MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2008

Martina Klimčíková

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Martina Klimčíková

Aplikace konceptu bazální stimulace v práci sester Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Dresslerová

Brno 2008

1

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze uvedené informační zdroje.

Brno 20. května 2008

…...…………………………….

2

Děkuji Mgr. Dresslerové za odborné vedení mé bakalářské práce. Rovněž děkuji hlavním sestrám a náměstkyni ošetřovatelské péče za umožnění výzkum a všem respondentům za ochotu při vyplňování dotazníků. V neposlední řadě děkuji rodině za podporu a trpělivost po celou dobu mého studia.

3

OBSAH

ÚVOD.........................................................................................................................................7

1

CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY ..........................................................................................9

2

CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU ..........................................................................10

2.1

Vývoj konceptu bazální stimulace................................................................................10

2.1.1

Vznik konceptu .............................................................................................................10

2.1.2

Současná situace ...........................................................................................................11

2.2

Koncept bazální stimulace - objasnění pojmu ..............................................................12

2.3

Oblasti stimulace pacientových smyslů ........................................................................14

2.3.1

Stimulace vnímání ........................................................................................................14

2.3.2

Stimulace motoriky.......................................................................................................15

2.3.3

Stimulace komunikace..................................................................................................16

2.4

Doteky v ošetřovatelské péči ........................................................................................18

2.4.1

Význam doteků .............................................................................................................18

2.4.2

Iniciální dotek ...............................................................................................................18

2.5

Biografická anamnéza...................................................................................................19

2.6

Prvky bazální stimulace ................................................................................................20

2.6.1

Somatická stimulace .....................................................................................................20

2.6.2

Vestibulární stimulace ..................................................................................................24

2.6.3

Vibrační stimulace ........................................................................................................24

2.6.4

Optická stimulace .........................................................................................................25

2.6.5

Auditivní stimulace.......................................................................................................26

2.6.6

Orální stimulace............................................................................................................26

2.6.7

Olfaktorická stimulace..................................................................................................27

2.6.8

Taktilně-haptická stimulace..........................................................................................28

3

PRÁCE S KONCEPTEM BAZÁLNÍ STIMULACE ..................................................29

3.1

Zdravotní sestra a koncept bazální stimulace ...............................................................30

3.1.1

Image sestry ..................................................................................................................30

4

3.1.2

Komunikace ..................................................................................................................32

3.2

Předpoklady pro fungování konceptu bazální stimulace ..............................................33

3.2.1

Spolupráce s blízkými klienta.......................................................................................33

3.2.2

Týmová práce ...............................................................................................................34

3.2.3

Vzdělanost ....................................................................................................................35

3.3

Bariéry v konceptu bazální stimulace...........................................................................36

4

KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ............................................................37

4.1

Metodika výzkumu .......................................................................................................37

4.1.1

Technika výzkumu - dotazník.......................................................................................37

4.1.2

Vlastní dotazník ............................................................................................................37

4.1.3

Distribuce dotazníku .....................................................................................................38

4.2

Výsledky průzkumu a jejich analýza ............................................................................40

4.3

Diskuze .........................................................................................................................66

4.4

Návrh řešení zjištěných nedostatků ..............................................................................74

ZÁVĚR .....................................................................................................................................76

LITERATURA A PRAMENY.................................................................................................77

ANOTACE ...............................................................................................................................81

ABSTRACT..............................................................................................................................82

ANNOTATION ........................................................................................................................83

SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................84

SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................................86

SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................................87

PŘÍLOHY .................................................................................................................................88

5

SEZNAM ZKRATEK ..............................................................................................................95

SOUHLAS K PŮJČOVÁNÍ PRÁCE .......................................................................................96

6

ÚVOD

Růst kvality zdravotnické péče je dlouholetým cílem našeho zdravotnictví. Za zajištěním dobrých výsledků stojí finanční prostředky, bez kterých bychom se nemohli řadit mezi země s vysokou úrovní zdravotnictví. Ale peněžitá stránka není pro spokojeného pacienta tak důležitou podmínkou. Neocenitelnou roli zde hraje schopnost zdravotníků vcítit se do potíží svého klienta, umět jim porozumět, podpořit je a být ochoten jim pomoci. Zdravý jedinec by zřejmě lpěl při sestavování priorit kvalitní zdravotnické péče na moderním technickém vybavení, nejnovějších lécích a vstřícnost zdravotníků by téměř opomíjel. Ale ocitne-li se v pozici nemocného, změní většinou žebříček důležitosti těchto hodnot do opačného pořadí. Právě bazální stimulace je koncept, který se zaměřuje na všechny oblasti lidských potřeb. V posledních letech je stále častěji součástí ošetřovatelské péče o nemocného. Přesto existuje ještě mnoho zdravotnických pracovníků, ale i laických rodinných příslušníků, kteří o této metodě nikdy neslyšeli a určitě by jí uvítali v pomoci jiným. Zmiňuji-li se o rodině znamená to, že tento koncept není náročný po odborné, technické ani finanční stránce. Nejdůležitější roli zde hraje chápání nemocného jako lidské osobnosti se svými potřebami, umění jim porozumět a poskytnou jim potřebnou péči. Za největší překážky v našem zdravotnictví považuji tedy nevyužití možností bazálně stimulující ošetřovatelské péče a absenci pochopení zdravotních problémů druhých. Poprvé jsem se s bazální stimulací setkala před čtyřmi lety. Pracovala jsem na chirurgické JIP. Tehdy k nám byl přeložen mladý muž po autonehodě, u kterého lékaři naznali, že se nachází ve stavu vigilního kómatu. Kolegyně proškolená v problematice bazální stimulace začala u tohoto spastického, třesoucího se a jinak nereagujícího člověka provádět péči s prvky bazální stimulace. Všichni jsme na ní pohlíželi

nechápavě,

protože

odmítala

jakoukoli

naší

dopomoc,

veškerou

ošetřovatelskou péči prováděla u klienta sama, spolupracovala intenzivně s rodinou, klient měl v lůžku podle nás úplně zbytečné věci... Většina z nás ani neměla zájem pochopit podstatu tohoto typu ošetřovatelské péče i přes usilovnou snahu naší kolegyně. Jediné, co v tomto konání viděli, bylo zbytečné ztížení práce. Po několika

7

dnech došlo u tohoto klienta k patrnému zlepšení. Přestal se třást a zdál se být spokojenější a klidnější. Domnívám se, že by tento koncept byl velkým přínosem i pro řadu dalších našich klientů a byla bych ráda, kdyby se stal součástí ošetřovatelské péče na všech pracovištích, kde by nemocným mohl pomoci. Zajímám se o tento koncept, absolvovala jsem základní kurz bazální stimulace (viz příl. 3, s. 94), a proto jsem si vybrala toto téma pro svou závěrečnou práci. Chtěla bych s odstupem několika let, co se začalo s konceptem pracovat v naší republice zjistit, jaké jsou podmínky pro zavádění tohoto konceptu do praxe, které zdravotní sestry s konceptem pracují nejvíce a zda aplikují sestry prvky bazální stimulace do ošetřovatelské péče, aniž by si uvědomovaly, že takto konají.

8

1 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY

Cíl 1: Zjistit, zda délka praxe, vzdělání zdravotních sester, typ pracoviště a jeho umístění mají vliv na začlenění konceptu bazální stimulace do ošetřovatelské péče. Hypotéza 1: Předpokládám, že sestry s delší praxí, vyšším vzděláním a pracující v hospicích a domovech důchodců mají ke konceptu bazální stimulace bližší vztah. Hypotéza 2: Předpokládám, že sestry budou častěji pracovat s konceptem bazální stimulace v brněnských zařízeních oproti menším a vzdálenějším obcím.

Cíl 2: Zjistit důvod, proč není koncept bazální stimulace využíván na více pracovištích. Hypotéza 3: Předpokládám, že nejsou splněny předpoklady pro zavedení konceptu do praxe. Za nejčastější překážkou považuji nepochopení ze strany lékařů, tedy nemožnost vytvořit jednotný tým pro poskytování bazálně stimulující ošetřovatelské péče.

Cíl 3: Zjistit, zda zdravotní sestry užívají prvky konceptu bazální stimulace při poskytování ošetřovatelské péče. Hypotéza 4: Předpokládám, že prvky konceptu bazální stimulace aplikuje v praxi 60 % zdravotních sester a to včetně sester, které s konceptem přímo nepracují, stimulují bazálně tedy nevědomě.

9

2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU

2.1 Vývoj konceptu bazální stimulace

2.1.1 Vznik konceptu Za vznikem konceptu bazální stimulace stojí speciální pedagog Andreas Fröhlich, který se touto problematikou zabýval v 70. letech 20. století během vědecké práce v rámci doktorandského studia. Své zkušenosti získal v Rehabilitačním centru Landstuhl ve Spolkové republice Německo, kde pracoval s těžce postiženými dětmi, se kterými nebylo možné verbálně komunikovat z důvodu vážných změn v oblasti vnímání. Úspěšné komunikace docílil na podkladě poznatků schopnosti lidského těla vnímat a přijímat podněty ze zevního prostředí prostřednictvím somatického, vestibulárního a vibračního vnímání. V současnosti je profesorem na Univerzitě v Landau a stále se věnuje konceptu bazální stimulace, jejíž význam nepřikládá pouze dětem, ale všem věkovým kategoriím.1

Do ošetřovatelské péče tento koncept uvedla roku 1980 zdravotní sestra prof. Christel Bienstein. Ta tento koncept uplatňovala u klientů ve vigilním komatu. S prof. A. Fröhlichem pracují společně od poloviny osmdesátých let na vědeckých projektech. Snaží se vřazením konceptu bazální stimulace do ošetřovatelské péče zlepšit klientovo vnímání, komunikaci a pohyblivost. Vyvinuli systém vzdělávání lektorů a průvodců v tomto konceptu, který snadněji dostává bazální stimulaci do podvědomí zdravotníků. Dnes prof. Ch. Biensein řídí Institut výzkumu ošetřovatelství na lékařské fakultě privátní univerzity ve Witten/Herdecke v Německu.2 1

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 13. Srov. FRIEDLOVÁ,K., Bazální stimulace v ošetřovatelské péči: Skriptum pro certifikovaný základní kurz Bazální stimulace, s. 2.

2

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 13, 14. Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, 1. díl, s. 6. Srov. http://www.bazalni-stimulace.cz/historie.php

10

Koncept bazální stimulace se rozšířil do více oborů a to díky výsledkům změn vnímání klientů, u kterých byl aplikován. Stal se pedagogicko-ošetřovatelským konceptem a dalším rozvojem se dostal do takové podoby, která může být snadno nabídnuta klientům v ošetřovatelské péči.3

2.1.2 Současná situace V České republice je koncept bazální stimulace stále ještě novinkou, byť je spousta zařízení, která s ním již pracuje. S tímto pojmem se setkáváme přibližně 6 let, v zemích Evropské unie je znám asi 40 let. Koncept bazální stimulace je uznávaným aspektem u celé řady terapeutů. Prošel obdobím přesvědčování a nejistoty, ale již je integrován do klinické praxe a pracuje se s ním častěji a kvalitněji v mnoha oblastech ošetřovatelství. Koncept bazální stimulace vznikl jako koncept pedagogický, který je hlavně rozšířen v německy mluvících zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Holandsko, Francie, Belgie, Španělsko aj.). Zde se díky certifikovaným lektorům vyučuje na zdravotnických školách, zdravotnických zařízeních a tak ho zná velké procento populace. Za jeho rozšíření u nás vděčíme PhDr. Karolíně Friedlové, která poskytla první informace o konceptu bazální stimulace v roce 2000 (časopis Sestra). Tři roky nato odstartoval, pod jejím vedením, první základní kurz bazální stimulace v naší republice a do dnešního dne prošlo školením, i od dalších speciálně proškolených lektorů, řada absolventů. Zájemci o koncept bazální stimulace nejsou pouze zdravotní sestry a ošetřovatelky, ale i speciální pedagogové, učitelé ze zdravotnických škol, rehabilitační pracovníci, fyzioterapeuté, lékaři a také rodinní příslušníci. Proškolení jedinci obdrží certifikát, který je platný v celé Evropské unii a mohou aplikovat prvky konceptu do své praxe. Dnes je PhDr. K. Friedlová odbornou asistentkou na FPF Slezské univerzity v Opavě a patronkou Dětského domova v Ostravě.

3

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 14.

11

Rokem 2004 se začal koncept vyučovat i v České republice na středních zdravotnických školách, je součástí studijního programu oboru zdravotní asistent a univerzitního studia Ošetřovatelství. A je také již součástí Vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných zdravotníků. V roce 2005 vznikl Institut Bazální stimulace, který pořádá odborné certifikované semináře. V listopadu 2007 proběhl ve Frýdku-Místku historicky 2. národní kongres Bazální stimulace a na podzim 2009 se připravuje již 3. národní konference. Kromě toho se také chystá naše republika zavést vzdělávání lektorů pro koncept bazální stimulace.4

2.2 Koncept bazální stimulace - objasnění pojmu

Koncept bazální stimulace se řadí k nejpopulárnějším ošetřovatelským konceptům. Jde o souhrn ošetřovatelských a rehabilitačních postupů a služeb, kterými můžeme podporovat lidské vnímání a komunikaci v nejzákladnější (bazální) rovině. Nejedná se o metodu, ale koncept, protože se stále vyvíjí, je otevřený a nemá přesně stanovený metodický postup. Od embryonálního vývoje až do smrti vnímáme sebe sama a okolí kolem nás prostřednictvím smyslů, smyslových orgánů. Dojde-li k poškození nebo ztrátě některého z těchto smyslů, jsme schopni stimulovat vnímání pomocí smyslů zachovaných a též podporovat omezenou činnost smyslů poškozených. Bazální stimulace vychází z toho, že lidský mozek dokáže uchovávat v paměťových drahách návyky a to ve více regionech. Takto můžeme kontinuální stimulací aktivovat jeho činnost tvorbou nových dendritických spojení a budovat nové neuronální struktury v daných lokalitách mozku. Tyto struktury vzniknou působením nadprahových, dobře strukturovaných a adekvátních podnětů poskytovaných terapeutem, který takto obnovuje paměťové stopy z minulosti. Tím dochází k podpoře 4

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 14-17. Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Dynamika ošetřovatelství – Bazální stimulace, Sestra, 2005, č. 11, s. 30. Srov.http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-3-2006/27848/Bazalnistimulace-prospiva-pacientum-i-zdravotnikum Srov. http://www.bazalni-stimulace.cz/lektor.php

12

vnímání. Poškozená část lidského mozku může díky plasticitě svou funkci znovu získat nebo tuto funkci přebírá jiná oblast mozku. Nedostavují-li se podněty, dochází k senzorické deprivaci.5 Profesionální význam konceptu v ošetřovatelské péči spočívá v tom, že nedoplňuje pouze léčbu ordinovanou lékařem, ale sám o sobě je terapeutický. Toto tvrzení je vědecky podloženo. Požadavky pro práci s tímto konceptem nesouvisí s finanční otázkou, ale odvíjí se od schopností ošetřovatelů. Proškolený, spolupracující kolektiv musí umět přistupovat k nemocnému s pochopením, s lidským přístupem a pohlížet na člověka jako bytost s tělem a duší. Tato nutnost je základní myšlenkou bazální stimulace.6 Integrace bazální stimulace do ošetřovatelské péče umožňuje zapojení nemocného nebo jakkoli postiženého člověka zpět do života. K tomu je zapotřebí individuálního přístupu vycházejícího z klientova předcházejících životních návyků, prožitků, zkušeností, stylu komunikace a dalších potřeb. Takto mu poskytneme jistotu, prostor pro orientaci a rozvíjíme jeho osobnost. Na klienta se pohlíží jako na bio-psychosociální jednotku se svými potřebami, poskytovaná péče se odvíjí od věku a stavu nemocného. Cílem této péče je rozvoj vlastní identity, klient se dokáže lépe orientovat v čase a prostoru, může opět komunikovat s okolím, může nastat i zlepšení funkcí organizmu. Práce terapeuta se stává profesionální, humánní a kvalitní. Musí se naučit, jakou formou komunikovat s nemocným a vytvořit si s ním vztah, jak jednat s jeho blízkými, umět zapojit kreativitu a talent do ošetřovatelské činnosti.7 Pokud začneme aplikovat koncept bazální stimulace u klienta, nesmíme přestat s touto péčí propuštěním či přeložením na jiné oddělení. Je zde nebezpečí, že se klient ocitne ještě v horším stavu, než v kterém se nacházel před používáním tohoto konceptu.8 5

Srov. FENDRYCHOVÁ, J., KLIMOVIČ, M. a kolektiv autorů. Péče o kriticky nemocné dítě, s. 115. Srov. http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=7382 Srov. http://www.bazalni-stimulace.cz/bazalni_stimulace.php

6

Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením II., s. 4.

7

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 11. Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Bazální stimulace v práci sestry, Sestra, 2003, č. 1, s. 14-16.

8

Srov. http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-3-2006/27850/Krtecek-adomaci-pyzamko

13

Koncept bazální stimulace je tedy dlouhodobý proces. A to jednak z pohledu klienta, který se neuzdraví ze dne na den, ale i z pohledu zavedení konceptu do praxe. Také v Německu trvalo určitý čas, než se bazální stimulace stala nedílnou součástí ošetřovatelské péče, kde podstatně zlepšuje kvalitu života a prožívání nemocného.9

2.3 Oblasti stimulace pacientových smyslů

Bazální stimulací se zaměřujeme na podporou v oblasti vnímání, komunikace a pohybu. Tyto tři složky se vzájemně ovlivňují. Klientovi můžeme pomoci, budeme-li ho vnímat holisticky a respektovat jeho zachovalé schopnosti. Jestliže je senzomotorická stimulace nedostatečná, může být nemocný ohrožen senzomotorickou deprivací až poškozením intelektu.10

2.3.1 Stimulace vnímání Vědomí je z fyziologického hlediska definováno jako „bdělý stav, v němž je člověk schopen sebeuvědomování, orientované pozornosti a záměrného jednání a myšlení na základě souboru smyslových a paměťových informací“.11 Poruchy vědomí dělíme na kvalitativní a kvantitativní. Mezi kvantitativní se řadí:

somnolence

sopor

kóma

apalický stav = perzistující vegetativní stav = vigilní kóma

Člověk s omezeným vnímáním okolního světa je odkázán pouze na vnímání vlastního těla.12 9

Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením II. – Metoda bazální stimulace, s. 33.

10

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, 1. díl, s. 21. Srov. http://www.bazalni-stimulace.cz/bazalni_stimulace.php

11

FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 21.

12

Srov. tamtéž, s. 22, 23.

14

Při práci s konceptem bazální stimulace musíme zohledňovat vývojový stupeň, ve kterém se člověk nachází. Již v 9. týdnu těhotenství je embryo schopné vnímat v oblasti vibrační, somatické a vestibulární. Další schopnosti vnímat získává člověk po narození (auditivní, olfaktorické, taktilně-haptické a optické).13 Bazální stimulací můžeme aktivovat paměťové stopy pro stimulaci vnímání sebe sama a následně pro komunikaci s okolím. U klientů s poruchou vnímání a komunikace se ošetřující snaží komunikovat prostřednictvím podnětů a pohybu. Důležitým prvkem pro stimulaci vnímání je motivace.14

Má-li člověk malý přísun informací dochází k degenerativní habituaci (změny ve vnímání tělesného obrazu, změny v orientaci na vlastním těle, okolí a změny vlastní identity). Klient tak reaguje apatií, pasivitou nebo naopak agresivitou, zmateností.15

2.3.2 Stimulace motoriky Prostřednictvím pohybu vykonává člověk celou řadu potřeb včetně komunikace a vnímání. Vnímání podporuje pohyb. Nepohyblivý nemocný postrádá jak vnější tak vnitřní podněty. Bazální stimulace motoriky vychází z Bobathova konceptu, se kterým se na rehabilitačních pracovištích pracuje už mnoho let. Na vzniku konceptu se podíleli manželé Bobathovi ve 40. letech 20. století a zabývali se analýzou zachovalých schopností klienta. Tento celosvětově uznávaný koncept se používá jak u dětí s cerebrální poruchou pohybu, tak u ochrnutých či spastických dospělých po poškození mozku. Prostřednictvím Bobathova konceptu se snažíme cílenými formami cvičení zlepšit pohyblivost. Cvičení se skládá ze systematicky uspořádaných cviků, zpočátku pouze pasivních. Snažíme se dosáhnout fyziologických pohybových vzorů, reflexů a odstranit spasticitu, patologické pohybové vzory a reflexy. Provádíme také nácvik vědomého ovládání svalového napětí a pohybů. 13

Srov. FRIEDLOVÁ,K., Bazální stimulace v ošetřovatelské péči: Skriptum pro certifikovaný základní kurz Bazální stimulace, s. 3.

14

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 21-29.

15


15

Možnost pohybu přiděluje jedinci i způsob chování a jednání. Není-li člověk schopen jednat, nedochází u něj k tvorbě myšlenkových schémat.16

2.3.3 Stimulace komunikace Komunikační proces se skládá z:

komunikátora (mluvčího)

komunikanta (příjemce)

komuniké

zpětné vazby

kontextu

Hovořící i příjemce by měli chtít, moci a umět komunikovat. Komunikační schopnosti nemocného zhoršuje nemoc, pobyt v nemocnici, odloučení od rodiny, přátel, práce. Proto zdravotničtí pracovníci se musí u klienta podílet na rozvoji komunikačních dovedností a rozšíření sociální kompetence.17 Do komunikace mohou být zapojeny všechny smyslové orgány. Není-li schopen klient v těžkém zdravotním stavu komunikovat prostřednictvím sluchu, zraku, připadá terapeutovi obtížné navázat s ním kontakt. Ale použitím jiných komunikačních kanálů na podkladě analýzy reakcí na tyto podněty, je schopen si s klientem vyměňovat informace. V komunikaci tedy hovoříme slovy, činy a tělem.18 Každý člověk, tedy i v těžkém stavu bez reakcí (koma vigile), je schopen některým ze svých smyslů vnímat a komunikovat. Dle A. Zieglera se nejedná o defektní stav, ale následek neadekvátní komunikace a stimulace. Lidská bytost totiž nedokáže nekomunikovat.19 16

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 25-28. Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením II. – Metoda bazální stimulace, s. 16. Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Bobathův koncept v ošetřovatelské praxi – část 1, Sestra, 2003, č. 6, s. 19.

17

Srov. VENGLÁŘOVÁ, M. a MAHROVÁ, G., Komunikace pro zdravotní sestry, s. 11. Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 30.

18


19

Srov. tamtéž, s. 29. Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace u pacientů na ARO a JIP, Ročenka intenzivní medicíny, 2003, s. 313316.

16

Péče o člověka s poruchou vědomí nebo vyjadřování vyžaduje zdatného zdravotníka, který nejen péči správně dává, ale dokáže i zpětně zaregistrovat i nepatrnou reakci klienta. Ten může reagovat otevřeně, příjemné pocity může projevovat např. otevíráním očí, úst, uvolněním svalového tonu, mimiky a pohybů, hlubokým dechem, sténáním, pousmáním… Naopak nepříjemné pocity s uzavíráním se do sebe můžeme poznat z motorického neklidu, stereotypního chování, sebepoškozování se, sténání, křečových pohybů, odvracení se, nepravidelného dýchání…20

„Pravidla komunikace s klienty v konceptu bazální stimulace - desatero bazální stimulace:

Přivítejte se a rozlučte s klientem pokud možno vždy stejnými slovy.

Při oslovení se ho vždy dotkněte na stejném místě (iniciální dotek).

Hovořte zřetelně, jasně a ne příliš rychle.

Nezvyšujte hlas, mluvte přirozeným tónem.

Dbejte, aby tón vašeho hlasu, vaše mimika a gestikulace odpovídaly významu vašich slov.

Při rozhovoru s klientem používejte takovou formu komunikace, na kterou byl zvyklý (anamnéza).

Nepoužívejte v řeči zdrobněliny, pokud na ně není klient zvyklý.

Nehovořte s více osobami najednou.

Při komunikaci s klientem se pokuste redukovat rušivý zvuk okolního prostředí.

Umožněte klientovi reagovat na vaše slova“. 21

Aktuální zdravotní stav a schopnosti jedince jsou prioritní při výběru techniky pro podporu vědomí, pohybu a komunikace. Vybíráme ze všech prvků základní a nástavbové stimulace.

20


21

FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 39.

17

2.4 Doteky v ošetřovatelské péči

2.4.1 Význam doteků Na vytváření dobrých vztahů a důvěry má podíl neverbální projev komunikace, dotek. Doteky používáme k poznávání okolního světa a mají nezastupitelnou úlohu v ošetřovatelské péči. Nejen, že prostřednictvím rukou provádíme úkony, ale poskytujeme klientům informace o jeho těle a okolí kolem něj. Správná kvalita, intenzita a lokalita doteku vzdaluje klienta od prožitku nejistoty, strachu, zmatku a přibližuje k možnému způsobu komunikace. Během dne se naše ruce dotýkají pokožky nemocného velmi často. Naše ruce jsou důležitým médiem. Každý z nás používá dotek v jiné kvalitě, proto práce dvou a více terapeutů u klienta může způsobit právě nejistotu, strach. Dotek můžeme zesílit různými materiály, pohybem. Jistotu a orientaci poskytují doteky plošné, prováděné v klidu, s určitým tlakem, silou a záleží na způsobu kontaktu, jeho rytmu, sledu, opakování. Kontakt nepřerušujeme.22 Dotek můžeme použít jako nástroj léčby nebo komunikace v těchto technikách: stimulaci tělesného schématu, stimulaci dýchání, polohování, v dopomoci při změně polohy a pohybu. Kvalitní dotek je důležitý prostředek pro práci s konceptem bazální stimulace. Chaotické, nepříjemné, jednobodové doteky mohou vyvolat zvýšené svalové napětí až vegetativní symptomatologii.23

2.4.2 Iniciální dotek Iniciální dotek je cílený dotek, kterým dáváme klientovi se zhoršeným vnímáním najevo naši přítomnost a tímto impulsem mu sdělujeme jak náš příchod tak odchod, jak 22

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, I1. díl, s. 15-18.

23

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 71, 72). Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace u pacientů na ARO a JIP, Ročenka intenzivní medicíny, 2003, s. 313316.

18

začátek činnosti, tak její konec. Dotek si musí klient uvědomit, proto musí mít určitou intenzitu a měl by být doprovázen i slovním uvítáním. Význam má ale tehdy, používají-li ho všichni členové zdravotnického týmu (záznam v dokumentaci a na viditelném místě v blízkosti klienta). Místo doteku je individuální, vychází z biografické anamnézy klienta.24

2.5 Biografická anamnéza

Každý člověk je jedinečná osobnost, která je formovaná sociálním prostředím a prožitky. Každý z nás má vlastní autonomii. Při kvalitně poskytované péči musíme klienta chápat a respektovat jeho zvyky, prožitky, návyky, zkušenosti. Den prožitý v nemocnici, domově důchodců a jinde se rozhodně liší od dne stráveného v domácím prostředí. Člověk je v zajetí cizích lidí, obklopen neznámými předměty, prostředím. Ztrácí jistotu, naději, orientaci, výkonnost, zvyšuje stres až ztrátu reálného uvažování. Proto je snaha zdravotnického týmu přiblížit toto „cizí“ prostředí tomu důvěrně známému, domovu. A k tomu slouží biografická anamnéza. Díky ní dokážeme lépe pochopit reakce a pocity klienta. Informace se získávají od klienta nebo jeho blízkých. Je to mnohdy dlouhodobý proces stavěný na důvěře a srozumitelnosti. Právě rodinní příslušníci a přátelé pacienta jsou v konceptu bazální stimulace důležitým článkem.25 Nepodaří-li se nám získat biografickou anamnézu klienta, jednáme podle sebe tak, aby denní režim a požadavky byli co nejpřirozenější. Na základě těchto dat a vlastního pozorování sestavuje sestra individuální plán péče o klienta. Prostřednictvím stanovených problémů určí klientovi rezervy a naplánuje ošetřovatelské nabídky (strukturu dne). Adekvátními postupy podporujeme jeho vývoj. Klienta nesmíme přetěžovat a musíme chápat, že stanovené cíle se mohou každým dnem měnit dle stavu vědomí, komunikace, pohyblivosti, reakcí klienta na stimuly. Pečlivě

vedená

dokumentace

a

předávání

informací

je

nedílnou

ošetřovatelského procesu.

24

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, I1. díl, s. 16.

25


19

součástí

2.6 Prvky bazální stimulace

Aby koncept bazální stimulace nabyl kvality a účinnosti, musí terapeut respektovat a využít důležité zjištění z biografické anamnézy. Na jejich podkladě sestavuje ošetřovatelské diagnózy, krátkodobé a dlouhodobé cíle a ošetřovatelský plán. Nepřetržitě hodnotí reakce klienta na poskytovanou péči a upravuje prvky dle aktuálního stavu. Koncept bazální stimulace obsahuje základní prvky stimulace: somatické, vestibulární a vibrační. Mezi nástavbové prvky patří stimulace: optická, auditivní, taktilně-haptická, olfaktorická a orální. Terapeuti mohou využívat u jednoho klienta všechny, některé nebo pouze jeden prvek bazální stimulace. Vychází ze zdravotního stavu klienta, časové a pracovní zátěže zdravotnického týmu.

2.6.1 Somatická stimulace Uvědoměním si vlastního těla dokážeme vnímat a komunikovat s okolím kolem nás.

Toho

se

snažíme

dosáhnout

somatickou

stimulací,

kterou

klientovi

zprostředkujeme vjemy ze svého těla prostřednictvím kůže a pohybu (vnímat nitro těla usnadňujeme propriorecepcí). Jako médium slouží ruce stimulujícího. Pro vnímání těla máme tři rozdílné pojmy:

vnímání těla (vyvíjí se vnímáním společně s vnímáním sebe sama)

tělesné schéma (mé tělo = objekt v prostoru)

tělesný obraz (propojení vnímání a každé části mého těla s CNS)

Vnímání tělesného schématu může být změněno u nepohyblivých nemocných a nemocných s nedostatečnou aktivitou. Stimulací tělesného schématu umožňujeme klientovi vnímat symetrii těla a tělesnou osu díky stimulaci obou stran těla.26

26


20

V konceptu bazální stimulace můžeme použít somatickou stimulaci: 1. Somatická stimulace - zklidňující koupel Tuto stimulaci můžeme provádět kdykoli v průběhu dne. Stimulaci tělesného schématu je vhodné provádět jako přípravu před zahájením různých aktivit (cvičením, komunikací, apod.). Vřadíme-li tuto stimulaci do toalety klienta, označujeme jí jako zklidňující koupel. Teplota vody je 37-40 °C. Během koupele provádíme dostatečně velký tlak na jednotlivé části těla a to jak žínkou, tak i osuškou. Pohyb je vždy po směru chlupu. Po koupeli necháme klienta odpočívat. Provádíme-li stimulaci bez koupele, postupujeme stejně a využíváme rukou nebo různých materiálů (např. froté ponožky). Somatickou zklidňující stimulací chceme stimulovat vnímání a vnímání tělesného schématu, potlačit desorientaci, neklid, zmatenost klienta, navodit komunikaci a pocit uvolnění.27 2. Somatická stimulace - povzbuzující koupel Možnosti použití tohoto typu stimulace jsou stejné jako u stimulace zklidňující. Liší se ale teplotou vody při koupeli, která je 23-28 ºC a pohyb je směrován proti růstu chlupů. Tato stimulace může být vnímána klientem hodně intenzivně, proto stimulujícího pozorně sledujeme. Povzbuzující stimulaci neprovádíme u klientů s akutním krvácením do mozku, s intrakraniální hypertenzí, desorientovaných a neklidných. Stimulací chceme podpořit vnímání tělesného schématu, zlepšit stav vědomí a pozornost klienta, připravit klienta na činnost ergoterapeuta, fyzioterapeuta, zvýšit krevní tlak, srdeční frekvenci, svalový tonus a aktivitu.28 3. Neurofyziologická stimulace Neurofyziologická stimulace se odvíjí od konceptu Bobathových. Ti usilovali o to, aby si klient uvědomil postiženou stranu těla, aby získal opět rovnováhu a vzpomínky na pohyb a aby byl zase aktivní a samostatný. Toto je také cílem neurofyziologické stimulace. Dokáže-li klient vnímat nepostiženou stranu těla, mohl by si uvědomit a zapojit tu druhou, postiženou do tělesného schématu. Nevhodné jsou antidekubitní matrace (klient vnímá své tělo zkresleně), noční 27

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 76, 78.

28


21

stolek, televizi umisťujeme na postiženou stranu a i my musíme přistupovat ke klientovi z této strany. Jen tak se naučí postiženou stranu vnímat. Důležité je zdůrazňování středové tělesné linie, zraková kontrola této stimulace (zrcadlo) a po stimulaci dopřát klientovi odpočinek. Nezastupitelnou úlohu zde hraje fyzioterapeut, který na podkladě klientových pohybových schopností doporučí používání pohybových vzorů a určí cíl stimulace. Zohlednit musíme i věk, svalový tonus, senzorické nedostatky, emoční a duševní stav klienta.29 4. Symetrická stimulace Před touto stimulací je vhodná stimulace zklidňující. Provádí se u klientů s poruchou rovnováhy. Terapeut ve vhodném postavení stimuluje synchronně obě poloviny těla. Snaží se o stimulaci vnímání tělesného schématu.30 5. Rozvíjející stimulace Touto stimulací podporujeme vnímání tělesného schématu se zaměřením především na střed a symetrii těla. Jedná se o koupel, kterou provádíme dětem do 4 let (nemají vyvinuto vnímání tělesného schématu) a dlouhodobě imobilních (mají toto schéma narušeno).31 6. Diametrální stimulace Cílem diametrální stimulace je snížit napětí svalových vláken. Aplikuje se u klientů s hypertonií, kdy se kloub nepohybuje a hrozí svalová kontraktura. Formou koupele o teplotě vody 38-40 ºC se diametrální stimulace používá na celé tělo nebo jen na jeho část. Musí být ale zachována symetrie. Je dobré používat tuto stimulaci i preventivně u klientů, kteří jsou ohroženi hypertonií. Po stimulaci položíme klienta do polohy, která uvolňuje svalové napětí. Zcela nevhodné jsou měkké matrace.32

29

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 83-88. Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bobathův koncept v ošetřovatelské praxi – část 2, Sestra, 2003, č. 7-8, s. 25-26.

30


31

Srov. tamtéž, s. 88.

32

Srov. tamtéž, s. 89-91.

22

7. Polohování (v konceptu bazální stimulace) Polohováním informujeme klienta o jeho těle a tělesném schématu (kromě jiných prevencí komplikací). Člověk ztrácí představu o svých tělesných hranicích již po 30 minutách nehybného ležení. Díky polohování získává klient stimulaci somatickou, ale i vestibulární a zrakovou. Pro volbu polohy vycházíme z biografické anamnézy a komfortu klienta. Somatická stimulace účinkuje v polohách „hnízdo“, „mumie“, význam má i mikropolohování (poloha na boku, kdy podložka a tělo svírají úhel 45º). Podpůrnou úlohu mají i nepatrné pozice (např. překřížení dolních končetin, propletení prstů rukou) a používání polohovacích pomůcek (např. měkké, tvrdé matrace, perličkové polohovací polštáře).33 Polohou „hnízdo“ se snažíme předcházet vzniku degenerativní habitace podporou vnímání tělesného schématu, tělesného obrazu, zklidněním a relaxací klienta. Vycházíme z biografické anamnézy (typ polohy, způsob přikrývání…), zásad polohování, kdy tělo klienta ohraničíme různým srolovaným materiálem. Stejným způsobem můžeme tvarovat i jednotlivé části těla. Pak klienta přikryjeme a necháme odpočívat libovolnou dobu.34 Poloha „mumie“ se aplikuje u klientů agresivních, neklidných a hlavně u kterých je potřebné stimulovat vnímání tělesného schématu. Tato poloha jde kombinovat s polohou „hnízdo“, kdy výsledně má klient celé tělo zabalené a obložené. Díky rukou na hrudníku může vnímat svůj dech. Jako velmi vhodné jsou „polohovací pomůcky“ canisterapeutičtí psi, blízcí klienta. Poté klienta přikryjeme, ale musí mít vždy volbu úniku odkopnutím přikrývky. Před uložením můžeme klienta stimulovat zklidňující koupelí nebo stimulací vestibulární.35 8. Masáž stimulující dýchání a kontaktní dýchání Obě techniky jsou způsobem komunikace mezi terapeutem a klientem. Dýchání klienta se tak může změnit na pravidelné, prohloubené a klidné a jedinec bude moci opět vnímat sebe sama a okolní svět. Masáž stimulující dýchání nabízí klientovi jistotu, uvolnění, zklidnění a buduje mezi terapeutem a klientem vztah. Pozitivní efekt má především u klientů agresivních. Masáž je prováděná rytmicky 33


34


35


23

rukama terapeuta, kdy dotek musí mít určitou intenzitu a ruce nesmí opustit klientovo tělo. Masírují se záda nebo hrudník alespoň 3-5 minut. Začne-li klient kašlat, přestaneme masírovat a podpoříme ho k vykašlání sekretu vibračními pohyby. Kontaktním dýcháním zprostředkuje terapeut nádech a výdech prostřednictvím svých nebo klientových rukou na jeho hrudníku (lze i hrudník na hrudník).36

2.6.2 Vestibulární stimulace Vestibulární stimulací aktivujeme rovnovážné ústrojí. Tím usnadňujeme klientovi orientovat se ve vlastním těle a okolí, vnímat polohu a pohyb těla a stabilizovat oběhový systém. Touto stimulací lze snížit svalové napětí a nachystat klienta na následnou mobilizaci. U ležícího klienta otáčíme jemně hlavou stále položenou na podložce. Pohyby provádíme 3-5 krát oběma rukama. Hlavu otáčíme též před každou změnou polohy těla klienta ve směru změněné polohy. U sedícího klienta stimulujeme vestibulární ústrojí houpavými pohyby, buď klient sám nebo s naší dopomocí (pohyb ovesného klasu v ovesném poli - pohyby ve tvaru ležaté osmičky). Vestibulárně stimulovat můžeme také prostřednictvím polohovacího lůžka, závěsného houpacího vaku či asistovaným pohybem končetin.37

2.6.3 Vibrační stimulace Vibrační stimulací podporujeme vnímání vibrací z povrchu do hloubky těla. Stimulujeme receptory kůže, ale i nitra těla (šlach, svalů, kostí, kloubů). Vibraci mohou vyvolávat různé vibrující prostředky, ale i ruce terapeuta.

36

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 102-104. Srov.http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-3-2006/27848/Bazalnistimulace-prospiva-pacientum-i-zdravotnikum

37


24

Manuálně můžeme stimulovat klouby končetin, dýchání nebo vřadit tento prvek do somatické zklidňující stimulace. Vibrující předměty vkládáme do dlaní klienta, přikládáme do okolí kloubů. Stimulovat můžeme také celé tělo (např. vibrující matrace) nebo způsobem vibrace „tělo na tělo“. Stimulační schopnosti mají i hudební nástroje, člověk vydávající tón. Vibrační stimulace se nesmí používat u klientů s varixy, krvácivými stavy, porušenou integritou kůže, s poraněním.38

2.6.4 Optická stimulace Prostředí zdravotnických pracovišť je často pro klienty málo stimulující a může vyvolávat stres, pocity úzkosti, strachu až agresi. Příčinou je neznámé prostředí a předměty v okolí klienta, které nemají v paměťových stopách své místo, a proto nejsou tyto „cizí“ informace zpracované. Kreativita je nepostradatelnou vlastností terapeutického týmu při optické stimulaci, který se opírá o biografickou anamnézu a může u klienta vytvořit pocit jistoty a bezpečí. Dodržujeme zásady:

Klienta nepřetěžujeme, stimulujeme cíleně a po částech.

Zajistíme kompenzační pomůcky (např. brýle).

Nabízíme klientovi obrázky, fotografie, které zná, měli by být dostatečně velké, jednoduché (aktivizují činnost mozku a podporují paměťové stopy). Umisťujeme je do zorného pole, ale i mimo něj s cílem vyvinout u klienta pohyb. Jakoukoli změnou tělesné polohy stimulujeme klienta orientovat se ve vlastním těle a svém okolí. Objekty necháváme v klientově blízkosti.

Nabízíme klientovi podle jeho stavu možnost sledovat jeho oblíbené pořady v televizi, ale ne příliš dlouho.

38

Dávejme klientovi podklad pro orientaci v čase (zraková kontrola hodin…).

Volíme barevnost (ložní prádlo, oddělení stropu a zdí…).

Sledované objekty měníme (prevence dezorientace, halucinace klienta).

Klienta sledujeme pro možnost vzniku negativních emocí a asociací.39


25

2.6.5 Auditivní stimulace Prostřednictvím auditivní stimulace se snažíme klientovi:

zajistit kontakt

poskytnout informace o jeho těle a okolí

nabídnout pocit jistoty a orientace

stimulovat vzpomínky, vnímání

naučit ho nová slova

zlepšit rozlišovací funkci sluchového aparátu

Opět vycházíme z biografické anamnézy (sluchové nedostatečnosti, naslouchadla, druh oblíbené hudby…).

Auditivní stimulaci poskytujeme: 1. Řečí - vyprávěnou, předčítanou, reprodukovanou ze záznamu. Nejvhodnější terapeutem je blízká osoba klienta, která ho oslovuje a hovoří s ním jemu známou a srozumitelnou formou. 2. Hudbou (hrou na hudební nástroj) - muzikoterapeut, klient sám či jeho blízcí. 3. Zpěvem - zpívající může být: muzikoterapeut, sám klient, jeho blízcí. Pro správnou účinnost této stimulace musíme při aplikaci omezit rušivé zvuky, nehovořit s jinými osobami i pokud klient poslouchá televizi, rádio, sledovat reakce klienta, poskytovat jasné slovní informace, vždy respektovat desatero bazální stimulace. Nerozumí-li klient mluvenému slovu, může použít terapeut pro dorozumění např. karet s obrázky. Tím může předejít vzniku dezorientace a agrese.40

2.6.6 Orální stimulace Ústa člověka jsou nejaktivnější a nejcitlivější zónou lidského těla. Chuťový prožitek je pozitivní stimul, kterým podporujeme vnímání klienta, které se projeví zvýšením svalového napětí v oblasti dutiny ústní. Orální stimulaci můžeme aplikovat 39


40


26

samostatně nebo jako součást přípravy na příjem potravy. Po uložení klienta do vhodné polohy mu dáme ochutnat jemu lahodnou chuť a sledujeme jak reaguje. Neprovádíme u unaveného klienta. S orální stimulací lze kombinovat i péči o dutinu ústní. Nejprve ale zjistíme stav dutiny ústní (defekty, rty, tvorbu slin, citlivost na podněty). Touto kombinovanou stimulací nejen očisťujeme dutinu ústní a navozujeme příjemný pocit, ale i podporujeme tvorbu slin, snižujeme napětí v oblasti dutiny ústní, aktivujeme paměťové stopy a s klientem navazujeme kontakt. Po iniciálním doteku pro snížení napětí informujeme klienta somatickou, orofaciální nebo vestibulární stimulací v oblasti obličeje. Vhodné je používání molitanových štětiček, které dobře nasávají chuťové médium. Nekombinujeme více chutí než tři. K ústům přistupujeme ze strany a nikdy ne násilím.Stimulovat můžeme i cucacími sáčky (oblíbená poživatina v mulu). Příjem potravy vyvolává kromě cíle výživného i libé pocity. Má dvě fáze. V perorální využíváme vjemů čichových, taktilně-haptických, vizuálních, gustačních. Druhá fáze je orální, důležitá je vhodná poloha pro polykání. Při krmení nespěcháme, po polknutí chvilku počkáme, než dáme další sousto, uplatňujeme asistovanou péči vedeme ruku klienta. Stále s klientem komunikujeme a vytváříme příjemnou atmosféru.41

2.6.7 Olfaktorická stimulace Prostřednictvím čichu získává člověk spoustu informací, vůně mu vytváří asociace. Stejná vůně může vyvolat u dvou odlišných jedinců různé pocity. Proto i u olfaktorické stimulace vycházíme z biografické anamnézy, abychom předešli negativní stimulaci. Účinnými stimuly jsou vůně spojené s blízkou osobou klienta (pachové stopy z oblečení), s toaletními potřebami, s jídlem, s pachy související s povoláním, se zájmy klienta. Zcela nevhodné jsou vonné svíčky. Aby byla stimulace účinná, neaplikujeme vůně a pachy nepřetržitě, ale v souvislosti s určitou situací, činností (toaleta klienta). Zapojujeme současně i stimulaci taktilně-haptickou a optickou.42

41


42


27

2.6.8 Taktilně-haptická stimulace Nedostatek taktilně-haptické stimulace se projevuje nenechavýma rukama hyperaktivního, neklidného klienta. Pocity úzkosti, strachu, nejistoty způsobují předměty, které klient nahmatá a nepoznává je (např. močový katétr). Opět tedy vycházíme z biografické anamnézy a klientovi nabízíme jemu známé, oblíbené věci (plyšová hračka, tenisová raketa, ale i ponožky, spodní prádlo apod.). Takto stimulujeme paměťovou stopu a ruku vedeme k činnosti. Různé části těla vnímají jinak dotek, tlak, chlad, teplo, vibrace. Vnímání bolesti má ochranný vliv. Ruce společně s ústy jsou nejaktivnějšími částmi těla. Tyto části lze stimulovat masáží. Vhodné je i zde zapojovat auditivní, optickou a olfaktorickou stimulaci. U klientů, kteří nepohybují prsty aplikujeme stimulaci asistovaně.43

43


28

3 PRÁCE S KONCEPTEM BAZÁLNÍ STIMULACE

Přínos používání konceptu bazální stimulace u klientů ve zdravotnických a jiných zařízeních je výhodný. Snižuje finanční náklady oddělení, protože se zkracuje doba hospitalizace nemocného a může zaměstnávat menší počet zdravotníků, protože neklidný, dezorientovaný pacient potřebuje pro svou bezpečnost větší množství personálu (dezorientaci a neklidu předcházíme užíváním prvků bazální stimulace). Jediné náklady jsou spojené s úhradou kurzu bazální stimulace.44 Těžce postižený člověk má omezenou nebo změněnou oblast tělesnou, emociální, sociální, komunikační a kognitivní. Má jiné prožitky, jinak se projevuje. Je narušena jeho celistvost, aktivita, nachází se v izolaci.45 Aplikace konceptu bazální stimulace na klienty není omezena věkem. Používat ho můžeme již u nedonošených dětí, tedy v neonatologii a až po klienty vysokého věku. Dobrých výsledků dosahujeme u nemocných ve vážném stavu v intenzivní medicíně (na umělé plicní ventilaci, u nemocných ve vigilním komatu, u klientů po kraniocerebrálních poraněních, somnolentních, dezorientovaných, po cévních mozkových příhodách), v geriatrii ( Morbus Alzheimer a jiné demence), v psychiatrii, u mentálně postižených, ale i částečně na standardních odděleních a v ambulantní péči.46 S konceptem

bazální

stimulace

nepracují

pouze

zdravotničtí

pracovníci

v nemocničních zařízeních, ale zapojuje se na základě proškolování do konceptu stále více organizací. Dobré zkušenosti mají v zařízeních pro seniory, agenturách domácí péče, hospicích, léčebnách dlouhodobě nemocných, ústavech sociální péče pro děti i dospělé, ale i rodinní příslušníci klienta. Ti si svého blízkého berou do domácího,

44

Srov.http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-32006/27848/Bazalni-stimulace-prospiva-pacientum-i-zdravotnikum

45

Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením I. – Základní informace. Speciálně pedagogická diagnostika, s. 5, 6.

46

Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace u pacientů na ARO a JIP, Ročenka intenzivní medicíny, 2003, s. 313-316. Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Bazální stimulace v práci sestry, Sestra, 2003, č. 1, s. 14-16.

29

tedy jemu známého prostředí a pečují o něj na základě dovedností, které se naučili od terapeuta či lektora z kurzu bazální stimulace. A tak i na těchto místech se koncept stal neodmyslitelnou součástí života blízkých klienta.

3.1 Zdravotní sestra a koncept bazální stimulace

3.1.1 Image sestry Práci zdravotní sestry by měl provádět člověk, který je schopen empatie. Umět se vcítit do stavu klienta neznamená umět nemocného politovat, soucítit s ním. Empatická sestra si musí umět představit, co klient cítí a potřebuje v dané situaci. Předmětem našeho zájmu je nemocný člověk nikoli jeho nemoc, potíže. Po tomto zjištění přistupuje sestra ke klientovi jinak, zaměřuje se především na něj. Nemocní ve zdravotnických zařízeních postrádají často pochopení a lidský přístup. Právě jemu by mnohdy dali přednost před odbornými zákroky a vyšetřeními. Chtějí, aby byly uspokojeny jejich základní potřeby (kvalitní spánek, podávání stravy, hygienická péče, správný přístup a chování ošetřujících apod.). Z ošetřujícího personálu by měl na ně dýchnout pocit, že je tu někdo pro ně, někdo, kdo je má rád a bere je jako člověka. Práce s konceptem bazální stimulace dává do rukou zdravotních sester a dalších terapeutů léčebnou moc, kterou stimulují pacientovy smysly. Sestra se snaží do každé práce s klientem proplést koncept bazální stimulace. Jedná se o integraci nových prvků do péče a tak si většina zdravotníků myslí, že se jedná o ztížení jejich práce. Ale opak je pravdou. Například hygienickou péči neprovádí dvě, nýbrž pouze jedna sestra. Sestra sama rozhoduje, určuje způsob aplikace jednotlivých prvků bazální stimulace podle stavu a biografie klienta. S klientem pracuje zcela sama, musí postřehnout každou změnu, reakci klienta a i u banální činnosti musí přemýšlet. Přizpůsobit okolí lůžka klientovým představám a vytvořit příjemné podnebí, se díky tvořivosti sester dá vybudovat i ve zdravotnických zařízeních, kde je klient obklopen cizím, chladným prostředím a množstvím neznámých zvuků a přístrojů. Není k tomu zapotřebí velkých finančních prostředků, stačí vycházet z biografické anamnézy

30

klienta a zpestřit mu prostředí jeho denního pobytu jemu příjemnými, osobními věcmi. Nekonečné dlouhé dny strávené v nemocničním prostředí mu budou rychleji ubíhat, bude-li mít na dohled hodiny. Pozitivně působí na klienty i barevné odlišení lůžkovin, barvy stěn s odlišením stropu, podlah, obrysů oken a dveří, barevné motivy a další. Ohleduplnost a fantazie zdravotníka dokáže vytvořit klidné a příjemné klima, které klient potřebuje pro své uzdravení. Vše je v rukou kreativního zdravotnického týmu. Díky taktnosti a kreativitě terapeutů se pak klient cítí jistěji, bezpečněji a eliminuje stres.47 Příjemné a uzpůsobené prostředí působí pozitivně i na rodinu klienta, která tak získává důvěru k terapeutovi i ke konceptu bazální stimulace.48 Koncept je tedy možnou prevencí syndromu vyhoření. Dává sestrám možnost samostatné práce, samostatného rozhodování a možnost projevit svůj pracovní elán, kreativitu. Zvyšuje společenskou prestiž ošetřovatelství a kvalitu poskytované péče.49 Ve zdravotnictví pracuje stále více zdravotních sester vyššího věku. Důvodem je, že mladé sestry hledají uplatnění v zahraničí s vidinou vyšších výdělků a nebo po ukončení studia se vydávají na zcela odlišnou cestu. Toto malé procento mladších sester vyhledává častěji práci v oborech intenzivní medicíny, zatímco sestry s delší praxí pracují s nemocnými v domovech důchodců, hospicích, na standardních odděleních. Tyto sestry mají za sebou již značné zkušenosti, prošly řadou rozdílných pracovišť a domnívám se, že v prvé řadě pohlíží na klienta s jeho problémy, potížemi. Jsou emočně a duševně zralejší. Dokonalé ovládání přístrojů, pohotové úkony, práci ve stresu nepovažují ve svém povolání za prioritní. Jedná se o představu sestry empatické, obětavé, důvěryhodné. Oproti tomu sestřička, která svou praxi právě zahajuje, se zaměřuje na to, aby vynikala po odborné stránce a efektně ovládala moderní techniku, čímž si myslí, že klientovi nejvíce pomáhá. Ale, že ten potřebuje především lidský přístup, pochopení, chvilku nezávislé rozmluvy, pohlazení, nepovažuje za nejdůležitější. Tento obraz sestry se řídí spíše rozumem než emocemi.

47

Srov. MECHOVÁ, Irena; MAJKUSOVÁ, Kamila, Bazální stimulace na JIP, Sestra, 2006, č. 12. s. 30-31.

48

Srov. WOLFFOVÁ, Věra, Bazální stimulace – pohled ze zákulisí, Sestra, 2006, č. 6, s. 26-27.

49

Srov. http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-3-2006/27849/Bazalnistimulace-me-oslovila-humanitou Srov. http://www.mnof.cz/pruvodce/ros_kbs.php

31

3.1.2 Komunikace Profesionální image sestry je založena i na umění komunikovat. Komunikace je nepostradatelnou

součástí

ošetřovatelské

péče.

Umění

komunikovat

dává

zdravotnickým pracovníkům velkou moc podporovat u pacientů zdraví, budovat užší vztahy s pacienty, jejich blízkými a ostatními zdravotníky. Lepší důvěru, pocit jistoty a dobrou spolupráci si vybuduje klient u zdravotníka, který nepovažuje mluvení s nemocným za zbytečné. Klient by měl cítit, že není na obtíž a zdravotník je tady jen pro něj.50 Komunikace je způsob dorozumívání, při kterém musíme vědět co, kdy, kde a jak říci. Během ní dochází k určitému spojení mezi dvěma nebo více lidmi. Schopnost komunikovat je často podceňována. Zdravotníci upřednostňují raději diagnostickoterapeutické dovednosti a opomíjejí, že u nemocného si získají snáze důvěru a spolupráci uměním komunikovat.51

Komunikaci dělíme na verbální (slovní) a neverbální (řeč těla). Verbální komunikace Vyjadřujeme-li se slovně, nezáleží pouze na volbě slov. Velkou úlohu hraje i hlasitost a rychlost řeči, výška hlasu, intonace, pomlky, přítomnost slovních parazitů, délka projevu. Zdravotní sestra používá pro svou práci tři druhy rozhovorů. Informačním rozhovorem poskytuje informace, edukativním se snaží vychovávat ke zdraví a terapeutickým by měla „léčit“. Sestra nejen hovoří, ale musí umět naslouchat nemocnému a vytvořit vzájemnou důvěru. Nepostradatelná je zde opět schopnost empatie. Pak k nám pacient najde snáze cestu

a bude ochoten se nám svěřit

s negativními, ale též pozitivními emocemi.

50

Srov. VLÁSKOVÁ, Dita, Komunikační audit – cesta k pacientově spokojenosti a důvěře ve zdravotnickém zařízení, Sestra, 2007, č. 10, s. 24. Srov. HONZÁK, R., Komunikační pasti v medicíně, s. 31-35.

51

Srov. HONZÁK, R., Komunikační pasti v medicíně, s. 11-17.

32

Neverbální komunikace Neverbální komunikací dokážeme upřímně vyjádřit své emoce, postoje. Jedná se o pravdivější a častější projev. Nahrazuje nebo podporuje komunikaci verbální. Mezi neverbální komunikaci patří: mimika, proxemika, haptika, posturologie, kinetika, gesta, pohled, úprava zevnějšku, zacházení s časem a předněty.52 Komunikace s klienty s těžkým somatickým a psychickým postižením, s klienty s poruchou vědomí, s klienty s obtížným vyjadřováním vyžadují práci sestry vzdělané v dané problematice, ale i sestry zároveň pozorné a adekvátně reagující. Protože změny u takto nemocných klientů mohou být nepatrné a mnohdy těžko rozpoznatelné.53

Dokáže-li sestra brát nemocného takového jaký je, vytvoří-li si s ním vztah, bude mít i ze sebemenšího pokroku radost podobnou radosti matky, kterou těší nové dovednosti svého dítěte.54

3.2 Předpoklady pro fungování konceptu bazální stimulace

Aby mohl být koncept bazální stimulace integrován do ošetřovatelské péče, musí být splněny tři základní podmínky: spolupráce s blízkými klienta, týmová práce a vzdělávání se terapeutů.

3.2.1 Spolupráce s blízkými klienta Sestra, která poskytuje klientovy bazální stimulaci dokáže být určitě citlivá a empatická, ale nemocnému nedokáže dát takové množství lásky a citu jako jeho blízcí, rodinní příslušníci. Proto se i oni musí stát nedílnou součástí terapie. Od rodiny získáváme důležité informace o klientově biografii, na kterých stojí další

52

Srov. VENGLÁŘOVÁ, M. a MAHROVÁ, G., Komunikace pro zdravotní sestry, s. 19-50.

53


54

Srov. http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=7382

33

ošetřovatelské postupy. Příbuzní nemají omezené návštěvní hodiny, mohou být u svého blízkého dle jejich možností. Naplánují si návštěvu s terapeutem tak, aby byli aktivně zapojeni do ošetřovatelské péče. Chceme, aby vykonávali se svým blízkým stejné činnosti, které by dělali kdyby byl zdráv, ať se to týká zájmových, pracovních, relaxačních a jiných aktivit. K tomu je potřeba cit pro kreativitu, pochopení a lidskost nejen ze strany terapeuta, ale i ze strany rodinného příslušníka. V rodině klienta mohou nastat velké změny (v žebříčku životních hodnot, ve vztazích, apod.), protože práce s nemocným, u kterého aplikujeme bazální stimulaci, je běh na dlouhou trať a není to péče jednoduchá.55 Prostředí, kde pracují s konceptem bazální stimulace, dokáže vybudovat takovou atmosféru, kterou příbuzní klienta vycítí, dokáže je uklidnit a vytvořit si důvěrný vztah k ošetřujícímu personálu.56

3.2.2 Týmová práce Týmová práce je jedna ze základních podmínek účinné ošetřovatelské péče. Ošetřovatelský tým je odhodlán efektivně vykonávat svou práci za důležité podpory vedoucích pracovníků. Jednotlivý členové týmu by měli mít společný cíl, jejich vzájemný vztah mezi sebou by měl stát na: důvěře, spolupráci, pravdivosti, empatii, naslouchání, optimismu, flexibilitě. Sjednocená týmová skupina, která má jasně stanovené cíle, je schopna reorganizace či restrukturalizace ošetřovatelské péče (změna komunikace, kultury práce, vztahů ke kolegům, klientovi a jeho blízkým).57 Motivující energie dokáže vytvořit v kolektivu pocit důvěry, úspěchu a sounáležitosti. S konceptem bazální stimulace nepracují pouze zdravotní sestry. Jedná se o týmovou práci, kde je důležitá souhra všech zdravotníků (sester, lékařů, ošetřovatelů, fyzioterapeutů, sanitářů aj.). Aby byla bazální stimulace pro klienta účinná, nesmí ani jeden terapeut z týmu provádět ošetřovatelskou péči u klienta jinak, než domluvenými postupy. 55

Srov. WOLFFOVÁ, Věra, Bazální stimulace – pohled ze zákulisí, Sestra, 2006, č. 6, s. 26-27. Srov. MECHOVÁ, Irena, MAJKUSOVÁ, Kamila, Bazální stimulace na JIP, Sestra, 2006, č. 12. s. 30-31.

56

Srov. WOLFFOVÁ, Věra, Bazální stimulace – pohled ze zákulisí, Sestra, 2006, č. 6, s. 26-27.

57

Srov. MURRAY, M. E. G. a DiCROCE, H., Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče, s. 164, 165. Srov. http://www.bazalni-stimulace.cz/cl_bs_koncept.php

34

3.2.3 Vzdělanost V minulosti nebyl kladen na vzdělanost sester velký důraz. Dnešní kompetence sester přiřazují sestrám možnost samostatné péče spojené s odpovědností, ale za předpokladu získávání nových informací, dovedností a znalostí. Systém kontinuálního vzdělávání sester má za cíl zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče, sestra takto získává sebeúctu, sebedůvěru, spokojenost a je hrdá na svou práci. Sestra je totiž zdravotník, který je nemocnému, ale i zdravému nejblíže a má nezastupitelné místo v péči o člověka. Po registraci sester se zvedl zájem o vzdělávací akce (semináře, publikační činnost, studium na vysokých školách apod.)58 Celoživotní vzdělávání přiřazuje lepší úhel pohledu nejen na zdravotní sestru, ale i na nemocného. Vždyť i zdravotní sestra se může dostat do role pacienta a určitě by si přála mít u sebe toho nejkvalitnějšího ošetřovatele. Ošetřovat nemocného duší by měla umět každá sestra. Ale je tomu tak? Většina sestřiček si myslí, že tak koná, ale ten kdo nemá ve svém životě zkušenosti s bezmocí a závislostí na jiných lidech to nemůže objektivně posuzovat. Proto je tady výuka konceptu bazální stimulace, která tuto schopnost zdravotníkovi dává.59 Koncept bazální stimulace je dnes již součástí výuky na školách a podle Vyhlášky MZ ČR 424/2004 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků má všeobecná sestra bez odborného dohledu v náplni práce provádět ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem prvky bazální stimulace. Teorii a praktický nácvik může zájemce získat po absolvování certifikovaného kurzu bazální stimulace, který řídí proškolený lektor. Kurz je základní a nástavbový. Jednotlivé nácviky prvků si zkouší účastníci na sobě navzájem, dostávají se tak do pozice nemocného a snáze si uvědomí, které pocity jsou jim libé a které nelibé. Jedná se hlavně o praktický nácvik, který vychází ze sebeprožitku.60

58

Srov. JURÁSKOVÁ, D., Dny Marty Staňkové III., Vzdělávání sester: současnost a očekávání. Sborník z mezinárodní konference, 2006, s. 9-10. Srov. BUBNÍKOVÁ, Helena, ZDRUBECKÁ, Petra a VÍŠKOVÁ Ivana, Názor sester na registraci, Sestra, 2007, č. 10, s. 19-20.

59

Srov. WOLFOVÁ, Věra, Ošetřuj nemocného duší!, Sestra, 2005, č. 1, s. 17-18.

60

Srov.http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-3-2006/27848/Bazalnistimulace-prospiva-pacientum-i-zdravotnikum

35

Absolvent obdrží certifikát platný v celé Evropské unii a může integrovat prvky bazální stimulace do ošetřovatelské péče.

3.3 Bariéry v konceptu bazální stimulace

Pro úspěšnou práci s konceptem bazální stimulace na pracovišti je důležitý hlavně zájem ze strany vedení. Neocenitelnou úlohou sestry, která tento koncept zavádí, je důslednost, schopnost motivovat, učit a vést své spolupracovníky k aplikaci prvků konceptu do ošetřovatelské péče, aby se tak stal koncept účinným. Motivace kolegů není rozhodně jednoduchá, ale při správném určení směru a cesty je uskutečnitelná. K tomu pomáhá právě absolvování certifikovaných kurzů, vyměňování si informací a zkušeností mezi sebou a výhodou je přítomnost lektora ve zdravotnickém a jiném zařízení.61 Hlavně musí být pochopeny a odstraněny bariéry, které brání realizaci nového prvku do ošetřovatelské péče. Patří sem:

pocit nedostatku času,

nedostatečná podpora vrcholového managementu,

nedostatečné zdroje informací,

nezájem,

neochota,

přetrvávání zažitých rituálů a stereotypů,

nepochopení ze strany lékařů, neproškolených sester a jiného personálu,

nedostatečná odměna za práci „navíc“.

Hlavně se nesmíme nechat odradit a svůj elán a nadšení musíme přenášet na spolupracovníky, klienty a jejich rodinné příslušníky.62 61

Srov. http://www.mnof.cz/pruvodce/ros_kbs.php Srov. WOLFOVÁ, Věra, Ošetřuj nemocného duší!, Sestra, 2005, č. 1, s. 17-18. Srov.http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-3-2006/27851/Stimulujivsichni-sestry-i-lekari

62

Srov. MECHOVÁ, Irena, MAJKUSOVÁ, Kamila, Bazální stimulace na JIP, Sestra, 2006, č. 12. s. 30-31. Srov. http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-3-2006/27849/Bazalnistimulace-me-oslovila-humanitou

36

4 KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ

4.1 Metodika výzkumu

4.1.1 Technika výzkumu - dotazník Pro svou práci jsem si vybrala způsob sběru dat pomocí dotazníku. Jedná se o techniku výzkumu velmi rozšířenou a populární. Dotazník je vlastně formulář obsahující otázky zaměřené na problémy, na které chce výzkumník najít odpověď. Obsah dotazníku by měl zahrnovat celou problematiku a otázky by respondenta neměly odradit nejasností a nezaujetím.63 Pozitivní na této technice je, že potřebné údaje získáme cestou poměrně rychlou a ekonomicky nenáročnou od početné skupiny respondentů. Naopak nevýhodou je, že nepochopené otázky již nelze opravit. A dalším negativem je, že dotazovaný může uvést místo svého skutečného názoru jiný, kterým by byl ve svých, ale i jiných očích lépe viděn. Proto jsem zvolila dotazník anonymní, abych získala pravdivější a upřímnější odpovědi.

4.1.2 Vlastní dotazník Výzkum byl určen pouze pro zdravotní sestry. Po úvodním seznámením s tématem mé práce a stručnými instrukcemi pro vyplnění dotazníku, jsem předložila respondentům 23 otázek (viz příl. 1, s. 88). Ty jsem rozdělila do tří oblastí. První část (otázky 1-5) se týká osobních údajů o respondentech. V druhé části (otázky 6-13) jsou položky vztahující se k podvědomí a integraci konceptu bazální stimulace do praxe. A v poslední části (otázky 14-23) zjišťuji na konkrétních situacích z praxe používání některých prvků bazální stimulace. V dotazníku, distribuovaném respondentům, jsem

63

Srov. BÁRTLOVÁ, S, a HNILICOVÁ, H., Vybrané metody a techniky výzkumu zjišťování spokojenosti pacientů, s. 30.

37

posloupnost otázek změnila, abych získala pravdivější odpovědi, především na poslední část dotazníku (konání sester v určitých situacích).

V dotazníku jsem použila tyto druhy uzavřených otázek:

dichotomické: otázka č. 4, 6, 7, podotázka č. 6,

polynomické výběrové: otázka č. 2, 9, 10, 11, 12, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, podotázka č. 7,

polynomické polouzavřené: otázka č. 1, 3, 5, 8, 13, podotázka č. 7,

polynomické výčtové: podotázka č. 9, 12,

filtrační: otázka č. 1, 2, 3, 4, 7.

K ověření cíle č. 1 (zjistit, zda délka praxe, vzdělání sester, typ pracoviště a jeho umístění mají vliv na začlenění konceptu bazální stimulace do ošetřovatelské péče) jsem vycházela z otázek č. 1, 2, 3, 4, 6, 7. Pro vyhodnocení cíle č. 2 (zjistit důvod, proč není koncept bazální stimulace využíván na více pracovištích) mi posloužily otázky č. 8, 9, 10, 11, 12, 14, 15. A k cíli č. 3 (zjistit, zda sestry užívají prvky konceptu bazální stimulace při poskytování ošetřovatelské péče) se vztahují otázky č. 7, 14, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23.

Jednotlivé odpovědi jsem analyzovala a výsledky průzkumu jsem zobrazila ve své práci pomocí grafů a tabulek. V tabulkách jsem jednotlivé hodnoty vyjádřila prostřednictvím absolutní četnosti (event. N) a relativní četnosti (event. %).

4.1.3 Distribuce dotazníku Před vlastní distribucí dotazníků jsem provedla pilotní studii. Formulář jsem rozdala 10 respondentům s cílem podchytit nejasnosti a nesrozumitelnosti položených otázek. Na základě tohoto prvotního výzkumu jsem některé položky upravila. Průzkum jsem prováděla od listopadu 2007 do února 2008. Osobně jsem s žádostí o distribuci dotazníku (viz příl. 2, s. 92) navštívila náměstkyni ošetřovatelské péče a hlavní sestry zdravotnických zařízení. Vždy jsem se setkala s vstřícností

38

a dotazníkové šetření mi bylo povoleno. Celkem jsem distribuovala 254 dotazníků, které jsem se snažila stejnoměrně rozdat do tří skupin zdravotnických zařízení: 1. Jednotky intenzivní péče: Brno (FN Brno: neurochirurgie, neurologie, chirurgie, KARIM I, KARIM II), Dačice (chirurgie), Ostrov (interna). 2. Domovy důchodců, hospice, agentury domácí péče: Brno (hospic sv. Alžběty, agentura domácí péče v Bílém domě a ve FN Brno Bohunice), Zastávka u Brna (domov důchodců), Budíškovice (domov důchodců), Rajhrad (hospic sv. Josefa). 3. Lůžkové oddělení nemocnice: Brno (FN Brno Bohunice: neurochirurgie, neurologie, chirurgie a léčebna dlouhodobě nemocných u Milosrdných bratří, Ostrov (interna, následná péče), Dačice (chirurgie, interna a rehabilitační oddělení).

Dotazníkové šetření jsem záměrně prováděla v Brně a vzdálených, menších obcích. Z 254 rozdaných dotazníků (100 %) se mi vrátilo 177 hodnotitelných, tedy 70% návratnost. Na všech pracovištích jsem se setkala s ochotou a dodržením termínu návratnosti dotazníků, pouze v hospici u sv. Alžběty v Brně jsem po opakovaných návštěvách obdržela od hlavního ošetřovatele vysvětlení, že jsou dotazníky přímo „zavalení“ a sestry je odmítají již vyplňovat. O tom také svědčila nižší návratnost dotazníků (38 %). Stejná návratnost byla i z léčebny dlouhodobě nemocných u Milosrdných bratří v Brně a nejnižší ve FN Brno Bohunice na neurochirurgickém oddělení (29 %). Naopak 100% návratnost jsem obdržela ve FN Brno Bohunicích v agentuře domácí péče a na chirurgickém oddělení. Žádné zdravotnické zařízení si nepřálo být nejmenováno v mé bakalářské práci.

39

4.2 Výsledky průzkumu a jejich analýza

Tabulka 1 - Pracoviště respondentů ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST

PRACOVIŠTĚ Oddělení intenzivní medicíny Domov důchodců, hospic, agentura domácí péče Lůžkové oddělení nemocnice Jiné Celkem

63 52 62 0 177

35,6 % 29,4 % 35,0 % 0,0 % 100,0 %

Ze 177 dotázaných respondentů (100,0 %) uvedlo 63 zdravotních sester (35,6 %), že pracuje na oddělení intenzivní medicíny. 52 sester (29,4 %) označilo za své pracoviště domov důchodců, hospic či agenturu domácí péče. Ve třetí skupině, kterou bylo lůžkové oddělení nemocnice, pracovalo 62 sester (35,0 %). Dotazník nevyplňoval nikdo, kdo by nespadal do těchto tří skupin.

40,0% 35,0%

35,6%

Oddělení intenzivní medicíny

35,0% 29,4%

30,0%

Domov důchodců, hospic, agentura domácí péče

25,0% 20,0%

Lůžkové oddělení nemocnice

15,0% 10,0% 5,0%

Jiné 0,0%

0,0%

Graf 1 - Pracoviště respondentů

40

Tabulka 2 - Délka praxe sester ve zdravotnictví DÉLKA PRAXE Do 3 let 4-15 let 16-27 let 28 let a více Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

45 55 42 35 177

25,4 % 31,1 % 23,7 % 19,8 % 100,0 %

V tabulce s názvem délka praxe sester ve zdravotnictví, se mi respondenti rozdělili do čtyř kategorií. V kategorii 4-15 let pracovalo 55 sester (31,1 %). 45 respondentů (25,4 %) vykonávalo svou praxi maximálně 3 roky. Do kategorie 16-27 let spadalo 42 dotázaných (23,7 %). A nejmenší skupinu tvořilo 35 sester (19,8 %), které ošetřovatelské péči obětovaly více jak 27 let.

31,1%

35,0% 30,0%

25,4%

23,7%

25,0%

19,8%

20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

Graf 2 - Délka praxe sester ve zdravotnictví

41

Do 3 let 4-15 let 16-27 let 28 let a více

Tabulka 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST

NEJVYŠŠÍ VZDĚLÁNÍ

91 23 49 8 6 177

Střední zdravotnická škola Vyšší zdravotnická škola Specializace v oboru… Vysoká škola Studující Celkem

51,4 % 13,0 % 27,7 % 4,5 % 3,4 % 100,0 %

Z dotázaných 177 zdravotních sester odpovědělo nejvíce respondentů, tedy 91 (51,4 % ), že vystudovalo pouze Střední zdravotnickou školu. Specializaci v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů získalo 49 sester (27,7 % ) z celkového počtu dotázaných. Další skupinu tvořilo 23 sester (13,0 % ), které studovaly Vyšší zdravotnickou školu. Jako nejvyšší vzdělání Vysokou školu označilo 8 respondentů (4,5 %). Poslední skupinu tvořili studující, kam se zařadilo nejméně respondentů. Šlo o 6 sester (3,4 %) z 177 dotázaných, které momentálně studují, a to: dvě specializace v oboru, dvě bakalářská a dvě magisterská studia.

60,0%

51,4%

Střední zdravotnická škola Vyšší zdravotnická škola Specializace v oboru… Vysoká škola

50,0% 40,0%

27,7% 30,0% 20,0% 10,0%

13,0% 4,5% 3,4%

Studující

0,0%

Graf 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání

42

Tabulka 4 - Zájem respondentů o vzdělávací akce, nové informace ve zdravotnictví ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST

ZÁJEM O VZDĚLANOST

169 8 177

Ano, mám Ne, nemám Celkem

95,5 % 4,5 % 100,0 %

Tabulka č. 4 ukazuje, že téměř všechny sestry měly zájem o vzdělávací akce a o novinky ve zdravotnictví (semináře, stáže, časopisy, internet apod.). Tuto početnou skupinu tvořilo 169 respondentů (95,5 %), kteří uvedli odpověď ano. Pouze 8 respondentů (4,5 %) neprojevilo zájem o nové poznatky ve zdravotnictví z celkového počtu 177 dotázaných.

Tabulka 5 - Hodnocení ošetřující sestry z pozice klienta ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST

CHARAKTERISTIKA SESTRY

10 10 121 35 0 1 177

Pečlivost Dostatečná vzdělanost Lidský přístup Dostatečná zkušenost Upravenost Jiná vlastnost Celkem

5,6 % 5,6 % 68,4 % 19,8 % 0,0 % 0,6 % 100,0 %

Kdyby se respondenti ocitli v pozici klienta, přála by si převážná většina, aby o ně pečovala zdravotní sestra, která by nepostrádala lidskost. Takto odpovědělo 121 respondentů (68,4 %). Další skupinou bylo 35 dotázaných (19,8 %). Ti by chtěli mít u sebe sestru dostatečně vzdělanou. Přívlastek pečlivá by přidělilo sestře 10 respondentů (5,6 %) a stejný počet dotázaných i charakteristiku dostatečně vzdělaná. Možnost uvést jinou nejdůležitější vlastnost své ošetřovatelky využil pouze 1 respondent (0,6 %) a tou vlastností byla ochota. Upravenost sester nepovažoval za nejdůležitější nikdo z dotázaných 177 respondentů.

43

Tabulka 6 - Znalost konceptu bazální stimulace ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST

ZNALOST KONCEPTU

174 3 177

Ano Ne Celkem

98,3 % 1,7 % 100,0 %

Na otázku, „říká Vám něco pojem bazální stimulace“, odpovědělo ano 174 respondentů (98,3 %). Odpověď ne uvedly 3 sestry (1,7 %). Jednalo se o sestry z tří různých mimo brněnských oddělení. Dvě zdravotní sestry z Dačic a jedna z Ostrova.

Tabulka 7 - Důvěra v účinnost konceptu bazální stimulace DŮVĚRA V ÚČINNOST KONCEPTU Ano Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

163 11 174

93,7 % 6,3 % 100,0 %

Ze 174 dotázaných respondentů, kteří odpověděli, že znají koncept bazální stimulace, věřilo v jeho účinnost 163 dotázaných (93,7 %). Nedůvěru v koncept mělo 11 sester (6,3 %). A to sedm z nich s konceptem nepracovalo, ale čtyři sestry klienty bazálně stimulovaly, přesto neviděly v tomto konání smysl.

¨

44

Tabulka 8 - Používání konceptu bazální stimulace POUŽÍVÁNÍ KONCEPTU Ano Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

96 81 177

54,2 % 45,8 % 100,0 %

Ve své ošetřovatelské péči používá koncept bazální stimulace 96 respondentů

(54,2 %),

což označilo něco málo přes polovinu dotázaných. S konceptem nepracovalo 81 sester (45,8 %) z celkového počtu respondentů.

54,2% 56,0% 54,0% 52,0%

Ano

50,0%

45,8%

48,0% 46,0% 44,0% 42,0% 40,0%

Graf 4 - Používání konceptu bazální stimulace

45

Ne

Tabulka 9 - Používání konceptu bazální stimulace na jednotlivých pracovištích POUŽÍVÁNÍ KONCEPTU PRACOVIŠŤĚ Oddělení intenzivní medicíny Domov důchodců, hospic, agentura domácí péče Lůžkové oddělení nemocnice

ANO

NE

CELKEM

N

%

N

%

N

%

45

71,4 %

18

28,6 %

63

100,0 %

29 22

55,8 % 35,5 %

23 40

44,2 % 64,5 %

52 62

100,0 % 100,0 %

Z tabulky vyplývá, že na oddělení intenzivní medicíny s konceptem bazální stimulace pracovali nejčastěji. Ze 63 respondentů (100,0 %) takto odpovědělo 45 dotázaných (71,4 %). A 18 respondentů (28,6 %) uvedlo, že s konceptem nepracuje. Respondenti pracující v domovech důchodců, hospicích, agenturách domácí péče tvořilo skupinu o 52 členech (100,0 %). Z tohoto počtu uvedlo 29 sester (55,8 %) ano pro používání konceptu. Bazální stimulaci nepoužívalo 23 dotázaných (44,2 %). Koncept bazální stimulace je nejméně aplikován do péče na lůžkových odděleních nemocnice. Zde už tvořila skupina respondentů odpovídajících ano menší polovinu, přesněji 22 sester (35,5 %) z celkového počtu 62 dotázaných (100,0 %). Odpověď ne uvedlo 40 dotázaných (64,5 %).

Tabulka 10 - Používání konceptu bazální stimulace v brněnských a mimo brněnských zdravotnických pracovištích POUŽÍVÁNÍ KONCEPTU LOKALITA PRACOVIŠTĚ

N

Brno Jiné, menší obce

65 31

ANO % 65,7 % 39,7 %

NE N

%

34 47

34,3 % 60,3 %

CELKEM N % 99 78

100,0 % 100,0 %

V Brně, bez rozlišení pracovišť, mi vyplnilo dotazník 99 respondentů (100,0 %). Z tohoto počtu 65 sester (65,7 %) odpovědělo, že používá koncept při své práci. Naopak 34 sester (34,3 %) udalo, že s konceptem nepracuje. Druhou skupinu, 78 respondentů (100,0 %), kteří mi správně vyplnili dotazník, pracovali ve zdravotnických zařízeních mimo Brno. Jednalo se o obce Brnu blízké, ale i vzdálené (Rajhrad, Zastávka u Brna, Dačice, Ostrov, Budíškovice). 47 respondentů (60,3 %) opovědělo ne na otázku, zda pracují s konceptem bazální stimulace, odpověď ano uvedlo 31 respondentů (39,7 %).

46

Tabulka 11 - Vliv délky praxe ve zdravotnictví na používání konceptu bazální stimulace POUŽÍVÁNÍ KONCEPTU DÉLKA PRAXE SESTER

N

Do 3 let 4 - 15 let 16 - 27 let 28 let a více

29 29 25 13

ANO % 64,4 % 52,7 % 59,5 % 37,1 %

NE N

%

16 26 17 22

35,6 % 47,3 % 40,5 % 62,9 %

CELKEM N % 45 55 42 35

100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 %

45 respondentů odpovědělo, že pracuje ve zdravotnictví maximálně 3 roky. Z tohoto počtu 29 respondentů (64,4 %) udalo, že s konceptem pracuje a naopak 16 respondentů (35,6 %) bazální stimulaci nepoužívalo. Sester, které uvedly délku praxe 16-27 let, bylo 42. Z nich 25 sester (59,5 %) aplikovalo bazální stimulaci v péči o klienty a 17 sester (40,5 %) takto nekonalo. 55 respondentů odpovědělo, že vykonává praxi 4-15 let. Z 55 sester stimulovalo vědomě své pacienty 29 sester (52,7 %) a nestimulovalo 26 sester (47,3 %). Poslední kategorii tvořilo období více než 27 let ve zdravotnictví. Zde se zařadilo 35 sester. 13 respondentů (37,1 %) vykonávalo bazálně stimulující péči a 22 respondentů (62,9 %) tento způsob péče neaplikovalo u svých klientů.

Tabulka 12 - Vliv vzdělanosti sester na používání konceptu bazální stimulace POUŽÍVÁNÍ KONCEPTU VZDĚLANOST SESTER

N

Střední zdravotnická škola Vyšší zdravotnická škola Specializace v oboru… Vysoká škola Studující

49 13 22 7 5

ANO % 53,8 % 56,5 % 44,9 % 87,5 % 83,3 %

NE NE

%

42 10 27 1 1

46,2 % 43,5 % 55,1 % 12,5 % 16,7 %

CEKLEM N % 91 23 49 8 6

100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 %

Koncept bazální stimulace používaly nejčastěji sestry s vysokoškolským diplomem. Takto odpovědělo 7 respondentů z 8 dotázaných (87,5 %). Další v pořadí byly sestry studující, těch odpovědělo 5 ze 6 respondentů (83,3 %). Větší polovina sester s Vyšší zdravotnickou školou aplikuje také bazální stimulaci v péči o nemocné. Jednalo o 13 sester z 23 dotázaných (56,5 %). Následovaly sestry se Střední zdravotnickou školou, kde 49 respondentů z 91 dotázaných (53,8 %) pečovalo o klienty tímto konceptem. Nejméně ošetřovaly své klienty bazální stimulací sestry se specializací. Ty tvořily skupinu o 22 respondentech z celkového počtu 49 sester specialistek (44,9 %).

47

Tabulka 13 - Zapojení personálu do konceptu bazální stimulace ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST

ZAPOJENÍ PERSONÁLU

30 36 22 8 96

Všichni Jen sestry Některé sestry a lékaři Pouze Celkem

31,3 % 37,5 % 22,9 % 8,3 % 100,0 %

Koncept bazální stimulace uplatňovalo při své práci 96 respondentů (100,0 %). Nejvíce odpovědělo 36 dotázaných (37,5 %) z celkového počtu, že na jejich pracovišti používají koncept pouze zdravotní sestry. Zapojení všech zdravotníků do konceptu označilo 30 respondentů (31,3 %). U 22 dotázaných sester (22,9 %) spolupracovali na oddělení jen některé sestry a někteří lékaři. Do kategorie „pouze“ spadalo 8 respondentů (8,3 %). Ti uvedli, že na jejich oddělení aplikují koncept do praxe pouze některé sestry.

37,5% 40,0% 35,0% 30,0%

31,3%

Všichni 22,9%

Jen sestry

25,0% 20,0% 15,0%

8,3%

10,0%

Některé sestry a lékaři Pouze

5,0% 0,0%

Graf 5 - Zapojení personálu do konceptu bazální stimulace ¨

48

Tabulka 14 - Zájem o informace a o práci s konceptem bazální stimulace u sester, které s konceptem nepracují ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST

ZÁJEM O KONCEPT

32 36 12 1 81

Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

39,5 % 44,4 % 14,8 % 1,2 % 100,0 %

Z celkového počtu 81 respondentů (100,0 %), kteří s konceptem nepracují, odpovědělo nejvíce 36 dotázaných (44,4 %) spíše ano, že by měli zájem o koncept bazální stimulace. Odpověď ano uvedlo 32 sester (39,5 %). 12 respondentů (14,8 %) označilo, že spíše nemá zájem o seznámení se s konceptem. A pouze 1 respondent (1,2 %) by se nechtěl blíže seznámit s konceptem bazální stimulace.

44,4% 45,0%

39,5%

40,0% 35,0%

Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne

30,0% 25,0% 20,0%

14,8%

15,0% 10,0%

1,2%

5,0% 0,0%

Graf 6 - Zájem o informace a o práci s konceptem bazální stimulace u sester, které s konceptem nepracují

49

Tabulka 15 - Podmínky pro práci s konceptem bazální stimulace na pracovišti PODMÍNKY PRO KONCEPT

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

91 86 177

51,4 % 48,6 % 100,0 %

Ano Ne Celkem

Jako příznivé podmínky pro péči metodou bazální stimulace o klienty na svém pracovišti označilo ze 177 dotázaných 91 respondentů (51,4 %). Naopak nevhodné podmínky udalo 86 dotázaných (48,6 %). Na otázku, proč tomu tak je, byly nejčastěji uvedeny důvody:

nedostatek: času, vhodných pomůcek, místa kolem lůžka, soukromí klienta,

malý počet sester a jejich velká pracovní vytíženost,

málo informací a zkušeností,

špatná spolupráce s kolegy a záporný postoj lékařů,

náročnost práce,

otevřený halový systém.

Některé odpovědi respondentů si dovolím citovat: „Nevhodné podmínky v domácím prostředí.“ „Špatná vybavenost JIP, málo personálu na směně, nároční pacienti na péči.“ „Chirurgie je příliš rychlý obor, pacienti jsou rychle předáváni na jiná pracoviště.“ „ARO je vhodné pouze pro zahájení bazální stimulace, jedná se o odborné oddělení pro akutní stavy a stavy život ohrožující.“ „Máme nedostatečnou znalost o této metodě a málo klientů v dlouhodobém bezvědomí.“ „Špatná spolupráce s lékaři a mnoho ležících pacientů.“

50

Tabulka 16 - Náročnost práce jako překážka v používání konceptu bazální stimulace ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST

NÁROČNOST PRÁCE

25 32 50 107

Ano, brání Ne, nebrání Občas, brání Celkem

23,4 % 29,9 % 46,7 % 100,0 %

Ze 177 respondentů 70 sester (39,5 %) s konceptem nepracovalo, neměli tedy potřebu se k otázce vyjadřovat. Vycházela jsem tedy z celkového počtu 107 respondentů (100,0 %). Náročnost práce jako překážku v používání konceptu uvedlo nejvíce dotázaných 50 respondentů (46,7 %) údaj občas. Náročnost nebránila 32 sestrám (29,9 %) v používání konceptu v ošetřovatelské péči. Odpověď, ano brání, uvedlo nejméně respondentů ze všech dotázaných, tedy 25 (23,4 %).

46,7% 50,0% 45,0% 40,0%

29,9%

35,0% 30,0%

Ano, brání Ne, nebrání Občas, brání

23,4%

25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

Graf 7 - Náročnost práce jako překážka v používání konceptu bazální stimulace

51

Tabulka 17 - Druh pracovní náročnosti dotázaných sester pracujících s konceptem bazální stimulace ABSOLUTNÍ RELATIVNÍ ČETNOST ČETNOST

DRUH NÁROČNOSTI

14 21 8 0 43

Fyzická, psychická Časová Mnoho dokumentace Jiná Celkem

32,6 % 48,8 % 18,6 % 0,0 % 100,0 %

Na tuto otázku odpovědělo 25 dotázaných sester. Mohly uvést více odpovědí, proto vycházím z celkového množství 43 odpovědí. Nepočetnější pozici získala náročnost časová, takto odpovědělo 21 respondentů (48,8 %). Fyzickou a psychickou náročnost uvedlo 14 respondentů (32,6 %). Nejméně obdržela odpověď mnoho dokumentace, kterou udalo pouze 8 sester (18,6 %). Možnost uvést jiný druh náročnosti nevyužil nikdo.

Tabulka 18 - Nepřijetí konceptu ze strany lékařů jako překážka v používání konceptu bazální stimulace PŘIJETÍ KONCEPTU ZE STRANY LÉKAŘŮ Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

28 60 14 5 107

26,2 % 56,1 % 13,1 % 4,7 % 100,0 %

Ze 177 respondentů 70 sester (39,5 %) s konceptem nepracovalo, neměli tedy potřebu se k otázce vyjadřovat. Vycházela jsem tedy z celkového počtu 107 respondentů (100,0 %). V otázce, zda byl koncept bazální stimulace přijat lékaři, získala nejvíce odpověď spíše ano. Uvedlo ji 60 respondentů (56,1 %). Odpověď ano udalo 28 sester (26,2 %). Jako problém přijetí konceptu ze strany lékařů vidělo 14 sester (13,1 %), které uvedly, že lékaři koncept spíše nepřijali. U 5 respondentů (4,7 %) nebyla lékaři přijata tato metoda péče o klienta.

52

Tabulka 19 - Špatná spolupráce v týmu jako překážka v používání konceptu bazální stimulace NEJEDNOTNÝ TÝM JAKO PROBLÉM Ano Ne Nevím Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

37 50 90 177

20,9 % 28,2 % 50,8 % 100,0 %

Na otázku, zda by se respondent setkal s negativním přístupem od spolupracovníků při zavedení nové metody do péče, uvedlo odpověď nevím 90 dotázaných (50,8 %) z celkového počtu respondentů 177. Další skupinu tvořili respondenti , kteří nevidí problém ze strany spolupracovníků. Řadí se sem 50 dotázaných (28,2 %). Nejmenší skupinou bylo 37 respondentů (20,9 %), kteří pokládají vzájemnou spolupráci za překážku.

Tabulka 2O – Nespolupracující profese při zavádění nové metody NESPOLUPRÁCE ZE STRANY Sester Lékařů Jiných pracovníků Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNBÍ ČETNOST

24 20 0 44

54,5 % 45,5 % 0,0 % 100,0 %

Celkem odpovídalo 37 respondentů, kteří si myslí, že by nedošlo k vytvoření jednotného týmu pro spolupráci při zavedení nové ošetřovatelské metody do péče. Mohli uvést více odpovědí. Vycházela jsem tedy z počtu 44 údajů. Nejčastější negativní přístup byl ze strany ostatních sester, což uvedlo 24 dotázaných (54,4 %). 20 respondentů (45,5 %) se domnívalo, že problém je ze strany lékařů. Možnosti odpovědět, že příčinou špatné spolupráce jsou jiní zdravotničtí pracovníci, nevyužil nikdo.

53

60,0%

54,5% 45,5%

50,0% 40,0%

Sester

30,0%

Lékařů Jiných pracovníků

20,0% 10,0%

0,0%

0,0%

Graf 8 - Nespolupracující profese při zavádění nové metody

Tabulka 21 - Neochota vedoucích pracovníků pro změnu chodu pracoviště jako překážka v používání konceptu bazální stimulace OCHOTA VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ PRO ZMĚNU CHODU PRACOVIŠTĚ Ano Ne Nevím Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

46 29 102 177

26,0 % 16,4 % 57,6 % 100,0 %

Nejvíce respondentů 102 (57,6 %) ze 177 dotázaných nevědělo, zda by byli vedoucí pracovníci ochotni pozměnit chod pracoviště kvůli zařazení nové ošetřovatelské metody do péče o klienta. 46 respondentů (26,0 %) si myslí, že by vedení na změnu přistoupilo a 29 dotázaných (16,4 %) by se setkalo s neochotou ze strany vedoucích pracovníků.

54

Tabulka 22 - Předpoklady pro práci s konceptem bazální stimulace u sester neaplikujících koncept do péče POUŽÍVÁNÍ KONCEPTU

NE

ODPOVĚĎ RESPONDENTŮ PŘEDPOKADY PRO PRÁCI S KONCEPTEM

ANO N

%

Zájem o vzdělávací akce

76

93,8 %

Zájem o informace a o práci s bazální stimulací

32

39,5 %

Ochota vedoucích pracovníků pro změnu chodu pracoviště

11

13,6 %

Jednotný tým

13

16,0 %

Komunikace s příbuznými klienta

59

72,8 %

Získávání biografie klienta

30

37,0 %

Zapojení rodiny do péče

41

50,6 %

Celkem dotazovaných

81

Tabulka ukazuje odpovědi respondentů neaplikujících koncept do péče. Pro jednotlivé otázky, zda jsou splněny předpoklady pro práci s konceptem, jsem zpracovala pouze odpovědi ano u otázek vztahujících se k této problematice. Odpovědi jsem seřadila od největšího k nejmenšímu počtu kladně odpovídajících 81 respondentů (100,0 %).Největší počet odpovědí získala otázka, zájem o vzdělávací akce, tedy 76 respondentů (93,8 %). 59 sester (72,8 %) udalo, že komunikuje s příbuznými klienta. Do ošetřovatelské péče zapojovalo rodinu klienta 41 respondentů (50,6 %). Zájem o informace a o práci s bazální stimulací mělo pouze 32 sester (39,5 %). Zjišťování biografie klienta provádělo 30 respondentů (37,0 %). Vytvořit jednotný tým pro spolupráci při zavedení nové metody by se podařilo pouze 13 sestrám (16,0 %). Ochoty u vedoucích pracovníků kvůli změně chodu pracoviště by se dočkalo podle celkového počtu dotázaných jen 11 sester (13,6 %). Zájem o vzdělávací akce Zájem o informace a o práci s bazální stimulací

50,6%

93,8%

37,0%

Ochota vedoucích pracovníků pro změnu chodu pracoviště Jednotný tým

39,5% 72,8%

13,6% 16,0%

Komunikace s příbuznými klienta Získávání biografie klienta Zapojení rodiny do péče

Graf 9 - Předpoklady pro práci s konceptem bazální stimulace u sester neaplikujících koncept do péče

55

Tabulka 23 - Poskytovatelé informací příbuzným klienta o prováděné bazální stimulaci POSKYTOVATEL INFORMACÍ O KONCEPTU Ošetřující lékař Zdravotní sestra Tištěné materiály Jiné Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

40 66 1 0 107

37,4 % 61,7 % 0,9 % 0,0 % 100,0 %

Ze 177 respondentů 70 sester (39,5 %) s konceptem nepracovalo, neměli tedy potřebu se k otázce vyjadřovat. Vycházela jsem tedy z celkového počtu 107 respondentů (100,0 %). Nejčastěji se, podle tabulky, objevila odpověď, že poskytované informace o prováděné bazální stimulaci má za úkol sestra. Takto smýšlelo 66 respondentů (61,7 %). Předávání informací ústy lékaře uvedlo 40 respondentů (37,4 %). Pouze 1 respondent (0,9 %) udal jako zdroj informací tištěné materiály. Možnosti jiné odpovědi nikdo nevyužil.

61,7%

70,0% 60,0% 50,0%

Ošetřující lékař Zdravotní sestra Tištěné materiály Jiné

37,4%

40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

0,9% 0,0%

0,0%

Graf 10 - Poskytovatelé informací příbuzným klienta o prováděné bazální stimulaci

56

Tabulka 24 - Komunikace sestry s příbuznými klienta KOMUNIKACE S PŘÍBUZNÝMI Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

141 33 2 1 177

79,7 % 18,6 % 1,1 % 0,6 % 100,0 %

141 respondentů (79,7 %) je převážná většina, co odpověděla ano na otázku, zda komunikují s příbuznými klienta. Spíše ano uvedlo 33 dotázaných (18,6 %). Minimum dotázaných odpovědělo negativně. Spíše ne 2 respondenti (1,1 %) a pouze 1 uvedl odpověď ne (0,6 %). Vycházela jsem z celkového počtu 177 dotázaných respondentů.

79,7% 80,0% 70,0% 60,0%

Ano Spíše ano Spíše Ne Ne

50,0% 40,0% 30,0%

18,6%

20,0% 10,0%

1,1% 0,6%

0,0%

Graf 11 - Komunikace sestry s příbuznými klienta

57

Tabulka 25 - Získávání biografické anamnézy od příbuzných u klienta v těžkém stavu ZÍSKÁVÁNÍ BIOGRAFIE KLIENTA Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

92 48 28 9 177

52,0 % 27,1 % 15,8 % 5,1 % 100,0 %

Ze 177 respondentů zjišťuje více než polovina dotázaných od příbuzných biografickou anamnézu klienta v těžkém stavu. Tuto početnou skupinu tvořilo 92 sester (52,0 %). Ne vždy, ale docela často získávalo tyto informace 48 respondentů (27,1 %). Odpověď spíše ne označilo 28 dotázaných (15,8 %) a 9 sester (5,1 %) odpovědělo ne, nezjišťuji.

60,0%

52,0%

50,0%


40,0%

27,1% 30,0%

15,8% 20,0%

5,1%

10,0% 0,0%

Graf 12 - Získávání biografické anamnézy od příbuzných u klienta v těžkém stavu

58

Tabulka 26 - Aktivní zapojení člena rodiny do ošetřování nemocného ZAPOJENÍ RODINY DO PÉČE Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

92 46 32 7 177

52,0 % 26,0 % 18,1 % 4,0 % 100,0 %

Do ošetřovatelské péče o klienta zapojovalo aktivně 92 respondentů (52,0 %) příbuzné klienta z celkového počtu 177 dotázaných respondentů. Ne vždy, ale docela často takto konalo 46 dotázaných (26,0 %). 32 sester uvedlo odpověď, že rodinu spíše nezapojuje (18,1 %) a 7 respondentů (4,0 %) z celkového počtu příbuzné klienta vůbec nezaměstnávalo péčí o svého blízkého.

60,0%

52,0%

50,0%


40,0%

26,0% 30,0%

18,1% 20,0%

4,0%

10,0% 0,0%

Graf 13 - Aktivní zapojení člena rodiny do ošetřování nemocného

59

Tabulka 27 - Komunikace sestry s klientem s poruchou vědomí KOMUNIKACE SESTRY S KLIENTEM S PORUCHOU VĚDOMÍ Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

118 43 9 7 177

66,7 % 24,3 % 5,1 % 4,0 % 100,0 %

Z tabulky jasně vyplívá, že s klienty s poruchou vědomí převážná většina sester komunikovalo. Tuto skupinu tvořilo 118 dotázaných (66,7 %) z celkového počtu 177 respondentů. Že spíše komunikuje označilo 43 sester (24,3 %), naopak spíše nekomunikuje sester 9 (5,1 %). S tímto nemocným by nekomunikovalo vůbec 7 dotázaných (4,0 %).

Tabulka 28 - Ošetřování dutiny ústní zubním kartáčkem a pastou u nesoběstačného klienta PÉČE O DUTINU ÚSTNÍ KARTÁČKEM A PASTOU Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

65 29 42 41 177

36,7 % 16,4 % 23,7 % 23,2 % 100,0 %

Na otázku, zda pečuje sestra u nesoběstačného klienta o dutinu ústní prostřednictvím zubního kartáčku a zubní pasty, odpovídalo 177 respondentů. Nejčastěji se objevila odpověď ano, kterou označilo 65 dotázaných (36,7 %). Další skupinu tvořilo 42 sester (23,7 %), které takto spíše nekonají. O jednoho respondenta méně, 41 (23,2 %) udalo, že toaletu dutiny ústní tímto způsobem vůbec neprovádí. 29 sester (16,4 %) uvedlo, že ne vždy, ale spíše ano pečují o dutinu ústní klienta pomocí zubního kartáčku a pasty.

60

Tabulka 29 - Samostatnost sestry při vykonávání koupele na lůžku u klienta v těžkém stavu SAMOSTATNOST PŘI PROVÁDĚNÍ KOUPELE NA LŮŽKU Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

63 45 32 37 177

35,6 % 25,4 % 18,1 % 20,9 % 100,0 %

U klienta v těžké stavu pracuje samostatně při poskytování koupele na lůžku nejvíce sester z celkového počtu 177 dotázaných. Jednalo se o 63 respondentů (35,6 %). Odpověď spíše ano označilo 45 respondentů (25,4 %). Samostatně neprovádělo koupel na lůžku v tomto případě 37 sester (20,9 %). 32 respondentů (18,1 %) spíše takto nepostupovalo, provádělo koupel častěji za asistence jiného spolupracovníka.

Tabulka 30 - Povolení klientce s močovým katétrem osobního a spodního prádla EMPATIE A RESPEKTOVÁNÍ PŘÁNÍ KLIENTA Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

84 58 24 11 177

47,5 % 32,8 % 13,6 % 6,2 % 100,0 %

Klientka na JIP má močový katétr, ale přála by si mít vlastní prádlo. Je sestra ochotná splnit její přání? Ze 177 sester odpovědělo nejčastěji 84 respondentů (47,5 %), že ano. 58 dotázaných (32,8 %) označilo odpověď spíše ano. Údaj spíše ne uvedla skupina 24 respondentů (13,6 %). Pouze 11 respondentů (6,2 %) by se takto nezachovalo.

61

Tabulka 31 - Přítomnost osobních věcí v okolí lůžka klienta jako překážka PŘÍTOMNOST OSOBNÍCH VĚCÍ JAKO PŘEKÁŽKA Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

5 12 29 131 177

2,8 % 6,8 % 16,4 % 74,0 % 100,0 %

Ze 177 respondentů nepokládalo přítomnost klientových osobních věcí (fotografii, plyšovou hračku, apod.) jako překážku 131 dotázaných (74,0 %). 29 respondentům (16,4 %) spíše nevadila přítomnost těchto věcí. Klientovy osobní pomůcky spíše netolerovalo 12 respondentů (6,8 %). 5 respondentům (2,8 %) z celkového počtu překáželi tyto klientovi osobní věci při poskytování ošetřovatelské péče.

Tabulka 32 - Rehabilitování s klientem v průběhu dne i mimo práci rehabilitačních pracovníků REHABILITOVÁNÍ S KLIENTEM V PRŮBĚHU DNE Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

71 74 30 2 177

40,1 % 41,8 % 16,9 % 1,1 % 100,0 %

Největší počet odpovědí získala odpověď spíše ano, na otázku, zda sestra rehabilituje s klientem i v průběhu dne bez rehabilitačních pracovníků. Z celkového počtu 177 dotázaných takto odpovědělo 74 respondentů (41,8 %). Další častou odpovědí bylo ano, kterou udalo 71 respondentů (40,1 %). Spíše s klienty necvičilo 30 sester (16,9 %). Sami s nemocnými nerehabilitovali jen 2 dotázaní (1,1 %).

62

Tabulka 33 - Umění sestry hovořit s klientem o špatné prognóze UMĚNÍ KOMUNIKOVAT

ABSOLUTNÍ ČETNOST

RELATIVNÍ ČETNOST

83 78 16 0 177

46,9 % 44,1 % 9,0 % 0,0 % 100,0 %

Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne Celkem

Ze 177 dotázaných dokázalo 83 respondentů (46,9 %) hovořit s klientem o jeho špatné prognóze. 78 sester (44,1 %) označilo, že se snaží s klientem o této informaci hovořit, ale ne vždy. Častěji se tomuto tématu vyhýbalo 16 sester ze všech dotázaných (9,0 %). Žádný respondent neuvedl, že neumí na toto téma s klienty hovořit.

Tabulka 34 - Provádění některých prvků konceptu bazální stimulace sestrou v závislosti na používání konceptu POUŽÍVÁNÍ KONCEPTU

ANO ANO

PROVÁDÍM TYTO ÚKONY

NE ANO

PRVKY KONCEPTU V PRAXI

N

%

N

%


82

85,4 %

59

72,8 %


62

64,6 %

30

37,0 %


51

53,1 %

41

50,6 %

Komunikace sestry s klientem s poruchou vědomí

76

79,2 %

42

51,9 %

Péče o dutinu ústní kartáčkem a pastou

38

39,6 %

27

33,3 %

Samostatnost při koupeli

39

40,6 %

24

29,6 %

Empatie a respektování přání klienta

50

52,1 %

34

42,0 %

Tolerance osobních pomůcek

76

79,2 %

55

57,3 %

Rehabilitování klienta během dne

41

42,7 %

30

37,0 %

Umění komunikovat

39

40,6 %

44

54,3 %

Celkem dotazovaných

96

81

V dotazníku jsem uvedla některé situace z běžné každodenní péče sester o klienty. Srovnávala jsem počínání sester pracujících s konceptem bazální stimulace a sester takto nepracujících. Do tabulky jsem umístila odpovědi pouze: ano (pracuji takto vždy). Vycházela

63

jsem z celkového počtu dotázaných, tedy u sester používajících koncept z 96 respondentů (jedna skupina) a u sester nepoužívajících koncept z 81 respondentů (druhá skupina). S příbuznými klienta komunikovalo 82 sester (85,4 %). U sester nepracujících s konceptem

komunikovalo s příbuznými klienta 59 respondentů (72,8 %). Na biografii klienta se ptalo rodinných příslušníků 62 dotázaných sester pracujících

s konceptem (64,4 %). V druhé skupině sester nepracujících s bazální stimulací odpovědělo ano na získávání biografie 30 respondentů (37,0 %). 51 sester (53,1 %) pracujících s konceptem zapojovalo rodinu nemocného do ošetřovatelské péče. Ze sester nepracujících s bazální stimulací odpovědělo na tuto otázku ano

41 respondentů (50,6 %). S klientem s poruchou vědomí komunikovalo 76 sester (79,2 %) z celkového počtu

respondentů používajících koncept. U nepracujících s konceptem to bylo 42 sester (51,9 %). O dutinu ústní pomocí zubního kartáčku a pasty pečovalo 38 sester pracujících

s konceptem (39,6 %). Nepracujících s konceptem uvedlo ano na tuto otázku 27 respondentů (33,3 %). Samostatných při koupeli na lůžku bylo vždy 39 dotázaných užívajících koncept (40,6 %).

Ze skupiny druhé se jednalo o 24 sester (29,6 %). Být empatická a respektovat přání klienta by na podkladě případu v dotazníku dokázalo být

50 sester celkového počtu dotázaných používajících koncept v praxi (52,1 %). Na tuto otázku odpovědělo též ano 34 sester, které vědomě nestimulují (42,0 %). Osobní pomůcky klienta tolerovalo 76 respondentů pracujících s konceptem (79,2 %).

Ve druhé skupině sester nepracujících s bazální stimulací takto odpovědělo 55 sester (57,3 %). Z dotázaných sester pracujících s konceptem označilo 41 respondentů (42,7 %) odpověď, že se snaží s klientem rehabilitovat i v průběhu dne. O něco méně respondentů nepoužívajících

koncept udalo odpověď také ano. Jednalo se o 30 sester (37,0 %). Pouze u poslední otázky, zda umí sestry hovořit s klientem o špatné prognóze, byly četnější odpovědi u sester, které neaplikují koncept do péče. Jednalo se o 44 respondentů (54,3 %). Ze sester pracujících s konceptem odpovědělo kladně 39 sester (40,6 %).

64

UŽÍVÁNÍ KONCEPTU

42,7%

40,6%

85,4% 64,6%

79,2% 52,1%

53,1%

40,6%

79,2%

39,6%










Umění komunikovat

Graf 14 - Provádění některých prvků konceptu bazální stimulace sestrou v závislosti na používání konceptu

NEUŽÍVÁNÍ KONCEPTU

54,3%

72,8%

37,0%

37,0%

57,3%

50,6%

42,0%

33,3%

51,9%

29,6% Komunikace s příbuznými klienta









Umění komunikovat

Graf 15 - Provádění některých prvků konceptu bazální stimulace sestrou v závislosti na používání konceptu

65

4.3 Diskuze

Ve své práci jsem se zabývala užíváním konceptu bazální stimulace v ošetřovatelské péči. Za objekt sledování jsem si vybrala práci zdravotních sester. Na téma bazální stimulace již byla napsána spousta prací, ale pro srovnání svých závěrů s jinými díly jsem nenašla vhodné práce se stejným zastoupením respondentů a jejich pracovním zařazením, tedy porovnávání by bylo zkreslené. Ve výzkumu jsem vycházela ze stanovených cílů a hledala odpověď na mé hypotézy. Získané výsledky analýzy bych chtěla objasnit v následujícím textu. V dotazníkovém šetření jsem se zaměřila na typy poskytované péče: akutní péči, dlouhodobou péči a péči sester na standardních odděleních. Podařila se mi návratnost správě vyplněných formulářů z jednotlivých skupin přibližně stejná. Z celkového počtu respondentů udalo 35,6 % sester za své pracoviště oddělení intenzivní medicíny, 35,0 % sester lůžkové oddělení nemocnice a 29,4 % sester domov důchodců, hospic nebo agenturu domácí péče. V pátrání po délce praxe dotázaných sester ve zdravotnictví, mi vyšly údaje rozdělených časových kategorií přibližně stejně obsazené. Tento výsledek vznikl na podkladě různorodých pracovišť. 4-15 let vykonávalo praxi 31,1 % respondentů, pouze 3 roky 24,5 % respondentů, 23,7 % pracuje ve zdravotnictví 16-27 let a poslední kategorii 28 let a více uvedlo 19,8 % respondentů. Tuto nejméně početnou skupinu tvořily převážně sestry z domovu důchodců, hospiců a agentur domácí péče. Zatímco pouhé 3 roky praxe udávaly nejčastěji sestry z oddělení akutní medicíny. I přes to, že v dnešní době mají sestry větší zájem o vyšší vzdělání, mi výzkum ukázal, že v praxi to patrné ještě zdaleka není. Jako nejvyšší dosažené vzdělání uvedlo 51,4 % dotázaných Střední zdravotnickou školu. O polovinu méně, 27,7 % respondentů dosáhlo pomaturitní specializace, 13,0 % sester z celkového počtu respondentů vystudovalo Vyšší zdravotnickou školu. 4,5 % respondentů (8) získalo vysokoškolský diplom a 3,4 % respondentů (6) nyní studuje. Jednalo se o dvě specializace v oboru, dvě bakalářská a dvě magisterská studia. Kategorii, v současné době studuji, jsem zadala do dotazníku záměrně, abych zjistila současný zájem zdravotních sester o získávání nových informací a o vzdělávání se. Očekávala jsem zdaleka větší počet studujících sester.

66

Zájem o vzdělávací akce a novinky ve zdravotnictví ze seminářů, stáží, časopisů, internetu apod. má 95,5 % respondentů. Tento pozitivní výsledek mě potěšil a doufám, že důvodem není jen „honba“ za kredity. V další otázce jsem se ptala, jakou sestru by chtěli mít respondenti u sebe, kdyby se ocitli v pozici nemocného. Právě s konceptem bazální stimulace se pojí schopnost sestry přistupovat k nemocnému s lidským přístupem. Proto jsem chtěla zjistit, zda tuto vlastnost považují respondenti za důležitou, protože jedině pak může být nemocný ošetřován duší. Jsem ráda, že lidský přístup uvedlo 68,4 % respondentů. Dalšími odpověďmi byly vlastnosti sester zkušenost, pečlivost, vzdělanost a ochota. Přístup upravené sestry je jistě též nezbytný, ale jako nejdůležitější ho neuvedl nikdo z dotázaných, s čímž souhlasím. Koncept bazální stimulace zná 98,3 % dotázaných respondentů. 1,7 %, které tvoří 3 respondenti neznající tento koncept, jsou z Dačic a z Ostrova. Tedy z menších měst, kde jsem očekávala i menší povědomí o tomto konceptu. Z těchto respondentů, kteří znají koncept bazální stimulace, věří v jeho účinnost 93,7 % sester a 6,3 % sester nepokládá bazální stimulaci za fungující metodu. Překvapilo mě, že se objevily i čtyři sestry, které nepokládají bazální stimulaci za účinnou, přesto ošetřují své klienty bazálně stimulující péčí. Přes vysokou znalost konceptu u zdravotních sester, je jeho užívání v praxi podstatně nižší. Z dotázaných respondentů používá koncept 54,2 % sester a 45,8 % sester s konceptem nepracuje. Tento závěr mě překvapil, očekávala jsem, že s dalším odstupem let po začlenění tohoto prvku do ošetřovatelské péče, bude aspoň 60 % sester vědomě aplikovat koncept do praxe. Abych zjistila, které sestry nejčastěji s konceptem pracují, zkombinovala jsem odpovědi některých otázek s otázkou používání konceptu v praxi. Chtěla jsem zjistit, zda druh pracoviště má vliv na používání konceptu. Na oddělení intenzivní medicíny pracuje s konceptem 71,4 % respondentů. V domově důchodců, hospicích a agenturách domácí péče 55,8 % respondentů, nejméně používají koncept sestry na lůžkových odděleních, 35,5 % respondentů. Dále mě zajímalo, zda-li lokalizace těchto zdravotnických pracovišť ovlivňuje praktické používání konceptu. Srovnávala jsem jmenovaná zdravotnická zařízení v Brně s pracovišti v menších obcích od Brna blízkých i vzdálených. V Brně jsem se dotazovala sester ve FN Brno Bohunice (oddělení: neurochirurgické, neurologické,

67

chirurgické, KARIM II, KARIM III, agentura domácí péče), v léčebně dlouhodobě nemocných u Milosrdných bratří, v hospici sv. Alžběty, v agentuře domácí péče v Bílém domě. V těchto jmenovaných zařízeních pracovalo s konceptem bazální stimulace 65,7 % zdravotních sester. Oproti tomu v druhé skupině jiných, menších, mimo brněnských obcích se objevilo podobné procento, ovšem ale sester s konceptem nepracujících. Bazální stimulaci zde aplikovalo do péče o klienta 39,7 % sester. Mezi tato zařízení patřili domov důchodců v Zastávce u Brna, hospic sv. Josefa v Rajhradu, nemocnice Ostrov (oddělení: chirurgické, interní, následné péče), nemocnice v Dačicích (oddělení: chirurgické, interní, rehabilitační) a domov důchodců v Budíškovicích. Dále jsem se pokusila zjistit, zda délka praxe ve zdravotnictví ovlivňuje používání konceptu. Nejvíce 64,4 % sester s nejkratší délkou praxe používalo koncept ve své práci (do 3 let praxe). Další skupinou sester, které cíleně bazálně stimulují, byly sestry s praxí 16-27 let (59,5 %) a následovaly sestry pracující 4-15 let (52,7 %). Sestry s nejdelší praxí (více jak 27 let) používaly bazální stimulaci nejméně, což označilo 37,1 % respondentů. I tady mě výsledky překvapily, myslela jsem si, že sestry s delší praxí, tedy s většími zkušenostmi budou mít k nemocnému bližší vztah a budou mu chtít nabídnout možnost ho bazálně stimulovat. Ale data ukázala, že nemocný bude spíše stimulován od sester s nejkratší zdravotnickou praxí. Dalším faktorem, kterým jsem se zabývala a který by mohl mít vliv na používání konceptu, byla vzdělanost sester. S konceptem nejvíce pracovaly vysokoškolsky vzdělané sestry (87,5 %) a v současné době studující (83,3 %). Následovaly sestry s vyšší zdravotnickou školou (56,5 %) a sestry se střední zdravotnickou školou (53,8 %) aplikující bazální stimulaci. Nejméně používaly koncept sestry se specializací (44,9 %). Můj předpoklad, že častěji budou pracovat s konceptem sestry s vyšším vzděláním se potvrdil. Zřejmě jsou vzdělanější sestry o konceptu více informovány a nachází si k němu snáze cestu. Na otázku, kdo je zapojen do konceptu bazální stimulace, odpovídali pouze respondenti pracující s konceptem. Nejvíce bazálně stimulovaly pouze zdravotní sestry, 37,5 %. O něco méně, 31,3 % respondentů odpovědělo, že jsou do konceptu zapojeni všichni zdravotníci, 22,9 % respondentů udalo jako poskytovatelé bazální stimulace pouze některé sestry a některé lékaře a 8,3 % respondentů označilo, že na jejich oddělení provádí bazální stimulaci pouze některé sestry. Předpokládala jsem,

68

že největšími aktérkami budou zdravotní sestry, ale že u pouhé 1/3 sester pracují s konceptem všichni pracovníci, je poněkud málo. Za hlavní příčinu nekomplexního využívání konceptu všemi zaměstnanci považuji nezájem ze strany lékařů a neproškolených sester. Správný důvod jsem se snažila ve své práci také zjistit (viz níže). Ze sester, které s konceptem nepracují, má pouze 39,5 % zájem o informace a o práci s konceptem bazální stimulace. Tento zájem nesdílí 1,2 % sester. Zhodnotím-li ale i odpovědi zbylých sester, kdy 44,4 % spíše má zájem a 14,8 % spíše zájem nemá, tak výsledky jsou vcelku uspokojivé. Vhodné podmínky pro práci s konceptem na svém pracovišti nemá 48,6 % dotázaných sester. Jako nejčastější důvod uváděly nedostatek času, pomůcek, málo sester, velkou pracovní vytíženost, špatnou spolupráci v týmu, neochotu spolupracovat a málo informací o konceptu. Tyto důvody respondentů mi potvrdily i odpovědi na následující otázky. Náročná a zodpovědná práce, kterou zdravotní sestra vykonává, mnohdy brání zavádění nových prvků do péče o klienta. Především v případě, má-li takto sestra konat sama a nebo se má připojit k několika sestrám, které nabízejí klientovi něco „navíc“. Jednodušeji se rozhoduje zdravotník tehdy, pracuje-li již s novým prvkem celý kolektiv harmonicky. S tímto problémem přichází i bazální stimulace. Proto mi pravděpodobně nejvíce respondentů odpovědělo na otázku, zda jim náročnost práce brání v používání konceptu, „občas“. Bylo jich 46,7 %. Náročnost práce nebrání aplikovat koncept do péče 29,9 % respondentům a 23,4 % respondentům nedovolí namáhavá práce integrovat koncept do péče o klienta. Zajímalo mě, jaká náročnost znemožňuje používat koncept bazální stimulace. 48,8 % respondentů uvedlo odpověď nedostatek času. Fyzická a psychická náročnost je blokem pro 32,6 % respondentů. A velké množství dokumentace, které zamezuje tomu, aby sestra trávila více času s pacientem, označilo 18,6 % respondentů. Osobně za největší problém, který brání používat bazální stimulaci v praxi, jsem spatřovala v postoji lékařů. Doktor ordinuje, doktor rozhoduje, doktor neuznává bazální stimulaci, nemá tedy ani sestra důvod takto konat. Ovšem výsledky odpovědí dotázaných sester mě překvapily. Pravděpodobně si sestry o své ošetřovatelské péči rozhodují již sami. Na otázku, zda přijali lékaři koncept, odpovědělo nejvíce respondentů 56,1 % spíše ano. Koncept byl přijat lékaři u 26,2 % respondentů.

69

Odpověď, že koncept lékaři spíše nepřijali, udalo 13,1 % respondentů a u 4,7 % dotázaných přijat lékaři nebyl. Problém ale může nastat tehdy, nevybuduje-li se na pracovišti jednotný tým, který účinný koncept potřebuje. S tímto úzce souvisí již řešený problém s lékaři, kteří jsou tohoto týmu součástí. Dalším článkem týmu jsou zdravotní sestry a jiní zdravotníci. Jejich nezájem a neproškolení do problematiky bazální stimulace může narušit účinnost konceptu. Kdyby přišla sestra s možností začlenit nový prvek do péče a vyžadovala by sjednocení postupů všech v týmu a vzájemnou spolupráci, 50,8 % respondentů by nevědělo, zda by spolupracovníky přesvědčili. Jednotného týmu by se dočkalo 28,2 % respondentů a vzájemnou spolupráci by neočekávalo 20,9 % respondentů. Nejpočetnější skupinu kolegů, kteří by nejevili spolupráci, vytvořili respondenti skupinu zdravotních sester. Takto odpovědělo 54,5 % dotázaných. Zbytek respondentů obvinil ze špatné spolupráce lékaře. Překvapilo mě, že problémová skupina sester a lékařů je téměř vyrovnaná. Očekávala bych početnější skupinu lékařů jako nespolupracujících. Na mnoha odděleních vyžaduje aplikace konceptu bazální stimulace do péče změnu chodu pracoviště např. ponechání více času na ranní hygienu. Podstatné je, zda-li na tyto podmínky přistoupí vedení oddělení. Větší polovina respondentů, tedy 57,6 % neví, jak by nadřízení reagovali, kdyby přišli s myšlenkou nové ošetřovatelské metody a potřebovali by malé úpravy denního režimu. Ochoty pro změnu chodu oddělení by se dočkalo 26,0 % respondentů a opačného postupu 16,4 %. Velkému množství odpovědí respondentů „nevím“ u otázek o zavádění nových metod do péče přikládám tomu, že spousta sester nemá zkušenosti s osobní integrací nového prvku do ošetřovatelské péče. Nutným předpokladem pro užití konceptu v péči je proškolený personál, spolupráce všech v týmu a zapojení příbuzných do péče. Zda splňují respondenti tyto předpoklady jsem zhodnotila z odpovědí „ano“ vztahujících se k těmto podmínkám u sester nepracujících s konceptem. První předpoklad - proškolený personál. Vycházela jsem z údajů, že o vzdělávací akce mělo těchto respondentů zájem 93,8 %, ale konkrétně o bazální stimulaci pouze 39,5 %. Pro druhý předpoklad - spolupráce všech v týmu, jsem použila dvě otázky. Zda jsou vedoucí pracovníci ochotni přistoupit na změnu chodu pracoviště při zavedení nové metody, kdy odpovědělo pouze 13,6 % sester

70

„ano“. Dále otázku o vytvoření jednotného týmu pro práci s novou metodou, odpovědělo „ano“ 16,0 % respondentů. Třetí předpoklad - integrace příbuzných do péče. Použila jsem tři otázky. S příbuznými klienta komunikovalo 72,8 % respondentů, biografii klienta od příbuzných zjišťovalo 37,0 % a rodinu do péče o jejich blízkého zapojovalo 50,6 % respondentů. Největší problém tedy spatřuji v nedostatečné spolupráci a nepochopení v týmu, což taky potvrdilo mou hypotézu. Otázkou, kdo poskytuje na vašem oddělení informace o prováděné bazální stimulaci rodinným příslušníkům klienta, jsem chtěla zjistit, zda sestry ví, že tento koncept je v náplni práce zdravotní sestry. Bazální stimulace je totiž založena na ošetřovatelské diagnostice a ošetřovatelských postupech, ne lékařských. 61,7 % respondentů uvedlo jako poskytovatele informací sestru, ale 37,4 % respondentů označilo jako informátora lékaře. Pouze jeden respondent udal jako zdroj informací tištěné materiály. V péči o klienta konceptem bazální stimulace je důležitou podmínkou spolupráce s rodinou a přáteli nemocného. Následující otázky mi měly ukázat, zda-li tomu tak je. S příbuznými klienta komunikovalo 79,7 % dotázaných sester, ne vždy, ale spíše takto konalo 18,6 % respondentů. Zbylých 1,7 % respondentů uvedlo odpověď ne či spíše ne. S těmito výsledky jsem byla spokojená a potvrdily mé očekávání. Biografickou anamnézu od klienta v těžkém stavu získávalo od rodinných příslušníků 52,0 % sester, odpověď spíše ano označilo 27,1 % sester. Odpovědi spíše ne jsem získala od 15,8 % sester a záporně odpovědělo 5,1 % sester. Zde pravděpodobně odpovědi závisely na používání či nepoužívání konceptu. Důležitým prvkem je i zapojení rodiny do péče o svého blízkého, což jim umožňovalo 52,0 % sester. Ne vždy, ale spíše takto konalo 26,0 % dotázaných sester, spíše nekonalo 18,1 % a 4,0 % sester uvedlo, že neintegruje příbuzné do péče o svého blízkého. Tyto tři předchozí a další následující otázky mě měly přivést k závěru, zda má zdravotní sestra v dnešní době předpoklady určené k péči o klienta bazální stimulací. Odpovědi mi ukázaly schopnosti sester jako je: komunikace, budování si vztahu, empatii, naslouchání, integraci příbuzných do péče, organizování práce, kreativitu, respektování práv, návyků a soukromí klienta, realizaci stanovených cílů, identifikovat nonverbální komunikaci, vyvarování se stereotypu.64 64


71

Respondenti se kladně vyjádřili takto: S klientem s poruchou vědomí komunikovalo 66,7 % sester. Odpověď spíše ano označilo 24,3 % sester. O dutinu ústní u nesoběstačného klienta pečovalo pomocí zubního kartáčku a zubní pasty 36,7 % sester. Tímto způsobem, ale ne vždy, čistilo ústa klientům 16,4 % respondentů. U 60 kilového klienta je potřeba provést toaletu na lůžku. 35,6 % sester pracovalo zcela samostatně při této hygienické péči. Často, ale ne vždy provádělo samostatně tuto péči 25,4 % sester. Třicetiletá klientka má močový katétr a břišní drény. Chtěla by si obléci vlastní pyžamo a spodní prádlo. 47,5 % dotázaných sester by dokázalo být empatických a splnilo by klientce její prosbu, odpověděly tedy ano. Spíše ano udalo 32,8 % sester. Osobní věci klienta v okolí jeho lůžka tolerovalo 74,0 % sester. 16,4 % respondentům zpestření okolí lůžka klientovými osobními věcmi spíše nevadilo, ale ne vždy. Na otázku, zda sestra aktivizuje a cvičí s klientem v průběhu dne i mimo práci rehabilitačních pracovníků, odpovědělo 41,8 % respondentů spíše ano. Odpověď ano uvedlo 40,1 % dotázaných sester. Klient se dozvěděl od lékaře špatnou zprávu o své prognóze. 46,9 % sester by dokázalo s klientem na toto téma hovořit. 44,1 % sester by umělo také povzbudit klienta, ale ne vždy. Na závěr jsem zhodnotila používání konceptu s uvedenými příklady postupů v práci sester. Použila jsem pouze odpovědi „ano“, tedy ty co byly nejblíže k postupům prováděné bazální stimulací u všech dotázaných respondentů. Otázky jsem seřadila od nejpočetnějších kladných odpovědí respondentů k méně početným. V závorce jsem uvedla procentuální vyjádření: respondent s konceptem pracuje - první údaj, s konceptem nepracuje - druhý údaj. S příbuznými klienta komunikovalo 79,1 % respondentů (85,4 %, 72,8 %). Osobní pomůcky klienta tolerovalo 68,3 % respondentů (79,2 %, 57,3 %). S klientem s poruchou vědomí komunikovalo 65,6 % respondentů (79,2 %, 51,9 %). Rodinu klienta zapojovalo do péče 51,9 % respondentů (53,1 %, 50,6 %). Biografii klienta v těžkém stavu získávalo od rodinných příslušníků 50,8 % dotázaných sester (64,6 %, 37,0 %).

72

S nemocným o špatné prognóze by komunikovalo 47,5 % respondentů (40,6 %, 54,3 %). Být emfatická a respektovat přání klienta dokázalo 47,0 % respondentů (52,1 %, 42,0 %). V průběhu dne aktivizovalo a rehabilitovalo s klienty 39,9 % respondentů (42,7 %, 37,0 %). O dutinu ústní zubním kartáčkem a pastou pečovalo u nesoběstačného klienta 36,5 % respondentů (39,6 %, 33,3 %). Koupel nesoběstačného člověka na lůžku by provedlo zcela samostatně 35,1 % respondentů (40,6 %, 29,6 %). Na tyto otázky odpovídalo „ano“ více sester pracujících s konceptem, výjimku tvořila otázka na komunikaci s klientem o nepříznivé prognóze. 52,2 % je průměrné procento, které udává, kolik všech respondentů používá postupy bazální stimulace při své práci. Sestry pracující s konceptem tvoří 57,7 % a 46,6 % sester neaplikující koncept do péče o klienta. Rozdíl tedy není enormní.

Hypotéza 1 Předpokládám, že sestry s delší praxí, vyšším vzděláním a pracující v hospicích a domovech důchodců mají ke konceptu bazální stimulace bližší vztah. Tato hypotéza se mi potvrdila jen u některých sledovaných veličin. S konceptem pracují nejčastěji sestry, které svou odbornou praxi teprve zahajují (64,4 %), sestry s vysokoškolským diplomem (87,5 %) a sestry pracující na odděleních intenzivní medicíny (71,4 %).

Hypotéza 2 Předpokládám, že sestry budou častěji pracovat s konceptem bazální stimulace v brněnských zařízeních oproti menším a vzdálenějším obcím. Hypotéza předpokládající větší aplikaci konceptu v péči sester v brněnských zdravotnických zařízeních (65,7 %) se mi potvrdila.

73

Hypotéza 3 Předpokládám, že nejsou splněny předpoklady pro zavedení konceptu do praxe. Za nejčastější překážkou považuji nepochopení ze strany lékařů, tedy nemožnost vytvořit jednotný tým pro poskytování bazálně stimulující ošetřovatelské péče. Tato hypotéza se mi potvrdila částečně. Největší problém je skutečně v nedostatečné spolupráci a nepochopení v týmu. Ale tuto překážku netvoří pouze lékaři (45,5 %), stejné zapříčinění mají i sestry (54,5 %).

Hypotéza 4 Předpokládám, že prvky konceptu bazální stimulace aplikuje v praxi 60 % sester a to včetně sester, které s konceptem přímo nepracují, stimulují bazálně tedy nevědomě. 52,2 % je průměrné procento, které udává, kolik respondentů z celkového množství dotázaných používá postupy bazální stimulace ve své práci. Sestry pracující s konceptem tvoří 57,7 % a 46,6 % sester neaplikující koncept do péče o klienta. Hypotéza se mi tedy nepotvrdila.

4.4 Návrh řešení zjištěných nedostatků

Jako hlavní nedostatek, který vyplynul z několika oddílů mého rozboru, se jeví stále nedostatečná informovanost sester o konceptu bazální stimulace. V dotazníku jsem zapomněla uvést otázku, která by mi poskytla přesnější údaje o sestrách proškolených bazální stimulací. Šetření mi totiž ukázalo, že i sestry pracující bazálně stimulující péčí mají nedostatečné znalosti o tomto konceptu. Navrhovala bych, aby kurzy bazální stimulace probíhali přímo na pracovištích pro zapojení veškerého personálu, který by vedl a kontroloval

pověřený lektor v daném zdravotnickém

zařízení. Ten by mohl mít na starosti i více zařízení v určité lokalitě. Zasvětil by zaměstnance do problematiky, předal teoretické poznatky a praktické zkušenosti v této oblasti, naučil by zdravotníky integrovat příbuzné do péče a používat pomůcky. Tím by cena kurzů, která je často překážkou, mohla být pro komplexní skupinu přijatelnější. Tak by se vyřešil i problém menších obcí, kde s konceptem pracují méně. Zde vidím jako překážku kromě finanční dostupnosti i velkou vzdálenost od míst, kde se kurzy většinou konají.

74

Mnohdy snaha řadové sestry o zavedení nového prvku do péče končí nepochopením u ostatního personálu. Nebo svou myšlenku z tohoto důvodu ani nevysloví. Vinu stále nízké aplikaci bazální stimulace v práci sester přikládám též nedostatečné podpoře staničních a vrchních sester. I v jejich zájmu by mělo být zavést nový prvek do péče o klienty a motivovat své pracovníky pro práci s tímto konceptem. Vhodné by bylo, kdyby vedoucí sestry absolvovaly stáže v zahraničí či v naší republice, kde koncept používají a ty je inspirovali k aplikaci konceptu na pracovištích svých. Tyto stáže by mohly pomoci všem sestrám lépe pochopit smysl a účinnost tohoto konceptu. Velmi důležitá je i pochvala a ocenění za vykonanou práci od vedoucího pracovníka. Protože s uznáním se setkáváme velmi málo a myslím si, že povzbudivé slovo dokáže silněji motivovat než jakákoli jiná odměna. Další způsob, jak by se dalo dosáhnout častějšího používání bazální stimulace, je přimět sestry ke studiu na vyšších školách a inspirovat sestry, které svou praxi teprve zahajují. Průzkum mi totiž ukázal, že právě tito zdravotníci pracují s konceptem nejčastěji. Téměř všechny zdravotní sestry mají zájem o vzdělávací akce. Doufejme, že je k tomu nevede pouze horečný lov kreditních bodů. A i kdyby tomu tak bylo, tak studiem se kredity dají získat také. Sestra si tak může prohloubit odbornost a dnes již má možnost dozvědět se o bazální stimulaci i ve škole. Bazální stimulace vyžaduje zapojení všech zdravotníků do péče o klienty. Jedině pak bude vytvořen jednotný tým, který koncept vyžaduje. Proškolení do problematiky bazální stimulace je tedy nevyhnutelné. Vhodná by byla i motivace celého týmu na pravidelných poradách. Neprobíraly by se provozní záležitosti, ale určovaly by se krátkodobé cíle, způsob spolupráce s rodinou, hodnotily by se pokroky nemocných, neúspěchy léčby apod. Setkání by tak vytvořila lepší atmosféru na pracovišti, sjednotila by pracovní tým a měla by i pozitivní dopad na zkvalitnění poskytované péče. Potom bude i sestra, která poskytuje ve své práci bazálně stimulující péči nevědomě, nabízet s novými znalostmi a dovednostmi klientovi kvalitní a účinnou péči. Koncept dokáže tedy nejen zlepšit zdravotní stav nemocného, ale proměnit práci zdravotních sester v zajímavější, tvořivější a vytrhnout sestru z denního stereotypu.

75

ZÁVĚR

Bazální stimulace otvírá možnosti zdravotníkům poznat lépe nitro člověka, jeho způsob života, zvyky, návyky. Podílí se na vytváření bližšího vztahu mezi terapeutem a nemocným. Jde o atraktivní koncept, který je pro řadu našich občanů dosud nezvykem i přesto, že většina západoevropských zemí touto cestou vykročila už dávno. Základní myšlenkou konceptu bazální stimulace je umět přistupovat k nemocnému s pochopením, s lidským přístupem a brát ho jako bytost s tělem a duší. I když většina zdravotních sester by tento přístup očekávala od svého ošetřovatele, kdyby se ocitla v roli pacienta, přesto bazálně stimulující péči nabízí vědomě pacientům ½ sester (54,2 %). Vědomě zdůrazňuji proto, že některé postupy bazální stimulace aplikují ve své práci i sestry s konceptem nepracující. Proč tedy není koncept více v podvědomí zdravotníků? Nutným předpokladem pro užití konceptu v péči je proškolený personál, spolupráce všech v týmu a zapojení příbuzných do péče. Z těchto podmínek je největším problémem vybudování dobře fungujícího týmu, ve kterém by nebyly neshody s ujasněním a sjednocením cílů a postupů péče o nemocného člověka. Na této překážce se podílí stejnou měrou záporný přístup jak sester tak ošetřujících lékařů. Zájem vedoucích pracovníků o koncept bazální stimulace je velmi důležitý. Protože ti mohou motivovat, vést a určovat jednoznačný směr pro celý zdravotnický tým. Potom by jsem se nesetkala s tvrzením hlavní sestry, která je údajně zasvěcená a proškolená do konceptu bazální stimulace, že koncept nepoužívají z důvodu náročnosti metody a nepřítomnosti pacientů v bezvědomí. Vždyť bazální stimulace není určena pouze těmto pacientům a sestra nemá práci vůbec ztíženou. Nejlepší zkušenost je s konceptem začít pracovat. Bazální stimulace je nástroj sester v poskytování péče nemocnému a dělá ze sester odpovědnější profesionálky. U své práce jsou nuceny více přemýšlet a samostatně rozhodovat. Je to koncept, kterým se zvyšuje kvalita práce sester, podporuje významně vnímání pacienta, komunikaci a umožňuje mu návrat zpět do života. Naučme se tedy přistupovat a pečovat o naše klienty tak, aby každé jejich zlepšení bylo i naším potěšením.

76

LITERATURA A PRAMENY

Bibliografické zdroje: BÁRTLOVÁ, Sylva a HNILICOVÁ, Helena. Vybrané metody a techniky výzkumu zjišťování spokojenosti pacientů. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2000. 118 s. ISBN 80-7013-311-2. FENDRYCHOVÁ, Jaroslava, KLIMOVIČ, Michal a kolektiv autorů. Péče o kriticky nemocné dítě. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 414 s. ISBN 80-7013-427-5. FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství 1. a 2. díl. 1. vyd. Frýdek - Místek: INSTITUT Bazální stimulace s.r.o., 2005. 100 s. ISBN 80-239-6132-2. FRIEDLOVÁ,

Karolína.

Bazální

stimulace

v ošetřovatelské

péči:

Skriptum

pro certifikovaný základní kurz Bazální stimulace. 5. vyd. Frýdek - Místek: INSTITUT Bazální stimulace s.r.o., 2005. 32 s. FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-1314-4. HONZÁK, Radkin. Komunikační pasti v medicíně. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Galén, 1997. 159 s. ISBN 80-85824-60-4. IVANOVÁ, Kateřina a JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. MURRAY,Mary Ellen Grohar a DiCROCE, Helen. Zásady vedení a řízení v oblasti ošetřovatelské péče. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 320 s. ISNB 80-2470267-3. VÍTOVÁ, Marie. Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením I. - Základní informace. Speciálně pedagogická diagnostika. Praha: Institut pedagogicko - psychologického poradenství ČR, 2001. 40 s.

77

VÍTOVÁ, Marie. Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením II. Metoda bazální stimulace. Praha: Institut pedagogicko - psychologického poradenství ČR, 2001. 34 s. VENGLÁŘOVÁ, Martina a MAHROVÁ, Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 144 s. ISBN 80-247-1262-8.

Články z časopisů: BUBNÍKOVÁ, Helena, ZDRUBECKÁ, Petra a VÍŠKOVÁ Ivana. Názor sester na registraci. Sestra. Praha: Mladá fronta a.s. ISSN 1210-0404. 2007, roč. 17, č. 10, s. 19-20. FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace u pacientů na ARO a JIP. Ročenka intenzivní medicíny 2003. Praha: Galén, s.r.o. ISBN 80-7262-227-7. 2003, s. 313-316. FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace v práci sestry. Sestra. Praha: Sanoma Magazines s.r.o. ISSN 1210-0404. 2003, roč. 13, č. 1, s. 14-16. FRIEDLOVÁ, Karolína. Bobathův koncept v ošetřovatelské praxi - část 1. Sestra. Praha: Sanoma Magazines s.r.o. ISSN 1210-0404. 2003, roč. 12, č. 6, s. 19. FRIEDLOVÁ, Karolína. Bobathův koncept v ošetřovatelské praxi - část 2. Sestra. Praha: Sanoma Magazines s.r.o. ISSN 1210-0404. 2003, roč. 12, č. 7-8, s. 25-26. FRIEDLOVÁ, Karolína. Dynamika ošetřovatelství - Bazální stimulace. Sestra. Praha: Mladá fronta a.s. ISSN 1210-0404. 2005, roč. 15, č. 11, s. 30. JURÁSKOVÁ, Dana. Dny Marty Staňkové III. Vzdělávání sester: současnost a očekávání. Sborník z mezinárodní konference. Praha: Nakladatelství Galén. ISNB 80-7262-434-2. 2006, s. 9-10. MECHOVÁ, Irena; MAJKUSOVÁ, Kamila. Bazální stimulace na JIP. Sestra. Praha: Mladá fronta a.s. ISSN 1210-0404. 2006, roč. 16, č. 12. s. 30-31. VLÁSKOVÁ, Dita. Komunikační audit - cesta k pacientově spokojenosti a důvěře ve zdravotnickém zařízení. Sestra. Praha: Mladá fronta a.s. ISSN 1210-0404. 2007, roč. 17, č. 10, s. 24.

78

WOLFFOVÁ, Věra. Bazální stimulace - pohled ze zákulisí. Sestra. Praha: s.r.o. ISSN 1210-0404. 2006, roč. 16, č. 6, s. 26-27. WOLFOVÁ, Věra. Ošetřuj nemocného duší! Sestra. Praha: ONE media, s.r.o. ISSN 1210-0404. 2005, roč. 15, č. 1, s. 17-18.

Elektronické zdroje: OBRUČNÍKOVÁ, Jana. Nová naděje pro pacienty s poškozením mozku [online]. 2007 [cit. 2008-02-14]. Dostupné na WWW: . FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace, pojetí konceptu [online]. 2002 [cit. 200712-04]. Dostupné na WWW: . BAZÁLNÍ STIMULACE. Historie konceptu [online]. [cit. 2008-01-09]. Dostupné na WWW: <.http://www.bazalni-stimulace.cz/historie.php>. BAZÁLNÍ STIMULACE. Friedlová Karolína [online]. [cit. 2008-01-09]. Dostupné na WWW: . FRIEDLOVÁ, Karolína. Co je bazální stimulace [online]. [cit. 2008-01-15]. Dostupné na WWW: . PIŠKULOVÁ, Miloslava a POLICHRONOVOVÁ Lenka. Rehabilitační ošetřování s konceptem bazální stimulace v praxi [online]. [cit. 2008-02-09]. Dostupné na WWW: . KOMFORT 3. Bazální stimulace prospívá pacientům i zdravotníkům [online]. 2006 [cit. 2008-02-09]. Dostupné na WWW: . KOMFORT 3. Bazální stimulace mě oslovila svou humanitou [online]. 2006 [cit. 2008-02-09]. Dostupné na WWW: .

79

KOMFORT 3. Krteček a domácí pyžámko [online]. 2006 [cit. 2008-02-09]. Dostupné na WWW: . KOMFORT 3. Stimulují všichni - sestry i lékaři [online]. 2006 [cit. 2008-02-09]. Dostupné na WWW: .

Informační materiály: Přednášky, kurzy a semináře. Pořad „Na vlastní oči“, na téma: bazální stimulace. Český rozhlas Ostrava, rozhovor s PhDr. Karolínou Fiedlovou.

80

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Klimčíková Martina

Instituce:

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Název práce:

Aplikace konceptu bazální stimulace v práci sester

Vedoucí práce:

Mgr. Dresslerová Jitka

Počet stran:

96

Počet příloh:

3

Rok obhajoby:

2008

Klíčová slova:

bazální stimulace ošetřovatelská péče předpoklady pro práci s konceptem zdravotní sestra

Bakalářská

práce

zjišťuje

rozsah

užívání

konceptu

bazální

stimulace

v ošetřovatelské péči sestrou. V teoretické části jsou zpracovány základní údaje o konceptu bazální stimulace, předpoklady pro jeho fungování a charakteristika sestry pracující s tímto konceptem. Ve výzkumné části se zabývám zjištěním, které sestry používají koncept nejčastěji, zda jsou splněny předpoklady pro integraci konceptu do ošetřovatelské péče a zda sestry aplikují prvky bazální stimulace v praxi, aniž by si uvědomovaly, že takto konají.

81

ABSTRACT

Author’s name:


School:

Masaryk University, Faculty of Medicine

Title:

Application of Basal stimulation concept in nursing work

Consultant:


Number of pages:

96

Number of attachments:

3

Year:

2008

Key words:

basal stimulation nursing work concept work prerequisities nurse

Bachelors work investigates usage of basal stimulation concept in nursing work. Theoretical part deals with primary data of basal stimulation concept, prerequisities of its functioning and characteristics of nurse working with the concept. Experimental part pursue which nurses work with concept most frequently, whether the prerequisities for concept integration into nursing care are fulfiled and whether nurses use methods of basal stimulation in practice without knowledge of doing so.

82

ANNOTATION

Name und Vorname:


Institution:

Masaryk Universität, medizinische Fakultät

Titel des Werks:

Applikation des Konzeptes der Basalstimulation

Arbeitsleiter:


Seitenanzahl:

96

Beilagenanzahl:

3

Jahr:

2008

Schlüsselwörter:

Basalstimulation Pflegedienst Voraussetzungen für die Arbeit mit dem Konzept die Krankenschwester

Die Bakkalaureatarbeit besichert den Anwendungsbereich des Konzeptes der Basalstimulation im Pflegedienst durch die Krankenchwester. Im theoretischen Teil sind bearbeitet: die Stammdaten über das Konzept des Basalstimulation, Voraussetzungen für ihre Funktion und Charakterschilderung der Krankenschwester, die mit diesem Konzept arbeitet. Im Forschungsteil beschäftige ich mich mit der Feststellung, welche Krankenschwester das Koncept am meisten benutzen, ob die Voraussetzungen für die Integration des Konzepts in den Pflegedienst erfüllt sind, ob die Krankenschwester die Basalstimulationselemente in der Praxis anwenden, ohne zu wissen, dass sie es so machen.

83

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 - Pracoviště respondentů...............................................................................................40 Tab. 2 - Délka praxe sester ve zdravotnictví ...........................................................................41 Tab. 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání........................................................................................42 Tab. 4 - Zájem respondentů o vzdělávací akce, nové informace ve zdravotnictví..................43 Tab. 5 - Hodnocení ošetřující sestry z pozice klienta .............................................................43 Tab. 6 - Znalost konceptu bazální stimulace ...........................................................................44 Tab. 7 - Důvěra v účinnost konceptu bazální stimulace ..........................................................44 Tab. 8 - Používání konceptu bazální stimulace .......................................................................45 Tab. 9 - Používání konceptu bazální stimulace na jednotlivých pracovištích .........................46 Tab. 10 - Používání konceptu bazální stimulace v brněnských a mimo brněnských zdravotnických pracovištích .............................................................................................46 Tab. 11 - Vliv délky praxe ve zdravotnictví na používání konceptu bazální stimulace ...........47 Tab. 12 - Vliv vzdělanosti sester na používání konceptu bazální stimulace ............................47 Tab. 13 - Zapojení personálu do konceptu bazální stimulace...................................................48 Tab. 14 - Zájem o informace a o práci s konceptem bazální stimulace u sester, které s konceptem nepracují ......................................................................................................49 Tab. 15 - Podmínky pro práci s konceptem bazální stimulace na pracovišti............................50 Tab. 16 - Náročnost práce jako překážka v používání konceptu bazální stimulace .................51 Tab. 17 - Druh pracovní náročnosti dotázaných sester pracujících s konceptem bazální stimulace ...........................................................................................................................52 Tab. 18 - Nepřijetí konceptu ze strany lékařů jako překážka v používání konceptu bazální stimulace...............................................................................................................52 Tab. 19 - Špatná spolupráce v týmu jako překážka v používání konceptu bazální stimulace ...........................................................................................................................53 Tab. 2O - Nespolupracující profese při zavádění nové metody ..............................................53 Tab. 21 - Neochota vedoucích pracovníků pro změnu chodu pracoviště jako překážka v používání konceptu bazální stimulace ...........................................................................54 Tab. 22 - Předpoklady pro práci s konceptem bazální stimulace u sester neaplikujících koncept do péče ................................................................................................................55 Tab. 23 - Poskytovatelé informací příbuzným klienta o prováděné bazální stimulaci.............56

84

Tab. 24 - Komunikace sestry s příbuznými klienta ..................................................................57 Tab. 25 - Získávání biografické anamnézy od příbuzných u klienta v těžkém stavu...............58 Tab. 26 - Aktivní zapojení člena rodiny do ošetřování nemocného .........................................59 Tab. 27 - Komunikace sestry s klientem s poruchou vědomí ...................................................60 Tab. 28 - Ošetřování dutiny ústní zubním kartáčkem a pastou u nesoběstačného klienta .......60 Tab. 29 - Samostatnost sestry při vykonávání koupele na lůžku u klienta v těžkém stavu ..................................................................................................................................61 Tab. 30 - Povolení klientce s močovým katétrem osobního a spodního prádla .......................61 Tab. 31 - Přítomnost osobních věcí v okolí lůžka klienta jako překážka .................................62 Tab. 32 - Rehabilitování s klientem v průběhu dne i mimo práci rehabilitačních pracovníků ........................................................................................................................62 Tab. 33 - Umění sestry hovořit s klientem o špatné prognóze .................................................63 Tab. 34 - Provádění některých prvků konceptu bazální stimulace sestrou v závislosti na používání konceptu ...........................................................................................................63

85

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 - Pracoviště respondentů...............................................................................................40 Graf 2 - Délka praxe sester ve zdravotnictví ...........................................................................41 Graf 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání........................................................................................42 Graf 4 - Používání konceptu bazální stimulace .......................................................................45 Graf 5 - Zapojení personálu do konceptu bazální stimulace ...................................................48 Graf 6 - Zájem o informace a o práci s konceptem bazální stimulace u sester, které s konceptem nepracují ......................................................................................................49 Graf 7 - Náročnost práce jako překážka v používání konceptu bazální stimulace ..................51 Graf 8 - Nespolupracující profese při zavádění nové metody ................................................54 Graf 9 - Předpoklady pro práci s konceptem bazální stimulace u sester neaplikujících koncept do péče ................................................................................................................55 Graf 10 - Poskytovatelé informací příbuzným klienta o prováděné bazální stimulaci.............56 Graf 11 - Komunikace sestry s příbuznými klienta ..................................................................57 Graf 12 - Získávání biografické anamnézy od příbuzných u klienta v těžkém stavu...............58 Graf 13 - Aktivní zapojení člena rodiny do ošetřování nemocného .........................................59 Graf 14 - Provádění některých prvků konceptu bazální stimulace sestrou v závislosti na používání konceptu ...........................................................................................................65 Graf 15 - Provádění některých prvků konceptu bazální stimulace sestrou v závislosti na používání konceptu ...........................................................................................................65

86

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1 - Dotazník......................................................................................................................88 Příl. 2 - Žádost o umožnění dotazníkové akce.........................................................................92 Příl. 3 - Certifikát o absolvování základního kurz Bazální stimulace .....................................94

87

PŘÍLOHY Příl. 1 – Dotazník DOTAZNÍK Dotazník je určen pro zdravotní sestry.

Vážené kolegyně, kolegové. Jmenuji se Martina Klimčíková a jsem studentkou závěrečného ročníku bakalářského studijního oboru všeobecná sestra na LF MU v Brně. Za svou práci jsem si vybrala téma „Pohled na koncept Bazální stimulace očima sestry“. V současné době jsem na mateřské dovolené, ale pracovala jsem deset let na JIP chirurgické kliniky a myslím si, že zavedení konceptu Bazální stimulace na toto pracoviště by bylo určitě značným přínosem pro řadu našich klientů. Proto bych Vás ráda požádala o vyplnění dotazníku. Odpovídejte prosím pravdivě a svědomitě, aby nedošlo ke zkreslení výsledků. Údaje jsou zcela anonymní a budou sloužit pouze ke studijním účelům. V případě jakéhokoliv dotazu či nejasnosti pište prosím na e-mail: [email protected]. V dotazníku zakroužkujte pouze jednu odpověď, pokud nebude uvedeno jinak. S pozdravem Martina Klimčíková 1.

Na jakém oddělení pracujete? a) Na oddělení intenzivní medicíny b) V domově důchodců, hospici, agentuře domácí péče c) Lůžkové oddělení nemocnice d) Jiné (uveďte)……………………………………………………………………….

2.

Jaká je Vaše celková délka praxe ve zdravotnictví (nepočítejte mateřskou dovolenou)? a) Do 3 let b) 4 – 15 let c) 16 – 27 let d) 28 let a více

3.

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Střední zdravotnická škola b) Vyšší zdravotnická škola c) Specializace v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů d) Vysoká škola e) V současné době studuji (uveďte co)……………………………………………….

4.

Zajímáte se o semináře, stáže, nové trendy ve zdravotnictví (z časopisů, internetu, televize…)? a) Ano b) Ne

5.

Aby se cítil klient/pacient spokojený, měla by o něj pečovat sestra (označte podle Vás JEDEN nejdůležitější přívlastek sestry z pohledu klienta/pacienta): a) Pečlivá b) Dostatečně vzdělaná c) S lidským přístupem d) Dostatečně zkušená e) Upravená f) Jiná…………………………………………………………………………………

88

Příl. 1 – pokračování

6.

Říká Vám něco pojem bazální stimulace? a) Ano b) Ne Pokud ANO, věříte v účinnost tohoto konceptu? a) Ano b) Ne

7.

Pracujete Vy s konceptem bazální stimulace? a) Ano b) Ne Pokud ANO, kdo je zapojen do konceptu bazální stimulace na Vašem pracovišti? a) Všichni b) Jen sestry c) Některé sestry a někteří lékaři d) Pouze (uveďte)…………………………………………………………... Pokud NE, měla by jste zájem dozvědět se více informací o bazální stimulaci a pracovat s touto metodou, kdyby jste věděla, že tyto prvky mohou zlepšit zdravotní stav klienta/pacienta? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne

8.

Myslíte si, že jsou na Vašem pracovišti vhodné podmínky pro péči o klienta/pacienta metodou bazální stimulace? a) Ano b) Ne (uveďte proč)…………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………...

9.

Myslíte si, že náročnost práce Vám brání v používání konceptu bazální stimulace? a) Ano b) Ne c) Občas d) Nepracuji s tímto konceptem Pokud ANO, jedná se o náročnost (možno označit více odpovědí): a) fyzickou a psychickou b) časovou c) velké množství dokumentace d) jiná (uveďte)………………………………

10. Přijali Vaši lékaři kladně tuto metodu péče o klienta/pacienta, pracuje-li se na vašem pracovišti s tímto konceptem? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne e) Nepracuji s tímto konceptem

89


11. Kdyby jste chtěla zavést novou metodu do ošetřovatelské péče, setkala by jste se s negativním přístupem od spolupracovníků? a) Ano b) Ne c) Nevím Pokud ANO, tak ze strany (možno označit více odpovědí): a) sester b) lékařů c) jiných zdravotních pracovníků 12. Byli by vedoucí pracovníci ochotni, kvůli zavedení nové ošetřovatelské metody, přizpůsobit chod Vašeho pracoviště (např. ponecháním více času na poskytování ošetřovatelské péče)? a) Ano b) Ne c) Nevím 13. Kdo na Vašem pracovišti poskytuje informace rodinným příslušníkům klienta/pacienta o prováděné bazální stimulaci? a) Ošetřující lékař b) Sestra c) Tištěné materiály d) Nepracuji s tímto konceptem e) Jiné (uveďte)………………………………………………………………………. 14. Komunikujete s příbuznými klienta/pacienta? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne 15. Zjišťujete od rodiny klienta/pacienta s poruchou vědomí jeho zvyky, potřeby, způsob komunikace? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne 16. Snažíte se aktivně zapojit rodinného příslušníka do ošetřování, je-li právě přítomen? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne 17. Komunikujete s klientem/pacientem, který má poruchu vědomí ? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne 18. Provádíte u nesoběstačného klienta/pacienta toaletu dutiny ústní pomocí zubního kartáčku a pasty? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne

90


19. U 60 kilového zcela nesoběstačného klienta/pacienta je potřeba provést celkovou koupel na lůžku. Provádíte tuto koupel běžně sama? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne 20. Třicetiletá klientka/pacientka ležící na JIP, po operaci má drény a močový katétr. Svěří se Vám, že se cítí nepříjemně a že by si přála mít místo „anděla“ vlastní pyžamo a spodní prádlo. Jste ochotna splnit její přání? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne 21. Klientovi/pacientovi v těžkém stavu přinesla manželka fotografii vnoučat a plyšovou hračku. Vadí Vám přítomnost většího množství osobních věcí klienta/pacienta v okolí jeho lůžka? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne 22. Padesátiletý klient/pacient prodělal cévní mozkovou příhodu. Již je v rehabilitačním programu. Snažíte se ho v průběhu dne aktivizovat a cvičit s ním i mino práci rehabilitačních pracovníků? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne 23. Klient/pacient se právě dozvěděl od svého ošetřujícího lékaře špatnou zprávu ohledně svého zdravotního stavu. Dokážete s klientem/pacientem o této informaci hovořit? a) Ano b) Spíše Ano c) Spíše Ne d) Ne

Děkuji za spolupráci.

91

Příl. 2 – Žádost o umožnění dotazníkové akce

92


93

Příl. 3 - Certifikát o absolvování základního kurz Bazální stimulace

94

SEZNAM ZKRATEK

Aj

a jiných

Apod.

a podobně

Atd.

a tak dále

CNS

centrální nervový systém

Č.

číslo

ČR

Česká republika

Event.

eventuelně

FN

Fakultní nemocnice

FPF

Filozoficko-přírodovědecká fakulta

ISBN

International Standart Book Numbering

ISSN

International Standart Serial Numbering

JIP

Jednotka intenzivní péče

KARIM

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

MZ ČR

Ministerstvo Zdravotnictví České republiky

N

absolutní četnost

Např.

například

Příl.

příloha

Roč.

ročník

Sb.

sbírka

Srov.

srovnej

S.

strana

Tab.

tabulka

TV

televize

Vyd.

vydání

º

stupeň

ºC

stupeň Celsia

%

relativní četnost

95

SOUHLAS K PŮJČOVÁNÍ PRÁCE

Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována podle platných norem.

V Brně, květen 2008

96

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents