MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání
Modernizace obsahu vzdělávání odborného předmětu Kosmetika oboru Kosmetické služby
Diplomová práce
Brno 2015
Vedoucí práce: Ing. Pavla Stejskalová
Autor práce: Bc. Šárka Rozsypalová
Bibliografický záznam ROZSYPALOVÁ, Šárka. Modernizace obsahu vzdělávání odborného předmětu Kosmetika oboru Kosmetické služby: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, 2015. 101 l., 3 l. příl. Vedoucí diplomové práce Ing. Pavla Stejskalová.
Anotace Tato diplomová práce, pojednává o důležitosti modernizace a doplnění textů odborné literatury o nové informace a zejména co nejvíce přiblížit žákům dané jevy prostřednictvím obrázků. Inovace se týká tematických celků kožních chorob probíraných ve 4. ročníku. Kožní choroby jsou tak obsáhlý celek, že je nelze zařadit všechny, proto jsem vybrala jen část, kterou jsem vhodně inovovala. Chci poukázat, jak je důležité učivo předkládat, co nejvíce smyslům. Tak aby si ho žáci lépe osvojili. V druhé části diplomové práce jsem provedla průzkumné šetření na téma „Učební styly žáků“. Vyhodnocovány byly preference různých stylů učení u žáků Gymnázia Břeclav a odborné školy SSOŠ Břeclav. Výsledky byly navzájem porovnány a zhodnoceny. Průzkumné šetření by mělo potvrdit potřebu vizualizace, aby žáci věděli, jak daná choroba vypadá, poznali ji a dovedli posoudit, jestli můžou zákaznici ošetřit či nikoliv. Pro mě budou tyto inovované texty pomocníkem při výuce předmětu Kosmetika.
Annotation This thesis discusses the importance of modernization and completion of the specialized literature texts of some new information and especially describes the effects through images to students as closely as possible. The innovation is concerned with thematic areas of the skin diseases which are discussed in the 4th grade.
Skin diseases is so comprehensive unit that is not able to classify them all, so I have chosen the only part that I have innovated appropriately. I want to point out how important is to present the subject to the students through most of senses to learn it better. In the second part of my thesis I conducted an exploratory survey on the topic "Learning styles of students." Preferences of different learning styles of the students of Grammar school Břeclav and students of vocational school SSOŠ Břeclav were evaluated. The results were compared and evaluated mutually. The survey should confirm the need of visualization, so that students would know how particular disease looks like, to find out it and would be able to assess whether they can treat their customer or not. These innovated texts will be helpful for me in teaching the subject Cosmetics.
Klíčová slova Učební pomůcky, učebnice, učení, učební styly, kosmetika, klíčové kompetence, tematický plán, dermatologie.
Keywords Teaching tool, textbook, learning, teaching styles, cosmetics, key competences, thematic plan, dermatology.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
Brně dne 27. března 2015
Bc. Šárka Rozsypalová
Poděkování Děkuji vedoucímu práce paní Ing. Pavle Stejskalové za metodickou pomoc, cenné rady a odborné vedení, které mi při zpracování této diplomové práce poskytla.
Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................................... 8 1. ZÁKLADY OBECNÉ DIDAKTIKY ................................................................................................... 9 1.1 CÍLE VÝUKY V ODBORNÝCH PŘEDMĚTECH ......................................................................................... 9 1.2 DRUHY A TAXONOMIE VÝUKOVÝCH CÍLŮ .......................................................................................... 9 1.3 MATERIÁLNÍ VÝUKOVÉ PROSTŘEDKY .............................................................................................. 10 1.3.1 Didaktická technika a učební pomůcky ................................................................................... 10 1.3.2 Struktura a funkce učebnic a učebního textu ........................................................................... 12 2. UČENÍ, UČEBNÍ STYLY ................................................................................................................... 14 2.1 UČENÍ A PAMĚŤ ................................................................................................................................ 14 2.4 KOGNITIVNÍ STYLY .......................................................................................................................... 15 2.3 UČEBNÍ STYL.................................................................................................................................... 15 2.3.3 Styl vizuální, auditivní a kinestetický ....................................................................................... 15 2.5 ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ UČENÍ ........................................................................................................... 16 3. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM OBORU VZDĚLÁNÍ KOSMETICKÉ SLUŽBY ........... 17 3.1 PROFIL ABSOLVENTA ....................................................................................................................... 17 3.1.1 Odborné kompetence ............................................................................................................... 17 3.2 ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ PŘEDMĚTU KOSMETIKA .................................................. 19 3.3 ROZPIS UČIVA 4. ROČNÍKU OBORU VZDĚLÁNÍ KOSMETICKÉ SLUŽBY PŘEDMĚTU KOSMETIKA .......... 21 4. INOVACE UČEBNÍHO TEXTU KOŽNÍCH CHOROB ................................................................ 25 4.1 KOŽNÍ CHOROBY VYVOLANÉ KOKY.................................................................................................. 25 4.1.1 Impetigo ................................................................................................................................... 26 4.1.2 Folikulitida (folliculitis, perifolliculitis) .................................................................................. 27 4.1.3 Furunkl (furunculus) ............................................................................................................... 28 4.1.4 Furunkulóza (furunculosis) ..................................................................................................... 29 4.1.5 Karbunkl (carbunculus)........................................................................................................... 30 4.1.6 Růže (erysipel) ......................................................................................................................... 30 4.1.7 Ekthyma ................................................................................................................................... 31 4.1.8 Flegmona (flegmona) .............................................................................................................. 32 4.2. KOŽNÍ ONEMOCNĚNÍ VYVOLANÉ BAKTERIEMI A VIRY ..................................................................... 33 4.2.1 Kožní onemocnění vyvolané bakteriemi .................................................................................. 33 4.2.2 Kožní choroby vyvolané viry ................................................................................................... 37 4.3 KOŽNÍ ONEMOCNĚNÍ VYVOLANÉ PATOGENNÍMI HOUBAMI ............................................................... 45 4.3.1 Trichofycie ............................................................................................................................... 46 4.3.2 Epidermofycie.......................................................................................................................... 48 4.3.3 Mikrosporie ............................................................................................................................. 49 4.3.4 Favus ....................................................................................................................................... 50 4.3.5 Kvasinková onemocnění .......................................................................................................... 51 4.3.6 Saprofytická onemocnění......................................................................................................... 52 4.4 KOŽNÍ ONEMOCNĚNÍ Z PŘECITLIVĚLOSTI ......................................................................................... 53 4.4.1 Kontaktní alergický ekzém (eczema contactum allergicum) .................................................... 54 4.4.2 Atopický ekzém (eczema atopicum) ......................................................................................... 57 4.4.3 Mikrobiální ekzém ................................................................................................................... 61 4.4.4 Eczema nummulare ................................................................................................................. 61 4.4.5 Eczema dysidroticum ............................................................................................................... 61 4.4.6 Kopřivka .................................................................................................................................. 62 4.4.7 Lékové exantémy...................................................................................................................... 63 5 FÁZE VÝZKUMU, PRŮZKUMU ...................................................................................................... 66 5.1 PRŮZKUMNÝ CÍL .............................................................................................................................. 66 5.2 PRŮZKUMNÉ PŘEDPOKLADY ............................................................................................................ 67 5.3 SBĚR DAT ......................................................................................................................................... 67
5.4 DOTAZNÍKOVÉ OTÁZKY................................................................................................................... 68 5.5 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ ............................................................................................................. 72 5.6 VYHODNOCENÍ STYLŮ UČENÍ ........................................................................................................... 92 5.7 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMNÝCH PŘEDPOKLADŮ ............................................................................... 96 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 98 RESUMÉ .................................................................................................................................................. 99 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................................... 100 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................................................ 102 PŘÍLOHA Č. 1: DOTAZNÍK ............................................................................................................... 102
Úvod Kosmetička se setkává při práci s různými změnami na kůži a jejím úkolem je posoudit zda pleť ošetřit může či nikoliv protože náplň kosmetiky je vymezena na péči o pleť zdravou. Problém je poznat některé projevy na kůži, které nemají nic společného se stárnutím kůže, ale jedná se o změny, které by měl léčit pouze dermatolog. Kosmetička by měla znát základní projevy kožních chorob, a kde jinde by se s nimi měla seznámit než v průběhu studia. Kosmetickými vadami a chorobami kůže se zabývají učebnice předmětu Kosmetika I., II., III., kde se postupně prolínají. Všechny mají, ale jednu vadu a tou je nedostatečná obrazová dokumentace. Ve své práci chci rozšířit informace o kožních chorobách a doplnit je o obrázky, aby žákyně měly přehled, jak různé změny a choroby na pokožce vypadají a rozeznali je. Protože popis v tomto případě nestačí a čím více smyslům je učivo předkládáno tím lépe pro zapamatování. První část diplomové práce bude věnována didaktické technice a učebním pomůckám, materiálními prostředky výuky, funkcemi učebnic a učebních textů a stylům učení, kde bych chtěla poukázat, jaké styly učení žáci můžou mít. V druhé části chci rozšířit poznatky o kožních chorobách. Text by měl být vhodným materiálem k výuce pro učitele, kde bude vše o této problematice a také obrazová dokumentace. Poslední část bude věnována pedagogickému průzkumu na téma „Můj styl učení“. Zaměřím se na styl vizuální, auditivní a kinestetický. Chci zjistit, který styl u žáků převládá a poukázat na smysl inovace učebního textu kožních chorob o ukázky konkrétních onemocnění.
8
1. Základy obecné didaktiky 1.1 Cíle výuky v odborných předmětech Výukový cíl můžeme definovat jako ujasněný zamýšlený výsledek učební činnosti, ke kterému učitel společně s žáky směřuje (Friedmann, Pecina, 2013, s. 23). Hlavní zásady cílů v odborných předmětech jsou podle Drahovzala, Kiliána (1997): •
vymezení cíle žákovi činnosti vyjadřující, co má žák umět vykonat na konci určité etapy výuky,
•
činnost (výkon) vyjádřit jednoznačnou slovesnou vazbou a předmětem činnosti,
•
v případě potřeby cíl doplnit podmínkami a normou výkonu.
1.2 Druhy a taxonomie výukových cílů Nejčastěji autoři vycházejí z tradičního dělení, které je uvedeno v následujícím textu (Friedmann, Pecina, 2013, s. 23-24). Druhy výukových cílů: a) Kognitivní (vzdělávací, poznávací) – co a jak se má žák naučit je soustředěna na tyto faktory:
•
Zapamatování
–
definovat,
doplnit,
opakovat,
popsat,
přiřadit,
reprodukovat, vysvětlit, vybrat, určit, pojmenovat. •
Pochopení – dokázat, interpretovat, objasnit, odhadnout, převést, vysvětlit, vypočítat, zkontrolovat, změřit.
•
Aplikace – demonstrovat, aplikovat, načrtnout, navrhnout, použít, prokázat, řešit, uspořádat, vyčíslit, vyzkoušet, naplánovat.
•
Analýza – analyzovat, rozhodnout, provést rozbor, rozlišit, rozčlenit
•
a specifikovat. Syntéza – kategorizovat,
kombinovat,
modifikovat,
navrhnout,
organizovat, napsat zprávu, shrnout, reorganizovat. •
Hodnocení posouzení - argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat porovnat, posoudit, prověřit, vybrat, zdůvodnit, zhodnotit.
9
b) Afektivní výukové cíle
•
Přijímání (vnímavost) – ochota přijímat, vnímat.
•
Reagování – úroveň aktivity, zainteresovanosti.
•
Oceňování hodnoty – akceptování, preferování hodnot.
•
Integrování hodnot (organizace) – postupné vytváření soustavy hodnou.
•
Internalizace hodnot v charakteru – hodnoty mají pevné místo, vytváří se osobní životní filozofie jedince.
c) Taxonomie psychomotorických cílů
•
Imitace (nápodoba) – impulzivní nápodoba, vědomé opakování.
•
Manipulace (praktická cvičení) – podle instrukce, výběru a za účelem zpevňování, projevuje se prvotní obratnost.
•
zpřesňování – reprodukce a kontrola, činnosti se zpřesňují, problémy se zmenšují.
•
koordinace – sekvence a harmonie, plynulý sled jednotlivých činností.
•
automatizace – maximum výkonu s minimální energií.
Všeobecné platné požadavky na výukové cíle:
•
Komplexnost – využít všechny tři dimenze.
•
Konzistentnost (soudržnost) – dodržení posloupnosti.
•
Kontrolovatelnost.
•
Přiměřenost.
1.3 Materiální výukové prostředky Materiální výukové prostředky mají přiblížit didaktickou techniku a učební pomůcky, které se používají při výuce a používáme je v rámci prezentace učiva žákům. Na učiteli je aby si vhodně vybral techniku i pomůcky v závislosti na cíli, kterého chce v hodině dosáhnout a také náplně hodiny.
1.3.1 Didaktická technika a učební pomůcky „Funkce didaktických technik a učebních pomůcek vyplývá ze skutečnosti, že člověk získává 80% informací zrakem, 12% informací sluchem, 5% informací hmatem a 3% ostatními smysly“ (Loveček, Čadílek, 2005, 115).
10
Podle Tepperweina (1993) si pamatujeme: •
20% z toho, co jsme slyšeli,
•
30% z toho, co jsme viděli,
•
50% z toho, co jsme slyšeli a viděli,
•
90% z toho, co jsme sami udělali.
„Tvůrčím způsobem aplikovaná názornost ve výuce odborných předmětů zvyšuje zájem žáků o odbornou výuku, rozvíjí pozornost a aktivitu a přispívá k trvalému osvojení učiva. Nedodržení této zásady vede k formálním vědomostem, projevující se u žáků v nedostatečné schopnosti aplikovat teoretické vědomosti v praxi“ (Loveček, Čadílek, 2005, 115). Didaktická technika je „soubor označení technických zařízení užívaných pro výukové účely. Didaktickou technikou se rozumí přístroje, nikoli jejich náplně, programy. Dříve se rozlišovala didaktická technika tradiční (epiprojektor, diaprojektor, zpětný projektor, filmový projektor) moderní (vyučovací stroj, jazyková laboratoř, počítač, multimediální systém). Nyní se odlišují jednotlivé generace didaktické techniky“ (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 49). Učební pomůcka je „tradiční označení pro objekty, předměty zprostředkující nebo napodobující realitu, napomáhající větší názornosti nebo usnadňující výuku, např. přírodniny, obrazy, schémata, symboly, modely. Současná nabídka učebních pomůcek zahrnuje širokou škálu auditivních, vizuálních, obrazových a technických pomůcek, které jsou součástí vyučovací technologie“ (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 240). Učební pomůcky lze rozdělit z mnoha hledisek. Maňák (1990) rozlišuje: •
Pomůcky kategorie:
a) předměty a jevy, které jsou reálné, b) pomůcky zobrazující skutečnost, c) pomůcky, které jsou pozměněné obrazy skutečnosti, d) znakové zobrazení skutečnosti •
Generace pomůcek:
a) pomůcky přístrojové, b) pomůcky spojené s knihtiskem, c) pomůcky zlepšující lidské smysly,
11
d) pomůcky ke komunikaci člověka se strojem. •
Základní učební pomůcky:
a) Výrobky, preparáty, přírodniny (skutečné předměty). b) Statické a dynamické modely. c) Zpětné projektory, diaprojektory, diaprojektory, film, televize, video, obrazy, symbolická zobrazení. d) Hudební nástroje, magnetofon, gramofonové desky, CD (zvukové pomůcky). e) Reliéfní písmo, slepecké písmo (pomůcky dotykové). f) Učebnice, atlasy, příručky, slovníky, texty (literární pomůcky). g) Počítače a programy s nimi spojené.
„K didaktickým materiálním prostředkům lze zařadit také učebnice jako edukační médium. Učebnice jsou také reprezentantem kurikula, jak v projektové formě (jako scénář vyučovaného obsahu vzdělávání), tak v realizační formě (jako prostředek učení žáků)“ (Průcha, 2009, s. 107).
1.3.2 Struktura a funkce učebnic a učebního textu Školní učebnice „patří k důležitým školským dokumentům i k nejdůležitějším školním pomůckám. Představují učební text přizpůsobený specifickým potřebám žáků podle typu školy, určitého vyučovacího předmětu a ročníku“ (Maňák, Švec, 2003, s. 67) Učebnice je „druh knižní publikace uzpůsobené k didaktické komunikaci svým obsahem a strukturou. Má řadu typů, z nichž nejrozšířenější je školní učebnice. Ta funguje: 1. Jako prvek kurikula, tj. prezentuje výsek plánovaného obsahu vzdělávání, 2. Jako didaktický prostředek, tj. je informačním zdrojem pro žáky a učitele, řídí a stimuluje učení žáků. Analýza učebnic se zaměřuje na strukturu didaktického textu, jeho rozsah, obtížnost, didaktickou vybavenost aj.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 238). Podle Maňáka (2003) by měla učebnice více sloužit jako komunikační prostředek mezi učitelem a žákem. Řízení osvojovacího procesu prostřednictvím učebnic by probíhalo pod dohledem učitele, a to při tématech, která jsou vhodná k samostatnému osvojování. 12
Učebnice má v pedagogické teorii toto základní pojetí: •
„učebnice jako kurikulární projekt,
•
učebnice jako zdroj poznání pro žáky,
•
učebnice jako didaktický prostředek pro učitele“(Průcha,
2009, s. 272). Učebnice jako kurikulární projekt – podle Průchy (2009) je učebnice jedním z edukačních konstruktů. To znamená, že je to nějaký model či scénář, s jehož pomocí společnost jistým způsobem reguluje edukační procesy v prostředí školy. Učebnice je kurikulárním projektem, který je vymezen podle vzdělávací politiky země, respektive podle představ tvůrců kurikula ty obsahy vzdělávání, jež mají být prezentovány vzdělávajícím se subjektům. Dále Průcha (2009) předkládá učebnici jako didaktický prostředek, kdy základní funkce a komponenty učebnic jsou: Prezentace učiva: učebnice musí učivo prezentovat, nabízet a to formou např. obrázkovou, verbální, kombinovanou. Řízení učení a vyučování: řídí žákovo učení pomocí otázek a úkolů i učitelovo vyučování např. tím, že udává množství učiva na časovou jednotku. Funkce organizační, orientační: učebnice informuje o způsobech svého využívání pomocí pokynů, rejstříků nebo obsahu. Funkce učebnic je významná i pro učitele, jak uvádí Průcha (2009), kdy z jeho šetření a rozhovorů s učiteli vyplývá, že učitelé většinou využívají učebnice jako prioritní informační zdroj pro plánování výuky, a to soustavně. Maňák, Švec (2003) uvádí, že tvořivý učitel vychází z obsahu vyučovacího předmětu a soustavně učebnice vylepšuje a doplňuje podle svých zkušeností.
13
2. Učení, učební styly V průzkumném šetření zjišťuji učební styly žáků a proto je potřeba si říci, co to vlastně učení a učební styly jsou. Fialová, Maňák (1996) se vyjadřují ke stylům učení, jako o individuálním způsobu osvojování poznatků vyjadřující tendence žáků postupovat při učením jistým způsobem.
2.1 Učení a paměť Jak uvádí Petty (2013) psychologové dosud přesně nevědí, jak si věci pomatujeme a proč je zapomínáme, ale myslí si, že během procesu zapamatování si přechází informace z krátkodobé paměti do paměti dlouhodobé. Krátkodobá paměť dokáže podržet informace jen několik vteřin, dlouhodobá paměť ji může uchovat po celý život. Naše krátkodobá paměť obsahuj to, nač právě myslíme, spolu s informacemi, které nám přináší naše oči, uši a další smysly. Krátkodobá paměť tyto informace několik vteřin podrží a zpracovává, ale pak je okamžitě téměř beze zbytku vypustí. Dlouhodobou paměť lze přirovnat podle Pettyho (2013) k dokonale fungující kartotéce, v níž jsou zařazeny informace pro budoucí potřebu. Má-li být informace předána dlouhodobé paměti, musí být napřed zpracována a strukturována v krátkodobé paměti, aby žákovi dávala smysl. Proces strukturován nové informace, přehodnocení a dávání jí smysl, chvíli trvá. Věnovat tomu čas se vyplatí, protože pro žáky je téměř nemožné zapamatovat si něco, čemu dostatečně nerozumí. Pokud nové informace přichází příliš rychle, nemá žák čas, aby je v krátkodobé paměti dostatečně zpracoval, a informace nebudou zachovány. Jakmile krátkodobá paměť dá informacím smysl, předá je dlouhodobé paměti. Pokud je člověk později nepoužívá nebo si je nevybavuje, jsou nakonec zapomenuty. Z vědomostí o krátkodobé a dlouhodobé paměti vyplývají následující rady: •
Neprobírat novou látku příliš rychle – zvolnit tempo řeči. Po důležité větě se na chvíli odmlčet.
•
Zařadit činnosti pro zpracování látky.
•
Naučené často připomínat a používat.
14
2.4 Kognitivní styly „Kognitivní styl můžeme vymezit jako charakteristické způsoby, jimiž lidé vnímají, zapamatovávají si informace, myslí, řeší problémy, rozhodují se.“(Mareš, 1998, s. 50) Podle Mertina, Krejčové (2012) styl kognitivní udává, jakým způsobem nejlépe zpracováváme informace. Kognitivní styl se nezaměřuje pouze na učení, ale patří sem také zpracování jmen a tváří osob, psaní seminární práce, ale i běžné každodenní podměty. U kognitivního typu můžeme rozlišovat styl: a) Sekvenční: pamatování základních faktů, shrnutí důležitých věcí, heslovitě zapsáno to nejdůležitější. b) Celostní: vyprávějí příběhy, malování komplexních náčrtů, problém heslovitě něco vyjádřit. Jakýsi pod stupeň kognitivních stylů se zaměřuje přímo na zpracování výukových materiálů. Nejtradičnější členění zahrnuje styl vizuální, auditivní a kinestetický.
2.3 Učební styl Mareš (1998) uvádí, že styly učení se skládají nejméně ze čtyř možností, jak je chápat a to je: •
Vystižení
jejich
struktury,
jejich
zobrazení
pomocí
jednoduchých
prostorových modelů. •
Načrtnutí vývoje stylů učení u jedince během života a upozornění na vztahy mezi vrozenými a získanými.
•
Vyjmenování jednotlivých klíčových složek stylů učení.
•
Situování stylů učení v síti dalších pojmů.
Nejhlouběji jsou uloženy osobnostní faktory, následuje typické zpracování informací a poslední jsou žákovi preference ve výuce.
2.3.3 Styl vizuální, auditivní a kinestetický Abychom se mohli lépe učit, musíme vědět, jestli patříme k vizuálnímu, akustickému nebo motorickému typu. Podle Tepperweina (1993) patří 80% k vizuálnímu typu. To znamená, že tito lidé si nejlépe zapamatují to, co vidí. Akustický typ si zapamatuje 15
nejlépe to, co slyšel a učební látku si nejlépe osvojuje učením nahlas a opakováním. Motorický typ si pamatuje to, co si zaznamenal písemně. Toto je hrubé dělení a většina lidí patří ke smíšeným typům. Proto je dobré vědět, k jakému typu žáci patří a tomu se snažit přizpůsobit výuku, Měnit výukové styly, tak aby byly vhodné pro všechny žáky. a) Styl vizuální: -
Tvoří diagramy, využívá vizuální upomínky, sleduje video/film, užívá nalepovací štítky, užívá barevné nalepovací lístečky, užívá barevné tužky a papír, tvoří pojmové mapy, propojuje učební látku s obrázky, učí se z plakátů, užívá plánovače, grafy a tabulky, tvoří kartičky s různými seznamy, vytváří si vlastní slovník pojmů.
b) Styl auditivní: -
tvoří rytmické sestavy, vytváří nahrávky učiva, využívá hraní rolí, využívá sluchové upomínky, nahlas si říká pojmy pro kontrolu jejich znění, čte si nahlas učební látku, zapojuje se do diskusních skupin, tvoří verbálně mnemotechnické pomůcky, nahlas si předčítá a opakuje, užívá specializovaný software, má potřebu někomu učivo převyprávět, nechává se přezkušovat z učiva
c) Styl kinestetický: -
Vystřihuje si informace, asociuje věci k zapamatování s fyzickými předměty, vyčísluje si údaje na prstech, manipuluje s částmi vystříhaného textu, nahlas si říká pojmy pro kontrolu jejich znění, využívá hraní rolí, zpracovává informace do diagramů apod., kreslí si náčrtky a mapy, podtrhává a zvýrazňuje, píše si poznámky, připomínky a komentáře, při osvojování učiva se pohybuje v prostoru, píše si učivo při opakování.
2.5 Činitelé ovlivňující učení Mezi faktory, které mohou ovlivňovat učení žáků, patří: •
Prostředí, kde se učíme: teplota místnosti, osvětlení, přítomnost jiných osob, hluková kulisa.
•
Osobní preference: doby, kdy se učíme, styl učení, motivace, přístup k učení, koncentrace.
16
Dále se dočteme u Tepperweina (1993), jak důležité je vědět, kde se můžeme, co nejlépe učit. Jestli je pro nás lepší sedět doma u stolu, nebo za účelem učení navštívit knihovnu, studovnu. Jestli jsme rádi sami a v tichosti nebo si sedneme v parku na lavičku a nevadí nám hluk okolí nebo se učíme na cestě ze školy v autobuse, ve vlaku. Další faktor je čas. Každý z nás by měl vědět, která denní doba je pro něj vhodná k učení. Jsme-li ranní ptáčata, budeme se učit raději ráno nebo dopoledne, kdy je naše výkonnost největší a ušetří nám čas i námahu. Pro jiné je ideální připravovat se naopak večer.
3.
Školní
vzdělávací
program
oboru
vzdělání
Kosmetické služby „Kosmetická péče zahrnuje kosmetické úkony, jejichž pomocí dosahujeme celkového zlepšení stavu pleti a kůže. Moderní kosmetická péče se nesoustřeďuje pouze na ošetření obličeje, krku a dekoltu, ale také o celkovou péči o tělo. V kosmetických salonech ošetřujeme pouze pleť zdravou, bez patologických změn“ (Kosmetika I., 2000, s. 41).
3.1 Profil absolventa „Absolvent se uplatní v povoláních kosmetička, pedikér a manikér při poskytování profesionální kosmetické péče ve středně velkých i velkých provozovnách, studiích a salonech.
3.1.1 Odborné kompetence a) Vykonávat odborné činnosti při poskytování kosmetických služeb, tzn., že absolvent: -
Volí vhodný způsob kosmetického ošetření v souladu s typem a aktuálním stavem
pleti,
požadavky
zákazníka,
zdravotně-hygienické
předpisy,
technologickými postupy a estetickými zásadami z dermatologie, módními trendy a novými vědeckými postupy, -
provádí ošetření pleti – povrchové čištění pleti, napářku nebo změkčení pleti, hloubkové čištění, připravuje a aplikuje pleťové masky, provádí peeling,
-
provádí kosmetickou masáž obličeje, krku, dekoltu a poprsí s přístrojem i bez přístroje, 17
-
provádí mikromasáž očního okolí,
-
provádí kosmetické ošetření celého těla,
-
ovládá depilaci a epilaci různých partií těla,
-
formuje obočí, barví obočí a řasy,
-
provádí různé typy líčení s ohledem na osobnost zákazníka,
-
provádí manikúru a pedikúru mokrou nebo suchou cestou, odstraňuje mozoly, ztvrdlou kůži, kuří oka,
-
provádí masáž rukou a nohou,
-
aplikuje masky a zábaly na ruce nebo nohy, provádí peeling rukou nebo nohou,
-
provádí nehtový design,
-
provádí nehtovou modeláž,
-
obsluhuje a udržuje přístrojové vybavení provozovny, nástroje a pomůcky,
-
poskytuje poradenskou službu, propaguje nov postupy a přípravky pro kosmetické ošetření, zdravý životní styl a zdravou výživu.
b) Volit a používat přípravky v souladu technologickými postupy, tzn. -
že absolvent: Volí přípravky podle jejich vlastností a použití s ohledem na aktuální stav pleti,
-
bezpečně manipuluje s přípravky, vhodně je uskladňuje a bezpečně likviduje po skončení jejich životnosti,
-
sleduje nabídku nových přípravků a doporučuje je svým zákazníkům.
c) uplatňuje zdravotní a estetické požadavky a zásady hygieny při poskytování kosmetických služeb, tzn., že absolvent: -
Charakterizuje závažná onemocnění kůže, nehtů na rukou a nohou
-
a chorobné stavy horních a dolních končetin a včas doporučí návštěvu lékaře, posuzuje vhodnost poskytnutí kosmetické péče z hlediska vyskytujících se onemocnění kůže, nehtů a celého organismu,
-
vysvětlí zásady osobní a provozní hygieny a zdravotně-hygienické předpisy“ (ŠVP, 2009, s. 4-5).
18
3.2 Rozpis učiva a výsledků vzdělávání předmětu Kosmetika Název vyučovacího předmětu:
Kosmetika
Název školy:
Soukromá střední odborná škola Břeclav, s. r. o.
Školního vzdělávacího programu:
69-41-L/01 Kosmetické služby
Forma vzdělávání:
Denní
Počet hodin za studium:
256
Platnost:
od 1. 9. 2009 pro 1. ročník
Týdenní hodinová dotace Ročník
1.
2.
3.
4.
Celkem
Počet hodin týdně
2
2
2
2
8
Cíl předmětu: Předmět kosmetika poskytuje žákům poznatky o provádění kvalifikované kosmetické péče, manikérské a pedikérské péče a hygieně a bezpečnosti práce a o vyskytujících se kožních chorobách projevujících se na kůži. Žák zná často se vyskytující kožní choroby, jejich původ, projevy, léčbu a prevenci. Charakteristika učiva: Obsah přípravy je uspořádán tak, aby si žáci na základě poznatků o anatomii a fyziologii kůže, vnitřních a vnějších vlivů působících na stav kůže mohli osvojit poznatky o provádění jednotlivých kosmetických úkonů. Žáci se mají teoreticky seznámit s pracovními postupy, které je nutno dodržovat při provádění všech kosmetických úkonů, aby se dosáhlo žádoucího výsledku v péči o pleť a zároveň dodržovat všechny hygienické normy. Část výuky je věnována oblasti dermatologie. Aby žáci při samostatném provádění kosmetických úkonů sami mohli rozhodnout, zda je kosmetické ošetření vhodné či nikoliv a dokázali určit příčinu a vznik případné choroby. Dále zákaznici doporučit vhodnost léčby a návštěvu dermatologa. Téma je vhodné doplnit přednáškou zkoušeného dermatologa.
19
Pojetí výuky: Výuka je zaměřená na získávání teoretických znalostí, které si následně ověřují v hodinách odborného výcviku i na příkladech v průběhu hodiny. Výuka je vhodně doplňována o přednášky, exkurze a odborné semináře. Přínos předmětu pro rozvoj klíčových kompetencí: 1. Komunikativní kompetence -
Žáci si dokážou vyhledat důležité informace a přistupovat k nim kriticky.
-
Ovládají komunikaci s orgány státní správy a samosprávy.
-
Jsou vedeni k účasti v diskuzích.
-
Dodržují jazykové a stylistické normy, využívají odbornou terminologii.
2. Personální a sociální kompetence -
Provádí sebehodnocení svých aktivit a aktivit druhých.
-
Stanovuje si cíle a priority.
-
Jedná v souladu s morálními principy.
-
Zodpovídají za své chování a jednání.
-
Využívají prostředky komunikačních technologií.
-
Naučí se pomáhat a vážit si své práce a práce druhých.
3. Kompetence k učení -
Žáci získávají kladný vztah k učení a vzdělávání.
-
Jsou podporování ve vyhledávání a zpracovávání informací, v uplatnění různých způsobů kosmetické péče.
-
Hodnotí pokroky a nedostatky při dosahování cílů svého učení.
4. Občanské kompetence a kulturní vědomí: -
Jsou vychovávání k samostatnosti, zodpovědnosti a iniciativnímu jednání, a to nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veřejném.
-
Zajímají se o celosvětové kulturní a společenské dění.
5. Odborné kompetence -
Zvolí vhodný způsob kosmetického ošetření v souladu s typem a aktuálním staven pleti, požadavky zákazníka, zdravotně-hygienickými předpisy, technologickými postupy a estetickými zásadami, základními znalostmi z dermatologie, módními trendy a novými vědeckými poznatky. 20
-
Provádí denní, večerní a slavnostní líčení s ohledem na osobnost zákazníka a v souladu s módními trendy.
-
Obsluhují dokonale přístrojové vybavení provozovny a provádí běžnou údržbu používaných zařízení a pomůcek.
-
Poskytují poradenskou služby, propagují nové postupy a přípravky pro kosmetické ošetření, zdraví životní styl a správnou výživu.
-
Sledují předběžně nové technologie, nabídku nových přípravků a možnosti jejich použití.
-
Rozpoznávají závažné onemocnění kůže, nehtů na rukou a nohou a chorobné stavy horních a dolních končetin a včas doporučili návštěvu lékaře.
-
Posoudí vhodnost poskytování kosmetické péče z hlediska vyskytujících se chorob kůže, nehtů a celkového interního onemocnění.
-
Dodržují zásady osobní a provozní hygieny“ (ŠVP, 2009, s. 116-117).
3.3 Rozpis učiva 4. ročníku oboru vzdělání Kosmetické služby předmětu Kosmetika
Počet hodin
Výsledky vzdělávání
Rozpis učiva
Žák:
Kožní choroby vyvolané koky
- se orientuje v pyodermiích
Impetigo,
Folikulitida,
Furunkulóza,
–
4
Furunkl,
Karbunkl,
Růže,
- zná rozdělení pyodermií – Ekthyma, Flegmona povrchové, hluboké - popíše projevy na kůži, vymezí projevy a zná léčbu těchto onemocnění - popíše projevy na kůži - vymezí lokalizaci - posoudí vhodnou léčbu
Kožní
choroby
vyvolané
bakteriemi a viry – Tuberkulóza Tularémie,
21
kůže, Vozhřivka,
Červenka, Antrax,
3
- zná nejčastější choroby na Bradavice, Kondylomy, Moluska, kůži vyvolané viry
Opar prostý a pásový
- určí příčinu onemocnění - popíše projevy na kůži a jejich stádia -
určí
lokalizaci,
léčbu
a
preventivní opatření -
zná
pojem
mykózy
a Kožní
dermatomykózy - vyjmenuje druhy plísní, které postihují kůži, jejich projevy, lokalizaci a léčbu
onemocnění
patogenními Trichofycie, Mikrosporie,
vyvolané
houbami
4
–
Epidermoficie, Favus,
onemocnění,
kvasinkové saprofytické
onemocnění - rozpozná projevy alergických kožních onemocnění - vyjmenuje příčiny vzniku - popíše druhy ekzému -posoudí vhodnost léčby onemocnění
Alergické kožní choroby – Ekzém,
-popíše onemocnění lupénkou
Kožní choroby z neznámých příčin
-zná léčebné postupy u lupénky
5
Kopřivka, lékové exantémy
3
– Lupénka, Pemfigus, Erythematodes
- popíše onemocnění pemfigus a erythematodes -popíše onemocnění tepenného Kožní choroby z poruch cévních – oběhu
(Arterioskleróza, onemocnění
Burgerova nemoc, Raynaudova žilního oběhu nemoc) -vyjmenuje projevy, lokalizaci, léčbu a preventivní opatření - popíše onemocnění žilního 22
tepenného
oběhu
a
3
oběhu -
rozpozná
névy
cévní
a Névy a nádory kůže – névy cévní,
pigmentové
névy
pigmentové,
nádory
4
kůže
(maligní, benigní)
- zná příčiny vzniku névů - vyjmenuje varující faktory před vznikem névů - popíše druhy névů - popíše nepravé nádory kůže - zná faktory, které rakovinu kůže podporují - popíše etiologii vzniku -
orientuje
se
v léčbě
a
preventivních opatřeních před vznikem maligních nádorů - orientuje se v bezpečném Pohlavní choroby a jejich projevy sexu, v rizikovém chování -
zná
sexuálně
4
n a kůži – Kapavka, Syfilis, AIDS
přenosné
choroby a jejich projevy na kůži - popíše pracovní příhody na Profesionální pracovišti
choroby
z povolání,
se
kterými se mohou setkat ve
–
stigmata, vlastní choroby z povolání, profesionální
objasní
příčinu
profesionálního
kontaktního
kontaktní
léčba a prevence
svém povolání -
choroby
náhlé pracovní příhody, pracovní
- vyjmenuje pracovní stigmata a
kožní
23
ekzémy,
2
ekzému jeho léčbu, popis, a preventivní opatření - souhrnné opakování
- Anatomie kůže
1. ročníku
- Fyziologie kůže
6
- Péče o ruce - Vzhled kůže - Kosmetická diagnóza - Samostatné kosmetické úkony - souhrnné opakování
- Epilace, depilace
2. ročníku
-Kosmetická
6
masáž
obličeje
a
dekoltu - Masáž krku, ramen a šíje - Zevní vlivy působící na stav kůže - vnitřní vlivy působící na stav kůže - souhrnné opakování
-Úprava obličeje make-up
3. ročníku
- Péče o nohy
6
- Příčina kožních chorob - Projevy kožních chorob - Léčba kožních chorob
ŠKOLNÍ
VZDĚLÁVACÍ
PROGRAM
PRO
OBOR
VZDĚLÁNÍ
69-41-l/01
Kosmetické služby. Soukromá střední odborná škola Břeclav, s. r. o. od 1. 9. 2009
24
4. Inovace učebního textu kožních chorob Pro kosmetičku je znalost kožních chorob velmi důležitá, protože ošetřovat můžeme pouze pleť zdravou. Základem je poznat kožní chorobu a vědět v kterých případech je potřeba zákaznici odeslat k lékaři a co jí můžeme v péči o pleť nemocnou nebo narušenou doporučit z kosmetické péče. Ve všech učebnicích kosmetiky je popis kožních chorob a jejich léčba dostačující, ale chybí ukázky konkrétních kožních nemocí, které jsou důležité, abychom rozeznali nemoci infekční (přenosné) a nemoci neinfekční. Kožní choroby jsou rozsáhlý celek, ze kterého vyberu pouze první část ve 4. ročníku obor vzdělání kosmetické služby, protože vše by se do diplomové práce nevešlo. Text doplním a přiřadím k němu vhodnou obrázkovou dokumentaci, tak aby inovace tohoto textu sloužila vyučujícímu při výuce i žákům při jejich učení.
4.1 Kožní choroby vyvolané koky Hnisavá kožní onemocnění (pyodermie) vznikají nejčastěji vlivem stafylokoků a streptokoků, které se vyskytují i na kůži zdravé. Za normálních okolností je kůže proti jejich působení chráněna svou samočisticí schopností. Ke vzniku hnisavých kožních onemocnění dochází při styku s výjimečně virulentními koky, při porušení struktury kožního povrchu, narušení kyselého kožního pláště, nedostatečnou hygienou, oslabením organismu různými chorobami aj… Rozdělení pyodermií se provádí podle místa výskytu: Povrchní: •
Impetigo
•
Folikulitida (follikulitis)
•
Furunkl (furunculus)
•
Furunkulóza (furunculosis)
•
Karbunkl (carbunkulus)
Folikulární:
25
Hluboké: •
Růže (erysipelas)
•
Ekthyma
•
Flegmona (flegmona)
4.1.1 Impetigo -
Původcem jsou většinou stafylokokové nebo streptokokové bakterie (Staphylococcus aureus nebo Streptococcus pyogenese).
-
Má největší podíl na všech bakteriálních infekcích u dětí
-
V létě se vyskytuje častěji, tvoří až 10% kožních pacientů.
-
Postihuje nejvíce děti a mladistvé, kde se rychle šíří, neboť impetigo je velmi nakažlivé.
-
Rozvoj infekce podporují chronická kožní onemocnění např. atopická dermatitida, vysoká teplota, vlhkost vzduchu aj…
-
K přenosu dochází tělesným kontaktem nebo infikovanými předměty např. hračky.
-
Vzniká na obličeji často v souvislosti s rýmou a zánětem středního ucha.
-
Počátečním projevem jsou puchýřky, které se brzy kalí a praskají. Obsah puchýřku zasychá ve žluté nebo žlutohnědé strupy, po jejich odloučení vzniká mokvající spodina.
-
Po odhojení impetiga často přetrvává mírné zarudnutí, v některých případech se vytváří i déle trvající podnětlivá hyperpigmentace.
-
Pokud se onemocnění neléčí, dochází k šíření projevů a ke komplikacím, jako je zánět ledvin.
-
Léčba: •
na mokvající ložiska vysoušecí lékové báze ve formě roztoků např. kalium permanganicum, ichtyol, kyselina salicylová.
•
ve stadiu krust upřednostňujeme léky promašťující.
•
užíváme masti s antibiotiky, někdy i antibiotika celkově (Framykoin, Erytromycin.
•
nemocného izolujeme od kolektivu a dodržujeme hygienické zásady (osobní čistota, čistota prádla).
26
Obr.1 Impetigo contagiosa
Obr. 2 Impetigo contagiosa
Odkaz: http://www.priznaky-projevy.cz/kozni/impetigo-chrasty-priznaky-projevy-symptomy
4.1.2 Folikulitida (folliculitis, perifolliculitis) -
infekce vlasového váčku vyvolaná nejčastěji stafylokoky (Staphylococcus aureus), méně často jinými bakteriemi a kvasinkami.
-
vyskytuje se kdekoliv na těle s výjimkou dlaní a plosek. Při postižení vousů hovoříme o sykóze.
-
Ke vzniku folikulitidy přispívá: nadměrné pocení, nedostatečné mytí, obezita, léčba dehtovými přípravky, traumata kůže jako je holení, tření přiléhávajícím oděvem aj…
-
Rozlišujeme několik klinických forem.
-
Průběh je akutní nebo chronický se střídavým zlepšováním a zhoršováním klinických projevů.
-
Úporné těžce léčitelné onemocnění. U některých těžších forem může dojít k nevratnému poškození vlasového váčku.
-
Projevem tohoto povrchového infekčního zánětu v oblasti vlasových folikulů jsou drobné zánětlivé neštovičky.
-
Pokud se zánět rozšíří do hloubky vlasového váčku (perifolliculitis), vzniká neštovička s červeným zaníceným lemem.
-
Při postupu infekce do okolí váčku vznikají hrboly, které můžou doprovázet celkové příznaky, jako jsou teploty.
-
Léčba: •
Většinou stačí zevní terapie s antibiotiky.
•
Erythromycin, Framykoin, Fucidin.
27
Obr. 3 Folikulitida na noze
Obr. 4 Projev Folikulitidy
Zdroj: http://www.dermis.net/bilder/CD016/550px/img0061.jpg http://www.dermis.net/dermisroot/en/26781/image.htm
4.1.3 Furunkl (furunculus) -
Furunkl je zánětlivý, v hloubce uložený, silně bolestivý hrbol, mnohdy i velikosti několika centimetrů.
-
Původcem
jsou
většinou
stafylokokové
bakterie
a
to
zejména
Staphylococcus aureus. -
Ke vzniku furunklu přispívá: nadměrné pocení, nedostatečné mytí, obezita, léčba dehtovými
přípravky,
traumata kůže
jako
je holení,
tření
přiléhávajícím oděvem aj. -
V počátečním stádiu má výrazně zarudlou barvu, vyvýšený nad okolí, palpačně je teplejší než okolní kůže, na povrchu se tvoří pustula, která se později mění v krustu.
-
V pozdějším stádiu dochází k tvorbě nekrotického čepu naplněného hnisem, který
se
provalí
navenek.
Po
zhojení
může
přetrvávat
jizva
s hyperpigmentací. -
Lokalizován může být kdekoliv na těle s výjimkou dlaní a plosek.
-
U větších furunklů bývá mírné zvýšení teploty, malátnost apod…
-
Komplikací může být lokalizace u vchodu nosního, horního rtu a nosoretní rýhy z důvodu přestupu infekce až k mozku a následnému vzniku infekce mozkomíšních blan a rozvoje sepse.
-
Léčba: •
Místní léky – Framykoin, Ichtamol a kyselina salicylová. 28
•
Celkové léky – antibiotika u velkých furunklů, které se vyskytují na obličeji.
•
Chirurgická terapie – vypuštění hnisu incizí a zavedení drénu.
•
Klidový režim.
Obr. 5 Furunkl na nose
Obr. 6 Furunkl v obličeji
Zdroj: http://www.dermis.net/dermisroot/en/1196349/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/26823/image.htm
4.1.4 Furunkulóza (furunculosis) -
Dochází k mnohočetnému výsevu furunklů po trupu a končetinách.
-
Většinou u jedinců s narušenou imunitou, u pacientů s cukrovkou, obezitou.
-
Léčba je stejná jako u furunklu.
-
V kosmetické provozovně neošetřujeme, odešleme k lékaři. Neprovádíme depilaci na postižených místech.
Obr. 7 Furunculosis
Obr. 8 Furunculosis na hýždích
Zdroj: http://www.dermis.net/dermisroot/en/26843/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/26832/image.htm
29
4.1.5 Karbunkl (carbunculus) -
Příčinou jsou stafylokoky a streptokoky.
-
Karbunkl vzniká splynutím několika furunklů vedle sebe, takže se tvoří veliký zánětlivý, značně bolestivý hrbol s flegmonou v podkoží.
-
Proces obvykle provází teplota, třesavka, celková nevolnost a bolest.
-
Nejčastěji se vyskytují na šíji a na zádech.
-
Léčba je stejná jako u furunklu, většinou je nutné chirurgické řešení a hospitalizace v nemocnici.
Obr. 9 Karbunkl
Obr. 10 Karbunkl v obličeji
Zdroj: http://www.dermis.net/dermisroot/en/26869/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/26860/image.htm
4.1.6 Růže (erysipel) -
Růže je časté onemocnění kůže a podkožního vaziva vyvolané streptokoky, především Streptococcus pyogenes. Méně častou příčinou jsou jiné streptokoky, případně i zcela odlišné druhy bakterií.
-
Na vzniku se obvykle podílí otok (vytváří vhodné prostředí pro množení bakterií), vstupní brána infekce (bércový vřed, prasklinky v meziprstí nohou při mykóze, trhlinky při rýmě, kousnutí zvířetem, štípnutí hmyzem, různá i zcela malá poranění).
-
Onemocnění se šíří lymfatickými cestami a projevy se dělí na místní a celkové.
-
Místní projevy: objevuje se ostře ohraničené zarudnutí a otok, zánětlivá plocha se rychle šíří jazykovitými výběžky (bakterie s šíří v podkoží podél lymfatických cév). Někdy se na chorobné ploše objevují puchýře.
30
-
Celkové projevy: vysoká teplota, třesavka, zimnice, celková slabost, schvácenost, nevolnost až zvracení.
-
Predilekční lokalizací jsou bérce, méně často obličej.
-
Nebezpečné onemocnění u malých dětí a starých lidí.
-
Onemocnění velmi často recidivuje.
-
Neprovádíme žádné kosmetické ošetření na postižených místech, pedikúru, manikúru, masáže (rozšíření přes lymfatický systém).
-
Léčba: •
Místní léčba: chladivé obklady, protizánětlivé přípravky, Kalium permanganicum, Polysan, lokální nesteroidní antiflogistika
•
Celková léčba: antibiotika penicilin.
•
Obecná doporučení: vyvýšení postižené části těla (zmenšují se tím otoky), klidový režim.
Obr. 11 Růže na noze
Obr. 12 Růže v obličeji a krku
Zdroj: http://www.dermis.net/dermisroot/en/1200924/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/10818/image.htm
4.1.7 Ekthyma -
Chronické onemocnění vyvolané streptokoky.
-
Převážně u lidí s diabetem, sníženou hygienou.
31
-
Začíná velkým krvavým puchýřem se zánětem v okolí, obsah puchýře praská a zasychá ve špinavě šedohnědý strup, spodina podléhá nekróze.
-
Léčba: •
Protizánětlivé přípravky, masti s antibiotiky.
Obr. 13 Ekthyma na noze
Obr. 14 Ekthyma na nohách
Odkaz:http://www.dermis.net/dermisroot/en/14414/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/14424/image.htm
4.1.8 Flegmona (flegmona) -
Akutní hnisavý zánět podkožního vaziva způsobený streptokoky nebo stafylokoky.
-
Onemocnění se projevuje plošným zduřením a zarudnutím kůže s nepřesným ohraničením oproti okolí. Doprovázeno teplotou
-
Bývá často komplikací různých poranění, operačních ran apod..
-
Léčba je jako u růže. Nutná spolupráce chirurga.
32
Obr. 15 Zanedbání herpesu s tvorbou flegmóny Odkaz: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2012/04/12.pdf
4.2. Kožní onemocnění vyvolané bakteriemi a viry 4.2.1 Kožní onemocnění vyvolané bakteriemi -
Řadíme sem zoonózy (onemocnění zvířat přenosné na člověka). Patří sem: •
Červenka (erysipeloid).
•
Uhlák (antrax).
•
Tularemie (zaječí nemoc).
•
Vozhřivka (maleus).
•
Tuberkulóza kůže.
-
Onemocnění člověka podléhá hlášení.
-
Izolace nemocného na infekčním oddělení.
-
Nemocné zvíře se hlásí veterinární službě. Uhynulé zvíře se musí bezpečně odstranit nebo utratit. Zvýšený zdravotnický dozor v ohnisku nákazy po dobu maximálně inkubační doby onemocnění.
Červenka (erysipeloid) -
Přenáší se z nemocných vepřů.
-
Původcem je Erysipelothrix rhusiopathiae
-
Nejčastěji onemocní řezníci, veterináři, kuchaři při zpracování masa. Nakazit se dá i konzumací špatně tepelně upraveného masa vepřů nebo ryb.
33
-
Akutní forma se projevuje vysokou teplotou, apatií, druhý den se objevují červenofialová ložiska na prstech a hřbetech rukou. V chronickém stadiu dochází k postižení srdce a kloubů.
-
Při léčbě se podávají antibiotika a protizánětlivé přípravky.
Obr. 16 Červenka Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/10747/diagnose.htm
Uhlák (antrax)
Obr. 17 Bakterie Antraxu Odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Antrax
-
Uhlák (sněť slezinná) je onemocnění způsobené bakterií Bacillus anthracis.
-
Lékař Robert Koch zjistil, že mikroby v nepříznivých podmínkách vytváří spóry, které jsou velmi odolné a mohou přečkat dlouhou dobu v nepříznivých podmínkách. Antrax se stal první chorobou v dějinách, proti které bylo možno očkovat uměle oslabenou kulturou původce samého.
-
Postihuje trávicí trakt dobytka a ovcí.
-
Člověk se infikuje stykem s nemocnými zvířaty nebo jejich produkty. Přenáší se alimentární cestou přes oděrky nebo skrze dýchací soustavu.
34
-
Existuje několik forem antraxu a to plicní, střevní a kožní. Plicní antrax se vyznačuje vysokou úmrtností.
-
Prvním projevem kožního antraxu bývá svědivé místo nebo puchýř tmavší až černé barvy v místě infekce. Posléze se objevují velké, nebolestivé a nekrotické vředy.
-
Bez lékařského zásahu končí nemoc ve 20% případů smrtí.
-
Léčba spočívá v podávání antibiotik.
-
Antrax se využívá i jako biologická zbraň.
Obr. 18 Antra na hřbetu ruky
Obr. 19Antra na hřbetu ruky
Zdroj: http://www.dermis.net/dermisroot/en/10728/diagnose.htm
Tularemie (zaječí nemoc) -
Tularemie je akutní nebo chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, ale i dalších volně žijících zvířat.
-
Na přenosu nemoci se významně podílejí klíšťata.
-
V česku je hlášeno ročně 100 případů onemocnění lidí.
-
Původcem je bakterie Francisella tularensis. Poprvé byla tato bakterie izolována roku 1911. Životaschopnost je po dobu 4-5 měsíců v půdě či uhynulém zvířeti.
-
Člověk se může nejčastěji nakazit při manipulaci s odlovenými infikovanými zvířaty (stahování kůže). Další cestou je klíště nebo vdechnutí aerosolu či prachu ve slámě, seně kontaminovaných exkrementy hlodavců. Požití kontaminované vody nebo nedostatečně tepelně upravené maso.
35
-
Inkubační době je 4-12 dní. Onemocnění se vyskytuje v několika formách, které souvisí se způsobem nákazy (kožní cestou, vdechnutím, alimentární cestou). Společným znakem je horečka a celková slabost.
-
U kožní formy se bakterie množí v místě průniku do kůže, kde vzniká vřed a zánět kůže.
-
Léčba se provádí antibiotiky.
Obr. 20 Tularemie Odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tular%C3%A9mie
Maleus (vozhřivka) -
Bakteriální onemocnění způsobené gramnegativní bakterií
Burkholderia
mallei. -
V Evropě byla potlačena, vyskytuje se hlavně v Asii
-
Onemocnění koní, koček, koz a hovězího dobytka přenosné na člověka.
-
Rozlišujeme formu akutní a chronickou.
-
Chronická vozhřivka má několik forem: nosní, plicní, kožní.
-
Onemocnění začíná skleslostí, třesavkou, horečkou, svalovou a kloubní bolestí. Na kůži se tvoří zarudlá ložiska, puchýře a později vředy. Může docházet ke krvácení z nosu a vykašlávání krvavého hnisavého sekretu.
-
Místem vstupu infekce jsou oděrky na rukou, v obličeji, sliznici nosní a ústní. Při manipulaci např. s postroji ve stáji.
-
K nákaze dochází přímo i nepřímo.
-
Podáváme antibiotika.
36
Tuberkulóza kůže -
Příčinou je Mycobacterium tuberculosis, kterou popsal roku 1882 Robert Koch.
-
Obraz kožní tuberkulózy závisí na řadě faktorů, jako je klima, hygiena, vyčerpání, porucha imunity, cukrovka, podvýživa.
-
Zdrojem nákazy může být zvíře, injekční stříkačka, hnis z vředů…
-
Projevuje se únavou, poklesem výkonnosti, horečkou. Na kůži se objevují zánětlivé vřídky, uzlíky, pupínky, flíčky, jizvy, hrboly…
-
Diagnóza se opírá o klinický vzhled, klinické vyšetření, celkové vyšetření, kultivační vyšetření, provedení tuberkulinové reakce.
-
Léčbu kontrolují odborníci na tuberkulózu a podávají se antituberkulotika.
Obr. 21 Tuberkulóza kůže Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/10525/diagnose.htm
4.2.2 Kožní choroby vyvolané viry Mezi nejčastější onemocnění patří: •
Bradavice -
Bradavice obyčejné (verrucae vulgares)
-
Bradavice ploché (verrucae planae juveniles)
-
Ostré kondylomy (condylomata accuminata)
•
Moluska (mollusca contagiosa)
•
Skupina herpetických onemocnění -
Opar prostý (herpes simplex)
-
Opar pásový (herpes zoster)
37
Bradavice -
Mají několik forem a jsou většinou virového původu.
-
Drobné kožní výrůstky vyvolané virem HPV (human papilloma virus), jeho typy 1, 2, 4 a 7, které se mohou krví roznášet na různá místa (škrábáním), přímým kontaktem (společná veřejná zařízení-bazény, kosmetika, pedikúra, použitím stejných ručníky, naboso v tělocvičnách apod.).
-
Inkubační doba je 1-6 měsíců.
-
Jsou přenosné z člověka na člověka, ze zvířete na člověka a také z člověka na zvíře.
-
Hlavní dispoziční faktory jsou i mírné oslabení imunity a mladší – zejména dětský věk.
-
Možné je i spontánní zhojení bradavic ke kterému dochází až za několik roků a to většinou pouze u tipu bradavic plochých. Bradavice obyčejné (verrucae vulgaris)
-
Šedožlutá tuhá papula, většinou velikosti špendlíkové hlavičky až hrášku s drsným rozeklaným povrchem.
-
Nejčastěji vzniká na rukách, prstech, může se vytvořit i pod nehtem.
-
Léčba: podle klinické varianty, velikosti a lokalizace bradavic se volí různé léčebné metody. •
Místně působící léky: kyselina salicylová.
•
Kryodestrukce: nejčastěji se provádí tekutým dusíkem, sněhem kyseliny uhličité.
•
Elektrokauterizace: nutné místní znecitlivění.
•
Exkochleace: před provedením je nutná místní anestezie (např. tekutý dusík) a poté se bradavice seškrábne ostrou lžičkou.
•
„Z lidových vlaštovičníku
prostředků nebo
známe
potírání
přikládání
cibule
roztoku“(Kosmetika II., 2001, s. 131).
38
mlékem či
rostliny
propolis
v
Obr. 22 Bradavice obyčejné u nehtů
Obr. 23 Bradavice obyčejné na rukou
Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/1219301/image.htm, http://www.dermis.net/dermisroot/en/14028/image.htm
Bradavice ploché (verrucae planae juveniles) -
Červenohnědé ploché papulky, hladké nebo jen nepatrně zdrsnělé, velikosti 1 až 4 mm.
-
Obvykle se vyskytují ve větším počtu na obličeji (zejména na čele) a na hřbetech rukou.
-
Na povrchu nemají rozeklaný, zdrsnělý povrch.
-
Mohou někdy svědit.
-
Léčba: viz. bradavice obyčejné. Nejčastěji se však volí odstranění sněhem kyseliny uhličité.
Obr. 24 Bradavice ploché na tváři
Obr. 25 Bradavice ploché na rtu
Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/14212/image.htm, http://www.dermis.net/dermisroot/en/14209/image.htm
39
-
Verrucae plantaris Nepatrně vystouplý útvar nad povrchem kůže, šedožluté barvy, s drsným, výrazně rozeklaným povrchem, vzniklý v oblasti chodidla.
-
Při delším stání mohou způsobovat bolest.
-
U tohoto typu bradavic není vhodné chirurgické odstranění, protože může způsobit jizvení narušující chůzi.
Obr. 26 verrucae plantaris na chodidle Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/14156/image.htm
Ostré kondylomy (condylomata accuminata) -
Bradavičnaté výrustky na kůži a sliznici genitálu, přenáší se pohlavním stykem.
-
Způsobeny HPV viry typu 6 a 11. Inkubační doba je 2 týdny až 6 měsíců.
-
Projevuje se drobnými, měkkými, bělavými až růžovými bradavičnatými projevy. Mohou se zvětšovat a vzájemně splývat až v květákovité projevy tzv. condylomata gigantea.
-
Tlakem, třením nebo zapařením může dojít k narušení povrchu, mokvání a k infekci.
-
U mužů se vyskytuje nejčastěji v předkožkovém vaku, okolí uzdičky, ústí močové trubice, konečníku, na vnitřní straně předkožky za okrajem žaludu a na žaludu.
-
U žen se vyskytuje v oblasti zevního genitálu, vchodu poševního a někdy infekce pronikne do pochvy a na děložní čípek.
-
Léčba: seškrábnutí ostrou lžičkou, vyříznutí (excizí), aplikací tekutého dusíku nebo podofylinu. 40
-
Ostré kondylomy se vyskytují v okolí genitálu a kosmetička se s nimi při práci nesetká.
Moluska (mollusca contagiosa) -
Původcem je virus patřící do skupiny poxvirů.
-
Přenos je tělesným kontaktem od jiné osoby. Šíření molusky napomáhá porušení kožního povrchu např. rozškrábnutím. Méně často se přenáší ručníkem apod.
-
Inkubační doba je 2 týdny až několik měsíců.
-
Hlavní dispoziční faktory jsou i mírné oslabení imunity, atopický ekzém apod., postihuje převážně děti.
-
Onemocnění se projevuje většinou mnohočetnými papulkami, které mají normální kožní barvu nebo jsou narůžovělé. Mají polokulovitý tvar špendlíkové hlavičky, v jejímž středu se nachází centrální vkleslina naplněná světlou kašovitou hmotou, která je silně infekční.
-
Průměrná velikost je 2-5 mm, ojediněle může dosahovat velikosti i 1,5 až 2 cm.
-
Po nějaké době může dojít k obvykle bakteriálnímu zánětu (v případě komplikací).
-
Včasným odstraněním je možné urychlit celkové zhojení a předejít jejich dalšímu šíření. Ke spontánnímu zhojení molusek dochází za 6 až 9 měsíců.
-
Léčba: •
Exprese (kašovitého obsahu papulky) – provádí se speciální kuličkou, po výkonu se místo přetře jodovou tinkturou.
•
Abraze (papulky) – provádí se ostrou lžičkou a zajodováním tinkturou.
•
Před oběma výkony je nutné provést místní znecitlivění.
41
Obr. 27 Moluska nad obočím
Obr. 28 Mnohočetný výsev molusky
Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/11063/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/13937/image.htm
Opar prostý (herpes simplex) Původcem je Herpes simplex virus HSV. Rozlišujeme dva hlavní typy. -
„Typ 1 – vyvolává infekci na kůži a sliznici na hlavě, ale i jinde na těle.
-
Typ 2 – se vyskytuje především v okolí genitálu, nebezpečný přenos z matky na dítě při porodu“(Kosmetika III., 2001, s.58).
-
HSV virus má schopnost přetrvávat v lidském těle po celou dobu života. To je asi od doby prodělání prvního herpetického onemocnění v 1 až 5 roce života. Onemocnění potom vzniká vlivem nějakého provokačního faktoru: •
Jakýmkoliv i slabým oslabením imunity.
•
Náhlé větší oslunění (herpes simplex solaris).
•
Traumata na predilekčním místě např. na rtu při stomatologickém zákroku.
•
Období menstruace nebo krátce před jejím začátkem (herpes simplex menstrualis).
•
Celkové infekční hořečnaté onemocnění i zcela běžné (herpes simplex fegrilis).
• -
Nadměrná psychická nebo tělesná zátěž.
Projevy: v místě budoucího výsevu dochází k svědění a pálení kůže, následnému výsevu puchýřků s čirým obsahem. Během 2-3 dnů dochází k hnisavému zakalení. Puchýřek postupně praská a zasychá do krust. 42
-
Zhojení bývá za 10 až 14 dní.
-
Nejčastěji se vyskytuje na rtech a v těsné blízkosti (herpes simplex lapalis), na jiných částech v obličeji, v dutině ústní na hýždích i genitálu a z rukou může dojít k přenosu na oční rohovku.
-
Léčba: místní a celková, často dochází k recidivám. •
Místní: Aciclovir v krému, Zovirax, Herpesin krém, indiferentní pasty obsahující zinek, endiaronová pasta.
•
Celková: Aciclovir, Zovirax, Herpesin, Valtrex.
Obr. 29 Herpes simplex, projevy
Obr. 30 Herpes simplex u oka
Odkaz: http://www.dermis.net/bilder/CD002/550px/img0045.jpg http://www.dermis.net/dermisroot/en/11699/image.htm
Opar pásový (herpes zoster) -
Původem je virus Varicella zoster patřící do skupiny herpesvirů. Virus je stejný jako vir, co způsobuje onemocnění planých neštovic. Virus přetrvává po celou dobu života v lidském těle, od prodělání prvotní infekce planých neštovic v dětském věku. Virus je po celou dobu ukryt v nervové tkáni, kdy při oslabení organismu znovu ožívá.
-
Dispozičními faktory je i malé snížení imunity v důsledku stresu, šoku, ale i při nádorových onemocněních.
-
Postihuje většinou pásovitě jednu polovinu těla, kdekoliv na těle. Výjimečně i na sliznici (v ústech).
-
Nebezpečný je v oblasti očí.
-
Základním projevem je charakteristický enantém a na stejném místě i zánět nervu, který je velmi bolestivý. 43
-
Vzniká povrchově zánětlivé zarudlé ložisko a na něm během 2 až 3 dnů puchýřky, které se vysévají postupně. V dalších dnech se obsah puchýřku kalí, 7-10 den zasychají a mění se v krusty (většinou nepraskají, protože mají poměrně pevnou stěnu). Za další 2 týdny dochází ke kompletnímu odloučení všech krust a tím ke zhojení kůže.
-
U 5% nemocných dochází k recidivám.
-
Léčba: •
Ve stádiu puchýřků aplikujeme vysoušecí lékové základy např. endiaronovou pastu, antiseptické pudry, Rivanol.
•
Ve stádiu krust dáváme léky s promašťujícím základem. Pupalkový olej na podporu hojení.
•
Celkově podáváme Aciclovir, Zovirax, Herpesin, Valtrex. Vitamin E k regeneraci pokožky.
•
Od bolesti analgetika.
•
V případě druhotné infekce např. bakteriemi podáváme antibiotika.
Obr. 31 Herpes zoster na trupu
Obr. 32 Herpes zoster v obličeji
Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/11410/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/11480/image.htm
44
4.3 Kožní onemocnění vyvolané patogenními houbami „Houby jsou drobné vláknité mikroorganismy, které napadají organické a anorganické látky. Dobře se množí ve vlhu a teple. Určitá skupina hub (plísně) napadají lidskou kůži a vyvolává plísňové onemocnění. Tuto skupinu označujeme plísně patogenní (choroboplodné) a dělíme je do různých skupin. Plíně napadají pokožku, vlasy a nehty, některé druhy mohou napadat i vnitřní orgány“(Teplá 2001, str.60). Diagnóza dermatóz se stanoví: •
Podle typického klinického obrazu.
•
Mikroskopickým vyšetřením (v louhovém preparátu z odebraných šupin, nehtů a vlasů) pozorujeme houbová vlákna a spory. Poskytuje rychlý výsledek, ale neumožňuje přesně určit mykotického původce.
•
Woodovou
lampou
(některé
plíně
v zatemnělé
místnosti
charakteristicky fluoreskují. Jde o UVA radiaci vlnových délek 365 nanometrů při použití speciálních filtrů. Výhodou je jednoduché provedení
a rychlý výsledek. Nedostatkem je možnost prokázat
jen některé druhy mykóz.
Obr. 33 Woodova lampa
Obr. 34 Woodova lampa
Odkaz: http://www.veterinaslany.cz/en/woodova-lampa
•
Kultivačním vyšetřením – umožňuje přesnou identifikaci původce mykotického onemocnění (u dermatofytóz 4 až 6 týdnů, u kandidóz 3 dny). Optimální určení léku. 45
Dermatomykózy mohou vyvolat elegické fenomény. Po nitrokožním podání houbových extraktů se za 24 až 48 hodin vytvoří reakce opožděného typu. Alergická reakce organismu, která následkem plísňového onemocnění často vzniká, vyvolává symetrické vyrážky zvané mykidy (Idové reakce). Na rukou a nohou mají ráz puchýřků, na ostatních částech těla ráz pupínků. -
Léčba:
Léčba všech plísňových onemocnění musí být komplexní. Kromě aplikace místních a celkových antimykotik (protiplísňové přípravky) je důležitá prevence. Ta musí v případě onemocnění přenosného ze zvířat probíhat ve spolupráci s veterinářem. Kožní houbovité nemoci můžeme dělit na: •
dermatofytické infekce,
•
kvasinkové infekce,
•
systémové mykózy.
Další třídění dermatomykóz se většinou provádí podle lokalizace, charakteru klinického obrazu, případně podle původce. Dermatofytická onemocnění (živí se keratinem): •
trichofycie,
•
epidermofycie,
•
mikrosporie,
•
favus,
•
kvasinková onemocnění,
•
saprofytická onemocnění.
4.3.1 Trichofycie -
postihuje hlavně vlasový keratin, a to buď na povrchu vlasu, nebo uvnitř.
-
Onemocnění je vyvoláno různými druhy hub rodu Trichofyton.
-
Některé druhy jsou původu lidského a vyvolávají změny povrchnější, méně zánětlivé a jiné původu zvířecího a vyvolávají změny hlubší, značně zánětlivé.
-
Trichofycie jsou velmi infekční. Podléhají povinnému hlášení.
-
Přenos je z člověka na člověka nebo ze zvířete na člověka.
46
-
Léčba se provádí orálně i místně antimykotiky, dezinfekcí osobních věcí a oděvů, zamezením kontaktu s nemocným zvířetem.
-
Dělení trichofycií podle změn, které vyvolávají: •
-
Povrchové trichofycie
Tvoří povrchové, silně svědivé projevy, kdekoliv na povrchu těla, u dětí i ve vlasech.
-
Nacházíme červená, skvrnitá, ostře ohraničená ložiska, drobně se olupující.
-
Šíří se do okolí zánětlivým, vyvýšeným lemem.
-
Škrábáním se rozšiřují na jiná místa.
-
Někdy přechází ve formy hluboké.
-
Hojí se do několika týdnů bez následků. •
-
Hluboké trichofycie
Vznikají z povrchové nebo primárně kdekoliv na těle ve formě silně zánětlivých červenofialových ložisek s četnými hnisavými pupínky.
-
Velikost ložisek je 3 až 10 cm, povrch je krytý zaschlým hnisem.
-
Může se objevit zduření mízních uzlin a zvýšení tělesné teploty.
-
Na nehtech se projevuje jeho ztluštěním, změnou barvy a jeho lomivostí na volném okraji, nehet ztrácí lesk, vznik matnosti.
-
Zvláštní formou je postižení vousků, které vypadá jako furunkl. Tvoří se hnisavé zánětlivé infiltráty.
Obr. 35, 36 Hluboká trichofycie nehtů nohou
47
Obr. 37 Hluboká trichofycie nehtů rukou Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/15535/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/15581/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/15516/image.htm
4.3.2 Epidermofycie -
Postihují kůži (případně i nehty) bez vazby na vlasové folikuly.
-
Jsou vyvolány dermatofyty rodu Epidermophyton, které tvoří mírný zánět s velkou tendencí k chronickým recidivujícím stavům.
-
Přenáší se z člověka na člověka ve sportovních zařízeních, sauny, koberce prostřednictvím šupinek kůže a nehtů.
-
Přenáší se oděvy, obuví, ručníky, nůžkami, pilníkem, nebo přímím stykem zdravé osoby s chorobnými projevy nemocného.
-
Faktorem ke vzniku může být zapářka a tření, zvýšené pocení, poruchy krevního oběhu dolních končetin, teplé a mokré mikroklima obuvi atd…
-
Nejčastěji postihují chodidla, ruce, třísla, málo kdy se objeví např. na trupu •
Meziprstní: mokvající bělavá kůže s drobnými trhlinkami
•
Puchýřková: výsev puchýřku na chodidle
•
Na patách: ostře ohraničené šupící se ložisko ztluštělé kůže
•
V tříslech: ostře ohraničené, červené ložiska, které se na okrajích šupí
•
Na dlaních: vzniká přenosem z nohou, poškozením kožního povrchu, častým mytím. Projevuje se šupěním, mírným zarudnutím, kůže může praskat
-
Léčba se provádí protiplísňovými přípravky a dezinfekcí obuvi. 48
Obr. 38, 39 Meziprstní Epidermofycie, způsobena houbou rodu Trichofyton nebo Epidermofyton Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/15682/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/15704/image.htm
Obr. 40, 41 Puchýřková Epidermofycie, způsobena houbou rodu Trichofyton nebo Epidermofyton Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/15700/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/15721/image.htm
4.3.3 Mikrosporie -
Infekce rodu Mikrosporon, přenosná z člověka na člověka nebo ze zvířete (kočka) na člověka.
-
Nejvíce se projevuje u dětí. Napadá kůži, vlasy a nehty.
-
Nejčastěji se vyskytuje ve vlasech, kde tvoří oválná ložiska, většinou bez zánětlivého zarudnutí. Objevuje se drobné šupění a lámavost vlasů 1 až 3 49
mm nad kožním povrchem. Postižená místa vyvolávají dojem jako by byla poprášená moukou. -
Léčba je úspěšná začne-li se onemocnění léčit včas protiplísňovými přípravky místně (roztoky, šampóny) i perorálně, dezinfekcí osobních věcí, celé domácnosti.
Obr.42 Mikrosporie ve vlasech Odkaz: Bělohrádek, M. Kožní nemoci. Rrepetitorium pro praxi. 2011, s. 135. ISBN 978-80-7345-221-6.
4.3.4 Favus -
Původcem je Trichiphyton schoenleinii.
-
Vyskytuje se v zemích se zaostalou hygienou (středozemní moře, blízký východ).
-
Objevuje se malá zánětlivá ložiska, krytá žlutým pevně lpícím povlakem. Vzniká ve vlasovém váčku, tlakem na váček dochází k jeho poškození a vypadnutí. Ložiska se jizví, postupně zvětšují a páchnou po myších.
-
V Evropě se už moc nevyskytuje a nejčastěji jsou postiženy děti.
-
Léčba spočívá v podávání protiplísňových přípravků perorálně, místní léčba je pouze podpůrná.
50
Obr.43, 44 Favus ve vlasové části Odkaz: Bělohrádek, M. Kožní nemoci. Rrepetitorium pro praxi. 2011, s. 134. ISBN 978-80-7345-221-6.
4.3.5 Kvasinková onemocnění -
Jsou vyvolána kvasinkami, které osidlují kůži i za normálních okolností.
-
Choroboplodné se stávají u obézních lidí, cukrovkářů, v místech nadměrného pocení a zapářky, těhotenství, pokročilejší stáří, novorozenecké období (zejména nedonošení), oslabením imunitu, vlivem léků např. širokospektrá
antibiotika,
kortikosteroidy,
cytostatika,
hormonální
antikoncepce. -
Nejčastějším původcem kožních a slizničních kvasinkových infekcí je Candida albicans (běžně se vyskytuje v dutině ústní, v trávicím ústrojí, na sliznicích ženských orgánů).
-
Řadíme sem: •
Soor (moučnivka): bělavé povlaky na sliznici ústní a jazyku, po setření povlaků dochází ke krvácení. Sliznice je zarudlá. Onemocnění může způsobovat nošení zubních protéz.
•
Meziprstní eroze: většinou na rukách mezi 3 a 4 prstem, způsobuje svědění a pálení, projevuje se zarudnutím, na jejichž okrajích bývají šupinky. Způsobeny příliš častým mytím rukou dispozice u kuchařů, kadeřníků, zdravotníků, uklízeček, kosmetiček.
•
Intertriginózní kvasinková infekce: postihuje místa vlhké zapářka, projevuje se zarudlými ložisky a mokváním.
51
•
Paronychie: onemocnění nehtového valu, kterou způsobují kvasinky, ale také bakterie. Způsobena příliš častým máčením ve vodě, nadměrné mytí, poruchy žilní nebo tepenné. Projevuje se zánětlivým zarudnutím, otokem, někdy i hnisavou sekrecí z nehtových valů. V některých případech dochází k odlučování nehtových valů od ploténky. Bolestivé onemocnění, které může přejít k infekci nehtové ploténky.
•
Infekční koutky: postihují ústní koutky v podobě zanícených plošek a trhlin.
•
Genitální infekce.
Obr. 45 Paronychie
Obr. 46 Soor
Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/26900/diagnose.htm Bělohrádek, M. Kožní nemoci. Rrepetitorium pro praxi. 2011, s. 141. ISBN 978-80-7345-221-6.
4.3.6 Saprofytická onemocnění -
Povrchové, nezánětlivé dermatózy vyvolané saprofytickými houbami (Pityrosporum orbiculare – běžným kožním saprofytem), které se za určitých okolností stávají patogenní.
-
Dispoziční faktory jsou mladší věk, nadměrné hromadění potu (fyzická aktivita, obezita, neprodyšné oblečení).
-
Přenos nebývá moc častý. 52
-
Vyskytuje se na hrudníku, krku, postupně přechází na celé záda, prsa a oblast břicha. Projevem jsou drobné ostré ohraničené bělavé až hnědé skvrny, které se postupně rozrůstají do větších mapovitých ložisek. Na povrchu se můžou drobně olupovat.
-
Onemocnění se často opakuje.
-
Jak uvádí Bělobrádek (2011) má dvě formy. Druhá forma je Pityriasa versicolor alba, kdy podstata tohoto onemocnění není zcela známá. Možné je poškození melanocytů kvasinkou Malassezia furfur (po vystavení kůže přímému slunečnímu záření nedochází na těchto místech k normálnímu zvýšení pigmentace). Onemocnění má světlou barvu a je barevně obrácené od základní formy.
Obr. 47 Pityriasis vericolor na zádech Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/16000/image.htm
4.4 Kožní onemocnění z přecitlivělosti K onemocněním z přecitlivělosti řadíme ekzémy, kopřivku, lékové exantémy. Onemocnění jsou důsledkem nepřiměřené reakce organismu na styk s alergenem.
Ekzém -
Výraz ekzém je odvozen od řeckého ekzeo – to co vyvěrá na povrch.
-
Nejčastější
choroba,
kterou
trpí
asi
20%
pacientů
navštěvujících
dermatologa. -
Neinfekční zánětlivé onemocnění s maximem změn v pokožce a ve škáře.
-
Vzniká u osob se změněnou reaktivitou kůže.
53
-
Obtížně léčitelná, moderní medicína může velmi účinně zmírnit projevy ekzému, avšak s mizivou nadějí na úplné vyléčení.
-
Vyvolávající faktory můžou být vnější i vnitřní. Původu neznámého nebo známého. Průběh akutní nebo chronický. 1. Akutní: objeví se náhle, má tendenci k rychlému hojení 2. Chronický: pomalé zhoršování potíží, často dlouhotrvající průběh
-
Dělení a projevy ekzému podle Teplé a kolektiv (2001): •
Kontaktní alergický ekzém (eczema contactum allergicum)
•
Atopický ekzém ( ezcema atopicum)
•
Mikrobiální ekzém (eczema microbiale)
•
Eczema nummulare
•
Eczema dysidroticum
Projevy: -
Začíná drobnými skvrnami a červenými pupínky, které se shlukují do skupinek.
-
Z pupínku vznikají puchýřky, které se zvětšují (eczema vesiculosum).
-
Puchýřky praskají, vznikají eroze a mokvavá ložiska (eczema madidans).
-
Tkáňový mok zasychá na povrchu (eczema crustosum).
-
Při hojení ustupuje zarudnutí a otok, povrch se olupuje drobnými šupinkami (eczema squamosom).
-
Při chronickém průběhu dochází k zhrubění kůže (lichenifikaci) a tvoří se trhlinky (eczema rhagadiforme).
4.4.1 Kontaktní alergický ekzém (eczema contactum allergicum) -
Nejčastější typ ekzému a nejznámější projev alergické reakce IV. typu.
-
Vývoj vzniku onemocnění se dělí na fázi senzibilizační (probíhá jako první) a výbavnou.
-
Fáze výbavná je období možného vytváření klinických projevů – v této době může dojít na kterémkoliv místě na těle k ekzémovým příznakům, a to nejdříve za 4-8 hodin, většinou ale za 24-48 hodin.
-
Kontaktní alergická přecitlivělost na jednotlivé látky se vytváří různě dlouhou dobu. Nejméně 5-7 dní, ale někdy i několik roků.
-
Jejich vznik určuje (ovlivňuje) podle Bělobrádka (2011): 54
•
Geneticky podmíněná dispozice,
•
alergizující schopnost potencionálního alergenu,
•
doba a intenzita působeni daného alergenu,
•
stav imunitního mechanismu kůže,
•
předchozí poškození povrchové části kůže jinou kožní chorobou,
•
věk (postihuje převážně dospělé, děti jen výjimečně).
-
Alergenem můžou být látky z domácího i pracovního prostředí.
-
Mezi nejčastější alergeny patří chrom, nikl, kobalt, lanolin, parabeny, peruánský balzám, neomycin, antioxidanty z pryže, dinitrichlorbenzen a primin.
-
Nejčastěji bývají postiženy ruce a obličej. Nadměrným mytím a třením kůže s drsnějšími látkami apod.
-
Kontaktní alergická přecitlivělost může být: •
Monovalentní - senzibilizace pouze na jednu látku.
•
Oligovalentní - senzibilizace na 2-5 chemicky příbuzných látek.
•
Polyvalentní - senzibilizace na více jak 5 látek.
•
Sdružená – vytváří se postupnou nebo současnou senzibilizací na více látek např. nikl, kobalt, chrom obsaženy v jednom materiálu, předmětu.
•
Skupinová - „je poměrně častá, diagnosticky ale nezřídka velmi obtížná. Jde o senzibilizaci jen na určitou část molekuly tzv. primárního antigenu, čímž vzniká přecitlivělost i na řadu chemicky příbuzných látek obsahujících, také tuto část molekuly. Z tohoto důvodu může dojít k nečekaným ekzémovým obtížím již při prvním kontaktu s takovouto chemicky příbuznou látkou, se kterou daná osoba dosud nepřišla do kontaktu.“ (Bělobrádek, 2011, s. 98).
-
Jednou vytvořená kontaktní alergická přecitlivělost obvykle přetrvává až do konce života, jen v málo případech po delší době odeznívá.
-
V akutním stádiu se tvoří v místech styku s alergenem silně svědivé, zánětlivé, zarudlé ložisko. Tvoří se pupínky a puchýřky. Po prasknutí puchýřků se objevuje krusta.
-
V chronické formě převládá zhrubění a ztluštění kůže. Pokožka je přeschlá a olupuje se, můžou se tvořit drobné prasklinky. 55
-
Při podezření na kontaktní alergický ekzém musíme pátrat po alergenu. V domácí, pracovním prostředí, ale i v zálibách, způsobu péče o tělesnou hygienu aj… •
oválná část hlavy: šampóny, laky na vlasy, barvy,
•
oční víčka: kosmetika, oční léky,
•
ušní boltce: brýle, šperky, naslouchací aparáty,
•
obličej: kosmetika, mýdla, holící krémy,
•
krk: šperky, parfémy, prací prášky,
•
ruce: krémy, kosmetika, vlna, hodinky, lak na nehty
•
bérce, nohy: boty, léky.
-
Epikutánní (platénkové testy)
-
Vyšetřovací látku naneseme na zdravou kůži zad. Náplasti s vyšetřovací látkou necháme na kůži 24-48 hodin. Po uplynutí této doby ještě 72 hodin a odečítáme reakce (alergické, toxické).
-
Testy můžeme mít s běžnými alergeny, tak i se speciálními (méně obvyklé látky, nebo zaměřené na konkrétní profesy), smíšené testy (směs několika látek podobné chemické struktury) a sady testů (pro jednotlivé profese).
-
Testy se mohou provádět až za 2-3 týdny po zhojení ekzémového onemocnění.
-
Po celou dobu působení se nesmí brát protialergické léky.
-
V místech aplikace látky musí být kůže naprosto zdravá.
-
Léčba: •
U akutní fáze používáme vysychavé obklady např. Jarischův roztok, slabý hypermangan. Mléka, masti a krémy s kortikoidy.
•
U chronického ekzému přípravky s ichtyolem, dehtem.
•
Celkově protialergení léky, v případě infekce i antibiotika.
•
Základním předpokladem je zamezení styku s alergenem.
56
Obr. 48 Kontaktní alergický ekzém na rukách
Obr. 49 Komtaktní alergický ekzém na krku
Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/12992/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/13267/image.htm
Obr. 50 Kontaktní alergický ekzém na lalůčku
Obr. 51 Kontaktní alergický ekzém v okolí oka
Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/13273/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/13417/image.htm
4.4.2 Atopický ekzém (eczema atopicum) -
Název je odvozen z řeckého slova atopos = mimo běžnou lokalizaci, zvláštní, cizí, atypický.
-
Je chronické kožní onemocnění převážně dětského věku, s úporným svěděním a suchostí kůže.
-
Vznik onemocnění není doposud dostatečně znám. Jistá je rodinná dispozice a faktory, které rozvoj ovlivňují.
-
Faktory ovlivňující vznik atopického ekzému: •
Různé
imunologické
a
neimunologické
procesy,
hormonální
a nervové vlivy, různé abnormality kůže např. poruch epidermální bariéry. -
Do nedávna se rozlišovaly dva druhy atopického ekzému, v dnešní době rozlišujeme formy 3 a tři etapy vývoje onemocnění. 57
-
Formy atopického ekzému: •
Alergická forma: vyskytuje se převážně u 70-80% ekzematiků.
•
Nealergická forma: nesouvisející s alergickou přecitlivělostí asi u 20 až 30%.
•
Atopický
ekzém-dermatitis
syndrom
(dělí
se
na
alergický
a nealergický na IgE asociovaný a IgE neasicoiovaný. -
Třífázový vývoj atopického ekzému: •
1. Fáze: probíhá v časném dětství. Vyznačuje se poruchou epidermální kožní bariéry – bez tvorby IgE protilátek.
•
2. Fáze: nastává přibližně u 60 až 80% pacientů počáteční fáze. Vytváří se protilátky proti nejrůznějším alergenům).
•
3. Fáze: objevuje se pouze u některých závažněji postižených jedinců. Určitou měrou souvisí s chronickým škrábáním kůže.
-
Alergenní faktory: •
Potravinové alergeny – projevují se nechutenstvím, průjmy, bolestmi břicha. Často odeznívají kolem 2 a 3 roku a začnou převažovat alergeny inhalační. Mezi nejčastější potravinové alergeny patří kravské mléko, vejce, sója, arašídy, ořechy, ryby, kakao, čokoláda, kiwi, rajčata, celer, koření. Některé potraviny vyvolávají alergické reakce pouze v syrovém stavu.
•
Inhalační alergeny – většinou začíná v pozdějším dětském věku. Nejčastěji pyly, spory plísní, domácí prach, peří, srst zvířat, šupinky kůže.
•
Senzitivita na kontaktně působící alergeny – jejímu vzniku a přetrvávání napomáhá porucha epidermální bariéry. Bývá hlavně u dospělých jedinců.
• -
Bakteriální alergeny – výjimečně.
Ostatní etiopatogenetické faktory: •
Nedokonalé vytváření kožní rohoviny.
•
Snížená tvorba kožního mazu a tím oslabená bariérová funkce kůže.
•
Porušené vylučování potu.
•
Rodinná dispozice - nedědí se určité atopické onemocnění, ale její dispozice. Jestliže jeden z rodičů má atopii, pak je přibližně riziko 58
25%, že takto bude postižené i jejich dítě. Jestliže oba rodiče trpí atopií, pak je více než 50% riziko vzniku atopie i u jejich dítěte. •
Na průběh onemocnění má nepříznivý vliv zapocení, škrábání, tření, mnutí kůže, bakteriální osídlení kůže, běžná celková infekční onemocnění,
hormonální
změny,
abnormality
vegetativního
nervového systému, psychické stresy, porucha psychiky, nevhodné životní prostředí, klimatické faktory, současný výskyt i jiných kožních ekzémů. -
Atopický ekzém postihuje ve střední Evropě 15 až 20% dětí a přibližně 3% dospělé populace.
-
Atopický ekzém může kdykoliv začít a kdykoliv vymizet. Především ale bývá v prvních 3 letech života. K rozhodnutí o obratu v celkovém vývoji onemocnění často dochází ve věku 2 až 7 let nebo v pubertě.
-
Nejen podle věku, ale i podle typu se rozlišují 3 vývojové formy. U nemocného můžou postupně proběhnout všechny vývojové etapy, kterákoliv však může být přeskočena, a proto bývá průběh u každého pacienta jiný.
-
Forma kojenecká: většinou začíná po 3 měsíci věku, přibližně u 50% takto nemocných do konce druhého roku vymizí. První projevy jsou mokvající zarudlé pupínky a plochy na tvářích a hlavě. Ložiska se pokrývají strupy. Mohou se rozšiřovat na celou hlavu, končetiny a trup.
-
Forma předškolního a školního věku: vytváří se ložiska na loketní podkolenní jamky, šíji, krk, zápěstí. Projevy onemocnění se s přibývajícím věkem zlepšují. Ke zhoršování projevů přispívá nepříznivé klimatické podmínky, roční období (podzim, zima), infekce, styk s alergenem, nevhodná strava, emoce.
-
Forma ve věku dospívání a dospělosti: onemocnění se vyskytuje v obličeji, na krku šíji, ramenou, pažích, horní částí hrudníku, v loketních a podkolenních jamkách a na zápěstí. U některých pacientů se objevuje astma nebo senná rýma. U dospívajících do 20 let atopický ekzém většinou definitivně odezní. U dospělých se toto onemocnění vyskytuje spíše výjimečně po 40-50 roce mívá sklon ke zhojení.
-
Léčba: je zdlouhavá a problematická
59
•
Denní péče o pokožku, šetrné mytí olejovými preparáty, promazávání indiferentními pastami.
•
Na postižená místa aplikujeme kortikoidy, po zlepšení nesteroidní preparáty.
•
K utlumení svědění podáváme celkově antihistaminika.
•
Omezení jídel, na které je člověk alergický.
•
Správné oblečení (bavlna), vhodné pracovní zařazení.
•
Prospěšná je změna klimatu např. u moře, UV terapie
Obr. 52 Atopický ekzém
Obr. 53 Atopický ekzém na zápěstí
Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/27288/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/27325/image.htm
Obr. 54 Atopický ekzém na nehtu
Obr.55 Atopický ekzém
Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/27669/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/27735/image.htm
60
4.4.3 Mikrobiální ekzém -
Při jeho vzniku hraje významnou roli mikrobiální infekce
-
Vyskytuje se často v okolí hnisavých ran a vředů, může být však i kdekoliv na těle.
-
Ke vzniku přispívá špatná hygiena, pocení, dráždění oděvem.
-
Léčba se provádí vysychavými obklady, antimikrobiální přípravky, kortikoidy, dehtové přípravky.
4.4.4 Eczema nummulare -
Charakteristická tvorba okrouhlých ložisek velikosti a tvaru mince, s chronickým průběhem a nejasnou příčinou.
-
Typickou lokalizací jsou bérce, horní končetiny, někdy i záda, prsní bradavky.
Obr. 56. 57 Eczema nummulare Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/14727/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/14695/image.htm
4.4.5 Eczema dysidroticum -
Projevuje se svědivými puchýřky na prstech, dlaních a chodidlech, které se mohou druhotně infikovat.
-
Onemocnění může být projevem kontaktní alergie, lékové alergie, plísňové onemocnění.
61
Obr. 58 Eczema dysidroticum na dlaních Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/14739/image.htm
Obr. 59 Eczema dysidroticum na dlaních Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/14747/image.htm
4.4.6 Kopřivka -
Onemocní jí jednou v životě asi 15-20% obyvatel.
-
Nezánětlivý otok ve škáře, v podkoží i sliznici.
-
Kopřivka akutní: trvá několik hodin nebo dnů, je většinou alergického původu.
-
Chronická kopřivka: trvá týden i měsíce, může být vyvolána potravinami, potravinovými přísadami, léky nebo provází jiná závažná onemocnění.
-
Příznaky: •
Zánět kůže, který vypadá jako popálení kopřivou. Kůže svědí a pálí.
•
Pupeny můžou být malé i gigantické, můžou splývat do větších ploch.
•
Objevují se kdekoliv na těle. Kopřivku může provázet teplota, nevolnost.
-
Příčiny akutní kopřivky: 62
-
•
Potravinové alergeny: vejce, ryby, ořechy, ovoce,
•
léky: hormony,
•
vzdušné alergeny: pyly, plísně, roztoči, zvířecí alergeny,
•
včely, vosy,
•
infekce: jater, infekční mononukleóza, hepatitida typu B,
•
fyzikální vlivy: slunce, chlad, tlakové podněty,
•
nervové vlivy.
Léčby: •
Eliminační
dieta,
antihistaminika,
kalcium injekčně,
potírání
tekutými pudry, při chronickém průběhu kortikoidy.
Obr. 60 Urticaria
Obr. 61 Urticaria mechanica
Odkaz: http://www.dermis.net/dermisroot/en/37210/image.htm http://www.dermis.net/dermisroot/en/36627/image.htm
4.4.7 Lékové exantémy -
Kožní projevy, které vznikají po vnitřním podání léku. Projevy mají schopnost napodobovat ostatní kožní choroby.
-
Projevují se řidším nebo hustým výsevem nejrůznějších eflorescencí, hlavně na trupu, zevních stranách končetin a někdy i v obličeji. Výsev bývá doprovázen svěděním. Někdy i změnami na sliznici.
63
-
U těžkých výsevů se může objevit teplota, celková schvácenost, dýchací obtíže, bolesti kloubů i zvracení. Výjimečně může těžká forma končit i smrtí.
-
V léčbě
podáváme
antihistaminika,
kalcium
nitrožilně,
kortikosteroidy. V těžkých případech je nutná hospitalizace.
Obr. 62 Lékový exantém na bércích
Obr. 63 Detail lékového exantému
Odkaz: http://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2008/03/04.pdf
Příprava na výuku:
Nejčastější typ ekzému a nejznámější projev alergické reakce IV. Typu Kontaktní alergická přecitlivělost na jednotlivé látky se vytváří různě dlouhou dobu. Nejméně 5-7 dní, ale někdy i několik roků.
Kontaktní alergický ekzém
Geneticky podmíněná dispozice, alergizující schopnost potencionálního alergenu, doba a intenzita působeni daného alergenu, stav imunitního mechanismu kůže, předchozí poškození povrchové části kůže jinou kožní chorobou, věk (postihuje převážně dospělé, děti jen výjimečně).
Alergenem můžou být látky z domácího i pracovního prostředí. Mezi nejčastější alergeny patří chrom, nikl, kobalt, lanolin, parabeny, peruánský balzám, neomycin, antioxidanty z pryže, dinitrichlorbenzen a primin. Nejčastěji bývají postiženy ruce a obličej. Nadměrným mytím a třením kůže s drsnějšími látkami apod.
64
někdy
V akutním stádiu se tvoří v místech styku s alergenem silně svědivé, zánětlivé, zarudlé ložisko. Tvoří se pupínky a puchýřky. Po prasknutí puchýřků se objevuje krusta.
V chronické formě převládá zhrubění a ztluštění kůže. Pokožka je přeschlá a olupuje se, můžou se tvořit drobné prasklinky.
oválná část hlavy: šampóny, laky na vlasy, barvy, oční víčka: kosmetika, oční léky, ušní boltce: brýle, šperky, naslouchací aparáty, obličej: kosmetika, mýdla, holící krémy, krk: šperky, parfémy, prací prášky, ruce: krémy, kosmetika, vlna, hodinky, lak na nehty bérce, nohy: boty, léky.
U akutní fáze používáme vysychavé obklady např. Jarischův roztok, slabý hypermangan. Mléka, masti a krémy s kortikoidy. U chronického ekzému přípravky s ichtyolem, dehtem. Celkově protialergení léky, v případě infekce i antibiotika. Základním předpokladem je zamezení styku s alergenem.
65
5 Fáze výzkumu, průzkumu Chrásta (2007) uvádí, že ve výzkumu se řeší jeden nebo více problémů. Řešení vědeckého problému představuje řadu navzájem propojených a na sobě závislých kroků a činností. Základní schéma postupu bývá následující: a) Stanovení problému – základním a nejdůležitějším zdrojem informací je studium příslušné odborné literatury, knižních publikací, časopisů, internetu. b) Formulace hypotézy (problému) – problém by měl být formulován zcela jednoznačně a konkrétně, měl by vyjadřovat vztah mezi dvěma nebo více proměnnými c) Testování – výběr vzorku, metody sběru dat d) Vyvození závěrů a jejich prezentace.
5.1 Průzkumný cíl Cílem průzkumu diplomové práce je zjistit rozložení učebních stylů žáků a žákyň ve vybraných školách. Tedy jejich preference stylů učení na auditivní, vizuální, kinestetický. Který typ žáci nejvíce preferují, kombinují-li více stylů učení a jestli bude rozdíl mezi jednotlivými školami. Doplňujícím faktorem bude zjistit, jestli je pro žáky důležitá motivace a co je při učení ovlivňuje. Průzkum bude proveden na Střední odborné škole Břeclav, s. r. o., kde je zastoupení studijních i učebních oborů a na Gymnáziu a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Břeclav. Vyplněno bylo 90 dotazníků. 1. Soukromá střední odborná škola Břeclav, s. r. o.
Celkem 45 žáků učebních i studijních oborů s praxí na odborných pracovištích. 2. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Břeclav
Celkem 45 žáků. Pro průzkum jsem vybrala kvantitativní metody s použitím dotazníkového šetření. Zjištěné výsledky budou v absolutních číslech, procentech a budou zaznamenány graficky.
66
5.2 Průzkumné předpoklady Předpoklad 1: Žáci SSOŠ budou preferovat vizuální styl učení více než žáci gymnázií. Z důvodu větší potřeby předvedení jevů, pomůcek a pochopení složitých technologických postupů. Předpoklad 2: Podle nastudované literatury nejvíce převládají styly učení kombinované a z toho důvodu
předpokládám,
že
nejpreferovanější
bude
kombinovaný
styl
vizuálně/auditivní. A to u obou typů škol. Předpoklad 3: Nejméně žáků bude patřit k typu kinestetickému, ale i přes malý počet budou větší preference u žáků SSOŠ z důvodu ukázky pomůcek, které žáci používají při své práci na odborných provozovnách. Předpoklad 4: Žáci gymnázií se budou učit pravidelně vzhledem k vysokým požadavkům, které jsou na ně kladeny, oproti žákům z odborné školy, kteří se budou učit spíše nárazově na testy. Předpoklad 5: Žáci SSOŠ budou učením trávit méně času než žáci gymnázií, kteří mají větší množství učiva.
5.3 Sběr dat Pro průzkum jsem zvolila metody dotazníkové. Jejich výhodou je získání údajů většího počtu odpovídajících v poměrně krátkém čase. Dotazník se skládá z otázek uzavřených a polouzavřených. Podle Gavory (2000) jsou:
67
a) Otázky uzavřené: nabízí hotovou odpověď. Úlohou vyplňujícího je zakroužkovat vhodnou odpověď. Výhodou uzavřených otázek je jejich lehké zpracování. Vyhodnocovatel spočítá, kolikrát respondenti odpověděli na každou alternativu. V dotaznících je dále důležité uvádět, jako volbu neumím se vyjádřit, neumím se rozhodnout nebo jiné (popište). V tomto případě jde už o polouzavřenou otázku. b) Otázky polouzavřené: nabízejí alternativní odpověď a potom ještě žádají vysvětlení v podobě otevřených otázek.
5.4 Dotazníkové otázky V průzkumu se snažím zjistit, jaké typy učení žáci preferují, a proto jsem otázky zaměřila na tři hlavní kategorie a tou jsou typy odpovědí vizuálního, auditivního a kinestetického stylu učení. Podkategorií jsou otázky na téma, co žáky ovlivňuje při učení, jak se nejraději učí. Otázky k typu vizuálnímu Otázka
Odpověď
11. Z jakých materiálů se ti učí Učebnice, nejlépe?
ofocený
materiál
od
kamarádů, přeposlané podklady od učitele. Počítač. Vlastní sešit s poznámkami
13. Jak si nejčastěji látku opakuješ?
Čtením potichu
14. Zapamatuji si látku, když
Učitel při výuce použije diaprojektor nebo jinou pomůcku, kterou nám situaci nebo jev přiblíží.
15. Jaké smysly při učení nejčastěji Zrak. zapojuješ? 16. Při zápisu do sešitu
Potrhávám, barevně rozlišuji. 68
Dbám na úpravu. 17. Při učení pojmů
Tvořím kartičky, nebo si je jiným způsobem zapíši.
18. Upřednostňuješ psaní důležitých Ano, lépe se mi učivo fixuje. Více si faktů na tabuli?
pamatuji z hodiny.
20. Jaký styl učení užíváš?
Lépe si pamatuji to, co vidím (prezentace,
názorné
modely,
pomůcky…).
Ze smyslů nejvíce preferují zrak a poté sluch. Kladou důraz na písemný projev, mívají schopnost fotografické paměti. Pro výuku jsou vhodné tabule, prezentace, obrázky, grafy a kvalitní literární zdroje. Otázky k typu auditivnímu Otázka
Odpověď
12. Opakuješ si naučený text nahlas?
Ano.
13. Jak si nejčastěji látku opakuješ?
Opakováním nahlas. Zkoušením od druhé osoby. Opakováním s kamarády.
14. Zapamatuji si látku, když
Učitel látku vysvětlí a provedeme si zápis.
15. Jaké smysly při učení nejvíce Sluch. zapojuješ? 16. Při zápisu do sešitu
Kdybych měl/a možnost pořídím si zvukový záznam z hodiny.
69
Říkám si je nahlas pro kontrolu
17. Při učení pojmů
jejich znění. 18. Upřednostňuješ psaní důležitých Ne, stačí mi sluchový vjem. faktů na tabuli? 19. Pomáhá ti při učení tvorba Ano. mnemotechnických pomůcek? 20. Jaký styl učení užíváš?
Musím si látku předříkávat nahlas, pamatuji si hodně z výkladu učitele.
Ze smyslů preferuje sluch až poté zrak. Učí se poslechem mluveného slova, při učení mluví nahlas. Ve výuce bude preferovat vyklad, rozhovor, práce ve skupinách, poslechy v jazycích, video, přednášky. Otázky k typu kinestetickému Otázka
Odpověď
10. Při učení
Chodím.
11. Z jakých materiálů se ti učí Psaných
vlastní
rukou,
nejlépe?
přepisuji.
13. Jak si nejčastěji látku opakuješ?
Psaním vlastních poznámek.
vše
si
15. Jaké smysly při učení nejvíce Hmat. zapojuješ? 17. Při učení pojmů
Vyčísluji si pojmy a údaje na prstech.
20. Jaký styl učení užíváš?
Při učení potřebuji pohyb.
70
Nejvíce preferuje hmat. Důležité jsou praktické zkušenosti, manipulace s pomůckami. Při učení potřebuje pohyb. Ve výuce je vhodné používat pomůcky, modely, exkurze, instruktáž, inscenační metody. Otázky preferující kombinovaný styl učení 15. Jaké smysly nejčastěji při učení Kombinaci zapojuješ? 19. Pomáhá ti při učení tvorba Někdy mnemotechnických pomůcek? 20. Jaký styl učení používáš?
Kombinaci stylů. Napiš kterých
Otázky faktoru učení 1. Učíš se rád? 2. Učíš se pravidelně? 3. Ovlivňují tě při učení rodiče? 4. Zajímají se rodiče o tvůj prospěch? 5. Kolik času týdně se věnuješ přípravě na výuku?
Podmínky ovlivňující učení 6. Kdy se učíš nejraději? 7. Co tě při učení ovlivňuje? 8. Kde se nejčastěji učíš? 1. Při učení
71
5.5 Vyhodnocení dotazníků
50
45
45
45 40 35
31
30
30
gymnázium
25
odbor.škola
20 15
14
z celkového počtu
15
10 5 0 většinou se učím rád/a
většinou se učím nerad/a Graf 1: Učíš se rád?
1. Učíš se rád?
Většinou se učím rád/a
Většinou se učím nerad/a
Gymnázium
14
31%
31
69%
Odborná škola
15
33%
30
67%
Žáci gymnázií i odborné školy se učí většinou neradi. U gymnázia je to celkem 69% tj. 31 žáků, u SSOŠ 67% tj. 30 žáků z celkového počtu 45.
72
50
45
45
45
45 40 35
33
32
30 25 20 15 10 5
10
8 5 2
0 Ano
Ne gymnázium
Dle potřeby (testy, pol.práce)
odborná škola
z celkového počtu
Graf 2: Učíš se pravidelně?
2. Učíš se pravidelně? Gymnázium Odborná škola
Ne
Ano
Dle potřeby testy apod.
8
18%
5
11%
32
71%
2
4%
10
22%
33
73%
Žáci gymnázií se sice pravidelně učí více, jak na odborné škole. Přesto je to málo žáků vzhledem k náročnosti studia. Na gymnáziích se učí pravidelně pouze 18% respondentů tj. 8 žáků z celkově 45 oslovených. Na SSOŠ se pravidelně učí 4% tj. 2 žáci ze 45. Většina dává přednost nárazovému studiu na testy apod. celkem 71% gymnazistů a 73% žáků z SSOŠ.
73
50
45
45
45 40 35
31
29
30 25 20
16
15
14
10 5 0 Ano, chci aby byli spokojeni gymnázium
Ne, učím se pro sebe
odborná škola
z celkového počtu
Graf 3: Ovlivňují tě při učení rodiče?
3. Ovlivňují tě při učení rodiče
Ano, záleží mi, aby byli s mým prospěchem spokojeni
Ne, učím se pro sebe
Gymnázium
16
36%
29
64%
Odborná škola
14
31%
31
67%
Většina dotazovaných se učí kvůli sobě u gymnázií 64% a u SSOŠ 67%. Přesto se na odborné škole řeší neustálé absence a část i záškoláctví. I podle grafu č. 2 se žáci učí spíše na testy, pololetní práce. Takže i když se učí kvůli sobě, rozhodně k přípravě na vyučování nejsou zodpovědnější.
74
50
45
45
45
45 40 35
32
32
30 25 20 15
11
10
10 5
2
3
0 Ano, pravidelně
Ne
gymnázium
Ano, ale jen před vysvědčením
odborná škola
z celkového počtu
Graf 4: Zajímají se rodiče o tvůj prospěch?
4. Zajímají se rodiče o tvůj prospěch?
Ano, ale jen pře vysvědčením
Ne
Ano, pravidelně
Gymnázium
32
71%
2
4%
11
24%
Odborná škola
32
71%
3
7%
10
22%
Ve většině případů rodiče sledují prospěch svých dětí, ale i tak se najde část, kterou zajímá jenom koncové známky na pololetí a konci školního roku. U obou typů škol má zájem stejný počet rodičů a to je 71%.
75
50
45
45
45
45 40 35 29
30
26
25 20 14
15
11 8
10 5
2
0 Míň jak hodinu
1-2 hodiny
gymnázium
odborná škola
3 a více hodin z celkového počtu
Graf 5: Kolik času týdně věnuješ přípravě na výuku?
5. Kolik času týdně věnuješ přípravě na výuku?
Míň jak hodinu
1-2 hodiny
3 a více hodin
Gymnázium
2
4%
14
31%
29
64%
Odborná škola
11
24%
26
58%
12
27%
Žáci SSOŠ věnují učení nejvíce 1-2 hodiny týdně, tj. 58% (26 žáků ze 45 dotazovaných). Méně jak hodinu týdně se věnuje učení 11 žáků, tj. 24% a opačná varianta 3 hodiny a více 8 žáků, tj. 18%. Gymnaziální žáci se věnují nejvíce učení 3 a více hodin týdně, tj. 64% (29 žáků ze 45 dotazovaných). 14 žáků, tj. 31% se učení věnuje 1-2 hodiny týdně a nejméně 4% se učí týdně míň jak hodinu.
76
50
45
45
45
45 40 35 30 22
25
21
18
20
19
15 10
6
5
4
0 Ráno
Odpoledne, když přijdu ze školy gymnázium
odborná škola
Večer (20.00-23.00)
z celkového počtu
Graf 6: Kdy se učíš nejraději?
Odpoledne, když přijdu ze školy
6. Kdy se učíš Ráno
nejraději?
Večer
Gymnázium
6
13%
18
40%
21
47%
Odborná škola
4
9%
22
49%
19
43%
V grafu č. 6 žáci odpovídali, v jaké denní době se jim nejlépe učí. Výsledky jsou vyrovnané. Nejméně žáků se učí ráno, gymnázia 13% a SSOŠ 9%. Ranní dobu si volí malý počet určitě i z důvodu, že v tyto hodiny jsou ve škole. Tudíž tu je čas na učení pouze o víkendu. Odpoledne po příchodu ze školy se učí 18, tj. 40% žáků gymnázia. Na SSOŠ tuto dobu preferuje 22, tj. 49% žáků. Večer se rádo učí 21, tj. 47% žáků gymnázia a 19, tj. 42% žáků odborné školy.
77
35
31
29
28
30 25 19
20
14
15 8
10
8
7
5 0 Náročnost látky
Čas
Domácí prostředí např. hluk gymnýzium
Teplota v místnosti, pohodlí
odborná škola
Graf 7: Co tě při učení ovlivňuje?
Teplota v místnosti, pohodlí
Náročnost látky
Domácí prostředí, hluk…
Gymnázium
31
67%
28
62%
29
64%
8
18%
Odborná škola
19
42%
8
18%
14
31%
7
16%
7. Co tě při učení ovlivňuje?
Čas
Žáci gymnázia ve většině případů zatrhli více možností. Tudíž zde bylo vyhodnoceno 97 odpovědí. U odborné školy bylo vyhodnoceno 48 odpovědí. Buď je tolik věcí při učení neovlivňuje, ale spíš to bude dáno nesoustředěností při vyplňování, které se projevovaly i v dalších odpovědích. Žáky SSOŠ nejvíce ovlivňuje náročnost látky (celých 42%), ale přitom učením moc času netráví, viz graf 12. Gymnazisty nejvíce ovlivňuje taktéž náročnost látky a s malým odstupem čas a hluk domácího prostředí.
78
35
33
30 26 25 20 13
15 9
10
8 6
5 0 Doma v klidu a tichu
Doma při zvukové kulise gymnázium
Cestou ze školy (vlak, autobus)
odborná škola
Graf 8: Kde se nejčastěji učíš?
8. Kde se nejčastěji učíš?
Doma při zvukové kulise
Doma v klidu a tichu
Cesto do nebo ze školy ve vlaku, autobuse.
Gymnázium
33
66%
9
18%
8
16%
Odborná škola
26
58%
13
29%
6
13%
Žáci SSOŠ každý zatrhli jednu možnost. Tudíž bylo vyhodnoceno 45 odpovědí. Ze 45 odpovědí nejvíce volili odpověď doma v klidu 58% (26) žáků, dále doma při zvukové kulise 29% a cestou ze školy nebo také do školy se učí 13% (6) žáků. Žáci gymnázií volili více možností. Od 45 žáků bylo zaznamenáno 50 odpovědí. Doma v klidu zatrhlo 66%, při zvukové kulise 18% a cestou do nebo ze školy 16%. U všech žáků vyhrává učení doma v klidu.
79
38
40
36
35 30
27
25
22
20 15
12 8
10 5 0 Sešit s poznámkami
Učebnici gymnázium
Internet, počítač
odborná škola
Graf 9: Jaké pomůcky používáš při učení?
9. Jaké pomůcky používáš pří učení?
Sešit s poznámkami
Učebnici
Internet, počítač
Gymnázium
38
84%
27
60%
22
28%
Odborná škola
36
80%
8
18%
12
28%
Žáci obou typů škol při učení nejraději používají svůj sešit s poznámkami z hodiny. Dalších 60% žáků gymnázií používají, jako doplněk učebnici a 28% internet nebo počítač. Žáci odborné školy spoléhají pouze na své poznámky v sešitě a učebnici otvírá pouze 18%.
80
35 30 28
30 25
22
20 15
12 9
10
5 5 0 Sedím za stolem
Sedím nebo ležím v posteli gymnázium
Chodím
odborná škola
Graf 10: Při učení
10. Při učení
Sedím nebo ležím v posteli
Sedím za stolem
Chodím
Gymnázium
22
37%
28
47%
9
15%
Odborná škola
12
27%
30
64%
5
11%
Většina žáků dává při učení přednost pohodlí 64% z odborné školy, s tím koresponduje i to, že se učí ve většině případů ze sešitu a ostatní pomůcky používají málo. Z gymnázií je to méně 47% a 37% dává přednost sezením za stolem, kde mají prostor na sešity, učebnice i práci na počítači.
81
25
23
22
20
18 14
15
11 10
7
8
7
5 0 Učebnice, ofocený materiál od kamarádů…
Vlastní sešit s poznámkami
Psaných vlastní rukou… gymnázium
Počítač
odborná škola
Graf 11: Z jakých materiálů se ti učí nejlépe?
11. Z jakých materiálů se ti učí nejlépe?
Učebnice, ofocený materiál, podklady od učitele
Psaných vlastní rukou, vše si přepisuji
Vlastní sešit s poznámkami
Počítač
Gymnázium
14
21%
22
33%
23
35%
7
11%
Odborná škola
7
16%
12
28%
18
40%
8
18%
Na otázku číslo 11 žáci gymnázia zatrhli více možností. Z počtu 45 žáků bylo vyhodnoceno 66 odpovědí. Žáci odborné školy zatrhli pouze jednu možnost. Ve všech případech stále převládají při učení vlastní poznámky a sešit. Počítače při učení jsou na posledním místě.
82
35
31
30 25 25 20 20 15 15 10 5 0 Ano
Ne gymnázium
odborná škola
Graf 12: Opakuješ si naučený text nahlas?
12. Opakuješ si naučený text nahlas?
Ne
Ano
Gymnázium
25
56%
20
44%
Odborná škola
31
69%
15
33%
U obou typů škol převládá potřeba si naučený text opakovat nahlas u gymnázia 56% a u odborné školy 69%.
83
30 24
25
21 20
19
18
16 15
13 10
9
10
7
5
2
0 Čtením potichu
Opakováním s kamarády
Zkoušením od druhé osoby
gymnázium
Opakováním nahlas
psaním vlastních poznámek
odborná škola
Graf 13: Jak si nejčastěji látku opakuješ?
13. Jak si nejčastěji látku opakuješ?
Čtením potichu
Opakování ms kamarády
Zkoušením od druhé osoby
Opakování nahlas
Psaním vlastních poznámek
Gymnázium
24
27%
18
20%
13
14%
19
21%
16
18%
Odborná škola
10
20%
2
4%
9
18%
21
43%
7
14%
Opět žáci gymnázia v otázkách zvolili více možností. Nebyl nikdo, kdo by volil jenom jednu možnost. Žáci odborné školy volili více možností ve čtyřech případech. U gymnázia je způsob opakování hodně rovnoměrný, nejvíce převládá čtení potichu ve 27% nejméně má zkoušení od druhé osoby 14%. U odborné školy naopak převládá čtení nahlas v 43% a nejméně opakování s kamarády 4%.
84
38
40 35
30
30
26
25 20
15
15 10
7
5
0
0 Učitel látku vysvětlí a provedeme si zápis
Učitel používá dataprojektor, názorné modely gymnázium
Jiné - učivo mě baví
odborná škola
Graf 14: Zapamatuji si látku více, když
14. Zapamatuji si látku více, když
Učitel látku vysvětlí a provedeme si zápis
Učitel při výuce použije diaprojektor apod.
Jiné: učivo mě baví
Gymnázium
26
37%
38
54%
7
10%
Odborná škola
15
33%
30
67%
0
0%
Gymnazisté volili více možností, celkem zatrhli 71 variant, kdežto u odborné školy volil každý jednu možnost. V obou případech škol mají žáci radši, když učitel při výuce používá diaprojektor nebo jinou pomůcku, kterou může situaci nebi jev přiblížit. U gymnázia je to 54% a odborné školy 67%. Žáci gymnázia volili i možnost „Jiné….“ A uváděli, že si učivo lépe pamatují, když je baví nebo je učitel umí dobře vysvětlit.
85
30
26 24
25 20 15
13
12
10 5
7 4 1
2
0 Sluch
Zrak
Hmat
gymnázium
Kombinace
odborná škola
Graf 15: Jaké smysly nejčastěji při učení zapojuješ?
15. Jaké smysly při učení nejvíce zapojuješ?
Zrak
Sluch
Kombinace: sluch-zrak
Hmat
Gymnázium
4
9%
13
29%
1
2%
26
58%
Odborná škola
12
27%
24
53%
2
4%
7
16%
Žáci gymnázií uvádějí, že nejčastěji při učení zapojují zrak i sluch v 58%, nejméně zapojují hmat 2%. U žáků odborné školy z dotazníku vyplívá, že je pro ně podstatnější zraková stimulace, což se potvrzuje i u otázky číslo 14, kdy mají nejraději, když učitel používá diaprojektor nebo jiné pomůcky znázorňující jevy.
86
30
27
28
25 18
20
18 13
15 8
10 5 0
Potrhávám, barevně rozlišuji Kdybych měl/a možnost pořídím si zvukový záznam z hodiny gymnázium
Dbám na úpravu
odborná škola
Graf 16: Při zápisu do sešitu
16. Při zápisu do sešitu
Potrhávám, barevně rozlišuji
Pořídím si zvukový záznam
Dbám na úpravu
Gymnázium
27
47%
18
31%
13
22%
Odborná škola
28
59%
8
15%
18
33%
Většina žáků gymnázia 47% a odborné školy 59% v sešitech potrhává, barevně rozlišuje a záleží jim na vizuálním vzhledu textu, který se pak musí učit. U žáků odborné školy je tato potřeba větší, stejně tak dbají více na úpravu sešitu 33% oproti 22% u gymnázia. Žáci gymnázia by si zase ve větší míře 31% pořídilo zvukový záznam z hodinu a žáci odborné školy by této možnosti využili v 15%.
87
35 30 30
28
25 18
20 15 10 10
8
7
5 0 Říkám si je nahlas pro kontrolu jejich znění
Vyčísluji si pojmy a údaje Tvořím si kartičky nebo si je na prstech jiným způsobem zapíši gymnázium
odborná škola
Graf 17: Při učení pojmů 1
17. Při učení pojmů
Říkám si je nahlas pro kontrolu jejich znění
Vyčísluji si pojmy a údaje na prstech
Tvořím si kartičky nebo si je jiným způsobem zapíši
Gymnázium
30
67%
7
16%
8
18%
Odborná škola
28
50%
10
10%
18
32%
Jak ukazují i předchozí grafy žáci gymnázia rádi využívají auditivní možnosti při výuce i učení a tady 67% opakuje důležité pojmy nahlas. Pouze 18% si tvoří různé kartičky, grafy, seznamy oproti odborné škole, kde tento způsob využívá 32%. O deset žáků více.
88
40 35 35 30
27
25 18
20 15
10 10 5 0 Ano, lépe se mi učivo fixuje
Ne, stačí mi sluchový vjem
gymnázium
odborná škola
Graf 18: Upřednostňuješ psaní důležitých faktů na tabuli?
18. Upřednostňuješ psaní důležitých faktů na tabuli?
Ano, lépe se mi učivo fixuje
Ne, stačí mi sluchový vjem
Gymnázium
27
60%
18
40%
Odborná škola
35
78%
10
22%
Žáci obou typů škol upřednostňují psaní důležitých faktů na tabuli. Sluchový vjem dostačuje poze 10 žákům odborné školy a 18 gymnázia. U žáků odborné školy převládá potřeba vizualizace při výuce.
89
35 30 30 25 25 20 15 10
10
8
10
7
5 0 Ano
Ne gymnázium
Někdy
odborná škola
Graf 19: Pomáhá ti při učení tvorba mnemotechnických pomůcek?
19. Pomáhá ti při učení tvorba mnemotechnických pomůcek
Někdy
Ne
Ano
Gymnázium
25
56%
10
22%
10
22%
Odborná škola
8
18%
7
15%
30
67%
Používání mnemotechnických pomůcek má rádo při učení 56% žáků gymnázia a dalších 22% je využívá nepravidelně. Žáci odborné školy spíše volili možnost někdy v 67%. Ale v průběhu vyplňování dotazníků bylo hodně dotazů, co je mnemotechnická pomůcka. Myslím tedy, že žáci odborné školy nevěděli, co mnemotechnická pomůcka je a tudíž volili jednoduchou variantu někdy.
90
35 29
30 25
20
20 15
11 8
10
5
5
8
4
4 1
0
0 Kinestetický - Vizuální při učení lépe si potřebuji pamatuji to, pohyb co vidím
Auditivní - Kombinovaný Kombinovaný musím si V/A K/A látku předříkávat nahlas gymnázium
odborná škola
Graf 20: Jaký styl učení používáš?
20. Jaký styl učení používáš
Kinestetický – při učení potřebuji pohyb
Vizuální – lépe si pamatuji to, co vidím
Auditivní – předříkává si látku nahlas
Kombinace V/A
Kombinace K/A
Gymnázium
0
0%
4
9%
8
18%
29
64%
4
9%
Odborná škola
5
11%
2 0
44%
8
18%
11
24%
1
2%
Podle grafu lze rozeznat, že na každé škole preferují jiný způsob při učení. Nejméně je oblíbený styl kinestetický u obou škol. U žáků odborné školy převládá, že to co vidí si následně i lépe pamatují 44% a kombinaci stylu vizuálně/auditivního volí 24%. To znamená, že v podstatě nějakou formu vizualizace potřebuje 31 žáků z celkového počtu 45. Žáci gymnázia mají nejvíce oblíbenou kombinaci a to opět vizuálně/ auditivní, celých 64% (29) žáků.
91
5.6 Vyhodnocení stylů učení 90% 78%
80% 67%
70%
53% 47%
50% 40% 30%
60%
59%
54%
60%
44% 32%
29%
27% 20%
18%
20%
9%
10% 0% Otázka č.13
Otázka č. Otázka č. Otázka č. Otázka č. Otázka č. Otázka č. 14 15 16 17 18 20 gymnázium
odborná škola
Graf 21: Preference vizuálního stylu učení
Otázka
13.
14.
15.
16.
17.
18.
20.
Gymnázium
24
38
13
27
8
27
4
20
30
24
28
18
35
20
Odborná škola
Ve většině otázek převládá vizuální typ odpovědí u žáků střední školy. Pouze v jedné otázce č. 13 vyšlo více odpovědí zaměřujících se na vizuální styl u žáků gymnázia.
92
90%
82%
80% 70% 60%
65%
67%
62%
56%
55%
50%
50%
43% 37% 33%
40%
40% 32%
31%
30%
22% 15%
20%
18%
10% 0% Otázka č. Otázka č. Otázka č. Otázka č. Otázka č. Otázka č. Otázka č. Otázka č. 13 14 15 16 17 18 19 20 gymnázium
odborná škola
Graf 22: Preference auditivního stylu učení
Otázka
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19
20.
Gymnázium
50
26
4
18
30
18
25
8
32
15
12
8
28
10
8
8
Odborná škola
U gymnázia kromě jedné otázky preferovali žáci auditivní typy odpovědí. Žáci odborné školy jsou ve většině případů pod hranicí 50%. Když srovnáme a vyhodnotíme graf předchozí, žáci odborné školy dávají ve výuce a při učení přednost vizualizace, kdežto žáci gymnázia mají radši auditivní styl při učení a prezentaci učiva.
93
33%
35%
28%
30% 25%
18%
20%
16%
15% 15%
14% 11%
11%
10%
10% 4%
5%
2% 0
0% Otázka č. 10 Otázka č. 11 Otázka č. 13 Otázka č. 15 Otázka č.17 Otázka č. 20 gymnázium
odborná škola
Graf 23: Preference kinestetického stylu učení
Otázka
10.
11.
13.
15.
17.
20.
Gymnázium
9
22
16
1
7
0
5
12
7
2
10
5
Odborná škola
Podle procent je zde zřetelné, že kinestetický styl učení volí nejméně žáku gymnázií i odborné školy.
94
80% 67%
70% 60%
64%
58%
50% 40% 30% 20%
24%
22% 16%
9%
10%
2%
0% Otázka č. 15 kombinace sluch/zrak
Otázka č. 19
Otázka č. 20 V/A
gymnázium
Otázka č. 20 kombinace K/A
odborná škola
Graf 24: Kombinovaný styl učení
20.
20.
V/A
K/A
10
29
4
30
11
1
Otázka
15.
19.
Gymnázium
26
Odborná škola
7
Velký rozdíl mezi preferencemi kombinovaného stylu u gymnázií a odborné školy bude asi v tom, že i když všichni žáci měli stejné podmínky při zadávání dotazníku a v pokynech bylo psáno, možnost zatrhnutí více odpovědí, žáci odborné školy skoro ve všech případech zatrhli jen jednu odpověď, což může vést ke zkreslení výsledků této části. Oproti tomu žáci gymnázií dávali při vyplňování větší pozor, důkladně text četli a také ve většině otázek volili více možností, což bylo zřejmé i při vyhodnocování jiných otázek.
95
5.7 Vyhodnocení průzkumných předpokladů Předpoklad 1: Žáci SSOŠ budou preferovat vizuální styl učení více než žáci gymnázií. Z důvodu větší potřeby předvedení jevů, pomůcek a pochopení složitých technologických postupů. Předpoklad č. 1 se potvrzuje. U žáků SSOŠ převládá vizuální styl učení u odpovědí je to 175 na 141 u gymnázia. To na velký rozdíl nevypadá, ale žáci gymnázia ve většině případů volili více možností odpovědí, takže výsledek může být zkreslený, ale bude to dáno i tím, že podle dostupné literatury žáci nepreferují pouze jeden učební styl, ale kombinují je. To znamená, že se může navýšit počet vizuálních typů u kombinace stylů vizuálně auditivního. Předpoklad 2: Podle nastudované literatury nejvíce převládají styly učení kombinované a z toho důvodu předpokládám, že nejpreferovanější bude kombinovaný styl vizuálně/auditivní. A to u obou typů škol. Nejpreferovanějším kombinovaným stylem učení je vizuálně/auditivní a to u obou typů škol. Byl zde, ale velký rozdíl u žáků gymnázia, kde jsou preference v 64% u žáků odborné školy pouze 24%. Předpoklad se sice vyplnil, ale jak jsem psala výše např. viz. graf 24 žáci gymnázií volili více možností odpověďí, kdežto žáci odborné školy ve většině případů upřednostňovali odpověď jednu. Při celkovém vyhodnocování dotazníků bylo jasně vidět rozdíl mezi těmito typy škol. Předpoklad 3: Nejméně žáků bude patřit k typu kinestetickému, ale i přes malý počet budou větší preference u žáků SSOŠ z důvodu ukázky pomůcek, které žáci používají při své práci na odborných provozovnách. Předpoklad, že k kinestetický styl učení bude mít nejmenší zastoupení, se potvrdil. Ale předpoklad, že více bude preferovaný u žáků SSOŠ Břeclav se nepotvrdil. U žáků gymnázia to bylo 52% a u žáků odborné školy 48%. 96
Předpoklad 4: Žáci gymnázií se budou učit pravidelně vzhledem k vysokým požadavkům, které jsou na ně kladeny, oproti žákům z odborné školy, kteří se budou učit spíše nárazově na testy. Předpoklad č. 3 se nepotvrdil. Žáci gymnázií se sice pravidelně učí více, jak na odborné škole. Přesto je to málo studentů vzhledem k náročnosti studia. Na gymnáziích se učí pravidelně pouze 18% respondentů tj. 8 žáků z celkově 45 oslovených. Na SSOŠ Břeclav, s. r. o. se pravidelně učí 4% tj. 2 žáci ze 45. Většina dává přednost nárazovému studiu na testy apod. celkem 71% gymnazistů a 73% žáků z SSOŠ Břeclav, s. r. o.. Předpoklad 5: Žáci SSOŠ budou učením trávit méně času než žáci gymnázií, kteří mají větší množství učiva. Poslední předpoklad se potvrdil. Žáci SSOŠ Břeclav, s. r. o. věnují učení nejvíce 1-2 hodiny týdně, tj. 58% (26 žáků ze 45 dotazovaných). Méně jak hodinu týdně se věnuje učení 11 žáků, tj. 24% a opačná varianta 3 hodiny a více 8 žáků, tj. 18%. Gymnaziální žáci se věnují nejvíce učení 3 a více hodin týdně, tj. 64% (29 žáků ze 45 dotazovaných). 14 žáků, tj. 31% se učení věnuje 1-2 hodiny týdně a nejméně 4% se učí týdně míň jak hodinu.
97
Závěr Cílem diplomové práce bylo modernizovat obsah vzdělávání odborného předmětu Kosmetika u oboru vzdělání Kosmetické služby. V teoretické části jsem psala o výukových cílech v odborných předmětech, materiálních výukových prostředcích, učením a učebním stylů. Popsala jsem profil absolventa oboru, rozpis učiva a výsledků vzdělávání, rozpis učiva 4. ročníku. Inovaci jsem provedla z časových důvodů pro učivo na 1. pololetí 4. ročníku. Texty byly doplněné o informace, které jsem v průběhu několika let nashromáždila, použila jsem odbornou literaturu a internetové zdroje. Přiložila jsem obrázky, které názorně ukazují vzhled kožních chorob. Žáci mají nyní ucelený pohled na tuto problematiku a budou schopni posoudit, kdy můžou provádět kosmetické ošetření a kdy zákaznici doporučí návštěvu dermatologa. Druhou částí diplomové práce bylo zjištění, jaké učební styly žáci Gymnázia Břeclav a SSOŠ Břeclav, s. r. o. preferují. Provedla jsem průzkumné šetření na téma „Učební styly žáků“, kde jsem si stanovila 4 průzkumné problémy. První předpoklad, že u žáků SSOŠ bude převládat styl vizuální, se potvrdil. Z toho vyplívá, že žákům nestačí pouze sluchový vjem při výuce, ale je zapotřebí i vizualizace a to v případech, kdy to daná problematika vyžaduje. U kožních chorob nestačí teoretická znalost, ale je potřeba i kožní choroby rozpoznat, aby nedošlo ke zhoršení stavu pleti klientky nebo přenosu infekčních chorob. Předpoklad 3 se potvrdil pouze částečně. Je pravda, že nejméně žáků bude patřit k typu kinestetickému, ovšem předpokládala jsem, že u žáků SSOŠ to bude větší procento, jak u gymnazistů. Druhá část třetího předpokladu se nepotvrdila. Předposlední předpoklad se také nepotvrdil. Myslela jsem si, že žáci gymnázií se budou učit pravidelněji, ale opak je pravdou. Učí se stejně nárazově, jako žáci SSOŠ. Poslední pátý předpoklad se potvrdil, žáci odborné školy tráví učením méně času než žáci gymnázií. Modernizace, které jsem provedla v tematických celcích v první části diplomové práce, využiji k výuce předmětu Kosmetika, jako podklady pro vypracování maturitních otázek i do praktického vyučování. Dobrým materiálem budou i pro začínající učitele. V neposlední řadě budou sloužit jako obrázkové podklady pro žáky k výuce, přípravě k ústní části maturitní zkoušky a žákům s individuálním vzdělávacím plánem.
98
RESUMÉ Diplomová práce se věnovala modernizaci obsahu vzdělávání u čtvrtého ročníku předmětu Kosmetika oboru vzdělání Kosmetické služby. Doplnila jsem stávající známé popisy kožních chorob o aktuální informace i informace doplňkové k výuce. Nechybí zde ani obrazové přílohy ke každé kožní chorobě. Tak aby materiál sloužil vyučujícímu, jako podklady a zároveň pro studenty doplnil obrázky, které v učebnicích kosmetiky chybí. Druhá část se zabývala průzkumem na téma „Učební styly žáků“. Kde jsem chtěla podle výsledků poukázat, že je potřeba učivo předkládat více smyslům a kromě slovního popisu je zapotřebí i vizualizace. Tento předpoklad vyšel a tudíž téma diplomové práce a modernizace obsahu vzdělávání měl smysl.
Resumé The thesis is devoted to the modernization of the content of the fourth grade of the subject Cosmetic in the field Cosmetic services. I have completed existing description of skin diseases with the latest information and supplementary information for teaching. There is also an image attachment to each skin disease. So the material served to the teacher as a teaching source, as well to students to add missing pictures in their textbooks. The second part dealt with my survey on the topic "Learning styles of students." . I wanted to point out how important is to present the subject to the students through most of senses and besides a verbal description is a visualization needed. This prerequisite has worked out therefore a thesis topic and modernization of the content of an education had is meaning.
99
Použitá literatura 1. FRIEDMANN, Zdeněk a Pavel PECINA., 2013, Didaktika odborných předmětů technického charakteru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 88 s. ISBN 978-80-2106300-6. 2. PRŮCHA, Jan., c2009, Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 271 s. ISBN 978-80-7367-567-7. 3. ČADÍLEK, Miroslav a Aleš LOVEČEK. Didaktika odborných předmětů. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2003. 173 s. 4. PRŮCHA, Jan., 1995 Pedagogický slovník. 1.vyd. Praha: Portál, 292 s. ISBN 80-7178029-4. 5. DRAHOVZAL, Jan, Oldřich KILIÁN a Rudolf KOHOUTEK., 1997, Didaktika odborných předmětů. Brno: Paido, 156 s. ISBN 8085931354. 6. FILOVÁ, Hana, Josef MAŇÁK, Jiří STRACH, Oldřich ŠIMONÍK, Jan ŠŤÁVA a Vlastimil ŠVEC., c1996, Vybrané kapitoly z obecné didaktiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 95 s. ISBN 80-210-1308-7. 7. PRŮCHA, Jan., 2009, Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 481 s. ISBN 978-80-7367-503-5. 8. PETTY, Geoffrey., 2013, Moderní vyučování. 6., rozš. a přeprac. vyd. Překlad Jiří Foltýn. Praha: Portál, 562 s. ISBN 978-80-262-0367-4. 9. FISHER, Robert., 2004, Učíme děti myslet a učit se: praktický průvodce strategiemi vyučování. 2. vyd. Překlad Karel Balcar. Praha: Portál, 172 s. Pedagogická praxe. ISBN 80-7178-966-6. 10. MERTIN, Václav a Lenka KREJČOVÁ., 2012 Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 343 s. ISBN 978-80-7357-679-0. 11. MAREŠ, Jiří., 1998, Styly učení žáků a žáků. Vyd. 1. Praha: Portál, 239 s. Studium (Portál), [8]. ISBN 80-7178-246-7. 12. TEPPERWEIN, Kurt., 1993, Umění lehce se učit: nové metody, které vám ulehčí učení. Překlad Blanka Kubisková. Pelhřimov: Stanovum, 157 s. ISBN 80-900784-4-3. 13. MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC., 2003, Výukové metody. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 219 s. ISBN 80-7315-039-5. 100
14. ROZSÍVALOVÁ, Věra., 2000 Kosmetika I: pro 1. ročník oboru Kosmetička. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 143 s. ISBN 80-86073-71-8. 15. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO OBOR VZDĚLÁNÍ 69-41-l/01 Kosmetické služby. Soukromá střední odborná škola Břeclav, s. r. o. od 1. 9. 2009 16. ROZSÍVALOVÁ, Věra a Olga KNOBLOCHOVÁ., 2001, Kosmetika II pro 2. ročník oboru Kosmetička. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 149 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-86073-72-6. 17. TEPLÁ, Jana., 2001, Kosmetika III: pro 3. ročník oboru Kosmetička. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 239 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-86073-79-3. 18. BĚLOBRÁDEK, Michal., c2011, Kožní nemoci: repetitorium pro praxi. Praha: Maxdorf, , 215 s. Jessenius. ISBN 978-80-7345-221-6. 19. Příznaky projevy. MLČOCHOVÁ, Eva. Příznaky-projevy [online]. 2012-2014 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.priznaky-projevy.cz/kozni/impetigo-chrastypriznaky-projevy-symptomy 20. Dermisnet: Dermatology Information System. Derminet: Dermatology Information System
[online].
[cit.
2015-03-13].
Dostupné
z:
http://www.dermis.net/dermisroot/en/home/index.htm 21. Pediatrie pro praxi. Pediatrie pro praxi [online]. 2009 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z : http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2012/04/12.pdf 22. Wikipedie. Wikipedie [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Antrax 23. Veterinární klinika Slaný [online]. 2015. vyd. 2015 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.veterinaslany.cz/en/woodova-lampa 24. Dermatoligie pro praxi. SOLEN, s. r. o. Dermatologie pro praxi [online]. 2009. vyd. 2009
[cit.
2015-03-13].
Dostupné
z:
http://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2008/03/04.pdf 25. CHRÁSKA,
Miroslav.,
2007,
Metody
pedagogického
výzkumu:
základy
kvantitativního výzkumu. Vydání 1. Praha: Grada Publishing , 265 s. ISBN 978-80247-1369-4. 26. GAVORA, Peter., 2000, Úvod do pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vydání 1. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Paido , 207 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-859-3179-6.
101
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník
Můj styl učení Pokyny: Prosím o samostatné vyplňování dotazníku, bez konzultace se svým sousedem. Odpovězte na všechny otázky, žádnou nevynechejte. Pozorně si otázku přečtěte a vyberte si odpověď tu nejvíce odpovídající skutečnosti. Odpovědi kroužkujte nebo doplňte slovně. U některých otázek můžete zatrhnout více možností. Dotazník je anonymní a poslouží pouze k psaní diplomové práce. Potrhněte: Pohlaví: muž - žena Studuji: střední odborné učiliště
střední odbornou školu
1. Učíš se rád/a? a) Většinou ano b) Většinou ne 2. Učíš se pravidelně? a) Ano b) Ne c) Podle potřeby (test, pololetní práce..) 3. Ovlivňují tě při učení rodiče? a) Ano, záleží mi, aby byli s mým prospěchem spokojení b) Ne, učím se pro sebe 4. Zajímají se rodiče o tvůj prospěch a) Ano zajímají se pravidelně b) Ne c) Ano, ale jenom před vysvědčením 5. Kolik času týdně se věnuješ přípravě na výuku? a) Míň jak hodinu b) 1-2 hodiny c) 3 a více hodin
gymnázium
6. Kdy se učíš nejraději? a) Ráno b) Odpoledne, když přijdu ze školy c) Večer (20.00-23.00) 7. Co tě při učení ovlivňuje? a) Náročnost látky b) Domácí prostředí např. hluk c) Čas d) Teplota v místnosti, pohodlí 8. Kde se nejčastěji učíš? a) Doma v klidu a tichu b) Doma při zvukové kulise (televize, hudba) c) Cestou ze školy ve vlaku nebo autobuse d) Jiné……………………………………… 9. Jaké pomůcky používáš při učení? a) Sešit s poznámkami b) Učebnici c) Internet, počítač 10. Při učení a) Sedím za stolem b) Sedím nebo ležím v posteli c) Chodím 11. Z jakých materiálů se ti učí nejlépe? a) Učebnice, ofocený materiál od kamarádů, přeposlané podklady od učitele b) Psaných vlastní rukou, vše si přepisuji c) Vlastní sešit s poznámkami d) Počítač 12. Opakuješ si naučený text nahlas? a) Ano b) Ne 13. Jak si nejčastěji látku opakuješ? a) Čtením potichu b) Opakováním s kamarády c) Zkoušením od druhé osoby
d) Opakováním nahlas e) Psaním vlastních poznámek f) Jiným způsobem uveďte:……………………………… 14. Zapamatuji si více látku, když a) Učitel látku vysvětlí a provedeme si zápis b) Učitel při výuce použije dataprojektu nebo jinou pomůcku, kterou nám situaci nebo jev přiblíží názorně c) Jiné:………………………………………………………… 15. Jaké smysly nejčastěji při učení zapojuješ? a) Sluch b) Zrak c) Hmat d) Kombinaci (napiš čeho)…………………………………… 16. Při zápisu do sešitu a) Potrhávám, barevně rozlišuji b) Kdybych měl/a možnost, pořídím si zvukový záznam hodiny c) Dbám na úpravu 17. Při učení pojmů a) Auditivní typ - říkám si je nahlas pro kontrolu jejich znění b) Kinestetický typ - vyčísluji si pojmy a údaje na prstech c) Vizuální typ - tvořím si kartičky, nebo si je jiným způsobem zapíši d) Jiné ………………………………………………………… 18. Upřednostňuješ psaní důležitých faktů na tabuli? a) Ano, lépe se mi učivo fixuje. Více si pamatuji z hodiny. b) Ne, stačí mi sluchový vjem 19. Pomáhá ti při učení tvorba mnemotechnických pomůcek? a) Ano b) Ne c) Někdy 20. Jaký styl učení používáš? a) Kinestetický – při učení potřebuji pohyb b) Vizuální – lépe si pamatuji to, co vidím (prezentace, názorné modely, pomůcky…) c) Auditivní – musím si látku předříkávat nahlas, pamatuji si hodně z výkladu učitele d) Kombinací stylů. Napiš kterých…………………………………………………….