MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra historie
Významné památky Chomutova a jeho blí zkého okolí ve výuce vlastivědy na 1. stupni ZŠ Diplomová práce
Brno 2008
Aut or prác e : Ra dka Ja nišová Vedoucí práce: Doc. P hDr. František Čapka, CSc.
Prohlášení P r o h la š u j i, ž e js e m d ip lo mo vo u p r á c i z p r a c o va la sa mo st a t n ě a p o u ž i la je n p r a me n y u v ed e né v s e z na mu l it er at u r y. S o u h la s í m, a b y p r á ce b y la u lo že n a na Ma s ar yk o vě u n iv e r z it ě v k n i ho v n ě P ed ag o g ic k é fa k u lt y a zp ř íst u p n ě n a k e st u d i j n í m úče lům. V Br ně dne 31. ledna
Radka Janišo vá 2
Poděkování Ráda Čapko vi,
bych CSc.
za
poděkovala vedení
mé
panu
Doc.
PhDr.
práce
a
jeho
za
Frant išku cenné
rad y
a př ipo mínk y, kt eré mi po máhaly př i zpraco vání t ét o práce. 3
Obsah ÚVOD
.......................................................................………………………….. 5
1. SKUPINOVÁ PRÁCE A PROJEKTOVÁ VÝUKA ………………………….. 7 2. ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ ÚDAJE MĚSTA
………………………….. 9
3. NÁSTIN HISTORIE CHOMUTOVA
…....................………….11
3.1. PRAVĚK NA CHOMUTOVSKU
…………………………………………. 11
3.2. POČÁTKY CHOMUTOVA
…………………………………………. 11
3.3. CHOMUTOV V DOBĚ HUSITSTVÍ
…………………………………………. 12
3.4. OBDOBÍ REFORMACE
…………………………………………. 14
3.5. TŘICETILETÁ VÁLKA
…………………………………………. 14
3.6. 18. A 19. STOLETÍ
…………………………………………. 15
3.7. PRŮMYSLOVÉ CENTRUM CHOMUTOV
…………………………………………. 17
3.8. 1. A 2. SVĚTOVÁ VÁLKA NA CHOMUTOVSKU
…………………………………18
3.9. POVÁLEČNÝ VÝVOJ
…………………………………………..20
3.10. SOUČASNOST
…………………………………………..21
3.11. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DATA
…………………………………………..23
4. DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ ZPRACOVANÉHO TÉMATU VE VÝUCE VLASTIVĚDY NA 1. STUPNI ZŠ …………………………………...24 4.1. MĚSTO, KDE ŽIJI
…………………………………………………………….. 24
4.1.1. Kostel sv. Kateřiny a bývalý zámek
…………………………………… 27
4.1.2. Kostel sv. Ignáce a jezuitský areál
…………………………………… 29
4.1.3. Městská věž a kostel Nanebevzetí P. Marie
…………………………………… 31
4.1.4. Barokní sloup nejsvětější trojice
…………………………………… 32
4.1.5. Historické podloubí
…………………………………… 33
4.1.6. Památky v blízkosti historického centra
…………………………………… 34
4.2. VÝZNAMNÉ PAMÁTKY V OKOLÍ CHOMUTOVA
………………………. 38
4.2.1. Hrad Hasištejn
...................................................................................…….. 38
4.2.2. Červený hrádek
...................................................................................…….. 46
4.3. CHOMUTOV A DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
..........................................…… 52
4.4. PRŮMYSL V CHOMUTOVĚ VČERA A DNES
..........................................…… 58
ZÁVĚR
...........................................................................................................…. 61
POUŽITÁ LITERATURA ..................................................................................…... 62 PŘÍLOHY RESUMÉ
4
Úvod K v ýb ě r u t é mat u mé d ip lo mo v é p r á ce mě v ed l p ř ed e v š í m záje m o ro d né měst o a jeho h ist o r ii. Dík y sv ým po znat ků m na vyso ké ško le jse m z jist ila,
ja k o bt íž n é mů ž e b ýt
najít
a z vo l it sp r á v n ý z p ů so b p ř ed á n í p o zn at k ů a z ár o ve ň u p o u t at p o zo r no st žák ů . P r o t o js e m z vo l i la p r o je k t o vo u v ýu k u , k t er á se mi je v í ja ko ve lmi za jíma vá a vho d ná fo r ma v yu čo vá ní. Rozhodla
jsem
s
t ímto
t ypem
a
s a mo st at n ě
se
tedy
s lo u č it
výuky.
Žáci
uvažovat.
h i st o r ick é r eg io n á ln í u č iv o
tak
Učí
dost anou
se
mo ž no st
spo lupr ác i
a
t voř ivě
ko munikac i
se s v ý m o k o lí m, a co je d ů le ž it é, d a n á p r o b le mat ik a s e t a k st á vá p r o n ě t o ut o fo r mo u z a j í ma v ě j š í a s n áz e p o c ho p it e ln á . P r ác e je r o zd ě le n a d o čt yř h la v n íc h k ap it o l, k t er é ma j í je št ě s v é p o d k ap it o l y. Ne jp r v e s e za b ýv á m t eo r et icko u č á st í t ýk a j íc í s e p r o je k t o vé v ýu k y a s k u p i no v é p r á c e . I n fo r ma c e k t o mu t o t émat u v yc h á ze j í z o d b o r né l it er at u r y J. M a ň ák a, T.
Ko t ena.
V
následujíc í
druhé
k ap it o le
se
již
věnuji
g eo g r a f ic k ý m ú d a jů m o mě st ě a v e t ř et í k a p it o le je ho h ist o r ii . Ve čt vrt é část i využívám t eoret ických poznat ků liter atur y
a
především
prakt ických
zkušenost í,
z odbor né získanýc h
výukou na ZŠ ško le v Cho mut ově. Podrobně ji zde popisuj i č t yř i v ýu k o v é p r o je k t y, k t e r é s e d o t ýk a j í h ist o r ie mě st a a je h o památ ek či blízkého okolí. Všechny projekt y jsou realizo vány v učebně i venku. Žáci během výu ky plní nejr ůznějš í úko ly, záro veň
se
dozvídají
základní
infor mace
o
svém
městě
a vyjadřu jí své názor y. Pr vní pro jekt se zabývá hist or icko u památ ko vou zó nou měst a, druhý a t řet í směřuje do blízkého okolí a spo lu s dět mi navšt ěvuje me hr ad Hasišt e jn a zámek Červený do
hrádek.
válečného
V
období
pos lední a půjdeme
čt vrt é po
výuce
zabrousíme
st opách dr uhé
světové
v á lk y. Ka žd ý p r o jek t je d o lo že n fo t o g r a f ie m i a p r aco v n í m i list y v jednot livýc h př ílo hách t ét o práce.
5
Ke zp r aco vá n í js e m p o u ž i la l it er a t u r u n e je n o d bo r no u , a le i b e let r i i. I n sp ir o v a l y mě p o v ě st i, k t er é p o c h á z í z d í ln y F. Zábranského a M. Š íla. Někt er é z nich jsem použila, jako j ist ý d r u h mo t iv a c e p r o u r č e no u v ýu k u . V z h le d e m k t o mu , že někt eré prameny se v určit ých oblast ech a fakt ech mír ně o d lišo v a l y, a b so lvo v a la js e m o so b n í k o n zu lt a c i a p r o h l íd k u histor ické
pa mátkové
zóny
města
s
odbor níkem
na
jeho
h ist o r ii J. P a c h n er e m. T at o p r o h l íd k a mě z ár o v e ň čá st e č n ě inspiro vala
pro
následujíc í
pro jekt ovou
výuku
s
názve m
„M ě st o , k d e ž i j i. “ V e l ic e m i p o mo h la i s p o lu p r á ce s m ís t n í m mu z ee m. Za p o mo c i p a n í p r ů vo d k y n ě js me mo h l i n a h lé d no u t do
prostorů
n a v št ív it . musela
někt er ých
Vzhledem
b ýt
k
rozložena
památek, t o mu , do
že
které výuka
něko lika
není
mo ž n é
pro bíhala
běžně
i
venku,
vyučovac ích
hod in.
S v é n áp ad y js e m r ea l izo v a la za s p o lu p r á ce žá k ů čt vr t é ho a pát ého ročníku naší základní ško ly. Ne
každý
má
možno st
n a v št ív it
toto
mě st o
osobně,
prost řednict vím své práce záro veň nabíz ím malou exkurzi do je ho m i n u lo st i.
6
1. Skupi nová práce a projektová výuka Exist ují v yu ž ít
ve
nejr ůznějš í
výuce.
fo r my
Základní
a
metody pr áce,
vyučo vac í
fo r mo u
je
které
lz e
vyučovac í
ho d ina, kt er á můž e a ne mu s í pr o bíhat ve t ř ídě. Me z i fo r m y u p lat ňo va n é m i mo t ř íd u p at ř í n ap ř . d o mác í ú k o l n e bo n ě ja k á exkurze apod. Mez i dalš í for my výuky pat ř í t aké skup ino vé a pro jekt ové vyučování a
n a t yt o d v ě fo r m y s e p o d ív á m e
podrobně ji. Skupinová výuka Skup ino vé vyu čo vá n í je o r ga n iz ač n í fo r ma výu k y, př i níž žáci spo lečnou prací všech členů skupiny plní ně jaký úko l či řeší daný problé m.1) S kup ino vá výuka př ispívá k rozvo j i kooperace, Pracovní
ak t iv it y,
zázemí
problé mů,
samost at nost i
skupiny
neboť
žáku
se se
a
odpo vědnost i
př íz nivě tak
pro jevuje
dost ává
při
většího
žáků. řešení
prostoru
p r o u p lat n ě n í v ýc ho v n ýc h ak t iv it . 2 ) Bě h e m t ét o v ýu k y ma j í žáci možno st poznat své spo lužáky, učí se akcept ovat názor y druhých a hledat správné řešení. Skupino vá výuka vět šino u probíhá
v
počtu
4
–
č t yř č le n n á
skup ina
p r o je v u je
vzáje mná
6
není
žáků př íliš
zá v is lo st
v
jedné
skupině.
vhodná, žáků,
Méně
protože která
ne ž
se
často
může
vést
i k izo laci. Opt imá lní skupina na základní ško le by mě la mít 4 n e bo 5 č le n ů . N e z á le ž í n a t o m, z d a je sk u p in a ho mo g e n n í n e bo het er o g e n n í, d ů le ž it é je ž ák o v o na sa ze n í. Seskupování
žáků
může
b ýt
buď
spont ánní
nebo
au t o r it at iv n í. S p o nt á n n í se sk u p o vá n í r es p e k t u je ú p lno u
1)
ME CHLOVÁ, Er ik a, HORÁK, Fr ant išek. Sku p ino vé vyu čo -
vání na základní a st řední ško le. 1. vyd., Praha, 1986, s. 25. 2)
MAŇÁK, Josef. St ručný nást in met odiky t voř ivé pr áce ve
ško le. Kombinované postupy. Br no, 2001, s.33.
7
vo lnost žáků př i výběru skupiny, ve kt er é cht ě jí pr aco vat . N e v ýho d o u t o ho t o t yp u je , ž e d ě t i n a o k r a j i t ř íd y jso u o p ě t vyčleněny
a
ma jí
seskupo vání a
třenic ím.
zase
adaptační může
Každý
p o t íž e.
ve lmi
pedagog
často
by
mě l
Při
a u t o r it at iv n í m
docházet při
k
napět í
vyt vář ení
skup in
d o d r žo v at ně jak á p r a v id la. N ap ř . n e jo b l íb e n ě jš í m ž ák ů m n e n í t řeba vždy vyho vět , odst rkované dět i nedávat k t ěm, kt eř í je odst rkují, do uzavř ených skupin včlenit i dva jiné žák y ( a le n e v íc e) a j. Je v e l m i t ě žk é o ho d no t it p r ác i v e sk u p in ě a
udělit
známku,
kd yž
každý
člen
skupiny
pr acu je
jinak.
Něk d o v íc e, n ěk d o mé n ě a ne lz e t o p ř e s n ě k o nt r o lo vat . P r o t o b y s e sk u p in o v á p r á ce n e mě la z n á mk o vat . O ho d no t it skupiny
může me
slo vně
nebo
p o d le
ně jakého
práci
bodového
s yst é mu . N e mě l i b yc ho m v š ak p o u ž í v at s lo v a ja k o šp at ně n e bo dobře. Je lepší vyzdvihnout t o, co se žákům povedlo a t epr ve p o t o m u p o zo r n it , co b y b y lo le p š í p ř íšt ě p o o p r a v it č i v y le p š it . Projektové vyučování Jedná
se
o
jednu
z
ne jefekt ivně jších
metod
a
fo r e m
v ýu k y, k d y se ž á c i a k t iv n ě ú č a st n í v yu č o vá n í a ř e š í s it u a c e v
r ůzných
život ních
so u v is lo st ec h.
Pro jekt
mů ž e
být
k r á t k o d o b ý, st ř e d n ě d o b ý, a le i d l o u ho d o b ý. V ž d y se p o č ít á s vět š í č aso vo u d o t ac í. T é ma p r o je k t o vé v ýu k y je t ř e ba z vo l it tak,
aby
b y lo
pro
žáky
zajíma vé,
blízké
jejic h
prostřed í
a př iměřené je jich věku. Pro jekt na zák ladní ško le bývá spjat s ř ad o u p r ak t ic k ýc h č in no st í. Ž ác i p o ř izu j í r ů z n é ná k r e s y , mo d e l y, z k o u š e j í r ů z n é p o st u p y a p o d . Do c há z í sa mo zř e j mě k p r o p o je n í v íc e p ř ed mět ů n a je d no u . Hlavní je
v
t o m,
pedagogick ý že
podněcuje
cíl
t ěcht o
metod
samost atné
a
fo r e m
získávání
výuk y
v ě d o mo st í
a do vedno st í nezbyt ných pro řešení problé mů v praxi. Př ispívá zár o ve ň k r o z vo ji žá k o v i o so b no st i.
8
2 . Z á kl a d n í g e o g r a f i c ké ú d a j e Cho mut o vsko lež í v z áp ad n í čá st i Ú st eck é ho kra je. Ko nč í na sever u u hr anic se Spo lko vou republikou Německo (S asko), s
hr aničním
přechodem
Hora
S v.
Šebest iána,
na
východě
so u s ed í s Mo st e m, na z áp ad ě s Kad a ň sk e m a j i h o d d ě lu je ř e k a O hř e a p o lo v i n a n ád r že N ec h r a n ic e. Město drsnějš í
Cho mut ov
podnebí
je
lež í
na
úpatí
vyst iženo
již
Krušných v
hor,
názvu.
Co
je jichž se
t ýč e
zemědělst ví, t ak zde ne jsou př íliš vhodné podmínky, ale je zde dostatek
nerost ných
suro vin.
Kr ušné
hor y
se
rozkládají
o d jih o z áp ad u k s e v er o v ýc ho d u a za b ír a j í v íc e n ež po lo v in u Cho mut o vska. Mez i nejv ýzna mně jš í vrcho ly pat ř í Ko mář í vr c h (905,7 m), Poust evna ( 853, 2 m) a nejvyšš í horou je Klíno vec (1244 m). P ř e d p ř íc h o d e m p r v n íc h l id í p o k r ýv a l y ú z e m í le s y, k t e r é t voř ily t ěžko
prostupný val
chráníc í severozápadní hranic i
Čech. Dř íve t ěžbou devast ovaná kr ajina je dnes syste mat ick y r ek u lt ivo v á n a d o p o d o b y le s n íc h p o r o st ů , p o l í, o vo c n ýc h s ad ů a vo d n íc h n á d r ž í. V z h le d e m k z n a č n ý m r o zd í lů m na d mo ř sk ýc h výšek Co
se
je
zde
t ýče
podnebí
vodst va,
chladné, největ š í
mír ně
řekou
je
teplé,
ale
Ohř e,
i
teplé.
dále
Bílina
a př ímo Cho mut ove m prot éká ř eka Cho mut ovka. Nejznámě jš í m p ř ít o k e m C ho mu t o vk y je Ka me n ič k a, na k t er é b y la v yt vo ř e n a st ejno jmenná vodní nádr ž, jejíž dno je celé vydlážděné a dnes s lo u ž í k ak u mu la c i p it n é vo d y. D a lš í t a k o vo u t o n á d r ž í n a p it no u vo d u je n ap ř . Kř í mo v n e b o ú d o l n í n á d r ž J i r k o v . N a ř e c e O h ř e b y l a vybudo vána v o d n í nádr ž Nechranice s největ ší ze mní hr ází v ČR. T at o nádr ž je
využ ívaná
především
k
r ekr eaci,
r ybaření
a
vodním
sp o r t ů m. V o k o lí C ho mu t o v sk a n a j d e me t ak é n ě k o lik r yb n ík ů a p ř í mo n a o k r a j i C ho mu t o v a le ž í s v ět o vá r ar it a – Ka me n co v é je z er o . T o t o je zer o vz n ik lo v p r v n í p o lo v in ě 1 9 . st o let í a je ho
9
vo d a o b sa h u je s ír a n h l i n it ý. T o je t a k é d ů vo d , p r o č z d e ž i j e jen
velmi
o mezené
mno žst ví
organiz mů.
Dnes
slouží
jako
r e k r e a č n í o b la st p r o z a hr a n ič n í t u r i st y. Dalš í zoopark,
t akovou který
zo o lo g ic k ýc h
je
rar itou člene m
zahrad
a
je
míst ní
evropské Unie
i
Podkr ušno horský
světové
česk ých
a
organizac e slo venskýc h
zo o lo g ic k ýc h z a hr ad . Za měř u je s e n a o hr o že n é d r u h y E vr o p y a
podílí
se
na
řadě
evropsk ých
i
národních
záchrannýc h
programech. Podrobnějš í
in fo r ma ce
o
p o lo z e,
fauně
aj.
naleznete
v p u b l ik a c i o C ho mu t o vs k u a u t o r sk é ho k o le k t iv u Z. B int er o v é a dalš ích.3 )
3)
AUT ORS KÝ
KOLE KTI V.
Cho mut ovsko.
vlast ivěda. 1. vyd. Most , 2006, s. 13-42. 10
Re g io n á l n í
3 . N á s t i n h i s t o r i e mě s t a C h o mu t o v a Vz n ik n áz v u C ho mu t o v b ýv a l v ys v ě t lo v á n r ů z n ě. E x ist u j í d va o d l iš n é n á z o r y. P o d le p r v n í ho v z n ik lo j mé no z o z n a č e n í poplat ku za každé spřežení – cho mout – kt eré míst e m pro jelo. T o mu t o c lu se ř ík a lo c ho mú t né. D r u há v er ze ř ík á, ž e n á ze v vznik l př ivlast ňo vací př ípo nou -ov k osobnímu jménu Cho mút n e bo C ho mo u t a z na me n a l C ho mo u t ů v d vů r . 3.1. PRAVĚK NA CHOMUTOVSKU Vzhledem Úst eckého
kr aje,
o s id lo v á n í. od
k
t o mu ,
že
usazovali
Nejvýr azně jš í
středního
a
Cho mut ov se
lež í
zde
lidé
o s id lo v á n í
mladšího
v
úrodné
již
od
počátku
p r o b íh a lo
p a le o lit u
(asi
část i
v
100
době 000
–
1 5 0 0 0 let p ř . n. l. ) . První
př edmět y,
které
se
objevily
v
blízkost i
města,
pochází z do by bro nzo vé. Byly zde nalezeny t aké pozůst at ky ú nět ick é k u lt u r y a l id u mo h y lo v é k u lt u r y. N ěk t er é z t ě c ht o nalezených př edmět ů lze vidět v míst ním muzeu, kde je st álá expozice,
ale
va lná
většina
je
u lo ž e n a
v
cho mut ovské m
archivu. V blízkost i nalezneme t aké spoust u pohř ebišť a s ídlišť, která
jsou
původně
k e lt s k á.
T yt o
kmeny
byly
vyt lačen y
Ger mány a v do bě st ěhování nár odů (4. - 6. st .) přicház í d o t ét o o b la st i k me n y s lo v a n sk é.
3.2. POČÁTKY CHOMUTOVA Přesný Cho mut ova 10. z
–
11.
Lipska
vznik
t r valého
osídlení
není
znám.
Datuje
st o let í m. do
Vedla
v n it r o ze m í
tudy
Čech
na
území
se
d ů lež it á
(do
Prahy).
dnešního
někdy
mez i
o bchodní
cesta
Z
v n it r o z e m í
p o st u p o va l y s lo v a n s k é k me n y s měr e m k ho r á m, a t ak vz n ik l a na
levém
bř ehu dnešní Cho mut ovky 11
(tehdy Divoký potok
n e bo Ou zk á) ma lá s lo v a n sk á o sa d a. P r v n í h ist o r ic k y d o lo že n é z m ín k y o měst ě se v á ž í k d at u 28. 3. 125 2, kd y Bedř ich Načerad ec z Cho mut o va (t ehde jš í ma j it e l) d ar o v a l mě st o i s o k o ln í m i ve s n ic e m i ř á d u ně me ck ýc h r yt íř ů
a
roku
vlastnict ví
1261
města
a
král
Přemys l
udělil
mu
Otakar
soudní
II.
pot vrdil
řádu
právo
hr de lní.
Tato
darovací list ina Bedř icha z Cho mut ova, je pr vním dochovaným dokladem o vzniku měst a Cho mut o v. „
…Nechť
znají
všichni
současníci
i
budoucí,
že
jsme
svobodně odkázali v předtuše věčné odplaty naše městečko Chomutov
a
jeho
okolí
řádu
a
bratřím
německým
jeruzalémského špitálu P. Marie, a to tak, že se mají po naší smrti plně uvázati do týchž statků a držeti je věčně a svobodně ve
všem
rozsahu
a
důstojenství………
Sami
neponecháváme od nynějška na ně žádné právo…“
si
pak
4)
C ho mu t o v b y l t e h d y o z n a čo v á n ja k o o p p id u m. Ř ád b y l vo jenského
rázu
a
jeho
zásluho u
se
město
st a lo
do bř e
organizo vanou měst skou obcí. Také hned začal s výstavbo u svého
síd la
–
ko mendy
a
na
ní
navazujíc ího
kostela
s v. Kat eř in y. M ěst o b y lo o be st a v ě no hr a d b a m i se 4 br a na m i. T o t o s íd lo mě lo s lo u ž it ja k o hr a n ič n í p e v no st a o d r azo v at p ř e d v p á d e m d o k r a je. S t a lo se t ak je d no u z ne jv ět š íc h p e v no st í na severu Čech. Za vlády Jana Lucemburského byl Cho mut ov naz ýván již mě st e m a n e o bc í. O b yv at e lst vo b y lo d ík y ř ád u z v e lk é č ást i poněmčeno, a proto zde jako hlavní jazyk převláda la němč ina a v č e le mě st a st á l t z v. k o mt u r .
4)
BI NTEROVÁ,
Zdena.
Dějiny
Cho mut ova.
Počátky
Cho mut ova, úr yvek z př ekladu darovac í list iny, 1997, s.7.
12
3.3. CHOMUTOV V DOBĚ HUSITSTVÍ Řád se však roku 1411 znelíbil tehdejš ímu kr áli Václavo vi I V. a byl mu zabaven ma jet ek a záro veň byl vykázá n z e z e mě . O b yv a t e lé v š a k st á le p o v a ž o v a l i ř á d o v é r yt íř e z a s v é p ř ed st a v it e le ,
proto
se
roku
1421
postavili
proti
hu sit ů m.
Hu s it sk á vo js k a v če le s Ja n e m Ž iž k o u v ša k p r o n ik la d o mě st a, dobyla
ho
a
zpustošila,
velkou
část
obyvat e lst va
pobila
a měst o vypálila. Po válkách v ro ce 1424 z íska l měst o rod Lo bko viců,
kdy
ho
císař
Zikmund
zastavil
M ikuláš i
z Lo bko vic. P o hu s it sk ýc h v á lk á c h b y l C ho mu t o v j iž o s íd le n Č ec h y a v d r že n í ho mě l i st á le Lo bk o v ico v é. J ak o je d n í m z ma j it e l ů je t aké uváděn Jakoubek z Vř esovic . Roku 1457 byla o bno vena měst ská rada a král Lad is lav Pohrobek udělil městu peče ť a er b. N a mo d r é m št ít u je p o lo že n a st ř íb r n á mě st s k á hr ad b a s
ot evřenou
br ánou
a
v yt a ž e no u
mř íž í.
V
bráně
sto jí
n a č er v e n é m št ít u k r á lo v sk ý č e sk ý le v. Za h r ad bo u jso u d v ě č t yř hr a n n é vě ž e s č e r ve no u st ř e c ho u z a k o nč e n é z la t o u c ib u l í. N a d št ít e m je p o lo ž e na z la t á k r á lo v sk á k o r u n a . T yt o k r á lo v sk é atr ibut y
poukazo va ly
ma jetku.
Znak
vychází
na z
př echo d
města
do
na
p eč et i.
v yo b r a z e n í
k r á lo v sk é ho Pergamen,
d o k lád a j íc í u d ě le n í t o ho t o er b u a p eč et i, je u lo ž e n v e S t át n í m okresním archivu Cho mut ov se s ídlem v Kadani. Vzhledem k t omu, že je velice kř ehk ý a mís t y i poškozený, je i velm i šp at n ě č it e ln ý, a le d o c ho va la se n a ně m z a v ěš e n á o r ig in á ln í pečeť. V r o ce 1 4 8 8 z ís k a l B e n eš z Ve it m i l e mě st o p r o s vů j r o d , který
zde
působil
až
do
roku
1560.
Poté
mě l
Cho mut ov
ve spr ávě ar civévo da Ferdinand T yro lský a od něj ho roku 1571 př evzal Bohus lav Felix z Lo bkovic. Ten k městu př ipo jil i hr ad H a s išt e jn a p ř ik o u p i l zá mek Čer v e n ý hr á d e k u J ir k o v a.
13
3.4. OBDOBÍ REFORMACE V prů běhu 16. st o let í bylo měst o něko likrát po ničeno čast ými
p o ž á r y,
ale
také
mo r o vo u
epidemií.
1.
12.
1588
se dalš ím pánem města stává Jiř í Popel z Lo bko vic, kter ý b y l z a p ř ís á h l ý k a t o lík a r o z ho d l s e r a d ik á ln ě z mě n it t e h d e jš í prot est ant ský Cho mut ov. Nechal zaniknout
míst ní lat insko u
šk o lu a m íst o n í zř íd i l je zu it s k é k o le je a g y mn á z iu m. C ht ě l t ak p o mo c i o b no v it mo c k at o lic k é c ír k ve a p ap e že. P o zd ě j i b y l Jiř í Popel posazen do čela př edsednict va zemského sně mu, na kt erém se údajně čet ly st ížnost i st avů na císař e. Jiř í Pope l pak
upadl
v
nemilost
u
tehde jšího
c ísaře
Rudo lfa
II.,
byl obviněn z velezrady a zat čen. Roku 1607 údajně ze mřel ve vězení Loket.5) Měst u byla navr ácena všechna pr ivilegia, kt erá Jiř í Pope l zrušil a opět se ocit l bez pána. Císař se rozhod l všechny st at ky a ma jet ek Cho mut ova prodat , a když se o t om dozvědě la měst ská rada, požádala o vykoupení z poddanst ví. Na počát ku 1 7 . st o let í r o k u 1 6 0 5 se t ed y z C ho mu t o va st a lo s vo bo d n é k r á lo v s k é mě st o . 3.5. TŘICETILETÁ VÁLKA V let ech 1618 – 1620 se Cho mut ov post avil na st ranu st a vo vs k é ho p o v st á n í, a p r o t o mu b y l p o b it vě Na B í lé ho ř e za b a v e n ma jet ek a o p ět s e vr át i l i j ezu it é, k t eř í n e u st á le v ed l i v n it ř n í bo je s p r o t e st a nt y. Během
tř icet ileté
válk y
byl
Cho mut ov
dost
poničen,
p o z na me n a la ho d a lš í v ln a p o ž ár ů a mo r o v é ep id e m ie. P r o š la t u d y ja k n ep ř át e ls k á, t ak c ís a ř sk á v o js k a a vš ic h n i se zd e jš í m o b yv at e lů m c ho va l i st e j n ě. B i l i je a d r a n co v a l i mě st o . Vo já c i
5)
VALEŠ, V lad imír. H ist or ie jezuit ského areálu v Cho mut ově.
Ji ří Popel z L obkovi c, Cho mut ov, 1. vyd., 2002, s. 11 – 12. 14
byli živeni z měst ské pokladny a t o na úkor obyvat el, kt er ým se t ak zvyšo valy poplat k y za všechno. Nast ala bída a do t é doby vzkvét ajíc í měst o začalo up adat . Válka sko nč ila roku 1648
a
Cho mut ov
začal
opět
žít.
L id é
se
vzpamatovali,
rozvíje la se řemes la a opět byl o bno ven o bchod. Také byl ust ano ven pr vní měst sk ý lékař t zv. fyz ikus, kt er ý měl po máhat měst ské
spr ávě
Z. B int erová. i
6)
náboženské
v
bo ji
proti
epide miím,
jak
uvád í
Obyvat elé už byli z velké část i kat o líc i, t akže spory
po ma lu
ut ichaly.
Byla
opět
obno vena
mě st sk á r a d a a n a p ř e lo mu 1 7 . a 1 8 . st o let í st á l v če le mě st a pr imátor. 3.6. 18. A 19. STOLETÍ 1 8 . st o let í v š ak p ř in e s lo d a lš í v á lk y. T á h l y t u d y S a so vé , Bavoř i
i
Francouzi,
kteří
opět
žili
na
úkor
míst ních.
O b yv at e lst vo o p ět t r p ě lo a mě st o se mu se lo zad lu ž it . Je zu it s k á k o le j na d á le zt r p čo v a la zd e jš í ž iv o t , lid é j i m mu se l i p lat it . Přesto
bylo
zdejš í
ško lst ví
na
velmi
dobr é
úrovni
a vyst udo va li zde různí o dbor níci. Jedním z nich byl např ík lad Fr ant išek
Josef
Ger st ner
(pozdějš í
ř e d it e l
po lyt echnického
ústavu v Praze a autor projektu „koněspřežní že leznice“). P r o t o že mo c a v l i v je zu it ů n eu st á le r o st l a p a no v n íc i c ít i l i o hr o ž e n í s v é mo c i, r o z ho d l s e r o k u 1 7 7 3 t e hd e jš í p ap e ž Kliment z
XIV.
řád
cho mut o vského
je z u it ů
g ymnáz ia,
zr u š it . žáků
Když
za ča lo
jezuité ubývat
a
odešli zdejš í
ško lst ví upadat . V roce 1778 byla činno st gymnázia uko nčena a až ko ncem 18. st o let í zno vu o bnovena s t ím, že do výuk y byly zař azeny i jiné před mět y jako např. fyz ika.
6)
BI NT E R OV Á, Z d e n a. D ě j i n y C h o mu t o va. T ři ce t i l et á vá l ka ,
2. vyd. Cho mut ov, 2004, s.31 – 33. 15
Ve mě st ě b y l zř íz e n r eg u lo v a n ý ma g ist r át a mě st o t a k zt r at ilo
svou
aut ono mii.
Od
roku
1793
bylo
podř ízeno
ú ř ed n ík ů m. 1 9 . st o let í b y lo p r o mě st o ve lk ý m k r o k e m v p ř ed , ale se
zároveň
počátkem
odehr ály
v
Sasku,
dalš ích a
proto
válek. velké
Největ ší
pluky
b it v y
prošly
přes
C ho mu t o v, k t er ý se p r o mě n i l v e v o je n s k ý t á bo r . V p o lo v in ě roku 1813 př ije l do města ruský car Alexandr, pruský krá l Bedř ich
Vilé m
dohodli
o
III.
dalš ím
a
rakouský
postupu
císař
proti
Fr ant išek
I.,
Napo leo no vi.
aby
se
Bo huže l
p r o míst n í o b yv at e lst vo t o zn a me n a lo o p ět b íd u a u t r p e n í . Vš e v o k o lí b y lo zp u st o še no a z n ič e no . P o sk o n če n í n ap o leo n sk ýc h v á le k p r o š lo mě st o z mě no u. Př íkopy byly změněny na zahrad y a silnice, zahá jila zde svou činno st
první
po jišťo vna,
díky
povodním
byl
zaplave n
kamenco vý důl a místo něj je dnes jezero. V roce 1838 bylo zavedeno
první
plyno vé
osvět lení.
B yla
zde
t ovár na
na kart ony, prádelny, t ovár na na sukno apod. Mě st o o p ět k vet lo . O d 5 0 . let s e zd e za ča lo r o z má h at p o d n ik á n í. Ro k e m 1 8 4 8 k o n č í č i n no st r eg u lo v a n é ho ma g ist r át u a m íst o n ě j n ast o u p i l mě st s k ý ú ř ad . V t ét o d o bě s e mě st o st a lo t ak é c e nt r e m so u d n í ho o k r e su a o p ár let p o zd ě j i p o l it ic k é h o o k r esu . Ž id ů m b y lo p o vo le no zd e ž ít , o bc ho d o vat a pr aco v at . Do t é d o b y s mě l i ž ít je n v o k o ln íc h v e s n ic íc h a v 70 . let e c h jich tu žilo již více než 200. Ve
městě
bylo
také
post upně
zbořeno
opevnění,
kt eré br ánilo v rozmachu o bchodu. Někt er é jeho část i se však dochovaly
dodnes.
Byly
zde
zakládány
různé
podnik y,
p o št o v n í ú ř ad , t is k ár n a č i p l y n ár n a. B ě he m d r u h é p o lo v in y 19. Byla
st o let í
d o š lo
z a lo že n a
spo lečnost . železnic
např.
Dalš í
a to
také
k
výrazným
Kru šno ho rsk á
významnou nejen pro
z měnu obchod,
16
hospodář ským že lezář ská měla
a
přinést
a le t ak é z
změnám. oce lář ská výstavba hlediska
n ez a mě st na no st i. Na jed no u
mě lo p r ác i n ěk o l ik s et d ě ln ík ů .
V roce 1866 mě l Cho mut ov již 7000 o byvat el a o pár let později př esáhl počet 10 000. Obyvat elst vo bylo st ále z vět š í část i německého původu, obecná
ško la,
ně mecká
Během
př íšt ích
V roce 1874
let
zde
se
a proto zde byla pouze německá měšťanka
začalo
a
německé
rozvíjet
i
gymnáziu m.
odbor né
ško lst ví.
b y la o t evř e n a o d bo r ná p r ů m ys lo v á
ško la
st ro jnická s učebními d ílna mi. Byla t o pr vní ško la t ohoto druhu v ce lém Rakousko – Uhersku a Německu. Př icházeli se m st udent i z celé ř íše a dalš ích zemí. Š ko la se t ěšila do br é pověst i. B yly ot evírány t aké dalš í ško ly. Češt ina se zde však za ča la v yu čo vat až o d d r u hé p o lo v in y 1 9 . st o let í, kd y b y l a založena česká ško la. Mě st o mě lo i s v ů j v la st n í p ivo v ar . Ot e vř e n a b y la i p r v n í n e mo c n ic e a r o z ma c h C ho mu t o va st á le r o st l. 3.7. PRŮMYSLOVÉ CENTRUM CHOMUTOV V
19.
st o let í
p r o š lo
město
velk ými
p r ů m y s lo v ý m i
změnami. Byla vyst avěna no vá železnice, což bylo
velk ým
p ř íno se m p r o n e z a mě st na n é d ě l n ík y. V z n ik la z d e ve lk á s p o u st a úřadů
a
spo lek,
různých jehož
spo lků.
počátky
se
Ne jstar ším datují
z
nich
př ibližně
byl od
st řeleck ý
roku
1571.
Da lš í m sp o lk e m, k t er ý v z n ik l v 1 9 . st o let í, b y l n e ju ž it eč n ě jš í hasičsk ý spo lek. S vé schopnost i mohli jeho členo vé prokázat hned
krátce
po
jeho
vzniku
(1872),
protože
v
Cho mutově
p ár k r át ho ř e lo . Ve
stejné m
o bdo bí
převážně německých
např.
b y lo
založeno
i
něko lik
německá obecná ško la,
měšťanská ško la a německé g ymnáziu m. O pár
š k o l,
německá
let později
b y la o t evř e n a ( j iž v ýš e z m í n ě n á) p r ů m ys lo v á š k o la, k t er á b y l a pr vní t ohot o
t yp u .
to
vyšš í
osmileté
Dalš í
ško lu
gymnázium.
17
ot evř eli roku Česká
ško la
1851 s
a
bylo
výukou
mat eř ského
jaz yka
se
prosadila
teprve
v
roce
1905
a t o p ro 6 0 d ět í. Kro mě jiného se ro zrů st aly h lavně prů mys lo vé po d nik y. Byl
zde
no vý
měst ský
pivo var,
Gelinko va
papír na
aj.
Také se vzchopily železár ny, kt eré koupila německá fir ma Mannesmann. T a přest avěla podnik na výro bu bezešvých t rub a
Mannesmanno vy
se
závody
staly
jedny
z
největ šíc h
v E vropě. Na p o čát k u 2 0 . st o let í se z C ho mu t o va st a lo j iž ú sp ě š n é město.
Byla
postavena
no vá
moder ní
n e mo c n ic e
se
čt yř m i
zák ladními oddě leními- chir urgické, int er ní, plicní a infekční oddělení. V
80.
letech
19.
sto let í
b y lo
rozhodnut o
o
výst avbě
p ř e hr ad y n a Ka me n ič c e z d ů vo d u š p at n é ho z áso bo vá n í p it no u vodou. Zároveň byla provedena no vá kanalizace. 3.8. 1. A 2. SVĚTOVÁ VÁLKA NA CHOMUTOVSKU Když v roce 1914 začala 1. svět ová válka, vešker ý rozvo j města k
byl
celko vé
přerušen.
Zhoršilo
n es p o k o je no st i
se
záso bo vání
o byvat elst va.
a
vše
Z es i lo v a l
i
vedlo odpor
Němců k Čechům a naopak. Zača lo drancování a př ibývalo n e mo c í z h lad u . 2 9 .
10. 1918
s e Ně mc i r o z ho d l i v yt vo ř it
provincii Deut sch –Bö hmen, do kt eré pat ř il pr ávě i Cho mut ov, který
se
Tato
br ánil
provinc ie
začlenění však
do
Če sk o s lo v e n sk é
nemě la
d lo u h é ho
republik y. působení,
protože českoslo venská ar máda dne 9. 12. 1918 i př es velk ý odpor měst o obsad ila. Byl zde ust ano ven český národní výbor , k t er ý mě l p ř ed e v š í m c hr á n it če sk é zá j m y, z le p š it z áso bo vá n í a život ní podmínk y obyvat elst va. Kr iz e t ýk a j íc í s e z á so bo v á n í v ša k p ř e t r v á v a la , p r o b íh a l y dalš í
a
dalš í
st ávky.
Při
nástupu
Ado lfa
H it le r a
k
moc i
se o bjevila opět myš lenka německé provincie. Hospodář ská
18
kr ize, i
která
Cho mut ova.
post ihla
E vropu,
Propukla
vyso ká
se
samozř ejmě
nezaměst nano st ,
dotkla
snižo vala
se výroba v Mannesmanno vých závodech. Když v roce 1935 v z n ik la no v á p o l it ic k á st r a n a S d P ( S u d et e n d eu t s c h e P ar t e i ) v
čele
s
Ko nrád em
He n le in e m,
v
Cho mut ově
mě la
velko u
vět šinu př ívrženců a vyhr ála i ve vo lbách. Vzt ahy mezi Němc i a Čechy se st ále př iost řovaly. V lét ě roku 1938 se Cho mut ovsko zapsalo do českýc h dějin, se
ale
sešel
bo hužel lord
ne
př íliš
Runciman
s
s lavně.
Na
Henle inem,
Červeném
aby
zde
hr ádku
pro jednali
o d t r žen í p o hr a n ič í o d t e h d e jš í ho Č es k o s lo v e n s k a. Kd yž d o š lo k
podepsání
a
naplnění
mnicho vské
dohody,
začalo
první
nucené vyst ěho vání vět šiny Čechů a Cho mut ovsko se st alo součást í Velko německé ř íše na dobu asi 7 let . Když
2.
svět ová
válka
skončila,
d o š lo
k
opět ovné mu
n u c e n é mu v yst ě ho vá n í, a le t e nt o k r át t o b y l i su d e čt í Ně mc i , kdo
musel
obsazo váno
o dejít.
Během
po hranič í
této
a
války
ani
bylo
Cho mut ov
také
postupně
se
nevyhnu l
t zv. „kř išťálo vé noci“, kt erá pro běhla z 9. na 10. list opadu roku 1938. Byly páleny žido vské s ynagogy a Židé zt rat il i právo spr avo vat a užívat svůj majet ek. Mannesmanno vi
závody
byly
začleněné
do
německé
prů mys lo vé v ýro by. Měst o bylo z v elk é část i u šet řeno velk ýc h nálet ů až do 16. 4. 1945, kdy ve 3 hodiny ráno bylo shozeno přes
300
pum.
C íle m
podkrušno horských
t ako výcht o
ko munikací.
náletů
Když
už
bylo se
přerušení
válka
chýlila
k e k o nc i, za ča lo s e mě st o p ln it u p r c h l ík y z Ř íš e. V á lk a z d e sko nč ila večer 8. 5. 1945, kdy t udy pro je ly pr vní so vět ské je d no t k y.
19
3.9. POVÁLEČNÝ VÝVOJ Válka se
sice
záso bo váním
propuštění
po
sko nčila, a
ale
nejvíce
dranco váním,
válce.
P r aco va lo
které se
pro blé mů
způso bovali
bylo zajat c i
na odst raňo vání trosek,
z n ě me ck ýc h šk o l s e st a l y č e sk é, p ř ic h á z e lo s e m v íc e č e sk é ho a s lo v e n sk é ho o b yv at e lst v a a j iž o d k vět na b y l p r o vád ě n o d su n Němců. Pová lečný vývo j př ines l da lš í vlnu změn, nast al velk ý rozvo j
průmys lu,
Mannesmanno vy
závody
byly
přestavěny
na Válco vny t rub. Prot ože do Cho mut ova př iš ly no vé pracovní s í l y, b y lo nu t né v yst a v ě t no vé b y t y. S t r h l y s e st a r é d o m y , které se
již
neodpo vídaly
požadavkům
i někt eré vesnice a míst o
p a n e lo v ýc h
do mů
vybudována
na
byd lení,
rušily
nic h byla započat a výst avba
okraji
sídliště
na
měs ta.
Od
Březenecká,
roku
1969
Kamenná,
byla
Písečná
a Zahradní. D íky t ét o nové zást avbě došlo čase m k propo jení C ho mu t o va a J ir k o v a. Ro z vo j za z n a me n a lo
i zdr avot nict ví.
1. ledna 1952 zde byl ot evřen Okr esní úst av národního zdr aví a o č t yř i r o k y p o z d ě j i v z n ik á p r v n í c ho mu t o vs k á k l in ik a . S
ot evřením
hraničního
př echodu
do
Ně mecka
v Hoře sv. Šebest iána roku 1978 se zvýš il i dopravní ruch a
tur ist ika.
Byla
rozšířena
železniční
a
silnič ní
doprava
a začalo se t ěžit více hnědého uhlí. To vše však př ines lo i nepř íznivé vlivy jako
např. znečišt ěné o vzduší,
nar ušen í
zde jš í krajiny, kácení lesů aj. Post upem času se však podař ilo i to alespoň částečně pot lačit. Když
př išel
rok
1989
a
s
ním
pr ivat izace,
zpočátku
t o p ro mě st o zn a me n a lo v e lk ý r o z ma c h, a le p ak s e z ač a l y jednot livé
podnik y
a
závod y
zavír at.
Mezi
ně
patř ily
i Válco vny t rub a Železáren, kt eré byly hlavním zdro jem pr áce pro
míst ní
o byvat elst vo.
Začala
nezaměst nano st .
20
tak
velmi
stoupat
Byly
započaty
nejrůznějš í
demo lice
a
přestavby,
k t er ý m s e má le m ne u br á n i lo i h is t o r ic k é já d r o C ho mut o va . T o b y lo r o k u 1 9 9 2 v yh lá š e no z a p a mát k o vo u zó nu . I
když
trubek,
byl
Cho mut ov
průmys lu,
do
s mo g u
té a
doby
zná mý
vysoké
jako
město
nezaměst nanost i,
v následujíc ím st o let í se vše výr azně změnilo. 3.10. SOUČASNOST Dnes S
je
ohledem
toto
na
mě st o
životní
d ů lež it ý m
prostředí
byl
dopravním koncem
uzle m.
20.
sto let í
vyst avěn jiho západní o bchvat a kvůli zvýšené t ěžbě hnědého uhlí byly spo jeny i někt eré železniční t rat ě. Původně velm i zdevast ovaná
krajina
je
teď
u měle
za lesňo vána
a
začíná
se po ma lu vr acet do své př edešlé podoby. Ovzduš í a celko vé prostředí
je
živo čicho vé,
již
také
kteří
v
pořádku
se
sem
a
opět
důkazem vr ac í
t oho a
jsou
rost liny,
kt eré zde zno vu rost ou. V roce 1996 byl schválen da lš í o bchvat od severozápadu směrem
k
hraničnímu
přechodu
Nejvýraznějš ím podnikem
jsou
v
Hoře
S v.
Šebest iána.
nyní S everočeské do ly a. s..
T ak é zd e b y la n a S e v er n í m p o l i v yst a v ě n a no vá p r ů m ys lo v á zóna,
kde
stojí
fir my
zahraničních
investorů,
což
ved lo
ke snížení neza měst nanost i. Od roku 2001 byla zahájena ce lko vá reko nstrukce města. Sídlišt ě
i
míst ní
ko munikace
se
těší
velkým
opravám
a z šedého po nurého měst a na ú pat í Kru šn ých ho r se ro d í no vé barevné město plné zeleně. V popř edí zájmu tur istů je míst n í Podkrušno horský zoopark, histor ické
cent rum.
Od
Kamenc ové
t ohoto
roku
jezero byly
a
samozř ejmě
všechny pa mát k y
v ce nt r u z p ř íst u p ně n y v eř e jno st i. 1.
července
statutárním
roku
2006
měste m a začlenilo
21
se se
mě sto
Cho mut ov
st a lo
svým
význa mem
mezi
největ ší měst a v r epublice jako
jsou
např. Ost rava,
Br no,
O lo mo u c, P lz e ň , Z l ín , P ar d u b ic e ne bo Kar lo v y Var y. Od ško lního roku 2006 / 2007 zde byl ot evřen pr vn í r o čn ík b ak a lá ř s k é ho st u d ia ČV UT F ak u lt a st r o jn í, co ž v ed lo k opět ovnému Cho mut ova
vyzdvižení. b y lo
Da lš ím
uzavř ení
kladným
partnerství
s
zářezem
do
dějin
německými
měst y
jsou
velmi
Ber nburg, Annaberg – Buchho lz, Ar enzano . Celko vé př íznivé.
vyhlídk y
Dnes
je
do
budoucnost i
Cho mut ovsk ý
r eg io n
spr ávním o bvodem v Úst eckém kraji .
Pohled do minulosti
22
zatím
druhým
největším
3.11. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DATA V HISTORII MĚSTA 1 0 . – 1 1 . st . - p o čát k y C ho mu t o v a, v z n ik s lo v a n sk é ho s íd l išt ě 1252
- první písemná zmínka o Cho mut ovu v daro vací list ině Bedř icha Načeradce, kterou postupuje mě st o ř á d u n ě me c k ýc h r yt íř ů
1411
- k r á l o d e b ír á ř á d u n ě m e c k ýc h r yt íř ů mě st o , C ho mu t o v p ř ec h á z í p o d s p r á vu k r á lo vsk é k o r u n y
1421
- Cho mu t o v je d o b yt h u s it y, je v yp á le no a o b yvat e lst vo v ět š in o u p o b it o
1457
- král L. Pohro bek uděluje měst u er b a pečeť
1488
- Beneš z Veit míle vyk upuje měst o Cho mut ov
1588
- Cho mut ov z ískává Jiř í Pope l z Lobkovic
1589
- p ř íc ho d je z u it ů d o mě st a
1591
- J iř í P o p e l p ř e d á v á je z u it ů m za k lá d a c í l ist i n u pro vybudování ko leje a kost ela
1605
- Cho mut ov se vykupuje z poddanst ví a st ává se svo bo d n ý m k r á lo v s k ý m mě st e m
1639
- Cho mu t o v je d o b yt a v yp le n ě n Š p a n ě l y
1641
- epidemie moru
1773
- r o zp u št ě n í je zu it sk é ho ř ád u , k o le j je p ř e b u d o v ána na kasár na
1813
- na p o le o n sk é v á lk y, v C ho mu t o vě se s e š l i k je d nání pr uský kr álFr iedr ich, ruský car Alexander a rakouský c ísař Frant išek
1938
- proběhla schůzka lorda Runcimana s Henle ine m na Č er v e né m hr á d k u k p r o je d n á n í o d t r že n í p o hr an ič í o d t ehd e jš í ho Č es k o s lo v e n s k a a p ř ip o je n í celého regio nu k něme cké ř íš i
1945
- osvo bození a opět ovné př ipo jení r egio nu k Česko s lo v e n sk u a ná s le d n ý o d su n v ět š in y N ě mc ů
1992
- hist or ické cent rum prohlášeno památ ko vou zónou
1.7.2006
- C ho mu t o v se st á v á st a t u t ár n í m mě st e m
23
4 . D i d a k t i c k é v y u ž i t í z p r a c o v a n é h o t é ma t u v e výuce vlastivědy na 1. stupni ZŠ V t ét o k ap it o le js e m n a st ín i la mo ž n o st v yu ž it í sk u p in o v é práce a pro jekt ové výuk y během něko lika vycházek po st opách h ist o r ie Cho mut o vska. Každ ý pro jekt má své t éma, své cíle a
své
z ho d no c e n í.
V
př ílo hách
jsou
jednot livé
pro jekt y
zd o k u me nt o vá n y p o mo c í fo t o g r a fi í a v yp ln ě n ýc h p r a co v n íc h l ist ů . S p o leč n ě s žá k y js e m a b so lvo v a la p ět p r o jek t ů , k t er é n á m p o mo h l y p ř i b l íž it n a še mě st o . Ka žd á t at o v ýu k a p r o b íh á čá st eč n ě v e n k u a č á st eč n ě v e t ř íd ě, p r o t o je t ak é r o zd ě le n a do
více
vyučovac ích
sa mo zř e j mě
k
hod in.
p r o p o je n í
V
každém
ostatních
pro jektu
předmětů
s
dochází
vlast ivědou
( n ap ř . v ýt v a r n á v ýc ho v a , č e s k ý ja z yk n e bo ma t e ma t ik a a j. ) . Ve v ýu c e v yc h á z í m z p ř ed c ho z í t eo r et ic k é čá st i. 4.1. MĚSTO, KDE ŽIJI Histor ické
jádro
p r o š lo
c e lo u
řadou
ztrát
již
ve
d va cát ýc h a t ř ic át ýc h let e c h 2 0 . st o let í, ja k u v ád í J. P ac h n e r ve
své
knize
Cho mut ov.7)
Největší
z měny
však
tuto
část
post ihly po druhé svět ové válce a v šedesát ých a sedmdesát ých let e c h 2 0 . st o let í, k d y b y la d e mo lo vá n a p ř ed mě st í k jád r u navazujíc í. C í le m t ét o v ýu k y je p o d n ít it u žá k ů zá je m o v ýz n a m n á míst a
ve
svém
městě,
poznávat
je
a
cho vat
se
k
nim
ohledup lně, s úctou. Žác i by si mě li touto cestou rozvíjet schopno st
o
nich
vyprávět ,
vyjadřovat
své do jmy,
dot ýkat
se p r a k t ic k ýc h z k u še no st í a z á ž it k ů a v ýt v a r n ě je v y ja d ř o va t . Výcho vným c íle m
je p o z n á v at r eg io n
7)
a objevo vat jeho dobr é
P ACHNER, Jaroslav. Zmize lé Čechy – Cho mut ov. Proměny v histori ckém cent ru – městská památková zóna, 1. vyd., v Praze, 2006, s. 34 – 44.
24
i ho r š í st r á n k y, p ě st o vat v ž ác íc h p o c it hr d o st i na d m i n u lo st í a p ř ít o mno st í a v n ep o s le d n í ř ad ě v áž it s i p r á ce d r u h ýc h . Výuka je rozdělena do 6 vyučo vacích hodin. Žáci pracuj í ve
skupinách,
ve
kt er ých
musí
spo lupr aco vat,
d o mlo u v at
se a z ár o ve ň n a s lo u c h at d r u hé mu . Do p r áce se z ap o j í k a žd ý podle se
svých
s
schopnost í.
dějinami
Hrají
Cho mut ova
a
si
na
hist or ií
r ep o r t é r y,
seznamu jí
jednot livých
památ ek
v hist or ické zó ně. K p r á c i ž ác i p o t ř ebu j í n á s le d u j íc í p o mů c k y : C ho mu t o v – Hist or ický průvodce a zajíma vo st i měst a, kreslíc í pot řeby, čt vrt ky, bar evné lepící papír ky a knihu Frant iška Zábr anského Cho mut ovsko v pověst ech. P r o je k t
je
rozdělen
na
část
př ípravnou,
teoret ickou
a prakt ickou. Součást í je t aké vyc házka za pa mát kami měst a. V př ípr avné část i dost anou žáci domácí úko l. Napíš í na papír , co se jim ve městě líbí č i nelíbí a proč, na závěr nap íš í jako u památku
mo hou
zde
n a j ít .
Také
si do nesou
různé o brázk y
města. Dů le ž it o u čá st í p o p ř íp r a v ě je mo t iv a ce. Ž ák y mů že me mo t ivo vat ú r y v k e m z d ě j in c ho mu t o v sk é ho ná mě st í.
„ V dřívějších dobách měl život na náměstí jakýsi řád. Dopoledne které
u
zde
byla
příležitosti
zastavit,
posoudit
přehlídka
nákupu
či
na
odsoudit
městských
trhu módu,
se
zde
paniček, neopomněly
zdrbnout
tu
či
onu
paničku. Odpoledne
patřilo
podloubí
mužům.
Ti
se
zde
bavili
o politice. Kritizovali hlavně pány radní, kteří podle nich dělali
všechno
špatně.
Po
těchto
besedách
odešli
muži
společně na pivo. Podvečery většinou
pod
chodila
ve
podloubím
patřily
skupinkách. 25
mládeži.
Chlapci
je
Děvčata
pozorovali
a
krátili
si
čas
dýmčičkou,
doutníkem
či
cigaretou.
Studenti chomutovského gymnázia se však neopomněli ohlížet, není-li nablízku profesor, ten by jim kvůli kouření dal. A
večer?
S
přibývajícím
šerem
návštěvníci
ubývali.
V 9 hodin v dobách dřívějších přicházel rychtář, v dobách pozdějších obecní strážník. V tu ránu bylo náměstí prázdné a mládež utekla do svých domovů. Nahoře na věži bydlel v místnostech věžní. Ten od západu do východu slunce bděl nad městem obcházením po ochoze. Jeho povinností bylo v případě požáru udeřit na zvon a udělat poplach.“
8)
Následuje akt ivní část, ve které žáci plní již konkrét ní ú k o l y. N e jp r v e u č it e l s p o le č n ě s d ě t mi z k o nt r o lu je a p r o be r e d o má c í ú k o l. Každ ý n a le p í b ar e v n é p ap ír k y n a v e lk o u čt vr t k u a o z na č í t ak m íst a, k t er á j iž v C h o mu t o vě n a v št ív i l. S ed í me v k r u h u a d e b at u je me o t o m, co s e n á m v e mě st ě l íb í, co b y s e mo h lo
vylepšit, a co
rozčiluje
nepořádek,
bycho m změnili úp lně. který
d o s lo v a
zaplavu je
Žák y nejvíc e u r č it á
míst a.
Také se pozast avili nad t ím, že někt eré památ ky v cent ru byl y o p r a v e n y, t o se j i m l í b i lo , a le na o p a k s e j i m n e l í b i lo , ja k b y l y n ěk t er é p o ma lo v a n é a p o n ič e n é. Když
u č it e l
uko nč í
ko nt rolu
domácí
př ípr avy,
vydají
se všichni spo lečně na pro hlídku měst a. Během cest y žác i zakr eslují a
záro veň
do
slepé si
mapk y
p a m á t k y,
zazna menávají
které
cestou
ne jd ů le ž it ě jš í
míjí
in fo r ma c e
( v iz n á s le d u j íc í k a p it o l y o je d no t l i v ýc h p a mát k ác h ) . U č it e l u k á ž e ž á k ů m, ja k b y lo mě st o p ů vo d ně ma lé a k d e mě lo č t yř i měst ské brány v do bě st ředo věku. Dět i si je opět zakreslí.
8)
BROŽOVSKÝ,
Karel.
Cho mut ov
–
Histor ický
a za jímavo st i měst a. Cho mut ov, 1978, s. 35 – 37. 26
pr ůvodce
4.1.1. Kostel sv. Kateřiny a bývalý zámek Nejzná mě jš í
histor ickou
stavbo u
v
památ ko vé
zó ně
je k o st e l s v . Kat eř in y, k t er ý je sp o je n s b ý v a lo u ko me nd o u , pozdějš ím zámkem a v současno st i radnic í s muzeem. St arš í část
kostela
pochází
z
druhé
čt vrt iny
13.
st o let í
a
byla
po st avena v go t ick ém st ylu. Ko ncem 13. st o let í ro ku 128 1 by l kostel
dostavěn
jako
řádový
a
byl
ko mend y9 ),
součást í
kt erá byla pozdě ji přest avěna na r enesanční zámek. Původní kaple
spo lečně
s
ř ádo vou
ko mendou
měla
t var
T
a
dne s
je úplně součást í budo vy r adnice. Z náměst í je vidět pouze je jí
př íčná
lo ď.
přest avěno Ko st el
na
V
roce
pět iboké
sloužil
řádu
1280 a
bylo
bylo
původní
p r e s b yt e r iu m
také
zvýšeno
a
německ ých
r yt íř ů
až
do
rozšířeno. roku
1411,
k d y mu s e l i mě st o o p u st it .
P o čát k em 1 5 . st o let í d o š lo k p o žá-
ru
no vé
města,
ale Po
z
při
podélné
opravě
kterém lo d i
byly
z
p r e s b yt e r iu m
kostela
lodi
a
k o me n d y
vyst avěny
dvě
zů st a lo mo c
zámecké
stát,
n e zů st a lo . míst nost i
( d ne š n í k a n c e lá ř mu ze a a v ýst a v n í m íst no st ) . V 1 6 . st o let í b y l kostel předělán na zámeckou kap li. Dř íve zde byla zř ízena k r y p t a pro p ř í s l u š n í k y ř á d u a p o z d ě j š í f e u d á l n í m a j i t e l e m ě s t a . V t é době nechal Bo huslav Felix Hasišt e jnský z Lobkovic provést výma lbu, kt er á t ak překr yla původní got ické malby. Po uvěznění Jiř ího Popela z Lo bkovic získali kost el jezuit é a po nic h př ip ad l ná bo že ns ké mu fo ndu. Ro ku 17 82 b yla ka p le císař em Jo sefe m II. zru šena a před ělána na sýp ku. Ko st el p ak začal chátrat. Město sice pro jevilo něko lik pokusů o jeho obno vu, ale mar ně. Chybě ly finanční prost ředky. Tepr ve roku 1991 peníze
se
podař ilo a
byla
získat
od
započata
minist erst va
r eko nst rukce.
k u lt u r y Byly
potřebné
rest auro ván y
i fr esky na zdech a st ropech. 9)
Ko mend a
=
sídlo
a
působišt ě
(vyšší církevní hodnost ář).
27
k o mt u r a
r yt íř s k é ho
řádu
S lavno st ní
ot evř ení
ko stela
veřejnost i
se
uskutečnilo
r o k u 2 0 0 0 a o d t é d o b y s lo u ž í ja k o v ýst a v n í a k o n c er t n í s íň . O
pět
let
Dnes
později
jsou
pod
je j
navšt ívil
kostelem
i
kardinál
rest aurovány
Milos lav
podzemní
Vlk.
chodby
a sk le p y, k t e r é b y mě l y b ýt v b u d o u c nu t a k é zp ř íst u p n ě n y.
b y lo To
Ještě
než
zde
nejspíš
je
v
také
z
byly
něko lika
menš í
jeden
ar c h it e k t o n ic k y které
t ěcht o
místech
panské
z
stála
s íd lo
důvodů,
jednot ná.
Proš la
uko nčeny
až
v
budov,
které
16. byly
ř ádo vá
s
ma lým
ko menda, kost elíkem.
proč
nebyla
ko menda
velk ým
počtem
přestaveb,
st o let í.
Ko menda
s p o je n y
sestávala
hr adbami,
brano u
a vodním př íkopem. Hlavní budovou byl t zv. Velk ý dům, kt er ý zvenčí
není
vidět,
protože
je
u k r yt
ve
zdech
radnice.
P o ch áz í p r a v d ěp o d o b n ě z d r u h é p o lo v in y 1 3 . st o let í. V za d n í část i
budovy
d vo rek “.
je
Ten
schodišt ě, byl
po
které první
vede
na
svět ové
t zv.
válce
„mnišsk ý přestavě n
na lapidár iu m muzea. Váže se k němu po věst o mnicho vi, kt erého dal Bo huslav Felix z Lobkovic zaživa zazdít a on se od t é doby zjevuje v noc i na náměst í vždy, kd yž hrozí měst u nebezpečí. jako
Na jde me
např.
zde
kamenné
zhruba
n á hr o bk y,
přes
80
plast iky,
exponátů, Boží
muk a
č i ar c h it ek t o n ic k é č lá n k y. V míst nost i př ed dvorkem se dnes nacház í zbro jnice, ve
které
jso u
vyst aveny
dř ívě jš í
zbraně,
br nění
ř ádo vých
r yt íř ů a j. Zá r o ve ň v e d e z t é t o v ýst a v n í s ín ě o k no d o k o st e la sv.
Kat eř iny,
ze
kt er ého
se
dříve
dívali
zámečt í
páno vé
na mše. V roce 1525 zámek opět vyhoř el, ale byl ihned opraven. V do bě, kdy zde ž ili Lo bko vico vé, proše l pos lední velko u přest avbou. V pat ře zámku byla vybudo vána velká síň a nad h a lo u
vznikla
evangelická 28
modlitebna,
která
však
př i dalš ím požár u roku 1598 shořela a nebyla zno vu o bno vena. Od roku 1607 byl zámek užíván již jako radnice a síd lila zde mě st sk á r ad a. Vět š í z ás a h y b y l y p r o ved e n y a ž v 1 9 . st o let í, kdy
bylo
upraveno
vstupní
k ř í d lo
a
vybudo váno
no vé
schod išt ě. V let ech 1929 – 30 vznikla pat rová nást avba a s ní i no v á st ř e c ha s lo me n ý m i št ít y. Bě h e m 8 0 . let 2 0 . st o let í proběhly
v n it ř n í
reko nstrukce
r eprezent at ivních
prostorů
a kancelář í muzea. Od roku 1923 bylo do př ízemních prostor u m í s t ě n o m u z e u m . Ve v e l k é m v ý s t a v n í m s á l e j e p o z d n ě g o t i c k á kř ížo vá
klenba,
která
je
sk lenutá
na
středový
s lo u p.
V z á ř í 2 0 0 6 b y l y int e r ié r y r a d n ic e o p ě t r e k o n st r u o v á n y. D ík y sp o lu p ác i s mu ze e m mě l i žá c i mo ž no st na h léd no ut i do sk lepních prost or a pro hlédnout si t ak kost el a část muzea ze
„zák u lis í“.
př ístupný
Ko st el
totiž
veř e j no st i.
není
běžně
Seznámili
se
ot evř en zde
a
vo lně
podrobněji
i s „mnišsk ým dvorečkem“ a legendou, kt erá se k ně mu váže. Dět i s e t ak t a k é mo h l i v ž ít d o r o le h le d a čů p o k lad ů a p o d . Dost ali za úko l vyhledat zde míst o, kde byl již zmíněný mnic h n e js p íš za zd ě n . Z ap o j i l i t r o c hu s vo u fa nt a z i i a p o ved lo se. 4.1.2. Kostel sv. Ignáce a jezuitsjký areál P r v n í je z u it é p ř iš l i d o C ho mu t o va r o k u 1 5 8 9 n a p o z vá n í Jiř ího Popela z Lo bko vic, kt er ý cht ěl, aby se zasad ili o šíř ení kato lic is mu
a
bo jo va li
proti
prot est ant ské
víře.
Areá l
je z u it sk é k o le je, g y mn á z ia a k o st e l a s v. I g n á ce p o c h á z í z let 1591 – 1670. Stavba pro bíhala postupně. Zahájena byla roku 1590,
kdy
započala
výst avba
g y mn á z iu m a a ž v p o lo v i n ě 1 7 .
klášter a,
pak
následovalo
st o let í k o st e l s v. I g n ác e.
Au t o r e m st a v e b n íc h p lá n ů b y l p át er Mar t in Ba st l, k t er ý s e později
stal pr vním r ektorem ko leje.
Klášter
byl do st avě n
v roce 1591, a le o pár let později roku 1598 vyhoře l př i velkém požáru města. Roku
1613
29
byl dokončen klášter ní dvůr
a býva lá provizor ní kaple. V nás ledujíc ím sto let í roku 1773 byla z kláštera zřízena k a sár n a, k t er á zd e fu ng o v a la až d o d r u hé p o lo v in y 2 0 . st o let í. P ak mě st o r o zho d lo , ž e p r o st o r y b u d o u v yu ž it y p r o ku lt u r n í ú če l y a d o d ne s z d e s íd l í S t ř ed is k o k n ih o v n ic k ýc h a k u lt u r n íc h služeb.
Ko na j í s e z d e r ů z n é b e se d y,
přednášky,
výcviko vé
kurs y, ale i ko ncert y a divade lní předst avení. Součást í ar eálu jso u i výst avní prost or y ga ler ie Špejchar. S ř ád o vo u k o le j í b y lo sp o je no i g y m n á z iu m, k t er é b ylo založeno roku 1591 ve dvoupat rové budově s věží ( dř ívě jš í h v ě zd ár no u ) . V so u ča s no st i je zd e u m íst ě n d ep o z it ář mu z ea, kanceláře a část výst avních prost or muzea. Dalš í část areálu t voř í již zmíněný kost el sv. Ignáce, jeho ž st avba byla započat a až roku 1663 a dokončen byl o pět let později st avit ele m Car le m Lur agem. Na výst avbu kost ela b y l y p o ř ád á n y je z u it sk é s b ír k y p o ce lé E vr o p ě. 3 1 . čer v e n c e 1668 byl kost el ( na svát ek sv. I gnáce) vysvěcen pražským arcibiskupem
Matoušem
Fer dinandem
z
Bilenberka.
Ko st e l
je t vo ř e n je d no lo d n í m p r o st o r e m s o bd é ln ík o v ý m p r e s b yt á ř e m , po st ranách jsou t ro jice bočních kaplí a nad nimi tr ibuny. Vlevo
je
umístěny
sakr ist ie pozdně
a
kaple
barokní
Božího
hro bu.
d vo u m a nu á lo v é
Jsou
zde
var hany.
také
Hlavn í
p r ů č e l í má t ř i v c ho d y, d v ě vě ž e a ne s e p ě t so c h. N e jv ýš e u p r o st ř e d st o j í P . M a r ie , v le vo s v. I g ná c z Lo yo l y a vp r a vo Fr ant išek a
sv.
Xaver sk ý.
F lo r iá n a.
N íže
Na
jsou
postavcích
umístěné soch
sochy
jsou
sv.
znaky.
Jiř í
Ko st el
je s it u o vá n na o p ač n é st r a ně n á mě s t í o d k o st e la s v. Kat eř in y . V letech 1773 – 1788 byl na čas uzavřen a od roku 1899 – 1915
s lo u ž i l
P.
Mar ie
k
církevním
klášteře
byl
byla
jako v
d ě k a n sk ý, r ek o n st r u k c i.
úče lům,
ale
vybudo vána
protože Až
bo hužel kasárna,
30
do
kostel roku
Nanebevzet í 1945
v sousedním což vedlo
k
s lo u ž i l býva lé m
devastaci
kostela. a
V
roce
u lo že n í
1998
o lt ář n í ho
d o st a lo
obr azu
muzeu m
sv.
za
I gnáce,
úkol
který
konzervaci byl
vandal y
ro zřezán a někt eré k u sy do ko nce v yř íznut y ( hlava sv. I g náce). Pod ve
kostelem
kt er ých
byly
byly uloženy
vybudovány ostatky
podzemní
140
hro bky,
řádo vých
br at ř í.
V 50. let ech byly hro bky zpř íst upněny veř ejnost i, ale t o vedlo bo huže l k
rozpadání
mumií
vlivem
vzduchu,
a
proto
byly
p ř e v ez e n y a u lo že n y n a m íst n í m h ř b it o v ě. P o d z e mn í c ho d b y b y l y p a k z a s yp á n y p ís k e m a d o d n e s n e jso u zp ř íst u p n ě n y. V
60.
letech
rekonstrukci
20.
celého
stolet í
b y lo
je zu it sk é ho
r ozhodnut o
areálu
o
ce lk o v é
včetně
kostela.
Rekonstrukce byla rozdělena na něko lik etap. V pr vní etapě p r o š lo o b no vo u b ýv a lé g y mn á z iu m , d ne š n í mu z eu m, v da lš í k o mp le x
klášt era,
pak
následo valy
opravy
dnešní
ga ler ie
Špejchar a v po s led ní řad ě ko st el sv. Ig náce. Ko ncem ro k u 1996 bylo zpř íst upněno arkádo vé nádvoř í uprost řed ko mplexu. D ne s je at r iu m o á zo u k l id u a o d p o či n k u p r o vš ec h n y g e n er a c e uprost řed rušného měst a. Opět se zde konají různé koncert y, v ýst a v y č i p ř e d st a ve n í a v p o s le d n í d o b ě i s v a t b y. O b no v a kost ela pro bíha la v let ech 1992 – 2000. V jeho hor ní část i b y la v yt vo ř e na d a lš í g a le r ie Lu r a g o ( na z v a n á p o d le st a v it e l e C. Luraga). 4.1.3. Městská věž a kostel Nanebevzetí P. Marie Proti
kostelu
sv.
Kat eř in y
sto jí
kostel
Nanebevzet í
P . Mar ie s p ř i le h lo u mě st sk o u vě ž í. Ne jst ar š í z ac ho v a lo u čá st í kostela
je
sakr ist ie
a
zdivo
presbyt ář e
ze
13.
až
druhé
p o lo v in y 1 4 . st o let í. V ýst a v b a so u ča s n é ho k o st e la s e d at u j e až k roku 1516, i když někt eré pr ameny uvádějí až rok 1525, jako např. v knize Z. Bint ero vé.10)
10)
BI NTEROVÁ, Zd ena. Dějin y Cho mut o va. Význ ačné památk y
Chomut ova, 2. vyd. Cho mut o v, 2004, s.105. 31
P ů vo d n í k o st e l b y l g o t ic k ý, a le je h o j iž n í t r ib u na je j i ž renesanční (pochází z roku 1585). V průběhu následujíc íc h st o let í a ž d o r o k u 1 8 9 9 b y l k o st e l u za v ř e n k v ů l i o pr a v á m a b ě he m t é d o b y s lo u ž i l ja k o d ě k a n sk ý j iž v ýš e z m i ňo v a n ý kostel sv. Ignáce. Dnešní podobu získa l kostel až počátke m 20. K
stolet í a jižní
jeho
straně
r eko nst rukce
kostela
byla
byla
roku
uko nčena roku
1525
př ist avěna
1994.
měst ská
v ěž, k t er á v š ak n e n í so u čá st í k o s t e la ( k o st e l p at ř i l c ír k v i , věž
městu).
Je
č t yř p a t r o vá
a
je jí
př ízemí
t voř í
předsíň
kost ela. Vst upní st rop má sklípko vou k lenbu, kt er á je i nad t o čit ý m s c ho d išt ě m. Dř í v e ve v ěž i b yd le l h lá s n ý, k t er ý mě l p ř i p o žár u z a br á n it je h o r o zš íř e n í. I r o n i í b y lo , že p r á v ě t at o věž
byla
po ničena
při
velkém
požáru
města
roku
1598.
P r o š la ř a d o u o p r a v a r o k u 1 6 2 5 s e p ř ist a v ě lo p o s le d n í p at r o se st r á ž n ý m o c ho ze m. V let e c h 1 8 7 3 – 7 4 b y la c i b u lo v it á střecha je
přestavěna
celá
věž
i
na
no vo g o t ic k ý
s
ochozem
jehlan.
Od
zpř ístupněna
roku
1990
veřejno st i.
V je d no t liv ýc h p at r ec h ma j í n á v št ě v n íc i mo ž no st p r o h lé d no u t s i a p r o č íst h ist o r i i mě st a a je ho p r o mě n y. Za z m ínk u j ist ě sto jí
i
děkanst ví,
které
se
nachází
nalevo
od
kostela
Na n e b e v zet í P . M ar ie. Zák lad y js o u g o t ic k é a p o c h áz í z r o k u 1 5 3 7 . D n e š n í o p r a ve n á p o d o b a je v ša k z d o b y d r u h é p o lo v in y 1 8 . st o let í a je zd e far a. 4.1.4. Barokní sloup nejsvětější trojice Mezi kost ele m sv. Kat eř iny a měst skou věž í st o jí barokní s lo u p
nejs větějš í
tro jice.
Byl
postaven
sochař e m
Ambrože m Laurent ise m v roce 1697 z nadace mist ra cechu pekařského Na
Wo lfa.
d vo j it é m
S lo u p
podstavci
je
sto jí
s lo že n sousoší
ze
dvou
nejsvětě jš í
č á st í. tro jic e
a Kr ist o vy ro d in y. Dále zd e najd eme p last ik u sv. Jana Nepo muckého,
sv.
Kat eř in y a
sv.
32
Rosalie.
Sto jí
zde socha
i sv. Vikt ora, pat rona měst a Cho mut ov.11) S lo u p během
má
s ymbo lizo vat
tř icet ileté
válk y
utrpení
a
v
míst ního
době
obyvatelst va
mo r o v ýc h
ep ide mií.
Dokladem t oho je i nápis na zadní st raně podst avce: „Otče, Synu a Duchu svatý, velký Bože, chraň toto měst o před hladem, válkou a smrtí, Marie, chraň je, svatý Jozefe stůj při něm, svatá Anno, pros za ně, ať mu nic neuškodí.“
12)
D ne š n í p o d o ba s lo u p u b y la d o k o n če n a r o k u 1 7 3 2 . B ě h e m let
byl
s lo u p
něko likrát
přest ěhován z důvodu totiž
stával
téměř
opravován
a
roku
1962
výst avby nové ko munikace.
uprostřed
ná měst í.
Posledními
byl
Původně opr ava mi
prošel v do bě od roku 1994 – 95. 4.1.5. Historické podloubí N ě k t e r é d o m y na n á mě st í 1 . má je p o c h á z í z d o b y g o t ik y a pat ř í do památ ko vé zó ny. Nejzacho vale jš ím z nich je dů m č.p.
9.
na
Nachází
ko nci
Jeho
se
zde
sklípková
15.
st o let í.
Dům
současná
podo ba
je
byl
klenba,
která
něko likr át
klas icist ní
a
dnes
vznik la
přest avo ván. je
v
jeho
prostorách restaurace. Př ibližně ze st ejného o bdo bí je i dům č.p. 4. Jeho st řecha s v ik ýř e m je z d o b y b ar o k n í a n a št ít u jso u so c h y s v. F lo r iá n a (pr vní pat ron Cho mut ova), sv. Václava a sv. Jana Nepo muckého. Dř íve zde býva la so lnice a dnes zde najdeme ma lé o bchůd-
11)
v
19. 8. 172 5 b yl y z Ř í ma dov ez en y o s t a t ky s v. Vi kt or a , kt er ý b yl let ec h
189
–
199
biskupem
v
Římě.
Ostatky
byly
uloženy
do stř íbr ného r elikviá ř e a u lož eny v kost el e s v. I gná c e. P oz děj i se ztrat ily a r oku 2005 byly symbolicky znovu dovez eny a uloženy ka r di ná l em Vl k e m. 12)
BINTEROVÁ,
Zdena.
Dějiny
C homut ova.
Chomutova, 2. vyd. C homut ov, 2004, s.107.
33
Význačné
památky
k y. O b a t yt o d o my a d o m y s n i m i so u s e d íc í jso u s p o je n é h ist o r ick ý m p o d lo u b í m, k t er é d ř ív e le mo v a lo
celé náměst í,
a le p o st u p e m ča su a d ík y d e mo l ic í m a r ů z n ý m o p r a v á m v a ln á čá st za n ik la a d o c ho va lo se p o u z e n a jed n é st r a ně ná mě st í. 4.1.6. Památky v blízkosti historického centra Kostel sv. Ducha Ko st e l s v. D u c h a je so u č á st í p a m á t k o vé z ó n y, i k d y ž se
nenachází
špitální
př ímo
kostel,
v
histor ickém
protože
jeho
cent ru.
stavba
Říkalo
souvise la
se
se
mu
stavbo u
mě st sk é ho šp it á lu . B y l v yst a v ě n v e 1 4 . st o let í a v 1 6 . st o let í musel
být
přest avěn,
protože
vyhořel
při
požáru
města.
Současná podoba kost ela pochází z období pozdního baroka a o d d r u hé p o lo v in y 5 0 . let 2 0 . st o let í je v yu ž ív á n pravoslavnou církví. Městské divadlo Mě st sk é d iv a d lo s e na c h áz í n a o k r a j i mě st sk é ho p ar k u . V r o c e 1 8 3 3 zde s t á v a l a b u d o v a s t ř e l n i c e , k t e r á b y l a p o s t a v e n a v k la s ic ist n í m st y lu . V r o ce 1 9 0 5 d a lo mě st o st ř e ln ic i z bo u r at a
ihned
byla
dokončeno
o
započata rok
výst avba
později.
Téměř
divadla.
Divadlo
pravidelně
zde
bylo
pro bíha la
různá předst avení. Během druhé svět ové válk y se však zde sc h á z e la fa š ist ic k á sp o le č no st . V 5 0 . le t e c h p ř e d a lo
město
budo vu závodnímu klubu ROH. Roku 1989 byla před budo vou odstraněna socha Lenina, místo ní zde jeden čas stávala socha trpaslíka
( město
se
n e mo h lo
dohodnout ,
ja k o u
sochu
se m umíst í), ale i t a časem zmize la a dnes ji nahrad ila socha tanečnice. spo lečenské
V
současné akce,
do bě
ko ncert y
se a
zde čas
opět od
pořádají
času
i
p lesy,
d ivade ln í
p ř ed st a v e n í. A t o n e je n p r o fe s io n á ln í. V yst u p u j í z de i žá c i míst ní Základní u mělecké ško ly.
34
Ve
dr uhé
část i
vycházk y
si
děti
hr ají
na
report ér y.
Zast avují chodce a kladou jim st ejné ot ázk y, jako mě li o ni za d o má c í ú k o l. O d p o vě d i s i p eč l i v ě z az n a me n á v a j í do s v ýc h papír ů.
Také si
zaznamena jí základní
in fo r ma c e o
dotazo-
vaných jako např. dít ě, důchodce, mladá žena apod., kt eré později využijí ke zpraco vání a vyhodnocení výs ledků. Závěr ečná část vycházky pat ř í prohlídce zákulis í muzea a
radnice.
Žáci
ma jí
mo ž no st
nahlédnout
do
archivu,
p r o h lé d no u t s i n e jr ů z n ě jš í ar c h eo lo g ick é v yk o p á v k y a v ýz b r o j řádu
ně meckých
r yt íř ů .
Na
chvíli
se
tak
z at o u la j í
d o min u lo st i. Po návr at u do ško ly dost ane každá skup ina velk ý pap ír, k t er ý r o zd ě l í n a 4 čá st i. Do p r v n í n a le p í s vo u ma p ku a p o p íš í ji. Do druhé zazna menají své do mácí úko ly a do t řetí odpověd i d o t áza n ýc h l id í. P o mo c í b ar e v n ýc h le p íc íc h p ap ír k ů v y já d ř í čet no st jed no t li v ýc h o d p o v ěd í a p o k u s í s e v yt vo ř it me n š í g r a f, ve kt erém znázor ní, jak odpovída li např. důchodci či mlad í lidé. Do poslední část i zapíš í základní infor mace o histor ii, kt eré si z vycházk y zapamat ovali. Dalš ím
bodem
této
výuky
je
d iskuze.
Všichni
sedí
v kruhu na ze mi a d iskut ují o svých do jmech z vycházky, rozebíra jí a doplňují si zjišt ěná fakt a. Pak si s žáky zahra jeme myš lenko vou
bouř i.
Děti
paprskům
píš í
k
Na
pap íře své
má me
myš lenky
napsáno t ýka jící
Cho mut ov. se
ně jakým
způso bem hist or ie našeho měst a. Následujíc í úko l nás zavede do výt var né výcho vy, kd y žáci kr eslí jednot livé památ k y č i kousek hist or ického cent r a podle obr ázků, kt eré si mě li do nést . Závěr ečná část pro jekt u je již oddecho vá a více zábavná. Děti
pracují
památku
z
t ent okrát našeho
ve
města.
dvo jic ích Je jich
vylo sují
úko lem
z ná z o r n it , c o s i v yt á h l i a o st a t n í h á d a j í.
35
a
je
si
ur č it o u
pant o mimick y
Zhodnocení výuky Během o s lo v it
vycházky
náhodné
se
žáci
ko lemjdo ucí,
zpočátku když
t rochu
ost ýcha li
ro le
reportérů.
plnili
Nako nec se však dokázali skoro všichni uvo lnit a překvapilo mě s jak o u le h k o st í a su v er e n it o u d o k áz a l i k lá st s vé d o t az y . Ve sk u p i n k á c h s p o lu c e lk e m d o bř e k o mu n ik o v a l i a s n a ž i l i se
spo lupr aco vat ,
které
se
i
kd yž
zúčast nily
ne
všechny
vždy
se
skupiny,
shodli.
Při
snažili
se
diskusi,
dodržovat
u r č it á p r a v id la , k t er á js me s i p ř ed e m st a no v i l i n apř . ne sk ák at s i d o ř e č i a v ys le c h no u t d r u h é ho sp o lu ž ák a, s lu š n ě s e p ř ih lá s it o
s lo vo
apod.
Jejich
výko n
a
celko vé
výs ledky
byly
uspoko jujíc í. Problém byl t rošku s je jich závěr ečným gr afem, protože zpočát ku nevěděli, co se od nich očekává a požaduje. V t ét o část i jsem se dopust ila chyby, kd y jsem nezařadila v př ípravné část i do mat emat ik y nácvik t voření grafů a jejic h v yu ž it í. D ík y t o mu js e m b y la n u ce n a v yn a lo ž it
na pro jekt
o t rochu více času než jsem mě la původně v plánu. Žáci sami hodnot ili výuku jako povedenou. Bavili se př i ní a záro veň poznávali své oko lí a t o nejeno m po stránce hist or ické. Největ ší úspěch mě la nako nec hr a na r eport ér y. P ř i p o s le d n í d is k u s i js e m s i t ak é o v ěř i la, ž e t o u t o fo r mo u v ýu k y b y l i ž á c i sc ho p n i z ap a mat o v a t s i v íc e i n fo r ma c í, n e ž p ř i fro nt ální zau jalo
výuce
ve
nato lik,
p r o je k t o vé
tř ídě.
že
výuky,
a le
Toto
p r o je k t o vé
jsem
se
rozhodla
s
jinou
tř ídou,
vyučo vání
podniknout abych
mě
dalš í
mo hla
také
porovnat jejich vzá jemné výko ny. Z v ýk r e s ů , k t e r é ž á c i v yt vo ř i l i js me s i u d ě la l i ma lo u výst avu a t a byla spo jena s pr ezent ací. Na základě svýc h poznámek,
které
si
utř ídili
ve
čt vrt é
část i
svého
pap íru,
p ak k a žd á sk u p i n a p o mo c í s v é ho v ý k r e su p r ez e nt o v a la a le s p o ň jednu co
pa mátku.
Je
vhodné
budou pr ezent ovat ,
aby
se se
36
předem nesešlo
s
žáky
do mluvit,
více stejných
věcí.
Záro veň
mě ly
jednot livé
skupiny
mo ž no st
porovnat
své
záp is k y, p ř íp ad n ě s i je d o p ln it . S
úplně
největ ším
úspěchem
se
sa mo zř e j mě
setka la
závěrečná hr a na pant o mimu, př i kt eré se někt eř í žác i velm i zapot ili. P ř i t ak o vé mt o p r o jek t u má u č it e l mo ž no st s led o vat , jak dokonale
žáci
zvláda jí
spo lupraco vat ,
jaké
používa jí
vyjadřovac í prost ředk y a z jišťuje př ípadné nedost atky.
37
4.2. VÝZNAMNÉ PAMÁTKY V OKOLÍ MĚSTA CHOMUTOV V které
oko lí nám
Cho mut ova
př ipo mína jí
je
plno
doby
hist or ických
dávno
a
památek,
nedávno
minulé.
Rá d a b yc h z m í n i la d v ě , k t e r é s e v ys k yt u j í n e jb l íž e mě st u . První z nich je nedaleká zř ícenina hr adu Hasišt ejn u o bce Míst o a dru ho u je zámek Čer ven ý hr ád ek u Jirko va. Každ á v yc h á z k a je o p ě t so u č á st í p r o je k t o v é v ýu k y, v e k t e r é ž á c i p ln í nejrůznějš í úko ly. 4.2.1. Hrad Hasištejn Nad ma lebným údo lím Prunéřo vského pot oka se rozkládá jed na z nejzacho vale jš ích hr ad n ích zř ícenin na Cho mut o vsku – hr ad
Hasišt ejn.
Kdys i
tudy
vedla
velmi
d ů le ž it á
o bchodní
c e st a ( so ln á c e st a ) z e S a sk a d o Č e c h a H a s išt e jn s lo u ž i l k je j í ochr aně. Hrad 14.
byl
st o let í,
post aven ale
jeho
v
got ickém
zakladatel
st ylu
na
bo hužel
počátku
není
zná m.
P r v n í p í s e m n á z m í n k a o h r a d u se o b j e v u j e a ž k o l e m r o k u 1 3 4 8 , kdy
je j
dostali
syno vé
Fr idr icha
II.
z
rodu
Šumburků
o d Kar la IV. v léno a zů st al jim až do ro ku 1418. To ho to ro ku b y l hr a d n a p o k y n V á c la v a I V . o b l e h n u t a d o b yt . P o o b lé h á n í byl velmi pobořen a nejspíš i vyhořel. Byly nut né opr avy a
výst avba
z
Lo bko vic,
no vého
opevnění.
který
mě l
Po
pak
smrt i
hr ad
v
Miku láše dr žení,
Chudého
pokračoval
v opravách jeho syn Mikuláš II. a po něm jeho brat r Jan Pope l z Lobkovic. T en zde hospodař il až do roku 1466. Po ně m se
o
panst ví
cest ovat el,
podělili spiso vatel
da lš í a
bratři velký
a
t r vale
se
humanist a
zde
usadil
Bo husla v
Hasišt e jnský z Lo bko vic. Tat o postava se nejvýrazněji zapsala do dějin t ohot o hradu. Bohus lav Hasišt e jnský byl vášnivý cest ovat el a o hrad se zp o čát k u p ř í l i š n e st ar a l.
Počátkem 16.
38
stolet í se zde však
t rvale
usadil
opevnění.
a
počal
V yt vo ř i l
evropského
s
zde
významu
vyhoř ela),
mě l
rekonstrukcí
zde
–
význa mné kniho vnu
však
hvězdářst ví aj. Po jeho
ne jeno m
i
kultur ní (ta
hr adního středisko
bo hužel
nejr ůznějš í
sbírky
později z
o blast i
smrt i rozdělili jeho brat ř i panst ví
n a o s m d í lů , je j ic h ž v ět š i n u d o st a l a k o u p í k r á lo v sk á k o mo r a a zbyt ek vlast nili páni ze Št ampachu. T i o hrad však roku 1622 př iš li konfiskací a nikdo se o ně j již nest ar al. Od roku 1 6 2 3 se u v á d í ja k o p u st ý. T ep r v e v r o c e 1 8 9 1 d a l E ma n u e l Kar sc h zř íc e n in u o p r a v it a p o st a v i l zd e ho st in e c. N á v št ě v no st hr adu se zvyšo va la až do roku 1976, kdy hr adní r estaurace vyhoř ela a objekt byl na čas veřejnost i uzavřen. V 80. let ec h převzal
správu
hr adu
Státní
zámek
v
Klášter ci
nad
Ohř í
a od roku 1981 byl opět zpř íst upněn. Dnes zde zno vu fungu je ma lá r est aurace a návšt ěvno st se zvýš ila.
Struktura hradu V n it ř n í
hr ad
t voř í
velmi
protáhlý
o vá l,
vybíha jíc í
n a se v er u v š ir š í o b lo u k . V je ho st ř ed u b y la p o st a ve n a v e lk á okrouhlá
věž,
která
je
dnes
nejzacho vale jš í
část í
hradu.
Hrad byl t emný, skoro bez oken a do př ízemí se sestupo valo po žebř íku. Na jižním ko nci nad st r mými svahy st ával hr adní palác. Dnes z něj zbylo jen zak le nut é př ízemí. K v ýcho d n í část i hr adby byla př ist avěna kaple a na západě byla dlouhá v yso k á vě ž, k t er á s lo u ž i la k o c hr a n ě p ř e d ne p ř át e l i. Svah
k
Prunéřo vskému
potoku
byl
vyrovnán
sklepem,
jeho ž klenba nesla záro veň dlažbu. Na severu byla post avena čt ver hranná,
d o v n it ř
ot evřená
věž
s
padacím
mostem.
Za Mikuláše Chudého z Lo bko vic byl palác rozšířen až ke kapli a spo jen s je jí t r ibunou schodišt ěm ve zdi. T aké da l r o zš íř it jedna
palác o
d a lš í o b yt n é k ř í d lo .
čt ver hr anná
pat rová
věž 39
s
Dodnes
d ě lo v ý m i
se
zacho vala
stř ílna mi
před
velkou věží a druhá půlválco vá je za kaplí. Dnešní vcho d v
př íze mí
a
dř evěné
t o č it é
scho dišt ě
v z n ik lo
až
v let ech
1 8 9 1 – 1 8 9 2 , k d y b y la n a v ě ž i u p r a v e n a k r yt á r o z h le d n a . K h r a d u s e v á ž í t a k é 2 p o vě st i. Je d n a v yp r á v í o u k r yt é m pokladu,
který
hlídá
starý
muž
s
velk ým
psem
a
druhá
o zazděné d ívce a původu jména Hasišt e jn ( viz nás ledujíc í kapit o ly). Časová přímka 14. st.
založení hr adu
15. st.
dobyt í hradu
16. st.
no vá přest avba hr adu
17. st.
hr ad je neo byd len a pust ne zř ícenina
Jak
jsem
p r o je k t o vé
již
uvedla,
vyučování,
rozhodla
jse m
kterém
jse m
ve
se
pro
se
dalš í
zaměř ila
na neda lekou zř íceninu hr adu Hasišt ejn.
o
Cíle m
této
výuk y
histor ii.
Žáci
ma jí
bylo
opět
možno st
p o d n ít it
blíže
se
u
žáků
seznámit
záje m
s hrade m
a prost ředím, ve kt erém se nachází. Dalš ím cíle m je výcho va k e v zá je mn é sp o lu p r ác i, k o mu n ik a c i, a le t ak é s e be ho d no ce n í a hodnocení práce dr uhých. Tent o vycházku
p ro je k t a
část
je
opět
rozčleněn
p r a k t ik o v a no u 40
ve
na
část
p ř íp r a v no u ,
tř ídě.
Žáci
jsou
zno vu
r o z d ě ln i d o sk u p i n p o č t yř e c h. V k a ž d é s k u p i n ě ma j í z a ú k o l v yp l n it p r aco v n í l ist y, k t er é j i m b u d o u r o zd á n y p ř e d z ač át k e m vycházky. Ja k o p o mů ck y d ět e m p o st a č í j iž z m í n ě n é p r a co v n í l is t y, psací
náčiní
a
d ů le ž it o u
součást í
jsou
i
knihy
s pověst mi
o Has išt e jn ě ( v iz mo t iv a č n í čá st p r o je k t u ) . Přípravná část Nejpr ve žáky seznámíme s tématem pro jektu a zadáme j i m d o má c í ú k o l. B ě h e m d o mác í p ř íp r a v y p r o zk o u ma j í t r a su , kt erou se vydáme na Hasišt ejn. Žá k y r o z d ě l í me p o mo c í lo so v á n í d o sk u p in p o čt yř e c h. Každý si vylo suje čís lo skup iny, ve kt eré bude pr aco vat . Vycházka Př ed nást up e m do aut o bu su in fo r mu je me dět i, ž e s i ma j í dělat poznámky o cestě a míst ech, kter ými budeme pro jíždět. Rozdá me jim pr vní pracovní list na, kterém je s lepá mapka a
jejich pr vním
úko lem
je,
zaznamenat
do
ní celou
cest u
až do cíle. V da lš í č á st i ž ák y in fo r mu je me o zá k lad n íc h hist o r ick ýc h údajích
t ýkajíc ích
se
dějin
hradu
a
oni
si
opět
děla j í
po z ná mk y. V př íp adě, ž e ně kt er é in fo r ma c e s i nez apa mat u j í či
nepoznamena jí,
mo ho u
je
získat
prostřednict vím
in fo r ma č n íc h t a bu lí, kt er é s e na c ház í na st ě ná c h zř íc e nin y.
Dále
následuje
část
mo t iv ač n í,
k d y u č it e l p ř ečt e
dvě
pověst i, aby žáky lépe navnadil na prohlídku hradní zř íceniny. Prvn í nese název „Hasišt ejnsk ý po k lad “ a dr u há „Po d skálo u nenávist i“.
41
Hasišt ejnský poklad „V
podzemních
chodbách
hradních
zřícenin
je
ukryt
bájný poklad. Jsou to však peníze, které prý byly nahromaděny z loupeží. Poklad je střežen starcem, který je na svůj věk statný, má bílý vous a na každém kroku je doprovázen psem. O
pokladu
se
hovořilo
za
dlouhých
zimních
večerů
v okolních vsích. Pověst se donesla ke dvěma chudým bratřím z Bystřice u Prunéřova a ti se uradili, že se pokusí na Velk ý pátek
poklad
objevit.
Připravili
si
silnou
železnou
tyč,
krumpáč, lopatu a potom už jen čekali. N a V e l k ý p á t e k , j e š t ě za t m y , v y j e l i k e h r a d u a z a p r v n í h o rozbřesku
už
byli
v
pilné
práci.
Dlouho
hledali
vchod
do podzemí. Potom začali kopat a vyhazovat hlínu z podzemní chodby. Dostali se až k velikému kameni, který jim uzavíral cestu dál. Jen po veliké námaze se jim podařilo kámen odvalit a před nimi se objevila dlouhá a temná chodba. Byli však hrozně unaveni a museli si trochu odpočinout. Pojednou bratři vidí,
že
se
k
nim
chodbou
blíží
stařec
s
velkým
psem.
Zalekli se, ale zůstali sedět, dokud k nim nedošel. Ptal se jich potom
vlídným
hlasem,
co
hledají.
Nebyli
schopni
slova.
Stařec jim pokynul rukou, aby ho následovali. Šli za ním bez jediného a
ukázal
slova. holí
Když na
se
skálu,
stařec
na
nemeškali
jednom a
místě
vylomili
zastavil
dva
veliké
kameny. Sotva tak učinili, žasli nad nádherou a obrovským bohatstvím v podzemí. Skalní dutina byla plná peněz a šperků. Ohlédli
se,
ale
stařec
už
v
chodbě
nebyl.
Rychle se vzpamatovali a nabrali si tolik zlaťáků, co mohli unést. Spěchali z chodby ven na nádvoří hradu. Sotva vyšli z podzemí, zdvihl se silný vítr, v hradě to zahučelo a vchod do chodby, který pracně odkryli, se zcela zasul. Bratři spěchali domů. Byli teď bohatí, ale žádné štěstí jim hasištejnský
poklad
nepřinesl.
42
Ať podnikali
cokoliv,
stále
je
pronásledoval
nezdar.
Dobytek
jim
často
hynul,
nově postavené domy jim zapálil blesk. Brzy byli tak chudí, jako před nalezením pokladu. Na penězích, které bratři našli, leží
odedávna
k dobrému.“
prokletí.
Proto
nikomu
nemohou
posloužit
13)
Pod skálou nenávisti „Nejen stařec tu straší zvědavější návštěvníky – někde se
tu
potulují
duchové
nešťastníků,
podílejících
se na dramatické středověké události. Tehdy
hradní
pán
odjel
do
daleké
ciziny,
aby se zúčastnil válečného tažení, a doma nechal jedinou dceru.
Poprosil
kaplana,
aby
ji
pohlídal.
Dívka
se
ale
zamilovala do potulného rytíře a kaplan mladý pár sezdal. Po návratu nedokázal pán zkrotit svůj hněv – kaplana zabil, dceru dal zaživa zazdít a sám skočil s koněm do propasti. Hrad pak dostal název podle oné události – Hassenstein (tedy „skála
nenávisti“).
Říká
se
také,
že
na
Hasištejně
rostla
zázračná bříza. Kdo se pod ni postavil a nad hlavou zatloukl hřebík,
ten
prý
celý
rok
nezastonal.
Jen
ta
bříza
takové
množství železa (byla samý hřebík) neunesla a uhynula.“14) Po zř íceniny
krátké a
žáci
mo t iv a c i ma jí
následuje
mo ž no st
spo lečná
p r o jít
si
pro hlídk a
všechna
míst a
a z ák o u t í. Ně k t eř í se mo ho u p o k u s it v p o d ze mn íc h c ho d b ác h najít
onen poklad č i zazděnou
dívku poblíž
kaple.
Z věže
se j i m z á r o v e ň n a sk ýt á d o k o n a l ý p o h le d n a ú d o lí.
13)
ZÁBRANSKÝ,
Fr ant išek.
C h o mu t o v sk o
v
pověstech.
Hasištejnský poklad. Cho mut ov, 1972, s.15. 14)
DAVI D, Pet r a SOUKUP, Vlad imír. Za st rašid ly na hrad y
a zá mky. Pod skálou nenávist i. 1. vyd., Pr aha, 2005 s. 67.
43
Po
prohlídce
Odpo vídají
na
jim
je
základní
rozdán
otázky
o
dalš í
pracovní
Hasišt ejně.
Ve
list . třetím
praco vním list ě vyp lňu jí kř ížo vku a malu jí o brázek k jedné z v ýš e u v e d e n ýc h p o v ě st í. T at o p r o je k t o vá v ýu k a je z ár o v e ň p o jat a ja k o j ist ý d r u h sout ěže, kdy žác i za jednot livé úko ly sbírají body a skupina, která má všechny odpověd i spr ávné ( popř ípadě má nejvíc e bodů) získá kladné ohodnocení. Následujíc í část pro bíhá již druhý den ve ško le. Ne jpr ve si všichni navzáje m sdě líme do jmy z vycházky a pokoušíme se o ho d no t it správné
svou pr áci ve skupině. S po lečně si pro jdeme
odpo vědi
na
otázky
z
praco vních
listů,
abycho m
si př ipo mněli včerejš í část výuk y. Opět provedeme č innost zvanou myšlenko vá bouř e a dět i zap isují
na
Hasište jn.
ve lký
pap ír
Závěrečná
vše,
práce
co
patří
se
jim
znovu
vybaví
při
v ýt v a r n é
s lo v ě
výcho vě,
kdy všichni ( již každý sá m za sebe) ma lu jí zř íceninu hradu.
Zhodnocení výuky Během ut vář ení
t o hot o
skupin.
p r o je k t u
Každ ý
jsem
žák
si
z vo lila
v y lo so va l
jino u č ís lo
metodu skupiny,
ve kt er é t ak pracoval. S kupiny byly t ed y náhodné. Během práce
se
př íliš
konfliktů
n e v ys k yt lo ,
i
kd yž
ko munikace
v někt er ých skup inách byla mír ně proble mat ická. Nikdy však n ed o š lo k e xt r é mn í mu v y h r o ce n í sp o r u . S největ ším úspěchem se set kala vycházka, během níž si
mo h l i
žáci
nejrůznějš í
důkladně
chodby
a
pro hlédnout temná
zříceninu,
zá k o u t í.
I
prozkoumat
je jich
fant az ie
praco vala na plné o brát ky, když zkoumali, kde by asi t ak mo h la b ýt z a z d ě n á d í v k a z p o v ě st i n e bo z a d n a le z no u a le sp o ň n áz n a k ně ja k é ho p o k lad u . V ýho d o u b y lo , ž e t ent o k r át js m e
44
neb yli „o mezo ván i“ prů vo d cem a mo hli js me si na vše v k lid u sáhno ut a všude vlézt . To se dět em právě ne jvíce líbilo. Když vypracovávali úko ly v pr aco vních list ech, pot ěšilo mě, že skoro vše vyp lnili bez vět ších problémů. Důkaze m t oho b y lo
i o p ak o vá n í d r u h ý d e n v e š k o le, k d y js me se b a v i l i
všichni o spo lečných do jmech, co se nám líbilo č i nelíbilo. P o d le map y js me z k o nt r o lo va l i je j i c h na k r e s le n é p lá n k y ce st y a v š ic h n i b y l i s p o k o je n í, ž e se j i m p o d ař i lo ma p k u za k r e s l it správně. Na vycházce nás dopro vázeli mladší spo lužáci ze druhého r o čn ík u , k t eř í s i v yz k o u š e l i t ak é v y p ln it p r aco v n í l ist y. I t u t o spo lupr ác i
zvlád li
žáci
velmi
p o má h a l i.
45
dobř e
a
ochot ně
druháčků m
4.2.2. Červený hrádek Tat o výuka se od předchozích liš í t ím, že výk lad hist or ie zámku
je
žákům
zprostředkován
míst ním
průvodcem,
n ik o l i u č it e le m ( u č it e l b y v š ak mě l v ě d ět zá k la d n í in fo r ma c e o zámku). C í le m v ýu k y je v z bu d it u žá k ů zá je m o d a lš í p a mát k u v
blízkost i
je jich
města.
Žáci
by
si
mě li
u v ěd o m it ,
že je d ů le ž it é v ěd ět n ěco o zd e jš í c h d ě j in á c h a u mět o n ic h ho vo ř it .
Výcho vným
objevo vat
mo ž n é
cíle m
je
so u v is lo st i
s
poznávat
okolní
př edcho zími
r egio n,
výukami,
vážit
si nejeno m své pr áce, ale i práce ost at ních. Žáci se pokouš í v c ít it d o t ehd e jš í ho ž i vo t a a r o z v í j í s vo u fa nt a z i i. Výuka
je
začleněna
zhruba
do
dvou
ško lních
dnů.
Žáci opět pracují ve skupinkách a snaž í se zapo jit i méně o b l íb e n é ž á k y. O p ě t b u d o u p o t ř ebo v a t p o u z e p s a c í a k r e s l íc í náč iní a pr aco vní list y, kt eré jim budou rozdány. Dále bude pot řeba barevných lepíc ích papírků. Nejdř íve žákům zadáme do mácí úkol, běhe m kt erého maj í z j ist it
mo ž no u d o p r a vu
nádraží
Cho mut ov.
na Čer vený hr ádek z aut obuso vého
Zjist í dobu
odjezdu
a
č ís lo
trolejbusu,
název výst upní st anice a př ibližný čas je jího dosažení. V
akt ivní
část i
žáci
opět
plní
úko ly.
Než se však vypravíme na zámek, zjist íme, kdo již Čer vený hr ádek
navšt ívil.
Žáci
nalepují
barevné
lepíc í
pap írk y
do
je d no ho ze d vo u s lo u p c ů . Ano b y l – Ne ne b y l. T i, co již n a zá mk u b y l i s e p o k u s í s v ý m i s lo v y zá me k a je ho o k o lí p o p s at . Každý Po
z
žáků
kont role
řekne,
do mácího
proč si úko lu
myslí,
se
naplánuje me
mu
ř íká
Čer vený.
všichni
spo lečně
trasu na Hrádek. V
dalš í
část i
pro jektové
výuky
následuje
pro hlídka
zá mk u p o d d o h le d e m p r o fe s io n á l n íh o p r ů vo d c e. Žá c i s i z az n a me n á v a j í t o , co u zna j í z a d ů le ž it é.
46
Nah lédnutí d o hi sto rie Č erven ého h rád ku Blízko Jirko va na malé m vr šku se nacház í barokní zámek Čer v e n ý hr á d e k . Do p o lo v in y 1 7 . st o let í zd e p ů vo d n ě st á l hr a d Borek.
Ko lem
jeho
histor ie
je
však
spousta
rozporů.
Rok vzniku t oho hr adu je 1413, kdy ho dal vyst avět Dět r ic h Kr aa. Ten ho př ija l o d krále Vác lava IV. ro ku 1415 v panst ví. V roce 1421 byl Borek vypálen, ale ihned opraven a nat řen čer venou bar vou. Díky své bar vě a něko lika požárům dost a l název Čer vený hrádek. Po t řicet ilet é vá lce zbyla z hr adu je n zř ícenina.
Od
počátku
se
zde
v yst ř íd a lo
něko lik
ma j it e l ů
např. rod Veit milů či Bohuslav Felix Hasišt ejnsk ý z Lobkovic. V let ech 1669 – 75 byl v t ěcht o míst ech původního hradu v yst a v ě n d n e š n í z á me k Če r v e n ý hr á d e k . B y l y p o u ž it y z b yt k y původního zdiva. Během roku 1687 – 88 zde půso bil sochař Ja n Br o k o ff, k t e r ý v yt vo ř i l d v ě k a š n y n a n á d vo ř í, čt yř i v á z y na schodišt i, sochy Ulyxe a Po lyfé ma na zámeckém nádvoř í aj. Roku 1707 koupil panst ví kníže z Lichenšte jna. Během vlád y Mar ie Ter ezie zá mek o p ět ut rpěl válk ami. Ko ncem 18. st o let í získa l zámek Jan Alexandr z Rottenhan a o šest let později roku
1777
ho
předal
své mu
s ynovi
J indř icho vi.
Ten
dal
n a p a n st v í v yb u d o v at bě l id lo p lát n a a p ř íz e a t k a lco v sk o u manufakturu. na
jízdár nu.
Později Během
byly
t yt o
Jindř icho va
prostory
život a
byla
př edě lány
také
zvětšena
k ap le s v. J a n a Kř t it e le, zr u š e n a v ěž ič k a a u p r a v e no p r ů č e l í zá mk u . B y l zd e za lo že n a n g l ic k ý p a r k o bo ha ce n ý o ne jr ů z n ě jš í p la st ik y a z a hr a d n í st a v b y. P o s m r t i J in d ř ic h a z Ro t t e n h a n zdědila panst ví jeho dcera Gabr ie la. Po velkém požáru roku 1861
převzala
která
se
Je jich
nejst ar ší
panst ví
pro vda la syn
za
její
dcera
prince
Go t t fr ie d
a
po
Ludvíka byl
otcem
ní vo n
je jí
vnučka,
Ho he n lo h e.
da lš ího
ma j it e le
zámku z rodu Hohenlo he, Maxe E gona, kt er ý se do našic h dějin zapsal ne př íliš slavně. S ympat izo val se sudet oněmeckou
47
st ranou
a
zorganizo val
zde
roku
1938
schůzku
lo r d a
Ru ncimana s Ko nr ád em Hen leinem. T i zde jed na li o o dt ržen í p o hr a n ič í o d Če sk o s lo v e n sk a. P o d r u hé s v ět o v é v á lc e st át r o d u Ho h e n lo h e z á me k z a b a v i l a b y la z d e zř íz e n a s p o u st a z ař íz e n í. B y l z d e n ap ř . d o mo v ř ec k ýc h d ět í, int er n át ho r n ic k ýc h u č ň ů a jak o p o s le d n í lé če b n a d lo u ho d o b ě n e mo c n ýc h. 1.7. 1996 byl zámek př eveden do majet ku měst a J irko va. Protože
byl
velmi
po ničený
jak
vnějš ích,
rekonstrukci
a
zchát ralý, tak
i
z ap o ča lo
v n it ř n íc h
město
prostor.
Rekonst rukce pro bíhala za spo lupr áce E vropského sociá lního fo ndu.
V
rá mci
pro jektu
„Zamezení
růstu
nezaměst nano st i
na J irko vsku vyt vořením pracovních míst pro zámek Čer ven ý hr ádek
–
Re g io n á l n í
vybudováno
cent rum
cest ovního
ruchu“
zde
bylo
v zd ě lá v a c í st ř ed is k o . J e zd e n a b íz e na mo ž no st
pořádání ko nfer enc í, přednášek, seminář ů, spo lečensk ých akcí, rodinných oslav apod. Dále byla ot evřena zámecká vinár na a
restaurace.
V
a
nejrůznějš í
ples y.
v
ko mfortně
V např.
R yt íř s k é m
vo jenského
zámku
vybavených
hist or ických dřevoř ezby
Na
sá le
se je
také
poko jích
prostorách restaurátora
let e ct v í,
konají
pohádková
jsou
mo ž no st a
ubyt ování
apart mánech.
stálé
Jiř ího země
svatební o břad y
expozic e
Špink y,
ar c heo lo g i e
V ít ěz s la v y
K l i mt o v é ,
lo ut k y ro d in y Ko p eck ých aj. Zpř íst upněny
jso u
i
zámecké
pro story
k
pro hlídkám.
V p ř íz e m í se n ac h áz í zr e k o n st r u o v a n á k a p le s v. J a n a Kř t it e le , v pat ře jsou k nahlédnut í nejrůznějš í salo nk y nazvané podle př ís lušné
bar vy,
Zrcadlo vý
a
R y t íř s k ý
sá l
a
je
zde
také
o na p r aco v n a Ho he n lo h a, ve k t er é se k o na la v ýš e z m í n ě n á schůzka.
48
St ru ktu ra zá mku Zá me k je u z a vř e no u č t yř k ř íd lo u b a r o k n í st a v bo u k o le m obdélného nádvoř í. Nádvoř í má pat rové fasády a de lš í boční k ř í d l a m a j í s k l e p n í p o d l a ž í . Z a n g l i c k é h o p a r k u v e d e do z á m k u dvouramenné dekoračními
schodišt ě vázami
se
od
J.
zábradlím
z
Brokoffa.
ba lustrů Na
a
zdobené
prot ilehlé
straně
n ád vo ř í se n a c h áz í v je zd s je d no d u š š í m p o r t á le m. V n ád vo r n í m kř ídle (prot i hlavnímu průče lí) jso u v arkádách menší kašn y se sochami Odyssea a Po lyfé ma ( J. Broko ff). V malé zámecké kapli je zrcadlo vá klenba se št ukovou v ýz d o bo u . Z ař íz e n í p o c h áz í ze 1 7 . a 1 8 . st o let í. J so u zd e t ak é menš í barokní var hany. V pr vním pat ře se nachází nejvíce vyzdobený s lavno st ní sá l.
Má
bo hatou
št ukovou
výzdo bu
s
lo v e ck ý m i
a
m yt o -
lo g ic k ý m i mo t iv y. Dá le jso u zd e zr c ad la. S á l je d o v ýš k y d vo u p at er a v je ho vr c h n í č á st i jso u v n i k ác h u m ís t ě n y m yt o lo g ic k é p o st a v y bo h ů a bo h y n í v n ad ž iv o t n í v e l ik o st i. P o zů st at k e m d o b y n e d á v no mi n u lé je v ýt a h, k t e r ý z d e s lo u ž i l n e mo c n ý m v do bě, kdy zámek spravo vala nemocnice a byla zde umíst ěna lé č e b n a d lo u ho d o bě n e mo c n ýc h.
Po pro hlíd ce ro zd áme d ět em praco vn í list y, ve kt er ýc h s i z á ba v no u fo r mo u zo p ak u j í, co se p r á v ě d o z v ěd ě l i. J ak o dalš í úko l malu jí něco, co má souvis lost s Čer veným hrádkem n ap ř . v á z y, z á me k , k a š n y ap o d . Následujíc í in fo r ma c e
a
den
p o mo c í
s
žáky
prodiskutujeme
myš lenko vé
bouře
zazna menané
t yt o
poznat k y
za z na me n á v á me na v e lk ý p ap ír . D e b at u je me o t o m, co ná s p ř i prohlídce
z au ja lo .
Každý
žák
má
mo ž no st
se
v y já d ř it .
Také spo lečně prodiskut uje me a vyhodnot íme jednot livé úko l y v pr acovních list ech.
49
V d a lš í ak t iv it ě ž ák y t r o c hu r o z h ý b e me . V š ic h n i c ho d í p o t ř íd ě, k a žd ý c ho d í t ak , ja k sá m c hc e. Ve c h v í l i, k d y u č it e l dá po vel : „ ST RO N ZO !“, všichn i s e zast aví v po zici, ve kt er é se zr o v n a n ac h á ze j í. Ne s m í p r o m lu v it , p o h no u t s e, pr o st ě je n st r n u le st o jí. C í le m je n ap o d o b it n ě ja k o u so c h u , p o d o b no u t é , k t er o u mě l i mo ž no st v id ět n a zá m k u . U č it e l d á o p ět p o ve l : „VOLNO!“
a
žáci
pokračují
v
chůzi.
T yt o
povely
u č it e l
zopaku je ještě alespo ň pětkrát, aby se žáci záro veň trochu protáhli
a
uvo lnili.
Na
závěr
všichni
spo lečně
výuku
zhodnot íme. Zhodnocení výuky P r ác e ve sk u p i n k á c h b y la r ů z no r o d á. Vz h le d e m k t o mu , že výk lad o dějinách zámku byl odbor ný, někt eř í žáci zt rácel i záje m, ale ne nat o lik, aby nebyli schopni později pr aco vat . Ve sk u p i n k á c h p r a co va l i v ž d y p o p ět i. S k u p i n y b y l y s m íš e n é , chlapc i a d ívk y do hro mady a záměr ně nař ízené. Vypo zorovala jse m, že chlapci, kt eř í by za nor málních oko lno st í nebyl i schopni
udržet
svou
pozornost
a
nasazením.
Ne
všude
však
Docházelo
k
velmi
čast ým
klid,
mělo
pracovali
toto
s
s lo že n í
dohadům
a
větším úspěch.
neshodám.
T at o v ýu k a je d ů k az e m t o ho , že u č it e l b y n e mě l p o u ž ít p o u z e au t o r it at iv n í p o st u p p ř i v ý b ěr u s k u p in . Je d o br é, kd yž js o u ve skupině alespo ň dva žáci názorově odlišní, ale ne aby s e liš ila celá skup ina. I př es různé problé my ve skupinách žác i podali
vce lku
dobr ý
výko n.
Z
jejich
pr aco vních
list ů
lz e ho d no t it v ýu k u ja k o ce lk e m zd ař i lo u . Žáci
vyhodnot ili
jako
nejza jíma vějš í
p r o h l íd k u z á mk u a z á v ě r e č no u hr u n a so c h y.
50
část
sa mo t no u
51
4.3. PO STOPÁCH DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY Předcho zí
tři
vycházky
byly
praktikovány
ve
čt vrt é m
ročníku a následu jíc í dvě se t ýkají již ročníku pátého základní ško ly. V t ét o projekt ové výuce jso u úko ly t rochu pozměněny a záro veň je výuka o t rochu více zpest řena. Vzdělávacím a výcho vným c ílem je opět ovné podpoření t ýmo v é
práce
a
zdůraznění
je jího
význa mu.
Rozvíjen í
kladného vzt ahu dět í ke svému o ko lí – spo lužákům, ško le, obci.
T ent okrát
žáci
nebudou
pr aco vat
ve
skup inách
ani
jednot livě, a le jako jeden celek. Tat o výuka se skládá z něko lika část í: •
př ípravná část
•
film
•
vycházky do oko lí
•
návštěva muzea
•
soutěž Riskuj
•
shr nut í a diskuse
Přípravná část V t ét o fá z i pr o jekt u s dě líme ž áků m zák la d ní fa kt a, kt er á se
t ýkají
druhé
učebnice.15 ) Dále
svět ové se
již
válk y
celko vě
a
to
budeme
zabývat
pouze
za
p o mo c i
u d á lo st m i,
kt eré se t ýkají o blast i ko lem Cho mut ova. Na následujíc í st raně je uveden krát ký přehled t oho, co se v naše m kr aji běhe m d r u hé s v ět o vé v á lk y o d e hr á lo .
15)
DANIE LOVS KÁ,
Věra,
TUPÝ,
Kar el.
Vlast ivěda
pro
4. a 5. ročník ZŠ. Od Mnichova k obnovení Československé republiky. 2. část, Praha 1998, s. 44 – 49.
52
•
Mě st o C ho mu t o v n e b y lo
vá lkou zpočát ku nijak zvláš ť
poznamenáno, př est o se zde v neda leké o bci Kálek během 30.
let
strany
pro jevo va l a
s ilný
docházelo
vliv
často
k
Henle ino vy
o zb r o je n ý m
nacist ické
pro vokac ím.
Ko ncem ro ku zde b yl vybudo ván i t ábo r pro české mu že, kteř í mě li za manželky Žido vky a provinili se tak prot i n ac ist ic k ý m zák o nů m. •
Dalš í
událost í
Runcimana
byla
s
již
dříve
Ko nrádem
zmíněná
schůzka
lo r d a
roku
1938
Henleine m
na Čer veném hr ádku, kde se jednalo o odt ržení pohr anič í o d t ehd e jš ího Če sk o s lo v e n sk a. •
V let ech 1936 – 1937 byl vybudo ván objekt Čs. lehkého o pevněn í „Na Ko č ičáku “ u Cho mut o va.
•
V
Cho mut ově
(převážně
v
ž i lo
o bc i
zhruba
200
Úd lice).
Dík y
žido vských t o mu
se
o byvat e l
Cho mut ovu
n e v yh la t z v. „k ř iš ť á lo v á no c “ ( v i z h ist o r ie C ho mu t o v a kapit o la 3.8. 1. a 2. svět ová válka na cho mut ovsku). •
11. 9. 1944 – došlo na po mezí česko – německ ých hr anic v Kr u š n ýc h ho r ác h k bo mb a r d o vá n í let o u nů , p ř i k t er é m b y lo s est ř e le no v íc e n e ž p a d e s át s t r o jů . T e nt o d e n je v histor ii
označo ván
jako
„
Černé
po ndělí
nad
Kr u šno ho ř ím. “ •
16.
4.
1945
d o š lo
k
opětovnému
bo mbardo vání
Cho mut ova. •
8. 5. 1945 městem pro jeli pr vní sovětské tanky na důkaz osvo bození od Říše.
P o se z n á me n í ž á k ů se z á k la d n í m i ú d a j i sp o le č ně v yt vo ř í m e krátkou
časo vou
osu,
na
které
vyznačíme.
53
výše
uvedené
u d á lo st i
Časová osa
1936 – 1937 – vybudo vání Čs. Lehkého opevnění Na Ko čičáku 1938 – ozbro jené provokace Henleinovi nacist ické strany v Kálku -”kř išťálo vá noc”, vypalo vání ž ido vských o bc í a synagog 11. 9. 194 4 - “Čer né po ndě lí nad Kr ušno ho ř ím” 16. 4. 1945 – bo mbar dování Cho mut ova 8. 5. 1945 – osvo bození měst a so vět skými t anky
Film Tut o část výuky žákům zpest ř íme pro mít nut ím filmu s názvem “ Uloupená hr anice”, kde nás dě j filmu zavede pr ávě do nedaleké obce Ká lek, do doby t ř icát ých let roku 1944. F il m zachycuje vliv Henleino vy nacist ické st rany a proble mat iku smíšené
česko- ně mecké
rodiny.
Matka
s
dcerou
žijí
jako
Če šk y, a le s y n je fa n a t ic k y o d d á n H e n le ino v i. J e z d e u k á z á no , jak Němc i př ipravují út ok prot i Čechům. S yn Hans se post aví prot i své mat ce i sest ře Anně a neváhá prot i nim i st ř ílet . Mat k a je z a b it a a Č ě š i se u br á n í. P ř est o jso u v š ak d o nu ce n i o p u st it s v é d o mo v y, a le v š ic h n i v ěř í, že se b u d o u je d no ho d n e mo c i za se v r át it .
54
Žá c i se t ak mo ho u p r o st ř ed n ict v í m f i l mu o c it no u t v t ét o době a blíže se seznámit s válkou v našem kra ji. Po shlédnut í t ohot o
snímku
s
dětmi
p r o d is k u t u je me,
jak
na
ně
film
zapůso bil. Vycházky do okolí Tent okrát
podnikneme
do
okolí
více
vycházek.
První z nich je s měřo vána na prohlídku Čs. Lehkého opevnění z
let
1936
–
1937,
které
se
nachází
asi
2
km
severně
o d Cho mut o va na vr chu zvaném “Ko čičák ”. S žák y si zd e prohlédneme
celkem
šest
objektů,
p r o t it a nk o vo u
překážku,
zákopo vý syst ém na podporu a zásobo vání t ohot o opevnění. Žá c i ma j í d á le mo ž no st p r o h lé d no u t s i k u lo met n á a mi no met n á hnízda.
Zajíma vo st í je,
že každý rok
se zde ko ná ukázka
d o bo v ýc h vo je n s k ýc h t á bo r ů Če s k o s lo v e n s k ýc h vo ják ů , R u s ů , Angličanů a Ně mců, dá le výst ava zbr aní, uniforem a vo jensk é t echnik y.
Zároveń
zde
mají
děti
mo ž no st
shlédnout
r ek o n st r u k c i b it v y. ( Vz h led e m k t o mu , že t at o r ek o nst r u k c e se odehr ává pouze
jednou
do
roka,
není
mo ž n é j i z apo j it
do naš í vycházky. Žáci ma jí ale možno st podívat se na n i v dopro vodu svých rodičů na podz im.) Po t éto vycházce následuje návšt ěva o bce Kálek. Tato v yc h á zk a n a v azu je n a fi l m “U lo u p e ná hr a n ic e ”. Ž ác i s i zd e mo hou pro hlédnout odehrává Během událo st i
a
ve kterém
nahlédnout
vycházky z
i dům,
filmu
do
si
spo lečně
a
také
si
se
valná
sousedního
př ipo mene me ukážeme
část
filmu
Ně mecka. n e jd ů le ž it ě jš í
cestu,
která
vede
d o J ir k o v a, a n a k t er é se o d e h r á v a la jed n a z p ř e st ř e lek . Cíle m
pos lední
vycházky
je
muzeum
v
Ko vář sk é,
k t er é je z a mě ř e no n a let ec k o u b it v u n ad Kr u š no ho ř í m.
55
Návštěva muzea Muzeu m
let ecké
b it v y
nad
Kru šno ho ř ím
se
nachází
v ma lé o bc i Ko vář sk á. Žáci zde mo ho u sh léd no ut expozici, kt erá př ipo míná velkou let eckou bit vu ze dne 11. zář í 1944. Dět i se zde seznámí s osudy letců a s technickým pozadím b it v y.
Dále
jsou
zde
trosky
let adel,
histor ické
fo t o gr a fie ,
mode ly letadel, unifor my a také osobní věc i letců. Muzeu m b y lo o t evř e no v r o c e 1 9 9 7 za p o mo c i a mer ick ýc h a n ě me c k ýc h v et er á n ů b it v y. Po návrat u z jednot livých vycházek pro běhne ve t ř ídě debat a, ve kt eré s i žáci sdělu jí záž it ky a do jmy z jednot livých vycházek.
Soutěž Riskuj Ná s le d u je d a lš í čá st p r o je k t u , k t er á má s p íš e z á b a vno u fo r mu a t o u je so ut ěž “R is ku j”. T e nt o kr át se již ž ác i r o zdě lí d o sk u p i n s e st e jn ý m p o čt e m a bu d o u s i mo c i o věř it , co v š e si zapamat o va li. Ve skupinách sout ěží ne jednot livě, ale jako jeden
ce lek.
U č it e l
jim
sdělu je
jednot livé
otázky
a
žáci
za p o mo c i t z v. b zu č ák ů o d p o v íd a j í ( b zu čá k y js me s i v yp ů jč i l i ze sp e c iá ln í t ř íd y p r o d ys g r a f ik y a d ys le k t ik y) . Ka žd á sk u p in a získává za spr ávné odpovědi body a vyhrává t a ne júspěšnějš í. Sh rnutí a zhod nocení p roj ektu Na závěr shr neme spo lečně vše, co jsme vidě li. Hovoř íme o t o m, jak é js me n a š l i st o p y d r u h é s v ět o v é vá lk y v o k o l í Cho mut ova, a kt erá z vycházek se nejvíce líbila. U chlapců je d no z n a č ně z v ít ě z i lo le h k é o p e v n ě n í a mu z eu m. P r o d ě v čat a t o s ic e a ž t ak zá ž iv n é n e b y lo , a le p r o h l íd k a b u n k r ů se j i m t ak é líbila
nejvíce.
Žáci
se
d ík y t ě mt o
vycházkám
mo hli blíž e
se z n á m it s n e jr ů z n ě jš í m i z br a n ě m i a b l íž e p o z nat je d no t liv é
56
u d á lo st i. V t o mt o p r o jek t u ž ác i n e v yp l ňo v a l i ž ád n é p r aco v n í list y,
protože
vešker é
poznatky
si
ověřili
během
soutěže
R is k u j. P ř e st o že d r u h á s v ět o vá v á l k a n i ja k z v lá š ť C ho mu t o v nepoznamena la, žákům se výuka líbila, bavila je a vzbudila v n ic h zá je m o d a lš í u d á lo st i t o ho t o o bd o b í. Ně k t eř í žá c i si
dokonce
do brovo lně
př ipr avili
krátké
referát y
pro
své
sp o lu žák y. / p l n ě p o s le d n í t e čk o u t o ho t o p ro je k t u b yl y o p ět o br á z k y, k t e r é ž á c i v yt vo ř i l i. K a ž d ý ma lo va l t o , c o ho ne jv íc e zau jalo.
57
4.4. PRŮMYSL V CHOMUTOVĚ VČERA A DNES T e nt o p r o jek t t ak t r o chu n a v azu je n a p ř e d c ho z í, p r o t o že průmys l rozvo j.
v
Cho mut ově
C ílem
této
zaznamena l
výuk y
je,
po
aby
druhé
svět ové
žáci
uvědo mili,
si
válc e ja k
se p r ů m ys l v je j ic h mě st ě p o st u p n ě p r o mě n i l. C ho mu t o v p at ř i l o d ja k ž i v a k p r ů m ys lo v ý m mě st ů m,
ale v posledních letec h
se zde jš í průmys lo vá zó na nest íhá r ozšiřovat . Nejpr ve zadáme dět em do mácí úko l, ve kt er ém mus í zapsat 3 t ovár ny ve měst ě a zár o v e ň z j is t it , co s e v n ic h v yr á b í. Jako
pomůcky
budou
děti
potřebo vat
velké
papír y,
barevné lep íky a psací po můcky. V př ípr avné část i t ed y ne jpr ve zadáme již výše uveden ý ú k o l,
který
nás ledujíc í
den
vyho dnot íme.
Na
velk ý
pap ír
v y p í š í ž á c i v e š k e r é p o d n i k y , k t e r é z j i s t i l i a do d a l š í h o s l o u p c e udají,
co
se
v
nich
vyrábí.
Dále
u č it e l
p o s k yt n e
žákům
zák ladní infor mace o vývo ji pr ůmys lu v je jich kraji. Do roku 1991 bylo hlavním odvět vím výro ba elekt r ické ener gie,
těžba
hnědého
uhlí
a
výroba
bezešvých
trubek.
Bo h u ž e l p o t o mt o ro ce b y l y zd e jš í st át n í p o d n ik y r o zp r o d á n y a řada z nich zcela sko nčila svou činno st . Průmys l je zde dne s sp íš e p o d zá št it o u za h r a n ič n íc h f ir e m. Např. •
První e lektro a. s.
•
Nailfactor y Europe, spo l. s r. o.
•
Parker Hannifin I ndustr ial s. r. o.
•
Severočeské do ly a. s. aj.
Bě h e m d a lš í č á st i s e v yp r a v í me n a p r o h l íd k u p r ů m ys lo v é z ó n y, v e k t e r é se n a c h á z í v ě t š in a p o d n ik ů . Žá c i s i p e č l i v ě zap isují názvy všech , které cestou míjíme. Po návr at u do t řídy se nejpr ve opět vr át íme k do mácímu
58
úko lu si
a
př idáváme
žáci
na
bar evné
vycházce
lepík y
k
t ě m p o d n ik ů m,
poznamenali.
Dále
pak
které
rozdělíme
jednot livé podniky v rámc i možno st í na odvět ví pot ravinář ské, spotřební,
ener get ické
apod.
V
dalš í
část i
pracují
vš ichn i
ve dvo jic ích a je jich úko lem je vybrat si jeden z podniků. P o mo c í
int er net u
podniku
a
Vzhledem snižo vat
na
závěr
k i
pak si
tomu, míst ní
zjišťu jí
že
základní
př edvedeme s
nejr ůznějš í
rostoucím
nezaměst nanost ,
in fo r ma c e
z
t o mt o
pr ezent ace.
pr ůmys le m jed n í m
o
se
úko lů
začala každé
dvo jice je př esvědčit ost at ní, aby cht ěli pracovat právě u nich. Na
dalš í
fungo valy v po
je j ic h
velk ý
papír
m in u lo st i a
st opách.
vyp íšeme
podniky,
které
zde
během dalš í vycházky se vydáme
Pro hlédneme
si
např.
budovu
bývalého
p ivo v a r u , p e k á r n y č i V á lc o v n y t r u b a ž e le z á r e n . T yt o p o d n ik y sice již dnes neexist ují, ale zanechaly po so bě budo vy, kt er é bo huže l jen chát rají. Po návr at u porovná me, ko lik podniků je zde
dnes
a
ko lik
z
nich
je
českých.
Bohužel
do jedeme
k závěru, že vět šina t ěcht o podniků je zahraničních. D ík y p ř e d c ho z í v yc h á zc e d o o b ce Ká le k mo h l i d ět i v id ě t vět rné elekt rár ny na německé st raně. U nás jsou zat ím je n t epelné, ale jedná se i o výst avbě pr ávě t ěcht o větr ných. Dalš ím
úko le m
je
s est a v it
dva
grafy.
Jeden
bude
o bs a ho vat č et no st p o d n ik ů p ř e d r o k e m 1 9 9 1 a d r u h ý p o t o mt o roce.
V
každém
bude
vyjádř eno
mno žst ví
zastoupení
pot ravinář ského, energet ického a spot řebního průmys lu. Vš e b u d e o d l i š e n o b a r e v n ě a č í s l y . ( V z h l e d e m k t o m u , že ž á c i j e š t ě neumí praco vat s procent y, zaznamena jí pouze př ib ližný počet podniků z každé oblast i.) Na závěr výuk y si všichni sednou do kruhu a porovnaj í so u ča s no st s m in u lo st í.
59
Zhodnocení výuky Tat o projekt ová výuka sice přesně nezapadá do t ématu o památ kách, ale zařadila jse m ji z t oho důvodu, že se svým způso bem t ýká hist or ie a současno st i měst a. Bo h u ž e l se m i n ep o d ař i lo za j is t it a le sp o ň je d n u e x ku r z i do
někt er ého
z
podniků.
Důvodem
b y lo
často
zajišt ění
b ez p e č no st i d ět í. A le i p ř e st o se žá c i a le s p o ň t r o chu s e z ná m i l i se zd e jš í p r ů m y s lo vo u zó no u . Bě h e m p r á ce s e b a v i l i, p ř i p r ez e nt ac íc h mě l i p o c it j ist é d ů le ž it o st i a p r o ně k t er é z n ic h t o b y l i j ist ý d r u h mo t iv a c e k le p š í m v ýs le d k ů m, a b y v n ě ja k é t ak o vét o t o vár ně ne mu se l i pracovat.
Při
závěr ečné
d iskusi
byli
všichni
opět
schopni
dodržovat st ano vená pr avid la a bez vět ších problé mů mez i sebou při
k o mu n ik o v a l i.
zhot ovo vání
grafů,
Nejvíce to
jim
úsilí za br a lo
však asi
vynaložili ne jvíce
času
a námahy. P ř est o že ne b y la v ýu k a n i ja k z v lá šť d lo u h á a o b s á h lá , mo hu j i ho d no t it ja k o zd ař i lo u .
60
Závěr V r á mc i d a n ýc h mo ž no st í se m i p o d ař i lo v p r v n í č á st i m é práce
na st ín it
histor ii
Cho mut ova
a zár o v e ň p ř i b l íž it
jeho
památ ky ne jeno m v cent ru, ale i v blízkém oko lí. V pr akt ické část i
jsem
realizo vány
př ipr avila z
větší
pět
část i
pro jekt ových venku.
T yt o
výuk,
které
projekt y
lze
byly využít
v hodinách vlast ivědy na 1. st upni ZŠ ve čt vrt ém a pát ém ročníku. První
pro jekt
Město,
kde
žiji
je
za lo že n
na
histor ii
památ ko vé zóny v cent ru měst a. Následujíc í dva pro jekt y jse m zaměř ila na oko lí Cho mut ova, konkrét ně na hr ad Hasišt ejn a zámek Čer vený hrádek. Ve čt vrt é výuce jsem se zaměř ila na druhou svět ovou válku a poslední jse m věno va la míst nímu p r ů m ys lu . Ně k t er é v ýu k y s i b y l y p o d o b n é st r u k t u r o u . P o s le d n í z n ic h s e l iš i la p ř ed e v š í m s v ý m t é m at e m. Ve v š ec h se m i p o d ař i lo p o d n ít it u žá k ů zá je m o je j ic h kraj, jeho hist or ii a památ ky. Vět šina žáků vždy pracovala s plným nasazením a se zájme m. P r o je k t o vá v yu čo v á n í jso u s ic e č aso vě v e l m i n ár o č n á, ale
výs ledky
vyučování. in fo r ma c í,
výuk
Záro veň učili
se
ukazují, si
že
žáci
vzá jemné
dokáží
lépe
velmi
zpestř it
zapamat o va li
s p o lu p r á c i
a
hodně
k o mu n ik ac i,
rozvíje li svou t voř ivo st a fant azii, naučili se práci v t ýmu. Tent o
t yp
vyučo vání
mě
velmi
zau jal
a
ráda
byc h
ho v budoucnu vyzkoušela i na dalš ích t émat ech či v jinýc h vyučovacích př edmět ech.
L it er at u r u ,
kterou
jsem
považu ji za dostačujíc í.
61
použila
a
vycházela
z
ní,
Použitá literatura Autorský ko lekt iv :
Dějiny Chomutova.
2.
vyd.
Cho mut ov :
T iskár na AKORD, 1997. 199 s. Autorský ko lekt iv: Chomutovsko slovem a MÚ
Cho mut ov :
Severografie
obrazem. s. p.
1.
závod
vyd. Most,
1996. 112 s. Balko vá, K. : Náměty pro škol ní d ru žin u. 1. vyd. Br no : PORTÁL Praha, 2006. 151 s. Bint ero vá, Z.: Červený
Hrádek u Ji rkova. 1. vyd. Cho mut o v :
T iskár na AKORD, 1997.47 s. Bint ero vá,
Z.
:
Chomutov,
průvodce
městem a
okolím.
C ho mu t o v : V la st iv ě d n é mu ze u m C h o mu t o v, 1 9 7 0 . 30 s. B int er o vá, Z. a k o l. : Ob ce ch o mu t o v sk éh o o k re s u . C ho mu t o v : Okresní muzeum v Cho mut ově, 2002. 301 s. Bret, V.,
Stiska,
V.,
Pachner,
J.
:
Chomutov ve
starých
p o h l ed n i cí ch . 1 . v yd . D v ů r Kr á lo v é n ad La b e m : FORT pr int , 1992. Br o ž o v sk ý, K . : Ch o m u t o v . P r a h a : N O V I N Á Ř, 1 9 8 0 . Br o ž o v sk ý, K . : Ch o m u t o v - h i st o ri c ký p rů v o d c e a z a j í m a v o s t i města. Cho mut ov : Severografia Most , 1978. 207 s. David, P., Soukup, V. : Za st rašidly na hrady a zámky. 1. vyd. Praha : Euro media Group, k. s. – Ikar, 2005. 232 s. Dan ielo vsk á, V., Tup ý, K. : Vlast iv ěda pro 4. a 5. ro čník ZŠ. 2. část , Fort una Pr aha, 1998, 55 s. Horák, F., Mechlo vá, E. :
Skupinové vyučování
na
základní
a st řední škole. 1. vyd. Praha : SP N, 1986. 104 s. Hut ching so vá, M., Ro ss, A. : Náp ad y pro vl astivěd u. 1. vyd. P r a ha : P o r t á l, 1 9 9 6 . 1 0 2 s. Kalabiso vá,
D.,
Talaváňa,
Chomutov.
Úst í
S. nad
:
Severočeský kraj, Labem :
Kr ajsk á ko mise
cestovního ruchu Úst í nad Labem, 1984.
62
okres
Ko lekt iv aut o rů : Cho mut ovsko reg ion ální vla st ivěda. 1. v yd. Most : nakladatelst ví HNĚVÍ N, 2006. 160 s. Ko t en, T. : Š kol a? V po hod ě! Mo st : Hněv ín, 200 6. 2 88 s. Maděra, F. :
Heraldické a
nápisové památky
Chomutovska.
Cho mut ov : Oblast ní muzeu m Cho mut ov, 2003. Maňák, J. : Stručný nástin metodiky tvořivé práce ve škole. Br no : Paido, 2001. 46 s. Menclo vá, D. : Hasišt ejn. Cho mut ov : Vlast ivědné muzeum Cho mut ov, 1974. Mys liveček,
M.,
Ko u bo vá,
L.,
Vrbenská,
F.
:
Čas
hradů
a zámků v Čechách. Praha : HORIZONT, 1994 . Pachner,
J.
:
Zmizelé
Čechy –
Chomutov.
1.
vyd.
Pr aha
a L it o myš l : P AS E KA, 2 0 0 6 . 8 0 s. P int a, V. : Starými
stezkami tajemným Krušnohořím. Beroun :
Nak ladatelst ví MH, 2004. 103 s. Rak,
P.
:
Chomutov 1252
–
2002.
Cho mut ov :
Albis
i nt er n at io n a l K. Ka is e r o v é v Ú st í n. L. , 2 0 0 2 . 1 9 5 s. Š í l, M. : B yl o ,
nebylo – Legendy
Krušnohoří. 1. vyd.
Most :
Česká rek lamní spo lečnost , 2004. 142 s. Valeš, V. : Historie jezuitského
areálu
v Chomutově. 1. vyd.
Cho mut ov : S KKS v Cho mut ově, 2002. 157 s. Vyhnis, V. :
Chomutovská
Hasištejnská.
heraldika
:
Lobkovicové -
větev
Ku lt u r a a ž iv o t C ho mu t o va.
č. 10, 1988, s. 32. Zábranský, F. : Chomutovsko v pověst ech. Pro ško ly Socia list . sp o l. p r o v ěd u , k u lt u r u a p o l. , C ho mu t o v, 1 9 7 2 , 6 3 s.
63
Přílohy P 1 : Pa mát k y h ist o r ick é ho ce nt r a – fo t o gr a f ie P 2 : Vycházka do hist or ického cent ra a pr áce žáků část A P 3 : Vycházka do hist or ického cent ra a pr áce žáků část B P 4 : Vycházka do
hist or ického
cent ra část
C –
výt var né
práce žáků P 5 : Vycházka do hist or ického cent ra měst a – s lepá mapka P 6 : Měst o, kde žiji – myš lenko vá bouře P 7 : Hasišt ejn – Pr aco vní list A P 8 : Hasišt ejn – Pr aco vní list B P 9 : Hasišt ejn – Pr aco vní list C P 10 : Hasišt ejn – Žác i př i pr áci – fotografie P 11 : Hasišt ejn -. Žáci př i prohlídce zř íceniny – fotografie P 12 : Ha s išt e jn – fo t o gr a fie hr adu P 13 : Zámek Čer vený hrádek – Pr acovní list A P 14 : Zámek Čer vený hrádek - Pr acovní list B P 15 : Zámek Čer vený hrádek – fotografie P 16 : Dr u há s vět o vá vá lk a – fo t o gr a f ie Č s. le hké ho o pe vně n í
64
