Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

Indexace pojistné částky, limity pojistného plnění u pojištění majetku Indexing for insured amount and claim limits in property insurance Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. et Ing. Martin CUPAL, Ph. D.

Patrik STONJEK

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

STONJEK Patrik

Obor:

Finance

Název tématu:

INDEXACE POJISTNÉ ČÁSTKY, LIMITY POJISTNÉHO PLNĚNÍ U POJIŠTĚNÍ MAJETKU Indexing for insured amount and claim limits in property insurance

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Cílem této bakalářské práce bude analýza procesu indexace pojistné částky a nastavování limitů pojistných plnění v rámci pojištění majetku. Analýza bude provedena u vybraných pojišťoven dle jejich obvyklých postupů a součástí bude i analýza vývoje limitů pojistných plnění s ohledem na potenciální rizika potvrzená minulými pojistnými událostmi.

Postup práce a použité metody: 1. Studium knižních i elektronických pramenů. 2. Popsání současného stavu jak z obecného hlediska, tak s využitím aktuálních a konkrétních poznatků (např. odborné časopisy, sborníky konferencí apod.) 3. Podrobná charakteristika stanovování pojistné hodnoty a její indexace a limitů pojistných plnění. 4. Práce s podklady od pojišťoven a ČAP, pojistné podmínky apod. 5. Vyhodnocení analýzy a srovnání nastavení limitů a indexace u vybraných pojišťoven a interpretace získaných poznatků. Použité metody: deskripce, analýza, komparace, syntéza.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51. MAJTÁNOVÁ, Anna. Pojišťovnictví: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 288 s. ISBN 8086929-19-1. NEMEČEK, Alojz a Jiří JANATA. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010. xvi, 172 s. ISBN 9788074001147. HÁLEK, Vítězslav. Oceňování majetku v praxi. 1. vyd. Bratislava: DonauMedia, 2009. 247 s. ISBN 97880-89364-07.

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. et Ing. Martin Cupal, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2012

………………………………………… děkan

Anotace Cílem této bakalářské práce je popis a analýza indexace pojistné částky v souvislosti s limity pojistného plnění u pojištění majetku. Důraz bude kladen především na následky, které vzniknou v případě nenastavené indexace, dojde-li k pojistné události. Vysvětleno také bude, proč k podpojištění dochází a jak se mu dá předejít. I proto se bude nutné zaobírat problematikou oceňování majetku. Celý proces včetně konsekvencí bude objasněn na ilustrativních příkladech.

Annotation The aim of this Bachelor thesis is to describe and analyze the indexation of the insured amount in connection to the coverage limits of property insurance. The emphasis is paid at the consequences which arise from the undetermined indexation in the case of the average. Further investigation will prove the reasons why underinsurance occurs and how to avoid it. In order to reach the aim, it will be essential to deal with the property valuation. The entire process including illustrative examples and consequences will be clarified.

Klíčová slova Pojistná částka, pojistná hodnota, pojistné limity, podpojištění, indexování, oceňování.

Keywords Insured amount, insurable value, coverage limits, underinsurance, indexation, valuation.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Indexace pojistné částky, limity pojistného plnění u pojištění majetku vypracoval samostatně pod vedením Ing. et Ing. Martina Cupala, Ph. D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovi univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne

.

____________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování Rád bych poděkoval Ing. et Ing. Martinovi Cupalovi, Ph. D. za poskytnuté rady a podněty, které mi pomohly s vypracováním této bakalářské práce.

Obsah Úvod.................................................................................................................................................9 1. Charakteristika pojištění majetku .............................................................................................10 1.1.

Teoretický úvod do pojištění ......................................................................................10

1.2.

Pojištění majetku........................................................................................................11

2. Stanovení hodnoty majetku......................................................................................................15 2.1.

Motivy vedoucí k ocenění majetku ............................................................................15

2.2.

Postupy oceňování majetku obecně ..........................................................................16

2.2.1. Z jakých podkladů se při oceňování majetku vychází ................................................16 2.3.

Konkrétní oceňovací postupy .....................................................................................17

2.3.1. Oceňování nemovitého majetku ................................................................................17 2.3.1.1. Nákladová metoda ..............................................................................................17 2.3.1.2. Indexová metoda ................................................................................................18 2.3.1.3. Porovnávací metoda ...........................................................................................19 2.3.2. Oceňování movitého majetku ....................................................................................19 2.3.2.1. Co je při oceňování dobré znát ...........................................................................20 2.3.2.2. Oceňování dlouhodobého hmotného majetku ..................................................20 2.3.2.3. Oceňování drobného hmotného majetku ..........................................................21 3. Limity pojistného plnění u pojištění majetku ...........................................................................22 3.1.

Formy pojištění ...........................................................................................................22

3.1.1. Ručení na plnou hodnotu ...........................................................................................23 3.1.1.1. Ručení na plnou hodnotu s dohodnutou pojistnou částkou ..............................23 3.1.1.2. Ručení na plnou hodnotu bez dohodnuté pojistné částky .................................26 3.1.1.3. Pojištění na první riziko .......................................................................................26 3.1.2. Pojištění s podílovým ručením pojišťovny .................................................................27 3.1.2.1. Pojištění na první riziko .......................................................................................27 3.1.2.2. Pojištění se spoluúčastí pojištěného...................................................................27 4. Indexace pojistné částky ...........................................................................................................30 4.1.

Pojem indexace obecně .............................................................................................30

4.2.

Indexace pojistné částky, pojistného plnění a pojistného .........................................30

4.2.1. Proč vůbec indexace v pojištění existuje ...................................................................30 4.2.2. Proces indexace..........................................................................................................30

5. Praktická část – modelování dvou základních případů.............................................................34 5.1.

Případ rodinného domu .............................................................................................34

5.1.1. Základní informace a data o rodinném domu ...........................................................34 5.1.2. Stanovení hodnoty rodinného domu .........................................................................34 5.1.3. Simulace situace podpojištění v případě rodinného domu .......................................36 5.2.

Případ bytové jednotky ..............................................................................................38

5.2.1. Základní informace o zkoumaném bytu ....................................................................38 5.2.2. Stanovení hodnoty předmětného bytu .....................................................................38 5.2.3. Simulace situace podpojištění v případě družstevního bytu .....................................39 5.3.

Shrnutí získaných výsledků, jejich celkové zhodnocení a případné návrhy změn .....41

Závěr ..............................................................................................................................................44 Použité zdroje: ...............................................................................................................................45 1. Odborná literatura: ...............................................................................................................45 2. Právní předpisy:.....................................................................................................................45 3. Diplomové práce: ..................................................................................................................45 4. Internetové zdroje: ...............................................................................................................45 Seznam tabulek: ............................................................................................................................48 Seznam grafů: ................................................................................................................................48 Seznam příloh: ...............................................................................................................................48 Seznam zkratek:.............................................................................................................................49 Přílohy: ...........................................................................................................................................50

Úvod Téma indexace pojistné částky (jinak řečeno indexace pojištění) není často diskutováno. Proto ani někteří klienti pojišťoven nevědí, co se pod tímto pojmem skrývá. Konsekvencí uvedeného bývá, že obvykle je v pojistné smlouvě „zaškrtnuta“ příslušná kolonka a následně dojde ke zvýšení výše pojistného na příští pojistné období. To je ale ten optimističtější scénář. V horším případě příslušná kolonka označena není, což při nastání pojistné události může způsobit nemalé problémy. A právě proto se tímto tématem budeme zabývat v nadcházejícím textu. Výše zmíněná materie je úzce spojena s limity pojistného plnění a to hlavně v té souvislosti, když dojde k pojistné události a pojistník (v tomto případě pojistník = pojištěný) platí nižší pojistné, než by platit měl. Proto i limity pojistného plnění budou nedílnou součástí této práce. Cílem tohoto elaborátu bude popis a vysvětlení samotného pojmu, ale i procesu indexace pojistné částky ve spojení s nastavením limitů pojistného plnění. Z důvodu obsáhlosti tohoto tématu se zaměříme pouze na oblast pojištění majetku s akcentem na pojištění rodinných domů a bytů, neboť i např. u životního pojištění se můžeme s indexací setkat. Pro řádné objasnění a rozbor našeho tématu je ale nezbytné se zabývat i problematikou stanovení pojistné hodnoty majetku, který má být pojištěn. Protože to ale není hlavní náplní této práce, uvedeme pouze nejpoužívanější a nejznámější postupy oceňování majetku. Pro hlubší studium odkazujeme na příslušnou literaturu. Struktura následujícího textu (jak teoretické, tak praktické části) bude odpovídat běžné praxi při uzavírání pojistných smluv. Nejdříve se tedy zaměříme na oceňování majetku, dále na stanovení limitů pojistného plnění a na závěr indexaci pojistné částky. V praktické části této bakalářské práce aplikujeme získané teoretické poznatky. Na základě analýzy postupů vybraných pojišťoven a jejich pojistných podmínek si uvedeme fiktivní příklady, jak by limity pojistných plnění a indexace pojistné částky mohly vypadat. Získané poznatky poté shrneme, upozorníme na případné problémy a nedostatky a navrhneme jejich řešení. Věřím, že výsledky, ke kterým se dobereme, budou zajímavé, nicméně neočekávám, že by byly překvapivé.

9

1.

Charakteristika pojištění majetku

1.1.

Teoretický úvod do pojištění

Pojištění obecně slouží k minimalizaci následků pojistných událostí. Majetkové pojištění tedy kryje ty ztráty, které se budou realizovat v majetkové sféře lidí. Kvůli lepší orientaci v systému pojištění si uvedeme některé používané klasifikace pojištění majetku, neboť ty pak slouží lepšímu porozumění dané problematice. V prvé řadě je nutné zkoumat, jak sám pojistný vztah vzniká. Existují dva hlavní přístupy: ze zákona, na základě smlouvy, a to jako povinné nebo dobrovolné pojištění. Při zákonném pojištění vzniká pojistný vztah na základě právního předpisu a pojistná smlouva se neuzavírá.1 Pojistník tento proces nemůže svým jednáním jakkoliv ovlivnit a to ani, co se pojistných podmínek týče. Díky této silné příkazní formě se tento typ pojištění již skoro nevyskytuje. Méně svazující formou pojištění je smluvní povinné pojištění. I tady je však cítit ještě relativně velká ingerence státní moci, neboť ta stanovuje, na jaké činnosti se vztahuje povinnost uzavřít pojištění. Jedná se typicky o oblast pojištění odpovědnosti za škodu (např. za provoz motorového vozidla). Klasický občansko-právní vztah tak můžeme pozorovat až u smluvního dobrovolného pojištění. V tomto případě se člověk sám rozhodne, zda-li uzavře pojištění, které mu pomůže minimalizovat výši potencionální škody. Máme-li vyřešenou formu pojištění, můžeme se věnovat jeho jednotlivým typům. Pojištění můžeme dělit podle: způsobu tvorby technických rezerv, délky trvání pojištění, předmětu pojištění, praxe jednotlivých soukromých pojišťoven a mnoha dalších kriterií. My však rozvedeme pouze čtyři výše zmíněné. První kriterium, tedy způsob tvorby technických rezerv, se rozpadá do dvou hlavních kategorií a to na: pojištění riziková (neživotní) a pojištění rezervotvorná (životní). Riziková pojištění se vyznačují tím, že realizace pojistné události není jistá. Jestliže k pojistné události nedojde během trvání pojištění, pojišťovna neposkytuje pojistné plnění.2 1

ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví. Str. 31.

2

DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Str. 39.

10

U tohoto typu pojištění vystupují do popředí tedy všechny tři principy3, na kterých obor pojišťovnictví stojí. U rezervotvorných pojištění je během trvání pojistného vztahu vytvářena rezerva na pojistné události. K výplatě pojistného plnění dojte tedy vždy (až na pár výjimek). Prvek nahodilosti tedy spočívá v tom, že daná pojistná událost sice nastane, jen se neví, kdy přesně. Dalším kritériem je délka trvání pojištění. Jedná se o: krátkodobá a dlouhodobá pojištění. Krátkodobá pojištění netrvají ani jeden rok, kdežto dlouhodobá pojištění trvají minimálně jeden rok. U druhého typu pojištění nemusí být konec pojištění sjednán. Předposledním rozlišovacím znakem v pojištění, který si uvedeme, je předmět pojištění. Ten se může týkat těchto zájmových sfér člověka: pojištění majetku, pojištění osob a pojištění odpovědnosti za škodu. U pojištění majetku jsou kryta ta rizika, která by se realizovala na pojištěném majetku. Pojištění osob, tj. pojištění fyzické osoby pro případ jejího tělesného poškození, smrti, dožití určitého věku nebo pro případ jiné pojistné události související se životem osob.4 A pojištění odpovědnosti za škodu slouží k minimalizaci ztrát souvisejících s nedokonalou činností osob. Rozlišení podle praxe jednotlivých pojišťoven je už pouze možnou kombinací uvedených kriterií. Ty se pak dále rozpadají do dalších podkategorií. Předpokládám, že proto není nutné tyto jednotlivé typy vyjmenovávat.

1.2.

Pojištění majetku

Zákon o pojistné smlouvě (dále jen ZoPS) v § 37 odst. 1 říká, že pojistit lze věc5, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné smlouvě. Ve větě druhé odstavce 2 stejného paragrafu tvrdí, že soukromé pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. S tím souvisí ta skutečnost, že se jedná o rizikové, tedy neživotní pojištění. Podle výroční zprávy České asociace pojišťoven (dále jen ČAP) z roku 2011 se pojištění majetku podílí na celém neživotní pojištění přibližně z 25 %6. Jen pro představu, jedná se o

3

podmíněná návratnost, neekvivalentnost a solidárnost ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví. Str. 34. 5 věci rozděluje občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. - v § 119 odst. 1 na movité a nemovité 6 výroční zpráva ČAP za rok 2011, str. 12, odkaz v použité literatuře 4

11

částku pohybující se kolem 17 mld. Kč7, která představuje o něco více než 14 %8 předepsaného pojistného. Očividně je majetkové pojištění významnou složkou celého českého pojistného trhu. Hned na začátku této podkapitoly si uvedeme některé pojmy, které budeme v následujícím textu používat a které jsou pro pojištění majetku typické (pojmy obecné pro jejich notorickou známost vynecháme9). Jejich definice jsou k nalezení v § 3 ZoPS nebo v jakékoliv základní literatuře10 týkající se pojišťovnictví. Narazíme tedy na: pojistnou hodnotu, což je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat, pojistnou částku, která představuje smluvně dohodnutou (výjimečně zákonem stanovenou) výši nejvyššího možného pojistného plnění, nastane-li pojistná událost, limity pojistného plnění, které vyjadřují maximální možnou hranici plnění pojistitele za jednu pojistnou událost, novou cenu, tedy cenu, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu, časovou cenu, což je cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, opotřebení, které vyjadřuje zhoršení stavu předmětu vlivem času a používání, podpojištění, což je stav, kdy je v době pojistné události pojistná částka nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, nadpojištění, to je situace, když pojistná částka převyšuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku indexaci, která v sobě zahrnuje jak zvyšování pojistné částky, tak pojistného. Po ujasnění si, jaké pojmosloví budeme používat, se podíváme, jaké základní skupiny pojištění majetku existují. Jde o11: pojištění pro případ poškození věci živelní událostí, pojištění staveb, pojištění domácnosti, pojištění strojů a zařízení, pojištění pro případ poškození věci vodou z vodovodních zařízení, 7

výroční zpráva ČAP za rok 2011, str. 60 výroční zpráva ČAP za rok 2011. str. 53 9 dají se najít např. v §3 ZoPS 10 např. MAJTÁNOVÁ, A. Pojišťovnictví: teorie a praxe. Str. 149-151. 11 následující výčet je z: ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví. Str. 35. 8

12

pojištění věci proti škodám způsobeným atmosférickými srážkami, dopravní pojištění, pojištění pro případ poškození, zničení nebo odcizení motorového vozidla, pojištění pro případ odcizení věci, pojištění pro případ uhynutí, nutného poražení nebo utracení hospodářského zvířete nebo pro případ trvalé ztráty plemenitby (též pojištění zemědělských rizik), pojištění ztrát způsobených přerušením provozu (šomážní pojištění), pojištění úvěrů a jiná pojištění. Tento výčet kombinuje jak pojištění pro běžné občany, tak typická podnikatelská pojištění (např. šomážní pojištění či pojištění zemědělských rizik). My se v této práci budeme zabývat pouze některými skupinami občanských pojištění. Jak již bylo řečeno, zaměříme se na pojištění nemovitostí (do kterého spadá pojištění staveb), konkrétně rodinných domů a bytů, se kterými přijde do styku téměř každý. K porozumění, co se pod pojmy nemovitost a stavba rozumí, budeme muset nahlédnout do tří zákonů – do občanského zákoníku (dále jen OZ), do stavebního zákona (SZ) a do zákona o oceňování majetku (dále jen ZoOM). OZ v § 119 odst. 2 říká, že nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Definici stavby už v OZ ale nenajdeme, ta je obsažena v SZ v § 2 odst. 3. Stavbou se tedy rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. ZoOM v § 3 stavby dále člení na: stavby pozemní, kterými jsou o

budovy, jimiž se rozumí stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory,

o

venkovní úpravy,

stavby inženýrské a speciální pozemní, kterými jsou stavby dopravní, vodní, pro rozvod energií a vody, kanalizace, věže, stožáry, komíny, plochy a úpravy území, studny a další stavby speciálního charakteru, vodní nádrže a rybníky, jiné stavby. Tento stručný úvod do pojištění majetku, který nám tato kapitola poskytla, dostatečně vyhovuje našemu cíli, čímž se můžeme pustit do vlastního tématu této práce. Abychom se ale mohli zabývat limity pojistných plnění, musíme ocenit majetek, který má být pojištěn. Proto se jimi nebudeme zabývat v nadcházející kapitole, ale až po kapitole věnující se 13

oceňování majetku. Rád bych ještě uvedl, že v celé této práci budeme používat pojmy pojistník a pojištěný promiskue, stejně tak jako pojistitel a pojišťovna.

14

2.

Stanovení hodnoty majetku

2.1.

Motivy vedoucí k ocenění majetku

Majetek se oceňuje z nejrůznějších důvodů. Nejčastějším důvodem ocenění je převod majetku na jinou osobu. Toto ocenění má význam jak pro prodávající i kupujícího, tak pro stát, neboť odhad ceny a prodejní cena slouží následně jako podklad pro zaplacení daně z převodu nemovitostí. Dalším důvodem ocenění majetku je majetkové vypořádání prováděné v souvislosti se smrtí vlastníka. Oceněná částka je základem pro výpočet výše podílů dědiců i základem, z kterého se stanoví výše odměny notáře. Dále se můžeme dostat do situace, kdy zažádáme o bankovní úvěr. Banky často vyžadují ocenění majetku potencionálního dlužníka ať už přímo pro účely zástavy majetku nebo pro posouzení majetkové situace a bonity klienta (odhady provádí nejčastěji specializovaní pracovníci banky, případně bankou najatí odhadci a znalci).12 Relativně běžnou situací, kdy je v dnešní době potřeba ohodnotit majetek, je rozvod manželství, neboť přibližně polovina z uzavřených manželství končí rozvodem. Samozřejmě, že ne vždy dojde k dohodě manželů, co komu zůstane. Poté nastupuje na řadu soudní řízení a následné stanovení hodnoty společného majetku bývalých manželů. I v podnikatelské sféře dochází k procesu oceňovaní majetku. Příčinou zde může být možný převod části podniku nebo např. úpadek společnosti. Důvodů, kvůli kterým se dá majetek oceňovat, je ještě mnoho. My se zaměříme pouze na ten, který vede ke sjednávání pojistných smluv. Pro správné nastavení pojistné částky je třeba provést kvalifikovaný odhad nákladové hodnoty majetku tak, aby se v případě pojistné události dostalo pojištěnému adekvátní náhrady a minimalizoval se na něho dopad pojistné události.13 Chyby v procesu stanovení hodnoty majetku, který má být pojištěn, mohou vést k fatálním následkům pro pojištěného, dojde-li k pojistné události. Podrobněji se tomuto tématu budeme věnovat až v nadcházející kapitole. Majetek pro pojistné účely oceňuje nejčastěji jeho vlastník (v našem případě zájemce o pojištění), specializovaný pracovník pojišťovny, a jedná-li se o komplikovanější postup, pak je přizván znalec nebo odhadce. Vlastník může dobře ocenit výbavu své domácnosti, ale co třeba podnik velikosti závodu Škoda auto, a. s.? To už by asi nebylo v jeho silách. Proto ve složitějších případech přicházejí na řadu zaměstnanci pojišťovny a v těch nejsložitějších znalci a odhadci z oboru oceňování. Oceňovacích metod je celá řada. Ne všechny jsou pro nás 12 13

HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Str. 8. HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Str. 8.

15

relevantní. Proto se zaměříme pouze na ty, které odpovídají našim potřebám, tedy zjištění hodnoty nemovitostí (konkrétně rodinných domů a bytů). Ostatní pouze zmíníme.

2.2.

Postupy oceňování majetku obecně

Základní normou upravující oceňování majetku pro jiné než prodejní účely v České republice (dále jen ČR) je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, který provádí vyhláška č. 3/2008 Sb. (dále jen VoOM). Touto vyhláškou se stanovují parametry a jejich konkrétní hodnoty pro ocenění dle ZoOM.14 V § 2 odst. 1 ZoOM stojí, že majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jinak. Obvyklou cenu pak dále definuje jako cenu, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Další způsoby oceňování jsou uvedeny v odst. 3 stejného paragrafu. Patří k nim: nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění, výnosový způsob „vycházející z analýzy výnosů či jiných pravidelně dosažitelných příjmů z majetku (nájemné)“15, porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci, oceňování podle jmenovité hodnoty, oceňování podle účetní hodnoty, oceňování podle kurzové hodnoty, oceňování sjednanou cenou. První tři postupy a jejich kombinace, není-li v ZoOM stanoveno jinak, se pak použijí pro oceňování staveb.

2.2.1. Z jakých podkladů se při oceňování majetku vychází Odhadci a znalci, ale i zaměstnanci pojišťoven musejí pracovat s určitými podklady, které se týkají oceňovaného majetku. Nemohou se jen spolehnout na tvrzení vlastníka (mnohdy ani vše neví nebo by mohl úmyslně něco zamlčovat) nebo vlastní prohlídku majetku. Mezi nejzákladnější materiály sloužící k ohodnocení nemovitosti patří bezesporu aktuální výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouvy, cenové mapy pozemků, platné pojistné smlouvy, daňová přiznání k dani z nemovitostí, fotografie vypovídající o stavu majetku, různé indexy 14 15

CUPAL, M. Oceňování pojištěného majetku. Str. 13. HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Str. 32.

16

(stavební, spotřebitelských cen) nebo stavební dokumentace. Samozřejmě, že ne vždy budou potřeba všechny tyto dokumenty, mnohdy však ani ale nebudou stačit. Pakliže máme všechny potřebné informace, můžeme se pustit do samotného oceňování.

2.3.

Konkrétní oceňovací postupy

2.3.1. Oceňování nemovitého majetku Ještě před samotným oceňováním si musíme říct, co je rodinný dům, který bude předmětem výpočtu v návrhové části této práce. Rodinný dům je dům, který svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení, a v němž je více než polovina podlahové plochy všech místností určena k bydlení.16 Rodinný dům může mít nejvýše tři samotné byty a nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví.17 2.3.1.1. Nákladová metoda Zjištění hodnoty nemovitosti nákladovou metodou zohledňuje hodnotu majetku po stránce materiálové.18 Jeden z možných postupů pro nákladové ocenění je přesně upraven v ZoOM spolu s jeho prováděcí vyhláškou, kde se § 5 věnuje právě výpočtu pro rodinné domy. Výpočet upravené ceny ZCU a výchozí ceny CN pro rodinné domy, rekreační chalupy a rekreační domky se podle oceňovací vyhlášky provede s použitím rovnic: ZCU = ZC * K4 * K5 * Ki * Kp CN = ZCU * OP, kde ZC je základní cena za 1 m3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků.19 Koeficient K4 značí konstrukční vybavenost stavby, K5 je koeficientem polohovým, koeficient Ki obsahuje informaci o změně cen stavby (k roku 1994) a Kp je koeficient prodejnosti. Jen pro upřesnění, CN je zkratka pro novou cenu a OP znamená obestavěný prostor (rovnice CN = ZCU * OP v § 5 VoOM obsažena není, jedná se pouze o konkrétní postup, jak z ceny upravené získat cenu novou pro potřeby pojištění). Pro zjištění míry opotřebení je nutné podívat se do přílohy č. 15 k VoOM. Samotné hodnoty koeficientů jsou podrobně upraveny v přílohách20 č. 1, 6, 14, 15, 38 a 39 k VoOM. Já osobně jsem toho názoru, že tento postup je celkem srozumitelný a dobře proveditelný. Jediná možná komplikace je orientace ve všech přílohách k VoOM. U nákladové metody jsme použili pouze 6 příloh, nicméně dohromady jich VoOM obsahuje 39.

16

HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Str. 41. HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Str. 41. 18 HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Str. 44. 19 NEMEČEK, A., JANATA, J. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Str. 78. 20 tyto přílohy jsou dostupné na internetu, konkrétní odkazy jsou uvedeny v použitých zdrojích 17

17

Ostatní metody vyjmenované ve VoOM pro nás sice nejsou relevantní, avšak i jiné stavby než rodinné domy lze nákladově ocenit a mají pro výpočet pojistné hodnoty stejnou důležitost. Bylo by možné využít metodu kombinace nákladového a výnosového postupu, která se užije pro ocenění bytů, ale myslím si, že drtivá většina majitelů rodinných domů nemá ve svém domě nějaký byt, který by pronajímala. Proto se teď podíváme na ostatní metody tak, jak jsou upraveny v odborné literatuře. První z nich bude postup, který používá indexy. 2.3.1.2. Indexová metoda Tato metoda je primárně určena pro podnikatelské subjekty. Základním algoritmem21 pro výpočet nové ceny (CNP) stavby je v tomto případě: CNP = PC * Ki. PC značí pořizovací cenu stavby, index Ki je stejný jako výše uvedený. PC by se u nepodnikatelských subjektů dala zjistit součtem všech nákladů nutných na realizaci stavby. Ne všichni lidé si však při stavbě rodinného domu vedou nějaký deník, do kterého zanášejí ceny jednotlivého stavebního materiálu nebo ceny všech prací, které byly na domě vykonány. V případě, kdy si vlastník domu nechá postavit dům tzv. „na klíč“, má výchozí situaci o dost snadnější. Ke zjištění nové ceny jeho domu mu postačí pohled na celkovou cenu ze závěrečného vyúčtování po dokončení stavby. Tento způsob opatřování bydlení je však běžnější ve větších městech, v menších městech nebo na vesnicích si lidé stavějí domy zpravidla svépomocí. Proto tento způsob vyhovuje podnikatelům, kteří vedou účetnictví. Ti se pouze podívají do svých účetních záznamů (konkrétně do rozvahy) a znají výši PC. Ke zjištění indexu Ki stačí mít přístup na internet, neboť index vývoje cen stavebních prací vydává Český statistický úřad (dále jen ČSÚ). V současné době je jeho výchozí hodnota stanovena na rok 2005. To znamená, že současné22 časové řady obsahují data až od roku 2005. Není však problémem podívat se do archivu, kde se nacházejí i data starší (od roku 1994). Ostatní metody jako výnosová metoda či různé kombinace výše zmíněných metod nejsou pro účely pojišťovnictví příliš významné. Proto poslední postup, který tu budeme prezentovat, je metoda porovnávací. Jak tato metoda funguje, si ukážeme v následujícím textu.

21

NEMEČEK, A., JANATA, J. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Str. 82. současné časové řady jsou dostupné na internetových stránkách ČSÚ, kde jsou k nalezení pod heslem „Index cen výrobců – časové řady“. 22

18

2.3.1.3. Porovnávací metoda Porovnávací metoda vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji.23 Je ale možné, aby znalec, odhadce nebo kdokoliv, kdo ocenění provádí, našel stejný předmět vhodný k porovnání? Asi ne. Proto tento způsob nepatří k těm nejjednodušším. Nicméně pokud je obstaráno dostatečné množství vhodných podkladů k porovnání, může se činnost oceňující osoby velmi ulehčit. Obsahem těchto materiálů pak jsou cenotvorné faktory, které slouží ke srovnání s oceňovanou nemovitostí. Těmito faktory jsou především: datum uskutečnění prodeje, příp. pouze nabízený dosud nerealizovaný prodej, lokalizace a situování nemovitostí, existence

přístupových

možností

k nemovitostem,

dopravní

obslužnost,

infrastruktura, velikost, rozsah a rozmanitost majetku, velikost přináležejících a využitelných pozemků, technické stáří objektů, stavebně technický stav objektů, vybavenost objektů, morální opotřebení, zastaralost technologie výstavby, možnost další výstavby v dané lokalitě, okruh potencionálních investorů, majetkové vztahy, věcná břemena.24 Tyto informace se dají dobře najít v inzerátech. Pokud má člověk s oceňováním zkušenosti (především znalci, odhadci a pracovníci pojišťoven), může vycházet z případů, kterými se v minulosti zabýval nebo o kterých má povědomí. Tímto uzavřeme pododdíl oceňování nemovitého majetku a uvedeme si základní postupy, které slouží k ohodnocení movitého majetku.

2.3.2. Oceňování movitého majetku Ke správnému pojištění domácnosti (v rámci něhož je nutné se vypořádat s hodnotou velkého celku různých věcí) musíme znát hodnotu všech složek, ze kterých se domácnost skládá. Do vybavení domácnosti patří elektronika, nábytek, oblečení, šperky, ale třeba i obrazy, sbírky známek nebo mincí, knihovny, někdy zbraně apod. Všechny tyto věci se z právního hlediska řadí mezi movitosti. I bez použití jakékoliv definice je zřejmé, že věc movitá se dá přemístit. Je ale důležité podotknout, že tímto přemístěním nesmí věc utrpět na újmě, nesmí se znehodnotit. Její podstata tedy musí být zachována.

23 24

ŽÁKOVÁ, J. Oceňování nemovitého majetku pro pojistné účely. Str. 30. HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Str. 48.

19

Ne vždy je ale lehké stanovit správnou hodnotu všech věcí tvořících domácnost. Některé věci jako např. umělecké sbírky nemají pevně danou hodnotu (na rozdíl od televize či kožichu z norka). Proto si v tomto oddílu uvedeme některé metody, které nám pomohou ocenit různé druhy movitostí. Než však začneme, musíme si upřesnit ještě jednu důležitou věc. Nehmotný majetek, ať už dlouhodobý, nebo krátkodobý, necháme stranou. S tímto druhem movitého majetku totiž při pojišťování domácnosti (jako běžná osoba) do styku určitě nepřijdeme. 2.3.2.1. Co je při oceňování dobré znát Podklady, ze kterých se dá vycházet, jsou účtenky nebo paragony, ze kterých můžeme vyčíst cenu pořízeného majetku. Ne každý si je však nechává. S tím souvisejí různé technické doklady, typové listy nebo certifikáty. Nesmíme ani zapomínat na platné pojistné smlouvy. Pakliže jsou k dispozici, je problém oceňování pro pojistné účely téměř vyřešen. Může se ale stát, že nic z výše uvedeného není k dispozici. V takovém případě se musíme uchýlit k ohledání věcí. Víme-li, z čeho vycházet, můžeme se pustit do samotného oceňování předmětných věcí. 2.3.2.2. Oceňování dlouhodobého hmotného majetku Které movitosti do této skupiny patří? Pro zařazení do této kategorie musí být splněny dvě podmínky: cena vyšší než 40 000 Kč a doba použitelnosti delší než jeden rok.25 Takovými předměty by mohl být dražší kus oblečení, výpočetní technika nebo investiční zlato. I v tomto případě, stejně jako u oceňování nemovitostí, se vychází ze tří základních oceňovacích metod: nákladová metoda, výnosová metoda a porovnávací metoda. První a třetí možnost jsou použitelné, výnosová metoda ne. Výnosové přístupy k ocenění majetku vycházejí z předpokladu, že hodnota majetku je určena očekávaným užitkem pro jeho majitele.26 Jaký užitek pro mě ale bude mít obraz visící na mé zdi v obýváku? To je velmi těžko zodpověditelná otázka. Proto bude asi nejlepší, když zvolíme metodu nákladovou nebo porovnávací. Ta se snaží najít co největší množství co možná nejpodobnějších předmětů, které by odpovídaly pojišťované věci, a na základě vzájemného srovnání určit její cenu. Jedná se tedy o stejný postup jako u oceňování nemovitostí. Nákladový přístup pracuje s pořizovacími náklady, cenovými indexy a opotřebením. I tato metoda je analogická se stejnojmennou metodou u oceňování nemovitostí, tudíž není důvod tu opakovat to, co již bylo řečeno. Je tu ale jeden podstatný rozdíl. U tohoto postupu nepracujeme s indexem cen

25 26

NEMEČEK, A., JANATA, J. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Str. 95. HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Str. 48.

20

stavebních prací, ale s klasickým ukazatelem míry inflace27. Pro podnikatele by byl samozřejmě aktuálnější index cen průmyslových výrobců, ale my se tu oceňováním strojního zařízení nezabýváme. A tímto se dostáváme k drobnému hmotnému majetku. 2.3.2.3. Oceňování drobného hmotného majetku Do kategorie drobného hmotného majetku patří logicky ty předměty, jejichž pořizovací cena je nižší než 40 000 Kč. Na době použitelnosti nezáleží (v účetnictví ano, neboť se od ní odvíjí možnost jej odepisovat). Oceňovací metody již ale uvádět nebudeme, jedná se totiž o ty tři, které jsme zmínili v předchozím textu. I v tomto případě patří k nejběžnějším přístupům kombinace pořizovací ceny, příslušného cenového indexu a míry opotřebení. Tady uzavřeme kapitolu, která sloužila k ocenění majetku, a můžeme se pustit do stanovování limitů pojistných plnění u pojištění majetku.

27

vývoj inflace je k nalezení na internetových stránkách ČSÚ, stačí zadat heslo „Míra inflace, vývoj spotřebitelských cen vybraných výrobků“ a otevřít příslušná data

21

3.

Limity pojistného plnění u pojištění majetku

Pod pojmem pojistné plnění se rozumí náhrada pojistitele v případě, že dojde k pojistné události.28 Výše této náhrady má však své meze. Pojišťovny by si nemohly dovolit pojišťovat rizika lidí bez omezení, neboť by takové počínání vedlo bezprostředně k úpadku těch samotných institucí. Navíc by podobný systém nemohl fungovat i kvůli skutečnosti, že pojišťovny jsou podnikatelskými subjekty, které chtějí dosahovat zisku. Proto existují v pojistných smlouvách nebo všeobecných, potažmo zvláštních pojistných podmínkách pojišťoven ustanovení, která se této problematice věnují. V této kapitole si uvedeme možné přístupy, jak se tato problematika dá řešit. Budeme vycházet především z odborné literatury, neboť ZoPS v § 28 obsahuje pouze velmi strohou a rámcovou úpravu této oblasti. Ne všechny postupy jsou ale vhodné pro pojištění rodinných domů a bytů. Proto si u jednotlivých možností uvedeme jak klady, tak i zápory toho kterého přístupu, a také zmíníme, jaké konkrétní přístupy jsou pojišťovnami využívány.

3.1.

Formy pojištění

V teoretickém úvodu do pojištění jsme uvedli, že věc nebo soubor věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Z této věty vyplývá, že i pojištění rodinného domu a bytu lze sjednat také jen jako pojištění škodové, neboť jak dům, tak i byt jsou věcí. Co ale pojem škodového pojištění přesně znamená? U škodových pojištění je pojistné plnění závislé na výši nastalé škody, vychází se ze vzájemných kvantitativních vztahů mezi výšemi pojistného plnění a škody.29 Jinak řečeno, pokud dojde k pojistné události, pojišťovna nahradí pojištěnému jen tu škodu, která se u něj realizovala (samozřejmě tu jde o zjednodušení, na komplikovanější případy narazíme dále v textu). To však neplatí u obnosových pojištění. Tam je vztah vyplacené částky a nastalé škody potlačen. Pojištěný si na začátku zvolí pojistnou částku, kterou chce při nastání pojistné události vyplatit. Proto se někdo může pojistit pro případ smrti na pojistnou částku ve výši 100 000 Kč a někdo zase na 1 000 000 Kč. Obě možnosti jsou reálné. Jediný rozdíl je poté ve výši placeného pojistného. Škodové pojištění se dále rozpadá na dva hlavní systémy (ty se dále rozpadají do svých podskupin). Závislou proměnnou je v tomto případě ručení pojišťovny. Způsoby ručení pojišťovny můžeme rozdělit dva základní druhy: ručení na plnou hodnotu podílové ručení.30

28

DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Str. 46. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Str. 47. 30 MAJTÁNOVÁ, A. Pojišťovnictví: teorie a praxe. Str. 159. 29

22

3.1.1. Ručení na plnou hodnotu U pojištění na plnou hodnotu je pojistné plnění závislé na udané pojistné hodnotě (hodnotě pojištěného majetku).31 Tato forma pojištění se dále rozlišuje podle toho, jestli byla v pojistné smlouvě (může vyplývat i ze zákona) stanovena pojistná částka nebo nebyla. 3.1.1.1. Ručení na plnou hodnotu s dohodnutou pojistnou částkou Pojistná částka úzce souvisí s pojistnou hodnotou. Její výše bývá stanovena při sjednávání pojistné smlouvy a vychází právě z pojistné hodnoty věci. Tento vztah se někdy jeví jako problematický. Proč? To si vysvětlíme v následujících řádcích. Postup při uzavírání pojistné smlouvy je takový: ocení se předmětná věc → tím se získá její hodnota, která vystupuje jako pojistná hodnota → na základě pojistné hodnoty dojde ke stanovení pojistné částky → a od pojistné částky se odvodí výše pojistného. Po uzavření pojistné smlouvy platí pojistník vypočtenou výši pojistného až do zániku pojistné smlouvy a vše je v naprostém pořádku. Situace se ale může zkomplikovat. Může dojít k pojistné události a pojistitel bude muset vyplatit pojistné plnění. Na tom ještě není nic neobvyklého, ale co když během trvání pojištění došlo k výraznému růstu cen a hodnota pojištěného majetku se zvýšila s tím, že pojistitel platil a platí stejnou výši pojistného (jako při sjednání pojistné smlouvy)? To už bude asi problém. Podle našeho postupu by totiž vyšší hodnota majetku měla vést k vyšší pojistné částce a tedy i k vyššímu pojistnému. Než si vysvětlíme konsekvence této situace, řekneme si, jak se může určit pojistná hodnota majetku. Pojistná hodnota majetku se může stanovit jedním z následujících způsobů, a to jako: nová hodnota – částka, kterou je třeba vynaložit na zabezpečení majetku toho jistého druhu, rozsahu a kvality v daném místě, včetně nákladů na zpracování projektové dokumentace, časová hodnota – nová hodnota snížená o částku odpovídající stupni opotřebení anebo jiného znehodnocení budovy, všeobecná hodnota – cena věcí, za kterou je možné budovu anebo jinou stavbu koupit v daném čase, kombinací pojištění na novou a časovou hodnotu.32 Z těchto čtyř způsobů se nejvíce používají první a druhý. Je to i logické. Pakliže již dojde k pojistné události a na budově jsou totální škody, je přirozené, že pojistník bude chtít mít

31 32

DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Str. 51. MAJTÁNOVÁ, A. Pojišťovnictví: teorie a praxe. Str. 160-161.

23

takové pojištění, aby mohl postavit dům stejných parametrů. Výše pojistné částky by tedy měla odpovídat nové hodnotě majetku. A teď si dokončíme náš příklad, kdy se během trvání pojištění zvýší hodnota majetku, ale na výši pojistné částky ani pojistného se to neprojeví. Pakliže není vzniklý rozdíl vyšší než 10 % (zpravidla), pojišťovny to ještě nechávají bez důsledků. 50 % rozdíl by už ale byl velký problém. V takovém případě dochází k podpojištění. Co to znamená? Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka stanovená pojistníkem nižší než pojistná hodnota pojištěné věci, má pojistitel právo snížit pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěné věci.33 (V ZoPS se u definice podpojištění v § 41 slovo „právo“ nevyskytuje, pojistné podmínky Kooperativy jsou tedy mírnější.) Pro lepší představu, jak taková situace může vypadat v praxi, můžeme nahlédnout do tabulky č. 1. Tabulka č. 134 - Efekt podpojištění Efekt podpojištění Původní pojistná hodnota 500 000 Kč Pojistná částka 500 000 Kč Nová pojistná hodnota 800 000 Kč Výše škody 1 300 000 Kč Pojistné plnění 1 187 500 Kč Výše škody 2 500 000 Kč Pojistné plnění 2 312 500 Kč Výše škody 3 800 000 Kč Pojistné plnění 3 500 000 Kč Pramen: vlastní

Z definice podpojištění a z tabulky č. 1 můžeme odvodit matematický vzorec výpočtu pojistného plnění, který se v případě podpojištění použije: pojistné plnění = pojistná částka/nová pojistná hodnota * výše škody. Ducháčková (str. 51) označuje zlomek pojistná částka/nová pojistná hodnota pojmem intenzita pojistné ochrany. V tabulce č. 1 byla intenzita pojistné ochrany ve výši 5/8. Při jakékoliv výši škody bude pojištění odškodněn pouze do poměru 5/8 nastalé škody (což odpovídá našim výsledkům). Pro klienta pojišťovny můžeme vyvodit jasný závěr. Je důležité, aby pojistná částka během trvání pojištění vždy odpovídala pojistné hodnotě majetku. Dosáhnout se toho dá dvěma možnými způsoby. Pojištěný by si mohl během trvání pojistné smlouvy nechat průběžně oceňovat svůj majetek a případné změny následně hned hlásit své pojišťovně a upravit tak pojistnou částku a výši pojistného. Je ale zřejmé, že tento postup by byl velmi nákladný. Druhá možnost je levnější, dá se říct zadarmo. Spočívá v tom, že pojišťovna sama bude sledovat agregovaný vývoj cen daného majetku a že případné změny

33 34

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Koop.cz. Čl. 21. odst. 1. tabulka – vlastní tvorba

24

automaticky promítne jak do pojistné částky, tak i do výše pojistného. Tento proces se nazývá indexace. Tou se ale budeme zabývat až v následující kapitole. Může ale také dojít k opačné situaci. V takovém případě se jedná o nadpojištění, kdy pojistná částka převyšuje pojistnou hodnotu pojištěného předmětu.35 V ZoPS tento pojem nenajdeme, nicméně se v § 40 hovoří od přepojištění, což je synonymum slova nadpojištění. Odst. 1 zmíněného paragrafu říká, že převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku, může pojistník nebo pojistitel navrhnout, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období, následující po této změně. Odst. 2 řeší případ, kdy pojistitel návrh na snížení pojistné částky nepřijme do 1 měsíce. Pak dojde k zániku pojistné smlouvy ze zákona a to dnem uplynutí zmíněné jednoměsíční lhůty. Jaké budou důsledky pro pojistitele a pojištěného v případě, kdy dojde k pojistné události v situaci nadpojištění? To si objasníme v tabulce č. 2. Tabulka č. 236 – Efekt nadpojištění Efekt nadpojištění Pojistná hodnota 500 000 Kč Pojistná částka 700 000 Kč Výše škody 1 200 000 Kč Pojistné plnění 1 200 000 Kč Výše škody 2 350 000 Kč Pojistné plnění 2 350 000 Kč Výše škody 3 500 000 Kč Pojistné plnění 3 500 000 Kč Pramen: vlastní

Pojistitel v tomto případě vyplatí pojištěnému vždy takový obnos, který bude odpovídat výši škody. Nemůže se tedy stát, že by se pojištěný vlivem pojistné události obohatil. To by totiž bylo proti základním principům pojištění. Není tu tedy žádná proměnná typu intenzity pojistné ochrany, jejíž výše by byla v případě nadpojištění větší než jedna a kterou by se násobila škoda. V tomto případě má sice pojištěný jistotu, že v případě uznání jeho nároků dostane plnou výši náhrady škody, ale zároveň nemůže dostat víc, než je skutečná hodnota pojištěné věci.37 Nevýhoda nadpojištění spočívá logicky v tom, že pojistitel platí bezdůvodně vyšší pojistné. Zpravidla k těmto situacím dochází již při sjednávání pojistné smlouvy, kdy pojistitel nadhodnotí hodnotu pojišťovaného majetku. Samozřejmě, že může dojít i k situaci analogické případu podpojištění, kdy během trvání pojistného vztahu dojde k poklesu hodnoty majetku. Tento jev je však méně častý, ale ne nemožný (např. by mohlo dojít k prudké deflaci nebo k poklesu cen volatilních aktiv typu zlata). Nejideálnějším případem samozřejmě je, když je hodnota pojišťovaného majetku rovna pojistné částce, na kterou byl pojištěn. Pak nedochází k žádným ztrátám žádné ze smluvních 35

MAJTÁNOVÁ, A. Pojišťovnictví: teorie a praxe. Str. 163. tabulka – vlastní tvorba 37 MAJTÁNOVÁ, A. Pojišťovnictví: teorie a praxe. Str. 163. 36

25

stran pojistné smlouvy. Tímto uzavřeme pododdíl ručení na plnou hodnotu s dohodnutou pojistnou částkou a podíváme se na situaci, kdy pojistná částka dohodnuta není. 3.1.1.2. Ručení na plnou hodnotu bez dohodnuté pojistné částky Při pojištění na plnou hodnotu bez pojistné částky jde ve všeobecnosti o to, že pojišťovna hradí náklady na obstarání poškozené či zničené věci (majetkové hodnoty) po odečtení opotřebení a použitelných přebytků.38 Tento typ pojištění nepatří mezi ty nejpoužívanější, neboť představuje nemalé riziko pro pojišťovnu. Dojde-li totiž k pojistné události, může být pojišťovna povinna hradit nemalé částky, které by jí mohly způsobit finanční problémy. Tato forma pojištění spadá do tzv. ryzího zájmového (škodového) pojištění, kdy je pojištěním kryta celá vzniklá škoda na majetku.39 Posledním typem pojištění na plnou hodnotu je pojištění na první riziko. 3.1.1.3. Pojištění na první riziko Pojištění na první riziko se také někdy označuje jako ohraničené ryzí zájmové pojištění, neboť je zde stanovena pojistná částka, která udává horní hranici pojistného plnění.40 Princip tohoto pojištění je tedy takový, že dojde-li k pojistné události, pak je pojišťovnou plně hrazena ta škoda, jejíž výše je maximálně rovna pojistné částce. Škoda přesahující limit prvního rizika (smluvně dohodnutou pojistnou částku) jde na úkor pojištěného. V tabulce č. 3 uvedeme názorné příklady této formy pojištění. Tabulka č. 341 – Mechanismus pojištění na první riziko Mechanismus pojištění na první riziko Limit prvního rizika 500 000 Kč Výše škody 1 300 000 Kč Pojistné plnění 1 300 000 Kč Výše škody 2 500 000 Kč Pojistné plnění 2 500 000 Kč Výše škody 3 900 000 Kč Pojistné plnění 3 500 000 Kč Pramen: vlastní

Na první pohled by se nepozornému čtenáři mohlo zdát, že se jedná o podobný příklad jako u podpojištění, protože maximální výše pojistného plnění nemůže být vyšší než limit prvního rizika (pojistná částka). Pakliže je ale škoda nižší nebo rovna limitu prvního rizika, hradí se v plné výše a ne jako v případě podpojištění, kdy se částka vyplacená pojišťovnou krátí členem intenzity pojistné ochrany. A právě tato skutečnost je výhodou této formy pojištění – důsledky podpojištění tu jsou vyloučeny. Uvedené pojištění se většinou uzavírá na předměty, které mají pohyblivou hodnotu a je do budoucnosti velmi komplikované a zdlouhavé určit jejich pojistnou hodnotu (např. peníze, klenoty a šperky, věci umělecké anebo historické 38

MAJTÁNOVÁ, A. Pojišťovnictví: teorie a praxe. Str. 164. upraveno podle: DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. Str. 60. 40 DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Str. 49. 41 tabulka – vlastní tvorba 39

26

hodnoty, sbírky, elektronika atd.).42 Nyní se podíváme na pojištění s podílovým ručením pojišťovny.

3.1.2. Pojištění s podílovým ručením pojišťovny Tento typ pojištění se rozpadá do dvou základních forem – pojištění na první riziko a pojištění se spoluúčastí pojištěného. 3.1.2.1. Pojištění na první riziko Jedná se tu o analogickou situaci k pojištění na první riziko u pojištění s ručením pojišťovny na plnou hodnotu. Nemá tedy smysl opakovat to, co bylo řečeno výše. Jednu věc bychom ale zmínit mohli. Pojištění na první riziko se využívá v případech, kdy jsou typické časté malé škody a ojedinělé velké škody.43 3.1.2.2. Pojištění se spoluúčastí pojištěného U většiny pojistných produktů majetkového pojištění se setkáváme se spoluúčastí pojištěného na škodě.44 Tento přístup je velmi výhodný pro pojišťovnu a to ze dvou důvodů. První je čistě ekonomický, neboť vyloučení malých škod vede k velkým úsporám pojišťovny ve správní oblasti (při likvidaci škod). Ten druhý má také výrazný ekonomický podtext, ale ne až tak silný. Spoluúčast motivuje lidi k opatrnějšímu chování, což vede k nižší škodovosti. Proto i pojištění mají z uvedeného prospěch. Spoluúčast se dá dělit do dvou, potažmo tří hlavních celků a to vždy podle jejího charakteru. Jedná se o pevně stanovenou částku, procentní poměr anebo kombinaci těchto přístupů. Spoluúčast s pevně stanovenou částkou Jejím prvním typem je excedentní franšíza. Jedná se o případ, kdy je pojistné plnění poníženo právě excedentní franšízou. Do její výše nedostane pojištěný žádný peněžní obnos od pojišťovny, nad její limit dostane pojištěný rozdíl mezi škodou a excedentní franšízou. Druhé řešení je nazýváno integrální franšízou. Integrální franšíza představuje částku, do jejíž výše se pojistné plnění neposkytuje, nad tuto částku se pojistné plnění vyplácí ve výši stanovené na základě některé základní formy pojištění.45 V tabulkách č. 4 a 5 si uvedeme příklady těchto dvou typů franšíz. Spoluúčast s procentuálně stanovenou částkou

42

MAJTÁNOVÁ, A. Pojišťovnictví: teorie a praxe. Str. 166. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Str. 50. 44 MAJTÁNOVÁ, A. Pojišťovnictví: teorie a praxe. Str. 170. 45 DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Str. 55. 43

27

Účast pojištěného na této formě pojištění je vyjádřena procentem, kterým se podílí na úhradě škody. Tato definice by se dala vyjádřit následující rovnicí: pojistné plnění = výše škody * (1 – procento spoluúčasti46). Typickou oblastí, kde se tento typ pojištění uplatňuje, je zemědělství. A nyní se podíváme na velmi oblíbenou a užívanou formu spoluúčasti. Tabulka č. 447 – Integrální franšíza v praxi Integrální franšíza s ryzím zájmovým pojištěním v praxi Výše franšízy 20 000 Kč Výše škody 1 15 000 Kč Pojistné plnění 1 0 Kč Výše škody 2 30 000 Kč Pojistné plnění 2 30 000 Kč Výše škody 3 100 000 Kč Pojistné plnění 3 100 000 Kč Pramen: vlastní

Tabulka č. 548 – Excedentní franšíza v praxi Excedentní franšíza s ryzím zájmovým pojištěním v praxi Výše franšízy 20 000 Kč Výše škody 1 15 000 Kč Pojistné plnění 1 0 Kč Výše škody 2 30 000 Kč Pojistné plnění 2 10 000 Kč Výše škody 3 100 000 Kč Pojistné plnění 3 80 000 Kč Pramen: vlastní

Kombinovaná spoluúčast Kombinovaná spoluúčast propojuje pojištění s pevně i procentuálně stanovenou částkou. A právě tuto formu můžeme nejčastěji vypozorovat u pojištění rodinných domů. Pojistné plnění při kombinované spoluúčasti se vypočte jako výše škody minus procento spoluúčasti ze škody s minimálním a maximálním ohraničením.49 Nyní si uvedeme konkrétní ustanovení tohoto typu: Pojištění proti pojistným nebezpečím povodeň nebo záplava se sjednává se spoluúčastí 1 % z celkové výše pojistného plnění, min. však 10 000 Kč.50 Minimální výše spoluúčasti je 10 000 Kč, maximální je omezena 1 % z celkové výše pojistného plnění. V případě pojistného plnění ve výši 100 000 Kč by pojištěný dostal od pojišťovny 90 000 Kč, pokud by ale pojistné plnění dosáhlo výše 1 500 000 Kč, pak by si pojišťovna nechala 15 000 Kč a pojištěný by obdržel 1 485 000 Kč. Poslední formou pojištění je časová franšíza 46

procento spoluúčasti tu bude vystupovat ve formě desetinného čísla, např. 5 % spoluúčast = 0,05 tabulka – vlastní tvorba 48 tabulka – vlastní tvorba 49 upraveno podle: MAJTÁNOVÁ, A. Pojišťovnictví: teorie a praxe. Str. 171. 50 Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění budov a staveb. Koop.cz. Čl. 6 odst. 1 věta 2. 47

28

Časová franšíza Tento typ pojištění se od ostatních principiálně odlišuje. Nevztahuje se k jedné pojistné události jako předchozí, ale k neomezenému počtu pojistných událostí v určitém čase. Uplatňuje se v následujících podobách: po určitou předem danou dobu od sjednání nebude vyplaceno pojistné plnění (například při krytí rizika úmrtí), u pojištění, kde se pojistné vyplácí po dobu trvání potřeby, je ujednána doba, po kterou pojistné plnění nebude vyplaceno (například v nemocenském pojištění, v pojištění přerušení provozu).51 Z výše charakteru tohoto pojištění plyne, že se u pojištění rodinných domů nebo pojištění domácnosti s nejvyšší pravděpodobností neuplatní. A tímto uzavíráme kapitolu limitů pojistného plnění u pojištění majetku. V následující kapitole, poslední teoretické, se budeme věnovat problematice indexace pojistné částky.

51

DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Str. 56.

29

4.

Indexace pojistné částky

4.1.

Pojem indexace obecně

Indexace by se dala definovat jako proces navyšování cen či jiných penězi vyjádřitelných hodnot na základě odpovídajících indexů. Samotný pojem indexace některým lidem nic neříká, ale slovo valorizace již určitě slyšel každý z nás. Valorizace není ničím jiným než zvyšováním důchodů, vyskytuje-li se inflace, tedy růst spotřebitelských cen. Je to odborný název označující indexaci v oblasti penzí. Indexy, které jsou k indexaci používány, jsou vydávány nezávislými institucemi veřejnoprávního charakteru. U nás je tímto subjektem Český statistický úřad (dále jen ČSÚ).

4.2.

Indexace pojistné částky, pojistného plnění a pojistného

Indexace v pojištění je málo diskutovanou oblastí. Nevěnují se jí ani odborné publikace, ani populárně naučné články. Proto jediným použitelným zdrojem mohou být pojistné podmínky pojišťoven, především všeobecné pojistné podmínky. Samozřejmě, že i konkrétní pojistné smlouvy obsahují svá zvláštní ustanovení, ta však nejsou veřejně dostupná, ale ani nepřinášejí nic nového. Proto i my budeme vycházet z pojistných podmínek pojišťoven, konkrétně Kooperativy, Generali Pojišťovny a ČSOB Pojišťovny.

4.2.1. Proč vůbec indexace v pojištění existuje Tato otázka byla částečně zodpovězena výše v textu, konkrétně u problematiky podpojištění. V případě ručení pojišťovny na plnou hodnotu, kdy pojistná částka neodpovídá pojistné hodnotě majetku, dochází k tomuto problému. Ceny majetku, především nemovitého, mají dlouhodobě tendenci vlivem času růst. Možné vysvětlení tohoto jevu by mohlo být takové, že nabídka pozemků obecně (nejen stavebních) je fixní. Tyto pozemky slouží k výstavbě a tudíž je omezený i počet domů stojících na těchto pozemcích. Samozřejmě, že je možné získávat stavební pozemky z pozemků lesních nebo zemědělských, ale pouze do určité míry. Jedná se tedy o vzácný statek, jehož cena by měla s rostoucí poptávkou růst. Dále se do vlivu růstu nemovitostí určitě promítá i agregátní růst cen v ekonomice. Z těchto důvodů je potřeba, aby se ceny majetku s postupem času upravovaly. Pokud by se proces indexace nepoužíval, docházelo by stále častěji k situaci podpojištění, což by mělo neblahý vliv především na pojištěné.

4.2.2. Proces indexace V předešlém odstavci jsme si ujasnili, proč je indexace nutnou součástí moderního pojištění. Teď si vysvětlíme, jak může probíhat. Existují dva hlavní přístupy indexování pojištění. Ten méně obvyklý, který by se možná ani jako indexace označovat neměl, by bylo zvyšování pojistné částky a pojistného na základě 30

podnětu pojištěného, neboť je v jeho zájmu, aby pojistná částka jím pojištěného majetku byla aktuální. V praxi se pak jedná o změnu pojistné smlouvy, protože je potřeba změnit jak parametr pojistné částky, tak i výši pojistného. Klasický případ, který je uplatňován pojišťovnami, je automatické indexování, se kterým klient pojišťovny vyjádří v pojistné smlouvě souhlas. V praxi postupuje pojišťovna tak, že navrhne pojistníkovi zvýšení pojistné částky a pojistného pro nadcházející období. Kooperativa ve svých pojistných podmínkách má toto ustanovení: Pokud pojistník během trvání pojištění nesouhlasí s navrženou indexací, musí svůj nesouhlas uplatnit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o návrhu dozvěděl.52 Pojistné podmínky Generali Pojišťovny mají trochu jiné znění: Automatickou indexaci může pojistník písemně odvolat pouze k výročí pojistné smlouvy, a to nejpozději 3 měsíce před ukončením pojistného období.53 Je zajímavé, že Kooperativa ve svých pojistných podmínkách nemá upřesněno, při jakých hodnotách příslušného indexu k indexaci dochází. Z toho se dá usuzovat, že jakákoliv změna povede k indexaci. U Generali Pojišťovny je situace odlišná. Automatická indexace tam probíhá pouze v případě, kdy dojde ke změně odpovídajícího indexu alespoň o 6 %. Shodu u obou pojišťoven můžeme najít ale ve výchovné nebo varovné funkci jednoho jejich ustanovení, které konstatuje, že v případě nesouhlasu s indexací či jejím prostým neprovedením se klient vystavuje riziku podpojištění. Jsem toho názoru, že toto ustanovení by v pojistných podmínkách být ani nemuselo, ale považuji to za velmi vstřícný krok ze strany Kooperativy a Generali Pojišťovny vůči svým klientům. Jaké indexy se k indexaci používají? V případě pojištění nemovitého majetku se jedná o index cen stavebních prací, který je vydáván ČSÚ54. Kooperativa55 ale na rozdíl od Generali Pojišťovny a ČSOB Pojišťovny hovoří i o indexu životních nákladů u pojištění movitého majetku. Index životních nákladů je jen jinak nazvaný index spotřebitelských cen neboli inflace. Je zajímavé a zarážející, že podobné úpravy nemají i zbylé dvě pojišťovny. Pro ilustraci si teď uvedeme graf č. 1 a graf č. 2, které ukazují vývoj inflace a cen stavebních prací v České republice. Tyto grafy budou simulovat situaci, kdy by na konci roku 1992 byly uzavřeny pojistné smlouvy na pojištění rodinného domu a domácnosti a kdy by jednotlivé pojistné částky nebyly do této doby (resp. do roku 2011 a 2012) indexovány. Tabulka s ročními změnami sledovaných proměnných bude uvedena v příloze. (Rok 1992 bude brán v obou grafech jako výchozí rok našeho pozorování, kdy pojistná hodnota odpovídala výši pojistné částky – proto mají oba grafy v počátku číslo 1 a ne 0.) 52

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Koop.cz. Čl. 24 odst. 5 věta 1. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění rodinných domů a bytových jednotek – Bydlení s asistencí (VPP B 2006/03). Generali.cz. Čl. 23 věta 4. 54 dostupný na internetových stránkách ČSÚ – ww.czso.cz, záložka „Statistiky“, odkaz „Makroekonomické údaje“ 55 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Koop.cz. Čl. 24 odst. 1 písm. a) 53

31

Graf č. 156 – Vývoj cen stavebních prací v ČR

Vývoj cen stavebních prací 3.500 3.250 3.000 2.750 2.500 2.250 2.000 1.750 1.500 1.250 1.000 1992

osa y vývoj cen stavebních prací

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

osa x - roky Pramen: vlastní

Graf č. 257 – Vývoj inflace v ČR

Vývoj inflace 3.000 2.750 2.500

osa y inflace

2.250 2.000 1.750 1.500 1.250 1.000 1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

osa x - roky

Pramen: vlastní

Z uvedených grafů vyplývá, že za dobu 20 let se ceny stavebních prací zvýšily přibližně o 220 % a spotřebitelské ceny téměř o 175 %. Pokud by v tomto případě nastala pojistná událost, byl by pojištěný subjekt velmi silně podpojištěn, což by vedlo k adekvátnímu snížení

56 57

tabulka – vlastní tvorba, výchozí data pocházejí z internetových stránek ČSÚ: www.czso.cz tabulka – vlastní tvorba, výchozí data pocházejí z internetových stránek ČSÚ: www.czso.cz

32

pojistného plnění. To by mohlo mít pro pojištěného fatální následky. A právě proto, aby se podobné případy nestávaly, existuje indexace pojištění. Tímto jsme ukončili jak kapitolu indexace, tak i celou teoretickou část této práce.

33

5.

Praktická část – modelování dvou základních případů

V této kapitole se pokusíme aplikovat námi získané poznatky, což by nám mělo pomoci si lépe představit, jak celý proces stanovování pojistných hodnot, částek a limitů funguje. Až se vypořádáme s těmito problémy, zaměříme se na indexaci. Ukážeme si na konkrétních číslech, která se budou týkat dvou konkrétních nemovitostí, jaké konsekvence může mít pro rodinný rozpočet špatné stanovení pojistných částek a hodnot, ale i opomenutí nebo vědomé odmítnutí indexace v pojistné smlouvě. Celý výše uvedený postup použijeme na dvě různé nemovitosti, jak již na začátku této práce bylo avizováno. Půjde o rodinný dům a byt v družstevním vlastnictví. Ve druhém případě budeme abstrahovat od faktu, že byt není v osobním, ale v družstevním vlastnictví. Po provedení všech potřebných kroků u obou námi zvolených nemovitostí okomentujeme podpojištění z celkového hlediska.

5.1.

Případ rodinného domu

5.1.1. Základní informace a data o rodinném domu Rodinný dům, který je centrem našeho zájmu, je nemovitost nacházející se ve východočeském městě Hronov. Jedná se o jednopodlažní dům o zastavěné ploše 114 m2 a celkové výšce 7,5 m, který je celý podsklepen. Přibližně polovina sklepní plochy by mohla být využívána k bydlení, což se nedá říci o podkroví. Tato budova byla zkolaudována v roce 1998, od roku 1999 je trvale obývána. Z uvedeného vyplývá, že všechny rozvody jsou ve velmi dobrém stavu. Střecha je sklonitá sedlovitého typu. Stavební materiál, který byl použit ke stavbě, byly tvárnice z lehkého betonu se zámky. Nemovitost se nachází přibližně 300 m od centra města a je umístěna na mírně svažitém terénu. Možnost záplav absolutně nepřichází v úvahu. Na základě těchto údajů můžeme přejít ke stanovení hodnoty této budovy.

5.1.2. Stanovení hodnoty rodinného domu Hned na začátku je třeba uvést, že budeme hledat novou cenu předmětného domu a to nákladovým způsobem. Vycházet budeme především z VoOM a to z § 5, kde je proces oceňování rodinných domů upraven. K nápomoci nám také bude odborná literatura58. Základní vzorec, ze kterého budeme vycházet, vypadá takto: ZCU = ZC * K4 * K5 * Ki * Kp, kde ZCU je základní cena upravená, ZC je základní cenou za 1 m3 obestavěného prostoru, která se zjistí z přílohy č. 6 VoOM v závislosti na druhu konstrukce. Koeficient K4 odráží 58

NEMEČEK, A., JANATA, J. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Str. 78-81.

34

vybavení domu a jeho hodnotu získáme takto: K4 = 1 + (0,54 * n), kde n je součet nadstandardních nebo podstandardních vybavení. Koeficient K5 pracuje s polohou domu, koeficient Ki bere v potaz změny cen staveb (rok 1994 je brán jako rok základní) a koeficient Kp je koeficientem prodejnosti. Jak základní cena, tak i ostatní proměnné ve výše uvedené rovnici se vypočítají dle příloh VoOM, konkrétně se jedná o přílohy č. 1, 6, 14, 15, 38 a 39. Po vyhledání a výpočtu jednotlivých koeficientů získáme tato čísla: ZC = 2 130, K4 = 1 + (0,54 * 0,995) = 1,5373, K5 = 1, Ki = 2,146 Kp = 1,023 – tento koeficient se ale nepoužije, neboť účelem ocenění budovy není její prodej. Pro stanovení nové ceny musíme ještě ZCU vynásobit OP. Obestavěný prostor by se dal zjednodušeně chápat jako objem domu. Hodnota OP je v našem případě 746,7 m3 (114 x 6,55). Po dosazení do rovnice vyjde tato nová cena59 námi zkoumaného rodinného domu (po zaokrouhlení na celé desetitisíce nahoru): 5 250 000 Kč. Pro kontrolu jsem se pokusil na internetu vyhledat, jak by předmětnou budovu ohodnotily největší pojišťovny na trhu. Bohužel jsem pomocí on-line formulářů získal data pouze od dvou pojišťoven, neboť ostatní pojišťovny samy ceny nenavrhují. Kooperativa60 nemovitost ocenila na 3 470 000 Kč. Data, ze kterých její formulář vycházel, byla údaje o typu střechy, o počtu nadzemních podlaží, o existenci sklepa, o zastavěné ploše a o poloze domu. Česká pojišťovna61 doporučila stanovit cenu podstatně výše a to na 4 340 000 Kč, minimálně však na 3 950 000 Kč. Údaje, které byly potřebné zadat, byly stejné jako u Kooperativy až na jednu výjimku, kde Česká pojišťovna chtěla zadat materiál, ze kterého je dům postaven. Než výše uvedené částky okomentujeme, zmíním ještě pojistnou částku, na kterou byl tento rodinný dům pojištěn na konci roku 2004. Její výše byla 3 100 000 Kč. Pokud bychom ji aktualizovali pomocí indexu cen stavebních prací62, dostali bychom částku okolo 3 590 000 Kč (zaokrouhleno na celé desetitisíce nahoru). Aritmetický průměr všech relevantních částek z předchozího odstavce (včetně vypočtené částky) je 4 120 000 Kč. Na první pohled je patrné, že Kooperativa by cenu této 59

nová cena nebere v potaz opotřebení; pokud by byla námi získaná nová cena upravena opotřebením, pak by se už nejednalo o novou cenu, ale cenu časovou 60 on-line formulář dostupný na: https://insure.koop.cz/Nemovitost/ [cit. 25-4-2013] 61 on-line formulář dostupný na: https://online.ceskapojistovna.cz/pojisteni-majetku?vstup [cit. 25-4-2013] 62 data k výpočtu byla použita z tabulky č. 6 a index cen stavebních prací pro jednotlivá čtvrtletí (ze kterých jsem udělal aritmetický průměr) roku 2012 je dostupný na internetových stránkách ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/7001-12, jedná se o tabulku č. 2 *cit. 25-4-2013]

35

nemovitosti viděla podstatněji níže než Česká pojišťovna (jak pomocí výpočtu v on-line formuláři, tak v závislosti na aktualizovaných datech z roku 2004). Na základě našeho výpočtu pomocí VoOM bych se tedy spíše klonil k hodnotám, které udává Česká pojišťovna. Samozřejmě, že vyšší pojistná částka vede k vyššímu ročnímu pojistnému, ale rozdíly v cenách pojistného se pohybují v řádu stovek Kč. A pakliže již někdo vlastní rodinný dům v hodnotě kolem 4 mil. Kč, domnívám se, že logické by bylo radši zaplatit ročně o několik stovek Kč více za pojištění, než riskovat, že by se mohla přihodit situace, kdy by bylo nutné uplatnit nárok na pojistné plnění, které by mohlo být nečekaně o několik set tisíc Kč nižší, než pojištěný předpokládal. Touto problematikou se budeme zabývat v následujícím pododdílu.

5.1.3.

Simulace situace podpojištění v případě rodinného domu

K podpojištění může dojít dvěma základními způsoby, my si ukážeme i třetí, který vzniká kombinací dvou základních. Zaprvé může být hned od začátku špatně stanovena pojistná částka, která je nižší než reálná hodnota nemovitosti. Zadruhé může k situaci podpojištění dojít vlivem času, kdy neprobíhá indexace pojistné částky, a ceny nemovitostí rostou. A třetí případ představuje situaci nejnepříjemnější, když počáteční pojistná částka byla stanovena chybně a ani nebyla prováděna indexace (za jinak stejných podmínek jako v prvním a druhém případě). V následujících tabulkách63 si promítneme všechny tři možné případy. Budeme předpokládat, že indexace neprobíhala 10 let s tím, že průměrný růst indexu cen stavebních prací byl 3 % ročně. Jako správně určenou hodnotu nemovitosti vezmeme tu částku, kterou jsme vypočetli s pomocí VoOM. A sumu, kterou jsme získali na základě dat vložených do online formuláře od Kooperativy, budeme pak brát jako chybnou. Poslední proměnnou bude výše škody, která se bude vyskytovat ve třech variantách při nastání pojistné události. Tabulka č. 764 – efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce Efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce Pojistná částka v pojistné smlouvě 3 470 000 Kč Skutečná hodnota rodinného domu 5 250 000 Kč Výše škody 1 700 000 Kč Pojistné plnění 1 462 667 Kč Výše škody 2 2 000 000 Kč Pojistné plnění 2 1 321 905 Kč Výše škody 3 totální škoda Pojistné plnění 3 3 470 000 Kč Pramen: vlastní

-

63 64

intenzita pojistné ochrany (zaokrouhleno na tři desetinná místa) = 0,661

vypočtená čísla v tabulkách budou zaokrouhlena na celé Kč tabulka – vlastní tvorba, data pocházejí z vlastních výpočtů

36

Tabulka č. 865 – efekt podpojištění při nenastavené indexaci Efekt podpojištění při nenastavené indexaci Hodnota rodinného domu při sjednání pojištění 5 250 000 Kč Nová hodnota rodinného domu po neprováděné indexaci 7 055 561 Kč Výše škody 1 700 000 Kč Pojistné plnění 1 520 866 Kč Výše škody 2 2 000 000 Kč Pojistné plnění 2 1 488 188 Kč Výše škody 3 totální škoda Pojistné plnění 3 5 250 000 Kč Pramen: vlastní

-

intenzita pojistné ochrany (zaokrouhleno na tři desetinná místa) = 0,744

Tabulka č. 966 – efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce a nenastavené indexaci Efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce a nenastavené indexaci Pojistná částka v pojistné smlouvě 3 470 000 Kč Skutečná hodnota rodinného domu na začátku pojištění 5 250 000 Kč Nová hodnota rodinného domu po neprováděné indexaci 7 055 561 Kč Výše škody 1 700 000 Kč Pojistné plnění 1 344 267 Kč Výše škody 2 2 000 000 Kč Pojistné plnění 2 983 621 Kč Výše škody 3 totální škoda Pojistné plnění 3 3 470 000 Kč Pramen: vlastní

-

intenzita pojistné ochrany (zaokrouhleno na tři desetinná místa) = 0,492

V uvedených příkladech jsme abstrahovali od klasické situace, kdy se pojištěný spolupodílí67 na vzniklé škodě formou spoluúčasti. Tento detail by sice částečně ovlivnil námi získané výsledky, nicméně spíše jen kosmeticky. Naopak pro větší názornost jsem umístil pod každou tabulku ukazatel intenzity pojistné ochrany68, což je číslo velmi jednoduché, nicméně s vysokou vypovídající hodnotou. Zanalyzujeme-li tabulky č. 7 – 9, zjistíme, že ve všech případech vede situace podpojištění ke ztrátám na straně pojištěného. Tyto ztráty jsou logicky v různých případech různě vysoké. Jejich společným jmenovatelem je ale právě výše intenzity pojistné ochrany. Čím menší je toto číslo, tím více je pojištěný podpojištěn a tím se jeho nárok na pojistné plnění snižuje. A právě toto tvrzení je jediným obecně platným, které vyplývá z uvedených tabulek. Nemůžeme totiž obecně říci, že je lepší neindexovat pojistnou částku než špatně nastavit pojistnou částku již v pojistné smlouvě. V našem konkrétním případě tomu tak sice 65

tabulka – vlastní tvorba, data pocházejí z vlastních výpočtů tabulka – vlastní tvorba, data pocházejí z vlastních výpočtů 67 jedná se zpravidla o kombinovanou spoluúčast u pojištění se spoluúčastí pojištěného, viz. podpododdíl 3. 1. 2. 2 68 ukazatel pojistné ochrany jsme si definovali v podpododdílu 3. 1. 1. 1 66

37

je, ale situace by se změnila, pokud bychom stanovili, že indexace neprobíhala 10 let, ale 20 let. Méně pravděpodobný případ, ale možný je taková situace, kdy ceny stavebních prací a ani rodinných domů nerostou. Takovýto vývoj se dá sledovat zpravidla při ekonomických krizích, jako tomu bylo v posledních 3 letech v České republice. V tomto případě poté ani nevadí, že k indexaci nedochází, nicméně spoléhat se na podobný vývoj v delším období by bylo velice nerozumné a navíc i velmi nepravděpodobné. Z tabulky č. 9 se dá vyvodit ještě jeden obecně platný závěr. Pakliže zkombinujeme špatně stanovenou pojistnou částku a není-li zároveň prováděna indexace (za standardní situace, kdy ceny rodinných domů rostou), získáme ještě více nepříznivé výsledky než v každé jednotlivé situaci. Pravděpodobnost, se kterou by uvedený příklad nastal, je ale velmi malá, nicméně existující. Tímto uzavřeme náš fiktivní případ s rodinným domem a stejný postup použijeme i na bytovou jednotku, která bude středobodem našeho zájmu v následujících odstavcích.

5.2.

Případ bytové jednotky

5.2.1. Základní informace o zkoumaném bytu Stejně tak jako námi použitý příklad s rodinným domem, tak i tato bytová jednotka se nachází ve městě Hronov. Je umístěna ve druhém patře třípatrového družstevního domu, který se skládá celkem z osmnácti bytových jednotek. Budova byla zkolaudována v roce 1963, od tohoto roku je také obydlena a je v dobrém stavu, stejně tak jako všechny sítě a rozvody, ačkoliv ještě nebyla provedena žádná generální rekonstrukce nebo oprava. Plocha bytu činí 67 m2. Výtah se v této budově, jejíž střecha je rovná, nenachází. Materiál, který byl použit ke konstrukci, byly cihlové bloky. Poloha domu je přibližně 600 m od centra města a jedná se o nezáplavovou oblast, ačkoliv přibližně 200 m od domu teče řeka Metuje. Po ujasnění si základních informací se můžeme pustit do samotného ocenění této bytové jednotky.

5.2.2. Stanovení hodnoty předmětného bytu Metoda, která bude použita k ocenění námi zkoumaného bytu, bude ta základní, tedy nákladová. Naším hlavním pomocníkem bude i tady VoOM, konkrétně její § 13. Jak však uvidíme, rozdíl oproti oceňování rodinného domu nebude velký. Základním vzorcem pro výpočet hodnoty bytu je: ZCU = ZC * K1 * K4 * K5 * Ki * Kp, kde ZCU je jako v případě rodinného domu základní cena upravená, ZC je základní cenou za 1 m2 podlahové plochy, která je uvedena v přílohách č. 2 a 3. Koeficient K1 přepočítává základní ceny podle druhu konstrukce a je uveden v příloze č. 4. Koeficienty K4, K5, Ki a Kp známe již z rovnice pro výpočet hodnoty rodinného domu, proto si myslím, že není nutné je 38

definovat ještě jednou. I přílohy, které tyto koeficienty obsahují, jsou stejné (přílohy č. 14, 15, 38 a 39). Po ujasnění si, které proměnné jak získáme, se můžeme pustit do výpočtu. Uvádět budeme i v tomto případě pouze výsledné hodnoty jednotlivých koeficientů, které pak nakonec všechny vynásobíme. Jedná se tedy o tato čísla: ZC = 8 020, K1 = 0,939, K4 = 1 + (0,54 * 0,987) = 1,53298, K5 = 1, Ki = 2,131, Kp = 0,884 – avšak ani v případě ocenění bytu pro pojistné účely nebude tento koeficient použit. Pro výpočet nové ceny musíme ZCU vynásobit ještě plochou bytu, tedy číslem 67. Po provedení tohoto kroku vyjde tato nová cena zkoumané bytové jednotky (po zaokrouhlení na celé desetitisíce nahoru): 1 650 000 Kč. Tuto částku bohužel nemáme s čím porovnat, neboť on-line formuláře pojišťoven pro byty žádnou částku samy nenavrhnou. To ale nevadí. Z dostupných informací mi je známo, že tržní cena podobných bytů (jak co do velikosti, tak do stáří) ve stejné ulici, v jaké je umístěn náš družstevní byt, se pohybuje kolem 800 000 - 900 000 Kč. Z tohoto intervalu použijeme v následujících výpočtech jednu konkrétní hodnotu. Důvod tohoto kroku si vysvětlíme v následujících řádcích. Když jsme ohodnotili námi zvolený byt, můžeme přistoupit k simulaci případů, při kterých může dojít k podpojištění.

5.2.3. Simulace situace podpojištění v případě družstevního bytu I v případě bytu budeme vycházet ze tří možných situací, kdy může dojít k podpojištění. Bude se jednat o případ špatně stanovené pojistné částky hned na začátku pojištění, dále o neprobíhající indexaci pojistné částky a v poslední řadě o kombinace dvou zmíněných případů. Jako správnou hodnotu nemovitosti určíme tu, kterou jsme vypočetli na základě VoOM. Jiné hodnoty ale k dispozici nemáme. Proto vydělíme naši výchozí částku dvěma, čímž získáme špatnou hodnotu nemovitosti. Tato hodnota se sice nebude výrazně lišit od tržní ceny nemovitosti, ale velmi snadno by se mohlo stát, že by si majitel předmětného bytu řekl, že tržní cena by mohla být stejná jako cena potřebná pro pojistné účely. My ale víme, že by 39

se mýlil (i kdyby byla tržní cena vyšší než cena nová - to sice není náš případ, ale možné to je). A periodu, po kterou nedocházelo k indexaci pojistné částky, měnit nebudeme, neboť deset let není ani příliš krátká doba, ale ani příliš dlouhá doba. Stejně tak ponecháme i průměrnou výši ročního indexu cen stavebních prací ve výši 3 %. Dejme se tedy do výpočtů, které budeme prezentovat v následujících tabulkách69. Tabulka č. 1070 – Efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce Efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce Pojistná částka v pojistné smlouvě 825 000 Kč Skutečná hodnota družstevního bytu 1 650 000 Kč Výše škody 1 150 000 Kč Pojistné plnění 1 75 000 Kč Výše škody 2 550 000 Kč Pojistné plnění 2 275 000 Kč Výše škody 3 totální škoda Pojistné plnění 3 825 000 Kč Pramen: vlastní

-

intenzita pojistné ochrany = 0,5

Tabulka č. 1171 – Efekt podpojištění při nenastavené indexaci Efekt podpojištění při nenastavené indexaci Hodnota družstevního bytu při sjednání pojištění 1 650 000 Kč Nová hodnota družstevního bytu po neprováděné indexaci 2 217 462 Kč Výše škody 1 150 000 Kč Pojistné plnění 1 111 614 Kč Výše škody 2 550 000 Kč Pojistné plnění 2 409 252 Kč 1 650 000 Výše škody 3 totální škoda Pojistné plnění 3 Kč Pramen: vlastní

-

intenzita pojistné ochrany (zaokrouhleno na tři desetinná místa) = 0,744

Tabulka č. 1272 - Efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce a nenastavené indexaci Efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce a nenastavené indexaci Pojistná částka v pojistné smlouvě 825 000 Kč Skutečná hodnota družstevního bytu na začátku pojištění 1 650 000 Kč Nová hodnota družstevního bytu po neprováděné indexaci 2 217 462 Kč Výše škody 1 150 000 Kč Pojistné plnění 1 55 807 Kč Výše škody 2 550 000 Kč Pojistné plnění 2 204 626 Kč Výše škody 3 totální škoda Pojistné plnění 3 825 000 Kč Pramen: vlastní

-

intenzita pojistné ochrany (zaokrouhleno na tři desetinná místa) = 0,372

69

vypočtené částky v tabulkách budeme zaokrouhlovat vždy na celé Kč tabulka – vlastní tvorba, data pocházejí z vlastních výpočtů 71 tabulka – vlastní tvorba, data pocházejí z vlastních výpočtů 72 tabulka – vlastní tvorba, data pocházejí z vlastních výpočtů 70

40

Tabulky č. 10 – 12 nám dávají téměř stejné výsledky jako tabulky č. 7 – 9 (co se principu výsledků týče) až na jednu novou kvalitu. Tou je větší rozdíl mezi správně a chybně určenou cenou bytu. Tyto ceny byly stanoveny záměrně, aby bylo zřetelné, k čemu může vést záměna ceny nové a ceny časové. Většina laiků, kteří uzavírají pojistky na ať již své rodinné domy, nebo byty, by se této chyby mohla dopustit téměř bez mrknutí oka. Neuvědomili by si, že je rozdíl, prodávají-li dům nebo pojišťují-li dům. Pokud by běžnému člověku tvrdil pojišťovací agent (kteří mají u lidí obecně negativní pověst), že je to rozdíl a že je žádoucí, aby si svou nemovitost pojistil na větší pojistnou částku, což sebou přináší i větší roční pojistné, pravděpodobně by neuspěl. Ostatní závěry týkající se podpojištění, které jsou společné pro obě naše nemovitosti, si uvedeme v následujícím oddílu, kde také celkově okomentujeme praktickou část této práce.

5.3.

Shrnutí získaných výsledků, jejich celkové zhodnocení a případné návrhy změn

Hlavním závěrem předchozích dvou oddílů je ta skutečnost, že dostane-li se pojištěný do situace podpojištění a zároveň dojde k pojistné události, bude to pro něho mít neblahé důsledky. Někdy přijde o částku v řádech tisíců nebo desetitisíců, nicméně při větších škodách se můžeme dostat až na miliony. Záleží pouze na dvou proměnných. První proměnnou je cena majetku, v našem případě nemovitosti. Druhou proměnnou je velikost podpojištění, která se vyjadřuje intenzitou pojistné ochrany. Čím menší je tato hodnota, tím je podpojištění závažnější a tím tedy nastanou vyšší škody na straně pojištěného, které mu nebudou uhrazeny. Pro pojišťovnu nastalá situace ale žádné negativní konsekvence mít nebude. Za cenu, že dostávala po dobu trvání pojištění nižší částky na pojistném, než by správně dostávat měla, se pojištěnému „odvděčí“ tak, že mu poníží pojistné plnění. Je tu sice možnost, že se bude pojištěný bránit, nicméně šanci na úspěch mít nebude. Případnou žalobou pojistníka na pojistitele se celá situace jen protáhne a pojistník bude muset pojistiteli hradit náklady soudního řízení. Tudíž jedinou zápornou stránkou pro pojišťovnu by mohla být větší vytíženost jejích zaměstnanců. Nás by ale mělo zajímat, co vůbec ke vzniku podpojištění vede a jak mu zabránit. Tyto výsledky již nejsou z naší práce až tak patrné. Proto jim teď věnujeme více pozornosti. První problém můžeme spatřit již při uzavírání samotné pojistné smlouvy. V současné době probíhá mnoho obchodů dálkovým způsobem, po internetu. Stejně tak je tomu i u pojistných smluv. Není problém uzavřít pojistnou smlouvu na rodinný dům přes internet. Při takovém postupu se člověk nedostane do kontaktu s žádným pracovníkem pojišťovny, který by mu mohl cokoliv vysvětlit nebo objasnit. Zájemce tedy zadá potřebná data do formuláře a poté určí pojistnou částku (pokud mu nějakou nenavrhne samotná internetová aplikace), kterou přibližně odhadne tak, že si řekne, kolik by jeho dům stál. Samozřejmě, že bude myslet na tržní cenu domu a ne na cenu novou. Tak se dostane pojištěný do situace 41

podpojištění. A kdo by chtěl platit vyšší pojistné, když může platit méně. Navíc – jaká je možnost, že se právě mně přihodí pojistná událost – to je logika průměrného člověka. V lepším případě dojde ke sjednání pojistné smlouvy na pobočce pojišťovny. Za této situace se riziko chybně nastavené pojistné částky sníží, bohužel neodstraní. Pracovník pojišťovny se potencionálního klienta zeptá na relevantní data o předmětné nemovitosti a v závislosti na poskytnutých datech určí její hodnotu. To vše by bylo v pořádku. Nicméně ne vždy vlastník poví vše a to, co řekne, nemusí být úplně správné. Z toho důvodu by bylo účelné, aby se sám zaměstnanec pojišťovny přesvědčil o stavu nemovitosti. To už ale běžné postup není. Ano, pokud dojde k totální škodě, pak si při likvidaci nechávají pojišťovny zpravidla udělat znalecký posudek, to už je ale pro pojištěného pozdě. Zákon říká (konkrétně § 28 odst. 2 věta 3. ZoPS), že pojistitel je oprávněn při uzavření pojistné smlouvy přezkoumat hodnotu pojištěného majetku. Já osobně bych toto ustanovení upravil. Místo slova oprávněn bych do textu vložil slovo povinen. Tato změna by sice vedla ke zvýšení nákladů pojišťoven, které by přirozeně byly promítnuty do ceny pojistného, nicméně by se tím odstranil jeden ze dvou možných problémů, jak může k podpojištění dojít. V uvedeném by se mnou možná nesouhlasil Marek Zeman, zaměstnanec AXA pojišťovny. Ten v jednom svém tiskovém prohlášení uvedl: Odpovědnost za stanovení pojistné hodnoty samozřejmě nese pojistník, orientační výchozí cena nemovitosti může být stanovena dle aktuální znaleckého posudku po odečtení ceny za pozemek, v případě jeho absence může být poradce nápomocen – pro tyto případy mu slouží interní pomůcka pro určování ceny dle materiálů a m2.73 Ano, toto tvrzení ničím neporušuje žádná pravidla, ale neměl by tu zasáhnout stát např. jako v případě spotřebitelských smluv uzavíraných dálkovým způsobem? Neměl by stanovit pojistitelům více povinností a pojistníky více chránit? Podle mého názoru určitě ano. Druhou možností, jak může dojít k podpojištění, je opomenutí růstu cen, tedy nenastavení indexace. V tomto případě má pojištěný dvě možnosti. Buď se může spolehnout sám na sebe a sledovat vývoj cen s tím, že pokud si bude myslet, že cena jeho nemovitosti vzrostla natolik, že by ji bylo vhodné promítnout do pojistné smlouvy, učiní tak formou dodatku. Anebo v pojistné smlouvě zaškrtne příslušnou kolonku a přenese tuto „sledovací povinnost“ na pojišťovnu. Stanovená pojistná částka pak bude indexována pomocí příslušného indexu (indexu cen stavebních prací v České republice), stejně tak bude indexována i výše placeného pojistného. První způsob bychom jako indexaci označovat neměli, neboť pojistná částka není navyšována na základě odpovídajícího indexu, ale na základě vůle pojistníka. To je ale jen teoretický detail. Velké množství klientů pojišťoven se často neřídí ani podle první, ani podle druhé možnosti, jak zohlednit růst cen nemovitostí do pojistné smlouvy. Dělají to buď z neznalosti, nebo z nedostatečného poučení, co indexace znamená a jaké může mít důsledky, když k ní nebude docházet, nebo z prostého hazardu. Jak bylo řečeno výše, neindexuje se jen pojistná částka, ale i pojistné, což sebou nese dodatečné náklady. Mnozí totiž spoléhají na to, že jim 73

Pojištění nemovitosti: Jak stanovit hodnotu? Hypoindex.cz.

42

se pojistná událost nepřihodí, proto si řeknou, že je zbytečné platit více, když to není „nutné“. Tento přístup se jakkoliv ovlivnit nedá. Spekulanta na finančních trzích také nejde přesvědčit, aby se držel při svých obchodech při zemi. Podobné lidi nezměníme, i kdybychom se snažili sebevíc. Nicméně těm, kteří se nacházejí v první nebo ve druhé kategorii osob, kteří problematice nerozumí vůbec nebo jen z části, se pomoci dá. Při uzavírání pojistné smlouvy se člověk s indexací setká nejméně třikrát. Poprvé by tomu tak mělo být v samotné pojistné smlouvě, kdy se jedná o „zaškrtávací políčko“, ve kterém se přivoluje k provádění indexace. To je také moment, kdy by měl pracovník pojišťovny (nejedná-li se o obchod uzavřený na dálku) pojistníkovi vysvětlit, co vůbec indexace znamená, pakliže to ještě neví. A třetí kontakt s indexací by měl proběhnout při pročítání všeobecných nebo zvláštních pojistných podmínek pro konkrétní typ pojištění. Realita je ale taková, že většina lidí jakékoliv všeobecné podmínky nečte, mnohdy ani ne celé texty smluv. Pouze zkontrolují, jestli odpovídají nejdůležitější údaje. Proto vidím jako největší potenciál v odvrácení možného vzniku podpojištění vlivem nenastavení indexace v osobním kontaktu se zaměstnancem pojišťovny. Tato osoba by měla mít dostatečné znalosti k tomu, aby klientovi vysvětlila, co indexace znamená a co by pro něho znamenalo, kdyby s ní souhlasil nebo nesouhlasil. O povinnost učinit uvedené se ale nejedná. Proto bych i v tomto případě byl pro větší ingerenci státu, který by v ZoPS (od roku 2014 v novém občanském zákoníku) tuto povinnost zakotvil. Sice podepisujeme vždy nějaký papír, že jsme srozuměni s všeobecnými podmínkami toho konkrétního podnikatele, se kterým uzavíráme smlouvu, ale za dostačující to nepovažuji z důvodů výše uvedených. Tímto uzavřeme praktickou část této bakalářské práce a podíváme se na poslední kapitolu, závěr.

43

Závěr Při analýze indexace pojistných částek a limitů pojistných plnění u pojištění majetku u Kooperativy, ČSOB Pojišťovny a Generali Pojišťovny jsme nepozorovali žádné zásadní odlišnosti v přístupu těchto pojišťoven. Mírné odchylky se pozorovat daly, nicméně šlo spíše o odlišnosti technického charakteru. Stejná byla situace i v případě definice podpojištění. Uvedli jsme pouze jednu definici, která vycházela z všeobecných pojistných podmínek Kooperativy. U ostatních pojišťoven se jednalo o stejné nebo velmi podobné texty. Tento fakt není sám o sobě překvapující, neboť se jedná o zákonnou definici, kterou je možné najít v ZoPS74. Je tedy zřejmé, že podstatné odlišnosti v obou uvedených oblastech u jednotlivých pojišťovacích institucí nenalezneme. Z toho důvodu jsme v této práci kladli důraz spíše na situaci, jak k podpojištění může dojít a jaké to může mít důsledky pro pojištěného. Nemohli jsme také opomenout proces oceňovaní majetku, od kterého se odvíjí správné stanovení pojistné hodnoty, částky a následného pojistného plnění. V rámci praktické části jsme se zabývali dvěma typickými nemovitostmi – rodinným domem a bytovou jednotkou. Většina obyvatel České republiky má totiž své vlastní bydlení, tudíž proto jsme zvolili tento přístup. Snahou bylo stanovit odpovídající hodnotu nemovitosti pro pojistné účely, kterou byla nová cena nemovitosti. Některé pojišťovny umožňují pojistit majetek i na jinou než novou cenu, nicméně tato možnost není klienty často využívána. Po stanovení pojistné hodnoty vybraného objektu jsme modelovali situace, při kterých dochází k podpojištění. Cílem bylo ukázat výsledky na reálných datech, aby bylo zřejmé, jaké závažné důsledky může být podpojištění pro pojistníka. V závěrečném vyhodnocení jsem vyslovil názor na možnost změn legislativy v oblasti uzavírání pojistných smluv, které by vedly ke snížení případů, ve kterých se vyskytuje problematika podpojištění. Samozřejmě, že by se nejednalo o úplnou eliminaci tohoto problému, nicméně by došlo k podstatné redukci. Přínos této práce by se dal spatřovat v komplexnosti, se kterou byla indexace pojistných částek a limity pojistných plnění probrána. Nejedná se totiž o oblast, kterou lze zkoumat izolovaně od ostatních relevantních jevů. Navíc odborná literatura ani praxe nevěnují tomuto tématu dostatečnou pozornost, z čehož pramení řada problémů, jejichž řešení jsme se pokusili nastínit.

74

konkrétně v § 41 ZoPS

44

Použité zdroje: 1.

Odborná literatura: DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51. MAJTÁNOVÁ, A. Pojišťovnictví: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 288 s. ISBN 80-86929-19-1. NEMEČEK, A., JANATA, J. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010. xvi, 172 s. ISBN 9788074001147. HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. 1. vyd. Bratislava: DonauMedia, 2009. 247 s. ISBN 978-80-89364-07. DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. 2. vydání. Praha: Professional Publishing, 2006. 338 s. ISBN 80-86946-00-2. ČEJKOVÁ, V., MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 136 s. ISBN 80-210-3525-0.

2.

Právní předpisy: zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon v platném znění zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku v platném znění zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě v platném znění vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška) v platném znění

3.

Diplomové práce: CUPAL, M. Oceňování pojištěného majetku. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 63 s. ŽÁKOVÁ, J. Oceňování nemovitého majetku pro pojistné účely. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 79 s.

4.

Internetové zdroje: Výroční

zprávy.

Cap.

cz

*online+.

*cit.

5-2-2013+.

Dostupné

na

www:

http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%c3%bdro%c4 %8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy.

45

Příloha č. 1 k oceňovací vyhlášce. Mfcr.cz [online]. [cit. 6-2-2013+. Dostupné na www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha-1_k_Vyhl-3-2008_pdf.pdf. Příloha č. 6 k oceňovací vyhlášce. Mfcr.cz [online]. [cit. 6-2-2013+. Dostupné na www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha-6_k_Vyhl-3-2008_pdf.pdf. Příloha č. 14 k oceňovací vyhlášce. Mfcr.cz [online]. [cit. 6-2-2013+. Dostupné na www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha-14_k_Vyhl-3-2008_pdf.pdf. Příloha č. 15 k oceňovací vyhlášce. Mfcr.cz [online]. [cit. 6-2-2013+. Dostupné na www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha-15_k_Vyhl-3-2008_pdf.pdf. Příloha č. 38 k oceňovací vyhlášce. Mfcr.cz [online]. [cit. 6-2-2013+. Dostupné na www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha-38_k_Vyhl-3-2008_pdf.pdf. Příloha č. 39 k oceňovací vyhlášce. Mfcr.cz [online]. [cit. 6-2-2013+. Dostupné na www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha-39_k_Vyhl-3-2008_pdf.pdf. Index cen výrobců – časové řady. CSU.cz *online+. *cit. 6-2-2013+. Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ipc_cr. Míra inflace, vývoj spotřebitelských cen vybraných výrobků v České republice. CSU. cz [online].

[cit. 6-2-2013+.

Dostupné

na

www:

http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0304.pdf. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Koop.cz [online].

[cit. 8-2-2013+.

Dostupné

na

www:

http://www.koop.cz/data/files/file_27_GENERAL.pdf. Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění budov a staveb. Koop.cz *online+. *cit. 9-22013+. Dostupné na www: http://www.koop.cz/data/files/file_32_GENERAL.pdf. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění rodinných domů a bytových jednotek – Bydlení s asistencí (VPP B 2006/03). Generali.cz *online+. *cit. 10-2-2013+. Dostupné na www: http://www.generali.cz/soubory/82XEAY/VPP%20Rodinné%20domy.pdf. Všeobecné pojistné podmínky: Pojištění majetku a odpovědnosti občanů 2010 (VPP PMO

2010).

Čsobpoj.cz

*online+.

*cit. 10-2-2013+.

Dostupné

na

www:

http://www.csobpoj.cz/cs/produkty/pojisteni-majetku-aodpovednosti/documents/pojistné%20podmínky%20vpp%20pmo%202010%2010n832 6.pdf

46

Pojištění nemovitosti: Jak stanovit hodnotu? Hypoindex.cz *online+. *cit. 26-4-2013]. Dostupné

na

www:

http://www.hypoindex.cz/pojisteni-nemovitosti-jak-stanovit-

hodnotu/

47

Seznam tabulek: Tabulka č. 1 – Efekt podpojištění .................................................................................str. 24 Tabulka č. 2 – Efekt nadpojištění .................................................................................str. 25 Tabulka č. 3 – Mechanismus pojištění na první riziko .................................................str. 26 Tabulka č. 4 – Integrální franšíza v praxi .....................................................................str. 28 Tabulka č. 5 – Excedentní franšíza v praxi ...................................................................str. 28 Tabulka č. 6 – Vývoj inflace a cen stavebních prací v ČR .............................................str. 45 Tabulka č. 7 – Efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce .........................str. 36 Tabulka č. 8 – Efekt podpojištění při nenastavené indexaci .......................................str. 37 Tabulka č. 9 – Efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce a nenastavené indexaci ........................................................................................................................str. 37 Tabulka č. 10 – Efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce ......................str. 40 Tabulka č. 11 – Efekt podpojištění při nenastavené indexaci .....................................str. 40 Tabulka č. 12 – Efekt podpojištění při chybně určené pojistné částce a nenastavené indexaci ........................................................................................................................str. 40

Seznam grafů: Graf č. 1 – Vývoj cen stavebních prací v ČR .................................................................str. 32 Graf č. 2 – Vývoj inflace v ČR .......................................................................................str. 32

Seznam příloh: Tabulka č. 6 – Vývoj inflace a cen stavebních prací v ČR ......................................................... str. 45

48

Seznam zkratek: ZoPS – zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě ČAP – Česká asociace pojišťoven OZ – zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník SZ – zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon ZoOM – zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ČR – Česká republika VoOM – vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška)

49

Přílohy: Tabulka č. 675 – Vývoj inflace a indexu cen stavebních prací v ČR Vývoj inflace a indexu cen stavebních prací v ČR Rok Míra inflace (v %) Index cen stav. prací v (v %) 1993 20,8 28,7 1994 10,0 13,9 1995 9,1 10,6 1996 8,8 11,3 1997 8,5 11,3 1998 10,7 9,3 1999 2,1 4,8 2000 3,9 4,1 2001 4,7 4,0 2002 1,8 2,7 2003 0,1 2,2 2004 2,8 3,7 2005 1,9 3,0 2006 2,5 2,9 2007 2,8 4,1 2008 6,3 4,5 2009 1,2 1,2 2010 1,5 -0,2 2011 1,9 -0,5 2012 3,3 nedostupné Pramen: vlastní

75

tabulka – vlastní tvorba, data pocházejí z internetových stránek ČSÚ: www.czso.cz