MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Petra Fišerová

Znalosti sester o katetrizaci močového měchýře Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Lucie Hladíková

Brno 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, pod odborným vedením Mgr. Lucie Hladíkové a použitou literaturu a odborné zdroje uvedla v seznamu literatury.

Brno, 14. červen 2013

...…………………… Petra Fišerová

Souhlasím se zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. Brno, 15. červen 2013

Děkuji Mgr. Lucii Hladíkové, za odborné vedení mé bakalářské práce a cenné rady při jejím zpracování. Také děkuji všem respondentům za účast na dotazníkovém šetření. Velký dík si zaslouží i má rodina za trpělivost a podporu při studiu.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 8 1 CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ....................................................... 9 2 DEFINICE KATETRIZACE ................................................................................. 10 2.1 Indikace a kontraindikace ke katetrizaci ............................................................. 10 2.2 Anatomické poměry ............................................................................................ 11 2.3 Historie katetrizace.............................................................................................. 11 3 DYSFUNKCE DOLNÍCH MOČOVÝCH CEST ................................................. 15 3.1. Nejčastější příčiny dysfunkcí dolních močových cest ....................................... 15 3.1.1 Míšní trauma ................................................................................................. 15 3.1.2 Cerebrovaskulární onemocnění .................................................................... 16 3.1.3 Parkinsonova choroba .................................................................................. 17 3.1.4 Roztroušená skleróza .................................................................................... 17 3.1.5 Herniace intervertebrálního disku ................................................................ 17 3.1.6 Poškození pánevního plexu .......................................................................... 18 3.1.7 Diabetes mellitus .......................................................................................... 18 3.1.8 Hyperaktivní močový měchýř ...................................................................... 19 3.1.9 Inkontinence ................................................................................................. 19 3.1.10 Záněty ........................................................................................................ 21 4 POMŮCKY KE KETETRIZACI .......................................................................... 23 4.1 Močové katétry.................................................................................................... 23 4.1.1 Materiál a označení katétrů .......................................................................... 24

4.2 Drenážní močové systémy .................................................................................. 25 4.3 Jednorázové sety ke katetrizaci ........................................................................... 26 4.4 Dezinfekce zevního ústí uretry............................................................................ 26 5 ZNALOSTI SESTER .............................................................................................. 28 5.1 Znalost ................................................................................................................. 28 5.2 Kompetence sester .............................................................................................. 28 5.2.1 Kompetence sester v oblasti katetrizace močového měchýře ...................... 29 6 JEDNOTLIVÉ ZPŮSOBY KATETRIZACE ....................................................... 30 6.1 Jednorázová katetrizace ...................................................................................... 30 6.1.1 Druhy katétrů používaných k jednorázové katetrizaci ................................. 30 6.1.2 Způsob provedení jednorázové katetrizace u ženy ....................................... 30 6.1.3 Způsob provedení jednorázové katetrizace u muže...................................... 31 6.2 Trvalá (permanentní) katetrizace ........................................................................ 32 6.2.1 Katétry k permanentní katetrizaci ................................................................ 32 6.2.2 Zavedení permanentního katétru .................................................................. 32 6.2.3 Péče o pacienta se zavedeným permanentním katétrem ............................... 33 6.2.4 Výměna katétru ............................................................................................ 33 6.2.5 Odstranění permanentního močového katétru .............................................. 34 6.3 Punkční epicystostomie....................................................................................... 34 6.4 Intermitentní katetrizace...................................................................................... 36 6.4.1 Techniky intermitentní katetrizace ............................................................... 36 6.5 Derivace pomocí kondomové drenáže – urinálů ................................................. 37

6.6 Infekce spojené s katetrizací močového měchýře ............................................... 38 7 METODIKA A ORGANIZACE ŠETŘENÍ .......................................................... 40 7.1 Dotazník .............................................................................................................. 41 8 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A JEJICH ANALÝZA ................................................... 42 8.1 Interpretace výsledků jednotlivých položek........................................................ 42 DISKUZE .................................................................................................................... 64 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ......................................... 71 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 72 ANOTACE .................................................................................................................. 73 ANOTATION .............................................................................................................. 74 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ............................................. 75 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 78 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................ 80 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 81 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 84 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 85 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 86

ÚVOD

Ve své bakalářské práci jsem si zvolila téma, které se zabývá katetrizací močového měchýře. Tato práce je zaměřena především na permanentní katetrizaci, intermitentní katetrizaci a epicystostomii. S otázkou vyprazdňování moči se sestra setkává každodenně již při příjmu pacienta téměř na všech odděleních. Vyprazdňování je fyziologickou funkcí organismu a také základní potřebou člověka. Hlavním rysem dnešního ošetřovatelství je systematické hodnocení a uspokojování potřeb člověka. Potřeba je projevem nedostatku, chybění něčeho. Pokud pociťujeme nedostatek, dojde k ovlivnění psychických funkcí a jednání člověka.1 Katetrizace močového měchýře je základním ošetřovatelským výkonem. Tento výkon zasahuje do intimity pacienta, narušuje jeho soukromí a je spojen negativními emocionálními stavy. Z tohoto důvodu bývá toto téma často tabuizováno a opomíjeno. Od sestry vyžaduje velmi profesionální a citlivý přístup k pacientovi a dobré komunikační schopnosti, kterými si získá jeho důvěru. Tento výkon sebou přináší celou řadu specifických problémů. Jedná se o invazivní vstup, který je spojen s vysokou mírou vzniku infekce. Močová infekce při zavedeném katétru je nejčastější nozokomiální nákazou. Tyto infekce zhoršují zdravotní stav pacienta, vyžadují další léčbu, prodlužují hospitalizaci a zvyšují finanční náklady. Ve své práci jsem se zaměřila na znalosti sester, které by měly být na vysoké úrovni a to jak po stránce teoretické, tak i praktické. Jedině tak můžeme zajistit pacientům kvalitní ošetřovatelskou péči. Neustále se zvyšují nároky na vzdělání sester, jejich profesionalitu a odbornost. Celoživotní vzdělání se stává povinností pro všechny nelékařské zdravotnické pracovníky a je uzákoněno. Vzdělání a schopnost přizpůsobit se novým podmínkám je důležité pro život jedince.2

1

Srov. TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 1-2

2

Srov. WENDSCHE,P. a kolektiv autorů, Poranění míchy – ucelená ošetřovatelsko-rehabilitační péče, s. 78-79

8

1 CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

CÍL 1: Zjistit úroveň znalostí všeobecných sester o katetrizaci močového měchýře v závislosti na délce jejich praxe a typu pracoviště. OČEKÁVANÝ VÝSLEDEK č. 1: Předpokládám, že vyšší úroveň znalostí o katetrizaci močového měchýře budou mít všeobecné sestry pracující v praxi do 5 let, než všeobecné sestry pracující v praxi 10 let a více. OČEKÁVANÝ VÝSLEDEK č. 2: Předpokládám, že vyšší úroveň znalostí o katetrizaci močového měchýře budou mít všeobecné sestry pracující na odděleních ARO a JIP, než všeobecné sestry na standardních odděleních.

CÍL 2: Zjistit, jaký způsob katetrizace močového měchýře budou všeobecné sestry uvádět na svých pracovištích jako nejčastější. OČEKÁVANÝ VÝSLEDEK č. 3: Předpokládám, že všeobecné sestry budou jako nejčastější způsob katetrizace na svých pracovištích uvádět katetrizaci pomocí permanentního močového katétru.

CÍL 3: Zjistit, zda mají všeobecné sestry zájem se dále vzdělávat a prohlubovat znalosti v oblasti katetrizace močového měchýře. OČEKÁVANÝ VÝSLEDEK č. 4: Předpokládám, že více jak 50 % všeobecných sester uvede, že má zájem se dále vzdělávat a prohlubovat znalosti o katetrizaci močového měchýře.

9

2 DEFINICE KATETRIZACE

Pojem katetrizace je odvozen od slova katétr, z řeckého slova katheter - co se spouští dolů.3 Katétr je lékařský nástroj, který slouží k vyšetřování, vyplachování či vyprázdnění

dutých

tělesných

orgánů.

V urologii

hovoříme

o

katetrizaci,

neboli cévkování. Močový katétr se zavádí močovou trubicí do močového měchýře při neschopnosti spontánního močení a zachované tvorbě moči v ledvinách. Katétr může být použit jednorázově (vypuštění obsahu močového měchýře, odběr vzorku moči) nebo zaveden trvale (permanentní odvod moči).4 Katetrizaci provádíme jen v nejnutnějších případech, protože představuje možnost poranění močové trubice, zásah do fyziologie mikce a je také možným zdrojem infekce. Proto je nutné dodržovat zásady asepse při provádění tohoto výkonu.

2.1 Indikace a kontraindikace ke katetrizaci

Jednorázová katetrizace: Indikací je měření reziduální moči (pokud nelze stanovit neinvazivním způsobem pomocí ultrazvuku), výplach a instilace močového měchýře (podání léčebné tekutiny do močového měchýře), kalibrace močové trubice, odběr sterilního vzorku moči pro diagnostické účely, při výskytu retence různé etiologie. Kontraindikací jsou těžké stenózy uretry, akutní záněty (uretritida, cystitida, prostatitida), poranění močové trubice a vznik via falsa při předchozí katetrizaci.

Permanentní katetrizace: Trvalou katetrizaci močového měchýře s ponecháním cévky provádíme u pacientů v kritickém stavu, kde sledujeme denní diurézu a bilanci tekutin, dále z důvodů retence moči například u pacientů s transverzální míšní lézí, po některých urologických operacích, při výskytu makroskopické hematurie, u pacientů s

3

Srov. VOKURKA, M., HUGO, J., Praktický slovník medicíny, s. 223

4

Srov. Tamtéž.

10

poruchou

vědomí.

Kontraindikace

u

permanentní

katetrizace

jsou

shodné

s jednorázovou katetrizací.

Punkční epicystostomie: Indikací k epicystostomii je akutní nebo chronická retence moči, poranění močové trubice, sledování diurézy, stav po některých operacích močovodu, uretry, močového měchýře a prostaty. Mezi kontraindikace patří koagulopatie (poruchy srážlivosti krve), malignity močového měchýře (přední stěna), patologické procesy v cestě zavedení drenáže (břišní kýly).5

2.2 Anatomické poměry

Mužská močová trubice: všechny úseky mužské uretry, která je dlouhá asi 20 cm, se od sebe liší šířkou, roztažitelností stěny i tvarem. Při katetrizaci je třeba na tyto anatomické skutečnosti myslet. Kritickým místem je pars membranacea (membranózní část), kde je stěna nejtenčí a zároveň je to místo největšího ohybu. Při nešetrné katetrizaci může dojít k proražení stěny uretry a vzniku tzv. via falsa = falešná cesta a průniku infekce.6

Ženská močová trubice: cévkování u ženy je snadné, protože je močová trubice krátká – měří pouhé 4 cm, rovná a dobře roztažitelná. Jen je třeba mít na paměti, že u ležící ženy probíhá uretra téměř horizontálně.7

2.3 Historie katetrizace

Historie katetrizace je stará jako lidstvo samo. Termín „katétr“ je odvozený z řeckého slova vypustit, poslat dolů. Vyprázdnění bolestivého a přeplněného 5

Srov. ROVNÝ,A.,KUMSTÁT,P.,ŠABACKÝ,I., Dlouhodobé derivace moči-principy provedení,urologie pro

praxi, s. 71-72 6

Srov. DYLEVSKÝ, I., DRUGA, R., MRÁZKOVÁ, O., Funkční anatomie člověka, s 376-377

7

Srov. Tamtéž, s. 377-378

11

močového měchýře ře byl pro lidstvo v dávných dobách problém. V této době dob používali ke katetrizaci rákos, slámu či stočené palmové listy. Číňané ané používali listy rostliny Allium. Allium je okrasný česnek příbuzný íbuzný cibuli a pórku, jehož dlouhé, úzké listy jsou duté. Listy důkladně ůkladně vysušily a někdy nalakovali, získali tak ak výborné katétry. Sumerové, předchůdci ůdci Babyloňanů Babylo a Egypťanů používali k výroběě katétrů katétr zlato. Bylo ideálním materiálem, protože je měkké m a poddajné. Již v této doběě vkládali přímo p do uretry pomocí katétru léčivé léč směsi z rostlin a minerálů. Řek ek Erasistos (310 - 250 let př. n. l.) z ostrova Kos použil esovitě esovit zahnutý katétr. Významným krokem dopředu dop edu byl ohebný a více poddajný katétr, který navrhl Avicena roku 1036. Avicena byl první, který trval na tom, že by se měla m katetrizace provádět jemněě a bez násilí. nási Navrhl katétr vyrobený z kůže ůže zvířat nebo ryb, který zpevnil hovězí zí krví a jako lubrikant použil měkký m sýr. Ve středověku ěku se stalo nejoblíbenějším nejoblíben materiálem k výrobě katétrů stříbro. Stříbro bylo vybráno z několika ně důvodů, bylo dobřee tvárné, lehce ohebné ohe a mělo určitý antiseptický účinek. V 16. století jsou popisovány katétry vyrobené ze stříbra, stříbra, mědi, mě mosazi a také rohoviny. V této doběě vznikl katétr s otvorem nejen na konci, jak tomu bylo doposud, ale také po straněě katétru. Vlámský vědec v Van Helmont (1578 - 1644) použil k výrobě katétru kůži z kamzíka, který zvenčí zven ošetřil fermeží. Představil ředstavil katétr s jakýmsi zavaděčem em vyrobeným z velrybí kosti, který mu umožňoval oval zavést katétr katé několikrát denně! Později ji byly používány tkané katétry z lakovaného hedvábí. Je zajímavé, že po celou dobu středověku, st ku, a dokonce i v renesanci byla katetrizace prováděna ěna ve stoji, kleku a sedu (obr. č. 1).

Obrázek č. 1 – způsob provedení katetrizace8

8

Zdroj www.easycath.cz

12

V roce 1752 popsal Benjamin Franklin stříbrný katétr, který navrhl pro jeho bratra: měl by být ohebný, ale musí být pokrytý něčím jemným nebo namazán lojem. Katetrizace kovovým katétrem byla velice složitá a jen málo lékařů a chirurgů ji ovládalo. Představa katétrů vyrobených z gumy byl další krok, který posunul vývoj katétrů dopředu. První gumové katétry měly velice slabou kvalitu, protože se stávaly křehkými v kontaktu s teplotou lidského těla a na vzduchu zdrsněly. Úlomky katétrů zůstávaly v močovém měchýři. Guma nemohla být formována a ohýbána dokud firma Goodyear roku 1839 nevynalezla vulkanizaci. Tímto procesem se zajistila pevnost, ohebnost a také trvanlivost. V nemocnici St. Luis v Paříži, Auguste Nelaton vyrobil s využitím vulkanizace katétr, který je známý dodnes pod názvem Nelaton. Byl vyroben z červené gumy, byl úzký s pevným koncem a jedním otvorem. Roku 1876 se stal George Tiemann a Company of New York City prvním továrním výrobcem gumových katétrů v USA. V roce 1881 patentoval katétr se zahlou zužující se špičkou. Používání katétrů vyrobených z gumy se široce rozšířilo a výroba vzrostla. Začala být nezbytná určitá metoda standardizace. Joseph Frederick Benoit Charriere (1803 - 1876) vynalezl kalibrační stupnici katétrů, která je používána dodnes. Každý její díl se rovná 1/3 mm, takže č. 18 = 6 mm zevního průměru. Je značena jako Charrierova (Ch, Chr ) nebo též French (F, Fr). Dalším požadavkem ve vývoji byl katétr, který by zůstal na místě – trvalý katétr. Katétry byly lepeny nebo uvazovány k penisu u mužů a někdy také přišity k ústí uretry u žen. V této době proběhlo mnoho pokusů o výrobu „samodržících“ katétrů. V roce 1872, J. J. Wright, chirurg z Halifaxu v Anglii, navrhl katétr s ohebnými raménky. Ani ne o 20 let později uvedl De Pezzer jeho houbovitě zakončený katétr na chirurgickém kongresu ve Francii. O dva roky později, v roce 1892 popisuje Malecot křidélky zakončený katétr, který nese jeho jméno. První balónkový katétr představil Dr. Foley v roce 1937. Samodržící balónkový katétr sloužil pro konstantní drenáž močového měchýře. Před nástupem operací prostaty (prostatektomie), byli většinou nemocní s hyperplázií prostaty odkázáni na „život s katétrem“ a katetrizaci se učili provádět sami. Nezbytné pomůcky sestávající z katétru a lubrikantu skladovali v jejich vycházkových

holích,

deštnících

a

také 13

kloboucích.

Jeden

katétr

sloužil

k opakovanému použití. Výraz „katétrová horečka“ byl poprvé použit v roce 1833 A. Clarkem, který popsal epizody horečky u pacientů s prostatickou obstrukcí léčící se katetrizací. Začali přemýšlet nad tím, jak zamezit vzniku infekce. V tomto období se začaly při výkonech jako katetrizace používat sterilní rukavice a také aseptické nástroje. Trvale zavedený močový katétr byl spojován se vznikem infekce. Suprapubická katetrizace byla preferována u pacientů s chronickou močovou dysfunkcí a v této době byla často aplikována u obětí první světové války s míšním poraněním. V roce 1947 začala být Ludvigem Guttmannem praktikována intermitentní katetrizace technikou „non touch“ (bezdotyková). Byla prováděna lékaři každých 6 hodin. Gutmann tvrdil, že permanentní močový katétr ani epicystostomie nezabrání vzniku infekce, proto začala být intermitentní katetrizace preferována před trvalou katetrizací u chronických pacientů. Od roku 1970 byla představena a popularizována čistá intermitentní samokatetrizace, o kterou se zasloužil Lapides. Pacienti se učili samocévkování a tato metoda mohla být prováděna lidmi bez speciálního vzdělání. Katétry byly mezi jednotlivými použitími namáčeny na 20 minut v dezinfekčním roztoku. To byl podnět k rozvoji výroby katétrů na jedno použití, z plastu nebo PVC. O pár let později, v roce 1983 byly uvedeny na trh hydrofilní katétry, které snižovaly tření mezi uretrou a katétrem a minimalizovaly tak vznik poranění a komplikací. Tato hydrofilní vrstva po kontaktu s vodou vytvořila na katétru jemný tekutý povlak po celé jeho délce. Tyto hydrofilní katétry se používají jen s menšími obměnami dodnes.9 Dnes máme na výběr celou škálu katétrů, které jsou sterilně zabaleny a připraveny k okamžitému a jednoduchému použití. Přehled historie naznačuje dlouhou a složitou cestu katetrizace.

9

Srov. MATALAER, J., J., BILIET, I., Cathetres and sounds: the history of bladder cathetrisation, Paraplegia,

Aug. 1995, s. 429-33, [online]. http:// www.nature.com/sc/journal/v33/n8/pdf/sc199595.pdf. [cit. 2013-3-12]. (volný překlad)

14

3 DYSFUNKCE DOLNÍCH MOČOVÝCH CEST

Poruchy močení rozdělujeme podle neurologického nálezu na neurogenní a non - neurogenní. U neurogenních dysfunkcí je přítomný patologický neurologický nález. Příčiny neurogenních dysfunkcí jsou buď vrozené, nebo získané. Získané se dále dělí na netraumatické a traumatické.

3.1. Nejčastější příčiny dysfunkcí dolních močových cest

3.1.1 Míšní trauma Úrazy míchy patří k nejvíce devastujícím úrazům. Poranění míchy přibývá úměrně nárůstu dopravních a sportovních poranění, ale i násilných činů. Na úrazech páteře a míchy se nejčastěji podílí pád z výšky, autonehoda, úrazy na kole, skoky do vody, střelné poranění, násilné trestné činy a také úrazy pod vlivem alkoholu a drog. Poranění míchy převažují u mužů a nejčastěji se vyskytují v letním období. Zajímavostí je, že nejčastějším dnem tohoto typu úrazu je sobota a častěji se stávají ve dne než v noci. Z více než 80 % bývá postižena mícha v oblasti 12. hrudního obratle nebo nad ním. Klinický průběh míšního traumatu probíhá ve třech fázích: fáze spinálního šoku, fáze zotavovací a fáze stabilizace, všechny tyto fáze vyžadují speciální léčbu a opatření.10 Fáze míšního šoku - začíná ihned po úraze, projevuje se paralýzou a absencí reflexní aktivity pod úrovní míšní léze. Projevuje se plegií svalstva. Funkčním následkem v oblasti močových cest je atonie a areflexie močového měchýře a vznik chronické močové retence. Délka trvání spinálního šoku je různá, nejčastěji se pohybuje v rozmezí 2 – 12 týdnů. Výjimečně může trvat i 1 – 2 roky.11 Hlavním úkolem urologického ošetření v této fázi je zabezpečení derivace moči takovým způsobem, aby 10

Srov. KRHUT, J., Neurourologie, s. 67

11

Srov. Tamtéž, s. 68-69

15

nedošlo k poškození močových cest a byl vytvořen předpoklad pro návrat funkce po odeznění spinálního šoku. Nejčastějším způsobem derivace moči, je permanentní katétr, ten je však doporučován pouze v akutní fázi, prvních 48 hodin po úraze. Další volbou je punkční epicystostomie a pokud má pacient pravidelnou diurézu do 2000 ml za 24 hodin, přecházíme na techniku sterilní intermitentní katetrizace.12 Fáze rekonvalescence a rehabilitace - začíná objevením se reflexní aktivity, ať už normální nebo patologické. Cílem urologické péče v této fázi je klasifikace dysfunkce močových cest a zavedení optimálního režimu evakuace moči. Urodynamické vyšetření by v této fázi onemocnění nemělo být nikdy opomenuto. 13 Fáze stabilizace - začíná neurologickou stabilizací stavu. Pacienti mají již zavedený režim, ale stále je nutné je pravidelně sledovat, aby došlo k včasnému záchytu změn na dolních i horních močových cestách. Při dispenzarizaci provádíme pravidelné kontroly moči, každých 6 měsíců ultrazvukové vyšetření ledvin a močového měchýře a pravidelná laboratorní vyšetření. Cílem léčby v této fázi je udržet co nejlepší kvalitu života dosaženou v předchozí fázi.14

3.1.2 Cerebrovaskulární onemocnění Přestože jsou dolní močové cesty inervovány autonomním nervovým systémem, je role CNS v koordinaci i řízení mikčního cyklu nezastupitelná. Je proto zřejmé, že se postižení ve smyslu cévní mozkové příhody projeví i vznikem dysfunkcí dolních močových cest. Cerebrovaskulární onemocnění se vyskytuje v podobě iktu nebo tranzitorní ischemické příhody. Příčinou iktu je okluze (uzávěr) cerebrální cévy nebo ruptura arterie s výronem krve do parenchymu či subarachnoideálního prostoru. Klinický obraz poruch mikce závisí na lokalizaci léze.15

12

Srov, KRHUT, J., Neurourologie s. 70

13

Srov. Tamtéž, s. 71

14


15


16

3.1.3 Parkinsonova choroba Parkinsonova choroba je neurologické onemocnění, které způsobuje postižení extrapyramidových drah. Toto onemocnění se vyskytuje u obou pohlaví a to zejména ve věku 60 – 70 let. Klinicky je tato choroba charakterizována tremorem (třesem), rigiditou (ztuhlostí), hypokinezí nebo bradykinezí (snížení nebo zpomalení pohybů) a poruchami chůze. Parkinsonova choroba vyvolává mikční obtíže u 25 - 75 % pacientů. Nejčastější dysfunkcí dolních močových cest u tohoto onemocnění je hyperaktivita detruzoru močového měchýře.16

3.1.4 Roztroušená skleróza Roztroušená skleróza je nejčastější invalidizující neurologické onemocnění, které nejvíce postihuje věkovou skupinu mezi 25 – 40 lety života. Tento patologický proces napadá myelinizovanou bílou hmotu v různých oblastech mozku nebo míchy. Základním mechanismem vzniku nemoci je autoimunitní proces proti myelinu centrální nervové soustavy (dále CNS). Patologické léze se mohou nacházet kdekoliv v CNS, predilekčním místem vzniku je však cervikální segment míchy. Více jak 80 % pacientů s roztroušenou sklerózou trpí urologickými symptomy a u pacientů s chorobou trvající déle jak 10 let je to až 96 %. Toto onemocnění způsobuje široké spektrum urologických obtíží.17

3.1.5 Herniace intervertebrálního disku Degenerativní změny na meziobratlových ploténkách lze sledovat již po 30. roce věku. V důsledku snižování obsahu tekutiny v meziobratlové ploténce dochází ke ztrátě její elasticity, k prasklinám a k celkovému snížení její tloušťky. To vede ke zvýšené námaze meziobratlových kloubů a k rozvoji reaktivních změn na přilehlých částech obratlových těl – vnikají osteofyty. Při protruzi intervertebrálního disku vzniká syndrom meziobratlové ploténky. Nejčastěji je postižena oblast lumbosakrální, tedy 16

Srov. KRHUT, J., Neurourologie,s. 91

17

Srov. Tamtéž, s. 77 - 78

17

meziobratlové prostory L4 - L5 a L5 - S1. Většinou vznikají hernie posterolaterální s postižením dolních končetin a méně často centrální s postižením perinea a vnitřních funkcí. Při centrální protruzi S2 - S4 jsou poškozeny kořeny obsahující aferentní a eferentní nervová vlákna inervující dolní močové cesty, tlusté střevo, rektum a pánevní dno. Nejčastějším nálezem je areflexní močový měchýř, klinicky se projevující retencí moči.18

3.1.6 Poškození pánevního plexu S rozvojem operativy u onkologických pacientů se výrazně zvyšuje i počet mikčních dysfunkcí na podkladě pooperačního poškození inervace dolních močových cest. Poškozen bývá většinou plexus pelvicus, jehož větve probíhají po stěně malé pánve směrem k močovému měchýři. Plexus obsahuje vlákna parasympatická, sympatická i motorická. K nejrizikovějším výkonům patří radikální hysterektomie a výkony na rektu. Riziko vzniku dysfunkcí dolních močových cest u gynekologických operací je 16 - 80 %. Následkem těchto operací bývá snížena senzitivita a kontraktilita detruzoru močového měchýře. Po operacích rekta je riziko incidence dysfunkcí močových cest mezi 20 - 60 %.19

3.1.7 Diabetes mellitus Diabetes mellitus patří k nejčastějšímu onemocnění dnešní doby. Toto onemocnění je způsobené nedostatečným inzulinovým působením s následnou hyperglykemií, která při dlouhodobějším průběhu vede k poškození cév a nervové tkáně. Rozdělujeme dva typy tohoto onemocnění. Diabetes mellitus I. typu – způsoben absolutním nedostatkem inzulinu z důvodu autoimunitního postižení pankreatu. Diabetes mellitus II. typu je způsoben inzulinoresistencí tkání, postupně může dojít až do stádia vyčerpání pankreatu a snížení sekrece inzulinu. U diabetu se setkáváme s řadou pozdních komplikací jako je mikroangiopatie (poškození intimy arteriol), makroangiopatie (protrahované hyperglykémie ve spojení s poruchou metabolismu 18


19


18

tuků vedou k urychlení procesu aterosklerózy) a polyneuropatií (změny na arteriolách zásobujících periferní nervové kmeny, ale i kmeny zásobující vnitřní orgány).20 K typickým důsledkům diabetické polyneuropatie patří diabetická cystopatie, která je charakterizována ztrátou senzitivity močového měchýře s narůstající kapacitou. 21

3.1.8 Hyperaktivní močový měchýř Hyperaktivní močový měchýř „OAB“, z anglického pojmu “Overactive Bladder Syndrome“, je definován jako soubor příznaků jímací fáze močového měchýře. Mezi symptomy charakteristické pro OAB patří závažná urgence, která bývá doprovázena častým močením (frekvencí), dále je to nykturie (noční močení) a v některých případech také urgentní inkontinence. Za klíčový symptom je považována urgence, která se vyznačuje náhle vzniklým pocitem na močení, který nelze vědomě potlačit. Pacienti se při tomto stavu snaží okamžitě najít toaletu. Sekundárně, v závislosti na urgencích se rozvíjí další příznaky OAB. Za časté močení (frekvenci) považujeme močení častější než 8x denně. Nykturie je každá epizoda močení, která je důvodem k přerušení spánku. Pojem urgentní inkontinence je definován jako únik moči spojený s náhlým pocitem na močení. OAB se dle výskytu urgentní ikontinence dělí na suchý hyperaktivní měchýř, bez urgentní inkontinence a mokrý hyperaktivní měchýř s urgentní inkontinencí. Problematika hyperaktivního močového měchýře je velmi aktuální téma urologie a urogynekologie, zejména z důvodu vysoké prevalence v populaci. Nejde o stav spojovaný s vysokou mortalitou nebo morbiditou, ale vliv na kvalitu života je značný.22

3.1.9 Inkontinence Inkontinence moči je stav nedobrovolného úniku moči, který představuje velký problém medicínský, psychologický i sociálně – hygienický. Na vzniku inkontinence 20

Srov. KUBEŠOVÁ, H., Vnitřní lékařství III: portál LFMU s. 61-65. [online], http://portal.med.muni.cz. [cit 2013-

03-12] 21


22

Srov. KRHUT, J., Hyperaktivní močový měchýř, s. 7-10

19

se podílí mnoho faktorů, jako je narušení funkce svalstva močového měchýře, nedostatečná funkce uzavíracího mechanismu, porucha neurologická – spojení mezi močovým měchýřem, míchou a mozkem, dále snížení hormonů v období menopauzy a také infekční onemocnění. Výskyt inkontinence v populaci je velmi vysoký, vždyť jedna ze 4 žen ve věku nad 35 let má potíže s udržením moči. Inkontinence nepostihuje jen ženy, ale i muže. V součastné době se doporučuje klasifikace, která rozlišuje inkontinenci na několik typů. •

Urgentní – označuje únik moči s naléhavým nucením na močení. U tohoto typu je nerovnováha mezi stimulujícími a tlumivými impulzy. Nucení na močení je registrováno již při malé náplní měchýře. Je často spojena s hyperaktivitou měchýře. Nejvíce tento typ inkontinence obtěžuje starší ženy, a to v důsledku snížení estrogenů. Mezi nejčastější příčiny mohou být zařazeny také infekce močového traktu, hypertrofie a záněty prostaty, zúžení uretry, nádory měchýře, ale také onemocnění jako diabetes mellitus nebo roztroušená skleróza.

•

Stresová – je stav mimovolného úniku moči při zvýšení tlaku v močovém měchýři. Je způsoben poruchou uzávěrových mechanismů hrdla měchýře a pánevního dna při zvýšeném nitrobřišním tlaku (při kašli, kýchání, zvedání břemen, běhu). Touto formou trpí převážně ženy, které mají povoleno svalstvo pánevního dna po porodech (zejména velké plody nad 4 kg), věkem, nadměrnou fyzickou námahou, po operacích v malé pánvi. Na základě výsledků vyšetření se rozděluje do tří stupňů: I.

stupeň

–

únik

moči

při

velkém

a

náhle

vzniklém

vzestupu

intraabdominálního tlaku při kašli, zvedání těžkých břemen. II. stupeň – únik moči při menším vzestupu tlaku při méně namáhavých činnostech jako je běh, chůze do schodů, zvedání lehkých břemen. III. stupeň – únik moči při pomalé chůzi, při změně polohy na lůžku, v předklonu. •

Paradoxní – únik moči při přeplněném močovém měchýři. Měchýř není schopen se dostatečně kontrahovat, dochází k neúplnému vyprázdnění a vzniku 20

reziduální moči. Příčinou tohoto typu inkontinence může být striktura uretry, hypertrofie prostaty, psychogenní příčina, nádory míchy v oblasti S2. •

Extrauretrální – všechny funkce močového měchýře i svěračů jsou v pořádku. Na základě vrozené vady je moč odváděna jinými cestami, které obcházejí měchýř, močovou trubici nebo svěrače.

•

Neorganická – je projevem změny prostředí, stresem, odloučením od rodiny, ale také vlivem určitých léků jako jsou diuretika, psychofarmaka u starých lidí.

•

Reflexní – vzniká z důvodu hyperreflexie močového měchýře na základě neurogenních poruch močového měchýře následkem poruchy míchy a mozku. Při tomto druhu inkontinence chybí pocit nutkání na močení.23

3.1.10 Záněty Záněty dolních močových cest se projevují ve formě cystitidy – zánětu sliznice močového měchýře, a to ve formě komplikované nebo nekomplikované. Akutní nekomplikovaná cystitida vzniká infekcí sliznice močového měchýře ascendentní cestou. Vyskytuje se u nemocných bez fyziologických nebo anatomických abnormalit močového ústrojí a také bez souvislosti s operačním urologickým výkonem. Toto onemocnění postihuje převážně ženy a to v období pozdní adolescence až do 4. dekády života. Tyto záněty vyvolává poměrně úzce vymezené spektrum infekčních agens. Z 80 % je to Escherichia coli. Mezi symptomy tohoto onemocnění zahrnujeme dysurie, polakisurie, urgence, malé mikční objemy a bolest nad sponou stydkou nebo v podbříšku. Může se také objevit hematurie a páchnoucí moč. Komplikovaná infekce v močových cestách se vyskytuje u nemocných s funkční nebo anatomickou patologií urogenitálního traktu. Mezi rizikové faktory vzniku infekce patří zavedený permanentní katétr nebo stent, intermitentní katetrizace, neurogenní měchýř, konkrement nebo nádor, stav po transplantaci ledviny, diabetes mellitus a oslabená

23

Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 300-301

21

imunita. Zásadou léčby je kultivace moči a stanovení citlivosti vyvolavatele infekce na antimikrobiální léčbu.24

24

Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 185 -186

22

4 POMŮCKY KE KETETRIZACI

4.1 Močové katétry

Rozeznáváme několik druhů katétrů. A to katétry pro přímé - jednorázové nebo pro trvalé - permanentní cévkování. Na každém katétru rozlišujeme tři části: dva konce a tělo. Zaváděcí konec bývá oblý, rovný a špičatý nebo zahnutý. Konec zevní je kónicky rozšířen a slouží k nasazení stříkačky k výplachu (Janet) nebo konektoru hadice sběrného systému. Rozlišujeme také katétry ženské, které jsou kratší, tuhé, většinou s oblým zakončením a postraním otvorem. Mužské katétry bývají až 40 cm dlouhé.25 Přímé katétry – Nelatonův - je měkký, oblý, s rovným a plným zakončením, na boku jeden až dva otvory. Tiemannova cévka je polotuhá, s kónicky zahnutým zakončením, s jedním postraním otvorem. Tato cévka je vhodná u pacientů se zvětšenou prostatou, protože špička kopíruje zahnutí uretry. Další užívanou cévkou je Mercierova, která je podobně zahnutá, jako cévka předchozí, ale má oblý konec. Mezi méně užívané cévky patří cévka s flétnovitým otvorem, která je zakončena centrálním otvorem i bočními otvory a cévka s centrálním otvorem, která je podobná Nelatonově cévce, na jejím konci je i centrální otvor. K permanentní katetrizaci se používá Foleyův katétr. Na vnitřním konci má fixační balónek k upevnění v močovém měchýři. Tento balónek lze naplnit pomocí automatického ventilu vyvedeného na konci katétru. Balónek plníme vždy sterilní nedráždivou tekutinou, nejčastěji se jedná o fyziologický roztok. Kapacita balónku je udána na konci cévky spolu s kalibrem cévky. Zakončení Foleyova katétru může být ve tvaru cévky Nelatonovy, Tiemannovy i Mercierovy.26

25

Srov. DVOŘÁČEK, J., a kol., Urologie I, s. 323-324

26

Srov. PACÍK, D., Urologie pro sestry, s. 37-38

23

Obrázek č. 2- typy katétrů27

4.1.1 Materiál a označení katétrů Na materiál k výrobě katétrů se klade řada nároků. Musí vykazovat co nejnižší koeficient tření, tvarovou paměť, optimální poměr mezi rigiditou a elasticitou stěny a také maximální vnitřní průměr při minimálním zevním průměru. Dříve užívané přírodní materiály jako je latex a guma, byly nyní nahrazeny syntetickými. Polyuretan nebo silikon lépe splňují výše uvedené nároky. Trendem ve výrobě dnešních katétrů je aplikace hydrofilních látek na povrchu katétrů. Tyto sloučeniny jsou schopny vázat vodu, proto usnadňují zavádění, nezpůsobují iritaci sliznice uretry a jsou lépe snášeny. Nově byly také vyvinuty povrchy s baktericidním účinkem (ATB, soli stříbra), které omezují kolonizaci močových cest při permanentní katetrizaci.28 K označení katétrů existuje celá řada stupnic, z nichž nejznámější je francouzská dle Charriéra (Ch, Chr), která označuje obvod cévky v milimetrech. Každý díl této stupnice se rovná 1/3 mm, takže č. 18 = 6 mm zevního průměru. Znamená to, že průměr cévky se rovná asi třetině vyznačeného obvodu. Tato stupnice bývá též značena F, nebo Fr. (French).29 Jedná-li se o Foleyův balónkový katétr, je za lomítkem další číslo, které značí, na kolik mililitrů tekutiny balónek plníme.30

27

Zdroj: old.cus.cz

28

Srov. ROVNÝ, A., KUMSTÁT, P., ŠABACKÝ, I . Dlouhodobé derivace moči – principy a provedení, Urologie pro praxi, 2003/2, s. 73

29

Srov. DVOŘÁČEK, J., a kol. Urologie I, s 323

30

Srov. PACÍK, D., a kol., Urologie pro sestry, s. 38

24

4.2 Drenážní močové systémy

Drenážní močové systémy se skládají z katétru, hadice a sběrného sáčku. Na trhu existuje celá řada výrobků od různých firem. Dělí se na uzavřené a otevřené systémy. Uzavřené močové systémy splňují nejpřísnější hygienická kritéria. Obsahují Pasteurovu komůrku, která poskytuje suchou bariéru proti zpětnému průchodu baktérií. Hadice těchto systémů jsou dostatečné dlouhé, nezalamují se, jsou transparentní a o velkém průměru. Obsahují také speciální odběrový port pro opakované odběry jehlou a komory pro sledování hodinové diurézy. Výpustné ventily jsou vyráběny v různých variantách a brání samovolnému vypuštění moči. Součástí těchto systémů bývá také háček, na uchycení k rámu postele. Uzavřené systémy dovolují použití až do 14 dnů.31 Otevřené drenážní systémy (obr. č. 3) jsou jednodušší, neobsahují komory na hodinovou diurézu ani Pasteurovu komůrku. Jsou vyrobeny ze silné fólie, která brání protržení sáčku. Hadice je dostatečně dlouhá a zakončená univerzálním konektorem k napojení na katétr. Sáčky obsahují křížovou výpusť s integrovaným zpětným ventilem. Tyto systémy nejsou vybaveny háčkem na upevnění k rámu postele.32

Obrázek č. 3 – otevřený a uzavřený drenážní systém33

31

Srov. Uzavřené močové sběrné systémy Mono-flo a Curity, [online],

32

Srov. Urosid, [online], http://www.msa-medical.cz/photo/home/docs/urologie.pdf. [cit. 2013-05-20]

33

Zdroj: www.asid-bonz.de

www: http://www.kendall.cz/?page=leaflets. [cit. 2013-05-20].

25

4.3 Jednorázové sety ke katetrizaci

Jednorázové sterilní sety jsou vyráběny pro různé sterilní zákroky, jako je převaz rány, centrální žilní katetrizace, dialýza i močová katetrizace. Tyto zákrokové sety kombinují jednorázové nástroje spolu se zdravotnickým materiálem a jsou připraveny k okamžitému použití. Významně šetří čas, peníze a usnadňují dodržení asepse u zákroku. Zákrok můžeme provést okamžitě a kdekoliv. Každý komponent tohoto setu má své místo podle pořadí jednotlivých kroků při zákroku a v množství, které je opravdu potřeba. Sterilní jednorázový set pro permanentní nebo jednorázovou katetrizaci močového měchýře (obr. č. 4) obsahuje: krycí roušku s U otvorem, pinzetu, bezpudrové vyšetřovací rukavice, kalibrovanou misku na moč, 4 x tampon, 2 x čtverec gázy, stříkačku 10 ml, skleněnou ampuli s 10 ml destilované vody k naplnění balónku katétru.34

Obrázek č. 4 – set k permanentní katetrizaci35

4.4 Dezinfekce zevního ústí uretry

Zevní ústí močové trubice je velmi citlivé, proto by se měly používat vhodné roztoky, které brání poškození pacienta a splňují přísná kriteria. Jde o antisepsi – proces zneškodňování patogenních mikroorganismů na povrchu kůže a sliznice antiseptiky, které by neměly mít alergizující a kancerogenní účinky. Dříve se 34

Srov. MediSet pro močovou katetrizaci, [online], http://cz.hartmann.info/27797.php. [cit. 2013-05-20].

35

Zdroj: www.hartmann.cz

26

používaly roztoky, které se musely velmi přesně ředit sterilní vodou. Při nevhodně zvolené koncentraci mohlo dojít k poškození sliznic, u jiných přípravků zase hrozil vznik alergie na jód. Tyto roztoky se musely připravovat denně, bez ohledu na to, jestli se ten den použily. V součastné době existuje řada vhodných dezinfekčních roztoků, které jsou nedráždivé a často obsahují mýdlo. Mají velkou výhodu, k dezinfekci se používají neředěné, proto nemůže dojít k záměně koncentrace a tím poškození sliznice. Dodávají se v originálním balení s určenou dobou expirace. Vhodnými roztoky k dezinfekci zevního ústí uretry jsou přípravky Octenisept a Skinsept mucosa. Octenisept je bezbarvý roztok s obsahem octenidindihydrochloridu, který umožňuje vizuální posouzení tkání a je optimálně snášen pokožkou i sliznicí. Nanáší se pomocí sterilních tampónů a nechá se působit 60 sekund. Skinsept mucosa je roztok obsahující ethanolum a jiné pomocné látky. Díky kombinaci těchto látek má širokospektrý účinek na gramnegativní i grampozitivní bakterie. Použití je stejné, jako u předešlého přípravku.36

36

Srov. SOCHOROVÁ, N., Prostředky vhodné k dezinfekci zevního ústí uretry.

http://www.urologiepropraxi.cz/artkey/uro-200101-0009.php. [cit. 2013-04-23].

27

5 ZNALOSTI SESTER

5.1 Znalost

Znalostí se rozumí souhrn vzájemně souvisejících poznatků a zkušeností, které získáváme zejména studiem nebo praxí.37 Každá znalost má dvě složky, explicitní a tacitní. Explicitní dimenze je část znalosti, kterou můžeme vyjádřit pomocí jazyka, písma, digitálního záznamu, obrázku. Tyto znalosti můžeme mezi sebou přenášet a předávat, ale i snadno krást. Tacitní znalostí se rozumí soubor dovedností, zkušeností, pravidel, principů, intuice a také osobních představ daného jedince. Tato znalost je vždy propojena s činnostmi, nápady hodnotami jedince nebo skupiny. Na těchto znalostech jsou založeny téměř všechny praktické činnosti, například řízení auta, obsluhování strojů, léčení lidí, vedení podřízených, atd. Tyto znalosti vytváří hodnoty a rozhodují o výkonech organizace.38 Dostatečné znalosti jak teoretické i praktické, jsou základem kvalitní a bezpečné péče o pacienta. V oblasti katetrizace močového měchýře jsou to zejména znalosti indikací, kontraindikací, výskytu možných komplikací spojených s katetrizací a jejich včasné rozpoznání. Dále znalosti asepse, dezinfekce a druhů pomůcek.

5.2 Kompetence sester

Kompetencí je souhrn vědomostí a dovedností, který umožňuje určitou činnost kvalifikovaně vykonávat, ale také pravomoc nebo oprávnění k výkonu této činnosti.39

37

Srov. Znalost, [online], http://cs.wikipedia.org/wiky/Znalost. [cit. 2013-04-12].

38

Srov. MLÁDKOVÁ, L., Dvě dimenze znalosti, explicitní a tacitní [online], http://bpm-

tema.blogspot.cz/2008/06/dve-dimenze-znalosti-explicitni-tacitni.html. [cit. 2013-04-12]. 39

Srov. Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků, sestra.IN, [online],

http://www.sestra.in/articles.php?article_id=19. [cit. 2013-04-12].

28

Definice kompetence dle ICN (International Council of Nurses - mezinárodní rada sester): „Úroveň výkonu, při níž se projevuje efektivní aplikace znalostí, dovedností a úsudku.“40 Legislativně upravuje kompetence sester Vyhláška č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

5.2.1 Kompetence sester v oblasti katetrizace močového měchýře Plně kompetentní osobou ke katetrizaci močového měchýře je lékař. Podle Vyhlášky č. 55/2011 Sb. § 4 odstavce č. 3, může všeobecná sestra bez odborného dohledu na základě indikace ošetřujícího lékaře provádět katetrizaci močového měchýře u žen a dívek do 10 let, pečovat o močové katétry u pacientů všech věkových kategorií a provádět výplach močového měchýře.41 Část čtvrtá Vyhlášky č. 55/2011 Sb. vymezuje činnosti zdravotnických pracovníků po získání specializované způsobilosti. Dle § 55 odstavce č. 1, sestra pro intenzivní péči bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádí katetrizaci močového měchýře u mužů.42 Podle Vyhlášky č. 96/2004 Sb. díl 4 § 61 - 64 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností

souvisejících

s

poskytováním

zdravotní

péče,

získává

absolvent

certifikovaného kurzu zvláštní odbornou způsobilost pro úzce vymezené zdravotnické činnosti, které prohlubují získanou odbornou nebo specializovanou způsobilost.43

40

Struktura kompetencí všeobecné sestry podle ICN, NCONZO, s. 54

41

Srov. Vyhláška č. 55/2011 Sb., Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných

pracovníků,[online], http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-55. [cit. 2013-05-20]. 42

Srov. Tamtéž.

43

Srov. Vyhláška č. 96/2004 Sb., Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, [online],

http://www.zakonyprolidi.cz/2004-96. [cit. 2013-05-20].

29

6 JEDNOTLIVÉ ZPŮSOBY KATETRIZACE

6.1 Jednorázová katetrizace

6.1.1 Druhy katétrů používaných k jednorázové katetrizaci Nelatonův katétr – katétr je rovný, s tenkým rovným zakončením. Nejčastěji se používá u dětí a žen. Tiemannův katétr – katétr je rovný, se zahnutým kuželovitě protáhlým zobákem. Nejčastěji se používá u mužů, protože svým tvarem lépe kopíruje zakřivení mužské močové trubice.44

6.1.2 Způsob provedení jednorázové katetrizace u ženy Katetrizace ženy je běžný instrumentální výkon, který provádí sestra. Pomůcky: - sterilní katetrizační souprava obsahující sterilní rukavice, perforovanou roušku, tampony, sterilní čtverce, pinzetu, katétr vhodné velikosti (č. 12, 14 Ch), lubrikant např. Instillagel, slizniční dezinfekční roztok např. Octenisept. - pomůcky k omytí zevního genitálu: jednorázové rukavice, podložní mísa, čtverce mulu, umyvadlo s vodou, čtverce buničiny na osušení genitálu. - emitní misky, zkumavka nebo nádoba na moč, nůžky. Sterilní pomůcky připravíme na sterilně prostřený stolek, ostatní pomůcky na příruční stolek tak, aby vše bylo dobře přístupné. Sterilní tampony zvlhčíme antiseptickým roztokem, za aseptických podmínek potřeme katétr lubrikantem, připravíme sterilní zkumavku. Pokud provádíme katetrizaci přímo na lůžku, je možné tyto pomůcky připravit na sterilní roušku mezi stehna pacienta.

44

Srov. MIKŠOVÁ, Z., a kol., Kapitoly z ošetřovatelské péče, s. 95

30

Nejprve vysvětlíme postup a důvod samotné katetrizace. Zajistíme soukromí a uvedeme pacienta do vhodné polohy. Ideální je, pokud provádíme katetrizaci na gynekologickém stole v gynekologické poloze. Pokud provádíme cévkování na lůžku, zaujme pacient supinační polohu (na zádech) s ohnutými a oddálenými koleny. U ležících nebo nesoběstačných pacientů omyjeme bezprostředně před výkonem genitál. Chodící pacienty vyzveme k omytí v koupelně. Nedominantní rukou roztáhneme labia minora (velké stydké pysky) a vytažením tkání směrem nahoru obnažíme ústí močové trubice. To dezinfikujeme třemi směry, pomocí sterilních tamponů zvlhčených antiseptickým roztokem. Na každý směr, který provádíme od shora dolů, použijeme nový tampon. Rukou, kterou jsme prováděli dezinfekci, uchopíme katétr asi 5 cm od zaváděcího konce, konec katétru vložíme do močové nádoby. Katétr jemně zavedeme do močové trubice, dokud nezačne vytékat moč. Provedeme odběr moči. Po vyprázdnění močového měchýře, vytáhneme katétr z močové trubice, očistíme ústí močové trubice od lubrikantu a pomůžeme zaujmout původní polohu.45

6.1.3 Způsob provedení jednorázové katetrizace u muže Kompetentní osoby, které mohou vykonávat katetrizaci močového měchýře, jsou vyjmenovány v kapitole č. 5.2.1 (kompetence sester v oblasti katetrizace močového měchýře). Plně kompetentní osobou k tomuto výkonu je vždy lékař. Pomůcky ke katetrizaci muže jsou shodné jako s katetrizací ženy. Na úvod vysvětlíme postup a důvod katetrizace, zajistíme soukromí, dostatečné osvětlení a vhodnou polohu, která se opět shoduje s katetrizací ženy. Sestra zajistí hygienu genitálu u nesoběstačných či ležících pacientů. Lékař provede zarouškování tak, že jednu roušku vloží pod penis a druhou na pubickou oblast. Nedominantní rukou lékař stáhne předkožku a pomocí tamponů navlhčených dezinfekčním roztokem a pinzety provede dezinfekci ústí močové trubice a okolní tkáně. Na každý stěr použije nový tampon. Dále lékař aplikuje lubrikant např. Instillagel přímo do močové trubice, ten zároveň působí jako anestetikum. Rukou, kterou prováděl dezinfekci, uchopí katétr asi 8 cm od zaváděného konce a šetrně 45

Srov. MIKŠOVÁ, Z., a kol., Kapitoly z ošetřovatelské péče I, s. 96-97

31

zavede katétr do uretry. Penis drží kolmo na tělo a vytahuje směrem nahoru. Muže vyzveme, aby zhluboka dýchal a zkusil zatlačit jako když močí, tím dojde k uvolnění svěračů a katetrizace je snažší. Jakmile začne vytékat moč, uvolní lékař kolmé postavení penisu a provede odběr moči za asistence sestry. Po vyprázdnění močového měchýře, pomalu vytáhne katétr z močové trubice, očistí penis od lubrikantu a vrátí předkožku na původní místo. Pomocí sestry zaujme pacient původní polohu.46

6.2 Trvalá (permanentní) katetrizace

6.2.1 Katétry k permanentní katetrizaci Folleyův katétr – je plastový nebo silikonový katétr, se dvěma či třemi vstupy a elasticky upravenou částí v místě přechodu těla a zakončení. Katétr obsahuje balónek pro vzduch či tekutinu, pomocí něho se fixuje katétr v močovém měchýři a brání vypadnutí.

6.2.2 Zavedení permanentního katétru Pomůcky k zavedení permanentního močového katétru jsou stejné jako při jednorázové katetrizaci. Navíc si připravíme Foleyův katétr a stříkačku příslušné velikosti (dle velikosti balónku 10 - 20 ml). Pokud používáme k naplnění balónku tekutinu, připravíme si fyziologický roztok, sběrný sáček a náplast k fixaci katétru. Postupujeme jako při jednorázové katetrizaci, po zavedení katétru do močového měchýře vstříkneme dané množství vzduchu nebo fyziologického roztoku (množství je označeno na katétru, např. 18 Ch - 5ml) do hadičky, která vede k manžetě na zaváděcím konci katétru. Jestliže si pacient stěžuje na nepříjemný pocit či pálení při plnění balónku, odebereme množství tekutiny nebo snížíme objem vzduchu. Když je balónek naplněn, mírně povytáhneme katétr, dokud nepocítíme odpor a tah uvolníme. Odpor svědčí o fixaci katétru v močovém měchýři. Katétr napojíme na sběrný sáček 46

Srov. MIKŠOVÁ, Z., a kol., Kapitoly z ošetřovatelské péče I, s. 97-98

32

nebo uzavřenou sběrnou soupravu a fixujeme náplastí ke stehnu pacienta.47 Po výkonu je důležité poučit pacienta o nutnosti dodržování hygienických zásad, správné poloze drenážního systému a také o nutnosti informovat sestru při výskytu nepříjemných pocitů jako je pálení, bolest a řezaní.48

6.2.3 Péče o pacienta se zavedeným permanentním katétrem Péče spočívá v zajištění odtoku moče a v prevenci infekci močových cest. Důležitý je dostatečný příjem tekutin minimálně 3000 ml za den, pokud to zdravotní stav pacienta dovolí. Sestra pečuje o hygienu ústí močové trubice a perinea. V pravidelných intervalech mění dle standardu oddělení sběrné sáčky (např. po 12 nebo 24 hodinách). Při výměně je nutno dodržovat přísné aseptické podmínky a vždy provést dezinfekci obou konců systému. Důležitá je také kontrola umístění sběrného sáčku, který musí být umístěn vždy pod úrovní pupku pacienta, aby byl zachován gravitační spád. Bývá fixován speciálním držákem k rámu postele a neměl by se dotýkat země.49

6.2.4 Výměna katétru Zavedení permanentního močového katétru zvyšuje riziko vzniku infekce dolních močových cest. Riziko vzniku infekce stoupá s počtem dnů zavedení katétru. Šestý den od zavedení představuje vysoce rizikový faktor vzniku močové infekce.50 Proto se permanentní močový katétr snažíme zavádět na co nejkratší možnou dobu nebo volíme jiné způsoby derivace moči jako punkční epicystostomii nebo intermitentní katetrizaci. Výměnu provádíme dle klinického stavu pacienta a indikace

47

Srov. MIKŠOVÁ, Z., a spol., Kapitoly z ošetřovatelské péče I, s. 99

48

Srov. VOBOŘILOVÁ, A., Péče o permanentní močový katétr, Diagnóza v ošetřovatelství,1/2008, s. 21

49

Srov. MIKŠOVÁ, Z., a spol., Kapitoly z ošetřovatelské péče I, s. 99

50

Srov. VOBOŘILOVÁ, A., Péče o permanentní močový katétr, Diagnóza v ošetřovatelství, 1/2008, s. 21

33

lékaře, dle standardu oddělení, nebo dle doporučení výrobce samotných katétrů. Nejdéle možná doba zavedení je 4 týdny.51

6.2.5 Odstranění permanentního močového katétru Pokud katétr splnil již svou funkci nebo chceme-li přejít na jiné způsoby derivace moči, odstraníme permanentní močový katétr na základě ordinace lékaře. Několik dní před vytažením katétru je vhodný nácvik tréninku močového měchýře. Jedná se o uzavírání - klemování katétru speciálním sterilním kolíčkem na několikahodinový interval, např. 3 hodiny, a následné vyprázdnění měchýře v krátkém intervalu. Tímto tréninkem se napomůže dosažení pravidelného vyprazdňování močového měchýře po vytažení katétru.52 Kontraindikací ke katetrizaci jak trvalé, tak jednorázové je trauma močové trubice, akutní zánětlivé onemocnění močového měchýře, uretry a prostaty, těžké stenózy močové trubice. Mezi komplikace vzniklé při cévkování patří perforace stěny uretry (tzv. via falsa), infekční komplikace, hematurie vzniklá při poranění uretry, prostaty nebo močového měchýře a jako pozdní komplikací je vznik otlaků a následné striktury uretry (zúžení uretry).53

6.3 Punkční epicystostomie

Jde o suprapubickou drenáž močového měchýře, která se zavadí přes stěnu břišní. Může být založena perkutánní punkcí nebo během otevřené operace. Výkon je nejčastěji prováděn v místní anestezii. Základním předpokladem bezpečné punkce je dostatečná náplň močového měchýře. Po infiltraci břišní stěny lokálním anestetikem provedeme punkci měchýře asi 2 - 3 cm nad symfýzou pod 51

Srov. JIROUŠ, J., Prevence infekcí močových cest spojených s katetrizací, Oddělení epidemiologie FN Plzeň,

[online], http://www.sneh.cz/_soubory/_clanky/30.php.[cit. 2013-05-20]. 52

Srov. MIKŠOVÁ. Z., a spol., Kapitoly z ošetřovatelské péče I, s. 100

53

Srov. ROVNÝ, A. KUMSTÁT, P., ŠABACKÝ, I., Dlouhodobé derivace moči-principy provedení, s. 71

34

úhlem 80 - 90 stupňů a zakládáme epicystostomii některým z punkčních setů. Drén fixujeme ke kůži a napojíme na odvodnou hadičku a sběrný močový systém. U tohoto výkonu se mohou vyskytnout komplikace jako makroskopická hematurie, poranění zadní stěny močového měchýře, poranění peritonea, tenkého nebo tlustého střeva, infekce v místě vpichu, hematomy stěny břišní.54 Pozor je třeba dát zvlášť u obézních pacientů a u poranění v oblasti pánve, kde může dojít k atypické dislokaci močového měchýře.55 Epicystostomické drény musí být pravidelně sledovány a ošetřovány. Důležitá je také výměna ve zpravidla čtyřtýdenních intervalech.56 Při nutnosti dlouhodobé derivace moči je preferována epicystostomie před permanentní transuretrální katetrizací.57

Obrázek č. 5 – epicystostomický set58

54

Srov. ROVNÝ, A., KUMSTÁT, P., ŠABACKÝ, I., Dlouhodobé derivace moči-principy provedení, s. 71

55

Srov. WENDSCHE, P., a kolektiv autorů, Poranění míchy-ucelená ošetřovatelsko – rehabilitační péče, s. 60

56

Srov. ROVNÝ, A., KUMSTÁT, P., ŠABACKÝ, I., Dlouhodobé derivace moči – principy provedení, s. 71

57

Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 60

58

Zdroj www.bbraun.com

35

6.4 Intermitentní katetrizace

Jedná se o jednorázovou katetrizaci močového měchýře, prováděnou v pravidelných intervalech, za účelem vyprázdnění měchýře. Tato metoda derivace moči je aplikována u neurogenních dysfunkcí močových cest a je hlavním pilířem v terapii těchto poruch. Snižuje riziko vzniku infekce a cystolitiázy a snižuje také riziko vzniku otlaku a následné striktury močové trubice (patologické zúžení močové trubice). V součastné době je doporučováno provádět intermitentní katetrizaci 5 – 6 krát denně. Objem katetrizované moči by neměl přesáhnout 400 - 500 ml na jednu porci. Intervaly se proto často podřizují diuréze pacienta, která bývá ovlivněna příjmem tekutin a také hladinou adiuretického hormonu, jehož produkce stoupá hlavně v noci.59

6.4.1 Techniky intermitentní katetrizace Sterilní technika (SIK) – je prováděna v nemocničním prostředí a rehabilitačních ústavech, kde je zvýšené riziko vzniku nozokomiálních nákaz. Při katetrizací sterilní technikou používáme vždy zcela nový, sterilní katétr, sterilní rukavice nebo pinzetu, sterilní lubrikační gel a dezinfekční roztok na okolí ústí močové trubice. Čistá technika (ČIK) – tato technika je prováděna pacienty nebo jejich rodinnými příslušníky v domácím prostředí. Při katetrizaci pouze omyjeme ruce i ústí močové trubice vodou a mýdlem. Nemusíme použít sterilní lubrikant, a v určitých případech, zejména u pacientů dlouhodobě nastavených na režim intermitentní katetrizace, lze použít i jeden katétr opakovaně. No – touch technika (bezdotyková) – je jakýmsi kompromisem mezi technikami předešlými. Před katetrizací omýváme ruce i ústí uretry vodou a mýdlem, ale užíváme vždy nový katétr, který během katetrizace uchopíme za jeho obal, tak aby nedošlo ke kontaminaci. Používáme sterilní lubrikační přípravek. Obecně se trvá na používání lubrikačního přípravku u mužů, kde prokazatelně snižuje vznik komplikací, u žen je použití lubrikantu individuální. Lubrikant je nanášen přímo do uretry, protože při nanesení gelu z tuby na katétr zůstávají až dvě 59

Srov. WENDSCHE, P., a kolektiv autorů, Poranění míchy-ucelená ošetřovatelsko-rehabilitační péče, s. 61

36

třetiny lubrikantu po zavedení katétru v oblasti zevního ústí uretry. Lubrikanty často obsahují přídavek antiseptika. V dnešní době je preferováno používání hydrofilních katétrů, které výrazně snižují traumatizaci uretry a snižují riziko infekce. Výskyt komplikací v souvislosti s intermitentní katetrizací je nízký. Nejčastěji se jedná o infekce, ale při zavedeném permanentním katétru je jejich výskyt až o polovinu vyšší. Dále může dojít ke vzniku poranění uretry různého stupně závažnosti. Ke vzniku „via falsa“ dochází nejčastěji u mužů a to v oblasti sfinkteru a hrdla močového měchýře. Striktury uretry jsou další komplikací při intermitentní katetrizaci, jejich výskyt je však velmi řídký. Prevencí komplikací je atraumatická katetrizace, prováděná dobře proškoleným pacientem nebo druhou osobou. Důležitou roli hraje také kalibr katétrů. U dospělých pacientů používáme katétry Ch 14 - 16. U žen

Nelatonův katétr a u mužů Tiemannův katétr, který respektuje zakřivení

mužské močové trubice. Intermitentní katetrizace je dnes považována za léčbu první volby u pacientů, kde není možná fyziologická evakuace močového měchýře spontánní mikcí.60 U intermitentní katetrizace je velmi důležitá edukace pacienta nebo druhé osoby v nácviku katetrizace. Důležitá je trpělivost a také respektování studu pacienta.

6.5 Derivace pomocí kondomové drenáže – urinálů

Kondomové urinály jsou pomůcky vhodné pro muže trpící inkontinencí. Moderní urinály jsou kónicky tvarované kondomy z gumy, latexu či silikonu, které jsou na vrcholu otevřené a pomocí odvodné hadičky svedené do zařízení na sběr moči (sběrných sáčků). U této metody bývá problematická fixace urinálu k penisu, proto jsou dostupné různé velikosti a různé způsoby fixace. Nejčastěji je tělo kondomu vybaveno samolepící vrstvou, nebo je rovnou lepeno pomocí lepidla či lepících proužků k penisu. Před výkonem je proto vhodné oholení genitálu. Důležitá je trpělivost jak ošetřujícího personálu, tak pacienta při nasazování této pomůcky. Tato metoda je neinvazivní ve srovnání s permanentní katetrizací a epicystostomií a vylučuje tedy riziko vzniku infekce, umožňuje hygienickou kontrolu, odstraňuje 60

Srov. KRHUT, J., a kol., Neurourologie, s. 37-40

37

nepříjemný zápach a tím zlepšuje kvalitu života pacientů. Velmi důležitá je pravidelná kontrola urologem po důkladném urodynamickém vyšetření a zhodnocení celkového stavu pacienta. Bohužel, z urodynamického hlediska je využití urinálů vhodné jen u malého procenta pacientů. 61 Urodynamika – je naukou o transportu moči, která se zabývá funkcí a také funkčními poruchami dolních močových cest. Pomocí urodynamického vyšetření můžeme zaznamenat průtok moče, hodnoty tlaku v měchýři i uretře, změny intraabdominálního tlaku i aktivitu svěrače.62

Obrázek č. 6 – kondomový urinál63

6.6 Infekce spojené s katetrizací močového měchýře

Infekce močového traktu jsou nejčastější nozokomiální infekcí (infekce vzniklá v nemocničním prostředí). Představuje vice jak 30 % všech hlášených nozokomiálních nákaz. Většina těchto nákaz vzniká v souvislosti se zavedeným močovým katétrem. Tyto infekce způsobuje celá řada mikroorganizmů, z nichž nejčastější je Eschrichia colli (21,4 %), Enterococus sp. (14,9 %), Klebsiella pneumoniae (7,7 %), Pseudomonas aerogenes (10,0 %), Enterobacter sp. (4,1 %). Řada z těchto mikroorganismů pochází ze střevní flóry, ale některé mohou být získány přenosem od jiného pacienta, z rukou personálu či kontaminovaných pomůcek.

61

Srov. WENDSCHE, P., Poranění míchy – ucelená ošetřovatelsko - rehabilitační péče, s. 125-126

62

Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 86

63

Zdroj: www.divernet.cz

38

Bakteriální flóra zevního ústí uretry, která má tendenci putovat do močového měchýře, se fyziologicky pomocí močení neustále odplavuje. Katetrizací je tento přirozený čistící mechanismus porušen a perineální i uretrální flóra putuje do měchýře. Katétr by měl být zaveden na nezbytně nutnou dobu a pouze u indikovaných případů. Katetrizace by neměla sloužit k usnadnění práce ošetřujícího personálu. Mezi obecné indikace katetrizace patří: obstrukce močových cest, retence moči, pooperační stavy (chirurgické, urologické), paretičtí, imobilní pacienti, pacienti v kritickém stavu. V případě pominutí nutnosti zavedení katétru, je třeba ho ihned odstranit. Důležité je také zvážení alternativní možnosti derivace moči. Suprapubický katétr je spojen s výrazně nižším rizikem infekce. V případě poruchy vyprazdňování měchýře volit intermitentní katetrizaci. Preventivní opatření: -

Zásady správné hygieny rukou dodržovat vždy při jakékoliv manipulaci s katétrem.

-

Při zavádění katétru dodržet aseptickou techniku, s použitím sterilních pomůcek. Důležitá je také správně zvolená velikost katétru a jeho bezpečné zajištění proti posunu.

-

Použití sterilního drenážního systému by mělo být prioritou. Systém by měl být rozpojen pouze v případě proplachu katétru.

-

Proplach používat pouze v případech předpokládané obstrukce katétru (koagulum), sběrný systém vždy po rozpojení dezinfikovat. Vždy používat sterilní roztok s jednorázovou sterilní stříkačkou.

-

Je nutné také dodržovat a kontrolovat volný odtok moče. Důležité je umístění sběrného vaku vždy pod úrovní pupku. Při naplnění sběrný vak vypouštět pomocí výpustného ventilu – nesmí dojít ke kontaminaci s okolím.

-

Nejsou stanoveny pevné intervaly výměny, lze je provádět po 3 – 4 týdnech, záleží na klinickém stavu nemocného.64

64

Srov. JIROUŠ, J., Prevence infekcí močových cest spojených s katetrizací, Oddělení epidemiologie FN Plzeň,

[online], http://www.sneh.cz/_soubory/_clanky/30.php.[cit. 2013-05-20].

39

7 METODIKA A ORGANIZACE ŠETŘENÍ

Téma mé bakalářské práce je znalost sester o katetrizaci močového měchýře. Ve své práci jsem se zaměřila na zjištění, jakou úroveň znalostí mají všeobecné sestry v oblasti katetrizace močového měchýře, jaké způsoby katetrizace nejčastěji na svých pracovištích používají a zda mají zájem o další vzdělávání a prohlubování znalostí v této oblasti. K dosažení cílů, které byly v mé práci stanoveny, jsem použila metodu dotazníkového šetření, které bylo anonymní. Dotazník je jedním z nejběžnějších nástrojů pro sběr dat. Je složen ze série otázek, které zkoumají názory a získávají fakta od respondentů. Mezi výhody dotazníkové metody patří získání informací za poměrně krátkou dobu od velké skupiny respondentů. Výsledná data se dají jednoduše zpracovat a vyhodnotit. Nevýhodou dotazníkového šetření je neochota respondentů při vyplňování dotazníků, zkreslení informací a také riziko nízké návratnosti dotazníků.65 Před zahájením vlastního dotazníkového šetření jsem provedla pilotní studii. V rámci pilotního šetření bylo dotazováno 10 respondentů. Všechny položky dotazníku byly respondenty zodpovězeny a pochopeny, mohla jsem tedy přistoupit k vlastnímu šetření. Pro umožnění vlastního šetření, které probíhalo během ledna a února 2013 v Úrazové nemocnici Brno (dále jen ÚN Brno), a ve Fakultní nemocnici Brno (dále jen FN Brno) jsem nejdříve podala žádosti o sběr dat pro studijní účely (příloha č. 3 a č. 4). Po schválení těchto žádostí jsem distribuovala dotazníky. Celkem bylo distribuováno 140 dotazníků. Výsledky dotazníkového šetření jsem zpracovala do tabulek četností. Jsou vyjádřeny pomocí absolutní četnosti (n) a relativní četnosti (%). Získaná data jsou zanesena do tabulek a grafů, jednotlivé položky jsou doplněny komentářem. Pro zpracování výsledků šetření jsem použila program Microsoft Excel (2007).

65

Srov. Dotazník-online [online], http://www.dotaznik-online.cz/. [cit. 2013-05-20]

40

7.1 Dotazník

Dotazník obsahoval celkem 21 otázek (příloha č. 1). V první části dotazníku jsem zjišťovala demografické údaje respondentů, především vzdělání, délku praxe ve zdravotnictví a typ oddělení. Jednalo se o položky č. 1, 2, 3. V další části dotazníku jsem zjišťovala, zda se respondenti setkávají na svých pracovištích s katetrizací močového měchýře a jaký způsob katetrizace používají nejčastěji. K tomu sloužili položky č. 4, 5 a dále č. 15, 16, 18. Tyto položky dotazníku souvisí s cílem č. 2. V položkách č. 6 – 14 a č. 17 jsem zjišťovala znalosti respondentů v oblasti katetrizace močového měchýře. Za každou správně zodpovězenou vědomostní otázku získali respondenti jeden bod. Znalosti respondentů jsem rozdělila na tři úrovně, podle získaných bodů. Nejnižší úroveň znalostí (0 - 5 bodů), střední úroveň znalostí (6 - 8 bodů) a nejvyšší úroveň znalostí (9 - 11 bodů). Tyto vědomostní položky souvisí s cílem č. 1. Klíč správných odpovědí na vědomostní otázky je součástí přílohy č. 2. Zájem o další vzdělávání a prohlubování znalostí v této oblasti jsem zjišťovala v položce č. 19 a 20, které souvisí se stanoveným cílem č. 3. Poslední položka č. 21 umožnila respondentům vyjádřit se k danému tématu. V dotazníku jsem použila otázky otevřené a to položku č. 3 a 21. Dále otázky uzavřené dichotomické, jednalo se o položky č. 4, 15, 18, 19, 20. Mezi otázky uzavřené výběrové, kdy respondent volil pouze jednu správnou odpověď, pokud tomu nebylo uvedeno jinak, patřily položky č. 2, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16 a 17. Položka č. 1 byla otázka uzavřená výčtová. Položka č. 5 byla otázkou uzavřenou škálovou.

41

8 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A JEJICH ANALÝZA

Celkem jsem distribuovala 140 dotazníků. V ÚN Brno 70 dotazníků na odděleních ARO, JIP a standardních chirurgických odděleních. Ve FN Brno jsem distribuovala také 70 dotazníků a to na Interní kardiologickou kliniku (IKK), Interní gastroenterologickou kliniku (IGEK), na Kliniku interní geriatrie a praktického lékařství (KIGOPL) a na Kliniku nemocí plicních a TBC (KNPT). Z celkového množství 70 distribuovaných dotazníků v ÚN Brno se mi vrátilo celkem 61 dotazníků (87 %). Ze 70 dotazníků rozdaných ve FN Brno se mi vrátilo 55 dotazníků, z tohoto množství jsem musela vyřadit 17 dotazníků pro jejich neúplné vyplnění. Výsledné množství tedy činilo 38 dotazníků (54 %). Z celkového množství 140 dotazníků jsem k šetření použila celkem 99 dotazníků (71 %).

8.1 Interpretace výsledků jednotlivých položek

Položka č. 1 – Uveďte Vaše vzdělání. Tabulka č. 1 – Vzdělání respondentů nejvyšší dosažené vzdělání n SZŠ VOŠ PSS VŠ - Bc VŠ - Mgr celkem

36 23 25 10 5 99

% 36.4 23.2 25.3 10.1 5.1 100.0

V položce č. 1 jsem zjišťovala vzdělání respondentů. Respondenti byli rozděleni do skupin podle nejvýše dosaženého vzdělání. Nejvíce zastoupená byla skupina se středoškolským vzděláním 36 (36,4 %). Pomaturitní specializační studium uvedlo 25

42

(25,3 %), vyšší odborné 23 (23,2 %), vysokoškolské bakalářské 10 (10,1 %) a magisterské 5 (5,1 %) respondentů.

Tabulka č. 2 – Zájem o další vzdělávání versus nejvýše dosažené vzdělání zájem vs vzdělání ANO NE celkem

SZŠ n

VOŠ PSS VŠ - Bc VŠ - Mgr % n % n % n % n % 28 77.8 18 78.3 18 72.0 8 80.0 5 100.0 8 22.2 5 21.7 7 28.0 2 20.0 0 0.0 36 100.0 23 100.0 25 100.0 10 100.0 5 100.0

Tabulka č. 2 udává zájem o další vzdělávání v oblasti katetrizace močového měchýře ve srovnání s nejvýše dosaženým vzděláním. Z tabulky vyplývá, že nejvyšší zájem o další vzdělávání měly sestry s nejvyšším vzděláním.

Položka č. 2 – Kde v součastné době pracujete? Tabulka č. 3 – Pracoviště respondentů pracoviště n Stand. odd. chir. Stand. odd. int. ARO JIP chir. JIP int. celkem

35 21 15 11 17 99

% 35.4 21.2 15.2 11.1 17.2 100.0

V položce č. 2 (tabulka č. 3) jsem zjišťovala pracoviště respondentů. Z celkového počtu 99 respondentů 35 (35,4 %) uvedlo jako svoje pracoviště standardní chirurgické oddělení, 22 (21,2 %) uvedlo standardní interní oddělení, 17 (17,2 %) JIP interní, 15 (15, 2 %) ARO a 11 (11,1 %) JIP chirurgickou. Tabulka č. 4 – Zájem o další vzdělávání versus jednotlivá pracoviště zájem vs pracoviště ANO NE celkem

Stand. odd. chir. Stand. odd. int. ARO JIP chir. JIP int. n % n % n % n % n % 31 88.6 18 85.7 10 66.7 9 81.8 9 52.9 4 11.4 3 14.3 5 33.3 2 18.2 8 47.1 35 100.0 21 100.0 15 100.0 11 100.0 17 100.0

43

Tabulka č. 4 udává přehled zájmu o další vzdělávání v oblasti katetrizace močového měchýře na jednotlivých pracovištích. Největší zájem o další vzdělávání uvedly sestry pracující na standardním chirurgickém oddělení 31 (88,6 %) respondentů. Naopak nejnižší zájem byl na interní JIP, celkem 9 (52,9 %) respondentů.

Položka č. 3 - Uveďte, jak dlouho pracujete ve zdravotnictví: Tabulka č. 5 – Délka praxe ve zdravotnictví praxe n 0-5 let 6-10 let 11-15 let 16-20 let 21-25 let 26-30 let 31-35 let 36 a více let celkem

% 32.3 18.2 20.2 11.1 6.1 4.0 6.1 2.0 100.0

32 18 20 11 6 4 6 2 99

Graf č. 1- Délka praxe ve zdravotnictví

Praxe

Rel. četnost respondentů [%]

36 a více let

2.0

31-35 let

6.1

26-30 let

4.0

21-25 let

6.1

16-20 let

11.1

11-15 let

20.2

6-10 let

18.2

0-5 let

32.3 0.0

10.0

20.0

44

30.0

40.0

V položce č. 3 (tabulka č. 5) jsem zjišťovala délku praxe respondentů. Respondenty jsem rozdělila do skupin s délkou praxe po 5 letech. Nejvíce zastoupenou skupinou respondentů byla skupina s praxí do 5 let 32 (32,3 %), naopak nejméně zastoupenou skupinou byli respondenti s praxí nad 35 let 2 (2,0 %) respondentů.

Položka č. 4 – Setkáváte se na Vašem pracovišti s katetrizací močového měchýře? Tabulka č. 6 – Četnost setkání s katetrizací močového měchýře četnost setkání s katetrizací močového měchýře n % ANO 99 100.0 NE 0 0.0 celkem 99 100.0

V položce č. 4 jsem zjišťovala četnost setkání s katetrizací močového měchýře. 99 (100,0 %) respondentů uvedlo, že se setkává s katetrizací močového měchýře.

Položka č. 5 – Jaké způsoby katetrizace močového měchýře používáte na Vašem pracovišti? (seřaďte prosím čísly 1 - 5, od nejčastějšího způsobu k méně častému, kdy č. 1= nejčastější způsob) V položce č. 5 měli respondenti za úkol seřadit způsoby katetrizace od nejčastěji používaného k méně častému.

Tabulka č. 7 – Způsoby katetrizace močového měchýře způsoby katetrizace na pracovišti n Permanentní močový katetr Epicystomie Jednorázová katetrizace Sterilní intermitentní katetrizace Jiné způsoby celkem

99 88 84 67 8 99

45

% 100.0 88.9 84.8 67.7 8.1 349.5

Nejčastěji uváděným způsobem v položce č. 5 byla katetrizace pomocí permanentního močového katétru 99 (100,0 %). Na druhém místě uvádí respondenti epicystostomii 88 (88,9 %), dále jednorázovou katetrizaci 84 (84, 8 %) a intermitentní katetrizaci 67 (67, 7 %). Jiné způsoby uvedlo 8 (8, 1 %) respondentů. Tabulka č. 8 - Preference způsobu katetrizace preference způsobu katetrizace na pracovišti Permanentní močový katetr Epicystomie Jednorázová katetrizace Sterilní intermitentní katetrizace Jiné způsoby

1.1 2.4 3.0 3.4 5.0

Tabulka č. 8 ukazuje pořadí preference jednotlivých způsobů katetrizace. Nejpreferovanější způsob byl permanentní močový katétr, dále epicystostomie, jednorázová katetrizace a intermitentní katetrizace. Bohužel respondenti neuvedli konkrétní způsoby v možnosti jiné. Tabulka č. 9 – Preference způsobu katetrizace podle pracoviště pracoviště

Stand. odd. chir. Stand. odd. int. ARO JIP chir. JIP int.

preference způsobu katetrizace na pracovišti PMK EpC JK SIK 1.3 3.0 2.3 3.2 1.0 3.1 2.1 3.6 1.0 2.4 2.6 4.0 1.1 3.2 2.1 3.4 1.0 3.3 2.6 2.9

jiné 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0

Tabulka č. 9 ukazuje přehled preference způsobů katetrizace na jednotlivých pracovištích. Na všech pracovištích je pořadí preference způsobu katetrizace shodná, kromě oddělení ARO, kde je na prvním místě permanentní močový katétr (PMK), na druhém místě epicystostomie (EpC), dále jednorázová katetrizace (JK) a poslední sterilní intermitentní katetrizace (SIK).

46

Položka č. 6 – Jaká rizika přináší zavedení permanentního močového katétru (PMK)? Položka č. 6 patří do vědomostních otázek. Respondenti vybírali jednu správnou odpověď z pěti možností. Správnou odpovědí bylo C. (viz klíč správných odpovědí – příloha č. 2)

Tabulka č. 10 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 6 položka č. 6

správné odp. n 43

% 43.4

nesprávné odp. celkem n % n 56 56.6 99

% 100.0

Tabulka č. 11 – Odpovědi respondentů podle pracoviště pracoviště Stand. odd. chir. Stand. odd. int. ARO JIP chir. JIP int.

správné odp. n 18 4 8 4 9

% 51.4 19.0 53.3 36.4 52.9

nesprávné odp. celkem n % n 17 48.6 35 17 81.0 21 7 46.7 15 7 63.6 11 8 47.1 17

% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0

Tabulka č. 12 – Odpovědi respondentů podle typu pracoviště pracoviště Stand. odd JIP, ARO

správné odp. n 22 21

% 39.3 48.8

nesprávné odp. celkem n % n 34 60.7 56 22 51.2 43

% 100.0 100.0

Tabulka č. 13 – Odpovědi respondentů podle délky praxe praxe praxe 0-5 let praxe 6-10 let praxe 11 a více let

správné odp. n 15 7 21

nesprávné odp. celkem % n % n 46.9 17 53.1 32 38.9 11 61.1 18 42.9 28 57.1 49

% 100.0 100.0 100.0

Na otázku č. 6 odpovědělo správně 43 (43,4 %) respondentů. Nejlépe odpovídaly sestry z ARO 8 (53,3 %). Pokud srovnáme standardní a intenzivní oddělení, lépe odpovídaly sestry z ARO a JIP 21 (48,8 %). Sestry s praxí do 5 let zaznamenaly 15 (46,9 %) správných odpovědí.

47

Položka č. 7 – jak často provádíme výměnu PMK? Položka č. 7 patří do vědomostních otázek. Respondenti měli volbu z pěti možných odpovědí. Správně byla odpověď C (viz příloha č. 2)


správné odp. n 49

nesprávné odp. celkem % n % n 49.5 50 50.5 99

% 100.0



% 62.9 61.9 33.3 18.2 41.2


% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0



nesprávné odp. celkem % n % n 62.5 21 37.5 56 32.6 29 67.4 43

% 100.0 100.0




% 100.0 100.0 100.0

Na vědomostní otázku č. 7 odpovědělo správně 49 (49,5 %) respondentů. Procentuálně nejlépe odpovídaly sestry ze standardních chirurgických oddělení 22 (62,9 %) správných odpovědí. Nejhůře odpovídaly sestry z chirurgické JIP, správně odpovědělo pouhých 2 (18,2 %) respondentů. Analýza vědomostí podle typu pracoviště ukazuje, že lépe odpovídaly sestry ze standardních oddělení 35 (62,5 %) než sestry z ARO a JIP 14 (32,6 %) správných odpovědí.

48

Položka č. 8 – Kdo zavádí PMK u mužů? Položka č. 8 patří do vědomostních otázek. Respondenti měli na výběr z pěti odpovědí. Správná byla pouze jedna, odpověď E (viz příloha č. 2)


správné odp. n 44


% 100.0



% 31.4 14.3 80.0 72.7 58.8


% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0




% 100.0 100.0




% 100.0 100.0 100.0

Správnou odpověď ve vědomostní otázce č. 8, která zjišťovala, kdo zavádí PMK u mužů zvolilo 44 (44,4 %) respondentů. Nejlépe odpovídaly sestry z ARO 12 (80,0 %) správných odpovědí. Celkově lépe odpovídaly sestry pracující na intenzivních odděleních 30 (69,8 %) než sestry na standardních odděleních 14 (25,0 %).

49

Položka č. 9 – Jaké je správné umístění sběrného močového sáčku? Položka č. 9 patří do vědomostních otázek. Respondenti mohli správnou odpověď zvolit ze čtyř možností. Správnou odpovědí bylo A (viz příloha č. 2).


správné odp. n 96


% 100.0


správné odp. n 35 19 15 11 16

% 100.0 90.5 100.0 100.0 94.1

nesprávné odp. n % 0 2 0 0 1

celkem n 35 21 15 11 17

% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0


% 100.0 100.0

0.0 9.5 0.0 0.0 5.9






% 100.0 100.0 100.0

Na vědomostní otázku č. 9, která zjišťovala správné umístění sběrného močového sáčku, odpovědělo správně 96 (97,0 %) respondentů. Tato položka byla jednou z nejlépe zodpovězených otázek.

50

Položka č. 10 – Jak často provádíme výměnu jednorázového sběrného močového sáčku (drenážního systému)? Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti volili z pěti možností. Správnou odpovědí bylo A (viz příloha č. 2).


správné odp. n 82

% 82.8


% 100.0


správné odp. n 32 16 11 11 12

% 91.4 76.2 73.3 100.0 70.6


% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0




% 100.0 100.0



% 84.4 72.2 85.7

nesprávné odp. celkem n % n 5 15.6 32 5 27.8 18 7 14.3 49

% 100.0 100.0 100.0

Na vědomostní otázku č. 10 odpovědělo správně 82 (82,8 %) respondentů. Nejvíce správných odpovědí získaly sestry z chirurgické JIP 11 (100,0 %). Naopak nejhůře odpovídaly sestry z interní JIP 12 (70,6 %) správných odpovědí. Pokud srovnáme délku praxe, nejlépe odpovídaly sestry s praxí nad 10 let 42 (85,7 %) správných odpovědí.

51

Položka č. 11 – Co je to epicystostomie? Položka č. 11 je vědomostní otázka. Respondenti mohli volit z pěti variant odpovědí. Správnou odpovědí bylo C (viz příloha č. 2).


správné odp. n 95


% 100.0


správné odp. n 35 18 15 11 16

% 100.0 85.7 100.0 100.0 94.1


% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0

Tabulka č. 32 - Odpovědi respondentů podle typu pracoviště pracoviště Stand. odd JIP, ARO



% 100.0 100.0




% 100.0 100.0 100.0

Na vědomostní otázku č. 11 odpovědělo správně 95 (96,0 %) respondentů. Tato položka byla další nejlépe hodnocenou položkou. Procentuálně nejnižší počet správných odpovědí získaly sestry z interní JIP 18 (85,7 %).

Položka č. 12 – Který způsob katetrizace zvyšuje riziko vzniku infekce? Položka č. 12 patří do vědomostních otázek. Respondenti vybírali jednu správnou odpověď ze čtyř možností. Správnou odpovědí bylo C (viz příloha č. 2). 52


správné odp. n 55


% 100.0



% 42.9 57.1 53.3 54.5 82.4


% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0



% 48.2 65.1


% 100.0 100.0




% 100.0 100.0 100.0

Správnou odpověď na vědomostní otázku č. 12 zvolilo 55 (55,6 %) respondentů. Nejhůře odpovídaly sestry ze standardních chirurgických oddělení 15 (42,9 %) správných odpovědí. Naopak nejlepších výsledků dosáhly sestry z interní JIP 14 (82,4 %) správných odpovědí. Pokud provedeme analýzu vědomostí v závislosti na délce praxe, lépe odpovídaly sestry s praxí nad 10 let, získaly 30 (61,2 %) správných odpovědí.

Položka č. 13 – Co označuje stupnice dle Charriera? (např. 18 Ch) Položka č. 13 patří do vědomostních otázek. Respondenti volili správnou odpověď z pěti možností. Správnou odpovědí bylo D (viz příloha č. 2).

53


správné odp. n 11


% 100.0



% 22.9 9.5 0.0 9.1 0.0


% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0



% 17.9 2.3


% 100.0 100.0




% 100.0 100.0 100.0

Vědomostní otázka č. 13 získala nejvíce špatných odpovědí. Špatně odpovědělo 88 (88,9 %) respondentů. Správně pouze 11 (11,1 %) respondentů.

Nejhůře

odpovídaly sestry z ARO 0 (0,0 %) a sestry z interní JIP 0 (0,0 %) správných odpovědí.

54

Položka č. 14 – Uveďte, ďte, které písmeno označuje ozna Tiemannův ův katétr?

Obrázek č. 7 – typy katétrů66 Položka č. 14 patří patř do vědomostních domostních otázek. Respondenti měli mě za úkol podle obrázku č.. 6 zvolit jednu správnou odpověď. odpov Správnou odpovědí ědí bylo C (viz příloha p č. 2).

př úspěšnosti respondentů v položce č. 14 Tabulka č. 42 – Celkový přehled položka č. 14

správné odp. n 96

% 97.0


% 100.0

Tabulka č. 43 – Odpovědi respondentů respondent podle pracoviště pracoviště Stand. odd. chir. Stand. odd. int. ARO JIP chir. JIP int.

správné odp. n 35 19 15 11 16

% 100.0 90.5 100.0 100.0 94.1

nesprávné odp. n % 0 2 0 0 1

celkem n 35 21 15 11 17

% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0


% 100.0 100.0

0.0 9.5 0.0 0.0 5.9

Tabulka č. 44 – Odpovědi respondentů respondent podle typu pracoviště pracoviště Stand. odd JIP, ARO


% 96.4 97.7

Tabulka č. 45 – Odpovědi respondentů respondent podle délky praxe praxe praxe 0-5 let praxe 6-10 let praxe 11 a více let 66



Zdroj: www.wikiskripta.eu

55

% 100.0 100.0 100.0

Správnou odpověď na vědomostní otázku č. 14 zvolilo 96 (97,0 %) respondentů. 100 % úspěšnost získaly sestry z ARO, chirurgické JIP a standardního chirurgického oddělení.

Položka č. 15 – Znáte pojem sterilní intermitentní katetrizace (SIK)? Tabulka č. 46 – Znalost pojmu SIK znalost pojmu SIK n ANO NE celkem

60 39 99

% 60.6 39.4 100.0

Otázka č. 15 zjišťovala znalost pojmu sterilní intermitentní katetrizace. Znalost SIK uvedlo 60 (60,6 %) respondentů.

Položka č. 16 – V jakých intervalech se SIK provádí? Tato položka byla podmíněna odpovědí ano, u otázky č. 15. Položka č. 16 patří do vědomostních otázek. Odpovídat na tuto otázku mohli pouze respondenti, kteří zvolili odpověď ANO v položce č. 15, která zjišťovala znalost pojmu SIK. Respondenti měli na výběr z pěti možností odpovědí. Správnou odpovědí bylo A (viz příloha č. 2).

Tabulka č. 47 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 16 položka č. 16/15A

správné odp. n 54


% 100.0

Tabulka č. 48 – Interval u SIK – vztaženo na všechny respondenty položka č. 16

správné odp. n 54


56

% 100.0



% 68.6 19.0 73.3 90.9 29.4


% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0

Tabulka č. 50 - Odpovědi respondentů podle typu pracoviště pracoviště Stand. odd JIP, ARO



% 100.0 100.0




% 100.0 100.0 100.0

Správnou odpověď na vědomostní otázku č. 16 zvolilo 54 (90,0 %) respondentů z počtu 60 (100,0 %), kteří odpověděli ANO na položku č. 15. Na tuto otázku nejlépe odpovídaly sestry z chirurgické JIP , získaly 10 (90,0 %) správných odpovědí. Naopak nejhorších výsledků dosáhly sestry ze standardního interního oddělení. Získaly pouze 4 (19,0 %) správných odpovědí. Co se praxe týká, lépe odpovídaly sestry s praxí nad 10 let 33 (67,3 %) správných odpovědí.

Položka č. 17 – Jakou dezinfekci používáme před zavedením permanentního močového katétru? Položka č. 17 patří do vědomostních otázek. Respondenti volili správnou odpověď z pěti možností. Správnou odpovědí bylo B (viz příloha č. 2).


správné odp. n 90


57

% 100.0


správné odp. n 28 20 15 11 16

% 80.0 95.2 100.0 100.0 94.1


% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0




% 100.0 100.0



% 93.8 94.4 87.8

nesprávné odp. celkem n % n 2 6.3 32 1 5.6 18 6 12.2 49

% 100.0 100.0 100.0

Správnou odpověď na vědomostní otázku č. 17 zvolilo 90 (90,9 %) respondentů. Nejlepších výsledků dosáhly sestry pracující na ARO 15 (100,0 %) správných odpovědí a sestry pracující na chirurgické JIP 11 (100,0 %) správných odpovědí. Procentuálně nejhorší výsledek dosáhly sestry ze standardního chirurgického oddělení, které získaly 28 (80,0 %) správných odpovědí.

Položka č. 18 – Setkala jste se někdy s pojmem urinál? Tabulka č. 56 – Znalost pojmu urinál znalost pojmu urinal n ANO NE celkem

94 5 99

% 94.9 5.1 100.0

Otázka č. 18 zjišťovala, zda respondenti znají pojem urinál. Znalost pojmu zvolilo 94 (94,9 %) respondentů. 58

Položka č. 19 – Uvítala byste další vzdělání v oblasti katetrizace močového měchýře? Tabulka č. 57 - další vzdělání zájem o další vzdělání v oblasi katetrizace n ANO 77 NE 22 celkem 99

% 77.8 22.2 100.0

Otázka č. 19 zjišťovala zájem o další vzdělávání v oblasti katetrizace močového měchýře. Zájem o další vzdělání projevilo 77 (77,8 %) respondentů. 22 (22,2 %) respondentů nemá zájem o další vzdělávání v této oblasti.

Položka č. 20 – Účastnila jste se nějaké vzdělávací akce na toto téma? Tabulka č. 58 – Účast na vzdělávací akci účast na vzdělávací akci n ANO NE celkem

44 55 99

% 44.4 55.6 100.0

Otázka č. 20 zjišťovala účast na vzdělávací akci na téma katetrizace močového měchýře.

Z tabulky vyplývá, že pouhých 44 (44,4 %) respondentů se účastnilo

vzdělávací akce na toto téma.

59

Vyhodnocení vědomostních otázek Tabulka č. 59 – Celkový přehled výsledků vědomostních otázek výsledky testu položka č. 6 7 8 9 10 11 12 13 14 16 17

správné odp. n 43 49 44 96 82 95 55 11 96 54 90

% 43.4 49.5 44.4 97.0 82.8 96.0 55.6 11.1 97.0 54.5 90.9

nesprávné odp. celkem n % n 56 56.6 99 50 50.5 99 55 55.6 99 3 3.0 99 17 17.2 99 4 4.0 99 44 44.4 99 88 88.9 99 3 3.0 99 45 45.5 99 9 9.1 99

% 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0

Z tabulky č. 59, která udává přehled výsledků vědomostních otázek, vyplývá, že

nejlépe byla zodpovězena položka č. 9 a 14. Obě položky získaly stejný počet správných odpovědí, 96 (97,0 %). Další úspěšně zodpovězenou otázkou byla položka č. 11, která získala 95 (96,0 %) správných odpovědí. Nejhůře zodpovězenou otázkou je položka č. 13, ta získala pouhých 11 (11,1 %) správných odpovědí.

Graf č. 2 – Relativní četnost správných odpovědí na jednotlivé vědomostní otázky

Položka č.

Rel. četnost správných odpovědí [%]

17 16 14 13 12 11 10 9 8 7 6

90.9 54.5 97.0 11.1 55.6 96.0 82.8 97.0 44.4 49.5 43.4 0.0

10.0

20.0

30.0

40.0

50.0

60

60.0

70.0

80.0

90.0 100.0

Graf č.3 – Relativní četnost bodového zisku respondentů

Výsledek testu [b]

Rel. četnost výsledku [%] 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

0.0 2.0 11.1 37.4 21.2 19.2 5.1 2.0 2.0 0.0 0.0 0.0 0.0

10.0

20.0

30.0

40.0

Tabulka č. 60 – Bodový zisk výsledky testu bodový zisk 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

n

% 0 0 0 2 2 5 19 21 37 11 2 0

0.0 0.0 0.0 2.0 2.0 5.1 19.2 21.2 37.4 11.1 2.0 0.0

Tabulka č. 61 – Rozdělení respondentů podle úrovně znalostí výsledky testu n 0-5 bodů 6-8 bodů 9-11 bodů

% 9 77 13

9.1 77.8 13.1

Tabulka č. 60 uvádí bodový zisk respondentů. Nejvíce respondentů dosáhlo 8 bodů, celkem 37 (37,4 %) respondentů. Tabulka č. 61 rozděluje respondenty podle úrovně znalostí. Za každou správně zodpovězenou otázku získali 1 bod. Znalosti jsem 61

rozdělila do tří úrovní. Nejvíce respondentů 77 (77, 8%) získalo střední úroveň znalostí (6 - 8 bodů). Nejvyšší úroveň znalostí (9 - 11 bodů) získalo pouhých 13 (13,1 %) respondentů. Nízkou úroveň znalostí (0 – 5 bodů) získalo 9 (9,1 %) respondentů.

Tabulka č. 62 – Přehled úspěšnosti odpovědí versus pracoviště respondentů pracoviště Stand. odd. chir. Stand. odd. int. ARO JIP chir. JIP int.

správné odp. n % 263 130 115 86 121

68.3 56.3 69.7 71.1 64.7

nesprávné odp. n % 122 101 50 35 66

31.7 43.7 30.3 28.9 35.3

celkem n % 385 231 165 121 187

100.0 100.0 100.0 100.0 100.0

Tabulka č. 63 – Úroveň znalostí versus pracoviště respondentů pracoviště Stand. odd. chir. Stand. odd. int. ARO JIP chir. JIP int.

0-5 b n % n % n % n % n %

6-8 b 1 2.9 5 23.8 0 0.0 0 0.0 3 17.6

9-11 b 28 80.0 15 71.4 13 86.7 10 90.9 11 64.7

6 17.1 1 4.8 2 13.3 1 9.1 3 17.6

celkem 35 100.0 21 100.0 15 100.0 11 100.0 17 100.0

Tabulka č. 62 a č. 63 srovnávají úroveň znalostí na jednotlivých pracovištích. Co se týká správných odpovědí, bylo nejúspěšnější oddělení ARO- 115 (69,7 %) správných odpovědí. Podle úrovně znalostí byla nejúspěšnější interní JIP, kde nejvyšší úrovně znalostí dosáhlo 17,6% (3) respondentů.

Tabulka č. 64 – Přehled úspěšnosti odpovědí versus typ pracoviště respondentů pracoviště Stand. odd JIP, ARO


% 63.8 68.1

62


% 100.0 100.0

Tabulka č. 65 – Úroveň znalostí versus typ pracoviště respondentů pracoviště Stand. odd JIP, ARO

0-5 b n % n %

6-8 b 6 10.7 3 7.0

9-11 b 43 76.8 34 79.1

7 12.5 6 14.0

celkem 56 100.0 43 100.0

Typ oddělení a jejich znalosti srovnávají tabulky č. 64 a 65. Lepších výsledků jak ve správných odpovědích, tak v úrovni znalostí získala intenzivní oddělení.

Tabulka č. 66 – Přehled úspěšnosti odpovědí versus délka praxe respondentů praxe praxe 0-5 let praxe 6-10 let praxe 11 a více let

správné odp. n % 218 133 364

nesprávné odp. celkem n % n % 61.9 134 38.1 352 67.2 65 32.8 198 67.5 175 32.5 539

100.0 100.0 100.0

Tabulka č. 67 – Úroveň znalostí versus délka praxe respondentů praxe praxe 0-5 let praxe 6-10 let praxe 11 a více let

0-5 b n % n % n %

6-8 b 4 12.5 1 5.6 4 8.2

9-11 b 26 81.3 15 83.3 36 73.5

2 6.3 2 11.1 9 18.4

celkem 32 100.0 18 100.0 49 100.0

Tabulky č. 66 a 67 srovnávají znalosti s délkou praxe. Respondenti s praxí nad 10 let získaly vyšší počet správných odpovědí na vědomostní otázky, než respondenti s praxí do 5 let. Nejvyšší úrovně znalostí dosáhlo 9 (18,4 %) respondentů s praxí nad 10 let oproti 2 (6,3 %) respondentů s praxí do 5 let.

63

DISKUZE

Téma mé bakalářské práce je zaměřeno na problematiku katetrizace močového měchýře. S katetrizací močového měchýře se setry pracující na standardních i intenzivních odděleních setkávají denně. Je důležité si uvědomit, že katetrizace močového měchýře je spojena s vysokým rizikem vzniku infekce. Je tedy nutné provádět tyto výkony odborně správně a bezpečně. V mé práci jsem se proto pokoušela zjistit úroveň znalostí všeobecných sester v souvislosti s délkou praxe a typem oddělení, a jejich zájem o další vzdělání v této problematice. Výzkum probíhal formou anonymního dotazníkového šetření na interních odděleních FN Brno a chirurgických odděleních ÚN Brno. Pro závěrečnou analýzu bylo zpracováno celkem 99 dotazníků. Dotazník obsahoval 21 otázek, které byly rozděleny na otázky demografické (obecné), vědomostní a otázky týkající se zájmu o vzdělání. Získaná data byla vyhodnocena v absolutní a relativní četnosti. Ve své práci jsem si stanovila 3 cíle a 4 očekávané výsledky. Charakteristiku respondentů můžeme zjistit z otázek č. 1 až 3, které se zabývaly vzděláním, délkou praxe a pracovištěm respondentů. Nejvíce respondentů uvedlo jako své nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské 36 (36,4 %). 25 (25,3 %) respondentů uvedlo pomaturitní specializační vzdělání. Téměř shodnou skupinou byli respondenti s vyšším odborným vzděláním 23 (23,2 %). Nejméně zastoupenou skupinou byly respondenti s vysokoškolským vzděláním a to v počtu 10 (10,1 %) VŠ bakalářské a pouhých 5 (5,1 %) VŠ magisterské. Největší skupinou respondentů co se délky praxe týká, byla skupina do 5 let praxe 32 (32,3 %). Podrobněji tuto skupinu popisuji u cíle č. 1. 56 (56,6 %) respondentů z dotazované skupiny pracuje na standardních odděleních a 43 (43,5 %) respondentů na intenzivních odděleních.

Cíl 1: Zjistit úroveň znalostí všeobecných sester o katetrizaci močového měchýře, v závislosti na délce praxe a typu pracoviště. K tomuto cíli se vztahovaly otázky č. 2, 3, 6 – 14 dále 16 a 17. Položka č. 2 zjišťovala součastné pracoviště respondentů. Z celkového počtu 99 (100,0 %) respondentů pracuje 35 (35,4 %) na standardním chirurgickém oddělení. 21 (21,2 %) 64

sester pracuje na standardním interním oddělení, 17 (17,2 %) na JIP interní, 15 (15,2 %) na ARO a 11 (11,1 %) na JIP chirurgické. Položka č. 3, byla položkou otevřenou a zjišťovala délku praxe respondentů. Respondenti odpovídali v celých letech. Jejich odpovědi jsem rozdělila do skupin po 5 letech. Nejvíce početnou skupinou byla skupina respondentů s praxí menší nebo rovnou 5 let. Do této skupiny patřilo 32 (32,3 %) respondentů. Další skupinou bylo 20 (20,2 %) respondentů s praxí 11 až 15 let. 18 (18,2 %) respondentů uvedlo praxi v délce 6 až 10 let. Následovala skupina s praxí 16 až 20 let, tu uvedlo 11 (11,1 %) respondentů. Shodný počet respondentů – 6 (6,1 %) měly skupiny s praxí 21 až 25 a 31 až 35 let. Poslední, nejméně zastoupenou skupinou byli 2 (2,0 %) respondenti s praxí nad 35 let. Položka č. 6 byla vědomostní otázkou a zjišťovala, jaká rizika přináší zavedení PMK. Správná odpověď byla – zadržuje infekci a způsobuje vznik kamenů. Tuto odpověď zvolilo 43 (43,4 %) respondentů. Nejlépe odpovídaly sestry z ARO 8 (53,3 %), z JIP interní 9 (52,9 %) a standardních chirurgických oddělení 18 (51,4 %). Více správných odpovědí získaly sestry s praxí do 5 let 15 (46,9 %) než sestry s praxí nad 10 let 21 (42,9 %). U položky č. 7 jsem se ptala, jak často provádíme výměnu PMK. Správnou odpovědí bylo 1x za měsíc a zvolilo ji 49 (49,5 %) respondentů. Nejlepší výsledky dosáhly sestry ze standardních chirurgických oddělení 22 (62,9 %) a následovaly sestry ze standardních interních oddělení 13 (61,9 %). U této položky jsem při vyhodnocování výsledků zjistila, že intenzivní a standardní oddělení mají rozdílně nastaveny standardy pro výměnu PMK. Proto intenzivní oddělení získaly horší výsledky. Podle délky praxe odpovídala lépe skupina s praxí nad 10 let (49,5 %). Položka č. 8 se věnovala kompetencím zdravotníků při zavádění PMK u mužů. Správnou odpovědí bylo - všeobecná sestra bez odborného dohledu po absolvování certifikovaného kurzu katetrizace močového měchýře, sestra specialistka nebo lékař. Správnou odpověď zvolilo 44 (44,4 %) respondentů. Nejvíce správných odpovědí získaly sestry pracující na ARO 12 (80,0 %), dále sestry na JIP chirurgické 8 (72,7 %) a JIP interní 10 (58,8 %). Vyšší počet správných odpovědí měly sestry s praxí nad 10 let 24 (49,0 %). Položka č. 9 se zabývala správným uložením sběrného močového sáčku. Tato položka dosahuje jedné z nejvyšších úspěšností v počtu správných odpovědí ve 65

vědomostních otázkách. Správnou odpověď – pod úrovní pupku, zvolilo 96 (97,0 %) respondentů. 100 % úspěšnost získaly sestry z ARO, JIP chirurgické a standardního chirurgického oddělení. V této otázce byly úspěšnější sestry s praxí nad 10 let, získaly 48 (98,0 %) správných odpovědí. Položka č. 10 byla zaměřena na výměnu jednorázového sběrného močového sáčku. U této položky byla zvolena správná odpověď – jednou za 24 hodin u 82 (82,8 %) respondentů. 100 % úspěšné v počtu správných odpovědí byly sestry z ARO a 91, 4 % získaly sestry ze standardních chirurgických oddělení. Rozdíl správných odpovědí v souvislosti s délkou praxe byl velmi malý. 42 (85,7 %) správných odpovědí získala skupina s délkou praxe nad deset let oproti 27 (84,4 %) správných odpovědí skupiny s praxí do pěti let. Epicystostomií - trvalou drenáží močového měchýře přes stěnu břišní, se zabývala položka č. 11. Správnou odpověď zvolilo 95 (96,0 %) respondentů. Tato položka byla opět velmi úspěšná v počtu správných odpovědí. Rozmezí počtu správných odpovědí se pohybovalo od 100,0 % do 85,7 %. V závislosti na délce praxe lépe odpovídala skupina s praxí nad 10 let 47 (95,9 %) správných odpovědí. Na způsob katetrizace, který zvyšuje riziko vzniku infekce jsem se ptala v položce č. 12. Oba způsoby, jak PMK tak epicystostomie jsou invazivními výkony a zvyšují riziko vzniku infekce. Správnou odpověď zvolilo celkem 55 (55,6 %) respondentů. Nejlépe odpovídala sestry z JIP interní, dosáhly 14 (82,4 %) správných odpovědí. V závislosti na délce praxe vykazovaly lepší znalosti u této položky sestry s praxí nad 10 let 30 (61,2 %). Pomocí Charrierovy stupnice se označují velikosti katétrů. Toto číslo, např. Ch 18 - značí obvod katétru v milimetrech. Průměr katétru je roven přibližně jedné třetině jeho obvodu. U položky č. 13 došlo k nejhorším výsledkům v počtu správných odpovědí. Správnou odpověď zvolilo pouze 11 (11.1 %) respondentů. Nejlepšího výsledku u této položky dosáhly sestry pracující na standardních chirurgických odděleních 8 (22,9 %). Pokud srovnáme správnost odpovědí s délkou praxe, lépe odpovídaly sestry s praxí do 5 let 4 (12,5 %). Položka č. 14 zjišťovala znalosti respondentů o typech katétrů. Z šesti obrázků měli zvolit písmeno, které označuje Tiemannův katétr. Správně odpovědělo 96 (97,0 %) respondentů. Procenta správných odpovědí se na jednotlivých pracovištích téměř nelišila. Pohybovala se v rozmezí 100 – 90,5 %. Ani délka praxe neměla zásadní 66

vliv na správnost odpovědí. O jednu desetinu procenta odpověděly lépe sestry s praxí do 5 let 31 (96,9 %). Položka č 15 zjišťovala znalosti pojmu sterilní intermitentní katetrizace (SIK) a úzce souvisela s následující položkou č. 16. Znalost pojmu SIK uvedlo 60 (60,6 %) respondentů. Se znalostí tohoto pojmu souvisela položka č 16, která zjišťovala intervaly provádění SIK. Správně - ideálně 6x denně nebo dle náplně močového měchýře, zvolilo 54 (90,0 %) respondentů z celkových 60, kteří uvedli znalost pojmu v předchozí otázce. Nejlépe odpovídaly sestry chirurgické JIP 10 (90,9 %), a ARO 11 (73,3 %) správných odpovědí. Na tuto vědomostní otázku lépe odpovídaly sestry s praxí nad 10 let 33 (67,3 %). Poslední vědomostní otázkou byla položka č. 17, která zjišťovala znalosti dezinfekčních prostředků před zavedením PMK. Slizniční dezinfekce Octenisept nebo Skinsept, byla správnou odpovědí. Správně odpovědělo 90 (90,9 %) respondentů. Nejlepších výsledků dosáhly sestry z ARO a JIP chirurgické (100,0 %). Lépe také odpovídaly sestry s praxí do 5 let 30 (93,8 %). Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že vyšší úroveň znalostí budou mít sestry pracující v praxi do 5 let, než všeobecné sestry pracující v praxi 10 let a více. K tomuto očekávanému výsledku se vztahovaly vědomostní otázky č. 6 – 14, dále otázky č. 16 a 17, které zkoumaly znalosti respondentů. Délky praxe ve zdravotnictví se týkala otázka č. 3. Souhrn správných odpovědí v souvislosti s délkou praxe uvádí tabulka č. 66. Skupinu s délkou praxe do 5 let tvořilo 32 respondentů a součet četností správných odpovědí činil 218 (61,9 %). Skupina s praxí nad 10 let byla početnější, tvořilo ji 49 respondentů. Procento všech správných odpovědí u této skupiny činilo 364 (67,5 %). Pokud porovnáme jednotlivé úrovně vědomostní respondentů v souvislosti s délkou praxe, tak nejvyšší úroveň znalostí (9 – 11 bodů) dosáhlo ve skupině s praxí do 5 let 2 (6,3 %) respondentů. Ve skupině s praxí nad 10 let 9 (18,3 %) respondentů. Z toho vyplývá, že očekávaný výsledek č. 1 se nepotvrdil. Rozdíl mezi výsledky však činil pouhých 3,8 %. Předpokládala jsem, že mladší sestry s praxí do 5 let budou mít větší zájem o vzdělání a tím i vyšší znalosti. Ukázalo se, že větší vliv na úroveň znalostí má délka praxe.

67

Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že vyšší znalosti budou mít sestry pracující na odděleních ARO a JIP, než sestry pracující na standardních odděleních. K této hypotéze se vztahovaly opět vědomostní otázky č. 6 – 14 a dále 16 a 17. Rozdělení respondentů podle pracoviště ukazuje položka č. 2. 56 sester pracuje na standardních odděleních, 43 sester na odděleních ARO a JIP. Procentuálně lepších výsledků ve vědomostních otázkách získaly sestry opracující na intenzivních odděleních 322 (68,1 %) správných odpovědí. Standardní oddělení získaly 393 (63,8 %) správných odpovědí. Nejvyšší úrovně znalostí (9 – 11 bodů) získalo 6 (14,0 %) respondentů z intenzivních oddělení a 7 (12,5 %) ze standardních oddělení. Rozdíl činil 4,3 % a potvrzuje očekávaný výsledek č. 2. Zajímavostí je rozdíl správných odpovědí u položky č. 8, která zjišťovala kompetence zdravotníků při zavádění PMK u muže. Pouze 14 (25,0 %) respondentů ze standardních oddělení odpovědělo správně. Na intenzivních odděleních získaly 30 (69,8 %) správných odpovědí. Tento výsledek přisuzuji vyššímu počtu sester se specializací pracujících na intenzivních odděleních. Výsledky vědomostních otázek dopadly celkem uspokojivě. Nejnižší úrovně vědomostí (0 – 5 bodů) získalo pouhých 9 (9,1 %) respondentů, střední úrovně (6 - 8 bodů) dosáhlo 77 (77,8 %) respondentů a nejvyšší úrovně (9 – 11 bodů) dosáhlo 13 (13,1 %) respondentů. Dalo by se tedy říct, že respondenti mají střední úroveň znalostí v oblasti katetrizace močového měchýře. Pokud si však uvědomíme fakt, že všichni respondenti se s katetrizací setkávají, a to téměř denně, nevyznívá tento výsledek tak uspokojivě. V práci autorky Studené, která se zabývá znalostmi sester o derivaci moči, jsou výsledky shodné.67 Nejvíce respondentů dosáhlo střední úrovně znalostí. Pokud srovnám úroveň znalostí a jednotlivá oddělení, tak nejvíce respondentů z JIP interní 3 (17,6 %) dosáhlo nejvyšší úrovně výsledků. Pokud takto srovnám intenzivní a standardní oddělení, tak nejvyšší úrovně znalostí získalo 6 (14,0 %) respondentů z intenzivních oddělení oproti 7 (12,5 %) respondentů na standardních odděleních. Nejlepšího procentuálního výsledku v počtu respondentů s nejvyšší úrovní znalostí získaly sestry s praxí nad 10 let 9 (18,4 %).

67

Srov. Studená, E., Znalosti všeobecných sester o derivacích moči, 2013

68

Cíl č. 2: Zjistit, jaký způsob katetrizace močového měchýře budou uvádět všeobecné sestry jako nejčastější. Druhý cíl práce zjišťoval nejčastější způsob katetrizace močového měchýře. K tomuto cíli se vztahovaly otázky č. 4 a 5. Otázka č. 4 zjišťovala četnost setkání respondentů s katetrizací močového měchýře obecně. Otázka č. 5 zjišťovala četnost jednotlivých způsobů katetrizace. V položce č. 4 jsem zjistila, že všech 99 (100,0 %) respondentů mého šetření se setkává s katetrizací močového měchýře. Položka č. 5 už zjišťovala preference (používání) jednotlivých způsobů katetrizace. Respondenti měli za úkol seřadit způsoby katetrizace čísly 1 - 5, kdy č. 1 bylo nejčastějším způsobem. Šetření zjistilo, že nejpoužívanějším způsobem uváděným respondenty je PMK (1,1), druhým způsobem je jednorázová katetrizace (2,4), na dalším místě je epicystostomie (3,0), následuje SIK (3,4). Na posledním místě jsou jiné způsoby (5,0), které měli respondenti konkrétně uvádět. Bohužel v žádném dotazníku nebyl tento způsob uveden. Dalším rozdělením byla četnost jednotlivých způsobů katetrizace. Nejčastěji uváděným způsobem je PMK 99 (100,0 %), následuje epicystostomie 88 (88,9 %), dále jednorázová katetrizace 84 (84,8 %), SIK 67 (67,7 %) a poslední jiné způsoby 8 (8,1 %). Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že všeobecné sestry budou nejčastěji uvádět katetrizaci pomocí permanentního močového katétru. Očekávaný výsledek se jak ukazuje tabulka č. 5 a tabulka č. 6 potvrdil. S katetrizací pomocí PMK

se na svých pracovištích setkává 99 (100,0 %)

respondentů. Z hlediska preference metody jí náleží průměrné pořadí 1.1 na škále 1 – 5.

Zajímavostí je, že jedině na oddělení ARO se na druhém místě umístila

v četnosti používání epicystostomie, na standardních odděleních i JIP to byla jednorázová katetrizace (viz tabulka č. 9).

Cíl č. 3: Zjistit, zda mají sestry zájem o další vzdělání a prohlubování znalostí v oblasti katetrizace močového měchýře. K tomuto cíli se vztahovaly položky č. 19 a 20 a měly za úkol zjistit zájem respondentů o další vzdělání v oblasti katetrizace močového měchýře a případnou účast na vzdělávací akci. V položce č. 19 projevilo zájem o další vzdělání 77 (77,8 %) respondentů. 69

Položka č. 20 zjišťovala účast na vzdělávací akci na téma katetrizace močového měchýře. V šetření se ukázalo, že pouhých 44 (44,4 %) respondentů se účastnilo vzdělávací akce. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že víc jak 50 % všeobecných sester uvede, že má zájem o další vzdělání a prohloubení znalostí v oblasti katetrizace močového měchýře. Očekávaný výsledek se potvrdil, zájem o další vzdělání uvedlo 77 (77,8 %) respondentů. Analýza zájmu o další vzdělávání s nejvýše dosaženým vzděláním ukazuje, že nejvyšší zájem o další vzdělávání mají respondenti s nejvyšším vzděláním (tabulka č. 2). Pokud hodnotíme zájem o další vzdělávání na jednotlivých pracovištích, tak nejvyšší zájem prokazovali respondenti ze standardních oddělení. Nejvíce 31 (88,6 %) respondentů ze standardního chirurgického oddělení a 18 (85,7 %) respondentů ze standardního interního oddělení. Nejmenší zájem o další vzdělání prokázali respondenti z interní JIP 9 (52,9 %) respondentů. Pro zajímavost uvádím výsledek položky č. 7, která zjišťovala znalost méně často používaného způsobu derivace moči – urinálů. Znalost pojmu zvolilo celých 94 (94,9 %) respondentů. Překvapila mě položka č. 21, kde se mohli respondenti vyjádřit k danému tématu. Bohužel ani jeden respondent této možnosti nevyužil.

70

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Na základě výsledků dotazníkového šetření jsem zjistila, že mají sestry uspokojivé znalosti v oblasti katetrizace močového měchýře. Nejvíce respondentů získalo střední úroveň znalostí. Průzkum také ukázal, že ani ne polovina respondentů se účastnila vzdělávací akce na téma katetrizace močového měchýře. Zájem o další vzdělání v této oblasti však mělo 77 % respondentů. S katetrizací se sestry setkávají každý den na všech odděleních. Chtěla bych se pokusit navrhnout několik doporučení pro zjištěné nedostatky. Navrhovala bych pořádání pravidelných ústavních seminářů na toto téma, které by bylo zaměřeno na jednotlivé způsoby katetrizace, na možné komplikace, předcházení vzniku komplikací a případně jejich včasné rozpoznání. Mnoho firem vyrábí pomůcky ke katetrizaci močového měchýře a pořádá kongresy se zaměřením na tuto problematiku. Bohužel často se stává, že se těchto kongresů účastní pouze sestry ze specializovaných oddělení (urologie, spinální jednotky) a na sestry ze standardních i intenzivních oddělení se často zapomíná. Vhodné by také bylo proškolení sester v jednotlivých pomůckách ke katetrizaci, například formou krátkých školení nebo formou letáků. Zejména v oblasti možné délky použití pomůcky, která závisí na materiálu, dezinfekčních přípravcích, jednorázových setech. Kromě hydrofilních katétrů, jsem se s propagačním materiálem u těchto pomůcek nesetkala. Dalším mým návrhem je vytvoření jednoduchého a srozumitelného doporučení (standardu ošetřovatelské péče) pro jednotlivé způsoby katetrizace. Nejlepší variantou by bylo vytvoření standardů shodných a používaných ve všech nemocnicích. V rámci

celoživotního

vzdělávání

sester

by

bylo

vhodné

pořádání

certifikovaných kurzů na téma katetrizace močového měchýře, které by zahrnovalo všechny způsoby katetrizace. Na stránkách MZČR je přehled certifikovaných kurzů, které jsou bohužel zaměřeny pouze na katetrizaci močového měchýře u mužů a sterilní intermitentní katetrizaci.

71

ZÁVĚR

Základem kvalitní a bezpečné ošetřovatelské péče jsou znalosti a to jak teoretické tak praktické. Proto jsem se v mé práci zaměřila na znalosti všeobecných sester pracujících na intenzivních a standardních odděleních v oblasti katetrizace močového měchýře. Dále mě zajímalo, zda má délka praxe sester vliv na úroveň jejich znalostí a v neposlední řadě jsem se zaměřila na zájem sester o vzdělání a prohlubování znalostí v této oblasti. V teoretické části práce jsem zpracovala jednotlivé způsoby katetrizace močového měchýře, jejich indikace, kontraindikace. Dále jsem se zaměřila na pomůcky vhodné ke katetrizaci. Podrobněji jsem se také věnovala historii katetrizace. V druhé, empirické části jsem si stanovila cíle a očekávané výsledky, na jejichž základě jsem vytvořila dotazník, který byl výzkumnou metodou mého šetření. Na základě výsledků zjištěných pomocí dotazníku jsem vypracovala praktickou část. Výsledky jsem zpracovala do tabulek a grafů. Ve své práci jsem stanovila celkem tři cíle a k nim čtyři očekávané výsledky. Z očekávaných výsledků se tři potvrdili. První cíl zjišťoval znalosti sester o katetrizaci močového měchýře v závislosti na délce praxe a typu oddělení. K tomuto cíli jsem stanovila dva očekávané výsledky. Předpokládala jsem, že vyšší úroveň znalostí budou mít sestry pracující v praxi do 5 let, než sestry s praxí nad 10 let. Tento výsledek se nepotvrdil. Dále jsem předpokládala, že vyšší úroveň znalostí budou mít sestry pracující na oddělení ARO a JIP než sestry na standardních odděleních. Tento výsledek se potvrdil. Druhým cílem mé práce bylo zjistit, jaký způsob katetrizace sestry na svých odděleních používají nejčastěji. Očekávala jsem, že nejčastějším způsobem používaným na pracovištích bude katetrizace pomocí PMK. Tento výsledek se potvrdil. Poslední cíl zjišťoval zájem sester o další vzdělání v oblasti katetrizace močového měchýře. Předpokládala jsem, že více jak 50 % sester projeví zájem o další vzdělání v této oblasti. Tento výsledek se také potvrdil. Na základě zjištěných výsledků jsem se pokusila navrhnout řešení zjištěných nedostatků.

72

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Fišerová Petra

Instituce:

Katedra ošetřovatelství, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita

Název práce:

Znalosti sester o katetrizaci močového měchýře

Vedoucí práce:

Mgr. Lucie Hladíková

Počet stran:

98

Počet příloh:

4

Rok obhajoby:

2013

Klíčová slova:

katetrizace močového měchýře ošetřovatelská péče pomůcky ke katetrizaci

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku katetrizace močového měchýře. Teoretická část se zabývá historií katetrizace, popisuje jednotlivé způsoby katetrizace močového měchýře a jejich provedení, pomůcky ke katetrizaci a kompetence sester v této oblasti. Empirická část zjišťuje znalosti všeobecných sester pracujících na standardních a intenzivních odděleních v problematice katetrizace močového měchýře. Součástí praktické části je dotazníkové šetření a analýza výsledků.

73

ANOTATION

First name and Surname: Petra Fišerová

Institution:

Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing

Title:

Nurses′ knowledge on the catheterization of urinary bladder

Supervisor:

Mgr. Lucie Hladíková

Number of pages:

98

Number of supplements:

4

Year of Defence:

2013

Key words:

urinary bladder catheterization nursing care tools for catheterization

My bachelor thesis focuses on the topic of urinary bladder catheterization. The teoretical part deals with the history of catheterization, describes particular ways of urinary bladder catheterization and their performance, tools for catheterization and nurses′ competence in this field. The empiric part of thesis discovers knowledge on the urinary bladder catheterization of practical nurses working in standard and intensive care wards. The practical part includes a questionnaire survey and analysis of results. 74

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ

DVOŘÁČEK, Jan a kol. Urologie I. Praha: ISV, 1998. 515 s. ISBN 80- 85866-30-7

DOTAZNÍK-ONLINE. [online] 2007. [cit. 2013-04-25]. Dostupné z WWW:

DYLEVSKÝ, Ivan, DRUGA Rastislav, MRÁZKOVÁ Olga. Funkční anatomie člověka. Praha: Grada, 2000. 664 s. ISBN 80-7169-681-1

IVANOVÁ, Kateřina, JURČOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98 s. ISBN 978-80-247-1830-9

JIROUŠ, Jaroslav. Prevence infekcí močových cest spojených s katetrizací. Oddělení epidemiologie FN Plzeň. [online] [cit. 20013-04-28]. Dostupné na WWW:

KAPOUNOVÁ, GABRIELA. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vydání. Praha: Grada, 2007. 368 s. ISBN 978-80-247-1830-9

KAWACIUK, Ivan. Urologie. Praha: Galén, 2009. 521 s. ISBN 978-80-7262-627-7

Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků. Sestra.IN. [online]. [cit. 201305-20]. Dostupné z WWW:.

KRHUT, Jan. Hyperaktivní močový měchýř. Praha: Maxdorf, 2007. 148 s. ISBN 97880-7345-125-7

KRHUT, Jan, et al. Neurourologie, Praha: Galén, 2005. 141 s. ISBN 80-7262-360-5

75

KUBEŠOVÁ, Hana. Vnitřní lékařství II: portál Masarykovy univerzity [online]. 2006 [cit. 2013- 03-12]. Dostupný z WWW:< http://portal.med.muni.cz/> ISSN 1801-6103.

MATTELAER, J. J., BILLIET, I. Catheters and sounds: the history of bladder catheterisation. Praplegia, Aug. 1995, 33 (8). [online] 2005 [cit. 2013-03-20]. Dostupné na WWW:

MediSet pro močovou katetrizaci. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné na WWW:

MLÁDKOVÁ, Ludmila. Dvě dimenze znalost, explicitní a taktní. [online] 2008 [cit. 2013-04-12]. Dostupne na WWW:

MIKŠOVÁ,

Zdeňka,

FROŇKOVÁ,

Marie,

ZAJÍČKOVÁ

Marie.

Kapitoly

z ošetřovatelské péče I, aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2006. 246 s. ISBN 80-247-1442-6

PACÍK, Dalibor a kolektiv autorů. Urologie pro sestry. Brno: IDVPZ, 1996. 173 s. ISBN 80-7013-235-3

ROVNÝ, Arne, KUMSTÁT, Petr, ŠABACKÝ, Ivo, Dlouhodobé derivace moči – principy provedení. Urologie pro praxi. Praha: Solen s.r.o., 2003/2. ISSN 1213-1768

SOCHOROVÁ, Nataša. Prostředky vhodné k dezinfekci zevního ústí uretry. Urologie pro praxi. 2/2003 [online]. 2003 [cit. 2013-04-23]. Dostupné na WWW:

Struktura kompetencí všeobecné sestry podle ICN. První vydání. Brno: NCONZO, 2003. 57 s. ISBN 80-7013-392-9

76

STUDENÁ, Eva. Znalosti všeobecných sester o derivacích moči. [online]. 2013 [cit. 2013-06-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce hana Pinkavová. Dostupné z WWW: .

TRACHTOVÁ, Eva a kolektiv. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. nezměněné vydání. Brno: NCONZO, 2006. 185 s. ISBN 80-7013-324-4

VOBOŘILOVÁ,

Andrea.

Péče

o

permanentní

močový

katétr.

Diagnóza

v ošetřovatelství. Praha: Promedia motion, 1/2008. ISSN 1801-1349

VOKURKA, Martin a HUGO, Jan. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2004. 490 s. ISBN 80-7345-009-7

Vyhláška č. 96/2004 Sb., Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné na WWW:

Vyhláška č. 55/2011 Sb., Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných

pracovníků.

[Online].

[cit.

2013-05-20].

Dostupné

na

WWW:

WENDSCHE, Peter a kolektiv autorů, Poranění míchy – ucelená ošetřovatelskorehabilitační péče. 2. přepracované a rozšířené vydání. Brno: NCONZO, 2009. 226 s. ISBN 978-80-7013-504-4

Znalost.[online].

[cit.

2013-04-12].

Dostupné

na

WWW:

Uzavřené močové sběrné systémy Mono-flo a Curity. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné na WWW: < http://www.kendall.cz/?page=leaflets>

Urosid. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné na WWW: 77

SEZNAM ZKRATEK

ARO

Anesteziologicko resuscitační oddělení

ATB

Antibiotika

B

Získaný bod ve vědomostní otázce

Bc

Bakalář

CNS

Centrální nervová soustava

H2O

Voda

EpC

Epicystostomie

et al.

et alii – a kolektiv

FN

Fakultní nemocnice

F, Fr

French – stupnice označení katétrů

Ch, Chr

Charriere – Stupnice označení katétrů

č.

Číslo

ČIK

Čistá intermitentní katetrizace

IGEK

Interní gastroenterologická klinika

IKK

Interní kardiologická klinika

ICN

Mezinárodní rada sester

JIP

Jednotka intenzivní péče

JK

Jednorázová katetrizace

KIGOPL

Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství

KNPT

Klinika nemocí plicních a TBC

kol.

Kolektiv

Mgr

Magistr

Mm

Milimetr

Ml

Mililitr

MZČR

Ministerstvo zdravotnictví české republiky

n

Relativní četnost

např.

Například

OAB

Overactive bladder-hyperaktivní měchýř

obr.

Obrázek 78

př. n. l.

před naším letopočtem

PMK

Permanentní močový katétr

PSS

Pomaturitní specializační studium

PVC

Polyvinylchlorid

SIK

Sterilní intermitentní katetrizace

s.

Strana

Sb.

Sbírka

Srov.

Srovnání

SZŠ

Střední zdravotnická škola

TBC

Tuberkulóza

ÚN

Úrazová nemocnice

VŠ

Vysoká škola

VOŠ

Vyšší odborná škola

vyd.

Vydání

%

Procento

79

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek č. 1: Způsob provedení katetrizace…………………………………………..10 Dostupný z: http//:www.easycath.cz/cz/intermitentni-katetrizace.php

Obrázek č. 2: Typy katétrů…………………………………………………………....22 Dostupný

z:

http//:old.cus.cz/img/docs/internet/kapitoly/2stupen/obecna-

urologie2/vys_metody2.html

Obrázek č. 3: Otevřený a uzavřený drenážní systém………………………………….24 Dostupný z: http//:www.asid.bonz.de/urologie/urin-und-sekretbeutel/urinbeutel/ http//:www.asid.bonz.de/urologie/messysteme/einkammer/

Obrázek č. 4: Set k permanentní katetrizaci……………………………………..........25 Dostupný z: http://cz.hartmann.info/27797.php

Obrázek č. 5: Epicystostomický set…………………………………………………...33 Dostupný

z:

http://www.bbraun.com/cps/rde/xchg/bbraun-

com/hs.xsl/producs.html?prid=PRID00000463

Obrázek č. 6: Kondomový urinál……………………………………………………...36 Dostupný z: http://www.divernet.cz/urinalni-kondom-samolepici-(conveen).html

Obrázek č. 7: Typy katétrů…………………………………………………………....55 Dostupný z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Ošetřovatelský-postup-při-zaváděnícévky

80

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 – Vzdělání respondentů............................................................................ 42 Tabulka č. 2 – Zájem o další vzdělávání versus nejvýše dosažené vzdělání ................ 43 Tabulka č. 3 – Pracoviště respondentů ......................................................................... 43 Tabulka č. 4 – Zájem o další vzdělávání versus jednotlivá pracoviště ......................... 43 Tabulka č. 5 – Délka praxe ve zdravotnictví ................................................................ 44 Tabulka č. 6 – Četnost setkání s katetrizací močového měchýře ................................. 45 Tabulka č. 7 – Způsoby katetrizace močového měchýře .............................................. 45 Tabulka č. 8 - Preference způsobu katetrizace ............................................................ 46 Tabulka č. 9 – Preference způsobu katetrizace podle pracoviště ................................. 46 Tabulka č. 10 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 6..................... 47 Tabulka č. 11 – Odpovědi respondentů podle pracoviště ............................................. 47 Tabulka č. 12 – Odpovědi respondentů podle typu pracoviště ..................................... 47 Tabulka č. 13 – Odpovědi respondentů podle délky praxe........................................... 47 Tabulka č. 14 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 7..................... 48 Tabulka č. 15 – Odpovědi respondentů podle pracoviště ............................................. 48 Tabulka č. 16 – Odpovědi respondentů podle typu pracoviště ..................................... 48 Tabulka č. 17 – Odpovědi respondentů podle délky praxe........................................... 48 Tabulka č. 18 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 8..................... 49 Tabulka č. 19 – Odpovědi respondentů podle pracoviště ............................................. 49 Tabulka č. 20 – Odpovědi respondentů podle typu pracoviště ..................................... 49 Tabulka č. 21 – Odpovědi respondentů podle délky praxe........................................... 49 Tabulka č. 22 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 9..................... 50 Tabulka č. 23 – Odpovědi respondentů podle pracoviště ............................................. 50 Tabulka č. 24 – Odpovědi respondentů podle typu pracoviště ..................................... 50 Tabulka č. 25 – Odpovědi respondentů podle délky praxe........................................... 50 Tabulka č. 26 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 10................... 51 Tabulka č. 27 – Odpovědi respondentů podle pracoviště ............................................. 51 Tabulka č. 28 – Odpovědi respondentů podle typu pracoviště ..................................... 51 Tabulka č. 29 – Odpovědi respondentů podle délky praxe........................................... 51 81

Tabulka č. 30 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 11................... 52 Tabulka č. 31 – Odpovědi respondentů podle pracoviště ............................................. 52 Tabulka č. 32 - Odpovědi respondentů podle typu pracoviště ..................................... 52 Tabulka č. 33 – Odpovědi respondentů podle délky praxe........................................... 52 Tabulka č. 34 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 12................... 53 Tabulka č. 35 – Odpovědi respondentů podle pracoviště ............................................. 53 Tabulka č. 36 – Odpovědi respondentů podle typu pracoviště ..................................... 53 Tabulka č. 37 – Odpovědi respondentů podle délky praxe........................................... 53 Tabulka č. 38 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 13................... 54 Tabulka č. 39 – Odpovědi respondentů podle pracoviště ............................................. 54 Tabulka č. 40 – Odpovědi respondentů podle typu pracoviště ..................................... 54 Tabulka č. 41 – Odpovědi respondentů podle délky praxe........................................... 54 Tabulka č. 42 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 14................... 55 Tabulka č. 43 – Odpovědi respondentů podle pracoviště ............................................. 55 Tabulka č. 44 – Odpovědi respondentů podle typu pracoviště ..................................... 55 Tabulka č. 45 – Odpovědi respondentů podle délky praxe........................................... 55 Tabulka č. 46 – Znalost pojmu SIK .............................................................................. 56 Tabulka č. 47 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 16................... 56 Tabulka č. 48 – Interval u SIK – vztaženo na všechny respondenty ............................ 56 Tabulka č. 49 – Odpovědi respondentů podle pracoviště ............................................. 57 Tabulka č. 50 - Odpovědi respondentů podle typu pracoviště ..................................... 57 Tabulka č. 51 – Odpovědi respondentů podle délky praxe........................................... 57 Tabulka č. 52 – Celkový přehled úspěšnosti respondentů v položce č. 17................... 57 Tabulka č. 53 – Odpovědi respondentů podle pracoviště ............................................. 58 Tabulka č. 54 – Odpovědi respondentů podle typu pracoviště ..................................... 58 Tabulka č. 55 – Odpovědi respondentů podle délky praxe........................................... 58 Tabulka č. 56 – Znalost pojmu urinál ........................................................................... 58 Tabulka č. 57 - další vzdělání ...................................................................................... 59 Tabulka č. 58 – Účast na vzdělávací akci ..................................................................... 59 Tabulka č. 59 – Celkový přehled výsledků vědomostních otázek ................................ 60 Tabulka č. 60 – Bodový zisk ........................................................................................ 61 Tabulka č. 61 – Rozdělení respondentů podle úrovně znalostí .................................... 61 Tabulka č. 62 – Přehled úspěšnosti odpovědí versus pracoviště respondentů.............. 62 82

Tabulka č. 63 – Úroveň znalostí versus pracoviště respondentů .................................. 62 Tabulka č. 64 – Přehled úspěšnosti odpovědí versus typ pracoviště respondentů ....... 62 Tabulka č. 65 – Úroveň znalostí versus typ pracoviště respondentů ............................ 63 Tabulka č. 66 – Přehled úspěšnosti odpovědí versus délka praxe respondentů ........... 63 Tabulka č. 67 – Úroveň znalostí versus délka praxe respondentů ................................ 63

83

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Délka praxe ve zdravotnictví…………………………………………………44 Graf 2: Relativní četnost správných odpovědí na jednotlivé vědomostní otázky…….60 Graf 3: Relativní četnost bodového zisku respondentů……………………………….61

84

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 – Dotazník……………………………………………………………......85 Příloha č. 2 – Klíč správných odpovědí na vědomostní otázky……………………….91 Příloha č. 3 – Žádost o sběr dat pro studijní účely ve FN Brno……………….............95 Příloha č. 4 – Žádost o sběr dat pro studijní účely v ÚN Brno………………………..97

85

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 – DOTAZNÍK Vážené kolegyně, vážení kolegové, jmenuji se Petra Fišerová a jsem studentkou Masarykovy univerzity v Brně, 3. ročníku bakalářského oboru Všeobecná sestra. Ráda bych Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který bude použit jako výzkumný materiál k mé bakalářské práci na téma: „Znalosti sester o katetrizaci močového měchýře“. Dotazník je anonymní a výsledky tohoto šetření budou sloužit výhradně pro účely této práce. Dotazník se skládá z 21 otázek. Odpovězte prosím na všechny uvedené otázky a zaškrtněte pouze jednu možnou odpověď, pokud tomu není uvedeno jinak. Předem děkuji za ochotu a Váš čas při vyplňování dotazníku. Petra Fišerová

Dotazník: 1. Uveďte Vaše vzdělání: (více možností) A) SZŠ B) Vyšší odborná škola C) Pomaturitní specializační studium D) VŠ-bakalářské studium E) VŠ-magisterské studium

2. Kde v součastné době pracujete? A) standardní chirurgické oddělení B) standardní interní oddělení C) ARO 86

D) JIP chirurgická E) JIP interní

3. Uveďte, jak dlouho pracujete ve zdravotnictví: …………………..

4. Setkáváte se na vašem pracovišti s katetrizací močového měchýře? A) ano B) ne

5. Jaké způsoby katetrizace močového měchýře používáte na vašem pracovišti? (seřaďte prosím čísly 1 - 4 , od nejčastějšího způsobu k méně častému, kdy č. 1 = nejčastější způsob) A) permanentní močový katétr B) epicystostomie C) jednorázová katetrizace D) sterilní intermitentní katetrizace E) jiné způsoby (uveďte jaké)

6. Jaká rizika přináší zavedení permanentního močového katétru? A) bolestivost močové trubice B) dehydrataci C) zadržuje infekci a způsobuje vznik kamenů E) nedostatečnou diurézu F) dilataci močové trubice

87

7. Jak často provádíme výměnu permanentního močového katétru? A) 1x za týden B) neměníme C) 1x za měsíc D) každý den E) při obtížích pacienta

8. Kdo zavádí permanentní močový katétr u mužů? A) všeobecná sestra bez odborného dohledu B) všeobecná sestra bez odborného dohledu po absolvování certifikovaného kurzu katetrizace močového měchýře nebo lékař C) lékař D) sestra specialistka E) všeobecná sestra bez odborného dohledu po absolvování certifikovaného kurzu katetrizace močového měchýře, sestra specialistka nebo lékař

9. Jaké je správné umístění sběrného močového sáčku? A) pod úrovní pupku B) nad úrovní pupku C) v úrovni pupku D) na umístění sběrného sáčku nezáleží

10. Jak často provádíme výměnu jednorázového sběrného močového sáčku ( otevřeného drenážního systému)? A) každých 24 hodin B) podle vzhledu (přítomnost sedimentu) C) při porušení celistvosti sáčku 88

D) každých 12 hodin E) po naplnění sběrného sáčku

11. Co je to epicystostomie? A) zavedení drénu přes močovou trubici B) zavedení katétru přes urostomii C) trvalá drenáž močového měchýře přes stěnu břišní D) drenáž dutiny hrudní E) epidurální katétr

12. Který způsob katetrizace zvyšuje riziko vzniku infekce? A) permanentní močový katétr B) epicystostomie C) oba způsoby stejně D) žádný ze způsobů nezvyšuje riziko

13. Co označuje stupnice dle Charriera? A) délku katétru B) průměr katétru C) tvrdost materiálu katétru D) obvod katétru E) druh materiálu katétru

89

14. Uveďte, které písmeno označuje Tiemannův katétr tr ……………………..

15. Znáte pojem sterilní intermitentní katetrizace (SIK)? (intermitentní – v pravidelných intervalech) A) ano B) ne (pokračujte čujte otázkou 17) 17

16. V jakých intervalech se SIK provádí? A) ideálně 6 krát denně nebo dle náplně močového měchýře B) 2 krát denně - ráno a večer ve C) každé dvě hodiny D) přii vysoké náplni močového moč měchýře (nad 500ml) E) 3 krát denně

90

17. Jakou dezinfekci používáme před zavedením permanentního močového katétru? A) alkoholovou - např. Softasept B) slizniční - Skinsept nebo Octenisept C) Borovou vodu D) jodovou – např. Braunol E) fyziologický roztok

18. Setkala jste se někdy s pojmem urinál? A) ano B) ne

19. Uvítala byste další vzdělání v oblasti katetrizace močového měchýře? A) ano B) ne

20. Účastnila jste se nějaké vzdělávací akce na toto téma? A) ano B) ne

21. Pokud máte nějaké připomínky k danému tématu, uveďte je prosím zde:

91

Příloha č. 2 – KLÍČ SPRÁVNÝCH ODPOVĚDÍ NA VĚDOMOSTNÍ OTÁZKY

6. Jaká rizika přináší zavedení permanentního močového katétru? A) bolestivost močové trubice B) dehydrataci C) zadržuje infekci a způsobuje vznik kamenů68 E) nedostatečnou diurézu F) dilataci močové trubice

7. Jak často provádíme výměnu permanentního močového katétru? A) 1x za týden B) neměníme C) 1x za měsíc69 D) každý den E) při obtížích pacienta

8. Kdo zavádí permanentní močový katétr u mužů? A) všeobecná sestra bez odborného dohledu B) všeobecná sestra bez odborného dohledu po absolvování certifikovaného kurzu katetrizace močového měchýře nebo lékař C) lékař D) sestra specialistka E) všeobecná sestra bez odborného dohledu po absolvování certifikovaného kurzu katetrizace močového měchýře, sestra specialistka nebo lékař70 68

Srov. WENDSCHE, P., a kolektiv autorů, Poranění míchy – ucelená ošetřovatelsko-rehabilitační péče. s. 58

69

Srov. JIROUŠ, J. Prevence infekcí močových cest spojených s katetrizací. Oddělení epidemiologie FN Plzeň.

[online] [cit. 20013-04-28].

92

9. Jaké je správné umístění sběrného močového sáčku? A) pod úrovní pupku71 B) nad úrovní pupku C) v úrovni pupku D) na umístění sběrného sáčku nezáleží

10. Jak často provádíme výměnu jednorázového sběrného močového sáčku ( otevřeného drenážního systému)? A) každých 24 hodin72 B) podle vzhledu (přítomnost sedimentu) C) při porušení celistvosti sáčku D) každých 12 hodin E) po naplnění sběrného sáčku

11. Co je to epicystostomie? A) zavedení drénu přes močovou trubici B) zavedení katétru přes urostomii C) trvalá drenáž močového měchýře přes stěnu břišní73 D) drenáž dutiny hrudní E) epidurální katétr

70

Srov. Vyhláška č. 96/2004 Sb., Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. [online]. [cit. 2013-05-20].

Vyhláška č. 55/2011 Sb., Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. [online]. [cit. 2013-05-20]. 71

Srov. JIROUŠ, J. Prevence infekcí močových cest spojených s katetrizací. Oddělení epidemiologie FN Plzeň.

[online] [cit. 20013-04-28]. 72

Srov. VOBOŘILOVÁ, A. Péče o permanentní močový katétr. Diagnóza v ošetřovatelství. s.

73

Srov. ROVNÝ, A., KUMSTÁT, P., ŠABACKÝ, I., Dlouhodobé derivace moči – principy provedení. Urologie

pro praxi. s. 71

93

12. Který způsob sob katetrizace zvyšuje riziko vzniku infekce? A) permanentní močový čový katétr katé B) epicystostomie C) oba způsoby soby stejně74 D) žádný ze způsobů ů ů nezvyšuje riziko

13. Co označuje uje stupnice dle Charriera? Ch A) délku katétru B) průměr katétru C) tvrdost materiálu katétru D) obvod katétru75 E) druh materiálu katétru

14. Uveďte, te, které písmeno označuje ozna Tiemannův katétr ……C76……

74

Srov. WENDSCHE, P a kol., Poranění míchy-ucelená ošetřovatelsko-rehabilitační péče,, s. 125

75

Srov. PACÍK, D., a kol., Urologie pro sestry, sestry s. 36

76

Srov. www.wikiskripta.eu

94

16. V jakých intervalech se SIK provádí? A) ideálně 6 krát denně nebo dle náplně močového měchýře77 B) 2 krát denně - ráno a večer C) každé dvě hodiny D) při vysoké náplni močového měchýře (nad 500ml) E) 3 krát denně

17. Jakou dezinfekci používáme před zavedením permanentního močového katétru? A) alkoholovou - např. Softasept B) slizniční - Skinsept nebo Octenisept78 C) Borovou vodu D) jodovou – např. Braunol E) fyziologický roztok

77


78

Srov. SOCHOROVÁ, N., Prostředky vhodné k dezinfekci zevního ústí uretry. Urologie pro praxi. 2/2003 [online].

2003 [cit. 2013-04-23].

95

Příloha č. 3 – ŽÁDOST O SBĚR DAT PRO STUDIJNÍ ÚČELY VE FN BRNO

96

97

Příloha č. 4 – ŽÁDOST O SBĚR DAT PRO STUDIJNÍ ÚČELY V ÚN BRNO

98

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents