Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií
Mediální mapa obecních periodik na území Pardubického kraje a případová studie struktury redakcí a redakční práce (Diplomová práce) Media map of local press in the Pardubice Region and a case study of the structure of the editors and editorial work (Graduation theses)
Bc. Magdalena Hándlová
Vedoucí práce: Mgr. Lenka Waschková Císařová, Ph.D.
Brno 2010
1
Poděkování Děkuji vedoucí práce za rady a vstřícnost, díky kterým jsem mohla dokončit tuto práci. Děkuji také mým rodičům a přátelům, kteří mi dodávali důvěru a podporu během celého psaní.
2
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto magisterskou práci vypracovala samostatně s pouţitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně 29.12. 2010 ………………………….. Magdalena Hándlová 3
Anotace Teoretická část práce se věnuje problematice názvů obecních periodik a jejich právnímu ukotvení. Dále se zabývá zařazením obecních periodik do systému periodického tisku, jejich významem, pohledem na obecní periodika jako na PR materiál, organizací mediálního subjektu a charakteristikou redakčních pozic. Výzkumným cílem práce je vytvořit mediální mapu obecních periodik na území Pardubického kraje. Prostřednictvím dotazníku bylo zjišťováno, kolik periodik v kraji vychází, jaký je jejich název, periodicita a zda jsou k dispozici v elektronické podobě. Dále bylo ověřováno, jestli data získaná výzkumem korespondují s daty v Evidenci periodického tisku a vydavatelů. Výzkumným cílem práce je také přinést informace o struktuře redakcí a redakční práci obecních periodik na území statutárního města Pardubice. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů bylo například zjišťováno, jak spolu redakce zpravodajů spolupracují. Cílem výzkumu bylo také zjistit, jaký je názor členů redakce na pouţívání názvu zpravodaj nebo jestli povaţují zpravodaje za ţurnalistické produkty. Abstract The theoretical part deals with the problem of terminology and legal adaptation of local press. It also mentions classification these periodicals in the system of press, their significance, look for local periodicals such as the PR material, organization of media agency and characteristic of editorial positions. The research goal of work is to create a media map of local press in the Pardubice Region. Through the questionnaire, it was investigated how many periodicals is in the region, thier name, periodicity and if their are available in electronic form. It was verified too, whether the data obtained from the research correspond to the Register of periodic press and publishers. Research goal of work is also to provide information about structure editors and editorial work of local journals in the area of the city of Pardubice. Through such depth interviews were then examined how they cooperate. The aim was also to find out what is the opinion of an editor to use the name of the newsletter or if they consider the newsletter journalistic products.
4
Klíčová slova: výzkumná práce, mediální mapa, regionální tisk, lokální tisk, Pardubický kraj, redakce, redakční rada, obecní zpravodaj Key words: research work, media map, regional press, local press, Pardubice region, editors, editorial board, municipal bulletin
5
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 8 1
TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................................................. 10 1.1 1.2 1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5 1.3.6 1.4 1.4.1 1.5 1.6 1.7 1.7.1 1.7.2 1.7.3 1.7.4 1.8
2
ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE ............................................................................................................... 10 NÁZVY OBECNÍCH PERIODIK............................................................................................................. 10 PRÁVNÍ UKOTVENÍ OBECNÍCH PERIODIK.......................................................................................... 12 Ústava České republiky ................................................................................................................ 12 Listina základních práv a svobod ................................................................................................. 13 Zákony o územní samosprávě ...................................................................................................... 14 Tiskový zákon ............................................................................................................................... 15 Registrace obecních tiskovin v Evidenci periodického tisku a vydavatelů ................................. 16 Problémy s legislativním uchopením obecních tiskovin.............................................................. 18 TYPOLOGIE PERIODICKÉHO TISKU ................................................................................................... 19 Zařazení obecních tiskovin dle typologií periodického tisku ...................................................... 22 OBECNÍ PERIODIKA A PR MATERIÁL ................................................................................................ 23 FUNKCE OBECNÍCH PERIODIK........................................................................................................... 27 MEDIÁLNÍ SUBJEKT – STRUKTURA A ORGANIZACE ......................................................................... 30 Redakce ......................................................................................................................................... 32 Složení redakce ............................................................................................................................. 33 Vnitřní řád redakce ...................................................................................................................... 38 Etický kodex a jeho význam pro redakční práci .......................................................................... 39 SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI ............................................................................................................ 40
VÝZKUMNÁ ČÁST ................................................................................................................................. 42 2.1 CÍL VÝZKUMU.................................................................................................................................... 42 2.2 KLASIFIKACE VÝZKUMU ................................................................................................................... 42 2.3 PŘEDCHOZÍ ZPRACOVÁNÍ TÉMATU................................................................................................... 44 2.4 POUŢITÉ METODY ZÍSKÁVÁNÍ DAT ................................................................................................... 45 2.4.1 Dotazník ........................................................................................................................................ 45 2.4.2 Rozhovor ....................................................................................................................................... 48 2.5 VÝZKUMNÉ OTÁZKY ......................................................................................................................... 52 2.5.1 Dílčí výzkumné otázky pro výzkumnou část A – mediální mapa obecních periodik na území Pardubického kraje..................................................................................................................................... 52 2.5.2 Dílčí výzkumné otázky pro výzkumnou část B – případová studie struktura redakcí a redakční práce obecních periodik.............................................................................................................................. 52 2.6 VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY ..................................................................................................................... 53 2.6.1 Výzkumná část A – mediální mapa obecních periodik na území Pardubického kraje .............. 53 2.6.2 Operacionalizace hypotéz ............................................................................................................. 53 2.7 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU .................................................................................... 54 2.8 PRŮBĚH VÝZKUMU ............................................................................................................................ 56 2.8.1 Základní data – databáze kontaktů, dotazník, návod rozhovoru ................................................ 56 2.9 PŘEDVÝZKUM .................................................................................................................................... 57 2.10 PRŮBĚH VÝZKUMU ............................................................................................................................ 58
3
VÝSLEDKY VÝZKUMU ......................................................................................................................... 61 3.1 VÝZKUMNÁ ČÁST A – MEDIÁLNÍ MAPA OBECNÍCH PERIODIK NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE . 61 3.1.1 Počet obecních periodik na území Pardubického kraje .............................................................. 61 3.1.2 Periodicita obecních periodik v Pardubickém kraji .................................................................... 65 3.1.3 Názvy obecních periodik v Pardubickém kraji ............................................................................ 67 3.1.4 Vydavatelé obecních periodik v Pardubickém kraji .................................................................... 71 3.1.5 Registrace obecních periodik Pardubického kraje v Evidenci periodického tisku a vydavatelů 72 3.1.6 Formát obecních periodik v Pardubickém kraji .......................................................................... 76 3.1.7 On-line verze obecních tiskovin v Pardubickém kraji ................................................................. 76 3.1.8 Shrnutí výzkumné části A - charakteristika obecních periodik Pardubického kraje ................. 78 3.2 VÝZKUMNÁ ČÁST B - PŘÍPADOVÁ STUDIE STRUKTURA REDAKCÍ A REDAKČNÍ PRÁCE OBECNÍCH PERIODIK.......................................................................................................................................................... 79 3.2.1 Základní charakteristika tiskovin na území statutárního města Pardubice ............................... 80 3.2.1.1 Shrnutí vnějších charakteristik zpravodajů na území statutárního města Pardubice 84
6
3.2.2 Charakteristika redakcí – velikost redakce a pracovníci redakce ............................................... 84 3.2.3 Struktura redakcí a redakční práce ............................................................................................. 87 3.2.4 Etický kodex a vnitřní řád redakcí ............................................................................................... 91 3.2.5 Charakteristika redakčních rad ................................................................................................... 92 3.2.6 Spolupráce redakcí zpravodajů .................................................................................................... 94 3.2.7 Vhodnost názvu zpravodaj optikou členů redakcí ....................................................................... 95 3.2.8 Funkce zpravodajů optikou členů redakcí .................................................................................. 96 3.2.9 Ovlivnění práce v redakci ............................................................................................................. 97 3.2.10 Shrnutí charakteristik redakcí a redakčních rad .................................................................... 98 3.3 ZÁVĚR PŘÍPADOVÉ STUDIE ............................................................................................................... 98 4
ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 101
5
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.................................................................................................... 103
6
SEZNAM TABULEK.............................................................................................................................. 107
7
SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................... 108
8
SEZNAM SCHÉMAT ............................................................................................................................. 110
9
PŘÍLOHY ................................................................................................................................................ 111 9.1
PŘÍLOHA 1 STANOVISKO ČLENSKÉ KOMISE K ČLENSTVÍ NOVINÁŘŮ Z ČASOPISŮ VYDÁVANÝCH ÚŘADY 2004 ................................................................................................................................................... 9.2 PŘÍLOHA 2 STANOVISKO SYNDIKÁTU NOVINÁŘŮ K RADNIČNÍM TISKOVINÁM 2006 .................... 9.3 PŘÍLOHA 3 OBECNÍ NOVINY: POSLUŠNOST PŘEDEVŠÍM ................................................................. 9.4 PŘÍLOHA 4 RADNIČNÍ A KRAJSKÉ NOVINY - STOUPAJÍCÍ ZÁJEM VEŘEJNOSTI .............................. 9.5 PŘÍLOHA 5 JAK INFORMUJÍ ZPRAVODAJE? NAPOVÍ I SOUTĚŢ....................................................... 9.6 PŘÍLOHA 6 DOPORUČENÍ PRO VYDÁVÁNÍ PERIODIK SAMOSPRÁVAMI .......................................... 9.7 PŘÍLOHA 7 ETICKÝ KODEX NOVINÁŘE ........................................................................................... 9.8 PŘÍLOHA 8 ETICKÝ KODEX NOVINÁŘŮ MF DNES A IDNES.CZ ................................................... 9.9 PŘÍLOHA 9 ETICKÝ KODEX REDAKTORŮ VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA .................................... 9.10 PŘÍLOHA 10 PRŮVODNÍ DOPIS A DOTAZNÍK ................................................................................... 9.11 PŘÍLOHA 11 NÁVOD K ROZHOVORU ............................................................................................... 9.12 9.13 9.14 9.15 9.16 9.17 9.18 9.19 9.20 9.21 9.22 9.23 10
111 111 112 114 116 118 119 121 124 129 131 PŘÍLOHA 12 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE I ........................................... 132 PŘÍLOHA 13 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE II – POLABINY ................. 135 PŘÍLOHA 14 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE III - DUBINA ...................... 139 PŘÍLOHA 15 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE IV......................................... 141 PŘÍLOHA 16 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE V .......................................... 144 PŘÍLOHA 17 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VI......................................... 146 PŘÍLOHA 18 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VII ....................................... 148 PŘÍLOHA 19 ROZHOVOR STATUTÁRNÍ MĚSTO PARDUBICE, MAGISTRÁT MĚSTA 150 PŘÍLOHA 20 PŘEHLED OBECNÍCH PERIODIK NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE .......................... 154 PŘÍLOHA 21 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBECNÍCH PERIODIK ............................................... 160 PŘÍLOHA 22 SEZNAM PROMĚNNÝCH A HODNOT ............................................................................ 165 PŘÍLOHA 23 PRVOTNÍ DATABÁZE KONTAKTŮ ................................................................................ 165
REJSTŘÍKY ............................................................................................................................................ 170
Celkový počet slov: 25 719 (od začátku Úvodu do konce Závěru, bez příloh)
7
Úvod Obecní periodika mají mezi ostatními tiskovinami zvláštní postavení. Vztahují se na ně pravidla pro vydávání periodického tisku definovaná tiskovým zákonem. Přesto je jejich vydávání spojeno s řadou problémů, které nutí k otázce, zda je vůbec moţné tato periodika za ţurnalistické produkty povaţovat. Tento problém byl hlavním impulsem k vytvoření mé diplomové práce. Téma bylo zvoleno i díky mému osobnímu zaujetí obecními periodiky. Osobně vidím v obecních tiskovinách velký potenciál, vţdyť se dotýkají téměř všech lidí a jsou nejpočetnější skupinou periodik. Jedním ze zásadních problémů obecních periodik na území České republiky je fakt, ţe jejich vydávání není dostatečně zmapováno. Proto je prvním výzkumným cílem diplomové práce vytvořit mediální mapu obecních periodik na území Pardubického kraje, která obsahuje informace o jejich názvu, periodicitě, formátu a elektronické podobě. Práce také porovnává získaná data s Evidencí periodického tisku a vydavatelů. Pro sběr dat v této části výzkumu, která je pro účel práce nazývána jako výzkumná část A, byla zvolena metoda dotazníku. Druhým cílem práce je prostřednictvím případové studie zjistit, jakou strukturu mají redakce a jak probíhá redakční práce obecních periodik, která vycházejí na území statutárního města Pardubice. Za pouţití hloubkových rozhovorů je zjišťováno, kolik členů redakce mají, jak probíhá příprava periodik, dále také jaké funkce plní redakční rady. Cílem výzkumu je rovněţ zjistit, jaký názor mají respondenti na pouţívání názvu zpravodaj nebo jestli povaţují obecní tiskoviny za ţurnalistické produkty. V práci je tato část výzkumu nazývána jako výzkumná část B. Diplomová práce je členěna do tří částí. První část je teoretická a zaměřuje se na popis základních problémů obecních periodik. V úvodu se věnuje názvům zpravodaj a noviny. Dále práce obsahuje typologie periodického tisku a zařazuje obecní periodika do tohoto systému. Práce se věnuje i právnímu ukotvení obecních periodik v Ústavě České republiky, Listině základních práv a svobod, v zákonech o územní samosprávě a v tiskovém zákoně. Další kapitoly jsou věnovány pohledu na obecní periodika jako na PR materiály, jejich významu a funkcím. Závěr teoretické části poskytuje informace o mediálním subjektu spolu s charakteristikou redakčních pozic. Druhá část práce je výzkumná. Obsahuje cíl výzkumu, klasifikaci výzkumu dle Hendla, pouţité metody získávání dat, výzkumné otázky a hypotézy. Dále shrnuje postupy realizace výzkumu. Třetí část práce obsahuje výsledky výzkumu a je rozdělena do dvou částí. První část jsou výsledky výzkumné části A. Druhou část tvoří výsledky výzkumné části B. 8
Práce by měla přinést dosud neexistující informace o obecních periodikách na území Pardubického kraje a umoţnit jejich porovnání s jinými kraji nebo oblastmi. Současně by měla poskytnout informace o struktuře redakcí a redakční práci obecních periodik a přinést tak nové poznatky do oblasti obecních periodik.
9
1 1.1
TEORETICKÁ ČÁST Základní terminologie
Práce se zabývá tiskovinami, které vycházejí v obcích a městech. Tato periodika jsou často označována jako radniční zpravodaje. Na začátku je proto nutné zmínit, ţe tato práce označení radniční zpravodaje odmítá. Nepovaţuje ho za adekvátní, protoţe přívlastkem radniční připisuje vydávání periodik hlavně radnicím, coţ je označení pro reprezentativní sídla městských správ. Ze skupiny tak vylučuje periodika, která jsou vydávána na území menších obcí. Pro souhrnné označení periodik měst a obcí pouţívá práce termíny obecní periodika nebo obecní tiskoviny. Obecní periodika jsou potom chápána jako tiskoviny vydávané v obcích či městech a zároveň splňující podmínky stanovené tiskovým zákonem. Především se jedná o odstavec a) třetího paragrafu tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) periodickým tiskem noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce.1 1.2
Názvy obecních periodik
Obce pouţívají pro označení svých tiskovin různá označení. Objevují se pojmenování zprávy, okénko, listy, občasník, ohlasy, zprávičky, kurýr a další. Vyskytují se také označení zpravodaj nebo noviny, ke kterým se váţe největší kritika ze strany odborné veřejnosti. Tato kapitola se proto blíţe věnuje pouţívání názvů zpravodaj a noviny. Syndikát novinářů ČR povaţuje za nešťastné, pokud radnice obcí vydávají své informační tiskoviny pod označením noviny či zpravodaj. Podle názoru Syndikátu novinářů ČR to přispívá k matení veřejnosti a k nepřípustnému zaměňování propagačních tiskovin se zpravodajskými periodiky.2 Názor Syndikátu novinářů ČR lze povaţovat za opodstatněný, protoţe pojmem noviny označujeme tiskovinu, která má vysokou periodicitu a zpravidla vychází denně. Všeobecně přijímaný význam hesla noviny můţe vystihovat tato definice: noviny jsou v širším smyslu pravidelně, periodicky vycházející tiskoviny a v uţším smyslu jsou chápany jako denní tisk v různých modifikacích, vycházející pravidelně denně nebo častěji neţ jednou týdně s cílem informovat veřejnost. Noviny shromaţďují, třídí a
1
Zákon ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 2 Viz příloha 2 Stanovisko Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám 2006.
10
redigují informace, které publikují ve formě zpravodajské nebo publicistické. Mají obyčejně informační charakter.3 Srovnáme-li obecní periodika a noviny popsané definicí, zjistíme rozdíl v oblasti periodicity. Zatímco noviny vycházejí zpravidla denně, u obecních periodik je frekvence vydávání mnohem niţší. Většinou se jedná o měsíčníky, vydávají se i čtrnáctideníky a týdeníky. 42 % jsou měsíčníky, pokud připočteme i případy, kdy o prázdninách měsíčník nevychází anebo vyjde jen jedno číslo, tj. 11 (10 %) či 10 (3 %) vydání za rok, představují měsíčníky 55 % periodik. 12 % představují čtvrtletníky, 9 % dvouměsíčníky, 7 % čtrnáctideníky, 1 % týdeníky. Zbytek představují další varianty periodicity, jako je 5, 7, 8, 22 či 26 vydání za rok.4 Z hlediska periodicity tak můţe být název noviny označen pro obecní periodika jako nevhodný. Další rozdíl lze identifikovat v oblasti povahy informací, které periodika přináší. Noviny obsahují aktuální témata. Jejich cílem je přinést čtenáři informaci rychle. Obecní periodika díky frekvenci vycházení tuto podmínku splňovat nemohou. Kritika Syndikátu novinářů ČR vůči pouţívání názvu noviny se z výše uvedených důvodů jeví opodstatněná. Druhým kritizovaným názvem obecních periodik je zpravodaj. Barbora Osvaldová tvrdí, ţe pouţíváním názvů zpravodaj, noviny a jim podobné evokují ve čtenáři dojem, ţe se jedná o zpravodajství či zaznamenávání faktů.5 S tímto názorem je moţné souhlasit, ovšem rozhodující je, jaký úhel pohledu na název zpravodaj a význam zpravodajství aplikujeme. Pouţívání názvu zpravodaj podporuje definice zpravodajství: zpravodajství vzniklo z potřeby informovat o ekonomických a také politických změnách, které by mohly ovlivnit ţivot lidí a také z touhy být informován o událostech jak z nejbliţšího, tak ze vzdáleného okolí. Jeho účelem je potom zprostředkovat veřejnosti rozmanité a společensky podstatné informace.6 V případě ţe definici vztáhneme na obecní tiskoviny, je moţné říci, ţe právě tato periodika by účel zpravodajství, v podobě informování o událostech z nejbliţšího okolí, mohla splňovat nejlépe. Označení zpravodaj by se tak mohl jevit jako vhodný. Jeho pouţití podporuje i fakt, ţe definice zpravodaje neexistuje ani v tiskovém zákoně. Z tohoto pohledu by nic nemuselo bránit vytvoření nové kategorie periodického tisku - zpravodaje. Pouţití názvu zpravodaj podporuje i fakt, ţe se název zpravodaj vyskytuje u největšího počtu vydávaných obecních tiskovin, které ho zřejmě povaţují za správný a vhodný pro tento typ tiskoviny. S pojmem obecní zpravodaje pracuje i Evidence periodického tisku a vydavatelů, 3
Osvaldová, Halada a kol. 1999: 119. Závěrečná zpráva průzkumu radničních periodik v rámci projektu Radniční listy bez cenzury 5 Osvaldová 2007: 51. 6 Osvaldová, Halada a kol. 1999: 215. 4
11
která je přístupná na oficiálních internetových stránkách Ministerstva kultury ČR.7 Evidence ale kategorii blíţe nespecifikuje. V případě názvu zpravodaj je nutné přihlédnout nejen k účelu obecních tiskovin, ale také k jejich obsahu. Zpravodajství má být přesné, nepředpojaté, poctivé při výběru a nestranné.8 U obecních periodik se dá předpokládat, ţe zásady zpravodajství porušovat budou. Proto kritiku názvu zpravodaj není moţné jednoznačně zavrhnout a název zpravodaj označit za vhodný. Zatímco kritiku názvu noviny povaţuje tato práce za opodstatněnou, s kritikou názvu zpravodaj práce úplně nesouhlasí. Název zpravodaj povaţuje za vhodný, ale pouze v případě, ţe by jeho definicí došlo k přesnému vymezení obecních periodik od ostatních druhů tiskovin. Na problematiku názvů reaguje výzkumná část práce. Cílem výzkumné části A bylo zjistit, jaké názvy periodika pouţívají a jaké je zastoupení názvu noviny a zpravodaj. Výzkumná část B zjišťovala, jaký názor mají na název zpravodaj členové redakcí obecních tiskovin. 1.3
Právní ukotvení obecních periodik
Kromě problematických názvů se obecní periodika vyznačují neucelenou právní úpravu. Tato kapitola představuje významné předpisy a zmínky o obecních tiskovinách, které jsou obsaţeny v Ústavě České republiky, Listině základních práv a svobod, v zákonech o územní samosprávě a v tiskovém zákoně. Právním zakotvením obecních periodik se zabývala například Helena Svatošová v publikaci Radniční periodika a jejich právní souvislosti, proto tato kapitola vychází z této publikace. 9 1.3.1
Ústava České republiky
Ústava je nejvyšším zákonem České republiky. Svatošová prezentuje právní uchopení vydávání obecních periodik Ústavou České republiky pomocí optiky veřejného zájmu a územní samosprávy. Základními územními samosprávnými celky jsou v České republice obce. Kraje jsou vyššími územními samosprávnými celky. 10 Ustanovení Evropské charty místní samosprávy říká, ţe odpovědnost za věci veřejné (věci veřejného zájmu) obvykle nesou především ty orgány, které jsou občanu nejblíţe. Jinému orgánu se odpovědnost svěří tam, kde to odpovídá rozsahu a povaze úkolu a poţadavkům efektivnosti a hospodárnosti. Informování občanů prostřednictvím periodických publikací tomuto principu v české praxi zcela odpovídá, ostatně 7
http://www.mkcr.cz/scripts/modules/catalogue/search.php?catalogueID=1&lid=1, 4.10.2010 Osvaldová, Halada a kol. 1999: 215. 9 Svatošová pro označení obecních periodik pouţívá pojem Radniční periodika. 10 Zákon č. 1/1993 Sb. - Ústava České republiky, čl. 99. 8
12
i pracovní název „radniční noviny“ naznačuje, ţe o záleţitostech nejmenší moţné správní komunity (obec, městská část) informují právě subjekty nejbliţší a tedy nejvhodnější. Ústava v části věnované územní samosprávě mimo jiné stanoví, ţe územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Vydávání radničních periodik je věc mimo jiné hospodaření obce či městské části, neboť má vedle informačních, participačních i fiskální aspekty. Zařazení vydávání radničních periodik do samostatné či přenesené působnosti obcí či krajů nečiní větší problém. Mezi desítkami zákonů svěřujících výkon státní správy obcím či krajům povinnost vydávání radničních periodik nenalezneme. Jde tedy bezpochyby o činnost v působnosti samostatné. V samotném zákoně o obcích se samostatná působnost vymezuje jako správa svých obecních záleţitostí, na rozdíl od působnosti přenesené, svěřené zvláštními zákony. Pro jakoukoliv činnost obce ovšem platí nutnost dodrţování závazků vyplývajících z mezinárodního práva. Takţe i obce při vydávání radničních periodik musí respektovat mezinárodní závazky České republiky, zejména se uplatní mezinárodní lidskoprávní katalogy ve smluvní podobě.11 1.3.2
Listina základních práv a svobod
Podle Svatošové mají obecná ustanovení Listiny základních práv a svobod bezpochyby význam pro právní aspekty obsahu a vydávání radničních periodik. Významné je především Interpretační pravidlo. Interpretační pravidlo v článku 22 stanovuje, ţe zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a pouţívání musí umoţňovat a ochraňovat svobodnou soutěţ politických sil v demokratické společnosti.12 Vzhledem k absenci speciální zákonné úpravy radničních periodik, která by především měla ošetřovat zajištění plurality názorů, je podle Svatošové článek 22 Listiny základních práv a svobod jednou z pomocných nástrojů jak za stávající právní (ne)úpravy prosazovat nejednostranný obsah radničních periodik. Význam tohoto ustanovení posiluje zároveň Ústava, která prohlašuje svobodnou soutěţ politických sil ve společnosti za jednu z podstatných náleţitostí demokratického právního státu, které nelze měnit. Toto interpretační pravidlo je pak namístě zejména u zákonné úpravy provádějící právo nejrelevantnější – svobodu projevu. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny v článku 17: kaţdý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakoţ i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.13 Tato svoboda platí pro jakoukoli fyzickou osobu na území České
11
Svatošová 2006: 2-5. Zákon č. 2/1993 Sb. - Listina základních práv a svobod. 13 Zákon č. 2/1993 Sb. - Listina základních práv a svobod. 12
13
republiky a tedy i pro osoby tvořící obsah radničních periodik (neboť bez ohledu na povahu vydavatele coby veřejnoprávní korporace jsou vţdy nakonec autory obsahu osoby fyzické). Omezení tohoto práva nemůţe mít podobu cenzury, která je zakázána také v článku 17, ale omezení musí mít podobu zákona a musí být nezbytná (měřítkem demokratické společnosti) pro ochranu práv a svobod druhých či pro ochranu dalších veřejných zájmů (bezpečnost státu, veřejná bezpečnost, ochrana veřejného zdraví a mravnosti). Proto by radniční periodika měla zajistit pluralitu názorů.14 Listina upravuje také právo na ochranu osobnosti a ochranu soukromí jednotlivce včetně ochrany jeho osobních údajů. Pokud by tedy došlo obsahem radničních novin k zásahu do lidské důstojnosti, osobní cti či dobré pověsti určité osoby, má tato moţnost bránit se prostřednictvím zákonů provádějících toto ustanovení, především pak vyuţít ochrany osobnosti podle §11 občanského zákoníku či trestněprávní varianty ochrany (skutková podstata trestného činu pomluvy podle § 206 trestního zákona).15 1.3.3
Zákony o územní samosprávě
Na vydávání obecních periodik se vztahují i zákony o územní samosprávě, které uvádějí moţnost, nikoli však povinnost vydávat radniční periodika. Úpravu lze nalézt v §93 odst. 1 a 97 zákona o obcích, který koresponduje s § 60 odst. 3 zákona o hl.m. Praze, kde nabízí moţnost informování o zasedání zastupitelstva obce a o činnosti orgánů obce způsobem v místě obvyklým (vedle povinného informování o termínu zasedání zastupitelstva na úřední desce a informování o činnosti orgánů právě na zasedání zastupitelstva). Komentáře k tomuto ustanovení pouze konstatují, ţe lze informační povinnost obce plnit i místními novinami, rozhlasem, televizí podobně.16 Obecním tiskovinám se dále věnuje zákon o územní samosprávě a její kontrole. Je samozřejmě ţádoucí, aby vydávání radničních periodik nebylo stanoveno jako povinnost, neboť jde o rozhodnutí příslušející do samostatné působnosti obce, která je činí s ohledem na svou velikost, rozpočet, potřeby občanů a podobně.17 Svatošová se dále v textu podrobně věnuje povinnosti dodrţování vyváţenosti názorů v radničních tiskovinách. Poţadavku na vyváţenost radničních periodik je moţné se domáhat na základě obecných ustanovení zákona o obcích zákona o hlavním městě Praze. Jde především o § 2 odst. 2 zákona o obcích a § 2 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze: obec
14
Svatošová 2006: 7. Svatošová 2006: 5-7. 16 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 17 Svatošová 2006: 8. 15
14
pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání téţ veřejný zájem.18 Zákonné ustanovení hovoří o všech občanech a pokud aplikujeme tuto obecně podanou povinnost územní korporace na konkrétní otázku obsahu radničních novin, plyne z toho povinnost tlumočit jejich prostřednictvím nejen zájmy politické většiny soustředěné v radě obce, ale i škálu názorů a stanovisek všech občanů obce, které reprezentuje nejšíře zastupitelstvo obce. Z tohoto pohledu není odepírání přístupu opozičních zastupitelů a sil do radničních periodik přípustné. Naopak, ustanovení je formulováno tak, ţe je nutno jej interpretovat ještě šíře a hájit i zájmy občanů, kteří nejsou z nejrůznějších důvodů reprezentováni v zastupitelstvu – i ti by měli mít do radničních periodik v odpovídající míře přístup.19 Ze zákona o obcích také jednoznačně plyne, ţe za stávající úpravy je vydávání radničních periodik věcí rady a zastupitelstvo má zcela minimální moţnosti jeho obsah či ekonomické řešení jeho vydávání ovlivnit. Co se týká redakční části této aktivity obce, jde o zbytkovou pravomoc rady danou § 102 odst. 3: rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záleţitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo.20 Na rozdíl od zabezpečování hospodaření, které je výlučně věcí rady a nelze je měnit, si můţe zastupitelstvo vyhradit zajišťování tvorby obsahu radničních novin a to právě s odkazem na tuto moţnost danou § 84 odst. 4 a § 102 odst. 3 zákona o obcích (obdobně platí pro zastupitelstva městských částí § 94 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze). Je zřejmé, ţe v praxi je rozdělení provozní a redakční části mezi dva orgány obce s různým reţimem práce méně praktické, nicméně v případě jasného definování procesů a kompetencí je toto schůdná cesta. Jinak řečeno, pokud se zastupitelstvo rozhodne si vyhradit tuto aktivitu obce, ţádá to po něm respektive po jeho pověřených členech vyčlenění časových a lidských kapacit.21 Otázkou je, zda se na vydávání radničních periodik uplatní dozor nad samostatnou působností obce. 1.3.4
Tiskový zákon
Obecní periodika vydávaná na území České republiky spadají do reţimu tiskového zákona, protoţe periodickým tiskem se rozumí noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce. Tiskový zákon se nevztahuje na věstníky a úřední tiskoviny 18
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Svatošová 2006: 8-9. 20 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 21 Svatošová 2006: 8. 19
15
vydávané na základě právního předpisu a periodika vydávaná výlučně pro vnitřní potřeby vydavatele.22 Obecní periodika tedy plně spadají pod úpravy tiskového zákona, protoţe nikde neexistuje předpis, který by obcím ukládal periodika vydávat. Z tiskového zákona vyplývají pro vydavatele povinnosti, které lze shrnout do tří kategorií: a) povinnosti registrační, b) povinnosti evidenční, c) povinnosti obsahové.23 Registrační povinnost znamená zaregistrování periodika u Ministerstva kultury České republiky a upravuje ji § 7 tiskového zákona. 24 Evidenční povinnost upravuje § 9 tiskového zákona. Ukládá vydavateli zasílání povinných výtisků do určených knihoven.25 Tato víceméně administrativní povinnost je podle Svatošové v praxi radničních periodik kupodivu často zanedbávána.26 Obsahové povinnosti znamená povinnost tiráţe, kterou upravuje § 8 tiskového zákona. Dále sem spadá právo na odpověď, povinnost uveřejnění oznámení v naléhavém veřejném zájmu a ochrana zdroje a obsahu informací, coţ upravují § 10 aţ § 17 tiskového zákona.27 1.3.5
Registrace obecních tiskovin v Evidenci periodického tisku a vydavatelů
Na registraci obecních tiskovin v Evidenci periodického tisku a vydavatelů se zaměřuje výzkumná část práce, proto je vhodné tuto evidenci a problém s ní spojený přiblíţit. Jak je zmíněno výše, obecní periodika vydávaná na území České republiky plně spadají do reţimu tiskového zákona, z čehoţ vyplývá, ţe pro ně platí registrační povinnost.28 Registrační povinnost ukládá vydavateli registrovat vydávané periodikum v Evidenci periodického tisku a vydavatelů, kterou spravuje Ministerstvu kultury ČR, které je ústředním orgánem státní správy pro oblast periodického tisku. Evidence je dostupná na oficiálních stránkách ministerstva a jejím účelem je poskytovat přehled všech periodik, které jsou na území České republiky vydávány. Kaţdý vydavatel má povinnost poskytnout ministerstvu tyto údaje: název periodického tisku, jeho obsahové zaměření, četnost (periodicitu) jeho vydávání, 22
Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 23 Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 24 Viz kapitola 1.1.5 Registrace obecních tiskovin v Evidenci periodického tisku a vydavatelů. 25 Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 26 Svatošová 2006: 12. 27 Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 28 viz kapitola 1.1.4 Tiskový zákon.
16
údaje o jeho regionálních mutacích, název, adresu sídla a identifikační číslo vydavatele, je-li vydavatel právnickou osobou, anebo jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo vydavatele, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, je-li vydavatel fyzickou osobou; je-li vydavatel fyzickou osobou, která vydává periodický tisk na základě ţivnostenského oprávnění, také jeho obchodní jméno, identifikační číslo a adresu místa podnikání, liší-li se od bydliště.29 S evidencí jsou spojeny dva problémy. Evidence umoţňuje vyhledávání periodik na základě různých kritérií, mezi které patří název periodika, vydavatel, obsahové zaměření, okres, kraj a periodicita. První problém je ten, ţe v kategorii obsahové zaměření je sice moţné nalézt filtr obecní zpravodaje, ovšem nelze nikde najít definici či specifikaci této kategorie. Dalším problémem evidence je naprosté neaktualizování údajů. Je otázkou, zda vzhledem k vágnímu vymezení postupu ministerstva kultury při ukončení vydávání tisku, nebo kvůli nepřehlednosti údajů, není z evidence patrné, zda konkrétní titul dosud vychází nebo ne. V evidenci také nejsou aktuální informace o vydavatelích.30 Tento stav dokazuje výsledek výzkumu Waschkové Císařové. V evidenci bylo k 6. únoru 2007 registrováno 2631 regionálních novin. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, ţe by v České republice mělo vycházet 146 zpravodajských titulů lokálního a regionálního tisku. Výsledek výzkumu znázorňuje graf. 31
29
Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 30 Waschková Císařová 2007: 65. 31 Waschková Císařová 2007: 65.
17
Graf č. 1 Poměr počtu evidovaného lokálního a regionálního tisku a skutečně vycházejících titulů
Poměr počtu evidovaného lokálního a regionálního tisku a skutečně vycházejících titulů
počet v evidenci MK v roce 2007
skutečný stav v roce 2007
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
Rozdíl mezi skutečným počtem vydávaných periodik a počtem registrovaných periodik činí přibliţně 2500. Výsledek je moţné označit za alarmující a jednoznačně poukazuje na nepřesnost dat v evidenci. Ve výzkumné části práce je reflektován právě tento jev. Výzkum zjišťoval, jaké mnoţství obecních periodik Pardubického kraje je v Evidenci periodického tisku a vydavatelů registrováno a tento výsledek srovnal s daty, které byly zjištěny výzkumem. 1.3.6
Problémy s legislativním uchopením obecních tiskovin
Waschková Císařová tvrdí, ţe regionální a lokální tisk v České republice se v současné době nachází v paradoxním stavu. Na jedné straně stojí zdůrazňování tohoto typu médií. Podle teoretiků jsou lokální a regionální média nejdůleţitější součástí mediálního systému, protoţe mají na příjemce největší vliv. Na druhé straně tuto část mediálního systému nereflektuje regulace či státní orgány.32 Tvrzení podporují předchozí kapitoly, z nichţ vyplývá, ţe v České republice neexistuje zákon, který by přímo upravoval vydávání obecních periodik. V současné době spadá jejich vydávání pod tiskový zákon. Obecní periodika by se tedy měla řídit jeho předpisy. Praxe ale ukazuje, ţe obecní periodika tyto povinnosti neplní. Protoţe u obecních periodik můţeme předpokládat jejich zneuţívání ze strany politických činitelů, právní úprava by měla vymezit pravidla pro jejich vydávání. 32
Waschková Císařová 2007: 62.
18
Návrhy na změnu legislativy uvádí v závěru své studie Svatošová a zmiňuje, ţe je nezbytně nutné vymezit tuto specifickou skupinu periodik od ostatních tiskovin a jasně vymezit pravidla jejich vydávání zákonem.
1
V případě radničních periodik by bylo ţádoucí téţ posílit práva třetích osob na
odpověď, dodatečné sdělení a podobně.
2
Vhodné by bylo v právním řádu definovat minimální poţadavky na radniční periodika
ve smyslu jejich definovaného účelu (místní veřejná sluţba či obdobný pojem), příkladný výčet informací, které poskytují a garance přístupu všech zájmových skupin do daného periodika.
3
Velmi ţádoucí by bylo zohlednit specifickou povahu tištěných periodik vydávaných
z veřejných prostředků (pomocí legislativního odkazu v tiskovém zákoně na vymezení těchto periodik v zákoně o obcích a o hlavním městě Praze ) zavedením povinnosti vyváţenosti obsahu a objektivity informací. 33 1.4
Typologie periodického tisku
Obecní periodika by mělo být moţné zařadit do systému periodického tisku, čímţ se zabývá tato kapitola. Typologií periodického tisku uvádí odborná literatura několik. Přehlednou a propracovanou typologii uvádí Andrej Tušer v knize Ako sa robia noviny. Periodický tisk můţeme rozdělit podle periodicity, obsahového zaměření a územního působení. Z hlediska periodicity rozeznáváme deníky, obdeníky, týdeníky, desetideníky, čtrnáctideníky, měsíčníky, dvouměsíčníky, čtvrtletníky a občasníky. Pro občasníky platí, ţe periodikum musí vycházet nejméně dvakrát ročně.34 Mezi obecními periodiky se často vyskytují měsíčníky, dvouměsíčníky a občasníky. V některých obcí jsou také vydávány tiskoviny, které vycházejí jednou ročně nebo periodika, která vycházejí sporadicky podle potřeb dané obce.35 Podle obsahového zaměření dělíme periodický tisk na dvě skupiny: periodika pro širokou veřejnost a periodika pro specifické skupiny čtenářů, které se dále dělí na jednotlivé podskupiny: odborné, vědecké, profesionálních a občanských skupin, podnikové a firemní, školní a poslední podskupinou jsou jiné.36 Podobné dělení periodik uvádí i Verner. Ve srovnání s typologií Tušera je jeho způsob dělení strohý. Verner rozlišuje periodika a) zpravodajsko-publicistická b) zájmová
33
Svatošová 2006: 17-20. Tušer 1999: 25. 35 Viz Závěrečná zpráva průzkumu radničních periodik v rámci projektu Radniční listy bez cenzury. 36 Tušer 1999: 25-26. 34
19
c) odborná a d) stavovská či profesionální.37 Třetí způsob dělení periodického tisku vychází z územního působení. Z hlediska dosahu dělíme periodika na světová (nadnárodní), celoplošná (celostátní), regionální a místní (lokální).38 Tušer pouţívá dva základní pojmy – regionální a lokální tisk. Regionální tisk se váţe k větším oblastem jako jsou okresy nebo kraje. Lokální jsou média, která se váţí k menším celkům – městům nebo obci. Na základě pojmu regionální rozlišuje tisk: nadregionální (periodika zasahující velké oblasti například celý stát, více krajů a podobně), regionální (periodika pokrývají určitou oblast, kraj či okres) a subregionální (periodika vycházejí na území menším neţ je kraj či okres, například ve více obcích či městech).39 Schéma č. 1 Rozdělení periodik z regionálního hlediska (Tušer 1999)
Tušer prezentuje i rozdělení periodik, které je postaveno na pojmu lokální. Za lokalitu povaţuje obec a město. Na základě lokálnosti dělí periodika na lokální, která vycházejí v městě či obci a periodika sublokální, kam spadají tiskoviny, které vycházejí na územích menších neţ obec či město.40
37
Verner: 18. Bartošek 2001: 34. 39 Tušer 1999: 30. 40 Tušer 1999: 31. 38
20
Schéma č. 2 Rozdělení periodik z lokálního hlediska (Tušer 1999)
Charakteristiku regionálního tisku nalezneme také v Encyklopedii praktické ţurnalistiky: tisk regionální je v ţurnalistice označení periodik (novin, týdeníků atd.), která se váţí k určitému místu, odkud čerpají informace a pro jehoţ publikum je určena. Regionální tisk informuje o událostech, které se v oblasti dějí nebo pro tamní obyvatele můţou mít význam.41 Jiné rozdělení periodického tisku v encyklopedii nenalezneme. K označení regionální se váţe problém spojený s tím, ţe mnoho autorů pouţívá pojem regionální, ovšem chápání regionality se u nich liší. Často je pojem regionální je definován pomocí pojmu lokální. Pohled na pojmy regionální a lokální uvádí Ruß-Mohl. Regionální deníky vycházející pouze v určité oblasti mají zpravidla lokální rubriky a stránky. Regionální neboli lokální pod sebe zahrnuje všechny témata vztahující se k místu nebo regionu. Pro jednoduchost proto oba dva výrazy (regionální a lokální) pouţívá pojem místní.42 Pojem místní pouţívá i Verner. Z hlediska záběru dosahu dělí periodika na: 1) firemní a spolková 2) regionální či místní 3) celostátní, veřejnoprávní či komerční a 3) světová – nadnárodní.43 Ovšem ani jeden z těchto pojmů blíţe nespecifikuje. Zmínku o rozdílu mezi regionálním a lokálním tiskem je moţné nalézt i v titulu Okresní noviny. Regionální tisk lze v jeho vývoji dělit na tisk větších územních celků či regionů, které v administrativě-správním uspořádáním tvořily kraje a tisk menších územních celků-středního stupně řízení, které odpovídaly okresu. Tisk základních stupňů 41
Osvaldová, Halada a kol. 1999: 192. Ruß-Mohl 2005: 179. 43 Verner: 18. 42
21
řízení-zpravidla větších míst (i podniků) pokládáme za tisk lokální (místní).44 Pojmy regionální a lokální rozlišuje i Vojtek. Rozlišuje ústřední, regionální a lokální periodika. Do kategorie regionálních a lokálních je třeba zahrnout krajské, okresní, městské a závodní noviny.45 1.4.1
Zařazení obecních tiskovin dle typologií periodického tisku
Podle výše zmíněných typologií je obecní periodika moţné zařadit do několika různých skupin. Podle Encyklopedie praktické ţurnalistiky bychom označili obecní periodika za regionální. Region je ale označení pro větší území celek neţ je město či obec a obecní periodika větší územní celky zpravidla nepokrývají. K problému se vyjádřil Macků. Jak lze definovat regionální média: jaké jsou mantinely této definice? Je regionální médium měsíční zpravodaj úřadů městských částí? Škála regionálních médií je velmi široká: od lokálu nejhrubšího zrna po krajské mutace deníků, v nichţ si obyvatelé některých regionů přečtou o své vsi jen minimálně.46 Skupina regionální se tedy jeví jako nevhodná, protoţe označuje velký územní celek, které by mělo periodikum pokrývat. O problému s tímto typem zařazení podobně hovoří Osvaldová. Tvrdí, ţe regionální média nejsou v českém prostředí recipienty chápána jednoznačně. Někdy jsou pod tento pojem zahrnovány listy, rozhlasové a televizní vysílání s krajovým obsahem, jindy jsou pod stejné označení zahrnována periodika vydávaná radnicemi nebo různými lokálními sdruţeními.47 Přesnější je pouţít pro obecní periodika označení místní, se kterým pracuje RußMohl.48 Pod pojmem místní periodika chápe tituly, které jsou vydávány v určitém místě, ve smyslu určitého územního celku, jakým jsou i obce či města. I toto označení ale zcela nevyhovuje, protoţe v odborné literatuře chybí jeho další specifikace. Jako nejhodnější se jeví typologie, kterou uvádí Tušer. Podle ní je moţné obecní periodika označit jako lokální periodika nebo jako periodika subregionální, která jsou určená pro specifickou skupinu obyvatelů (pokud budeme obyvatele dané obce chápat jako specifickou skupinu, kterou charakterizuje společné místo bydliště). Obecní periodika můţeme zařadit i do skupiny periodik pro širokou veřejnost. Obecní periodika tedy lze na základě typologií periodického tisku zařadit mezi ostatní tiskoviny. Otázkou ale zůstává, jestli je moţné obecní periodika povaţovat za ţurnalistické produkty a věnovat se tématu, jestli do systému periodického tisku patří či nikoliv, není 44
Kašík, Holina 1988: 11. Vojtek 1982: 75. 46 Macků 2007: 102. 47 Osvaldová 2007: 51. 48 Ruß-Mohl 2005: 179. 45
22
zbytečné. V odpovědi na tuto otázku by měl pomoci tiskový zákon, ve kterém by mělo být jasně definováno, co lze za ţurnalistické produkty označit a co nikoliv. V České republice ale tiskový zákon tyto úpravy neobsahuje. Zákon se vztahuje na periodický tisk vydávaný nebo šířený na území české republiky. Pro účely tohoto zákona se rozumí: a)
periodickým tiskem noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce,
b)
vydavatelem fyzická nebo právnická osoba, která vydává periodický tisk,
c)
vydáváním periodického tisku činnost vydavatele, při které na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje jeho obsah, vydání a veřejné šíření,
d)
vydáním periodického tisku soubor stejných či pouze regionální částí (mutace) se lišících hmotných rozmnoţenin (výtisků) periodického tisku,
e)
dnem vydání kalendářní den, kdy bylo zahájeno veřejné šíření vydání periodického tisku,
f)
veřejným šířením periodického tisku jeho zpřístupnění předem individuálně neurčenému okruhu osob nebo i osob takto určených, pokud překračují okruh členů rodiny vydavatele, který je fyzickou osobou, a s ním spjatého okruhu osobních přátel. 49
V zákoně je pouze uvedeno, co musí tiskoviny a jejich vydavatelé splňovat a nikoliv typologie tiskovin. Proto je moţné klasifikovat obecní periodika jako ţurnalistické produkty. Na problém upozornila například Osvaldová. Podle ní jsou definice tiskového zákona příliš široké a obecné, takţe podle nich nelze odlišit věstníky různých institucí (pokud nejsou vydávány jen pro vnitřní potřebu, coţ právě různé zpravodaje a radniční noviny nejsou) od periodik v klasickém smyslu.50 1.5
Obecní periodika a PR materiál
Na nepřesnosti v klasifikaci obecních tiskovin reagovalo občanské sdruţení Oţivení, o.s., které zrealizovalo výzkum Radniční listy bez cenzury. 51 Výzkum zkoumal, do jaké míry je
49
Zákon ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 50 Osvaldová 2007: 52. 51 Cílem průzkumu radničních periodik na území České republiky v rámci projektu Radniční listy bez cenzury bylo identifikovat podstatné charakteristiky periodik z hlediska svobodného šíření informací a z hlediska nakládání s veřejnými prostředky. V jeho rámci objektivní a vyváţené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Výzkum je k dispozici v on-li verzi na http://www.bezkorupce.cz/radnicni-listy-bez-cenzury/.
23
moţné obecní periodika označit za ţurnalistické produkty a jestli není vodné je označit spíše jako propagační materiály vedení obcí. Výzkum přinesl o obecních tiskovinách zajímavé poznatky, a proto se mu tato kapitola věnuje blíţe. Navíc se tomuto tématu věnuje výzkumná část práce, která zkoumá, jestli a jakým způsobem je redakční práce obecních tiskovin na území města Pardubice ovlivňována vydavatelem – vedením obce. V rámci projektu Radniční listy bez cenzury analyzovalo Oţivení, o.s. 500 čísel na 7187 tiskových stranách. Zkoumali vţdy po pěti číslech u kaţdého ze 100 různých periodik všech krajů a výběru měst i obcí v České republice. Průzkum byl realizován v období listopad 2005 aţ prosinec 2006. Oţivení, o.s. zveřejnilo dva významné závěry výzkumu. 1. Radniční a krajské listy nesplňují ani základní principy média veřejné sluţby. Občan se především vůbec nedozví, jaké jsou návrhy a názory opozice, coţ je na celostátní úrovni nemyslitelné. Chybí informace a polemika o připravovaných rozhodnutích, názorová pluralita. 2. Celá scéna radničních periodik v České republice je výrazně cenzurována a zneuţívána ke zcela jednostrannému informování obyvatelstva ve prospěch aktuálně místní vládnoucí politické síly. Oţivení, o.s. označuje obecní periodika za prostředek manipulace a zneuţívání ze strany vydavatele (současného vedení obce), které zde prezentuje své názory a neposkytuje místo pro opozici. Oţivení, o.s. uvádí, ţe tento fakt sílí především před volbami. Takové chování představitelů obcí povaţuje za zneuţívání veřejných financí, protoţe finanční prostředky na vydávání obecních tiskovin pocházejí z rozpočtu obce. Jedná se tedy o peníze daňových poplatníků. Tímto počínáním vlastně obecní periodika porušují zákony a nedodrţují zásady ţurnalistiky v podobě svobody projevu a plurality názorů. Podle zjištění Oţivení, o.s. by měla být obecní periodika označena za PR materiály radnice, protoţe radniční a krajské listy nesplňují ani základní principy média veřejné sluţby. Podobné názory se objevily v médiích. Oldřich Kuţílek při komentování výsledků výzkumu uvedl, ţe radniční zpravodaje se staly hlásnou troubou toho, kdo je právě u moci. V průměru 41 procent článků je proradničních. Nesouhlasné, kritické texty představují jen pět procent. Typické jsou sebechvalné články o úspěších vedení radnice při zvelebování města, mezi které patří oprava chodníků či rekonstrukce parku. Čtenář se ovšem uţ obvykle nedozví názor opozice, zda byly tyto peníze vynaloţeny skutečně účelně.52
52
Viz příloha 3 Obecní noviny: poslušnost především.
24
Za PR nástroj vedení obce označil obecní periodika i Jan Číţek v článku Radniční a krajské noviny - stoupající zájem veřejnosti z roku 2007. Moţná to bude znít kacířsky, ale radniční a krajské listy by vţdy měly být, ať si to odborná veřejnost přizná nebo ne, základním PR prvkem komunikace mezi úřadem a veřejností. Tento typ média je potřeba brát jako základní prvek komunikace mezi úřadem a veřejností, nikoliv jako základní prostředek k politické exhibici politiků, ať jiţ koaličních nebo opozičních. Bohuţel v našich krajích toto hledisko mnohdy zůstává nepochopeno a noviny se stávají prostředkem politických bojů a moci.53 Podobně se vyjádřil Rudolf Bugr. V obecních zpravodajích by mělo být místo pro názory všech. Lhostejno čí, zda radního, opozičního zastupitele, místního ekologického aktivisty, faráře, učitele, nespokojeného důchodce nebo nadšeného rodiče, který chválí místní školku. Prostor musí dostat všichni stejnou mírou. Špatný zpravodaj je hlásnou troubou pouze starosty, dobrý je otevřenou platformou pro všechny obyvatele bez rozdílu.54 Problémem se v minulosti zabývala i Komise pro etiku při Syndikátu novinářů ČR, která poţádala Syndikát o vyjádření k tomuto tématu. Syndikát se měl pokusit o podrobnější vymezení toho, kdo je novinář a měl také vydat stanovisko k tomu, jak odlišit zpravodajská periodika od periodik účelových. Součástí dotazu komise bylo, zda člověk prohlašující se za novináře, můţe být zároveň zaměstnancem například radnice a jak postupovat v případě takových periodik. Respektive kde je hranice mezi nezávislým tiskem a tiskem evidentně hájícím především zájmy jedné skupiny, například politické.55 Syndikát ve své odpovědi na otázky uvedl, ţe členem Syndikátu novinářů ČR můţe být ten, kdo se zabývá novinářskou činností nejméně jeden rok před podáním přihlášky a má ze své novinářské činnosti převáţnou část svého příjmu. Při projednávání přihlášek za členy Syndikátu novinářů ČR, zaměstnaných například v časopisech obecních úřadů (a podobných, někdy i vysloveně inzertních časopisů) se snaţí členská komise posoudit z předloţených ukázek, nakolik je ten či onen časopis poplatný svému vydavateli či zřizovateli. Podle toho také přihlášky posuzuje. Je toho názoru, ţe u podobných časopisů nebo novin nelze najít zcela spolehlivě jednotné měřítko pro stanovení jisté závislosti a ţe je skutečně nutné přistupovat k závěru individuálně.
56
Syndikát tedy nechápe pracovníky
obecních periodik jako PR zaměstnance radnice. Naopak z vyjádření vyplývá, ţe redaktoři
53
Viz příloha 4 Radniční a krajské noviny - stoupající zájem veřejnosti. Viz příloha 5 Jak informují zpravodaje? Napoví i soutěţ. 55 Osvladová 2007: 52. 56 Viz příloha 1 Stanovisko členské komise Syndikátu novinářů ČR ze dne 24. března 2004. 54
25
obecních tiskovin se můţou stát členem Syndikátu novinářů ČR a mohou tak získat status novináře. K nezávislosti pracovníků redakcí obecních tiskovin se Syndikát vyjádřil tak, ţe ve stanovách syndikátu není zmínka o tom, na základě jakých kritérií by bylo moţno hodnotit závislost či nezávislost novináře na názorech, doporučeních nebo přáních sluţebně nadřízených nebo vydavatele. Podle názoru členské komise jde v takových případech o uţívání práva vydavatele na přednostní zařazování zpráv a článků, které nejsou v rozporu s posláním záměry a cíli jeho organizace.57 Syndikát tedy nevylučuje, ţe jsou pracovníci redakcí obecních tiskovin nuceni psát jednostranně. Tento jev ale nechápe jako zneuţití moci, ale vnímá ho jako vyuţití pravomoci. V názoru na to, jestli je obecní periodika nutné označit za PR materiál radnice se Syndikát novinářů ČR s názory Oţivení o.s. neshoduje. Podle výsledků výzkumu sdruţení Oţivení, o.s. je označení obecních tiskovin jako PR materiálu radnice ţádoucí, protoţe obsah periodik je ovlivňován ze strany vydavatele (současného vedení obce), které zde prezentuje své názory a neposkytuje místo pro opozici. Syndikát novinářů ČR zastává rozdílný názor, chápe takové jednání jako uplatnění vydavatelovy pravomoci. Nutné je podotknout, ţe Syndikát nikde nevylučuje, ţe se názory opozice v periodiku neobjevují. Syndikát dokonce uvedl, ţe na základě studia řady exemplářů těchto tiskovin si uvědomuje, ţe obsahují i kvalitní publicistické materiály a ţe je tedy nelze paušálně odsoudit jako nenovinářské produkty.58 Na rozdíl od Syndikátu novinářů ČR sdruţení Oţivení, o.s. navrhlo opatření, která by měla vést ke změně stávajícího stavu a bylo by podle nich moţné docílit stavu, kdy by obecní periodika mohla být označena za ţurnalistické produkty. Základním předpokladem pro změnu v této oblasti je (podle Oţivení, o.s.) dodrţování následujícího pravidla. Pokud se samospráva rozhodne noviny vydávat, pak musí dodrţovat pravidla média veřejné sluţby: poskytovat objektivní a nestranné informace potřebné ke svobodnému utváření názorů, spolu s aktivním vyhledávání alternativních názorů a zveřejňování všech názorových proudů, včetně těch kritických. 59 Oţivení, o.s. doporučilo pro vydávání periodik samosprávami také organizační opatření a Kodex dobrého radničního periodika, který obsahuje Desatero základních pravidel. Mezi ně patří ustavení redakční rady jako výboru zastupitelstva se členy z řad zastupitelů a
57
Stanovisko členské komise Syndikátu novinářů ČR ze dne 24. března 2004. Viz příloha 2: Stanovisko Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám 2006. 59 viz. Závěrečná zpráva průzkumu radničních periodik v rámci projektu Radniční listy bez cenzury. Dostupná on-line na http://www.bezkorupce.cz/radnicni-listy-bez-cenzury/. 58
26
občanů, nikoli však radních.60 V tomto bodě se názory Oţivení o.s. a Syndikátu novinářů ČR shodují. Syndikát totiţ z dlouhodobého hlediska povaţuje za ţádoucí oddělení radničních periodik od radnic, zřídit pro ně redakční rady a vydávat je ve vydavatelských společnostech vzešlých z veřejného výběrového řízení.61 Výzkum Oţivení, o.s. přinesl do oblasti problematiky obecních periodik informace, které nelze opomenout. Významné jsou především jejich doporučení ke změnám v oblasti legislativy i chování vydavatelů obecních periodik, které by mohly být kvalitním počátečním bodem pro změny v této oblasti. Z výzkumu vyplývá, ţe pokud nebude vydávání periodik upraveno a definováno zákonem a nedojde ke změně v chování vydavatelů, bude se i dále více nabízet označení obecních tiskovin jako PR materiálu neţ ţurnalistických produktů. Tato diplomová práce se k názorům Oţivení o.s. přiklání, ale současně souhlasí s tvrzením Syndikátu novinářů ČR, který poukazuje na to, ţe nelze říci o všech tiskovinách, ţe jsou PR materiálem vedení radnice. Proto se tímto tématem zabývá i výzkumná část práce. Jejím cílem je zjistit, jaké je sloţení redakcí a redakčních rad obecních tiskovin v městských částech statutárního města Pardubice a jak probíhá redakční práce. Je také zkoumáno, jaký vztah mají členové redakce vydavateli (úřadu). 1.6
Funkce obecních periodik
I přes problémy s názvy, zařazením do systému periodického tisku i obsahem obecních periodik, nelze opomenout, ţe obecní periodika mají svůj význam. Tato kapitola se věnuje především funkcím, které mohou periodika ve společnosti plnit. Podle teoretiků jsou lokální a regionální média nejdůleţitější součástí mediálního systému, protoţe mají na příjemce největší vliv. Také z ojedinělých výzkumů vyplývá, ţe čtenáři upřednostňují v tisku lokální obsah před celostátním.62 Podle Tušera plní média ve společnosti tři základní funkce: informační, orientační a integrační.
60 61 62
Viz. příloha 6 Doporučení pro vydávání periodik samosprávami. Viz příloha 2: Stanovisko Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám 2006. Waschková Císařová 2007: 62.
27
Schéma č. 3 Plnění funkcí regionálních a lokálních versus celostátních médií (Tušer 2007)
U regionálních a lokálních periodik se výrazně uplatňuje především funkce integrační, coţ je dané filozofií regionálního a lokálního prostoru. Kaţdodenní ţivot totiţ pociťuje občan především na regionální a lokální ploše, na celostátní úrovni můţe výsledky posoudit pouze virtuálně.63 Integrační funkce je zaloţena na blízkosti problematiky, o které média občana informují. Proto je jedním ze znaků lokálních médií to, ţe mají jedinečnou schopnost posilovat v lidech regionální a kulturní identitu, protoţe přinášejí zprávy z jejich blízkého okolí.64 Lokální média vlastně vytvářejí a posilují lokální a regionální identitu, která je specifickým případem identity a lze ji definovat jako vnitřní pocit příslušnosti k určitému územnímu společenství lidí i k území samotnému. Lze ji chápat jako jednu z dimenzí lidské identity. Jde o pocitový vztah jednotlivce či skupiny obyvatel k přírodnímu, sociálnímu a politickému prostoru, který je jím nebo jimi obýván a nímţ jsou relativně dobře obeznámeni (zejména z hlediska společenství lidí, kultury, historie, krajiny, způsobu ţivota a mentality lidí).65 Lokální média vlastně napomáhají vytváření skupinové mentality, která
je
charakterizována jako vytvoření vědomí my. Toto vědomí skupinové příslušnosti je komplementární k pocitu vědomí skupinové odlišnosti, tedy k jakémusi automatickému rozpoznání členů jiných sociálních skupin, vede k vytvoření povědomí oni.66
63
Tušer 2007: 24. Tušer 2007: 25. 65 Heřmanová, Patočka 2007: 98. 66 Heřmanová, Patočka 2007: 85. 64
28
O regionálním tisku hovoří také Aldridge. Podle autorky lokální média posilují a pomáhají budovat vztah jedince k regionu. Největší váhu potom dává právě lokální novinám, které mohou zacílit ve skutečně regionálním měřítku. Noviny totiţ mohou pokrýt informacemi i velmi malé území jakými jsou právě obce.67 Pro obce by mohla být obecní periodika dobrým nástrojem, jak zpestřit ţivot občanů v obcích. Prostředků, jak mohou obce komunikovat s občany totiţ není mnoho. Kaţdá obec musí dle zákona povinně zveřejňovat informace na elektronické úřední desce i na obecní vývěsce, coţ ukládá zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Zmínku o vydávání obecních periodik lze nalézt v § 93 odst. 1 zákona o obcích.: obecní úřad informuje o místě, době a navrţeném programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce. Kromě toho můţe informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým. Dále také v § 97 zákona o obcích: obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým.68 Tento příkaz sice obce plní, coţ dokládají veřejně přístupné úřední desky, které jsou k dispozici na internetovém portálu města.obce.cz.69 Ovšem ne všichni občané jsou počítačově gramotní a ne všichni věnují pozornost obecním vývěskám. Dalším prostředkem pro komunikaci s občany je v obcích rozhlas. Dále pak mohou obce komunikovat skrze obecní tiskoviny, které by se mohly jevit jako nejvhodnější komunikační kanál k distribuci informací od obce směrem k jejím občanům, protoţe na rozdíl od rozhlasu a úřední desky, mohou poskytnout více prostoru pro zveřejnění informací. Závěrem této kapitoly je na místě vyzdvihnout především integrační funkci obecních tiskovin, ve které leţí jejich význam. Obecní periodika přinášejí informace z bezprostředního okolí jedinců a pomáhají tak budovat pocit sounáleţitosti obyvatelů obce a posilují zmíněnou lokální a regionální identitu. Obecní periodika navíc mohou otevírat témata k veřejné diskuzi v obci a poskytovat prostor pro vyjádření názorů občanů. Na základě těchto vlastností by mohla mít obecní periodika šanci na další rozvoj. Můţe se v nich skrývat potenciál, který vyplývá především z jejich územního zacílení. Obecní periodika se mohou stát seriozním
67
Aldridge 2007: 12. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). K dispozici v on-li verzi na http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-%28obecni-zrizeni%29.html. 69 Portál územní samosprávy Města a obce online poskytuje informace o úřadech měst, obcí a krajů České republiky a od roku 1996 systematicky rozvíjí nabídku řešení pro veřejné informační sluţby těchto úřadů s moţností dálkového přístupu v souvislosti se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Všem obcím poskytuje bezplatně tzv. Základní stránku úřadu, která je koncipována v souladu se Standardem ISVS. Další sluţbou je Archiv dokumentů a informací z úřadů územní samosprávy udrţovaný stovkami měst a obcí prostřednictvím redakčního systému vismo. Portál obsahuje nástroje pro elektronickou komunikaci občana s úřady. 68
29
komunikačním kanálem mezi zastupiteli obce a občany. Je ovšem rozhodující, jakou povahu a formu mají informace, které se ve zpravodajích objevují. Funkce a význam obecních tiskovin zmiňuje výzkumná část B. Zjišťuje, jaký názor mají na význam a funkce obecních tiskovin vybraní členové redakcí. 1.7
Mediální subjekt – struktura a organizace
Předchozí kapitoly se zabývaly názvy obecních periodik, jejich zařazením do systému periodického tisku, dále problematikou označení obecních periodik jako PR materiálu a významem tohoto druhu tiskovin. I přes zjištěné nedostatky ve všech těchto oblastech je nutné obecní periodika vnímat jako ţurnalistické produkty, coţ je důsledkem nepřesně definovaného tiskového zákona. Tato kapitola popisuje strukturu a fungování mediálních subjektů a přibliţuje pozadí vydávání tiskovin. Je významná hlavně pro výzkumnou část B, která zkoumá strukturu a redakční práci obecních periodik. Vydávání tiskovin lze popsat pomocí teorie mediálního subjektu, coţ je souhrnné označení pro firmu či organizaci, která se věnuje mediálním aktivitám-lhostejno, zda vydává noviny nebo časopis, produkuje televizní nebo rozhlasové vysílání či vytváří internetový informační server.70 Podobu mediálního subjektu znázorňuje následující organigram. Schéma č. 4 Organigram mediálního podnikatelského subjektu (Ruß-Mohl, Bakičová 2005)
70
Ruß-Mohl, Bakičová 2005: 151.
30
Organizace mediálního subjektu je uspořádána hierarchicky. Na nejvyšším postu je vedoucí vydavatelství nebo ředitel. Na vedení jsou napojeni právní experti, oddělení public relations, koordinátoři, asistenti a další. Kromě redakce tvoří základ tiskových médií další čtyři pilíře – technika, distribuce, inzertní oddělení a správa (personální oddělení, účtárna atd.).71 Mediální subjekt funguje na základě následujících pravidel. Veškerá zodpovědnost za činnost novin leţí na vydavateli. Pod sebou můţe mít ředitele, který je nadřazeným pracovníkem pro další vedoucí funkce. Ředitel se stará o denní provoz novin, tedy o vše kromě jejich obsahu a koordinuje činnost různých oddělení. Mezi zástupce ředitele spadá vedoucí oddělení marketingu. Toto oddělení koordinuje a vyţaduje spolupráci všech oddělení, které se zabývají ziskem a prodejem. Obsah novin ovlivňuje výši jejich nákladu, proto zástupce ředitele pro marketing úzce spolupracuje také se šéfredaktorem.Velmi významné je oddělení redakce. Vedoucím redakce je šéfredaktor, který zodpovídá za celé vydání. V dobře vedených mediálních firmách se redakce těší relativně velké autonomii. Další je oddělení distribuce. Vedoucí oddělení distribuce řídí prodej novin a další sluţby čtenářům. Má na starosti předplatné a prodej jednotlivých výtisků. Redakce informuje distribuci o obsahu novin, aby se mohla podle potřeby přizpůsobit výši nákladu. Řediteli odpovídá také vedoucí technického oddělení, který má na starosti veškeré technické zázemí organizace. Dále zde funguje vedoucí výrobního oddělní, který dohlíţí na výrobu s výjimkou toho, co se připravuje na počítačích v redakci. Výroba tedy zahrnuje sazbu, montáţ a tisk. Velmi důleţitým oddělením, jehoţ význam se stále zvyšuje, je oddělní public relations. Toto oddělení spolupracuje s inzertním oddělením, s redakcí i s distribucí. Propagační oddělení zajišťuje například průzkum trhu, stará se o publicitu novin a další.72 Kaţdé oddělní mediální organizace má svá specifika. V rámci kaţdého média můţeme nalézt: 1. zpravodajsky orientovanou pracovní kulturu, jejímţ nositelem jsou redaktoři podílející se na shromaţďování a zpracovávání zpráv; 2. politicky orientovanou pracovní kulturu, která je záleţitostí redakčního vedení a významných politických korespondentů; 3. ekonomicky orientovanou kulturu týkající se inzertního oddělní, ale i šéfredaktora odpovědného za ekonomickou prosperitu média;
71 72
Ruß-Mohl, Bakičová 2005: 152. Sheridan - Burns 2004: 47-53.
31
4. technickou pracovní kulturu související s řešením výrobních problémů a profesemi, které se starají o komunikační technologii a kvalitu sdělení.73 Teorie sice přináší modelový příklad fungování mediálních subjektů, současně ale připouští, ţe kaţdý vydavatelský subjekt má svá specifika podřazující se charakteru média. Proto okruh profesí a oddělení, která se v mediálním podniku vyskytují, není pevně dán. Výše uvedený model bychom mohly v pozměněných formách identifikovat zejména u větších mediálních subjektů, protoţe okruh profesí se rozšiřuje s tím, jak se zvětšují noviny. U malých novin naopak odpovídá většinou jeden člověk za několik oblastí, které u velkých novin zajišťuje více lidí. U malých novin některé funkce buď nepotřebují, nebo si je nemohou dovolit. Kromě toho se také stává, ţe stejná funkce je v různých novinách označena různě.74 1.7.1
Redakce
Redakce je zvláštním oddělením mediálního subjektu. Tato kapitola se věnuje struktuře redakce a popisuje činnost jejich jednotlivých členů. Tvoří teoretický základ pro výzkumnou část B, která zkoumá strukturu a redakční práci obecních periodik. V kapitole je také uveden způsob dělení redakcí. Redakci lze definovat jako relativně samostatně působící oddělení, které ovšem plní tu nejdůleţitější práci, protoţe vykonává novinářskou práci a dává tiskovině tvář a náplň. V dobře fungujících mediálních subjektech se redakce těší relativně velké autonomii.75 Pojem redakce můţeme nalézt i v Encyklopedii praktické ţurnalistiky, kde je uvedeno, ţe redakce je kolektiv pracovníků sdruţených do určité organizační struktury. Redakce má část organizační a tvůrčí. V redakci tištěných periodik probíhá sběr, ověřování, hodnocení a interpretování faktů a informací, zpracování materiálů dodaných zpravodaji, dopisovateli, externími spolupracovníky a agenturami, na které navazuje redigování a korigování textů, jejich sestavování v ţurnalistické celky včetně pouţití fotografií, lámání a další. Redakce periodik má svou ustálenou a hierarchizovanou podobu: v jejím čele stojí šéfredaktor se svými zástupci, dále vedoucími vydání, editory, vedoucími rubrik a oddělení a pod jejich vedením pracují jednotliví interní i externí redaktoři a další spolupracovníci.76 Stručně definuje redakci i Tušer. Redakce je podle jeho slovníku kolektiv pracovníků redaktorů a pomocného redakčního aparátu, sdruţených do organizační jednotky, která připravuje a tvoří novinářské projevy a novinářské celky.77 Další definici pojmu redakce uvádí Vojtek. Redakci popisuje 73
Trampota 2004:53-54. Burns 2004: 48. 75 Ruß-Mohl, Bakičová 2005: 151-152. 76 Osvaldová, Halada a kol. (1999): 151. 77 Tušer 1999: 157. 74
32
jako kolektiv tvořivých i netvořivých pracovníků, sdruţených do určité organizační struktury, ze kterých první-redaktoři-se zabývají individuální i kolektivní novinářskou činností (sbírají novinářské informace, ztvárňují je do novinářských projevů, apretují objednané i neobjednané novinářské projevy, které vznikly v redakci i mimo ni a komponují z nich novinářské celky) a druzí-neredaktoři-poskytují redaktorům sluţby. Redakce v periodickém tisku vznikla jako důsledek takzvané druhé dělby práce, kde jiţ veškerou činnost spojenou s redakční výrobou periodika, nestačil provést jediný redaktor.78 Důleţité je připomenout, ţe redakci můţeme vnímat v uţším a širším smyslu. Uţší redakce je samotné vedení, tvoří ho tedy šéfredaktor, jeho zástupce a vydavatel. Druhý význam je potom označením pro všechny ostatní členy redakce.79 Redakce můţeme dělit pomocí územního dosahu periodik. Velké redakce jsou redakce celostátních deníků, které se skládají z několika desítek členů. Do kategorie středních redakcí řadí redakce regionálního deníků nebo týdeníků. Malé redakce jsou potom redakce regionálních a lokálních týdeníků či čtrnáctideníků. Malé redakce můţeme také najít u celostátních periodik s nízkou periodicitou. 80 Podobně redakce dělíme pomocí počtu členů. Rozlišujeme velké redakce, které zaměstnávají šedesát aţ osmdesát pracovníků. Střední redakce (dvacet aţ čtyřicet zaměstnanců) a nakonec malé redakce. Malé redakce jsou především redakce podnikového či okresního tisku a mají zpravidla pět aţ deset pracovníků. Pochopitelně existují výjimky v počtech zaměstnanců směrem nahoru i dolů. Redakce mezinárodních společností mohou mít i několik set členů. 81 1.7.2
Sloţení redakce
Podle výše zmíněných definic je moţné redakce označit jako organizovaný kolektiv pracovníků, která má svou specifickou vlastnost. Specifická vlastnost redakce je, ţe pozice, které by se v něm měly objevit jsou pouze doporučené, protoţe volba optimální pro jedny noviny můţe být zcela nevhodná pro noviny jiné.82 Podobně se vyjadřuje Ruß-Mohl: podoba redakce se přizpůsobuje charakteru média, protoţe obsah a rozsah jednotlivých oddělení redakcí se odlišuje podle toho, pro jakou
78
Vojtek 1982: 21. Vojtek 1982: 21. 80 Vojtek 1982: 120. 81 Vojtek 1982: 22. 82 Burns 2004: 41. 79
33
cílovou skupinu je určen a jaké prostředky jsou k dispozici. Čím více se média sama diferencují podle speciálních nabídek, tím více specializované jsou jednotlivé redakce.83 Podoba redakce se také mění v závislosti na periodicitě tiskoviny, coţ zmiňuje Vojtek. O Novinách a časopisech by mělo zásadně platit, ţe jejich výrobní cyklus je stejně dlouhý jako periodicita vycházení. Z toho je potom zřejmé, ţe deník bude mít jinou organizaci redakční práce neţ řekněme týdeník.84 Odlišné je definování činností jednotlivých pozic. Kaţdý člen redakce by měl mít jasně definovanou svou pozici a činnosti, které má v rámci této pozice vykonávat. Ideální je, kdyţ má kaţdý člen přesně vymezenou svou úlohu. To se dá do jisté míry realizovat ve velkých redakcích, kde zpravidla někdo jen radí, někdo jen rediguje a někdo jen píše. Nejčastější forma je ale taková, ţe se různé pozice a jejich činnosti kombinují. Nejvíce se pozice a úkoly slučují v malých redakcích.85 Přes všechny faktory ovlivňující podobu redakce je moţné ji znázornit graficky a demonstrovat základní redakční pozice a jejich vazby.
83
Ruß-Mohl, Bakičová 2005: 153. Vojtek 1982: 76. 85 Tušer 1999: 120. 84
34
Schéma č. 5 Stavba redakce (Ruß-Mohl, Bakičová 2005)
Graf znázorňuje hierarchizovanou strukturu redakce, která je pro ně typická. Současně uvádí přehled redakčních pozic, které se běţně v redakcích vyskytují, popsány jsou v následující části práce. Šéfredaktor Kaţdá organizovaná skupina musím mít vedení. Na nejvyšším postu je v redakci šéfredaktor, který je definován jako nejvýše postavený pracovník redakce zodpovědný z hlediska obsahu a formy za veškerou činnost příslušného média. Určuje směr a obsah média. Přiděluje práci vedoucím rubrik a odborným redaktorům. Podle různé struktury je odpovědný vydavateli, někdy také redakční radě nebo řediteli vydavatelství. Zastupuje ho zástupce šéfredaktora.86 Šéfredaktor je svou prací zodpovědný nejen vydavateli ale mnohem širšímu vedení v podobě veřejnosti. Vztah mezi vydavatelem a šéfredaktorem popisuje Vojtek: jestliţe vydavatel určuje program listu, pak šéfredaktor mu soustavnou prací v čele redakčního
86
Osvaldová, Halada a kol. 1999: 182.
35
kolektivu dává novinářskou podobu.87 Šéfredaktor by se měl snaţit vytvořit v redakci takové pracovní podmínky, aby kaţdý člen kolektivu odevzdal periodiku co nejvíce.88 Podobně je šéfredaktor charakterizován i v Základech ţurnalistiky pro redaktory studentských časopisů. Je důleţité, aby kaţdý člen redakce měl nejen moţnost vyjádři svůj názor, ale také aby se ho někdo na názor zeptal. Špatný je šéfredaktor, který po vstupu do redakce začne nařizovat a kritizovat.89 S pozicí šéfredaktora je spojena tato práce v redakci: šéfredaktor jako vedoucí pracovník rozděluje a koriguje veškerou práci v redakci. Měl by dát prostor iniciativě svých redaktorů, ale zároveň by ji měl usměrňovat a kontrolovat.90
Pokud se v redakci řeší
jakékoliv otázky či problémy, má šéfredaktor vţdy poslední slovo. Pozice šéfredaktora je náročná, protoţe se spojuje několik profesních dovedností. Ruß-Mohl například zdůrazňuje, ţe v dnešní době jsou šéfredaktoři více neţ co jiného chápáni jako manaţeři. Představují totiţ pomyslnou spojnici mezi redakcí a vydavatelstvím a pod jednou střechou tak spojují novinářskou a ekonomickou stránku. V ideálním případě má šéfredaktor vizi, ale přesto umí počítat, stát nohama na zemi, a především nikdy neztrácí ze zřetele svoje publikum. Kaţdý šéfredaktor by proto měl být zapojen do ekonomických rozhodovacích procesů, ale na druhé straně by měl být schopen hájit svou redakci.91 Korektor Korektura znamená napravení, oprava či polepšení. Korektor je v doslovném překladu opravce. V redakci probíhá korektura textu zpravidla jiţ samotným redaktorem, dále také editorem. Korektor je posledním členem redakce, který je za správnost textu zodpovědný . Korektor v redakci zodpovídá za správnost textu ale také ilustrací. Pro jeho práci je typické pouţívání korekturních znamének.92 Editor a vedoucí vydání Editor je redaktor odpovědný buď za celé číslo novin či časopisu (tzv. editor vydání), nebo za jednotlivé stránky, popřípadě má na starosti konečnou redakci materiálů.93 Editor dává vydání ucelenou podobu, a proto zodpovídá za grafickou i obsahovou náplň vydání. Často je editor označován pojmem vedoucí vydání, který je v Encyklopedii praktické ţurnalistiky charakterizován jako redaktor pověřený dozorem nad číslem novin nebo časopisu. Náplní 87
Vojtek 1982: 25. Vojtek 1982: 25-26. 89 Kolektiv autorů 2004: 11. 90 Vojtek 1982: 27. 91 Ruß-Mohl, Bakičová 2005: 152. 92 Osvaldová, Halada a kol. 1999: 94-95. 93 Osvaldová, Halada a kol. (1999): 54. 88
36
práce editora je konečná úprava všech materiálů. Po hlavní poradě u šéfredaktora s vedoucími rubrik a grafikem, kde je stanovena podoba čísla po obsahové i grafické stránce, čte všechny příspěvky, rozhoduje o umístění článků a velikosti titulků. Vrací materiály k přepracování nebo opravám. Definitivní znění dává ke korekturám, a pokud před uzávěrkou přijdou informace, které je třeba zařadit, rozhoduje o případných změnách. Podle typu redakce můţe vedoucí zodpovídat i za další úkoly.94 Ruß-Mohl vnímá pozici editora, jako jednu z nejdůleţitějších pozic v redakci. Tvrdí, ţe editor je klíčovou osobou redakce. Více neţ o obsahové otázky se stará o koordinaci jednotlivých témat. Jelikoţ se u něho sbíhají jednotlivé nitky, je takový člověk často šedou eminencí celé redakce, občas je mocnější neţ samotný šéfredaktor nebo vydavatel.95 Redaktor Redaktor je nejobecnější pracovník redakce periodik ve smyslu novinář. Redaktor je zodpovědný za zpracování informací v redakci. Je to pracovník, který rediguje neboli upravuje psané texty. 96 Redaktoři mají v redakcích nejpočetnější zastoupení. Ve větších redakcích je moţná specializace od novináře. Novinář je potom definován jako tvůrčí pracovník zaměstnaný v médiích. Pracovní náplň novináře je značně různorodá. Často se specializuje na jeden obor například na kulturu, politiku a podobně. V malých redakcích je pojem novinář a redaktor slučován.97 V menších je redaktor je vnímám jako univerzální pracovník. Náplní jeho práce je psaní článků i jejich redigování. Součástí redakcí je jsou také externí redaktoři či redaktořifotografové. Grafik Grafik je obecně ten, kdo se zabývá tvorbou v oblasti umělecké grafické techniky. V polygrafii označuje profesi zabývající se výtvarnou podobou písma, značek a logotypů tiskovin. Je to pracovník redakce zodpovědný za vizuální podobu všech tiskovin a koordinátor činnosti ostatních profesí (fotograf, ilustrátor, grafický úpravce), které se na tvorbě publikace podílejí.98 Redakční rada Zvláštní úlohu má v redakci redakční rada, která funguje jako poradní orgán šéfredaktora. Redakční rada bývá sloţená buď z interních členů redakce (zástupci šéfredaktora či vedoucí 94
Osvaldová, Halada a kol. (1999): 220-201. Ruß-Mohl, Bakičová 2005: 198. 96 Osvaldová, Halada a kol. 1999: 151. 97 Osvaldová, Halada a kol. 1999: 114. 98 Osvaldová, Halada a kol. 1999: 77. 95
37
oddělení ) nebo z významných osobností veřejného, kulturního a ekonomického ţivota. Redakční rada garantuje směřování a nezávislost média, podílí se na tvorbě jeho dlouhodobé koncepce. Na pravidelných poradách vyhodnocuje, jak redakce plní své záměry. Redakční rada můţe médium dočasně řídit. U menších časopisů můţe redakční rada jako kolektivní řídící orgán fungovat dlouhodobě.99 Redakční rada se vyskytuje především u velkých redakcí, ale stejně tak můţe fungovat jako poradní orgán v redakcích malých. Jak je zmíněno výše, redakce jsou specifické tím, ţe jejich sloţení se mění v závislosti na velikosti média. Současně by měly všichni členové redakce mít jasně definovaný obor své činnosti. Výzkumná část práce se na toto téma zaměřila a zkoumala, jakou podobu mají redakce obecních tiskovin a pokusila se odhalit jednotlivé pozice zastoupené v redakcích i jejich funkce. 1.7.3
Vnitřní řád redakce
Jednotlivé pozice a činnosti mohou být definovány ve vnitřních řádech redakcí. Některé redakce se potýkají s věčným paradoxem: všichni jsou tolik zaměstnaní, ţe jim nezbývá čas si práci naplánovat a zorganizovat. Jelikoţ chybí organizace, jsou všichni odsouzeni pracovat do úmoru. Pravidlo pro redakce by měla znít: nejdřív organizace a řád a potom práce.100 Pokud je práce redakce systematizovaná, bude redakce jakéhokoliv média snáze produkovat kvalitní práci, protoţe systém práce v redakci je klíčovou podmínkou nejen toho, aby médium šířilo zprávy a reportáţe, které mají hlavu a patu, ale i toho, aby filtrace dezinformací a fám probíhala na profesionální úrovni.101 Správný chod redakce také podporují redakční porady, které by měli vedoucí pracovníci redakce pořádat pravidelně, aby se redakce vyhnuly chaosu. Redakční porady jsou totiţ nejlepším prostředkem ke sladění a vyjasnění jednotlivých úkolů. Na poradách jsou plánována témata, rozdělovány úkoly a je koordinována práce s cílem zabránit zdvojenému zpracování témat. Na poradě jsou také domlouvány hlavní články a témata v jednotlivých číslech a příleţitostně je také podrobněji objasněn jejich obsah. V dobře vedených redakcích je povinnou součástí agendy kritika programu nebo u tištěných médií obsahu čísla.102 Frekvence porad se samozřejmě opět odráţí od druhu periodika. Platí, ţe čím větší je frekvence vydávání daného periodika, tím častější by měly být i redakční porady. V denících 99
Osvaldová, Halada a kol. 1999: 148. Burns 2004: 54. 101 Mrnka 2006: 136. 102 Ruß-Mohl, Bakičová 2005: 203. 100
38
jsou redakční porady svolávány kaţdý den, u měsíčníků to například můţe být pouze několikrát do měsíce. Existence vnitřních pravidel chodu redakce je klíčovou podmínkou jejího správného a bezproblémového fungování, protoţe redakční pravidla slouţí pracovníkům média k podpoře správného či ţádoucího rozhodování v průběhu práce na příslušném mediálním produktu (při psaní zprávy, fotografování, při natáčení a podobně).103 Vnitřní řád redakce slouţí především k vyjasnění pracovních vztahů a kompetencí a měl by se vyskytovat v malých i velkých redakcích. Výzkumná část proto zkoumala, jestli mají redakce obecních periodik nějaký vnitřní řád fungování a jaká pravidla pro redakční práci z něho vyplývají. 1.7.4
Etický kodex a jeho význam pro redakční práci
Redakcích se také mohou vyskytovat různé etické kodexy. Kodexy chování novinářů, které byly přijaty v řadě evropských demokratických zemí se snaţí různým způsobem sladit práva a svobody novinářů s právy a svobodami občanů tak, aby se nedostávaly do konfliktu a stanovit odpovědnost novinářů za jejich činnost. V České republice je platný Etický kodex novináře, který vydal Syndikát novinářů České republiky na základě studia mezinárodních i národních dokumentů. Etický kodex novináře přijala valná hromada Syndikátu novinářů ČR dne 18. června 1998 a na návrh Komise pro etiku při Syndikátu novinářů jej aktualizovala správní rada dne 25. listopadu 1999.104 Kodex je rozdělen na tři části. Prvním tématem kodexu je právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace. Dále kodex definuje poţadavky na vysokou profesionalitu v ţurnalistice a v poslední části se zabývá poţadavky na výkon novinářské práce. Etický kodex novináře vydaný Syndikátem novinářům ČR se od kodexů v ostatních zaměstnáních zcela zásadně liší, protoţe rovina etiky zůstává doposud pouze v rovině osobnostního rozměru konkrétního novináře, neexistuje společenský tlak či stavovská novinářská profesionální čest, která by novinářskou etiku chránila nebo prosazovala.105 Dodrţování Etického kodexu novináře je závazné pouze pro členy Syndikátu novinářů ČR. Syndikát novinářů ČR jenom vyzval ostatní novináře k tomu, aby se kodexem řídili. Novináři a redakce, ve kterých pracují, mají také z toho důvodu právo přijímat své vlastní
103
Burton, Jirák 2003: 135. Viz Příloha 7 Etický kodex novináře. 105 Mezulaník 2006: 155. 104
39
samoregulační normy právě ve formě vlastního etického kodexu.106 Vlastní etický kodex mají například redakce MF DNES a iDNES nebo redaktoři vydavatelství Economia.107 Dodrţování etických kodexů je všeobecně povaţováno za základní znak výkonu profesionálního povolání. K novinářské etice se v současné době váţí dva zásadní etické ideály. Jsou to pravdivost a pocit zodpovědnosti vůči tomu, o kom píšeme, jakoţ i vůči tomu, pro koho píšeme. Tyto činitelé určují základ morálního hodnocení působení novináře, základ toho, co nazýváme novinářskou etikou.108 Proto nehledě na členství, měl by být etický kodex vydaný Syndikátem novinářů ČR nebo jeho alternativa, která naplňuje jeho poslání, dodrţován novináři a pracovníky redakce, ve kterých působí, bez závislosti na tom, ke kterému druhu periodika redakce patří. Výzkumná část práce se proto zaměřila i na tento jev. Zkoumala, jestli a jaké etické kodexy se v redakcích obecních periodik vykytují a zjišťovala jestli se členové redakcí obecních zpravodajů povaţují za novináře či nikoliv. 1.8
Shrnutí teoretické části
Práce je zaměřena na vytvoření mediální mapy obecních periodik a popis struktury redakce a redakční práce obecních periodik. Teoretická část práce se zaměřila na popis vybraných oblastí obecních periodik. Tato kapitola shrnuje teoretické koncepty a uvádí jejich vyuţití ve výzkumné části práce. První kapitola je zaměřena na pouţívání názvů noviny a zpravodaj, ke kterým se váţe největší kritika ze strany odborné veřejnosti. Kritika je zaloţena na názoru, ţe názvy evokují zpravodajství. Práce bude zkoumat, jaké názvy se u obecních periodik vyskytují a jaké zastoupení mají názvy zpravodaj a noviny. Cílem bude také zjistit, jaký názor na název zpravodaj mají vybraní členové redakcí. Další část práce tvoří kapitoly věnované právnímu ukotvení obecních periodik. Teorie ukazuje, ţe v České republice neexistuje zákon, který by přímo upravoval vydávání obecních periodik. V současné době spadá jejich vydávání pod tiskový zákon. Obecní periodika by se tedy měla řídit jeho předpisy. Problematický je i neaktuální obsah Evidence periodického tisku a vydavatelů, na který poukázal výzkum Waschkové Císařové. Cílem výzkumu práce bude zjistit, kolik obecních periodik je v evidenci registrováno a jak tato data korespondují se skutečným stavem. Práce dále uvádí typologie periodického tisku. Nejvíce se věnuje typologii Andreje Tušera, na základě které řadí obecní periodika do skupiny lokální periodika nebo do skupiny 106
http://syndikat-novinaru.cz/index.php?web=1&main=5&sub=36&main_tit=Etika&sub_tit=Eticky_kodex. Viz příloha 8Etický kodex novinářů MF DNES a iDNES.cz a příloha 9 Etický kodex redaktorů vydavatelství Economia. 108 Mezulaník 2006: 32. 107
40
subregionální periodika, která jsou určená pro specifickou skupinu obyvatelů (pokud budeme obyvatele dané obce chápat jako specifickou skupinu, kterou charakterizuje společné místo bydliště). Obecní periodika můţeme zařadit i do skupiny periodik pro širokou veřejnost. Další kapitola se věnuje pohledu na obecní periodika jako na PR materiál a představuje výzkum Radniční listy bez cenzury, které realizovalo Oţivení, o.s. Výzkum zkoumal, do jaké míry je moţné obecní periodika označit za ţurnalistické produkty a jestli není vodné je označit spíše jako propagační materiály vedení obcí. Kapitola také srovnává názory občanského sdruţení a Syndikátu novinářů ČR. V návaznosti na to bude ve výzkumné části zjišťováno, jakým způsobem probíhá redakční práce obecních periodik, jaký mají členové redakcí zaměstnanecký vztah k úřadu a jestli tento vztah ovlivňuje jejich redakční práci. Dále se práce věnuje funkcím obecních periodik. Zmiňuje silnou integrační funkci, která je podle Tušera typická pro lokání a regionální média. Výzkum se zaměří na to, jaký význam a funkce identifikují u periodik vybraní členové redakcí. V závěru teoretické části jsem se zabývala teorií mediálního subjektu a charakteristikou redakcí jako zvláštního oddělení mediálního subjektu. Dále je uvedena charakteristika členů redakcí a redakční práce. Zabývám se také vnitřním řádem a etickým kodexem v redakcích. Cílem výzkumné části bude popsat, jak vypadá struktura redakcí obecních periodik a jak probíhá redakční práce. Dále také jestli práci v redakci upravuje vnitřní řád nebo etický kodex.
41
2 2.1
VÝZKUMNÁ ČÁST Cíl výzkumu
Výzkum je rozdělen na dvě části. Cílem výzkumné části A je vytvořit mediální mapu obecních periodik na území Pardubického kraje. V přehledu budou uvedeny vybrané informace o periodikách: název, periodicita, formát, dostupnost on-line verze periodika, vydavateli a registraci periodika v Evidenci periodického tisku a vydavatelů. Cílem výzkumné části B je prostřednictvím případové studie zjistit, jakou strukturu mají redakce a jak probíhá redakční práce obecních periodik, která vycházejí na území statutárního města Pardubice. Výzkum zkoumá, kolik členů mají redakce, jestli se v nich uplatňuje rozdělení typických redakčních pozic a jestli mají členové redakcí ţurnalistické vzdělání. Dále je zkoumáno, jak vypadá redakční práce, jestli práci v redakcích upravuje vnitřní řád redakce nebo etický kodex. Výzkum má za cíl také prozkoumat, jestli se u obecních tiskovin uplatňují redakční rady a jakou zde plní funkci. Výzkum je zaměřen i na spolupráci mezi jednotlivými redakcemi, zaměřuje se na jejich vzájemné ovlivňování. Cílem výzkumu je také zjistit názor pracovníků redakcí na témata, která se objevují v teoretické části práce. Je to názor na vhodnost pouţívání názvu zpravodaj, na funkce obecních tiskovin a také názor na to, jestli můţe být práce v redakci ovlivněna zaměstnaneckým vztahem k úřadu. Výzkum by svými výsledky měl přinést nové poznatky do oblasti výzkumu obecních periodik. V první řadě poskytne konkrétní informace o obecních periodikách na vybraném území a doplní tak další práce, které se tvorbou mediálních map obecních periodik zabývaly. Umoţní komparaci získaných dat s daty z jiných krajů či území. Dále výzkum přinese informace o struktuře redakcí a redakční práci vybrané skupiny periodik, které zatím nikde neexistují. Práce se můţe stát pomocným matriálem pro následné podobně zaměřené výzkumy. Výzkum můţe přispět i k odborné diskuzi o obecních tiskovinách a to především díky druhé části výzkumu, která přináší poznatky o způsobu jejich tvorby. Práce můţe být přínosná i pro redakce obecních tiskovin, které mohou srovnat své fungování s konkrétními případy, které se v práci objevují. 2.2
Klasifikace výzkumu
Kapitola přináší základní přehled o moţnostech dělení výzkumů dle Hendla. Na základě toho klasifikuje výzkum diplomové práce. Hendl vyuţívá při rozlišování druhů výzkumů pojmy explorace, popis a explanace. Explorační výzkum je zaměřený na prozkoumání nového tématu. Jeho účelem je dozvědět se 42
o zvoleném tématu nové informace, proto je nazýván také jako průzkumový výzkum. Popisný výzkum dává obraz specifických podrobností situace, jevu nebo vztahů. Popisný výzkum popisuje jevy a soustředí se na otázky: kdo, jak a kolik. Popisný výzkum má společné znaky s průzkumovým výzkumem a mnohdy spolu splývají. Cílem explanačního výzkumu je odpovědět na otázku proč. Pouţíváme ho v případě, ţe se setkáme s jevem, jenţ je jiţ dobře popsán, chceme vědět, proč se věci dějí daným způsobem.109 Podle Hendla je moţné výzkum diplomové práce klasifikovat jako explorační, protoţe jeho cílem je prozkoumání nového tématu. Cílem výzkumu je prozkoumat území Pardubického kraje a zjistit, kolik obcí na tomto území vydává obecní periodikum. Zároveň je výzkum práce nutné označit jako popisný, protoţe je jeho cílem popsat strukturu redakcí a redakční práci vybrané skupiny periodik. Z hlediska pouţitých metod sběru dat rozlišujeme kvalitativní a kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum vyuţívá náhodné výběry, experimenty a silně strukturovaný sběr dat pomocí testů, dotazníků nebo pozorování. Jeho cílem je explorovat, popisovat, případně ověřovat pravdivost našich představ o vztahu sledovaných proměnných. Kvalitativní výzkum pouţívá spíše induktivní formy vědeckých metod, hloubkové studium jednotlivých případů, nejrůznější formy rozhovorů a kvalitativní pozorování. Je orientován hlavně na explorování a probíhá nejčastěji v přirozených podmínkách sociálního šetření. V poslední době je časté vyuţití kombinace přístupů kvalitativního i kvantitativního výzkumu. V tomto případě mluvíme o smíšených plánech výzkumu a smíšených výzkumných metodách.110 Ve výzkumu diplomové práce byly vyuţity dvě techniky sběru dat. Jedná se o dotazník vyuţitý ve výzkumné části A a hloubkový rozhovor vyuţitý ve výzkumné části B. Práce kombinuje techniky kvalitativního a kvantitativního výzkumu, coţ není neobvyklé, protoţe kvalitativní i kvantitativní výzkum přispívají kaţdý po svém k rozšiřování našich znalostí. Nelze se na ně proto dívat jako kontradiktorní.111 Výzkum diplomové práce je tedy nutné označit jako smíšený. V některých typech smíšeného výzkumu se pouţívají na úvod kvalitativní metody sběru dat. Po jejich shromáţdění a analýze následuje dotazování pomocí strukturovaného dotazníku v rámci statistického šetření a potom se provede dodatečné hloubkové dotazování vybraných účastníků šetření. Tomuto výzkum se říká výzkum pomocí míchání metod. 112 Kromě první fáze odpovídá modelu výzkum diplomové práce. Ve výzkumu proběhlo 109
Hendl 2005: 38. Hendl 2005: 63. 111 Hendl 2005: 56. 112 Hendl 2005: 60. 110
43
v první fázi dotazníkové šetření a ve druhé fázi bylo realizováno hloubkové dotazování. V rámci smíšeného modelu je také moţné míchat různé přístupy sběru dat. Například tím, ţe do dotazníku zařadíme uzavřené i otevřené otázky.113 K tomu ve výzkumu diplomové práce nedochází. Dotazník obsahuje pouze uzavřené otázky. Podle zmíněné teorie výzkumu, která rozlišuje výzkumy pomocí pojmů explorace, popis a explanace, je moţné výzkum diplomové práce označit jako popisný i explorační. Z hlediska pouţitých metod a technik sběru dat je nutné výzkum označit jako smíšený výzkum pomocí míchání metod. Je také na místě zdůraznit, ţe tento typ modelu umoţňuje zajímavější poznání zkoumaných jevů. 2.3
Předchozí zpracování tématu
V prostředí českých médií je významným projektem výzkum Radniční listy bez cenzury, který zrealizovalo občanské sdruţení Oţivení, o.s.. Cílem tohoto výzkumu bylo identifikovat podstatné charakteristiky obecních periodik z hlediska svobodného šíření informací a z hlediska nakládání s veřejnými prostředky. Prozkoumáno bylo celkem 500 čísel radničních periodik od 100 různých samospráv z celé České republiky. Výzkum byl realizován v období listopad 2005 aţ prosinec 2006. Radniční listy bez cenzury je zatím největším výzkumem, který se tématikou obecních periodik zabýval. Výzkum poskytuje konkrétní informace a zjištění o základních charakteristikách obecních periodik, mezi které patří například jejich periodicita. Výzkum Radniční listy bez cenzury přináší také zajímavý názor na obecní periodika. Podle výzkumu nelze tento druh periodik chápat jako ţurnalistický produkt, ale je vhodné ho označit za PR materiál radnice. Výzkum totiţ zkoumal obsah periodik i sloţení a fungování jejich redakcí a došel k závěru, ţe redakce obecních periodik jsou silně ovlivňovány vedením obcí a tak je potom ovlivňován i obsah těchto tiskovin. Výběr obcí ve výzkumu odpovídá statistickému vzorku České republiky, proto je moţné výsledky tohoto výzkumu porovnat s výsledky výzkumu diplomové práce. Odborné literatury, která se věnuje oblasti obecních periodik není mnoho.V této diplomové práci jsem často čerpala z publikace Regionální média v evropském kontextu. V této knize je moţné nalézt značné mnoţství informací, které se věnují tématice obecních ale zejména regionálních periodik. Obecní periodika jsou zvláštním a specifickým druhem tiskovin, přesto je jim ze strany odborné veřejnosti věnována minimální pozornost, coţ lze vyvodit uţ jen z nedostatku
113
Hendl 2005: 61.
44
odborné literatury. Na druhou stranu je moţné identifikovat zájem studentů o tuto oblast, coţ dokládají diplomové práce, které se této problematice věnují. 2.4
Pouţité metody získávání dat
Kapitola představuje metody a techniky zvolené pro realizaci výzkumů. Pro účely kvantitativního výzkumu výzkumné části A byla zvolena metoda dotazování, ke které byla vyuţita technika dotazníku. V rámci kvalitativního výzkumu výzkumné části B byla zvolena metoda rozhovoru. 2.4.1
Dotazník
Dotazník je definován jako soubor písemných záměrných otázek sledujících poznání zcela určitých jevů v určitém souboru osob nebo určité osoby.114 Pouţitím dotazníku je moţné dosáhnout vysokého tempa shromaţďování informací, vysokého stupně formalizace a standardizace, která usnadňuje zpracování výsledků výzkumu i jeho závěrečnou analýzu.115 Výhody dotazníku lze definovat následovně: 1) Poskytuje dostatek času na odpovědi a na jejich důkladné promyšlení. 2) Prohlubuje důvěru v dodrţení anonymity. 3) Je kvalitativně nejproduktivnější technikou, protoţe získává informace v relativně krátkém časovém úseku. 4) Je velmi ekonomický, protoţe se pořizovací náklady omezují pouze na technickou oblast (napsání a vytisknutí dotazníků, jejich distribuce). 5) Zaručuje vysoké tempo výzkumu především tam, kde je trvání zkoumané skutečnosti omezeno časově, anebo tam, kde je dotazování rozmístěno na rozsáhlém prostoru. 6) Jeho pouţitím nevzniká potřeba přípravy tazatelů, jako je nutno například u rozhovorů. 7) Optimální formalizací dotazníku je moţno sníţit pracnost kódování na minimum.116 Pouţití této techniky má i své nevýhody. Nevýhodou dotazníku je, ţe neposkytuje respondentovi široký prostor pro vyjádření a je pouţitelný pouze v prostředí, které je výzkumníkům relativně dobře známé.117
114
Veselá 2007: 49. Malátek,Polonský 1998: 39. 116 Malátek,Polonský 1998: 39. 117 Jandourek 2003: 211. 115
45
Nevýhody dotazníků shrnují autoři Malátek a Polonský. 1) Písemná odpověď nemusí vţdy obsahovat jen vlastní názory, mínění, postoje dotazovaného (je zde moţnost ovlivnění ze strany spolupracovníků, nadřízených rodinných příslušníků a podobně). 2) Dotazovaný nemusí vţdy pochopit smysl otázky. V důsledku toho mohou být jeho odpovědi nejasné, zkreslené a neúplné. 3) V případě pouţití dotazníku je moţné i nechtěné zkreslení odpovědi v důsledku nepochopení některé instrukce nebo pojmu. 4) Často nelze odhadnout moţnost zkreslení odpovědí u těch dotazovaných, kteří z jakýchkoliv
důvodů
nechtějí
spolupracovat
poskytnutím
pravdivých
informací. 5) Formalizace
dotazníku
prostřednictvím
alternativních
otázek
často
zjednodušuje a zprůměrňuje zkoumanou problematiku. 6) Dotazník klade poměrně vysoké nároky na schopnost dotazovaných, hlavně při pouţití sloţitějších metod (například škálování). 7) Někdy je návratnost dotazníků tak malá, ţe narušuje reprezentativnost výzkumu. 8) Absence přímého styku s dotazovaným vylučuje moţnost pozorovat jeho reakce na kladené otázky.118 Dále je nevýhodou dotazníku to, ţe při eventuelním neporozumění nelze obvykle uţ nic opravit, doplnit nebo zlepšit. K tomu, aby bylo moţno dotazníku pouţívat jako výzkumné metody, musí být dotazník i formálně vhodně upraven.119 Výše jsou zmíněny výhody i nevýhody dotazníku, z nichţ by mělo vyplynout, proč byla technika zvolena pro účel diplomové práce. Prvním důvodem podporujícím zvolení dotazníkové metody, je rozsah realizace výzkumu. Výzkum byl realizován na rozsáhlém území Pardubického kraje a osloveno bylo velké mnoţství respondentů. Dále zde bylo nutné přihlédnout k ekonomické stránce výzkumu. Díky tomu, ţe je moţné dotazníky rozeslat elektronickou poštou, sniţují se náklady výzkumu na minimum. Cílem výzkumu bylo také získat větší počet informací v krátkém časovém období, coţ právě metoda dotazníku umoţňuje. Dále volbu podporuje fakt, ţe cílem výzkumu je získat základní data o obecních tiskovinách a vzhledem k tomu, ţe oslovení bylo zaměřeno osoby zainteresované v oblasti
118 119
Malátek,Polonský 1998: 39. Veselá 2007: 49.
46
výzkumu, bylo také moţné předpokládat, ţe problémy s nepochopením tématu budou minimální. Dotazník můţe být povaţován za snadnou techniku výzkumu, ovšem opak je pravdou. Vytvoření dotazníku vyţaduje přesnou, pečlivou a promyšlenou práci. Při pouţití dotazníkové metody nedochází k přímému kontaktu výzkumníka s dotazovaným, proto je nutno věnovat velkou pozornost formulaci otázek.120 Otázky musí být voleny tak, aby byly snadno pochopitelné pro respondenta z hlediska jejich obsahu i formy. Dotazníková metoda nabízí moţnost kombinace několika druhů otázek z hlediska jejich formy. Podle formy dělíme dotazníkové otázky na tři základní skupiny. 1. Otázky volné, otevřené Jejich kladem je to, ţe dotazovanému delegují aktivitu a moţnost volby odpovědí. Řadu lidí vede tento fakt ke kladné motivaci při vyplňování dotazníku. Tyto otázky také umoţňují odkrýt problémovou oblast. Jejich velkou nevýhodou je fakt, ţe mnohdy obsahují velké mnoţství podruţných informací, které je nutno při zpracování pracným způsobem vytřídit a vyřadit. 2. Otázky uzavřené Uzavřené otázky mohou mít čtyři podoby. a) Dichotomické otázky Tato forma otázek připouští pouze dvě moţnosti odpovědí, které jsou polárně orientované, z nichţ si dotazovaný jednu vybírá (například varianty ANO x NE).Tyto otázky se vyuţívají u základních indikačních znaků a u třídění podle jednoduchých společenských jevů. Jejich výhodou je jednoduché zpracování. Pouţívají se tam, kde předpokládáme, ţe dotazovaný můţe volit s určitostí jednu z moţností. b) Výčtové otázky Umoţňují dotazovanému přesněji se vyjádřit, protoţe umoţňují větší výběr ve formě kombinace několika moţností. c) Výběrové otázky Poskytují respondentovi výběr jedné z alternativ. Jejich výhodou je také rychlé zpracování. d) Pořadové otázky (s uvedení pořadí alternativ) Umoţňují výběr odpovědí podle jejich důleţitosti.
120
Malátek,Polonský 1998: 41.
47
3. Otázky polouzavřené Jsou určitým mezistupněm mezi otevřenou a uzavřenou otázkou. Obsahují jednak škálu kombinací alternativ a zároveň moţnost volného vyjádření a doplnění předkládaných moţností. Tato forma se vyuţívá velice často, protoţe dává dotazovaným moţnost zpřesnění a doplnění jejich informací.121 Základním problémem dotazování jako metody je přeměna komunikačního a interakčního procesu, který je běţný v různých ţivotních situacích, ve způsob získávání co nejspolehlivějších dat. Respondent musí být jednak schopen na příslušné otázky odpovídat, jednak ochoten tak činit.122 Pro účel práce byl vytvořen jeden dotazník určený pro všechny obce na území Pardubického kraje. Jeho cílem bylo získat informaci o tom, zda obce periodikum vydávají či nikoliv a v případě, ţe ano, byl dotazník zaměřen na sběr zvolených vnějších charakteristik obecní tiskoviny. Hlavním záměrem výzkumu bylo, získat informace od všech respondentů v krátkém časovém období. Z toho důvodu bylo rozhodnuto, ţe dotazník bude obsahovat nízký počet otázek. 2.4.2
Rozhovor
Technika rozhovoru byla vybrána pro účely výzkumné části B. Podle Geista je rozhovor jednou z nejpouţívanějších a ve veřejnosti nejznámějších výzkumných a diagnostických metod. Je to královská disciplína praktického sociálně vědného bádání.123 Ve výzkumu je rozlišováno několik typů rozhorů podle jejich účelu, předmětu, způsobu vedení a dalších hledisek. Cílem rozhovoru je získat metodicky nesporný materiál pro výzkum nebo stanovení diagnózy. Metodologickým těţištěm rozhovoru jako nástroje výzkumu a diagnostiky je jeho pojmový aparát. To je forma otázek, jejich formulace, typy a sled.124 Hendl definuje rozhovor pomocí návodu. Návod k rozhovoru představuje seznam otázek nebo témat, jeţ je nutné v rámci interview probrat. Tento návod má zajistit, ţe se skutečně dostane na všechna pro tazatele zajímavá témata. Je na tazateli, jakým způsobem
121
Malátek,Polonský 1998: 43-46. Malátek,Polonský 1998: 38. 123 Geist 1992: 305. 124 Veselá 2007: 41. 122
48
a v jakém pořadí získá informace, které osvětlí daný problém. Zůstává mu i volnost přizpůsobovat formulace otázek podle situace. Rozhovor s návodem dává tazateli moţnost co nejvýhodněji vyuţít čas k interview. Současně umoţňuje provést rozhovory s několika lidmi strukturovaněji a umoţňuje jejich srovnání. Pomáhá udrţet zaměření rozhovoru, ale dovoluje dotazovanému zároveň uplatnit vlastní perspektivy a zkušenosti.125 Pro výše zmíněné charakteristiky byl tento typ rozhovoru vybrán pro účely diplomové práce. Účelem výzkumné části B bylo získat podrobné informace o struktuře redakcí a redakční práci obecních tiskovin na území statutárního města Pardubice a získat názor respondentů na vybrané problematiky obecních tiskovin. A protoţe lze předpokládat, ţe redakce tiskovin městských částí nebudou mít stejnou strukturu, nebylo by vhodné připravit si pevně strukturovanou sadu otázek. Rozhovor je také nutné označit jako hloubkový. Tento typ rozhovoru se vyznačuje tím, ţe výběr otázek, jejich formulace a vedení rozhovoru jsou volné. Pouţívá se zejména při přípravě výzkumu a slouţí k získání hypotéz a vyjasnění témat.126 Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyţaduje dovednost, citlivost koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu. Je obvykle třeba učinit řadu rozhodnutí ohledně obsahu otázek, jejich formy i pořadí.127 Pravidla, kterých je třeba se při formulaci otázek rozhovoru drţet, uvádí Veselá: pouţívat jednoduchý jazyk, pouţívat známý slovník, vyloučit dlouhé otázky, dotaz musí být co nejvíce specifický, vyloučit víceznačná slova, vyloučit nepříjemné otázky. Pro řazení otázek v rozhovoru neexistují ţádná pravidla, a proto je nutné předem se na rozhovor pečlivě připravit. Jako pomoc se lze inspirovat návrhy, které vyplynuly ze zkušeností výzkumníků. Z návrhů vyplývá, ţe se začíná otázkami, jeţ se týkají neproblémových skutečností. V další fázi rozhovoru se snaţíme získat informace o interpretacích, názorech a pocitech vztahujících se k popsaným akcím a chováním. Odpovědi nyní pravděpodobně budou významnější, protoţe dotazovaný si jiţ tyto akce připomněl v předcházející části rozhovoru. Demografické a identifikační otázky jsou poměrně nudné a 125
Hendl 2007: 174. Veselá 2007: 43. 127 Hendl 2007: 166. 126
49
nemusí být pro dotazovaného příjemné. Tyto otázky se kladou buď nenápadně během rozhovoru nebo se rozhovor s nimi zakončí.128 Tyto návrhy mohou dopomoci k úspěšnému vedení rozhovoru, a proto jsem se jimi také při realizaci rozhovorů řídila. Při realizaci rozhovorů je také nutné si uvědomit, ţe informace získané z rozhovoru, nejsou závislé pouze na správné formulaci otázek, ale zásadní je průběh rozhovoru. Stejně jako neexistují univerzální rady na správnou formulaci otázek, neexistuje ani ţádný předpis pro vedení efektivního rozhovoru. Například Hendl ale uvádí zajímavý souhrn zásad pro vedení rozhovoru: v rozhovoru máme vytvořit rámec, v němţ se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem, vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu, otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí, klademe vţdy jen jednu otázku, otázky doplňujeme sondáţními otázkami, dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace poţadujeme, proč jsou důleţité a jak rozhovor postupuje, nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, ţe o něj máme zájem necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď, jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.129 Tyto zásady byly vyuţity při realizaci rozhovorů. K dobrému průběhu rozhovorů také dopomohl fakt, ţe s realizací rozhovorů mám jiţ zkušenosti. Hlavním důvod, proč byl rozhovor vybrán k realizaci výzkumu je ten, ţe rozhovory umoţňují realizaci případové studie, jejímţ účelem je detailní studium jednoho případu nebo několika málo případů. V případové studii jde o zachycení sloţitosti případu, o popis vztahů v jejich celistvosti. Zatímco ve statistickém šetření se shromaţďuje relativně omezené mnoţství dat od mnoha jedinců (nebo případů), zatímco v případové studii sbíráme velké mnoţství dat od jednoho nebo několika málo jedinců.130 Hendl podle sledovaného případu uvádí různé druhy případových studií: 1. Osobní případová studie Jde o podrobný výzkum určitého aspektu u jedné osoby. Pozornost se věnuje např. minulosti, kontextovým faktorům a postojům, které předcházely určité události (uţívání drog, rozvod). 128
Hendl 2007: 169. Hendl 2007: 172. 130 Hendl 2007: 104. 129
50
Zkoumají se moţné příčiny, determinanty, faktory, procesy a zkušenosti, jeţ k ní měly vztah. Můţe jít také o zachycení celého ţivota. Pak mluvíme o historiích ţivota. Avšak i takové historie kladou důraz na určitý aspekt ţivota jedince. 2. Studie komunity Zkoumá se jedna nebo více komunit ve městě nebo celé město. Pro takové studie se někdy pouţívá označení sociografie. Popisují se a analyzují vzorce hlavních aspektů ţivota komunity (politické aspekty, práce, volný čas, rodinný ţivot atd.) a provádí se jejich komparace. 3. Studium sociálních skupin Jde o zkoumání jak malých přímo komunikujících skupin (rodina), tak větších difuzních skupin (zaměstnanecká skupina). Tyto studie popisují a analyzují vztahy a aktivity ve skupině. 4. Studium organizací a institucí Zkoumají se firmy, školy, odborové organizace, implementace programů a intervencí, kultura organizací, procesy změn a adaptací. Cíle jsou různorodé - hledání nejlepšího vzorce chování, zavedení určitého typu řízení, evaluace, zkoumání procesů změn a adaptace. 5. Zkoumání událostí, rolí a vztahů. Studie se zaměřují na určitou událost (překrývání s 3 a 4). Zahrnují například analýzu interakce učitele a ţáka, konfliktu rolí, stereotypů, adaptace.131 Dle Hendla je moţné označit případovou studii diplomové práce jako studium sociálních skupin a zkoumání událostí, rolí a vztahů, protoţe cílem práce je prostřednictvím případové studie zjistit strukturu redakcí a způsoby redakční práce obecních periodik. Případovou studii je také nutné označit jako mnohopřípadovou studii, protoţe pracuje více neţ s jedním případem.132 Pro výzkum diplomové práce byly zvoleny pro získání dat dva nástroje. Pro potřeby výzkumné části A byl zvolen dotazník, protoţe tato technika umoţňuje oslovení velkého počtu respondentů. Dále zde bylo nutné přihlédnout k ekonomické stránce výzkumu, protoţe díky tomu, ţe je moţné dotazníky rozeslat elektronickou poštou, se sniţují náklady výzkumu na minimum. Dále volbu podporuje fakt, ţe cílem výzkumu je získat základní data o vnější
131 132
Hendl 2007: 104 -105. Hendl 2007: 110.
51
charakteristice obecních periodik. Jediný problém, který se dá předpokládat je, ţe během výzkumu dojde k problémům při rozesílání dotazníků a s jejich návratností. Cílem výzkumné části B je získat informace o struktuře redakcí a redakční práci na přípravě obecních periodik. Pro účel výzkumné části B byl zvolen hloubkový rozhovor. Z hlediska podoby rozhovoru ho lze definovat jako rozhovor pomocí návodu, který umoţňuje tazateli přizpůsobovat formulace i pořadí otázek podle situace, coţ bylo pro zvolení tohoto typu stěţejní. Dá se totiţ předpokládat, ţe struktura redakcí a redakční práce obecních periodik se bude lišit případ od případu. Informace získané z hloubkových rozhovorů budou pouţity pro realizaci případové studie. Dle Hendla je moţné označit případovou studii diplomové práce jako studium sociálních skupin a zkoumání událostí, rolí a vztahů. 2.5
Výzkumné otázky
HVOA: Jaká je vnější charakteristika obecních periodik na území Pardubického kraje? HVOB: Jakou strukturu mají redakce obecních periodik a jak probíhá redakční práce? 2.5.1
Dílčí výzkumné otázky pro výzkumnou část A – mediální mapa obecních periodik na území Pardubického kraje
1. Kolik obcí a měst na území Pardubického kraje vydává vlastní periodikum? 2. Jaký je nejčastější název těchto tiskovin? 3. Vydává tiskovinu přímo obec nebo si na její tvorbu najímá jinou firmu? 4. Jaká je nejčastější periodicita těchto tiskovin? 5. Jsou tiskoviny registrovány v Evidenci periodického tisku a vydavatelů? 6. Odpovídá počet skutečně vydávaných periodik počtu, který uvádí evidence? 7. Mají obecní tiskoviny on-line verzi? 8. Jaký mají tiskoviny formát? 2.5.2
Dílčí výzkumné otázky pro výzkumnou část B – případová studie struktura redakcí a redakční práce obecních periodik
1. Kolik členů mají redakce? 2. Mají členové redakce ţurnalistické vzdělání a jsou členy Syndikátu novinářů ČR? 3. Mají členové redakce zaměstnanecký vztah k úřadu? 4. Jak probíhá redakční práce při tvorbě jednoho čísla? 5. Mají členové redakce přesně definované pozice jako v běţných redakcích? 6. Povaţují členové redakcí svou práci za novinářskou? 7. Řídí se členové redakce etickým kodexem, který vydal Syndikát novinářů ČR nebo jiným podobným etickým kodexem? 8. Má redakce stanoven svůj vnitřní řád? 52
9. Existuje mezi jednotlivými redakcemi spolupráce a jak tato spolupráce probíhá? 10. Existuje redakční rada? 11. Jaké jsou funkce redakční rady? 12. Kdo tvoří redakční radu? 13. Ovlivňuje radnice města Pardubice chod redakce a obsah ostatních periodik? 14. Jaký mají členové redakcí názor na pouţívání názvu zpravodaj? 15. Jaké funkce připisují členové redakcí zpravodaji? 16. Jaký mají členové redakcí názor na moţnost ovlivnění redakční práce zaměstnaneckým vztahem k úřadu? 2.6
Výzkumné hypotézy
2.6.1
Výzkumná část A – mediální mapa obecních periodik na území Pardubického kraje
H1. Většina obecních tiskovin v Pardubickém kraji není registrována v Evidenci periodického tisku a vydavatelů. H2. Většina obecních tiskovin v Pardubickém kraji má on-line verzi. H3. Většina obecních periodik pouţívá ve svém názvu pojmenování zpravodaj. H4. Vydavatelem obecních periodik jsou obce, nikoliv najaté firmy. 2.6.2
Operacionalizace hypotéz
H1. Respondenti budou dotazováni, jestli je nebo není obecní periodikum registrováno v Evidenci periodického tisku a vydavatelů, kterou zřizuje Ministerstvo kultury ČR. Budu zjišťovat, kolik obecních periodik je evidováno a kolik není. H2. Respondenti budou dotazováni, jestli je nebo není obecní periodikum dostupné na internetu. Dostupné v tom smyslu, ţe je moţné si obecní periodikum přečíst i prostřednictvím internetového prohlíţeče. Budu zjišťovat, kolik obecních periodik má on-line verzi a kolik ji nemá. H3. Respondenti budou dotazováni, jaký název má obecní periodikum. Budu zjišťovat, jaké mnoţství obecních periodik pouţívá název zpravodaj. H4. Respondenti budou dotazováni, jestli je vydavatelem periodika obec nebo jestli si obec na vydávání periodika najímá specializovanou firmu. Vydává v tom smyslu, ţe tvoří obsah periodika. Budu zjišťovat, v kolika případech je vydavatelem obec a v kolika případech si obec na vydávání periodika najímá firmu.
53
2.7
Charakteristika výzkumného vzorku
Výzkum diplomové práce se zaměřil na vytvoření mediální mapy obecních periodik a na zjištění, jakou strukturu mají redakce a jak probíhá redakční práce obecních periodik na vybraném území. Výzkum byl proveden na území Pardubického kraje. Výzkumný vzorek části A tvořily všechny obce a města, které do kraje náleţí. I kdyţ dle Hendla v kvantitativním výzkumu pouţíváme přednostně náhodný výběr,133 byl vzorek obcí vybrán cíleně. Obce byly vybrány na základě jejich územní příslušnosti k vybranému kraji. Pardubický kraj má rozlohou 4519 km2. Ţije v něm přes 515 tisíc obyvatel a průměrná hustota je 112 obyvatel na 1 km2. Pardubický kraj je podle počtu obyvatel devátým největším krajem České republiky. V minulosti se dělil na čtyři okresy: Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí. Pro lepší přehlednost bylo toto rozdělení vyuţito při výzkumu, zejména při tvorbě přehledu obcí a vydávaných periodik.V kraji je 451 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Z celkového počtu obcí je 34 měst. Sídelním městem kraje je statutární město Pardubice, ve kterém ţije 89 725 obyvatel.134 Tabulka č. 1 Obce Pardubického kraje dle počtu obyvatel
počet obcí Pardubického kraje dle počtu obyvatel
133 134
počet obyvatel
počet obcí
do 199
109
od 200 do 1999
310
od 2000 do 4999
16
od 5000 do 9999
10
10 000 a více
14
celkem
459
Hendl 2007: 145. http://www.pardubickykraj.cz.
54
Schéma č. 6 Mapa Pardubického kraje
Statutární město Pardubice se dělí na 8 městských obvodů, proto byl konečný počet obcí zvýšen na 459. Jedná se o Městské obvody statutárního města Pardubice: Městský obvod Pardubice I střed, Městský obvod Pardubice II Polabiny, Městský obvod Pardubice III Dubina, Městský obvod Pardubice IV, Městský obvod Pardubice V, Městský obvod Pardubice VI, Městský obvod Pardubice VII a Městský obvod Pardubice VIII Hostovice. Výzkumný vzorek části B tvořily všechny městské obvody města Pardubice a Magistrát města Pardubice. Vzorek byl vybrán opět cíleně, coţ bylo určenou druhem případové studie, protoţe případy se v tomto typu studie nevybírají náhodně, ale cíleně.135 Důvodem výběru bylo, ţe se dal vzhledem k vyššímu počtu obyvatel předpokládat výskyt redakcí s vyšším počtem členů neţ jeden. Dalším důvodem bylo jejich působení na území jednoho města.
135
Hendl 2007: 110.
55
2.8 2.8.1
Průběh výzkumu Základní data – databáze kontaktů, dotazník, návod rozhovoru
V úvodu výzkumu bylo nutné vytvořit tři základní dokumenty. V první řadě to byla databáze kontaktů na všechny obce Pardubického kraje. Druhým dokumentem byl dotazník, který byl rozeslán všem těmto obcím a třetím dokumentem je návod k rozhovoru. Přehled obcí a měst v Pardubickém kraji, které vydávají obecní tiskoviny, prozatím nikde neexistoval, bylo proto nutné vytvořit si databázi kontaktů na všechny obce v kraji. Při vytváření databáze pomohl seznam obcí a měst vydávajících periodika, který je moţný získat z oficiálních internetových stránek Ministerstva kultury České republiky.136 Na těchto stránkách je k dispozici vyhledávání v Evidenci periodického tisku. Evidence umoţňuje vyhledávání periodik na základě několika kategorií: Evidenční číslo, Název periodika,Vydavatel, Obsahové zaměření, Okres, Kraj a Periodicita. Vyhledávání v této databázi bylo provedeno zadáním dvou filtrů. V kategorii Obsahové zaměření byl vybrán filtr obecní zpravodaje a v kategorii Kraj byl zvolen Pardubický kraj. Evidence poskytla informaci, ţe na území Pardubického kraje vydává obecní periodikum celkem 174 obcí. Výsledek byl poté zkontrolován zadáním jiných kritérií. V kategorii Obsahové zaměření byl vybrán filtr obecní zpravodaje a v kategorii Okres byly postupně zvoleny všechny čtyři bývalé okresy Pardubického kraje (Svitavy, Pardubice, Chrudim a Ústí nad Orlicí). Výsledek po zadání těchto kritérií byl stejný, tedy na území Pardubického kraje vydává obecní zpravodaje 174 obcí. Tuto databázi obcí ale nebylo moţné povaţovat za finální, protoţe nelze vycházet z předpokladu, ţe všechny obce, které vydávají obecní tiskoviny, mají tyto tiskoviny registrované v Evidenci periodického tisku a vydavatelů. Navíc na internetových stránkách Ministerstva kultury ČR není moţné dohledat, v jakých intervalech je databáze aktualizována. Dalším problémem spojeným s evidencí je fakt, ţe nemá nikde vymezené charakteristiky jednotlivých filtrů. Není uvedeno, jaké tiskoviny je moţné povaţovat za obecní zpravodaje, coţ je pro účel této práce stěţejní. Přehled obcí získaný pomocí evidence, tak slouţil jako orientační přehled o počtu vydávaných obecních periodik na území Pardubického kraje. Primárním dokumentem137 pro vytvoření databáze byl proto seznam měst a obcí Pardubického kraje, který je dostupný na oficiálních internetových stránkách Českého statistického úřadu.138 Na základě seznamu obcí a měst bylo moţné vytvořit kompletní databázi kontaktů na obce a jejich zástupce. Kontakty byly vyhledávány pomocí internetu. 136
http://www.mkcr.cz/scripts/modules/catalogue/search.php?catalogueID=1&lid=1. Za primární dokumenty povaţujeme přímé záznamy o faktech, postojích, mínění obyvatel apod. Jde např. o matriční záznamy, soudní protokoly, statistické údaje atd..( Malátek,Polonský 1998: 48). 138 http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/home. 137
56
Nejvíce byl vyuţívaný internetový portál veřejné správy Města a obce online,139 který je uţivatelsky velmi přívětivý, protoţe umoţňuje rychlé vyhledávání informací o jednotlivých obcích přímo z jejich elektronických verzí úředních desek. V případě, ţe hledaná obec měla oficiální internetové stránky, byly údaje z úřední desky zkontrolovány s údaji z této stránky. V několika případech, se údaje lišily. Na základě vyhledávání byla vytvořena kompletní databáze e-mailových kontaktů na všechny obce v Pardubickém kraji. Tato databáze obsahuje oficiální e-mailové kontakty na obce. Pokud byl k dispozici e-mail na konkrétní oficiální zástupce obce (starosta, místostarosta, tajemník a podobně), byl do databáze zahrnut také.140 Při tvorbě dotazníku muselo být zohledněno, ţe dotazník bude rozeslán velkému počtu respondentů a cílem výzkumu bude získat odpověď od všech dotazovaných. Proto jsem se rozhodla poţadovat od respondentů pouze základní informace o vydávaných tiskovinách. Je to název, periodicita, formát, existence on-line verze, informace o vydavateli a informace o tom, jestli je tiskovina registrována v Evidenci periodického tisku a vydavatelů. Byl proto vytvořen dotazník, který obsahuje šest otázek. Dvě otázky mají formu uzavřenou-dichotomickou. Další tři otázky mají formu uzavřenou-výběrovou.141 Pro účely výzkumné části B byl vytvořen návod k rozhovoru, který má tři základní části. První část se zaměřuje na získání základních údajů o periodiku. Druhá část obsahuje body zaměřené na strukturu redakce a redakční práci. Třetí část obsahuje doplňující otázky, které jsou zaměřené na zjišťování názoru respondentů na problematiku spojenou s obecními periodiky. Tento model měl umoţnit pruţně reagovat na odpovědi respondentů.142 2.9
Předvýzkum
Předvýzkum (vlastní výzkum v malém) bývá nedocenitelný. Předvýzkum odhaluje překáţky, na něţ bychom mohli při sběru dat narazit. Předvýzkum by měl ověřit, zda je sběr dat technicky proveditelný, jak funguje koordinace výzkumného týmu a zda je celý výzkum uskutečnitelný.143 Předvýzkum výzkumné části A byl realizován v měsíci srpnu 2010. Hlavním cílem předvýzkumu bylo otestovat rozesílání dotazníků, jejich návratnost a pochopitelnost obsahu dotazníků pro respondenty. Kritériem pro výběr obcí do předvýzkumu byl počet obyvatel obce. Následně bylo pro předvýzkum vybráno 50 obcí Pardubického kraje. Vybráno bylo 10 obcí s počtem obyvatel do 139
http://mesta.obce.cz/. Viz příloha 23 Prvotní databáze kontaktů. 141 Viz příloha 10 průvodní dopis a dotazník. 142 Viz příloha 11 Návod k rozhovoru. 143 Jandourek 2003: 209. 140
57
199, 30 obcí s počtem obyvatel od 200 do 1999, 4 obce s počtem obyvatel od 2000 do 4999, 3 obce s počtem obyvatel od 5000 do 9999 a 3 obce s počtem obyvatel nad 10 000. Pro účely předvýzkumu byla vytvořena samostatná databáze, která obsahovala pouze kontakty na obecní úřady vybraných obcí. Byl vytvořen také úvodní dopis k dotazníku.144 Vzhledem k tomu, ţe se úřední hodiny na obecních úřadech různí, byl dotazník s průvodním dopisem odeslán v pondělí, tedy první pracovní den v týdnu. Na vypracování dotazníku byl obcím ponechán týden. Po týdnu se vrátilo celkem 18 dotazníků. Do ostatních obcí byl proto e-mail odeslán znovu. Z druhého kola rozesílání se vrátilo dalších 13 dotazníků. Celkem tedy bylo v předvýzkumu získáno 31 odpovědí, coţ je 62% úspěšnost. Všechny dotazníky byly vyplněny celé a bez chyb. Obce, které dotazník nezaslaly, byly kontaktovány telefonicky. Díky tomu bylo zjištěno, ţe část obcí dotazník vůbec neobdrţela. Tento jev mohl mít dva důvody. E-mail byl vyhodnocen jako spam, nebo za druhé došlo k chybě uţ při rozesílání. Vzhledem k tomu, ţe databáze obsahovala větší počet kontaktů, nemusely být e-maily vůbec odeslány. Od zástupců obcí jsem také obdrţela doporučení, ţe je vhodné e-maily zasílat spíše na přímý e-mail na určitou osobu. Během telefonického kontaktování jsem se setkala také s neochotou některých zástupců obcí dotazník vyplnit. Jako důvod uváděli především časové zaneprázdnění. Předvýzkum prověřil techniku rozesílání e-mailů i srozumitelnost dotazníků pro respondenty. U struktury dotazníků nebyly identifikovány ţádné potíţe. U techniky rozesílání byl zjištěn problém s odesíláním a příjímáním e-mailů. Předvýzkum výzkumné části B se shodoval s výzkumem. Za předvýzkum lze označit první realizovaný rozhovor. Rozhovor proběhl v listopadu a byl proveden s Petrou Gadlenovou, členkou redakce Zpravodaje městského obvodu Pardubice III. Cílem rozhovoru bylo otestovat si otázky rozhovoru i jeho strukturu. Během rozhovoru nebyly identifikovány ţádné problémy. Bylo zjištěno, ţe rozhovor trvá přibliţně 30 minut, coţ pomohlo s plánováním rozhovorů s dalšími respondenty. V návodu k dotazníku nebyly shledány ţádné nedostatky, naopak se potvrdila vhodnost zvoleného typu rozhovoru. Díky struktuře, která není pevně daná, bylo moţné pruţně reagovat na odpovědi dotazované a dozvědět se více informací. 2.10 Průběh výzkumu Výzkum byl realizován v období září aţ listopad 2010. V rámci předvýzkumu byly získány odpovědi od 50 obcí, proto jsem v této části výzkumu pracovala s počtem 409 obcí. 144
Viz příloha 10 Průvodní dopis a dotazník.
58
Prvním krokem výzkumu bylo vytvoření kompletní databáze e-mailových kontaktů na všechny obce Pardubického kraje. Tato databáze byla z technických důvodů rozdělena na dílčí databáze. Kaţdá dílčí databáze obsahovala 30 kontaktů. Vzniklo tak 13 databází po 30 kontaktech a jedna databáze s 29 kontakty. Dotazník byl rozeslán do všech obcí v prvním týdnu v září. Na vyplnění otázek byl obcím ponechán týden. Po prvním týdnu přišla odpověď od 158 obcí. V dalším týdnu byl dotazník znovu odeslán do zbývajících 251 obcí a opět ponechán týden na odpověď. Během druhého kola dotazování odpovědělo 97 obcí. Další týden byl opět e-mail odeslán do zbývajících obcí. Přišla odpověď od 63 obcí. Po třetím kole rozesílání dotazníku byly získány odpovědi od 318 obcí. Čtvrté kolo rozesílání zahrnovalo databázi 91 obcí. Z tohoto počtu přišla odpověď od 32 obcí. Pro urychlení sběru dat jsem se rozhodla k telefonickému kontaktování obcí, které trvalo opět týden. Obce jsem kontaktovala během úředních hodin. Během telefonického kontaktování jsem se několikrát setkala s neochotou spolupráce ze strany zástupců obcí. Hlavní důvod, proč neposlaly odpověď, byl pro ně nedostatek času. Během získávání dat se vyskytly tři hlavní problémy. Přestoţe databáze obsahovaly pouze 30 kontaktů, objevil se problém s tím, ţe e-maily byly označeny za spam a v první fázi výzkumu se k respondentům vůbec nedostaly. Dále bylo zjištěno, ţe kontaktní e-maily, které byly získány z elektronických úředních desek, byly chybné. Třetím problémem byla zmíněná neochota zástupců obcí poskytnou informace. V konečné fázi se ale podařilo získat odpovědi od všech obcí Pardubického kraje. Tyto výsledky byly průběţně zpracovávány. Přehledové tabulky, finální seznam a grafy periodik byly vytvořeny v programu Microsoft Excel.145 Výpočty procentního zastoupení byly zpracovány v programu Statistica 1.0. Výzkumná část B proběhla v měsíci listopadu. V první fázi byly telefonicky kontaktovány všechny úřady a byl zjištěn kontakt na osobu, která můţe poskytnout informace k vydávanému periodiku. Následně byla kontaktována tato osoba a byl domluven termín a místo rozhovoru. Respondentů bylo celkem osm. Rozhovor proběhl s: za MO Pardubice I Gabriela Kříţková, tajemnice úřadu, za MO Pardubice II Ing. Tomáš Řeţanina, vedoucí odboru ţivotního prostředí a dopravy, za MO Pardubice III Bc. Petra Gadlenová, samostatný odborný referent - kancelář starosty, vedoucí knihovny, za MO Pardubice IV Ing. Iva Matušková, vedoucí sekretariátu úřadu, za MO Pardubice V Mgr. Jiří Snaha, tajemník úřadu, za MO Pardubice VI Mgr. Alice Janovská, tajemnice úřadu, za MO Pardubice VII Jaroslav
145
Viz příloha č. 22 Seznam proměnný a hodnot.
59
Kučera, tajemník úřadu a za statutární město Pardubice Alexandra Tušlová, pracovnice oddělení vnějších vztahů. Termín stejně jako místo byly přizpůsobeny potřebám respondentů. Od časových moţností respondenta se částečně odvíjela délka rozhovoru. Po telefonické dohodě byl respondentům poslán e-mail, se základními okruhy rozhovoru, aby se respondenti mohli na setkání připravit. Rozhovory se většinou konaly v kancelářích dotazovaných, jeden rozhovor proběhl v restauraci. Rozhovory trvaly zhruba 30 minut. Nejkratší rozhovor trval zhruba 12 minut. Bylo to díky časové vytíţenosti a částečné neochotě respondenta. Jeden z rozhovorů musel být vzhledem k nemoci respondenta uskutečněn přes telefon. Na začátku rozhovoru byli všichni upozorněni, ţe rozhovor bude nahráván. Všichni respondenti s nahráním souhlasili. Během rozhovorů nebyly identifikovány ţádné významnější problémy. Aţ na jednu výjimku všichni dotazovaní byli vstřícní a otevření. Dokonce projevili zájem o diplomovou práci, která by mohla přinést (podle jejich slov) inspiraci při tvorbě jejich tiskovin. Ačkoliv byly rozhovory zaměřeny na stejné téma, neměly jejich průběhy stejnou strukturu. Jako výzkumná technika byl zvolen rozhovor pomocí návodu, který toto umoţňuje. Na začátku rozhovoru jsem respondenty seznámila s cílem diplomové práce a s účelem rozhovoru. Většinou rozhovor začínal poţadavkem, aby respondenti popsali strukturu redakce a jak probíhá práce na přípravě jednoho čísla periodika. Dále následovaly otázky, které se vztahovaly k redakční práci a redakční radě. Z této části jsem pokaţdé volně přešla do fáze druhé, v rámci které jsem respondentům kladla doplňující otázky. Během rozhovoru jsem měla k dispozici předem připravený návod. Otázky jsem kladla v logické návaznosti na to, jak respondenti odpovídali. Na konci rozhovoru byla vţdy respondentům nabídnuta příleţitost k vyjádření jejich vlastních názorů či připomínek vydávání obecních periodik, coţ téměř všichni vyuţili. Někteří v této části poţadovali vypnutí diktafonu. Po uskutečnění rozhovorů byly všechny přepsány a strukturovány podle návodu do tří 146
částí.
Takto připravené dokumenty vytvořily základ pro případovou studii výzkumné
části B.
146
Viz přílohy č. 12-19.
60
3 3.1
Výsledky výzkumu Výzkumná část A – mediální mapa obecních periodik na území Pardubického kraje
Cílem výzkumné části A bylo vytvořit mediální mapu obecních periodik na území Pardubického kraje. Zodpovídá hlavní výzkumnou otázku „HVOA: Jaká je vnější charakteristika obecních periodik na území Pardubického kraje?“. Pomocí dotazníku byly zjišťovány vnější charakteristiky periodik: název, periodicita, registrace v Evidenci periodického tisku a vydavatelů, existence on-line verze, formát a vydavatel. Jednotlivé podkapitoly prezentují získané výsledky. 3.1.1
Počet obecních periodik na území Pardubického kraje
Cílem výzkumu bylo zjistit, kolik a měst na území Pardubického kraje vydává vlastní periodikum. Na území Pardubického kraje je celkem 451 obcí. Krajské město Pardubice se dělí na 8 městských obvodů. Tato práce tedy pracuje s celkovým počtem obcí 459. Tabulka č.2 Počet obecních periodik na území Pardubického kraje
Počet obecních periodik na území Pardubického kraje počet
vydává
okres
počet obcí
obyvatel
periodikum
Pardubice
120
166519
52
Chrudim
108
104351
42
Svitavy
116
104934
52
Ústí nad Orlicí
115
139381
65
celkem
celkem
celkem
515185
211
Pardubický kraj 459
obecní
Výzkumem bylo zjištěno, ţe obecní periodikum vydává na území Pardubického kraje 211 obcí, coţ je 47% z celkového počtu obcí.147 147
Seznam všech tiskovin viz přílohy 20 a 21.
61
Výzkum sledoval i vydávání obecních periodik na menším území neţ je kraj. Pardubický kraj se v minulosti dělil na čtyři okresy, proto se výzkum zaměřil na tyto územní celky. Graf č.2 Rozloţení vydávání obecních periodik dle okresů
Rozložení vydávání obecních periodik dle okresů
52; 25%
65; 30%
42; 20% 52; 25%
okres - Ústí nad Orlicí
okres - Svitavy
okres - Chrudim
okres - Pardubice
Největší koncentraci obcí, které vydávají periodikum lze sledovat v okrese Ústí nad Orlicí. Z celkového počtu obcí, které vydávají periodikum v Pardubickém kraji, je zastoupení obcí v tomto okrese 30% a v rámci samotného okresu vydává periodikum 57% obcí. Nejmenší počet obcí, které vydávají vlastní periodika, lze sledovat v okrese Chrudim. Z celkového počtu obcí, které vydávají periodikum v Pardubickém kraji, je zastoupení obcí v tomto okrese 20% a v rámci samotného okresu vydává periodikum 38% obcí. Okresy Pardubice a Svitavy mají srovnatelné výsledky. Z celkového hlediska tvoří zastoupení obcí vydávajících periodikum v obou okresech 25%. V okrese Pardubice vydává vlastní periodikum 44% obcí, v okrese Svitavy je to 45% obcí. Pro účely výzkumu byly obce rozděleny do pěti skupin na základě počtu obyvatel. Jsou to obce s počtem obyvatel do 199, dále obce s počtem obyvatel, který je vyšší neţ 200 a niţší neţ 1999. Třetí skupina jsou obce o velikosti 2000 aţ 4999 obyvatel. Další skupinu tvoří obce s počtem obyvatel od 5000 do 9999. Poslední skupinu tvoří obce s počtem obyvatel nad 10 000.
62
Graf č. 3 Obce Pardubického kraje dle počtu obyvatel
Obce Pardubického kraje dle počtu obyvatel
14; 3% 10; 2% 109; 24%
16; 3%
310; 68%
do 199
od 200 do 1999
od 5000 do 9999
10 000 a více
od 2000 do 4999
Tabulka č.3 Vydávání obecních periodik v obcích podle počtu obyvatel Vydávání obecních periodik v obcích podle počtu obyvatel počet
obcí vydává
počet obyvatel
celkem
periodikum
do 199
109
3
od 200 do 1999
310
168
od 2000 do 4999
16
16
od 5000 do 9999
10
10
10 000 a více
14
14
celkem
459
211
63
Největší zastoupení mají v kraji obce od 200 do 1999 obyvatel a to celých 68%. V kraji jich je 310. Z počtu 310 obcí vydává periodikum 168, coţ je 54%. Z hlediska počtu obyvatel jsou druhou nejpočetnější skupinou obce s počtem obyvatel do 199. Obcí je v kraji 109 a obecní periodikum vydávají pouze 3, coţ jsou necelá 2%. 3% zastoupení mají v kraji obce s počtem obyvatel od 2000 do 4999, obcí je v kraji 16 a všechny vydávají periodikum. Stejné tedy 3% zastoupení mají v kraji obce s počtem obyvatel nad 10 000 i v této skupině vydává periodikum 100% obcí. Obce s počtem obyvatel od 5000 do 9999 mají 2% zastoupení. V kraji jich je 10 a všechny vydávají periodikum. Graf č. 4 Vydávání obecních periodik vzhledem k počtu obyvatel v obci
Vydávání obecních periodik vzhledem k počtu obyvatelů v obci 100% 90% 80%
0
0
16
10
14
10
14
142 106
70% 168
60% 50%
0
3
40% 30% 20%
109
310
16
do 199
od 200 do 1999
od 2000 do 4999
10% 0% od 5000 do 10 000 a více 9999
počet obyvatel obce počet obcí celkem
vydává periodikum
nevydává periodikum
Z grafu je patrné, ţe podíl obcí, které vydávají obecní periodikum roste s počtem obyvatel v obci. Ve třech skupinách (obce s počtem obyvatel 2000-4999, 5000-9999 a nad 10 000) je podíl obcí, které vydávají periodikum 100%. Na základě těchto výsledků je moţné
64
vyvodit závěr, ţe pro obce v Pardubickém kraji je charakteristické, ţe čím více má obec obyvatel, tím je pravděpodobnější, ţe vydává obecní periodikum. 3.1.2
Periodicita obecních periodik v Pardubickém kraji
Výzkum měl za cíl zjistit, jakou periodicitu mají obecní periodika Pardubického kraje. Graf č. 5 Periodicita obecních periodik
Periodicita obecních periodik
8; 4% 8; 4%
54; 26%
72; 34% 2; 1% 47; 22% 1; 0%
18; 9%
1; 0% 1xročně
1x za půl roku
čtvrtletník
dvouměsíčník
10X ročně
měsíčník
čtrnáctideník
občasník
11x ročně
Z hlediska periodicity mají největší zastoupení čtvrtletníky, v kraji jich vychází celkem 72, coţ je 34%. Druhou nejpočetnější skupinou jsou občasníky, kterých v kraji vychází 54. Třetí největší skupinou jsou měsíčníky, které mají v kraji 26% zastoupení, vychází jich 47. V kraji vychází pouze dvě obecní periodika, která mají periodicitu niţší neţ je jeden měsíc. Jsou to čtrnáctideníky a vycházejí ve městech Ţamberk a Lanškroun.148 Výsledky výzkumu je moţné porovnat s výsledky výzkumu Radniční listy bez cenzury. Výzkum uvádí, ţe výběr obcí odpovídá statistickému vzorku ČR. Zjištěná čísla tedy odpovídají pravděpodobnému rozloţení zkoumaných ukazatelů ve skutečnosti. Tento výzkum uvádí, ţe v případě obecních periodik se většinou se jedná o měsíčníky, vydávají se i 148
Viz Přehledová tabulka obecních periodik Pardubického kraje.
65
čtrnáctideníky a týdeníky. 42 % jsou měsíčníky, pokud připočteme i případy, kdy o prázdninách měsíčník nevychází anebo vyjde jen jedno číslo, tj. 11 (10 %) či 10 (3 %) vydání za rok, představují měsíčníky 55 % periodik. 12 % představují čtvrtletníky, 9 % dvouměsíčníky, 7 % čtrnáctideníky, 1 % týdeníky. Zbytek představují další varianty periodicity, jako je 5, 7, 8, 22 či 26 vydání za rok.149 Výsledky získané na území Pardubického kraje se od výzkumu Radniční listy bez cenzury liší. V Pardubickém kraji mají největší zastoupení čtvrtletníky a to celých 34%. Podle výzkumu Radniční listy bez cenzury mají čtvrtletníky pouze 12% zastoupení. Výzkum Radniční listy bez cenzury uvádí, ţe největší zastoupení by měly mít měsíčníky. V Pardubickém kraji je obcemi vydáváno 47 měsíčníků, coţ je 22%. Ve shodě došlo u dvouměsíčníků. Oba výzkumy uvádějí shodné 9% zastoupení. Tabulka č. 4 Periodicita obecních periodik a velikost obcí
Periodicita obecních periodik a velikost obcí počet obyvatel
v
vydává
4
2
12
6
26
11
10
1
občasník
3
1
x
x
x
x
x
x
x
2
168
65
8
20
16
x
x
1
8
50
16
2
x
12
1
x
x
x
x
1
10
1
x
7
1
1
x
x
x
x
více
14
3
x
8
1
1
1
x
x
x
celkem
211
72
8
47
19
2
1
1
8
53
obci
do 199
periodikum
150
od 200 do 1999 od 2000 do 4999 od 5000 do 9999 10
000
a
Tabulka znázorňuje četnost periodik s danou periodicitou v obcích dle počtu obyvatel. Z dat je moţné vyvodit průměrnou periodicitu obecních tiskovin u daných typů obcí. V obcích s počtem obyvatel od 200 do 1999 je průměrná periodicita obecních tiskovin (zaokrouhleno na celá čísla) 4. V obcích s počtem obyvatel od 2000 do 4999 je průměrná 149
Viz. Závěrečná zpráva průzkumu radničních periodik v rámci projektu Radniční listy bez cenzury čtvrtletník (periodikum vychází 4krát do roka)=4, 2xročně (periodikum vychází 2krát ročně)=2, měsíčník (periodikum vychází 12krát do roka)=12, dvouměsíčník (periodikum vychází 6krát do roka)=6,čtrnáctideník (periodikum vychází 26krát do roka)=26,11xročně (periodikum vychází 11krát ročně)=11,10xročně(periodikum vychází 10krát ročně)=10, ročně(periodikum vychází 1krát ročně)=1. 150
66
periodicita obecních tiskovin 10. V obcích s počtem obyvatel od 5000 do 9999 je průměrná periodicita obecních tiskovin 12 a v obcích s počtem obyvatel nad 10 000 je průměrná periodicita 10. Z dat je moţné vyvodit závěr, ţe pro obce v Pardubickém kraji platí, ţe s vyšším počtem obyvatel v obcích se zvyšuje periodicita vydávané obecní tiskoviny. Tento vztah ovšem nelze přenést na všechna obecní periodika, k tomu by bylo nutné provést obsáhlý výzkum. 3.1.3
Názvy obecních periodik v Pardubickém kraji
Výzkumem bylo zjišťováno, jaké názvy periodika pouţívají a jaké je zastoupení názvu noviny a zpravodaj. Graf č. 6 Názvy obecních periodik
Názvy obecních periodik 120
100
80
60
106
40 55 20 17
21
12
0 zpravodaj
noviny
občasník
listy
jiný
Z výsledků vyplývá, ţe v Pardubickém kraji jsou obecní periodika nejčastěji pojmenována názvem zpravodaj, coţ potvrdilo výzkumnou hypotézu H3. Většina obecních periodik pouţívá ve svém názvu pojmenování zpravodaj.
67
Název zpravodaj se vyskytuje u 106 periodik. Nejčastěji se objevuje ve spojení s názvem obce, ve které periodikum vychází (například Veselský zpravodaj, Chrudimský zpravodaj, Hradecký zpravodaj a podobně), v 10 případech je periodikum pojmenováno pouze názvem zpravodaj. Druhým nejčastěji vyuţívaným názvem je občasník, ten pouţívá 21 obcí, coţ činí necelých 10%. Pojmenování noviny se objevuje u 17 obecních periodik, mezi ostatními mají zastoupení necelých 8%. Jiné pojmenování neţ výše zmíněné vyuţívá v kraji 25% obcí.151 Jedním z častějších pojmenování je název listy. Tento název se vyskytuje u 12 periodik, coţ činí přibliţně 6%. Tabulka č. 5 Vyuţití názvu zpravodaj Využití názvu zpravodaj
151
počet
počet
periodik
počet obyvatel obce
periodik
zpravodaj
do 199
3
0
od 200 do 1999
168
86
od 2000 do 4999
16
7
od 5000 do 9999
10
4
10 000 a více
14
9
celkem
211
106
s
názvem
Příklady názvů z kategorie jiný: Zlatý pásek, Naše město, Bystřecké okénko, Zámrsťáček, Osík dnes a další.
68
Graf č.7 Název zpravodaj a periodicita
Název zpravodaj a periodicita
1; 1% 6; 6% 11; 10%
1; 1%
22; 21% 5; 5%
21; 20% 1; 1%
38; 35%
1x za 3 měsíce
měsíčník
1x za půl roku
čtvrtletník
11x ročně
občasník
dvouměsíčník
1xročně
10x ročně
Obecní periodika jsou specifická tím, ţe neexistuje souhrnný název pro jejich označení. Fakt, ţe se pojmenování zpravodaj vyskytuje u většiny periodik, by mohl znamenat, ţe vydavatelé obecních periodik vnímají tento název jako nejvhodnější. Název zpravodaj se vyskytuje napříč celým spektrem obcí (kromě periodik, která vycházejí v obcích s počet obyvatel niţší neţ 199). Tento výsledek nutí k zamyšlení, jestli by nebylo vhodné více s názvem zpravodaj pracovat a tolerovat ho jako označení pro obecní tiskoviny. Dalším kritizovaným názvem jsou noviny (viz kapitola 1.2 Názvy obecních periodik). Proto se výzkum zaměřil i na výskyt tohoto názvu.
69
Tabulka č. 6 Vyuţití názvu noviny využití názvu noviny počet
obyvatel počet
počet periodik s názvem
obce
periodik
noviny
do 199
3
0
od 200 do 1999
168
13
od 2000 do 4999
16
2
od 5000 do 9999
10
1
10 000 a více
14
1
celkem
211
17
Graf č. 8 Název noviny a periodicita obecních tiskovin Název noviny a periodicita
4; 24% 7; 40%
2; 12% 4; 24%
měsíčník
dvouměsíčník
občasník
čtvrtletník
Výzkumem bylo zjištěno, ţe pojmenování noviny se vyskytuje u 17 obecních periodik. Tato periodika ve 40% vycházejí čtvrtletně, ve 24% měsíčně, dalších 24% jich vychází podle potřeby dané obce a 12% těchto periodik vychází jednou za dva měsíce. Je zřejmé, ţe se periodicita rozhodně neblíţí dennímu vycházení, které je jedním z charakteristických znaků tiskovin, které nazýváme noviny. Výsledek tedy podporuje tvrzení, ţe název noviny není vhodný pro označení obecních tiskovin.
70
3.1.4
Vydavatelé obecních periodik v Pardubickém kraji
Pokud je moţné, aby potřebu informací ve velkém městě či kraji zajišťoval soukromý vydavatel při dostatečné konkurenci, pak není vhodné radniční periodikum vydávat s přispěním a jménem samostatné radnice. Objektivitu a různorodost informací by měla zajistit konkurence.152 V současné fázi vývoje mediálního trhu však nezávislé soukromé sdělovací prostředky často potřeby informací o činnosti samosprávy a společenském ţivotě v místě nedovedou dostatečně uspokojit, a to zejména v malých obcích.153 Výzkum byl proto zaměřen i na vydavatele obecních periodik. Cílem bylo zjistit, kdo tvoří obecní periodika, jestli jsou to zaměstnanci obce nebo externí firma. Graf č. 9 Vydavatelé obecních periodik
Vydavatelé obecních periodik
4; 2%
207; 98%
jiný
obec
Výsledky ukazují, ţe 207 obcí, coţ činí 98% z celkového počtu obcí, vydává obecní periodikum samo. Ve zbývajících čtyřech případech vydává periodikum pro obce najatá firma či soukromá osoba. Byla tak potvrzena výzkumná hypotéza H4. Vydavatelem obecních periodik jsou obce, nikoliv najaté firmy.
152 153
Kuţílek 2006: 1. Kuţílek 2006: 1.
71
Tabulka č. 7 Obecní periodika - soukromý vydavatel
Obecní periodika - soukromý vydavatel
obec Holice Heřmanův Městec
počet
název periodika
periodicita
6482
Holické listy
měsíčník
5027
Zpravodaj
měsíčník
obyvatel
Česká Třebová
16273
Lanškroun
10235
Českotřebovský zpravodaj Listy Lanškrounska
měsíčník čtrnáctideník
V kapitole 1.4 Obecní periodika a PR materiál zmiňuji výzkum Radniční listy bez cenzury. Tento výzkum došel k závěrům, ţe pokud je periodikum vydáváno přímo obcí, je zde velká pravděpodobnost zneuţití periodika ze strany vedení obce. Na základě výzkumu by tedy bylo moţné předpokládat tento jev u 98% procent obcí Pardubického kraje. 3.1.5
Registrace obecních periodik Pardubického kraje v Evidenci periodického tisku a vydavatelů
Obecní periodika vydávaná na území České republiky plně spadají do reţimu tiskového zákona.154 Výzkum se zabýval tím, kolik obecních periodik v Pardubickém kraji je v evidenci zaregistrováno a také tím, nakolik údaje uvedené v evidenci odpovídají skutečnosti.
154
viz kapitola 1.1.4 Tiskový zákon.
72
Graf č. 10 Registrace obecních periodik v Evidenci periodického tisku a vydavatelů
Registrace obecních periodik v Evidenci periodického tisku a vydavatelů
84; 40% 127; 60%
ANO
NE
Výzkumem bylo zjištěno, ţe v evidenci je registrováno 127 obecních periodik. Tento výsledek nepotvrdil výzkumnou hypotézu H1.Většina obecních tiskovin není registrována v Evidenci periodického tisku a vydavatelů, protoţe takto registrovaných obecních periodik je v Pardubickém kraji 60% a mají většinový podíl.
73
Graf č. 11 Registrace obecních periodik v Evidenci periodického tisku a vydavatelů dle obcí
Registrace obecních periodik v Evidenci periodického tisku a vydavatelů dle obcí 1
0
1
84
79 3
15
14
9
127
89 0
3
168
16
do 199
od 200 do 1999
10
od 2000 do od 5000 do 4999 9999
14
211
10 000 a více
celkem
počet obyvatel obce vydává periodikum
ANO
NE
Výsledek ukazuje celkové počty vydávaných periodik v jednotlivých skupinách obcí a současně registraci těchto periodik v Evidenci periodického tisku a vydavatelů. V nejmenších obcích není registrováno ani jedno periodikum. V obcích s počtem obyvatel od 200 do 1999 je registrováno 53% periodik. Změna nastává v případě obcí s počtem obyvatel nad 2000. Z celkového počtu 40 obcí nejsou registrovány pouze 2 obecní tiskoviny. Opět by tedy bylo moţné vyvodit závěr, ţe pro obce v Pardubickém kraji platí, ţe se zvyšujícím se počtem obyvatel v obci je pravděpodobnější, ţe tiskovina v této obci bude zaregistrována v Evidenci periodického tisku a vydavatelů.
74
Graf č. 12 Počet obecních periodik dle evidence a výzkumu
Počet obecních periodik dle evidence a výzkumu 250 200 150 100
174
211
50 0 počet v evidenci
počet dle výzkumu
Zadáním filtrů obecní zpravodaje a Pardubický kraj bylo zjištěno, ţe podle evidence je na území Pardubického kraje vydáváno celkem 174 obecních periodik. Tento výsledek neodpovídá skutečnosti. Výzkumem bylo zjištěno, ţe na území Pardubického kraje vychází 211 periodik. Navíc číslo 174 nesouhlasí ani s číslem 127, coţ je počet periodik, která jsou dle výzkumu v evidenci registrována. Podobné výsledky byly zjištěny i při změně filtrů. Zadáním filtrů obecní zpravodaje a okres Pardubice bylo zjištěno, ţe v tomto okrese vydává periodikum 45 obcí. Výzkum ukázal, ţe je to 52 obcí. Při zadání filtru obecní zpravodaje a okres Chrudim zjistíme, ţe periodikum vydává 36, coţ opět nesouhlasí s výsledky výzkumu. Bylo zjištěno, ţe v tomto okrese vydává periodikum 42 obcí. Podobný výsledek je v okrese Svitavy. V evidenci je registrováno 50 periodik, výzkum zjistil, ţe zde periodikum vydává 52 obcí. V Okrese Ústí nad Orlicí je dle evidence vydáváno 43 obecních tiskovin. Dle výzkumu je to 65 obecních periodik. Porovnáme-li seznam periodik evidence se seznamem periodik výzkumu zjistíme, ţe evidence nejčastěji uvádí chybnou periodicitu obecních tiskovin. V některých případech se liší také názvy. Výzkum tak ukázal, ţe data uvedená v evidenci nekorespondují se skutečným stavem.
75
3.1.6
Formát obecních periodik v Pardubickém kraji
Cílem výzkumu bylo také získat informace o formátu obecních periodik. Graf.č 13 Formát obecních periodik
Formát obecních periodik
185; 88%
19; 9% 1; 0% 6; 3%
A3
A4
A5
A6
Z výzkumu vyplynulo, ţe nejvíce pouţívaným formátem papíru je formát A4. Druhým nejčastějším je formát A5. Formát A3, který se nejvíce přibliţuje formátu, který vyuţívají například deníky, vyuţívá 6 obecních periodik. Dalo by se předpokládat, ţe tento formát budou vyuţívat především periodika, u kterých se objevuje název noviny. Výzkum ale toto nepotvrdil. Periodik s názvem noviny se v Pardubickém kraji vyskytuje 17. Z tohoto počtu mají formát A3 pouze Skutečské noviny, které vycházejí ve městě Skutči a mají měsíční periodicitu. 3.1.7
On-line verze obecních tiskovin v Pardubickém kraji
V dnešní době je téměř samozřejmostí, ţe většina informací je k dispozici v elektronické podobě. Internet je distribučním kanálem, na němţ se zveřejňují samostatné informace bez jakékoliv cenzury, domovské prezentační stránky nejrůznějších subjektů, včetně inzerce, dále
76
informační rešerše primárních i sekundárních informací, především však publicistická sdělení různých zabarvení a určení.155 Výzkum zjišťoval, kolik obecních periodik v Pardubickém kraji má on-line verzi. Graf č. 14 On-line verze obecních periodik
On-line verze obecních periodik
62; 29%
149; 71%
ANO
NE
Výzkumem bylo zjištěno, ţe on-line verzi má 149 obecních periodik, coţ je 71% zastoupení. Výzkum potvrdil výzkumnou hypotézu H2.Většina obecních tiskovin Pardubického kraje má on-line verzi. Elektronické verze obecních periodik mají podobu archivů a jednotlivá čísla si lze ve volně stáhnout do počítače.
155
Verner 2010: 33.
77
Graf č.15 Elektronická podoba obecních periodik dle obcí
Elektronická podoba obecních periodik dle obcí 56
2
1
1
14
9
13
16
10
14
211
10 000 a více
celkem
62
2 112
149
1
3
168
do 199
od 200 do 1999
od 2000 do od 5000 do 4999 9999 počet obyvatel obce
vydává periodikum
ANO
NE
Graf ukazuje, ţe existence on-line verze periodika je u obecních periodik v kraji častá. On-line verzi má 71% obecních periodik. Ve všech skupinách (kromě skupiny periodik, které vycházejí v obcích do 199 obyvatel) je to více neţ 50% periodik. Ve skupině obcí s počtem obyvatel od 200 do 1999 je to 67% periodik. Ve skupině obcí s počtem obyvatel od 2000 aţ 4999 mají periodika s on-line verzí 87% zastoupení. V obcích s počtem obyvatel nad 5000 má on-line verzi 22 z 24 obecních periodik. 3.1.8
Shrnutí výzkumné části A - charakteristika obecních periodik Pardubického kraje
1. počet obecních periodik Na území kraje vydává obecní periodikum 211 obcí. V okrese Pardubice vychází 52 periodik, v okrese Chrudim 42 periodik, v okrese Svitavy 52 periodik a v okrese Ústí nad Orlicí je vydáváno 65 periodik.
78
2. periodicita obecních periodik Největší zastoupení mají mezi periodiky čtvrtletníky, v kraji jich vychází 72. Druhou nejpočetnější skupinou jsou občasníky, kterých v kraji vychází 54. Třetí největší skupinou jsou měsíčníky, které mají v kraji 26% zastoupení, vychází jich 47. 3. názvy obecních periodik Nejčastěji se v názvech obecních periodik vyskytuje pojmenování zpravodaj. Jedná se o 106 tiskovin. Druhým nejčastějším pojmenováním je občasník, objevuje se u 21 periodik. Třetím nejčastějším pojmenování jsou noviny. Tento název byl zjištěn u 17 obecních periodik. 4. vydavatel Vydavatelem obecních periodik je ve 206 případech obec. V 5 případech je periodikum vydáváno jiným vydavatelem, kterého si najímá obec. 5. registrace periodik v Evidenci periodického tisku a vydavatelů V Evidenci periodického tisku a vydavatelů je registrováno celkem 127 obecních periodik. 6. formát obecních periodik Nejčastějším formátem periodik je formát A4, vyskytuje se u 185 periodik. Druhým nejčastěji vyuţívaným je formát A5, ten má 19 periodik. Třetím nejčastějším je formát A3, který má 6 periodik. 7. on-line verze obecních periodik On-line verzi má 149 obecních periodik. 3.2
Výzkumná část B - případová studie struktura redakcí a redakční práce obecních periodik
Cílem této části výzkumu je zjistit, jakou strukturu mají redakce obecních periodik a jakým způsobem probíhá redakční práce. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů bylo zjišťováno, jak redakce tiskovin fungují, jaké mají sloţení a strukturu, jestli existuje redakční rada a jaké plní funkce. Dále bylo zjišťováno, jaký je názor respondentů na pouţívání názvu zpravodaj či jaké funkce podle nich obecní tiskoviny plní.156 Následující kapitoly přinášejí informace o výsledcích výzkumu. Nejdříve je uvedena vnější charakteristika tiskovin na území města Pardubice, která obsahuje informace o názvech, periodicitě, nákladu, formátu a další. Dále potom charakteristika redakcí, redakčních rad a další informace vyplývající z rozhovorů.157 156 157
Viz příloha 11 Návod k rozhovoru. Viz kompletní přepisy rozhovorů-přílohy 12-19.
79
3.2.1
Základní charakteristika tiskovin na území statutárního města Pardubice
Kapitola obsahuje charakteristiku obecních tiskovin na území statutárního města Pardubice. Uvádí přehled jejich základních charakteristik: název, periodicita, registrace v Evidenci periodického tisku a vydavatelů, formát, existence on-line verze, druh papíru, barevnost, tisk, náklad, způsob distribuce, prodejní cena a finanční náklady na vydání jednoho čísla zpravodaje. Město Pardubice se dělí na 8 městských obvodů. Obecní tiskovinu vydává 7 z nich. Periodikum nevydává pouze městský obvod VIII, který má nejmenší počet obyvatel. Další tiskovinu vydává radnice města Pardubice. Na území města Pardubice vychází celkem 8 obecních tiskovin. Všechny tiskoviny mají ve svém názvu zpravodaj, coţ koresponduje s výsledky výzkumné části A. I kdyţ na malém vzorku, opět bylo zjištěno, ţe název zpravodaj má většinové, v tomto případě stoprocentní zastoupení. Tabulka č.8 Obecní tiskoviny na území města Pardubice
Obecní tiskoviny na území města Pardubice počet vydává obyvatel tiskovinu město Pardubice Městský obvod Pardubice I Městský obvod Pardubice II Městský obvod Pardubice III Městský obvod Pardubice IV Městský obvod Pardubice V Městský obvod Pardubice VI Městský obvod Pardubice VII Městský obvod Pardubice VIII
název
89892
ANO
Radniční zpravodaj města Pardubic
14839
ANO
Zpravodaj městského obvodu Pardubice I
22 564
ANO
Pravobřeţní zpravodaj městského obvodu Pardubice II
15671
ANO
4929
ANO
20 312
ANO
5405
ANO
Zpravodaj MO III Zpravodaj městského obvodu Pardubice IV- Pardubická čtyřka Zpravodaj městského obvodu Pardubice V Pardubická pětka Zpravodaj městského obvodu Pardubice VI Pardubická Šestka
5938
ANO
Zpravodaj Sedmička Městský obvod Pardubice VII
234
X
X
Výzkum zjišťoval, v jaké periodicitě zpravodaje vycházejí. Bylo zjištěno, ţe jeden zpravodaj vychází v měsíční periodicitě. Je to Radniční zpravodaj města Pardubic. Ostatních 7 zpravodajů vychází čtvrtletně.
80
Tabulka č. 9 Periodicita tiskovin na území města Pardubice Periodicita tiskovin na území města Pardubice Název
Periodicita
město Pardubice
Radniční zpravodaj města Pardubic
měsíčník
Městský obvod Pardubice I
Zpravodaj městského obvodu Pardubice I
čtvrtletník
Městský obvod Pardubice II
Pravobřeţní zpravodaj městského obvodu Pardubice II
čtvrtletník
Městský obvod Pardubice III
Zpravodaj MO III
čtvrtletník
Městský obvod Pardubice IV
Zpravodaj městského obvodu Pardubice IV- Pardubická čtyřka čtvrtletník
Městský obvod Pardubice V
Zpravodaj městského obvodu Pardubice V Pardubická pětka
Městský obvod Pardubice VI
Zpravodaj městského obvodu Pardubice VI Pardubická Šestka čtvrtletník
Městský obvod Pardubice VII Zpravodaj Sedmička Městský obvod Pardubice VII Městský VIII
obvod
čtvrtletník čtvrtletník
Pardubice X
X
Dále bylo zjišťováno, jestli jsou zpravodaje registrovány v Evidenci periodického tisku a vydavatelů, jaký mají formát a zda mají on-line verzi. Výzkum ukázal, ţe všechny zpravodaje jsou v evidenci registrovány, mají formát A4 a jsou k dispozici v on-line verzi na oficiálních internetových stránkách městských úřadů. Díky tomu, ţe bylo moţné zpravodaje získat ve fyzické podobě, byla zjištěna další charakteristika a to druh papíru. Bylo by moţné předpokládat, ţe zpravodaje budou vytištěny na novinovém papíře. Z toho důvodu, aby vydavatelé sníţily výdaje na vydávání. To se nepotvrdilo. Pouze dva zpravodaje (města Pardubic a městského obvodu II) jsou vytištěny na novinovém papíře. Ostatní jsou vytištěny na kvalitním křídovém papíře. Dále bylo zjištěno, ţe všechny zpravodaje jsou barevné a všechny zpravodaje tiskne úřadům externí firma. Výzkum dále zjišťoval v jakém nákladu zpravodaje vychází. Největší náklad 48 000 kusů má Radniční zpravodaj města Pardubic, protoţe vychází na území celého města. Nejmenší náklad 2000 kusů má Zpravodaj městského obvodu IV Pardubická čtyřka.
81
Graf č. 16 Náklad zpravodajů v tis. ks
Náklad zpravodajů v tis. ks Zpravodaj Sedmička Městský obvod Pardubice VII
6
Zpravodaj městského obvodu Pardubice VI Pardubická Šestka
2,4
Zpravodaj městského obvodu Pardubice V Pardubická pětka
8
Zpravodaj městského obvodu Pardubice IV Pardubická čtyřka
2
Zpravodaj MO III
7
Pravobřeţní zpravodaj městského obvodu Pardubice II
9,8
Zpravodaj městského obvodu Pardubice I
9,8 48
Radniční zpravodaj města Pardubic 0
10
20
30
40
50
60
Výzkum zjišťoval i cenu a způsob distribuce zpravodajů. Bylo zjištěno, ţe všechny zpravodaje jsou k dispozici zdarma a k jejich distribuci je kromě jednoho případu vyuţívána Česká pošta. Zajímavý je způsob distribuce zpravodaje v městském obvodě IV. V tomto obvodě roznáší zpravodaj zaměstnanci úřadu nebo dobrovolníci. Je to opatření, které má sníţit finanční náklady na vydávání zpravodaje. Dále výzkum zjišťoval, jak velké jsou finanční náklady na vydání jednoho čísla zpravodaje.
82
Graf č.17 Finanční náklady na vydání jednoho čísla zpravodaje v tis. Kč
Finanční náklady na vydání jednoho čísla zpravodaje v tis.Kč Zpravodaj Sedmička Městský obvod Pardubice VII
22
Zpravodaj městského obvodu Pardubice VI Pardubická Šestka
20
Zpravodaj městského obvodu Pardubice V Pardubická pětka
5
Zpravodaj městského obvodu Pardubice IV- Pardubická čtyřka
0
Zpravodaj MO III
8
Pravobřeţní zpravodaj městského obvodu Pardubice II
10
Zpravodaj městského obvodu Pardubice I
20
Radniční zpravodaj města Pardubic
0 0
5
10
15
20
25
Největší finanční náklady byly zjištěny u zpravodaje městského obvodu VII. Náklady na vydání jednoho čísla zpravodaje činí 22 000 Kč. Zajímavé je, ţe v případě dvou zpravodajů (zpravodaj městského obvodu IV a Radniční zpravodaj města Pardubic) respondenti uvedli, ţe finance na vydání jednoho čísla jsou nulové. Tyto zpravodaje jsou financovány skrze reklamu. Financování probíhá tak, ţe úřad, má smlouvu s externí firmou, která zpravodaj tiskne a zároveň má ve zpravodaji vyčleněné místo na reklamu, kterou si tato firma sama shání. Tento systém je podle respondentů výhodný pro obě strany.
83
3.2.1.1 Shrnutí vnějších charakteristik zpravodajů na území statutárního města Pardubice Výzkum zjistil, ţe všechny obecní tiskoviny, které vycházejí na území statutárního města Pardubice: 1. pouţívají název zpravodaj, 2. jsou registrovány v Evidenci periodického tisku a vydavatelů, 3. mají formát A4, 4. jsou k dispozici v elektronické podobě na oficiálních internetových stránkách městských obvodů nebo města, 5. jsou plnobarevné, 6. jsou k dispozici zdarma, 7. tiskne pro úřady externí firma. V základní charakteristice zpravodajů byly zjištěny následující rozdíly: 1. zpravodaje městských obvodů vycházejí čtvrtletně, zpravodaj města vychází měsíčně, 2. distribuci zpravodajů zajišťuje Česká pošta, distribuci zpravodaje v městském obvodu VI zajišťují zaměstnanci úřadu nebo dobrovolníci. Liší se také náklady a finance poskytované na vydání jednoho čísla zpravodaje, coţ se odvíjí od počtu obyvatel daného městského obvodu. V nejvyšším nákladu 48 000 kusů vychází Radniční zpravodaj města Pardubic a v nejniţším nákladu 2000 kusů vychází Zpravodaj městského obvodu Pardubice IV Pardubická čtyřka. Na vydávání jednoho čísla zpravodaje vynakládá nejvyšší finance městský obvod VII, je to 22 000 Kč. Zajímavé bylo zjištění, ţe ve dvou případech jsou finanční náklady na vydání jednoho čísla nulové. V těchto případech je vydávání zpravodaje financováno skrze reklamu, kterou do zpravodaje zajišťuje firma, která zpravodaj pro úřad tiskne. Tento typ financování vyuţívá úřad městského obvodu IV a radnice města Pardubice. 3.2.2
Charakteristika redakcí – velikost redakce a pracovníci redakce
Kapitola uvádí charakteristiku redakcí obecních periodik, která vychází z odpovědí na dílčí výzkumné otázky 1, 2 a 3. Co se týče velikosti redakcí zpravodajů, bylo zjištěno, ţe pouze v jednom případě tvoří zpravodaj jedna osoba. Jedná se o zpravodaj městského obvodu Pardubice V. Odpověď na otázku, kolik členů má redakce zpravodaje byla následující: „redakce? Ta neexistuje. Zpravodaj píšu jen já.“158 Ostatní zpravodaje mají dva aţ šest stálých členů redakce, coţ není
158
Viz PŘÍLOHA 16 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE V.
84
celkový počet, protoţe všichni respondenti uvedli, ţe se na přípravě zpravodaje podílí i další osoby, jejichţ počet nelze přesně určit, protoţe se odvíjí od tématu zpravodaje. „Do redakce zpravodaje je zařazen ten, kdo je osloven, aby něco napsal. Myslím tím členy jednotlivých odborů úřadu.“159 „Do zpravodaje vlastně píšou všichni, kterých se týká téma. (…) Do zpravodaje píší taky zástupci institucí, které v městském obvodě máme. Myslím tím hlavně školy. Články samozřejmě také píšou zaměstnanci úřadu, a to podle toho, jaké téma pro zpravodaj vybral tajemník. Samozřejmě také do zpravodaje přispívají samotní zastupitelé.“160 „V rámci spolupráce také přijímáme články od institucí jako jsou občanská sdruţení, školy i místní spolky. Kdyţ jsou nějaké zajímavé akce, tak nám píšou taky. Většinou nám dodaly i fotografie protoţe se to týkalo dětí tady z okolí. K tomu všemu se také připojují články třeba od Sluţeb města Pardubice nebo zprávy od podniků, které můţou ovlivňovat naše ţivotní prostředí. Někdy do zpravodaje přispívali také členové komisí nebo výborů.“161 Na tvorbě zpravodajů se tedy podílí nejen stálí členové redakcí, ale zpravidla to jsou i úředníci jednotlivých odborů, kterých se týká téma aktuálního čísla. Dále do zpravodajů přispívají zástupci institucí, které na území obvodu působí. Jsou to hlavně zástupci škol, zájmových spolků nebo různých firem. Z výzkumu vyplynulo, ţe redakce zpravodajů se vyznačují větším počtem externích dopisovatelů, kteří mají přímý vztah k úřadu (zaměstnanci úřadu) nebo k lokalitě (zástupci firem a institucí). Podle slov respondentů mohou do zpravodaje přispívat i občané obvodů. Bylo ale zjištěno, ţe občané nemají o psaní do zpravodaje zájem. Výjimku tvoří zpravodaj městského obvodu IV, kde občané přispívají pravidelně. „Články nám třeba dodávají občané, kteří tady bydlí. Máte tady velkou občanskou vybavenost. Třeba klub seniorů, různé sportovní celky, máme tady i pana zahradníka, který píše rady zahrádkářům, to je velmi oblíbené. Občasné se snaţí psát a my to vítáme.“162 Zajímavá je také spolupráce s občany v městském obvodě VI. Při otázce, jestli mohou do zpravodaje přispívat občané obvodu a jak redakce reaguje na problémové zprávy, respondentka odpověděla: „samozřejmě ano. Ale tyto věci se většinou snaţíme řešit na internetových stránkách. Jsou to rychlé informace, které je potřeba vyřešit hned. Takţe zpravodaj pro ně není vhodný. Vyuţíváme proto internetovou diskuzi, kde můţeme
159
Viz PŘÍLOHA 12 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE I. Viz PŘÍLOHA 14 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE III – DUBINA. 161 Viz PŘÍLOHA 17 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VI. 162 Viz PŘÍLOHA 15 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE IV. 160
85
odpovědět opravdu rychle.“163 Toto řešení se jeví jako vhodné, protoţe (jak se vyjádřila respondentka) zpravodaj vzhledem k nízké periodicitě neumoţňuje rychlou odpověď na případné dotazy. Aţ na jednu výjimku nemají členové redakcí ţurnalistické vzdělání ani ţádné zkušenosti s novinářskou prací. Ţurnalistické vzdělání a zkušenosti s prací v médiích mají pouze dvě osoby. Jsou to členky redakce Radničního zpravodaje města Pardubice. „Mám ţurnalistiku a dvanáct let praxe. Dělala jsem v rádiu, televizi, PR agentuře i novinách. Kolegyně je taky bývalá novinářka, dělala v ČTK. V novinařině se pohybuje více jak třicet let. Takţe jsme vlastně všichni novináři.“164 Z odpovědí respondentů vyplynulo, ţe ţurnalistické vzdělání pro ně není podstatné, protoţe oni sami se za novináře nepovaţují. Uvedli, ţe aby byl zpravodaj kvalitní, je vhodné mít alespoň vysokoškolské vzdělání. Nejvýstiţnější je odpověď respondentky Gabriely Kříţkové, která na otázku jestli mají členové redakce ţurnalistické vzdělání odpověděla: „ne, proto asi taky zpravodaj vypadá tak, jak vypadá. Ale já i paní starostka máme vysokoškolské vzdělání, takţe to není zase úplná slátanina.“165 Při rozhovoru dva respondenti uvedli, ţe v minulosti spolupracovali na tvorbě zpravodaje s novináři, byly to redakce zpravodajů v městských obvodech I a II. „V minulosti jsme měli externistu, který byl novinářem. Museli jsme od toho ustoupit. Problém byl hlavně v komunikaci. Jeho články jsem musel neustále upravovat. Nakonec jsme dospěli k názoru, ţe bude lepší, kdyţ si to budeme dělat sami. Ještě tam byla jedna věc, která nám začala vadit. Platili jsme mu tou formou, ţe měl ve zpravodaji zdarma inzerci. Ale stalo se to, ţe zpravodaj začal vypadat jako informační leták a lidi uţ ani nepoznali, ţe se jedná o zpravodaj. Z toho důvodu se také v našem zpravodaji neobjevuje reklama, jako tomu je u ostatních.“166 „Dřív jsme dokonce měli i externího redaktora. Byl to novinář jednoho deníku, který nám pomáhal s formulací zpráv. Uţ s ním ale nespolupracujeme. Bylo to oboustranně nevýhodné. Bylo těţké zkoordinovat naši práci. Navíc jsme stejně museli články upravovat, co se týče faktických věcí. Tím ale nechci říct, ţe se novinařině bráníme. Chceme vydávat i jiné články, neţ pouze faktické, ale není čas.“167
163
Viz PŘÍLOHA 17 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VI. Viz PŘÍLOHA 19 ROZHOVOR STATUTÁRNÍ MĚSTO PARDUBICE, MAGISTRÁT MĚSTA. 165 Viz PŘÍLOHA 12 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE I. 166 Viz PŘÍLOHA 13 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE II – POLABINY. 167 Viz PŘÍLOHA 12 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE I. 164
86
Jak respondenti uvedli, spolupráce s novinářem pro ně nebyla výhodná, protoţe museli články od něho upravovat, coţ je překvapivé, protoţe by se dal předpokládat spíše opačný jev, tedy ţe bude novinář upravovat články od úředníků. Názor od novinářů nebyl získán, a tak není moţné posoudit, proč byla spolupráce opravdu ukončena a jak probíhala. Co se týče zaměstnaneckého vztahu členů redakce k úřadu bylo zjištěno, ţe všichni stálí členové redakce jsou současně zaměstnanci úřadu. Nejčastěji jsou to tajemníci úřadu nebo členky sekretariátu starosty. V návaznosti na zaměstnanecký vztah byli respondenti dotazováni, jestli mají za jejich práci na přípravě zpravodaje zvláštní odměny a jestli mají práci na zpravodaji upravenou v pracovní smlouvě. Respondenti uvedli, ţe nedostávají ţádné zvláštní finanční ohodnocení a nemají tuto práci ani uvedenou v pracovní smlouvě. Jejich práce ve zpravodaji je dobrovolná. Shodně uvedli, ţe zpravodaj tvoří z toho důvodu, ţe by ho zřejmě nikdo jiný netvořil. Výjimkou je redakce Radničního zpravodaje města Pardubic. Obě členky redakce mají práci v redakci uvedenou v pracovní smlouvě. Práce v redakci činí 50-60% obsahu jejich práce v rámci úřadu. Redakce obecních periodik lze tedy charakterizovat následujícím způsobem. V kapitole 1.7.1 uvádím způsob dělení redakcí podle územního dosahu a počtu členů. Na základě těchto kategorií je moţné redakce obecních periodik označit jako malé redakce, protoţe jsou to redakce lokálních tiskovin (vycházejí na území městského obvodu nebo města) a mají nízký počet členů. Redakce jsou charakteristické vyšším počtem externích spolupracovníků. Jedná se hlavně o zaměstnance úřadu nebo zástupce firem či institucí, které působí na daném území. Další charakteristikou členů redakce je, ţe ve většině nemají ţurnalistické vzdělání a jsou zaměstnanci úřadu. 3.2.3
Struktura redakcí a redakční práce
Výzkum dále zjišťoval, jestli jsou v redakcích zpravodajů zastoupeny klasické redakční pozice, které jsou popsány v teoretické části práce a jakou strukturu tyto redakce mají. Pro tuto část byly základní dílčí výzkumné otázky 4 a 5. Respondenti byli vyzváni, aby členy redakce definovali pomocí klasických redakčních pozic. Jejich odpovědi byly podobné. „Nejsme klasickou redakcí a podle mne to s ní nelze ani srovnat. Proto nelze přesně definovat zastoupené pozice, které se objevují v klasické redakci. Všichni vlastně dělají všechno.“168
168
Viz PŘÍLOHA 13 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE II – POLABINY.
87
„V tvorbě čísla je zdánlivý chaos, ale protoţe všichni vědí, co mají dělat, je zde vlastně pořádek. Všichni vlastně dělají všechno. Určitě nemáme strukturu redakce jako takové. Ani to podle mého názoru není potřeba, protoţe fungujeme jinak neţ klasické noviny.“169 „Těţko redakci definovat. Do redakce zpravodaje je zařazen ten, kdo je osloven, aby něco napsal.“170 Všichni respondenti měli s definováním redakční struktury problémy. Z odpovědí vyplynulo, ţe redakce nemají přesně definované pozice ani strukturu, coţ jim fakticky neumoţňuje ani jejich velikost. Při pokusu o definice redakčních pozic respondenti uváděli, ţe je nelze jednoznačně určit. Podle jejich slov všichni dělají, co je potřeba, aby zpravodaj vyšel. Jedna osoba například současně píše články, rozdává témata dalším, upravuje články a shání reklamu. Všichni popisovali jejich práci jako chaotickou, která paradoxně dobře funguje, protoţe se jedná o zaběhnutý model. Vzhledem k tomu, ţe respondenti nedokázali přesně vymezit a definovat redakční pozice, byli vyzváni, aby popsali přípravu jednoho čísla zpravodaje. Na základě toho byly překvapivě zjištěny společné znaky redakční práce a tím odhaleny funkce jednotlivých členů redakce. Respondenti odpovídali takto: „články i zadání témat vycházejí z úřadu. Rozdělování článků je na tajemníkovi, který rozhoduje o tom, která témata jsou momentálně aktuální. Tajemník nejdříve předkládá radě, jako myslím redakci, jakýsi nástin témat, kterým by se dané číslo mělo věnovat. Redakce je buď schválí nebo ne. Tajemník potom rozdá zadání jednotlivým vedoucím odborů. A poté taky sbírá zpracované články. A to je vlastně všechno. Tajemník potom články sbírá a předá na korekturu. Korektura je vlastně to, ţe články si přečte několik lidí. Víc očí víc vidí. No a pak tajemník zase jde k radě, jako vlastně k redakci, která si je přečte a schválí. Největší podíl na tvorbě zpravodaje má pan tajemník, na něm to všechno leţí.“171 „Já mám na starost takovou tu organizaci a psaní těch informačních článků. Pomáhám taky s opravou, nebo vlastně jí dělám celou. Upravuji také články, které nám přijdou od občanů. Vlastně dělám všechno. Nejsem šéfredaktor, ale dělám všechno. Pan starosta píše a paní tajemnice to dává tak jako dohromady. Ona je takový šéf toho všeho. Rozdává třeba témata úředníkům. No je to tak, ţe já posbírám články ode všech zúčastněných a dám to ke
169
Viz PŘÍLOHA 14 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE III – DUBINA. Viz PŘÍLOHA 12 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE I. 171 Viz PŘÍLOHA 14 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE III – DUBINA. 170
88
kontrole panu starostovi. On tedy schvaluje články. No ale nikdy se mi nestalo, ţe by něco zamítl. To ne, to se neděje. No a pak se to pošle grafikovi a do tiskárny a je hotovo. S grafikem spolupracuji také já.“172 „Témata zpravodaje, která měli zpracovat úředníci, zadávala paní starostka. Úřednici je pak zpracovali. V rámci spolupráce také přijímáme články od institucí jako jsou občanská sdruţení, školy i místní spolky. Kdyţ jsou nějaké zajímavé akce, tak nám píšou taky. Většinou nám dodaly i fotografie, protoţe se to týkalo dětí tady z okolí. K tomu všemu se také připojují články třeba od Sluţeb města Pardubice nebo zprávy od podniků, které můţou ovlivňovat naše ţivotní prostředí. Někdy do zpravodaje přispívali také členové komisí nebo výborů. Hlavně tedy komise ţivotního prostředí. Paní starostka řekla, co chce, co má ona. Taky se nám stávalo, ţe lidé nám články posílají sami. To samé vlastně i firmy. Já jsem se vţdycky s paní starostkou sešla a společně jsme dávaly celé číslo dohromady a případně doplnily. Já jsem články opravila a s kolegyněmi zredigovala a pak jsme je opět hotové předala paní starostce. Paní starostka je potom schvalovala, buď řekla ano, nebo je ještě chtěla upravit. Paní starostka také psala své úvodní slovo. A potom šly články do tisku.“173 „Téma zpravodaje projednává na svém zasedání rada obvodu. Poté ho projedná se mnou. To je tedy ten první krok. Rada se také k problémům vyjádří v tom smyslu, na co je potřeba se hlavně zaměřit. Ten druhý krok je, ţe to jde ke mně. Já to podobněji připravím a předám kolegům. Vzhledem k tomu, ţe nemůţeme do zpravodaje psát nějaké dlouhé romány, musím to připravit tak, aby se to tam všechno vešlo. Píšeme hlavně noticky, stručně a jasně. Prostě jde o to, aby občané získali svou informaci stručně a jasně. Zpravodaj je také vybaven fotografiemi. Současně na zpravodaji pracují také pracovnice úřadu, myslím tím sekretářky, které hlavně shánějí inzerci a obvolávají firmy, aby získaly informace z venku.“174 Podobně odpovídali (na diktafon i mimo něho) i další respondenti. Na základě odpovědí je moţné identifikovat základní znaky redakční práce zpravodajů. Stálí členové redakcí připravují témata zpravodaje. Tato témata předkládají starostovi či radě městského obvodu. Starosta nebo rada mají pravomoc témata schválit, doplnit a mohou předloţit další návrhy. Takto upravené návrhy jsou rozhodující. Poté jsou témata vrácena zpět do redakce, která na nich pracuje. Stálí členové redakce píší články, které se týkají chystaných akcí či obecných informací úřadu (například informace o rozpočtu, svozu odpadů a podobně). Redakce také zajišťuje a upravuje články od institucí nebo články, které
172
Viz PŘÍLOHA 15 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE IV. Viz PŘÍLOHA 17 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VI. 174 Viz PŘÍLOHA 18 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VII. 173
89
přišly od občanů. Práce na ostatních tématech probíhá tak, ţe jsou oslovování další zaměstnanci úřadu. V první fázi to jsou vedoucí odborů, do jejichţ oblasti téma spadá. Vedoucí odborů mají pravomoc pověřit zpracováním tématu svého podřízeného. Za obsah a správnost informací ale vţdy odpovídá vedoucí odboru. Připravené články se vrací zpět do redakce. Zde proběhne korektura a články jsou opět předány starostovi či radě. Starosta nebo rada mají moţnost články opět upravit nebo doplnit. Články jsou znovu vráceny do redakce, která je odesílá do tisku. Ve všech redakcích byl také odhalen shodný způsob provádění korektury článků. Korekturu neprovádí jeden člověk, ale články čte postupně několik osob. Většinou jsou to stálí členové redakce nebo další zaměstnanci úřadu. Tento model je moţné s drobnými úpravami identifikovat u všech redakcí zpravodajů. Výjimkou je opět příprava zpravodaje městského obvodu V, kde vše závisí na jedné osobě. Zajímavé je, ţe všichni respondenti označili za šéfredaktora starostu. Jako jeho hlavní funkci potom označili schvalování obsahu zpravodaje, která má svá specifika. „V tiráţi je například uvedeno, ţe šéfredaktorem je starosta, měl by tedy být osobou, která odpovídá za obsah vydání. Ovšem není to zcela úplně pravda. Je tam vlastně napsaný jen pro dojem. I kdyţ na druhou stranu má starosta rozhodující slovo v tom, co ve zpravodaji vyjde.(…) Starosta prostě stojí za vším, články ale nepíše. Jediné co je stoprocentní, je fakt, ţe má poslední slovo, co se týče obsahu zpravodaje.“175 „No je to tak, ţe já posbírám články ode všech zúčastněných a dám to ke kontrole panu starostovi. On tedy schvaluje články. No ale nikdy se mi nestalo, ţe by něco zamítl. To ne, to se neděje.“176 „Je to tak, ţe starosta řekne, ţe je potřeba vydat zpravodaj a já ho napíšu a vydám.(…) Starosta to čte, jen kdyţ má čas. Někdy ani vůbec.“177 Během rozhovoru a mimo diktafon respondenti uvedli, ţe vliv starosty na obsah zpravodaje je minimální. Vyjádřili se, ţe starostové nemají o vydávání zpravodaje velký zájem nebo nemají dostatek času. Současně ale nevyloučili, ţe starosta má největší vliv na obsah zpravodaje. Podle jejich slov ale svého vlivu nevyuţívá. Podle respondentů tedy nemá redakce ţádné hierarchizované seskupení jako běţné redakce. Uvedli, ţe všichni členové redakce jsou na stejné úrovni a své pozice ani nerozlišují.
175
Viz PŘÍLOHA 13 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE II – POLABINY. Viz PŘÍLOHA 15 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE IV. 177 Viz PŘÍLOHA 16 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE V. 176
90
Výzkum dále zkoumal, jaké pozice jsou uvedeny v tiráţích zpravodajů. Bylo zjištěno, ţe v tiráţích je vţdy uveden šéfredaktor nebo odpovědný redaktor. Toto označení je podle respondentů pouze formální záleţitostí a neodpovídá skutečnosti. Jako šéfredaktor je zpravidla uveden starosta městského obvodu. Teoretická část práce uvádí běţnou strukturu redakce a charakteristiky jednotlivých redakčních pozic. Výzkumem bylo zjištěno, ţe redakce zpravodajů podobnou strukturu nemají. Sami respondenti navíc charakterizovali chod redakce jako chaotický. Podobná je situace v oblasti charakteristiky redakčních pozic. Respondenti uvedli, ţe jejich pozice nelze charakterizovat. Charakterizovali pouze pozici šéfredaktora a grafika. Pozici šéfredaktora potom připsali stejné funkce, jako uvádí teorie, ale na druhou stranu zdůraznili, ţe jejich šéfredaktor tyto funkce nevykonává. Při pokusu definovat redakční pozice stálých členů redakce pomocí teorie nejlépe vystihuje práci stálých členů redakce pozice editora, protoţe tato pozice v sobě zahrnuje několik činností najednou. Respondenti se ale takto neoznačili. Výzkumem tak bylo zjištěno, ţe reakce zpravodajů mají svou specifickou podobu a dokonce byl zjištěn i podobný postup při tvorbě zpravodaje. 3.2.4
Etický kodex a vnitřní řád redakcí
Obsahem kapitoly jsou odpovědi na dílčí výzkumné otázky 6, 7 a 8. Respondenti byli dotazováni, zda v redakci existuje etický kodex novináře vydaný Syndikátem novinářů ČR nebo jestli mají v redakci jiný etický kodex, kterým se řídí. Odpovědi byly podobné. „Ani ho nepotřebujeme. Proč taky. Spíš jen píšeme o tom, co se tady děje a ne ţádné politické názory. Píšeme taky o tom, co se děje pro občany. Kulturní a společenské akce taky. No a tak objektivita je pasé, píšeme totálně apoliticky. Píšeme spíš o tom běţném ţivotě.“178 „Ne tak to nemáme. Vím, ţe existuje, ale nemyslím si, ţe ho potřebujeme. Máme svůj úřednický.“179 „Etický kodex, který by upravoval naši práci při tvorbě zpravodaje nemáme, ale řídíme se dle našeho úředního etického kodexu.“180 „Máme etický kodex zaměstnanců úřadu a tím se také řídíme. K psaní ho ani nepotřebujeme. Jako úředníci se snaţíme napsat články jako informace. Ani to podle mého názoru není potřeba, protoţe ve zpravodaji vycházejí informace a ne nějaké politické články.“181
178
Viz PŘÍLOHA 15 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE IV. Viz PŘÍLOHA 13 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE II – POLABINY. 180 Viz PŘÍLOHA 14 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE III – DUBINA. 181 Viz PŘÍLOHA 17 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VI. 179
91
V souvislosti s touto otázkou byli respondenti dotazováni, zda práci v redakci vnímají jako novinářkou. „Ne tak to ne. Spíš jako pomoc občanům. Jako zprostředkovávání informací.“182 „Ne, i kdyţ jsem byla novinářkou, tak teď rozhodně ne. To by ani nešlo. Ted se vlastně snaţíme psát a píšeme pravdu a nemáme potřebu někomu stranit. Nesnaţíme se všechno nafukovat jako novináři.“183 „Pro mě je to oddych od těch všech úředních povinností. Novinařina to určitě není a ani bych to nechtěl dělat a uţ vůbec bych to k ní nepřirovnal.“184 „No tak to rozhodně ani náhodou. No snaţím se ty články upravovat, aby byly česky dobře. Rozhodně ale nemám ţádné novinářské ambice a podle mě ani nikdo jiný z redakce.“185 Odpovědi respondentů jsou jednoznačné. Svou práci ve zpravodaji nevnímají jako novinářkou, ale chápou jí jako povinnost informovat občany. Z toho vyplývá i jejich postavení k etickému kodexu novinářů. Podle jejich slov ho nepotřebují ze dvou důvodů. První je ten, ţe se nepovaţují za novináře a druhým důvodem je existence etického kodexu úředníka, kterým se řídí. V souvislosti s tímto bylo zjištěno, ţe ani jeden stálý člen redakce není členem Syndikátu novinářů ČR ani o členství v něm neusiluje. Všichni respondenti také shodně uvedli, ţe neexistuje ţádný vnitřní řád redakce, který by upravoval činnost jejích jednotlivých členů, protoţe redakce fungují na základě zaţitých a nikde nespecifikovaných pravidel. Z pohledu teorie je neexistence vnitřního řádu předpokladem chaotického fungování redakce, coţ výzkum potvrdil. 3.2.5
Charakteristika redakčních rad
Zvláštní úlohu má v redakci redakční rada, která běţně funguje jako poradní orgán šéfredaktora. Výzkum se zaměřil i na tuto oblast a zkoumal jestli se redakční rady vyskytují u redakcí obecních periodik, jakou mají funkci a kdo je tvoří. Jedná se o dílčí výzkumné otázky 10, 11 a 12. S definováním redakční rady a jejich funkcí měli respondenti stejné problémy jako s definováním redakce. „No není nikde stanovena, stejně jako redakce. Redakční rada je vlastně opět starosta a diskuze nad obsahem čísla probíhá na poradách vedení. Ono to vypadá ta, ţe kaţdý něco řekne, ale nikomu se vlastně nechce nic řešit.“186 182
Viz PŘÍLOHA 16 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE V. Viz PŘÍLOHA 19 ROZHOVOR STATUTÁRNÍ MĚSTO PARDUBICE, MAGISTRÁT MĚSTA. 184 Viz PŘÍLOHA 18 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VII. 185 Viz PŘÍLOHA 15 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE IV. 183
92
„Tak to je úplně stejné jako s redakcí. Vlastně neexistuje.“187 Pouze v jednom případě bylo zjištěno, ţe redakční rada je oficiálně stanovena. Jedná se o městský obvod IV. „Máme jí tak oficiálně neoficiálně. (…) Oficiálně je ale stanovená a jmenuje ji rada obvodu na svém zasedání. Moc se ale nemění. Spíš to dělá ten, kdo o to má zájem. Redakční rada je ale na rozdíl od redakce oficiálně stanovena. Je to spíš ale tak na oko.“188 Paradoxní je, ţe v obvodě je stanovena redakční rada, ale redakce oficiálně stanovena není. Ve všech ostatních případech bylo označeno fungování rady jako neformální a nikde neukotvené. Co se týče počtu členů, mají redakční rady zpravidla vyšší počet členů neţ má redakce. Počet členů redakčních rad se pohybuje mezi 2 aţ 8 členy. Bylo zjištěno, ţe redakční radu zpravidla tvoří starosta, radní úřadu a tajemník úřadu. Členy redakčních rad jsou také stálí členové redakce. Respondenti byli během rozhovoru vyzváni k tomu, aby popsali fungování redakční rady. Nejvýstiţnější jsou následující odpovědi. „Redakční rada není taky nijak oficiálně stanovená. Obsah zpravodaje projednáváme na poradách vedení úřadu, kdyţ je čas. Ţádné speciální porady pouze ke zpravodaji svolávány nejsou, to vlastně není ani potřeba. Dalo by se říct, ţe redakční radu opět dělá starosta. Tomu předloţíme návrh a on se k tématu vyjadřuje. Kdyţ má k obsahu nějaké připomínky, udělá se oprava, ale to pouze málokdy.“189 „Redakční rada je rada městského obvodu. Členů má tolik, kolik se sejde lidí na zasedání, ale většinou jsou to všichni radní. Takţe má pět členů starostu a jeho radní. Jak jsem řekl, rada schvaluje obsah čísla. Nejdřív tedy schvaluje téma a potom obsah. Většinou to probíhá tak, ţe si číslo přečtou a říkají, co se má doplnit, co zkrátit. Zpravodaj vychází v rámci územní samostatné působnosti, takţe na to mají právo.“190 Všichni respondenti popisovali činnost redakční rady podobně a z jejich odpovědí je opět moţné vyvodit základní znaky fungování redakčních rad zpravodajů. Stálí pracovníci redakce předkládají radě nejdříve návrhy na témata, která by se měla ve zpravodaji objevit. Rada potom témata schvaluje nebo dá návrhy na svá témata. Pokud rada navrhne nové téma, je vţdy toto téma zpracováno. Radě jsou potom předloţeny i všechny hotové články. Rada se k článkům vyjadřuje a má také pravomoc je upravit. Podle 186
Viz PŘÍLOHA 13 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE II – POLABINY. Viz PŘÍLOHA 12 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE I. 188 Viz PŘÍLOHA 17 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VI. 189 Viz PŘÍLOHA 13 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE II – POLABINY. 190 Viz PŘÍLOHA 18 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VII. 187
93
slov respondentů rady nevěnují obsahu článků velkou pozornost. Jak respondenti uvedli, redakční rada se neschází za účelem schválení zpravodaje, protoţe návrh témat i hotových článků probírá zpravidla v rámci schůzí zastupitelstva. Respondenti také uvedli, ţe v některých případech není obsah zpravodaje vůbec kontrolován. Důvodem je prý nedostatek času. Všichni respondenti sice uvedli, ţe redakční rady fungují jako kontrolní orgán redakce, ale současně charakterizovali jejich práci jako bezvýznamnou. Argumentovali tím, ţe redakční rady věnují zpravodaji malou pozornost. 3.2.6
Spolupráce redakcí zpravodajů
Výzkum se snaţil odhalit, jestli spolu redakce zpravodajů spolupracují či zda redakce Radničního zpravodaje nějakým způsobem zasahuje do činnosti ostatních redakcí. Jedná se o dílčí výzkumné otázky 9 a 13. Zkoumala jsem, jakou probíhá spolupráce redakce Radničního zpravodaje a redakcí zpravodajů městských obvodů. Respondenti z redakcí městských obvodů uvedli, ţe není potřeba s městským zpravodajem spolupracovat, protoţe obvod je samostatnou jednotkou a má tedy právo na vydávání vlastních informací. Současně zamítli, ţe by redakce Radničního zpravodaje mohla jakýmkoliv způsobem ovlivňovat chod redakce a obsah zpravodajů v obvodech. Uvedli, ţe spolupráce je z jejich strany spíše nahodilá a shodli se na tom, ţe Radniční zpravodaj nemá o informace z obvodů zájem. „Ne, to vůbec. Oni by ani neměli jak a myslím, ţe by jim to stejně u nás neprošlo. Mají svůj zpravodaj. My například můţeme také přispívat do radničního zpravodaje, ale to jen zřídka.“191 „Radnice města nám do vydávání nijak nezasahuje. Občas se například inspirujeme jejich tématy, ale to je vše. Myslím, ţe by to městu ani neprošlo. My jsme prostě vlastní jednotka.“192 „Ne tak to ne. Jsme tady pro sebe.“193 Mimo diktafon někteří respondenti uvedli, ţe redakce Radničního zpravodaje nejeví o jejich příspěvky zájem. V opozici s jejich tvrzením stojí informace, které byly získány od členky redakce Radničního zpravodaje.
191
Viz PŘÍLOHA 12 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE I. Viz PŘÍLOHA 14 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE III – DUBINA. 193 Viz PŘÍLOHA 15 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE IV. 192
94
„To těţko říci, politická nevraţivost. Na kaţdý městský obvod posíláme informaci o tom, kdy máme uzávěrku a tu moţnost poslat něco k nám mají. Je to obvod od obvodu. Třeba Tomáš Řezanina z dvojky, s tím nemám problém i třeba městský obvod jedna spolupracuje. Má na to vliv hlavně to, ţe se nemají rádi starostové a bohuţel se to odráţí i v téhle nespolupráci. Třeba spolupráce s městským obvodem pět nefunguje vůbec. No prostě nefunguje, ale je to škoda, protoţe vlastně lidé tak nemají všechny informace. S tím zase souvisí obsah. Jediné co nám tam chtějí obvody dávat je stříhání pásek. Zásadně do našeho zpravodaje takové informace nedávám. To tam nepatří, politická propagace má být jinde. Třeba udrţet to při volbách to byla to těţká práce. Během voleb jsme měli článek o tom, jak se dá volit a ne o nějakých politických slibech.“194 Spolupráci mezi redakcemi lze tedy charakterizovat jako komplikovanou a minimální. Redakce Radniční zpravodaje má o příspěvky z ostatních redakcí zájem, současně ale poţaduje, aby se ve zprávách neobjevovaly názory starosty nebo radních, coţ je pro redakce městských obvodů klíčové, protoţe právě takové zprávy do redakce Radničního zpravodaje posílají. Spolupráce se tedy omezuje na zveřejňování informací o konání různých společenských akcí v obvodech. 3.2.7
Vhodnost názvu zpravodaj optikou členů redakcí
V teoretické části práce je prezentován názor Syndikátu novinářů ČR, který se k pouţívání názvu zpravodaj staví odmítavě. Argument, který hovoří proti vyuţívání názvu zpravodaj, je ten, ţe tento název můţe evokovat zpravodajství. Respondentům byl názor představen. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký názor na problematiku mají respondenti. Jedná se o dílčí výzkumnou otázku 14. Odpovědi respondentů se téměř nelišily. „A jak by se jinak měl jmenovat? Vţdyť přináší zprávy. Podle mě je to zcela přesné.(…) Prostě zpravodaj je zpravodaj města, přináší zprávy z města. Tedy úřední zprávy. Jinak to ani nejde vysvětlit.“195 „Pouze píšeme zprávy pro naše občany, proto je to zpravodaj. Nevím, jaký jiný název by byl lepší. Problém bych měla spíše s názvem noviny, ty evokují ţurnalistiku, ale zpravodaj rozhodně ne. Já s tímto názvem naprosto souhlasím, ani by mě jiný název nenapadl. Někteří pouţívají název listy. Podle mne je nevhodný spíše tento název. Co to jsou listy? Název
194 195
Viz PŘÍLOHA 12 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE I. Viz PŘÍLOHA 12 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE I.
95
zpravodaj mi jednoduše přijde určující. Jsou to naše zprávy našim občanům, proč tedy tento název nepouţít. Prostě poskytujeme informace.“196 „Všeobecně se tomu říká zpravodaj, takţe je to vhodné označení. Radnice má také zpravodaj. Všichni jsou na něj zvyklý, tak proč ne.“197 „Zpravodaj ano. Rozhodně bych to třeba neoznačil jako informační leták nebo něco podobného. To je třeba list papíru a ne takové ty obsáhlejší informace.“198 „No jak by se to mělo jinak jmenovat? Protoţe zpravodajství jako novinařina to přece není. Jsou to prostě informace pro naše občany. Název zpravodaj je uţ zaţitý, takţe proč ho měnit.“199 „Podle mě má zpravodaj pejorativní význam. Připadá mi to něco jako hlasatel. Osobně se také zasazuji o změnu tohoto názvu, ale zatím taky bez úspěchu. Na druhou stranu je to ale zaţitý název. Snad kaţdý si pod tím názvem představí něco, co je zdarma, něco co vydává obec. To ţe to má, jak jsem řekla, pejorativní význam je věc druhá.“200 Všichni respondenti se shodli, ţe název zpravodaj je nejvhodnější označení a nedokázali uvést jiný vhodný název. Respondenti uvedli, ţe zpravodaj nevnímají jako prostředek ke zveřejňování novinářských zpráv. Vnímají ho jako místo ke zveřejňování úřednických informací. V souvislosti s tím byli respondenti dotazováni, jestli povaţují zpravodaj za ţurnalistický produkt. Odpověď respondentů byla jednoznačně zamítavá. Podle respondentů není moţné zpravodaje se ţurnalistikou srovnávat. 3.2.8
Funkce zpravodajů optikou členů redakcí
Respondentům byla také poloţena otázka, jaké funkce podle nich zpravodaj plní. Jedná se o dílčí výzkumnou otázku 15. Názory respondentů se od sebe opět nelišily. „Tak jednoznačně informační funkci. I kdyţ se některé informace opakují, lidi to docela rádi čtou. Můţeme tak lidem sdělit všemoţné informace, které jsou pro ně důleţité. Například informace o tom, co se chystá, co se udělalo a další.“201 „Zpravodaj má jeden zásadní význam a to přiblíţení úřadu občanům. Skrze něho můţeme sdělovat naše úřední informace, nejsou to jen výtaţky ze zákonů, ale do zpravodaje dáváme konkrétní věci, které se týkají konkrétních lidí, kteří tu bydlí. Jsou to tedy jakési
196
Viz PŘÍLOHA 14 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE III – DUBINA. Viz PŘÍLOHA 15 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE IV. 198 Viz PŘÍLOHA 16 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE V. 199 Viz PŘÍLOHA 17 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VI. 200 Viz PŘÍLOHA 19 ROZHOVOR STATUTÁRNÍ MĚSTO PARDUBICE, MAGISTRÁT MĚSTA. 201 Viz PŘÍLOHA 17 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VI. 197
96
jejich zprávy. Rozhodně je má tedy zpravodaj funkci spojit občany. Dá jim takovou tu jistotu místa.“202 „My vydáváme zpravodaj z jednoho prostého důvodu, abychom informovali občany o naší činnosti, myslím tím činnost úřadu. Chceme je co nejvíce informovat o dění na úřadu i o dění v našem městském obvodu. Hlavní jsou tedy informace.“203 Respondetni uvedli, ţe hlavní funkcí zpravodaje je informovat občany. Respondenti vnímají zpravodaje jako způsob, jak dostat k občanům zprávy, které by se k nim jinak zřejmě nedostaly. V této souvislosti respondenti uvedli, ţe podle nich nejsou zpravodaje určeny k politické prezentaci úřadu, ale právě k poskytování informací, které jsou důleţité pro občany. Respondentům byla také představena integrační funkce. Shodně uvedli, ţe by se mohla vyskytovat, ovšem spíše se přiklonili ke zmíněné informační funkci. V této souvislosti byli respondenti také dotazováni, jaký typ zpráv by se měl ve zpravodajích objevovat. Uvedli, ţe jsou to úřední zprávy. Účelem zpravodaje je podle nich poskytování informací. Shodně uvedli, ţe zpravodaje by měly obsahovat informace, které jsou důleţité pro občany v místě, kde je zpravodaj vydáván. Nejzajímavější ze všech odpovědí vzešla z rozhovoru s Alexandrou Tušlovou, která je členkou redakce Radničního zpravodaje města Pardubic. Díky rozhovoru s ní byly zjištěny zajímavé poznatky o fungování zpravodaje, které mohou být podle mého názoru inspirativní i pro ostatní redakce. Tušlová striktně odmítá, aby se ve zpravodaji objevovaly politické zprávy, a proto zpravodaj koncipuje tak, aby slouţil občanům a ne aby jim přinášel politické názory. Hlavním účelem je podle ní informovat občany o dění v místě jejich bydliště a přinést informace, které by jinde nezískaly. Zpráva má obsahovat odpověď na co, kde a kdy, nikoliv prosazovat něčí názor. Zajímavé je, ţe se ve zpravodaji dokonce zrušili okénko starosty. Jako hlavní důvod ke zrušení Tušlová uvedla, ţe přece existují důleţitější zprávy. 3.2.9
Ovlivnění práce v redakci
Respondentům byla dále poloţena otázka, jestli můţe být práce v redakci ovlivněna zaměstnaneckým vztahem k úřadu. Jestli díky tomuto vztahu můţe být redaktor nucen psát zprávy, které obhajují například jednání starosty či politické strany, která je ve vedení obce. Jedná se o dílčí výzkumnou otázku 16. Respondenti se shodli i v této odpovědi.
202 203
Viz PŘÍLOHA 14 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE III – DUBINA. Viz PŘÍLOHA 13 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE II – POLABINY.
97
„Já si myslím, ţe je to určitě moţné a na některých městech bych to tak i viděl. Osobně se ale snaţím, aby to u nás tak nebylo. Snaţím se všechno vysvětlovat, proč to tak děláme. Snaţím se vysvětlovat věcně, ne politicky. Osobně mě mrzí, ţe do zpravodajů nepřispívají všichni. Vţdyť politici mají moţnost se tu vyjádřit, tak proč to nedělají. Určitě by to chtělo jinou formu.“204 „My nepíšeme politické články. Snaţíme se informovovat a ne politikařit. Takţe u nás ne. Ale jinde bych tomu i věřila.“205 Ostatní odpovědi se těmto podobaly. Respondenti shodně tvrdili, ţe je taková věc na jejich úřadě zcela vyloučená. Současně ale připustili, ţe na jiných úřadech můţe k takovým vlivům docházet. 3.2.10 Shrnutí charakteristik redakcí a redakčních rad Z výzkumu vyplývají charakteristiky redakcí zpravodajů: 1. redakce mají nízký počet členů, 2. redakce nemají definovanou strukturu, 3. v redakcích dochází ke slučování redakčních pozic, 4. ţádný člen redakce není členem Syndikátu novinářů ČR, 5. redakce nemají vnitřní řád, 6. redakce se neřídí etickým kodexem Syndikátu novinářů ČR, ale řídí se etickým kodexem úřadu, 7. stálí členové redakcí nemají, aţ na dvě výjimky, ţurnalistické vzdělání, 8. členové redakcí jsou zaměstnanci úřadu. Z výzkumu vyplývají charakteristiky redakčních rad zpravodajů: 1. rady mají zpravidla větší počet členů neţ redakce, 2. členy rad jsou i členové redakcí, 3. rady jsou kontrolním orgánem redakcí, 4. členové rad jsou zaměstnanci úřadu, 5. členové rad nemají ţurnalistické vzdělání. 3.3
Závěr případové studie
V první kapitole výzkumné části B jsou uvedeny vnější charakteristiky zpravodajů, které vycházejí na území statutárního města Pardubice. Jedná se o název, periodicitu, registraci v Evidenci periodického tisku a vydavatelů, formát, existenci elektronické podoby, druh
204 205
Viz PŘÍLOHA 13 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE II – POLABINY. Viz PŘÍLOHA 15 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE IV.
98
papíru, barevnost, způsob tisku, náklad, způsob distribuce, prodejní cenu a finanční náklady na vydání jednoho čísla zpravodaje. Všechny informace byly zjištěny. Výsledky byly porovnány s výsledky výzkumné části A a bylo zjištěno, ţe se od těchto výsledků významně neodlišují. Ve výzkumné části A bylo například zjištěno, ţe nejfrekventovanějším názvem, který se u obecních periodik vyskytuje, je název zpravodaj, coţ bylo potvrzeno i případovou studií. Na území města Pardubic pouţívají tento název všechny tiskoviny. Zajímavé bylo zjištění o způsobech financování vydávání zpravodajů. Ve dvou případech bylo zjištěno, ţe finanční náklady na vydání zpravodaje jsou nulové, protoţe existuje zvláštní smlouva mezi vydavatelem (úřadem) a firmou, která zpravodaj tiskne. Náklady na zpravodaj jsou pokrývány reklamou, kterou do zpravodaje shání firma. Následují kapitoly věnované struktuře redakcí a redakční práci. Co se týče redakcí bylo zjištěno, ţe všechny redakce mají nízký počet členů a lze je tedy zařadit do kategorie malých redakcí. Dále bylo zjištěno, ţe aţ na dvě výjimky, nemá nikdo z členů redakcí ţurnalistické vzdělání a ani ţádnou zkušenost s prací v médiích. Nikdo také není členem Syndikátu novinářů ČR a všichni členové redakcí jsou zaměstnanci úřadu. Dále bylo zjištěno, ţe ani v jedné redakci neexistuje etický kodex ani vnitřní řád, který by upravoval činnost jednotlivých členů. Všichni respondenti ale uvedli, ţe se řídí etickým kodexem úřadu. Zajímavé je zjištění, ţe redakce nemají pevně danou strukturu a vymezené redakční pozice, přesto lze ve způsobech redakční práce jednotlivých redakcí identifikovat společné znaky. Výzkum také odhalil, ţe v redakcích zpravodajů dochází ke kumulaci redakčních pozic. Překvapivé je zjištění o působení starostů v redakcích. Ačkoliv je moţné předpokládat, ţe starosta či vládnoucí politická strana bude ovlivňovat obsah zpravodaje, coţ potvrzují zjištění výzkumu Radniční listy bez cenzury, který je prezentován v teoretické části práce, výzkum tento jev nepotvrdil. Všichni členové redakcí sice uvedli, ţe starosta má na obsah zpravodaje vliv v tom smyslu, ţe můţe připomínkovat, měnit i zamítat témata zpravodaje a obsah článků. Současně ale dodali, ţe starostové takovou činnost nevykonávají. Z výzkumu vyplynulo, ţe starostové vlastně nemají o vydávání zpravodajů zájem, coţ lze povaţovat za tristní, ale současně za pozitivní zprávu. Jestliţe starosta nemá o vydávání zpravodaje zájem, ale přesto zpravodaj vychází, je to známka toho, ţe zpravodaj nemusí být prostředkem politické prezentace. Co se týče redakčních rad bylo zjištěno, ţe ani jejich fungování se neřídí přesnými pravidly. Výzkum odhalil, ţe redakční rady fungují jako kontrolní orgány redakcí, protoţe schvalují témata i obsahy zpravodajů. Navíc mají moţnost zasahovat do jejich obsahu. 99
Členové redakcí ale uvedli, ţe redakční rady jim do témat i obsahu zpravodajů fakticky nezasahují. Je tak moţné vyvodit závěr, ţe redakce zpravodajů mají relativně velkou autonomii v tom, co se ve zpravodajích objeví a co nikoliv. Výzkum se zaměřil také na spolupráci redakce Radničního zpravodaje města Pardubic s ostatními redakcemi. Bylo zjištěno, ţe redakce spolupracují minimálně. Nelze ale rozhodnout z jakého důvodu se tak děje. Na jedné straně stojí nezájem redakcí městských obvodů nebo jejich zájem o publikaci zpráv, které zmiňují starostu či radní. Na druhé straně je odmítavé stanovisko redakce Radničního zpravodaje města Pardubic prezentovat typ zpráv, které zmiňují starostu či radní městských obvodů. Současně se ale redakce Radničního zpravodaje snaţí kontaktovat ostatní redakce a vyţaduje po nich zprávy. V případové studii jsou shrnuty i názory respondentů na vybranou problematiku spojenou s obecními periodiky. Jedná se o vhodnost pouţívání názvu zpravodaj, funkce obecních tiskovin a také názor na to, jestli můţe mít fakt, ţe je redaktor obecního periodika zároveň zaměstnancem úřadu vliv na jeho práci v redakci v tom smyslu, ţe díky tomuto vztahu je redaktor nucen psát zprávy, které obhajují například jednání starosty. Závěr je takový, ţe podle respondentů je název zpravodaj vhodným označením pro obecní tiskoviny. Respondenti uvedli, ţe zpravodaj v ţádném případně nevnímají jako ţurnalistický produkt. Chápou ho jako prostor po poskytování úředních informací, a proto se do něho snaţí umisťovat zprávy, které mají být přínosné pro obyvatele v místě, kde zpravodaj vychází. Podle respondentů zpravodaje plní hlavně informační funkci a částečně funkci integrační. Ke třetímu tématu se respondenti vyjádřili tak, ţe ovlivnění jejich práce zamítají. Současně ale připouštějí, ţe k němu můţe docházet. V rámci případové studie došlo ke zodpovězení všech dílčích výzkumných otázek a tak i k zodpovězení hlavní výzkumné otázky „HVOB: Jakou strukturu mají redakce obecních periodik a jak probíhá redakční práce?“. Z výzkumu vyplynulo, ţe redakce obecních periodik nemají pevně danou strukturu a nelze identifikovat redakční pozice, které uvádí teorie. Redakční práce probíhá na základě nepsaných pravidel, které jsou v rámci zkoumaných redakcí podobné. 206
206
Viz kapitola 3.2.2 Charakteristika redakcí – velikost redakce a pracovníci redakce 3.2.3 Struktura redakcí a redakční práce.
100
4
Závěr
Cílem diplomové práce bylo vytvořit mediální mapu obecních periodik na území Pardubického kraje a prostřednictvím případové studie zjistit, jakou strukturu mají redakce a jak probíhá redakční práce obecních periodik, která vycházejí na území statutárního města Pardubice. Práce byla rozdělena do tří částí, první část je teoretická, druhá část obsahuje informace o podobě a průběhu výzkumu a v třetí části jsou prezentovány výsledky výzkumu. Teoretická část práce se věnuje problematice, která je s obecními periodiky spojená. Věnuje se pouţívání názvu zpravodaj a noviny. Název noviny povaţuje práce za nevhodný, pouţívání názvu zpravodaj práce částečně obhajuje. Dále práce obsahuje informace o právním ukotvení obecních periodik v Ústavě České republiky, Listině základních práv a svobod, zákonech o územní samosprávě a samozřejmě v tiskovém zákoně. Hlavním problémem právního ukotvení obecních periodik je jeho neucelenost. Práce také zařazuje obecní periodika do systému tisku a prezentuje pohled na obecní periodika jako na PR materiál. Dále rozebírá funkce obecních periodik a teorii mediálního subjektu. V práci jsou uvedeny i charakteristiky jednotlivých členů redakcí. Druhá část práce uvádí klasifikaci výzkumu dle Hendla, na jehoţ základě definuje výzkum práce jako popisný a explorační a z hlediska pouţitých metod a technik sběru dat jako smíšený výzkum pomocí míchání metod. Dále definuje dotazník a hloubkový rozhovor s pouţitím návodu jako pouţité výzkumné nástroje. Tato část práce obsahuje informace o předvýzkumu a průběhu výzkumu, které probíhaly v období září aţ listopad 2010. Třetí část práce obsahuje výsledky výzkumu. Pro lepší přehlednost byl výzkum rozdělen na dvě části. Nejdříve jsou uvedeny výsledky spojené s výzkumnou částí A, která byla zaměřena na zmapování obecních periodik na území Pardubického kraje. Následují výsledky výzkumné části B, jejíţ cílem bylo získat informace o struktuře redakcí a redakční práci u vybrané skupiny periodik. V rámci výzkumné části A byly potvrzeny tři ze čtyř výzkumných hypotéz a zodpovězena hlavní výzkumná otázka „HVOA: Jaká je vnější charakteristika obecních periodik na území Pardubického kraje?“. Výzkum zjistil, ţe elektronickou podobu má 149 obecních periodik, coţ je 71% periodik Pardubického kraje, čímţ byla potvrzena výzkumná hypotéza H2. Většina obecních tiskovin v Pardubickém kraji má on-li verzi. Dále byla potvrzena výzkumná hypotéza H3. Většina obecních periodik pouţívá ve svém názvu pojmenování zpravodaj. Název zpravodaj se vyskytuje u 106 obecních periodik. Výzkum potvrdil i hypotézu H4. Vydavatelem obecních periodik jsou obce, nikoliv najaté firmy, protoţe bylo zjištěno, ţe 207 obcí, coţ činí 98% z celkového počtu obcí, vydává obecní 101
periodikum samo. Potvrzena nebyla hypotéza H1. Většina obecních tiskovin v Pardubickém kraji není registrována v Evidenci periodického tisku a vydavatelů, protoţe v evidenci je registrováno 127 obecních periodik. Výzkum ve spojení s evidencí periodického tisku přinesl zajímavý výsledek. Bylo zjištěno, ţe databáze evidence je v nevyhovujícím stavu. Byl zjištěn velký rozdíl v počtu evidovaných a skutečně vydávaných periodik. Výzkumná část B zodpověděla všechny dílčí výzkumné otázky a tak i hlavní výzkumnou otázku „HVOB: Jakou strukturu mají redakce obecních periodik a jak probíhá redakční práce?“. V rámci výzkumu bylo zjištěno, ţe redakce zpravodajů mají nízký počet členů, nemají pevně danou strukturu a jejich fungování neupravuje ţádný řád. Zajímavé je zjištění, ţe ve způsobech redakční práce jednotlivých redakcí lze identifikovat společné znaky. Výzkum také odhalil, ţe v redakcích dochází ke kumulaci redakčních pozic. Překvapivé je zjištění o působení starostů v redakcích. Z výzkumu vyplynulo, ţe starostové nemají o vydávání zpravodajů zájem, ačkoliv mají největší vliv na jejich obsah. Co se týče redakčních rad bylo zjištěno, ţe ani jejich fungování se neřídí přesnými pravidly a ţe redakční rady fungují jako kontrolní orgány redakcí. Výzkum se zaměřil také na spolupráci redakce Radničního zpravodaje města Pardubic s ostatními redakcemi. Bylo zjištěno, ţe redakce spolupracují minimálně. Zjišťovány byly i názory respondentů na vybranou problematiku spojenou s obecními periodiky. Závěr je takový, ţe respondenti povaţují název zpravodaj za vhodné označení pro obecní tiskovinu, nepovaţují zpravodaje za ţurnalistické produkty a připisují jim informační funkci. Přínos diplomové práce leţí v její výzkumné části. Práce mapuje periodika, které vydávají města a obce na území Pardubického kraje. Dosud tento přehled nikde neexistoval. Současně práce přináší informace o struktuře redakcí a redakční práci obecních periodik na specifickém území statutárního města Pardubice, coţ zatím také nikdo neprovedl. Práce tak můţe být vyuţita jako námět k realizaci podobně zaměřených výzkumů nebo můţe slouţit k porovnání s daty získanými v jiných krajích. S výzkumem je moţné pracovat i do budoucna. Mohou být doplněny další charakteristiky obecních periodik, rozšířen zkoumaný vzorek a nebo také rozšířeny charakteristiky redakcí.
102
5
Seznam pouţité literatury
Kniţní zdroje Aldridge, Meryl. 2007. Understanding the local media, Berkshire : Open University Press. Bartošek, Jaroslav. 2001. Úvod do studia ţurnalistiky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Burns, Lynette Sheridan. 2004. Ţurnalistika: praktická příručka pro novináře. Praha: Portál. Burton, Grame. Jirák, Jan. 2003.Úvod do studia médií. Brno: BARRISTER a PRICIPAL. Geist, Bohumil. 1992. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing. Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum.Praha: Portál s.r.o. Heřmanová, Eva. Patočka, Jiří. 2007. Regionální sociologie, sociologie prostoru a prostředí II. Praha: Oeconomica. Jandourek, Jan. 2003. Úvod Do Sociologie. Praha: Portál Kašík, Milan. Holina, Vladimír. 1988. Okresní noviny. Havlíčkův Brod: Novinář. Kuţílek, Oldřich. 2006. Doporučení pro vydávání periodik samosprávami. Praha: Oţivení o.s. Kolektiv
autorů.2004.
Základy
ţurnalistiky
pro
redaktory
studentských
časopisů.
Praha:Otevřená společnost. Macků, Pavel. 2007. „Achillova pata regionální ţurnalistiky.“ Pp. 101-104 in Regionální média v evropském kontextu, ed. by Waschková Císařová,Lenka. Brno: Masarykova univerzita.
103
Malátek, Vojtěch. Polonský, Dušan. 1998. Metody sociologického výzkumu. Karviná: Slezská univerzita v Opavě-Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. Mezulaník, Radek. „Etika podnikání, etika novinářské profese.“ Pp. 29-40. In Z vůle médií, Stati k novinářské praxi. 2006. Příbram: HERMÉS. Mezulaník, Radek. „Média jako projekce chování společnosti a zájmových skupin.“ Pp.153162. In Z vůle médií, Stati k novinářské praxi. 2006. Příbram: HERMÉS. Mrnka, Martin.“Informace jako pracovní nástroj.“Pp.135-144. In Z vůle médií, Stati k novinářské praxi. 2006. Příbram: HERMÉS.
Osvaldová, Barbora. Halada, Jan a kol.1999.Encyklopedie praktické ţurnalistiky.
Osvaldová, Barbora. 2007. „Regionální noviny v České republice z hlediska mediálního zařazení a etiky.“ Pp.51-55 in Regionální média v evropském kontextu, ed. by Waschková Císařová, Lenka. Brno: Masarykova univerzita. Ruß-Mohl, Stephan. Bakičová, Hana. 2005. Ţurnalistika : komplexní průvodce praktickou ţurnalistikou. Praha :Grada. Svatošová, Helena. 2006. Radniční periodika a jejich právní souvislosti.
Trampota, Tomáš. 2004. Zpravodajství. Praha: Portál.
Tušer, Andrej. 1999. Ako sa robia noviny. Bratislava: SOFA.
Tušer, Andrej. 2007. „Stredoeurópsky rozmer slovenských regionálnych médií.“ Pp 22-27 in Regionální média v evropském kontextu, ed. by Lenka Waschková Císařová. Brno: Masarykova univerzita.
104
Verner, Pavel. 2010. Úvod do praktické ţurnalistiky. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského. Veselá, Jana. 2007.Sociologický výzkum a jeho metody. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko správní. Vojtek, Juraj. 1982. Praktická příručka redigování. Praha: Novinář. Volek,
Jaromír.
2007.
„Regionální
ţurnalisté
v posttransformační
etapě:
Vybrané
socioprofesní charakteristiky.“ Pp.35-51 in Regionální média v evropském kontextu, ed. by Waschková Císařová,Lenka. Brno: Masarykova univerzita. Waschková Císařová, Lenka. 2007. „Vybrané aspekty strukturální transformace českých lokálních a regionálních médií.“ Pp 62-71 in Regionální média v evropském kontextu, ed. by Waschková Císařová, Lenka. Brno: Masarykova univerzita. 46/2000 Sb. ZÁKON ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb., a zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 2/1993 Sb. - Listina základních práv a svobod Zákon č. 1/1993 Sb. - Ústava České republiky. Internetové zdroje Burgr, Rudolf 2010. In Jak informují zpravodaje? Napoví i soutěţ. http://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/soutez-zpravodaje-rd20100528.html (17.8.2010). Český statistický úřad – seznam obcí Pardubického kraje http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/home (Nedatováno.). Radniční a krajské noviny - stoupající zájem veřejnosti.
105
http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=288661%20%28Jan%20%C4%8C%C3%AD% C5%BEek:%20Radni%C4%8Dn%C3%AD (11.6. 2010). Etický kodex MF DNES http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?y=mfdnes/eticky-kodex.htm Etický kodex Economia http://www.economia.ihned.cz/403/1109/file/(Nedatováno.). Obecní
noviny:
poslušnost
především.
http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy-a-
pravo/clanek.phtml?id=308539&tro794_0_2 (17.8. 2010). Pardubický kraj – informace o kraji http://www.pardubickykraj.cz (Nedatováno.). Seznam obcí a měst http://mesta.obce.cz/ (Nedatováno.). Slovník cizích slov http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=lok%E1ln%ED (7.8. 2010). Syndikát novinářů ČR http://syndikat-novinaru.cz/1/3/70/syndikat/clenstvi (Nedatováno.). http://syndikat-novinaru.cz/1/3/5/syndikat/syndikat (Nedatováno.).
106
6
Seznam tabulek
Tabulka č. 1 str. 56 Obce Pardubického kraje dle počtu obyvatel Tabulka č.2 str. 61 Počet obecních periodik na území Pardubického kraje Tabulka č. 3 str. 63 Vydávání obecních periodik v obcích podle počtu obyvatel Tabulka č. 4 str. 66 Periodicita obecních periodik a velikost obcí Tabulka č. 5 str. 68 Vyuţití názvu zpravodaj Tabulka č. 6 str. 70 Vyuţití názvu noviny Tabulka č.7 str. 72 Obecní periodika - soukromý vydavatel Tabulka č.8 str. 80 Obecní tiskoviny na území města Pardubice Tabulka č. 9 str. 81 Periodicita tiskovin na území města Pardubice
107
7
Seznam grafů
Graf č. 1 str. 18 Poměr počtu evidovaného lokálního a regionálního tisku a skutečně vycházejících titulů Graf č.2 str. 62 Rozloţení vydávání obecních periodik dle okresů Graf č. 3 str. 63 Obce Pardubického kraje dle počtu obyvatel Graf č. 4 str. 64 Vydávání obecních periodik vzhledem k počtu obyvatel v obci Graf č. 5 str. 65 Periodicita obecních periodik Graf č. 6 str. 67 Názvy obecních periodik Graf č.7 str. 69 Název zpravodaj a periodicita Graf č. 8 str. 70 Název noviny a periodicita obecních tiskovin Graf č. 9 str. 71 Vydavatelé obecních periodik Graf č. 10 str. 73 Registrace obecních periodik v Evidenci periodického tisku a vydavatelů Graf č. 11 str. 74 Registrace obecních periodik v Evidenci periodického tisku a vydavatelů dle obcí Graf č. 12 str. 75 Počet obecních periodik dle evidence a výzkumu Graf.č 13 str. 76 Formát obecních periodik Graf č. 14 str. 77 On-line verze obecních periodik Graf č.15 str. 74 Elektronická podoba obecních periodik dle obcí Graf č. 16 str. 82 Náklad zpravodajů v tis. ks
108
Graf č.17 str. 83 Finanční náklady na vydání jednoho čísla zpravodaje v tis. Kč
109
8
Seznam schémat
Schéma č. 1 str. 20 Rozdělení periodik z regionálního hlediska (Tušer 1999) Schéma č. 2 str. 21 Rozdělení periodik z lokálního hlediska (Tušer 1999) Schéma č. 3 str. 28 Plnění funkcí regionálních a lokálních versus celostátních médií (Tušer 2007) Schéma č. 4 str. 30 Organigram mediálního podnikatelského subjektu (Ruß-Mohl, Bakičová 2005) Schéma č. 5 str. 35 Stavba redakce (Ruß-Mohl, Bakičová 2005) Schéma č.6 str. 55 Mapa Pardubického kraje
110
9 9.1
Přílohy Příloha 1 Stanovisko členské komise k členství novinářů z časopisů vydávaných úřady 2004
Podle Stanov Syndikátu novinářů ČR můţe být členem ten, kdo se novinářskou činností zabývá nejméně jeden rok před podáním přihlášky a má ze své novinářské činnosti převáţnou část svého příjmu. To jsou podstatné podmínky, jejichţ dodrţení sleduje při projednávání přihlášek členská komise. Stanovy nikde neomezují tzv. nezávislost práce novináře při šíření informací. Ve Stanovách není také zmínka o tom, na základě jakých kritérií by bylo moţno hodnotit závislost či nezávislost novináře na názorech, doporučeních či přáních jeho sluţebně nadřízených nebo vydavatele. Nicméně lze v konkrétních případech najít nesporný vliv některých vydavatelů, který ovšem nelze v ţádném případě povaţovat za jakoukoliv cenzuru. Podle názoru členské komise jde v takových případech o uţívání “práva“ vydavatele na přednostní zařazování zpráv a článků, které nejsou v rozporu s posláním, záměry a cíli jeho organizace. Při projednávání přihlášek za členy Syndikátu novinářů, zaměstnaných např. v časopisech obecních úřadů (a podobných, někdy i vysloveně inzertních časopisů) se snaţí členská komise posoudit z předloţených ukázek, nakolik je ten či onen časopis poplatný svému vydavateli či zřizovateli. Podle toho také přihlášky posuzuje. Je toho názoru, ţe u podobných časopisů nebo “novin“ nelze najít zcela spolehlivé jednotné měřítko pro stanovení jisté závislosti a ţe je skutečně nutné přistupovat k závěru zcela individuálně. 9.2
Příloha 2 Stanovisko Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám 2006
„Jiţ delší dobu jsme se setkávali s řadou problémů, týkajících se tzv. radničních novin. Stíţnosti na jejich činnost dostávala etická komise, rozhodnutí členské komise o přijímání redaktorů těchto novin za členy Syndikátu byla nejednou zpochybněna a rovněţ na stránkách Mediaţurnálu i webu Syndikátu zazněly různé hlasy. Řídící výbor se touto situací zabýval a dospěl k následujícím závěrům: Syndikát novinářů povaţuje za nešťastné, pokud radnice obcí a měst vydávají své informační tiskoviny pod označením „noviny“ či „zpravodaj“. Podle názoru SNČR to přispívá k matení veřejnosti a k nepřípustnému zaměňování propagačních tiskovin se zpravodajskými periodiky. Současně si na základě studia řady exemplářů těchto tiskovin uvědomujeme, ţe 111
obsahují i kvalitní publicistické materiály a ţe je tedy nelze paušálně odsoudit jako nenovinářské produkty. Syndikát novinářů ČR upozorňuje své členy, kteří pro tyto radniční tiskoviny pracují, ţe jsou povinni řídit se Etickým kodexem novináře, zejména následujícími ustanoveními: 1. a) respektovat pravdu bez ohledu na důsledky, které to pro něj můţe mít, vyhledávat informace, které slouţí všeobecnému zájmu i přes překáţky, b) dbát na rozlišování faktů od osobních názorů, c) hájit svobodu tisku i svobodu jiných médií, d) neodchylovat se věcně od pravdy ani v komentáři z důvodu zaujatosti, e) nepřipustit, aby domněnka byla vydávána za ověřený fakt a zprávy byly deformovány zamlčením důleţitých dat, f) odmítat jakýkoli nátlak na zveřejnění nepravdivé, nebo jen zčásti pravdivé informace, g) odmítat jakékoli zásahy státních orgánů, jeţ by mohly ovlivnit pravdivost sdělení, h) přijímat pouze úkoly srovnatelné s jeho profesní důstojností. 2. a) vyloučit všechny činnosti, které by jej mohly kompromitovat nebo vést ke konfliktu zájmů b) nepřijímat ţádné hodnotné dary nebo výhody, které by měly souvislost s jeho novinářskou činností, zvláště pak z důvodů zveřejnění nebo zatajení nějaké informace 82 c) nezneuţívat povolání novináře k činnosti reklamního pracovníka ne přijímat ţádnou odměnu přímou nebo nepřímou od zájemců o reklamu, odmítnout se podílet na publikování skryté reklamy. Syndikát novinářů ţádá širokou veřejnost, aby ho informovala o prohřešcích členů syndikátu proti Etickému kodexu novináře. Z dlouhodobého hlediska povaţuje Syndikát novinářů České republiky za ţádoucí oddělení radničních periodik od radnic, zřídit pro ně redakční rady a vydávat je ve vydavatelských společnostech vzešlých z veřejného výběrového řízení.“ 9.3
Příloha 3 Obecní noviny: poslušnost především
Praha - V novinách vydávaných radnicemi je jen minimum prostoru pro jiné názory, neţ má momentální vedení obce - v průměru 2,6 procenta. Vyplývá to z obsáhlého průzkumu nevládních organizací, které v rámci projektu Radniční listy bez cenzury analyzovaly pět čísel stovky obecních a krajských novin z celé země, coţ představovalo 7187 tiskových stran. 112
"Najít v radničních a krajských listech jiné názory, neţ jsou názory vedení, je téměř nemoţné," uvedlo sdruţení Oţivení, které projekt uskutečnilo spolu s Otevřenou společností a Iuridicum Remedium. Organizace zjišťovaly, nakolik se v politických textech objevují i články opoziční nebo kritické. Za politický přitom organizátoři brali třeba i text o rekonstrukci školky, protoţe do budovy se investovaly peníze na základě politického rozhodnutí a mohly se dát třeba na kanalizaci. "Periodika jsou naprosto neobjektivní a nevyváţená," konstatoval Oldřich Kuţílek, který se projektu zúčastnil za sdruţení Otevřená společnost. Hlásná trouba radnice Radniční zpravodaje se staly hlásnou troubou toho, kdo je právě u moci. V průměru 41 procent článků je proradničních, nesouhlasné, kritické texty představují jen pět procent. Typické jsou sebechvalné články o úspěších vedení radnice při zvelebování města, mezi které patří oprava chodníků či rekonstrukce parku. Čtenář se ovšem uţ obvykle nedozví názor opozice, zda byly tyto peníze vynaloţeny skutečně účelně. Kuţílek uvedl, ţe prostor pro alternativní názor se sice objevil v téměř polovině sledovaných novinách, ovšem jen ve třech procentech periodik byl tento prostor větší neţ deset procent plochy pro všechny politické texty. Nejhorší bylo Ústí nad Labem Jako nejuzavřenější noviny pro opoziční názory z výzkumu vyšly listy magistrátu v Ústí nad Labem. Na druhém a třetím místě skončila krajská periodika Středočeského a Ústeckého kraje. Dokladem jsou i snímky starostů i hejtmanů. Zatímco v průměru se nejvyšší představitel obce či kraje objevil na fotografii ve "svých" novinách dvakrát v jednom čísle, snímek někdejšího ústeckého primátora Petra Gandaloviče (ODS) se ve dvou číslech objevil celkem devatenáctkrát. Čtenáři tak například viděli, jak Gandalovič vypouští rybu do Labe, diskutuje se studenty nebo startuje závod na běţecké dráze. A zatímco o starostovi se ve sledovaných novinách objevila v jednom výtisku zmínka sedmkrát, ústecké noviny dosáhly před komunálními volbami rekordu 69 zmínek o novém kandidátovi na primátora Janu Kubatovi (ODS). Texty od opozičních politiků nebo kritické názory ústeckých obyvatel se podle průzkumu v tamních radničních novinách prakticky neobjevily.
113
Podle Gandaloviče, který se mezitím stal ministrem pro místní rozvoj, je to ovšem tím, ţe opozice neměla o publikování v radničních listech zájem. "Nedovedu si představit, ţe bychom odmítli nějaký text opozičního zastupitele z ČSSD a KSČM. Kdyţ ale nikdo článek nepřinese, nikdo ho za něj nenapíše," reagoval na výsledky průzkumu Gandalovič. Desítky milionů na vlastní kampaň Podle Oldřicha Kuţílka z Otevřené společnosti vyuţívají krajští a místní politici, kteří jsou právě u moci, radniční a krajské časopisy k vlastní kampani. A ještě k tomu vyuţívají veřejné peníze, i kdyţ jsou tituly distribuovány zdarma. Celkem občané za 71 periodik zaplatili 75 milionů korun ročně (u 29 se náklady nepodařilo zjistit). "Jsou to ukradené peníze pouţité na vlastní kampaň, dlouhodobou prezentaci," tvrdí Kuţílek. Nevládní organizace zpracovaly pro radnice doporučení, kterým by se při vydávání svých novin měly řídit. Navrhují například, aby noviny vydávalo zastupitelstvo a nikoli rada města. Mezi dalšími doporučeními je zaloţení redakční rady, která by stanovila základní pravidla pro vydávání novin a pak dohlíţela na jejich dodrţování. Malé obce jsou otevřenější Doporučeními by se měla řídit především velká města a kraje. Z průzkumu totiţ vyplynulo, ţe opoziční a kritické názory se objevují více v novinách vydávaných radnicemi v malých obcích do dvaceti tisíc obyvatel. "Malé obce jsou na tom nejlépe," konstatoval Kuţílek. Nejlépe z průzkumu vyšel zpravodaj Rychnova u Jablonce nad Nisou, který ve sledovaných výtiscích na politických stranách zveřejnil 44 procent názorů odlišných od stanoviska radnice. V blízkosti obce se totiţ měly stavět nové větrné elektrárny a diskuse o tomto záměru se promítla i do radničních novin. 9.4
Příloha 4 Radniční a krajské noviny - stoupající zájem veřejnosti
Kaţdý je známe, chodí k nám do schránky a někdy si v nich prolistuji, známým sice tvrdím, ţe tento druh média mě absolutně nezajímá, kdyţ je však manţelka hodí na stolek k televizi, rád si přečtu, co se zrovna děje v našem městě nebo vesnici... Ano, řeč je o novinách a časopisech, vydávaných radnicemi, magistráty nebo krajskými úřady. STANDARDNÍ NOVINY ANEBO PR ČASOPIS? Moţná to bude znít kacířsky, ale radniční a krajské listy by vţdy měly být, ať si to odborná veřejnost přizná nebo ne, základním PR prvkem komunikace mezi úřadem a veřejností. Z 114
tohoto ohledu je potřeba k podobným tiskovinám přistupovat. Občan totiţ nikdy nemůţe mít dostatek informací o práci a záměrech svého úřadu z veřejně dostupných nezávislých zdrojů, a to z několika hledisek. 1. Informace z radnic a úřadů jsou pro masmédia absolutně neatraktivní, s výjimkou skandálních informací. 2. Vývěska je hudbou minulosti 3. Internet má stále relativně malou dostupnost, především pro starší generaci. Z tohoto pohledu médium, které je zdarma distribuováno do schránek a informuje o záměrech a vizích jeho radnice nebo úřadu, je pro občana nejideálnějším prostředkem, jak se dostat k informacím komunálního charakteru. V ČEM JE CHYBA? Jak jsem uvedl na začátku, tento typ média je potřeba brát jako základní prvek komunikace mezi úřadem a veřejností, nikoliv jako základní prostředek k politické exhibici politiků, ať jiţ koaličních nebo opozičních. Bohuţel v našich krajích toto hledisko mnohdy zůstává nepochopeno a noviny se stávají prostředkem politických bojů a moci. Zcela typické je toto pro noviny, kde je úřad vydavatelem, tiskový mluvčí šéfredaktorem a starosta zároveň předsedou redakční rady. Jiţ z logiky věci je pak jasné, ţe médium sklouzává do polohy osobní politické propagace. V těchto případech je na místě, aby se tato tiskovina netvářila jako standardní noviny, protoţe jimi není, ale měla by být spíše jakýmsi klientským časopisem, coţ je forma zcela běţná, například ve Velké Británii. KDE JE BUDOUCNOST? Řešení se dle mého názoru nachází v angaţování profesionálů z veřejného sektoru při vydávání tiskovin do redakčních rad nebo přímo na pozice redaktorů. To můţe být řešeno několika způsoby: 1. Radnice si najme redaktora a grafika na plný úvazek a ti mají noviny na starosti. Nevýhodou takového řešení můţe být „nezávislost“ redaktora, který je přímým podřízeným vedení radnice, a zvýšené náklady na vydávání. 2. Radnice celou činnost outsourcuje vydavatelskou společností. Zde však můţe docházet, zejména u větších vydavatelství, ke střetu zájmů, neboť těţko bude vydavatel pana starostu plísnit za špatné rozhodnutí ve svém prodávaném deníku, aby jej pak mohl obhajovat v radničním listě. JAK FUNGUJE VYDÁVÁNÍ NOVIN KRAJSKÉ A MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY U NÁS A VE SVĚTĚ Kdyţ jsme s vydáváním těchto tiskovin v Olomouckém kraji v roce 2000 začínali, řešili jsme zásadní otázku, zda vyuţít zkušeností našich britských partnerů, kde podobné tiskoviny vycházejí desítky let, nebo zvolit jiný model vydávání. V Británii totiţ tyto časopisy jsou vydávány téměř výhradně formou jakýchsi klientských PR časopisů, plných anket, tabulek a 115
koncepčních materiálů. V době vzniku nové krajské samosprávy však nebylo moţno tento model vyuţít, neboť jsme měli oprávněné obavy z nepochopení podobných projektů českou veřejností. Rozhodli jsme se proto pro model na první pohled standardních tiskovin, nelišících se od novin typu VLP, deníku Dnes apod. Toto přineslo několik výhod: 1. Čtenáři se poměrně rychle s tiskovinou tohoto typu identifikovali. 2. Při distribuci zdarma se noviny odlišily od reklamních materiálů. 3. Informace přinášené v těchto novinách byly pro občany důvěryhodné. Dle pozdějších průzkumů bylo zjištěno, ţe jiţ po třech letech vydávání měsíčníku Olomoucký kraj jej 60 % obyvatel uvedlo mimo masmédií, internetu jako hlavní zdroj informací o dění v kraji. Průzkumy nás ubezpečují, ţe zájem veřejnosti o podobné tiskoviny je veliký. Například z průzkumu, který si nechal zpracovat úřad městské části Praha 10, vyplynulo, ţe radniční noviny přečte (v případě, ţe přijdou do schránky) neuvěřitelných 95 % obyvatel! O autorovi: (jac) Jan ČÍŢEK jednatel Strategie Consulting a vydavatel Českého domova 9.5
Příloha 5 Jak informují zpravodaje? Napoví i soutěţ
Naše drbna, obecní listy, ale i Zdroj, Brodík, Deštník, Horský kurýr. Za těmito názvy se skrývají obecní a městské zpravodaje. Radnice v nich sdělují usnesení z jednání rady, čtenáři v nich nalistují kalendář akcí, společenskou kroniku, jízdní řády, zprávy z knihoven a dalších nejen kulturních institucí atd. Jejich úroveň v regionu můţe veřejnost posoudit na dnes zahájené
výstavě
v
knihovně
v
Mokrém.
Dostát
významu
Co by nemělo v městském či obecním zpravodaji chybět? Podle mediálního experta by zpravodaj měl dostát především významu slova, z něhoţ se jeho pojmenování odvozuje. „Měl by především zpravovat obyvatele města nebo obce o dění kolem nich. Měl by jim přinášet především takové informace, které jsou podstatné pro jejich ţivot a sousedské spoluţití, informace, o nichţ se většinou nedozvědí z těch velkých médií. O rozkopaném chodníku, vystoupení ochotníků, programu kina, sběrném dvoře, mateřském centru, zápasech místního fotbalového klubu, ordinační době zubaře…,“ míní Rudolf Burgr, vedoucí katedry ţurnalistiky
Fakulty
sociálních
studií
Masarykovy
univerzity
v
Brně.
Dále vysvětluje, ţe by se ale nemělo zapomínat také na pochvalu či kritiku, prostor pro čtenáře – běţné obyvatele i radniční politiky. „Tedy na takové texty, které nenesou jen informaci, ale i něčí názor. Lhostejno čí, zda radního, opozičního zastupitele, místního ekologického aktivisty, faráře, učitele, nespokojeného důchodce nebo nadšeného rodiče, který chválí místní školku.Prostor však musí dostat všichni stejnou mírou, špatný zpravodaj je 116
hlásnou troubou pouze starosty, dobrý je otevřenou platformou pro všechny obyvatele bez rozdílu. Na tom se pozná velikost místních politiků, upřímnost a otevřenost vůči místní pospolitosti. A to platí, ať uţ vychází v tištěné podobě, nebo jde „jen“ o webové stránky,“ uzavírá bývalý dlouholetý ţurnalista a nyní vysokoškolský pedagog Rudolf Burgr. Porovnání Porovnání těchto parametrů nabízí Knihovna U Mokřinky v Mokrém a občanské sdruţení ABAKUS, provozovatel Informačního centra v Opočně, které pořádají výstavu obecních zpravodajů a soutěţ o nejlepší zpravodaj okresu Rychnov nad Kněţnou. Partnery akce jsou Rychnovský deník a Státní okresní archiv v Rychnově nad Kněţnou. „Protoţe ţijeme na poměrně malém území a mezi jednotlivými obcemi existuje spousta pojítek, přichází knihovna U Mokřinky v Mokrém a občanské sdruţení ABAKUS s myšlenkou uspořádání společné výstavy obecních zpravodajů bývalého okresu Rychnov nad Kněţnou. Snad kaţdá obec nějaký zpravodaj vydává. Liší se jen rozsahem, periodicitou, formou distribuce. Domníváme se, ţe tato aktivita nabídne jednotlivým obcím moţnost srovnání úrovně zpravodajů
v
regionálním
měřítku
a
přinese
inspiraci
do
další
práce.
Chceme také otevřít diskusi zaměřenou na problematiku redakční práce na zpravodajích a jejich následné produkce,“ oslovila starosty měst a obcí Dagmar Honsnejmanová z mokerské knihovny. A byla překvapená, ţe na výstavu a tím i do následné soutěţe se přihlásilo kolem třiceti
zpravodajů.
Pustit,
či
ne?
Tvůrci zpravodajů mají různé představy či zkušenosti, co by v nich mělo figurovat či převaţovat. „Měly by tam být takové texty a informace, aby to lidi zajímalo, také aby vyvolaly diskusi. Ne uráţky a osobní invektivy. Zpravodaj by měl mapovat veškeré dění na radnici a mezi lidmi v obci,“ je přesvědčena například Jana Albrechtová z Častolovic, publicistka a dopisovatelka tamního zpravodaje. Sama pro zpravodaj celé volební období zpovídá radní a zastupitele. „Rozhovorem s nimi pravidelně zpravodaj otevíráme. Na podzim v posledním čísle před komunálními volbami rozhovory ukončíme, “ dodává Albrechtová. Pokud se redakční rada rozhodne pro kontroverzní materiály, i tady se řeší spory a dilema, zda něco „pustit“, či ne. „Dostali jsme odpověď na otevřený dopis, ve kterém autorka něco kritizovala. Reakce byla na samé hranici slušnosti a stanov, které jsme si s novou šéfredaktorkou určili. Nakonec jsme to uveřejnili,“ popisuje rozhodování Albrechtová a dodává:
V
malé
obci,
kde
se
všichni
znají,
je
to
často
těţká
práce.“
Zájemci tuto práci tedy mohou posoudit na výše uvedené výstavě v Mokrém, od příštího
117
týdne i na webových stránkách Rychnovského deníku, kde čtenáři najdou ukázky všech vystavených zpravodajů a budou moci hlasovat o ten nejlepší. 9.6
Příloha 6 Doporučení pro vydávání periodik samosprávami
118
9.7
Příloha 7 Etický kodex novináře 1. Právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace Občané demokratického státu bez rozdílu svého společenského postavení mají nezadatelné právo na informace, jak jim je zajišťuje čl.17 Listiny práva svobod, jeţ je součástí Ústavy České republiky. Novináři toto občanské právo realizují svou činností. Nezbytně proto přejímají plnou odpovědnost za to, ţe informace, které předávají veřejnosti, jsou včasné, úplné, pravdivé a nezkreslené. Občan má právo na objektivní obraz skutečnosti. Novinář je proto povinen: a. zveřejňovat jen informace, jejichţ původ je znám, nebo v opačném případě je doprovodit nezbytnými výhradami, b. respektovat pravdu bez ohledu na důsledky, které to pro něj můţe mít, vyhledávat informace, které slouţí všeobecnému zájmu, i přes překáţky, c. dbát na rozlišování faktů od osobních názorů, d. hájit svobodu tisku i svobodu jiných medií, 119
e. neodchylovat se věcně od pravdy ani v komentáři z důvodu zaujatosti, f. nepřipustit, aby domněnka byla vydávána za ověřený fakt a zprávy byly deformovány zamlčením důleţitých dat, g. odmítat jakýkoli nátlak na zveřejnění nepravdivé, nebo jen částečně pravdivé informace, h. odmítat jakékoli zásahy státních orgánů, jeţ by mohly ovlivnit pravdivost sdělení, i. přijímat pouze úkoly srovnatelné s jeho profesionální důstojností, j. nepouţívat nepoctivé prostředky k získání informace, fotografie nebo dokumentu nebo vyuţívat k tomu dobré víry kohokoliv. Nepoctivost prostředků je při tom třeba posuzovat v souvislosti s veřejným zájmem na publikování příslušné informace. 2. Poţadavky vysokou na profesionalitu v ţurnalistice Povahou novinářské profese je odpovědnost k veřejnosti. Proto je základním předpokladem pro tuto činnost vysoká profesionalita. Z tohoto hlediska je novinář povinen: a. nést osobní odpovědnost za všechny své uveřejněné materiály, b. vyloučit všechny činnosti, které by jej mohly kompromitovat nebo vést ke konfliktu zájmů, c. nepřijímat ţádné hodnotné dary nebo výhody, které by měly souvislost s jeho novinářskou činností, zvláště pak z důvodů zveřejnění nebo zatajení nějaké informace, d. nezneuţívat povolání novináře k činnosti reklamního pracovníka a nepřijímat ţádnou odměnu přímou nebo nepřímou od zájemců o reklamu, odmítnout podílet se na publikování skryté reklamy, e. nepodepisovat svým jménem obchodní ani finanční reklamy, f. nepřijímat peníze ve veřejné sluţbě nebo v soukromém podniku tam, kde jeho postavení novináře a jeho vliv by mohly být zneuţity, g. nezneuţívat výsad, plynoucích z povolání novináře, k prezentování svých osobních postojů, h. nezneuţívat moţných výhod, plynoucích z členství v Syndikátu novinářů, k uspokojování soukromých potřeb.
120
3. Důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu medií Z tohoto hlediska je novinář povinen řídit se těmito poţadavky: a. nic neomlouvá nepřesnost nebo neprověření informace, kaţdá uveřejněná informace, která se ukáţe jako nepřesná, musí být neprodleně opravena, b. jestliţe si zdroj informací přeje zůstat utajen, novinář je povinen zachovávat profesionální tajemství, i kdyby mu z toho měly vzniknout potíţe, c. respektovat soukromí osob, zejména dětí a osob, které nejsou schopny pochopit následky svých výpovědí, d. dodrţovat přísně zásadu presumpce neviny a neidentifikovat příbuzné obětí nebo delikventů bez jejich jasného svolení, e. povaţovat pomluvu, neprokázané obvinění, překroucení dokumentů, faktů a lţi za nejzávaţnější profesionální chyby, f. kromě nesporných důvodů veřejného zájmu nesmí novinář svou činností dostat dotčené osoby do nesnází nebo osobní tísně, g. novinář nesmí vyuţívat ve svůj prospěch informace získané při výkonu svého povolání dříve, neţ budou tyto informace zveřejněny, h. nesmí vytvářet ani ztvárňovat námět, který by podněcoval diskriminaci rasy, barvy pleti, náboţenství, pohlaví nebo sexuální orientace, i. při reprodukci jakéhokoli textu musí být uveden jeho autor formou adekvátní k rozsahu přetištěného materiálu, j. plagiát se zásadně zakazuje. Etický kodex novináře přijala jako otevřený dokument valná hromada Syndikátu novinářů ČR dne 18. 6. 1998 a na návrh Komise pro etiku při Syndikátu novinářů jej aktualizovala správní rada dne 25. 11. 1999. 9.8
Příloha 8 Etický kodex novinářů MF DNES a iDNES.cz
Tento soubor pravidel platí pro všechny pracovníky, kteří se podílejí na psaní, editování a přípravě obsahu deníku MF DNES a serveru iDNES.cz. Dodrţování stanovených standardů je základní podmínkou práce pro iDNES.cz a MF DNES a zároveň závazkem vůči našim čtenářům.
121
1. Povinností kaţdého pracovníka MF DNES a iDNES.cz je poskytovat čtenáři pravdivé, přesné a nezkreslené informace. 2. Pokud je zřejmé, ţe MF DNES nebo iDNES.cz přece jen zveřejnily informace nepravdivé, zkreslené či zavádějící, neprodleně učiní jejich opravu. 3. iDNES.cz a MF DNES se vyhýbají jakýmkoliv předsudkům a pejorativním výrazům ve spojení s rasou, národností, pohlavím, náboţenským vyznáním, politickým přesvědčením, sexuální orientací či profesním a společenským zařazením. 4. Redaktoři mají povinnost chránit své zdroje informací, pokud si to zdroje přejí. Zároveň však mají povinnost na poţádání zdroj informací oznámit vedení redakce. 5. Kaţdý článek, jehoţ zveřejnění můţe být spojeno s rizikem ţaloby, je autor a editor povinen před uveřejněním konzultovat s některým členem šéfredakce. V případě nutnosti bude přizván právník společnosti MAFRA, a. s. 6. Při své práci jsou redaktoři a ostatní pracovníci reprezentanty iDNES.cz či MF DNES. Jejich vystupování nesmí ţádným způsobem poškozovat dobrou pověst serveru a vydavatelství. 7. Redaktor iDNES.cz a MF DNES musí při své práci vţdy uvést účel, za jakým získává informace. Nepouţívá nepoctivé prostředky pro jejich získání. Jen ve výjimečných případech, kdy nelze závaţnou informaci získat jinak, nemusí redaktor dotazovanému své povolání sdělit: takový postup však vţdy musí schválit nadřízený. 8. Redaktoři MF DNES a iDNES.cz nesmějí vyuţívat ke svému vlastnímu prospěchu informace, které získávají při své práci, před jejich oficiálním zveřejněním. Takové informace ani nesmějí poskytnout před tímto zveřejněním nikomu dalšímu. 9. Redaktoři iDNES.cz a MF DNES nesmějí psát o podnicích, v nichţ mají oni sami, jejich rodinní příslušníci nebo osoby blízké významný majetkový podíl či jiný osobní zájem. Pokud píší o podnicích, jejichţ akcie vlastní oni či osoby jim blízké, jsou povinni seznámit s touto skutečností svého přímého nadřízeného. 10. Pokud novináři hrozí při výkonu práce pro MF DNES či iDNES.cz jakýkoliv konflikt zájmů, je povinen seznámit s tím svého nadřízeného a takové práci se vyhnout. Jakákoliv občanská či politická angaţovanost nesmí být v rozporu se zásadou nezávislosti deníku a serveru a nesmí poškozovat jeho dobrou pověst. 11. Autorská činnost zaměstnanců v jiných médiích, pokud je to soukromá aktivita nevyţádaná vedením redakce či vydavatelstvím, musí být předem schválena šéfredaktorem či příslušným zástupcem šéfredaktora. Taková činnost nesmí nijak ohrozit či oslabit iDNES.cz či MF DNES a nesmí být vykonávána během pracovní 122
doby. Pokud je působení v jiných médiích vedením redakce schváleno, vţdy musí být u jména redaktora uvedeno, ţe je členem redakce MF DNES a iDNES.cz. 12. Redaktorům a ostatním pracovníkům iDNES.cz či MF DNES je zakázáno podílet se na přípravě PR článků, inzertních článků a reklamních kampaní ve prospěch někoho jiného neţ MAFRA, a. s. 13. Novinář iDNES.cz a MF DNES nesmí přijímat výhody, jeţ jsou mu nabízeny z titulu jeho práce. 14. Redaktor můţe akceptovat dárky do hodnoty 500 Kč. Pokud dar tuto výši převyšuje a není zdvořilé ho v dané situaci odmítnout, platí pravidlo: dar přijmout s tím, ţe ho MF DNES či iDNES.cz věnuje na charitativní účely. To je nutné dárci vysvětlit. 15. Zahraniční cesty pracovníků MF DNES a iDNES.cz si prioritně platíme sami ze svých rozpočtů. Pozvání na nejrůznější cesty, jeţ pořádají třetí soukromé subjekty, lze akceptovat pouze za dodrţení určitých podmínek. Vţdy ji musí výslovně schválit vedení redakce, které se dozví všechny okolnosti takové cesty. Cesta musí mít smysl pro redakční práci. Hostitel také obdrţí obecně platný dopis šéfredaktora, ţe redakce si nadále zachová nestrannost a v důsledku cesty se rozhodně nezavazuje k tomu, ţe bude informovat v jeho prospěch. Konečně v článku či pod článkem, který vznikl na základě cesty byť jen částečně placené třetím subjektem, musí být jasně uvedeno, kdo cestu novináři platil. 16. Redaktoři musí podávat čtenářům informace opřené o ověřitelné údaje o povaze výrobků, sluţeb a právních předpisů. Subjektivní hodnocení redaktora musí být jasně označeno. Pokud byly k testu výrobky zapůjčeny (např. výrobcem), v článku je to uvedeno, aby u čtenářů nemohl vzniknout mylný dojem, ţe redakce výrobky koupila bez vědomí např. výrobce. 17. Autoři, editoři i ostatní osoby podílející se na výrobě MF DNES a iDNES.cz se při své práci řídí platnými zákonnými předpisy České republiky. Obzvláště bedlivě sledují, zda je jejich činnost v souladu s autorskoprávními předpisy. 18. Redaktoři, editoři a další členové redakce MF DNES a iDNES.cz respektují práci zaměstnanců konkurenčních periodik. Při přebírání informací z jiných médií uvádějí jejich původ. 19. Novináři iDNES.cz a MF DNES (i další zaměstnanci redakce) zachovávají loajalitu redakci i vydavatelství, zejména neposkytují ţádné informace o plánované i vykonávané práci redakčního týmu či jednotlivých kolegů.
123
9.9
Příloha 9 Etický kodex redaktorů vydavatelství ECONOMIA
Preambule Základní listina práv a svobod zaručuje právo na informace. Naší odpovědností je, ţe informace, které poskytujeme našim čtenářům, jsou pravdivé, úplné a nezkreslené. Prvotní je pro nás zájem našich čtenářů. Neslouţíme zájmům zdrojů informací, politiků či lobistů. Protoţe se naše tituly věnují politice, ekonomice a byznysu, mají pro své čtenáře nezastupitelný význam. Naše články slouţí pro jejich profesionální i osobní rozhodování. Často pro ně mohou být jediným zdrojem. Z toho vyplývá mimořádná zodpovědnost za obsah našich článků. Jsme si vědomi konfliktu zájmů, který je dán tím, ţe jsme sami součástí mediálního průmyslu, který je významnou součástí ekonomiky, a také tím, ţe většinový akcionář naší společnosti podniká v dalších odvětvích ekonomiky. Tento konflikt zájmů nesmí nikdy vést k tomu, abychom se těmto problematikám vyhýbali, psali o nich z důvodu konfliktu zájmů méně nebo jinak neţ píšeme o jiných odvětvích. Naší profesionální povinností je o nich psát ve stejném rozsahu, jako by tento konflikt zájmů neexistoval. Není-li to zcela zřejmé ze samotného článku, vţdy na konflikt zájmů explicitně upozorníme. Vydavatel rozhoduje o základním zaměření titulů a jejich pozici v rámci relevantního trhu. Koncepci titulu předkládá jeho šéfredaktor, v případě odborných časopisů ředitelka divize odborného tisku. Odsouhlasená koncepce se stává závazným rámcem pro redakční práci. Vydavatel garantuje redaktorům plnou svobodu k novinářské tvůrčí práci v rámci zaměření titulu a schválené koncepce. Tituly vydavatelství Economia podporují principy demokracie a trţní společnosti zaloţené na volné konkurenci subjektů. Neposkytují prostor propagaci extrémních názorů směřujících k diskriminaci a potlačování lidských práv. Při své práci se redaktoři řídí zákony České republiky. (Poznámka: Jako redaktoři jsou pro účely tohoto kodexu chápáni všichni pracovníci, kteří se podílejí na zpracování textových i obrazových materiálů tj. autoři, editoři, vedoucí vydání, webeditoři, grafičtí redaktoři ad.) Práce s informacemi
124
Redaktoři přinášejí čtenáři co nejpřesnější a nejúplnější informace. Dbají na to, aby je nezkreslili ani pouţitím nevhodného titulku, doprovodnou fotografií a podobně. Ve svých materiálech redaktoři rozlišují faktické údaje, osobní názory a spekulace. Kaţdá uveřejněná informace, která se ukáţe jako nepřesná a mohla by kohokoliv poškodit, musí být neprodleně opravena. Redaktoři obecně nepublikují zpravodajské články vycházející pouze z informací jednoho zdroje. Výjimkou jsou agenturní zprávy, články statistického charakteru, zpravodajství o projevech politiků a podobné články. Ve výjimečných případech je moţné čerpat pouze z informací jednoho zdroje. Publikování takové informace schvaluje šéfredaktor. Redaktoři uvádějí zdroje, z nichţ čerpali. Ti, kterých se týká zveřejňovaná negativní informace, musí vţdy dostat moţnost vyjádření. Osobám, se kterými redaktor mluví a ţádá je o informace, se musí představit jako novinář. Výjimky se týkají například testování kvality sluţeb a citlivé investigativní práce a musí je schválit šéfredaktor. Veškeré osobní údaje shromáţděné, zpracované a pouţité pro redakční účely jsou předmětem redakční ho tajemství. Redaktor je povinen upozornit šéfredaktora na článek, jehoţ zveřejnění můţe být spojeno s rizikem ţaloby. Pro takový případ je povinen zaarchivovat všechny podklady, z nichţ vycházel, zejména nahrávky, fotografie apod. Oddělení redakčních a komerčních záměrů
125
Redaktoři se nepodílejí na náboru inzerce. Redaktor nesmí slibovat článek výměnou za inzerci. Články napsané redaktory nemohou být vyuţívány v inzerátech. Inzertní části deníku jsou zřetelně odlišeny od redakčních. Sdělení vydavatele jsou jako taková označena. Konflikt zájmů Pokud redaktorovi hrozí při výkonu práce jakýkoliv konflikt zájmů, je povinen to sdělit šéfredaktorovi a takové práci se vyhnout. Politická a občanská angaţovanost redaktora nesmí být v rozporu s novinářskou nezávislostí a nesmí poškozovat dobré jméno titulu a vydavatele. Redaktoři na ni musí upozornit svého šéfredaktora. Členství v orgánech společností se redaktorům nedoporučuje. Redaktoři se musí vystříhat jakékoli formy manipulace trhu. Redaktor nepíše o podniku, na jehoţ hospodářských výsledcích má zájem on a nebo osoby jemu blízké. Takový konflikt zájmů sdělí bezodkladně šéfredaktorovi. Redaktoři při své práci nepřijímají dary od lidí a firem, o nichţ píší. Netýká se to symbolických dárků či běţného pohoštění. Pokud by odmítnutí hodnotného daru bylo nezdvořilé, redaktor tento dar můţe přijmout za redakci, která jej pak věnuje charitě. Při přijímání daru to oznámí dárci. Kvůli moţnému konfliktu zájmů redakce pečlivě zvaţují obsahy článků napsaných externisty.
126
Informování o vydavatelském trhu a o vydavateli Redaktoři povaţují vydavatelský, reklamní a inzertní trh za nedílnou součást trţní ekonomiky a v tomto smyslu mají povinnost o nich kvalitně a profesionálně informovat. Redaktoři mají povinnost věnovat se s maximální profesionalitou i tématům, v nichţ figuruje vlastní vydavatelství nebo jeho jednotlivé součásti. Vyplývá to z povinnosti dávat čtenářům úplné a nezkreslené informace. O vlastním vydavatelství nebo o jeho součástech a titulech informují redaktoři v rozsahu a způsobem jakým by o těchto skutečnostech informovali v případě, kdyby jejich účastníkem nebylo vlastní vydavatelství.
O aktivitách majoritního akcionáře informují redaktoři bez zábran a objektivně. Činí tak v rozsahu a způsobem jakým by o těchto skutečnostech informovali v případě, kdyby jejich účastníkem nebyl majoritní akcionář. Skutečnost, ţe tomu tak je, uvedou v textu či poznámce. Sluţební cesty Sluţební cesty hradí redakce. Redaktoři mohou v některých případech a po schválení šéfredaktorem cestovat za peníze vlád a neziskových organizací. Ve výjimečných případech můţe redaktor cestovat za peníze firmy, pokud má cesta pro titul jednoznačnou zpravodajskou hodnotu a na základě předloţeného programu cesty. Takovou cestu musí schválit šéfredaktor a ředitel divize. Respektování soukromí a práce se zdroji
127
Redaktoři respektují soukromí osob, o nichţ přinášejí informace. Veřejně známí lidé poţívají menší ochranu soukromí neţ ostatní občané. Důvodem je zvýšená odpovědnost veřejně známých lidí za jejich jednání vůči společnosti. Vyţaduje-li investigativní práce narušení soukromí, lze to zdůvodnit jen veřejným zájmem informovat. Takový postup musí předem schválit šéfredaktor. Redaktoři chrání identitu zdrojů. Šéfredaktor můţe poţádat redaktora o sdělení jména zdroje informace. Redaktor je povinen toto šéfredaktorovi sdělit. Nestane-li se tak, nemůţe být článek publikován, protoţe šéfredaktor za něj nemůţe přijmout odpovědnost. Citace výroků a informace od občanů, kteří si nepřejí být jmenováni, pouţívá redakce výjimečně. Redakce neuznává institut autorizace rozhovoru. Pravidla vedení kaţdého rozhovoru domluví redaktor s interviewovaným předem. Redaktor nedovolí dodatečné zásahy do textu rozhovoru, které mají jiný neţ zpřesňující charakter. Shlédnutí textu rozhovoru interviewovaným před publikací je však zdvořilostí. Redaktoři dodrţují zásadu presumpce neviny. Jména obviněných a obţalovaných uvádějí pouze v případě, je-li to ve veřejném zájmu. Neidentifikují v článcích příbuzné obětí nebo delikventů bez jejich výslovného souhlasu. Spolupráce s jinými médii Redaktoři nespolupracují s médii, která jsou přímými konkurenty. Redaktoři mohou se souhlasem svého šéfredaktora spolupracovat se všemi tituly vlastního vydavatelství. S ostatními médii mohou redaktoři spolupracovat, pokud jsou v nich identifikováni jako zaměstnanci příslušného titulu Economie. Spolupráci musí předem povolit šéfredaktor, v případě šéfredaktorů ředitel divize.
128
Platnost a dodrţování kodexu Tento kodex platí pro všechny tištěné a elektronické tituly vydavatelství Economia. Vydavatelství Economia přikládá tomuto kodexu velký význam. Všichni redaktoři titulů společnosti Economia jsou povinni ve všech ohledech ustanovení tohoto kodexu dodrţovat. V přiměřené
míře
platí
ustanovení
tohoto
kodexu
i
pro
volné
autory
a spolupracovníky. Porušení zásad kodexu můţe být důvodem disciplinárního řízení vedoucímu aţ k ukončení pracovního poměru. Tento etický kodex byl schválen vedením společnosti Economia, a. s. Platí od 1. října 2008. 9.10 Příloha 10 Průvodní dopis a dotazník Dobrý
den,
jmenuji se Magdalena Hándlová a v současné době připravuji diplomovou práci na fakultě ţurnalistiky v Brně. Součástí mé diplomové práce je vytvoření mediální mapy vydávání obecních tiskovin na území Pardubického kraje. Touto cestou se na Vás obracím se ţádostí o spolupráci. V příloze tohoto e-mailu
naleznete
krátký
dotazník.
Pokud
ve
vaší
obci
vydáváte
nějakou
obecní tiskovinu, prosím, vyplňte přiloţený dotazník a pošlete mi ho zpět na tuto e-mailovou adresu. Pokud v obci ţádnou tiskovinu nevydáváte, prosím, dejte mi o tom také zprávu. Pokud budete mít k dotazníku nějaké otázky či jiné připomínky, neváhejte mne kontaktovat
na
tento
e-mail
nebo
na
mobilní
telefon
732
441
980.
129
Doufám, Přeji
ţe příjemný
si den
na a
vyplnění budu
se
dotazníku těšit
na
najdete Vaše
S
čas. odpovědi.
pozdravem
Bc. Magdalena Hándlová
Dotazník – základní charakteristika obecního periodika Výsledky tohoto dotazníku budou pouţity pouze pro účely diplomové práce. Odpovědi, prosím, označte tučně nebo barvou.
1. Jaký je název periodika? Napište název zpravodaje
2. Jakou má periodicitu? –
týdeník
–
čtrnáctideník
–
měsíčník
–
dvouměsíčník
–
čtvrtletník
–
1x za půl roku
–
1x ročně
–
občasník - periodicita je jiná neţ výše uvedené
3. Jaký má periodikum formát? -
A4
-
A5
-
Jiný (napište jaký)
130
4. Má periodikum on-line verzi? - ano - ne 5. Je zpravodaj registrován v Evidenci periodického tisku a vydavatelů Ministerstva kultury ČR? - ano - ne 6. Kdo tvoří obsah periodika? - obec (zaměstnanci obecního úřadu) - jiný (např. najatá firma)
DĚKUJI VÁM ZA VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKU 9.11 Příloha 11 Návod k rozhovoru NÁVOD K ROZHOVORU ODDÍL 1. – ZÁKLADNÍ ÚDAJE název zpravodaje prodejní cena a náklad distribuce finance na vydávání zpravodaje – kdo poskytuje, náklady na jedno číslo ODDÍL 2. – REDAKCE A REDAKČNÍ RADA Redakce Počet členů, zastoupení klasických pozic, struktura redakce
131
Redakční práce - kdo co má na starost Tvorba jednoho čísla Vztahy k úřadu (městské části i městu) a odměna za psaní Vzdělání členů redakce Etický kodex a členství v syndikátu Vnitřní řád redakce Novinářská práce Redakční rada Počet členů, struktura redakční rady Vztahy k úřadu (městské části i městu) Funkce rady Jmenování rady ODDÍL 3. DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY Ovlivnění práce redaktora jeho zaměstnáním na úřadě Funkce tiskoviny (integrační funkce) Vhodnost názvu zpravodaj 9.12 PŘÍLOHA 12 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE I Gabriela Kříţková Městský obvod Pardubice I Funkce na úřadu: tajemnice úřadu Funkce v redakci : nepřesně určena, šéfredaktorka ODDÍL 1. – ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jaký je název zpravodaje? Zpravodaj městského obvodu Pardubice I. Říkáme mu ale zkráceně zpravodaj. Jaká je prodejní cena zpravodaje a v jakém nákladu zpravodaj vychází? Vydáváme 9800 kusů a zpravodaj je samozřejmě zadarmo. Jak velké jsou finanční náklady na vydání jednoho čísla zpravodaje? Náklady se pohybují mezi 15 - 20 tis. Kč dle kvality zvoleného papíru. Kdyţ máme více peněz tiskneme na kvalitnější papír. Pro nás to nejsou vyhozené peníze, musíme přece také reprezentovat. Jak je zpravodaj distribuován? Česká pošta nám roznáší zpravodaj do všech schránek. Taky si necháváme nějaké kusy tady přímo na úřadě, kde si ho můţe kdokoliv vyzvednout. 132
Kdo poskytuje finance na vydávání zpravodaje? Peníze jdou z rozpočtu našeho úřadu. Je to naše sluţba občanům. Jak velké jsou finanční náklady na vydání jednoho čísla zpravodaje? Tak zhruba osm tisíc. Ze začátku jsme například zkoušeli tisknout u nás, ale není to v našich silách, takţe nám zpravodaj tiskne externí tiskárna, a to je ta největší poloţka. ODDÍL 2. – REDAKCE A REDAKČNÍ RADA Kolik členů má redakce zpravodaje? Má pevně danou strukturu? To tedy nemá. Těţko redakci definovat. Do redakce zpravodaje je zařazen ten, kdo je osloven, aby něco napsal. Myslím tím členy jednotlivých odborů úřadu. Stálým členem redakce je paní starostka, která píše úvodní slovo. Druhým členem redakce jsem potom já ,jako tajemnice úřadu. Dalo by se říci, ţe jsem šéfredaktor, redaktor a navíc hlavně korektor. Můţete popsat, jak probíhá vaše redakční práce? Jak jsem řekla, paní starostka napíše úvodní slovo a dá podněty k tomu, co za témata by se mělo ve zpravodaji objevit. Já potom zadám úkoly jednotlivých členům odborů, kterých se to téma týká. Nemáme ambice vytvářet novinařinu, zpravodaj chápeme jako ventil potřebných informací. Tedy : kdy se budou například sváţet popelnice, co nového se stalo na úřadu, jaké vyhlášky byly schváleny. Občas taky přijdou i podněty od občanů, ale těch je málo. Jakoby o to neměli zájem. Samozřejmě je vítáme a vţdycky se na ně snaţíme odpovědět. Dříve jsme dokonce měli i externího redaktora. Byl to novinář jednoho deníku, který nám pomáhal s formulací zpráv. Uţ s ním ale nespolupracujeme. Bylo to oboustranně nevýhodné. Jak to myslíte, nevýhodné? Bylo těţké zkoordinovat naši práci. Navíc jsme stejně museli články upravovat, co se týče faktických věcí. Tím ale nechci říct, ţe se novinařině bráníme. Chceme vydávat i jiné články, neţ pouze faktické, ale není čas. Není čas? Zpravodaj přece vychází čtvrtletně. To je sice pravda, ale máme i mnoho jiných povinností a na psaní článků tak nezbývá čas. No někdy se třeba stane, ţe zpravodaj nevyjde, nebo vyjde pozdě. Prostě není čas. Vraťme se zpátky. Kdo je tedy zodpovědný za obsah čísla zpravodaje? De facto já. Spíš ale po formální stránce, tedy aby tam nebyly pravopisné i věcné chyby. Samozřejmě obsah kaţdého čísla schvaluje paní starostka. Ona má finální slovo, co se otiskne a co ne. A není to příliš jednostranné? Co například opozice, můţe se do zpravodaje vyjádřit? No myslím, ţe to jednostranné není. Zastupitelé vlastně nemají zájem do zpravodaje psát. Má někdo z lidí, kteří přispívají do zpravodaje vzdělání ţurnalistického směru? 133
Ne, proto asi taky zpravodaj vypadá tak, jak vypadá. Ale já i paní starostka máme vysokoškolské vzdělání, takţe to není zase úplná slátanina. Co etický kodex? Máte redakční etický kodex? Ne nemáme, ale vím o tom, ţe existuje etický kodex novináře. Dokonce jsem ho i četla. Ale myslím, ţe se pro nás přímo nehodí. Hlavní podle mě je, ţe nikoho nepomlouváme. To je zásadní. Spolupracujete na tvorbě zpravodaje s městským úřadem? Zasahuje nějakým způsobem do obsahu zpravodaje? Ne, to vůbec. Oni by ani neměli jak a myslím, ţe by jim to stejně u nás neprošlo. Mají svůj zpravodaj. My například můţeme také přispívat do radničního zpravodaje, ale to jen zřídka. Redakce má neurčitou podobu. Jak je to s redakční radou? Existuje? Tak to je úplně stejné jako s redakcí. Vlastně neexistuje. Dalo by se říct, ţe to jsem opět já a paní starostka. My schvalujeme obsah čísla. Nebo tedy spíš samotná paní starostka. ODDÍL 3. – DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY Můţe být, podle Vás, zpravodaj označen na ţurnalistický produkt? No to asi rozhodně nemůţe. Vydáváme zprávy z našeho úřadu, tedy spíš informace a to novinařina rozhodně není. A co si myslíte o názvu zpravodaj? Je to podle vás vhodné označení pro tento druh tiskoviny? A jak by se jinak měl jmenovat? Vţdyť přináší zprávy. Podle mě je to zcela přesné. Nemyslíte si, ţe to můţe evokovat ţurnalistiku? To ne. Kdo by si myslel, ţe úředníci píší jako novináři? Prostě zpravodaj je zpravodaj města, přináší zprávy z města. Tedy úřední zprávy. Jinak to ani nejde vysvětlit. Jaké funkce, podle Vás, plní městské či obecní zpravodaje? Hlavně fungují jako důkaz výkazu činnosti obce. Potom samozřejmě podávají informace občanům, které jsou pro ně důleţité a asi nikde jinde nejsou. Hlavně taky poskytují dobré místo pro reklamu. Co říkáte na integrační funkci, připsala byste ji zpravodaji? Skoro kaţdý občan je patriotem a je hrdý na svoje město a taktéţ jej brání a prosazuje. Myslím si, ţe hlavně zpravodaj je pro ně "výkazem práce" obecního úřadu. Sjednotit občany v názoru na stejnou věc nejde - vţdy bude část občanů s určitými postupy, kroky, plány obce spokojená (bude souhlasit) a najdou se ti, kterým tyto postupy nevyhovují a nebo přímo vadí. Nikdy nemůţe obec vyhovět všem. Nenapadá mne ţádná situace, kdy by se všichni občané sjednotili a shodli na jednom názoru. Proto se domnívám, ţe zas aţ tak integrační funkci 134
nemají. Myslíte si, ţe fakt, ţe je redaktor zpravodaje zároveň zaměstnancem úřadu, má vliv na jeho práci v redakci? Můţe tento fakt ovlivnit například jeho schopnost dodrţování objektivity
v
článcích?
Zpravodaj "obecní" je většinou vyuţíván pro účely informovanosti občanů. Proto si myslím, ţe vliv nemá. Rozhodně u nás ne. 9.13 PŘÍLOHA 13 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE II – POLABINY Ing. Tomáš Řezanina Městský obvod Pardubice II – Polabiny Funkce na úřadu: vedoucí odboru ţivotního prostředí a dopravy Funkce v redakci : nepřesně určena, šéfredaktor, grafik, korektor a redaktor ODDÍL 1. – ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jaký je název zpravodaje? Pravobřeţní zpravodaj městského obvodu Pardubice II V jakém nákladu zpravodaj vychází? Zpravodaj vychází v nákladu 9800 kusů.. Jaká je prodejní cena zpravodaje? Jak je zpravodaj distribuován? Zpravodaj je zdarma. Na jeho distribuci vyuţíváme Českou poštu, protoţe je to nejsnazší způsob. Je to pro nás snadné, protoţe tak se zpravodaj dostane do všech domácností našeho obvodu. Kdo poskytuje finance na vydávání zpravodaje? Zpravodaj je financován přímo z rozpočtu našeho úřadu. Jak velké jsou finanční náklady na vydání jednoho čísla zpravodaje? Cena ze jedno vydání se pohybuje okolo 10 000Kč. Záleţí na tom, kolik se nám podaří zaplnit stran. ODDÍL 2. – REDAKCE A REDAČNÍ RADA Kolik členů má redakce zpravodaje? Tak to nemůţu říct přesně. Nejsme klasickou redakcí a podle mne to s ní nelze ani srovnat. Proto nelze přesně definovat zastoupené pozice, které se objevují v klasické redakci. Všichni vlastně dělají všechno. V tiráţi je například uvedeno, ţe šéfredaktorem je starosta, měl by tedy být osobou, která odpovídá za obsah vydání. Ovšem není to zcela úplně pravda. Je tam vlastně napsaný jen pro dojem. I kdyţ na druhou stranu má starosta rozhodující slovo v tom, co ve zpravodaji vyjde. Redakci vlastně tvořím já a ten,koho spolu se starostou oslovíme. 135
Můţete tedy popsat, kdo a jak se na vydávání zpravodaje podílí? Na tvorbě čísla se stále podílí tajemnice a vedoucí jednotlivých odborů, kterých se týká téma čísla. Ještě jim pomáhá sekretářka starosty, ale ta jen okrajově, kdyţ není dostatek času. Spíše jen přepisuje a nebo opravuje hrubky. Dále to jsem já. Funguji jako vedoucí redaktor, i kdyţ ani to není přesné. Jsem i takový šéfredaktor. U mě se sbíhají všechny materiály. Já vlastně dávám číslo dohromady. Dělám třeba i korektury. Jsem vlastně i grafik, protoţe připravuji grafiku, kterou pak posíláme do tiskárny. Je to takový uspořádaný zmatek. Kdyţ se mi všechny materiály sejdou, upravím je a dávám je redakční radě. No redakční radě - jestli se to tak dá nazvat. Jestli se tak dá nazvat? Máte redakční radu nebo ne? Redakční rada není taky nijak oficiálně stanovená. Obsah zpravodaje projednáváme na poradách vedení úřadu, kdyţ je čas. Ţádné speciální porady pouze ke zpravodaji svolávány nejsou, to vlastně není ani potřeba. Dalo by se říct, ţe redakční radu opět dělá starosta. Tomu předloţíme návrh a on se k tématu vyjadřuje. Kdyţ má k obsahu nějaké připomínky, udělá se oprava, ale to pouze málokdy. Vraťme se zpět k redakční práci. Řekl jste, ţe šéfredaktorem je tak trochu starosta a tak trochu vy. Kdo tedy stanovuje témata zpravodaje a rozdává pokyny k napsání článků? Témata, která se ve zpravodaji objevují, vyplývají z potřeby úřadu a také z porad vedení. Kdyţ vedení chce ventilovat nějaký problém, je vţdy zveřejněn. Je to vlastně tak, ţe témata jsou projednána na poradách vedení. To jsou porady ve sloţení starosta, radní, tajemnice a vedoucí odborů, tedy i já. Na jednu stranu mi vedení takto diktuje, co tam mám dát, na druhou stranu ale většinou záleţí na mě. V tvorbě obsahu zpravodaje mám tak relativní volnost. Ale řekl jste, ţe obsah schvaluje starosta. Jak tomu tedy mám rozumět? To sice ano, kdyţ se mu to nelíbí, tak se to prostě změní. Takţe starosta má poslední slovo k obsahu zpravodaje? Ano, samozřejmě. Jakou tedy zastává starosta funkci? No, on je vlastně za vším. Je označován jako šéfredaktor, ale vlastně jím není. A dal by se označit i za člena redakční rady, ale ani ta vlastně není stanovená. Starosta prostě stojí za vším, články ale nepíše. Jediné co je stoprocentní, je fakt, ţe má poslední slovo, co se týče obsahu zpravodaje. Má někdo z členů redakce nebo přesněji lidí, co se podílí na tvorbě zpravodaje ţurnalistické vzděláni?
136
Ne, nemá. My jsme všichni pouze úředníci. Někdo z nás je vysokološkolák, ale ţurnalistiku nemá opravdu nikdo. Rozumím tomu správně, ţe všichni lidé, kteří se na přípravě zpravodaje podílí, mají zaměstnanecký vztah k úřadu? Ano, všichni jsme úředníci. V minulosti jsme měli externistu, který byl novinářem. Museli jsme od toho ustoupit. Problém byl hlavně v komunikaci. Jeho články jsem musel neustále upravovat. Nakonec jsme dospěli k názoru, ţe bude lepší, kdyţ si to budeme dělat sami. Ještě tam byla jedna věc, která nám začala vadit. Platili jsme mu tou formou, ţe měl ve zpravodaji zdarma inzerci. Ale stalo se to, ţe zpravodaj začal vypadat jako informační leták a lidi uţ ani nepoznali, ţe se jedná o zpravodaj. Z toho důvodu se také v našem zpravodaji neobjevuje reklama, jako tomu je u ostatních. Ovlivňuje radnice města Pardubice chod redakce nebo obsah zpravodaje? Občas se takové věci objevily, ale teď jiţ ne. Chtěli po nás například zveřejnění nějakého tématu. Ale teď jiţ opravdu ne. Píšeme vlastně o něčem jiném neţ městský zpravodaj. Někdy je tato situace spíše opačná. My dodáváme články do městského zpravodaje. Dříve, kdyţ jsme neměli náš zpravodaj, pokoušeli jsme se prosadit v tom městském, ale někdy se to nepodařilo. Proto jsme se rozhodli vydávat vlastní periodikum. Jediné co nás spojuje je grafická úprava, kterou jsme se inspirovali. Máte nějaký etický kodex, který by se vztahoval na vydávání zpravodaje? Co třeba etický kodex, který vydal Syndikát novinářů ČR? Máte ho tady? Ne, tak to nemáme. Vím, ţe existuje, ale nemyslím si, ţe ho potřebujeme. Máme svůj úřednický. Má redakce stanoven svůj vnitřní řád fungování? Ne tak to taky nemáme. Jak jsem řekl, je to spíše uspořádaný chaos. Nikde nemáme ani stanovenou pravomoc jednotlivých členů. Fungujeme na základě nepsaných pravidel. Všichni vědí, ţe se články sbíhají u mě, tak není nějaký řád potřeba. Můţe být, podle Vás, zpravodaj označen na ţurnalistický produkt? Jsme například registrováni v evidenci Ministerstva kultury. Za novinařinu bych to nepovaţoval. Myslím, ţe to není zrovna přesné. Spíš jsme něco jako informativní časopis, ale to vlastně není také úplně vhodné. Za ţurnalistiku bych náš zpravodaj rozhodně ale nepovaţoval. Občas jsem měl tendence pokusit se napsat něco novinářského, ale vzhledem k zaměření zpravodaje to ani není moţné. V podstatě se u nás novinářské články neobjevují. Publikujeme informace hlavně o tom, co se v našem obvodě děje, co kdy bude, více se toho do zpravodaje vlastně nevejde. 137
Jak je to s redakční radou? Máte ji? Ne, není nikde stanovena, stejně jako redakce. Redakční rada je vlastně opět starosta a diskuze nad obsahem čísla probíhá na poradách vedení. Ono to vypadá tak, ţe kaţdý něco řekne, ale nikomu se vlastně nechce nic řešit. Takţe já si vlastně řeknu své a tím to končí. ODDÍL 3. –DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY Jaké funkce, by podle vás, měl plnit správný městský zpravodaj? My vydáváme zpravodaj z jednoho prostého důvodu, abychom informovali občany o naší činnosti, myslím tím činnost úřadu. Chceme je co nejvíce informovat o dění na úřadu i o dění v našem městském obvodu. Hlavní jsou tedy informace. Myslíte si, ţe zpravodaj můţe plnit i integrační funkci? Občané mají moţnost do zpravodaje psát. Jsme k tomu nakloněni, ale zájem zdaleka není. Zkoušeli jsme dát do zpravodaje výzvy, ať se ozvou a vyjádří svůj názor, ale snaha byla marná. Takţe integrační funkce by byla sice moţná a věřím, ţe zpravodaj můţe posílit vztah občana k místu jeho bydliště, ale u nás to zatím tak nevypadá. I kdyţ občas zpětnou vazbu máme. Stává se, ţe lidé říkají, ţe se na další zpravodaj těší, takţe integrační funkce vlastně ano. Myslíte si, ţe je název zpravodaj vhodné označení pro obecní tiskoviny? Nikdy mě o tom nenapadlo přemýšlet. Proč by měl být špatný? Protoţe zpravodaj evokuje zpravodajství, takţe ţurnalistické zprávy. No, kdyţ se na to podíváte takto, tak ano. Ale stejně mě nenapadá, jak by se to mělo jmenovat jinak. Informační časopis? Moţná. Ale my také děláme zprávy, zprávy úřadu. Hlavně kde jaká obec má svůj zpravodaj, tak by mě to opravdu nenapadlo, ţe s tím můţe mít někdo problém. Myslíte si, ţe fakt, ţe je redaktor zpravodaje zároveň zaměstnancem úřadu, má vliv na jeho práci v redakci? Můţe tento fakt ovlivnit například jeho schopnost dodrţování objektivity v článcích? Já si myslím, ţe je to určitě moţné a na některých městech bych to tak i viděl. Osobně se ale snaţím, aby to u nás tak nebylo. Snaţím se všechno vysvětlovat, proč to tak děláme. Snaţím se vysvětlovat věcně, ne politicky. Osobně mě mrzí, ţe do zpravodajů nepřispívají všichni. Vţdyť politici mají moţnost se tu vyjádřit, tak proč to nedělají. Určitě by to chtělo jinou formu. Nezkoušeli jste například oslovit studenty ţurnalistiky?
138
No to nás nenapadalo. Určitě by to mohlo být zajímavé, ale jak jsem říkal, nemáme s tím moc dobré zkušenosti, takţe spíš asi ne. Radši neţ psát nějaké ţurnalistické zprávy, je naším cílem poskytovat jednoduché sdělení, to a to bude tehdy a tehdy. 9.14 PŘÍLOHA 14 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE III - DUBINA Bc. Petra Gadlenová Městský obvod Pardubice III - Dubina Funkce na úřadu: samostatný odborný referent - kancelář starosty, vedoucí knihovny Funkce v redakci : nepřesně určena, redaktorka, korektora, zástupce šéfredaktora ODDÍL 1. – ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název tiskoviny? Zpravodaj MO III Jaká je prodejní cena zpravodaje a v jakém nákladu zpravodaj vychází? Je samozřejmě pro občany zdarma. Náklad je 7000 kusů. Jak je zpravodaj distribuován? Je distribuován prostřednictvím České pošty. Je to pro nás praktické, dostane se ke vš,.em občanům. No,tedy do jejich schránek. Jak velké jsou finanční náklady na vydání jednoho čísla zpravodaje? Různí se to podle počtu stránek. Tiskneme na dost drahý papír, tak to není moc levné. Ze začátku jsme zkoušeli tisknout u nás, ale není to v našich silách, takţe nám zpravodaj tiskne externí tiskárna. Je to nějakých sedm ,někdy i přes osm tisíc. Kdo poskytuje finance na vydávání zpravodaje? Finance jsou rozpočtu městského obvodu. ODDÍL 2. – REDAKCE A REDAKČNÍ RADA Kolik členů má redakce zpravodaje? Má pevně danou strukturu? Naši redakci tvoří šest lidí. Nemáme přesně definované funkce. Například o šéfredaktorovi se u nás nedá hovořit vůbec. Redakci tvoří celá rada našeho městského obvodu, taky tajemník a já. Do zpravodaje vlastně píšou všichni, kterých se týká téma. V tvorbě čísla je zdánlivý chaos, ale protoţe všichni vědí, co mají dělat, je zde vlastně pořádek. Všichni vlastně dělají všechno.Určitě nemáme strukturu redakce jako takové. Ani to podle mého názoru není potřeba, protoţe fungujeme jinak neţ klasické noviny. Do zpravodaje píší taky zástupci institucí, které v městském obvodě máme. Myslím tím hlavně školy. Články samozřejmě také píšou zaměstnanci úřadu,
a to podle toho, jaké téma pro zpravodaj vybral tajemník.
Samozřejmě také do zpravodaje přispívají samotní zastupitelé. 139
Takţe všichni i stálí členové mají pracovní vztah úřadu městské části nebo k úřadu města? K městu ne. Jinak ano, všichni kdo píší. Jsou to členové rady městského obvodu a naši úředníci. Máte přispívání do zpravodaje nějak ukotveno smlouvou? Myslím tím, jestli dostáváte za psaní nějaké zvláštní odměny. Píšeme vlastně jako zaměstnanci, takţe nějaké zvláštní odměny za psaní nemáme. Jak probíhá příprava jednoho vydání zpravodaje? Články i zadání témat vycházejí z úřadu. Rozdělování článků je na tajemníkovi, který rozhoduje o tom, která témata jsou momentálně aktuální. Tajemník nejdříve předkládá radě, jako myslím redakci, jakýsi nástin témat, kterým by se dané číslo mělo věnovat. Redakce je buď schválí nebo ne. Tajemník potom rozdá zadání jednotlivým vedoucím odborů. A poté taky sbírá zpracované články. A to je vlastně všechno. Tajemník potom články sbírá a předá na korekturu. Korektura je vlastně to, ţe články si přečte několik lidí. Víc očí víc vidí. No a pak tajemník zase jde k radě, jako vlastně k redakci, která si je přečte a schválí. Největší podíl na tvorbě zpravodaje má pan tajemník, na něm to všechno leţí. Jaké jsou její funkce? Její funkcí je vlastně schválení článků, které jim předá tajemník. Můţe se taky k článkům vyjádřit i je změnit. Kdo je tedy zodpovědný za obsah čísla zpravodaje? Kdo rozhoduje o tom, co vyjde a co ne? Hlavní vliv má redakční rada ,sloţená z členů rady městského obvodu. Oni rozhodují tom, co ve zpravodaji bude a co ne. Mohou články i vyhodit, ale to se nestává. A co kontroverzní témata? Například články politické opozice? Do našeho zpravodaje můţe psát kaţdý. Obecně lidé, myslím tím občané našeho obvodu, nemají zájem do zpravodaje psát. Jinak sama jsem se nesetkala s tím, ţe by opozice, teď jiţ myslím tu politickou, neměla moţnost se v našem zpravodaji vyjádřit, jsou přece jen také v radě, která obsah čísla řídí. Pokud se ve zpravodaji objeví nějaké kontroverzní téma a občané poţadují odpověď, samozřejmě ji poskytujeme. Určitě náš zpravodaj není nástrojem, jak někoho v politice vyzvedávat. Tudy, podle mě, ani cesta nevede. Má někdo z lidí, kteří přispívají do zpravodaje vzdělání ţurnalistického směru? Co etický kodex? Máte redakční etický kodex? Etický kodex, který by upravoval naši práci, při tvorbě zpravodaje nemáme, ale řídíme se dle našeho úředního etického kodexu. 140
Má někdo z členů redakce ţurnalistické vzdělání? A co s členstvím v syndikátu novinářů, je někdo jeho členem? Nikdo členem této organizace není a nikdo nemá ani takové vzdělání. Rozhodně se za novináře nepovaţujeme. Nikdo v médiích ani nepracoval. Tvorbu zpravodaje chápeme spíše jako povinnost informovat občany. Označila byste zpravodaj za ţurnalistický produkt? Ne tak to rozhodně ne. Jsou to spíš informace. Spolupracujete na tvorbě zpravodaje s městským úřadem? Zasahuje nějakým způsoben do obsahu zpravodaje? Radnice města nám do vydávání nijak nezasahuje. Občas se například inspirujeme jejich tématy, ale to je vše. Myslím, ţe by to městu ani neprošlo. My jsme prostě vlastní jednotka. ODDÍL 3. –DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY Jaký máte názor na název zpravodaj? Myslíte si, ţe je to vhodné označení? Pouze píšeme zprávy pro naše občany, proto je to zpravodaj. Nevím, jaký jiný název by byl lepší. Problém bych měla spíše s názvem noviny, ty evokují ţurnalistiku, ale zpravodaj rozhodně ne. A co názor, ţe právě název zpravodaj evokuje ţurnalistické zprávy? Já s tímto názvem naprosto souhlasím, ani by mě jiný název nenapadl. Někteří pouţívají název listy. Podle mne je nevhodný spíše tento název. Co to jsou listy? Název zpravodaj mi jednoduše přijde určující. Jsou to naše zprávy našim občanům, proč tedy tento název nepouţít? Prostě poskytujeme informace. Co si myslíte o významu tohoto druhu periodika? Má podle vás vůbec nějaký význam? Zpravodaj má jeden zásadní význam a to přiblíţení úřadu občanům. Skrze něho můţeme sdělovat naše úřední informace, nejsou to jen výtaţky ze zákonů, ale do zpravodaje dáváme konkrétní věci, které se týkají konkrétních lidí, kteří tu bydlí. Jsou to tedy jakési jejich zprávy. Rozhodně má tedy zpravodaj funkci spojovat občany. Dá jim takovou tu jistotu místa. 9.15 PŘÍLOHA 15 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE IV Ing. Iva Matušková Městský obvod Pardubice IV Funkce na úřadu: vedoucí sekretariátu úřadu Funkce v redakci : nepřesně určena, redaktorka, korektorka ODDÍL 1. – ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jaký je název zpravodaje? 141
Pouţíváme zkrácený název Pardubická čtyřka. Oficiálně se to jmenuje Zpravodaj městského obvodu Pardubice IV- Pardubická čtyřka. Jaký je náklad zpravodaje? Vychází v nákladu 2000 výtisků. Je zdarma a jak probíhá jeho distribuce? Ano, je zdarma. Distribuce probíhá našimi vlastními silami. Máme tu velký pracovní tým. Takţe ho roznáší pracovníci úřadu nebo dobrovolníci z řad obyvatel. Pod nás spadají i okrajové obce, takţe máme takové malé výbory v těchto obcích. Členové výborů jsou ochotní, takţe to roznášejí oni. Nebo i lidé, co tu máme na uklízení veřejného prostranství. Jak velké jsou finanční náklady na vydání jednoho čísla? Kdo vydávání financuje? Máme tu takové zvláštní financování. Zpravodaj tiskneme u firmy, která nám to tiskne za reklamu. Tato firma si do zpravodaje shání reklamu, takţe nás to vlastně nestojí nic a můţeme mít i kvalitní papír. Pro úřad je to vlastně nenákladové, coţ je opravdu dobré. ODDÍL 2. – REDAKCE A REDAKČNÍ RADA Kdo píše do vašeho zpravodaje? Jak velká je redakce? Tak různě. Články nám třeba dodávají občané, kteří tady bydlí. Máte tady velkou občanskou vybavenost. Třeba klub seniorů, různé sportovní celky, máme tady i pana zahradníka, který píše rady zahrádkářům, to je velmi oblíbené. No a z úřadu jsem to já, paní tajemnice, pan starosta. Takţe jste stálí členové jen vy tři? Ano, my tři. Jinak třeba přispívají i školy a školy. A taky píší jednotliví úředníci. Všichni členové redakce jsou tedy zaměstnanci úřadu obvodu? Ano, přesně tak. Jak jsem řekla, píší nám i občané, ale to jen kdyţ se jim chce. Nejsou členy redakce. Jen vlastně podle své potřeby. Co má kdo na starost? Existuje pevně dané rozdělení funkcí v redakci? Já mám na starost takovou tu organizaci a psaní těch informačních článků. Pomáhám taky s opravou, nebo vlastně jí dělám celou. Upravuji také články, které nám přijdou od občanů. Vlastně dělám všechno. Nejsem šéfredaktor, ale dělám všechno. Pan starosta píše a paní tajemnice to dává tak jako dohromady. Ona je takový šéf toho všeho. Rozdává třeba témata úředníkům. A můţete popsat jak probíhá tvorba jednoho čísla? Kdo například schvaluje obsah vydání, také vy? No ,je to tak, ţe já posbírám články ode všech zúčastněných a dám to ke kontrole panu starostovi. On tedy schvaluje články. No ale nikdy se mi nestalo, ţe by něco zamítl. To ne, to 142
se neděje. No a pak se to pošle grafikovi a do tiskárny a je hotovo. S grafikem spolupracuji také já. Dostáváte za psaní článků zvláštní honorář? Ne, to ne. Děláme to spíše ţe nás to baví. Jediný kdo dostává peníze, je grafik, který je externí. Má někdo z členů redakce ţurnalistické vzdělání? No tak to nemá. A co třeba etický kodex? Máte v redakci nějaký? Přibliţte mi etický kodex novináře, ani nevím, co si mám pod tím představit. Etický kodex upravuje chování novinářům. Poskytuje například normy pro psaní článků, jako dodrţování objektivity a tak dále. Tak to nemáme. Ani ho nepotřebujeme. Proč taky. Spíš jen píšeme o tom, co se tady děje a ne ţádné politické názory. Píšeme taky o tom, co se děje pro občany. Kulturní a společenské akce taky. No a tak objektivita je pasé, píšeme totálně apoliticky. Píšeme spíš o tom běţném ţivotě. A jak se tedy díváte na práci ve zpravodaji? Povaţujete ji za novinářskou? No tak to rozhodně ani náhodou. No snaţím se ty články upravovat, aby byl česky dobře. Rozhodně ale nemám ţádné novinářské ambice a podle mě ani nikdo jiný z redakce. Ovlivňuje obsah města nějak chod redakce nebo obsah zpravodaje? Ne tak to ne. Jsme tady pro sebe. Redakční radu uţ jste trochu zmínila. Teď se na ní zaměříme. Kolik má členů? Máme ji tak oficiálně neoficiálně. Ale má tři členy. Jaké jsou její funkce? No vlastně toho moc nedělá. Vlastně schvaluje zpravodaj aţ v jeho finální podobě. Kdo ji tvoří? Jeden člen je z rady obvodu. Dále je to paní tajemnice a znovu já. Jak říkám je to spíš takové fungování nefungování. Oficiálně je ale stanovená a jmenuje ji rada obvodu na svém zasedání. Moc se ale nemění. Spíš to dělá ten, kdo o to má zájem. Redakční rada je ale na rozdíl od redakce, oficiálně stanovena. Je to spíš ale tak na oko. ODDÍL 3. – DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY V čem vidíte význam obecního zpravodaje? No tak hlavně zpravodajství a informování. Můţeme tak sdělit hodně informací občanům. Třeba investiční akce, zajímavosti z historie. Velký význam má třeba pro starší lidi, kam by se jinak informace dostaly. Podle mě je to hlavně kulturní a informační funkce. 143
Co integrační funkce? Ano, tak to určitě. Je v něm hodně místních informací, takţe to určitě lidi asi víc zajímá neţ všeobecné informace v novinách. Jsou to takové jejich zprávy, cílené na oblast, kde ţijí. Třeba zmíněný pán, který píše o zahradnictví. Ten je velmi oblíben, vlastně taková místní celebrita. Máme tady například i inzerci sluţeb v našem obvodu, takţe i to vlastně přispívá. Máme řádkovou inzerci místních sluţeb a řemeslníků, coţ je taky hodně dobré. Jak pro ty kdo sluţby poskytují, tak pro ty, kteří je chtějí. Jsme na to docela hrdí, protoţe prý jinde se toto moc nechytá. Lidi o to mají i zájem, coţ je výborné. Co říkáte na název zpravodaj? Je to podle vás vhodné označení? My máme označení Pardubická čtyřka, jako čtyřka obvod. Ale název zpravodaj vlastně taky pouţíváme, taky proč ne. Je to zpravodaj, takţe je to zpravodajství v obvodu. Všeobecně se tomu říká zpravodaj, takţe je to vhodné označení. Radnice má také zpravodaj. Všichni jsou na něj zvyklý, tak proč ne. Myslíte si, ţe fakt, ţe je redaktor zpravodaje zároveň zaměstnancem úřadu, má vliv na jeho práci v redakci? Můţe tento fakt ovlivnit například jeho schopnost dodrţování objektivity v článcích? Jak jsem řekla, my nepíšeme politické články. Snaţíme se informovat a ne politikařit. Takţe u nás ne. Ale jinde bych tomu i věřila. 9.16 PŘÍLOHA 16 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE V Mgr. Jiří Šmaha Městský obvod Pardubice V Funkce na úřadu: tajemník úřadu Funkce v redakci : nepřesně určena ODDÍL 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jaký je název zpravodaje? Zpravodaj městského obvodu Pardubice V- Pardubická pětka. V jaké nákladu zpravodaj vychází? Je to 8000 kusů. Kolik stojí vydání jednoho čísla zpravodaje? To vám nemůţu přesně říci. Je to různé. Ale náklady máme hlavně na poštu, takţe asi tak 5000 Kč. Kde tisknete zpravodaj? Prostřednictvím nějaké firmy, ale jméno po mě nechtějte. 144
ODDÍL 2. REDAKCE A REDAKČNÍ RADA Kdo tvoří redakci zpravodaje? Redakce?ta neexistuje. Zpravodaj píšu jen já. Starosta občas napíše úvodní slovo. Někdy ho ale píšu i já. Jak tedy probíhá vaše příprava zpravodaje? Kdo vám například zadává témata? Je to tak, ţe starosta řekne, ţe je potřeba vydat zpravodaj a já ho napíšu a vydám. Dobře, ale kdo tedy rozhoduje o tématech a o to, co se ve zpravodaji objeví? Jak říkám, starosta si čas od času napíše úvodní slovo a já potom dopíšu všechno ostatní. Takţe, omlouvám se za ten sarkasmus. Vy jste šéfredaktor, redaktor, korektor i ostatní redakční pozice v jednom? Ano, no přesně tak. Já v tom ale nehledám nějaký smysl. V tiráţi jsem napsaný jako odpovědný šéfredaktor. Kdo tedy schvaluje jiţ napsaný zpravodaj? Já. Starosta to čte jen kdyţ má čas. Někdy ani vůbec. Máte ţurnalistické vzdělání? Ne, tak to rozhodně nemám. Ani bych nechtěl. Máte zaměstnanecký vztah k úřadu? No samozřejmě, jsem zaměstnanec města i úřadu. Chápete svou práci jako novinářskou? Ne tak to ne. Spíš jako pomoc občanům. Jako zprostředkovávání informací. Říká vám něco etický kodex novináře? Ano říká, ale při mojí práci to určitě není potřeba. Jak dlouho vám trvá vytvořit jedno číslo? Tak to je rychlé. Zhruba jsou to dva nebo tři dny. To je tedy rychlost. No ono není s čím se trápit. ODDÍL 3. – DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY Jakou funkci ve společnosti podle vás zpravodaj plní? Rozhodně, jak jsem řekl, plní funkci informační. Co říkáte na integrační funkci? Ano, tak ta rozhodně ano. Co říkáte na označení zpravodaj? Je to podle vás vhodný název? Zpravodaj ano. Rozhodně bych to třeba neoznačil jako informační leták nebo něco podobného. To je třeba list papíru a ne takové ty obsáhlejší informace. 145
Nemyslíte, ţe to evokuje zpravodajství? To je věc názorů. Myslím, ţe ale ne. Nás třeba ani nenapadl jiný název. 9.17 PŘÍLOHA 17 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VI Mgr. Alice Janovská Městský obvod Pardubice VI Funkce na úřadu: tajemnice Funkce v redakci : odpovědný redaktor (uvedeno v tiráţi) ODDÍL 1. – ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jaký je celý název zpravodaje? Zpravodaj městského obvodu Pardubice VI - Pardubická Šestka V jakém nákladu zpravodaj vychází? Je zdarma? Je to zhruba 2400 kusů, ale neustále se nám to číslo zvyšuje, protoţe přibývá počet obyvatel a je zdarma. Jaké jsou finanční náklady na vydání jednoho čísla? Je to zhruba 11 korun za číslo. Takţe asi 20 000Kč. Náš vydavatel má za povinnost sehnat reklamu do zpravodaje. Takţe tak sniţujeme náklady na minimum. Kdyţ se podaří nasmlouvat reklamu tak nás vydání nestojí vlastně nic. Problém je , ţe o tu reklamu není moc zájem. Jinak peníze hradíme z rozpočtu úřadu. ODDÍL 2. – REDAKCE A REDAČNÍ RADA Prosím, popište, jak probíhá příprava jednoho čísla zpravodaje. Neţ jsme začali vydávat tento zpravodaj, vydávali jsme jen takové nahodilé informace, coţ nebylo ono. Teď tedy vydáváme pravidelný zpravodaj, i kdyţ je pravda, ţe ne kaţdý rok se podaří vydat všechny čtyři čísla. Je to hlavně z důvodu, ţe jeden zpravodaj vydává město, ten vychází pravidelně a objevují se v něm stejné informace, tak prostě někdy není potřeba vydávat ten náš. Jak tedy probíhá tvorba zpravodaje?Kdo rozdává témata?Jaká je struktura redakce? Témata zpravodaje, která měli zpracovat úředníci, zadávala paní starostka. Úřednici je pak zpracovali. V rámci spolupráce také přijímáme články od institucí jako jsou občanská sdruţení, školy i místní spolky. Kdyţ jsou nějaké zajímavé akce, tak nám píšou taky. Většinou nám dodaly i fotografie, protoţe se to týkalo dětí tady z okolí. K tomu všemu se také připojují články třeba od Sluţeb města Pardubice, nebo zprávy od podniků, které můţou ovlivňovat naše ţivotní prostředí. Někdy do zpravodaje přispívali také členové komisí nebo výborů. Hlavně tedy komise ţivotního prostředí. 146
Rozumím tomu správně, ţe témata zadávala přímo paní starostka? U koho se například články sbíhaly? Paní starostka řekla, co chce, co má ona. Taky se nám stávalo, ţe lidé nám články posílají sami. To samé vlastně i firmy. Já jsem se vţdycky s paní starostkou sešla a společně jsme dávaly celé číslo dohromady a případně doplnily. Já jsem články opravila a s kolegyněmi zredigovala a pak jsem je ,opět hotové předala paní starostce. Paní starostka je potom schvalovala, buď řekla ano, nebo je ještě chtěla upravit. Paní starostka také psala své úvodní slovo. A potom šly články do tisku. Zpravodaj tisknete externě? Ano, zpravodaj nám tiskne externí firma, která nám dělá i grafiku. Co redakční rada, funguje u vás? Kdo je jejím členem? To je paní starostka a já. Paní starostka také konzultovala obsah s radními, ale ţe by se nějak pravidelně kvůli tomu scházeli, tak to určitě ne. Mohou do zpravodaje přispívat i občané?Jak třeba reagujete na problémové zprávy? Samozřejmě ţe ano. Ale tyto věci se většinou snaţíme řešit na internetových stránkách. Jsou to rychlé informace, které je potřeba vyřešit hned. Takţe zpravodaj pro ně není vhodný. Vyuţíváme proto internetovou diskuzi, kde můţeme odpovědět opravdu rychle. Co je tedy obsahem zpravodaje? Jsou to spíše upozornění na akce, nebo zprávy o tom, co se dělo a co se bude dít. Potom taky rady občanům. Má někdo ze členů redakce novinářské vzdělání? A povaţujete zpravodaj za ţurnalistický produkt? Ne takové vzdělání nikdo nemá a ţurnalistický produkt to také není. Jsou to hlavně informace úřadu ,spíše obce jako samosprávy. Kaţdý úřad musí dělat určitý informační servis pro občany a to vyplývá z této povinnosti. Jsou to víceméně zajímavosti a informace, které se konkrétně dotýkají občanů a nejsou to tedy zprávy v pravém slova smyslu. Nevyhledáváme kauzy , snaţíme se občany pouze informovat, co se povedlo a nepovedlo, informace o rozpočtu a další. Ţurnalistika tedy rozhodně ne. Co vnitřní řád fungování redakce a etický kodex redakce, máte je? Máme etický kodex zaměstnanců úřadu a tím se také řídíme. K psaní ho ani nepotřebujeme. Jako úředníci se snaţíme napsat články jako informace. Ani to podle mého názoru není potřeba, protoţe ve zpravodaji vycházejí informace a ne nějaké politické články. Na druhou stranu přece nemůţeme mluvit starostce do toho, co si tam píše, to je její věc. ODDÍL 3. – DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY 147
Jaké funkce můţe plnit zpravodaj ve společnosti? Tak jednoznačně informační funkci. I kdyţ se některé informace opakují, lidi to docela rádi čtou. Můţeme tak lidem sdělit všemoţné informace, které jsou pro ně důleţité. Například informace o tom, co se chystá, co se udělalo a další. Co si myslíte o integrační funkci? Myslíte si ţe můţe mít i tuto funkci? Určitě, ty zprávy jsou taky tak koncipovány. Jsou to cílené zprávy na občany tohoto obvodu. Určeny jsou právě pro ně. Co si myslíte o označení zpravodaj?Je podle vás vhodné? No ,jak by se to mělo jinak jmenovat? Protoţe zpravodajství jako novinařina to přece není. Jsou to prostě informace pro naše občany. Název zpravodaj je uţ zaţitý, takţe proč ho měnit. Ale máte pravdu, ţe by se to mělo nějak urovnat. Myslíte si, ţe můţe být zpravodaj jednostranně zaměřen, co se týče obsahu? To se ptáte na špatném místě. My děláme, co je po nás poţadováno. Pokud by třeba měla paní starostka takové informace, tak není povinna se na nás obracet. Na druhou stranu víte, jak to v politice chodí, kaţdý si říká co chce. U nás to ale rozhodně není. U nás , pokud někdo něco napíše, to řešíme hned a dáváme na internet. K nějakým politickým věcem není ani zpravodaj určen. 9.18 PŘÍLOHA 18 ROZHOVOR MĚSTSKÝ OBVOD PARDUBICE VII Jaroslav Kučera Městský obvod Pardubice VII Funkce na úřadu: tajemník Funkce v redakci : odpovědný redaktor (uvedeno v tiráţi) ODDÍL 1. – ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jaký je název zpravodaje? Celý název je Zpravodaj Sedmička Městský obvod Pardubice VII, ale pouţíváme hlavně označení Sedmička. V jakém nákladu zpravodaj vychází? Je to 6000 kusů. Jaké jsou náklady na jedno vydání zpravodaje? Jak je zpravodaj distribuován? Je to zhruba 20 000 Kč a asi 1500 Kč na roznos, který nám dělá Česká pošta. Nějaké výtisky si necháváme i na úřadě třeba pro návštěvníky úřadu. ODDÍL 2. – REDAKCE A REDAČNÍ RADA Kolik členů má redakce zpravodaje? Můţete popsat její fungování? 148
Na přípravě zpravodaje se podílejí podle tématu všichni vedoucí odborů a také jejich podřízení, kteří jim můţou pomáhat se zpracováním témat. Tito lidé to mají taky v popisu práce. Dále samozřejmě já a rada města. Máme například externího grafika tedy tiskárnu. Korektury si také děláme tady na úřadě. Několikrát to dané číslo přečteme a je to. Kdo tedy připravuje téma zpravodaje? Téma zpravodaje projednává na svém zasedání rada obvodu. Poté ho projedná se mnou. To je tedy ten první krok. Rada se také k problémům vyjádří v tom smyslu, na co je potřeba se hlavně zaměřit. Ten druhý krok je, ţe to jde ke mně. Já to podrobněji připravím a předám kolegům. Vzhledem k tomu, ţe nemůţeme do zpravodaje psát nějaké dlouhé romány, musím to připravit tak, aby se to tam všechno vešlo. Píšeme hlavně noticky, stručně a jasně. Prostě jde o to, aby občané získali svou informaci stručně a jasně. Zpravodaj je také vybaven fotografiemi. Současně na zpravodaji pracují také pracovnice úřadu, myslím tím sekretářky, které hlavně shánějí inzerci a obvolávají firmy, aby získaly informace z venku. Reklama je mimochodem pro nás velký příjem, protoţe nám i zaplatí náklady na vydávání zpravodaje. Jaká je tedy vaše funkce v redakci? Já jsem takový šéfredaktor, ale nelze to přesně určit. Já taky určuji, jak budou články ve zpravodaji organizovány. Byl to můj nápad a myslím, ţe dobrý. Na začátku máme takový obsah čísla a slovo starosty. Potom jsou to další články, podle jejich důleţitosti. Takţe témata tvoří rada obvodu? Ne. Tak trochu. Já předkládám témata radě a oni je schvalují a můţou nějaká přidat. Jak probíhá příprava jednoho čísla? Příprava probíhá tak, ţe se nejdříve určí témata. Potom se na nich začne pracovat. Ta témata vycházejí hlavně z poţadavků občanů, kteří mají zájem o některé informace. Potom proběhne příprava, která je postavena na tom, ţe my jako úřad chceme sdělit nějaké informace. Dále také připravujeme různé právní předpisy, coţ vyţaduje dost velkou pečlivost. Děláme to hlavně proto, aby občané byli informováni. Kdo tvoří redakční radu? Kolik má členů?Jaké jsou její funkce? Redakční rada je rada městského obvodu. Členů má tolik, kolik se sejde lidí na zasedání, ale většinou jsou to všichni radní. Takţe má pět členů ,starostu a jeho radní. Jak jsem řekl, rada schvaluje obsah čísla. Nejdřív tedy schvaluje téma a potom obsah. Většinou to probíhá tak, ţe si číslo přečtou a říkají co se má doplnit, co zkrátit. Zpravodaj vychází v rámci územní samostatné působnosti, takţe na to mají právo. 149
Má někdo z členů redakce ţurnalistické vzdělání? Ne u nás určitě ne. I si myslím, ţe to není potřeba, neděláme novinařinu. Jsem úředníci, kteří píší zprávy pro občany. Snaţíme si prostě poradit sami. Zpravodaj jsme začali vydávat uţ v roce 1992 a věřte, ţe ta cesta nebyla jednoduchá. Teď konečně jsme na dobré úrovni. Dokonce se nám stává to, ţe lidé si raději přečtou zpravodaj, který vydáváme my, neţ ten, který přijde z města. Kdyţ jsme u toho města, musím se zeptat. Spolupracujete nějakým způsobem s městkou redakcí? Jak kdy ale spíš málo. My potřebujeme zprávy dostat hlavně k našim lidem, takţe ani nemáme potřebu nějak něco tlačit do městského. Občas jim něco pošleme ale málo kdy. Můţou do zpravodaje psát i občané obvodu? Kdyţ se občanům něco nelíbí, tak samozřejmě můţou napsat a my to otiskneme i na to odpovíme. Hlavní smysl zpravodaje ale je, aby šla informace od úřadu k nim. ODDÍL 3. –DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY Co si myslíte o pouţívání názvu zpravodaj? Je to vhodné označení pro tento druh tiskoviny? Já tomu příliš nerozumím. Ale myslím si, ţe je to vhodný název. Je pravda, ţe ten náš se sice jmenuje zpravodaj, ale stejně pouţíváme název Sedmička. Myslíte si, ţe zpravodaj můţe plnit nějaké funkce? Co třeba funkce integrační? Integrační funkce určitě, kaţdý potřebuje informace. Kolikrát nám volají občané a chtějí uveřejnění informací, nebo k nim mají různé komentáře. Chápete přípravu zpravodaje jako novinářskou funkci? Pro mě je to oddych od těch všech úředních povinností. Novinařina to určit není a ani bych to nechtěl dělat a uţ vůbec bych to k ní nepřirovnal. 9.19 PŘÍLOHA
19
ROZHOVOR
STATUTÁRNÍ
MĚSTO
PARDUBICE,
MAGISTRÁT MĚSTA
Alexandra Tušlová Statutární město Pardubice, Magistrát města Funkce na úřadu: pracovnice oddělení vnějších vztahů Funkce v redakci : koordinátora zpravodaje
150
ODDÍL 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jaký je název zpravodaje? Radniční zpravodaj města Pardubice. V jakém nákladu zpravodaj vychází a kolik stojí vydání jednoho čísla? Náklad máme 48 tisíc výtisků. 42, 5 jde do domácností, zbytek je volně k dostání po celém městě – na nádraţí, v hypermarketech a podobně. Vydávání je vlastně zadarmo. Máme smlouvu s tiskárnou, která za to, ţe nám zpravodaj tiskne,si do něho dává reklamy. Ono je to pro ně výhodné, protoţe mají jistotu, ţe se zpravodaj dostane k hodně lidem. Mají ve zpravodaji celkem 5 stran. Samozřejmě reklama nesmí být na alkohol, cigarety, porno a tak dále. Je to oboustranně výhodné. Nám to také vyhovuje, protoţe nemáme člověka, co by nám inzerci dělal a ani nevíme, kolik bychom si za to měli říct. Jak je distribuován? To nám zajišťuje pošta. Je také k dostání na vybraných místech ve městě. ODDÍL 2. – REDAKCE A REDAKČNÍ RADA Jak probíhá tvorba zpravodaje? Snaţíme se drţet uzávěrku, tedy do 10. kaţdého měsíce dostat zpravodaj mezi lidi. Prostě ono to zní hrozně ale je to krátká doba na to , něco od někoho dostat. Třeba 20.v měsíci mám uzávěrku. Přes víkend vám moţná někdo naposílá texty, takţe na tom začínám dělat. Potom to odevzdám korektorce. A v pondělí to jde do tisku. Některá čísla tak vznikají během víkendu. Myslím jejich tedy finální podobu. Ne psaní článků. Tiskárna to v úterý ráno vytiskne. Pošta má tři dny na to, aby si to převzala a další tři dny na to, aby to roznesli. Je to neskutečné plácání časem. Ne jako v televizi, kde to během dne odvysíláte, moţná něco necháte na víkend a máte hotovo. Je to prostě neuvěřitelný kolotoč. Kdo tvoří redakci? Jak probíhá ta redakční práce? Děláme na tom s kolegyní. Kolegyně se zaměřuje na psaní věcí, které jdou později i k novinářům. Já mám na starosti hlavně ty úřední zprávy. Snaţíme se dodrţovat také obsahovou strukturu. Na začátek dáváme zprávy, které se týkají radnice. Ale ne politické zprávy, to jsem opravdu řekla ne. To ať si řeší noviny, na to ve zpravodaji není místo a ani to vlastně lidi nezajímá. Pak do zpravodaje dáváme kulturní události a jejich data vlastně sháníme, kde můţeme. Zhruba tedy do té osmé stránky jsou ty naše magistrátní věci. Pak se snaţíme dávat kulturu, sociálku i školství. Máme třeba dost velký problém s kulturou. Snaţíme se, aby jí bylo ve zpravodaji co nejvíce. Aby například vznikla i vkládaná příloha, kterou by si lidé mohli doma schovat. Bojuji o to kaţdý rok. Teď se nám změnilo vedení, tak uvidíme. Opravdu to není lehké něco prosadit. Já bych osobně hrozně ráda. My se snaţíme 151
dělat celé oddělení, tak doufám, ţe nás konečně někdy někdo vyslyší. Dál se snaţíme dát i na odlehčení kříţovku a poslední stránky jsou takové ty obecné informace jako veřejné draţby, svoz komunálního odpadu. Prostě to méně důleţité. Taky sem zařazujeme sport nebo zprávy od policie i hasičů. Popisujete hodně věcí, kolik lidí tedy na vydávání pracuje? No ,zpravodaj dělám vlastně jenom já a moje kolegyně, která mi dodává texty. Potom máme grafiky, kteří pomáhají s fotkami a vlastně to dávají graficky dohromady. Já jim to akorát předupravím. Myslím jako ţe upravuji rozsah stránek. Na redakční radu chodíme tedy my dvě. Já rozhodně nejsem klasický redaktor, který vyjede ven a napíše reportáţ. Jediná věc, která byla taková bylo, ţe jsme s kolegyní jely kaţdá na čtyři obvody a udělaly jsme s nimi rozhovory na téma, jak se mění tvář města. To byla ale vlastně jediná redakční práce. Jinak ne, redaktoři určitě nejsme. Všechny věci od nás jsou vlastně taky uţ napsány, třeba jednotlivé vyhlášky. Ono to ale také není jednoduché získat informace od vlastních lidí, myslím tím od úředníků. Takţe píšeme hlavně články z našeho úřadu, které píše kolegyně a někdy i já. Něco nám taky pošlou obvody, něco školy a tak dále. Prostě kdo má něco zajímavého, tak nám to dodá. Snaţíme se ale psát neutrálně. Vy tedy dáte zpravodaj dohromady a potom ho předloţíte redakční radě, rozumím tomu správně? Kdo tedy tvoří redakční radu? Redakční radu tvořím já a kolegyně, kterou jsem zmínila. Potom ještě náměstek a primátorka. Musí přece mít přehled o tom, co tam bude a co chceme těm lidem říct. Jim předloţím zpravodaj a čekám na reakce. Má někdo z redakce ţurnalistické vzdělání? Ano, já mám ţurnalistiku a dvanáct let praxe. Dělala jsem v rádiu, televizi, PR agentuře i novinách. Kolegyně je taky bývalá novinářka, dělala v ČTK. V novinařině se pohybuje více jak třicet let. Takţe jsme vlastně všichni novináři. Máte psaní do zpravodaje nějak ošetřeno smlouvou s úřadem? Ano, mám to v náplni své práce. Je to ve výsledku asi 50 někdy i 60 procent mojí měsíční práce. ODDÍL 3. –DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY Co spolupráce s městskými obvody? To těţko říci, politická nevraţivost. Na kaţdý městský obvod posíláme informaci o tom, kdy máme uzávěrku a tu moţnost, poslat něco k nám, mají. Je to obvod od obvodu. Třeba Tomáš Řezanina z dvojky, s tím nemám problém i třeba městský obvod jedna spolupracuje. Má na to 152
vliv hlavně to, ţe se nemají rádi starostové a bohuţel se to odráţí i v téhle nespolupráci. Třeba spolupráce s městským obvodem pět nefunguje vůbec. No prostě nefunguje, ale je to škoda, protoţe vlastně lidé tak nemají všechny informace. S tím zase souvisí obsah. Jediné, co nám tam chtějí obvody dávat, je stříhání pásek. Zásadně do našeho zpravodaje takové informace nedávám. To tam nepatří, politická propagace má být jinde. Třeba udrţet to při volbách, to byla těţká práce. Během voleb jsme měli článek o tom, jak se má volit a ne o nějakých politických slibech. Co si myslíte o tom, ţe zpravodaje jsou vnímány jako PR vedení obce? Někde určitě ano, ale u nás rozhodně ne. My jsme dokonce zrušili okénko starosty. Já vím, ţe na jednu stranu je primátor ve městě dominantní a ten prostor by měl mít i ve zpravodaji, ale na druhou stranu jsou aktuálnější problémy, které si zaslouţí místo na titulní straně. Hlavní stránka byla dokonce o bezdomovectví. My se tomu politikaření snaţíme vyhnout, to lidi uţ ani nezajímá. My jsme moţná hmatatelný důkaz toho, ţe zpravodaj jde dělat i touto cestou. Jakákoliv informace se v něm objeví, by měla být přínosem pro lidi. Pro ně ten zpravodaj přece je. Povaţujete vaši práci za novinářskou? Ne, i kdyţ jsem byla novinářkou, tak teď rozhodně ne. To by ani nešlo. Teď se vlastně snaţíme psát a píšeme pravdu a nemáme potřebu někomu stranit. Nesnaţíme se všechno nafukovat jako novináři. Ale musím říci, ţe mě hodně těší zpětná vazba, kterou dostáváme. Sice málokdy, ale stává se nám, ţe nám i lidé zavolají, ţe to bylo dobré. Kolikrát i moji známí ani nevědí, ţe zpravodaj dělám a chválí ho. To je opravdu příjemné. Co si myslíte o názvu zpravodaj? Podle mě má zpravodaj pejorativní význam. Připadá mi to něco jako hlasatel. Osobně se také zasazuji o změnu tohoto názvu, ale zatím taky bez úspěchu. Na druhou stranu je to ale zaţitý název. Snad kaţdý si pod tím názvem představí něco co je zdarma, něco co vydává obec. To ţe to má, jak jsem řekla, pejorativní význam je věc druhá.
153
9.20 Příloha 20 Přehled obecních periodik na území Pardubického kraje Přehled obecních periodik na území Pardubického kraje počet název obce
obyvatel
název tiskoviny
Borek
248
Borecký občasník
Břehy
967
Břeţan
Býšť
1396
Obecní zpravodaj
Čeperka
1019
Čeperák
Čepí
415
Čepské obecní noviny
Dašice
2651
Dašické ozvěny
Dolany
361
Dolanský občasník
Dolní Roveň
1997
Roveňské noviny
Dolní Ředice
843
Ředický občasník
Holice
6482
Holické listy
Horní Jelení
1946
Jelenské listy
Horní Ředice
1063
Hornoředický občasník
Choltice
1012
Choltické noviny
Chvaletice
3304
Chvaletické zpravodajství
Chvojenec
695
Obecní zpravodaj
Kojice
432
Kojické noviny
Kostěnice
501
Kostěnické noviny
Kunětice
269
Zpravodaj obce Kunětice
Lázně Bohdaneč
3348
Zpravodaj
Libišany
439
Libišanské aktuality
Lipoltice
396
Lipoltické listy
Moravany
1789
Moravanský zpravodaj
Labem
2549
Opatovice DNES
Ostřešany
980
Zpravodaj obce Ostřešany
Ostřetín
942
Ostřetínský občasník
okres Pardubice
Opatovice
nad
154
Pardubice
89892
Radniční zpravodaj
Pardubice MO 1
14839
Zpravodaj
Pardubice MO 2
22 564
Pravobřeţní zpravodaj
Pardubice MO 3
15671
Zpravodaj MO Pardubice III
Pardubice MO 4
4929
Pardubická Čtyřka
Pardubice MO 5
20 312
Pardubická Pětka
Pardubice MO 6
5405
pardubická šestka
Pardubice MO 7
5938
Zpravodaj sedmičky
Přelouč
8721
Přeloučský rošt
Rohovládova Bělá
504
Bělský čtvrtletník
Rokytno
825
Rokytenské noviny
Rybitví
1433
Rybitevský občastník
Řečany nad Labem
1328
Řečanský zpravodaj
Sezemice
3493
Sezemické noviny
Spojil
432
Spojilská drbna
Srch
1269
Zpravodaj
Srnojedy
642
Srnojedský občasník
Staré Hradiště
1379
Zpravodaj
Staré Ţdánice
667
Zpravodaj obce Staré Ţdánice
Starý Mateřov
485
Vánoční zpravodaj
Svinčany
397
Svinčanský hlas
Trnávka
211
Zpravodaj Obecního úřadu Městečka Trnávky
Valy
457
Valský zpravodaj
Veselí
337
Veselský zpravodaj
Vysoké Chvojno
350
Zpravodaj
Zdechovice
625
Zpravodaj obcí Zdechovice - Spytovice
Ţivanice
884
Ţivaňák
Bítovany
414
Bítovák
Bylany
385
Bylanský zpravodaj
Dřenice
337
Dřenický zpravodaj
Heřmanův Městec
5027
Zpravodaj
Hlinsko
10253
Hlinecké noviny
okres Chrudim
155
Holetín
769
Holetínský zpravodaj
Horka
405
Obecní zpravodaj
Hrochův Týnec
1939
Týnecký zpravodaj
Chrast
3225
Chrastecké ohlasy
Chroustovice
1262
Chroustovický zpravodaj
Chrudim
23374
Chrudimský zpravodaj
Kameničky
800
U nás v Kameničkách
Klešice
361
Klešické listy
Kočí
600
Kočský zpravodaj
Krouna
1377
Krounský zpravodaj
Lukavice
924
Lukavický zpravodaj
Luţe
2603
Luţský zpravodaj
Miřetice
1223
Informační servis
Mladoňovice
327
Jemnické listy
Morašice
609
Český venkov
Mrákotín
360
Mrákotínský zpravodaj
Nasavrky
1644
Zpravodaj Nasavrk
Ostrov
177
Ostrováček
Proseč
2161
Prosečský zpravodaj
Doubravou
1743
Městečko na dlani
Rosice
1359
Rosické listy
Řestoky
468
Řestocká drbna
Seč
1654
Oheb
Skuteč
5298
Skutečské noviny
Slatiňany
4081
Ozvěny Slatiňan
Stolany
370
Informace
Svídnice
420
Zpravodaj obce Svídnice
Svratouch
893
Svratoušský zpravodaj
Trhová Kamenice
870
Trhovokamenický občasník
Třemošnice
3194
Třemošnické novinky
Tuněchody
588
Tuněchodské okénko
Úhřetice
485
Úhřetický zpravodaj
Ronov
nad
156
Včelákov
556
Zpravodaj městyse Včelákov
Vojtěchov
407
Vojtěchovský zpravodaj
Vysočina
677
Zpravodaj obce Vysočina
Zaječice
1021
Zaječický zpravodaj
Ţumberk
239
Slunečnízpravodaj
Banín
310
Baninský zpravodaj
Bělá nad Svitavou
509
Bělovské listy
Borová
978
Informační leták
Brněnec
1384
Brněnec
Svitavou
1737
Březovský občasník
Budislav
440
Budislavský zpravodaj
Bystré
1655
Bysterské noviny
Loučnou
842
Cerekvický občasník
Čistá
918
Obecní zpravodaj
Dolní Újezd
1960
Obecní noviny
Horní Újezd
442
Hornoújezdský zpravodaj
Svitavou
1650
Hradecký zpravodaj
Chrastavec
241
Obecní čtvrtletník
Janov
924
Janovský občasník
Javorník
363
Javornický občasník
Jedlová
1006
Jedlovský zpravodaj
Jevíčko
2874
Jevíčský zpravodaj
okres Svitavy
Březová
Cerekvice
Hradec
nad
nad
nad
Kamenec u Poličky 546
Kamenecké listy
Kamenná Horka
284
Kamenohorský občasník
Karle
389
Karelský dnešek
Koclířov
697
Koclířovský zpravodaj
Kunčina
1300
Zpravodaj
Květná
380
Haló Květná
Litomyšl
10143
Zpravodaj Města Litomyšle Lilie
157
Lubná
1012
Lubenský zpravodaj
Městečko Trnávka
1487
Obecní zpravodaj Městečka Trnávka
Morašice
709
Morašický občasník
Moravská Třebová
11028
Moravskotřebovský zpravodaj
Němčice
936
Zlatý pásek
Oldřiš
661
Oldřišský zpravodaj
Opatovec
635
Opatovecký občasník
Osík
989
Osík dnes
Pohledy
339
Zpravodaj
Polička
8878
Jitřenka
Pomezí
1084
Zpravodaj
Poříčí u Litomyšle
443
Poříčský zpravodaj
Pustá Kamenice
337
Pustokamenické listy
Pustá Rybná
165
Rybenský Pořádník
Radiměř
1085
Radiměrský zpravodaj
Rohozná
677
Rohozenský zpravodaj
Rychnov na Moravě 561
Rychnovské listy
Sádek
475
Zpravodaj obce Sádek
Sebranice
928
Sebranické noviny
Sloupnice
1716
Sloupnický pelmel
Svitavy
17177
Naše město
Svojanov
366
Svojanoviny
Široký Důl
387
Široký důl
Trstěnice
519
Zpravodaj
Třebařov
950
Třebařovský zpravodaj
Vendolí
950
Vendolský zpravodaj
Vidlatá Seč
287
Zpravodaj obce Vidlatá seč
Vítějeves
384
Vítějevský občasník
Albrechtice
474
Albrechtický zpravodaj
Běstovice
423
Běstík
Brandýs nad Orlicí
1398
Brandýské listy
okres
Ústí
nad
Orlicí
158
Bystřec
1115
Bystřecké okénko
Cotkytle
439
Cotkytelský zpravodaj
Červená Voda
3154
Červenovodský zpravodaj
Česká Rybná
391
Českorybenský zpravodaj
Česká Třebová
16273
Českotřebovský zpravodaj
České Heřmanice
537
Heřmánek
České Libchavy
586
Českolibchavský zpravodaj
Damníkov
700
Damníkovský zpravodaj
Dlouhá Třebová
1215
Dlouhotřebovský zpravodaj
Dlouhoňovice
753
Dlouhoňovický občasník
Dobříkov
466
Dobříkovské noviny
Dolní Čermná
1331
Dolnočermenský zpravodaj
Dolní Dobrouč
2549
Dobroučské noviny
Dolní Morava
305
Zpravodaj obce Dolní Morava
Dţbánov
316
Dţbánovský občastník
Helvíkovice
446
Helvíkovický zpravodaj
Horní Čermná
1005
Hornočermenský zpravodaj
Horní Heřmanice
522
Heřmánek
Horní Třešňovec
596
Hornotřešňovské noviny
Choceň
9145
Choceňský zpravodaj
Jablonné nad Orlicí 3331
Jablonský zpravodaj
Jamné nad Orlicí
703
Jamenský zpravodaj
Jehnědí
305
Jehnědský Občasník
Kameničná
353
Kamenecký zpravodaj
Klášterec nad Orlicí 924
Sousedské listy
Králíky
4624
Králický zpravodaj
Kunvald
1030
Kunvaldský poledník
Lanškroun
10235
Listy Lanškrounska
Letohrad
6327
Letohradský zpravodaj
Libchavy
1691
Libchavský zpravodaj
Lichkov
545
Lichkovský Občasník
Líšnice
750
Líšnický zpravodaj
Lubník
309
Obecní zpravodaj Lubník
159
Lukavice
1142
Lukavský občasník
Luková
694
Lukovský zpravodaj
Mistrovice
601
Mistrovické zprávy
Nekoř
879
Nekořský zpravodaj
Písečná
491
Písecký občasník
Přívrat
327
Zpravodaj obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat
Rudoltice
1530
Rudoltický zpravodaj
Rybník
793
Zpravodaj obce
Řepníky
415
Řepnický zpravodaj
Řetová
682
Zpravodaj obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat
Řetůvka
253
Zpravodaj obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat
Sázava
558
Sázavský zpravodaj
Semanín
615
Semanínský zpravodaj
Sopotnice
968
Sopotnický zpravodaj
Sruby
543
Srubské okénko
Studené
156
Studenecké listy
Tatenice
850
Tatenický zpravodaj
Těchonín
620
Nové Kralicko
Tisová
542
Tisovské okénko
Třebovice
774
Třebovický zpravodaj
Ústí nad Orlicí
14667
Měsíčník pro občany města Ústí nad Orlicí
Verměřovice
733
Verměřovický zpravodaj
Vraclav
738
Vraclavsko – Sedlecký zpravodaj
Výprachtice
977
Výprachtické noviny
Vysoké Mýto
12582
Vysokomýtský zpravodaj Zpravodaj obci Bohousová, Litice nad Orlicí,
Záchlumí
824
Záchlumí
Zámrsk
719
Zámrsťáček
Ţamberk
6030
Ţamberské listy
Ţampach
294
Ţampašský informační občasník
9.21 Příloha 21 Základní charakteristika obecních periodik Přehledová tabulka - základní charakteristika obecních periodik
160
název Borecký občasník Břeţan Obecní zpravodaj Čeperák Čepské obecní noviny Dašické ozvěny Dolanský občasník Roveňské noviny Ředický občasník Holické listy Jelenské listy Hornoředický občasník Choltické noviny Chvaletické zpravodajství Obecní zpravodaj Kojické noviny Kostěnické noviny Zpravodaj obce Kunětice Zpravodaj Libišanské aktuality Lipoltické listy Moravanský zpravodaj Opatovice DNES Zpravodaj obce Ostřešany Ostřetínský občasník Radniční zpravodaj Zpravodaj Pravobřeţní zpravodaj Zpravodaj MO Pardubice III Pardubická Čtyřka Pardubická Pětka pardubická šestka Zpravodaj sedmičky Přeloučský rošt Bělský čtvrtletník Rokytenské noviny Rybitevský občastník Řečanský zpravodaj Sezemické noviny Spojilská drbna Zpravodaj Srnojedský občasník Zpravodaj Zpravodaj obce Staré Ţdánice Vánoční zpravodaj Svinčanský hlas Zpravodaj Obecního úřadu Městečka Trnávky Valský zpravodaj Veselský zpravodaj Zpravodaj Zpravodaj obcí Zdechovice Spytovice Ţivaňák
periodicita dvouměsíčník občasník čtvrtletník občasník čtvrtletník měsíčník občasník občasník čtvrtletník měsíčník měsíčník čtvrtletník občasník měsíčník občasník čtvrtletník čtvrtletník čtvrtletník čtvrtletník občasník občasník měsíčník měsíčník čtvrtletník občasník měsíčník čtvrtletník čtvrtletník čtvrtletník čtvrtletník dvouměsíčník čtvrtletník dvouměsíčník měsíčník čtvrtletník čtvrtletník občasník občasník dvouměsíčník občasník občasník občasník občasník čtvrtletník 1xročně 1x za půl roku
formát A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A5 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A5 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A3 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4
el.podoba NE ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO NE ANO ANO NE ANO NE NE ANO
registrace ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE ANO NE ANO ANO ANO NE NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE ANO ANO ANO ANO ANO NE NE
vydavatel obec obec obec obec obec obec obec obec obec jiný obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec Obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec
A4
ANO
NE
obec
dvouměsíčník čtvrtletník občasník 1xročně
A4 A4 A4 A4
NE NE ANO NE
ANO NE NE NE
obec obec obec obec
čtvrtletník občasník
A5 A4
NE ANO
ANO ANO
obec obec
161
Bítovák Bylanský zpravodaj Dřenický zpravodaj Zpravodaj Hlinecké noviny Holetínský zpravodaj Obecní zpravodaj Týnecký zpravodaj Chrastecké ohlasy Chroustovický zpravodaj Chrudimský zpravodaj U nás v Kameničkách Klešické listy Kočský zpravodaj Krounský zpravodaj Lukavický zpravodaj Luţský zpravodaj Informační servis Jemnické listy Český venkov Mrákotínský zpravodaj Zpravodaj Nasavrk Ostrováček Prosečský zpravodaj Městečko na dlani Rosické listy Řestocká drbna Oheb Skutečské noviny Ozvěny Slatiňan Informace Zpravodaj obce Svídnice Svratoušský zpravodaj Trhovokamenický občasník Třemošnické novinky Tuněchodské okénko Úhřetický zpravodaj Zpravodaj městyse Včelákov Vojtěchovský zpravodaj Zpravodaj obce Vysočina Zaječický zpravodaj Slunečnízpravodaj Baninský zpravodaj Bělovské listy Informační leták Brněnec Březovský občasník Budislavský zpravodaj Bysterské noviny Cerekvický občasník Obecní zpravodaj
čtvrtletník měsíčník 1x za půl roku měsíčník měsíčník čtvrtletník čtvrtletník čtvrtletník měsíčník měsíčník 11x ročně čtvrtletník občasník 1xročně čtvrtletník čtvrtletník měsíčník občasník měsíčník měsíčník čtvrtletník čtvrtletník občasník měsíčník dvouměsíčník dvouměsíčník občasník čtvrtletník měsíčník měsíčník občasník 1x za půl roku 1xročně měsíčník měsíčník čtvrtletník 1xročně 1x za půl roku 1xročně občasník čtvrtletník občasník občasník 1x za půl roku měsíčník čtvrtletník občasník 1x za půl roku měsíčník občasník dvouměsíčník
A4 A4
ANO NE
ANO NE
obec obec
A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A3 A4 A4 A4 A5 A4 A4 A4 A5 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A3 A4 A5
NE NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO NE ANO NE ANO NE ANO ANO ANO NE
NE NE ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO NE NE NE ANO ANO ANO NE NE ANO NE ANO NE ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO NE
obec jiný obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec
A4 A4 A4 A4 A4 A4
ANO ANO ANO ANO NE NE
ANO NE NE ANO ANO ANO
obec obec obec obec obec obec
A4 A5 A4 A4 A4 A4
NE ANO ANO ANO NE NE
NE NE NE ANO ANO NE
obec obec obec obec obec obec
A4 A4 A4 A4
NE ANO ANO ANO
ANO NE ANO ANO
obec obec obec obec
A4 A4 A4 A4
NE ANO ANO ANO
ANO ANO ANO NE
obec obec obec obec
162
Obecní noviny Hornoújezdský zpravodaj Hradecký zpravodaj Obecní čtvrtletník Janovský občasník Javornický občasník Jedlovský zpravodaj Jevíčský zpravodaj Kamenecké listy Kamenohorský občasník Karelský dnešek Koclířovský zpravodaj Zpravodaj Haló Květná Zpravodaj Města Litomyšle Lilie Lubenský zpravodaj Obecní zpravodaj Městečka Trnávka Morašický občasník Moravskotřebovský zpravodaj Zlatý pásek Oldřišský zpravodaj Opatovecký občasník Osík dnes Zpravodaj Jitřenka Zpravodaj Poříčský zpravodaj Pustokamenické listy Rybenský Pořádník Radiměrský zpravodaj Rohozenský zpravodaj Rychnovské listy Zpravodaj obce Sádek Sebranické noviny Sloupnický pelmel Naše město Svojanoviny
A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A5 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A3 A4 A4 A4 A4 A4 A6 A4 A4 A5 A5 A4 A5 A4 A4
ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO NE ANO NE ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO NE ANO ANO
ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE ANO NE NE NE ANO NE ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec
Široký důl Zpravodaj Třebařovský zpravodaj Vendolský zpravodaj Zpravodaj obce Vidlatá seč Vítějevský občasník Albrechtický zpravodaj Běstík Brandýské listy Bystřecké okénko Cotkytelský zpravodaj Červenovodský zpravodaj Českorybenský zpravodaj Českotřebovský zpravodaj Heřmánek
čtvrtletník čtvrtletník občasník čtvrtletník čtvrtletník občasník čtvrtletník měsíčník čtvrtletník občasník občasník měsíčník čtvrtletník čtvrtletník měsíčník dvouměsíčník občasník čtvrtletník měsíčník čtvrtletník měsíčník čtvrtletník měsíčník občasník měsíčník občasník dvouměsíčník čtvrtletník čtvrtletník občasník čtvrtletník občasník čtvrtletník měsíčník čtvrtletník měsíčník čtvrtletník 1x za půl roku čtvrtletník občasník měsíčník čtvrtletník čtvrtletník čtvrtletník měsíčník měsíčník čtvrtletník čtvrtletník měsíčník čtvrtletník měsíčník čtvrtletník
A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4
NE NE NE ANO ANO NE ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE
ANO NE NE ANO ANO ANO NE NE ANO NE NE ANO NE ANO ANO
obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec jiný obec
Českolibchavský zpravodaj Damníkovský zpravodaj
čtvrtletník občasník
A4 A4
ANO NE
ANO NE
obec obec
163
Dlouhotřebovský zpravodaj čtvrtletník Dlouhoňovický občasník občasník Dobříkovské noviny občasník Dolnočermenský zpravodaj občasník Dobroučské noviny občasník Zpravodaj obce Dolní Morava měsíčník Dţbánovský občastník občasník Helvíkovický zpravodaj dvouměsíčník Hornočermenský zpravodaj 10X ročně Heřmánek čtvrtletník Hornotřešňovské noviny čtvrtletník Choceňský zpravodaj měsíčník Jablonský zpravodaj měsíčník Jamenský zpravodaj dvouměsíčník Jehnědský Občasník občasník Kamenecký zpravodaj dvouměsíčník Sousedské listy měsíčník Králický zpravodaj měsíčník Kunvaldský poledník dvouměsíčník Listy Lanškrounska čtrnáctideník Letohradský zpravodaj měsíčník Libchavský zpravodaj čtvrtletník Lichkovský Občasník občasník Líšnický zpravodaj čtvrtletník Obecní zpravodaj Lubník čtvrtletník Lukavský občasník občasník Lukovský zpravodaj občasník Mistrovické zprávy dvouměsíčník Nekořský zpravodaj občasník Písecký občasník 1xročně Zpravodaj obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat čtvrtletník Rudoltický zpravodaj čtvrtletník Zpravodaj obce dvouměsíčník Řepnický zpravodaj čtvrtletník Zpravodaj obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat čtvrtletník Zpravodaj obcí Řetůvka, Řetová a Přívrat čtvrtletník Sázavský zpravodaj občasník Semanínský zpravodaj občasník Sopotnický zpravodaj měsíčník Srubské okénko 1xročně Studenecké listy občasník Tatenický zpravodaj občasník Nové Kralicko měsíčník
A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A5 A4 A5 A5 A5 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A4 A5 A4 A4 A4 A4 A4 A5
NE ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO NE ANO ANO ANO NE NE ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE
ANO NE ANO ANO ANO NE NE ANO ANO ANO NE ANO ANO NE NE NE ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE ANO ANO NE
obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec jiný obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec
A4 A4 A4 A4
ANO ANO ANO ANO
NE ANO NE NE
obec obec obec obec
A4
ANO
NE
obec
A4 A3 A4 A4 A4 A5 A4 A3
ANO NE NE ANO NE NE NE ANO
NE NE NE ANO NE NE NE NE
obec obec obec obec obec obec obec obec
čtvrtletník Tisovské okénko Třebovický zpravodaj dvouměsíčník Měsíčník pro občany města Ústí nad Orlicí měsíčník Verměřovický zpravodaj čtvrtletník 1x za půl Vraclavsko – Sedlecký zpravodaj roku Výprachtické noviny dvouměsíčník Vysokomýtský zpravodaj měsíčník Zpravodaj obci Bohousová, Litice dvouměsíčník
A4 A4
ANO ANO
NE ANO
obec obec
A4 A4
ANO ANO
ANO ANO
obec obec
A4 A4 A5 A4
NE ANO ANO NE
ANO NE ANO NE
obec obec obec obec
164
nad Orlicí, Záchlumí Zámrsťáček Ţamberské listy Ţampašský informační občasník
čtvrtletník čtrnáctideník občasník
A4 A4 A4
NE ANO NE
ANO ANO NE
obec obec obec
9.22 Příloha 22 Seznam proměnných a hodnot Proměnná
Název
okres
okres
počet obyvatel
počet obyvatel
vydává periodikum
vydává
periodicita
periodicita
název
název
vydavatel
vydavatel
registrace
registrace
formát
formát
on-line verze
on-line verze
náklad finanční náklad
náklad finanční náklad
Hodnoty 1 Pardubice 2 Chrudim 3 Ústí nad Orlicí 4 Svitavy číslo 1 Ano 2 Ne 1 měsíčník 2 čtvrtletník 3 občasník 4 1xročně 5 1x za půl roku 6 dvouměsíčník 7 11xročně 8 10x ročně 9 čtrnáctideník 10 občasník 1 zpravodaj 2 noviny 3 občasník 4 listy 5 jiný 1 obec 2 jiný 1 Ano 2 Ne 1 A3 2 A4 3 A5 4 A6 1 Ano 2 Ne číslo číslo
9.23 Příloha 23 Prvotní databáze kontaktů
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected] ;
[email protected];
[email protected] ;
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
165
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected],
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]; ou-
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected] [email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected],
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
166
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]
[email protected];
[email protected]
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected] ;
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];;
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]
[email protected];
[email protected];
[email protected]
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
167
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]
[email protected] ;
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected]; ou-
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];;
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
168
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected] ;
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected] ;
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
[email protected];
169
10 Rejstříky Jmenný rejstřík Aldridge, Meryl 29, Bakičová, Hana 30, 31, 32, 34, 35, 36, 37, 38, 104 Bartošek, Jaroslav 20, 103 Bruns, Lynette Sheridan 32, 33, 38 Burton, Grame 39, 103 Geist, Bohumil 48, 103 Halada, Jan 11, 12, 21, 22, 23, 32, 35, 36, 37, 38, 104 Hendl, Jan 42, 43, 44, 48, 49, 50, 103 Heřmanová, Eva 28, 103 Holina, Vladimír 22, 103 Jandourek, Jan 45, 57 Jirák, Jan 39, 103 Kašík, Milan 22, 103 Macků, Pavel 22, 103 Malátek, Vojtěch 45, 46, 47, 48, 56, 103 Mezulaník, Radek 39, 40, 104
Mrnka, Martin 38, 104 Osvaldová, Barbora 11, 12, 21, 22, 23, 32, 35, 36, 37, 38, 104 Patočka, Jiří 28, 103 Polonský, Dušan 45, 46, 47, 48, 56, 103 Ruß-Mohl, Stephan 21, 22, 30, 31, 32, 34, 35, 36, 37, 38, 104 Svatošová, Helena 12, 13, 14, 15, 16, 19, 104 Trampota, Tomáš 32, 104 Tušer, Andrej 19, 20, 21, 22, 28, 32, 34, 104 Verner, Pavel 20, 21, 77, 104 Veselá, Jana 45, 46, 48, 49, 105 Vojtek, Juraj 22, 32, 33, 34, 35, 36, 105 Waschková Císařová, Lenka 17, 18, 27, 103, 104, 105
Věcný rejstřík dotazník, 43, 46, 48, 51, 56, 57, 58, 59, 101, 129 etický kodex, 39, 91, 105, 106, 119, 121, 124, 132, 140, 143 Evidence periodického tisku a vydavatelů 16, 53, 56, 68, 95 funkce integrační, 28, 42, 150 hloubkový rozhovor, 43, 52, 101 Listina základních práv a svobod, 13, 102 mediální subjekt, 30, 31 návod k rozhovoru 43, 52 názvy obecních periodik, 10, 11, 52, 67, 80 PR materiál, 4, 23, 26, 44, 72, 101 Radniční listy bez cenzury, 23, 24, 41, 44, 65, 66, 72, 99 redakce, 8, 27, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 42, 44, 49, 52, 53, 56, 57, 58, 60, 79, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 97, 98, 99, 100, 102, 105, 110, 122, 123, 126, 127, 128, 131, 132, 133, 135, 136, 137, 138, 139, 141, 142, 143, 146, 147, 148, 150, 152 redakční práce, 1, 24, 27, 34, 42, 52, 53, 79, 87, 88, 89, 99, 100, 102, 117, 133, 151, 152 tiskový zákon, 15, 16, 18, 23, 40, typologie periodického tisku, 19, 20, 21, 22, 28, 32, 34 Ústava České republiky, 12, 13 vnitřní řád redakce, 38, 91 Zákony o územní samosprávě, 14
170
