MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra geografie

Markéta Bálková

AKTIVNÍ FORMY TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO

Bakalářská práce

Vedoucí práce: RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. ___________________________________________________________________ Brno 2013

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM BÁLKOVÁ, Markéta. Aktivní formy trávení volného času v mikroregionu Hustopečsko. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, 2013. 62 l., 4 l. příl. Vedoucí bakalářské práce: Hana Svobodová.

ANOTACE Bakalářská práce analyzuje možnosti aktivního trávení volného času v mikroregionu Hustopečsko. Zaměřena je na volnočasové aktivity dětí a mládeže do 18 let věku prostřednictvím členství v zájmových spolcích a sdruženích a využívání služeb domů dětí a mládeže, středisek volného času a základních uměleckých škol. Zabývá se rozmístěním volnočasových institucí v mikroregionu Hustopečsko, analýzou jejich činnosti a analýzou konkurenceschopnosti vybrané instituce. Vychází z dotazníkového šetření realizovaného mezi pedagogickými pracovníky a vedoucími těchto institucí.

ANNOTATION This thesis analyzes possibilities for active leisure in the Hustopeče microregion. It focuses on leisure activities of children and youth under 18 years through membership in clubs and associations and using services of leisure centers and art schools. It deals with the placement of leisure institutions in the Hustopeče Microregion, analysis of their activities and analysis of competitiveness of a selected institution. It was based on a questionnaire survey realized among the educators and instructors of these institutions.

KLÍČOVÁ SLOVA Hustopečsko, volný čas, volnočasové aktivity, volnočasová instituce, spolek, svaz

KEYWORDS Hustopečsko, leisure time, leisure time activities, leisure institution, club, association

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci na téma „Aktivní formy trávení volného času v mikroregionu Hustopečsko“ vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Kobylí, dne 18. dubna 2013

Markéta Bálková

...................................

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala RNDr. Haně Svobodové, Ph.D. za vedení bakalářské práce a vedoucím spolků a zařízení volného času za ochotu při vyplňování dotazníků.

Obsah ÚVOD............................................................................................................................................. 1 CÍL PRÁCE ...................................................................................................................................... 3 METODIKA..................................................................................................................................... 3 REŠERŠE LITERATURY .................................................................................................................... 5 VÝCHOZÍ POZNATKY A ZÁKLADNÍ POJMY ..................................................................................... 7 GEOGRAFIE VOLNÉHO ČASU A CESTOVNÍHO RUCHU .............................................................. 7 REKREOLOGIE ............................................................................................................................ 8 SOCIOLOGIE VOLNÉHO ČASU.................................................................................................... 8 VOLNÝ ČAS A REKREACE ........................................................................................................... 9 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ........................................................................................................ 10 ŽIVOTNÍ PODMÍNKY .................................................................................................................... 12 GEOGRAFICKÉ A EKOLOGICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO STYLU ............................................... 12 DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO STYLU ..................................................................... 12 SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ PODMÍNKY ...................................................................................... 13 VOLNÝ ČAS A SOCIÁLNÍ KAPITÁL................................................................................................. 14 VOLNOČASOVÁ ZAŘÍZENÍ............................................................................................................ 15 SPOLKY A SDRUŽENÍ .................................................................................................................... 16 SUBJEKTY ANGAŽOVANÉ VE VOLNOČASOVÝCH AKTIVITÁCH A JEJICH FINANCOVÁNÍ .............. 18 MIKROREGION HUSTOPEČSKO ................................................................................................... 19 POJEM „MIKROREGION“ ......................................................................................................... 19 POLOHA................................................................................................................................... 19 FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ............................................................................. 21 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ................................................................................. 23 VOLNOČASOVÉ INSTITUCE V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO .............................................. 25 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .............................................................................................................. 35 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .................................................................................... 37 ZÁJEM DĚTÍ A MLÁDEŽE O NABÍZENÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY, NAPLNĚNÍ KAPACITY INSTITUCÍ ............................................................................................................................ 37 FINANCOVÁNÍ VOLNOČASOVÝCH INSTITUCÍ ...................................................................... 39 VNÍMÁNÍ KONKURENCE MEZI VOLNOČASOVÝMI INSTITUCEMI, INOVACE ČINNOSTI ZA ÚČELEM ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI .................................................................... 41 SPOLUPRÁCE VOLNOČASOVÝCH INSTITUCÍ S DALŠÍMI SUBJEKTY ...................................... 42 ANALÝZA KONKURENCESCHOPNOSTI VYBRANÉ INSTITUCE ....................................................... 44 SWOT ANALÝZA....................................................................................................................... 44 KONKURENČNÍ HROZBY VYBRANÉ INSTITUCE ........................................................................ 45 ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 47 SHRNUTÍ ...................................................................................................................................... 50

ZDROJE INFORMACÍ .................................................................................................................... 51 SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................................... 56

ÚVOD Volný čas bývá vymezován mnoha různými definicemi, např. jako doba, která nám zbývá po splnění pracovních i jiných povinností, a ve které vykonáváme dobrovolně činnosti, jež nám přinášejí radost a uspokojení. Jak však rozvedu dále, hranice mezi volným časem a povinnostmi není vždy jednoznačná, ale naopak velmi individuální.

S vývojem společnosti a změnami v její organizaci, hodnotách či způsobu hospodaření, se v každé době na volný čas a jeho význam nahlíželo různě. Z historických období především antika a renesance zdůrazňovaly nutnost takového využití volného času, které bude mít příznivý efekt na osobní rozvoj a zdraví jednotlivců a následkem toho pak celé společnosti, tedy nutnost vyplnit ho vzděláváním, sportem, cestováním a využíváním dalších různých příležitostí, jak získat nové poznatky z různých oblastí.

V dnešní době, kdy máme díky ekonomickému a technologickému rozvoji, široké škále služeb a úpravě pracovní doby celkově více volného času než kdykoli předtím, to pak platí dvojnásob. Nároky na jedince stoupají a zároveň je spousta možností, jak trávit alespoň část volného času aktivně a kvalitně. Volnočasové aktivity výrazně ovlivňují celoživotní orientaci jedince a jsou výraznou formou prevence patologických jevů. Volnočasové aktivity na venkově, při kterých se setkávají lidé různého věku, vzdělání, sociálního statusu atd., a společně pěstují nějaký svůj koníček a podílí se na společenském dění v lokalitě, napomáhají budovat mezi lidmi pocit sounáležitosti a celkově rozvíjet danou lokalitu. Prevenční funkce má největší význam ve smyslu volného času dětí a mládeže, která se díky smysluplným zájmům více vyvaruje sociálně patologických jevů a již od raného věku je zvyklá rozšiřovat své vědomosti a dovednosti a komunikovat a spolupracovat s různými lidmi. Volnočasové aktivity jsou jak v případě dětí, tak dospělých významným faktorem budování tzv. sociálního kapitálu. Ekonomické a legislativní zabezpečení kvalitního trávení volného času má tedy pozitivní vliv na vývoj celé společnosti.

Volný čas můžeme trávit mimo jiné organizovaně v rámci nějaké instituce, jakou jsou centra volného času, různé zájmové kluby a kroužky ve výchovných zařízeních či sportovní a jiné spolky a sdružení. Zaměřím se především na instituce, jejichž služeb využívají z velké části děti a mládež do věku 18 let, a to na ty, které patří k nejvýznamnějším organizátorům účelného 1

využívání volného času co do množství klientů a členů, tj. školská volnočasová zařízení jako domy dětí a mládeže (DDM), střediska volného času (SVČ) a základní umělecké školy (ZUŠ), a zájmové spolky a sdružení.

Koncentrace volnočasových institucí však není rovnoměrná a především nabídka na venkově tak může být značně omezená. V práci se budu zabývat možnostmi aktivního trávení volného času v mikroregionu Hustopečsko, který je tvořen 29 členskými obcemi, z nichž šestitisícové město Hustopeče je centrem mikroregionu.

V teoretické části rozvedu základní pojmy mé práce a opřu se o poznatky geografie volného času a cestovního ruchu a v menší míře také dalších oborů souvisejících s danou tematikou, jako je rekreologie, pedagogika volného času, veřejná správa či sociologie životního stylu.

Šetření v rámci praktické části budu provádět přímo v institucích, ve spolupráci s volnočasovými pedagogickými pracovníky a vedoucími těchto zařízení a spolků. Zaměřím se především na mimoškolní volnočasová a vzdělávací zařízení, jejich nabídku, vybavenost, klientelu, celkový zájem občanů o jejich nabídku, naplnění kapacity, propagaci jejich činnosti a zapojování se do společenského a kulturního dění v dané lokalitě. Obdobně se budu zabývat také činností spolků a sdružení. Dalším krokem bude analýza konkurenceschopnosti institucí vůči jedné vybrané instituci, založená na porovnání jejich nabídky, vzdáleností mezi podobnými institucemi, populaci jednotlivých obcí a celkové spádovosti obyvatel za službami do obcí, v nichž se instituce nachází.

2

CÍL PRÁCE Hlavním cílem je analýza možností aktivního trávení volného času v mikroregionu Hustopečsko. Celá práce bude zaměřena především na volný čas dětí a mládeže do 18 let. Objektem výzkumu budou volnočasová zařízení typu DDM či ZUŠ, která nabízí rozmanitou škálu vzdělávacích, uměleckých a sportovních kurzů, a spolkové instituce jako místní sportovní kluby či hasičské sbory. Oba tyto typy institucí zajišťují v největším rozsahu volnočasové aktivity ve sledované oblasti a ke společenskému dění v mikroregionu přispívají i prostřednictvím pořádání různých jednorázových akcí během roku.

Možnosti aktivního trávení volného času budu zkoumat z pohledu institucí, tedy ve spolupráci s pracovníky těchto zařízení. Výstupem budou konkrétnější informace o činnosti zařízení a spolků, způsobu financování činnosti či spolupráci institucí s vedením obcí a dalšími subjekty. Pokusím se zjistit, jak pracovníci vnímají zájem občanů a hlavně dětí a mládeže o jimi organizované aktivity, tedy v jaké míře jich občané využívají, o jaké aktivity je zájem největší, jak se jejich zájem o aktivity vyvíjí v posledních letech a jakými způsoby se samotné instituce snaží inovovat své služby a uspět tak v konkurenci různých typů volnočasových institucí, ať už zřizovanými veřejnými správními subjekty, soukromými subjekty za účelem dosahování zisku nebo neziskovými organizacemi.

METODIKA Po sepsání teoretických poznatků týkajících se tématu práce pro přibližné zařazení do systému věd a přiblížení způsobu, jak jsem k práci přistupovala a z jakého úhlu pohledu jsem téma zpracovala, jsem se zaměřila na mikroregion Hustopečsko a jeho geografickou charakteristiku. Některé údaje jsou dostupné přímo pro Hustopečsko nebo se dají vyvodit z dat o jednotlivých obcích, u některých jsem však vycházela z charakteristik celého okresu či jiných regionálních celků, protože pro jednotlivé obce nejsou dostupné.

Pro praktickou část bylo třeba zjistit, jaké volnočasové instituce fungují v mikroregionu Hustopečsko. Kromě webových stránek obcí jsem tyto informace získala z registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu v systému Ministerstva financí ARES, Seznamu občanských sdružení Ministerstva vnitra ČR nebo komunikací s pracovníky obecních úřadů a místními obyvateli. Dále jsem zjišťovala, jakých institucí využívají děti a mládež

3

do 18 let věku, a to buď přímo z webových stránek institucí, kontaktováním vedoucích těchto institucí nebo kontaktováním místních obecních a městských úřadů.

Dalším krokem byl kvalitativní výzkum v podobě dotazníkového šetření mezi pracovníky vybraných institucí, jehož cílem bylo získat podrobnější informace o činnosti jejich instituce a jejich názor na provozování činnosti zhodnocením finanční náročnosti, obtížnosti získávání finančních prostředků pro činnost a zájmu občanů o jejich nabídku, dále informace o zapojování subjektu do společenského dění v lokalitě a možnostech spolupráce s jinými místními subjekty. Na základě výsledků dotazníku a zhodnocení nabídky, vybavenosti, populaci jednotlivých obcí a střediskovosti obcí jsem zpracovala analýzu konkurence vybrané volnočasové instituce a SWOT analýzu pro tuto instituci.

4

REŠERŠE LITERATURY Pracovala jsem především s literaturou zaměřenou na geografii volného času a cestovního ruchu a rekreologii a s literaturou zabývající se životním stylem a vzájemnými vazbami mezi životními podmínkami, stavem společnosti a způsobem trávení volného času.

Základní informace o vědním oboru geografie volného času a cestovního ruchu jsem získala z knih „Ekonomická a sociální geografie“ (Toušek, Kunc, Vystoupil, 2008) a „Geografie cestovního ruchu“ (Vystoupil, Šauer, 2011).

Z knihy „Rekreologie“ (Hodaň, Dohnal, 2005) a „Tři dimenze pojmu rekreologie“ (Dohnal a kol., 2009) jsem získala základní poznatky o rekreaci a volném čase, informace o zařazení rekreologie v systému věd a jejích společných znacích s geografií volného času a systému organizace volnočasových aktivit na venkově i ve městě. Podobné výchozí pojmy a systém propojení rekreace, cestovního ruchu a volného času jsou obsaženy v metodickém dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj nazvaném „Zážitkový cestovní ruch“ (kolektiv autorů, 2008) a ve výukovém materiálu Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity „Rekreologie, volný časvysvětlení pojmů, filozofický pohled, kategorizace“ (Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě).

„Sociologie životního stylu“ (Duffková, Urban, Dubský, 2008) podává informace o podmíněnosti životního stylu a způsobu trávení volného času životním prostředím jednotlivce a celkovým vývojem společnosti.

Protože je práce zaměřená na volný čas dětí a mládeže, čerpala jsem také z knihy „Kapitoly z pedagogiky volného času“ (Hofbauer, 2010), která kromě výchovného a vzdělávacího přínosu různých kulturních a sportovních aktivit obsahuje i kapitolu věnující se výčtu různých zařízení, kde se volný čas zhodnocuje, a jejich charakteristice.

Mikroregion Hustopečsko má celkově spíše venkovský ráz, proto se na něj dají aplikovat informace získané z knihy „Synergie ve venkovském prostoru“ (Svobodová a kol., 2011) o spolkové činnosti ve venkovských obcích a významu různých organizací pro tvorbu sociálního kapitálu. Tyto myšlenky jsou pak více rozvedeny v článku „Volný čas a sociální kapitál: Analýza spolkové aktivity v Česku“ (Gelná, 2012), který je součástí sborníku z konference Nové výzvy 5

pro geografii. Článek diskutuje pozitivní vliv spolkové činnosti na společenské vztahy, soudržnost obyvatel, společenské dění v dané lokalitě a tím pádem celkový rozvoj lokality.

Při geografické charakteristice mikroregionu Hustopečsko jsem vycházela z informací získaných na webových stránkách mikroregionu, jednotlivých členských obcí, mapových serverech Národní geoportál Inspire a Geology.cz (Česká geologická služba), Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu.

Při zjišťování, jaké volnočasové instituce působí v mikroregionu Hustopečsko, jsem vycházela rovněž z webových stránek obcí, registru ekonomických subjektů ARES, webových stránek jednot Orla, online Seznamu občanských sdružení vedeném Ministerstvem vnitra ČR a online databáze středisek volného času.

Informace o možnostech různých dotačních projektů jsem našla na stránkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

6

VÝCHOZÍ POZNATKY A ZÁKLADNÍ POJMY GEOGRAFIE VOLNÉHO ČASU A CESTOVNÍHO RUCHU Geografie cestovního ruchu vznikla ve 30. letech 20. stol. Přestože volný čas a rekreace byly diskutovány již ve starověku, k jejich skutečnému rozšíření a zhodnocení došlo až se zákonnou úpravou pracovní doby a rozvojem služeb, mezi nimiž se rozšiřovala i nabídka různých rekreačních aktivit.

Výzkum volného času může vycházet ze sociologie, pedagogiky a psychologie, nebo může být včleněn právě do geografie. „Metodologický rámec pro zkoumání prostorově relevantních prvků souvisejících s volným časem a cestovním ruchem tvoří vztahový trojúhelník mezi volným časem, rekreací a cestovním ruchem, přičemž „rekreaci ve volném čase“ je připisována nejvýznamnější funkce.“ (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol., 2008, s. 298)

Vztah mezi volným časem, cestovním ruchem a rekreací je vyjádřen na obr. č. 1. Oblast práce má dvě významné části, ve kterých se překrývá s volným časem. Jedná se o služební cesty a zájmovou činnost, která je zároveň prací a věnováním se této činnosti se rozvíjí také kariéra jedince. Pro tuto práci je stěžejní hlavně oblast překrývání rekreace a volného času, kterou si můžeme dále pomyslně rozdělit na pasivní činnosti, jako jsou poslech hudby, sledování televize, čas trávení především doma, a aktivní činnosti, jako sport a další fyzické aktivity, případně ostatní zájmové činnosti, kterým se jedinec věnuje převážně pro potěšení, přestože i tak mohou mít příznivý dopad na jeho kariéru, a které vykonává převážně mimo domov a ve společnosti jiných lidí.

Obrázek 1 Vztah mezi volným časem, rekreací a cestovním ruchem (Zdroj: Kol. autorů, Destinační management a tvorba produktu cestovního ruchu, Zážitkový cestovní ruch, 2008, s. 13, vlastní zpracování)

7

„Z pohledu nadřazeného společenského fenoménu volného času bylo nahlíženo na formy a efekty cestovního ruchu a rekreace jako na podřazené (nižší) fenomény. Po mnoha letech diskuzí se pojem „Recreation Geography“ postupně prosadil na amerických a kanadských univerzitách. Pod pojmem „recreation geografy“ je začleněna jednak geografie sportu (geography of sport) a jednak geografie cestovního ruchu (geografy of tourism).“ (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol., 2008, s. 298)

Cestovní ruch zahrnuje nejen rekreaci, ale i cestování lidí za rekreací, služební cesty nebo cesty z rodinných důvodů.

REKREOLOGIE Geografie volného času sdílí některé výchozí pojmy a objekty bádání s rekreologií, oborem založeným v r. 1991, který se zabývá „vlastním procesem rekreace člověka v přesně definovaných podmínkách prostředí a systémů, jejím vlivem na individuální a společenské změny a efektem těchto změn“. (Hodaň, Dohnal, 2005, str. 8)

Jde o vědu společenskou, mezioborovou. Předmětem výzkumu je především tělesná kultura a regenerace sil, ale také management rekreace, možnosti rekreace v kultivaci člověka a společnosti, vztah rekreace k životnímu prostředí a vztah rekreace a ekonomiky v daném území. S přihlédnutím ke geografickým vědám se tedy rekreologie v jistých otázkách doplňuje s geografií obyvatelstva, geografií služeb, geografií volného času a cestovního ruchu.

Stejně tak vychází z poznatků geografie sídel a pracuje s různými lokalizačními teoriemi. Pro realizaci aktivní rekreace je důležitá technická a sociální infrastruktura, kam patří mimo jiné různá školská a výchovná zařízení, zařízení pro tělesnou výchovu, rekreaci a sport, zařízení kultury a osvěty a různé společenské organizace. I tady platí „čím větší obec (lokalita), tím více prvků sociální infrastruktury je v ní zastoupeno“. (Hodaň, Dohnal, 2005. str. 84)

SOCIOLOGIE VOLNÉHO ČASU Další vědou související s tematikou je sociologie volného času, která se zabývá „množstvím, možnostmi a způsoby naplňování volného času u různých sociálních skupin společnosti v determinovanosti prací, profesí, vzděláním, pohlavím, věkem, místem bydliště, ekonomickým zajištěním, ročním obdobím, zdravotním stavem a dalšími spoluurčujícími faktory“. (Hodaň, Dohnal, 2005, str. 56)

8

VOLNÝ ČAS A REKREACE Vznik volného času bývá spojován s vědeckotechnickou revolucí, kdy byla těžká a manuální práce z velké části nahrazena stroji. Při zamyšlení nad strukturou společnosti a jejím způsobu života v různých historických obdobích se můžeme pozastavit nad tím, kolik volného času museli mít svobodní občané ve starověku nebo středověká šlechta. V antice se zrodily základy věd o volném čase a vyzdvihována byla především intelektuální činnost a rozjímání nad rukodělnou prací, ve středověku měl čas naopak podřadnou roli a byl věnován převážně modlitbám. (podle výukového materiálu FSpS, MU, Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě: Rekreologie: Rekreologie, volný čas- vysvětlení pojmů, filozofický pohled, kategorizace, [online]) To se však týkalo jen úzké skupiny lidí a za skutečný nástup fenoménu volného času se tak považuje právě dostatek volného času pro většinu obyvatel vyspělého světa.

Volný čas je čas, který nám zbude po splnění pracovních povinností a různých „praktických životních nezbytností“ a „nutných mimopracovních záležitostí“ jako je péče o domácnost nebo osobní péče nebo dojíždění do zaměstnání. (podle Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 148)

Co se týče vztahu volného času a práce, volný čas může být (podle Duffková, Urban, Dubský, 2008, str. 151): 

vázán na práci (vzdělávání, regenerace pracovní síly)



vázaný na zábavu a rozptýlení

Podle prvního pojetí se ve volném čase „má reprodukovat člověk jako pracovní síla se všemi svými znalostmi, dovednostmi zkušenostmi atd. Dříve či později bude volný čas působit zpětně na produkci, protože volný čas není ničím jiným než dalším rozvojem pracovní (produkční) síly člověka, jeho inteligence... Proto je ve volném čase nutný důraz na činnosti, které k tomuto vývoji člověka napomáhají (zejména různé typy a formy vzdělávání- z toho plyne jednoznačný důraz na výchovné a vzdělávací pojetí volného času.)“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 151)

Z tohoto pohledu by tedy volný čas nikdy nebyl skutečným protikladem práce. Celá problematika se však nedá takto absolutizovat. „Fyzický a duševní odpočinek, rozptýlení, zábava jsou k úplné a komplexní regeneraci pracovní síly člověka stejně nezbytné jako v uvedených teoriích výrazně preferované vzdělávání.“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 152)

9

Funkce volného času podle Dumazediera: 

„odpočinek (relaxace)- především fyzický



(sebe)vzdělávání- kultivace osobnosti



rozptýlení, zábava- včetně duševní relaxace“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 152)

Koncepce volného času, v nichž se volný čas neváže na práci, ale na zábavu a rozptýlení, se snaží dokázat, že „volný čas je nejen ne-prací, ale dokonce přímo opakem, protikladem práce. Jedinou vazbou práce a volného času je podle autorů skutečnost, že díky práci se získávají obecně materiální a konkrétně finanční prostředky nejen k zajištění základní existence, ale i pro „útratu“ ve volném čase. (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 152) Práce je chápána jako nutné zlo, kde člověk nemá možnost seberealizace, a celá teorie může vyústit až v tzv. kompenzační teorii volného času, „kde se volný čas chápe jako „kompenzace“ za omezování člověka v pracovní době, za práci, která odosobňuje a deformuje život člověka.“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 152)

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY V poslední době se nabídka volnočasových aktivit neustále rozrůstá a obohacuje o nové možnosti. Podle Duffkové a kol. (2008, str. 157) mohou být tyto aktivity volně rozděleny do následujících skupin: 

kulturní aktivity- „člověk přijímá určité kulturní (umělecké) hodnoty- návštěva divadla či koncertu“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 157) - „člověk sám vytváří určitou kulturní (uměleckou) hodnotu provozování hudby, malování, vytváření dekoračních objektů apod.“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 157)



sportovní aktivity



sociální aktivity- setkávání se s rodinou a přáteli, budování sociálních kontaktů a mezilidských vztahů prostřednictvím např. posezení v různých restauračních zařízeních nebo návštěvou tanečních akcí



vzdělávací aktivity- velmi úzce souvisejí s kulturními - v institucionalizované podobě prostřednictvím kroužků a spolků či návštěv veřejných přednášek, vzdělávací kurzy apod.



veřejné aktivity- angažování člověka ve veřejných záležitostech, řešení společenských problémů 10



rekreační a cestovatelské aktivity- cestování za účelem relaxace a poznání



hobby a manuální aktivity- manuální činnosti, k nimž může mít člověk i citový vztah

Jednotlivé druhy činností se ve skutečnosti velmi prolínají a většina aktivit se nedá zařadit jen do jedné skupiny. V práci se věnuji činnostem kulturním, především ve smyslu vytváření uměleckých hodnot, které se prolínají s činnostmi vzdělávacími. Dále se zaměřím na sportovní aktivity, především takové, které bývají provozovány pravidelně v rámci nějaké instituce (např. spolku či kurzu). Všechny tyto aktivity zároveň spadají do skupiny společenských aktivit, protože se zaměřuji na aktivity provozované mimo domov povětšinou v rámci nějaké skupiny, kde tedy dochází ke sdružování a pravidelnému setkávání lidí se stejným zájmem.

11

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY Způsob trávení volného času, který je jedním z charakteristik životního stylu, je ovlivňován životními podmínkami „..., jakožto v daném okamžiku existujícími objektivními danostmi“. Životní podmínky vytvářejí jakési mantinely, v nichž se život subjektu pohybuje, naznačují možnosti a meze pro činnosti a způsoby chování.“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 69)

GEOGRAFICKÉ A EKOLOGICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO STYLU Do této skupiny podmínek patří „poloha prostoru (území společnosti), meteorologické a klimatické poměry, úrodnost půdy, surovinové bohatství, přírodní zdroje, stupeň devastace krajiny.“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 70) Vyhraněnou podobou významu těchto podmínek je geografický determinismus- „ vývoj společnosti, její růst a úpadek jsou v té či oné míře určovány geografickými podmínkami.“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 70)

Příkladem vlivu těchto podmínek může být speciální pracovní doba v zemích s tropickým klimatem zahrnující odpolední siestu v době, kdy je teplota nejvyšší, a naopak delší pracovní dobu až do večerních hodin. Doba volného času se tak liší od mírného pásu, kde nám jako denní volný čas musí většinou postačit pozdní odpoledne a večer.

DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO STYLU „Primárně demografické události narození a smrti (tedy procesy porodnosti a úmrtnosti) jsou spojeny jak s biologickými možnostmi a hranicemi života, tak se sociálními faktory, které v podstatě určují míru a formu naplnění biologických možností. Všechny demografické jevy,..., jsou spojeny s určitým obecně akceptovaným systémem hodnot, svázány sociálními normami, podrobeny sociální kontrole a vytvářejí se kolem nich sociální vztahy.“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 70)

Demografickým ukazatelem může být i hustota osídlení; „zcela jiný životní styl bude tentýž člověk vést např. v poloprázdné buši v Austrálii a v centru New Yorku“. (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 73)

12

SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ PODMÍNKY Tyto podmínky se dají souhrnně nazvat životní úrovní. Jde o „stupeň uspokojování životních potřeb obyvatelstva (v daném stádiu vývoje ekonomiky) a souhrn podmínek, za nichž jsou tyto potřeby uspokojovány.“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 80)

Podmínky, jež vymezují životní úroveň, je možno rozdělit do tří skupin: 

„hmotné podmínky: zejména životní prostředí,



sociální podmínky: mzdová politika, systém veřejných služeb a veřejných statků, sociální politika



časově-pracovní podmínky: délka pracovní doby, pracovní podmínky, rozsah a možnosti využití volného času“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 80)

Při podrobnějším zkoumání struktury životní úrovně bychom se mohli zaměřit na konkrétnější faktory jako úroveň školství, úroveň zdravotní péče, úroveň bydlení a v neposlední řadě rozsah volného času a podmínky jeho využití. Do této kategorie by spadal počet a struktura veřejných služeb, počet volnočasových zařízení či financování rezortu kultury a tělovýchovy.

Dále bývá životní úroveň charakterizována jako „ekonomický základ životního způsobu, vytváří pro životní styl člověka určitý ekonomický (finanční) rámec...“ (Dufková, Urban, Dubský, 2008, str. 81) Tento faktor je většinou podmíněn poměrem příjmů a výdajů jednotlivce, tedy v podstatě ekonomickou vyspělostí dané země, sociální, mzdovou a daňovou politikou, úrovní a cenami služeb, cenami bytů a dalších komodit. Způsob trávení volného času je tedy ovlivněn finančními možnostmi jednotlivce, a protože potřeba odpočinku a různých zájmových aktivit se řadí až mezi tzv. vyšší potřeby, výdaje na tyto aktivity nastupují až po uspokojení základních potřeb. Na výši příjmu člověka a cenách za základní komodity v daném regionu pak záleží, kolik peněz mu zbude na uspokojení vyšších potřeb, tedy i rekreaci či aktivní využití volného času.

13

VOLNÝ ČAS A SOCIÁLNÍ KAPITÁL Přínosem volnočasových aktivit pro společenský život v lokalitě a rozvoj lokality se zabývá Tereza Gelná v článku „Volný čas a sociální kapitál: Analýza spolkové činnosti v Česku“. Většina poznatků se však dá aplikovat nejen na spolkovou činnost, ale jakékoli organizované trávení volného času ve skupině lidí se stejným zájmem, tedy i kroužky a kurzy ve volnočasových a vzdělávacích zařízeních.

„Jedním z významných pozitiv volného času je jeho přínos pro tvorbu sociálních sítí a rozvoj komunity, tedy jeho schopnost přispívat k tvorbě sociálního kapitálu. Klíčové jsou přitom jednak vazby a kontakty, které v rámci trávení volného času vznikají a jednak normy a hodnoty, které mohou být během společenských aktivit formovány a následně přenášeny i do jiných kontextů mimo volný čas. Za přínosnější pro tvorbu sociálního kapitálu jsou považovány aktivní formy trávení volného času, v rámci kterých dochází ve větší míře ke vzniku nových kontaktů a předávání znalostí.“ (Gelná, 2013)

„Z hlediska tvorby sociálního kapitálu jsou pak nejpřínosnější ty aktivity, které jsou buď přímo motivovány snahou o rozvoj místní komunity či přispívají k dalšímu setkávání obyvatel tím, že vytváří volnočasové aktivity pro ostatní. Tam můžeme zařadit aktivity vykonávané v rámci oficiálních volnočasových sdružení a dobrovolnou spolkovou činnost.“ (Gelná, 2013)

„Kromě dopadů na společenskou soudržnost může být sociální kapitál přínosný i pro ekonomický rozvoj, technologické změny a šíření znalostí. Společenský život v určité lokalitě, který může k tvorbě sociálního kapitálu přispívat, tak můžeme přirovnat k tzv. lokálnímu bzukotu (local buzz)- informační a komunikační prostředí vytvářené osobními kontakty lidí a firem v rámci jedné lokality. Volnočasové aktivity umožňují setkávání osob odlišných profesí i sociálního postavení, což může nepochybně přispívat ke vzniku nových myšlenek, tedy inovací.“ (Gelná, 2013)

Sociální kapitál se dá chápat jako kolektivní statek, ze kterého těží celá společnost, ale také jako statek individuální. „Jednotlivec zapojený do velkého množství sociálních sítí tak prosperuje z širších vazeb, recipročních vztahů a znalostí.“ (Gelná, 2013) Příkladem takového přínosu volnočasových aktivit pro jednotlivce může být pomoc při hledání nového zaměstnání, kdy může využít jak dovedností nabytých díky určité aktivitě, tak sociálních kontaktů, kterých nabyl rovněž díky ní. 14

VOLNOČASOVÁ ZAŘÍZENÍ V práci se zabývám všestranně působícími zařízeními pro volný čas dětí a mládeže, jako jsou domy dětí a mládeže, střediska volného času a základní umělecké školy. Taková zařízení obvykle nabízejí rozmanitou škálu sportovních, chovatelských, výtvarných, hudebních či např. jazykových kurzů a kroužků, které vyžadují pravidelnou docházku a návštěvníci těchto kurzů se tedy pravidelně schází s jinými lidmi s podobnými zájmy a zároveň získávají nové vědomosti a dovednosti. Právě díky setkávání s dalšími lidmi zde nastupuje funkce volného času jako budovatele sociálního kapitálu. Z důvodů uvedených v předchozí kapitole je pro společnost přínosnější provozování volnočasových aktivit ve společnost lidí zaměřujících se na stejnou činnost, nehledě na to, že např. mnohým sportům se jednotlivě věnovat ani nedá.

„Mezi společné rysy zařízení pro volný čas dětí a mládeže patří také služby napomáhající zájemcům uskutečňovat jejich volnočasové aktivity, jako např. zapůjčování potřeb pro sportovní, turistické, technické a další zájmové činnosti. I způsoby využívání těchto služeb usnadňují přecházet od běžného diváctví nebo prosté a nepříliš závazné účasti k aktivní participaci jednotlivců, celých kolektivů samotných účastníků i jejich samosprávných orgánů. Volnočasová zařízení pomáhají vytvářet, strukturovat a stabilizovat přírodní a společenský volnočasový prostor dětí a mládeže a ve prospěch jejich rozvoje ho účelně organizovat a výchovně zhodnocovat.“ (Hofbauer, 2010, str. 105) „Ve volném čase dětí a mládeže dlouhodobě působí základní umělecké školy, které svoje působení postupně rozšířily z výchozího pojetí základní hudební školy. Jejich organizace se blíží organizaci školy (vyučovací hodiny, pravidelná účast), základní charakteristikou je však dobrovolná účast na činnosti uskutečňující se na základě individuálního zájmu a předpokladů dítěte. ZUŠ umožňují rozvoj individuálního zájmu a nadání v různých oblastech estetické (múzické nebo výtvarné) výchovy.“ (Hofbauer, 2010, str. 111) Volnočasová zařízení nepatří mezi základní občanskou vybavenost a nebývají umísťována v nejmenších obcích s jen pár desítkami dětí, ale spíše do větších obcí, městysů a měst, která slouží alespoň v některých ohledech jako spádové sídlo pro několik menších okolních sídel. Především se uplatní v sídlech se základní a ideálně i střední školou, které navštěvují jak místní děti, tak děti z okolí.

15

SPOLKY A SDRUŽENÍ Vedle všestranných zařízení volného času působí ve volném čase dětí a mládeže také různá sdružení mládeže, která jsou součástí širokého okruhu neziskových organizací. Zaměření těchto sdružení je velmi rozmanité, často jde o sportovní oddíly, skautské oddíly, folklorní sdružení nebo sdružení zabývající se ochranou přírody. Mnoho takových sdružení má už více než stoletou tradici. V současné době však dochází k oslabování členské základny „jednak pro větší možnosti potenciálních členů volit mezi různými typy volnočasových aktivit a sdružování dětí a mládeže, jednak pro posilování individuálního zřetele, který se stává stále patrnějším rysem realizace volného času dětí a mladých lidí. Sdružení proto v souladu se svým základním zaměřením usilují o inovaci některých svých přístupů tak, aby reagovaly na současné zájmy svých členů a potřeby jejich demokratické výchovy.“ (Hofbauer, 2010, 113)

Občanská sdružení v tělovýchově a sportu patří k nejvýznamnějším součástem tělovýchovného systému. Jejich činnost zabezpečují dobrovolní pracovníci. Činnost je však zaměřena na práci s talentovanými dětmi a mládeží a na ukázku těchto dovedností v soutěžích, jen v malém množství případů tedy poskytují dostatečnou nabídku ke sportování těm, kteří nemají zájem o provozování daných sportů na soutěžní úrovni, ale jen o zábavu a posílení zdraví a kondice. Na druhou stranu, nesoutěžní sportovní oddíly jsou zastoupeny v rámci různých školních kroužků nebo soukromých setkání známých za účelem neoficiálního tréninku, takže se nedá říct, že kdo se nechce účastnit soutěží, nemá ke sportu žádnou možnost.

„Větší míra občanské aktivity je v nejmenších obcích. Důvodem jsou častější a osobnější kontakty mezi lidmi, vyšší míra sociální kontroly a pocit větší zodpovědnosti za své životní prostředí.“ (Gelná, 2013)

„Venkovské spolky vedle své hlavní činnosti pořádají také řadu dalších akcí, které jsou určeny ostatním obyvatelům obce: plesy, divadelní představení, soutěže, akce pro děti, hodové a folklorní slavnosti (poutě); zapojují se do rozvoje obce (úklid veřejných prostranství, údržba zeleně, sběr železného šrotu), organizují občanskou výpomoc apod. Pořádané společenské a kulturní akce neslouží jen k osobnímu prožitku zúčastněných jedinců, ale jde především o setkávání, o sdílení společných zážitků a o rozvoj sounáležitosti.

16

Tyto veškeré aktivity vytvářejí bohatou mozaiku života obce. Pro oživení a formování moderního venkova je tato občanská aktivita naprosto nezbytná. Důležité je přitom nejen fungování jednotlivých spolků, ale i jejich vzájemná spolupráce.

Kulturní a společenský život na venkově podporuje stabilitu komunit a startuje jejich rozvoj. (Svobodová a kol., r. 2011, str. 31)

Následující tabulka uvádí typické venkovské spolky a sdružení.

Tabulka 1 Spolky na venkově Typ spolku Dobrovolní hasiči Sportovní spolky Zájmové spolky

Ženské spolky Národnostní spolky Jiné spolky

Specifikace

Většinou mužské, ale existují i dětské a ženské oddíly. Organizují soutěže v požárních dovednostech. Sokol, Orel, Český svaz tělesné výchovy, Česká asociace sport pro všechny. Oddíly podle druhu sportu, např. fotbal, turistika, volejbal, šachy, kuželky, šipky, automobilový sport, horolezectví. Podle zájmů svých členů např. myslivci, zahrádkáři, chovatelé, včelaři, rybáři, holubáři, kynologové, chovatelé koní, mykologové, herní spolky, ochránci přírody apod. Klub žen, Červený kříž Matice slezská, spolky občanů polské, slovenské, německé a dalších národností Důchodci, invalidé. Skauti. Sdružení rodáků a přátel (obce, školy). Osadní výbory- chataři. Vzdělávací spolky a kulturní spolky (ochotnické divadlo, pěvecké sbory, loutkáři, folklorní soubory, muzejní spolky apod.) Zdroj: Synergie ve venkovském prostoru, Svobodová a kol., r. 2011, str. 31

17

SUBJEKTY ANGAŽOVANÉ VE VOLNOČASOVÝCH AKTIVITÁCH A JEJICH FINANCOVÁNÍ Volnočasové instituce pro děti a mládež fungují jako soukromé podnikatelské subjekty, nebo mohou být zřizovány a financovány subjektem veřejné správy. V tomto případě se na volném čase dětí a mládeže podílí obce a města, krajské úřady a na státní úrovni především Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Obce a města udělují „granty pro občanská sdružení a další nevládní organizace pracující s mládeží. Většímu rozšíření zájmu těchto nižších článků státní správy a samosprávy o zabezpečení volného času dětí a mládeže brání často nedostatek finančních prostředků ve veřejných rozpočtech a svoji roli hraje i absence právních norem pro tuto oblast. Představitelé regionů a obcí nejsou nuceni zařazovat aktivity pro volný čas dětí a mládeže do priorit finančních investic.“ (MŠMT, 2002, str. 35) Krajské úřady by prostřednictvím svých odborů školství, mládeže a tělovýchovy měly realizovat koncepce a strategie volného času dětí a mládeže a finančně přispívat na tuto oblast. Podle MŠMT (2002) by však veřejné finance neměly být požívány jako náhrada za ostatní zdroje. „Poskytovatelé služeb v oblasti prevence musí aktivně vyhledávat odpovídající a dostupné nestátní zdroje.“ (MŠMT, 2002, str. 37) To znamená, že část finančních prostředků by měla vycházet z vlastní výdělečné činnosti, ať už formou členských příspěvků, plateb kurzovného nebo pořádáním různých společenských a kulturních akcí jako plesy, akademie, soutěže apod. Dalším zdrojem mohou být sponzorské dary.

Na státní úrovni jsou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašovány různé programy zaměřené na podporu volnočasových aktivit pro děti i dospělé. V rámci těchto programů může být zabezpečována celoroční činnost nebo bývají vyhlašovány mimořádné granty a dotace. Aktuální je např. skupina programů v rámci Programů státní podpory pro práci s dětmi a mládeží 2011 – 2015. Na mezinárodní úrovni existují nadace a fondy v oblasti mládeže, o jejichž granty se mohou ucházet nevládní neziskové organizace, obce, školy a jiné veřejné instituce, např. Visegrádský fond nebo Program EU Mládež v akci.

18

MIKROREGION HUSTOPEČSKO POJEM „MIKROREGION“ „Interpretace pojmu mikroregion není jednoznačná. Nezná jej ani český právní řád, mikroregiony nejsou chápány jako administrativně vymezené jednotky, ale spíše jako označení pro více či méně formalizovanou spolupráci obcí. Dá se říci, že smyslem mikroregionů by mělo být úsilí o společné řešení problémů, společný postup k dosažení záměrů a propojení aktivit venkovských obcí v územně uceleném prostoru.“ (PRA, www.rozvoj.cz, 2007)

POLOHA Mikroregion Hustopečsko se nachází v Jihomoravském kraji a spadá celý do okresu Břeclav. Kromě obce Zaječí spadají všechny obce mikroregionu Hustopečsko do obce s rozšířenou působností (ORP) Hustopeče. Dále se oblast nachází v národopisné oblasti Moravské Slovácko, podoblasti Hanácké Slovácko, což ovlivňuje podobu zdejšího folklorního života.

„Geograficky se jedná o území Dyjskosvrateckého úvalu v oblasti Novomlýnských nádrží a jižního okraje Ždánického lesa.“ (Mikroregion Hustopečsko, www. hustopecsko.net, 2013)

Mikroregion sdružuje 29 obcí a jeho součástí jsou i dva menší svazky obcí- Dobrá Voda a Modré Hory. Dobrá Voda je dobrovolný svazek tří obcí, jehož sídlem je obec Němčičky a cílem je výstavba vodovodního přivaděče. Modré Hory jsou svazek obcí se sídlem ve Velkých Pavlovicích a jeho cílem je regionální rozvoj území obecně. Činnost je výrazně propojena s místní vinařskou kulturou a folklorními tradicemi.

19

Na Obrázku 2 jsou znázorněny mikroregiony Jihomoravského kraje. Mikroregion Hustopečsko je znázorněn fialovou barvou a označen číslem 46. Svazky obcí Dobrá Voda a Modré Hory jsou označeny čísly 1 a 22:

Obrázek 2 Mikroregiony v Jihomoravském kraji, Zdroj: www.jizni-morava.cz, vlastní úprava

20

Následující obrázek znázorňuje mikroregion Hustopečsko se všemi jeho 29 obcemi.

Obrázek 3 Mikroregion Hustopečsko, Zdroj: www.hustopecsko.net

FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Podle geomorfologického členění spadá území mikroregionu Hustopečsko

Alpsko-

Himalájského systému, subsystému Karpaty, provincie Západní Karpaty a subprovincie Vnější Západní Karpaty. Geologické podloží je tvořeno převážně spraší a sprašovými hlínami, jílovcem a pískovcem, podél vodních toků nivními sedimenty. Z půdních typů převažuje černozem, v okolí Brumovic černice a v okolí Němčiček a Horních Bojanovic hnědozem. Podél vodních toků se nachází fluvizem. Pro charakteristiku geologického podkladu a půdního pokryvu oblasti jsem vycházela z mapových portálů Národní geoportál Inspire a portál České geologické služby. „Krajina se vyznačuje různorodou členitostí využívané ze 78% zemědělsky, 7% tvoří lesní plochy, 4% vodní plochy a 11% zástavba a ostatní plochy. Rovinný charakter v jižní části s nadm. v. 170 - 200 m zahrnuje cca 1/3 území s deseti obcemi. Zde převažují zemědělské a vodní plochy. V severní části je území charakteristické výraznou členitostí. Od obce Bořetice 21

s nadm. v. 206 m po nejvyšší vrchol „Přední kout“ v nadm. v. 410 m (u obce Kurdějov, nejvyšší bod Divácké vrchoviny, poznámka autorky) převažují svažité zemědělské plochy a lesní plochy zastoupené listnatými a částečně smíšenými dřevinami. Výrazná členitost je rovněž v poloze obcí: Strachotín rozkládající se v rovině v nadm. v. 171 m, přes v údolí schované Němčičky s nadm. v. 272 m až po nejvýše položenou obec Vrbice situovanou na kopci s nadm. v. 288 m.“ (www.hustopecsko.net, 2013)

Klimaticky se jedná o jednu z nejteplejších oblastí České republiky. Podle Alisovovy klasifikace spadá celá Česká republika do pásma mírných šířek, z hlediska kontinentality a oceanity podnebí se jedná o přechodný typ mezi nimi. Podle Köppenovy klasifikace je podnebí jižní Moravy sušší, teplé, se suchou zimou. Největší vodní plochou je nádrž Nové Mlýny, kolem které leží obce Šakvice, Strachotín a Pouzdřany. Dále se zde nachází menší vodní plochy v podobě rybníků, např. Kurdějovský rybník směrem na jih od Kurdějova, Přední a Zadní rybník severně od Hustopeč, Dvorský rybník severně od Nikolčic, Balaton u obce Brumovice a řada dalších menších rybníků bez oficiálních názvů.

Severovýchodní částí území, kolem Velkých Němčic, Uherčic a Pouzdřan, protéká řeka Svratka, jinak jsou vodní toky zastoupeny menšími potoky. Severovýchodní částí území, jižně od obce Velké Hostěrádky, protéká potok Hunivky, obcemi Kašnice a Krumvíř potok Kašnice, středem území přes obce Boleradice a Morkůvky potok Haraska, jihovýchodní částí území přes obce Velké Pavlovice, Bořetice a Kobylí potok Trkmanka a jihozápadně od obce Horní Bojanovice potok Pradlenka, který se vlévá do Štinkovky tekoucí na západ od Staroviček. K charakteristice vodních ploch a vodních toků v oblasti jsem použila mapový server www.mapy.cz.

22

SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA „Území patří do oblasti nejstaršího osídlení. Stávající struktura osídlení vznikla v rozmezí počátku 13. až 15. století. (Mikroregion Hustopečsko, www.hustopecsko.net, 2013)

V mikroregionu se nachází 29 obcí, z nichž 3 obce mají statut města: Klobouky u Brna, Velké Pavlovice a Hustopeče, a 2 obce statut městyse: Boleradice a Velké Němčice. Mikroregion zabírá rozlohu o 371,07 km2. Celkový počet obyvatel byl k 31. 12. 2011 byl 36 855, hustota obyvatel byla 97 obyv./km2. Od r. 2001 počet obyvatel v mikroregionu postupně rostl, k 31. 12. 2011 byl téměř o 1000 větší než ke stejnému datu r. 2001. Průměrný věk mužů byl v ORP Hustopeče, tedy na území mikroregionu Hustopečsko vyjma obce Zaječí, 39,01, průměrný věk žen 42,2. Průměrný věk obyvatel od r. 2001 rovněž stoupl, u mužů téměř o 3, u žen o 2 roky. Zmíněná data jsem čerpala z Vybraných ukazatelů za správní obvod Hustopeče v letech 20012011 a Databáze demografických údajů za obce ČR, oba dokumentu jsou z webových stránek Českého statistického úřadu.

V Tabulce 2 je uveden stav počtu obyvatel, ekonomicky aktivního obyvatelstva a míry nezaměstnanosti v jednotlivých obcích k datu 31. 12. 2011.

Tabulka 2 Vybrané socioekonomické charakteristiky pro mikroregion Hustopečsko k datu 31. 12. 2011

Obec Boleradice Borkovany Bořetice Brumovice Diváky Horní Bojanovice Hustopeče Kašnice Klobouky u Brna Kobylí Krumvíř Křepice Kurdějov Morkůvky Nikolčice Němčičky Popice Pouzdřany Starovice

Počet obyv.

902 766 1303 949 524 666 5869 228 2388 2102 1144 1307 397 460 813 618 953 753 851 23

EAO 392 350 615 439 226 305 3131 95 1038 1031 536 613 169 214 367 274 501 367 379

Míra nezaměstnanosti (%)

15,8 15,7 14,6 17,8 11,5 12,5 10,5 9,5 12,8 16,1 15,7 10,3 11,2 17,8 11,7 18,2 14,8 16,1 15,3

Starovičky Strachotín Šakvice Šitbořice Uherčice Velké Hostěrádky Velké Němčice Velké Pavlovice Vrbice Zaječí Celkem

822 796 1361 1927 1046 476 1756 3082 1146 1450 36855

346 393 679 946 478 200 832 1500 542 740 17698

17,6 16,5 14,7 8,7 11,3 12,5 9,5 13,3 16,6 15,1 13,9

Zdroje dat: www.czso.cz, portal.mpsv.cz

K náboženskému vyznání se podle posledního sčítání lidu (k 26. 3. 2011) hlásí přibližně čtvrtina obyvatel mikroregionu. Za ORP Hustopeče (tj. opět celý mikroregion kromě obce Zaječí) to bylo 9 902 obyvatel, z nichž se 8 319 obyvatel přihlásilo k církvi římskokatolické, za okres Břeclav 24 246 (20 344 k římskokatolické církvi) obyvatel z celkových 114 844. (podle www.czso.czObyvatelstvo podle náboženské víry ve správních obvodech ORP, Obyvatelstvo podle náboženské víry v okresech)

„Charakter území profiloval způsob života obyvatel, který byl zaměřen především na zemědělskou výrobu, speciálně zaměřenou na vinařství a sadařství. Tato tradice se uchovává do dneška.

Velkopavlovická vinařská oblast je známá produkcí kvalitních vín. Intenzivnímu vinařství se věnují jak velkopěstitelé, tak velmi výrazně a dlouhodobě celá pokolení drobných pěstitelů.“ (Mikroregion Hustopečsko, www.hustopecsko.net, 2013)

Mikroregion Hustopečsko je charakteristický udržováním lidových tradic a pořádáním různých akcí spojených s folklorním životem a vinařskou výrobou v průběhu roku, kterých se účastní místní občané, ale jsou atraktivní i pro turisty přijíždějící z jiných oblastí. Jedná se především o tradiční krojované hody, akce spojované s pěstováním vinné révy a výrobou a koštováním vína. Pro tyto akce, síť cyklostezek a turistických stezek a také blízkost vodní nádrže Nové Mlýny či Lednicko-Valtického areálu je v oblasti rozvinutý cestovní ruch a vedle dalších podniků se zde nachází řada ubytovacích a stravovacích zařízení.

24

VOLNOČASOVÉ INSTITUCE V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO Co se týče spolkového života, v oblasti sportu a turistiky mají nejdelší tradici Tělovýchovné jednoty Sokol a křesťanské jednoty Orla. Předběžným odhadem se dá očekávat, že aktivnější zde budou TJ Sokol ve smyslu pravidelného organizovaného trávení volného času, kdežto jednot Orla se v oblasti nachází podstatně méně a často se navíc omezují na provoz sportovních zařízení nebo kulturních domů, které slouží jen k jednorázovým akcím a k individuálním volnočasovým aktivitám, nebo na organizování jednorázových církevních akcí. Podle statistik jednotlivých jednot dostupných na www.orel.cz mají jednoty v největších obcích maximálně desítky členů a většinou jen zlomek z tohoto počtu tvoří děti a mládež.

Z ostatních zájmových sdružení patří k nejtradičnějším rybářská a myslivecká sdružení. U mysliveckých spolků však můžeme odhadovat až na výjimky nevalný zájem ze strany dětí a mládeže a věkově spíše starší členskou základnu, tyto domněnky však potvrdí až dotazníkové šetření.

V mikroregionu působí také řada vinařských spolků, které však pravděpodobně

sdružují převážně pěstitele vinné révy a výrobce vína za účelem prezentace a podpory podnikání, a hasičských sborů, z nichž rovněž mnohé nefungují vyloženě jako volnočasové instituce s pravidelnými tréninky a schůzkami, prezentující své dovednosti na hasičských závodech, ale pouze jako záchranná jednotka pro mimořádné události.

Podle systému ARES spolky většinou působí jako nestátní neziskové organizace se zaměřením na provozování sportovních zařízení, sportovní činnosti a činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů.

Volnočasových zařízení typu DDM, SVČ a ZUŠ se v mikroregionu nachází 5; 3 ZUŠ, 1 DDM a 1 SVČ. Všechna tato zařízení se nachází jen v obcích se statutem města, ve kterých sídlí alespoň jedna devítiletá základní škola a alespoň jedna střední škola, a jejich populace je přes 3 000 obyvatel.

Především ve větších sídelních jednotkách mikroregionu je nabídka volnočasových aktivit, ať už pod záštitou spolků nebo volnočasových zařízení, rozmanitější a na výběr jsou i méně tradiční, modernější aktivity.

25

Následuje seznam volnočasových institucí působících v jednotlivých obcích mikroregionu, který jsem sestavila na základě informací získaných na webových stránkách obcí, v systému ARES, případně kontaktováním pracovníků obecních a městských úřadů. V případě spolků se jedná o spolky, které se mi podařilo buď přímo kontaktovat, nebo pro účely šetření alespoň ověřit jejich pokračující činnost a věkové složení členů.

Boleradice Podle internetových stránek www.boleradice.cz, sekce Spolky a sdružení, působí v obci Boleradice: 

Divadelní spolek



Hasičský sbor



Letecko-modelářský klub



Vinařský spolek



TJ Sokol- oddíly kopané, stolní tenis



jednota Orel

Borkovany Podle www.borkovany.cz, sekce Zájmové organizace, v obci působí: 

jednota Orel



TJ Sokol



sdružení myslivců



sdružení rybářů



sdružení vinařů

Žádný z těchto spolků však není v systému veden jako samostatný ekonomický subjekt se sídlem v Borkovanech, u oddílů Sokola a Orla tedy půjde pravděpodobně o odnože jednot z okolních obcí, u ostatních sdružení o neoficiální spolky.

Bořetice Podle www.boretice.cz, sekce Zájmová sdružení, působí v obci: 

rybářské sdružení



sbor Chrámová schola DEO GRATIAS



Mužácký pěvecký sbor Svodničan



Bořetičtí básníci



Sbor dobrovolných hasičů 26



TJ Sokol- CELTIC Bořetice- kopaná



Myslivecké sdružení



Letecký klub NAD KRAJEM ANDRÉ



Tenisový oddíl



Slovácká kapela Horenka

Pouze rybářské sdružení a tenisový oddíl nejsou vedeny v registru ekonomických subjektů jako oficiální ekonomické subjekty.

Brumovice Podle www.brumovice.cz, sekce Zájmové organizace, v obci působí: 

Klub přátel Dr. Jana Herbena a historie obce



Divadelní spolek Brumdivoch



Sbor dobrovolných hasičů






Moravský rybářský svaz



Český zahrádkářský svaz



Spolek brumovických vinařů



TJ Sokol Brumovice- oddíly kopané

Diváky Podle wwwinfo.mfcr.cz působí v Divákách: 

Myslivecké sdružení Diváky



Tělovýchovná jednota Diváky

Horní Bojanovice Podle wwwinfo.mfcr.cz působí v obci: 

Dechová hudba Hornobojani



Rybářský spolek Horní Bojanovice



Myslivecký spolek Horní Bojanovice






TJ Sokol Horní Bojanovice- oddíly kopané

Na internetových stránkách www.hornibojanovice.cz je navíc v sekci Služby, spolky, Informace uveden neoficiální Zahrádkářský spolek. 27

Hustopeče V Hustopečích působí: 

futsalový tým Žraloci Hustopeče



výtvarná skupina Alfons



Muzejní spolek



sdružení bojového sportu karate Asia Budo Center



házenkářský klub Legata



Fair- Net Hustopeče zaměřený na zvyšování počítačové gramotnosti občanů



Sdružení dětí a mládeže Duhový svět, který se především prezentuje skupinou mažoretek Lady Stars



Hustopečská chasa věnující se lidovým tradicím na Hustopečsku, součástí je kroužek lidových tanců a zpěvů



Šachový klub



Plavecký klub



TJ Agrotec, pod niž spadají oddíly futsalu, stolního tenisu, badmintonu a hokejbalu



rybářský spolek RSK Crazy Boys



vinařské spolky Hustopečské vinařské bratrstvo a Vinařská asociace ČR



fotografický spolek Fotoklub Hustopeče



Sportovní klub Atletika Hustopeče



Military Team Hustopeče zabývající se Armádou ČR



Klub historie a vlastivědy Hustopečska



klub billiard hockey SHC Tigers-Hustopeče



skautský oddíl Junák, který spadá pod středisko ve Vranovicích

Informace o zájmových sdruženích působících v Hustopečích jsem hledala v registru ekonomických subjektů ARES, kde jsou však dále uvedeny desítky sdružení, o kterých jsem nenašla další informace nebo kontaktní údaje, nebo už nejsou aktivní, přestože jsou v registru stále uvedeny jako aktivní subjekty, např. Střelecký klub Durus, Jezdecká společnost Sonet, Paintball Club Hustopeče, Hokejový klub HC Husako Hustopeče nebo Sdružení mládeže pro stolní hokej Hustopeče.

Dále se v Hustopečích nachází Středisko volného času, pod nějž spadá Dům dětí a mládeže Pavučina. Nabízí pohybové, sportovní a taneční kroužky: volejbal, badminton, atletika, bojové sporty, jóga, střelba, moderní tanec, orientální tance a street dance. Dále nabízí kroužky 28

výtvarné a estetické: keramický, výtvarný, fotografický, dramatický, recitační. Součástí je i chovatelský a jezdecký kurz.

Základní umělecká škola Hustopeče má 3 studijní obory: výtvarný, hudební a taneční. Výtvarný obor je zaměřen obecně na výtvarné a grafické techniky a modelování, taneční obor na moderní tanec a základy klasického baletu. V oboru hudebním s vyučuje hra na klavír a keyboard, dechové nástroje, housle, akordeon, kytaru, žesťové nástroje a také sólový zpěv.

Kašnice V obci Kašnici nepůsobí žádná volnočasová instituce. Žádné spolky nejsou uvedeny v registru ekonomických subjektů ARES ani se o nich nezmiňují webové stránky obce.

Klobouky Ve městě Klobouky působí: 

TJ Sokol Klobouky- oddíly kopané



florbalový oddíl FcB Aligators Klobouky spadající pod Florbalový klub Aligators Šitbořice, který je zastřešován několika organizacemi:TJ Sokol Klobouky u Brna, TJ Sokol Brumovice, Orel Šitbořice, Orel Šlapanice, Orel Těšany, ZŠ Těšany; v případě FbC Aligators Klobouky se zapojují nejvíce TJ Sokol Klobouky a TJ Sokol Brumovice

V Kloboukách se nachází také Základní umělecká škola, která nabízí studijní obory hry na klavír, akordeon, keyborad, housle, violu, violoncello, kontrabas, kytaru, dechové nástroje, bicí nástroje a cimbál a dále zpěvu a tance současného, lidového a klasického.

Kobylí Podle www.kobyli.cz, sekce Organizace a spolky, v Kobylí působí: 

Červený kříž zajišťující kroužek zdravotní výchovy a výuku první pomoci









Klub přátel historie



RC Auta Kobylí- modelování aut






Stárky a stárci Kobylí zaměření na lidové tradice a folklorní akce



Vinaři z Kobylí 29



TJ Sokol- oddíly kopané, tenisu, stolního tenisu, volejbalu, košíkové



jendota Orla

Krumvíř Internetové stránky obce Krumvíř uvádí v sekci Spolky a sdružení následující organizace: 

spolek Pro muzeum



Sdružení dobrovolných hasičů






TJ Sokol- oddíly kopané, cvičení pro ženy, stolní fotbal, florbal

Křepice Na webových stránkách obce Křepice jsou v sekci Organizace a spolky uvedeny následující organizace: 

TJ Sokol- kopaná, stolní tenis, cvičení pro ženy






skautský oddíl Gaudete spadají pod středisko Junáka ve Vranovicích



Kynologický klub Nero

Morkůvky Podle www. morkuvky.cz, sekce Zájmová sdružení, působí v obci: 







TJ Sokol- provoz sportovního areálu, jednorázové turnaje v kopané

Němčičky V Němčičkách působí především TJ Sokol, který spravuje rozsáhlý sportovní areál- koupaliště, lyžařskou sjezdovku a fotbalové hřiště- který souží jak oddílům TJ Sokol, tak veřejnosti. V obci tedy působí: 

TJ Sokol- oddíly kopané, plavecký klub, lyžařský klub, oddíl stolního tenisu, kurzy cvičení pro ženy v rámci Asociace sportu pro všechny, provoz sportovního areálu



Taneční soubor Krúžek- lidové a country tance

30

Pouzdřany Na webových stránkách obce Pouzdřany jsou v sekci Zájmové organizace uvedeny následující organizace: 




TJ Sokol Pouzdřany- oddíly stolního tenisu a kopané

Starovice Podle www.starovice.cz, sekce Zájmové organizace, v obci Starovice působí: 

Folklorní kroužek Starovic






Vinařská společnost Starovice



Rybářský spolek spadající pod Moravský rybářský svaz Hustopeče

V registru ekonomických subjektů ARES je navíc uveden Včelařský spolek, jejž se mi však nepodařilo zkontaktovat ani přes pracovníky Obecního úřadu Starovice a podle všeho už činnost neprovozuje.

Starovičky Podle www.starovicky.cz, sekce Zájmová sdružení, působí v obci: 




TJ Starovičky- fotbalový oddíl, provoz posilovny pro veřejnost



SDH Starovičky



HC Starovičky- hokejový klub



Vinařský spolek



Klub vojenské historie zabývající se tankovými bitvami za 2. sv. v. na jižní Moravě

Všechny spolky kromě Klubu vojenské historie jsou zapsány také v registru ekonomických subjektů ARES jako oficiální ekonomické subjekty.

Strachotín Na internetových stránkách obce jsou v sekci Spolky uvedeny následující organizace: 

TJ Sokol- fotbalový oddíl



rybářský spolek, který je součástí Moravského svazu rybářů Hustopeče



SDH Strachotín

31

Šakvice V obci působí: 

Folklorní soubor Hanýsek



Sdružení šakvických muzikantů sdružující členy skupin dechové hudby Sokolka a Túfaranka a křesťanské folkové skupiny Srdce



TJ Sokol- fotbalový oddíl, oddíl stolního tenisu

Šitbořice V obci působí: 

Klub historie, vlastivědy a kultury obce Šitbořice






Florbalový klub Aligators, který je zastřešován několika organizacemi:TJ Sokol Klobouky u Brna, TJ Sokol Brumovice, Orel Šitbořice, Orel Šlapanice, Orel Těšany, ZŠ Těšany; v případě šitbořického oddílu se nejvíce zapojuje Orel Šitbořice



TJ Sokol- oddíly kopané, klub kolové



Rybářský spolek



SDH Šitbořice



Jezdecký klub Kaverto



Orel Šitbořice

Uherčice Podle www.uhercice.cz působí v obci: 

ochotnický divadelní soubor Bez Kamen



TJ Sokol provozující sportovní areál a jezdeckou školu



skautský oddíl Kolbiza spadající pod středisko Junák Vranovice

Velké Němčice Na webových stránkách Velkých Němčic a v systému ARES jsou uvedeny následující instituce: 

TJ Sokol Němčice- oddíly kopané



jednota Orla Velké Němčice- oddíly volejbalu, stolního tenisu, florbalu, fotbalu a šachů



Klub přátel vojenství



Sdružení vinařů Velké Němčice



TJ JEZDECKÝ KLUB RUFA



Myslivecké sdružení 32

Velké Pavlovice Podle webových stránek www.velke-pavlovice.cz, sekcí Kultura a spolky a Sport, působí ve městě: 

Český svaz chovatelů



Český svaz včelařů






Letecký klub Nad krajem André



TJ Slavoj Velké Pavlovice- kopaná, šachy



Letecký klub Kraví Hora



Dámský klub



Kynologický klub



Klub sportovního rybářství



Presúzní sbor- pánský pěvecký sbor zaměřující se na lidové písně



SDH Velké Pavlovice



TJ Sokol Velké Pavlovice- oddíly vodních sportů, boxu, volejbalu, florbalu a turistiky



vinařský spolek Víno z Velkých Pavlovic



jednota Orel

Pod záštitou ZŠ Velké Pavlovice působí ve Velkých Pavlovicích Středisko volného času. Středisko má v nabídce sportovní i umělecké kroužky: badminton, stolní tenis, keramický kroužek, skupinu roztleskávaček, gymnastiku, florbal, atletiku, fotografický kroužek, folklorní tance, hra na kytaru, taneční kroužek a turistický kroužek.

Ve městě se nachází také Základní umělecká škola. Poskytuje především vzdělání ve hře na hudební nástroje: klavír, keyboard, akoredon, kytaru, housle a dechové nástroje. Součástí je také pěvecký a taneční soubor zaměřující se na lidové tance.

Vrbice Podle www.vrbice.cz, sekce Spolky a sdružení, působí v obci: 

Fotbalový klub Vrbice



chrámová schola Kamínek



SDH Vrbice

33

Zaječí Podle www.zajeci.cz, sekce Zájmové organizace, působí v obci: 

TJ Sokol Zaječí- oddíl kopané









Trempská organizace Ontario zaměřená na ochranu přírody



Moravský rybářský svaz Zaječí



rybářský spolek Rybníkáři Zaječí, se zaměřením na ekologii lužních vod

34

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Pro vlastní šetření jsem sestavila dva typy dotazníků, jeden pro spolky a sdružení a druhý pro instituce typu DDM, SVČ a ZUŠ. Dotazníky obsahují otevřené otázky, jejichž cílem je získat podrobnější informace o činnosti institucí, naplnění jejich kapacity, jejich spolupráci s jinými subjekty, zapojování se do společenského života regionu, vnímání konkurence a financování aktivit.

O vyplnění dotazníku jsem požádala celkem 56 institucí, o kterých jsem předem zjistila, zda se do jejich činnosti zapojují i děti a mládež do 18 let, protože práce se zaměřuje především na možnosti volnočasových aktivit dětí a mládeže a instituce organizující tyto aktivity. Informaci jsem získala buď z internetových stránek dané instituce, kontaktováním osob zapojených do vedení instituce, nebo alespoň kontaktováním místního úřadu.

Tímto předběžným šetřením se mimo jiné potvrdilo, že určité druhy spolků a sdružení v mikroregionu Hustopečsko nemají žádnou členskou základnu ve věku do 18 let. Jedná se především o spolky myslivecké, zahrádkářské a vlastivědné. Vinařská sdružení slouží především k podpoře podnikání místních vinařů a nejedná se tak zcela o volnočasovou instituci. Málo zájemců mezi mládeží mají i oddíly Orel, které se sportovní činnosti věnují v případě Hustopečska jen ve 2 případech- jednotky v Kobylí a ve Velkých Němčicích- a jinak spravují sportovní areály a rekreační zařízení, případně pořádají jednorázové akce.

Z 56 institucí, jejichž služeb využívají i děti a mládež, souhlasilo s vyplněním dotazníku 39 institucí; 2 základní umělecké školy, 1 dům dětí a mládeže, 1 středisko volného času a 35 zájmových spolků a sdružení.

35

Obrázek 4 znázorňuje rozmístění 56 volnočasových institucí pro děti a mládež. Instituce jsem rozdělila na různé druhy a označila dle následujícího klíče:

sportovní sdružení šachový klub rybářské sdružení hasičské sdružení kynologický klub chrámový sbor základní umělecká škola DDM/SVČ folklorní soubor jezdecký klub letecko-modelářský klub Červený kříž

Obrázek 4 Rozmístění volnočasových institucí pro děti a mládež v mikroregionu Hustopečsko, Podkladová mapa: www.mapy.cz, vlastní zpracování

36

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V této kapitole vycházím pouze z informací, které mi poskytlo 39 volnočasových institucí prostřednictvím dotazníku.

ZÁJEM DĚTÍ A MLÁDEŽE O NABÍZENÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY, NAPLNĚNÍ KAPACITY INSTITUCÍ V případě spolků jsou děti a mládež nejčastěji členy TJ Sokol, především oddílů kopané, kterých v rámci TJ Sokol působí v oblasti nejvíce. Počet členů se v jednotlivých fotbalových oddílech TJ Sokol v mikroregionu liší, nejpočetnější jsou jednotky v Kobylí, Horních Bojanovicích a Bořeticích, kde vždy působí 3 věkové skupiny po minimálně 11 členech, celkově tak má každá jednotka více než 30 hráčů do 18 let. V některých obcích se však TJ Sokol zaměřuje i na jiné aktivity, čehož v těchto případech děti a mládež také hojně využívají, např. v Němčičkách je její součástí plavecký a lyžařský klub a oddíl stolního tenisu, v Kobylí oddíly košíkové a stolního tenisu. Přesto jsou podle odpovědí nejnaplněnější oddíly kopané. Ve Velkých Pavlovicích se TJ Sokol kopané vůbec nevěnuje, ale zaměřuje se na turistiku, vodní sporty, volejbal, florbal a šipky. Spolky většinou uváděly stálý nebo mírně klesající počet zájemců, v případě oddílů věnujících se jiným sportům než kopaná spíše klesající počet zájemců.

Klub Atletika Hustopeče pozoruje úbytek členů, především ve skupinách do věku 14 let. Celkově má 30 členů. Asia Budo Center zaměřující se na karate naopak uvádí stále nové zájemce, ale zároveň malou vůli vydržet u pravidelných tréninků a v závěru tak stagnaci počtu členů. Florbalové oddíly FbC Aligatots z Klobouk a Šitbořic mají dohromady asi 40 hráčů do 18 let, počet se v posledních letech nemění.

Co se týče rybářských sdružení, zájem o ně není mezi mládeží příliš vysoký, ale v posledních letech se nemění. Oba spolky, které se zapojily do šetření, tj. boleradický a velkopavlovický, mají skupinku asi 10 členů do věku 15 let a kolem 15 členů do věku 18 let.

Sbory dobrovolných hasičů ve Velkých Pavlovicích, Bořeticích, Kobylí a Šitbořicích mají od 10 do 25 členů do věku 18 let. Nárůst členů uvádí SDH Bořetice, jehož oddíl mladých hasičů byl založen před dvěma lety a podle odpovědi se rychle zaplnil, aniž by jej noví členové po prvotním nadšení zase brzy opustili.

37

V mikroregionu působí 3 skautské oddíly spadající pod středisko Junák Vranovice. Každý má několik pododdílů rozdělených podle věku a celkově kolem 40 členů. Hustopečský oddíl uvedl za poslední roky pokles zájemců, křepický a uherčický oddíl naopak vzrůst počtu zájemců. Oddíl Kolbiza Uherčice přičítá vzrůstající zájem faktu, že přímo v obci Uherčice výběr jiných aktivit není, hustopečský oddíl pokles zájemců mnoha novým aktivitám organizovaných v Hustopečích.

V mikroregionu působí také 2 chrámové sbory, vrbecký Kamínek a bořetický Deo Gratias, každý z nich má po 10 členech ve věku do 18 let. Kamínek uvedl stálý počet členů v posledních letech, Deo Gratias postupný úbytek členů.

Letecko-modelářský klub z Boleradic má 7 stálých členů. V Kobylí působí oddíl Červeného kříže v podobě zdravotnického kroužku na místní základní škole, navštěvuje jej každý rok kolem 10 žáků.

Jezdecké kluby uvedly nízký zájem mládeže o pravidelný trénink jízdy a péči o koně. Mívají nejvýše 10 stálých členů.

Populární jsou mezi mládeží všechny folklorní spolky a soubory. Do šetření se zapojily všechny, které v mikroregionu působí, tj. Hanýsek (Šakvice), Folklorní kroužek ve Starovicích, Krúžek (Němčičky), Stárky a stárci Kobylí a Hustopečská chasa, a všechny uvedly, že je o ně mezi mládeží zájem a počet zájemců roste. Spolky přičítají zájem mladých o jejich činnost možnostem uplatnit získané taneční dovednosti na mnoha akcích v okolí a také poznat díky účasti na folklorních akcích mnoho nových lidí.

ZUŠ ve Velkých Pavlovicích navštěvuje 140 žáků, čímž je kapacita školy naplněna a další žáci nemohou být přijímáni. Zájemců je však hodně a přihlašují se tak o místo v ZUŠ i roky předem. Nejoblíbenějším oborem je hra na klavír a na zobcovou flétnu a dále vše, co souvisí s folkloremcimbálová a dechová hudba, lidové tance a zpěv.

ZUŠ Hustopeče rovněž uvádí naplněnou kapacitu školy především v hudebním oboru, ale i ostatní obory jsou naplněné dostatečně. Nejvíce žáků má obor hry na klavír.

38

SVČ Velké Pavlovice navštěvuje 236 dětí, nejvíce dětí navštěvuje taneční kroužky, sportovní hry, florbal a keramický kroužek. Zájem je ze strany dětí v posledních letech stejný.

DDM Hustopeče navštěvuje pravidelně přes 400 dětí. Nejoblíbenější jsou taneční a sportovní kurzy.

Mezi dětmi a mládeží mikroregionu Hustopečsko je tedy největší zájem o sportovní činnosti, především kopanou, o činnosti související s folklorním životem v oblasti, dlouhodobé hudební vzdělávání a tanec.

FINANCOVÁNÍ VOLNOČASOVÝCH INSTITUCÍ Spolky a sdružení jsou většinou financovány ze členských příspěvků a sponzorských darů. Sponzory jsou především různé podnikatelské subjekty i fyzické osoby z okolí. Oddíly spadající do celorepublikového svazu dostávají příspěvky na činnost také od tohoto svazu, např. skautské oddíly od střediska Junák, oddíly kopané, např. TJ Slavoj Velké Pavlovice, jsou financovány Fotbalovou asociací České republiky (FAČR), oddíly Sokola mohou získat grant od České obce sokolské.

Spolky jsou také podporovány obcemi, buď ve formě dotací, o které musí každý rok zažádat a pokaždé jsou schvalovány v jiné výši podle počtu členů, aktuálních potřeb spolku a aktuálních finančních možností dané obce, nebo poskytnutím prostor pro provozování činnosti buď zdarma, nebo za nízké ceny.

Sportovní spolky také získávají peníze z vlastní výdělečné činnosti, kdy se jedná hlavně o provoz rekreačních

zařízení

sestávajících

často

z různých

sportovišť,

ubytovacích

zařízení,

restauračních zařízení a dalších přilehlých prostor, které za úplatu dávají k dispozici veřejnosti. Zařízení jsou pak většinou užívána k různým sportovním soustředěním, pořádání oslav a ubytovávání turistů. Na tomto principu funguje např. většina jednotek TJ Sokol nebo TJ Slavoj Velké Pavlovice, zároveň ale dodávají, že jen tento zdroj financí by sám o sobě finanční nároky jejich činnosti nepokryl. V rámci vlastní výdělečné činnosti spolky také pořádají různé společenské a kulturní akce během roku. Pro hasičské spolky jsou nejtypičtější hasičské plesy, v některých obcích, např. v Bořeticích, Velkých Pavlovicích nebo Horních Bojanovicích, pořádají své plesy či jiné taneční akce také sdružení sportovní. Rybářské spolky z různých obcí společně 39

pečují o rybníky a kromě závodů sportovního rybářství pořádají výlovy s prodejem pro veřejnost.

Základní umělecké školy dostávají od Jihomoravského kraje jako zřizovatele příděl ze státních dotací od MŠMT, ze kterých hradí převážně platy pedagogů. Provoz je financován ze školného vybraného od žáků.

DDM Pavučina Hustopeče je zřizován Městem Hustopeče jako příspěvková organizace, provoz je tedy podporován Městem Hustopeče a rovněž kurzovným vybraným od návštěvníků jednotlivých kroužků. SVČ Velké Pavlovice je zřizováno místní základní školou a činnost je podporována z rozpočtu školy, tedy z přídělů od Jihomoravského kraje.

Na otázku, zda mají sdružení celkově dostatek finančních prostředků na provozování činnosti, odpovídali převážně kladně s dodatkem, že bez zvýšeného úsilí při hledání nových sponzorů nebo jiných možností vlastní výdělečné činnosti by tomu tak nebylo. Především se jedná o hasičské a sportovní oddíly. TJ Slavoj Velké Pavlovice, který se zdá být jedním z nejvýznamnějších sportovních klubů v lokalitě s početnou členskou základnou a financováním z mnoha zdrojů, uvedl, že na zajištění plného provozu spolku chybí 500 000,- Kč. Mnohé spolky jako skautské oddíly, folklorní soubory a chrámové sbory jsou podporovány místní obcí či církví a jsou jim např. poskytnuty zdarma prostory pro činnost. Tyto spolky pak potřebují jen členské příspěvky na případné vybavení, nebo si vlastní vybavení pořizují sami členové, jiné finanční nároky však tyto aktivity nemají. Samostatné sportovní kluby jako Atletika Hustopeče nebo Asia Budo Center v Hustopečích nedisponují vlastními prostory a musí prostory pronajímat od obce nebo školy a pořizovat nebo pronajímat potřebné vybavení a vše hradí z členských příspěvků nebo sponzorských darů, vlastní výdělečnou činnost nemají a do dění obcí se příliš nezapojují, takže z jejich strany nejsou na oplátku tolik podporovány. Jezdecké kluby musí financovat vlastní zařízení a činnost financovat z vyjížděk pro veřejnost, lekcí jízdy a poplatků za ustájení koní.

40

VNÍMÁNÍ KONKURENCE MEZI VOLNOČASOVÝMI INSTITUCEMI, INOVACE ČINNOSTI ZA ÚČELEM ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Spolky se v otázce konkurence často názorově rozcházely. Některé spolky vidí možnou hrozbu v tom, že v regionu přibývá nových možností volnočasových aktivit a očekávají, že bude čím dál těžší nalákat nové zájemce mezi dětmi a mládeží. V souvislosti s rozšiřující se nabídkou však zmiňovali i stále větší neschopnost dětí zapálit se pro věc dlouhodobě a časté střídání zájmů.

Často však za konkurenty považují jen instituce působící ve stejné obci bez ohledu na to, jakým aktivitám se tato ostatní sdružení věnují, např. SDH Bořetice nespatřuje konkurenta v SDH Velké Pavlovice nebo SDH Kobylí, tedy spolcích stejného druhu působících v nejbližších obcích vzdálených 4 a 2 km, ale ve fotbalovém týmu TJ Sokol Bořetice. Hasičské sbory se v odpovědích shodovaly, že pro zvýšení atraktivity pro mládež je třeba nezůstávat jen u tréninků jednou týdně, ale účastnit se hasičských závodů, zapojovat se celkově do dění v lokalitě pořádáním různých akcí pro širší veřejnost a celkově podporovat setkávání členů i mimo tréninky.

Konkurenci nevnímá např. TJ Slavoj Velké Pavlovice, přestože ve městě působí také TJ Sokol, SDH a sídlí zde středisko volného času s poměrně širokou nabídkou různých kroužků. Hrozbu necítí díky tomu, že sám nabízí různé sportovní aktivity- kopanou, šachy a tenis-v nichž jejich sportovci „díky kvalitnímu a pravidelnému tréninku dosahují vysoké úrovně a umísťují se na soutěžích na vítězných postech, čehož v běžném kroužku nedosáhnou“.

Skautské spolky uváděly, že se necítí být ohroženi žádnou konkurencí, neboť v dané obci působí jako jediné volnočasové instituce, nebo k jakýmkoli volnočasovým institucím v okolí přistupují jako k partnerům, s nimiž mohou spolupracovat při pořádání kulturních či sportovních akcí. Pro udržení členů a přilákání nových se snaží takové akce organizovat alespoň třikrát ročně a pro členy také pořádat různé výlety. Schází se jednou nebo dvakrát týdně a pokaždé se věnují jiným činnostem- sport, společné vaření, výlety po okolí, geocaching...

Základní umělecké školy mají kapacitu žáků naplněnou a rovněž žádnou konkurenci nepociťují. V hudebním vzdělávání jsou to jediné instituce, které nabízejí dlouhodobé studium hudebního oboru s prokazatelným výstupem v podobě absolventských vysvědčení, v čemž spatřují výhodu oproti hudebnímu vzdělávání ve volnějších kroužcích. V tanečním oboru se ZUŠ Velké Pavlovice

41

zaměřuje na lidové tance a ZUŠ Hustopeče na klasický tanec, což z nich dělá unikáty mezi ostatními tanečními uskupeními v daných sídlech.

SVČ Velké Pavlovice uvedlo jako možného konkurenta nově založené Ekocentrum Velké Pavlovice, které nenabízí rozmanité kroužky, ale zaměřuje se na semináře environmentální výchovy pro školy a různé akce a výlety spojené s environmentální výchovou pro veřejnost. Ekocentrum je totiž v současné době významně podporováno Městem Velké Pavlovice a činnost SVČ je tak podle odpovídajícího mezi zájmy města upozaděna. Jedná se také o jediné podobné centrum v mikroregionu. SVČ se jinak snaží obměňovat každý rok nabídku kroužků, ale zároveň zachovávat ty nejpopulárnější. Snaží se nabízet stále něco nového, ale problémem je pro ně shánění kvalifikovaných lektorů různých netradičních aktivit, které by mohly mít u dětí úspěch a jiné instituce je nenabízí.

DDM Pavučina Hustopeče je největším podobným centrem v mikroregionu Hustopečsko s nejširší nabídkou kroužků a dalších aktivit jak pro děti, tak pro dospělé. DDM náleží venkovní areál se sportovním vybavením, vlastní keramická dílna, tělocvičny, stáj s 11 koňmi a nachází se v blízkosti rozsáhlého sportovního areálu se hřišti pro různé sporty, kterého může využívat. DDM spatřuje výhodu právě ve své výbavě a dobré poloze, které mu umožňují nabízet rozmanité kroužky a kurzy pro všechny věkové kategorie, především však pro děti. Během roku pořádá různé akce pro veřejnost a speciální akce pro návštěvníky kroužků. Pro motivaci dětí se snaží výsledky jejich práce prezentovat na výstavách, přehlídkách, soutěžích, kulturních akcích města apod.

SPOLUPRÁCE VOLNOČASOVÝCH INSTITUCÍ S DALŠÍMI SUBJEKTY Činnost mnohých spolků je podporována ze strany měst a obcí mimo jiné proto, že se spolky na oplátku angažují na společenském dění v obci buď pořádáním vlastních akcí, výpomocí s akcemi organizovanými jinými subjekty nebo pomáhají s úklidem a zvelebováním obcí. Takto odpovídaly především hasičské sbory a oddíly TJ Sokol a TJ Slavoj. Některé spolky, např. TJ Sokol Velké Pavlovice, skautské oddíly, folklorní spolky nebo chrámové sbory, mají k dispozici prostory patřící obcím bez povinnosti platit za jejich pronájem.

Hasičské a sportovní oddíly z různých obcí také často spolupracují mezi sebou navzájem, půjčují si vybavení, pomáhají s akcemi nebo společně zajišťují odvozy členů na závody. Florbalový klub 42

Aligators působí jako samostatný spolek, ale jeho oddíly jsou přímo podporovány jednotkami TJ Sokol a Orel. Samostatné sportovní kluby jako Asia Budo Center nebo Atletika Hustopeče spolupracují s jinými subjekty jen v rámci pronajímání prostor pro činnost, blíže s obcemi nebo jinými subjekty nespolupracují.

Sportovní oddíly spolupracují často i se školami, např. využívají jejich posiloven a tělocvičen pro tréninky v zimě, u některých sportů v průběhu celého roku.

Základní umělecké školy se do dění v lokalitě zapojují prostřednictvím pořádání koncertů nebo vystupováním jejich žáků na kulturních a společenských akcích. SVČ Velké Pavlovice a DDM Hustopeče pořádají sportovní a kulturní akce pro veřejnost, např. Dny dětí nebo taneční přehlídky, pomáhají s přípravou jarmarků nebo jejich taneční a dramatická uskupení vystupují na různých akcích v okolí.

43

ANALÝZA KONKURENCESCHOPNOSTI VYBRANÉ INSTITUCE SWOT ANALÝZA Pro analýzu konkurenceschopnosti vybrané instituce jsem zvolila sportovní spolek TJ Slavoj Velké Pavlovice. Jedná se o jeden z nejpočetnějších spolků v mikroregionu, má 350 členů dohromady a 125 členů ve věku do 18 let. Děti a mládež využívají oddílů kopané, tenisu a šachu. V dotazníku však zástupce uvedl dva problémy, se kterými se zrovna spolek potýká: úbytek členů z řad dětí a mládeže a nedostatek finančních prostředků pro zajištění plného provozu, proto jsem se rozhodla pokusit se zhodnotit možnosti spolku prostřednictvím SWOT analýzy.

Tabulka 3 Analýza silných stránek, slabostí, příležitostí a hrozeb TJ Slavoj Velké Pavlovice Silné stránky

Slabé stránky

1.

mnohaletá tradice

1.

absence vlastních webových stránek spolku

2.

dobré výsledky na soutěžích

2.

nedostatek finančních prostředků pro úplné zajištění provozu

3.

dostatek kvalitních trenérů

3.

v posledních letech snižování počtu členů dětských a mládežnických oddílů

4.

finanční zdroje z vlastní výdělečné činnosti

5.

finanční podpora ze strany města

6.

finanční podpora od FAČR

7.

zapojování se do společenského dění města

8.

zaměření na populární sporty: kopaná, tenis

9.

oddíl šachu, který je v lokalitě spíše raritou

10. rozvinutá spolupráce s Městem Velké Pavlovice, místními školami a jinými spolky Příležitosti 1.

Hrozby

spojení mládežnických oddílů

1.

s oddíly spolků z okolí 2.

rozšiřující se nabídka volnočasových aktivit v oblasti

dotační programy, noví sponzoři

2.

spolky stejného zaměření v okolí

3.

snížení finanční podpory od sponzorů, města nebo FAČR

44

Ve všech třech sportovních činnostech dosahují členové spolku reprezentativních výsledků na soutěžích, což napovídá, že koučování už za léta působení spolku dosáhlo určité kvality. Spolek má téměř stoletou tradici, která sama o sobě ještě nezaručuje kvalitu výuky, ale ve spojení s odpovídajícími dosavadními výsledky může být díky známosti jména kritériem pro udělování různých grantů a sponzorských darů, které by mohly být příležitostí pro další rozvoj spolku a upevnění mládežnické členské základny, u které spolek uvádí rok rok od roku úbytek členů.

TJ Slavoj v dotazníku uvedl mnohé zdroje financí pro činnost spolku: vlastní výdělečnou činnost, podporu města, podporu FAČR, sponzory..., ale také nedostatek financí pro úplné zajištění provozu, což je právě důvod, proč by se spolek mohl pokusit dosáhnout na různé speciální granty kraje, státu nebo velkých podniků, případně zaujmout nové sponzory. Spolek neuvedl, na co přesně mu peníze schází, ale pokud by se jednalo např. o rozšíření nabídky o nové sporty, mohlo by to mít pozitivní vliv na počet mladých členů, který se v posledních letech snižuje. Tento fakt spolek přisuzuje rozšiřující se nabídce volnočasových aktivit jak přímo ve městě Velké Pavlovice, tak v okolí města- především ve městě Hustopeče vzdáleném 15 km.

V rámci propagace a získání nových členů by mohly napomoct vlastní webové stránky, které by poskytovaly přehledné informace o činnosti spolku pro případné zájemce. Dosavadní internetová prezentace se omezuje na neaktualizované informace o spolku na webových stránkách města. Spolek má však dle názoru zástupce kvalitní lektory, dobré výsledky na soutěžích a zázemí vlastního sportovního areálu, tím vším by se tedy mohl na svých stránkách prezentovat.

KONKURENČNÍ HROZBY VYBRANÉ INSTITUCE TJ Slavoj má oddíl kopané, který má 70 členů ve věku do 18 let, tenisu (40 členů) a šachu (15 členů). Nabízí tedy oddíl nejpopulárnějšího sportu v celém mikroregionu- kopané, ale také oddíly věnované sportům, kterým jinde ve sledované oblasti není mnoho dalších možností se věnovat. V oddílech tenisu a šachu tedy spolek v okolí nemá velkou konkurenci; v případě šachu jen u šachového klubu Hustopeče, další šachový oddíl působí pod záštitou Orla ve Velkých Němčicích. Tenisu se věnuje několik institucí v okolí, ale ne v takovém rozsahu a se srovnatelnými výsledky, zvlášť pokud jde o trénování dětí. Pokud jde o kopanou, oddíly kopané spadající nejčastěji pod TJ Sokol jsou po celém mikroregionu včetně obcí, jež jsou Velkým Pavlovicím nejblíže: TJ Sokol Bořetice, TJ Sokol Horní Bojanovice, TJ Sokol Kobylí, 45

TJ Sokol Zaječí. Tyto oddíly mohou být považovány za konkurenceschopné, protože některé z nich dosahují podobných výsledků a působí ve stejné lokalitě, tedy bude- li zájemce ochotný dojíždět za aktivitou do Velkých Pavlovic, mohl by být po porovnání kvality institucí ochotný dojíždět i do okolních obcí. Podobné spolky v obcích nejvzdálenějších od Velkých Pavlovic tedy už nepovažuji vůči TJ Slavoj za skutečně konkurenceschopné.

Jako

středně

konkurenceschopné

(stupeň

3)

jsem

označila

spolky

v okolí,

které jsou pro okolí Velkých Pavlovic (tj. do vzdálenosti asi 15 km) ojedinělé, např. házenkářský oddíl a plavecký klub v Hustopečích. Nejvíc konkurenceschopné (stupeň 5) je Středisko volného času Velké Pavlovice, které poskytuje různorodé sportovní vyžití fungující sice na jiném principu než TJ Slavoj, ale i tak znamená pro spolek významného konkurenta.

Tabulka 4 Konkurenční hrozby pro TJ Slavoj Velké Pavlovice, 1- nejmenší hrozba, 5- největší hrozba TJ Sokol Zaječí (kopaná) 2 TJ Sokol Velké Pavlovice (turistika, vodní sporty)

2

TJ Sokol Velké Němčice (kopaná)

1

Orel Velké Němčice (volejbal, kopaná, šachy, stolní tenis)

1

TJ Sokol Šitbořice (kopaná, kolová)

1

TJ Sokol Šakvice (kopaná, stolní tenis)

1

TJ Sokol Strachotín (kopaná)

1

TJ Sokol Němčičky (plavecký klub, kopaná)

3

TJ Sokol Křepice (kopaná, stolní tenis)

1

TJ Sokol Krumvíř (kopaná, florbal)

1

TJ Sokol Kobylí (kopaná, košíková, tenis)

3

TJ Sokol Klobouky (kopaná)

1

TJ Agrotec Hustopeče (futsal, badminton)

3

TJ Sokol Horní Bojanovice (kopaná)

2

TJ Sokol Bořetice (kopaná)

3

TJ Sokol Borkovany (kopaná)

1

TJ Sokol Boleradice (kopaná, stolní tenis)

1

Legata Hustopeče (házená)

2

plavecký klub Hustopeče

3

Atletika Hustopeče

3

Aligators Šitbořice (florbal)

1

Aligators Klobouky u Brna (Florbal)

1

SVČ Velké Pavlovice (sportovní kroužky)

5

DDM Pavučina Hustopeče (sportovní kroužky)

2

46

ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá analýzou aktivních forem trávení volného času v mikroregionu Hustopeče. Je zaměřená především na volnočasové aktivity dětí a mládeže do 18 let, kterým se věnují prostřednictvím členství v zájmových spolcích a sdruženích nebo využíváním služeb volnočasových zařízení typu DDM, SVČ a ZUŠ. Tyto dva druhy volnočasových institucí mají v mikroregionu Hustopečsko nejdelší tradici a nejvíce se zde zasazují o aktivní trávení volného času.

V teoretické části se zabývám vědními obory souvisejícími s tématem práce a jejich základními pojmy. Z vědních oborů se jednalo především o geografii volného času a cestovního ruchu a rekreologii. V práci bylo vhodné vysvětlit pojmy volný čas a rekreace, pro doplnění jsem uvedla i příklad dělení volnočasových aktivit, ze kterého vyplynulo, jaké činnosti se přibližně řadí do aktivního trávení volného času a na jaké instituce jsem se pak chystala zaměřit. Dále uvádím, jak životní podmínky mohou ovlivňovat využívání volného času, především podmínky fyzickogeografické, socioekonomické a demografické. V další části jsem vycházela z článku pojednávajícího o spolkové činnosti, poznatky jsem však aplikovala i na kroužky a kurzy v zařízeních volného času, kterými se v práci zabývám vedle spolků. Hlavní myšlenkou kapitoly je význam trávení volného času provozováním určité činnosti ve skupině lidí se stejným zájmem, které napomáhá budování sociálních kontaktů, pocitu soudržnosti, větší angažovanosti občanů a následně tak přispívá k rozvoji oblasti. V následující části se věnuji bližší charakteristice volnočasových institucí, kterými se v práci zabývám, tedy zájmových spolků a sdružení, domů dětí a mládeže, středisek volného času a základních uměleckých škol.

Oddíly a kroužky pro děti a mládež má v mikroregionu Hustopečsko 56 institucí, z těchto bylo 39 institucí ochotných podílet se na dotazníkovém šetření nezbytném pro vypracování praktické části práce.

Výsledky by se daly shrnout následovně:

V mikroregionu Hustopečsko působí mnoho volnočasových institucí, zájem o jejich činnost se mezi mládeží mění v závislosti na druhu činnosti. Samotné rozložení institucí potvrzuje pravidlo, podle kterého počet prvků sociální infrastruktury závisí na velikosti sídla. Nejvíce 47

možností volnočasových aktivit je ve třech městech mikroregionu: Kloboukách u Brna, Velkých Pavlovicích a Hustopečích.

V některých obcích, které mají jen pár set obyvatel, nap. Kurdějov , Kašnice nebo Diváky, nejsou možnosti aktivního trávení volného času pro děti a mládež žádné, nemusí to však vždy být pravidlem, jako např. u obce Němčičky, ve větších obcích.

Obecně jsou nejpopulárnější sportovní činnosti, především týmové sporty jako fotbal a florbal. V mikroregionu se nachází tři základní umělecké školy a kapacita všech tří je téměř nebo zcela zaplněna, což svědčí také o zájmu mládeže především o hudební vzdělávání. Mnoho členů mají také folklorní sdružení, což souvisí s bohatým folklorním životem mikroregionu, do kterého se děti a mládež hojně zapojují. Dostatek zájemců mají i DDM a SVČ, které nabízejí kroužky zaměřené na různé činnosti od sportovních pro výtvarné. I v jejich případě děti nejvíce navštěvují kroužky sportovní a také taneční.

Spolky a sdružení se výrazně zapojují do společenského dění v mikroregionu, především tradiční spolky TJ Sokol, hasičské sbory a TJ Slavoj. Pořádají jak své vlastní akce, tak pomáhají s organizací akcí pořádanými obcemi. Mnohé spolky jsou totiž ze strany obcí podporovány buď finančně nebo formou bezplatného nebo zvýhodněného užívání obecních prostor pro provozování činnosti. Vzájemná výpomoc probíhá často i mezi spolky navzájem.

V otázce financování se většina institucí shodla na tom, že mají na činnost v rámci možností peněz dostatek, některé spolky uvedly nedostatek. Spolky si na činnost vydělávají členskými příspěvky, organizováním akcí pro veřejnost nebo provozováním rekreačních zařízení, která dávají k dispozici veřejnosti. Žádný spolek neuvedl, že by v poslední době využil nějakých zvláštních dotačních programů podporujících volnočasové aktivity. Některé spolky žádají pravidelně o podporu od obcí. V některých menších obcích, tj. asi do 1000 obyvatel, finanční podporu od obce spolky nedostávají, ale obce s nimi spolupracují způsobem zmíněným o odstavec výše.

K problematice konkurence a zvyšování svojí konkurenceschopnosti se instituce staví různě. Instituce, kterých je v mikroregionu málo a je o ně zvýšený zájem, jako např. ZUŠ, konkurenci nevnímají. Některé spolky se konkurencí rovněž nezabývají a uvádějí, že se snaží s ostatními spolky spíše spolupracovat např. při organizaci akcí. Konkurenci nevnímají také spolky působící 48

v malých obcích, ve kterých se jedná o jedinou nebo jednu z mála možností volnočasových aktivit. Jiné spolky naopak spatřují konkurenci jak mezi institucemi stejného zaměření, tak mezi spolky zabývajícími se úplně jinou činností. Především ve větších obcích, hlavně ve všech třech městech mikroregionu, podle respondentů přibývá nabídky volnočasových možností, které jsou pro děti nové a zajímavé, což otřásá mládežnickou členskou základnou spolků a v budoucnu tak může být

ohrožena kontinuita spolků např. v podobě obsazování

postupových míst. Pro zvýšení konkurenceschopnosti se instituce snaží hlavně pořádat různé speciální akce pro členy během roku kromě pravidelných schůzek a tréninků a motivovat členy a kurzisty prezentací činnosti instituce na různých akcích.

Celkově mají volnočasové instituce nezpochybnitelný význam pro dění v mikroregionu, což může podporovat atraktivitu regionu pro turisty i potenciální nové obyvatele. Volnočasové aktivity pro děti a mládež by měly být obzvlášť podporovány z důvodu jejich přispění k dosahování výchovných, vzdělávacích a preventivních cílů, což se může v budoucnu rovněž projevit na stavu regionu a jeho společnosti.

49

SHRNUTÍ Téma práce: Aktivní formy trávení volného času v mikroregionu Hustopečsko Teoretická část se zabývá základními pojmy z geografie volného času a cestovního ruchu a rekreologie, životními podmínkami ovlivňujícími využívání volného času, charakteristikou volnočasových institucí, významem organizovaného trávení volného času pro rozvoj regionu a geografickým popisem mikroregionu Hustopečsko. Praktická část analyzuje aktivní trávení volného času dětí a mládeže ve spolcích, sdruženích a volnočasových zařízeních a rozmístění volnočasových institucí v mikroregionu Hustopečsko. Dotazníkové šetření se zabývá činností volnočasových institucí a jejich organizací. Analýza konkurenceschopnosti vybrané volnočasové instituce analyzuje postavení instituce mezi ostatními podobnými institucemi v mikroregionu.

SUMMARY Theme of the thesis: Active Forms of Leisure Activities in the Hustopeče Microregion The theoretical part deals with the basic terms of geography of leisure and tourism and recreology, living conditions affecting the use of leisure time, characteristics of leisure institutions, the importance of organized leisure activities for development of the region and geographical description of the Hustopeče microregion. The practical part analyzes the active leisure of children and youth in clubs, associations and leisure centers and placement of the leisure institutions in the Hustopeče microregion. Survey deals with work of leisure institutions and their organization. Analysis of the competitiveness of a selected leisure institution analyzes the status of the institution among other similar institutions in the microregion.

50

ZDROJE INFORMACÍ Tištěné zdroje: 1. HODAŇ, Bohuslav, DOHNAL, Tomáš. Rekreologie. Olomouc : HANEX, 2005. 202 s.. ISBN 8085783-48-7.

2. DUFFKOVÁ, Jana, URBAN, Lukáš, DUBSKÝ, Josef. Sociologie životního stylu. Příbram : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2008. 237 s. ISBN 978-80-7380-123-6.

3. GELNÁ, Tereza. Sportovní aktivita a veřejná podpora sportu. Geografické rozhledy. 2012, 4.

4. TOMEŠ, Jiří. Sport a geografie. Geografické rozhledy. 2012, 4, stránky 6-9.

5. HOFBAUER, Břetislav. Kapitoly z pedagogicky volného času. [editor] Michal Kaplánek. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta, 2010. 168 s. ISBN 978-80-7394-240-3.

6. DOHNAL, Tomáš a kol. Tři dimenze pojmu rekreologie. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 166 s. ISBN 978-80-244-2437-8.

7. TOUŠEK, Václav, KUNC, Josef a VYSTOUPIL, Jiří a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4.

8. VYSTOUPIL, Jiří, ŠAUER, Martin a kol. Geografie cestovníh ruchu České republiky. Plzeň : Vydavatelství a nakladaelství Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7.

51

Internetové stránky: 9. PRA- Projektová a rozvojová agentura: Věda a výzkum: Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů: Charakteristika. PRA- Projektová a rozvojová agentura. [Online] 2007. http://www.rozvoj.cz/WB-09-05%20Mikroregion.htm. 10. Mikroregion Hustopečsko: Mikroregion: Představení. Mikroregion Hustopečsko. [Online] 2013. http://www.hustopecsko.net/cze/svazek_obci/. 11. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost: Statistiky: Z územního hlediska: Nezaměstnanost v obcích a mikroregionech. Integrovaný portál MPSV. [Online] 2012. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/?_piref37_240429_37_240428_240428.next_page=%2 Findex.do&_piref37_240429_37_240428_240428.statse=2000000000011&_piref37_240429_3 7_240428_240428.statsk=2000000000013&_piref37_240429_37_240428_240428.send=send &_piref37_2. 12. Český statistický úřad: Statistiky: Sčítání lidu, domů a bytů: Výsledky sčítání: Definitivní výsledky: Obyvatelstvo: Náboženská víra: Obyvatelstvo podle náboženské víry ve správních obvodech ORP. Český statistický úřad. [Online] 2011. [Citace: 2013.] 13. Český statistický úřad: Statistiky: Sčítání lidu, domů a bytů: Výsledky sčítání: Definitivní výsledky: Obyvatelstvo: Náboženská víra: Obyvatelstvo podle náboženské víry v okresech. Český statistický úřad. [Online] 2011. http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30562&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR88jsTjDN7GAlf3 WwcNiCReZGZjcGLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrsHRhAgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIB jkKNvcSFDHQMDhhqGCqCiYA__cLCiEgZGvxIGdg9_Fz__EMeCEgY2b38XZ89. 14. Orel: Jednoty: podle krajů: Jihomoravský kraj. Orel. [Online] http://www.orel.cz/stare/jednoty/jednota.html?argument=kraj.

15. Dotační portál krajského úřadu Jihomoravského kraje. [Online] [Citace: ] http://dotace.krjihomoravsky.cz/. 16. Jihomoravský kraj: Granty a dotace. Jihomoravský kraj. [Online] http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=19&TypeID=1.

52

Dokumenty z internetových stránek: 17. Kolektiv autorů. Ministerstvo pro místní rozvoj: Podpora regionů a cestovní ruch: Cestovní ruch: Dotace a programy: Programovací období 2004 - 2006: Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ): Opatření 4.2- Specifické vzdělávání: Knihovna: Zážitkový cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj. [Online] 2008. http://www.mmr.cz/getmedia/f00fb5f5-089844fc-b88e-3c58d682908b/GetFile_3.pdf.

18. Masarykova univezita, Fakulta sportovních studií: Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě: Výuka: Rekreologie: Rekreologie, volný čas- vysvětlení pojmů, filozofický pohled, kategorizace. Masarykova univezita, Fakulta sportovních studií. [Online] http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/vyuka_dokumenty/rekreologie/rekre_002_odpocinek.pd f.

19. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [Online] 2002. www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/olnycas.pdf. 20. Český statistický úřad: Kraj, okresy...: Správní obvody: Časové řady - podle správních obvodů ORP: SO ORP Hustopeče: Vybrané ukazatele za správní obvod Hustopeče. Český satatictický úřad. [Online] 2012. http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_za_spravni_obvod_hustopece/$File/ 646207.pdf. 21. Český statistický úřad: Databáze, registry: Databáze demografických údajů za obce ČR: Okres Břeclav. Český statistický úřad. [Online] 2012. http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm.

53

Internetové stránky obcí: www.boleradice.cz

www.nemcicky.cz

www.borkovany.cz

www.pouzdrany.cz

www.boretice.cz

www.starovice.cz

www.brumovice.cz

www.starovicky.cz

www.divaky.cz

www.strachotin.cz

www.hornibojanovice.cz

www.sakvice.cz

www.hustopece-city.cz

www.sitborice.cz

www.badminton-hustopece.cz

www.uhercice.cz

www.kasnice.cz

www.velkenemcice.cz

www.kloboukyubrna.eu

www.velke-pavlovice.cz

www.krumvir.cz

www.vrbice.cz

www.krepice.cz

www.zajeci.cz

www.morkuvky.cz

54

Internetové stránky volnočasových institucí: Boleradice: www.sokolboleradice.cz Bořetice: rybarske-sdruzeniboretice.webnode.cz gratias.webnode.cz www.sdhboretice.cz www.velkepavlovice-letiste.cz Hustopeče: zralocihustopece.webnode.cz www.asiabudocenter.eu www.legata.cz pk-hustopece.webnode.cz www.fotoklub-hustopece.cz www.vinarskebratrstvo.cz www.atletikahustopece.cz www.klub-hustopecsko.wz.cz fair-net.eu www.hustopecskachasa.cz pavucina.volny-cas.cz www.zus-hustopece.cz hpfutsal.webnode.cz Klobouky: www.zusklobouky.czweb.org www.fbc-aligators.estranky.cz Kobylí: www.sdhkobyli.cz kphkobyli.webnode.cz www.rc-auta-kobyli.eu www.motoride.cz www.vinarizkobyli.cz sokolkobyli.webnode.cz Krumvíř: www.promuzeum.cz hasici-krumvir.webnode.cz www.sokolkrumvir.cz Křepice: sokolkrepice.webnode.cz www.gaudete.junakvranovice.cz kkkrepice.borec.cz

Nemcicky: www.kruzeknemcicky.eu www.sportnemcicky.cz Starovice: vinspolstar.ic.cz folklorstarovice.cz Starovičky: www.kvhstarovicky.cz sdhstarovicky.717.cz Strachotín: myslivci-strachotin.webnode.cz www.sdh-strachotin.cz Šakvice: fs-hanysek.cz sites.google.com/site/sokolsakvice Šitbořice: www.rybarisitborice.wbs.cz www.fbc-aligators.estranky.cz www.hasicisitborice.cz www.jk-kaverto-sitborice.cz Uherčice: www.jouhercice.cz Velké Němčice: www.orelvelkenemcice.cz www.tjsokolvelkenemcice.cz www.rufa.ic.cz Velké Pavlovice: www.damskyklub.estranky.cz www.kkvelkepavlovice.estranky.cz www.velkepavlovice-letiste.cz www.presuznisbor.cz www.hasicivelkepavlovice.estranky.cz www.sokol-velke-pavlovice.eu www.zs.velke-pavlovice.cz/stredisko-volneho-casu www.zus-velkepavlovice.cz Vrbice: www.kaminek.unas.cz

55

Rejstříky: 

Seznam občanských sdružení: http://aplikace.mvcr.cz/seznam-obcanskych-sdruzeni/



Registr ekonomických subjektů ARES: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz

Mapové servery: 

Národní geoportál INSPIRE http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Soil&keywordList=inspire



Česká geologická služba- Tisk map http://mapy.geology.cz/website/new_tisk/



www.mapy.cz

SEZNAM PŘÍLOH 1. DOTAZNÍK- Instituce volnočasových aktivit: spolky 2. DOTAZNÍK- Instituce volnočasových aktivit: zařízení volného času

56

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents