MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY
REGIONÁLNÍ PRVKY V UČIVU VZDĚLÁVACÍ OBLASTI „ČLOVĚK A JEHO SVĚT“ Diplomová práce
Brno 2009
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
PaedDr. Bohumíra Šmahelová, CSc.
Kateřina Vančurová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 26.6.2009
……..……………………………. Kateřina Vančurová
Poděkování: V úvodu své práce bych chtěla upřímně poděkovat paní PaedDr. Bohumíře Šmahelové, CSc. za vedení, ochotu, trpělivost, cenné rady a připomínky při zpracování této práce. Dále bych ráda poděkovala svému manželovi a dětem za veškerou podporu a trpělivost, kterou mi při studiu projevovali.
Obsah Úvod ..................................................................................................................................7 I. TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................................9 1.
2.
Využití regionálních prvků ve vzdělávací oblasti člověk a jeho svět ...............10 1.1.
Pojmy region, regionální, regionalizmus, regionalizace ...............................10
1.2.
Regionální prvky a jejich členění ..................................................................13
1.3.
Regionální dějiny ..........................................................................................14
1.4.
Regionální vlastivěda ....................................................................................14 1.4.1.
Nové trendy v pojetí vlastivědy......................................................14
1.4.2.
Zpracování regionálních prvků.......................................................15
RVP ZV a vzdělávací oblast Člověk a jeho svět ...............................................18 2.1.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání................................18 2.1.1.
Klíčové kompetence .......................................................................19
2.1.2.
Principy RVP ZV ...........................................................................19
2.1.3.
Cíle základního vzdělávání ............................................................19
2.2.
Vzdělávací oblasti .........................................................................................20
2.3.
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět............................................................21 2.3.1.
Charakteristika vzdělávací oblasti..................................................21
2.3.2.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět .................21
2.3.3.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět.............22 2.3.3.1. Učivo jednotlivých okruhů vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět......................................................................................23 2.3.3.2. Očekávané výstupy týkající se regionálního učiva ............24
3.
Školní vzdělávací program ..................................................................................27 3.1.
Obecná charakteristika ŠVP ..........................................................................27
3.2.
Zásady pro zpracování ŠVP ..........................................................................27
3.3.
Struktura ŠVP a obsah jednotlivých částí .....................................................28
3.4.
Školní vzdělávací program ZŠ Kotvrdovice .................................................29 3.4.1.
Hodinová dotace předmětů v jednotlivých ročnících ve šk.roce 2008/2009 .......................................................................................29
3.4.2.
Očekávané výstupy podle ŠVP ve vzdělávací oblati Člověk a jeho svět..................................................................................................29
3.5.
Hodnocení ŠVP ZŠ Kotvrdovice z hlediska zpracování regionálních prvků .......................................................................................................................31
4.
Pracovní listy.........................................................................................................32 4.1.
Didaktické funkce učebních textů .................................................................32
4.2.
Druhy pracovních listů podle cíle .................................................................33
4.3.
Typy úloh v pracovních listech .....................................................................34
4.4.
Kritéria pro hodnocení pracovních listů ........................................................35
4.5.
Tvorba pracovního listu.................................................................................36 4.5.1.
Postup při tvorbě pracovního listu..................................................36
4.5.2.
Nejčastější chyby při tvorbě pracovního listu ................................37
4.5.3.
Další typy pro tvorbu pracovních listů ...........................................37
5.
Skupinová a kooperativní výuka.........................................................................38
6.
Obec Kotvrdovice .................................................................................................40 6.1.
Geografická poloha .......................................................................................40
6.2.
Přírodní podmínky.........................................................................................42
6.3.
6.2.1.
Geomorfologické členění ...............................................................42
6.2.2.
Geologická stavba ..........................................................................42
6.2.3.
Pedologické poměry .......................................................................43
6.2.4.
Hydrologické poměry.....................................................................44
6.2.5.
Klimatické podmínky .....................................................................45
6.2.6.
Flora................................................................................................46
6.2.7.
Fauna ..............................................................................................46
6.2.8.
Ochrana přírody..............................................................................47
Historie Kotvrdovic .......................................................................................48 6.3.1.
Vznik obce......................................................................................48
6.3.2.
Vývoj jména obce...........................................................................49
6.3.3.
Držitelé Kotvrdovic:.......................................................................49
6.3.4.
Kotvrdovice v době První republiky (1918 – 1937).......................50
6.3.5.
Kotvrdovice za nacistické okupace (1937 – 1945).........................51
6.3.6.
Kotvrdovice po osvobození (1945 – 1966) ....................................52
6.3.7.
Školství v Kotvrdovicích................................................................52
6.3.8.
Kulturní dění v obci........................................................................53
6.3.9.
Obživa obyvatel..............................................................................53
6.4.
Heraldika .......................................................................................................54
6.5.
Současnost obce ............................................................................................55 6.5.1.
Administrativní a správní zařízení..................................................55
6.5.2.
Vzdělávací a školská zařízení.........................................................55
6.5.3.
Sportovní zařízení...........................................................................56
6.5.4.
Komerční zařízení a služby ............................................................56
6.5.5.
Průmyslová výroba.........................................................................57
6.5.6.
Výrobní služby ...............................................................................58
6.5.7.
Kultura............................................................................................59
6.5.8.
Partnerství s německým městem Aschheim ...................................61
6.6.
Významné osobnosti Kotvrdovic ..................................................................62
6.7.
Kulturní a historické památky obce...............................................................65
6.8.
Sousední obce................................................................................................66
6.9.
Kulturní a historické památky a významná místa v okolí .............................68
II. PRAKTICKÁ ČÁST................................................................................................71 7.
Pracovní listy s regionální tematikou - obec Kotvrdovice a nejbližší okolí ....72
8.
Metodický průvodce k pracovním listům ..........................................................97
9.
Realizace výuky ..................................................................................................144 9.1.
10.
Sebereflexe ..................................................................................................145
Zjišťování znalostí žáků 3. ročníku o obci Kotvrdovice .................................146
Závěr.............................................................................................................................156 Resumé .........................................................................................................................157 Seznam použité literatury a informačních zdrojů....................................................158 Přílohy ..........................................................................................................................162 Seznam příloh ……………………………………………………………………….163
Úvod Nikdo nemiluje vlast proto, že je velká, ale proto, že je jeho.“ Lucius Annaeus Seneca
Žijeme v době, která poskytuje nám i našim dětem nesčetné možnosti. Komu by se dříve snilo o dovolených na mořské pláži, o cestování letadlem či lyžování v Alpách? Ve světě probíhá proces globalizace, stírají se hranice mezi zeměmi a učíme se sounáležitosti k evropanství. Z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti mnohých kolegů však vím, že jsou dnešní děti přece jen o něco ochuzeny. Žáci nadšeně vypráví své zážitky z cizokrajných zemí, Itálie, Turecko, Egypt či Tunis jsou jim místa důvěrně známá. Pokud však mají pojmenovat řeku, která protéká nejbližším městem nebo nazvat pamětihodnosti v blízkém okolí, to pak bývá tvrdým oříškem. Není se čemu divit. Podle vyprávění mnohých žáků vím, jak to v rodinách chodí. Během pracovního týdne jsou mnozí rodiče natolik vytížení, že blížící se víkend je pro ně vítaným zdrojem odpočinku. Dnešním trendem, jak dobře prožít víkend, je posezení a dobré jídlo v hospodě, návštěva multikina nebo několikahodinové bloumání po hypermarketech. Mnohým dětem už nic neříká společná nedělní procházka do lesa, vyjížďka na kole nebo výlet na hrad. A o prázdninách? Ten, kdo nejede na dovolenou k moři, jako by na žádné dovolené ani nebyl. Rodiny se předhání v tom, kdo byl na nejexotičtějším místě ve světě, ale zcela zapomínají na to, že není třeba zdolávat tisíce kilometrů proto, aby člověk něco viděl a zažil. Stačí přece udělat pár kroků za svůj vlastní pozemek a dívat se otevřenýma očima… Uvědomuji si nezastupitelnou úlohu školy v řešení tohoto problému, a proto se ve své práci zabývám touto problematikou. Pociťuji jako velice důležité, zprostředkovat žákům nejzákladnější informace o místě, kde žijí a probudit v nich vztah ke svému rodišti, vlasti a národu. Dnešní trendy ve školství také přímo vybízejí k zařazování regionálních prvků do výuky. Rámcový vzdělávací program přímo předepisuje znalost regionálních zvláštností jako jeden z očekávaných výstupů. Při zpracovávání Školního vzdělávacího programu však chybí dostatek materiálu určeného pro výuku regionu. Cílem mé práce je vytvořit pracovní listy, jejichž prostřednictvím žáci získají nejdůležitější a věku přiměřené informace o obci, jejím nejbližším okolí a regionu. 7
Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část slouží jako teoretické východisko pro zpracování konkrétních učebních materiálů. Je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je zpracována regionální problematika. V druhé kapitole se zabývám Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) a regionálním učivem v něm zpracovaným. V třetí kapitole se zaměřuji na Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) vytvořený na naší škole a sleduji zařazování regionálních prvků do výuky. Poněvadž cílem mé práce je vytvořit pracovní listy pro výuku učiva o regionu, čtvrtá kapitola pojednává o tvorbě pracovních listů. Listy bude možno použít též v rámci skupinové výuky, pátá kapitola tedy podává základní informace o skupinové a kooperativní výuce. Šestá kapitola pojednávající o regionu a obci slouží jako sborník informací a teoretická příručka pro učitele. Praktická část obsahuje 4 kapitoly. Sedmá kapitola představuje soubor pracovních listů, které jsou využitelné při zařazování regionálního učiva do výuky. Osmá kapitola je metodickým návodem pro použití pracovních listů. V deváté kapitole je popsán způsob realizace výuky o regionu a obci. Poslední kapitola přináší výsledky zjišťování znalostí žáků 3. ročníku o obci Kotvrdovice. V závěru své práce uvádím seznam použité literatury a informačních zdrojů, ze kterých jsem při zpracování diplomové práce čerpala. V příloze přikládám zajímavé informace o životě v naší obci v minulosti, dále pracovní listy se správným řešením úloh, ukázky pracovních listů vyplněných žáky a fotografie z průběhu výuky.
8
I. TEORETICKÁ ČÁST
9
1.
VYUŽITÍ REGIONÁLNÍCH PRVKŮ VE VZDĚLÁVACÍ OBLASTI ČLOVĚK A JEHO SVĚT Tato kapitola se zabývá regionální problematikou, poskytuje objasnění pojmů s touto
tématikou spjatých a objasňuje potřebu regionální prvky ve výuce využívat.
1.1. POJMY REGION, REGIONÁLNÍ, REGIONALIZMUS, REGIONALIZACE Ve všech těchto výrazech se objevuje latinský kořen „reg“. „Výraz regio musel mít původně význam směru, jak ukazuje význam latinského slovesa rego: říditi, vésti, ovládati, spravovati. Výraz regio je uváděn s těmito významy: směr, hraniční čára, hranice, strany nebes, světová strana, krajina, kraj, země, čtvrť (městská), prostora, obor.“ (Bartoš, 2004, s. 21) „Význam slova – pojmu regio se měnil a byl spjat a ohraničován kosmogonickými a kosmologickými představami a rozšiřováním zeměpisného rozhledu. Původní význam výrazu regio jako směru se postupně odpoutával od mytologického chápání prostoru, pohybu a času, nabíral označení pro určitou část obývaného zemského prostoru a dále pro jeho ovládání, řízení, správu apod.“ (Bartoš, 2004, s. 21) REGION Ve Slovníku cizích slov (Kol. autorů, 1995, s. 201) je region definován jako „krajinný celek různého řádu, správní celek, okrsek, rajon“. Bartoš vysvětluje region jako „mnohovýznamové slovo obecně vyjadřující ohraničenou část určitého území a jistý druh jeho organizace a správy.“ (Bartoš, 2004, s. 22) Vymezení určitého regionu není snadné. Každá vědní disciplína vymezuje regiony podle svých hledisek. Jedná se pak o regiony ekonomické, geografické, správní apod. Regionem může být označováno i nějaké místo, jako je např. obec, město, vesnice, sídliště. Za region však nemusí být považováno pouze nějaké území. Bartoš uvádí, že „pro společenské vědy a historii bylo již jednoznačně přijato, že region zde neznamená jenom nějaké území, ale že pod tímto pojmem chápeme společenskou strukturu či lidskou pospolitost na určitém území, tedy teritoriální lidskou skupinu.“ (Bartoš, 2004, s.10) 10
Hlediska pro vymezení regionu bývají různá. Můžeme vymezit regiony geomorfologické, dále podle flóry a fauny, podle druhů půd, klimatických podmínek nebo také podle správního členění, lidských sídel nebo sociálních poměrů atd. Hranice jednotlivých regionů lze obtížně určit. „Pod pojmem region chápeme menší než státní územní celky. Z toho vyplývá, že region může být různě velký, i když není jistoty v tom, co ještě můžeme a co již nemůžeme za region považovat.“ (Bartoš, 2004, s. 11) „Někdy je hranice regionu výrazná ( např. katastr u obcí a územně správní členění vůbec), jindy je stěží postižitelná (např. krajina v terénu). Většinou však přechází téměř plynule jeden region do sousedních regionů.“ (Bartoš, 2004, s. 12) „V nejobecnější rovině byl region charakterizován jako souhrn či soubor (struktura, systém) reálně existujících skutečností a vztahů, které jsou rozprostraněny a mají vztah k určitému ohraničenému území, na němž jsou kvantitativně seskupeny či kvalitativně specifikovány a odlišují se tímto způsobem zcela nebo zčásti od jiných územně vymezených jednotek. Region můžeme určit buď skutečnostmi a vztahy, které v určité oblasti existují a v jiných neexistují, nebo jistými odlišnostmi či specifiky, kterými se jeden region liší od ostatních regionů.“ (Bartoš, 2004, s. 9) Základní typy regionů podle Bartoše (Bartoš, 2004, s. 70) •
homogenní regiony
- oblasti, které jsou vytvářeny množinou určitých stejnorodých prvků či jevů (např. uhelných dolů) •
nodální regiony
- oblasti, které jsou vytvářeny množinou určitých nestejnorodých prvků či jevů, ale vytvářejí jistý rozprostraněnný systém (krajina, ekosystém, průmyslová oblast, sídelní aglomerace apod.) „Jestliže v názorné představě by bylo možno první typ graficky znázornit spíš jako plošný útvar podoby přibližné nějakému kruhu, oválu apod., potom druhý typ by mohl být zakreslen jako hvězdice se středem v reálném centru.“ (Bartoš, 2004, s. 70)
11
REGIONÁLNÍ Slovník cizích slov (Kol. autorů, 1995, s. 201) vysvětluje tento pojem jako „ oblastní, krajový, týkající se určité oblasti, regionu“. „Pod pojmem regionální chápeme to, co se týká území menšího než je stát, těch územních jednotek, na které se určitý stát člení, a to od větších až po ty nejmenší“ (Bartoš, Schulz, Trapl, 2004, s.6)
REGIONALIZMUS Slovník cizích slov (Kol. autorů, 1995, s. 201) pod tímto slovem rozumí „úsilí o větší nezávislost (samostatnost) oblastí“. Regionalismus pak chápe jako „umělecké hnutí zaměřené tématem i dosahem na danou oblast“. „Regionalismem (od latinského regio = kraj, krajina) rozumíme studium charakteristických znaků a zvláštností jednoho kraje, jedné oblasti a také snahu je zachovat, popř. i pěstovat, rozvíjet a využívat jich cílevědomou prací k rozvoji oblasti v rámci vyššího, nadřazeného celku. Slovem regionalismus se často označuje i jednotlivý regionální jev.“ (Cuřín, 1997, s. 5)
REGIONALIZACE Podle Slovníku cizích slov (Kol. autorů, 1995, s. 201) tento pojem znamená „ členění na celky různého řádu“.
12
1.2. REGIONÁLNÍ PRVKY A JEJICH ČLENĚNÍ
Regionální prvky chápeme jako „doklad společensko-ekonomického dění spolu s přírodními jevy, jež blíže charakterizují a dokumentují zvláštnosti určité oblasti.“ (Povolný 1968, sec. cit. In Fabiánková 1996, s. 25) Členění regionálních prvků podle Povolného : (Povolný 1968, sec. cit. In Fabiánková 1996, s. 25) 1/ geografické - geomorfologické útvary, terénní zvláštnosti, vodstvo, přírodní útvary, druh půd, rozvrstvení porostů, výskyt druhů rostlinstva a živočišstva, zejména v prostoru chráněných lokalit, náčrty terénních útvarů, situační kresby, krajinné malby, fotografie 2/ sociální - sociální zvláštnosti geografické oblasti, kterými se od sebe liší oblasti průmyslové a zemědělské (charakteristické stavby, objekty, zařízení, terénní úpravy ) 3/ populační - souvisí s hustotou osídlení - zahrnují sídlištní síť, katastrální plány, plány obcí, mapy okresů apod. 4/ ekonomické - informují o ekonomickém potenciálu oblasti 5/ komunikační a kulturní - podávají svědectví o mezilidských vztazích, o bohatství národní, lidové kultury Členění regionálních prvků podle Fabiánkové (Fabiánková, 1996, s. 25) 1/ prvky týkající se historie - dějiny obce, první písemné zmínky o obci, archeologické nálezy, důležité historické události, historické osobnosti kraje, průmysl, zemědělství, školství a kultura z historického hlediska, lidové tradice, lidová slovesnost apod. 2/ prvky týkající se současnosti - současný stav průmyslu, zemědělství, školství, kultury, nerostného bohatství, současná výstavba, doprava, rostlinný kryt, živočišstvo, počet obyvatel, stav životního prostředí 3/ prvky týkající se budoucnosti - plány rozvoje obcí a kraje, výstavby, dopravy, zlepšování životního prostředí, záchrany ohrožených rostlinných a živočišných druhů atd.
13
1.3. REGIONÁLNÍ DĚJINY Regionální dějiny plní velice důležitou funkci nejen společenskou, ale také i výukovou a výchovnou. Umožňují nám čerpat informace o historii nejbližšího okolí (životního, pracovního, rekreačního) a přispívají k utváření činorodého vlastenectví. (Bartoš, Schulz, Trapl, 2004, s.17) „Z hlediska poznávacího přispívají regionální dějiny k využití principu od bližšího ke vzdálenějšímu, od známého k neznámému, od bezprostředního, názorného, a konkrétního k obecnějšímu a abstraktnějšímu, od spontánního zájmu k hlubšímu a širšímu poznání a pochopení.“ (Bartoš, Schulz, Trapl, 2004, s.17) Regionální dějiny jsou také významné pro etickou výchovu žáků. Díky nim může být v žácích probouzena národní hrdost a vlastenectví. (Čapka In Knecht, 2006, s. 117) Získávání znalostí o regionu také pomáhá žákům vytvářet jasnější a názornější historické představy. Na základě regionálně zaměřeného historického materiálu lze totiž ve většině případů snadněji rekonstruovat a vysvětlovat historické děje. Z toho důvodu seznamování žáků s regionální historií umožňuje efektivněji naplnit výchovněvzdělávací cíle dějepisného vyučování. (Svoboda In Knecht, 2006, s. 117)
1.4. REGIONÁLNÍ VLASTIVĚDA „Výrazným rysem vlastivědy, celostátní i regionální, naukové i výukové, je to, že si všímá společnosti i přírody, která nás obklopuje, a také té její části, k níž máme nejen rozumový, ale do značné míry i citový vztah, k níž máme blízko, která je naším domovem, působištěm, vlastí.“ (Bartoš, Schulz, Trapl, 2004, s.7) „Do regionální vlastivědy spadá domov v užším slova smyslu, tj. rodiště a dlouhodobé bydliště, zejména v dětství a mládí.“ (Bartoš, Schulz, Trapl, 2004, s.7) 1.4.1. Nové trendy v pojetí vlastivědy V minulosti byla vlastivěda chápána jako „šířeji pojatá lidská aktivita, opřená o celou škálu lidských zájmů a potřeb, která souhrnně směřuje k poznání „vlasti“ (v širším i užším pojetí)“. (Bartoš, Schulz, Trapl, 2004, s.90) Současně však není zaměřena jen na vědecké zkoumání ( o které se spíše opírá), ale usiluje zejména o celkové seznámení se s prostředím, v kterém lidé žijí. Zasahuje tedy i do oblasti vzdělání a výchovy a napomáhá k aktivnímu začleňování do prostředí v podobě vlastivědné činnosti a vlastivědných institucí (také publikací) různého druhu, různými způsoby, metodami i prostředky. Proces, ve kterém je takto vlastivěda 14
uchopována v celé šíři, se neděje jen čistě rozumovými poznávacími procesy. Důležitou úlohu hrají také „jiné lidské vlastnosti, zájmy, potřeby i záliby, včetně životního zakotvování, pocitů přináležitosti i citovému vztahu k rodině, rodišti, domovu, bydlišti, obci, pospolitosti, přírodě, krajině, regionu, vlasti, státu.“ (Bartoš, Schulz, Trapl, 2004, s.90) Novým trendem ve vlastivědě je tzv. nový regionalismus. Nejedná se o regionalismus ve smyslu oddělování a izolace, ale „o nedílnou část procesu evropské i světové integrace, který, jak již bylo mnohokrát vysloveno, nemůže směřovat k nějaké negaci jednotlivých států, regionů a jejich specifik, nýbrž naopak, musí se o právě takovou prostorovou různorodost opírat a integrovat jen to, co je všem regionům společné a prospěšné.“ (Bartoš, Schulz, Trapl, 2004, s.92) Otázky regionalismu a regionalizace jsou nyní velice aktuální, ať už v evropském nebo v celosvětovém měřítku (samostatnost a autonomie jednotlivých správních, politických, etnických, ekonomických a kulturních jednotek). (Bartoš, Schulz, Trapl, 2004, s.92)
1.4.2. Zpracování regionálních prvků Velkým problémem však zůstává, že vlastivědná obec (autorů i zájemců, čtenářů apod.) v minulosti málo spolupracovala se školou. A škola je právě ta instituce, která má pěstování a využívání vlastivědných poznatků přímo v programu (osnovách). Na základní škole je v nižších ročnících vlastivěda (po prvouce) chápána jako důležitý vyučovací předmět. Usiluje se o to, aby vlastivědné prvky prolínaly i výukou dalších předmětů ve vyšších třídách a školách. (Bartoš, Schulz, Trapl, 2004, s.94) Na mnohých školách však doposud chybí dostatečně a přehledně zpracované informace o regionu, nejbližším okolí a obci. Učitelé musí informace zdlouhavě vyhledávat v mnoha odborných publikacích. Proto by mnoho pedagogů uvítalo, kdyby se pozornost autorů zaměřila tímto směrem a byly vytvořeny přehledné a praktické publikace o jednotlivých obcích a jejich okolí. Bartoš (Bartoš, Schulz, Trapl, 2004, s.38-39) uvádí, co všechno by mohly publikace o dějinách obce obsahovat:
15
1) Přírodní podmínky a okolnosti: fyzikálně-geografická situace sídla, katastru a okolí, poloha, biologické prostředí (flora a fauna), půda, podnebí, přírodní bohatství, tvářnost katastru a krajiny. 2) Správní a demografický vývoj: výklad a vývoj jména, pomístní názvy, obecní znaky a symboly, začlenění do správních struktur a jeho změny, vrchnost, obecní správa a samospráva, začlenění do vyšších a nadřízených správních jednotek, počty obyvatel, složení obyvatelstva podle demografických hledisek a jeho změny. 3) Charakter a typ sídla: stavební a urbanistický vývoj, rozmístění budov a zástavby, typ intravilánu, počty domů a domácností, typy staveb a jejich vnitřní uspořádání, veřejná výstavba, budovy, inženýrské sítě, komunikace, elektrizace, plynofikace, vodovod a kanalizace. 4) Vazby s okolím: vztahy mezi obcí a sousedy, stupeň střediskovosti, vztah k vyšším střediskům i částem obce (předměstí, osady, samoty), obslužné funkce místního a okrskového typu (nádraží, pošty, farní, školní a četnické obvody apod.), úloha, význam a specifika obce v rámci těchto širších souvislostí. 5) Ekonomická struktura: vztah přírodních podmínek k ekonomice, hospodářská charakteristika katastru (druh půdy, nerostné suroviny, dopravní situace) a sídelní jednotky (průmyslová, zemědělská, rekreační), vztah k demografické situaci (pracovní síly), výrobní a obslužné resorty, dopravní a spojovací komunikace, stupeň technického rozvoje, charakter ekonomiky (obor průmyslu, zemědělství, řemesla apod.), ekonomické jednotky (továrny, velkostatky, řemesla, obchody), druhy obživy, obchodní a pracovní vztahy, profesní skladba obyvatelstva, organizace hospodářských vazeb a vztahů (živnostenská společenstva apod.) 6) Sociální poměry: sociální a společenská struktura obyvatel, diferenciace a vzájemné vztahy jednotlivých sociálně podmíněných skupin obyvatel, postavení poddaných (roboty, peněžní a naturální dávky, kontribuce), vrchnostenské režijní hospodářství, novodobé podnikatelské aktivity, majetkové poměry (velikost podniků, rozsah obhospodařované půdy, kapitál, peněžní ústavy), postavení zaměstnanců (mzdy, ceny, pracovní podmínky), daně a dávky, životní úroveň (reálné příjmy a výdaje, životní náklady, vybavení bytů a domácností apod.), sociální a zdravotní
péče (její dosažitelnost, úroveň),
psychologické ovzduší.
16
celkové sociálně
7) Politické a společenské poměry: politická struktura obyvatel, politické a zájmové složení obecních orgánů, řízení obce v období poddanství, funkce vrchnosti, novodobé politické strany a jejich vliv, volby do obcí a vyšších volených orgánů, národnostní struktura a její vývoj (národní aktivity, organizace a vztahy), náboženská situace a její vývoj (církve a jejich instituce, náboženský život), skupinová a zájmová uskupení, společenský a spolkový život, nejdůležitější spolky a občanská sdružení ( vzdělávací, hasičské, podpůrné, profesní a stavovské apod.) 8) Kulturní a školské poměry: školství, vzdělání, jednotlivé školy a jejich vývoj, osvěta a osvětová zařízení, umělecké, případně i vědní instituce a aktivity, tělovýchova (tělocvičné spolky a organizace), sport (sportovní oddíly a soutěže), rekreace (místní a vnější), zábava a volný čas, kulturní a sportovní aktivity, zařízení, instituce a objekty (divadla, kina, knihovny, tělocvičny, hřiště, nakladatelství), lidová tvořivost. 9) Způsob života: tzv. každodennost, rodinné poměry, zvyky, tradice, oděv, strava, roční a sváteční cykly, náboženské a civilní svátky, oslavy, hry, mýty, idol a symboly, veřejné mínění a chování, systém hodnot a míra sounáležitosti v obci a k obci, jazyk a jeho specifika (dialekt) 10) Významné památky a osobnosti: kulturní a historické památky (stav, funkce, ochrana, přístupnost), důležité osobnosti (rodáci i v místě působící), chráněná území a přírodní památky, rekreační a turistické atraktivity, zvláštnosti a hodnoty významné pro cizí návštěvníky. Dosavadní zpracování dějin obce, literatura a prameny k poznání její minulosti i současnosti.
17
2.
RVP ZV A VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A JEHO SVĚT Výuka regionálních prvků se uskutečňuje podle zavedeného RVP ZV nejvíce ve
vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. V praxi se jedná především o předměty prvouka, vlastivěda a přírodověda. RVP ZV je otevřený dokument, který bude obnovován podle měnících se potřeb společnosti i žáků. Na jeho inovaci se budou podílet také zkušenosti učitelů se ŠVP. Poslední schválená verze Rámcového vzdělávacího programu nabyla účinnosti 1.9.2007 a posloužila mi jako zdroj informací pro zpracování této kapitoly.
2.1. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ „V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní.“ (RVP ZV, část A, s.9) Státní úroveň prezentují: •
Národní vzdělávací program – vymezuje počáteční vzdělávání jako celek
•
Rámcové vzdělávací programy – vymezují závazné rámce vzdělávání pro jednotlivé etapy vzdělávání (předškolní, základní, střední) Školní úroveň prezentují:
•
Školní vzdělávací programy Rámcové vzdělávací programy podporují pedagogickou autonomii škol a profesní
odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání a také popisují očekávanou úroveň vzdělání absolventů jednotlivých etap vzdělávání. RVP jsou založeny na koncepci celoživotního učení a vycházejí z nové strategie vzdělávání. Základem nové strategie vzdělávání jsou klíčové kompetence a jejich propojení se vzdělávacím obsahem. „Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.“(RVP ZV, část C, s.14)
18
2.1.1. Klíčové kompetence V etapě základního vzdělávání se jedná se o tyto klíčové kompetence: •
kompetence k učení
•
kompetence k řešení problémů
•
kompetence komunikativní
•
kompetence sociální a personální
•
kompetence občanské
•
kompetence pracovní Během procesu vzdělávání se kompetence neutváří jednotlivě, ale vzájemně se
prolínají. Jejich utváření a rozvíjení je dlouhodobý proces. Kompetence získané na konci základního vzdělávání tvoří nepostradatelný základ pro další celoživotní vzdělávání žáka a jeho uplatnění ve společnosti.
2.1.2. Principy RVP ZV RVP ZV byl vytvořen podle řady principů: •
navazuje na RVP pro předškolní vzdělávání
•
je východiskem pro RVP pro střední vzdělávání
•
vymezuje vzdělávací obsah (očekávané výstupy a učivo)
•
specifikuje úroveň klíčových kompetencí dosažených na konci základního vzdělávání
•
zařazuje průřezová témata jako závaznou součást základního vzdělávání
•
podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu
•
předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, metod a forem výuky
•
umožňuje přizpůsobení vzdělávacího obsahu speciálním vzdělávacím potřebám žáků
•
je závazný pro požadavky přijímacího řízení na střední školy (RVP ZV, část A, s.10)
2.1.3. Cíle základního vzdělávání RVP ZV sleduje z hlediska žáků tyto cíle: •
osvojení si strategie učení
•
motivace k celoživotnímu učení 19
•
rozvíjení tvořivého myšlení, logického uvažování a řešení problémů
•
všestranná, účinná a otevřená komunikace
•
schopnost spolupracovat a respektovat druhé
•
tolerance a ohleduplnost k jiným lidem
•
potřeba projevení pozitivních citů v chování a jednání
•
ochrana zdraví (fyzické, duševní a sociální) a zodpovědnost za ně
•
poznávání a rozvíjení vlastních schopností (RVP ZV, část C, s.12-13)
2.2. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI Vzdělávací obsah základního vzdělávání tvoří devět vzdělávacích oblastí. Tyto oblasti zahrnují pouze jeden vzdělávací obor nebo více obsahově blízkých vzdělávacích oborů. Jedná se o tyto oblasti:
•
Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk)
•
Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace)
•
Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie)
•
Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět)
•
Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)
•
Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)
•
Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)
•
Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví)
•
Člověk a svět práce (Člověk a svět práce)
U každé vzdělávací oblasti je uvedena charakteristika vzdělávací oblasti, její cílové zaměření a vzdělávací obsah oborů. Charakteristika vzdělávací oblasti popisuje postavení a význam vzdělávací oblasti v základním vzdělávání, charakterizuje vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů této oblasti a naznačuje návaznost mezi vzdělávacím obsahem 1.stupně a 2. stupně základního vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti vymezuje způsob vedení žáka prostřednictvím vzdělávacího obsahu tak, aby bylo postupně dosaženo klíčových kompetencí.
20
Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů je rozdělen na 1. období (1. až 3. ročník) a 2. období (4. až 5. ročník). Jsou zde zahrnuty očekávané výstupy a učivo. Očekávané výstupy jsou závazné na konci 5. a 9. ročníku, pro konec 3. ročníku jsou stanoveny pouze jako orientační. Mají činnostní povahu, jsou prakticky zaměřené, využitelné v běžném životě a ověřitelné. Učivo je rozděleno do jednotlivých tématických okruhů, kde je doporučeno školám k dalšímu zpracování. Závazné je potom až učivo vymezené v rámci ŠVP, kdy si každá škola vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů rozpracuje a rozčlení do vyučovacích předmětů. Při tomto zpracování musí být zaručeno směřování k rozvoji klíčových kompetencí. (RVP ZV, část C, s. 18)
2.3. VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A JEHO SVĚT 2.3.1. Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast patří mezi ty, které jsou koncipovány pouze pro první stupeň. Její vzdělávací obsah je integrovaný, týká se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Také umožňuje seznámení s minulostí a pohled do současnosti, dále směřuje k dovednostem pro praktický život. Vzdělávání v této oblasti navazuje na výchovu v rodině a na předškolní vzdělávání. Žáci si utváří prvotní ucelený obraz světa, poznávají sebe a své nejbližší okolí, učí se vnímat základní vztahy ve společnosti. Učí se vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy a reagují na myšlenky, názory a podněty druhých. Toto vzdělávání je propojeno s reálným životem, učí žáky zvládat nové životní situace i role školáka. Vychází z vlastních prožitků žáků na základě konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. Vzdělávací oblast
je východiskem pro specializovanější výuku ve vzdělávacích
oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví. (RVP ZV, část 3, s.37)
2.3.2. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět •
utváření pracovních návyků
21
•
orientace v informacích a hledání souvislostí mezi nimi
•
obohacení slovní zásoby
•
chápání rozdílů mezi lidmi, tolerance, plnění povinností a společných úkolů
•
samostatné a sebevědomé vystupování, bezproblémová komunikace
•
ohleduplnost k přírodě i kulturním výtvorům, jejich ochrana
•
přirozené vyjadřování pozitivních citů
•
objevování zajímavého
•
poznávání podstaty zdraví, příčin nemocí a prevence
•
chování v situacích ohrožujících zdraví a bezpečnost (RVP ZV, část 3, s.38)
2.3.3. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět Vzdělávací obsah je rozdělen do pěti tematických okruhů: •
Místo, kde žijeme
•
Lidé kolem nás
•
Lidé a čas
•
Rozmanitost přírody
•
Člověk a jeho zdraví
1) Místo, kde žijeme - tento tematický okruh se zaměřuje na poznávání nejbližšího okolí, chápání organizace života v rodině, ve škole, v obci a ve společnosti. Důraz je kladen na dopravní výchovu a utváření přímých zkušeností žáků. Důležité je také praktické poznávání místních a regionálních skutečností, jehož prostřednictvím žáci získávají kladný vztah k místu jejich bydliště a postupně i k celé vlasti. 2) Lidé kolem nás - v tomto tematickém okruhu se žáci učí základům vhodného chování a jednání mezi lidmi, osvojují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty a snášenlivosti. Poznávají základní práva a povinnosti člověka ve společnosti a osvojují si dovednosti budoucího občana demokratického státu. 3) Lidé a čas - tematický okruh se věnuje orientaci v dějích a čase. Jeho cílem je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Vychází se od nejznámějších 22
událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země. Důraz se klade na samostatné vyhledávání, získávání a zkoumání informací z dostupných zdrojů (od členů rodiny a lidí nejbližšího okolí), navštěvování památek, muzeí, knihoven atd. 4) Rozmanitost přírody - tento tematický okruh umožňuje žákům poznávat Zemi jako planetu sluneční soustavy, s její rozmanitostí a proměnlivostí živé a neživé přírody. Základem je praktické poznávání okolní krajiny, které vede k hledání důkazů o proměnách přírody, k využívání a hodnocení pozorování, ke sledování vlivu lidské činnosti na přírodu a k hledání způsobů ochrany přírody a zlepšení životního prostředí. 5) Člověk a jeho zdraví - tento tematický okruh slouží k poznávání sama sebe jako živé bytosti (biologické a fyziologické funkce a potřeby, vývoj člověka, denní režim, hygiena, výživa, mezilidské vztahy, zdraví a nemoc, zdravotní prevence, zodpovědnost za zdraví, první pomoc). (RVP ZV, část 3, s.37-38)
2.3.3.1. Učivo jednotlivých okruhů vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Místo,kde žijeme domov
Lidé kolem nás rodina
škola
soužití lidí
obec (město), místní krajina
chování lidí
okolní krajina
vlastnictví
regiony ČR
kultura
Lidé a čas orientace v čase a časový řád regionální památky báje, mýty, pověsti
základní globální problémy (RVP ZV, část C, s. 39-42)
23
Rozmanitost přírody voda a vzduch
Člověk a jeho zdraví osobní bezpečí
nerosty a horniny, půda
situace hromadného ohrožení
rostliny, houby, živočichové rovnováha v přírodě ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody
2.3.3.2. Očekávané výstupy týkající se regionálního učiva Místo, kde žijeme 2. období
1. období •
Žák vyznačí v jednoduchém plánu •
Žák určí a vysvětlí polohu svého
místo svého bydliště a školy, cestu na
bydliště nebo pobytu vzhledem ke
určené
krajině a státu
místo
a
rozliší
možná
nebezpečí v nejbližším okolí •
Začlení
svou
obec
•
(město)
do
mapy, orientuje se podle nich a řídí se
příslušného kraje a obslužného centra
podle zásad bezpečného pobytu
ČR,
v přírodě
pozoruje
a
popíše
změny
v nejbližším okolí, obci (městě) •
Určí světové strany v přírodě i podle
Rozliší
přírodní
a
•
umělé
Vyhledá typické regionální zvláštnosti
prvky
přírody, osídlení, hospodářství a
v okolní krajině a vyjádří různými
kultury, jednoduchým způsobem
způsoby její estetické hodnoty a
posoudí jejich význam z hlediska
rozmanitost
přírodního, historického, politického, správního a vlastnického Lidé kolem nás 1. období
•
•
2. období
Rozlišuje blízké příbuzenské vztahy
•
Vyjádří na základě vlastních
v rodině, role rodinných příslušníků a
zkušeností základní vztahy mezi lidmi,
vztahy mezi nimi
vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití
Odvodí význam a potřebu různých
ve škole, mezi chlapci a dívkami,
povolání a pracovních činností
v rodině, v obci (městě) •
Rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy
Lidé a čas 1. období •
Využívá časové údaje při řešení
2.období •
různých situací v denním životě,
Využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních
24
•
rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a
zdrojů pro pochopení minulosti,
budoucnosti
zdůvodní základní význam
Pojmenuje některé rodáky, kulturní či
chráněných částí přírody, nemovitých
historické památky, významné
i movitých kulturních památek
události regionu, interpretuje některé
•
•
Rozeznává současné a minulé a
pověsti nebo báje spjaté s místem,
orientuje se v hlavních reáliích
v němž žije
minulosti a současnosti naší vlasti
Uplatňuje elementární poznatky o
s využitím regionálních specifik
sobě, o rodině a činnostech člověka, o
•
Srovnává a hodnotí na vybraných
lidské společnosti, soužití, zvycích a o
ukázkách způsob života a práce
práci lidí, na příkladech porovnává
předků na našem území v minulosti a
minulost a současnost
současnosti s využitím regionálních specifik
Rozmanitost přírody 2. období
1. období •
•
Pozoruje, popíše a porovná viditelné
•
Objevuje a zjišťuje propojenost prvků
proměny v přírodě v jednotlivých
živé a neživé přírody, princip
ročních obdobích
rovnováhy přírody a nachází
Roztřídí některé přírodniny podle
souvislosti mezi konečným vzhledem
nápadných určujících znaků, uvede
přírody a činností člověka
příklady výskytu organismů ve známé
•
lokalitě
Zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíl v přizpůsobení organismů prostředí
•
Zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat
25
Člověk a jeho zdraví 1. období •
•
Dodržuje zásady bezpečného chování
2. období •
Uplatňuje účelné způsoby chování
tak, aby neohrožoval zdraví své a
v situacích ohrožujících zdraví a
zdraví jiných
v modelových situacích simulujících
Uplatňuje základní pravidla účastníků
mimořádné události
silničního provozu
(RVP ZV, část C, s. 39-42)
26
3.
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Na základě Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání jsou
regionální prvky začleňovány i do konkrétních Školních vzdělávacích programů. V této kapitole se tedy zaměřuji na zpracování regionálních prvků ve Školním vzdělávacím programu ZŠ Kotvrdovice.
3.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠVP Školní vzdělávací programy jsou školské dokumenty představující školní úroveň v novém systému kurikulárních dokumentů, které byly zavedeny do vzdělávací soustavy. Uskutečňuje se podle nich vzdělávání na jednotlivých školách. Patří mezi povinné veřejné dokumenty, které by měly být přístupné široké veřejnosti. Povinnost zpracovat ŠVP vychází ze znění školského zákona. Za vypracování odpovídá ředitel školy, který také řídí práci na tvorbě ŠVP. Na zpracování se podílejí všichni učitelé příslušné školy. ŠVP schvaluje školní rada a celkové hodnocení ŠVP provádí v rámci své inspekční činnosti Česká školní inspekce. Při zpracování ŠVP je přihlíženo ke konkrétním vzdělávacím záměrům školy, k potřebám a možnostem žáků, k reálným podmínkám a možnostem školy a k oprávněným požadavkům rodičů nebo zákonných zástupců žáků. Dále se vychází z postavení školy v regionu a ze sociálního prostředí, ve kterém bude vzdělávání probíhat. (RVP ZV, část D, s. 107) ŠVP si vytváří každá škola podle zásad stanovených v příslušném rámcovém vzdělávacím programu. Pro tvorbu ŠVP mohou školy využít tzv. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů, který je vytvářen ke každému RVP. Manuál seznamuje s postupem tvorby ŠVP a uvádí způsoby zpracování jednotlivých částí ŠVP s konkrétními příklady. (RVP ZV, část A, s. 9)
3.2. ZÁSADY PRO ZPRACOVÁNÍ ŠVP •
zpracovat v souladu s RVP ZV
•
zajistit rovnoprávný přístup k základnímu vzdělávání pro všechny žáky s povinností školní docházky
•
přihlížet ke vzdělávacím potřebám a možnostem žáků
•
umožnit diferencované a individualizované vyučování pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i pro žáky mimořádně nadané 27
•
přihlížet k věkovým zvláštnostem žáků
•
naplňovat cíle základního vzdělávání stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy
•
naplňovat cílové zaměření vzdělávacích oblastí stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni vyučovacích předmětů
•
umožňovat učitelům rozvíjet tvořivý styl práce
•
neomezovat učitele při uplatnění případných časových a metodických odlišností, které vycházejí ze zkušeností učitelů s efektivními způsoby výuky a z konkrétních potřeb žáků
•
vytvořit ŠVP jako relativně stálý materiál, jehož případné změny v učebním plánu a v učebních osnovách nesmí zasáhnout negativně do vzdělávání žáků v určitém započatém „cyklu“
•
dodržet stanovenou strukturu
(ŠVP ZV, část D, s. 117)
3.3. STRUKTURA ŠVP A OBSAH JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ 1) identifikační údaje •
název ŠVP
•
předkladatel
•
zřizovatel
•
platnost dokumentu od
2) charakteristika školy •
úplnost a velikost školy
•
vybavení školy
•
charakteristika pedagogického sboru
•
dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce
•
spolupráce s rodiči a jinými subjekty
3) charakteristika ŠVP •
zaměření školy
•
výchovné a vzdělávací strategie
•
zabezpečení výuky žáků se speciálně vzdělávacími potřebami
•
zabezpečení žáků mimořádně nadaných
28
•
začlenění průřezových témat
4) učební plán •
tabulace učebního plánu
•
poznámky k učebnímu plánu
5) učební osnovy •
název vyučovacího předmětu
•
charakteristika vyučovacího předmětu
•
vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
6) hodnocení žáků a autoevaluace školy •
pravidla pro hodnocení žáků
•
autoevaluace školy
(RVP ZV, část D, s. 118-119)
3.4. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZŠ KOTVRDOVICE Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je vyučována v 1. období v předmětu prvouka a v 2. období v předmětech přírodověda a vlastivěda. 3.4.1. Hodinová dotace předmětů v jednotlivých ročnících ve šk.roce 2008/2009 prvouka
přírodověda
vlastivěda
1.ročník
2
-
-
2.ročník
2
-
-
3.ročník
3
-
-
4.ročník
-
1
2
5.ročník
-
2
2
3.4.2. Očekávané výstupy podle ŠVP ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět 1. období
2. období
• Žák dbá na bezpečnost při cestě do • Žák chápe postavení jedince v nejužší společnosti, regionu, státu
školy •
Dodržuje zásady bezpečného chování
•
Najde na dostupných mapách svou obec a pokusí se v ní určit povrch krajiny
29
•
•
Uplatňuje základní pravidla účastníků •
Snaží se na mapě vyhledat regionální
silničního provozu
zvláštnosti
Pojmenuje obec, kde bydlí
•
Určí a vysvětlí polohu svého bydliště vzhledem ke krajině a státu
•
Pamatuje si adresu svého bydliště
•
Určí světové strany v okolní přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich
•
•
Vysvětlí rozdíly mezi venkovem a •
Vyhledává
typické
městem
hospodářství, kulturu
Umí zařadit svoji obec do správného •
Chápe význam CHKO
regionální
kraje •
Spolehlivě se pohybuje v blízkém • Uvědomuje si minulost, současnost okolí školy
•
•
Pojmenuje nejdůležitější části a místa •
Pracuje s časovými údaji,
v obci
encyklopediemi a mediálními zdroji
Sestaví jednoduchý plán obce, používá •
Využívá archivů, knihoven, muzeí
mapových značek, orientuje se podle
k pochopení mezi jevy a ději
světových stran •
Bezpečně se orientuje v okolí bydliště
•
Chápe význam činnosti našich předků pro život dalších pokolení na našem území a dle možností zkoumá tyto spojitosti v nejbližším regionu
•
•
Rozliší přírodní a umělé prvky v •
Snaží se zdůvodnit význam movitých i
krajině
nemovitých kulturních památek
Popíše využití okolní krajiny
•
Srovnává způsob života a práce v minulosti a současnosti
•
Zná okolní vodní zdroje a vysvětlí •
Sleduje
minulost
a
jejich význam
v regionu,
využívá
vzpomínek
příbuzných
i
pamětníků
jiných
současnost
k porovnání života a práce v minulosti a současnosti
• Pozoruje, popíše a porovnává viditelné • Vyhledává zajímavosti a pověsti 30
proměny nejbližšího okolí během čtyř
z rodného kraje
ročních období •
Zná základní pravidla ochrany přírody
•
Zná nejbližší přírodní rezervace a dbá zásad správného chování v nich
• Rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti, budoucnosti •
Uplatňuje základní poznatky o sobě, rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci
•
Na příkladech ze svého okolí přiblíží rozdíly ve způsobu života v minulosti a přítomnosti
3.5. HODNOCENÍ ŠVP ZŠ KOTVRDOVICE Z HLEDISKA ZPRACOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH PRVKŮ Ve Školním vzdělávacím programu ZŠ Kotvrdovice jsou podle mého názoru ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět dostatečně zpracovány regionální prvky v tematických okruzích Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás a Lidé a čas. Pro tématický okruh Rozmanitost přírody bych doporučovala doplnit očekávané výstupy o následující:
•
Žák pozná a pojmenuje některé byliny, keře a stromy rostoucí v místním rybníce a jeho okolí Žák pozná a pojmenuje živočichy žijící v místním rybníce a okolí
•
Žák určí druh nejbližšího lesa
•
Žák pozná a pojmenuje některé byliny, keře a stromy rostoucí v nejbližším lese
•
Žák pozná a pojmenuje živočichy žijící v nejbližším lese
•
Žák pozná a pojmenuje některé byliny rostoucí na louce v obci
•
Žák pozná a pojmenuje některé živočichy žijící na louce v obci
•
Žák pozná a pojmenuje hospodářskou rostlinu rostoucí na poli v obci
•
Žák pozná a pojmenuje některé plevele rostoucí na poli v obci
•
Žák pozná a pojmenuje některé živočichy žijící na poli v obci
•
31
4.
PRACOVNÍ LISTY Cílem mé práce je vytvoření pracovních listů, proto tuto kapitolu věnuji této
problematice. Práci s pracovními listy řadíme mezi výukové metody slovní, přesněji mezi metody práce s učebním textem. „Učební texty (učebnice, pracovní učebnice, pracovní sešity a listy) prvouky a přírodovědy přinášejí didakticky zpracované informace z oboru přírodních a společenských věd. Žák při učení, za pomoci vyučujícího, tyto informace zpracovává a zapamatovává si je. Vyučování je proto do značné míry ovlivňováno právě vlastnostmi a kvalitou učebních textů, které pak významně ovlivňují kvalitu učení žáků.“ (Podroužek, 2003, s. 88) 4.1. DIDAKTICKÉ FUNKCE UČEBNÍCH TEXTŮ Textové komponenty
Mimotextové komponenty
(základní, doplňkové a vysvětlující texty)
(vyobrazení, fotografie, grafy, tabulky)
informativní funkce
informativní funkce
(pomocí slovních prostředků)
(pomocí názorných prostředků)
transformační funkce
transformační funkce
(didakticky interpretuje vybrané poznatky přírodních a společenských věd) zpevňovací a kontrolní funkce
zpevňovací a kontrolní funkce
sebevzdělávací funkce
orientační funkce (usnadňující orientaci v textu)
integrační funkce
integrační funkce
(integruje poznatky z různých oborů lidské činnosti) koordinační funkce
motivační a aktivizující funkce
(koordinuje využívání ostatních didaktických prostředků) rozvojově výchovná funkce (formuje osobnost žáka) (Srov. Podroužek, 2003, s. 89) 32
Pracovních listů se využívá zvláště v 1.-3.ročníku . Slouží jako materiál k upevňování a procvičování učiva, aktivizují, podporují tvořivost, samostatnost, logické myšlení, uplatňují se při práci žáků individuální i skupinové. Práce s pracovními listy by měla probíhat ve škole, není vhodné ji klasifikovat, žáci by měli mít možnost udělat chybu. Pracovní listy také poskytují možnost uplatnění mezipředmětových vztahů.
4.2. DRUHY PRACOVNÍCH LISTŮ PODLE CÍLE •
•
pracovní listy pro vyhledávání a zápis informací z učebnic a encyklopedií -
obsahují odkazy na literaturu (konkrétní strany,se kterými mají žáci pracovat)
-
tabulky, texty s chybějícími slovy, popis obrázků a schémat
pracovní listy pro opakování po delší době -
jedná se o opakování už dříve probraného učiva ( z minulého ročníku)
-
žáci si osvěží již získané vědomosti a učitel na ně může navázat
-
obsahují typy úloh s volenou odpovědí, třídění a rozřazování, vyvození jednoduchých pravidel a zákonitostí
•
pracovní listy pro procvičování -
obsahují úlohy procvičující, upevňující, případně rozvíjející právě probíranou látku - křížovky, přesmyčky, popisování schémat a obrázků
•
pracovní listy pro shrnutí a poukázání na souvislosti -
obsahují úlohy, které na sebe logicky navazují a napomáhají pochopení souvislostí
•
-
obsahují úlohy aplikující získané vědomosti do praktického života
-
možnost uplatnit mezipředmětové vztahy
pracovní listy pro zjišťování vědomostí -
mohou obsahovat všechny typy úloh, nejčastěji však úlohy s tvořenou a volenou odpovědí a úlohy na třídění
-
zařazení různých přesmyček, doplňovaček a křížovek je lépe se vyvarovat, případně upozornit žáky, že tyto úlohy mohou plnit pouze v případě splnění všech předchozích. (Frýzová, 2007 on line)
33
4.3. TYPY ÚLOH V PRACOVNÍCH LISTECH Jak již bylo výše zmíněno, do pracovních listů můžeme zařadit různé typy úloh: 1) Úlohy s tvořenou odpovědí -
žáci si musí uvědomit a správně označit určitý jev
-
nebo určitý jev vysvětlují
2) Úlohy s volenou odpovědí -
žáci vybírají správnou odpověď z několika alternativ
3) Přiřazovací a roztříďovací úlohy -
žáci k sobě přiřazují pojmy podle předem stanoveného požadavku
4) Roztřiďovací úlohy -
žáci třídí podle stanoveného pravidla soubor pojmů do dvou, popř. více skupin
5) Úlohy vedoucí k pozorování přírodnin a k pokusům (Srov. Vosičková, Franzová 1997, str. 26)
Pracovní listy by měly obsahovat různé typy úkolů. Dobrý pracovní list má úkoly zaměřeny nejen na osvojování učiva, ale také obsahuje dostatečné množství úkolů zaměřených na rozvoj samostatného, logického a tvořivého myšlení žáka. Berou zřetel na postup od blízkého ke vzdálenému a od známého k neznámému. Zdůrazňují regionální princip. Na počátku školní docházky v pracovních listech převládá více obrazových informací, neboť ještě není dostatečně rozvinuta čtenářská gramotnost žáka. Většina úkolů je založena na pozorování a popisování obrázků a označování jednotlivých částí. Texty slouží spíše k poskytnutí základních informací. S přibývajícím věkem dochází k vyvažování textové a obrazové části. Prvoučné pracovní listy však mají obecně více obrazových informací, což zaručuje princip názornosti.
34
4.4. KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ PRACOVNÍCH LISTŮ Dobrý pracovní list by měl brát zřetel na tato kriteria: 1) vybarvování a kreslení 2) rozvoj vyjadřování 3) mechanické doplňování 4) ověřování pamětného zvládnutí učiva 5) rozvíjení pozorovacích schopností 6) odkrývání vztahů - funkčních - prostorových - příčinných - protikladných - nadřazenosti - podřazenosti - časových - víceúčelových 7) třídění pojmů patřících do určité logické třídy 8) vylučování pojmů, které do jisté logické třídy nepatří 9) výběr – selekce podle daného kriteria 10) určování pojmů podle charakteristických znaků 11) odhalování objektivních podmínek 12) určování objektivních podmínek 13) úlohy na osvojování a upevňování metod práce 14) aplikační úlohy 15) variantní řešení 16) úlohy na odhalování a řešení problémů
(Srov. Salvová in Kol. 1996, s. 113)
35
4.5. TVORBA PRACOVNÍHO LISTU Při tvorbě pracovního listu je vždy nutné vycházet z toho, že nejlepší motivací pro další práci je prožitek úspěchu. Z toho pak se odvíjí další zásady: 4.5.1. Postup při tvorbě pracovního listu 1) Téma - zvolit téma, které chci procvičovat 2) Cíl - ujasnit si, k čemu list bude sloužit 3) Forma -
pracovní listy musí přitahovat svým vzhledem a úpravou
-
sesbírané materiály je dobré proložit vlastním textem
formát -
zvolit podle dalšího využití pracovního listu. •
samostatný pracovní list A4 oboustranně (u starších dětí A5)
•
vložení či vlepení do sešitu A5 nebo A4 na šířku
písmo -
odpovídající věku žáků (pro Microsoft Office Word)
-
psát zřetelným černým písmem na stroji nebo počítači •
1. a 2. ročník – velikost písma 16 – 18
•
3. ročník – velikost písma nejméně 16
•
4. a 5. ročník – velikost písma nejméně 14
zadání -
zadávat úkoly zřetelně a jasně, bez úmyslu žáky nachytat
-
zadání zvýraznit nejlépe tučným písmem, případně podtržením
-
klíčová slova a negace je vhodné uvádět velkým tiskacím písmem
obrázky -
listy musí mít co nejzajímavější podobu
-
vhodné je využívat schémata, fotografie, výstřižky z časopisů
-
zařazujeme s ohledem na obsahovou část a věk žáků (čím mladší, tím více)
4) Řazení úloh -
dodat žákům sebedůvěru několika velmi jednoduchými otázkami řazenými na prvním místě
-
postupně odstupňovat obtížnost úkolů
-
úlohy je dobré řadit v logickém sledu:
36
•
od jednoduššího k podrobnějšímu
•
shrnutí předchozí úlohy nebo úloh a vyvození závěru
•
doplňující úlohy (přesmyčky, doplňovačky, obrázky) řadit na konec pracovního listu
-
minimálně poslední otázku formulovat jako otevřenou, aby byli dostatečně zaměstnáni i rychlejší žáci
5) Střídání různých typů úloh -
neopakovat formu ani typ myšlenkových operací v úkolech po sobě následujících (únava a ztráta motivace)
-
úkoly propojit s běžným životem žáků (hádanky, problémové úkoly)
6) Délka jednotlivých úloh -
závisí na věku žáků
-
čím jsou žáci mladší, tím kratší jednotlivé úlohy
( Frýzová, 2007 on line, Petty, 1996, s. 146, 274)
4.5.2. Nejčastější chyby při tvorbě pracovního listu -
velikost písma nepřiměřená věku dětí
-
nepřehledně členěný text
-
nedostatečné využití formátu
-
stejné myšlenkové operace v úlohách po sobě následujících
-
časté otázky s tvořenou odpovědí
-
nejasná formulace otázek a úkolů
-
obsahové chyby
- listy přehlcené informacemi ( Frýzová, 2007 on line)
4.5.3. Další typy pro tvorbu pracovních listů -
předcházet možnému porušování autorských práv uvedením pramene
-
získávat
inspiraci
studiem
pracovních
nakladatelstvích (Petty, 1996, s. 146, 274)
37
listů
vydávaných
v různých
5.
SKUPINOVÁ A KOOPERATIVNÍ VÝUKA Pracovní listy s regionální tematikou jsou použitelné jak pro samostatnou práci
jednotlivých žáků, tak pro výuku ve skupinách. Tato kapitola tedy ve stručnosti charakterizuje skupinovou a kooperativní výuku. Skupinová výuka je jednou z účinných organizačních forem výuky, při které žáci pracují v několika pracovních skupinách. Ve skupině se žáci podílí na řešení určitého problému, vzájemně si pomáhají, diskutují a hodnotí svou práci. Mezi žáky ve skupině probíhá mnohostranná komunikace. Ta funguje i mezi skupinami a učitelem. Úlohou učitele je rozdělování žáků do skupin, zadávání úloh a podněcování žáků ke spolupráci. Učební úlohy umožňují spolupráci žáků. Uspořádání pracovních míst je flexibilní, podle velikosti skupiny i charakteru úloh. (Kol., 2004, str.75) Typické rysy skupinové výuky: •
spolupráce žáků při řešení problému
•
dělba práce žáků při řešení problému
•
sdílení názorů, zkušeností, prožitků ve skupině
•
vzájemná pomoc členů skupiny
•
odpovědnost jednotlivých členů za výsledky společné práce (Maňák, 2003, s. 138)
Kooperativní výuka je „také komplexní výuková metoda, která je založena na kooperaci (spolupráci) žáků mezi sebou při řešení různě náročných úloh a problémů, ale i na spolupráci třídy s učitelem. Velmi často bývá kooperativní výuka realizována ve skupinách. Proto ji, s jistým zjednodušením, můžeme považovat za formu skupinové výuky.“ (Maňák, 2003, s. 138) Klíčové prvky kooperativní výuky: •
pozitivní závislost členů skupiny
•
interakce žáků ve skupině „tváří v tvář“
•
individuální odpovědnost žáků za skupinovou práci
•
vývoj účinných sociálních dovedností
•
komunikace členů skupiny o zlepšování skupinového procesu (Maňák, 2003, s. 139)
Hlavní znaky kooperativní výuky: •
ocenění výsledku práce skupiny jako celku
•
individuální odpovědnost žáků za jejich přínos pro skupinovou součinnost
(Cohen In: Maňák, 2003, s.139) 38
Význam skupinové a kooperativní výuky Skupinová a kooperativní výuka má pozitivní vliv na rozvoj sociálních a komunikativních dovedností žáků. Žáci se učí ve skupině rozdělovat role, pomáhat jeden druhému, poradit slabšímu a být k němu tolerantní, nebát se na radu zeptat, mít zájem na výsledku práce celé skupiny. Učí se také pracovat a domlouvat tiše, tiše se pohybovat po třídě, nerušit ostatní v jejich práci. „Při skupinovém a kooperativním učení je vytvořen velký prostor pro všechny žáky – nadané, výborné, ale i pro žáky prospěchově slabší, s LMD, dyslexií, dysgrafií, dysortografií, dyskalkulií, pro děti pracující pomalejším tempem či pro děti po nemoci.“ (Pašková, 2007, s. 3). Všichni žáci mají díky práci ve skupině možnost zažít úspěch. Učí se pracovat s chybou a nebát se jí, učí se vyjádřit svůj vlastní názor. Prostřednictvím skupinového a kooperativního učení mohou být naplňovány cíle základního vzdělávání podle RVP a jsou rozvíjeny všechny klíčové kompetence u dětí.
Velikost a vytváření skupin Velikost a složení skupin je závislé na řadě faktorů, např. na cílech výuky, časových možnostech, počtu žáků ve třídě, úrovni jejich rozvoje a zkušeností. Nejoptimálnější však jsou malé skupiny o 3-5 členech.
Dělení do skupin •
Podle výkonnosti (prospěchu)
a) homogenní - sdruženi žáci se stejným prospěchem - k řešení úloh, jejichž náročnost odpovídá přibližně stejné výkonnosti žáků b) heterogenní - sdruženi žáci s různým prospěchem - optimální složení tříčlenné skupiny: 1 žák výkonnější a 2 žáci méně výkonní •
Podle sociálních vztahů – přátelské vztahy podporují spolupráci
•
Podle zájmů žáků – lze uplatnit jen u některých témat učiva
•
Náhodným výběrem žáků – např. losováním
•
Podle stylu učení žáků
( Maňák, 2003, s. 140-141)
39
6.
OBEC KOTVRDOVICE V této kapitole jsou shromážděny a utříděny informace o obci a jejím nejbližším
okolí. Bez těchto informací by se neobešlo vytvoření pracovních listů ani učitelova příprava na vyučovací hodinu.. Aby vyučování bylo zajímavé, měl by učitel znát nejen základní fakta o obci, ale měl by také umět zaujmout barvitým vyprávěním o životě lidí, o bydlení, tradicích a zvycích atd.
6.1. GEOGRAFICKÁ POLOHA Obec Kotvrdovice leží v Jihomoravském kraji a náleží do okresu Blansko, přesněji pak do mikroregionu Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras.
Okres Blansko se svou rozlohou 2
942 km
patří ke středně velkým
okresům
naší
republiky.
Sousedí
celkem s pěti okresy. Na severu je okres Svitavy, na západě okres Žďár nad Sázavou, na jihu okres Brnovenkov, na jihovýchodě okres Vyškov a na východě okres Prostějov. Mapa č.1 – Členění Jihomoravského kraje
Z hlediska spádovosti má pro obyvatele okresu velký význam poměrně nedaleká jihomoravská metropole Brno. Na území blanenského regionu převládají vrchoviny s převážnou výškovou členitostí 150 až 300 m. Vrchoviny se nacházejí na západě a východě, od severu k jihu jsou oddělené údolím řeky Svitavy. Severovýchodní část regionu je mírně zvlněná. Jednotlivé části povrchu regionu jsou rozčleněny hluboce řezanými údolími, s příkrými, přímočaře probíhajícími svahy. Průměrná nadmořská výška regionu je asi 450 m n.m. Nejvyšší bod se nachází na hranici regionu na Drahanské vrchovině poblíž vrchu Skalky (734 m n.m.), který již leží mimo území regionu. Nejvýše položenou obcí regionu je Benešov s nadmořskou
40
výškou 672 m n.m. Nejníže položený bod se nachází v místech, kde řeka Svitava opouští okres (234 m n.m.)
Mikroregion Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras má celkovou rozlohu 2
území cca 211 km , tj. 21 188 ha a leží severovýchodně od Brna. Mikroregion tvoří obce Březina, Bukovina, Bukovinka, Habrůvka, Hostěnice, Jedovnice, Kotvrdovice, Krasová, Křtiny, Kulířov, Kuničky, Lipovec, Němčice, Ostrov u Macochy, RájecJestřebí, Rudice, Senetářov, Sloup, Šošůvka, Vavřinec, Vilémovice, Vysočany, Žďár u Blanska. Území mikroregionu leží v Macošském bioregionu a v Drahanském bioregionu. Obec Kotvrdovice náleží do bioregionu Drahanského. Typické pro tento bioregion je vysoké zornění zemědělské půdy. Lesní porosty jsou často přeměněny na kulturní smrčiny. Území mikroregionu je kulturní lesně - polní krajinou s převahou lesního půdního fondu nad zemědělskou půdou. Rozložení lesa je rovnoměrné, zalesnění vyvolává dojem harmonické kulturní krajiny. Zemědělsky obhospodařovaná půda tvoří cca 37 % rozlohy mikroregionu. V některých katastrech je zornění přes 80 % zemědělské půdy. Nejvyšší zornění zemědělské půdy je v katastrech obcí Vysočany, Lipovec, Kulířov, Senetářov, Kotvrdovice, Jedovnice a Krasová, z obcí Moravského krasu pak ve Vilémovicích, Rudicích a Habrůvce.
Katastrální území obce Kotvrdovice má rozlohu 557 ha. Obec se nachází severovýchodně od starobylého městečka Jedovnice, na staré obchodní cestě Drahanské Vysočiny a Moravského krasu. Obcí prochází silnice II. třídy z Blanska na Vyškov a Prostějov. Obec má 836 obyvatel. Nadmořská výška obce v místech 1. Letecký snímek Kotvrdovic.
bývalého „větřáka“ je 570 m.
41
6.2. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY 6.2.1. Geomorfologické členění Území obce náleží geomorfologicky České vysočině. Podle dalšího členění území obce Kotvrdovice řadíme do: •
Provincie:
Česká vysočina
•
Subprovincie:
Česko-moravská
•
Oblast:
Brněnská vrchovina
•
Celek:
Drahanská vrchovina
•
Podcelek:
Konická vrchovina
Z hlediska turistického ruchu má největší význam Drahanská vrchovina a především její jižní část – Moravský kras. Jedná se o nejvýznamnější a nejznámější českou krasovou oblast. Nachází se na devonských vápencích a vyvinuly se v něm všechny krasové jevy jako jsou škrapy, závrty, ponory, vyvěračky a především jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou. Některé z nich jsou přístupné veřejnosti. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Balcarka a Kateřinská jeskyně. Turisticky velmi atraktivní je propast Macocha (-138 m). V Konické vrchovině se pak nachází jeden z nejvyšších vrcholků okresu Paprč (721 m n.m.) a převládají v ní droby a břidlice. Kolem Kotvrdovic je krajina tvořena ploše vyklenutým zdviženým zarovnaným povrchem s charakterem členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75 - 150 m. Z této plošiny stékají na všechny strany vodní toky, které tvoří nejprve mělká k okrajům vrchoviny stále hlouběji zaříznutá údolí.
6.2.2. Geologická stavba Geologicky je území situováno v jihovýchodní části Českého masívu. Spodní stavba zemské kůry se tu zformovala ve starohorách a prvohorách. Tehdy byla celá oblast našeho regionu pravděpodobně pod hladinou moře. Severně a východně od Moravského krasu v menších hloubkách blíže pobřeží sedimentovaly hrubozrnné slepence, ve větších hloubkách droby a nejdále od pobřeží jako kal se usazovaly břidlice. Na území samotného Moravského krasu se na dně mělkého moře postupně vytvářely vápencové sedimenty. Při variském vrásnění bylo dno moře (včetně
42
sedimentů) vyzdviženo, zvrásněno a rozlámáno. Sedimenty byly postupně tlakem nadložních vrstev a tmelem zpevněny v horniny. V době druhohor vznikaly písčité vápence s rohovci a s výskytem známých amonitů. Křídové sedimenty vznikaly již na pevnině zvětráváním materiálu jurského. Takto se vytvářely rudické vrstvy, které jsou známy zvýšeným obsahem železa. Zajímavé jsou rudické geody (kulovité kameny s dutinou vyplněnou krystaly křemene). Jejich původ se odvozuje od mořských hub. V návaznosti na vrásnění v Karpatech došlo ve třetihorách k výraznějším pohybům ker podle zlomů, ke zdvihům a poklesům. Pokračovalo zarovnávání povrchu a zařezávání říčních toků. Nejčastějšími čtvrtohorními horninami jsou štěrky a písky z říčních teras, větrem naváté spraše a velmi vzácné travertiny (odrůda vápence). V horninách čtvrtohor nacházíme četné důkazy o existenci organismů. Čtvrtohorní horniny jsou rozšířené především v údolí významnějších vodních toků, ale také na závětrných stranách svahů.
6.2.3. Pedologické poměry 51,1 % regionu tvoří zemědělská půda, lesy pokrývají 48,0 % plochy okresu. Nejrozšířenější jsou hnědé půdy různých subtypů a pokrývají asi 80% území okresu. Jsou to půdy kyselé, zemědělsky méně využitelné. Nacházejí se zejména ve výše položených zalesněných částech okresu. Půdy Moravského krasu na devonských vápencích jsou těžšího charakteru, s hojným obsahem vápencového štěrku, mělké a chudé na vodu, minerálně velmi bohaté. Jako typický půdní typ jsou zde vyvinuty šedé až tmavě šedé rendziny, které jsou zachovány hlavně na svazích žlebů. Na svazích jsou pak minerálně bohaté černé či mulové rendziny. Na místech bučin vznikají vyplavováním vápence a humusu chudší rendziny hnědých barev Půdy glejové a semiglejové vznikají v místech vysoko položené hladiny podzemní vody. Jsou silně zbahnělé a neprovzdušněné, nachází se v poměrně úzkých nivách podél vodních toků. Není možné opomenout existenci červenozemních půd (terra rossa), které vyplňují zpravidla pukliny a klínovité trhliny vápenců často hluboko pod povrchem.
43
Půdy na kulmských pískovcích a břidlicích Drahanské vrchoviny jsou vesměs lehčího charakteru, převážně dosti mělké, spíše kyselejší s malým obsahem minerálních živin a chudé i na obsah humusu. Jsou to okrové lesní půdy a půdy podzolové.
6.2.4. Hydrologické poměry Území obce spadá do povodí řeky Svitavy. Svitava protéká přibližně středem blanenského regionu. Zprava přijímá Křetínku, Úmoří a Býkovku. Zleva přijímá Semíč, Bělou, Punkvu a Křtinský potok. Vlévá se do řeky Svratky v jižní části města Brna. Punkva je hlavním tokem severní části Moravského krasu. Jejími zdrojnicemi jsou Sloupský potok a Bílá voda. Ty se propadají do podzemí a po průtoku podzemními prostorami vzniká jejich soutokem Punkva. Punkva protéká z velké části neznámými koryty až do propasti Macocha, odkud teče Punkevními jeskyněmi k vývěru. Obcí protéká Kotvrdovský potok, pramenící ve Žlíbkách, napájí dva rybníky nazvané Svačinka a Macoška a podél luk vyúsťuje do Jedovnického potoka a dále do rybníka Olšovce. Odtud voda odtéká do Jedovnického propadání v Moravském Krasu, kde se propadá do hloubky cca 90 m, protéká podzemními prostorami a vyvěrá blízko Býčí skály. Křtinský potok za vývěry protéká Josefovským údolím a v Adamově se vlévá do Svitavy.
3. Vývěr Jedovnického potoka.
2. Propadání Jedovnického potoka.
Z rybníků v okolí jsou nejvýznamnější Olšovec a Budkovan u Jedovnic. Rybníky jsou využívány pro chov ryb a jejich okolí patří k významným rekreačním oblastem. Zdroj pitné vody pro obec se nachází v nedalekém Rakoveckém údolí. Je to artézský pramen, který svědčí o dvojím zaplavení údolí třetihorním mořem. Zvodnělé štěrkopísky byly z horní i dolní strany uzavřeny nepropustnými jíly. Proražením horní vrstvy jílů stříkala voda podle zákona o spojených nádobách do výšky hladiny podzemních vod.
44
6.2.5. Klimatické podmínky Území obce se nachází na východní hranici Moravského krasu, tj. poblíž jeho střední části. Tato část Moravského krasu spadá do oblasti mírně teplé. Radiační a teplotní poměry Nejkratší sluneční svit zaznamenáme v zimních měsících a nejdelší, zhruba šestkrát větší, v létě. Nejvyšší průměrnou oblačnost má obvykle prosinec, kdy se pokrytí oblohy pohybuje těsně pod osmi desetinami. Nejnižší hodnoty jsou v září, kdy pokrytí oblohy klesá v průměru na 4,5 desetiny. Nejbohatší na jasné dny je podzim, kdy v září se jejich počet zvyšuje na 8,2 až 8,3. Zamračených dnů mají nejméně letní měsíce. Nejvíce těchto dnů zaznamenáváme v prosinci. Průměrná roční teplota je v okolí naší obce 7,7 °C. Nejchladnějším měsícem je leden, jehož teplota se pohybuje kolem - 2,8 °C. Nejteplejším měsícem je obvykle červenec, jehož průměrná teplota se pohybuje kolem 18,0 °C. Srážkové poměry Okolí obce patří mezi relativně vlhčí místa ČR. V chladném pololetí (říjen až březen) tady spadne v průměru 210 mm srážek, to znamená kolem 39 % ročního úhrnu. V teplém pololetí (duben až září) tady spadne 327 mm, to je 61 % ročního množství. Všeobecně je možno konstatovat, že v průměru roku spadne kolem 600 mm srážek. Z bouřkových lijáků naprší v květnu až září asi 70 % z celkových srážek těchto měsíců. Katastrofální přívalové deště jsou však velmi vzácné. Větrné podmínky Na tomto území se poněkud snižuje četnost jižních a jihovýchodních a naopak zvyšuje četnost severních směrů větru.
45
6.2.6. Flora Podle fytogeografického členění je území obce společně s územím Moravského krasu řazeno do oblasti západokarpatské květeny, obvodu moravské předkarpatské květeny. V rozpětí nadmořských výšek 234 až 730 m je zřetelně vyvinuta vegetační stupňovitost. Vyskytují se zde geobiocenózy 2. až 5. vegetačního stupně: 2. stupeň bukovo-dubový 3. stupeň dubovo-bukový 4. stupeň bukový (nejrozšířenější – nadmořské výšky nad 400m) 5. stupeň jedlovo-bukový (nadmořské výšky nad 600 m) 2
Lesy zaujímají v regionu Blansko plochu asi 400 km . Lesnatost je tedy vyšší než průměrná zalesněnost České republiky, ve které lesy pokrývají zhruba 1/3 rozlohy státu. Souvisle zalesněné jsou především výše položené a členité části okresu. Převažují člověkem vysazené lesy smrkové, často se ovšem můžeme setkat i s lesy smíšenými či listnatými, převážně bukovými a dubovými. V okolí Kotvrdovic jsou lesy převážně smíšené, tvořené listnatými a jehličnatými stromy. Z jehličnatých stromů se vyskytují především smrk, v menším zastoupení potom borovice, jedle a modřín. Mezi listnatými převažují dub, buk a habr. Kotvrdovice a okolí leží v tzv. vegetačním stupni dubovo-bukovém a dubovo- jehličnatém. Buk roste spíše na sušších místech. Zajímavou nepůvodní dřevinou rostoucí v blízkých lesích je douglaska tisolistá, která pochází ze Severní Ameriky. 6.2.7. Fauna Moravský kras na rozdíl od jiných krasových území v ČR můžeme označit jako typické území lesní, podhorského rázu, s velmi silným vlivem karpatským. Z hlediska zoogeografického tvoří převážnou část fauny složka zvířeny evropské a eurosibiřské. Díky značné geomorfologické a klimatologické různorodosti tohoto území jsou na malé plošce vedle sebe zastoupeny druhy středoevropských pahorkatin (jepice předjarní, jepice potoční a řada dalších druhů), podhorské a horské druhy (plž zemoun skalní, střevlík nepravidelný), které jsou často původu karpatského (plži, srstnatka karpatská, skalnice slepá, vlahovka karpatská, vidličnatka, chvostoskok apod.), ze stepních a lesostepních druhů můžeme uvést plže původu středomořského (drobnička jižní, lačník stepní) a páskovku žíhanou jako prvek černomořsko-uherský.
46
6.2.8. Ochrana přírody Systém ochrany přírody vychází ze zákona z roku 1992 a rozlišuje velkoplošná a maloplošná chráněná území. Do nejbližších velkoplošných oblastí našeho regionu patří CHKO Moravský kras. Mezi maloplošné se řadí přírodní parky, nejbližším z nich je Rakovecké údolí. Na území regionu je dále chráněno asi 550 významných krajinných prvků, které mají regionální význam a patří mezi ně například některé parky, aleje, stromy, skalní útvary, lázně, vodní toky, plavební kanály a podobně.
Nejzajímavější a nejvzácnější z rostlin Moravského krasu je kruhatka Matthioliho (Cortusa matthioli), která roste v propasti Macocha. Byla zde objevena v roce 1918 při výzkumné výpravě na dno propasti. Právě dno propasti Macocha a přilehlé skály jsou jediným místem jejího výskytu v České republice. Je považována za glaciální relikt (pozůstatek doby ledové). V současné době zde roste cca 120 rostlin. 4. Kruhatka Matthioliho.
Mezi chráněnými živočichy jsou významné různé druhy netopýrů: vrápenec malý, vrápenec velký, netopýr černý, netopýr ostrouchý, netopýr parkový, netopýr pobřežní, netopýr stromový, netopýr velkouchý, netopýr velký, netopýr Brandtův, netopýr brvitý, netopýr dlouhouchý nebo netopýr pestrý.
5. Netopýr černý.
47
6.3. HISTORIE KOTVRDOVIC 6.3.1. Vznik obce Na základě dokumentů uchovaných v Zemském archivu v Brně, jde o ves kolonizační, založenou holštejnskými pány v téže době, jako ostatní vsi na tehdejším panství Holštejnském. Okolí však bylo obydleno již dávno předtím pravěkým člověkem v době kamenné. Svědčí o tom nalezené kamenné nástroje pravěkého člověka, a to dvě sekyrky vykopané v minulém století v Močidlách a pod Bořím. První historická zmínka o naší obci je na starém pergamenu z roku 1349, který najdeme v Zemském archivu v Brně. Jedná se o zápis I.intabulace (vkladu do desek zemských), kdy Čeněk z Lipé prodává holštejnské panství Vokovi ze Sovince, od té doby nazývanému Vok I.z Holštejna. Kotvrdovice a další obce Holštejnského panství (Jedovnice, Vilémovice, Ostrov, Senetářov, Podomí, Kulířov a Lipovec) vznikly kolonizací. Tehdy podle obyčeje českých králů rodu Přemyslovců, králů Jana Lucemburského a Karla IV. byli do méně obydlených krajů naší vlasti povoláváni cizí kolonisté. V našem případě to byli zemědělci a dřevorubci z Bavorska a Rakouska. Založení obcí se provádělo tak, že majitel panství pověřil schopného muže, znalého poměrů i jazyka, získáním řady rodin v hustě obydlených německých krajích. To byli tzv. kolonisté. Byla jim uprostřed pralesů holštejnských přidělena půda k postupnému obdělání a osídlení. Tak vznikla obec. Muž, který kolonisty přivedl, se nazýval lokátor. Dostal v této nové obci největší grunt a dědičnou hodnost rychtáře, s ní pak třetinu pokut a obecních příjmů. Po lokátorovi dostala mnohdy obec jméno. V případě naší obce to byl Gottfried (Bohumír) – odtud pak obec dostala jméno Gottfriedschlag (Paseka Gottfriedova). Původní jméno obce tedy bylo německé. Kolonisté bydleli v primitivních dřevěných srubech, krytých slámou a rákosím. Chovali hodně dobytka a drůbeže, pěstovali hlavně žito, hrách, čočku, řepu, vodnici a len. Brambory tehdy ještě nebyly v Evropě známy. Za tyto skrovné životní podmínky robotovali, vrchnosti odváděli dobytek, zrní, vejce, sýry, máslo a české groše. Robota bývala v Kotvrdovicích sečená a jetá. U sedláků trvala 3 dni v týdnu, chalupníci robotovali 30 dní v roce, o honech honili zvěř, lovili ryby, rubali dříví, okolo lesů kopali příkopy, stříhali ovce, třeli a předli len aj.
48
6.3.2. Vývoj jména obce - při I. intabulaci v roce 1349 německé: Gottfriedschlag - při II. Intabulaci v roce 1371 české: Hospředovice - roku 1437 Gottfrídovice - roku 1464 Kotvrdovice (tehdy pravděpodobně psáno německy – Gothfridowitz) - roku 1872 název v české podobě Historické jméno Kotvrdovice zůstalo obci až dodnes. 6.3.3. Držitelé Kotvrdovic: Do 1315:
rod pánů z Ceblovic – za nich byly Kotvrdovice založeny (kolem 1250).
1315 – 1321: rod pánů z Lipé 1321 – 1464: rod pánů z Holštejna (Vok I. ze Sovince zvaný Vok I. z Holštejna) 1464 – 1480: rod vladyků z Loděnice (Smilek z Loděnice zvaný Vok V. z Holštejna) 1480 – 1490: rod vladyků ze Zhoře (Jiří ze Zhoře zvaný Jiřík z Kotvrdovic) 1490 – 1492: rod pánů z Kunštátu 1492 – 1574: rod vladyků Gedeonů Kotvrdovských z Olešničky. Rod sídlil po tři generace na kotvrdovické tvrzi. Oni zřejmě vybudovali jako rodové sídlo tvrz, jež po prodeji dalším majitelům ztratila sídelní i obranný význam a postupně zanikla. 1574 – 1621: rod vladyků Drnovských z Drnovic a na Rájci (Bernard z Drnovic a na Rájci) 1662 – 1667: rod vladyků Drnovských z Drnovic a na Rájci 1621 – 1662: rod svobodných pánů a hrabat z Heissensteina (též Heusenstammu) 1667 – 1763: rod svobodných pánů a hrabat z Rogendorfu – z jejich doby pochází nejstarší dochovaná obecní pečeť z r. 1680 1763 – 1945: rod starohrabat ze Salm-Reifferscheidtu (Antonín Salm) V obci stávala tvrz s dvorem, na místě nynější kaple a šesti domků, zvaných dodnes „Na tvrzi“. Tvrz byla postavena po rozpadu holštejnského panství v polovině 15. století, první zmínka v Zemských deskách je z roku 1480. Držel ji rod Gedeonů z Olešničky, který své zboží prodal v 2. polovině 16. století Bernardu Drnovskému, držiteli rájeckého panství. Zánik tvrze na sebe nenechal dlouho čekat, dnes není po tvrzi žádné stopy, její existenci připomíná jen pojmenování trati „Na tvrzi“.
49
Pečeť obce
Otisk nejstarší dochované obecní pečeti z r. 1680. Opis: SIGILLVM*DAS*DARFF*KORTAWITZ* vedle stromu letopočet 1680
Obec procházela bouřemi válek, byla vrchností prodávána a kupována i s obyvateli a jejich robotami a povinnostmi. Procházela také obdobím neúrody, hladu, moru, požárů a povodní. Celé tři čtvrtiny obyvatelstva v obci vyhynulo útrapami, hladem, nemocemi, neúrodou – bez lékaře a jiné pomoci. Dokazují to zápisy v zemském archivu v Brně, které dokládají, že v roce 1464 měla obec 57 domů, z toho 13 obydlených a 44 pustých. Obec a její obyvatelé přečkali také hrozné období moru, kdy řada okolních vesnic zanikla. Potom už vesnice jen vzkvétala a počet obyvatel se postupně zvyšoval. Dnes čítá již 836 obyvatel z původních 292. Obec přežila války husitské, prošla reformací náboženskou, přežila 30tiletou válku a protireformační snahy feudálních vrchností. Prošla útlakem nevolnictví, těžkých břemen robot a desátků. Památným rokem 1848, kdy byla zrušena robota, nastává období kulturního i hospodářského rozvoje obce. 6.3.4. Kotvrdovice v době První republiky (1918 – 1937) Muži byli zaměstnáni jako dělníci, domkaři, zaměstnanci v průmyslových podnicích v Blansku, Adamově a v Brně, dále jako rolníci a živnostníci. Ženy v zimě síťovaly a necovaly záclony, rukavice a ubrusy, v létě se nechaly najímat jako pomocné síly u rolníků. Z živností provozovaných v obci bylo nejvýznamnější kovářství, kolářství, řeznictví a uzenářství, strojní truhlářství, strojní pila, obuvnictví, autodoprava, hokynářství a mlékařství. Povinná školní docházka byla 8 roků. Z pátého postupného ročníku se dostali žáci do měšťanky (v Blansku nebo v Jedovnicích). V naší obci vyučoval 1 učitel, povinným předmětem bylo náboženství a ruční práce. V ručních pracích se učila děvčata vyšívat, šít, vařit a chlapci na školní zahradě se učili roubování stromů, pěstování plodin a jiným pracím.
50
Významné události: 1919 – první starosta obce Vilém Hejč 1925 – v obci první radiopřijímač se sluchátky 1926 – elektrifikace obce 1928 – vybudována silnice z Kotvrdovic do Krasové 1929 – zakoupen les od rájeckého Hugo Salma 1933 – zakoupena pro hasičský sbor přívěsná motorová stříkačka s podvozkem, tažená koňmi
6.3.5. Kotvrdovice za nacistické okupace (1937 – 1945) Dík Hitlerovu zbrojení našli dělníci zaměstnání v Brně ve Zbrojovce. Klesala nezaměstnanost, životní úroveň občanů stoupala. Začala výstavba rodinných domků, na silnici se objevily první auta a motocykly. První auto v obci se objevilo v roce 1938, byla to řeznická dodávka. V letech 1937-1938 probíhala výstavba kaple. Po vytvoření protektorátu Čechy a Morava přišli do našich krajů Němci. Dne 5.září 1940 vydal říšský protektor von Neurath výnos o stěhování 33 obcí na Drahanské vrchovině. Účelem bylo vybudovat koridor německých obcí a vytvořit předpoklady pro další postupné osídlování Moravy Němci a pro ovládnutí českých zemí a jejich germanizaci. V roce 1944 byli tedy obyvatelé Kotvrdovic násilně vystěhovaní a rozehnaní do všech koutů Moravy. Celkem bylo vystěhováno 218 rodin, tj. asi 950 osob. Na podzim roku 1943 a na jaře 1944 museli kotvrdovští zemědělci na rozkaz okupantů před vystěhováním oset svoje pozemky ozimy a jařinami. Veškeré strojní zařízení živnostníků a rolníků bylo zabaveno a odvezeno ještě před vystěhováním. Po vystěhování celé vesnice nechali okupanti 6 rodin na práci při velkostatku, který zřídili z panského dvora. V národní škole a na obecním úřadě bylo velitelství, měli tam také vojáci kanceláře a ubikace. V jednom z domů byla ošetřovna, ve stodolách byly zřízeny zbrojní a muniční sklady. Ve vesnici byly postaveny dřevěné haly – lágry. Některé domy novějšího typu byly vyhrazeny pro důstojníky. Vojenská kuchyně byla v hostinci p. Plisky a v hostinci p. Páska. Převážná část domů byla předělána pro potřeby vojenského střediska, byly vybourávány příčky a budovy předělány na různé garáže a sklady. Kolem obce bylo
51
zbudováno zákopové opevnění, bunkry pro tanky a obrněná vozidla. Část obce byla tedy přeměněna v polní kasárna. Obec byla osvobozena 8. května 1945. Krátce předtím Němci chystající se k ústupu pálili ve škole všechny své písemnosti. Škola přitom začala hořet, požár byl však v zárodku uhašen.
6.3.6. Kotvrdovice po osvobození (1945 – 1966) Návrat obyvatel po válce nebyl vůbec jednoduchý. Někteří se zabydleli v nových místech, domy jiných byly úplně zničeny. Mnozí našli svoje domy v žalostném stavu. Nejdříve se vraceli muži. Spali na „hůrách“ na slámě. Teprve, až opravili střechu, přišli ostatní členové rodiny. Často se vařilo na plechu nad ohništěm na dvorku. Mnohé rodiny přišly vystěhováním o všechno. Z vystěhovaných obyvatel se do Kotvrdovic nevrátilo 12 rodin, které odešly do pohraničí a 27 rodin si našlo nová bydliště v prostoru střední Moravy. Lidé se však nevzdávali. Postupně se snažili obec zvelebit i přesto, že byl nedostatek stavebního materiálu. Zpočátku se zaměřili na opravy a odstraňování škod. Potom byl vybudován místní rozhlas, bezprašná silnice přes obec, kanalizace, soukromé i obecní studny. Také byla postavena průmyslová prodejna a samoobsluha Jednota. U MNV byl zřízen malý parčík a v něm Památník padlým kotvrdovským občanům. Dále byl zbudován taneční parket a velké hřiště. V obci bylo ustanoveno JZD, fungovalo tu pánské a dámské krejčovství, holičství, stolařství, kolářství a jiné drobné služby. Jednou z mohutných akcí bylo postavení nové tělocvičny.
6.3.7. Školství v Kotvrdovicích Vznik školství v Kotvrdovicích se datuje od roku 1785, tj. období osvícenských reforem císaře Josefa II. Tehdy se učilo jen základům čtení, psaní a počítání.Učitelství bylo v té době většinou jen vedlejším zaměstnáním vyučujících, kteří byli často řemeslníky, obecními písaři, varhaníky nebo vysloužilými vojáky. Tito učitelé učili jen ve svých domech. Kolem roku 1846 již docházeli do Kotvrdovic učitelé z Jedovnic a učilo se v obecní kovárně. V dílně se pracovalo, vedle ve světnici se žáci učili. Teprve roku 1874 byla v obci vystavěna nová jednopatrová budova školy, která měla zpočátku jen 1 třídu, za
52
rok pak byla rozšířena na 2 třídy. V roce 1910 byla budova přestavěna a rozšířena na trojtřídku a roku 1922 na čtyřtřídku. Do roku 1947 měla naše škola úřední název „Obecná škola“, do roku 1961 to byla „Národní škola“, do roku 1995 „Základní devítiletá škola“ a v současnosti je spojena s Mateřskou školou.. Nese tedy název „ZŠ a MŠ Kotvrdovice“. Mateřská škola byla zřízena v roce 1948 a byla umístěna v Národní škole. Později byla přestěhována do Sokolovny. V roce 1996 pak byla vybudována zcela nová budova pro MŠ.
6.3.8. Kulturní dění v obci O kulturní život v obci se zasloužili učitelé, ČSM, Sokol, Výbor žen, Svazarm, SRPŠ a ČsČK. Místní lidová knihovna Nejstarší knihovnou v obci byla žákovská knihovna, kterou založil r. 1880 učitel národní školy J.Češka. Prvními knihovníky byli převážně řídící učitelé v místní škole. V roce 1902 byla založena knihovna Hasičského sboru a roku 1907 knihovna Dělnické tělocvičné jednoty. Tyto existující knihovny se později v roce 1956 sloučily s Místní lidovou knihovnou. 1948 – vznik Sokola 1902 – založen požární sbor, za čtvrt roku sbor dobrovolných hasičů 1947 – založen Spolek československých zahrádkářů
6.3.9. Obživa obyvatel Kotvrdovští obyvatelé nacházeli částečně obživu v zemědělství. V obci bylo 30 soukromých zemědělských usedlostí, včetně panského dvora, který byl majetkem knížete Salma z Rájce. V roce 1952 bylo založeno JZD. Převážná část obyvatelstva se živila v lesích, kamenolomech, cihelnách, v hutích v Blansku, Adamově a v Brně. Dále se nechali najímat při sezonních polních pracích ve vzdálených panských dvorech na Vyškovsku, v Rájci a v Černé Hoře. Případně pracovali doma jako perleťáři. Někteří také putovali a živili se jako řemeslníci. Kotvrdovské ženy byly zaměstnány v domácké výrobě (necuvání) vlasových sítěk, záclon, rukavic aj.
53
6.4. HERALDIKA Znak obce Ing. Josef Plch z Jedovnic
Autor návrhu: Popis znaku:
V stříbrném štítě s černou, pěti stínkami oddělenou patou listnatý strom (lípa) barvy přirozené z paty vyrůstající, v černém poli červené zlatě planoucí srdce černou trnovou korunou opásané, kolem srdce zlatý lem s paprsky.
Základní koncepce znaku – vychází z erbu rájecké větve Rogendorfů Stříbrný štít s černou patou – vychází z tinktur erbu Gedeonů Kotvrdovských z Olešničky (v stříbrném štítě černé jelení parohy) Listnatý strom (lípa) barvy přirozené – figura vychází z nejstarší známé obecní pečeti Strom vyrůstající z cimbuří – symbolizuje, že nejstarší dochovaná pečeť pochází z doby Rogendorfů. Stříbrný štít – stříbrná je nejčastější tinkturou štítů držitelů Kotvrdovic Černá pata – černá je barvou figur v erbech rodů z Ceblovic, z Lipé, pánů z Holštejna, z Kunštátu, Gedeonů Kotvrdovských z Olešničky, Drnovských z Drnovic Dělení cimbuřím – je symbolem kotvrdovické tvrze doložené v pramenech 16. století, zeď je současně i znamením v erbu Rogendorfů Červené zlatě planoucí srdce opásané černou trnovou korunou, kolem srdce zlatý lem s paprsky – srdce (navíc planoucí) je obecným symbolem lásky, totéž doplněné o trnovou korunu (symbol utrpení) a zlatý lem s paprsky (svatozář) je křesťanským symbolem Nejsvětějšího srdce Páně, jemuž je zasvěcena místní kaple.
Prapor obce Autor návrhu:
Ing. Josef Plch z Jedovnic
Popis praporu: List tvořený čtyřmi pruhy – zeleným, bílým, červeným a černým , v poměru délky ku šířce 3:2.
Tinktury horní poloviny znaku jsou v horní polovině praporu, tinktury dolní poloviny znaku v dolní polovině praporu, tinktura figury je nad tinkturou příslušného pole štítu. 54
6.5. SOUČASNOST OBCE 6.5.1. Administrativní a správní zařízení •
Obecní úřad se nachází v centru obce.
•
Hasičská zbrojnice je umístěna v budově Obecního úřadu.
•
Obecní knihovna se nachází uprostřed obce v přístavbě za budovou místní školy. V přízemí je Mateřská škola a v podkroví má knihovna svoji hlavní místnost a sociální zařízení. Zřizovatelem je obec Kotvrdovice.
•
Česká pošta
7. Pošta.
6. Obecní úřad.
6.5.2. Vzdělávací a školská zařízení •
Základní škola 1.-5.ročník je zbudována v centru obce, naproti Obecnímu úřadu. Škola je malotřídní, navštěvuje ji 37 žáků. Pět ročníků je vyučováno ve třech třídách.
•
Mateřská škola je přistavena k budově základní školy, s níž je též propojena. Školu navštěvuje 23 dětí.
8. Mateřská škola.
9. Škola.
55
6.5.3. Sportovní zařízení •
Sokolovna
•
Fotbalové hřiště
•
Park s dětským koutkem
•
Letiště Tři sudy
V obci je plocha určená ke vzletům a přistávání létajících sportovních zařízení.Vyvíjí zde činnost letecký klub LAA Macocha. Každoročně koncem srpna pořádá letecký den s ukázkou ultralehkých letounů a vojenských letounů a vrtulníků.
10. Letiště Tři sudy.
6.5.4. Komerční zařízení a služby •
Jednota
•
VAFO - smíšené zboží, soukromá prodejna
11. Prodejna Jednoty.
•
12. Prodejna VaFo.
Pohostinství U Pásků, Bufet u dědy Surfáka
13. Pohostinství U Pásků.
14. Bufet U dědy Surfáka.
56
•
Pohostinství U Surfu
Hospůdka nabízí ubytování v přilehlém penzionu, v šesti pokojích s vlastním sociálním zařízením. Je známá pořádáním hudebních slavností v letních měsících. Působí v ní známá hudební dvojice Eva a Vašek.
15. Eva a Vašek.
16. Hospůdka U Surfu.
6.5.5. Průmyslová výroba •
Lightronic
- výrobce světelných zdrojů s LED Firma byla založena 1999, vyrábí zdroje světla na bázi svítících diod (LED). Mezi vlastní produkty patří ledžárovky, led moduly, ledlišty, ledsvětla. Navrhují a realizují zákazníkem definované světelné zdroje. Spolupracuje s celou řadou firem v ČR i v zahraničí.
18. Kyvadlo na Letné od firmy Lightronic.
17. Budova firmy Lightronic.
57
•
Jindřich Kocour Junior s.r.o.
Firma se zabývá pěstební činností, nabízí sadební materiál lesních dřevin. Těží dřevo pomocí harvestorové technologie, vykupuje a prodává dříví.
19. Harvestor Ponsse Ergo HS 16.
•
BeF Home, s.r.o.
Firma vyrábí a prodává krby, krbová kamna na klíč, celolitinové krbové vložky, teplovzdušné a teplovodní krby, krbové stavebnice. Dále nabízí litinové grily a teplovodní výměníky.
20. Kompaktní krb Laura.
6.5.6. Výrobní služby •
autoškola Pernica Firma vznikla v roce 1991. Původně se zabývala výukou řidičů motorových vozidel. V roce 1994
rozšířila činnost o autobusovou
dopravu a v roce 1995 o dopravu nákladní. Stále větší tlak ze strany zákazníků na poskytování komplexních služeb byl příčinou rozšíření firmy o spediční služby. V roce 2004 21. Firemní kamion.
byla započata činnost cestovní agentury. V prosinci 2004 byl firmou ITI TUW udělen certifikát systému jakosti ISO 9001:2001.
58
6.5.7. Kultura V obci působí různé společenské organizace: Sbor dobrovolných hasičů V obci Kotvrdovice byl požární sbor založen 20. července 1902 tehdejším učitelem Štěpánem Fóglem. Na veřejném zasedání se přihlásilo 43 dobrovolníků, ze kterých se 28. října 1902 ustavil Sbor dobrovolných hasičů Kotvrdovice zaregistrovaný u zemské správy v Brně s 26 členy činnými a 17 členy přispívajícími. V počátku sboru šlo o významnou společenskou organizaci. Sbor měl vlastní jeviště pro divadelní hry, zúčastňoval se ve stejnokrojích státních oslav, pořádal hasičské výlety v lese s hudbou a tancem a tradiční hasičské plesy. Měl i svoji knihovnu a donedávna vedenou kroniku. V roce 1929 byla zakoupena motorová stříkačka v ceně 40 080 Kčs, která byla splácena z vlastních prostředků. Tato motorová stříkačka sloužila svému účelu do roku 1968. V roce 1969 byla zakoupena motorová stříkačka PS 12, která se používá dodnes. V roce 1946 bylo zakoupeno požární auto Škoda 256, které sloužilo až do roku 1974. V roce 1974 byl zakoupen skříňový vůz Praga RN, který díky obětavé práci členů Sboru dobrovolných hasičů při údržbě vozidla slouží dodnes.
22. Pozdrav z Kotvrdovic.
23. Soutěž v požárním útoku.
Svaz zahrádkářů Organizace byla znovu založena dne 19.2.1967. Jednou z jejich hlavních náplní je výsadba a zajištění stromků, výstavy ovoce a výpěstků nebo moštování ovoce. Její každoroční výroční schůze bývají zpravidla doplněny odbornou přednáškou špičkových odborníků. Organizace také pořádá každoroční zájezdy na celostátní výstavy či do divadel.
59
Svaz zdravotně postižených Organizace byla založena 19.8.1988. Její činnost spočívala ve sběru bylin, sběru druhotných surovin, pořádání různých oslav (vítání jara, tradice tří králů, oslavy MDŽ, Mikuláš). V roce 1998 získala organizace právní subjektivitu a nese úřední název „Smíšená organizace zdravotně postižených“. Sdružuje tři podskupiny: tělesně postižení, postižení civilními chorobami, zrakově a sluchově postižení. Členové vyvíjí bohatou činnost. Jsou to pravidelné měsíční schůze, zájezdy, poutě, přednášky. Mimo to každoročně pořádají oslavu Dne matek a Mikulášskou nadílku pro děti. Členové dostávají z okresního výboru poukazy na rekondiční pobyty. TJ Rakovec Tato organizace zajišťuje činnost oddílů kopané a sport pro všechny. Zajišťuje také účast žáků, dorostu a mužů v okresních soutěžích. Na přelomu let 2001-2002 vznikl i oddíl ženské kopané Součástí organizace je i aktivní turistický oddíl, který si samostatně organizuje svou činnost. Pořádá pravidelné turistické akce v průběhu celého kalendářního roku. Nejznámější je lyžařský přejezd Krajem pod Kojálem, pořádaný každoročně podle sněhových podmínek v lednu nebo v únoru od roku 1980. TJ Orel Vlastní
budovu
tělocvičny
s možností
pořádání
veřejných
i
soukromých
společenských akcí. Je vybavena pro velkoplošné promítání. Toto zařízení je využíváno hojně při sportovních přenosech. Klub českých turistů Vznikl v roce 1974. Pořádal pravidelné vycházky, členové se účastnili dálkových pochodů a několikadenních putovních táborů. Oddíl se především soustředil na orientační závody , ve kterých byl několik roků velice úspěšný. Jeho soutěžní hlídky se staly po dva roky mistry ČSSR a ČR. V současnosti se oddíl zaměřuje na všechny formy organizované turistiky. V létě je to cykloturistika a turistika vysokohorská a vodácká, v zimě pak turistika lyžařská.
60
6.5.8. Partnerství s německým městem Aschheim Ascheim je městečko, které leží v těsné blízkosti Mnichova. První kontakty získala v r.1994 obec Jedovnice. Potom po několika letech vzájemných vztahů bylo v roce 1999 partnerství završeno podpisem Smlouvy o spolupráci mezi obcemi Jedovnice, Kotvrdovice a Aschheim, kterou slavnostně v Jedovnicích podepsali starostové obcí. Další podpis se uskutečnil v r. 2000 v Aschheimu. V současné době se tato spolupráce rozvíjí mezi jednotlivými kulturními, sportovními a společenskými organizacemi. Dále se účastní výměnných pobytů žáci jedovnické základní školy a velice atraktivní jsou
studijní
pobyty
jedovnických
a
kotvrdovských
studentů
Tuto činnost zastřešuje Komise pro mezinárodní spolupráci.
24. Aschheim a jeho evropské partnerské obce.
61
v Aschheimu.
6.6. VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI KOTVRDOVIC
Josef Daněk * 8. 4. 1920 v Kotvrdovicích + 29.5. 2001 - proslavil se patentem železniční brzdy DAKO
Vyučil se soustružníkem v Adamově, vystudoval Vyšší průmyslovou školu strojnickou v Bmě a stal se technikem. Dvě třetiny svého života prožil v Třemošnici. Do Třemošnice přišel v roce 1949 ve stáří 29 let jako již zkušený technik. Jeho pracovním programem byly pneumatické železniční brzdy. Pracoval na vývoji československé vlakové brzdy. V roce 1953 byla předvedena první série rozvaděčů DAKO C, které byly namontovány na vagony a v podzimních měsících roku 1954 předvedeny brzdové subkomisi Mezinárodní železniční unie (UIC). Musely však být provedeny úpravy a odstraněny nedostatky. V roce 1956 byl na světě rozvaděč DAKO CV - 1, který byl již mezinárodní subkomisí schválen a mohla se rozběhnout výroba. Vývojový kolektiv pod vedením J. Daňka přišel v roce 1959 s rychlíkovou brzdou DAKO R a celou plejádou periferních doplňků, které učinily tuto brzdu "světovou". Od roku 1967 byla železniční brzda DAKO vyráběna v novém závodě v Třemošnici u nádraží, který byl pojmenován DAKO (pojmenování DAKO vzniklo jako zkratka počátečních
písmen
tvůrce
brzdy
Daňka
a
závodu
KOVOLIS).
Akciová společnost DAKO v Třemošnici se úspěšně rozvíjí dodnes. Při počtu zaměstnanců 457 v roce 2003 docílila roční obrat 15 mil. Euro, přičemž podíl exportu činil 62 %.
62
Prof. PhDr. MgA. Mgr. Zdeněk Zouhar * 8. 2. 1927 v Kotvrdovicích - skladatel, muzikolog, pedagog
Hudební vzdělání, sbormistrovská průprava •
PedF MU Brno (obor Hv pro školy 3. stupně, 1951, Mgr. 1990)
•
FF UJEP (obor hudební vědy, 1964, PhDr. 1967)
•
Hudební fakulta JAMU Brno (obor kompozice u J. Kunce, 1967, Mgr. 1990, MgA. 1999)
•
V řízení sboru žákem V. Steinmana
Nejvýznamější sbormistrovská praxe •
1954 – 56 sbm. ŽPS a SPS OPUS Brno
•
1957 – 60 sbm. KŽS Vítězslava Kaprálová Brno
Sbormistrovské úspěchy a ocenění •
medaile L. Janáčka, F. Halase a 2x B. Martinů
•
premiéry děl B. Martinů Otvírání studánek a Petrklíč
•
bohatá redakční, bibliografická a monografická činnost
•
znalec díla B. Martinů, J. Kunce, L. Janáčka aj. (na 280 studií, 250 přednášek doma i v zahraničí; v jeho rozsáhlém skladatelském díle zaujímá význačné místo vokální tvorba – písně, sbory, kantáty, oratoria (např. Moje matka, Půlnoční, Plameny kostnické ad.)
Další aktivity a členství: •
dlouholetý předseda brněnské pobočky a posléze předseda hlavního výboru Společnosti Bohuslava Martinů
•
dlouholetý čelný představitel UČPS
•
účast v porotách sborových soutěží
•
iniciátor a organizátor sborových festivalů a přehlídek v Jihomoravském kraji
63
Lásku k našemu kraji dosvědčují četné skladby inspirované zdejším prostředím a různými místy, např. Kotvrdovický pochod – Kotvrdovická znělka – Lidové písně z Jedovnicka – Blanenská suita – Moravský kras – Písně o rodném kraji – Podzim v Kunštátě – Deset lidových písní z Boskovicka – Letovický pochod a jiné. Je autorem „Blanenské znělky“. Na rozdíl od původního obsazení pro smyčce je to drobná skladba pro žesťové nástroje. Krátce po vzniku ji nahráli členové Státní filharmonie Brno a nedirigoval nikdo menší něž národní umělec František Jílek. Zdeněk Zouhar stál u zrodu Komorního orchestru města Blanska. V roce 1983 mu byla udělena medaile Františka Halase a v roce 2006 se stal nositelem Ceny města Blanska za kulturu.
Musil Josef * 25. 9. 1928 Kotvrdovice, - sochař; řezbář - věnuje se dřevěné plastice Místo působení: Hranice, okr. Přerov
25. Plastika v parku.
Dřevěná plastika "Povodeň 97" z r. 1998 na pravém břehu Bečvy poblíž lávky pro pěší u kolonády připomíná ničivou povodeň, která se tudy prohnala v r. 1997. 26. Povodeň 97.
64
6.7. KULTURNÍ A HISTORICKÉ PAMÁTKY OBCE
Kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova Dle ústního podání pamětníků byla kaple vystavěna v období 2. světové války vedle stávající zvoničky. Zasvěcena je Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Stavbu financovali a provedli svépomocí místní občané. V roce 1966 byla provedena přístavba presbytáře a sakristie. 27. Kaple v Kotvrdovicích.
V roce 1985 byl odstraněn původní dřevěný oltář a instalován nový obětní stůl, ambon, svatostánek a oltářní obraz včetně mramorové plastiky okolo něj. Interiér presbytáře (obětní stůl, ambon, svatostánek) navrhl Ludvík Kolek. Nejvzácnější a nejobdivovanější je oltářní obraz Mikoláše Medka (1926 - 1974) s názvem Božské srdce. Obraz získal od autora dlouholetý jedovnický farář P. František Vavříček.
Pomník obětem světových válek Pomník je umístěn u obecního úřadu a je věnován
obětem
světových
válek.
Nápis: V příležitosti oslavy 600 let historického trvání obce Kotvrdovic věnují občané . L.P.1949
28. Pomník obětem světových válek..
65
6.8. SOUSEDNÍ OBCE
Jedovnice Nadmořská výška 465 m, počet obyvatel asi 2700. Jedovnice se poprvé zmiňují r.1251 a již ve 14.stol. se nazývají městečkem. 23.1.2007 byl Jedovnicím Parlamentem ČR navrácen titul městys. Jedovnice leží asi 25 km od jihomoravské metropole Brna, v těsné blízkosti města Blanska. Okolní lesy přírodního parku tvoří vstupní bránu do Moravského krasu. Vzhledem k zeměpisné poloze a neobyčejné štědrosti přírody jsou Jedovnice významným střediskem rekreace, turistiky a vodních sportů, jejichž známost přesahuje hranice regionu i hranice České republiky. Pamětihodnosti: •
kostel sv. Petra a Pavla
•
socha sv. Jana Nepomuckého
•
fara
•
kříž
•
památník Jana Žižky z Trocnova
•
socha K.H.Borovského
29. Kostel sv. Petra a Pavla.
Krasová Nadmořská výška 534 m, počet obyvatel asi 250. Krasová leží asi 13 km na sever od Blanska na otevřené planině. Severní konec vesnice má nadmořskou výšku 540m. Území obce je mírně skloněno k jihozápadu. Středem vesnice vede silnice, která se nad školou zatáčí doprava a směřuje ke Kotvrdovicím. Pro vesnici bylo charakteristických šest rybníčků rozmístěných podél hlavní osy obce, které sloužily jednak jako nádrže vody pro případ požáru, jednak k chovu kachen a hus. Dnes jsou již tři rybníky zavezeny. Dalším znakem obce je pěkné hřiště, místními občany nazývané "Plac". Hřiště sousedí se školní zahradou a slouží školnímu tělocviku, ke sportování mládeže i jako obecní výletiště při konání letních slavností.
66
Vilémovice Nadmořská výška 497m, počet obyvatel asi 300. Obec leží v CHKO Moravský kras 10km východně od Blanska a 3km severně od Jedovnic. Vilémovice jsou protáhlou návesní obcí. Náves krášlí rybníček. V okolí je řada krasových jevů: závrty, škrapy, jeskyně a již zmíněná propast Macocha. Nejstarší historická zpráva o obci ji zmiňuje pod názvem Wilhelmschlag v r. 1267. V roce 1715 se rozšířila morová epidemie, která měla za následek velké množství obětí. Jako poděkování těch, kteří přežili, byla ve Vilémovicích zbudována roku 1725 nová kaple zasvěcená sv. Petru z Alcantary.
Rudice Nadmořská výška 493 m, počet obyvatel 897. Obec s železářskou a hornickou tradicí. První písemná zpráva pochází z r. 1353. Turistické zajímavosti: •
Salmův kříž
•
větrný mlýn se speleologickou expozicí
•
Jeskynní systém Rudické propadání-Býčí skála
•
pomník RAF (3 místním účastníkům bitvy o Británii)
•
Žegrov – krasová deprese v jihozápadní části obce, vyplněná sedimenty rudických vrstev
30. Větrný mlýn.
•
kaple sv. Antonína
•
kaple sv. Barbory
Senetářov Nadmořská výška 545 m, počet obyvatel asi 500. První písemnou zmínku o obci můžeme nalézt k r. 1349 (Czynholz). Obec se nachází na silnici spojující okresní města Blansko a Vyškov, asi 4 km východně od Jedovnic. Senetářov je známý po celé Moravě a v Čechách stavbou moderní kaple, postavenou v těžké době normalizace 1969–1971. Pozoruhodné je také Muzeum tradičního bydlení s expozicí výroby knoflíků z perleti v bývalé, doškem pokryté, zemědělské usedlosti.
67
6.9. KULTURNÍ A HISTORICKÉ PAMÁTKY A VÝZNAMNÁ MÍSTA V OKOLÍ
Kostel sv. Josefa v Senetářově Při vystěhování Senetářova ve prospěch německé střelnice r.1944 vystěhovalci učinili slib, že vrátí-li se, vybudují v obci kostel. Stavba díky totalitnímu režimu nemohla být zahájena, došlo k tomu až v období normalizace. Kostel
byl vybudován v letech 1969-1971 podle vzoru slavného francouzského
architekta Corbussiera ( podle jeho slavné kaple v Ronchamp ve Francii), tím se stal jedním z nejmodernějších kostelů v České republice.Byl vybudován díky iniciativě jedovnického děkana F.Vavříčka a nesmírné obětavosti senetářovských obyvatel.Kromě jmenovaných má o jeho výstavbu bezpříkladnou zásluhu suchdolský tesař Karel Skoták, který věnoval stavbě tisíce pracovních hodin bez nároku na jakoukoliv odměnu či mzdu. Návrh stavby vypracoval brněnský akademický malíř profesor Ludvík Kolek. Technické plány pořídil ing.Otakar Vrabec. Horní část exteriéru kostela je ztvárněna na způsob lodi, která má vést věřící na jejich životních cestách k nejvyššímu dobru, k Bohu. Interiér kostela je vyzdoben imaginárními, abstraktními obrazy, zejména křížovou cestou pražského malíře Mikoláše Medka. I oltář, kazatelna, varhany aj. jsou v netradičním moderním stylu. První mše sv. byla sloužena 11.července 1971, vysvěcení kostela bylo ale biskupovi režimem zakázáno. Teprve za 20 roků mohl brněnský biskup V.Cikrle kostel oficiálně vysvětit spolu s novými varhanami. Stalo se tak 7.července 1991. Kostel je zasvěcen svatému Josefu.
32. Kostel svatého Josefa – interiér.
31. Kostel svatého Josefa.
68
Muzeum tradičního bydlení a perleťářství Toto muzeum bylo otevřeno v r.1977. Selský domek krytý doškem byl restaurován a jeho zevní vzhled a interiér byl upraven a vybaven tak, jak se za časů našich pradědečků bydlelo na vesnicích na Drahanské vrchovině. Část objektu je názorně věnována postupu výroby perleťových knoflíků od perletě až po nejrůznější druhy výrobků. Perleťářství v Senetářově bylo zavedeno v 70.letech
19.
století
a
práce
na
perleťářských poncích poskytovala obživu mnoha lidem na Drahanské vrchovině. Výroba perleťových knoflíků dohasla ve třicátých letech 20.st. a byla nahrazena tovární výrobou knoflíků z umělých hmot. 33. Muzeum.
Perleťářství
bylo
v těchto
krajích
zavedeno, protože zde byly nevhodné podmínky pro zemědělství a lidé si hledali obživu, jak mohli. Lidé se živili podomáckou výrobou jako košináři, kolečkáři, pometláři, senaři, šotraři, vápeníci, pískaři, šindeláři, doškaři, tkalci. Výrobu knoflíků zavedl v roce 1888 A. Tománek z Vídně, který po vzoru vídeňském vybudoval 1.perleťový závod. Knoflíky se vyráběly z perleti, což je vnitřní vrstva lastur mořských mlžů. Ty byly dováženy z oblasti Tichého a Indického oceánu (náhradní surovinou byla škeble říční z jihočeských rybníků). Perleťovým knoflíkům se říkalo „frčky“, výrobcům pak „frčkaři“. Knoflík, než se dostal do prodeje, vyžádal si 9 výrobních operací. Protože výroba pochází z Německa, názvy jsou také německé. Připravená perleť ke zpracování se musela 24 hodin máčet ve vodě, aby změkla a snadněji se vrtala. Knoflík se musel z lastury vyříznout, vyvrtat, půrovat ostře nabroušenou ocelovou trubičkou zvanou půra. Nejen při vrtání, ale při všech operacích na soustruhu dělník stál u soustruhu (ponku) a dříve šlapáním uváděl soustruh do pohybu. Při vrtání držel levou rukou v plochých kleštích lasturu a pravou rukou otáčel pákou půrmašiny, což byl šroub s pravým plochým závitem. Silné knoflíky se sekaly na tenčí a potom se na nich dělal tvar a vrtaly dírky. Hotové knoflíky se vařily a opalovaly v kotlích. Praly se ve studené vodě, aby se zbavily nečistot. V otočném bubnu s dřevěnými pilinami se sušily. Hotové knoflíky různých velikostí a tvarů se třídily až na šest jakostí. Po roztřídění se našívaly na papírové karty po 144 nebo po 12 kusech.
69
Na kartu ve stříbřité barvě se našívaly nejlepší knoflíky a na karty modré ostatní knoflíky. Našívání prováděly domácké dělnice.
Kojál Severně od Kotvrdovic je vrch Kojál (600m) a na něm televizní vysílač stejného jména (od roku 1958). Původně byl vysoký 322 m, potom v 80.letech prošel rekonstrukcí a dnes dosahuje výšky 340m. Svoje jméno dostal od našich předků. Ve starých mapách je veden jako Kujál. Slovo Kujál je odvozeno od slova kujati, to je foukati, hučeti. Větrný vrch byl vystaven větrům z Drahanské vrchoviny – proto to jméno. Kojál je historickým místem. Už Keltové před naším letopočtem vozili své železné výrobky ze svého sídliště přes Kojál do dalšího sídliště. Přes Kojál vedla nejstarší vojenská a obchodní cesta z Brna do Křtin, Jedovnic, Drahan, Prostějova až do Olomouce. Na Kojále byl v roce 1873 a 1883 sám císař Rakouský s králem Španělským. Oba na Kojále pozorovali vojenské cvičení 40 000 mužů.
34. Televizní vysílač Kojál.
Větrný mlýn v Rudici Byl postaven kolem roku 1865. Definitivně ukončil svoji činnost v roce 1945 současně se zánikem mlynářského práva. Od té doby zde byla instalována a je udržována stálá muzejní expozice.
70
II. PRAKTICKÁ ČÁST
71
7.
PRACOVNÍ LISTY S REGIONÁLNÍ TEMATIKOU – OBEC KOTVRDOVICE A NEJBLIŽŠÍ OKOLÍ Pracovní listy pro 3. ročník ZŠ byly vytvořeny v souladu s Rámcovým vzdělávacím
programem pro základní vzdělávání a se Školním vzdělávacím programem ZŠ Kotvrdovice. Týkají se vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, zaměřeny jsou na regionální tematiku a jsou seskupeny podle jednotlivých tematických okruhů této oblasti. Slouží pro individuální i skupinovou výuku, přispívají ke zpestření vyučování a větší motivaci žáků během výuky. Poslední pracovní list s názvem Znalec obce slouží k závěrečnému opakování a shrnutí nejdůležitějších informací. Základem k vytvoření těchto pracovních listů bylo shromáždění a prostudování informací o přírodních podmínkách obce a jejího okolí a současně informací týkajících se minulosti obce. Při vytváření regionálních pracovních listů mě nejvíce inspirovaly a ovlivnily pracovní listy pro skupinové a kooperativní učení Jany Paškové (Pašková, 2007), dále pracovní sešity k přírodovědnému učivu Hany Mühlhauserové (Mühlhauserová, 2003, 2006) a nakonec pracovní sešit z učebnicové sady Člověk a jeho svět pro 3. ročník z nakladatelství Didaktis.(Kol. 2008) Vytvořené pracovní listy byly ověřeny v praxi na ZŠ Kotvrdovice.
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
8.
METODICKÝ PRŮVODCE K PRACOVNÍM LISTŮM Metodika obsahuje návod k souboru 19 pracovních listů s regionální tématikou.
Slouží učiteli jako inspirace k realizaci jednotlivých vyučovacích hodin a zároveň jako návod k použití jednotlivých listů. U každého pracovního listu jsou v přehledné tabulce uvedeny výchovně vzdělávací cíle, základní učivo, pojmy k osvojení, klíčové kompetence, pomůcky a integrace mezi vzdělávací obory. Součástí metodiky jsou také motivace k jednotlivým vyučovacím hodinám a náměty k využití pracovních listů ve výuce. V závěru nechybí ani různé rozšiřující činnosti a hry. Tvořivý učitel může brát tuto metodiku pouze jako orientační vodítko, jistě pro něho nebude problémem uvedené náměty obměnit nebo obohatit o další.
97
VZNIK KOTVRDOVIC Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo
Pojmy k osvojení
Lidé a čas • Žák jednoduše vysvětlí, jak byla vesnice založena • Žák porovná, jak se žilo dříve a jak dnes • Žák si pamatuje původní název obce • Založení vesnice • Život ve středověku • Původní jméno vesnice • Vývoj jména vesnice • Gottfriedschlag • Mýtit
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák uvádí věci do souvislostí - propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí • Kompetence k řešení problémů - žák promyslí a naplánuje způsob řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - účinně se zapojuje do diskuse • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá - přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy • Kompetence občanské - respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní a historické dědictví Pomůcky • Obrázek hradu Holštejn Integrace mezi vzdělávací • Český jazyk – vyjmenované slovo mýtit a slova obory k němu příbuzná • Matematika – násobky čtyř • Výtvarná výchova – ztvárnění vesnice nebo hradu
MOTIVACE: Učitel pozve děti na fiktivní výlet balonem. Může zapojit jejich fantazii, děti říkají, co všechno z balonu vidí. Po chvíli je učitel překvapí hlášením, že balon přistává. Vylíčí, že přistáli uprostřed hlubokého pralesa, kde není široko daleko nic, než pustý les. Hledají cestu ven, když najednou ucítí kouř. Jdou podle vůně a narazí na vesnici. Je zvláštní. Domy i lidé vypadají zcela nezvykle, nemoderně, spíš starodávně…
98
ROZHOVOR – STŘEDOVĚKÁ VESNICE Pracovní list: úkol č. 2 Žáci pozorují obrázek vesnice a doplňováním neúplných vět popisují, co vidí. Učitel poznatky shrne a doplní další informace o způsobu života ve středověku. Společně s žáky srovná život tehdy a dnes. VÝKLAD – ZAKLÁDÁNÍ VESNIC Pracovní list: úkol č. 3 Učitel pokračuje ve vyprávění a navodí žákům představu setkání s váženým panem Gottfriedem, zakladatelem obce. Seznámí žáky s původem Gottfrieda (Němec, jeho jméno znamená česky Bohumír), s jeho příchodem do Čech ( povolán z Německa pánem z Holštejna za účelem založení vesnice) a se způsobem zakládání vesnic v tehdejší době (kolonizace, mýcení). • Pro lepší představu učitel žákům ukáže obrázek hradu Holštejna. (příloha č.1) • Protože Gottfried musel vymýtit kus pralesa, než získal půdu pro založení vesnice a hospodaření, řeší děti úkol na pracovním listu, který se vztahuje ke slovu mýtit. VÝKLAD – VZNIK NÁZVU VESNICE Pracovní list: úkol č. 4 Učitel vysvětlí, že po vymýcení lesa zůstala jen holá paseka, a tak vesnici dali jméno Gottfriedova paseka. Gottfried i první obyvatelé vesnice byli Němci, proto její oficiální název byl německý. • Děti zjistí původní německý název vesnice z tajenky v úkolu. VÝKLAD – VÝVOJ JMÉNA OBCE Pracovní list: úkol č. 5 Učitel pokračuje ve vyprávění, že vesnice byla založena již před 750 lety. Její jméno celé ty roky nezůstalo stejné, ale postupem času se měnilo. Ve zkomolené podobě existuje dodnes. • Při plnění úkolu žáci zjistí další jména vesnice i jméno, které se dochovalo dodnes. ROZHOVOR, SHRNUTÍ Pracovní list: úkol č.6 V rozhovoru se učitel vrátí k původnímu jménu obce. Jak vznikl její název? Pochopili žáci souvislosti? Co je typického pro naši vesnici dnes? Mohla by se jmenovat jinak? Proč? ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY: Letěl jsem balonem Žáci sedí v kruhu, učitel začne větou: „Letěl jsem balonem a viděl jsem vesnici.“ Žák po pravici zopakuje a pokračuje: „Letěl jsem balonem a viděl jsem vesnici a ohniště.“ Další žák zopakuje a přidá: „Letěl jsem balonem a viděl jsem vesnici, ohniště a vědro na vodu.“….. Hra pokračuje od žáka k žákovi. Žák vždy zopakuje předchozí jmenované předměty a přidá jeden svůj. Má jít o předměty, objekty, zvířata či osoby spjaté se středověkou vesnicí. Slouží ke zopakování používaných předmětů, způsobu života apod. Namaluj vesnici, hrad Žáci libovolnou výtvarnou technikou ztvární středověkou vesnici nebo hrad, způsob života, způsob oblékání atd.
99
SYMBOLY OBCE KOTVRDOVICE Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo Pojmy k osvojení
Lidé a čas • Žák pozná mezi různými znaky znak své obce • Žák jednoduše vysvětlí význam symbolů znaku • Žák pozná mezi různými prapory prapor své obce • Symboly obce • Symbol • Znak obce • Prapor obce
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák uvádí věci do souvislostí - operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - obhajuje svůj názor - rozumí symbolům • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá - respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí a říkají • Kompetence občanské - respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní a historické dědictví Pomůcky • Obrázek pečeti Kotvrdovic z roku 1680 Integrace mezi vzdělávací obory • Prvouka - třídění plodů • Matematika - sčítání a odčítání v oboru do sta • Výtvarná výchova - návrh rodinného znaku
100
MOTIVACE Soutěž skupin – kde všude najdu znak? Skupiny soutěží ve vyjmenování co nejvíce situací, kde se v životě setkají s nějakým symbolem či znakem. Např. erb, vlajky států, symboly firem, symboly fotbalových či hokejových mužstev… ROZHOVOR – SYMBOLY OBCE Pracovní list: úkol č.1 Učitel vysvětlí, že obce mají své symboly, které jsou schvalovány a udělovány Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Po vyluštění tajenky žáci zjistí, co patří mezi obecní symboly. SKUPINOVÁ PRÁCE Pracovní list: úkol č.2, 3 Žáci podle zadání vyplní oba úkoly a zjistí, jakou podobu mají symboly naší obce. VÝKLAD – ZNAK A PRAPOR OBCE Učitel jednoduše vysvětlí, co symboly ve znaku znamenají. Krátce vypráví o nejstarší dochované pečeti obce a ukáže ji žákům na obrázku (příloha č.2). Dále přiblíží žákům informace o dávné tvrzi a vysvětlí symboliku zdejší kaple. Učitel upozorní na souvislosti mezi barvami znaku a praporu a jednoduše vysvětlí jejich uspořádání na praporu. ZNAK MÉ RODINY Pracovní list: úkol č. 4 Žáci se zamyslí, co je typické pro jejich rodinu, co by ji mohlo symbolizovat. Pokusí se navrhnout a nakreslit znak pro svou rodinu. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY: Exkurze na obecní úřad Vhodná je návštěva obecního úřadu a prohlídka samotného praporu i znaku. Poznáš ten náš? Žáci porovnávají vzhled znaků a praporů jiných obcí podle obrázků, učí se mezi nimi poznávat symboly obce Kotvrdovice.
101
JAK ŽILY NAŠE PRABABIČKY Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo
Pojmy k osvojení
Lidé a čas • Žák pojmenuje staré předměty a nástroje • Žák vyjmenuje řemesla a krátce je charakterizuje • Žák jednoduše vysvětlí způsob výroby knoflíků • Žák vyjmenuje rozdíly mezi způsobem života v současnosti a v minulosti • Minulost • Způsob života našich předků • Řemesla • Necované rukavice, řemesla, kolář, obuvník, hokynář, truhlář, frčkař, perleť, cep, mincíř, ošatka, máselnice, petrolejka, chomout, škopek, vědro, moučnice
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák uvádí věci do souvislostí - operuje s obecně užívanými termíny - propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - vyhledá informace vhodné k řešení problémů Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - vyjadřuje se výstižně - obhajuje svůj názor • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá - přispívá k diskusi v malé skupině i celé třídy - respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí a říkají • Kompetence občanské - respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní a historické dědictví - projevuje smysl pro kulturu a tvořivost • Kompetence pracovní - využívá znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost Pomůcky • Pověst Ženičky • Kartičky s fázemi výroby knoflíků Integrace mezi vzdělávací • Pracovní činnosti - pracovní postup obory - řemesla • Český jazyk - čtení s porozuměním - sestavení pracovního postupu
102
MOTIVACE Učitel žákům čte nebo vypráví pověst (příloha č.3). Učitel uvede, že tento příběh je možná vymyšlený, možná pravdivý. Avšak domek, ve kterém se to všechno mohlo odehrát, je ještě možné vidět. Nachází se v sousední vesnici Senetářov a je jistě podobný domkům, ve kterých se dávno bydlelo i v Kotvrdovicích, protože Senetářov i Kotvrdovice patřily do jednoho panství. Žáci si tam na vlastní oči mohou prohlédnout starodávnou kolébku nebo pec, na které spávaly děti. Najdou tam také spoustu jiných prastarých věcí, nástrojů i přístrojů, které jim přiblíží dobu našich prababiček. Mohou se seznámit i s prací tehdejších tatínků – s výrobou knoflíků. EXKURZE DO MUZEA TRADIČNÍHO BYDLENÍ A PERLEŤÁŘSTVÍ V SENETÁŘOVĚ Plán exkurze : • Do Senetářova budou všichni společně cestovat pěšky přes nedaleký les. Cesta povede ulicí Panská, přes ulici Čechy až ke kraji lesa. Tam se napojí na turistickou značku, která vede do Senetářova. • V lese bude příležitost k různým hrám. Mohou si zahrát obyčejné „Škatule, hejbejte se“ nebo si krátit cestu hrou zvanou „Nálet“. • Asi v polovině cesty dá učitel dětem příležitost ke svačině, zopakuje s nimi poznávání některých stromů, keřů či zvířat. Potom rozdělí děti do dvou až tří skupin a zadá jim úkol, ve kterém mají z různých přírodnin (mechu, klacíků, listí, trávy, kůry apod.) vybudovat nějaké starobylé obydlí. Po dostatečném odpočinku pokračují až do Senetářova. • V muzeu v Senetářově učitel žáky rozdělí na tři skupiny a rozdá pracovní listy. Žáci dávají pozor zejména na postup a pojmy týkající se výroby knoflíků. Také se seznamují se způsobem obživy lidí (tzn. poznávají řemesla). Učitel je upozorní na různé historické nástroje a vybavení místností. Po výkladu průvodce soutěží skupiny v poznávání předmětů z 1. strany pracovního listu. • Po prohlídce muzea všichni odcestují autobusem zpět do školy. REFLEXE EXKURZE Ve škole žáci vypracují úkoly na druhé straně pracovního listu. Pracovní list: úkol č.2,3,4,5 ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Pantomima – řemesla Žáci se střídají v předvádění řemesel, ostatní hádají. Hra – výroba knoflíků Na základě výkladu v muzeu o výrobě knoflíků se žáci pokusí seřadit kartičky s postupem výroby knoflíků. Mohou soutěžit skupiny proti sobě. Pořadí: 1. půrování - 2. sekání – 3. štrupování – 4. trádování – 5. gravírování – 6. dírkování – 7. randýrování – 8. šlejfování – 9. opalování – 10. barvení 11. mydlení – 12. leštění – 13. třídění – 14. našívání DOMÁCÍ ÚKOL Žáci zkusí v domácnostech vypátrat a vypůjčit různé staré předměty. Ve škole pak nainstalují jejich výstavku.
103
KOTVRDOVŠTÍ RODÁCI Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle Učivo Pojmy k osvojení
Lidé kolem nás • Žák pojmenuje významné rodáky • Žák stručně pohovoří o tom, čím se proslavili • Významné osobnosti obce • Zdeněk Zouhar, Josef Musil, Josef Daněk • Hudební vědec, dřevěná plastika, vlakové brzdy DAKO
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák si posiluje pozitivní vztah k učení - procvičuje čtení s porozuměním a práci s textem - operuje s obecně užívanými termíny • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně či ve skupině řeší problémy - plní úkoly, jejichž řešení vyžaduje znalosti z více oborů vzdělávacích oblastí Kompetence komunikativní - žák rozumí textům, přemýšlí o nich • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá • Kompetence občanské - respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní a historické dědictví - projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost • Kompetence pracovní - využívá znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost Pomůcky • Fotografie L.Janáčka a B. Martinů • Hudební ukázky z díla Z.Zouhara • Fotografie dřevěných plastik J.Musila • Nůžky, lepidlo, plastelína, výtvarné potřeby Integrace mezi vzdělávací • Hudební výchova - hudební vědec, dirigent, obory sbor, komorní orchestr - L.Janáček, B. Martinů • Český jazyk - čtení s porozuměním - skloňování podstatných jmen • Matematika - násobilka • Prvouka - výrobky a materiály • Výtvarná výchova - kresba • Pracovní činnosti – stříhání, lepení MOTIVACE Učitel pustí žákům ukázku Kotvrdovického pochodu od Zdeňka Zouhara. Žáci vyjadřují své pocity z poslechu skladby. Hádají, který hudební skladatel mohl tuto skladbu složit.
104
SKUPINOVÁ PRÁCE – ZDENĚK ZOUHAR Učitel žákům prozradí, že autorem skladby je kotvrdovský rodák Zdeněk Zouhar. Žáci pravděpodobně nebudou znát jeho podobu, tu získají po splnění úkolu v listu a po slepení fotografie. Žáci ve skupině doplní celý text, společně si jej přečtou a na zvláštní list papíru vyhledávají a zapisují nejdůležitější informace o Zdeňku Zouharovi. Mluvčí vylosované skupiny prezentuje výsledky práce před celou třídou, učitel v bodech zapisuje na tabuli nejdůležitější poznatky. Další skupiny postupně doplňují chybějící informace. BRAINSTORMING Děti vykřikují, co je napadne, když se řekne „hudební vědec“. Učitel nápady zapisuje na tabuli, na závěr doplní a vysvětlí potřebné informace. HRA – NA DIRIGENTA Učitel vysvětlí pojmy komorní orchestr a dirigent. Žáci pak mohou roli dirigenta vyzkoušet ve hře. Všichni sedí v kruhu, jeden z žáků jde za dveře. Mezitím ostatní určí, kdo bude dirigentem. Žák se vrátí, všichni pantomimicky ukazují hru na různé hudební nástroje. Hru řídí dirigent tím, že předvádí hudební nástroje a ostatní ho napodobují. Musí to dělat nenápadně, aby si hádající nevšiml. Úkolem hádajícího je dirigenta určit. Má tři pokusy. VÝKLAD – B. MARTINŮ, L. JANÁČEK Učitel ukáže fotografie obou skladatelů a velice stručně informuje o jejich tvorbě poukáže na podobnost jejich zaměření na lidovou tvorbu a stejné zaměření Z.Zouhara. SKUPINOVÁ PRÁCE – JOSEF MUSIL Žáci poskládají a slepí fotografii. Přemýšlí, odkud tato plastika pochází (z obecního parku). Učitel žáky krátce seznámí s autorem plastiky. Následuje rozhovor na téma řezbář, dřevo, plastika, při kterém učitel přiblíží práci a dílo pana Musila. Vhodná je prohlídka plastiky přímo v obecním parku. SKUPINOVÁ PRÁCE – JOSEF DANĚK Žáci poskládají a slepí fotografii. Učitel krátce pohovoří o panu Daňkovi a jeho vynálezu – vlakové brzdě. Žáci potom splní úkol na pracovním listu. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Také se proslavím? Žáci mají možnost stát se skladatelem, sochařem nebo vynálezcem. Podle zájmů utvoří skupiny, které potom plní úkol: Skladatelé – vymyslí krátkou písničku (mohou použít známou melodii některé lidové písně) nebo pomocí Orfových nástrojů vymyslí pochod Sochaři – vytvoří sochu z plastelíny, vymyslí pro ni název a krátký příběh Vynálezci – vymyslí nový moderní přístroj, který by mamince zjednodušil domácí práci - přístroj nakreslí nebo vymodelují z libovolného materiálu
105
PRŮMYSL Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo Pojmy k osvojení
Lidé kolem nás • Žák vyjmenuje firmy v obci • Žák přiřadí výrobek či službu k dané firmě • Žák odvodí význam a potřebu různých povolání • Firmy v obci a jejich zaměření • Lightronic, Bef Home s.r.o., Jindřich Kocour Junior s.r.o.,Autoškola Pernica • světelné zdroje, světelné lišty, světelné pásky, světelné kyvadlo, krbová kamna • autobusová a nákladní doprava
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák uvádí věci do souvislostí - operuje s obecně užívanými termíny - propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí - samostatně pozoruje • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - rozvíjí logické myšlení - vyhledá informace vhodné k řešení problémů - plní takové úkoly, jejichž řešení vyžaduje znalosti z více oborů lidské činnosti Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - vyjadřuje se výstižně • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá • Kompetence občanské - chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy • Kompetence pracovní - využívá znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost - orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci - chápe podstatu, cíl a riziko podnikání Pomůcky • Ukázky výrobků firem Integrace mezi vzdělávací • Matematika - násobky 3, 4, 6, 7, 9 obory • Prvouka - poznávání stromů - dopravní výchova
106
MOTIVACE Učitel žákům vypráví příběh, že ho při cestě ze školy zastavil kamion a řidič se ptal na firmu, která vyrábí krby. Jak se jmenuje a kde sídlí? Dokázali by žáci odpovědět? Znají také další firmy v obci? ROZHOVOR – FIRMY V OBCI Pracovní list: úkol č. 1 Žáci splněním úkolu zjistí, které firmy se v obci nacházejí. Učitel zjišťuje povědomí žáků o firmě, jejím sídle i jejích výrobcích. Navrhne žákům exkurzi do jednotlivých firem. EXKURZE DO JEDNOTLIVÝCH FIREM V OBCI Exkurze proběhne po domluvě s vedením firem. Určený zaměstnanec firmy žákům představí činnost firmy, zaměří se na ukázku výrobních postupů, strojů a výrobků. Seznámí též žáky s druhy zaměstnání, která firma nabízí. REFLEXE EXKURZE Pracovní list: úkol č. 2,3,4,5 Po skončení exkurze žáci opakují nejzákladnější poznatky v úkolech na pracovním listu. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Pantomima – povolání Jeden žák předvádí povolání, s nímž se na exkurzi setkal. Ostatní hádají a připojí název firmy, ve které se takové povolání vyskytuje. Proslavila se V rámci učiva o firmě Lightronic učitel upozorní na úspěšnou instalaci světelného kyvadla v Praze na Letné při příležitosti předsednictví ČR v Evropské unii. Vede rozhovor o Evropské unii. Telefonní rozhovor – práce ve dvojicích Žáci sehrají scénku na téma „objednání zboží ve firmě“. DOMÁCÍ ÚKOL Získej řidičský průkaz V souvislosti s učivem o autoškole učitel zařadí poznávání dopravních značek. Na zvláštní list papíru žáci zakreslí všechny značky, které míjí cestou do školy. Zjistí si názvy těchto dopravních značek a ve škole proběhne soutěž skupin v poznávání značek. Skupiny uvedou nejen název značky, ale budou se snažit také o určení místa, kde se značka v obci vyskytuje.
107
SPOLEČENSTVO RYBNÍKA Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo
Pojmy k osvojení
Rozmanitost přírody • Žák vysvětlí vznik názvu rybníka Svačinka • Žák určí rostlinu nebo živočicha podle klíče • Žák pozná a pojmenuje některé byliny rostoucí v rybníce a jeho okolí • Žák pozná a pojmenuje některé keře a stromy rostoucí v okolí rybníka • Žák vyjmenuje živočichy žijící v rybníce a okolí • Žák jmenované živočichy roztřídí podle stavby těla • Žák seřadí a popíše vývojová stadia žab • Žák popíše rozdíl mezi žábou a pulcem • Žák zaznamená své pozorování • Byliny a dřeviny vyskytující se kolem rybníka Svačinka • Živočichové žijící v rybníce a jeho okolí, třídění živočichů podle stavby těla, • Vývojová stadia žab • Kachna divoká • Stojatá voda, pohyblivá voda, plazi, ptáci, savci, ryby, obojživelníci, bezobratlí, pulec
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák vyhledává a třídí informace - operuje s obecně užívanými termíny - samostatně pozoruje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - volí vhodné způsoby řešení - rozvíjí logické myšlení - vyhledá informace vhodné k řešení problémů Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - vyjadřuje se výstižně • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá - přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy - chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu • Kompetence občanské - chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy - respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí • Kompetence pracovní - používá bezpečně pracovní pomůcky, dodržuje vymezená pravidla
108
- využívá znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i přípravy na budoucnost Pomůcky
Integrace mezi vzdělávací obory
• • • • •
Klíč k určování rostlin Klíč k určování živočichů Lupa, kelímky, sítko Český jazyk – pověst Výtvarná výchova - koláž
Výuka o společenstvu rybníka proběhne přímo v terénu. MOTIVACE Pracovní list: úkol č.1 Před vycházkou k rybníku žáci zjistí jeho název z rébusu. U rybníka učitel vypráví místní pověst o rybníku (příloha č.4). SKUPINOVÁ PRÁCE • Pozorování rostlin a živočichů Pracovní list úkol: č. 2,3,4 Žáci list vyplňují přímo v přírodě. Žáci pozorují rostliny v rybníce, na jeho břehu i v nejbližším okolí. Jejich názvy určují podle klíče k určování rostlin nebo podle atlasu. Pro jednotlivé druhy si vymyslí jednoduché značky (kolečka, křížky, hvězdičky …), které uvedou spolu s názvem rostliny do vysvětlivek a zaznamenají do plánku rybníka. Značku zakreslí přibližně na to místo, kde rostlina roste, a uvedou ji tolikrát, kolik kusů rostlin se na místě vyskytuje. Pro tuto činnost učitel rozdělí žáky na skupiny po třech, každá skupina si zvolí způsob zaznamenávání rostlin a živočichů do plánku. Také si rozdělí role: jeden žák pozoruje, jeden vyhledává v atlase a jeden zaznamenává do listu. • Třídění živočichů Pracovní list: úkol č.5 Žáci pozorované živočichy rozdělí do skupin podle stavby těla. • Pozorování pulců Pracovní list: úkol č. 6,7 Žáci do kelímku opatrně vyloví pulce a pozorují ho. Učitel vysvětlí vývojová stadia žab, žáci si doplní do pracovního listu. Dále žáci hledají rozdíly mezi pulcem dospělou žábou. Po pozorování ihned vrátí pulce do rybníka. • Pozorování kachny Pracovní list: úkol č.8 Žáci pozorují kachnu divokou a pozorování zaznamenávají do pracovního listu. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI Koláž – náš rybník Ve výtvarné výchově mohou žáci nakreslit nebo vystřihnout z časopisů obrázky rostlin a živočichů, které pozorovali a vytvořit z nich koláž.
109
SPOLEČENSTVO LESA Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo
Pojmy k osvojení
Rozmanitost přírody • Žák určí druh nejbližšího lesa • Žák určí rostlinu nebo živočicha podle klíče • Žák pozná a pojmenuje některé byliny rostoucí v okolním lese • Žák pozná a pojmenuje některé keře a stromy rostoucí v okolním lese • Žák vyjmenuje živočichy žijící v okolním lese • Žák jmenované živočichy roztřídí podle stavby těla • Žák popíše tělo mravence • Žák vyjmenuje vývojová stadia mravence • Žák v přírodě určí sever a jih podle mraveniště • Byliny a dřeviny vyskytující se v lese poblíž obce • Živočichové žijící v lese • Třídění živočichů podle stavby těla • Mravenec lesní • Růže šípková, vrba jíva, bez černý, jírovec maďal, smrk ztepilý, jedle bělokorá, borovice lesní, dub letní, buk lesní, jeřáb obecný, hluchavka bílá, kontryhel obecný, pampeliška lékařská, jahodník obecný, jetel luční, bylina • Obratlovci, bezobratlí, plazi, ptáci, savci • Královna, vajíčka, larva, kukla
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák vyhledává a třídí informace - žák operuje s obecně užívanými termíny - samostatně pozoruje, získané výsledky zaznamenává a vyvozuje z nich závěry • Kompetence k řešení problémů - žák promyslí a naplánuje způsob řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - účinně se zapojuje do diskuse • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá - přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy • Kompetence občanské - chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy - respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí • Kompetence pracovní - používá bezpečně pracovní pomůcky, dodržuje vymezená pravidla - využívá znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost
110
Pomůcky
Integrace mezi vzdělávací obory
• • • •
Klíč k určování rostlin Klíč k určování živočichů Lupa Český jazyk - pověst
Výuka proběhne na kraji lesa „U brány“ a u lokality mravenišť mezi Kotvrdovicemi a Jedovnicemi. MOTIVACE Učitel žákům vypráví pověst, která se vztahuje k tomuto místu (příloha č.5a). SKUPINOVÁ PRÁCE - Poznávání rostlin v našem lese Pracovní list: úkol č.1,2,3,4 Učitel žáky opět rozdělí do skupin po třech a plní úkoly na první straně pracovního listu. Po ukončení práce učitel s žáky na místě vyhodnotí správnost odpovědí. Možno udělat formou soutěže skupin. POZOROVÁNÍ MRAVENCŮ Před přesunem do lokality mravenišť učitel znovu žáky motivuje, tentokrát úryvkem z knihy Ferda Mravenec (příloha č. 5b). Pracovní list: úkol č.5 Žáci se rozdělí se na dvě skupiny. Každá skupina od učitele dostane obálku s kartičkami a zvětšený obrázek mravence. Skupiny vyberou z kartiček ty, které pravdivě mravence popisují. Které skupině se to podaří dřív a správně? Pracovní list: úkol č.6,7 Učitel vysvětlí, že trvá nějakou dobu, než se mravenec stane dospělým. Motivuje žáky dalším úryvkem z Ferdy Mravence (příloha 5c). Potom žáky rozdělí do 4 skupin. Každá skupina dostane kartičku. Na ní je popsáno jedno z vývojových stadií mravence. Každá skupina nastuduje informace, zvolí mluvčího, který ostatním spolužákům vysvětlí podstatné informace vlastními slovy. Potom společně zkusí najít obrázky související s daným stadiem a nakonec zkusí vývojová stadia seřadit podle toho, jak jdou za sebou. TŘÍDĚNÍ ŽIVOČICHŮ Pracovní list: úkol č. 8, 9 ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Kdo je královna: Učitel rozdá žákům barvenou cedulku a ti si ji připevní špendlíkem na oděv. Základem každého mraveniště je královna, kolem které se ostatní mravenci shromažďují. Jeden z žáků cedulku nedostane a představuje královnu. Bude však dělat jakoby nic. Všichni se budou pohybovat po vymezeném prostoru. Při setkání s dalším mravencem se budou ptát:“ Neviděl jsi královnu?“ a mravenec odpoví: „Neviděl!“ Jen královna na otázku neodpovídá. Kdo ji najde, přejde na určené místo, kde bude základ mraveniště. Dál nehraje. Cílem je přemístit všechny hráče na základ mraveniště. V hracím poli zůstane jen královna, která určí další královnu pro příští hru. Po několika kolech hry se žáci shromáždí podle barev na cedulkách a učitel vysvětlí:
111
Žlutá barva představuje dělnice. Ve velkém mraveništi může být až několik set tisíc dělnic. Nemají křídla. Starají se o stavbu mraveniště a o larvy. • Modrá barva představuje skupinu samečků. Jsou okřídlení. Starají se o oplodnění samic, ke kterému dochází za letu. Po oplodnění samcům křídla opadnou a následně uhynou. • Bez barvy je královna. Ta po oplodnění založí nové mraveniště, kde naklade svá vajíčka. Z vajíček se líhnou larvy, které se zakuklí. Z kukel se vylíhnou samečci, dělnice (neokřídlené) nebo královny (okřídlené) Co bude k obědu Každý z žáků si představí, že je Ferda Mravenec a má ostatním mravencům připravit něco dobrého k snědku. Co by zvolili? (Žáci mají k dispozici obrázky, z kterých vybírají. Domlouvají se ve skupině. Vznášejí argumenty pro a proti) Mravenčí tichá pošta Žáci nesmí používat ani řeč ani zrak. Sednou si do řady a zavřou oči. Prvnímu učitel předá nějakou informaci pomocí doteku (pohlazení, zaťukání prsty do dlaně, vyťukání rytmu atd.) Jakmile první informaci dostane, může otevřít oči a předá tuto informaci svému sousedovi. Ten ji také předá dál, až informace dojde na konec celé řady. Úkolem bude tuto informaci předat v nezměněné podobě až na konec řady. Učitel se ptá, komu se hra líbila, komu to připadalo obtížné, komu jednoduché. Vysvětlí, že podobně se umí dorozumívat mravenci. Nemohou mluvit. Dorozumívají se pomocí doteků. Při setkání se dotýkají tykadly a předají si tak potřebné informace. Třeba o tom, kde je potrava, nebo potravu žádají nebo nabízí atd. Stavba mraveniště Učitel žáky upozorní, že mohou sice pozorovat, co všechno se okolo mraveniště děje. To, co vidí, však není mraveniště celé. Nevidí dovnitř, kde se odehrává to nejdůležitější. Celá stavba je protkána různými chodbičkami a komůrkami. Každé mraveniště má nadzemní i podzemní část. Trvale v něm žijí královny a dělnice, které v něm též přezimují. Teplota je v něm udržována na téměř stejné hodnotě. V létě při silném slunečním záření je stavba větrána komínovými šachtami, v chladném období jsou komín uzavírány. V zimě se přemisťují mravenci pod povrch půdy a nadzemní část slouží jako ochrana proti mrazu. Vysvětlí také, že mravenci tvoří zvláštní společenství. V jediném mraveništi může žít sto až několik tisíc královen a celý stát může zahrnovat až jeden milion dělnic. Známe však i mraveniště, ve kterém žije jediná královna. Taková královna nestrpí ve svém okolí žádnou jinou královnu. Vnikne tedy do mraveniště otročícího, zabije v hnízdě žijící královny a je přijata dělnicemi jako nová královna.Také její potomstvo je vychováváno dělnicemi cizího druhu. Po smrti královny kolonie často zanikne. Mraveniště s několika královnami však mohou však existovat i několik desetiletí a stále se zvětšují. Hra: Pomocí provazu učitel určí kruh, kde bude území mravenců. Jejich úkolem bude na tomto území vybudovat co největší mraveniště. Mohou používat materiál, který na svém území najdou (větvičky, šišky, atd. – z místa určeného pro území je den předem učitel vyklidí, aby hra měla spád) Jinak si pro materiál mohou dojít kamkoliv do okolí. Jen musí dávat velký pozor. Učitel určí tři, kteří se stanou mravenci-otrokáři. Všichni mravenci musí být velice obezřetní. Pokud je mravenec-otrokář chytí, stávají se jeho otrokem a musí mu pomáhat na stavbě jeho mraveniště. Učitel určí limit, v kterém se mravenci snaží svá mraveniště postavit. Koláž – náš les •
112
SPOLEČENSTVO LOUKY Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo
• • • • • • • • • • • • •
Rozmanitost přírody Žák určí rostlinu nebo živočicha podle klíče Žák pozná a pojmenuje některé byliny rostoucí na louce v obci Žák pozná a pojmenuje živočichy žijící na louce Žák vyjmenuje další živočichy žijící na louce Žák jmenované živočichy roztřídí podle stavby těla Žák seřadí a popíše vývojová stadia motýlů Žák zaznamená své pozorování Byliny a dřeviny vyskytující se na louce v obci Živočichové žijící na louce v obci Třídění živočichů podle stavby těla Vývojová stadia motýlů Obratlovci, bezobratlí Bezobratlí, obratlovci, vajíčko, larva, kukla, krovky
Pojmy k osvojení Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák samostatně pozoruje, získané výsledky zaznamenává a vyvozuje z nich závěry - vyhledává a třídí informace • Kompetence k řešení problémů - žák promyslí a naplánuje způsob řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - účinně se zapojuje do diskuse - obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá - přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy • Kompetence občanské - chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy - respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí • Kompetence pracovní - používá bezpečně pracovní pomůcky, dodržuje vymezená pravidla - využívá znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost Pomůcky • Klíč k určování rostlin • Klíč k určování živočichů • Lupa • Síťka na motýly • Oboustranná lepicí páska Integrace mezi vzdělávací • Výtvarná výchova – malba přírodninami obory
113
MOTIVACE Žáci podle odpovědí na hádanky zjistí, kam povede další vycházka: Nikdo si ji neosedlá, Třebaže je nepatrný, V mládí bývá celá zlatá nikdo na ní necválá, louka se v něm zhlídla. K stáru z ní bude Ani vůz by nedovedla Nemá housle, ani struny, bílá vata. táhnout. Jen by skákala. a přece si fidlá. (pampeliška) (luční kobylka) (cvrček) LUČNÍ PALETA Pracovní list: úkol č. 1 Žáci sbírají vzorky bylin (nejlépe květy), vlepují je do předkreslené palety na předem připravenou oboustrannou lepicí pásku. Podle klíče nebo atlasu určí názvy a připíší vedle vzorků. (Podle materiálů Tereza 1994) BARVY PŘÍRODNIN Pracovní list: úkol č. 2 Žáci vnímají barevnost rostlin a zjišťují, jaké rostliny zanechávají stopy. Pokusí se pomocí částí rostlin namalovat jednoduchého motýla. POZOROVÁNÍ HMYZU Pracovní list: úkol č. 3, 4 Žáci síťkou na motýly naloví hmyz. U některých druhů se pokusí pomocí klíče nebo atlasu určit názvy, které vepíší do síťky na obrázku. Jednoho uloveného živočicha si vyberou a budou jej pozorovat. Své pozorování zapíší do tabulky. VÝVOJOVÁ STADIA MOTÝLA Žáci seřadí a správně očíslují obrázky s vývojovými stadii motýla. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Jak voníš? Na louce je plno hmyzu. Včely lákají především velké a silně vonící květy zbarvené modře, žlutě a bíle. Staneme se teď chvilku včelami a zkusíme hledat svůj květ podle vůně. Učitel rozmístí několik větších papírových květů, do kterých nakape různé druhy aromatických olejů. Žáci stojí v kruhu se zavřenýma očima a nastavenými dlaněmi. Učitel kápne na každou dlaň kapku jednoho z aromatických olejů. Každou vůni použije přibližně stejně často, oleje však nepravidelně střídá. Žáci, kteří již olej na ruku dostali, rozemnou si olej v dlaních. Nechají oči stále zavřené, přičichnou si k rukám a snaží se vůni udržet v paměti. Potom všichni otevřou oči a bez mluvení se pokoušejí najít květ stejné vůně. U něj zůstanou, dokud hledání nedokončí poslední..
114
SPOLEČENSTVO POLE Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo
Pojmy k osvojení
Rozmanitost přírody • Žák určí rostlinu nebo živočicha podle klíče • Žák pozná a pojmenuje některé plevele rostoucí na poli v obci • Žák pozná a pojmenuje hospodářskou rostlinu rostoucí na poli v obci • Žák pozná a pojmenuje živočichy žijící na poli • Žák vyjmenuje další živočichy žijící na poli • Žák jmenované živočichy roztřídí podle stavby těla • Žák rozlišuje druhy půd • Žák vytvoří potravní řetězce • Byliny a dřeviny vyskytující se na poli poblíž obce, plevele, hospodářské rostliny • Živočichové žijící na poli poblíž obce • Třídění živočichů podle stavby těla • Druhy půd • Potravní řetězce • Půda písčitá, půda hlinitá, půda jílovitá hospodářské rostliny, obiloviny, luštěniny, plevele • Potravní řetězec
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák samostatně pozoruje, získané výsledky zaznamenává a vyvozuje z nich závěry - vyhledává a třídí informace • Kompetence k řešení problémů - žák promyslí a naplánuje způsob řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - účinně se zapojuje do diskuse - obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá - přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy • Kompetence občanské - chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy - respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí • Kompetence pracovní - používá bezpečně pracovní pomůcky, dodržuje vymezená pravidla - využívá znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost
115
Pomůcky
Integrace mezi vzdělávací obory
• • • • • •
Klíč k určování rostlin Klíč k určování živočichů Lupa, pravítko Oboustranná lepicí páska Vzorky půd Výtvarná výchova - koláž
MOTIVACE Učitel se zeptá žáků, jestli vědí, co se pěstuje na zdejším poli a jestli mohou na poli spatřit nějakého živočicha. Jdou se společně přesvědčit v rámci vycházky. SKUPINOVÁ PRÁCE • Hospodářská rostlina Pracovní list: úkol č.1 Žáci pozorují rostlinu pěstovanou na poli, pomocí klíče nebo atlasu ji pojmenují. Pozorování zaznamenají do tabulky a provedou velice zjednodušený nákres. • Druh půdy Pracovní list: úkol č. 2 Žáci odeberou vzorek půdy, porovnají se vzorky půdy jílovité, hlinité a písčité. Určí druh půdy na zdejším poli. • Hra „Na Popelku“ Pracovní list: úkol č.3 Žáci dostanou ošatku s různými semeny hospodářských plodin. Třídí je a pojmenovávají. Vybraná semena rozpoznají na obrázcích a dopíší jejich názvy. • Plevele Pracovní list: úkol č. 4 Žáci hledají na okraji pole vyobrazené plevele, pomocí klíče nebo atlasu je pojmenují a na volné místo pod obrázek vlepí část rostliny (pomocí oboustranné lepicí pásky). • Živočichové na poli Pracovní list: úkol č. 5 Žáci poznávají živočichy žijící na poli, jejich jména vepisují do křížovky. • Třídění živočichů Pracovní list: úkol č. 6 Žáci roztřídí živočichy podle stavby jejich těla • Potravní řetězce Pracovní list: úkol č. 7 Žáci vytvoří alespoň tři potravní řetězce, které je možno pozorovat na poli ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Potravní řetězce Fotografie živočichů žijících na poli žáci řadí do potravních řetězců. Maskování Pomocí různých přírodnin v nedalekém lese žáci vytvoří co nejdůkladnější maskování svého těla. Může proběhnout formou soutěže jednotlivců.
116
CHRÁNÍME PŘÍRODU Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo
Pojmy k osvojení
Rozmanitost přírody • Žák jednoduše vysvětlí význam chráněné krajinné oblasti • Žák pojmenuje nejbližší CHKO • Žák vyjmenuje alespoň 2 chráněné živočichy a 2 chráněné rostliny, které se vyskytují v CHKO Moravský kras • Žák vysvětlí symboly piktogramů z CHKO • Žák popíše správné chování v CHKO • Žák vysvětlí, jakým způsobem může chránit přírodu • Žák určí místa v obci, na která je možno ukládat různé druhy odpadu • Ochrana přírody, chráněná krajinná oblast • Chráněné druhy živočichů a rostlin • Piktogramy v CHKO • Třídění odpadu • Chráněná krajinná oblast, chráněný živočich, chráněná rostlina • Piktogramy • Třídění odpadu, nebezpečný odpad, komunální odpad, biologický odpad
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák uvádí věci do souvislostí - operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly - vyhledává a třídí informace • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - vyhledá informace vhodné k řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky, obhajuje svůj názor - rozumí symbolům - využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá - respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí a říkají • Kompetence občanské - chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy - respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí Pomůcky • Atlas rostlin a živočichů Integrace mezi vzdělávací • Výtvarná výchova – návrh piktogramu obory
117
MOTIVACE Učitel ukáže žákům fotografii se značkou chráněné krajinné oblasti. Vypráví, že byl v lese a narazil tam na tuto neznámou značku. Co znamená? Vědí si děti rady? Viděly už někdy něco podobného? ROZHOVOR – CHKO Pracovní list: úkol č.1 Učitel s žáky hovoří o tom, co je to chráněná krajinná oblast, k čemu slouží, jaké jsou jiné druhy chráněných území. Žáci určí, která chráněná krajinná oblast se nachází v jejich okolí. VÝKLAD – CHRÁNĚNÉ DRUHY Pracovní list: úkol č. 2 Učitel žáky seznámí s pojmy chráněný druh, ohrožený druh, Červená kniha. Seznamují se s chráněnými druhy v Moravském krasu. VÝKLAD – CHOVÁNÍ V CHKO Pracovní list: úkol č. 3 Učitel žákům vysvětlí chování v CHKO a význam různých piktogramů. Žáci přiřazují symboly k jednotlivým zákazům a příkazům. VYCHÁZKA – UKLÁDÁNÍ ODPADU Pracovní list: úkol č. 4 Žáci si spolu s učitelem uvědomí, jak mohou přírodu chránit oni sami. Při vycházce po obci si všímají míst a kontejnerů na ukládání odpadu. Ve škole zaznačí místa do plánku obce. SKUPINOVÁ PRÁCE Pracovní list: úkol č. 5 Skupiny se zamyslí nad možnými způsoby ochrany životního prostředí.
ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Navrhni piktogram Žáci jakoukoliv výtvarnou technikou převedou některé body školního řádu do podoby piktogramu. Roztřiď to Skupiny žáků soutěží v časovém limitu v roztřídění odpadků do košů s předepsaným druhem odpadu.
118
NAJDEŠ VŽDY CESTU DOMŮ? Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo
Pojmy k osvojení
Místo, kde žijeme • Žák vyjmenuje historické země ČR, ukáže jejich území na mapě a do nich zařadí svou obec • Žák pojmenuje hlavní město ČR • Žák se orientuje na vlastivědné mapě ČR • Žák začlení svou obec do příslušného kraje a určí krajské město • Žák vyjmenuje sousední státy a určí jejich polohu na mapě • Žák pojmenuje spřátelenou obec a zařadí ji do správného státu • Žák jednoduše vysvětlí význam Evropské unie • Žák popíše vlajku Evropské unie • Česká republika, historické země ČR • Hlavní město ČR, krajské město jihomoravského kraje • Sousední státy ČR • Evropská unie • Aschheim • Historické země, kraje, jihomoravský kraj, hlavní město, krajské město • Evropská unie, Aschheim
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák uvádí věci do souvislostí - operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly - vyhledává a třídí informace • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - vyhledá informace vhodné k řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - obhajuje svůj názor - rozumí symbolům • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá Pomůcky • Mapa ČR a Evropy • Školní atlas, encyklopedie, internet • Česko-německý slovník Integrace mezi vzdělávací • Cizí jazyk – německá slovíčka obory
119
MOTIVACE Učitel přinese mapu Evropy a motivuje žáky vyprávěním, že se blíží prázdniny, mnozí budou cestovat do zahraničí a jistě poznají nové kamarády i v zahraničí. Dokázali by kamarádovi v cizině pomocí mapy ukázat, kde žijí? Vyhledají na mapě Českou republiku. ČESKÁ REPUBLIKA Pracovní list: úkol č. 1 Nad mapou ČR se znázorněním historických zemí učitel žákům vysvětlí tehdejší rozdělení naší země. Do svých pracovních listů žáci vlepí názvy historických zemí a určí, ve které historické zemi se Kotvrdovice nacházejí. Učitel vysvětlí dnešní rozdělení republiky na kraje, společně s žáky určí, do kterého kraje patří Kotvrdovice a najdou polohu Jihomoravského kraje a Kotvrdovic na slepé mapě krajů ČR. Dále určí hlavní město ČR a krajské město jihomoravského kraje. Také zjistí, které město leží poblíž Kotvrdovic. NAŠI SOUSEDÉ Pracovní list: úkol č. 2 Žáci vyhledají na mapě, s kterými státy naše republika sousedí. Názvy zemí vlepí do mapky v pracovním listu. ASCHHEIM – SPŘÁTELENÉ MĚSTO Pracovní list: úkol č. 3,4,5,6 Učitel věnuje zvláštní pozornost Německu, ve kterém se nachází spřátelené město Kotvrdovic – Aschheim. Společně s žáky najde jeho polohu na mapě. Vysvětlí si, jaký význam má toto přátelství (poznávání jiné kultury a tradic, výměnné pobyty, návštěvy…) Pro představu o německém jazyce žáci vyhledají význam některých německých slovíček týkajících se školy. EVROPSKÁ UNIE Pracovní list: úkol č. 7 Učitel žáky seznámí s významem Evropské unie a členství ČR v ní. Žáci se naučí poznávat vlajku Evropské unie. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Zajímavosti jihomoravského kraje Formou soutěže skupin žáci v několika kolech hry vyhledávají na mapě města jihomoravského kraje, řeky, vrcholy, hrady, zámky….atd. Znáš sousedy? Učitel připraví kartičky, na nichž jsou názvy sousedních zemí, jejich vlajky, hlavní města a úřední jazyky. Žáci jsou rozděleni do skupin. Skupiny soutěží ve správném přiřazení karet. Používat mohou encyklopedie nebo internet.
120
KRAJINA OKOLO NÁS Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo
Pojmy k osvojení
Místo, kde žijeme • Žák popíše vzhled okolní krajiny • Žák uvede největší nadmořskou výšku v obci • Žák pojmenuje nejvyšší vrchol v okolí • Žák objasní vznik jména Kojál • Žák stručně vypráví pověst o Kojálu • Povrch krajiny • Druhy krajiny • Nadmořská výška • Turistické značky • Nadmořská výška, vrchol, rovina, kopec, údolí, svah
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák uvádí věci do souvislostí - operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - obhajuje svůj názor - rozumí obecně užívaným značkám • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá • Kompetence pracovní - žák používá bezpečně a účinně materiály a nástroje Pomůcky • Nůžky, lepidlo • Turistická mapa Moravského krasu Integrace mezi vzdělávací • Český jazyk – pověst obory • Výtvarná výchova – ilustrace k pověsti
121
MOTIVACE Učitel předloží žákům fotografie různých typů krajin, od rovinaté až po hornatou. Žáci popisují typické znaky těchto krajin. TYP NAŠÍ KRAJINY Pracovní list: úkol č. 1 Žáci určí, jaký typ krajiny se nachází v nejbližším okolí a zaznamenají do pracovního listu NADMOŘSKÁ VÝŠKA Pracovní list: úkol č. 2 Učitel žákům vysvětlí pojem nadmořská výška. Při plnění úkolu zjistí, jaká nejvyšší nadmořská výška se v obci nachází. NEJVYŠŠÍ VRCHOL V OKOLÍ Pracovní list: úkol č. 3 Žáci při plnění úkolu procvičují základní turistické značky. Po skončení práce podle fotografie pojmenují vrchol. Pracovní list: úkol č. 4 Žáci vypočítají nadmořskou výšku Kojálu a zkontrolují svůj výpočet podle mapy. Pracovní list: úkol č. 5 Učitel žáky seznámí s Kojálem jako strategickým místem v minulosti. Všichni společně zjistí a vysvětlí si vznik názvu. Pracovní list: úkol č. 6 Žáci společně s učitelem si povšimnou stavby na vrcholu Kojál. Je to vysílač stejného jména, který zajišťuje televizní a rozhlasové vysílání. Jsou na něm také umístěna zařízení pro provoz mobilních operátorů a internetové sítě. Pracovní list: úkol č. 7 S Kojálem je spojena i pověst, kterou si žáci společně přečtou a svými slovy převypráví (příloha č. 6). ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Jakou má nadmořskou výšku Skupiny střídavě zadávají úkol jedna druhé: jakou nadmořskou výšku mají další vrcholy v okolí. Dotázaná skupina musí nejdříve v turistické mapě vrchol vyhledat a potom správně nadmořskou výšku přečíst. Procvičuje se orientace na mapě. Co je z Kojálu vidět Lidé, kteří vystoupili až do nejvyšších míst Kojálu, líčili, že za jasného počasí viděli hory. Žáci ve skupinách na mapě ČR vyhledávají, která pohoří to mohla být. Vyjmenují i další pohoří, která na území republiky najdeme. Dramatizace pověsti Žáci sehrají scénku podle pověsti.
122
KAM TEČE NÁŠ POTOK Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo Pojmy k osvojení
Místo, kde žijeme • Žák pojmenuje potok a rybníky v Kotvrdovicích • Žák se orientuje v mapě, vyhledá pramen, přítok, soutok • Žák pomocí mapy popíše tok Kotvrdovského potoka • Žák pojmenuje významné rybníky v okolí • Žák pojmenuje nejbližší řeky • Voda v krajině • Pramen, přítok, soutok • Kotvrdovský potok, Punkva, Svitava
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák uvádí věci do souvislostí - operuje s obecně užívanými termíny • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - vyhledá informace vhodné k řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - obhajuje svůj názor - rozumí symbolům a značkám na mapě • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá Pomůcky • Turistická mapa Moravského krasu Integrace mezi vzdělávací • Pracovní vyučování – výroba lodiček obory
123
MOTIVAČNÍ ROZHOVOR A DIAGNOSTIKA DOSAVADNÍCH ZNALOSTÍ Každý z vás byl jistě v zimě bruslit na rybníce nebo v létě pozorovat rybičky. Kluci také rádi brouzdají potokem nebo pouští lodičky. Co myslíte? Mají náš potok a rybníky nějaké jméno? NÁZVY RYBNÍKŮ A POTOKA Pracovní list: úkol č. 1 Názvy rybníků a potoka se v obci nepoužívají a nejsou v povědomí lidí. Děti je pravděpodobně nikdy neslyšely. Mají možnost se s nimi seznámit prostřednictvím tohoto úkolu. VODA NA TURISTICKÉ MAPĚ Pracovní list: úkol č. 2 Žáci se naučí rozpoznat místní potok a rybníky na mapě, najdou pramen, z mapy vyčtou přítok potoka a určí místo jejich soutoku. SMĚR TOKU KOTVRDOVSKÉHO POTOKA Pracovní list: úkol č. 3 Pomocí turistické mapy Moravského krasu sledují žáci tok potoka, který příbírá přítok, do kterého dalšího potoka se vlévá, přes která významná místa protéká, do které řeky se nakonec vlévá. VÝZNAMNÉ RYBNÍKY V OKOLÍ Pracovní list: úkol č. 4 Dětem jsou mnohem známější rybníky Olšovec a Budkovan v Jedovnicích. Znají je v souvislosti s rybolovem, se závody motorových člunů nebo jen díky koupání v nich. Učitel s žáky shrne a doplní všechny jejich znalosti. NEJBLIŽŠÍ ŘEKY Pracovní list: úkol č. 5 Žáci v úkolu rozluští řeku Punkvu a řeku Svitavu. Spolu s učitelem vyhledají na mapě a zapamatují si je jako nejbližší řeky. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Komu doplave nejdál Žáci vyrobí lodičky z kůry nebo alespoň z papíru. Učitel uspořádá závody v pouštění lodiček. Kudy teče Na kartičkách žáci dostanou místa toku Kotvrdovského potoka. Skupiny soutěží v seřazení kartiček od pramene až k řece Svitavě. Rozhodující je rychlost a správnost.
124
VYZNÁŠ SE V OBCI? Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo
Pojmy k osvojení
Místo, kde žijeme • Žák uvede adresu svého bydliště • Žák pojmenuje nejdůležitější části a místa obce a umístění významných budov a objektů • Žák se orientuje v plánu obce • Adresa bydliště • Významné části, místa a budovy v obci • Orientace v plánu obce • Významné budovy a jejich označení • Plán obce
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák uvádí věci do souvislostí - operuje s obecně užívanými termíny • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - vyhledá informace vhodné k řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - obhajuje svůj názor - rozumí symbolům a značkám na mapě • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá Pomůcky • Plán obce • Nůžky lepidlo Integrace mezi vzdělávací • Výtvarná výchova – oblíbené místo obory • Český jazyk – popis oblíbeného místa
125
MOTIVACE Znají žáci adresu svého bydliště? Vědí, které významné budovy se v obci nacházejí a kde stojí? Jak se jmenují ulice a části obce? Mohli by se stát průvodcem po obci v případě cizí návštěvy? Výuka proběhne v terénu, kdy si žáci spolu s učitelem projdou obec, všimnou si významných míst a budov. Budou se učit orientovat v plánku a postupně zaznačovat všechna místa. ADRESA BYDLIŠTĚ Pracovní list: úvodní úkol VÝZNAMNÉ OBJEKTY Pracovní list: úkol č.1 V úkolu si žáci připomenou a uvědomí, co je v obci důležité a významné. PLÁN OBCE Pracovní list: úkol č. 2,3,4 Žáci vlepují do plánu názvy významných míst a budov. Nezapomenou zaznamenat vlastní dům. Nakonec v plánku barevně vyznačí cestu do školy. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Tvoříme vlastní plán obce Žáci vytvoří jednoduchý plán obce pomocí fotografií. V rámci výuky projdou s učitelem obec, navštíví všechna významná místa a objekty a pořídí jejich fotografie. Také nafotí domy všech žáků třídy. Nakreslí přezvětšený plán obce a do něho vlepí fotografie a názvy míst, ulic a budov. Model obce Plán obce mohou žáci vytvořit pomocí modelů významných budov, které vyrobí z papíru a krabiček. Otvírací doba Žáci zjistí otvírací dobu na obecním úřadě, na poště, v obchodech či v pohostinstvích.Vyrobí přehlednou tabulku a určí, kde je otvírací doba nejdelší a kde nejkratší. Mé oblíbené místo Žáci si mohou vybrat roli malíře nebo spisovatele a nakreslí nebo popíší své nejoblíbenější místo v obci.
126
UMÍŠ SE ORIENTOVAT? Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo Pojmy k osvojení
Místo, kde žijeme • Žák pojmenuje hlavní a vedlejší světové strany • Žák správně doplní směrovou růžici • Žák se orientuje ve své obci • Žák se orientuje v plánu obce • Žák pozná základní turistické značky • Orientace v obci • Určování hlavních a vedlejších světových stran • Plán obce • Hlavní a vedlejší světové strany, směrová růžice
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák uvádí věci do souvislostí - operuje s obecně užívanými termíny • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - využívá získané vědomosti a dovednosti k řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - obhajuje svůj názor - rozumí symbolům a značkám na mapě • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá Pomůcky • Plán obce
127
MOTIVACE Jistě děti zažily situaci, kdy se rodičů ptá někdo na cestu. Zvládly by to i ony? SVĚTOVÉ STRANY Pracovní list: úkol č. 1 V úkolu žáci opakují hlavní i vedlejší světové strany. Doplní směrovou růžici, podle které se orientují v následujícím úkolu. ORIENTACE V PLÁNU Pracovní list: úkol č. 2 Cílem úkolu je osvojení vedlejších světových stran a jejich použití v praxi. ORIENTACE PODLE POPISU Pracovní list: úkol č. 3 Učitel žákům připraví opravdovou cestu za pokladem. Žáci mohou předem určit cestu v plánu nebo mají plán s sebou a postupně zaznačují trasu, kterou již prošli. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Orientace podle Slunce Žáci ve skupinách debatují o tom, nad kterou vesnicí vychází Slunce, nad kterou vesnicí zapadá. Za pomoci učitele vyvodí závěr, že směrem k vesnici Senetářov je východ a směrem k vesnici Krasová západ.
128
JDEME NA VÝLET Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo
Pojmy k osvojení
Místo, kde žijeme • Žák vyjmenuje hlavní a vedlejší světové strany • Žák správně doplní směrovou růžici • Žák se orientuje na turistické mapě okolí • Žák umí číst základní turistické značky • Žák vyhledá význam ostatních turistických značek • Žák pojmenuje nejdůležitější místa a objekty v obci a jejím okolí • Orientace na mapě • Turistické značky • Poloha obce v krajině • Poznávání okolí • Zajímavá místa v okolí • Hlavní a vedlejší světové strany, směrová růžice • Orientace • Turistické značky
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - žák uvádí věci do souvislostí - operuje s obecně užívanými termíny - vyhledá a třídí informace • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - využívá získané vědomosti a dovednosti k řešení problému - vyhledá informace vhodné k řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - obhajuje svůj názor - rozumí symbolům a značkám na mapě - využívá informační a komunikační prostředky • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá • Kompetence občanské - respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní a historické dědictví - projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu Pomůcky • Turistická mapa Moravského krasu
129
MOTIVACE Učitel žákům předloží turistickou mapu Moravského krasu a vyzve je, že by mohli navrhnout nějaký cíl školního výletu. Umí v mapě číst? Vyznají se v turistických značkách? Znají zajímavosti ve svém okolí? SMĚROVÁ RŮŽICE Pracovní list: úkol č. 1 Při orientaci je důležitá znalost světových stran. Úkol slouží k upevnění a procvičení těchto znalostí. ORIENTACE V MAPĚ Pracovní list: úkol č. 2 Žáci ve skupinách určují názvy okolních vesnic. Učí se orientovat v turistické mapě okolí. TURISTICKÉ ZNAČKY Pracovní list: úkol č. 3 Žáci v ploše vymezené okolními vesnicemi (z předchozího úkolu) vyhledají co nejvíce druhů turistických značek. Značky zakreslí do tabulky a ve vysvětlivkách mapy vyhledají jejich význam. Závěrem zhodnotí jaké zajímavosti se v okolí vyskytují. Mluvčí každé skupiny doporučí nějaký cíl výletu. ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ Pracovní list: úkol č. 4 Žáci spojují zajímavé místo s názvem vesnice, ve které leží. Mají si uvědomit, kde se co nachází. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY Jízdní řády Učitel rozdělí žáky do 2 skupin. Sdělí, že se třída vypraví na výlet do Senetářova a další den do Jedovnic. Hlásí ale deštivé počasí, proto by bylo třeba zjistit autobusové spojení na obě místa.Každá skupina tedy dostane jiný úkol. Jedna skupina vyhledá autobusové spojení do Senetářova a zpět, druhá skupina do Jedovnic a zpět. Výlet musí proběhnout v době vyučování, takže vyhledané odjezdy autobusů musí být tomu přizpůsobeny. Plánujeme výlet Žáci ve skupině navrhnou cíl pěšího školního výletu. Určí trasu výletu a zakreslí ji do mapy. Nejzajímavější výlet bude možno zrealizovat na konci školního roku.
130
PAMÁTKY V OBCI A OKOLÍ Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Lidé a čas • Žák pojmenuje významné kulturní a historické památky v obci a okolí • Žák pozná v obecním znaku symbol zdejší kaple • Žák vysvětlí, proč byl pomník v obci postaven • Žák vysvětlí, co je to došková střecha
Učivo Pojmy k osvojení
• •
Kulturní a historické památky v obci a okolí Kostel sv. Josefa, Muzeum tradičního bydlení a perleťářství, kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Pomník obětem světových válek
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - operuje s obecně užívanými termíny - vyhledá a třídí informace • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - využívá získané vědomosti a dovednosti k řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - obhajuje svůj názor • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá • Kompetence občanské - respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot - respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní a historické dědictví - projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu Pomůcky • Kartičky s fotografiemi památek • Obrázek obecního znaku • Dětská obrázková Bible Integrace mezi vzdělávací • Výtvarná výchova - ilustrace obory
131
MOTIVACE Pracovní list: úkol č.1 Učitel žákům ukáže fotografie památek a kartičky s jejich názvy. Nejsou však správně přiřazeny, protože spadly na zem a pomíchaly se. Dokáží je žáci vrátit na správné místo? Současně vyplňují pracovní list. EXKURZE Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova Pracovní list: úkol č.2 Učitel s žáky navštíví místní kapli, zaměří se na prohlídku křížové cesty a obrazu Božského srdce. Vysvětlí dětem, že srdce je symbolem zdejší kaple a objevuje se i v obecním znaku. Pomník obětem světových válek Pracovní list: úkol č. 3 Žáci plní úkol přímo u pomníku. Učitel jim vylíčí život v Kotvrdovicích v době 2.světové války. Muzeum tradičního bydlení a perleťářství Pracovní list: úkol č. 4 Žáci si v rámci exkurze do muzea v jedné z úvodních hodin všímají také vnějšího vzhledu domku. Učitel upozorní na doškovou střechu a význam slova došky. Kostel sv. Josefa Pracovní list: úkol č. 5 Současně s exkurzí do muzea žáci navštíví kostel sv. Josefa. Spolu s učitelem si venku všimnou tvaru stavby. Uvnitř se zaměří na výzdobu kostela, prohlédnou si křížovou cestu, jejíž moderní obrazy učitel vysvětlí. Také si povšimnou oltářních obrazů, z nichž dětem nejvíce blízký bude asi obraz Stvoření světa. Podle znalostí žáků učitel buď příběh o stvoření světa zopakuje nebo přečte z Bible. Žáci se pokouší o ilustraci k příběhu. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI Prohlídka obecní kroniky Učitel se žáky navštíví knihovnu v obci, kde jsou uloženy obecní kroniky. Společně vyhledají fotografie z dob světových válek. Beseda s pamětníkem Učitel pozve do školy pamětníka 2.sv.války, se kterým proběhne beseda o životě v Kotvrdovicích za války. Kdy byl kostel postaven? Při návštěvě kostela v Senetářově učitel zadá žákům úkol, kdy mají v prostoru kostela najít letopočet dokončení stavby. Je to úkol jednoduchý, avšak snadno přehlédnutelný. Letopočet se v kostele nachází v nadživotní velikosti – ambon má tvar číslic 71.
132
JAK MACOCHA DOSTALA JMÉNO Okruh RVP Výchovně vzdělávací cíle
Učivo Pojmy k osvojení
Lidé a čas • Žák interpretuje pověst O Macoše • Žák vysvětlí souvislost mezi pověstí a jménem propasti Macocha • Žák vyjmenuje názvy přístupných jeskyní v Moravském krasu • Jeskyně v Moravském krasu a propast Macocha • Macocha, Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně
Klíčové kompetence • Kompetence k učení - operuje s obecně užívanými termíny - vyhledá a třídí informace • Kompetence k řešení problémů - žák samostatně řeší problémy - využívá získané vědomosti a dovednosti k řešení problému • Kompetence komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky - obhajuje svůj názor • Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeb poskytne pomoc nebo o ni požádá • Kompetence občanské - respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot - respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní a historické dědictví - projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu Pomůcky • Text s pověstí O Macoše • Fotografie krápníků (čarodějnice, svícen) Integrace mezi vzdělávací • Český jazyk – čtení s porozuměním obory - vyprávění podle osnovy • Matematika – sčítání a odčítání v oboru do 1000 • Pracovní činnosti – stříhání, lepení
133
MOTIVACE Učitel otázkami zjišťuje, kdo z dětí Macochu navštívil a jaké jsou znalosti o této propasti. Nakonec se dětí zeptá, kde propast vzala jméno. Motivuje děti k přečtení pověsti O Macoše (příloha č.7). SKUPINOVÁ PRÁCE • Pověst O Macoše Pracovní list: úkol č. 1 Žáci sestaví osnovu do tabulky. Podle osnovy pověst převypráví. Společně s učitelem vyvodí vznik názvu Macocha. Pracovní list: úkol č. 2 V textu pověsti žáci najdou věty, v kterých černý pán Maceše radí. Věty přepíší na volné linky. • Něco víc o propasti Macocha Pracovní list: úkol č. 3,4 Žáci splněním úkolů získají informace o hloubce propasti a její poloze. • Přístupné jeskyně Pracovní list: úkol č. 5 Učitel žáky seznámí se jmény přístupných jeskyní Moravského krasu, společně si prohlédnou fotografie některých prostor v jeskyních, ve spojovačce zjistí symboly některých jeskyní. ROZŠIŘUJÍCÍ ČINNOSTI A HRY • Dramatizace Žáci mohou pověst sehrát jako scénku, celou nebo jen část. • Ilustrace k pověsti • Další pověsti Učitel žáky seznámí s dalšími pověstmi z Moravského krasu. Zvláště s těmi, které se vztahují k jeskyním.
134
Obrazový materiál v pracovních listech: • Vznik Kotvrdovic Čornej, P. Ilustrované dějiny historie českých zemí. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003. s. 24. ISBN 80-7200-704-1 • Symboly obce Kotvrdovice Udělené symboly Kotvrdovice. Dostupné z WWW: http://www.psp.cz/cgibin/win/rekos/default.aspx?Id=0d799d8d-407c-4bc9-be21-714e5634aeb7 • Kotvrdovští rodáci Zdeněk Zouhar. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.blansko.cz/regionalniosobnosti.php#zdenek_zouhar Josef Daněk. Dostupné z WWW: www.kraj.iipardubice.cz/arch/1132586793-josefdanek.html • Průmysl Výrobky firmy Lightronic. Dostupné z WWW: http://www.lightronic.cz/ofirme.htm • Společenstvo rybníka Pulec. Dostupné z WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/Tadpole?uselang=cs Vajíčka. Dostupné z WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Anura?uselang=cs Skokan zelený. Dostupně z WWW:http://cs.wikipedia.org/wiki/Skokan_zelen%C3%BD
• Společenstvo lesa Stromy a keře. Výukový software Terasoft. Byliny. Výukový software Terasoft. • Společenstvo louky Babočka paví oko. Dostupné z WWW: http://www.trhon.cz/galerie/displayimage.php?album=1&pos=8 • Společenstvo pole Semena hospodářských rostlin. Výukový program Terasoft. Plevele. Výukový program Terasoft. Živočichové. Výukový program Terasoft.
• Ochrana přírody Cedule CHKO. Dostupné z WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Moravian_Karst?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:CHKO_K%C5%99ivokl%C3%A1tsko?u selang=cs http://www.orlickehory.net/digifoto/html/cedule_chko.htm Chráněné rostliny a živočichové. Dostupné z WWW: www. naturfoto.cz Piktogramy. Dostupné z WWW: http://www.ceskyraj.ochranaprirody.cz/res/data/090/012667.pdf Mapa Kotvrdovic. Dostupné z WWW: www.mapy.cz 135
• Najdeš vždy cestu domů? Slepá mapa krajů ČR. Dostupné z WWW: http://www.zemepis.com/smkraje.php Vlajka EU. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie • Krajina okolo nás Kojál. Dostupné z WWW: http://foto.mapy.cz/11983-Vysilac-Kojal • Kam teče náš potok Mapa Kotvrdovic. Dostupné z WWW: www. mapy.cz • Vyznáš se v obci? Objekty v obci. Foto Kateřina Vančurová. Mapa Kotvrdovic. Dostupné z WWW: www.mapy.cz • Umíš se orientovat? Mapa Kotvrdovic. Dostupné z WWW: www.mapy.cz • Jdeme na výlet Kojál. Dostupné z WWW: http://foto.mapy.cz/11983-Vysilac-Kojal Jedovnice. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jedovnice Kostel sv. Josefa. Dostupné z WWW: http://www.jedovnice.cz/farnost/obcefarnosti.htm Větrný mlýn. Dostupné z WWW: http://foto.mapy.cz/3950-Vetrny-mlyn-Rudice Památník padlým. Dostupné z WWW: http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okresblansko/kotvrdovice Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Dostupné z WWW: http://www.jedovnice.cz/farnost/obcefarnosti.htm Muzeum tradičního bydlení a perleťářství. Dostupné z WWW: http://www.hrady.cz/index.php?OID=4710 • Památky v obci a okolí Kostel sv. Josefa. Dostupné z WWW: http://www.jedovnice.cz/farnost/obcefarnosti.htm Muzeum tradičního bydlení a perleťářství. Dostupné z WWW: http://www.hrady.cz/index.php?OID=4710 Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Dostupné z WWW: http://www.jedovnice.cz/farnost/obcefarnosti.htm Památník padlým. Dostupné z WWW: http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okresblansko/kotvrdovice • Znalec obce Prapory obcí. Dostupné z WWW: www.psp.cz
136
Příloha č.1
Příloha č. 2
137
Příloha č.3 Ženičky Za dávných dob se časem objevovaly na krasové vrchovině nevzhledné, strašidelné bytosti. Lidé jim říkali „ženičky“. Měly popelavou tvář, dlouhé bílé vlasy a krvavé oči. Chodívaly zahaleny do roztrhaných, šedivých šatů. Pobíhaly po lesích a toulaly se mezi skalami. Jejich děti byly stejně ošklivé. Ženičky je proto rády vyměňovaly za jiné, pěknější. Když se znenadání objevily nedaleko vesnice, musila každá matka dávat pozor a nenechávat své děti o samotě. Místo vlastního dítěte jim mohla ženička podstrčit svoje. Staří lidé vyprávěli, že jeden žebrák, který stával v době poutí u kostela ve Sloupu, byl také takový podstrčenec. Měl velikou, nepěknou hlavu, byl mdlého rozumu a místo řeči se z jeho úst ozývaly jen nesrozumitelné zvuky. Jednou se v Senetářově vydala mladá, marnivá selka k muzice. Doma nechala své malé robátko v kolébce bez dozoru. Když se vrátila, našla místo něho dítě ženičky. Marně litovala, plakala a naříkala, nebylo pomoci. Věděla, že se o podstrčené dítě musí dobře starat, jinak by se ani jejímu chlapečkovi nevedlo dobře. Uplynula dlouhá doba. Selka musila draze zaplatit za svou nerozvážnost. Po čase, když si stále nevěděla rady, rozhodla se, že půjde do Sloupu na pouť a tam bude prosit, aby se její dítě konečně vrátilo. Šla přes kopce a doliny, přes lesy a pole. V kostele poklekla před zázračnou soškou Matky Boží a prosila, aby jí pomohla najít ztraceného syna. Dlouho, předlouho klečela kajícně na podlaze. Všichni poutníci z kostela již dávno odešli, když se vydala na zpáteční cestu. Vracela se podvečer lesem a stále myslila na své dítě. Zdálo se jí to už tak dávno, co se s ním musila nedobrovolně rozloučit. Vzpomínala i na svého muže. Tak ráda by mu jejich synka dovedla zase domů. Když došla k palouku, který byl zalit paprsky zapadajícího slunce, uviděla, jak si tu v trávě hraje malý, hezký hošík. Jakoby se dočkala zázraku. Rozběhl se k ní a zavolal na ni: maminko! Její srdce zaplavil pocit velikého štěstí. Vždyť to byl velmi hezký hošík s modrýma pomněnkovýma očima a plavými vlásky. Vroucně ho objala, vzala do náruče a pospíchala ke vsi. Nebylo to již daleko. Zanedlouho překročila práh chalupy a radostně ukazovala hospodáři jejich hezkého synka. Do rodiny se vrátilo opět štěstí. Však za ně musili draze zaplatit. Selka se navždy zbavila své marnivosti a nerozvážnosti. Po malém kloučkovi, kterého jim ženička před časem podstrčila, nebylo ani slechu. Jistě si ho vzala zpět do lesa, kde měly ženičky své příbytky. Mezi lidmi v Senetářově i okolí se vyprávělo, že to byl jeden ze šťastných konců. Mnoho dětí prý se od toulavých ženiček nevrátilo. Zůstaly v hlubokých lesích navždy a snad z nich živé ženy vychovaly různé pohádkové bytosti. A těch bývalo za dávných časů na krasovém území opravdu mnoho.
138
Příloha č.4 Rybník Svačinka Rybníku uprostřed Kotvrdovic se odedávna říká Svačinka nebo také Kuchyňka. Řeknete si asi, jak přišel k takovému žertovnému jménu? To bylo tak. Před dávnými časy patřil rybník k obci. Kotvrdovští jej však, kdoví proč, snad z velké bídy nebo z přinucení, prodali vrchnosti. Rychtář s dvěma radními to s pány upekli a hned také převzali sjednanou kupní cenupecen chleba, dvě kopy tvarůžků a vědro piva (někdo říká, že to bylo jen jedno vědro piva a kopa tvarůžků). Cestou zpět si odpočinuli po tom těžkém úřadování na hrázi prodaného rybníka a trochu posvačili - na posezení spořádali vše utržené! Když potom kotvrdovští konšelé dorazili domů, snesly se na jejich hlavy nadávky a posměch. A od té doby se na památku této příhody rybníku říkalo Svačinka. Dnes je ale znám spíše pod názvem Kuchyňka. Na hrázi rybníka Svačinky v bývalém půllánu č. 25 žil za stara rod Šebelů. Tehdy ještě bylo stavení celé dřevěné a vařilo se v síni na ohnisku, v černé kuchyni přímo pod komínem. Jednou pekla prastařenka Šebelová lívance a mastila je slaninou. Vedle pak v objemném hrnci vařila kyselou selskou polévku. Aby lívance stačily vychladnout, než přijdou ženci z pole k obědu, rovnala je na mísu, kterou potom postavila na zápraží. Jakmile byla prastařenka s vařením a pečením hotová, odběhla si na chvíli něco zařídit na dvůr. Když se vrátila, zahlédla zeleného mužíka, jak dojídal poslední lívanec a prstem vylizoval mísu vymaštěnou vonnou domácí slaninou. Hastrman spatřil prastařenku, chutě zamlaskal, pohladil si výsměšně své nahé zakulacené bříško a skočil z prahu stavení vysokým obloukem rovnou do rybníka. V mžiku zmizel v hluboké tůni. Prastařenka si s chutí zalamentovala, ale vtom už se právě přihrnuli k jídlu ženci, hladoví jako vlci. Šebelová jim s pláčem vyložila, co se stalo. Jistě si umíte představit jejich radost, když zjistili, že je vodník připravil o chutný oběd!
139
Příloha č. 5a Na Kvočně V lese u Kotvrdovic, kousek za Bránou, jak se jde ke Komputu, se říká Na Kvočně. Kdysi, už je to moc dávno, šla jistá žena z Kotvrdovic do toho lesa na pajt. Ale co čerchmant nechtěl? Zahlédl ji senetářovský hajný a rovnou k ní. Povídá: „Tetka, potřebuju vypůjčit kvočnu. Máme nasazené a naše mrcha z vajec utekla.“ Tetka celá dolekaná z toho, že hajný za ní tak běžel, na tuto žádost celá obživla a spustila: „Ale dobrý den, pane hajný, to se ví, že vám kvočnu seženu, u nás v Kotvrdovicích slípky kvokají jak hloupé. Ještě dnes k večeru vám ji donesu do hájenky. A pane hajný,“ žadonila, „prosím vás, něco za to bude?“ „A copak?“ ptá se hajný. „No vidíte tady ten plácek lesa s tou pěknou trávou? Já bych si jí nažala pro kozu“ „Jenom nažněte,“ povídá hajný, „třeba víckrát,“ v radosti, že kvočna bude. A taky že byla a vyvedla celé stádo kuřat! Tetinka pak za tu kvočnu chodívala celé léto na to místo a okolo něho nažínat trávu. A na druhý rok zas, a na třetí zas. Když se jí kotvrdovické ženy ptaly, kam chodí na tak pěknou trávu, vylítlo jí z huby: „Na kvočnu“. Myslila tím místo, co jí dovolil hajný za kvočnu. Chodila tam žínávat moc let, potom její potomci a potomci potomků a jméno toho lesa Na Kvočně zdomácnělo. Říká se tam tak podnes a tráva se tam žne pořád.
Příloha č.5b Po lesní pěšině šel hoch, ani nevím, jak se jmenoval, a něco si hvízdal. Co to bylo, to vám také nepovím. Znělo to nějak jako: „Uí-uí-ui-uiuííí!“ Nevíte, jaká to mohla být písnička? Hoch by si tak byl hvízdal jistě až na konec lesa, ale najednou se mu do písničky něco vpletlo. Takové: „Šššššš-šš-šš. Jako když prší.“ Neprší snad doopravdy? Hoch natáhl ruku a díval se do nebe. Kdepak pršet! Obloha byla čisťounká jako obálka nového sešitu a na ruku ani nekáplo. Ale pořád se ozývalo: „Ššš-š-ššš…“ Co by to mohlo být a odkud to asi přichází? (Děti můžeme chvilku napínat, mohou hádat, co by to asi mohlo být. Potom příběh dokončíme) Aha, z levé strany…z té hromádky pod stromem, právě tuhle - podívejte se! Hoch rozevřel úžasem oči. Pod smrkem bylo vysoké, vysokánské mraveniště, skoro vyšší než hoch sám, a v něm mravenců, až to šustilo. Samé: „Šššš…š.š.ššš…š.“
Příloha č.5c „Všude byla mravenčí děťátka. Ovšem, nesmíte si myslit, že ta děťátka vypadala jako malí mravenci! Kdepak! Mravenčí děťátko vypadá jako beznohý červíček, a teprve když je chůvičky zabalí do peřinky a uloží ke spánku do hajárny, teprve pak mu narostou nohy, hlava, tykadla, zadeček a vůbec teprve v té peřince se děťátko promění ve skutečného mravence.“
140
Příloha č.6 Pověst o Kojálu Vyprávěla se po skončení roboty v roce 1848. Když skončila robota a sedláci mohli místo roboty pracovat na svém poli, našel se jeden sedlák dost lakomý a chtěl rychle zbohatnout. V noci při měsíčku posunoval hraniční kameny a také každý rok při orání posunul hraniční kameny. Měl hodně polí, ale se sousedy se stále hádal a soudil. Po letech, když se sousedů naokrádal, vypovědělo mu srdce při vytahování hraničního kamene. Podle pověstí lidu neměl sedlák pokoj ani v hrobě a musel prý běhat v noci s těžkým kamenem bosý, jen ve spodnicích a volal na každého: „Kam ho mám dááát!“ Lidé se báli v noci chodit přes Kojál. Mnozí odvážní vyprávěli, že viděli toho Kojálovského (jak mu říkali) běhat po poli s kamenem a volal na ně: „Kam ho mám dát!“ Jednou šel dost posilněný alkoholem muzikant ze Senetářova přes Kojál do Lipovce. Nohy se mu pletly a jazyk také a cesta dlouhá. Lehl si na Kojále do příkopy, aby sobě trochu odpočinul a na posilněnou dopil zbytek ze sklenice. Když tak líbezně se oddal spánku, někdo u něho strašně zařval, až se probudil. Znova to zařvalo: „Kam ho mám dááát! Kam ho mám dááát!“ Muzikant probuzený ze spánku se rozčílil, že ho Kojálovské probudil, vylezl z příkopy a rozčileně volá: „Te potvoro zludějská, dé kameň tam kdes ho vzal a neřvi tade nebo ti dám přes hobo.“ Kojálovský prý přiběhl blíž k muzikantovi a ptá se: „Kam ho mám dát?“ Náš přepitý muzikant snad strachem řval víc jak Kojálovský: „Te potvoro zlodějská kdes kameň hokradl, tam ho zase dáš zpátke, nebo tobě rozbijo hobo a dostaneš řemenem.“ Kojálovské podle vyprávění muzikanta se mu slušně uklonil, poděkoval za radu a víc ho nikdo nikdy na Kojále neuviděl. Muzikant ráno probuzen sluníčkem pořádně se protáhl a vzpomíná, kde je. Vstal, vylezl z příkopy, kalhoty mu spadly na zem. Hledá řemen od kalhot, který ležel na silnici, vzpomněl na Kojálovskýho a povídá: „ Tak sem té potvoři Kojálovské přece jen řemenem nařezal.“ Jen se divil, že ta potvora mu nechala řemen a gatě. Snad proto, aby mohl jít ve dne domů. Náš muzikant prý rád po hospodách vyprávěl, jak se nebál Kojálovskýho, jak mu dobře poradil kam má dát kámen. Také chválil Kojálovskýho, jak je slušný, že mu za radu poděkoval a když dál spal, nechal mu řemen a gatě. Jen sklenice ohnivé vody se zakutálela do lesa.
141
Příloha č. 7 Propast Macocha Ve Vilémovicích žil před mnohými lety mladý horník se svým starým, slepým otcem, o kterého se pečlivě staral. Když otec zemřel, poohlédl se mladík po nevěstě a vybral si hodné a pracovité děvče ze sousedního statku. Brzo se jim narodil synáček, jež rostl jako z vody, a tak se jim všem docela dobře dařilo. Jejich štěstí však netrvalo dlouho, žena za několik let zemřela a horník zůstal s malým chlapcem sám. Horník měl svou zesnulou ženu velice rád, ale chtěl-li, aby o jeho dítě bylo náležitě postaráno, nezbývalo mu nic jiného, než se znovu oženit. Tentokrát jej upoutala chudá, ale krásná dívka. Žila v ústraní, s nikým se nestýkala a sousedé o ní vyprávěli, že je pyšná a miluje jenom sebe. Havíř nedbal na lidské řeči a se svou vyvolenou se oženil. Zpočátku šlo všechno dobře. Nová žena se zdála být chlapci pečlivou matkou a také hospodářství vedla spolehlivě. Jakmile však porodila svého vlastního syna, bylo po klidu. Přestože své dítě hýčkala, jak mohla, bylo neduživé a stále churavělo. Se závistí, ba nenávistí začala pak macecha pohlížet na svého nevlastního chlapce, zvláště když si ještě uvědomila, že by měl po otci zdědit jejich domek. Žena už si nevěděla s nemocným dítětem rady, vyhledala proto starou bábu kořenářku, od níž čekala poslední záchranu. Bába chvíli prováděla svá kouzla, mumlala přitom modlitby a nakonec řekla:“Tvému dítěti může pomoci jen vzácná bylina, která roste v lese nedaleko hluboké propasti. Málokdo se však v ta hrozná místa odvažujenečisté síly tam provádějí své příšerné rejdy.“ Macecha zaplatila, na nic nečekala a spěchala do lesa. Dlouho bloudila mezi stromy, prolézala houští, ale zázračná bylina nikde. Už se chtěla vzdát, když tu náhle před ní stál černý uhlíř, až se lekla. „Co zde pohledáváš, milá ženo?“ zeptal se černý pán. A když mu vše vysvětlila, pokračoval: „Zapomeň na byliny a pamatuj si -čím silnější a zdravější bude tvůj nevlastní syn, tím slabší a churavější bude ten vlastní. Dokud tvé dítě dýchá vzduch do toho druhého, nemůže se uzdravit.“ Jakmile ta slova uhlíř dořekl, zmizel tak, jak se objevil. Žena pospíchala rychle domů. Tam svého synka zastihla v těžké horečce. Teď už skálopevně věřila uhlířovým slovům, a rozhodla se proto svého pastorka zbavit. Druhého dne vzala macecha svého nevlastního do lesa, aby jí prý pomohl hledat bylinu, která by uzdravila jeho bratříčka. Chlapec netušil nic zlého, a tak šel rád. Chvíli bloudili po lese, až se přiblížili k zlopověstné propasti. Zatím se od západu blížila černá mračna věštící silnou bouřku. Brzo začaly oblohu protínat blesky a strhl se prudký déšť. Tu žena povídá:“Vidíš, chlapče, tam na okraji skal roste ta bylinka, kterou hledáme! Běž, utrhni ji, já tě budu držet, abys nespadl, neboj se.“ Synek měl strach, ale nechal se přesvědčit, vždyť to dělá pro záchranu svého bratra! Přistoupil tedy důvěřivě k propasti a spoléhal se přitom na matčinu paži. Najednou však ženina ruka povolila a a chlapec se s hrozným výkřikem zřítil do propasti. Macecha se vzápětí zděsila svého činu a rychle prchala z hrozného místa. Vtom blízko ní sjel k zemi blesk a jasně ozářil černého uhlíře ze včerejšího dne. „Tak co, ženo, máš už tu bylinku? Běž domů, tobě i tvému dítěti je pomoženo,“ řekl uhlíř a zmizel následován úderem hromu a strašlivým, ďábelským smíchem. Macecha, sotva se trochu vzpamatovala, běžela jako šílená k Vilémovicím. Doma v hrůze zjistila, že se jejímu synkovi ještě přitížilo. Když se muž ptal po druhém chlapci, odbyla jej tím, že je u babičky v Ostrově. Ráno odešel horník, aniž něco tušil, do práce. Brzo poté se žena sklonila nad kolébkou a zastihla své dítě již mrtvé. Chvíli
142
na ně duchem nepřítomná zírala, ale potom propukla v šílený smích, popadla nebohého synka a utíkala s ním k lesu. Mezitím uhlíři pracující blízko propasti zaslechli směrem od ní slabé sténání. Šli se tedy podívat, a když spatřili chlapce viset za šaty nad bezednou hlubinou, zachvátilo je zděšení. Potom však nelenili, opatřili lana a synka vytáhli. Vyhládlé a promoklé dítě svým zachráncům s pláčem vyprávělo, co se mu přihodilo. Najednou zaslechli výkřik, při kterém stydla krev v žilách, a vzápětí spatřili ženu s dítětem v náručím jak padá střemhlav do propasti. To pomatená macecha skončila svůj nešťastný život. Od těch dob lidé začali na památku smutné události propast nazývat také Macochou. Za nepřívětivých dnů, kdy kraj ovládnou plískanice a žleby se prohání vlezlý vítr, zaznívá z propasti sténání dítěte a naříkání ženy a vše se strachem prchá z těchto míst.
143
9.
REALIZACE VÝUKY Pracovní listy jsem ověřila na Základní škole v Kotvrdovicích. Jedná se o málotřídní
školu, ve které jsou tři třídy. V první třídě je spojen 1. a 2. ročník, ve druhé třídě 4. a 5. ročník. 3. ročník, kterého se výuka týkala, má samostatnou třídu.
Charakteristika třídy Ve 3. ročníku je celkem 10 žáků, z toho 2 dívky a 8 chlapců. Většinou se jedná o žáky bystré a šikovné. 2 žáci jsou vedeni v Pedagogicko - psychologické poradně kvůli dysortografii a dyslexii. Jeden žák byl též doporučen k vyšetření, pravděpodobně půjde též o dyslexii. Vyšetření zatím nebylo provedeno. Ve třídě vládne rodinná atmosféra a přátelské vztahy.
Průběh výuky Výuka o obci byla pojata jako integrované vyučování, kdy byly prostřednictvím pracovních listů propojeny jednotlivé vzdělávací oblasti. Před započetím výuky žáci vyplnili list Znalec obce, který sloužil pro zjištění dosavadních znalostí žáků a zároveň jako motivace pro následující výuku. Výuka trvala 7 pracovních dnů. Úvodní část o historii obce proběhla ve škole, blok se zaměřením na přírodu byl realizován v terénu a byl spojen s cyklistickým výletem, v souvislosti s učivem o firmách byly podniknuty exkurze do místních firem, prostřednictvím pěšího výletu žáci poznali významná místa v obci a okolí. Učivo vyžadující práci s mapou nebo vyhledávání v atlase bylo realizováno ve škole. Žáci byli po většinu času rozděleni do skupin. Utvořili dvě trojčlenné a jednu čtyřčlennou skupinu. Jednalo se o skupiny heterogenní, kdy byli spojeni bystří žáci s žáky s dyslektickými a dysortografickými problémy. Někdy pracovali také ve dvojicích. Pokud to zadání úkolu vyžadovalo, plnili žáci úkol i individuálně. Během výuky měli žáci k dispozici různě encyklopedie a materiály pro vyhledávání informací, využívali také internet a někteří pořizovali fotografie při různých aktivitách. Po skončení výuky žáci opět vyplnili list Znalec obce, na kterém si mohli ověřit a zhodnotit získané vědomosti. Vyplněné pracovní listy žáků i fotografie dokumentující průběh výuky jsou doloženy v přílohách diplomové práce.
144
9.1. SEBEREFLEXE Tato výuková metoda žáky velice nadchla a motivovala. S pracovními listy se žáci ve výuce setkávají často, doposud však nezažili situaci, kdy by se učební materiály týkaly konkrétně místa, ve kterém žijí. Žáci se s velikým nadšením a elánem pustili do práce, plni zvědavosti očekávali podobu a téma dalšího pracovního listu. Uvítali i formu skupinové práce, která není často při jejich výuce používána. Rozdělení do skupin, kdy jeden bystřejší žák spolupracoval s dvěma slabšími, se osvědčilo. Bylo však zapotřebí žáky pobízet ke vzájemné spolupráci, protože někteří jedinci ještě neuměli potlačit svůj sklon k soutěživosti. S pracovními listy žáci pracovali bez problémů. Podle mého názoru byly vytvořeny v souladu se schopnostmi a možnostmi žáků 3. ročníku. Zadání úkolů bylo žákům jasné a bez problémů mu porozuměli. Díky spolupráci ve skupině neměli těžkosti s pracovními listy ani žáci s dyslektickými problémy. Při výuce o společenstvu louky a pole vznikl menší technický problém. Na první straně listů žáci lepili části rostlin a potom vyplňovali druhou stranu listu. Ta však byla zdeformována předchozí činností a špatně se žákům na ni psalo. Pro příští použití těchto pracovních listů bych doporučovala přepracovat tyto listy tak, aby učivo o živočiších bylo na straně první a rostliny se vlepovaly až nakonec. Nebo by bylo možné listy ponechat ve stávající podobě a začít napřed stranou druhou. Vyučování podle uvedené metodiky se osvědčilo, nezaznamenala jsem žádný problém. Podle mého názoru byly výchovně vzdělávací cíle stanovené pro výuku o obci naplněny. Výsledky jsou patrny z grafů v následující kapitole. Z nich vyplývá, že vytvořené pracovní listy pomohly rozšířit znalosti žáků o obci. Úspěšnost odpovědí mezi vstupním a výstupním testem vzrostla o 52%.
145
10. ZJIŠŤOVÁNÍ ZNALOSTÍ ŽÁKŮ 3. ROČNÍKU O OBCI KOTVRDOVICE Cíl šetření Cílem tohoto šetření bylo zjistit, jaké mají žáci znalosti o obci ještě před zahájením výuky a zda pracovní listy určené pro výuku o obci pomohly žákům nové vědomosti získat.
Vzorek šetření Šetření se zúčastnilo 10 žáků 3. ročníku, z toho 8 chlapců a 2 dívky. 1 žák má dyslektické obtíže, 1 žák dysortografické obtíže a 1 žák je doporučen k vyšetření s pravděpodobnými dyslektickými obtížemi.
Metody šetření Jako výzkumný nástroj byl použit test „Znalec obce“, který je uveden v souboru pracovních listů. Test byl žákům předložen ještě před započetím celé výuky a poskytl informace o vstupních znalostech žáků. Po ukončení výuky o obci byl stejný test žákům předložen znovu. Srovnání výsledků obou testů přineslo informace o získaných vědomostech a o efektivitě pracovních listů.
Předpoklady šetření Při zahájení šetření jsem předpokládala, že žáci budou mít o obci jen základní znalosti. Druhým předpokladem bylo, že vytvořené pracovní listy pomohou žákům znalosti o obci rozšířit.
Výsledky šetření Srovnání znalostí žáků před započetím výuky a po jejím ukončení uvádím v následujících grafech. Každou otázku testu jsem hodnotila samostatně, poslední dva grafy jsou pak souhrnem celkové úspěšnosti v testu.
Popis grafu 1 - 11: Na vodorovné ose jsou znázorněny číselné kódy žáků. Na svislé ose jsou znázorněny body získané za správnou odpověď na danou otázku.
146
Otázka č.1: Napiš svou adresu Otázka č.1 Dosažené body
3
3
3
3
3 2
3 2
1
1
1
3
3
3
3
2
3 2
1
1
1
0
0
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 1 Srovnání dosaženého počtu bodů v otázce č. 1 u jednotlivých žáků. Otázka byla hodnocena max. 3 body. 1 bod žák získal za uvedení celého jména a příjmení, druhý bod za místo bydliště a číslo domu, posledním bodem bylo ohodnoceno uvedení směrovacího čísla. Z grafu vyplývá, že ve vstupním testu dva žáci nedokázali úkol splnit a žádný žák nenapsal svou adresu celou. Při výstupním testu měli všichni žáci stoprocentní úspěšnost.
147
Otázka č. 2: Doplň nebo vyber správnou možnost Země, v které žiji, se jmenuje __________. Její hlavní město je __________. Kotvrdovice se nacházejí v Čechách / na Moravě / ve Slezsku. Leží v ____________ kraji. Krajské město se jmenuje _________. Naše přátelská obec se nachází v sousedním státě __________ a nazývá se _________.
Dosažené body
Otázka č.2 7
8 6
7
6
4
4
4 1
2
1
2
7 3
7
6 3
7 4
6 4
2
3
4
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 2 Srovnání dosaženého počtu bodů v otázce č. 2 u jednotlivých žáků. Otázka byla hodnocena max. 7 body za správné doplnění. Graf ukazuje, že s touto otázkou měli žáci potíže jak při vstupním testu, tak při výstupním. Z toho vyplývá, že tomuto učivu by měla být věnována větší pozornost a pravděpodobně věnovat více času na procvičení.
148
Otázka č. 3: Vyber správnou možnost První název naší vesnice zněl : a) Senotitz b) Gottfriedschlag c) Hemlyncow Otázka č.3 Dosažené body
11
1
1
11
1
1
1
1
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 3 Srovnání dosaženého počtu bodů v otázce č. 3 u jednotlivých žáků. Otázka byla hodnocena max. 1 bodem za výběr správné odpovědi. Z grafu vyplývá, že při vstupním testu pouze dva žáci vybrali správnou odpověď, při výstupním testu již byli všichni stoprocentně úspěšní.
Otázka č. 4: Vybarvi ty symboly, které jsou součástí znaku Kotvrdovic Otázka č.4 Dosažené body
4
4
4
4 3
3 2
2
4 3
2 1
4
3
4
2
4 2
1
1
4
3 1
0
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 4 Srovnání dosaženého počtu bodů v otázce č. 4 u jednotlivých žáků. Otázka byla hodnocena max. 4 body za vybarvení všech symbolů. Zpočátku si nevěděl rady 1 žák, ostatní poznali jen některé ze symbolů. Po skončení výuky všichni žáci splnili úkol správně.
149
Otázka č. 5: Vyber a označ prapor obce Kotvrdovice Otázka č.5 Dosažené body
11
1
11
1
1
11
1
1
11
1
1
0
0
0
0
0
0
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 5 Srovnání dosaženého počtu bodů v otázce č. 5 u jednotlivých žáků. Otázka byla hodnocena max. 1 bodem za výběr správné odpovědi. Původně pouze 4 žáci prapor poznali, ve výstupním testu pak všichni odpověděli správně.
Otázka č. 6: Spoj různými barvami jména kotvrdovských rodáků s pojmy
Otázka č.6 Dosažené body
3
3
33
3
3
3
3
3
33
3
3 2 1 1 0
0
0
0
0
0
0
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 6 Srovnání dosaženého počtu bodů v otázce č. 6 u jednotlivých žáků. Otázka byla hodnocena max. 3 body za správné přiřazení pojmů. Z grafu je patrno, že učivo o kotvrdovských rodácích bylo žákům v úvodu vcelku neznámé. Pouze 1 žák získal jeden bod, domnívám se, že to byla spíše náhoda. Na základě výuky měli všichni ve výstupním testu stoprocentní úspěšnost.
150
Otázka č. 7: Firmy v Kotvrdovicích si objednaly kamiony na odvoz zboží. Domaluj do kamionů, co se z firem odváží. Otázka č.7 Dosažené body
33
3
3
3
3
3
3
33
3
3
3 2
2
2
2
2 1
1
1
1
1 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 7 Srovnání dosaženého počtu bodů v otázce č. 7 u jednotlivých žáků. Otázka byla hodnocena max. 3 body za správné doplnění. Výsledky v grafu ukazují, že nějaké povědomí o firmách v obci žáci měli. Nebylo však dostačující pro zvládnutí celého úkolu. Pouze 2 žáci odpověděli správně. Výstupní test dokládá opět stoprocentní úspěšnost.
Otázka č. 8: Uveď vždy dva příklady živočichů a rostlin, které najdeš v naší obci.
Dosažené body
Otázka č.8 16 12
16 15 12 11
16 13 14
11
16
16 16 16 16 13
8
7
8 4
14
10 2
1
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 8 Srovnání dosaženého počtu bodů v otázce č. 8 u jednotlivých žáků. Otázka byla hodnocena max. 16 body. Z grafu vyplývá, že odpověď na otázku žákům nedělala velké problémy. V této otázce mohli využít všeobecné znalosti z prvouky. Malý počet bodů měli slabí žáci (č. 3 a č. 10). Žák s osmi body si v zadání nevšiml požadavku uvést dva příklady. Po výuce vzrostl počet dosažených bodů, 6 žáků již odpovědělo zcela správně. Největší zlepšení můžeme sledovat u žáků č. 3 a č. 10.
151
Otázka č. 9: Napiš alespoň pět zásad, které se mají dodržovat v chráněné krajinné oblasti. Otázka č.9 Dosažené body
5 5 4 3 2 1 0
5
5
44
5
5
4 3
3 2
1 0 1
0
2
11
1 0
3
0
4
5
6
7
8
0
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 9 Srovnání dosaženého počtu bodů v otázce č. 9 u jednotlivých žáků. Otázka byla hodnocena max. 5 body. Bod byl udělen za každou uvedenou zásadu. Graf ukazuje, že toto učivo bylo žákům neznámé, jak vyplývá ze vstupního testu. Polovina (pět) žáků nezískala ani jeden bod. Při výstupním testu pět žáků odpovědělo zcela správně a 2 žáci získali 4 body. 4 žáci uvedli alespoň jednu zásadu.
Otázka č. 10: Spoj významné místo s obcí, ve které se nachází. Otázka č.10 5
Dosažené body
5 5 4 3 2 1 0
5
4
4
4
5
5
4
5 4 3
3 2
2
2
2 1
0 1
2
3
0 4
5
6
7
8
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 10 Srovnání dosaženého počtu bodů v otázce č. 10 u jednotlivých žáků. Otázka byla hodnocena max. 5 body. Ve vstupním testu dva žáci neuspěli, jeden žák získal 1 bod, čtyři žáci získali 2 body a 5 žáků získalo 4 body. Žádný žák neodpověděl zcela správně. Ve výstupním testu již šest žáků bylo stoprocentně úspěšných a dva další získali 4 body. Zbývající dva žáci zařadili 3 památky.
152
Otázka č. 11: Doplň (křížovka) 1. Nejvyšší vrchol v okolí Kotvrdovic se jmenuje 2. Jméno nejbližší chráněné krajinné oblasti 3. Symbol zdejší kaple 4. Sousední stát, v němž se nachází spřátelená obec 5. Hudební skladatel, který se narodil v Kotvrdovicích 6. Současný starosta Kotvrdovic se jmenuje … 7. Nejbližší řeka 8. Rybník v Jedovnicích 9. Před obecním úřadem stojí památník obětem světových … 10. Rybník v Kotvrdovicích 11. Jeden ze symbolů v obecním znaku 12. Vynálezem pana Daňka byla … 13. Propast v okolí 14. Firma v Kotvrdovicích, která vyrábí krby
Dosažené body
Křížovka 14
16
14 11
12 8
14
14
14
14
14
7
5
4
14
11
0
2
4
4
3
4
3
2
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 11 Srovnání dosaženého počtu bodů v otázce č. 11 u jednotlivých žáků. Otázka byla hodnocena max. 14 body za každý pojem v křížovce. Z grafu vstupního testu vyplývá, že se jednalo o informace, se kterými se žáci spíše ještě nesetkali. Po ukončení výuky ve výstupním testu pak byli všichni velice úspěšní. Plný počet bodů získalo osm žáků, zbývajícím dvěma chyběly pouze dva body.
153
Shrnutí šetření Celý test Dosažené body [%]
100 100 80 60 40 20 0
100 84
95
100
93
100
43
41
40
20
1
2
88
96
74 60
37
93
3
4
59 42
30
5
6
24
7
8
9
24
10
11
Číslo otázky
Vstupní test
Výstupní test
Graf 12 Srovnání celkové úspěšnosti žáků v jednotlivých otázkách. Na vodorovné ose jsou znázorněna čísla otázek. Na svislé ose je v procentech znázorněn dosažený počet bodů všech žáků v dané otázce. Graf ukazuje, že při vstupním testu byly pro žáky nejtěžší otázky č. 3, č. 6, č. 9 a č. 11. Mimo 9. otázku se jednalo o specifické informace o obci, se kterými se žáci doposud nesetkali. Nejúspěšněji odpovídali žáci na otázky č. 7 a č. 8. Otázka č. 7 souvisela s firmami v obci a nebyla pro žáky těžká z toho důvodu, že mnozí rodiče jsou ve zmíněných firmách zaměstnaní. Rodiče dvou žáků jsou dokonce majiteli dvou firem. V 8. otázce týkající se přírody mohli žáci využít znalosti získané z předchozí výuky. Při výstupním testu již je z grafu patrné zlepšení ve znalostech. Ve čtyřech otázkách měli žáci stoprocentní úspěšnost a odpovědi na další čtyři otázky se pohybovaly mezi 90 – 100 %. Problémy činily otázky č.2 a č. 9. Jednalo se o učivo více žákům vzdálené a více teoretické (zvláště geografické učivo o ČR – otázka č. 2), samotné otázky pak byly voleny formou tvořených odpovědí, což žákům pravděpodobně činí problémy. Při porovnání nárůstu úspěšnosti vykazuje nejmenší nárůst znovu otázka č. 2. Z toho vyplývá, že toto učivo je pro žáky nejvíce problematické a měla by se mu v budoucnosti věnovat větší pozornost. Největšího zlepšení dosáhli žáci v otázkách č. 3 a č. 11. Jednalo se o specifické informace o obci. Můžu tedy konstatovat, že pracovní listy téměř splnily svůj účel. Dokazuje to následující graf.
154
Dosažené body
Celý test 60
58
52
40
58
61
62
59
55
39
30
20
62
45
40 16
57 26
20
29
26 14
11
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Žák Vstupní test
Výstupní test
Graf 13 Srovnání celkové úspěšnosti jednotlivých žáků v celém testu. Na vodorovné ose jsou znázorněny číselné kódy žáků. Na svislé ose je znázorněn dosažený počet bodů v celém testu. Z grafu vyplývá, že ve srovnání s dosaženými body ve vstupním testu došlo ke znatelnému posunu ve vědomostech při testu výstupním. Dva žáci dosáhli plného počtu bodů a výsledky dalších čtyř žáků se pohybovaly těsně pod hranicí plného počtu bodů. Jednalo se o žáky s výborným prospěchem. Ze zbývajících čtyř žáků je jeden žák slabší a tři mají dyslektické nebo dysortografické potíže. U těchto žáků by bylo vhodné spíše ústní prověřování vědomostí.
Závěr šetření Můj předpoklad o základních znalostech žáků o obci se naplnil. Také se potvrdil předpoklad, že pracovní listy a výuka s nimi spojená zprostředkují rozšíření znalostí žáků. Získané výsledky mě vedou k závěru, že pracovní listy splnily svůj účel, ale v případě žákům vzdálenějšího učiva je nutné věnovat více času na jeho procvičení a zažití získaných vědomostí.
155
Závěr Cílem mé diplomové práce bylo zpracování regionálních prvků ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a vytvoření pracovních listů a metodiky s regionální tematikou. V teoretické části jsem se zabývala problematikou regionálních prvků, jejich zakotvením v očekávaných výstupech Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání a ve Školním vzdělávacím programu. Také jsem se snažila shrnout důležité informace o tvorbě pracovních listů a o zásadách a průběhu skupinového a kooperativního vyučování. Do poslední kapitoly teoretické části jsem soustředila informace týkající se regionu, obce a jejího nejbližšího okolí. Základní informace jsem s ohledem na věk žáků uplatnila v pracovních listech a zbytek materiálu mi posloužil jako zdroj doplňujících informací přímo ve výuce. Nastudování a utřídění značného množství regionálního materiálu bylo pro mě velice přínosné, neboť učitel se nemůže spokojit jen se základní znalostí regionu. Musí být připraven na zvídavé otázky svých žáků. Ze všech těchto informací jsem pak vycházela při realizaci praktické části diplomové práce. Na základě nastudovaných materiálů jsem se pokusila vytvořit pracovní listy zaměřené na obec Kotvrdovice a následně pak metodiku popisující práci s nimi. Pracovní listy i metodiku jsem ověřila v praxi, o tom svědčí poslední dvě kapitoly. Podle výsledků zjišťování znalostí žáků usuzuji, že pracovní listy s metodikou byly efektivní. S dostatečných časovým odstupem by bylo zřejmě vhodné znovu prověřit získané znalosti žáků. Je otázkou, zda zvolená metoda sedmidenního integrovaného vyučování byla vhodná z hlediska uložení informací do dlouhodobé paměti. Pro příští realizaci této výuky bych volila výuku rozvrženou v delším časovém úseku, s dostatečným procvičením znalostí. Doufám, že moje diplomová práce splnila svůj účel a že v budoucnu poslouží i dalším kolegům na zdejší škole. Celkově hodnotím výuku o regionu prostřednictvím pracovních listů velice pozitivně, spolu s žáky jsme se těšili na každý další den a na nové činnosti. Zařazování regionálních prvků do výuky vřele doporučuji všem učitelům. Kéž by se nám všem podařilo u žáků vypěstovat bližší vztah k domovu.
156
Resumé Diplomová práce se zabývá využitím regionálních prvků ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Teoretická část obsahuje šest kapitol. První kapitola se zabývá regionální problematikou, druhá kapitola pojednává o Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a o vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, třetí kapitola je věnována Školnímu vzdělávacímu programu. Ve čtvrté kapitole je řešena problematika tvorby pracovních listů a pátá kapitola obsahuje základní informace o skupinové a kooperativní výuce. V šesté kapitole jsou shrnuty důležité údaje o obci Kotvrdovice. Praktická část se skládá ze čtyř kapitol. V sedmé kapitole jsou uvedeny pracovní listy s regionální tematikou. Osmá kapitola nabízí metodiku práce s pracovními listy. Devátá kapitola popisuje realizaci celé výuky o regionu a v poslední kapitole jsou shrnuty výsledky znalostí žáků.
The Thesis Summary Diploma thesis is concerned with a regional components usage in the Man And His World educational area. Theoretical part contains five chapters. First chapter is concerned with a regional dilemmas, second chapter deals with the General Educational Program for the elementary education and with the Man And His World educational area, third chapter is devoted to the School Educational Program. Fourth chapter solves the issues of the working sheets creation and the fifth chapter contains basic information about the group and cooperative education. There are important information about Kotvrdovice village summarized in the sixth chapter. Practical part consists of four chapters. Working sheets with regional themes are involved in seventh chapter. Eighth chapter offers the working methodology together with working sheets. Nineth chapter describes the realization of the whole regional education and the last chapter summarizes knowledge results of pupils.
157
Seznam použité literatury a informačních zdrojů 1. 2. 3. 4. 5.
6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.
Aschheim. Dostupné z WWW: http://www.aschheim.de Autoškola Pernica. Dostupné z WWW: http://www.autoskola-pernica.cz Bartoš, J., Schulz, J., Trapl, M. Regionální dějiny - pojetí, poslání, metodika. Olomouc: UP, 2004. 119 s. ISBN 80-244-0865-1 Bef Kotvrdovice. Dostupné z WWW: http://www.firmy.cz/detail/144523-befhome-kotvrdovice.html Bennett, J., Smith, R. Nápady pro přírodovědu: Soubor praktických námětů a zábavných činností pro vyučování prvouky a přírodovědy na 1. stupni ZŠ. Praha: Portál, 1996. 128 s. ISBN 80-7178-112-6 Blansko. Dostupné z WWW: www.blansko.cz Cuřín, František. Regionální prvky ve vyučování českému jazyku [Cuřín, 1977]. 2. vyd., 1. v SPN. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1977. 51 s. Čapka, F. Vlastivěda 5: Významné události nových dějin: Pracovní sešit pro 5. ročník ZŠ. Brno: Nová škola, 2005. 23 s. ISBN 80-7289-071-9 Černý E., Zouharová D. Drahanskou vrchovinou. Podomí: Barvínek, 1998. s. 122 Černý E.-Křetínský. Stručný turisticko historický průvodce Jedovnic a Moravského krasu s hrady a zámky. Vyškovské noviny 1998. s. 81 Dřevěná plastika Povodeň. Dostupné z WWW: http://www.viditelnymacek.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=97068 Dvořáková, M., Stará, J. Prvouka: učebnice pro 1. ročník ZŠ. Plzeň: Fraus, 2007. 83 s. ISBN 978-80-7238-645-1 Dvořáková, M., Stará, J. Prvouka pro 1. ročník ZŠ: Příručka učitele. Plzeň: Fraus, 2007. 124 s. ISBN 978-80-7238-646-8 Fabiánková, B. Prvouka v 1.-3. ročníku základní školy. Brno: Paido, 1996. 59.s. ISBN 80-85931-31-1 Fajfrová M., Jedovnice a okolí – regionální čítanka vlastivědy. Olomučany: 2001. s.55 Frýzová, I. Tvorba pracovního listu. Dostupné z WWW: https://is.muni.cz/auth/el/1441/podzim2007/ZS1MK_PD1/um/4314754/TVORBA _PRACOVNIHO_LISTU.doc?fakulta=1441;obdobi=3763;studium=148040;kod ZS1MK_PD1 Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79-6 Golteová-Bechtleová, M. Co tu kvete? 2.vyd. Bratislava: Euromedia Group, 2001. 430 s. ISBN 80-7202-808-1 Hasiči Kotvrdovice. Dostupné z WWW: http://www.mujweb.cz/www/kotvrdovice/fotogalerie.htm Hecker, U. Stromy a keře: Klíč ke spolehlivému určování. Čestlice-Průhonice: Rebo, 2007. 238 s. ISBN 978-80-7234-291-4 Hospůdka U Surfu. Dostupné z WWW: http://www.ubytovani.atlasceska.cz/hospudka-a-penzion-u-surfu-kotvrdovice/ http://www.komora.cz Hutchingsová, M., Alistair, R. Nápady pro vlastivědu: Soubor praktických námětů a zábavných činností pro vyučování prvouky a vlastivědy na 1. stupni ZŠ. Praha: Portál, 1996. 102 s. ISBN 80-7178-113-4
158
24.
25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46.
47. 48. 49. 50. 51. 52.
Chalupa Petr, Láznička Josef, Geografická charakteristika, stav a perspektivy rozvoje životního prostředí okresu Blansko, Okresní pedagogické středisko v Blansku, Blansko: 1989. s. 101 Chalupa, P., a kol. Vlastivěda pro 4.-5. ročník: Naše vlast. 2. vyd. Praha: Alter, 2005. 37 s. ISBN 80-85775-90-5 Charakteristika okresu Blansko. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_blansko CHKO Moravský kras. Dostupné z WWW: http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=4150 Jedovnice. Dostupné z WWW: http://www.jedovnice.cz Jetmar, J. Pracovní sešit k prvouce pro 3.ročník ZŠ – Vlastivědná část. Praha: SPN, 1992. 32 s. ISBN 80-04-26342-9 Josef Daněk. Dostupné z WWW: http://www.kraj.iipardubice.cz/arch/1132586793-josef-danek.html Knies, J. Blanský okres. Brno: Garn, 2008. s. 210. ISBN 978-80-86347-89-9 Knihovna Kotvrdovice. Dostupné z WWW: http://knihovnakotvrdovice.wz.cz/ Knecht P., Výzkum aktuálních problémů pedagogiky a oborových didaktik. Brno: MU 2006. ISBN 80-210-4163-3 Krasová. Dostupné z WWW: http://www.krasova.cz Kocour Junior. Dostupné z WWW: http://www.kocour-junior.cz/ Kolektiv autorů. Moravský kras. ONV Blansko 1984. s. 216 Kolektiv autorů. Okres Blansko. Praha 1983. s.49 Kolektiv autorů. Plán péče o CHKO Moravský kras na období 1997 – 2006. Blansko: Správa CHKO Moravský kras, 1997. s. 309 Kolektiv autorů. Slovník cizích slov. Praha 1995, s. 251. ISBN 80-90-1647-0-6 Kolektiv autorů. Pracovní listy a studijní materiál – integrované terénní cvičení Jedovnice. Brno: MU, 2008 Kolektiv autorů. Vybrané kapitoly z obecné didaktiky. 1.vyd.Brno: MU, 1999. 95s. ISBN 80-210-1308 Kolektiv autorů. Pracovní listy a studijní materiály: Integrované terénní cvičení – Jedovnice. Brno: MU, 2008. Kolektiv autorů. Člověk a jeho svět: Učebnice pro 3. ročník ZŠ. Brno: Didaktis, 2008. 71 s. ISBN 978-80-7358-109-1 Kolektiv autorů. Hurá z lavic do přírody 3: Jednoduché klíče k určování přírodnin. 2. vyd. Kněžice: Chaloupky, 2006. Kotvrdovice. Dostupné z WWW: http://www.kotvrdovice.cz Krejčová, V., Kargerová, J. Vzdělávací program Začít spolu: metodický průvodce pro první stupeň základní školy. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 232 s. ISBN 80-7178695-0 Kruhatka Mathiolliho. Dostupné z WWW: http://botany.cz/cs/cortusa-matthioli/ Letiště Kotvrdovice. Dostupné z WWW: http://www.letiste.kotvrdovice.cz/index.php?action=historie Lightronic. Dostupné z WWW: http://www.lightronic.cz/ofirme.htm Maňák, J. Švec, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN 80-7315039-5 Mapa Kotvrdovic. Dostupné z WWW: http://www.risy.cz/mapy_jihomoravsky_kraj Musil T. 50 let kopané. TJ Rakovec Kotvrdovice, 2005. s. 112
159
53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69.
70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81.
Mühlhauserová, H. Soubor námětů, úkolů a zajímavostí k přírodovědnému učivu pro 4. ročník. Znojmo, 2006. 48 s. Ochmanský Vladimír, Okres Blansko – regionální učebnice zeměpisu, ZŠ Knínice u Boskovic: 1997 Okres Blansko. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Blansko Památník padlým. Dostupné z WWW: http://www.vets.estranky.cz Panoš, V. Blanensko. Praha 1967. s.99 Pasch, M.et.al. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. 2. vyd.Praha: Portál, 2005. 416 s. ISBN 80-7367-054-2 Pašková, J. Učíme se společně: Pracovní listy pro skupinové a kooperativní učení ve 2. ročníku ZŠ: 1.díl. Brno, 2007. 112 s. Pašková, J. Učíme se společně: Pracovní listy pro skupinové a kooperativní učení ve 2. ročníku ZŠ: 2.díl. Brno, 2007. 112 s. Pašková, J. Učíme se společně: Pracovní listy pro skupinové a kooperativní učení ve 3. ročníku ZŠ: 1.díl. Brno, 2007. 112 s. Pašková, J. Učíme se společně: Pracovní listy pro skupinové a kooperativní učení ve 3. ročníku ZŠ: 2.díl. Brno, 2007. 112 s. Pašková, J. Učíme se společně: Pracovní listy pro skupinové a kooperativní učení ve 4. ročníku ZŠ: 1.díl. Brno, 2008. 112 s. Petty, Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996. 380 s. ISBN 80-7178-070-7 Plch, J. Návrh znaku a praporu obce Kotvrdovice. Příloha žádosti obce, 2004. Podroužek, Ladislav. Úvod do didaktiky prvouky a přírodovědy pro primární školu. 1. vyd. Dobrá Voda : Aleš Čeněk, 2003. s. 247. ISBN 8086473457. Průcha V., Alexa F. Paměti obce Kotvrdovic. MNV Kotvrdovice 1996. s.56 Průvodce naší přírodou. Praha: Svojtka, 2006. 191 s. ISBN 80-7237-223-8 Průzkum a analýza současného stavu mikroregionu Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras. Dostupné z WWW: http://www.vumopbrno.cz/stazeni/PASSM%20MK%20I.pdf Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupný z WWW: http://www.rvp.cz/sekce/58 Regionální osobnosti. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.blansko.cz/regionalni-osobnosti.php#zdenek_zouhar Rudice geopark. Dostupné z WWW: http://www.turistika.cz/turistickecile/detail/rudice-geopark Řešetka, M. Česko-německý slovník. Olomouc, 1996. 895 s. ISBN 80-86002-03-9 Řešetka, M. Německo-český slovník. Olomouc, 1996. 927 s. ISBN 80-86002-02-0 Satelitní mapa Kotvrdovic. Dostupné z WWW: http://www.maplandia.cz/ceskarepublika/jihomoravsky-kraj/blansko/Seidel, D. Květiny: Klíč ke spolehlivému určování. 2. vyd. Čestlice-Průhonice: Rebo, 2008. 239 s. ISBN 978-80-255-0000-2 Senetářov. Dostupné z WWW: http://www.senetarov.cz Schauer, T. Svět rostlin. 2.vyd. Čestlice-Průhonice: Rebo, 2008. 494 s. ISBN 97880-7234-998-2 Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras. Dostupné z WWW: http://www.spolekmoravskykras.cz Stichmannová-Marnyová, U. Copak to tu kvete? Bratislava: Príroda, 2006. 61 s. ISBN 80-07-01445-4 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, 79-01-C/01 Základní škola, KOTVRDOVSKÁ ŠKOLA. Kotvrdovice: 2007
160
82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96.
97. 98.
Štiková V. Přírodověda 4. Brno: Nová škola, 2006. s. 56. ISBN 80-7289-052-2 Štiková, V. Prvouka 3: Učebnice pro 3. ročník ZŠ. Brno: Nová škola, 2002. 75 s. ISBN 80-7289-044-1 Štiková, V. Prvouka 3: Pracovní sešit pro 3. ročník ZŠ. Brno: Nová škola, 2002. 59 s. ISBN 80-7289-045-X Štiková, V. Metodický průvodce učebnicí Prvouka 3. Brno: Nová škola, 2004. 43 s. ISBN 80-7289-065-4 Štiková, V. Já a můj svět: Prvouka pro 3. ročník: Učebnice. Brno: Nová škola, 2008. 83 s. ISBN 80-7289-097-2 Štiková, V. Já a můj svět: Prvouka pro 3. ročník: Pracovní sešit. Brno: Nová škola, 2008. 69 s. ISBN 80-7289-098-0 Švec, V., Filová, H., Šimoník, O. Praktikum didaktických dovedností. 2. vyd. Brno: MU, 2004. 90 s. ISBN 80-210-2698-7 Turistické cíle v okolí Kotvrdovic. Dostupné z WWW: http://www.hrady.cz/index.php?OID=3017 Vašek, L., Od Kojálu vítr fouká. Brno: 1998. 75.s. Vašek,T.,Ouda,M.Tvorba neformálního kurikula- integrovaná terénní výuka v modelové oblasti: diplomová práce. Brno:MU,2007 Vilémovice. Dostupné z WWW: http://www.vilemovice.cz Vysílač Kojál. Dostupné z WWW: http://foto.mapy.cz/11983-Vysilac-Kojal Zaniklé středověké osady. Dostupné z WWW: http://www.boskowan.com/region/hrady/zanikle.htm Za pohádkou a pověstí našeho domova. Okresní pedagogické středisko Blansko Zdeněk Zouhar. Dostupné z WWW: http://www.sbor.cz/detail_sbormistr.php?id=10398&PHPSESSID=6b795fe2678e 5399657a24cca0ba962 Zouhar E., Kunc.A. Paměti obce Kotvrdovice II.díl. OÚ Kotvrdovice 1999. s. 35 Zukal A.-Senetářovský. Historie Senetářova. Rozstání 1994. s.133
161
PŘÍLOHY
162
Seznam příloh Příloha č. 1 – jak se dříve v Kotvrdovicích žilo Příloha č. 2 – vzorový list Vznik Kotvrdovic Příloha č. 3 – vzorový list Symboly obce Příloha č. 4 – vzorový list Jak žily naše prababičky Příloha č. 5 – vzorový list Kotvrdovští rodáci Příloha č. 6 – vzorový list Průmysl Příloha č. 7 – vzorový list Společenstvo rybníka Příloha č. 8 – vzorový list Společenstvo lesa Příloha č. 9 – vzorový list Společenstvo louky Příloha č. 10 – vzorový list Společenstvo pole Příloha č. 11 – vzorový list Chráníme přírodu Příloha č. 12 – vzorový list Najdeš vždy cestu domů? Příloha č. 13 – vzorový list Krajina okolo nás Příloha č. 14 – vzorový list Kam teče náš potok Příloha č. 15 – vzorový list Vyznáš se v obci? Příloha č. 16 – vzorový list Umíš se orientovat? Příloha č. 17 – vzorový list Jdeme na výlet Příloha č. 18 – vzorový list Památky v obci a okolí Příloha č. 19 – vzorový list Jak Macocha dostala jméno Příloha č. 20 – vzorový list Znalec obce Příloha č. 21 – list Vznik Kotvrdovic - vyplněný žáky Příloha č. 22 – list Symboly obce - vyplněný žáky Příloha č. 23 – list Jak žily naše prababičky - vyplněný žáky Příloha č. 24 – list Kotvrdovští rodáci - vyplněný žáky Příloha č. 25 – list Průmysl - vyplněný žáky Příloha č. 26 – list Společenstvo rybníka - vyplněný žáky Příloha č. 27 – list Společenstvo lesa - vyplněný žáky Příloha č. 28 – list Společenstvo louky - vyplněný žáky Příloha č. 29 – list Společenstvo pole - vyplněný žáky Příloha č. 30 – list Chráníme přírodu - vyplněný žáky Příloha č. 31 – list Najdeš vždy cestu domů - vyplněný žáky Příloha č. 32 – list Krajina okolo nás - vyplněný žáky
163
Příloha č. 33 – list Kam teče náš potok - vyplněný žáky Příloha č. 34 – list Vyznáš se v obci - vyplněný žáky Příloha č. 35 – list Umíš se orientovat - vyplněný žáky Příloha č. 36 – list Jdeme na výlet - vyplněný žáky Příloha č. 37 – list Památky v obci a okolí - vyplněný žáky Příloha č. 38 – list Jak Macocha dostala jméno - vyplněný žáky Příloha č. 39 – list Znalec obce – vyplněný žáky jako vstupní test Příloha č. 40 – list Znalec obce – vyplněný žák jako výstupní test Příloha č. 41 – fotografie dokumentující průběh výuky
164
Příloha č.1
Jak se dříve v Kotvrdovicích žilo Bydlení Obyvatelstvo tvořili rolníci (místy si ještě uchovali kroj a staré zvyky) a dělníci (hlavně kolem Blanska). Domy, dříve vesměs dřevěné, stavěly se obyčejně až po okno z kamene, ostatní část z vepřovic, zřídka z cihel. U domu někdy i v předu bývaly zahrady, ohrazené tyčkami, ve východní části i vysokými terasami z narovnaných kamenů. Rolnické usedlosti byly obyčejně u sebe a nazývaly se dědina. Vystavěny byly zpravidla průčelím do návsí a bývaly od sebe odděleny úzkými uličkami. V předu bývala seknice, síň a průjezd. Za ním byla konírna, kravárna, plevník a kůlna. Ostatní části, vystavěné do obdélníka, tvořily dvůr, který byl vzadu napříč uzavřen stodolou. Za ní se prostírala humna a pozemky. Ve světnici býval v rohu stůl, kolem něho lavice, v opačném koutě velká kachlová kamna s pekárnou. Vedle kamen stála také lavice. Mimo to zde byly 1 až 2 postele (ložnice), peřiny byly přehozeny na bidlech. K vybavení patřila také truhla, u bohatších harmara. Dělnické domky stávaly v řadách se štíty obrácenými na cestu. Domy bývaly kryty většinou tvrdě, doškem. Dříve i štíty byly dřevěné, buď z prken nebo z hůlek slámou propletených a maltou nahozených. Dveře byly chráněny stříškou, která někdy stála na sloupech. Takto vznikla pavláčka, která se na zimu zakrývala chvojím.
Oblečení Kroj původní: dříve nosívali muži vysoké boty (lýtkovice) a kalhoty „koženky“. Na košili se oblékala tmavomodrá vesta, nahoře upjatá tmavomodrými knoflíky, někdy tmavomodrý „špenzr“. Na krk uvazovali červený „tytajový“ šátek, hlavu pokrývali černým kloboukem, nahoře plochým se dvěma střapci vzadu. V zimě ještě oblékali modrý plášť se dvěma límci, z nichž jeden byl široký po pás, druhý nahoře užší. Pod kloboukem nosili míšek (mimič), který se přetáhl přes uši. Ženy nosily nízké střevíce, bílé punčochy, krátkou kanafasku (bílou s červenými pásy), bílý fěrtoch v rozích vyšívaný (nebo modrý „blanketový“), kabátek hedvábný nebo soukenný (zelený, modrý nebo černý) vzadu s „opičkou“ a nahoře nabíranými úzkými rukávy. Hlavu měly pokrytu „tytajovým“ šátkem nebo nosily bílou, v rozích také bíle vyšívanou „šatu“.
Zbytky původního kroje na počátku 20. století: Muži nosili vysoké boty koženky (nejdříve žluté, po ušpinění přebarvené na černo), korduly (černé, modré nebo červené) se žlutými knoflíky, v létě nízký klobouk se širokou střechou, v zimě schořovice, sobolovice nebo beranice ve tvaru hulánských čepic se střapcem (pod nimi nosili „michlovku“-pletenou čepici). Na cestách v zimě se užívalo bílé haleny s kapucí a krátkého kožichu podšitého beránkem. Děvčata nosila také kordulku, krátké a pestře barevné sukně. Okolo Jedovnice uvazovaly šátek pod bradu, okolo Molenburka se nosil šátek svázaný na záušnice. Každá obec tvořila téměř rodinu, jejíž členové pevně lnuli k sobě, a to tím více, čím byli blíže příbuzní. Druh druha oslovoval křestním jménem a nejmenoval ho příjmením. Spíše se používaly přezdívky podle chalupy nebo se přidávalo křestní jméno otcovo či matčino (Vincek Michalů, Hanča Bářina…).
Řeč V městečkách se mluvilo nářečím blízkým spisovnému jazyku, ale již v předměstích a na vesnicích dialektem. Existovala zde dvě nářečí. V okolí Blanska se zaměňovala kmenová samohláska o v u (belo k dutrhání = bylo to k smíchu, putvura čluvěk = šelma). V Moravském krasu a na Drahanské vysočině bylo užíváno nářečí jiné. (Děvčátka melý, debeste tu věděly, bele beste se zhruzily). Život obyvatel v nížinách byl díky úrodnosti uspokojivý. Také bylo možno si vydělat v továrně. Život „na horách“ byl však drsný. Lid za prací docházel denně až 2 hodiny cesty. Hlavně v zimě byla bída, někde se nepekl ani chléb a celoroční stravou byly brambory a zelí, nápojem kořalka.
Zvyky a tradice Říkalo se, že děti nosila vrána pod křídlem, sedla na okno, rozbila je a vnesla do světnice. Neobjevovala-li se dlouho, vyvolávaly na ni děti: „K nám, k nám, vráno, máme plínke a peřinke, potřebujem Kateřinke“, a sypaly vráně za okno mák. Narodilo-li se dítě, bylo zabaleno do peřiny, za povijan se zastrčil růženec. Aby k němu neměly moci divoženky. (Divoženky prý bydlely v děrách, např. v Balcarce nebo v Kůlně). Do první koupele se házel dítěti peníz, který patřil babičce. Babička chodívala říkat o kmotry. Dříve tak činil otec, který často padl na kolena a pro Boha prosil kmotra, aby
mu prokázal tu čest. Ke kmotrovi míval potom velikou úctu. Když šel kolem jeho stavení, smekal a křižoval se. Z různých známek dítěte věštili budoucnost. Když dítě mělo modrou žilku na nose nebo mu narostly dřív zuby, znamenalo to, že umře. Když mělo na hlavě „vlka“ (dvě štětičky vlasů), bude šťastné. Jako hračka se dával dítěti klíč k hryzání, aby brzy začalo mluvit. Které nemluvně však bývalo česáno hřebenem, dlouho nemluvilo. Když dítěti vypadl zub, házel se přes hlavu a říkalo se: „Tomáš zobíček koščené, hať mně narůste za ňé železné.“ O smrtné neděli chodily děti se smrtkou nebo smrtákem. Po obchůzce se známým říkáním házely smrtáka do vody, ve Vilémovicích jej shazovaly se skály a spálily v jeskyni. Odtud pochází název jeskyně „Smrtní“. Po odvodech nebo po příchodu z vojny pomýšleli hoši na ženění. Důvodem k výběru nevěst byly většinou peníze. Svatba bývala hlučná a trvala často i tři dny. Když se stala žena matkou, byl jí vykázán zvláštní kout, kde byla postel přikryta koutnicí. Odtud neměla žena vycházet šest neděl. Pokud by šla dřív na pole, strhne se krupobití, pokud by šla do hostince, strhla by se bitka. Na koutnici býval zavěšen vínek a růženec, které dostala dcera od matky před svatbou. K léčení nemocí se používalo lidových léků. Robota Poddanské poměry byly podobné jako na Brněnsku. Mimo úrok dávali lidé vrchnosti slepice a vejce, sbírali lískové ořechy a houby. V polovině 18.st. robotovali obyčejně sedláci s potahem 3 dny, ze ¼ lánu 3 dní pěšky, chalupníci podle velikosti pozemků 1-3 dni, podruzi 1 den týdně, sedláci a podsedkové 4 dni týdně. Roku 1835-1847 se mnozí poddaní vykoupili z roboty. Správa obce Obec řídil starosta, jemuž byli přiděleni radní. Do roku 1848 měl velkou důležitost rychtář. Tam, kde obec patřila k více velkostatkům, bylo i více rychtářů, vesnice se dělila na strany. Různé strany měly místy i svoje hostince a úřední pečeti a také různé roboty. Ve znaku měly vesnice nejčastěji předměty hospodářské nebo řemeslnické (radlici, srp, kozlík, žitné pole). Větší osady a městečka dostaly i zvláštní znaky od panovníků, obyčejně po žádosti majetníka velkostatku.
Běžný rok na vsi Začátek roku byl ve znamení Tří králů, kteří chodili na koledu. Doba po Novém roce byla určena k vyplácení sjednaných prací. U sedláků bylo vypláceno služné služkám a čeledínům, vyúčtovány byly zpětně práce domkařům a dělníkům. Bylo také období plesů. Chasníci z rolnických chalup projížděli koně „šlitášem“ tj. na saních, kde nechyběla ani děvčata. Sedláci chodili na besedu ke kovářovi nebo ke kolářovi, a tak si krátili dlouhé zimní večery. Povídalo se, hrály se karty o sirky. U majetnějších rodin proběhla událost roku, tj. zabijačka. Dělníci chodili časně zrána do práce do Blanska i jinam. Zpočátku pěšky, později autem soukromé dopravy. V letním období dojížděli převážně na kolech. Popeleční středou končily plesy a byly nacvičovány divadelní hry a zpěvohry. Nezřídka zajížděli ochotníci hrát i do sousedních vesnic. Velikonoce jako předzvěst jara s koledníky s pletenými vrbovými pruty nebo ověnčeným praklem se tradují dodnes. Zvlášť na Velikonoce se těšili chlapci – hrkači a klapači. Hrkání řídili dva nejstarší chlapci, kteří dělali „pány“. Při hrkání po celé vsi byly i úseky, kde se zpívalo: „My klekání zvoníme, tím památku činíme, že Kristus Pán za nás umřel a na kříži za nás pněl.“ V pátek ráno se musel každý hrkač umýt v potoce na Žlebě a odpoledne se muselo jít na „lóbání“ kostela. Na Bílou sobotu se vybíralo a „páni“ rozdělovali odměnu podle hlasitosti hrkače. Na Bílou sobotu v poledne vytroubil hornista hasičů slavnostní signál a dvěma minutami ticha byli uctěni padlí a zemřelí. Začátkem dubna jezdili chasníci k odvodům. Byla to vždy událost v obci. Rukovalo se 1.října a rozloučení se svobodou se oslavovalo odvedeneckou taneční zábavou. Jarní práce na polích a zahrádkách skončily a přišel první máj – svátek práce. Ráno v 6 hodin prošla vesnicí kapela a hrála tzv. budíček. Kolem osmé hodiny se začali scházet občané a děti do prvomájových průvodů. Odpoledne byla v některé hospodě taneční zábava. Ve 4 hodiny odpoledne spustila kapela před hospodou říznou polku a tím byla zábava zahájena. O muzikách stála v jednom koutě děvčata a v druhém koutě, obvykle u výčepu, stáli chlapci. Kolem sálu seděla tzv. „soudná stolice“. Skládala se obvykle z maminek, babiček a mladých provdaných žen, které všechno zkritizovaly. Od oblečení děvčat až po jakýkoliv případ při tanci. Velmi často se stávalo, že se chlapci kvůli děvčeti poprali buď přímo v hospodě nebo venku.
Velkými svátky byl Boží hod svatodušní. V neděli chodili tradičně do Křtin ženatí a v pondělí zase svobodní. Chodilo se pěšky přes les kolem hájenky U kůlny a rozhledny Proklest. Velkým svátkem bylo také Boží tělo. Z kostela vyšel průvod do městečka Jedovnic. Pod baldachýnem neseným čtyřmi členy kostelní rady žehnal kněz od čtyř oltáříčků. Družičky sypaly květiny na cestu z košíčků. 5. a 6.července – na svátek Mistra Jana Husa a Cyrila a Metoděje- se pálila hranice, při které proběhla vzpomínková řeč na mučedníka dávných dob. Kotvrdovští občané chodili každoročně na dvoudenní pouť do Němčan. Jako poděkování za sklizenou úrodu se chodilo na jednodenní pouť do Sloupu (na svátek sv. Martina). Velkým zážitkem byla senoseč v Rakovci. Sedláci měli svoje sekáče a tato parta nastoupila navečer k sečení. Seklo se do tmy, pak se rozdělal oheň a při jídle a samozřejmě i doušku kořalky se ozývalo halekání sekáčů od prvního až k třetímu hájku. Před východem slunce po krátkém spánku se za rosy seklo. Mezitím dozrálo obilí a nastaly žně. I o žních chodívali sekáči sekat obilí na Hanou. Kosilo se ručně. Sekáč měl odebíračku, která dávala obilí na povřísla nebo motouzy. Další pomocník vázal snopy a snášel je na jedno místo, kde se v řadě stavěly „panáky“ nebo “kozle“. Později si rolníci pořídili žací stroj a samovaz. Po sklizni úrody se slavily dožínky. Mladá chasa si zvolila hospodáře, kterému donesla dožínkový věnec. Následoval slavnostní průvod obcí, kdy chlapci jeli na koních, hospodář na bryčce a mládež byla oblečená v krojích. Potom se tančila moravská beseda a hospodář poručil chase bečku piva. Po otavách a žních dávali domkaři a chalupníci své kozy do stáda, které pásl za mírný poplatek invalidní důchodce. Pást pomáhali i chlapci. Pekli si brambory a skotačili. Z podzimních svátků se slavil 28. říjen (vyhlášení Československé republiky), svátek Dušiček a Všech svatých. To už byla zima na krku. Vánoce byly chudobné. Stromečky byly ozdobeny jablíčky, ořechy a domácím pečeným cukrovím. Baňka nebo hvězda na vrcholu byly vzácností. Kdo se postil o Štědrém dnu, mohl vidět zlaté prasátko. Ke štědrovečerní večeři se podávala zapečená rýže se sušenými švestkami, čaj s koláčem nebo bábovkou. Pod stromečkem býval obvykle dárek pro běžnou potřebu (košile, svetr, boty). U stromečku se zpívaly koledy a chlapci chodili po koledě k příbuzným a známým.
Příloha č. 2
Příloha č. 3
Příloha č. 4
Příloha č. 5
Příloha č. 6
Příloha č. 7
Příloha č. 8
Příloha č. 9
Příloha č. 10
Příloha č. 11
Příloha č. 12
Příloha č. 13
Příloha č. 14
Příloha č. 15
Příloha č. 16
Příloha č. 17
Příloha č. 18
Příloha č. 19
Příloha č. 20
Příloha č. 21
Příloha č. 22
Příloha č. 23
Příloha č. 24
Příloha č. 25
Příloha č. 26
Příloha č. 27
Příloha č. 28
Příloha č. 29
Příloha č. 30
Příloha č. 31
Příloha č. 32
Příloha č. 33
Příloha č. 34
Příloha č. 35
Příloha č. 36
Příloha č. 37
Příloha č. 38
Příloha č. 39
Příloha č. 40
Příloha č. 41
Výuka na louce
Lovení hmyzu
V lese
Mapování rybníka
Exkurze ve firmě Lightronic
Zakreslování ječmene
Práce ve skupinách
Výlet do Senetářova
