MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra hudební výchovy

Využití hudební výchovy v integrovaném pojetí vzdělávání v mateřské škole Bakalářská práce Prezenční studium

Brno 2013 Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

PhDr. Blanka Knopová, CSc.

Gabriela Šmerdová

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne ....................

...................................... Gabriela Šmerdová

Poděkování: Ráda bych poděkovala PhDr. Blance Knopové CSc. za odborné vedení, cenné připomínky, vstřícný přístup, ochotnou spolupráci a za čas, který mi věnovala v průběhu zpracování bakalářské práce.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 5 1 Charakteristika vývoje dítěte předškolního věku ..................................................... 6 1. 1 Hra .................................................................................................................... 6 1. 2 Motorický vývoj dítěte...................................................................................... 7 1. 3 Kognitivní vývoj dítěte ..................................................................................... 8 1. 4 Řeč .................................................................................................................... 8 1. 5 Hudební vývoj dítěte ......................................................................................... 9 2 Vzdělávání v mateřské škole ..................................................................................... 11 2. 1 Proměny předškolního kurikula v historii ...................................................... 11 2. 2 Současné pojetí vzdělávání v mateřské škole ................................................. 13 3 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání ..................................... 13 3. 1 Oblasti RVP PV .............................................................................................. 15 4 OD JARA AŽ DO ZIMY HRAJEME SI S PÍSNĚMI ........................................... 20 4. 1 JARO .............................................................................................................. 20 4. 2 LÉTO .............................................................................................................. 30 4. 3 PODZIM ......................................................................................................... 37 4. 4 ZIMA .............................................................................................................. 43 Závěr .............................................................................................................................. 52 Seznam použité literatury ............................................................................................ 53 Resumé Anotace

Úvod Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla pro téma blízké jak zaměření studijního oboru, tak mému osobnímu zájmu o hudbu, které se věnuji již mnoho let. Na praxích jsem měla možnost sledovat, jak děti na hudební činnosti reagují. Bylo pro mne příjemným zjištěním, že všechny děti, hudebně nadané či nikoliv, se u hudebních aktivit výborně baví, těší se na ně a rády se zapojují. V dnešní době nemá hudba v mateřských školách významné místo, a už při studiu na střední pedagogické škole nám připomínali, že dobré hudební aktivity jsou pro dítě v mnoha ohledech velmi důležité. Rozvíjí jejich hudebnost, napomáhají vývoji řeči, navozují kladné emoce, zlepšují pohybovou koordinaci a vzhledem ke kolektivnosti u hudebních činností mají pro ně i sociální význam.

Cílem bakalářské práce je sestavení didaktického materiálu, který by měl sloužit jako námět pro práci s dětmi. Vzhledem k obsahu a zaměření tématických celků jej lze využít v průběhu celého roku.

Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První kapitola teoretické části popisuje obecnou charakteristiku předškolního období. Přiblíží vývoj motoriky a myšlení předškolního dítěte, jeho hru a hlavně hudební vývoj, který je základem k nalezení vhodných hudebních aktivit pro dítě. Další kapitola se zaměřuje na pojetí vzdělávání v mateřské škole. Začíná proměnou vzdělávání v průběhu historie a pokračuje pojetím vzdělávání v současnosti. K tomu neodmyslitelně patří Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV), o kterém se více píše v následující kapitole. Důležitým obsahem RVP PV je pět vzdělávacích oblastí, ke kterým je blíže popsaná spojitost hudební výchovy a daných cílů. Praktická část obsahuje tématické bloky, které mohou sloužit jako námět pro práci s dětmi v průběhu celého roku. Jsou motivované pohádkami o čtyřech skřítcích, kteří se starají o jednotlivá roční období. Děti se prostřednictvím hudebních aktivit a dalších činností seznamují s charakteristickými znaky ročních dob, rozvíjí hudebnost a učí se novým věcem.

5

1 Charakteristika vývoje dítěte předškolního věku Každé vývojové období v životě člověka má své charakteristické rysy, může být různě dlouhé a individuální je i tempo rozvoje schopností a dovednosti. V první kapitole v obecné rovině představíme předškolní období dítěte a blíže se zaměříme na jeho hudební rozvoj. Předškolní období je vymezeno věkem dítěte, přibližně mezi třetím a šestým rokem. Konec tohoto období však není určen fyzickým mezníkem, ale sociálním nástupem dítěte do školy. Jedná se o jedno z nejzajímavějších vývojových období člověka. Kromě charakteristické změny postoje ke světu jsou význačné změny v různých oblastech biologického a psychosociálního vývoje. Pro dítě je stále nejdůležitějším sociálním prostředím jeho vlastní rodina, ale zároveň projevuje velký zájem o společnost druhých dětí a je schopné s nimi spolupracovat. Kontakt s vrstevníky mu může v největší míře zprostředkovat právě mateřská škola, kterou v tomto věku většinou navštěvuje a která mu pomáhá připravit se do první třídy základní školy. Nicméně nejedná se jen o dobu přípravy na školu - připravuje se i na pozdější dospělý život.

1. 1 Hra V tomto období hra představuje podstatnou část každodenních aktivit dítěte. Hra je způsob “vlastní interpretace reality, postoje ke světu i k sobě samému.”1 Při hře se dítě naučí rozlišovat své osobní vlastnosti, ať jsou pozitivní či negativní, neboť samo dítě v ní může být hodné i zlé. Dítě si hraje, protože ho to baví a zároveň se bezděčně učí novým věcem. Pokud si hru volí samo, můžeme zřetelně sledovat jeho zájmy, znalosti a dovednosti i povahové rysy. Hry můžeme rozdělit na dva druhy. Prvním typem her jsou hry spontánní, takové, které si dítě vytváří samo na základě jeho zájmu a podnětů z okolí. Pro dítě má tento způsob hry velký význam. Druhým typem her jsou ty, které jsou dítěti nabídnuty. Mají předem stanovený obsah

1

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005, s. 186.

6

a daná pravidla. Mezi ně můžeme zařadit i hudební hru. Ta představuje různé druhy her propojených se zpěvem, s rytmem, s pohybem a s hudebními nástroji. Hry se zpěvem jsou mezi dětmi velmi oblíbené. Rozvíjí jejich estetické cítění, smysl pro rytmus a zároveň řeč. Děti v mateřské škole si hudbu osvojují především pomocí písniček, proto je tento typ hudební hry u nich využíván nejčastěji. Velmi vhodné jsou pro děti nástroje Orffova instrumentáře, který obsahuje nástroje rytmické bicí a melodické bicí. Rytmické nástroje bicí, jsou ty, které nevydávají tón určité výšky. Řadíme sem např. ozvučná dřívka, triangl, bubínek, prstové činelky atd. Mezi nástroje melodické bicí patří zvonkohra, metalofon a xylofon. S těmi pracují děti méně často. Nástroje mají vyladěnou tónovou výšku, proto obohatí píseň nejen o rytmickou stránku, ale i o melodii, harmonii a barevné znění. Hra na ně je již náročnější, proto se využívají až po předchozí hudební průpravě. Jak jsme už výše zmínili, zpěv často doprovázíme i pohybem. Může se jednat o taneční prvky, pohyb podle zpívaného slova, nebo hra na tělo, kdy píseň doprovázíme tleskáním, dupáním, atd. Existuje řada hudebních

her

s

pohybem,

které

využívají

pouze

rytmus

bez melodie

např. vytleskávání různých rytmů nebo pochodování do rytmu s bubínkem. Zábavná může být pro děti hra na dirigenta a napodobování hry na hudební nástroje. Vytvoříme tak s dětmi společně krásný orchestr, který lze doplnit i nahrávkou.

1. 2 Motorický vývoj dítěte Motorický vývoj souvisí s celkovou aktivitou dítěte a s možností pohybu a podmínkami, které mu připravujeme pro rozvoj motorických dovedností. Motorické schopnosti a dovednosti se výrazně liší u tříletého dítěte a dítěte šestiletého. Během předškolního období se zdokonaluje a zlepšuje kvalita hrubé motoriky a pohybové koordinace. Dítě je hbitější a samotné pohyby jsou elegantnější a plynulejší. Rozvíjet motoriku dětí můžeme i za pomocí hudby, kdy se budou snažit vyjádřit pohybem, co při poslechu cítí. Mohou se pouze kývat do rytmu, točit dokola nebo tančit po celé místnosti. I směr melodie lze vyjádřit pohybem, kde dítě při stoupající melodii je na špičkách, a když melodie klesá, jde do podřepu.

7

Rovněž se rozvíjí motorika jemná. V mnoha činnostech je dítě zručnější a více soběstačné. Okolo čtvrtého roku se vyhraňuje lateralita a to v závislosti na dominanci hemisféry. Jak roste jemná motorika, zlepšuje se i schopnost kresby, která podpoří rychlejší rozumové pochopení světa. V dětské kresbě se projevuje snaha zobrazit realitu tak, jak ji samo chápe. Nejdříve kreslí osoby ze svého okolí, které zná, poté začíná kreslit pohádkové postavy, zvířata a později přichází s kresbou neživých předmětů. Velmi zajímavý je vývoj kresby postavy člověka. V počátku dítě nakreslí tzv. "hlavonožce" a s rostoucím věkem přidává postavě různé detaily – trup, krk, prsty, vlasy, uši, atd.

1. 3 Kognitivní vývoj dítěte Výrazné změny nastávají v myšlení dítěte. Okolo čtvrtého roku končí fáze předpojmového myšlení, (dítě si vytváří pojmový symbol, podle kterého pojmenovává i další podobné objekty) a přichází fáze názorného myšlení (dítě se neřídí logickými operacemi, ale pouze názorným poznáním). Myšlení se sice značně vyvíjí, ale přesto je dítě stále vázáno na to, co vidí či vidělo. Dítě vnímá globálně, ale celek je pro něj složen z jednotlivých částí. Zároveň jsou pro něj důležité detaily podnětu, které ho výrazně upoutají. Často to má souvislost s prožitkem, zájmem nebo jeho potřebou. Okolní svět je ale pro dítě příliš složitý a mnohým věcem nerozumí. Proto mají tendenci si realitu upravovat a přetvářet tak, aby byla pro ně přijatelná a srozumitelná. Z tohoto důvodu se u dětí často vyskytují tzv. dětské lži nebo konfabulace, kdy mezery a nedokonalosti v paměti a rozumových znalostech dítě vyplňuje svojí fantazií. Dotváří si anebo zcela vymýšlí nové zážitky a nerozlišuje sen od skutečnosti. Je to ovlivněno nezralostí, jejich vlastními potřebami a zároveň citovým laděním. I při vyprávění dítě uplatňuje svou fantazii, která v tomto období hraje nezastupitelnou roli. Dítě si díky ní může alespoň na chvíli přizpůsobit realitu svým přáním a potřebám.

1. 4 Řeč V tomto období děti používají řeč hlavně jako dorozumívací prostředek a má pro ně důležité místo v sociální interakci. Zároveň jim pomáhá při vyjádření svých

8

přání, potřeb nebo nálad. Se zdokonalováním řečových schopností dítěti přibývá poznatků a zkušeností. Nemusí být vázáno jen na svou vlastní zkušenost, ale pomáhá mu i slovní popis nebo text čtený druhou osobou. V předškolním období dochází ke zkvalitnění řečových schopností. Tříleté děti vyslovují řadu hlásek nesprávně nebo je často nahrazují jinými. Je to způsobeno zejména tím, že dítě neví, jak hlásku vyslovit nebo ještě dostatečně neovládá mluvidla. Během dalších let se výslovnost zlepšuje a před nástupem do školy by měla dětská “patlavost” zcela vymizet. V dnešní době roste počet dětí, které mají se správnou výslovností hlásek velké problémy i ve škole, proto jich řada navštěvuje logopedické kliniky. Toto téma se jeví jako velmi aktuální, protože se o něm často zmiňuje i odborná literatura, např. specializovaný časopis Informatorium 3-8, zaměřený na předškolní vzdělávání.2 Otázkou je, jak správně rozvíjet řeč dětí, aby se předešlo problémům s komunikací ve škole. Hudební výchova tomu může pomoci převážně zpěvem písní, při kterém dbáme na správnou výslovnost a funkci hlasového ústrojí. Máme možnost využít i různá cvičení s vyslovováním jednotlivých hlásek (např. jízda autem - brrrr, had sssss…). Dítě se učí správně dýchat a osvojuje si lépe dané hlásky. Pro správnou výslovnost je potřeba mít dobře pohyblivé svaly mluvidel, proto dětem pomáhají zábavná cvičení (např. nafoukneme tváře jako bublinu, zvuk kopyt koníka, rybička, čertík…).

1. 5 Hudební vývoj dítěte V období předškolního věku se dítě vyvíjí v mnoha oblastech. Proto je potřeba mu připravovat pestrou škálu aktivit. Důležitý je také vývoj hudebního vnímání, který rozvíjíme různými hudebními hrami, zpěvem písní nebo poslechem skladeb. Předškolní období je velmi důležitou etapou hudebního vývoje, která, je-li zanedbána, ovlivní negativně vztah dítěte k hudbě a možnosti jeho dalšího úspěšného hudebního rozvoje. K plynulému hudebnímu rozvoji může přispět i kvalitní vedení paní učitelky.

2

Např. - TĚTHALOVÁ, Marie. Jak v mateřské škole rozvíjet dětskou řeč. Informatorium 3-8: Časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v MŠ a ŠD. roč. 2011, č. 7, s. 20-21.

9

Abychom úspěšně rozvíjeli hudební vnímání dětí, musíme dobře znát, co v kterém věku dokáže a jaké hudební činnosti jsou jeho věku přiměřené. Hudební vývoj je v tomto období spojen s ostatními psychickými funkcemi a zároveň souvisí s rozvojem fonematického sluchu. Sluch začíná fungovat několik dní po narození, ale bylo zjištěno, že hudební tóny dítě dokáže rozeznat už v prenatálním období. Během prvního roku života se sluchový orgán vyvíjí a dítě má potřebu slyšet zvuky. V počátku nejprve dítě upoutá rytmus, dynamické rozdíly a různé změny v barvě. Až později se vyvíjí cit pro jednotlivé výšky tónů. Okolo třetího roku se zdokonaluje řečový projev i přesnost pěvecké reprodukce. Můžeme zde pozorovat i spontánní zpěv, který je podmíněn oblíbeným předmětem nebo hračkou, kterému dítě zpívá svou melodii. Podnětem a inspirací jim bývají písně, které slyší ve svém okolí. Samotné tvoření tónů se postupně automatizuje a tím se upevňují pěvecké schopnosti. Rozsah pěveckého hlasu je individuální a zvětšuje se úměrně s věkem a s pěveckou aktivitou. Dětský tón bývá poměrně slabý, lehký a barevně světlý. Mnoho dětí předškolního věku má problém s navozením správné intonace. U některých tato skutečnost přetrvává i do dalších let. Častou příčinou je nerozvinutý hudební sluch, kvůli kterému mají děti málo hudebních představ a špatné tonální a rytmické cítění. V předškolním období se výrazně zdokonaluje motorika dětí. S postupným vývojem motoriky se zlepšuje koordinace pohybů s charakterem hudby. Rytmus hraje v tomto období důležitou roli, neboť je prostředkem pro rozvoj jemné i hrubé motoriky. Zároveň se rodí předpoklady pro zvládnutí hry na hudební nástroj. Při dobrém vedení je dítě schopné zahrát už v pěti letech jednoduché skladby. Nejčastěji se začíná hrou na zobcovou flétnu, která probíhá skupinově v mateřských školách.3

3

Viz blíže - SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: učebnice pro studenty pedagogických

fakult. Praha: SPN, 1990. Učebnice pro vysoké školy. s. 295-302

10

2 Vzdělávání v mateřské škole 2. 1 Proměny předškolního kurikula v historii Předškolní vzdělávání prošlo během předešlých let řadou reforem. První ucelené učební programy výchovy dítěte v mateřské škole se objevily v knize Informatorium školy mateřské od J. A. Komenského. Ta formuluje výchovné cíle, obsah i způsob, jak je dětem předávat. Přestože se tato kniha zabývá převážně mateřskou výchovou v rodině, jsou mnohé myšlenky zajímavé i pro moderní předškolní pedagogiku. S rostoucím počtem pracujících matek se na přelomu 18. a 19. století rozvíjela institucionální předškolní výchova ve formě různých opatroven a dětských zahrádek. První program s názvem Školka, který stanovoval systém počátečního vzdělávání, vytvořil J. V. Svoboda pro svoji opatrovnu Na Hrádku v Praze. Výrazným mezníkem v předškolní výchově a v tvorbě kurikulárních dokumentů byl rok 1869, ve kterém vyšel nový školský zákon o povinné školní docházce. Umožnil zřizovat při obecních školách i opatrovny předškolních dětí. Na mateřské školy se kladl nárok, aby doplňovaly rodinnou výchovu a připravovaly děti do první třídy základní školy. Zásadní změny předškolního kurikula přineslo reformní hnutí, které mělo mezinárodní charakter. Mezi hlavní světové představitele tohoto reformního hnutí můžeme zařadit mj. Marii Montessori a Ellu Keyovou. U nás se nejznámějšími propagátory hnutí staly Anna Süssová a Ida Jarníková. A. Süssová prosazovala názor o respektování potřeb dítěte a odstranění školského způsobu výuky. Důležité místo dávala hrám, proto se zaměřila na uspořádání prostředí a jeho rozdělení na hernu, zahradu a pracovnu. I Jarníková napsala několik významných prací, za nejdůležitější je považován Výchovný program mateřských škol (1927). Také ona usilovala o odstranění školského způsobu výuky a sezení v lavicích, ale zejména se snažila o zlepšení materiálních podmínek v mateřské škole, snížení počtu žáků a změnu obsahu vzdělávání. Veškeré snahy o respektování potřeb dítěte a jeho individuální a osobnostní rozvoj byly postupně pozastaveny 2. světovou válkou a příchodem totalitního režimu. V souvislosti se společenskou a politickou situací se objevily snahy o zavedení

11

jednotného systému. Zákonem o jednotné škole č. 95/1948 Sb. byla mateřská škola zařazena mezi školskou soustavu, ale zároveň byla potlačena jakákoliv předchozí snaha reformního hnutí. Prvním kurikulem z této doby byl Pracovní program pro mateřské školy (1948), na který v dalších letech navazovaly i další osnovy pro mateřské školy. Pojetí výchovy vedlo ke kolektivismu, kdy nešlo o výchovu jednotlivce jako samostatné osobnosti, ale k výchově skupiny jako celku. V mateřských školách byl stanovený pevný průběh dne a forma výchovné práce. Činnosti byly rozdělené podle výchovných složek (hudební, výtvarná, tělesná…). Jednotlivé aktivity se týkaly pouze dané složky a nebylo požadováno propojení mezi nimi. Činnosti sice byly různorodé, ale netvořily celkový rámec integrovaného pojetí předškolního vzdělávání, jak je tomu dnes. Nerozvíjela se tak celá osobnost dítěte, pouze se dítě rozvíjelo v rámci dané výchovné složky. Po roce 1989 se začalo prosazovat humanistické a demokratické pojetí předškolní výchovy, které se snažilo změnit vztahy mezi účastníky vzdělávacího procesu a snížit psychofyzickou zátěž předškolních dětí. Celý proces změny českého školství byl popsán v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR4. Popisoval pojetí a funkci školy, cíle a obsah vzdělávání, strukturu školského systému, způsob řízení a hodnocení kvality škol. Předchozí dokumenty o vzdělávání v mateřské škole se přestaly používat a byl vytvořen doporučený materiál pro práci s dětmi. Řada mateřských škol jej ale vůbec nevyužila. Programy tak byly v kompetenci vedení jednotlivých mateřských škol a začaly se velmi různit. Začaly vznikat různé programy pro alternativní vzdělávání v mateřských školách, ale stále se hledal rámec, který by stanovil koncepci předškolního vzdělávání, aby i přes různorodost programů byl pro všechny mateřské školy směrodatný. To se povedlo až v roce 2001, kdy byl dokončen Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV).5

4

Bílá kniha Viz blíže - BEČVÁŘOVÁ, Zuzana. Současná mateřská škola a její řízení. 1. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 9-20. 5

12

2. 2 Současné pojetí vzdělávání v mateřské škole Změny, které přinesl RVP PV, znamenaly i nové požadavky na plánování. Dnes se v mateřských školách uplatňuje integrované vzdělávání. Je to model pedagogického procesu založeného na integrovaném způsobu výuky. Slučuje jednotlivé poznatky z různých oborů a propojuje je s praktickými zkušenostmi dítěte. Jak je uvedeno v RVP PV, "tento přístup umožňuje dítěti vnímat svět v jeho přirozených souvislostech a získávat globálnější, srozumitelnější a reálnější pohled na svět a aktivní postoj k němu."6 Model využívá metody prožitkového, kooperativního a tématického učení a staví na vytváření vzdělávací nabídky v podobě integrovaných bloků, někdy nazývaných tématické celky. Ty propojují vzdělávací obsah z jednotlivých vzdělávacích oblastí, vztahují se k určitému tématu a k praktickým životním situacím.

6

SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004, s. 46

13

3 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

Rámcové vzdělávací programy jsou kurikulární dokumenty pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Stanovují konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání. (srov. § 4 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.) Jinými slovy vyjadřují požadavky státu a společnosti na cíle, obsah a očekávané výstupy vzdělávání. Tyto požadavky pro vzdělávání dětí předškolního věku jsou uvedeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV). První verze z roku 2001 byla o tři roky později aktualizována na základě návrhu nového školského zákona. "Zaměření cílů předškolního vzdělávání již nevychází z obsahu vzdělávání, tedy výchovných složek, ale směřují k rozvoji osobnosti dítěte."7 Konkretizovaná podoba cílů předškolního vzdělávání je uvedena v RVP PV, který pracuje se čtyřmi cílovými kategoriemi: stanovuje cíl jako záměr i jako výstup a to na úrovni obecné a oblastní. Přesněji se jedná o následující kategorie – rámcové cíle, klíčové kompetence, dílčí cíle a dílčí výstupy. Rámcové cíle vyjadřují univerzální záměr předškolního vzdělávání. Tím je myšleno rozvíjet dítě po stránce fyzické, psychické i sociální. Na konci předškolního období by mělo být dítě dostatečně samostatné, aby bylo schopné zvládnout nároky, které budou na něj dále kladeny. Rámcové cíle představují základní orientaci předškolního vzdělávání a rozdělujeme je na tyto záměry: rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání; osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost; získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí. Pokud jsou tyto cíle naplňovány, směřujeme tím k utváření jednoho z hlavních principů RVP PV - osvojování si základů klíčových kompetencí. Dítě díky nim získává předpoklady pro své celoživotní vzdělávání. V dokumentu jsou kompetence formulovány jako "soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého

7

HORKÁ, Hana, SYSLOVÁ, Zora. Studie k předškolní pedagogice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 38.

14

jedince."8 Předškolní vzdělávání má pět klíčových kompetencí – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, komunikativní kompetence, sociální a personální, občanské a činnostní. Na ty následně navazují klíčové kompetence z Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. Proto by měly tvořit základ vzdělávání a samotný obsah i činnosti by měly směřovat k jejich naplnění. Prostředkem pro uskutečnění vzdělávacích cílů je vzdělávací nabídka (činnosti), která je v RVP PV charakterizována jako vzdělávací oblasti. V nich jsou uvedeny oblastní cíle v podobě dílčích cílů a očekávaných výstupů. Vzdělávací oblasti jsou formulovány tak, aby byla zachována integrovaná podoba předškolního vzdělávání. Znamená to, že se oblasti navzájem propojují a navazují na sebe.

3. 1 Oblasti RVP PV Vzdělávací obsah RVP PV je rozdělen do pěti oblastí: biologické (dítě a jeho tělo), psychologické (dítě a jeho psychika), interpersonální (dítě a ten druhý), sociálněkulturní (dítě a společnost) a environmentální (dítě a svět). Jednotlivé obsahy vzdělávacích oblastí se vzájemně prolínají a ovlivňují, aby bylo zachováno integrované pojetí předškolního vzdělávání. Každá oblast obsahuje tyto kategorie: dílčí cíle9, vzdělávací nabídku10, očekávané výstupy11 a rizika12.

3. 1. 1 Dítě a jeho tělo Pedagog by měl v rámci oblasti biologické u dětí zlepšovat tělesnou zdatnost a koordinaci, podporovat rozvoj jeho pohybových a manipulačních dovedností a zároveň je učit sebeobslužným dovednostem. Docílit toho můžeme za pomoci různých činností, ale v našem případě se zaměříme na aktivity pouze hudební. Hudební výchova napomáhá k naplnění mnoha 8

SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004, s. 11. 9 Dílčí cíle představují to, co by měl pedagog během vzdělávání sledovat a co by měl u dítěte podporovat. 10 Vzdělávací nabídka je ve svém celku souhrn praktických i intelektových činností, vhodných k naplňování cílů předškolního vzdělávání. 11 Očekávané výstupy jsou jednotlivé výstupy vzdělávání. Stanovují, co dítě na konci období zpravidla dokáže. 12 Rizika poukazují na možné problémy, které mohou narušit dosažení stanovených cílů. Upozorňují pedagoga na to, čeho by se měl vyvarovat.

15

cílů z biologické oblasti. Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností jemné i hrubé motoriky je cíl, který je spojen s řadou hudebních činností. Písničky bývají často doprovázené pohybovým prvkem v podobě hry na tělo nebo tanečního kroku, který vyjadřuje rytmickou či metrickou stránku textu, melodie nebo písně. Děti v předškolním věku vnímají hlavně rytmus, který napomáhá k rozvoji pohybových schopností. Jemnou motoriku u dětí rozvíjíme hrou na elementární hudební nástroje. U pohybového prvku a hry na nástroje dbáme na správné držení těla a koordinaci pohybu se znějící hudbou. Procvičování vyžaduje i koordinace hry na nástroj nebo pohybu ve spojení se zpěvem. Další cíl, ke kterému můžeme směřovat při hudebních aktivitách, je rozvoj a užívání všech smyslů. Dítě se učí sluchově rozlišovat jednotlivé zvuky, tóny a barvu nástroje. Pro snadnější pochopení a lepší zapamatování je dobré sluchový vjem propojit se zrakovým – tj. ukázat dětem hudební nástroj na obrázku nebo ve skutečnosti. Pokud se nejedná o nějaký dražší nástroj, mohou si děti vyzkoušet, jak se na něho hraje. Pro dítě je velmi důležité, aby rozlišovalo a vnímalo za pomocí více smyslů.

3. 1. 2 Dítě a jeho psychika V oblasti psychologické je potřeba, aby pedagog podporoval rozvoj duševní stránky dítěte. Měl by napomáhat s rozvojem intelektu dítěte, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, sebepojetí a kreativity. Oblast je rozdělena na tři podoblasti: Jazyk a řeč; Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace; Sebepojetí, city a vůle. 1. Jazyk a řeč Jak už název podoblasti napovídá, cíle směřují ke zdokonalení řeči, jazykových dovedností a komunikace. Dítě se učí receptivním i produktivním dovednostem. Rozvíjíme vnímání, naslouchání, porozumění, ale také výslovnost a samostatný mluvní projev. Podněcujeme u dítěte zájem o různé formy sdělení, mezi které patří i stránka hudební. V rámci hudebních aktivit pedagog dítěti nabízí řadu sluchových a rytmických her, vokálních činností a hry k poznávání a rozlišování zvuků. Během vokálních činností, kdy děti zpívají různé písně, se učí ovládat dech, intonaci řeči, zdokonalují

16

výslovnost a rozvíjí slovní zásobu. Protože většina dětí předškolního věku neumí číst, učí se všechny písničky nazpaměť. Dítě by mělo umět tyto naučené písně reprodukovat. 2. Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace Podoblast týkající se rozvoje myšlení a poznávacích schopností si klade za cíl mimo jiné i rozvoj tvořivosti a tvořivého myšlení. K tomu můžeme směřovat různými hrami podporujícími tvořivost, představivost i fantazii. Jednou z vhodných aktivit je propojení hudební výchovy s výtvarnou činností. Děti dostanou barvy a velký papír, pustíme skladbu, která by měla být pro ně srozumitelná, a necháme je vyjádřit malbou to, co si představují při jejím poslechu. Svou tvořivost mohou děti rozvíjet i během spontánních činností, při kterých si hrají s hudebními nástroji, nebo když zpívají různé melodie svým oblíbeným hračkám. 3. Sebepojetí, city a vůle Hlavním cílem této podoblasti je poznávání sebe sama, uvědomit si kdo vlastně jsem a co mám rád. Dítě by mělo dosáhnout optimálního sebevědomí, sebedůvěry a osobní spokojenosti. Zároveň se cíle zaměřují na rozvoj a kultivaci estetického vnímání a na schopnosti vyjadřovat své pocity. U předškolních dětí je obtížné toho dosáhnout pomocí hudebních činností, neboť nemají ještě dostatek zkušeností a teoretických znalostí, aby mohly samy pocity vyjadřovat hudbou. Sebevědomí a sebedůvěru pedagog podporuje pochvalou, kterou zhodnotí práci dětí. Pochvala je motivuje k další činnosti a můžeme jí využít i při kterékoliv hudební hře nebo zpěvu písně.

3. 1. 3 Dítě a ten druhý V rámci interpersonální oblasti Dítě a ten druhý je záměrem pedagoga podporovat utváření vztahů dítěte k druhé osobě, rozvíjet jejich vzájemnou komunikaci a udržovat pohodu v těchto vztazích. Dítě by si mělo osvojit základy prosociálního chování. Hudební činnosti často bývají skupinové, proto se při nich rozvíjí vztahy mezi dětmi, ale i vztah dětí s učitelem. Nejvíce směřují k cílům, které se týkají

17

vytváření prosociálního chování (tolerance, přizpůsobení) a rozvoje kooperativních dovedností. To můžeme nacházet téměř ve všech hudebních a hudebně pohybových hrách. Děti se při nich učí spolupracovat, naučí se respektovat ostatní děti. Hudebně pohybové hry, kde děti společně vytváří nějaký tanec nebo jiný pohybový prvek, jsou výborným prostředkem k učení se kooperativním dovednostem. Při tvoření kruhu, řad nebo jiných útvarů je nutné, aby každé dítě vnímalo jako důležité své místo vůči ostatním dětem, a při dalších pohybech se ostatním přizpůsobilo. I při zpěvu písní musí sledovat, co hraje učitel na klavír a co zpívají ostatní děti. Pokud všichni dokážou vnímat, co se okolo nich děje a přizpůsobí se tomu, mohou nacvičit krásná hudební vystoupení.

3. 1. 4 Dítě a společnost Oblast sociálně kulturní zahrnuje především záměr pedagoga uvést dítě do společenství ostatních lidí a zasvětit je do pravidel společného soužití. Dítě by si mělo osvojit hodnoty dané společnosti; potřebné dovednosti, postoje a návyky a začlenit se do sociálního prostředí, ve kterém žije. Dítě by také mělo mít základní vědomí o místní kultuře. U malých dětí ji nejčastěji přibližujeme pomocí lidových tradic a zpěvem lidových písní. Hudební výchova zahrnuje i rozvoj estetického cítění a zájmu o umění. Tyto cíle naplňujeme jakoukoliv tvůrčí činností. Estetické cítění je vhodné rozvíjet prostřednictvím poslechových činností. Ty by měly být zařazovány mezi činnosti s ohledem na předchozí zkušenosti dětí a je potřeba, aby byly doplněny dalšími aktivitami, souvisejícími s poslechovou skladbou. Při poslechu a v následujících činnostech vedeme děti k tomu, aby porozuměly hudebnímu sdělení. Důležité je, aby sám pedagog vhodně vybral skladbu, rozuměl jí a připravil si k ní další náměty. Děti se seznamují se skladbou pomocí hudebně vyjadřovacích prostředků13. Poslech můžeme doplnit obrázky jednotlivých nástrojů a povídáním o skladateli. Pro dítě je velmi důležité setkávat se s hudbou i mimo mateřskou školu. Proto je vhodné navštěvovat různé kulturní akce, jako koncerty připravované pro děti

13

Hudebně vyjadřovací prostředky – melodie, rytmus, dynamika, tempo, tonalita, výraz

18

nebo hudební divadelní scénky. Děti se tak seznamují s kulturními místy a divadly, zároveň u nich podporujeme zájem o umění. Hlavním výstupem z této oblasti v rámci hudební výchovy by měla být schopnost dětí vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností. Měly by zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální.

3. 1. 5 Dítě a svět Oblast environmentální má za cíl založit u dětí základní povědomí o okolním světě. Dítě se učí o vlivu člověka na životní prostředí a o dění ve světě. Samo si díky těmto poznatkům vytváří svůj postoj k životnímu prostředí. Tato oblast neobsahuje cíle, které by přímo souvisely s hudební výchovou. Ale při různých hudebních činnostech se můžeme zlehka přiblížit k částečnému naplnění některých z nich. Děti v rámci této oblasti by měly poznávat cizí kultury. Protože děti ještě dostatečně neovládají svůj mateřský jazyk, nemůžeme po nich chtít, aby zpívaly písně v jiných jazycích. Proto lze tento cíl naplnit spíše prostřednictvím zpěvu o různých kulturách nebo poslechem skladeb z různých zemí. Každá kultura má svůj specifický styl hudby a použití nástrojů, což děti při poslechu hudby vnímají. Důležité je činnosti doplnit povídáním a obrázky o dané zemi.

19

4 OD JARA AŽ DO ZIMY HRAJEME SI S PÍSNĚMI

Projekt je sestaven tak, aby tématické bloky korespondovaly s jednotlivými ročními obdobími. Měl by dětem přiblížit průběh celého roku. Děti motivujeme příběhem o čtyřech skřítcích, kteří si udělali výlet do naší mateřské školy. Každý má na starost jedno z ročních období a myslí si, že právě jeho je nejdůležitější. To se nám budou snažit předvést různými písněmi, hrami, říkankami a dalšími činnostmi. Projekt by měl dětem ukázat, že v každém ročním období je něco krásného a že je potřeba, aby se během roku vystřídalo jaro, léto, podzim i zima.

4. 1 JARO

"Milé děti, znáte skřítka Jarňáska? Neznáte? No tak to si musíme o něm vyprávět, protože tento skřítek má na starost velmi důležité věci. Stará se o to, aby všechno na jaře fungovalo tak, jak má." "Konečně všem ukážu, jak nádherně může na jaře být!" vydechl skřítek Jarňásek při pohledu do kraje. Už ho z dlouhého spánku brnělo celé tělo. Sedl si na plot malé

20

zahrádky a pokynul sněženkám, aby se ukázaly v plné své kráse. Hned za nimi se začaly probouzet cibulky tulipánů a žlutých narcisek. Zahrada se zaplnila všemi různými barvami a Jarňásek se spokojeně usmíval. Když viděl, že na zahradě všechno kvete, nemeškal a rozběhl se na blízkou louku. I zde už chtělo jaro ven, po dlouhé zimě bylo travičce a všem kytičkám v zemi smutno a chladno. Jarňásek se proběhl po louce a pod jeho kroky se jako zázrakem probouzelo každé stéblo trávy a každá květina. Louka se začala měnit v zelené jezero, plné krásných žlutých pampelišek, sem tam prosvítala fialová barva fialek a zvonečků nebo červené okvětní lístky vlčího máku. I stromy cítily, že se okolo nich něco děje a chtěly se probudit ze zimního spánku. Když to Jarňásek zpozoroval, dechl na ně vánek jara a stromy se obsypaly pupeny. "Všechno krásně kvete a voní!" rozkřikoval vesele skřítek do kraje, "Pojďte se všichni podívat!" Navštívil i své kamarády zvířátka. Zajíček Ušáček se ve své noře staral o tři malé zajíčky, kteří se tulili k mamince zaječici. Na obloze poletovaly vlaštovky a sháněly jídlo pro své malé vlaštovičky, které ještě lítat neuměly. I na dvorku se děly divy. Slepička seděla na vajíčkách a čekala, až se z nich začnou klubat malá žlutá kuřátka. Blízko malého rybníčku kachna učila kachňátka plavat na vodě. Když se vracely zpět na dvorek, všechna šla poslušně v řadě za svojí maminkou kachnou, která si to pyšně vykračovala okolo ostatních zvířátek. Jarňásek se stále usmíval a těšil se z krásného počasí. Aby ne, když každý den svítilo sluníčko a hřálo čím dál více. Po zimě nezbylo ani památky. Tu uslyšel stromy a květiny tichounce plakat. "I já jsem hlava děravá, půda už pro ně nemá dostatek vody a ony mají žízeň, musím to hned napravit." Skřítek zavolal na dešťové mráčky, aby mu celou jeho úrodu zalily. Tak šly týdny za sebou a mezi sebou se prostřídaly měsíce březen, duben a květen. Jarňásek dbal, aby nebylo jediné rostlinky a jediného zvířátka, které by promeškalo jaro. A když všechno pučelo a vonělo, přiblížilo se léto. Skřítek trochu posmutněl, ale zároveň se těšil, až si po tak krásné a náročné práci zaslouženě odpočine. První část projektu, která se týká jara, je rozdělena na dva tématické celky. První blok s názvem Začíná jaro dětem přiblíží začátek jara a různé změny v přírodě, které se v tomto období dějí. Druhý blok, týkající se velkého svátku a lidových zvyků se nazývá Velikonoce.

21

Začíná Jaro Píseň

2. Jaro, jaro, zima už je pryč, jaro, jaro zima už je pryč, včela ťuká na poupata, vlaštovička do hor chvátá, v zobáčku nám nese petrklíč.

Instrumentální doprovod

22

Nácvik správného dýchání Stejně jako se sněženkám podařilo dostat skrz sníh, pomůžeme odfouknout sníh z trávy, aby se louka krásně zazelenala. Nachystáme zelenou látku a rozprostřeme na ni malé kuličky z vaty. Děti se budou snažit je odfoukat pryč z látky, která představuje zelenou trávu.

Pohybová hra Vlaštovky mávají velmi rychle svými křídly, a když jsou unavené, sednou si na telegrafní drát a odpočívají. Rozleťte se, děti, i vy jako vlaštovičky. Děti běhají po místnosti jako vlaštovky a mávají křidly. Jakmile uslyší zvuk trianglu, postaví se na "telegrafní drát" - čáru na podlaze a odpočívají po dlouhém letu. Na další znamení trianglu se vlaštovky opět rozletí.

23

Básnička v propojení s pohybem Děti stojí v kruhu, jedno z nich je uprostřed (přestavuje sluníčko). Dítě uprostřed naznačuje v podřepu, že spí. Ostatní chodí dokola a říkají tuto básničku: Společně s pohybovým prvkem budeme procvičovat i dynamiku. SLUNÍČKO 14 Spí a spí,

p

(Děti mluví šeptem)

mf

(děti zesílí hlas, naznačí volání na sluníčko)

f

(děti vyjádří začáteční slabiky podupem)

slunce spí, kdo ho asi probudí? My si na něj zavoláme, tím sluníčko přivoláme. Vstávej, slunce, začni hřát, x

x

x

x

my si s tebou chceme hrát x

x

x

(děti vyjádří začáteční slabiky potleskem)

x

Dítě uprostřed se probudí a vybere z ostatních v kruhu další sluníčko. Hra se opakuje.

Výtvarná činnost Malujeme paprsky Nejdříve si s dětmi povídáme o významu 1. sloky písně – "Slunce sype z peněženky na zem tisíc zlatých dukátů." Vysvětlíme si, že těmi dukáty jsou myšlené jeho paprsky, které vytvoříme podle vlastní představy. Pomůcky:

Kapátko, barevná tuš, tvrdý papír A3

Postup:

Do kalíšku nalijeme barevnou tuš, nejlépe žlutou. Děti si na vybrané místo na papíře nakapou kapátkem barvu a budou se snažit ji rozfoukat do všech stran tak, aby se tvořily paprsky sluníčka.

14

Sluníčko. In: Předškoláci.cz [online]. http://www.predskolaci.cz/?p=16755

2012,

24

20.3.2012

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

Poslechová činnost Na jaře si prozpěvuje mnoho ptáčků. Poznáte toho, o kterém si budeme povídat?

Náměty k poslechové činnosti  Poznáte ptáčka, o kterém se ve skladbě povídá?  Je ptáček veselý nebo smutný?  Zpívá vysoko nebo nízko?  Můžeme propojit poslech s nástroji nebo zpěvem dětí. V místě, kde melodie naznačuje kukání, děti zahrají na některý z rytmických nástrojů, nebo zazpívají "ku, ku."

Hra na kukačku Děti sedí u stolečku, na nich mají položené ruce a sklopené hlavy, aby jim nebylo vidět do tváře. Určíme si z nich kukačku, která bude na výzvu kukat. Jedno dítě, které bylo mezitím za dveřmi, se postaví na určené místo a řekne: „Kukačko, zakukej!“ Kukačka nechá sklopenou hlavu a zakuká. Dítě musí určit, kdo z nich je kukačka. Můžeme vyměnit role a hra se opakuje.

25

Pracovní list Sluníčko se chystá rozdat kytičkám barvy, ale přes zimu zapomnělo, která barva ke které patří. Poznáte tyto květiny a pomůžete je sluníčku správně obarvit? Spojte je s jejich barvami. O kterých kytičkách se zpívá v písničce? Zakroužkujte je.

26

Velikonoce Jaro slaví svůj svátek. Víte, jak se jmenuje? Děvčata chystají malovaná vajíčka a kluci si pletou pomlázku. Co všechno o Velikonocích víte? Jak je slavíte doma?

Píseň Na Velikonoce je zvykem, že kluci chodí na koledu ke svým známým. Děvčata jim za koledování něco nadělí. Zazpívejme si o nich pěknou písničku. Co si přáli koledníci v písničce od panímámy?

Tanec V písni se střídá 6/8 takt s 2/4, proto je důležité, aby děti tyto změny taktu vnímaly. Pomůže nám k tomu jednoduchý taneček. Všechny děti se postaví do kruhu a při zpěvu písně se budou následně pohybovat. 1. takt - Dejte nám vajíčko - krok do kruhu a zpět 2. takt - nebo dvě – otočka na místě 3. takt - Však vám to maličko - krok do kruhu a zpět

27

4. takt - ubude – dupneme na první a na čtvrtou dobu 5. takt - Dejte nám grošíček - krok do kruhu a zpět 6. takt - nebo dva – otočka na místě 7. takt - Však vám to Pánbíček - krok do kruhu a zpět 8. takt - požehná– dupneme na první a natočíme se levým bokem do kruhu 9. – 12. takt - Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka – chůze po kruhu (krok =

)

13. – 16. takt - Nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička – 2x úkrok a přísun vpravo, 2x úkrok a přísun vlevo 17. – 18. takt – Do horního rybníčka – 4x dupneme na místě 19. – 20. takt - A z rybníčka do louže – otočka na místě 21. takt - Kdo jí odtud – 2x dupneme 22. - 23. takt - Pomůže? – 3x tleskneme

Výtvarná činnost Malujeme vajíčka Popovídáme si s dětmi o tom, kdo snáší vajíčka a k čemu jsou. Na Velikonoce je zvykem je zdobit. Vajíčka pak dostávají kluci jako pomlázku od děvčat. I my si taková nazdobíme. K tvorbě si pustíme velikonoční písničky z přehrávače. Pomůcky:

světlá svíčka, vodové barvy, tvrdý papír

Postup:

Děti si vystřihnou z papíru velké vajíčko. Za pomocí svíčky ho začnou zdobit různými ornamenty. Nakonec vodovou barvou přetřou celé (nebo jen část) vajíčko. Na vosk se barva nechytne, proto zůstane bílý a barevné vajíčko bude krásně vyzdobeno.

Hádáme s beránkem Na Velikonoce si pečeme beránka. Pečený beránek leží na stole a okolo má krásnou velikonoční výzdobu. Už je mu dlouhá chvíle, proto poslouchá vše, co se kolem něj děje. V tom slyší, jak si včelky bzučí nové hádanky. Znáte odpověď na beránkovy hádanky, které slyšel?

28

V kurníku ho slípka hlídá,

U dveří ťuky ťuk,

než ho dáme do ošatky,

koledu poví,

jedno, druhé, třetí přidá,

kdopak je tenhle kluk?

hospodáři, vrať se zpátky.

Poraďte, kdo ví?

(vajíčko)

(koledník)

Ruce a pár dlouhých proutků,

Vejce jako obrázek,

k tomu tenký drátek,

malované z lásky,

pletu si ji na koledu,

komu radost udělá

jaro slaví svátek.

zítra u pomlázky?

(pomlázka)

(kraslice)

Hledej rozdíly Obrázky jsou skoro stejné, ale v pěti detailech se liší. Najdete těchto pět rozdílů?

29

4. 2 LÉTO

Sluníčko na nebi hřálo čím dál víc, až jeden z paprsků zabloudil do malého domečku ze slámy, kde bydlel skřítek Letnínek. "Hepčí, hepčí" kýchal skřítek, protože ho něco šimralo pod nosem. V tom uslyšel, jak se venku někdo směje, proto vyskočil a rozhlížel se, kdo by to tak mohl být. To sluníčko na obloze mělo zábavu z toho, jak skřítek kýchal. "I ty jedno slunko! Ani vyspat mně pořádně nenecháš!" rozčiloval se skřítek. Ale v tu chvíli ucítil vůni květin a blížícího se léta. Uvědomil si, že nadešel jeho čas a nakonec byl rád, že ho sluníčko, i když tak nepěkným způsobem, probudilo. Skřítek běžel na mez, kde už na něj netrpělivě čekal skřítek Jarňásek. "Jdeš pozdě!" řekl, "nevidíš, že už tu na tebe čekám?" "I kdepak" odpověděl skřítek Letnínek, "jdu právě včas, sluníčko vždycky ví, kdy mě má probudit. Dřív by mi tu byla zima." Podívali se na sebe a v tu chvíli oba věděli, že je ten pravý okamžik pro předání klíče, kterým se odemykají roční hodiny. Letnínek se těšil, až ukáže, co všechno umí. Louky byly samý květ a na zahrádce se místo malých sněženek objevily poupátka růží. Skřítek je pohladil a z poupátek vykvetly krásné květy, každý jiné barvy. Zelenina a ovoce, které se na jaře ještě zelenaly, postupně dozrávaly. Letnínek na ně dýchl svým vlahým dechem, aby zesládly

30

a všem dětem ještě více chutnaly. Na polích zlátlo obilí a šustilo v jemném letním vánku. Malé myšky, které tam měly své domečky, už čekaly na návštěvu Letnínka. Přišel v půlce léta a byl moc rád, že své kamarády po tak dlouhé době viděl. "Doufám, že se mi hezky staráte o úrodu a pravidelně ji kontrolujete. Který klásek potřebuje uzdravit?" zeptal se skřítek. A myšky nemeškaly a už už vedly Letnínka od klásku ke klásku, aby ty, které byly trochu nemocné, pohlazením uzdravil. Skřítek se vydal i do lesa, ve kterém se začaly modrat borůvky a ostružiny a malé červené jahůdky prosvítaly mezi trávou. "To se budou děti mít, až si vyjdou na výlet," pochvaloval si skřítek. A opravdu, u lesní cestičky se malý klouček ládoval borůvkami, až měl celou pusu domodra. "Co je to za rámus?" zbystřil sluch Letnínek. Vyběhl z lesa a rozhlížel se, odkud hluk přichází. V tom se jeho oči zastavily na malém rybníčku a skřítek hned pochopil. Sluníčko pálí čím dál víc a malé děti s rodiči se šly osvěžit k vodě, cákají a dovádějí. Mají prázdniny a v takovém horku je nejlépe trávit volný čas u vody. Skřítek Letnínek po celé léto opatroval všechnu přírodu, a když se vystřídaly měsíce červen, červenec a srpen, trochu se ochladilo a na Letnínka šlo spaní. Pochopil, že se blíží čas předat klíč skřítkovi Podzimníkovi. Druhá část projektu, jejímž tématem je léto, obsahuje tématický blok s názvem Letní hrátky. Zabývá se dětskou hrou ve volném čase o letních prázdninách.

31

Letní hrátky Píseň

2. Spokojeně kouká z modré oblohy, chtělo by si pohrát ještě chvilinku, užovka mi jak pes leží u nohy, doufám, že moc nepoleká maminku. Ref.:

Instrumentální doprovod

32

33

Pohybová hra Schovávaná s písničkou V písničce se zpívá, že si s námi sluníčko hraje na schovávanou. Občas zaleze za mrak a není vidět. My si zahrajeme na schovávanou s písničkami. Pomůcky:

Nahrávky písniček, přehrávač

Postup:

Na přehrávači pustíme hudbu (písničky, které jsme se s dětmi učili). Děti píseň poslouchají a pohybovým prvkem vyjadřují rytmus či obsah písně. Po chvíli učitelka hudbu stopne (písnička se schová). Děti se zastaví na místě a společně ji dozpívají. Hra se opakuje s dalšími písněmi.

Vodní hudba V létě se chodíme často koupat, abychom se v horkých letních dnech osvěžili. K čemu všemu může být voda užitečná? My ji využijeme k výrobě vlastního nástroje. Některé hudební nástroje využívají různé množství vzduchu k vytváření různě vysokých tónů. Pomůcky:

Skleněná láhev, voda, dřevěná palička/tužka

Postup:

Nachystáme si několik skleněných lahví a do jedné ťukneme paličkou. Posloucháme, jaký vydá zvuk. Poté do ní nalijeme trochu vody a zkoušíme, jak se zvuk při ťuknutí na láhev změnil. Tón bude vyšší. Do zbylých lahví nalijeme různé množství vody a posloucháme, jaký tón (neurčujeme

přesný

název,

pouze

zda

je

vyšší

nebo

nižší)

se z jednotlivých lahví ozývá. Můžeme si na ně zahrát nějakou melodii. (Vodu v jednotlivých lahvích můžeme obarvit.)

Pracovní činnost Loďka V létě se po vodní hladině řek nebo jezer prohání mnoho lodí. Jaké druhy lodí znáte? (parník, kanoe, raft, jachta, vor, plachetnice). Ukážeme si je na obrázku. I my si vyrobíme malou lodičku, kterou si můžete pustit po vodě. Pomůcky:

dřívka od nanuků, gumička, lepidlo

34

Postup:

Vezmeme si dřívka od nanuků a čtyři z nich nalepíme příčně na dvě paralelně ležící dřívka. Další dvě dřívka přilepíme přes první dvě. Paní učitelka udělá malé zářezy na místo, kde bude gumička. Navlékneme gumičku. Jako pádlo mezi ni nasuneme menší dřívko od nanuku. Pádlo natočíme, co nejvíc to půjde, a loďku pošleme po vodě.

Hra na ozvěnu Děti se posadí a poslouchají, co jim vytleská paní učitelka. Ta řekne a zároveň vytleská slovo, které se významově týká léta (např. bazén, sluníčko, slunečník). Děti poté vytleskají slovo společně jako ozvěna. Můžeme přidat i přídavná jména k dříve vytleskaným slovům (žluté sluníčko). Dbáme na to, aby byl zachován správný poměr dlouhých a krátkých úderů, který odpovídá rytmu slov. Příklad:

Kreslíme s básničkou U RYBNÍČKU (vlastní tvorba) Nakresli si velké kolo, dobře vyber barvičku, kterou kolo vymaluješ, ať se líbí sluníčku. (Děti si na papír nakreslí kruh a ten vybranou barvičkou vymalují) Do všech stran mu paprsky nakresli ať září, Očička i pusinku – Koukej, jak se tváří! (Děti kreslí sluníčku paprsky a obličej)

35

Sluníčko se kouklo na zem, co vidělo u vody? To nám musí napovědět, nakreslíš to třeba ty. (děti se mezi sebou domluví, co mohlo sluníčko vidět u rybníka a společně to pod sluníčko dokreslí)

Pracovní list V létě se často chodíme koupat a hrajeme si u vody. Sluníčko v některé dny hřeje opravdu hodně a to pro nás není úplně zdravé. Můžeme si spálit kůži, nebo dostat úpal či úžeh. Co všechno potřebujeme k tomu, abychom těmto negativním vlivům zabránili? Vybarvěte obrázky, o kterých si myslíte, že potřebujeme k ochraně proti horku a přímému slunci.

36

4. 3 PODZIM

Skřítek Podzimník si ve svém pařezovém domečku chystal paletu s barvami, když v tom uslyšel klepání na dveře. "Kdo by to tak mohl být? Nikoho nečekám." přemýšlel nahlas skřítek. Otevřel a za dveřmi stál jeho dlouholetý kamarád skřítek Letnínek. "Pospěš si, Podzimníku, přišel tvůj čas." řekl Letnínek a s rozloučením odešel. Podzimník vyšel ven z domečku a opravdu, příroda už netrpělivě čekala na Podzimníkovy barvy. Těšila se, jak je skřítek oblékne do nových krásných šatů. Na louce už květy odkvetly a žluté pampelišky se změnily v chmýří, které vítr roznášel po celé louce a možná ještě dál. Skřítek vyběhl do stráně. Namočil si kouzelný štětec do barev na paletě a natřel první lístek na stromě javoru. "To je krása!" rozplýval se javor. Když skřítek viděl, že se mu povedlo barvičky správně namíchat, namočil štětec do barev ještě víc a pustil se do náročné, ale krásné práce. Stromy hrály všemi barvami, byla tam žlutá, zelená, červená, hnědá a někdy se na lístku objevila i oranžová. Vzduch se ochlazoval a poslední kousky ovoce, nebo ty, které čekaly na Podzimníkovy barvy, na stromě dozrávaly. Konečně mohly děti ochutnat krásná červená jablíčka.

37

Skřítek Podzimník si vzpomněl, že jarním a letním kytičkám už musí být velká zima. Rozběhl se na zahrádku a jednu podruhé pěkně uložil k zimnímu spánku a přikryl je hliněnou pokrývkou. I zvířátkům začínala být zima. Skřítek jim pomohl vybrat vhodné doupě, kde by se mohla ukrýt. Rozloučil se i s vlaštovkami a dalšími ptáčky, kteří se vydali na dlouho cestu do teplých krajin, někam do úplně cizí země. Vítr foukal čím dál víc a pohrával si s lístky padajícími ze stromů. Lístek se ve větru pohupoval, až dopadl do měkké peřiny napadaného listí. Na zemi se pomalu tkal barevný koberec, který zakrýval všechnu půdu. Vítr se moc těšil na chvíli, až si děti půjdou pouštět draky, protože honit draky ho bavilo ze všeho nejvíce. Tak šly za sebou měsíce září, říjen a listopad, slunečné dny střídaly ty deštivé a všechno se chystalo k zimnímu spánku. I skřítek Podzimník se nakonec rozloučil s přírodou a šel probudit skřítka Ziměnce. Třetí část projektu týkající se podzimu je zaměřená na vnímání změn v podzimní přírodě a na změny barev. Tématický celek se nazývá Barvy podzimu.

Barvy podzimu Píseň

38

2. Odlétla poslední vlaštovka, náš dráček domů se schoval, usíná zmije i užovka, brzy se probudí znova. Příroda barvy si obléká, spát se jí zatím moc nechce, dědeček políčko poseká, sluníčko hřeje jen lehce. Ref.

Náměty k písni  Poslouchejte pozorně písničku a seřaďte obrázky o podzimu v takovém pořadí, v jakém se o nich zpívá v písničce.

39

Výtvarná činnost Krajina na podzim vypadá jako paleta barviček. Lístky stromů, než spadnou na zem, mění svoji barvu na žlutou, hnědou, červenou nebo oranžovou. My si takovou krajinu vytvoříme u nás v mateřské škole. Pomůcky:

Tvrdý papír (nejlépe akvarelový), vodové barvy, houbička s vodou

Postup:

Papír potřeme houbičkou s vodou, aby byl dostatečně vlhký. Vezmeme si štětec s barvou a budeme ji v bodech nanášet na papír. Použijeme více barev a budeme sledovat, jak se jednotlivé barvy do sebe zapouští a vytváří jinou, novou barvu.

Hudebně - pohybová hra

40

Děti stojí snožmo a mají zvednuté paže nad hlavu (znázorňují korunu stromů). Představí si, že jsou stromy s barevným listím. Ozve se krátká skladba hraná ve vysoké poloze. "Vysoko ve větvích se třepetají barevné lístky." Děti znázorňují, jak do větví fouká vítr a volně se kývají ze strany na stranu. Jemnými pohyby prstů naznačují třepetání listí na stromech. Když zafouká vítr více, listí začne ze stromů padat na zem. Děti snižují polohu, kleknou si na kolena a paže spouští k zemi se stále pohybujícími se prsty (9. takt).

Pracovní list Poznáte, jaké obrázky jsou na pracovním listu? Dokreslete chybějící část podle osy souměrnosti. Můžete si je i vybarvit.

Propojení činnosti s matematikou.

41

Pracovní činnost Šperky z přírodnin V přírodě můžeme najít řadu přírodnin, ze kterých se dá vyrobit krásný

náhrdelník.

si s dětmi

na

možnost

místo,

takové

Zajdeme kde

bude

přírodniny

najít

a společně si je nasbíráme. Pomůcky:

Různé druhy přírodnin (listy, klasy obilí, žaludy, šípky, bukvice, javorové "nosy"), pevná nit, tupá jehla

Postup:

Seřadíme si jednotlivé plody a listy tak, jak je chceme mít na náhrdelníku. Do jehly navlékneme pevnou nit a jednotlivé přírodniny začneme propichovat a navlékat. Dbáme na to, aby byl náhrdelník dostatečně dlouhý, aby jím bez problémů děti prostrčily hlavu. Na závěr oba konce svážeme. Podle vlastní fantazie můžeme nechat děti vytvořit i jiný šperk (náramek, věneček, prstýnek…).

Hry s přírodninami Hmatové pexeso Pomůcky:

látkové sáčky, dvojice podzimních plodů (dvě šišky, dva kaštany, dva žaludy, dva kusy kůry)

Postup:

Do látkových sáčků dáme přírodniny a utvoříme z nich pár. Dítě se snaží podle hmatu hledat sáčky se stejným obsahem. Hledá dvojice stejných přírodnin.

Zvukové pexeso Pomůcky:

plastové krabičky (nejlépe otvíratelné), dvojice různých podzimních plodů, semínka (je nutné, aby vydávaly rozdílný zvuk)

Postup:

Do krabiček dáme přírodniny nebo semínka a utvoříme z nich dvojice. Dítě se snaží tyto dvojice najít podle zvuku, který uslyší při zatřepání krabičkou. Nalezenou dvojici si může zkontrolovat otevřením daných krabiček.

42

4. 4 ZIMA

Podzimník zaklepal na ledové dveře a čekal, až se v nich objeví mocný skřítek Ziměnec. Chvíli se nedělo nic, až konečně uslyšel z domečku rachot a zanedlouho se dveře otevřely. "Všechno jsem k spánku uložil a teď přišel tvůj čas, Ziměnci" řekl skřítek Podzimník. Ziměnec se usmál a ještě se vrátil zpět do domečku, aby si našel svoji mrazivou píšťalku. Vyšel ven a pod jeho kroky a za jeho zády se krajina měnila v ledové království. Na trávě se objevila jinovatka, větve stromů se třpytily v zimním slunci a voda se proměnila v led. Ziměnec věděl, jak rády si chodí děti zabruslit na blízký rybník, proto pospíchal, aby se tóny mrazivé písničky donesly k rybníku co nejdříve. Zanedlouho bylo u rybníka plno smějících se dětí s bruslemi a chystaly se na dovádění na ledu. Sluníčko hřálo čím dál míň. Skřítek zavolal na sněžné mraky, aby krajinu schovaly pod bílé načechrané peřiny a kořínky rostlin se nenachladily. Ziměnec ještě obešel každý strom, a když viděl, že na některý sněžné mraky zapomněly, mrazivou písničkou ho oblékl do krásného bílého kabátku.

43

Černé vrány a malé sýkorky poletovaly okolo domů a sháněly něco k jídlu. Nikdy toho ale nebylo příliš, proto jim skřítek Ziměnec sypal do krmítek semínka a jiné pochutiny, které mu schovali kamarádi Letnínek a Podzimník. A ptáčci mu na oplátku hlídali přírodu. Když se někde dělo něco špatného, hned mu letěli o tom povědět. Nejradši měl skřítek malování ledových omalovánek na okna domů. Vždy, když hodně mrzlo a přiblížila se noc, obcházel jednotlivá okna a vytvářel na nich nádherné zimní květy a různé ornamenty. O ledové království se skřítek Ziměnec staral v měsících prosinec, leden a únor. Když ale zpozoroval, že slunce hřeje čím dál víc a že všechno taje, uvědomil si, že roční hodiny brzy budou odbíjet půlnoc a bude načase vzbudit Jarňáska. V poslední části projektu si děti zábavnými aktivitami a písničkami přiblíží všechny změny v přírodě, které nastávají s příchodem zimy a poté se mohou těšit na činnosti s tématem Vánoce. Tématické celky zimy se jmenují Zimní čas a Vánoce.

Zimní čas Píseň

2. Možná je to bílé peří, kdo nevěří, ať tam běží. Ba ne, to je přece sníh, pojedeme na saních. 3. Chumelilo ve dne v noci, radují se všichni kluci. Postavíme za bukem sněhuláka s kloboukem.

44

4. A když děti ráno vstaly, umyly se, posnídaly, sněhulák tam stál a stál, sluníčka se hrozně bál.

Náměty k písni  Pohyb podle melodie v první části písně (z dřepu do stoje, nebo pouze pohyb rukou).  Tleskání na první dobu v druhé polovině písně (od repetice).

Pracovní činnost Papírové vločky V zimě, když padá sníh, se na zemi z vloček tvoří bílá pokrývka. Dívali jste se někdy, jak jednotlivé vločky vypadají? Každá je originální. Vyrobíme si vločku podle své fantazie. Pomůcky:

nůžky, měkký papír

Postup:

Vezmeme si různý tvar papírů (čtverec, kruh) a přeložíme ho napůl a ještě jednou napůl. Pomocí nůžek do něj vystříháme malé kousky. Až budeme hotovi, papír rozložíme a podíváme se, jaká vločka nám z toho vznikla.

1.

2.

4.

3.

5.

45

Relaxace Děti si lehnou na zem a učitelka pustí relaxační hudbu. Na pokyn děti ztuhnou jako led - zatnou všechny svaly. Paní učitelka obejde děti a zkusí zvedat jednotlivé končetiny, aby zkontrolovala "tvrdost ledu". Na další pokyn se led začne rozpouštět a děti budou postupně uvolňovat všechny svaly. Učitelka opět vyzkouší, zda jsou děti dostatečně uvolněné.

Básnička s omalovánkou Sněhulák Josef Kožíšek

Stojí bubák za vraty, kožich má až na paty. U chaloupky stojí, sluníčka se bojí. Byla zima – liboval si, bylo teplo – zaplakal si. Potom byla nepohoda, vzala si ho velká voda. Bubáček, chudáček, škoda ho i klouzaček. (Šla Nanynka do zelí)

Pohybová hra Ledové sochy V zimě, když hodně mrzne, mění se voda v tvrdý led. Z ledu se mohou vytesat krásné sochy. Pustíme hudbu a děti budou pohybovým prvkem vyjadřovat rytmus. Ve chvíli, kdy hudba přestane hrát, se všechny děti zastaví a promění se v ledové sochy. Nikdo se nehýbe, dokud se hudba znovu nespustí.

46

Výtvarná činnost Obrázky z modrotisku Když padá sníh, všechno je pod bílou přikrývkou. Vymyslete, jak vypadá dům, když hodně sněží. Pomůcky:

tvrdý papír, tužka, modrý inkoust, zmizík, nůžky

Postup:

Děti si obkreslí šablonu domečků nebo si mohou vymyslet svůj vlastní. Vystřihnou ho a obrázek potřou modrým inkoustem. Po zaschnutí malují zmizíkem okna s krápníky, zasněženou střechu i celý obrys domečku. Můžeme ho zavěsit na nit jako výzdobu do třídy.

Vánoce Zima slaví svůj svátek. Přichází čas vánoční a s ním plno radosti a překvapení. Celý rok se na ně těšíme, a proto je oslavujeme zpíváním koled. Náš domov provoní upečené cukroví, zdobíme stromeček a hlavně se snažíme, dělat radost všem svým blízkým.

Píseň

47

Instrumentální doprovod

48

Relaxace Pečeme perníčky Na Vánoce pečeme různé druhy cukroví a jedním z nich jsou i voňavé perníčky. Mají různé tvary a my se budeme snažit uhádnout, jaký tvar upekl náš kamarád. Děti utvoří dvojice a sednou si za sebe. Dítě vzadu začne tomu před sebou malovat na záda nějaký jednoduchý tvar (srdce, kolečko, čtverec, hvězdička…) a ten se bude snažit uhádnout, jaký tvar perníčku jeho kamarád pekl. Poté se mezi sebou vystřídají a činnost se opakuje.

Výtvarná činnost Kapr Na štědrovečerní večeři si pochutnáváme na rybí polévce a kaprovi s bramborovým salátem. My si takového kapra vyrobíme. Pomůcky:

Tvrdý papír, vodové barvy, herkules, těstoviny (kolínka)

Postup:

Vystřihneme z tvrdého papíru obrys kapra. Těstoviny potřeme zelenou barvou (nebo jinou barvou vybranou dětmi) a začneme je lepit na jeho tělo jako šupiny. Hlavu a ploutve domalujeme vodovými barvami. Těstoviny můžeme použít i pro znázornění oka.

Hádáme s Ježíškem Vánoce jsou plné tajemství a všude kolem nás je mnoho hádanek. Dokážete najít odpověď na Ježíškovy hádanky? Kdo nás láká od stolečku?

Na stole i na stromečku

Kdopak tiše zazvoní?

hned je plno krásy,

Přiláká nás ke stromečku,

světýlka se hlídat musí,

sem a tam se ukloní.

jinak budeš hasit.

(zvoneček)

(svíčky)

49

Pletu, pletu bez provázků,

Vyrostlo na stromě, v hlubokém lese,

mandle se mi smějí,

ten, kdo má odvahu, dolů ho třese.

copy z těsta zavrtí se,

Zdobí ho kuličky bílé jak sníh,

že by utéct chtěly.

co štěstí přináší o Vánocích?

(vánočka)

(jmelí)15

Pracovní list Řekni, co vidíš na obrázku. Slovo vytleskej a do rámečku nakresli tolik teček, kolik má slovo slabik.

Dramatizace V Betlémě16 Příběh o narození Ježíška k Vánocům neodmyslitelně patří. Zpíváme si o tom v koledách a vystavujeme si doma malý či velký betlém. I my se přeneseme k jesličkám a zahrajeme si příběh narození Ježíška. (pro náročnost monologů je potřeba s dětmi nacvičovat po delší dobu). 15 16

HOROVÁ, Ladislava. Ve školce je bezva. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 124. Upraveno podle: HOROVÁ, Ladislava. Ve školce je bezva. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 119-120.

50

Postavy:

Pastýřové a ovečky, Marie, Josef, zvířátka (stojí okolo jesliček), vypravěč (může jím být i paní učitelka)

Pastýřové přichází. Pastýřové: "V Betlémě na seně děťátko leží, maminka s tatínkem přikrýt ho běží." Vypravěč: "Maminka Marie šťastně se tváří, veliká hvězda tam nad všemi září." Marie pohledne ke hvězdě. Marie: "Tatínku Josefe, pastýři, děti, pohleďte, hvězda k nám z oblohy letí." Přichází pastýřové s ovečkami. Pastýřové: "Okolo děťátka všichni se schází, i plachá ovečka vykoukla z mlází." Vypravěč: "V jesličkách ze dřeva Ježíšek malý, maminka hošíka do dečky halí." Jeden z pastýřů si vezme do ruky hrneček s mlékem. Pastýřové: "My tomu malému přinesli mlíčko, aby měl sílu a červené líčko." Další pastýř přikrývá miminko kusem kůže nebo deky. Pastýřové: " K tomu jsme přinesli malému kožičky, aby měl v teplíčku maličké nožičky." Vypravěč: "Marie Ježíška v náručí chová, zpívá mu písničku znova a znova." Maminka Marie chodí prostorem, Ježíška nese na rukách. Všichni zazpívají písničku Spi, děťátko, spi.

51

Závěr V bakalářské práci jsem se zaměřila na propojení hudebních činností s ostatními aktivitami v rámci integrovaného pojetí vzdělávání v mateřské škole. Teoretická část obsahuje v úvodu obecnou charakteristiku předškolního dítěte a jeho hudební vývoj, neboť právě z toho vychází plánování hudebních činností. Nedílnou součástí je kapitola o dnešním pojetí předškolního vzdělávání, ke kterému patří Rámcový vzdělávací programu pro předškolní vzdělávání. Popsala jsem jeho strukturu společně s vymezením cílů hudební výchovy pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Cílem bakalářské práce bylo vytvoření didaktického materiálu v podobě integrovaných bloků. Obsahem jednotlivých bloků jsou různé druhy činností (hudební, instrumentální, výtvarné, pohybové…), které svým zaměřením přiblíží jednotlivá roční období. Aby děti činnosti zaujaly, je nezbytné použít vhodnou motivaci. Zvolila jsem formu motivace v podobě čtyř pohádek o skřítcích, kteří se o daná roční období starají. Každá pohádka je doplněna ilustrací jednotlivých skřítků, ale abychom využili bohaté fantazie dětí, můžeme je podobu těchto skřítků nechat nakreslit. Měla jsem možnost využít v praxi integrovaný blok s názvem Začíná jaro. Aktivity byly jejich věku přiměřené, a ať už se jednalo o činnost výtvarnou, pohybovou nebo hudební, rády se zapojovaly. Na závěr bych ráda připomněla, že děti mají hudební aktivity velmi rády, a proto bychom je neměli ve výchovně vzdělávacím procesu v mateřských školách opomíjet. Inspirací může být řada hudebních činností obsažených v jednotlivých integrovaných blocích.

52

Seznam použité literatury: BEČVÁŘOVÁ, Zuzana. Současná mateřská škola a její řízení. 1. vyd. Praha: Portál, 2003, 154 s. ISBN 80-717-8537-7. GIBSON, Ray. Co budu dnes dělat?. 1. české vyd. Ilustrace Amanda Barlow, Chris Chaisty, Michaela Kennard. Praha: Svojtka, 2013, 96 s. ISBN 978-80-256-0999-6. GUILLAUD, Michèle. Relaxace v mateřské škole: program relaxačních činností a her na celý rok. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 94 s. ISBN 80-736-7162-X. HORKÁ, Hana, SYSLOVÁ, Zora. Studie k předškolní pedagogice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 121 s. ISBN 978-802-1054-677. HOROVÁ, Ladislava. Ve školce je bezva. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, 132 s. ISBN 978-80-7367-694-0. KING, Andrew. Co dokážu s matematikou. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, 112 s. ISBN 80720-0314-3. KLEMENT, Miloslav. Základy hry na sopránovou flétnu. 4. vyd. Praha: Editio Bärenreiter, 2002. 120 s. ISMN M-2601-0140-1. KOLEKTIV AUTORŮ. Psychologie pro učitelky mateřské školy. 2., rozš. a přeprac. vyd. Editor Václav Mertin, Ilona Gillernová. Praha: Portál, 2010, 247 s. ISBN 978-807-3676-278. KOLEKTIV AUTORŮ. Šla Nanynka do zelí: nejkrásnější česká říkadla, hádanky, písničky a pranostiky pro první čtenáře. 1. vyd. Ilustrace Ladislava Pechová. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002, 87 s. ISBN 80720-0680-0 KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Hry v mateřské škole v teorii a praxi: význam hry, role pedagoga, cíl hry, soubor her. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 184 s. Pedagogika (Grada). ISBN 80-247-0852-3. KURKOVÁ, Libuše a KOLEKTIV. Hudebně pohybové hry v mateřské škole. 1. vyd. Praha: SPN, 1989. 140 s. LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 368 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9.

53

LIŠKOVÁ, Marie. Zpíváme si s dětmi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 97 s. Výchova a vzdělávání. ISBN 80-247-0855-8. MARKOVÁ, Zdenka. Hry a nápady pro školáčky: zima. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003, 152 s. Výchova a vzdělání. ISBN 80-247-0554-0. MIŠURCOVÁ, Věra. Hry se zpěvem. 3. vyd. Praha: SPN, 1964. 204 s. PRŮCHA, Jan. Dětská řeč a komunikace: poznatky vývojové psycholingvistiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 199 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3603-7 RYŠÁNKOVÁ, Dagmar. Výběr písní pro klavírní improvizaci oboru učitelství mateřských škol. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 71 s. ISBN 978-802-1049-680. SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: učebnice pro studenty pedagogických fakult. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. Učebnice pro vysoké školy. 319 s. ISBN 80-042-0587-9. SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004, 48 s. ISBN 80-870-0000-5. TICHÁ, Alena, RAKOVÁ, Milena. Zpíváme a hrajeme si s nejmenšími. 2. vyd. Praha: Portál, 2012. 168 s. ISBN 978-80-262-0136-6. TĚTHALOVÁ, Marie. Jak v mateřské škole rozvíjet dětskou řeč. Informatorium 3-8: Časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v MŠ a ŠD. roč. 2011, č. 7, s. 20-21. ISSN 1210-7506. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005, 536 s. ISBN 80-246-0956-8.

Internetové zdroje: FIŠEROVÁ, Hana. Školní potřeby. In: Metodický portál [online]. 26. 8. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Kabinet%2F0.0.0.Kliparty%2FP%C5%99edm%C4%9Bty%2Fskolni_potreby Sluníčko.

In: Předškoláci.cz [online].

2012,

20.3.2012

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

http://www.predskolaci.cz/?p=16755

Dodatek: Obrázky a pohádky uvedené v praktické části v jednotlivých tématických blocích jsou původní tvorba autora bakalářské práce.

54

z:

Resumé V bakalářské práci jsme se zaměřili na postavení hudební výchovy v rámci integrovaného pojetí vzdělávání v mateřské škole a na její propojení s ostatní vzdělávací nabídkou. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsme charakterizovali předškolní období dítěte, jeho hudební rozvoj a vymezili si cíle hudební výchovy v rámci jednotlivých vzdělávacích oblastí podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Praktická část obsahuje tématické celky, které mohou sloužit jako námět pro činnosti s dětmi v průběhu celého roku.

Resume The bachelor thesis is focused on position of music in an integrated concept of education in kindergarten and its interconnection with other educational offer. The bachelor thesis is divided into a theoretical and practical part. Characteristic of preschool children, its musical development and demarcation targets within each of education fields according to Framework Education Programme for Preschool Education are given in the theoretical part. The practical part contains thematic units, which can be taken as suggestions for activities with children during the whole year.

Anotace ŠMERDOVÁ, Gabriela. Využití hudební výchovy v integrovaném pojetí vzdělávání v mateřské škole. Brno, 2013. 56 s. Vedoucí práce: PhDr. Blanka Knopová, CSc. Bakalářská práce se zabývá postavením hudební výchovy v rámci integrovaného pojetí předškolního vzdělávání. Obsahuje tématické celky, zaměřené na propojení hudebních činností s dalšími činnostmi. Klíčová slova: Předškolní věk, hudební výchova, integrovaná činnost, vzdělávací oblasti

Annotation ŠMERDOVÁ, Gabriela. Utilization of Music in an Integrated Concept of Education in Kindergarten. Brno, 2013. 56 s.

The bachelor thesis deals with position of music in an integrated concept of preschool education. It contains thematic units focused on interconnection music with other activities.

Key words: preschool age, music, integrated activities, education fields