuje zhodnocení existujících map a analýzu dat Dále zahrnuje návrh pravidel kartografické tvorby pro danou tematiku a návrh znakové sady. Hlavními výsledky práce je série map a animovaná mapa ilustrující migrační chování vybraných druhů.
Abstract This bachelor´s thesis deals with cartographic visualization of bird migration. It focuses on the time aspect of this issue. The thesis contains evaluating of existing maps and data nalysis. It moreover contains suggestion of rules for cartographic creation and suggestion of symbols. The main outcome of the thesis is a series of maps and an animated map, both ilustrating migration behaviour of chosen species.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat RNDr. Tomáši Řezníkovi, Ph.D. za odborné vedení mé práce. Velký dík patří také mé rodině a přátelům za poskytnutou pomoc, ochotné rady a podporu.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. V Brně dne 10. 5. 2013
……………………………. jméno příjmení
OBSAH 1
2
3
4
5
ÚVOD ............................................................................................................................. 9 1.1
Cíle práce ................................................................................................................ 9
1.2
Vymezení území...................................................................................................... 9
PROBLEMATIKA PROSTOROVÉ MIGRACE PTÁKŮ ČR .................................... 11 2.1
Obecné zákonitosti ................................................................................................ 11
2.2
Popis migračního chování vybraných druhů ......................................................... 12
2.3
Čírka modrá (Anas querquedula) .......................................................................... 13
2.4
Vlaštovka obecná (Hirunda rustica) ...................................................................... 14
2.5
Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) .......................................................... 15
HODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH MAP S PODOBNOU TÉMATIKOU ....................... 17 3.1
Analogové mapy ................................................................................................... 17
3.2
Webové animované mapy ..................................................................................... 24
ANALÝZA DAT .......................................................................................................... 29 4.1
Topografický podklad ........................................................................................... 29
4.2
Tematický obsah ................................................................................................... 32
TVORBA ANALOGOVÝCH MAP ............................................................................. 35 5.1
Koncepce ............................................................................................................... 35
5.2
Kompozice ............................................................................................................ 37
5.3
Legenda ................................................................................................................. 39
6
TVORBA ANIMOVANÝCH MAP ............................................................................. 43
7
ZÁVĚR ......................................................................................................................... 46
1
ÚVOD Jako vybranou biogeografickou tematiku jsme zvolili prostorovou migraci ptáků ČR. Migrace
ptáků je jedním z fascinujících úkazů v říši zvířat. K jejímu bližšímu poznání přispělo až zavedení metody kroužkování na konci 19. století. V dnešní době je spousta tajemství ohledně tahu ptáků odhalena. I přesto nejsou informace o migračním chování jednotlivých druhů zdaleka úplné, což je patrné i v této práci. V rámci tématu prostorové migrace našich ptáků jsme se zaměřili na změny polohy vybraných druhů v průběhu kalendářního roku a definování období, kdy se ptáci nacházejí na našem území a mimo něj.
1.1 Cíle práce Hlavním cílem práce je vytvoření časové řady pro sérii map s tematikou migrace ptáků. Pro splnění hlavního cíle je nutné postupovat přes dílčí etapy. V úvodu práce je vzhledem k odbornosti představena tematika prostorové migrace ptáků tak, aby čtenář o této problematice získal základní poznatky. Další kapitola se zabývá rešerší a hodnocením již existujících dostupných map. Zvolená tematika není v mapách často zpracovávána, proto je počet hodnocených map omezený. Kromě analogových map jsou v této kapitole hodnoceny i mapy animované dostupné na internetu. Následně jsou analyzována data pro danou tematiku, která jsme použili pro tvorbu samotných map. V návaznosti na práci s daty tvoříme znakovou sadu a pravidla pro kartografickou vizualizaci zvolené tematiky podle několika autorů. S využitím zhotovené znakové sady je podle definovaných pravidel vytvořena série map, která ilustruje rozmístění vybraných druhů v průběhu roku. Na závěr je cílem demonstrovat pohyb daných druhů jednotnou animovanou mapou ve formátu GIF.
1.2 Vymezení území Rozsah zpracovávaného území je definován prostorovým rozšířením pohybu vybraných ptáků. Tyto druhy hnízdí na našem území, je tedy zahrnut detail území České republiky. Širší zobrazované území zahrnuje lokality zimovišť, které se nacházejí na africkém kontinentě. Celé území tak můžeme vymezit mezi zhruba 54° s.š. - 22° j.š. a 20° z.d. - 60° v.d.
9
Obr. 1: Vymezení zobrazovaného území.
10
2
PROBLEMATIKA PROSTOROVÉ MIGRACE PTÁKŮ ČR V této kapitole jsou popsány základní zákonitosti ptačí migrace. Patří zde faktory určující
načasování migrace, existující tahové trasy a přírodní bariéry, které je ovlivňují. Ve druhé části kapitoly je upřesněno migrační chování vybraných druhů: poloha zimoviště, využívaná tahová cesta a načasování migrace.
2.1 Obecné zákonitosti 2.1.1 Načasování migrace Podle Cepáka (2008, 9) je načasování odletu ptáků z hnízdiště a zimoviště vrozené, tedy řízené geneticky. Ptáci se v čase orientují díky dvěma vnitřním rytmům: cirkadiánnímu a cirkanuálnímu. Cirkadiánní rytmus řídí orientaci během dne, cirkanuální naopak orientaci během roku, která je pro načasování migrace důležitější. Tyto vrozené rytmy jsou korigovány působením vnějších podmínek. „Toto zjištění podporují i dlouholeté chovy ptáků v zajetí. Jedinci, kteří jsou zde chováni za stálých teplotních a světelných podmínek, si zachovávají nezměněný roční cyklus, v němž můžeme rozeznat období pelichání, vytváření tukových zásob pro migraci,… U ptáků chovaných v zajetí však po několika letech dochází k prodlužování nebo zkracování ročního cyklu, což je dáno absencí vnějších faktorů, které slouží ke korekci vnitřních hodin u volně žijících ptáků“ (cit. CEPÁK, J. et al, 2008, 9). Jako nejdůležitější vnější faktor Cepák (2008, 9) uvádí délku dne, která ovlivňuje vylučování některých hormonů. Zkracující se den například zajišťuje včasný odlet u pozdě narozených mláďat. Načasování odletu je komplikováno nutností se na tah připravit. Odletu u řady druhů předchází období pelichání. Samotný odlet z hnízdiště pak probíhá ještě v době, kdy je dostatek potravy a mírné teploty, tedy v dostatečném předstihu před prvními známkami blížící se zimy. (CEPÁK, J. et al, 2008, 9)
2.1.2 Směr migrace „Směr tahu se rozeznává trojí. Primární je základní - na jaře u nás k severu, na podzim k jihu, jihozápadu nebo jihovýchodu. Tento primární směr je modifikován v sekundární směr geografickými poměry (tah říčními údolími, průsmyky, podél mořského pobřeží apod.). Terciárně je ovlivňován ve výsledný směr lokálními meteorologickými podmínkami v dané době.“ (cit. HUDEC et al, 1994, 106-107).
11
Mezi Evropou a Afrikou se nachází tři významné přírodní bariéry. Je to Středozemní moře a na něj navazující rozsáhlé území Saharské pouště, uvnitř kontinentu pak bariéru tvoří pohoří Alp, dosahující nadmořských výšek přes 4 000 m (nejvyšší vrchol Mont Blanc 4807 m n. m.). Migrační trasy ptáků z Evropy do Afriky jsou těmito bariérami zásadně ovlivněny. Hlavním kritériem je délka letu přes Středozemní moře, která dala vzniknout třem hlavním tahovým cestám. Tzv. jihozápadní cesta vede nad Pyrenejským poloostrovem a překonává moře přes Gibraltarský průliv, v nejužším místě široký 13 km (Encyclopaedia Britannica, 2013 [online]). Tzv. jihovýchodní trasa obchází Středozemní moře z druhé strany přes Balkánský poloostrov a Sýrii, Izrael nebo ostrovy Krétu a Kypr. Třetí možností tahu je Apeninský poloostrov a ostrovy Sicílie a Kréta. Vlivem bariéry Alp je tato trasa využívána výrazně méně než první dvě uvedené. (CEPÁK et al, 2008, 11). Díky bariérám mohou být rozděleny migrační trasy populací stejného druhu. Toto rozdělení nazýváme migrační rozhraní. Rozdělení migračních tras populací vede k rozdílným zimovištím v rámci populace a následně i k odlišnostem v době příletu na hnízdiště nebo k preferování partnera stejné migrační trasy. Postupně se obě části populace reprodukčně oddělují, vznikají mezi nimi rozdíly, jejichž prohlubováním může dojít až ke vzniku zcela nových druhů. Migrační rozhraní je v Evropě pozorováno často u druhů střední a severní části kontinentu. Je způsobeno původem druhů, které se zde rozšířily po ústupu ledovců. Jejich původní areály se nacházely jak na Pyrenejském, tak Balkánském poloostrově. Patří zde například pěnice černohlavá či rákosník obecný. (citace už v původním textu: CEPÁK et al, 2008, 11)
2.2 Popis migračního chování vybraných druhů Vybrali jsme tři druhy létavých ptáků. Vybrané druhy měly dosahovat nejméně středního stupně znalostí dle výsledků kroužkování a měly patřit k dálkovým migrantům. Mezi vybrané druhy tedy patří čírka modrá, vlaštovka obecná a rehek zahradní. V tabulce 1 je uvedeno taxonomické zařazení těchto druhů. V tabulce 2, Chyba! Nebyl zadán název záložky.sestavené podle Cepáka (2008, 66- 73), jsou shrnuty základní charakteristiky migrace těchto druhů. Tab. 1: Taxonomické zařazení vybraných druhů. (upraveno podle: HUME, R. 2004) Čírka modrá
Vlaštovka obecná
Rehek zahradní
letci
letci
letci
Řád
vrubozobí
pěvci
pěvci
Čeleď
kachnovití
vlaštovkovití
drozdovití
kachna
vlaštovka
rehek
Druh Podtřída
Rod
12
Tab. 2: Základní charakteristiky migrace vybraných druhů. (sestaveno podle: CEPÁK, J. et al, 2008) Čírka modrá
Vlaštovka obecná
Rehek zahradní
dálkový migrant
dálkový migrant
dálkový migrant
Směr tahu
jihozápad
jihozápad
Zimoviště
Západní Afrika
jih Východní a Střední, Jižní Afrika dobrý
Druh Charakter migrace
Stupeň znalostí
střední
Západní Afrika střední
2.3 Čírka modrá (Anas querquedula) „Na našem území bylo okroužkováno téměř osm set čírek modrých. Jak postupovalo vysušování naší krajiny a mizela rozsáhlá podmáčená území, která poskytovala útočiště těmto kachnám, klesala také jejich početnost. Tento pokles se promítá také do počtu okroužkovaných ptáků.“ (cit. CEPÁK, J. et al, 2008, 127). Podle CEPÁKA (2008, 127) patří Čírka modrá k dálkovým migrantům. Většina evropské hnízdní populace táhne na zimoviště do oblasti subsaharské Afriky (například Mali, Niger). Je jedním z mála druhů kachen, které zimují v těchto oblastech. „O přezimování našich čírek na afrických zimovištích máme dva doklady: jedná se o čírky kroužkované u nás kolem července a zastižené v zimních měsících v Mali. Další dva ptáci kroužkovaní na tomto zimovišti byli u nás kontrolováni v měsících srpnu a září.“ (cit. CEPÁK, J. et al, 2008, 127). Čírky na podzim odlétají už od poloviny srpna, jako první ze všech u nás hnízdících kachen. Dokládají to opět nálezy kroužkovaných ptáků: dva ptáci kroužkovaní v červenci na našem území se objevili asi po dvaceti dnech ve střední Francii. Přes Francii ptáci pokračují v tahu jihozápadní cestou dále přes Pyrenejský poloostrov. Při jarním návratu čírky nevyužívají tuto trasu, ale táhnou především přes Apeninský poloostrov. Toto tvrzení podporují četné jarní nálezy našich čírek z území Itálie. (CEPÁK, J. et al, 2008, 126-128).
13
Obr. 2: Čírka modrá (převzato z: Naturfoto, 2008 [online])
2.4 Vlaštovka obecná (Hirunda rustica) Vlaštovka obecná je u nás běžně kroužkovaným druhem, do roku 2002 dokonce nejkroužkovanějším. I přesto je objem dat získaných z kroužkování poměrně malý. U vlaštovky převládá jihovýchodní tahová cesta, což dokládají nálezy z Maďarska. Všechny tyto nálezy patří ptákům z Moravy a Slovenska. Méně početné jsou nálezy i ze Slovinska a Itálie, ukazující na cestu přes Apeninský poloostrov. Tyto jsou naopak zastoupeny ptáky z Čech. (CEPÁK, J. et al, 2008, 334). Hlavní období podzimní migrace je mezi prvním a dvacátým zářím. Někteří ptáci však odlétají dříve, už na konci srpna. Vlaštovky se u nás vyskytují i v říjnu, ty ale pravděpodobně patří k severním populacím táhnoucím přes naše území. Před odletem se vlaštovky slétají do hromadných nocovišť. Většinou se nacházejí v rákosinách a porostech vodních rostlin a keřů. Nejvyšších počtů na nocovištích dosahují těsně před odletem, na konci srpna a začátku září, samci se ale na nocovištích začínají shromažďovat už od června. Na zimoviště kolem rovníku se první ptáci dostávají už v říjnu (nálezy z Nigérie, Konga, Keni). Největší množství nálezů ze zimních měsíců pak pochází z oblasti Středoafrické republiky, Kamerunu, Konga, Demokratické republiky Kongo a Ugandy. (CEPÁK, J. et al, 2008, 334).
14
„Jarní tah začíná již koncem února a začátkem března. Většina vlaštovek k nám přilétá až ve druhé a třetí dubnové dekádě, ačkoliv první se v letech s příznivým počasím objevují již v posledních březnových dnech. Ptáci při jarním návratu táhnou v širší frontě a poněkud východněji než na podzim. Většina našich ptáků ale táhne přímým směrem přes Maltu a Apeninský poloostrov. Jarní tah je rychlejší než podzimní.“ (CEPÁK, J. et al, 2008, 335).
Obr. 3: Vlaštovka obecná. (převzato z: Naturfoto, 2006 [online])
2.5 Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) „Naši rehkové zahradní bez výjimky táhnou na zimoviště jihozápadním směrem, v pásu od severní Itálie po jižní Francii. Dále pokračují přes Pyrenejský poloostrov a podél západního pobřeží Afriky. Severní Afriky pak dosahují v druhé polovině září, výjimkou však nejsou nálezy ptáků v Itálii, Španělsku a Portugalsku hluboko v říjnu. Tyto nálezy naznačují, že ptáci se na Pyrenejském poloostrově zastavují před náročnou cestou na zimoviště přes severní Afriku.“ (CEPÁK, J. et al, 2008, 383)
15
Rehek zahradní zimuje v subsaharské Africe, v pásmu Sahelu mezi 9° 30´ a 15° 30´ s. š., v Kongu a Ugandě však jižní hranice zasahuje téměř k rovníku. Zimoviště ale není doloženo žádným nálezem ptáků kroužkovaných v České nebo Slovenské republice. Na jaře se rehkové vracejí po 10. dubnu, výjimečně se u nás objevují už koncem března. Trasa jarního tahu je podobná podzimnímu. (CEPÁK, J. et al, 2008, 384)
Obr. 4: Rehek zahradní. (převzato z: Naturfoto, 2006 [online])
16
3
HODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH MAP S PODOBNOU TÉMATIKOU
3.1 Analogové mapy 3.1.1 Metodika hodnocení analogových map „Analýza a hodnocení mapových děl se provádí vždy s ohledem na konkrétní způsob jejich využívání s cílem zajistit jejich vlastnosti, kvalitu a vhodnost pro určitý účel.“ (cit. VOŽENÍLEK, V. 2001, 142). Voženílek (2001, 142-144) uvádí osnovu s deseti nejčastěji používanými oblastmi hodnocení. Jsou to obecné údaje, kompozice mapy, matematické prvky, úplnost a náplň obsahu, obsahová správnost a aktuálnost obsahu, čitelnost mapy, věrnost znázornění reality a geometrická přesnost, kvalita technického provedení kartografické interpretace, estetika mapy a vědecká hodnota. Některé ukazatele není možné hodnotit kvůli nedostatku informací o mapě, případně nedostatečné odborné znalosti. Hodnocení všech ukazatelů by navíc bylo příliš obsáhlé a nepotřebné, proto jsme zmíněné hodnocení upřesnili a vybrali pouze relevantní kritéria. Dalším nepoužitým kritériem je obsahová správnost a aktuálnost obsahu. Tento příznak nejlépe ohodnotí odborník na dané téma. My nemáme možnost konzultovat s odborníkem, ani přístup ke zdrojům dat pro hodnocené mapy. Do vybraných kritérií jsme také nezahrnuli věrnost znázornění reality a geometrickou přesnost. Pominuli jsme také faktor vědecké hodnoty. Tato část hodnocení opět vyžaduje značnou odbornou znalost tématu. Používá se především pro mapy vyvozené z myšlenkových pochodů a abstrakcí, kam hodnocené mapy nepatří. Mapy jsou hodnoceny podle následujícího schématu (sestaveno podle Voženílka): Obecné údaje Na začátku hodnocení se uvádí výčet základních údajů: název, téma, formát, autor, informace o vydání (místo, rok, cena). Matematické prvky U hodnocených map není uvedeno zvolené zobrazení ani měřítko. Zobrazení tedy nebude součástí hodnocení. Užité měřítko je však natolik důležitým prvkem, že bude stanoveno kartografickým rozborem. Kompozice mapy Tato oblast se zabývá kompozičními prvky mapy a to jak základními (mapové pole, název, měřítko, legenda a tiráž), tak nadstavbovými (marginálie). Hodnotí se náležitosti a provedení jednotlivých prvků, jejich umístění a celkové zrcadlo mapy. Téma naší mapy může svádět k nadměrnému používání marginálií. Toho je nutné se vyvarovat.
17
Obsah Zde se uvažuje struktura a počet zobrazených jevů, objem vizualizovaných informací a hodnotí se jednotlivé prvky obsahu (použité vyjadřovací prostředky, klasifikace do skupin,…). „Náplň mapy se posuzuje ve vztahu k účelu mapy. Přehledné mapy mají náplň nižší nežli mapy podrobné.“ (cit. VOŽENÍLEK, V. 2001, 143). V této práci bychom se vzhledem k zobrazování změn v čase měli zaměřit především na použití správných vyjadřovacích prostředků jednotlivých jevů. Kvalita technického provedení kartografické interpretace „Posuzuje se technické provedení jednotlivých vyjadřovacích prostředků (kartografických znaků a metod). Kritériem je nejčastěji: vzájemná rozlišitelnost znaků, názornost znaků, logické vazby v systému znaků, grafické zatížení a únosnost map, barevné řešení, polygrafické provedení (papír, způsob tisku, ostrost kresby, způsob sazby,…).“ (cit. VOŽENÍLEK, V. 2001, 143- 144). V této práci je třeba věnovat pozornost vzájemné rozlišitelnosti a logickým vazbám znaků, zvláště u jevu hnízdiště vzhledem k jeho rozdělení na obsazovaná/opouštěná a obsazená. Čitelnost a estetika mapy Čitelnost určuje nakolik je pro uživatele práce s mapou obtížná. Uživatel by měl snadno z mapy získat jak danou tematickou informaci, tak znalost o prostorovém umístění prvku. Hodnocení estetiky mapy je značně subjektivní záležitostí. Posuzuje se zde vhodnost zvolené barevné kombinace, provedení popisu, kompozice mapy, použití marginálií i technické provedení. S přihlédnutím k širokému okruhu potenciálních uživatelů map musíme při tvorbě mapy dbát na to, aby byla snadno čitelná.
3.1.2 Hodnocené analogové mapy Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky Atlas migrace ptáků je rozsáhlé dílo, které na 600 stranách prezentuje výsledky výzkumu migrace ptáků na území České a Slovenské republiky z období 1914 - 2002. Atlas vydala Kroužkovací stanice Národního muzea v roce 2008. Na tvorbě Atlasu se podílel široký kolektiv autorů. Hlavními editory jsou vedoucí Kroužkovací stanice Národního muzea Mgr. Jaroslav Cepák, Ph. D. a odborný pracovník Kroužkovací stanice Mgr. Petr Klvaňa. Zpracovatelem map a mapových podkladů pro Atlas je Mgr. Jan Zárybnický. Doporučená cena je 799,-Kč. Na tvorbě Atlasu se podílel široký kolektiv autorů. Kniha je rozdělena do dvou částí, první se zabývá především problematikou kroužkování ptáků - metodami, historií, organizacemi a metodikou tvorby Atlasu. Druhá část popisuje jednotlivé druhy ptáků. U každého druhu je uvedeno několik map, které jsou opatřeny popiskem. Zbývající údaje o mapách nalezneme v úvodní kapitole o metodice zpracování Atlasu.
18
Měřítko u map není uvedeno. Liší se u jednotlivých map dle zobrazovaného území. Všechna měřítka se pohybují v řádech deseti milionů. Měřítko mapy uvedené v ukázce bylo stanoveno srovnáním s vyobrazeným územím v prostředí ArcMap na přibližně 1 : 70 000 000. Měřítko mapy území České a Slovenské republiky bylo stanoveno stejnou metodou kartografického rozboru na 1 : 8 000 000. Všechny mapy v Atlase mají jednotný vizuální styl. V Atlase se nachází dva druhy map. Významnějším jsou mapy nálezů, výskytů, apod. mimo území bývalého Československa. Tyto mapy mají stejný topografický podklad. Je jím jednoduché zobrazení území Evropy, příp. Evropy a Afriky formou polygonů států. Na mapě je barevně odlišena pevnina a je zde zobrazená geografická síť. Tematický obsah je zobrazen pomocí geometrických bodových znaků. Druhým typem jsou mapy míst kroužkování později nalezených ptáků, které zobrazují naopak pouze území bývalého Československa. Topografický i tematický obsah je vyobrazen stejně, tedy polygonem pro Českou a Slovenskou republiku a geometrickými bodovými znaky pro místa kroužkování. Základní kompoziční prvky jsou u těchto map značně zredukovány. Tento postup je logický vzhledem k velkému množství map a celkové rozsáhlosti díla. Název a legenda jsou umístěny mimo samotné zrcadlo mapy do popisu mapy. Tiráž je přímo u map vynechána. Informace o autorech, době vzniku map a zdrojích dat se dozvíme v záhlaví knihy. U map dále chybí měřítko, které není uvedeno ani v úvodních kapitolách a které se u jednotlivých map liší. Mapy zobrazují jeden jev ve čtyřech variantách - ročních obdobích. Liší se objemem informací v závislosti na množství dostupných dat z kroužkování pro jednotlivé druhy. Náplň map je obecně nízká, nicméně dostatečná vzhledem k jejich účelu, který je pro každou zobrazovanou charakteristiku jasně definován v úvodních kapitolách. Použité znaky jsou odlišeny barvou. Pro čtyři roční období jsou použity čtyři základní barvy - červená, žlutá, modrá a zelená. Barvy jsou dobře rozlišitelné, nicméně znaky se často překrývají a tím se jejich vzájemná rozlišitelnost snižuje, zvláště u znaků stejné barvy. Znaky nejsou nijak názorně spjaty s tématem mapy. Pouze v barvách lze nalézt souvislost s daným ročním obdobím. Body je možné lokalizovat pouze orientačně, vzhledem k velikosti zobrazovaného území a mapového pole, jsou tyto znaky poměrově velké a zakrývají rozsáhlé území. Stránky Atlasu jsou tištěny na pevném křídovém papíře, na kterém nejsou pozorovány žádné tiskové chyby nebo neostrosti.
19
Čitelnost map je vzhledem k nízkému obsahu a celkové jednoduchosti velmi snadná. Matoucí se může jevit absence klasické názorné legendy, vysvětlení v textové formě je nutné přečíst v popisku mapy. Vzhledem k použití stejných prvků na všech mapách je ale tento problém zanedbatelný. Vzhledu map nelze z estetického hlediska nic vytknout, ale uživatele určitě nenadchne. Mapy působí příliš jednoduše a obyčejně. (CEPÁK, J. et al, 2008)
Obr. 5: Ukázka mapy z Atlasu migrace ptáků ČR a SR.
20
Cesty stěhovavých ptáků - Atlas migrace ptáků celého světa Tuto populárně-vědeckou publikaci, napsanou kolektivem autorů, sestavil Jonathan Elphick. Mapy zpracovala agentura GoYa! Heidelberg a Fakulta ekologie University Lund. Z anglického originálu Atlas of Bird Migration přeložila Romana Anděrová. V češtině knihu vydalo v roce 2008 nakladatelství Slovart Praha. Kniha je rozdělena na jednotlivé kapitoly podle oblastí světa. Dále se člení na podkapitoly podle skupin ptáků, ve většině případů odpovídajících čeledi. Každá podkapitola je vybavena mapou, zobrazující oblasti hnízdění a zimování a hlavní směr tahu dané skupiny ptáků. Měřítko u map není uvedeno. Měřítka jsou pro jednotlivé mapy různá. Porovnáním jsme přibližné měřítko mapy v ukázce stanovili na 1 : 60 000 000. Odhad měřítka je v tomto případě přesnější díky použití zeměpisné sítě. Uvedené mapy jsou ve formátu A5 - A4. Mapové pole je buď klasicky ohraničeno, nebo jsou jeho okraje transparentní a překrývají se s textovou částí podkapitoly. U map není uveden název, můžeme ho však nahradit názvem podkapitoly. Legenda je uvedena pro všechny mapy na začátku knihy, kde je doplněna i textovým popisem, jak mapám porozumět. Mapy jsou doplněny margináliemi v podobě graficky zpracovaného kalendáře, který znázorňuje měsíce migrace, hnízdění a období mezi nimi. Kalendář slouží také jako upřesnění společné legendy. Je popsán jménem konkrétního druhu a jeho barva koresponduje s barvou zvýrazněných ploch a směrem tahů. U map není uvedeno měřítko. Zrcadlo mapy je na stránkách umístěno tak, aby tvořilo dominantní část podkapitoly, která je vyvažována a doplňována textem a dalšími obrázky a poznámkami. Mapy slouží jako přehledné, vzhledem k tomu mají obsahově nižší náplň. Topografický podklad tvoří stínovaný reliéf kontinentů, barevně odlišený od moře, s vyznačenou říční sítí. Tematicky jsou na mapách znázorněny tři jevy, většinou pro dva druhy ptáků. Hnízdiště a zimoviště jsou vyjádřeny plošně, barevnou maskou. Třetí jev, směr tahu, je interpretován linií šipky v dané barvě. Znaky v mapě jsou velmi dobře rozlišitelné. Překrývání území dvou druhů ptáků, tedy dvou různobarevných polygonů, je řešeno dvoubarevnými proužky, jejichž šířka je přizpůsobena míře výskytu druhu v dané oblasti. Znaky jsou dostatečně názorné, především liniová šipka. Barva znaků odpovídá barevnosti daného druhu, který je v blízkosti mapy vyobrazen. Mapy jsou dostatečně zaplněny, nepůsobí prázdně, ani přeplněně. Polygrafické provedení je velmi dobré. Listy atlasu jsou z pevného křídového papíru. Nevyskytují se zde žádné chyby způsobené tiskem.
21
Tematická informace je z map snadno čitelná, zobrazení je značně intuitivní. V úvodu knihy je podrobné vysvětlení významu vizualizace jednotlivých jevů, mapových symbolů a zkratek, i marginálií. Z estetického hlediska působí mapy velice přitažlivě, stejně jako celá kniha. Použitá barevnost je líbivá a veselá a přitom nebudí dojem mapy pro děti. Stínovaný reliéf topografického podkladu přidává mapě na zajímavosti. Marginálie ladí s mapovým polem a přitáhnou čtenáře k bližšímu zkoumání mapy. (ELPHICK, J. 2008.)
Obr. 6: Výřez mapy z publikace Cesty stěhovavých ptáků.
22
Zvířata na cestách Publikace Zvířata na cestách, úžasné migrace zvířat, vyšla v edici Animal Planet. Její součástí je i mapa tahových cest vybraných druhů ptáků světa. Tato mapa je spíše grafickým doplněním kapitoly Vzduch, z tohoto důvodu nesplňuje spoustu kartografických náležitostí. Název mapy zní „Trasy letu“. Mapa zpracovává téma tahových cest. Měřítko není uvedeno, zobrazeny jsou všechny kontinenty světa. Kniha je vydána ve formátu 24 x 29 cm. Mapa zabírá velkou část dvojstrany. Autorem mapy je Will Pringle ze společnosti Mapgraphx. Knihu vydalo v roce 2012 Discovery Communications. Její české vydání vyšlo v tomtéž roce ve vydavatelství Fortuna Libri v edici Fortuna Junior. Doporučená cena je 349,- Kč. Měřítko mapy není uvedeno. Stejně jako u map Atlasu migrace jsme pomocí porovnání mapy se zobrazením území v různých měřítkách odvodili přibližné měřítko 1 : 110 000 000. Mapa neobsahuje všechny základní kompoziční prvky. Jak už bylo zmíněno, chybí měřítko. Legenda je rozptýlena v prostoru okolo mapového pole a mísí se s grafickými margináliemi. Tiráž u mapy chybí, údaje o mapě jsou však uvedeny v tiráži celé knihy. Mapa je bohatá na marginálie, jak grafické, tak textové. Každý druh, jehož trasa letu je v mapě popsána, je zde vyobrazen a jeho tah je stručně slovně popsán. Mapa se nachází uprostřed, ale zaniká mezi výraznými margináliemi, které jsou umístěny ve všech směrech kolem mapy. Mapa se skládá z podkladu kontinentů, na kterých jsou zvýrazněny hranice států. Tematickou vrstvu tvoří liniové znaky letových tras se zvýrazněným směrem. Obsahově je mapa přiměřená, zobrazuje tahové cesty devíti druhů. Prvky nejsou nijak strukturovány, patří všechny do stejné skupiny. Zobrazované znaky jsou dobře rozlišitelné. Graficky je mapa přiměřeně zatížena. Působí plněji díky širokým liniovým znakům. Barevně je mapa dobře řešena, zvolené barvy linií mají stejnou sytost. Polygraficky je mapa velmi kvalitní, vytištěna na pevném křídovém papíře. Tisk je ostrý a bez chyb. Celkově mapa vypadá atraktivně. Působí však dojmem, že je určená dětem. O dětském čtenáři však není v úvodu knihy žádná zmínka. Zařazením do české vydavatelské edice Fortuna Junior nás v tomto dojmu utvrzuje. (HOLING, D. 2012)
23
Obr. 7: Výřez mapy z publikace Zvířata na cestách.
3.2 Webové animované mapy 3.2.1 Metodika hodnocení webových map Pro hodnocení animovaných webových map bylo zvoleno sedm kritérií. Kritéria byla vybrána na základě studia Petersona (2003), Slocuma (2005) a Kraaka a Ormelinga (2003). Navržená osnova hodnocení: Obecné údaje V rámci obecných údajů popisujeme téma mapy, jejího poskytovatele a přístup k ní ve formátu URL. Do obecných údajů dále řadíme datum poslední aktualizace mapy a rozsah zobrazovaného území. Obsah mapy 24
Popisujeme počet zobrazovaných jevů a náplň mapy. Kategorie animované mapy Slocum (2003) dělí animované mapy do tří kategorií: mapy zobrazující změnu jevu, umístění jevu nebo jeho vlastnost. Mapy zdůrazňující změnu jevu v čase jsou dále děleny na tři typy. Nejčastější je časová řada. Dalším způsobem je re-expression, kdy jsou transformována původní data grafické reprezentace. Může spočívat například ve vybírání podmnožin nebo změně trvání jednotlivých scén. Třetím typem je fly-by (přelet), kdy je vytvořen dojem přeletu nad 3D povrchem. Pro mapy zobrazující změnu polohy jevu se využívá například metoda blikajícího znaku. Změnu vlastnosti jevu lze vyjádřit například sekvencí, kdy je mapa zobrazována kousek po kousku. Velikost a koncové prostředí uživatele Důležitým charakterem animovaných map dostupných na WWW (World Wide Web) je velikost, a to jak velikost souboru, která ovlivňuje dobu stahování, tak velikost zobrazení. U těchto aspektů je třeba předvídat koncové prostředí uživatele – například rozlišení monitoru. Dynamické proměnné Dynamické proměnné popisují dynamiku zvolené animace. Patří zde duration (časový úsek, kdy se v obrazu nic nemění), frekvence (popisuje, jak často v obraze dochází ke změně), rychlost změny, pořadí (většinou jsou sekvence obrazů řazeny chronologicky). Uživatelské rozhraní Uživatelské rozhraní určuje interaktivitu animované mapy. Interaktivita je chápána jako možnost uživatele vstupovat do průběhu animace (pozastavit ji, zrychlit,…) a měnit samotnou mapu (přiblížit, změnit zobrazený podklad,…). Multimédia a skryté informace Webové mapy mají skvělou možnost kombinovat různá multimédia. Mapy tak mohou být interaktivně propojeny se zvukem, animací, textem nebo videem. Díky multimédiím mapy mohou obsahovat skryté informace, které se odhalují například po přejetí myší nebo kliknutí.
25
3.2.2 Hodnocené webové animované mapy Migration map Tématem mapy je migrace vybraných ptáků z oblasti Pobaltských států. Je dostupná na http://birdmap.5dvision.ee/. Mapu vytvořila estonská společnost 5D Visions. Vznik mapy podnítilo a data poskytlo několik subjektů: Estonská ornitologická společnost, Lotyšský fond na ochranu přírodu a estonský orlí klub Kotkaklubi. Zobrazované území se rozkládá mezi Evropou a Afrikou. Mapa je aktualizována denně. Mapa zobrazuje migraci šesti druhů ptáků v průběhu roku. Každý druh je zastoupen několika zástupci. Data o jejich pohybu byla získána pomocí GPS lokátorů umístěných na konkrétních ptácích. Mapa tedy popisuje přesnou polohu evidovaných jedinců od roku 2005 dosud. Topografický podklad tvoří Google mapy. Součástí mapy je přehledná legenda Mapa se zaměřuje na zobrazení změny polohy jevu. Velikost souboru je optimální, jeho načtení není nijak problematické. Velikost zobrazení je ale příliš velké. Na monitorech s menším rozlišením je nutné scrolovat, což není uživatelsky příjemné. V mapě je zobrazována změna za jeden den. Sekvence je řazena chronologicky. Mapa je velmi interaktivní. Uživatel má možnost vybrat si jedno ze tří zobrazení podkladové mapy: klasická mapa, satelitní snímek a satelitní snímek s popisky. Mapu může libovolně posouvat a měnit její měřítko. Měřítko je zobrazeno graficky. V zobrazení animace lze navolit ptačí jedince, rok, sezónu a způsob znázornění (pouze lokaci ptáků pomocí bodů nebo zobrazování celé trasy letu). Přehrávání animace je možné pozastavit a posunovat v čase po jednotlivých dnech, případně týdnech. Mapa je interaktivně propojena s textovým popisem zobrazovaných druhů a s jejich fotografiemi. Obojí se zobrazuje po rozkliknutí příslušného druhu v legendě. Použité bodové znaky jsou motivované, zobrazují siluetu letícího ptáka. Jednotlivé druhy a jedinci jsou rozlišeni barvou. Znaky jsou dobře čitelné. Esteticky mapa působí dobře. Velmi užitečná je možnost volby jazyka (původní estonština, angličtina, němčina a lotyština).
26
Obr. 8: Ukázka animované mapy z Migration map. (převzato z: Rändekaart, 2013 [online]. eBird Tématem mapy je pohyb vybraných druhů na území USA v průběhu jednoho roku. Hodnocená mapa série je dostupná na http://ebird.org/content/ebird/?p=160 a popisuje změnu výskytu bartramie dlouhoocasé. Mapy jsou součástí databáze eBird, kterou v roce 2002 vytvořila Cornell Lab of Ornithology a National Audubon Society. Mapa byla uveřejněna 14. 2. 2012. Mapa zahrnuje jeden jev: výskyt bartramie dlouhoocasé na území USA. Data o jejím výskytu pocházejí z databáze pozorování eBird. Mapa obsahuje legendu ve formě stupnice. Není zde ovšem uvedeno, co daná stupnice popisuje. Mapa spadá do kategorie zobrazení změny polohy jevu a také změny jeho atributu (atribut je v důsledku nečitelné legendy neznámý). Dynamické proměnné není možné stanovit, opět z důvodu nečitelné legendy. Zřejmý je ovšem rozestup mezi jednotlivými fázemi animace- dvanáctina měsíce.
27
Animace je neinteraktivní, v rastrovém formátu GIF. Neposkytuje uživateli žádnou možnost zasáhnout do jejího průběhu ani změnit obsah mapy. Mapu nelze ani přiblížit navzdory tomu, že popisy stupnice a časového ukazatele nejsou čitelné. Animace je přehrávána stále dokola. Mapa není propojena s žádnými multimédii ani neobsahuje skryté informace.
Obr. 9: Ukázka animované mapy z eBird. (převzato z: eBird, 2012 [online])
28
4
ANALÝZA DAT Pro splnění účelu mapy (který je definován v kapitole 5) je mapa tvořena dvěma mapovými
poli. Každé pole zachycuje jiné území v různém měřítku. Z tohoto důvodu potřebujeme pro každé mapové pole jiná data. V mapovém poli s detailem ČR v měřítku 1 : 2 500 000 je nutné vymezit území ČR. Pro dobrou orientaci na mapě chceme zobrazit vodní toky a výškové poměry území. Vzhledem k tématu mapy je vhodné ilustrovat přírodní prostředí. Vhodná data pro území ČR poskytuje databáze ArcČR 500 a DIBAVOD. Pro orientaci v druhém mapovém poli je také vhodné využít vodní toky. Zobrazujeme zde mnohem větší území ve velmi malém měřítku (1 : 75 000 000), proto je nutné zvolit jiný zdroj dat. Vhodným zdrojem je databáze ESRI World, která poskytuje i další požadovaná data popisující přírodní prostředí území. Pro naplnění zvoleného tematického obsahu mapy (viz kapitola 5) je třeba získat informace o hnízdištích, zimovištích, tahových trasách a časovém aspektu migrace vybraných druhů. Časový aspekt se projevuje v obou mapových polích. Lokalizace hnízdišť se týká pole detailu ČR, umístění zimovišť a vedení tahových tras je zobrazováno na druhém mapovém poli.
4.1 Topografický podklad 4.1.1
mapové pole (detail ČR)
ArcČR 500 Hlavním zdrojem dat pro tvorbu topografického podkladu mapového pole s detailem České republiky je digitální vektorová geografická databáze ArcČR 500. ArcČR 500 je identická s databází Data200. Tento zdroj dat byl vybrán pro svou snadnou dostupnost. Databázi poskytuje zcela zdarma společnost Arcdata Praha. K dispozici k volnému stažení je právě na webových stránkách této společnosti: www.arcdata.cz. Dále proto, že databáze obsahuje všechny požadované vrstvy topografického podkladu pro ČR a Zeměměřický úřad jako vydavatel je dobrou zárukou kvality. „Tato databáze je zpracovaná na úrovni podrobnosti 1 : 500 000. Obsahuje přehledné geografické informace o ČR a navazuje na podobné databáze zpracované firmou Esri. ArcČR 500 vznikla ve spolupráci ARCDATA PRAHA, s.r.o., a Zeměměřického úřadu (ZÚ). Podkladem pro zpracování základních geografických informací v digitální formě jsou mapy a databáze, které byly poskytnuty Zeměměřickým úřadem: DATA 200, a dále data poskytnutá Českým statistickým úřadem (ČSÚ).“ (cit. ArcČR 500: Popis dat, 2012 [online])
29
Relativní polohová přesnost vůči poloze v ZABAGED je s 99% pravděpodobností do 150 m. Vzhledem ke střední polohové odchylce ZABAGEDu 5 – 30 m, je absolutní polohová odchylka ArcČR 500 odhadována do 200 m. Střední polohová odchylka ZABAGEDu je 5 – 30 m. Hodnota odchylky je vzhledem k velkému měřítku naší práce a pouze orientační hodnotě naprosto zanedbatelná. Souřadnicovým systémem databáze je S-JTSK. V tomto systému jsou vytvořeny všechny vrstvy s výjimkou vrstev zobrazujících zeměpisné sítě. (ArcČR 500: Popis dat, 2012 [online]). V této práci jsme z databáze ArcČR 500 využili pouze dvě vrstvy. Vektorovou vrstvu lesů, která obsahuje lesní plochy s rozlohou nad 30 ha a vrstvu stínovaného reliéfu. Tuto vrstvu tvoří rastr stínovaného modelu reliéfu s osvětlením od severozápadu pod úhlem 45 stupňů. (ArcČR 500: Popis dat, 2012 [online]). Součástí topografického podkladu jsou i vodní toky, které jsou také v této databázi obsaženy. Použitá vrstva však pochází z Digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD), protože byla díky svým atributům snadněji generalizovatelná. Základní údaje použitých vrstev databáze ArcČR 500 jsou shrnuty v tabulce 3. Tab. 3: Základní údaje o použitých vrstvách databáze ArcČR 500. (sestaveno podle: ArcČR 500: Popis dat, 2012 [online]) Vrstva Geometrický typ Souřadnicový systém
Lesy
Stínovaný reliéf
polygon
rastr
S-JTSK
S-JTSK 1 : 500 000
Zdroj
1 : 500 000 Data200
Stav
1. 1. 2009
1. 1. 2010
Úroveň podrobnosti
Data200
Digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD) DIBAVOD je referenční geografická databáze, která tvoří tematickou vodohospodářskou nadstavbu ZABAGED (Základní báze geografických dat). (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. - Oddělení GIS a kartografie, 2011 [online]). „ZABAGED je digitální geografický model území České republiky, který svou přesností a podrobností zobrazení geografické reality odpovídá přesnosti a podrobnosti Základní mapy České republiky v měřítku 1:10 000 (ZM 10)“ (cit. ČÚZK: Geoportál, 2010 [online]). Databázi vytvořil ČÚZK (Český úřad zeměměřický a katastrální).
30
Databáze DIBAVOD byla vyvinuta právě z relevantních vrstev ZABAGED. Spravuje ji Oddělení geografických informačních systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Databáze se stále vyvíjí a data jsou aktualizována. Dělí se do desíti skupin, které dohromady čítají 75 objektů. Každý z objektů je popsán vlastním katalogovým listem. (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. - Oddělení GIS a kartografie, 2011 [online]). Vybraná data jsou poskytována zdarma. Je možné je stáhnout ve formě ESRI shapefile z webových stránek VÚV TGM: www.dibavod.cz. Pro tuto práci byla využita vrstva vodní tok (hrubé úseky) z kategorie základní jevy povrchových a podzemních vod. Jedná se o „Hrubý úsekový model říční sítě, vektorově orientovaný po směru proudění, tvořený páteřními toky povodí IV. Řádu. Počet hrubých úseků odpovídá počtu povodí IV. Řádu.“ (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. - Oddělení GIS a kartografie, 2011 [online]). Základní údaje o této vrstvě jsou uvedeny v tabulce 4. Tab. 4: Základní údaje o použitých vrstvách databáze DIBAVOD. (sestaveno podle: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. - Oddělení GIS a kartografie, 2011 [online]) Vodní tok (hrubé úseky)
Vrstva Geometrický typ Souřadnicový systém
linie S-JTSK
Úroveň podrobnosti
1 : 10 000
Zdroj
DIBAVOD
Stav
5. 6. 2006
Pole síťového mapování Data o poli síťového mapování poskytuje jako WMS službu Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Síťové mapování se využívá k popisu výskytu ptáků, ale i jiných zvířat a rostlin. WMS AOPK ČR obsahují pouze vektorové vrstvy. Lze je zobrazit v souřadnicových systémech WGS 84 a S-JTSK. Vrstva síťového mapování byla vytvořena v roce 2008. Síťové mapování využíváme k lokalizaci hnízdišť na území ČR. (Portál informačního systému ochrany přírody, 2012 [online]).
4.1.2 2. mapové pole (evropský a africký kontinent) ESRI World Jediným zdrojem dat pro podklad druhého mapového pole je komplexní databáze ESRI World. Poskytovatelem těchto dat je společnost Esri. Databáze je studentům Masarykovy univerzity pro zpracování závěrečných prací dostupná zdarma.
31
Data pro celý svět jsou rozdělena na dvě části. První obsahuje pět základních vrstev (hranice kontinentů, státy,…). Ve druhé části jsou obsažena další data jako feature datasets. Nacházejí se zde i data ve formě layer, kterým se po načtení v prostředí ArcMap automaticky přiřadí uložené znaky a popisy. Z databáze ESRI World byly použity tři vrsty: hranice kontinentů, řeky a pevninské biomy. Vrstva biomů byla použita právě ve formátu layer a přiřazené znaky byly ponechány. Použitá data jsou zpracovány na úrovni podrobnosti 1 : 6 000 000.
4.2 Tematický obsah 4.2.1 1. mapové pole Atlas hnízdního rozšíření Atlas poskytuje aktuální obraz o výskytu a početnosti všech ptačích druhů vyskytujících se v době mapování v ČR. Mapování proběhlo v období 2001 - 2003. Naprostou většinu terénních prací vykonali členové České společnosti ornitologické (ČSO). Mapování se uskutečnilo v kvadrátech velikosti 10´východní délky x 6´severní šířky vyznačených geografickými souřadnicemi. Území jednoho kvadrátu má tedy rozměry asi 12 x 11,1 km, zabírá plochu 133,2 km2. Na území ČR připadá 679 kvadrátů. Hraniční kvadráty, které do ČR zasahují méně, než polovinou byly vyřazeny, výsledky z nich byly připojeny k sousedním kvadrátům. Zpracováno tak bylo 628 kvadrátů. Pro každý druh byla vytvořena samostatná mapa hnízdního rozšíření. Záznamy jsou uváděny pro každý kvadrát. Znázornění hnízdění je rozlišeno podle stupně průkaznosti. Stupně jsou rozlišeny tři: prokázané hnízdění, pravděpodobné hnízdění, možné hnízdění. Do naší práce jsme převzali pouze první dva stupně. Kvadráty třetího stupně (možného hnízdění) jsme označili za daným druhem neobsazené. (ŠŤASTNÝ, BEJČEK, HUDEC, 2009). Faunistická databáze Faunistickou databázi pozorování ptáků spravuje ČSO. Slouží ke sdílení zajímavých a neobvyklých pozorování, ale také ke sběru kompletních seznamů všech pozorovaných druhů (včetně běžných druhů). V databázi jsou uvedeny informace o datu pozorování, počtu, lokalitě, pozorovateli a případně libovolné komentáře. Databáze byla spuštěna v roce 2010, jsou v ní však vloženy i starší pozorování. V této práci jsme využili pouze data z let 2010 - 2013. Dodatečně vložených pozorování z dřívějších let není pro náš účel dostatek. (Birds.cz: pozorování ptáků, 2010 [online]).
32
Podle zaznamenaných pozorování bylo pro každý rok určeno datum prvního a posledního výskytu vybraných druhů. Z jarních záznamů bylo poměrně jasně zřetelné do jaké doby od prvního pozorování je celkové množství pozorování omezeno. Toto období jsme označili jako období jarního tahu nebo také obsazování hnízdišť. Data o začátku a konci období obsazování hnízdišť byla za jednotlivé roky zprůměrována. Získali jsme tak ohraničení průměrného období jarního tahu za roky 2010 - 2013. Z podzimních pozorování jsme určili datum posledního výskytu druhu u nás. Z těchto dat byl rovněž vypočítán průměr za roky 2010 - 2012. Počátek podzimního tahu neboli období opouštění hnízdiště, však z databáze není, pro menší počet zaznamenaných podzimních pozorování, zřejmý. Proto byly použity informace z Atlasu migrace ptáků ČR a SR. Tab. 5: Výsledky analýzy dat z faunistické databáze.
Období
Druh
Obsazování hnízdišť
čírka modrá
vlaštovka obecná
Opouštění hnízdišť
rehek zahradní
čírka modrá vlaštovka obecná rehek zahradní
Rok
Počátek
2010 2011 2012 2013 2010 2011 2012 2013 2010 2011 2012 2013
1. 3. 11. 3. 3. 3. 2. 3. 21. 3. 10. 3. 15. 3. 22. 3. 25. 3. 26. 3. 19. 3. 24. 3.
Zařazení Průměr do dekády počátku měsíce
4. 3.
1. - 10. 3.
17. 3.
11. - 20. 3.
23. 3.
21. - 31. 3.
2010 2011 2012 2010 2011 2012 2010 2011
Konec 18. 4. 20. 4. 9. 4. 9. 4. 2. 4. 11. 4. 5. 4. 4. 4. 7. 4. 9. 4. 13. 4. 13. 4.
Průměr konce
Zařazení do dekády měsíce
14. 4.
11. - 20. 4.
5. 4.
1. -10. 4.
10. 4.
1. -10. 4.
29. 10. 15. 8.
-
11. - 20. 8
1. - 20. 9.
-
1. - 10. 9.
1. - 15. 9.
-
1. - 10. 9.
2012
9. 10. 16. 10. 6. 11. 17. 10. 4. 11. 8. 10. 28. 10. 24. 10.
33
18. 10. 11. - 20. 10.
29. 10. 21. - 31. 10.
20. 10. 11. - 20. 10.
4.2.2 2. mapové pole Atlas migrace ptáků ČR a SR Jako zdroj informací o lokalitách, kde vybrané druhy zimují a o tahových cestách, které používají, slouží Atlas migrace ptáků ČR a SR. Tento atlas je detailně popsán v kapitole Hodnocení existujících map s podobnou tematikou. Informace o zimovištích i tahových cestách se nachází v Druhové části knihy. Zde jsou součástí detailního popisu migračního chování druhu. Byly odvozeny z dat získaných pomocí kroužkování, především tedy hlášení nalezených ptáků mimo území bývalého Československa. Údaje o zimovištích a tahových cestách byly pro přehled shrnuty dohromady. Výsledky můžeme vidět v tabulce 6 a 7. Na základě těchto tabulek byly vytvořeny dvě tematické vrstvy: vrstva polygonů pro zimoviště a vrstva linií pro tahové cesty. Tab. 6: Údaje o zimovištích vybraných druhů. (sestaveno podle: CEPÁK, J. et al, 2008) Zimoviště
Druh Čírka modrá Vlaštovka obecná Rehek zahradní
Mali, Niger, delta Nigeru, Senegal, jezero Čad. Nigérie, Kongo, Keňa, Středoafrická republika, Kamerun, Kongo, Demokratická republika Kongo, Uganda. Menší počet jižněji (Zambie, Malawi) a výjimečně v JAR. Sahelové pásmo subsaharské Afriky mezi 9°30´ a 15°30´s.š., ve východním Kongu a Ugandě je jižní hranice posunuta téměř až k rovníku.
Tab. 7: Údaje o tahových cestách vybraných druhů. (sestaveno podle: CEPÁK, J. et al, 2008)
Druh Čírka modrá Vlaštovka obecná
Rehek zahradní
Tahové cesty podzim
jaro
JZ cesta - Francie, Pyrenejský poloostrov a Maroko.
Přes Apeninský poloostrov.
Převládá tah JV cestou - zejména přes Maďarsko, menší počty přes Slovinsko, Itálii. JZ cesta - v pásu od S Itálie po jižní Francii, přes Pyrenejský poloostrov a podél západního pobřeží Afriky.
34
Přes Itálii, Apeninský poloostrov. Stejně jako na podzim, malá část táhne přes Středomořské ostrovy, Itálii.
5
TVORBA ANALOGOVÝCH MAP
5.1 Koncepce Při tvorbě série analogových map jsme v rámci možností dodržovali všeobecné zásady tvorby map, které stanovil Drápela (1983, 96 – 98).
5.1.1 Účel, název a tematické zaměření Účel mapy je nutné stanovit před samotným zpracováním mapy. Musí jednoznačně stanovovat cíl a okruh budoucích uživatelů mapy. Účelem map této série je interpretace ročního cyklu života stěhovavých ptáků. Vizualizací migrace vybraných druhů na zimoviště a zpět má být čtenáři přiblížen rozsah životního prostoru těchto druhů a rozmanitost prostředí, ve kterém se pohybují. Mapy mají za cíl z časového hlediska definovat dobu, po kterou se vybrané druhy nacházejí v naší krajině. Do okruhu potenciálních budoucích uživatelů patří široká veřejnost, především však lidé, profesionálové i amatéři, zabývající se výzkumem a ochranou ptáků, zájemci o pozorování ptáků a milovníci přírody. Vytvořené mapy jsou tematicky zaměřeny na migrační chování tří vybraných, u nás žijících, druhů ptáků: čírky modré, vlaštovky obecné a rehka zahradního. Zabývají se migrací z hlediska prostorového rozšíření ptáků v průběhu kalendářního roku. Pro soubor map v této práci jsme zvolili název Migrační chování ptáků ČR. V názvu je popsáno hlavní téma a prostorové vymezení jevu. Součástí názvu je i pořadí mapy v rámci vytvořené série. K názvu, jak můžeme vidět na obrázku 10, jsou přidány dva podtituly. První upřesňuje téma popisem vybraných druhů. Druhý podtitul pak obsahuje časové určení.
Obr. 10: Název mapy.
35
5.1.2 Návrh obsahu mapy Vzhledem k účelu a tématu mapy jsme se rozhodli zobrazit vybrané jevy ve dvou mapových polích. Obsah obou polí dělíme na topografický podklad a tematický obsah. Obsah mapových polí je v obou kategoriích odlišný. Návrh obsahu mapových polí vidíme v tabulce 8. Základní kostru topografického podkladu v této práci tvoří v prvním mapovém poli hranice ČR a síť vodních toků. Topografický podklad prvního mapového pole dále obsahuje stínovaný reliéf a zalesněná území. V druhém mapovém poli kostru spolu s vodstvem tvoří hranice pevniny euroasijského a afrického kontinentu. Obsah je doplněn o biomy, které dobře vykreslují rozsah Saharské pouště, která je vzhledem k tématu velice důležitým územím. Tematický obsah je tvořen třemi základními prvky. Jsou to tři hlavní jevy ptačí migrace, které se vyskytují v průběhu ročního cyklu stěhovavých ptáků. Patří zde hnízdění, zimování a tahy (jarní a podzimní). Tematickým obsahem map je tedy lokalizace hnízdišť vybraných druhů (na prvním mapovém poli), tahové cesty a poloha zimovišť (na druhém mapovém poli). Tab. 8: Návrh obsahu mapy. Mapové pole
Topografický podklad
Tematický obsah
hranice ČR 1. mapové pole
síť vodních toků stínovaný reliéf
hnízdiště
lesy hranice kontinentů 2. mapové pole
síť vodních toků biomy
tahové cesty zimoviště
36
5.2 Kompozice 5.2.1 Stanovení měřítka a volba kartografického zobrazení Při volbě měřítka jsme uvažovali dva faktory. Zaprvé vhodnost měřítka pro splnění účelu – čitelného zobrazení všech zvolených tematických jevů, zadruhé možnost zachování plánovaného rozměru mapového listu, formátu A4. První mapové pole zobrazuje detailní výřez druhého pole. Vzhledem k tomuto vztahu mezi mapovými poli jsme měřítka stanovili tak, aby byl snadno čitelný jejich poměr. Zvolili jsme metodu měřítkových násobků. Měřítko prvního pole, detailního výřezu území ČR, bylo stanoveno na 1 : 2 500 000. Měřítko druhého pole pak na 1 : 75 000 000. Cílem série map není měření vzdáleností, proto preferujeme číselnou podobu měřítka. Její nevýhodou je nestálost při změně velikosti mapy. Vzhledem ke zvolení standartního formátu však tyto změny nepředpokládáme. Výhodou naopak je již zmíněné snadné porovnání velikostí dvou souvisejících polí. Kartografické zobrazení jsme volili na základě zobrazení podkladových vrstev. Tato zobrazení jsou zcela standartní, patří k nejčastěji používaným zobrazením a jsou oficiálně používány v důležitých institucích. Pro mapové pole ČR bylo zvoleno Křovákovo, konformní kuželové, zobrazení. Pro druhé mapové pole jsme zvolili Mercatorovo, univerzální konformní válcové, zobrazení (UTM). Tab. 9: Parametry použitých zobrazení. (sestaveno podle: TALHOFER, V. 2007) Zobrazení
Typ (podle zobrazovací plochy)
Referenční elipsoid
Souřadnicový systém
Křovákovo
kuželové
Besselův elipsoid
S-JTSK
UTM
válcové
WGS84
WGS84
37
5.2.2 Kompoziční prvky a zrcadlo mapy Mapy obsahují všechny povinné kompoziční prvky. Název a měřítko jsme diskutovali dříve. Legendě je vzhledem k významnosti tohoto prvku věnovaná samostatná podkapitola. Do tiráže jsme z důvodu zachování citační formy, kromě povinných údajů zahrnuli zdroje dat. Jak už bylo popsáno, mapa sestává ze dvou mapových polí. Dominantními prvky jsou tato mapová pole a název. Pole s detailním výřezem ČR považujeme vzhledem k účelu mapy za dominantnější (jedním z cílů je definování časového aspektu výskytu druhů na našem území). Čtenář mapu prohlíží stejným způsobem, jakým čte stránku – od shora dolů, zleva doprava. Název jsme tedy optimálně umístili k hornímu okraji mapy. První mapové je situováno do horní poloviny mapy. Do této oblasti zařazuje vizuální střed mapy (nachází se lehce nad geometrickým středem), na který se čtenář nejvíce soustřeďuje a prvky v jeho blízkosti považuje za nejdůležitější. Druhé mapové pole je zarovnáno vlevo pod pole první. Mapa zahrnuje i grafické marginálie. Ty jsme volili tak, aby zvýšili atraktivnost a informační hodnotu mapy a zároveň nečinili mapu doplnit. Pro umístění všech prvků jsme použili sight lines (mřížku), což jsou neviditelné horizontální a vertikální linie. Umístěním prvků podle těchto linií dosáhneme stability a vyváženosti mapy. Výsledné zrcadlo mapy zachycuje obrázek 11. (KRYGIER, J. a WOOD, D. 2005, 132 - 137)
38
Obr. 11: Zrcadlo mapy.
5.3 Legenda 5.3.1 Návrh znakové sady Při označování jsme se řídili pravidly dle Pravdy (1990, 22 - 30). Ten popisuje tři základní principy: konvenčnost, libovolnost a asociativnost. Podle principu konvenčnosti využíváme pro určité prvky znaky, které jsou už v kartografii zavedené. Konvenčně například označujeme vodní toky linií modré barvy. Libovolnost značí nemotivovanost. Nevyskytuje se zde vztah mezi podobou znaku a významem jevu. Nemotivované znaky používáme pro abstraktní jevy. Asociativnost naopak znamená přiřazování znaků k jevům na základě příbuznosti, podobnosti. Při výběru znaků topografického podkladu jsme zachovali především princip konvenčnosti. Pro prvky tematického obsahu nejsou žádné znaky konvenčně definovány, jejich výběr byl proto náročnější.
39
Pro zobrazení prvku zimovišť jsme použili jednoduchý znak (syntagma). Jednoduché znaky, i přes případnou grafickou komplikovanost, vyjadřují vždy jen jeden význam. Zvolili jsme jednovrstvý zřetelně vymezený areálový znak. Použili jsme metodu ohraničených areálů. Hranici tvoří kontura o šířce 1,2. Ohraničený areál je vyplněn figurálním znakem. Figurální znak byl vybrán asociativně - je motivovaný. Figurální znak je obrázkový stylizovaný, zobrazuje siluetu vybraných druhů ptáků. Znak byl do prostředí ArcMap nahrán v rámci fontu Birds of a Feather, staženo 20. 3. 2013 z www.dafont.com. Druhy jsou navzájem navíc rozlišeny barvou, která se u žádného zobrazeného jevu nemění. Znaky pro zimoviště čírky modré, vlaštovky obecné a rehka zahradního v původním měřítku vidíme na obrázku 12. (PRAVDA, 1990, 27).
Obr. 12: Znaky pro zimoviště čírky modré, vlaštovky obecné a rehka obecného. Tahové cesty jsou zobrazeny jednoduchým liniovým znakem. Rozlišujeme čtyři druhy členění liniových znaků. Podle počtu čar se znaky dělí na jedno čarové a dvoj a více čarové. Jedno čarové znaky se dále dělí na plné, přerušované, vzorkované a kombinované. Znak pro tahové cesty patří mezi jedno čarové přerušované (čárkované) znaky. Podle použitých barev je znak chromatický. Podle dalších kritérií je zvolená linie kontinuální směrovaná. Směr linie o tloušťce 1,5 vyznačuje figurální znak šipky umístěný na linii. Jak vidíme na obr… tahy jednotlivých druhů jsou odlišeny barvou. Barvy byly zvoleny tak, aby byly dostatečně kontrastní jak vzhledem k topografickému podkladu, tak vlastní tematické náplni. Jsou shodné s barvami znaků zimovišť a obsazených hnízdišť. (PRAVDA, 1990, 25 – 27).
Obr. 13: Znaky pro tahové trasy čírky modré, vlaštovky obecné, rehka zahradního a znak pro společnou tahovou trasu čírky modré a vlaštovky obecné.
40
Pro označení hnízdiště jsme zvolili figurální znak. Znaky jsme umístili vždy do středu čtverce kvadratické sítě. Protože ve většině čtverců hnízdí více vybraných druhů, zvolili jsme diskrétně složený znak (synsyntagma). Složené znaky reprezentují více významů. Jsou složeny jak významově, tak graficky. Figurální znaky dělíme podle tří kritérií: motivovanost a tvar, barva, vyplnění a členění. Použitá barevnost je chromatická. Pro zachování čitelnosti mapy jsme zvolili znak nemotivovaný, konvexní geometrický (patří zde např. čtverec, kruh, elipsa, trojúhelník). Vybrali jsme tvar kruhu, který je pro výskyt všech tří druhů rozčleněn na tři barevné díly, pro výskyt dvou druhů na dva a pro výskyt pouze jednoho druhu zůstává celý vyplněný danou barvou, viz obrázek 14. Morfografická syntéza (proces vytváření znaku) probíhá s využitím morfografických operací. Rozlišujeme nejméně osm typů těchto operací (např. konjugace, rotace, afixace). Znaky hnízdišť jsme vytvořili metodou penetrace (překryvu). Morfografická analýza výsledného znaku je uvedena na obrázku 15. Výsledné znaky pro různé kombinace ptáků na obsazeném (plná barva) a obsazovaném/ opouštěném (světlý odstín) hnízdišti můžeme vidět na obrázku 14. Znaky nejsou uvedeny v původním měřítku. (PRAVDA, 1990, 47 – 54).
Obr. 14: Znaky pro hnízdiště čírky modré, vlaštovky obecné, rehka zahradního.
Obr. 15: Morfografická analýza znaku pro hnízdiště.
5.3.2 Sestavení a struktura legendy V legendě zobrazujeme pouze tematický obsah. Prvky topografického podkladu pro splnění účelu mapy nejsou stěžejní a jejich znaky jsou dostatečně intuitivní. Legenda je strukturována do tří částí. Každá část obsahuje znaky pro jeden zobrazovaný jev.
41
Nejprve uvádíme vysvětlivky pro znaky hnízdišť. Tyto znaky se nacházejí na prvním mapovém poli, které uživatel čte nejdříve, proto jsme je umístili právě na začátek. Nepopisujeme výsledné složené znaky. Zobrazovaných znaků by v legendě bylo příliš, snížila by se tak její přehlednost. Uvedeny jsou tedy pouze znaky pro hnízdiště reprezentovány jen jedním druhem. Předpokládáme, že uživatel bude snadno schopen kombinovaným znakům porozumět. Tento předpoklad jsme ověřili předložením map několika kartograficky ani ornitologicky nevzdělaným čtenářům. V legendě jsou uvedeny barevně odlišné znaky pro stav hnízdiště (obsazované/ opouštěné, obsazené). Druhým oddílem legendy jsou jarní/ podzimní tahové cesty. Asociativně se nacházejí mezi oddíly hnízdišť a zimovišť, protože je i reálně propojují. Třetí část popisuje znaky zimovišť. Druhy ptáků ve všech třech oddílech jsou řazeny stejně. Toto pořadí je shodné i s řazením grafických marginálií na mapě a řazením podkapitol popisujících migrační chování druhů v této práci.
42
6
TVORBA ANIMOVANÝCH MAP Animované mapy využívají k zobrazení informací další rozměr. Čím více narůstá čas trvání
animace, tím také narůstá objem zobrazených informací. Tento objem je však limitován možností diváka informace z mapy postupně číst a udržet je v krátkodobé paměti. V důsledku tohoto omezení, animace map většinou netrvají déle než jednu minutu. (The Role of Map Animation for Geographic Visualization, 2008 [online]). Animované mapy mají kromě prostorového i časové měřítko. To můžeme popsat jako poměr mezi reálným časem a časem animace. Časové měřítko se však může v průběhu animace i měnit tak, aby byly zdůrazněny důležité momenty a naopak potlačeny ty vedlejší. Tři nejčastější způsoby zobrazení průběhu času jsou kruhový, pruhový nebo ve formě digitálních hodin (textový formát). Pruhový záznam je vhodný pro vnímání změny od počátku do konce, kruhový záznam pak napomáhá porozumět opakujícím se cyklům. Pro zobrazení ročního cyklu migrace ptáků je tedy vhodné použít kruhové zobrazení. (The Role of Map Animation for Geographic Visualization, 2008 [online]). Možností jak animovat mapy je celá řada. Shrnuje je tabulka 10. Tab. 10: Možnosti animování map. Rastrové formáty
Software pro editaci
Prohlížeč
Gimp, Adobe Photoshop, …
prohlížeč obrázků, webový prohlížeč
SWF
Adobe Flash
Adobe Flash player
SVG
Adobe Ilustrator, Inkscape,…
webový prohlížeč
HTML5
Editor kódu (jakýkoli textový editor)
webový prohlížeč
SVG
Editor kódu (jakýkoli textový editor)
webový prohlížeč
SWF
Adobe Flash + ActionScript
Adobe Flash player
GIF Vektorové formáty
Skriptovaná animace
43
Obraz v rastrovém formátu je zobrazen pomocí mřížky. Každý bod (pixel) pak nese informaci o barvě. Složením všech pixelů vzniká výsledný obraz. Použití rastrového formátu je technologicky jednodušší, ale je náročné z hlediska paměti- obsahuje velký objem dat. (Webová kartografie, 2008 [online]). Rastrovým formátem je GIF (Graphics Interchange Format). GIF byl vyvinut v roce 1987. Podporuje osmibitovou grafiku, tedy maximální počet barev je 256. Tento formát využívá bezztrátovou kompresi, tedy při ukládání nedochází ke snížení kvality. (Bradley & Company, 2013 [online]). Animace je docíleno postupným zobrazováním snímků uložených v souboru. Pro tvorbu těchto animací existují mnohé nástroje. Mezi nejpoužívanější patří Gimp a Adobe Photoshop. GIF formát je široce podporován, lze jej zobrazit ve většině obrázkových (např. IrfanView, Picasa,…) nebo internetových prohlížečích (např. Internet Explorer, Mozzila firefox, Google Chrome,…). Vektorový formát je nezávislý na rozlišení. Definuje objekty v obraze pomocí entit, jako jsou kontrolní body, samotné vektory, barva oblasti, křivky atd. Tvorba animací ve vektorových formátech je náročnější, výhodou však je malá velikost souboru. Vektorový formát je tedy vhodnější pro delší animace. Zástupcem vektorových formátů je SVG (Scalable Vector Graphics). SVG je popsán značkovacím jazykem XML. Vektorově je možné v tomto formátu vytvářet několik geometrických tvarů: cesta, čtverec, kruh, elipsa, čára, lomená čára, polygon. U těchto objektů lze definovat souřadnice, velikost, barvu, tloušťku a další parametry. Nejpoužívanější jsou cesty. SVG lze vytvářet a editovat ve většině vektorových grafických editorů, například Inkscape, Adobe Illustrator, CorelDraw, apod. Zobrazit jej lze ve většině běžně používaných internetových prohlížečů. (W3C Recommendation, 2011 [online]). Dalším rastrovým formátem zobrazení animací je SWF (Small Web Format). Pro jeho tvorbu využíváme program Adobe Flash. SWF je popsán programovacím jazykem ActionScript. Nevýhodou SWF formátu je způsob jeho čtení- je potřeba nainstalovaný Adobe Flash player. (SWF File Format Specification, 2012 [online]). Výhodou skriptovaných animací je jejich interaktivita. Interaktivita poskytuje možnost vtáhnout uživatele do děje mnohem více díky jeho vlastním vstupům, tzn. přestává být pasivním divákem a naopak se může spolupodílet na výsledné podobě animace. Pro tvorbu animace jazykem HTML5 a animace formátu SVG lze použít libovolný textový editor či specializovaný editor kódu. Tyto animace lze zobrazit v běžných internetových prohlížečích. Třetí možností je použití programu AdobeFlash a programovacího jazyka ActionScript k vytvoření interaktivní animace ve formátu SWF popsaném výše.
44
Pro animovanou mapu v této práci jsme zvolili rastrový formát GIF. Tento formát je technologicky dostupný, ostatní formáty vyžadují znalost práce s programovacím jazykem. Animovaná mapa byla vytvořena v softwaru Easy GIF Animator 5. Animace sestává z 52 kroků. Ty jsou přehrávány v rychlém sledu. Mezi jednotlivými kroky je nataveno rozmezí 0,35 – 0,50 s. Kroky mezi jednotlivý i fázemi představují rozpětí dvou až dvaceti dnů v závislosti na pohybu ptáků v danou dobu. Špatné zobrazení výsledné animace je způsobeno chybou při exportu jednotlivých fází z prostředí ArcMap. Při této operaci byla rozlišení DPI neúmyslně ponechána hodnota 100. Ukázku jedné fáze animované mapy v původním rozlišení můžeme porovnat na obrázku 16.
Obr. 16: Fáze animované mapy ve správném rozlišení.
45
7
ZÁVĚR Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvoření časové řady pro sérii map s tematikou
migrace ptáků. Po vyhledání již zpracovaných map s touto tematikou a jejich zhodnocení, jsme došli k závěru, že daná problematika na mapách není příliš často zobrazována a pokud ano, tyto jevy nejsou popisovány komplexně. Časový aspekt tématu je zobrazen pouze na internetových animovaných mapách. Žádná ovšem nezobrazuje území ČR. Migrační chování ptáků není dostatečně zmapováno, proto ani zdroje tematických dat nejsou kompletní a přesné. Z tohoto důvodu byla práce s tematickými daty, především časovými, obtížná. Pravidla kartografické vizualizace byla stanovena s ohledem na tematiku mapy a popis jejího vývoje v čase. Především k časovému hledisku se také přihlédlo při tvorbě znakové sady. Po zpracování všech dílčích cílů byla vytvořena série osmi map ilustrujících migrační pohyb vybraných druhů (čírky modré, vlaštovky obecné, rehka zahradního) mezi hnízdišti v naší krajině a zimovišti na africkém kontinentě, včetně zobrazení průběhu jarního a podzimního tahu, v průběhu roku. Mapová série je určena například členům České společnosti ornitologické, kteří ve sběru a poskytování dat hrají hlavní roli. Může je inspirovat k dalšímu způsobu vizualizace těchto dat. Na závěr byla ve formátu GIF vytvořena jednoduchá animovaná mapa, která migrační cyklus vybraných druhů v průběhu roku demonstruje přehledně a s větší časovou přesností.
46
LITERATURA CEPÁK, J. et al 2008. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2008, 607 s. ISBN 978-808-6858-876. DODGE, M., MCDERBY M. a TURNER M. 2008. Geographic visualization: concepts, tools and applications. Hoboken, NJ: Wiley, 2008, xxiv, 325 p. ISBN 04-705-1511-2. DRÁPELA, M. V. 1983. Vybrané kapitoly z kartografie. 1. vyd., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1983, 128 s. ELPHICK, J. 2008. Cesty stěhovavých ptáků: atlas migrace ptáků celého světa. Překlad Romana Anděrová. Praha: Slovart, 2008, 176 s. ISBN 978-807-3911-300. HOLING, D. 2012. Zvířata na cestách: úžasné migrace zvířat. 1. vyd. Praha: Fortuna Libri, 2012, 126 s. Animal planet. ISBN 978-80-7321-633-7. HUME, R. 2004. Ptáci Evropy. 1. vyd. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2004, 448 s. ISBN 80-242-1133-5. KAŇOK, J. 1999. Tematická kartografie. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1999, 318 s. ISBN 8070427817. KRAAK, M. a ORMELING, F. 2003. Cartography: visualization of geospatial data. 2nd ed. New York: Prentice Hall, 2003, ix, 205 p. ISBN 01-308-8890-7. KRYGIER, J. a WOOD, D. 2005. Making maps: a visual guide to map design for GIS. New York: Guilford Press, 2005, 303 p. ISBN 15-938-5200-2. PETERSON, M. P. 2003. Maps and the internet. 1st ed. London: Elsevier, 2003, xvi, 451 p. ISBN 00-804-4201-3. PRAVDA, J. 1990. Základy koncepcie mapového jazyka. 1. vyd., Geografický ústav SAV, Bratislava, 1990. 168 s SLOCUM, T. A. 2005. Thematic cartography and geographic visualization. 2nd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, 2005, x, 518 p., 48 p. of plates. ISBN 978-0130351-234. ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V a HUDEC, K. 2009. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001-2003. 2. vyd., Praha: Aventinum, 2009, 463 s. ISBN 978-808-7051-528. TALHOFER, V. 2007. Základy matematické kartografie: (skripta). 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2007, 156 s. ISBN 9788072312979. 47
VOŽENÍLEK, V. et al 2001. Aplikovaná kartografie. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, 187 s. ISBN 80-244-0270-X.
48
ELEKTRONICKÉ ZDROJE ArcČR 500: Popis dat [online]. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://download.arcdata.cz/data/ArcCR-3.0-popis-dat.pdf Čírka modrá. Naturfoto [online]. 2008 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/cirka-modra-fotografie-9694.html Data200. ČÚZK: Geoportál [online]. 2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/(S(hsjcd355n5fzzd55wqxsu5rz))/default.aspx?mode=TextMeta&si de=mapy_data200&text=dSady_mapyData200&head_tab=sekce-02-gp&menu=229 EBird [online]. 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://ebird.org/content/ebird/?p=160 Faunistická databáze. Birds.cz: pozorování ptáků [online]. 2010 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://birds.cz/avif/web.php GIF vs. JPG vs. PNG. Bradley & Company [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.bradleyandcompany.com/blog/gif-vs-jpg-vs-png/ Rändekaart [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://birdmap.5dvision.ee/ Rehek zahradní. Naturfoto [online]. 2006 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/rehek-zahradni-fotografie-1495.html Scalable Vector Graphics (SVG) 1.1 (Second Edition). W3C Recommendation [online]. 2011 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.w3.org/TR/SVG/ Strait of Gibraltar. Encyclopaedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/233262/Strait-of-Gibraltar SWF File Format Specification: Version 19 [online]. 2012 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://wwwimages.adobe.com/www.adobe.com/content/dam/Adobe/en/devnet/swf/pdf/swffile-format-spec.pdf Vlaštovka obecná. Naturfoto [online]. 2006 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/vlastovka-obecna-fotografie-1399.html Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i.- Oddělení GIS a kartografie,. DIBAVOD [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.dibavod.cz/ Webová kartografie [online]. 2008 [cit. 2013-04-15]. Dostuptné z: http://geogrmelec.org/materialy/iframes/MapZ/Map_zdroje_03.pdf
49
WMS služby. Portál informančího systému ochrany přírody [online]. 2012 [cit. 2013-0419]. Dostupné z: http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=2167&X=X
50
SEZNAM PŘÍLOH 7.1 VOLNÉ PŘÍLOHY Mapy série Migračního chování ptáků ČR: 1.
MIGRAČNÍ CHOVÁNÍ PTÁKŮ ČR č. 1
2.
MIGRAČNÍ CHOVÁNÍ PTÁKŮ ČR č. 2
3.
MIGRAČNÍ CHOVÁNÍ PTÁKŮ ČR č. 3
4.
MIGRAČNÍ CHOVÁNÍ PTÁKŮ ČR č. 4
5.
MIGRAČNÍ CHOVÁNÍ PTÁKŮ ČR č. 5
6.
MIGRAČNÍ CHOVÁNÍ PTÁKŮ ČR č. 6
7.
MIGRAČNÍ CHOVÁNÍ PTÁKŮ ČR č. 7
8.
MIGRAČNÍ CHOVÁNÍ PTÁKŮ ČR č. 8
7.2 PŘÍLOHY NA CD 1.
Série map Migračního chování ptáků ČR
2.
Animovaná mapa Migračního chování ptáků ČR
51
