MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky
Rozvoj zrakového a sluchového vnímání dětí s Downovým syndromem předškolního věku
Diplomová práce
Brno 2012
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
PhDr. Mgr. Barbora Bazalová, Ph.D.
Bc. Lenka Hrubá
Prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“
…………………………………………….. Podpis
2
Poděkování Děkuji PhDr. Mgr. Barboře Bazalové, PhD. za odborné vedení mé práce, trpělivost, cenné rady a podnětné připomínky. Děkuji také rodinám a dětem s Downovým syndromem, bez nichţ by nevznikla výzkumná část této práce, za jejich přátelský a vstřícný přístup během celého výzkumného šetření.
3
OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………… 6 1 DOWNŮV SYNDROM………………………………………………………… 7 1.1. CHARAKTERISTIKA DOWNOVA SYNDROMU…………………….. 7 1.2 ETIOLOGIE A FORMY DOWNOVA SYNDROMU…………………… 9 1.3. PRENATÁLNÍ DIAGNOSTIKA DOWNOVA SYNDROMU………….. 11 1.4 ZDRAVOTNÍ OBTÍŢE DĚTÍ S DOWNOVÝM SYNDROMEM……….. 13 2 PŘEDŠKOLNÍ VĚK……………………………………………………………. 16 2.1 DIAGNOSTIKA DĚTÍ S DOWNOVÝM SYNDROMEM………………. 16 2.2 VÝVOJ DĚTÍ S DOWNOVÝM SYNDROMEM………………………… 17 2.3 MOŢNOSTI PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ…………………. 19 2.4 PŘÍPRAVA DĚTÍ S DOWNOVÝM SYNDROMEM NA ŠKOLU……… 21 3 VYMEZENÍ ZRAKOVÉHO A SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ……………….. 22 3.1 CHARAKTERISTIKA ZRAKOVÉHO VNÍMÁNÍ……………………….22 3.2 CVIČENÍ PRO ROZVOJ ZRAKOVÉHO VNÍMÁNÍ……………………. 24 3.3 CHARAKTERISTIKA SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ…………………….. 26 3.4 CVIČENÍ PRO ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ………………….. 28 4 ÚROVEŇ ZRAKOVÉHO A SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ DĚTÍ S DOWNOVÝM SYNDROMEM…………………………………………………………………… 31 4.1 CÍLE VÝZKUMU A METODOLOGIE………………………………….. 31 4.2 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU…………………….. 32 4.3 ANALÝZA ZRAKOVÉHO A SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ……………...42 4.4 ZÁVĚR VÝZKUMU……………………………………………………… 92 ZÁVĚR……………………………………………………………………………. 97 RESUMÉ………………………………………………………………………….. 98
4
SUMMARY……………………………………………………………………….. 98 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ……………………………………………… 99 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK……………………………………………. 103 SEZNAM PŘÍLOH……………………………………………………………….. 106
5
ÚVOD S dětmi s Downovým syndromem se setkávám jiţ několik let. Vše začalo praxí vykonávanou během bakalářského studia, při které jsem se dostala do kontaktu se Střediskem rané péče pro rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postiţením, s poruchami autistického spektra a ohroţením vývoje. Zde jsem se poprvé setkala s dětmi s Downovým syndromem zblízka. Předtím jsem o dětech četla, viděla několik dokumentů, ale aţ osobní setkání s nimi na mě velice zapůsobilo. Od té doby se s dětmi setkávám pravidelně a jiţ dva roky pracuji jako asistentka pedagoga s holčičkou s Downovým syndromem v mateřské škole. Pokroky, kterých holčička dosahuje, mě neustále inspirují k další práci. Z vlastní zkušenosti mohu říci, ţe děti s Downovým syndromem jsou velmi vnímavé vůči náladě lidí i prostředí, ve kterém se nacházejí. Často vídáme tyto děti rozesmáté a plné energie, umějí se ale také pořádně rozzlobit. U některých dětí můţeme pozorovat sklony ke zlobným afektům. Děti s Downovým syndromem potřebují naši péči a vhodně zvolené stimulační programy, aby mohly dosáhnout co největší moţné úrovně vývoje. Musíme však dbát na to, abychom dítě, ačkoli v dobré víře, nezatěţovali příliš. V teoretické části diplomové práci je popsána základní problematika Downova syndromu, je specifikován předškolní věk dětí s Downovým syndromem a charakterizováno zrakové a sluchové vnímání. Výzkumná část práce je zaměřena na rozvoj zrakového a sluchového vnímání u tří dětí s Downovým syndromem předškolního věku. Hlavním cílem práce je rozvoj zrakového a sluchového vnímání dětí s Downovým syndromem předškolního věku v časovém rámci šesti měsíců. Na začátku výzkumu byla provedena vstupní diagnostika,
následovalo
procvičování
především
méně
rozvinutých
oblastí
prostřednictvím pracovních listů z několika publikací zaměřených na rozvoj zrakového a sluchového vnímání. Na konci výzkumu byla provedena výstupní diagnostika. Dílčím cílem bylo mimo jiné vytvoření pracovních listů, které mohou vyuţít rodiče při další práci s dítětem.
6
1 DOWNŮV SYNDROM 1.1 Charakteristika Downova syndromu Literatura nabízí různá označení Downova syndromu, můţeme se setkat například s termíny Downova nemoc, morbus Downi či trizomie 21 (srov. Selikowitz, M. 2005, Šustrová, M. 2004, Švarcová, I. 2006, Vágnerová, M. 2008). Downův syndrom můţeme vymezit jako nejrozšířenější formu mentálního postiţení. V populaci všech jedinců s mentálním postiţením tvoří osoby s Downovým syndromem 10% zastoupení (Švarcová, I. 2006). Děti s Downovým syndromem se stejně jako jiné děti vyznačují svými individuálními vlastnostmi. Kromě těch najdeme u dětí také některé společné charakteristické vlastnosti, jeţ jsou pro tento syndrom typické. Bylo zjištěno přes 120 charakteristických rysů Downova syndromu. U mnoha dětí lze nalézt jen několik rysů, například 6 nebo 7. „S výjimkou jistého stupně mentálního postižení neexistuje ani jeden příznak, který by se musel vyskytovat u všech postižených“ (Selikowitz, M. 2005, s. 40). Všechny děti s Downovým syndromem tedy spojuje mentální postiţení. To „je však u jednotlivých dětí různě hluboké a má rozmanitá specifika“(Švarcová, I. 2006, s. 145). Některé děti se pohybují v pásmu lehkého mentálního postiţení, některé dosahují téměř průměrné inteligence. Menší mnoţství dětí nalezneme v pásmu těţkého a hlubokého mentálního postiţení. Průměrně odpovídá intelekt dětí úrovně středního mentálního postiţení (Švarcová, I. 2006, Bartoňová, M., Bazalová, B., Pipeková, J. 2007). Mezi další nejvýraznější charakteristické znaky Downova syndromu patří jisté anatomické rysy. Obličej mívají děti kulatý, z profilu působí poněkud ploše. Můţeme si všimnout úzkých očních víček, ve vnitřním koutku oka je výrazný bilaterální epikantus (kolmá koţní řasa). Proto mohou oči dětí působit dojmem, ţe jsou šikmé. Uši mají menší a nízko posazené. Ústa jsou u dětí menší a jazyk větší, neţ je obvyklé. Krk mají děti většinou krátký a široký. Na rukou mívají kratší prsty, na nohou širší mezeru mezi palcem a ukazováčkem. Přibliţně u poloviny dětí najdeme pouze jednu rýhu přes dlaň. Také otisky prstů jsou ve srovnání s otisky ostatních dětí odlišné. Tělesná stavba dětí se vyznačuje celkovým sníţeným svalovým napětím, ochablostí svalů a s tím se pojící
7
uvolněností kloubů (Selikowitz, M. 2005, Švarcová, I. 2006, Bartoňová, M., Bazalová, B., Pipeková, J. 2007). Děti s Downovým syndromem se nejspíše rodily od počátku věků. Vzhledem k ţivotním podmínkám a zdravotním problémům provázející Downův syndrom se mnoho dětí s tímto postiţením v minulosti pravděpodobně nedoţívalo vyššího věku. Nejstarší obraz, zobrazující dítě s Downovým syndromem, pochází z patnáctého století (Šustrová, M. 2004). První popisy dětí, jejichţ vzhled odpovídal charakteristikám Downova syndromu, byly uskutečněny jiţ v roce 1838 J. Esquirolem, 1846 E. Séguinem a 1866 Duncanem. V témţe roce však učinil podrobnější a známější popis britský lékař John Langdon Down (Šustrová, M. 2004). Na základě některých obličejových podobností dětí s Downovým syndromem a Asiaty, především zešikmení očí, nazval J. Down tyto děti „mongoloidními“ nebo trpícími „mongolismem“ (Selikowitz, M. 2005). Tento pojem se ujal a dlouhá léta jím byly děti s Downovým syndromem označovány. Dnes jiţ tento termín povaţujeme za nepřijatelný. Odhalení příčiny vzniku Downova syndromu následovalo po popisu charakteristických znaků o několik let později. V roce 1932 Waardenburg nastínil, ţe vznik Downova syndromu můţe být způsoben chromozomální abnormalitou (Selikowitz, M. 2005). V roce 1956 bylo zjištěno, ţe zdravé jádro lidské buňky obsahuje 46 chromozomů ve 23 párech. J. Lejeune v roce 1959 konečně odhaluje, ţe jádro buňky dětí s Downovým syndromem obsahuje 47 chromozomů ve 22 párech a jedné trojici (Mišovičová, N. 2007, Šustrová, M. 2004, Bartoňová, M., Bazalová, B., Pipeková, J. 2007). Downův syndrom je tedy postiţení vázané dědičností. Z postiţení vzniklých na základě chromozomové aberace je nejčastější. Rodí se s ním zhruba jedno dítě z 800 (Šmarda, J. 1999). M. Selikowitz (2005) uvádí výskyt Downova syndromu u jednoho dítěte ze 700 narozených dětí. Ročně se ve světě narodí asi 100 000 dětí s Downovým syndromem, v České republice asi 70 dětí (Bartoňová, M., Bazalová, B., Pipeková, J., 2007). A. Šípek (2008 – 2011) analyzoval výskyt Downova syndromu v České republice v letech 2001 – 2008: 8
Počet narozených dětí v ČR Případy DS u narozených Případy D prenatálně diagnostikované Případy DS celkem
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
90978
93047
93685
97664 102498 105831 114642 119570
47
50
63
47
54
44
42
35
94
102
116
122
152
171
196
219
141
152
179
169
206
215
238
254
Incidence DS u 5, 17 5, 37 6, 72 4, 81 5, 27 4, 16 3, 66 2, 93 narozených (na 10000) Celková incidence DS 15, 50 16, 34 19, 11 17, 30 20, 10 20, 32 20, 76 21, 24 (na 10 000) Efektivita 66,67% 67,11% 64,80% 72,19% 73,79% 79,53% 82,35% 86,22% prenatální diagnostiky Tab. 1. Výskyt Downova syndromu v ČR v letech 2001 – 2008. (Šípek, A., et al. 2008
[online]).
Důleţitou roli v počtu narozených dětí s Downovým syndromem hraje v posledních letech prenatální diagnostika. Na jejím základě se budoucí rodiče mohou rozhodnout, zda těhotenství, které povede k narození dítěte s Downovým syndromem, uměle ukončí nebo v něm budou pokračovat.
1.2 Etiologie a formy Downova syndromu „Človek má charakteristický počet, tvar aj štruktúru chromozómov, ktoré sa za normálnych okolností v priebehu života nemenia“. „Chromozómy majú dôležitú úlohu pri rozdelení genetického materiálu počas bunkového delenia“ (Šustrová, M. 2004, s. 41). Po dobu tohoto dělení lze pod mikroskopem pozorovat, jak se chromozomy spiralizují a kondenzují. Chromozomové uspořádání člověka se nazývá karyotyp (Šustrová, M. 2004). V kaţdé lidské buňce „pracuje současně 46 chromozomů ve 23 párech. V zárodečných buňkách žen a v semenných buňkách mužů je navíc 23 jednotlivých chromozomů. Ty se při oplodnění spojí tak, že nově vzniklá bytost, má v každé své buňce opět směs 23 chromozomových párů“ (Biermann, Ch., Raben, R. 2006, s. 103). Downův syndrom „je dán odlišnou genetickou informací, která ovlivňuje vývoj již od početí“ a vzniká v důsledku chromozomální odchylky, nejčastěji trisomií 21. chromozomu (Vágnerová, M. 2008, s. 305). 9
„Příčinou vzniku Downova syndromu je nepárový chromozom č. 21“ (Švarcová, I. 2006, s. 143). V procesu dělení buněk, jeţ se děje při početí, se jedním ze tří způsobů můţe stát, ţe výsledná buňka má místo jednoho páru 21. chromozomu trojici. Přesné příčiny, které způsobují chromozomové odchylky, zatím nejsou známy. Mezi výzkumníky se spekulovalo o vlivu ţivotního prostředí, způsobu ţivota matky v těhotenství, například uţívání alkoholu, cigaret. Ţádná z těchto spekulací se ovšem nepotvrdila (Švarcová, I. 2006). Autoři odborné literatury se shodují, ţe určitou roli při vzniku Downova syndromu hraje věk matky při početí. S věkem ţeny stoupá pravděpodobnost narození dítěte s Downovým syndromem. Za určitý mezník se povaţuje věk nad 35 let, kdy je pravděpodobnost narození dítěte s Downovým syndromem vyčíslena jako 1 : 350 (Selikowitz, M. 2005, Biermann, Ch., Raben, R. 2006). Děti s Downovým syndromem se rodí i matkám niţšího věku, u nich je ale pravděpodobnost několikanásobně niţší, například u dvacetileté matky je to 1 : 2000 (Selikowitz, M. 2005). Pravděpodobnost nebo riziko narození dítěte s Downovým syndromem můţeme určovat čistě na základě věku matky nebo dle individuálního rizika – stanoveného dle výsledků určitých vyšetření. Individuální riziko je obvykle niţší neţ riziko dle věku (Biermann, Ch., Raben, R. 2006, s. 110). „Všechny děti s Downovým syndromem mají ve svých buňkách nadbytečné kritické množství 21. chromozomu. Množství 21. chromozomu a způsob, jímž porucha vzniká, může mít trojí podobu“ (Selikowitz, M. 2005, s. 49). Mluvíme – li o formách Downova syndromu, máme na mysli trisomii 21. chromozomu, translokaci a mozaiku. Trisomie 21. chromozomu je nejčastější formou Downova syndromu, M. Selikowitz (2005) uvádí 95% výskyt, M. Šustrová (2004) udává výskyt necelých 87 %. Obvykle předává dítěti kaţdý z rodičů prostřednictvím vajíčka nebo spermie jednu sadu chromozomů, tedy 23 chromozomů. Trisomie vzniká v tom případě, kdyţ jeden z rodičů předá dítěti místo jednoho 21. chromozomu chromozomy dva. Při prvním buněčném dělení se pár chromozomu 21 neoddělí. Tuto chybu dělení označujeme jako nondisjunkci (Selikowitz, M. 2005, Švarcová, I. 2006, Mišovicová, N. 2007). Při translokaci - asi ve 4 % případů je příčinou Downova syndromu pouze
nadbytečná část 21. chromozomu. Vzniká „v případě, že se odlomí malé vrcholky 21. chromozomu a jiného chromozomu a zbývající části obou chromozomů se spojí. Tento
10
jev přilnutí segmentu chromozomu na jiný chromozom se nazývá translokace“ (Selikowitz, M. 2005, s. 52). V některých případech translokace se můţeme setkat s tím, ţe jeden z rodičů je nositelem Downova syndromu. Ţádné příznaky syndromu se u něj neprojevují, má 23 normálních párových chromozomů. Liší se pouze tím, „že jeden z jeho 21. chromozomů je spojen s jedním z ostatních chromozomů“. Má tak vyšší pravděpodobnost výskytu translokace u svého dítěte (Selikowitz, M. 2005, s. 53). Údaje o zastoupenosti mozaicismu se u různých autorů liší. M. Selikowitz (2005) uvádí 1%, I. Švarcová (2006) 3% a M. Šustrová (2004) uvádí dokonce 7% zastoupenost. V případě této formy proběhne první buněčné dělení zcela normálně, potíţe nastávají aţ při druhém dělení jiţ vzniklé buňky. Důsledkem je stav, kdy v určitém procentu buněk dítěte je 46 chromozomů, v dalším procentu buněk je chromozomů 47 (Mišovicová, N. 2007).
1.3 Prenatální diagnostika Downova syndromu Metody prenatální diagnostiky nám umoţňují odhalit jiţ v různých obdobích těhotenství vrozené vady dítěte. V případě Downova syndromu přikládáme prenatální diagnostice velký význam. Můţe zásadním způsobem ovlivnit příchod dítěte na svět. Díky ní mají budoucí rodiče příleţitost si promyslet další průběh těhotenství a připravit se na příchod dítěte. Downův syndrom lékaři zjišťují pomocí několika metod. Lze je rozdělit na neinvazivní a invazivní. Invazivní metody jsou takové, které zasahují do těla matky (Bartoňová, M., Bazalová, B., Pipeková, J. 2007). Mezi základní neinvazivní metody patří ultrazvukové vyšetření. Mezi 11. a 14. týdnem se provádí vyšetření někdy zvané „ultrazvuk v prvním trimestru“. Ten zjišťuje, kromě dalších důleţitých informací, přítomnost šíjového projasnění (tekutina v kůţi na zátylku) a přítomnost nosní kosti. Pokud je šíjové projasnění větší a nosní kosti chybí, můţe to být známka Downova syndromu. Z ultrazvukového vyšetření nemůţeme určit diagnózu, na základě jiţ zmíněných znaků lze usuzovat zvýšené riziko (Campbell, S. 2004 s. 6).
11
Další metodou je biochemický screening, tedy „stanovení určitých hormonů a dalších působků v séru matčiny krve“ (Šmarda, J. 1999, s. 63). „V matčině krvi je možno analyzovat tři látky pocházející z plodu“ (Biermann, Ch., Raben, R. 2006, s. 111). Tento test je také známý jako „Triple – test“. Zjišťuje se hladina proteinu AFP – alfa-fetoproteinu, estriolu a hCG – choriového gonadotropinu v různých týdnech těhotenství. „AFP se vytváří v plodovém obalu a v játrech plodu. Estriol a hCG jsou hormony, které produkuje placenta“ (Zuckoff, M. 2004, s. 16 – 17). Z výsledků vyšetření opět nelze stanovit diagnózu, pouze předpovědět moţné riziko Downova syndromu (Biermann, Ch., Raben, R. 2006). Vyuţití invazivních metod přichází na řadu v tom okamţiku, kdyţ se zjistí nějaký problém, podezření při neinvazivních vyšetřeních nebo v případech, kdy je riziko Downova syndromu uţ tak vysoké. Například vysoký věk matky, předcházející porod dítěte s Downovým syndromem, dědičná zátěţ (Šustrová, M. 2004). V prvním trimestru asi ve 12. týdnu je moţné provést odběr choriových klků (CVS). „Placenta obsahuje choriové klky – jemné, prstovité kousky tkáně, které mají stejné chromozomy a genetickou výbavu jako plod“ (Campbell, S. 2004, s. 29). S pomocí ultrazvuku a jehly můţe lékař získat některé z těchto buněk. Ty se stále dělí. Proto mohou být analyzovány ihned po odběru a výsledek je známý do dvou dnů (Biermann, Ch., Raben, R. 2006). Amniocentéza se vyuţívá přibliţně od 80. let 20. století. Provádí se ambulantně tak, ţe lékař zavede pod stálou kontrolou ultrazvuku, který ukazuje aktuální polohu plodu a brání tak jeho poranění, jehlu přes přední břišní stěnu a děloţní stěnu. Do jehly se nasaje určité mnoţství plodové vody (Šmarda, J. 1999). To se liší dle období, ve kterém je amniocentéza prováděna. Provádí se v 11. – 14. týdnu (včasná amniocentéza), kdy lze odebrat menší mnoţství plodové vody neţ při klasické amniocentéze. Ta se provádí v 16. – 18. týdnu (Šustrová, M. 2004). Nevýhodou amniocentézy je dlouhá doba čekání na výsledek, pohybuje se okolo jednoho aţ dvou týdnů (Campbell, S. 2004). Ch. Biermann a R. Raben (2006) uvádí riziko potratu 1 : 200. FISH test (Fluorescent in Situ Hybridization) je zaloţený na postupu, při kterém se „na buňky plodu nanáší tenké fluorescenční molekuly, které se vážou na 21. chromozomy. Pod mikroskopem s ultrafialovým světlem vydávají 21. chromozomy, zpracované FISH testem, zvláštní záři“ (Zuckoff, M., 2004 s. 55 – 56). Pokud září dva 21. chromozomy, je test negativní na Downův syndrom. Pokud září tři 21.
12
chromozomy, je test pozitivní. Výhodou FISH testu je rychlost, s jakou poskytuje výsledky. Jsou známy do dvou dnů (Campbell, S. 2004). Kordocentéza se vyuţívá tehdy, kdyţ předešlá vyšetření nedodala dostatečné výsledky. Při vyšetření lékař vpichuje pod kontrolou ultrazvuku jehlu přes stěnu břišní i děloţní aţ do pupečního provazce, odkud nasaje fetální krev (Šmarda, J. 1999). Následuje analýza buněk, karyotyp je moţné sledovat po tří denní kultivaci. Riziko potratu je po tomto vyšetření 2% (Šustrová, M. 2004). Ţádná z metod prenatální diagnostiky není pro nastávající matku povinná, pouze doporučená. Rodiče se mohou rozhodnout, zda vyšetření podstoupí, či ne. Někteří nastávající rodiče odmítají podstoupit prenatální vyšetření. Jsou přesvědčeni o tom, ţe by i přes případné zjištění Downova syndromu v těhotenství pokračovali nebo se stresu při rozhodování vystavit vůbec nechtějí (Biermann, Ch., Raben, R. 2006). Ch. Biermann a R. Raben (2006, s. 100) popisují zkušenosti nastávajícího otce: „Pro mě to bylo zpočátku naprosto jasné: byl jsem pro test. Ale když jsem pak ve dvanáctém týdnu viděl v ultrazvuku tu maličkou bytůstku, už jsem ji taky nechtěl nechat testovat. Zvládli bychom to, i kdyby mělo naše dítě třeba Downův syndrom“. Pokud jsou výsledky vyšetření na Downův syndrom pozitivní, měl by lékař o této skutečnosti informovat oba rodiče při osobním rozhovoru. Dle M. Šustrové (2004) je povinností lékaře sdělit rodičům pravdivá fakta o charakteristických projevech a vlastnostech Downova syndromu a prognózu vývoje dítěte. K takovým rozhovorům „je zapotřebí taktu, trpělivosti, kompetence a času“ (Biermann, Ch., Raben, R. 2006, s. 96). Cílem moderní prenatální diagnostiky je umoţnit nastávajícím rodičům získat čas a podklady pro to, aby se mohli podle svého uváţení rozhodnout (Biermann, Ch., Raben, R. 2004). Díky ní je také moţné se na dítě s Downovým syndromem připravit. Lékaři při porodu vědí, co mohou čekat a například v případě přidruţené srdeční vady, jejíţ výskyt je častý, mohou dítěti okamţitě poskytnout odpovídající péči (Šmarda, J. 1999). I pro rodiče můţe být moţnost připravit se na příchod dítěte výhodou.
1.4 Zdravotní obtíţe dětí s Downovým syndromem Dle M. Vágnerové (2008, s. 305) se „změna genetických dispozic projevuje i zvýšeným rizikem vzniku dalších zdravotních problémů“. 13
U novorozených dětí s Downovým syndromem můţeme odhalit mnoţství vrozených vad. Některé z nich, například srdeční vady, lze odhalit pomocí prenatální diagnostiky jiţ v těhotenství (Šustrová, M. 2004). Často se u dětí s Downovým syndromem objevují smyslové vady. Problémy se sluchem se projevují přibliţně u 60 % dětí (Šustrová, M. 2004). Sluchové vady mohou být vrozené nebo vzniknout v důsledku určitých onemocnění. Vrozené sluchové vady se pohybují v pásmu od lehké po středně těţkou nedoslýchavost. I lehká nedoslýchavost můţe dítěti způsobit značné potíţe zejména v rozvoji řeči (Švarcová, I. 2006). „Při nachlazení a infekcích horních cest dýchacích se v uchu může tvořit sekret, který úzkými sluchovými kanály neodtéká a může tak vést ke ztrátě sluchu“ (Halder, C. 2004 s. 4). Děti také mnohdy trpí opakujícími se záněty středouší a hromaděním ušního mazu. Správně zvolenou léčbou je moţné předejít vzniku sluchových poruch, které vznikají na základě těchto onemocnění (Šustrová, M. 2004). Problémy se zrakem se objevují u velkého počtu dětí s Downovým syndromem především z důvodu abnormalit struktury oka. Aţ 40 % z nich je postiţeno krátkozrakostí, 20 % dalekozrakostí (Šustrová, M. 2004). Asi 3% dětí se narodí s vrozenou kataraktou, tedy šedým zákalem. Pokud je vada diagnostikována hned po narození a co nejrychleji odstraněna chirurgickým zákrokem, zabrání se tím poškození sítnice a následnému oslepnutí. U dětí se objevují i další poruchy, například zúţení slzných kanálků, strabismus (šilhání), záněty víček blefaritída (Šustrová, M. 2004). Srdeční vady se u dětí také často vyskytují, trpí jimi 40 – 50 % dětí. U většiny dětí se srdeční vadou se setkáme s „kompletným atrioventrikulárnym septálnym defektem (otvor medzi komorami spojený s abnormálnou štruktúrou srdcových chlopní)“. Léčba a náprava srdeční vady je z hlediska ţivotaschopnosti a kvality ţivota dítěte nejpřednější (Šustrová, M. 2004, s. 74). Vrozené anomálie zaţívacího traktu se objevují u 5 – 12 % dětí. Nejčastěji se jedná o spojení dýchací trubice s jícnem, zúţení horní části ţaludku, blokádu horní části tenkého střeva, blokádu vývodu konečníku a Hirschprungovu chorobu (absence nervových buněk v určitém úseku tlustého střeva). „Všetky tieto stavy si vyžadujú urgentné chirurgické riešenie“ (Šustrová, M. 2004).
14
Častá jsou u dětí onemocnění horních cest dýchacích, především jiţ zmíněné záněty středního ucha, kašel a rýmy. „Poměrně úzké cesty pro průchod vzduchu (uši, Eustachova trubice a nosní dutiny) způsobují, že některé děti trpí nachladnutím častěji. Některé mají dokonce rýmu pořád“ (Selikowitz, M. 2005, s. 82). Děti s Downovým syndromem mají také problémy týkající se ústní dutiny a zubů. „Znížené svalové napätie pier, jazyka a tvárového svalstva prispieva k nerovnováhe síl, ktoré pôsobia na rast zubov“ (Šustrová, M. 2004, s. 91). Zuby se prořezávají opoţděně, některé se nemusí prořezat - vyvinout vůbec. Střední část obličeje dětí je zmenšená (nedostatečně vyvinutá). Jazyk má proto v ústní dutině méně místa a můţe se vyskytovat v nesprávné poloze. V důsledku kombinace nesprávné polohy jazyka s jeho hypotonií se objevují potíţe s kousáním, ţvýkáním a také problémy s rozvojem řeči (Šustrová, M. 2004). Děti s Downovým syndromem mohou být v dospělosti náchylnější ke vzniku Alzheimerovy nemoci. Jí podobné degenerativní změny se začínají v jejich mozku vyskytovat jiţ po 40. roce. Příčinou je zřejmě jeden z genů nacházejících se na 21. chromozomu, který se účastní na tvorbě „beta amyloidu. Tato látka vytváří u nemocných Alzheimerovou chorobou v mozku ložiska, jež poškozují nervové buňky a vedou k demenci“ (Vágnerová, M. 2008, s. 305).
15
2 PŘEDŠKOLNÍ VĚK Předškolní období je vymezeno věkem od tří do šesti aţ sedmi let, ve výjimečných případech (u dětí s těţším typem postiţení) do osmi let (Přinosilová, D. 2007).
2.1 Diagnostika dětí s Downovým syndromem Downův syndrom je u dítěte diagnostikován ještě v prenatálním období nebo při narození. Dále pak můţeme u dítěte během vývoje diagnostikovat jeho dovednosti a schopnosti. A to buď celkově, kdy zjišťujeme úroveň všech schopností nebo částečně zaměříme se pouze na určitou oblast. Hlavní podstatou diagnostiky dítěte s Downovým syndromem je její komplexnost. Je velmi důleţité, abychom o dítěti získali co nejvíce informací a poznatků, všímáme si i drobných detailů. Především zjišťujeme, co všechno uţ dítě zvládá, identifikujeme jeho schopnosti a dovednosti, abychom získali vodítko pro další rozvoj dítěte. Jen tak lze dítě vnímat jako osobnost s jemu vlastními schopnostmi a potřebami (Šustrová, M. 2004). Dle D. Přinosilové (2007) sestává komplexní diagnostika z diagnostiky lékařské, psychologické, sociální a speciálně pedagogické. Lékařská diagnostika určuje zdravotní postiţení a navrhuje léčebná opatření. Psychologická diagnostika určuje především stupeň vývoje dítěte, jeho psychický stav. Sociální diagnostika zjišťuje anamnestické údaje o dítěti, jeho rodině a prostředí, ve kterém se pohybuje. Speciálně pedagogická diagnostika se zaměřuje na úroveň a schopnosti dítěte v jednotlivých oblastech vývoje, například úroveň rozumových schopností, motoriky či sebeobsluhy. V diagnostice dětí s Downovým syndromem se vyuţívají metody klinické (nestandardní techniky – pozorování, rozhovor, analýza spontánních produktů, anamnestické metody) a některé testové metody (standardizované testy). S drtivou většinou standardizovaných testových metod pracují pouze psychologové (Přinosilová, D. 2007). Ze standardizovaných metod se při diagnostice dětí s Downovým syndromem u mladších dětí a dětí, jejichţ mentální věk je do tří let, vyuţívají vývojové škály, například Gesellova vývojová škála, Škála N. Bayleyové a další. U dětí starších 16
můţeme dle V. Horta et al (2008) vyuţít Stanfordský Binetův test, revize Termana a Merrillové, Stanfordský Binetův test – IV. revize, Praţský dětský Wechsler a další. Ve speciálně pedagogické diagnostice dětí předškolního věku zjišťujeme dle D. Přinosilové (2007) úroveň vývoje v těchto oblastech: motorický vývoj (zahrnuje hrubou motoriku – hodnotí především pohybové dovednosti dítěte, jemnou motoriku – manipulace s předměty, kresba, vystřihování apod., grafomotoriku a senzomotorickou koordinaci), rozumový vývoj (např. časoprostorová orientace), vývoj řeči a komunikace (slovní zásoba, řečové vzory atd.), citový vývoj a volní sloţka (citové vazby v rodině, pravidla společenského chování aj.). Soustředíme se také na diagnostiku rodinného prostředí a prostředí předškolního zařízení. Rodič, učitel či jiná osoba, která je s dítětem v kontaktu a chce dítě diagnostikovat, můţe vyuţít testů nestandardizovaných, které lze vytvořit i samostatně s ohledem na to, ţe jimi získané informace nemají obecnou platnost (Přinosilová, D. 2007). Při diagnostice dítěte s Downovým syndromem předškolního věku lze také vyuţít diagnostického materiálu z publikací autorek J. Bednářové a V. Šmardové Diagnostika dítěte předškolního věku : co by dítě mělo umět ve věku od tří do šesti let (2007) či Školní zralost : co by mělo umět dítě před vstupem do školy (2010). Některé oblasti diagnostiky je nutno upravit individuálním schopnostem a moţnostem konkrétního dítěte.
2.2 Vývoj dětí s Downovým syndromem Pro pozdější rozvoj kaţdého dítěte hraje důleţitou roli vývoj v prvních měsících ţivota. Je proto velmi důleţité začít dítě vhodně stimulovat ve všech oblastech vývoje co nejdříve. V tomto okamţiku nastupuje raná intervence neboli raná péče. Můţeme se obrátit přímo na střediska rané péče specializovaná na podporu vývoje dítěte s mentálním postiţením a jeho rodinu nebo jiné podobné organizace. V kraji Vysočina působí Středisko rané péče Třebíč pro rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postiţením, s poruchami autistického spektra a ohroţením vývoje a Středisko rané péče Havlíčkův Brod, v Jihomoravském kraji Poradna rané péče DOREA. 17
Dle M. Selikowitze (2011) dosahují děti, kterým se včasná péče věnovala, na počátku školní docházky o 20% lepších výsledků v testech inteligence. Studie, které se věnovaly rozdílům ve vývoji u dětí vyrůstajících v rodině a v ústavu, ukazují, ţe děti v péči rodiny mají o 50% lepší výsledky. Základem pro rozvoj dítěte je tedy výchova v rodinném prostředí, kde dítě získává poznatky a dovednosti přirozenou cestou. Děti s Downovým syndromem se obvykle vyvíjejí rovnoměrně, ale ve srovnání se zdravými vrstevníky pomaleji. Častěji je u dětí více zasaţen motorický vývoj a vývoj řeči, neţ emocionální a sociální vývoj (Bartoňová, M., Bazalová, B., Pipeková, J. 2007). I kdyţ je vývoj dětí s Downovým syndromem pomalejší, probíhá po celý jejich ţivot (Selikowitz, M. 2011). Při hodnocení vývoje dítěte není tak důleţité o kolik měsíců či let je dítě za svým vrstevníkem opoţděné. Spíše bychom měli brát zřetel na to, zda dítě ve vývoji plynule postupuje a udrţuje konstantní rychlost vývoje. Plynulost vývoje bývá u dětí s Downovým syndromem dočasně stagnována obdobími klidu. V tomto období se můţe zdát, ţe dítě se jiţ novým dovednostem neučí. Zatím si ovšem upevňuje dříve nabyté dovednosti, začíná sbírat a shromaţďovat podněty pro dovednosti nové a přesně v okamţiku, kdy je schopné novou dovednost ukázat, ji (mnohdy neočekávaně) předvede (Selikowitz, M. 2011). Tento jev potvrzují také časté zkušenosti rodičů, kteří popisují, ţe s dítětem dlouhou dobu něco nacvičují, ale stále nezaznamenávají nějaký pokrok. V okamţiku, kdy svou snahu téměř (někdy i úplně) vzdají, je dítě překvapí a dovednost, o kterou tak dlouho usilovali, z ničeho nic předvede. Vývoj dítěte se obvykle pro přehlednost člení do několika oblastí. Velká část oblastí se překrývá, to znamená, ţe jednu dovednost můţeme zařadit do více oblastí (Selikowitz, M. 2011). Například oblékání zařazujeme do oblasti sebeobsluhy, ale k tomu, aby dítě jednotlivé kusy oblečení uchopilo a bylo schopno je obléknout, je zapotřebí dovedností jemné motoriky. Dítě s Downovým syndromem v předškolním věku (od tří do šesti nebo i sedmi let) obvykle zvládá v oblasti hrubé motoriky samostatnou chůzi, a to i do schodů a ze schodů (spíše na konci období) se střídáním nohou. Dovede chodit po špičkách a napodobit různé pohyby nohou. Cílenost a koordinace pohybů se stává přesnější (například při běhání, házení míčem). V oblasti jemné motoriky je dítě schopno napodobit podle vzoru svislou a vodorovnou čáru, v pěti letech nakreslí kruh. Navléká korálky, lepší se manipulace se stavebnicemi, staví vysoké věţe z kostek (Selikowitz, M. 2011). 18
Vývoj v osobnostní a sociální sféře se v předškolním období projevuje větší samostatností. Dítě dobře zvládá odpoutání od rodičů a můţe zkusit nastoupit do předškolního zařízení. Při jídle se samostatně nají lţící, některé děti zvládají i manipulaci s příborem. Na konci tohoto období většina dětí samostatně chodí na toaletu a udrţí čistotu (tato dovednost můţe být snadno narušitelná, například narkózou či jiným stresovým záţitkem). V oblasti kognitivního vývoje se zlepšuje paměť. Dítě dovede rozlišovat pojmy malý a velký. Při řešení problémů jiţ tolik nevyuţívá metodu „pokus – omyl“, ale začíná nad nimi uvaţovat. Například při skládání obrázku si můţeme všimnout, ţe dítě si daný díl předem správně natočí a následně umístí. V oblasti vývoje řeči dovede dítě pojmenovat mnoho předmětů a objektů. Na poţádání řekne své křestní jméno. Zvládne tvořit delší věty, některá slova vyslovuje špatně nebo je z věty vypouští. Také zaměňuje nebo vynechává určité hlásky slov. V tomto období je oblíbenou činností mnoha dětí s Downovým syndromem prohlíţení knih a čtení pohádek. Jsou schopné naslouchat delším pohádkám či příběhům, říkankám a některé části dovede opakovat (Selikowitz, M. 2011). Děti s Downovým syndromem mají dle V. Lechty (2011) dobrou napodobovací schopnost a dobrý hudební sluch, čehoţ se dá vyuţít při logopedické péči, která by dětem měla být poskytována.
2.3 Moţnosti předškolního vzdělávání dětí s Downovým syndromem Předškolní vzdělávání má z hlediska dalšího rozvoje dítěte nezastupitelnou funkci. Dítě se seznamuje s novým prostředím, získává nové zkušenosti, poznává další děti a dospělé osoby, se kterými se postupně sţívá. Dítě s Downovým syndromem se můţe vzdělávat ve speciálním nebo v běţném proudu předškolního vzdělávání. Uţ při volbě mateřské školy je vhodné zamyslet se, jakým směrem budeme dítě dále směřovat s ohledem na to, která varianta pro něj z hlediska jeho individuálních potřeb, schopností a dovedností bude nejpřínosnější. Předškolní vzdělávání dětí s Downovým syndromem upravuje několik legislativních opatření. Základním dokumentem je Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílá kniha). Zákon č. 561/2004 Sb. a jeho novela č. 472/2011 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v §16 vymezuje vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Děti s Downovým syndromem, jakoţto děti se zdravotním postiţením, jsou dle 19
tohoto zákona povaţovány za děti se speciálními vzdělávacími potřebami a „mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní“ (Zákon č. 561/2004 Sb. a jeho novela č. 472/2011 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Vyhláška č. 73/2005 Sb. novelizována vyhláškou č. 147/2011 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných stanovuje formy vzdělávání. Dítě se můţe vzdělávat formou individuální integrace v běţné škole, skupinové integrace ve třídě zřízené pro děti se zdravotním postiţením v běţné škole, ve škole samostatně zřízené pro děti se zdravotním postiţením (MŠ speciální) nebo kombinací těchto forem. Také upravuje podmínky pro zřízení funkce asistenta pedagoga, který plní zejména při individuální formě předškolního vzdělávání dětí s Downovým syndromem důleţitou úlohu. Vzdělávání v mateřských školách se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (2004). Vzhledem k tomu, ţe vychází z principu individuálních potřeb a moţností dítěte, je společným východiskem pro přípravu vzdělávacích programů v běţné mateřské škole i mateřské škole speciální. Děti s Downovým syndromem se často učí novým věcem nápodobou. Z tohoto důvodu vidíme jako velmi vhodné zařazování dětí do běţných mateřských škol formou individuální integrace s asistentem pedagoga. Zdravé děti se v takovém případě pro dítě s Downovým syndromem stávají „tahouny“, dítě se od nich můţe přirozeně naučit nejrůznější dovednosti a maximálně rozvíjet svůj vývojový potenciál. Asistent pedagoga je v tomto dítěti také nápomocný, měl by dbát na to, aby dítě nebylo v tomto ohledu přetěţováno. Dle M. Selikowitze (2011) nezvládne z důvodu těţšího mentálního postiţení nebo sociální nezralosti navštěvovat běţnou mateřskou školu jen málo dětí s Downovým syndromem. Pro tyto děti zajišťuje vyhovující prostředí a podmínky mateřská škola speciální nebo třída mateřské školy zřízená pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
20
2.4 Příprava dětí s Downovým syndromem na školu Děti s Downovým syndromem se na nástup do školy připravují stejně jako ostatní děti v předškolním období. Podobně jako při výběru mateřské školy je z hlediska budoucího rozvoje dítěte důleţitý také výběr správné školy. Musíme přitom zohledňovat individuální potřeby, schopnosti a moţnosti dítěte (Selikowitz, M. 2011). Při výběru vhodné školy můţeme dle platné legislativy (vyhláška č. 73/2005 Sb. novelizována vyhláškou č. 147/2011 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných) vybírat z těchto moţností: základní škola (vzdělávání formou individuální integrace dle individuálního vzdělávacího plánu), základní škola praktická a základní škola speciální. Dle M. Selikowitze (2011) je vhodné si vybranou školu předem prohlédnout, zjistit její vybavenost, zda je pro dítě dobře dostupná a především poznat učitele, kteří budou s dítětem pracovat. Ve vybrané škole se rodiče mohou zkusit domluvit na tom, ţe se s dítětem přijdou podívat do výuky, aby alespoň orientačně zjistili, jak na nové prostředí dítě zareaguje. Zjistí tím také kvality učitele, jeho přístup k dětem a způsob výuky. Připravenost dítěte na školu se zjišťuje při zápisu dítěte do školy jak v běţné základní škole, v základní škole praktické i základní škole speciální. Dle J. Bednářové, V. Šmardové (2010) je kladen důraz především na tělesný vývoj a zdravotní stav, úroveň vyspělosti poznávacích (kognitivních) funkcí, úroveň práceschopnosti, úroveň zralosti osobnosti (emocionálně – sociální). Nástupem do školy získává dítě novou roli – roli školáka. Z vlastní zkušenosti můţeme uvést příklad, kdy dítě s Downovým syndromem chodilo do mateřské školy rádo, vţdy se tam těšilo. Po nástupu dítěte do školy jej maminka vzala na návštěvu do dříve navštěvované mateřské školy a myslela si, ţe se dítě půjde přivítat s dětmi a dříve oblíbenou paní učitelkou. Dítě ale nevyšlo ze šatny a děti ani paní učitelka je nezajímala. Jednou uţ přijalo roli školáka a odmítalo ji opustit.
21
3 VYMEZENÍ ZRAKOVÉHO A SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ
3.1 Charakteristika zrakového vnímání „Zrak je pro člověka patrně nejdůležitějším smyslem. Získáváme jím až 90 % informací. Funkčně ho řadíme mezi radioreceptory – je specializován ke vnímání viditelného světla“ (Orel, M., Facová V. a kol. 2010, s. 50). Dle R. Atkinsonové (2003) je zrak ze všech našich smyslů nejcitlivější. Patří mezi tři smysly (dalšími jsou sluch a čich), kterými jsme schopni vnímat informace z větší vzdálenosti. Pomocí zrakového vnímání si vytváříme základní vědomosti a znalosti o věcech, které nás obklopují, o okolním světě (Šedá, V. 2010). Dle J. Bednářové (2007, s. 15) je v předškolním věku „nejdůležitější rozvíjet zrakové vnímání pro získávání, zpracování a uchování informací z okolního světa“. Dobře rozvinuté zrakové vnímání je také jednou z podmínek pro pozdější úspěšné zvládání školních dovedností, jako je psaní a čtení. Především schopnost optické diferenciace (zrakového rozlišování) – „rozlišení detailů a rozpoznání shodnosti a rozdílnosti v dolno-horním a pravo-levém postavení figur“ a „záměrného vedení očních pohybů zleva doprava, sledování jednoho řádku po druhém odshora dolů a uvědomování si posloupnosti“, tedy čím řádek začíná a čím pokračuje (Bednářová, J. 2010, s. 1). Okem přijímáme viditelné informace z okolního světa, které jsou následně předávány mozku. M. Orel, V. Facová a kol. (2010) oko přirovnávají ke sloţitému kamerovému systému, kde jsou informace pomocí kabelů převáděny do ústředí. Zde jsou získané informace tříděny, upravovány a sestříhány do finálního výsledku. Následně dochází k vlastnímu sledování zaznamenaného. Oslabení či narušení kterékoli části systému se vţdy projeví na kvalitě a kvantitě obrazu (viděného). Zrakový orgán se skládá z „oční koule se zrakovým nervem a zrakovým centrem v centrálním nervovém systému“ a přídatných orgánů (Řehák 1989, s. 13 in KvětoňováŠvecová,L. 2000, s. 11).
22
Obr. 1. Oční koule. (Orel, M., Facová, V. a kol. 2010, s. 51).
Vývoj zrakového vnímání se začíná jiţ v prenatálním období a pokračuje po narození dítěte. Zrakové vnímání novorozence je v prvních dnech ţivota značně omezené. Dítě rozlišuje pouze světlo a tmu, můţe nelibě reagovat na ostré světlo. První známky zrakové fixace u dítěte si můţeme všimnout kolem čtvrtého týdne - dítě se na okamţik dokáţe soustředit např. na tvář matky, postupně se doba soustředění prodluţuje (Květoňová – Švecová, L. 2000). Dle D. Opatřilové (2008) je zrak pro dítě v kojeneckém věku nejdůleţitějším smyslem. Jeho prostřednictvím získává dítě velké mnoţství informací, orientuje se v nejbliţším okolí a má velký vliv na udrţení aktivační úrovně dítěte. Kolem šestého měsíce věku uţ je dítě schopno zaostřit na vzdálenost jednoho metru, sledovat pohybující se předměty jen očima (uţ se za předmětem neotáčí celou hlavou), rozeznávat základní barvy. V tomto období také dítě začíná vnímat prostor a rozvíjí se senzomotorická koordinace. Na počátku batolecího období uţ dítě přizpůsobuje úchop předmětů vzhledem k jejich zvláštnostem - hmotnosti, tvaru. Rádo se pozoruje v zrcadle, napodobuje své grimasy a pohyby. Začíná rozlišovat velikost předmětu, tvary. Předmět začíná poznávat i prostřednictvím znázornění, proto je prohlíţení obrázků u dětí velmi oblíbené (Květoňová-Švecová, L. 2000). Na počátku předškolního věku dítě rozeznává základní geometrické tvary a začíná je kreslit. Dovede sestavit obrázek ze dvou částí. Kolem čtyř let je dítě schopno řadit předměty podle velikosti, určit délku úsečky a lépe diferencovat tvary. „V pěti až šesti letech se zdokonaluje vnímání obrázků, abstraktních postav a symbolů, dítě je schopno obkreslit písmena a slova. Ve věku šest až sedm let končí vývoj oka i zrakové 23
percepce, dítě je schopno reprodukovat abstraktní symboly, pamatovat si tvary písmen, slov, psát a číst“ (Květoňová – Švecová, L. 2010, s. 17). Vývoj zrakového vnímání ovlivňuje celá řada dalších faktorů, především musíme vycházet z individuálních vlastností a schopností dítěte. Uvedené mezníky mají do jisté míry informační charakter. Zrakové vnímání lze dle J. Bednářové, V. Šmardové (2007, s. 15) rozdělit do několika oblastí. Všechny oblasti se vzájemně prolínají a úzce spolu souvisí: „vnímání barev, vnímání figury a pozadí, zrakové rozlišování (optická diferenciace), vnímání části a celku (optická analýza a syntéza), oční pohyby, zraková paměť“.
3.2 Cvičení pro rozvoj zrakového vnímání S nácvikem rozlišování barev začínáme barvami základními. Barvy s dítětem můţeme nejprve procvičovat na známých předmětech, obrázcích. S dítětem můţeme přiřazovat předměty stejné barvy (obstaráme si několik stejných předmětů stejné barvy, například dvě červená jablka, dvě ţluté kostky, dítě má ze skupiny předmětů vyhledat předmět stejné barvy). Dále přecházíme k obrázkům. Dítě můţe dle našich pokynů ukazovat obrázky dané barvy (ukaţ modrého motýlka), třídit do skupin obrázky dané barvy (dej na talířek všechna červená kolečka). Lze vyuţít také jednoduché omalovánky, při nichţ dbáme na to, aby dítě obrázek vybarvovalo stejnými barvami jako u vzoru. Barvy pojmenováváme i při kaţdodenních činnostech a postupně přidáváme další, nakonec rozlišujeme sytost barvy - světle a tmavě zelená (Bednářová, J., Šmardová, V. 2007). Důleţitý je nácvik orientace v prostoru, na stránce. Nejdříve se dítě orientuje v rovině vertikální, začínáme tedy s pojmy nahoře a dole. Následují pojmy vpředu a vzadu. Jako poslední se u dítěte rozvíjí orientace v rovině horizontální, tedy pojmy vpravo – vlevo. Dále zařazujeme také pojmy nad – pod a vedle, hned před a hned za, první – poslední – uprostřed. Při nácviku těchto pojmů začínáme orientací v místnosti. Ukazujeme si s dítětem, co je v místnosti umístěno nahoře, dole, co je vpředu, vzadu stojíme – li v určitém místě. Můţeme vyuţít i nábytku a hraček – ptáme se dítěte, co je na stole, pod ţidlí, ve skříni, vedle panenky, nad stolem. Dítě můţe hračku umisťovat na nábytek dle našich instrukcí, například: „Dej panenku na ţidli, vedle ţidle, pod ţidli…“ Lze vyuţít i hru „Přihořívá, hoří“ s instrukcemi: „Jdi doprava, podívej se pod stůl, …“ 24
Postupně můţeme doplňovat nácvik i obrázky. Na list papíru můţeme nakreslit několik obrázků, dítě ukazuje, který obrázek je nahoře, dole, uprostřed, první, poslední… Postupně stupňujeme obtíţnost (vpravo nahoře). Můţeme vyuţít i různá bludiště, kde má dítě hledat cestu k cíli (Ţáčková, H., Jucovičová, D. 2007). Procvičovat odlišení figury a pozadí lze mnoha způsoby. Můţeme vyuţít např. obrázky větších formátů (A4) z dětských časopisů nebo si obrázky vytvořit. Na nich pak dítě dle našich pokynů vyhledává dané objekty. Vyuţívají se také černobílé překrývající se obrázky nebo obrázky nakreslené na šrafovaném, barevném, tečkovaném či jinak kontrastním pozadí (Bednářová, J., Šmardová, V. 2007). Nácvik zrakového rozlišování můţeme začít s konkrétními předměty. Dítě ve skupině předmětů (vhodné je vyuţít nejrůznější kostky, stavebnice, ale i knoflíky, šroubky) vyhledává předmět lišící se tvarem, přiřazuje do skupin předměty stejného tvaru. Postupně přecházíme k obrázkům. S dítětem vyhledáváme v řadě obrázků jeden, který se odlišuje (zpočátku tvarem, velikostí, později detailem, horno – dolní polohou a pravo – levou polohou). Vhodné jsou také stínové obrázky, kde s dítětem vyhledáváme k obrázku – vzoru mezi několika stíny stejný stín (srov. Ţáčková, H., Jucovičová, D. 2007, Bednářová, J., Šmardová, V. 2007). Schopnost zrakové analýzy a syntézy začínáme u dítěte navozovat pomocí konkrétních předmětů, například spojujeme rozdělené jablko (nejdříve na dvě části, později na více částí). Postupně přecházíme na práci s obrázky. Spojujeme obrázky rozdělené na dvě, tři, čtyři a více částí, nejprve skládáme s předlohou, posléze s ukázáním předlohy a nakonec bez předlohy. Můţeme dítě nechat vyhledat chybějící část obrázku z nabízených moţností. Lze vyuţít obrázky větších formátů (A4), ve kterých některé části vystřihneme (nejlépe tvar čtverce, obdélníku) a dítě má v obrázku vyhledat, kam výřezy patří (srov. Ţáčková, H., Jucovičová, D. 2007, Bednářová, J. 2009). Cvičit správné oční pohyby, tedy drţení směru zleva doprava a shora dolů, můţeme zpočátku pomocí obkreslování výrazné jednoduché dráhy od jednoho předmětu k druhému, postupně dítě čáru sleduje pouze zrakem (Ţáčková, H., Jucovičová, D. 2007). Dále můţeme vyuţít obrázky, které dítě jmenuje po řádcích zleva doprava. Dítě můţe také řadit obrázky zvířátek tak, aby se „dívala“ stejným směrem (Ţáčková, H., Jucovičová, D. 2007).
25
Dle H. Ţáčkové, D. Jucovičové (2007, s. 48) je „principem nácviku zrakové paměti krátká expozice předmětu či obrázku, po které dítě vyjmenovává, kreslí nebo doplňuje předměty, obrázky, které předtím vidělo“. Oblíbené jsou u dětí obměny Kimovy hry, ve které dítěti ukáţeme skupinu předmětů nebo obrázků, dítě si je prohlédne a zapamatuje, posléze předměty zakryjeme a dítě má vyjmenovat, které předměty vidělo. Můţeme také při zakrytí předmětů jeden předmět odstranit či vyměnit a dítě má zjistit, co se mezi předměty změnilo. Při procvičování všech oblastí si můţeme vytvořit vlastní pracovní listy nebo lze vyuţít pracovní listy z publikací uvedených, kde nalezneme mnoţství úkolů, cvičení a pracovních listů pro rozvoj zrakového vnímání: Bednářová, J. Rozvoj zrakového vnímání pro děti od 3 do 5 let : Jak krtek Barbora uviděl svět (2009). Bednářová, J. Rozvoj zrakového vnímání pro děti od 4 do 6 let : Jak krtek Barbora našel cestu domů (2009). Bednářová, J. Rozvoj zrakového vnímání pro děti od 5 do 7 let : Jak krtek Barbora pomohl objevit poklad (2010). Bednářová, J. Zrakové vnímání : Optická diferenciace I (2010). Bednářová, J. Zrakové rozlišování (2003). Pokorná, V. Rozvoj vnímání a poznávání (2011). Ţáčková, H., Jucovičová, D. Smyslové vnímání (2007).
3.3 Charakteristika sluchového vnímání Sluch je dle M. Orla, V. Facové a kol (2010) nejcitlivějším smyslem. Spolu se zrakem jej označuje jako nejvýznamnější nositele informací a nástroje mezilidské komunikace. Sluch navíc na rozdíl od zraku v bdělém stavu přináší informace bez přerušení – uši nemůţeme zavřít. J. Bednářová, V. Šmardová (2007, s. 40) také řadí sluch mezi prostředky komunikace, navíc „významnou měrou ovlivňuje rozvoj řeči a tím i abstraktní myšlení“. Pomocí sluchu jsme informováni o blíţícím se nebezpečí, jsme schopni udrţovat rytmus při činnostech, u kterých je to třeba - sportovní či hudební činnosti. Sluch je velmi důleţitý pro vnímání a rozvoj řeči (Čáp, J., Čechová, V., Rozsypalová, M. 1998). 26
Úroveň sluchového vnímání má velký význam pro školní období dítěte. Sluchem vnímáme své okolí, a pokud není dostatečně rozvinuté, můţe vést k pozdějším školním neúspěchům (Šedá, V. 2010). Sluchovým ústrojím vnímáme zvuk, který „vzniká kmitáním těles a šíří se jak vzduchem, tak kapalinami či pevnými tělesy“ (Orel, M., Facová, V. a kol. 2010, s. 97). Sluchový orgán tyto fyzikální podněty transformuje „do podoby nervových impulsů, které mysl interpretuje jako zvukové vjemy“ (Plháková, A. 2003, s. 115). Lidský sluch je schopný vnímat zvukové vlny, které se pohybují v rozmezí 16 Hz – 20 000 Hz. Sluchové ústrojí je sloţeno ze tří částí: zevního, středního a vnitřního ucha.
Obr. 2. Sluchové ústrojí člověka – zevní, střední a vnitřní ucho. (Orel, M., Facová, V. a kol. 2010, s. 98).
Zevní ucho, které se skládá z ušního boltce a zevního zvukovodu, zachycuje a převádí zvuk do středního ucha. Střední ucho je propojeno s nosohltanem Eustachovou trubicí. Ta je důleţitá především pro vyrovnávání tlaku ve středoušní dutině (uvolnění „zalehlých“ uší). Střední ucho dále převádí pomocí tří kůstek kmity (zvuk) aţ do ucha vnitřního (Orel. M., Facová, V. 2010). Sluchové vnímání se začíná rozvíjet jiţ v prenatálním období, kdy dítě slyší zvuky z okolí a reaguje na ně určitou pohybovou aktivitou. Od třetího týdne po narození se dítěti začíná zlepšovat vnímání hlasu. „Vývoj sluchového vnímání směřuje ke stále větší ostrosti a diferenciaci. Je předpokladem nejprve globálního vnímání řeči, později rozlišování jejích elementů, tj. slov, slabik a hlásek“ (Zelinková, O. 2003, s. 123). Mezi třetím a čtvrtým měsícem se dítě začíná otáčet za zdrojem zvuku. Postupně je dítě schopno vnímat tišší a vzdálenější zdroje zvuku, dovede je lokalizovat. Tato 27
schopnost ovlivňuje i rozvoj prostorové orientace. Ještě před dosaţením jednoho roku dítě rozumí jednoduchým pokynům, často slýchaným slovům (Bednářová, J., Šmardová, V. 2007). Dle J. Bednářové, V. Šmardové (2007) dochází k největšímu rozvoji sluchového vnímání v předškolním věku. Zdokonaluje se vnímání pozadí a figury – dítě je schopno zaměřit se pouze na určité zvuky, odlišit hluk pozadí od hlasu, který na něj mluví. Dále se dítě zlepšuje v naslouchání např. říkadel, krátkých pohádek. Od čtvrtého roku přestává dítě vnímat větu jako celek, ale začíná si uvědomovat, ţe se věta skládá z jednotlivých slov. V pěti letech dítě dovede určit počáteční, později koncovou hlásku slova. Schopnost analyzování celého slova na jednotlivé hlásky je sloţitější a déletrvající proces. Vţdy musíme brát zřetel na individuální schopnosti a vývoj dítěte, uvedené mezníky můţeme chápat jako orientační. Sluchové vnímání můţeme rozdělit do několika oblastí. Všechny oblasti spolu úzce souvisí, mohou se i prolínat. J. Bednářová, V. Šmardová (2007, s. 41 - 43) uvádí tyto oblasti: „naslouchání, sluchové rozlišování (sluchová diferenciace), sluchová paměť, sluchová analýza a syntéza, vnímání rytmu“.
3.4 Cvičení pro rozvoj sluchového vnímání Oblast naslouchání lze procvičovat při mnoha příleţitostech – s dítětem nasloucháme různým zvukům, například zvuky, které vycházejí z našeho těla (dýchání, tlukot srdce, kručení v břiše). Všímáme si zvuků v našem okolí, v místnosti – zvuky domácích spotřebičů, předmětů kaţdodenní potřeby, i v přírodě – zvuky zvířat, dopravních prostředků, přírodních jevů (déšť, vítr). Lokalizujeme zvuk – dítěti zaváţeme oči, zašustíme například papírem nebo zacinkáme zvonečkem a dítě má ukázat, odkud zvuk přichází. Procvičujeme také naslouchání krátkým příběhům, pohádkám (Ţáčková, H., Jucovičová, D. 2007, Bednářová, J., Šmardová, V. 2007). Sluchové rozlišování začínáme dle H. Ţáčkové, D. Jucovičové (2007) rozlišováním neřečových zvuků. Předvádíme dítěti, jak zní zvuky běţných činností (otáčení klíče v zámku, šustění papíru), následně mu zaváţeme oči a zvuk předvedeme. Dítě má určit, jaký zvuk slyší. Postupně přecházíme k řečovým zvukům. Porovnáváme s dítětem dvojice stejných nebo odlišných slov (kos – koš, kniha – kniha), zvyšujeme 28
náročnost rozlišovaných slov – od změny hlásky, přes změnu délky po měkčení a bezvýznamové slabiky (srov. Ţáčková, H., Jucovičová, D. 2007, Bednářová, J., Šmardová, V. 2007). Při procvičování sluchové paměti můţeme zpočátku vyuţít aktivity se zvuky a obrázky zvířat. Předloţíme dítěti například tři obrázky zvířat. Řekneme zvuky těchto zvířat (mňau, chro chro, haf), dítě má následně seřadit obrázky zvířat v pořadí, v jakém slyšelo zvuky. Sluchovou paměť rozvíjíme také pomocí básniček a říkadel. Později můţeme při procvičování sluchové paměti vyuţít her typu „Balím si kufr na prázdniny a vezmu si …“ – touto větou hru začínáme, postupně se střídáme a jmenujeme, co si vezmeme s sebou, přičemţ zopakujeme všechny předchozí jmenované předměty. Sluchovou paměť rozvíjíme také pomocí básniček a říkadel (Ţáčková, H., Jucovičová, D. 2007). Procvičování sluchové analýzy a syntézy začínáme rozkladem slova na slabiky. Zpočátku vytleskáváme a přitom po jednotlivých slabikách říkáme jednoduchá, dítěti známá slova. Určujeme počet slabik. Dále se věnujeme rozkladu a syntéze slova na jednotlivé hlásky. Zpočátku určujeme počáteční hlásku – můţeme vyuţít obrázky začínající danou hláskou. Vhodné je začít s hláskami „S“ a „M“. Obrázky si s dítětem pojmenujeme, zdůrazníme počáteční hlásku a dítě následně ukazuje odpovídající obrázek (Bednářová, J. 2008). Spadá sem také procvičování rýmování slov. Vhodné je vyuţít či si vytvořit pracovní listy, které obsahují část říkanky a obrázky zobrazující rýmující se slovo. Dítěti přečteme říkanku a z obrázků má následně vybrat rýmující se slovo (Bednářová, J. 2011). Při procvičování vnímání rytmu je vhodné s dítětem často zpívat lidové písničky a vytleskávat (vyťukávat, vydupávat) jejich rytmus. Můţeme vyuţít cvičení na vnímání a reprodukování rytmu – pomocí klavíru, bzučáku. Hrajeme dítěti určitý rytmus (zpočátku jen několik tónů), určujeme, zda rytmus byl stejný nebo ne, dítě zkouší rytmus napodobovat. Lze procvičovat i pomocí písemného záznamu – krátký tón je tečka, dlouhý čárka. Dítě dle záznamu rytmus vyťukává nebo námi vyťukaný rytmus zaznamenává (srov. Ţáčková, H., Jucovičová, D. 2007, Bednářová, J., Šmardová, V. 2007). Při procvičování všech oblastí sluchového vnímání si můţeme vytvořit vlastní pracovní listy nebo lze vyuţít pracovní listy, cvičení a nápady pro rozvoj sluchového vnímání: 29
Bednářová, J. Sluchové vnímání (2008). Ţáčková, H., Jucovičová, D. Smyslové vnímání (2007). Frančíková, R., Štanclová, E. Šimonovy pracovní listy 15 : Rozvoj sluchového vnímání, rozlišování hlásek, slabik a slov (2009).
30
4 ÚROVEŇ ZRAKOVÉHO A SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ 4.1 Cíle výzkumu a metodologie U dětí s Downovým syndromem se často objevují smyslové vady – tedy poruchy zraku a sluchu. Všechny oblasti vývoje spolu souvisí, proto je třeba zaměřit se i na tyto oblasti vývoje, abychom mohli včas vhodnými způsoby podpořit vývoj dětí. Hlavním cílem práce je rozvoj zrakového a sluchového vnímání dětí s Downovým syndromem předškolního věku v časovém rámci šesti měsíců. Dílčí cíle zahrnují: Zjištění rozdílu úrovně zrakového a sluchového vnímání na počátku výzkumu a na jeho konci po cíleně aplikovaných cvičeních. Vytvoření pracovních listů, které budou obsahovat cvičení pro rozvoj zraku a sluchu. Mohou být vyuţity rodiči či pedagogy k další práci s dětmi. Výzkumné šetření je orientováno kvalitativně, byly pouţity tyto techniky výzkumu: kazuistika, přímé zúčastěné pozorování, individuální práce s dítětem. Výzkumné šetření probíhalo od září 2011 do dubna 2012 a zúčastnily se jej tři děti ve věku sedm let. K výzkumnému šetření bylo vyuţito diagnostického materiálu J. Bednářové, V. Šmardové z publikace Diagnostika dítěte předškolního věku (2007). Na začátku výzkumu byla provedena vstupní diagnostika zrakového a sluchového vnímání všech dětí. Následovala aplikace průběţných cvičení na podporu rozvoje méně rozvinutých oblastí. Z důvodů motivačních byla zařazována i cvičení z oblastí, které děti zvládaly samostatně jiţ na začátku výzkumu. Obtíţnost těchto cvičení se postupně zvyšovala. Na konci výzkumu byla provedena výstupní diagnostika. Oblasti, které děti zvládaly samostatně jiţ na začátku výzkumu, nebyly dále předmětem výstupní diagnostiky. Při vstupní a výstupní diagnostice bylo vyuţito pracovních listů jiţ výše zmíněných autorek J. Bednářové, V. Šmardové z publikace Diagnostika dítěte předškolního věku (2007). Součástí výzkumu je formulování a snaha o zodpovězení těchto výzkumných otázek:
31
1. Jak se projeví pravidelná práce s dítětem zaměřená na rozvíjení zrakového a sluchového vnímání v rozvoji těchto oblastí daného dítěte v časovém úseku šesti měsíců? 2. Která oblast vnímání se bude rozvíjet nejvíce a která nejméně? 3. Bude mít rozvoj zrakového a sluchového vnímání a paměti vliv na rozvoj soustředěnosti dítěte?
4.2 Charakteristika výzkumného vzorku Jana Věk: 7 let Diagnóza: Trisomická forma Downova syndromu v horním pásmu středně těţkého mentálního postiţení. Rodinná anamnéza Jedná se o úplnou čtyřčlennou rodinu ţijící ve společné domácnosti. Jana má staršího zdravého bratra, kterému je 13 let. Matce je 30 let a je vyučená kuchařka – číšnice, v současnosti se stará o domácnost. Otci je 32 let, má střední vzdělání s maturitou a pracuje jako strojvedoucí. V rodině se nevyskytují ţádná váţná či geneticky podmíněná postiţení. Osobní anamnéza Jana se narodila jako druhé dítě, kdyţ bylo matce 23 let. Těhotenství probíhalo normálně, bez jakýchkoli problémů. V 16. týdnu proveden screening neurální trubice a Downovy choroby s negativním výsledkem. Ţádná genetická vyšetření vzhledem k věku matky a výsledku screeningu nenásledovala. Porod proběhl spontánně v 38. týdnu. Janina porodní váha byla 2450 g a porodní délka 45 cm. V prvních třech měsících příliš neprospívala v důsledku srdeční vady – kompletního defektu AV septa. Operace plánovaná měsíc po narození, Janin zdravotní stav ale operaci umoţnil aţ ve třech měsících věku. Po operaci nastalo výrazné zlepšení ve všech oblastech – především ustoupily problémy s dýcháním, krmením, zlepšila se aktivita dítěte. 32
Od desátého měsíce začaly cvičit Vojtovu metodu. Cvičily 3x denně do podzimu 2011. Od třináctého měsíce se Jana začala posazovat, v roce a půl lézt, ve dvou letech se postavila a první samostatné krůčky (2 – 3 krůčky) se začaly objevovat ve dvou a půl letech. V tomto věku uţ také zvládala posadit se ve volném prostoru, udrţet dlouhý sed. Drobné předměty uchopovala dvěma prsty. Najedla se lţičkou (tuhou stravou), napila z hrnečku. Kousání a polykání bez problémů. Stavěla si z kostek, začínala skládat jednoduchá puzzle. Dokázala najít zdroj zvuku. První slabiky a slova začala říkat v roce a půl, ve dvou a půl letech obsahovala její aktivní slovní zásoba asi 10 smysluplných slov. Ve čtyřech letech se u Jany objevily problémy se sluchem. Z ucha nevycházel ušní maz a hromadil se uvnitř. Zavedena stipulka (trubička, kterou mohl ušní maz odcházet). Po tomto zákroku následovalo zlepšení v řeči – Jana sebe i ostatní lépe slyšela. Jana s rodinou byla od tří let v péči Střediska rané péče pro rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postiţením, s poruchami autistického spektra a ohroţením vývoje. Od čtyř let je v péči SPC. V tomto věku také začala navštěvovat MŠ v místě bydliště formou individuální integrace v běţné třídě MŠ s asistentem pedagoga. Stejnou třídu navštěvuje ještě jedno dítě s Downovým syndromem, asistent pedagoga fungoval pro obě děti dohromady. V posledním (předškolním) roce má Jana svého asistenta pedagoga. Zrakové vnímání Jana nosí dioptrické brýle, je sledována u očního lékaře. Na velice dobré úrovni je rozvinuta zraková syntéza. Samostatně zvládá sloţení puzzlí z mnoha dílků (podle předlohy sloţí obrázek aţ z 30 dílků). Bezpečně přiřazuje základní barvy (červená, modrá, zelená, ţlutá) a některé přidruţené barvy (hnědá, fialová). Pojmenovávání barev není zaţité, občas se splete. Zvládne vyhledat dva stejné obrázky. Sluchové vnímání Jana dokáţe lokalizovat zvuk, ukáţe směr, odkud přichází. Zopakuje tři nesouvisející slova i větu ze tří slov. Umí roztleskat slova na slabiky, určování počtu slabik v nácviku. Pozná a napodobí zvuky zvířat, některých známých věcí.
33
Hrubá motorika Chůze je samostatná, méně koordinovaná, zvládá i nerovný terén. Jana má menší výdrţ, ujde jen několik set metrů. Při chůzi do schodů a ze schodů střídá nohy, chůzi zvládá i bez drţení, ale není si úplně jistá. U stolu sedí na běţné ţidli. Jezdí na kole s balančními kolečky. Zkouší také jízdu na kole bez šlapátek, na tzv. odráţedle. Zatím jí to ale moc nejde, nebaví ji to a často tuto aktivitu odmítá. Jemná motorika Při manipulačních činnostech preferuje více pravou ruku. Samostatně zvládá návlek plastových kruhů na trn. Velké dřevěné korále navléká na šňůrku s dopomocí a vedením ruky. Postaví komín z mnoha kostek, napodobí stavbu mostu ze tří kostek. Grafomotorika Ráda maluje a kreslí, při kresbě pouţívá pravou ruku, úchop tuţky není zcela správně zafixován. Podle předlohy zvládne napodobit svislou, vodorovnou, šikmou čáru a kruh. S nepřesnostmi se snaţí spojit body uspořádané do tvaru čtverce a trojúhelníku. Kresba postavy je jednoduše znázorněná, neobsahuje detaily. Řečové dovednosti Jana ráda komentuje dění kolem sebe, vyjadřuje se většinou krátkými větami, ale v poslední době se čím dál častěji objevují i věty delší (čtyř a více slovné). Kdyţ se snaţí a soustředí se na mluvení, je jí velmi dobře rozumět. Zná známé dětské básničky a říkanky. Kratší přednáší samostatně, u delších potřebuje občas připomenout nový verš či sloku. Sebeobsluha Volnější kusy oblečení si sama obleče i svleče, s těsnějšími svršky potřebuje dopomoc (nepřetáhne těsnější halenku přes hlavu). S knoflíky, zipy, uzly, tkaničkami potřebuje dopomoc. Tyto činnosti jsou v nácviku, Janě ale moc nejdou a proto je odmítá trénovat. Samostatně se nají lţící, snaţí se jíst i vidličkou, pije z hrnku (po zkušenostech, kdy se při pití z hrnku polila, je oblíbenější pití z lahve s násoskou ve stylu „Jupíka“). Samostatně zvládá udrţení tělesné čistoty, potřebu hlásí.
34
Rozumové schopnosti Jana spolehlivě skládá půlené obrázky, porovná dva obrázky lišící se svojí velikostí, třídí knoflíky, velice jednoduše dokáţe vyjádřit, co vidí na obrázku. Rozlišuje pojmy „malý x velký“, v nácviku jsou pojmy „první x poslední“, „málo x hodně“ a „před x za“. Zná své jméno, věk neví. Mechanicky jmenuje číselnou řadu v nesprávném pořadí (1, 2, 5, 6). Přiřazování matematických symbolů k danému počtu v nácviku. Pozná číslici 3. Zná domácí zvířata, pojmenuje je a ví, jaký zvuk vydává to které zvíře. Exotická zvířata jen některá. Ukazuje části těla na vlastní osobě. Pravolevá orientace prozatím nerozvinuta. Socializace Jana navazuje kvalitní sociální kontakt, má vytvořeny základní sociální návyky – pozdraví, rozloučí se, snaţí se vést dialog, se zaujetím hraje hru na schovávanou. Ve školce se dobře začlenila mezi děti, většinou se účastní společných aktivit a her, pokud nejsou moc hlučné a divoké – to nemá ráda. Monika Věk: 7 let Diagnóza: Trisomická forma Downova syndromu v pásmu středně těţkého mentálního postiţení. Rodinná anamnéza Rodiče se rozvedli, kdyţ byly Monice 4 roky. Monika ţije s matkou a dvěma bratry (12 a 5 let). S otcem jsou všechny děti často ve styku. Matce je 35 let, má střední vzdělání s maturitou. V současnosti studuje speciální pedagogiku. Je také zacvičena v orofaciální stimulaci dr. Matějíčkovou, absolvovala kurz Instrumentálního obohacování Profesora Reuvena Feuersteina. V rodině se nevyskytují ţádná váţná či geneticky podmíněná postiţení. Osobní anamnéza Monika se narodila jako druhé dítě, kdyţ bylo matce 27 let. Těhotenství probíhalo bez problémů, matka se ale po celou dobu těhotenství cítila nesvá. V 16. týdnu proveden triple test s negativním výsledkem. Ţádná genetická vyšetření vzhledem k věku matky a výsledku screeningu nenásledovala. 35
Porod proběhl v termínu, bez problémů. Moničina porodní váha byla 3150 g a porodní délka 49 cm. Rovnou z porodnice byla umístěna do kojeneckého ústavu. Vzhledem k vrozené srdeční vadě – defektu komorového septa a nedomykavosti chlopně v prvních měsících neprospívala. Trpěla častými infekcemi, které byly léčeny antibiotiky. V šesti měsících onemocněla salmonelou a byla hospitalizována, léčba trvala dlouho. V devíti měsících se Monika vrátila zpátky do rodiny – byla na úrovni tříměsíčního dítěte. V rodinném prostředí se Monice začalo dařit lépe, dobře jedla a byla stabilní. V roce podstoupila Monika operaci srdce. Po operaci nastává obrat ve vývoji. Monika se začala obracet, pást koníky a zvedat se na rukou. Zajímala se o své okolí, nabízené podněty. V roce a půl se posadila, nelezla, ale šoupala se zadečkem, přitahujíc se nohama. V roce a osmi měsících se učila stoupnout, ve dvou letech chodila s oporou (kočárek, chodítko). Ve dvou letech a jednom měsíc dělala první krůčky bez opory. Ve dvou a půl letech uţívala aktivně jen několika výrazů, zčásti zvukomalebných, jmenovala nejbliţší osoby. Monika má sníţenou funkci štítné ţlázy - trvá medikace. Trpí častými záněty středouší a horních dýchacích cest. Od raného věku Moniky jsou v kontaktu se Společností rodičů a přátel dětí s DS, jezdí na společné pobyty. Od devíti měsíců je rodina v péči Střediska rané péče, v péči SPC je Monika od pěti let. Před dosaţením třetího roku navštěvovala Monika po krátký čas dvakrát aţ třikrát týdně denní rehabilitační stacionář pro tělesně a mentálně postiţené děti a mládeţ. Ve třech letech nastoupila do logopedické třídy MŠ, kde je vzdělávána formou skupinové integrace s asistentem pedagoga dle IVP. Školní docházka byla odloţena na doporučení pedagogicko – psychologické poradny. Zrakové vnímání Monika bezpečně přiřazuje základní barvy (červená, modrá, zelená, ţlutá) a některé přidruţené barvy (fialová, hnědá, černá, bílá). Pojmenovávání barev neustále procvičuje. Samostatně sloţí obrázek z více částí podle předlohy.
36
Sluchové vnímání Monika dokáţe lokalizovat zvuk, ukáţe směr, odkud přichází. Pozná a napodobí zvuky domácích zvířat, některých známých věcí. Dovede roztleskat jedno – dvouslabičná slova na slabiky, určování počtu slabik v nácviku. Pozná a zvládá napodobit zvuky domácích zvířat, známých věcí. Hrubá motorika Chůze je koordinovaná. Při chůzi do schodů i ze schodů Monika střídá nohy, chůzi zvládá samostatně i bez drţení. Zvládá jízdu na koloběţce. Jezdí na kole s opěrnými kolečky, začíná se jí dařit koordinované šlapání. Má ráda hry s míčem – míč hodí i chytí několika způsoby (horem, spodem, s cíleným odrazem, s tlesknutím). Z malé výšky snoţmo skočí, dovede chvíli stát na jedné noze, skákat panáka. Jemná motorika Úchop prstový, s opozicí palce (i drobný korálek). Navléká korálky na šňůrku. Staví komín z kostek s přesným cílením pohybu, napodobí stavbu ze tří kostek (bránu). Ráda staví z magnetické stavebnice, hraje si s různými vkládačkami. Grafomotorika Lateralita zatím zřetelně nevyhraněna, při malování nebo činnostech s tuţkou stále ruce střídá. Dokáţe napodobit vodorovnou, svislou čáru i jejich překříţení. Do započaté kresby postavy doplní detaily, snaţí se i o samostatné znázornění (schematické autíčko, dům). Řečové dovednosti V posledním roce dochází u Moniky k většímu rozvoji slovní zásoby a snahy o dorozumění. Rozumí jednoduchým verbálním pokynům. Aktivní slovní zásoba umoţňuje základní dorozumění. Vyjadřuje se většinou jednoduchými krátkými větami (2 – 3 slovné věty), slova řadí agramaticky, uţívá fráze. Často řeč doplňuje posunky, gesty a znaky. Artikulace slov jen částečná. Mimo jasně vymezený kontext je porozumění obtíţné.
37
Sebeobsluha Monika se samostatně svlékne, oblékne volnější svršky, dovede zapínat i rozepínat zipy, knoflíky, uváţe uzel. Samostatně se napije z hrnku, nají se lţící i příborem, snaţí se dbát na čistotu stolování. Samostatně zvládá udrţení tělesné čistoty, potřebu hlásí. Rozumové schopnosti Monika rozlišuje pojmy „malý x velký“, „první x poslední x uprostřed“, „málo x hodně“, „nahoře x dole“ a „levá x pravá“. Dokáţe vyhledat obrázky předmětů podle popisu jejich vlastnosti nebo funkce. Najde nesmysl na obrázku. Zná své jméno, věk ukáţe na prstech, vyjmenuje členy své rodiny. Monika umí přiřadit správný počet prvků podle předlohy, pojmenování číslic v nácviku. Ukazuje části těla na vlastní osobě i na obrázku, některé části pojmenuje (hlava – oči, uši, nos, pusa, vlasy, krk, ruka, noha, břicho, záda). Socializace Monika má vytvořeny základní sociální návyky – pozdraví, rozloučí se, snaţí se o komunikaci s druhými. Mnohdy se ale obrací také na zcela neznámé osoby, navazuje s nimi slovní i fyzický kontakt. Ve školce se ráda zapojuje do společných aktivit a her. Michal Věk: 7 let Diagnóza: Trisomická forma Downova syndromu v pásmu středně těţkého mentálního postiţení. Logopedická diagnóza: Rodinná anamnéza Michal ţije v úplné rodině. Má dvě starší sestry (13 a 11 let). Matce je 38 let, má střední vzdělání s maturitou, pracuje jako referentka. Otci je 37 let, má střední vzdělání, pracuje jako dělník. V rodině se vyskytuje onemocnění - spící leukemie (Michalova babička ze strany otce), ţádná jiná váţná či geneticky podmíněná onemocnění se nevyskytují.
38
Osobní anamnéza Michal se narodil jako třetí dítě, kdyţ bylo matce 31 let. Těhotenství proběhlo v pořádku, bez problémů. V 16. týdnu proveden triple test s negativním výsledkem. Ţádná genetická vyšetření vzhledem k věku matky a výsledku vyšetření nenásledovala. Porod proběhl v termínu, bez problémů. Michalova porodní váha byla 3750 g a porodní délka 50 cm. Po porodu prospíval dobře, kojení se nedařilo – krmení pomocí stříkačky s odstříkaným mateřským mlékem. Ve dvou letech Michal dělá první samostatné krůčky. Od malička má rád míče, ve dvou letech a dvou měsících uměl kopnout do míče. Dovedl také napodobit některá zvířata, ukázat části těla, předměty uchopoval dvěma prsty, porozumění řeči bylo na dobré úrovni, reagoval na oslovení. Ve třech letech a šesti měsících dokázal chodit i po nerovném terénu, hrál si v dřepu, při chůzi do schodů střídal nohy s přidrţením za jednu ruku. Samostatně se najedl lţičkou (i tekutou stravu), napichoval vidličkou, napil se z hrnečku. Kousal i polykal dobře. Mluvil málo, slova se vyskytovala ojediněle, aktivně pouţíval několik slov (táta, ták, kde je, haló). V pěti letech podstoupil Michal zavedení stipulky z důvodu uvolnění zvukovodu. Michal má problémy se štítnou ţlázou – trvá medikace, je sledován na kardiologii z důvodu šelesti. Od raného věku cvičili kaţdý den dle Vojtovy reflexní terapie. Od šesti měsíců je rodina v péči Střediska rané péče pro rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postiţením, s poruchami autistického spektra a ohroţením vývoje. Od tří let je individuálně integrován v běţné MŠ v místě bydliště, kde je vzděláván dle IVP, s asistentem pedagoga. Stejnou třídu navštěvuje ještě jedno dítě s Downovým syndromem, asistent pedagoga fungoval pro obě děti dohromady. V posledním (předškolním) roce navštěvuje Michal jinou třídu ve stejné MŠ a má svého asistenta pedagoga. Od nástupu do MŠ je Michal také v péči SPC. V září 2012 nastoupí Michal do ZŠ malotřídního typu, kde bude individuálně integrován s asistentem pedagoga. Zrakové vnímání V průběhu výzkumného šetření absolvoval Michal vyšetření u očního lékaře a od prosince 2011 má brýle. Samostatně zvládá sloţení obrázků z více částí, skládá
39
puzzle aţ ze 40 dílků. Umí přiřadit základní barvy, pojmenovávání barev není vţdy správné – stále procvičováno. Sluchové vnímání Michal má velmi rád hudbu – hraje na dětskou kytaru, na velké klávesy, které se naučil sám ovládat – pouští si písničky, které se mu líbí, zpívá do mikrofonu. Zvládne lokalizovat zvuk a místo, odkud přichází. Umí poznat a napodobit zvuky zvířat, známých věcí. Hrubá motorika Chůze je samostatná, pohyby méně koordinované. Při chůzi do schodů a ze schodů střídá nohy. Zvládá překonávat různé překáţky. Dovede chytit míč, zvládá hru s pálkou – trefí se do míčku. Samostatně jezdí na kole bez postranních koleček, dovede zatočit, zvládá řízení. Jemná motorika Samostatně stříhá obrázky dle čáry nejvíce 5 mm od kraje, umí pouţívat ořezávátko. Rád si hraje s kostkami, postaví komín. Velmi si oblíbil stavebnici ŢAKO. Grafomotorika Úchop tuţky je správný, uchopuje pravou rukou. Nakreslí postavu se všemi detaily (hlava a tělo jsou větší neţ ruce a nohy), kreslí auto s detaily. Zvládá napodobit svislé, vodorovné čáry a jejich překříţení, čtverec, kruh. Vymalovává obrázky s určením správné barvy předmětů. Řečové dovednosti Michal komunikuje ve větách, vypráví své záţitky. Dokáţe sloţit tří slovnou větu. Pojmenuje sám sebe a členy rodiny. V řeči přetrvává patlavost – chodí na logopedii. Slovesa nečasuje. Pamatuje si a recituje jednoduché říkanky, zpívá jednoduché pohybové písničky (Kolo, kolo mlýnský, Zajíček). Před recitací si vţdy rovně stoupne a ukloní se. Daří se mu provádění oromotorických cvičení, například foukání brčkem do míčku.
40
Sebeobsluha Michal se samostatně svleče i obleče včetně ponoţek (zip dozapne, teď se učí i nasazovat zip do jezdce – docela se mu to daří). Zvládá zapínat i rozepínat knoflíky, umí uvázat uzel. Samostatně se nají lţící i příborem. Dovede se umýt – ruce, pusu, nohy a osušit se. Pokud potřebuje, sám si vezme kapesník a vysmrká se. Samostatně zvládá udrţení tělesné čistoty, potřebu hlásí. Rozumové schopnosti Rozlišuje skupiny předmětů, určí slova nadřazená. Má přehled o povoláních, o situacích běţného ţivota. Rozlišuje pojmy „nahoře x dole“, vedle, před, v na, doleva x doprava – daří se mu správně zatočit nebo ukázat. Vyjmenuje řadu čísel do deseti, někdy s chybou. Bezpečně určí počet do tří, do čtyř a pěti s chybou. Určí různé odlišnosti obrázků, nepravdy na obrázcích, postupně si osvojuje protiklady. Zná své jméno, věk. Socializace Rád hraje s celou rodinou společenské hry (např. Človíčku, nezlob se), dodrţuje pravidla, princip střídání. Před cizími lidmi nemá zábrany, na ulici navazuje kontakt s neznámými lidmi. Z místa bydliště by odešel – rodina musí zamykat. V domácnosti má na starost jednu činnost – prostírá stůl před jídlem. Umí poprosit a poděkovat bez připomenutí. Při pozdravu umí podat ruku (při kaţdé návštěvě mě takto přivítal i se rozloučil).
41
4.3 Analýza zrakového a sluchového vnímání Zrakové vnímání Jana 1) Vstupní diagnostika - barva Barva
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z1 Přiřadí barvu (základní barvy) Z2 Na pokyn ukáţe poţadovanou barvu
červená
Z3 Pojmenuje barvu Z4 Přiřadí odstíny barev Z5 Pojmenuje odstíny barev
4. 10.2011 4. 10.2011 4. 10.2011 4. 10.2011 4. 10.2011
Tab. 2. Jana (vstupní diagnostika- barva). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z1 – Pracovaly jsme s kostkami základních barev (ţlutá, červená, zelená, modrá). Nejdříve jsme si barvy pojmenovaly, poté k sobě bez problémů přiřazovala kostky stejné barvy. Z2 – Pracovaly jsme se stejnými kostkami jako v úkolu Z1. Poţádala jsem Janu, aby mi podávala kostky dané barvy. Modrou, ţlutou a zelenou kostku podala správně, červenou hádala – místo ní ukazovala jiné barvy, aţ vystřídala všechny. Z3 – Ukazovala jsem Janě barevné kostky a poţádala ji, zda by mi řekla, jakou barvu právě drţím v ruce. Všechny barvy napoprvé pojmenovala správně. Z4 – Pracovaly jsme s barevnými kartičkami (světlý i tmavý odstín kaţdé barvy), které jsme si rozloţily na stůl. Nejprve jsme si společně pojmenovaly barvy a odstíny, ukázaly si, jaký je rozdíl mezi světlým a tmavým odstínem (např. světle zelenou a tmavě zelenou). Vţdy jsem vybrala kartičku jedné barvy a Jana mezi ostatními kartičkami hledala stejnou barvu i odpovídající odstín. U prvních dvou pokusů váhala – ukázaly jsme si společně, ostatní jiţ potom určila správně. Z5 – V návaznosti na úkol Z4 jsme si barvy a odstíny opět pojmenovaly. Poté jsem ji poţádala, aby mi podala světle zelenou kartičku. Podala mi oba odstíny zelené – odstíny zatím nerozlišila ani nepojmenovala.
42
2) Výstupní diagnostika – barva Barva
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z1 Přiřadí barvu (základní barvy)
Z2 Na pokyn ukáţe poţadovanou barvu Z3 Pojmenuje barvu Z4 Přiřadí odstíny barev Z5 Pojmenuje odstíny barev
4. 10.2011 3. 4.2012 4. 10.2011 3. 4.2012 3. 4.2012
Tab. 3. Jana (výstupní diagnostika – barva). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Jana udělala pokrok v oblasti Z2, kdy bezpečně ukázala všechny poţadované barvy. Samostatně jiţ také zvládla přiřadit odstíny barev (Z4). V oblasti Z5 se Jana naučila slovní spojení tmavě a světle modrá, tm. a sv. zelená, tm. a sv. červená, tm. a sv. ţlutá, tm. a sv. fialová, tm. a sv. hnědá, ale nepojmenovala jimi správný odstín. 1) Vstupní diagnostika – figura a pozadí Figura a pozadí
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z6 Vyhledá známý předmět na obrázku
Z7 Vyhledá objekt na obrázku dle předlohy Z8 Vyhledá známý objekt na pozadí Z9 Odliší dva překrývající se obrázky
Z10 Sleduje linii mezi ostatními liniemi Z11 Vyhledá tvar na pozadí
4. 10.2011 4. 10.2011 4. 10.2011 4. 10.2011
18.10.2011 18.10.2011
Tab. 4. Jana (vstupní diagnostika - figura a pozadí). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z6 – Pracovaly jsme s obrázkem pískoviště s hračkami. Poţádala jsem Janu, aby mi řekla, co je na obrázku. Hned začala ukazovat a pojmenovávat hračky. Zeptala jsem se, kde ty hračky jsou, co je okolo. Ukázala na písek v pískovišti a řekla „písek“ – řekly jsme si, ţe je to pískoviště. Vyzvala jsem ji, aby mi ukázala jednotlivé obrázky (traktor, písek, …) – vše ukázala správně. Z7 – Dle předlohy – vyobrazených částí obrázku měla Jana vyhledat stejné výřezy na velkém obrázku. Všechny výřezy vyhledala rychle a přesně. Z8 – Pracovaly jsme se šesti obrázky, první čtyři předměty přesně a rychle vyhledala a pojmenovala, další dva předměty ukázala přibliţně prstem, nepojmenovala.
43
Z9 – Pracovaly jsme se šesti dvojicemi překrývajících se obrázků. Ve dvojicích kočka x hrnek – odlišila pouze kočku, ryba x slunce – odlišila pouze rybu. Medvěd x had, klíč x tuţka, myš x květina – oba překrývající se obrázky rychle odlišila. Jednu dvojici obrázků neodlišila (měsíc x hvězda). Z10 – Pracovaly jsme se čtyřmi obrázky, na kaţdém byly překrývajícími se liniemi vyznačeny 3 obrázky. Při sledování linií si pomáhala prstem a docela přesně linie prstem obtahovala. Z11 – Všechny zadané (geometrické) tvary na pozadí dalších tvarů vyhledala, prstem obtáhla. 2) Výstupní diagnostika – figura a pozadí Figura a pozadí
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z6 Vyhledá známý předmět na obrázku Z7 Vyhledá objekt na obrázku dle předlohy Z8 Vyhledá známý objekt na pozadí Z9 Odliší dva překrývající se obrázky Z10 Sleduje linii mezi ostatními liniemi Z11 Vyhledá tvar na pozadí
4. 10.2011 4. 10.2011 4. 10.2011 10.4.2012 18.10.2011 18.10.2011
Tab. 5. Jana (výstupní diagnostika - figura a pozadí). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblasti Z9, kde měla Jana na počátku výzkumu rezervy, se na konci výzkumu zlepšila. Překrývající se obrázky odlišila samostatně správně.
44
1) Vstupní diagnostika – zrakové rozlišování Zrakové rozlišení (zrak. diferenciace)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z12 Odliší výrazněji jiný obrázek v řadě Z13 Odliší obrázek v jiné velikosti Z14 Odliší jiný obrázek v řadě Z15 Odliší obrázek v řadě lišící se horizontální polohou Z16 Odliší obrázek v řadě lišící se detailem
4. 10.2011
4. 10.2011
4. 10.2011 18.10.2011
18.10.2011
Z17 Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se detailem Odliší obrázek lišící se vertikální Z18 polohou Z19 Vyhledá dva shodné obrázky v řadě
24.10.2011
Z20 Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se vertikální polohou
24.10.2011
24.10.2011
24.10.2011
Tab. 6. Jana (vstupní diagnostika – zrakové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z12 – Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Jana označovat výrazněji jiný obrázek v řadě. Na prvním řádku jsem Janě ukázala, co budeme dělat. Okamţitě si vzala fix a se zakrytými spodními řádky samostatně zakrouţkovala správně všechny odlišné obrázky. Z13 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Jana označovat v řadě obrázků obrázek v jiné velikosti. Na prvním řádku jsem Janě ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky samostatně zakrouţkovala správně všechny odlišné obrázky. Z14 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Jana označovat jiný obrázek v řadě. Na prvním řádku jsem Janě ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky samostatně zakrouţkovala správně všechny odlišné obrázky. Z15 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Jana označovat obrázek v řadě lišící se horizontální polohou. Na prvním řádku jsem Janě ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky samostatně zakrouţkovala správně všechny odlišné obrázky. Z16 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Jana označovat obrázek v řadě lišící se detailem. Na prvním řádku jsem Janě ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky zakrouţkovala samostatně správně odlišné obrázky na čtyřech řádcích z osmi, u dalších čtyř říkala, ţe nic nevidí. Navedla jsem ji, aby si 45
prstem ukazovala od začátku řádku do konce a pořádně se dívala. Takto jsme společně označily zbývající obrázky. Z17 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Jana odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se detailem. Na první dvojici jsme si ukázaly, co budeme dělat. Pracovaly jsme se zakrytými spodními řádky. Z dvaceti osmi dvojic obrázků určila 26 správně. Z18 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Jana označovat obrázek v řadě lišící se vertikální polohou. Na prvním řádku jsem Janě ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky samostatně zakrouţkovala správně všechny odlišné obrázky. Z19 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Jana označovat dva shodné obrázky v řadě. Na prvním řádku jsem Janě ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky samostatně našla shodné obrázky na dalším řádku. Na následujícím i ostatních řádcích říkala, ţe nic nevidí. Ukazovaly jsme si společně od začátku řádku kaţdý obrázek a hledaly, zda je v řádku ještě jeden úplně stejný, aţ jsme se k němu dopracovaly. Z20 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Jana odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se vertikální polohou. Pracovaly jsme se zakrytými spodními řádky. Na první dvojici jsme si ukázaly, co budeme dělat. Jana u všech dvojic obrázků říkala, ţe jsou stejné, i kdyţ některé z nich nebyly. U kaţdé takové dvojice jsem jí ukázala rozdíl. Seděly jsme vedle sebe a u devatenácté dvojice obrázků mi řekla: „Tenhle kůň se dívá na mě, tenhle na tebe“. Doplnila a zdůraznila jsem, ţe tedy nejsou stejné. Následujících 8 dvojic obrázků z 9 určila správně.
46
2) Výstupní diagnostika – zrakové rozlišování Zrakové rozlišení (zrak. diferenciace)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z12 Odliší výrazněji jiný obrázek v řadě Z13 Odliší obrázek v jiné velikosti
4. 10.2011
Z14 Odliší jiný obrázek v řadě
Z15 Odliší obrázek v řadě lišící se horizontální polohou Z16 Odliší obrázek v řadě lišící se detailem
4. 10.2011
3.4.2012
24.10.2011
3.4.2012
Z17 Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se detailem Odliší obrázek lišící se vertikální Z18 polohou Z19 Vyhledá dva shodné obrázky v řadě Z20 Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se vertikální polohou
4. 10.2011 18.10.2011
10.4.2012
3.4.2012
Tab. 7. Jana(výstupní diagnostika – zrakové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Oblasti Z16, Z17, Z19 které na počátku výzkumu Jana zvládala s dopomocí, zvládala na konci výzkumu samostatně a správně. V oblasti Z20 se Jana také vypracovala. Na konci výzkumu většinu dvojic (dvacet pět z dvaceti osmi) lišících se vertikální polohou odlišila samostatně správně. 1) Vstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza Část a celek (zrak. analýza a syntéza)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z21 Poskládá obrázek ze dvou částí
Z22 Poskládá obrázek ze čtyř částí Z23 Poskládá obrázek z několika částí
4. 10.2011 4. 10.2011 4. 10.2011
Z24 Sloţí tvar z několika částí na předlohu
4. 10.2011
Sloţí tvar z několika částí podle předlohy
1.11.2011
Z26 Doplní chybějící části v obrázku
1.11.2011
Z25
Tab. 8. Jana (vstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z21 – Obrázek ze dvou částí sloţila samostatně bezpečně bez předlohy. Z22 – Obrázek ze čtyř částí sloţila samostatně bezpečně bez předlohy. Z23 – Obrázek ze šesti a z devíti částí sloţila samostatně (pouze se slovní podporou) podle předlohy. 47
Z24 – Na předlohu sloţila kruh a trojúhelník s dopomocí – pomáhala jsem jí umístit vţdy dva první dílky, další dva dílky umístila samostatně. Čtverec zvládla poskládat naprosto samostatně. Z25 – Při skládání tvarů podle předlohy potřebovala Jana dopomoc s kaţdým tvarem. Vţdy jsem jí pomohla umístit první dílek, další uţ pak umístila samostatně se slovní podporou (zkus dílek ještě otočit, sem asi nebude patřit, …). Z26 – Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Jana doplňovat chybějící části obrázku (obrázky sestaveny z geometrických tvarů) podle vzoru. První řádek doplnila správně samostatně. Během doplňování se nazlobila, ţe nedělá rovné čáry a odmítala dál sama malovat chybějící části. Další dva řádky ukazovala prstem velmi přesně, kde čáry chybí. Na dalších dvou řádcích (obtíţnějších) uţ neukazovala tak přesně, spíš jen přibliţně. 2) Výstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza Část a celek (zrak. analýza a syntéza)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z21 Poskládá obrázek ze dvou částí
Z22 Poskládá obrázek ze čtyř částí Z23 Poskládá obrázek z několika částí Z24 Sloţí tvar z několika částí na předlohu Z25
Sloţí tvar z několika částí podle předlohy
Z26 Doplní chybějící části v obrázku
4. 10.2011 4. 10.2011 4. 10.2011 3.4.2012 3.4.2012
12.4.2012
Tab. 9. Jana (výstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Oblast Z24 – Jana zvládla na konci výzkumu sloţit na předlohu kruh, trojúhelník i čtverec samostatně správně. Oblast Z25 – Jana na konci výzkumu potřebovala dopomoc se dvěma tvary (čtverec a trojúhelník) ze tří, kruh jiţ poskládala samostatně. V oblasti Z26 Jana na rozdíl od začátku výzkumu vţdy přesně chybějící části ukázala (na vzoru i v útvaru, do kterého měla čáru doplnit), ale stejně jako na začátku výzkumu je odmítala dokreslit.
48
1) Vstupní diagnostika – zraková paměť Zraková paměť Z27
Pamatuje si tři předměty; pozná, který chybí
Z28
Pamatuje si tři obrázky; pozná, který chybí
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z29 Ze šesti obrázků si tři pamatuje Z30 Pozná viděné obrázky Z31 Umístí obrázky na místo
4. 10.2011 4. 10.2011 18.10.2011 18.10.2011 1. 11.2011
Tab. 10. Jana (vstupní diagnostika – zraková paměť). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z27 – Pracovaly jsme se třemi předměty: klíč, hrneček, autíčko. Předměty jsme si ukázaly a pojmenovaly, rozloţily na stůl a opět pojmenovaly. Poté jsem předměty zakryla šátkem, jeden předmět odebrala a odkryla šátek. Jana měla určit, který předmět chybí. Ze tří pokusů třikrát správně, určila i místo, kde chybějící předmět byl. Z28 - Pracovaly jsme se třemi obrázky: buben, motýl, drak. Obrázky jsme si pojmenovaly, rozloţily na stůl a opět pojmenovaly. Poté jsem obrázky zakryla šátkem, jeden obrázek odebrala a odkryla šátek. Jana měla určit, který obrázek chybí. Ze tří pokusů třikrát správně, určila i místo, kde chybějící obrázek byl. Z29 – Pracovaly jsme se šesti obrázky, které jsme si nejdříve pojmenovaly. Poté jsem obrázky zakryla a poprosila Janu, aby mi řekla, které obrázky předtím viděla. Pamatovala si 5 obrázků. Z30 – Pracovaly jsme s pracovním listem – předlohou s různě umístěnými obrázky a vystříhanými stejnými i jinými obrázky. Obrázky na předloze jsme si nejdříve pojmenovaly, Jana měla čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala Janu, aby mi z předloţených obrázků podala pouze ty obrázky, které předtím viděla. Všechny obrázky vybrala správně. Z31 - Pracovaly jsme s pracovním listem – předlohou s různě umístěnými obrázky a vystříhanými stejnými obrázky. Obrázky na předloze jsme si nejdříve pojmenovaly, Jana měla čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala Janu, aby obrázky umístila tam, kde je předtím viděla. Říkala, ţe neví, neumí to. Povzbudila jsem ji, aby si zkusila vzpomenout, který obrázek byl první. Následně správně umístila 3 obrázky z pěti (2 obrázky prohodila).
49
2) Výstupní diagnostika – zraková paměť Zraková paměť Z27
Pamatuje si tři předměty; pozná, který chybí
Z28
Pamatuje si tři obrázky; pozná, který chybí
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z29 Ze šesti obrázků si tři pamatuje Z30 Pozná viděné obrázky Z31 Umístí obrázky na místo
4. 10.2011 4. 10.2011 18.10.2011 18.10.2011 3.4.2012
Tab. 11. Jana (výstupní diagnostika– zraková paměť). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Jedinou oblastí ze zrakové paměti, kterou Jana nezvládala samostatně na počátku výzkumu, byla Z31. Na konci výzkumu Jana zvládla samostatně správně umístit viděné obrázky na místo. 1) Vstupní diagnostika – pohyby očí na řádku Pohyby očí na řádku Z32 Jmenuje objekty zleva doprava Z33
Vyhledá daný první objekt ve skupině zleva doprava
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
1. 11.2011
1. 11.2011
Tab. 12. Jana (vstupní diagnostika – pohyby očí na řádku). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z32 – Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém byly po řádcích vyobrazeny různé objekty. Jana je měla jmenovat a postupovat přitom zleva doprava se zakrytými spodními řádky. U několika obrázků měla problém s pojmenováním, při pojmenovávání spěchala – jela prstem po řádku a některé obrázky přeskakovala. Z33 – Pracovaly jsme s pracovním listem, kde byly po řádcích vyobrazeny skupiny objektů. Jana měla hledat ty skupiny, v nichţ byl daný objekt první. Na prvních řádcích jsme si na skupinách obrázků ukázaly, kde je první, poslední, uprostřed. Jana ukazovala odpovídající obrázek, ale bez ohledu na to, zda je nebo není první. Na posledním řádku ukázala správně odpovídající skupinu.
50
2) Výstupní diagnostika – pohyby očí na řádku Pohyby očí na řádku
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z32 Jmenuje objekty zleva doprava Z33
Vyhledá daný první objekt ve skupině zleva doprava
10.4.2012 10.4.2012
Tab. 13. Jana (výstupní diagnostika– pohyby očí na řádku). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z32 – Jana na konci výzkumu jiţ obrázky nepřeskakovala a zvládla obrázky jmenovat zleva doprava. V oblasti Z33 Jana neudělala moc velký pokrok. Nepodařilo se nám vštípit jí pojem první. Jana na konci výzkumu vyhledala skupiny, v nichţ byl daný objekt první, s dopomocí (stejně jako na počátku výzkumu). Monika 1) Vstupní diagnostika - barva Barva
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z1 Přiřadí barvu (základní barvy)
Z2 Na pokyn ukáţe poţadovanou barvu Z3 Pojmenuje barvu
Z4 Přiřadí odstíny barev Z5 Pojmenuje odstíny barev
7. 10.2011 7. 10.2011 7. 10.2011 7. 10.2011 7. 10.2011
Tab. 14. Monika (vstupní diagnostika – barva). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z1 - Pracovaly jsme s kostkami základních barev (ţlutá, červená, zelená, modrá). Nejdříve jsme si barvy pojmenovaly, poté všechny barvy k sobě přiřadila správně. Z2 – Pracovaly jsme se stejnými kostkami jako v úkolu Z1. Poţádala jsem Moniku, aby mi podávala kostky dané barvy. Všechny barvy vybrala správně. Z3 – Ukazovala jsem Monice barevné kostky a poţádala ji, zda by mi řekla, jakou barvu právě drţím v ruce. Monika má velmi špatnou výslovnost – zelenou a červenou vyslovuje skoro stejně, ţlutou nepojmenovala, modrou ano. Z4 – Pracovaly jsme s barevnými kartičkami (světlý i tmavý odstín kaţdé barvy), které jsme si rozloţily na stůl. Nejprve jsme si společně pojmenovaly barvy a odstíny, ukázaly si, jaký je rozdíl mezi světlým a tmavým odstínem (např. světle zelenou a tmavě zelenou). Vţdy jsem vybrala kartičku jedné barvy a Monika mezi ostatními 51
kartičkami hledala stejnou barvu i odpovídající odstín. Měla tendenci přiřazovat k sobě oba odstíny – nerozlišovala tmavý a světlý odstín jedné barvy. Vţdy jsme si ukázaly a vysvětlily rozdíl. Z5 – V návaznosti na úkol Z4 jsme si barvy a odstíny opět pojmenovaly. Monika zatím odstíny nepojmenovala. 2) Výstupní diagnostika - barva Barva
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z1 Přiřadí barvu (základní barvy) Z2 Na pokyn ukáţe poţadovanou barvu
zelená, modrá
Z3 Pojmenuje barvu Z4 Přiřadí odstíny barev Z5 Pojmenuje odstíny barev
7. 10.2011
16.4.2012 16.4.2012 16.4.2012
7. 10.2011
Tab. 15. Monika (výstupní diagnostika – barva). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblasti Z3 Monika na konci výzkumu udělala pokrok v pojmenovávání některých barev. Samostatně správně pojmenovala tyto barvy: červená, ţlutá, fialová, hnědá. Zelenou a modrou pojmenovala s dopomocí. V oblasti Z4 se Monika na konci výzkumu zlepšila, všechny odstíny přiřadila správně. V oblasti Z5 Monika na konci výzkumu výrazně nepokročila – odstíny nepojmenovala. 1) Vstupní diagnostika – figura a pozadí Figura a pozadí
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z6 Vyhledá známý předmět na obrázku
Z7 Vyhledá objekt na obrázku dle předlohy Z8 Vyhledá známý objekt na pozadí Z9 Odliší dva překrývající se obrázky Z10 Sleduje linii mezi ostatními liniemi Z11 Vyhledá tvar na pozadí
7. 10.2011 7. 10.2011 7. 10.2011 7. 10.2011 7. 10.2011
7. 10.2011
Tab. 16. Monika(vstupní diagnostika – figura a pozadí). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z6 – Pracovaly jsme s obrázkem pískoviště s hračkami. Řekly jsme si, ţe je to pískoviště a poţádala jsem Moniku, aby mi řekla, co všechno tam vidí. Ukázala a
52
pojmenovala většinu objektů. Posléze jsem ji vyzvala, aby mi ukázala jednotlivé obrázky – vše vyhledala správně. Z7 – Dle předlohy – vyobrazených částí obrázku měla Monika ukázat stejné výřezy na velkém obrázku. Všechny výřezy vyhledala rychle a přesně. Z8 – Pracovaly jsme se šesti obrázky. Čtyři předměty vyhledala a pojmenovala, další dva předměty nepojmenovala, ale prstem vyznačila obrys předmětu. Z9 – Pracovaly jsme se šesti dvojicemi překrývajících se obrázků. Rozlišila vţdy oba obrázky ve dvojici, kromě měsíce a hvězdy, s neustálým povzbuzováním a vyptáváním, co ještě na obrázku vidí. Z10 – Pracovaly jsme se čtyřmi obrázky, na kaţdém byly překrývajícími se liniemi vyznačeny 3 obrázky. Monika rozlišila vţdy nejvýraznější linii, v místech, kde se linie potkávaly, neudrţela původní linii. Z11 – Všechny zadané (geometrické) tvary na pozadí dalších tvarů přesně vyhledala, prstem obtáhla. 2) Výstupní diagnostika – figura a pozadí Figura a pozadí
nezvládá
Z6 Vyhledá známý předmět na obrázku Z7 Vyhledá objekt na obrázku dle předlohy Z8 Vyhledá známý objekt na pozadí Z9 Odliší dva překrývající se obrázky Z10 Sleduje linii mezi ostatními liniemi Z11 Vyhledá tvar na pozadí
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
7. 10.2011 7. 10.2011 7. 10.2011 11.4.2012
13.4.2012 7. 10.2011
Tab. 17. Monika (výstupní diagnostika – figura a pozadí). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z9 a Z10, které Monika na počátku výzkumu zvládala s dopomocí, na konci výzkumu zvládala samostatně správně. Bezpečně odlišila překrývající se obrázky, přesně rozlišila a ukázala všechny linie, objekty pojmenovala.
53
1) Vstupní diagnostika – zrakové rozlišování Zrakové rozlišování (zrak. diferenciace)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z12 Odliší výrazněji jiný obrázek v řadě Z13 Odliší obrázek v jiné velikosti
7. 10.2011
Z14 Odliší jiný obrázek v řadě
Z15 Odliší obrázek v řadě lišící se horizontální polohou Z16 Odliší obrázek v řadě lišící se detailem
7. 10.2011
14.10.2011
Z17 Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se detailem Odliší obrázek lišící se vertikální Z18 polohou Z19 Vyhledá dva shodné obrázky v řadě Z20 Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se vertikální polohou
7. 10.2011 20.10.2011
14.10.2011
14.10.2011
20.10.2011 20.10.2011
Tab. 18. Monika (vstupní diagnostika – zrakové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z12 – Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Monika označovat výrazněji jiný obrázek v řadě. Na prvním řádku jsem Monice ukázala, co budeme dělat. Vzala si fix a se zakrytými spodními řádky samostatně, velmi rychle a správně zakrouţkovala všechny odlišné obrázky. Z13 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Monika označovat v řadě obrázků obrázek v jiné velikosti. Na prvním řádku jsem Monice ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky samostatně a správně označila všechny odlišné obrázky. Z14 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Monika označovat jiný obrázek v řadě. Na prvním řádku jsem Monice ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky samostatně a správně zakrouţkovala všechny odlišné obrázky. Z15 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Monika označovat obrázek v řadě lišící se horizontální polohou. Na prvním řádku jsem Monice ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky samostatně zakrouţkovala odlišné obrázky, jednou zakrouţkovala nesprávný obrázek – ukázaly jsme si rozdíl. Z16 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Monika označovat obrázek v řadě lišící se detailem. Na prvním řádku jsem Monice ukázala, co budeme dělat. Poté
54
se zakrytými spodními řádky zakrouţkovala samostatně a správně všechny odlišné obrázky. Z17 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Monika odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se detailem. Na první dvojici jsme si ukázaly, co budeme dělat. Pracovaly jsme se zakrytými spodními řádky. Z dvaceti osmi dvojic obrázků určila 27 správně. Z18 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Monika označovat obrázek v řadě lišící se vertikální polohou. Na prvním řádku jsem Monice ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky označila místo, kde byl odlišný obrázek, ale neukázala přesně, vţdy ukázala dva obrázky, přičemţ ukazovala spíše ten správný obrázek vedle odlišného (pozná, ţe je tam něco špatně, ale přesně neurčí, co). Z19 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Monika označovat dva shodné obrázky v řadě. Na prvním řádku jsem Monice ukázala, co budeme dělat. Pracovaly jsme se zakrytými spodními řádky. Monika v řádku samostatně nenašla 2 shodné obrázky, ukazovaly jsme si společně od začátku řádku kaţdý obrázek a hledaly, zda je v řádku ještě jeden úplně stejný, aţ jsme se k němu dopracovaly. Z20 - Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Monika odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se vertikální polohou. Pracovaly jsme se zakrytými spodními řádky. Na první dvojici jsme si ukázaly, co budeme dělat. Téměř u kaţdé dvojice obrázků (kromě pěti) řekla, ţe nejsou stejné – vţdy jsme si ukázaly rozdíl. Měla jsem pocit, ţe spíš tipuje, hádá.
55
2) Výstupní diagnostika – zrakové rozlišování Zrakové rozlišení (zrak. diferenciace)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z12 Odliší výrazněji jiný obrázek v řadě Z13 Odliší obrázek v jiné velikosti
7. 10.2011
Z14 Odliší jiný obrázek v řadě
Z15 Odliší obrázek v řadě lišící se horizontální polohou Z16 Odliší obrázek v řadě lišící se detailem
7. 10.2011
14.10.2011
13.4.2012
11.4.2012
Z17 Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se detailem Odliší obrázek lišící se vertikální Z18 polohou Z19 Vyhledá dva shodné obrázky v řadě Z20 Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se vertikální polohou
7. 10.2011 20.10.2011
14.10.2011
11.4.2012
Tab. 19. Monika (výstupní diagnostika – zrakové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblastech Z18 a Z20 udělala Monika velký pokrok. Naučila se přesně rozlišovat obrázky lišící se vertikální polohou. Při odlišování shodných a neshodných dvojic obrázků lišících se vertikální polohou odlišila z dvaceti osmi dvojic dvacet pět správně. Zlepšení Monika zaznamenala také v oblasti Z19 – na konci výzkumu jiţ Monika vyhledala dva shodné obrázky samostatně. 1) Vstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza Část a celek (zrak. analýza a syntéza)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z21 Poskládá obrázek ze dvou částí
Z22 Poskládá obrázek ze čtyř částí Z23 Poskládá obrázek z několika částí
Z24 Sloţí tvar z několika částí na předlohu Z25
Sloţí tvar z několika částí podle předlohy
Z26 Doplní chybějící části v obrázku
7. 10.2011 7. 10.2011 20.10.2011 7. 10.2011 11.11.2011
11.11.2011
Tab.20. Monika (vstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z21 – Obrázek ze dvou částí sloţila samostatně bezpečně bez předlohy. Z22 – Obrázek ze čtyř částí sloţila samostatně bez předlohy.
56
Z23 – Obrázek ze šesti částí skládala bez předlohy – pomohla jsem jí umístit 3 dílky, obrázek z devíti částí poskládala na předlohu samostatně (pouze se slovní podporou). Z24 – Na předlohu sloţí kruh, trojúhelník a čtverec s dopomocí – vţdy jsem Monice umístila první dílek, další dílky pak jiţ umístila samostatně. Z25 – Skládání tvarů podle předlohy - Monika potřebovala dopomoc s umístěním kaţdého dílku u všech tvarů. Z26 – Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měla Monika doplňovat chybějící části obrázku (obrázky sestaveny z geometrických tvarů) podle vzoru. První tři řádky dokreslila samostatně. Další dva řádky s dopomocí (obtíţnost se stupňovala) – ukazovala přibliţně, kde čáry chybí, ne všechny ukázala správně. 2) Výstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza Část a celek (zrak. analýza a syntéza)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z21 Poskládá obrázek ze dvou částí
Z22 Poskládá obrázek ze čtyř částí Z23 Poskládá obrázek z několika částí Z24 Sloţí tvar z několika částí na předlohu Z25
Sloţí tvar z několika částí podle předlohy
Z26 Doplní chybějící části v obrázku
7. 10.2011 7. 10.2011 11.4.2012 13.4.2012 16.4.2012
11.4.2012
Tab.21. Monika (výstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblastech Z23 a Z24 jsme na konci výzkumu u Moniky zaznamenaly výrazné zlepšení. Obrázek ze šesti částí poskládala samostatně bez předlohy, obrázek z devíti částí poskládala samostatně na předlohu. Samostatně také na předlohu poskládala všechny tvary. V oblasti Z25 Monika na konci výzkumu potřebovala dopomoc se všemi tvary, ale v menší míře neţ na počátku výzkumu. U kruhu a čtverce jsem jí pomohla umístit 2 dílky, u trojúhelníku jsem jí pomohla umístit 1 dílek. V oblasti Z26 udělala Monika na konci výzkumu výrazný pokrok. První čtyři řádky dokreslila bezpečně samostatně. Na posledním řádku nebyla tak přesná při dokreslování, ale přesně ukázala, kde čáry v útvaru chybí.
57
1) Vstupní diagnostika – zraková paměť Zraková paměť Z27
Pamatuje si tři předměty; pozná, který chybí
Z28
Pamatuje si tři obrázky; pozná, který chybí
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z29 Ze šesti obrázků si tři pamatuje Z30 Pozná viděné obrázky Z31 Umístí obrázky na místo
7. 10.2011 11.11.2011 16.11.2011 11.11.2011 16.11.2011
Tab. 22. Monika (vstupní diagnostika – zraková paměť). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z27 – Pracovaly jsme se třemi předměty: klíč, hrneček, autíčko. Předměty jsme si ukázaly a pojmenovaly, rozloţily na stůl a opět pojmenovaly. Poté jsem předměty zakryla šátkem, jeden předmět odebrala a odkryla šátek. Monika měla určit, který předmět chybí. Ze tří pokusů třikrát správně, určila i místo, kde chybějící předmět byl. Z28 - Pracovaly jsme se třemi obrázky: vlak, motýl, kytka. Obrázky jsme si pojmenovaly, rozloţily na stůl a opět pojmenovaly. Poté jsem obrázky zakryla šátkem, jeden obrázek odebrala a odkryla šátek. Monika měla určit, který obrázek chybí. Ze tří pokusů třikrát správně, určila i místo, kde chybějící obrázek byl. Z29 – Pracovaly jsme se šesti obrázky, které jsme si nejdříve pojmenovaly. Poté jsem obrázky zakryla a poprosila Moniku, aby mi řekla, které obrázky předtím viděla. Pamatovala si 4 obrázky, vyjmenovávala je přesně v pořadí, ve kterém byly umístěny. Z30 – Pracovaly jsme s pracovním listem – předlohou s různě umístěnými obrázky a vystříhanými stejnými i jinými obrázky. Obrázky na předloze jsme si nejdříve pojmenovaly, Monika měla čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala Moniku, aby mi z předloţených obrázků podala pouze ty obrázky, které předtím viděla. Všechny obrázky vybrala správně. Z31 - Pracovaly jsme s pracovním listem – předlohou s různě umístěnými obrázky a vystříhanými stejnými obrázky. Obrázky na předloze jsme si nejdříve pojmenovaly, Monika měla čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala Moniku, aby obrázky umístila tam, kde je předtím viděla. Naprosto bezpečně samostatně umístila obrázky na místo. 2) Výstupní diagnostika – zraková paměť Monika všechny oblasti zvládala samostatně jiţ na počátku výzkumu. 58
1) Vstupní diagnostika – pohyby očí na řádku Pohyby očí na řádku
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z32 Jmenuje objekty zleva doprava Z33
Vyhledá daný první objekt ve skupině zleva doprava
11.11.2011 11.11.2011
Tab. 23. Monika (vstupní diagnostika – pohyby očí na řádku). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z32 – Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém byly po řádcích vyobrazeny různé objekty. Monika je měla jmenovat a postupovat přitom zleva doprava se zakrytými spodními řádky. Ukazovala si prstem a obrázky postupně jmenovala. U několika obrázků měla problém s pojmenováním. Z33 – Pracovaly jsme s pracovním listem, kde byly po řádcích vyobrazeny skupiny objektů. Monika měla hledat ty skupiny, v nichţ byl daný objekt první. Na prvních řádcích jsme si na skupinách obrázků ukázaly, kde je první, poslední, uprostřed. Na dalších dvou řádcích jsme postupovaly tak, ţe jsem ukazovala jednotlivé skupiny a ptala jsem se: „Je tady hvězda první?“. Monika vţdy odpověděla správně buď ano, nebo ne. Na posledních dvou řádcích jsem se jen ptala, kde je např. hrnek první – Monika správně určila všechny skupiny. 2) Výstupní diagnostika – pohyby očí na řádku Pohyby očí na řádku Z32 Jmenuje objekty zleva doprava Z33
Vyhledá daný první objekt ve skupině zleva doprava
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
11.11.2011 11.4.2012
Tab. 24. Monika (výstupní diagnostika – pohyby očí na řádku). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Oblast Z33, kterou na začátku výzkumu zvládala Monika s dopomocí, zvládala po skončení výzkumu samostatně. Všechny skupiny, ve kterých byl daný objekt první, vyhledala naprosto samostatně a správně.
59
Michal 1) Vstupní diagnostika - barva Barva
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z1 Přiřadí barvu (základní barvy) Z2 Na pokyn ukáţe poţadovanou barvu ţlutá, červená
Z3 Pojmenuje barvu Z4 Přiřadí odstíny barev Z5 Pojmenuje odstíny barev
20.10.2011
20.10.2011
20.10.2011
20.10.2011 20.10.2011
Tab. 25. Michal (vstupní diagnostika – barva). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z1 - Pracovali jsme s kostkami základních barev (ţlutá, červená, zelená, modrá). Nejdříve jsme si barvy pojmenovaly, poté Michal všechny barvy k sobě přiřadil správně. Z2 – Pracovali jsme se stejnými kostkami jako v úkolu Z1. Poţádala jsem Michala, aby mi podával kostky dané barvy. Všechny barvy vybral správně. Z3 – Ukazovala jsem Michalovi barevné kostky a poţádala ho, zda by mi řekl, jakou barvu právě drţím v ruce. Modrou a zelenou pojmenoval správně, ţlutou a červenou hádal. Z4 – Pracovali jsme s barevnými kartičkami (světlý i tmavý odstín kaţdé barvy), které jsme si rozloţili na stůl. Nejprve jsme si společně pojmenovali barvy a odstíny, ukázali si, jaký je rozdíl mezi světlým a tmavým odstínem (např. světle zelenou a tmavě zelenou). Vţdy jsem vybrala kartičku jedné barvy a Michal mezi ostatními kartičkami hledal stejnou barvu i odpovídající odstín. Vše přiřadil správně. Z5 – V návaznosti na úkol Z4 jsme si barvy a odstíny opět pojmenovali. Michal zatím odstíny nepojmenuje. 2) Výstupní diagnostika – barva Barva
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z1 Přiřadí barvu (základní barvy) Z2 Na pokyn ukáţe poţadovanou barvu modrá, červená
Z3 Pojmenuje barvu Z4 Přiřadí odstíny barev Z5 Pojmenuje odstíny barev
20.10.2011
10.4.2012
20.10.2011
20.10.2011 10.4.2012
Tab. 26. Michal (výstupní diagnostika – barva). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
60
V oblasti Z3 Michal na konci výzkumu neudělal velký pokrok. Ţlutou barvu pojmenoval samostatně správně, ale s dopomocí pojmenoval modrou a červenou barvu. Z5 – Michal na konci výzkumu odstíny barev nepojmenoval. 1) Vstupní diagnostika – rozlišování figury a pozadí Figura a pozadí
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z6 Vyhledá známý předmět na obrázku
Z7 Vyhledá objekt na obrázku dle předlohy Z8 Vyhledá známý objekt na pozadí Z9 Odliší dva překrývající se obrázky
Z10 Sleduje linii mezi ostatními liniemi Z11 Vyhledá tvar na pozadí
20.10.2011 20.10.2011 20.10.2011
20.10.2011
27.10.2011 27.10.2011
Tab. 27. Michal (vstupní diagnostika – figura a pozadí). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z6 – Pracovali jsme s obrázkem pískoviště s hračkami. Řekli jsme si, ţe je to pískoviště a poţádala jsem Michala, aby mi řekl, co všechno tam vidí. Ukázal a pojmenoval většinu objektů. Posléze jsem ho vyzvala, aby mi ukázal jednotlivé obrázky – vše vyhledal správně. Z7 – Dle předlohy – vyobrazených částí obrázku měl Michal ukázat stejné výřezy na velkém obrázku. Všechny výřezy přesně vyhledal. Z8 – Pracovali jsme se šesti obrázky. Čtyři předměty vyhledal a pojmenoval, dva předměty nepojmenoval, ale prstem naznačil obrys předmětu. Z9 – Pracovali jsme se šesti dvojicemi překrývajících se obrázků. Rozlišil vţdy jeden obrázek z dvojice - kočka x hrnek – odlišil kočku, ryba x slunce – odlišil rybu, medvěd x had – odlišil hada, měsíc x hvězda – odlišil hvězdu, klíč x tuţka – odlišil tuţku. Ve dvojici myš x květina – odlišil oba překrývající se obrázky. Z10 – Pracovali jsme se čtyřmi obrázky, na kaţdém byly překrývajícími se liniemi vyznačeny 3 obrázky. Michal rozlišil téměř všechny linie samostatně – buď objekty přímo jmenoval, nebo ukázal, kde vede linie objektu. Z11 – Všechny zadané (geometrické) tvary na pozadí dalších tvarů vyhledal, kdyţ jsem ho poţádala, aby prstem obtáhl obrys tvaru, většinou se ve změti čar ztratil. Zvládl s dopomocí.
61
2) Výstupní diagnostika – rozlišování figury a pozadí Figura a pozadí
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z6 Vyhledá známý předmět na obrázku
Z7 Vyhledá objekt na obrázku dle předlohy Z8 Vyhledá známý objekt na pozadí Z9 Odliší dva překrývající se obrázky Z10 Sleduje linii mezi ostatními liniemi Z11 Vyhledá tvar na pozadí
20.10.2011 20.10.2011 20.10.2011 5.4.2012 27.10.2011 5.4.2012
Tab. 28. Michal (výstupní diagnostika – figura a pozadí). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblasti Z9 udělal Michal na konci výzkumu pokrok, všechny překrývající se obrázky samostatně správně rozlišil. Z11 – Na konci výzkumu Michal zvládl tuto oblast stále s dopomocí, ale uţ si byl jistější. Zpočátku upřednostňoval výraznější čáry, kdyţ jsem ho upozornila, aby se dobře díval, všechny tvary vyhledal. 1) Vstupní diagnostika – zrakové rozlišování Zrakové rozlišení (zrak. diferenciace) Z12 Odliší výrazněji jiný obrázek v řadě
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z13 Odliší obrázek v jiné velikosti Z14 Odliší jiný obrázek v řadě Z15
Odliší obrázek v řadě lišící se horizontální polohou
Z16 Odliší obrázek v řadě lišící se detailem Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se detailem Odliší obrázek lišící se vertikální Z18 polohou Z19 Vyhledá dva shodné obrázky v řadě Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se vertikální polohou
27.10.2011
3. 11.2011
Z17
Z20
27.10.2011
3. 11.2011
3. 11.2011
10.11.2011
10.11.2011 10.11.2011 24.11.2011
Tab. 29. Michal (vstupní diagnostika – zrakové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z12 – Pracovali jsme s pracovním listem, na kterém měl Michal označovat výrazněji jiný obrázek v řadě. Na prvním řádku jsem Michalovi ukázala, co budeme dělat. Bylo na něm vidět, ţe ho úkol příliš nezaujal, ale se slovní podporou všechny odlišné obrázky označil správně (nutná silná motivace). 62
Z13 - Pracovali jsme s pracovním listem, na kterém měl Michal označovat v řadě obrázků obrázek v jiné velikosti. Na prvním řádku jsem Michalovi ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky samostatně a správně označil všechny odlišné obrázky. Z14 - Pracovali jsme s pracovním listem, na kterém měl Michal označovat jiný obrázek v řadě. Na prvním řádku jsem Michalovi ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky samostatně označil správně šest z osmi odlišných obrázků. Na dvou řádcích, kde označil nesprávný obrázek, jsme si ukázali rozdíl. Z15 - Pracovali jsme s pracovním listem, na kterém měl Michal označovat obrázek v řadě lišící se horizontální polohou. Na prvním řádku jsem Michalovi ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky samostatně označil všechny odlišné obrázky. Z16 - Pracovali jsme s pracovním listem, na kterém měl Michal označovat obrázek v řadě lišící se detailem. Na prvním řádku jsem Michalovi ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky označil polovinu listu správně, drobnější (méně výrazné) detaily neodlišil. Z17 - Pracovali jsme s pracovním listem, na kterém měl Michal odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se detailem. Na první dvojici jsme si ukázali, co budeme dělat. Pracovali jsme se zakrytými spodními řádky. Z dvaceti osmi dvojic obrázků určil 24 správně. Z18 - Pracovali jsme s pracovním listem, na kterém měl Michal označovat obrázek v řadě lišící se vertikální polohou. Na prvním řádku jsem Michalovi ukázala, co budeme dělat. Poté se zakrytými spodními řádky označil všechny odlišné obrázky správně aţ na jeden – ukázali jsme si rozdíl. Z19 - Pracovali jsme s pracovním listem, na kterém měl Michal označovat dva shodné obrázky v řadě. Na prvním řádku jsem Michalovi ukázala, co budeme dělat. Na dalších pěti řádcích, se zakrytými spodními řádky, označil stejné obrázky samostatně správně. Na posledních dvou řádcích ukázal jiné dva obrázky (byly si velmi podobné) – po upozornění, ţe obrázky musí být úplně stejné, se opravil a našel správné dva obrázky. Z20 - Pracovali jsme s pracovním listem, na kterém měl Michal odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se vertikální polohou. Pracovali jsme se zakrytými spodními řádky. Na první dvojici jsme si ukázali, co budeme dělat. Asi v polovině případů označil shodné dvojice obrázků jako neshodné a obráceně – vţdy jsme si ukázali rozdíl. 63
2) Výstupní diagnostika – zrakové rozlišování Zrakové rozlišení (zrak. diferenciace)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z12 Odliší výrazněji jiný obrázek v řadě Z13 Odliší obrázek v jiné velikosti Z14 Odliší jiný obrázek v řadě Z15
Odliší obrázek v řadě lišící se horizontální polohou
Z16 Odliší obrázek v řadě lišící se detailem Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se detailem Odliší obrázek lišící se vertikální Z18 polohou Z19 Vyhledá dva shodné obrázky v řadě Z17
Z20
Odliší shodné a neshodné dvojice lišící se vertikální polohou
5.4.2012
3. 11.2011
10.11.2011
10.11.2011
5.4.2012
27.10.2011 3. 11.2011
5.4.2012
10.11.2011
Tab. 30. Michal (výstupní diagnostika – zrakové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Všechny oblasti Z12, Z16 a Z20 Michal na konci výzkumu zvládl samostatně správně. Při odlišování shodných a neshodných dvojic obrázků lišících se vertikální polohou odlišil dvacet šest dvojic z dvaceti osmi samostatně správně. 1) Vstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza Část a celek (zrak. analýza a syntéza)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z21 Poskládá obrázek ze dvou částí
Z22 Poskládá obrázek ze čtyř částí Z23 Poskládá obrázek z několika částí
27.10.2011 27.10.2011 27.10.2011
Z24 Sloţí tvar z několika částí na předlohu
Sloţí tvar z několika částí podle předlohy
3. 11.2011
Z25
Z26 Doplní chybějící části v obrázku
3. 11.2011
24.11.2011
Tab. 31. Michal (vstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z21 – Obrázek ze dvou částí sloţil samostatně bezpečně bez předlohy. Z22 – Obrázek ze čtyř částí sloţil samostatně bezpečně podle předlohy. Z23 – Obrázek ze šesti částí skládal podle předlohy – pomohla jsem mu umístit 1 dílek. Z24 – Na předlohu sloţí kruh, trojúhelník a čtverec s dopomocí – vţdy jsem Michalovi umístila první dílek, další dílky pak jiţ umístil samostatně (pouze se slovní podporou). 64
Z25 – Skládání tvarů podle předlohy – čtverec sloţil samostatně, u kruhu jsem mu pomohla umístit 2 dílky, trojúhelník poskládal podle předlohy s pomocí s kaţdým dílkem. Z26 – Pracovaly jsme s pracovním listem, na kterém měl Michal doplňovat chybějící části obrázku (obrázky sestaveny z geometrických tvarů) podle vzoru. Michal vţdy usilovně obtáhl čáry, které byly dané, chybějící ale nedoplnil, neukázal, kde která čára chybí. 2) Výstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza Část a celek (zrak. analýza a syntéza)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z21 Poskládá obrázek ze dvou částí
Z22 Poskládá obrázek ze čtyř částí Z23 Poskládá obrázek z několika částí
Z24 Sloţí tvar z několika částí na předlohu Z25
Sloţí tvar z několika částí podle předlohy
27.10.2011 5.4.2012
Z26 Doplní chybějící části v obrázku
27.10.2011
10.4.2012 10.4.2012
10.4.2012
Tab. 32. Michal (výstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblasti Z23 při skládání obrázku ze šesti částí podle předlohy potřeboval Michal na konci výzkumu stejnou míru dopomoci jako na začátku výzkumu. V oblasti Z24, Z25 udělal Michal pokrok – na konci výzkumu všechny tvary (kruh, čtverec, trojúhelník) sloţil na předlohu samostatně. Podle předlohy poskládal čtverec naprosto samostatně, kruh a trojúhelník poskládal s dopomocí s jedním dílkem. V oblasti Z26 se Michal výrazně zlepšil - samostatně a docela přesně doplnil všechny chybějící části - čáry v útvarech.
65
1) Vstupní diagnostika – zraková paměť Zraková paměť Z27
Pamatuje si tři předměty; pozná, který chybí
Z28
Pamatuje si tři obrázky; pozná, který chybí
Z29 Ze šesti obrázků si tři pamatuje Z30 Pozná viděné obrázky Z31 Umístí obrázky na místo
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
27.10.2011 27.10.2011 10.11.2011 10.11.2011
24.11.2011
Tab. 33. Michal (vstupní diagnostika – zraková paměť). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z27 – Pracovali jsme se třemi předměty: klíč, hrneček, autíčko. Předměty jsme si ukázali a pojmenovali, rozloţili na stůl a opět pojmenovali. Poté jsem předměty zakryla šátkem, jeden předmět odebrala a odkryla šátek. Michal měl určit, který předmět chybí. Ze tří pokusů určil třikrát správně. Z28 - Pracovali jsme se třemi obrázky: vlak, motýl, kytka. Obrázky jsme si pojmenovali, rozloţili na stůl a opět pojmenovali. Poté jsem obrázky zakryla šátkem, jeden obrázek odebrala a odkryla šátek. Michal měl určit, který obrázek chybí. Ze tří pokusů třikrát určil správně. Z29 – Pracovali jsme se šesti obrázky, které jsme si nejdříve pojmenovali. Poté jsem obrázky zakryla a poprosila Michala, aby mi řekl, které obrázky předtím viděl. Pamatoval si 4 obrázky. Z30 – Pracovali jsme s pracovním listem – předlohou s různě umístěnými obrázky a vystříhanými stejnými i jinými obrázky. Obrázky na předloze jsme si nejdříve pojmenovali, Michal měl čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala Michala, aby mi z předloţených obrázků podal pouze ty obrázky, které předtím viděl. Nejdříve vyjmenoval ty obrázky, které viděl, poté mi ale podal všechny ostatní obrázky. Kdyţ jsem se zeptala, zda tyto obrázky předtím viděl také, odpověděl, ţe ano. Z31 - Pracovali jsme s pracovním listem – předlohou s různě umístěnými obrázky a vystříhanými stejnými obrázky. Obrázky na předloze jsme si nejdříve pojmenovali, Michal měl čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala Michala, aby obrázky umístil tam, kde je předtím viděl. Naprosto bezpečně samostatně umístil obrázky na místo.
66
2) Výstupní diagnostika – zraková paměť Zraková paměť Z27
Pamatuje si tři předměty; pozná, který chybí
Z28
Pamatuje si tři obrázky; pozná, který chybí
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z29 Ze šesti obrázků si tři pamatuje Z30 Pozná viděné obrázky Z31 Umístí obrázky na místo
27.10.2011 27.10.2011 10.11.2011 5.4.2012 24.11.2011
Tab. 34. Michal (výstupní diagnostika – zraková paměť). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V jediné oblasti Z30, ve které měl Michal na počátku výzkumu rezervy, se na konci výzkumu zlepšil. Všechny obrázky, které předtím viděl, vybral naprosto samostatně a správně. 1) Vstupní diagnostika – pohyby očí na řádku Pohyby očí na řádku Z32 Jmenuje objekty zleva doprava Vyhledá daný první objekt ve skupině Z33 zleva doprava
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
24.11.2011 24.11.2011
Tab. 35. Michal (vstupní diagnostika – pohyby očí na řádku). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Z32 – Pracovali jsme s pracovním listem, na kterém byly po řádcích vyobrazeny různé objekty. Michal je měl jmenovat a postupovat přitom zleva doprava se zakrytými spodními řádky. U některých obrázků měl problém s pojmenováním, ale očima se drţí na řádku a jmenuje objekty zleva doprava. Z33 – Pracovali jsme s pracovním listem, kde byly po řádcích vyobrazeny skupiny objektů. Michal měl hledat ty skupiny, v nichţ byl daný objekt první. Na prvních řádcích jsme si na skupinách obrázků ukázaly, kde je první, poslední, uprostřed. Na dalších řádcích jsme postupovali tak, ţe jsem ukazovala jednotlivé skupiny a ptala jsem se: „Je tady hvězda první?“. Michal náhodně odpovídal nebo ukazoval daný obrázek ve skupině bez ohledu na jeho umístění.
67
2) Výstupní diagnostika – pohyby očí na řádku Pohyby očí na řádku
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Z32 Jmenuje objekty zleva doprava Vyhledá daný první objekt ve skupině Z33 zleva doprava
24.11.2011 5.4.2012
Tab. 36. Michal (výstupní diagnostika – pohyby očí na řádku). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblasti Z33, kterou Michal na začátku výzkumu nezvládal, se zlepšil. Zvládl vyhledat skupiny, ve kterých je daný předmět první, s dopomocí. Sluchové vnímání Jana 1) Vstupní diagnostika - naslouchání Naslouchání S1 S2 S3 S4
nezvládá
Lokalizuje zvuk (ukáţe směr) Pozná předměty podle zvuku Poznává písně podle melodie Naslouchá krátkému příběhu, pohádce
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
24.10.2011 11.10.2011 11.10.2011 18.10.2011
Tab. 37. Jana (vstupní diagnostika- naslouchání). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
S1 – Nejdříve jsem Janě popsala, co budeme dělat a vše ukázala na sobě – zavázala jsem si oči, poţádala Janu, aby se někde v místnosti postavila a zašustila papírem. Já jsem ukázala, kde stojí. Potom jsme si role vyměnily. Jana ukázala směr třikrát správně ze tří pokusů. S2 – Ze zvuků, které jsem Janě pouštěla, poznala bezpečně tyto zvuky: kohout, kočka, ţába, prase, pták, voda. Zvuky auto, hodiny, ovce, houkačka, zvonek nepoznala. S3 – Pustila jsem Janě několik melodií dětských písniček. Známé písničky bezpečně rozpoznala, například: Holka modrooká, Skákal pes, Měla babka čtyři jabka, Já mám koně. S4 – Přečetla jsem Janě pohádku z knihy Křemílek a Vochomůrka Pohádky z mechu a kapradí. Jana celému příběhu se zájmem naslouchala.
68
2) Výstupní diagnostika - naslouchání Naslouchání S1 S2 S3 S4
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Lokalizuje zvuk (ukáţe směr) Pozná předměty podle zvuku Poznává písně podle melodie Naslouchá krátkému příběhu, pohádce
24.10.2011 3.4.2012 11.10.2011 18.10.2011
Tab. 38. Jana (výstupní diagnostika- naslouchání). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Jedinou oblast S2, ve které měla Jana rezervy, na konci výzkumu zvládla s přehledem – všechny zvuky bezpečně poznala: kohout, voda, auto, kočka, hodiny (řekla „kukačka“), ţába, ovce, houkačka (řekla „policajt“), prase, pták, zvonek (řekla „zvoní“). 1) Vstupní diagnostika – sluchové rozlišování Sluchové rozlišování (sluchová diferenciace)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S5 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna hlásky)
18.10.2011
S6 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna hlásky)
18.10.2011
S7 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna samohlásky)
18.10.2011
S8 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna samohlásky)
18.10.2011
S9 Rozliší slova s vizuálním podnětem (znělé a neznělé hlásky, sykavky)
22.11.2011
S10 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (znělé a neznělé hlásky, sykavky)
S11 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna délky) S12 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna délky)
22.11.2011
22.11.2011 22.11.2011
Tab. 39. Jana (vstupní diagnostika- sluchové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
S5 – Pracovaly jsme se třemi dvojicemi obrázků. Holinky x hodinky, kráva x tráva, bota x nota. Obrázky jsme si rozloţily na stůl a pojmenovaly. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala Janu, aby mi ukázala odpovídající obrázek. Všechny obrázky ukázala samostatně správně. S6 – Nejdříve jsme vyuţily dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázaly a řekly: „holinky x hodinky – nejsou stejná slova, kdyţ holinky zakryju a řeknu 69
hodinky x hodinky – jsou to stejná slova“. Jana souhlasně přikyvovala. Poté jsem jí vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem jí dvojice slov a poţádala ji, zda by mi u kaţdé dvojice řekla, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Všechny dvojice rozlišila samostatně správně (most – kost, kniha – kniha, udice – ulice, hrady – brady, vločka – vločka, konec – kopec). S7 – Pracovaly jsme se dvěma dvojicemi obrázků. Perník x parník, kopr x kapr. Obrázky jsme si rozloţily na stůl a pojmenovaly. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala Janu, aby mi ukázala odpovídající obrázek. Perník x parník rozlišila s dopomocí, kopr x kapr samostatně. S8 – Nejdříve jsme vyuţily dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázaly a řekly: „kopr x kapr – nejsou stejná slova, kdyţ kopr zakryju a řeknu kapr x kapr – jsou to stejná slova“. Jana souhlasně přikyvovala. Poté jsem jí vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem jí dvojice slov a poţádala ji, zda by mi u kaţdé dvojice řekla, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Všechny dvojice rozlišila samostatně správně (plot – plat, drak – drak, kus – kos, sud – sad, slavit – slevit, les - les). S9 – Pracovaly jsme se čtyřmi dvojicemi obrázků. Kosa x koza, koš x kos, pije x bije, buben x pupen. Obrázky jsme si rozloţily na stůl a pojmenovaly. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala Janu, aby mi ukázala odpovídající obrázek. Všechny obrázky rozlišila samostatně správně. S10 - Nejdříve jsme vyuţily dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázaly a řekly: „kos x koš – nejsou stejná slova, kdyţ koš zakryju a řeknu kos x kos – jsou to stejná slova“. Jana souhlasně přikyvovala. Poté jsem jí vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem jí dvojice slov a poţádala ji, zda by mi u kaţdé dvojice řekla, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Jednu dvojici (myš – myš) nerozlišila správně, ostatní ano (hrad – hrad, zem – sem, ples – pleš, vozy – vosy, tělo – dělo, noc – nos). S11 – Pracovaly jsme se dvěma dvojicemi obrázků. Lyţe x líţe, páni x paní. Obrázky jsme si rozloţily na stůl a pojmenovaly. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala Janu, aby mi ukázala odpovídající obrázek. Všechny obrázky rozlišila samostatně správně. S12 - Nejdříve jsme vyuţily dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázaly a řekly: „páni x paní – nejsou stejná slova, kdyţ paní zakryju a řeknu páni x páni – jsou to stejná slova“. Jana souhlasně přikyvovala. Poté jsem jí vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem jí dvojice slov a poţádala ji, zda by mi u kaţdé dvojice řekla, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Čtyři dvojice nerozlišila správně (pára – párá, 70
kára – kárá, ţila – ţíla, vila – víla). Další čtyři dvojice rozlišila správně (dráha – drahá, mává – mává, lak – lák, síla – síla). 2) Výstupní diagnostika – sluchové rozlišování Sluchové rozlišování (sluchová diferenciace)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S5 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna hlásky)
18.10.2011
S6 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna hlásky)
18.10.2011
S7 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna samohlásky)
3.4.2012
S8 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna samohlásky)
18.10.2011
S9 Rozliší slova s vizuálním podnětem (znělé a neznělé hlásky, sykavky)
22.11.2011
S10 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (znělé a neznělé hlásky, sykavky)
10.4.2012
S11 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna délky)
22.11.2011
S12 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna délky)
10.4.2012
Tab. 40. Jana (výstupní diagnostika- sluchové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblastech S7 a S10 Jana na konci výzkumu udělala pokrok. U S7 všechny obrázky (perník x parník, kopr x kapr) ukázala samostatně správně. U S10 všechny dvojice (hrad – hrad, zem – sem, ples – pleš, vozy – vosy, tělo – dělo, myš – myš, noc – nos) rozlišila samostatně správně. S12 - Jana na konci výzkumu rozlišila o jednu dvojici slov více, neţ na začátku výzkumu - tři dvojice nerozlišila správně (dráha - drahá, kára – kárá, vila – víla). Dalších pět dvojic rozlišila správně (mává – mává, lak – lák, pára – párá, ţila – ţíla, síla – síla).
71
1) Vstupní diagnostika – sluchová paměť Sluchová paměť
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S13 Zopakuje větu ze tří slov
24.10.2011
S14 Zopakuje tři nesouvisející slova
24.10.2011
S15 Zopakuje větu ze čtyř slov
7.11.2011
S16 Zopakuje čtyři nesouvisející slova
7.11.2011 Tab. 41. Jana (vstupní diagnostika- sluchová paměť). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
S13 – Seznámila jsem Janu s tím, co budeme dělat. Řekla jsem jí několik tří slovných vět a poţádala ji, zda by je mohla po mě zopakovat. Věty „Máma má brýle“, „Táta nese nákup“, „Jitka má sešit“ bezpečně zopakovala. S14 – Poţádala jsem Janu, aby po mě zopakovala tři slova, která jí řeknu. Trojici slov jsem dvakrát zopakovala, pobídla Janu, aby si je zapamatovala a řekla mi je. Slova dům, klíč, kolo zopakovala ve stejném pořadí, slova kytka, auto, hrnek zopakovala v odlišném pořadí. S15 – Poţádala jsem Janu, aby po mě zopakovala čtyř slovnou větu. Z věty „Máma má modré brýle“ zopakovala 3 slova: máma má brýle. Z věty „Táta nese domů nákup“ zopakovala také tři slova: táta nese nákup. S16 - Poţádala jsem Janu, aby po mě zopakovala čtyři slova, která jí řeknu. Slova (tuţka, jablko, nos, bota) jsem dvakrát zopakovala, pobídla Janu, aby si je zapamatovala a řekla mi je. Zopakovala tři slova: bota, nos, jablko. 2) Výstupní diagnostika – sluchová paměť Sluchová paměť
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S13 Zopakuje větu ze tří slov
24.10.2011
S14 Zopakuje tři nesouvisející slova
24.10.2011
S15 Zopakuje větu ze čtyř slov
10.4.2012
S16 Zopakuje čtyři nesouvisející slova
3.4.2012 Tab. 42. Jana (výstupní diagnostika- sluchová paměť). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblastech S15 a S16 Jana na konci výzkumu výrazněji nepokročila. Z čtyřslovné věty „Máma nese domů nákup“ zopakovala 3 slova: „máma nese nákup“. Z věty „Kluk má rád hračky“ zopakovala také tři slova: „kluk má hračky“. Větu „Táta řídí modré auto“
72
zopakovala celou, ale místo modré řekla červené: „Táta řídí červené auto“. Ze čtyř nesouvisejících slov Jana zopakovala tři slova, stejně jako na počátku výzkumu. 1) Vstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza Sluchová analýza a syntéza
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S17 Roztleská slovo na slabiky
18.10.2011
S18 Zvládá rozpočitadla
24.10.2011
S19 Z trojice slov najde rýmující se dvojici
24.10.2011
S20 Určí počet slabik
1.11.2011
S21 Určí počáteční hlásku slova
22.11.2011
S22 Z hlásek sloţí slovo
22.11.2011
Tab. 43. Jana (vstupní diagnostika- sluchová analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
S17 – Pracovaly jsme s několika obrázky. Vţdy jsem Janě předloţila jeden obrázek, poţádala ji, aby ho pojmenovala (pokud nevěděla, pojmenovaly jsme jej společně) a roztleskala na slabiky. Dvou, tří a čtyř slabičná slova bezpečně roztleskala, u jednoslabičných slov tleskala dvakrát (slovo řekla dvakrát). Ukázaly jsme si, jak to má být správně. S18 – Poţádala jsem Janu, zda by mi řekla nějakou básničku. S pomocí maminky, která jí říká počáteční slovo verše, mi přednesla říkanku „Myšičko, myš“ a „Paci, paci, pacičky“. Vyprávěla mi i pohádku O veliké řepě, kterou se učili ve školce. Plete pořadí postav, někdy se zeptá, kdo teď, ale děj vypráví skoro samostatně. S19 – Pracovaly jsme s několika obrázky (míč – klíč, tuţka – hruška, svetr – metr, drak – mrak, les – pes). Předloţila jsem Janě vţdy trojici obrázků, z nichţ dva se rýmovaly, obrázky jsme si pojmenovaly. Jana nevěděla, co je to rým, nepoznala, co se rýmuje. Všechny rýmy jsme si několikrát zopakovaly. S20 – Při určování počtu slabik Jana spíše hádala, nebyla si jistá. U dvou a tří slabičných slov několikrát určila odlišný počet slabik, dvakrát určila správně. S21 – Pracovaly jsme s několika obrázky s různými počátečními hláskami. Obrázky jsme si vţdy pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky a poté jsem Janu poţádala, aby mi řekla, jakým písmenem dané slovo začíná. Jana opakovala celé slovo nebo říkala, ţe neví. Několikrát jsme si zdůraznily počáteční hlásky u všech obrázků. S22 – Předloţila jsem Janě tři obrázky: pes, dům, myš. Obrázky jsme si pojmenovaly a vysvětlila jsem jí, ţe budu říkat jednotlivá slova tajnou řečí, tedy po jednotlivých 73
hláskách. Poţádala jsem ji, aby mi dané slovo – obrázek ukázala. Slovo p-e-s – potichu pro sebe si slovo řekla v celku a ukázala odpovídající obrázek. Další dvě slova uţ ale nerozlišila. 2) Výstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza Sluchová analýza a syntéza
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S17 Roztleská slovo na slabiky
3.4.2012
S18 Zvládá rozpočitadla
10.4.2012
S19 Z trojice slov najde rýmující se dvojici
3.4.2012
S20 Určí počet slabik S21 Určí počáteční hlásku slova S22
Z hlásek sloţí slovo (uzavřenou slabiku: p-e-s)
3.4.2012 3.4.2012
3.4.2012
Tab. 44. Jana (výstupní diagnostika- sluchová analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblasti S17 a S20 učinila Jana na konci výzkumu velký pokrok. Bezpečně samostatně roztleskala na slabiky jedno aţ čtyřslabičná slova. Také určila samostatně správně počet slabik u jedno aţ čtyřslabičných slov. V oblasti S18 a S21 potřebuje Jana na konci výzkumu stejnou míru dopomoci jako na začátku výzkumu. Jednodušší a zaţitější říkanky zvládala téměř samostatně. Z obrázků začínajících hláskami „M“ a „S“ ukázala Jana správný obrázek jen ve dvou případech ze šesti. V oblasti S19 a S22 Jana na konci výzkumu výrazně pokročila. Některé rýmující se dvojice obrázků se Jana naučila zpaměti a pamatuje si je, ze tří obrázků je bezpečně vybrala: tuţka – hruška, mrak – drak, míč – klíč, les - pes. Při říkání slov po jednotlivých hláskách sloţila a ukázala správně napoprvé tato slova: pes, myš, dům a míč. Pán a hůl rozlišila napodruhé (poté, co tyto obrázky neukázala napoprvé správně, jsem ji upozornila, aby dobře poslouchala).
74
1) Vstupní diagnostika – vnímání rytmu Vnímání rytmu S23 Rytmizace písničky
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S24 Rozliší krátký a dlouhý tón S25
Určí, zda dvě krátké rytmické struktury jsou shodné
18.10.2011 7.11.2011
7.11.2011
S26 Napodobí rytmus (2-4 tóny)
7.11.2011
S27 Zvládá záznam krátké rytmické struktury
22.11.2011
Tab. 45. Jana (vstupní diagnostika- vnímání rytmu). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
S23 – Poţádala jsem Janu, zda by si se mnou zazpívala písničku s vyťukáváním pomocí oříšků. Oříšky se Janě líbily a se zájmem se mnou začala zpívat a vyťukávat rytmus písniček Travička zelená, Já do lesa nepojedu. Dařilo se jí dobře drţet rytmus. S24 – Pracovaly jsme s bzučákem. Nejdříve jsem Janu seznámila s bzučákem, poté jsem jí ukázala a vysvětlila, co je to a jak zní krátký a dlouhý tón. Poţádala jsem ji, aby pípala buď krátký, nebo dlouhý tón. Okamţitě samostatně „pípala“ poţadovaný tón. S25 – Pracovaly jsme s bzučákem. Pípala jsem krátké melodie (2 – 3 tóny), Jana měla určit, zda melodie jsou nebo nejsou stejné. Melodie ze dvou tónů rozlišila, ze tří uţ ne. S26 – Pracovaly jsme s bzučákem. Pípala jsem Janě melodii ze dvou aţ tří tónů a poţádala ji, zda by melodii napodobila. Bezpečně napodobila melodii,, která obsahovala 2 krátké tóny, dlouhé tóny nenapodobila. S27 – Pracovaly jsme s bzučákem. Připomněly jsme si, jak zní krátký a dlouhý tón a zapisovaly je – krátký tón jsem zapisovala jako tečku, dlouhý tón jako čárku. Jana samostatně „pípala“ poţadovaný tón. Následně jsme si vyměnily role. Já jsem pípala krátké melodie ze dvou tónů, Jana měla zapisovat. Ze tří pokusů třikrát správně zapsala melodii (po jednotlivých tónech – dva tóny naráz nezapsala).
75
2) Výstupní diagnostika – vnímání rytmu Vnímání rytmu
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S23 Rytmizace písničky
10.4.2012
S24 Rozliší krátký a dlouhý tón
7.11.2011
S25
Určí, zda dvě krátké rytmické struktury jsou shodné
10.4.2012
S26 Napodobí rytmus (2-4 tóny)
10.4.2012
S27 Zvládá záznam krátké rytmické struktury
12.4.2012
Tab. 46. Jana (výstupní diagnostika- vnímání rytmu). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblasti S23 Jana na konci výzkumu pokročila. Zpívaly jsme písničku Holka modrooká a Skákal pes – Jana přesně samostatně ťukala do rytmu. V oblastech S25 a S27 Jana neudělala výraznější pokrok. Melodie ze dvou tónů určila správně, ze tří uţ ne. Zapsala také melodii ze dvou tónů. V oblasti S26 Jana na konci výzkumu bezpečně napodobila melodii ze dvou tónů, dařilo se jí napodobit i melodii ze tří tónů. Monika 1) Vstupní diagnostika - naslouchání Naslouchání S1 S2 S3 S4
Lokalizuje zvuk (ukáţe směr) Pozná předměty podle zvuku Poznává písně podle melodie Naslouchá krátkému příběhu, pohádce
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
14.10.2011 14.10.2011 7.10.2012 14.10.2011
Tab. 47. Monika (vstupní diagnostika – naslouchání). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
S1 – Nejdříve jsem Monice popsala, co budeme dělat a vše ukázala na sobě – zavázala jsem si oči, poţádala Moniku, aby se někde v místnosti postavila a zašustila papírem. Já jsem ukázala, kde stojí. Potom jsme si role vyměnily. Monika ukázala směr třikrát správně ze tří pokusů. S3 – Pouštěla jsem Monice několik melodií známých dětských písniček. Monika zpívala, vymýšlela si ale svoje nesrozumitelná slova a písničku nepoznala. S2 – Ze zvuků, které jsem Monice pouštěla, poznala bezpečně tyto zvuky: kohout, voda, auto, kočka, hodiny, ţába, prase, pták. Zvuky ovce, houkačka a zvonek nepoznala. 76
S4 – Přečetla jsem Monice pohádku z knihy Křemílek a Vochomůrka Pohádky z mechu a kapradí. Monika se mi usadila na klín, zajímala se o obrázky, následně celému příběhu se zájmem naslouchala. 2) Výstupní diagnostika - naslouchání Naslouchání S1 S2 S3 S4
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
nezvládá
Lokalizuje zvuk (ukáţe směr) Pozná předměty podle zvuku Poznává písně podle melodie Naslouchá krátkému příběhu, pohádce
14.10.2011 11.4.2012 16.4.2012 14.10.2011
Tab. 48. Monika (výstupní diagnostika – naslouchání). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblasti S2 Monika na koci výzkumu pokročila. Ze zvuků, které jsem Monice pouštěla, poznala bezpečně všechny zvuky (kohout, voda, auto, kočka, hodiny, ţába, prase, pták, ovce, zvonek) kromě jednoho – houkačka. V oblasti S3 Monika také na konci výzkumu zaznamenala zlepšení. Lidové písničky Monika příliš nevyhledávala, ale některé dětské písničky od Dády Patrasové na konci výzkumu podle melodie poznala. 1) Vstupní diagnostika – sluchové rozlišování Sluchové rozlišování (sluchová diferenciace)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S5 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna hlásky)
S6 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna hlásky)
S7 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna samohlásky)
S9 Rozliší slova s vizuálním podnětem (znělé a neznělé hlásky, sykavky) S10 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (znělé a neznělé hlásky, sykavky)
16.11.2011 16.11.2011
16.11.2011 16.11.2011
S11 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna délky) S12 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna délky)
14.10.2011
S8 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna samohlásky)
14.10.2011
23.11.2011 23.11.2011
Tab. 49. Monika (vstupní diagnostika –sluchové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
77
S5 – Pracovaly jsme se třemi dvojicemi obrázků. Holinky x hodinky, kráva x tráva, bota x nota. Obrázky jsme si rozloţily na stůl a pojmenovaly. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala Moniku, aby mi ukázala odpovídající obrázek. Všechny obrázky ukázala samostatně správně. S6 – Nejdříve jsme vyuţily dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázaly a řekly: „holinky x hodinky – nejsou stejná slova, kdyţ holinky zakryju a řeknu hodinky x hodinky – jsou to stejná slova“. Poté jsem jí vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem jí dvojice slov a poţádala ji, zda by mi u kaţdé dvojice řekla, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Dvě dvojice nerozlišila správně (kniha – kniha, vločka – vločka). Další čtyři dvojice rozlišila správně (most – kost, udice – ulice, hrady – brady, konec – kopec). S7 – Pracovaly jsme se dvěma dvojicemi obrázků. Perník x parník, kopr x kapr. Obrázky jsme si rozloţily na stůl a pojmenovaly. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala Moniku, aby mi ukázala odpovídající obrázek. Všechny obrázky rozlišila samostatně správně. S8 – Nejdříve jsme vyuţily dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázaly a řekly: „kopr x kapr – nejsou stejná slova, kdyţ kopr zakryju a řeknu kapr x kapr – jsou to stejná slova“. Poté jsem Monice vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem jí dvojice slov a poţádala ji, zda by mi u kaţdé dvojice řekla, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Jednu dvojici nerozlišila správně (drak – drak). Dalších pět dvojic rozlišila správně (plot – plat, kus – kos, sud – sad, slavit – slevit, les - les). S9 – Pracovaly jsme se čtyřmi dvojicemi obrázků. Kosa x koza, koš x kos, pije x bije, buben x pupen. Obrázky jsme si rozloţily na stůl a pojmenovaly. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala Moniku, aby mi ukázala odpovídající obrázek. Všechny obrázky rozlišila samostatně správně. S10 - Nejdříve jsme vyuţily dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázaly a řekly: „kos x koš – nejsou stejná slova, kdyţ koš zakryju a řeknu kos x kos – jsou to stejná slova“. Poté jsem jí vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem jí dvojice slov a poţádala ji, zda by mi u kaţdé dvojice řekla, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Dvě dvojice (ples – pleš, vozy – vosy) rozlišila správně, ostatní dvojice (hrad – hrad, zem – sem, tělo – dělo, myš – myš, noc – nos) nerozlišila. S11 – Pracovaly jsme se dvěma dvojicemi obrázků. Lyţe x líţe, páni x paní. Obrázky jsme si rozloţily na stůl a pojmenovaly. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala
78
Moniku, aby mi ukázala odpovídající obrázek. Všechny obrázky rozlišila samostatně správně. S12 - Nejdříve jsme vyuţily dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázaly a řekly: „páni x paní – nejsou stejná slova, kdyţ paní zakryju a řeknu páni x páni – jsou to stejná slova“. Poté jsem Monice vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem jí dvojice slov a poţádala ji, zda by mi u kaţdé dvojice řekla, zda slova jsou nebo nejsou stejná. U všech dvojic (dráha – drahá, mává – mává, lak – lák, pára – párá, kára – kárá, ţila – ţíla, síla – síla, vila – víla) odpovídala, ţe jsou stejné, i kdyţ nebyly (dvakrát se tedy náhodně trefila). 2) Výstupní diagnostika – sluchové rozlišování Sluchové rozlišování (sluchová diferenciace)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S5 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna hlásky)
14.10.2011
S6 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna hlásky)
11.4.2012
S7 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna samohlásky)
16.11.2011
S8 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna samohlásky)
11.4.2012
S9 Rozliší slova s vizuálním podnětem (znělé a neznělé hlásky, sykavky)
16.11.2011
S10 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (znělé a neznělé hlásky, sykavky)
13.4.2012
S11 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna délky)
23.11.2011
S12 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna délky)
16.4.2012
Tab. 50. Monika (výstupní diagnostika – sluchové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblastech S6 a S8 Monika na konci výzkumu udělala pokrok. Všechny dvojice rozlišila správně (S6 kniha – kniha, vločka – vločka, most – kost, udice – ulice, hrady – brady, konec – kopec; S8 drak – drak, plot – plat, kus – kos, sud – sad, slavit – slevit, les - les). Také v oblastech S10 a S12 Monika na konci výzkumu zaznamenala zlepšení. U S10 pět dvojic (hrad – hrad, ples – pleš, vozy – vosy, myš – myš, noc – nos) rozlišila správně, dvě dvojice (zem – sem, tělo - dělo) nerozlišila. U S12 šest dvojic (mává – 79
mává, lak – lák, pára – párá, kára – kárá, ţila – ţíla, síla – síla) rozlišila správně, dvě dvojice (dráha – drahá, vila – víla) nerozlišila. 1) Vstupní diagnostika – sluchová paměť Sluchová paměť
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S13 Zopakuje větu ze tří slov
14.10.2011
S14 Zopakuje tři nesouvisející slova
23.11.2011
S15 Zopakuje větu ze čtyř slov
23.11.2011
S16 Zopakuje čtyři nesouvisející slova
23.11.2011
Tab. 51. Monika (vstupní diagnostika – sluchová paměť). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007
S13 – Seznámila jsem Moniku s tím, co budeme dělat. Řekla jsem jí několik tří slovných vět a poţádala ji, zda by je mohla po mě zopakovat. Všechny věty si zkrátila – řekla pouze dvě slova, například: „Máma nese nákup“ zopakovala jen „Máma nákup“. Dvouslovnou větu bezpečně zopakovala. S14 – Poţádala jsem Moniku, aby po mě zopakovala tři slova, která jí řeknu. Trojici slov (dům, kytka, auto) jsem dvakrát zopakovala, pobídla Moniku, aby si je zapamatovala a řekla mi je. Zopakovala pouze slovo auto. S15 – Poţádala jsem Moniku, aby po mě zopakovala čtyř slovnou větu. Větu „Máma nese domů nákup“ si upravila dle sebe a řekla: „Máma kupuje rohlík“. Z další věty zopakovala pouze dvě slova. S16 - Poţádala jsem Moniku, aby po mě zopakovala čtyři slova, která jí řeknu. Slova (pes, jablko, nos, bota) jsem dvakrát zopakovala, pobídla Moniku, aby si je zapamatovala a řekla mi je. Zopakovala jedno slovo: pes. 2) Výstupní diagnostika – sluchová paměť Sluchová paměť
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S13 Zopakuje větu ze tří slov
13.4.2012
S14 Zopakuje tři nesouvisející slova
13.4.2012
S15 Zopakuje větu ze čtyř slov
16.4.2012
S16 Zopakuje čtyři nesouvisející slova
16.4.2012
Tab. 52. Monika (výstupní diagnostika – sluchová paměť). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007
80
V oblasti S13 a S15 neudělala Monika na konci výzkumu výraznější pokrok. Z věty „Táta nese nákup“ zopakovala „táta nákup“, z věty „Máma řídí auto“ zopakovala „máma auto“ – nepouţívala slovesa. Ze čtyř slovné věty „Máma nese domů nákup“ zopakovala dvě slova „máma nákup“, z věty „Táta řídí modré auto“ zopakovala také dvě slova „táta řídí“. V oblasti S14 a S16 se Monika na konci výzkumu zlepšila. Z trojice nesouvisejících slov (balon, myš, máma) zopakovala dvě slova - máma, myš. Z další trojice slov (pusa, ryba, auto) zopakovala také dvě slova – ryba, auto. Ze čtyř slov zopakovala dvě slova. 1) Vstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza Sluchová analýza a syntéza
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S17 Roztleská slovo na slabiky
14.10.2011
S18 Zvládá rozpočitadla
16.11.2011
S19 Z trojice slov najde rýmující se dvojici
14.10.2011
S20 Určí počet slabik
14.10.2011
S21 Určí počáteční hlásku slova
16.11.2011
S22
Z hlásek sloţí slovo (uzavřenou slabiku: p-e-s)
23.11.2011 Tab. 53. Monika (vstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007
S17 – Pracovaly jsme s několika obrázky. Vţdy jsem Monice předloţila jeden obrázek, poţádala ji, aby ho pojmenovala (pokud nevěděla, pojmenovaly jsme jej společně) a roztleskala na slabiky. Jedno a dvouslabičná slova samostatně roztleskala, tří a čtyř slabičná slova roztleskala s dopomocí. Monika nezvládla vyslovit tříslabičná slova – většinou u delších slov řekne poslední dvě slabiky – potřebovala pomoc s výslovností. S18 – Poţádala jsem Moniku, zda by mi řekla nějakou básničku. Monika nevěděla, básničku jsem navrhla já. Monika se snaţila říkat se mnou, většinou zopakovala poslední slovo verše. Některá slova si domýšlela. S19 – Pracovaly jsme s několika obrázky (míč – klíč, tuţka – hruška, svetr – metr, drak – mrak, les – pes). Předloţila jsem Monice vţdy trojici obrázků, z nichţ dva se rýmovaly, obrázky jsme si pojmenovaly. Monika nevěděla, co je to rým, nepoznala, které obrázky se rýmují. Všechny rýmy jsme si několikrát zopakovaly. S20 – Při vytleskávání slov jsme zkoušely určovat počet slabik – Monika zatím nezvládla. Vţdy jsme si správný počet řekly a ukázaly na prstech. 81
S21 – Pracovaly jsme s několika obrázky s různými počátečními hláskami. Obrázky jsme si vţdy pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky a poté jsem Moniku poţádala, aby mi řekla, jakým písmenem dané slovo začíná. Monika opakovala celé slovo. Několikrát jsme si zdůraznily počáteční hlásky u všech obrázků. S22 – Předloţila jsem Monice tři obrázky: pes, dům, myš. Obrázky jsme si pojmenovaly a vysvětlila jsem jí, ţe budu říkat jednotlivá slova tajnou řečí, tedy po jednotlivých hláskách. Poţádala jsem ji, aby mi dané slovo – obrázek ukázala. Slova nepoznala, ukazovala neodpovídající obrázky – řekly jsme si, jak je to správně. 2) Výstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza Sluchová analýza a syntéza
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S17 Roztleská slovo na slabiky
13.4.2012
S18 Zvládá rozpočitadla
16.4.2012
S19 Z trojice slov najde rýmující se dvojici
16.4.2012
S20 Určí počet slabik
16.4.2012
S21 Určí počáteční hlásku slova
13.4.2012
S22
Z hlásek sloţí slovo (uzavřenou slabiku: p-e-s)
13.4.2012
Tab. 54. Monika (výstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007
V oblasti S17 Monika na konci výzkumu stále potřebovala dopomoc, ale byla mnohem jistější ve vytleskávání jedno a dvouslabičných slov. Ta a některá tříslabičná slova vytleskala bezpečně samostatně, další tříslabičná a čtyřslabičná slova vytleskala s dopomocí – především s výslovností slova. V oblasti S18 potřebovala Monika na konci výzkumu stejnou míru dopomoci jako na začátku výzkumu. V oblasti S19 Monika na konci výzkumu neučinila nějaký pokrok. Monika nevybrala rýmující se obrázky. Naznačovala, k čemu předměty na obrázcích jsou, hledala jiné podobnosti. Rýmování se nám nepodařilo navodit. V oblasti S20 a S21 Monika zaznamenala na konci výzkumu velké zlepšení. Bezpečně určila (ukázala na prstech) počet slabik u jedno, dvou a některých tříslabičných slov, další tříslabičná slova s dopomocí při vyslovení a vytleskání slova. Také v rozlišování počáteční hlásky slova Monika velmi pokročila. Pracovaly jsme s několika obrázky s počátečními hláskami „S“ a „M“. Obrázky jsme si vţdy pojmenovaly se zdůrazněním 82
počáteční hlásky a poté jsem Moniku poţádala, aby mi ukázala obrázek začínající danou hláskou (ze dvou nebo čtyř obrázků). Monika ukázala všechny obrázky správně. V oblasti S22 můţeme pozorovat největší pokrok – Monika sloţila z hlásek slova a ukázala odpovídající obrázky (pes, dům, myš, pán, hůl, míč) vţdy správně. 1) Vstupní diagnostika – vnímání rytmu Vnímání rytmu
nezvládá
S23 Rytmizace písničky
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S24 Rozliší krátký a dlouhý tón S25
Určí, zda dvě krátké rytmické struktury jsou shodné
S26 Napodobí rytmus (2-4 tóny) S27 Zvládá záznam krátké rytmické struktury
14.10.2011 20.10.2011
20.10.2011
7.11.2011
11.11.2011
Tab. 55. Monika (vstupní diagnostika – vnímání rytmu). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007
S23 – Poţádala jsem Moniku, zda by si se mnou zazpívala písničku s vyťukáváním pomocí oříšků. Monika během zpívání písničky oříšky často zběsile ťukala, rytmus příliš nedodrţovala. S24 – Pracovaly jsme s bzučákem. Nejdříve jsem Moniku seznámila s bzučákem, poté jsem jí ukázala a vysvětlila, co je to a jak zní krátký a dlouhý tón. Poţádala jsem ji, aby pípala buď krátký, nebo dlouhý tón. Vyuţily jsme k tomu i pomoc zápisu – krátký tón jsem zapisovala jako tečku, dlouhý tón jako čárku. Monika samostatně „pípala“ poţadovaný tón. S25 – Pracovaly jsme s bzučákem. Pípala jsem krátké melodie (2 – 3 tóny), Monika měla určit, zda melodie jsou nebo nejsou stejné. Shodné melodie i ze tří tónů poznala správně, odlišné melodie poznala pouze ze dvou tónů. S26 – Pracovaly jsme s bzučákem. Pípala jsem Monice melodii ze dvou aţ tří tónů a poţádala ji, zda by melodii napodobila. Bezpečně napodobila melodii ze dvou tónů, ze tří uţ ne. S27 – Na základě předchozích cvičení jsme si s Monikou vyměnily role. Já jsem pípala krátké melodie ze dvou tónů, Monika měla zapisovat. Ze tří pokusů třikrát správně zapsala melodii.
83
2) Výstupní diagnostika – vnímání rytmu Vnímání rytmu
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S23 Rytmizace písničky
S24 Rozliší krátký a dlouhý tón S25
11.4.2012
Určí, zda dvě krátké rytmické struktury jsou shodné
S26 Napodobí rytmus (2-4 tóny)
20.10.2011
13.4.2012
11.4.2012
S27 Zvládá záznam krátké rytmické struktury
11.11.2011
Tab. 56. Monika (výstupní diagnostika – vnímání rytmu). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007
Oblast S23 zvládala Monika na konci výzkumu stále s dopomocí (samostatně písničku nezazpívá, rytmus nevyťuká), ale uţ ne v takové míře. Neťukala uţ tak zběsile, velmi se snaţila drţet rytmus a docela se jí to dařilo. V oblastech S25 a S26 Monika na konci výzkumu výrazněji nepokročila. Shodné i odlišné melodie ze dvou tónů rozpoznala bezpečně, melodie ze tří tónů rozpoznala, pokud měly stejnou délku (při střídání krátkých a dlouhých tónů melodii nerozpoznala). Bezpečně napodobila melodii ze dvou tónů, ze tří uţ ne. Michal 1) Vstupní diagnostika - naslouchání Naslouchání S1 S2 S3 S4
Lokalizuje zvuk (ukáţe směr) Pozná předměty podle zvuku Poznává písně podle melodie Naslouchá krátkému příběhu, pohádce
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
27.10.2011 27.10.2011 11.10.2011 6.12.2011
Tab. 57. Michal (vstupní diagnostika – naslouchání). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
S1 – Nejdříve jsem Michalovi popsala, co budeme dělat a vše ukázala na sobě – zavázala jsem si oči, poţádala Michala, aby se někde v místnosti postavil a zašustil papírem. Já jsem ukázala, kde stojí. Potom jsme si role vyměnili. Michal ukázal směr třikrát správně ze tří pokusů. S2 – Ze zvuků, které jsem Michalovi pouštěla, poznal bezpečně tyto zvuky: prase, pták, voda, auto, ovce. Zvuky kohout, kočka, ţába, hodiny, ovce, houkačka, zvonek nepoznal.
84
S3 – Pustila jsem Michalovi několik melodií dětských písniček. Známé písničky bezpečně rozpoznal, například: Holka modrooká, Ovčáci čtveráci, Skákal pes, Já mám koně. S4 – Přečetla jsem Michalovi pohádku z knihy Křemílek a Vochomůrka Pohádky z mechu a kapradí. Michal celému příběhu se zájmem naslouchal. 2) Výstupní diagnostika - naslouchání Naslouchání S1 S2 S3 S4
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
Lokalizuje zvuk (ukáţe směr) Pozná předměty podle zvuku Poznává písně podle melodie Naslouchá krátkému příběhu, pohádce
27.10.2011 5.4.2012 11.10.2011 6.12.2011
Tab. 58. Michal (výstupní diagnostika – naslouchání). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
Jedinou oblast S2, ve které měl Michal na začátku výzkumu rezervy, na konci výzkumu zvládal mnohem lépe. Ze zvuků, které jsem Michalovi pouštěla, poznal bezpečně všechny zvuky kromě ţáby: prase, pták, voda, auto, ovce, kohout, kočka, hodiny, houkačka (řekl policie), zvonek. 1) Vstupní diagnostika – sluchové rozlišování Sluchové rozlišování (sluchová diferenciace)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S5 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna hlásky) S6 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna hlásky)
10.11.2011
S7 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna samohlásky)
S8 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna samohlásky)
S9 Rozliší slova s vizuálním podnětem (znělé a neznělé hlásky, sykavky)
S11 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna délky) S12 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna délky)
24.11.2011 24.11.2011
10.11.2011 10.11.2011
S10 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (znělé a neznělé hlásky, sykavky)
10.11.2011
24.11.2011 24.11.2011
Tab. 59. Michal (vstupní diagnostika – sluchové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
85
S5 – Pracovali jsme se třemi dvojicemi obrázků. Holinky x hodinky, kráva x tráva, bota x nota. Obrázky jsme si rozloţili na stůl a pojmenovali. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala Michala, aby mi ukázal odpovídající obrázek. Všechny obrázky ukázal samostatně správně. S6 – Nejdříve jsme vyuţily dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázali a řekli: „holinky x hodinky – nejsou stejná slova, kdyţ holinky zakryju a řeknu hodinky x hodinky – jsou to stejná slova“. Poté jsem Michalovi vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem mu dvojice slov a poţádala ho, zda by mi u kaţdé dvojice řekl, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Na všechny dvojice (most – kost, kniha – kniha, udice – ulice, hrady – brady, vločka – vločka, konec – kopec) říkal, ţe jsou stejné, i kdyţ nebyly. S7 – Pracovali jsme se dvěma dvojicemi obrázků. Perník x parník, kopr x kapr. Obrázky jsme si rozloţili na stůl a pojmenovali. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala Michala, aby mi ukázal odpovídající obrázek. Všechny obrázky ukázal samostatně správně. S8 – Nejdříve jsme vyuţili dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázali a řekli: „kopr x kapr – nejsou stejná slova, kdyţ kopr zakryju a řeknu kapr x kapr – jsou to stejná slova“. Poté jsem Michalovi vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem dvojice slov a poţádala ho, aby mi u kaţdé dvojice řekl, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Tři dvojice (plot – plat, kus – kos, les – les) nerozlišil samostatně správně, tři dvojice (drak – drak, sud – sad, slavit – slevit) rozlišil samostatně správně. S9 – Pracovali jsme se čtyřmi dvojicemi obrázků. Kosa x koza, koš x kos, pije x bije, buben x pupen. Obrázky jsme si rozloţili na stůl a pojmenovali. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala Michala, aby mi ukázal odpovídající obrázek. Všechny obrázky rozlišil samostatně správně. S10 - Nejdříve jsme vyuţili dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázali a řekli: „kos x koš – nejsou stejná slova, kdyţ koš zakryju a řeknu kos x kos – jsou to stejná slova“. Michal souhlasně přikyvoval. Poté jsem mu vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem dvojice slov a poţádala ho, aby mi u kaţdé dvojice řekl, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Čtyři dvojice (hrad – hrad, tělo – dělo, myš – myš, noc – nos) nerozlišil správně, další tři dvojice (zem – sem, ples – pleš, vozy – vosy) rozlišil správně. S11 – Pracovali jsme se dvěma dvojicemi obrázků. Lyţe x líţe, páni x paní. Obrázky jsme si rozloţili na stůl a pojmenovali. Poté jsem říkala jednotlivá slova a poţádala 86
Michala, aby mi ukázal odpovídající obrázek. Všechny obrázky rozlišil samostatně správně. S12 - Nejdříve jsme vyuţili dvojice obrázků z předchozího úkolu. Názorně jsme si ukázali a řekli: „páni x paní – nejsou stejná slova, kdyţ paní zakryju a řeknu páni x páni – jsou to stejná slova“. Poté jsem Michalovi vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem mu dvojice slov a poţádala ho, zda by mi u kaţdé dvojice řekl, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Na všechny dvojice (dráha – drahá, mává – mává, lak – lák, pára – párá, kára – kárá, ţila – ţíla, síla – síla, vila - víla) říkal, ţe nejsou stejné, i kdyţ byly. 2) Výstupní diagnostika – sluchové rozlišování Sluchové rozlišování (sluchová diferenciace)
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S5 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna hlásky)
10.11.2011
S6 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna hlásky)
5.4.2012
S7 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna samohlásky)
10.11.2011
S8 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna samohlásky)
5.4.2012
S9 Rozliší slova s vizuálním podnětem (znělé a neznělé hlásky, sykavky)
24.11.2011
S10 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (znělé a neznělé hlásky, sykavky)
S11 Rozliší slova s vizuálním podnětem (změna délky) S12 Rozliší slova bez vizuálního podnětu (změna délky)
10.4.2012
24.11.2011 10.4.2012
Tab. 60. Michal (výstupní diagnostika – sluchové rozlišování). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblastech S6 a S8 Michal na konci výzkumu udělal výrazný pokrok. Všechny dvojice (S6 most – kost, kniha – kniha, udice – ulice, hrady – brady, vločka – vločka, konec – kopec; S8 plot – plat, kus – kos, les – les, drak – drak, sud – sad, slavit – slevit) rozlišil samostatně správně. V oblasti S10 Michal na konci výzkumu rozlišil mnohem více dvojic samostatně správně. Dvě dvojice (hrad – hrad, zem - sem) nerozlišil správně, dalších pět dvojic (ples – pleš, vozy – vosy, tělo – dělo, myš – myš, noc - nos) rozlišil správně.
87
S12 Michal se jiţ na konci výzkumu snaţil správně rozlišovat. Čtyři dvojice (mává – mává, lak – lák, kára – kárá, ţila – ţíla) nerozlišil správně, čtyři dvojice (dráha – drahá, pára – párá, síla – síla, vila - víla) rozlišil správně. 1) Vstupní diagnostika – sluchová paměť Sluchová paměť
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S13 Zopakuje větu ze tří slov
4.11.2011
S14 Zopakuje tři nesouvisející slova
4.11.2011
S15 Zopakuje větu ze čtyř slov
10.11.2011
S16 Zopakuje čtyři nesouvisející slova
10.11.2011
Tab. 61. Michal (vstupní diagnostika – sluchová paměť). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
S13 – Seznámila jsem Michala s tím, co budeme dělat. Řekla jsem mu několik tří slovných vět a poţádala ho, zda by je mohl po mě zopakovat. Z věty „Máma nese nákup“ zopakoval „Máma kupuje“, z věty „Táta je doma“ zopakoval „Táta doma“. Větu „Míša maluje obraz“ zopakoval celou. S14 – Poţádala jsem Michala, aby po mě zopakoval tři slova, která mu řeknu. Trojici slov jsem dvakrát zopakovala, pobídla Michala, aby si je zapamatoval a řekl mi je. Ze slov dům, klíč, kolo zopakoval klíč a kolo. S15 – Poţádala jsem Michala, aby po mě zopakoval čtyř slovnou větu. Z věty „Míša maluje modré auto“ zopakoval 3 slova: Míša auto maluje. Z věty „Petr má dlouhé vlasy“ zopakoval také tři slova: Petr dlouhé vlasy. S16 - Poţádala jsem Michala, aby po mě zopakoval čtyři slova, která mu řeknu. Slova (kočka, jablko, míč, bota) jsem dvakrát zopakovala, pobídla Michala, aby si je zapamatoval a řekl mi je. Zopakoval tři slova: kočka, míč, jablko. Ze slov klíč, tuţka, ţidle, auto zopakoval také tři slova: tuţka, ţidle, auto.
88
2) Výstupní diagnostika – sluchová paměť Sluchová paměť
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S13 Zopakuje větu ze tří slov
10.4.2012
S14 Zopakuje tři nesouvisející slova
10.4.2012
S15 Zopakuje větu ze čtyř slov
10.4.2012
S16 Zopakuje čtyři nesouvisející slova
10.4.2012
Tab. 62. Michal (výstupní diagnostika – sluchová paměť). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblastech S13, S14, S15 a S16 Michal výrazněji nepokročil. Z věty „Máma vaří oběd“ zopakoval „Máma oběd“, z věty „Petr má auto“ zopakoval „Petr auto“. Větu „Maruška maluje kytku“ zopakoval celou. Ze tří nesouvisejících slov pes, dům, strom zopakoval pes a dům, ze slov oči, krtek, auto zopakoval krtek, auto. Z čtyř slovné věty „Máma nese domů nákup“ zopakoval 3 slova: Máma nese nákup. Ze čtyř nesouvisejících slov (kočka, brýle, ruka, klíč) Michal zopakoval tři slova: kočka, brýle, klíč. 1) Vstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza Sluchová analýza a syntéza
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S17 Roztleská slovo na slabiky
3.11.2011
S18 Zvládá rozpočitadla
3.11.2011
S19 Z trojice slov najde rýmující se dvojici
3.11.2011
S20 Určí počet slabik
3.11.2011
S21 Určí počáteční hlásku slova
24.11.2011
S22
Z hlásek sloţí slovo (uzavřenou slabiku: p-e-s)
24.11.2011 Tab. 63. Michal (vstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
S17 – Pracovali jsme s několika obrázky. Vţdy jsem Michalovi předloţila jeden obrázek, poţádala jo, aby jej pojmenoval (pokud nevěděl, pojmenovali jsme jej společně) a roztleskal na slabiky. Dvouslabičná slova vytleskal bezpečně, u jedno, tří a čtyř slabičných slov tleskal dvakrát - ukázali jsme si, jak to má být správně. S18 – Poţádala jsem Michala, zda by mi řekl nějakou básničku. S pomocí maminky, která mu říkala počáteční slova veršů, mi přednesl říkanku, kterou se právě učili ve školce. 89
S19 – Pracovali jsme s několika obrázky (míč – klíč, tuţka – hruška, svetr – metr, drak – mrak, les – pes). Předloţila jsem Michalovi vţdy trojici obrázků, z nichţ dva se rýmovaly, obrázky jsme si pojmenovali. Michal nevěděl, co je to rým, nepoznal, co se rýmuje. Všechny rýmy jsme si několikrát zopakovali. S20 – Při určování počtu slabik Michal správně určil u dvojslabičných slov – ukázal dva prsty, u jedno a tříslabičných slov počet slabik neurčil. S21 – Pracovali jsme s několika obrázky s různými počátečními hláskami. Obrázky jsme si vţdy pojmenovali se zdůrazněním počáteční hlásky a poté jsem Michala poţádala, aby mi řekl, jakým písmenem dané slovo začíná. Michal opakoval celé slovo. Několikrát jsme si zdůraznily počáteční hlásky u všech obrázků. S22 – Předloţila jsem Michalovi tři obrázky: pes, pán, míč. Obrázky jsme si pojmenovali a vysvětlila jsem mu, ţe budu říkat jednotlivá slova tajnou řečí, tedy po jednotlivých hláskách. Poţádala jsem Michala, aby mi dané slovo – obrázek ukázal. Slova nerozlišil. 2) Výstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza Sluchová analýza a syntéza
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S17 Roztleská slovo na slabiky
S18 Zvládá rozpočitadla S19 Z trojice slov najde rýmující se dvojici
10.4.2012 12.4.2012 12.4.2012
S20 Určí počet slabik
10.4.2012
S21 Určí počáteční hlásku slova Z hlásek sloţí slovo (uzavřenou slabiku: S22 p-e-s)
12.4.2012
12.4.2012
Tab. 64. Michal (výstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblasti S17 a S20 se Michal na konci výzkumu zlepšil, jedno aţ tříslabičná slova bezpečně vytleskal. Při určování počtu slabik Michal správně určil u jednoslabičných a dvouslabičných slov – ukázal správný počet prstů. U trojslabičných určil správný počet slabik s dopomocí. S18 – Michal zvládal tuto oblast na konci výzkumu s menší mírou dopomoci. Říkanky, které má dobře zaţité, zvládl téměř samostatně (dopomoc s navozením počátečních slov). V oblasti S19 Michal na konci výzkumu nedosáhl výraznějšího zlepšení. Michal hledal v obrázcích podobnosti, obrázky si pojmenoval – řekl, ţe nejsou stejné, následně dva 90
obrázky zakryl a pojmenoval dvakrát jeden obrázek – řekl, ţe je to stejné. Rýmování se nám nepodařilo navodit. V oblasti S21 jsme u Michala zaznamenali zlepšení - na konci výzkumu zvládl určit několik počátečních hlásek – Michal ukázal správně všechny obrázky začínající hláskami „S“ a „M“ i některé další, ty ale ne vţdy správně. V oblasti S22 Michal na konci výzkumu výrazně pokročil. Slova říkaná po jednotlivých hláskách: myš, dům, míč, pes, pán správně rozlišil (v průběhu jsem ho upozorňovala, aby pořádně poslouchal, některá slova jsem vyhláskovala dvakrát) – Michal se na úkol velmi soustředil. 1) Vstupní diagnostika – vnímání rytmu Vnímání rytmu
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S23 Rytmizace písničky
S24 Rozliší krátký a dlouhý tón S25
Určí, zda dvě krátké rytmické struktury jsou shodné
S26 Napodobí rytmus (2-4 tóny) S27 Zvládá záznam krátké rytmické struktury
6.12.2011
6.12.2011 22.12.2011 6.12.2011
21.12.2011
Tab. 65. Michal (vstupní diagnostika – vnímání rytmu). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
S23 – Poţádala jsem Michala, zda by si se mnou zazpíval písničku s vyťukáváním pomocí oříšků. Oříšky se Michalovi líbily, vyťukávání ho bavilo, rytmus se mu nedařilo drţet celou dobu písničky, občas ťukal více nebo méně neţ měl. S24 – Pracovali jsme s bzučákem. Nejdříve jsem Michala seznámila s bzučákem, poté jsem mu ukázala a vysvětlila, co je to a jak zní krátký a dlouhý tón. Poţádala jsem ho, aby pípal buď krátký, nebo dlouhý tón. Okamţitě samostatně pípal poţadovaný tón a pojmenovával ho. S25 – Pracovali jsme s bzučákem. Pípala jsem krátké melodie (2 – 3 tóny), Michal měl určit, zda melodie jsou nebo nejsou stejné. Melodie ze dvou tónů rozlišil, ze tří uţ ne. S26 – Pracovali jsme s bzučákem. Pípala jsem Michalovi melodii ze dvou aţ tří tónů a poţádala ho, zda by melodii napodobil. Melodii ze dvou tónů nenapodobil, pouze jeden tón. S27 – Pracovali jsme s bzučákem. Připomněli jsme si, jak zní krátký a dlouhý tón a zapisovali je – krátký tón jsem zapisovala jako tečku, dlouhý tón jako čárku. Michal 91
samostatně „pípal“ poţadovaný tón. Následně jsme si vyměnili role. Já jsem pípala krátké melodie ze dvou tónů, Michal měl zapisovat. Ze tří pokusů třikrát správně zapsal melodii (po jednotlivých tónech – dva tóny naráz nezapsal). 2) Výstupní diagnostika – vnímání rytmu Vnímání rytmu
nezvládá
zvládá s zvládá datum dopomocí samostatně diagnostiky
S23 Rytmizace písničky
10.4.2012
S24 Rozliší krátký a dlouhý tón
6.12.2011
S25
Určí, zda dvě krátké rytmické struktury jsou shodné
S26 Napodobí rytmus (2-4 tóny) S27 Zvládá záznam krátké rytmické struktury
12.4.2012
12.4.2012
12.4.2012
Tab. 66. Michal (výstupní diagnostika – vnímání rytmu). Bednářová, J., Šmardová, V. Diagnostika předškolního věku. 2007.
V oblasti S23 Michal na konci výzkumu pokročil. Nejdříve jsme si zazpívali písničku Holka modrooká. Michal dostal dětský zpěvník, hned pro něj utíkal a samostatně našel tuto písničku. Dobře, přesně vyťukával rytmus. Naprosto samostatně zazpíval a vyťukal písničku Kočka leze dírou – drţel přesný rytmus. V oblastech S25 a S27 se Michal na konci výzkumu výrazně nezlepšil. Melodie ze dvou tónů rozlišil, ze tří uţ ne. Zapsal melodie ze dvou tónů. V oblasti S26 Michal na konci výzkumu udělal pokrok – dokázal jiţ napodobit melodii ze dvou tónů.
4.4 Závěr výzkumu Hlavním cílem práce byl rozvoj zrakového a sluchového vnímání dětí s Downovým syndromem předškolního věku v časovém rámci šesti měsíců. Tento cíl byl splněn. Dílčí cíle zahrnovaly: Zjištění rozdílu úrovně zrakového a sluchového vnímání na počátku výzkumu a na jeho konci po cíleně aplikovaných cvičeních. Tento cíl byl splněn. 92
Vytvoření pracovních listů, které budou obsahovat cvičení pro rozvoj zraku a sluchu. Mohou být vyuţity rodiči či pedagogy k další práci s dětmi. Tento cíl byl splněn. Pracovní listy jsou obsaţeny v příloze. Výzkumná otázka č. 1 Jak se projeví pravidelná práce s dítětem zaměřená na rozvíjení zrakového a sluchového vnímání v rozvoji těchto oblastí daného dítěte v časovém úseku šesti měsíců? Průběh aplikovaných cvičení na podporu rozvoje zrakového a sluchového vnímání je obsahem příloh. Individuální pravidelná práce s dětmi zaměřená na oblasti zrakového a sluchového vnímání v úseku šesti měsíců (20 setkání) se projevila tím, ţe některé oblasti vnímání, které děti na začátku výzkumu nezvládaly nebo zvládaly s dopomocí, na konci výzkumu zvládaly s dopomocí nebo samostatně. Zrakové vnímání Jana na konci výzkumu v oblasti barev samostatně přiřadila všechny odstíny barev, pokrok udělala také v pojmenovávání odstínů barev. V oblasti figury a pozadí Jana samostatně odlišila dva překrývající se obrázky. V oblasti zrakového rozlišování Jana samostatně odlišila obrázek v řadě lišící se detailem, vyhledala dva shodné obrázky v řadě a odlišila shodné a neshodné dvojice lišící se vertikální polohou. V oblasti zrakové analýzy a syntézy Jana zvládla samostatně poskládat tvar z několika částí na předlohu a doplnit chybějící část v obrázku. V oblasti zrakové paměti Jana samostatně umístila obrázky na místo. V oblasti pohybů očí na řádku Jana zvládla samostatně jmenovat objekty zleva doprava. Monika na konci výzkumu v oblasti barev samostatně pojmenovala některé barvy a přiřadila všechny odstíny barev. V oblasti figury a pozadí Monika samostatně odlišila dva překrývající se obrázky a sledovala linii mezi ostatními liniemi. V oblasti zrakového rozlišování Monika zvládla samostatně odlišení obrázku lišícího se vertikální polohou, vyhledala dva shodné obrázky v řadě a odlišila shodné a neshodné dvojice lišící se vertikální polohou.
93
V oblasti zrakové analýzy a syntézy Monika samostatně zvládla poskládat obrázek z několika částí, sloţit tvar z několika částí na předlohu a doplnit chybějící části v obrázku. Pokrok udělala také ve skládání tvarů z několika částí podle předlohy. V oblasti pohybů očí na řádku Monika samostatně zvládla vyhledat daný první objekt ve skupině zleva doprava. Michal na konci výzkumu v oblasti rozlišování figury a pozadí samostatně odlišil dva překrývající se obrázky. V oblasti zrakového rozlišování Michal samostatně zvládl odlišit výrazněji jiný obrázek v řadě, odlišit obrázek v řadě lišící se detailem a odlišit shodné a neshodné dvojice lišící se vertikální polohou. V oblasti zrakové analýzy a syntézy Michal samostatně sloţil tvar z několika částí na předlohu a doplnit chybějící části v obrázku. V oblasti zrakové paměti Michal samostatně poznal viděné obrázky. V oblasti pohybů očí na řádku Michal pokročil ve vyhledávání daného prvního objektu ve skupině zleva doprava. Sluchové vnímání Jana na konci výzkumu v oblasti naslouchání samostatně zvládla poznávání předmětů podle zvuku. V oblasti sluchového rozlišování samostatně zvládla rozlišit slova s vizuálním podnětem (změna samohlásky) a rozlišit slova bez vizuálního podnětu (znělé a neznělé hlásky, sykavky). V oblasti sluchové analýzy a syntézy samostatně roztleskala slova na slabiky a určila počet slabik. Pokročila také ve vyhledávání rýmující se dvojice ze tří slov a ve skládání slov z hlásek. V oblasti vnímání rytmu samostatně zvládla rytmizaci písničky. Monika na konci výzkumu v oblasti naslouchání samostatně poznala předměty podle zvuku. Pokrok učinila také v poznávání písní podle melodie. V oblasti sluchového rozlišování samostatně zvládla rozlišit slova bez vizuálního podnětu (změna hlásky), rozlišit slova bez vizuálního podnětu (změna samohlásky), rozlišit slova bez vizuálního podnětu (znělé a neznělé hlásky, sykavky) a rozlišit slova bez vizuálního podnětu (změna délky). V oblasti sluchové paměti pokročila v zopakování tří nesouvisejících slov, věty ze čtyř slov a čtyř nesouvisejících slov.
94
V oblasti sluchové analýzy a syntézy samostatně zvládla skládání slov z hlásek. Pokročila také v určování počtu slabik a určení počáteční hlásky slova. Michal na konci výzkumu v oblasti naslouchání samostatně poznal předměty podle zvuku. V oblasti sluchového rozlišování samostatně zvládl rozlišit slova bez vizuálního podnětu (změna hlásky) a rozlišit slova bez vizuálního podnětu (změna samohlásky). V oblasti sluchové analýzy a syntézy samostatně zvládl roztleskat slovo na slabiky. Pokročil také v určení počtu slabik, určení počáteční hlásky a ve skládání slova z hlásek. V oblasti vnímání rytmu samostatně zvládl rytmizaci písničky. Také učinil pokrok v napodobování rytmu. Výzkumná otázka č. 2 Která oblast vnímání se bude rozvíjet nejvíce a která nejméně? Při zodpovězení této otázky musíme brát v potaz individuální vlastnosti dětí. Z výsledků výzkumu vyplývá, ţe rozdíl mezi pokrokem ve zrakovém a sluchovém vnímání je nepatrný. Obě oblasti vnímání se rozvíjely téměř stejně. Všechny děti pokročily ve čtyřech shodných oblastech zrakového vnímání (Z9, Z20, Z24, Z26) a dvě děti učinily pokrok v dalších čtyřech shodných oblastech (Z4, Z16, Z19, Z33). Ve sluchovém vnímání učinily pokrok všechny děti ve třech shodných oblastech (S2, S20, S22) a dvě děti pokročily v dalších pěti shodných oblastech (S6, S8, S17, S21, S23). Ze zrakového vnímání děti nejvíce pokročily v oblasti zrakového rozlišování – odlišování obrázku v řadě lišícího se detailem, vyhledání dvou shodných obrázků v řadě, odlišování shodných a neshodných dvojic lišících se vertikální polohou. Dále pak v oblasti zrakové analýzy a syntézy – sloţení tvaru z několika částí na předlohu a doplnění chybějící části obrázku. Poslední nejvíce rozvinutou oblastí je figura a pozadí - odlišování dvou překrývajících se obrázků. Ze sluchového vnímání můţeme největší pokroky dětí pozorovat v oblasti sluchové analýzy a syntézy – roztleskání slova na slabiky, určení počtu slabik, určení počáteční hlásky slova a skládání slov z hlásek. Dále pak v oblasti sluchového rozlišování – rozlišení slova bez vizuálního podnětu - změna hlásky a změna
95
samohlásky. Také v oblasti naslouchání – poznávání předmětů podle zvuků a v oblasti vnímání rytmu – rytmizaci písničky učinily děti pokrok. Výzkumná otázka č. 3 Bude mít rozvoj zrakového a sluchového vnímání a paměti vliv na rozvoj soustředěnosti dítěte? Aplikovaná cvičení pro rozvíjení zrakového a sluchového vnímání neměla výraznější vliv na soustředěnost dítěte. Nepotvrdilo se zvýšení soustředěnosti v návaznosti na aplikovaná cvičení.
96
ZÁVĚR Diplomová práce je zaměřena především na rozvoj zrakového a sluchového vnímání u dětí s Downovým syndromem. Součástí práce je také teoretická část, která seznamuje se základními otázkami Downova syndromu. V první kapitole je rozebrána charakteristika, etiologie a formy Downova syndromu, prenatální diagnostika, která hraje důleţitou roli v otázce budoucnosti dítěte a umoţňuje rodičům se na dítě lépe připravit. Nastávající rodiče mohou získávat informace o Downově syndromu z literatury, internetu, mohou se obrátit také na zařízení včasné péče, tedy Střediska rané péče, která jim mohou poskytnout konkrétní zkušenosti a kontakty na rodiče dětí s Downovým syndromem. Tohle všechno můţe od počátku ovlivnit další vývoj dítěte. Dále popisuje zdravotní obtíţe dětí s Downovým syndromem. Druhá kapitola je věnována předškolnímu věku. Popisuje diagnostiku a vývoj dětí s Downovým syndromem, moţnosti předškolního vzdělávání, které je prvním krokem k osamostatňování dítěte. V předškolním zařízení získává dítě mnoho podnětů pro svůj další rozvoj. Příprava dětí s Downovým syndromem na školu je velmi důleţitá, vhodným výběrem školy s ohledem na individuální potřeby, moţnosti a schopnosti dítěte mohou rodiče velmi napomoci dalšímu vývoji dítěte. Třetí kapitola charakterizuje zrakové a sluchové vnímání. Obsahuje také cvičení a návody pro individuální práci s dítětem v rozvoji zrakového a sluchového vnímání. Čtvrtá
kapitola
seznamuje
s cíly
výzkumu
a
metodologií.
Obsahuje
charakteristiku výzkumného vzorku, analýzu zrakového a sluchového vnímání dětí s Downovým syndromem a závěr výzkumu. Moţnosti napomáhat rozvoji dětí s Downovým syndromem si velice cením, z celého výzkumného šetření si odnáším cenné osobní zkušenosti a nové poznatky o těchto výjimečných dětech. Věřím, ţe i děti si odnášejí nově nabyté dovednosti a ţe budou ve svém rozvoji nadále pokračovat.
97
RESUMÉ Diplomová práce je zaměřena na rozvoj zrakového a sluchového vnímání tří dětí s Downovým syndromem předškolního věku. První kapitola pojednává o problematice Downova syndromu, druhá kapitola seznamuje s vývojem dítěte s Downovým syndromem, třetí kapitola seznamuje se zrakovým a sluchovým vnímáním. Čtvrtá kapitola se věnuje výzkumnému šetření. Hlavním cílem práce byl rozvoj zrakového a sluchového vnímání dětí s Downovým syndromem předškolního věku v časovém rámci šesti měsíců (výzkumné šetření probíhalo od října 2011 do dubna 2012, s kaţdým dítětem bylo učiněno 20 setkání). Tento cíl byl splněn. Byly stanoveny a splněny také dva dílčí cíle.
SUMMARY This thesis is focused on the development of visual and auditory perception of three children with Down snydrome preschool age. The first chapter deals with problems of Down snydrome, the second chapter introduces the development of a child with Down syndrome, the third chapter introduces the visual and auditory perception. The fourth chapter focuses on the research investigation. The main objective was the development of visual and auditory perception in children with Down syndrome, pre – school age in the time frame of six months (research survey conducted from October 2011 to April 2012, with each child was done 20 meetings). This objective was achieved. Were established and met the two sub – goals.
98
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Literatura: ATKINSON, Rita L. Psychlogie. Vyd. 2. Praha : Portál, 2003. 751 s. ISBN 80-7178640-3. BARTOŇOVÁ, Miroslava. BAZALOVÁ, Barbora. PIPEKOVÁ, Jarmila. Psychopedie : Texty k distančnímu vzdělávání. Vyd. 1. Brno : Paido, 2007. 150 s. ISBN 978-807315-161-4. BEDNÁŘOVÁ, Jiřina. Mezi námi předškoláky : pro děti od tří do pěti let. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2011. 72 s. ISBN 978-80-251-3490-0. BEDNÁŘOVÁ, Jiřina. Rozvoj zrakového vnímání pro děti od tří do pěti let : Jak krtek Barbora uviděl svět (1. díl). Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2009. 64 s. ISBN 978-80251-2440-6. BEDNÁŘOVÁ, Jiřina. Rozvoj zrakového vnímání pro děti od čtyř do šesti let : Jak krtek Barbora našel cestu domů (2. díl). Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2009. 64 s. ISBN 978-80-251-2446-8. BEDNÁŘOVÁ, Jiřina. Sluchové vnímání. Vyd. 1. Brno : Pedagogicko – psychologická poradna, Brno, Zachova 1, 2008. 40 s. BEDNÁŘOVÁ, Jiřina. Zrakové vnímání : optická diferenciace I. Vyd. 3. Praha : DYS – centrum, 2010. 64 s. ISBN 978-80-904494-2-8. BEDNÁŘOVÁ, Jiřina, ŠMARDOVÁ, Vlasta. Diagnostika dítěte předškolního věku : co by dítě mělo vědět ve věku od 3 do 6 let. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2007. 212 s. ISBN 978-80-251-1829-0. BEDNÁŘOVÁ, Jiřina, ŠMARDOVÁ, Vlasta. Školní zralost : co by mělo umět dítě před vstupem do školy. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2010. 100 s. ISBN 978-80-2512569-4. BIERMANN, Christine. RABEN, Ralph. Maminkou ve čtyřiceti? Vyd. 1. Praha : Portál, 2006. 178 s. ISBN 80-7367-075-5. CAMPBELL, Stuart. Podívej, jak rostu! Vyd. 1. Praha : Mladá fronta, 2004. 112 s. ISBN 80-204-1120-8. ČÁP, Jan, ČECHOVÁ, Věra, ROZSYPALOVÁ, Marie. Psychologie : obecná psychologie pro střední pedagogické školy. Vyd. 3. Praha : H & H, 1998. 206 s. ISBN 80-86022-36-6. 99
DRIJVEROVÁ, Martina, OTČENÁŠEK, Vojtěch. Kdo to je, co to je, jakpak se to jmenuje : učíme se s předškoláky. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2010. 52 s. ISBN 978-80-251-2682-0. HALDER, Cora. Dítě s Downovým syndromem ve škole. Vyd. 1. Praha : Klub rodičů a přátel dětí s Downovým syndromem, o. s., 2004. 23 s. HORT, Vladimír et al. Dětská a adolescentní psychiatrie. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008. 492 s. ISBN 978-80-7367-404-5. KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, Lea. Oftalmopedie. Vyd. 2. Brno : Paido, 2000. 70 s. ISBN 80-85931-84-2. LECHTA, Viktor. Symptomatické poruchy řeči u dětí.Vyd. 3. Praha : Portál, 2011. 190 s. ISBN 978-80-7367-977-4. MICHALOVÁ, Zdeňka. Shody a rozdíly [grafika]: pracovní sešit pro rozvoj zrakového vnímání. Vyd. 1. Havlíčkův Brod : Tobiáš, 1998. 56 s. ISBN 80-85808-60-9. OPATŘILOVÁ, Dagmar. Pedagogicko-psychologické poradenství a intervence v raném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 292 s. ISBN 978-80-210-3977-3. OREL, Miroslav, Facová, Věra a kol. Člověk, jeho smysly a svět. Vyd. 1. Praha : Grada, 2010. 248 s. ISBN 978-80-247-2946-6. PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha : Academia, 2004. 472 s. ISBN 80-200-1387-3. POKORNÁ, Věra. Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení : rozvoj vnímání a poznávání. Vyd. 5. Praha : Portál, 2011. 153 s. ISBN 978-80-7367-931-6. POKORNÁ, Věra. Rozvoj vnímání a poznávání 1. Vyd. 2. Praha : Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-794-7. SELIKOWITZ, Mark. Downův syndrom : definice a příčiny, vývoj dítěte, výchova a vzdělávání, dospělost. Vyd. 1. Praha : Portál, 2005. 197 s. ISBN 80-7178-973-9. SELIKOWITZ, Mark. Downův syndrom : definice a příčiny, vývoj dítěte, výchova a vzdělávání, dospělost. Vyd. 2. Praha : Portál, 2011. 197 s. ISBN 978-80-7367-882-1. ŠEDÁ, Vlasta. Vliv alternativních výtvarných technik na rozvoj poznávacích schopností dětí. Vyd. 1. České Budějovice : Nakladatelství JIH, 2010. 93 s. ISBN 978-80-8626639-8. ŠMARDA, Jan. Člověk v proudu dědičnosti : Geny v lidském zdraví a nemoci. Vyd. 1. Praha : Grada, 1999. 136 s. ISBN 80-7169-768-0.
100
ŠUSTROVÁ, Mária a kol. Diagnóza : Downov syndróm. Vyd. 1. Bratislava : Spoločnosť Downovho syndrómu na Slovensku, 2004. 240 s. ISBN 80-8046-259-3. ŠVARCOVÁ, Iva. Mentální retardace. Vyd. 3. Praha : Portál 2006. 198 s. ISBN 807367-060-7. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4. Praha : Portál, 2008. 870 s. ISBN 978-80-7367-414-4. VÁCHOVÁ NOVÁKOVÁ, Ljubica, BUČKOVÁ, Iveta. Zrakové postižení. Metodická příručka pro pedagogy a rodiče. Mateřská škola a Speciálně pedagogické centrum Jihlava. ZELINKOVÁ, Olga. Poruchy učení. Vyd. 10. Praha : Portál, 2003. 263 s. ISBN 807178-800-7. ZUCKOFF, Mitchell. Naia se smí narodit. Vyd. 1. Praha : Portál, 2004. 322 s. ISBN 80-7178-827-9. ŢÁČKOVÁ, Hana, JUCOVIČOVÁ, Drahomíra. Smyslové vnímání. Vyd. 2. Praha : D + H, 2007. 68 s. ISBN 978-80-903579-9-0. Elektronické zdroje: MIŠOVICOVÁ, N. Downov syndróm : genetické aspekty Downovho syndrómu [online]. 2007. [cit. 2011-08-03]. Genetické aspekty Downovho syndrómu. Dostupné z WWW: <www.downovsyndrom.sk>. ŠÍPEK, A., et al. Vrozené vývojové vady : Downův syndrom [online]. ©2008 -2010. [cit. 2011-08-08]. Dostupné z WWW:
. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz. Vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz. Vyhláška č. 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz.
101
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz. Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz.
102
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1 Oční koule ………………………………………………………………….. 22 Obr. 2 Sluchové ústrojí člověka – zevní, střední a vnitřní ucho …………………... 27 Tab. 1. Výskyt Downova syndromu v ČR v letech 2001 – 2008…………………. 9 Tab. 2. Jana (vstupní diagnostika- barva)………………………………………….. 42 Tab. 3. Jana (výstupní diagnostika – barva)………………………………………... 43 Tab. 4. Jana (vstupní diagnostika - figura a pozadí)……………………………….. 43 Tab. 5. Jana (výstupní diagnostika - figura a pozadí)……………………………... 44 Tab. 6. Jana (vstupní diagnostika – zrakové rozlišování…………………………... 45 Tab. 7. Jana(výstupní diagnostika – zrakové rozlišování………………………….. 47 Tab. 8. Jana (vstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza)…………………… 47 Tab. 9. Jana (výstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza)………………….. 48 Tab. 10. Jana (vstupní diagnostika – zraková paměť)……………………………... 49 Tab. 11. Jana (výstupní diagnostika– zraková paměť)…………………………….. 50 Tab. 12. Jana (vstupní diagnostika – pohyby očí na řádku)……………………….. 50 Tab. 13. Jana (výstupní diagnostika– pohyby očí na řádku)………………………. 51 Tab. 14. Monika (vstupní diagnostika – barva)…………………………………… 51 Tab. 15. Monika (výstupní diagnostika – barva)………………………………….. 52 Tab. 16. Monika(vstupní diagnostika – figura a pozadí)………………………….. 52 Tab. 17. Monika (výstupní diagnostika – figura a pozadí)………………………... 53 Tab. 18. Monika (vstupní diagnostika – zrakové rozlišování)……………………... 54 Tab. 19. Monika (výstupní diagnostika – zrakové rozlišování)…………………… 56 Tab.20. Monika (vstupní diagnostika – zraková analýzy a syntéza)………………. 56 Tab.21. Monika (výstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza)……………… 57 Tab. 22. Monika (vstupní diagnostika – zraková paměť)………………………….. 58 Tab. 23. Monika (vstupní diagnostika – pohyby očí na řádku)……………………. 59 Tab. 24. Monika (výstupní diagnostika – pohyby očí na řádku)…………………... 59 Tab. 25. Michal (vstupní diagnostika – barva)…………………………………….. 60 Tab. 26. Michal (výstupní diagnostika – barva)…………………………………… 60 Tab. 27. Michal (vstupní diagnostika – figura a pozadí)…………………………... 61 Tab. 28. Michal (výstupní diagnostika – figura a pozadí)…………………………. 62 Tab. 29. Michal (vstupní diagnostika – zrakové rozlišování)……………………… 62 Tab. 30. Michal (výstupní diagnostika – zrakové rozlišování)…………………….. 64 103
Tab. 31. Michal (vstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza)……………… 64 Tab. 32. Michal (výstupní diagnostika – zraková analýza a syntéza)……………... 65 Tab. 33. Michal (vstupní diagnostika – zraková paměť)………………………….. 66 Tab. 34. Michal (výstupní diagnostika – zraková paměť)…………………………. 67 Tab. 35. Michal (vstupní diagnostika – pohyby očí na řádku)…………………….. 67 Tab. 36. Michal (výstupní diagnostika – pohyby očí na řádku)…………………… 68 Tab. 37. Jana (vstupní diagnostika- naslouchání)………………………………….. 68 Tab. 38. Jana (výstupní diagnostika- naslouchání)………………………………… 69 Tab. 39. Jana (vstupní diagnostika- sluchové rozlišování)………………………… 69 Tab. 40. Jana (výstupní diagnostika- sluchové rozlišování)……………………….. 71 Tab. 41. Jana (vstupní diagnostika- sluchová paměť)……………………………… 72 Tab. 42. Jana (výstupní diagnostika- sluchová paměť)…………………………….. 72 Tab. 43. Jana (vstupní diagnostika- sluchová analýza a syntéza)………………….. 73 Tab. 44. Jana (výstupní diagnostika- sluchová analýza a syntéza)………………… 74 Tab. 45. Jana (vstupní diagnostika- vnímání rytmu)………………………………..75 Tab. 46. Jana (výstupní diagnostika- vnímání rytmu)………………………………76 Tab. 47. Monika (vstupní diagnostika – naslouchání)……………………………... 76 Tab. 48. Monika (výstupní diagnostika – naslouchání)……………………………. 77 Tab. 49. Monika (vstupní diagnostika –sluchové rozlišování)…………………….. 77 Tab. 50. Monika (výstupní diagnostika –sluchové rozlišování)…………………… 79 Tab. 51. Monika (vstupní diagnostika – sluchová paměť)………………………… 80 Tab. 52. Monika (výstupní diagnostika – sluchová paměť)……………………….. 80 Tab. 53. Monika (vstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza)…………….. 81 Tab. 54. Monika (výstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza)…………… 82 Tab. 55. Monika (vstupní diagnostika – vnímání rytmu)………………………….. 83 Tab. 56. Monika (výstupní diagnostika – vnímání rytmu)………………………… 84 Tab. 57. Michal (vstupní diagnostika – naslouchání)……………………………… 84 Tab. 58. Michal (výstupní diagnostika – naslouchání)…………………………….. 85 Tab. 59. Michal (vstupní diagnostika – sluchové rozlišování)…………………….. 85 Tab. 60. Michal (výstupní diagnostika – sluchové rozlišování)…………………… 87 Tab. 61. Michal (vstupní diagnostika – sluchová paměť)…………………………. 88 Tab. 62. Michal (výstupní diagnostika – sluchová paměť)………………………... 89 Tab. 63. Michal (vstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza)……………… 89 Tab. 64. Michal (výstupní diagnostika – sluchová analýza a syntéza)…………….. 90 104
Tab. 65. Michal (vstupní diagnostika – vnímání rytmu)…………………………… 91 Tab. 66. Michal (výstupní diagnostika – vnímání rytmu)…………………………. 92
105
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Říkanky s obrázky 1 Příloha 2 Říkanky s obrázky 2 Příloha 3 Říkanky s obrázky 3 Příloha 4 Říkanky s obrázky 4 Příloha 5 Říkanky s obrázky 5 Příloha 6 Zraková paměť 1, 2 Příloha 7 Zraková paměť 3 Příloha 8 Zraková paměť 4 Příloha 9 Dokreslování Příloha 10 Pohyby očí na řádku 1 Příloha 11 Pohyby očí na řádku 2 Příloha 12 Pohyby očí na řádku 3 Příloha 13 Pohyby očí na řádku 4 Příloha 14 Jana – procvičování zrakového vnímání Příloha 15 Monika – procvičování zrakového vnímání Příloha 16 Michal – procvičování zrakového vnímání Příloha 17 Jana – procvičování sluchového vnímání Příloha 18 Monika – procvičování sluchového vnímání Příloha 19 Michal – procvičování sluchového vnímání
106
Příloha 1 Říkanky s obrázky 1 Obrázky si s dítětem pojmenujeme, následně přečteme část říkanky a dítě má podle obrázků vyhledat rýmující se slovo.
V ruce velkou berličku, na hlavě měl … Aţ zazvoní zvoneček, rozsvítí se … Byla jedna babka, prodávala jabka, za děravý groš, prodala jich … KOŠ
ČEPIČKU
SUKÝNKU
107
Letí, letí včelka, asi takhle velká, zdraví kaţdou květinku, načechrá jí … Sluníčko zachází za hory, pasáčci pečou … Sluníčko zachází za kostel, pasáčci lezou na …
POSTEL
STROMEČEK
BRAMBORY
Příloha 2 Říkanky s obrázky 2 Obrázky si s dítětem pojmenujeme, následně přečteme část říkanky a dítě má podle obrázků vyhledat rýmující se slovo.
Dělala, co neměla, jedna stará bába, viděla to …
Přijdou dárky, stromeček, zacinkal to …
Pod okny vyrostl panďulák, byl to bílý …
Venku velká plýskanice, honem si dej …
Podívej se, jak svět se točí, pouţívej na to svoje …
Na udici něco chytil, málem by to zbaštil. Byla by to velká chyba, kouzelná to byla ...
RUKAVICE
ŢÁBA
SNĚHULÁK
ZVONEČEK
RYBA
108
OČI
Příloha 3 Říkanky s obrázky 3 Obrázky si s dítětem pojmenujeme, následně přečteme část říkanky a dítě má podle obrázků vyhledat rýmující se slovo.
Na podzim to často prší, čepice nám schová …
Máme tu červenec, povídal …
Kdyţ byl malý, rád si hrál, uţ je velký, je z něj …
Pluje si obláček, pluje si po nebi, okolo sluníčka, jako ta …
MRAVENEC
KRÁL
109
UŠI
LODIČKA
Příloha 4 Říkanky s obrázky 4 Obrázky si s dítětem pojmenujeme, následně přečteme část říkanky a dítě má podle obrázků vyhledat rýmující se slovo.
Láďu náhle napadlo, vyrobit si …
V krámě mají horké párky, vedle zase různé …
Támhle mají domeček, udělal ho …
Jirka dostal morčátko, kulaté jak …
110
DĚDEČEK
LETADLO
PRASÁTKO
DÁRKY
Příloha 5 Říkanky s obrázky 5 Obrázky z listu č. 2 a 3 vystříháme. Následně pracujeme stejně jako u předchozích cvičení. Vybíráme vhodný počet veršů pro jedno cvičení.
1) Mnoho korun padlo na to, v garáţi je nové …
9) Pojď medvídku na oběd, v hrnečku máš sladký …
2) Máma k oknu chvátá, u okna je …
10) Čáry máry, barvy laky, budou jezdit bílé …
3) Byla rána jako hrom, porazila …
11) Ten náš Jíra zmlsaný, má rád jenom …
4) Jestli chcete suché tričko, pověste je na …
12) Čeká jenom na Františka, tamta velká …
5) Pondělí, úterý, středa, čtvrtek, na naší zahrádce ryje …
13) Veliký i maličký, peče máma …
6) Šušky, šušky, okrušky, šuškají si …
14) Kapr učil tři měsíce, raky drţet nůţ a …
7) Letím, letím do oblak, křídla mám a jsem …
15) U hradu je stará brána, sedí na ní černá …
8) Ríša roztrhl si svetr, má v něm díru jako …
16) Jenda Benda bubeník, nosil ryby na …
AUTO
111
SLUNÍČKO
112
TÁTA
STROM
KRTEK
BERUŠKY
PTÁK
METR
RYBNÍK
VRÁNA
113
LŢÍCE
PERNÍČKY
ŠIŠKA
MED
BANÁNY
VLAKY
Příloha 6 Zraková paměť 1, 2 List č. 8 rozdělíme podle čáry – slouţí jako předloha. Obrázky z listu č. 9 vystříhneme. Vyzveme dítě, aby si předlohu prohlédlo a zapamatovalo si umístěné obrázky, následně ji zakryjeme a dítě má určit, které obrázky předtím vidělo, případně je i umístit na místo.
114
115
Příloha 7 Zraková paměť 3 - Vyzveme dítě, aby si prohlédlo a zapamatovalo obrázky v horní části tabulky, spodní je zatím zakrytá. Následně horní řádek zakryjeme a spodní odkryjeme. Dítě má určit, co v rámečku chybí.
116
Příloha 8 Zraková paměť 4 - Vyzveme dítě, aby si prohlédlo a zapamatovalo obrázky v horní části tabulky, spodní je zatím zakrytá. Následně horní řádek zakryjeme a spodní odkryjeme. Dítě má určit, co v rámečku chybí.
117
Příloha 9 Dokreslování – První obrázek v řádku slouţí jako předloha, dítě má doplnit chybějící části obrázků.
118
Příloha 10 Pohyby očí na řádku 1 Obrázky si pojmenujeme a vyzveme dítě, aby označovalo všechny skupiny, kde je daný předmět první. Je vhodné si nejprve zopakovat pojmy první, uprostřed, poslední.
Vyznač všechny skupiny, kde je
první.
Vyznač všechny skupiny, kde je
první.
Vyznač všechny skupiny, kde je
první.
Vyznač všechny skupiny, kde je
první.
Vyznač všechny skupiny, kde je
119
první.
Příloha 11 Pohyby očí na řádku 2 Obrázky si pojmenujeme a vyzveme dítě, aby označovalo všechny skupiny, kde je daný předmět první. Je vhodné si nejprve zopakovat pojmy první, uprostřed, poslední.
Vyznač všechny skupiny, kde je
první.
Vyznač všechny skupiny, kde je
první.
Vyznač všechny skupiny, kde je
první.
Vyznač všechny skupiny, kde je
první.
Vyznač všechny skupiny, kde je
první.
120
Příloha 12 Pohyby očí na řádku 3 Dítě má po řádcích zleva doprava pojmenovat obrázky. Dbáme na to, aby postupovalo shora dolů po řádcích a na řádku zleva doprava.
121
Příloha 13 Pohyby očí na řádku 4 Vedeme dítě k tomu, aby očima sledovalo dráhu od jednoho objektu k dalšímu.
Utrhne si holčička tulipán?
Kam doleze beruška?
Dovedeš králíka k jeho dobrotě?
122
Příloha 14 Jana – procvičování zrakového vnímání Procvičování barev 6. setkání – Pracovaly jsme s obrázkem s různě barevnými předměty a procvičovaly jsme ukazování a pojmenovávání barev, nebyla si vţdy úplně jistá. 7. setkání – Pracovaly jsme s barevnými kartičkami, Jana ukazovala a pojmenovávala barvy – 4 chyby z 15 ti pokusů. Ukázaly jsme si rozdíly mezi odstíny barev a pojmenovaly je. 9. setkání - Pracovní list (s. 7) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla ukazovat předměty dané barvy, dvakrát ukázala zelený předmět, kdyţ jsem poţadovala červený a obráceně – barvy jsme si ukázaly a pojmenovaly. Procvičovaly jsme odstíny barev – několikrát jsme si odstíny (tm. a sv. modrá, tm. a sv. zelená, tm. a sv. červená, tm. a sv. ţlutá) pojmenovaly a ukázaly. 10. setkání – Procvičovaly jsme odstíny barev – několikrát jsme si je pojmenovaly a ukázaly. 11. setkání – Procvičovaly jsme odstíny barev – Jana k sobě přiřazovala samostatně správně světlý a tmavý odstín jedné barvy. 12., 13. a 14. setkání – Procvičovaly jsme odstíny barev – Jana se naučila slovní spojení světle modrá, světle červená, světle zelená, světle ţlutá, ale pojmenovávala jím oba odstíny – vysvětlovaly a ukazovaly jsme si rozdíl. 15., 16. a 17. setkání – Procvičovaly jsme odstíny barev – pojmenovávaly je, přiřazovaly k sobě, začíná si osvojovat slovní spojení tmavě modrá, tmavě červená, tmavě zelená a tmavě ţlutá, ale nepojmenovala jimi správný odstín. 18., 19. setkání – Jana pojmenovala všechny barvy samostatně správně, dále jsme si opět pojmenovávaly odstíny – Jana má zafixována slovní spojení světle a tmavě modrá, … Ale nepojmenovává jimi správné odstíny. Přiřazovaly jsme k sobě světlý a tmavý odstín jedné barvy – zvládla samostatně. 20. setkání – Všechny barvy pojmenovala správně, společně jsme si pojmenovaly všechny odstíny, Jana poté na poţádání ukázala správně tmavé odstíny, světlé ne. Procvičování rozlišování figury a pozadí 7. setkání - Pracovní list (s. 61) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Jana měla rozlišit a zvýraznit cestu (stopy mezi hvězdami). Prstem projela cestu přesně, při 123
vyznačování fixem se u konce vychýlila asi centimetr jinam, hned se ale vrátila na správný směr. 8. setkání – Pracovní list z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové: Jana měla vyhledat tvar na pozadí – vše vyhledala samostatně správně. Pracovní list (s. 4) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené pod obrázkem. Všechny předměty přesně vyhledala. 9. setkání - Pracovní list (s. 9) z téţe publikace: Jana měla vyhledat 5 rozdílů mezi dvěma obrázky. S tímto typem cvičení jsme pracovaly poprvé, rozdíly jsme vyhledávaly společně. Pracovní list (s. 10) z téţe publikace: Jana měla ve velkém obrázku vyhledávat předměty nakreslené na spodních obrázcích – vše vyhledala správně. 10. setkání - Pracovní list (s. 14) z téţe publikace: Jana měla ve velkém obrázku vyhledávat předměty nakreslené na spodních obrázcích – vše vyhledala správně. Pracovní list (s. 15) z téţe publikace: Jana měla vyhledat 5 rozdílů mezi dvěma obrázky – první názorný rozdíl jsem Janě ukázala, další tři našla a označila samostatně, poslední rozdíl (cukroví na plechu) našla po zúţení oblasti, kde má hledat. Pracovní list (s. 20) z téţe publikace: Jana měla rozlišit vţdy dva překrývající se obrázky – v jednom ze čtyř případů pojmenovala pouze jeden obrázek (ţába x šnek – šneka nepojmenovala). 11. setkání - Pracovní list (s. 28) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla rozpoznat předmět na pozadí – nepojmenovala bábovičku (není příliš dobře rozpoznatelná), ostatní předměty pojmenovala. Pracovní list (s. 30) z téţe publikace: Jana měla vyhledat 5 rozdílů mezi dvěma obrázky. Čtyři rozdíly našla samostatně správně, poslední jsme si ukázaly společně. 12. setkání - Pracovní list (s. 39) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat 5 rozdílů mezi dvěma obrázky. Všechny rozdíly našla samostatně správně. Pracovní list (s. 41) z téţe publikace: Jana měla rozpoznat tři překrývající se předměty na čtyřech obrázcích. Na jednom obrázku pojmenovala pouze jeden předmět (hrnec) a ukázala obrysy ostatních předmětů (poklice, dţbán), další obrázky rozlišila všechny. Pracovní list (s. 43) z téţe publikace: Jana měla vyhledat 6 rozdílů mezi dvěma obrázky. 5 rozdílů našla samostatně, poslední (skvrna na psovi) jsem jí ukázala – nenašla jej ani po zúţení oblasti, kde má hledat. 124
13. setkání - Pracovní list (s. 35) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené na spodních obrázcích. Vše vyhledala správně. Pracovní list (s. 49) z téţe publikace: Jana měla vyhledat předmět na pozadí. Všechny obrázky správně vyhledala. 15. setkání - Pracovní list (s. 62) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla rozlišit cestu z puntíků mezi hvězdami. Cestu přesně vyznačila. Pracovní list (s. 5) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené pod obrázkem. Všechny bezpečně vyhledala. Pracovní list (s. 6) z téţe publikace: Jana měla vyhledat pět rozdílů mezi dvěma obrázky. Samostatně našla 4 rozdíly, poslední – list lišící se horno – dolní polohou nenašla ani po zúţení oblasti, kde má hledat. Ukázaly jsme si ho spolu. Pracovní list (s. 8) z téţe publikace: Jana měla vyhledat objekt na pozadí – všechny objekty bezpečně rozpoznala. 16. setkání - Pracovní list (s. 21) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat sedm rozdílů mezi dvěma obrázky. Samostatně našla pět rozdílů, zbývající dva po zúţení oblasti, kde má hledat. Pracovní list (s. 24) z téţe publikace: Jana měla odlišit dva překrývající se obrázky – všechny samostatně odlišila. 17. setkání – Pracovní list z publikace Rozvoj vnímání a poznávání 1 V. Pokorné: Jana měla rozlišit objekty na pozadí – všechny rozlišila správně (místo dţbánu řekla hrnek, místo kostela – barák). Pracovní list (s. 27) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat osm rozdílů mezi dvěma obrázky. Šest rozdílů našla samostatně, další dva po velkém zúţení oblasti, kde má hledat. Pracovní list (s. 29) z téţe publikace: Jana měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené pod obrázkem. Všechny bezpečně vyhledala. Pracovní list (s. 30) z téţe publikace: Jana měla rozlišit stopy myši a krtka mezi kosočtverci. V místě kříţení stop sešla ze sledované cesty – upozornila jsem ji na to a vrátila zpátky, pak jiţ cesty vyznačila správně. Pracovní list (s. 33) z téţe publikace: Jana měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené pod obrázkem. Všechny samostatně vyhledala.
125
18. setkání – Pracovní list (s. 43) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat osm rozdílů mezi dvěma obrázky. Samostatně našla šest rozdílů, zbývající dva po zúţení oblasti, kde má hledat. 19. setkání – Pracovní list z publikace Rozvoj vnímání a poznávání 1 V. Pokorné: Jana měla rozlišit dva překrývající se obrázky. Z pracovního listu jsem vybrala pouze ty překrývající se obrázky, které Jana zná a pojmenuje – všechny rozlišila správně. Pracovní list (s. 44) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat známé objekty na pozadí – samostatně rozlišila čtyři obrázky ze šesti (list, kolo, květina, slunce). 20. setkání – Pracovní list (s. 50) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat osm rozdílů mezi dvěma obrázky. Samostatně vyhledala šest rozdílů, další dva po zúţení oblasti, kde má hledat. Pracovní list (s. 59) z téţe publikace: Jana měla rozlišit objekt na pozadí. Ze šesti obrázků rozlišila pět samostatně správně, trávu nerozlišila. 21. setkání - Pracovní list (s. 4) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 3. díl J. Bednářové. Jana měla vyhledat ve velkém obrázku počet předmětů nakreslených na spodních obrázcích. Pomáhala jsem Janě s určováním počtu, ale obrázky vyhledala samostatně. Procvičování zrakového rozlišování 5. setkání – Pracovní list (s. 17) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Jana měla vyhledat a spojit dva stejné předměty. Vše bezpečně vyhledala. 6. setkání – Pracovaly jsme s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 1 – vysvětlila jsem Janě, co budeme dělat, Jana okamţitě začala přiřazovat obrázky na předlohu, udělala 1 chybu. 8. setkání – Pracovní list z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové: Jana měla odlišovat shodné a neshodné dvojice lišící se detailem. Pracovaly jsme se zakrytými spodními řádky – z 28 dvojic odlišila 22 správně. Pracovní list (s. 5) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se tvarem – vše přesně vyhledala, pracovaly jsme se zakrytými spodními řádky. 9. setkání - Pracovní listy (s. 8 a 12) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se tvarem – na obou listech vše přesně vyhledala. 126
Pracovní list (s. 13) z téţe publikace: Jana měla vyhledat a spojit dva stejné předměty – vše vyhledala správně. Pracovní list (s. 60) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Jana měla v řadě obrázků vyhledat jeden obrys, který je odlišný a nepatří ke vzoru – ze šesti řad vyhledala v pěti správně. Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 2 – všechny obrázky přiřadila samostatně správně. 10. setkání – Pracovní list (s. 16) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla v řadě obrázků vyhledat jeden stín, který je odlišný od vzoru – všechny vyhledala správně a popsala odlišnosti. Pracovní list (s. 17) z téţe publikace: Jana měla v řadě obrázků vyhledat jeden obrys, který je odlišný od vzoru – všechny vyhledala správně a popsala odlišnosti. Pracovní list (s. 19) z téţe publikace: Jana měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se horno – dolní polohou. Vše vyhledala správně. Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 3 – všechny obrázky přiřadila samostatně správně. 11. setkání – Pracovní list (s. 21) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se horno – dolní polohou. Vše vyhledala správně. Pracovní list (s. 22) z téţe publikace: Jana měla sledovat stopy – kudy vedou stopy lidské a ptačí – cesty přesně vyznačila. Pracovní list (s. 24) z téţe publikace: Jana měla v řadě obrázků vyhledat stín lišící se horno – dolní polohou a nepatřící ke vzoru. Vše vyhledala správně. Pracovní list (s. 27) z téţe publikace: Jana měla označit v řadě obrázků všechny obrázky, které jsou shodné se vzorem. Jana začala ukazovat odlišné obrázky – u kaţdého řádku jsem zdůraznila, ţe hledáme stejné obrázky. Pracovní list (s. 29) z téţe publikace: Jana měla odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se detailem. Pracovala velmi rychle, nevšimla si některých detailních odlišností. Z 32 dvojic 7 chyb. Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 4 – Jana postupovala systematicky, vţdy vybrala dvojice, které se lišily umístěním dvou objektů, a oba obrázky postupně umístila správně. 12. setkání - Pracovní list (s. 37) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla v řadě obrázků vyhledat obrázek, který je obrysem vzorového 127
obrázku. S dopomocí u kaţdého řádku – postupovaly jsme od začátku řádku, vţdy jsem se zeptala: „Je tento obrys stejný jako obrázek?“ Nevýrazné detaily obrysů neodlišila. Pracovní list (s. 40) z téţe publikace: Jana měla odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se detailem. Z 32 dvojic obrázků rozlišila 29 správně. Pracovní list (s. 42) z téţe publikace: Jana měla sledovat cesty z různých květin – prstem přesně vyznačila všechny cesty. Pracovní list (s. 45) z téţe publikace: Jana měla v řadě stínů vyhledat stín, který je stínem vzorového obrázku. Druhý a třetí řádek vypracovala samostatně správně, s prvním, čtvrtým a pátým jsem jí pomohla. Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 5 – zpočátku umístila dva obrázky špatně – společně jsme opravily, poté umístila další obrázky samostatně správně. 13. setkání - Pracovní list (s. 33) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla v řadě stínů vyhledat stín, který odpovídá vzorovému obrázku. Nejprve vyškrtala všechny odlišné stíny v řádcích, poté zakrouţkovala ten správný. Pracovní list (s. 36) z téţe publikace: Jana měla v řadě obrázků vyhledat všechny obrázky, které jsou shodné se vzorem. Označovala odlišné obrázky, vţdy jsem ji upozornila, ţe hledáme stejné obrázky. 14. setkání - Pracovní list (s. 48) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišících se detailem nebo horno – dolní polohou. Z 32 dvojic obrázků rozlišila 31 správně. Pracovní list (s. 52) z téţe publikace: Jana měla vyhledat a spojit dva stejné předměty. Všechny spojila správně. Pracovní list (s. 54) z téţe publikace: Jana měla sledovat cesty z květin. Přesně vyznačila všechny cesty. Pracovní list (s. 56) z téţe publikace: Jana měla vyhledat a spojit obrázek a jeho stín. Všechny dvojice spojila správně. Pracovní list (s. 59) z téţe publikace: Jana měla vyhledat a spojit obrázek a jeho obrys. Všechny dvojice spojila správně. 15. setkání - Pracovní list (s. 61) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se pravo – levou polohou. Všechny obrázky vyhledala správně. Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 6 – Jana pečlivě přikládala a kontrolovala, vyhledávala přesně, naprosto samostatně. 128
16. setkání - Pracovní list (s. 15) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla v řadě obrázků lišících se tvarem nebo detailem vyhledat obrázek, který je shodný se vzorem. Všechny obrázky vyhledala správně. Pracovní list (s. 19) z téţe publikace: Jana měla v řadě obrázků – květin vyhledat vţdy dvě stejné. Na prvním řádku jsme si ukázaly, co budeme dělat. Na druhém, čtvrtém a pátém řádku našla stejné květiny samostatně. Na třetím, šestém a sedmém s dopomocí – ukazovala jsem postupně obrázky na řádku a ptala se: „Je tady v tom řádku ještě jedna takováhle kytička?“ – Jana správně určila. Pracovní list (s. 20) z téţe publikace: Jana měla vyhledat a spojit dva shodné obrázky – dvojice lišící se umístěním objektů. Všechny dvojice vyhledala samostatně správně. Pracovní list (s. 22) z téţe publikace: Jana měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se horno – dolní polohou. Všechny obrázky správně vyhledala. Pracovní list (s. 25) z téţe publikace: Jana měla v řadě obrázků lišících se polohou vyhledat všechny obrázky, které jsou shodné se vzorem. Všechny obrázky vyhledala správně. Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 7 – ze začátku 2 chyby, poté Jana začala obrázky přikládat k předloze - kontrolovala polohu všech objektů na obrázku. 18. setkání - Pracovní list (s. 28) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla v řadě obrázků vyhledat vţdy dva stejné. Vypracovaly jsme prvních pět řádků – Jana všechny samostatně vyhledala. Pracovní list (s. 40) z téţe publikace: Jana měla vyhledat a spojit obrázek a jeho stín. Obrázky byly odlišné pravo – levou orientací – kromě holčiček (stíny prohodila) vyhledala stíny správně. 19. setkání - Pracovní list (s. 42) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se detailem, horno – dolní polohou nebo pravo – levou orientací. Pracovaly jsme s první půlkou pracovního listu. Z 30 dvojic obrázků rozlišila 26 správně. 20. setkání - Pracovní list (s. 51) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat a spojit dva shodné předměty. Na začátku úkolu jsem Janě zdůraznila, ţe budeme hledat úplně stejné obrázky, i stejně otočené – vyhledala čepičku, dárky, frkačku. Lahev nevyhledala správně – nerozlišila detail brčka odlišného pravo – levou orientací.
129
Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 8 – všechny obrázky umístila správně, velmi důkladně přikládá a kontroluje, polohu všech objektů na obrázku. Procvičování zrakové analýzy a syntézy 5. setkání – Pracovní list (s. 12) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Jana měla za úkol vyhledat na velkém obrázku, kam patří výseče namalované pod obrázkem. Vše vyhledala samostatně správně. 7. setkání - Pracovní list (s. 66) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Jana měla vyhledat a spojit poloviny obrázků, které k sobě patří. Spletla si části auta a lokomotivy, ostatní obrázky spojila samostatně správně. Dále jsme procvičovaly skládání tvarů na předlohu. Čtverec poskládala samostatně, kruh a trojúhelník s dopomocí – naváděla jsem ji, aby dílky pootočila, zkusila je umístit jinam. Při skládání měla Jana velkou trpělivost, nevzdávala se a pořád zkoušela dílky správně umístit. Zasáhla jsem, aţ kdyţ jsem viděla, ţe uţ opravdu neví. 8. setkání – Pracovní list z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové: Jana měla poskládat obrázek z devíti částí. Skládala podle předlohy se slovní podporou – nabádala jsem ji, aby dílek zkusila otočit, podívala se na předlohu, jak to tam je namalované. Pracovní list z téţe publikace: Jana měla doplňovat chybějící části v obrázku – první tři řádky. U berušky doplnila všechny chybějící části samostatně správně. U sněhuláka doplnila samostatně správně chybějící knoflíky a nos, koště nedoplnila – ukázaly jsme a doplnily společně. U domu doplnila samostatně správně chybějící komín a obloţení. Malé kulaté okno nedoplnila – ukázaly jsme a doplnily společně. 9. setkání - Pracovní list (s. 11) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat a spojit poloviny obrázků, které patří k sobě – vše správně spojila. 10. setkání - Pracovní list (s. 18) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat a spojit poloviny obrázků, které k sobě patří – vše spojila správně. 11. setkání – Pracovní list (s. 23) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové. Jana měla vyhledat a spojit poloviny obrázku, které k sobě patří – vše spojila správně.
130
Pracovní list z téţe publikace: Jana měla na šesti obrázcích vyhledat část, která k předmětu nepatří. Na prvním obrázku jsem jí ukázala, co budeme dělat, další 4 obrázky rozlišila správně – ukázala, co k předmětu nepatří. U obrázku psa s rohy říkala, ţe je v pořádku – ukázaly jsme si, co k němu nepatří. 12. setkání - Pracovní list (s. 38) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla ve velkém obrázku vyhledat, kam patří výseče namalované pod obrázkem. Vše vyhledala správně. Pracovní list (s. 44) z téţe publikace: Jana měla ke dvěma nedokončeným obrázkům vyhledat správné chybějící části – obě vyhledala správně. 13. setkání – Pracovní list (s. 34) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené na spodních obrázcích. Vše vyhledala správně. Dále jsme pracovaly s obrázkem z publikace Jdeme do školy R. Maříkové. Jana měla poskládat obrázek pejska ze šesti částí. Skládala podle předlohy, pomohla jsem jí umístit jeden dílek. Pracovní list (s. 46) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat chybějící části obrázků podle nabídky. Z osmi případů doplnila šestkrát správně. Pracovní list (s. 47) z téţe publikace: Jana měla vyhledat chybějící části obrázku. Ze šesti obrázků doplnila pět správně, u ţirafy nepoznala, ţe má namalovaný krátký krk. 14. setkání - Pracovní list (s. 55) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla spojit 4 části obrázku, které k sobě patří. Nejdříve „sestavila“ zajíce, krtka, květinu. 15. setkání – Pracovní list Dokreslování 1: Jana měla doplnit chybějící části obrázků podle vzoru. Vypracovaly jsme pouze řádek s klaunem – samostatně ukázala, které části klaunovi chybí, dokreslit je odmítala, posléze odmítala i dál pracovat. 16. setkání – Pracovní list (s. 13) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Jana měla dokreslit chybějící části obrázku podle vzoru. Kočce domalovala uši, oči, pusu, fousky a tlapku. Nevyhledala chybějící tečku na tlapce a čárku mezi čumákem a pusou. Pracovní list (s. 16) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla v řadě obrázků porovnat obrázky se vzorem a vyhledat chybějící části podle vzoru. V prvním, druhém a čtvrtém řádku všechny chybějící části samostatně ukázala. Ve třetím řádku našla dvě chybějící části ze čtyř, v pátém řádku našla tři chybějící části – ostatní jsme si ukázaly společně. 131
17. setkání – Pracovní list (s. 26) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla v řadě obrázků vyhledat část, která na obrázku chybí oproti vzoru. Na prvních dvou řádcích vyhledala samostatně správně, dále uţ nechtěla pracovat. 18. setkání – Pracovní list (s. 46) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové – skládání tvarů: Jana skládala tvary na předlohu. Kruh z pěti částí a obdélník ze čtyř částí poskládala s dopomocí s umístěním jednoho dílku. Trojúhelník poskládala samostatně. Pracovní list (s. 14) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Jana měla dokreslit chybějící části obrázku podle vzoru. Kromě nosu všechny chybějící části dokreslila. Pracovní list (s. 38) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat a spojit části obrázků (tři obrázky ze tří částí), které k sobě patří. Nejdříve spojila dvě části kaţdého obrázku, poté našla zbývající část kaţdého obrázku. 19. setkání – Pracovaly jsme s obrázky z časopisu Sluníčko. Jana měla poskládat postavu ze šesti a z devíti částí. Skládala bez předlohy. Postavu ze šesti dílů bezpečně poskládala, z devíti dílů – poslední díl umístila obráceně – podívala se na poskládaný obrázek a sama se opravila, umístila díl správně. Dále jsme pracovaly s obrázky (s. 35) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové. Jana skládala obrázek z dvanácti částí bez předlohy – samostatně poskládala. Poté skládala obrázek z osmi částí (byl rozdělen na poloviny a ještě úhlopříčně) také bez předlohy – pomohla jsem jí umístit jeden díl, jinak skládala samostatně. Přesně, cíleně vyhledává a umisťuje dílky. Pracovní list (s. 47) z téţe publikace: Jana měla vyhledat a dokreslit chybějící části obrázků. Nedoplnila chybějící šňůrku, ale na její místo nakreslila mašličky, vše ostatní doplnila správně. 20. setkání - Pracovní list (s. 46) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové – skládání tvarů. Jana skládala tvary podle předlohy. Trojúhelník ale podle předlohy neposkládala, na předlohu jej poskládala samostatně. Obdélník poskládala podle předlohy s dopomocí s umístěním jednoho dílu, kruh poskládala podle předlohy samostatně. Pracovní list (s. 10) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Jana měla dokreslit chybějící části obrázku podle vzoru. U prvního obrázku našla a dokreslila chybějící střechu, komín, laťky v plotu, strom. Chybějící okno a dveře i s detaily nedokreslila, ale 132
přesně ukázala. U druhého obrázku zajíce samostatně dokreslila: ocas, fousky, ucho, tlapky, oči, nos, pusu. Pracovní list (s. 52) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat a spojit chybějící části čtyř obrázků. Tři obrázky (jezevce, lišku a krtka) doplnila samostatně správně. Poslední obrázek – záhon s květinami doplnila s dopomocí. Pracovní list (s. 61) z téţe publikace: Jana měla vybarvovat políčka podle vzorové sítě. Vše vybarvila samostatně správně. 21. setkání - Pracovní list (s. 56) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla vyhledat a spojit chybějící části šesti obrázků. Všechny části samostatně správně spojila. Procvičování zrakové paměti 13. setkání - Pracovní list (s. 32) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Pojmenovaly jsme si obrázky v horní polovině listu a Jana měla čas na zapamatování. Po zakrytí horní poloviny listu správně určila, ţe ve spodní části chybí kleště, ukázala, kde byly umístěné, druhý chybějící obrázek (pilka) si nepamatovala. 15. setkání – Pracovní list (předloha a vystříhané stejné obrázky) Zraková paměť 1: Obrázky na předloze jsme si pojmenovaly, Jana měla čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala ji, aby obrázky umístila tam, kde je předtím viděla. Umístila čtyři obrázky z pěti správně (hrušku dala místo vlevo nahoru vlevo dolů). 16. setkání – Pracovní list (předloha a vystříhané stejné obrázky) Zraková paměť 2: Obrázky na předloze jsme si pojmenovaly, Jana měla čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala ji, aby obrázky umístila tam, kde je předtím viděla. Všechny obrázky umístila správně. 17. setkání – Pracovní list Zraková paměť 3: Tři obrázky v horním řádku jsme si pojmenovaly, spodní řada byla zakrytá, Jana měla čas na zapamatování. Posléze jsme zakryly horní řádek a Jana měla určit, který objekt ve spodní řadě chybí. Míč a dům věděla napoprvé správně, slunce napodruhé (znovu jsem odkryla horní řadu, aby si obrázky prohlédla). 19. setkání - Pracovní list (s. 41) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana si měla prohlédnout a zapamatovat obrázky v horní části listu (obrázky jsme nepojmenovávaly). Posléze jsem horní část zakryla a Jana měla z obrázků ve spodní části určit, které obrázky předtím viděla. Všechny obrázky vybrala správně. 133
Procvičování pohybů očí na řádku 11. setkání - Pracovní list (s. 25) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Jana měla v řádcích hledat a barevně vyznačovat obrázky podle vzoru. Vedla jsem Janu k tomu, aby postupovala systematicky po řádcích zleva doprava. Všechny obrázky vyhledala správně. 16. setkání – Pracovní list Pohyby očí na řádku 1: Jana měla vyhledat skupiny obrázků, v nichţ byl daný objekt první. Na prvním řádku jsme si na skupinách obrázků ukázaly, kde je první, poslední, uprostřed. Na dalších řádcích jsme postupovaly tak, ţe jsem vţdy ukázala první předmět ve skupině a ptala se: „Je tady to tričko první?“ – v polovině případů určila správně. Pracovní list (s. 18) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Jana měla v řádcích hledat a vyznačovat obrázky podle vzoru. Postupovaly jsme po jednotlivých řádcích, vţdy jsem Janě zdůraznila, aby postupovala zleva doprava. Bez této podpory skáče z řádku na řádek, nepostupuje zleva doprava. 17. setkání – Pracovní list Pohyby očí na řádku 3: Jana měla po řádcích zleva doprava jmenovat obrázky. Samostatně si ukazuje a jmenuje objekty v řádku, ale s drţením řádku - se zakrytými spodními řádky. 19. setkání – Pracovní list Pohyby očí na řádku 2: Jana měla vyhledat skupiny obrázků, v nichţ byl daný objekt první. Na prvních třech řádcích jsme si na skupinách obrázků ukazovaly, kde je první, poslední, uprostřed. Na dalších dvou řádcích jsem ukazovala na první předmět ve skupině a ptala jsem se: „Je tady strom první?“ – Jana odpovídala buď ano, nebo ne – vţdy správně.
134
Příloha 15 Monika – procvičování zrakového vnímání Procvičování barev 7. setkání – Pracovaly jsme s barevnými kartičkami, Monika ukazovala a pojmenovávala barvy – při pojmenovávání si barvy pletla. Všechny barvy jsme poté několikrát pojmenovaly společně. 8. setkání – Pracovní list (s. 7) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla ukazovat předměty dané barvy, neukázala správně zelenou a modrou – ukázaly jsme si a pojmenovaly všechny barvy. 9. setkání – Pracovaly jsme s barevnými kartičkami, pojmenovaly jsme si i odstíny základních barev. Monika následně na poţádání rozlišila tmavě a světle červenou, ostatní odstíny nerozlišila. 10. setkání – Vytáhla jsem obálku s barevnými kartičkami a kartičky rozloţila na stůl. Monika ale kartičky uklízela zpět do obálky a barvy procvičovat nechtěla. 11. setkání – Pracovaly jsme s barevnými kartičkami – pojmenovaly jsme si odstíny, Monika poté správně přiřadila k sobě tmavý a světlý odstín dané barvy. 12., 19. setkání – Pracovaly jsme s barevnými kartičkami, pojmenovávaly barvy, odstíny barev, přiřazovaly je k sobě. 14. setkání – Pracovní list (s. 4) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla ukazovat vše, co je modré, zelené, červené, ţluté, oranţové. Všechny barvy ukázala správně, pojmenovala červenou a ţlutou správně. Procvičování rozlišování figury a pozadí 5. setkání – Pracovním listem (s. 61) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Monika měla rozlišit a zvýraznit cestu (stopy mezi hvězdami). Prstem i fixem projela cestu velmi přesně. 7. setkání – Pracovní list z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové: Monika měla vyhledat tvar na pozadí – vše vyhledala samostatně správně. 8. setkání – Pracovním listem (s. 4) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené pod obrázkem. Všechny předměty přesně vyhledala.
135
Pracovním listem (s. 9) z téţe publikace: Monika měla vyhledat 5 rozdílů mezi dvěma obrázky. S tímto typem cvičení jsme pracovaly poprvé, rozdíly jsme vyhledávaly společně, Monika je označovala fixem. Pracovní list (s. 10) z téţe publikace: Monika měla ve velkém obrázku vyhledávat předměty nakreslené na spodních obrázcích – vše vyhledala správně. 9. setkání – Pracovní list (s. 14) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla ve velkém obrázku vyhledávat předměty nakreslené na spodních obrázcích – vše vyhledala správně (postupně si odškrtávala spodní obrázky, kdyţ daný předmět našla). Pracovní list (s. 15) z téţe publikace: Monika měla vyhledat 5 rozdílů mezi dvěma obrázky – první názorný rozdíl jsem Janě ukázala, další tři našla a označila samostatně (ukázala na odlišnosti a řekla „ne“), poslední rozdíl jsme si ukázaly společně. Pracovní list (s. 20) z téţe publikace: Monika měla rozlišit vţdy dva překrývající se obrázky – všechny obrázky rozlišila. 10. setkání – Pracovní list (s. 24) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Monika měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené pod obrázkem. Všechny samostatně správně vyhledala. Pracovní list (s. 28) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla rozpoznat předmět na pozadí – obrázky rozlišila, nepojmenovala bábovičku (není příliš dobře rozpoznatelná), ale řekla „ozdoba“ a ukázala na ozdobu na stromečku podobného tvaru. Pracovní list (s. 30) z téţe publikace: Jana měla vyhledat 5 rozdílů mezi dvěma obrázky. Tři rozdíly vyhledala samostatně správně, poté třikrát ukázala na věci, které nebyly rozdílné – řekly jsme si, ţe to není správně a ukázaly jsme si zbylé dva rozdíly společně. 11. setkání - Pracovní list (s. 35) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené na spodních obrázcích. Vše vyhledala správně. Pracovní list (s. 39) z téţe publikace: Monika měla vyhledat 5 rozdílů mezi dvěma obrázky. Čtyři rozdíly vyhledala samostatně, poslední po zúţení oblasti, kde má hledat. 12. setkání – Pracovní list (s. 41) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla rozpoznat tři překrývající se předměty na čtyřech obrázcích. Monika některé obrázky nepojmenovala, ale přesně ukázala jejich obrys.
136
Pracovní list (s. 43) z téţe publikace: Monika měla vyhledat 6 rozdílů mezi dvěma obrázky. 5 rozdílů našla samostatně, poslední (skvrna na psovi) jsem jí ukázala – nenašla jej ani po zúţení oblasti, kde má hledat. Pracovní list (s. 49) z téţe publikace: Monika měla vyhledat předmět na pozadí. Všechny obrázky správně vyhledala. 13. setkání – Pracovní list (s. 62) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla rozlišit cestu z puntíků mezi hvězdami. Uprostřed cesty vybočila, uvědomila si to a dál pokračovala správně. 14. setkání – Pracovní list (s. 5) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené pod obrázkem. Všechny bezpečně vyhledala. Pracovní list (s. 6) z téţe publikace: Monika měla vyhledat pět rozdílů mezi dvěma obrázky. Samostatně našla 3 rozdíly, zbývající 2 po zúţení oblasti, kde má hledat. Pracovní list (s. 8) z téţe publikace: Monika měla rozpoznat objekt na pozadí – všechny objekty bezpečně rozpoznala. 16. setkání – Pracovní list z publikace Rozvoj vnímání a poznávání 1 V. Pokorné: Monika měla rozlišit objekty na pozadí – kromě dţbánu všechny rozlišila a pojmenovala. Pracovní list (s. 21) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla vyhledat sedm rozdílů mezi dvěma obrázky. Všechny rozdíly samostatně vyhledala. Pracovní list (s. 29) z téţe publikace: Monika měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené pod obrázkem. Všechny bezpečně vyhledala. Pracovní list (s. 30) z téţe publikace: Monika měla rozlišit stopy myši a krtka mezi kosočtverci. V místě kříţení stop sešla ze sledovaných stop myši, ale sama si to uvědomila a vrátila se na správnou cestu. 17. setkání – Pracovní list (s. 24) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla odlišit dva překrývající se obrázky – všechny samostatně odlišila. Pracovní list (s. 27) z téţe publikace: Monika měla vyhledat osm rozdílů mezi dvěma obrázky. Sedm rozdílů našla samostatně, poslední po zúţení oblasti, kde má hledat. Pracovní list (s. 33) z téţe publikace: Monika měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené pod obrázkem. Všechny samostatně vyhledala.
137
18. setkání – Pracovní list (s. 29) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené pod obrázkem. Všechny bezpečně vyhledala. Pracovní list (s. 43) z téţe publikace: Monika měla vyhledat osm rozdílů mezi dvěma obrázky. Samostatně našla šest rozdílů, zbývající dva po zúţení oblasti, kde má hledat. Pracovní list (s. 44) z téţe publikace: Monika měla rozlišit známé objekty na pozadí – místo hvězdy a měsíce řekla „ryba“ (trochu to tak vypadá), ulitu a hvězdu nepojmenovala, ale přesně ukázala obrys, ostatní obrázky pojmenovala. 19. setkání – Pracovní list (s. 50) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla vyhledat osm rozdílů mezi dvěma obrázky. Samostatně vyhledala pět rozdílů, další tři po zúţení oblasti, kde má hledat. 20. setkání – Pracovní list (s. 59) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové Monika měla rozlišit objekt na pozadí. Všechny obrázky rozlišila. Procvičování zrakového rozlišování 4. setkání – Pracovaly jsme s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 1 – vysvětlila jsem Monice, co budeme dělat, Monika posléze začala přiřazovat obrázky na předlohu, udělala 2 chyby. 7. setkání – Pracovní list (s. 43) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Monika měla vyhledat a spojit obrázek a jeho stín. Vše vyhledala správně. 8. setkání – Pracovní list (s. 5) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se tvarem. Pracovaly jsme se zakrytými spodními řádky – vše přesně vyhledala. Pracovní listy (s. 8 a 12) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se tvarem – na obou listech vše přesně vyhledala. Pracovní list (s. 60) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Monika měla v řadě obrázků vyhledat jeden obrys, který je odlišný a nepatří ke vzoru – všechny vyhledala správně. Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 2 – všechny obrázky přiřadila samostatně správně (jedno zvíře nemohla najít, kartičku odloţila a vzala si jinou, nakonec se k odloţené kartičce vrátila). 9. setkání - Pracovní list (s. 13) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla vyhledat a spojit dva stejné předměty – vše vyhledala správně.
138
Pracovní listy (s. 16 a 17) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat nejprve jeden stín, který je odlišný od vzoru a poté jeden obrys odlišný od vzoru – všechny vyhledala správně (pracovaly jsme s odkrytými spodními řádky, vţdy jsem jen ukázala aktuální řádek – Monika pracovala rychle, ale velmi jistě). Pracovní list (s. 19) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se horno – dolní polohou. Vše vyhledala správně (pracovaly jsme s odkrytými spodními řádky). Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 3 – všechny obrázky přiřadila samostatně správně (někdy přiloţila obrázek na jiné místo, hned si toho ale všimla, řekla „ne“ a hledala dál, kam patří). 10. setkání - Pracovní list (s. 21) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se horno – dolní polohou. Vše vyhledala správně. Pracovní list (s. 22) z téţe publikace: Monika měla sledovat stopy – kudy vedou stopy lidské a ptačí – cesty přesně vyznačila. Pracovní list (s. 24) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat stín lišící se horno – dolní polohou a nepatřící ke vzoru. Vše vyhledala správně. Pracovní list (s. 27) z téţe publikace: Monika měla označit v řadě obrázků všechny obrázky, které jsou shodné se vzorem. První dva řádky vyhledávala stejné obrázky (vţdy jsem zdůraznila, ţe hledáme stejné), na dalších řádcích, kdyţ jsem nezdůraznila, ţe hledáme stejné, označovala obrázky odlišné. Pracovní list (s. 29) z téţe publikace: Monika měla odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se detailem. Z 32 dvojic rozlišila 30 správně. Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 4 – Monika důkladně přikládala obrázky k předloze a kontrolovala umístění obrázků, jeden přehlédla – 1 chyba. 11. setkání - Pracovní list (s. 33) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla v řadě stínů vyhledat stín, který odpovídá vzorovému obrázku. V jednom řádku ukázala nesprávný stín – znovu se podívala na vzor a sama se opravila. Pracovní list (s. 36) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat všechny obrázky, které jsou shodné se vzorem. Označovala odlišné obrázky, vţdy jsem ji upozornila, ţe hledáme stejné obrázky.
139
Pracovní list (s. 37) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrázek, který je obrysem vzorového obrázku. S dopomocí u druhého a čtvrtého řádku, ostatní řádky vyhledala samostatně. Pracovní list (s. 40) z téţe publikace: Monika měla odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se detailem. Z 32 dvojic obrázků rozlišila 30 správně (poslední dvě dvojice nerozlišila správně). Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 5 – Monika přikládala obrázky a kontrolovala umístění obrázků, i tak se ale dvakrát spletla – po upozornění přiřadila správně. 12. setkání – Pracovní list (s. 42) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla sledovat cesty z různých květin – přesně vyznačila všechny cesty. Pracovní list (s. 45) z téţe publikace: Monika měla v řadě stínů vyhledat stín, který je stínem vzorového obrázku. Na prvním, druhém, čtvrtém a pátém řádku nejdříve vyškrtala ty, které se odlišovaly, a nakonec označila shodný stín. Ve třetím řádku označila rovnou odpovídající stín. Pracovní list (s. 48) z téţe publikace: Monika měla odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišících se detailem nebo horno – dolní polohou. Z 32 dvojic obrázků rozlišila 28 správně. Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 6 Monika pečlivě přikládala a kontrolovala, ke konci udělala jednu chybu. 13. setkání – Pracovní list (s. 52) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla vyhledat a spojit dva stejné předměty. Všechny spojila naprosto samostatně správně. Pracovní list (s. 53) z téţe publikace: Monika měla odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišících se detailem nebo horno – dolní polohou. Z 32 dvojic obrázků všechny rozlišila správně. Pracovní list (s. 54) z téţe publikace: Monika měla sledovat cesty z květin. Přesně vyznačila všechny cesty. Pracovní list (s. 56) z téţe publikace: Monika měla vyhledat a spojit obrázek a jeho stín. Všechny dvojice spojila správně. Pracovní list (s. 57) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat všechny obrázky, které jsou shodné se vzorem. Připomínala jsem, ţe hledáme stejné obrázky, Monika všechny označila správně. 140
Pracovní list (s. 59) z téţe publikace: Monika měla vyhledat a spojit obrázek a jeho obrys. Všechny dvojice spojila správně. Pracovní list (s. 60) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se pravo – levou polohou. Označovala dva obrázky, které byly proti sobě – ukázaly jsme si, ţe většina se dívá stejným směrem a pouze jeden se dívá jiným směrem a ten tam nepatří. Na posledních dvou řádcích uţ označila samostatně správný obrázek. Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 7 – Monika přikládala a kontrolovala umístění obrázků, přesto udělala jednu chybu. 14. setkání – Pracovní list (s. 61) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se pravo – levou polohou. V některých řádcích označila dva obrázky – ukázaly jsme si přesně, jaký je mezi nimi rozdíl. Pracovní list (s. 5) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se pravo – levou polohou. První tři řádky jsme vyhledávaly společně, ukazovaly si rozdíly, v dalších třech řádcích jiţ vyhledala odlišný obrázek samostatně. pracovní list (s. 7) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrys, který je shodný se vzorem. Vţdy jsem ukázala obrys na řádku a ptala se Moniky, jestli je úplně stejný jako první obrázek. Takto Monika správně vyhledala všechny obrysy. Pracovní list (s. 10) z téţe publikace: Monika měla sledovat a vyznačit stopy. Krtkovy a ptačí stopy sledovala velmi přesně. Při sledování cesty stop od bot v místě kříţení s ostatními stopami sešla na jinou cestu – za chvilku si to uvědomila a vrátila se zpět. Pracovní list (s. 11) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se horno – dolní poloho. Všechny obrázky vyhledala samostatně správně. 15. setkání –Pracovní list (s. 7) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrázek odlišující se pravo – levou polohou. V prvním řádku označila dva sněhuláky – po otázce, který ten sněhulák má koště otočené na jinou stranu, upřesnila výběr a označila správného sněhuláka. Následně jsem se u kaţdého řádku ptala, který obrázek je otočený na jinou stranu – vše označila správně. Pracovní list (s. 9) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla v řadě obrázků vyhledat odlišný obrázek. Vše bezpečně vyhledala.
141
Pracovní list (s. 12) z téţe publikace: Monika měla odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišících se detailem, tvarem nebo horno – dolní polohou. Z 25 dvojic obrázků (pracovaly jsme pouze s půlkou pracovního listu) rozlišila 22 správně. Pracovní list (s. 13) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat všechny obrázky shodné se vzorem. Všechny samostatně vyhledala. Pracovní list (s. 15) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků lišících se detailem nebo tvarem vyhledat jeden, který je shodný se vzorem. Všechny samostatně vyhledala. Dále jsme pracovaly s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 8 – pracovala systematicky, přikládala a kontrolovala, zda přikládá na správné místo. Ke konci udělala jednu chybu – uţ pracovala rychle a přehlédla umístění zvířat. 16. setkání –Pracovní list (s. 6) z publikace Z. Michalové: Monika měla v řadě obrázků vyhledat jeden odlišující se pravo – levou polohou. Ve třech řádcích Monika samostatně správně vyhledala odlišný obrázek, na dalších třech jsem ji musela nabádat, aby se podívala znovu a lépe. Pracovní list (s. 20) z téţe publikace: Monika měla vyhledat a spojit dva shodné obrázky – dvojice lišící se umístěním objektů. Všechny dvojice vyhledala samostatně správně. Pracovní list (s. 28) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat vţdy dva stejné. Všechny obrázky samostatně vyhledala. 17. setkání – Pracovní list (s. 25) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla v řadě obrázků lišících se polohou vyhledat všechny obrázky, které jsou shodné se vzorem. Všechny obrázky vyhledala správně. Pracovní list (s. 40) z téţe publikace: Monika měla vyhledat a spojit obrázek a jeho stín. Obrázky byly odlišné pravo – levou orientací. Monika spojila správně psí hlavy, u postav dívky a chlapce nerozlišila správně pravo – levou polohou – ukázaly jsme si rozdíl. Pracovní list (s. 31) z téţe publikace: Monika měla odlišovat shodné a neshodné dvojice lišících se obrázků. Z 30 dvojic obrázků (pracovaly jsme pouze s půlkou pracovního listu) rozlišila 27 správně. Pracovní list (s. 32) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se pravo – levou polohou. Pracovaly jsme se čtyřmi řádky – Monika vţdy samostatně správně vyhledala odlišný obrázek. 18. setkání – Pracovní list (s. 19) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla v řadě obrázků – květin vyhledat vţdy dvě stejné. Na prvním 142
řádku jsme si ukázaly, co budeme dělat. Další tři řádky vypracovala samostatně, poslední tři řádky s dopomocí – ukazovala jsem postupně obrázky na řádku a ptala se: „Je tady v tom řádku ještě jedna takováhle kytička?“ – Monika správně určila. 19. setkání - Pracovní list (s. 45) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla v řadě obrázků vyhledat všechny obrázky, které jsou shodné se vzorem. Pracovaly jsme s prvním, druhým, třetím a posledním řádkem. Vše vyhledala správně. Pracovní list (s. 51) z téţe publikace: Monika měla vyhledat a spojit dva shodné předměty. Na začátku úkolu jsem Janě zdůraznila, ţe budeme hledat úplně stejné obrázky, i stejně otočené – vyhledala čepičku, dárky. Frkačku s dopomocí. Lahev nevyhledala správně – nerozlišila detail brčka odlišného pravo – levou orientací. Pracovní list (s. 51) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat všechny stíny, které jsou shodné se vzorovým obrázkem. Pracovaly jsme s prvním, třetím a čtvrtým řádkem. Vše vyhledala správně. 20. setkání – Pracovní list (s. 55) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla v síti s různě umístěnými obrázky rozlišovat pole, kde je obrázek myši umístěn vpravo nahoře, vlevo dole, uprostřed, … Pracovaly jsme pouze s částí pracovního listu – některá umístění Monika vyhledala správně, některá jsme si ukázaly společně. Pracovní list (s. 57) z téţe publikace: Monika měla v řadě obrázků vyhledat všechny obrázky, které jsou shodné se vzorem. Pracovaly jsme s polovinou listu – Monika vše samostatně vyhledala. Pracovní list (s. 58) z téţe publikace: Monika měla vyhledat a spojit obrázek a jeho obrys. Nejdříve nesprávně spojila pohár – ukázaly jsme si rozdíl, zdůraznila jsem, ţe obrys musí být úplně stejný a Monika následně vše vyhledala správně. Pracovní list (s. 60) z téţe publikace: Monika měla odlišovat shodné a neshodné dvojice lišících se obrázků. Z 30 dvojic obrázků (pracovaly jsme pouze s půlkou pracovního listu) rozlišila 29 správně. Procvičování zrakové analýzy a syntézy 5. setkání - Pracovní list (s. 66) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Monika měla vyhledat a spojit poloviny obrázků, které k sobě patří. Všechny poloviny obrázků spojila samostatně správně.
143
7. setkání - Pracovní list z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové: Monika měla doplnit chybějící části obrázků podle vzoru. U berušky doplnila všechny chybějící části samostatně správně. U sněhuláka doplnila samostatně správně chybějící knoflíky a nos, koště nedoplnila – ukázaly jsme a doplnily společně. U domu doplnila samostatně správně chybějící komín (přimalovala i kouř) a obloţení. Malé kulaté okno nedoplnila – ukázaly jsme a doplnily společně. Dokreslování chybějících čar ve čtverci – obtáhla čáry, které tam byly namalované, chybějící nedoplnila – ukázaly jsme si a doplnily společně. U trojúhelníku doplnila dva obrázky ze tří samostatně, u třetího jen obtáhla čáry. 8. setkání - Pracovní list (s. 11) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla vyhledat a spojit poloviny obrázků, které patří k sobě. Konev a lopatu spojila správně, polovina obrázku jahody ji zmátla – připojovala ji k tulipánu. Kdyţ jsem se zeptala, jestli je to takhle správně, odpověděla, ţe ne a spojila poloviny obrázku správně. 9. setkání - Pracovní list (s. 18) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla vyhledat a spojit poloviny obrázků, které k sobě patří – vše spojila správně. 10. setkání - Pracovní list (s. 23) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla vyhledat a spojit poloviny obrázku, které k sobě patří – vše spojila správně. Pracovní list (s. 26) z téţe publikace: Monika měla na šesti obrázcích vyhledat část, která k předmětu nepatří. Na prvním obrázku jsem jí ukázala, co budeme dělat, další 4 obrázky (auto, pes, kočárek, hrnec) rozlišila správně – ukázala, co k předmětu nepatří. U stromu neukázala odlišnost přesně. 11. setkání – Pracovní listy (s. 34 a 38) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla ve velkém obrázku vyhledat, kam patří výseče namalované pod obrázkem. Vše vyhledala správně. 12. setkání – Pracovní list (s. 83) z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové: Monika měla poskládat obrázek z devíti částí. Skládala podle předlohy a obrázek samostatně poskládala. Pracovní list (s. 44) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla ke dvěma nedokončeným obrázkům vyhledat správné chybějící části – obě vyhledala správně.
144
Pracovní list (s. 46) z téţe publikace: Monika měla vyhledat chybějící části několika obrázků podle nabídky. Potřebovala dopomoc s kaţdým obrázkem. Pracovní list (s. 47) z téţe publikace: Monika měla vyhledat chybějící části obrázku. U všech obrázků ukázala, co jim chybí. 13. setkání – Pracovaly jsme s obrázkem z publikace Jdeme do školy R. Maříkové. Monika měla poskládat obrázek pejska ze šesti částí. Skládala podle předlohy, pomohla jsem jí umístit jeden dílek. Pracovní list (s. 55) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla spojit 4 části obrázku, které k sobě patří. Obrázky spojila se slovní podporou (ptala jsem se, co ještě patří danému obrázku). 14. setkání - Pracovní list (s. 13) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Monika měla dokreslit chybějící části obrázku podle vzoru. Kočce domalovala čárku pod čumák a pusu, fousky. Tlapku nedomalovala – jen spojila mezeru. Dále domalovala chybějící kolečko na tlapce, uši a oči (domalovala i řasy). ¨ 15. setkání – Pracovní list (s. 16) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla v řadě obrázků porovnat obrázky se vzorem a vyhledat chybějící části podle vzoru. Ve druhém, čtvrtém a pátém řádku všechny chybějící části samostatně ukázala a dokreslila. V prvním a třetím řádku našla tři chybějící části ze čtyř, zbývající jsme si ukázaly společně. 16. setkání – Pracovní list (s. 14) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Monika měla dokreslit chybějící části obrázku podle vzoru. Kromě mašlí na konci ocasu vše dokreslila. 17. setkání - Pracovaly jsme s obrázky z časopisu Sluníčko: Monika měla poskládat postavu ze šesti částí. Skládala bez předlohy. Postavu baletky a námořníka bezpečně poskládala. Pracovní list (s. 46) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: skládání tvarů. Monika skládala tvar – kruh podle předlohy. Nedařilo se jí to, na předlohu tvar samostatně poskládala. Pracovní list (s. 38) z téţe publikace. Monika měla vyhledat a spojit části obrázků (tři obrázky ze tří částí), které k sobě patří. Nejdříve spojila krtka a jezevce samostatně, ptáčka se slovní podporou – ptala jsem se, co mu ještě chybí. 18. setkání – Pracovaly jsme s obrázky z časopisu Sluníčko: Monika měla poskládat postavu z devíti částí. Skládala bez předlohy. Postavu učitelky samostatně poskládala. 145
Dále jsme pracovaly s obrázem (s. 35) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové. Monika skládala obrázek z dvanácti částí podle předlohy – samostatně poskládala. Obrázek z osmi částí poskládala s dopomocí. Část pracovního listu z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové: Monika měla doplnit chybějící části do obrazce (čtverec) podle vzoru. Zpočátku měla tendenci obtahovat čáry, po navádění, aby dokreslila, co chybí, docela přesně dokreslila do všech obrazců. 19. setkání – Část pracovního listu z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové: Monika měla doplnit chybějící části do obrazce (trojúhelník) podle vzoru. Monika na vzoru přesně ukázala čáry, které v daném obrazci chyběly, dokreslování se jí nedařilo úplně přesně. Pracovní list (s. 10) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Monika měla dokreslit chybějící části obrázku podle vzoru. U prvního obrázku našla a dokreslila chybějící střechu, komín, strom, laťky v plotu. Dveře a okno bez detailů. Oběma domům přikreslila kouř z komína. U druhého obrázku zajíce samostatně dokreslila: ucho, oči, fousky, přední nohy, čumák, pusu, ocas. Pracovní list (s. 47) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla vyhledat a dokreslit chybějící části obrázků. Vše samostatně dokreslila. Pracovní list (s. 52) z téţe publikace: Monika měla vyhledat a spojit chybějící části čtyř obrázků. Dva obrázky (jezevce a lišku) doplnila samostatně správně. Obrázek květin s dopomocí se všemi třemi částmi, obrázek krtka s dopomocí s jednou částí ze tří. Pracovní list (s. 46) z téţe publikace: skládání tvarů. Monika poskládala samostatně tvar - obdélník na předlohu. 20. setkání – Pracovní list (s. 56) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika měla vyhledat a spojit chybějící části šesti obrázků. Všechny části samostatně správně spojila. Pracovní list (s. 61) ze stejné publikace. Monika měla vybarvovat políčka podle vzorové sítě. Vše vybarvila samostatně správně. Procvičování zrakové paměti Procvičování zrakové paměti bylo zařazováno z důvodu motivačního i z důvodu prohlubování schopností v této oblasti. 11. setkání - Pracovní list (s. 32) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: pojmenovaly jsme si obrázky v horní polovině listu a Monika měla čas na 146
zapamatování. Po zakrytí horní poloviny listu správně určila, které předměty chybí, i jejich umístění. 12. setkání – Pracovní list (s. 50) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika si prohlédla obrázky v horním řádku. Tento řádek jsem posléze zakryla a Monika měla určit, který předmět ve spodním řádku chybí. Správně si pamatovala předměty na dvou řádcích ze tří. 14. setkání - Pracovní list (předloha a vystříhané stejné obrázky) Zraková paměť 1: obrázky na předloze jsme si pojmenovaly, Monika měla čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala ji, aby obrázky umístila tam, kde je předtím viděla. Nejdříve umístila hrušku, ale na špatné místo. Jak umisťovala další obrázky, uvědomila si, kde ta hruška opravdu byla a umístila ji na správné místo stejně jako ostatní obrázky. 15. setkání – Pracovní list Zraková paměť 3: tři obrázky v horním řádku jsme si pojmenovaly, spodní řada byla zakrytá, Monika měla čas na zapamatování. Posléze jsme zakryly horní řádek a Monika měla určit, který objekt ve spodní řadě chybí. Míč a dům věděla napoprvé správně, slunce napodruhé (znovu jsem odkryla horní řadu, aby si obrázky prohlédla). Pracovní list (s. 17) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: čtyři obrázky v horním řádku jsme si pojmenovaly, spodní řada byla zakrytá, Monika měla čas na zapamatování. Posléze jsme zakryly horní řádek a Monika měla určit, který objekt ve spodní řadě chybí. Druhý řádek určila na podruhé, ostatní obrázky si pamatovala napoprvé, určila i jejich umístění. 18. setkání - Pracovní list (s. 41) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika si měla prohlédnout a zapamatovat obrázky v horní části listu (obrázky jsme nepojmenovávaly). Posléze jsem horní část zakryla a Monika měla z obrázků ve spodní části určit, které obrázky předtím viděla. Všechny obrázky vybrala správně. 20. setkání - Pracovní list (s. 41) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Monika si měla prohlédnout horní obrázek. Poté jsme jej zakryly a Monika měla určit, které části ve spodním obrázku chybí. Po prvním zakrytí doplnila ptáčka, kytku a mrkev. Po druhém odkrytí doplnila zbývající chybějící části. Procvičování pohybů očí na řádku 11. setkání - Pracovní list (s. 25) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Monika měla v řádcích hledat a barevně vyznačovat obrázky podle vzoru. 147
Vedla jsem Moniku k tomu, aby postupovala systematicky po řádcích zleva doprava. Všechny obrázky vyhledala správně. 16. setkání – Pracovní list Pohyby očí na řádku 1: Monika měla vyhledat skupiny obrázků, v nichţ byl daný objekt první. Na prvním řádku jsme si na skupinách obrázků ukázaly, kde je první, poslední, uprostřed. V dalších řádcích jiţ Monika samostatně správně vyhledala dané skupiny. 18. setkání – Pracovní list Pohyby očí na řádku 2: Monika měla vyhledat skupiny obrázků, v nichţ byl daný objekt první. Na prvním řádku jsme si zopakovaly, kde je první, poslední, uprostřed. Ostatní řádky vypracovala samostatně správně.
148
Příloha 16 Michal – procvičování zrakového vnímání Procvičování barev 8. setkání - Pracovní list (s. 7) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl ukazovat předměty dané barvy, cvičení ho ale nezaujalo – barvy neukazoval. 12. setkání – Pracovní list (s. 31) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Michal měl jednotlivé předměty přiřadit podle barvy k příslušné postavě. Všechny předměty bezpečně přiřadil, barvy jsme si pojmenovali. 15. setkání – Pracovní list (s. 4) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal měl ukazovat vše, co je modré, zelené, červené, ţluté, oranţové. Všechny barvy ukázal správně. 19. setkání – Pracovali jsme s barevnými kartičkami, Michal pojmenoval všechny barvy, pojmenovali jsme si i odstíny barev. Přiřazoval k sobě tmavý a světlý odstín dané barvy – vše správně. Procvičování rozlišování figury a pozadí 7. setkání - Pracovní list (s. 61) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Michal měl rozlišit a zvýraznit cestu (stopy mezi hvězdami). Nejdříve prstem ukázal nejkratší cestu od krtka ke kolotoči bez ohledu na stopy. Po upozornění, ţe krtek uţ má cestu vyšlapanou a on ji musí najít, nastoupil na správnou cestu a drţel se jí. V závěrečné části uţ to chtěl opět zkrátit přímo ke kolotoči, ale chybu si uvědomil, vrátil se zpět a pokračoval po cestě k cíli. 8. setkání – Pracovní list (s. 4) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl dle předlohy – vyobrazených částí obrázku vyhledat stejné výřezy na velkém obrázku. Všechny výřezy přesně vyhledal. Pracovní list (s. 9) z téţe publikace. Michal měl vyhledat 5 rozdílů mezi dvěma obrázky. S tímto typem cvičení jsme pracovali poprvé, rozdíly jsme vyhledávali společně. Pracovní list (s. 10) z téţe publikace. Michal měl ve velkém obrázku vyhledávat předměty nakreslené na spodních obrázcích – vše vyhledal správně.
149
9. setkání - Pracovní list (s. 14) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl ve velkém obrázku vyhledávat předměty nakreslené na spodních obrázcích – vše vyhledal správně. Pracovní list (s. 20) z téţe publikace: Michal měl rozlišit vţdy dva překrývající se obrázky – tři dvojice rozlišil, ve čtvrté ukázal obrysy, pojmenovali jsme společně. Dále jsme pracovali s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 2 – zpočátku udělal tři chyby, v průběhu začal přikládat a kontrolovat umístění obrázků a vše přiřadil správně. 10. setkání - Pracovní list (s. 28) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl rozpoznat předmět na pozadí – nepojmenoval bábovičku (není příliš dobře rozpoznatelná), ostatní předměty pojmenoval. 11. setkání – Pracovní list (s. 30) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl vyhledat 5 rozdílů mezi dvěma obrázky. Dva rozdíly našel samostatně správně, ostatní jsme si ukázali společně. Pracovní list (s. 35) z téţe publikace: Michal měl ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené na spodních obrázcích. Vše vyhledal správně. 12. setkání - Pracovní list (s. 39) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl vyhledat 5 rozdílů mezi dvěma obrázky. Všechny rozdíly našel samostatně správně. Pracovní list (s. 41) z téţe publikace: Michal měl rozpoznat tři překrývající se předměty na čtyřech obrázcích. Některé obrázky nepojmenoval, ale přesně ukázal obrysy. Všechny obrázky jsme si pojmenovali. 13. setkání – Pracovní list (s. 49) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl vyhledat předmět na pozadí. Všechny obrázky správně vyhledal. 15. setkání - Pracovní list (s. 62) z téţe publikace: Michal měl rozlišit cestu z puntíků mezi hvězdami. Cestu přesně vyznačil. Pracovní list (s. 5) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal měl ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené pod obrázkem. Všechny bezpečně vyhledal. 17. setkání – Pracovní list z publikace Rozvoj vnímání a poznávání 1 V. Pokorné: Michal měl rozlišit objekty na pozadí – všechny rozlišil a pojmenoval (místo dţbánu řekl hrnek, místo kostela dům).
150
Pracovní list (s. 8) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal měl rozpoznat objekty na pozadí – všechny objekty bezpečně rozpoznal. 18. setkání - Pracovní list (s. 21) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal měl vyhledat sedm rozdílů mezi dvěma obrázky. Všechny rozdíly samostatně vyhledal. 19. setkání – Pracovní list (s. 24) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal měl odlišit dva překrývající se obrázky – všechny samostatně odlišil. 20. setkání – Pracovní list (s. 27) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal měl vyhledat osm rozdílů mezi dvěma obrázky. Čtyři rozdíly našel samostatně, další čtyři po zúţení oblasti, kde má hledat. Procvičování zrakového rozlišování 7. setkání – Pracovní list (s. 43) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Michal měl vyhledat a spojit obrázek a jeho stín. Vše vyhledal správně. 8. setkání – Pracovní list (s. 5) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se tvarem – vše přesně vyhledal, pracovali jsme se zakrytými spodními řádky. Pracovní listy (s. 8 a 12) z téţe publikace: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se tvarem – na obou listech vše přesně vyhledal. Dále jsme pracovali s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 1 – vysvětlila jsem Michalovi, co budeme dělat. Michal udělal dvě chyby – ukázali jsme si je a opravili. 9. setkání – Pracovní list (s. 13) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl vyhledat a spojit dva stejné předměty – vše vyhledal správně. Pracovní list (s. 16) z téţe publikace: Michal měl v řadě obrázků vyhledat jeden stín, který je odlišný od vzoru – všechny vyhledal správně, popsali jsme si odlišnosti. Pracovní list (s. 17) z téţe publikace: Michal měl v řadě obrázků vyhledat jeden obrys, který je odlišný od vzoru – všechny vyhledal správně, popsali jsme si odlišnosti. Pracovní list (s. 19) z téţe publikace: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se horno – dolní polohou. Vše vyhledal správně. 10. setkání – Pracovní list (s. 21) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se horno – dolní polohou. Vše vyhledal správně. 151
Pracovní list (s. 22) z téţe publikace: Michal měl sledovat stopy – kudy vedou stopy lidské a ptačí – ptačí cestu přesně vyznačil. Při vyznačování cesty po stopách lidských v místě kříţení s ptačími stopami sešel z cesty. Upozornila jsem ho na to, Michal se vrátil a vyznačil cestu správně. Pracovní list (s. 24) z téţe publikace: Michal měl v řadě obrázků vyhledat stín lišící se horno – dolní polohou a nepatří ke vzoru. Vše vyhledal správně. Pracovní list (s. 27) z téţe publikace: Michal měl označit v řadě obrázků všechny obrázky, které jsou shodné se vzorem. Michal na prvních dvou řádcích označoval shodné, potom začal označovat odlišné. Vţdy jsem zdůraznila, ţe hledáme stejné obrázky. Dále jsme pracovali s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 3 – zpočátku chyboval, nabádala jsem ho, aby obrázky kontroloval, podíval se, kde jsou umístěné. Začal kontrolovat umístění obrázků a vše přiřadil správně. 11. setkání – Pracovní list (s. 29) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se detailem. Pracoval velmi rychle, nevšímal si některých detailních odlišností. Z 32 dvojic rozlišil 22 správně. Pracovní list (s. 33) z téţe publikace: Michal měl v řadě stínů vyhledat stín, který odpovídá vzorovému obrázku. Tři řádky vyhledal samostatně, dva řádky s dopomocí. Dále jsme pracovali s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 4 – Michal zpočátku chyboval, naváděla jsem ho, aby se lépe díval na umístění obrázků. Poté se mu přiřazování dařilo. 12. setkání – Pracovní list (s. 37) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek, který je obrysem vzorového obrázku. Michal nejprve škrtl výrazně odlišné, následně jsme společně vyhledali shodný obrys. Pracovní list (s. 40) z téţe publikace: Michal měl odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišící se detailem. Z 32 dvojic obrázků rozlišil 30 správně. Pracovní list (s. 42) z téţe publikace: Michal měl sledovat cesty z různých květin – přesně vyznačil všechny cesty. 13. setkání – Pracovní list (s. 45) z publikace Rozvoj vnímání a poznávání 1. díl J. Bednářové: Michal měl v řadě stínů vyhledat stín, který je stínem vzorového obrázku. Nejprve škrtl výrazně odlišné, následně jsme společně vyhledali shodný obrys.
152
Pracvoní list (s. 52) z téţe publikace: Michal měl vyhledat a spojit dva stejné předměty. Všechny spojil správně. Pracovní list (s. 54) z téţe publikace: Michal měl sledovat cesty z květin. Přesně vyznačil všechny cesty. Dále jsme pracovali s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 5 – od začátku jsem Michala nabádala, aby si kontroloval umístění obrázků, kdyţ kartičku přikládá, všechny obrázky umístil správně. Pracovní list (s. 53) z téţe publikace: Michal měl odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišících se detailem nebo horno – dolní polohou. Z 32 dvojic obrázků 29 rozlišil správně. 14. setkání – Pracovní list (s. 48) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové. Michal měl odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišících se detailem nebo horno – dolní polohou. Z 32 dvojic obrázků rozlišil 28 správně. Pracovní list (s. 56) z téţe publikace: Michal měl vyhledat a spojit obrázek a jeho stín. Všechny dvojice spojil správně. Pracovní list (s. 57) z téţe publikace: Michal měl v řadě obrázků vyhledat všechny obrázky, které jsou shodné se vzorem. Připomínala jsem, ţe hledáme stejné obrázky, Michal všechny vyhledal správně. Pracovní list (s. 59) z téţe publikace: Michal měl vyhledat a spojit obrázek a jeho obrys. Všechny dvojice spojil správně. Pracovní list (s. 60) z téţe publikace: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se pravo – levou polohou. První tři řádky jsme vypracovali společně, další tři řádky Michal vypracoval samostatně správně. Dále jsme pracovali s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 6 – Michal zpočátku pečlivě přikládal a kontroloval, ke konci udělal tři chyby – ukázali jsme si umístění jednotlivých obrázků a přiřadili správně. 15. setkání – Pracovní list (s. 61) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se pravo – levou polohou. První tři řádky jsme vypracovali společně, další tři řádky vypracoval samostatně. 16. setkání – Pracovní list (s. 7) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek odlišující se pravo – levou polohou. Všechny odlišné obrázky označil samostatně správně.
153
Dále jsme pracovali s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 7 – Michal zpočátku kontroloval umístění obrázků, ke konci spěchal, chtěl to mít hotové a nerozlišoval detaily. 17. setkání – Pracovní list (s. 8) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek odlišující se pravo – levou polohou. Všechny odlišné obrázky označil samostatně správně. Dále jsme pracovali s lottem z publikace Zrakové vnímání J. Bednářové. Lotto č. 8 – zpočátku udělal dvě chyby, přestoţe důkladně přikládal a kontroloval (ve velkém mnoţství obrázků a jejich různém umístění se hůře orientoval). Pracovní list (s. 7) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrys, který je shodný se vzorem. Vţdy jsem ukázala obrys na řádku a ptala se Michala, jestli je úplně stejný jako první obrázek. Takto Michal správně vyhledal všechny obrysy. Pracovní list (s. 9) z téţe publikace: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek odlišující se detailem. Všechny vyhledal samostatně správně. Pracovní list (s. 10) z téţe publikace: Michal měl sledovat a vyznačit stopy. Krtkovy a ptačí stopy sledoval velmi přesně. Při sledování cesty stop od bot v místě kříţení s ostatními stopami sešel na jinou cestu, ale uvědomil si to a vrátil se. 18. setkání – Pracovní list (s. 6) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek odlišující se pravo – levou polohou. Všechny odlišné obrázky označil samostatně správně. Pracovní list (s. 15) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal měl v řadě obrázků lišících se tvarem nebo detailem vyhledat obrázek, který je shodný se vzorem. Všechny obrázky vyhledal správně. Pracovní list (s. 19) z téţe publikace: Michal měl v řadě obrázků – květin vyhledat vţdy dvě stejné. Na prvním řádku jsme si ukázali, co budeme dělat. Na dalších řádcích všechny stejné kytky vyhledal (postupuje na řádku zleva doprava). Pracovní list (s. 20) z téţe publikace: Michal měl vyhledat a spojit dva shodné obrázky – dvojice lišící se umístěním objektů. Dvě dvojice vyhledal samostatně správně, dvě dvojice jsme vyhledali společně. Pracovní list (s. 22) z téţe publikace: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek lišící se horno – dolní polohou. Všechny obrázky správně vyhledal. 19. setkání – Pracovní list (s. 12) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal měl odlišovat shodné a neshodné dvojice obrázků lišících se 154
detailem, tvarem nebo horno – dolní polohou. Z 25 dvojic obrázků (pracovali jsme pouze s půlkou pracovního listu) rozlišil 21 správně. 20. setkání – pracovní list (s. 13) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal měl v řadě obrázků vyhledat všechny obrázky shodné se vzorem. Všechny samostatně vyhledal. Pracovní list (s. 36) z téţe publikace: Michal měl v řadě obrázků vyhledat obrázek odlišující se pravo – levou polohou. Všechny odlišné obrázky (kromě mývala – měl jen otočený ocas) samostatně vyhledal. Procvičování zrakové analýzy a syntézy 7. setkání – Procvičovali jsme doplňování chybějící části v obrázku. Pracovali jsme s pracovním listem z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové – první tři řádky. U berušky doplnil všechny chybějící části samostatně správně. U sněhuláka doplnil samostatně správně chybějící knoflíky a koště, nos doplnil poté, co jsme si ukazovali a srovnávali, co vše má vzorový sněhulák. U domu doplnil samostatně správně chybějící komín a obloţení. Malé kulaté okno doplnil poté, co jsme si ukazovali a srovnávali, co vše má vzorový dům. 8. setkání – Pracovní list (s. 11) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl vyhledat a spojit poloviny obrázků, které patří k sobě – spojil konev, lopatu a tulipán, jednu půlku jahody přeškrtl (říkal, ţe je tam navíc). Upozornila jsem ho, aby se lépe podíval a pak poloviny spojil. 9. setkání – Pracovní list z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové: Michal měl poskládat obrázek z devíti částí. Skládal samostatně podle předlohy pouze se slovní podporou – nabádala jsem ho, aby dílek zkusil otočit, podíval se na předlohu, jak to tam je namalované. Pracovní list (s. 18) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl vyhledat a spojit poloviny obrázků, které k sobě patří – vše spojil správně. 10. setkání – Pracovní list (s. 23) z téţe publikace: Michal měl vyhledat a spojit poloviny obrázku, které k sobě patří – vše spojil správně. Pracovní list (s. 26) z téţe publikace: Michal měl na šesti obrázcích vyhledat část, která k předmětu nepatří. Na prvním obrázku jsem mu ukázala, co budeme dělat, všechny ostatní obrázky rozlišil.
155
11. setkání – Pracovní list (s. 34) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl ve velkém obrázku vyhledat předměty nakreslené na spodních obrázcích. Vše vyhledal správně. 12. setkání – Pracovní list (s. 38) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl ve velkém obrázku vyhledat, kam patří výseče namalované pod obrázkem. Vše vyhledal správně. Pracovní list (s. 44) z téţe publikace: Michal měl ke dvěma nedokončeným obrázkům vyhledat správné chybějící části – psa vyhledal rychle samostatně, chybějící díl u boudy jsme vyhledali společně. 13. setkání – Pracovní list (s. 46) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl vyhledat chybějící části obrázků podle nabídky. Chybějící části jsme vyhledávali společně, ukazovali jsme si, proč část obrázku patří právě na dané místo. Pracovní list (s. 47) z téţe publikace: Michal měl vyhledat chybějící části obrázku. Ze šesti obrázků doplnil čtyři správně, ostatní jsme si ukázali společně. Dále jsme pracovali s obrázkem z publikace Jdeme do školy R. Maříkové. Michal měl poskládat obrázek pejska ze šesti částí. Obrázek poskládal podle předlohy se slovní podporou. 14. setkání – Pracovní list (s. 13) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Michal měl dokreslit chybějící části obrázku podle vzoru. Kočce domaloval uši, oči, pusu, fousky, čárku mezi čumákem a pusou. Nevyhledal chybějící tečku na tlapce. Pracovní list (s. 55) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl spojit 4 části obrázku, které k sobě patří. Nejdříve „sestavil“ krtka, zajíce, květinu. 15. setkání – Pracovní list (s. 46) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové – skládání tvarů: Michal skládal tvary na předlohu. Trojúhelník s dopomocí se dvěma dílky, obdélník s dopomocí s jedním dílkem. Obdélník poskládal podle předlohy s dopomocí s umístěním jednoho dílu, kruh poskládal podle předlohy samostatně. 16. setkání – Pracovní list (s. 14) z publikace Shody a rozdíly Z. Michalové: Michal měl dokreslit chybějící části obrázku podle vzoru. Nejdříve dokreslil oko, pusu, tvář, 3 mašle na ocase. Následně označil místa, kde to nebylo v pořádku, ale nedomaloval – obtáhl (nos a některé mašle).
156
17. setkání – Pracovní list Dokreslování 1: Michal měl doplnit chybějící části obrázků podle vzoru. U auta nedokreslil kola – protáhl čáru – podvozek. Ukázali jsme si, jak to má být. Další obrázky dokreslil samostatně správně. 18. setkání – Pracovní list (s. 16) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal měl v řadě obrázků porovnat obrázky se vzorem a vyhledat chybějící části podle vzoru. Ve čtvrtém řádku všechny chybějící části samostatně vyhledal. V ostatních řádcích vţdy vyhledal tři chybějící části ze čtyř – ty, které nevyhledal, jsme si ukázali společně. Pracovní list (s. 46) z téţe publikace: Michal poskládal tvar - kruh samostatně na předlohu. 19. setkání – Pracovní list (část) z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové: Michal měl doplnit chybějící části do obrazce (čtverec) podle vzoru. Michal přesně ukázal, kde které čáry chybí a docela přesně je i dokreslil. Dále jsme pracovali s obrázky z časopisu Sluníčko: Michal měl poskládat postavu ze šesti (námořník) a z devíti (učitelka) částí. Skládal bez předlohy. Obě postavy samostatně poskládal. Práce s obrázky (s. 35) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové: Michal skládal obrázek z dvanácti částí bez předlohy – nejprve skládal horní a spodní část obrázku zvlášť, pomohla jsem mu je spojit k sobě. Dílky srovnával, otáčel, přesně umisťoval. 20. setkání – Pracovali jsme s obrázky (s. 35) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 2. díl J. Bednářové. Michal skládal obrázek z osmi částí (byl rozdělen na poloviny a ještě úhlopříčně) podle předlohy – pomohla jsem mu s natáčením a správným umisťováním dílů. Pracovní list (část) z publikace Školní zralost J. Bednářové a V. Šmardové. Michal měl doplnit chybějící části do obrazce (trojúhelník) podle vzoru. Michal přesně ukázal, kde které čáry chybí a docela přesně je i dokreslil. Procvičování zrakové paměti 8. setkání – Pracovní list (předloha a vystříhané stejné obrázky) z publikace Školní zralost J. Bednářové: Obrázky na předloze jsme si pojmenovali, Michal měl čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala ho, aby vybral obrázky, které předtím viděl a umístil tam, kde je předtím viděl. Vybral a umístil všechny obrázky správně. 157
11. setkání – Pracovní list (s. 32) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Pojmenovali jsme si obrázky v horní polovině listu a Michal měl čas na zapamatování. Po zakrytí horní poloviny listu správně určil oba chybějící obrázky. 13. setkání – Pracovní list (s. 50) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal si prohlédl obrázky v horním řádku. Tento řádek jsem posléze zakryla a Michal měl určit, který předmět ve spodním řádku chybí. Správně si pamatoval předměty na dvou řádcích ze tří. 14. setkání – Pracovní list Zraková paměť 3: Tři obrázky v horním řádku jsme si pojmenovali, spodní řada byla zakrytá, Michal měl čas na zapamatování. Posléze jsme zakryli horní řádek a Michal měl určit, který objekt ve spodní řadě chybí. Slunce věděl napoprvé správně, míč a dům napodruhé (znovu jsem odkryla horní řadu, aby si obrázky prohlédl). 16. setkání – Pracovní list Zraková paměť 4: Tři obrázky v horním řádku jsme si pojmenovali, spodní řada byla zakrytá, Michal měl čas na zapamatování. Posléze jsme zakryli horní řádek a Michal měl určit, který objekt ve spodní řadě chybí. Hrušku a auto věděl napoprvé správně, míč napodruhé (znovu jsem odkryla horní řadu, aby si obrázky prohlédl). 18. setkání – Pracovní list (předloha a vystříhané stejné obrázky) Zraková paměť 2: Obrázky na předloze jsme si pojmenovali, Michal měl čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala ho, aby obrázky umístil tam, kde je předtím viděl. Všechny obrázky umístil správně. 20. setkání – Pracovní list (předlohou a vystříhanými stejnými obrázky) Zraková paměť 1: Michal měl čas na zapamatování. Poté jsem předlohu zakryla a poţádala ho, aby obrázky umístil tam, kde je předtím viděl. Všechny obrázky umístil správně. Procvičování pohybů očí na řádku 10. setkání – Pracovní list (s. 25) z publikace Rozvoj zrakového vnímání 1. díl J. Bednářové: Michal měl v řádcích hledat a barevně vyznačovat obrázky podle vzoru. Vedla jsem Michala k tomu, aby postupoval systematicky po řádcích zleva doprava. Všechny obrázky vyhledal správně. 15. setkání – Pracovní list Pohyby očí na řádku 3: Michal měl po řádcích zleva doprava jmenovat obrázky. Pracovali jsme se zakrytými spodními řádky a dbali jsme na to, aby Michal sledoval řádek zleva doprava.
158
16. setkání – Pracovní list Pohyby očí na řádku 2: Michal měl vyhledat skupiny obrázků, v nichţ byl daný objekt první. Na prvních třech řádcích jsme si na skupinách obrázků ukazovaly, kde je první, poslední, uprostřed. Další řádky jsme vypracovali společně, vţdy si zdůraznili, který obrázek je na prvním místě. 18. setkání – Pracovní list Pohyby očí na řádku 1: Michal měl vyhledat skupiny obrázků, v nichţ byl daný objekt první. Na prvních třech řádcích jsme si na skupinách obrázků ukazovali, kde je první, poslední, uprostřed. Na dalších dvou řádcích jsem ukazovala na první předmět ve skupině a ptala jsem se: „Je tady strom první?“ – Michal odpovídal buď ano, nebo ne – vţdy správně.
159
Příloha 17 Jana – procvičování sluchového vnímání Procvičování naslouchání 12. setkání – Pracovní list (s. 75) z publikace Jdeme do školy R. Maříkové: Pojmenovaly jsme si obrázky. Poté jsem říkala Janě říkanku a Jana měla během toho ukazovat odpovídající obrázky. U prvních šesti veršů jsem ji musela pobídnout, aby mi ukázala daný obrázek, další čtyři obrázky jiţ ukázala samostatně. 13. setkání – Pracovní list (s. 78) z publikace Jdeme do školy R. Maříkové: Pojmenovaly jsme si obrázky. Poté jsem říkala říkanku a Jana měla během toho ukazovat odpovídající obrázky. V průběhu říkanky samostatně správně ukazovala odpovídající obrázky. 14. setkání – Pracovní list (s. 24) z publikace Kdo to je, co to je, jakpak se to jmenuje? M. Drijverové: Prohlédly a pojmenovaly jsme si objekty na obrázku, poté jsem Janě přednášela říkanky a Jana měla ukazovat odpovídající obrázky. Většinu odpovídajících obrázků ukazovala samostatně. 15. setkání – Pracovní list (s. 74) z publikace Jdeme do školy R. Maříkové: Pojmenovaly jsme si obrázky. Poté jsem říkala Janě říkanku a Jana měla během toho ukazovat odpovídající obrázky. Samostatně během říkanky ukazovala odpovídající obrázky. Procvičování sluchového rozlišování 10. setkání – Pracovní list (s. 25) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Pracovaly jsme s dvojicemi slov lišících se hláskou. Obrázky jsme si pojmenovaly, poté jsem Janě říkala jednotlivá slova a Jana měla ukázat odpovídající obrázek. Vše ukázala správně. 14. setkání - Nejdříve jsme vyuţily několik obrázků z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 25). Názorně jsme si ukázaly a řekly: „káva x kráva – nejsou stejná slova, kdyţ vozy zakryju a řeknu kráva x kráva – jsou to stejná slova“. Poté jsem Janě vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem jí dvojice slov a poţádala ji, zda by mi u kaţdé dvojice řekla, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Pracovaly jsme s dvojicemi slov z publikace Školní zralost J. Bednářové (s. 35). Čtyři dvojice (koza - kosa, vozy - vosy, bluma – bluma, váha - váhá) nerozlišila správně. Další čtyři dvojice (kos – koš, ples – ples, pupen – buben, zívá - zívá) rozlišila správně. 160
15. setkání - Obrázky z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 25): Názorně jsme si ukázaly a řekly: „stůl x sůl – nejsou stejná slova, kdyţ stůl zakryju a řeknu sůl x sůl – jsou to stejná slova“. Poté jsme postupovaly stejně jako při minulém setkání. Poté jsme pracovaly s dvojicemi slov z publikace Školní zralost J. Bednářové (s. 35): Pět dvojic (hezký – hezky, mladí – mladý, parný – parní, čistí – čistý, plný - plný) nerozlišila správně. Další tři dvojice (hodný – hodný, dýky – díky, sudy - sudy) rozlišila správně. 19. setkání – Obrázky z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 25): Postupovaly jsme stejně jako při minulých setkáních. Následně jsme pracovaly s dvojicemi slov z publikace Školní zralost J. Bednářové (s. 35). Dvě dvojice (koza – kosa, pupen - buben) nerozlišila správně. Dalších šest dvojic (kos – koš, ples – ples, vozy – vosy, bluma – bluma, váha – váhá, zívá - zívá) rozlišila správně. Procvičování sluchové paměti 17. setkání – Řekla jsem Janě tři nesouvisející slova, ještě jednou jsem je zopakovala. Jana měla slova zopakovat. Ze slov balon, myš, máma zopakovala všechna, ze slov pusa, ryba, auto zopakovala pusa a auto. 20. setkání – Řekla jsem Janě tři nesouvisející slova, ještě jednou jsem je zopakovala. Jana měla slova zopakovat. Slova máma, auto, pes zopakovala v tomto pořadí: pes, máma, auto. Tohle cvičení Jana neměla ráda, většinou jej odmítala. Procvičování sluchové analýzy a syntézy 5. setkání – Procvičovaly jsme rýmování. Pracovaly jsme s několika obrázky (míč – klíč, tuţka – hruška, svetr – metr, drak – mrak, les – pes). Předloţila jsem Janě vţdy trojici obrázků, z nichţ dva se rýmovaly. Obrázky jsme si společně pojmenovaly, následně jsem zopakovala a ukázala ty dva obrázky z trojice, které se rýmují, nehodící se obrázek jsem ze skupiny odstranila. 7. setkání – Řekla jsem Janě, ţe budeme rýmovat, hledat rýmy. Pět dvojic rýmujících se obrázků (míč – klíč, tuţka – hruška, svetr – metr, drak – mrak, les – pes) jsem rozloţila na stůl. Chtěla jsem je začít pojmenovávat, ale Jana hned řekla a ukázala dva rýmující se obrázky: tuţka, hruška. Zeptala jsem se, co ještě se tam rýmuje, odpověděla míč, klíč. Další obrázky jsme si pojmenovaly a poté určila správně i ostatní dvojice (pes – les, mrak – drak, svetr – metr). 161
8. setkání – Procvičovaly jsme rýmování s jinými obrázky (jídlo – mýdlo, značka – pračka, šiška – myška, vosa – kosa). Vţdy jsem Janě předloţila tři obrázky, z nichţ dva se rýmovaly, a pojmenovaly jsme si je. Poţádala jsem ji, zda by mi ukázala dva obrázky, které se rýmují - rýmy nenašla. Procvičovaly jsme skládání slov z hlásek. Pracovaly jsme s pěti obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (šíp, nos, rak, pes, míč) jsme si pojmenovaly, řekla jsem Janě, ţe budu mluvit tajnou řečí a zkusím ji to také naučit. Vţdy jsem slovo řekla po jednotlivých hláskách a Jana měla ukázat odpovídající obrázek. Z deseti pokusů třikrát ukázala správný obrázek. 9. setkání – Procvičování skládání slov z hlásek. Pracovaly jsme se čtyřmi obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (mák, kos, myš, les) jsme si pojmenovaly a dále postupovaly jako při minulém setkání. Jana z deseti pokusů ukázala dvakrát správný obrázek. Procvičování roztleskání slov na slabiky. Pracovaly jsme s vybranými obrázky z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Jedno, dvou i tříslabičná slova roztleskala, tři z devíti slov nevytleskala správně. Určovaly jsme i počet slabik. Procvičování rýmů. Pracovní list (s. 34) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové. Pojmenovaly jsme si obrázky, poté jsem přečetla říkanku a Jana měla vyhledat podle obrázků rýmující se slovo. Všechny říkanky doplnila samostatně správně. Vţdy jsme si rým ještě zdůraznily. Pracovní list (s. 50) z téţe publikace. Jana měla ze tří obrázků určit dva, které se rýmují. Z trojice ţidle – vidle – autobus určila, ţe se rýmuje autobus a ţidle – řekly jsme si, co je správně. Další trojice určila samostatně správně. U dvojice párek – dárek navíc doplnila i párky – dárky. Poté jsme ještě vyuţily obrázky z publikace Školní zralost J. Bednářové. Jana měla opět z trojice obrázků vybrat dva, které se rýmují. Dvojice vlak – drak, domek – stromek určila správně, klec – pec a hrnec – srnec neurčila. 10. setkání – Procvičování rýmů. Pracovní list Říkanky s obrázky 1. Pojmenovaly jsme si obrázky a Jana měla do říkanky podle obrázků doplnit rýmující se slovo. Čtyři ze šesti určila správně (groš – koš, berličku – čepičku, květinku – sukýnku, hory – brambory). Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme s obrázky z pexesa Abeceda. Vybrala jsem obrázky, které Jana zná. Obrázek jsme si vţdy pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky, poté jsem Janu poţádala, aby mi řekla, na co dané slovo
162
začíná nebo mi ukázala, který obrázek začíná danou hláskou. Jana většinou opakovala celé slovo nebo říkala, ţe neví. 11. setkání – Procvičování rýmů. Pracovní list (s. 16) z publikace Kdo to je, co to je, jakpak se to jmenuje? M. Drijverové. Jana měla z několika obrázků najít rýmující se dvojice. Všechny obrázky jsme si pojmenovaly, poté jsem ukázala jeden obrázek, například les a zeptala se, který obrázek se k němu rýmuje. Správně určila tyto dvojice: les – pes, myška – šiška, nůţky – hrušky. Dále jsme pracovaly s obrázky z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 37). Obrázky jsme si pojmenovaly, Jana měla z trojice obrázků určit dva, které se rýmují. Dvojice nůţky – tuţky, metr – svetr a myška – šiška určila správně. Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 15 a 68). Jedno aţ tří slabičná slova správně roztleskala, většinou určila i správný počet slabik. 12. setkání – Procvičování rýmů. Pracovní list Říkanky s obrázky 2. Pojmenovaly jsme si obrázky a Jana měla do říkanky doplnit podle obrázků rýmující se slovo. Všechny verše doplnila správně. Dále jsme pracovaly s obrázky z publikace Školní zralost J. Bednářové. Obrázky jsme si pojmenovaly a Jana měla ze tří obrázků vybrat rýmující se dvojici. Správně určila dvojice stromek – domek, drak – vlak, hrnec – srnec. Procvičování skládání slov z hlásek. Pracovaly jsme se šesti obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (šíp, míč, myš, les, nos, pes) jsme si pojmenovaly a dál pracovaly vţdy jen se třemi obrázky. Říkala jsem slova po jednotlivých hláskách a Jana měla ukázat odpovídající obrázek. Bezpečně rozliší míč a myš, ostatní ne. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky. 13. setkání – Procvičování slabikování – jedno a dvouslabičná slova správně vytleskala i určila počet slabik, trojslabičná slova správně vytleskala, ne vţdy určila správně počet slabik. Společně jsme vytleskávaly i čtyřslabičná slova. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky, Jana zatím nevybere obrázek začínající danou hláskou.
163
Procvičování rýmů. Pracovní list Říkanky s obrázky 3. Pojmenovaly jsme si obrázky a Jana měla do říkanky doplnit podle obrázků rýmující se slovo. Správně nedoplnila rým hrál – král – místo krále ukázala lodičku, ostatní určila správně. Pracovní list Říkanky s obrázky 5 – prvních šest veršů. Jana měla doplnit říkanku rýmujícím se obrázkem – vţdy vybírala ze tří obrázků. Rýmy na to – auto a okrušky – berušky nedoplnila napoprvé správně, verš jsem zopakovala a napodruhé rýmující se obrázek našla. 14. setkání - Procvičování skládání slov z hlásek. Pracovaly jsme se třemi obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (šíp, míč, pes) jsme si pojmenovaly. Říkala jsem slova po jednotlivých hláskách a Jana měla ukázat odpovídající obrázek. Správně rozlišila míč. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky, Jana zatím nevybere obrázek začínající danou hláskou. Procvičování rýmů. Pracovní list Říkanky s obrázky 5 – verše 7 – 11. Pojmenovaly jsme si obrázky a Jana měla do říkanky doplnit podle obrázků rýmující se slovo. Vţdy vybírala ze čtyř obrázků, rým oběd – med neurčila správně, ostatní ano. 15. setkání – Procvičování rýmů. Řekla jsem Janě básničku Hola hoši do práce doprovoděnou pohyby prstů. Snaţila se pohyby napodobit, při druhém říkání básničky se snaţila říkat se mnou. Poté jsme si zdůraznily rýmy v básničce. Další procvičování rýmů odmítla. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky, Jana v polovině případů vybrala správný obrázek. 16. setkání - Procvičování slabikování – jedno, dvou i tříslabičná slova správně vytleskala i určila počet slabik, čtyřslabičná slova samostatně roztleskala, u některých čtyřslabičných slov potřebovala dopomoc s výslovností slova. Procvičování rýmů – řekly jsme si říkanku Řeţu, řeţu dříví. Při druhém opakování říkala se mnou. Zdůraznily jsme si rýmy v básničce. Pracovní list Říkanky s obrázky 5 – verše 12 – 16. Pojmenovaly jsme si obrázky a Jana měla do říkanky doplnit podle obrázků rýmující se slovo. Všechny verše doplnila správně. 17. setkání - Procvičování skládání slov z hlásek. Pracovaly jsme se šesti obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (nos, míč, les, kos, pes, myš) 164
jsme si pojmenovaly. Následně jsme pracovaly vţdy se třemi obrázky. Říkala jsem slova po jednotlivých hláskách a Jana měla ukázat odpovídající obrázek. Správně rozlišila les, myš, míč. Na závěr jsme si ještě jednou všechna slova rozhláskovaly. Procvičování rýmů. Řekly jsme si básničku Hola hoši do práce doprovázenou pohyby prstů. Jana se snaţila říkat se mnou, pamatovala si některá slova. Zdůraznily jsme si rýmy v básničce. Následně jsme pracovaly s vybranými obrázky z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 37). Obrázky jsme si pojmenovaly, Jana měla z trojice obrázků určit dva, které se rýmují. Dvojice nůţky – hrušky, metr – svetr a krabice čepice určila správně, dvojice drak – prak, luk – puk neurčila. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky, Jana v polovině případů vybrala správný obrázek. 18. setkání – Procvičování rýmů. Řekly jsme si básničku Hola hoši do práce doprovázenou pohyby prstů. Jana říkala se mnou. Zdůraznily jsme si rýmy v básničce. Následně jsme pracovaly s několika rýmujícími se obrázky. Obrázky jsme si pojmenovaly a Jana měla ze tří obrázků vybrat dva, které se rýmují. Všechny dvojice (nůţky – hrušky, metr – svetr, drak – mrak, míč – klíč, tuţka – hruška, čepice – krabice, luk – puk) vybrala správně. Vzhledem k tomu, ţe Jana všechny rýmy poznala, zařadila jsem ještě cvičení z publikace Mezi námi předškoláky 3. díl J. Bednářové (s. 23). Pojmenovaly jsme si vybrané obrázky, poté jsem Janě řekla slovo a Jana měla najít rýmující se obrázek (vţdy vybírala ze tří obrázků). Ke slovům vločka, les, hrnec, brána samostatně vyhledala správný obrázek – kočka, pes, srnec, brána. Ke slovům posel, sýr správný obrázek – osel, výr nevyhledala. Procvičování skládání slov z hlásek. Pracovaly jsme se třemi obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (nos, míč, les) jsme si pojmenovaly. Říkala jsem slova po jednotlivých hláskách a Jana měla ukázat odpovídající obrázek. Všechna slova rozlišila správně. 19. setkání - Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky, Jana pojmenovávala obrázky s velmi dobrou výslovností počáteční hlásky. Jana ze šesti pokusů vybrala čtyřikrát správný obrázek.
165
Procvičování skládání slov z hlásek. Pracovaly jsme se šesti obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (myš, pes, nos, rak, míč, les) jsme si pojmenovaly. Říkala jsem slova po jednotlivých hláskách a Jana měla ukázat ze tří obrázků odpovídající obrázek. Slovo rak nerozlišila, ostatní ano. 20. setkání – Procvičování slabikování – jedno aţ čtyřslabičná slova správně vytleskala i určila počet slabik. U některých čtyřslabičných slov ještě potřebovala dopomoc s výslovností slova. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky. Jana ale neurčila správně počáteční hlásky. Procvičování rýmů. Řekly jsme si básničku Hola hoši do práce – Jana ji umí téměř samostatně přednést. Zdůraznily jsme si rýmy v básničce. Následně měla ze tří obrázků vybrat dva, které se rýmují. Rýmy puk – luk, nůţky- hrušky, míč – klíč, hruška – tuţka vybrala správně. Rýmy svetr – metr, drak – mrak nevybrala. Procvičování vnímání rytmu 8. setkání – Pracovaly jsme s bzučákem. Nejdříve jsme si zopakovaly, jak zní krátký a dlouhý tón. Posléze jsem pípala melodii ze dvou tónů a Jana měla melodii napodobit. Dařilo se jí správně melodii napodobit. Poté jsme si role vyměnily. Jana pípala melodii ze dvou nebo tří tónů a já jsem napodobovala. Někdy schválně špatně – Jana mě vţdy upozornila, ţe to nebylo správně. 9. setkání – Navrhla jsem Janě, abychom si zazpívaly písničku - souhlasila. Zpívaly jsme Čerti v pekle (bylo po Mikuláši) a ťukaly oříšky do rytmu. Snaţila se drţet rytmus, docela se jí to dařilo. Totéţ s písničkou Pec nám spadla. 10. setkání – Zpívaly jsme písničku Čerti v pekle a Skákal pes, vyťukávaly rytmus pomocí oříšků – rytmus drţela dobře. 15. setkání – Pracovaly jsme s bzučákem. Jana bezpečně rozlišila krátký a dlouhý tón, napodobila melodii ze tří tónů. Poznala, ţe melodie ze tří tónů byla nebo nebyla stejná. Napodobovala melodii po mě, já po ní. Zkoušely jsme pípání délky slabik – říkaly jsme různá slova a Jana pípla buď krátce, nebo dlouze na příslušnou slabiku. 17. setkání – Pracovaly jsme s bzučákem. Jana napodobila melodie ze tří tónů, dále jsme procvičovaly vnímání délky slabiky – pípala různá slova, kdyţ se hodně soustředila, dařilo se jí to správně. 166
18. setkání – Pracovaly jsme s bzučákem. Rozlišovaly jsme krátký x dlouhý tón. Zpívaly jsme písničku Skákal pes a Jana pípala rytmus písničky - dobře drţela rytmus. Ráda s bzučákem pracovala jen tak, vymýšlela vlastní rytmické struktury. Také pípala během svého povídání délku slabik – to ale ne vţdy správně.
167
Příloha 18 Monika – procvičování sluchového vnímání Procvičování naslouchání 10. setkání – Pracovní list (s. 4) z publikace Kdo to je, co to je, jakpak se to jmenuje? M. Drijverové: prohlédly a pojmenovaly jsme si objekty na obrázku, poté jsem Monice přednášela říkanky a Monika měla ukazovat odpovídající obrázky. Na umístění většiny obrázků jsem se musela ptát. Monika pak správně ukazovala. 11. setkání – Pracovní list (s. 8) z publikace Kdo to je, co to je, jakpak se to jmenuje? M. Drijverové: prohlédly a pojmenovaly jsme si objekty na obrázku, poté jsem Monice přednášela říkanky a Monika měla ukazovat odpovídající obrázky. Monika většinu obrázků ukázala samostatně. 12. setkání – Pracovní list (s. 75) z publikace Jdeme do školy R. Maříkové: pojmenovaly jsme si obrázky. Poté jsem říkala Monice říkanku a Monika měla během toho ukazovat odpovídající obrázky. Monika plynule samostatně ukazovala odpovídající obrázky. 13. setkání – Pracovní list (s. 78) z publikace Jdeme do školy R. Maříkové: pojmenovaly jsme si obrázky. Poté jsem říkala říkanku a Monika měla během toho ukazovat odpovídající obrázky. V průběhu říkanky samostatně přesně ukazovala odpovídající obrázky. Procvičování – sluchové rozlišování 9. setkání - Pracovní list (s. 25) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové. Pracovaly jsme s dvojicemi slov lišících se hláskou. Obrázky jsme si pojmenovaly, poté jsem Monice říkala jednotlivá slova a Monika měla ukázat odpovídající obrázek. Vše ukázala správně. 14. setkání - Nejdříve jsme vyuţily několik obrázků z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 25). Názorně jsme si ukázaly a řekly: „káva x kráva – nejsou stejná slova, kdyţ vozy zakryju a řeknu kráva x kráva – jsou to stejná slova“. Monika věděla, co budeme dělat – zakrývala obrázky se mnou a přikyvovala. Poté jsem Monice vysvětlila postup dalšího úkolu – říkala jsem jí dvojice slov a poţádala ji, zda by mi u kaţdé dvojice řekla, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Pracovaly jsme s dvojicemi slov z publikace Školní zralost J. Bednářové (s. 35). Tři dvojice (pupen – buben, váha –
168
váhá, zívá - zívá) nerozlišila správně. Dalších pět dvojic (kos – koš, ples – ples, koza – kosa, vozy - vosy, bluma - bluma) rozlišila správně. 15. setkání - Nejdříve jsme vyuţily několik obrázků z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 25). Názorně jsme si ukázaly a řekly: „stůl x sůl – nejsou stejná slova, kdyţ stůl zakryju a řeknu sůl x sůl – jsou to stejná slova“. Poté jsme postupovaly stejně jako při minulém setkání. Pracovaly jsme s dvojicemi slov z publikace Školní zralost J. Bednářové (s. 35). Pět dvojic (hezký – hezky, mladí – mladý, dýky – díky, parný – parní, čistí – čistý) nerozlišila správně. Další tři dvojice (hodný – hodný, sudy – sudy, plný - plný) rozlišila správně. 19. setkání - Postupovaly jsme stejně jako při minulých setkáních. Následně jsme pracovaly s dvojicemi slov z publikace Školní zralost J. Bednářové (s. 35). Tři dvojice (kos – koš, pupen – buben, váha – váhá) nerozlišila správně. Dalších pět dvojic (ples – ples, koza – kosa, vozy – vosy, bluma – bluma, zívá - zívá) rozlišila správně. 20. setkání - Postupovaly jsme stejně jako při minulých setkáních. Následně jsme pracovaly s dvojicemi slov z publikace Školní zralost J. Bednářové (s. 35). Čtyři dvojice (hezký – hezky, dýky – díky, čistí – čistý, plný - plný) nerozlišila správně. Další čtyři dvojice (mladí – mladý, hodný – hodný, parný – parní, sudy - sudy) rozlišila správně. Procvičování sluchové paměti 15. setkání – Řekla jsem Monice dvakrát po sobě tři nesouvisející slova. Monika měla slova zopakovat. Ze slov myš, auto, máma zopakovala dvě slova – myš, máma. 16. setkání - Řekla jsem dvakrát po sobě tři nesouvisející slova. Monika měla slova zopakovat. Ze slov oči, krtek, dům zopakovala dvě slova – krtek a dům. Dále jsem Monice dvakrát po sobě řekla větu ze tří slov. Z věty Máma má auto zopakovala „Máma auto“, větu „Máma vaří oběd“ zopakovala celou. Procvičování sluchové analýzy a syntézy 6. setkání - Procvičování roztleskání slov na slabiky. Pracovaly jsme s vybranými obrázky z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Jedno aţ dvouslabičná slova bezpečně roztleskala, někdy se jí povedlo roztleskat i tříslabičné slovo. 7. setkání – Procvičování rýmů. Pracovaly jsme s několika obrázky (míč – klíč, tuţka – hruška, svetr – metr, drak – mrak, les – pes). Předloţila jsem Monice vţdy trojici obrázků, z nichţ dva se rýmovaly. Obrázky jsme si společně pojmenovaly, následně
169
jsem zopakovala a ukázala ty dva obrázky z trojice, které se rýmují, nehodící se obrázek jsem ze skupiny odstranila. 8. setkání – Procvičování rýmů. Říkaly jsme si některé známé básničky. Monika si pamatuje některá poslední slova veršů, přednášela s dopomocí. Zdůraznily jsme si rýmy v básničkách. Pracovní list (s. 50) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: pojmenovaly jsme si obrázky a zdůraznily ty, které se rýmují. Procvičovaly jsme skládání slov z hlásek. Pracovaly jsme se čtyřmi obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (myš, kos, les, mák) jsme si pojmenovaly, řekla jsem Monice, ţe budu mluvit tajnou řečí a zkusím ji to také naučit. Vţdy jsem slovo řekla po jednotlivých hláskách a Monika měla ukázat odpovídající obrázek. Obrázky jsme si společně několikrát rozhláskovaly, následně řekly vcelku a ukázaly odpovídající obrázek. 9. setkání – Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Jedno aţ dvouslabičná slova bezpečně roztleskala, zkoušely jsme určovat i počet slabik. Procvičovaly jsme roztleskávání tříslabičných slov. Procvičování rýmů pomocí obrázků (míč – klíč, tuţka – hruška, svetr – metr, drak – mrak, les – pes). Předloţila jsem Monice vţdy trojici obrázků, z nichţ dva se rýmovaly. Obrázky jsme si společně pojmenovaly, následně jsem zopakovala a ukázala ty dva obrázky z trojice, které se rýmují, nehodící se obrázek jsem ze skupiny odstranila. Pracovní list (s. 34) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: pojmenovaly jsme si obrázky, poté jsem přečetla říkanku a Monika měla vyhledat podle obrázků rýmující se slovo. Doplnila říkanku „Na veliký les, štěkal malý pes“, ostatní říkanky nedoplnila. Doplnily jsme společně, zdůraznily jsme si rýmy. 10. setkání - Procvičování rýmů pomocí obrázků (míč – klíč, tuţka – hruška, svetr – metr, drak – mrak, les – pes). Předloţila jsem Monice vţdy trojici obrázků, z nichţ dva se rýmovaly. Obrázky jsme si společně pojmenovaly, následně jsem zopakovala a ukázala ty dva obrázky z trojice, které se rýmují, nehodící se obrázek jsem ze skupiny odstranila. 11. setkání - Procvičování rýmů. Pracovní list Říkanky s obrázky 2. Pojmenovaly jsme si obrázky a Monika měla do říkanky doplnit podle obrázků rýmující se slovo. Čtyři verše ze šesti (bába – ţába, panďulák – sněhulák, točí – oči, plýskanice – rukavice) doplnila správně.
170
Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky. Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Jedno aţ dvouslabičná slova bezpečně roztleskala, tříslabičná s dopomocí. Určovaly jsme počet slabik – ukazovaly na prstech. 12. setkání – Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky. Monika zatím na poţádání nevybrala obrázek začínající danou hláskou. Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 68). Vytleskávaly jsme jedno aţ tříslabičná slova, určovaly jsme počet slabik – ukazovaly na prstech. Procvičování rýmů. Pracovní list Říkanky s obrázky 3: pojmenovaly jsme si obrázky a Monika měla do říkanky doplnit podle obrázků rýmující se slovo. Nedoplnila správně verš prší – uši, ostatní doplnila správně. Dále jsme pracovaly s pracovním listem Říkanky s obrázky 4. Pojmenovaly jsme si obrázky a Monika měla do říkanky doplnit podle obrázků rýmující se slovo. Správně nedoplnila verš domeček – dědeček, ostatní verše doplnila správně. 13. setkání - Procvičovaly jsme skládání slov z hlásek. Pracovaly jsme se třemi obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (myš, pes, nos) jsme si pojmenovaly. Říkala jsem slova po jednotlivých hláskách a Monika měla ukázat odpovídající obrázek. Zaujal ji obrázek myši a ukazovala pořád jen ten. Slova jsme si tedy rozhláskovaly, řekly v celku a ukázaly společně. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky. Monika se velmi snaţila o přesnou výslovnost slov a počáteční hlásky, ale zatím na poţádání nevybrala obrázek začínající danou hláskou. Procvičování rýmů. Pracovní list Říkanky s obrázky 5 – prvních šest veršů: Monika měla doplnit říkanku rýmujícím se obrázkem – vţdy vybírala ze tří obrázků. Rýmy tričko - sluníčko a okrušky – berušky nedoplnila správně, ostatní čtyři verše doplnila. 14. setkání - Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Jedno aţ tříslabičná slova správně roztleskala (tříslabičná slova – 171
některá známá slova), u dvouslabičných slov správně určila počet slabik – ukázala na prstech. Další jsme si ukazovaly společně. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme se čtyřmi vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky. Poţádala jsem Moniku, aby mi podala obrázek začínající danou hláskou. Ze čtyř pokusů dvakrát vybrala správně. Procvičování rýmů – řekly jsme si říkanku Hola hoši do práce. Při druhém opakování říkala se mnou a napodobovala pohyby prstů. Zdůraznily jsme si rýmy v básničce. Pracovní list Říkanky s obrázky 5 – verše 12 – 14: pojmenovaly jsme si obrázky a Monika měla do říkanky doplnit podle obrázků rýmující se slovo. Verš měsíce - lţíce nedoplnila správně, ostatní ano. 16. setkání - Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Monika nechtěla samostatně vytleskávat, přikládala svoje ruce pod moje a tleskala pouze se mnou. Společně jsme si vţdy ukázaly na prstech počet slabik. 17. setkání - Procvičovaly jsme skládání slov z hlásek. Pracovaly jsme s pěti obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (myš, les, nos, míč, pes) jsme si pojmenovaly. Říkala jsem slova po jednotlivých hláskách a Monika měla ukázat odpovídající obrázek. Monika si vţdy slovo řekla v celku a poté ukázala odpovídající obrázek. Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 15). Monika vytleskala a tříslabičné slovo, pokud správně vyslovila. U jedno aţ dvou slabičných slov ukazovala na prstech počet slabik – v polovině případů správně. Procvičování rýmů – řekly jsme si říkanku Hola hoši do práce. Monika říkala se mnou a napodobovala pohyby prstů. Zdůraznily jsme si rýmy v básničce. Následně jsme pracovaly s vybranými obrázky z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 37). Obrázky jsme si pojmenovaly, Monika měla z trojice obrázků určit dva, které se rýmují. Všechny dvojice jsme si řekly společně. 18. setkání - Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Monika u jedno aţ dvouslabičných slov ukázala správný počet slabik na prstech.
172
Procvičování rýmů – řekly jsme si říkanku Hola hoši do práce. Monika říkala se mnou a napodobovala pohyby prstů. Zdůraznily jsme si rýmy v básničce. Následně jsme pracovaly s vybranými obrázky z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 37). Obrázky jsme si pojmenovaly, Monika měla z trojice obrázků určit dva, které se rýmují. Monika říkala, k čemu různé předměty na obrázcích jsou, hledala podobnosti, ale rýmy neurčila. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovaly jsme se šesti vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovaly se zdůrazněním počáteční hlásky. Poţádala jsem Moniku, aby mi podala obrázek začínající danou hláskou. Ze šesti pokusů dvakrát vybrala správně. 19. setkání - Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 15 a 68). Monika u jedno aţ dvouslabičných slov ukázala správný počet slabik na prstech. Tříslabičná slova, která neměla zaţitá, vytleskala s dopomocí. 20. setkání – Procvičování slabikování. Monika nechtěla vytleskávat samostatně, přikládala svoje ruce pod moje a vytleskávaly jsme spolu, určovaly počet slabik. Procvičování vnímání rytmu 5. setkání – Pracovaly jsme s bzučákem. Procvičovaly jsme krátký x dlouhý tón, pomocí zápisu – asi polovinu dvou tónových melodií zapsala správně. Procvičování napodobování rytmu. 7. setkání – Pracovaly jsme s bzučákem. Procvičovaly jsme zapisování krátké melodie pomocí zápisu. Monika napodobila melodie ze dvou krátkých a dvou dlouhých tónů. 8. setkání – Zpívaly jsme písničku Holka modrooká s vyťukáváním rytmu pomocí oříšků. Monika měla tendenci vţdy kousek písničky ťukat velmi rychle bez ohledu na rytmus. 10. setkání – Zpívaly jsme písničku Travička zelená a vyťukávaly jsme rytmus pomocí oříšků. Monika kousek písničky ťukala velmi rychle, chvílemi se jí uţ dařilo ťukat do rytmu. 11. setkání – Zpívaly jsme písničku Kočka leze dírou a vyťukávaly jsme rytmus pomocí oříšků. Monika se velmi snaţila, aby drţela rytmus.
173
12. setkání – Zpívaly jsme písničky Pec nám spadla a Skákal pes, vyťukávaly jsme rytmus pomocí oříšků. Monika se snaţila vyťukávat rytmus se mnou, docela se jí to dařilo. 15. setkání – Zpívaly jsme písničku Ovčáci čtveráci a vyťukávaly jsme rytmus pomocí oříšků. Monice se dařilo dobře drţet rytmus. Dále jsme pracovaly s bzučákem. Monika pípala krátké a dlouhé tóny, napodobovala melodii ze dvou tónů. 18. setkání – Pracovaly jsme s bzučákem. Procvičovaly jsme napodobování melodie ze tří tónů. 20. setkání – Pracovaly jsme s bzučákem. Procvičovaly jsme napodobení melodie dle zápisu – bezpečně zvládla i ze tří tónů, a zapisování melodie – zapsala dva tóny.
174
Příloha 19 Michal – procvičování sluchového vnímání Procvičování naslouchání 10. setkání – Pracovní list (s. 24) z publikace Kdo to je, co to je, jakpak se to jmenuje? M. Drijverové: prohlédli a pojmenovali jsme si objekty na obrázku, poté jsem Michalovi přednášela říkanky, Michal měl ukazovat odpovídající obrázky. Většinu odpovídajících obrázků ukazoval samostatně. 11. setkání – Pracovní list (s. 74) z publikace Jdeme do školy R. Maříkové: pojmenovali jsme si obrázky. Poté jsem říkala říkanku a Michal měl během toho ukazovat odpovídající obrázky. Asi v polovině případů jsem se musela ptát, kde je daný obrázek, ostatní ukazoval samostatně v průběhu říkanky. 12. setkání – Pracovní list (s. 75) z publikace Jdeme do školy R. Maříkové: pojmenovali jsme si obrázky. Poté jsem říkala říkanku a Michal měl během toho ukazovat odpovídající obrázky. Všechny obrázky ukazoval samostatně. 13. setkání – Pracovní list (s. 78) z publikace Jdeme do školy R. Maříkové: pojmenovali jsme si obrázky. Poté jsem říkala říkanku a Michal měl během toho ukazovat odpovídající obrázky. V průběhu říkanky samostatně správně ukazoval odpovídající obrázky. Procvičování sluchového rozlišování 12. setkání – Pracovní list (s. 25) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové. Pracovali jsme s dvojicemi slov lišících se hláskou. Obrázky jsme si pojmenovali, poté jsem Michalovi říkala jednotlivá slova a Michal měl ukázat odpovídající obrázek. Vše ukázal správně. 13. setkání - Nejdříve jsme vyuţily několik obrázků z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 25). Názorně jsme si ukázali a řekli: „káva x kráva – nejsou stejná slova, kdyţ vozy zakryju a řeknu kráva x kráva – jsou to stejná slova“ (Michal hned, jak jsem začala úkol vysvětlovat, věděl, co přijde, zakrýval obrázky a přikyvoval). Následně jsem říkala dvojice slov a poţádala ho, aby mi u kaţdé dvojice řekl, zda slova jsou nebo nejsou stejná. Pracovali jsme s dvojicemi slov z publikace Školní zralost J. Bednářové (s. 35). Dvě dvojice (ples – pleš, zívá - zívá) nerozlišil správně. Dalších šest dvojic (kos – koš, koza – kosa, vozy – vosy, bluma - bluma, pupen – buben, váha váhá) rozlišil správně. 175
14. setkání – Postupovali jsme stejně jako při minulém setkání. Pracovali jsme s dvojicemi slov z publikace Školní zralost J. Bednářové (s. 35). Čtyři dvojice (hodný – hodný, dýky – díky, sudy – sudy, plný - plný) nerozlišil správně. Další čtyři dvojice (hezký – hezky, mladí – mladý, parný – parní, čistí - čistý) rozlišil správně. Procvičování sluchové paměti 11. setkání – Řekla jsem Michalovi tři nesouvisející slova, ještě jednou jsem je zopakovala. Michal měl slova zopakovat. Ze slov balon, myš, máma zopakoval dvě slova – máma, myš, ze slov klíč, kočka, kytka – zopakoval také dvě slova - kytka a kočka. Zopakoval také slova z předchozí trojice – myš a máma a pokračoval vyjmenováním členů rodiny (táta, Maru, Míša). 12. setkání – Řekla jsem Michalovi věty ze tří slov a poţádala Michala, aby je po mě zopakoval. Z věty „Máma nese nákup“ zopakoval „máma nákup“. Věty „Petr má auto“ a „Máma vaří oběd“ zopakoval celé. Ve větě „Táta řídí auto“ přehodil slovosled: „táta auto řídí“. 15. setkání - Řekla jsem Michalovi čtyři nesouvisející slova, ještě jednou jsem je zopakovala. Michal měl slova zopakovat. Ze slov kočka, balon, sešit, voda zopakoval dvě slova – kočka, balon. 16. setkání – Řekla jsem Michalovi větu ze čtyř slov a poţádala ho, aby je po mě zopakoval. Z věty „Máma nese domů nákup“ zopakoval tři slova: „máma nákup domů“, z věty „Táta řídí modré auto“ zopakoval také tři slova: „táta auto řídí“. 18. setkání – Řekla jsem Michalovi tři nesouvisející slova pusa, ryba, auto – zopakoval dvě slova – auto, pusa. Z dalších tří slov oči, krtek, dům zopakoval také dvě slova – krtek, dům. Procvičování sluchové analýzy a syntézy 8. setkání - Procvičování rýmů. Pracovní list (s. 34) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: pojmenovali jsme si obrázky, poté jsem přečetla říkanku a Michal měl vyhledat podle obrázků rýmující se slovo. Říkanku „Na veliký les štěkal malý pes“ doplnil samostatně správně. Ostatní říkanky jsme doplnili společně, rýmy jsme zdůraznili. 9. setkání – Procvičování rýmů. Pracovní list (s. 50) z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové: Michal měl ze tří obrázků určit dva, které se rýmují. Obrázky jsme určovali společně, rým jsme vţdy zdůraznili. 176
Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 15 a 68). U jednoslabičných slov měl ještě tendenci tleskat dvakrát – vţdy jsme si ukázali, jak to má být správně. Určovali jsme počet slabik. 10. setkání – Procvičování rýmů. Pracovní list Říkanky s obrázky 2: pojmenovali jsme si obrázky a Michal měl do říkanky doplnit podle obrázků rýmující se slovo. Správně doplnil rýmy bába – ţába, chyba – ryba, točí – oči. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovali jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovali se zdůrazněním počáteční hlásky. 11. setkání - Procvičování rýmů. Pracovní list Říkanky s obrázky 3: pojmenovali jsme si obrázky a Michal měl do říkanky doplnit podle obrázků rýmující se slovo. Správně nedoplnil rým červenec – mravenec, ostatní určil správně. 12. setkání – Procvičování skládání slov z hlásek. Pracovali jsme se čtyřmi obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (pes, míč, myš, les) jsme si pojmenovali, řekla jsem Michalovi, ţe budu mluvit tajnou řečí a zkusím ho to také naučit. Vţdy jsem slovo řekla po jednotlivých hláskách a Michal měl ukázat odpovídající obrázek. Správně ukázal pes a myš. Obrázky jsme si ještě několikrát vyhláskovali. Procvičování rýmů. Pracovní list Říkanky s obrázky 3: pojmenovali jsme si obrázky a Michal měl do říkanky doplnit podle obrázků rýmující se slovo. Správně vyhledal obrázky ke třem veršům, jeden (párky – dárky) jsme vyhledali společně. 13. setkání – Procvičování rýmů. Pracovní list Říkanky s obrázky 5 – prvních pět veršů: Michal měl doplnit říkanku rýmujícím se obrázkem – vţdy vybíral ze tří obrázků. Rým hrom - strom nedoplnil napoprvé správně, verš jsem zopakovala a napodruhé rýmující se obrázek našel, ostatní verše doplnil správně. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovali jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovali se zdůrazněním počáteční hlásky, Michal poté ze šesti pokusů čtyřikrát vybral správný obrázek. 14. setkání – Procvičování rýmů. Řekla jsem Michalovi básničku Hola hoši do práce doprovoděnou pohyby prstů. Básničku poslouchal, snaţil se napodobit pohyby prstů. Rýmy jsme si zdůraznili. Pracovní list Říkanky s obrázky 5 – verše 6 – 10: Michal měl doplnit říkanku rýmujícím se obrázkem – vţdy vybíral ze tří obrázků. Rýmy svetr –
177
metr, laky - vlaky nedoplnil napoprvé správně, verš jsem zopakovala a napodruhé rýmující se obrázek našel, ostatní verše doplnil správně. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovali jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovali se zdůrazněním počáteční hlásky, Michal poté z deseti pokusů sedmkrát vybral správný obrázek. Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. U jednoslabičných slov měl ještě tendenci tleskat dvakrát – vţdy jsme si ukázali, jak to má být správně. Dvou a tříslabičná slova vytleskal samostatně. Určovali jsme počet slabik. 15. setkání – Procvičování skládání slov z hlásek. Pracovali jsme s několika obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (pes, míč, myš, les, nos, kos) jsme si pojmenovali. Vţdy jsem slovo řekla po jednotlivých hláskách a Michal měl ukázat odpovídající obrázek. Správně ukázal pes, myš, míč. Ostatní obrázky jsme si ještě několikrát vyhláskovali. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovali jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovali se zdůrazněním počáteční hlásky, Michal poté z osmi pokusů čtyřikrát vybral správný obrázek. 16. setkání - Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 15 a 68). Jednoslabičná slova uţ v několika případech vytleskal správně. Určovali jsme počet slabik. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovali jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovali se zdůrazněním počáteční hlásky, Michal poté ze šesti pokusů třikrát vybral správný obrázek. 17. setkání – Procvičování rýmů. Řekli jsme si říkanku „Řeţu, řeţu dříví“ s doprovodnými pohyby rukou. Michal se snaţil říkat se mnou, zdůraznili jsme si rýmy v básničce. Pracovní list Říkanky s obrázky 5 – verše 11 – 13: Michal měl doplnit říkanku rýmujícím se obrázkem – vţdy vybíral ze tří obrázků. Všechny verše doplnil správně. Procvičování určení počáteční hlásky slova. Pracovali jsme s vybranými obrázky (začínající pouze hláskami M a S) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové (s. 17, 18). Obrázky jsme si několikrát pojmenovali se zdůrazněním počáteční hlásky, Michal 178
poté z pěti pokusů třikrát vybral správný obrázek. Následně jsem se zeptala, na co začíná medvěd a slunce – správně určil počáteční hlásky. Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Jednoslabičná slova uţ ve všech případech vytleskal správně, dvou a tříslabičná také. Určovali jsme počet slabik. 18. setkání – Procvičování rýmů – řekli jsme si říkanku Hola hoši do práce, při druhém opakování se snaţil říkat se mnou – většinou poslední slova veršů. Zdůraznili jsme si rýmy. Pracovní list Říkanky s obrázky 5 – verše 14 – 16: Michal měl doplnit říkanku rýmujícím se obrázkem – vţdy vybíral ze tří obrázků. Rým bubeník - rybník nedoplnil napoprvé správně, verš jsem zopakovala a napodruhé rýmující se obrázek našel, ostatní verše doplnil správně. Následně jsme pracovali s vybranými obrázky z publikace Mezi námi předškoláky J. Bednářové (s. 37). Obrázky jsme si pojmenovali, Michal měl z trojice obrázků určit dva, které se rýmují. Dvojice tuţka- hruška, puk – luk, nůţky – hrušky určil správně, dvojice drak – prak, míč – klíč, svetr – metr jsme určili společně. 19. setkání - Procvičování slabikování pomocí vybraných obrázků z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Jedno aţ tříslabičná slova roztleskal bezpečně samostatně. Počet slabik určil u jedno a dvouslabičných slov, u tříslabičných jsme určovali společně. Procvičování skládání slov z hlásek. Pracovali jsme s několika obrázky (s. 37, 38) z publikace Sluchové vnímání J. Bednářové. Obrázky (pes, míč, myš, les, nos, kos) jsme si pojmenovali. Vţdy jsem slovo řekla po jednotlivých hláskách a Michal měl ukázat odpovídající obrázek. Správně ukázal pes, myš, míč, les. Ostatní obrázky jsme si ještě několikrát vyhláskovali. Procvičování vnímání rytmu 11. setkání – Zazpívali jsme si písničku „Skákal pes“ – Michal zpíval a vyťukával rytmus téměř samostatně. 12. setkání - Pracovali jsme s bzučákem. Nejdříve jsme si zopakovali, jak zní krátký a dlouhý tón. Následně jsem pípala melodii ze dvou tónů a Michal melodie správně napodoboval.
179
