Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

Internet v životě larpové subkultury: analýza vnější komunikace Internet in the life of larp subculture: outward communication analysis

(Diplomová práce)

Bc. Filip Appl Vedoucí práce: Mgr. Jakub Macek, Ph.D.

Brno 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii.

V Brně, 26. prosince 2011 Bc. Filip Appl

2

Na tomto místě bych rád poděkoval především Mgr. Jakubu Mackovi Ph.D za velmi vstřícné a podnětné vedení této práce. Dále děkuji všem respondentům za čas, který mi poskytli a za v mnoha případech povzbuzující zájem o tuto práci. V neposlední řadě děkuji své přítelkyni za její trpělivost a pomoc a všem ostatním rodinným příslušníkům, přátelům a známým za jejich podporu.

3

APPL, Filip. Internet v životě larpové subkultury: Analýza vnější komunikace. Brno, 2011. 98 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí diplomové práce: Jakub Macek. Anotace Tato diplomová práce se zabývá larpovou subkulturou. Práce se zaměřuje především na její vnější komunikaci a na způsoby prezentace volnočasové aktivity larp. Zkoumání komunikace subkultury je zasazeno do kontextů vnitřního fungování subkultury, vztahu subkultura – dominantní kultura a významu internetu pro subkulturu. Cílem práce je popsat, jakým způsobem, s jakým cílem a v jakém kontextu komunikuje larpová subkultura s veřejností. Výzkum je veden jako kvalitativní. Data získaná z hloubkových rozhovorů s aktivními členy larpové subkultury jsou vyhodnocena metodou zakotvené teorie. Analýza ukazuje, že internet je pro členy subkultury stěžejním komunikačním prostředím. Spíše než ve vnější komunikaci hraje internet důležitou roli ve vnitřním životě subkultury. Internet akceleroval vývoj subkultury a přispěl tím k jejímu rychlejšímu otevírání veřejnosti. Výzkum lze označit jako explanatorní. Je totiž jednou z prvních empirických prací o české larpové subkultuře a pravděpodobně první prací, která se zabývá její komunikací.

Klíčová slova Subkultura, veřejnost, larp, internet, komunikace, propagace, kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, hloubkové rozhovory

4

APPL, Filip. Internet in the life of larp subculture: outward communication analysis. Brno, 2011. 98 p. Master Diploma Thesis. Masaryk University, Faculty of Social Studies. Thesis Supervisor: Jakub Macek.

Annotation This thesis deals with the larp subculture. It focuses mainly on its outward communication and presentation methods of leisure-time activity larp. Investigation of communication of subculture is set into the context of internal functioning of subculture, the relationship subculture - dominant culture and the importance of the internet to subculture. The thesis aims to describe how, with what purpose and in what context larp subculture communicates with the public. Research is conducted using a qualitative analysis. The data obtained from depth interviews with active members of larp subculture are evaluated using grounded theory. The analysis shows that the internet is the key communication environment for members of the subculture. Rather than in outward communication, it plays an important role in the internal life of the subculture. Internet accelerated the development of the subculture and thus contributed to its rapid opening to the public. The research can be described as explanatory. It is one of the first empirical works on Czech larp subculture and probably the first dealing with it’s communication. Keyword Subculture, public, larp, internet, communication, propagation, qualitative research, grounded theory, deep interviews

5

1.

ÚVOD............................................................................................................ 9

2.

TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................. 10

2.1 Teorie subkultur ........................................................................................................................... 10 2.1.1 Subkultura a související pojmy.................................................................................................. 10 2.1.2 Vývoj teorie subkultur ............................................................................................................... 12 2.1.3 Post-subkulturní teorie............................................................................................................... 13 2.2 Fenomén larp ................................................................................................................................ 14 2.2.1 Co je to larp? ............................................................................................................................. 15 2.2.2 Historie ...................................................................................................................................... 16 2.2.3 Larp jako součást participační kultury....................................................................................... 18 2.3 Larpová subkultura ..................................................................................................................... 20 2.3.1 Struktura a styl........................................................................................................................... 21 2.3.2 Subkulturní kapitál .................................................................................................................... 23 2.3.3 Hráči larpu ................................................................................................................................. 24 2.4 Obraz larpu a jeho konstrukce ................................................................................................... 26 2.4.1 Mainstream ................................................................................................................................ 26 2.4.2 Larp a média .............................................................................................................................. 27 2.4.3 Internet a larpová subkultura ..................................................................................................... 28 2.5

Dodatek ke studiím na téma larpu.............................................................................................. 30

2.6

Shrnutí........................................................................................................................................... 32

3.

METODOLOGICKÁ ČÁST ......................................................................... 34

3.1

Cíl výzkumu .................................................................................................................................. 34

3.2 Výzkumné otázky ......................................................................................................................... 34 3.2.1 Hlavní výzkumná otázka ........................................................................................................... 35 3.2.2 Další výzkumné otázky ............................................................................................................. 35 3.3 Metoda výzkumu .......................................................................................................................... 36 3.3.1 Obhajoba kvalitativního přístupu .............................................................................................. 36 3.3.2 Metoda sběru dat ....................................................................................................................... 37 3.3.3 Metoda analýzy dat.................................................................................................................... 38 3.4 Výzkumný vzorek......................................................................................................................... 39 3.4.1 Výběr vzorku ............................................................................................................................. 39 3.4.2 Charakteristika respondentů ...................................................................................................... 40 3.4.3 Poznámka k etickým aspektům výzkumu.................................................................................. 44 3.5

Omezení výzkumu ........................................................................................................................ 45

4.

EMPIRICKÁ ČÁST ..................................................................................... 45

4.1

Postup při práci s daty ................................................................................................................. 45

6

4.2 Subkultura a larp ......................................................................................................................... 47 4.2.1 Organizace................................................................................................................................. 47 4.2.2 Struktura subkultury .................................................................................................................. 48 4.2.3 Larp jako předmět propagace .................................................................................................... 50 4.3 Obraz larpu ve společnosti .......................................................................................................... 51 4.3.1 Larp v médiích........................................................................................................................... 51 4.3.2 Vztah veřejnost - subkultura...................................................................................................... 52 4.3.3 Sebevnímání larperů .................................................................................................................. 55 4.4 Význam internetu ......................................................................................................................... 56 4.4.1 Vliv internetu na vývoj subkultury ............................................................................................ 56 4.4.2 Význam internetu v propagaci larpu.......................................................................................... 59 4.4.3 Vlastnosti internetu.................................................................................................................... 60 4.5 Komunikační kanály .................................................................................................................... 61 4.5.1 Používané komunikační kanály ................................................................................................. 61 4.5.1.1 Webové stránky ............................................................................................................... 61 4.5.1.2 Diskusní servery vs. sociální sítě ..................................................................................... 62 4.5.1.3 E-mail............................................................................................................................... 63 4.5.1.4 Videa................................................................................................................................ 65 4.5.1.5 Další komunikační kanály................................................................................................ 66 4.5.2 Centrální informační zdroje....................................................................................................... 66 4.6 Dosahování cílů............................................................................................................................. 67 4.6.1 Širší motivace ............................................................................................................................ 67 4.6.2 Cíle komunikačních aktivit........................................................................................................ 69 4.6.3 Reflektované překážky .............................................................................................................. 70 4.7 Strategie dosahování cílů ............................................................................................................. 72 4.7.1 Používané strategie .................................................................................................................... 72 4.7.2 Nefunkční postupy..................................................................................................................... 74 4.7.3 Plánované a navrhované strategie.............................................................................................. 75

5.

SHRNUTÍ A DISKUZE................................................................................ 76

5.1

Shrnutí analytické části................................................................................................................ 76

5.2

Diskuse s teoretickou částí ........................................................................................................... 81

6.

ZÁVĚR........................................................................................................ 84

7.

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ ............................................................ 85

8.

SEZNAM TABULEK A SCHÉMAT............................................................. 91

9.

JMENNÝ REJSTŘÍK .................................................................................. 92

10.

VĚCNÝ REJSTŘÍK ................................................................................. 94

11.

SLOVNÍK LARPOVÝCH POJMŮ ........................................................... 96

7

PŘÍLOHY ........................................................................................................... 99 1) Přepisy rozhovorů .................................................................................................................................. 99 2) Obrazová příloha.................................................................................................................................. 267

Počet slov: 24 932

8

1.

ÚVOD

Devadesátá léta v České republice znamenala nárůst zájmu o fantasy - žánr, který se v západním světě těšil dlouholeté tradici. Fantasy ale neproniklo pouze do literatury. Už v názvu žánru je patrná pobídka k rozvíjení představivosti například formou hry. Vždyť kdo by nechtěl být hrdinou? A tak se začaly hrát stolní RPG, přičemž tou nejrozšířenější se stalo Dračí doupě nakladatelství Altar.1 Zde jsou kořeny českého larpu - aktivity, která v uplynulých patnácti letech zaujala tisíce mladých lidí a stala se ústřední aktivitou specifické, rychle se rozvíjející subkultury. Tato larpová subkultura se začala formovat v druhé polovině devadesátých let a do jejího vývoje vstoupily na přelomu tisíciletí nové komunikační technologie. Členové subkultury spolu začali komunikovat na internetu a tím vznikl nový společný prostor, ve kterém bylo možné se virtuálně setkávat. Paralelně s tím pokračoval i vývoj struktury a v jejím rámci rozvíjených názorových paradigmat. V posledních několika letech se tak na larpové scéně začala objevovat nová občanská sdružení, která stále aktivněji komunikují s prostředím mimo subkulturu. Cílem empirické studie je zmapovat cíle a strategie vnější internetové komunikace subkultury a zasadit tuto komunikaci do patřičných sociálních kontextů, které tuto komunikaci nějak ovlivňují. První dvě části práce jsou věnovány teoretickému ukotvení a metodám výzkumu. Nejprve popíšu vybrané teoretické koncepty, které mi pomohou pochopit fungování subkultury, její členy, vnitřní strukturu a její vztah k dominantní kultuře a internetu. V metodologické části popíšu výzkumný cíl, výzkumné otázky a zvolené výzkumné metody. Součástí metodologické části je také podrobné seznámení s výzkumným vzorkem a způsobem jeho výběru.

1

RPG – Zkratka z anglického „Role-playing game“. V češtině „hra na hrdiny“ nebo „rolová hra“. Jde o interaktivní hru, kde hráči prožívají organizátorem předkládaný příběh prostřednictvím fiktivních postav. Za tyto postavy mluví, jednají a rozhodují. Stolní RPG je typ této hry, která je založena na fantazii. Hra probíhá za daných pravidel a s danými pomůckami (kostky, poznámky), zpravidla u stolu. Jeden hráč vytváří prostředí a zápletku. Ostatní hráči hrají hlavní postavy (hrdiny) v příběhu. Dračí doupě je nejznámnější českou stolní RPG hrou. Byla představena v roce 1990 a inspirovala se americkou hrou Dungeons & Dragons. Ta vznikla už v roce 1974 a založila tradici moderních stolních RPG.

9

2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Teorie subkultur V následujících podkapitolách nejprve definuji samotný termín subkultura a další s ním související pojmy. Následně přistoupím ke stručnému popsání vývoje teorie subkultur s důrazem na post-subkulturní přístup. 2.1.1

Subkultura a související pojmy

Při definování pojmů je nutné začít termínem kultura. Pro S. Halla a T. Jeffersona je kultura způsobem, jakým jsou strukturovány a interpretovány jednotlivé sociální vztahy konkrétní skupiny (1976). V této práci budu ale vnímat kulturu způsobem, kterým ji chápe A. Giddens. Ten ji charakterizuje jako základní projev lidského sociálního sdružování a má za to, že ji tvoří „hodnoty, normy a hmotné statky typické pro určitou skupinu.“ (Giddens, 1999: 550). Záměrně se tedy nepouštím do podrobných rozborů termínu kultura. Pro účely této práce mi postačí výše uvedené definice doplněné o slovníkové heslo kultury jako souhrnu „životních forem, hodnotových představ a životních podmínek obyvatel na časově a prostorově omezeném úseku“ (Jandourek 2001: 136). Oním úsekem bude v tomto případě prostředí současné České republiky. Zásadní pro mou práci je správné uchopení pojmu subkultura. Na základní úrovni lze subkulturu chápat jako označení pro skupinu lidí, kteří mají něco společného. Tím se tato skupina určitým způsobem liší od dominantní kultury2. Používám tedy pojem subkultura při zkoumání životního stylu skupiny (Jandourek 2001: 243). Podle Geldera a Thornton se subkultura od sociální většiny odlišuje především tím, co mají subkulturalisté společné (1997). V tomto případě je zájem o larp (a s tím související zájem o populární žánry jako je fantasy, sci-fi, horor či detektivka) jednotícím prvkem, který skupinu odlišuje od většiny a od jiných sociálních skupin. Jde tedy o jakýsi sociální svět v sociálním světě. A jako takový může být samozřejmě zkoumán, porovnáván a vztahován k jiným sociálním skupinám, subkulturám, komunitám. Zmíněný pojem komunita hraje v tomto výzkumu také důležitou roli. Domnívám se, že označení komunita není k pojmu subkultura opozitní nebo se vylučující. Je jisté, že subkultura hráčů larpu je zároveň komunitou, pokud charakterizujeme komunitu jako společenství 2

Dominantní kulturu chápu jako hlavní a všeobecně přijímaný kulturní proud (v tomto případě na území České republiky).

10

„spřízněných často interagujících jedinců sdílejících určitou identitu bez ohledu na místo jejich pobytu.“ (Jandourek 2001: 127). V tomto smyslu se tedy oba pojmy nevylučují. Zatímco termín subkultura popisuje skupinu a její vztah ke kulturnímu mainstreamu, termín komunita vyjadřuje především soubor vnitřních vztahů skupiny. Termíny tedy vyjadřují zaměření na odlišené aspekty zkoumané skupiny. S jakou definicí subkultury budu v této práci tedy definitivně pracovat? V moderním „hebdigeovském“ pojetí subkultur jsou tyto chápány jako striktně třídně kotvené skupiny, charakteristické jednotným a pevným stylem, třídním vědomím a političností (J. Macek 2004). Při definování subkultury se tohoto moderního pojetí drží i Suchanová:

Subkultura mládeže je strukturovaným a diferencovaným sociálním útvarem, jehož příslušníci vykazují specifické způsoby životního stylu, chování, jednání, sebeprezentace, komunikace a hodnotové orientace. Míra její odlišnosti od společnosti se odvíjí od míry kongruence nebo naopak diference jejich referenčních rámců (2011: 26). Na základě výše uvedených konceptů definuji subkulturu jako do jisté míry strukturovanou skupinu, jejíž členové sdílejí nějaké hodnoty, názory či zájmy. Ty jsou více či méně odlišné od hodnot, názorů a zájmů majoritní společnosti. Členové skupiny jednají v rámci společného fyzického či virtuálního prostoru. Ten mohou sdílet i se členy jiných skupin. Subkultura tak může být pevně ohraničeným uzavřeným útvarem, stejně jako relativně volným prostorem individuí, které spojuje jen část ze všech sdílených hodnot, názorů a zájmů. Dalšími dvěma termíny, které je nutné specifikovat, je veřejnost a scéna. S termínem scéna přichází v rámci své dramaturgické sociologie E. Goffman (1959). Goffman vykládá společnost divadelním jazykem a nahlíží na ni z hlediska ovládání dojmů. Každý jedinec ve společnosti má roli, kterou hraje. Tyto role jsou udržovány obavami z vyloučení ze společnosti. Sociální role - herectví každého jednotlivce - se skládá z několika složek. Pod jednu z nich (nazvanou jako fasádu) spadá právě i termín scéna. Scénu Goffman chápe jako „předměty v pozadí, jež vytvářejí kulisy a rekvizity pro množství lidskch činností hraných před, uvnitř a na této scéně“ (Goffman 1959: 29). Řada autorů používá pojem scéna v širším významu a hovoří o konkrétním prostoru spojeném s určitými činnostmi nebo zkušenostmi (Stojaspalová 2007). Vztah mezi subkulturou a scénou sleduje ve své práci například Smolík. Podle něj je scéna „moderní

11

městskou formou společenského styku, ve které mají všichni účastníci stejný zájem na trávení volného času nebo se zaměřují na stejný životní styl“ (2010: 39). Důležité v tomto případě je, že se jednotliví aktéři tohoto procesu na konkrétní scéně nemusí navzájem znát. V této práci jde o scénu larpovou. Chápu ji jako poměrně proměnlivou a obtížně uchopitelnou soustavu zmíněných organizátorů her, hráčů a her samotných. Na závěr této kapitoly se ještě zastavím u pojmu veřejnost. V tomto textu budu odkazovat na veřejnost především v souvislosti s komunikací larpové subkultury. Veřejnost chápu jako sociální skupinu, která se zajímá „o veřejné dění (nejčastěji politické a ekonomické, ale i sociální, kulturní atd.) a řízení státu a zároveň usiluje o vliv na správu věcí veřejných, a to zpravidla prostřednictvím masových médií“ (Reifová 2004: 307). Jde tedy o širší pojetí veřejnosti. Termín obsahuje nejen politicky zainteresované, ale všechny aktivní členy společnosti (Habermas 2000), na které se může larpová subkultura obracet se svou případnou komunikací. 2.1.2

Vývoj teorie subkultur

Význam termínu subkultura se během uplynulých sedmdesáti let už několikrát proměnil. Způsob jeho používání zpravidla reagoval na aktuální vývoj společnosti. Kořeny vědeckého přístupu k subkulturám sahají do první poloviny 20. století, kdy se v Chicagu vytvořila skupina sociologů a kriminologů, kteří se věnovali kriminálním a deviantním jedincům ve společnosti. Hlavní rozdíl v práci tzv. Chicagské školy oproti jiným pracovním skupinám spočíval v menším důrazu na teoretické přístupy a větším zaměření na kvalitativní empirický výzkum. Představitelé této školy chápou subkultury jako deviantní mládežnické skupiny. Zatímco jiní výzkumníci viděli tyto skupiny pouze jako slabé, vyloučené a druhořadé, představitelé Chicagské školy nahlíželi na celý problém komplexněji. Podle nich si řada členů těchto deviantních skupin svou pozici zvolila dobrovolně a nikoliv pouze na základě nevyhnutelnosti a tlaku většinové společnosti. Podle Josefa Smolíka patří mezi nejvýznamnější badatele této školy Herbert Blumer nebo Albert Cohen. Cohen přichází s teorií delikventní subkultury. V jeho pojetí subkultura „znamená kolektivní reakci na problémy vznikající ze sociální nerovnosti, kdy společnost není s to jedinci nabídnout uspokojivé řešení jeho situace podmíněné sociálními důvody“ (Smolík 2010: 64). Na práci Chicagské školy z velké části navazuje Birminghamské centrum pro současná kulturální studia (Birmingham Centre for Contemporary Cultural Studies,

12

CCCS), které bylo založeno v 60. letech 20. století. Mezi přední autory této školy patřili Stuart Hall a Tony Jefferson. V době jejich působení můžeme poprvé hovořit „o svébytné oblasti zvané kulturální studia“ (Smolík 2010: 73). Jejich zájem mířil hlavně k britským mládežnickým subkulturám a jejich reakci na strukturální proměny společnosti v období po druhé světové válce. Pro představitele CCCS byly subkultury především „symbolickým důsledkem strukturálních problémů tříd, které se snaží řešit vytvářením kolektivní a individuální identity“ (Smolík 2010: 74).3 Podle Muggletona nahlíželi vědci CCCS na subkultury jako na vyjádření vzdoru vůči dominantní (v tomto případě rodičovské) kultuře (2002). Moderní pojetí subkultur jako třídně kotvených mládežnických skupin zastával představitel CCCS Dick Hebdige (1979). Ten také přichází s později často přebíraným konceptem brikoláže (viz níže) a dává do souvislostí vznik subkultur a autenticitu, kdy podle něj vzniká subkultura díky členskému jádru. Následně je tato subkultura redistribuována kulturním průmyslem, který ji „prodává“ subkulturním následovníkům jako životní styl. Hebdige vychází ve svém přístupu z Gramsciho teorie hegemonie, tedy schopnosti vládnoucích tříd uplatňovat kulturní a sociální nadvládu ve společnosti (Jenks, 2004: 4). 2.1.3

Post-subkulturní teorie

Přístup CCCS nezůstal dlouho bez kritiků. Vzrůstající rozmanitost skupin, snaha překonat striktně třídně zakotvenou subkulturu a vliv dalších aspektů (například nové komunikační technologie) přispívá ke vzniku takzvané post-subkulturní teorie. Ta reaguje na skutečnost, že v dnešní společnosti nelze hovořit o nějaké jednotné hlavní kultuře. Naopak. Existuje vedle sebe řada alternativních kultur, což vede k narušování hranic subkultur a vzniku vysoce fragmentované kultury (Muggleton 2000: 158). Dochází navíc ke vzniku nových subkultur, které nelze popsat jako striktně třídně zakotvené. Tyto subkultury nemají jednotný styl. Jejich členové nemusí poslouchat stejnou hudbu a nemusí ani pocházet ze stejné sociální vrstvy. Dochází i k proměně vztahu subkultury – média. Média už neukazují subkultury pouze jako neznámý odcizený svět. Naopak mohou přispívat i k jejich začleňování do dominantní kultury nebo se podílet na 3

V současnosti je přístup vědců z CCCS kritizován kvůli řadě aspektů. Velká kritika se týká například faktu, že většina studií byla použitelná pouze v britském kulturním prostředí. Teoretici z CCCS navíc příliš nezohledňovali ani pohlaví, povolání a rodiny. Dalším problematickým opomenutím byla nepřiznaná role médií, která se výraznou měrou podílejí na utváření subkultur, resp. subkulturních identit (Thornton 1997).

13

vytváření jejich podstaty. Některé konkrétní subkultury jsou například závislé na online komunikaci na internetu. Podle Hodkinsona je přitom internet a jeho dopady při zkoumání subkultur často opomíjen (2003). Jedním

z prvních

„průkopníků“

post-subkulturního

přístupu

byl

teoretik

Manchesterského Institututu Populární Kultury Steve Redhead (1993). Podle něj se stírají rozdíly mezi jednotlivými subkulturami. Subkultury se navíc navzájem prolínají a překrývají. Samotný nárůst volného nestrukturovaného času vedl představitele MIPC k definování konceptu klubové kultury (club cultures), která je chápána jako soustava neformálních flexibilních skupin v hudební oblasti. U těchto skupin se, narozdíl od pevně vymezených subkultur, ztrácí a prolínají třídy, rasy i pohlaví. Přestože koncept MIPC se od koncetpu CCCS lišil, oba vědecké ústavy používaly podle Pyšňákové podobné způsoby analýzy: Zkoumaly kategorie mladých lidí v opozici k mainstreamu (2007). Na pružnost členství v subkulturách upozornil a na práci MIPC navázal David Muggleton. Ten se v rozsáhlé práci Inside Subculture: The Postmodern Meaning of Style kriticky vyjadřuje k řadě přístupů CCCS a především pak k práci Dicka Hebdige. Podle Muggletona jsou současné subkultury „charakteristické daleko komplexnější stratifikací, než je prostá dichotomie ´monolitický mainstream´ – ´rezistentní subkultury´“ (Muggleton, Weinzierl, 2003: 7). Navíc dochází ke smývání hranic mezi jednotlivými subkulturami. To však není pouze vnitřní jev, ale především reakce na úpadek majoritní společnosti (jelikož vlastně žádná majoritní společnost není a subkultury se tak nemají vůči čemu vymezovat). Důležitý je prvek individuální volby. Členové už nevnímají své setrvávání v subkultuře jako vynucené majoritní společností, ale naopak jako svou vlastní volbu. Muggleton porovnává moderní a postmoderní přístup k subkulturám a vytváří seznam typických znaků obou těchto přístupů. Mezi ty postmoderní patří fragmentární identita, rozmanitost stylů, nízký stupeň ztotožnění, vysoká úroveň subkulturní mobility, fascinace stylem a image, apolitičnost, pozitivní přístup k médiím či oslavování neautentičnosti (Muggleton 2000: 158-159).

2.2 Fenomén larp V této části se pokusím popsat aktivitu larp a s ní spojenou subkulturu. Během psaní této kapitoly jsem se potýkal s problematikou nedostatku zdrojů. Larp je v České

14

republice fenomén stále poměrně neznámý a akademicky nezmapovaný. V závěru teoretické části uvádím některé práce z českého i zahraničního prostředí, které mi pomohly při psaní tohoto textu, popřípadě rozšiřují kontext pro lepší orientaci v problematice. Dále zdůrazňuji, že jsem s prostředím larpu podrobně obeznámen, protože jsem už deset let členem larpové subkultury. I přes nedostatek vědeckých zdrojů o subkultuře tedy mohu věrohodně popsat historii larpu v ČR a obecné skutečnosti, jako je například obvyklý věk larpových hráčů, typy her a žánry, ze kterých čerpají. 2.2.1

Co je to larp?

Samotné slovo larp4 je českými hráči převzatým akronymem anglických slov L.A.R.P. – Live Action Role Playing. Určit co je a co už není larp, je velmi problematické a hranice tohoto termínu lze jen obtížně přesně stanovit. V této práci chápu larp jako více či méně předem připravenou hru, při které se hráči stylizují do určitých rolí (postav). Během hry hráči svými činy představují činy svých postav, interagují mezi sebou nebo s okolním prostředím a zpravidla usilují o splnění nějakých cílů ve fiktivním světě. Ten si zčásti představují a zčásti může být simulován fyzickými rekvizitami. Hra může působit jako „divadlo, kdy bývá jen matně nastíněna struktura a děj se odehrává prostřednictvím interakce hráčů“ (Šlapanská 2010: 5). Poměrně jednoduchou definici larpu nabízí webový portál Larpy.cz. Larp je v pojetí tvůrců tohoto portálu „specifickým druhem her, založeným na hraní role“: Každá postava má vytvořený charakter, podle kterého za ni hráč jedná, a své herní cíle, kterých se v rámci této role snaží dosáhnout. Vzájemnými rozhovory, interakcí a hereckou improvizací pak hráči společně rozvíjejí příběh, kterého jsou jejich postavy součástí. Rozuzlení celého příběhu obvykle není pevně stanoveno a je tedy zcela na hráčích, jak se rozhodnou herní situace v rolích vyřešit (Co je to larp?: 2011). Různě chápou larp jednotlivé organizace, které se této aktivitě věnují. Court of Moravia píše o tom, že je to „zážitek, který ti umožní vyzkoušet si něco, co by sis jinak nezažil“ (Courtofmoravia.com: 2011-12-19) a zájemcům o úplné pochopení toho „o co tam jde“ nabízí ilustrační video na YouTube5. Často se objevuje popisování larpu jako aktivity prospěšné pro rozvoj osobnosti (Henriksen 2005). Takový popis nabízí na svých stránkách také organizace Asociace fantasy (ASF):

4 5

V některých skandinávských textech je možné setkat se také s označením laiv play. Co je to larp?. In: Youtube [online]. 2.12.2011.

15

Tyto hry pozitivně podporují rozvoj sociálního cítění, komunikačních schopností, fyzické kondice a schopnosti "postavit se na vlastní nohy". Stejnou měrou pak také slouží k odpočinutí, vytváření nových přátelství, podporují tvořivost a dají se považovat za jistou formu kognitivní terapie! (Asf.cz: 2011-12-19). Aktivitu larp lze popsat i skrze připodobnění k jiným podobným činnostem a zájmům. Brenne uvádí, že larp je unikátní kombinací prvků několika různých aktivit. Řadí mezi ně tradiční a improvizační divadlo, RPG hry, skautské aktivity, dětské hry jako jsou například na kovboje a indiány, rekonstruování historie či další umělecké formy (Brenne 2005, 14-15). Vývojem procházejí i jednotlivé typy larpů. Zatímco ještě v devadesátých letech spadaly pod larp především bitvy, družinovky a světy6, v současnosti už je rozdělení na jednotlivé typy her daleko komplikovanější. Šlapanská uvádí ke zmíněným třem formám ještě komorní larpy a městské larpy (2010: 11–12). V současnosti řada her tyto formy kombinuje a nelze je jednoznačně zařadit ani do jedné. Proto se mezi larpery ujímají další kategorizace. Pro současnou podobu her se v larpové subkultuře vžilo vymezení na outdoor a indoor larp. Pod indoor larpy se řadí nejvýraznější trend posledních let – komorní larpy. Patřily by sem také větší hry v nějakém objektu (taneční sál, hodovní síň hradu apod.). Outdoor larpy zahrnují výše uvedené světy, bitvy, družinovky (nebo tažení) a městské larpy. Časté žánry jednotlivých her jsem už naznačil výše. Zatímco dříve bylo nejčastějším žánrem her fantasy, v současnosti je ve hrách zastoupena celá řada žánrů: scifi (s tematikou totality, steampunku nebo postapo), detektivka, horor, starověká a středověká historie, western, realistické drama7 a další. Výjimkou nejsou ani hry, které kombinují několik žánrů. 2.2.2

Historie

Kde vzniknul larp, nelze s přesností říci. Vývoj této aktivity se totiž odehrával souběžně na několika místech – v USA, Evropě a Austrálii. Kořeny této zábavy vedou do oblastí jako je divadlo, vyprávění příběhů a hraní stolových her. Mým cílem však není popisovat zde tisíciletou historii těchto aktivit.8 Spokojím se s konstatováním, že zřejmě nejstarší potvrzená opravdu larpová aktivita sahá do šedesátých a sedmdesátých let v USA, a to v souvislosti s hraním stolové RPG hry Dungeons & Dragons. Vanek uvádí,

6

Vysvětlení jednotlivých slangových pojmů a typů her larpové subkultury uvádím ve slovníku na konci dokumentu. 7 Pod realistické drama řadím hry z prostředí běžného života řešící většinou mezilidské vtahy. 8 Poměrně rozsáhlý popis toho, co historicky předcházelo dnešnímu larpu, podává například B. Morton (2007).

16

že v tuto dobu se tato hra dostává na vysoké školy a někteří hráči začínají opouštět stoly, „berou si kostýmy a vyrážejí ven hrát různé fantasy role“ (2009: 5). Na některých vysokých školách dokonce vznikají uskupení, které se této činnosti věnují (například Society for Creative Anachronism při MIT). V současnosti se larpy hrají po celém světě. Oblastí, která je českými larpery považována za nejdůležitější centrum evropského larpu, jsou skandinávské státy. Podle Šlapanské je ve Skandinávii larp nejčastěji pojímán „jako součást životního stylu“ (2010: 7). Ústředním termínem, který zastřešuje severský styl těchto her, je označení „Nordic larp“. Šlapanská uvádí i méně časté a přesné označení jako „Švédský larp“ (2010:7). Ovšem i mezi jednotlivými skandinávskými státy existují velké rozdíly. Ve Finsku je larp respektovanou formou uměleckého vyjadřování, kreativním médiem. Larpy zaplňují stránky kulturních rubrik nejčtenějších periodik a existuje zde velmi rozvinutá kritika této aktivity (Pettersson 2010). Naopak Dánsko je zemí, kde je hraní těchto her masově rozšířené, a to hlavně díky dětským larpům, které se tam těší obrovské popularitě. Pettersson píše: Dánsko se dokonce chlubí střední školou, Østerskov Efterskole, která má larp zařazen jako součást běžné výuky. Tento extrémní příklad můžeme uvést jako demonstraci úspěchu role-playingu v Dánsku (2010). V České republice dochází k rozšíření larpu v devadesátých letech. Důvodů je několik. Předně mizí komunistický blok a do Čech se začíná v daleko větším množství dostávat západní žánrový (fantasy) film a literatura (Vaněk 2010). Co je však ještě důležitější – v roce 1990 u nás vychází první oficiální stolní RPG hra Dračí doupě. Přichází tak přesně to samé, co v USA odstartovalo už na začátku sedmdesátých let: Krátce po rozšíření Dračího doupěte hráči opouštějí stoly a zkoušejí hrát RPG hry venku a v kostýmech. Velký posun pro larpy u nás přichází s novým tisíciletím a nástupem nových komunikačních technologií, především internetu. Dochází k vymezování larpové subkultury, která se stále víc odpoutává od fantasy fanouškovství, se kterým byla původně silně spjata. Vznikají první právně zajištěné organizace – mimo jiné ASF v Praze a později Court of Moravia v Brně. Obě organizace se pokoušejí pracovat s larpem aktivněji. Snaží se mu dávat i teoretický a materiální základ a organizují hráče ve svém okolí. Jak ovšem tuto činnost vnímá subkultura je otázkou. Balaš popisuje, že vznik právně zajištěných organizačních sdružení může velká část larperů chápat jako odcizení

17

larpu, který sám sebe považuje za protiproud, vymezení vůči majoritní kultuře. Touto činností se larp stává součástí systému. Právě to je důvod častého odmítnutí těchto skupin a zdroj vnitřního napětí v subkultuře (2010). Přesto v posledních dvou letech dochází k nárůstu počtu občanských sdružení. Ta zpravidla vznikají z již fungujících neformálních skupin. Tato sdružení organizují aktivní hráče konkrétních oblastí a představují tak námi zkoumanou část larpové subkultury. Další charakteristikou současné larpové scény je fakt, že se již neomezuje pouze na témata fantastiky či středověku. Naopak hry využívají pestrou paletu žánrů (viz výše). 2.2.3

Larp jako součást participační kultury

Výše jsem uvedl několik definic larpu. Pro úplné pochopení tohoto fenoménu se ho pokusím pospat s pomocí konceptu participační kultury Henryho Jenkinse. Participace je podstata, základní kámen rolové hry. Pokud se nepodílíte na vytváření hry, nehrajete. Role-playing vám tak může předat více než mnoho volnočasových aktivit. Můžete se dívat na filmy, aniž byste byli filmoví nadšenci, ale na role-playingu je něco, co zabraňuje této myšlence konzumního hraní (Pettersson 2010). Autor píše o larpu (v jeho případě o role-playingu jako o „hraní rolí“ skrze tyto hry) jako o participační platformě, která nutí účastníka (larpového hráče) k aktivnímu zapojení. Larp by totiž bez zapojení všech (nebo alespoň většiny) účastníků vůbec nemohl fungovat. Pettersson navíc hovoří o dalším aspektu participace. Díky participaci se hra stává součástí identity hráče. Stává se jeho výtvorem (2010). Participační potenciál larpu u nás stále není plně využit. Například ve Skandinávii už mají zkušenosti s projekty, jako je The Truth About Marika (Sanningen om Marika, 2007). Šlo o masivní transmediální hru, která skrze televizní vysílání, novinové články a další aktivity spojila prvky transmediálního vyprávění a rolové hry jako prostoru pro participaci zúčastněných. Diváci byli prostřednictvím televizní série pozváni k účasti na pátrání po ztraceném příteli jedné mladé ženy. Sami aktivně hledali vodítka, vyměňovali si je mezi sebou a přispívali tak k zdárnému vyřešení. Hra probíhala z části online a z části fyzicky po celém Švédsku. V tomto případě tedy byla veřejnost přizvána nejen ke konzumaci předem vytvořené zábavy, ale i k účasti na vytváření a sdílení nových mediálních obsahů (Jenkins 2006: 290). Právě to je podle Jenkinse podstatou participační kultury. Samotná participace je kulturně podmíněnou touhou uživatelů podílet se na produkci mediálních obsahů a získat podíl na kontrole nad jejich šířením (Macek 2010: 141). Jenkins se tedy

18

vymezuje z technologicky deterministického pohledu, který za hlavního „viníka“ participace považuje samotné technologie. Ovšem i Jenkins uznává, že se participační kultura projevuje skrze nová média. Ta umožňují větší komunikační možnosti, flexibilitu a pluralitu informací. Zásadní úlohu v tomto hraje Web 2.0. Tomuto konceptu se nebudu věnovat podrobně. Spokojím se s vymezením Tima O'Reillyho, který popisuje Web 2.0 jako prostředí, „jehož prostřednictvím dochází k interaktivitě“ (2005). Za základní charakteristiky považuje: vtažení uživatele do tvorby obsahu, otevřenou a interaktivní komunikaci, propracovanější hyperlinkovou strukturu a další. Henry Jenkins ovšem poukazuje také na problémy související se spojováním participační kultury s Webem 2.0. Participační kultura podle něj může a nemusí být spojena s komerčním využítím, zatímco Web 2.0 je „soubor komerčních praktik, které usilují o kontrolu a zneužití kreativní energie a kolektivní inteligence svých uživatelů“ (Jenkins 2010). Ačkoliv se Jenkinsův koncept věnuje uživatelům a obsahům v kontextu nových médií, lze najít řadu paralel s konceptem larpu. Larp je participační aktivitou ve dvou rovinách: vnitřní a vnější. Vnitřní participací chápu samotnou povahu larpové hry. Larp vyžaduje vlastní aktivitu (vytváření obsahů) a nikoliv pouze pasivní přijímání textu. Každý účastník je zároveň konzument a zároveň spolutvůrce hry pro ostatní hráče. Vnější participací chápu kontext mimo samotné herní prostředí. Hráči a organizátoři mezi sebou sdílejí zkušenosti online, diskutují o jednotlivých hrách a dokonce si jednotlivé hry i půjčují. Samotné larpy jsou navíc stále častěji propojeny s internetem. Na tom mohou hráči projít potřebnou přípravou, zjišťovat informace nebo se dokonce aktivně zapojit do tvorby hry. Příkladem z českého prostředí je hra Noir brněnské skupiny Court of Moravia. Zájemci o tuto hru se mohli na webu zapojit do interaktivního videa, kde si volili z různých variant postupu hlavního hrdiny (podobně jako v případě gamebooků)9. Dalšími příklady jsou videa, povídky, podpůrné herní počítačové aplikace10 a řada dalších aktivit. To vše lze označit za projev participační kultury. Tyto aktivity totiž pocházejí od organizátorů, kteří jsou ale zároveň hráči (fanoušky) jednotlivých larpů.

9

Projekt je stále dostupný na stránkách [cit. 2011-12-16]. Například v komorním larpu Blade runner se hráči stylizovali do rolí agentů, kteří jsou testováni, zda jsou nebo nejsou umělé bytosti - replikanti. Hrou je provázel počítačový testovací program vytvořený organizátory, který hráči sami ovládali a jeho výstupy interpretovali a používali ve hře. Dalším příkladem může být hra Versus Bůh. Zde se hráči stylizují do rolí porotců ve známém soudním sporu. Během hry využívají řadu dokumentů a to i ve formě videorozhovorů se svědky (herecky ztvárněnými organizátory). 10

19

Z výše uvedeného je zřejmé, že larp se stává platformou, která může sloužit jako médium pro to, co Jenkins nazývá transmediální vyprávění (2006). Podle Jenkinse je v takovém případě příběh šířen skrze různé mediální platformy, kdy „každé médium přispívá specifickým způsobem k pochopení celku“ (2006: 293). Nevytváří se tedy lineární příběh, ale soustava příběhů. Universum, do kterého lze zasazovat jednotlivé střípky

prezentované

různými

kanály.

Larp

ovšem

nelze

spojovat

s

konceptem transmediálního vyprávění vždy. Spíše jde o platformu, která má velký transmediální potenciál. I zde vidím vnitřní a vnější platnost. Vnitřní transmedialita larpu je spojená s průběhem hry samotné. V rámci larpu se hráč může setkat s informacemi distribuovanými skrze různá média. V praxi to může fungovat například tak, že si participant na webových stránkách přečte základní informace o universu hry. Tam může nalézt například odkaz na povídku, knihu nebo video na YouTube s dalšími informacemi. V některých případech může část obsahu vytvořit a tím zpestřit hru ostatním hráčům. Vnější transmedialita odkazuje k možnosti zasadit larp do širšího transmediálního vyprávění. Do příběhu vytvořeného například zábavním průmyslem. Henry Jenkins například píše o Matrixu (2006). V České republice vzniklo již několik larpů z universa fenoménu Matrix. Některé kopírovaly příběh již prezentovaný ve filmech (a nijak ho tedy neobohacovaly), některé byly ale zcela novým a unikátním příběhem, který nějakým způsobem rozšiřoval pozadí světa pro samotné hráče. Hru samotnou můžeme v takovém případě považovat za unikátní médium zapadající do transmediálního vyprávění Matrix. Samozřejmě s tím, že je to transmediální příspěvek fanouškovský. Příspěvek mimo distribuci původce, který příběh začal (v tomto případě Warner Bros).

2.3 Larpová subkultura V této kapitole přistoupím k podrobné charakterizaci a popisu struktury larpové subkultury v České republice.11 Podle diskusí larperů a mého vlastního pozorování odhaduji skupinu pravidelných účastníků larpových her v České republice na tři až pět tisíc lidí. Brenne uvádí, že v Norsku je nejčastějším hráčem larpu příslušník střední vrstvy, kterému je mezi 16 – 40

11

V literatuře se lze výjimečně setkat i s označení subkultura hráčů larpu. Domnívám se, že označení larpová subkultura zachycuje lépe její komplexní charakter, který popisuji dále.

20

lety (2005). Nejčastější věk českého larpera mohu odhadnout pouze na základě svých zkušeností s prostředím subkultury. Spodní věková hranice pravděpodobně kopíruje spodní hranici přístupnosti na většinu her. Ta je nejčastěji 15 let (objevují se ale i hranice 12 či 18 let). Horní věkovou hranici odhaduji na 25-30 let. Právě v tomto období totiž většina členů subkultury končí studium a zakládá rodiny. Jejich priority a časové možnosti se tedy mění v neprospěch larpu. Složení hráčské základny z hlediska pohlaví dominují muži, byť se v posledních letech začíná tento trend pomalu vyrovnávat.12 V podstatě jediné „sčítání“ hráčů larpu proběhlo na nevědecké úrovni aktivními členy subkultury. Ti vyzvali všechny potenciální hráče a jejich známé k označení sebe sama za larpera na sociální síti Facebook.13 Výsledek 2161 lidí, kteří se označili za larpera, není validním statistickým údajem, nicméně poslouží jako ilustrace o přibližných počtech hráčů larpu v ČR.14 Zařazení tohoto údaje do naší práce obhajuji slovy Strausse a Corbinové (1999). Ti hovoří o zapojení neodborných zdrojů do výzkumů využívajících zakotvenou teorii jako o relevantním a podstatném, když tvrdí, že ve většině výzkumů „hrají roli důležitého zdroje údajů doplňujícího obvyklejší rozhovory a pozorování“ (1999: 37). 2.3.1

Struktura a styl

Martin Buchtík pracuje ve svém textu, publikovaném na konferenci Odraz 200915, s termínem larpová komunita. Definuje ji jako „soubor lidí, kteří se hlásí k tomu, že hrají larp nebo se ho jinak účastní – třeba jako fotografové, zdravotníci nebo milenci“ a přisuzuje jí vlastnosti jako dynamický vývoj, různorodost a proměnlivost (2011). Při samotném zkoumání skupiny hráčů larpu sice Buchtík pracuje s termínem komunita, ale jeho znázornění odpovídá sociální síti. Tato síť má podle něj své jádro, podskupiny, periferii a izolované části (viz schéma č. 1). Důležité jsou také vztahy mezi jednotlivými členy sítě. Buchtík se věnuje především vůdčím postavám. Ty nazývá elitami a dělí je na tvůrce a celebrity. Celebrity jsou podle něj spíše ti známí členové komunity. Ti, o kterých se mluví, ale sami nejsou příliš tvořiví. 12

Opět nejde o výzkumem podpořené tvrzení, ale pouze o hypotézu vyplývající z vlastní zkušenosti se složením hráčů jednotlivých larpů během uplynulých deseti let. 13 Výsledky tohoto „průzkumu“ lze nalézt na [cit. 201112-16]. 14 Podle mého odhadu a vzhledem k faktu, že Facebook nemohl zachytit zdaleka všechny hráče, je reálné číslo i o několik tisíc hráčů vyšší. 15 Jde o každoroční putovní konferenci o teorii i praxi larpu a s ním souvisejících aktivit. Vznik této konference inspirovala skandinávská akce podobného ražení - Knutepunkt. Výstupy z těchto konferencí jsou každoročně vydány ve sborníku.

21

Schéma č. 1.: Sociální síť larperů

(Buchtík 2011)

Tvůrci jsou pak ti aktivní. Ti, kteří tvoří internetové stránky a hlavně samozřejmě samotné hry. Buchtík také popisuje vývoj postojů uvnitř sítě. Vývoj podle něj probíhá na základě překonávání jednotlivých paradigmat, která se ukážou jako nefunkční. V současnosti se tato larpová sociální síť (či v Buchtíkově pojetí komunita) vyznačuje existencí množství konkurenčních paradigmat. Vznikají tak různé „spolky, manifesty, občanská sdružení a každý má svou vizi“ (2010). V této práci chápu larpovou subkulturu v České republice jako skupinu larpových hráčů, kteří se pohybují na larpové scéně (Buchtík používá termín larpové pole). Larp je projev jejich aktivního přístupu k trávení volného času prostřednictvím rolové hry. Ta vyžaduje aktivní participaci účastníků a je ústředním jednotícím prvkem subkultury. Při hodnocení toho, co larpery sjednocuje, je nutné zastavit se u pojmu styl. Smolík popisuje styl jako „souhrn životních forem, jež jedinec aktivně prosazuje“ (2010: 38). Jde tedy o zásadní esencializaci jádra subkultury. Styl se může projevovat různými způsoby. Brake mezi tyto projevy řadí image (tedy oblečení a doplňky), vystupování (tedy jak se jednotlivci chovají) a také společný jazyk (tedy například slangové výrazy) (2009). Velmi důležitou roli hrál styl v pojetí subkultur D. Hebdige. Styl je podle něj souborem specifických znaků, skrze které subkultura komunikuje s okolím. Vytváření stylu se odehrává prostřednictvím brikoláže. Brikoláž je proces přebírání znaků od majoritní společnosti a jejich kombinace. Cílem je vytvoření nových významů a

22

kontextů, které jsou následně společností čteny a interpretovány. Při této nové interpretaci ovšem může docházet ke zkreslení (1979). Muggleton pracuje se stylem jako s důležitým termínem postmoderní teorie subkultur (2000). Jednotliví členové se podle něj často brání zařazení do jedné konkrétní subkultury. To je podle Muggletona oprávněné, protože členové jedné subkultury mohou zároveň patřit i do subkultur dalších. Dochází tak k prolínání a kombinování jednotlivých stylů. Na základě rozhovorů se svými respondenty Muggleton hovoří o „odstraňování kategorických rozdílů a zdůrazňování podobností u jednotlivých subkultur spíše než jejich odlišností“ (Muggleton 2002: 111). 2.3.2

Subkulturní kapitál

Termín subkulturní kapitál navazuje na známý koncept kulturního kapitálu Pierra Bourdieu (1984). Kulturní kapitál je kumulován skrze výchovu a vzdělání, uděluje sociální status a je jedním ze tří hlavních druhů kapitálu.16 V souvislosti se subkulturami hovoří Sarah Thornton o subkulturním kapitálu. Ten podle ní vyjadřuje bohatství vkusu, které danou subkulturu sjednocuje. Vlastník tohoto subkulturního kapitálu získává určitý „status v očích relevantního pozorovatele“ (Thornton 1997: 186). V principu je tedy tento kapitál tvořen znalostmi toho, co je „v kurzu“ na dané konkrétní subkulturní scéně. S pojmem kulturní kapitál pracuje při zkoumání larpové subkultury Buchtík (2009). Podle něj je snaha postoupit v hierarchii larpového pole spojená s touhou po uznání. „Toho se dostává zejména těm s největším množstvím potřebného kapitálu“ (2009: 61). Členové subkultury s největším množstvím kapitálu jsou Buchtíkem označováni jako elity. Autority, které mají moc ovlivňovat směřování celé subkultury a to i přes možný nesouhlas jejích ostatních částí (které tvoří členové s nižším kapitálem). Co ale takový kapitál tvoří? Na první pohled nejde stěžejně ani o styl oblékání, ani o stejný vkus na hudbu, jako je tomu u některých jiných, ostřeji profilovaných subkultur. Ovšem některé prvky jsou identické: znalost specifického slovníku, orientace v komunikačních kanálech, kostýmová úroveň, znalost gest a povědomí o jednotlivých hrách a žánrech. To vše lze řadit do kulturního kapitálu v larpové subkultuře. Ovšem důležitá je i známost jedince v subkultuře a jeho povědomí o elitách či aktivních členech subkultury, kteří hýbou subkulturním děním. To je zase vyjádřením sociálního kapitálu.

16

Další dva jsou ekonomický kapitál, který koresponduje s výši příjmu a velikostí majetku a sociální kapitál, který pramení ze známostí.

23

Kombinace těchto dvou kapitálů tvoří tedy podstatu subkultury – subkulturní kapitál. Podle Thornton je tento subkulturní kapitál chráněn členy subkultury. Tito clubbeři17 vlastně střeží hranice, jimiž se odlišuje onen „undergroundový vkus od vkusu mainstreamového“ (Thornton 1995: 11). Důležitá je i role ekonomického kapitálu. Podle Thornton je u klubových kultur patrný probíhající proces převodu subkulturního kapitálu na kapitál ekonomický. Typickými představiteli tohoto procesu v hudební oblasti jsou podle ní DJ, organizátoři klubů nebo profesionálové v nahrávacím průmyslu (1995). V larpové subkultuře je takový kapitál symbolizován vlastnictvím vybavení na jednotlivé hry (například kostýmy), vlastnictvím pozemků, kde lze hry pořádat a defakto i finančními prostředky na navštěvování dražších her. S konceptem úzce souvisí i problematiky médií a mainstreamu, kterými se budu zabývat podrobněji v dalších kapitolách. Média totiž mohou popularizovat klubové kultury a tím je postupně proměňovat na obchodní artikl (Pyšňáková 2007). Na druhou stranu mohou média sloužit subkultuře. Ta je může využívat jak pro upevňování své subkulturní pozice, tak pro začleňování se do mainstreamu, pokud je to jejím zájmem. 2.3.3

Hráči larpu

Pro úplné pochopení kontextu zkoumané subkultury musím také teoreticky uchopit samotné členy subkultury. Těmi jsou v tomto případě hráči larpů. Larp ve své původní podobě má kořeny v žánru fantasy a hráči larpu byli (a stále z velké části jsou) především fanoušci žánrů scifi a fantasy. Samotný pojem fanoušek je ovšem poměrně problematický, přičemž jeho problematičnost ještě narostla s příchodem nových médií. Jenkins popisuje kulturu fanoušků jako underground, který přebírá a aktivně pracuje obsahy pocházející z komerční kultury. V tomto procesu (vytváření vlastní identity) navíc není konkrétní fanoušek sám, ale automaticky vyhledává ostatní podobně smýšlející. S nimi poté komunikuje a spolupracuje (2006). Právě touha po určité komunitě fanoušků motivuje ty nejaktivnější k vytvoření fandomu. Macek popisuje fandom jako subkulturu pevně spjatou s produkcí, konzumací a distribucí textů (2006). Zde se uzavírá kruh této podkapitoly. Subkultura fanoušků zmíněných žánrů, z nichž někteří patřili či patří do fandomu, tvořila v 90. letech základ larpové subkultury. Samozřejmě i v současnosti je

17

S. Thornton se ve svém zkoumání věnuje hudebním „klubovým kulturám“. Clubberem je pravidelný návštěvník těchto hudebních klubů.

24

velká část subkultury tvořena právě fanoušky nebo alespoň jedinci, kteří mají obecné povědomí o tom, „že existuje jistým způsobem vymezitelný žánr, ze kterého jejich aktivity vycházejí a který je reprezentovaný filmy, literaturou a hrami“ (Balaš 2011). Dominantní žánr fantastiky vnesl do larpové subkultury řadu prvků, které ji významným způsobem ovlinily. Zastavím se v tomto případě u jednoho z nejdůležitějších - stigmatizace. Samotné stigma popisuje Goffman jako sociální proces vyloučení stigmatizovaného aktéra z plného sociálního přijetí. Toto vyloučení je výsledkem stereotypního myšlení, představ a dojmů, které vyplývá z nějaké viditelné odlišnosti jedince. Goffman hovoří o třech typech stigmat: Především se jedná o ošklivosti tělesné – různá tělesná znetvoření. Další jsou vady charakteru vnímané jako slabá vůle, dominantní či nepřirozené vášně, falešná a nesmlouvavá přesvědčení a nepoctivost (...) Posledním typem jsou kmenová stigmata rady, národa a náboženství (2003: 12). Důležité v procesu stigmatizace je i přebírání myšlení o vlastní identitě a s tím souvisejících stigmatizujících pojmů (Červenka 2004) přímo stigmatizovaným jedincem. Výsledné problémy jsou tedy dva: vnímání vlastní stigmatizace jedincem a přístup okolí ke stigmatizovanému. Silný zájem o žánr fantasy (a s tím spojené sociální úkony jako je například členství v subkultuře) provází právě taková stigmatizace. J. Macek k tomu poznamenává: Vědomí vlastního stigmatu a s ním spojeného „barthesovského“ mýtu fana coby asociálního extravagantního podivína, utíkajícího do „své“ scifi před světem, ovšem není právě příjemné a je doprovázené řadou ´obranných strategií´, vedených jak v linii osobní, tak v rovině skupinové identity (2006). Vzhledem k tomu, že žánr fantasy byl hlavním žánrem larpových her a stále je v larpové subkultuře velmi významný, stigmata s ním spojená se promítají i do larpové subkultury. Vyplývá ale stigmatizace larpové subkultury z využívání žánru fantasy, nebo je stigmatizována i samotná aktivita larp? Z důvodu nedostatku empirických dat dnes není možné takovou otázku věrohodně zodpovědět. Důležitou souvislostí v procesu stigmatizace je podporování stigmatizace samotnými larpery. Ti sami považují larp za zásadně odlišnou a svébytnou zábavu, ať už ve smyslu přiznání okrajovosti nebo ve smyslu kulturního povyšování. Balaš například píše, že larpoví hráči „rádi mluví o tom, že jejich zábava je jiná než všechny ostatní a často dávají

25

najevo své pohrdání majoritními trendy nejen v zábavě, ale i v hudbě a módě“ (2011). K problematice reakce stigmatizovaného Goffman poznamenává, že existuje několik variant. Stigmatizovaný se může pokusit o přímou nápravu, může využívat stigmatu k získání „vedlejšího zisku“, může v něm vidět pozitivní aspekty nebo může přehodnotit omezení, která vážou osoby normální (2003).

2.4 Obraz larpu a jeho konstrukce V předchozí kapitole jsem pojednával o stigmatizaci. Na téma navážu kapitolou o vztahu subkultury a dominantní kultury, respektive vztahu subkultura – mainstream a subkultura – média. Neobejde se to samozřejmě bez konceptů, které mi pomohou lépe pochopit situaci, jež nastala po zformování larpové subkultury v České republice. Nejprve se pokusím popsat termín kulturní mainstream. Následně přistoupím k popsání současného stavu v oblasti mediálního informování o larpu, který lze obecně vyvodit z veřejně dostupných zdrojů a médií. 2.4.1

Mainstream

Larpová subkultura se, podobně jako řada jiných subkultur, musí také vypořádávat s kulturním mainstreamem, který ji nějakým způsobem ovlivňuje. Pyšňáková chápe mainstream jako synonymum normality a normálnosti, jako něco, co je běžné a typické. Podle ní je to „střední cesta, konvenčnost a majorita“ a je to spojováno především s uměním a populární kulturou (2007: 240). Mainstream v takovém pojetí podle ní zahrnuje: - Něco, co je běžné, obvyklé a normální – normální v tom nejširším slova smyslu, to znamená signifikantně se neodlišující od majority; - něco, co je známé (všední) masám; - něco, co je dostupné široké veřejnosti (2007: 240). Problematické pro veškeré objasňování konceptu mainstremu je i samotné rozhodování, co lze do mainstreamu zařadit a co už mainstream není. V tomto ohledu přišla s vlastním výkladem také Sarah Thornton (1997). Zatímco Hebdige popisuje dominantní mainstreamovou kulturu pouze jako symbol rodičovské generace (Hebdige 1997), Thornton zahrnuje do dominantní mainstreamové kultury také mládež. Jak pro Thornton, tak i pro Hebdige je prostředí subkultur ovšem stále prostředím generačního

26

konfliktu. Oba výzkumníci předpokládají, že mládež stojí mimo hlavní proud a používají tradiční rozdělení my (mládež stojící mimo hlavní proud) vs. oni (dominantní kultura a svět dospělých) (Pyšňáková 2007). Thornton jde dál a rozkrývá vztah mainstreamu a subkulturní autenticity. Autenticita je v tomto významu chápána jako původnost, jedinečnost a vyjadřuje především vztah k mainstreamu. Pyšňáková uvádí, že „autenticita je tedy způsobem, kterým klubové kultury samy sebe odlišují od mainstreamové kultury“ (2007: 246). Subkultury mohou mainstreamovou kulturu odmítat právě proto, že hrozí narušením jejich subkulturní autenticity. Muggleton popisuje rozdíl v moderním a postmoderním vnímání autenticity. Zatímco Hebdige představuje lineární pojetí autenticity, kdy za autentické označuje zakladatele subkultury a nikoliv následovníky (1979), Muggleton popisuje deautentizaci (2000). Tedy nahrazování autenticity (vycházející z pevného rámce třídně zakotvené subkultury) fragmentarizací a hrou se styly (Macek 2004).

2.4.2

Larp a média

Důležitým tématem pro účely této práce je také vztah subkultury a médií. Média totiž mohou významným způsobem konstruovat obraz subkultury ve společnosti. Thornton nahlíží na média primárně jako na nástroj mainstreamové kultury. Přesto nepopisuje vztah subkultury (či v jejím případě klubové kultury) a médií jako souboj, ale spíše jako spolupráci. Podle Thornton si subkultury vlastně chtějí média znepřátelit. Média tím pomáhají sjednotit rozptýlené kulturní zlomky do rozeznatelných subkultur a ukazují na jejich „rebelský“ charakter. Sociální skupina tak získává status subkultury. V souvislosti se subkulturami dělí Thornton média na podporující (letáky), referující (hudební časopisy) a senzační (bulvární noviny) (1997). Pokud toto rozdělení aplikuji na larpovou subkulturu, je zřejmé, že se v současné době objevují všechny tři typy informování. Jako zdroj dat pro toto tvrzení uvádím pravidelně aktualizovaný seznam mediálních výstupů na téma larp, který provozuje portál larp.cz.

18

V současné době je v seznamu mediálních výstupů 15 videoreportáží, 6

audioreportáží a 36 novinových (část z nich online) článků. Výstupy nejsou nijak místně omezeny (v rámci České republiky) a svým charakterem odpovídají rozdělení, které

18

Jde o poměrně často aktualizovanou rubriku tohoto portálu. Seznam všech zaznamenaných zpráv lze najít na [cit. 2011-12-15].

27

představila S. Thornton. V seznamu lze najít jak média a zprávy podporující19, referující20, tak i senzační21. Opravdu ale přispívají tyto články k utváření obrazu o larpových hráčích ve společnosti? Hebdige píše, že způsob, jakým jsou subkultury reprezentovány v médiích, je činí více a zároveň i méně exotickými, než skutečně jsou (1979: 97). Podle Smolíka je jejich vzájemný vztah takový, že média mohou tyto styly spoluvytvářet, stejně jako jednotlivé subkultury mohou být vhodným tématem pro média (Smolík 2010). Smolík dále píše:

Protože většina subkultur mládeže byla a priori zaměřena proti médiím, část ze subkultur si vytvořila vlastní alternativní informační kanály. V zahraničí, ale i v Československu koncem osmdesátých let byly rozšířené tzv. fanziny nebo zkráceně ziny, které popisovaly dění v jednotlivých subkulturách (Smolík 2010: 93). Podle něj je dnes patrný odklon od fanzinů směrem k internetu, který má více výhod a poskytuje více možností komunikace: webové stránky, blogy, přehrávání videozáznamů, nejrůznější internetová fóra a chatroomy. To je případ i larpové subkultury, jak ukážu v následující kapitole.

2.4.3

Internet a larpová subkultura

V posledních několika desítkách let jsme svědky poměrně rychlého vývoje v komunikačních a informačních technologiích. Vzniká tak označení nová média. Podle Macka nová média prostupují prakticky všemi rovinami sociálního života – „každodenností a individuálním jednáním počínaje a makrosociálními, politickými a ekonomickými dimenzemi konče“ (Macek 2009). Spíše technicistní přístup zaujímá k novým médiím Manovich (2001). Podle něj jsou nová média souborem mediálních technologií a forem zpracovatelných počítačem - jsou tvořeny z digitálních (číselných) dat přístupných strojovému zpracování (Manovich 2001: 20). Technologickydeterministický přístup ale někteří autoři kritizují a snaží se o širší definici. Nová média nejsou pouze ony zmíněné komunikační technologie, ale také sociální kontext s nimi spojený (Lievrouwová a Livingstoneová 2002b:7). Lievrouwová a Livingstoneová řadí do diskurzu nových médií tři základní oblasti: 19

V tomto případě nejde o letáky, ale spíš o články o konkrétních hrách. Příkladem je třeba článek Projekt Systém: Mladí lidé zkusí na vlastní kůži prožít víkend v totalitě (Redakce LjM: 2011). 20 Například pravidelná rubrika o larpu v časopisu Pevnost. 21 Například článek s názvem Válečníkem mezi elfy na vlastní kůži (Šimůnek: 2010).

28

- Artefakty nebo zařízení, které nám umožňují nebo rozšiřují schopnosti komunikace. - Komunikační aktivity nebo úkony podněcující rozvoj a používání těchto zařízení. - Sociální struktury a organizace formující se kolem těchto zařízení a úkonů. (Lievrouwová a Livingstoneová 2002b:7). Jirák a Köpplová uvádějí, že technologie v podobě nových médií „značně rozšířila možnosti ukládání, přenosu a zpracovávání jakýchkoliv obsahů“ (2007: 195). Zřejmě nejvýznamnější platformou, která tyto nové možnosti práce s obsahy přinesla, je celosvětová síť internet a s tím spojený World Wide Web. Internet se od ostatních médií odlišuje tím, že je interaktivní, všestranný a umožňuje relativně levnou vzájemnou komunikaci velké skupiny uživatelů, tím jim umožňuje „virtuálně žít“ (Smolík 2010). Bennet hovoří o kanálu „translokální a transtemporální komunikace“ (2004: 64). Internet je pro něj komplexním nástrojem, sociálním fenoménem, který umožňuje rozsáhlou, rychlou a efektivní výměnu informací bez ohledu na fyzickou vzdálenost komunikujících. Uživatelé internetu tak mají šanci oprostit se od socioekonomických a kulturních omezení, ale i od sepětí s konkrétním místem či konkrétní kulturou (2004). Podle Benneta a Robardse má internet „silný a trvalý dopad na nastavení a fungování západní (a stále více i nezápadní) společnosti“ (Robards, Bennet 2011: 305). Je zřejmé, že tak zásadní impuls, jako je nástup digitálních technologií a s tím spojené celospolečenské změny, musel nějakým způsobem ovlivnit i subkultury. McArthur uvádí, že internet je především „dostupný a uživatelsky přívětivý prostor, ve kterém se mohou subkultury formovat, setkáva a interagovat“ (McArthur 2009). Nejde ale jen o možnost konfrontovat s ostatními své názory, postřehy, postoje a zážitky, ale i o nutnost poskytovat o sobě potřebnou míru informací. Hodkinson upozorňuje na to, že člověk, který hledá konkrétní informace o určité subkultuře, musí mít důvod, proč tak koná. Lze tedy předpokládat, že se s konkrétní subkulturou setkal v nějaké podobě i v reálném světě (Hodkinson 2007). Hodkinson, který podrobně zkoumal goth subkulturu na internetu, popisuje dvě základní funkce internetu ve vztahu k subkulturám. První je „internet jako prostředí posilující tradiční model silné sounáležitosti subkultury.“ Druhým je pak „internet jako platforma pro prolínání různých stylů, vkusů, životních postojů a kulturních praktik“ (Hodkinson 2003: 285). Fungování subkultur musel dozajista nějakým způsobem ovlivnit nejen nástup internetu jako takového (a na mysli mám především WWW), ale také nástup Webu 2.0

29

(tedy nový interaktivnější koncept, viz kapitola o participaci). Subkultury tak získávají interaktivní virtuální prostor, ve kterém mohou uplatňovat sociální kontakt. V této souvislosti hovoří Macek o teorii virtuálních komunit. Tedy o zvláštním případu, kdy je fyzický prostor upozaděn. Komunity fungují pouze v prostředích počítačově mediované komunikace, a proto nejsou vázány ani prostorově, ani časově (J. Macek 2009). Patrně častějším jevem je ovšem stav, kdy se zatím čistě fyzické skupiny, komunity či subkultury mění na částečně virtuální a opačně (například hráči online her pořádají pravidelná fyzická setkání). J. Macek takové komunity nazývá hybridní (2009). Internet je významný i pro samotnou podstatu subkultur. Někteří autoři (například Williams 2003) míní, že internet poskytuje subkulturám potřebné zdroje pro konstrukci jejich subkulturní identity. Kanálů, které mohou pro tento účel využívat, je celá řada. Od e-mailové komunikace, diskusních portálů a chatů až po aplikace, které lze zařadit pod koncept Webu 2.0. Příkladem takových projektů může být například server YouTube, který byl spuštěn v roce 2005, popřípadě Facebook, který běží od druhé poloviny roku 2006 (Macek 2009). Sociálním sítím přisuzují velký význam Robards a Bennet (2011). Zdůrazňují fakt, že právě sociální sítě spojují až dosud samostatné aplikace. Ty se tak stávají vlastnostmi sociální sítě (blogové zápisky, chat, email atd.) (Robards, Bennet 2011: 307). Z etnografického výzkumu autorů vyplývá, že uživatelé Facebooku tuto sociální síť nepoužívají k setkávání s novými lidmi či navazování nových sociálních kontaktů. Jde spíše o kopírování již existujících offline sítí, jako je rodina, přátelé, kolegové a další. „Budování těchto sítí skládajících se z reálných lidí, se kterými sdílejí nějaký offline hmatatelný vztah, se stává centrální praktikou většiny uživatelů sociálních sítí“ (2011: 307).

2.5 Dodatek ke studiím na téma larpu Výzkumů, které by zkoumaly larpovou subkulturu, je velmi málo. V České republice jde pouze o několik bakalářských a magisterských diplomových prací, které se ale povětšinou věnují podrobnému popisu aktivity larp, a několik článků, které nemají zpravidla akademický charakter. Z magisterských prací lze jmenovat text LARP: Kořistnická subkultura v moderní společnosti (Balaš 2011). Autor nahlíží na larp perspektivou kulturní a sociální antropologie. V textu podrobně rozebírá dva jevy.

30

Prvním jsou dominantní žánry v subkultuře – fantasy a historie. Autor pečlivě odkrývá kořeny fantastické literatury (a tím i klíčového žánru subkultury) a dokládá propojení žánru s romantismem, preromantismem a osvícenstvím. Druhým jevem je samotná subkultura. Tu autor porovnává s totemistickým systémem Austrálců tak, jak ho vyložil E. Durkheim. Subkultura má podle něj podobu meritokracie, „kde je úspěch vybojován výhradně činy jedince“ (Balaš 2011: 141). Další prací, tentokrát ovšem zaměřenou na psychologii, je text s názvem Psychologické aspekty LARP (Šlapanská 2010). Autorka podrobně rozebírá fenomén larpu a prostřednictvím osobnostních dotazníků odhaluje některé psychologické charakteristiky larpových hráčů. Podle výsledků jejího výzkumu se hráči larpu odlišují od většinové společnosti větší otevřeností vůči zkušenosti, bohatší fantazií a sklony k nekonvenčnímu myšlení (2010). Na celosvětové úrovni je situace lepší. Jde zpravidla o anglicky psané texty skandinávského původu, které vznikají kolem mezinárodní konference Knutepunkt22. Tématem vztahu larpové subkultury a mainstreamu se v severských zemích zabývá například J. Pettersson v článku Role-Playing and the Mainstream (2010). Autor popisuje stav a situaci larpových hráčů ve Finsku. Hráče larpu zde vykresluje jako malou uzavřenou skupinu, která je ale zároveň součástí obecně respektované a uznávané kultury. Dánsko je na tom podle autora trochu jinak. Rolové hraní je zde přijímáno jako běžná a „mainstreamová“ dětská aktivita, která je široce rozšířena v populaci. Roleplaying zde vystupuje jako populární, ale nikoliv umělecký mainstream. Larpu v Dánsku se věnuje podrobněji práce From Subculture to Mainstream (Müller 2011). V textu autorka popisuje proměnu larpu v Dánsku ze subkultury v mainstreamovou kulturu mládeže. Podle autorky byl zpočátku larp v Dánsku chápán jako „geekovský, nebezpečný a odpuzující“ (2011: 47). Postupně ovšem docházelo k většímu využívání larpu v komerční sféře a vnímání larpu se otáčelo z negativního na pozitivní (například pozitivní pro zdraví, seberozvoj apod.). Od začátku nového tisíciletí je larp v Dánsku chápán jako běžná kulturní aktivita především dětí a mládeže a je využíván například pro pedagogické účely. Pro doplnění celého kontextu uvádím další příklady prací, které se věnují především larpu a jeho aspektům. Podrobnější vhled na problematiku rolového hraní, kterému se 22

Více o konferenci Knutepunkt pojednává například E. Fatland (2005).

31

v této práci nevěnuji, ale přitom může být zajímavým doplněním celého kontextu pro případného čtenáře, nabízí například text The Invisible Rules of Role-Playing. The Social Framework of Role-Playing Process (Montola, 2008). Autor chápe rolové hraní jako prožívání příběhu skrze hraní hry. Toto hraní hry je sociální aktivitou, ve které jsou současně přítomny tři prvky: představa herního světa, struktura moci a personifikace herních charakterů. Druhy a distribucí informací se v článku Live-action, role-playing environments as information systems zabývá J. T. Harviainen (2007). Autor rozděluje informace v larpu do dvou skupin. První z nich jsou informace extradiegetické a předherní. Tyto informace (tvoří je popis světa, postav, žánru a herních mechanik) jsou zcela zásadní pro hráče, protože vytvářejí prostředí a jejich identitu v tomto prostředí. Druhou skupinou informací jsou informace diegetické. Tedy ty, které využívají hráči přímo ve hře. Zpravidla jde o interpretované extradiegetické informace.

2.6 Shrnutí Na závěr této části shrnu použité teoretické koncepty, které jsou důležité pro empirickou část této práce. Na závěr nastíním základní teoretický problém. V teoretické části této práce jsem se zabýval koncepty, které považuji za přínosné pro zkoumání komunikačního prostředí subkultury hráčů larpu. Mezi tyto koncepty patří předně Muggletonův postmoderní přístup k subkulturám (2000). Muggleton chápe subkultury jako třídně neukotvené, deautentizované a rozmanité skupiny, které jsou především prostředím rozmanitosti stylů. Jednotlivci často patří i do několika subkultur, které se mohou navzájem prolínat a ovlivňovat. Členství v subkultuře vychází z vlastní volby a utváří ho sdílení vybraných hodnot, názorů a zájmů. Jako příklad možného pohledu na strukturu subkultury jsem uvedl model sociální sítě Martina Buchtíka (2009, 2010). Autor se zabývá vůdčími osobnostmi subkultury a také kulturním a sociálním kapitálem v larpové subkultuře. Právě kombinace těchto dvou kapitálů tvoří subkulturní kapitál. S termínem přichází S. Thornton (1995). Tento subkulturní kapitál (tvořen na jedné straně znalostí společných kulturních znaků, na straně druhé známostmi) je členy subkultury chráněn před mainstreamem, který může narušit autenticitu subkultury. V teorii jsem se také věnoval médiím, která o subkulturách informují. S. Thornton dělí

32

tato média na podporující, referující a senzační. V teoretické části jsem se dále věnoval konceptům H. Jenkinse (2006). Aktivitu larp jsem označil za participační a vymezil dvě roviny participace – vnitřní a vnější. Larp jsem dále označil za médium, které může figurovat (a má k tomu velké předpoklady) v transmediálním vyprávění. Na člena larpové subkultury jsem nahlížel konceptem fanouškovství. Prvními členy subkultury byli fanoušci fantasy a právě tento žánr byl dlouhou dobu hlavním žánrem subukltury. S fantasy a fanouškovstvím je spojen problém stigmatizace. S termínem přišel E. Goffman (2003). Chápe ho jako vyloučení jedince z plného sociálního přijetí. Důvodem tohoto vyloučení je stereotypní myšlení, představy a dojmy, které plynou z nějaké viditelné odlišnosti jedince. Zda tato odlišnost u larpové subkultury spočívá pouze v žánru fantasy nebo zda je spojena i se samotnou aktivitou larp, nebylo možné zodpovědět. Součástí teoretické části byla i kapitola o internetu a subkulturách. Hodkinson (2003) přisuzuje internetu v životě subkultur dvojí význam. Jde o prostředí posilující sounáležitost a o platformu, kde se prolínají různé styly a kulturní praktiky. Robards a Bennet přisuzují velký význam sociálním sítím. Ty jsou podle nich využívány především k posilování již vytvořených fyzických vazeb (2011) jednotlivců. Teoretický problém charakterizuji následovně: Skupina hráčů larpu v České republice je zatím akademicky nezmapovanou, specificky se chovající subkulturou převážně mladých lidí. Tato larpová subkultura má kořeny ve fanouškovství a lze na ni nahlížet skrze výše uvedené teoretické koncepty. V minulosti došlo k přesunu hlavní organizační struktury a vnitřní komunikace této subkultury na internet. V posledních letech navíc dochází k výrazným změnám uvnitř subkultury. Její aktivní část se stává organizovanější a až dosud jen neformální svazky začínají mít podobu organizací s právním statusem. Subkultura se tak musí vyrovnávat s řadou aspektů v oblasti komunikace a nových technologií a také v oblasti vztahů k veřejnosti a kulturnímu mainstreamu. Z teoretických podkladů i mých zkušeností dále vyplývá, že právě vztah k veřejnosti (zastupující v tomto případě „svět“ dominantní kultury) je stále důležitější pro řadu těchto aktivních členů. Důležitý je ovšem nejen pro formování a vývoj subkultury jako takové, ale také pro její komunikaci. Cílem je tedy zjistit, jak larpová subkultura využívá internet ke komunikaci s veřejností a to v kontextu vnitřního vývoje subkultury a vývoje vztahu subkultura dominantní kultura.

33

3. METODOLOGICKÁ ČÁST Tuto empirickou práci o larpové subkultuře a její komunikaci na internetu je nutné uchopit prostřednictvím vhodných metod. Podle Kozinetse mají být metody zvoleny tak, aby výsledná data pokud možno odpovídala na výzkumné otázky, které jsou položeny (2010). V této části práce přistoupím k představení výzkumného problému a vytyčení výzkumného cíle. Následovat bude dále představení jednotlivých výzkumných otázek a nezbytné informace o způsobu výběru výzkumného souboru, sběru dat a analýze dat.

3.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu je popsat, proč a jak využívají aktivní členové (či organizace, které zastupují) larpové subkultury internet ke komunikaci s veřejností (v teoretickém zakotvení viz kapitola o internetu). Mým záměrem ovšem není banálním způsobem popsat seznam internetových komunikačních kanálů subkultury. Cílem je komplexně zmapovat nejen samotnou komunikaci, ale i důležité souvislosti, které ji ovlivňují, případně které jsou ovlivňovány touto komunikací. Výzkum má tedy povahu extramediální. Práce přesahuje do sociální oblasti. Jejím cílem je identifikovat problémy, které komunikaci provází, a popsat prostředí, ve kterém se komunikace odehrává. Tím je v tomto

případě subkultura samotná (viz kapitoly o

postmoderním

přístupu

k subkulturám, stylu, subkulturním kapitálu), ale také vztahy této subkultury. A to jak k předmětu komunikace - larpu (viz kapitola o larpu a participaci), tak také k dominantní kultuře (viz kapitoly o mainstreamu, mediálním informování či stigmatizaci). Zkoumání je zamýšleno jako příspěvek k bádání v oblasti postmoderních subkultur a jejich komunikace a může sloužit jako odrazový můstek pro další zkoumání nejen přímo larpové subkultury, ale i toho, jak se minoritní sociální skupiny vyrovnávají s nástupem informační plurality a jak internet ovlivňuje jejich vztah k dominantní kultuře.

3.2 Výzkumné otázky

34

3.2.1

Hlavní výzkumná otázka

Jakým způsobem využívá subkultura hráčů larpu internet ke komunikaci s veřejností? Toto je stěžejní otázka celého výzkumu. Ptám se na postoj larpové subkultury k internetu a propagaci na internetu a na způsoby, kterými je prostředí internetu využíváno k dosažení komunikačních cílů. 3.2.2

Další výzkumné otázky

Jaké komunikační kanály a strategie používá larpová subkultura při komunikaci a prezentaci larpu na internetu? V této výzkumné otázce se ptám na konkrétní postupy, které jsou spojené s komunikací subkultury. Snažím se zmapovat strategie zvyšující efektivitu komunikace, komunikační kanály a případné plány a nápady, které mají pomoci komunikujícím organizacím v dosahování vytyčených cílů.

Proč larpová subkultura komunikuje s veřejností? Co je cílem této komunikace?

Zodpovězení této otázky pomůže ujasnit, co larpery motivuje ke komunikaci a k čemu by taková komunikace měla vést. Jde tedy o zkoumání současných problémů larpové subkultury, představ o ideální (cílové) situaci. Jak je podle aktivizované23 části larpové subkultury vnímán larp majoritní společností? Ovlivňuje tento „obraz larpu“ ve společnosti jejich komunikaci?

Tato otázka se snaží objevit skryté vlivy na komunikaci a to právě v oblasti vztahu subkultura – dominantní kultura. Skrytými vlivy mohou být předsudky, konstruování „obrazu larpu“ mainstreamovými médii, neinformovanost a další faktory. Součástí je ovšem také zkoumání tohoto hodnocení jednotlivých členů subkultury a hledání ovlivňujících faktorů v jejich vnímání.

23

Zatímco u předchozích otázek lze odpovědi aplikovat na subkulturu v celé její šíři (protože už samotnou snahu o komunikaci s veřejností považuji za jeden z projevů aktivizace), u této a následující otázky hovořím pouze o aktivizované části subkultury. Povaha tohoto výzkumu mi totiž neumožňuje dostatečně zachytit i potenciálně jiný názor neaktivizované části subkultury.

35

Jak pohlíží aktivizovaná část subkultury na subkulturu samotnou a její vývoj? Jaký význam přisuzuje v tomto vývoji internetu a jeho vlivu na komunikaci?

Narozdíl od předchozí otázky se nyní ptám, jak subkultura vnímá sama sebe a svůj vývoj v průběhu své krátké historie. Snažím se pochopit, jakou roli hrál v tomto vývoji internet, a tím nalézt kořeny současné podoby komunikace.

3.3 Metoda výzkumu Prostředí kolem aktivity larp je v České republice prostředím akademicky téměř nezmapovaným. I proto, že se cíl výzkumu a výzkumné otázky zaměřují na oblast takto neprobádanou, volím jako určující metodu kvalitativní výzkum. 3.3.1

Obhajoba kvalitativního přístupu

Volbu tohoto přístupu obhajuji předpokládanou povahou zkoumání. Práce má odhalovat hlubší postoje, chování a motivace respondentů. Práce přispěje k diskusi o současných subkulturách a jejich vztazích k dominantní kultuře. Kvalitativní přístup, který nejlépe slouží právě při vstupování na neprobádané území a prvotních výzkumech, umožňuje porozumět lidem v určitých sociálních situacích (Disman 2000). Strauss a Corbinová uvádějí, že kvalitativní výzkum se hodí v případech, kdy se výzkumník snaží odhalit „podstatu něčích zkušeností s nějakým jevem“ (1999: 11). Jde tedy o získávání detailních, podrobných informací o zkoumaném jevu. Výzkumník se snaží jevům porozumět a spíše než testování nových hypotéz je cílem jejich vytváření. Podle Hendla je hlavním úkolem kvalitativního výzkumu „objasnit, jak se lidé v daném prostředí a situaci dobírají pochopení toho, co se děje, proč jednají určitým způsobem a jak organizují své všednodenní aktivity a interakce“ (2005: 52). Což přesně koresponduje s mými výzkumnými otázkami, ve kterých se ptám, jak, proč a v jakém kontextu dělá daná skupina to, co dělá. Podle Stakea je kvalitativní stránka výzkumu prostředím, kde osobní zkušenosti, intuice a skepticismus společně pomáhají navrhovat a vylepšovat teorie a experimenty (2010). Stake ve svém pojetí zdůrazňuje, že jde o zjišťování, jak věci fungují,24 a uvádí několik speciálních charakteristik výzkumu. Na první místo přitom

24

Ostatně je to patrné i z názvu jeho knihy: Qualitative research: studying how things work (2010).

36

řadí „interpretační povahu (tedy nahlížení významů v lidských otázkách z různých pohledů) a důraz na zkušenosti (orientace na práci v terénu)“ (Stake 2010: 16). 3.3.2

Metoda sběru dat

Pro sběr dat byla vybrána metoda hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. Hloubkové

rozhovory

zahrnují

pokládání

otevřených

otázek,

poslouchání

a

zaznamenávání odpovědí a jejich rozvádění s pomocí dalších otázek (Patton 1987). Metoda byla zvolena především proto, že s ní lze v průběhu sběru dat velkou měrou pracovat a reagovat tak na povahu dat, která již byla získána. Konkrétnější formu metody, tedy polostrukturovaný rozhovor, jsem zvolil kvůli pružnosti a možnosti volněji pracovat s respondentem během sběru dat. Systém předem vytvořených okruhů a otázek, který však nemusí být nutně dodržován, „pomáhá udržet zaměření rozhovoru, ale dovoluje dotazovanému zároveň uplatnit vlastní perspektivy a zkušenosti“ (Hendl 2005). Podle Pattona je základním principem kvalitativního dotazování poskytnutí rámce, ve kterém bude respondent schopen vyjádřit své vlastní porozumění danému tématu svou vlastní terminologií (1987). Právě značná volnost při rozhovoru související s možností různými způsoby rozvíjet jednotlivé otázky, reagovat na odpovědi respondenta a vracet se k některým nedojasněným otázkám umožnila získat velmi podrobnou výpověď o zkoumané

oblasti.

Posledním

důvodem

výběru

metody

byl

také

fakt,

že

polostrukturovaný rozhovor zároveň zachovává určité tematické oblasti, a tím ulehčuje a zrychluje i následné kódování dat. Všechny rozhovory s jednotlivými respondenty jsem vedl osobně. Prostředím vedení rozhovoru byly především kavárny, čajovny a restaurace, které doporučili respondenti. Ve dvou případech proběhl rozhovor v domácnosti respondentů a dva rozhovory proběhly na larpových akcích. Struktura jednotlivých otázek byla vytvořena dopředu. Použito bylo Hendlovo rozdělení na otázky vztahující se ke zkušenostem, názorům, pocitům, znalostem, vnímání a kontextové otázky (2005). Ke každé této kategorii jsem vytvořil sadu otázek, které jsem následně zastřešil do následujících širokých okruhů: 1. Informace o respondentovi a organizaci (faktické informace, kontext) 2. Komunikace a propagace larpu (komunikační kanály, cíle, strategie) 3. Larpová subkultura (struktura, larp, vztah k dominantní kultuře) Vedení konverzace v průběhu polostrukturovaného rozhovoru není interakcí dvou sobě rovných partnerů. Kvale mluví o nerovnosti, kdy výzkumník vytváří situaci, určuje

37

témata konverzace a skrze další a další otázky usměrňuje konverzaci (1996). Přesto byl během rozhovorů respondentům ponechán dostatečný prostor pro formulaci jejich myšlenek. Jen zřídka bylo nutné do rozhovoru více zasáhnout. Respondent často pochopil, kam až míří otázka a během svého vyprávění formuloval odpovědi hned na několik připravených otázek. Ty jsem následně pouze rozvíjel dalšími podotázkami. Na diktafon nahrávané rozhovory trvaly v průměru 61 minut. Do této průměrné doby je zahrnut i rozhovor s dvojicí respondentů Manikem a Godrikem, který trval téměř dvě hodiny. Rozhovor měl být veden původně pouze s jedním z těchto respondentů, ale na jejich požádání jsem zvolil poměrně nestandardní krok: vedení rozhovoru s oběma respondenty současně. Důvod pro vyžádání tohoto způsobu vedení rozhovoru popsal Manik následovně: Manik: „Těžko říct, sám v tom nemám jasno. Jednak jsem už od ZŠ týmový hráč a už tehdy jsem odmítal hrát Starcraft 1v1, kde nemůžu nikoho požádat o pomoc při útoku. Druhak mám raději brainstorm – lidé nahazují myšlenky, já je doplňuji a naopak. Do třetice - možná se bojím vlastního selhání, že odpovědi nebudou ´dostatečně inteligentní´. A poslední - sám se možná něco dozvím i od diskutujícího kolegy[…]“ Po realizování a přepsání rozhovoru a po prvotním vyhodnocení získaných dat a poznámek jsem usoudil, že získaná data jsou nejen dostatečně relevantní, ale díky vzájemné diskusi i přínosná a poskytující některé nové pohledy, které jsem aplikoval při dalších rozhovorech. Pro úplnost dodávám, že v popisu jednotlivých respondentů jsou tito respondenti uvedeni zvlášť (je tedy 16 respondentů, ale jen 15 rozhovorů). 3.3.3

Metoda analýzy dat

S ohledem na všechny aspekty tohoto výzkumu jsem se rozhodl pro použití metody zakotvené teorie (grounded theory). Domnívám se, že tato metoda přesně odpovídá cílům výzkumu a lze s její pomocí odpovědět na stanovené výzkumné otázky. Podle Strausse a Corbinové (1999) při této metodě nezačínáme teorií, kterou bychom následně ověřovali. Postup je přesně opačný – výzkum začíná v terénu. Výzkumník nabírá data, která současně s tím začíná analyzovat, aby po dokončení sběru tuto analýzu finalizoval. Samotná analýza v zakotvené teorii se skládá ze tří hlavních typů kódování – otevřeného, axiálního a selektivního. Cílem celého procesu je rozebrat, prozkoumat, porovnat, konceptualizovat a kategorizovat získané údaje. Dobře vytvořená teorie má splňovat čtyři kritéria: „shodu, srozumitelnost, obecnost a kontrolu“ (1999: 14).

38

V rámci postupu zakotvené teorie je nejprve provedena konceptualizace dat tak, aby s nimi mohlo být dále pracováno. Tato část analýzy, která se zabývá označováním a pečlivou kategorizací pojmů, se nazývá otevřené kódování. V tomto procesu jsou v datech označovány jevy, které jsou následně seskupovány do kategorií a subkategorií. Při tomto kódování je možné postupovat po slovech, větách, odstavcích nebo dokonce celých částech textu. Pátráno je po hlavních myšlenkách těchto částí. Dalším krokem, který zpravidla probíhá již při závěru otevřeného kódování, je axiální kódování. V rámci tohoto procesu jsou hledány vazby mezi jednotlivými kategoriemi. Ty jsou reflektovány nalezenými vazbami a dále zpřesňovány. Vzniká tak přesnější podoba kategorií a subkategorií, jejichž vazby výzkumník popíše prostřednictvím tzv. paradigmatického modelu. Poslední částí tohoto způsobu analýzy dat je selektivní kódování. V této závěrečné fázi výzkumník identifikuje klíčové ústřední kategorie a snaží se konceptualizovat důležité souvislosti. Cílem je tedy výběr této centrální kategorie a „uvedení všech hlavních kategorií do vztahu jak k této centrální kategorii, tak do vzájemných vztahů mezi sebou“ (Strauss a Corbinová 1999: 105).

3.4 Výzkumný vzorek V této kapitole vysvětlím, jak probíhal výběr jednotlivých respondentů a následně přistoupím k jejich stručné charakterizaci. V závěru kapitoly se vyjádřím k etickým aspektům výzkumu. 3.4.1

Výběr vzorku

Výběr respondentů pro tento výzkum vyplynul z výběru konkrétních organizací či sdružení, které využívají internet jako nástroj své komunikace. Původní záměr byl uskutečnit rozhovor se dvěma respondenty z každé vybrané organizace. Nakonec jsem od záměru upustil poté, co se ukázalo, že v některých organizacích je problematické sehnat dva respondenty k rozhovoru (z důvodů časových, nezájmu apod.). Místo toho jsem nakonec rozšířil počet organizací zapojených do výzkumu. Tento krok se ukázal jako správný, neboť se mi tak podařilo lépe zachytit celé názorové spektrum zkoumané části subkultury. Kritéria výběru organizací a respondentů byla následující: - Respondent je součástí organizace či sdružení, které aktivně působí na larpové scéně (komunikuje, pořádá hry, organizuje skupiny v okolí, informuje atd.).

39

- Respondent je aktivním hráčem larpů - Organizace, pod kterou respondent spadá, má vlastní webové stránky. - Organizace je v povědomí larpové scény. Poslední kritérium zajišťuje, že půjde o organizaci, o které se v subkultuře mluví nebo alespoň ví. Toto kritérium jsem mohl uplatnit díky mému aktivnímu členství v subkultuře. Využita byla i metoda sněhové koule („snowball sampling“). Tato metoda spočívá ve „výběru jedinců, při kterém nás nějaký původní informátor vede k jiným členům naší cílové skupiny“(Disman 2000: 114). Právě díky této metodě bylo možno nalézt organizace (a tedy i respondenty), kteří nejsou například uvedeni v seznamu organizací na níže uvedených stránkách nebo jsem je původně mylně vyhodnotil jako nevyhovující. Při výběru respondentů nehrál roli věk, pohlaví či vzdělání respondentů. Pro úplnost však tyto údaje uvádím v tabulce č. 1. Průběh výběru a kontaktování respondentů byl následovný: Nejprve byla provedena rešerše skupin působících v České republice a jejich členů. Základem se stal seznam na webu Larp.cz.25 Některé respondenty znám osobně a kontakt tak proběhl osobní domluvou. Ve většině případů ale proběhlo oslovení prostřednictvím e-mailu, který obsahoval představení této práce. Respondentům bylo vysvětleno, proč je tento výzkum prováděn, čeho se týká a jaká má být jejich úloha v něm. Jeden oslovený respondent prosbu o rozhovor odmítnul z časových důvodů, jeden na opakovanou prosbu neodpověděl. S respondenty, kteří souhlasili s realizací rozhovoru, byl domluven termín a místo setkání, kde se rozhovor následně uskutečnil. V případě respondentů získaných metodou sněhové koule byl postup e-mailové komunikace stejný. 3.4.2

Charakteristika respondentů

Výzkumný vzorek této práce tvoří 16 respondentů ve věku 22 – 35 let. Stručný seznam s vybranými údaji nabízím v tabulce č. 1.

25

Tato webová stránka je dostupná na [cit. 2011-12-15]. Upozorňuji, že ačkoliv jsou v seznamu desítky skupin, naprostá většina z nich nesplňuje mnou stanovená kritéria výběru. Zpravidla jde o malá lokální uskupení, jejichž jediným cílem je komunitní setkávání a společné cesty na larpy. Tyto skupiny nepovažuji za onu aktivní část subkultury, kterou se v této práci zabývám.

40

Tabulka č. 1.: seznam respondentů a organizací Přezdívka Věk Vzdě Zaměstnání Ambeřan 35 SŠ IT Balda 23 VŠ IT Darien 28 VŠ doktorand, teologie Errikson 33 VŠ doktorand, IT Estanor 23 VŠ student, filosofie Godric 24 VŠ IT Gordhart 25 VŠ IT Jezevec 31 SŠ telekomunikace Lišaj 24 VŠ doktorand, JAMU Manik 22 VŠ IT Mealtiner 26 VŠ fyzik Miki 23 VŠ student, dějiny Morgain 26 VŠ referentka na MŽP PB 32 VŠ právo Pilly 23 VŠ student, biochemie Tarenor 27 VŠ student, životní pr.

Organizace Prague by Night Pilirion Larpard Larpard Mad Fairy Knights of Red Hills Mad Fairy Court of Moravia Court of Moravia Knights of Red Hills Moravian LARP Rosenthál Tempus Ludi Asociace Fantasy Pilirion Asociace Fantasy

Působiště Praha Plzeňský, Karlovarský Východní Čechy východní Čechy Praha Jihomoravský Praha ČR, Brno ČR, Brno Jihomoravský Brno Středočeský ČR, Praha ČR, Praha Plzeňský, Karlovarský ČR, Praha

Ambeřan Ambeřanovi je 35 let. Pracuje v oblasti IT a svůj první larp hrál zhruba před 14 lety (1997). Už v té době začínalo uskupení Prague by Night, ovšem ještě pouze jako herní klub (RPG hry – World of Darkness). Dlouhou dobu se PbN larpům nevěnoval, až s postupem času členové uskupení zorganizovali první upíří larp v Praze. Občanským sdružením je organizace od roku 2005. Rozhovor s Ambeřanem proběhl u něj doma v Praze. Mezi jeho zájmy patří hraní deskových her. Balda Baldovi je 23 let, je programátorem a zároveň studentem magisterského studia na VŠE. K larpu se Balda dostal před více než 8 lety díky akci Darkest world, jejíž stránky viděl náhodou na internetu. V současnosti je jedním z vůdčích členů organizace Pillirion. Rozhovor s Baldou proběhl na fantasy larpu Erinor, který se konal na podzim 2011 u Plzně. Některé názory respondenta (především na internet a jeho fungování) mohly být (dle jeho vlastních slov) částečně ovlivněné tím, že se profesně pohybuje v oblasti IT. Darien Darien pochází ze Znojma a je jí 28 let. V současnosti je na doktorandském studiu teologie v Pardubicích. Na larpové akce jezdí od roku 2005. Dostala se k nim přes RPG hry. K těm se zase dostala přes vodácký oddíl. Již třetím rokem společně s dalšími vede organizaci Larpard. Občanským sdružením je Larpard od roku 2011. Rozhovor

41

s Darien byl pilotní a proběhl v restauraci v Pardubicích. Na hrách ji zajímá především hraní role. Při organizování klade důraz na vizualitu a nové postupy. Errikson Erriksonovi je 33 let a je doktorandem na FES v Pardubicích. Na svou první akci (bitvu) jel v roce 1999, kdy společně s dalšími přáteli založil fantasy skupinu Potkani. Postupně začal jezdit i na larpy a v průběhu let vyzkoušel různé typy her. V roce 2010 se stal členem občanského sdružení Larpard. Rozhovor s Erriksonem proběhl v restauraci v Brně po skončení larpu, kterého jsme se oba zúčastnili. Názory respondenta mohlo ovlinit jeho působení v oblasti IT. Estanor Estanorovi je 23 let. Je studentem filosofie na UK v Praze a zároveň pracuje ve finančním poradenství. K fantasy RPG ho přivedl bratr. K larpům jako takovým se dostal v roce 2005. S přáteli ze školy vytvořil neformální skupinu, se kterou jezdil na různé akce. V roce 2009 byl při založení skupiny Mad Fairy. Rozhovor s Estanorem proběhl v kavárně v Praze. Zajímá ho design a grafika. Z larpů chtěl původně pořádat především outdoorové hry. Nakonec se ale Mad Fairy věnuje i komorním larpům. Godric Godricovi je 24 let, vystudoval VUT a nyní pracuje v oblasti IT. K larpu se dostal v roce 2003 (díky článku v časopisu), kdy hrál s přáteli stolní RPG. Po nějaké době vyrazil se svou skupinou na první bitvu. Postupně začal navštěvovat spíše náročnější larpy než bitvy. Godric je v současnosti aktivním členem brněnské skupiny Knights of Red Hills. Mimo larp se zajímá o technologie, stolní RPG či filosofii. Rozhovor s Godricem proběhl v brněnské čajovně. Šlo o společnou diskusi, které se zúčastnil ještě respondent Manik. Gordhart Gordhartovi je 25 let a také pracuje v oblasti IT. Zároveň nedávno dokončil bakalářské studium na ČVUT. Na dřevárny a larpy jezdí od roku 1999. Jako hlavnímu koníčku se larpu věnuje od roku 2005. V té době začíná i organizovat vlastní akce a přidává se do skupiny Mad Fairy, která jako občanské sdružení vzniká v roce 2009. Rozhovor s Gordhartem proběhl v klubu fantasy knihkupectví Krakatit v Praze. Gordhart působí v oblasti IT, což mohlo mít vliv na některé jeho odpovědi. Jezevec Jezevcovi je 31 let a pracuje v telekomunikacích. K larpu se dostal od rolových her díky šťastné náhodě a setkáním s Francouzem, který tu studoval v roce 1998. Od roku 2004

42

působí v organizaci Court of Moravia, která je v současnosti nejviditelnější organizací na larpové scéně. Jezevec je předsedou tohoto občanského sdružení. Rozhovor s Jezevcem proběhl v čajovně v Brně. Názory tohoto respondenta mohl ovlivnit jeho zájem o sociální sítě a marketing. Z příbuzných aktivit uvedl deskové hry a geocaching. Lišaj Lišaj je v současné době doktorandem (scénaristika) na Jamu v Brně. Je mu 24 let. Larpu se začal věnovat kolem roku 2000, kdy uviděl pozvánku na larp ve fantasy časopisu Dech draka. Protože hrál RPG hry, možnosti začít jezdit na larpy využil. V rámci organizace Court of Moravia se hrám věnuje od roku 2007. Rozhovor s Lišajem proběhl u něho doma v Brně. Lišaj preferuje více dramatické hry, které i sám aktivně vymýšlí a organizuje. Jeho přístup k larpu je viditelně ovlivněn jeho zájmem o dramaturgii. Manik Respondent Manik se podobně jako Godric pohybuje v oblasti IT (práce + studium VUT). Manikovi je 22 let (je tedy nejmladším respondentem) a k larpu se dostal podobně jako Godric kolem roku 2003. Na základní škole hrál s přáteli stolní RPG Dračí doupě. K larpu ho přivedl Godric a další vývoj je tedy identický. Rozhovor s Manikem proběhl v brněnské čajovně za účasti Godrica. Stejně jako Godric se i Manik zabývá hraním RPG a zkouší také hrát airsoft. Mealtiner Mealtinerovi je 26 let a jeho akademickým (PhD) i profesním zaměřením je fyzika pevných látek. K larpu se dostal během navštěvování oddílů sportovní střelby z luku. V oddílu narazil na člověka s dost podobnýma zájmy, který ho přivedl k larpu. Na larp jel poprvé v roce 2001. V průběhu let začal také organizovat a v roce 2007 se spojil s ostatními organizátory ve sdružení Moravian Larp. Jako záliby uvádí lukostřelbu, scénický šerm, webdesign. V současnosti společně z Tarenorem spravuje web larp.cz. Miki Mikimu je 23 a studuje magisterské studium na Ústavu světových dějin FF UK v Praze. K larpům se Miki dostal přes Dračí doupě a četbu fantasy literatury. Následně v roce 2002 začal jezdit na dřevárny. Miki je jedním ze zakládajících členů a zároveň předsedou organizace Rosenthal (občanské sdružení od roku 2008). Rozhovor proběhl v restauraci v Praze. Mezi jeho další zájmy patří divadlo a film. Z larpů preferuje outdoorové bitvy a larpy především s historickými nebo fantasy motivy. Morgain

43

Morgain je 26 let a pracuje jako referentka na ministerstvu životního prostředí. Vystudovala práva v Brně. S larpem začala před osmi lety. K této aktivitě ji přivedli přátelé ze skautského oddílu. Po určité době organizování a účasti na larpech založila s dalšími lidmi převážně z jižních Čech občanské sdružení Tempus Ludi (2007). Rozhovor s Morgain proběhl během akce Larpvíkend v brněnské kavárně. Kvůli larpům se Morgain dle vlastních slov trochu vzdělává v managementu. PB PB vystudoval podnikání a právo na VŠE v Praze. Je mu 32 let a larpu se věnoval už v roce 1997, kdy hrál RPG Dračí doupě. Další vývoj označuje jako klasický: Chtěli to zkusit hrát naživo a tak to zkusili. Během hraní larpů vyzkoušel jak historický šerm, tak i larpy. U nich nakonec zůstal. V průběhu let spoluorganizoval řadu ročníků největšího fantasy outdoor larpu v ČR - Zlenice. Byl spoluzakladatelem Asociace Fantasy (2000). Rozhovor s PB proběhl v restauraci v Praze. Pilly Pillymu je 23 let a pracuje v Laboratoři enzymových technologií. Současně je studentem magisterského studia PřFUK v Praze. Mimo larp je zástupcem vůdce skautského oddílu v Plzni. K larpu se dostal v roce 2004 a stále se mu věnuje velmi aktivně (cca 8 akcí ročně). Pilly je předsedou o. s. Pilirion, které působí v Plzeňském a Karlovarském kraji. Rozhovor s ním proběhl v restauraci v Praze. Dle jeho slov mohou být jeho názory a postoje ovlivněny dlouholetou prací ve skautu s mládeží. Tarenor Tarenorovi je 27 let a je studentem ČZU v Praze (Fakulta Životního prostředí). K larpu se dostal v roce 2001, kdy navštívil Pražský Parcon26. Na něm vyslechl přednášku lidí z organizace Asociace Fantasy (ASF) na téma fantasy šerm a následně se k tomuto sdružení přidal a začal navštěvovat larpy. Aktivnější činnost ve sdružení vyvíjí zhruba od roku 2005. Má na starost vedení portálu larp.cz. Rozhovor s Tarenorem proběhl v restauraci v Praze. Respondent preferuje především outdoor fantasy hry. 3.4.3

Poznámka k etickým aspektům výzkumu

Všichni respondenti byli už předem (v rámci e-mailové komunikace) seznámeni s povahou zkoumání. Bylo jim vysvětleno, o jaký výzkum se jedná, co je jeho cílem a jakou úlohu v něm budou hrát jejich výpovědi. Všichni respondenti dali ještě před 26

Tradiční „con“. Tedy setkání fanoušků fantasy a scifi.

44

začátkem rozhovoru souhlas k nahrávání a využití nahrávky jako zdroje dat pro tento výzkum. Ve výzkumu pracuji s respondenty označenými přezdívkami, které používají na larpové scéně. To zachovává nutnou míru anonymity (nevyzrazení jména respondenta), ale zároveň odpovídá neanonymní podobě výzkumu v rámci subkultury. Všichni respondenti poskytli údaje o sobě dobrovolně a s vědomím toho, k čemu budou použity.

3.5 Omezení výzkumu Největší omezení výzkumu vyplývají z absence metodologické triangulace. Použití další metody mohlo přinést celkově validnější data. Jako druhá metoda by se v tomto výzkumu uplatnila například analýza webových stránek nebo dlouhodobé zúčastněné pozorování. Myšlenku analyzovat webové stránky jsem opustil v okamžiku, kdy jsem se rozhodl sledovat pohled respondentů na webové stránky a nikoliv jejich skutečný stav. Zúčastněné pozorování pak defakto v pozadí tohoto výzkumu je. Vyplývá z mého desetiletého členství v subkultuře a s tím spojených znalostí a zkušeností. Na druhou stranu tato angažovanost může být i dalším omezením, protože mi neumožňuje nezaujatý odstup, který je také potřeba pro optimální vyhodnocení dat. Omezení na straně výběru respondentů mohou vyplývat pouze z toho, že se někteří z respondentů v profesním či studijním životě pohybují v oblasti IT (programování, grafika, sociální sítě atd.). Na otázky související s komunikací a internetem tak mohli pohlížet částečně skrze své profesní znalosti. Takové ovlinění připustil respondent Balda.

4. EMPIRICKÁ ČÁST Na následujících stranách se budu věnovat analýze získaných dat. Nejprve popíšu průběh analýzy a představím výsledné kategorie. Následně se budu věnovat rozboru jednotlivých kategorií.

4.1 Postup při práci s daty Rozhovory zaznamenané ve zvukové podobě byly nejprve přepsány do programu MS Word v počítači. Při přepisech rozhovorů jsem pomocí funkce komentář přiřazoval

45

jednotlivým částem poznámky. Zpočátku šlo o více než stovku pojmů, kterými jsem označoval zachycené jevy (výrokem byly někdy pouze slova, ale častěji věty či celé odstavce). V této části šlo o velmi hrubou práci, protože zároveň s tímto hledáním jevů jsem prováděl korekturu chyb a přemýšlel o jednotlivých otázkách (zda by je nebylo možné položit jinak, změnit, vyřadit apod.). Následně byly rozhovory přečteny ještě jednou, přičemž jsem podrobněji provedl tuto první část otevřeného kódování. Výsledkem byla tabulka (MS Excel) výroků a jevů, které jsem identifikoval (příklad takové konceptualizace uvádím v tabulce č. 2). Už v této fázi se rýsovaly některé budoucí kategorie. Druhá část otevřeného kódování proto proběhla poměrně rychle. Přiřazené pojmy jsem slučoval a kategorizoval. Vzniklo tak několik desítek kategorií a subkategorií (to v případě, že u některého jevu byl příliš velký počet pojmů). Už nyní jsem prakticky prováděl také axiální kódování. Při kategorizaci se objevovaly vazby, které jednotlivé kategorie spojovaly. Na konci tohoto procesu jsem výsledek zapsal do podoby excelové tabulky. Zároveň jsem začal mapovat a zapisovat vztahy mezi jednotlivými kategoriemi. To bylo důležitým východiskem pro poslední část analýzy: selektivní kódování. Cílem bylo nalézt kategorii, která určitým způsobem propojuje všechny ostatní. Výsledky selektivního kódování uvádím v kapitole shrnutí analytické části. Seznam výsledných kategorií a subkategorií uvádím v tabulce č. 3. Provedená analýza má spíše deskriptivní charakter. To vyplývá z širokého pojetí výzkumu, kdy popisuji nejen samotnou komunikaci, ale také kontext, ve kterém probíhá. Tabulka č. 2.: příklad konceptualizace dat

Výrok „...došlo k určitému pozitivnímu jevu v tom smyslu, že když už hovořím o larpech s kýmkoliv, tak jsem schopna vysvětlit co to je, jsem schopna podat nějaké příklady, které jsou i o něčem jiném než o běhání v lese s mečem v ruce.“

Jev - pozitivní vývoj - zlepšení schopnosti informovat - lepší příklady her - časté předsudky

„A pokud bysme se ptali, co je ten kanál, kterým můžou proniknout ty hlasy, nebo kterym můžou lidi z venčí proniknout k tomu kořenu stromu larpu, na kterym jsou navěšené tyhlety už interní věci, tak podle mě to jsou fóra a nebo stránky jiných příbuzných skupin. Airsofťáci, improliga, skauti, brontosauři ...“

- hledání efektivní strategie - vstup do subkultury - návrh komunikačního kanálu - efektivní strategie - příbuzné aktivity

46

Tabulka č. 3.: výsledný seznam kategorií

Hlavní kategorie

Kategorie Subkultura a larp

Obraz larpu ve společnosti

Význam internetu Otevírání subkultury Komunikační kanály

Cíle a vize

Subkategorie Organizace Struktura subkultury Larp jako předmět propagace Larp v médiích Vztah veřejnost - subkultura Sebevnímání larperů Vliv internetu na vývoj subkultury Význam internetu v propagaci larpu Vlastnosti internetu Používané komunikační kanály Centrální informační zdroje Širší motivace Cíle komunikačních aktivit Reflektované překážky

Strategie dosahování cílů

Používané strategie Nefunkční postupy Plánované a navrhované strategie

4.2 Subkultura a larp V této kapitole nejprve analyzuji organizace zapojené do výzkumu. Následně popíšu larpovou subkulturu a paradigmata, která v ní dominují, a nakonec vyhodnotím, jak je respondenty vnímán larp. 4.2.1

Organizace

Výzkumný vzorek tvoří 16 respondentů z 10 organizací, které se aktivně zabývají larpem (organizují hry, udržují chod komunity, pomáhají ostatním larperům atd.). Seznam těchto organizací jsem uvedl v tabulce č. 1. Nejde o kompletní výčet všech organizací, které v ČR aktivně pracují s larpovými hrami. Velkých i malých skupin, které zpravidla nemají právní status a jejich cílem jsou obvykle pouze společné aktivity (společná účast na larpech, komunitní setkávání), jsou v ČR desítky až stovky. Občanských sdružení, které pracují s jednotlivými komunitami, navzájem komunikují a třeba i nějakým způsobem prezentují larp, je v ČR méně než patnáct. Mají ale často širší členskou základnu a oslovují podstatně větší část subkultury než malé komunitní skupiny.

47

Do výzkumu byly zařazeni respondenti z těch nejdiskutovanějších a nejaktivnějších organizací na larpové scéně. Většina z nich působí v Praze a v Brně. Právě ve velkých městech je aktivních členů subkultury nejvíc.

Ambeřan: „[…]...když škrtneš Prahu, Brno, Pardubice a takovýhle města, kde je nějakej větší základ larpový komunity a pokoušej se to tam nějak prezentovat, tak zbytek...vůbec nic, nemá nejmenší tušení.“ Téměř všechny organizace zařazené do výzkumu mají status občanského sdružení, které vzniklo z původně neformální skupiny. Důvodem proměny byla snazší komunikace s úřady a veřejností a snaha zkvalitnit činnost skupiny v larpové subkultuře. Darien: „[…]Aby naše prezentace nebyla jenom takové to kamarádské posezení u piva […]“. Mezi další uváděné důvody patří materiální zajištění, lepší koordinace při organizování akcí a snazší získávání nových hráčů (a tedy i členů jednotlivých komunit). Errikson vidí tři příčiny vzniku občanských sdružení: „jednak to, že se ta komunita prostě vyvinula, jednak ty lidi dospěli a jednak jsou tam ty technologie...“ U některých sdružení (Court of Moravia, Moravian LARP, Pilirion, Larpard) se ovšem už od začátku objevoval záměr propagovat nejen konkrétní akce, ale i larp jako takový. Komunikace s veřejností se tedy neomezuje pouze na komunikaci s úřady, ale také na vysílání informace o tom, že zde existuje aktivita larp a že je dobré tuto aktivitu hrát. 4.2.2

Struktura subkultury

Všichni respondenti se shodli na tom, že larpová subkultura v České republice má nějakou strukturu. Někteří ji popsat nedokázali. Například Miki hovoří o tom, že je těžké ji posuzovat: „To je otázka, jestli nějaká komunita je vůbec. Asi jako je, ale je tak strašně rozmělněná, že těžko se po tom říká, kdo do ní patří, kdo ne.“ O existenci komunity nepochybuje například Ambeřan: „Komunita či subkultura tady dozajista existuje. Stále ještě spíš roztříštěná - lokalitami, ale zejména ve větších městech i okruhy známých a tak. Nicméně se to daří zvolna propojit.“ Roztříštěnost a nejednotnost komunity (nejen lokální, ale i názorovou) zmiňuje většina respondentů. Morgain: „A furt mi přijde, že tu máme tu starší gardu, asi to neumim říct jinak, která jede po tý centralizaci informací, snaží se prostě nastavit co největší možnosti výměny informací, co nejsilnější spolupráci, všechno. A pak tu máme nějakou hromadu mladých lidí, kteří ještě sem nedošli.“

48

Názorová paradigmata (vytvářející strukturu) uvnitř subkultury se vážou k několika specifikům: věku, velikosti komunity a pozici larpu na hodnotovém žebříčku jedince. U věku operuji s dimenzionální škálou mladší/starší. Velikost komunity vyjadřuje, zda je jedinec začleněn na lokální úrovni do velmi malé komunity hrající larpy (například na vesnicích), nebo zda je součástí širokého komunitního pole (především města). Třetí kritérium vyjadřuje, jak je pro jedince důležitý samotný larp. Malá důležitost může znamenat, že je jedinec součástí komunity především kvůli setkávání se s lidmi a sdílení společného času nebo kvůli svému fanouškovství. Tedy že mu příliš nezáleží na rozvíjení a posunu samotné aktivity larp. Hodnoty dimenzionálních škál u těchto tří kritérií společně determinují preferované paradigma jednotlivce. Základní dvě (soupeřící) paradigmata v tomto schématu jsou profesionalizace a underground. Profesionalizace je zde činností elit. Projev hlubšího zájmu o aktivitu a o subkulturu. Snaha posouvat kvalitu her, zvyšovat zájem o tyto hry a řešit jejich ekonomickou stránku. Underground je částečně opozitním paradigmatem. Undergroundová část subkultury je uzavřená a vyjadřuje odpor vůči začlenění do společnosti. Členové této části subkultury kladou větší důraz na komunitu a žánr spíše než na aktivitu larp. Pro lepší pochopení takto naznačené paradigmatické struktury jsem výše uvedené závěry shrnul do tabulky č. 2. Lišaj: „[…]...v zásadě to jsou dva světy, ti, kdo se chtějí otvírat komunitě, už jsou oháklí normálně a dělají akce, který už jsou na vyšší úrovni, než ti, kdo jsou furt v těch historických kutnách a jsou uzavření do sebe a dělají akce za 50 korun v provázcích. […] A je to i spojený s tim věkem podle mě. I s tim přístupem k tomu larpu.“ Tabulka č. 4.: klíčová paradigmata subkultury Paradigma

Věk

Komunita

Pozice larpu na hodnotovém žebříčku

Profesionalizace

Starší

Větší

Vysoká

Underground

Mladší

Menší

Nízká

V této podkapitole se ještě krátce zastavím u vzorů. Subkulturních lídrů. Jsou jimi občanská sdružení Court of Moravia a Asociace Fantasy. To potvrdil například Balda: „Myslim, že jsou určitý skupiny, který to někam táhnou. Jsou tu CoMíci, ASFko atd. […]“ Respondenty nejčastěji zmiňovanou organizací je Court of Moravia. Právě činnost (hry, propagační aktivity) tohoto sdružení je pro mnoho respondentů inspirací, ale

49

paradoxně zároveň i terčem určitých pochyb o správnosti počínání. Asociace Fantasy je vnímána jako důležitá součást předchozí etapy vývoje subkultury. Etapy, která nyní končí a je nahrazována etapou, ve které směr určují jiné elity (třeba právě Court of Moravia). Estanor: „Spousta lidí třeba takhle nadávala na ASF, i když si myslim, že ty lidi udělali neuvěřitelnej kus práce a jako – klobouk dolu před nima. Ale tak ta doba se nějak mění a je potřeba se vyvíjet[…]“ 4.2.3

Larp jako předmět propagace

Larp je členy subkultury chápán jako těžko uchopitelný a těžko vysvětlitelný koncept. Všemi respondenty je larp považován za něco, co přesahuje běžnou pasivní zábavu a co je určeno pro aktivní část populace. Miki: „[…]...ty ostatní formy umění jsou pasivní. Když někdo jde do divadla, na film nebo do galerie, tak to je pasivní. A tohle je natolik...no rozhodně, není to pro každýho, ten člověk musí být schopen nějak se do toho vžít a za tu roli jednat...“ Podle respondentů vyplývá neuchopitelnost konceptu larp částečně i z jeho přesahů mimo

oblast

zábavy.

Nejčastěji

jsou

zmiňovány

umělecké,

edukativní

či

psychoterapeutické přesahy. Výjimkou není ani možnost pro zlepšení svých individuálních komunikačních či organizačních schopností. Balda: „Prezentujeme to jako způsob sebeprosazení, sebepojetí. Ne ani tak jako zábavu, v podstatě neprezentujem larp jako zábavu. Spíš až jako na hranici s uměleckou činností.“ Z analýzy dat vyplývá, že spíše než koníček či pouhý předmět zájmu subkultury je larp nástrojem, platformou nebo médiem, které zahrnuje mnoho typů her, žánrů, přístupů a aktivit. Zde se tak opět dostávám k oné neuchopitelnosti či obtížnosti vysvětlování larpu lidem mimo subkulturu. Podle Lišaje je „[…] ten jakoby klasický larp, to co je larp, je velmi obtížně předatelné veřejnosti, protože je to kombinace věcí.“ O problému uchopení, či nesjednoceném pojetí tohoto pojmu se určitým způsobem zmínili všichni respondenti. Problém shledávají i v pomocných termínech, které by měly sloužit k vysvětlení konceptu larp. Paradoxně je potřeba i tyto pojmy nejprve vysvětlit: Manik: „To je fakt no. Že larpová komunita poslední tři roky horlivě řeší to, jak vysvětlovat larp ve zkratce. Takový to pojmy jako rolová hra a takový ty věci...“

50

Godric: „Interaktivní drama...“ Manik: „Přesně tak...Aa...ale furt, když byl Lišaj v televizi, tak musel pět minut vysvětlovat, než ta moderátorka pochopila, co to jako je vlastně za hru...“ Vysvětlování stěžuje i participační povaha larpu. Právě nutnost specifické aktivity při hře se jen obtížně vysvětluje a dělá z larpu aktivitu s velmi omezenou cílovou skupinou (zmiňovány jsou aktivní skupiny – skauti, herci, hráči deskových i PC her apod.). Zbývá dodat, jak je larp prezentován veřejnosti. V tomto jsou respondenti zajedno: larp je představován jako alternativní zábava. Například Darien řadí tuto aktivitu vedle jiných zábav: „Mně se nezdá špatné protlačovat larp jako normální zábavu na odpoledne třeba místo kina. To mi přijde v pořádku.“

4.3 Obraz larpu ve společnosti V této kapitole nejprve analyzuji vnímání přístupu médií k fenoménu larpu. Následně přejdu k analýze vzájemného vztahu subkultury a veřejnosti a na závěr uvedu poznatky týkající se toho, jak se vnímají sami členové subkultury. 4.3.1

Larp v médiích

Během rozhovorů jsem jednotlivým respondentům položil otázku, zda u nás média o larpu informují, a pokud ano, jak respondent hodnotí kvalitu těchto informací. Z hlediska vývoje mediálního informování se většina respondentů shoduje, že se počet zpráv a reportáží zvyšuje. Manik: „Určitě o něm informují mnohem víc než dřív. To je podle mě absolutně nepopiratelný. Jako v lokálních denících se to stalo takovým pravidlem a není to až tak výjimečné. V celostátních denících je to výjimečné, ale jsou tam a dřív tam nebyly. A...stejně tak televize a rádio. Tam jsme se jakoby posunuli.“ Jako nejpodstatnější se v této kategorii ukázalo to, jak s médii pracují sami členové larpové subkultury. Zkušenosti jednotlivých respondentů jsou v tomto ohledu spíš negativní. Lišaj uvedl: „Média o larpu informují a informují o něm špatně a je to chyba larperů.“ Larpeři nedokážou předat médiím takovou informaci, která by dokázala zaujmout čtenáře. Nedostatek informací, neuchopitelnost konceptu (viz výše) a celková neznalost terénu ze strany novinářů mohou přispívat dokonce k vytváření negativního obrazu o subkultuře. Špatnou pověst má hlavně informování komerčních televizí.

51

PB: „Vyšel Pán prstenů a na Primě potřebovali nějakej úvodník. Tak nás prostě oslovili, protože zrovna nikdo jinej... no byly tam takový nesmysly zase, že já jsem říkal: Do háje tohle prostě ne, to nemá smysl. Vypadáme jako blázni, opravdu jako postiženci prostě.“ Godric tyto zkušenosti potvrzuje a naznačuje, že vlastně nejde o mediální informování, ale o informování samotných larperů v médiích: „to co se tam objeví je víceméně v režii toho konkrétního člověka z komunity, který o tom jako mluví a extrémně v závislosti na tom to pak dopadne.“ Mezi larpovými skupinami je jen minimum larperů, kteří by se přímo zaměřovali na komunikaci s médii. Na jedné straně se tak zvyšuje snaha s novináři komunikovat a roste počet informací. Na druhou stranu roste problém nedostatečných znalostí pro vedení takové komunikace. Další reflektovanou otázkou byl i dopad mediálních informací. Zdaleka největší dopad mají v tomto případě žánrová média. Těch je v České republice ovšem minimum. Několika respondenty byl zmíněn pouze časopis Pevnost: V: „Mě k tomu napadlo - Informujou u nás o larpu média dneska?“ Errikson: „Částečně ano, ale jsou to média specializovaný, že jo. Třeba Pevnost jako taková určitě je jasnej zdroj, třeba my jsme tam měli teďka dva články o Larpardu a tak.“ Zprávy z ostatních médií podle respondentů příliš nepřispívají k lepšímu povědomí společnosti o larpu. Nejméně efektivní jsou v tomto směru lokální media. Právě ta přitom informují o larpu nejčastěji, protože k nim mají jednotliví členové subkultury nejblíž (například mají známého v redakci nebo jsou sami regionální novináři). Informace v těchto lokálních médiích jsou ovšem zajímavé zpravidla pouze pro dílčí část subkultury, které se týkají, a nikoliv pro veřejnost. Ambeřan: „[…] v globálním celorepublikovým měřítku je jako posluchačů nebo čtenářů nebo diváků těchto médií tak jako zlomkový množství, že prostě – jo, zlepšuje se to, ale tak strašně pomalu, že o tom skoro nemá smysl mluvit.“ 4.3.2

Vztah veřejnost - subkultura

Zásadním zjištěním v této kategorii je mínění respondnetů, že je povědomí o larpu ve společnosti naprosto minimální. Prakticky všichni respondenti se shodují v tom, že veřejnost o larpu a larpové subkultuře neví téměř nic.

52

PB: „Můj osobní názor je, že stále drtivá, více či méně drtivá, podstatná většina je neinformovaná a nerozezná larpy, jako skupinu, která se jde účastnit nějakýho larpu od masopustního podchodu.“ Podobný názor mají i další respondenti. Například Jezevec: „Veřejnosti je larp úplně putna a vůbec nic o něm neví.“ A podobně i Balda: „Většina lidí o tom neví vůbec nic,“ či Morgain: „Já si myslim, že je to pro většinu lidí zhola neznámá věc, nikdy o tom neslyšeli.“ Někteří respondenti uvádí, že určité povědomí o této aktivitě v českém prostředí existuje (Manik, Miki, Tarenor, Mealtiner). Nicméně je to zpravidla povědomí zkreslené, zastaralé a spojené více s fanouškovstvím v oblasti fantastiky nebo historickým šermem než přímo s aktivitou larp. Ambeřan: „Většina lidí vůbec netuší, co je larp, ale je řada takových, kteří se o něčem kdesi doslechli a udělali si rychlý soud. Ti většinou larpery považují za takové ty divné nedospělé pošuky, co běhají po lese s dřevěnými meči a v prostěradlech a hrají si na elfy.“ Pokud shrnu tři základní postoje, které respondenti vnímají na straně veřejnosti, jsou to: neinformovanost,

předsudky

a

přijmutí.

Neinformovanost

pramení

především

z nedostatku komunikačních impulsů, které by na tento fenomén upozorňovaly, ale také z nezájmu o tyto informace (především u pasivní části populace). Předsudky jsou termínem poněkud složitějším. Ve výpovědích lze identifikovat několik příčin předsudků: 1) Dojem neseróznosti. Tedy vnímání této aktivity jako čistě dětské (či dětinské). Toto vnímání se přenáší i na subkulturu. Morgain: „[…] dospělí pracující lidé se toho bojí, že se po nich bude něco moc chtít a bude to pro ně prostě moc náročné a vlastně si nechtějí přidělávat práci a tak, takže mi přijde, že je tam furt velký...odstup si drží. 2) Žánr fantasy. Tento žánr je s larpy úzce spjat a velkou částí veřejnosti je brán jako brakový. Existují tendence vnímat jako brakovou zábavu i aktivitu larp bez ohledu na to, kterému žánru se věnuje ve skutečnosti. Jezevec: „My jsme s timhle bojovali. Jestli vůbec larpu říkat larpy právě kvůli tomu povědomí, že to je všechno s elfama a že to je pro děcka.“

53

3) Špatné zkušenosti. Mnozí respondenti uvedli příklady chování některých členů subkultury ze zahraničí i České republiky, které zanechaly v očích veřejnosti negativní dojem a s tím spojené automatické odsuzování této aktivity.

Pilly: „[…] pak se stal průšvih, že jeden středoškolskej student měl nějakou psychickou poruchu a napadl nožem svýho kamaráda s tim, že si s nim chtěl vyřídit účty, protože je hrozně hustej viking a potřebuje na něm udělat nějakej strašně krutej rituál. Podávám to trošku jako srandu, sranda to tehdy nebyla, on skončil v nemocnici s pořezanejma šlachama, vazama, bylo to tehdy snad v úplně každym sdělovacim prostředku, kterej v západních Čechách existoval a tim vlastně ta komunita přestala velice rychle fungovat.“ Třetím postojem veřejnosti je přijmutí. Respondenti připisují přijmutí larpu bez předsudků především aktivní části populace (tu tvoří skupiny, jako jsou například skauti, herci, cestovatelé, sportovci apod.). S pasivní částí jsou pak spojovány taková označení jako lenost, xenofobní přístup či obava z nových věcí. Jde o pocit, že je společnost spíše konzervativní a neotevřená novým nezvyklým aktivitám. Důležitou součástí analýzy bylo zkoumání, zda respondenti zaznamenali nějaký vývoj vztahu veřejnost – subkultura. Ukazuje se, že v posledních dvou letech dochází k určitému posunu v tomto vztahu. Ve společnosti sílí povědomí o tom, že zde larp je a že může být zajímavou volnočasovou aktivitou. Tento vývoj je ovšem velmi pozvolný. Lišaj: „[…] se rozbilo to rovnítko, že larp je týpek v prostěradle, což je jakoby půlkrok. Tím pádem jsme se dostali do stavu, že veřejnost neví, co to je larp, je to divný slovo a už ani nevídá ty fantasáky, že si to nemá s kým spojit. A velmi pomalu teď přichází nová éra, kdy se etabluje rovnítko mezi larp a něco jinýho, a teď je otázka, mezi co.“ Zaznamenaný

vývoj

souvisí

s často

popisovaným

stárnutím

aktivní

části

subkultury, rozšiřováním aktivního jádra subkultury a s odklonem larpu od fantastického žánru. Tento vývoj pokrývá všechny výše uvedené příčiny předsudků, čímž dochází k pozvolnému nahrazování zastaralých postojů buď informační prázdnotou, anebo jedním z paradigmat toho, co je to larp (viz kapitola o larpu jako předmětu propagace). Tarenor: „To nasycení tady do jistý míry existuje, takže ty lidi dokážou alespoň to okrajově slyšet, byť ten názor je zkreslenej nebo je neúplnej, nebo je špatnej, ale prostě přibližně vědí, o co jde. Aspoň si to dokážou představit - že to není jistá forma ježdění na motorkách třeba...“

54

4.3.3

Sebevnímání larperů

Z celého výzkumného vzorku uvedli pouze dva respondenti, že se necítí být členem subkultury nebo komunity. Tento postoj ovšem vyplýval spíše z faktu, že v současnosti už nejezdí na tolik her jako dřív. Všichni respondenti si uvědomují, že zde něco jako subkultura či komunita existuje a že ji tvoří lidé shromáždění kolem aktivity larp. Během rozhovorů jsem se snažil také zjistit, nakolik je možné negativní mínění okolí přebíráno i samotnými členy subkultury. V tomto případě se ukazuje, že je velký rozdíl ve vnímání těch dvou paradigmatických táborů – profesionalizace a underground. Ačkoliv by se zdálo, že undergroundovou část subkultury můj výzkumný vzorek nezachycuje, opak je pravdou. Většina respondentů totiž sama začínala také v undergroundové části subkultury a postupně se přesunula z undergroundového paradigmatu do paradigmatu profesionalizace. Errikson: „[…]prostě vezmu Morgain nebo Jezevce nebo Moravian larp. To jsou lidi, který taky začínali v tom temným, stigmaty postiženým jádru. Ale dospěli, posunuli se do dalších úrovní a řekli si - budem to dělat profesionálně. Začali zakládat občanský sdružení a tvořit webový stránky přístupný pro laika a tak.“ Z analýzy vyplývá, že zatímco undergroundová část subkultury je zatížená určitými stigmaty (předsudky), profesionalizovaná část subkultury už takovými stigmaty zatížená není. Errikson svou výše popsanou myšlenku aplikuje na sebe: „[…] cejtim chuť z toho undergroundu vystoupit, ale udržet si alternativu. Že nejsme mainstream, ale alternativa.“ Naznačené snahy o zbavení subkultury uzavřenosti, „divnosti“ a okrajové jedinečnosti jsou součástí procesu názorové změny. Tou si prochází velká část subkultury s určitým věkem a zkušenostmi. To potvrzuje i Darien: „Myslím, že ta mladší generace může tenhle „freakismus“ cítit a snadno mu podlehnout. Ale ta starší generace to podle mě vnímá naprosto pohodově...“ Jakékoliv shrnutí názorového vývoje larpera musí nutně začít u jeho vstupu do subkultury. Z výpovědí respondentů vyplývá, že většina larperů, kteří začínají v nízkém věku (12 – 16 let), vstupuje do subkultury s nějakým problémem, nepochopením či vyloučením z kolektivu.

Estanor: „[…] jsou to lidi, který nutně řešej nějakej problém a chtěj od něj utéct. Jo, prostě schovat se za něco, zkusit si něco novýho. Většinou si myslim, že jsou to trochu

55

exhibouši všichni. Je to takový jako – hrát si no. A taky jsou to děti že jo... Ale neřikám nic z toho pejorativně […], já to mám asi tak nějak podobně.“ Analýza naznačuje, že při vstupu do larpové subkultury jedinec zpravidla přebere některý ze stylů (image), které larp doprovázejí. Mezi hlavní styly uváděné respondenty patří – historický šerm, gothic, skauting a fantasy fanouškovství. Výjimkou není ani kombinace uvedených stylů. Tyto styly mají silný vliv na podobu subkultury především na undergroundové úrovni. Je s nimi spojen často negativní pohled okolí a z toho vyplývající předsudky. S přejímáním paradigmatu profesionalizace jednotlivcem souvisí i celková podoba subkultury, která tak přechází do volnější a méně stylizované podoby. Podstata zůstává stejná. Subkulturalisté pouze kladou důraz na jiné aspekty subkulturního kapitálu. Uznání v očích jiných aktivních členů (sociální kapitál) už tolik nepramení z originálního image či nejlepších kostýmů. Důraz je více kladen na to, jakou práci člen subkultury odvádí (zda jsou jeho hry kvalitní, zda propaguje larp, zda pracuje s komunitou atd.). Lišaj: „No a teďka lidi nechtějí chodit v kostýmech, protože už jsou starší, nechtějí být za divňáky, už nosí normálně saka, mikiny, žijou normální životy a kromě prostě nějakého přívěsku na krk už nepoznáš, že maj za sebou nějakou éru takovou. Ale to neznamená, že by nebyli larpeři, jenom se ta příslušnost k té komunitě začala projevovat na nějaké už pouze sociální úrovni, nikoli na té vizuální.“

4.4 Význam internetu V následujících kapitolách přejdu od sociálního kontextu k části analýzy, která se týká internetu a komunikace na internetu. 4.4.1

Vliv internetu na vývoj subkultury

Z analýzy výpovědí vyplývá, že internet neznamenal pro larpovou subkulturu pouze změnu způsobu komunikace. Spíše šlo o kompletní provázání internetu se všemi aspekty existence subkultury. Zatímco před dvanácti lety fungovala většina komunikace (pozvánky, hodnocení, diskuse) o larpech ústní formou, postupné zavádění internetu měnilo proces formování fyzické subkultury na formování subkultury hybridní. Nejde tedy jen o ovlivnění původního procesu, ale přímo o změnu podstaty vývoje subkultury.

56

Miki: „[…] těch kanálů není zas tak moc a díky nim se ty lidi třeba znaj a jezděj na ty akce, nějak se domlouvaj a tak. Jestli jí uškodil nebo ne... Myslím, že prostě tu komunitu vymezil.“ Internet se tedy stal hlavním akcelerátorem vývoje larpové subkultury, protože se jeho používání rozšířilo v době, kdy se v subkultuře začínaly odehrávat střety o jednotlivá paradigmata (což je proces, který posunuje vývoj subkultury). Internet průběh těchto střetů urychlil tím, že virtuálně spojil jednotlivé dílčí komunity a dal jim společný komunikační prostor. Zatímco v USA dominoval žánr fantasy v larpu desítky let, u nás jeho éra končí po patnácti letech. Z analýzy výplývá, že internet je jednou z příčin. Lišaj: „To nebyly jakoby oddělené skupinky, ale taková tajná sekta, která se znala, měla ty přezdívky, chodila na ten Hofyland, znali se a jakoby jet na akci znamenalo bejt cizí element v té uzavřené komunitě, která chodila do Drakkaru na pivo a žili ten svůj fantasy život a tak...“ Vývoj subkultury lze shrnout do několika etap. První etapou je právě popsané formování subkultury. Proces, který probíhal zhruba od poloviny devadesátých let, „narušily“ nové komunikační technologie na konci minulého tisíciletí. Jednotlivé larpové komunity mezi sebou začaly aktivně komunikovat a vytvářet virtuální prostor larpové subkultury. Administrace her, přihlašování a propagace, to vše se přesunulo na internet. Nejdůležitějším komunikačním kanálem se stal e-mail a objevil se i společný prostor pro prezentování názorů v podobě prvních diskusních fór. Tarenor: „[…] potom byly fóra, když začaly takový ty klasický fóra, který umožnily nějakym způsobem komunikovat, tak na tom byli lidi nalezlý hodně, než se to začalo spamovat... Takže vim, že dřív na tom ASF fóru byla ta komunikace velmi čilá. A pak ta komunikace začla nějakym způsobem ubejvat a já jsem jakoby ... jsem zjistil, že všichni jsou na Hofylandu.“ Druhou etapu vývoje subkultury odstartoval nástup diskusních fór. Právě na nich se vytvořilo universum hráčů, her a organizátorů a skrze „flame wars“27 se řešily důležité i nepodstatné problémy subkultury. V této etapě se z paradigmatu undergroundu začíná pomalu vyčleňovat paradigma profesionalizace. I s tím je spojený náhlý názorový rozpor v subkultuře a mnohými respondenty pociťovaná nejednota.

27

Agresivně vedená diskuse. Vášnivé názorové střety, které často gradují až do osobní roviny.

57

Errikson: „Dřív třeba 2005 plus mínus 2-3 roky existovalo na webu spousta zdrojů, ale byly naprosto roztříštěný, byly to prostě kousky, nemělo to koncepci. Komunita jako taková nebyla schopná sjednotit ani názvosloví, prostě strašný.“ Třetí předěl souvisí s masovým rozšířením internetu v populaci. Jednotliví respondenti s touto etapou spojují větší interaktivitu (Errikson například přímo zmiňuje nástup Webu 2.0), rychlost, otevírání komunity a důraz na kvalitu a vizuální stránku larpů i jejich prezentací. Úlohu stěžejního komunikačního nástroje přebírá Facebook. Dominantním paradigmatem jednotlivých skupin se stále častěji stává profesionalizace dochází k aktivizaci stále většího počtu členů subkultury. Aktivizaci tedy chápu jako změnu postoje z paradigmatu undergroundu na paradigma profesionalizace. V současnosti se subkultura nachází ve třetí vývojové etapě. Internet je dnes naprosto nepostradatelný pro všechny organizace ve výzkumu. Pro řadu respondentů je hlavním (a v některých případech a situacích i jediným) pojítkem se subkulturou. Darien: „[…] když jsem byla ve Francii na tři měsíce a neměla jsem osobní kontakt, tak jsem právě hodně pocítila vliv té internetové larpové komunity, který byl velmi důležitý pro to, abychom byli schopni dál fungovat.“ Internet je nepostradatelný i pro organizaci jednotlivých her. Je téměř pravidlem, že má hra vlastní webovou stránku, událost na Facebooku, popřípadě vlastní místnost na nějakém diskusním fóru a vlastní e-mail. Přihlašování probíhá téměř vždy přes internet. Často prostřednictvím internetových přihlašovacích systémů (Ambeřan, Miki), které si jednotlivé realizační týmy samy nebo s pomocí přátel z oblasti IT programují. Morgain: „[…] bez internetu by larpy nešly moc organizovat, protože všechny larpy, které jsme organizovali, se kterýma já mám osobní zkušenost, měly prostě tři tuny fór, sdílených dokumentů a bůh ví čeho.“ Podle respondentů internet přispívá i k větší soudržnosti a otevřenosti subkultury. Zároveň má pozitivní dopad co do počtu členů subkultury. Na základě svých zkušeností o tom hovoří například Darien: „Protože například sehnat pět kamarádů na larp není dneska už takový problém...“

58

4.4.2

Význam internetu v propagaci larpu

Komunikace na internetu je respondenty rozdělována na komunikaci vnější, tedy směřující mimo subkulturu, a komunikaci vnitřní. Do vnější komunikace spadá i snaha propagovat larp. Ukázalo se, že internet není při propagaci směrem mimo subkulturu sám o sobě dostačující platformou. Podle respondentů se jen minimum lidí vně subkultury začne blíž seznamovat s larpem, potažmo přímo přijede na konkrétní hru, pouze na základě informací z internetu. Pilly: „Tu propagaci na tom internetu, skoro bych řekl natvrdo, že je to příjemnej doplněk, trochu něco udělá, řekne: jo, my existujem, snažíme se o něco, ale nestačí to, rozhodně to nestačí, my musíme dát něco navíc, ten impuls pro ty lidi, aby zkusili přijet na tu naší akci, na tom internetu nedostanou.“ Internet slouží jako prostředí, na které se odkazuje při osobním vysvětlování a zvaní (s pomocí například velmi často využívaných letáků). Člověk, který o larpu nic neví, se o něm na internetu sám zřejmě ani nic nedozví. Prvotní impuls mu musí být předán nejlépe osobně. Dochází tedy k pevnému sepjetí obou rovin – osobní i internetové komunikace. Subkultura se tak stává hybridní nejen svou komunitní komunikací a střetáváním se napůl ve fyzickém a napůl ve virtuálním prostoru, ale i komunikací s vnějším světem. Morgain: „Podle mě je nezbytnej ten osobní kontakt, ale internet je boží v tom, že ty lidi to za A nepoberou naráz, za B si ne vždycky můžou říct: to můžu a naplánovat něco. A je důležitý jim říct, kde to najdou ty informace, aby s nima mohli pracovat.“ Samotný internet je tedy platformou nedostačující. Mnohé pokusy o propagaci skrze různé internetové nástroje jsou podle respondentů velmi neefektivní. Ambeřan uvedl: „Vždycky když zkusíme nějakou formu takovýhle propagace, tak se snažíme z těch lidí dostat, jestli to k něčemu bylo. No a většinou neni.“ Přesto dochází u některých skupin k opakovaným pokusům tyto neefektivní kanály zkoušet. Obecným názorem totiž je, že využívání internetu pro účely propagace může být za určitých okolností velmi účinné. Tento názor je rozšířený i přes časté opačné (popřípadě žádné) zkušenosti s takovou propagací. Miki například uvedl, že žádnou bannerovou reklamu jeho organizace na internetu nedělá. Přitom si ale myslí, že jde o efektivní nástroj: „Je pravda, že kdyby tam byl nějakej dobrej text a obrázek, tak že by na to asi spousta lidí kliklo. To je pravda, že třeba na seznam chodí kde kdo.“ Právě velký dosah a široký záběr internetu a jeho nástrojů je hlavním lákadlem pro larpové organizace.

59

Balda: „Prostě můžeš jako udělat reklamu za pár tisíc a můžeš mít efekt, kterej by udělala reklama za miliony a prostě stovky tisíc lidí nebo milion to prostě zhlídne. To je věc, kterou nic jinýho neumí zatim nabídnout.“ Nepostradatelné nástroje nabízí internet při propagaci jednotlivých her uvnitř subkultury. Zájemce o konkrétní larp lze velmi snadno oslovit a díky internetu jim velmi rychle prezentovat všechny potřebné informace. Mealtiner: „[…] ta komunikace nemusela běžet půl roku nebo měsíce, ale může docházet i k tomu, že ten org řekne: „Zítra dělám malý larpík, kdo chcete přijďte, tady je událost“ – klik.“ 4.4.3

Vlastnosti internetu

Z analýzy vyplývá, že internet je pro respondenty přínosný především jako prostředí, ve kterém je možné sjednocovat a otevírat subkulturu. S tím souvisí několik pozitivně hodnocených vlastností, které respondenti internetu připisují: rychlost, přístupnost, všeobsáhlost a také možnost centralizace, archivace a sdílení informací. Právě možnost sdílet informace a komunikaci je nejdůležitějším přispěním internetu do života subkultury. Informace o jednotlivých hrách a lidech relativně na jednom místě, v jednom prostředí. Tyto informace je navíc poměrně jednoduché dohledat, díky množství vstupů a vzájemnému provázání (prostřednictvím odkazů) celé sítě. Godric: „[…]jakmile se to jednou ten člověk dozví nějakou formou, třeba od toho kamaráda, tak ten zjevnej přínos je v tom, že dřív prostě musel hledat a těžko nějaký informace našel, zatímco teď, když už si řekne – ok, ten larp zní dobře, něco bych si zahrál, něco bych si o tom našel, tak těch zdrojů už je docela dost...“ Možnost velmi rychlého a rozsáhlého sdílení informací přispívá i k rychlejší aktivizaci subkultury (je velmi jednoduché zapojit se do aktivní činnosti) a přispívá k užší spolupráci jednotlivých členů bez ohledu na fyzickou vzdálenost. Organizátoři si mohou například půjčovat své hry (prostřednictvím sdílení souborů, e-mailů) nebo se mohou díky aplikacím jako je Skype či Icq podílet na organizaci hry na druhém konci republiky. Nejčastější negativně hodnocenou vlastností internetu je informační zahlcenost a nepřehlednost. To může být důvodem nízké efektivity propagace (protože larp se ztratí mezi ostatními propagovanými koníčky a aktivitami).

60

Lišaj: „[…]takže stejně jako na tebe bliká: pojď hrát larp, na tebe bliká: pojď hrát geocashing, pojď hrát improligu, pojď být airsofťák ...a tak dál a najednou všechny ty sekty se odkryly a svítí každá z nich velkým vchodem, kam máš jít a teďka nevíš a nevíš, tak děláš to, co jsi dělal před tim.“

4.5 Komunikační kanály V této kapitole popíšu komunikační kanály subkultury. Nejprve se budu věnovat využívaným komunikačním kanálům. V druhé podkapitole pak zmíním centrální informační zdroje subkultury. 4.5.1

Používané komunikační kanály

4.5.1.1 Webové stránky Webové stránky v larpové subkultuře lze rozdělit do dvou kategorií podle toho, jak jsou podle respondentů koncipovány. Jde o webové stránky zaměřené na komunitu a o stránky zaměřené na veřejnost. Výsledky analýzy ukazují, že naprostá většina webových stránek o larpu a larpových organizacích je zaměřena spíše dovnitř subkultury. Tedy poskytují informace primárně pro členy larpové subkultury a slouží jako společný prostor jednotlivým dílčím komunitám v subkultuře. Tento stav popisuje napříkald Miki: „kdyby chtěl někdo z našich stránek zjistit, nebo proniknout do larpový komunity, tak to asi nedokáže.“ Jedinými weby, které jsou respondenty popisovány jako zaměřené především na veřejnost, jsou stránky Court of Moravia a také stránky Tempus Ludi. Portály ostatních organizací jsou respondenty označovány za komunitní nebo hybridní (zaměřené jak na komunitu, tak na veřejnost). Hybridní stránky mají zpravidla oddíl, který se věnuje popisům toho, co je larp, popřípadě vysvětlování činnosti organizace. Pilly: „Snažíme se, aby tam byla naprosto jasná sekce pro veřejnost, která by měla splňovat ten cíl. Když si to otevře někdo, byť i náhodou, ty stránky a zaujme ho pár řádek o tom, že jsme občanský sdružení a děláme to a ono, tak aby v tý sekci pro veřejnost našel, co se potřebuje o larpu dozvědět.“ Hybridní povaha většiny stránek (kdy je vstřícnost stránek k veřejnosti řešena pouze nějakou speciální sekcí) je způsobena příliš rychlým přechodem dané dílčí larpové komunity od paradigmatu undergroundu k paradigmatu profesionalizace. Zatímco snaha o komunikaci s veřejností je u těchto organizací patrná (a třeba i dominantní), webové stránky této snaze neodpovídají. Ačkoliv jsou tedy webové stránky organizací hlavním

61

bodem, na který je při osobní komunikaci odkazováno, nejsou tyto stránky pro nelarpové návštěvníky přívětivé (graficky či informačně). Například Errikson popisuje situaci, kdy se snaží na webové stránky Larpardu lákat prostřednictvím letáčků s webovou adresou. Darien doplňuje, že tato distribuce probíhá například ve školách či v čajovnách. Tedy propagace má za cíl získat nové hráče mezi lidmi, kteří dosud nebyli s larpem seznámeni. Errikson ale k webu organizace dodává: „Myslim, že ty stránky jsou dost dobrý pro komunitu, jakože fakt kvalitní. Ale pro prvohráče, člověka neznalého to bude zřejmě obtížnější.“ Potvrzuje tak výše naznačený problém nesouladu propagačních snah a podoby hlavních informačních zdrojů subkultury. 4.5.1.2 Diskusní servery vs. sociální sítě Za nejdůležitější diskusní server larpové subkultury byl označen Hofyland. Právě na něm proběhla v druhé etapě vývoje subkultury řada diskusí a polemik, které ovlivňovaly celou larpovou scénu. Hofyland je ovšem pouze vnitřním komunikačním nástrojem. Respondenti se shodují, že pro komunikaci se světem mimo subkulturu, je toto prostředí prakticky nepoužitelné. Shoda panuje i v současném významu Hofylandu. Podle Morgain je zřejmé, že už to není hlavní komunikační kanál: „[…] už to neni primární médium, to určitě. Ten Facebook to dost přetloukl.“ Její slova potvrzuje například Miki: „Dřív jsme to měli, že jsme tam měli klub, nebo pořád ho tam máme, ale nikdo tam nechodí, kde jsme se domlouvali na nějakých věcech, ale už to nefunguje.“ Přesto svůj význam Hofyland stále má. Část komunikace tam podle respondentů stále probíhá a to především při nabírání hráčů na jednotlivé hry. Úlohu hlavního společného prostoru larpové subkultury přebírá ve třetí vývojové etapě Facebook. S jednou výjimkou (Pilly) všichni respondenti uvedli, že Facebook používají. Zároveň všechny organizace s jednou výjimkou (Tempus Ludi) mají na Facebooku svou vlastní stránku. Ta plní funkci prostředí pro rychlou distribuci novinek, které se kolem organizace dějí. Podle respondentů má Facebook ze všech internetových nástrojů největší potenciál pro propagaci larpu a komunikaci s veřejností. Důvodem je osobní povaha komunikace na této sociální síti. Ta spočívá v tom, že informace zpravidla přichází od někoho, koho dotyčný zná a komu určitým způsobem věří. Tarenor: „[…] prostě ty sociální sítě přímo umožňující jakoby komunikaci mezi svými přáteli, jsou ten nejjednodušší informační zdroj v současnosti. Protože oni jsou

62

od svých kamarádů pozvaní, takže mají nějakou psychologickou záruku toho, že to bude dobrý a teda dohodli se na tý akci a pojedou.“ Pro komunitu je Facebook významný především vytvořením sítě kontaktů mezi jednotlivými členy. Dochází tak k ohraničování a vymezování reálných hranic subkultury ve virtuálním světě. Z výpovědí respondentů je patrné, že dochází ke zvětšování a rozšiřování larpové sítě na Facebooku. To ale může být zkreslující. Nemusí totiž nutně přibývat nových larpových hráčů. Přibývá pouze hráčů, kteří se mají navzájem v přátelích a určitým způsobem o sobě vědí. Darien: „Sleduju to u sebe u množství svých přátel, kteří si mě přidávají, protože jsme se potkali na larpu, případně protože se dostali k larpardu a řekli si, že by bylo dobrý, abysme se seznámili a mohli spolu mít nějaký kontakt.“ Nejčastěji popisovanými negativními vlastnostmi Facebooku jsou zahlcenost a nespolehlivost. Lze jen obtížně sledovat, kam až doputuje sledovaný obsah. Původce informace nemá jistotu, zda je jeho komunikace efektivní. Zda informaci příjemce zpracoval, nebo zda se ztratila v šumu jiných informací na Facebooku. Organizace skupiny je proto na Facebooku obtížná a relevance přihlášení na událost či platnost různých informací značně kolísá. Gordhart: „Konkrétně sociální síť Facebook je úplně technicky nevhodnej. Nepřehlednost, co jsi komu distribuoval za informace, protože ty zprávy prostě nefungujou, chat se mění každej tejden v zásadě to tam funguje jinak, a je to prostě nespolehlivý.“ Zmíněné nedostatky a fakt, že samotný předmět činnosti subkultury, tedy larpy, jsou (zatím) čistě fyzickou aktivitou, připisují Facebooku v životě larpové subkultury dva zásadní významy. První význam v rovině vnější komunikace je Facebook jako nástroj pro rychlé šíření informace ve virtuálním prostoru. Druhý význam v rovině vnitřní organizace a komunikace je Facebook jako nástroj konstruující skutečnou a propojenou síť členů larpové subkultury. 4.5.1.3 E-mail Všichni respondenti uvedli, že oni nebo jejich organizace používají e-mail. Mnoho organizací má sestavený tzv. mailing list. Tedy seznam adres, na které jsou zasílány

63

informace. Darien uvádí: „[…] budujeme seznam mailových kontaktů přes naše stránky, skrze které rozesíláme informační maily, který jdou každý měsíc.“ Email je využíván k několika účelům. Tím prvním je osobní komunikace uvnitř subkultury. E-mail stále důležitým nástrojem, jak spolehlivě oslovit konkrétní osobu. Gordhart: „[…] ty maily se začínají víc a víc používat. Je to možná jenom můj pocit, já třeba jsem maily dlouhou dobu ignoroval a vynechával...“ V: „Proč jsi je vynechával?“ Gordhart: „No protože mi to přišlo pomalý oproti fórům a Facebookům, ale teďka prostě vidím, že je to tam uložený trvale a nezmizí to nikde v propadlišti FB.“ E-maily jsou (na rozdíl od Facebooku) vnímány respondenty jako spolehlivé. Důvodem je jejich důležitost pro přihlašování hráčů na jednotlivé hry. Analýza ukázala v tomto směru určitý vývoj. Zatímco ještě před několika lety probíhala většina přihlášek na larpy přes e-mail, dnes je patrný nástup registračních formulářů, které lze najít nejčastěji na webu konkrétní akce. Právě tyto způsoby přihlašování jsou ale i dnes propojeny s e-mailem. Miki: „[…]můžem z toho systému odesílat hromadný maily, můžeme v tom systému schvalovat a odmítat ty jejich přihlášky a potom se jim automaticky pošlou generovaný maily, kde je, jestli ta postava byla schválena nebo zamítnuta, případně doporučení na jinou postavu na základě těch kritérií, který zaškrtnul.“ Propojování jednotlivých komunikačních nástrojů je dnes běžné. Cílem je zvyšovat efektivitu komunikace a snižovat časovou náročnost při práci s informacemi. Nevýhody e-mailu (malá rychlost, pracná správa velkého množství informací) jsou nahrazovány výhodami jiných nástrojů a naopak výhody e-mailu (spolehlivost a ukládání informací) nahrazují nedostatky ostatních způsobů komunikace. Druhým způsobem, jak respondenti využívají email, je za účelem cíleného oslovování skupiny příjemců. K tomu slouží právě mailing listy. Ty jsou nejčastěji využívány k informování o plánovaných akcích. Zpravidla ale většina adres v takto sestavených mailing listech patří členům subkultury. Tímto způsobem tedy organizace jen výjimečně oslovují lidi mimo subkulturu. Pilly: „Nám se docela osvědčilo, tyhlety lidi, když někam něco napíšou, tak si odchytit jejich email a pak s nima komunikovat, prostě snažit se je oslovit tim emailem, snažit se je na tu akci pozvat, protože už to je daleko osobnější přístup a ty lidi jsou, ty lidi to potom skutečně si řeknou: a hele, oni stojí o to, abych tam přijel.“

64

Třetím využitím e-mailové komunikace je pro přímý kontakt s veřejností. Jde zpravidla o domlouvání technických a právních záležitostí (například s majitely pozemků, úřady a podobně). I v tomto případě je ale larpery zřetelně upřednostňována osobní komunikace. Estanor: „Já si myslim, že tam je prostě nutný, abych osobně přišel a sám mohl ovlivnit to, jak se bude jednat. Protože, když si to nějaká ženská přečte v emailu, tak se může tvářit, jak potřebuje, a já to nezměnim. Protože bude vidět nějakej text před sebou.“ 4.5.1.4 Videa Dalším způsobem komunikace larpové subkultury jsou videa (zveřejněná nejčastěji na serveru YouTube nebo na stránkách tvůrců). Účel těchto videí je různý. Nejčastěji točí larpeři videa jako součást propagace konkrétní hry, která se chystá. Tato videa lze přirovnat k filmovým trailerům. Zatímco kvalita je různá, hlavní cíl je zpravidla stejný: nalákat diváka na konkrétní hru. Dalším typem jsou videa z akcí. Jde například o amaterské dokumenty či pouze hudbou podkreslené záběry z konkrétních her. Tato videa jsou zpravidla srozumitelná pouze hráčům, kteří hru hráli. Neobeznámený divák nechápe kontext a jeho reakce může být odmítavá. Ambeřan: „Mimochodem kdysi jsme dělali larp na kempech na téma World of Warcraft, protože tam je spousta hezkejch kostýmů a táhne to lidi a tak. A z týhle hry je na internetu video. A dvakrát do týdne odtamtud mažu komentáře typu: „To je ta nejubožejší banda paniců,“ co jsem kdy viděl a tak podobně.“ Dochází tak naopak k posilování negativního obrazu o subkultuře. Dopad videa souvisí kromě kontextu také s kvalitou. Ta se zvyšuje s úrovní vybavení a znalostmi lidí, kteří ho tvoří. Manik naráží na to, že v tomto ohledu na tom larpeři moc dobře nejsou: „[…] pracovat s videem umí v larpu jako ještě asi tak o padesát procent míň lidí, než co umí pracovat s webem […]“ Obtížnost vytvoření dobrého videa potvrzuje i Miki: „[…] je hrozně těžký něco natočit, aby to nebylo trapný.“ Trapnosti se lze podle respondentů vyhýbat také důsledným výběrem cílové skupiny, která video uvidí. Třetím typem videí vytvářených subkulturou jsou videa obecně propagující larp popřípadě některý z jeho typů (komorní hry, bitvy apod.). Jde o dozajista nejméně zastoupenou kategorii, která se začíná objevovat až v poslední době. Snahou je ukázat

65

veřejnosti, že zde něco jako larp existuje a že je to přinejmenším zajímavá a plnohodnotná zábava. Dochází tak (zcela v duchu výše uvedené výměny paradigmat) k pozvolnému ústupu od videí o jednotlivých akcích k videím o larpu jako celku. 4.5.1.5 Další komunikační kanály Někteří respondenti uvedli komunikační kanály, které jsem vyhodnotil jako velmi okrajové a jen málo využívané. Do této kategorie spadá například profesionální sociální síť LinkedIn a sociální sítě Twitter a Google+. Z dalších nástrojů na internetu byla ve dvou případech zmíněna placená reklama na Facebooku a v jednom případě spolupráce se slevovými portály. 4.5.2

Centrální informační zdroje

V případě larpové subkultury jsem zaznamenal několik centrálních informačních zdrojů (tedy portálů či nástrojů, kde se potkávají lidé a shromažďují informace, odkazy a užitečné aplikace). Nejčastěji zmiňovaným webem je internetový portál larp.cz. Například Errikson popisuje portál jako „centrální místo, kde se všechny informace schraňujou.“ Tarenor doplňuje hlavní myšlenku vzniku webu: Tarenor: „[…] my jsme si jednou řekli, že teda máme nějaký věci, který hodně lidí navštěvuje, jako ten kalendář, takže bychom mohli udělat nějakej komunitní portál, kde by ty všechny věci mohly být pohromadě.“ Respondenti vidí portál jako přínosný pro komunitu. Na webu lze najít řadu článků a reportáží z jednotlivých her, pozvánky a především velmi oceňovaný kalendář akcí. Zásadní problém portálu je v přínosu pro veřejnost. Z výpovědí je zřejmé, že ač by portál měl být zaměřen i na veřejnost a její informování, příliš tomu tak není. Důvodem je málo informací pro neznalé, nepřehlednost a grafika, která nově příchozí nezaujme. I z toho důvodu vychází podle respondentů snahy o větší vstřícnost webu směrem k veřejnosti na prázdno. Estanor: „Obrovská škoda toho webu je ten design. Já jsem na tohle hodně ulítlej a hodně to vnímám. Takže je škoda, že to furt vypadá, jako že to je beta a to třeba i navenek působí hrozně – no, tak tady si udělali na webuzdarma něco […]“ Dalším problémem, který s portálem souvisí, je zapojení lidí do jeho tvorby. Přestože je web propojen s Facebookem, který zjevně převzal funkci hlavního prostoru pro

66

setkávání členů subkultury ve virtuálním světě, stále se nedaří zapojit do jeho tvorby dostatek lidí. Je tak velmi těžké neustále aktualizovat jeho obsah. PB: „[…] chybí tam to širší zapojení - teď nemyslim autorů. Každej tam ten článek vždycky nějakej pošle... Ale ten konsenzus na tom, co by tam mělo vycházet, jak by to mělo vycházet.“ Respondenti několikrát zmiňovali i centrální informační zdroje předchozích etap vývoje subkultury. Šlo především o některé další portály (například larpy.cz). Ty už ovšem dnes neplní funkci centrálních informačních zdrojů a jsou veřejností (a mnohdy i členy subkultury) jen stěží nalezitelné. Úpadek těchto portálů přisuzují někteří respondenti malé motivaci tvůrců stále aktualizovat tyto weby a také malé motivaci aktivní části subkultury do těchto webů přispívat. V současné době v larpové online síti neexistuje společný portál, který by cílil pouze na veřejnost. Jediným centrem informací, které je podle respondentů funkční (z hlediska grafiky, srozumitelnosti informací) pro komunikaci s veřejností, je webový portál organizace Court of Moravia. Potvrzuje to například Errikson: „[…] ta komunita samotná ráda na ten CoM web a na ty jejich informace odkazuje […]“ Posledními uváděnými informačními zdroji je heslo o larpu na Wikipedii a samostatný projekt, který na to navazuje - Larpedie.cz. Ani jeden z těchto projektů podle respondentů nemá velký potenciál pro veřejnost.

4.6 Dosahování cílů V této kapitole nejprve nastíním širší motivaci pro činnost aktivizované části subkultury. Následně uvedu konkrétní cíle komunikačních aktivit. Součástí kapitoly je i stručný výčet reflektovaných překážek a také návrhů a plánů, které popisují respondenti. 4.6.1

Širší motivace

Z výše uvedených poznatků analýzy vyplývá, že larpový hráč čelí v určitém věku jakési skryté výzvě k aktivizaci. Tedy k vystoupení z onoho stigmaty zatíženého paradigmatu larpu jako undergroundové a „divné“ aktivity. Existují tři primární cesty, pro které se takový hráč může rozhodnout: může pokračovat v původním paradigmatu, může dříve nebo později opustit subkulturu nebo může přijmout nové paradigma. Vzhledem k tomu, že výzkumný vzorek využitý v tomto výzkumu tvoří respondenti, kteří

67

nové paradigma přijali (byť v jeho chápání se logicky liší), lze na základě jejich výpovědí zjistit, co je vedlo k tomu, že tak učinili.

Miki: „[…] A taky to bylo tim, že jsme byli na nějaký takový křižovatce a říkali jsme si, kterou cestou se dát a rozhodli jsme se pro to, že tu činnost nějak obohatíme, vylepšíme a v podstatě k tomu bylo nezbytný nějakou tu právní subjektivitu si zajistit.“ Hlavním motivátorem přijetí paradigmatu a tedy i současné činnosti respondentů je strach o budoucnost larpu. Podoba tohoto strachu se u respondentů liší. V některých případech bych kategorii mohl nazvat také „strachem ze skandinávské cesty“. Někteří respondenti popsali, že v severských zemích zaznamenali strmý a dlouhodobý úpadek zájmu i počtu larpových hráčů. Právě snaha udržet larp při životě, udržet jeho pozici mezi ostatními aktivitami je z výpovědí respondentů patrná a stojí v pozadí celého jednání. Manik: „Tam to prostě taky mělo svůj náběh velký, kde to mělo hodně lidí a pak to upadlo a teď se řeší, co s tím. […]“ Godric: „Tak tak. Ten problém, co on popisoval, byl v tom, že v určitym bodě ti tvůrci se nějak spokojili s tím, že to funguje, že mají tu komunitu, kde se ti lidi znají, že je to v pohodě, že s nimi budou dělat ty hry a ti tvůrci ztráceli ty tendence dělat ty hry, a tak komunita ztrácela tendenci je hrát, ubývali lidi […]“ Respondenti zároveň popisují své zkušenosti s počtem členů subkultury v České republice. Nových lidí téměř nepřibývá nebo jich přibývá jen velmi málo. Subkultura navíc stárne, mnoho dříve aktivních členů zvolí cestu opuštění aktivního členství. Jako příklad uvádí někteří respondenti každoroční konferenci Odraz. Právě na ní dokládají, že nových lidí a nových kritických názorů, které by posunovaly paradigma, je minimum.

Ambeřan: „Prostě těch nových lidí je tam hrozně málo. Fakt jako hrozně málo. Fakt tam neni lidí, který by člověk neviděl na jinejch akcích a který se kterejma by člověk během toho roku člověk nemluvil desetkrát.“ Motivací aktivního konání v subkultuře je tedy strach. Strach o to, zda se larp jako komplexní volnočasová aktivita dokáže udržet v konkurenci ostatních zájmů. Zda dokáže zaujmout dostatek lidí, aby její podstata nezanikla. Nejde tedy o zachování subkultury, ale především o udržení a prosazení samotné aktivity.

68

4.6.2

Cíle komunikačních aktivit

Z výpovědí respondentů lze vyčíst, že úplně nejobecnějším cílem, ke kterému směřuje velká část komunikace aktivizované části subkultury, je prosazení larpu do dominantní kultury. Pod tento dlouhodobý cíl spadá několik konkrétnějších záměrů. Ty nyní jednotlivě představím, popíšu a uvedu k nim příklady. Prvním cílem vnějších komunikačních aktivit je snaha získat nové členy subkultury. Jde tedy o hledání nových hráčů larpů. Ale nikoliv o hledání hráčů pro nějakou konkrétní akci. Spíše jde o rozšiřování hráčské základny v České republice a tím i o udržování larpové scény. Darien: „Bylo by skvělé kdyby v Larpardu existovalo jádro fungujících lidí, kteří jsou schopni ho dále rozvíjet a fungovat na něm, protože samozřejmě tohle je činnost pro mladé a my jednou zestárneme a bude třeba aby to někdo převzal.“ Komunikace jednotlivých organizací tedy směřuje k předání informace o tom, co je to larp a proč by mohl být právě pro tohoto příjemce zajímavý. Cílem je ale hráče udržet, nejen ho nalákat na jednu konkrétní hru. Dalším cílem komunikace mimo subkulturu je zvyšování veřejného povědomí o larpu. V tomto případě jde o obecnější komunikační aktivity, které jsou praktikovány skrze šíření relevantních informací o larpu. Cílem je nejen zaplňovat informační prázdno, ale také vyvracet negativní obraz a předsudky.

Lišaj: „Ve skutečnosti teďka lidi třeba ví, kdo to jsou historický šermíři, ale neví, kdo jsou larpeři, ještě pořád. A cílový stav podle mě je, že lidi budou i vědět, kdo to jsou larpeři, že se to stane jako ochotnický divadlo […]“ Cílem je tedy začlenit larp do mainstreamové kultury. Ovšem spíše jako aktivitu pro vzdělané a aktivní lidi. Srovnání s divadlem nebo kinem se ve výpovědích objevovalo velmi často a lze ho bez problémů využít jako konkrétní cíl aktivizované části subkultury: Cílem je, aby účast na larpu byla veřejností vnímána jako návštěva divadla nebo kina.

Manik: „To si myslim, že by bylo dobrý, kdyby se z larpu stala taková umělecká platforma, kterou uznává podobná sorta lidí, kterým přijdou zajímavý třeba umělecký filmy a tak jako se zajdou na ten art podívat, tak by zjistili, že je nějakej larp s tématem, který jim přijde závažný a maj tendenci ho řešit a zajímá je a šly by si o tom ten larp zahrát.“

69

Dalším často uváděným cílem je získat hráče pro konkrétní hru. Jednotliví organizátoři informují nebo přímo propagují konkrétní hru s pomocí výše uvedených komunikačních kanálů. Tím se snaží zajistit, aby na danou hru přijel dostatek hráčů, kteří už ale zpravidla jsou členy subkultury. Častým cílem spojeným s komunikací je také snaha o sjednocení subkultury. Právě to by mělo předcházet podle některých respondentů všem snahám o vnější komunikaci. Zatímco PB hovoří o organizaci, která by zastřešila všechny ostatní, většina respondentů popisuje právě nutnost lepší společné komunikace na internetu či nějaký společný dokument, který by vnesl určitý pořádek do aktuálně velmi roztříštěného názvosloví, žánrového rozdělení a názorových proudů v subkultuře.

PB: „[…] tyhle všechny jednotlivý sdružení se musej nějak dát dohromady, ne jenom jako velmi neformálně pořádat Odraz a nějaký jiný setkání. Musí založit českou larpovou asociaci a ta musí vyprodukovat něco, nějakej kodex nebo něco, základní dokument, nějakou proklamaci, a pak to propagovat.“ Výše uvedené cíle lze zastřešit pod snahu prosadit larp do dominantní kultury. Respondenti nechtějí, aby byl larp neznámou, s rozpaky vnímanou aktivitou pro děti, ale aby se stal obecně přijímanou a ideálně i praktikovanou aktivitou. Informační prázdno ve společnosti chtějí respondenti nahradit respektováním larpu. Subkultura ve svém paradigmatu profesionalizace tak vlastně touží po vlastním zániku. Chce se změnit z uzavřeného „divného“ společenství na zcela otevřenou skupinu příznivců běžného koníčku. 4.6.3

Reflektované překážky

Respondenty uváděné překážky a problémy často souvisí s ústupem od paradigmatu undergroundu, nástupem otevřenosti a zvyšování podílu vnější komunikace v larpové subkultuře. Tyto jevy vedou k často reflektovanému problému nedostatku zdrojů. Pod tento problém spadá především nedostatek financí, nedostatek kvalifikovaných lidí a nedostatek času. Tyto tři aspekty snižují úspěšnost komunikace, popřípadě jsou překážkami v některých propagačních aktivitách. Jezevec: „[…]problém v tom je, že ty lidi prostě neplatíme. Dělaj to dobrovolně a proto, že se z toho samy něco učej – pro svou školu, práci nebo praxi. A to jako v praxi znamená, že až se to naučí, tak jdou pryč.“

70

Špatná kvalita webových stránek (především po grafické stránce) je vůbec nejčastěji reflektovaný problém z tohoto okruhu. Tento stav se netýká pouze webů jednotlivých organizací, ale i portálu larp.cz.

Mealtiner: „Co je problematický zatim je ta grafika. Na tý se pracuje od tý doby, co portál funguje. Potýká se to vlastně s nedostatkem invence, částečně peněz, protože udělání grafiky takhle rozsáhlýho portálu, i přesto že to je jako po známých a tak, je stále otázka tisíců a možný i desetitisíců.“ Dalším souvisejícím problémem jsou nevyjasněné priority a špatné plánování. Respondenti prezentují nejrůznější vize a plány (o konkrétních se budu zmiňovat v jedné z dalších podkapitol), ale zároveň naznačují, že je nejsou schopni splnit, že je často odkládají nebo se na nich bez většího úspěchu snaží pracovat dlouhodobě. Miki: „Já jsem to rozhodně měl v plánu. Teďka jsem byl zabitej jinejma věcma. Říkal jsem to, už jsem to několikrát dával za úkol nějakym členům, aby udělali nějakou fakt pěknou stránku...“ Plánování a plnění cílů organizací je tedy v mnoha případech neefektivní a nesystémové. Jedinou organizací, která používá profesionální marketingové prvky a tím pádem má i poměrně jasně naplánované cíle a strategie je Court of Moravia. Další reflektovanou překážkou je participační povaha larpu. Ta podle některých respondentů silně limituje úspěšnost jakékoliv propagace. Jen malé procento populace je ochotné zapojit se do takto specifické a zároveň náročné aktivity. Larp je i samotnými respondenty brán jako okrajová aktivita, která dokáže jen výjimečně oslovit širší veřejnost. Z tohoto důvodu má i samotná veřejnost jen malý zájem se o této aktivitě dozvídat a média malou motivaci o ní informovat. Lišaj: „[…] podle mě množství těch lidí, co přitečou těmi vstupními bránami do toho hlavního stromu, je prostě limitovaný podstatou toho, co je to larp, a tim, že to neosloví takovou širokou škálu lidí.“ S participační povahou larpu souvisí i jeho neuchopitelnost. Tedy neschopnost přesně definovat a vymezit larp uvnitř subkultury. To vede k neschopnosti představit ho veřejnosti. Existuje totiž řada názorů na to, co je a co není larp a jaký typ her veřejnosti představovat, aby si automaticky nevytvořila předsudky či negativní postoj.

71

Pilly: „Je pravda, že teď někdo mluví o jablkách, někdo o hruškách a že prostě opravdu ta propagace, na kterou jsou ty jednotlivý skupiny cílený, vypadá jinak, je jiná, je to obrovský rozdíl, třeba v naší propagaci a propagaci COMíků.“ PB dokonce pochybuje o tom, že má smysl larp propagovat: „Proč? Kdyby to tolik lidí zajímalo, kdyby to hledali, toho najdou hromady. Ty lidi sami od sebe nehledaj...“ Tímto názorem dokládá i nejednoznačnost načrtnutých paradigmat. Je zřejmé, že v rámci těch dvou dominantních názorových proudů existuje řada dílčích názorů a obě paradigmata se mohou dokonce v některých případech prolínat. S tím souvisí nejednotnost subkultury. Množství názorových proudů v subkultuře stále brání vytvoření jednotného způsobu komunikace. Jednotliví členové a organizace se nedokážou přenést přes své odlišné postoje a nedochází proto k názorovým průnikům a tedy i k posunu. Nebo naopak dochází k opačnému jevu, který Ambeřan pojmenoval jako „poplácávání po zádech“. Pokud převedu vnitřní problém nejednotnosti subkultury do komunikační roviny, mohu ho nazvat neschopnost vedení kritické a přitom věcné diskuse. Poslední reflektovanou překážkou je postrádání tradice. Česká společnost je respondenty popisována jako silně konzervativní a skeptická k novým věcem. Subkultura v tomto ohledu „doplácí“ na svůj rychlý vývoj (urychlený příchodem internetu). Nestačila totiž zatím vytvořit v české společnosti tradici larpu jako undergroundové, ale přitom hodnotné zábavy. Errikson: „[…] divadlo nebo fotbal tady má ne deseti, ale stoletou tradici, takže ta komunita se prostě vyvinula a bolelo ji to taky, ale prostě se vyvinula natolik, že ona funguje a navíc k tomu, přišly technologie, který ji posunuly zase dál.“

4.7 Strategie dosahování cílů V této kapitole nejprve představím subkulturou používané strategie. Následně popíšu postupy, které respondenti označují za nefunkční či neefektivní. Na závěr představím strategie, které respondenti navrhují ke zlepšení efektivity komunikace. 4.7.1

Používané strategie

Strategie, které organizace používají v dosahování svých cílů, jsem rozdělil do dvou skupin. První skupinou jsou strategie při propagaci konkrétních her. Zde nacházím hned několik používaných strategií, které respondenti považují za účinné. Nejčastěji

72

reflektovanou strategií je zaměření na cílové skupiny. Některé larpové organizace zaměřují svou komunikaci na skupiny, o kterých předpokládají, že by je larp mohl zaujmout. Nejčastěji jsou oslovování studenti. Respondenti předpokládají, že právě u studentů (nejčastěji vysokoškoláků) je nejpravděpodobnější, že je aktivita zaujme. Jezevec: „[…] snažíme s těma vejškama spojit a dělat aktivity s nimi a přes ně, protože to je ohromná skupina, která koreluje s naší cílovkou. A tim, že jsme jako v té škole, že to pro ně bude mít význam.“ Užšími cílovými skupinami jsou poté konkrétní skupiny, které se věnují nějaké aktivní (nejlépe podobné či příbuzné) činnosti. Zmíněni tak byli například hráči improvizačního divadla, divadelníci, skauti, tanečníci, hráči airsoftu a paintballu, historičtí šermíři nebo fanoušci fantastiky. Například Miki uvádí příklad divadelníků: „Protože sám se trochu v tom ochotnickym divadle pohybuju, tak vim, že mi spousta lidí říkalo, že by si to chtěla zkusit a že by je to zajímalo.“ Konkrétní popisovanou strategií na internetu je využívání diskusních fór těchto cílových skupin. Díky internetu je poměrně snadné oslovit různé dílčí skupiny skrze tato komunitní fóra a tím dostat informaci mezi požadovaný okruh lidí. Morgain: „To je přesně to, že tanečníci se na internetu dříve či později sdruží do nějakýho diskuzního fóra, kde se budou bavit o tancích a já můžu tohodle využít k propagaci cílený.“ Další popisovanou strategií je spojování larpu s jinými aktivitami. Tato strategie umožňuje organizacím propagovat larp i širší veřejnosti (nemusí jít tedy nutně o cílení na komunity). Strategie spočívá v zasazení larpu do jiné aktivity tak, aby došlo k minimalizaci možného odmítnutí hry jako něčeho neznámého, příliš náročného, nezajímavého a okrajového. Cílem je prezentovat larp tak, aby si veřejnost neuvědomila, že jde o něco nového a nezvyklého. Larp ovšem může být spojen s jinou aktivitou i zcela otevřeně. Dochází tak k propojování aktivit z různých subkultur. Manik: „Airsoft je úplně nejtypičtějším příkladem, kterej se jakoby pomaličku, ale jistě překlápí do larpsoftu.“ Druhou skupinou postupů jsou strategie v celkové komunikaci. Řadím sem takové strategie, které se nevztahují k propagaci konkrétních her, ale jsou spíš obecnými postupy při komunikaci s veřejností. Stále častěji využívanou strategií je nahrazování slova larp. Jde o snahu využívat příbuzných aktivit a slov, které mají podle larperů větší potenciál

73

zaujmout příjemce. Místo larpu se tak lze setkat s označením interaktivní drama, zážitkové drama, dramatická hra, rolová hra apod. Zavádění těchto alternativních názvů vyplývá z pocitu larperů, že je slovo larp veřejností spojováno s dětskou zábavou a žánrem fantasy. Časté používání slova drama je pak zjevnou snahou vytvářet image larpových her jako umělecké aktivity. Důvody pro používání jiných slov a popisů ovšem nemusí být pouze v rovině propagace. To dokládá Ambeřan: „[…] my se teď tomu pokoušíme také říkat jinak – zejména kvůli grantům.“ Pouze někteří respondenti (Errikson, Darien, Jezevec, Ambeřan) uvádějí jako jednu z dalších strategií spolupráci s jinými subjekty. A v tomto případě nejde pouze o spolupráci jednotlivých larpových skupin (například ASF a Moravian Larp na webu larp.cz), ale také spoupráci se subjekty mimo larpovou subkulturu. Ty mohou poskytnout podporu například ve formě výměny reklamy nebo poskytnutí prostoru pro informace o larpu. Errikson: „Tak přímo s informačnim centrem města Pardubice jsme domluvený, že jim budeme posílat naše programy a oni je budou do toho svýho seznamu zařazovat.“ 4.7.2

Nefunkční postupy

Vůbec nejčastěji zmiňovanou formou propagace konkrétních her i obecné činnosti larpových organizací jsou letáky. Využívání letákových kampaní je ale zároveň považováno za jednu z nejméně efektivních cest, jak někoho přilákat k larpu. Mealtiner: „No tak v rámci těch veřejných akcí se snažíme dát tomu člověku třeba nějakej letáček, i když dopadovost letáčků samotných je nula nula nic. Ale minimálně je tam – mrkněte se na webovou stránku[…]“ Hlavním důvodem, proč letáky v různé míře používají téměř všechny organizace, je snadné odkázání na webové stránky. I přesto je tato strategie vyhodnocována jako neefektivní, a to především při rozdávání letáků na veřejnosti. Většina lidí podle respondentů nemá chuť se takovým letáčkem vůbec zabývat. Když už se na něj podívají, nechtějí číst žádný delší text. Tento problém se členové subkultury snaží řešit důrazem na atraktivní vizuální stránku.

Errikson: „Pro toho, kdo zná larpy, chce hrát, tak se na ty stránky dostane tak, že ty reklamní věci, co děláme, jsou vždycky vedený přes larpard.cz, protože tam počítáme s tim, že člověk, kterej vidí leták, ho nečte. On se prostě podívá na obrázek a ten ho zaujme nebo ho prostě mine.“

74

Z analýzy dále vyplývá, že zatímco při neosobním oslovování cizích lidí (rozdávání letáčků na ulici) je efekt minimální, uvnitř subkultury má tato strategie své místo. Letáky se používají jako forma pozvánky na konkrétní hry. Přitom nejde pouze o upozornění na hru, ale i o záruku kvality. Organizátor se prezentuje jako schopný vizuálně zajímavé propagace, a tím zvyšuje důvěru v kvalitu hry. Další strategií, kterou lze označit za neefektivní, je placená reklama na internetu. V tomto případě jde především o různé druhy bannerové a klikací reklamy jak na sociálních sítích, tak i mimo ně. S touto formou propagace má zkušenosti jen několik respondentů. Většina organizací v tomto směru naráží na problém nedostatku zdrojů. Darien: „[…] Tam nás brzdí to, že úplně veřejná reklama je zpoplatněná a my nejsme výdělečná organizace, abychom si mohli dovolit tyhle reklamy. I když jsme nad touhle možností přemýšleli, tak přece jenom musíme ještě chvilku počkat, než budeme mít nějaký stabilní příjmový jištění.“ Dvě organizace (Court of Moravia a Prague by Night) ovšem tento způsob reklamy využily nebo využívají. Z výpovědí členů těchto organizací je zřejmé, že placená reklama na internetu má jen velmi malý nebo žádný efekt. Ambeřan: „[…]My jsme třeba co se kempů týče, tak jsme zkusili takovou tu reklamu na Facebooku. Zaplatili jsme za ni 4,5 tácu aaa...třináct lidí kliklo, že se...jako neznámých, cizích lidí, že se zúčastní kempu, ani jeden z nich nepřijel.“ 4.7.3

Plánované a navrhované strategie

Zřejmě nejčastěji navrhovanou i plánovanou strategií je větší důraz na vizuálno. Do něj respondenti řadí nejen výše popisovaná videa, ale také grafiku (webových stránek, letáků a plakátů) a s tím související obrázky a fotografie. Estanor uvádí: „[…]pokud se budem bavit o nalákání dalších lidí, tak to prostě musí bejt pěkný no.“ Především videa mají velký potenciál a někteří respondenti by se na ně ve své komunikaci chtěli zaměřit mnohem víc, než je tomu nyní. Video by mělo být umístěné nejlépe přímo na webových stránkách a musí být dostatečně kvalitní a promyšlené, aby opravdu zapůsobilo na co nejširší (či naopak na cílové) publikum. Jezevec: „[…] chceme výrazně zvýšit popularitu těch stránek novejma videama, kde my místo toho, abysme v několika větách popisovali, co je to larp, což už dneska má kdekdo napsaný, jim tam prostě dáme video.“

75

Respondenti poměrně často popisují vliv zábavního průmyslu na zájem veřejnosti o larp a s ním spojené žánry. Například největší zájem o fantasy larpy nastal po filmových premiérách Pána prstenů. V návaznosti na to se objevuje návrh na daleko cílenější využívání těchto sezónních vlivů. Tedy využít do jisté míry PR konkrétního produktu (filmu, PC hry, knihy) a také vlny zájmu o tento produkt. Podle některých respondentů je pravděpodobné, že část lidí nalákaných na takto propagovanou hru už u larpu zůstane.

PB: „Je to každýho rozhodnutí, co chce dělat. Pokud se sveze na tý komunikační vlně[…]Protože to za tebe zaplatí reklamu a všechno že jo... Tak toho se dá neskutečně využívat.“ Nemusí jít pouze o nekoordinovanou spolupráci. Larpové hry by se mohly stát přímo součástí širšího transmediálního vyprávění. Myšlenku spolupráce se subjekty, které by mohly do larpu přinést finanční kapitál a profesionální postupy, lze ve výpovědích pozorovat častěji. Vstupem do tohoto světa může být například organizování her jako teambuildingových akcí nebo daleko užší spolupráce s dalšími subjekty. Velký potenciál má podle některých respondentů například spolupráce se školami. Posledním návrhem postupu, který má předcházet vnější komunikaci, je sjednocení či alespoň částečné zastřešení celkového vystupování subkultury. Subkultura by měla podle respondentů více spolupracovat nejen v otázkách komunikace k veřejnosti, ale i při pořádání a zvyšování kvality her (například zavedením nějakého společného jednotícího manifestu).

5. SHRNUTÍ A DISKUZE V této části práce se budu věnovat výsledkům analýzy. Nejprve načrtnu vztahy mezi subkategoriemi, kategoriemi a hlavní kategorií a zodpovím položené výzkumné otázky. Následně přistoupím k diskusi výsledků s teoretickou částí. Poslední část doplňuji závěrem, kde shrnuji průběh a výsledky celé práce.

5.1 Shrnutí analytické části Ještě před samotným shrnutím ve formě odpovědí na stanovené výzkumné otázky představím ústřední kategorii, kterou popisuji jako otevírání subkultury. Vztahy

76

ostatních kategorií a subkategorií k ústřední kategorii znázorňuje schéma č. 2. Slovní shrnutí takto načrtnutých vztahů je následující: Význam internetu pro larpovou subkulturu spočívá především ve vytvoření nového komunikačního prostředí. To značně akcelerovalo vývoj larpové subkultury a larpu. S nástupem internetu dochází k zásadnímu zrychlení koordinace a organizace subkulturních aktivit. Zrychlený vývoj subkultury se odehrává hlavně skrze rychlé formování dominantních názorových proudů, přičemž utváření a proměna těchto paradigmat se odehrává ve třech etapách vývoje subkultury, jež jsou ohraničovány nástupem nových komunikačních kanálů (e-mail, diskusní fóra, Facebook). Díky těmto kanálům došlo k velmi rychlé profilaci dvou stěžejních paradigmat subkultury – undergroundu a profesionalizace. V současné etapě vývoje je členy subkultury stále častěji přebíráno paradigma

profesionalizace

na

úkor

paradigma

undergroundu.

Tuto

výměnu

dominantního paradigma nazývám aktivizací subkultury. Aktivizovaná část subkultury má cíle a vize, které se netýkají pouze vnitřního fungování subkultury, ale také celkového obrazu larpu ve společnosti. Tedy vztahu k dominantní kultuře. Tento vztah je velmi důležitý při vytváření konkrétních strategií dosahování cílů. Tyto strategie také musí odpovídat komunikačním kanálům a vnitřnímu fungování subkultury. Otevírání subkultury je jevem, který doprovází zrychlený vývoj subkultury (je tedy vnějším projevem aktivizace). Dále je také cílem této části subkultury, vyjádřením vývoje vztahu mezi subkulturou a veřejností a důsledkem významu internetu při komunikaci.

77

Schéma č. 2.: Vztahy mezi kategoriemi

Nyní přistoupím k zodpovězení výše položených výzkumných otázek: Jakým způsobem využívá larpová subkultura internet ke komunikaci s veřejností?

Internet je larpovou subkulturou využíván jako primární nástroj vnitřní komunikace a prostor, který subkulturu z velké míry formuje a zrychluje její vývoj. Ve vnější komunikaci nejsou internetové nástroje tak významné. Internet slouží především jako místo pro odkazování při osobní (či letákové apod.) komunikaci. Ta je podle všech respondentů stále nejúčinnějším způsobem komunikace. Důležitým internetovým komunikačním nástrojem je podle respondentů Facebook, protože velmi věrně napodobuje osobní komunikaci. Jednotlivé organizace zpravidla využívají několik internetových nástrojů zároveň (doplňují tak například nespolehlivost Facebooku spolehlivostí emailu). Velmi důležité jsou pro larpery centrální informační zdroje. Jde především o webové stránky (především larp.cz), které shromažďují informace z celé

78

subkultury. Hlavním důvodem zatím nevyužitého potenciálu internetu při komunikaci s veřejností je nedostatek zdrojů (čas, peníze a znalosti). Tento nedostatek plyne z příliš rychlého nástupu paradigmatu profesionalizace. Dalšími důvody nevyužití potenciálu internetu jsou: nejednotnost subkultury, špatné plánování komunikačních aktivit a obtížná komunikovatelnost konceptu larpu (jde o tak složitý koncept, že ho lze jen velmi těžko propagovat na internetu bez podrobnějšího komentáře).

Jaké komunikační kanály a strategie používá larpová subkultura při komunikaci a prezentaci larpu na internetu? Z analýzy vyplývá, že v subkultuře neustále probíhají dva typy komunikace – vnitřní a vnější. Vnitřní komunikace probíhá mezi členy subkultury. Vnější komunikace probíhá s úřady,

širokou

veřejností

i

cílovými

skupinami.

Hlavními

internetovými

komunikačními kanály při vnitřní i vnější komunikaci jsou webové stránky, email, diskusní fóra a Facebook. Tyto čtyři komunikační kanály byly zmíněny všemi respondenty. Používané strategie jsem rozdělil do dvou základních kategorií – strategie při propagaci konkrétních her a strategie v komunikaci. Jako nejefektivnější strategií první kategorie se ukázalo zaměření na cílové skupiny. Těmi jsou nejčastěji vysokoškoláci nebo členové jiných subkultur a zájmových skupin (divadelníci, skauti apod.). Konkrétním komunikačním kanálem této strategie jsou komunitní fóra těchto cílových skupin. Další strategií je připojení larpu k jinému přijatelnějšímu konceptu. Tato strategie souvisí s chápáním larpu jako těžko uchopitelné okrajové aktivity, která odrazuje pasivní (většinovou) část společnosti svým participačním charakterem. Larp tak může být nepřiznanou součástí jiné, podobné aktivity (divadlo, společenská akce). V některých případech ale může být s jinou aktivitou spojen naprosto otevřeně (airsoftový larp, šifrovací hry). Kategorii strategie v komunikaci pak zastupuje především nahrazování slova larp. Komunikace o larpu s veřejností je často problematická kvůli možným negativním konotacím, které jsou se slovem (a konceptem) larp spojeny. Toto subkulturalisté řeší používáním jiných seriózně působících slov (umění, drama, interaktivita apod.) a také připodobňováním aktivity k tradičnějším činnostem (zpravidla divadlu). Další používanou strategií je spolupráce s jinými subjekty.

Proč larpová subkultura komunikuje s veřejností? Co je cílem této komunikace?

79

Primárním cílem vnější komunikace je snaha prosadit larp do dominantní kultury či kulturního (uměleckého) mainstreamu. Cílem je postavit larp například na úroveň divadla. Pod výše uvedený cíl spadá řada dílčích cílů. Prvním je získání nových členů subkultury. Mezi respondenty je patrná obava ze zmenšování hráčské i organizátorské základny larpu. Právě tento strach ze „skandinávské cesty“28 je jedním z hlavních motivátorů aktivizace (vnitřní projev) a otevírání (vnější projev) subkultury. Dalším cílem je zvyšování kvality a přitažlivosti her. Zde se respondenti zmiňují o nutnosti pracovat na kvalitě her i samotné propagaci. Za nejdůležitější vlastnost propagace i her samotných je pokládána vizualizace (důraz na obraz spíše než na text). Posledním důležitým cílem je zvyšování veřejného povědomí o larpu. Subkultura se snaží napravit nedostatek informací o larpu (a s tím související nedůvěru) nebo přímo vyvracet předsudky spojené s žánrem fantasy. V analýze jsem se krátce věnoval i cílům vnitřní komunikace. Mezi ty patří snaha o sjednocení subkultury (dlouhodobější cíl především aktivizované části subkultury) a snaha získat hráče pro konkrétní hru (velmi častý cíl komunikace aktivizované i undergroundové části subkultury).

Jak je podle aktivizované části larpové subkultury vnímán larp majoritní společností? Ovlivňuje tento „obraz larpu“ ve společnosti jejich komunikaci?

Respondenti vnímají tři základní postoje veřejnosti k larpu: neinformovanost, předsudky a přijmutí. Nejčastější je podle respondentů neinformovanost. Povědomí o larpu je podle nich v našem kulturním prostředí minimální. Právě vědomí malé informovanosti a nezájmu ze strany veřejnosti o aktivitu larp zvyšuje strach členů subkultury ze „skandinávské cesty“. V případě, že veřejnost nějaké informace o larpu má, jsou obvykle zkreslené a týkají se především té části subkultury, která se drží undergroundového paradigmatu (postoj předsudků). Larp je často spojován s žánrem fantasy a vnímán jako dětská zábava. V řadě případů se objevují negativní předsudky a undergroundová část subkultury je proto silně stigmatizovaná („divňáci“, „freaci“, „blázni“). Příčin předsudků je několik. Těmi hlavními jsou: dojem neserióznosti, žánr

28

Ve skandinávských zemích se podle respondentů aktuálně potýkají s vážným problémem nedostatku hráčů.

80

fantasy, špatné zkušenosti veřejnosti a špatná práce s informacemi ze strany larperů. Přijmutí nastává podle respondentů jen u malé části společnosti. Zpravidla jde o aktivní jedince, kteří už praktikují nějakou jinou (ideálně podobnou) aktivní činnost. Jde nejčastěji o herce, skauty, hráče deskových nebo počítačových her, atd. Z výše uvedeného je zřejmé, že vztah subkultura – veřejnost ovlivňuje podobu vnější komunikace. Některé výše uvedené strategie například přímo pracují s vědomím negativních konotací spojených s larpem nebo velkou nedůvěrou veřejnosti k novým netradičním aktivitám.

Jak pohlíží aktivizovaná část subkultury na subkulturu samotnou a její vývoj? Jaký význam přisuzuje v tomto vývoji internetu a jeho vlivu na komunikaci?

V subkultuře momentálně existují dvě základní postojová paradigmata: underground a profesionalizace. Undergroundová část subkultury je vnímána jako původní, silně stylizovaná, vymezená vůči dominantní kultuře a spojená především s žánrem fantasy. Na počátku vývoje subkultury internet převzal některé důležité funkce subkultury a umožnil členům velmi rychle komunikovat mezi sebou. Tím akceleroval vývoj subkultury a v rámci třech popsaných etap vývoje přispěl k rychlému vzniku a rozšíření paradigmatu profesionalizace. Toto paradigma chápu jako snahu o narušení subkulturní povahy hraní larpu. Larpeři zastávající toto paradigma se snaží zbavit tradičních stigmat, zvýšit kvalitu her, komunikovat více mezi sebou i s veřejností a zajistit tak „přežití“ larpu v konkurenci velkého množství jiných aktivit. Proces přechodu jednotlivce od původního paradigmatu k profesionalizaci chápu jako aktivizaci. Vnější projev aktivizace subkultury je otevírání subkultury. Internet tedy umožnil, aby tato aktivizace (a tedy i otevírání subkultury) začala v tak krátké době od vzniku subkultury.

5.2 Diskuse s teoretickou částí Nyní provedu diskusi východisek teoretické části práce s výsledky analýzy. Z provedené analýzy vyplývá, že internet hraje v životě larpové subkultury naprosto zásadní roli. Nástup internetu znamenal především nový společný prostor. Hodkinson ve své práci uvádí, že si goth subkultura vytvořila na internetu velmi propracovanou a dobře propojenou subkulturní síť (subnetwork), ve které se členové subkultury dobře orientují

81

(2003). Stejnou síť si vytvořila i larpová subkultura v České republice. Jednotliví respondenti měli velmi dobré povědomí o jednotlivých webových stránkách a komunikačních nástrojích, jejich podobě, nedostatcích a vazbách. Hodkinson dále uvádí, že internetová síť goth subkultury má několik bodů (webových stránek), které tvoří centra sítě. I v tomto přinesla má analýza podobné výsledky. To, co Hodkinson nazývá uzlovými

body

(2003:

290),

já

nazývám

centrálními

informačními

zdroji.

Nejvýznamnějším komunikačním nástrojem na internetu je pro larpovou subkulturu Facebook, což odpovídá významu, jaký sociálním sítím přisuzují Robards a Bennet (2011). Vrátím se ale ještě k výzkumu Hodkinsona. Ten se věnuje také postsubkulturálnímu hledisku a internetu a uvádí, že rozpouštění odlišností a autonomie skupiny způsobené internetem, může být projevem post-subkulturalismu. V závěru ale Hodkinson dodává, že toto rozpouštění identity je pouze jedním z možných dopadů vývoje subkultury na internetu. „V závislosti na okolnostech a kontextu může internet právě tak posilovat jako i rozpouštět subkulturní hranice“ (2003:296). Z výsledků tohoto výzkumu vyplývá, že internet v případě larpové subkultury přispěl spíše k posílení subkulturních hranic, protože pomohl subkulturu sjednotit a přispěl k rychlému vymezení stěžejních názorových paradigmat. Přesto lze na subkulturu zcela jistě uplatnit některé aspekty Muggletonova postsubkulturního pohledu (2000). Z analýzy je například patrné, že larpovou subkulturu už od samého začátku ovlivňuje řada stylů jiných subkultur (gothiců, historických šermířů, skautů, fantasy fanoušků a dalších). Larpová subkultura (především ve svém undergroundovém paradigmatu) je uzavřenou, ale různorodou směskou těchto stylů. Moderní přístup Hebdige (1979), který zdůrazňoval lineární autenticitu subkultury (za autentické považoval pouze zakladatele subkultury), je v tomto případě problematický undergroundová část larpové subkultury je sice zcela zjevně autentickým jádrem subkultury, nicméně s aktivizací subkultury a nástupem paradigmatu profesionalizace dochází k deautentizaci a subkultura se stává spíš volnou hrou stylů s jednotícím prvkem, kterým zůstává larp. V teoretické části práce jsem se věnoval také teoretickým konceptům, které mapují subkulturu a její vztah k dominantní kultuře. Nejprve se zastavím u konceptu subkulturního kapitálu, který formuluje S. Thornton (1997). V teoretické části jsem uvedl, že subkulturní kapitál je vnitřním bohatstvím subkultury a že ho tvoří průnik

82

kulturního a sociálního kapitálu. Z analýzy práce vyplývá, že zatímco podstata subkultury (larp) je pro celou subkulturu stejná, preference jednotlivých složek subkulturního kapitálu se mění v závislosti na dominantním paradigmatu (underground nebo profesionalizace). Zatímco v undergroundové části subkultury je to především originální vizáž (kterou vytváří právě ona hra se styly) a nejlepší kostým, v aktivizované části subkultury tvoří subkulturní kapitál spíš aktivita na larpové scéně a míra uznání ze strany jiných aktivních členů. Thornton uvádí, že členové subkultury podobu subkulturního kapitálu chrání před mainstreamem (1995). Na zrychleném vývoji larpové subkultury lze doložit, že tato obrana před mainstreamem nemusí probíhat vždy. V tomto případě část larpové subkultury stále chrání svou uzavřenost a část vidí jediné možné řešení postmoderního rozpouštění subkultury v jejím řízeném otevírání a pronikání do kulturního mainstreamu. V teoretické části jsem dále rozebíral některé koncepty H. Jenkinse (2006). Analýza potvrdila participační charakter aktivity larp i její potenciál v transmediálním vyprávění. Zároveň se ale ukázalo, že nutnost participovat je jednou z největších překážek v otevírání larpové subkultury. Podle respondentů je většina populace pasivní a požadavek participovat při larpových hrách a aktivně vytvářet obsah velkou část populace odrazuje. Počet potenciálních hráčů larpu v České republice je tak velmi omezený. Posledním teoretickým okruhem byl pohled na člena larpové subkultury. Většina respondentů se při svém vstupu do subkultury řadila mezi fanoušky žánrové (fantasy) literatury. Respondenti zároveň potvrzují, že s žánrem fantasy je ve společnosti spojena řada předsudků a negativních konotací. Protože velká část larpů (především v prvních dvou vývojových etapách subkultury) byla úzce spjata s fantasy žánrem, tyto předsudky se přenesly i do larpové subkultury. Dochází tak ke stigmatizaci larperů. Goffman uvádí několik možností, které má stigmatizovaný jedinec: může se pokusit o přímou nápravu, může využívat stigmatu k získání „vedlejšího zisku“, může v něm vidět pozitivní aspekty nebo může přehodnotit omezení, která vážou osoby normální (2003). V případě larpové subkultury je stigmaty zatížena pouze její undergroundová část. Do aktivizované části patří ti jedinci, kteří si zvolili cestu přímé nápravy (otevírání subkultury). Z analýzy je dále patrné, že stigmata (předsudky, negativní konotace) spojená s larpovou subkulturou nevyplývají pouze z žánru fantasy, ale částečně i z povahy samotné aktivity (využívání

83

fantazie při hraní rolí je bráno jako něco neseriozního, dětinského) a také z absence tradice (na nové věci je naší společností podle respondentů nahlíženo s nedůvěrou).

6. ZÁVĚR V této práci jsem se pokusil analyzovat, jakým způsobem využívá larpová subkultura internet k vnější komunikaci. Ukázalo se, že abych mohl vyhodnocovat komunikaci subkultury, musím nejprve analyzovat kontext, který tuto komunikaci provází. Významnou část analýzy tak tvoří mapování vývoje a struktury larpové subkultury, vztahu larpová subkultura – dominantní kultura a vztahu larpová subkultura – internet. V empirické části práce jsem nejprve popsal postup při práci s daty a uvedl výslednou tabulku kategorií včetně hlavní kategorie. Tuto hlavní kategorii jsem pojmenoval otevírání subkultury. Následně jsem provedl rozbor všech kategorií. V poslední části práce, diskuzi, jsem se věnoval shrnutí analytické části výzkumu a diskuzi s teoretickou částí. Tato práce je jednou z prvních empirických studií na téma larpové subkultury a může být chápána jako výchozí bod pro další bádání. Navázat na tento výzkum by bylo možné kvantitativní studií, která by vyhodnotila reálný vztah larpové subkultury a veřejnosti. Zkoumat by bylo možné například otázku, zda je larp v očích veřejnosti opravdu neznámou aktivitou. Ale i další kvalitativní výzkum by byl na místě. Velmi dobře by na tuto práci mohl navázat například výzkum undergroundové části subkultury. V oblasti larpové subkultury a internetu lze navázat řadou zkoumání. Lze například podrobněji analyzovat jednotlivé komunikační nástroje a jejich role v životě členů larpové subkultury. V tomto se nabízí především zkoumání Facebooku, jehož významné roli v životě subkultury jsem se v této práci nevěnoval dostatečně.

84

7. SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ BALAŠ, Nikola. LARP: Kořistnická subkultura v moderní společnosti. Plzeň, 2011. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická. Vedoucí diplomové práce: Marek Jakoubek. Dostupný také z WWW: . BENNET, Andy; KAHN-HARRIS, Keith. Introduction. In: BENNET, Andy; KAHNHARRIS, Keith, eds. After subculture: critical studiues in contemporary youth culture. New York : Polgrave Macmillan, 2004, s. 1-18. ISBN 0-333-97712-2. BENNET, Andy; BRADY, Robards. MyTribe: Post-subcultural Manifestations of Belonging on Social Network Sites. Sociology. 2011, s 303 – 317. ISSN: 0038-0385. Dostupný také z WWW: . BRAKE, M. Comparative youth culture: the sociology of youth cultures and youth subcultures in Americe, Britain and Canada. London: Routledge, 1990. ISBN 0415051088. BRENNE, Geir T. Making frames: A study of metacommunication in laiv play. Oslo, 2005. Candidate polit. thesis. Department of Sociology and Human Geography, University of Oslo. BUCHTÍK, Martin. Črta k larpové komunitě I. [online]. 18.11. 2011 [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW: . BUCHTÍK, Martin. Možnosti vývoje larpové teorie a její komunity. In: Odraz tváře českého larpu [online]. Praha: 2009 [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW: . BUCHTÍK, Martin. Soudržnost a její role v larpové komunitě. In VESELÝ, Lukáš. Rozlety [online]. Praha: 2010 [cit. 2011-12-16]. ISBN 978-80-254-6721-3. Dostupné z WWW: . Co je to larp? Asf.cz [online]. (Nedatováno) [cit. 2011-12-12]. Dostupné z WWW: . Co je to LARP? Larpy.cz [online]. (Nedatováno) [cit. 2011-11-15]. Dostupné z WWW: . Co je to larp?. In: Youtube [online]. 2.12.2011 [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW: .

85

ČERVENKA, Karel. Stigmatizace, morální netečnost a expertní pojmy: možné uchopení fenoménu displacement/vymístění. Sociální studia. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, 2/2004, s. 215–229. ISSN 1214-813X. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2000. ISBN 8024601397. FATLAND, Eirik. Knutepunkt and Nordic Live Role-playing: a crash course. In: BØCKMAN, Petter; HUTCHISON, Ragnhild. Dissecting larp : Collected papers for Knutepunkt 2005. Oslo : Grimshei trykkeri AS, 2005, s. 11-20. ISBN 82-997102-0-0. Dostupné také z WWW: . GELDER, Ken; THORNTON, Sarah. The subcultures reader. London : Routledge, 1997. ISBN 0415127270. GIDDENS, Anthony; JAŘAB, Jan. Sociologie. Vyd. 1. Praha : Argo, 1999. ISBN 8072031244. GOFFMAN, Erving; PRÁŠEK, Tomáš. Stigma: poznámky k problému zvládání narušené identity. Praha : Sociologické nakladatelství, 2003. ISBN 8086429210. GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo : sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999. ISBN 8090248241. HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 8070071346. HALL, Stuart; JEFFERSON, Tony. Resistance through rituals : youth subcultures in post-war Britain. Milton Park, Abingdon, Oxon : Routledge, 1976. ISBN 0415099161. HARVIAINEN, J. Tuomas. Live-action, role playing environments as information systems: an introduction. Information Research. 2007, 12, 4, s. 24. ISSN 1368-1613. Dostupné také z WWW: . HEBDIGE, Dick. Subculture : the meaning of style. London : Routledge, 1979. ISBN 0415039495. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 8073670402. HENRIKSEN, Thomas Duus. Profiling the larper : What is actually at stake. In: BØCKMAN, Petter; HUTCHISON, Ragnhild. Dissecting larp : Collected papers for Knutepunkt 2005. Oslo : Grimshei trykkeri AS, 2005, s. 105-122. Dostupné také z WWW: . HODKINSON, Paul; DEICKE, Wolfgang. Youth cultures : scenes, subcultures and tribes. New York : Routledge, 2007. ISBN 9780415376129.

86

JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha : Portál, 2001. ISBN 8071785350. JENKINS, Henry. Convergence culture : where old and new media collide. New York: New York University Press, 2006. ISBN 0814742815. JENKINS, Henry. Fans, Bloggers, and Gamers : Exploring Participatory Culture. New York: New York University Press, 2006. ISBN 081474284X. JENKINS, Henry. Why Participatory Culture Is Not Web 2.0: Some Basic Distinctions [online]. MAY 24, 2010 [cit. 2011-12-16]. Dostupné z WWW: . JENKS, Chris. Subculture : the fragmentation of the social. London : Sage Publications, 2005. ISBN 076195371X. JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Vyd. 2. Praha : Portál, 2007. ISBN 9788073672874. KOZINETS, Robert V. Netnography : doing ethnographic research online. Los Angeles: Sage, 2010. ISBN 9781848606456. KVALE, S. Interviews : an introduction to qualitative research interviewing. Thousand Oaks: Sage Publications, 1996. 0803958196. Larpy v médiích. Larp.cz [online]. Poslední aktualizace 11.12.2011 [cit. 2011-12-19]. ISSN: 1804-8005. Dostupné z WWW: . LIEVROUW, Leah A; LIVINGSTONE, Sonia M. Handbook of new media : social shaping and consequences of ICTs : updated student edition. London: SAGE, 2006. ISBN 1412918731. MACEK, Jakub. Fandom a text. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-856-5. MACEK, Jakub. Poznámky k teorii virtuálních komunit. Biograf, Praha : Časopis Biograf, 2009, 50, od s. 3-31, 28 s. ISSN 1211-5770. 2010. Dostupné také z WWW: . MACEK, Jakub; VOLEK, Jaromír. Poznámky ke studiím nových médií. [s.l.] : [s.n.], 2011. Dostupné také z WWW: . MCARTHUR, John A. Digital Subculture: A Geek Meaning of Style. Journal of Communication Inquiry [online]. 2009, r. 33 [cit. 2011-12-10]. ISSN 0196-8599. Dostupné z WWW: .

87

MONTOLA, Markus. The Invisible Rules of Role-Playing. The Social Framework of Role-Playing Process. International Journal of Role-Playing. 1-2008. ISSN 2210-4909. Dostupné také z WWW: . MORTON, Brian. Larps and Their Cousins Through the Ages. In DONNIS, Jesper (ed.). Lifelike [online]. Copenhagen: Morten Gade & Line Thorup, 2007 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: . MUGGLETON, David. Inside Subculture: the Postmodern Meaning of Style. Oxford: Berg, 2000. ISBN 1859733522. MUGGLETON, David; WEINZIERL, Rupert. The post-subcultures reader. New York : Berg, 2003. ISBN 1859736637. MÜLLER, Maya. From Subculture to Mainstream. In HENRIKSEN, Thomas Duus. Think Larp [online]. First Edition. Copenhagen: 2011 [cit. 2011-12-02]. Dostupné z WWW: . Noir. Noir.v-roli.cz. (Nedatováno) [cit. 2011-12-23]. Dostupné z WWW: . O larpu a o nás. Courtofmoravia.com [online]. (nedatováno) [cit. 2011-12-19]. Dostupné z WWW: . O´REILLY, Tim. What Is Web 2.0. [online]. 09/30/2005 [cit. 2011-12-12]. Dostupné z WWW: . PATTON, Michael Q. How to use qualitative methods in evaluation. Newbury Park: Sage Publications, 1987. ISBN 0803931298. PETTERSSON, Juhana. Role-Playing and the Mainstream. In CASTELLANI, Andrea. Larp Graffiti [online]. Trieste: Larp Symposium, 2010 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: . PYŠŇÁKOVÁ, Michaela. Mainstreamová kultura mládeže. Sociální studia [online]. Masarykova Univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií. 1/2007 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z WWW: REDAKCE LJM: Projekt Systém: Mladí lidé zkusí na vlastní kůži prožít víkend v totalitě. [online]. 9. března 2011 [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW:

88

. REDHEAD, Steve. Rave Off: Politics and Deviance in Comtemporary Youth Culture. Avebury: Aldershot, 1993. ISBN 1-85628-463-8. REIFOVÁ, Irena a kol. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004. ISBN 807178-926-7. Skupiny. Larp.cz [online]. (Nedatováno) [cit. 2011-12-19]. ISSN: 1804-8005. Dostupné z WWW: < http://www.larp.cz/cs/komunita>. SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže : uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. ISBN 9788024729077. STAKE, Robert E. Qualitative research: studying how things work. NY: Guilford Press, 2010. ISBN 978-1-60623-545-4. STOJASPALOVÁ, Kateřina. Goth scéna z aspektu gender. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Fakulta sociálních studií. Vedoucí diplomové práce: Kateřina Lišková. Dostupné také z WWW: STRAUSS, Anselm; JEŽEK, Stanislav; CORBIN, Juliet M. Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 808583460X. SUCHANOVÁ, Jana, 2011. Subkultury mládeže v online prostředí. České Budějovice. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. Vedoucí diplomové práce: Marek Šebeš. Dostupné také z WWW: . ŠLAPANSKÁ, Zdeňka. Psychologické aspekty LARP. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí diplomové práce: Helena Klimusová. Dostupné také z WWW: . ŠIMŮNEK, Štěpán. Válečníkem mezi elfy na vlastní kůži [online]. Čtvrtek 20.05.2010 01:17 [cit. 2011-12-15]. Dostupné z WWW: .

89

VANĚK, Jakub. Analýza a seznámení s oblastí her LARP. Olomouc, 2010. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury. Vedoucí diplomové práce: Ferdinand Mazal. Dostupné také z WWW: . WILLIAMS, Patrick J. Straightedge Subculture on the Internet: A Case Study on StyleDisplay Online. [online]. Media International Australia, Incorporating Culture & Policy Journal. 107/5 2003 [cit. 2011-12-02]. ISSN 1329-878X. Dostupný také z WWW: .

Seznam webových stránek larpové subkultury:

Asociace Fantasy: Hry na živo. Asf.cz [online]. © 2000-2010 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z WWW: . Court of Moravia: Live Action Role Playing. Courtofmoravia.com [online]. © 2006 — 2009 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z WWW: . Knights of Red Hills. Korh.cz [online]. © 2003-2012 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z WWW: . Larpy Pardubice. Larpard.cz [online]. (Nedatováno) [cit. 2011-12-23]. Dostupné z WWW: . Mad Fairy: Live Action Role Playing. Madfairy.cz [online]. © 2011 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z WWW: . Moravian LARP. Moravianlarp.eu [online]. © 2009 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z WWW: . Prague by Night. Vampire.cz [online]. ©2004 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z WWW: . Pilirion. Pilirion.cz [online]. © 2004 - 2012 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z WWW: . ROSENTHAL. Rosenthalci.cz [online]. © 2011 [cit. 2011-12-23]. Dostupné z WWW: . TEMPUS LUDI. Tempusludi.cz [online]. (Nedatováno) [cit. 2011-12-23]. Dostupné z WWW: .

90

8. SEZNAM TABULEK A SCHÉMAT Tabulka č. 1.: seznam respondentů a organizací............................................................... 41 Tabulka č. 2.: příklad konceptualizace dat........................................................................ 46 Tabulka č. 3.: výsledný seznam kategorií......................................................................... 47 Tabulka č. 4.: klíčová paradigmata subkultury................................................................. 49

Schéma č. 1.: Sociální síť larperů ..................................................................................... 22 Schéma č. 2.: Vztahy mezi kategoriemi............................................................................ 78

91

9. JMENNÝ REJSTŘÍK Appl F. ................................................................................................................................ 2 Balaš N............................................................................................................ 17, 25, 30, 31 Bennet A. ........................................................................................................ 29, 30, 33, 82 Blumer H........................................................................................................................... 12 Brake M. ........................................................................................................................... 22 Brenne G.-T. ............................................................................................................... 16, 20 Buchtík M. ...................................................................................................... 21, 22, 23, 32 CCCS .................................................................................................................... 12, 13, 14 Cohen A. ........................................................................................................................... 12 Corbinová J. .................................................................................................... 21, 36, 38, 39 Červenka K. ...................................................................................................................... 25 Disman M.................................................................................................................... 36, 40 Durkheim E....................................................................................................................... 31 Fatland E. .......................................................................................................................... 31 Giddens A. ........................................................................................................................ 10 Goffman E................................................................................................. 11, 25, 26, 33, 83 Habermas J........................................................................................................................ 12 Hall S. ......................................................................................................................... 10, 12 Harviainen J. T.................................................................................................................. 32 Hebdige D. .................................................................................... 13, 14, 22, 26, 27, 28, 82 Hendl J. ....................................................................................................................... 36, 37 Henriksen T. D.................................................................................................................. 15 Hodkinson P.................................................................................................... 29, 33, 81, 82 Jandourek J........................................................................................................................ 11 Jefferson T. ................................................................................................................. 10, 12 Jenkins H............................................................................................. 18, 19, 20, 24, 33, 83 Jenks Ch. ........................................................................................................................... 13 Jirák J. ............................................................................................................................... 29 Kozinets R......................................................................................................................... 34

92

Kvale S.............................................................................................................................. 38 Lievrouwová L. A............................................................................................................. 28 Livingstoneová S. ............................................................................................................. 28 Macek J. ........................................................................................ 11, 18, 24, 25, 27, 28, 30 Manovich L....................................................................................................................... 28 McArthur J. A. .................................................................................................................. 29 Montola M. ....................................................................................................................... 32 Muggleton D. ...................................................................................... 13, 14, 23, 27, 32, 82 Müller M. .......................................................................................................................... 31 O'Reilly T.......................................................................................................................... 19 Patton M. Q....................................................................................................................... 37 Pettersson J............................................................................................................ 17, 18, 31 Pyšňáková M................................................................................................... 14, 24, 26, 27 Redhead S. ........................................................................................................................ 14 Robards B.............................................................................................................. 29, 30, 82 Smolík J. ............................................................................................. 11, 12, 13, 22, 28, 29 Stake R. E.................................................................................................................... 36, 37 Stojaspalová K. ................................................................................................................. 11 Strauss A. ........................................................................................................ 21, 36, 38, 39 Suchanová J. ..................................................................................................................... 11 Šlapanská Z..................................................................................................... 15, 16, 17, 31 Thornton S. ....................................................................... 13, 23, 24, 26, 27, 28, 32, 82, 83 Vaněk J.............................................................................................................................. 17 Weinzierl R. ...................................................................................................................... 14 Williams J. P. .................................................................................................................... 30

93

10. VĚCNÝ REJSTŘÍK autenticita.....................................................................................................................27, 82 brikoláž ........................................................................................................................13, 22 CCCS.....................................................................................................................12, 13, 14 delikventní subkultura........................................................................................................12 fandom ...............................................................................................................................24 fanoušek .........................................................................................24, 49, 53, 56, 73, 82, 83 fantasy ............... .....10, 15, 16, 17, 24, 25, 31, 33, 41, 42, 43, 44, 53, 56, 57, 74, 76, 80-83 hloubkový rozhovor ...............................................................................4, 15, 21, 37, 38, 46 hybridní ............................................................................................................30, 57, 59, 61 Chicagská škola .................................................................................................................12 identita..........................................................................................................................13, 82 image................................................................................................................14, 22, 56, 74 internet...1, 4, 5, 9, 14, 28, 29, 30, 33, 34, 35, 36, 39, 41, 56, 57, 58, 59, 60, 78, 81, 82, 84 klubová kultura ..................................................................................................................14 komunikace............................1, 4, 11, 28, 29, 30, 33-36, 39, 40, 44, 48, 52, 56, 57, 59, 60, 62-65, 69, 70, 72, 73, 76, 78-81 komunikační kanál .................................................23, 46, 47, 57, 59, 61, 62, 66, 70, 77, 79 komunita................................................................10, 21, 22, 40, 48, 51, 54, 55, 67, 68, 72 kultura ..............................................................................................4, 10, 19, 27, 33, 35, 84 larp.......................................1, 4, 5, 10, 14-21, 25, 27, 30, 31, 33, 35, 36, 37, 40- 44, 47-51, 53-56, 58-61, 65, 68-74, 76, 78, 79, 80, 82,83,84 larper ........................................................................................25, 35, 47, 51, 52, 53, 55, 65 mainstream...............................................................................14, 24, 26, 31, 55, 69, 80, 83 média............................................................................13, 20, 24, 26, 27, 28, 33, 51, 52, 71 nová média ...................................................................................................................19, 28 paradigma.............................................................................................49, 57, 58, 68, 77, 81 participace ........................................................................................................18, 33, 51, 83 post-subkulturní teorie ...........................................................................................13, 32, 82 profesionalizace .................................................................49, 55, 56, 58, 62, 70, 77, 81, 82

94

RPG..................................................................................................9, 16, 17, 41, 42, 43, 44 scéna...................................................................................11, 18, 22, 23, 40, 43, 45, 48, 62 sociální síť..................................................................................................21, 30, 32, 63, 79 stigmatizace....................................................................................25, 33, 55, 68, 80, 81, 83 styl..........................................................................11, 13, 17, 21, 22, 23, 32, 56, 81, 82, 83 subkultura........................................................................4, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 17, 20, 22, 23, 26, 27, 28, 29, 30, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 47, 48, 53, 54, 55, 58, 74, 78, 79, 81, 82, 84 subkulturní kapitál .....................................................................................23, 32, 56, 82, 83 transmediální vyprávění...............................................................................................19, 83 underground .........................................................................................24, 49, 55, 56, 81, 83 veřejnost.....................................4, 11, 12, 18, 33, 47, 52, 53, 54, 61, 66, 67, 71, 73, 80, 81 Web 2.0. .................................................................................................................19, 29, 58 zakotvená teorie .....................................................................................................21, 38, 39

95

11. SLOVNÍK LARPOVÝCH POJMŮ V této části předkládám vysvětlení pojmů, které se mohou objevit v přiložených rozhovorech nebo i v textu práce. Jde především o slang (akronymy, anglické nebo počeštěné výrazy) členů larpové subkultury, ale také o typy her, které se v larpové subkultuře hrají.

Bitva – Tato hra je charakteristická velmi malým důrazem na hraní role. Hráč má často jen povrchní charakteristiku své postavy (například je skřetem v Sauronově armádě). Cílem není hrát charakteristické rysy své postavy, ale bojovat s protivníky v organizátory více či méně řízených střetech (boj replikami chladných zbraní). Počet hráčů na takové bitvě může vystoupat i na několik stovek. Nejčastějším žánrem tohoto typu hry je fantasy či historie.

CP (cépéčko) – Cizí postava. Slangový výraz pro postavu, kterou ve hře hraje organizátor a nikoliv hráč. Tato postava je zpravidla připravena tak, aby interagovala s postavami hráčů (nabízela úkoly, zápletky, bojovala s nimi apod.).

Dračák – Slangový výraz pro hru Dračí doupě. Tu vydalo nakladatelství Altar v roce 1990 a stala se nejhranější stolovou RPG hrou v ČR.

Dřevárna – Označení hry, ve které se používá boj dřevěnými replikami zbraní. Nejčastějším typem dřeváren jsou bitvy. Nejčastějším žánrem fantasy.

Dřevárník – Původně označení pro všechny členy subkultury. Dnes označení pro hráče, kteří se ve hrách zaměřují na boj dřevěnnými zbraněmi (tedy jde především o hráče, kteří navštěvují bitvy nebo světy a tažení, ve kterých se bojuje dřevěnými replikami zbraní).

Expy – Z anglického slova experience. Slangový pojem vyjadřující charakterový a dovednostní vývoj postavy (tedy vývoj fiktivní). Častým modelem je získávání expů za

96

splněné questy. Za takto získané expy může hráč nějakým způsobem vylepšit svou postavu. V současnosti už je tento prvek hry spíše výjimečný.

Fantazák – Slangový výraz pro fanouška žánru fantasy.

Hofáč – Slangový výraz pro diskusní server Hofyland.

Keckař – Slangový výraz pro hráče, který má nedostatečný nebo vyloženě špatný kostým. Tím narušuje atmosféru hry a tedy i kazí hru ostatním hráčům.

Komorák – slangový výraz pro komorní larp. Jde o typ larpu, který je určený pro menší počet hráčů (cca do 15 hráčů) a odehrává se na omezeném prostoru (často v jedné či několika místnostech). Komorní larpy jsou označovány za nejvhodnější pro nováčky, protože velmi často pracují s minimem pravidel a nekladou příliš nároků na rekvizity a kostýmové vybavení (ovšem není to pravidlem).

Kopr – Slangový výraz pro nudu a nicnedělání. Často je výraz používán v souvislosti s hluchými místy hry (nic se neděje, hráči se nudí).

Larper, larpař – Označení hráče larpu. Z původně slangového výrazu se stává obecně uznávané a používané označení.

LH, LF – Living history, living fantasy. Výrazy pro typ hry, kdy je důraz kladen na historickou věrohodnost (v případě fantasy pravděpodobnou věrohodnost) rekvizit a kostýmů. Tyto hry často vynikají především silnou atmosférou.

Mančkin – Hráč, který zneužívá mezer a nedostatků v pravidlech pro prospěch své postavy. Je velmi neoblíbený mezi ostatními hráči.

Org – Slangový výraz pro organizátora. Toho, kdo připravuje a realizuje hru.

97

Postapo – Slangový výraz pro žánr postapokalypsy. Jde o subžánr scifi. V tomto případě se hra odehrává v prostředí světa po nějaké globální katastrofě. Častým námětem pro hry z tohoto prostředí je například populární PC hra Fallout (1997).

Quest – Často používaný anglický výraz pro úkol nebo misi. Jde o vyjádření aktuální zápletky, kterou prožívají hráči (například quest „zabít draka“)

RP (erpé) – Roleplaying. Obecné označení pro hraní role. Často spojováno s kvalitou hraní konkrétního hráče („On má fakt dobrý RP“).

Setting – Pojem označující celkový rámec hry. Tedy typ, žánr, prostředí a mnohdy i ústřední zápletku.

Svět – Larp typu svět je velkou (desítky až stovky účastníků) zpravidla outdoorovou hrou. Hráči hrají v organizátory vytvořeném fiktivním prostředí (světě), které je simulováno rekvizitami. Nejčastějším žánrem tohoto typu larpu je fantasy nebo historie (prostředím hry tak může být například středověká vesnice a okolí).

Tažení (družinovka) – Larp typu tažení už je dnes jen málo zastoupeným typem hry. Hráči se stylizují do rolí postav, které putují z bodu A do bodu B. Na tomto putování prožívají příběh připravený organizátory a potkávají CP, které opět hrají organizátoři.

98

PŘÍLOHY 1) Přepisy rozhovorů

Ambeřan Nejdřív bych se zeptal na věci o tobě: Jak ses dostal k larpu a jak ses dostal vlastně k organizaci Prague by Night? Když nepočítáme takové ty staré dobré příklady jako, že jsme si kdysi hráli na policajty a na zloděje a to jsme vlastně hráli larp... Jsem první jako skutečný larp hrál...to se zkusim zamyslet...čtrnáct let zpátky...nějak tak...Je to takovej odhad od boku... Ale tehdy to bylo všechno samozřejmě úžasnější a jednodušší. Nikdo neměl kýbl schopností, nikdo neměl sedmnáct životů a tak... No tehdy jsem hrál první larp... No v tý době mimochodem Prague by Night možná už dokonce existovala jako klub. My jsme kdysi v PbN začínali jako klub lidí, který hrajou věci okolo World of Darkness. Ostatně proto taky Prague by Night... A tak jsme se chtěli sdružit a organizovat nějaký věci. V podstatě to byl klub. A zpočátku jsme se těma larpama v podstatě vůbec nezabejvali. Zásadní... dlouho se diskutovalo v PbN, že uděláme roční...roční upíří larp v Praze. A hodně se o tom diskutovalo, dlouho se o tom diskutovalo, byli různý lidi, který řikali – já to udělám a tak. Až nakonec přišla Reinita, která v podstatě přišla a ten larp udělala. Od tý doby jsem hrál spoustu různejch larpů. Co se týče organizace, tak jsem organizoval nebo se spolupodílel na věcech jako je Půlnoční cirkus. Mám na kontě komorák Derniéra a čistě při DDM v Praze 8 vedeme larpový kroužek s...Reinitou. A...prostě děláme všechno možný... Prague by Night se mezitim přerodila v občanských sdružení a popravdě v občanský sdružení se přerodila hlavně kvůli těm larpům. A kvůli kempům, to je taky pravda...i když nejdřív asi kvůli larpům. Další věc, kterou PbN totiž dělá, kromě organizace různejch Půlnočních cirkusů a víkendů a podobnejch opičáren, tak organizujeme jednou ročně letní kempy pro mládež, který jsou...kde jedním z pilířů je právě larp... No a proč teda to OSko? V rámci organizování těch larpů a později právě těch kempů, jsme usoudili, že budeme občanské sdružení, protože je dobré být občanské sdružení. Člověk pak může požádat o grant a takže to je dobré. A tak jsme se stali občanským sdružením. Občanským sdružením jsme od roku 2005 a od tý doby se různě pokoušíme o nějaký...nebo teda...hodně o ty granty...ono neni úplně jednoduchý o ty granty skutečně požádat. A navíc se ukázalo, že potřebujeme změnit základní stanovy, abysme tam toho měli trochu víc o dětech. Jasně, rozumim...Pojďme k propagaci vaší skupiny a larpu jako takovýho... No...Co se týče naší propagace na webu, tak ta je tristní...

99

Proč tristní? Takhle. My máme nějaký stránky naše, který jsme kdysi jako udělali...potom se několikrát předělaly a teď jsme jako v takovym tom stádiu, kdy se řeklo – uděláme prostě takový jako provizorní stránky, než se udělají ty opravdický. Jeden z našich členů udělal ty stránky, který tam teď jako jsou...je dost vysrknul z rukávu a no...a v tomto provizornim stavu jsou...tak jako pět let určitě, možná i víc. Teď už jsme došli tak daleko, že jsme odhodlaní i zaplatit někomu dvacet tisíc za to, že nám udělá jako pořádnej web. My jsme si vědomi důležitosti prezentace na netu, akorát že se toho nějak nejsme schopní chopit. Kvůli čemu to nejde? Protože my máme...my jsme zkoušeli najít ve vlastních řadách lidi, kteří by to udělali, abysme za to nemuseli platit. Ono přece jenom prostě jako nechat si udělat web není úplně sranda. A tak jsme zkoušeli najít ve vlastních zdrojích, akorát jsme zjistili, že ty vlastní zdroje moc nemáme. Tak jsme zkoušeli: A tenhleten člověk by mohl přece udělá nějakou grafiku ne...No...tak nějakou grafiku udělal, tak jsme ji zahodili, protože se nedala na web použít... A pak jsme zkoušeli – Hele a tady ten člověk, ten zná člověka, kterej úplně nadšeně a ochotně udělá ten základ toho webu, protože to má jako bakalářku, tak se přitom něco nastuduje, něco se naučí...to bude boží...A potom – Ha, sakra, on teďka přestal chodit tady s tou naší členkou, tak on se na nás vykašlal...hm to je v háji... No a takhle to šlo dál... Jasně, chápu. K těm stránkám se ještě možná vrátíme... Jakej je podle tvýho názoru je dneska vztah veřejnost – larpová subkultura. Má význam bavit se s veřejností? Jakej je ten vztah? Když se neříká larp, ale říkají se jiný slova, tak se s tim dá pracovat. A má to třeba i smysl zkoušet prezentovat. Ostatně na...skrze jednak akce CoMu, jednak skrze třeba Půlnoční cirkus, některý naše akce a tak...se do tý larpový komunity dostává čím dál víc lidí, který třeba nemají nic společnýho s larpovou komunitou, vůbec nevědí nic o rpgčkách. Prostě když jsem poprvé potkal na larpu lidi, kteří předtím nehráli rpgčka, to bylo veliké překvapení. A tak...Nicméně lidi pořád jako...říkat někde – pojďte si zahrát tady ten larp, to nemá moc smysl, protože ty lidi moc nevědí, co to je. Musí se to prezentovat úplně jinak, ale myslim si, že ty cesty se objevujou – CoM se svejma pokusama, s tím co nazývají různě jako strukturovaný drama a já nevim co a my se teď tomu pokoušíme také říkat jinak – zejména kvůli grantům. Narazili jsme teda na to, že se tomu nesmí říkat drama, protože nám potom řeknou, že to máme jít na ministerstvo kultury... No...třeba Půlnoční cirkus typicky...ten přitahuje lidi...ten přitahuje celý rodiny a tak...Ale ne jako larp, to je pravda, že ty lidi, co tam přijdou, tak některý z nich se pokoušíme jim jako říct, co to tam vlastně je, jako že to není jen taková akce pro veřejnost, ale že za tim je něco dalšího. A pravda je, že jsme takhle namotali pár lidí, který to zaujalo, tak pak přišli třeba na larpvíkend nebo tak. Čili to je třeba akce, kterou my prezentujeme ven a vyvěsíme plakáty po celejch Kobylisích primárně, protože tam choděj hlavně lidi z okolí a tak... Ale co si budem povídat, je to takový mírně falešný, protože my tam vlastně vyvěsíme plakáty typu – Pojďte sem, tady bude cirkus, odložte si tady děcka, bude to švanda, máte co dělat o víkendu...

100

Takže ten larp za to vlastně jakoby schováte... Ten larp je v tom tak jako schovanej, přesně tak... Ví dneska veřejnost o tom, že je tady nějakej larp? Pokud teda nemluvíme o cirkusu, ale o tvých zkušenostech s povědomím veřejnosti ve tvym okolí... Zajímavá otázka. Ale aby se na ni dalo odpovědět, tak musim nejdřív odpovědět na to, co je to veřejnost... Hm.. Protože...Jaká veřejnost? Nějaká veřejnost o tom ví. Ale ve skutečnosti jako zlomková část. Jako to, že tady je nějakej larp, že to jako něco je, to ví...já nevim deset procent, dvacet procent, spíš jako míň třeba pět procent. A ten zbytek? Larp, co to je? Protože, když tady do toho započítáš lidi...když škrtneš Prahu, Brno, Pardubice a takovýhle města, kde je nějakej větší základ larpový komunity a pokoušej se to tam nějak prezentovat, tak zbytek...vůbec nic, nemá nejmenší tušení. A tadyhle v těhlctěch městech řekněme třeba deset procent lidí má tucha, co je larp. Ale jinak o larpu nikdo nic neví... Zlepšuje se to podle tebe? Hm...No...Já bych jako lhal, když bych řekl, že se to nezlepšuje. Ale myslim, že se to zlepšuje jako natolik pomaličku, že to je takřka nevýznamné. Ono totiž na jednu stranu já tady vidim v poslední době spoustu, a tady jako smekám přes Court of Moravia, úspěchů CoM, který se jako nacpali různě do médií a tak. A když jsem se potom zajímal o to, co je to za média a tak, tak problém je, že to jsou všechno lokální média. My jsme se pokoušeli od nich se poučit a dostat se do médií tady v Praze...V Praze nemáš lokální média. V Praze prostě jako...V Praze máš nějaký rádio do kterýho by ses jako dostal? To...tady jsou jako velký rádia. Malý rádia tady prostě nejsou. Nějakou televizní stanici do který by ses dostal? Lokální? Tady jako regionální? Ok, existuje Metropole nebo Metropolis nebo jak se to jmenuje. Což je ale zase na poměry televizních stanic obecně je to malá televizní stanice, ale ve skutečnosti je velká. Prostě ji nezajímaj okrajový témata. A co si budeme povídat, larp je okrajový téma. Prostě jako je. Čili jako smekám před CoM, jim se jako daří to dostávat do povědomí...do médií, kde na to můžou narazit i lidi, který o tom v životě neslyšeli a pokud mají trpělivost a nemaj zrovna co dělat, tak se o tom můžou i něco dozvědět. Ale zase - v globálním celorepublikovým měřítku je jako posluchačů nebo čtenářů nebo diváků těchto médií tak jako zlomkový množství, že prostě – jo, zlepšuje se to, ale tak strašně pomalu, že o tom skoro nemá smysl mluvit. Dobře a ... Jestli se mě teď zeptáš, co by se s tim dalo dělat, tak nevim... To mě nenapadlo, ale když o tom mluvíš (smích)... Ne, pojďme to trošku zkonkretizovat. Jakýma kanálama podle tebe dneska komunikuje larpová

101

subkultura s tou veřejností a jaký kanály třeba konkrétně využíváte vy třeba ke zpropagování toho cirkusu nebo obecně larpu? Já bych to rozdělil na dvě skupiny. Jaký kanály používá a jaký kanály aspoň kvaziúspěšně používá. Protože - snažíme se jak my, tak prostě i ty další skupiny, který se nad tim aspoň trochu zamejšlej, tak snažíme se komunikovat jako všemožně. My vyvěšujeme plakáty, my...CoM udělali tehdy takovou tu úžasnou akci, že prostě na všechny dveře na kolejích v Brně pověsili ty vysačky a do tramvají dávali plakáty...To my jsme teda neudělali, protože nám to přijde drahý a popravdě řečeno to považuju za ty neúčinný formy – zrovna ty plakáty v tramvajích...A objevilo se to zase, ne naší zásluhou, objevilo se to v lokálních médiích. Nám se povedlo okrajově jednou nacpat informaci o larpvíkendu do deníku Metro, ale pochybuju, že si to někdo přečetl. Rozhodně na základě toho nikdy nikdo nepřišel a jinak samozřejmě používáme prostě všechny možné varianty internetové varianty komunikace. Pokoušeli jsme se například nacpat informace o Larpvíkendu do těch bannerovejch systémů, což prostě zejména...když jsou to nějaký ty s cílenejma okruhama na mladý lidi a tak...tak jsme to jako zkusili – taky s nevalným úspěchem...a...my se vždycky snažíme z těch lidí dostat feedback. Vždycky když zkusíme nějakou formu takovýhle propagace, tak se snažíme z těch lidí dostat, jestli to k něčemu bylo. No a většinou neni. Hm... Jinak používáme – máme samozřejmě stránky. Snažíme se aby na těch stránkách něco bylo, ale to je taky takový jako – statická forma reklamy nebo prostě propagace. Co jako má smysl a co se někam hejbe, jsou sociální sítě. To prostě jako o tom žádná. Zatím nejvíc lidí jsme vždycky jako nabrali na Facebooku. Aaa – Nyx. Což je ale už samo o sobě svym způsobem komunitní server. Ne server jako larpový komunity nebo fantasy komunity, ale hodně prostě pro mladý lidi, otevřený lidi a tak. Čili tam prostě taky občas někoho ulovíme. I když to je spíš komunikace s tou už stávající skupinou. Já už jsem třeba vzdal Hofyland. I když třeba na hofylandu jako ta larpová komunita asi komunikuje nejvíc sama mezi sebou. Ale já už tam ty reklamy ani nedávám... Proč ne? V čem byl Hofyland dřív lepší než je teď? No hlavně proto, že těm lidem už se to dneska dostane jinejma cestama. Stejně to jsou všechno lidi, který jsou kamarádi a který mám stejně na Facebooku v přátelích, a stejně jsou i na tom Nyxu a tak, čili – ano, já to tam můžu jít dát, ale to si tam budu muset přečíst některých vejšplechty za poslední dobu a to mi za to nestojí... Z toho co říkáš teda chápu, že Facebook co se týká larperů - do jistý míry převzal funkce těhletěch diskusních fór jako je Hofyland nebo Nyx... No tak třeba Nyx, ten jako nikdy nebyl úplně v tomhletom pro larpery mainstream, to byl vždycky Hofyland. Pokud vím, tak ten Hofyland pořád v tomhletom funguje, jenom já tam nechodim. Nevim...jak moc to je...Já vim že třeba teďka – Hrej larp – což je úžasnej pokus, který mi přijde, že napůl vychází vniveč, tak ty to maj taky jako komunikační kanál Hofyland... Nevim...Jako ten Facebook to hodně přebírá, to je pravda a je to dobře, protože na tom FB je to vidět i ven. Na FB jsou i další lidi. Na tom Hofylandu...to je jak

102

Odraz jo – všichni se poplácají po ramenou, jak to udělali dobře a prostě to...je to jako naprd... Myslíš, že Odraz a tedy i Hofyland takhle fungují jo? První Odraz tak fungoval. Na druhym Odraze jsme se to hodně pokusili zlomit a dostali jsme za to vynadáno, protože jsme jako pozvali dřevárníky...tak jsme málem dostali přes hubu... Né, tak to přehánim, ale prostě – nebylo to úplně populární gesto. A na tom dalším Odraze, ačkoliv se snažili, tak si myslim, že se to tolik... Nebo...ne, myslim, že ten třetí Odraz v tomhle byl ještě dobrej a čtvrtej Odraz, co dělala Mad Fairy, tak si myslim, že se to zase jako uzavřelo a zase to bylo takový to poplácávání... Prostě těch nových lidí je tam hrozně málo. Fakt jako hrozně málo. Fakt tam neni lidí, který by člověk neviděl na jinejch akcích a který se kterejma by člověk během toho roku člověk nemluvil desetkrát. A prostě to, tak si řeknem – tohle jsme udělali dobře a tohle jsme udělali dobře a... Jako člověk tam narazí na nějaký nový koncepty, má se nad čim zamyslet a tak, ale já si hodně myslim, že by ten Odraz měl bej jinej, že by měl bejt otevřenej, že by neměl mít punc elitní akce. A ten punc elitní akce prostě má. Vraťme se zase k tomu Facebooku... Jojo, Facebook je totiž úplně nejlepší (smích) V čem je jeho význam pro tebe a pro larp jako takovej? Proč je pro tebe Facebook přínosnej? Protože FB je hodně podobnej jako běžnej osobní kontakt. Nejlepší propagace ever...nejlepší propagace je, když to někdo někomu řekne. A Facebook je skoro totéž. A to je, proč je tak dobrej. Protože...my jsme třeba co se kempů týče, tak jsme zkusili takovou tu reklamu na Facebooku. Zaplatili jsme za ni 4,5 tácu aaa...třináct lidí kliklo, že se...jako neznámých, cizích lidí, že se zúčastní kempu, ani jeden z nich nepřijel. Jediné proč to bylo dobré je, že si od tý doby děláme žerty na téma ChuckPrdel, což byl jeden z těch třinácti, co se přihlásili. Čili...a to je jako klasická reklama... to nefungovalo. Na druhou stranu – takový to jako – nasdílim to – někdo to vidí, zeptá se mě na to – zaujme ho to – to funguje. Jak si to vysvětluješ? No protože to nasdílení není nějaká anonymní reklama. Nasdílel to můj kamarád. Nasdílel to někdo, koho znám. Mě to zaujme, můžu se ho zeptat. On k tomu i něco napíše. On k tomu napíše – jo tohle je zajímavý, tam prostě jedu, pojeďte taky nebo „tohle bylo boží, strašně jsme se tam vyřádili...“ prostě něco tam napíše. A ten kdo si to přečte, ten jeho kamarád, tak to tam vidí a řekne si: „A vida, no to je dobrý, protože nás vlastně zajímaj podobný věci, tak to bych mohl zkusit taky. Zeptám se ho na to...“ A je to skoro jako kdybych to někomu řekl...Což je prostě jak jsem řikal – nejlepší reklama na světě. Ty jsi zmínil tu zajímavou věc s tím, že se vám tam přihlásili lidi a pak nepřijeli. Co třeba spolehlivost Facebooku...

103

To jsou klikači. To jsou...hm... Takhle...Na Facebooku existuje taková sorta lidí, kteří když viděj, že tam je nějaká událost, tak na ni kliknou...To prostě, ty je potřeba vyfiltrovat a je třeba počítat s nějakejma ztrátama. Spolehlivost Facebooku jako formy přihlašování je zoufalá. A to i mezi bandou kamarádů, jestli opravdu přijdou do tý hospody nebo ne natož mezi cizíma lidma. Proto my vždycky, vždycky používáme nějakou jinou formu přihlašování. Prostě tam je – ano, tady klidně klikněte, že přijdete, to je prostě hezký, ale pokud chcete opravdu přijít, tak tady je přihlašovací systém a tam se nám přihlašte. A ten systém máte asi v rámci těch stránek... Jo. To je jedna z mála věcí, který nám fungujou. A ty vaše stránky teďka v tý provizorní formě. Jsou podle tebe nějak uzpůsobený tomu, aby když na ně přijde člověk, co o larpu zas tak moc neví, jen o tom třeba slyšel od kamaráda, zjistí tam ty věci, který potřebuje? Ne. Nezjistí. Ty stránky jsou z tohohle ohledu úplně špatně. My to víme a máme koncept nějakých stránek a už to máme jako hodně rozmyšlený a máme koncept stránek, který by takhle mohly fungovat. Který v podstatě by měly fungovat tak, že když na ně někdo přijde, podivá se na to a řekne – jo, tak to vypadá dobře, to mě zajímá. Dostane nějaký základní informace, jako povrchový, ale takový, který mě můžou zaujmout a nebo taky ne. A když si kliknu, tak se dozvim doopravdy, co to teda je. Teďka to nefunguje. Teďka na ty stránky, když přijde nějaký gothik, tak ho to zaujme, protože jsou takový potemnělý a prostě cool. A...když tam nedejbože přijde nějaký úředník z nějakýho magistrátu nebo někde, kde žádáme o nějaký grant, tak uteče, což je smutný, ale je to tak. Čili – my víme, co je na tomhletom špatně, máme v plánu to změnit, teď jde jenom o to to udělat. A jak ten proces získávání novýho člověka na vaše akce, třeba na ten cirkus, probíhá? Mluvíme o cirkusákovi – hráči? Nebo o návštěvníkovi? Mluvíme řekněme o člověku, kterej o tom nic moc neví, ale rád by něco takovýho zkusil... Člověk, kterej o tom nic moc neví, ale chce si jít zahrát larp, nikoliv se podívat na cirkus? Tak. Protože že jo, tam jsou lidi, kterejch je nejvíc, třeba 180, a ty přijdou...přijdou se bavit a vlastně nemusej vůbec no nějakym larpu ani vědět. A 75 procent se o tom ani nic nedozví. O tom konceptu ti prostě můžu něco potom bokem třeba říct. Prostě, když chceš udělat larp z cirkusovýho prostředí, musíš udělat cirkus...Tak jsme udělali cirkus. No...co se cirkusáků týče...ty přibejvaj a přibejvaj i lidi, který nejsou larpisti. Protože ty se většinou...ale zase, v drtivý většině proto, že jim to někdo řekne, dozvědí o tom, že Půlnoční cirkus je cool a že je to boží. My každý rok bereme velmi omezený počet

104

hráčů... Čili, většinou jim o tom někdo řekne, někdy si to může i přečíst na netu. Úplně překvapivě nám tam jednou přišla nějaká Holanďanka, která přišla přímo na cirkus, ale ta teda netušila vůbec nic o larpu, ta si myslela, že jsme fakt cirkusáci...což nás potěšilo, ona byla holandská cirkusačka...No ale většinou to je tak, že o tom někdo někomu řekne a nebo si to přečte na Facebooku. Z Facebooku myslím máme nějaké kontakty, že se lidi ozvali, že by se toho chtěli účastnit. Ten kdo se ozve na nějakou kontaktní adresu většinou mě nebo ještě dalším... Částečně to bývá přes DDMko...kde máme některý aktivity přes který se taky daří dotáhnout lidi... Spolupracujete s někým dalším v oblasti internetu? Nějaký informační portály, servery? S někým externím? No tak. Spolupracujeme. Jsou tady různý věci jako larp.cz a larpy.cz. Tam se snažíme, byť prostě...se střídavými úspěchy...jednak dotlačit tam nějaký články o našich aktivitách a také samozřejmě tam existují nějaké kalendáře, do kterejch ty akce jako dáváme. Ale co si budeme povídat – tyhle kalendáře zase nejsou pro tu vnější komunitu. Prostě nikdo se nepodívá na kalendář... Mimo jiné já si myslím, že ty kalendáře jsou hlavně proto, že když dělá akci, tak se podívá na ten kalendář, aby se s nikým v tom termínu nekřížil. Neznám nikoho, kdo by si řekl – hele, já mam volnej víkend, podívám se do kalendáře na larp.cz, jestli neni nějakej larp na kterej bych mohl jet. Nikoho takovýho neznám... Tak už znáš. Já jsem takhle hledal akce kam jet podle kalendáře... (smích) Tak to je dobrý (smích). Vida, i takoví lidé existují... Zastavme se ještě u toho projektu larp.cz. Jaký máš názor na takovýhle projekt? Jakou plní funkci? Larp.cz podle mě funguje jako centrální bod pro komunitu nebo to k tomu rozhodně spěje. To jo. Je to taky geekovská stránka, na kterou když se podíváš jako člověk, kterej o tom nic neví a nebyl na to ani nijak extra připraven a nesedí vedle něj kamarád, kterej mu to ukazuje, tak od tamtud uteče. Protože prostě ta stránka postrádá, což si myslim, že postrádá většina stránek nebo portálů, webovek, který se týkaj larpu, postrádá nějakej interface mezi tím portálem a člověkem, kterej neví, která bije. Nebo takhle, neví, která bije...Někdo kdo tam...kdo hledal jako dětský porno a náhodou šel tam, tak ok...to asi není potřeba. Já tím myslím lidi, kteří o tom něco slyšeli, ale neví konkrétně o co jde. Co je mi hrozně líto, a to trochu odbočuju, že jak kdysi vzniknul projekt manifest M6... Je mi líto, že ten projekt nebyl následován. Protože další věc je, že larpů je... Takhle – Co je larp? Všechno je larp: bitva, dřevěná bitva, bitva...o mrkev nebo jak se to, bitva jak tam mravenci bojujou proti sobě, to je taky larp...všechno je larp. Ale jako jo. Svym způsobem to jsou larpy. Akorát že prostě člověk, průměrný student, který když zaslechne něco o larpu, tak vleze na stránky, kde na něj čirou náhodou na seznamu, protože neví, jak si mezi tim má vybírat, tak mu tam vyskočí tohle, a protože takovejch věcí je většina...Kyž se podíváš do těch kalendářů a tak, tak tam najdeš většinou něco takovýho...Tak on si řekne „aha, a proč?“ a jde pryč. Ta M6 právě umožňovala vyfiltrovat takovýhle věci. Kdyžby se takovýhlech manifestů objevilo víc, tak ta M6 byla primárně – no my to tady definujeme nějakou skupinu larpů, říkáme, že je definujeme podle nějakých pravidel, vy to můžete říkat taky a nás takový larpy zajímají a když to

105

někdo jinej tak označí, tak tam asi spíš pojedeme. V tu chvíli by to třeba umožňovalo nastavit nějakej filtr, vybrat si. Že jo, když tam bude ten počáteční interface, kterej tomu člověku, co o tom nic neví řekne – „Larpy jsou tohle, tohle, tohle a pokud vás nezajímá zrovna běhání s mečema, který do toho taky patřej, ale i spousta jinejch věcí, pokud vás zajímá třeba detektivka nebo chcete bej součástí velkofilmu, tak si klikněte tady na to a to vám to vyplivne.“ To žádnej z těch portálů neumí...My máme v plánu tady ten interface tam mít na těch stránkách. Máme nějakou myšlenku to udělat – když na ty stránky vlezeš, tak budou primárně stavěný na to, že tam vleze cizinec nebo jako...mudla... a podívá se na to a přinejmenším bude vědět, kam kliknout, pokud ho to náhodou zajímá a nic o tom neví... Jsou pro tebe jako larpera, kterej teda chce nějakym způsobem takhle na ty nový lidi cílit, zajímavý věci jako videa, společná larpová encyklopedie a tyhle projekty? Pojďme třeba k videím nejdřív... Videa...Láká to lidi. Určitě to láká lidi. My máme ve svém portfoliu lidí člověka, kterej umí dělat fakt jako úžasný videa. Takže se touhletou cestou jako hodně snažíme jít. Nefunguje to. To už jsme zjistili. Stejně to děláme, protože si myslíme, že by to mohlo fungovat. Ale nefunguje. Mimochodem kdysi jsme dělali larp na kempech na téma World of Warcraft, protože tam je spousta hezkejch kostýmů a táhne to lidi a tak. A z týhle hry je na internetu video. A dvakrát do týdne odtamtud mažu komentáře typu: „To je ta nejubožejší banda paniců,“ co jsem kdy viděl a tak podobně. Přičemž prostě...oni se tam objevují i komentáře lidí, kterym se to líbí. A to video je neustále, ten larp je tři roky zpátky, video dva roky zpátky, video je neustále znova a znova navštěvovaný, protože to video je populární. Ale přesto nejčastější komentáře, který se objevujou jsou tady toho typu. Ano před časem se objevil komentář od nějakejch polskejch larpistů, který nás jako chválili a poslali tam odkaz na nějaký svoje video...Ale prostě... Tohle video je normálně na Youtubku? Jo. To je normálně na YouTube...No...Problém je, že lidi...Kdo se na to video jde podívat? Na to video se půjdou podívat buď lidi, kteří vědí o co jde a chtěj se podívat na to video. Ty ale nepotřebuješ, protože ty už máš. To není komunikace ven. Lidi, kterým to někdo ukáže, z těch co to jako maj, to pomůže, ale vlastně to taky nepotřebuješ, protože to jsou ty lidi, kterým už o tom někdo řekl. A dokonce je přiměl k tomu, aby se podívali na to video, takže už prostě...může to pomoct tomu, že ten člověk si řekne – „Jo to je zajímavý a zkusim to,“ no ale už ho mam načatýho. No a pak se tam přijde podívat nějaký lidi, který o tom předem nic nevědí a ty ti na to řeknou...drtivá většina ti řekne – „To jsou divňáci“. Tady běhaj v nějakejch kostýmech. Třeba po městě a střílej po sobě. Dělaj, že jsou upíři, nebo piráti nebo já nevim co. Co je to za magory?“ Prostě taková ta reakce je. Protože když to máš bez výkladu, když máš video, který ti jako neříká...který není uvedený tim, co a jak, neni okomentovaný, tak to těm lidem nedává vlastně žádnou informaci. Ano. Existuje jistě nějaké malé procento lidí, já o tom sním, kteří se na tohle video podívají a řeknou si: „Tyvole to je hustý, to je paráda, to bych chtěl zkusit.“ Určitě tam takovýhle lidi existujou, ale je jich fakt strašně málo. No...A videa na stránkách, videa na stránkách, na portálech a tak: To je něco jinýho. My třeba...náš plán je...hejbací obrázky jsou totiž dobrý. Čili náš plán je do těch novejch stránek co nejvíc zaintegrovat video. Protože prostě to zaujme. Ale musí to bej video dělaný na to, aby zaujalo. Tady na

106

titulce je video, který zaujme i člověka, kterej jako přišel z venku a jeho první reakce není – To jsou divňáci. Když se proklikne dál, tak už prosím...A všechno to musí být s komentářem, s vysvětlením a musí to být v kontextu. Video bez kontextu...nechci říct, že nadělá jako škodu, ale myslím, že ano. Co aplikace jako Larpedie, Wikipedie? Maj potenciál pro komunitu? Nebo i ven? Kdyby se o to někdo staral, tak to má potenciál pro komunitu. A okrajově i pro lidi ven, který prostě ... jsou to analytické typy, kteří když na to narazej, tak je vlastně nezajímaj bombastický fráze, nezajímá je moc video, zajímaj je podrobnosti. Chtěj si o tom něco přečíst. Jako a takovejch lidí je minimálně 25 procent. Ty prostě zajímaj fakta a na základě jich se rozhodujou a dělaj si v hlavě analýzy. A pro ty to určitě může bejt zajímavý. Ale velký úskalí toho je, že se o to musí někdo starat. A on se o to nikdo nestará. Že jo – Wikipedie je tak úspěšná proto, že je obecná. Že tam může psát v podstatě každej jouda z těch několika miliard, který nás tady žijou a z těch několika miliard se těch joudů najde docela dost, který to tam napíšou. I na český wikipedii je spousta věcí, protože to množství lidí ze kterých se vybírá to, kdo tam bude psát a kdo to bude udržovat, je jako veliký. Každej tam napíše něco o tom, co zajímá jeho a poskládá se to dohromady. Larpistů je zlomkový množství. Čili ano, možná tam tu a tam něco napíše, ale v konečnym důsledku máme Larpedii, která je takovej jako hodně chudej příbuznej. Můžeme si to shrnout? Jaký jsou podle tebe výhody a nevýhody propagace na internetu. I když to třeba vztáhneš k historii – jakou ten internet hraje v tý komunitě roli teď, jakou dřív... Takhle. Genericky je to lepší. Je to ale primárně pro komunitu, protože to umožňuje spojovat se. Internet je boží. Internet je boží proto, že se o sobě dozví lidi z Pardubic, Prahy, Písku a Brna a můžou se prostě koordinovat, můžou si jezdit navzájem na akce, vědí o nich a tak. Na to je internet samozřejmě jako dobrej. Obecně na propagaci je internet lepší než cokoliv jinýho pro nás. Ale pořád podle mě neumíme, nenašli jsme způsob jak jako se posunout doopravdy směrem jako...mimo komunitu. Jestli v nějakých momentech škodí...nemyslim si, že signifikantně. Typicky banda paniců by jako mohla škodit, protože prostě se na to nějaký lidi podívaj skrz prsty a viděj tam, co tam vidět chtěj. Ale podle mě daleko víc škody v tomhle směru nadělaly reportáže TV Nova a...teda nakopal bych do zadku ty lidi, který s nima tehdy ty reportáže udělali, protože prostě...to bylo jasný, že to musí takhle dopadnout. Když tam jako Silver vykládá o tom, jak prostě je ten lovec upírů a teďka prostě bratři z Drážďan zavolali a onu musí jít zabít nějakýho upíra... Případně když ta reportáž jak někdo pořádá airsoftovej larp v centru...prostě to je samo o sobě demence, ale budiž. Když o tom nikdo neví, ať si to dělaj. Ale ona o tom je reportáž televize Nova. To ti lidi jako odnesli. To dělá škodu. To je to. To jakou škodu nadělají nějaký videa na internetu, který jsou vytržený z kontextu. To je okrajový. Nebo že by reklama na Facebooku nebo nějaký stránky dělala škodu...to fakt ne. Když popojedem k posledním otázkám...Co pro tebe vlastně znamená larp? Je to čistě zábava, je to umění, je to všechno z toho? Jak vnímáš prostě larp?

107

To záleží na úhlu pohledu. Někdy je larp hlavně zábava, někdy hlavně práce, podle toho, na které straně se nacházím... (smích). Krom toho larp vnímám hodně jako příležitost k rozvoji komunikačních a organizačních schopností... A co larpová subkultura? Existuje vůbec a co ji teda tvoří... Komunita či subkultura tady dozajista existuje. Stále ještě spíš roztříštěná - lokalitami, ale zejména ve větších městech i okruhy známých a tak. Nicméně se to daří zvolna propojit. A...Jak se podle tebe larpeři vnímají, jak je vnímáš ty a považuješ sám sebe za člena subkultury? Něčeho teda... zvláštního co vybočuje z většinový kultury? Jak se vnímají larpeři, to nelze odpovědět obecně. Znám takové, co se považují za průkopníky a vizionáře, znám takové, co se považují za odstrčené podivíny, znám takové, co se považují za elitu, co pochopila, kde je ta správná cesta. Můj vlastní pohled? Členem té subkultury pochopitelně jsem. Pokouším se být trochu průkopníkem, trochu propojovacím článkem. Vzhledem k většinové české kultuře asi hlavně průkopníkem neobvyklého druhu zábavy. V mezinárodním měřítku ta zábava není zas až tak neobvyklá. Poslední otázka – předsudky. Setkal jsi se s nějakými předsudky ohledně larperů? Třeba ve tvym okolí, co larpy nezná a tak? Jak se s nima vypořádáváš a jak se s nima třeba vypořádává komunita – tvoje larpový okolí... Předsudky ohledně larperů tu jistě jsou. Většina lidí vůbec netuší, co je larp, ale je řada takových, kteří se o něčem kdesi doslechli a udělali si rychlý soud. Ti většinou larpery považují za takové ty divné nedospělé pošuky, co běhají po lese s dřevěnými meči a v prostěradlech a hrají si na elfy. Pokud mám pocit, že to má smysl, vysvětluji, jak je to doopravdy. Jinak je ignoruji...nejsem člověk, který by si z předsudků mnoho dělal. No a...Komunita se s nima nevypořádává nijak, to by musela jednotně vystupovat, a to nedělá. Různí lidi se s nimi vypořádají různě, od informačních kampaní a trpělivého vysvětlování po flame wars na internetu... Může pomoct právě třeba lepší komunikace ven? Lepší komunikace ven by jistě pomohla, ale nestačí, aby jí bylo víc. Co je vlastně cílem komunikačního snažení Praque by Night? Čeho byste chtěli dosáhnout co se týká larpu? Kde bys chtěl, aby byl larp třeba za pár let? Jakou by měl mít pozici ve společnosti? Snažíme se posunout povědomí o existenci larpu. Nemyslím si, že by se během pár let stal mainstreamovou zábavou, ale jak nám, tak dalším organizacím (zejména třeba CoMu) se daří povědomí o larpech rozšířit i mimo komunitu...I když možná to spíš způsobuje rozšiřování komunity, to je otázka, která by si zasloužila samostatnou studii... My na to jdeme odspodu - od mládeže. Čím víc lidí z dalších generací bude larpy nejen hrát, ale i tvořit, a tím o nich šířit povědomí mezi svými vrstevníky, tím více úředníků,

108

podnikatelů, programátorů či žen v domácnosti bude za pár let vědět, co je to larp, občas si ho chodit zahrát a bez obav na něj posílat svoje potomstvo.

Balda

První otázka se týká vaší organizace. Můžeš mi říct, co je vaše organizace, co děláte a proč jste vlastně vznikli? Organizace, ve které působím, se jmenuje Pilirion. Je to občanské sdružení. Vznikli jsme pro podporu larpu především v oblasti západních Čech. To znamená pro zaštitování larpu, technické a materiální jištění a to především akcí, které pořádáme. Členové sdružení, kterých není mnoho, asi dvacet nebo třicet aktuálně, tak dohromady tvořej v západních Čechách dohromady cca tak deset až patnáct akcí ročně a pro některé z nich, jako třeba Erinor jsme potřebovali nutně praktické zaštítění, potřebovali jsme být už prostě nějaká organizace. To je hlavní myšlenka, která stála za vznikem Pilirionu nejvíc. Jasně. Takže vaše působnost je nějak v týhletý oblasti jo? Hlavně západní Čechy a střední Čechy nebo prostě tam, kde jsme Praha také. Ale cílíme na západní čechy, protože tam je to potřeba nejvíc. Můžeš mi nějakým způsobem popsat vaši běžnou činnost? No tu naši běžnou činnost bych rozdělil na dvě části. Jedna část jsou věci, který se týkají sdružení jako takového. To jsou typický schůze, kde je potřeba vyřešit věci ohledně hlasování, změny stanov, úpravy podmínek, prostě všechny takový ty organizačně – administrativní záležitosti. Tak to je jeden druh. Druhá věc jsou ty samotný akce, které pořádáme. Ty by se do toho měly nějak řadit. Těch je relativně dost, tam se jich vejde většina nějakým způsobem. Probíhá tam činnost sdružení jako taková. Hlavní činností sdružení je prostě pořádání akcí. Tzn. ty akce jsou tou činností akcí. Pojďme k tý komunikaci, o kterou hlavně půjde. Děláte nějakou propagaci navenek? Snažíte se prezentovat larp na veřejnosti? Jo, určitě. Snažíme se. Děláme to skrz jednak časopis Pevnost, který je spíš fantasy časopis, teda neni úplně zacílenej ne širokou veřejnost. Tak tam jsme napsali článek. Máme webový stránky, který se navenek snažíme celkem aktivně propagovat. Snažíme se o to jak na akcích určených dovnitř komunity, tak na akcích zaměřených ven. Snažíme se taky informovat místní noviny, ale to se nám zatím tolik nedaří. Pak je to samozřejmě z těch internetovejch kanálů Facebook. Na Facebooku máme samozřejmě stránku sdružení. Takže...ještě...z těch online kanálů – mailová konference. Informace mailem těm lidem, který jako maj zájem, ale to je spíš dovnitř komunity. Ještě k těm novinám – ty řešíme, chceme tam cpát víc článků – články fantazácký i pro obecnou veřejnost.

109

Řešíme z hlediska komunikace i nějaký akce do budoucna, ale ty ještě nejsou, to ještě teďka neni. Jasně, takže tam je prostě zájem o komunikaci s veřejností? Propagaci larpu? To rozhodně. Hm... Jak prezentujete larp? To znamená, jako co to prezentujete? Je to jako zábava? Seberozvoj? A také – co je vlastně larp pro tebe osobně? Osobní názor se neliší. Použil bych nejdřív termín interaktivní drama. To je důležitý v tom, co prezentujeme. Prezentujeme to jako způsob sebeprosazení, sebepojetí. Ne ani tak jako zábavu, v podstatě neprezentujem larp jako zábavu. Spíš až jako na hranici s uměleckou činností. Některý naše larpy...tohleto co tady vidíš (larp Erinor, kde se odehrával rozhovor) tak to je nejmíň uměleckej larp co tady vyrábíme v podstatě. Nejvíc larpů máme vlastně v oblasti komorního larpu, což je krátký čtyřhodinový asi zažitek. To asi nemusim vysvětlovat... Nene, to nemusíš... (smích) Takže dá se říct umění. Posouváme se do některých uměleckých forem do severskýho larpu. Navíc pořádáme jednu formu specifickou pro nás víceméně, což jsou tzv. larpové divadelní večery, kdy jde o kombinaci larpu a divadla. To znamená, že tam je několik hráčů, kteří se střídaj v těch rolích na tom pódiu a všichni včetně přítomnejch diváků sledujou, co se tam odehrává. No takže to je to nejzajímavější z naší tvorby v současnosti. A je to unikátní. Pojďme k internetu. Co podle tebe znamená pro vaši organizaci internet jako komunikační médium? Jakou roli hraje v souvislosti s vnitřní i vnější komunikací? Ve vnitřní komunikaci je internet podle mě úplně zásadní. Tam v podstatě převážná část komunikace jde přes internet a je to cíleně stavěný tak a je to moje vina nebo zásluha (smích) - Já to tak směřuju, protože nemám moc času nikam jezdit. Hm... Co se týká komunikace s veřejností, tak tam jsou samozřejmě zásadní kanály, který jako Pilirion známe. To znamená ty zmíněný sociální sítě – Google+, Facebook. Hlavně je to ten Facebook, G+ ten teprve řešíme, ten jako je čerstvej. Twitter nemáme třeba, což mi připomíná, že bychom si ho měli založit (smích). Ale jinak s veřejností nevim...co se týká novin třeba internetovejch, tak ty nepoužíváme. Na larp.cz což je jako komunitní portál, on je i pro veřejnost, ale nevim, jak je to s cizíma lidma, asi tam moc nechoděj. Tak tam byl článek od nás. Přidržme se ještě toho Facebooku. Změnil nástup Facebooku nějak přístup k nakládání s informacema, ke komunikaci jak dovnitř, tak ven? Mám na mysli v tvém případě a pokud můžeš mluvit i za Pilirion...

110

Já bych třeba řekl, že Facebook na nás působil málo, protože spousta z nás organizátorů prostě Facebook nepoužívá a moc ho nemá rádo a je jim vlastně docela ukradenej. Používáme ho fakt jenom navenek vůči komunikaci s lidma jako...pryč. A myslíš, že ke komunikaci s lidma z vnějšku může hrát Facebook nějakou důležitou roli pro lidi ze subkultury, co to chtěj dělat aktivně? Normálně jo. Pro nás - Myslim, že by to vyžadovalo, abysme v něm byli daleko víc zapojený. Tim, že to je síť a tim, že my v ní moc nejsme, že se nás netýká nijak zvlášť, tak tam neni kdo by to z nás propagoval dál a tudíž tam není ta propojenost tý sítě, která je tam nutná k tomu, aby se to k někomu dostalo. A proč vlastně Facebook nepoužíváte? Nějaký osobní důvody? Já sám teda Facebook mám... Jo...osobní důvody do jistý míry u některejch. Když už tam jsme, tak ne moc aktivně. Nevídáme se tam, neni to pro nás prostě relevantní komunikační zdroj. Snažíme se, to co jsme schopní tam udělat, tak o to se snažíme. Snažíte se i o nějakou spolupráci s jinými subjekty na internetu? Ty jsi řikal, že ty internetový noviny moc ne, co třeba nějaký jiný weby? Informační portály? Reklamu? Jinej způsob propagace? Moc ne. Třeba jsem někde viděl, že CoM dělá slevový akce na slevových portálech. To pro nás nemá smysl, protože to nemáme kde nasadit. Co se týče těch ostatních věcí – proklikací reklama pro nás prostě nemá smysl – my jsme relativně mladý sdružení, takže proklikací reklama – jednak ji nezaplatíme... No asi možná bychom ji zaplatili, ale efekt by byl asi malý. Spíš ne. Jediný, kde opravdu děláme propagaci jsou ty naše webovky, který se snažíme propagovat nejen před lidma, který známe, i úplně... mimo komunitu. Když jsme u stránek? Když přijdu na vaše stránky, jsem člověk kterej nemá o larpu ani páru, navedou mě ty stránky, poznám z nich co mám dělat? Prostě jestli jsou uzpůsobený těm lidem z vnějšku. Snažíme se o to. Jako první stránka na kterou se dostane člověk, kterej najede na stránky Pilirionu, tak na tý stránce dostane nahoře zhruba tak dva odstavce shrnutí toho, co je larp. Nějaký prostě hutný shrnutí informací, aby jako...je to prostě takový, co nejvíc tam shrnout toho, aby se mu to snadno četlo. Prostě dočíst si ty dva odstavce. Takže informace o tom, co od toho čekat a pod tim jsou pak informace o tom, co pořádáme, náš kalendář, to...teda do čeho se může přidat v těch západních Čechách. Je to cílený na ty západní Čechy. Pak jsou tam odkazy na ten larp.cz, kde jsou jako pro všechny obecně, ale primárně cílíme fakt na západní Čechy a tomu jsou ty stránky uzpůsobený. Pak tam jsou samozřejmě i novinky o tom, co pořádáme my. Jak se takovej normální člověk může na vaše stránky dostat? Je nějaká jakoby...najde je někde, zjistí – Jo tohle jsou jejich stránky, tam můžu zjistit víc? V rámci komunity... jsou na portálu larp.cz. Tam jsme samozřejmě zařazený. Tam jsme i v kalendáři naprosto regulerně jako o.sko. Dál jsme taky v neziskových organizacích.

111

Pokud někdo bude na internetu hledat neziskovou organizaci a larp, tak nás najde. Jsme v registru kompletně a jsme tam pod larpem. Když nás bude někdo hledat, tak i ten google nás podle mě najde, pokud si dobře pamatuju. Jasný Jinak víc jsme pro to asi nedělali, ještě samozřejmě Hofyland, ale to je spíš takovej minoritní kanál. Jaký vidíš cíl takovýho snažení. Proč se vlastně zapojuješ do nějaké propagace larpu? Kam by to podle tebe mělo směřovat? Jsou to vlastně asi dva cíle. Jeden není jen můj a je součástí celého toho našeho o.s.ka – ten je jako zásadní i ve stanovách a to je natáhnout nováčky do larpu. Přinýst to lidem prostě úplně z vnějšku, aby si vyzkoušeli, co to je v různym věku. Ukázat jim, že si můžou hrát, že se můžou bavit i ve staršim věku timhletim způsobem. To je jedna vidina. Ta zajímavější a víc vizionářská. Ta druhá vidina je to, že si myslim, že larp jako takovej je umění. Je to v podstatě činnost úplně regulerně umělecká, takže je to forma uměleckýho vyjádření. V tomhle se v o.s.ku shodujem, že si myslíme, že to prostě má být na stejný úrovni jako divadlo, opera, kam si prostě člověk jde pobavit. Očekává se od toho, že se nějakym způsobem zapojí, bude to pro něj zajimavý a přitom se tam bude i bavit. Takže tohle je takovej cíl, kterej hlavně já s Pillym se snažíme uvést do praxe. S tim souvisí i divadelní večery, kterýma se snažíme přiblížit larp úplně neznámým lidem, který si to pak můžou vyzkoušet třeba jen na pár scénách, což pro ně neni tak náročný jako zahrát si celej larp. Kam by se teda podle tebe ten vztah larpový subkultury a veřejnosti a vůbec larp jako takovej měl posunout? Měla by bejt z larpu řekněme zábava na úrovni nějakýho mainstreamu? Jo, dá se říct. Ale podle mě spíš na úrovni mainstreamu jako třeba divadla. Takže řekněme mainstreamu spíš takovejch těch lidí, který jsou kulturně ochotnější se zapojit. Neni to mainstream lidí, který budou sedět doma u televize. Rozumim. Je to třeba ta úroveň, jako když lidi choděj do divadla, tak je to pro ně normální. Stejně tak by teda podle tebe mělo být normální místo toho jít si zahrát larp... Jo. To je úplně přesně to, co mám na mysli. Ten náš projekt larpu a divadla tomu vlastně přesně odpovídá... Co spolupráce s jinýma organizacema v subkultuře? Děje se u nás vůbec taková spolupráce? Určitě spolupracujeme s lidma Court of Moravia. Koneckonců budeme na jejich akci uvádět naše hry. Spolupracujeme i s řadou dalších o.sek, který tady u nás jsou. Ne se všema, protože na některý nemáme kontakty, ale s většinou jo. Takže nabízíme naše hry,

112

uvádíme je tam, kde to jde, kde maj zájem a na oplátku je zveme, když něco pořádáme. Ne vždy to vyjde. Jaký jsou podle tebe výhody propagace takovýhle aktivity na internetu. Ten internet má nějaký svý specifika. Jak to vnímáš ty z hlediska propagace larpu na internetu? Když se ta propagace dobře udělá a to úplně obecně, tak může mít podle mě s velmi malejma nákladama velmi rozsáhlej účinek. Prostě můžeš jako udělat reklamu za pár tisíc a můžeš mít efekt, kterej by udělala reklama za miliony a prostě stovky tisíc lidí nebo milion to prostě zhlídne. To je věc, kterou nic jinýho neumí zatim nabídnout. V tomhle je internet neuvěřitelnej. Ne vždy je to jednoduchý, ale když se povede fakt dobrej nápad, na internetu se může rozšířit strašně snadno a strašne rychle a může ho vidět obrovskej počet lidí. Nevýhoda netu je ta, že my žijem furt v našem malym českym rybníčku, kde je všechno v češtině, takže to nebudou miliony, ale budou to desítky tisíc. Tohle je asi nejzásadnější. Druhá věc je, že když vezmu ty sociální sítě, tak je tam víc komunikace one to one. Že prostě člověk může řešit přímo s tím člověkem, kterýho to zajímá. Tam je víc osobní kontakt do jistý míry oproti třeba těm médiím, novinám tradičním. To si myslim, že je další velkej rozdíl. Shledáváš u internetu taky nějaký nevýhody? Určitě. Nevýhoda je, že tam člověk zasáhne jakoby hodně lidí, ale je tam strašně složitý ty lidi dovýst někam. Spousta lidí si toho všimne, spousta lidí o tom někomu dá vědět, ale že by z nich někdo opravdu přišel...to mi přijde, že tam je o dost menší procento než u těch tradičních médií. Ale to už je můj odhad, to nemam nikde zdokumentovaný. Můžeš to zkusit to teď aplikovat přímo na vaši propagaci na netu? My ještě cejtíme tu výhodu na sociálních sítích. Tu, že tam můžeme hnedka reagovat, když tam někdo něco dá. Můžeme tam velmi snadno editovat informace, je to prostě takový usnadnění komunikace. Podle mě nic víc, nic míň. Je to způsob jak zjistit kdo zhruba na ty naše akce chce jet, protože to ano tam, znamená možná jo a je to spíš tak k tomu, udělat si představu – ano, tohle by mohlo zajímat tak dvěstě lidí například. Z toho tak šedesát dorazí. Co se týče toho webu, tak je to zajímavej způsob prezentace pro nás jako organizaci, která představuje larp. Je to prostě věc, kterou můžeme dávat do těch médií – sem se podívejte, tady jsou další informace. Je to prostě levnej způsob, jak mít hodně informací, který jsou důležitý přehledně a hezky na jednom místě. A to je určitě důležitý. Může se larp na internetu prosadit? Jak vnímáš problém informační zahlcenosti? Teda jestli tu takovej problém podle tebe je... Já jsem v tomhle trochu deformovanej praxí, protože v týhle oblasti dělám. Já se věnuju sémantickýmu webu, takže nevím... Ale tak asi můžeš posoudit situaci z hlediska toho vašeho webu, tvých zkušeností s tím...

113

Jako ano, myslím, že teď ještě platí to s tím obtížným vyzdvihnutím právě larpu, ale v souvislosti s tím čemu se věnuju pracovně můžu říct, že to vnímání na internetu se do několika let změní. Umíš si vůbec představit, jak by vaše organizace fungovala bez internetu? Co by se změnilo? Nešlo by to. Nefungovalo by to. Jen my jsme tak rozlezlí po republice, že pro nás by bylo strašně obtížný komunikovat. My jsme fakt jako – my tu máme lidi z Ostravy, Hradce, Prahy, Plzně a my bychom nebyli schopní se spolu rozumně domlouvat. Jako nemít internet, tak ta subkultura funguje úplně jinak. Musely by být čistě regionální skupiny a ne takto rozesetý jako jsme my. My můžeme fungovat přesto, že se vlastně nepotkáme a strašnou spoustu věcí řešíme přes internet. A komunita jako taková? Ta by mohla fungovat? No. Ta by asi mohla fungovat jak jsem říkal víc na základě těch místních skupinek. Byly by místní skupiny, místní larpy a míň by bylo takovýho toho, těch veřejných skupin. Třeba CoM by byli brněnská skupina, kterou by skoro nikdo neznal, v Pardubicích Larpard, v Praze ASF a zase – nikdo by je moc neznal, krom toho, že by se občas potkali na nějakých akcích náhodně. Ale bylo by to roztříštěný na malý skupinky a víc by lidi jezdili jen na vlastní akce. A ty vnímáš sebe sama jako člena nějaký komunity, subkultury, nebo je to prostě jen občasná zábava a nepřipadáš si jako v nějaký subkultuře? Já si myslím, že to vnímám jako subkulturu, ale nevim jestli si připadám jako člen. Jo, takhle. Jo, jako určitě je to subkultura, ale já se účastním dvou akcí za rok v reálu. Nebo třech. A jinak pomáhám spíš administrativně. Takže nevím jestli se můžu považovat za člena, ale vnímám ji a myslím si, že je to do značný míry jako komunitní koníček. Není to prostě jenom zábava. Můžu říct, že ty lidi vesměs mají některý charakteristiky, který jsou netypický a jsou nějak charakteristický pro tu kulturu. Proto bych to tak označil. Máš pocit, že je ta subkultura nějak strukturovaná? Měli jsme tady, říkali jsme si, že bez toho internetu by to byly malý uzavřený komunity, jak je to podle tebe teď? Myslim, že jsou určitý skupiny, který to někam táhnou. Jsou tu CoMíci, ASFko atd. My se to snažíme někam táhnout na západě, i když jako, asi nejsme ještě moc obecně známí, protože jsme vznikli relativně nedávno. A ty to někam táhnou a vytvářej tu subkulturu jako takovou. Myslim si, že ta subkultura existuje teď díky tomu, že tam je určitý množství lidí, který neni úplně malý a který se to snažej někam táhnout, formovat to a tim to vlastně vydělovat nějakym způsobem. Je ta subkultura, kterou jsi právě popsal, otevřená novým členům?

114

Já si myslim, že minimálně navenek působí uzavřeně. Jo, že dojem člověka a to můžu říct z dojmu své přítelkyně, která do tý subkultury úplně nepatří. Ta je tady jenom jako pomocný organizátor. A ta říká, že ta skupina působí zvenčí fakt uzavřeně. Jako kompaktní subkultura do který nemá nikdo jak proniknout, rozumně, jednoduše. Na druhou stranu, když už ten člověk na takovou akci přijede, tak si z ní odveze většinou pozitivní pocity a naopak jako pohodlný přijetí těma lidma. Takže podle mě je otevřená, ale nepůsobí tak. Neni to působení právě na vině komunikace, která ještě není dneska tak dobrá? No rozhodně. Rozhodně je to o komunikaci. Většina takových problémů je o tom. Až se dokáže vysvětlit lidem, že nejsme lidi, kteří jezdí jenom chlastat a spát se všema, tak to bude o mnoho lepší. To jsi se hezky dostal k tomu, na co jsem se chtěl zeptat a to jsou předsudky a vůbec povědomí veřejnosti o larpu a jeho subkultuře... Většina lidí o tom neví vůbec nic. Jo? Ale to funguje jako obecně i u větších subkultur jako je třeba skaut. Tam je prostě stejný problém – většina lidí o něm nic neví a to je o dost větší fenomén než larp se všim všudy. A je to tím, že se nezajímaj nebo tím, že nemají informace? Myslim si, že je to kombinace. Jako myslim, že tak třetina lidí u nás – těm je to prostě ukradený. Spousta z nich je prostě ubitá tím co tady bylo z různých důvodů a tak jen seděj u televize a jsou spokojený. Tím je nekritizuju, ok. Ale tudíž je zde menší množství lidí, kteří se dají nějak oslovit a i v tom menším množství je těžký jim cokoliv vysvětlit. Přijde mi, že vůbec jako cokoliv novýho...že je tu prostě takový lpění na tradicích. Že prostě cokoliv novýho je těžký dostat lidem do povědomí a vůči těm novejm věcem mají lidi apriori negativní předsudky. A stačí jedna jediná zpráva aby se to zakořenilo – jo, to jsou tamhleti co spěj se zvířátkama v uvozovkách. Takže spíš než předsudky nevědomost? Spíš nedostatek informací a fakt, že si něco vymyslej. Informujou o larpu média a pokud ano, tak jak? Informujou, ale strašně málo a když, tak jen v souvislosti s těma největšíma akcema. Myslim že BPA bývá v novinách, protože to je myslim částečně skautská akce, takže tam se skauti to snaží nějak propagovat. Tuším, že Válka o Cintru se nějak někde propaguje, což je taky skautská věc. Jinak moc nevim. Já si třeba myslim, že my jim vůbec neumíme dát tu informaci. Že my v tý subkultuře když pomineme nějaké skupiny, tak ale většina to vůbec neumí. Já to třeba trochu umím,protože jsem do toho byl nacpanej ve skautu a

115

takovejch lidí je tu víc, takže tiskovou zprávu umíme sepsat a tak. Ale myslim, že jinak je tu celkové málo lidí, který uměj vůbec sestavit kvalitní informaci, aby ji mohly média nějak zpracovat. Chcete to dělat i vy jako Pilirion? Určitě. Určitě ano. My se vůbec chceme médiím věnovat daleko víc, protože naším cílem je ta propagace. Když to shrnu – Neumíme podat informace médiím, v důsledku toho média příliš nezajímáme. Máte třeba přímo i naplánovaný nějaký kroky v souvislosti s komunikací s veřejností? Ano. Chceme udělat projekt vyloženě pro veřejnost. Cíleně s tím, že ho chceme naprosto regulerně veřejně propagovat, už jsme si na to zjišťovali i ceny. Takže řešili jsme jako plošnou reklamu v Plzni a takové věci kolem toho s tím, že bychom si zřejmě zažádali i o nějaký ten grant s projektů typu O2, Think Big a podobné projekty. To je věc, kterou řešíme. Chceme prostě postavit vyloženě tým přímo pro veřejnost, ani ne pro komunitu. Projekt připravujeme, přemejšlíme nad ním. Takže ano, v tomhle se chceme posunout. Co se týká Erinoru, ten spíš propagujeme hlavně mezi mladšíma nováčkama, jinak neni určen pro veřejnost. Sem když přijde pro veřejnost, tak si spíš udělá negativní názor. Pro veřejnost jsou komorní larpy nebo divadla. Venkovní larpy jsou pro lidi, kteří zjistí, že je to baví, tak ať pak přijedou. Jaký je tvůj názor na marketing volnočasových aktivit a internet jako takovej? Je to strašně důležitý a strašně závisí na prvnim dojmu. Prostě člověk přijde na stránky a když ho nezaujmou, tak odejde. Já si naopak myslim, že pro marketing volnočsaových aktivit je net nejlepší varianta. Jo, je důležitej, je nutnej a je dobrej. Máš za těch osm let pocit, zda se nějak změnila komunikace? Tohle s změnilo, předtim to bylo takhle, předtim na net každej kašlal, teď se bez toho neobejdeš a tak? Vývoj tam určitě od začátku je. Přece jenom, když jsem začínal, tak se ještě většina larpových věcí řešila mimo internet. Internet byl podpůrnej kanál velmi výrazně. Jo, už existoval Hofyland, ale ještě tam spousta lidí nebyla. Internet neměl zdaleka každej. Věci se řešily jinak – hlavně poštou, smskama. Nemůžu říct, že by tam byl nějakej zásadní posun s nástupem sociálních sítí. Já ho tam prostě nevidim. Jako je tam nějakej malej posun v tom marketingu, ale nijak zásadní. Daleko důležitější předěl tam byl podle mě v tom, než měl internet každej a teď, když prakticky má internet každej. Že teď se spousta komunikace přesunula ryze na internet. Na akce díky tomu jezdí lidi z mnohem vzdálenějších míst. Je to vidět i tady, kde se potkávaj hráči, který nikam nejezdili a teď se přes net domluvili a přijeli sem. Kam se podle tebe ubírá ta komunikace? A vůbec vztah veřejnost – larp? A kam chceš, aby se ubírala?

116

Moje vize je taková, že se z toho stane do značný míry mainstream, kde člověk normálně půjde do divadla nebo na larp a bude mu to úplně jedno. Prostě larp nebo divadlo, ok. Bude to obecně uznávaná forma umění ve veřejnosti. Nebude vnímaná...nejsem pro systém dánskej, kde to je masová zábava, ale považovaná na úrovni nějakýho blbnutí, ale na úrovni vyloženě umělecký. To je pro mě důležitý a zásadní. A pozice Pilirionu? Já si myslim, že v tomhle směru budeme jistými tahouny, protože vidím posun směrem k tomu dostat to do masový kultury. Ten tady bude a budou tu jiný skupiny, který to potáhnout. Ale myslim, že v tom posunování do toho uměleckýho proudu jsme teď asi nejvíc šílený a myslim si, že si to zkusíme udržet, protože to většinu z nás baví.

Darien

Tedy...nejprve...Jak ses dostala k larpu? U mě cesta k larpu... vedla spolehlivě přes rpgčka, ke kterým jsem se dostala přes vodácký oddíl. První kontakt byl náhodný na vysoké škole. Můžeš mi říct něco o tvých aktivitách? Zásadní je, že působíš v organizaci Larpard. Co je to za uskupení a proč jsi ho s ostatními založila? Larpy Pardubice jako občanské sdružení existují asi od letošního února, kdy byly založeny jako samostatný subjekt právní, ale jinak ta myšlenka a takové to fungování na internetech a v tý subkultuře je v podstatě třetím rokem. Začalo to vznikat kolem webového portálu larpard.wikidot.com nebo co to tam bylo za hrůzu a postupně se z toho vyvinul samostatný webový projekt, který pod sebe zahrnul nejen ty prvotní myšlenky, které měl, ale nakonec rozšířil svoje působení i na další oblasti, které se týkají larpu. V současné době je to technicky vzato druhý nejfunkčnější web o larpech v ČR, protože existují ještě larp cz, pak my a potom trošičku umřelý larpy.cz, který už nepublikuje. Tyto tři se tedy alespoň nějak snažily dělat reklamu i na veřejnost a nějak se snažily nějakým širším způsobem zaujmout tu komunitu. Co vlastně v larpardu děláte a na koho cílíte? My se teda profilujeme zejména na východočeský region, což je Královéhradecký, Pardubický okres plus ještě nějaké další menší regiony na Vysočině. Je to způsobený tím, že máme omezené zdroje, ať už personální, finanční, tak časové. Samozřejmě bychom rádi expandovali kam je potřeba, ale v podstatě na to nemáme. Proto jsme se omezili na tento region, který nám vystačí na spoustu práce a snažíme se teda o monitoring té oblasti, komunikaci s organizátory i hráči, prostě to tak nějak přes informační servis o akcích, které proběhnou a taky shromažďovat reakce, dojmologii, fotky a nějaké prostě archivní materiály pro budoucí generace (ať je to cokoliv), které z toho budou čerpat inspiraci nebo se aspoň podívat jestli ty minulé ročníky za něco stály.

117

Když bys měla definovat cíl? Čeho bys chtěla s Larpardem dosáhnout? Bylo by fajn, aby komunita ve východočeském regionu byla schopná komunikace mezi sebou, byla schopná čerpat nápady a zdroje napříč celým regionem. Chtěla bych, aby byl larpard schopný být prostředníkem pro jak nápady, tak materiální zajištění a další věcí, které kolem larpu jsou. Co je hodně důležitý – Larpard by měl být takovým styčným bodem pro komunikaci s veřejností, například s úřady. Proto jsme vlastně vznikli jako občanské sdružení. Aby naše prezentace nebyla jenom takové to kamarádské posezení u piva, aby to existovalo jen na nějaké kamarádské bázi, ale abychom ty výsledky mohly nějakým kvalitativním i kvantitativním způsobem vykazovat. Co je řekněme...náplň vaší činnosti? Co teda konkrétně třeba děláte za ty aktivity? Odečtu-li to co není vidět... což je ta většinová věc, tak jsme kvůli právě založení OSka rozjeli pravidelnou činnost, při které se snažíme střídat různé aktivity zaměřené na mládež. Minimální věk není stanoven, ale kolem těch dvanácti let to začíná mít smysl. Maximální věk také není stanoven, ale zhruba do pětadvaceti. Uplně nejcílovější skupina začíná být 15 – 25 let. Jsou to jak larpy, tak různá deskohraní, akční hry, promítání filmů, workshopy atd. Kromě téhleté činnosti podporujeme také vznik větších projektů, větších nejen larpů... které jsme chtěli aby probíhaly v rámci Larpardu nejmíň jednou za čtvrt roku. To je zatím...no celkem se to daří...Daří se to a na těch projektech spolupracují různé organizační týmy, které se s Larpardem nějak lépe znají, nicméně nad nima nechceme mít žádnou rozhodovací moc. Jde spíš o pomoc při realizaci toho projektu. Jasně a mimo organizování? Je tam nějaká činnost? Mimo larpy plánujeme třeba i setkání organizátorů a tak. Potom provoz toho webu, který z jedné části monitoruje co se v regionu děje a to je hodně nezávisle na tom, co říkají nebo co dostáváme od těch organizátorů navíc... Protože to je práce navíc, co oni neudělají a tak je nutné jim z naší strany vyjít vstříc a být iniciátorem toho kontaktu. Pak se snažíme třeba publikovat některé články a podobně a nevim co ještě... To je v pohodě... Když bychom se dostali dál – snažíte se nějak teda propagovat larp, komunikovat s veřejností? Potažmo jak? Jo jo. Snažíme se to dělat na několika frontách. Teď v září třeba vyjde článek v Pevnosti o Larpardu. Dalším bodem je portál ipardubice.cz se kterým jsme se dohodli, že jim budem posílat informace a oni je budou zveřejňovat na svých stránkách pro úplně nejširší veřejnost. Používáme samozřejmě různé internetové kanály, které jsou primárně určeny komunitě. Třeba například Facebook, Hofyland, Twitter a takové způsoby. Ty se uplatní samozřejmě spíš u té uzavřenější společnosti, která se zná. Potom využíváme do určité míry letákových kampaní. Roznášíme letáky na střední školy, komunikujeme třeba i s čajovnami, snažíme se s dětskými domy, zkrátka tam kde je šance setkat se s tou mládeží, která není nutně v komunitě, ale kterou by mohlo zaujmout cokoliv z toho programu.

118

Teď se nabízí otázka – Tzn. že na veřejnost cílíte, snažíte se jí seznámit s tím, co to larp je, dotáhnout je do těch her – proč to? Proč si myslíš že má smysl s tou veřejností komunikovat, když ta komunita teď teda nějakym způsobem funguje? Jedna z věcí je podle mě zajímavá perspektiva do budoucna. Teda jestli je vůbec možné se touto činností živit. A to je možné pouze v případě, že to bude považováno za běžnou, normální a výdělečnou činnost, která je rovnocenná s jakýmkoliv jiným koníčkem a nemá problémy v komunikaci s veřejností, úřady. Nedělá problémy a je kamkoliv zaškatulkovatelná... Takže jde o to, posunout to někam tím směrem, jako jsou třeba teambuildingový akce nebo zábava, která je zpeněžitelná nebo je možný ji dělat komerčně? Dá se to tak říct. Nicméně protože v republice existuje jedna organizace Court of Moravia, která se to rozhodla dělat cíleně tímhle způsobem, naše filosofie je jiná. Chceme to dělat trochu jiným způsobem, proto všechny aktivity, které děláme jsou za lidovou cenu případně za žádnou cenu a toho se chceme držet. Finance chceme získávat například z grantů nebo od dárců, sponzorů. Zatím na tom nejsme nejhůře, že jsme schopni z toho fugnovat. Co je velice pozitivní třeba právě na komunikaci s veřejností je, že jsme dokázali získat veřejnou zakázku na výrobu larpu pro externí společnost například. Takže jak mluvíš o teambuildingu a zážitkových víkendech a podobně, tak to není nereálné. No dobře – Řekněme – když se bude vaší činnosti dařit a všechno půjde jak má jít – tak co by mělo za pár let cílem. Kde by to mělo podle tvýho názoru být? Bylo by skvělé kdyby v Larpardu existovalo jádro fungujících lidí, kteří jsou schopni ho dále rozvíjet a fungovat na něm, protože samozřejmě tohle je činnost pro mladé a my jednou zestárneme a bude třeba aby to někdo převzal. Byli bychom rádi, aby bylo možné získávat od města například prostory za symbolickou cenu na pořádání těchto her, případně jakoukoliv jinou podporu podobného typu, protože se snažíme o zajímavé použití volného času mládeže, ať už je to venku nebo ve městě, což by mohlo být zajímavé například pro cílenou tvorbu programů pro školy atd. To jsem se chtěl právě zeptat, protože v některých severských zemích to tak je, že se to tam hodně dělá pro školy. Chcete se teda tý – řekněme akademický úrovni postupně přiblížit a to jak na praktický, tak teoretický úrovni? Už se to děje. Aha... To je právě ten projekt co jsme dostali – pro Masarykovu univerzitu. Tam...v rámci alternativního vyučování vlastně řekl, že by rád vyzkoušel použití larpu na filosofické fakultě. Samozřejmě je to pro nás nová zkušenost, protože jsme zatím takto s nikým nespolupracovali, ale věříme že to je dobrý start pro podobné projekty. Samozřejmě potom možnost nabízet larpy cíleně pro pardubické školy je, je u nás hodně diskutovaný. Zatím nejsou zdroje, aby jsme to realizovali. Ale nápady jsou.

119

Pojďme zpátky ke komunikaci a k internetu což, to je samo o sobě širokej pojem. Ty jsi tu zmínila nějaký ty aplikace – můžeš říct, který z nich využíváte pro komunikaci s veřejností? Dá se to asi vytušit, ale mě zajímá jak ty hodnotíš jejich význam... V první řadě je to samozřejmě náš web, který je veřejně přístupný a který se snažíme kdykoliv komunikujeme s jakoukoliv veřejností, tak se snažíme poskytnout kontakt právě na náš web, který je potom tím prostorem. Jsou s tím zatím problémy, protože ten web původně vznikl pro komunikaci s komunitou a ne veřejností. To je právě ono. Já když jsem koukal na všechny weby těch organizací, tak oni tam maj – že ano – chceme komunikovat s veřejností, chceme ji seznamovat s larpem. A pak když člověk koukne na ten web, tak tam je jedna položka co je to larp a jinak nic, jinak je to hodně komunitní. Takže se chci zeptat, jestli si tuhle věc uvědomuješ a jestli Larpardu vyhovuje nebo jestli ji budete dál nějak řešit. Vím to a určitě je potřeba s tím něco dělat. Jako tým máme představy designu, který by byl více neutrální, třeba přátelštější pro tu neznalé prostředí. Navíc jsme se nějak dohadovali s některými jinými organizacemi na spolupráci, takže existuje neutrální stránka, která obsahuje všechny tyhle pojmy co je to larp, jenom zatím není na veřejnosti. Tenhle přístup se mi líbí a bylo by nejkrásnější, kdyby existoval rozcestník pro znalé a neznalé nebo nějaké podobné řešení. To většinou zkolabuje na tom, že v našem týmu není zkušený webmaster a všechno je děláno laicky. Jasně. Idea je asi jasná... Určitě. Můžu říct, že tam je snaha zpřístupňovat to veřejnosti... Co Facebook? Slouží jenom jako komunitní prostor nebo jsou tam i nějaký možnosti z hlediska komunikace právě s nějakou tou veřejností, jako mimo tu komunitu nebo subkulturu? Popravdě. Zatim nemám úplně představu co všechno by bylo možné na Facebooku provádět. Ono pokud člověk, který nemá ty dotyčné osoby v přátelích, tak je ten pohyb úplně na té čisté veřejnosti problematický. Tam nás brzdí to, že úplně veřejná reklama je zpoplatněná a my nejsme výdělečná organizace, abychom si mohli dovolit tyhle reklamy. I když jsme nad touhle možností přemýšleli, tak přece jenom musíme ještě chvilku počkat než budeme mít nějaký stabilní příjmový jištění. Přemýšleli jsme třeba i o Twitteru, ale ten jelikož je většina základny je anglicky hovořící, tak vzhledem k naším originálně zaměřeným zájmům to nemá úplně smysl. Ani Hofyland jsme se rozhodli příliš nerozšiřovat. Potom budujeme seznam mailových kontaktů přes naše stránky skrze které rozesíláme informační maily, který jdou každý měsíc. Vnímáš nějakou odezvu na tu snahu mluvit s veřejností? Třeba konkrétně na stránky?

120

Sledujeme vývoj návštěvnosti. Dá se říct, že z posledního sledování asi před rokem – tak ta návštěvnost byla jeden, dva prvonávštěvníci týdně. Poslední dobou se to zlepšilo. Hodně záleží třeba na tom, jaké události začínáme třeba hostovat nebo co se chystá v té komunitě a sezóně. To samozřejmě zvedá návštěvnost. Ještě mě napadla jedna věc – vizuální média – videa, fotky. Používáte je a maj podle tebe potenciál pro propagaci larpu? Vizuální média podporuji, záměrně vytvářím a propaguji (smích). Je to podle mně opravdu silný prostředek, jak snadno a pozitivně sdělit obsah larpu. Videa jinak nemáme, zato spoustu fotek a různých grafických brožur a plakátů. Jakej je podle tebe vztah veřejnost – larp? Jakej byl před například pěti lety, kdy tu Larpard ještě vůbec nebyl a jaký je teď? Přece jen už to děláš nějakou dobu a určitě si všímáš těch názorů okolo sebe... Myslím že je to ovlivněno tím, v jaké komunitě se pohybuji. Protože ta komunita samozřejmě není jednolitá a... liší se oblast od oblasti. Podle mě došlo k určitému pozitivnímu jevu v tom smyslu, že když už hovořím o larpech s kýmkoliv, tak jsem schopna vysvětlit co to je, jsem schopna podat nějaké příklady, které jsou i o něčem jiném než o běhání v lese s mečem v ruce. Takže to má i nějakou perspektivu, že mohu odkázat oni dělali Projekt systém nebo něco takového. To že to cílíme na tu mládež, nebo že jsme rozšířili ty aktivity nejen na larpy, tak nám umožňuje nejen podpořit volnočasové aktivity v tom nejširším smyslu. To se většinou potýká s tou pozitivní odezvou a pokud vím, tak nyní nemám problémy lidem tohleto vykomunikovat. Asi je to i tím, že už nejsem středoškolačka, ale docela normální člověk s nějakym titulem. A přijde ti, že je to povědomí veřejnosti o larpu větší než bylo před letem? Podle tvých zkušeností? Pokud mohu sledovat třeba nějaké veřejné zprávy o akcích, tak některé jsou skvělé, protože propagují larp z té lepší stránky a některé jsou prostě tragické. No a myslíš teda, že když teď koukneš třeba na internet, tak je těch zpráv, zpráviček o týhle zábavě víc než bylo dřív? Tak možná jde jen o to, že to víc sleduju, ale osobně mám pocit, že jich je víc. My se třeba snažíme takové zprávičky cíleně podporovat. Měli jsme například kontakt na Sedmičku než umřela nebo tak. A chtěli jsme dávat vědět přes tyhle ofic kanály, že existujeme. Je pravda, že je to snazší přes aktivity příbuzné larpu než přímo přes larpy. A jde podle tebe spíš o internet, který o tom informuje nebo jsou to i tištěný zdroje? Tak i v novinách se čas od času něco objeví, ale jak říkám kvalita je různá. My jsme například dělali Svět zlodějů ve Znojmě a oslovili jsme cíleně troje noviny a vyšly o nás cíleně články ve kterých byly rozhovory atp.

121

Proč vlastně komunikovat na internetu? Je to otázka profesionality? Nutnosti? Dneska to totiž vypadá tak, že kdo nemá profil na Facebooku nebo webovky tak jako by nebyl... Já jsem neznala larpy dřív, než jsem poznala internet. Takže pro mě jsou tyhle dvě reality naprosto sloučené a neumim si představit dobu, kdy se na larpy zvalo dopisem. No je fakt, že já taky ne... Je to tak, že je to prostě nejakčnější médium. I ta snaha působit svým způsobem profesionálně. Snažíme se najít nějaký jednotný postup při komunikaci s veřejností, ačkoliv nemáme přímo stanoveného člověka, který by komunikovat. Občas se tak stává, že někdo vydá nějaké prohlášení, které mu v soukromí obijeme o hlavu. Ale nechceme to přehánět, jde nám hlavně o to, abychom byli věrohodní. Navíc...Internet je pro nás nejméně náročné propagační médium. Daleko horší je vložit tu osobní práci do propagování v terénu, obíhání úřadů, vytváření fyzických materiálů, třeba i aktivní zapojení na té akci... A co negativní stránky internetu? Jsou nějaké takové ve vztahu k larpu? Já to celý vnímám tak, že na larp prostě z fleku nikdo nepřijede. Protože to je prostě divná věc. Na larp pojede někdo, kdo už měl nějaký kontakt s podobnou činností nebo s lidmi, kteří už tohle hráli. Na podobné činnosti děláme i jinou než internetovou reklamu. Snažíme se vytvářet přátelské prostředí pro nové lidi tak, aby byli schopni snadněji přijmout to, že larp je vlastně super. Myslim, že přes net se na larpy přihlásí opravdu málo lidí. Důležitější je podle mě ten osobní kontakt nebo to, že ten člověk už předtim přišel do kontaktu s něčim podobnym a nedělá mu takový problém, když dostane informace, tak si najede cíleně na stránku toho larpu a pak se o tom dozvědět víc. Ale pochybuju o tom, že někdo kdo to nezná jen tak přijde k internetu, zadá si larp a jede. Neoslabuje třeba přesun komunikace na internet tu komunitu? Spíš tříbí. Každý využije to co ho baví a pokud je to komunikace a stačí mu internet tak si s tím vystačí. Existuje spousta lidí, kteří jedou na bitvu ne kvůli boji, ale kvůli jeho kamarádům. Je fakt, že třeba my máme vrstvu ven, kterou komunikujeme a potom ještě vlastní interní weby, kterými řešíme my mezi sebou, ať už v rámci Larpardu nebo v rámci tvůrčí skupiny která nebydlí v jednom městě, nebo i bydlí v jednom městě. Já...myslim si že jak se zvyšuje množství lidí se kterýma je nutný komunikovat, tak se snižuje kvalita komunikace. Prostě musíš jim udělat hromadný mail jinak ti uletí hlava. Je to i otázka zdrojů. Kdybychom měli deset lidí na komunikaci, tak je to v pohodě, ale protože nemáme, tak musíme dělat kompromisy a to se týká třeba i právě té komunikaci, že ačkoliv bychom chtěli co nejosobnější komunikaci, tak nemůže být. Když už komunikujeme na netu, tak si musíme udržovat nějakou naši jinou akceschopnost. Co role internetu pro subkulturu obecně? Umíš si vůbec přestavit vývoj larpu bez tohoto média?

122

Jak říkám – neznám prostředí larpů bez internetu, i když je pravda, že znám prostředí dračáku bez internetu. Podle mě net měl velmi pozitivní dopad na množství lidí, kteří se tomu věnují, protože například sehnat pět kamarádů na larp není dneska už takový problém... A bude to pokračovat tenhle trend podle tebe? Hm...To nevím. Je pravda že u nás je asi trochu jiná situace než ve Skandinávii, protože celá ta síť někam směřuje a nějak se vyvíjí a existují prognózy že se zahltí a zhroutí protože bude tak nepřehledná nebo se naopak nějak brutálně zpřehlední což ovlivní samozřejmě i tuhle aktivitu. Počkej, takže podle tebe je osud larpový subkultury, která dřív byla v malym čistě fyzickym počtu a nyní se (podle toho co jsme si řekli) zčásti přesunula na internet, závislej na vývoji internetu? Podle mě larpová komunita hodně vytěžila z toho, že vznikly sociální sítě. Když předtim nebyly, tak to taky nějak jelo, ale bylo to těžké. Teď jak vznikly ty sítě, začly se využívat, tak to mělo výrazný pozitivní vliv na tu komunitu. Sleduju to u sebe u množství svých přátel, kteří si mě přidávají, protože jsme se potkali na larpu, případně protože se dostali k larpardu a řekli si, že by bylo dobrý abysme se seznámili a mohli spolu mít nějaký kontakt. Jo to mi povídej. Já mám asi sto padesát přátel na Facebooku a z nich velká část jsou lidi co jsem viděl na larpu a jinak je vůbec neznám. Já když jsem byla ve Francii na tři měsíce a neměla jsem osobní kontakt, tak jsem právě hodně pocítila vliv té internetové larpové komunity, který byl velmi důležitý pro to, abychom byli schopni dál fungovat. Takže zpátky k tý původní otázce – Kdyby to všechno zmizelo – internet, Facebook atd. – jak by to fungovalo dál? Stal by se larp znova tím divným, co dělá pár lidí nebo by to nějak jelo v jiný podobě? Myslim si, že by se ta struktura dnešní subkultury rozpadla. Přátelé by ztratili kontakty. My třeba tady v Pardubicích máme osobní kontakt třeba se sedmi, osmi organizátory, ale s hráčskou základnou by to byl okamžitě hrozný problém a s lidmi z jakýchkoliv jiných měst by to bylo totéž. Hm... Tak jasně my bychom se nějak přizpůsobili, ale musela by se úplně změnit struktura, stálo by to víc sil, víc práce. Ono přežít v dnešním predátorském prostředí nabídek – tam je potřeba ta rychlost. Prostě bez internetu by to nejelo, minimálně náš Larpard by měl opravdu velký problém. Je podle tebe současná propagace larpu efektivní? Má výsledky? Třeba když to zhodnotíš v rámci Larpardu?

123

Takhle. Cítím, že efektivita propagace není taková jakou bychom v Larpardu rádi. Vynaložené úsilí je značné a myslím, že hodně velká část je protože to neumíme. Kdybychom chtěli udělat nějakej profesionální marketing tak potřebujeme peníze. My teď prostě vytváříme nějaké know how, kterým se to učíme a to stojí úsilí, ale naší filosofií je v rámci našich zdrojů využít maximum možností k té propagaci, kterou zvládneme. Jak vnímáš larpovou subkulturu? Protože hodně larperů dost nadává, že si o nich veřejnost myslí – no jo, to jsou takoví ti freaci... Myslim že je to hodně osobní věc podle toho, jak ten freak na ulici vypadá a jak se chová, protože dneska už larpy hrají inženýři a doktoři a ti když jdou po ulici tak se chovají normálně. Já třeba když hraju larp a to třeba i ten městský, tak mi to nepřipadá nijak nepohodlné a myslim si spíš, že dělám jakoby pozitivní reklamu pro tu zábavu. Myslim si že ta komunita je příliš různorodá v tomhle smyslu na to, aby se to dalo shrnout nějakým jasným závěrem. Myslím, že ta mladší generace může tenhle „freakismus“ cítit a snadno mu podlehnout. Ale ta starší generace to podle mě vnímá naprosto pohodově. Máme tady severské země, kde někde je to vyloženě umění. Zase v sousední zemi to není umění, ale mainstream se vším všudy – plastové meče, dělají to všichni. Jak si myslíš, že je to v současnosti u nás a jak by to podle toho o co se snažíte mělo vypadat do budoucna? U nás si myslím, že to mainstream asi hned tak nebude. Nicméně kvalita akcí se myslím si zvyšuje a ty - když to řeknu - zážitkové hry nebo larpy, které se tady budou konat asi nebudou masovou záležitostí, protože to vždycky bude otázka financí pro všechny účastníky. Podle mě budou na velmi dobré úrovni a ta komunita, doufejme, že bude schopna to generačně předat dál, aby nevyhynula – jako se to vlastně děje v některých severských zemích. O to se vlastně snažíme – aby ta generační výměna byla reálná, abychom získávali další lidi. Hned na začátku Larpardu se na nás obrátil Eridor a požádal o pomoc se svým prvním larpem a dneska je uznávaným organizátorem larpů a jedním z nejlepších v našem okolí. Doufám, že tohle není poslední příklad. Takže podle tebe to má jít spíš k tý intelektuální zábavě hraničícím s umění? Mně se nezdá špatné protlačovat larp jako normální zábavu na odpoledne třeba místo kina. To mi přijde v pořádku. My v Larpardu třeba řešíme cílové skupiny – my to chceme udržet na té studentské úrovni – což je těžko říct. Co bych chtěla je to, abychom za těch deset let byli schopní dělat projekty na klíč, když nás požádá nějaká organizace – prostě larp, který bychom plně zajistili a byli bychom schopni ne na něm vydělat, ale přežít s ním. Řekněme jako byznys, ale tohle přesně by byla věc nás jako fyzických osob. Nechci aby se larp dostal do stavu výdělečného projektu. Spíš to chci jako nízkonákladovou aktivitu pro kohokoliv – co nejméně omezení pro účast a abychom to byli schopni nabízet spíš tak nějak altruisticky. Ještě trochu zpátky - Jak je to teď? Ty jsi říkala,že mainstream to ještě neni, ale underground to asi taky neni, tak na jaké úrovni jsme?

124

Je to jako jeden z normálních koníčků, které dneska jsou – prostě jako paintball nebo tak. Prostě koníček, který má hodně lidí rádo, vrhne se do toho. Jak je ta larpová subkultura dneska strukturovaná a jak se chová? Je uzavřená, kam dostat se je těžký a ten člověk tam musí nějak proniknout na základě osobního a potom internetového kontaktu jak jsi řekla nebo je otevřená všem? Určitě má několik vrstev. Je tady část téhle subkultury, která nad tím nějakým způsobem přemýšlí – to jsou lidé, kteří už se jako rozhodli pro založení nějakých o.s. nebo dělají nějaké projekty už komerčně. A ty budou většinou tvrdit, že jsou otevření. Třeba my se pokoušíme, když víme, že je u nás nováček, tak se mu snažíme zařídit chůvu. Prostě někoho, kdo se o něho v té první hře bude starat. Třeba já to tak měla a pomohlo mi to protlouct tou rolí. I když tu první hru žere příběh každý, ať už je jakýkoliv, tak jsem prostě měla lidi, kteří mě provedli a reagovali herně, což mi velmi pomohlo. A je to věc o kterou se snažíme. Pak jsou tu normální party kamarádů, což jsou většinou právě ti freaci. S nima musíš hrát dračák jinak smůla. No a pak existuje taková ta vrstva uprostřed, která tvrdí, že je otevřená, ale přitom nedělá žádnou propagaci. Tomu pak odpovídají samozřejmě i ty komunity...

Errikson

Nejdřív bych potřeboval, jestli mi můžeš říct, jak ses dostal k larpu a jak dlouho to děláš? E: Jo. Tak vlastně v roce 1999 jsem s lidma, který zakládali Potkany, jel na dřevěnou bitvu a byla to Bitva pěti armád v Krnově, kde mě to nadchlo a pak jsem na ty bitvy začal jezdit a později zkusil i larpy. Začali se organizovat samotný věci, takže ten rozsah aktivit se pak prostě rozšířil kromě těch klasických dřeváren to byly i larpy, tam asi stěžejní byla ta první Schizofrenie, kterou udělal Bejby, která byla velice vydařená a to mě dost nadchnulo, takže si myslim, že jsem vyzkoušel spoustu her od malejch až po ty velký, třeba jako ta hrana tady byla dost velká...Takže jsem chtěl říct, že jsem těch her vyzkoušel víc a čím dál tím víc se mně to líbilo, že jsem se tomu věnoval intenzivněji. Až to skončilo tim, že jsem se minulej rok stal členem občanskýho sdružení Larpard, který má právě za úkol jednak schraňovat informace o larpových věcech z Pardubickýho kraje, jednak ty věci dělat a jednak právě pracovat s veřejností a s nějakou osvětovou činností a vůbec jako volnočasový aktivity pro veřejnost. A myslim si, že velkou vizí je, což se mi právě během těch let asi taky stalo, vlastní hraní larpů na úroveň plnohodnotný zábavy třeba jako divadlo a tak, což si třeba Court of Moravia převzal taky, a v tom s nima sympatizuju. Pojďme ještě k Larpardu jako organizaci, jaká je teda náplň činnosti, když si vezmeš, že máte nějakou běžnou činnost, tak co děláte a co konkrétně ty děláš?

125

E: Jednak teda, co byl primární úkol Larpardu – monitorovat aktivity larpový komunity v celým východočeskym kraji . To znamená mít přehled o tom, jaký jsou tam organizátoři, skupiny, jaký se tam dějou akce, získávat z těch akcí reporty, tu komunitu propojovat a informovat. Potom se to posunulo dál s tím, že ti dva první organizátoři, Darien s Newmanem hry jako takový organizovali, dělaly se jednorázový akce ve stylu jako Warhammery, Noční hlídky a podobně. No a od minulýho roku jsme to rozšířili ještě na to, že děláme nejen jednorázový aktivity, ale i pravidelný aktivity, že vlastně čtvrtek je nějaká akce, s tím, že je to zaměřený hlavně na veřejnost a tyhle akce mám právě na starosti já. Já mám na starosti v rámci toho larpardu tuhle průběžnou činnost. No dobře a jak tam tu veřejnost dostáváte. Když máte ve čtvrtek nějakou akci, tak co uděláte, aby tam přišli noví lidi, který třeba vůbec neznáte? Hned na rovinu říkám, že tohle je problém. Je to největší výzva, kterou jsme přijali, byli jsme nuceni ji přijmout, protože bez toho by to nefungovalo a je to věc, na který budeme muset pravděpodobně pracovat dlouhodobě, než budem spokojený. Se současnym stavem spokojený nejsme. Momentálně to vypadá tak, že využíváme určitě několik kanálů, s tím, že jsme zaměřený co se týče tý jednorázový činnosti vyloženě čistě na Pardubice a z těch lidí, který potom přijdou, tak se snažíme získávat zpětnou vazbu a udržovat s nima nějakej osobní kontakt. Faktem je, že těch lidí chodí málo. A proč podle tebe? Já sám osobně v tom vidím problém toho příliš širokýho zaměření, že obrazně řečeno prostě střílíme do prázdna, takže to je problém. Jinak k tomu, jaký využíváme kanály...tak jednak je tam určitě osobní pozvání pro lidi, kteří jsou s náma ve spojení, pro přátele a známé. Potom využíváme nástroje internetu, protože bez nich podle mýho není možný něco takovýho vůbec dělat, protože nejsme nějakej florbalovej nebo fotblalovej tým, kterej má nějakou členskou základnu, budovanou od základní školy a postupně prostě rostou - dorost, junior, mladší žáci, starší žáci, chlapi a tak, ale tady vyloženě ty lidi musíme získávat z volnýho prostoru, z trhu. Takže z těch internetovejch nástrojů využíváme samozřejmě Facebook. S tim, že samozřejmě máme svůj vlastní profil jako Larpard, potom vytváříme na každou tu akci samostatnou událost, kam se snažíme ty lidi zvát. O našich akcích informujeme v rámci skupiny larp.cz, ta nová, co vznikla teďka. A dál ty naše akce dáváme právě na kalendář larp.cz, dáváme je do kalendáře pardubickejch akcí na www.ipardubice.cz, kde je seznam akcí typu východočeský divadlo. Jste tam domluvený se správcem toho webu? Tak přímo s informačnim centrem města Pardubice jsme domluvený, že jim budeme posílat naše programy a oni je budou do toho svýho seznamu zařazovat. Potom provozujeme svůj vlastní server Larpard.cz, na kterym ty naše akce jednak prezentujeme a jednak tam o nich dáváme i dokumentaci, nazýváme to dojmologie. Dáváme tam fotografie a jsou tam i diskusní fóra, takže ty účastníci mají i zpětně možnost ty svý zážitky sdílet. Další věc, kterou děláme, tak rozesíláme emaily do databáze odběratelů, kterou si postupně budujeme. Jednak lidi maj možnost na ty stránky přijít a dát si tam chci odebírat program a nebo i lidi, s kterýma jsme nějakym způsobem přišli do kontaktu,

126

tak se ptáme, jestli mají zájem náš program odebírat a do tý databáze si je zařazujeme. No a poslední věc, kterou využíváme, jsou letákové kampaně, to nejsou nástroje internetu... Používáme letákový kampaně, s tim, že máme seznam nějakých škol a míst, který jsou nějak atraktivní, jako právě třeba to informační centrum, čajovny a tak dále po Pardubicích, kde rozvěšujeme letáky. A to je asi na první nástřel všechno, možná mě ještě něco napadne. Kterej, z těch kanálů, cos teďka vyjmenoval, je podle tebe nejefektivnější, nebo kde cítíte, že je ta cesta, kterou když půjdete, tak to povědomí o tom, že je v Pardubicích nějakej Larpard, se bude zlepšovat jako u lidí, který o tom teď vůbec nic nevěděj? Ani jeden. Nelze říct, že jeden z nich je efektivní a ostatní jsou špatný. Z mýho pohledu to má smysl dělat jenom jako celek, prostě mít portfolium služeb, který jako celek nějak tu skupinu zasáhnou. Jestli někoho naťukne z jedný strany, tak on má možnost i přes nějaký jiný zdroje se k tomu dobrat, čímž vytváříme větší, širší dojem toho, že se to opravdu děje. Podle mě nejde vystřihnout jednu službu a tahle je dobrá, ostatní jsou méně efektivní. To efektivní může být jedině jako celek. To znamená mít letáky, dobře, člověk si všimne letáků, super, tak se podívá na larpard.cz, jo hele, tady něco je a dokonce oni jsou i na Facebooku, já jsem taky na Facebooku, tak co tam o tom píšou? Protože tam už je nějaká diskuze, lidi tam třeba o tom nějakym způsobem mluví a díky tomu tam prostě člověk se může třeba nějak seznámit. My zas vidíme, že třeba má o to někdo zájem, můžeme ho začít motivovat a tak dál... Jako chápu, ale přece tam musí být nějaká vstupní brána, přece některý ty kanály jsou z hlediska vstupní brány líp dostupný pro tu veřejnost, třeba na tom Facebooku předpokládám... Opět. Prostě myslim si, že lidi přicházejí z různých směrů, nepřicházejí z jednoho a toho samýho, takže to nejde zobecnit. Chceme to třeba pro děcka středních škol, tam rozvěšujeme ty letáky. Ale nebude to samý jako třeba pro dospěláky, který si toho všimli v programu na tom městskym informačnim centru. Takže ty vstupní brány jsou pro různý i věkový i zájmový skupiny různý. A i tak se to snažíme, nebo aspoň já, chápat, že prostě nemůžou jít jedněma dveřma, musíme být otevřený do široka, aby ty lidi mohli přijít odkudkoliv, ale vždycky je to takovym tim trychtýřem zavede do jednoho místa. Dobře. A tak co třeba děláte na Facebooku? Protože Facebook tam jako kontakt s vnějškem je problematickej, protože ty máš okruhy lidí, ke kterejm se to dostane. A k lidem, který vůbec nejsou v kontaktu, tak k těm se to asi přes FB nedostane. Nebo využíváte třeba nějakou reklamu na FB nebo něco takovýho, abyste třeba pomocí... nemusí to bejt jenom Facebook, třeba jiný sociální sítě... Jako tuhle marketingovou strategii nemáme vypracovanou, protože nikdo z nás v tom není odborník a teprve se to učíme a my se učíme metodou pokus omyl, takže jsme úžasně neefektivní. Ale prostě co se týče Facebooku, tak já si myslim, že to není ta vstupní brána pro prvohráče nebo pro nový lidi. Tak je to spíš zajímavý pro ty, kteří už nějak jsou nachycený, že si to můžou najít a začít tam s ostatními lidmi, kteří se třeba přihlásili. Sdílet zájem, to znamená ptát se, dozvědět se něco a vědět i o ostatních, kteří se tam přihlásili. Zrovna ty sociální sítě, využíváme teda jenom ten Facebook, nemyslim si,

127

že to je vstupní brána, ale že je to jeden z dalších zdrojů, kde zájemce, nebo potenciální klient, nebo jak to mám nazvat, získá nějaký informace. Proč ne třeba i jiný sociální sítě? Protože jsme samozřejmě zaměření co nejvíc na tu obecnou mainstreamovou masu, takže využití jiných sítí je z našeho pohledu ještě méně efektivní. Už i ten facebook je na hranici efektivity. Jako z mýho pohledu třeba je dost nefunkční, ale je to věc, která je mainstreamová... Já tě přerušim, ale ještě se k tomu vrátim. Tys řekl, že z tvýho pohledu je Facebook nefunkční, proč? Protože je nespolehlivej v tom, co lidi tvrdí a k čemu se zavážou. Nespolehlivej je v tom, že lidi uvedou, že přijdou, a nepřijdou. To, že napíšou, ale už si to za dva dny nepamatujou. Nebo že řeknou jo, tak já dám ještě vědět, nebo ještě pozvu nějaký svý přátele a nikdy to jako nedotáhnou do konce. Je to dost problém toho přehlcení, tý informační exploze. Že těch informací je tam tolik, že naše informace jsou v tom velkym kolosu spíš ty méně důležitý, takže lidi jim nepřikládají váhu a bohužel nám z toho padají nerelevantní výsledky. S tim, že my máme takovou představu, třeba vyloženě ten konkrétní reálnej problém každotýdenního programu, že se tam reálně přihlásí já nevim sedm lidí a hra je hratelná při sedmi lidech a na místo dorazej čtyři lidi, takže hra je hluboko pod hranicí hratelnosti a my nejsme schopni, z výsledků, který nám třeba Facebook dává, jak predikovat, což je dost problematický. A myslíš, že to je problém larpový subkultury, nebo že to je problém obecně Facebooku, jako malá zodpovědnost za to, co tam dáš? No asi to nepůjde úplně oddělit od sebe. Myslim si, že se tam setká několik faktorů. A to je jednak to, že ten Facebook lidi neberou vážně, že je to spíš zábavový médium, než že by to opravu byla databáze znalostí nebo databáze informací a druhá věc je, že ta komunita, na kterou jsme zaměřený, je nespolehlivá, že jsou to lidi většinou s nějakym volnějším přístupem k systému, k pořádku a k hodnotám, takže i nějaký hodnoty jako typu: něco jsem slíbil, pro ně nejsou závazný. Což jako je problém spíš morálky společnosti, takže to se s tim jako bohužel dá dohromady a má to naprosto tragický důsledky. A třetí věc: ani my to neděláme důsledně, že i na nás...my bychom na tom facebooku mohli víc motivovat, mohli bysme s těma lidma víc pracovat, problém je, že my s nima...nemáme na to vyloženě toho člověka, kterej by se věnoval tomu PR nebo marketingu, aby šel do toho osobního kontaktu, aby si s nim třeba povídal, aby tam byly nový informace. A jestliže to tam jako nejsou nový informace, tak to nežije a ty lidi tím pádem nejsou motivovaný se tomu věnovat a tím pádem přijdou, nadchnou se a odejdou, vychladnou. Jo že jako nekujeme železo, dokud je žhavé. Vrátíme se k těm dalším sítím, protože jsem tě přerušil. Mě k tomu napadlo, jak jsi mluvil o tom, že by bylo dobrý dát larp na tu úroveň, jako je dneska třeba divadlo, spíš pro tu intelektuální zábavu, tak třeba Twitter, ten má u nás naprostou menšinu, ale jsou to právě většinou všechno intelektuálové a takový lidi...

128

...no jenomže u toho Twitteru ještě navíc jsou to intelektuálové geekové, což je bohužel tak specifický zaměření. Já když jenom vidim, že třeba lidi maj problém využívat mobilní telefon, kterej umí víc než smsky, tak jako použití twitteru je naprosto nereálný, i když bych si to samozřejmě přál, ale člověk musí pro to sám něco udělat, aby si to někde nějak nastavil. A Twitter je médium, kterýmu musíš věnovat docela dost pozornosti a ne že se tam koukneš třeba jednou za tejden, to jako nemá cenu. Buďto to odebíráš a sleduješ, co se děje, a nebo to pro tebe prostě taková služba není. A navíc ta naše cílová skupina zábavová není vyloženě skupina, která by využívala Twitter, protože to je spíš informační médium než zábavový. I když jasně, spousta lidí tam taky hrne osobní věci, ale spíš jsou tam fakt jako věci, který se dějou ve společnosti, lidi to komentujou a tak. Což jako je zajímavý třeba zdroj informací pro nějakej data mining, ale ne pro nás, abychom přes to získali a nebo pracovali s lidma. Přemejšlim ještě jiný sociální sítě, jako třeba LinkedIn nebo něco takovýho... To je uplně pro nás mimo. Pak jsou ještě takový ty pochybný sítě jako Badooo...já nevim, lidi na tom chatujou, ale prostě vůbec nemá takovou autoritu, není to vnímaný jako plnohodnotná služba. To když se tam budem prezentovat my, tak nám to může spíš jako uškodit, že sme nějaký pochybný médium, který spamuje a takový věci. Takže jediná další seriózní služba samozřejmě je Google+, který by asi měl smysl a už jsme se o tom i bavili. S tím, že možná by to mělo smysl se tam prezentovat, ale opravdu ta skupina jsou spíš intelektuálně více zaměřený lidé a opět s tím technickým zaměřením. Takže to není, myslim si, momentálně pro nás aktuální, ale je to jeden z trendů, kterym bychom se mohli do budoucna vydat. Vraťme se ještě k vašim stránkám. Jsou podle tebe přizpůsobený tomu, aby novej člověk, kterej tam přijde, dostal přesný informace, který ho zaujmou, který nějakym způsobem propagujou larp tak, aby ho do toho vtáhly? No to je kontroverzní téma. Ty stránky dělá Newman a Darien. Já si myslim, že je na nich hodně věcí, ale nemyslim si, že je to user friendly. I já sám jsem k tomu měl nějakou kritiku, asi byla i vyslyšená, ale nějak se to zásadně nepromítlo. Prostě hledání, co tam je, třeba ta dojmologie, nebo když se chce člověk podívat, co se jako na tý akci stalo, aby si udělal představu, tak se mi s tim pracuje blbě. Navíc se mi to blbě linkuje, aby se na to dalo někde odkazovat, i když to je asi můj problém, že většinou tam je prostě nějaká fronta dat, která je nějak sbalitelná rozbalitelná, člověk prostě musí jet, tu frontu rozkliknout, jako začít ještě nějak studovat. Takže určitě by se na tom dalo ještě pracovat, nicméně si myslim, že to je hodně dobře zpracovaný i tak, takže neříkám, že to je špatný. A rozhodně bych řek, že to má podstatně větší informační hodnotu než třeba naši potkani.net. Takže plusem je, že ty stránky fakt reálně žijou, že tam přibejvaj nový informace, že stojí za to to sledovat a že jako dat jako takovejch tam je obrovský množství. Otázka je, jestli je lidi přeměňujou v nějaký svý znalosti. A tak to zhodnocení konečný, když řekneš, ano, ty stránky pro člověka, kterej nemá o larpu ani páru, jsou dobrý a nebo spíš komunitní, že člověk o tom něco ví... No myslim, že ty stránky jsou dost dobrý pro komunitu, jakože fakt kvalitní. Ale pro prvohráče, člověka neznalého to bude zřejmě obtížnější. Ono to ale souvisí s tim, že to není pro člověka, kterej na to koukne, má na to pět minut a jde pryč. Že to je pro člověka, kterej je zaujat tou tématikou a hledá informace. V tom případě, on tam najde i věci jako, co je to larp, jo, takový ty základní. Najde tam dojmologii z různých akcí. Může si udělat

129

představu o tom, co kde jak existuje, a jsou tam i teoretický věci, prostě nějakej teoretickej background, když chce nějakou metodologii, což je super. A opravdu takovejhle širokej záběr, takovejhle profil si myslim, že má málo serverů, že v tomhletom jsme podle mýho unikátní. Jako databázi historickou, nebo množstvím dat máme opravdu rozsáhlou, ale je to opravdu spíš pro člověka, kterej přišel, protože něco hledá a chce se dozvědět. K tomu, aby člověk věděl, že má na těch stránkách hledat další informace, potřebuje od někoho zjistit, že se na ty stránky má dostat. Kde to ten člověk může zjistit? Z těch letáků nebo na tom Facebooku? No na tyhle stránky se dostaneš pravděpodobně tak, že tě zaujme larp jako téma a jsi z východních Čech, takže bys hledal třeba východní Čechy, nebo bys hledal Pardubice, pak ti to vypadne z vyhledávače. To je pro člověka, kterej hledá informace. Pro toho, kdo zná larpy, chce hrát, tak se na ty stránky dostane tak, že ty reklamní věci, co děláme, jsou vždycky vedený přes larpard.cz, protože tam počítáme s tim, že člověk, kterej vidí leták, ho nečte. On se prostě podívá na obrázek a ten ho zaujme nebo ho prostě mine. Takže tam je prostě nějaká myšlenka o tom, že... já nevim...chceš zažít strach na vesmírné stanici? Tak v tom případě běž na larpard.cz a nějaký naše logo, aby se vědělo, co jsme, ale ne nic víc. Takže z letáku, i Facebooku, z těch emailů je vždycky potom směr na larpard.cz. Tak když to shrnu, řekněme, že jsem dvacetiletej člověk, co se nudí a nemá moc aktivit, co by mohl dělat, tak prostě můžu někde narazit na leták, kterej mě dovede na ty stránky... No tak co ty, jako dvacetiletej člověk, který se nudí, bys dělal, když bys měl vyplnit svůj volný čas ten večer, nebo co v tejdnu bys plánoval, co bys šel dělat? Šel bych do hospody. Do hospody no, to je zajímavá úvaha, ale do hospody bys asi nešel sám ne? No to asi ne, s nějakejma kamarádama. Takže tam by se klidně mohlo vyskytnout to, že tam bude nějakej kamarád, kterej ti řekne, hele teď jsem hrál nějakej larp a možná bys s námi mohl taky někdy vyzkoušet a dá ti takovejhle letáček, že jo. (smích, podává letáček) No dobře, tomu rozumim. No tak jo, tak to já si ho hnedka vezmu... (smích) Nebo teda, když už jsem to takhle nakousnul, tak ti nedá takovejhle letáček, ale dá ti takovejhle. (podává jiný letáček) a řekne: „Hele byl jsem teďka na akci, jmenuje se to larp, jsou to takový hry, je to docela zajímavý, kdybys chtěl, tady je program, můžeš na nějakej z těch věcí přijít, hele, pudu tam s tebou, můžem si zahrát spolu.“ Ještě k těm webům. Tys nakousl zajímavou věc a to jsou servery o nás. Já se ptám spíš obecněji, jak je to podle tvýho názoru s využíváním internetu nebo řekněme

130

s nějakejma stránkama o larpu, larpový subkultuře u nás ve vztahu k veřejnosti. Jestli jsou u nás prostě servery, doopravdy lidi, který nevěděj nic, tak se tam prostě dostanou a to potřebný zjistěj... Děkuju za tuhle otázku, protože já jsem se nad tim teďka zamejšlel a my jsme se o tom spolu už asi taky bavili, že v tomhletom směru ty roky 2010, 2011 vidim jako obrovskej posun. Dřív třeba 2005 plus mínus 2-3 roky existovalo na webu spousta zdrojů, ale byly naprosto roztříštěný, byly to prostě kousky, nemělo to koncepci. Komunita jako taková nebyla schopná sjednotit ani názvosloví, prostě strašný. Takže pro prvohráče naprosto neprůhledný prostředí. Nicméně teď, fakt bych řek 2010, 2011, dochází k obrovský integraci nejenom v rámci komunity, ale i v rámci metodologie, v rámci názvosloví a v rámci sdílení informací. Takže momentální stav je řekl bych z mýho pohledu nejen dostatečnej, ale myslim si, že dobrej. Protože existuje jednak několik serverů, který k tomu přistupujou obecně, takže se snažej dát dohromady nějaký penzum znalostí, aby každej, kdo na ten server přijde, si udělal obraz. Jednak to dělají dobře a jednak to dělají graficky. Takže je to pro ty lidi, který nejenom chtějí jít do hloubky, ale chtějí si udělat představu, je to atraktivní , což je super. V tomhle má ten internet obrovskou výhodu, udělá to atraktivní pro ty lidi. Protože když tam prostě nějakej fanoušek si doma zbouchne na webu svojí vlastní webovou stránku, kam napíše informace o tý svý hře, a ví o tom velký hovno, neumí to pořádně dělat, tak ta prezentace je strašná. Ale teď, když se tomu věnují profesionální... nebo ne profesionální, ale týmy lidí, který mají znalosti, který uměj technologie... I teď ta technologie prostě je tak daleko, že ty dynamický prvky, dynamický web 2.0 to celý posunul dál. Je to celý interaktivní, tak to prostě mnohem lépe působí na tu veřejnost. Takže určitě tvrdim, že Larpard jako takovej je v tomhle směru dostatečně hodnotnej zdroj informací. Tak samozřejmě larp.cz, kterej je vlastně jak pro komunitu centrální místo, kde se všechny informace schraňujou, a jednak larpy.cz a v-roli.cz, což dělá Court of Moravia. Oni s tim vlastně jako začali a z mýho pohledu měli ze začátku dost odlišnou představu o spolupráci s komunitou, že prostě tim jak byla roztříštěná, tak... budem si to dělat po svym, zaměříme se na mainstream, komunita nás zdržuje a omezuje, tak se od ní odříznem. Ale teď mi přijde, že si uvědomili, že to nejde dělat uplně sám, že i ta komunita je pro ně prospěšná, protože ona...ještě od toho odskočim... Jasně... Že vlastně komunita tim, jak se Court of Moravia od nich odštěpilo, tak ta komunita je začala odmítat a vznikla tam podle mě mezi nima bariéra. Zatímco teď, když už jsou najednou přístupný, tak i ta komunita samotná ráda na ten CoM web a na ty jejich informace odkazuje. Což je super, protože tím pádem hodně lidí může odkazovat na ty samý informace a může se to šířit dál. Já sám jsem si to vyzkoušel, jak jsme byli prezentovat náš Larpard na akci pro veřejnost, Labyrint lan se to jmenovalo, bylo to v Hradci... A když jsme tam měli nějaký interwiev, vyprávěli jsme o tom, co to je, tak jsem si uvědomil, jak hodnotný, to co Court of Moravia dělá. Já sám jsem v tom interview na ten mikrofon použil příklad třeba Projekt systém, hry velký, s nějakou velkou myšlenkou a lidem přístupnou. Takže tohle je prostě super, díky tomu je to mnohem atraktivnější. Tak a teď jsem se do toho tak zakecal, že nevim, jaká byla původní myšlenka, co jsem chtěl sdělit. Ale každopádně na webu je teď dost informací, který jsou poměrně jednotný, přehledný a atraktivní.

131

Čím to je podle tebe, že 2010, 2011 se to změnilo, jako protože přece... To vim jednoznačně. Je to tim, že příští rok bude konec světa. A musí se to stihnout. (smích) Dobře, nevim úplně, jak můj vedoucí, jak se mu budou líbit odpovědi o konci světa ... (smích) Dobře, tak pragmatičtější důvod... těch důvodů bude několik. Jednak to, že ta komunita prodělala vývoj, kterej byl teda hodně bolestnej, ale přece jenom po deseti letech bolestí se z toho muselo něco zrodit. To je jedna věc, druhá věc: lidi, který s tim začínali před pěti šesti lety, byli mladý a nezkušený, tak už dneska jsou v danym směru poměrně zkušený. My jsme se o tom bavili s Bánší, která začínala někdy 2003 s prvníma Vampirema tady v Brně, říkala: „kdyby mě dneska někdo pozval na takovou akci, tak je zabiju, protože ta hra byla naprosto strašná...“. No ale v tu dobu prostě byla super. Takže ty lidi, tím, že jim je teď okolo třiceti... teď musim ještě odskočit, že jsme byli na týhle hře... Myslíš Cold City? Jo. Tak že jsme na ní byli s úplně jinou věkovou skupinou, než se vyskytuje normálně. Tady byli opravdu kolem třiceti let, zkušený hráči. Lidi, který pracujou, který viděj věci víc profesionálně, takový lidi jsou schopni vytvořit hodnotnější projekty. Takže jednak ta komunita dospěla a jednak třetí věc jsou technologie. Prostě ten web dřív neumožňoval tolik tý interaktivity, aby to bylo atraktivní a ani to ještě nebyl takovej záběr. Dneska se fakt ta technologie posunula tak daleko, že jednak to má každej ten internet prostě všude, a každej...nebo ne každej, ale hodně lidí používá prostě mobilní telefon, kde má internet, prostě i ten Facebook a takový věci. Prostě stalo se to běžnou součástí života, ten web je schopnej už dneska opravdu dělat kde kdo a ten, kdo je dobrej, tak navíc ten web udělá hezky. Prostě jsou nástroje, jsou technologie a je prostor na to. Takže teď už je to jen o čase, kterej tomu někdo věnuje. A jestliže jsou ty lidi dospělí a ten čas jsou schopni tomu věnovat, tak z toho musej vzniknout kvalitní výsledky na rozdíl od toho, co bylo dřív. Ale přece tak ten vývoj toho internetu byl pro všechny oblasti lidskýho života stejnej a ta subkultura na tom nebyla nikdy hůř než ten zbytek společnosti ne? Takže teoreticky ten larp na tom asi mohl bejt dobře už od začátku bez ohledu na to, jak ty technologie byly daleko, protože ty oblasti na tom všechny byly podobně... Jaký jiný oblasti, tak mi to dej do srovnání s něčim jinym... Jako jiná zábava, sport třeba, nevim, chození do divadla... Já ti do toho skočim: S tim divadlem nebo s tim fotbalem se to bohužel nedá srovnávat, protože divadlo nebo fotbal tady má ne deseti, ale stoletou tradici, takže ta komunita se prostě vyvinula a bolelo ji to taky, ale prostě se vyvinula natolik, že ona funguje a navíc k tomu, přišly technologie, který ji posunuly zase dál. Zatímco ta larpová komunita se

132

musela rodit a do toho rození ji eště přicházela ta technologie, takže o to to bylo bolestnější a náročnější. To divadlo a ty ostatní subkultury na to měly víc času prostě. Tak jsi teda řek jasnou výhodu internetu, co má pro tu kulturu ve vztahu k veřejnosti a vidíš tam nějaký nevýhody? Něco co tý subkultuře třeba spíš ubližuje... To je zajímavá myšlenka...Na první dojem si myslim, že to má jenom přínos, že to má jako obrovskej přínos... kdybych dal třeba tři čtyři pilíře, na kterých ty larpy stojej, tak normálně ten internet bych dal jako jeden z pilířů. Ale určitě tam budou i nějaký negativa... Ty jsi mluvil o Facebooku v tom smyslu, že tam je tolik informační zahlcenosti, že se nikdo tomu nevěnuje pořádně, aby se dalo spolehnout na to, co dělá. Není to problém celýho internetu? Informační zahlcenost a tím pádem i velký problém pro larp se v tom prosadit... No to je jako zajímavá věc. Jako si máš částečně pravdu, ale já si nemyslim, že to je nevýhoda, já si myslim, že to je jako vlastnost. To, prostě se obávám, musí být. Protože dřív dobře, nebyl tam ten internet, šlo to bez něj, dělalo to asi tak půl procenta populace. Jako dneska to dělá...teď vůbec nevim ty čísla, střílim to, jo...to dělá třeba 10 procent populace, takže ten nárůst je velkej a to je jako dobře, k tomu prostě ten internet potřebujem. Kdyby nebyl, tak bysme se nikdy nedostali na 10 procent. Tak bysme se z toho půl procenta posunuli na 1,5. Prostě by se to nikdy nerozšířilo, to sám musíš vidět, že když prostě přišel do kin Pán prstenů, tak najednou těch dřevárníků, larperů bylo o 100 procent víc. No a to samý je díky tomu internetu, kdyby nebyl internet, tak ty dřevárníci nejsou prostě. No to jsem se chtěl totiž zeptat právě, jak by to vypadalo, kdyby prostě nebyl internet, jak by se ten larp vyvíjel od těch devadesátých let bez toho, aniž by nastoupila ta informační exploze... No tak jsme tak o tři roky zpátky si myslim...jako ten internet podle mýho obrovsky pomohl vůbec rozvoji toho larpu. Ono tím, že... já si myslim, že důvod toho, že ta komunita je distribuovaná, obrovskym způsobem distribuovaná, takže kdyby neměla ten bod nebo takovou tu spojovací linii, kterou pro ni ten internet je, tak to prostě nikdy nedá dohromady. Dneska už fakt fungujou velký projekty, který spolu sdílej různý města. Jo třeba ten larpový projekt hlídek Praha - Brno – Pardubice, to by bez internetu nikdo nedal. Takže fungovalo by to i bez něj, ale bylo by to stále naprosto minoritní. Prostě ta komunita nebo ta subkultura by byla miniaturní. Ale je fakt, že by si mohla říkat víc, že je underground a je fakt, že dřív to tak bylo a vnímali jsme to jako ...byli jsme na to hrdý, že jo. A dneska už to považuju spíš za stigma. Že spíš naopak cejtim chuť z toho undergroundu vystoupit, ale udržet si alternativu. Že nejsme mainstream, ale alternativa. Teď jsi narazil na zajímavý slovo, na který jsem se tě taky chtěl zeptat, a to je to stigma. Jak ty vnímáš larpovou subkulturu, jako co to je larp pro naši společnost? To je strašně těžká otázka, takže za tu ti neděkuju...

133

Určitě na to máš nějakej názor, jsi něčeho příslušníkem, nějaký komunity, subkultury... Nějak ji vnímáš a nějak tu tvou příslušnost vnímá tvý okolí. Třeba máš lidi, který to nedělaj a případně na tebe koukaj jako na blázna nebo normálně? No já nevim, jestli to budu schopnej dobře pojmenovat. Asi na mně a na nás kouká okolí jako na blázna, jenomže takovej obraz a takovou pózu jsem si vybudoval já sám. Já jsem k tomu prostě a i si myslim, že to můžu zobecnit na většinu dřevárníků, přistupoval tak, že jsme to prezentovali jako něco divnýho a pochybnýho, takže stejně takovej obraz si o nás ten zbytek společnosti vytvořil. Já jsem o tom teďka zrovna přemejšlel v rámci tý tvorby jako toho marketingu, že jak já to můžu doporučovat nějakym lidem, když sám si myslim, že jsme divný. A nevim, s někym, jo s Morgain jsem se o tom bavil, jak to jako Tempus ludi vnímaj, že opravdu... já jako na tu akci pozvu spoustu svých kamarádů, takových jako divných, ale vůbec bych nikdy dřív na naši akci nepozval prostě svýho kolegu v práci, což ale je přesně důkaz toho, že se stigmatizujem sami. Protože kdybysme to my brali jako plnohodnotnou zábavu, tak já přeci můžu svýho kámoše z práce, s kterym normálně chodim do hospody, chodim s nim hrát florbal, do divadla, tak proč bych s nim nemoh jít hrát larp? Takže my sami jsme se vyčleňovali, tim pádem si s sebou bohužel nesem stigma, protože takovejhle dojem, kterej uděláme, prostě nezměníme. Nebo respektive změníme, ale zas je to běh na dlouhou trať v řádech let. To je podle mýho náš problém. A navíc, to je problém tý naší subkultury. Do tý subkultury podle mě vstupujou psychicky slabší, deformovaný nebo poškozený jedinci. Jsou to tím pádem lidi, který jsou nějak na okraji společnosti, nějakym způsobem, neříkám, že nějak hodně nebo že jsou to prostě nějak psychicky labilní jedinci. Podle mě mají nějakou slabinu, která je někam vymezuje na okraj, a oni hledají prostor pro sebe a nacházejí ho třeba v těch hrách. Takže já jako sám bohužel musim říct, že to je můj problém, moje psychická stránka, já jsem sám na sobě zjistil, že od řešení reálnejch problémů utíkám do larpovejch světů a do světů těch her, abych nemusel ty skutečný řešit. Protože tam se stanu někým velkým, silným, mocným a všechny problémy slavně vyřeším, zatímco svoji hypotéku prostě splácet třicet let... prostě to nevyřešim za víkend. Takže to je přesně ono. Chápu...No dobře, tak to je pohled zevnitř a co podle tebe pohled z venčí. Jsou tady předsudky třeba ze strany veřejnosti? Já si myslim, že veřejnost je list nepopsaný, oni prostě vůbec netušej. Jsou prostě zcela nepoznamenáni. Takže nikdo nic neví... Jo. A my jsme ti, kteří na ten list píšou. A jestliže my tam napíšem: Jsme morbidní, temní a záhadní, tak ta veřejnost: Jsou morbidní a záhadní? Tak to mě nezajímá. A dá od toho ruce pryč a postaví tam bariéru. No a my jsme to dělali prostě. Ty vidíš ty černý, temný überdark dřevárníky, kteří si připadaj, jak jsou hrozně mocní, když jim na zádech visí meč a dělají bordel na nádraží, stejně jak já nevim... pankáči a stejně tak je pak ta veřejnost vnímá. A myslíš, že to se mění teďka?

134

Myslim si, že tam určitě zůstává tohleto, co tam bylo dřív, ale to je prostě malý jádro, ale ta larpová subkultura se zvětšuje, takže se na ní nabalujou další slupky, který jsou mnohem víc seriózní, a záleží na tom, jak ten... úplně bych to nakreslil jak nějakej solární systém. Je tam prostě nějaký slunce, jsou tam nějaký další a další oběžný dráhy a na těch oběžných dráhách se vyskytujou různý larpy a čím jako dál od toho jádra to je, tím je to přístupnější. Ty lidi vnější se tam mezi tim nějak pohybujou a na tý vrstvě, na který jsou, jsou schopný třeba to nějak pochopit, ale kdyby se jim ukázalo jenom to nemocný jádro, ta stigmatizovaná subkultura uvnitř, tak to prostě nejsou schopný akceptovat, tam se nikdy nedostanou. Já říkám, teď už se to natolik rozšířilo, že už je to i mezi lidma i na úrovni, kterou jsou schopný akceptovat... V posledních dvou letech nám tady vzniklo hodně těch formálních OSek, jako jste vy. Čím to je? Je to právě tím, cos říkal, že se rozšiřuje ta subkultura, a tak se objevuje hodně organizací, který spojujou ty vnější okruhy tý subkultury s tim vnějšim světem? Já jsem říkal nějaký tři důvody a to jsou oni... jednak to, že se ta komunita prostě vyvinula, jednak ty lidi dospěli a jednak jsou tam ty technologie, prostě proto...Ty občanský sdružení taky, prostě vezmu Morgain nebo Jezevce nebo Moravian larp. To jsou lidi, který taky začínali v tom temným, stigmaty postiženým jádru. Ale dospěli, posunuli se do dalších úrovní a řekli si - budem to dělat profesionálně. Začali zakládat občanský sdružení a tvořit webový stránky přístupný pro laika a tak. Myslíš, že jsou mladí lidi, co jdou do larpu a zůstanou na těch okrajích...Takhle, na co cílíte vy, když propagujete larp? Je to všeobecná propagace: všichni pojďte hrát larp? No řeknu teďka trošku morbidní představu, jak to vlastně děláme. Představ si, že je noc, jsme v centru Pardubic, máme paintballový bouchačky a každýho, koho trefíme, se stane hráčem larpu. Takže my jsme začali prostě střílet nazdařbůh všemi směry a občas prostě někoho trefíme. Jo oni se tam v tom temnym prostoru lidi pohybujou, sem tam jdou domů a podobně. A my prostě střílíme těma bouchačkama do prostoru a občas někoho trefíme a ten se stane hráčem larpu. Takže je to prostě chaotickej systém. Zajímavý... To jo, je to teda metoda chaosu nebo spíš kořist a dravec, ale to je asi tak všechno, co umíme... Dobře, mě ještě napadá pořád kolem tý propagace na úrovni širší nejen vaši organizace....Tys mluvil o tom, že tady určitě vznikají ty společný projekty jako larp.cz. Ale co třeba nějaký ještě pevnější zastřešení larperů? Společná prezentace, pravidla... Protože někteří třeba z ASF tu možnost ještě neopustili... Myslíš si, že je funkční komunismus...nebo že je funkční socialismus? No já ne.

135

Já taky ne, právě protože v něm musej fungovat lidi. S timhletim systémem jednotný larpový komunity je to to samý. Dobře, ale tak já ti na to namítnu, že je přece spousta organizací, spousta subkultur, který mají tuhle jednotnou organizaci a nějak fungujou a propagujou se jednotně. Proč to u larpový subkultury nejde? Uveď mi nějakou... Skauti, vodáci, nevim, různý svazy, asociace a tak podobně... Skauti jednotný jsou to jo. Ale jak vznikali skauti? No to začalo vznikat tak, že někdo začal dělat prostě skauting, stanovil nějaký pravidla, nabral do toho nějaký lidi, těm lidem se to líbilo, a tak ty myšlenky začal používat dál...takže to šlo z jednoho na druhýho, byl to přístup shora dolů. Nahoře to někdo dal a postupně se to rozšířilo. Ale larp? Ten vznikal zespoda, tam vznikly různý buňky, kde každá: hele tady je nějaká hra, hele dračák, to je supr, uděláme něco. A někdo hrál diabolo na počítači, hej diabolo na počítači, to bysme mohli zahrát ve skutečnosti, no tak třeba hrál diabolo. Takže najednou prostě vznikla spousta malejch věcí, který postupně začaly narůstat. Takže larpy jsou zespoda nahoru, ale oni se nikdy nemůžou setkat na něčem jednotnym, protože každej to dělá jiný. To je prostě individualita lidí, to je prostě základní vlastnost lidský společnosti, že ta individualita...Já nevim, kdybysme byli třeba elfové, tak to uděláme, ale jako lidi to nikdy nedokážeme, je to naprosto utopická myšlenka, stejně jako socialismus... To bude zajímavý, až to budou některý lidi číst... (smích) Ale opravdu. Jako sjednotit to je prostě nemožný, protože to vzniklo z různejch oddělenejch zdrojů a i mně přijde, aby se to sjednotilo naprosto kontraproduktivní. Podle mýho je jako dost dobrý něco ve stylu manifest, ten M6, co udělal Jezevec a spol. Prostě najděme společné body, na kterejch se shodnem. Ale to, že bysme se museli rvát do škatulek, zvlášť když většina těch lidí, která do týhle subkultury utekla, tam utekla právě proto, že v systému měli nějakej problém a tady měli volnost. A teď je prostě někdo bude centralizovat a bude jim dávat nějakou organizační strukturu, to je prostě naprosto nereálný vzhledem k tomu, co se tam vyskytuje za lidi z psychologickýho hlediska. Neškodí to potom přesně tomu, že lidi neuměj si pořádně určit, co to ten larp je, protože tenhle říká, že to je tohle, tenhle tohle...jak pak ten člověk tomu má rozumět, dostat se do tej... třeba si i něco zahrát...jak to má pochopit? Jako je to dost těžký, ale podle mýho názoru k tomu nemůžem - k tomuhle názoru jsem se taky dostal až teďka nějak, to bych asi před rokem ještě neřekl - Podle mě to nemůžem brát, jakože to je špatný a snažit se to odstranit, ale spíš to příjmat, že jsou to naše vlastnosti a s nima musíme pracovat. Takže já to tak vnímám, že je spíš správnější přístup to přijmout a pracovat na tom. To znamená, dělat co nejlíp to, co umim. Já nevim... pitomý larpy v Pardubicích. Ale když je budu dělat dobře, tak ostatní se na nás budou dívat a budou to schopný od nás přejímat. My je naučíme nějaký naše myšlenky, který zapojej do svých konceptů a vzniknou prostě nějaký názorový proudy, který už budou nějakym způsobem jednotný, budou schopni nějak na veřejnost to důvěryhodně

136

prezentovat. Protože když to budem dělat dobře, tak budeme schopný to opravdu někam dál posunout. A to si myslim, že má smysl, prostě dělat to dobře, dělat i velký hry třeba, bejt schopnej na to sehnat peníze a dělat to tak, abysme mohli prezentovat, co jsme dokázali. A pak to bude mít smysl. A tomu právě si myslim, že je obrovsky přínosnej ten internet. To že umožňuje tu kooperaci, i to porovnání, sdílení zkušeností. Takže tam je prostě možnost tý kolaborace, že můžou vznikat velký týmy, prostě vznikat hra, kterou dělá manažer v Pardubicích, ale mít tam logistiku, kterou dělá někdo v Brně a má lidi, který mu dělají prostě příběh a tu narativní část tý hry, který jsou z Prahy. A to je věc, která by dřív nikdy nemohla vzniknout, kdyby nebyl internet. Jaký je vývoj v tý propagaci larpu? V tom seznamování veřejnosti s larpem? Kam to směřuje podle tvýho pohledu a co je potřeba udělat, aby to fungovalo? Moc dobrý by bylo, kdyby se dařilo to dostat víc do médií. Kdyby dokázali z tý hry získávat organizátoři víc tu dojmologii. Aby tam mohli vznikat recenze, fotky, videa aby mohly vznikat. Třeba vůbec videa jako takový je obrovský téma, který si myslim, že má v larpech obrovskej potenciál, kterej není využitej. Nejde jako o portál jako takovej, ale jde o dokumentaci z těch her. O to potom prezentovat i z toho natočit ne dokument, ale něco co by se dalo pouštět jako třeba krátkometrážní film nebo něco. Takže člověk třeba brouzdá internetem a narazí na nějaký larpový video, jo? No nejen, že na to narazí, ale že by to prostě mohlo bejt třeba na nějakym festivalu dokumentární tvorby nebo tak, že by se to mohlo víc promítat. Tam prostě ty kostýmy a věci jako hudba a tak může udělat tolik. Člověk se na to koukne a řekne: Ty vole, to chci zažít. A půjde na tu hru. My jsme dělali i právě kvůli propagaci s Larpardem několik workshopů pro veřejnost...teď ten poslední před univerzitou byl zacílenej na studenty. A tak jsem si sehnal nějaký videa, který vznikly z nějakých her. Bylo to asi za pět let zpátky. Sešlo se jich asi dvacet těch videí, s tim, že některý jsou jako fakt parádní a když jsem to pustil jako pásmo, který by někde běželo, tak prostě nádhera se na to dívat a to je věc, která může ty lidi přilákat a ta média tomu...nebo ta technologie - to prostě už dneska umožňuje, že to video taky natočí každej... Prostě kameru nebo stříhací program má skoro každej. Takže tohle je jedna z věcí, co by se mohla dělat lépe. A jsou ještě nějaký další ty kroky k těm médiím? No třeba aby vznikaly recenze v časopisech, aby se o tom prostě psalo, aby ty hry byly vidět, asi tak. Hlavně jako z tohodle pohledu. No a další věc, co by se určitě měla dít, tak víc ta spolupráce a ta kolaborace v rámci těch larpových skupin. A to je věc, která se teď taky hodně děje, že si skupiny jako takový navzájem půjčujou larpy. Ta komunita si prostě ty věci začala půjčovat, Že ty navrhneš larp, ale hraju ho v Brně. Nebo třeba z tý Olomouce udělali larp a nám ho do Pardubic půjčej. Dali nám všechnu dokumentaci k tomu a my ho budeme hrát jako pod naší hlavičkou. A takovýhle věci tý spolupráce jsou díky tomu internetu prostě božácky přístupný, takže to je další věc, která do budoucna se bude víc rozvíjet. Ta integrace prostě no. Jedna z věcí, co mě napadá, tak jsou určitě peníze, ale to se netýká toho internetu. Jako aby se na to daly sehnat peníze z veřejně dostupnejch zdrojů, nebo aby město dalo peníze, nebo aby granty byly i na takovýhle věci. To se ale pomalu taky daří. I my jako Larpard jsme dostali od magistrátu

137

prachy. Takže nás podpořili. Ale to není věc, která by nějak souvisela s tím, že používáme internet jako nějaký médium. Mě k tomu napadlo - Informujou u nás o larpu média dneska? Částečně ano, ale jsou to média specializovaný, že jo. Třeba Pevnost jako taková určitě je jasnej zdroj, třeba my jsme tam měli teďka dva články o Larpardu a tak. Takže to je pro nás super a takovejch věcí by mělo bejt víc. Občas se najde v nějakym...já nevim v Reflexu nebo někde byl nějakej článek, jsem to někde četl. Bylo dokonce i v televizi nějaká věc, to právě bylo jako v tom pásmu krátkejch filmů, co jsme teďka pouštěli, že to tam bylo nějak zpracovaný. Takže jako dá se, ale je toho jak šafránu. To je věc, který by mohly bejt víc. A informujou dobře? Z toho cos viděl? Myslíš, že jsou to dobrý informace, nebo že to dělaj dobře ty média? Vzhledem k tomu, že to vždycky dostane strašně málo prostoru, jakože jsou to řádově minutový věci, tak to dělají dobře, protože ten objem je natolik malej, že se tam dostane jenom to nejhrubější. Ale kdyby se to dělalo víc, bylo toho hodně, tak pak je otázka, jak moc je to... ...Počkej, můžeš vysvětlit larp v několika minutách? Neni to naopak potom škodící, že dochází k velkým zkratkám při tom vysvětlování? Neškodí to spíš larpu? Ne, rozhodně je to podle mě pozitivní. To, že jsou to ty první vlaštovky, je to prostě naťukávání. Ale přesně, je to tak strašně málo, tak ten člověk, kterej to shlídne, si řekne: no, dobrý. A za pět minut už je jiná reportáž a on je v prdeli a už si to vůbec nepamatuje. Ale je dobrý, že když někdo už je naťuknutej, že zachytil něco jako: no kámoš říkal něco o larpu a teď to uviděl v tý televizi: tyvogo, to je hustý. A jde se třeba toho kámoše zeptat: Hele teď jsem viděl o vás v televizi něco. A on: No jasně hele to jsme domlouvali my nebo... to jsou naši kamarádi z Prahy, chceš o tom vědět něco víc? A už ho máš, už je prostě na to napojenej. Je to prostě o tý...synergii těch efektů, který na toho člověka působěj. To médium jako třeba ta televize nebo ta reportáž ho nechytí, není to první. Ale jestli je načatej a on to pak uvidí v tom seriozním médiu, na který je normálně zvyklej, tak ho to chytí a vtáhne.

Estanor

Můžeš mi říct nějaký fakta o sobě. Jak ses k larpu dotal, proč to děláš a taky nějaký info o vaší organizaci Madfairy... Hm...jak jsem se k tomu dostal. No to je taková hezká anabáze. Když jsem jako malej...já už jsem jako šestiletej capart začal hrát. Bratr mě k tomu přitáh a řikal – Hele brácho, potřebuju si to na někom ozkoušet. No a mně to zůstalo hodně dlouho. Ve chvíli, kdy se

138

objevila možnost dělat to naživo... tak člověk tak různě brouzdá, na internetu že jo, tak si to najde. Kámoš přišel s tim, že začal jezdit na takový jako zvláštní tábory, kde se musí podepisovat jako, že to je na vlastní nebezpečí a tak... Jo jo, to je klasika (smích)... No člověk tehdy vůbec ještě netušil že jo... Tak to byly tehdy Zlenice. Aaa... já jsem to nějak tlačil přes naše, tam to moc neprocházelo hodně dlouho. Takže jsem spíš přijel s takovým... kouknu se jak to tam vypadalo, co tam dělali, kouknu se na internety a dál si to vymejšlim... Takže jsem byl hrozně dlouho takhle. Tušim že to byly Zlenice...2005, tak nějak. Možná o rok dřív, nejsem si úplně jistej, kdy se mi podařilo konečně tam dostat, jet a to byla první akce, kdy jsem se s tim setkal s tim, jakym způsobem by to mohlo vypadat. Od tý doby jsem začal jezdit. Já jsem vždycky chtěl mít bandu lidí kolem sebe, takže jsem jakoby vytvářel tu skupinu a tak nějak jsme vyjeli ještě s pár známejma ze školy a z gymplu. A tak nějak se podařilo, že jsem u toho zůstal jenom já a dal jsem se dohromady se skupinou Craven a s nima jsem začal nějak jezdit... Co bys mi řekl o Mad Fairy. Co děláte a jak to vzniklo? Mad Fairy vznikly vlastně určitou transformací z lidí, kteří v rámci Cravens chtěli organizovat a dělat nějaký věci pod určitou záštitou. Prostě aby to nebylo jenom – kamarádi něco, ale abysme se mohli třeba i bavit s úřadama. Ta myšlenka byla taková – aby bylo jednodušší tohle jednání. Úplně jinak vypadá, když přijde Franta a řekne – Ahoj, já jsem Franta a chci udělat hru – než když přijde někdo a řekne – Ahoj, já jsem ten a ten z týhletý organizace a chtěli bychom od vás tohleto. Takže to byla úplně ta první myšlenka. To bylo asi 2007. Tehdy jsme se hodně bavili ještě s Rozenthálcema, ale pár let na to, a už máme každej svoje osko... No a takže tam zbylo pár lidí, který by se tim chtěli zabejvat no a... vznik máme 10. 9. 2009. No a my jsme si říkali, že chcem dělat hlavně outdoorový věci, protože tehdy jsme se dostali do kontaktu hodně s lidma z Brna – s CoMíkama a prostě hlavně s komornim larpem. Protože ze začátku my jsme jako kluci organizovali ještě Avalony v Praze a tyhlety menší akce, ale furt to bylo outdoor a hodně to bylo o tom mlácení. A vlastně tak jsme na to byli zaměřený. Dělali jsme vlastně i větší věci. A váš dlouhodobej cíl? Na co jste se chtěli zaměřit? Říkal jsi teda outdoor... Ten prvotní směr byl dělat outdoorový hry, který vlastně budou nějak...my jsme si vždycky říkali...jak by to osko vlastně mělo prezentovat tak jsme přišli na takový dvě slova, který máme koneckonců i na stránkách – jako atmosféra, protože to je pro nás hodně důležitý a to druhý slovo se hodně pojí i s tim jak jsme jako skupina fungovali a to je vizuálno, kdy nám jde o to, aby ty věci nějak vypadaly. Aby trochu vymizely ty provázkový lokace a nebylo to jenom o tom – tady si představ něco. Jako podle mě je imaginace hrozně pěkná, ale já třeba řikám, že čím je člověk starší, tím má menší tuhle schopnost. Jako děcka si to vymyslej a úplně jim to stačí jo, ale když se člověk dostává dál a řeší jiný věci, tak ta vizualizace neni tak účinná a hodně mu pomůže to, aby to vypadalo. To jsou ty základní věci. No nicméně tohle určení, že chceme dělat hlavně outdoorový larpy, se nám trochu vymyká z rukou, protože – máme i nějaký komoráky že jo. Takže to neni jenom o tom, že bychom dělali ty venkovní larpy. Takže se to jako

139

hodně vyvíjí. Protože my jsme si ze začátku dali nějakou myšlenku, každej to bral nějak jinak, upřímně řečeno – když se bavíš se mnou a budeš se bavit s Gorthem, tak my jsme ten názor na to měli docela odlišnej – nicméně jsme našli nějakou cestu, kterou se to dá dát. Třeba když zmínim ten rozdíl – tak my to spíš chceme dělat tím kamáradskym stylem – někde se sejdem, ale zas já chci aby měli věci nějakej pořádek a systém. Snažíte se v Madfairy nějakym způsobem propagovat larp? Nebo prezentovat se nějak na veřejnost? V současný době ne. Nebo takhle...aktuálně. Ty tendence jsem tam do toho chtěl dávat. Jsme se o tom hodně bavili...aaa...já mám třeba....já osobně, když se něco snažim dělat, tak jsem hodně jako designově zaměřenej člověk. Takže je pro mě hodně důležitý jak ta věc vypadá – viz. druhý slovo – vizuálno. Takže kolikrát jakoby i navenek dávám vědět, jak to bude vypadat, jak to bude pecka, vysvětluju těm lidem, snažim se to takhle komunikovat, aby to bylo hrozně zajímavý a všichni se nadchli stejně jako já a přijeli. Ale co se veřejnosti, která není součástí komunity, tam jako žádný velký komunikační akce neproběhly – jako že bysme představovali larp nebo dělali nějakej veletrh – to ne. Jakoby zatim jsme byli hodně ve fázi, že jsme si to potřebovali nějak ujasnit – jak to poběží, co od toho očekáváme a tak. Taky nám hrozně času sežrala ta administrativní činnost – papírování, stanovy, úřady a tak. Takže na tom jsme se trochu vyšťavili. A chcete tohle do budoucna dělat? Já si myslim, že ostatní kluci to neviděj jako důležitý. Je to pro ně spíš zábava, kterou si tak jako utváříme podle hesla hráči pro hráče. A ty osobně? No mně to třeba přijde zajímavý a vidim v tom nějakou možnou přidanou hodnotu, která se v těch hrách může skrývat a tudíž to dávat i ven. Já to v plánu mám – teda ne jako nějak rozplánovaný co kdy udělat, ale do budoucna to vidim jako přínos. Minimálně jako to, že to osko existuje a může dělat nějaký věci, takže určitě, já bych tohle dělat chtěl. Co pro tebe znamená internet? K čemu využíváš jako jeden z členů Madfairy internet a proč? Tak ten internet je určitě nejčastější kanál komunikační, protože je to nejpřístupnější, všichni jsou na to nějak napojený. Takže je to rozhodně základní kanál... No a to se samozřejmě dělí na různý cesty...hm...další jakoby je nějaká šeptanda. Vždycky je to jako – hele uděláme tohle, pojďme se o tom pobavit. To je prostě jako ten vzájemnej osobní kontakt. Když se třeba jako dohledávaj věci nebo lidi na určitý role, tak už je to hlavně o tom, že zvednu telefon, zavolám někomu, koho znám a vim jako – co a jak. No a jinak hlavně teda ten internet. Zatim třeba v rámci her potom nějaký letáky...Tak to probíhá většinou na místě – třeba naše hra Sny – tak tam byly nějaký designový věci. Ale to byla spíš nabídka pro lidi, který chodili už po larpech a věděli o co jde. Možná tohle je nějaká forma. Jako že když už něco děláme a je to zpřístupněný i veřejnosti, tak ty lidi, aby věděli, o co jde a mohli se pak podívat na ty stránky – ať už naše nebo jakýkoliv...

140

Aha, tak to už vlastně je i nějaká propagace směrem ven ne? Jasně no. Teď když jsem k tomu došel, tak vlastně asi to tam bude. Jen to asi necejtim jako nějakou primární záležitost v tuhle chvíli... Jasný, rozumim.... My jsme prostě tohle řešili a došli jsme k tomu, že teď je hlavně důležitý ty věci dělat, než něco propagovat – Tak prostě udělat nějaký penzum her. A to se zatim nějak podařilo... Mluvil jsi o tom, že nějakym způsobem směřujete lidi na vaše stránky. Na koho jsou podle tebe ty stránky zaměřený? Kam jako cílí – na lidi z komunity čistě a nebo jsou podle tebe i vstřícný k lidem, který o larpu nic neví? Ty stránky jsou z doby, kdy ten směr ven jsem vnímal tak, že je to dobrý. Prostě to OSko jako tim že je, tak je potřeba, aby se tohle přesně dělo, aby lidi o tom věděli, a tak ty stránky jsou i tak koncipovaný. S postupem času je to hlavně o tom, aby ta zmínka tam o nás byla. Teď nejsou zas tak aktivní, nejsou úplně dobře aktualizovaný, když tak o tom přemejšlim. Ale ten primární nástřel těch stránek je i navenek. Tam opravdu – když někdo najde ty stránky, tak aby věděl o co jde jo, protože mě třeba vždycky hrozně vytáčelo, když jsem shodou okolností padl na nějaký webovky a vůbec jsem netušil, co to jako má bejt. To je právě ta věc. To je typickej problém asi těch her, protože ten člověk tam přijde, vidí tam seznam nějakejch her a absolutně neví co. Tak teď, když má štěstí, tak tam je odkaz na nějakou wikipedii a tak... Tak to mě právě zajímá, jestli ty oficiální sdružení, co teď vznikaj, jestli to prostě neni právě kvůli tomu. Že si ty aktivní z nás říkají – dělali jsme to blbě, zkusme to dělat jinak... Protože těch nových hráčů zas tak moc nepřibývá... No to je pravda no. To nepřibývá. No takhle. Já si myslim, že ten důvod, proč vznikaj ty oficiální organizace tak je přesně pro to, co jsi říkal – dělalo se to blbě, pojďme to dělat nějak jinak. Spousta lidí třeba takhle nadávala na ASF, i když si myslim, že ty lidi udělali neuvěřitelnej kus práce a jako – klobouk dolu před nima. Ale tak ta doba se nějak mění a je potřeba se vyvíjet, takže spousta lidí jako došla k tomu...a myslim že je to i u nás trochu...pojďme to dělat jinak a hlavně mějme něco svýho. Jo. Takovej ten maniakální postoj v týhle komunitě je dost jako silnej motivátor pro tohle... Jak bys jako definoval tu subkulturu – komunitu u nás? Co to vlastně je? V podstatě si myslim, že jsou to...že ta základna je tvořená z lidí, který většinou...nechci říkat vždycky, protože výjimka potvrzuje pravidlo, tak jsou to lidi, který nutně řešej nějakej problém a chtěj od něj utéct. Jo, prostě schovat se za něco, zkusit si něco novýho. Většinou si myslim, že jsou to trochu exhibouši všichni. Je to takový jako – hrát si no. A taky jsou to děti že jo... Ale neřikám nic z toho pejorativně, protože vlastně – já to mám asi tak nějak podobně. Ale je to hodně tím, že je to uzavřený tak – to co si myslim, že by to mohlo bejt – odpočinková věc, kdy uteču od problému... Takový to – přes tejden jsem

141

v práci, makám jak hovado a domů přijdu, lehnu a o víkendu si můžu udělat pohodu, zkusit si něco jinýho, co v reálnym životě nejde. Což je jako pro mě hodně důležitý – nebo to, proč to vůbec hrát... Taková demoverze toho života... protože tam člověk zkusí – jo, mohlo by to bejt takhle a pak to někde zkusí na reál. Ale to asi bude až v době, kdy to nebude taková undergroundová zábava...protože furt je to takovej underground u nás. Protože spousta lidí tim, že to nezná, neví o co jde... To jsem se chtěl přesně zeptat – Jak teda ta veřejnost na ten larp u nás pohlíží podle tebe? Jaký máš zkušenosti s tím, jak tě vnímá okolí? Nejčastější odpověď nebo nejčastější náhle na to, je stále – jo, to jsou ty co lítaj po lese a mlátěj se klackem. Tohle pořád ještě trvá podle tebe? Já si myslim, že jo. Protože furt máme nějaký bitvy, furt jsou nějaký... A to ten rozdíl v těch akcích je hrozně velkej, ale padá to pod jeden pytel a to znamená – jakmile tam je nějaká fantasy tématika, tak je to larp. Já jsem v tomhletom možná trochu striktní, ale já bych to třeba vůbec do larpu neřadil. Já to rozděluju.Ta bitva...je prostě dřevárna nebo to je jedno jak se to...ale larp prostě vidim striktně to, když je nějaká role. Což prostě na těch bitevních akcích neni. A vidíš, že ty náhledy...šílenci s mečema v lese...jsou spíš negativní, nebo je to spíš nevědomost, právě v rámci toho, že to info o tom není a ta propagace právě tady skoro neni? Takhle – je to určitě negativní, protože to neznaj. Jo, lidi to neznaj, můžou se tomu smát nebo tak. Zase si ale myslim, že ta komunita neni úplně připravená na to, aby se veřejně prezentovala ve stylu – podivejte se, my tady organizujeme takovýhle profesionální akce, které jsou zaměřeny především na vývoj osobnosti člověka atd. atd. Prostě... furt je to jenom zábava. Jako magickáři taky se neprezentujou navenek jako spásný sociologové...Furt si prostě myslim, že většina těch lidí to dělá proto, že je to baví a že si chtěj prostě odfrknout. Myslim si, že je důležitý, aby se to postupně měnilo a nedopadlo to třeba jako v Maďarsku, kde tam kluci když řešili aby si mohli udělat OSko, tak si museli najmout právníka a nesmělo tam bejt slovo roleplaying jo a jsou tam úplně undergroundový a jdou po nich policajti, protože si všichni myslej, že to jsou sektáři... Proč k tomu došlo? No to je rozhodně způsobený právě tou nedostatečnou propagací. Nebo ani ne tak propagací jako spíš informovaností. Myslim si, že v tom Maďarsku – já nevim jestli tu anabázi znáš, ale tam to fakt dopadlo tak, že – nějakej kluk jel na larp a hrál si tam a mezitim mu doma někdo zabil matku. No a když se vrátil, tak to řešili – ptali se ho, když si hrajete – hrajete si i na smrt? A on že jo. A oni tam měli nějaký setting jako – temnorituální že jo, a tak se z nich stali satanisti a jdou po nich...Tam když člověk řekne, že dělá roleplaying, tak to je jak kdyby řekl, že je nacista. Takže tam je to jako hodně a myslim že je jedna věc, ze který je důležitý se poučit nebo dvě. Jedna je, že nedávali dostatečně najevo – my jsme tohle, je to o tomhle, děláme tohle. Druhá věc je, že spousta

142

těch skupin se tam nemá rádo. Že si vyloženě hází klacky pod nohy. Že tam na sebe jsou – jo, oni jsou sektáři, my nejsme. A takhle si to tam házej...Myslim si, že ještě před nějakou dobou to u nás bylo podobně. Že tam jako tyhle tendence jsou říkat – jo, CoMíci...hm...nebo tyhle – Prague by Night...hmm....Prostě že ta nevraživost v tom – vy to děláte takhle...že je tam pořád jako přítomná a myslim si, že je to hodně špatně. Koneckonců pořád děláme všichni jeden koníček a to know how by jsme si měli podělit... Vlastně i proto CoMáci přišli s Odrazem před lety... Prostě takový to sbližování – to by tam mělo bejt... A směřuje to k tomu? Aby tady byla jednotná komunita spolupracujících organizací? Co spolupracují třeba i k tý veřejnosti... Já si myslim, že to možný je. Jestli to k tomu směřuje, to je otázka. Tam je to vždycky o tom, jak se ty lidi navzájem snesou. Myslim, že v rámci Čech to k tomu směřuje. Informujou podle tebe o larpu média u nás? Co já vim, tak se vždycky objeví jenom nějakej spot od CoMíků přes nějaký rádio nebo regionální televize. Ale že bych jako viděl...Jo, jako čas od času se objeví třeba nějaká reportáž z BPAčka, což je větší akce, tak to vzbudí nějakej ohlas. Ale tam je to přesně o tom – že se objeví ty fotky těch keckařů šílenejch. Což je hrozná škoda, protože přijede nějakej fotograf a místo aby fotil ty Rozenthálce, který maj super kostýmy, tak si vybere nějakýho týpka v teplákách... Ale to je přesně o tom – on neví, má jenom nějakou představu a prostě vyfotí co se mu zrovna zazdá a pak v novinách to tvoří to – jo to jsou tyhle co běhaj po lese a mlátěj se klackama. Mě to třeba tohle vždycky hrozně štvalo, když tohle někdo řekne... Jo, to mě taky. Třeba moje mamka, když mi to říká... (smích) Vrátím se zpátky k internetu a těm kanálům. Používáte k nějaký domluvě třeba s úřady, jinýma organizacemi i mezi sebou i další kanály? Používáte třeba sociální sítě? Co se úřadů týče, tak tam je to vždycky o kontaktu face to face. Já si myslim, že tam je prostě nutný, abych osobně přišel a sám mohl ovlivnit to, jak se bude jednat. Protože, když si to nějaká ženská přečte v emailu, tak se může tvářit jak potřebuje a já to nezměnim. Protože bude vidět nějakej text před sebou. Takže podle mě je vždycky lepší tam zajít a mít štěstí, že tam je rozumnej člověk. Stejně tak, když zařizujem všechny místa, tak je to taky spíš o osobnim kontaktu. Co se týká pouštění informací na internetu...tak úplně primární kanál je Hofyland. Jo to je prostě nej. Na tom ta komunita v podstatě žije. Vedlejší k tomu je Nyx. Ten je jako takovej...tam je míň lidí. Tam je podle mě taková ta starší generace. No, takže tohle je základ. Facebook je jasnej. Když to přišlo a všichni tam jsou, tak bysme byli blbý, kdyby se toho nevyužilo. Tzn. využíváme, máme tam stránku, dáváme tam věci, ale je otázka jestli je to ten nejlepší kanál. Jako asi jo...na jednu stranu je to účinný, protože tam jsou fakt všichni a ty informace se k nim

143

dostanou...no...pak samozřejmě mailing nějakej se snažíme jakoby fungovat. Když prostě něco je, tak aby to lidi věděli. Aha, takže máte prostě mailing listy a rozesíláte maily? My jsme dlouho neměli, ale teď vlastně od Odrazu tak tím, že máme už přihlašovací systém, tak už mailing list máme, ale jako není to o tom, že bychom posílali týdenní newsletter, to ne. Furt je to o tom, že teď jsme ve fázi, že chceme ty věci dělat a až budou, tak to můžeme nějak vehementně propagovat. No dobře a co ty osobně bys teda chtěl dělat? Kam bys to chtěl posunout? Řekněme až budete mít portfolio her? Co je tvůj názor na tu činnost, co je dobrý aby ta komunita dělala? Já si třeba myslim, že ten způsob, kterej dělaj CoMíci. A zmiňuju je, protože jsou hodně vidět, to je jasný. Tak spousta těch názorů se různě mění – já si myslim že... Ve spoustě věcí co dělaj se mi to jako líbí. S tim sympatizuju. Na druhou stranu – tam je to o tom se rozhodnout jestli to budeme dělat jenom pro sebe a ze zábavy nebo z toho budeme chtít něco velkýho. Obě ty cesty asi mají něco do sebe, ale podle mě – jako zaměření třeba na firmy formou nějaký teambuildingový aktivity – nevim jestli bych jí chtěl jít, fakt nevim... Tak já se zkusim zeptat jinak. Co je podle tebe potřeba, aby larp dál řekněme neztrácel lidi? Aby nový lidi přicházeli? Jasně no. Je to o tom to dobrym způsobem prezentovat ven. A všechny ty nástroje jsou důležitý na internetu – od toho Facebooku a podobných aktivit až po nějaký mimointernetový akce – třeba jako je ten veletrh larpu co dělá MoL, myslim že ta myšlenka je docela dobrá. Otázka je to zpracování. Stejně tak Odraz je dobrá věc, ale tam se to myslim zkroutilo do toho, jak se tam potkáváme a plácáme se, jak jsme dobrý... Aha... Ale tohle otevření ven je určitě ta cesta – letáky, reklama... Myslim si, že je spousta akcí a tím, že je tu celá škála lidí, který maj kontakty a je možný na tom zapracovat – Je podle mě možný se s tim dostat do televize, dát to do nějakých novin a tak. Ale já osobně asi s tim teď nemůžu nic udělat... Jak by ten larp u nás měl vypadat za pár let? Jako chceš, aby měl pozici v nějaký kultuře naší? Tak podle mě – pro ten koníček by bylo hrozně dobře, kdyby to bylo uznávaný, nebylo to pro smích, lidi o tom věděli, ale nedělal to každej. Upřímně řečeno, pak by se z toho stalo...nevim co bych měl vymyslet...napadl mě ten Facebook...Aleee...aby to prostě nebyl úplnej mainstream. V kvantitě by se ztratila kvalita. Ale zase to chce najít to rozmezí, tu vyváženost v tomhle směru.

144

Je tam nějakej vývoj v tomhle směru? Jestli za těch několik let, co to sleduješ pozoruješ že to k tomu spěje nebo nespěje... Podle mě se to rozhodně posunuje. Ve dvou směrech. V jednom směru je to zmenšování tý základny. Tak to nevim jestli je to dobře nebo špatně. Jasně do budoucna to může zmizet, ale zas...spousta debilů s prominutím odpadne. A druhej mnohem důležitější vývoj je to, že se to dostává...jsou tam už zajímavý věci. Že už to prostě neni bez myšlenky, ale řešej se detaily, je to zajímavý, má to vnitřní ideu a přidanou hodnotu. Ten vývoj tam je – když se podivám na zlenice 2005 a teď co dělá třeba Daysir Porta Rosu – Myslim že to je správně a je to zajímavý. Je to prostě tou dobou – tehdy to co byla pecka je dnes zastaralý a neni to ono. Ten vývoj je podobnej jako třeba u rpg her. Typickou ukázkou jsou pravidla – od 150 stránek se dostáváme k tomu, že larp má pravidla o šesti větách. Trochu tu otázku upravím - Umíš si představit, že by dneska ta komunita nebo subkultura fungovala, aniž by tady byl internet? Mohla by vůbec efektivně fungovat a prosadit se? Myslim že jo, ale asi ne jako celek. To je prostě tak stejně jako – jestli dneska můžeme fungovat bez mobilních telefonů. Aaaa, já jsem teď slyšel názor, že dřív, když nebyl telefon, tak byli lidi spolehlivější. Lidi se prostě domluvili za tejden budem tam – no a byli tam. Zatimco teď je to o tom, jo tak to posunem, zavoláme si a tak. Myslim si, že ta subkultura by mohla fungovat, ale nebyla by tak početná a určitě by se to nedalo spojit. Myslim si, že třeba by to vypadalo tak, že tady bychom si hráli nějaký svoje hry a jestli se v Brně střílej draci nebo jestli se jezdí na kolečkovejch bruslích by se nikdo nedozvěděl. Jo, svýho času by tam někdo zajel, ale ty lidi by se navzájem neovlivňovali a ten vývoj by byl mnohem pomalejší. Takže ta subkultura jako celistvá funguje podle tebe i díky internetu? Jako jo. Ne samozřejmě jenom díky internetu, ale je to hrozně užitečnej nástroj. Je těžký se na internetu prosadit v dnešní době? Protože jsem se setkal právě i s názorem, že je to pro larp paradoxně těžší než kdyby nebyl internet, protože je tolik odkazů, který tam jsou, že ten larp má hrozně malou šanci... Jakej na to máš názor? To může bejt pravda, ale na druhou stranu – Co se jakýchkoliv prezentací na netu týče, tak jde vždycky o to – bejt první a nebo bejt jinej. Myslim si, že...larp je prostě něco jinýho. Je to podle mě jenom o tom stylu, jakym způsobem se to propaguje. Že by to bylo o tom, že je přehršel věcí...nevim, to bych si nemyslel. Je to podle mě jenom o tom, jakym způsobem se to podá. Jako...jo, jasně je to těžší pozice v tom, jako kdybys teď se rozhodl, že si otevřeš hospodu. Ale budeš prostě vařit ve sklepě, budeš to nosit v botách a když to bude jiný a zajímavý a proč by ne. Takže v tomhle bych neviděl takovej problém. Mě spíš přijde, že se moc kecá a málo koná. I z toho důvodu teď chceme hlavně dělat ty hry. Aniž bychom si všechny tyhle věci ujasnili nejprve u nás – v rámci skupiny, v rámci komunity, v rámci republiky, tak se nemůže řikat, podívejte se veřejnosti, my děláme tohle a je to pecka. Nemůže to být tak , že my děláme něco takhle a pak přijde jiná

145

skupina a řekne – my to děláme jinak. Pak je otázka – jak to bude ta veřejnost vnímat. Myslim si a to je trochu škoda, že díky dobrejm aktivitám CoMíků, a jsem rád za to, co dělaj, tak to spousta lidí vnímá, že larp je jen to co dělaj oni. Ale nechci to hanit, jsem rád, že to dělaj. Ony už tady ale nějaký společný projekty jsou že jo. Jakej je tvůj názor na ty věci jako je larpedie, hesla na wikipedii, larp.cz atd.? Larpedii to úplně nevim, tam jsem se moc nepohyboval. Co se týká larp.cz – To je podle mě super krok, protože tím, že to dělají Asf s Mealtinerem, tak jakoby jsou to dvě opačný strany, takže to je dobrý. Zároveň je to hodně otevřený, takže se do toho dá dostat. Obrovská škoda toho webu je ten design. Já jsem na tohle hodně ulítlej a hodně to vnímám. Takže je škoda, že to furt vypadá jako že to je beta a to třeba i navenek působí hrozně – no, tak tady si udělali na webuzdarma něco... Takže vizuální stránka je podle tebe to, co dneska funguje na lidi? Myslim že jo. Koneckonců tohle máme v základní výbavě – to vizuálno pro člověka. Čím starší je, tím míň si dokážem věci představit. A tim že žijem v rychlý době, tak jakmile udělá klik a nezaujme ho to, konec. Jasně no... Takže pokud se budem bavit o nalákání dalších lidí, tak to prostě musí bejt pěkný no. Co třeba další projekty? Podle mě je hrozná škoda, že umřely larpy.cz. To je podle mě přesně to, o čem jsem mluvil předtim. Že to vypadalo dobře a tvářilo se to profesionálně. Co byla škoda je, že to bylo zase – jooo, moraváci si něco dělaj. Jo, že spousta lidí to vnímala jako elitáři něco vytvářej, nás k tomu nechtěj. Že prostě...a i si myslim, že ten náhled na to dneska je takovej. Typicky prostě Odraz jo. Teď jsme se s tim setkali, když jsme to organizovali. Prostě – Vy se tam sjíždíte, děláte si nějaký elitní srazy, a - to prostě zabrání tomu člověku aby přijel, tenhleten náhled na to. A to elitářství prostě funguje. Takže to chce prostě se nějak víc otevřít, víc mluvit. Protože, když to chcete nějak propagovat, tak pak si myslim, že by to skoro chtělo, abychom se nějakym způsobem domluvili, jak by to vypadalo. Jenže jakmile jsou tři a víc lidí, tak se nedomluvěj. Klasika. V tomhle je to těžký. Přesně jak jsem řikal na začátku – každej chce mít něco svýho. To je moje prostě. Moje dítě, k obrazu mému... Tohle je prostě škoda, to rozprostření... Znáš nějakou srovnatelnou subkulturu, která by v tomhle byla srovnatelná? Jasně. To není o zájmu, to je o lidech. To jeee.... Třeba modeláři...jo. Ty taky jedou ve skupinách, občas se objeví někde na soutěži...stejně tak, já nevim... Tohle je takový specifický, protože je to hodně průchozí, tahle komunita. V rámci těch skupin zas na druhou stranu zase je to takový uzavřený – jseš divnej, tebe si mezi sebe nepustíme. Takže myslíš, že larpová komunita není otevřená novým lidem?

146

To je otázka. Já si myslim, že spousta lidí je nastavená jako že jo. Že prostě když přijede někdo novej tak ok. Ale spousta lidí to zas má tak – hele my tady něco jdeme dělat, ty jsi přišel, jseš neznámej a intruder... Jak to máte vy? U nás se dlouho nikdo novej neobjevil. Já třeba jsem rád, když je někdo novej, protože jsem už přišel na to, že dělat něco sám je zbytečný. Takže první věta na stránkách je, že jsme otevřená skupina. To znamená – já budu hrozně rád, když se budu bavit s někym, kdo řekne – to je zajímavý, rád bych s váma něco dělal. I je to prostě lepší pro ty hry. Víc hlav víc ví, víc vymyslí. Ale je to i o tom, aby si ty lidi padli že jo. Já bych chtěl dosáhnout v rámci toho u nás – abychom měli velkou základnu aktivních lidí. Aby tam bylo – když se řekne hele mam nápad, chci dělat vesmírnou kovbojku, tak aby čtyři lidi řekli – jo to je super, jdem do toho, další dva řeknou to je blbost. A tak se to bude namíchávat, když to bude potřeba a tak. Ale jasný je, že pak se nebudou všichni snášet no.

Godric a Manik

V: Zeptám se nejdřív na vaši organizaci, jak jste vznikli, co je náplní vaší práce nebo proč jste v takovýhle organizaci? G: Vznikli jsme v roce 2003 a v té době jsme hráli dračák a pak stolní RPGčka. No... asi v levelu nebo v něčem takovým jsem si přečetl článek o larpech, kterej jsem dotáhl mezi zbytek nás, přišel nám strašně super a řekli jsme si, že bysme začali a že bysme to zkusili. Celkem, dlouho trvalo, než jsme se vůbec odhodlali k tomu, že bysme vyrazili na nějakou bitvu nebo tak. Pak to probíhalo nějakejma bitvama asi dva roky, to nás bylo celkem hromada lidí. To množství se pak zase snížilo, a pak se to přerodilo z těch vyloženě bitev do nějakých víc larpových kruhů a záležitostí a to je víceméně to, co děláme do teď. To znamená naším hlavním cílem, aktivitou je pořádat larpy, navrhovat a pořádat larpy. Poslední rok dva tím, že jezdíme na Odrazy, se to zase rozšiřuje o nějaký další okruhy... M: Ještě děláme nějakej support, Godrik dělal web Gameconu, na larp.cz děláme nějaký věci... Tam jsme se dostali do redakce jak slepí k houslím, takže děláme ještě nějakej support kolem toho, nějakej bordel, ale spíš se ta činnost zaměřuje na tu tvorbu. V: kolik vás je teďka teda? M: Záleží, jak to bereš, ale asi tak 5-9, to se blbě určuje jednoznačně. V: A vy jste neformální skupina nebo máte nějaký oficiální OSko nebo...

147

M: No my jsme jakoby oficiální, protože pobíráme dotace z městské části, tak musíme být oficiálně zaštítění. Jsme zaštítění pionýrama. Někde na Lesné...ale fungujeme vlastně úplně autonomně... takže oficiální jsme jen kvůli tomu, abysme mohli oficiálně vystupovat. V: A působíte čistě v Brně? Třeba když děláte akci... M: No my jsme až dosud dělali...pět akcí...tuším... G: No vlastně...plus mínus...záleží na tom. Vyloženě her nějakých větších jsme dělali asi pět a samozřejmě, spíš jde o to, že nás hodně lidí z Brna třeba zná a tak. Tak těch Brňáků vždycky přijede víc. Ale akce, co jsme dělali vyloženě v Brně, těch je myslim tak polovina, když sečtu ty hry i ty aktivity. Polovina je jinde. Třeba v Boskovicích jsme měli dvakrát hru, protože nám tam vyhovovalo prostředí. Na Gamecon jsme dělali hru a tak. To je vždycky aktivita, která souvisí přímo s tím konkrétním místem. V: A ty hry děláte pro komunitu nebo i pro lidi, který nejsou z larpový subkultury? No zrovna, když jsme dělali poslední hru, tak jsme se snažili tam natáhnout i lidi...rozhodně, co jsme dělali akce... na tehdejší dobu nebylo úplně obvyklý psát na webový stránky, co je to larp... Takže to bylo jako koncipovaný i pro vnější lidi, protože tam byly třeba i nějaký workshopy před hrou. Třeba pro lidi, kteří larp nikdy nehráli a tak. Ale nakonec prakticky to moc nevyšlo no, protože to PR by potřebovalo mnohem masivněji masírovat a my jsme k tomu nepřistupovali moc aktivně. V: A v současnosti...hmm...když něco děláte...snažíte se o nějaký PR? Snažíte se o lidi z venku nebo už jste na to rezignovali? G: Našim primárním cílem není nějak omezovat, kdo tam má nebo nemá jít. Že bysme v podstatě... ani tyhle marketingový záležitosti moc neřešíme. Takže my nějak nedefinujem, kdo tam má jít. Chceme, aby to bylo přístupný lidem z venku, ale zároveň pro ně neděláme nějakou reklamu, která by je měla extra přilákat. Takže ty lidi z venku...uvažovali jsme nad tím třeba, že bychom...a nevím jestli se to realizovalo někdy...že jsme vyvěšovali ty plakáty... M: Jo jsou vytisklý, ale byl vyvěšen tak jeden zatim... G: Jo to je pravda... No... skutečnost je taková, že jsme nikdy moc nevěřili tomu, že by to jako fungovalo. Teda teď ještě mnohem míň. Třeba nevěříme tomu, že plakát takhle venku někoho přiláká... V: Promiň, že tě přerušuju, ale proč to podle tebe teď funguje mnohem míň? G: Já si myslim, že to funguje pořád stejně, akorát že před pár lety jsme na to měli ještě jiný názor. Za mě osobně – V tý době byl člověk takovej nadšenej a říkal si... Já, když jsem se o tom dozvěděl, tak mě to strašně chytilo a teď když dám plakát ven, tak prostě, kdo kolem půjde, tak to uvidí, řekne si: „boží“ a bude chtít hrát larp... Aaa...ukazuje se, že kdyby to tak bylo, tak těch lidí, co hraje larp je mnohem víc. Takže to tak asi fungovat nebude...Já si myslim, že to je stejný jako vždycky, že...ta anonymní reklama ty lidi

148

prostě nepřitáhne... Tak že to bylo vždycky stejný, akorát že nějak jsme tomu dřív víc věřili. A další věc, když trochu odbočím, je to, že lidi třeba kolem stolních rpg hodně řeší, proč se jako snižuje ten odbyt těch stolních rpgček, proč to lidi tolik nehrajou. Já si myslim, že v těch larpech to může být podobný a že jsou zajímavější věci. V té době, třeba v těch devadesátých letech, kdy frčely ty rpgčka a nebylo moc alternativ. Dneska si každej – většina, 80 procent, co by hráli ty rpgčka v devadesátých letech, půjde dneska raději hrát wowko a je to pro ně úplně dostačující a jenom těch zbývajících dvacet procent řekne, že to wowko není úplně ono a půjde hledat něco dalšího. A myslim, že u toho larpu to může bejt podobný. Takže tady ty věci – jako pc hry a podobně můžou odvést hodně pozornosti. Tudíž i ty vnější kampaně s tím souvisí. Můj dojem. M: Jo já s tim dost souhlasim V: Teď se nabízí, když jsi zmínil ty pc hry, wowko...Já jsem z toho pochopil, že podle vašich zkušeností počet hráčů larpu ubývá... M: Takhle...když byl rok 2001 – 2004, tak bylo zřejmý, že ten larp měl boom kolem Pána prstenů. Ale dneska...myslim, že je to možná konstantní ten počet. Nebo možná jde mírně nahoru... G: Tohle je bohužel těžko soudit no, protože nemáme moc nástroje, jak to měřit no. Jediný, co z toho vyšlo a to možná stojí za vidění je příspěvek, který měří návštěvnost Pána prstenů, ale to...taky...zavádějící z milionu důvodů. Myslim že tam bylo něco v tom, že to klesalo, pak se to dotklo dna v roce 2007, tipuju nevím a teď se to jako zase trochu zvýšilo... A: Máte třeba nějakou zpětnou vazbu ze svých her. Nebo pocit – třeba v roce 2004, když jsme dělali hru, tak jsme nestíhali vyřizovat přihlášky. Teď je málo lidí... Nebo naopak... G: Já si myslim, že ani CoMíci by neměli dostatek her, aby to poskytlo nějaký relevantní statistický data. Na druhou stranu – něco se z toho dá vyčíst, ale je otázka, jestli to úplně vyplývá nějak přímo z našeho kontextu, nebo jestli se to týká obecně larpu, ale přijde mi, že dřív, když se dělali ty hry, tak tam byl – byly ty požadavky menší... M: To je pravda... G: Prostě když člověk udělal hru v roce 2004, tak stačilo víceméně domluvit místa, čas a natáhnout pár provázků a dobrý a lidi byli nadšení z toho. Dneska kdyby někdo udělal takovou hru, tak to tak dobrý nebude. A...ani tolik lidí to nepřitáhne. Tudíž ne, že by se zmenšovala ta skupina, ale je potřeba zajímavějších věcí k tomu, aby se lidi odhodlali někam jet. A je dobrá otázka jestli to je způsobený jenom tím, že ti lidi, jak jsou starší a ty lidi, který on zná, tak jenom stárnou... M: Což asi spíš je no... V: Jakou roli v tomhle všem má podle vás internet? Protože to je přece jenom velká síla v současný době. Přece jenom – všichni jsou na internetu...

149

G: Je asi celkem zjevný, že internet pomáhal už od počátku v komunikaci mezi larperama v tom smyslu, aby skutečně byly informace o tom, jaký jsou hry. A to že dneska existuje na internetu jednotnej kalendář, kde člověk, když chce, najde věci, tak to je docela...to si myslim, že je docela výhra... To je ale tak očividný no. A druhá stránka věci je, že s tim, jak ten internet přináší nějakou podporu larpu, tak samozřejmě přináší i víc variant, alternativ pro toho člověka. Člověk má větší výběr. To znamená, že i k tomu se vztahuje zase to, že větší výběr toho člověka víc paralyzuje. Tím, že si ten člověk má vybírat mezi tolika věcma, tak se snadno stane...ne že nevybere dobře, ale že nevybere nic. Že ve výsledku – dřív prostě jel na larp víckrát, protože měl míň možností, ale teď, když se k němu dostává víc informací přes různý sociální sítě, o různých zážitkovkách...takže toho má tolik na výběr, že ve výsledku mnohem dýl vybírá, mnohem míň reálně jako něco dělá. M: Já se zeptám Godrika jestli můžu... V: Jo, jasně... M: Mě by zajímalo jestli jakoby ti, co teďka hrajou například wowko, což je asi nejsilnější komunita, tak jestli by dřív hráli larp a nebo ne...což je asi to gró... G: Myslim že ne všichni, ale významná část podle mě jo. Ale to už chce samozřejmě něčim podložit. Ale rpgčkáři to říkají, že by to tak bylo. Že by prostě hráli rpgčka. A znáš to, že většina lidí, kteří hrajou rpgčka si vždycky jako zkusí minimálně larp a dost jich to chytne a zůstane u toho... V: Jak ten internet je důležitej pro komunikaci larperů a veřejnosti? Teď jsme se bavili o tom, že ten člověk, kterej dřív třeba hrál jen ty larpy, tak že je dnes pro něj těžší věnovat se třeba čistě tomu larpu...jak je to navenek? Protože třeba vidíte, jak se to vyvíjí, už to děláte od roku 2003 – co se odehrává mezi larpem a veřejností? M: Já si myslim, že některý věci jsou očividný. Očividná věc je ta, že prezentovat dřív nějakým způsobem larp bylo hrozně těžký. Probíhalo to vlastně v podstatě jenom ústní formou, ale neexistovaly žádný oficiální akce na tohle. Zatímco dneska vlastně – co je na webu, to je veřejný. Tzn. že prostě plácneš stránky a už se můžeš veřejně prezentovat. A to samozřejmě dřív vůbec nešlo. A teď je jen otázka toho, jestli to ty lidi nějak oslovuje. A to si myslim, že to spíš nefunguje. Že prostě furt absolutně nejfunkčnější nástroj a myslim, že i v tomhle se larpová komunita shoduje...že se setkáš s člověkem, řekneš mu: „Čau, hraju tady tyhle hry, přijde mi to zajímavý, podívej se na to.“ A on řekne: „Wow, to je dobrý, to jsem chtěl vždycky zkusit“, nebo: „ne to je špatný, nebudu to hrát.“... A jakoby že když na to narazí náhodně, tak fakt jako ne...Nebo v mnohem menší míře. Prostě neznám nikoho, kdo by narazil náhodně na internetu na nějakou hru a řekl – To jsi jdu zahrát. Tyhle lidi existujou, ale je jich podstatně menší část, než těch co se dostanou k larpu osobně. G: Skandinávci mají na tohle téma různý polemiky, ale já osobně si myslím, že spíš platí, že larp je příliš složitej koncept na pochopení. Že člověk, kterej nebyl nikdy dřív v kině, tak vysvětlit mu, že jít do kina je dobrý a co se tam asi tak bude dít neni takovej problém.

150

A že kdyby uviděl na internetu reklamu na film, tak to třeba zkusí – panuje o tom obecný povědomí. To je možná blbej příklad. Třeba paintball, když prostě lidi paintball nikdy nehráli – ale na netu uvidí pozvánku, co to je a za jakou cenu, tak je to nevyděsí a bude to nějak normálně fungovat, někoho to přitáhne...Ale u toho larpu si myslim, že ten koncept je složitější. Zaprvé neexistuje žádný obecný povědomí o tom, co by to tak mohlo zhruba být, a co to je ta tajemná zkratka. A navíc, i kdyby se ten člověk o to začal zajímat, tak vysvětlit to je daleko složitější než cokoliv z toho, co jsem říkal předtím. Tzn. že lidi na internetu neradi čtou dlouhý věci a zamýšlejí se nad složitýma věcma... M: To je fakt no. Že larpová komunita poslední tři roky horlivě řeší to, jak vysvětlovat larp ve zkratce. Takový to pojmy jako rolová hra a takový ty věci... G: Interaktivní drama... M: Přesně tak...Aa...ale furt, když byl Lišaj v televizi, tak musel pět minut vysvětlovat, než ta moderátorka pochopila, co to jako je vlastně za hru... V: Já jsem se chtěl právě přesně zeptat, proč ten internet teda při tý propagaci nefunguje, ale vy jste mi to vlastně řekli. Prostě proto, že ten larp je tak složitej koncept, že neni možný ho jednoduchou formou podat na internetu... M: Takhle. Ta larpová subkultura se o to snaží a vyvíjí se to nějakym směrem, že je to jednodušší a jednodušší. Ale furt koukat na film a hrát larp...to je nebe a dudy... G: Jo. To je asi problém přitahovat internetem nový lidi nebo prezentovat to touhle formou lidem, co to neznají. Ale ten zjevnej přínos je podle mě v tom, že díky internetu jsou ty věci veřejný a archivovaný. To znamená, že jakmile se to jednou ten člověk dozví nějakou formou, třeba od toho kamáráda, tak ten zjevnej přínos je v tom, že dřív prostě musel hledat a těžko nějaký informace našel, zatímco teď, když už si řekne – ok, ten larp zní dobře, něco bych si zahrál, něco bych si o tom našel, tak těch zdrojů už je docela dost... V: Tak pokud bych to shrnul – Takže to jak se ty lidi dostávaj k larpu se nezměnilo, furt to musí být přes nějaký osobní kontakt, ale změnilo se to, že dneska, když prostě dostane ten člověk vstupní informaci a chce si ji rozšířit na tom internetu, tak má obrovskou možnost, zatímco předtim měl tu možnost mizivou. M: Přesně, s tím bych souhlasil. V: Snaží se vlastně dneska komunita komunikovat vůbec s veřejností? Jsou tam ty tendence? M: To je těžký říct. My se určitě pohybujeme v té části komunity, která se snaží komunikovat s veřejností a je to jakoby obrovská subkultura... G: Tak, ten střed se určitě nějak snaží komunikovat se veřejností. Jiná je otázka, jak se to daří. Ale opět...nejsou nástroje, jak to nějak kloudně měřit.

151

M: Ona jako u nás tady existuje nějaká skupina larperů, kdy nikdo neví, jak je velká, která si jede vlastní styl, nepropaguje se navenek, dělá furt to samý dokola a pak nakonec umře. A nikdo neví jestli je větší ta skupina, která navzájem komunikuje a snaží se, může mít třeba tak tisíc lidí nebo tak a nebo jestli je větší ten underground, o kterym jsem teď mluvil. V: A co podle vás? Musí larpeři komunikovat s veřejností? M: No pokud ten larp nemá umřít, což se může stát, tak je to zásadní věc. Nakonec. Erik Fatland, když měl přednášku o larpu ve Skandinávii, tak řekl, že to je jak přes kopírák tady – dvacet let posun. Tam to prostě taky mělo svůj náběh velký, kde to mělo hodně lidí a pak to upadlo a teď se řeší, co s tím. Mají prostě lidi, co si jedou na vlastním písečku a nemají hráče, protože už prostě není odkud brát. G: Tak tak. Ten problém, co on popisoval, byl v tom, že v určitym bodě ti tvůrci se nějak spokojili s tím, že to funguje, že mají tu komunitu, kde se ti lidi znají, že je to v pohodě, že s nimi budou dělat ty hry a ti tvůrci ztráceli ty tendence dělat ty hry, a tak komunita ztrácela tendenci je hrát, ubývali lidi.... M: Ale paradoxně kvalita těch her šla nahoru... G: Ano, šla nahoru, ale chci říct, že všem to vyhovovalo. Ti hráči nemuseli tak často jezdit a ten vztah ani nechtěli...ale těch akcí bylo míň a tak vlastně furt byli na všech a všichni byli spokojeni. Nikdo si vlastně nevšiml, že to ubývá. Veřejnost tam nikdo neřešil, nikdo ji do toho netahal. M: My jsme tu měli vlastně trochu něco podobnýho. 2007-08 když ses podíval do kalendáře, tak ti co jakoby odrostli odpadli, ti co se nabrali na Pánovi prstenů odpadli a najednou byla obrovská krize a nebylo odkud brát jo. Takže i my jsme měli tu dolní špičku v tomhle. G: Je otázka, co se s tím bude dít dál. Na tý přednášce od Fatlanda zaznělo – to byla taková věc, jakože třeba na těch stránkách chybí, co je to larp. Že kdyby člověk jako chtěl na nějakou akci jet, tak že neví co a jak a podobně... V: Pojďme se podívat na konkrétní komunikační kanály na internetu. Jaký kanály používáte ke komunikaci s „venkovním světem“? G: Ve vztahu k veřejnosti těžko říct. U nás je to jednoduchý. My tím, že jsme nějak oficiálně zaštítěný, tak musíme každoročně podávat nějakou žádost, kde musíme vysvětlovat svoji činnost. Máme svoje stránky, kde máme samozřejmě popis toho, co děláme, což je z velké části vysvětlování toho, co to larp je a to je pro nás vlastně to hlavní. Když už někoho potkáme osobně, tak je to hlavně zopakování těchto informací, možná ještě nějaká redukovanější podoba. Záleží na tom, s kým se člověk potká. Já si vlastně nepamatuju, že bych jako představoval larp někomu, kdo vůbec by neměl ani žádnou přibližnou věc, od které se odpíchnout. Vždycky, když jsem o tom mluvil, tak jsem se mohl většinou odpíchnout aspoň od toho, že ten člověk hrál stolní rpgčka, mohl jsem to připodobnit na tohle.

152

M: Já jsem nějakým úplně neznalým lidem larp vysvětloval, ale v tomhle si prostě myslim, že vysvětlování na netu je stejný. Rozdíl je v tom, že prostě na internetu můžeš odkázat na stránky, informace, fotky a tak... V tomhle je to lepší...ale nějaký konkrétní kanál... G: Facebook... V: Jasně, tak pojďme k Facebooku. Co se změnilo, když přišel FB, jak vy využíváte FB? M: Co se změnilo. Těžko říct. Víc lidí se přes Facebook dozvědělo o larpu, ale nepůsobilo to na ně. Nefunguje to tak...je to stejné, jako když vyvěší na web webovky a oni se na to podívaj a řeknou: „hezký“... Ale pokud do toho toho člověka stále nekopeš, tak to statický vylepování statusů prostě nefunguje. G: To je docela zajímavý. Já jsem právě chtěl říct, že Facebook přinesl – mluvit o veřejnosti na facebooku je docela divný, protože vždycky je to nějaká součást těch sítí kolem těch jednotlivejch lidí a tím pádem – jo, jak bylo řečeno – ta informace se dostane mezi víc lidí, ale asi jak řikáš – když ten člověk to nezná a pasivně se na to nechytí. Když je nemasíruješ, tak se nechytí... M: Co jsem si všiml třeba od toho roku 2003. Tak podle mě dneska mnohem víc lidí ví, co je to larp. Že už jako potkám člověka, zeptám se, tak často slyšim – jo, to dělá kamarád nebo kamarád kamaráda, ale aktivně se o to nějak jako nezajímají. Takže ten posun v tom náboru nových hráčů není. Pouze posun ve znalosti toho, co to je. Co webový stránky. Je to efektivní nástroj pro podávání informací o larpu? Když takhle procházíte ty webovky o larpu, jak byste je zhodnotili z hlediska toho, jak jsou vstřícný k lidem, co nejsou z komunity? M: My jsme dělali teďka, posledního půl roku, jsme se snažili udělat stránku pro nováčky a dát ji na larp.cz. Myslím, že se nám to docela podařilo, že jakoby z toho ten člověk to pochopí tak, aby ho to neodradilo, naopak spíš aby ho to nalákalo – co to ten larp je a jak to funguje. Pokud jde o webovky jednotlivých organizátorů, tak si myslim, že je to tak, že některé spíš jako odradí, protože organizátoři larpu nejsou webmasteři...Ačkoliv jako máme široký ajťácký zástup, tak to nejsou všichni a že ta prezentace u těchhle lidí...těžko říct G: Jako internet se změnil od roku 2004 nebo už od roku 2000. To je úplně ideální datum. V roce 2000 prostě pokud člověk uměl udělat nějaký webovky, tak byl king aaaa...pak se to začalo nějak šířit, že vlastně hodně lidí umělo udělat nějaký webovky a bylo to dobrý...a...s tím, jak se začaly využívat masivně...no...s těma sociálníma sítěma, ale obecně, jak se začal rozšiřovat internet, tak ty požadavky se zvýšily na ty webový stránky. Mně přijde, že nejdřív bylo – vůbec mít webovky, který by odpovídaly úrovni internetu roku 2000 – to mělo pár lidí a zbytek je neměl. Pak nějak stoupala schopnost vůbec ty stránky udělat a ta úroveň se tak držela...což bylo fajn. No a pak řekněme – tak posledních čtyři, pět let, těžko říct, se začaly zase zvyšovat požadavky na ty stránky i u

153

běžnýho člověka. Dřív mi přijde, že když člověk uviděl jakýkoliv stránky, tak byl spokojenej a dneska jakejkoliv člověk pozná, jestli jsou stránky dobrý a když nejsou moc dobrý, tak ho to odrazuje. Což si myslim, že dřív tak nebylo... M: To jde úplně snadno demonstrovat. Třeba majitel týhle čajovny pořádal nedávno na boskovickym hradu larp a jedinej jeho web byl event na Facebooku a pak ještě nějakej web, kterej nefungoval. A... přijela tam komunita lidí tady kolem tý čajovny, která se tu schází – prostě 25 lidí a to bylo všechno...jestli nabral dva nějaký externí lidi...tak to fakt přeháním. Takže jako dneska si bez webu ani neuprdneš tady v tý komunitě, natož mimo komunitu... G: No a hlavně ten web už musí být nějakým způsobem kvalitní. Nestačí web, tak jak to byl dřív... M: Když chceš zaujmout lidi, tak to musí bejt grafický, obrázky a tak... G: A i ten obsah je důležitej no... V: Mně z toho vychází takovej zvláštní paradox, ale třeba to jen špatně chápu...Já si říkám – kde je problém jo? Vždyť to prostě nefunguje ne? Protože jo, zlepšujou se stránky, jsou čím dál lepší, ale lidi nový moc nejsou...jak je to možný? Kde je problém? G: To je právě o tom, že jsou větší požadavky na ně. A právě že lepší o tolik nejsou. Že právě se vracíme spíš k tý situaci kolem roku 2000. Že v roce 2000 měl někdo stránky – bylo to dostatečný. Pak měl stránky skoro každej – bylo to dostatečný a teď – good enough zase jenom těch pár top stránek a jiný jako nedostačujou a to množství těch stránek, který jsou dostatečný se začíná snižovat... M: Ten úbytek hráčů možná je ekvivalentní tomu, kolik naberou těch pár jednotivých orgů s tím dobrým PR jako... G: Přesně tak. A tyhle skupiny se do toho fakt jako obouvají už úplně jiným způsobem bych řekl. Což je myšleno – výrazně se na to soustředí a to...co si budem povídat – to dělá strašně málo lidí u nás a není tak těžký prostě upadnout do nějaké té rezignace že... no jasně, dřív to nestálo tolik úsilí... M: To je prostě v těch lidech – jim se ani nechce dělat larpu PR, protože to stojí pot a krev... G: Přesně tak. O to mně jde. Dřív to nebylo tolik potřeba, nějak to fungovalo a dneska – nevim čim to je, ale myslim, že to lidi očekávají mnohem víc, že to bude mít PR, a když to člověk nenaplní, tak je to mnohem horší... M: Já bych řekl, že to může být tak, že dřív prostě mnohem víc šel člověk hrát larp a hledal informace, zatímco dneska prostě mnohem víc očekává, že ho do toho někdo nacpe...

154

V: Mají dneska lidi možnost vůbec se na ty stránky dostat? Funguje to dostávání se na ně? M: To je úplně jednoduché – reklamou, kterou ale nikdo nezaplatí nebo cílenou reklamou – stylu – vytiskneme, jak udělali CoMíci na kliky takový ty věci a rozvěšeli to po kolejích. Nebo prostě půjdem na FSS vyzkoušet larpy a dáme tam odkaz na web. Takže jde to touhle reklamou, ale jiný kanály myslim, že ani moc nejsou nebo jestli ty něco... G: No z takové té neosobní reklamy je toho fakt minimum. Vracíme se k tomu, že stále to v dnešní době nefunguje moc jinak, než to bylo dřív – přes nějakej ten osobní kontakt a nějaký aktivní nalákání lidí. Když si vzpomenu ještě k tomu tématu – Na rpg fóru k tomu taky jela jedno zajímavý vlákno – Jak představujete rolové hry novým lidem. A tam se vyskytlo pár zajímavých věcí a vzpomínám si, že jeden člověk tam řikal: No, rezignoval jsem na to: Tady hraju tyhle hry, pojďte si to zahrát, je to super...Vlastně dvě věci tam vyplynuly – Jedna byla: pro nezaujatý lidi není úplně dobrý mluvit o nějakých elfech, skřetech a podobně. Je dobrý se držet reality a současnosti. To celkem funguje. A spíš než to cpát do těch lidí, tak někteří zkouší to, že to necpou, naopak dávají jenom ty boční náznaky – třeba, že jdou někdy někam něco zajímavýho hrát a ten člověk sám pak o to získá mnohem větší zájem. Že prostě... M: Jo, to je docela trefný. Že když to neznáš, tak to paradoxně působí mnohem líp. G: No a ten člověk pak – Hm, to je něco co neznám, zajímavý a vyvolá to v něm ten zájem mnohem víc, než když za nim přídeš s tím, ať jde hrát larp, je to boží, mlátíš se tam mečema po hlavách a tak... V: Jaký máte názory na ty projekty jako larpedie, larp na Wikipedii atd? M: No larpedie jako pro lidi zvenčí absolutně nemá smysl... G: Souhlasim. To jsou dokonce...ani pro mnoho lidí zevnitř to nemá smysl...proto...Je trochu škoda, že ta teorie požívá takovej...v širokej komunitě...ne úplně správnej status...že lidi ji vnímají jako trošku jinak, než co to opravdu je. Dost často prostě člověk, kterej se věnuje larpovej teorii je týpek, kterej je zavřenej doma, zabývá se cizíma slovama a nemá to žádnej dopad na...a prostě je to úplně nedůležitý pro reálný hry, nebo je to odtržený od toho. A to třeba mě docela štve že jo. Opak je pravdou. Ale zrovna mám pocit, že larpedie a podobný projekty to jako spíš posilujou tenhleten dojem. Je to stránka o vysvětlení tisíce cizích slov, který se daj na larp vymyslet, z čehož většina může mít rozumnej českej ekvivalent, jenom bysme nevypadali tak akademicky, když bysme to řikali česky a tak... M: Jak je to s wikipedií – to je těžký no. Musíš přijít na wikipedii a hledat tam slovo larp, aby ti to něco řeklo aa...jak to vypadalo ještě nedávno, tak to byla hrůza a děs no... V: Jo, teď nedávno to už změnili... M: No tak to jsem hrozně rád, protože to... Ale jako encyklopedie – ta asi nenaláká na hraní larpu...

155

G: Je to možná zdroj, když člověk má pojem, ale neví co to je, tak často hledá na tý Wikipedii spíš než na internetu nějak obecně. Tomu by ta stránka měla být uzpůsobená. Mám pocit, že dlouhý roky ta stránka byla udělaná tak, že byla srozumitelná jenom člověku, kterej hrál někdy larp... M: To je prostě o tom, že tim, že deset procent společnosti i v larpu jsou narcisové, tak tam přijdou a chtějí tam to svoje, to co jim tam chybí, tak to tomu škodí no... V: No právě – není to o tom, že se larp těžko prosazuje v konkurenci těch ostatních zábav?...Problém toho, že je tak nejednoznačnej, rozdělenej, komunita je nejednotná. Že to je každej pes jiná ves... G: Asi se dostáváme k otázce vůbec toho, jak zacházíme s tím pojmem larp. Že to je prostě nějaká kategorie, kterou jsme uměle vytvořili a snažit se jednotit víc ty lidi, by bylo ještě víc umělý přizpůsobování tý reality tý kategorii. M: Možná že ten pojem trochu předběhl tu realitu. Protože je pojem a pod toho se teprve cpou ty jednotlivý typy her a přitom by to asi mělo být naopak – typy her a z toho pak udělat pojmy... G: No koneckonců asi to jde docela ruku v ruce s tím, jak například je taková ta krize pojmů, kdy se moc neví na veřejnosti jestli tomu říkat larp nebo interaktivní drama nebo jak... M: Mně k tomu napadla ještě jedna věc – Když jsem jako začal s larpem, tak jsem se doma obul do historických bot, nasadil si kostým...no ale to bylo na začátku...a než si jako rodina všimla té změny, že jakoby už nechodím do lesa s mečem. To bylo, když jsem cvičně přednášel své rodině nějakou přednášku o larpu, tak do tý doby si vůbec nevšimli toho, že to má jakoby nějakej větší rozsah. Tak si myslim, že to tomu škodí ty první vjemy...tý konkrétní hry... G: Ale je otázka jestli škodí. Zase záleží na té cílovce. Prostě je potřeba to brát, že my stárnem a jsme teďka mezi dospělýma lidma, pro který neni tohle zajímavý. Ale to samý jsme řešili se stránkou pro nováčky, kdy jsme oslovovali ty, kterým je patnáct, šestnáct a pro ty to, že můžou být středověkým vojevůdcem... V: Promiň že ti do toho skočim, ale...vy jste oslovovali lidi patnáct, šestnáct let? G: Když se dělala ta stránka pro nováčky, tak jsme řešili co tam dát. Jako propagaci a přemýšleli jsme nad různýma příkladama těch rolí. A to je zrovna takový explicitní příklad, že jsme si prostě říkali třeba pro nás, že třeba fakt jako tam ten středověk a tak je takový docela na pováženou, nebo to fantasy že to spíš odradí. A tak jsme tam spíš říkali – let na měsíc nebo novinářka bojující za lidská práva... M: No ale bylo to hrozný dilema...

156

G: Co jako bylo zajímavý je to, co my jsme brali jako nejvíc odrazující – jako zmínit první fantasy barbarského válečníka s mocným mečem což jsme si řekli, že to každýho dospělýho člověka docela odradí nebo to minimálně vzbudí pochybnosti, tak naopak té skupině kolem těch patnácti let, to úplně bylo nejvíc vyzdvihovaný, úplně rapidně to zvítězilo nad všema ostatníma, který zase přišly nezajímavý jim. M: K tomu se váže i to, že zas lidi sedmnáct, osmnáct, to už je úplně jiný. Kombinovat to neni vůbec lehký... V: No a to se zase dostáváme k tý propagaci. Po republice je řada skupin, kdy jedna to propaguje pro dospělý, jiná to dělá pro děcka nebo 15,16... jestli tohle právě neni to, co je problém. Neni to to, proč ten larp se nemůže prosadit, protože to propaguje pro různý skupiny lidí různým způsobem? G: Je otázka, jestli by bylo lepší, kdyby to bylo jednim kanálem nebo kdyby to bylo jednotný, jestli by to bylo lepší nebo horší. Na to se ale váže, jaká by teda měla být ta jednotná propagace...Aa...V reálu si myslím, že by to stejně nešlo. Protože vždycky i když by se devadesát procent komunity shodlo, že budem cílit na skupinu 20 – 22, kterou budeme prostě lákat a budou to třeba studenti vysokých škol, tak přesto i kdyby to prostě bylo pět procent co nesouhlasí, tak vytvoří dostatečně silnej alternativní hlas, kterej, vzhledem k tomu, že internet je veřejný médium a tak, bude pořád prostě jako vidět celkem dost, takže ta nejednoznačnost z toho vlastně odstranit nejde. A pak je otázka, co je lepší. Třeba se dost ukazuje, že i docela je velký riziko, že ta propagace mezi dospělýma třeba nemusí fungovat. Že je otázka, kolik procent oslovených 15-16 se o to začne zajímat a kolik procent dvacetiletých... M: Je fakt, že to co dělá MoL, kterej se v tom snaží mít dost širokej záběr, tak to asi – nikdo nic lepšího nevymyslel. Je otázka jestli to tomu škodí ano nebo ne – to je prostě těžký odpovědět, ale je jasný, že s tim stejně nikdo nemůže nic dělat. V: Pojďme dál. Co projekty webů jako je larp.cz, který se to snažili nebo snažej sjednotit. Jaký význam mají v komunikaci s veřejností tyhle velký projekty? M: Já bych třeba už nesouhlasil s tím, že larp.cz sjednocuje. On naopak diferencuje. Že tam se jakoby, a to si myslim, že je to jakoby dobře, že se tam objevuje návod, jak si vyrobit čapku, reportáž z toho, jak bojovali o mrkev zajíčci se slepičkama a vedle toho se objeví článek, který jakoby tvrdě popisuje nějaký jeep larp, který je velice silný a interní... G: Nebo Pirošův rozbor komunity... M: Přesně tak. To je jakoby cesta, jak ty komorní larpy nějak dávat vedle bitev a tak. Co se týká komunikace s veřejností – jo, tak ta tam podle mě jde sjednotit. Ale samozřejmě v tý svý vnitřní diferenciovanosti, kterou jsem tu teď popsal... V: Jasný no...

157

M: Akorát to prostě zoufale neumí no. Protože tam prostě když přijdeš, tak první co uvidíš je, jak si vyrobit čapku...Ale to je špatně. První co musíš vidět je: Co to je larp a jak se to hraje a primárně minutové cool video z dobrých her. Tak by to mělo vypadat, ale nevypadá a hrozně těžko se to otáčí, protože larp.cz má jednak nějakou vizi, nějakýho orga, který může vetovat ty změny a je to těžký to měnit a ti vizionáři tomu chybí no..ale to je problém ze strany komunity asi... G: Mě k tomu napadají dvě věci... První – tos mi k tomu dal nákop. To video by bylo skvělý třeba, když bys dal týpka, kterej nejdřív bojuje v tom Afghánu a střílí tam s těma airsoftkama a hraje tam tu týmovou práci s těma ostatníma a pak prostě prostřih, jak sedí u toho cvokaře a řeší ty traumata, co si odnesl z tý války – a pak Vidíte – a tohle všechno je larp, od začátku až do konce... No...ale k tomu larpu.cz – Co je problém těchto webů je...zatim si myslim, že se nikdo nezamýšlel nad tím, že to bude jinak...že tam bude taková ta schizofrenie mezi prezentací k veřejnosti a výměnou komunitních informací... V: hm...jasný... M: Jo, to bude asi dost zásadní no... Ale asi podle mě je špatně, že když tam přijde veřejnost, tak se musí proklikat k informacím o sobě...Mělo by to fungovat spíš naopak, že by měla přijít komunita a ta už se proklikne bez problémů. Hm teď jsme se asi dostali k dobrým tipům, co na larp.cz změnit...Zkusíme to někde nadhodit a třeba se to někam posune... V: To je otázka, jak to chce být prostě koncipovaný. Jestli to má být kočkopes – napůl pro komunitu, napůl pro veřejnost nebo jestli se to opravdu chce profilovat jedním směrem. To je asi nutný si vyjasnit no... M: Jo to ten kočkopes to je asi přesný. To prostě má toho kočkopsa no, to rozhodně... G: Jedinej web, kterej si pamatuju a kterej byl čistě pro veřejnost určenej, byl v-roli.cz – to jednu dobu bylo... V: Ještě jednou, co to bylo za web? G: v-roli.cz... M: To je web, kterej je teď přesměrovanej na courtofmoravia.cz... Je to fakt no. Tenhle web chybí. My jsme se to tou stránkou pro nováčky snažili změnit, ale je nás málo a prostě jde to těžko...navíc tu práci je potřeba vykonat a nikdo to nedělá úplně rád zadarmo. Zvlášť v tý komunitě a nikdo jako nepřijde s tim, že hrajtesi.cz založí a řekne – stránka na veřejnost, tam odkazujte prostě. To je jako problém, že je to všechno dobrovolnický a neni to placený, tak to má ty omezení no... G: Přesně tak. Nevim jestli to bude vždycky problém, ale minimálně do té doby, dokud se nestane nějaká zázračná věc typu – všichni manažeři v ČR zjistí, že larp je super a nalít do něho pár desítek milionů ze svýho ročního obratu je fajn...Tak do tý doby to bude furt dobrovolnický a bude to fungovat tak, že ty lidi, co jsou fakt dobří ať už v dělání technických věcí a vymýšlení webu, tak už v tom marketingu a komunikaci s veřejností,

158

tak i když budou v komunitě, tak to prostě nebudou naplno dělat, protože jejich zaměstnavatel je za to bude platit a ve volnym čase dělat práci navíc se nikomu moc nechce nebo...je to docela vidět. Třeba lidi, kteří dělají web, to je vidět, že těch lidí, kteří by ten web pro ten larp dělali...je hodně... M: Nakonec i larp.cz je profesionální zakázkou... G: Takže to bude také limitující faktor. Že ti nejlepší, kteří by to mohli posunout dál, už odejdou do profi scény a zlomek, nebo nikdo z nich nezůstane a nedělá to dobrovolně... M: Hele třeba film to má v tomhle mnohem jednodušší, protože ten se jakoby komerčně prodává, a když chceš sehnat nějakej undergroundovej snímek, tak už víš co je film a umíš si ho stáhnout, kdežto larp se komerčně neprodává... G: I undergroundovym filmem se můžeš jakoby živit nějak... M: Jo, dobře, teoreticky. Ale ten je v mnohem těžším postavení. Jakmile se neprotlačí do komerce, tak tam nebude ta finanční motivace to posunovat, což je... V: Mě k tomu napadá – Že přece v poslední době vznikla řada OSek, který se to nějak snažej řešit. Byť ano, na tý dobrovolnický bázi, ale...přijde vám, že přibejvá těch aktivních lidí, kteří se to snažej protlačit dál? Jakej z toho máte pocit? M: Když se to rozebere postupně – ano, jsou tu CoMíci s nejlepším PR, který tu v oblasti larpu máme v Česku. Ale oni nepropagujou larp, propagujou sebe. Což je jedno omezení pro larpovou komunitu. Pak je tu MoL, který se snaží nějak propagovat. Jde mu to tak napůl. Ale to není profesionální PR a má to svoje omezení. Třeba to že to tam dělá hlavně Mealtiner – on v jednom člověku – to má velký omezení... G: No a Mealtiner je prostě fyzik no... M: Jo, přesně tak (smích) G: Jako nic proti fyzikům...my jsme zas ajťáci...ale o to jde, že v tom prostě žádný marketing není. M: Přesně tak. No pak tady jsou další – jako Larpard – ty si ale taky jedou spíš na tom písečku kolem Pardubic, byť samozřejmě je to dobře, že to dělají. No a pak je tu ten larp.cz, kterej vzniknul před pár měsícema a tam co vím, tak končíme v propagaci... Třeba hraj-larp.cz tam prostě to samý. To je taky stojí spoustu času a tak... V: No takže jak s těma aktivníma lidma?... M: Těch aktivních lidí je čím dál víc, to rozhodně, ale tím že zaujmout je stále těžší a těžší, tak se to akorát tak vyrovná... G: No to je ten vnější efekt toho, ten výsledek toho. Ten jev, že přibývají lidi, kteří se snaží larp nějak propagovat...asi jo, asi mně to přijde jako přirozenej vývoj. Myslim, že

159

z velký části to vděčí tomu, že larp je relativně mladej...prostě, že dost lidí se dostalo do stádia, ale stejně tak můžu říct do věku, kdy už jsou v tom tak dlouho, že když už u toho chtěji nějak zůstat, tak to chtěj dělat nějak reálně. A to že se snaží dělat i nějakou veřejnou propagaci toho média je toho logickým důsledkem. Že prostě se dostali do věku, kdy už jim nestačí jenom si zorganizovat bitvu za domem, ale chtějí mít nějakej pocit toho, že dělaj nějakou smysluplnou věc a že zužitkovávají nějak svoje schopnosti a tudíž ta veřejná propagace je samozřejmě jednou cestou, a proto – pokud se u toho víc lidí udrží, tak ano – přibývají skupiny, lidi, kteří se snaží dělat propagaci larpu, ale je otázka, jestli ten počet, kterej je – řekněme do deseti skupin v ČR, který to takhle řeší, tak jestli to jsou osamocený jednotlivci nebo to je dost velká síla k tomu, aby to udělalo nějakou reálnou změnu. Tohle já asi nedokážu zodpovědět. M: Já k tomu jenom dodám, že podle mě jedinej, kdo jako udělal reálnou změnu z pohledu propagace je CoM, a jako dost lidí ví, kolik práce, času a úsilí to sežralo. To je pro jednoho člověka nedatelný a do toho se pouštět...to je prostě...mnoho lidí do toho nejde naplno... V: No právě tohleto – že počet lidí, který to dělaj aktivně, roste... Jestli tomu nepomohl třeba právě i internet...Jakou roli hrál internet v rozhodování – ano, pojďme to dělat aktivně – a to třeba i u vás... M: Já si myslim, že tomu internet pomohl, ale nevím proč. G: Já bych přidal...Myslím si, že ten internet v tom roli hrál, ale ne tak, jak si myslíme. Respektive – nebyl to prostředek komunikace, ale byl to motivátor. Myslim si, že internet přinesl to že...internet přinesl komunikaci a přinesl mnoho nových informací a nějakej...a větší komunikaci mezi těma lidma po republice. Třeba Odraz – nevím jestli je přímej důsledek, ale určitě internet podpořil vznik Odrazu a tak... To jde jako ruku v ruce. A díky internetu a pak i díky Odrazu, kde se lidi setkávají, tak si myslim, že je to strašně silnej prvek, motivující všechny ty angažovaný organizátory, kteří to myslí vážně, když to řeknu v uvozovkách. Tak všechny je to motivuje víc ty věci dělat a to třeba i k té veřejné propagaci. Čili to si myslim, že tak tomu přispěl internet. Dal komunikaci organizátorům mezi sebou z jiných měst a díky tomu jsou víc motivovaní. Že v tom jako nejsou sami. M: Já si vzpomínám na chlapíka na prekempu se Social Inovations, kdy on řikal – To byla zemědělská revoluce, pak přišla průmyslová revoluce a dneska přichází informační revoluce, a že to neni prostě larpový specifikum, že prostě obecně lidi jsou aktivnější díky internetu a díky propojení mezi sebou...že to je jako logický důsledek... V: Jo to rozhodně. Spíš jako jestli to opravdu ovlinilo ty larpery – Jestli to není jenom o tom – jo, oni jdou jenom s vývojem těch komunikačních technologií nebo jestli tam byl opravdu impuls – Teď tady je ta velká možnost se dát dohromady... M: Myslim, že to ovlivnilo všechny tyhle aktivity. Když se podíváš na airsoft a to o tom, zas tak moc nevím. Tak si myslím, že v devadesátých letech, když se začlo hrát – přišla banda v maskáčích s flintama, co byly nekonečně drahý a hráli si ve svym lesíku, tak dneska díky tomu internetu to posunuli na ty domluvený velký akce, kde jezděj v těch

160

obrněných vozech a domlouvaj se vysílačkama a tak. Ten larp je dalším logickým vyústěním tady toho posunu a gradace... V: Pojďme dál. Co videa? Mají pro vás smysl videa? Jaký má potenciál třeba youtube a vůbec tohle médium pro larp? M: No třeba Youtubko má obrovský potenciál pro larp, který ale není využitý. Protože všechny trailery, který se dosud točí, jsou trailery na konkrétní hru od larperů pro larpery. Právě příští Odraz by se měl zaměřit na to, jak propagovat web a součástí toho by mělo být i to, jak točit videa. Opět jakoby jediný... nevim kolik videí šlo ven...dvě a to jako jeden je trailer na Systém a druhej je s náma dokument, který sice není až tak vydařený, ale je to nějaká první vlaštovka...myslim si, že tohle nás teprve čeká. Pokud se chceme někam posouvat tak to půjde asi rozhodně tímhle směrem, protože to má obrovský potenciál, který ještě není propálený. Otázka je jestli ještě není pozdě... Je fakt, že pracovat s videem umí v larpu jako ještě asi tak o padesát procent míň lidí, než co umí pracovat s webem. Což je další problém...Jo a ještě jsem si vzpomněl na Noir...tam jako na web umístili interaktivní video...Lišaj si s tím vyhrál...a to taky byla taková první zásadní vlaštovka, jak dělat dobrý videa. V: Informují o larpu česká média? A pokud ano, jak to hodnotíte tohle informování... M: Nooo... V: Jako klidně můžete říct ne...A je to hotový... (smích) M: Určitě o něm informují mnohem víc než dřív. To je podle mě absolutně nepopiratelný. Jako v lokálních denících se to stalo takovým pravidlem a není to až tak výjimečné. V celostátních denících je to výjimečné, ale jsou tam a dřív tam nebyly. A...stejně tak televize a rádio. Tam jsme se jakoby posunuli. Ale já souhlasím s tím, co psal J. Pettersson ve svém článku, kdy říkal – musíš mít svého člověka v médiích, abys to mohlo propagovat. My ho tam dosud nemáme... G: Přesně tak. Moje odpověď na tuhle otázku, jestli média dávají prostor larpu, by byla asi ne. Ale je to ne v tom smyslu, že média nepropagují larp. Zatím ho propagují jenom larpeři... M: v médiích... G: Přesně tak. Že média zatím nemají...neumí k tomu přistoupit, nedokážou to nějak pojmout. Ty média k tomu přistupují většinou tak, že jako – nějak váhají a pak dají prostor někomu z té komunity, který o tom něco řekne. A to co se tam objeví je víceméně v režii toho konkrétního člověka z komunity, který o tom jako mluví a extrémně v závislosti na tom to pak dopadne. A bohužel si myslim, nevim jak se to bude měnit, a myslim si, že často to nedopadá dobře. Myslim, že často je ten potenciál třeba z desetiny využitej k té propagaci než by mohl být tím, že právě tam přijde člověk a moc ani jako neví co by tam měl řikat a skončí to u toho, že tam popíše jak si člověk zvolí jestli bude elf, skřet nebo trpaslík a musí si tu zbraň řádně obalit, aby nikoho nezranil a tak. Což

161

vůbec jako není to co by asi v těch médiích mělo zaznívat. A ti novináři...si myslim, že kdyby to dělali vyloženě ti novináři, tak by to samozřejmě věděli, protože je to prostě jejich povolání, ale oni akorát otevírají tu bránu nějak těm larperům, kteří vytvářejí tu propagaci sami, než že by to nějak aktivně pojímali. Je to prostě...chybí novináři, kteří by uměli nějak larp pojmout. Je to jak kdyby byla zpravodajská stanice založená na tom, že přijdou do parlamentu a teď řeknou – No, tak tady máte nový zákon. Tak nám řekněte něco o tom zákonu vy a vy nám něco řekněte a zdar... Chybí tam prostě to pochopení těch moderátorů, kteří a to je paralela na tu politiku, prostě dávají doplňující otázky a ptají se na protipříklady proti tomu a snaží se získat nějaké informace z těch lidí a konfrontují to s jinýma pohledama a tak. Což si myslím, že v tom larpu prostě není. Že tam naopak dělají propagaci jen ti larpeři a ne ti novináři, kteří si myslim, že to...tam na ně ještě čeká. Až se to dostane do toho stádia, kdy prostě novináři poznají larp, budou ti gatekeepeři, kteří pracují v těch novinách a vědí, co je larp, tak pak to může fungovat... V: A stane se to? Z vašich zkušeností – míří současně larp k týhle situaci? G: A...mno...dobrá otázka. Myslim si, že ano. Že se to stane. Podle mě larp nabaluje vzdělaný schopný lidi z velké části. A někteří z nich jsou žurnalisti a věřím tomu, že někteří z těch žurnalistů se časem dostanou do celostátních novin a televizí a třeba tam založí nějakou larpovou rubriku nebo cokoliv. To se může stát. V: Jak v současný době vnímá veřejnost larp? Ví veřejnost o larpu? Vnímáte ve svym okolí, že když řeknete larp, tak vaši mimolarpoví známí už třeba aspoň tuší? M: No já už to trochu načal. Já si myslim, že většina nebo velká část ví, co je larp. Nebo minimálně ví, co je dřevárna. Aspoň si to teda umí představit. A jak to vnímají...já to připodobňuju k tomu, že kdyby za mnou někdo přišel a řekl: Čau dělám aerobik, pojď ho dělat taky...no tak prostě nepůjdu že jo. A teď je otázka, jak s tím pracovat nebo jak to změnit. V: Potýkáte se s nějakými předsudky? M: Myslim, že předsudky – to je špatný slovo. Já bych řekl obava lomeno lenost. A obecně se má za, že jakmile si člověk vyzkouší první hru, tak ho v devadesáti procentech baví a hraje to dál. Ale udělat ten první krok, zahrát si – to je hrozně dlouhá cesta a tam asi patří to jádro tý komunikace současné. G: Na to pozor. Vzpomínám si na důvěryhodný zdroj, který říká, že to tak není. Třeba CoM, když dělá larpy do Trojky, tak že se často stává, že ten člověk přijde jednou, pak přijde možná po druhé a pak už nikdy. To je jako v přímém rozporu... Takhle...Myslím si, že to souvisí s tím, že dokud je ve společnosti nějaké procento lidí, který by to zajímalo. A je otázka, jak velké procento to je. A myslim si, že je to limitovaný – třeba dvě procenta lidí nebo tak. A ve chvíli, kdy se to saturuje, tak si myslim, že se začne stávat to, co se stává CoMu, tak ty lidi přijdou – poprvý super, podruhý dobrý a potřetí už nepřijdou. Že ti lidi mimo tyhle procenta prostě – jim to přijde jako dobrý, ale ne tak kulervoucí, aby je to udrželo na dlouhou dobu. M: Mně k tomu napadl takový offtopic...

162

V: V pohodě... M: To je další nevyužitý kanál, který není...no vlastně je zčásti internetový. A to je vlastně propagace larpu přes jiný hry. Airsoft je úplně nejtypičtějším příkladem, kterej se jakoby pomaličku, ale jistě překlápí do larpsoftu, ale jakoby jsou tu hry, který...typicky geocaching, kam se často zapracovávají šifry a zase jakoby k šifrám už to má... ne kousíček, ale už se to dá překlopit do nějakýho hraní rolí... Jinak k těm předsudkům – Myslim si, že to má jenom malá část lidí. A to ještě neni vyloženě předsudek...mě nenapadá lepší slovo... V: Teď se chci zeptat na otázku, kterou rozdělim na dvě části – Bavili jsme se o tom, jak vnímá larpery veřejnost. Ale jak vy jako larpeři vnímáte larpovou subkulturu a jak se podle vás obecně larpeři vnímají? G: To záleží. To záleží na jiné věci než na tom samotném médiu. Myslim, že to souvisí s nima jako samotnýma. Myslim si, že nemůže člověk, kterej se tváří jako hroznej drsňák a tak. A prostě...je společensky hodně populární...tak nemůže hrát larpy a tvářit se jako nějakej zakřiknutej geek, kterej se mlátí mečema po hlavě. Prostě tohle se nestane. Pokud ten člověk je zakřiknutej geek, tak i v těch hrách bude zakřiknutej geek a bude vytvářet tady ten pocit i navenek. A pokud je to prostě kravaťáckej manažer, co svý peníze využije do smysluplné kreativní hry, tak i ta hra bude prostě hra ve které manažer investuje do smysluplné kreativní zábavy. Myslim, že to je otázka těch lidí a jejich obecnýmu přístupu k čemukoliv a nejenom k tomu larpu. Myslim si, že těch lidí, kteří se vnímají, a víceméně to jako tak částečně posilují sami nějaký ty stigmata co nosej a myslim si že i z venku, a to bych nesouhlasil s tebou (hovoří k Manikovi) to ještě docela je, ty předsudky. Myslim že obojí existuje. To centrum komunity, který už se snaží dělat nějakou tu komunikaci, tak samo chápe, že tvářit se jako ti geekové asi není to pravý ořechový. Ale to jsme mluvili o tom, že tady těch lidí je určitá část a pak je nějaká širší komunita a myslim si, že ta širší komunita k takové té kostýmové fantazáckosti hodně tíhne a těžko říct jestli to i jako nemají rádi. Myslim si, že dost lidí...opět to má vlastně rádo – že jsou nějaká jako uzavřenější subkultura... M: No to je příklad třeba Festival Fantazie, kterej má jako obrovskej larpovej potenciál, ale jsou to jako ti uzavření lidi, kteří se baví třeba o Star Warsech... G: A těžko říct jestli je lepší prostě...a....vystupovat na veřejnost jako ten v pohodě profesionální týpek nebo jako ten geek v tom kostýmu, kterej se baví o star warsech. Z hlediska lidí, který to přitáhne je fakt těžko říct, co z toho je lepší. M: Ještě k těm předsudkům. To má jako velkou pravdu Godric v tom, že věk je jakoby obrovskej předsudek a je to daný tím, že ty lidi prostě odpadávají od toho larpu. Kolik jako tady máme 30+ aktivních larpových lidí...Jakmile se tohle neprolomí, tak z těch lidí 30 + nabírat nový hráče je absolutně... G: Můj pocit z toho ale je, že možná za to můžou trochu i ty hry, který nejsou...Asi to bude osamocenej názor, ale já si myslím, že hodně lidí odrazuje, a že to neni podmínka aby ty hry takový byly, že odrazuje že ty hry vyžadujou nějaký...hravost by se tomu dalo

163

říct. Myslim, že hromada lidí očekává nějakou...jakoby...profesionalitu nebo...to co má google+ a facebook nemá... (smích) V: Co má Google + a Facebook ne? (smích) G: (smích) Noo...profesionalita, ale jinak... M: No, vim co myslíš... G: Jako že je to takový formální, profesionální, odměřený...seriozní... V: Aha... G: Ty lidi... Myslim, že serióznost a hravost a možnost ze sebe dělat šaška a tak. A možnost prostě dělat chyby...to je hodně v rozporu. Hodně lidí podle mě očekává, že to bude nějaká seriozní věc a můžou k tomu mít nějakej odměřenej přístup. A myslim si, že to není špatně a že ty hry to nezohledňujou. Že prostě nejsou hry, který by umožnili tomu člověku zachovat si nějakej bezpečnej odstup. Že většina larpů je založená na tom, že ten člověk se musí podřídit těm návykům a musí si pustit tu hru k tělu. A to si myslim, že hodně dospělých prostě neudělá z toho titulu, že jim to prostě přijde dětinský nebo hloupý nebo se toho bojí nebo...jakýkoliv důvody. Nelíbí se jim to a myslim, že to je docela chyba. A že to je daný tím, jací lidi s jakýma záměrama teď ty hry dělají. Myslim, že by se to dalo dělat i jinak, ale že ta komunita to nemá...že to jako nechce. M: Ještě mě napadla jedna poznámka- Takovej obecnej předpoklad je, že tady ve společnosti je nějakejch 90 procent pasivních lidí a 10 procent aktivních lidí...a...to že protože larp je participační aktivita, tak to jakoby skrouhne těch 90 procent... G: Jo no na internetu je tady ten koláč – 90 procent je těch pasivních přihlížečů, nicnedělačů. Deset procent se zapojí nějak a jedno procento tvoří ty věci do kterých se těch devět procent zapojuje. M: A to jakoby oproti filmu, knize a dalším pasivním aktivitám dost ubírá tomu larpu... V: Jako že vyžaduje takovou aktivitu? M: Jo. Protože v larpu musíš sám tvořit něco. Jinde nemusíš no. V: Co je pro vás larp? Co vlastně pro vás tahle aktivita znamená a kam chcete, aby se posunula? G: Larp už teď je docela neostrej a asi se to nezmění. Tzn. že to bude do budoucna i čistá úplně zábava, i zábavní průmysl se z toho může stát. To ale neni pro mě zajímavý, já bych byl rád... ten styl co mě nejvíc zajímá, co mi je nejsympatičtější je, kdyby se z toho stalo prostě médium pro řešení nějakých společenských záležitostí a tak. Tak jako filmy, který se zabývaj různýma tématama závažnýma. Tzn. v podstatě umění a umění nebo platforma pro nějakou sociální...pro experimentální sociologii jestli se to tak dá říct. To by mě přišlo nejlepší. Myslim, že to má velkej potenciál jako dávání lidem, že ten člověk

164

něco řeší a místo toho, aby to řešil s terapeutem, tak to může být pro něj platforma. Jiný médium, který mu dá jinej pohled na věci a tak. To by mě přišlo dobrý a doufám, že se to někdy stane. Že lidi budou chodit na larpy jako třeba na umělecký filmy, ale ještě jim to dá víc a oni tou participací rozhodnou o tom...film ti dává nějakou konkrétní myšlenku na řešení nějaké věci, ten larp ti dává osobní pohled a tím pádem nějaký osobní vyústění. Film má jedno vyústění, larp má takové vyústění, jaké mu dají ti účastníci. A i vyústění každého jednotlivce je jiný v tom larpu. To si myslim, že by bylo dobrý, kdyby se z larpu stala taková umělecká platforma, kterou uznává podobná sorta lidí, kterým přijdou zajímavý třeba umělecký filmy a tak jako se zajdou na ten art podívat, tak by zjistili, že je nějakej larp s tématem, který jim přijde závažný a maj tendenci ho řešit a zajímá je a šly by si o tom ten larp zahrát. A jak by to mělo být propagovaný? Hm...musí být dobrý hry. Je to krutý, ale ty hry takový nejsou. Ty hry jsou takový lehký a ještě pořád nejsme v tom stádiu, kdy bysme věděli, jak je dělat, aby takovýhle byly. M: To je těžký. Ten larp, jak se diferencuje čím dál víc, tak jako propagace těch lehkých her myslim, že nebude problém. A tam se jakoby dostáváme. A tady je internet jedno z těch médií, kde to propagovat a je to klasická propagace jako každá jiná. Když to dáš do rádia, nebo když to dáš na internet, tak ty lehký hry se tam postupně možná ujmou a bude to fungovat. Ale s propagací vážných uměleckých her je to těžší a je otázka jestli ten internet tam bude mít prostor. G: Ve chvíli, kdy tu bude podhoubí...prostě je potřeba... tam člověk musí udělat dva kroky. První je pochopení toho larpu, o co vůbec jde a druhý je o tom, že tato hra mě zajímá a chci si ji zahrát a zaplatim za to poplatek a tak. Myslim, že ten první krok, co vůbec larp je, v té velké šíři od plácání mečem po hlavě po řešení prostě toho, co by se stalo, kdyby člověk prodělal nějaký trauma z války. Tak třeba tahle šíře je potřeba dostat v tom prvnim kroku do nějakýho povědomí a pak teprv člověk, kterej má to povědomí, že něco takovýho existuje ve společnosti, tak jak to tvoje přirovnání s aerobikem, že nemusíš vysvětlovat co to je, protože to víš... Tak teď se akorát dozvíš, že v týhle hře budeme řešit tohle téma, který tě zajímá, stejně jako tě zajímá jeden typ filmů, tak tě může zajímat jeden typ larpů. A pak má cenu ta propagace na internetu, tam je smysluplná. Říkat – ano, tento larp prostě je o tom a o tom, o ničem jiném není. Možná se vyvine nějaká larpová kritika, to by tomu také prospělo. První krok je veřejný povědomí a na tom se dá stavět propagace konkrétních věcí nebo lépe nezávislá kritika – tahle hra je o tom a o tom, taková a taková. Ty jako člověk si to přečteš, řekneš Ok, půjdeš tam a výsledkem pro tebe bude, že pro tebe bude dobrá. To si myslim, že dneska chybí. Že nevíš jaká ta hra bude. Že dneska neumíme říct, jaká ta hra teda je, že nemáme ani platformu, jak to říct. To je podle mě to hlavní, co by ten internet měl dát, ať už pomocí té kritiky nebo pomocí toho, že ti organizátoři se to naučí říkat a ti hráči se to naučí přijímat ty informace o těch hrách. Protože pak to bude fungovat mnohem víc. Paradoxně, že to rozšíří tu komunitu. Tím že lidi budou hrát míň her, ale specifičtějších pro ně, tak to tu komunitu rozšíří, protože ti lidi tam budou zůstávat, protože budou vědět, že nemusí jet na deset her ročně, aby jedna byla s takovýma mechanismama a věcma, který je baví... M: Já si myslim, že ten první krok, ten předpoklad toho...tam ten internet taky hraje tu zásadní roli a už jako teď, jako že ji sehrává. Že se objevují skupiny lidí, kteří se propagují na internetu a že ten předstupeň, ten první krok se teď jakoby děje a ten právě

165

musíme udělat k tomu, abysme se dostali k těm vážnějším hrám. Mimochodem my kopírujeme přesně tu skandinávskou cestu... V: Jak by se podle vás larpová subkultura vyvíjela bez internetu? M: To je těžký no. Já si pamatuju, že můj bratranec byl právě u zrodu, u těch počátků a pamatuje si, že jeden larp byla jedna akce o padesáti až sto lidech a komunikovalo se to hrozně těžko no. Že ten larp by byl asi v háji no...Hrálo by ho...vyvíjelo by se to strašně pomalu. Hrálo by ho teď třeba 500 až tisíc lidí. Téma prostě udržíš ve společnosti jen tak, že se o něm mluví. Už jenom to, že jdeš tady do šutru a tam se schází larpový lidi a baví se o něm, tak tím se jakoby podporuje fenomén larpu. A tím že přišel hofyland a jeho flamewary o larpu, který se posléze pomalu přesunuly na Facebook, tak ten fenomén larpu docela umocňujou. Že ho lidi hrajou. A tady bez týhle komunikace by to fungovalo pomalu nebo by to nefungovalo no... G: Já si myslim, že lidí by nemuselo být o tolik míň. Že ta šuškanda by to roznesla. Občas by vyšel nějakej článek někde v Levelu, jak jsem se dostal k larpu. Ale myslim, že ty hry by byly mnohem horší. A s tim by souvisela i posílená stigmatizace a všechno. Myslim že bysme přišli i o komunikaci se Skandinávií... M: To je pravda no... G: To by vůbec nemuselo nastat M: Zahraniční scéna 2005 byla v povědomí – nula a teď je obrovská... G: Ale zas ti lidi by mohli být paradoxně víc nadšení. Že by měli víc pocit speciálnosti. Jak když my jsme na začátku napsali první larp a nehráli jsme ho a tehdy jsme ještě nevěděli. Dneska už dobře víme proč... (Smích) G: Ale tehdy jsme si mysleli, že je to boží, že jsme to vyladili a že to je bomba. Myslim, že takový hry by se hráli i dneska no. Že by to fungovalo v nějakých subkomunitách a ten kdo by jel do Prahy na Zlenice jednou za rok by byl král, kterej procestoval kus světa... M: Je fakt, že v larpové subkultuře jsou další subkultury, které ani nehrajou ty larpy mimo a hrají si jen ve své komunitě a hrají ještě tím starým způsobem, kdy máš roli, základní náčrty a hrajte si. A hrozně je to baví a hrozně to žerou. A ti co přišli zvenku tady do té subkultury tak říkají, že ty larpy jsou fakt hrozný, že je to nebaví. To je o tom, že ten internet jim tu komunikaci poskytuje, oni ji nevyužívají a je vidět, kde to je a jak to mají najeto. G: Přesně tak. To souvisí s tím, že internet pomohl vytvořit to hustý jádro tý komunity, který se docela podobá Odrazu, dá se srovnat s Odrazem. A to jsou ti lidi, kteří to posunujou někam dál.

166

V: A není v tom paradox? Internet je teda nepostradatelnej v tomhle rozvoji tý komunity a posouvání to někam dál, ale zároveň se larp nedokáže na tom internetu prosadit kvůli tomu, jak tam je tolik věcí a ten larp se v tom ztrácí... G: No já vidím ten rozdíl...Myslim, že ten internet v něčem larpu pomáhá, v něčem ho dusí. Dusí ho jako v tom rozvoji ve smyslu šíření do veřejnosti a nabírání nových lidí. Ale v čem je zásadně a jenom pozitivní je rozvoj her a kvality her a teorie. A to je podle mě to důležitý. To je o čem se bavíme – tady by existovali bez internetu ty komunity, který by dělali hry, který by byly špatný. Z dnešního pohledu.

Gordhart

Zeptám se nejdřív obecně, jestli můžeš říct něco o sobě, kdys s larpem začal, jak ses k tomu dostal, proč jsi to začal dělat a potom... jestli můžeš přejít na organizaci vaší, jak vznikla a proč... Já na larpy jezdim od roku 99, tehdy to nebylo moc častý a byl jsem docela malej, takže jsem to měl spíš jako takovou velkou bojovku. Řekl bych, že tak od roku 2005,6 se tomu věnuju jako hlavnímu koníčku. A někdy v tý době jsem si řekl, že by bylo dobrý něco organizovat. Pomáhali jsme dělat nějaký bitvy, dělal jsem nějaký jednodenní věci v Praze a to, že kluci zařídili nějaký OSko, abychom eventuelně mohli využívat a fungovat jako oficiální společnost i navenek pro domluvu s krajema, tak potřeba toho OSka byla už nějakou dobu viditelná a jasná, ale teprve nedávno, myslim 2009, jsme konečně zařídili všechny papíry a vznikla Mad Fairy. Jak bys popsal činnost vaší běžnou činnost? Čím se zabýváte? Děláme larpy pro hráče, neděláme přímo prezentace veřejnosti. Jako na to jsou jiný skupiny, který to dělají líp a asi jim to i líp jde... A přemýšleli jste o tomhle do budoucna, že se chcete věnovat tej propagaci? Přemejšleli jsme o tom to jo. Padlo to dokonce v návrhu. Ale pak... řekli, jsme si, že na to nemáme čas a že se chceme radši soustředit na to dělat hry, než to jako takovýmhle způsobem tříštit. To znamená... Pro vás je aktuální hlavně ta komunikace vnitřní s tou komunitou, protože asi předpokládám, že na ty hry potřebujete dostat lidi... Je to tak. V tom případě, jaký kanály komunikační, jaký platformy, teďka mluvme o jakýchkoliv, ne jenom o internetu, používáte teda ke komunikaci s tou komunitou,

167

celorepublikovou asi nejspíš. Nebo takhle nejdřív - kde je vaše působnost, je to čistě Praha, nebo zaměřujete se spíš... Ta působnost, to je těžko říct...Tak jsme pražský OSko. V zásadě všechny naše členy máme Pražáky, ale třeba teď budeme uvádět jeden larp na larpvíkendu v Brně... Takže nemyslim si, že jsme omezený jenom tady na Prahu. A co se týče těch kanálů, tak samozřejmě internet je zásadně nejdůležitější, ale spoustu věcí řeší osobní kontakt s lidma, s celebritama a s elitama...a od těch se to potom nějakym způsobem rozšíří dál. Typicky myslim si, že náš komorák – Moon, že měl mnohem větší reklamu v tom, že se nejdřív hrál betatest a nějaký lidi řekli: Není to úplně špatný. A tyhle lidi to pak šířej dál. U Moonu mě až překvapilo, jak dobře se to šířilo... Když se přidržíme toho internetu. Co třeba z těch aplikací využíváte, jestli...asi nějaký základní, nebo klidně i který já neznám... Tak používáme různý...Mezi sebou na tu čistě komunikaci občas používáme Skype. Ale je fakt, že většinou se snažíme internetovým komunikacím vyhýbat, protože jsou prostě buď zdlouhavý nebo nepřesný. Takže když se něco organizuje nebo tvoří, tak se prostě organizuje na živo a přes osobní kontakt. Z čeho pramení tahle nedůvěra? Nebo tenhle...pocit, že jsou ty kanály takovýhle. Proč si to myslíš? Máš nějaký špatný zkušenosti? Typicky je to, že když člověk sedí u počítače, tak tomu nikdy nevěnuje plnou pozornost. Protože prostě má kolem sebe spoustu věcí - jde si pro pití, na záchod, ostatní to nevědí, snaží se s nim komunikovat, a tam vznikaj problémy. A pokud to není prostě živá komunikace typu Skype nebo Skype konference, tak ty různý fóra jsou prostě na dlouho vždycky. Jakej je tvůj názor na význam sociálních sítí pro larp? A to je možná moc obecná otázka. Nejdřív – máš ty Facebook? Mám... Já vím, že Mad Fairy jako sdružení stránku má...takhle...Protože jsi v tom larpu poměrně dlouho, takže jsi zažil tu dobu, kdy tady ty sociální sítě nebyly a když přišli. Můžeš to třeba porovnat a říct, co to přineslo, co teďka znamenaj sociální sítě pro larpovou subkulturu? Tam bylo zajímavý, co jsem viděl o tom Moonu - skončil betatest a večer už lidi na sociální síti říkali: Hej tohle není úplně špatný. Takže na tu prostupnost, nějakou distribuci těch informací je to supr. Ale co se týká...na nějakou jasnou organizaci nebo nějakou domluvu, tak je to... Konkrétně sociální síť Facebook je uplně technicky nevhodnej. Nepřehlednost, co jsi komu distribuoval za informace, protože ty zprávy prostě nefungujou, chat se mění každej tejden v zásadě to tam funguje jinak, a je to prostě nespolehlivý. Takže to si myslim, že mnohem líp fungujou spíš nějaký vlastně vyrobený sdílecí systémy. No a taky maily. Maily pořád používáme...

168

Takže rozesíláte třeba před akcema, rozesíláte třeba nějak pravidelně? A jak víte komu? Máme mailing list. A mně přijde, že teďka s funkcí gmailu, jak ten google nastavuje spoustu různých aplikací, tak ty maily se začínají víc a víc používat. Je to možná jenom můj pocit, já třeba jsem maily dlouhou dobu ignoroval a vynechával... Proč jsi je vynechával? No protože mi to přišlo pomalý oproti fórům a Facebookům, ale teďka prostě vidím, že je to tam uložený trvale a nezmizí to nikde v propadlišti FB. Co třeba nový sociální sítě? Teďka je Google+, jak teďka mluvíš o tom gmailu, to s tim může souviset, máte v plánu proniknout tam? Zatim ne, protože to má zatim zásadní nevýhodu – nejsou tam lidi. Na Facebooku jsou lidi. Takže když chci říct: Hej, budeme dělat hru, tak to napíšu na facebook... Ale je jasný, že brzo přijde ten okamžik, kdy budeme muset na ten google+ přijít a házet to duplicitně. Vlastně jako ty různý fóra v zásadě jsou dvě velký, to je hofyland a nyx, takže to házíme duplicitně, každej pro jinou komunitu, nebo pro jinej okruh lidí, tak brzo se objeví FB a Google+. Nezaznamenáváš úprk lidí od hofylandu, nyxu na ty sociální sítě? Mně přišlo, že tolik ne... Nebo takhle - ten okruh, ve kterym jsem já, mi připadá, že používá obě věci a každou na něco jinýho, tak trochu. Asi bych nedokázal přesně specifikovat, na co jinýho, ale... Jaký vidíš rozdíly právě mezi těma diskusníma fórama a sociálníma sítěma? Jsou tam rozdíly třeba z hlediska toho, pro koho jsou určený nebo jak se daj využívat těma larperama? Může se třeba na Facebooku k tý komunikaci o larpu dostat víc lidí z vnějšku? Nepřemejšlel jsem takhle nad tim. Já si myslim, že ty lidi mimo komunitu, kterejm se na facebooku objeví nějakej typ komunikace z tý larpový komunity, tak jim to bude připadat hrozně divný. Vždycky se mi objeví pozvánka na nějakou divnou akci, tak to většinou zaškrtnu jako třicet jiných pozvánek, který se objevujou. Takže mi přijde, že ano, může se k tomu dostat víc těch nekomunitních lidí, ale zdá se mi... Nezdá se mi to jako důležitý. Je pravda, že teďka CoMíci si pochvalovali, jak měli na Systému asi 2000 rozeslanejch facebookovejch přihlášek. A to je přesně ono, jestli to je dobře nebo špatně, to nejsem schopnej posoudit. Můžeš nějakym způsobem, a teď je to čistě tvůj osobní názor, samozřejmě, shrnout pro a proti internetu a jeho významu pro subkulturu, pro larp. Řekněme, kdyby tady nebyl internetu pro tu subkulturu, co by se třeba změnilo, jako v čem jsou jeho zásadní výhody, proč je nutný, aby tahle komunita využívala internet, a co naopak jsou nebezpečí, který mu můžou škodit?

169

Já začnu...myslim si, že na to dokážu... nebo jako že jsem to viděl ten vývoj a že dokavaď ten internet nebyl, tak o spoustě těch akcí se člověk dozvěděl jenom ústně. To znamená často přes několik lidí, měl hroznej problém to zajistit, pak musel volat nějakejm náhodnejm lidem, jestli to opravdu organizujou oni nebo kdy to bude. Pro některý hry dělaly organizátoři letáčky, který rozvěšovali po školách, protože neměli lidi. A zároveň bez internetu nešíříš know how a věci, který vymyslíš, tak zapadnou, protože se nešíří dál. Zatímco od tý doby, co je internet, tak lidi povídaj o tom, různě teoretizujou v diskuzích. Mají možnost ty věci zjistit, můžou si prohlídnout fotky, můžou říct: to je zajímavý, co to je, jak to fungovalo. Bez toho internetu to bylo taky, ale byly různý střední až větší organizace, typicky ASF, který jakoby trochu tak nějak fungovaly, že tam měly spoustu organizátorů, který se scházeli, o tom povídali, ale nikdy to nebylo v tak rychlý a ideální podobě... Jak ty osobně vnímáš larp a jak bys chtěl, aby ho vnímala veřejnost, to znamená, je to zábava, má to nějaký přesahy, je to umění, měl by to bejt mainstream? Jak to vnímáš? Ideální podoba je, aby to byl přiznanej typ zábavy nebo zábavy/výuky, jako to je ve Skandinávii, ale myslim si, že toho asi nikdy nedosáhnem. Jakoby, když jsem se tam bavil s Norama, tak mi přišlo, že u nás je málo skupin, který se to hodně snažej protlačit a zároveň ty, který to dělaj, tak nemaj na to tolik energie. Já bych chtěl, aby to někdy bylo jako přiznaná zábava a nebylo to uplně divný. Jaká je ta situace dneska? Jak podle tebe ta veřejnost larp vnímá, a co by se muselo změnit, aby se to vnímání... Já myslim, že dneska veřejnost larp nevnímá nijak. Na druhou stranu poslední dobou se objevilo docela dost článků v novinách a CoM se snaží tlačit to do televize a do rádia a nějaký posun tam asi bude. Neskončili jsme jako třeba Rumunsko, kde to je zakázaný sektářství. Ale já bych neřekl, že jsme na tom nějak špatně, jenom nemáme žádnou podporu... Existují v naší společnosti, teda když už o tom někdo něco ví, předsudky vůči larpu? Nějaký zažitý nefunkční stereotypy od tý veřejnosti? Já jsem se asi nesetkal s žádnýma předsudkama. I když jsem se setkal s někym, kdo věděl, co je larp, tak řekl: To jsou ty lidi, co běhaj po lese s mečema a neviděl na tom nic špatnýho. Myslim, že nás je ta tradice v tomhletom směru: Hrajeme si na vojáčky, rytíře nebo něco jinýho...Tak ta je u nás poměrně silně zakořeněná. Jako sdružení máte internetový stránky, já jsem je tak zběžně projížděl. Jak jsou vaše stránky koncipovaný, jsou přístupný třeba člověku, kterej o larpu nic podrobnýho neví? Jestli podle tebe jsou ty stránky uzpůsobený tak, aby ten člověk řek: Aha, tady zjistim tohle a tady můžu jet na tuhle akci... Nekoncipovali jsme to takhle. To usuzuje z toho, že jsme nechtěli dělat sdružení, který by se zaměřovalo jako na druhý lidi v komunitě. Myslim si, že ta položka, co larp je... Tak ta položka je... kdyby to někdo proklik úplně náhodou, nebo když dáváme...typicky, když

170

jsme se bavili s nějakýma úřadama, tak jsme dávali nějaký vizitky nebo letáky. Tak když se tam dostanou, tak aby nebyli úplně ztracený. Ale vlastně nikdo nepočítá s tim, že tam ten úředník zajde. Jakej máš názor třeba na ty společný aktivity na internetu těch různejch skupin, protože v posledních dvou třech letech to řada skupin začala dělat docela aktivně. Vznikly i nějaký aktivity typu larp.cz, larpy.cz, který maj shromažďovat třeba příspěvky od těchto skupin. Jak se třeba díváš na tyhlety společný věci, třeba larpedie, larp.cz? Já si myslim, že to je v zásadě potřeba. Že jo. Larp.cz funguje, larpy.cz nějak umřely, ale zas je to asi kvůli tomu, že to CoMíci... že to na jejich prioritním žebříčku kleslo. Oni když zjistili, že na to nemaj čas, tak se tam snažili doverbovat nějaký jiný neCoM lidi. Co já vim, tak pak už tam tolik příspěvků nebylo, už tam lidi přestali chodit. Ale larp.cz funguje to běží, to dělá Asociace fantasy... Konkrétně projekt larp.cz, v čem je podle tebe jeho přínos? Tak přínos pro komunitu je docela jasnej: Když člověk vynechá kalendář, kterej je jasně dobrá věc, tak ta informační úroveň těch článků mi přijde, že tam je nadprůměrná. Že tam nevydávaj uplný bláboly. Typicky třeba kostýmový články jsou vždycky dobrý. Máte v plánu třeba nějakou spolupráci s tímhle webem? Tak my jsme teďka s nima spolupracovali nepřímo, nebo jakoby já jsem jeden z lidí, co dávali dohromady Hraj.larp.cz, takže ty jako spolupracovali třeba s larpem.cz... Můžeš mi o tom projektu něco říct? Hraj.larp je projekt, kterej měl ukázat pražský komunitě, jaký jsou tady různý hráči a tvůrci. Protože z pražského Larpvíkendu víme, že těch lidí tady je dost, ale hodně často se neznaj, že jsou lidi kolem různech DDMek, který dělaj komorní hry, znaj se jenom v úzkejch okruzích, který se ne uplně přímo prolínaj. Tak nápad byl, že uděláme na podzim každej tejden jednu hru, aby to bylo od různejch tvůrců, a aby se ty lidi na to dostali...Tim, že to bude na jednom místě, zaštíťovaný jednou jasnou věcí, tak to bude hezky nalezitelný a ty lidi se tam potkaj. Zase jsme to chtěli udělat pro Prahu a pro pražskou nebo středočeskou část populace nebo komunity a tak. To bylo to hlavní, a samozřejmě to, aby si lidi zahráli larpy. Ty jako larpovej hráč: jak nahlížíš na propagaci vůbec aktivit jako je larp na internetu. V čem je to hlavní toho média... Já si myslim, že je to dvousečná věc ten internet, protože na internetu je spousta věcí, což je výhoda, a zároveň je to nevýhodou, protože se tam člověk ztratí a nic nenajde. Typicky když chce člověk hledat různý jiný volnočasovky v praze, tak ti vyjede spousta věcí, ať už komerční nekomerční, záležitosti, který se konaly před dvěma rokama a pořád měly dost přístupu, takže jsou pořád na vrchu hledání.

171

To je zajímavý, takže když to aplikuju na larp – ten internet přináší i nějaký nevýhody v podobě zahlcení? Toho, že tam je tolik věcí a larp se mezitím těžce vyjímá... A to mně právě spíš přijde, že ta naše komunita není tak velká, aby ji stihl úplně rozdrobit, nebo aby to zahltil informacema. Samozřejmě se pak ukázalo, že třeba typicky na kalendáři, je v tý letní sezoně na každej víkend 2-6 akcí, což samozřejmě člověk nemá šanci zjistit, co je a není zajímavý nebo dobrý. Samozřejmě člověk to může ohodnotit podle kvality webu, ale to nemusí bejt nutně dobře. Informujou podle tebe o larpu média? Tys mluvil o tom, že v poslední době nějaký články vycházejí, máš nějaký informace... jsou ty články dobrý, informujou dobře o larpu média? Já si myslim, že moc neškoděj. Matně si pamatuju na nějakou reportáž, tušim že na nově, už hodně starou, o nějaký investigativní žurnalistice, která tam reportovala nějakou, tušim že to byla maškaráda s upírama nebo co, nějakou dlouhodobou pražskou hru a udělala z toho dost slušnou sektu. Ale to byl asi jedinej zlej přestřel, kterej jsem viděl. A spíš častokrát ty články jsou...je na nich hodně vidět to, že je častokrát dělá někdo na požádání...Příklad: mám známého v Mladé frontě a dělám akci, tak chci, aby tam přijel a něco o tom napsal. Tak jako je hezký, že to je slušně napsaná reportáž, je velká, se spoustou obrázků, o tom, co to je za akci, ale ukáže to jenom tu jednu akci. Neřekne, máme tu jiné druhy a tak. A to v zásadě dělá každej, kdo to prezentuje tej veřejnosti, tak prezentuje tu svojí část, že jo. Teďka se zeptám na vývoj, už jsme to trošku nakousli. Ale zkus ještě shrnout z tvýho pohledu jaký vývoj prodělal vztah tý komunity a veřejnosti nějakejch pár let na zpátek, co můžeš říct, a jakym směrem podle tebe bys e to mohlo vyvíjet do budoucna? Tak prvních 5 let, co jsem larpy hrál, jsem jezdil dost málo a tuhle věc jsem vůbec neřešil, jenom vim, že přihlásit se na hru vyžadovalo vědět o tom, že ta hra bude. Myslim, že v dalších letech se to trochu měnilo, já jsem si začal všímat toho, jak ta komunita a veřejnost nějak koexistujou a fungujou. Já si myslim, že teď je celkově jednodušší pro člověka udělat hru a dohodnout si všechny náležitosti, aby to bylo jako legální a správně podle všech papírů, nařízení a tak. Je to v zásadě kvuli tomu, že to know how se přenáší a není problém se někoho zeptat, a jaký papíry jsi potřeboval na to, abys tam něco hrál nebo co po vás chtěli támhle na tom hradě, nebo jak jste sehnali támhleten pozemek. Taky je to kvůli tomu, že spousta těch velkejch organizací, typicky skauti, nemaj problém s půjčováním pozemků nebo tábořišť. A taky si myslim, že kraje jsou postupně časem jako víc přístupný volnočasovkám. Zase je to místo od místa, ale myslim, že celkově se to zlepšuje. Ale nemyslim, že to je něco vztaženo specificky k larpům, řekl bych, že to je ke všem lidem, co si chtěj půjčit pozemek a pobíhat na něm, ať už ve skautskym nebo v kostýmu. Co myslíš, že to bude do budoucna, kam se ten směr larpu, a teďka ne přímo jaký druh, jak se bude organizovat, ale spíš ten vztah k veřejnosti jak se bude vyvíjet nebo jak by se mohl vyvíjet z toho, co dneska vidíš, co se děje na larpový scéně?

172

Co by mohlo pomoct a co si myslim, že ještě přijde, je spousta větších projektů, nějakých, který se pokusej víc do toho tu veřejnost zatáhnout. Příklad věci podobný Systému. A čeho se jako bojim je to, že třeba ve Skandinávii se stalo, že měli zlatý období, kdy měli několik obrovskejch projektů...tak měli několik velkých věcí a od tý doby už nic neudělali. I Norové sami říkali, že to byl v podstatě věk jejich larpu a ten už maj za sebou, tak toho se trošku bojim dál...Potřebovalo by to chytit ten drive. Chytit ho dál a zatahovat nový lidi. Ale to spíš říkám, co je potřeba, já nedokážu říct, co bude dál. Myslim si, že vzniknou ještě jiný...několik hodně ambiciózních projektů a pak se to buď chytne dál a budou lidi dělat nový ambiciózní projekty, a nebo se to nechytne dál. Vnímáš ty sám sebe jako člena nějaký specifický subkultury, nějaký okrajový komunity, a nebo je to pro tebe jen koníček, třeba jeden z několika? Myslim si že jo. Že jsem členem subkultury. To znamená a z toho vychází další otázka. Co je to vlastně ta subkultura u nás. Když se řekne hráč larpu, co to znamená, podle tvýho pohledu? Pro mě se tahle definice z velký části prolíná s většinou mých přátel. A celkově si myslim, že...Nevim, jak moc přesně bych tu komunitu definoval. Tam je asi společnej určující bod ten koníček a do toho mi přijde, že ty lidi většinou maj...většinou to nejsou průměrně uvažující lidi, tak. To je složitý vyjádřit. Většinou jsou ty lidi trochu zvláštní, spousta lidí má nějaký problémy, který si v těch larpech nějak řeší a spousta z nich není hloupá, ale nevim přesně, jak bych tu komunitu nějak určil. Asi vim, co myslíš. Zdá se ti, že ...asi je to záležitost poslední doby..., že se tahleta komunita stává strukturovanou nějakym zůsobem? Objevuje se tady nějaká typická strkutura, která by se dala popsat? Já si myslim, že bezpochyby. Nevim jestli konkrétně horizontální struktura, jestli jsou nějaký lidi, který jsou na žebříčku vejš nebo níž, ale nějaký strukturování a rozpor do nějakejch celků, tak to se děje a probíhá a pořád funguje. A nedokážu si představit, jak by to mohlo vypadat bez toho... S čím souvisí podle tebe ten vznik celý řady oficiálních právních organizací. Vy jste taky vznikli relativně nedávno, čím si to vysvětluješ, že jich začlo aktivní činnost dělat tolik naráz? Já si myslim, že několik věcí. Spousta lidí z mojí věkový kategorie překonala střední školy, maturity, eventuelně pomalu končí a zjišťují, že mají nějaký čas, který můžou věnovat, že si jasně můžou určit, který čas který věci můžou věnovat. A zjišťujou, že buď to chtějí dělat jenom jako koníček, jako takový hobby, ale moc mě to nezajímá, nebo tomu už chci nějakej čas obětovat a pak už to chce dělat nějak tak, aby to mělo smysl. To znamená, že ty na to, abys mohl dělat nějaký zásadní věci nebo měl ty věci jednodušší, tak potřebuješ OSko a taky za druhý... není těžký si udělat OSko.

173

Jak bys chtěl, aby larp tady byl vnímanej? Má to bejt součást mainstreamu, něco jako to prosazujou CoM, nebo to má být otevřený? Nebo by byl radši, aby ta subkultura byla uzavřenější a spíš si to dělala po svym nebo aby byla otevřená? Tam je jakoby na začátku, co je mainstream. To je těžký říct. Konkrétně CoMíci si z toho snaží udělat dobrou zábavu pro chytré mladé lidi a to si myslim, že je hrozně hezkej cíl. Ani si nemyslim, že z toho chtěj udělat mainstream, protože upřímně řečeno o mainstreamový lidi asi moc nestojej. Asi jsem to řekl špatně: Ne mainstream, ale mainstreamem příjímanou zábavou pro vzdělaný a inteligentní lidi... To je poměrně hezká definice a je to hezkej cíl, ale myslim, že se výhledově třeba v pěti letech nestane...Těch věcí probíhá strašný kvanta a spousta z nich jsou takový jako akce od lidí, který moc neznáš, dělaj to v zásadě pro svý kamarády nebo pro kamarády kamarádů, a tim to končí. My třeba když jsme dělali vloni Odraz, tak jsme se ve finále rozhodovali mezi lidma, kterým ten Odraz dáme dál...Byly dvě možnosti a vyhrála to ta, která...ta kolem Moravian larpu. Mají víc kontaktů tady na ty lidi a malý organizátory než my. A tyhlety malý organizátory potřebujeme, protože většinou jsou to mladší lidi a časem zjistěj, že mají čas a chtěli by to možná dělat na vážno, nebo serióznějc, zase asi špatný slovo. A zas jakoby my jsme si prošli nějakejma chybama a řešili nějaký věci a bylo by škoda, aby to oni opakovali nebo aby je to třeba neznechutilo... Takže myslíš, že tam je nutná ta obroda? Že ty starší... ...Problém těch starších lidí je v tom, že jsou starší. Brzo se začnou brát, mít děti, mít seriózní práce na vysokých pozicích a prostě na to přestanou mít čas. Je to tak. Darien mi třeba říkala, my se snažíme o to, aby až za těch pět deset let se na to vykašlem, aby tady lidi v tom Larpardu, který to budou dělat takhle. To je jejich cíl... Mě do toho mě nejvíc nakoplo na poslednim Odraze, co říkal ten Nor, protože oni dělali obrovský akce s gigantickejma rozpočtama nebo jako akce, který byly hrozně zajímavý a velký a chytly neuvěřitelnou pozornost celý veřejnosti, ale už čtyři roky žádnou takovou hru neudělali. A proč? Zestárli. Taky ti časem dojdou nápady... Přestali na to mít čas a nemáš novou generaci, která by tě zastoupila, nebo která by začla dělat něco, abys ty jim mohl poradit nebo aby tě to dokopalo k tomu, abys tu svoji hru konečně dodělal, protože tam máš nějakou soupeřivost. Oni zjišťujou, že nemaj tu novou generaci, roztříštily se a to je... Norsko...to mě trochu vyděsilo. Takže podle tebe hrozní plně zánik tý subkultury? V nějakym časovym horizontu? Pokud se stane, to, co v Norsku?

174

Já bych se toho bál. Ale tim, že jsme za nima o kus pozadu, tak máme tu výhodu, že to jako vidíme, co se tam stalo a myslim si, že se snažíme mnohem víc to tlačit na ty mladý hráče. Doufám. A třeba: Já vim, žes říkal, že zatím to neděláte, ale právě v souvislosti s tímhle cílením na nový mladý hráče, jestli neplánujete něco do budoucna i v tej komunikaci s veřejností. Víš jakože: tohle jsme my, tohle je larp a teďka dobře, máme už nějaký portfolio larpů, už můžem si dovolit lidem, i který nás neznaj... Nevim, možná jo, možná ne. Já si jako myslim, že jsou tady OSka, který to dělaj líp, a my třeba když jsme dělali jednu hru, tak to bylo na hradě a věděli jsme, že tam budou chodit lidi...měli jsme plakáty o tom, co to je larp, nějaký fotky a odkazy, ale víc než tohleto dělat nechceme, protože máme nějaký svoje projekty rozjetý.

Jezevec

Jak bys popsal larpový prostředí, organizaci, kde působíš? Tak já působím v neziskové organizaci Court of Moravia, která se zabývá tvorbou a propagací larpů nebo zážitkových rolí a netradiční zážitkové aktivity. Ta by vlastně měla mít ve většině případů přínos pro ty účastníky. K tomu děláme přidružené činnosti, které k tomu patří a které souvisí s chodem organizace nebo které rozvíjí nějakým způsobem tu aktivitu. Ať už to jsou propagační věci, které přivedou lidi k tomu fenoménu nebo rozvojové věci, který se domníváme že by lidi mohli využít při tvorbě larpu – například tvůrčí dílny. Kde je vaše působnost? V tuhle chvíli je to Brno a okolí Brna s tím že, tu osvětovou činnost se snažíme dělat celorepublikově. Takovou tu fyzickou činnost Brno a okolí. Máme pár aktivit, které jsou v jiných místech, ale jde hlavně o Brno okolí. Kdy jste vznikli? Neformálně v roce 2004, formálně v roce 2007. Hm...a...Co tě vedlo k tomu, že jsi s ostatníma založil CoM? My jsme původně dělali jenom hry a to nás bavilo. Žádnou organizaci jsme zakládat nechtěli. Chtěli jsme ale hry povýšit na nějakou úroveň. Založili jsme OSko hlavně k tomu, aby...abychom měli nějakou tu záštitu před okolím, než že bychom to nějak prožívali. A upřímně to o.s. je pro nás spíš otrava než co jinýho... Jakože to nepřináší krom jakési formální tváře, která nám v tuto chvíli ne vždycky k něčemu je, to přináší spíš jako různé obstrukce.

175

Zeptám se...Pokud bys měl shrnout nějakou vaší běžnou činnost – co je náplň vaší činnosti? Hm...Náplň naší činnosti jsou tři nějaké proudy. Tak jednak je to samotná tvorba larpů, abychom byli schopni... jako to dělání her to je to základní, co jsme jako opravdu chtěli vždycky dělat. Tak to ještě stále děláme. Potom další částí naší práce je v podstatě jako propagace tohohle nebo práce související s tím, aby si ty hry taky šel někdo zahrát. Což je, řekl bych, skoro i větší balík práce, než to samotné dělání her a ta poslední část je realizační, teda že ty hry potom opravdu realizujeme. Protože stále je ještě rozdíl mezi tím hru vytvořit a hru realizovat. S tím že my ty hry tvoříme tak, aby vždycky byly znovuhratelné a když tu hru tvoříme tak počítáme s tím, že se bude hrát několik alespoň následujících měsíců. Teď teda přejděme k tý komunikaci a řekněme... k nějakým strategiím, který používáte. Pokud můžeš říct, jaký komunikační kanály CoM podle tebe používá ke komunikaci s veřejností? V podstatě můžu říct, že jakýkoliv médium co se nám podaří využít, využíváme. Takže když bych nahlídnul do nějaký marketingový mapy, kde jsou kanály, kterými lze propagovat, tak v podstatě jsme nevyškrtli žádný, jenom jsme jim přidělili priority jedna až tři. Trojkový jsou moc pěkný, ale teď na ně nemáme nebo mají příliš mizivý dopad na to, jak málo se v nich objevujem. Což jsou, dá se říct, veškerý celostátní média ať už tv nebo rádio. Takže přestože máme v televizi nějaký reportáže, snažíme se přitáhnout tu televizi i velký rádia k naší aktivitě, tak to není ten primární kanál. Je to vlastně to nejmenší co nás zajímá, protože to má nejmenší dopad. Vypadá to sice hrozně cool...jako že jsme v televizi...ale larpu na to že ty lidi si přijdou zahrát to má úplně mrňavej vliv. Potom v tý další kategorii jsou věci, který bychom rádi dělali, ale nestíháme je, protože problém v tom je, že ty lidi prostě neplatíme. Dělaj to dobrovolně a proto, že se z toho samy něco učej – pro svou školu, práci nebo praxi. A to jako v praxi znamená, že až se to naučí, tak jdou pryč. A nebo prostě to dělají, že je to baví, že chtějí pomoct té organizaci, ale to znamená, že jsou někde jinde zaměstnaní a stíhají velice nadčasově hodně věcí, ale zdaleka né tolik co by si ten marketing zasloužil a nebo jsou to teda profíci, který ví přesně, co dělaj, ale spolupracujou s námi jenom v jedný oblasti, která je zajímá. A těchto lidí stále ještě nemáme dostatek. Na druhym ranku máme věci, který jsou pro nás teď nedostupný, ale rádi bychom je do budoucna měli. Je to prostě reklama v časopisech třeba. Takže prostě printy, který jsou pro nás hrozně nákladný a my s tiskárnama se snažíme spolupracovat. Tak ale ne vždycky se zadaří a je to prostě drahý. A co internetový kanály... Jasně. Co využíváme nejvíc, jsou jakoby sociální média. To jsou v podstatě všechny sítě, co se daj využít. Včetně takových sítí jako LinkeldIn, která přinesla spoustu opravdu zajímavých kontaktů. Samozřejmě Facebook. Teď teda nějak jsme oživili Twitter, ale neni na něm tolik lidí, byť se stává hrozně módní mezi určitou komunitou, hm... zkoušeli jsme geolokační sítě jako třeba Gowallu. V podstatě kdekoliv se dá něco zaregistrovat, tak tam jsme zaregistrovaný. Jsme třeba hrozně dlouho, já nevim, na firmy.cz nebo na centrum.cz na firemnim adresáři, což nás tam občas taky někdo najde. Prostě věci, co se

176

daly obsadit zdarma, jsme obsadili. Zabýváme se teď hodně proklikovou reklamou. Ať už přes Google nebo přes Facebook. Což vlastně není úplně konkrétně vidět, protože vlastně my máme vyfiltrováno aby se to nezobrazovalo těm lidem, co už o nás ví, protože oni by na to sice klikli, což je sice pěkný, ale to stojí nějaký peníze byť třeba ne úplně obrovský, ale když se to naspočítá tak je to celkem darda. Hodně informujeme přes mailing list, což je zatím nejúspěšnější kanál. Máme celkem velký číslo lidí, kteří nás odebírají. Takže ten nám funguje dobře. Jinak web no. Ten je asi naše nejsilnější stránka. Máme velkou výhodou, že máme grafika... Jasně, dneska bez grafiky asi nic... Ten jako fakt umí. Teda my máme čtyři jo, ale jenom od jednoho jsou zatim ty výstupy vidět. Hm... I když od jednoho teď bude vidět, protože rozjíždíme novou hru v rámci týdne kávy. Ale to už jsem odbočil... To nevadí... Furt přemýšlim jestli nějaký časopisy nebo tak, kam se nám podaří dostat nějaký článek. Tak to spadá bohužel furt do toho třetího ranku, protože trvá hrozně času nějaký článek vyrobit a v podstatě nemáme žádnej pořádnej jako dosah jo. A co ještě máme obšlápnutý jsou portály, kde se dá zvát na akce – různý jako kudyznudy a tak. Máme prostě seznam portálů, který pro běžný lidi řikaj – nemáte co dělat? Klikněte sem, kulturní přehledy, seznamy a tak. Tak to máme jako zpracovaný. Samozřejmě kdykoliv máme něco dělat, tak posíláme tiskovku, což minimálně na webových médiích vychází. Spolupracujete třeba s nějakejma přímo redakcema na webu, kterým dodávate info? Jo, máme dvě kočany, který dělají jenom PR tímhle způsobem. Máme udělanej normálně sofistikovanej media list podle typu akce prostě konkrétní lidi, který často známe osobně. Samozřejmě ty novináře potom na ty akce zvem. Když děláme festival Larpvíkend, tak tam taky máme část míst rezervovaných pro partnery nebo hosty z médií. Takže jo, to se hodně staráme. Máme fakt tu výhodu, že na tohle máme dvě kočany, kteří v podstatě prošli školou co ty studuješ nebo jedna teda teď prochází a jedna se živí v PR pro ihomoravský Centrum mobility mládeže, což je výborný, protože ty dvě věci a kontakty jdou krásně spojit a kombinovat tu neziskovou práci s tou ziskovou prací k prospěchu všech stran. Kam by vlastně tahle činnost měla směřovat? Tzn. co bys chtěl, aby bylo v larpu za x let? Věřim, že se podaří dostat larp na v podstatě mainstreamovou zábavu, která ale nikdy nebude mainstreamová v tom slova smyslu, že vždycky to bude jenom pro tvůrčí aktivní lidi. Že to jako nebude prostě pro každýho navzdory tomu, že larpy jsou pro každého, což

177

je moje krédo, tak to tak jako neni a jsme si toho vědomi. Ale pro tu skupinu na kterou míříme. Takže pro ty aktivní tvůrčí lidi... na věku vůbec nezáleží...tak pro ty bych byl rád, aby to byl mainstream. Aby o tom uvažovali jako o úplně stejné alternativě, jako o tom jestli půjdou prostě do divadla, jestli půjdou se přihlásit do tanečních nebo jestli půjdou cashovat nebo zkusit nějakej novej sport, co je zrovna trendy ať už je to třeba pouštění draků nebo zumba nebo cokoliv co zrovna letí. Úplně stejně bych chtěl, aby uvažovali o larpu. A odpovídá tomu i ta prezentace? Co je podle tebe larp - zábava? Možnost seberozvoje? Jako všechno. V tý prezentaci dáváme každýmu střípku veřejnosti tu pravdu, kterou chce slyšet. Jako že se nesnažíme tvrdit larp je tohle a nic jinýho. Lidem, co jsou ze zážitkovek nebo ze skautských her, to připodobňujem ke skautským hrám, zážitkovým kurzům. Lidem co chtějí slyšet, že se tam něco u nich pohne, že si tim můžou něco osahat, že prostě tím skutečně nějakým způsobem kvalitativně uvidí posun u sebe vpřed, což stále... dokonce máme ověřeno, tak ty hry prostě mají pro ty lidi nějaký význam rozvojový formou nějakýho neformálního vzdělávání. Čímž nemyslím, že se rozvíjí jako něco novýho v historických reáliích, ale jako že skutečně můžou být na chvíli někým jiným a od hlavně dospělých hráčů mám hodně odezev, že jim to právě umožnilo právě jít do toho s tím, že mají možnost být někým jiným, říct věci, který by normálně neřekli, protože prostě v herním prostředím to lze. A samozřejmě pro lidi, co to chtěj brát jako zábavu, to podáváme jako zábavu, což jako stále je jo. My netvrdíme, že je to něco, co není zábava. Naopak, larp je zábava, ale má nějaký přesahy, který maj význam pro cílovýho člověka. Ale prostě přizpůsobujeme rétoriku cílový skupině, kterou jdem oslovit. Abychom jí zaujali. Cítíš odezvu k tomuhle postupu nebo strategii? Co vím, tak zhruba sedmdesát procent hráčů, co hrálo naši hru, přišlo znovu. Což je jako nádherný číslo. Ale problém je, dostat ty lidi napoprvé. Takže proto volíme takovou rétoriku... Což je právě to co mě zajímá, jak se k vám dostávají ty lidi, co hrají poprvé. Vrátím se ještě zpátky k těm sociálním sítím. Vy už teda nějakou dobu působíte a to i před tím než byl Facebook a jiný sociální sítě. Změnili jste třeba nějak strategii když tohle nastoupilo? Změnilo se podle tebe něco? Jo, rozumim ti. Ono je to těžký posoudit zrovna na našem případu. Protože my v době než byl Facebook, tak jsme do toho nešlapali naplno. My jsme to tak šolíchali ode zdi ke zdi a v podstatě ideální svět jsme si představovali tak...Nebo jinak – V ideálním světě už v roce 2000 vzniklo nějaký první OSko a bylo by hrozně krásný, kdyby v roce 2010, kdy nás to opravdu začalo zajímat už všichni lidi věděli, co je larp a my jsme v podstatě jenom jako došli a řekli – my to taky jako děláme – a oni by nám urvali ruce. Jenže to se nestalo a v podstatě jsme dobu, kdy jsme začali pracovat nějak na tom, aby se nám lidi vraceli a abychom získali nový, tak to je plus mínus doba, kdy Facebook začal svůj boom. My jsme měli ohromný štěstí, protože já se domnívám, že dneska prorazit na Facebooku je o dost nákladnější a těžší než to bylo dva tři roky zpátky. Protože tenkrát

178

Facebook ty lidi jako žrali, ty lidi tam byli dobrovolně a bylo to jako cool, já jsem na Facebooku. Navzdory tomu, že se vytvořila nějaká malá skupina haterů, kteří na Facebook nikdy nepudou, protože by jim otekly uši a slezly by jim nehty. Hm... Tak jako ty lidi tam chodili a přeposílali si všechny ty události, zvali se, jakoby doporučovali si ty stránky. Ten Facebook byl jinak trošku nastavenej. A my jsme z týhletý doby měli štěstí, že jsme vytěžili fakt jako hodně. Takže jsme třeba vybudovali tu první kritickou pětistovku, což je jakoby u těch malejch projektů první malá sněhová koule, na kterou se to dá nabalovat. A v podstatě v době, kdy už na Facebooku neni jednoduchý zdaleka cokoliv prosadit, protože těch pozvánek chodí takový mrtě, že je nikdo vlastně nečte a těch stránek je tam prostě kýbl a v podstatě ty lidi si sakra selektují, co si zakliknou, tak to jsme měli štěstí, že jsme měli už tak jako rozkutálenou tu kouli, že nám ty fanoušci zůstali věrný veskrze a pomaličku se nabalujou nový. Takže podle mě – Facebook teď spíš než k lovení nových lidí – jako že na nás náhodně narazej, tak je spíš k udržování stálýho kontaktu a dává možnost velice snadno přeposílat naše věci. Co je boží, to Facebook nedělal asi do mínus čtrnáct dnů – že de vidět, kolikrát to kdo přelinkoval. Z toho teď jde nějak vycházet. Třeba teď z Larpvíkendu, kolikrát si to lidi fakt přepošlou přes ty zdi, protože v těch minulých ročnících, to jako byla zhruba stovka těch lidí, co si to dali na zeď. Což dneska jako když to daj jednotky, tak je to úspěch. Co ještě využíváme na Facebooku, byť je to placený, je reklama. Ta nám nějakým způsobem funguje, že na ni občas někdo klikne, což považuju za dobrý. Z toho všeho mi teda vyplývá, že podle tebe se efektivita Facebooku pro nějakou propagaci rychle snižuje... No rozhodně se snižuje. Jenom nevim, co je jakoby ten novej zlatej grál. Google+ to podle mě jakoby neni, tak co? Já si třeba myslim, že novej zlatej grál jsou smart phony. Protože hodně lidí má dneska smart phona a navíc tyhle lidi, co ho mají, jsou zpravidla přesně naše cílovka nebo dost velká část těch lidí. Protože mají na to si ten smart phone koupit a mají na to mít na tom internet. Což jakoby už je určitá bonita, která může vést k tomu, že si od nás chtějí něco koupit. Češi jsou hraví a hry na smart phonech jsou hrozně dobře propojený. Podle mě propojení světu internetu a reality v těhle hrách je obrovská budoucnost. To je prostě něco, co my jsme si neuměli představit a já si pamatuju - my jsme měli v roce 2005 hru, ve který lidi na internetu klikali každej den... Když napsal report, dostal jednu zkušenost a mohl si potom vyklikat nějakou virtuální postavu. A to mělo neuvěřitelně, oproti jinejm hrám, kde ty lidi upadali, to bylo třítýdenní a ty lidi v tom žili, protože měli ten webovej obsah, kterej mohli klikat ve škole a v práci. Já se třeba domnívám, že to je jedna z cest, který v tuhletu chvíli jsou pro kohokoliv nezbytný, aby žil jakoby dál jo. . Druhá věc, která tam je a to je teda ale pro ty neziskovky zabiják jo, jsou piktogramy a obrázky. Lidi už nechtěj číst texty, ale chtěj obrázky a aby to hrozně dobře vypadalo. Ale to je problém, že to chce opravdu lidi, co uměj dělat grafiku. Což jako ty se sehnávaj horko těžko. Vim o čem mluvim, protože ještě před prázdninama jsme měli grafika jednoho, kterej to nestíhal. Teď máme doufám...čtyři. Myslim že je to jako pěkný číslo do příštího léta, ale pak budem muset značně posílit, protože jestli chceme mít ke všemu infografiky, tak prostě nedá se svítit. Druhý co si myslim, že půjde brutálně nahoru, jsou videa. Tak jak Youtube zažil svůj

179

boom v Americe deset let zpátky, tak de vidět i v tý larpový komunitě poslední rok až dva, že všichni do těch videí jdou... Jasně – myslíš trailery, nahrávky z akcí... Jo přesně tak. A třeba ty trailery se třeba od těch úplně blbejch lišej na takový ty jako skoro dobrý a občas jednou dvakrát za rok jsou, že někdo má známý z filmovky, tak udělaj jako jeden peckovní trailer. Tam my s tím už od dubna válčíme, ale taky musim zaklepat – doufám, že do Vánoc to bude, protože chceme výrazně zvýšit popularitu těch stránek novejma videama, kde my místo toho, abysme v několika větách popisovali, co je to larp, což už dneska má kdekdo napsaný, jim tam prostě dáme video. Videa jsou prostě způsob dostat sem lidi, co je to baví. Si myslim, že chytrý krok je spojit se s vysokýma školama...Na vysokejch školách je totiž spousta lidí, který dělaj projekty do šuplíku, aby splnili svoji ročníkovou práci. Hodně z těch lidí s radostí pomůže tý libovolný larpový skupině, i když ji třeba neznají, jenom proto, že tím můžou získat praxi. Ale samozřejmě musí teda jít k larpový skupině, co je ochotná makat. A tady teda vim, že jsem mimo vesmír jo. Ale prostě pokud někdo něco chce v jakýmkoliv oboru dosáhnout, tak první co proto musí udělat je jako pracovat. Ničim jinym se to nestane. Hm.. A tihleti lidi tam jsou na těch školách, je jich tam relativně dost a jediný, co často stačí, je za nima dojít a představit jim tu myšlenku a umět s nima pracovat. Což je teď cesta, kterou jdem nejvíc. Jako že...hm..se snažíme s těma vejškama spojit a dělat aktivity s nimi a přes ně, protože to je ohromná skupina, která koreluje s naší cílovkou. A tim, že jsme jako v té škole, že to pro ně bude mít význam. Dobře pojďme dál. Co vaše internetový stránky. Který jsi zmiňoval? Máte je primárně určený pro veřejnost, která larp vůbec nezná, přijde tam, uvidí tohleto. Máte je teda upravený tak, aby člověk, kterej tam přijde, viděl – jo tohle je larp, takhle se můžu zapojit a tak. Nebo jsou spíš komunitní? Ne, vůbec. My jsme měli komunitní stránky v podstatě do roku 2009 tak nějak. Kde jsme skutečně to měli udělaný formou, kde jsme byli, kde nás můžete vidět a tak. Od tý doby co máme Facebook, tak vlastně ten nahradil ty původní stránky v tom slova smyslu, že když chce někdo vidět, kam s náma může zajít na pivo nebo že jsme teď byli na nějaký akci, tak si to přečte na Facebooku a na našem webu máme striktně jenom, co si lidi můžou od nás zahrát, čeho se účastnit, případně co je larp a že to je boží. Tečka. A troufnu si říct, že máme ty stránky pěkně mizerný. Navzdory tomu, že hrozně hezky vypadají a spoustu lidí nás chválí, tak jsou úplně na hovno a jako rozstříleli nám je na atomy. Já jsem strávil jaro v podstatě jako každý týden setkáním s nějakým člověkem z reálnýho byznysu, ať už přes marketing nebo přes práci s lidma nebo přes management a jako dali nám na to nějakou zpětnou vazbu... aaa...byla to jako hodně tvrdá sada, kterou si jako troufnu říct, že jestli to někdo s larpy myslí vážně, tak by měl absolvovat čím dřív, tím líp. Tak stránky nějakým způsobem předěláváme tak, aby byly – nejen že si o tom tady můžeš přečíst, ale zároveň aby klikl na... Tady se na to můžeš přihlásit. My mu zatím kladem do cesty jenom obstrukce. Prostě, který jsou od přihlašovacího systému...nikdo se nechce nikam hlásit. Prostě lidi chtěj kliknout a jet. Přes to, že prostě

180

lidi, když chtěj provést platbu, tak ji musej poslat na účet, místo toho, aby dvakrát klikli, když je to kreditkou. Jo a takový drobnosti, který prostě my nemáme. Což je špatně. Fatálně. Takže. Ano, v tuto chvíli stránky jsou zaměřeny na nováčky, lidi, kteří si chtějí zahrát naši hru a ničím jiným je tam neobtěžujem. A vedem neustále diskusi zda mít jednotlivý webovky na každou akci nebo zda mít všechno pod jednou webovkou. Protože my máme asi čtyři hlavní proudy, kterými se ubíráme. I v těch larpech jsou asi tři. A pak ještě dílny. A je otázka jestli má smysl všechny na jednom webu nebo mít je oddělený. A to my vlastně sami ještě nevíme. Takže na některý akce máme weby vytažený bokem, na někerý akce to máme natřískaný pod tím hlavním webem. Trošku v tom prostě musíme zapracovat, to víme. Ale to je zas o tom, sehnat webmastera, který bude i po měsících makat a komunikovat. Jak je to se zájmem lidí dneska? O vaše stránky, o akce? O larp? Takhle... nárůst návštěvnosti máme třeba desetinásobnej v průběhu těch dvou let, což..ee...je... může to znamenat něco a nemusí znamenat nic. Důležitější je to, že třeba dva roky zpátky jsme měli třeba 400 hráčů a k dnešnímu dní máme asi 2000 hráčů. S tím se dá pracovat. Návštěvnost...z toho člověk moc nevyčte. Ale stále platí že Facebook je nejsilnější referent a obecně sociální sítě jsou hodně silný. Tam přichází nejvíc návštěv na ten web a pak dycky přichází návštěvník na nějaký článek na nějakém webu, tam z toho jako něco vyplyne. Hodně odezvu má, jakoby... dostat se na komunitní servery. Nemyslím Hofyland a Nyx, ale myslím tím třeba server o lidech, co rádi píšou povídky nebo nějakých jiných příbuzných aktivitách. Prostě na tyhlety servery se zapojit do té diskuse, což samozřejmě stojí nějakou práci, minimálně normálně to dělá člověk, co se nazývá community manager. Tzn. člověk, co oslovuje malý a cílený skupiny, který se daj oslovit a ukazuje jim, proč by tohle pro ně mohlo být taky zajímavý, pokud to tak samozřejmě je. Třeba pro lidi, co dělají improligu maj larpy hodně co říct a je to zas pěkně, jasně daná cílová skupina, která má asi třista lidí v republice, ale když najdeš dva kanály, který vedou do tý skupiny, tak máš najednou třista lidí, který bys jinak velmi těžko hledal. Takže tímhletím si myslim, že tam ty přístupy jdou vidět. A držíme si tu křivku vzestupnou, to jako výrazně... Jasný, a... ...Co nám hodně pomohlo, ale to už je dneska taky pasé, jinak se teda přiznám, že bych o tom ani nemluvil, byly sleváče. Sleváče, to byl ohromnej boom. Protože my jsme je chytli relativně pozdě, ale zase dost brzo - někdy v únoru, březnu. A nejde ani tak to, kolik lidí si přes to ty vstupenky nakoupilo, ačkoliv to nebylo málo, ale spíš protože hodně lidí, se kterýma dneska přicházíme do styku, když jim řeknem co děláme, tak oni – jo, vás jsme měli na nějakym sleváči. A to je samozřejmě ohromí. Ale dneska ten boom těch sleváčů už je za horizontem. Dnes už je jich tolik, že ty lidi to nezajímá, zjistili, že se jim to štosuje doma a stejně to nevyužijou a prostě jakoby určitym způsobem se to mění ten trh. Zdaleka už to neni takovej hit, ale furt si myslim, že z toho můžeme něco vytěžit. Teď v podstatě pracujem na tom, abychom byli na některým z těch top – na za pakatel, na slevomatu, na některých, který mají největší počet lidí... Hm. Pojďme zase trochu dál. Jaká je vlastně motivace vůbec celýho tohohle prezentování? Proč podle tebe by se larp měl nějak propagovat?

181

To je trochu ono. Já nevím, jestli jsem já tady úplně tím správným hlasem lidu. My jsme totiž vlastně trochu svým způsobem nechtěni v té komunitě, protože děláme něco, co ta komunita vlastně apriori nechce a v podstatě s tím máme jenom problémy...nebo...protože vypadáme jako komerční zlo...což...je sice nonsens, ale to lidem těžko vysvětlíš. Aaa...z jejich úhlu pohledu – my vlastně krademe duši té komunitní zábavě. Protože – přiznejme si – tak, jak jsem tu subkulturu poznal a viděl, tak se mi zdá, že většina těch lidí na ty akce nejezdí ani tak kvůli těm hrám, ale jezdí tam hlavně kvůli těm lidem. Třetina lidí...oni by jezdili v podstatě na jakoukoliv hru, ale je to jako pro ně ten adrenalin, že se může blejsknout tim kostýmem, že prostě jako může vyhrát nebo být virtuální geroj nebo být jako mačo mezi nějakou komunitou. Samozřejmě tohle jim mainstreamový svět nabourává, protože za a) právě proto že do mainstreamového světa by fantazáci moc nezapadali, což pardon, že teď dávám rovnítko mezi larpovou komunitu a fantazáky, ale troufnu si říct, že tam jako ta skupina koreluje ve velké části. Tak jako ta komunita je prostě na okraji...jako prostě je...a navzdory snahám nějakých lidí říct, že fantasy je taky literární žánr, tak to prostě...ten literární žánr je úpadkovej. Což je prostě...jako je...no...Ty věci...až na výjimky, který jsou výjimečný. Nám je ale vlastně jakoby jedno, co říká komunita, dokonce cílíme tak úplně na tu veřejnost, že jsme zapomněli na tu komunitu samotnou, což je samozřejmě chyba. My třeba teď jakoby mnohem víc se snažíme, i protože utichly ty nenávistný vášně po těch letech, se vrátit k tý komunitě. Jenom...jenom jde jako o to, kde stojí. My jsme zkusili udělat na jaře dvě takový prokomunitní hry na témata, které jsme mysleli, že ta komunita chce slyšet. Jedno bylo steampunk a druhej byl nějakej detektivní horor prostě na okultní téma. A stejně ty lidi...ta odezva byla malá. My nabízíme lidem z komunity možnost zahrát si larp s někým zvenčí a lidem z venku zahrát si larp i s někým pro někoho je to víc než jen koníček na jeden večer. S tím, že to není vždycky úplně kompatibilní, ale je to tím, že naše larpy byly vždycky hlavně pro ty, kteří chtějí zažít příběh, hrát v něm roli, ale nejdou ani tak primárně po spaní ve spacáku u ohně, ale po tom prožívat. Takže podle tebe se ta komunita nepřibližuje víc k sobě? Protože v posledních letech tady vznikla řada oficiálních organizací, který se to snažej dělat v některých ohledech podobně– Larpard, řada dalších. Jasně, nejsou na to třeba tak vybavený ještě jako vy, mají... začínají s tím. Takže...mě by zajímalo – ta komunita – jak se formuje v tom prostoru? To že CoM inspiruje lidi k tomu, aby ty věci dělali pořádně, to je podle mě určitě pozitivní krok. Ale...nebyl...jakoby řízenej od začátku náma. Není to vlastně... My jsme dokonce na podzim 2009 dělali něco jako larpový couching a chtěli jsme během týdne s těma lidma vyrobit komorní larpy, říct jim jak to děláme, vysvětlit jim co je potřeba používat, jak dělat plánování a makat. To se prostě nestane tím, že se sedí dva večery v hospodě, pak nikdo nic nedělá a pak za čtrnáct dní si jdeme zase sednout do hospody, pak někdo něco napíše. To je jako... Jedinej rozdíl je v tom, že my fakt makáme. Máme tvrdě nastavenej režim, máme plány, výzkazy práce, cíle, víme čeho jsme dosáhli a nedosáhli, stále reflektujeme činnost a snažíme se zhodnotit v čem můžeme být lepší. Snažíme se učit od těch, co jsou před náma. Co je úspěch je fakt, že na letošním larpvíkendu, co se týká komorních larpů, který tu ještě před časem nikdo nedělal, je dnes šestnáct tvůrců ze kterých jsme o drtivé většině ještě letos na jaře vůbec nevěděli. To je fakt boží. Já se těšim na to, až někdy, až budeme

182

v těch opravdu černých číslech, že budeme schopni třeba sponzorovat tyhle mladý lidi. Já co si myslim, tak že je hrozně super, jak jsou tihle lidi tvůrčí a makaj. Problém komunity je stále ten, že se nechce vzájemně od sebe učit. Teď už jsou jako první vlaštovky – třeba Odraz, který byl nejdříve taky náš počin ještě s dalšíma lidma – protože jak jezdíme na ty skandinávský konference, tak nám to hrozně moc dalo a taky jsme tam první ročník dojeli a byli jsme tam prostě ty blbečci, ze střední Evropy co jako...ehm...taky dělají ten larp...a ehm vy to tady děláte božsky chlapci. A v poslední době co jsme prezentovali třeba náš Systém, tak ty lidi prostě říkali věci jako wow, nová Skandinávie v Čechách. Protože to prostě mělo interaktivní trailer, mělo to jasnou produkci. My jsme přesně věděli, co chceme prezentovat a oni z toho byli urvaní. Larpvíkend inspiroval Nory a Švédy, aby dělali larpvíkend u nich. Takže poprvé se učí oni od nás. Ale to co si myslim, že je výraznej rozdíl mezi námi a těmi ostatními skupinami je, že oni to dělají pro komunitu a my to primárně děláme pro mimokomunitní. I když na druhou stranu - ta komunita na to samozřejmě chodí, protože nemá moc chuť chodit někam jinam a nebo prostě proto, že si chce vyzkoušet něco dalšího. A když jsme u těch dvou světů – veřejnost a subkultura. Jak podle tebe vnímá veřejnost larp, larpovou subkulturu, jak je to teďka, jak.... Nijak. Nijak? Veřejnosti je larp úplně putna a vůbec nic o něm neví. A jako navzdory našim muším snahám, které v dlouhém hledisku komunity vypadají jako wow, někdo o nás něco napsal, tak to vůbec nikoho nezajímá. Vůbec. A v podstatě o něm nikdo nikdy nic neslyšel. Když už má někdo povědomí vůbec o tom co asi tak může být larp, tak lidi, kteří jsou nějak nabaleni kolem těch fantazáků. Když už náhodou někdo ví, co by to asi mohlo být, tak to má spojený s nějakýma skautskýma hrama. To je...to je jako celý. Jinak larp nikoho nezajímá. Zlepšuje se to? Hm...neee? Nebo takhle, z našeho malého mikropohledu se to zlepšuje. Jako takhle – kroky, který děláme, bych mohl říct, že ano... Setkáváme se více a více s lidmi, kteří vědí, co děláme. Už o nás slyšeli, četli o nás, mají nějakou představu. To je super. Ale je to v našem mikrokosmu. Není to jako globální. Nicméně nám to nevadí. My chceme, aby celý Brno vědělo, co je larp. A tak třetina ho chodila hrát. Stačí. A...hmm...co jako děláme je, že na spoustě našich akcí se to snažíme předšlapávat dál. Jako to jo, ale stále si myslím, že veřejnost a larp...Na druhou stranu – geocaching před čtyřmi lety taky nikdo pořádně neznal a dneska aniž by ho někdo pořádně propagoval, se o něm lidi nějak dozvídají a hrají ho... Jsou tady předsudky veřejnosti? Je tady něco...jako...že jo, tohle jsou ti blázni co lítají po lese. Vnímáš to? Když někomu řekneš: jsem hráč larpu... Hm...ne, ani ne. My jsme s timhle bojovali. Jestli vůbec larpu říkat larpy právě kvůli tomu povědomí, že to je všechno s elfama a že to je pro děcka. Je blbý, že když náhodou

183

někdo píše o larpu, tak to bere jako zábavu pro děti. Což je samozřejmě špatně. Z tohohle hlediska nám to trochu škodí, ale nemyslím si, že by někdo řekl – larpy jsou špatný, protože prostě jako – to hrají divný lidi. Ne prostě to berou – no je to nějaká zábava pro mladý lidi. Ale tohle mě jako...ještě jsem se s tím nesetkal. Paradoxně jsem se s tím setkal u skautů, který řekli – tyhlety larpy nás pěkně štvou, protože místo toho, aby nám ty sedmnáctiletý lidi šli dělat vedoucí oddílů, tak jezdí kamsi na larpy a opouštějí ten oddíl. Ale to bylo spíš ojedinělej názor pár jednotlivců. Informují média o larpu? Ty ses toho už dotknul, ale informují a pokud ano, tak jak? Podle toho s kým se stýkají. My třeba s médii pracujeme systematicky, ale my se jim vůbec nesnažíme vykládat o tom, co je to larp v tom obecnym hledisku, protože si myslim, že to je k ničemu jo. Takhle. Hlavní problém, kterej obecně cejtim, že když někomu řeknu – Hele larp je boží. A on řekne – super, kde si to můžu zkusit? Tak já ho nemám kam poslat. Kromě toho, že ho teda za půl roku pošlu, že tam něco bude a tam ho stejně nevemou, protože to je na přihlášku a taky musíš mít vyrobenej kostým za deset tisíc. My tedy tím, že děláme ty larpy do trojky, což jsou krátký komoráky jednou za čtrnáct dnů, tak ho máme kam poslat. Můžeme říct – hele to si můžeš zahrát, přijď kdy ti to vyhovuje ... super. Ale to nikdy nikdo nedělal. A pro mě je v podstatě zajímavý těm médiím říkat věci o akcích, kam ty lidi opravdu můžou dojít. Protože jinak je to jenom „vyplýtvanej čas“. Protože to že si o tom ten člověk přečetl v nějakym médiu je jako dobrý, ale cílem by mělo být aby po přečtení toho článku dostal chuť a možnost, jít si to někde vyzkoušet. Co je teda špatně v komunikaci mezi subkulturou a médii? Ta práce s médii není tak systematická, že by jako vytvářely jako neustále obraz larp, larp, larp takže ten člověk si ho netouží jít zahrát. A ještě kde je problém a to je krásný, to úplně kopíruje tu Skandinávii. Každý organizátor, když už mluví o larpu, tak mluví jen o tom svym, což je jako logický, ale ani vlastně ty fantazáci se vzájemně nepodpořej. Jako že by nějak si doporučili jiný akce. Proč? No protože tam je velká řevnivost a je to vlastně o několika individuálních, který v tom nějak žijou. Ta poslední klíčová myšlenka ale je, že tím že v těch médiích nevychází ta činnost systematicky. Dochází tak k tomu, že za a) ta komunita se ohromně ochuzuje, plýtvá silama na něco, co už je dávno vyřešený. Místo toho, aby se spojila, ale to rozumim že nikdy neudělá, protože to je jeden z těch subkulturních rysů, byť si myslim, že jsou komunity, který tohle ošetřujou mnohem líp. A časem by jako mohlo z těch médií být dojem, že larp je jenom něco. A to přitom tak neni, protože třeba my jsme v přímym rozporu s těma běžnýma jako fantazákama, kterým přes léto tuším v Respektu a tuším v Mladý Frontě vyšlo krásný čtyřstránkový – tohle je fantasy bitva, být orkem je cool. No a teď tam ty novináři vždycky zkopírují texty z Wikipedie bývalý, kde larpy jsou prostě – larpy, bitvy družinovky a tím to tak jako v podstatě hasne. Wikipedie teď prošla nějakou úpravou ne?

184

Jo a zaplať pánbůh za ty dary, že už tam není ten šílený paskvil z devadesátých let. Protože družinovky už v podstatě nikdo nedělá, světy skoro taky ne, takže z toho by to byly už jenom ty bitvy, což stále je a kdyby to byly bitvy a komorní larpy, což si troufnu říct, že jsou takový největší věci, co kdo dělá. A mezitím jsou nějaký výstřely, o kterých ty lidi ani nikomu neřeknou, protože by jim tam nedejbože přijelo víc než deset lidí, pro který je hra určená. V tý Skandinávii teď třeba řešej problém s tím, že když chtěj larp prezentovat jako dospělou zábavu, tak jsou v loji, protože všichni už jsou tak zmasírovaný médiema, že je to hra pro děti 10 – 15 let a většinou v lese, že nemají šanci jakkoliv prorazit. Ale jakkoliv. Takže díky tomu, že jsou ostatní organizátoři leniví, což je pro nás obrovská výhoda, protože jinak bychom měli mnohem těžší práci na mediálním poli, tak jsme schopní si alespoň trochu razit tu cestičku sněhem, která říká larpy jsou pro dospělý. Ačkoliv rozumím pohledu, který může být z druhý strany, věřím že o něm budou ty lidi mluvit, ostatně těším se na tvou diplomku, že my říkáme – larpy jsou jenom tady ty komorní a zapomínáme říkat, že to taky může být prima zábava pro ty děti v tom lese. Takže larp jako zábava pro děti – pro CoM ne? No to je trochu daný tím, že naši čtenáři jsou ale dospělí. Že prostě ty média, ve kterých to ty lidi prezentují, neříkají jako je to... to nečte ta jejich cílová skupina... ta čte abíčko, tam je supr, že něco takovýho vychází, ale pro nás prostě nemá smysl, abysme v ábíčku prezentovali komorní larp. Přijde mi, že ty lidi maj radost, že někde seženou nějakýho redaktora, kterýho vypustěj na tu bitvu. Ale ten článek je v podstatě jako pro všechny lidi k ničemu. Protože ty lidi si řeknou – to je fajn, že si děcka hrajou. Já rozumim, že se orgové poplácaj po ramenou a řeknou – Tyvole podivej tady na fotce – wow, babička jim to vystřihne jo. Ale jinak je to na hovno s prominutim. Úplně. Protože až trochu dospějou, si tim serou do vlastních bot, protože jediný jak ty larpy budou moct udržet na tý profi úrovni je buď vytlačit skaut z jeho neochvějitelné pozice a to i ten už v podstatě larpy dělá a hlavně vysílá pro ty rodiče klíčovou message – my vaše děti naučíme. Kamarádství, zodpovědnosti, samostatnosti a děláme to formou her. Zatímco oni tlačí message – děláme to jako tuhle bitku a je to jako supr, protože si zafajtíme. Což jako – žádný rodič na tohle svý dítě nepošle. A dokud ty reportáže budou vypadat takhle, tak si serou do vlastních bot, protože až jim jednou bude 25 a 30 a furt je to bude bavit, což spoustu z nich bude... A mimochodem, spousty dospěláků, když jim dáš do ruky latexovou zbraň, ne hokejku, latexovou zbraň, něco bezpečnýho – seřezat se, na motivy Pána prstenů – jako supr zábava jo. To jako prostě čtyřicetiletý manažeři to žerou prostě. Úplně jednoduchou družinovku v lese – jsou úplně urvaný. Jenomže to u nás nikdo nedělá, až na výjimky. No ale – až jim jednou budeme chtít říct – je to fajn, tak to nikdo nebude chtít dělat, protože si řeknou – to je pro děcka. Pokud si tam teď ta fantasy komunita tu nálepku nalepí, tak ji tam bude mít a je to její válka. Jenomže prostě tam se nedá s nikým domluvit. Protože kdybych si tohle, co teď si můžu dovolit říct tobě, řekl komukoliv z nich, tak mi řeknou, že jsem tendenční nebo nechci, aby vycházely bezva věci o bezva věcech v lese a tím, že to neděláme, že nás to nezajímá.

185

Pojďme ještě jednou k tomu internetu. Dám ti takovou hypotetickou otázku. Kdyby podle tebe dneska ta larpová subkultura byla, kdyby neměla možnost organizovat se a propagovat se na internetu, jak by vypadalo její fungování? No...Takhle. Pro mě je výrazně zajímavější říct jedný vysoký škole systematickou masáží – larp je boží, pojďte ho hrát, než říct všem vysokým školám po republice larp je boží, pojďte ho hrát. A z hlediska okrajový mainstreamový zábavy, kterou larp dle mého je, by bylo mnohem lepší, dokud se se larp šířil ústně a dokud nebyla tisíc a jedna alternativa, kterou si člověk mohl vygooglit. Protože kdo chytnul ty lidi v patnácti, šestnácti, při nějaký aktivitě, ať už to bylo cokoliv, tak ty lidi udržel. Dneska je problém s tím, že třetina děcek trpí hyperaktivitou nebo roztroušenou pozorností, protože dnešní doba nás zahlcuje takovým množstvím informací, že je neumíme podtrhovat a třídit a ve snaze stihnout tak trochu všechno se pořádně nevěnujeme ničemu. A pro ty larpy, protože jsou malinký, je na jednu stranu dobrý, že se můžou špičky ledovců potkat ve světě internetu. To je supr. Což ale mohli předtím na veletrzích a těch konferencích taky a dozvěděli by se o tom v nějakých médiích později, ale o to víc by si toho pak vážili. O to víc dokonce by ty setkání byly hodnotný, protože ty lidi by věděli, že teď tady naživo musíme domluvit co nejvíc. Zatímco teď si řeknou – tak si pak napíšem na fejsu nebo mail. A je hrozně těžký v dnešní době internetu tam jako prorazit. Protože tam je toho tolik, že prostě ty nevíš na co se víc soustředit. Takže podle mě – a co hůř – ty lidi už samozřejmě ani nevnímaj nic jinýho. A bude trvat podle mě minimálně ještě tak deset let, než ten svět zpomalí a ty lidi pochopěj, že nepotřebujou stíhat všechno. Když to řeknu blbě, tak internet je tak trochu proti nám jo. Kdokoliv se podívá na náš web, tak to je supr jo, ale protože to je jedna z tisíců informací, tak pravděpodobnost, že opravdu přijde je mnohem, mnohem nižší, než předtím, když ses s nim naživo viděl a dal mu ten leták. Pluralita informací a podnětů na internetu je teda problém, jestli to dobře chápu. Prostě... Já se třeba domnívám, že pro larp je internet spíš horší než lepší. Protože to, co měl internet udělat, že propojí ty lidi, tak udělal jenom pro ty, kteří jsou natolik ponoření v tom fenoménu, že by si cesty našli i jinak. Jak to bylo v době, kdy bylo dračí doupě – nebyly žádný maily že jo. Prostě ty lidi si posílali poštu, chodily nějaký fanziny, scházelo se na nějakých conech a prostě, kdo chtěl v tý subkultuře žít, tak prostě byl na tom topu a byli zas ti pavouci, co jezdili na ty akce, sbírali ty informace a potom to šířili těm svým družinám. A vlastně na Gamecon jezdilo mnohem víc lidí právě proto, že toho nebylo tolik. Hm... Podle mě to je jako spíš od lidí pro ten fenomén larpu. Protože to že to spojuje lidi a ti tam mohou diskutovat – no kdo tam diskutuje, to diskutuje furt dokola těch samejch deset lidí, který jako by se mohli potkat kdekoliv jinde a ten zbytek lidí se nezapojuje a jim to vlastně buřt. Ale úplně. Jo. Vezměme si Facebook, jak rozbil komunitní fóra. Dřív se všichni bavili na komunitních fórech, ale potom se všichni rozprchli na FB, kde začali dělat cokoliv jinýho, čímž se rozbila ta integrita tý komunity úplně. A to je – pro nás jako pro CoM je internet stále silný nástroj, protože si nehrajeme na komunitu a míříme ven.

186

Ale pro komunitu a pro ten larp jako pro fenomén tý tvrdý vnitřní komunity - ten internet podle mě je víc škodlivej než cokoliv jinýho. Můj názor.

Lišaj

Začal bych od tebe, jestli mi můžeš říct něco o sobě v souvislosti s larpem, jak ses k tomu dostal a jak to přešlo do Court of Moravia... No, moje první setkání s larpem bylo někdy kolem roku 2000, kdy v Dechu draka, což byl takovej časopis fantasy tématiky, byla pozvánka na nějaký larp. Byl to relativně cizí fenomén, ale souběžně s tim jsem hrál Dračí doupě a rolové hry a přes ně jsem se postupně dostal k Jezevci, který v Brně hodně dlouho propagoval RPGčka a vlastě okrajový styl hraní rolových her, kdy hráči sami znázorňovali nějakou roli: Že fyzicky v tý místnosti nejen seděli a říkali: Můj rytíř jede na koni, ale byli ten rytíř a mluvili a tak. No a Jezevec někdy kolem roku 2004-5 měl takové období, kdy přestával s hraním rolových her a začínal s pořádáním larpů a založil napřed teda neformální sdružení Court of Moravia a potom organizaci Court of Moravia. Tehdy tou dobou jsem se k nim přidal, jako já jsem hodně psal, tehdy už jsem studoval JAMU a potřebovali někoho, kdo by jim dělal autora textů, a tak jsem se vlastně dostal k organizování larpů. Ještě krátce před tím jsem měl ale velmi krátkou zkušenost s hraním larpů, kdy jsem vyjel v roce 2005 nebo 6 na ten typický fantasy larp outdoorový. Ten mě ale zklamal, protože jsem od toho čekal hodně dramatické věci a lidi, co jsou v jiných rolích a ve skutečnosti jsem dostal táborovou hru, kde měl každý kouzlo... ...spíš skautská hra... ...přesně tak. A to bylo velké zklamání a tehdy jsem relativně na ten larp zanevřel, věnoval jsem se něčemu jinýmu, a potom právě přišel Jezevec, který mně řekl, pojď s náma dělat komorní larpy, které byly přesně to, co jsem od toho čekal. Tam vlastně vznikla nějak myšlenka udělat přímo nějaký sdružení nebo... Ta myšlenka byla starší, možná pokud jsi dělal rozhovor s Jezevcem...mými slovy to bylo o tom, že před Court of Moravia byla banda kamarádů, která dělala městský hry, který se vylíhly z RPGček, částečně inspirovaný Světem temnoty a někdy kolem toho roku 2005 přicházel výrazný zlom Court of Moravia, kdy se rozhodovali, jestli půjdou jakoby komerční cestou a budou se snažit larp dělat komerční cestou, cestou otevření larpu veřejnosti a budou se ho snažit přiblížit jiným lidem, a nebo jestli se vydaj dál tou komunitní cestou a budou pořád dělat zvláštní divné hry pro tu subkulturu, která byla subkulturou v pravém slova smyslu, že žila prostě tam pod povrchem. No a já jsem přišel přesně ve chvíli, kdy docházelo k tomu přelomu těchhle dvou kapitol a už jsem přišel do té komerční, veřejnostní.

187

Co je teda cílem Court of Moravia, co je to hlavní, co vlastně by mělo bejt nějakym výsledkem práce...podle tebe... V prvních fázích vývoje to bylo hrozně zřejmé, takovým mottem Court of Moravia, které se říkalo často, potom se stalo takovým pravdivým, bylo, že naším cílem je, aby za pár let si člověk vybíral, jestli večer půjde do divadla, kina nebo na komorní larp, aby tyhlety tři možnosti byly uplně ekvivalentní, což vlastně není uplně pravda, protože mezi divadlem a filmem je vždycky nějaká propast, ale to pomiňme. Takže aby lidi si volili tohleto. A CoM vždycky přemýšlela, co udělat pro to, aby se tyhle věci staly. To byla velmi dlouhá a bolestivá cesta, kde některé kroky vedly k tomu, že jsme se víc přiblížili tomu cíli a někdy prostě to bylo o tom, že jsme dělali hry, které nepotřebovaly žádné kostýmy, žádnou přípravu a takový věci, což byl vstřícný krok. Snažili jsme se dělat larpvíkendy, jít do televize a postupně jakoby to otvírat, což fungovalo, jediný problém je, že to nefungovalo dost. Každopádně si myslim, že teďka v poslední době, třeba teď v posledním roce, Court of Moravia zjišťuje, že ten jakoby klasický larp, to co je larp, je velmi obtížně předatelné veřejnosti, protože je to kombinace věcí. Je to aktivní zábava, to tak nějak zkrouhne ten okruh lidí, co to jsou schopni hrát, je to dramatické, to se to ještě víc zkrouhne. Je to nedej bože v kostýmech, má to nějaký fantastický motivy...a každý takovýhle mezikrok omezí tu výseč toho, kolik lidí to může oslovit, a dostaneme se na to číslo, že zhruba v České republice jsou to jednotky tisíc lidí, to jsou to schopni hrát, přičemž většina z nich eště třeba víc tíhne k fantasy a tak. Takže to je problém sehnat dost lidí, aby hráli larp a ta společnost mohla žít. Tim pádem Court of Moravia teďka spíš přchází k dělání her, které budou co nejvíc přístupné veřejnosti a už umenšují tuhletu larpovou složku. Jaký komunikační nástroje, který používá bys vyzdvihnul. Co je podle tebe nejefektivnější, v čem je nejvíc potenciál? No kdybych měl začít od toho, v čem není potenciál, tak jsou to letáky rozhodně. To jsme dělali vždycky, děláme to dlouhodobě, ale je to prostě dneska mrtvé médium, protože potřebuješ strašně moc letáků k tomu, abys oslovil nějaký lidi a je to pro OSko finančně neúnosný...Takže jsme hledali cesty, které budou efektivní a zároveň levné. Což vyloučilo reklamu v televizi, v rádiu, všechny takovýhle, bilbordy, a takový výrazný prostředky. A v zásadě zbyly dva velké, no tři velké kanály, které COM používá. Jedno z nich je inzerce v časopisech, které jsou komunitně zaměřené... Takže inzerce v časopisech většinou probíhala tak, že jsme napsali článek do Pevnosti, kde ho otiskli, a tam se to dozvěděli nějaký lidi. Problém toho je, kolik těch lidí je, konec závorky. Druhý velký kanál byl facebook, který přišel až teď nedávno a byl to, bych řekl, jednoznačný průlom v naší komunikaci s kýmkoliv, protože naše schopnost oslovit lidi, tím vzrostla násobně, Já teď v hlavě nemám čísla, ale byl to jednoznačně průlom, který třeba zdvojnásobil, nebo ztrojnásobil impakt, který jsme měli, bylo to něco ohromnýho. A ačkoliv jsme tomu nevěřili, tak možnosti, který nabízel facebook, byly uplně pro nás epochální, jakoby zvát lidi a šířit to tou sociální sítí, sdílet odkazy a tak, to byla bomba. A poslední věc, kterou jsem měl možná jmenovat jako druhou nebo první, byli diskuzní servery jako hofyland, nyx, typicky spíš hofyland, kde se scházela komunita hráčů larpu v klubech o larpu. Čímž pádem ve skutečnosti všechny věci, který nám kdy fungovaly jako cíleně vedly na oslovování lidí vevnitř komunity, takže ty specializovaný časáky, i

188

ty diskuze šly prostě dovnitř komunity, ten facebook šel do komunity, do komunity a přátel. Takže komunikace s vnějškem je podle tebe zpravidla neefektivní ve vašem případě? Takhle. Všechny ty akce, který jsme dělali, který šly někam ven, jako prostě různé veletrhy larpu a výstavky a plakáty, všechny takovéhle věci, měly hodně rozporuplný efekt. Že tam přišli nějací lidi jakoby pár se jich zajímalo... ale staly se dvě věci. První z nich je, že lidi, co reálně přišli z těchto aktivit a těch bylo strašně málo, to byly jednotky lidí...Co se stalo jinýho, že občas jsme narazili na někoho, kdo řekl: „Já vás znám, vy jste ten larp, já jsem o vás slyšel“, a jmenoval jednu z těch věcí. Nějaký impakt to mělo, ale nemělo to impakt na přímý počet hráčů, jenom prostě na vytváření nějakého obrazu. Ale to pro nás jako pro sdružení bylo hrozně vágní, jo, my jsme nepotřebovali obraz, ale my jsme potřebovali ty hráče. A to je v zásadě ono – že my jsme měli čím dál tím víc pošachovanou propagaci dovnitř komunity, nebo do přátel kolem komunity a přicházelo čím dál tím víc lidí, to bylo OK. No ale my jsme zářili do světa tu informaci a lidi to věděli, ale nechodili, takže to je taková dvojjakost toho problému. A úplně pod čarou poznámka, taková zvláštní věc, která fungovala, byly slevové servery, které překvapivě vedly k tomu, že si je část lidí koupila, ale nepoměrně větší část lidí o nás potom věděla, že říkali, jo, já jsem vás viděl na sleváči. A poslední měsíce CoM strávil snahou najít nějaký kanál, který bude jakoby stejně jako byl pro nás přelom Facebook. A sháněli jsme jakoby nějaký nový portál nebo nový kanál, který by byl stejně boží, a ten se zajím najít nepovedlo, ale třeba něco takovýho je. Tys řek zajímavou věc, že víc byla ta komunikace dovnitř, že tam takovej problém nebyl, protože přesně FB, diskuzní servery a tohle, ale zároveň že jste vysílali tu informaci, vytvářeli ten obraz navenek nějakýma cestama... ...Vlastně si myslim, že jsou dvě skupiny, nebo dva důvody, proč se to dozvídali i lidi zvenku. Možná tři. Jeden z nich, že tím jak se larp stal více přístupným veřejnosti a méně podivínským, tak larpeři na to zvali svoje kamarády a známý, protože už to nebyla jakoby divno fantasy hra o démonech, ale už to byla oslava narozenin. Takže naše snaha komunikovat to veřejnosti vedla paradoxně k tomu, že sami larpeři to dávali vědět svým známým, co sice nebyli veřejnost, ale přišli. A druhá taková zásadní věc, která podle mě k tomu přispěla, nebo taková skupina lidí, která k nám mířila, byly podobné komunity, jako jsou larpeři, ale jiné. Jmenovitě zážitkovka, skauti... Což fungovalo tak, že buďto o nás slyšeli a zjistili, jo tohle je nějaká hra a nebo tam byl jeden skaut a řekl to, a jakoby pavoukem se to šířilo mezi tou sousední komunitou, která nebyla až tak vzdálená. A poslední skupina jsou lidi, co přišli fakt zvenku, že o nás v životě neslyšeli a jenom viděli článek a nebo tak, takoví byli, bylo jich samozřejmě nepoměrně méně, než v těch zbylých dvou. Zlomky, ale byli a do teď si úplně nějsme jistý, jak je to možný, že byli, protože když se podíváš na nástěnky CoM, tak na tebe neustále útočí nějaké přijďte, hrajte, kurzy někde, hra někde, atd. atd. A většina z nich...Když máš pozvánku na larp, tak tam není jasný, o čem to bude - je to záhadný, je to divadlo? Je to film? Budeš něco hrát? Nevíš co? A takový jako překonání komfortní zóny každýho člověka je výrazně snazší, když ví, kam jde, nebo když tam jde s někym – to je jako OK, ale sám jít na nějakou podivnou aktivitu, o který neví, co to je, v životě o tom neslyšel a ještě to nedej bože prostě stojí

189

čtyři stovky, tak je to hrozně nepravděpodobný, že ten člověk skutečně vyrazí na takovou hru. Proto jsme tomu moc nevěřili a takoví lidé přichází, ale není jich až tak hodně. Jak vidíš dneska pozici larpu ve společnosti? Nebo řekněme nějakej vztah larp – veřejnost. Ví veřejnost něco o larpu? Ví o tom, že tady něco takovýho je? A vyplatí se vůbec zkoušet ji oslovovat? Já nechci přeceňovat význam nebo míru, kterou se CoM podílelo na tý věci, co řeknu. Ale myslim si, že to je jedno z největších vítězství na poli larpu za posledních 5 let. Totiž dřív, 2000-2005 platilo, že týpek v historickém kostýmu s dřevěným mečem se rovná larp a tohleto rovnítko bylo jednak pravda, protože 95 procent her byly takový a jelikož to přišlo tenhleten vrchol larpu zároveň s filmem Pán prstenů, během tří let, tak jakoby došlo k té největší kulminaci larpu. Takže bylo Brno plný týpků, co měli kostýmy a dřevěný meče. Často se stávalo, že ty lidi věděli nebo tušili aspoň, že tyhleti lidi jsou larp, a když se řeklo larp, tak jsi slyšel: jo, to jsou ti v těch kostýmech s těma mečema, jdou do lesa a to mě nezajímá. A během posledních pěti let se staly dvě věci. První z nich byla, že opadla vlna Pána prstenů a poklesl objem těch klasických dřevárníků a zároveň trochu si myslim, že s přispěnim CoM, ale možná to je jenom moje představa, došlo k tomu, že začalo vznikat více jiných her, než těch fantasy, takže se rozbilo to rovnítko, že larp je týpek v prostěradle, což je jakoby půlkrok. Tím pádem jsme se dostali do stavu, že veřejnost neví, co to je larp, je to divný slovo a už ani nevídá ty fantasáky, že si to nemá s kým spojit. A velmi pomalu teď přichází nová éra, kdy se etabluje rovnítko mezi larp a něco jinýho, a teď je otázka, mezi co. Ještě nedávno bych řekl, že to je mezi larp a dramatický hry, protože o to se COM snažil. My jsme došli, že vlastně koncept dramatický hry jako larpu není prodejnej veřejnosti, protože to je hrozně minoritní. Tak CoM tlačí koncept larpu jako zábavy pro společnost, takové párty jakoby jo...ale je to zatím takový ojedinělý pohled. A každopádně, co si myslím, je, že teďka v komunitě, asi i v tom mediálním prostoru, se svede jakýsi boj o to, co teda teďka bude ten larp, jaký slova ho budou definovat a jakým způsobem to bude podané. Já se tomu s dovolením budu ještě chvíli věnovat, protože to je hrozně zajímavá věc. Jasně, je to na tobě... Třeba teď zrovna o tomhle víkendu dělal Daysir Porta Rosu, což byl larp, který splňoval všechny atributy toho, jak si CoM představoval larp. Prostě jak by ho dělal taky, kdyby dělal hru na hradě. Takže tu síť toho, že ten larp vlastně je něco dramatickýho, máš roli, dobrej kostým a jsi v nějakym cool prostoru a podle mě tyhlety tendence má potenciál vytlačit ty ostatní teď už minoritní přístupy k larpu, jakože je to prostě nějaká hra ve městě, kde máš lístečky, nebo cokoliv takovýho. Protože se ta komunita vyvinula a sama radši říká: larp je tohle to, než: larp je hra s lístečkama, protože se okolí na ně dívá líp. Takže si myslim, že bude přirozeně pokračovat trend ukazování larpů jako těchhletěch velkých silných akcí a tyhlety minoritní věci jako hry s lístečkama a s provázkama, se budou samy stahovat na ústraní, protože budou vědět, že nedrží krok s larpem, který je teď velký, hrozně cool a hrozně dobrý a tak. Jediná věc je, že si furt nemyslim, že tyhle velký hry v kostýmech způsobí příval nových hráčů. Dostanou se podle mě na úroveň historickýho re-enactmentu... To je pěkný příměr: Larp dřív byl na úrovni kluků, co se v lese střílejí pistolkama od Číňanů. Lidi o tom věděli, poznali to: Aha, to jsou děcka, mají pistolky v lese, hrajou si, dobrý. Takže to znali, ale nedávali jakoby tomu důraz.

190

Teďka se larp posouvá do polohy historickýho re-enactmentu - To jsou ti kluci, co mají ty uniformy britských vojáků a těch SSáků, mají ty džípy, stojí to velký peníze, je to cool, ale není to pro mě. Lidi to příjmají, berou to víc, než berou to dětský střílení, ale stejně tam nepojedou, protože to pro ně není, stejně jako to dětský střílení a tak. Takže ten přísun lidí bude nepatrně větší, ale ne radikální. Co se mění, je smýšlení o tom. Takže podle tebe ani není možný dostat do toho radikálně víc lidí, protože tim, že je to specifická zábava, tak to má prostě jen omezenej okruh lidí, který to můžou dělat? Přesně tak, to si myslim. Že larp je pro veřejnost hodně atraktivní v krajních polohách, který už moc nejsou larp. Krátce shrnu: rozhodně by fungovaly dětský šermovačky pro děcka, rozhodně by fungovaly městský hry pro skauty nebo pro mladý děcka, fungovalo by nějaký improvizační divadlo, fungovaly by larpy na párty ve stylu: Ty jsi Cézar, ty jsi Kleopatra, přijďte... Ale tyhlety okrajový věci postrádaj to zásadní gró, tu jedinečnou kombinaci toho, co je larp, jakože tématická role, imerze, kostým, tohleto a ten střed, to tvrdé jádro larpu je podle mě moc tvrdé na to, aby přitáhlo víc lidí, než kolik je v týhletý komunitě. Jediná věc, která to může změnit, podle mě, že ten počet těch hráčů larpu toho tvrdého jádra bude velmi pomalu růst nahoru tím, jak budou ty lidi stárnout. Že ti starší larpeři, co jsou ve Skandinávii jsou výhradně ráči larpu z dětských let. Že prostě začali na nějakejch hrách a furt to hrajou. A málokdy se stane, že by nějaký jiný 50ti letý chlapík řekl, hej bezvadný, hraju, což vlastně dává smysl, protože kdo z nás v padesáti bude začínat s nějakym novym koníčkem, většinou se bude držet něčeho... Tim pádem i u nás, až zestárnou ty lidi, budou mít děti, tak ten nárust bude větší, ale jako trvám na tom, že nebude zas až tak markantní. Takže ani onen cíl, který chce dostat ten larp řekněme na úroveň toho, když člověk se odpoledne rozhoduje, co dělat, tak nejde do divadla, jde si zahrát larp. Podle toho, co říkáš, je v podstatě nemožný... Takhle, nevím, jestli je to pravda, já to samozřejmě nemám podložený, myslím si to. A jeden z důvodů, proč jsem odešel z CoMu, je ten, že jsem si to myslel hodně. On se tomu CoM věnoval a já, teď to bude možná znít trochu arogantně, ale důvod, proč to ty lidi říkaj, že larp má ten potenciál, je to, že to nezkoušeli dost dlouho na to, aby poznali, že to není možný. CoM se tomu věnoval intenzivně poslední 4 roky, což zase není třeba desetiletí, ale zas to bylo dost, abych viděl, jak ti lidi reagujou a jak obtížný je trefit do toho úzkýho vymezení. Není to třeba o tom nějakou vhodnou propagací změnit myšlení těch lidí? Přece ty koníčky pořád přicházej, pořád nějaký nový a to by člověka ani nenapadlo, že to bude dělat... Já si myslim, že tam je zásadní rozdíl v tom, že všechny ty nové věci, které přichází, vychází z nějakého základu, který je. Že ty věci mají nějaké společné znaky. Jedním z nich je, že se o tom dobře vypráví, je to snadno uchopitelný, snadno vysvětlitelný. Je tam rychlý zážitek, nemusíš se nic učit, přináší to rychle uspokojení. Stejně jako lítání balonem, jako zorbing, jako zumba, tak je ten koncept relativně jednoduchý, a proto to lidi žerou. Podle mě - veškerý marketing, reklama a propagace nějakýho produktu částečně samozřejmě slouží k tomu, aby o tom produktu řekl lidem, ale do značné míry

191

se snaží zahladit nějaký vady toho produktu. Nejsem expert na marketing, ale z toho mála co vím, si myslím, že to funguje tak, že ty když máš nějakou věc, co lidi opravdu chtějí, tak jim stačí o ní říct: mám tu takovou věc a oni si pro ní dojdou. Když vyjde nějaká nová počítačová hra, která je prostě cool, kde máš možnost, kterous nikdy neměl, stačí říct: taková hra, lidi přijdou, hrajou to, fajn. Marketing leckdy dělá to, že se snaží dostat do hlavy těm lidem a překonat v nich nějakou nedůvěru nebo odpor vůči tomu produktu, kterej má nějakou vadu: je to složitý, je to drahý, je to komplikovaný, nepotřebuješ to. A larp ve skutečnosti podle mě prokázal, že nemá dostatečně velký potenciál toho, jak je cool, dostupný, chytlavý, aby sám o sobě táhnul lidi jako magnet nebo líp...aby táhl lidi přes nějakou mez. Teďka chci říct dvě věci, začnu jednou: V jedný knížce o marketingu, který se jmenuje Restart, psali takovou věc: Chcete získat lidi pro svůj produkt, nebo pro svou věc, kterou prodáváte? Dělejte to jako drogoví dealeři. Dejte jim první dávku zdarma a pokud je váš produkt dobrý, tak se vrátí, aby vám za něj platili. Což je koncept, co se děje a je asi funkční. Ale problém larpu je, že když jim dáš zdarma první hru, tak se hodně lidí nevrátí, aby za ní platili, respektive to procento lidí, co se vrátí, je uplně stejný, jako kdyby zaplatili za tu první hru. Že to není až tak chytlavý, aby tenhle koncept fungoval. A ve chvíli, kdy ten larp vyrobíš natolik chytlavý, abys překonal ty vady toho produktu, který jsou: že si ho dělaj sami hráči, musej si tam hodně věcí představovat a tak, tak najednou je ten produkt tak nákladný, tak obtížný na vyrobení, že už se ti zase zpátky nezaplatí. Takže je těžký, podle mě nemožný, vyrobit larp, kterej bude atraktivní pro lidi a zároveň ziskový. A proto nikdy nevznikne larp, který by byl univerzální pro masy, aby se šířil mezi davy, to se podle mě nikdy nestane. Nějaký varianty možná, ale klasický larp nikdy nebude, aby byl atraktivní pro lidi a zároveň, aby se zaplatil tomu tvůrci... A druhá věc, kterou jsi chtěl říct? ...Myslim si, že každý člověk má jiné nastavení a na základní škole se stalo, že přišel jeden kluk do třídy a řekl: hele kluci, je dračí doupě. Dračí doupě je taková věc, že si představuješ, že seš hrdina a prostě děje se něco. A teďka se stane podivná věc, že v části kluků to udělalo cvak a řekli to chci a šli a hráli to. A v jiné části kluků, té větší, se ta věc nestala a nehráli to. Ale nebyla k tomu potřeba žádná propagace, prostě ten koncept toho, že si představuju, že jsem rytíř, byl tak jasný, tak pochopitelný, tak dokonale čistý, že to nebylo potřeba nějak prodávat. A na některý lidi to fungovalo a na některý lidi to nefungovalo. A v případě, že bych se teda rozhodl, že těm klukům, co rádi chtěj hrát fotbal a neradi chtěj hrát dračí doupě, tak na to musim vyložit strašně moc úsilí, peněz, propagace, jakoby tlačit na ně: fotbal je fuj, dračí doupě je cool, abych překonal to jejich vrozený nastavení, co chtěj dělat. A podle mě v běžný populaci lidí je to procento uplně stejný na základní škole. Když řekneš larp, tak částli lidí to udělá cvak a hrajou to a nepotřebujou nic a části lidí musíš vynaložit velký úsilí, V současný době nikdo nemá 10 milionů, aby rozjel kampaň: pojďte hrát larp. A těch lidí přitom není dost, aby se to spustilo spontánně. Kdyby někdo přišel na základní školu: děcka, zorbing, tak osm děcek z deseti řekne: super a jdu. Ale ten poměr larpu a dračího doupěte je furt menší a podle mě nejde zaktivizovat tu velkou společnost, aby ho šli hrát. Rozumim. Mně k tomu napadaj dvě takový věci. Vždyť ale na severu, tam taky měli projekty, který oslovily velký množství lidí...A třeba...nebyl jsem na Projektu

192

Systém, ale přijde mi, že to je taky koncept, kterej má potenciál oslovit jakoby i lidi, o kterých ty říkáš, že by to to cvak u nich neudělalo... Skvělá otázka. První, co se týče tý Skandinávie. Co jsem pochopil, tak ve Skandinávii larp reálně živí dvě skupiny lidí. Jedna z nich dělá larpy pro děcka a druhá velká skupina je Company P a ta dělá mediální projekty, kdy ten larp je jenom částí, že mají takové monstr věci, jak byl třeba v Česku Český sen, ten fiktivní dokument. Tak kdyby se tam trošku přidalo hraní role, tak je to to, co dělá Company P, prostě spíš takový sociální věci. No a ty běžný larpy, co se tam dělaj, jsou velký, nebo to, co vidíme my od nás ze zahraničí, tak ve Skandinávii se samozřejmě hraje spousta klasických šitozních her, který my nevidíme. A teď pár velkých, co nám připadaj cool, jsou cool, ale v tý Skandinávii prostě cílí jenom skupinu lidí. Kdyby ses vrátil v čase do Česka 2000 a řekl lidem: Porta rosa, tak řeknou: ty vole! Larp přišel z nebes... a bude to pro ně stejně úžasný, jak jsou pro nás teď úžasný ty Skandinávský hry, ale fakt je, že to pořád hrajou ti jedni larpeři a jenom časem se vypracovali k velký produkci. No a co se týče Projektu systém, tak to je asi náš největší larp, kterej jako v co největší míře táhne lidi z venku. To asi funguje, ale třeba teď na Projekt systém moc nejsou lidi a přesně nevíme proč. Jedním z důvodů je cena. Já bych si to taky nemohl dovolit, kdybych to nedělal, tak bych tam nejel. Takže cena a také... asi každej člověk má v sobě nějakou stupnici, která říká, že od nějaký úrovně na tu hru pojedu a nebo nepojedu, a systém by normálně jako překročil tu... protože je to jako cool, je to zážitek a tak. A teď nějaký věci tomu ale ubírají. Já nevim přesně, jaký, a nevim přesně o kolik. Jednak, že to je drahý, jednak, že to je totalitní téma, což je takový nepříjemný zažít si totalitu. To mně právě přijde, že to je věc, která právě může vtáhnout přesně ty lidi, který by jinak larp vůbec nezajímal, ale díky tomuhle tématu třeba na to přijdou... To je právě otázka, protože lidi, co ji zažili, si na ni nemaj chuť hrát a lidi, co ji nezažili, tak ...těžko říct. Ale každopádně Systém šel asi nejschůdnější cestou. Systém totiž, jakoby ten fór je v tom, že Systém nepoužil ani slovo larp, ani slovo zážitková hra. Systém řekl: zažiješ totalitu. Jakoby použil jiný koncept, že na to šel od lesa, aby to lidi pochopili. Když řekneš: Je to dramatická hra, kde hraješ nějakou roli, tak je to takový jako, že si to nepředstavíš. Když řekneš: všichni kolem se chovají jako v totalitě, tak řekneš: OK, chápu. Jako trošku to smrdí Das Experiment, Stanfordem a tak. A je to takový jako hloupý, ale tahle cesta podle mě má nějakou budoucnost. Že zakreješ to, co je larp, nějkym konceptem, kterej je prostě pochopitelnější. Ovšem zase na druhou stranu tím cílíš jenom nějaký procento aktivních lidí, což je asi bych řekl největší zabiják. Kam by se ta situace, a teď teda jak komunita a larp, tak komunikace mezi subkulturou a veřejností, kam by se to podle tebe mělo dostat? Co je tvým osobním cílem, kam bys chtěl aby se to pohnulo? Já si myslim, že vždycky byl dobrým směrem, kam se vydat, ten skandinávský vzor. To je doteď...totiž tyhlety nízkorozpočtové hry ty budou pořád, to asi nezmění nikdy a pořád budou lidi, co si to prostě budou plácat na koleně a je to dobře. Ale tim, že se tomu budou dál věnovat další a další generace tvůrců, ten samotný fenomén budou někam posunovat...a podle mě by bylo hrozně dobré, kdyby se larp dostal do povědomí veřejnosti jako něco, co nechtějí dělat, ale ví o tom a myslí si, že je to dobrý. Ve

193

skutečnosti teďka lidi třeba ví, kdo to jsou historický šermíři, ale neví, kdo jsou larpeři, ještě pořád. A cílový stav podle mě je, že lidi budou i vědět, kdo to jsou larpeři, že se to stane jako ochotnický divadlo...Takže na jedný straně, že o tom bude vědět veřejnost, na druhý straně, že reálně se jakoby uzná, že to má nějakou teorii, která tu bude vznikat, budou se o tom psát práce, vytvoří se...že jako larp jako takový se zakoření do toho meziprostoru, teď je to těžký kam, protože třeba gamedesign se u nás taky nikdo neučí, scénáristika je taky jakoby povšechná...ale prostě že se to zapojí někam do akademickýho prostoru, že někde jako ...to bude mít svoji skupinu lidí, která se tomu věnuje. A akademická veřejnost to uzná jako nějaký směr, podobně jako je třeba arteterapie v cajku, tak bude larp v cajku... To je druhá věc. Takže to jsou veřejnost a akademická věc. Třetí je to, že se ten larp bude kvalitativně profesionalizovat ve všech odvětvích, takže budou vznikat stále lepší a lepší komorní hry, budou vznikat stále lepší a lepší městské hry a třeba taky nějaký dřevárny pro děcka nebo bitvy pro dospělý lidi nebo festivaly na hradech. Otázka je, jestli je v Česku tolik lidí, aby dokázali živit tolik směrů, tak progresivně dopředu. A asi poslední věc, která by byla, aby komunita ... dřív ta komunia nebyla jednotná, byla rozdrobená na skupinky oddělených lidí, teďka postupně se slévá dohromady a už je ustavená nějaká osa Brno - Praha, kde se nějací lidi znají a pečou spolu na Odrazech a tak, ale furt jsou prostě ještě separé různé skupiny. Ale mým přáním, co bych chtěl, by bylo, aby se ta komunita slila prostě do jednoho. Samozřejmě vždycky budou nějaký oddělený skupiny, ale aby ten velký proud tam byl, aby existoval. Směřuje to k tomu, podle tebe, z toho, co vidíš? No, jako jo, určitě se tím směrem posouváme, nevím, jestli dost rychle, ale minimálně se tomu cíli nevzdalujeme. S tím souvisí otázka mladé krve, to je teď problém, který řeší larp. To je možná otázka, která se ti úplně nehodí do té diplomky, je to totiž o tom, jestli...Hráči larpu totiž říkají: Musíme přilákat mladou krev, protože když to neuděláme, tak zestárnem, larpy se přestanou hrát a umře to. A stejnou větu říkají všichni lidi ve všech podobných odvětvích, co jsou. Každej zájmovej kroužek má pocit, že když nepřiláká novou větev, tak to jakykoby umře, a tak se aktivně snaží k sobě natahovat nový lidi. A já tu odpověď nemám, jestli je to jako správně, jestli každá aktivita nemá daný nějaký počet lidí, který ji bude hrát a ten nejde překročit, nebo jenom uměle navýšit o malý kousek, ale nikdy ne víc a taky má každá komunita vyměřený čas, kdy žije a potom umře a je nahrazena jinou aktivitou. Nevím, takže možná tahle snaha, o to táhnout nováčky, je vlastně kontraproduktivní. Protože stejně mně připadne, že dřevárny umírají, a tak jednou umřou i ty jiné hry na úkor nějakých jiných her, že se to prostě bude někam posouvat. Nevím. Ale byl bych rád, kdyby se ta komunita víc homogenizovala a víc otvírala, protože to bude znamenat, že snáze pohltí ty nováčky z těch periferií a tím přijdou do toho „velkých světa“ dělat ty larpy, protože kdyby se to nestalo, tak vznikne nějaká osa Brno Praha, která bude dělat boží hry, bude se plácat. Nebo osa Praha Brno Pardubice, to taky žije. Bude dělat svoje bezvadný hry, až jim všem bude 26 a pořídí si ženu a hypotéku a ono to skončí a bude prostě nic. Jakej význam v tomhletom přilákání nových lidí, nějaká mladá krev, teda hraje, měl a bude hrát internet? Protože to je médium, který evidentně je dost důležitý pro tu subkulturu. Tak jak ho lze využívat, jakou roli by v tom měl hrát? Zajímavý téma strašně. V době, kdy larpy nebyly na internetu nebo v době, kdy prostě nebyl internet. Já jsem ročník 87, takže jsem zažil tu zlomovou dobu. Takže ty skupiny

194

byly od sebe oddělené, nevěděla o sobě prostě a nebylo nic. Potom když vznikly diskuzní servery, tak se ta komunita stala skutečně komunitou. To nebyly jakoby oddělené skupinky, ale taková tajná sekta, která se znala, měla ty přezdívky, chodila na ten hofyland, znali se a jakoby jet na akci znamenalo bejt cizí element v té uzavřené komunitě, která chodila do drakkaru na pivo a žili ten svůj fantasy život a tak. No a teď se postupně stírá hranice toho, co je komunita a co není, protože čím víc je to vidět na internetu, čím víc jsou o tom stránky, lidi to dělají, čím víc se všude píše: Pojď mezi nás, tak tím míň to přestává být sekta a tím víc se roztáhla jakoby otevřená skupina. Ale je tady jedna důležitá věc, kterou jsem pochopil teď nedávno. Bavili jsme se nedávno o Pardubicích. V Pardubicích funguje, že mladí lidi přicházejí k nějakym starším lidem a spolu dělaj larpy. Že tam funguje přesně ta generační výměna, že mladí kluci a holky přijdou a řeknou: chceme dělat komorák, ty staří řeknou: bezvadný, tady máme prostory, pojďte.... V Brně i v Praze vidí velký bilboardy (v uvozovkách), který říkaj: Pojďte k nám dělat larp, my vám pomůžem, tady prostě já, Franta, Pepa, pojďte k nám, chceme právě tebe. Vychází články v pevnosti, který říkaj: Pojď, ty nováčku, pojď k nám dělat hry, my tě chcem a oni nechodí. A v Pardubicích chodí. A když jsem přemýšlel proč, tak jsem dospěl k tomu, že tohleto internetové virtuální: pojď k nám vlastně nefunguje. Protože ty lidi to sice vidí a jako čtou to, ale cítí, že to vlastně není pravda, že to se jenom tak píše a že oni nejsou ti praví, oni nemaj co jakoby říct. A jediný způsob, jak je dostat k dělání těch larpů, je po kamarádské rovině. Říct jako ne, ty nováčku, ale ty, Franto, pojď, stav se někdy, pokecáme a jdeš s nim na pivo, dvakrát třikrát a reálně se o něj zajímáš jako o člověka a ne jako o budoucího tvůrce larpu. Teprv potom oni ti věří, že mají potenciál dělat tu hru a dělají tu hru. Takže celá tahle mediální propagace dovnitř komunity: pojď dělat larp, zkus to, se vlastně míjí účinkem, protože bez nějakýho osobního přístupu, kdy někoho chytneš a jakoby kamarád s kamarádem ho k tomu přivedeš, to nefunguje. A nejsem si jistý, jestli jsem to zmínil někdy, ale chtěl bych to doplnit, že zdaleka nejvíc funkční věc, která způsobuje přísun nových hráčů do komunity, je, že někdo dovede svýho kamaráda, to je nejspolehlivější, nejčastější, funguje to. Jasně. Řekněme - Někdo přitáhne svýho kamaráda...Tak to je, řekněme, ta vstupní brána... jakou roli v tomhle procesu hraje internet a všechny jeho možnosti? Tak já to zkusim říct jinak, jakoby v době před internetem ten larp byl jako mýtus... A když je internet, tak najednou už to není mýtus, už je to reálný, podložený, jsou videa, fotky, články, reportáže. Je to dobrý v tom, že to usnadňuje tomu nováčkovi přístup do té komunity, i když nemá někoho, kdo by ho dotáhl za ruku, a je to špatný v tom, že to vlastně ruší tu tajemnost a tu exkluzivitu, která táhla ty mladý lidi. A najednou když to svlíkneš z toho kouzla a řekneš: to je ono, tak to má...cílí to víc lidí, rozhodně, ale ztrácí to nějakou přitažlivost, protože už vidí, o čem to je a mnohem dřív se rozhodneš, jestli tě to bude bavit nebo tě to nebude bavit. Jestli funguje něco jako tvoje očekávání od toho a pak realita...že ty si třeba řekneš larp, to by mě nebavilo a nejdeš tam, ale vlastně by tě to bavilo a dřív, když jsi nevěděl, co to je larp, tak jsi tam napřed jel, zažil jsi to a pak jsi jakoby zjstil, aha, to je vlastně dobrý, ale neměl jsi tam tu prvotní informaci, která by tě mohla odradit. Každopádně jako internet tohleto stírá, dává všem stejné informace o tom, co to vlastně je. Když se nad tím zamýšlím ještě dál, tak na druhou stranu - Taky internet vytváří dojem, že to je něco jako komplikovaného, že jak jsou ty články teoretické a je kolem toho nějaká skupina lidí, tak ten nováček může mít pocit, že penzum vědomostí, které kolem toho je, je tak velké, že

195

už to není pro něj, že je to složitý. Dost to souvisí s tím, že internet tohle stejné, co udělal pro larp, udělal pro tisíc a jednu jinou aktivitu, který jsou podobný, takže stejně jako na tebe bliká: pojď hrát larp, na tebe bliká: pojď hrát geocashing, pojď hrát improligu, pojď být airsofťák ...a tak dál a najednou všechny ty sekty se odkryly a svítí každá z nich velkým vchodem, kam máš jít a teďka nevíš a nevíš, tak děláš to, co jsi dělal před tim. A Nebo asi častějc děláš to, k čemu tě dovedou kamarádi. Takže to se opět dostáváme k tomu, že je ten pojem demýtizovaný, ale ve skutečnosti pořád čekáš na nějaký vstupní impulz, kterým podle mě je nějakej člověk nebo tak. Jestli to dobře chápu, tak je tady vlastně problém řekněme nějakýho přehlcení toho internetu těma podnětama a ten larp v tom to je nějakej ten malinkej mezi těma tisíci podle tebe... Je to přesně tak. Stalo se mi několikrát, že někdo: aha, to jsem neznal, to je boží. Takže jsou lidi, co o tom neví, z jinýho konce, to je jakoby fenomén zajímavý, že vlastně dřív, jak nebyl internet, tak lidi to neznali a musels jim osobně říct, co je to larp a nějaký z nich řekli fuj to je divný, a nějaký z nich řekli, jé to je boží. Ale musel tam být ten osobní kontakt. Ale teď když je internet, tak paradoxně ty informace o tom larpu jsou zahlcené informacemi o jiných aktivitách, takže ve skutečnosti ty lidi zase neví. Ten prostor je tak nepřehledný, že znovu musí říct člověk: hele, pojď to dělat, nebo oni to musí někde vidět. To znamená musí přijít stejný impuls jako přišel tehdy v té době, tak musí přijít teď, protože jinak neví, jak to jako najít. Takže jediný způsob, jak reálně ty lidi oslovit, je nějaká masivní reklama, která by přebila ty ostatní reklamy na internetu a to je zase mimo realitu. Takže jediný, co je usnadněný, je, že ve chvíli, kdy ti někdo řekne o larpu a tobě se ten koncept líbí, tak je strašně snadný si ty infomrace dohledat. Ale ten první krok, ten vstupní přepad do toho světa je stejně ztracený. Jenomže před tim byl ztracený v mlze, teď je ztracený v ruchu jiných informací. Tys mluvil o nějakym předělu, kterej tady je teď někdy. Můžeš mi to nějak upřesnit v souvislosti s tou komunikací, co myslíš tím předělem, co je jakoby, proč zrovna teď se tady děje něco novýho, nebo otáčí, na základě čeho, proč? Prvním výrazným bodem, kterej já si pamatuju, uvědomuju, je, že komorní larp začal soupeřit s outdoor larpama. Najednou tohle byla nějaká alternativa a lidi, co chtěj hrát dramu a na dřevárny nemohli, tak šli hrát prostě komorní larp. A ta scéna se nějak začala diverzifikovat. A teď mně připadne, že ta válka skončila, každý směr akceptoval ten druhý a oba společně už pochopili, že si nekonkurujou a jediný co, že shání nový hráče a oba dva do značný míry jakoby se podílí na propagaci toho larpu mezi nový lidi, protože ví, že když je nebudou mít, tak jakoby umřou. A to je podle mě teď signifikantní pro celou scénu, že všichni se snaží o sobě dát vědět a přilákat hráče a taky je asi nějakej fenomén, ale to nevim, jak to do toho zapadá, zvyšování propasti mezi těma hrama dobrýma a špatnýma. Vidíš tam nějaký předěly na tý úrovni komunikačních technologií nebo řekněme nástupu nových platforem. Jestli to pro tu larpovou subkulturu znamenalo nějakej výraznej posun v čemkoliv...

196

Řekl bych takhle: Mezi časem, kdy nebyl internet a byl velmi omezený ten předěl není až tak výrazný. Jestli někde byly stránky Altaru a nebyly stránky Altaru, ok, ale jakoby ty diskuzní fóra a situace, kdy každej teenager měl doma internet, a to byl jako třeba Hofyland, dračí doupě, tavernu a tohleto, to způsobilo, že ta komunita začala existovat jako komunita, protože ti hráči larpu se primárně sdružovali na těch hrách a internet umožňoval, že spolu udržovali kontakt jakoby i během roku, a tim pádem vznikla komunita těch lidí, co se znají, potkávají se na těch hrách a přes rok si spolu jako chatujou, než byl ten internet, tak to dělat nemohli. Ten internet způsobil užší vztahy tý komunity. Vůbec internet byl výrazný předěl z několika důvodů, asi je možná zkusím shrnout všechny, který mě napadnou. Jednak že mohli mezi sebou komunikovat komunity z těch některých měst, dále, že jsi mohl zvát na svoje hry lidi ze širokýho okolí, že ses dozvěděl, co se děje jinde. Že se lidi snáz kontaktovali, dozvěděli se o těch hrách. Internet byl bomba v tom, že ti lidi najednou spolu měli denní kontakt, což byl prostě přelom, začaly tam vznikat ty vztahy, přátelství, lásky, nenávisti, rivalita a tak. A to bylo boží. Co nástup Facebooku? Facebook už zase nepřinesl podle mě tak výrazný posun někam jinam, protože lidi, co chodili na hofyland, chodí na facebook a jediný krok někam jinam, který se stal, je, že ti občas přišla pozvánka od tvýho kámoše, že děláš larp, že se všichni tvoji kámoši dozvěděli, co děláš, že to je larp, a to zase nevnímám jako takový velký skok, protože to vždycky věděli nebo to aspoň nějak tušili. Dobře, pojďme teďka ke konkrétním jednotlivým aplikacím, řekněme konkrétním komunikačním kanálům. Řekli jsme si, že facebook je dobrej maximálně pro ty kamarády a jejich kamarády. Je vůbec možný, aby larpová subkultura využívala FB pro nějakou propagaci larpu navenek? Dvě věci, co facebook v tomhle kontextu umí: Jedna z nich jsou pozvánky těm náhodnejm kamarádům, to už jsem říkal, a druhá z nich jsou fotky. Jakoby když máš fotky, díváš se na něčí fotky, tak zjistíš najednou, že je jinde jako prostě rytíř, jinde jako příšera z jezera, jinde jako něco jinýho. A už máš obrázek o tý aktivitě: Aa, on něco dělá... a zajímáš se. A tyhlety věci se jako relativně šíří i mezi náhodný lidi. Takže larp na tom facebooku jakoby dostal vizuální podobu. Takže lidi, když se na tebe podívají, na tvoji virtuální identitu, tak vidí, že něco děláš a ví, že to je larp. Dřív, když jsi je potkal na ulici, tak jsi jim to musel vysvětlovat složitě, co to je, aby si to mohli představit, ale teď je z toho jako přímo spojená ta vizitka toho, co je larp. A ten fenomén toho, že lidi maj na FB ty tři jména, že maj ten nickname mezi tim - jako to je taky strašně silný. Další zajímavý, co ten FB nabízí, jsou ty události, kam můžeš někoho pozvat. Ale spojujícím prvkem těchto obou dvou je, že cílí jenom tvoje kamarády, nebo tvoje kruhy a nejde nikam ven. A tvým kruhům to stejně řekneš, co děláš a nepotřebuješ ten FB. Poslední nástroj, co FB má, jsou ty reklamy, co tam skáčou v rohu,. Ale ty jsou zase využívaný na spoustu jiných věcí, takže když ti tam skáče: Chceš si koupit modrý sako, chceš zažít skok padákem a chceš si zahrát larp jako rytíř, tak ta reklama se ztratí v tom komunikačním šumu těch ostatních věcí, takže stejně jakoby impakt nula. Takže si myslím, že FB ne, že by neměl přínos v komunikaci ven, ale je minimální. Je to prostě komunikace směrem ke tvým kamarádům. A jinak moc ne. Diskuzní servery, druhá

197

taková kapitola, je to stejné, tam se lidi potkávají, mluví spolu, jsou tam kluby, kde se to řeší, ale jediný způsob, jak se o tom dozvíš, je, že to jakoby hledáš, když už víš, co to je, a nebo, že tě tam pozve kamarád, jinak to nenajdeš. Další výrazný kanál je prostě larp.cz nebo larpy.cz... Jo, na to jsem se chtěl přesně teď zeptat...

No tak tam vycházej články, je tam kalendář, ale opět: Aby ses o tom dozvěděl, tak musíš už o tom vědět, mít ten jiný vstup, vstup z venčí. A pokud bysme se ptali, co je ten kanál, kterým můžou proniknout ty hlasy, nebo kterym můžou lidi z venčí proniknout k tomu kořenu stromu larpu, na kterym jsou navěšené tyhlety už interní věci, tak podle mě to jsou fóra a nebo stránky jiných příbuzných skupin. Airsofťáci, improliga, skauti, brontosauři a myslím si, že neexistuje...Způsob, jak na internetu oslovit náhodného uživatele, je buďto, že se přisaješ reklamou na stránku, kam chodí, což jsou tyhlety dílčí věci, případně vysoký školy, kdy tam tak něco bliká. A nebo že prostě reklamou normálně google a cokoliv takového. Jenomže tady je problém, že čím větší je počet lidí, co chodí na tu vstupní bránu, kterou ty bys je tam chtěl nahnat, tak tím míň je tam vidět to tvoje. Když máš nějaký fórum lidí, co jsou...teď nějaký vhodný příklad - Třeba lidi, co jedou v nějakym sexuálnim roleplayingu. Těch je já nevim třeba 50, maj nějaký svoje vlastní fórum, kde kupujou kostýmy na ty sestřičky a tak, a tam najdou inzerát hrajte larp. Tak to osloví všech těch 50 lidí, protože to je dost unikátní inzerát, který je příbuzný všem a oni si tam kliknou a je to jasný. Větší fórum, třeba airsoft zase osloví jakoby menší procento těch lidí, protože jich tam chodí víc, a když bude reklama na googlu, tak zase jako ještě menší procento. Furt je pořád jenom malá část lidí, která je schopná přitéct do toho hlavního stromu a jakmile už jsou jednou v tom hlavnim stromu, tak už na to klikaj, pak už si najdou larp.cz, larpy.cz, na FB, pokud nejsou uplně blbí nebo internetově negramotní. A problém, ke kterýmu jsme se dostali obloukem, je, že podle mě množství těch lidí, co přitečou těmi vstupními bránami do toho hlavního stromu, je prostě limitovaný podstatou toho, co je to larp, a tim, že to neosloví takovou širokou škálu lidí. Pojďme teďka krátce k webovým stránkám. Zeptám se na webový stránky CoMu a potom i na webový stránky ty společný, kterých není zas tolik, že jo, ty hlavní teda larp.cz. Co stránky CoMu, jsou třeba podle tebe, jsou vstřícný k člověku zvenčí? No to je jako otázka, velmi zajímavá. Samozřejmě - ty stránky CoMu teď jsou relativně vstřícné. Samozřejmě nejsou tak vstřícné, jak by mohly být. Jezevec možná zmiňoval to, že chystáme nějaké video, nebo nějaké věci. Já bych ti řekl asi to stejné, co by ti řekl on, jakými směry ty stránky se můžou stát ještě přínosnějšími. Věc, která ale trápí mě, je, že veškerá videa a nebo texty o tom, co to je larp...Jak to říct...Třeba stránky geocashingu ti taky řeknou, co je to geocashing. Co máš dělat, kde se máš zaregistovat, kde je nejbližší cashka a tak. Ale tohle nevede k tomu, že se teď zvednu a půjdu tady na roh objevit cashku. To prostě neudělám. A stejně tak člověk, když klikne na larp, na stránky larpu, tak sebelepší stránky ho podle mě nevyburcují k tomu, aby to neudělal, pokud už nemá nějaký jiný silný impuls, který buďto je, že to hraje nějaký jeho přítel, kamarád, ideálně přítelkyně, přítel, nebo to, že má v sobě tu silnou touhu stát se někým jiným, a tam se teda jako vydá tím směrem a tak. Ono je taky jako dost stránek, co říkají: Jsi nováček, nevadí, pojď sem mezi nás. A i když přehledně vysvětlí, co je to larp, tak ty lidi stejně

198

nechodí, nebo nechodí nějak výrazně. Osobně si myslim, že to je zase způsobený tim poměrem atraktivita vs divnost, jak už jsem mluvil. A samozřejmě nějaké snahy CoMu ty stránky ještě víc zpřístupnit a ještě víc prodávat video, co ti řekne, jak to má být, jsou dobré, zvýší asi počet lidí, co přijdou hrát, ale podle mě ho nezvýší razantně nebo dramaticky...No a pokud bych měl přemýšlet, jestli je nějaký...no, nevím, upřímně je to otázka, na kterou COM hledá odpověď: Jakým způsobem to udělat, aby lidi z internetu, když kliknou na tu stránku, šli hrát larp, to je zásadní esenciální otázka... To jsem se právě chtěl zeptat, co je teda podle tebe kanál, kterej má budoucnost, ale... Já si myslim, že budoucnost je v diverzifikaci toho, co nabízíme. Nabízíme larp. Larp jako larp je podle mě nesmysl. Takže je třeba říct, my děláme tady dřevárny pro děcka, to je náš...larp totiž komunikuje to sdělení hrozně obecně. Je to taková široká věc a nevíš, co si z toho máš vybrat. Aby to fungovalo podle mě, tak ty skupiny musí vybrat... spousta lidí chce třeba zažít středověkou bitvu na vlastní kůži nebo chce vyšetřovat nějaký detektivní případ, nebo chce být na párty, kde jsou prostě v římských lázních nebo chtěj něco takového. Podle mě způsob, jak může larp vyrůst ještě kousek, je diverzifikovat se v těchto směrech a každej směr tlačit tu svoji jednotnou message... Myslim si, že je lepší dát reklamu na larp na fórum, kam chodí 50 lidí, ale víš, že to osloví všech těch 50 lidí, než to dát prostě na Google, kde na to klikne jeden z milionu a stejně nepřijde. A v případě, že propaguješ úzkou skupinu toho, co děláš za larp a víš, co chceš nabídnout, tak můžeš zároveň oslovit přesně ty lidi, co o to budou mít zájem, nabídnout to skautům, školkám, dětem, sportovním kurzům, sokolu, cokoli. To je podle mě lepší, než to komunikovat obecně, co to larp je. To je podle mě důvod, proč třeba Moravian larp jde podle mě špatnym směrem, že oni obecně říkají: larp je tohleto, může být takový, makový, ale vlastně to ty lidi nezajímá, protože je to obecná informace o ničem. Takže abych to shrnul: Propagace na internetu: ano, ideálně cílenou na konkrétní skupiny lidí s tim, že maj nějaký diskuzní fórum, tak jim tam dám odkaz na konkrétní způsob larpu, kterej by je zajímal, ale ne nějakou obecnou stránku, kde je prostě: tohle je larp, tam všichni přijďte... Já to ještě doplnim jednou větou. To souvisí s tim, že larp, jak je komunikovaný teďka, říká: Já jsem nová aktivita, zkus mě. Ale ty jako člověk, co jseš na internetu, tak nehledáš novou aktivitu typu „zkus mě“. Ty hledáš aktivitu, kterou chceš ty. To co tebe zajímá, co chceš zažít. Příklad - Na internetu na mě svítí aktivita, pojď, najdeš nový kamarády, zapojíš se a tak, tak řeknu: Co? Nepotřebuju, nezajímá mě to. Ale když to řekne: Já jsem aktivita, kde zlepšíš svoje dovednosti v psaní, tak řeknu: supr, jdu. Protože to jakoby cílí něco, co já chci, a ne obecný pocit o té aktivitě. Pojďme ještě v krátkosti k těm videím proklamovaným. Jednoduše prostě podle tebe: Proč videa ano, proč třeba jako CoM na tom děláte, proč se snažíte jít do videí, proč to má smysl pro tu subkulturu? Dnešní doba už se tak prostě vyvinula, že texty nikdo nečte, protože jsou dlouhý, všichni někam spěchají, zní to jako fráze, ale prostě taková už je doba. Potřebujeme relativně rychle vykomunikovat hodně věcí na krátkém prostoru, atraktivní formou a video je

199

jednoznačně, nebo zatím je to nejlíp dostupná věc, protože jakoby článek si číst nechce nikdo, ale minutu a půl dlouhý video si pustí každý. Když to v larpu začínalo, tak původně videa nevznikla s tímto cílem, protože tehdy ještě internet nebyl takový uspěchaný, ale vznikla proto, že říkaly něco o kvalitě tý hry. Že jako organizátor už má tu hru tak v merku, že si může dovolit ještě dělat videa jako přidanou hodnotu, takže ta hra bude asi boží, protože týden před hrou neběhá a nepanikaří, že ji nemá hotovou, ale ještě navíc dělá nějaký videa. Taky se tim ta hra vydělila od ostatních stejných larpů, protože měla video a to bylo cool. Takže dřív ta videa byla nástroj propagace jednotlivých her, teď se stávají nástrojem propagace larpu obecně, hlavně rukou CoMu, protože lidi nechtěj číst věci, ale na video se kouknou. A nejvýraznější potenciál, který ty videa mají, potenciál potenciálu, je jejich případná virálnost. Totiž video... co to je jako larp nebo co to je geocashing nebudeš nikde šířit, to nikomu nepošleš, ale video, kde, který je prostě vtipný, zajímavý, provokativní nebo tak někomu pošleš, protože takový je. No a pracujou s tim reklamy, pracuje s tim kde kdo a cílem CoMu je teď pracovat s tim taky...dělat videa, která budou vtipná, chytlavá, virální nějakym způsobem, aby se nestyděl někomu poslat a ideálně aby se šířily i ony samy. A to samozřejmě není jednoduchý to udělat... Co budete s takovym případnym videem dělat, dáte ho na stránky, budete doufat, že si to lidi budou přeposílat nebo to vyvěsíte na facebook, všem pošlete maily...? Za dobu, co jsem v CoMu, jsem se podílel na čtyřech videích. Jedno z nich bylo propagační video Projektu systém, který sloužilo k tomu, že řeklo: je to cool larp, protože mají i video. Šlo nějak do světa nebo i do jiných skupin, ale tam nemělo nějaké hvězdné ohlasy, lidi na to klikli a řekli: jo, dobrý, ale protože je to, bych řekl, dobré video, ale je to pořád studentské video. Není to produkční video, že by si z toho sedli na zadek a nebylo děláno ani virálně, takže to nemělo takový impakt. Druhé video bylo interaktivní video jako promo na larp Noir, které mělo být chytlavé tím, že je interaktivní. A to těžko říct, nějak fungovalo, lidi si asi zahráli, ale ten larp měl tak vysokou cenu, že prostě tam lidi nepřijeli, což jako všeobecně byla trochu palba mimo. Protože, když jseš člověk, co má 5 tisíc na to, aby je vypláznul za jeden večer v limuzíně, tak tě nezajímá video opět ve studentské kvalitě... Jo, že by tam musela být prostě větší produkce, aby tě to ohromilo, na kterou jsme tehdy neměli ani čas, ani peníze, ani zkušenosti, ani nic. Takže to bylo dobrý video pro komunitu, které propagovalo hru, kterou si komunita v životě koupit nemohla, protože stála 5 tisíc za večer, což je úplně jako mimo. Třetí video bude teď ten dokument z Larpvíkendu osmičky, který v zásadě bych řekl, že nemá žádný potenciál kromě toho říct lidem: Takový byl Larpvíkend, přijeďte příště znovu. Dělali jsme ho proto, že byl minimální náklad vzít do ruky kameru a prostě tady něco natočit. A poslední video, na kterym jsem spolupracoval, je video, které bude na stránkách CoMu, které říká: To je larp. Bude krátké...Je to jako vtipnou formou přiblížit, co je to larp. Možná bylo v cílech toho videa předdefinováno, že by mělo být i virální, což si myslím, že se mu nepovede. Že to bude vtipný, chytlavý, zábavný, hezký vysvětlení toho, co to je larp, který se nebudeš stydět ukázat ani kámošovi, ani sousedovi, ani zaměstnavateli, ani nikomu, ale nebude mít ten virální potenciál, že by si ho lidi posílali, teda jako kromě hráčů. A to video bude na stránkách CoMu, řekl bych, že nejspíš linkovaný přes Youtube, takže bude i dostupný z Youtube. Každopádně jako pointa toho je, že si na něj klikne člověk, co přijde na naše stránky, aby nemusel nic číst, tak se to dozví ve videu. Takže to nezpůsobí příval nových hráčů, protože to nebude mít virální potenciál, nebude se to šířit nic víc, než zpráva na facebooku, ale mohlo by lehce zvýšit počet lidí, co ty stránky

200

opustí bez toho, že...se kouknou, řeknou dobrý, složitý, nevim, nazdar, pryč. Tak jakoby to třeba zachrání. Ale co by skutečně pomohlo by bylo nějaké geniální, božsky vypadající virální cool skvělé video, které si budou lidi posílat napříč internetem a až ho jakoby zkouknou do konce, tak zjistí, že by chtěli hrát larp... Vzhledem k tomu, že si s tim lámou hlavu všechny marketingový firmy... Je jako těžký vytvořil virál no... Teďka se zeptám trošku jinak. Vnímáš ty sám sebe jako člena nějaký subkultury, komunity a jak se vnímá sama subkultura, jak se vnímá před veřejností a jak ji vnímáš ty hlavně? Tady a to je taky bych řekl další element...došlo ke změně. Budu mluvit za Brno. V Brně ta komunita hráčů larpu byla rozdělená na dvě takové frakce, jedna z nich byly městské komorní larpy v době, kdy vznikaly, a ta druhá byly outdoor fantasy věci, dřevárny. A lidi, co byli v komunitě, kromě toho, že byli larpeři, tak měli druhou výraznou, jak to říct, stylizaci. Že ti, co hráli fantasy dřevárny a tak, tak nosili jakoby i do školy plášť, četli toho Tolkiena, měli ty kroužkový zbroje, který si pletli, chodili do školy šermu... A kromě toho, že hráli larp, tak byli taky fantasy fanoušci výrazný, hrozně moc. A druhá skupina, co hrála městský, komorní larpy, byli z velký části gothic punkeři. A já jsem patřil do tý komorní a městský části, taky jsem byl gothic punker, měl jsem vysoký boty, kabát, cylindr, chodil jsem v tom městem a jako tehdy jsem výrazně se cítil jako součást komunity, protože jsem k ní patřil nejen tím, že jsem jakoby hrál ty hry, ale i tim, že jsem ctil nějaký dresscode . A tehdy jsem to vnímal jako strašně cool v tom, že jsem mohl proniknout do tý tajný sekty, protože ještě před tím internetem chodili městem ti gothici v těch halenách a ti šermíři v těch jinejch halenách a každej chtěl být, nebo kluk malej, ve 14 letech chtěl být jako oni. Ten prostě tajuplnej týpek, co dělá tu tajuplnou věc. A ve chvíli, kdy jsem se stal součástí tý subkultury, tak jsem to cítil hrozně silně, že jsem jako oni, mám ten kabát a tak. A to souviselo s tím podle mě, že ta komunita byla mladá a jak se s tím všichni identifikovali, s tím, že jsou ten šermíř nebo ten gothik, tak tam byla i ohromná soudržnost, že prostě jako dohromady. A šermíři balili šermířský holky a gothici gothický holky a prostě všichni byli jako stejný a bylo to prostě hrozně homogenizovaný. A teď, jak ty lidi prostě zestárli o něco, tak opustili tyhlety primární pózy a jsou jako furt hráči larpu, ale už se najednou stydí jezdit na ty akce v kostýmu, už je to ohraný prostě. Jezdit na akce v kostýmu ten akt vzdoru, když ten týpek šel v pátek do školy v kostýmu a všichni jako dělali takhle a on byl jako zkoušenej u tabule prostě v kostýmu a říkal, já jedu prostě na akci a tak...a bylo to na takové podivné hraně mezi podivností a strašně cool záležitostí. Tak žili na rozhraní dvou světů a strašně silně vnímali to, jak jsou ta komunita. No a teďka lidi nechtějí chodit v kostýmech, protože už jsou starší, nechtějí být za divňáky, už nosí normálně saka, mikiny, žijou normální životy a kromě prostě nějakého přívěsku na krk už nepoznáš, že maj za sebou nějakou éru takovou. Ale to neznamená, že by nebyli larpeři, jenom se ta příslušnost k té komunitě začala projevovat na nějaké už pouze sociální úrovni, nikoli na té vizuální. Dřív jsi hnedka od pohledu věděl, že jsou larpeři a vystřelili to prostě do světa tím, jak vypadali. A teďka to vysílají jenom tím, když o tom mluví a když si jako klikneš na jejich profil na FB, ale jinak jsou už jako normální, což vede k tomu, že ta komunita je jako oslabená, že jsou ty vztahy víc normální, kamarádský, není to tak fanatický, tak radikální, že by...že je

201

to uvolněný. A já si myslim, že to je zdravé výrazně, že ta stará komunita je...no je to jako sektářství do jisté míry, takové zvláštní, podivné... Myslíš, že když dneska mladý lidi, třináctiletej nebo patnáctiletej kluk začíná, dostane se tady k tomu... Jako že to je o tom věku? Je to furt to stejný, to jo, ale to je největší penzum. Že jak tam byl ten boom těch týpků, co přišli, když byl Pán prstenů, tak oni zestárli a teď tam jsou ty menší počty, těch hodně lidí je teďka prostě normálních. A jako vycházim jenom z toho, že míň na ulicích vidim gothiky a míň na ulicích vídám týpky s jekorovýma mečema, to je asi celý. Je podle tebe ta komunita, která je teďka podle tebe v takový soft formě po tom, co byla, je tady nějaký vnímání tý komunity takový jako my jsme ty chudáci, protože ta veřejnost nás nemá ráda, protože si myslej, že my jsme ty blázni... To je právě strašně zajímavý tohleto. Ty věci jsou propojený nějakým způsobem. Že když je ti prostě 16 a nosíš nějakej kabát gothickej, tak ty čekáš, že budeš jako takhle nahlíženej a v zásadě chceš bejt takhle nahlíženej a seš rád, že máš tu svoji divnou aktivitu, který ostatní nerozumí a pohrdáš těma lidma bez tý fantasie, co to nechápou a fuj fuj...A jezdíš na ty nízkorozpočtový undergroundový věci. Ale ve chvíli, kdy prostě přejdeš tu určitou hranici a řekneš si, že chceš dělat larpy pro veřejnost, tak opustíš to schéma, že jsi ten divnej. A tak se jako přestaneš koukat na sebe, ten larp jim otevřeš a zjistíš, že vlastně na sobě nemáš žádný stigmata, že je na sobě maj ty divňáci v těch divných kostýmech a ty už nejsi ten divňák v tom kostýmu, protože už jsi někde jinde. A v zásadě to jsou dva světy, ti, kdo se chtějí otvírat komunitě, už jsou oháklí normálně a dělají akce, který už jsou na vyšší úrovni, než ti, kdo jsou furt v těch historických kutnách a jsou uzavření do sebe a dělají akce za 50 korun v provázcích. Možná, že ty spojitosti nejsou až tak svázaný, že se to tak prolíná, ale já to vnímám jako takový dvě velký skupiny. A je to i spojený s tim věkem podle mě. I s tim přístupem k tomu larpu. A co se děje teď podle mě je, že víc lidí se řadí do tý druhý skupiny, asi protože zestárli. No a kdybych se měl zamyslet nad tím, jak s tím souvisí ten internet nebo vůbec principy komunikace, je to asi jenom v tom rozsahu, že lidi podle mě vždycky zestárli, vždycky by začli mít touhu nějak se unifikovat s ostatníma lidma, jenom ten internet dává ten funkční nástroj, kterým můžou oslovit hodně lidí. No a otázka, která je zvláštní, je, jestli ta komunita těch divňáků, ta prostě hardcore, ten okraj temný té komunity, jestli není v nasávání těch nových hardcore temňáků vlatně úspěšnější než ta normální komunita, která se snaží oslovit ty normální lidi. Jestli není lepší způsob nasávat hustokrutodémonské týpky a dělat z nich normální lidi, než nasávat normální lidi, který maj nějaký vlastní svůj život. Já to nevím. Jisté jenom je, že internet v tom poskytuje efektivnější nástroj než když byly jen tištěný média. Informujou u nás v Český republice média? Pokud ano, tak jak to hodnotíš? Média o larpu informují a informují o něm špatně a je to chyba larperů. To je věc, o který jsem psal do sborníku Odrazu v roce 2008 nebo tak. Jde o to, že larpeři, který nemaj zkušenost, jak funguje televize nebo dokument, mají představu, že lidi zajímají technický podrobnosti. Ukážu to na příkladu, že kdybych dělali filatelii a přišli se mě zeptat, co je to filatelie a já bych začal: No to já sbírám známky, to je moje nejcennější známka,

202

poznám to podle vroubkování, barvy, tisku, tak to posluchače znudí, protože to je pro něj příliš konkrétní a není v tom žádné zobecnění. Kdybych ale řekl: Známky sbírám, protože mám rád ten pocit, když se mi plní nějaký cíl, za kterým můžu jít, tak už to lidi pochopí. No a problém je ten, že když nějací larpeři pozvou repotréry na hru, což dělají, protože cítí, že je cool být v televizi, tak ti reportéři přijedou, protože mají nouzi o ty reportáže a larp je vizuálně cool, což je dobrý. Ale hráči larpu s nima maj jako komunikovat a tak řeknou: no, my hrajeme larp, je to rolová hra o čemsi...a reportér se zeptá, no a co dělá právě teď? No teď jsme tady zrovna rytíři řádu Brekeke, zachraňujem démona toho a toho a nepoví tam to zobecnění. A reportér přijde do střižny a řekne: obrázky dobrý, tyvole, ale co tam dáme? Ten týpek nic nepověděl. Tak tam dají krátce: larp je dramatická rolová hra a toho týpka, co říká: ó, právě jsem tu ubil poletuchu mečem. A vyjde z toho stupidní reportáž, která říká, že jsou hráči larpu dementi, co si hrajou na prince a princezny. A to se stalo mockrát a stává se to znovu a mockrát se to eště znovu stane. Vlastně je to způsob, kterým ta televize škodí larpu. Tím, že ti hráči s nima neumí komunikovat. Neumí říct, je to hra, která ti umožní zažít něco jiného. Tady ti lidi kolem, to jsou právníci, doktoři, normální lidi, co si prožívají krátký příběh během něhož zakusí jiné emoce a potom se rozjedou zpátky domů. Je to příběh o lidské svobodě, nazdar. Kdyby tam řekli tohleto, tak by ta reportáž měla zobecňující výpověď a oslovilo by to víc lidí. Což možná vede k tomu, co jsem říkal, že konkrétní sdělení toho, co je larp. To jest to, co média jakoby, nebo ten internet dává prostě ven, je nesdělné, to nikoho nezajímá. A to, co chybí, je konkrétní sdělení, jako co to tobě může dát. Protože to, co tobě může dát larp, nejde zformulovat, tak to ani lidi nedělají. A chybí právě ten okamžik, kdy by se vytvořily jednotlivé směry, kdyby říkali: Já dělám bitvy, dá to to adrenalin, pojď. A tohleto už by byli schopni komunikovat. Takže podle mě larpu ze všeho nejvíc láme vaz snaha mluvit o něm jako o celku a říct prostě tu širokou plejádu bez toho, aby tomu posluchači, recipientovi předali konkrétní věc, co z toho bude mít a nějakou zobecňující pravdu, proč to prostě lidi dělaj. Řešili jsme tenhle problém i v CoMu? Přizpůsobili jsme tomu komunikaci ven? Těm zmršeným zprávám a reportážím... No pro CoM tohle byl velký problém. My jsme tohle zjistili relativně brzo, jakože po prvních..nebo viděli jsme reportáže, který byly špatný, já jsem na JAMU studoval z části dokument, takže jsem během prvních roků na JAMU pochopil, jak se ty dokumenty musí dělat tím, že jsem to dělal. Totiž aby to nevypadalo, že jsem génius, co spadl z nebe, já jsem dělal dokument o larpu pro Český rozhlas a zmrvil jsem ho úplně stejně, jak ho zmrvil každej jinej...pochopil jsem, čím jsem ho zmrvil a příště už jsem to neudělal. CoM dělal dobrý reportáže o larpu, protože věděl, co má říct a co má těm lidem dát za záběry, co ne, co má říkat a co nemá říkat. A taky jsme se vyhýbali tomu, abysme tam říkali nějaký ptákoviny, proto reportáže o CoMu byly dobrý a problém, se kterym jsme se setkali, byl, že za každou naši normální reportáž a nebo článek někde, byly dvě nějaký jiný, který byly prostě zkurv...možná bych...velmi špatné. My jsme vlastně bojovali s větrným mlýnem toho povědomí o tom larpu. My jsme říkali: larp je normální, přínosný, pojď ho hrát, máme takovýhle hry. A kolem nás burácel ten dav toho larpu, jak tam jseš ten skřet z toho Tolkiena, což nedávalo vůbec smysl. A postupem času se, nevím jestli díky bohu nebo bohužel, stalo to, že jak poklesla ta Tolkienistická vlna, že jsme to přeřvali, že na poli reportáží o larpu už to bylo třeba jedna k jedný, že je vždycky jedna normální, jedna střelená, že se to nějak vyrovná. A už dokonce ani lidi, když jim řekneš

203

larp, díkybohu neříkají: jo to je to s těma mečema v těch kostýmech. A nevím, jestli je to tím, že CoM zanechal nějakou mediální stopu, nebo že někdo jiný zanechal mediální stopu, spíš si myslim, že to je tim, že ty týpci s těma jekorovýma pádlama prostě zmizeli z ulic. Prostě zestárli.

Mealtiner

Nejdřív jestli bys mi mohl říct něco o vaší organizaci Moravian Larp. Co je to za uskupení, jaká je náplň vaší činnosti, čím se zabýváte? V podstatě jsme začali jako...hm...jednotliví organizátoři jednotlivých her, kde jsme tak nějak našli potřebu se prostě spojit. Jako vzájemně si pomáhat v určitých věcech. Někdo umí tohle, někdo umí ono a dohromady se to udělalo. Pak přišlo takový období nadšení, boomu, že prostě přišlo spoustu lidí, který se chtěli se nějak zapojit. Aa...teď ten boom samozřejmě padá. V podstatě nejsme nejnovější. Na tom poli těch neziskovek, těch větších celků, jsme od září 2007. Tzn. teď jsme čtvrtým rokem. Aa... někteří nám to říkali předem, my jsme to tak tušili, že vlastně ty první čtyři roky budou takový...jestli se to vůbec rozjede, jestli to pojede a potom jako se uvidí. Teď máme takové období hledání identity – co dělat dál, kdo jsme. Zrovna připravujeme nějaké setkání, kde si jako chceme vyříkat tyhle věci mezi sebou a určitě dojde k nějaké reorganizaci v rámci toho sdružení. Sice se zaměřujeme na věci, který jsme dělali. Takhle...že už se asi nebudeme snažit dělat do všeho a přitom do ničeho. Jasně, prostě chcete mít nějakej vyhraněnej směr... My jsme jako něco měli, ale vlastně ty cíle se kterejma jsme to zakládali, ty se tak postupně jako proměnily... Můžeš mi klidně říct ty cíle? Co bylo teda cílem, když jste zakládali Moravian larp? Protože larpy v tu dobu tady byly v nějakym stavu a já předpokládám, že jste asi tím založením na něco reagovali nebo s něčím jste to zakládali... Vlastně ten základ byl udělat nějaký společný majetek, protože jsme byli všichni organizátoři větších akcí. Tak to je jedna věc a druhá věc je ta, že tady vlastně nic moc nebylo. Takže šlo tak nějak o to, zastřešit tady to okolí a snažit se aktivně vyhledávat ty mladý, nadějný a skvělý organizátory budoucích let, který jsme se snažili nějak oslovit. Potom tam byly další věci – jako v tý době byla komunita co se týče internetu a komunikace trošku roztříštěná, takže jedním z cílů bylo jako sjednotit ty komunikační kanály v rámci komunity. Tam prvním krokem byl kalendář akcí, kde se každý mohl dozvědět jaký akce jsou. Takže cílem bylo, aby lidi mohli na internetu najít akce na jednom místě?

204

Jo. V době kdy se to zakládalo tak vlastně byly asi čtyři aktivní kalendáře. Takže bylo minimálně pět až šest míst na netu, kde člověk hledal ty akce. Z toho největší byl samozřejmě kalendář ASF, potom byl brněnský protipól FAS a ostraváci si utvořili kalendář. Takže tam jsme začali nějaký jednání a začali jsme řešit, jak ty kanály nějak sjednotit. Pak to ustalo a začlo se to řešit až s tou mladou krví v ASFku, s Tarenorem. Tak vzniknul portál larp.cz, na kterym spolupracujeme – oni do toho dali doménu a že přesunou kalendář. Nakonec pak už nebyl spuštěnej ani ten FAS kalendář, a ty další – no kalendář na larpy.cz ten vlastně odešel, protože lidi tam nějak přestali chodit, a tak teď žije ten kalendář na larp.cz. Teď se to snažíme skloubit i se Slovákama. Předpokládám, že asi nějakym způsobem komunikujete s okolím. Děláte nějakou propagaci larpu, snažíte se vůbec komunikovat s veřejností a pokud ano, jaký kanály k tomu používáte? Tady se lišíme třeba od Court of Moravia, protože narozdíl od nich... my se pořád zaměřujem spíš jako dovnitř té komunity, teda hráčů larpů, zatimco oni se snažej asi víc orientovat ven. V rámci tý komunikace – navážu ještě na tu minulou otázku – jeden z našich cílů totiž bylo propagovat larp v rámci široké veřejnosti a tohle je takový moje dítko, který se snažim v rámci toho MoLu nějak rozvíjet dál. Totiž tu propagaci navenek považuju za jeden z klíčových pilířů tý naší činnosti. Ale snažíme se to dělat takovou pomalou, možná náročnější cestou. Otázka je jestli je efektivní, má nějaký dopad. Ale ty myslíš asi jaký teda ty kanály... Tak, jestli třeba můžeš říct, co prostě používáš, abys dal vědět lidem – tohle je larp, tady jsou tyhle akce a tak... No v tý komunitě je to samozřejmě hlavně internet. To se posunulo od nějakých mailů přes diskusní fóra až v současný době na Facebook. Jestli se objeví nějaký další komunikační kanál, který aaa... bude využíván komunitou... Protože my se snažíme kopírovat posun těch lidí, který komunikují využíváním těch médií, a tak se je snažíme kopírovat a případně předpovídat, kam by mohli jít dál. A v rámci té komunikace navenek – tam jsme se zaměřili spíš jako na takový ty...veřejný prezentační akce. Příklad – Veletrh larpu, který pořádáme tady na Moravskym náměstí – jako prezentaci – jestli to nazvu – Tohle všechno je larp, pojďte se podívat nebo tihle organizátoři dělají tyhle hry, tady je nabízejí, můžete se s nima domluvit, kdy si je můžete zahrát. Nebo jsme vytvořili ve spolupráci s pár dalšíma organizacemi sadu plakátů, který se snažíme umísťovat do nějakých veřejných prostor... jsou v různých knihovnách, vozíme je sebou na různý cony a tyhle věci a snažíme se sehnat různý místa, kam je umístit dál. Jsou objednaný i další místa v Praze a tak...Tam narážíme na to, že prostě – se zeptáme: „Máme tady plakáty, můžeme je k vám dát, ale nemáme vám za to co dát.“ Takže spoléháme spíš na ty prostory typu knihovna, který už na tohle maj nachystaný zázemí a nic za to většinou nechtěj. Já samozřejmě znám trochu vaše stránky, znám portál larp.cz, na kterym se teda podílíš. Jaká je ta činnost na internetu ve vztahu k veřejnosti? Ty konkrétní aplikace?

205

Já začnu od těch méně častých – mailing listy. Máme nějaký mailing list, jako interní, na domluvu. K tomu... my z každý akce děláme databázi kontaktů. Přičemž tady si sypeme trošku popel na hlavu, protože tyhlety poměrně velký zdroje nevyužíváme, ale v podstatě v rámci těch akcí není potřeba využívat těhle kanálů, protože ty akce jsou většinou úplně naplněný. Důležitej zdroj informací jsou určitě diskusní fóra, kde se vlastně ta kominuta pohybovala – ať už je to Hofyland nebo Nyx... A myslíš si, že člověk, kterej s tim vůbec nemá zkušenost a kterýmu kamarád řekne – běž na tenhleten portál, na tohle diskusní fórum jako je třeba ten Nyx. Myslíš že pro tohodle toho člověka je možný se do tý komunity dostat tímhle způsobem. Jsou tyhle fóra vůbec přístupný pro nový lidi? To je právě to, že většina tý komunikace se dělá dovnitř tý komunity, takže přece jenom tyhlety konkrétní, ty diskusní servery, ale to se netýká jenom larpu, ale třeba i her a tak, tak tyhlety servery vždycky vyhledávaj lidi, který už o tom něco ví a chtěj se dozvědět něco víc nebo hledají další lidi, který se věnujou společnýmu koníčku. Takže zrovna tyhle portály jsou spíš pro lidi, který už to hrají... A základní impuls teda musí být jinde... Přesně tak. Dobře a když teda pokračujeme v těch kanálech... No tak ten vývoj. Z těch fór teda nejvíc byl Hofyland. Pak dlouhou dobu nebylo nic skoro jinýho v tý komunikaci, protože všechno se stáhlo tam, ale po příchodu těch sociálních sítí se to změnilo a většina tý komunity se přesunula na ten facebook a teď se to začíná posouvat někam dál. Takže právě některý lidi začínaj přecházet třeba na G+. Sociální sítě jako Twitter, tak ten je v rámci české larpové komunity asi zabitej. Twitter – to jsem teď viděl nějaký statistiky – ten je v dnešní době prej už méně užívanej než G+. Na to že je to beta a ne hotovej produkt, tak už předstihnul Twitter. Ale tam to má nevýhodu, že na G+ ještě nejdou udělat profily jinak než osobní. Takže tam nejde moc propagovat nějaký portál nebo nějakou organizaci aniž by člověk porušil pravidla. Aaaa...ta otázka teda byla, jak se o tom může dozvědět ten cizí člověk... Jo. Co prostě třeba děláte pro to, aby se ten cizí člověk o tom dozvěděl. Jak jsme mluvili o tom webu a tak. Jo. No tak v rámci těch veřejných akcí se snažíme dát tomu člověku třeba nějakej letáček, i když dopadovost letáčků samotných je nula nula nic. Ale minimálně je tam – mrkněte se na webovou stránku a minimálně tím, že je tam „podívejte se na larp.cz“, tak se to snažíme směřovat právě na larp.cz, který se snad v dnešní době už stává v rámci komunity tím hlavním médiem, kde se ty věci řeší. Jsou nebo byly tady další takový weby že jo. Třeba ty larpy.cz, ale tam to podle mě skončilo na tom, že nebyly články, čehož se snažíme na larp.cz vyvarovat a snažíme se to dělat nějak aktivně a podbízet se – hele tys udělal nějakou akci, zkus o tom napsat něco, aspoň dva odstavečky, abysme prostě měli nějaký texty, který by se tam dostali. A to se podařilo, že larp.cz dostal issnko, takže je to vlastně už uznávaný periodikum, který třeba lze citovat v pracích. Dá

206

se odkazovat na tohle periodikum. Což je další věc, která se podařila a je pro nějakou prezentaci larpu dobrá. A co stránky vaší organizace? No. Teď se budeme, jak jsem řikal, snažit o nějakou reorganizaci, takže i vlastně o těch kanálech, který budem používat se vlastně bude mluvit a někdy v následujících týdnech nebo měsících asi dojde k nějakým změnám. Ale jinak stránky organizace jsou opravdu spíš stránky, kde se prezentuje organizace jako taková. To znamená výroční zprávy, články o tom, co děláme, kontakty na členy. Tady ty oficiálnosti. A snažíme se naše aktivity strukturovat spíš na samostatný internetový stránky, lehce zapamatovatelný. Podařilo se nám...že jakoby v rámci prezentace toho larpu...vlastníme vlastně doménu dřevárna.cz a v podstatě máme dohodu s majitelem o využívání domeny bitva.cz a ještě nějaký drobný další – Snažíme se i jinak ty domény dělat lehce zapamatovatelný – jako dřevárna, bitva, larp a na to strukturovat ty naše hry a kanály. A myslíš, že je tohle cesta, jak to dostat do hlavy člověku, kterej o tom nic neví. Že mu v hlavě zůstane právě nějaký takovýhle jednoduchý výrazný slovo jako bitva, dřevárna a tak to dá do toho prohlížeče.... Jo, já si myslim, že je to cesta. Takhle. Vzhledem k tomu, že pokud se najde někdo, kdo třeba uvidí ten plakát nebo někde uvidí nějakou hru – bitvu, a řekne si – co se tady dělo, nějaká bitva nebo bojování v lese. Tak když takovýhle nějaký heslo hodí do googlu, což je celkem jednoduchý, tak ty slova jsou důležitý... Aha, takže snažíte se třeba i abyste na tom Googlu byli někde na začátku? Jestli to teda můžete ovlivnit... No chtěli bysme se o to snažit, ale protože já tohle neumím, tak teď už jsme našli lidi, který se zabývají těmahle věcma. Takhle – my se nemůžem dostat k těm placeným věcem, ale v rámci nějakýho kódování, práci s informacema – jo to se tam snažíme dostat. Otázka je, jak je to dobře udělaný. Snažíme se hlavně ty novější věci nějak tlačit. Vzhledem k tomu, že využíváme ty sociální sítě, tak v poslední době se snažíme vyloženě využívat ty věci jako – tolika lidem se líbí tahle stránka nebo – tady se můžete zúčastnit diskuse. Ono vzhledem k tomu, že tolik lidí je na tom Facebooku tak ta diskuse tam probíhá tak jako tak. Takže ona ta diskuse a komunikace se spíš z těch mailing listů a uzavřených fór dostává spíš na tyhle otevřenější kanály. Takže jestli to dobře chápu, tak podle tebe je tam v poslední době nějakej vývoj z čistýho zaměření na tu komunitu spíš k tomu otevírání těm ostatním, co nejsou úplně z komunity? Takhle ano i ne. U nás se pořád trochu bijou ty dva základní kameny na kterých stavíme, a to je: dělat hry pro komunitu, což je první a prezentovat larpy na veřejnost, což je druhý. A tyhle dvě věci nejdou moc dobře spojit. Jo. Takže – je to tak, že prostě jsou lidi, který dělaj hry a nezajímá je prezentace larpu, a pak je jiná skupina lidí, který jedou spíš na tu prezentaci a zase nejsou tvůrci her. Tak jako my jsme v tomhle trochu...jako samozřejmě někdy se ty věci prolínají. Když děláme bitvu, tak samozřejmě napíšeme o ní

207

na Facebook, založíme její profil page, uděláme událost a samozřejmě takhle se to povědomí o tom šíří, ale...prostě my se celkově snažíme jít spíš tou pomalejší cestou, kdy doufáme, že když to budeme dost dlouho omývat, tak se... no tim cílem je, ne aby všichni hráli larpy, ale aby prostě chodila ta naše cílová skupina, což u nás jsou spíš ty mladší hráči – patnáct nebo i dvanáct plus. Takže my prostě chceme to povědomí. Aby, když kluk přijde domů a řekne mami chci jet na dřevárnu, tak aby si ona řekla – To jsem někde slyšela. Nejde o to, aby přesně věděla nebo to hrála, ale hlavně aby tušila – to neni nic špatnýho, to můžeš. Aby tu bylo povědomí, že larpy včetně všech těch subžánrů jako jsou komorní larpy, postapo, dřevárna nebo cokoliv dalšího – že to tady prostě je, že je to normální zábava, kterou se lidi můžou bavit a hlavně, že o tom mají nějaké ponětí, že o tom slyšela, viděla. Jasně a tam přijdou na řadu ty klíčový slova, jak jsme se o tom bavili...Takže ten váš cíl je teda v tom vytvoření obecnýho povědomí o larpech? Přesně tak. Obecný povědomí a přilákání dalších lidí. Aby tu prostě za pár let byli mladí hráči a mladý organizátoři... Ještě zpátky k internetu - Jaký máš názor na další onlinový zdroje – Wikipedie, Larpedie atd. Hmm... V Brně je pár lidí, který se zabývaj teorií larpu atp. a právě v rámci toho kdysi vznikly larpy.cz a taky ta larpedie, teda encyklopedie a lidech a pojmech v rámci larpu. Je to pokus, kterej žije, pořád je veřejný, ale jestli to někdo dál rozvíjí, to sám nevim. Co se týká Wikipedie – byly tam šílený definice a obecně...byl by potřeba člověk, kterej by prostě udělal jednotný pojmosloví, ale to zas souvisí s tim, jak udělat tu celkovou propagaci na veřejnost. To je ten problém, že to tady momentálně – jak společně a radostně propagovat navenek není... Jasně, takže se v podstatě čeká na to, jak se těch sedm osm hlavních organizací, co tu teď jsou, domluví na nějaký společný strategii. Jo to se snažím do toho nějak trochu rýpat – pojďte uděláme to společně. Ale to je prostě problém – Jak to uděláme společně, na jakou cílovku, to nemůžem udělat společně... Prostě každej tahá ten svůj konec. Vždyť nejsme schopný udělat ani společnou definici larpu... Co mě zaujalo je, že jsi říkal, že je těžký nějakým způsobem propojit tu vnitřní a vnější komunikaci. Přivádí mě to k otázce – Jak je to s komunitou a kde stojí ten tvůj názor v tý souvislosti – velká část komunity nechce komunikovat, část zase jo.... Já si troufám tvrdit, že MoL je někde mezi a snaží se ty dvě části propojovat. Ono je to totiž otázka, na kterou je nutný hledat kořeny v tom – co je to ta komunita, jaký má kořeny a jak se šíří. V době – nějakých deset, patnáct let zpátky, tak to vlastně byla hodně uzavřená komunita hráčů a organizátorů mezi který bylo těžký se dostat. Postupně se to zvětšovalo a v dnešní době prostě už tím, že se tu hrají třeba i ty komorní larpy a tak. Tak hranice toho, co je to komunita, ta je někdy vlastně setřená. Protože hráči, který jezdí sem už nejezdí sem, přitom před pár lety ještě jezdili všichni na všechno. Teď už všichni

208

hrajou na to – já jezdim na postapo, já jezdim na bitvy, já jezdim na světy. Prostě tím pádem je to tak, že se tu vytváří takový otevřenější subkomunity bych řekl, který vlastně daleko líp nabírají lidi z venku než ta uzavřená komunita jako dřív. Takže celkově je ten larpovej svět otevřenější? Ano. Neni to tak uzavřená komunita a tím pádem je rozmělněnej ten okraj – ty tvůrčí lidi se ani nemusej znát, nemusej jezdit na stejný hry a tím jsou otevřenější. Je tam jenom otázka, jak třeba jak sladit tu propagaci na veřejnost, to oslovování lidí z venku. Je mi jasný, že když má někdo cílovku řekněme....aa...třeba když mam fotbalovou stránku a zaměřuju se na fanoušky co sázej, tak asi nebudu oslovovat patnáctiletý děti. V larpu to samý. V momentě, kdy se budu snažit dělat tohle...tak se budu v propagaci snažit zohlednit i ostatní, ale já se snažim nějak různě komunikovat...najít společnou řeč v rámci tý komunikace – jestli vůbec je možný najít tu společnou řeč v rámci propagace... To mi připomíná – v posledních dvou letech tady vzniklo hned několik oficiálních organizací nebo i úplně nových uskupení.... Možná dokonce i v rámci posledního roku. Jo... Tady... Tady bylo dlouho ASF, Améba, CoM a pár dalších. Pak dlouho nic. Pak jsme se objevili my...pak zase nic...myslim... a samozřejmě: Teďka během posledního roku jich vzniklo oficiálních dost. Já si totiž myslim, že tak jak v dřívějších dobách – jsme tu měli šermířská skupina taková a maková a nic víc se neřešilo. Prostě bylo – akci dělá šermířská skupina taková a maková – tak to byly skupiny hráčů, který to dělaly. A já mám pocit, že to začlo být módní, že lidi zjistili, že jako založit OSko a nějak ho vést, vlastně neni tak těžký a došlo k tomu, že si hodně lidí řeklo – naše skupina dělá dva larpy a tak si uděláme o.s.ko, abysme se jako nějak oficialně jmenovali...Já mám pocit, že se to začlo objevovat z toho důvodu, že ty větší a starší organizace se začly profilovat a vytvářet si nějakou komunitu hráčů a svou nabídku a tak si některý menší skupiny mohly říct – že hráči budou chtít jít na akce, který budou zaštítěný – tohle dělá skupina co má to o.s. a nepůjdou na akci, co to nemá. Ale to je podle mě špatná myšlenka, protože samozřejmě i na akci, kterou udělá Franta co mu je patnáct, tak když udělá dobrou prezentaci, tak mu tam ty hráči přijedou. Žádný OSko není ve finále potřeba. OSko je hlavně o tom razítku a tak. No mě napadá, že hodně organizací začlo být oficiální, aby získaly tvář hlavně pro to jednání s tou veřejností. Co si myslíš ty – je to i kvůli tomu, že se ten larp může stávat známějším a tyhle organizace se na tom, chtějí podílet, přičemž ta oficiální forma jim v tom pomáhá... Já si myslim, že u některých jo. Některý prostě cítí, že u koníčku, který může být dneska během okamžiku nahrazen deseti jinýma, je potřeba jít touhle cestou. Ale podle mě pro řadu těch organizací je to prostě hlavně nástroj pro pořádání těch jejich úzce zaměřených akcí. Takže prostě – pro část těch OSek je tam určitě ten důvod, že je to snazší ve vztahu k tý veřejnosti v tom smyslu, že si chtěj i budovat nějakou tvář. Já si myslim, že obecně

209

jako snahu nějaké prezentace navenek, mimo komunitu, začínají mít spíš déle působící organizátoři, kteří už třeba i cítí nějakou únavu a potřebují najít další lidi, kteří to vezmou za ně a proto potřebují, aby se o to někdo vůbec zajímal... Jakou roli podle tebe hrál a hraje ve vývoji larpový subkultury internet? Jak by to bylo třeba kdyby tu nebyl internet? To je těžký. Já...v rámci toho, že my pořádáme larp, který má tradici 20 let. Teda převzali jsme to před čtyřmi roky, ale to info máme - tak vcelku můžu jako zmapovat ten vývoj, jak se lákalo na ten larp. Začalo to vlastně od toho – v rámci nějaký brožurky, která kolovala – bude nějaká akce tam a tam, přijeďte na tuhle zastávku. Pak to vlastně nahradily jednoduchý webový stránky v začátcích internetu – jednoduchá prezentace s tím, že tam bylo – přihlašte se na tomhle mailu nebo rovnou přijeďte, to se zas tak neřešilo. Potom už se začal řešit víc ten e-mail a šlo to až k nějakým registrační systémům, mailing listům tak. A vlastně teď ty nejnovější – události na Facebooku jako přijdu/nepřijdu/možná, což samozřejmě ta hodnota těch údajů je dost sporná. A tak v rámci tý komunikace... Ten internet to spíš zrychloval tu komunikaci ve vztahu hra – organizátor – hráč, kdy ta komunikace nemusela běžet půl roku nebo měsíce, ale může docházet i k tomu, že ten org řekne: „Zítra dělám malý larpík, kdo chcete přijďte, tady je událost“ – klik. A za chvíli to vidíš – přijdu, přijdu, nepřijdu, možná, takže vlastně – ta rychlost komunikace mezi tím hráčem a organizátorem se zrychlila a tedy přenos těch informací o jednotlivých hrách a aktivitách se zrychlil. To je asi to hlavní plus toho internetu. No a samozřejmě rozšiřování toho internetu a to... to zrychlování vedlo k nějakým změnám – jako je ta změna tý komunity z tý uzavřený na tu otevřenou... Počkej, takže podle tebe se ta subkultura otevřela v posledních letech hlavně díky internetu? Ano. Vzhledem k tomu, že mám třeba komunikaci... Byli jsme na Slovensku minulý rok a tam jsme se bavili – Měli jsme přednášku „Co je to larp“ a najednou se tam objevil někdo, kdo se ptal: „A já když dělám u sebe na chatě akci pro pět lidí, tak je to taky larp?“ „Jo, jasně, děláš taky larp.“ A kolega Slovák – „A proč nám nedáte vědět, my bysme dojeli...“ „Ale já nevim kudy a kde.“ Jo? Prostě normálně ten problém těch uzavřených skupinek – jako je to na tom východnim Slovensku – oni se neznají mezi sebou, nekomunikují mezi sebou a vlastně ten larp tam tak jako skomírá... A já si myslim že tady u nás se podařilo díky nějakým těm internetovým kanálům nastavit nějakou standardní hladinu informačního šumu a tím pádem nejsou ty skupinky úplně odříznutý a nikdo o sobě neví. Netvrdím, že se komunita nutně zvětšila, ale minimálně o sobě ví. Ten internet pomohl k tomu, že ty lidi o sobě ví a začli spolu komunikovat. To je ten klíčový kámen – že to ty jednotlivý skupinky spojilo. Vidíš tam i nějaký nevýhody toho internetu? Třeba právě ve vztahu larp – veřejnost. Ano. Existuje několik – třeba zpravodajských serverů, který chrlej jeden článek za druhym a redakce jsou mnohdy kdo napíše, ten napíše – na těch mainstreamových serverech. A samozřejmě v rámci tý komunikace se objevujou i články a texty o larpu, který já osobně můžu považovat za špatný nebo škodící pověsti těch larpů. Že to prostě

210

zkazilo ten první dojem. Podle mě tím, že je ten internet tak otevřenej a širokej, tak je potřeba usilovně bojovat o to, aby když už někdo o tom chce něco napsat, tak aby to aspoň nějak vypadalo. A je otázka, jak na tyhle lidi sehnat kontakty a jak se s nima spojit a jak jim aspoň dát nějak podklady. Jsou lidi, který maj nějaký školní projekt a maj za úkol napsat o larpu a najdou si nějaký internetový médium, tak napíšou ale vlastně byli na dvou hrách, znají pět lidí a podle toho si udělaj obrázek o všem. Vůbec nemaj povědomí, že tu existuje něco jinýho. Tohle je podle mě problém internetu – neúplnost, roztrhanost informací. S tím souvisí i obrovské množství informací na internetu a vůbec ta pluralita všeho. Je to problém pro larp? Určitě. To s tim souvisí – neúplnost a roztříštěnost. To je právě o tom. Snad se to povede v příštích letech nějak skloubit. Prostě neexistuje žádná příručka jak se prosadit, jak prezentovat larpy. Takže každej má svůj cíl – říká larp je tohleto a někdo jinej zas říká – larp je tohleto, pak přijede na akci reportér a řekne – larp je tohle...To už je problém v základu – definovat co je to larp. Definice jednotná neexistuje a asi nikdy existovat nebude. Jediná možnost je asi říkat – děláme tenhle typ larpů a existuje i něco dalšího. Ale to už většina lidí neřekne a každej si tu prezentaci mírně upravuje tak, jak potřebuje sám. A v rámci internetu pak dochází k tý roztříštěnosti a tím pádem malýmu efektu těch informací. Jakej je podle tebe u nás dneska pohled veřejnosti na larp. Ví o něm, zajímá se o něj? Má názor? Podle mě začíná. Je to na začátku. Spíš je prostě – když si k tomu někdo přičuchne, tak to řekne dál. Teď se tak nějak začínají vyšlapávat ty uličky a začínáme si tvořit ty kontakty a to povědomí, kdy bude docházet k situacím jako : Sakra já si zapomněl vyžádat to povolení na tu akci.“ „Jo to jste vy jako loni, no tak tak tady to máte,“ Už o tom prostě začíná být povědomí minimálně tam, kde se komunikuje delší dobu a samozřejmě už přes ty rodiče. Jakože my se zaměřujem na ty mladší, tak si myslim, že ty rodiče se o to začínají trochu zajímat a nebo třeba se začínají objevovat i starší hráči, kteří se o tom dozvěděli třeba i ve čtyřiceti, padesáti i šedesáti letech. Kdy jdou na první larp a potom najednou: „Jé to se mi líbí, tak to řeknu kolegyním v práci.“ To povědomí se zlepšuje. Ale je otázka jestli to lze dotáhnout. Existují tady nějaký předsudky vůči larpu ze strany lidí, kteří o tom alespoň rámcově něco tuší? Jo. Určitě ano. A v dnešní době asi záleží na konkrétní skupině kolem těch lidí. Protože jde o to – ano, pořád je tady větší uzavřená skupinka, která jezdí hlavně na ty dřevárny. To jsou ti, co mezi sebe nechtějí nikoho pustit a jezdí hlavně na svý akce a o všem ostatním tvrdí, že to není larp, že to je špatně a tak by se to dělat nemělo. Takže tyhle lidi tim, že jsou uzavření, tak je jako uzavřený chápe i ten vnějšek. A tam začínají předsudky – Tam se děje něco škaredýho a v momentě, kdy jsou ty skupiny otevřenější, k čemuž dochází – ty o.ska, prezentace na webu atd. – otevřenější k veřejnosti – v rámci alespoň nějakých komunikačních kanálů. Tak tam ty předsudky podle mě se ztrácí a smývají

211

minimálně proto, že se snaží o nějakou prezentaci. Největší kámen těch předsudků je spíš neexistence informací o tom, co to ten dotyčný dělá nebo, co to larp je. Ty jsi říkal, že MoL bude nějakým způsobem restrukturalizovat, měnit způsob chodu organizace. Budete k tomuhle nějak přistupovat? Přihlížet? Jo, to my už částečně na to reagujem. Třeba máme tu výstavu, tak v jejím rámci se snažíme ukazovat – každej set výstavy má blok - tohle jsou dřevárny, tohle komoráky, tohle postapo atd. A tak se to snažíme prezentovat a nabourávat a tímhle směrem chceme jít i dál. Jinak se ale chcem domluvit na nějakym vnitřním chodu – jak budem komunikovat v organizaci, kdo co bude dělat a tak. Abych to shrnul – Ta komunikace, co děláte a chcete dělat má fungovat tak, že na nějaký tý akci, jako byl třeba ten Veletrh larpu na Moraváku, tak tam těm lidem dáte nějakou základní informaci a pro víc informací je budete zvát na larp.cz? Přesně tak. To je to co chceme dělat. Jsou tam ty letáčky, vytvořili jsme povídání jak ve zkratce, tak i trochu podrobnější pro ty, který to zaujme. Klíčový je opravdu to sdělení – tohle je larp, pojďte se podívat na larp.cz A ten portál samotnej: larp.cz – Proč by tam teda ten cizí člověk měl jít? Můžeš říct víc o tom portálu? To je portál, na kterym teda spolupracujeme se skupinou ASF z Prahy, který jsou vlastníkem domény. Za tím, co tam má být, stojím já a TArenor z ASF. Portál vlastně jede aktivně asi dva roky. Teď je to v nějakym stádiu jako tvůrčím. Zrovna dneska jsem na Facebooku publikoval otázku – Co byste chtěli na larp.cz číst. Portál už se po těch dvou letech zaběhl v komunitě. Trochu se nám profiluje to zaměření. Pro komunitu i nováčky je vlastně klíčovej ten kalendář akcí. Tam on vlastně může příjít, když si před tim přečetl, co je to ten larp a tady zjistí – jo, tak tady je pět akcí, kam můžu příští týden to jet zkusit. Ten kalendář jsme měli i právě vytištěnej na tom veletrhu. Na webu je i široká škála článků – jak pozvánky na akce, tak recenze od hráčů i organizátorů, nějaký řekněme články zaměřený na teorii larpu a přesahy larpu do různých oblastí. Ted třeba o víkendu se nám podařilo spustit pro ty nový lidi takovej krátkej, pár bodů, pět řádků – co je to larp – jednoduše, stručně, rychle podat tu informaci. Jasně, rozumim. Prostě aby člověk, co tam přijde nemusel luštit dlouhý texty... Tak tak. Co je problematický zatim je ta grafika. Na tý se pracuje od tý doby, co portál funguje. Potýká se to vlastně s nedostatkem invence, částečně peněz, protože udělání grafiky takhle rozsáhlýho portálu, i přesto že to je jako po známých a tak, je stále otázka tisíců a možný i desetitisíců. Co je největší problém portálu je prostě dotáhnout tam ty psavý lidi. Protože takovýhle portálů už tu existovalo několik a všechny v podstatě umřely na nedostatek příspěvků. Jo, oni měly psavce. Ty tam psali půl roku, rok a pak přestali. Jo. To se prostě vždycky stane. Ten člověk prostě napíše jeden článek, dva články, dvacet článků, ale pak stejně jednou přestane a tak je nutný hledat furt nový lidi...

212

Miki

Můžeš mi říct něco o sobě v souvislosti s larpem? Jak ses k tomu dostal, jak ses dostal k Rosenthálcům? K larpům jsem se dostal přes bitvy, přes dřevárny. Kdybych měl začít úplně od začátku, tak přes Dračí doupě a četbu literatury. To jsme začali v roce 2002 jezdit na ty akce, postupně se do toho začali přidávat i akce s nějakym větším podílem hraní...takový ty polobitvy a polo... jako Zlenice a tak. No a postupně tak od roku 2004,5 jsme jezdili i na takový ty plnohodnotný larpy. Tak jsme se poprvé setkali s timhletim úplně čistě. No a potom co se týče Rosenthálu. Tak my jsme fungovali v týhle skupině už od začátku, takže dá se říct, že jsem byl zakládajícím členem, i když dlouhou dobu to nemělo žádný právní základ nebo nějakou právní subjektivitu. Tu jsme získali v roce 2008, kdy jsme se rozhodli, že to bude pro naši činnost lepší a v mnoha ohledech jednodušší tenhle status mít, takže tam jsme to založili a já jsem byl rovnou zvolenej předsedou Rosenthálců. Takže jsem se k Rosenthálu nějak nedostával, ale rovnou jsem ho založil s dalšíma lidma. Co vlastně vás motivovalo k tomu z nějakýho neformálního seskupení udělat formální OS? Těch důvodů bylo víc, ale hlavní důvod byl, že to je snazší pozice v jednání s ostatníma subjektama, třeba s městem, který nám až do tý doby muselo peníze dávat v podstatě na černo na činnost nebo to museli vykázat nějak jinak. Nemohli jsme ani pořádně požádat o sponzory, když jsme třeba, protože jsme těch činností měli hodně a vlastně pořád máme víc, tak když jsme měli třeba šermířský vystoupení, tak jsme nemohli si za to říct peníze, který by byly nějak fakturovatelný. Takže ty důvody byly hlavně tyhlety. A taky to bylo tim, že jsme byli na nějaký takový křižovatce a říkali jsme si, kterou cestou se dát a rozhodli jsme se pro to, že tu činnost nějak obohatíme, vylepšíme a v podstatě k tomu bylo nezbytný nějakou tu právní subjektivitu si zajistit. Snažíte se nějakym způsobem komunikovat s veřejností, která o larpu nic moc neví? Jestli tam je něco ve smyslu: rozdáváme letáčky, máme na internetu tohle je larp, snažíme se je tam nějak vytáhnout, na FB vysíláme různý... Asi míň, než jiný skupiny, ale snažíme se o to, aby naše hry nebyly jenom pro larpery. Aby si to i ostatní lidi mohli zkusit a tudíž aby tam byly vždycky nějaký role, který by byli schopní sehrát i nováčci a tak. Co se týče tý propagace, tak rozhodně na všech akcích, i jiných než larpových, tak máme letáčky o našich akcích. V regionálnim tisku vychází pravidelně pozvánky na larpový akce a když proběhnou, tak reportáže z nich určený pro veřejnost. To znamená, že tam vždycky je ve zkratce, co to larp je, vždycky znova a potom popis tý akce. Na stránkách máme tomu taky věnovanou sekci. Tam myslim nemáme uplně originální popis, co to larp je, je to převzatý z larp.cz, samozřejmě ocitovaný.

213

Když se zaměříme přímo a internet, nemusí to být čistě komunikace ven. Co pro vás jako organizaci, a co konkrétně pro tebe, znamená internet. Jakej význam má pro larp ve vašem podání? Ten význam je rozhodně stěžejní, protože velká část komunikace s hráčema funguje po internetu. Nejen s hráčema, ale i s potenciálníma hráčema nebo reklama na ten larp. Dost významnou roli tam hraje diskuzní server Hofyland. To je jeden z prvních kanálů, kde umístíme reklamu. Kde se založí ten klub, ve kterym to pak lidi můžou diskutovat, protože opravdu většina lidí tam ten účet má a nějak to sleduje. Další kanály jsou potom Facebook. Tam máme jako Rosenthál svou stránku a vždycky se vytvoří nějaká stránka o události, kde jsou podrobnosti k tý akci. A můžou se tam přes ten FB hodně zvát i třeba nelarpaři nebo lidi, který ten Hofyland nemají, to je jako dobrý. A potom máme soubor takovej, seznam emailových adres lidí, kteří byli na naší minulý akci, tak můžem poslat pozvánku. A velkou roli tady v tý komunitě hraje ještě osobní pozvání. Ačkoli se snažíme to dělat pro veřejnost, aby to nebyly akce „pro kamarády“, tak pořád tenhle faktor je velmi důležitej. Jakym způsobem, určitě máte nějakej standardní proces, kterej tam je, jakym způsobem tohle probíhá? Vy máte nějaký známý, ty tam dotáhnou kamaráda, řeknou: Tady jsou tyhle stránky, běž tam. Nebo jakym způsobem u vás funguje tenhle proces? Záleží dost, v který fázi přípravy tý hry. Na konci už opravdu musíme my ty lidi shánět, protože třeba se někdo odhlásí nebo potřebujem tu roli urgentně obsadit, takže konkrétního člověka obtelefonujem nebo mu píšem: hele, máme tady takovouhle roli, nechceš ji vzít atd. Nicméně v těch začátcích tam to funguje určitě přes stránky. Protože na těch stránkách, ačkoliv na tom hofy, FB jsou nějaký informace, tak vždycky tam je odkaz na stránky, a tam je všechno o tý akci: rozpis rolí a tak. Tam je možný, nebo nutný něco si tam přečíst, tam vlastně se člověk musí přihlásit na těch stránkách. Jsou vaše stránky podle tebe uzpůsobený k tomu, že když tam přijde člověk, kterej má minimálně informací o larpu, aby tam zjistil: „jo, je to tohle, tady jsou odkazy, kalendář, tady se můžu zúčastnit, tady mi o tom někdo něco řekne... Jo? Jestli ty stránky jsou vstřícný k veřejnosti? Teďka jsou ještě dvě různý věci. Jednak stránky naší skupiny a jednak stránky vždycky tý jednotlivý akce. Protože vždycky jsou různý, sice jsou proodkazovaný. Takže na stránkách skupiny, nebo vlastně na obou dvou, máme vždycky, co to larp je, pro koho je určen a pro koho je ta hra určena. Nicméně kdyby chtěl někdo z našich stránek zjistit, nebo proniknout do larpový komunity, tak to asi nedokáže. Odkaz na kalendář tam nemáme, myslim. Máme tam odkazy na nějaký spřátelený skupiny. Jo vlastně možná tam máme i ten odkaz na kalendář, když nad tim tak přemejšlim, ale na stránkách skupiny, na stránkách akce to není. Tam je o čem je ta jednotlivá akce a co to je ten larp a už se tam skrz tu konkrétní událost člověk nedostane... To přihlašování u vás funguje prostřednictvim nějakýho formuláře?

214

Teďka poslední akce, nebo poslední dvě akce byly trochu řekl bych specifický, nebo alespoň z prostředí těch outdoorových larpů, že se člověk musel přihlašovat na jednu konkrétní roli. Že nebylo možný se prostě přihlásit a potom si tu roli napsat sám. Takže byly vytvořený role a řekl bych, že v největší míře v Český republice byly předvytvořený. Že člověk sice měl potom možnost si ji trochu doupravit, ale dostal ten základní popis, charakteristiky, cíle a tak a tomu se musel přizpůsobit. Takže to bylo takhle. Ten náš přihlašovací systém...My máme elektronický informační systém a kromě takových obecných věcí, že tam je seznam majetku Rosenthálců, tak tam každá naše akce má svou vlastní podstránku a tam je možný s tim pracovat. A na stránkách tý akce je formulář, kterej člověk musí vyplnit, aby mohl jet. V tom formuláři je normálně jméno, číslo, emailová adresa a za jakou roli chce jet a proč. Nějaký tam jsou, co odkliká, co ho zajímá. No a tenhle formulář, když on odešle, tak se uloží v našem informačnim systému, to znamená každej ten hráč tam má svou položku, kde my vidíme, tyhle věci tam vyplnil. No a tak se to tam řadí pod sebe a my s tim můžem pracovat. Máme tam ty maily, můžem z toho systému odesílat hromadný maily, můžeme v tom systému schvalovat a odmítat ty jejich přihlášky a potom se jim automaticky pošlou generovaný maily, kde je, jestli ta postava byla schválena nebo zamítnuta, případně doporučení na jinou postavu na základě těch kritérií, který zaškrtnul. A tenhle systém opravdu fungoval až na tý poslední akci, teďka před týdnem, na Portě rose, nemůžu si to vynachválit, strašně to usnadnilo. Když ten člověk pak zaplatil, tak se tam akorát odkliklo zaplaceno, poslal jsem mu mail: vaše platba dorazila. Tohle..já samozřejmě nevim, jak to maj jiný skupiny, my jsme to před tim dělali po těch mailech, že se lidi přihlašovali mailem a ta korespondence byla strašně náročná časově, otravná a neefektivní. Máte člověka, kterej přímo tohle dělá, to je člověk, který má nějaký vzdělání k tomu, nebo jak to děláte, že máte stránky, tenhle systém? Máme tam dva lidi, který se zabývaj počítačema. Oni mají na to vzdělání - Jeden studuje informatiku na pedagogický fakultě v Plzni a ten druhej má taky něco takovýho. Trochu problém je, že na to ne vždy maj čas, protože nejsou těmi organizátory přímo.. Jako že nejsou z komunity? Jsou z komunity, ale nejsou v tom přípravnym výboru nebo jak bych to řek, že prostě nevymejšlej ty zápletky a tak. Takže prostě k tomu, když třeba dělaj nějaký svoje akce v Rosenthálu a ty larpy maj spíš jako vedlejší a takže k tomu nemaj takový vztah. Ale jsou zodpovědný, takže vždycky, když je potřeba aktualizace stránek nebo to, tak to celkem v rámci třeba dvou dní je. Pojďme k dalšímu kanálu – ty jsi zmínil ten Facebook. Máš ty osobně účet na Facebooku? Jo jo. A co vás vedlo k tomu, že jste si tam udělali účet i jako Rosenthálci a jak ti to vlastně přijde efektivní? K čemu je dobrý tam být?

215

Tak tu činnost na FB jsme založili proto, že si myslíme, že to je v současnosti nutný to mít, aby byl člověk vidět i mimo komunitu, která je třeba na tom Hofylandu. Ne každej z komunity tam je, a potom hlavně když je potřeba kontaktovat lidi mimo, pozvat je a tak, tak to je na to ideální. Potom třeba lidi, co jsou mimo komunitu a rozhodnou se, že pojedou, tak tam maj nějakej prostor pro sdělení ostatnim hráčům. Teďka třeba to fungovalo docela, že lidi, co maj Hofyland, to napsali na Hofylandu, že jedu autem tam a tam, sháním někoho tam a tam. Ale lidi, co to neměli, to psali na ten FB a fungovalo to úplně stejně. Takže v tomhle to bylo určitě přínostný. Co se týče tý efektivity, tak pořád je to asi tak jako na tom hofylandu, že lidi, co maj obojí, tak se tam jako přihlásej, že se zúčastněj, ale stejně ty konkrétní věci tam neřešej, řešej to spíš na tom hofylandu. S nástupem Facebooku... Neztratil Hofyland a potažmo Nyx na svý efektivitě? Nyx nemáme. Jestli nepozorujete nějaký změny s nástupem FB? Já bych řekl, že dlouhodobě určitě. Ten trend je jasnej a v budoucnu se to přelomí na druhou stranu. Že se to bude dělat jenom přes ty sociální sítě. Ale nevim. Co se týče třeba naší vnitroskupinový komunikace, tak tam my Hofyland vůbec nepoužíváme. Dřív jsme to měli, že jsme tam měli klub, nebo pořád ho tam máme, ale nikdo tam nechodí, kde jsme se domlouvali na nějakých věcech, ale už to nefunguje. Je to taky tim, že teďka máme jako tu síť telefonní, že si můžem volat zadarmo. Ten Hofyland tímhle ztrácí. Ale spousta lidí je pořád zvyklá tam chodit to je pravda. Ještě se trochu vrátim. Můžeš mi upřesnit to, co jsi říkal - že může FB sloužit k nějakýmu informování nebo k poskytování informací veřejnosti nebo řekněme lidem, kteří o tom moc nevědí. Jakou pozici v tý komunikaci s veřejností ten FB má pro vás? Musím říct, že v současný době rozhodně nedostatečnou. Já s tim spokojen nejsem, ale teďka nějak jsem neměl sílu se tomu věnovat. Ta naše reklama jako úplně pro veřejnost a pro propagaci tohodle koníčku je opravdu bídná, spíš se ta činnost na FB věnuje konkrétním akcím a informacím pro lidi, který se chtěj zúčastnit. Máte v plánu na tom zapracovat, máte už něco vymyšlenýho? Říkat veřejnosti - Je tady larp, je to supr, pojďte všichni hrát! Jetsli něco takovýho plánujete... Já jsem to rozhodně měl v plánu. Teďka jsem byl zabitej jinejma věcma. Říkal jsem to, už jsem to několikrát dával za úkol nějakym členům, aby udělali nějakou fakt pěknou stránku toho Rosenthálu. Protože ta stránky na tom FB je taková provizorní, že tam nic moc není, jsou tam překopírovaný texty ze stránek akorát, jako ani...nějaký fanoušky to tam má, ale není ten potenciál naplněnej, ani to nevydává žádný pořádný aktuality a tak, aby si lidi mohli toho víc všímat. Ale já bych to určitě chtěl změnit a teďka možná, když skončila Porta rosa, ještě tenhle víkend máme jednu akci, která až skončí, tak doufám, že se to prostě změní, že na tom zapracujem. Pojďme konkrétně k tý Porta rose. Byli vůbec na Porta rose nový lidi, který vůbec nejsou... který přijeli poprvý hrát larp?

216

Byli no. A jak se k tomu dostali, k tý informaci? No většina byla kamarád někoho jinýho. A takovej ten kamarád, kterej říkal: „Už dlouho jsem si to chtěl zahrát, často jsem o tom přemejšlel, že by mě něco takovýho mohlo bavit a tohle byla pro ně příležitost.“ Něco z toho byli i moji kamarádi, který se tam takhle, kterym jsem to zprostředkoval. A právě většina z nich měla strach, že to nebude pro ně, nebo že to je pro pokročilý, ale já myslim, že to většinou zvládli. A ten konkrétní postup byl teda. Tys říkal, že tam byli i tvoji kamarádi, tys jim řek: „Je tady todlecto, podívejte se na stránky?“ Přesně tak, podívejte se na stránky, přečtěte si nějaký volný role, který tam ještě jsou a když budete potřebovat, tak vám pomůžu s výběrem. Je pravda, že sice jsme se to snažili dělat tak, aby to pochopil i nehráč, ale ten výběr mohl být trochu pro ně složitější, když s tim nemaj zkušenost. Takže jsem jim většinou s tim pomohl, nebo jinej organizátor. Probrali jsme, co by je mohlo bavit, co tam ta postava tak bude dělat a myslim si, že většina z nich z těch prvohráčů byla spokojená. Pojďme dál. Zkusme se bavit o těch projektech, který tys tady jeden zmínil a to jsou společný projekty celý český larpový komunity, jsou tady larp.cz, larpedie, larpy.cz. ASFáci dřív hodně dominovali v tomhle směru. Jakej je tvůj názor na tyhle společný projekty, jestli má smysl a jestli je vůbec možný dělat nějakou jednotnou propagaci směrem mimo larp za celou tu larpovou subkulturu... . Já si myslim, že to rozhodně smysl má, dokonce...Jako přijde mi škoda, že v současný době není nikdo, kdo by mohl za tu komunitu mluvit s veřejností a mluvit za celou tu komunitu. Protože je to roztříštěný do mnoha těch občanskejch sdružení, jak jsme o tom mluvili na začátku, který spolu třeba v nějakejch věcech spolupracujou, ale je to takový... Já nevim, jestli by nestálo za to vytvořit nějaký nadsdružení. Sice většině lidem by se do toho asi nechtělo, protože by tim jakoby přišla o nějakou suverenitu nebo něco takovýho. Ani si nejsem jistej, jestli by se v Rozenthálu vůbec taková myšlenka uchytila, ale je to prostě takovej nápad. Myslim si, že aspoň co se týče komunikace s veřejností a veřejnosti s tou skupinou, že by to bylo rozhodně prospěšný, protože potom by takhle skupina nebo sdružení mohlo prostě reprezentovat. Nejen tady, ale i třeba v zahraničí. A prostě mít takový styky, kdyby někdo z veřejnosti potřeboval, nějakej reportér dejme tomu, novinář by chtěl dělat reportáž, tak takhle pořádně neví, co má dělat. Když neví, kam má jít, aby si vybral nějakou vhodnou akci, koho má kontaktovat, aby mu poradil, která akce je na reportáž nejlepší, musí si to sám nějak dohledat, nebo dejme tomu na tom larp.cz... Prostě nějaká taková skupina nebo subjekt, kterej by tu komunitu reprezentoval, tu chybí a je to podle mě škoda, ale otázka je, jestli se s tim dá něco dělat, spíš bych řek, že reálně moc ne. Co třeba právě larp.cz? Sice to není něco, co by zaštiťovalo, ale není to jedna z věcí, která už tímhle směrem míří?

217

Neznám ten portál detailně. O našich akcích tam třeba nějakej článěk vyjde, ale já to nezprostředkovávám, já to tam nedávám. Ale určitě by to mohlo fungovat jako jednotící prvek. Co se týká ještě toho internetu jako takovýho – Pokud bys měl za sebe, jako dlouholetýho člena larpový scény, shrnout výhody a nevýhody. V čem internet jak pomohl larpový subkultuře a v čem jí naopak mohl uškodit, pokud něco takovýho je... Tak jako výrazně jí pomohl v tom provázání mezi sebou, v tý komunikaci mezi jednotlivejma skupinama, v koordinaci práce v rámci komunity. To úplně bezesporu, protože těch kanálů není zas tak moc a díky nim se ty lidi třeba znaj a jezděj na ty akce, nějak se domlouvaj a tak. Jestli jí uškodil nebo ne... Myslím, že prostě tu komunitu vymezil. S tim se potýkáme i my, a už jsme o tom vlastně i mluvili, že když někdo dělá akci, tak použije tyhlety kanály komunitní a je těžší se pro člověka z venku na to napojit. Že třeba ten larp.cz, bych řekl, že nefunguje pořád úplně jako komunikační prostředek, to je jakoby taková nástěnka. Nejsem si jistej, jestli z toho jde pochopit, co myslim. Že ta komunita sice dokáže skrz internet víc komunikovat mezi sebou, ale hůř s ostatníma, který nejsou na tyhle komunikační kanály napojený. Dejme tomu kdyby byly plakáty normálně po městě, tak to stojí peníze, ale jako bylo by to vůči těm lidem vstřícnější. Já myslim, že třeba teďka se o to pokoušel, já nevim, kdo to dělal, plakáty v tramvajích, nevim, jak to bylo úspěšný, ale je to dobrý, moc se mi to líbí, ale... Myslim, že Jezevec říkal, že byly úspěšnější visačky na kolejích... Že se to musí zaměřit na nějakou určitou skupinu lidí, třeba na ty studenty...to mě napadá – Jak je to právě s oslovováním cílových skupin u vás? Je to možný na internetu oslovit nějakou konkrétní skupinu a dostat ji k larpu? Ta skupina lidí, to je právě třeba ty studenti, protože většina lidí z komunity jsou studenti, nebo nedávno bejvalí studenti. Spousta studentů zná někoho, kdo dělá larp, i když ho sami nedělaj. Takže mezi těma studentama to není tak neobvyklá aktivita jako mezi jinejma skupinama, takže i jako že se o tom bavěj. To znamená, že se tam najde víc lidí, který jako o tom slyšeli a chtěli by si to zkusit. Takže kdyby se to cílilo na ně, tak má člověk větší úspěšnost, větší pravděpodobnost, že někoho sežene, ale zase to neplní takovej ten osvětovej účel, že se to tim zase zaměří na určitou skupinu lidí. Tak jako je to určitá cesta, jak to postupně na tu veřejnost protlačit, ale je to jenom první krok dejme tomu. Další skupina, co o to má zájem, a to nemusí být třeba tak mladý, nebo co je moje zkušenost, tak jsou lidi, co dělaj divadlo, buďto ochotníci nebo i profesionálové, ale spíš ty ochotníci. Protože sám se trochu v tom ochotnickym divadle pohybuju, tak vim, že mi spousta lidí říkalo, že by si to chtěla zkusit a že by je to zajímalo. Zvlášť proto, že my ty larpy se snažíme dělat dost divadelně. Že tam je dost důraz na to drama a ne jako na tu vyhravačskou stránku. Že to je takovej příbuznej obor v podstatě. Takže je pochopitelný, že lidi, který baví ochotnický divadlo, tak by je mohlo bavit i tohle. A i tam teďka nějaký na tý Portě rose byli. A nemyslim jako skrze mě jenom, i jako tam byla nějaká holka, která dělá divadlo a chtěla si to zkusit. Zeptám se na tvůj osobní pohled. Co je pro tebe larp? Co to je, jak to vnímáš? Je to zábava, divadlo, nějaká kombinace, umění, normální koníček jako každej jinej?

218

Docela bych řek, že všechno z toho, co jsi teďka řekl. Koníček je to určitě, o tom není sporu, ale to může bejt...četba literatury je taky koníček. Zábava to je taky, divadlo to je taky. Takový stěžejní tam je, že jsi zmínil to umění, protože to je to, co larp je podle mě. Jako že v sobě sklubuje všechny tyhle věci...nebo ještě pořád to je subkulturní umění, ale podle mě může bejt na cestě, pokud to nebude v budoucnu jenom nějakej pomíjivej fenomén, tak může bejt na cestě stát se plnohodnotnym uměním, zařadit se po bok těch uznávanejch starších věcích. Protože opravdu... Záleží taky jak kterej larp. Prostě kdybychom se dívali na takový ty larpy, kde to není ani moc připravený, jenom tam jede pár lidí si zablbnout, tak... taky jako se každá knížka nebo každej film nedá označit za umění, tak jako je to podobný. Ale ty larpy, kde opravdu je ten příběh poctivě připravenej, je to nějak napsaný, aby to dramaticky gradovalo, aby z toho byl ten zážitek. Ten zážitek samozřejmě není nikdy jako zaručitelnej, i když tam je nějakej předpokládanej zážitek. A i jako ty zápletky se pak daj tvořit pomocí nějaký specifický metodologie. Že zkrátka, nebo skoro možná, nechci říct, že to je věda, ale když se tomu člověk věnuje a snaží se, aby to nějak všechno dávalo smysl a zapadalo do sebe a ty zápletky vybírá s ohledem na určitý témata, jako vymezí si, jak to chce směřovat, tak to podle mě je umění. Když to potom zanechá v člověku nějaký pocity, o kterých musí přemýšlet. A třeba s tou hrou se ještě několik dní vyrovnává a přemýšlí. Pro jaký lidi je teď ten larp, o kterym jsi mluvil? Jaký lidi jsou cílovka pro nějakou propagaci larpu, kterej je umění? Nemyslim, to jsme si řekli, že jo, studenti. Ale teď myslim z hlediska intelektuálního...jo protože ten larp je sám o sobě dost specifická zábava v tom, že musíš být aktivní... Jasně, že to není pro každýho. Že ty ostatní formy umění jsou pasivní. Když někdo jde do divadla, na film nebo do galerie, tak to je pasivní. A tohle je natolik...no rozhodně, není to pro každýho, ten člověk musí být schopen nějak se do toho vžít a za tu roli jednat... Ale je to možná do značný míry tim, že to je mladej obor, že se s tim lidi neseznamujou z dřívějších dob a že jim připadá, že by to bylo...že by to nedokázali nebo že by to bylo trapný nebo tak. Ale je to pravda, není to pro všechny. To říkaj i třeba lidi, který maj nějaký larpy sježděný, že prostě třeba na tu Porta rosu nechtěj jet, že to není pro ně. Že to je moc dramatický a že by to nezvládli, že oni jako chtěj víc takový ty akční larpy a tak. Ale to jsou taky larpy že jo... Jakej je dneska vztah larp veřejnost? Ví dneska veřejnost o larpu, jsou o něm informovaní Ví u nás normální člověk co to je larp? Třeba z tvýho okolí jestli máš nějaký zkušenosti... Většinou ne. Jako lidi, který vědí, co to je, tak s nim osobně setkali, bych řek. Že když někdo prostě ví, co to je larp, tak znal někoho, kdo to dělá, že to byl jeho kámoš, vnuk nebo...právě i starší lidi to ví, ale právě skrz někoho takového. Nebo byli zrovna na hradě, když tam nějaká akce probíhala nebo tak. Že prostě to vidí z osobní zkušenosti a ne z nějakých mediálních kanálů. Takže povědomí o tom, že tady je takováhle zábava, není podle tebe?

219

Je tady povědomí o tom, že se občas seberou nějaký lidi a jedou si někam hrát na elfy nebo jdou se mlátit klackama prostě. Je to spíš házený do nějaký takový sportovní aktivity určitých fanoušků určitýho druhu literatury a je to v očích veřejnosti striktně vymezený tou fantasy, jakože může bejt larp případně sci-fi nebo... Škodí to takovejhle pohled tomu koníčku? No zkresluje ho. Protože to prostě tak není, že jo. Nebo jako bitvy jsou určitě, tyhlety dřevárny. Ale není to podle mě larp nebo má to nějaký prvky larpu, ale není to larp. Takže když se to směšuje, tak prostě potom lidi v tom neviděj to umění, ale nějakou takovouhle odpočinkovou aktivitu. Já jsem se na to ptal proto, jestli tady nejsou předsudky k larpový komunitě... To je i tak, že většina lidí ten termín larp nezná, ale že ví, že tady je nějaká takováhle oblast zájmu, kam spousta lidí jezdí, ale že to nechápe správně nebo že neznají ty skutečný larpový akce. Ještě to spojim s tim, o čem jsem už mluvil: Ty novináři třeba, protože vyšel nějakej článek. Tuhle to bylo v lidovkách nebo v čem o Bitvě pěti armád. Ty novináři to jako...ty nevědí, na jakou akci maj jet, aby z toho udělali nějakou dobrou reportáž, takže jedou na tu největší a pak tam píšou, že to je larp a daj tam nějaký fotky lidí. Ovlivnilo tohle podle tebe nějak masový rozšíření internetu a potažmo jeho dílčích věcí jako sociální sítě a tak? Jestli změnil nějakym způsobem ten pohled tý veřejnosti? No řekl bych, že větší moc by měl třeba tisk než internet. Kdyby v tisku v celostátnim deníku nebo nějakym tom magazínu vyšel prostě článek velkej o larpu. Jako o nějakym skutečnym larpu. Tak že by to mělo větší přínos, o dost větší přínos než byl třeba ten portál larp.cz, kterej jako má určitě chvályhodný snahy, ale ten jeho přínos je omezenej tim, že spousta lidí na internet vůbec nechodí nebo chodí jenom na svou schránku nebo na určitý adresy, nebo se nesnaží získat informace. Ty myslíš, že lidi choděj na internet jenom na nějakej svůj omezenej výčet něčeho a jinejch věcí si vůbec nevšímaj? Řek bych, že jo. Já mám takový dva postoje. Když má člověk volnou chvíli, tak si spíš třeba přečte noviny nebo jde na internet brouzdat a hledat náhodně nějaký články? Já nevim. Řekl bych, že si pořád většina lidí vezme do ruky ten papír nebo jako spousta lidí brouzdá na internetu, ale to jsou zas ty jako mladší a tak. Takže propagace na internetu, když tam je reklama „tady je larp“ a teď tam je milion dalších reklam, je efektivní podle tebe? Jestli je vůbec šance, že ten člověk na to klikne a dostane se do toho timhle způsobem? Asi jo. Jako je určitě. Taky to tak trochu funguje, ale jak říkám, myslim si, že to je omezený tenhle způsob, jak se člověk může...

220

Třeba vy jako Rosenthálci. Chtěl bys, abyste dělali nějakou takovouhle propagaci, třeba proklikávací reklamu, protože předpokládám, že teď něco takovýho neděláte... Jako reklamu na larp obecně to neděláme. Třeba nebo na vaše akce. Že dáte: Tady je zážitková hra, třeba na seznam, prostě tam dáte reklamu na nějakej informační portál, to ne...? To nemáme takhle. A je to cesta, kterou bys chtěl použít, nebo to nemá význam pro vás? Ale jo. Je pravda, že kdyby tam byl nějakej dobrej text a obrázek, tak že by na to asi spousta lidí kliklo. To je pravda, že třeba na seznam chodí kde kdo. Co třeba videa, obrázky. Maj tyhle média moc přitáhnout lidi k larpu podle tebe? Využíváte třeba nějaká videa, youtubko...? Videa určitě maj ten potenciál, ale to je hrozně těžký něco natočit, aby to nebylo trapný. Zatim jsem snad ještě neviděl fakt upoutávku na larp, která by nebyla trapná. Nebo ten Matrix, teď jsem koukal, nebyl špatnej. Já o tom docela snim, protože i se věnujem natáčení filmu, takže jakoby vztah k tomu mám a rád bych někdy udělal nějakou pěknou videoreklamu na nějakou akci. Ale je to řek bych fakt těžký, protože když ten larp je vážnej, tak musí bejt i ta reklama vážná. Že to nemůže bejt nějaká parodie nebo sranda. A u těch outdoorovejch to jde samozřejmě ještě hůř než u těch komoráků. Tam se ještě dalo něco vymyslet, že to není tak náročný na výpravu. Ta grafika stránek ta je podle mě úplně stěžejní. Ty lidi v tý komunitě, když má ta akce blbý stránky, tak si to třeba řeknou, že ta akce asi bude dobrá a třeba se tam i tak přihlásej, ale myslim si, že i v komunitě dobrý stránky hrajou velkou roli. Prostě když je to pohledný, přehledný, tak si řeknou: Ty jo, tak oni třeba dali peníze za grafika, jako že to má nějakej řád a tak. Ale pro lidi z venku to je uplně stěžejní. Vnímáš ty sám sebe jako člena subkultury, nějaký specifický komunity, něčeho co tady je na pozadí veřejnosti a jak myslíš, že se vnímá obecně ta subkultura? Jako když se má vymezit subkultura, tak je to strašně težký, protože je spojuje jenom ten jeden koníček a každej jinak má vlastní svoje věci. Takže...Já se třeba nevnímám osobně jako příslušník nějaký subkultury. Že jako s těma ostatníma, s některejma se jako skamarádim, ale s těma ostatním ..hmmm... U nás je to složitý. My na ty larpy zas tolik nejezdíme. Já jsem třeba byl víc než před rokem na poslednim larpu, když nepočítám ty, co jsem organizoval, takže jakoby se s těma lidma ani tolik nevídám, ale... Jak myslíš, že se vnímá ta subkultura jako taková, sama sebe? Vnímá larp – to kolem čeho je nabalená – jako něco pro ty ostatní lidi divnýho. Že je ti ostatní vnímaj divně a nebo je to prostě normální zábava?

221

Jako normální zábava to není, protože se musí vysvětlovat. Všem, koho člověk potká, to musí vysvětlovat. Já třeba lidem, co neznám, nebo prostě když nemám čas se s nima o tom bavit a oni nevědí, o co jde, tak ani larp neříkám. Říkám, že jsou to zážitkový hry. A ta komunita nebo subkultura jak vnímá sama sebe. To je otázka, jestli nějaká komunita je vůbec. Asi jako je, ale je tak strašně rozmělněná, že těžko se po tom říká, kdo do ní patří, kdo ne. Jestli tam patří každej, kdo jezdí na larpy nebo spíš lidi, který se do ní sami počítaj. Kdybychom to vzali, že to jsou lidi, co jezděj na larpy, tak je to mnohem širší a ještě rozmělněnější. Že každej bude za tu komunitu považovat něco jinýho a každej bude tvrdit, že zájem komunity je v něčem jinym. Mně šlo spíš o to, jestli ti, co je spojuje nějakým způsobem tahle zábava, nevnímají to, že na ně veřejnost pohlíží dost zkresleně, nějak negativně. Je to jim to jedno nebo je tu nějaká ublíženost. Jo, jak to říkáš, tak to tu trochu je. Třeba ta veřejnost v tom městě Rožmitále to vůbec nevidí a nevnímá a ti larpeři tam mají takovej pocit, že to je škoda, že to je i nespravedlivý. Já my děláme i historickej šerm - Oni pak viděj nějaký naše vystoupení, který nacvičíme za pár dní a daj nám za to spoustu peněz a pak takováhle larpová akce, která je mnohem kvalitnější, umělečtější a zabije mnohem víc času, tak prostě po tom tam nikdo neštěkne..., Musíme to tam všem cpát jako do těch novin a tak. Ještě mě právě napadlo, poslední věc uplně, jak bys vlasně chtěl, aby do budoucna byl ten larp u nás v tej společnosti postavenej a jestli má smysl komunikovat s tou veřejností. Kam by to ta komunikace měla posunout? No jak jsem říkal: Aby to lidi prostě začali vnímat jako plnohodnotnou zábavu a ne jako zábavu nějakejch pošahanců, který si jedou jenom zamlátit. Aby to začlo bejt vnímaný jednak jako plnohodnotná zábava a jednak jako plnohodnotný umění. A myslíš, že to k tomu směřuje v současnosti? Jo myslim, že pozvolna jo, ale důležitý je na tom pracovat. Třeba taky filmu trvalo dlouhou dobu, než se stal uměnim a než vůbec začal bejt vyučovanej. Třeba dějiny filmu se pořád na gymnáziích moc nevyučujou, když dějiny literatury a divadlo jo.

Morgain

První věc, na kterou se zeptám, je něco o tobě...Jak jsi začala s larpem a jak ses dostala k Tempus ludi? Já jsem začala s larpem v 18ti letech přesně. Já jsem od svých 6 let byla ve skautu a skautí aktivity, zvlášť pokud jsou to takový ty celotáborový hry s nějakym tématem, jsou larpu hrozně podobný. A když mi skautský kamarádi v osmnácti řekli: hele existuje něco jako larp a je to strašlivě boží a je to vlastně vyupgradeovaná zábavová hra, tak mě to

222

nadchlo. A oni tehdy udělali první ročník larpu Písek by Night, kterej se od té táborové hry nelišil prakticky vůbec, poněvadž to nikdy nehráli, jenom o tom četli, v roce 2003. Byla to poměrně specifická akce v té době, pak se ještě konalo 5 ročníků. A já jsem po prvnim ročníku, kterej jsem hrála jako hráč, tak jsem těm kamarádům, který to organizovali, říkala: hele, kluci, boží, to musíte udělat znova a příště by bylo lepší, kdybyste si dali bacha na tohle a dala jsem jim natolik konstruktivní připomínky, že řekli: hele, tak příště to organizuješ s náma. No tak jo. Takže já jsem jakoby hrála jeden pochybný larp a pak jsem čtyři roky organizovala larpy, aniž bych stihla moc jiných zahrát. Ale rozhodně tam vnímám, že ta cesta byla přes skauting, protože to bylo hrozně podobný, co jsem dělala celý život mezi skautama. Jak ses pak dostala k Tempus ludi? My jsme Písku by Night zorganizovali čtyři ročníky plus dvě půlky, tak zvaný půlročníky a někdy na konci té doby, což bylo v době, kdy jsem byla na vejšce, takže tak rok 2007 vlastně byl první. Takže ke konci roku 2007 jsme si říkali, ono je takové prudné jednat s těmi úřady a dělat ty věci a vést to účetnictví na koleni a tak. A bylo by potřeba dát tomu nějaký formální zaštítění a kvůli tomu jsme zakládali Tempus Ludi s kamarádama, který jsem nabrala převážně při organizování Písku by Night, protože to byla ta naše skupina, byť ne písecká, každý byl od jinud, takže to vznikalo většinově v jižních Čechách. Za jakých okolností teda Tempus ludi vznikly? Můžeš trochu rozvést ten záměr? Byl to jen ten kontakt s úřady, nebo měli jste nějaký další cíle? Měli. My jsme Tempus ludi zakládali v době, kdy už jsme byli jakž takž aktivní v larpový komunitě, už jsme se znali s půlkou Brna a s někym z Pardubic a Hradce a tak. A Tempus ludi jsme zakládali s tim, že těch občanských sdružení nebylo až tak moc, byť potom vyrostli jako houby po dešti víceméně ve stejný době. Tak v tý době bylo CoM, který bylo uzavřený. Jakože oni neposkytovali svý zaštítění lidem, který chtěli pomoct. A my jsme chtěli částečně zaplnění díry, kterou jsme vnímali, založení Tempus ludi, abychom mohli poskytnout pomoc komukoliv, kdo potřebuje pomoct s organizováním larpu a nabídnout mu to zaštítění naším prostřednictvím a původní cíl byl pomáhat novým organizátorům larpů rozjet své vize, když s tím nemají zkušenost a chtějí ...je tam potřeba dát nějaký...byť se teda v posledních dvou letech to od té vize uplně odklonilo a změnila se, protože se ukázalo, že tu je dost jiných občanských sdružení a v podstatě není poptávka po takovém zaštítění v současné době, takže jsme se zaměřili na organizování vlastních akcí. Řešíte nějak v rámci Tempus ludi to, jak se larp prezentuje na veřejnosti nebo o nějakym vztahu veřejnost – larp? Takováhle diskuze mezi váma je? Rozhodně je, protože jeden z cílů Tempus ludi bylo zprostředkovat možnost žádat o granty, protože OSka můžou žádat jenom to...Takže už když jsme poprvé napsali web, tak nám Jezevec řekl: No máte takový akorát web pro lidi, kteří kontrolují larpové žádosti, je tam napsaný přesně to, co má. Takže my jsme to od začátku trochu stavěli tímhletim směrem a vždycky jsme chtěli prezentovat larp jako prostředek širokýho využití, jak ve vzdělávání, tak v běžný výchově, tak v zážitkový pedagogice a v podstatě

223

jako prvek psychodramaterapie a tak. To je prostě obtížný lidem vysvětlit, že ten potenciál tam doopravdy je, protože veřejnost to takhle nevidí, ale dá se s tim pracovat aspoň nějak. Jaký máš zkušenosti s vnímáním larperů veřejností? Má smysl snažit se o to, aby ta larpová subkultura o sobě dávala vědět, aby ten larp vešel v nějaký povědomí? Já si myslim, že to má smysl a je to něco, na čem potřebujem zapracovat jako celek, v tuhle chvíli největší kroky dělá Court of Moravia, podle mě, zcela jednoznačně. Nicméně mně přijde, že je strašně složitý v písemný podobě vysvětlit lidem, co je larp, což v praxi znamená, že potřebujeme jim to vysvětlit osobně a ještě nejlépe je přesvědčit, aby to vyzkoušeli. Protože se to prostě popsat nedá, mně to tak přijde. Takže byť oceňuju, co CoM dělá a jak to dělá a jejich odvahu, kolik do toho investujou - akci navěsíme visačky na kolejích studentům na dveře a takovýhle věci, tak mi přijde, že to má efektivnost, já nevim, jestli 5 procent. Když vytisknou 500 letáčků a budou mít 50 nových lidí a možná ani to ne, tak je to takový. Mně přijde, že larp se nejlíp šíří osobně. Jasně. A jak vidíš, že veřejnost vnímá larp podle tebe? Setkávám se s tim, že z počátku ji lidi vnímají spíš negativně. Nebo xenofobně spíš, než negativně, to zní fakt divně... A byť umím být ve finále docela přesvědčivá, tak třeba v práci se setkávám s tim, že je to pro ně naprosto nepochopitelný a neuchopitelný a vlastně jako mi přijde, že dospělí pracující lidé se toho bojí, že se po nich bude něco moc chtít a bude to pro ně prostě moc náročné a vlastně si nechtějí přidělávat práci a tak, takže mi přijde, že je tam furt velký...odstup si drží. Mně přijde, že jsou dva typy lidí obecně – lidi, kteří nedělají nic a lidi, kteří dělají všechno. A lidi, kteří nedělají nic chodí do práce, ale vlastně nemají žádné zběsilé koníčky a lidi, kteří dělají všechno, jich mají obvykle několik. A mně přijde, že naše „lovné pole“ je výrazně užitečnější mezi lidma, kteří dělají všechno, i když mají mnohem méně času, protože dělají všechno, tak jsou otevření novým myšlenkám a prostě na popsání nějakého inteligentního larpu zareagujou: hele, to zní fakt dobře, to bych si zkusil. Zatímco lidi, kteří nedělají nic, reagují xenofobně. Nebo aspoň taková je moje zkušenost, když se o tom s lidma bavim. Cítíš, že na to lidi hledí jako na nějakej underground? Nebo...vědí vůbec nelarpový co je larp, když se jich zeptáš? Já si myslim, že je to pro většinu lidí zhola neznámá věc, nikdy o tom neslyšeli. Když o tom slyšeli, tak je to pravda mnohdy asociovaný s těma týpkama s dřevěnýma mečema, co skvotujou na nádraží tři hodiny před odjezdem vlaku a hrozně tam kalí. Ale většina lidí to prostě nemá asociované s ničím. To je zajímavý, jaks řekla, že tam skvotujou. To je takovej typickej předsudek. To je přesně věc, která myslíš si, že tady je v tej společnosti? Když už něco věděj o tej subkultuře, myslíš, že si myslej přesně tohleto? Ne všichni, ale stane se mi, když bych to procentuálně vyjádřila, tak třeba 70 procent lidí, se kterejma se začnu bavit o larpu, o něm nikdy neslyšelo, 15-20 procent zareaguje: Jo, to jsou ty týpci, co skvotují na tom nádraží a těch zbývajících 10-15 procent zareaguje: jo,

224

to jsem někde slyšel, o čem že to teda je? Jakože s tim nemají spojeného většinou nic konkrétního, ale už o tom něco zaslechli a jsou otevření opět. Zatímco lidi, který to mají spojený s tim skvotováním na nádraží, to většinou vnímaj spíš negativně. Proč tomu tak je podle tebe? Proč ten vztah je nastavenej takhle, že buď o tom lidi nic nevědí, a když o tom něco vědí, tak často mají nějaký předsudky nebo mají jenom nějakou mlhavou představu? Asi se ještě neumí larp dostatečně prodat. To znamená prezentovat veřejnosti, aby to pobrala z toho, jak jí to říkáme. Protože je to poměrně těžký. Otevřeně na to leckdy reagujou lidi, který měli minulost ve skautu třeba nebo v nějakym turistickym, vodáckym oddílu, to je jedno, ale jako děti si na něco hráli v rámci jiných organizovaných věcí, tak na to často reagujou pozitivně. Zatímco lidi, kteří nikdy žádnou takovou skupinovou aktivitu vlastně nedělali, tak na to reagujou spíš odtažitě. A přijde mi, že u nás o tom lidi buď neví, nebo o tom ví v negativnim, protože zatím se nám nepodařilo spojit lidem asociaci ani s tim divadlem, ani s tim skautem, kterej je byť rozporuplnej, tak většinou... většina lidí má skauty za relativně hodný lidi. Ani s tim Foglarem jsme to neasociovali, přestože Foglar je persona skautingu a skauting je hrozně blízký larpu a přes něj by se dalo jít. A přiznám si, že se mi už stalo, že můj skautskej oddíl, domovský skautský středisko, do kterýho já patřim celej život, se k larpu staví s odporem. A nenechaj si vysvětlit, že to je vlastně to samý, vlastně vylepšený to, co dělaj už delší dobu. Proč? Já nevim, jakoby larp jsme mezi ně přinesli, asi v dvou třech lidech jsme tam mezi ně přišli a byli jsme relativně outsideři v tom oddílu, tak nevim, jestli to není trochu spojený s tim, že jsme s tm přišli my a ne někdo jiný. Protože prostě občas je to hodně o člověku. A pak teda vedení našeho oddílu je vesnického typu. Jsou to lidí žijící na vesnici a vesnice má sklony výrazně víc společensky perzekuovat lidi, kteří vybočují, než město, který je anonymní. To tam taky mohlo sehrát roli. Byť do dneška jsem nepochopila, proč se k tomu staví tak radikálně a odmítají to zkusit. Tak to mi přijde dost smutný a je to zásadní důvod, proč s nima už nefunguju. Jezevec mi říkal, že se s takovym názoram taky setkal, ale že ten důvod byl takový, že mu někteří skautští vedoucí řekli, že larp je hroznej, protože odvádí lidi od skautu, že jim odvádí lidi v 17, 18 letech, že přestanou dělat skaut a jdou dělat larp... Tak místo toho, aby ho využili k tomu, aby si lidi udrželi a začlenili ho do svýho programu, tak si z něj udělaj fiktivního nepřítele, se kterym stejně nemůžou dost dobře bojovat. No skvělej přístup. Tak to já si nemyslim, že to je případ toho našeho střediska, protože tam jsme kvůli tomu odešli tři a všichni outsideři veskrze. Takže oni to tam takhle nevnímají vůbec a ta úmrtnost v určitym věku tam prostě je, protože jako larp nelarp - lidi odejdou na vejšku z tý vesnice a stejně na to nemaj čas. To si nemyslim, že je ten problém, ale oni jsou prostě xenofobní na tý vesnici dost. Jaký je tvůj názor na to, jak subkultura larpová, nebo komunita, vnímá veřejnost? Je to ten zlej mainstream nebo jako dobrý, pojďme se tam prezentovat. A potom,

225

jak ty osobně tu veřejnost vnímáš nebo jak ty to vnímáš ten vztah, kterej tam je nebo není? Někdy mám pocit, že larpeři vnímají veřejnost jako mudly. Úplně to krásně jde přirovnat k Harry Potterovi. Jak tam je ta komunita těch kouzelníků, kteří žijí poschovávaní ve světě těch mudlů a teď ostatní lidi jsou pro ně mudlové, prostě lidi, kteří netuší, jak boží může bejt svět, a jsou slepí k tomu a nechtějí toho využít nebo nezkouší to využít. Svým způsobem tam vzniká určitá nadřazenost, protože kouzelníci se nad mudly měli sklony nadřazovat. A mně přijde, že to tak trošku je mezi těma larperama. Prostě máme pocit, že víme něco víc, co jsme ochotní sdílet, podělit se o tom. Je to něco, co nám může vylepšit život a oni to prostě netuší. A ten tvůj osobní názor, co je, nebo co může bejt veřejnost pro larp a opačně? Já v tom asi nemám jasno. Pro mě tím, že pracuju ve výrazně mudlovském světě, dělám na státním úřadu...já jsem v tom mudlovskym světě právník, což je věc, kterou si fakt s larpem nikdo nespojí, tak je to trochu...Já z toho mám vnitřně pocit, že mám své dvě masky, své dvě tváře, který ukazuju podle toho. A pro mě, když člověk je z běžný veřejnosti a larp zamítne, tak je podle mě trouba s předsudkama, byť je to samo o sobě hrozný předsudek, který mi vyjede... Což nenaruší to mý vztahy s nim v práci, víceméně se dokážu s nim v pohodě dál kamarádit. Chápu, že pro něj to není, některý lidi na to nemaj fantasii, nemaj chuť, baví je prostě jezdit na kolečkových bruslích nebo něco. Ale asi mám trochu negativní vztah k lidem, který to odmítnou poslouchat. A je prostě vytvořenej tim, že si myslim, že jsou to troubové s předsudkama, který podle mě jsou uzavřený, xenofobní, a to je hrozná škoda a svět by byl mnohem hezčí a růžovější. Svět by byl mnohem lepší, kdyby se lidi víc poslouchali a líp komunikovali. Obecně ráda komukoliv o larpu vykládám, ráda kohokoli nadraftuju na larp, což už dělám dost. A vlastně si myslim, že v ideálním případě by to mělo bejt tak, že budou mít lidi povědomí o tom, co je larp, veřejnost, a budou to brát skutečně jako jednu z možností zábavy, ne jeko underground, ne jako něco divnýho, úchylnýho, ale někteří lidé hrají improligu, někteří lidé chodí do sboru zpívat, někteří lidé hrají basketbal a někteří lidé hrají larp a je to uplně to samý principielně. Zdá se ti, že se ta situace zlepšuje? Vidíš tam nějaký předěly, zásadní věci, události, řekněme na poli komunikačních i technologií, události v subkultuře, třeba nástup FB, nebo prostě rozšiřování internetu... Jestli tam vidíš nějaký zásadní předěly, který přispěly k tomu, že se tenhle vztah veřejnosti a subkultury nějak posunul, vyvinul... Vývoj tam určitě je, určitě k lepšímu. Začínáme se dostávat do médií, občas zazní slovo larp i v pozitivnim a už to není jenom o tom, že to byli ty chuligáni, co řvali po nocích pod oknama ve městě, taky jsme tak začínali na Písku. Takže vývoj tam rozhodně je a rozhodně je dobrým směrem, protože mně přijde, že se začínáme učit pracovat s médiema. Protože v době, kdy jsem začínala dělat larpy, tak nejstarší larpeři byli 22 letí lidi, nebo 3 a 4. Což v praxi znamená, že se ještě nenaučili pracovat s médiema, s internetem, třeba CoM teďka vynakládá vyloženě konkrétně snahu naučit se s tim pracovat, prodat tu hru jakoby a já vidim, že to je uplně špatný slovo v komunitě pokoušet se prodat larp, ale já si nemůžu pomoct, pro mě je to pořád o tom, že se snažíme

226

veřejnosti nabídnout nějakou alternativu, nějaký produkt, byť to děláme zadarmo a furt na tom nikdo nevyděláváme, ani ten COM na tom nevydělává, tak prostě z pohledu běžného konzumenta je to o tom, že jim prodáváme produkt, ať chcem nebo ne. A předěly, v době, kdy já jsem začínala, tak webový stránky už byly běžný, emaily a diskuzní fóra víceméně taky, takže pro mě předělem je to, že se to začlo objevovat v médiích. A já nevim přesně kdy, ale víceméně byly články... Obzvlášť v poslední době vim asi o třech článcích o larpu za poslední rok nebo o čtyřech. Jsou prostě rozhovory v různých rádiích, jsou natočený nějaký...vím, že na nějakym Larpvíkendu nějaký studenti z nějaký filmový školy točili dokument o larpu a vim, že jsem jim taky na tu kameru něco říkala. Takže to, že se dostáváme do médií, je pro mě velkej předěl a krok dopředu, že už jsou prostě i smysluplný články. Vim, že teďka nedávno byl článek v časopisu Psychologie, což je odbornej časopis, dala mi ho mamka s dědou, ať se na to podívám: Podívej, tady je Jezevec, toho ty znáš, že jo? Tak to je pro mě jeden velkej předěl. A pak si myslim, že ať chceme nebo nechceme, tak že se tohleto hrozně zlepšilo po tom, co začali lidé z České republiky jezdit na Knutepukty, protože si odtamtud přivezli strašně moc nových poznatků a taky i naděje a motivace, že to jde. Protože ty Skandinávci, co se týče právě spolupráce s veřejností jsou prostě o míle dál. Protože tam je to fakt běžný. Díky tomu si myslim, že to hodně dalo naději těm českejm vizionářům, kteří tohleto tlačí hodně dopředu, že to jde, že to může fungovat, tak si myslim, že to je taky určitěj předěl... Teď se zeptám na ty konkrétní kanály. Jaký komunikační kanály, strategie se používaj, jaký kanály vy používáte? Co třeba můžeš říct – snažíte se vůbec propagovat larp a pokud ano, tak jak? Snažíme. A jak...Já myslim, že používáme internet. To používají už dneska všichni. Minimálně mi přijde, že v dnešní době mít webové stránky akce je prostě krok, bez kterýho se už nedá fungovat. V ideálním případě mít k tomu diskuzní fórum taky jako jde nebo je to dobrá věc. Co mně přijde zásadní, tak dneska určitě Facebook, nevim jak Twitter, protože na něm nejsem, na Google + zatím není moc lidí, takže tam nejsou ty výsledky až tak výrazný, ale na tom FB už je každej. A je fakt, že na to sledovat, co aktuálního se děje, prostě FB funguje. Takže i já díky tomu mám relativně přehled. Nebo když chci, tak ho mám. Pak tu byly snahy o to udělat nějaký centrální larpový kalendář a tyhlety věci, který většinou vybouchly na tom, že tu byly dvě názorové skupiny, které se nedomluvily, popřípadě 10 malých skupin, to je úplně jedno. Takže pokud vím, tak jeden skutečně všeobjímající kalendář není. On teďka nějak vzniká na Larp.cz... Jako Larp.cz se snaží o změnu, ale předtim se snažilo ASF, předtim se snažilo FAS, nějakou snahu mezi tim taky zkoušeli Larpy.cz, kde to víceméně vybouchlo úplně, pokud vím, nebo já nevim, jestli ten server ještě jede. Jede, ale není aktualizovanej... Není aktualizovanej, no, takže nejede... To co tam visí, není rozhodující. No a uvidíme. Je fakt, že v tomhle teďka larp.cz je asi nejnadějnější, aby se ta centralizace těch informací na internetu povedla, protože by to prospělo všem. Protože organizátor, který

227

vybírá termín, vůbec neví, jestli se nebude s něčím krejt...Do toho prostě veřejnost nejde inteligentně poslat na jedno místo, kde si může vybrat, protože je to rozfrcaný po celym FB, internetu, Hofylandu, Nyxu a bůhvíčem eště. ..A pak teda jsou fakt diskuzní fóra, jakoby komunitní, což pro mě je to Hofyland a Nyx. A ty fungujou, ale řekla bych, že jsou spíš o udržování té komunity, která už se zná, než, že by uplně nový náhodný člověk sem šel pro hry. Aspoň já z toho mám takovej pocit, CoM bude mít možná mnohem konkrétnější údaje. Jak v současnosti fungujou tyhle fóra? Potom co nastoupil Facebook? Já chodim furt na Hofyland a na Nyx, ale je pravda, že většinově se tam věnujou spíš tématům, který nesouvisej s larpama. Pro mě už tam jsou zásadní asi diskuse na jiný témata a ty larpový diskuse sleduju spíš proto, kdyby se tam náhodou něco objevilo...Ale už to neni primární médium, to určitě. Ten Facebook to dost přetloukl. Uvidíme jak Google+...

Děláte vy jako Tempus ludi nějakou cílenou propagaci, abyste říkali: Tohleto je nějaká akce, larp, hele lidi, vy co to neznáte, pojďte, je to hustý, tady jsou informace... Děláte něco takovýho? My jsme dělali... krom toho, že máme web a tak, ale to jsou těžce nezaměřený věci... Promiň, že tě přerušim. Ten web máte, tys říkala, že ho máte udělanej k tomu žádání těch grantů... Teď už tolik ne, ale původně tak byl. Teď už je udělanej víc na veřejnost a víc prostě...už jsme ho víc zaměřili tim novym směrem, kterym jsme zaměřili Tempus ludi poté, co to jako nebylo tak zásadní. Promiň, já jsem tě přerušil, o tý propagaci... Kromě toho, že máme web a budeme tomu dělat stránku na FB, byť jsme se ještě k tomu nedokopali a tak...tak FB je asi zásadní... Nám se teda podařilo zkontaktovat...podle webu nás našel člověk, který dělal akce, vede nějaký oddíl. A ten nás našel na webu jako Tempus ludi a zavolal, protože jsem tam měla napsaný... že jestli bysme jim nepřijeli prezentovat larp. Tak jsme s nima navázali spolupráci a skrze ně jsme byli teda i na Regionální výměně zkušeností, nějak tak se to jmenuje... Zároveň jsme se s nima domluvili, udělali jsme jim jeden prodloužený den tematizovaný larpem, kde jsme je seznamovali s larpem. A pak jsme jim udělali, když oni měli celorepublikovej sraz toho jejich velkýho klubu, tak jsme jim tam dělali večerní program v larpovym stylu a tak. Takže v současný době nám se podařilo rozšířit larp aspoň timhle způsobem a přijde mi, že je to relativně průchozí varianta - nasocknout se k lidem, co dělají něco jinýho tomu podobnýho a vlastně jsou tomu otevřený... No a jinak teď budeme propagovat tu novou hru, protože připravujeme Dance macabre, je to taneční larp, a tak zas budeme natvrdo tahat tanečníky do larpu, protože zas to je pro ně výrazně zajímavý, že se tam bude tančit hodně a přitom zase jsou to aktivní lidi, kteří něco dělají, takže potenciálně výživná půda na to mezi nima lovit. Takže spíš lovíme na konkrétní akce.

228

Tak mně řekni třeba teďka budete dělat Dance macabre, jak budete ty lidi oslovovat, jakými kanály, tak teď jsi říkala, máte webovky, ale tak tam asi sami od sebe nepřijdou, takže asi budete používat nějaký aplikace, strategie... Máme webovky, máme letáčky a plakátky, který budeme tedy šířit ideálně na místech souvisejících, to znamená buď mezi larperama a nebo, a to víc, na různých tanečních školách, tanečních kroužcích, prostě v té komunitě těch tanečníků to zkusíme rozšířit. Stejnym způsobem využijeme diskuzní fóra, který jsou zaměřený na tanec ... Jakýkoliv FB, ten taky pojede samozřejmě. A budeme cíleně lovit mezi tanečníkama v tomhle případě asi hlavně využijeme jejich diskuzních fór, jejich tanečních škol, jejich zajímavých konceptů a prostě plakátků, u kterých budeme lákat na obrázek... on je hrozně efektivní a stylový a tak prostě...budeme lovit vyloženě přes tu komunitu tanečníků. Co třeba nějaká reklama, ať už na internetu nebo mimo internet? Uvažovali jste o něčem takovym, má to význam pro vás? Má to význam vůbec propagovat larpy prostřednictvim nějaký reklamy, bannerů? Já se přiznám, že na to nevěřim. Jako nevěřim na letáčky v šalině, tak nevěřim na bannery na internetu, protože sama na ně neklikám. Já je ani nevidim, jak je člověk na ně zvyklý, tak je prostě nevnímá, nevidí, nezájem, jde to uplně mimo mě, takže byť možná nějaký necháme udělat a nějaký někam dáme, tak tomu...My chceme určitě dát...se domluvit s některýma tanečníma školama a dát s nima...prolinkovat weby, že oni si to hodí na web a my je hodíme na náš web a vypíšeme spolupráci a tak, takže si uděláme vzájemnou reklamu. Ale na náhodný bannery, který někde bliká, prostě nevěřim, to totálně nevidim. Teď navazuješ na věc, kterou jsem se chtěl zeptat a to je výhoda/nevýhoda internetu pro takovouhle propagaci, pro snahu dostat larp aspoň na úroveň ostatních zábav... Zásadní výhoda je, že je rychlý, všeobjímající, že se na něj dostane víceméně každý a je jednoduchý se s někym spojit, je to rychlý, nenáročný, nestojí to skoro žádný peníze už dneska. Tak to je podle mě zásadní výhoda. Já jsem toho názoru, že bez internetu by larpy nešly moc organizovat, protože všechny larpy, které jsme organizovali, se kterýma já mám osobní zkušenost, měly prostě tři tuny fór, sdílených dokumentů a bůh ví čeho. A to je nejdůležitější věc na internetu, že je rychlý a že instantní. Když mi člověk hodí dotaz, tak já ho do hodiny můžu hodit odpověď, pokud to teda není ve tři ráno. To mi přijde zásadní úplně. Jako prvek propagace je boží v tom, že tam vznikaj komunity a na ně se dá zaměřit přímo propagace. To je přesně to, že tanečníci se na internetu dříve či později sdruží do nějakýho diskuzního fóra, kde se budou bavit o tancích a já můžu tohodle využít k propagaci cílený. Stejně jako když uděláme hru, což taky chystáme, ve stylu Foglarovských rychlých šípů, tak pak budu lovit vyloženě mezi skautama úplně na drzo a budu lovit v komunitách lidí, kteří mají rádi dobrodružný hry a tak. Tak mi přijde, že se dá skrz internet a ty skupiny, který už tam jsou, se dá cílit ta propagace na relativně adekvátní skupinu a nestřílet úplně na slepo, protože mně přijde, že střílení na slepo prostě nemá význam.

229

Vidíš nějaký nevýhody internetu v tomhletom smyslu? On je přehlcený, takže to chce zaujmout a tak. A jsou to věci, se kterejma se musim naučit pracovat i já a učíme se s tím pracovat všichni...jak upozornit, zaujmout a přitom neodradit a tak. A není blbuvzdornej, což je občas hrozně otravný než cokoliv jiného. Asi to není riziko, ale je to otravný. Můžeš rozvýst tu přehlcenost? Proč je podle tebe přehlcenej a má potom larp vůbec šanci zaujmout v tom obrovskym množství informací? Neškodí to naopak larpu? Princip, že by internet uškodil larpu, je podle mě absolutní blbost. Protože OK, pokud se tam larp ztratí, tak se tam ztratil, ale to mu neuškodilo. Buď tam nějaké lidi seženu, a tím to vylepším, nebo je tam neseženu, a tak jsem tam, kde bych byla. Myslel jsem to tak, že když se většina larpový komunikace přesunula na internet, tak jestli se nevytratil ten osobní kontakt s lidma. Jestli se proto nedaří hůř ty lidi přitáhnout, protože je těžký se na internetu prosadit touhle neosobní komunikací... Rozumim, jak to myslíš, ale to, že jsou dneska věci na internetu, je adekvátní, protože lidi jsou zvyklí hledat si na internetu, chtějí vědět víc, než prostě to...nebudou nikomu telefonovat, nemají čas na to se s někým scházet jenom kvůli tomu, aby se něco dozvěděli. Takže to, že si můžou na nějakym místě pohromadě něco přečíst, je podle mě zásadně dobře. Ale vůbec se na to nesmí ta propagace spolehnout, protože internet je plný informací a ten člověk na něm ten larp podle mě nenajde sám od sebe. Nebo když najde, tak je to jeden ze sta, takže podle mě je nezbytný to zkombinovat. To znamená říkat lidem: larp je boží, pojďte si ho zahrát, vysvětlit jim něco, co je naláká, a pak jim takhle dát lísteček, kde bude napsaná ta zásadní adresa, ideálně akce nebo nějakýho portálu nebo něco. Říct: Podívej, tady najdeš ty podrobnosti. A ten jim dát do ruky. Protože zase když mi bude někdo něco tři hodiny valit do hlavy, nedej bože nad pivem v hospodě, tak já vlastně vůbec nebudu druhý den vědět a nebudu schopná to sama od sebe najít. A když mi dá ten papírek, na kterém bude ta veselá adresa nebo taková ta divná černobílá kostičkovaná věc, která vůbec nevim, jak funguje, ale chápu, že některý lidi jo. A já si to vytáhnu z kapsy té bundy ráno, když nemám co dělat a vařim si kafčo na kocovinu, řeknu si: tyvole, to bylo hrozně zajímavý, co mi říkal, i když teď vůbec nevim, co to bylo, ale tady mám adresu, tak se na to podívám... Tak to je ta cesta. Podle mě je nezbytnej ten osobní kontakt, ale internet je boží v tom, že ty lidi to za A nepoberou naráz, za B si nevždycky můžou říct: to můžu a naplánovat něco. A je důležitý jim říct, kde to najdou ty informace, aby s nima mohli pracovat. Pojďme ještě velmi krátce k jednotlivejm aplikacím na internetu. Co třeba ten Facebook. Jak může ten FB posloužit, protože tam asi jsi schopná ovlivnit hlavně lidi v přátelích... Máš Facebook ty osobně a je možný ho teda využívat k nějaký prezentaci larpu? Mám, ale nevim...Já jsem ho tak nikdy nepoužívala, protože spousta her, který dělám, i to Dance macabre není úplně zaměřený na kohokoliv. Takže ho budu cílit i na tom FB. Budu posílat ty pozvánky lidem, o kterých vím, že jim tanec něco říká a ne uplně všem.

230

Já teda na Facebooku nesnášim, a je to jako zásadní pro mě, rozesílání spamu úplně všem. Můžeš to rozvést? Typický příklad: Jedna známá tady pomáhá s propagací nějakému divadlu tady v Brně. A pravidelně jednou za týden přibližně všem svým přátelům pošle pozvánku na nějaký divadlo tady v Brně. A je to jako děsně boží vědět, že tu každou středu něco je, ale jako sorry, já chodim do práce v Praze a stejně se tam nedostanu. A v tomhle mně to prostě vadí, protože mi tam každou chvíli vyskočí nějaký neysmysl a těch pozvánek já už tam za chvíli mám tolik, že už je odklikávám, ani je nečtu skoro. Takže to si myslim, že je zas ta přehlcenost, která to trochu zabíjí. A já si myslim,že i ten FB, i to posílání pozvánek na akce by mělo být víc cílený. Nemělo by to být náhodný, protože to zas ty lidi přehlcuje, odrazuje a já v tuhle chvíli bych, byť bych byla schopná na internetu najít, které je to divadlo, já bych do něj teď už nešla z principu. Protože mně to prostě chodí furt a irituje mě to a furt mě to otravuje. FB není tak dementní nástroj, aby tam nešlo udělat skupiny a posílat to konkrétním lidem a prostě jakoby tohle mi přijde dost stěžejní. Já jsem třeba zkoušela jí napsat: hele prosimtě, nechceš si mě vyřadit z nějakýho listu, na kterej to posíláš, protože to je vážně pro mě zbytečná informace a nechci to vědět a obtěžuje mě to, ale neuspěla jsem. U některých lidí jsem uspěla, někteří to zvládli technicky. Ale někteří úplně ne, tak to posílají všem a to mi přijde hrozný. Co důvěryhodnost FB, je to důvěryhodný zdroj pro člověka, kterej pořádá akci larpovou, pozve tam už lidi, který to vůbec neznaj, nebo nějaký známý známých, oni tam napíšou: ano, přijedu, ne nepřijedu... Ne. Ta důvěryhodnost tam neni. Je to možná mojí zkušeností s larpovou komunitou celkově a s těma larpama doteď, ale já jsem toho názoru, že dokud lidi nezaplatí, tak vůbec se nedá počítat s tim, že by dojeli. Když mám hru, že mi neplatí předem, tak počítám s úmrtností lidí tak 30 procent za předpokladu, že přihlášení obnášelo více kroků. To znamená museli se zaregistrovat do nějakýho systému, vyplnit nějaký formulář, nastřelit si třeba postavu nebo herní preference a pak je počítám za přihlášené. A kliknutí na Facebooku beru asi tak, jako když mi opilý kamarád v hospodě řekne: to zní božsky, přijdu. To znamená, že pravděpodobnost, že ty lidi, kteří kliknou na FB, pokud neudělají žádné jiné kroky, který já tam mám vždycky, je prostě...20 procent z nich dojde. Pojďme ještě k nějakym dalšim internetovym aplikacím, pojďme na ty společný projekty, který tady byly nebo jsou, a to jsou projekty jako larp.cz, byla tady wikipedie, na který je obsáhlý heslo, larpedie... Jakej je tvůj názor na tyhle projekty, má smysl využívat je k nějaký komunikaci s veřejností? Ukazovat je veřejnosti? Velmi. Protože pokud se jako larpeři dokážeme shodnout alespoň na nějakých zásadních a základních věcech, které chceme té veřejnosti říkat, tak to ta veřejnost snáz pobere. Protože se taky může stát, že dotyčný narazí na tři různé lidi, všichni tři mu budou říkat o larpu a jeden mu bude říkat o těch outdoorových bitvách, natvrdo o dřevárnách. Jeden mu bude říkat o komorních larpech a jeden mu popíše měsíční dlouhodobou hru a chudák

231

člověk fakt neví, co si z toho má vzít a pokud navíc ještě všichni tři budou mluvit jen o tom konkrétním typu larpu a neřeknou, že jsou i jiné možnosti, tak on fakt jako bude mít guláš. Zatímco není problém prezentovat jednu konkrétní hru. Problém je v tom neříct, že to má jako víc ten kontext a že tam je víc možností a že to všechno je larp, protože pak v tom děláme těm lidem hrozný bordel. Znáš portál larp.cz? Navštěvuješ ho? Je vhodnej pro lidi zvenčí? Já se přiznám, že jsem si ho nikdy nepřečetla celej, takže mám jako orientační představu, jak vypadá a vim, že... Já nevim, jestli si vůbec kladlo za cíl být na veřejnost nebo stmelovat komunitu, teď si fakt nejsem jistá... Myslim, že co jsem mluvil s Mealtinerem, tak říkal obojí. Obojí no, to je ta nejhorší možnost... Mně přišly pro veřejnost docela dobře udělaný larpy.cz, protože byly skutečně hodně dělaný a psaný pro veřejnost, mi přišlo. A je to taky podle mě důvod, proč umřeli, protože byl malý zájem o vedení ze strany komunity, protože byl na veřejnost, zatimco lidi v té komunitě výrazně pracují pro komunitu. Zeptám se na poslední věc z těchhle aplikací a to jsou videa. Jaký máš názor na efektivitu videí, třeba na Youtube pro larpery? Využíváte tohle médium jako Tempus ludi nebo budete? My jako Tempus ludi to nevyužíváme, protože nemáme lidi, který by uměli točit a stříhat a to je dost esenciální, protože než špatné video, radši žádné video. Jinak myslim si, že to je rozhodně jedna z těch lepších cest, z těch funkčnějších. Já vim, že právě Prague by night s tim má úžasný zkušenosti. Oni maj boží videa a fakt jako...Ambeřan, to je správná osoba, fakt maj svělý videa. A jejich videa by mě namotivovaly jet na akci, která mě vůbec nezajímá. Třeba vůbec neznám World od warcraft, ale jejich video bylo tak božské, že jsem skoro uvažovala, že tam pojedu. A je to asi tak, prostě jsme líný a jsme čím dál tím víc líný, takže text už není zdaleka tak zajímavý jako video a audiovizuální věci jsou prostě lákavější pro běžnýho člověka, s tim souhlasim. Furt si ale myslim, že to nesmí bejt něco udělanýho na koleni, co vypadá děsivě, protože to pak zas nemotivuje... Pojďme trochu dál. K tý samotný subkultuře. Pohybuješ se v ní...dokázala bys ji nějak popsat? Jak ji vnímáš? Já rozhodně vnímám, že je tu spousta malých, relativně uzavřených skupin, který se ale i díky už asi čtyřem Odrazům zvládly jakž takž zkontaktovat mezi sebou. Takže rozhodně se to posunulo. Mně se teda povedlo znát se s hodně skupinama od začátku, protože jsem se vždycky úplně omylem někde objevila, poznala další hromadu lidí odněkud úplně jinud. Typický jste právě vy, Potkani, kde já mám alespoň nějaký kontakty v tý skupině, což většina lidí moc nemá. Asi se v tom teďka dělá COM, co se snaží přímo kontaktovat lidi, co jsou jinde a tak. A furt mi přijde, že tu máme tu starší gardu, asi to neumim říct jinak, která jede po tý centralizaci informací, snaží se prostě nastavit co největší možnosti výměny informací, co nejsilnější spolupráci, všechno. A pak tu máme nějakou hromadu mladých lidí, kteří ještě sem nedošli. Já si myslim, že je otázkou času, kdy tam dojdou, k tomu: Pojďme se o tom bavit, pojďme to sdílet. Ale myslim si, že, a přiznejme si, že

232

jsme to tak taky cítili... když mi bylo těch hloupých 18, tak jsem si říkala: nenechám si do toho kecat. Jako ok, ty máš zkušenosti, já si to udělám podle svého, protože jsem nejchytřejší na světě... To mi povídej... Jo. Taky jsme to tak asi dělali, si to kriticky přiznávám. A přijde mi, že v určitý fázi člověk vyrostl do věku, že pochopil, že ono to sdílení je hrozně důležitý a můžeme doufat, že ty mladí do něj dorostou taky. Poslední otázky: Kam ty bys chtěla, aby se ten směr ubíral. Jak bys chtěla, aby ten larp u nás vypadal? Jakou by měl mít pozici? A jak k tomu ten internet může přispět? Já bych chtěla, aby lidi vnímali larp jako možnost, jako další alternativu. Byť stále ještě nevěřím tomu, že je komerčně uplatnitelný ve smyslu, že by se na tom dalo uživit víc lidí. Na larpu pro...já si myslim, že se larp dá naroubovat na teambuildingový věci a tam, že ta komerční sféra by to mohla...že by se tím dalo živit. Ale furt si moc nemyslim, že se tim dá živit jako alternativou ke kinu a vim, že se o to teďka CoM strašně snaží, ale přiznejme si, že oni už o moc výš podle mě s nákladama jít nemůžou a furt eště na tom nevydělávaj. Takže si myslim, že to asi není finančně zvládnutelný. Byť korporátní sféra za to klidně jako za tembuilding zaplatí obrovskou hromadu peněz, když to bude dobře udělaný teambuilding. Touhle cestou by to podle mě šlo. A jinak si myslim, že to furt bude aktivita relativně dobrovolná z hlediska těch organizátorů, ale určitě by to měla být aktivita, kterou maj lidi jako alternativu, vědí, že existuje a tak, veřejnost má povědomí a umí do toho prostě jít. Já nevim...já to trošku vidim jako ty skauty. Jim se povedlo, že o nich ta veřejnost povědomí má, že když se rodiče rozhodnou, že chtěj dítě vychovávat tímhle směrem, tak ho tam dají. Dítě tam chodí, ale furt je to volnočasová věc. Ale zase jako nejsem zastánce toho, že by larpy měly být ideálně úplně zadarmo, protože ty náklady tam jsou, ten organizátor to platit nemůže, protože když to udělá, tak to udělá jednou a pak se na to vysere a to nechceme. Chceme tvůrčí lidi, nechceme lidi, který zabije velký projekt a už do toho nikdy znovu nepudou a myslim si, že by larp rozhodně měl být prezentován jako že má svou cenu, že by neměl být dáván zadarmo. Protože když ho dáváme zadarmo, tak tim snižujeme jeho kvalitu v očích lidí a pořád je tam potřeba, aby do toho lidi nějaký peníze vrazili. A pak si myslim, že to má vliv ještě na jednu věc a obzvlášť pokud jsou platby předem: Tak to zvyšuje to, že lidi přijdou a že si toho váží, protože sakra, když už ty dvě stovky poslali předem, tak je vážně chtějí zpět nebo prostě za ně chtějí něco mít a jak se stává, že fouká vítr, tak nikam nepudu. Tak když pošlu peníze předem, tak i když fouká vítr, tak se teda dokopu a dojdu tam, protože už jsem to zaplatila. To mi přijde, že larp by měl mít svoji cenu, protože jinak tam ty lidi nebudou chodit a budou ho brát jako něco, co nemá hodnotu. A je to jako smutný, ale je to tak.

PB

233

Jak ses dostal k larpu, co bys mi řekl o sobě v tom smyslu, proč to děláš a jestli můžeš říct něco o organizaci ASF? No, my jsme trošku z dnešního pohledu netypická organizace. My jsme vznikali v roce, nebo ještě před rokem 2000, kdy v podstatě o slově larp se tady ani netušilo. A tehdy jakž takž se hodil vůbec pojem dřevárna, takže my jsme v tý době prostě začali s dračákem, ten jsme hráli léta, x let. Klasický vývoj: chtěli jsme to začít na živo, tak jsme to zkoušeli. Já jsem asi jako většina dřevárníků zkoušel obě větve, což je historickej šerm a larpy, což jsou vlastně hry na živo. Zůstal jsem nakonec u larpu jako takovýho... No a někdy kolem toho roku 2000, když už jsme měli za sebou asi 3 ročníky Zlenic, tak jsme se dali dohromady s první další skupinou. Tak vlastně jsme dali dohromady Asociaci fantasy, která byla postavená na myšlence velmi jednoduše řečený a to je ta, že my děláme jednou ročně hru a potřebujeme na ní stan, vy děláte taky jednou ročně hru a potřebujete na ní taky stan, tak ten stan rozdělíme na půl a prostě pojedeme dál, takže ta motivace byla čistě materiální tehdy. Postupně ta organizace rostla, přidávaly se další a další kluby, my jsme to opravdu jeli formou asociace jako takový. To znamená, že jsme sdružovali kuby, ne jednotlivce... Nebo jakoby nebylo to na jednotlivcích postavený, ačkoliv jsme měli nebo máme dodnes institut registrovanýho člena, což prostě je pro jednotlivce. To je cesta, jak bejt členem a nebejt v klubu, že jo, protože jsou lidí, který takhle byli. Takže já jsem se dostal k larpu přes od RPGček a už jsem koketoval s čimkoliv jinym, s gurpsama, tak samozřejmě dračák. To je pro mě srdcová záležitost. Teď už jsem ho nehrál asi dva roky aktivně. Proč vlastně děláš tyhle aktivity? Je tam něco víc, než že tě to baví? Je pravda, že teďka už samozřejmě na larpy jezdim z jinýho důvodu, než jsem jezdil tenkrát. To byla prostě hra, zábava, bylo to akční. Já jsem léta jezdil na tábory jako vedoucí, takže pro mě ten pojem larpový hry samozřejmě nebyl cizí. Tehdy jsem tam jezdil, protože to představovalo to na živo, možnost si zažít to fantasy... a dneska je to, protože to považuju za komplexní moderní zábavu, která má v podstatě i výchovný, nebo ne výchovný, ale vzdělávací, spíš edukativní prvky, nebo můžou tam být, když se tam daj. Já vnímám larpy jako nástroj, jako nástroj, kterej se dá použít jakkoli, pro teambuilding, prostě pro zábavu nebo pro oživování historie a možná i pro leccos jinýho. Takže já na ně jezdim z těchhle těch...pro zábavu samozřejmě a částečně ze setrvačnosti. Co teďka aktuálně je náplní ASF? Jaká je teďka vaše činnost, čemu se věnujete? To se nedá úplně o tom začít povídat bez toho, aby člověk udělal malej exkurz do tý historie. Na začátku jakoby nějakym společným cílem ani nebyl problém to definovat, prostě bylo to jasný: chceme dělat prostě dřevárny. Všichni máme dřevěný meče, chceme lepší stany, chceme lepší hry. A postupem času jsme se my sami vzdělali a poznali jsme že i prostě v okolních státech jsou nějaký larpy a že to může bejt v jinym prostředí prostě dneska nějaký steampunkový věci a tak. Tak když už jenom tohle všechno s tim původnim fantasy... tak to jako zahrnuje dost nehomogenní skupinu lidí, ať už z hlediska zábavy, z hlediska životního stylu...to jsou lidi, který můžou poslouchat muziku jakýchkoli žánrů v podstatě asi vyjma dechovky. A proč o tom mluvim je v podstatě to, že svym způsobem tohleto zažilo to sdružení. Prostě od nějakýho jasně definovanýho cíle, od relativně jasně nalinkovaný činnosti se muselo postupem času vyrovnat s tim, že

234

se mu rozšířili mnohem ten záběr těch činností. To co my jsme si mysleli, že existuje, to je jedna věc, no tak jsme všichni postupem času se to rozšířilo, přibyli nám teda lidi, s dost odlišnejma názorama od toho původního jádra. No a tohleto...Proč jsem to předeslal je to, že to nás dovedlo k tomu...já nemám rád cizí slova, ale opravdu k tý sebereflexi v tom směru. Že jsme zvážili, jak to je, a teď zrovna probíhá takovej proces určitý transformace. Protože my jsme dělali jakoby těch podpůrnejch aktivit víc pujčovali jsme zadarmo vybavení k těm hrám a nic jinýho jsme za to nechtěli, než aby třeba ty další ročníky už pořádali s náma. A fungovalo to tak, že každej si to pučil ten jeden rok, pak už si to udělal po svym, jenom prostě, aby nemusel nikam vstupovat, což prostě má nějakej důvod, to je na samostatný téma asi...Ale ...takže takhle to pořád běželo, nějaká část ten majetek dávala dohromady a i to know how, to jméno tý organizace na těch úřadech. No jiná část lidí nebo nějaká část těch hodně průchozích lid, který tam vždycky přišli na rok, udělali, co potřebovali, tak to spotřebovávala. Jak říkám, tohle ve spojení s tim, že už to hodně přestalo být homogenní názorově a cílema, tak nás dovedlo k tomu, že v tuhle chvíli probíhá nějaká strukturální transformace na organizaci, která už nemá bejt tak velká, nebo tak jakoby všeobjímající jako byla ASFka. Po letech teda jsme zrevidovali to, že vypadne to fantasy a objeví se tam to slovo larp, ačkoliv někteří členové to špatně nesou...Takže jsme zpevnili tu strukuturu, zjednodušila se ta vnitřní organizace. A samozřejmě asi jako každej jsme začali se zajímat o tu ekonomiku, což to jsou jenom servisní věci k tomu, co chceme dělat dál. A dál chceme dělat larpy, jako jsme je dělali do teď. Navíc stavíme fantasy vesničku. To zůstalo, protože larpová vesnička je nesmysl, to je prostě nic takovýho samozřejmě nemůže existovat. Není nic tak uniformního, aby to obsáhlo všechny larpy. Takže hlavní změna... ...Zaměřili jsme se důsledně projektově... Máme teda součet cílů, který tam aktuálně jsou. Ten je danej na nějakejch váženejch poměrech. Když je tam 100 lidí, který chtěj dělat tohle a 30 lidí, kerý tam chtěj dělat něco jinýho, tak prostě sto ku třem se prostě dělá to a to... Takže my jsme se nějakym způsobem přerodili z toho naivního stádia, reagujem na to, že nám zestárla ta členská základna taky... Mají peníze, nemaj čas, jak to tak bejvá... Ne úplně, že bysme měli přetlak těch novejch lidí, mladejch členů. Členů, který by chtěli pořádat hry. Takže my máme zázemí pro to pořádat 50 her, ale lidí máme na to udělat jich 5... S tim souvisí i moje další otázka. Tedy - vtahování novejch lidí do těchhle aktivit. Děláte třeba jako ASFko takovou komunikaci, propagaci? Prostě tohle jsme my, tohle jsou naše hry, a to jakýmikoliv kanály... Jestli jste o tom přemýšleli takhle, že chcete přitáhnout ty lidi, a tím pádem propagujete... Určitě, rozhodně, to nebereme militantně, jako třeba Jezevec. Takhle, to mělo vlny, já už teďka myslim od tý historie. Protože jak se měnilo vnímání tý organizace, tak ono to tam vždycky bylo, více či méně v tom obsažený. Vlastně ta struktura: ASF, to je součet těch jednotlivejch projektů, těch jednotlivejch her, který tam byly, to znamená...Já jsem se nesnažil vytvořit tu organizaci, tu strukturu a propagovat tu organizaci jako takovou... My jsme nikdy nestáli o nějakej nábor členů, my jsme ho nikdy nedělali, my jsme to nepotřebovali. Takže naše komunikace byla historicky zaměřená na konkrétní akce, propagovali jsme ty akce. To znamená, dneska už jich moc není, třeba Fantasy ples nebo

235

Zlenice nebo vesničku. Prostě byla dost decentralizovaná řekněme ta komunikace nebo ta propagace, protože si to zajišťovali ty hlavní organizátoři těch jednotlivejch projektů. Má to svý výhody a má to svý nevýhody samozřejmě. Toho času jsme měli radního pro propagaci, teď už ho nemáme. V zásadě, i když bych to neměl říkat, tak to bylo sdružení webmasterů. Ono ten člověk, ne že by dělal jen tohle, že jo. Dva roky jsme psali do Pevnosti články prostě ty dvojstránky - tak to byla samozřejmě sebepropagace svym způsobem vlastně obecná, ale v podstatě my jsme se vždycky propagovali...jakoby všude jsme tam dávali značku, praporce, pak už to samozřejmě všichni nějak... Ale jak říkám, naše hlavní komunikace vždycky fungovala přes ty akce a jakmile se člověk dostal na tu akci, tak tam vždycky člověk našel nějakou informaci o tom, jak to sdružení funguje, co nabízí... Tak prostě my jsme to měli decentralizovaný. Propagovaly se ty jednotlivý samostatný projekty nebo akce lépe řečeno a ty spolupracovaly na nějaký bázi, buď přes toho radního pro propagaci nebo přes tu radu jako celek. Jestli to je dobře nebo špatně, to teď nehodnotim. On to ty naše cíle plnilo, a v podstatě by je to plnilo i dál, kdybysme nedospěli k nějakýmu novýmu uspořádání. V souvislosti právě s tím uspořádáním a tou propagací? Budete na ní něco měnit? Třeba po vzoru toho, jak tu teď vznikla řada Osek, který to začínaj dělat víc na tý...nevim...profesionální bázi, aktivní... Já musim říct, že tam se trošku rozchází můj osobní názor a názor toho sdružení. Ač já jsem členem toho sdružení, tak respektuju výsledky toho vnitřního hlasování. Můj názor je v tomhle směru minoritní. Já si nemyslim, že by to bylo nejlepší...Výbornej na tohleto je přístup fotbalu...Prostě to je organizace, která tady je léta, každej si to dovede představit, každej zná nějakýho fotbalistu a každej tak nějak vnímá, že za barákem mu hrajou čtvrtou ligu, pak že je nějakej okresní přebor, pak že je nějakej kraj a pak že je nějaká první liga, pak je zas nějakej pohár, evropskej pohár a tak. A tohleto si myslim, že by si ty aktivní, ti organizátoři v larpu měli uvědomit. Já to říkám už léta. Už na prvních organizátorskejch setkáních, kam jsme jezdili, pak vznikl Odraz... Nicméně žádná z těch organizací, která tady je, včetně nás...My naopak jakoby se stahujeme trošku z tý sféry řekněme z toho kraje na ten okres... A myslim si, že tyhlety jednotlivý malý sdružení, aniž bych se jich chtěl dotknout, vztahuju to částečně i na nás, nemaj jakoukoliv legitimaci, nejsou legitimovaný k tomu, aby prostě to dělali nějak systémově nebo dobře. Já neříkám, že by to neměli dělat. Oni jsou přesně SC Vojkovice. Ano oni prostě v tom svym regionku dejme tomu, sem tam udělaj nějakou propagační akci...teďka nechci se zaobírat do toho, jestli hodnocení toho, co kdo tady dělá... Což ale jeden z mála je třeba Meltiner se svym Moravian larpem, jak dělá veletrh larpu. Jestli to mělo vyznění pozitivní nebo negativní, to je věc jiná. Já zrovna si myslim, že mělo pozitivní, ale slyšel jsem tolik negativních názorů, že radši se už k tomu nevyjadřuju. Ale to je přesně ono...třeba zase Jezevec a jeho Court of Moravia je velmi na svoje cíle zaměřená organizace. A teď je tady řada větších či menších organizací, občanských sdružení, který logicky už na to přišli, že to občanský sdružení je v zásadě k ničemu nezavazuje. No tak prostě zkrachuje, tak vyplněj daňový přiznání a pak je někdo zruší třeba, nebo ani ne, ty finančáky si toho nevšimnou 15 let. Takže aniž bych jim chtěl brát entuziasmus nebo aniž bych je chtěl nějak tupit, tak já je prostě vnímám jako FC Vojkovice. Ano, ať si v tom okresíku, nebo kde chtěj, ať si to propagujou, já jim to přeju, ale já je prostě nevnímám jako hráče jako ani krajskýho, ani celorepublikovýho, kterej by mohl reálně nějakym způsobem prohlašovat, že dělá velkou propagaci larpu.

236

Takže myslíš, že by vůbec neměli nějak veřejnosti představovat larp, propagovat? Jejich propagace larpu má bejt to, že dělaj dobrý akce a na ty akce jezděj lidi. To je jejich úkol. Že stejně jako u historickýho šermu, to je zase lepší paralela než ve fotbale, protože tam ta organizace byla od začátku...tak tady prostě léta nebyla žádná organizace. Pak tady byly dvě že jo, takový ty národní, který se mezi sebou škorpili, pak se na konec sloučili...Teďka to tam začalo nějak fungovat. A nechci říct, protože vim, že samozřejmě každej z těch šermířskejch spolků je na to alergickej, ale už se tam ozývaj takový náznaky nějaký nechci říct centrifikace nebo schvalování nebo povolování, ale takový nějaký registrace a už nějaký klasifikace typu: Tyhle to dělaj nějak, jak si většina myslí, že to je správně a tyhle ne. Takhle když to vezmeš, tak kdokoli, jakýkoli támhle nějaký tři, a to jsme zažili, tři nějaký lidičkové se domluvěj a vyhlásej nějakou akci, která je zrovna tři neděle po nějakym atraktivnim filmu. Oni tu akci prostě vymyslej na koleni, vyhlásej jí, lidi jsou řekněme spotřebitelé v tomhle směru, ty lidi jsou na nadšený, hloupý, nebo naivní, nikdy o těch lidech neslyšeli, ani nemaj žádný občanský sdružení, nikde si neověřili, jestli to už někde existuje nebo neexistuje, prostě tam přijedou, přijede tam 120 lidí. A když použiju ten náš příměr, tak prostě celá ta akce, já nevim jak se to tehdy jmenovalo, nějakej Warhammer asi, ani nevim, kde to bylo... jeden organizátor byl neschopnej a druhej organizátor se vyboural v autě, protože celou noc nespal, protože tiskl pravidla. Teď tam prostě bylo na louce kolem 100 lidí a zjistilo se, že vyjma těchhle dvou týpků nikdo nic neví, nic připravenýho není, žádnej záložní plán a co...Už jsem se vzdálil od tý původní otázky... V pohodě. Na tý úrovni, co tady existujou organizace, tak si myslim, že by propagaci měly primárně dělat tim, že udělaj ty aktivity a na ty aktivity se jim daří nabírat. Záleží na tom, jak maj tu organizaci postavenou, buď členy nebo teda jenom účastníky. Ne každej stojí o členy rozhodně. Pokud by se měl totiž propagovat larp jako takový, ať to nazveš jakkoliv, jako zábavu nebo prostě jenom jako metodu zábavy, protože já si totiž myslim, že to je jenom metoda, to je přístup k lecčemus, tak by se muselo definovat, co to je ten larp. Odkaď kam až je to larp a kde už je třeba komerce, kde už je terapie...jako řada terapeutickejch metod využívá roleplayingový prvky a neříká se jim larp...kde už je pedagogika atd. Musel by bejt nějakej obecnej konsenzus a ten by se musel promítat do toho, co ty jednotlivý sdružení propagujou. Takhle si každej propaguje sice jako slovo, ale pod tim slovem uplně jinej obsah.l Takže já, když se naučim jezdit na larpy a teď se nechci o někoho otřít, třeba u nás, tak můžu zažít těžkou deziluzi, protože jsem naučenej na nějaký pravidla, na nějaký pojetí, na nějakou úroveň...A teď to nemyslim... jako snahy tam můžou bejt stejný, lidi tam můžou bejt stejně nadaný nebo nadšený, ale prostě a jednoduše ta nálada, ta struktura tý akce může bejt uplně jiná. Takže tohleto já vnímám jako prostě, že to limituje cokoliv, co tady kdo může dělat. Je to možný překonat nějakym způsobem? Samozřejmě, hrozně jednoduše, když se prostě nějaký organizace...už je tady těch občanských sdružení dost...my jsme se o to snažili. My jsme se snažili sdružovat kluby. To jsme ale sdružovali jenom pražský kluby a o mimopražskejch...prostě na tý platformě

237

ASF se to z různejch důvodů nepodařilo, nebo my jsme se o to pak taky přestali snažit, abysme se stali jakoby národní... Tak tyhle všechny jednotlivý sdružení se musej nějak dát dohromady, ne jenom jako velmi neformálně pořádat Odraz a nějaký jiný setkání. Musí založit českou larpovou asociaci a ta musí vyprodukovat něco, nějakej kodex nebo něco, základní dokument, nějakou proklamaci, a pak to propagovat. Protože do tý doby si každej představí něco trošku jinýho. Někdo tě odkáže na wikipedii, někdo ti to popíše svýma slovama a někdo řekne, že vlastně dělá táborový hry a ani tomu neříká larp - a vlastně je to kovanější larpař než lecjakej někdo, kdo si říká, že je tady larpař. Rozumim. Pojďme trochu dál. Pojďme k tomu internetu. Jak příchod tohohle média ovlivnil larp? Co se změnilo ve tvý organizaci v okamžiku, kdy začal naplno běžet internet.třeba pro vás v asociaci znamenalo, že je tady internet? Těch prvků je hrozně moc a já určitě na nějaký zapomenu... Já vyberu jenom ty, který mě napadly a který nezapomenu. První věc je, že když se ten net opravdu rozšířil, že to nebylo jenom ...dej mi notebook,. To bylo jenom na tom jednom počítači. Já jsem to zažil, jak to změnilo tu scénu. Prostě lidi se tehdy... s dvaceti lidma si prostě nevoláš, i když na ně máš telefonní číslo. Tak jakoby změnilo to ráz, důvod a duch těch akcí. Protože ty lidi jezdili každej víkend po celý republice pomalu. Já jsem jezdil na akce opravdu až do Krnova, to už by dneska muselo bejt, abych tam jel taky. Prostě jsem se tam viděl sice s těma stejnejma lidma v zásadě, ale jinak jsem neměl moc příležitost aktivně je potkat. S příchodem internetu a hlavně samozřejmě sociálních sítí tohle úplně odpadlo. Ty máš nadbytek komunikace s těma lidma. Zajímavý na tomhle je, mně uniká důvod, dovedu si to technicky představit, ale já bych to tak nedělal, na Facebooku jako omezení komunikace jenom na přátele. Jako chápu, že bys musel platit jako za reklamu, když chceš oslovit lidi, který nemáš v přátelích, ale to prostě nefunguje u neziskovek, neziskovka by prostě musela někde sehnat ty peníze a zaplatit si tu reklamu, což ty lidi...řada z nich to neudělá. A teď neziskovka jako my: my na to prostě vyčleníme 10 ticí a prostě udělá se bannerová kampaň na FB. Ale když prostě uděláš akci, jseš na střední, máš prostě kapesný 500 korun a jseš rád, že máš kámoše staršího, kterej ti tam odveze nějaký rekvizity a uděláš akci... A ještě dělej reklamu na FB. Jenomže jo a těžko to zpropaguješ mimo svejch přátel - ať už jich máš třista, nebo málokdo jich má víc. To už jsou exoti nebo to už je nějaká obsese nebo snaha vyniknout, když už máš víc jako 300 prátel. To jsem četl nějakou studii, že snad 100 lidí dokážeš vnímat jako přátele opravdu, že s nima komunikuješ často... A ty máš kolik přátel na Facebooku? (smích) Já mám taky hodně lidí na FB, ale jenom proto, abych je přidal do skupin, který potřebuju a pak je zase zrušim Přemejšlíte jako skupina třeba i o průniku na Twitter? My jako organizace ne. Jednotlivý členové třeba jo, ale jako organizace ne. To souvisí s tou decentralizací jak jsem o ní mluvil. Já třeba Twitter nepoužívám. Samozřejmě podíval jsem se tam a tohle. My používáme třeba LinkedIn, jako tyhle profesionální organizační aplikace... Tohle už tak jako kradu ten čas, abych se podíval na ten Facebook a zaklikal tam nějaký...abych z toho úplně nevypad z těch informací.

238

Tys chtěl něco ještě říct... Ještě k tomu internetu - byly tam takový dva skoky. A za to bych se klidně hádal... Jedna byla příchod internetu jako takovej, kdy vlastně přišly maily, málokdo uměl jiný... A pak už velmi rychle za sebou to byly Skype, Icq, pak už Facebook jako zase takovej vrchol tohodle druhýho kroku... Takže vymizel tam ten prvek touhy potkat se s lidma, aby sis s nima pokecal, abys byl v kontaktu, protože jsi s nima v kontaktu pomalu každej den. Druhá věc je ta, že samozřejmě internet je vyjma toho, že tam je spousta balastu a porna, tak je to komunikační nástroj. Takže dal velkou možnost těm organizátorům akcí se nějakym způsobem zpropagovat a když to udělaj šikovně, tak se o nich dozví opravdu někdo z druhýho konce republiky. Pokud je to záměrem, pokud tam ten účel vůbec je. Protože zmastit stránku dneska... těch nástrojů je dneska x. Prostě nainstalovat to na nějakym free hostingu...mám to za dvě hodiny, každej pomalu umí ve Photoshopu nebo Corelu, tak tam nahází nějaký upravený fotky, obrázky...a má jakoby nějaký více či méně dobře vypadající stránky, který vždycky nerozeznáš...Podle kvality stránek už prostě nerozeznáš zázemí tý akce jako takový. Ty stránky můžou bejt bombový a ta akce je shit a naopak. Já mám naopak pocit, že ty lidi, co neinvestujou moc do stránek a už maj aspoň třetí ročník, tak jsou asi tak dobrý, že nepotřebujou investovat do stránek. Takže jakoby ano, je to výbornej nástroj pro tu propagaci, ale je strašně zrádnej. Vidíš bombový stránky, ten člověk prostě umí dobře psát, nebo má dar slova, tak tam prostě nableje hromady keců, jak ta hra bude skvělá, ty tam přijedeš a tam jsou čtyři provázky v lese a prostě nějakej, teď to nemyslim zle, ale prostě nějakej blázen, kterej nemá ani ponětí o tom, co ta akce potřebuje za zázemí. Takže to je druhá věc, která si myslim, že se dost často stává. Třetí věc je, že i na internetu se krade, už jsem zažil člověka, kterej normálně vzal pravidla, stránky, přejmenoval název tý hry... No a jak bys teda popsal dnešní situaci, hráče larpový... Z nějaký prvotní fáze, kdy jsme nadšený, se teď ta společnost nějakym způsobem komplikuje. Ty lidi jsou náročnější a přesně odlišujou podle toho, co jim komunikuješ, i v týhletý neziskový sféře, i když už larpy nemůžeš dneska automaticky zahrnout do neziskový sféry, že jo, zrovna Court of Moravia že jo...Já neříkám, že je to špatně, já jsem poslední, kdo by říkal, že je to špatně, jenom říkám, že je špatně to vnímat jako na jedný lodi, to jsou prostě nesouměřitelný produkty. Směřuju i k tomu, že se prostě Jak si ty jako dlouholetej hráč larpu představuješ...co by dneska ty aktivní v tý komunitě měli dělat pro zlepšení situace kolem larpu? Musí se více či méně profesionalizovat to PR těch, ať už organizací nebo akcí, záleží na tom, jak to vnímáš. Protože bez toho můžeš mít skvělou vůli, ale prostě nepřijede ti dost lidí a končíš. V lepším případě jenom neuděláš příští ročník. Pro ty starší to nemusí být až takový problém, pro ty mladší si představim, že to je docela opruz... Takže je to prostě tlak, v tom dobrym samozřejmě, na ty pořadatele... V jaký pozici bys chtěl, aby byl larp tady za pár let? Kam by se to mělo dostat? Problém je v tom, že jak já vnímám ten larp, tak ač sám jsem zastáncem toho že by měla být ta národní organizace, která nějakym způsobem aspoň trošku certifikuje, nebo

239

vymezuje a aby se jakoby nekomunikovaly úplný nesmysly, protože ty lidi můžou udělat hrozný škody. V dobrý víře oni udělaj nějakej festival, kterej dopadne špatně nebo něco se tam stane a dopadneme jako v Polsku, který se nemohli zbavit toho, že jim na nějakym šermířským vystoupení nebo larpu...bylo zranění jo a tak dále. Jsou tu vůbec larpeři, larpový organizace, který podle tvýho názoru dělají tu činnost dobře? Pokud se bavíme v tý volnočasový rovině, tak tady určitě jsou organizace, který to uměj docela dobře – CoM třeba, nemám problém je jmenovat. Na druhou stranu si myslim, že oni to dělaj pro sebe, oni to nedělaj pro dobro komunity. A myslim, že se nesnažej ani trvrdit, že to dělaj pro dobro komunity. Jsou tady organizace jako Moravian larp, který se snažej něco v tý věci dělat. My už to nemáme uplně za cíl, ale snažíme se také například Larpem.cz... Jenom takovou vsuvku, když jsi zmínil - jak ho hodnotíš larp.cz? Tarenor od vás se na tom podílí... Snažíme se a myslim, že to neděláme úplně špatně. Na druhou stranu prostě chybí tam to širší zapojení - teď nemyslim autorů. Každej tam ten článek vždycky nějakej pošle... Ale ten konsenzus na tom, co by tam mělo vycházet, jak by to mělo vycházet. Prostě ta vnitřní komponenta, ty články jakoby. Mělo by to bejt prestižnější než to je, a to jedině tak, že by tam bylo zapojenejch opravdu...prostě že by to reprezentovalo národní scénu. To samozřejmě není jenom Tarenorův projekt, Tarenor je jakoby jedna osoba za ten projekt. Takže fyzicky vykonává ty věci, ale stojí za tím peníze toho sdružení a spousta práce lidí, který to udělali před nim. Takže je to prostě limitovaný tim, kdo to dělá. Abych ale ještě k těm sdružením... Jasně... Pak jsou sdružení který natvrdo více či méně propagujou samy sebe, Larpard a všechny další. Zase, to není nic špatnýho, měly by si propagovat svoje produkty...A já bych byl hodně opatrnej. Neříkám, že to dělaj všichni špatně nebo že to dělá většina špatně, ale v tom, co tyhlety různý organizace vydávaly za to, co teda má bejt ten larp a co by se mělo propagovat a co by se mělo říkat těm rodičům, že to vlastně je... Samozřejmě, když jim řekneš, že to je interaktivní divadlo, tak asi nic nepokazíš, ale prostě nějaká definice, jestli je to umění, sport, divadlo, prostě to si myslim, že je dost odvážný. Kdo takhle od stolu to tam jako nafrkne, z pozice nějakýho SC Zenkovice. Já to vidim tak, že ty sdružení, jednotlivý produkty, to znamená ty hry, se budou čim dál zlepšovat taky dostupností. Přesunem těch aplikací do opensourcu, Že se to bude profesionalizovat. Bude to vypadat dobře, bude to mít lepší záběr těch lidí. Ty lidi, řada z nich to už umí dneska, budou normálně vnímat PRko jako jakýkoliv jiný. Že to není jenom o tom udělat hezkou stránku, ale že musíš na stránce tvořit nějakou komunitu, to tvoříš různejma nástrojema, ne jenom těma komunikačníma, ale i tou hrou, aby ti generovala nějakej přesah do dalšího ročníku, aby ty lidi chtěli vůbec komunikovat. To ti toho člověka zakotví v tej hře a on ti přijede i příště, i když zrovna bude pršet, jo. Takže tohle se bude vyvíjet samozřejmě. Vyprecizuje se ta technika, ale jestli v dobrym či špatnym se ten součet nekoordinovanejch larpovejch sdružení dovede k celkovej propagaci toho larpu...

240

Já se trošku bojim aby tam, kam to u některých lidí směřuje, tak aby se prostě neoddělila nějaká odnož, která bude na tom vydělávat peníze. Ať už v teambuildingu nebo prostě jakoby v profi placenejch akcích. A zbytek umře na nekvalitě, nedisciplinovanosti, nekoordinovanosti, protože ...když použiju ty busnissový termíny...Ten počet těch spotřebitelů je nějak velikej. Potenciálních larpařů je řekněme, o tom by se samozřejmě dalo hodně hádat, ale řekněme 30 tisíc lidí v Český republice. Samozřejmě dá se o tom, dá se lecjaks argumentovat, jestli ne nebo jo ... V tom roce aktivních, že někam jede, že se prostě rozhodnou, ať už na základě nějaký reklamy, nebo prostě proto, že tam jede banda vedle z baráku, se rozhoduje jet na tu akci...s velkym přispěnim internetu samozřejmě, dneska už je 90 procent komunikace je internetová. To co my jsme dělali dřív, že jsme rozvěšovali letáky a tak dále, tak ten náklad na to je dneska tak velkej, že to nemá vůbec smysl. A je to teda tak, že oni na internetu najdou informace a na základě těch potom někam jedou a nebo získají informace od někoho a na základě těch si najdou informace na internetu? Já bych řekl, že je to tak 50:50. No ale co já jsem chtěl říct, tak to je, že ten spotřebitelskej počet je nějakej, z těch třiceti tisíc ten rok je třeba 5 tisíc připraveno nebo schopno nebo dorostlo do věku, že pojede na akci. A aniž bych to vztahoval na realitu, tak dejme tomu, že polovina těch akcí je dobrá a polovina špatná. Tak 2,5 tisíc lidí, když to bude rovnoměrně rozvrstvený, ti zažije špatnou akci a z nich třeba polovina už nikdy na larp nepojede, protože bude prohlašovat, že to je debilita. Že to je debilní, že to je nuda, ale jenom proto, že narazili na pár řekněme nezodpovědnejch organizátorů, který třeba naivně...Zásadní problém je vylepšování tý reality v tý internetový komunikaci, ať už na tom webu nebo prostě... Jo typicky...když prodáváš rohlík a řekneš, že to je nejlepší rohlík v republice, tak když ho člověk pak ochutná a zjistí, že je stejně hnusnej jako každej jinej ... nic moc se ti nestane, prostě v tom tvym krámě prodávaj jenom tenhle rohlik, tak si ho stejně koupíš... Těch 25 procent zklamanejch minimálně z poloviny osloví dalších 25 procent, který už zmenšej těch potenciálních 5 tisíc na 4 tisíce, jestli si rozumíme. A je otázka, jestli to vykompenzuje zase těch nadšenejch zbylejch 75 procent. Jestli ta spirála se svírá nebo rozevírá. Těžko říct, já si trochu myslim, že teďka larp jako takovej ta celá scéna je ve stagnaci, ale to už jsou věci, který myslim nejsou pro tvoji diplomku. Takže pokud bych se měl vyjádřit k té komunikaci. Problém český larpový scény a tý komunikace je, že ty lidi si vylepšujou ty informace. Dávaj je tam trošku lepší, než pak je realita, což přináší dost často těm lidem deziluze. Jak podle tebe dneska veřejnost vnímá larp? Když pozoruješ ty zmínky, ohlasy kolem tebe... Můj osobní názor je, že stále drtivá, více či méně drtivá, podstatná většina je neinformovaná a nerozezná larpy, jako skupinu, která se jde účastnit nějakýho larpu od masopustního podchodu. Já si myslim, že velká část lidí to nemá vymezený vůbec, když jim to slovo řekneš, tak jim to nic neřekne, a zařadí to prostě - jo to jsou nějaký ty moderní zábavy, maximálně nějakou část z nich zajímá, že to je něco s historickým šermem, i když ty kostýmy jsou zrovna fantasy. A když začneš vysvětlovat nějakej roleplaying nebo tohle. To znamená, že ten člověk už se dostane, narazí na tu tvoji propagaci teda, tak si myslim, že to nepochopí, protože to je věc, která se dá těžko

241

vysvětlit, už proto, že nemáme ty obecný definice, na jakých bysme se my sami shodli. Takže můj názor je, že ty lidi to nerozlišujou. Že se to nevyčleňuje z takových těch...toho vnímání obecně nějaký moderní zábavy... To máme asi zafixovaný prostě, protože moje maminka pořád: vy jste ty blázni, co tady běhaj v těch kostýmech a mlátěj se po hlavě... To je otázka. Já bych před nedávnou dobou řekl, že ne. Že ta společnost je řekněme multikulturní, nebo prostě každej má nějakou tu zábavu, je to určitě velmi normální. Ale na druhou stranu já jsem prošel vysokou školou a tam na tý vysoký škole už studoval se mnou černoch, Číňan a mně to prostě přišlo samozřejmý. A s nima jsem zkoušel leccos, různý věci, aniž bych si to kdy uvědomil. Důležitá věc v larpu, a to odskakuju, ale spojí se to pak na konci, bude to souviset... Larp tě učí, aniž by si to ty lidi uvědomovali nebo neuvědomovali, hraní rolí, ale ne těch vnímaných přirozených rolí. Jsou to nějaký prostě atypický role. Typickej larpař je velmi dobrej v tom, že přijde, nastuduje zadání, automaticky v něm hledá slabý místa, že jo. Je to více či méně mančkin, a pak to realizuje. Nejde o to, jestli je nadanej nebo nenadanej, silnej nebo spíš herec, to je fuk. Trošku to ovlivní to vnímání. Tobě to prostě přijde přirozený, že lidi mají nějaký role a že ty role přepínají, jo prostě: Teď jsem fotbalista, teď jsem larpák a teď jsem doma v rodině, tak teď jsem syn...Mám přítelkyni po letech, která nedělá larp. Taky je o deset let mladší a to je dobrej subjekt na studium tadyhle toho. Ona mně říká podivíne, prostě je to tak, oni to tak vnímaj. Na druhou stranu ví přesně, co to je, protože na gympl s ní chodila skupinka takovejchhle bláznů, ona se s nima kamarádila, ona jako: jo, podívini, blázni, někam se věčně vláčeli, smrděli většina z nich, když se vrátili... To říkám samozřejmě v nadsázce. Po tom víkendu přijeli v nějakejch hadrech. Ona to prostě zná, co to je, rozumí tomu a vnímá to jako podivínskou zábavu, prostě že to není mainstreamová zábava. Takže nechci říct, že by to byl předsudek, ale larp rozhodně není mainstreamová zábava, ani není v tý kategorii obecně uznaný nebo obecně vnímaný zábavy, jak jsem tady popsal na začátku, nebo jak jsem říkal, že lidi to nerozlišujou. Takže je to hodně specifická záležitost. Pokud ty lidi o ní slyšeli, tak buď se toho účastnili nebo to považujou za více či méně roztomilej výstřelek, v dobrym či zlym. Ani moje přítelkyně to nebere ve zlym, ale pořád je to v tý kategorii podivný. A když se podíváš na tu situaci, tak má pravdu, jakoby čistě z matematický definice nějakýho podivu to tak je. Jestli...teď odbočim, aniž by ses na to ptal: Tudíž jestli by to mělo nebo nemělo efekt, nějaká obecná propagace toho larpu a jak to udělat... Ok... Já si myslim, že to se nedá takhle říct. Já si myslim, že to bysme překročili svůj stín. Až bude milion larperů v ČR, tak bude mít smysl dělat obecnou propagaci. Prostě jadernej fyzik, jakkoliv je strašně zajímavý ovládat si nukleární reaktor, tak prostě... taky nebude propagovat... Třeba CERN... já nevim co, že teď objevili částice rychlejší než světlo, strašně důležitá věc a koho to zajímá. A i kdybys to stokrát...vkdybys to dal do primetime na nově nebo na ČT nebo na Primě, tak to vyšumí. Pro lidi to bude obskurní zajímavost, kterou zavnímají, někteří pochopí více, někteří méně a 0,07 procenta populace, který vystudovali fyziku, tak se zvedne tep. A tim to hasne. Já si myslim, že to je stejný s larpem. Já rád používám příměry, protože ten larp je minoritní, že mně ty příměry přijdou lepší, když mám někomu vysvětlovat larp. Takže obecná propagace si myslim, že

242

nemá smysl. Proč? Kdyby to tolik lidí zajímalo, kdyby to hledali, toho najdou hromady. Ty lidi sami od sebe nehledaj... Jestli to není tim, že oni ani nevědí, že to můžou hledat...že nemaj tu prvotní...na internetu najdeš jenom to, co hledáš... To je pravda, ale pokud chceš opravdu k tomu jakoby... Kolik lidí to dělá, kolik ty lidi maj reálně moci, ať už vyjádřeno v penězích, čase účastníků atd. My jsme třeba nikdy nežádali o granty. Jako že bysme přepisovali ty naše činnosti, ty larpy, jakože tam ty minority zapojujem a takový kydy. Já můžu vysoce pohrdat lidma, který to takhle dělaj. Nikdy jsme si nevyžádali ani korunu na grantech. My jsme si vždycky na tu naši činnost vydělali. A myslim si, že... to s tim dost souvisí, protože podporovat by se měly spíš ty prospěšný činnosti, to zapojení minorit. Já neříkám, že zapojení minorit není dejme tomu con, já to neshazuju. Jenom já bych to prostě nedělal a myslim si, že to není ten hlavní cíl... Takže já si nemyslim, že by ten larp měl mít nárok na to bejt nějak víc propagován. Neříkám, samozřejmě - kdyby se udělala nějaká celonárodní reklama, měsíční masírka...kdyby si měl rozpočet jako Ariel, nebo kterej prášek teďka frčí, tak si myslim, že by se počet larpařů třeba zdvojnásobil, ztrojnásobil, zpětinásobil. Ale pokud bys dal stejný rozpočet třeba šachistům, tak by se taky třeba zdvojnásobil počet... Takže já si myslim, že larp má tak dobrou organizaci a potažmo propagaci, jak dobří jsou lidé se toho larpu účastní. Já přeju těm, co to posunuli, oni říkaj na vyšší levl. Já říkám jakože tou jinou cestou, tou komerční. Já jim přeju jejich úspěchy, já tou cestou jít nechci, já si myslim, že to je asi takovej rozdíl jako, těžko to vysvětlit, přirovnávám profesionální a neprofesionální fotbal. Takže já nevim, jestli... Ale ten můj názor je dost minoritní u nás v organizaci. Co třeba média, informujou podle tebe o larpu u nás a pokud jo, tak jak? Nejlepší je vycházet ze zkušenosti. První naše zkušenost je „výborná“ reportáž o larpu v pořadu Na vlastní oči. Byli tam dva naši členové... Prostě šlo to za náma, měl jsem couvnout, měl jsem jim říct, že ne, že to dopadne tak, jak to přesně dopadlo... Tehdy to bylo zase velká kritika do nás, že jsme idioti...Takže to byla negativní věc si myslim. Druhá věc: Vyšel Pán prstenů a na Primě potřebovali nějakej úvodník. Tak nás prostě oslovili, protože zrovna nikdo jinej... no byly tam takový nesmysly zase, že já jsem říkal: Doháje tohle prostě ne, to nemá smysl. Vypadáme jako blázni, opravdu jako postiženci prostě. A tohle v žádný propagaci neudělaj...nikomu. Takže tolik o průniku do médií, jako zrovna našeho. Jiná věc je, to byly zrovna televize teda, řada článků v novinách, byli jsme v Právu, Mladý frontě, byli jsme prostě leckde, v Respektu snad dokonce...Já musím říct, že pokud se ty novináři drželi tý reportážní roviny, tak to bylo dobrý. Ale článek jsi nerozlišil od článku o dobrovolnejch hasičích, který měli závody v Kotěhůlkách. Jako ale tahle rovina fajn. Ale ten dopad informační... si myslim, že to mělo nula. Nikoho to nezaujalo, pár jakoby ohlasů na to bylo, že by přišli ti mlaďasové a řekli: Zajímá mě to, kam můžu přijít...tak to vůbec nebylo. Proč podle tebe? No nejspíš proto, že ta naše cílová skupina prostě nečte přílohu Mladý fronty a nečte přílohu Práva. Jedinej dopad co to mělo byl, že si nás zaregistrovali do databáze takovýho

243

toho pořadu Uvolněte se prosím. Ale nikdy nás nepozvali... Takže tolik jako k masmédiím. Komunitní média – Pevnost. Tam si myslim že to má jedině efekt. Protože to je jako, když si propaguješ golfový hřiště v golfovym časopise. Tam je tvoje cílovka. Ty lidi od těch rpgček to čtou. Ty lidi od těch pc her to čtou. Jiná věc je, že to bylo daný nějakym konsenzem... Já už jsem tehdy nebyl spokojenej, co tam vycházelo za články a to jsem některý sám psal. A už vůbec nejsem spokojenej teď, co tam vychází... Ale jo, tady to funguje. Ale podle mě zase spíš jakoby, že to posiluje tu prestiž toho člověka, o kterym se tam napíše, v tý komunitě, než že by to mělo nějakej náborovej efekt. A pak už se dostáváme k tomu internetu, protože ten stojí zvlášť. Prostě to je informační kanál, bez kterýho se neobejdeš. Musíš tam ty informace dát. Já myslim, že by se neměli ty lidi tam nadhodnocovat, neměli by lhát... Když se ale vrátim ještě k tý otázce jestli ten novej člověk nejdřív hledá na internetu a vytvoří se popud nebo nejdřív dostane popud od někoho a pak hledá...Myslim že to je prostě tak specifická zábava...Jednak ten člověk musí bejt připravenej, musí dopadnout semínko na úrodnou půdu. Myslim, že je prostě nejdřív... nejdůležitější ten popud. To osobní doporučení tady funguje nejvíc. Co je další: Tak jsme taky těžce pod vlivem sezónních výkyvů. Filmů, her, co zrovna přijdou. Je to každýho rozhodnutí, co chce dělat. Pokud se sveze na tý komunikační vlně...Protože to za tebe zaplatí reklamu a všechno že jo... Tak toho se dá neskutečně využívat. Můžeš udělat akci s velkou účastí. Ale je otázka, že ti tam příští rok asi ty lidi už nepřijedou, pokud to neuděláš na tý nový komunikační vlně. Jasně, protože poletí zas něco jinýho... To si myslim, že by to za nějakej čas mohlo fungovat i tak, že by si nás ty firmy najímaly na tyhlety larpy. Jako součást tý kampaně. Protože my umíme dělat larpy a oni uměj dělat to ostatní. A obě strany by byly spokojený. To je zase jenom ke směřování tý larpový scény. Dá se mluvit o pedagogický větvi, teambuildingový nebo řekněme larpovokomerční větvi, dá se mluvit o marketingový větvi – larp jako nástroj propagace. Jednoho dne to třeba bude. To je asi to nejlepší, co se dá udělat. Larpová scéna je v nějaký fázi vývoje. Když si vezmeš třeba šermíře, tak to je podle mě stoprocentně srovnatelný, ale o deset let dál. A teď bysme našli nějaký jiný subkultury. Který z tý naivní fáze, toho rození se a toho velkýho boomu, jdou dál... Já ještě na závěr – Jaký názor máš na projekty jako je Larpedie, larp na Wikipedii a vůbec tyhle věci. Mají nějakou perspektivu pro komunitu, pro vás i pro člověka z venčí? No hele. My jsme zaťatý. My když jsme začali s larpem.cz, tak ano – trvalo nám to než jsme to dali dohromady- A i když nám říkali, že nemáme co psát takhle o larpu, že nikoho nereprezentujeme, tak my jsme vydrželi. A to si myslim, že je ta cesta. Projekty jako jsou tyhle portály, larpedie a tak...ty vzniknou a buď přežijou nebo nepřežijou. Třeba kalendář máme dodnes a je asi nejnavštěvovanější.... Chtěl bys ještě něco dodat, k tomu o čem jsme tu mluvili? Jen k tý budoucnosti toho larpu. Mě k tomu napadlo, že ta internetová komunikace v tom bude hrát roli nejen jako komunikace. Já si myslim, že se tu objeví normálně larpový sítě.

244

Podle mě se trochu setře rozdíl mezi tim fyzickym prostředím. Nechci říkat, že to bude přímo virtuální realita. Ale jako bys hrál wowko v tom... Ty si prostě vezmeš rukavice, brejle... Myslim, že pokud tu bude nějakej další zlatej věk larpu, protože si myslim, že ten jeden už tu byl: zlatej věk dřeváren, zlatej věk larpů... Ale myslim, že dál už to bude jiný. Že ta role tý komunikace, toho online zapojení, že prostě bude mnohem vyšší. Ten vývoj změní tu scénu. Ty hry s tim budou propojený, bude tě to tam vtahovat. To určitě přijde, možná už to částečně přišlo.

Pilly

Nejdřív se zeptám, jestli mi můžeš říct něco o sobě, jak ses dostal k larpu, proč jsi to začal dělat. Pak jestli mi můžeš říct něco o vaší organizaci, nějaký základní fakta. Já jsem začal dělat larp asi v roce 2004 nějakou maličkou akcí, něco ve stylu, že se nás 20 sešlo v lese, běhali jsme v rozstříhanejch tričkách a hráli si na děsně krutý rytíře. A postupně se to tak nějak vyvíjelo, že jsem začal jezdit na ty vzdálenější akce, začal zkoušet něco náročnějšího, vlastně jsme se potkali na Křestu a tak. Tak jsem začal jezdit hodně aktivně, jezdim do teďka hodně aktivně, dejme tomu nějakých 8 akcí ročně. S tim, že plzeňská scéna, tak nikdy jako... nebo měla svůj zlatej věk, kdy těch akcí bylo poměrně dost, ale pak odešli z toho lidi, stal se tam jeden problém, že došlo k nějakýmu útoku na jednoho kluka, celá ta komunita tam měla špatnou pověst, rozpadli se, skončili. A vlastně larp v západních Čechách, protože centrum měl v Plzni, víceméně skončil. Držely se tam dejme tomu tři akce, který nějak přežívali. A po nějakých 2,5 letech jsme řekli: Tak takhle bychom tady za chviličku skončili všichni, tak s tim zkusíme něco udělat, rozhodli jsme se založit občanský sdružení, jehož já jsem předsedou, a už funguje přes půl roku. Ovšem děláme i propagaci jako takovou. Ale tu činnost, abychom se snažili oslovit nováčky, veřejnost, tak tu už děláme mnohem dýl, s tim jsme začali tak před rokem a půl, dvěma lety a už to má docela viditelný výsledky, ta komunita se rozšiřuje... Takže ta působnost je čistě Plzeňskej kraj? Máme svou sekci v Karlových Varech, tam máme lidi. A pak máme lidi takový jednotlivce, ale taky se mezi sebou koordinujou, a dělaj akce tady, v Praze a v Kutný Hoře máme pár. Ale to jádro jsou západní Čechy, Plzeňskej, Karlovarskej kraj. Můžeš popsat běžnou činnost organizace, co je standartní náplní činnosti... Je to příprava nějakých akcí, jejich prezentace podle toho, jakej cíl ta akce má. Ty jsi byl na Erinoru, ten moc neprezentujem, tam to není potřeba, ale připravujem akce pro nováčky. Připravujem plzeňskej inspirační víkendovej kurz, kterej propagujem. Za tu propagaci i poslední dobu vydáváme poměrně velký části, děláme různý letáky, brožurky a tak. Co k tomuhle připravujem, tak teďka projekt, kterej pomaličku se snažíme dotáhnout do konce, tak je Plzeň larpová, zatim to je jenom takovej náš název, zatim jsme

245

tomu nedali žádnou oficiální podobu. Je to projekt, kdy se budeme snažit, aby každej měsíc v Plzni, ve školním roce, byla nějaká akce...A tyhle akce... udělali bysme tomu nějakou propagaci a bylo by to cílený na starší středoškolský studenty, nějaká taková věková kategorie těch 16-18, prostě nástěnky ve škole jsou ideální, a navíc jo, když už jseš u toho internetu, tak přesně všechny tyhle lidi jde poměrně snadno oslovit Facebookem. K čemu vlastně takováhle činnost vaše směřuje? Co je cílem toho snažení? Jak by to mělo vypadat, až realizujete tyhle věci? Rád bych, aby ta zábava byla nějakým stylem společensky uznaná a aby bylo vidět, že jsou tam nějaký klady, že to není jenom čistá bohapustá zábava, že když ten organizátor si stanoví nějaký cíle, tak to může mít i daleko hlubší myšlenku než jenom zabavit ty lidi a jinak prostě je to velice dobrá náplň pro tu 16-26 věkovou kategorii nebo i starší, s tim že pro nás je zajímavý nabídnout těm lidem činnost, kdy se potkávají, mluví spolu, dělají něco poměrně kreativního, nesedí doma u počítače. Jako většina z nás vyšla nějakým stylem ze skautu, nebo se k tomu nějakym způsobem přidávala, takže jako akce pro mládež prostě jsou pro nás docela normální záležitostí. Když teda přejdeme přímo k komunikaci. Můžeš shrnout kanály, kterejma komunikujete. Jak oslovujete lidi, jak propagujete svoje akce a larp jako takovej? Jedem hlavně přes přímý oslovování těch lidí, to je samozřejmě nejosvědčenější. Když se člověk dostane do nějaký skupinky lidí, která s tim má nějakou spojitost, tak jim to nabízí. Pro tohleto jsou supr třeba ty brožurky, který jsme vytvořili, kde má člověk na pár stránkách, co to larp je a co vlastně nabízí, to vytvořila Magda... Jinak samozřejmě máme internetový stránky, máme FB stránku. Máte třeba nějaký mailing listy, něco takovýho, rozesílání mailů? Jestli třeba jednou měsíčně rozesíláte něco? Zas tak daleko jsme se nedostali, ale když máme nějakou akci, tak ten mail list má už 200 lidí a spamujem... Zeptám se na tvůj názor, jestli myslíš, že tu komunikaci změnil třeba Facebook, jestli něco fungovalo jinak a po nástupu Facebooku se to přesunulo tam, jestli máš takový zkušenosti? Pro mě jako, já osobně jsem neuživatel FB, já užívám nanejvýš tak ten OSkovej, když zadávám někomu, aby tam něco dělal. V tomhletom asi je... my jako jsme dřív komunikovali něco maily, icq, měli jsme stránky a vlastně ty lidi těch 16-18, nebo který tam teďka choděj, tak prakticky nekomunikujou v ničem jinym a kdybych z nich tahal třeba Icq nebo Skype, tak netuší, o co se jedná, nepoužívaj to... maj prostě Facebook a tim to končí. A domluva s nima se pro nás stává náročnější, takže kvůli tomu jsme se dostali k tomu, že zakládáme FB... Proč vlastně nemáš Facebook?

246

Ve zkratce... protože tak 20 procent věcí v něm má nějakou významovou hodnotu, zbytek je balast, který mi nic moc nepřinese a musel bych ho také pročítat. Potřebné informace dovedu získat rychleji a efektivněji na jiných kanálech... Co třeba jiný sociální cítě, Twitter tady je, začíná Google+, jestli zkoušíte pronikat tam... Nene. Co třeba nějakej druh reklamy nebo propagace ve spolupráci s nějakejma serverama, jestli třeba si postujete navzájem, nepoužíváte něco takovýho? Něco jako bannery a takovýhle věci? Máme prokříženejch několik stránek takhle, ale nic „velkolepýho“. To třeba souvisí s tim, že stránky OSka ještě pořád nedostaly svoji grafickou podobu, jak by měly vypadat. Už půl roku teda se snažíme, ta grafika je udělaná, ale ještě to nikdo nenakódoval. Pojďme teda k vašim stránkám. Když přijdu na vaše stránky, jsou uzpůsobený, nebo budou, pro člověka, kterej nemá o larpu ani páru, nebo jsou spíš komunitní, pro lidi, který věděj, o co jde? Snažíme se, aby tam byla naprosto jasná sekce pro veřejnost, která by měla splňovat ten cíl. Když si to otevře někdo, byť i náhodou, ty stránky a zaujme ho pár řádek o tom, že jsme občanský sdružení a děláme to a ono, tak aby v tý sekci pro veřejnost našel, co se potřebuje o larpu dozvědět. Máme tam něco z historie, máme tam právě takový ty věci, co jsme dávali do brožurky, co larp nabízí, pro koho je, jak to vypadá, jaký jsou typy her, co si zahrát, kde... Jediný, co tam je maximálně - je tam vyvěšený pro tu naši západočeskou komunitu kalendář, kde jsou vyvěšený takový ty soukromější akce, nebo menší akce, který se nehodí dávat na kalendář larp.cz, aby tam člověk nedával pět komoráků za měsíc. Jakým způsobem se člověk na ty stránky může dostat. Máte nějak zajištěný právě propojení ven, aby když ten člověk, kterej nemá o larpu ani páru a bydlí v Plzni, nudí se a je mu 20 let...jak se k tomu dostane? Samozřejmě, že odkazy na ta stránky jsou prakticky na každym našem propagačnim materiálu. Případně přijdeš na náš komorák a vzadu na růžku máš odkazy na tohleto, na plakátech, teďka nám vyjde článek v Pevnosti, kde by to mělo bejt, článek o naší akci na larp.cz, snažíme se cpát, kam to jde.... Co je teda cílem tý komunikace, kam směřujete tím, že říkáte: tohle je larp, tohle jsme my. Proč to těm lidem vlastně říkáte? To je zase rozdělený na takový dvě části. Máme určitou část, která probíhá spíš osobně, maily, icq, nějaký fóra, který říkaj, kdy kde jako bude jaká akce. A pak je tam druhá část, v který právě říkáme veřejnosti, že existujem, děláme nějaký akce, ty vypadaj takhle, zkuste to, může vás to bavit, nabízí vám to tohle a tohle. Ta motivace je oslovit je, zkusit jim ukázat, tohle funguje, je to sranda.

247

Už se přidržim toho internetu. Jaký jsou podle tebe výhody, nevýhody propagace a teď to nemusí být čistě larpu, prostě propagace obecně na internetu? Jako výhoda je v tom, že to vidí obrovský množství lidí. Problém trošku je, že lidi na to už moc nereagujou. Ta propagace timhletim směrem je taková neosobní, ten její vliv si myslim, že není radikální, protože i tak z osobní zkušenosti na internetu se lidi chovaj uplně jinak, odpovídaj jinak a reagujou na takovýhle věci naprosto odlišně, než v reálu. Člověk, kterej naslibuje, jo přijedu na vaši akci, udělám první poslední, v reálu neudělá vůbec nic a když se s nim člověk potká, tak vlastně ani skoro ani neví co sliboval. Tu propagaci na tom internetu, skoro bych řekl natvrdo, že je to příjemnej doplněk, trochu něco udělá, řekne: jo, my existujem, snažíme se o něco, ale nestačí to, rozhodně to nestačí, my musíme dát něco navíc, ten impuls pro ty lidi, aby zkusili přijet na tu naší akci, na tom internetu nedostanou. Většina těch lidí, když jsme dělali různý průzkumy, naše interní, jako jak se k těm akcím dostali, co je přinutila, aby na tu akci jeli, tak jako kolem pěti procent lidí jsou lidi, který napsali internet a vaše nabídky na internetu. Zajímavý. Čím to je podle tebe, že ten internet má tak malej dopad? U nás je to podle mě trošku tím, že se zaměřujem na ty lidi těch 16-18, do 20 víceméně a tyhlety lidi jsou většinou ještě hlídaný rodičema, nemůžou si dovolit jet jen tak někam vyrazit na blind, nemůžou si dovolit přímo zkusit, já se teďka seberu, vyjedu někam a potřebuju k tomu něco říct: hele, támhle pojedu s támhletou bandou kamarádů, který ty přece znáš, tak bude ok. Asi takhle si to představuju... Nám se docela osvědčilo, tyhlety lidi, když někam něco napíšou, tak si odchytit jejich email a pak s nima komunikovat, prostě snažit se je oslovit tim emailem, snažit se je na tu akci pozvat, protože už to je daleko osobnější přístup a ty lidi jsou, ty lidi to potom skutečně si řeknou: a hele, oni stojí o to, abych tam přijel. Takže jestli to dobře chápu, je to problém neosobnosti nebo anonymity... Jo, něčeho takovýho. Jako asi 65-70 procent lidí, který napsali, co je přivedlo na akci, tak jsou tam kamarádi nebo případně někdo z komunity. Trochu to zobecním: Je pro tebe internet důležitým médiem? Nebo dovedeš si představit, že byste ho vůbec nepoužívali? To asi ne, protože tam říkáme kdy, kde, snažíme se ukazovat, jak to děláme a nabízíme vám to, ale je to takovej hodně jako support, nestačí to, je to důležitý, protože bez toho by nebylo to vidět, že to děláme, takhle je to vidět, ale ty lidi musíme...musíme do toho dávat i něco navíc než jenom tohlento. Takže kdybyste si představili, že ten internet nebude, tak co by to obnášelo, co by to znamenalo konkrétně pro vás, pro tebe, jak bys tu změnu pocítil, v čem? I třeba pro larpovou scénu v ČR jako takovou? No... Internet taky vytváří takovýty subkomunity, který by přestaly fungovat... To je to, na co narážim, jestli ta subkultura bude fungovat?

248

Fungovala by, myslim si, že by fungovala, ale opravdu na nějakých lokálnějších centrech. Nebylo by to tak, že se hráči znají přes celou republiku, znali by se jen v tom okruhu, kam jezdí na akce, těch akcí by asi ubylo a hlavně by nevznikaly ještě v tý komunitě další subcelky, který maj, maj nějaký názorový jednoty. Typicky Odraz, tak lidi, který jezděj na Odraz jsou typicky jeden subcelek, kterej ovlivňuje tu komunitu dál a ten internet v tomhle hraje hrozně velkou roli. Ale v tej propagaci k veřejnosti, novejm lidem, nováčkům...je to už těžší a je to vidět na nás, nám se podařilo těch nováčků teďka oslovit docela dost, ta komunita je poměrně mladší než ve zbytku republiky, teďka tam máme tak půlku novejch lidí z toho, co tam je. A je to třeba obrovskej rozdíl oproti akcím kolem Brna, kam člověk přijede a každej rok ty lidi tam zestárnou na tý akci o rok, průměr akce věkovej zestárne o rok a je to hrozně velikej rozdíl na těch akcích. A můžeš teda říct konkrétně, jestli máte od nich zpětnou vazbu od těchhle novejch lidí, jak teda oni konkrétně k vám přišli. Tys říkal teda letáky, nějaký akce, jak jste tyhle lidi... Je to tak zhruba těch 65 procent oslovili nějakym stylem kamarádi, nebo jsme oslovili přímo my, tak jako, že jsme našli skupinu, která se o něco zajímá, tak jsme tam třeba znali přes někoho ty lidi, domluvili jsme si s nima schůzku a oslovili jsme je. Nebo jsme objevili různě na internetu lidi, který sháněj jiný západočechy a jestli někdo ten larp dělá a ty jsme rovnou oslovovali. Pak je tam zhruba těch 20 procent, tak to jsou lidi, který oslovila právě, že se dozvěděli o tý akci na nějakym jinym kanálu, než je přímo FB, našli si to na larp.cz a podobných věcích, nebo přímo na našich stránkách. No a až potom nějaký ty zbytky jsou třeba ten FB nebo přímo ta propagace. Jako jo, z těch lidí, který tam takhle přišli, tak nám vypsalo víc než půlka, že viděli naše letáky, jo jsou fajn, hezký, řekli mi, jo vy asi tu akci připravujete fakt dobře, když máte takovýhle plakáty a když děláte takovouhle propagaci, ale nebyl to ten hlavní moment, co je přinutil k tomu, aby na tu akci šli. Dostanem se teď víc k pojmu subkultury nebo tý komunity, zeptám se, jestli vnímáš sebe sama jako člena nějaký komunity, subkultury nebo jestli seš prostě jenom člověk, co má koníčka? U mě je to těžký, jasně, já se vnímám jako člen týhle komunity, ale zároveň mám i další lidi, třeba ze skauta, lidi ze školy, který jsou z komunity uplně jiný, z touhletou uplně neprovázaný, já se vyskytuju ve všech těhle komunitách. Že bych byl vyloženě člověk, kterej se vyskytuje jenom v týhle jedný komunitě a ta je pro něj celej svět, to asi rozhodně ne. A je ta komunita u nás nějak strukturovaná v současnosti a pokud jo, tak mění se to v průběhu let, co to třeba děláte tuhle aktivitu? Čím myslíš strukturovaná, jako věkem? V podstatě jakkoliv, co ji tvoří, proč je to komunita? Proč se říká, že jsou u nás nějaký hráči larpu, který se maj za nějakou...je to nějaký univerzum společný. Tak jako co je vymezuje?

249

Jo, co vymezuje tu subkulturu...Já si myslim, že tam se dá najít nějakej poměrně jednoduchej prvek v tom, že dneska drtivá většina mladejch lidí si nedovede představit, že by vyrazila někam na akci přes půl republiky, jela by nedej bože vlakem někam stanovat na nějakou louku, kde by tři dny se nemohla umejt a tak. A tohle jsou lidi, kterým to nevadí, který to baví, nemaj s tim problém. Už třeba velkej rozdíl v tomhle jsou dost některý hráči komorních larpů, který to jsou uplně obyčejní vysokoškoláci, který s timhle nemaj nic společnýho a prostě jednou za čas si dojdou na ten komorák, pobaví se, odnesou si z toho nějaký zážitky, nějaký myšlenky, něco takovýho a nemaj s tim nic společnýho. Jako myslim si, že ta hlavní komunita se vytváří právě kolem těch outdoor larpů, jedno jestli je to postapo nebo nějaký fantasy akce, který vyžadujou poměrně specifický podmínky a tim kladou i nějaký nároky na to, jak ty lidi...podobně jako třeba vodáci jsou taky typická komunita, který maj vymezený tim, co dělaj, jak vypadá ta komunita. Já jsem závodil na vodě, dělal jsem sjezd, jo a ta komunita je ... tam je možná ještě uzavřenější, neexistuje tam něco jako propagace, proboha proč oni by se propagovali, jo a vypadá to svym způsobem podobně. A myslíš, že larpová kultura je uzavřená nebo otevřená? Když jsem člověk, kterej o tom nemá ani páru a říkám si dobrý, tak kamarád to dělá, tak jestli ta subkultura mě přijme, jestli to je v pohodě, nebo jestli je uzavřená sama pro sebe: nechcem nový členy. To souvisí i s tou komunikací potom... Tak určitě záleží na tom kde a co je to za skupinu lidí. Třeba už jenom tím, co my děláme, vlastně tohle nabouráváme, protože se snažíme do toho nacpat nový lidi, který si to chtěj zkusit, neví, jestli v tom vydrží, jestli je to bude bavit. Tím my vlastně rozbouráváme tu subkulturu, která drží u sebe, má společný zájmy a většinou se právě brání tomu, aby byla nějak narušená. No právě, jak se mi zdá, tak v tom nejste až tak osamocený, jak jsem o tom mluvil, vzniklo spousta organizací, který tohle dělaj, takže se nabízí otázka: Je to opravdu menšina a nebo tenhle proud, co děláte vy a další organizace, už se stal většinou a už se ta subkultura snaží vymanit z těch mantinelů? Jako dělá to dost lidí, dělaj to CoMíci, Moravian larp, Larpard, dělá to spousta lidí, ale stejně si nemyslim, že by to byl nějakej mainstream v tomhletom. Protože když by to tak bylo, tak je celkem...nebo přijmula by to asi většina lidí v komunitě, ale i tak se setkáváme i s názorama, který jsou ostře proti tomu, i lidem z komunity to přesně z tohohle důvodu vadí. Určitě si nemyslim, že by to byla nějaká velká většina, protože ty lidi na to nejsou zvyklí a některý lidi se tomu brání, některý lidi to, co děláme, nechápou, přijde jim to zbytečný. Běžně se setkáváme s názorama typu: „Ježiši Kriste, vy jste nalili pět tisíc do propagace, proboha vy máte tolik prachů, že je lejete do takový blbosti.“ Takže si myslíš, že je to většina, co chce udržet tu komunitu tak, jak byla původní.... Tohle je těžký odhadnout. To je zajímavý. Jako jestli to, co se teďka děje, že se organizace profilujou hodně jako OSka a začínaj mnohdy i řešit tu propagaci, jestli je to ten hlavní hlas tý subkultury nebo jestli to je jenom tak, že pár lidí si řeklo chceme to dělat jinak...

250

My jsme se s tim setkali s tou názorovou různorodostí a i s timhletim pohledem, ono je to krásně vidět na nějakym vývoji, který je. Když vlastně první larpový sdružení, který se vytvořilo, tak bylo tady ASF, který vlastně fungovalo pro tu komunitu. A pak se začalo objevovat, asi s tm začli CoMíci, byli první, kdo začli s timhle proudem to propagovat na veřejnost, zaměřili se na vysokoškoláky, a pak se začali objevovat další a další. A jejich přírůstek se zrychlil...Není to znakem toho, že se ten hlavní proud, jakoby že se to dominantní paradigma mění v tohleto vaše? Jo, chápu, na co tim narážíš, ale já to nedovedu říct, protože i tak, když bych namátkou odhadl, kolik lidí funguje v těchhle organizacích, tak to jsou spíš stovky. Takže pokud několik stovek lidí v tý komunitě má jinej názor, kterej se snaží prezentovat na veřejnost a tak, tak její vliv ještě není nějake...Jako ale rozhodně se to mění. Ta akcelerace tam je, to rozhodně... Jakej je podle tebe pohled veřejnosti na larp dneska, jestli můžete porovnat, jak to bylo třeba před 3 rokama a jak to je dneska? Já to můžu zkusit podat, jak to bylo u nás v západních Čechách, protože tam se staly dva problémy. Tam byl populární před čtyřma lety larp docela dost, psaly se různý novinový články, a pak se stal průšvih, že jeden středoškolskej student měl nějakou psychickou poruchu a napadl nožem svýho kamaráda s tim, že si s nim chtěl vyřídit účty, protože je hrozně hustej viking a potřebuje na něm udělat nějakej strašně krutej rituál. Podávám to trošku jako srandu, sranda to tehdy nebyla, on skončil v nemocnici s pořezanejma šlachama, vazama, bylo to tehdy snad v uplně každym sdělovacim prostředku, kterej v západních Čechách existoval a tim vlastně ta komunita přestala velice rychle fungovat. Oni byli z tý komunity, samozřejmě, že slovo larp se tam velice rychle dostalo do sdělovacích prostředků a prakticky to tam skončilo. No a aby to nebyl jenom hřebíček do rakve, tak tehdy se tam děly ještě runny a páru runnerů trošku posílenejch alkoholem chtěli někoho chytit, unést, jenže debilům nedošlo, že stojí 10 metrů od trolejbusový zastávky, tak prostě vyskákalo 10 lidí s kvérama z dodávky, naskákalo vedle trolejbusový zastávky na pár lidí, nacpalo je do dodávky a odjelo, takže to vidělo jenom asi tak stovka lidí, který tam kolem různě byli, zavolali samozřejmě policii, zásahovku a tak a byl tam další průšvih a to už byl fakticky hřebíček do rakve... No a pak jako celkem jednoduše... Ta komunita tam byla mladá a pak jakýkoliv rodič slyšel, ty jedeš na tuhletu akci? Ne, konečná. Takže my začínáme, no už jsme se s tim setkali z poměrně nelehký situace toho, že se tam staly tyhlety sociopatologický... A jako někde to tam je, ty lidi si to pamatujou a je to docela problém a musíme se od toho hodně distancovat a říkat: My děláme něco uplně jinýho, s timhle nemáme nic společnýho. Přesně jsi uhodil na to, na co jsem se chtěl zeptat. Jestli ty předsudky vnímáte pořád a jestli tomu musíte přizpůsobovat komunikaci. Musíme se tomu hodně vyhejbat, protože právě timhletim, co se tam stalo, tak ty lidi, pokud o tom něco ví, tak si nás představujou jako komunitu geeků, který jsou propadlý fanaticky uplně kdoví čemu a potom my se musíme distancovat a říkat, že děláme něco uplně jinýho, co vypadá jinak, že neděláme dejme tomu jenom fantasy, to už asi není z většiny naše činnost.

251

Jako co prezentujete larp, prezentujete to těm lidem jako zábavu, jako nějakej přesah, něco intelektuálního? Všechno dohromady. My se snažíme říct, že larp má spoustu tváří, že larp může bejt jak jenom čistá zábava, tak může mít i nějakej vyloženě edukativní podtext, že to může bejt divadlo, děláme i vyloženě věci, který jsou na okraji divadla, larpu, kdy jako lidi hrajou larp na jevišti pro diváky, že jo, to je divadlo a snažíme se dávat hodně z toho pohledu, že neděláme jenom ty fantasy akce, kde se teda lidi sejdou v těch kostýmech někde, že to má fakticky strašně moc tváří a rádi bysme udělali nějakou větší prezentaci tohodle na veřejnost. Samozřejmě existuje historickej víkend, akce, kde se prezentujou všechny možný historický šermíři, divadelní soubory a podobně, kde bysme se prezentovali taky a právě s těma lidma, co tam máme. Někdo by tam měl nějaký kvádro na gangstera, někdo by tam vylezl z popelnice, z nějakýho postapa, prostě ukázat, že to má hodně tváří a člověk si může vybrat. Informují o larpu média a pokud jo, dělají to dobře podle tebe? No jako poslední nějakej článek, kterej vycházel o akci, která se děla v západních Čechách, je tak rok a tři čtvrtě, dva roky zpátky, takže v západních Čechách tohle moc není. Jako snažíme se oslovit třeba tu Pevnost, ale to není nic lokálního, takže ještě jsme se k tomuhle nedostali. Jako mám kontakty třeba na ty lidi, ale ještě jsme... V čem si myslíš, že internet má svůj smysl z hlediska nástroje pro propagaci obecně volnočasových aktivit. My jsme se bavili o nějakých výhodách, nevýhodách, tak jestli to můžeš nějak vztáhnout, trošku zobecnit. Jak říkám, já jsem skaut, zástupce oddílu a dneska je v jakýchkoliv volnočasovejch aktivitách a každej, kdo se v tom pohybuje, tak když se snaží nějak nabírat děti, snaží se oslovit veřejnost, tak jako dneska je problém v tom, že se cílí na rodiče prakticky co nejmladších dětí, dneska jako pokud nenabírá dětská organizace děti třeba ve čtyřech letech, tak už je to pozdě, protože rodiče si naplánujou, který koníčky to jejich dítě má, a na tohle je ta propagace určená. A když si člověk vyjede na netu takhle tu propagaci volnočasovejch aktivit, tak to vypadá přesně takhle: 90 procent z toho je: rodiče, my nabízíme tohle a těch zbylejch deset je: my jsme firma na zážitky a nabízíme zážitky, který vypadaj tak a tak. Jo zrovna v tomhle se pohybuju docela dost právě přes ty skauty, i nějak přispívám do časopisu a tam je to hrozně vidět. Dneska něco takovýho, že by se někdo snažil oslovit 14,15 až dejme tomu 25 lidí to se moc nepeče. To jsou jenom takový výjimky a že by to byla nějaká cílená propagace a ty lidi hlavně, že by na to byli zvyklí, to fakticky ne. Jaký kroky by v tý larpový subkultuře měly následovat, jestli tam máj bejt nějaká společná akce, aktivita, jestli se má domluvit, jak ta propagace by měla vypadat? Co třeba jednotnost tý komunikace, propagace... Je pravda, že teď někdo mluví o jablkách, někdo o hruškách a že prostě opravdu ta propagace, ne kterou jsou ty jednotlivý skupiny cílený, vypadá jinak, je jiná, je to obrovský rozdíl, třeba v naší propagaci a propagaci COMíků. A určitě to ty lidi bude

252

ovlivňovat, nejsem si jistej, jestli v zásadě špatně, protože když se zaměří ta určitá skupina lidí oslovit tuhle část, tak prostě se jim musí trošku přizpůsobit. Asi bysme v zásadě všichni lidi, ze těch různejch sdružení, ze těch skupin, který se snažej to propagovat, měli říkat: larp je tohle, mít nějakou jasně danou, nechci říct definici, ale alespoň obrysy toho, co to fakt je, ale je to hroznej problém. Fakticky si nemyslim, že by to muselo bejt všechno hrozně synchronizovaný. Na druhou stranu já sám mám zkušenosti, kdy jsme se snažili oslovit různý sdružení, třeba Prague by Night nebo...a další, jestli by byly ochotný přijet k nám, udělat nějakou hru, pomoct nám něčim za nějakou spíš symbolickou odměnu a většina těch lidí je v tomhle poměrně rezervovaná, ta komunikace s nima je obtížná a předávání těch věcí, know how tam moc nefunguje. Snažili jsme se z Moravian larpu vytáhnout věci, který oni používali pro larpovou výstavu. Oni řekli: dobře, fajn, my vám to pujčíme rádi, je dobře, že to budete propagovat někde jinde... No ale u tohodle to skončilo. Jako že pak když jsem posílal další maily, tak u toho fakticky skončili a už nebyli schopní odpovědět a opravdu ta komunikace je v tomhle směru obtížná. Což je paradoxní, dneska v době internetu,FB, tak jako nedomluvit se dvě skupiny... Jasně, je to paradoxní, funguje to tak. Jo ještě jedna poslední věc. Jestli se můžeš vyjádřit k věcem jako je ustanovování jednotný larpový tváře na internetu formou wikipedie, larpedie, larp.cz, jo těch společných projektů, který už nějaký byly, některý ztroskotali, některý fungujou, co si o nich myslíš ty... Jo, ty projekty některý fungujou, některý ztroskotaly. Ty projekty jsou docela fajn, ale já si myslim, že značná část z nich nebyla uplně dobře cílená. Třeba larpedie byla fajn, ale je to pro lidi z komunity, koho z veřejnosti zajímá, co je to imerze a narativismus a takovýhle věci. To prostě nikoho nezajímá. Lidi zajímá, proč je to může bavit, jak to vypadá, co si tam můžou najít, co to od nich vyžaduje a tak. Žádná takováhle jednotná tvář neexistuje. Pak existuje larp.cz, larpy.cz, nějaký komunitní portály s nějakýma internetovýma časopisama a vychází tam články, ale to je zase směřovaný dovnitř do komunity... Larp.cz hodně na stránkách hlásá, že se snaží komunikovat, maj tam hodně odkazů, stránku o tom, co je larp a tak. Může to být jednotící prvek pro všechny ty skupiny... Ono je v tomhle taky problém, že ty komunity, který něco dělaj, maj nějakej svůj program, chtěj něco dosáhnout, tak si to hodně hájí a je jim zatěžko si přejímat takhle nějaký definice, věci, který jsou udělaný někym jinym a nebo vyloženě dělaj i odlišný hry, trošku se jejich programy liší, tak prostě proč by příjmali cizí definice, když nefungujou na tom, co oni dělaj, je to hrozně těžký říct. Uvažoval jsi o tom, že byste se třeba do něčeho takovýho zapojili s nějakou spoluprací? Larp.cz, cokoliv takovýho?

253

Jako my s nima samozřejmě komunikujeme, Tarenora dobře znám, jsme s nima domluvený, že nám tam bez problému vyjdou články. Zařadili si nás do OSek, dali nám tam to...takže s nima spolupracujeme. Ale jestli bysme se nějak přesně domlouvali na tom, jak bude vypadat komunikace k vnějšku, to ani nikdo nenadhodil vůbec nějakou takovouhle myšlenku.

Tarenor

Začnu od začátku, jestli můžeš říct něco o sobě, jak ses vlastně dostal k larpu, proč to děláš, co ti to přináší a tak a přejdi třeba k tomu, jak vlastně vznikla vaše organizace a co je náplní činnosti vaší organizace ASF... No k larpu jsem se dostal v roce 2001, kdy jsem byl na Pražském Parconu a byla tam přednáška jakoby o fantasy šermu. Byl to můj první con a narazil jsem tam právě na přednášku lidí z Asociace Fantasy a zrovna v tý době jsem něco takovýho hledal a nevěděl jsem, že něco takovýho existuje. V tý době taky moc informací na internetu nebylo. A takže mě to zaujalo no a velmi záhy jsem vstoupil do toho sdružení jako takovýho jako registrovanej člen a hned druhej rok, vlastně v březnu jsem jel na svoji první akci. Většinou teda jezdim na outdoorový larpy v tom fantasy stylu. No a postupně jsem se začal víc zajímat o tu činnost v tom občanskym sdružení, chtěl jsem tomu nějakym způsobem pomoct a něco rozvíjet, takže tak od roku 2005, 2006 jsem začal vyvíjet nějakou větší činnost a 2006 jsem byl zvolenej do rady a od tý doby jsem na sebe nabaloval další lidi s činností, abych rozvíjel tu spolupráci s tim. Takže takovymhle způsobem jsem se dostal k tomu nejenom hraní, ale takový podpoře a dělání věcí nad rámec klasický český komunity. I když jsem nějaký larpy organizoval, tak byly malýho formátu a tahleta činnost je dostatečná. Do jistý míry je to jako dobrovolnictví občanského sdružení. Kdy vlastně ASF vzniklo? Protože vim, že to je jedno z nejstarších sdružení tohohle typu u nás... Asociace vznikla roku 2001. Původně to byla AFA – asociace fantasy. Pak se to přejmenovalo, protože to jméno bylo stejné jako nějaká anarchistická organizace nebo nějaká jiná instituce, která měla tuhletu zkratku, tak jsme se přejmenovali. Od toho roku začala nějak působit, postupně se přidávali další členové, já jsem byl 25. člen. V současnosti jich máme přes 350 těch členů. Proč právě takovýhle způsob organizace? No asi hlavně protože nic takovýho před tim nebylo a byla to ta doba, kdy se larpy dělaly na koleni, protože se akorát rozvíjely, tak cílem bylo nějakym způsobem to pořádání těch akcí zaprvé zastřešit, aby byly nějakym způsobem právně zajištěný a další věcí bylo samozřejmě snaha o nějaký buď komunitní setkávání, to z jednoho hlediska, a jakoby druhým prvkem bylo i to, že jakoby byly snahy, vlastně nějaký celonárodní nebo

254

celorepublikový společnosti, která by se o ty larpy zabývala, nějakym způsobem je rozvíjela. Jako máš fotbalovou asociaci, jako máš sdružení golfistů něbo něco takovýho, něco co by bylo nad tim a pomohlo třeba prosazovat zájmy ve vztahu k veřejnosti nebo tak. Tenhle ten projekt od tý doby se ukázalo, že se neuskuteční, nebo že prostě budoucnost nemá, takže postupně docházelo ke změnám náplně toho občanskýho sdružení. Měli jsme fázi, kdy jsme... nebo celou dobu až do teďka jsme vyvíjeli, kromě tý činnosti pro nás pro členy a pro ty organizátory, i nějakou dobrovolnickou činnost na veřejnost. Ať to bylo teda informování o tom, dělaly se i brigády, aby se třeba získal majetek, kterej by se používal na akcích. Fungoval i internetový portál, kde se uveřejňovaly články, pozvánky na akce a tak podobně. Vlastně založili jsme kalendář akcí na stránkách ASF.cz. Na našich stránkách bylo hodně živý fórum, kde lidi komunikovali a jedna z věcí třeba bylo, co jsme se snažili prosazovat nějakym způsobem, byly třeba pravidla na veškerý ty mainstreamový larpy tý doby, většinou nějaký ty fantasárny, aby byly stejný nějaký základní pravidla boje, nějaký základní systémy a gesta. A tohleto postupně převzala ta komunita, která se do toho nějakym způsobem vžila a postupem doby to samozřejmě zase začalo upadat, to fórum začalo být míň navštěvovaný, ta komunita se přesunula třeba na Hofyland, případně na Nyx, ale v tý době, co já jsem nějakym způsobem v tom administroval, tak tam byly desítky příspěvků denně na všechny možný témata a prostě nastala doba, kdy jsme se rozhodli, že je to dobrý nějak separovat, kdy ty stránky ASF budou pro členy, případně pro prezentaci samotnýho sdružení a pak uděláme jinej portál, kterej bude mít jakoby tu pouze činnost, která do jistý míry byla i při tom zakládání tý asociace nějaký jakoby národnosti nebo něčeho, co se dá poskytnout všem larperům bez ohledu na to, jestli jsou členové nebo nejsou. No a tim vznikly vlastně larpy.cz. Jaká je tvoje úloha v ASF v současnosti, protože tam máte asi nějak rozdělený úlohy předpokládám? V současný době teď jsme si znovu rozdělili ty funkce podle toho, kde je k čemu schopnej a hlavně se teď starám o larpy.cz, to je můj hlavní projekt a vedu členskou databázi. Před tim jsem měl ještě nějaké další činnosti, které postupně nějakým způsobem upadaly nebo už se nejevily aktuální, protože jsme měli hodně projektů, vždycky si je někdo vzal. A já jsem hodně projektů, když někdo nezvlád, tak jsem to za ně přebíral. V současný době se věnuju larp.cz, případně spolupracuju na projektu stavby fantasy vesničky... K čemu vlastně tahlecta činnost vaše cecelkově, k čemu směřuje? Co je cílem toho vašeho snažení? Kde by to mělo, ne skončit, ale kam by se to mělo dostat? Protože už jsme se dostali za tu fázi tý národnosti, tak se dohodlo, že... My jsme se hodně bavili o tom, jakou formou má probíhat nějakej přerod toho občanskýho sdružení. Protože ten formát celorepublikovosti nefungoval. Takže jsme si odhlasovali a navrhli si takovej koncept, že asociace teď se bude zajímat o svoje činnosti, takže pořádání vlastních akcí, těch největších, jako je Fantasy ples, Zlenice a potom ještě nějaké další podporované akce, pokud se na nich shodneme. A potom jsou další projekty, který nějakym způsobem s tou činností souvisí a umožňujou těm členům, který o to maj zájem, se zapojit. Takže ta fantasy vesnička jako z těch největších projektů, a dále třeba jeden z našich členů rady vyučuje na základní škole, takže navrhoval třeba jako kroužek pro

255

děti s fantasy nebo larpovou tématikou. Další člověk se věnuje historickýmu šermu, takže jako možnost prostě nějaký propagace, případně generování další činnosti asociace... Teď jsi právě trošku nakousl tu propagaci, nebo nějakej vztah k té veřejnosti. Jaký komunikační kanály používáte ke komunikaci s vnějškem? K tomu, abyste řekli: tohle jsme my, tohle děláme, tohle je larp, to je super, zkuste to taky... Z tý pozice oslovování široký veřejnosti nějakýma klasickýma kanálama. Jakoby ty snahy nějakym způsobem byly, nedopadly nijak efektivně, pořád je to spíš komunitní záležitost, prostě nějakym masovym inzerovánim toho nemůžeš dosáhnout, ve srovnání poměru nátlaku a toho efektu, třeba první přihlášky kdysi byly na koncovejch stránkách Dračího doupěte. Když vycházelo Dračí doupě, takže ty lidi se tam mohli dočíst, že tam je přihláška na něco takovýho, což je vlastně dračí doupě na živo. Takže vlastně to bylo zaměřený na lidi z oblasti fantasy, ale co třeba ještě nevěděli, že takový věci jsou, jestli to dobře chápu, prostě hráli dračák a... Přesně tak, to byla navíc doba, kdy ještě slovo larpy u nás ještě nebylo, to byly ještě dřevárny. Takže to byla jedna z možností, kde jsme se snažili sami sebe prezentovat. Potom třeba byly nějaká vystoupení, měli jsme prezentaci na jednom festivalu, nebo představení bojových umění a my jsme tam měli jakoby zábavnou vložku v podobě právě fantasy šermu, nějakym stylem. A občas si nás našly média sama, takže několik rozhovorů přiběhlo přímo z popudu těch médií. Buď ve formě článků, tak třeba jsme dělali, když poprvé byl v televizi Pán prstenů, třetí film, tak nám zavolala televize Prima, že by chtěla udělat zajímavou upoutávku na to, tak byla ve formě nějakého souboje s nějakym povídáním. To jsme připravili prostě během jednoho dne. No a ta komunikace...že bychom posílali tiskové zprávy nebo že bychom se snažili někde nějakym způsobem se prosadit na veřejnosti to ani ne. Třeba v současný době mnohem víc na tu veřejnost se orientuje Court of Moravia nebo Moravian larp, který pořádá veletrh larpů. Takovou činnost my už nevyvíjíme. My jsme se rozhodli, že teď už budem dělat pro sebe, protože to slovo larp už je tady nějakym způsobem etablovaný, vyvíjet činnost na tu prezentaci už se nám nezdá příliš, nebo alespoň pro nás není přínosným, protože bychom tomu museli věnovat spoustu času, případně peněz. Teďka jak jsme zestárli, jsme ta garda, která je těch starších lidí, tak už prostě jsme lidi, který jsme v práci, zároveň to nejsou naše zaměstnání, takže se tomu nemůžeme tak věnovat a ono to jakoby je taková dlouhodobá činnost, která se musí vyvíjet, abychom se dostali do nějakých médií... Tim pádem ta vaše stěžejní náplň není v nějaký komunikaci s veřejností, což je jasný. Nicméně přece jenom třeba projekt larp.cz je z části asi zaměřenej na veřejnost... Ano, protože larp.cz jakoby mělo...my jsme si jednou řekli, že teda máme nějaký věci, který hodně lidí navštěvuje, jako ten kalendář, takže bychom mohli udělat nějakej komunitní portál, kde by ty všechny věci mohly být pohromadě. Protože prostě najet na stránku, kde by byly veškerý potřebný informace je dost užitečný, než se proklikávat všude webem. Takže to byl jeden z důvodů, proč jsem do toho šel. No a my jsme tu doménu larp.cz měli dost dlouho, protože ten člověk, který si ji koupil před námi, nám ji

256

jako převedl s tím, že na tom bude nějaká webová prezentace, která bude obecně pro komunitu. A dlouho, nevim, jestli to byly třeba dva roky, jsme nebyli schopný něco vytvořit, takže tam jednoduše byl redirekt na stránky ASF. Tak jsme vlastně začali plánovat, co s tim uděláme... že tam chceme mít převedenej kalendář, že tam chceme mít vlastně články, možnosti lidí, aby tam mohli komunikovat, případně tam dávat ty obrázky s možností nějakýho aktuálního užitečnýho odkazníku, kterej se týká problematiky larpů. My jsme si teda jako naplánovali, ale nenašli se nějakym způsobem lidi, který by to dělali. Takže jsem to převzal já, protože ten vedoucí nedokázal nějakym způsobem podle mýho názoru postupovat dostatečně rychle na tom, aby se tam něco vyvíjelo. Takže jsme si zaplatili externistu, kterej ty stránky dělal a já jsem koordinoval jeho činnost. Říkal, co chci, co má jak vypadat, jakym způsbem se to má rozvíjet. No a některý ty texty byly převzatý z Arborie, případně některý články byly ze stránek asociace. Taky jsem se snažil vytvořit stránku, která by seznámila nováčky, nějakou veřejnost. V současný době jsou to dva roky, co byla spuštěná betaverze. Tak 2009 až 2010 byla betaverze, a pak to bylo naostro spuštěný, jestli se nepletu. A v čem je to podle tebe dobrý i pro veřejnost? No a tam jsou i články, který jsme se snažili, aby byly nějakym způsobem pro veřejnost. Velký kroky v tom podnikli KORHáci z Brna, který nám sestavili hodně pěknou prezentaci právě pro lidi, který s tim nejsou žádnym způsobem obeznámený, aby nějakym způsobem do toho ty lidi pronikli, dozvěděli se to hned na jedný stránce. Takže z těch článků veřejnosti je to teď nejnovější věc, ale jsou tam i další články, o který se pravidelně starám, třeba uveřejňování zmínek v médiích. Když se prostě objeví v médiích nějaké zmínky o larpu, tak to okamžitě zaznamenávám, aby byl vidět seznam toho, kolik toho je. A je toho celkem dost, v Pevnosti třeba každej měsíc vychází článek o larpu...Několik let asociace ty články vydávala sama, pak to převzali právě Court of Moravia, vydávaj teďka články o nich. Nebo seznam diplomovejch prací, který se zabývaj larpem, kterej utěšeně roste, je jich tam asi 16 diplomek, který s larpem souvisej, takže to jsou věci, který nějakym způsobem tý veřejnosti se týkaj. Většina těch informací je nějakym způsobem spíš pro tu komunitu. Jasně. Co další propagace? Jsou třeba další kanály, kde se prezentujete... Jak ASF, tak ten samotnej larp.cz se snaží ty produkty, články, prodat v dalších informačních kanálech, nejčastěji typicky facebookovský profily, takže profily jak asociace fantasy, tak larp.cz. Když vyjde nový článek na larp.cz, tak na Facebooku se ty informace objeví, že vyšel novej článek, případně pokud ty stránky byly upravený nebo vylepšený. U toho vydávání článků teď máme docela širokej okruh, kam ty informace jdou, částečně některý automaticky, některý prostě uděláme ručně, a to je teda stránka larp.cz, potom skupina o larpu česká na Hofylandu. Jde to do různých skupin – dřeváren, larp.cz, případně jiných, které se týkají článku. Když je článek o kostýmech, tak to dát do skupiny o kostýmech, na lidé.cz, kde je skupina o larpech, na nyxu do jedný skupiny minimálně, pak to vychází na Twitteru a RSSkem je to odebíraný. Jakoby těmahle zdrojema se snažíme vždycky, když vyjde nějakej novej článek nebo je nová činnost, jakoby to do toho zapropagovat... Plus když se chystá nějaká hra, spustí se registrace, tak vlastně informaci o tom, že ta registrace je spuštěna, se vydává vlastně na stejných místech.

257

To znamená, že k tomu portálu larp.cz, jestli jsem to správně pochopil, je cílem, aby se stal takovým ústředním portálem larpistů v Český republice, tak jakoby se na něj snažíte nalákat prostřednictvim kanálů jako je facebook, twitter, hofyland a další. Jakoby že poskytujete odkazy právě na ty články, co jsou tam... Přesně tak. Zeptám se na ty sociální sítě. A ty seš jedinečnej člověk v tom, že můžeš velmi dobře porovnat dobu, kdy tady nebyly a kdy tady jsou sociální sítě...můžeš takový porovnání udělat? Co třeba příchod sociálních sítí změnil na komunikaci larpový subkultury a můžeme se klidně bavit o tej vnitřní i o tej vnější, třeba s tou veřejností. Jestli se něco změnilo? Já si myslim, že rozhodně. Ono obecně se nějakym způsobem ty lidi snažej mít tu komunikaci, která je nejsnadnější a nejpřístupnější. Takže když v roce 2001, kdy ten internet skoro nikdo neměl a těch informací na tom bylo pomálu, byl tam teda ten kalendář akcí, tak ty lidi většinou komunikovali ústně. Informace, když jsi chtěl někomu sdělit, tak jsi to dělal písemnou formou třeba přes ten dračák a neprobíhala taková velká komunikace v tom internetovym světě Já si tu dobu teda taky pamatuju, protože jsem začínal přesně v roce 2001 s larpama a vim, že v roce 2001 po mym prvnim larpu, když jsem se začal zajímat, kam bych moh jet dál, tak samozřejmě doma jsem internet neměl a ve škole už jsme na počítači měli internet, tak jsem si našel právě kalendář, a tam jsem si našel, jaký jsou akce. Jedna z mých prvních akcí byla právě Zlenice...ale promiň, že tě přerušuju... No a následovníkem, řekněme že na tom internetu byl hlavním zdrojem informací to, že byl ten kalendář, že na něj lidi chodili, vybírali si ty akce a tak, případně se poradili s kamarádama, dotáhli je na to, tam pojedeme a tak. To si myslim, že se nezměnilo. Když se bavim s dalšíma lidma, protože spoustu let jsem byl v tý komunitě toho ASFka, protože ta je celkem široká... Takže když jsem se s někym bavil, tak často byli z ASFka. No a teď narážim na další lidi, který jsou jako mimo, tak se dozvídám, že jsou třeba lidi, který třeba na larp.cz vůbec nebyli, i když larpery jsou třeba dva roky, který nebyli nikdy na žádnym kalendáři a vždycky je tam dotáhli kamarádi nebo jim kamarádi něco řekli, že nějaký návod jim poslali oni nebo tak. Takže jakoby stále nějakym způsobem existuje komunikace mimo tyhlety široký kanály a myslim si, že to se do jistý míry nezměnilo. Možná, možná že prostě pomocí těch sociálních sítí ty lidi komunikujou jinak než třeba právě přes ten portál larpovej, nebo informace získávaj jinak než přes to larp.cz. Protože před tim, když jsi chtěl najít nějakej návod, tak na internetu žádný nebyly, oni ani nebyly návody třeba na kostýmy. Klasický kostýmy historický, tak toho moc nebylo a když něco vyšlo na Arborii, tak dost věřim tomu, že ta návštěvnost byla mnohem vyšší, jak v relativních číslech podle počtu lidí, který vůbec na tom internetu byli, než jak je to teďka, když teďkon internet má 80 procent lidí, tak pořád jakoby v tom poměru by to mohlo bejt větší, ale ono to tak není. Prostě třeba ten počet návštěv toho článku je stejnej... A ta komunikace teda byla pomocí mailů, že jo, dřív toho moc nebylo, potom byly fóra, když začaly takový ty klasický fóra, který umožnily nějakym způsobem

258

komunikovat, tak na tom byli lidi nalezlý hodně, než se to začalo spamovat... Takže vim, že dřív na tom ASF fóru byla ta komunikace velmi čilá. A pak ta komunikace začla nějakym způsobem ubejvat a já jsem jakoby ... jsem zjistil, že všichni jsou na Hofylandu. Jako ta komunikace na tom Hofylandu byla mnohem větší, tak jsem se teda rozhod, že tam budu. Zaplatil jsem těch 30 korun za tu smsku registrační, tak jsem tam viděl ty desítky příspěvků, který tam probíhaly, prostě jenom v tý sekci o tom larpu a o těch dřevárnách... No a v současnosti, když se podíváš na ten Hofyland, tak máš těch příspěvků 10 z 10ti témat... Dva z nich jsou prostě, co je novýho na larp.cz, když to tam vydám, takže ta komunikace někam musela zmizet. A na Nyx to taky není a na fóru lidé.cz to taky není, takže to musí bejt těma kanálama osobníma, buď teda, že se lidé opravdu viděj a nebo, že komunikujou přes Facebook, posílaj si ty soukromý akce a přes ten Facebook se jako dohadujou, kdo kam pude. Že prostě ty sociální sítě přímo umožňující jakoby komunikaci mezi svými přáteli, jsou ten nejjednodušší informační zdroj v současnosti. Protože oni jsou od svých kamarádů pozvaní, takže mají nějakou psychologickou záruku toho, že to bude dobrý a teda dohodli se na tý akci a pojedou. Uplně skvěle ses dostal k tomu, na co jsem se chtěl zeptat, protože jedna z mála věcí, na který se shodnou všichni je to, že pro larpy a komunikaci, i když v tomhle případě spíš vnitřní, měl zásadní význam ten Hofyland, Nyx, prostě tyhlety dva servery. A když jsem se zeptal, jak je to dneska, tak už jenom někteří řekli jo, tak asi se ta komunikace přesunula někam jinam, protože na hofylandu prostě to takhle neni, ale některý řekli: ne, hofyland funguje furt stejně. Takže evidentně ty na to máš taky ten názor, že se někam přesunuli... No tak já se snažim sledovat ty trendy informační nebo týkající se larpu obecně, protože že jo, jak to larp.cz obstarávám, tak se snažim příjmat ty informace ze všech stran, abych byl nějak v obraze, abych to nějak udržoval a když o tom nebudu vědět, tak jsem uplně v loji. Už to, že na ty akce nejezdim je do jistý míry degradace, ale i tak. Ale ten rozdíl jako je značnej. Od tý doby, co lidi začali chodit na Facebook... Mně to přijde, že je to věc posledního roku, jako že ta komunikace je mnohem slabší na tom hofáči. Protože už jako ty lidi zapřísáhlí: já na ten hofyland nikdy nepůjdu, který mezi těma larpákama taky jich dost bylo, tak už se jako zlomili. To je teďko to samý: já na ten Facebook nikdy nepůjdu, to už mi řeklo asi dva tři lidi mi to řekli prostě jo...tak se to opakuje všechno... Ale prostě ten člověk, když tam někdo půjde a je to jakoby larpová elita nebo organizátor, tak tam ty lidi prostě stáhne, nebo začne komunikovat s nima přes ten Facebook a už teda nemá na ten Hofyland jako to moct co lízt, zvlášť když se na Facebooku najde s tou komunitou, která mu na ty jeho akce jezdila, že jo. To máme sociální sítě... Jinak jestli ještě něco můžu k tý sociální síti Google+, tak myslim, že ten Facebook má mnohem větší zápřah. Jako ty informace tam probíhají mnohem víc než na tom G+. Jako měl sice spoustu lidí, najednou jich tam naskočilo během krátké doby, ale prostě ten Facebook mi přijde, že je těma lidma navštěvovanej víc a ty informace tam...

259

Může se to ještě změnit, podle tebe? Jako že nemůže třeba Google+ se stát sociální sítí larpistů? To je věc, kterou jsem zaslechl a protože dneska Google+ je v betaverzi... Je to možný, nedokážu to odhadnout... Vy třeba, a teď spíš asi za ASF než za larp.cz, chcete komunikovat i na týhle sociální síti? Vzhledem k tomu, že snažíme objíždět všechny ty stránky, kde ta komunikace probíhá mezi těmi larpisty, tak asi ano. A jste třeba na Twitteru? Ano, na Twitteru jsme. Jaký máte odezvy. To je možná zajímavá otázka celkově...Jaký máte odezvy jednak na vaši komunikaci od veřejnosti na larpech.cz a druhak třeba i na jakoukoli jinou komunikaci třeba na těch sociálních sítích, mailech... Co se týče současnýho sledování, tak larp.cz sledujeme pomocí google analytic, takže když to sleduju, tak návštěvnost roste poměrně pomalu, ale roste, že se jakoby někde ustálila, ale stejně stoupá...takže jako ano, ale těžko u toho poznat, jestli ten člověk je veřejnost, nebo jestli je larper. Jasně, to samozřejmě.. Jako, že by nám někdo psal, jaký máme boží stránky nebo že prostě se chce dozvědět nějakou informaci, to moc často nebejvá. I když taky občas ano, když třeba teď byl článek z ABčka, tak taky tam někdo psal jakože píše o fantasy larpech, že si pročet celý stránky larp.cz a že by si chtěl vzít tyhlety informace, takže asi ano. Zajímavý... Jinak co se týče informací, když jsem zmínil, že je ta stránka s těma uveřejněníma informací o larpech v médiích. Tak jedna z nich... co je celkem dobrej nástroj, myslim si, že málo lidí ho používá, pro mě ale je celkem užitečnej, je google alerts, jestli to znáš. Ty si tam nastavíš třeba nějaká klíčová sova a potom si to necháš posílat na mail v nějakých intervalech třeba denních nebo týdenních. Takže já tam mám podchycený slova jako larp, dřevárna a tak. To mně vždycky přijdou každej den emaily, který se toho týkaj. A jako dost často jsem takhle dokázal uveřejnit články, který ani...třeba tam byl s někym rozhovor a většinou ten člověk, když už ten rozhovor podá, tak mu pak přijde mail od člověka, co ten rozhovor s nim udělal, jak to dopadlo, a já to často uveřejnim ještě dřív, než jemu to přijde na ten mail a dozví se o tom a pak to někde publikuje. Takže je to dost užitečnej nástroj na to sbírání těch informací, když potřebuješ sledovat, jestli je někde něco relevantního. Třeba se tak snažim získat nebo zjistit, jestli někde jsou nějaký stránky, který lidi navštěvujou, co se týká larpu a tak. Takhle to může pomoct.

260

Co třeba takový ty další společný projekty, jakej je tvůj názor třeba na larpedii, vůbec třeba i heslo na Wikipedii, vůbec další nějaký projekty, který tady byly nebo jsou? Začnu tim jednoduššim, heslem na Wikipedii. S velkou radostí jsem kvitoval to, že bylo asi tak před čtvrt rokem aktualizovaný, aby odpovídalo současnosti. Udělalo mi to velkou radost, že to bylo...odpovídalo to obsahu a době a zmizelo, že článek potřebuje úpravy. No a co se týče larpedie. Všimněme si toho, že byly dřevárny.cz jako stránky a ty měly něco podobnýho a larpedie na larpy.cz se jakoby taky to začala. Larpy.cz byly zaměřený, nebo jsou zaměřený, víc takovym tim způsobem mimo to fantasy a dřevárny. No a ty byly nějakym způsobem zaměřený. Každý třeba do tý svý pedie narval několik příspěvků a tim to skončilo. A stejně tak to dopadlo s těm článkama. A podobně to dopadlo s kalendářem na dřevárny.cz. A obě ty stránky nějakym způsobem jakoby ukončily svoji činnost. Dřevárny.cz fungujou do jistý míry, larpy.cz teďka vydaly za loňskej rok třeba dva články po dlouhé dlouhé pauze, ale teď zase nic. Takže je to, já si myslim, že to souvisí s tim lidskym vydávánim těch článků. My jsme se o tom bavili s Meltinerem, protože to je jakoby člověk, kterej mi hodně pomáhá s tim samotnym larp.cz - že ty lidi se musej přímo oslovovat a snažit se z nich vytáhnout ty články, oslovovat je, říct jim, ať mi napíšou článek o focení...protože prostě to je to, na čem ty dřevárny.cz a a larpy.cz skončili. Není jako...čekat, že nějakym způsobem oni, ty lidi, budou sami psát články... Něco napsat, to je prostě činnost, která je náročná a když ty lidi nebudou podporovaný, tak prostě velmi těžko to pude. A já jsem se bavil s kamarádem, kterej dělá v časopise nebo v nakladatelství, která se zabývá lesnictvím a jeden z těch časopisů je Svět myslivosti. A ten Svět myslivosti vede jeden člověk. Takovej starej pán, kterej tam prostě napíše pár článků a tak jako. Mně to přijde dost podobný, je to takovej odbornej časopis, do jistý míry ten larp, prostě - kolik máš myslivců, tak tolik je třeba larpistů, odhadem...a když tam chceš něco napsat, tak je potřeba těm lidem říct, ať něco napíšou, pokud zrovna nemáš nějakýho člověka, kterej je celej nažhavenej proslavit svůj názor. Ale kdybys měl mít články s nějakym obsahem, tak prostě musíš ty lidi k tomu podporovat. Takže abych uzavřel larpedii, je to skvělý projekt, ale když nebudou lidi motivováni, nebudou masírování na to, aby to dělali, tak to nepůjde. Teďka pojďme to víc zobecnit, budu se ptát na tvoje osobní názory na obecnější věci. Měla by a pokud ano, tak proč, vůbec larpová komunita komunikovat s veřejností? Jo. Na veletrhu larpu, což je čistě událost pro komunikaci s veřejností, jsem nikdy nebyl a když jsme se bavili s asociací, jestli tam pošleme nějakou delegaci, abychom se tam jako prezentovali, tak jsme se shodli na tom, že je to dobrý nápad, ovšem je pro nás jako pro naše sdružení to nic nepřinese. Že prostě jet do Brna a upozornit na ty larpy a předvýst se a tak nám přidá 0 hráčů na naše akce. Komunikovat s veřejností je samozřejmě třeba. Otázka je, kolik by do toho člověk měl věnovat času a peněz nebo jakýhokoliv jinýho úsilí do tý samotný činnosti. Protože to, že ta propagace těch larpů se objevuje, je velmi dobrý, na druhou stranu prostě s těma lidma se musí nějak interagovat s tou veřejností, aby ta veřejnost nebyla nějakym způsobem tou naší aktivitou vystrašená, aby to nebyl nějakej underground, o kterym nikdo neví. To je celkem dost potřeba. Já si pamatuju, když byla taková ta doba, najednou bylo několik technopárty, kdy prostě někam přijeli, něco tam zničili a pak odjeli...já to zjednodušuju, ale to je ten dojem, kterej zanechal

261

v těch lidech. A když my jsme žádali o povolení pořádání naší akce, tak jsme museli těm lidem vysvětlovat, že se nejedná o žádnou technopárty, a to se s náma vleklo prostě dva roky. Když chtěl pořádat kdokoliv akci, tak jsi musel vysvětlovat, že to není technopárty a jakym způsobem to je. Takže jo, to informování veřejnosti samozřejmě je třeba. Na druhou stranu jako nedokážu si představit, že bych teď někam vyjel dělat nějakou věc v podobě veletrhu larpu v Praze. Jakej je dneska podle tebe pohled veřejnosti na ten larp, jestli ty předsudky tam jako jsou a jestli teda je nutný tou komunikací...jestli třeba komunikace a třeba speciálně na internetu má moc tohleto nějak změnit. Ale pojďme nejdřív na ty předsudky. Existují vůči larperům? Já když jsem nad tim přemejšlel, nad podobnýma věcma, jak je to přistupování k tý veřejnosti, k tomu larpu, tak je nutno si uvědomit, že larp je tady třeba 15 let, když teda budu brát i ty dřevní začátky. No a je to kratochvílie, která se nedá zaškatulkovat do skautu, sportu, nějaké činnosti související s ochranou přírody, nebo tak... Tak je to věc, která zaprvý je těžko uchopitelná pro lidi, který jako o tom nevěděj, takže těch 15 let je relativně málo. Takže to do jistý míry nějakym způsobem ospravedlňuje přístup těch lidí, protože se vyrojila spousta aktivit, ale všechny si člověk mohl nějakym způsobem přiřadit. Předsudky tady rozhodně byly, na tom se asi shodne každej, kdo tu dobu zažil a určitě tady byly před 5 lety, určitě tady byly před 10 lety, ale poslední dobu prostě to informování o těch larpech alespoň nějakym způsobem prosáklo do tý společnosti. Neříkám, že každej ví, co larp je, ale vzhledem k tomu, že prostě už máš lidi, který na těch larpech byli před deseti rokama a třeba přestali jezdit, a lidi, který jsou tam teď a jsou tady larpeři, který už maj vlastní děti a vozej je na larpy. Tak jakoby do jistý míry už je celkem těžký nemít alespoň kamaráda kamaráda, kterej o tom slyšel. To nasycení tady do jistý míry existuje, takže ty lidi dokážou alespoň to okrajově slyšet, byť ten názor je zkreslenej nebo je neúplnej, nebo je špatnej, ale prostě přibližně vědí, o co jde. Aspoň si to dokážou představit - že to není jistá forma ježdění na motorkách třeba... No a ty lidi teď teda, když se k těm larpům dostanou, tak už bude někdo, kdo je o tom bude informovat a tak. Když řekneš, že je to koníček, kterej se tu dělá 15 let a v zahraničí třeba 40 let, tak celkem si lidi uvědomujou, že to není tak hrozný. Stejně tak jako v Dánsku třeba se larpama zabývá dvě třetiny dětí. Jako je u nás běžně skaut, tak v Dánsku jsou larpy. No a navíc v současný době zaprvý, co se týče šíření informací, je ta doba jakoby rychlá. Už uplynulo celkem dlouho od pádu komunistickýho režimu a ty lidi můžou dělat jakýkoliv jiný aktivity, tak najednou je spousta divnějších aktivit než ty larpy. Takže ty larpy jako do jistý míry nejsou až tak zvláštní. A ty sám sebe vnímáš jako člena nějaký specifický subkultury, nebo to prostě bereš, je to koníček? Ne, to ne, ten larp se do jistý míry určitě vymyká. Zvlášť jakoby ten fantasy larp. Já nemám nic proti jiným larpům, ale ono to je víc, ta subkultura je víc fantasy než larp. Spíš je to larp navázaný na fantasy, jakoby subkultura subkultury, případně něco kolem. Jakoby obecně larpová subkultura v tom širokém slova smyslu, protože pokud máš lidi, který budou jezdit na komoráky, na postapokalyptivký larpy a takhle, tak jako... jsou takový lidi. Ale když budu mít lidi, který budou jezdit na ty komoráky, tak to jako pro ně je večerní zábava, která nějakym způsobem skončí. Ale co se týče těch fantasy larpů, tak

262

ty jsou velmi silně specifický, prostě udělat si ten kostým, věnovat tomu mnohem víc toho času než těch peněz, je do jistý míry stále unikátní. Protože ono to je vidět třeba do knihovny, máš samostatný poličky sci-fi a fantasy. A když někdo čte sci-fi a fantasy, tak většinou chodí jenom tam, případně když má seminárku, tak zajde jinam, ale většinou chodí sem. A ty larpy teda jakože ten fantasák, člověk, kterej čte tu žánrovou literaturu, jako ho to zaujme víc a chce si to prožít, tak se bude zabývat těma larpama. A pořád nějakym způsobem je to dost výrazná jeho část, takže se to do toho prolíná. A když teda někdo je fantasy larpák, tak to jako na něm poznáš, do jistý míry prostě, už tim třeba, co na sobě nosí nebo s kym komunikuje a tak. Jak bys řekl, že je dneska ta subkultura sktrukturovaná, pokud je teda nějak strukturovaná, a změnila se ta struktura nějakym způsobem? A teď narážim třeba na to, že v posledních dvou třech letech se tady vyrojilo spoustu OSek, jo, fakt to jde nahoru timhle směrem, že tady máme nový organizace... Ač těch Oesek je celkem dost, tak v součtu uspořádaj třeba 10, 15 procent larpů, který se objeví. Nepočítám-li ty jednotlivý komorní larpy, Jako, když budu počítat nějaký celkový sdružení, když někdo uspořádá jeden komorní larp a ten 10 krát zopakuje, pořád to považuju za jednu akci, tak pořád je to jako málo akcí. Loni jsme měli na kalendáři 158 akcí a dejme tomu, že těch 15 jsme dali dohromady ASFko a Moravian larp. Dalších třeba pět až deset maximálně udělaly ty další OSka. Pořád jakoby je spousta lidí, který to dělá na vlastní triko. To se nezměnilo. Jako spousta těch OSek, který teďka byly založený, jsou účelový na tu jednu hru. Aby měli OSko, když pořádaj jednu nebo třeba dvě akce do roka. Nebo něco podobného. Výjimkou jsme my, Moravian larp, Court of Moravia a teďkon vlastně larpy Pardubice. A ostatní to většinou maj kvůli tomu, aby pořádali nějakou akci... Nejsou tam i jiný důvody vzniku těch OSek? Neni to příznak toho, že to stále víc lidí chce dělat opravdu aktivně? Nejprve řeknu, že jsem nestudoval to, z těch novějších OSek, co oni maj za cíle kromě pořádání vlastních larpů, ale nepřijde mi, že by nějaký z těch nových (nepočítám Larpy Pardubice) byly založený za nějakym vyšším účelem nebo účelem propagace mimo komunitu, pořádání nějakých věcí pro obecnou prospěšnost nebo pro zlepšení komunity a tak. Teď těch OSek vyskočilo opravdu hodně, já se to snažim sledovat. Když na to narazim, tak se to snažim sledovat, vždycky se snažim ty lidi přesvědčit, aby měli možnost aspoň na kalendáři teda svoji ikonku a mohli si označit svoji akci. Nikdo teda moc nechtěl psát článek, něco nového o sobě nebo proč vznikli a tak, na to mi ještě nikdo neodpověděl. Každýmu jsem to nabízel, ať teda něco napíše o sobě, jakej je jeho cíl toho sdružení, o čem ho chtěj mít a tak, nikdo se na to nechytnul. Já jsem zatim mluvil s představitely Pilirionu, což je jedno z těch...to je něco jako Larpard, oni se to snažej dělat podobně, snažej se jakoby dělat tudle propagaci, pak Larpard, to je jasný, pak ten Moravian larp, Court of Moravia a vy v podstatě, i když ASF jako takový propagaci navenek, jak jsem pochopil, přímo nedělá, spíš za ně ty Larpy.cz. Pak jsou tu Rosenthálci, KORH...

263

Třeba jako vzniknutí občanského sdružení Larpy Pardubice bylo do jistý míry celkem pochopitelným krokem, oni tu činnost celkem silně vyvíjeli a snažili se to podporovat v tom svym regionu, což myslim, že je prvek celkem dobrej, že nějaký to sdružení vznikne v nějakym regionu, aby to podporovalo tam. To považuju za velmi dobrej prvek. Ale jako jsou to larpy Pardubice, je to Pilirion, z těch regionálních, pominu teda Prahu a Brno. A kde jsou další? Proč nevzniká něco v Karlovarskym kraji? V Jihočeskym kraji nejsou skoro žádný larpy třeba. V Ostravě nebo tam na tom severu, tam byla Améba a další a ty taky nejsou. Améba je první občanský sdružení larpový, který je oficiálně zrušený, to jsem se díval na seznam a jako oficiálně zrušený uvedený... No dobře, pojďme se bavit, čim to teda je, že jakoby jich je tak málo pořád ještě, i když začínaj přibývat velmi rychle. Kam se to podle tebe teda posouvá? Tak si nějak tu situaci současně nastiňme. Když budeme brát Odraz, že by tam měl bejt prakticky každej zástupce nějakýho občanskýho sdružení zabývající se larpy, aspoň teda, aby se ukázal, že funguje a existuje, tak tam čerstvě byl Pilirion, kterej byl uplně nově občanský sdružení v tu dobu, byli tam z Larpardu, ASF, CoM a MoL, byla tam i zástupce z Tempus Ludi, který organizovali rok před tím a pak nevim, že by tam byli nějaký zástupci Kahly, Rosentálců, byly tam další, který už vlastně nefungujou nebo jako, jestli dělaj jednu akci, ale o těch lidech moc neslyšim... Když se dozvim někde na Facebooku, na Hofylandu, případně někde v televizi nebo v článku o někom, tak je to CoM, MoL, případně my. Když už něco jako, pak už toho moc není. Ale byli tam třeba Knights of Red Hill, KORH, který hodně vyvíjej aktivitu, pořádaj larpy, píšou články...nejsou žádný občanský sdružení a v tý době Larpard ještě OSko nebyl jestli se nepletu, tak taky jako...byl tam Newman samosřejmě za Larpy Pardubice. Madfairy teda samozřejmě...Nemyslim si, že to OSko to nějakym způsobem přebere. Jako všechny ty organizace aspoň nějakym způsobem bude pod nějakym OSkem. Třeba to že asociace chtěla původně sdružovat všechny hráče, nebo všechny, který se zabývaj larpy, aby z toho byl nějakej společnej užitek, to nějak realizovaný nebylo. Na prvnim Odraze, kterej byl před třema rokama, vlastně PB měl přednášku o velmi podobném, tom, že by bylo dobrý, aby bylo něco nad těma občanskýma sdruženíma, nějaká Česká národní larpová asociace, což je projekt, kterej on nechce opustit ani v současnosti a kterej by opět zastřešoval. Třeba by pod tím byl odraz nebo larpy.cz, prostě něco společnýho, kompletně společnýho pro tu obecnou potřebu, ale oni ty larpeři, oni to nepotřebujou. Jako když někdo si chce zahrát na golfu, tak musí do toho golfu vstoupit, když někdo chce hrát florbal, tak prostě je v nějakym klubu, ale taky nikdo nikoho nenutí, aby zakládal trávník, prostě pořádat larp a nikdo nikoho nenutí, aby byl někde zaregistrován, když na tu akci chce přijet. Pořád máš akce, který jsou nízkonákladový, rozvíjí se ti ta rodinná sekce, jak dospívaj ty hráči, maj děti, tak že je tam začínaj tahat. Takže teď už na Zlenicích byli vlastně když si to vezmeš tři rodiny, respektive tři lidi, který už měli svý potomky na tý akci, který tam hráli, takže to bude třeba změna. Otázka je, co se stane... Myslíš že, tohle, co říkáš, že lidi maj rodiny, že se to někam dál rozvíjí, že je to jako udržitelná věc, protože jiný lidi si myslej, že naopak počet hráčů neustále klesá a tohlecto jako zaměřit se na veřejnost, komunikovat s veřejností, přitáhnout ty lidi z vnějšku je jediná možnost, jak tu zábavu, komunity, subkultury zachránit, že ji prostě timhle způsobem budeme přidávat členy.

264

No tak si vem, jak to, kdy byl největší boom, to ti určitě každej řek, kdy byl největší boom larperů, nebo dřevárníků – po filmech Pána prstenů. Když se objevily, tak to číslo se numericky zvedlo o řád prostě během dvou tří let. Takže to bylo, kdy se to mezi ty lidi dostalo. Ale to jako nebyl larpovej film, prostě fantasy film, takže to bylo prostě že nějakým lidem se zalíbilo fantasy, začali číst knížky, dostali se k larpový komunitě, která byla s tím fantasy neodlučně spojená. Druhej žánr je teda postapo. No nějakym způsobem do toho naskočili přes to fantasy. Druhá cesta je od Court of Moravia, která to dělá pro lidi, který přijdou prostě z práce, maj peníze a nemaj čas a chtěj si zahrát něco večer, nějakou jednoduchou komorní hru, tak si zahrajou tu...takže je cesta přes to fanouškovství a tam potom můžeš mít teda ty rodiny s dětma... Jedna z těch variant, jak to dostávat do toho obecnýho povědomí, což třeba dělá jeden z těch našich členů, jsou larpové kroužky pro děti. I dítě prostě, když je kroužek juda, tak...kroužek larpu, vyrábění si věcí a trénink šermu. Já jsem na trénink šermu taky chodil, když jsem se o něm dozvěděl jako o larpových, to už mi bylo 18. A teď jsem se dozvěděl, že to jsou v Praze dva kroužky, jeden pořádá DDMko a druhý pořádá vlastně učitel pro ty děti, co choděj k němu do školy. Takže to je jedna z cest, až ty děti dospějou, tak prostě na ty akce...nebo jim bude třeba aspoň já nevim 12, tak začnou na ty akce jezdit. Takže jako odpěstovat to od mala, taky jeden způsob, jak to do těch dětí hustit, stejně jako u fotbalu nebo juda nebo něčeho jinýho. Zeptám se na závěr, jak bys ty osobně chtěl, aby ten larp tady za 10 let vypadal, jak by to mělo bejt? Jak se to podle tebe vyvíjí třeba i v souvislosti s propagací, typy her a vůbec toho, co by ten larp měl bejt... Takhle...Co bys ty tipnul, že jsou nejnavštěvovanější články na larp.cz? Kostýmy? Přesně tak, jsou to fantasy kostýmy. I když prostě dva roky Court of Moravia pořádá komorní akce a dělá o tom propagace... A píšeš teoretický články nebo překládáš z nějakejch sborníků nebo uděláš pozvánku, tak nejvíc lidí ti přijde na návod na kostým. Něco co je stokrát probíraný všude možně, najdeš to všude možně a stejně to je nejnavštěvovanější. A když jsem jim to řek, tak jako se divili a říkali: Ty jo kdo říká, že fantasy larpy umíraj a že nastupuje generace komorních akcí? Tam se to jako uplně odrazilo, prostě to vyčnívalo. O řád víc než jakejkoliv jinej článek byl blbej návod o nějakym kostýmu. Jo, takže pořád to tady bude. Myslim si, že bude jakoby větší fragmentace, že se to víc rozprskne, že nebudou nějaký silný jádra, který by to vedly, a že bude prostě nějaká skupinka, která na nějakou akci pojede a oni už to celkem bych řek lidi projevili, že nechtěj bejt nějakym způsobem vázáni na něco, ať je to nějaká entita, elita, nějaký sdružení nebo cokoliv, nějaká osoba právnická či fyzická. Že budeš mít stále skupinu lidí, který budou jezdit na ty fantasy larpy, třeba v menšim počtu, protože určitě se to objeví, stane se to, že budou ty larpy ve stylu třeba airsoftu, že budeš mít vysoký investiční náklady, ale pořád prostě to nevymýtí to, že nějakej 15 letej klučina se rozhodne uspořádat si bitvičku, sezve na to ty kamarády svoje, nějak si zabojujou a pak se o tom dozvědí o dvě vesnice dál a těch lidí bude víc. Že pořád tady budou jakoby ty amatérský počiny, který prostě před deseti lety byly uplně běžný a odpovídala tomu úroveň kostýmů. Já si myslim, že se to bude co nejvíc diferenciovat. Že prostě každej

265

bude mít něco a když tam někdo do toho půjde, tak už má mnohem víc míst, jak do toho larpu přicestovat a jak to pojmout. To znamená ten vstup pro člověka, kterej o tom vůbec nic neví, bude snazší? No bude mít víc míst, jak na to narazit, jak se k tomu dostat...Já jsem třeba zvědavej, co s tim udělají nový filmy o hobitovi, kterej vyjde 2012, 2013 a příští rok vyjde larpovej film o fantasy larperech amerických. Je to holywoodskej film, takže možná bude v kinech a hrajou v tom herci, který jsou známý z mnoha filmů a seriálů, který v současný době jsou in pro spoustu lidí jako Trueblood, Game of Thrones, Firefly, Terminátor, prostě takový, který v tý komunitě jsou kultovní, takže to si myslim, že přiláká lidi, který se o larpu dozvěděli, který jsou třeba fantazáci nebo aspoň s tou komunitou nějak koketujou, tak je to přiláká víc. A zase ten hobit bude mít větší náraz na ty hráče nebo lidi, který s fantasy se ještě nesetkali a teď se jim to předestře. Pokud to bude takovej úspěch, možná tam bude druhej nástup, jako byl u Pána prstenů. Ale pořád už ty lidi aspoň si řeknou: Jo o tom jsem slyšel, to mi někdo říkal třeba z kamarádů ve škole nebo tak. Abych to teda shrnul na závěr a vrátil se zase k tomu internetu, kterym jsme začali. Ten v tom bude teda hrát roli hlavně rozšíření informací o tom a komunikaci v rámci komunity, než nějakou vstupní bránu, Je vždycky nutný podle tebe ten vstup do toho prostředí, ten impulz mezi tou veřejností a tou komunitou udělat buď na osobní úrovni a nebo přes něco jinýho, než je ten internet? Jo myslim, že jo. Je to obecnej prvek internetu, najdeš na něm všechno, co potřebuješ, ale nejdřív musíš vědět, co chceš hledat, že jo. No a s tim hledáním...jak je to s hledáním slova larp na internetu, zkoušel jsi to? Když dá někdo teda do toho vyhledávače larp, tak ten larp.cz se mu tam objeví, objeví se mu první v Google je Wikipedie - larp a druhý je larp.cz a tak už teda může nějaký informace se dozvědět a může jít dál a najít nějaký další věci. Vy jste třeba řešili nějak tohleto, aby vás ten Google vyplivl...občas to automaticky neudělá, že jo, občas se o to musíš nějak postarat. No to je spíš optimalizace pro vyhledávače, tak vzhledem k tomu, že otec jedné kamarádky je jakoby jeden z nestorů optimalizací vyhledávače v České republice, tak o tom jakoby nějaký povědomí mám a obecná poučka je, když ty stránky se snažíš udělat co nejvíc pro uživatele tak, aby si tam ten uživatel ty informace našel, tak si tě stejnym způsobem najdou ty vyhledávače. Ta doba toho, kdy jsi napsal, když jsi chtěl, aby ti na článek o Korzice přišlo co nejvíc lidí, tak dole jsi napsal fuck fuck porn lolicon a všechny takovéhle odkazy, které měly stejný podklad a nikdo to neviděl a ten vyhledávač to díky tomu dal na první místo, tak ty už zmizely. Oni se snaží, aby to co nejvíc odpovídalo skutečnejm potřebám těch lidí, že jo. Takže když budeš ty stránky dělat pro lidi, tak stejným způsobem se ti to jakoby odvděčí.

266

2) Obrazová příloha Obrázek 1.: Příklad hry – Bitva. Akce: Bitva pěti armád 2010.

267

Obrázek 2.: Příklad hry – Larp typu svět. Akce: Křest ohněm 2007.

Obrázek 3.: Příklad hry – Larp typu družinovka (inspirace - Mechanický pomeranč). Akce: Zorhajn tažení 2008.

268

Obrázek 4.: Příklad hry – Komorní larp. Akce: Memento Mori 2011.

Obrázek 5.: Příklad hry – Komorní larp. Akce: Vojenská čest 2011.

269