MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICK[ FAKULTA Katedra historie

Jak skrze Tudorovce medi{lně vychov{vati

Diplomov{ pr{ce

Brno 2011

Vedoucí pr{ce:

Vypracovala:

PhDr. Kamil Štěp{nek, CSc.

Bc. Petra Březinov{

Čestné prohl{šení Prohlašuji, že jsem diplomovou pr{ci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby pr{ce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne <<<<<<

.............................. podpis 1

Na tomto místě bych r{da poděkovala panu PhDr. Kamilu Štěp{nkovi, CSc. za jeho mimoř{dnou vstřícnost, cenné připomínky a za čas str{vený odborným vedením, který mi poskytl při sestavov{ní této pr{ce. 2

Obsah Úvod ................................................................................................................................ 5 1. Z anglických dějin (tudorovsk{ dynastie)........................................................... 8 1.1.

Anglie 1485 - 1603 ..................................................................................... 8

1.2.

Průřez medi{lními inspiracemi k tématu tudorovské dynastie ...... 19

2. Didaktick{ východiska ......................................................................................... 22 2.1.

Didaktické principy ................................................................................ 22

2.2.

Vyučovací metody .................................................................................. 23

2.2.1. Didaktické hry ......................................................................................... 24 2.3.

Didaktické prostředky v procesu vyučov{ní ..................................... 25

2.3.1. Učební pomůcky a multimedi{lní systém .......................................... 25 2.4.

Mezipředmětové vztahy ........................................................................ 26

2.5.

Pojetí z{kladního vzděl{v{ní ................................................................ 27

2.6.

Klíčové kompetence ............................................................................... 28

2.7.

Průřezov{ témata .................................................................................... 29

2.7.1. Výchova k myšlení v evropských a glob{lních souvislostech ......... 30 3. Didaktické a medi{lně výchovné aspekty tématu ........................................... 31 3.1.

Medi{lní výchova ................................................................................... 33

3.2.

Využití hraného filmu v dějepisu......................................................... 35

3.3.

Seri{l Tudorovci a film Jindřich VIII. a jeho šest žen ........................ 37

4. Didaktické aplikace pro 2. stupeň ZŠ ................................................................ 39 4.1.

Didaktické aplikace z dějepisu a mezipředmětové vazby na další učební předměty ..................................................................................... 39

4.2.

Didaktické aplikace z anglického jazyka............................................. 46

4.3.

Didaktické aplikace k rozvíjení medi{lní gramotnosti ..................... 49

4.3.1. Uplatnění video-uk{zek ve výuce........................................................ 50 4.3.2. K metodickým aspektům dotazníkového šetření .............................. 51 3

5. Pedagogický výzkum ............................................................................................ 54 5.1.

Příprava a organizace............................................................................. 54

5.2.

Prezentace ................................................................................................ 57

5.3.

Sumarizace a analýza ............................................................................. 58

5.4.

Interpretace .............................................................................................. 74

Z{věr .............................................................................................................................. 76 Seznam pramenů a literatury ...................................................................................... 78 Resumé .......................................................................................................................... 82 Seznam příloh ................................................................................................................ 83

4

Úvod Začněme písní radostnou, sluho, ty jídlo nos! Celý den a dlouhou noc, až rosy přijde chvíle. Vykvét{ poupě růží dvou: červené a bílé.1

Inspirační podnět v diplomové pr{ci představují anglické dějiny 16. století, zejména doba vl{dy tudorovské dynastie. V úvodních pas{žích se zmiňuji o historickém hledisku pomocí literatury a objasňuji z{kladní dějinné ud{losti daného období. D{le se věnuji metod{m a form{m vyučov{ní zaměřených na zkoumanou problematiku. Po připomenutí teoretické č{sti navazuje č{st praktick{, ve které účinnost navržených postupů již v dříve sestavené bakal{řské pr{ci je nyní prok{z{na výzkumem. Doba vl{dy rodu Tudorovců a širší problematika s tím spojen{ mne velmi zajím{ již od středoškolských studií, kdy se projevil na z{kladě četby literatury i osobní n{vštěvy Anglie můj vztah k britským dějin{m. Pr{ce je opřena nejen o teoretické poznatky, ale i o praktické zkušenosti z výuky. Ve své současné ale i budoucí pedagogické praxi bych r{da ž{ky nejen poučila o historii, rovněž bych je také chtěla zaujmout netradiční formou výuky. Jedním z nekonvenčních prostředků použitých ve výuce je aplikace uk{zek z historických filmů. Každý učitel by však měl být schopen uplatňovat různé didaktické prostředky při výuce. Stejně tak by měl být schopen integrovat předměty. Dalším důvodem pro zvolení didaktického tématu se stal fakt potřeby ověření účinnosti mnou koncipovaných

praktických

příkladů

pedagogickým

výzkumem

z bakal{řské pr{ce, kterou touto diplomovou prací všestranně d{le rozvíjím.

1

ERICKSON, C.: Jindřich Veliký. Ostrava 1999, s. 9.

5

již

Cílem mé pr{ce je pomocí experiment{lního materi{lu naplnit oček{vané výstupy a nepřímo i klíčové kompetence u ž{ků z{kladních škol. Z{roveň předpokl{d{m, že předkl{dan{ cvičení by mohla vést k lepšímu způsobu zapamatov{ní si, osvojení a zopakov{ní dějinných souvislostí. Dalším z cílů, vzhledem

k možnému

propojení

vyučovacích

předmětů,

je

navržení

efektivnější formy vyučov{ní, probuzení z{jmu o anglické dějiny v hodin{ch dějepisu nebo anglického jazyka z{bavnou formou. V neposlední řadě je z{měrem mé pr{ce zmapovat znalosti ž{ků v 7. ročníku o této problematice. Pr{ce je rozdělena na pět kapitol, úvod a z{věr. První kapitola shrnuje poznatky o rodu Tudorovců, jejich původu, významu a o vl{dě jednotlivých vl{dnoucích panovníků. Stěžejní téma je věnov{no kr{li Jindřichu VIII. Tato historick{ epizoda byla z{měrně vybr{na jako jedna z probíraných l{tek na 2. stupni z{kladní školy, konkrétně v 7. ročníku. Abychom lépe ozřejmili didaktické metody a formy vyučov{ní na škol{ch, jsou v druhé kapitole připomenuty teoretické didaktické pojmy. Pr{ce se opír{ o obecnou didaktiku a také v dnešní době upřednostňovaný R{mcový vzděl{vací program pro z{kladní vzděl{v{ní. Ve třetí kapitole se propojuje didaktick{ věda s médii. Je zde osvětlena medi{lní výchova a možnost použití obrazové projekce ve výuce, a to formou uk{zky historicky důležitého úseků ze seri{lu Tudorovci a z celovečerního filmu Jindřich VIII. a jeho šest žen. Uk{zka by mohla rovněž sloužit k medi{lně výchovným činnostem na téma každodennost. Pr{ce d{le navrhuje koncipované vstupy, které mohou pomoci k větší efektivitě vyučovací hodiny. Snahou je navíc integrace mezipředmětových vazeb, aby ž{ci získali vědomosti nejen v hodin{ch dějepisu, ale také například v českém jazyce a v občanské výchově. Zpracovan{ l{tka se vztahuje v r{mci mezipředmětových vazeb i na cizí jazyky. Využitým jazykem se v této pr{ci stal konkrétně anglický jazyk, neboť historické téma Tudorovci pokrýv{ z{roveň úsek n{rodních dějin Anglie. 6

Poslední kapitolu tvoří pedagogický experiment v podobě sondy. Souč{stí výzkumu není pouze zjišťov{ní míry proměny vědomostí ž{ků ohledně panovnického

rodu

Tudorovců

pomocí

předem

připraveného

nestandardizovaného didaktického testu, ale z{roveň výzkum obsahuje navržené postupy ve formě dotazníku z oblasti medi{lní výchovy se snahou napomoci k schopnostem kritického myšlení u ž{ků. Diplomov{ pr{ce čerp{ z odborné i kr{sné literatury. Jelikož odborných prací o Tudorovcích na našem trhu není mnoho a jedn{ se spíše o pr{ce syntetické,

přev{žn{

č{st

textu

byla

přeložena

z anglické

publikace

Investigating the Tudors od National Trust. D{le jsem vych{zela ze z{kladních prací spisovatele Kennetha O. Morgana Dějiny Brit{nie, z klasické pr{ce od A. Maurois Dějiny Anglie i z díla Děti Anglie od A. Weirové, které je rozšířené o zajímavé politické děje. Na ověřených webových str{nk{ch byly získ{ny další historické údaje. V didaktické č{sti poskytly stěžejní informace Obecn{ didaktika Jarmily Skalkové a Úvod do didaktiky z{kladní školy sepsané Oldřichem Šimoníkem. Z oblasti oborové didaktiky dějepisu jsem čerpala zejména z publikací Vratislava Čapka či Stanislava Julínka. Kapitola s medi{lní tematikou účelově využív{ některých internetových n{zorů od historiků nebo umělců. Informace s odkazem na medi{lní výchovu mi rovněž poskytly internetové str{nky Výzkumného ústavu pedagogického. Některé dílčí aspekty medi{lní problematiky v kontextu s hraným filmem řeší Kamil Štěp{nek. V neposlední řadě zde vych{zím z R{mcového vzděl{vacího pl{nu pro ZŠ či z publikace Medi{lní výchova od Pavla Vernera.

7

1. Z anglických dějin (tudorovsk{ dynastie) 1.1. Anglie 1485 - 1603 Období vl{dy Tudorovců se zapsalo do angloamerického myšlení jako předěl v britských dějin{ch. Z historických pramenů vyplýv{, že se jedn{ o zlatý věk. Tudorovci, původně waleský rod Tewdur připomínaný již ve 13. století, byli anglickou kr{lovskou dynastií od roku 1485 až do roku 1603. Tři hlavní panovníci dynastie, Jindřich VII., Jindřich VIII. a Alžběta I. se zasloužili o to, že se z boji rozvr{cené Anglie stala renesanční mocnost, kter{ v příštích staletích získala moc po celém světě. Během vl{dy této dynastie došlo k n{boženské reformaci a byla vytvořena anglik{nsk{ církev.2 V Evropě tou dobou vznikají rovněž vyspělé monarchie. Jednou z nich byla Svat{ říše římsk{, v jejímž čele st{li panovníci z rodu Habsburků, jako byl Maxmili{n I. či Karel V., který se po vítězné bitvě u P{vie (1525) stal p{nem Evropy.3 Další vyspělou monarchií se st{v{ Francie pod vl{dou rodu Valois Ludvík XII., František I. nebo Jindřich II. V našich zemích vl{dnou Jagellonci a po nich první Habsburkové. Po skončení stoleté v{lky, ve které Anglie utrpěla por{žku, se v této zemi prohloubila politick{ krize.4 Anglie se od roku 1455 zmítala ve v{lce růží, kterou bylo nutno ukončit. Mezníkem se stala bitva na Bosworthském poli roku 1485, kde byl Jindřichem VII. poražen York Richard III. V roce 1485 byl tak Jindřich VII. jediným dědicem n{stupnických pr{v rodu Lancesterů. Nejvíce podpory si panovník získal na jihu Anglie, který v té době představoval úrodnou krajinu s rozvinutými městy.5 Spojil se s rodem Yorků sňatkem

2

MAUROIS, A.: Dějiny Anglie. Praha 1993, s. 173. ŠTĚP[NEK, K.: Obecné dějiny novověku I. (16. století). Brno 2003, s. 45. 4 ČORNEJ, P.: Dějiny evropské civilizace I. Praha 1995, s. 240. 5 CHURCHILL, W. S.: Nový svět, Dějiny anglicky mluvících n{rodů. Praha 1998, s. 23. 3

8

s Alžbětou, dcerou Eduarda IV. Narozením čtyř potomků se dovršilo spojení dvou slavných a významných rodů, Lancasterů a Yorků. Výsledkem mocenských bitev a sporů bylo, že došlo k vyvraždění staré šlechty a skončilo tím panov{ní Plantagenetů. Novou pozici získ{vají rody Howardů, Stanleyů, Arundelů a nižší venkovsk{ šlechta, gentry neboli gentlemani žijící na venkově. Tudorovští panovníci se celkově opírali o tři nové vrstvy, o gentry, yeomany a obchodníky. Do gentry mohl patřit například potomek starého rytíře nebo bohatého kupce, stejně tak bývalý starosta, který si zakoupil pozemek, aby se zde uchýlil k odpočinku. Yeomen patří rovněž do zemědělské třídy, avšak stojí níže než gentry. Yeomen mohl být i člověk, který nebyl vlastníkem, mohl se jím st{t například n{jemce statku, stejně tak jako statk{ř.6 Hlavním bodem Jindřichovy politiky bylo vynucov{ní, tedy vym{h{ní politických i finančních z{vazků vůči kr{lovské koruně stejně tak i prosazov{ní poř{dku a z{kona. Jindřich VII. prosazoval d{le i tzv. patron{t, tedy proces, jímž koruna svým vysokým hodnost{řům a vasalům udělovala úřady, půdu, důchody, roční renty i ostatní cenné výsady a požitky, a představoval tudíž nejdůležitější zbraň politické moci, nejvýkonnější hnací sílu politického ovl{d{ní. Tradiční chov ovcí pro vlnu, doplněný rozvojem soukenické výroby, se stal hlavním ekonomickým odvětvím. Rychle se zvyšující počet obyvatel pak představoval další faktor přispívající k formov{ní Anglie.7 Kr{l se opíral o své ministry, které si vybíral osobně podle schopností, píle a loajality. Tento vzor poté přejali i Jindřichovi n{sledovníci. Jindřich VII. vybudoval mimo jiné síť finančních a administrativních kontrol. Veškeré důležité z{ležitosti vyřizoval pouze kr{l a jeho okruh

6MAUROIS, 7

A.: Dějiny Anglie. Praha 1993, s. 173-174. ČORNEJ, P.: Dějiny evropské civilizace I. Praha 1995, s. 240.

9

nejbližších. Byl to systém, který parlamentu ned{val přílišnou moc, zcela ve všem z{visel na samotném kr{li. Tudorovsk{ vl{da byla obecně rovným dílem diktaturou i věcí spoluúčasti. Anglie neměla policii a neudržovala ani st{lou arm{du. Měla pouze vojska, kter{ se v případě potřeby rekrutovala z kr{lovských držav, a jednotky, které na pož{d{ní poskytovala šlechta. V kr{lovské radě mohli být členy všichni šlechtici až do roku 1536, kdy Jindřich VIII. radu zreformoval. Ve Westminsteru zasedala rada ve Hvězdné komoře8, kter{ byla zcela nez{visl{ na ostatních org{nech jurisdikce a kter{ sloužila nejen k pracovnímu zased{ní rady, ale také jako soudní dvůr. Projedn{vala se zde například bezpečnost, ozbrojen{ obrana či zahraniční z{ležitosti. Tento org{n měl v průběhu 16. století vynést Anglii řadu politických rozsudků a byl zrušen teprve za Anglické revoluce.9 V době, kdy nezasedal parlament, byla tato rada hlavní spojnicí mezi kr{lem, ministry a šlechtou. Novými r{dci byli měšťanští synové vychovaní na univerzit{ch. Na místo osobního kr{lova služebníka nastupuje st{tní tajemník. Kromě rady, působily za Jindřicha VII. i tribun{ly jako Rada učených v pr{vu (Council Learned in the Law) a Koncili{rní soudní dvůr (Conciliar Court of Audit). Jindřich VII. se tak zasloužil o zavedení nového politického systému a řady reforem.10 Roku 1509 nastupuje po svém otci na trůn Jindřich VIII., kr{l obdařený snad všemi pozitivními i negativními vlastnostmi renesančního panovníka.11 V letech 1535-1542 tento panovník pr{vními akty dokončil spojení Anglie a Walesu v jeden st{t. Přičlenění této země bylo pr{vně zakotveno v z{koně o unii z roku 1536.12 Skotsko si udrželo svou nez{vislost až do roku 1603, kdy vznikla

8Camera

stellata neboli Star Chamber, místnost, jejíž azurový strop zdobily hvězdy z lístkového zlata. 9 ŠTĚP[NEK, K.: Obecné dějiny novověku I. (16. století). Brno 2003, s. 46. 10 MORGAN, Kenneth O. a kol.: Dějiny Brit{nie. Praha 1999, s. 212-214. 11 ŠTĚP[NEK, K.: c.d., s. 45. 12 ČORNEJ, P.: Dějiny evropské civilizace I. Praha 1995, s. 328.

10

person{lní unie mezi oběma st{ty. Sloučeny ve Spojené kr{lovství Velké Brit{nie byly až v roce 1707. Naproti tomu Irsko si rovněž podmanil Jindřich VIII., kdy se v roce 1541 prohl{sil irským kr{lem.13 Panovník patřil k významným proponentům tudorovského absolutismu. Svou moc opíral o tzv. "middle classes", neboli střední vrstvy, které tvořily podnikavé měšťanstvo a střední a drobn{ šlechta, kter{ kr{li zachovala loajalitu.14 Jindřich VIII. jakožto typický renesanční vl{dce měl veliký z{jem o umění, rytířské turnaje a v{lečn{ tažení. Ačkoli je veřejnosti zn{m{ především jeho obézní podobizna z posledních let jeho života, v ml{dí měl atletickou postavu a vynikal v rytířských kl{ních, byl také znamenitým lučištníkem či uzn{vaným mistrem v tenisu. Zbožňoval kr{sné písemnictví, skl{dal b{sně, zhudebňoval své vlastní hymny a hr{l na loutnu. Na svém dvoře se obklopoval významnými humanisty své doby. Johna Coleta povolal do Londýna a jmenoval jej dvorním kazatelem, Thomase Mora udělal dvořanem a poté kancléřem a Erasma Rotterdamského pož{dal, aby přijal katedru v Cambridgi.15 Po převzetí trůnu se Jindřich VIII. oženil s Kateřinou Aragonskou, dcerou Isabely a Ferdinanda Aragonského. Kateřina byla z{roveň vdovou po Jindřichově bratru Arthurovi. Byl to čistě politický sňatek. Pro tehdejší Anglii bylo spojení se Španělskem ctí a z{roveň z{rukou. Na poč{tku své vl{dy se Jindřich o řízení země moc nezajímal a ponechal veškerou pravomoc ministrovi Wolseymu, jmenovaného na Jindřichovu ž{dost kardin{lem. Postupně Wolsey soustředil ve svých rukou všechnu světskou i církevní moc.

13

Irsko pak bylo ofici{lně přičleněno ke Spojenému kr{lovství až roku 1801.

14

Jindřich VIII. na trůnu [online]. 15. 10. 2008 [cit. 2009-1-30+. Dostupný z WWW: . 15

MAUROIS, A.: Dějiny Anglie. Praha 1993, s. 184-185.

11

V době, kdy se objevily v Evropě Lutherovy protestantské teze, napsal kr{l spolu s Thomasem Morem Obranu sedmi sv{tostí, které je tímto vyvracel. Papež mu za tuto knihu věnoval titul Defensor Fidei, obr{nce víry. Během Jindřichovy vl{dy nastal problém v dědictví o trůn. Kr{l měl s Kateřinou dceru Marii, ale ž{dného mužského potomka, který by usedl na trůn po jeho smrti. Jindřich VIII. se navíc později zamiloval do dvorní d{my kr{lovny Kateřiny. Její n{stupkyní se měla st{t již v té době těhotn{ Anna Boleynov{.16 Avšak aby si ji mohl vzít, bylo nutné se nejdříve rozvést s Kateřinou Aragonskou. O zrušení svého manželství musel pož{dat Řím. Papežský leg{t Wolsey byl pověřen, aby o celé z{ležitosti jednal s papežským dvorem, ale narazil na značný odpor. Císař Karel V. se postavil na stranu své tety Kateřiny Aragonské a neteře Marie. Papež ale přesto vyslal do Anglie svého leg{ta kardin{la Campeggia, který měl společně s Wolseyem rozhodnout o celé z{ležitosti. Kr{l považoval celou věc za vyřízenou, ovšem Kateřina se obr{tila přímo na Řím a dos{hla toho, že papež předvolal případ před vlastní dvůr. Jindřicha to velmi pobouřilo, čímž se postavení kardin{la Wolseyho začalo kym{cet. Nakonec byl Wolsey obviněn, že se provinil proti z{konu Praemunire, protože přijal, ačkoli byl Angličan, úřad papežského leg{ta, a protože soudil případy, které patřily před kr{lovský dvůr, u cizích tribun{lů. Taktéž mu byly vytčeny i peněžní dary, kterými jej zahrnovali francouzský kr{l František I. i španělský Karel V.17 Kardin{l nenašel ž{dné obh{jce, musel opustit všechny své statky a za to, že nebyl popraven, mohl děkovat jen své nemoci.18 Místo kancléře nahradil s určitými obavami Thomas More. Významnými lidmi okolo Jindřicha VIII. se stali ještě dva další muži. Jedním z nich byl církevní hodnost{ř Thomas Cranmer. Ten se domníval, že pokud by si kr{l Jindřich VIII. zajistil u několika teologů, že jeho manželství nebylo naplněno, 16 17

18

VOLNÝ, Z.: Toulky minulostí světa VI. Praha 2004, s. 122. DUROSELLE J. B.: Dějiny Evropy. Praha 2005, s. 192. MAUROIS, A.: Dějiny Anglie. Praha 1993, s. 184-186.

12

nemusel by s celou z{ležitostí chodit do Říma. Jindřich tedy pozval Cranmera k otci Anny Boleynové a začal se řídit podle jeho n{vodu, tedy radit se s univerzitami. Například Pařížsk{ univerzita byla Jindřichovi nakloněna, stejné stanovisko jako Sorbonna zaujaly i severoitalské univerzity. Za kr{tký čas mohl kr{l předložit parlamentu posudky osmi učených společností, které ujišťovaly, že manželství s kr{lovnou Kateřinou je neplatné a že ani papež tedy neměl pr{vo udělit výjimku. Roku 1533 byl Thomas Cranmer jmenov{n arcibiskupem

canterburským.

Téhož

roku

prohl{sil

Cranmer

kr{lovo

manželství s Kateřinou Aragonskou za neplatné a tajně oddal kr{le s Annou Boleynovou. Manželství bylo veřejně ozn{meno, Anna byla korunov{na na kr{lovnu a Jindřich vyobcov{n z církve. To byl poč{tek roztržky s Římem.19 Reformní parlament, který zasedal od roku 1529 do roku 1536, odhlasoval všechna mimoř{dn{ opatření týkající se situace po rozvodu a přijal apelační z{kon. Duchovenstvu bylo v prvé řadě ozn{meno, že porušilo stejně jako kardin{l Wolsey z{kon Praemunire, protože uzn{valo kardin{la jako papežského leg{ta. Kněžstvo tak muselo, aby tento zločin odčinilo, zaplatit dva miliony pokuty a uznat z{kon o suprem{tu, který z kr{le učinil „jedinou a nejvyšší hlavu anglické církve“, přizn{val mu tak duchovní i občanskou jurisdikci a d{val pr{vo reformovat církev a potlačovat kacířství, d{le museli duchovní zrušit ann{ty církevních prebend, které se do té doby odevzd{valy papeži. Byl vyd{n i z{kon o n{slednictví, který prohl{sil kr{lovo první manželství za neplatné, zbavil děti z tohoto svazku pr{va na korunu ve prospěch dětí Anny Boleynové a uložil všem kr{lovským poddaným přísahat, že věří v n{boženskou pr{voplatnost kr{lova rozvodu.20 Ti, kteří odmítli přijmout nové reformy, čekal trest smrti. Mezi popravenými byl například kancléř Thomas More či v{žený biskup Fisher, protože se odmítli zříci své

19 20

MAUROIS, A.: Dějiny Anglie. Praha 1993, s. 186. Tamtéž, s. 187.

13

katolické víry. Jejich hlavy byly vystaveny na kopích při vstupu na Londýnský most.21 Jedním z významných mužů, kteří se podíleli na roztržce s Římem, byl i spr{vce Jindřicha VIII. Thomas Cromwell.22 Pod jeho taktovkou rozpustil Jindřich VIII. kl{štery, zkonfiskoval majetek katolické církve, pozemky rozdělil mezi lordy, kteří byli nakloněni Jindřichovým církevním reform{m, a tvrdě potlačil duchovenstvo setrv{vající v loajalitě k papeži.23 Z duchovních se stali st{tní úředníci, anglik{nští biskupové zasedli v parlamentu. V době Jindřichovy vl{dy však zachovala anglik{nsk{ církev katolické doktríny, což potvrdil i parlament roku 1539. Přestože tedy kr{l zpřetrhal veškeré vazby s římskokatolickou církví, zůstal do konce života zbožným katolíkem a totéž oček{val od svých poddaných. Jindřich VIII. nechal v šesti čl{ncích schv{lené Sněmovnou lordů definovat anglik{nské n{boženství. Listina potvrzovala transsubstanciaci, zbytečnost přijím{ní pod obojí, pr{voplatnost slibů čistoty a z{vaznost kněžského celib{tu a schvalovala zpověď a mše bez udělov{ní olt{řních sv{tostí. Každé přestoupení tohoto nařízení mělo být trest{no smrtí na hranici. D{le nařídil, aby byl papež titulov{n pouze jako římský biskup. Již v roce 1540 nahradila v mnoha kostelech anglick{ bible bibli latinskou. Mše tak byly celebrov{ny latinsky a od duchovenstva se vyžadoval celib{t.24 Jindřichova n{božensk{ politika se však mnohým nezamlouvala a vedla později ke vzniku jak katolických, tak i radik{lních reformistických frakcí uvnitř dvora a vl{dy. V této politice pokračoval i Jindřichův n{sledník a teprve

21Tamtéž, 22

s. 190-191.

MAUROIS, A.: Dějiny Anglie. Praha 1993, s. 188-190.

23Roztržka

s Římem [online]. 15. 10. 2008 [cit. 2009-1-30+. . 24

MAUROIS, A.: Dějiny Anglie. Praha 1993, s. 193.

14

Dostupný

z

WWW:

koncem století byl schv{len chudinský z{kon, který se snažil účinně vypoř{dat s ot{zkami soci{lního zla, jakými byla chudoba a bída.25 Jindřich VIII. obecně proslul svými sňatkovými peripetiemi. Po rozvodu s Kateřinou Aragonskou se tedy oženil s Annou Boleynovou, avšak ani toto manželství nevydrželo dlouho. Anna mu porodila dceru Alžbětu a později mrtvě narozeného syna. Dcera Marie z předchozího manželství byla prohl{šena za nemanželskou. Svou matku, Kateřinu Aragonskou, kter{ musela odejít od dvora, již nikdy nespatřila. Dne 19. 5. 1536 byla Anna Boleynov{ popravena za údajnou nevěru. Tou dobou byla i dcera Alžběta prohl{šena za nemanželskou. Po několika dnech se Jindřich VIII. oženil s Janou Seymourovou. Jana porodila kr{li syna, který později vl{dl jako Eduard VI., ale sama při porodu zemřela. Se čtvrtou manželkou, nepohlednou Němkou Annou Klevskou, se kr{l oženil na n{vrh Thomase Cromwella a po pouhých šesti měsících se s ní zase rozvedl. Tato chyba st{la Cromwella život. P{tou ženu, Kateřinu Howardovou, obviněnou z cizoložství, stihl stejný osud jako Annu Boleynovou. V roce 1543 se Jindřich VIII. oženil s Kateřinou Parrovou, inteligentní vzdělanou ženou, patronkou humanistů a tajnou protestantkou, kter{ kr{le přežila. „V tomto období byly obě princezny, Marie a Alžběta, opět uvedeny do dřívějšího stavu n{slednictví, potvrzeného z{konem schv{leným parlamentem v roce 1543, i přesto že nikdy nebyly prohl{šeny za legitimní.“26 Tudorovci obecně nebyli plodnou dynastií, i když se kr{l Jindřich VIII. šestkr{t oženil, pouze první tři z jeho manželek mu porodily potomky a z odhadovaného počtu jeden{cti těhotenství přišly na svět jen tři děti.27 Když kr{l sepsal roku 1546 poslední vůli, ponechal vl{du v rukou regentské rady, kter{ se skl{dala ze šestn{cti vykonavatelů. Měli vl{dnout společně

25

WEIROV[, A.: Děti Anglie. Praha 2001, s. 38.

26

MAUROIS, A.: Dějiny Anglie. Praha 1993, s. 193.

27

WEIROV[, A.: c.d.,s. 10.

15

jménem

kr{le

do

doby,

než

Eduard

dos{hne

plnoletosti.

Mezi

ty

nejprominentnější vykonavatele patřili Edward Seymour a John Dudley. Posledním z vybraných byl arcibiskup Cranmer. Měli se řídit konceptem kr{lovské svrchovanosti nad anglik{nskou církví a dodržovat ducha protestantské víry.28 Jindřichovu synovi a dědicovi, Eduardovi, bylo pouze devět let, když byl korunov{n na kr{le v roce 1547. Jeho pět let kr{lovské vl{dy společně s radou zanechali na Anglii stopu. Byl to velmi inteligentní a n{božensky založený chlapec, poněvadž však zemřel na tuberkulózu ještě před dosažením zletilosti, byla cel{ jeho vl{da řízena regentstvím pod vedením nejdříve jeho strýce Edwarda Seymoura, vévody ze Somersetu, a poté Johna Dudleye, vévody z Northumberlandu. Bylo to pr{vě v době Eduardovy vl{dy, kdy anglik{nství zapustilo skutečné kořeny skrze tvrdé reformy cílené na utužení protestantské dominance vl{dnoucích kruhů. Kr{lova rada vydala z{kony, jež nakazovaly duchovním k{zat v anglickém jazyce, nikoli v latinském, duchovní měli nosit pouze jednoduché h{bity a kostely měly být jen jednoduše vyzdobeny. Výsledkem toho bylo, že tisíce n{stěnných maleb byly přebíleny, sochy a obrazy odvezeny mimo území a často ničeny. Poč{tkem roku 1552 bylo zřejmé, že kr{l Eduard nebude žít již dlouho. Kr{l nebyl oženěn a neměl ž{dné potomky. Chtěl však zachovat v zemi protestantství a věděl, že pokud by po jeho smrti usedla na trůn jeho starší sestra Marie, vr{tila by zemi katolickou víru. Z{věť Edurada VI. tedy obsahovala n{stupnictví ve prospěch Jany Greyové (pravnučky Jindřicha VII.) před jeho dvěma nevlastními sestrami, Marií a Alžbětou. Tak byla Jana roku 1553 ve svých patn{cti letech korunov{na na kr{lovnu. Její vl{da však trvala pouze devět dní. Mezitím totiž princezna Marie uprchla do východní Anglie, 28

WEIROV[, A.: Děti Anglie. Praha 2001, s. 42.

16

kde se nechala prohl{sit za kr{lovnu, nashrom{ždila vojsko a dobyla zpět hlavní město. Jana Greyov{ i její manžel Guilford Dudley byli popraveni dne 12. února roku 1554. 19. července roku 1553 se tedy novou kr{lovnou Anglie st{v{ Marie I. Marie vyzn{vala katolictví a chtěla tak obr{tit celou Anglii v katolickou zemi. Roku 1553 obnovila z{kon proti kacířství a proti anglik{nské církvi. V roce 1554 se navíc do Anglie z exilu vrací kardin{l Pole, který ve funkci canterburského biskupa začín{ zav{dět katolické církevní reformy. Téhož roku se Marie provd{v{ za španělského kr{le Filipa II. Doufala tak ve spojení dvou katolických impérií a v narození nového dědice trůnu. Její manželství ale nepřineslo plodné výsledky. Filip II. navedl Anglii do v{lky proti Francii, kter{ znamenala pro Anglii definitivní ztr{tu Calais, poslední anglickou državu ve Francii. Marie umír{ roku 1558 bezdětn{. Její n{sledovnicí a z{roveň poslední kr{lovnou tudorovské dynastie se st{v{ Alžběta I. Kr{lovna Alžběta vr{tila Anglii anglik{nské n{boženství, byla velmi vzdělan{, moudr{ a mluvila devíti jazyky.29 Alžbětina vl{da je obdobím velkých objevů a průzkumů. Kr{lovna měla velký vliv pro rozvoj renesance, například divadla za života spisovatele a dramatika Williama Shakespeara či rozvoj mořeplavby a kolonizace Ameriky, které z{sluhou admir{la sira Francise Draka a Waltera Raleighyho oslabily vliv Španělska v Novém Světě. Když Alžběta nastupovala na trůn, její př{ní bylo, aby protestanti i katolíci spolu dobře vych{zeli ve prospěch míru v zemi. Byla sice protestantkou, ale katolíkům ponechala značnou svobodu a nepron{sledovala je. Přestože Alžběta byla dcerou Jindřicha VIII., mnoho katolických subjektů ji označilo za nemanželskou a na místo toho podporovali katolickou Marii Stuartovnu ze Skotska, vnučku Jindřichovy sestry Markéty a Jakuba IV., později jako skotskou 29

HONEY, A.: Investigating the Tudors. London 1993, s. 12-14.

17

kr{lovnu. Později byla Marie Stuartovna obviněna z účasti v Babingtonově spiknutí a také za velezradu. 8. února roku 1587 byla Marie popravena ve Fotheringhay v Northamptonshiru. V druhé polovině 16. století se dočkala Anglie rozs{hlého hospod{řského a kulturního rozmachu. Doch{zelo k posilov{ní panovnické moci, jež však musela br{t v řadě svých politických rozhodnutí v uv{žení n{zor parlamentu. „Parlament se dělil na sněmovnu lordů, ve které dědičně zasedali reprezentanti vysoké šlechty, a na dolní sněmovnu, kde byla zastoupena střední a nižší šlechta a měšťanstvo.“30 Obrovské l{ny irské půdy byly zkonfiskov{ny a svěřeny loaj{lním protestantským obyvatelům, čímž vznikl z{rodek dnešního rozděleného Irska. Angličané potlačili řadu povst{ní. V roce 1607 došlo k takzvanému „útěku hrabat“, kdy irsk{ šlechta rezignovala a zvolila odchod do Francie. Po popravě Marie Stuartovny vyhl{sil Anglii v{lku španělský kr{l Filip II., který doufal, že se Marie stane anglickou kr{lovnou a zavede tak v zemi opět katolictví. Rozhodl se proto napadnout Anglii a s{m sebe prohl{sit jejím kr{lem. Když Filip sestavoval tzv. španělskou Armadu v čele s Medinou Sidoniem, zapomněl na několik faktů: na velmi dobrý stav anglického n{mořnictva, zkušenosti a dovednosti kapit{nů a nejvíc na anglické počasí. Zakotvili u přístavu Calais, kde se anglický kapit{n Francis Drake postaral o konečné vítězství Angličanů. Anglie se tak po v{lce st{v{ významným a silným impériem. Z{mořskou expanzí sílící Anglie už nikdo nezastavil. V roce 1600 vznikla Východoindick{ společnost, kter{ znamenala poč{tek anglického pronik{ní do Indie. O šest let později byla založena Společnost pro obchod s Virginií.31

30

ČORNEJ P.: Dějiny evropské civilizace I. Praha 1995, s. 329. Tedy anglickou severoamerickou kolonií, kterou roku 1584 obsadil Walter Raleigh. Pojmenoval ji podle kr{lovny Alžběty, kter{ se nikdy neprovdala, říkalo se jí panensk{ kr{lovna, panna znamen{ latinsky virgo. 31

18

Kr{lovna Alžběta I. umír{ roku 1603 po pětapades{ti letech vl{dy bez n{sledovníka a dědice trůnu. Tudorovci tak vymírají po přeslici. Anglie vstupuje do nového, stuartovského věku.32 Vl{da Tudorovců byla velmi kr{tk{ a v řadě případů i drsn{. Je ale pravdou, že zastavili v{lky růží, zasloužili se o rozvoj kulturního dění, obchodu, vzdělanosti a mořeplavby. V době vl{dy Tudorovců vše přispívalo k tomu, aby se Anglie stala ještě více ostrovem – pokrok vlastního jazyka, vybudov{ní mocného loďstva a roztržka s římskou církví.33

1.2. Průřez

medi{lními

inspiracemi

k tématu

tudorovské

dynastie V Anglii z 16. století, tedy z období renesance, se zachovalo mnoho uměleckých děl do dnešní doby. V r{mci mezipředmětových vztahů bych r{da pouk{zala na jednotlivé oblasti společnosti a kultury, ve kterých Tudorovci zanechali výraznou stopu, a kdy informace o těchto oblastech jsou dnes medi{lně volně dostupné. Jednou z významných, výše zmiňovaných oblastí je výtvarné umění. Nach{zíme zde obrazy zejména od německého malíře Hanse Holbeina mladšího, který například ztv{rnil na Jindřichovu ž{dost německou princeznu Annu de Cleves či d{nskou princeznu Kristýnu. Především je ale proslul{ podobizna Jindřicha VIII. z roku 1540. Obr. 1. Jindřich VIII.34

KOV[Ř, M.-TUMIS, S.: Zrození velmoci, Anglie (Velk{ Brit{nie) na cestě k postavení první světové mocnosti (1603-1746). Praha 2007 s. 16. 33 HONEY, A.: Investigating the Tudors. London 1993, s. 23. 34 Přehledněji viz obrazov{ příloha 1. 32

19

Poč{tek protestantství měl značný dopad na umění v Anglii. Církevní obrazy byly zak{z{ny, a proto se od této doby malíři zaměřují spíše na portréty a také na krajiny.35 Dalším významným malířem, který ztv{rnil kr{lovnu Alžbětu I., byl Marcus Gheeraerts mladší. Tento obraz je zn{m jako „Ditchley Portrait“. Mezi významné obrazy patří i obraz španělské Armady kr{lovny Alžběty I. od George

Gowera.

Obraz

Armady

byl

namalov{n k oslavě anglického vítězství nad Španěly. Pozoruhodným znakem na obraze je Alžbětina ruka na glóbu. Její prsty se dotýkají Ameriky, kde Sir Walter

Obr. 2. Alžběta I.36

Raleigh založil Virginskou kolonii na počest kr{lovny Alžběty. Z oblasti hudby můžeme uvést dochované skladby od Chapel Royal - dvorní, kr{lovské skupiny muzikantů a duchovních, kteří sloužili ke kr{lovým církevním obřadům.

Thomas

Tallis,

Thomas

Morley,

a

William

Byrd

byli

nejvýznamnějšími anglickými hudebníky své doby.37 Období vl{dy Tudorovců je bohaté i na literaturu a její jednotliv{ díla. Ze současné literatury se můžeme například dočíst o Jindřichu VIII. v rom{nu autorky Alison Weirové Šest žen Jindřicha VIII., d{le v knize Popravčí špalek Jindřicha VIII. od Alana MacDonalda či v renesanční literatuře spisovatele a dramatika Williama Shakespeara. Konkrétně se jedn{ o knihy Jindřich VIII. a Richard III. Lze zmínit i knihu autora Gilese Miltona Ve služb{ch kr{lovny Alžběty či dílo spisovatelky Jane Dunnové Alžběta a Marie. Mezi významné spisovatele za Alžbětiny vl{dy patřili například Ben Jonson či Christopher Marlowe.

35

CLEMEN, G. D. B.-STAGNO, L.: British History, Seen Through Art. Torino 2001, s. 28-32. Přehledněji viz obrazov{ příloha 2. 37 Medi{lní odkazy *online+. 3. 11. 2008 [cit. 2009-3-23+. Dostupný z WWW: . 36

20

B{sníci jako byli Edmund Spenser a John Milton tvořili pr{ce, které demonstrovaly zvýšený z{jem v porozumění anglické křesťanské víry, jako například v alegorickém díle Tudorovské dynastie - The Faerie Queen (Kouzeln{ kr{lovna).38 Divadelní scéna je také velmi otevřen{ div{kům v oblasti anglické renesance. Zejména dramatické hry od již zmiňovaného spisovatele a dramatika Williama Shakespeara, které se hr{ly i na naší české scéně, například v Městském divadle v Brně - Jindřich VIII. či Kr{lovna Alžběta I. Další významnou oblastí je i specifick{ tudorsk{ architektura, kter{ představuje poslední rozvoj středověké architektury. Typickými stavbami pro toto období byly například budovy univerzit – Oxfordu a Cambridge, které jsou postaveny ve stylu pozdní gotiky. Z chr{mové architektury lze jmenovat například kapli Jindřicha VII. ve Westminstru, Kr{lovskou universitní kapli v Cambridgi či Windsorský pal{c. Významnými renesančními stavbami tohoto období se staly i divadla. N{zev divadla The Globe založeného roku 1600, zprostředkov{v{ světovost, které toto otevřené divadlo mělo. Divadlo bylo postaveno na jižním břehu řeky Temže, na místě vyhrazeném pro veřejnou z{bavu, protože spr{vci města považovali hry za nemor{lní. Divadla tak byla stavěna mimo území měst. 39 V neposlední řadě můžeme zmínit zajímav{ filmov{ zpracov{ní této doby. V roce 1972 byl natočen celovečerní film s n{zvem Jindřich VIII. a jeho šest žen či zn{mý film Kr{lovna Alžběta: Zlatý věk v hlavní roli s Kate Blunchetovou z roku 2005. Nejnovějším zpracov{ním je seri{l Tudorovci.

38 39

CLEMEN, G. D. B.-STAGNO, L.: British History, Seen Through Art. Torino 2001, s. 40-44. Tamtéž, s. 45.

21

2. Didaktick{ východiska „Didaktiku vymezujeme jako teorii vzděl{v{ní a vyučov{ní. Zabýv{ se problematikou vzděl{vacích obsahů, které se jakožto výsledky společenskohistorické zkušenosti lidstva st{vají v procesu vyučov{ní individu{lním majetkem ž{ků. Zabýv{ se z{roveň procesem, který charakterizuje činnosti učitele a ž{ků a v němž si ž{ci tento obsah osvojují, tedy vyučov{ním a učením.“40 V nejnovější metodě jazyků Komenský ch{pe také didaktiku v užším slova smyslu jako „umění dobře vyučovat<“. Komenský d{le zaznamen{v{: „Vyučovat je způsobovat, aby tomu, co kdo zn{, naučil se i jiný a znal to. Dobře vyučovat je způsobovat, aby se někdo učil rychle, příjemně a důkladně.“41 Jako hlavní předmět obecné didaktiky rozlišujeme cíle, obsah, metody, principy a formy vyučov{ní.42

2.1. Didaktické principy Vyučovací principy jsou nejobecnější pravidla, kter{ musí být respektov{na, jestliže m{ být vzděl{vací proces úspěšný.43 Ve vyučov{ní sleduje učitel v n{vaznosti na předch{zející i n{sledující vyučovací hodiny předem stanovené výchovně vzděl{vací cíle. Ve vyučovací hodině rozlišujeme určité f{ze či etapy. Jednotlivé f{ze, jejich posloupnost a vz{jemné proporce tvoří tzv. strukturu vyučovací hodiny. Struktura hodiny z{visí na mnoha činitelích: především na cíli a obsahu hodiny, na výkonnosti ž{ků a vyspělosti třídy, na materi{lních podmínk{ch nebo na použitých metod{ch.44 Rozlišujeme princip přiměřenosti, jež představuje

SKALKOV[, J.: Obecn{ didaktika. Praha 1999, s. 14-15. KOMENSKÝ, J. A.: Nejnovější metoda jazyků. Vybrané spisy, svazek III., Praha 1964, s. 150-151. 42 JANIŠ, K.: Obecn{ didaktika - vybran{ témata. Hradec Kr{lové 2010, s. 7. 43 FILOV[, H.: Vybrané kapitoly z obecné didaktiky. Brno 1996, s. 13. 44 Tamtéž, s. 115. 40 41

22

požadavek, aby cíl, obsah, metody, formy i prostředky odpovídali vývojovým možnostem ž{ků. D{le je to princip uvědomělosti, u kterého ž{k rozumí tomu, co se učí. Mezi další principy patří princip postupnosti, kdy postupujeme od jednoduchého k složitému a princip soustavnosti, v němž je učivo uspoř{d{no v logickém systému. Můžeme zmínit i princip n{zornosti, který umožňuje vytv{ření

konkrétních

představ

u

ž{ků.

V neposlední

řadě

můžeme

charakterizovat i princip spojení teorie s praxí, jež spočív{ v požadavku, aby ve výchovně vzděl{vacím procesu byla zastoupena jak rovina teoretick{ tak praktick{ či princip vědeckosti, představující požadavek, aby učební obsahy, které jsou ž{kům předkl{d{ny, byly ověřené.45

2.2. Vyučovací metody Vyučovací metodou rozumíme způsob, jakým učitel organizuje proces osvojov{ní nových vědomostí a dovedností ž{ků.46 Podle Maň{ka jde o „koordinovaný, úzce propojený systém vyučovacích činností učitele a učebních činností ž{ků, orientovaný na dosažení výchovně-vzděl{vacích cílů.“47 Výchova a vzděl{v{ní se rozvíjely vždy v těsné souvislosti s vývojem lidské společnosti. Rozvoj ekonomické z{kladny společnosti vyžadoval a vyžaduje neust{lé zkvalitňov{ní vzděl{ní, projevující se v neust{lé modernizaci cílů, obsahů, prostředků, metod a forem. V dnešní době se postupně rozvíjí pojetí konstruktivistického vyučov{ní, kdy učitel vytv{ří podmínky a zajišťuje, aby každý ž{k mohl dos{hnout co nejvyšší úrovně. Učitel je tzv. garantem metody. Ž{ci přich{zejí, aby přemýšleli, rozvinuli, reorganizovali své dosavadní znalosti a objevili své nové poznatky. Ve výzkumné pr{ci jsou využity především metody opakov{ní a procvičov{ní vědomostí a dovedností. 45

FILOV[, H.: Vybrané kapitoly z obecné didaktiky. Brno 1996, s. 14-18. ŠIMONÍK, O.: Úvod do školní didaktiky. Brno 2003, s. 36. 47 MAŇ[K, J.: Stručný n{stin metodiky tvořivé pr{ce ve škole. Brno 2001, s. 29. 46

23

Skalkov{ uv{dí, jak se podle časového rozvržení při vyučov{ní využívají metody k opakov{ní po probr{ní učiva, které slouží k jeho prvotnímu upevňov{ní, d{le potom uv{dí metody opakov{ní po skončení větších úseků učiva, které se významně podílejí i na utv{ření nových vztahů, zobecňov{ní a systematizaci učiva. Předpokladem účinnosti metod opakov{ní je navození aktivního vztahu všech ž{ků k procesům opakov{ní. Důležitým prostředkem k tomu je použív{ní zajímavých metod a forem opakov{ní, které umožňují různorodou činnost, využív{ní samostatné pr{ce ž{ků. Učitel vych{zí ze znalostí individu{lních zvl{štností ž{ků a uplatňuje individu{lní a diferencovaný přístup i při opakov{ní učiva. Z{roveň je důležité učit ž{ky technik{m opakov{ní, například pr{ci s učebnicí a knihou, spr{vnému postupu při memorov{ní, technik{m z{znamů do sešitů, přípravy slovního projevu atd. Souvisí s tím i tzv. didaktické hry.48

2.2.1.

Didaktické hry

„Hra patří spolu s učením a prací k z{kladním form{m lidské činnosti. Je to přirozen{ a spont{nní činnost, na kterou lze nahlížet z různých pohledů: hra jako zdroj pozn{ní a prostředek rozvoje pozn{vacích, citových a volních procesů. Hra, ke které ž{ky z{měrně podnítil pedagog a kter{ směřuje k dosažení určitých didaktických cílů, je označov{na jako didaktick{ hra.“49 Didaktick{ hra může být také charakterizov{na jako „činnost, ve které dítě spont{nně uplatňuje pozn{vací aktivity a realizuje pozn{vací činnosti pod prim{rním vlivem příslušného pravidla, které způsobuje, že pozn{v{ní a učení probíh{ nen{silně a jako by ve druhém pl{nu.“50

SKALKOV[, J.: Obecn{ didaktika. Praha 1999, s. 165, 187. ŠIMONÍK, O.: Úvod do didaktiky z{kladní školy. Brno 2005, s. 109. 50 HOUŠKA, T.: Škola je hra. Praha 1993, s. 50. 48

49

24

Didaktick{ hra se skl{d{ z určitých komponentů, k nimž patří například cíl hry, pomůcky, pravidla hry, obsah a hodnocení. Při stanovení cíle by učitel měl respektovat schopnosti ž{ků a jejich věkové zvl{štnosti, příliš lehký nebo naopak těžký úkol ž{ky od hry odradí a demotivuje je. Prostřednictvím vhodné hry lze vyučovací l{tku naučit, zopakovat i upevnit. Hra jako vyučovací metoda obohacuje školní pr{ci, m{ pro každé dítě osobní smysl a může být významným prostředkem k všestrannému rozvoji osobnosti ž{ka.51

2.3. Didaktické prostředky v procesu vyučov{ní 2.3.1.

Učební pomůcky a multimedi{lní systém

K dalším z{konitostem vyučovacího procesu patří i didaktické prostředky ve vyučov{ní. Pod pojmem didaktické prostředky zahrnuje Maň{k „všechny materi{lní předměty, které zajišťují, podmiňují a zefektivňují průběh vyučovacího procesu.“52 Jde o takové předměty, které v úzké souvislosti s vyučovací metodou a organizační formou výuky napom{hají dosažení výchovněvzděl{vacích cílů.

53

Pod tímto pojmem můžeme zahrnout také vybavení školy

či vybavení jednotlivých tříd, ž{kovské pomůcky i pomůcky učitele. V praxi rozezn{v{me prostředky materi{lní a nemateri{lní povahy.54 Souč{stí didaktických prostředků jsou výše zmíněné učební pomůcky, které usnadňují proces učení ž{ků, pom{hají k hlubšímu osvojov{ní vědomostí a dovedností. Prostřednictvím učebních pomůcek se realizuje princip n{zornosti. Pro soudobé pojetí n{zornosti m{ z{sadní význam spojení aktivní činnosti se smyslovým vním{ním a abstraktním myšlením.55

ŠIMONÍK, O.: Úvod do školní didaktiky. Brno 2003, s. 64. MAŇ[K, J.: N{rys didaktiky. Brno 1995, s. 50. 53 SKALKOV[, J.: Obecn{ didaktika. Praha 1999, s. 232-233. 54 JANIŠ, K.: Obecn{ didaktika - vybran{ témata. Hradec Kr{lové 2010, s. 77. 55 Tamtéž, s. 233. 51 52

25

V dnešní době se často používají média v užším smyslu moderních didaktických prostředků. Jde především o film, televizi, video či počítače. Významné místo mezi audiovizu{lními pomůckami zaujím{ výukov{ televize a video-projekce. Výukový televizní pořad zpracov{v{ vizu{lněauditivním způsobem učivo v souladu s osnovami určitého předmětu v určitém ročníku daného typu školy. Je tedy zaměřen na konkrétní skupinu adres{tů.56

2.4. Mezipředmětové vztahy V odborné didaktické a pedagogické literatuře se v souvislosti s mezipředmětovými vztahy začal objevovat termín interdisciplin{rní vztahy. Pedagogický slovník vymezuje mezipředmětové vztahy jako „
Didaktika

dějepisu

charakterizuje

koordinaci

předmětů

jako

souvislost, „kdy se poznatky porovn{vají, ale zůst{vají ve své specifické poloze,

56 57

SKALKOV[, J.: Obecn{ didaktika. Praha 1999, s. 236. PRŮCHA, J.-WALTEROV[, E.-MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. Praha 1995, s. 118-119.

26

nebo se k sobě vztahují, integrují se, takže vznik{ nov{ syntetick{ kvalita“.58 Takto ch{pan{ koordinace zahrnuje tedy dvě úrovně mezipředmětových vztahů - vyšší integraci, při níž vznik{ nov{ kvalita, a nižší, jednodušší koordinaci, kdy jsou odhalov{ny vz{jemné souvislosti mezi poznatky jednotlivých předmětů. Předpokladem takové koordinace je spolupr{ce učitelů. V této souvislosti je někdy užív{n termín kooperace předmětů, avšak jak{koli kooperace vždy předpokl{d{ aktivní činnost lidí. Jde především o koordinaci na úrovni cílů vedoucí k zobecňující integraci na úrovni klíčových kompetencí. V nové struktuře ŠVP pro z{kladní vzděl{v{ní se uv{dí jako další doporučené údaje mezipředmětové souvislosti, které nepochybně obohacují výchovně vzděl{vací cíle vyučov{ní, cílové zaměření vzděl{vací oblasti. Zařazov{ní vhodných souvislostí vyučovacího předmětu s vnějším světem spolu s uplatněním metod a postupů, jako motivace či doplňující ilustrace, i souvislostí uvnitř předmětu výuku obohacuje a může ji zefektivnit. Mezipředmětové vztahy rozvíjejí školní výstupy v několika oborech či oblastech současně. Ž{ci si osvojují učivo více oborů a realizují okruhy průřezových témat. Mezipředmětové vztahy d{le přispívají k vyšší funkčnosti a efektivitě výuky, aktivizují ž{ky a z{roveň rozvíjejí jejich výchovné a vzděl{vací cíle, kterými jsou klíčové kompetence.59

2.5. Pojetí z{kladního vzděl{v{ní Podle R{mcového vzděl{vacího programu z{kladní vzděl{v{ní zní: „Z{kladní vzděl{v{ní na 2. stupni pom{h{ ž{kům získat vědomosti, dovednosti a n{vyky, které jim umožní samostatné učení a utv{ření takových hodnot a postojů, které vedou k uv{žlivému a kultivovanému chov{ní, ČAPEK, V. a kol.: Didaktika dějepisu II. Praha 1988, s. 139. Mezipředmětové vztahy *online+. 5. 1. 2008 [cit. 2009-3-23+. Dostupný z WWW: < http://www.rvp.cz/clanek/240>. 58 59

27

k zodpovědnému rozhodov{ní a respektov{ní pr{v a povinností občana našeho st{tu i Evropské unie.“60 Pojetí z{kladního vzděl{v{ní na 2. stupni je konstruov{no

na

širokém

rozvoji

z{jmu

ž{ků,

na

vyšších

učebních

schopnostech ž{ků a na propojenosti vzděl{v{ní a života školy se životem mimo školu. To umožňuje aplikovat n{ročnější metody pr{ce i nové zdroje a způsoby pozn{v{ní, zad{vat souhrnnější a dlouhodobější úkoly či projekty a přen{šet na ž{ky větší zodpovědnost ve vzděl{v{ní i v organizaci života školy.61 Z{kladní vzděl{v{ní pom{h{ ž{kům utv{řet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý z{klad všeobecného vzděl{ní. RVP ZV zde usiluje o naplnění konkrétních cílů. Z{kladní vzděl{v{ní napom{h{ ž{kům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení, d{le podněcuje ž{ky k tvořivému myšlení a k řešení problémů či je vede k všestranné a otevřené

komunikaci

a

v neposlední

řadě

rozvíjí

u

ž{ků

schopnost

spolupracovat.62

2.6. Klíčové kompetence Klíčové kompetence podle RVP ZV zn{zorňují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Smyslem a cílem vzděl{v{ní je opatřit všechny ž{ky souborem klíčových kompetencí na úrovni, kter{ je pro ně dosažiteln{, a přichystat je tak na další vzděl{v{ní a uplatnění ve společnosti. Klíčové kompetence vedle sebe nestojí osamoceně, ale různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční. K jejich utv{ření a rozvíjení by měl směřovat a napom{hat veškerý vzděl{vací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. 60

R{mcový vzděl{vací program pro z{kladní vzděl{v{ní. Praha 2004, s. 4. Tamtéž, s. 4. 62 Tamtéž, s. 5. 61

28

V etapě z{kladního vzděl{v{ní jsou v RVP ZV za klíčové kompetence považov{ny „kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence soci{lní a person{lní, kompetence občanské, kompetence pracovní.“63 V dané pr{ci se zaměřuji zejména na kompetence k učení a kompetence k řešení problémů. V prvním případě se jedn{ o kompetence, kdy je ž{k schopen vyhledat a třídit informace a na z{kladě jejich pochopení, je efektivně využívat v procesu učení. V druhém případě jde o kompetence, u kterých ž{k samostatně řeší problémy a volí vhodné způsoby řešení těchto problémů.64

2.7. Průřezov{ témata Průřezov{ témata představují v RVP ZV okruhy aktu{lních problémů současného světa a st{vají se význačnou a nedílnou souč{stí z{kladního vzděl{v{ní. Jsou důležitým utv{řejícím prvkem z{kladního vzděl{v{ní, produkují příležitosti pro individu{lní uplatnění ž{ků i pro jejich vz{jemnou kooperaci a pom{hají rozvíjet osobnost ž{ka především v oblasti postojů a hodnot. Ve všech průřezových tématech je formulov{n vztah ke vzděl{vacím oblastem a přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti ž{ka jak v oblasti vědomostí a schopností, tak v oblasti postojů a hodnot. Tematické okruhy průřezových témat prostupují vzděl{vacími oblastmi a umožňují propojení vzděl{vacích obsahů oborů. Tím napom{hají ke komplexnosti vzděl{v{ní ž{ků a působí pozitivně na proces utv{ření a rozvíjení klíčových kompetencí ž{ků. Ž{ci získ{vají možnost utv{řet si sjednocený pohled na danou problematiku a realizovat širší spektrum dovedností.65

R{mcový vzděl{vací program pro z{kladní vzděl{v{ní. Praha2004, s. 5. Tamtéž, s. 5-7. 65Tamtéž, s. 81. 63 64

29

Zaměřila bych se zejména na dvě průřezov{ témata: Výchova k myšlení v evropských a glob{lních souvislostech a Medi{lní výchova.

2.7.1.

Výchova

k myšlení

v evropských

a

glob{lních

souvislostech V r{mci

RVP

ZV

„Výchova

k myšlení

v evropských

a

glob{lních

souvislostech rozvíjí vědomí evropské identity při respektov{ní identity n{rodní. Otevír{ ž{kům širší horizonty pozn{ní a perspektivy života v evropském a mezin{rodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje.“66 Na druhém stupni se uv{dí toto průřezové téma zejména ve vztahu se vzděl{vací oblastí Člověk a společnost. Výchova k myšlení v evropských a glob{lních souvislostech využív{, oživuje a propojuje poznatky z oboru historie a politické geografie. Prohlubuje porozumění důležitým historickým a politickým ud{lostem, které ovlivnily vývoj Evropy i světa a měly podstatný význam pro evropskou integraci a začlenění České republiky do integračního procesu. Významnou oblastí pro uskutečnění tohoto tématu se st{v{ vzděl{vací oblast Jazyk a jazykov{ komunikace. Český jazyk je nejen nezastupitelným n{strojem učení, zpracov{ní informací a prezentace postojů a n{strojů, ale m{ také význačnou propedeutickou funkci při osvojov{ní dalších jazyků, které jsou klíčem k přímému dorozumění a pozn{v{ní kultury jiných n{rodů. Cizí jazyky mají účelný význam pro mobilitu občanskou, vzděl{vací i pracovní.

Jsou

prostředkem pro využití původních zdrojů při pozn{v{ní života a evropské a světové kultury. Dovednosti osvojené ž{ky ve vzděl{vací oblasti Informační a komunikační technologie, zejména při pr{ci s internetem, jsou použív{ny k samostatnému získ{v{ní informací o zemích Evropy a světa, o jejich životě a

66

R{mcový vzděl{vací program pro z{kladní vzděl{v{ní. Praha 2004, s. 85.

30

ud{lostech. Ve vzděl{vací oblasti Umění a kultura „rozvíjí průřezové téma vztah k evropské a světové kultuře. Prohlubuje porozumění evropským kulturním kořenům a ch{p{ní kulturních souvislostí při respektov{ní svébytnosti n{rodních a region{lních kultur a jejich přínosu ke kultuře světové.“67 V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma rozvíjí a sjednocuje z{kladní vědomosti, které jsou potřebné pro porozumění soci{lním a kulturním odlišnostem mezi n{rody, d{le rozvíjí schopnost srovn{vat projevy kultury v evropském a glob{lním kontextu, nach{zet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech. Průřezové téma z{roveň prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu.68

3. Didaktické a medi{lně výchovné aspekty tématu „Médium lze volně charakterizovat jako zprostředkující činitel či prostředí, představující vše, co umožňuje komunikaci a vše, co slouží jako prostředek k uchov{ní a přenosu sdělení v prostoru a čase.“69 Širší pojetí zařazuje mezi média řeč, písmo, hudbu, výtvarn{ díla, či architekturu, jsou zde také zahrnuta například gesta, sign{ly či jakékoli objekty, jež mohou být využity k reprezentaci významů. Užív{ní pojmu médium v této oblasti je mnohotv{rné, v běžném denním styku (žurnalistika, politika) se však termín médium st{le více použív{ výhradně jako souhrnné označení technických prostředků a soci{lních systémů sloužících komunikaci masové (tisk, rozhlas, televize, film, video apod.).70

R{mcový vzděl{vací program pro z{kladní vzděl{v{ní. Praha 2004, s. 85-86. Tamtéž, s. 86-87. 69 UNIVERSUM, Nové universum: Všeobecn{ encyklopedie A-Ž. Praha 2003, s. 649. 70 Tamtéž, s. 650. 67 68

31

Masov{ média mají podobu obr{zků, zvuků i výpovědí pronesených v přirozeném jazyce. Média n{m ukazují vzd{len{ místa, časy, či osudy a příběhy, odr{žejí obraz včerejška, dneška i zítřka, ale vždy na něm něco mění, přidají či uberou, z mnoha obrazů n{m vyberou jen ty, které jsou pro média důležité. V r{mci pedagogických cílů bychom měli studentům představit několik z{kladních metafor a modelů, jejichž prostředky lze média analyzovat, zkoumat jejich fungov{ní, působení čí vliv. Neměli bychom opomenout pojmy jako je médium, sdělení, informace, metafora, d{le například model, nebo média masov{, z{jmov{, soci{lní a institucion{lní. Ž{ky můžeme evokovat také pomocí ot{zek, například co vše ch{peme pod pojmem médium, nebo k čemu slouží média, či co jsou informace a k čemu jsou informace potřeba. Na z{kladě brainstormingu ze strany ž{ků, můžeme poté lépe definovat samotn{ média. Během hodiny by tedy měly zaznít myšlenky, že média jsou nedílnou souč{stí dnešní doby, d{le že média n{s informují a baví a že jsou nositelé a uchovatelé kultury. Média vnitřně mění, formují n{š obraz o světě. Média také nastolují témata, ukazují problémy, jsou nervovou soustavou společnosti, vytv{řejí a ovlivňují postoje lidí, jimiž n{m d{vkují i emoce. Média používají jako své z{kladní n{stroje dva z{kladní stavební kameny, které působí na naše vním{ní a myšlení, jsou to slova a obr{zky. Prostřednictvím těchto n{strojů v n{s vyvol{vají emoce, které n{s podněcují k dalším akcím, což je cílem médií. V r{mci pedagogických cílů v medi{lní výchově bychom uk{zali z{kladní n{stroje tvorby médií v dnešní audiovizu{lní době, tedy propojení textu, eventu{lně mluveného slova a obrazu.71 V dnešní době se proto st{le klade větší důraz na osvojení kompetence, kter{ by umožňovala ž{kovi využívat médií ke svému prospěchu a z{roveň se br{nit některým neblahým dopadům. Tento soubor poznatků a dovedností v souvislosti s médii, který je prov{zanou oblastí z{kladní výbavy moderního 71

Škola médií *online+. 3. 11. 2008 [cit. 2011-1-23+. Dostupný .

32

z

WWW:

člověka, se nazýv{ medi{lní gramotnost. St{le běžnější souč{stí všeobecného vzděl{v{ní k životu s médii se proto st{v{ medi{lní výchova.72

3.1. Medi{lní výchova Průřezové téma Medi{lní výchova v z{kladním vzděl{v{ní nabízí prvotní poznatky a dovednosti týkající se medi{lní komunikace a pr{ce s médii. Média se st{vají významným socializačním činitelem, mají výrazný vliv na chov{ní člověka a společnosti, na utv{ření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Medi{lní

výchovu

charakterizuje

Pedagogický

slovník

jako

„výchovu

k orientaci v masových médiích, k jejich využív{ní a z{roveň k jejich kritickému hodnocení.“73 Medi{lní výchova m{ opatřit ž{ka z{kladní úrovní medi{lní gramotnosti. Medi{lní gramotnost představuje soubor poznatků a dovedností, jež člověku umožňují nakl{dat s medi{lní produkcí, dovoluje mu média využívat ke svému prospěchu a d{v{ mu n{stroje, aby dok{zal manipulativní oblasti medi{lní produkce odkrýt.74 D{le medi{lní gramotnost zahrnuje jednak osvojení si některých prim{rních poznatků o fungov{ní a společenské roli současných médií, jednak získ{ní dovedností podporujících aktivní a nez{vislé zapojení jednotlivce do medi{lní komunikace. Především se jedn{ o schopnost rozebrat nabízen{ sdělení, posoudit jejich spolehlivost a vyhodnotit jejich komunikační z{měr. Medi{lní výchova m{ blízkou souvislost se vzděl{vací oblastí Člověk a společnost, zejména tím, že média, jako soci{lní instituce, mají podíl na utv{ření podob a hodnot moderní doby, umožňují hledat porovn{ní mezi minulými a současnými ud{lostmi a srovn{vat jevy a procesy v evropském i celosvětovém měřítku. Propojení se vzděl{vací oblastí Jazyk a jazykov{ komunikace se týk{ MIČIENKA, M.-JIR[K, J. a kol.: Z{klady medi{lní výchovy. Praha 2007, s. 8. PRŮCHA, J.-WALTEROV[, E.-MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. Praha 2003, s. 119. 74 VERNER, P.: Medi{lní výchova: průřezové téma. Praha 2007, s. 93. 72 73

33

zejména percepce mluveného i psaného projevu a jeho stavby. V r{mci vzděl{vací oblasti Informační a komunikační technologie se pak jedn{ o použív{ní tištěných i digit{lních dokumentů jako zdrojů informací. Vztah ke vzděl{vací oblasti Umění a kultura je opřen o vním{ní speci{lní „řeči“ znakových kódů, které média využívají, a jejich propojení přirozeného jazyka, obrazu a zvuku. Pom{h{ ke schopnostem vnímat, objasňovat a kriticky posuzovat díla umělecké i běžné medi{lní produkce.75 V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma umožňuje rozvíjet schopnost analytického vztahu k medi{lním obsahům a kritické vzd{lenosti od nich, d{le umožňuje porozumění cílů a strategií zvolených medi{lních obsahů a z{roveň rozvíjí komunikační schopnost, zvl{ště při veřejné prezentaci a stylizaci psaného a mluveného textu. V oblasti postojů a hodnot průřezové téma rozvíjí senzitivitu vůči stereotypům v obsahu médií i metodě zpracov{ní medi{lních informací. Rozvíjí také citlivost vůči předpojatostem a simplifikovaným soudům o společnosti i jednotlivci.76 Výzkumný

ústav

pedagogický

se

rovněž

zmiňuje

o

doplňujícím

vzděl{vacím oboru s n{zvem Filmov{/Audiovizu{lní výchova, který poskytuje škol{m možnost obohatit vzděl{vací obsah z{kladního vzděl{v{ní ve vzděl{vací oblasti Umění a kultura. Vymezený obsah podporuje rozvoj ž{ků jako uživatelů filmových audiovizu{lních produktů, a který z{roveň rozvíjí jejich vnímavost a tvůrčí schopnosti prostřednictvím filmových výrazových prostředků. „Vlastní tvůrčí zkušenost ž{ků zprostředkov{vají tři vz{jemně propojené a na sebe navazující okruhy činností, při nichž se uplatňuje

75

R{mcový vzděl{vací program pro z{kladní vzděl{v{ní. Praha 2004, s. 92.

76Tamtéž,

s. 92- 93.

34

subjektivita, pozorov{ní a smyslové vním{ní, fantazie, tvořivost a při kterých se prohlubují komunikační schopnosti.“77

3.2. Využití hraného filmu v dějepisu Historičnost je neopominutelným rysem filmů, neboť každý snímek se již v okamžiku svého vzniku st{v{ zachycením něčeho, co se ud{lo dříve a film tak představuje specifické zastupov{ní minulosti. Je třeba však vzít na vědomí, že v hraném filmu se jedn{ vždy o rekonstruovanou podobu minulosti, jde tedy o č{stečnou fikci, kter{ vznikla v představ{ch filmařů, protože ani s nejlepšími informačními

zdroji

a

historickými

prameny

se

nevyhneme

řad{m

zjednodušení a nepřesností.78 Obecně je nutné br{t ohled na to že, obsah dějepisu jako předmětu, jeho metody a prostředky se už d{vno zmítají ve víru konkurenčních médií a příběhů, které působí jako podmnožina historické kultury mimo dějepisnou hodinu, jak uv{dí ve své publikaci Štěp{nek. 79 Podle něj „m{me spíše co do činění s přeplněným tržištěm produktů minulosti, které nabízí počítačové hry, řady komiksů, knihy, tisk, historiografii, historické oslavy, výstavy či reklamy nebo politické projevy. Pro tuto různorodou směs se v didaktice ust{lil výraz historick{ kultura.“80 Historick{ kultura neust{le působí, přičemž ale č{st její produkce vybočuje z historické reality. Autor Štěp{nek d{le konstatuje, že: „Získ{v{-li dnešní člověk zkušenost o dějinných souvislostech přev{žně v obrazové podobě, a to zejména z televize či v kině, je pro něj zřejmě obtížné napojit se na historický kontext vyžadující určité abstraktní myšlení. Ned{vnou minulost mu tak přibližují mnohokr{t vytěžené a často zprofanované dokument{rní z{běry, vyobrazení vzd{lenější historie pak

Audiovizu{lní výchova *online+. 1. 9. 2010 [cit. 2011-4-19+. Dostupný z WWW: 78 KR[TK[, J.: Audiovizu{lní edukace jako souč{st medi{lní výchovy. Brno 2008, s. 34. 79ŠTĚP[NEK, K.: K čemu potřebujeme a využijeme v dějepise hraný film?. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd č. 23, Brno 2010, s. 130. 80Tamtéž, s. 130. 77

35

logicky supluje hraný film.“ A také dod{v{ že, „dějiny na obrazovce nebo pl{tně se při tomto přístupu mohou v interpretaci konzumenta souvisle proměňovat od nez{vazné legendy až po nezpochybnitelné zrcadlo historické skutečnosti.“81 Pokud pomineme estetické vlastnosti, například vjemy jako individu{lní hodnotu, měli bychom se k příběhům stavět jednotně. Pokud naučíme děti tyto příběhy číst a objasňovat, naučí se lépe číst okolní svět, stanou se imunní vůči manipulativním intencím. Avšak k odhalení machinací ve filmu je zapotřebí čas a síla. Podle Štěp{nka se oček{v{, že „učitel k této schopnosti a dovednosti bude vést své ž{ky. Pod jeho vedením mohou ž{ci zkoumat, co je vnějškově viditelné a zakódované pod povrchem, porovn{vat, aby poté ze svých samostatně získaných poznatků vytvořili obraz minulosti.“ A pr{vě rozbor a tvorba historického obrazu utv{ří rozdíl mezi textově obrazovými a filmovými prameny. Film je potřeba vnímat jako opak textových a obrazových pramenů. Každý film i dokument{rní už totiž obraz minulosti skýt{, zejména interpretaci historických faktů prostřednictvím režie a filmové mont{že. Na rozdíl od textových a obrazových pramenů obraz minulosti sestavujeme, u filmů jej musíme nejdříve rozebrat, a teprve poté můžeme ze získaných poznatků vytvořit n{š vlastní obraz historie. Hotové obrazy o skutečnosti nabízejí vysvětlení, jež se však může odlišovat od aktu{lní roviny vědeckého pozn{ní. Musíme začít ověřením, zda ž{k filmovou podobu vůbec vním{. Pomocí cílených ot{zek ho přimějeme k vylíčení medi{lní podoby skutečnosti. Zjištění tohoto vním{ní tvoří v obecné rovině z{klad každé konstruktivisticky orientované výuky. Po této metodě n{sleduje řízen{ diskuze se třídou, kdy na z{kladě první zkušenosti s historickou tématikou filmové sekvence n{sleduje srovn{ní tohoto ponětí s ofici{lním pramenem vědy a to představovaném například učebnicí nebo učitelem samotným. Otevír{ téma jako problém, z něhož jsou odvozov{ny ot{zky k zamyšlení ž{ků, a posléze pod{v{ s vizu{lní podporou výklad, v němž 81

Tamtéž, s. 130-131.

36

je stejn{ historick{ skutečnost ozřejměna a doplněna pokud možno více způsoby a důkazy, tzv. konstruktivistický aspekt.82 Filmy hrají mimo výuku dominantní roli a vnucují hotové obrazy minulosti. Bylo by tedy dobré podpořit ve výuce rozvíjení demont{že, aby si ž{ci tuto novou schopnost mohli osvojit. Vyučovací předmět dějepis i průřezové téma Medi{lní výchova tedy zn{zorňují vhodný r{mec činností s tímto příznačným médiem a doporučené postupy, formy i metody se do určité míry shodují. Z tohoto důvodu učitel nemusí skončit jen u n{zorného slovního doplnění klasického výkladu nebo slovního odkazu na film. Film je totiž prostředkem, který si n{s získal a bude tak činit nad{le, přin{ší z{žitky i poznatky, avšak podle Štěp{nka pouze „motivovanému, poučenému a medi{lně vychov{vanému, a to nejen ž{kovi, ale i pedagogovi.“83

3.3. Seri{l Tudorovci a film Jindřich VIII. a jeho šest žen V roce 2007 vznikl nový výpravný seri{l, který pojedn{v{ o rodu Tudorovců. Za koprodukčním dílem společnosti Showtime, na němž se podílí Velk{ Brit{nie, Irsko, Kanada, ale také britsk{ BBC a kabelov{ HBO, stojí stejný tvůrce jako za filmem Kr{lovna Alžběta - scen{rista Michael Hirst, díky němuž

si

Tudorovci

zachov{vají

historickou

autenticitu a dobový kontext. Seri{l, který se nat{čel v exteriérech irského Obr. 3 Plak{t k seri{lu Tudorovci84

82

Tamtéž, s. 133. ŠTĚP[NEK, K.: K čemu potřebujeme a využijeme v dějepise hraný film?. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd č. 23, Brno 2010, s. 134. 84 Přehledněji viz obrazov{ příloha 3. 83

37

a severoanglického venkova a také na středověkých hradech či na pobřeží u rozbouřeného moře, získal v roce 2007 dvě nominace na Zlaté glóby v těch nejprestižnějších kategoriích: jako nejlepší dramatický seri{l a za hlavní roli Jonathana Rhys-Meyerse. V roce 2008 získal také dvě ceny Emmy – za nejlepší kostýmy a nejlepší hudební motiv úvodních titulků.85 Druhým předkl{daným materi{lem se stal britský film z roku 1972 nazvaný Jindřicha VIII. a jeho šest žen. V hlavní roli Jindřicha zde vystoupil herec Keith Michell, v roli Kateřiny Aragonské Frances Cukaov{ a Annu Boleynovou ztv{rnila Charlotte Ramplingov{. Výprava u seri{lu Tudorovci vystupuje oproti celovečernímu filmu rozporuplně, neboť n{dherné

kostýmy

poměrně

ostrý

viditelně Obr. 4. Plak{t k filmu Jindřich VIII. a jeho šest žen86

exteriérů.

a

interiéry

kontrast

počítačově Ženy

si

mají

v podobě

zpracovaných zde

drží

spíše

dekorativní funkci.

Komu se ale daří vystoupit stejnou silou z obou příběhů a donutit div{ky k úvah{m nad postavou, je úlisný kardin{l Thomas Wolsey. Filmy a seri{ly patří mezi principi{lně umělecké zpracov{ní a tudíž nemusí odpovídat historickým pramenům. Scén{rista Michael Hirst podle Magazínu Dnes řík{: „Samozřejmě n{m historici vyčítají nepřesnost. Jenže my nikdy neměli za cíl vykl{dat dějiny. Pro mě je prim{rní příběh, lidské osudy a emoce, ne historie.“87 Recenze z tohoto důvodu uv{dějí p{r odlišností. Například neexistují ž{dné historické Seri{l Tudorovci *online+. 1. 11. 2008 . 86Přehledněji viz obrazov{ příloha 4. 87 Magazín Dnes, 13. 5. 2009, s. 17. 85

[cit.

38

2010-3-23+.

Dostupný

z

WWW:

doklady, že by hudebník Thomas Tallis byl bisexu{lní. Další odlišností se st{v{ fakt, že Jindřich VIII. měl ve skutečnosti dvě sestry, Markétu a Marii, v seri{lu ale obě vystupují pod postavou Markéty, i přesto že historick{ fakta odpovídají spíše životu Marie. Tvůrci seri{lu se tak zřejmě dohodli, zejména proto, aby zabr{nili div{kům ve zmatku ve jménech postav, jelikož dcera Jindřicha a Kateřiny Aragonské se rovněž jmenuje Marie. V seri{lu je sestra Jindřicha provd{na za portugalského kr{le, což ale neodpovíd{ historickým pramenům, které uv{dějí, že se Marie provdala za kr{le francouzského.88

4. Didaktické aplikace pro 2. stupeň ZŠ 4.1. Didaktické aplikace z dějepisu a mezipředmětové vazby na další učební předměty Jak již bylo řečeno v úvodu, n{sledující nově koncipované příklady by mohly vést k lepšímu zapamatov{ní a osvojení probírané l{tky a také k rozvoji některých kompetencí. Pro větší zefektivnění oček{vaných výstupů u ž{ků je upřednostňov{na vz{jemn{ integrace předmětů.

Propojení dějepisu s českým jazykem Mezi oček{vané výstupy v dějepisu u ž{ka v 7. ročníku v oblasti Poč{tků nové doby, konkrétně Objevy a dobýv{ní patří například, že ž{k vysvětlí znovuobjevení antického ide{lu člověka, nové myšlenky ž{dající reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky. D{le na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchii či parlamentarismus.

Seri{l Tudorovci *online+. 1. 11. 2008 . 88

[cit.

39

2009-3-23+.

Dostupný

z

WWW:

Rozezn{ z{kladní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady význačných kulturních pam{tek.89 Oček{vanými výstupy u ž{ka v r{mci českého jazyka je seřazení informací v textu s ohledem na jeho účel, vyhled{v{ní klíčových slov, stanovení hlavní myšlenky textu, vytvoření výpisků nebo výtah z přečteného textu.90 N{sledující cvičení se zaměřuje na pr{ci s textem - dosazov{ní slov podle významu vět, poté vyhled{v{ní a přiřazov{ní dat a ud{lostí.

Doplň slova z nabídky do textu: manželkou, panovníků, popravena, silnou, Čtvrtou, panovník, mocnost, církve, klatbu popravit, Tudorovců, vzdělanosti, Walesu, Aragonskou

Tudorovci byli anglickou kr{lovskou dynastií vl{dnoucí od roku 1485 až do roku 1603. Původně tento rod poch{zel z <<<<
VIII.

založil

anglik{nskou

církev.

Papež

na

něj

dokonce

uvalil<<<<<<< Jeho další manželkou byla Anna Boleynov{, se kterou měl dceru Alžbětu. Jindřich pak prohl{sil Annu za intrik{řku a nechal ji roku 1536<<<<<<. Další ženou byla Jana Seymourov{, se kterou měl n{sledníka trůnu Eduarda. Jana však porod nepřežila. <<<<< ženou se stala německ{ šlechtična Anna de Cleve, manželství s ní však skončilo rozvodem. 89 90

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004, s. 38. Tamtéž, s. 14-15.

40

Předposlední manželkou byla Kateřina Howardov{, kter{ ale byla opět <<<<<<. za údajné cizoložství. Poslední <<<<<<<..se stala Kateřina Parrov{, kter{ jako jedin{ Jindřicha VIII. přežila. Jindřich VIII. se projevil jako krutý<<<<<<.., za jeho vl{dy se popravovali odpůrci anglik{nské církve. Vl{da Tudorovců byla nejenom kr{tk{, ale také velmi drsn{. I přesto ale Tudorovci

zprvu

ukončili

v{lku

růží.

Zasloužili

se

také

o

rozvoj

<<<<<<<., mořeplavby, obchodu a kultury.

Z textu vyhledej a přiřaď k letopočtům vhodnou ud{lost: 1485 1603 1501 1536

Propojení dějepisu s občanskou výchovou. Ž{k v r{mci občanské výchovy rozlišuje typy a formy st{tů a na příkladech srovn{v{ jejich znaky, d{le rozezn{v{ a porovn{v{ různé formy vlastnictví, rozpozn{v{ projevy z{porných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chov{ní a jedn{ní.91 Cvičení, které je d{le uvedeno, rozvíjí slovní z{sobu a objasňuje politické pojmy týkající se novověkých dějin.

K podtrženému slovu vyber spr{vný význam. Z písmen u spr{vných odpovědí slož tajenku: 1) Jindřich VIII. byl velmi charismatický.

91

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2004, s. 40-41.

41

B - byl chytrý A - měl osobní kouzlo D - měl velké bohatství

2) Někter{ Jindřichova politick{ rozhodnutí byla nekompromisní. M - byla nesmlouvav{ U - byla nerozhodn{ Z - byla nespravedliv{

3) K z{kladnímu Jindřichovu povahovému rysu patřil egoismus. O - sobectví P - smělost Y - prchlivost

4) Prvních 20 let vl{dy byl jeho pravou rukou kardin{l Thomas Wolsey. (čti wulzy). A - vyšší šlechtic T - vysoký katolický hodnost{ř N - soudce

5) Jindřich VIII. patřil k významným představitelům tudorovského absolutismu. V - vl{da lidu prostřednictvím volených z{stupců U - omezení vlivu st{tní moci R - forma vl{dy soustřeďující neomezenou moc do rukou jedné osoby

6) Střední vrstvy (měšťanstvo, střední a drobn{ šlechta) zachov{valy k panovníkovi loajalitu. 42

E - nespokojenost S - boj{cnost H - věrnost

7) Jindřich VIII. proslul svými sňatkovými peripetiemi. L - navazující sled ud{lostí M - nepředvídanost ve vývoji ud{lostí I - neměnné ud{losti

8) Některé z jeho dětí nebyly prohl{šeny za legitimní. A - pr{vně neuzn{vané U - nevlastní E - pr{vně uzn{vané

9) Během své vl{dy Jindřich rozpustil mnoho kl{šterů a zkonfiskoval majetek katolické církve. S - zabavil jmění V - vr{til jmění C - rozdělil jmění

10) Vl{da tudorovské dynastie byla kr{tk{, ale významn{. Y - skupina šlechticů O - panovnický rod I - sdružení umělců

4

6

3

7

1

9

43

2

10

5

8

Tajenka: Sir <<<<<<< byl anglický filozof a politik, renesanční humanista a lord kancléř Jindřicha VIII. Řešení: 4

6

3

7

1

9

2

10

5

8

T

H

O

M

A

S

M

O

R

E

Propojení dějepisu se zeměpisem Ž{k v r{mci oček{vaných výstupů v zeměpisu určuje na map{ch světadíly, oce{ny a makro-regiony světa podle zvolených kritérií, d{le srovn{v{ a přiměřeně klasifikuje polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospod{řské poměry vybraných st{tů.92

Přiřazuj postupně jména panovníků k zemi, ve které vl{dli. Podle klíče vyhledej vhodné písmeno a doplň tajenku.

8 Karel V.

4 České země

3 Jindřich VIII.

6 Francie

5 František I.

1 Rusko

9 Ludvík Jagellonský

7 Anglie

10 Ivan IV. Hrozný

2 Svat{ říše římsk{

KLÍČ: [

E

Y

O

O

U

M

S

R

V

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Tajenka: jméno čtvrté manželky Jindřicha VIII.

92

R{mcový vzděl{vací program pro z{kladní vzděl{v{ní. Praha 2004, s. 53.

44

8

2

3

7

5

6

9

4

10

1

8

2

3

7

5

6

9

4

10

1

S

E

Y

M

O

U

R

O

V

[

Řešení:

Zakresli do slepé mapy st{ty: Velk{ Brit{nie, Francie, Španělsko, It{lie, Německo, Česk{ republika, Rusko

Z písmen slož jméno druhé manželky Jindřicha VIII.:

A E

B Y 45

N A N

V N L

O Á

________________________ Z úvodního textu vypiš jména všech manželek Jindřicha VIII.: 1. ______________________ 2. ______________________ 3. ______________________ 4. ______________________ 5. ______________________ 6. ______________________ Kdo se s kým mohl potkat? Kladné odpovědi označ: Jindřich VIII. a Karel IV. Kardin{l Wolsey a Jan Hus Alžběta I. a Rudolf II. Habsburský Marie Terezie a Kateřina Aragonsk{ Jindřich VII. a Kryštof Kolumbus

4.2. Didaktické aplikace z anglického jazyka Pro 2. stupeň z{kladní školy nach{zíme u ž{ka oček{vané výstupy v r{mci receptivních řečových dovedností. Ž{k například rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materi{lů s využitím vizu{lní opory, v textech vyhled{v{ zn{mé obraty, fr{ze a odpovědi na ot{zky. D{le ž{k umí vyvodit pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu a také použív{ dvojjazyčný slovník, popřípadě vyhled{ informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku.93

93

R{mcový vzděl{vací program pro z{kladní vzděl{v{ní. Praha 2004, s. 19.

46

V oblasti produktivní řečové dovednosti, ž{k písemně, gramaticky spr{vně formuluje a pozměňuje jednoduché věty a kr{tké texty, stručně zopakuje obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy i konverzace.94 N{sledující cvičení pojedn{v{ o vl{dě Jindřicha VIII., jeho politických jedn{ní s francouzským kr{lem Františkem I. či o roztržce s Římem a celkové situaci v Anglii. Ž{ci na z{kladě porozumění textu doplňují spr{vn{ slova do vět. Understanding the text Fill in the gaps with the words below. taxes

Catholic Church peace

Lord Chancellor ambitious Picardy Reformation France religion

a. In 1503 Henry went to war against<<<<<<<.. . b. Cardinal Wolsey was very<<<<<<<<
Tamtéž, s. 19.

94

47

f. Henry and his court went to<<<<<.. to sign a<<<<<..treaty with the King of France . The place was called „The Field of the Cloth of Gold“.

Cvičení, které je d{le uvedeno, souvisí s procvičov{ním psaní a doplňov{ním spr{vných gramatických jevů, konkrétně se v tomto případě jedn{ o minulý čas prostý, spojky a členy. Writing Imagine that you are King Henry VIII. You send this letter to the great scholar Erasmus, in Rotterdam, telling him about your meeting with the King of France at the „Field of the Cloth of Gold“. Re-write the letter. Put the verbs in the Past Simple tense, and add the missing words to make full, correct sentences.

Slovníček: Court – soud, soudní dvůr, voyage – plavba na moři, precious cloak – vz{cný pl{šť, splendid – n{dherný, joust – turnaj, magnificent banquet – skvěl{ hostina, jewels – šperky, amazed – nadšený

Dear Erasmus, Lord Chancellor <<.. (organise) an important meeting between myself <.. King of France. My court <.. I <..(leave) England <.. Monday. We << have a good sea voyage. When we<<(arrive), it << (be) a warm day. I << (wear) my precious cloak. Every one <<.(be) amazed. I <<<. (bring) a lot of splendid clothes << jewels. On Friday I <<.. (go) hunting into forest. 48

On Sunday there << (be) a joust. I <<. (win) of course! It << (be) great fun. On Sunday evening the king <<. (invite) my court to a magnificent banquet. We <<.(eat) for six hours! Then we << (go) to sleep. Your friend, Henry

V nadch{zejícím cvičení spojují ž{ci manželky Jindřicha VIII. s jejich osudy, cvičení vede k rozšíření slovní z{soby. Match the wives to their fate1.

Anne Boleyn

Died

Catherine of Aragon

Outlives3

Jane Seymour

Divorced

Catherine Parr

Beheaded2

Catherine Howard Anne of Cleves

Divorced Beheaded

fate - osud beheaded - popravena 3outlive – přežít 1 2

4.3. Didaktické aplikace k rozvíjení medi{lní gramotnosti Medi{lní gramotnost představuje schopnost získat, vyhodnotit a zpracovat informace z nejrůznějších zdrojů a v odlišných form{tech. Je samozřejmě

49

z{sadně důležité vědět, že média mohou manipulovat zaujatými a neúplnými informacemi nebo otevřenou propagandou. Medi{lní gramotnost se tak st{v{ z{sadním

faktorem

profesní

i

soci{lní

úspěšnosti.

Souč{stí

medi{lní

gramotnosti je schopnost rozpoznat, zda je informace smyšlen{. To se neobejde bez kritického myšlení.95

4.3.1.

Uplatnění video-uk{zek ve výuce

Seri{l o Tudorovcích stejně tak jako film Jindřich VIII. a jeho šest žen může přispět k zefektivnění vyučovací hodiny jako n{zorn{ video-uk{zka. Ž{ci si lépe osvojí a zapamatují probírané téma. Je samozřejmé, že je potřeba vybrat pouze ty úseky, které jsou historicky podstatné a důležité. Mezi vhodné projekce bezesporu patří roztržka s Římem - politika Jindřicha VIII. při rozvodu s Kateřinou Aragonskou, jeho jedn{ní s tajemníkem Cromwellem a konečné odtržení od papežského stolce. Pr{vě tuto historickou ud{lost jsem zvolila pro svůj výzkum. První cvičení se týk{ schopnosti vybrat spr{vnou odpověď po zhlédnutí konkrétní výše uvedené uk{zky. Mým z{měrem je zjistit, do jaké míry ž{ci vnímají danou situaci v uk{zce. Druh{ č{st předložených cvičení m{ charakter dotazníku. Ž{kům budou předvedeny dvě video-uk{zky, nejprve z filmu o Tudorovcích a poté ž{ci zhlédnou scénu s obdobnou historickou tematikou ze seri{lu Tudorovci. Ž{ci se v obou případech zaměří na postavu Jindřicha VIII., zejména jakým způsobem na ně působí, v čem se liší. Poté charakterizují jeho postavu v obou zpracov{ních a vystiňují kde a v čem vidí rozdíly mezi ztv{rněním postav, jak na ně v tomto ohledu média působí. V n{sledujících

ř{dcích

nalezneme

rozhovor

kr{le

Jindřicha

VIII.

s tajemníkem Thomasem Cromwellem, který byl použit jako filmov{ uk{zka

Medi{lní výchova *online+. 5. 11. 2009 [cit. 2011-3-11+. Dostupný z WWW: < http://medialnivychova.fsv.cuni.cz >. 95

50

k výzkumu. Uk{zka poch{zí z osmého dílu první série ze seri{lu Tudorovci z roku 2007. Thomas Cromwell: Veličenstvo Kr{l: Pojedete do Říma, pane Cromwelle. Donutíte tu podlou jeho svatost k poslušnosti. Bude-li nutno, řeknete mu, že když mi nepovolí anulov{ní sňatku, pak Anglie odřekne poslušnost Římu a j{ mu odepřu svou loajalitu. A ať z toho pozn{, že to není plan{ hrozba. Myslím to v{žně a uděl{m to, pokud mi nevyhoví.

4.3.2.

K metodickým aspektům dotazníkového šetření

U n{sledujícího cvičení vybírají ž{ci na z{kladě filmové uk{zky jednu z více odpovědí. Předpokl{d{ se, že použití uk{zky v hodině by mohlo vést k prohloubení znalostí u ž{ků. Druhým typem výzkumu k medi{lní výchově je dotazník, který se snaží odhalit postoje u ž{ků. Zodpověz faktografické ot{zky z úryvku seri{lu: 1. Kr{l Jindřich VIII. vysíl{ tajemníka Cromwella do města: a) Říma b) Paříže c) Prahy d) Londýna

2. Kr{l ž{d{ tajemníka, aby přinutil k poslušnosti: a) kancléře b) papeže c) velvyslance d) kr{lovnu

3. Pokud Jindřichu VIII. nebude povoleno anulov{ní (zrušení) sňatku: 51

a) rozpout{ v{lku b) zůstane s manželkou Kateřinou c) uvrhne papeže do klatby d) odepře věrnost (loajalitu) papeži

4. Celý proces končí: a) vznikem katolické církve b) smírem s manželkou Kateřinou c) rozvodem s manželkou Kateřinou a vznikem Anglik{nské církve d) sňatkem s Janou Seymourovou

Postojové ot{zky 1.

Z uk{zky mne zaujalo: a) herec ztv{rňující Jindřicha VIII. b) historické prostředí c) rozhovor kr{le s tajemníkem d) jiné – vypiš:

2.

Napiš, jak na tebe působí postava Jindřicha VIII. v uk{zce ze staršího

filmu Šest žen Jindřicha VIII. (Použij např. výrazy typu: panovačný, mírný, rozhodný,

nerozhodný,

laskavý,

přísný,

krutý,

organizačně

schopný,

cílevědomý, egoistický< případně další podle tebe výstižné). Pokus se svůj n{zor zdůvodnit:

3.

Napiš, jak na tebe působí postava Jindřicha VIII. v uk{zce z

nového seri{lu Tudorovci. (Použij např. výrazy typu: panovačný, mírný, rozhodný,

nerozhodný,

laskavý,

přísný,

krutý,

organizačně

schopný,

cílevědomý, egoistický<, případně další podle tebe výstižné). Pokus se svůj n{zor zdůvodnit: 52

4.

Jak si vysvětluješ, že se od sebe liší jedna postava či děj ve filmech se

stejnou tématikou? (Například: tvůrci chtějí z nějakého důvodu působit na div{ka, ztv{rnění filmu je ovlivněno danou společností a dobou, jde o rozpočet filmu, může jít o propagaci tématu a jiné.)

5.

Měla by nebo neměla by se historick{ fakta medi{lně ztv{rňovat a

proč? (Například: mohou být inspirací pro umělce: spisovatele, filmaře; mohou přiblížit div{kovi historii.)

53

5. Pedagogický výzkum Neodmyslitelnou souč{stí činnosti učitele dějepisu je jeho pr{ce teoretick{, případně experiment{lně-výzkumn{, či vědeck{. Některé metodologické postupy mohou být využity také při dílčím prověřov{ní znalostí ž{ků, jako jedné

z forem

ověřov{ní

úrovně

probrané

dějepisné

l{tky.

Posl{ním

pedagogického výzkumu je získat pravdivý obraz o úrovni i kvalitě osvojovaných vědomostí, a tím o re{lném stavu výuky, s cílem najít optim{lní metody, jako projevy racion{lně řízeného výchovně vzděl{vacího procesu, vedoucí ke zvýšení jeho efektivity.96 V n{sledujícím textu se pokusíme výzkum charakterizovat.

5.1. Příprava a organizace V prvotní f{zi výzkumu byly stanoveny cíle: pomocí nově koncipovaných praktických příkladů a n{zorných videouk{zek podpořit naplnění oček{vaných výstupů a nepřímo i klíčových kompetencí u ž{ků 7. ročníku z{kladní školy zjistit, zda ž{kům předkl{dan{ cvičení z{bavnou formou by mohla vést k lepšímu způsobu zapamatov{ní si, osvojení a zopakov{ní dějinných souvislostí sledovat, zda navržené efektivnější formy vyučov{ní dovedou probudit z{jem o anglické dějiny v hodin{ch dějepisu nebo angličtiny v medi{lní č{sti se zaměřit na rozvíjení kritického myšlení ž{ků v souladu s medi{lní výchovou obsaženou v RVP a šetřením rozpoznat do jaké míry jsou schopni oddělit realitu od umění Podoba výzkumného problému n{s nav{dí k hled{ní odpovědi na míru účinnosti navržených cvičení. 96

JULÍNKEK, S.: Úvod do teorie a praxe výuky dějepisu. Brno 1995, s. 39.

54

Experiment vych{zí z n{sledujících hypotéz: H1 na z{kladě prostudované literatury lze předpokl{dat, že předložený experiment{lní materi{l napomůže ž{kům získat nové vědomosti, dovednosti a n{vyky, přispěje k rozvoji z{jmu ž{ků o historii H2 je pravděpodobné, že analýza didaktického testu prok{že vyšší úroveň vědomostí zkoumaných ž{ků z jazykové skupiny, avšak výsledky cvičení zaměřených na medi{lní výchovu by se měly ve velké míře u sledovaného vzorku shodovat V průběhu

pedagogického

výzkumu

uplatňujeme

různé

druhy

výzkumných metod a výzkumných technik. Vědeckou metodu v pedagogice ch{peme jako specifickou cestu pozn{v{ní z{konitostí pedagogické skutečnosti. Ve výzkumu byly použity metody pokusné (experiment{lní) ve formě sondy, jež můžeme rozdělit na postupy umožňující získat informace ze zdrojů subjektivní povahy (konkrétně v dané pr{ci dotazník) a na postupy umožňující čerp{ní informací z pramenů objektivní povahy (konkrétně didaktický test).97 Pedagogický experiment v okleštěné podobě, jako jedna z hlavních metod pedagogického výzkumu, je procesem, u kterého můžeme sledovat čtyři z{kladní etapy jeho průběhu: zaprvé příprava, za druhé prezentace, za třetí zpracov{ní a vyhodnocení dosažených výsledků a za čtvrté jejich interpretace.98 V přípravné etapě pedagogického experimentu, jak ve své pr{ci uv{dí Labischov{, je výzkumníkova pozornost zaměřena na činnosti heuristického charakteru, směřující ke zpracov{ní výzkumného projektu jako výchozího materi{lu. Etapou prezentace rozumíme průběh experiment{lně řízené výuky, kterou

organizuje

výzkumník

ve

spolupr{ci

s předem

instruovanými,

zkušenými učiteli z praxe. Na z{věr experimentu jsou dosažené výsledky ověřov{ny didaktickým testem.99

JULÍNKEK, S.: Úvod do teorie a praxe výuky dějepisu. Brno 1995, s. 39-40. Tamtéž, s. 40. 99 GRACOV[ B., LABISCHOV[ D.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava 2008, s. 164 97 98

55

V etapě

zpracov{ní

a

vyhodnocení

výsledků

jsou

získané

údaje

sumarizov{ny a zpracov{ny specifickými metodami, především metodami matematické statistiky. Etapa interpretace se opír{ o zevšeobecňov{ní dosažených výsledků, které vyúsťují ve stanovení z{věrů, obecně využitelných při jejich použití v dějepisném výchovně vzděl{vacím procesu.100 Výchozí, velmi důležitou činností výzkumníka v této první etapě je ujasnění vytypované problematiky, jež m{ být předmětem výzkumu a formulov{ní tzv. výzkumného problému. Paralelní činností při formulaci problému je i ujasnění cíle zamýšleného výzkumu a promyšlení jeho dílčích úkolů.101 V případě našeho výzkumu jde především o zv{žení funkčnosti zkoumané problematiky a její využitelnosti pro výuku dějepisu a pro příslušný stupeň školy, či ročník zvl{šť. Z{věrečnou č{stí výzkumného projektu je podle Julínka promyšlení druhu a způsobu vyhodnocení didaktického testu jako nejadekv{tnější formy verifikace pedagogického experimentu.102 V knize věnované pedagogickému výzkumu od Chr{sky se dočteme, že v didaktickém výzkumu se využívají nejčastěji explorační metody (dotazník, rozhovor), didaktické testy a obsahov{ analýza (učebnic, osnov). V r{mci testov{ní znalostí u ž{ků byl zvolen nestandardizovaný didaktický test, který nebyl ověřov{n na větším vzorku ž{ků, a nejsou tudíž zn{my všechny jeho vlastnosti. Stejnojmenný autor uv{dí, že testy, jež jsou připravov{ny samotnými učiteli, slouží k jejich vlastní potřebě.103 V medi{lním výzkumu byla použita forma dotazníku, který se uplatňuje jako jedna z nejběžnějších výzkumných metod pedagogického výzkumu. Ot{zky jsou rozděleny na uzavřené a otevřené. Z{porem u ot{zek otevřených Tamtéž, s. 165. Tamtéž, s. 165. 102 JULÍNKEK, S.: Z{klady oborové didaktiky dějepisu. Brno 2004, s. 70-71. 103 CHR[SKA, M.: Metody pedagogického výzkumu. Praha 2007, s. 186. 100 101

56

býv{ obtížnější kvantifikace, a tak se určitým kompromisem staly ot{zky polouzavřené (ot{zky s n{povědou). Pro výzkum byl zvolen stratifikovaný výběr, kdy ž{ci byli rozděleni do skupin podle principu n{hodnosti.104 V realizovaném případě jde o kolektiv ž{ků, jehož členové mají určité společné znaky. Prezentace výzkumu proběhla na dvou brněnských z{kladních škol{ch.105 Celkově se didaktického testu zúčastnilo 56 ž{ků a medi{lního dotazníku se zúčastnilo 51 ž{ků. Nejedn{ se tedy o experiment v plném rozsahu, ale pouze o již zmíněnou sondu. Z{kladní škola Jana Bab{ka je školou s rozšířenou výukou humanitních předmětů, konkrétně cizích jazyků a hudební výchovy, naproti tomu ZŠ a MŠ Pastviny patří mezi klasické z{kladní školy. Pro realizaci výzkumu byly zvoleny tři 7. třídy, ze kterých byly vytvořeny tři skupiny ž{ků. Ž{ci ze dvou 7. tříd ZŠ Jana Bab{ka byli rozděleni na z{kladě úrovně anglického jazyka na skupiny jazykovou s počtem 21 ž{ků a nejazykovou o počtu 16 ž{ků. Třetí 7. třída ze ZŠ a MŠ Pastviny tvoří smíšenou skupinu ž{ků bez jakéhokoli rozdělení v počtu 19 ž{ků.

5.2. Prezentace Sledovaní ž{ci psali nestandardizovaný didaktický test a dotazník k medi{lní výchově v lednu 2011 v hodin{ch dějepisu a anglického jazyka. Celkově výzkum v každé skupině zabral dvě vyučovací hodiny. Testu s dotazníkem předch{zela předn{ška k tématu. Prezentace proběhla na výše zmíněných z{kladních škol{ch bez dalších pracovníků. Ke shrom{ždění z{kladních materi{lů byl použit upravený didaktický test popsaný v kapitole 4.1, jehož celé znění lze najít v příloze 1, dotazník z kapitoly 4.4 a video-uk{zky zmíněné v kapitole 4.3.1. V didaktickém testu byla vybr{na

104 105

JULÍNKEK, S.: Úvod do teorie a praxe výuky dějepisu. Brno 1995, s. 43. ZŠ Jana Bab{ka, Brno - Žabovřesky a ZŠ a MŠ Pastviny Brno – Komín.

57

cvičení týkající se propojení dějepisu s českým jazykem a občanskou výchovou, v angličtině dopis a přiřazov{ní jmen. Výpovědi ž{ků byly analyzov{ny formou komparace. Ve sdělení byly vyhled{ny výroky, které měly hodnotový charakter. Obsah výroků byl zpracov{n srovn{ním a tříděním. Výsledky jsou uspoř{d{ny do tabulek a grafů. Všechny tabulky a grafy nach{zející se ve výzkumu spadají mezi vlastní pr{ce autora. V r{mci metody zpracov{ní dat se využívaly především statistické metody – třídění prvního stupně (absolutní četnosti, relativní četnosti, průměr, modus, medi{n, rozptyl, směrodatn{ odchylka).

5.3. Sumarizace a analýza První č{st didaktického testu obsahuje neúplný naučný dějepisný text, do kterého měli ž{ci doplňovat vybran{ slova podle významu sdělení. Tabulka č. 1 obsahuje výsledky dosažených bodů u ž{ků v jednotlivých skupin{ch, kdy za každé spr{vně doplněné slovo do textu ž{k získal jeden bod, maximum bylo 14 bodů. Tab. 1

Počet dosaž. bodů

Jazykov{ skupina

Nejazykov{ skupina

Smíšen{ skupina

Celkov{ suma

∑

%

∑

%

∑

%

∑

%

14

19

90,5

-

-

9

47

28

50

13

-

-

2

12,5

-

-

2

3,5

12

2

9,5

1

6,2

4

21

7

12,5

11

-

-

12

75

2

10,5

14

25

10

-

-

-

-

1

5,2

1

1,8

9

-

-

-

-

-

-

-

-

8

-

-

-

-

2

10,5

2

3,5

7

-

-

-

-

1

5,2

1

1,8

6

-

-

1

6,2

-

-

1

1,8

58

Metodou kvantitativní analýzy bylo zjištěno, že si nejlépe s textem poradili ž{ci z jazykové skupiny, neboť 19 ž{ků (90,5%) se dok{zalo v textu jednoznačně orientovat. Ze smíšené skupiny bezchybně doplnilo text 9 (47%) ž{ků, naopak z nejazykové skupiny čten{řskou gramotnost nezvl{dl ani jeden ž{k. Z celkového počtu 56 ž{ků tedy nemělo se cvičením problémy 28 (50%) z nich. Naučný dějepisný text obsahuje i několik letopočtů. Ž{ci měli z daného textu vyhled{vat ke čtyřem vypsaným letopočtům spr{vné historické údaje. Výsledky zahrnuje tabulka č. 2.

Tab. 1

Počet dosaž. bodů

Jazykov{ skupina

Nejazykov{ skupina

Smíšen{ skupina

Celkový počet

∑

%

∑

%

∑

%

∑

%

4

21

100

11

68

17

89

49

87,5

3

-

-

4

25

1

5,2

5

8,9

2

-

-

1

6,2

1

5,2

2

3,5

1

-

-

-

-

-

-

-

-

Vzhledem k tomu, že se letopočty nach{zely v textu, se kterým ž{ci již pracovali, bylo pro ně poměrně snadné jejich vyhled{v{ní a n{sledné zpracov{ní. Nejlépe si vedli ž{ci z jazykové skupiny, kteří všichni splnili cvičení spr{vně. V dalších dvou skupin{ch 5 (8,9%) ž{ků mělo jeden letopočet chybně a pouze 2 (3,5%) ž{ci uvedli bezchybně jen dva údaje. Z celkového počtu ž{ků přiřadilo spr{vně letopočty s dějepisnými ud{lostmi 49 (87%) ž{ků. Ve druhé č{sti didaktického testu jsme se zaměřili především na zjištění slovní z{soby ž{ků a jejich porozumění cizím slovům, zejména politickým pojmům týkajících se novověkých dějin. Respondenti měli vybrat z nabídky nejvhodnější český ekvivalent k vyznačenému slovu. Výběrem spr{vného písmene u odpovědi se jim objevilo jméno v tajence (Thomas More), což jim

59

také mohlo pomoci ve volbě. Vyhodnocení odpovědí je zpracov{no do tabulek č. 3 – č. 12. Tučně označený text obsahuje spr{vnou odpověď. V tabulk{ch jsou použity zkratky: Ja – jazykov{ skupina, Nej – nejazykov{ skupina, Sm – smíšen{ skupina. Pro větší přehlednost jsou uvedeny procenta pouze u celkového počtu.

1. Jindřich VIII. byl velmi charismatický. Tab. 2

B - byl chytrý A-měl osobní kouzlo D-měl velké bohats.

Ja 21 -

Nej 5 8 3

Sm 1 14 4

∑ 6 43 7

% 10,7 76,7 12,5

Slovo „charismatický“ spr{vně označilo 43 (76,7%) ž{ků. V jazykové skupině všichni ž{ci zvolili spr{vnou odpověď. Celkem 13 (23,3%) ž{ků uvedlo chybnou odpověď.

2. Někter{ Jindřichova politick{ rozhodnutí byla nekompromisní. Tab. 3

Ja

Nej

Sm

∑

%

20

6

13

39

70

U – byla nerozhodn{

-

8

3

11

21,1

Z – byla nespravedliv{

1

2

3

6

8,9

M – byla nesmlouvav{

Z tabulky vyplýv{, že spojení „nekompromisní – nesmlouvav{“ spr{vně určilo jen 39 (70%) ž{ků. 10 ž{ků z nejazykové skupiny, 6 ž{ků ze smíšené skupiny i 1 ž{k z jazykové skupiny vybralo nevhodnou odpověď, což je celkem 30% ž{ků.

60

3. K z{kladnímu Jindřichovu povahovému rysu patřil egoismus. Tab. 4

Ja

Nej

Sm

C

%

21

15

18

54

96,4

P – smělost

-

-

1

1

1,8

Y - prchlivost

-

1

-

1

1,8

O – sobectví

Význam slova „egoismus“ patří v daném testu k nejlépe srozumitelnému. Celkem 54 (96,4%) ž{ků zvolilo spr{vnou odpověď a pouze 2 (1,8%) děti chybovaly.

4. 20 let vl{dy byl jeho pravou rukou kardin{l Thomas Wolsey. Tab. 5

A - vyšší šlechtic T - vysoký katol. hodnost{ř N - soudce

Ja

Nej

Sm

∑

%

-

7

3

10

17,8

21

8

14

43

76,8

-

1

2

3

5,3

Přiřadit k poměrně frekventovanému slovu „kardin{l“ spr{vnou odpověď se podařilo pouze 43 (76,8%) ž{kům, a to z jazykové skupiny všem odpovídajícím. Deset (17,8%) dětí si myslí, že slovo kardin{l znamen{ vyšší šlechtic, 3 (5,3%) děti označilo slovo soudce.

5. Jindřich VIII. patřil k významným představitelům tudorovského absolutismu. Tab. 6

Ja

Nej

Sm

∑

%

V - vl{da lidu prostřednic. volených z{st.

-

2

-

2

3,5

U – omezení vlivu st{tní moci R – forma vl{dy soustřeď. neomez. moc do rukou jedné os.

-

3

4

7

12,5

21

11

15

47

84

61

Z tabulky je zřejmé, že 47 (84%) ž{ků zvolilo vhodnou odpověď ke slovu „absolutismus“. Opět ani jeden ž{k z jazykové skupiny nepochybil. Zmýlilo se 9 (16%) ž{ků z druhých dvou skupin.

6. Střední vrstvy (měšťanstvo, střední a drobn{ šlechta) zachov{valy k panovníkovi loajalitu. Tab. 7

Ja

Nej

Sm

∑

%

E- nespokojenost

1

5

2

8

14,3

S - boj{cnost

-

4

2

6

10,7

H – věrnost

20

7

15

42

75

Cizí slovo „loajalita“ nahradilo spr{vným českým slovem 42 (75%) ž{ků. Osm (14,3%) ž{ků se domnívalo, že loajalita znamen{ nespokojenost a 6 (10,7%) ž{ků zvolilo slovo neboj{cnost.

7. Jindřich VIII. proslul svými sňatkovými peripetiemi. Tab. 8

Ja

Nej

Sm

∑

%

L – navazující sled ud{lostí

2

7

1

10

17,8

M – nepředvíd. ve výv. ud{lostí

17

8

13

38

67,8

-

1

3

4

7,1

I – neměnné ud{losti

Z tabulky vyplýv{, že se spr{vným výběrem vhodné odpovědi měli ž{ci ze všech deseti ot{zek největší potíže se slovem „peripetie“. Spr{vnou odpověď označilo pouze 38 (67,8%) ž{ků. Obtížnost slova dokazují i 2 mylné odpovědi ž{ků z jazykové skupiny a 12 chybných odpovědí z druhých skupin, což činí celkem 24,9% ž{ků. Čtyři ž{ci (7%) neodpověděli vůbec, což bylo zaznamen{no jen u této odpovědi.

62

8. Některé z jeho dětí nebyly prohl{šeny za legitimní. Tab. 9

Ja

Nej

Sm

∑

%

A – pr{vně neuzn{vané

-

3

5

8

14,3

U- nevlastní

-

6

-

6

10,7

21

7

14

42

75

E – pr{vně uzn{vané Ani

užívanější

slovo

„legitimní“

nezaznamenalo

vyšší

úspěšnost

v odpovědích. Opět bylo 42 (75%) spr{vně vybraných českých ekvivalentů. Chyb se však dopustili pouze ž{ci z druhých skupin, 9 ž{ků nejazykových a 5 ž{ků ze smíšené skupiny, celkem 25% ž{ků.

9. Během své vl{dy Jindřich rozpustil mnoho kl{šterů a zkonfiskoval majetek katolické církve. Tab. 10

Ja

Nej

Sm

∑

%

20

12

17

49

87

V – vr{til jmění

-

-

-

0

0

C – rozdělil jmění

1

4

2

7

12,5

S – zabavil jmění

Z tabulky je zřejmé, že slovo „zkonfiskoval“ nedělalo ž{kům větší potíže, neboť 49 (87%) ž{ků uvedlo spr{vný význam slova „zbavil jmění“. 7 ž{ků (12,5%) zvolilo slovní spojení „rozdělil jmění“.

10. Vl{da tudorovské dynastie byla kr{tk{, ale významn{. Tab. 11

Ja

Nej

Sm

∑

%

Y – skupina šlechticů

-

9

4

13

23,2

O – panovnický rod

21

6

15

42

75

I – sdružení umělců

-

1

-

1

1,8

63

Panovnický rod jako synonymum ke slovu dynastie určilo 42 (75%) ž{ků. Chybnou odpověď „skupina šlechticů“ označilo 13 (23%) ž{ků, z toho 9 ž{ků z nejazykové skupiny a 4 ž{ci za smíšené skupiny. Jeden (1,8%) ž{k pak zvolil variantu „sdružení umělců“. Z šetření vyplýv{, že slova, se kterými se ž{ci setk{vají v hodin{ch dějepisu, popřípadě v hodin{ch občanské výchovy či literatury, dělají dětem v překladu poměrně potíže. Nejlépe si vedli ž{ci z jazykové skupiny, neboť chybujících odpovědí se u nich vyskytlo m{lo. D{le v didaktickém testu n{sledovala dvě cvičení z anglického jazyka. V prvním z nich měli ž{ci spojovat jména šesti žen Jindřicha VIII. s jejich osudy. Výsledky jsou zpracov{ny v n{sledující tabulce č. 13.

Tab. 12

Ja

Nej

Sm

Celkový počet

∑

%

∑

%

∑

%

∑

%

6

17

81

9

56,2

17

89,5

43

76,7

5

-

-

3

18,7

-

-

3

5,3

4

4

19

1

6,2

1

5,3

6

10,7

3

-

-

2

12,5

-

-

2

3,5

2

-

-

1

6,2

-

-

1

1,8

1

-

-

-

-

1

5,3

1

1,8

Z tabulky lze vypozorovat, že cvičení nejlépe zpracovali respondenti ze smíšené skupiny, a to 17 (89,5%) ž{ků, d{le pak 17 (81%) ž{ků z jazykové skupiny. Poněvadž cvičení bylo vytvořené v anglickém jazyce, měla nejazykov{ skupina s daným cvičením větší problémy, takže spr{vné řešení nalezlo 9 (56,2%) ž{ků. Celkem 43 (76,7%) ž{ků bylo schopných najít spojitost mezi jmény manželek Jindřicha VIII. a jejich osudy.

64

Druhé cvičení v angličtině obsahovalo stylizovaný dopis Jindřicha VIII. adresovaný jeho příteli Erasmu. Úkolem cvičení bylo doplnit vynechan{ slova do textu a u sloves vytvořit vhodný tvar v čase minulém prostém. Ž{ci mohli získat za každé spr{vně doplněné slovo nejvyšší počet bodů 21. Pro kvantitativní analýzu jsou důležité údaje, které pro přehlednost jsou uvedeny v tabulce č. 14.

Tab. 13

Ja

Nej

Sm

Celkový počet

∑

%

∑

%

∑

%

∑

%

21

-

-

-

-

-

-

0

0

20

1

4,7

-

-

1

5,3

2

3,5

19

2

9,5

-

-

3

15,8

5

8,9

18

5

23,8

1

6,2

2

10,5

8

14,2

17

4

19

1

6,2

1

5,3

6

10,7

16

2

9,5

-

-

1

5,3

3

5,3

15

4

19

-

-

1

5,3

5

8,9

14

1

4,7

-

-

-

-

1

1,8

13

1

4,7

-

-

-

-

1

1,8

12

-

-

-

-

1

5,3

1

1,8

11

-

-

-

-

-

-

0

0

10

-

-

1

6,2

-

-

1

1,8

9

-

-

-

-

-

-

0

0

8

-

-

1

6,2

2

10,5

3

5,3

7

-

-

4

25

1

5,3

5

8,9

6

-

-

1

6,2

-

-

1

1,8

5

-

-

-

-

-

-

0

0

4

-

-

-

-

-

-

0

0

3

-

-

-

-

2

10,5

2

3,5

2

1

4,7

1

6,2

-

-

2

3,5

1

-

-

-

-

1

5,3

1

1,8

0

-

-

6

37,5

3

15,8

9

16

65

Z tabulky je patrné, že ani jeden ž{k nedos{hl plného počtu bodů. Lze tedy usuzovat, že cvičení z anglického jazyka bylo pro ž{ky 7. ročníku poměrně obtížné. Pouze 2 (3,5%) ž{ci dos{hli 20 bodů. Někteří ž{ci měli problémy s gramatikou, jiným se cvičení zd{lo dlouhé. To bylo zřejmě důvodem, proč nejvyšší procento ž{ků (16%), což je 6 ž{ků, obdrželo 0 bodů. V r{mci didaktického testu byl u jednotlivých skupin ž{ků spočít{n celkový průměr dosažených bodů, d{le medi{n a průměrn{ odchylka. Jednotlivé body ž{ků jsou umístěny v příloze č. 2. Graf č. 1 zn{zorňuje průměr skupin. Graf 1

Průměr 60 50 40 30 20 10 0 jazyková sk.

smíšená sk.

nejazyková sk.

K porovn{ní úspěšnosti na ž{ka slouží aritmetický průměr, který je nejvyšší u jazykové skupiny, a to 49,19. Skupina smíšen{ dos{hla v průměru 39,36 bodů a u skupiny nejazykové činí průměr 30,56 bodů. Lze tedy konstatovat, že výše uveden{ hypotéza ohledně celkových výsledků skupin byla prok{z{na. Medi{n, který představuje prostřední hodnotu uspoř{dané řady hodnot, je u jazykové skupiny 50, u smíšené 39 a u nejazykové 30. Průměrn{ odchylka, kter{ je průměrem absolutních odchylek, představuje u jazykové skupiny 2,8, u smíšené skupiny 10,6 a u nejazykové skupiny 5. Tyto hodnoty byly vypočít{ny v programu Excel. D{le je také podstatné zmínit nejvyšší dosažené body v didaktickém testu, kterých dos{hli dva ž{ci, jeden ž{k z jazykové skupiny a jeden ze smíšené, a to 54 bodů z 55 možných. Z toho vyplýv{, že ž{dný ž{k nedos{hl maxima bodů 66

v didaktickém testu. Nejnižší bodové hodnocení 15 bodů obdržel jeden ž{k z nejazykové skupiny. Výkonnost ž{ků v jednotlivých skupin{ch je zaznamen{na v grafu č. 2. Graf zn{zorňuje počet dosažených bodů jednotlivých ž{ků. Graf 2

Výkonnost žáků 60 50 40 jazyková sk.

30

smíšená sk. 20

nejazyková sk.

10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Z grafu je patrné, že zatímco křivka výkonnosti je u skupiny jazykové a nejazykové relativně konstatní, u skupiny smíšené je křivka poměrně oscilující. N{sledující graf č. 3 sleduje srovn{ní obou škol a uv{dí celkový průměr bodů z didaktického testu u ž{ků 7. tříd. Graf 3

Srovnání škol 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 JB

Pastviny

67

Z grafu je zřejmé, že se u škol nevyskytly velké rozdíly v r{mci celkového průměru bodů u sledovaného didaktického testu. U ZŠ Jana Bab{ka (JB) činí průměr 39,88 a u ZŠ a MŠ Pastviny je to 39,37. Rozdíly se liší jen v desetinných místech. Graf č. 4 představuje srovn{ní mezi chlapci a dívkami v r{mci jednotlivých skupin. Graf 4

Srovnání chlapci a dívky 60 50 40 30

chlapci

20

dívky

10 0 nejazyková sk.

jazyková sk.

smíšená sk.

celkovy prumer

U nejazykové skupiny dos{hli chlapci průměru 25,8. Dívky na tom byly lépe s průměrem 32,72. U jazykové skupiny si vedly opět lépe dívky, průměr byl zde napočít{n 50,46, zatímco u chlapců činí celkový průměr 47,12. U poslední, smíšené skupiny v tomto případě byli lepší chlapci, kteří dos{hli průměru 41,36 na rozdíl od dívek, u kterých je průměr 36,62. Byl spočít{n i celkový průměr chlapců ze všech tří skupin – 38,10 a taktéž i u dívek, který činí 39,94. Ze srovn{ní vyplýv{, že dívky si celkově vedly při didaktickém testu lépe než chlapci, avšak rozdíly nejsou příliš velké. N{sledující

didaktický

prostředek

k pochopení

historických

pojmů

prostřednictvím medi{lní výchovy bylo zhlédnutí filmové uk{zky ze seri{lu Tudorovci (dialog Jindřicha VIII. s Cromwellem viz kap. 4.3). Video-uk{zky se

68

zúčastnilo 51 respondentů. Ž{ci sledovali obsah uk{zky a poté doplňovali cvičení se čtyřmi ot{zkami, kde si mohli vybrat jednu odpověď z více možností. Výsledky šetření zaznamen{vají tabulky č. 15 – č. 18.

1. Kr{l Jindřich VIII. vysíl{ tajemníka Cromwella do města:

Tab. 14

Ja ∑ A -Říma B - Paříže C - Prahy D - Londýna

Nej

19

% 100

-

0 0 0

∑

Sm ∑

13

% 100

19

% 100

-

0 0 0

-

0 0 0

Celkový počet ∑ % 51

100

0 0 0

0 0 0

Je pozitivní zjištění, že první ot{zku zodpovědělo spr{vně všech 51 (100%) ž{ků. Lze předpokl{dat, že předešl{ pr{ce s textem o dané problematice napomohla lépe porozumět medi{lní uk{zce.

2. Kr{l ž{d{ tajemníka, aby přinutil k poslušnosti: Tab. 15

Ja

Nej

Sm

Celkový počet ∑ %

∑

%

∑

%

∑

%

-

0

-

0

-

0

0

0

18

94,7

13

100

19

100

50

98

C -velvyslance

-

0

-

0

-

0

0

0

D - kr{lovnu

1

5,2

-

0

-

0

1

2

A - kancléře B - papeže

Rovněž druhou ot{zku určili spr{vně téměř všichni ž{ci (98%) kromě jednoho chlapce z jazykové skupiny.

69

3. Pokud Jindřichu VIII. nebude povoleno anulov{ní (zrušení) sňatku Tab. 16

Ja A-rozpout{ v{lku B-zůstane s manž. Kateřinou C-uvrhne papeže do klatby D-odepře věrnost papeži

Nej

Sm

Celkový počet ∑ %

∑

%

∑

%

∑

%

-

0

-

0

-

0

0

0

-

0

-

0

-

0

0

0

-

0

-

0

1

5,2

1

2

19

100

13

100

18

94,7

50

98

V odpovědích na třetí ot{zku byly zaznamen{ny stejné parametry jako u výsledků v předchozí tabulce. 50 (98%) ž{ků zvolilo vhodnou odpověď, jen jeden ž{k ze smíšené skupiny označil odpověď chybnou.

4. Celý proces končí: Tab. 17

Ja

A-vznikem katol. církve B-smírem s manž. Kateř. C-rozvodem a vznikem Anglik{ns.církve D-sňatkem s Janou Seymour

Nej

Sm

Celkový počet ∑ %

∑

%

∑

%

∑

%

6

31,5

-

0

2

10,5

8

16

-

0

-

0

-

0

0

0

12

63

11

84,2

16

84,2

39

76

-

0

1

5,2

1

5,2

2

4

Nejvíce problematick{ byla pro ž{ky poslední ot{zka, neboť dos{hlo maximu bodů pouze 39 (76%) ž{ků. Nespad{ totiž do ot{zek týkající se uk{zky, 70

ale je uzavírající ot{zkou k tématu. Ž{ci byli s problematikou rozvodového procesu Jindřicha VIII. s Kateřinou Aragonskou sezn{meni v r{mci předn{šky před filmovou uk{zkou. 8 (16%) ž{ků z jazykové skupiny označilo mylně první odpověď za pravdivou. Jeden ž{k z jazykové skupiny a jeden ž{k z nejazykové skupiny na tuto ot{zku neodpověděli. Poslední č{st pedagogického výzkumu k medi{lní výchově spad{ do sekce postojových ot{zek. Ž{ci nejprve zhlédli obě uk{zky filmového zpracov{ní nav{zané na další metodický kontext o osobnosti Jindřicha VIII., a to v novém seri{lu Tudorovci a ve starším filmu Jindřich VIII. a jeho šest žen. Ž{ci n{sledně odpovídali na ot{zky, co je nejvíce upoutalo (zpracov{ní postojových ot{zek viz příloha č. 3). Odpovědi na první ot{zku zachycuje graf č. 5.

Graf 5

Žáky zaujalo: 25 20 15 10 5 0 Představitel Jindřicha Historické prostředí

Rozhovor krále s tajemníkem

Jiné

Z celkového počtu 51 ž{ků zaujal hlavní představitel Jindřicha VIII. patn{ct (29%) z nich, 18 (35%) ž{ků upoutalo pozornost historické prostředí. Nejvyšším počtem hlasů disponoval rozhovor kr{le s tajemníkem, který činil 23 (45%) hlasů. Dva ž{ci také uvedli i jiné aspekty, které vzbudili jejich pozornost např. arogantní chov{ní Jindřicha VIII. vůči svým poddaným i výše postaveným nebo že kr{l působí jako příliš velký cholerik. 71

N{sledující graf č. 6 představuje šk{lu vlastností Jindřicha VIII. tak, jak uk{zka na ž{ky působila. Výzkum zde sleduje, do jaké míry se jedna historick{ postava ztv{rněn{ ve dvou filmech z různých časových období od sebe navz{jem liší, a zda ž{ci pozorují nějaké rozdíly. Ž{ci měli charakterizovat povahové rysy kr{le nejprve ze starého filmu, poté z nového seri{lu. Některé n{zvy vlastností byly v dotazníku uvedeny v nabídce. Graf 6

Jindřich VIII. 40 35 30 25 20 15 10 5 0

starý film nervní

šel z něj strach

nepříjemný

energický

škaredý

výrazný

rázný

zlý

egoistický

cílevědomý

organiz.schopný

krutý

přísný

laskavý

nerozhodný

rozhodný

mírný

panovačný

nový seriál

Největší počet ž{ků 38 (75%) se shodlo, že Jindřich VIII. ze starého filmu působí přísně, naproti tomu u panovníka z nového seri{lu Tudorovci označilo přísnost jen 33 (65%) z nich. Druhým z{sadním rysem kr{le je podle ž{ků jeho panovačnost, kter{ ve starém filmu získala 36 (70%) hlasů a v novém seri{lu 27 (64%)hlasů. Za další charakteristickou vlastnost označili ž{ci panovníkův egoismus, ve starém filmu 35 (68%) ž{ků, ovšem v novém seri{lu pouze 19(20%) ž{ků. Překvapivý je fakt, že Jindřich VIII. v novém seri{lu působil na ž{ky na rozdíl od starého filmu i kladně. 6 (12%) ž{ků se shodlo, že je kr{l mírný a 10 (19%) ž{ků ho nazvalo laskavým. N{sledn{ ot{zka z výzkumu byla orientov{na na zjištění, jak si ž{ci vysvětlují odlišnost jedné postavy či děje v různých filmech se stejnou

72

tematikou. K odpovědi mohli ž{ci využít slovních spojení z n{povědy. Zpracov{ní odpovědí přehledně zachycuje graf č. 7.

Graf 7

Faktory rozdílnosti 30 25 20 15 10 5 0 půs.na diváka

daná doba

rozpočet

propagace

zaujmutí div.

24 (47%) ž{ků si myslí, že média v tomto směru ovlivňuje dan{ společnost a doba. 18 (35%) ž{ků se domnív{, že důvodem odlišnosti zpracov{ní je působení tvůrců na div{ka. 5 (10%) ž{ků tvrdí, že jde o rozpočet filmu. Jeden ž{k (2%) pak spatřuje vliv médií jako propagaci tématu. Graf č. 8 zn{zorňuje dvě roviny úhlů pohledu. V prvním je obsažen postoj respondentů ke ztv{rňov{ní historických faktů. Za druhé měli ž{ci své stanovisko zdůvodnit. Graf 8

35 30 25 20 15 10 5 0

Ztvárňování historických faktů

kládná odpověď

záporná odpověď

73

inspirace

přiblíž.his.

Z grafu je patrné, že 28 (55%) ž{ků se vyj{dřilo kladně k ztv{rňov{ní historických faktů. Jako hlavní argument uvedli, že díky médiím lze div{kovi přiblížit historii. To si myslí 33 (65%) ž{ků. Deset (20%) ž{ků se připojilo k tvrzení, že historie a její medi{lní vyj{dření je inspirací pro umělce, filmaře či spisovatele. Nesouhlas s medi{lním ztv{rňov{ním historie vyslovilo 11 (21%) ž{ků. Domnívají se, že současn{ média zkreslují historické ud{losti ve filmech za komerčním účelem přil{kat co nejvíce div{ků. Graf však nevyjadřuje, že 12 (24%) ž{ků na tuto ot{zku neodpovědělo, i přesto že byla připojena n{pověda.

5.4. Interpretace K ověření stanovených hypotéz byl zvolen pedagogický výzkum, který za pomoci experiment{lního materi{lu a volby optim{lních organizačních a metodických postupů ověřoval efektivnost dějepisné výuky s přesahem do anglického jazyka. Výsledky didaktického testu ověřily předpoklad, že vědomosti zkoumaných ž{ků

z jazykové

skupiny

dos{hnou

vyšší

úrovně.

Experiment

zcela

jednoznačně prok{zal jejich větší úspěšnost. 100 – 90% výše zmíněných ž{ků odpovídalo ve všech ot{zk{ch korektně. Tvorba nově koncipovaných praktických příkladů však byla podmíněna zefektivněním výuky i pro ž{ky v nevýběrových skupin{ch. I zde výsledky dok{zaly, že ž{ci z nejazykové a smíšené skupiny zvl{dli cvičení z dějepisu nad 50%. Jediný problém nastal u cvičení z anglického jazyka, které bylo zřejmě koncipov{no nad r{mec vědomostí ž{ků nejazykové skupiny. Šetření potvrzuje, že v medi{lním výzkumu použití vhodně sestaveného didaktického videoz{znamu a vybrané metodické a organizační výukové postupy se podílejí na dosažení lepších výsledků ve znalostech ž{ků nehledě na jejich rozdělení do skupin.

74

Chtěla bych zdůraznit zajímavou skutečnost zjištěnou metodou přímého pozorov{ní ž{ků daných skupin během uskutečňov{ní pedagogického výzkumu. Jedn{ se především o jejich aktivizaci, motivaci, zvýšení z{jmu o probíranou l{tku a efektivnější pr{ci ve vyučovacích hodin{ch. Ověřila jsem si tak předpoklad, že navržen{ cvičení přispějí k získ{ní nových vědomostí a dovedností ž{ků. Z uvedených důvodů lze konstatovat, že ve vzděl{v{ní dospívajících dětí nemůžeme ve výuce dějepisu vystačit s pouhým konstatov{ním faktů, s hotovými soudy. Je třeba zapojit ž{ky do aktivní myšlenkové činnosti, učit je hledat a nach{zet vz{jemné spojitosti a podmíněnosti historických jevů a přispívat tak ke kultivaci jejich historického vědomí. Z{roveň je však potřeba zohledňovat specifika jako přiměřenost věku, analytické schopnosti ž{ků, dosavadní znalosti či míru předkl{daných poznatků.

75

Z{věr Cílem

diplomové

pr{ce

s n{zvem

Jak

skrze

Tudorovce

medi{lně

vychov{vati bylo navržení efektivnější formy vyučov{ní, probuzení z{jmu o anglické dějiny v hodin{ch dějepisu nebo anglického jazyka z{bavnou formou a v neposlední řadě ověření míry účinnosti didaktických aplikací pedagogickým výzkumem v podobě sondy. Předložen{ pr{ce vyšla z propojení historie, vyučovacích předmětů, z absence výše uvedené l{tky a z výstupů medi{lní výchovy. Všechny č{sti spojil vybraný úsek anglických dějin, konkrétně anglický kr{lovský rod Tudorovců vl{dnoucí v 16. století, jež významně přispěl k rozvoji a k obecnému rozmachu britského st{tu, a který bych r{da více zpopularizovala ve výuce. V pr{ci byly nejdříve připomenuty korespondující prvky období vl{dy Tudorovců v Anglii, kdy hlavní důraz byl kladen na tudorovského kr{le Jindřicha VIII. Stručně byli připomenuti i ostatní panovníci, kteří se významnou měrou podíleli na vzniku koloni{lní a n{mořní mocnosti v Evropě. V další č{sti byly zmíněny teoretické didaktické pojmy, zejména didaktické metody a formy vyučov{ní na škol{ch. Předkl{dan{ pr{ce navrhla již v bakal{řské pr{ci didaktické aplikace, které mohou pomoci k větší efektivitě vyučovací hodiny. Výsledek představoval pokus o propojení mezipředmětových vazeb, aby ž{ci získali vědomosti nejen v hodin{ch dějepisu, ale také například v českém jazyce či v občanské výchově. Využitým cizím jazykem se v této pr{ci stal anglický jazyk. Účinnost vyučovací hodiny zvýšila video-uk{zka, jako propojení oborové didaktiky s médii. Pedagogický výzkum v podobě sondy zjišťoval vědomosti a také postoje k historickému učivu o anglickém panovnickém rodu. Výzkum proběhl na dvou brněnských škol{ch, celkově se didaktického testu zúčastnilo 56 ž{ků a 51 ž{ků se podílelo na dotazníku.

76

Pedagogický výzkum prok{zal, že existuje souvislost mezi použitím didaktické pomůcky a zvýšením úrovně znalostí ž{ků. Celkově lze konstatovat, že hraný historický film zapojený do výuky dějepisu vede k aktivizaci ž{ků a k jejich z{jmu o danou vyučovací l{tku. Výsledky didaktického testu ověřily předpoklad, že vědomosti zkoumaných ž{ků z jazykové skupiny dos{hnou vyšší úrovně. Výzkumn{ sonda prok{zala jejich větší úspěšnost. Diplomovou pr{ci lze pojmout rovněž jako metodickou příručku, kter{ by mohla posloužit jak k vlastním pedagogickým účelům pro výuku dějepisu a anglického jazyka, tak i ostatním pedagogům humanitních oborů. Pr{ce navrhuje, jak postupovat při prohloubení z{jmu ž{ků o historick{ fakta s využitím hraného historického filmu ve výuce dějepisu. Jednotlivé aktivity dodržují požadavek využití mezipředmětových vazeb, především s Výchovou k občanství, Českým jazykem a literaturou a průřezovými tématy Medi{lní výchova a Výchova k myšlení v evropských a glob{lních souvislostech. .

77

Seznam pramenů a literatury A. Seznam literatury CLEMEN, B .D. B. - STAGNO, L.: British History seen Through Art. Torino 2001. ČAPEK, V. a kol.: Didaktika dějepisu I. Praha 1988. ČAPEK, V. a kol.: Didaktika dějepisu II. Praha 1988. ČAPEK, V. a kol.: Teoretické a metodické z{klady didaktiky dějepisu I. Praha 1976. ČORNEJ, P.: Dějiny evropské civilizace I. Praha 1995. DUROSELLE, J. B.: Dějiny Evropy. Praha 2005. ERICKSON, C.: Jindřich Veliký. Praha 1999. FILOV[, H.: Vybrané kapitoly z obecné didaktiky. Brno 1996. GAVORA, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno 2000. HONEY, A.: Investigating the Tudors. London 1993. HOUŠKA, T.: Škola je hra. Praha 1993. CHR[SKA, M.: Metody pedagogického výzkumu. Praha 2007. CHR[SKA, M.: Úvod do výzkumu v pedagogice. Olomouc 2006. CHR[SKA, M.: Z{klady výzkumu v pedagogice. Olomouc 1967. CHURCHILL, W. S.: Nový svět, Dějiny anglicky mluvících n{rodů. Praha 1998. JANIŠ, K.: Obecn{ didaktika - vybran{ témata. Hradec Kr{lové 2010. JANOVSKÝ, J.: Z{klady didaktiky dějepisu. Brno 2004. JULÍNEK, S.: Z{klady oborové didaktiky dějepisu. Brno 2004. JULÍNKEK, S.: Úvod do teorie a praxe výuky dějepisu. Brno 1995. JŮVA, V. sen. a jun.: Úvod do pedagogiky. Brno 1999. KOMENSKÝ, J. A.: Nejnovější metoda jazyků. Vybrané spisy, svazek III., Praha 1964. KOŘÍNEK, M.: Metody a techniky pedagogického výzkumu. Praha 1970. KOV[Ř, M. - TUMIS, S.: Zrození velmoci, Anglie (Velk{ Brit{nie) na cestě k postavení první světové mocnosti (1603-1746). Praha 2007. KR[TK[, J.: Audiovizu{lní edukace jako souč{st medi{lní výchovy. Brno 2008. 78

LABISCHOV[, D. - GRACOV[, B.: Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava 2008. MAŇ[K, J.: N{rys didaktiky. Brno 1995. MAŇ[K, J.: Stručný n{stin metodiky tvořivé pr{ce ve škole. Brno 2001. MAŇ[K, J. - ŠVEC, V. (Ed.).: Cesty pedagogického výzkumu. Brno 2004. MAUROIS, A.: Dějiny Anglie. Praha 2 1993. MEJSTŘÍK, V.: Metodika dějepisu jako učebního předmětu. Praha 1964. MIČIENKA, M. - JIR[K, J. a kol.: Z{klady medi{lní výchovy. Praha 2007. MORGAN, K. O. a kol.: Dějiny Brit{nie. Praha 1999. PELIK[N, J.: Z{klady empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha 2004. PRŮCHA, J.: Přehled pedagogiky. Praha 2000. PRŮCHA, J.: Pedagogický výzkum: Uvedení do teorie a praxe. Praha 1995. PRŮCHA, J. - WALTEROV[, E. - MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. Praha 2003. SKALKOV[, J.: Obecn{ didaktika. Praha 1999. SKALKOV[, J. a kol.: Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha 1983. ŠIMONÍK, O.: Úvod do školní didaktiky. Brno 2003. ŠIMONÍK, O.: Úvod do didaktiky z{kladní školy. Brno 2005. ŠTĚP[NEK, K.: K čemu potřebujeme a využijeme v dějepise hraný film?. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd č. 23, Brno 2010. ŠTĚP[NEK, K.: Obecné dějiny novověku. I., 16. století. Brno 2003. UNIVERSUM, Nové universum: Všeobecn{ encyklopedie A-Ž. Praha 2003. VERNER, P.: Medi{lní výchova: průřezové téma. Praha 2007. VOLNÝ, Z.: Toulky minulostí světa VI. Praha 2004. WEIROV[, A.: Děti Anglie. Praha 2001.

79

B. Seznam pramenů: Magazín Dnes, 13. 5. 2009. R{mcový vzděl{vací program pro z{kladní vzděl{v{ní. Praha 2004. ISBN 80-8700002-1

Elektronické zdroje: Audiovizu{lní výchova [online]. 1. 9. 2010 [cit. 2011-4-19+. Dostupný z WWW: < http://www.vuppraha.cz>.

Jindřich VIII. na trůnu *online+. 15. 10. 2008 [cit. 2009-1-30+. Dostupný z WWW: .

Konec vl{dy velkého panovníka *online+. 15. 10. 2008 [cit. 2009-2-1+. Dostupný z WWW: .

Medi{lní odkazy *online+. 3. 11. 2008 [cit. 2009-3-23+. Dostupný z WWW: .

Medi{lní výchova *online+. 5. 11. 2009 [cit. 2011-3-11+. Dostupný z WWW: < http://medialnivychova.fsv.cuni.cz >.

Mezipředmětové vztahy *online+. 5. 1. 2008 [cit. 2009-3-23+. Dostupný z WWW: < http://www.rvp.cz/clanek/240>.

Původ Tudorovské dynastie *online+. 8. 10. 2008 [cit. 2009-1-29+. Dostupný z WWW: .

Roztržka s Římem *online+. 15. 10. 2008 [cit. 2009-1-30+. Dostupný z WWW: . 80

Seri{l Tudorovci *online+. 1. 11. 2008 [cit. 2009-3-23+. Dostupný z WWW: .

Seri{l Tudorovci *online+. 6. 3. 2008 [cit. 2009-3-23+. Dostupný z WWW: .

Škola médií *online+. 3. 11. 2008 [cit. 2011-1-23+. Dostupný z WWW: . Thomas Wolsey [online]. 5. 12. 2008 [cit. 2009-4-20+. Dostupný z WWW: .

V{lka

růží

*online+.

8. 10. 2008

[cit.

.

81

2009-1-29+.

Dostupný

z

WWW:

Resumé Diplomov{ pr{ce „Jak skrze Tudorovce medi{lně vychov{vati“ se v první č{sti zaměřuje na historické osvětlení panovnického rodu Tudorovců, který se stal významnou vl{dnoucí dynastií v Anglii v 16. století. Pr{ce se d{le opír{ o didaktickou teorii a média, kdy hlavní spojnicí obou č{stí se stali pr{vě Tudorovci. Praktick{ č{st se věnuje didaktickým aplikacím sestaveným již v bakal{řské pr{ci, které by mohly vést k lepšímu zapamatov{ní a osvojení dané l{tky u ž{ků 7. ročníku z{kladní školy. V jednotlivých aplikacích se upřednostnila vz{jemn{ integrace předmětů, kter{ tak může více zefektivnit vyučovací proces a zejména prohloubit vědomosti u ž{ků. Poslední oblastí pr{ce se st{v{ pedagogický výzkum, kterým byly zjišťov{ny konkrétní znalosti ž{ků a také vliv médií na ž{ky.

Summary

The diploma thesis “How to teach about the Tudors through the media“ deals with historical description of the Tudors’ dynasty in England in 16th century. The thesis also focuses on didactic theory and media, while the main flowline of the both parts is the dynasty of the Tudors. The practical part concerns with didactiv applications, which would lead to better adoption of the subject at students of 7th grade of primary school. The integration among the subjects was preferred in practical exercises; it could streamline the educational process and mainly deepen students´ knowledge. The last part of the thesis contains the pedagogical research by which the concrete knowledge of students was investigated. There is also the influence of media recorded. 82

SEZNAM PŘÍLOH A. TEXTOVÉ PŘÍLOHY Příloha 1: Didaktický test upravený pro pedagogický výzkum Příloha 2: Přehled bodů, průměry, medi{n, odchylka Příloha 3: Přehled zpracovaných postojových ot{zek

B. OBRAZOVÉ PŘÍLOHY Příloha 1: Jindřich VIII. - Stýblo, L.: Kr{l Jindřich VIII. Brno 2004, s. 15. Příloha 2: Alžběta I. - Stýblo, L.: Kr{l Jindřich VIII. Brno 2004, s. 17. Příloha 3: Plak{t k seri{lu Tudorovci - Tudorovci [online]. 11. 10. 2009 [cit. 20114-17+. Dostupný z WWW: . Příloha 4: Plak{t k filmu Jindřich VIII. a jeho šest žen - Tudorovci [online]. 11. 10. 2009 [cit. 2011-4-17+. Dostupný z WWW:.

83

A. TEXTOVÉ PŘÍLOHY Příloha 1: Didaktický test upravený pro pedagogický výzkum

Doplň slova z nabídky do textu: manželkou, panovníků, popravena, silnou, Čtvrtou, panovník, mocnost, církve, klatbu popravit, Tudorovců, vzdělanosti, Walesu, Aragonskou Tudorovci byli anglickou kr{lovskou dynastií vl{dnoucí od roku 1485 až do roku 1603. Původně tento rod poch{zel z <<<<..a pod jménem Tewdur se objevil již ve 13. století. Za vl{dy Tudorovců se postupně vystřídalo šest<<<<<.., z nichž tři hlavní jsou Jindřich VII., Jindřich VIII. a Alžběta I. Za panov{ní těchto panovníků se podařilo Anglii sjednotit v<<<<. <<<<< , kter{ se v příštích stoletích měla st{t nejmocnější zemí na světě. Došlo také v vytvoření Anglik{nské<<<<.. Jindřich VIII. byl druhým panovníkem z rodu<<<<<... Byl celkem šestkr{t ženat, s první manželkou, Kateřinou<<<<<<<.., se nechal roku 1501 rozvést, měl s ní dceru Marii. Jindřich

VIII.

založil

anglik{nskou

církev.

Papež

na

něj

dokonce

uvalil<<<<<<< Jeho další manželkou byla Anna Boleynov{, se kterou měl dceru Alžbětu. Jindřich pak prohl{sil Annu za intrik{řku a nechal ji roku 1536<<<<<<. Další ženou byla Jana Seymourov{, se kterou měl n{sledníka trůnu Eduarda. Jana však porod nepřežila. <<<<< ženou se stala německ{ šlechtična Anna de Cleve, manželství s ní však skončilo rozvodem. Předposlední manželkou byla Kateřina Howardov{, kter{ ale byla opět <<<<<<. za údajné cizoložství. Poslední <<<<<<<..se stala Kateřina Parrov{, kter{ jako jedin{ Jindřicha VIII. přežila. Jindřich VIII. se projevil jako krutý<<<<<<., za jeho vl{dy se popravovali odpůrci anglik{nské církve. Vl{da Tudorovců byla nejenom kr{tk{, ale také velmi drsn{. I přesto ale

84

Tudorovci

zprvu

ukončili

v{lku

růží.

Zasloužili

se

také

o

rozvoj

<<<<<<<, mořeplavby, obchodu a kultury.

Z textu vyhledej a přiřaď k letopočtům vhodnou ud{lost: 1485 1603 1501 1536 K podtrženému slovu vyber spr{vný význam. Z písmen u spr{vných odpovědí slož tajenku: 1) Jindřich VIII. byl velmi charismatický. B - byl chytrý A - měl osobní kouzlo D - měl velké bohatství 2) Někter{ Jindřichova politick{ rozhodnutí byla nekompromisní. M - byla nesmlouvav{ U - byla nerozhodn{ Z - byla nespravedliv{ 3) K z{kladnímu Jindřichovu povahovému rysu patřil egoismus. O - sobectví P - smělost Y - prchlivost 4) Prvních 20 let vl{dy byl jeho pravou rukou kardin{l Thomas Wolsey. (čti wulzy). A - vyšší šlechtic T - vysoký katolický hodnost{ř N - soudce 85

5) Jindřich VIII. patřil k významným představitelům tudorovského absolutismu. V - vl{da lidu prostřednictvím volených z{stupců U – omezení vlivu st{tní moci R – forma vl{dy soustřeďující neomezenou moc do rukou jedné osoby 6) Střední vrstvy (měšťanstvo, střední a drobn{ šlechta) zachov{valy k panovníkovi loajalitu. E - nespokojenost S - boj{cnost H – věrnost 7) Jindřich VIII. proslul svými sňatkovými peripetiemi. L – navazující sled ud{lostí M – nepředvídanost ve vývoji ud{lostí I – neměnné ud{losti 8) Některé z jeho dětí nebyly prohl{šeny za legitimní. A – pr{vně neuzn{vané U- nevlastní E – pr{vně uzn{vané 9) Během své vl{dy Jindřich rozpustil mnoho kl{šterů a zkonfiskoval majetek katolické církve. S – zabavil jmění V – vr{til jmění C – rozdělil jmění 10) Vl{da tudorovské dynastie byla kr{tk{, ale významn{. Y – skupina šlechticů O – panovnický rod I – sdružení umělců

86

4

6

3

7

1

9

2

10

5

8

Tajenka: Sir <<<<<<... byl anglický filozof a politik, renesanční humanista a lord kancléř Jindřicha VIII.

Writing Re-write the letter. Put the verbs in the Past Simple tense, and add the missing words to make full, correct sentences. Slovníček: Court – soud, soudní dvůr, voyage – plavba na moři, precious cloak – vz{cný pl{šť, splendid – n{dherný, joust – turnaj, magnificent banquet – skvěl{ hostina, jewels – šperky, amazed - nadšený

Dear Erasmus, Lord Chancellor <<.. (organise) an important meeting between myself <.. King of France. My court <.. I <..(leave) England <.. Monday. We << have a good sea voyage. When we<<(arrive), it << (be) a warm day. I << (wear) my precious cloak. Every one <<.(be) amazed. I <<<. (bring) a lot of splendid clothes << jewels. On Friday I <<.. (go) hunting into forest. On Sunday there << (be) a joust. I <<. (win) of course! It << (be) great fun. On Sunday evening the king <<. (invite) my court to a magnificent banquet. We <<.(eat) for six hours! Then we << (go) to sleep. Your friend, Henry

87

Match the wives to their fate1. Anne Boleyn

Died

Catherine of Aragon

Outlives3

Jane Seymour

Divorced

Catherine Parr

Beheaded2

Catherine Howard Anne of Cleves

Divorced Beheaded

fate - osud beheaded – popravena 3outlive - přežít 4divorce – rozvést 1 2

88

Příloha 2: Přehled bodů, průměry, medi{n, odchylka Získané body z didaktického testu: Sloupec1

průměr

jazykov{ sk. 50 35 48 53 47 46 47 52 52 50 51 43 52 54 50 51 49 51 52 50 50 49,1

smíšen{ sk. 30 51 26 46 39 22 23 21 35 34 33 46 51 52 30 54 53 53 49

39,3

30,5 30 5,0

medi{n průměrn{ odchylka

50 2,79

39 10,59

školy-průměr

JB 39,87

Pastviny 39,36

maximum bodů minimum bodů

nejazykov{ sk.

54 15 chlapci 24 30 32 28

dívky 33 23 48 47 89

nejazykov{ sk. 29 15 32 28 29 47 48 23 32 30 33 27 31 24 31 30

15

průměr jazykov{ sk.

průměr smíšen{ sk.

29 32 29 27 31 31 30 32,7

25,8 50 43 51 50 47 53 35 48

50 50 50 52 51 49 51 54 52 52 52 47 46 50,5

47,1

průměr

53 53 54 52 46 33 35 22 26 51 30 41,3

49 30 51 34 21 23 39 46

36,6

celkový průměr

38,1

39,9

90

Příloha 3: Přehled zpracovaných postojových ot{zek postojové ot{zky Představitel Jindřicha Historické prostředí Rozhovor kr{le s tajemníkem Jiné 15 18 23 2 Jindřich-starý panovačný mírný rozhodný nerozhodný laskavý přísný krutý organiz. schopný cílevědomý egoistický zlý r{zný výrazný škaredý energický nepříjemný šel z něj strach nervní hezký

36 0 18 2 0 38 31 17 30 35 3 1 1 2 1 1 1 3 0

půs. na div{ka dan{ doba rozpočet propagace zaujmutí div.

18 24 5 1 1

kladn{ odpověď z{porn{ odpověď Inspirace pro umělce přiblížení historie

26 7 10 33

Jindřich-nový 27 6 26 3 10 33 24 27 27 19 0 0 1 1 hezký 0 0 0 2 4

91