Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra politologie

Krajské volby v České republice z hlediska zastoupení žen

Diplomová práce

Martin Švec

Vedoucí práce: Mgr. Peter Spáč, Ph.D. UČO: 389855 Obor: POL Imatrikulační ročník: 2010/2011 Brno, 2014

Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, ţe jsem magisterskou práci na téma Krajské volby v České republice z hlediska zastoupení ţen vypracoval samostatně a pouţil jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně, 11. 12. 2014

.......................................................

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat Mgr. Peteru Spáčovi, Ph.D. za jeho odbornou pomoc a rady při vedení diplomové práce a rovněţ mé rodině a přátelům za jejich podporu především v době vzniku tohoto textu.

Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou zastoupení ţen v České republice na úrovni krajů. Na základě volebních výsledků je sledován vývoj podílu ţen ve volených orgánech jednotlivých vyšších územně samosprávných celků. Primárně se autor zaměřuje na přímo volená zastupitelstva, ale stranou zájmu nezůstává ani následné působení ţen v radách, výborech a komisích. Dostupné informace ze zdrojů akademické a ţurnalistické povahy poskytují bliţší popis ţen, které se úspěšně ucházely o zastupitelský mandát a následně se podílely na tvorbě politik, jeţ spadají do kompetence krajů. V rámci České republiky proběhl do roku 2014 volební cyklus na krajské úrovni jiţ čtyřikrát, a proto je moţné ve volebních výstupech sledovat konkrétní trendy. Práce přináší nové téma výzkumu, kterému politologická sféra dosud nevěnovala zvláštní pozornost, a to i přesto, ţe okruh výzkumu v oblasti krajských voleb se s kaţdými dalšími rozšiřuje. Klíčová slova Volby, ţeny, krajská samospráva, zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman, Česká republika, politická příslušnost, preferenční hlasování, věk, kandidátní listina.

Annotation This diploma thesis deals with the issue of representation of the Czech women in politics at the regional level. Based on the election results the development of the share of women in the elected bodies of the individual higher territorial self-governing units is monitored. The author focused primarily on the directly elected regional governments, however the subsequent activities of women in councils, committees and commissions are also examined. The available academic and journalistic sources provide a detailed description of women who successfully ran for the mandate of a representative and subsequently participated at the creation of policies that fall within the competence of the regions. In the Czech Republic until the year 2014 the election cycle at the regional level had repeated itself already four times, therefore it is possible to monitor specific trends within the electoral outcomes. This thesis introduces a new research topic, which so far has been overlooked by the political science sector, despite the fact that the research area in the field of regional politics expands with every new elections. Key words Elections, women, regional self-government, regional government, regional council, regional council president, political affiliation, preferential voting, age, list of candidates.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1. Geneze vzniku krajů ............................................................................................................... 4 1.1. Volební systém do zastupitelstev kraje ........................................................................... 5 1.2. Kompetence kraje ............................................................................................................ 7 1.3. Orgány kraje .................................................................................................................... 7 1.3.1. Zastupitelstvo kraje .................................................................................................. 8 1.3.2. Rada .......................................................................................................................... 9 1.3.2. Hejtman .................................................................................................................... 9 1.3.3. Krajský úřad ............................................................................................................. 9 2. Metodologie ......................................................................................................................... 10 3. Všeobecný vývoj v zastoupení ţen v krajských volbách ..................................................... 13 4. Analýza voleb z hlediska zastoupení ţen v jednotlivých krajích ......................................... 15 4.1. Středočeský kraj ............................................................................................................ 15 4.2. Jihočeský kraj ................................................................................................................ 17 4.3. Plzeňský kraj ................................................................................................................. 20 4.4. Karlovarský kraj ............................................................................................................ 22 4.5. Ústecký kraj................................................................................................................... 25 4.6. Liberecký kraj ............................................................................................................... 28 4.7. Královéhradecký kraj .................................................................................................... 33 4.8. Pardubický kraj ............................................................................................................. 37 4.9. Kraj Vysočina ................................................................................................................ 40 4.10. Jihomoravský kraj ....................................................................................................... 43 4.11. Olomoucký kraj ........................................................................................................... 46 4.12. Zlínský kraj ................................................................................................................. 49 4.13. Moravskoslezský kraj .................................................................................................. 52 5. Analýza kandidátních listin - vybrané aspekty .................................................................... 56 5.1. Kumulace mandátů ........................................................................................................ 56 5.2. Obhajoba zastupitelského mandátu ............................................................................... 59 5.3. Četnost zastoupení ţen na kandidátních listinách ......................................................... 60 5.4. Pořadí ţen na kandidátních listinách ............................................................................. 61 5.5. Preferenční hlasování .................................................................................................... 62 5.6. Stranická příslušnost ..................................................................................................... 64 5.7. Věková struktura ........................................................................................................... 66 5.8. Srovnání v zastoupení ţen s ostatními typy voleb v České republice ........................... 67 Závěr......................................................................................................................................... 69 Prameny a literatura ................................................................................................................. 72 Literatura .............................................................................................................................. 72 Internet ................................................................................................................................. 72 Seznam zkratek ........................................................................................................................ 80 Seznam příloh ........................................................................................................................... 81

Úvod Jedním ze základních znaků kaţdého demokratického reţimu je svobodná soutěţ politických stran. Moţnost svobodného výběru svých zástupců do volených zastupitelských orgánů na různých úrovních se po pádu nedemokratického komunistického reţimu v roce 1989 naskytla i občanům tehdejšího Československa. Po volbách do komor Federálního shromáţdění a České národní rady v roce 1990 došlo po vzniku samostatné České republiky k obsazování dalších volených institucí. Občané tak postupně vybírali své zástupce do zastupitelstev obcí (od roku 1994), později do Poslanecké sněmovny PČR a Senátu (1996). Hned na počátku nového tisíciletí se seznam volebních soutěţí rozrostl o volby do zastupitelstev krajů, na které je tato práce zaměřena. Se vstupem do Evropské unie (2004) mohou voliči ovlivnit obsazení Evropského parlamentu. Nejnověji si občané vybírají v přímých volbách svého prezidenta (poprvé 2013). Pro potřeby této práce jsou klíčové volby do krajských zastupitelstev. Cílem práce je popsat problematiku zastoupení ţen v politice v České republice na krajské úrovni. Práce sleduje vývoj politické participace ţen se zaměřením na jejich kandidaturu a následné působení v přímo i nepřímo volených krajských orgánech. Úvodní kapitola se zaměřuje na vznik vyšších územně samosprávných celků, kdy jsou prezentovány postupné kroky vedoucí k ukotvení krajů do politického systému České republiky. Součástí této kapitoly jsou podkapitoly, které popisují pravidla, jakými jsou kandidáti vybíráni (tj. volební systém). Dále následuje popis jednotlivých orgánů krajské struktury včetně jejich kompetencí. Ve druhé kapitole předloţíme metodu, kterou v této práci pouţíváme. Třetí kapitola přináší informace o všeobecném vývoji zastoupení ţen na krajské úrovni. Největší rozsah má čtvrtá kapitola, která popisuje zastoupení ţen ve všech třinácti krajích1. Tato část čtenářům nabízí přehled ţen, které úspěšně prošly volebním ,,sítem“ v průběhu všech dosud konaných voleb do krajských zastupitelstev. Na základě povolebních vyjednávání jsou poté prezentovány vzniklé koaliční vlády2, jejichţ sloţení nás opět zajímá zejména ve vztahu k účasti ţen ve vytvořených radách. Zde představujeme u kaţdé radní

1

Práce záměrně vynechává Hlavní město Praha, jelikoţ tamní volby probíhají v odlišných termínech a dle jiných volebních pravidel, neţ je tomu v případě zbylých krajů. Rovněţ na právní úpravu postavení Prahy se vztahuje samostatný zákon. Právě jeho změna vedla k ústavní stíţnosti na volební proceduru v roce 2010, kdy se Praha rozdělila na menší obvody, coţ mělo poškodit menší strany, které následně poţadovaly nové volby. Ústavní soud ale stíţnost zamítl a volby se neopakovaly (více Kopecký 2011). V květnu 2014 pak do poslanecké sněmovny zamířil návrh na novelu zákona, která má v Praze nastavit totoţný volební systém se systémem voleb do krajských zastupitelstev, a to včetně termínu voleb, jenţ by se shodoval s těmi krajskými (blíţe Frouzová 2014). 2 Koalicím na krajské úrovni (jejich vzniku, charakteru, trvání, atd.) je v publikacích věnována samostatná pozornost (viz Eibl et al. 2009: 125-145; Kunštát a Mrklas et al. 2010: 143-166, Balík et al. 2013a: 211-234).

1

oblast, na kterou se během funkčního období specializovala a podílela se tak na tvorbě krajské politiky. Stranou zájmu však nezůstává ani působení dalších zastupitelek v komisích a výborech, ačkoliv tyto orgány nejsou obsazovány pouze na základě volebních výsledků. Rovněţ zmíníme i zastupitelky, které mandát získaly aţ v průběhu volebního období z pozice náhradnic. V páté kapitole zjišťujeme, jaký vliv mají na zastoupení ţen vybrané faktory, které lze zjistit z kandidátních listin a následných výsledků. Kapitola je rozčleněna na sedm samostatných podkapitol. Na základě zpracování vlastních výpočtů jsme schopni odpovědět na následující výzkumné otázky: Jak se mění věková struktura ţen v krajských zastupitelstvech? V jaké míře sdílejí zastupitelky další volené funkce s mandáty na úrovni krajů? Jakým způsobem ovlivňuje preferenční hlasování zastoupení ţen v zastupitelstvech? Jsou úspěšnější ţeny z celostátně fungujících stran nebo z regionálních? Jaká je úspěšnost ţen na dalších úrovních politického systému České republiky v porovnání s krajskými zastupitelstvy? Dosavadní zpracování tématu voleb do zastupitelstev krajů je zahrnuto v dostatečném mnoţství

publikací.

Poměrně

obšírně

téma

podchycují

odborné

publikace

z řad

politologického okruhu Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně. V dílech lze spatřit postupný vývoj v podobě nově zkoumaných dimenzí krajských voleb. V průběhu času se totiţ okruh témat, které jsou podrobeny politologickému výzkumu, značně rozšířil. Nutno však dodat, ţe ucelená publikace k prvním volbám v roce 2000 chybí3. O druhém volebním klání z roku 2004 jiţ akademická literatura pojednává obsáhleji. Zde se jedná o publikaci nazvanou Krajské volby v České republice 2004 od kolektivu autorů pod vedením Stanislava Balíka a Jakuba Kylouška. Autoři v díle charakterizují jednotlivé kraje z hlediska jejich struktury, velikosti či dalších socio-demografických ukazatelů. Poté postupně prezentují výsledky voleb z roku 2000, načeţ se dále zaměřují na analýzu policy v krajích mezi prvními a druhými volbami. Ty uţ jsou dále podrobněji mapovány v oblasti analýzy kandidátních listin, předvolební kampaně, volebních výsledků. U kaţdého z krajů nechybí ani kapitola o dopadu voleb na krajskou politiku. V závěru přichází na řadu srovnání voleb z let 2000 a 2004 (Balík a Kyloušek 2005: 220-228).

3

Konkrétní prací na téma prvních krajských voleb je případová studie Olomouckého kraje, kterou zpracoval Pavel Šaradín (Šaradín 2001).

2

Obsáhlejší publikaci, avšak z našeho pohledu s poněkud nesourodým obsahem4, přináší společně s dalšími autory Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. Přínosem práce oproti výše zmíněné publikaci je rozšíření o aspekt analýzy volební podpory za pomoci přehledových map, díky kterým si čtenář lépe představí prezentovaná data. V tomto směru zaznamenáváme progres v publikacích, které se zaměřují jiţ na další volby v roce 2008. Ty se dají označit za přelomové, a to jak z pohledu jejich výsledků5, tak v oblasti politologického výzkumu. V publikaci Krajské volby 2008 lze nalézt první stručnou zmínku, která se týká výhradně zastoupení ţen na kandidátních listinách v porovnání s volbami na jiných úrovních (Eibl et al. 2009: 42-43). Z pohledu nových přístupů k výzkumu volebních výstupů přináší autoři Otto Eibl a Michal Pink indexy (index úspěšnosti a index voličské stability u úspěšně kandidujících stran, index volební účasti), které v propojení s přehledovými mapami vytváří vhodnou ilustraci získaných dat6. Publikace se shodným názvem od Daniela Kunštáta, Ladislava Mrklase a dalších autorů z Institutu Cevro rozpracovává několik oblastí (alternativní model pro prognózování výsledků krajských voleb, mediální agenda stran před volbami), které nebyly v okruhu zájmu kolektivu brněnských politologů ve výše zmíněné stejnojmenné publikaci7. Dosud poslední volby v roce 2012 mapuje publikace Krajské volby 2012. Devět kapitol knihy poskytuje sice obsáhlou analýzu voleb, ale z hlediska potřeb naší práce můţeme hovořit o tom, ţe příliš velký posun ve zpracování tématu zastoupení ţen nepřináší. V publikaci se jí částečně věnuje podkapitola Základní charakteristika zvolených zastupitelských sborů (Balík et al 2013: 12-20), která dokumentuje přehled kandidátů a zvolených zastupitelů dle věku a pohlaví v rovině všech stran s následným zaměřením na subjekty, které po volbách získaly zastoupení. Kromě výše zmíněných publikací nesmíme zapomenout na nespočet bakalářských a diplomových prací, které se krajským volbám věnují. Z tematického hlediska v nich převaţují práce z oblasti volební geografie (případové studie prostorové analýzy voleb jednotlivých krajů). Ke zpracovaným tématům vztahujícím se ke krajským volbám musíme připočítat i ty, které jsou součástí odborných periodik (např. Ryšavý 2007: 993-1016; Čermák, Kostelecký a Vobecká 2006: 136–160). 4

Kvalitativní stránku obsahu nelze zpochybnit. Naše výtka směřuje spíše k okruhu zvolených témat, kterými se autoři v práci zabývají. Jak je ale v úvodu Šaradínem zmíněno, tak ,,cílem není obsáhle analyzovat všechny roviny moţného výzkumu, ale ty, které jsou autorům nejbliţší.“ (blíţe Šaradín 2006: 3). 5 Ve všech krajích zvítězila ČSSD (blíţe např. Eibl et al 2009: 83). 6 Zmíněná pasáţ je součástí kapitoly zaměřené na prostorovou analýzu voleb (Eibl et al. 2009: 98-123). 7 Součástí je nicméně případová studie Jakuba Kylouška a Michala Pinka zaměřená na volby v Jihomoravském kraji (Kunštát a Mrklas et al 2010: 152-142).

3

1. Geneze vzniku krajů V porevolučním

období

vyvstala

otázka

politického

uspořádání

v novém

demokratickém prostředí. Komunistický reţim byl zaloţený na silné centralizaci státní moci, a proto bylo ze strany nové politické garnitury a společnosti voláno po větší decentralizaci státní správy. I díky široké názorové shodě na potřebě nové struktury se podařilo rychle prosadit poţadované změny. Byl vytvořen systém samosprávných jednotek (obce) a orgánů státní správy (okresní úřady), který nahradil třístupňový systém národních výborů předchozího reţimu, jenţ fungoval od roku 1945 do roku 1990. Výbory na nejniţší úrovni (místní národní výbory) však nedisponovaly reálnou mocí a jejich usnesení mohla být zrušena vládou či výbory na vyšší úrovni (okresní národní výbory, krajské národní výbory). Obce, které vznikly jako celky na nejniţší úrovni, se staly základem místní samosprávy s vlastní právní subjektivitou (Cabada a Vodička 2011: 381-384). Vedle obcí se ale v Ústavě České republiky přijaté v roce 1993 počítalo i se vznikem vyšších územně samosprávných celků. Díky ústavnímu ukotvení se o nich v politických kruzích hovořilo intenzivně aţ do roku 1997. Debaty se vedly zejména o počtu a velikosti v budoucnu zřízených krajů. Z početního hlediska bylo ve hře více variant od zřízení pouhých tří krajů (Čechy, Morava, Slezsko a Praha) kopírující stav z roku 1960, aţ po ustavení celků odpovídajících hranicím okresů (80 krajů), coţ byl model fungující od roku 1949 (Balík a Kyloušek et al. 2005: 13). Stranou debat napříč politickým spektrem nezůstávala ani další důleţitá oblast, kterou byly kompetence nových celků. Zastáncem vyššího počtu menších celků a větší centralizace byla ODS, jejíţ zástupci zvaţovali zřízení samosprávných celků, které by kopírovaly hranice okresů. Na opačné názorové straně stáli poslanci z řad ČSSD, ODA a KDU-ČSL (Cabada a Vodička 2011: 386). Nakonec předloţila vláda premiéra Václava Klause (ODS) v roce 1997 poslanecké sněmovně návrh ústavního zákona, který obsahoval vytvoření 13 krajů. Nepočítalo se v něm se vznikem Kraje Vysočina, jehoţ stávajících pět okresů (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Ţďár nad Sázavou) mělo být součástí sousedních krajů. Návrh obsahoval i zařazení dalších okresů do jiného uspořádání, neţ které je v dnešní podobě (blíţe Balík 2005: 14). Předloţený návrh doznal před finálním schválením dílčích změn, z nichţ nejpodstatnější bylo právě zřízení Kraje Vysočina. Změny byly iniciovány ze strany opoziční ČSSD, jejíţ poslanec Václav Grulich uveřejnil společně se svými stranickými kolegy předlohu, v níţ rozpracoval další moţné varianty. Jedna z nich se do konečného návrhu promítla, a ten byl schválen sněmovnou 23. října 1997, kdyţ pro něho zvedla ruku ústavní většina 128 poslanců, 4

přičemţ odmítavý postoj zaujalo 57 zákonodárců dolní komory. Následně prošel návrh ústavního zákona č. 347/1997 Sb. (o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb.) potřebnou většinou i v horní komoře. Poslanci a senátoři přitom počítali s přípravným obdobím, takţe účinnost zákona byla stanovena aţ od 1. ledna 2000 (Ministerstvo vnitra 2013a). Autor Balík schválený kompromisní návrh a nové členění kritizuje, kdyţ za nedostatky povaţuje velikost krajů (nerovnoměrnost z hlediska počtu obyvatel). Výtka dále směřuje i do kulturní roviny, kdyţ tvrdí, ţe „kraje v současné podobě jsou umělými celky nerespektující přirozené hranice, které mají jen malý potenciál k tomu, aby si k nim obyvatelé vytvořili citový vztah a mohli na ně svoji loajalitu přenést“ (Balík a Kyloušek et al. 2005: 15). K ţádné další úpravě, která by výraznějším způsobem měnila hranice krajů, v následném období nedošlo. Přijetím ústavního zákona č. 176/2001 Sb. došlo k přejmenování, kdy se z původně Brněnského kraje stal Jihomoravský a z Ostravského Moravskoslezský. Budějovický kraj se přejmenoval na Jihočeský a Jihlavský na stávající Kraj Vysočina8. Hranice krajů se v pozdějším období přece jen mírně proměnily. Před historicky druhými krajskými volbami v roce 2004 došlo (po přijetí zákon č. 387/2004 Sb.) k přechodu 25 obcí9 z kraje Vysočina pod území Jihomoravského kraje. Přesun tří obcí (Huzová, Norberčany a Moravský Beroun) nastal i v Moravskoslezském kraji, kdy se obce nově staly součástí sousedního Olomouckého kraje. Z územního hlediska se kraje slučují do větších celků za účelem lepšího vyjednávacího postavení vůči Evropské unii. Spojením krajů (nejčastěji dvou) vznikají sloučené regionální jednotky zvané NUTS II, kterých je v České republice osm10.

1.1. Volební systém do zastupitelstev kraje Krajská zastupitelstva představují (po obecních zastupitelstvech) druhé nejpočetněji volené instituce na území České republiky. Voliči napříč všemi kraji vybírají během volebních dnů celkem 675 nových zastupitelů. Parametry volebního systému do zastupitelstev krajů určuje zákon č. 130/2000 Sb. Zastupitelé jsou voleni na čtyřleté funkční období tajným hlasováním na základě 8

K přejmenování na Kraj Vysočina došlo aţ přijetím Ústavního zákona č. 135/2011 Sb., který změnil předešlý název Vysočina (Ministerstvo vnitra 2013b). 9 Jednalo se o obce Borač, Borovník, Černvír, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Horní Loučky, Kaly, Katov, Křiţínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lubné, Nedvědice, Níhov, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Rojetín, Řikonín, Senorady, Skryje, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Vratislávka a Ţďárec. 10 Oficiálně se tyto územní celky nazývají regiony soudrţnosti a mají za cíl komunikovat s institucemi EU v oblasti čerpání finančních příspěvků ze strukturálních fondů Unie (blíţe Balík, Kyloušek et al. 2005: 17).

5

všeobecného, přímého a rovného volebního práva na základě poměrného zastoupení. Termín voleb vyhlašuje prezident republiky, přičemţ zákonná lhůta pro jeho oznámení činí nejméně 90 dnů před konáním voleb. Podobně jako v případě komunálních a sněmovních voleb je voličům umoţněno vhodit lístek do urny v pátek od 14:00 do 22:00 hodin, případně v sobotu od 8:00 do 14:00 hodin. Hranice aktivního a pasivního volebního práva je totoţná a je uzákoněna na 18 let. Překáţky, které zamezují právo volit nebo být volen stanovuje příslušný zákon, který zároveň jasně vymezuje neslučitelnost jmenovaných funkcí se zastupitelským mandátem. Volebním obvodem je celé území daného kraje, který se tedy nedělí na ţádné menší volební jednotky. Kandidovat ve volbách mohou pouze registrované politické strany, hnutí a jejich koalice. Naopak volební klání je ze zákona nepřístupné pro jednotlivé nezávislé kandidáty nebo jejich sdruţení. Z hlediska parametrů volebního systému je podstatná výše uzavírací klauzule, která je nastavena na 5 % a platí jak pro jednotlivé registrované subjekty (strany a hnutí), tak i pro koalice. Přepočet platných hlasů na mandáty se následně provádí pomocí upravené (popř. vyrovnávací, modifikované) d´Hondtovy metody dělitele, která počet hlasů pro konkrétní stranu nejprve dělí číslem 1,4211. Aţ poté následuje dělení celými čísly (2, 3, 4, 5, atd.) dokud nejsou stranám přiděleny veškeré mandáty (dle nejvyšších podílu získaných hlasů), které se v kraji rozdělují na základě přerozdělení ve vztahu k počtu obyvatel, coţ je v práci dále vysvětleno. V okamţiku, kdy je zjištěno, kolik mandátů připadne dané politické straně, přichází na řadu přidělení mandátu kandidátům na kandidátní listině, přičemţ mandát získávají kandidáti ve stanoveném pořadí. Zákon ale umoţňuje voličům udělit preferenční hlasy a tím změnit pořadí kandidátů. Z variant kandidátních listin se jedná o tzv. vázanou12, kdy voliči mohou svým hlasem ovlivnit pořadí na kandidátce zvolené strany. Dle zákona mohou upřednostnit maximálně čtyři kandidáty (lze i méně). Pokud se volič rozhodne neudělit ţádný preferenční hlas, zůstává pořadí na kandidátní listině neměnné. Pro jeho posun kandidáta na přední místo musí získat minimálně 10 % preferenčních hlasů z celkového počtu platných hlasů 11

Dělitel 1,42 je známý rovněţ jako Koudelkův a je pojmenován podle bývalého poslance ČSSD Zdeňka Koudelky. Během období tzv. Opoziční smlouvy byl členem pracovní skupiny, která se zabývala změnou volebního zákona pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Některé prvky oběma komorami schváleného zákona odstranil svým nálezem Ústavní soud (blíţe Cabada, Vodička 2011: 174-175). Koudelkou navrhovaný dělitel v hodnotě zaokrouhlené odmocniny čísla 2 zůstal zachován pro volby do zastupitelstev krajů. 12 Dalším typem je přísně vázaná listina, kdy volič nemá moţnost ţádným způsobem změnit pořadí. Třetí variantou je volná listina, kdy voliči mohou udělit hlasy kandidátům z více politických subjektů. Ta se v prostředí České republiky vyuţívá ve volbách do zastupitelstev obcí (tzv. panašování).

6

odevzdaných listině subjektu, za který kandiduje. Za předpokladu, ţe je takových kandidátů více, rozhoduje o konečném pořadí vyšší počet udělených preferencí. Voliči vybírají kandidáty do zastupitelstva toho z krajů, ve kterém jsou přihlášeni k trvalému pobytu. Organizaci příprav (projednávání a registrace kandidátních listin), průběh a vyhlášení výsledků voleb zajišťuje krajský úřad. Novela zákona č. 222/2012 Sb. umoţňuje občanům získat voličský průkaz, který je opravňuje vhodit svůj hlas i mimo místo trvalého bydliště, ale stále v rámci kraje, v němţ jsou přihlášeni k trvalému pobytu. Voliči jsou na základě získaného průkazu zapsáni do výpisu ze stálého seznamu voličů pro dny voleb.

1.2. Kompetence kraje Kraje v České republice člení svoji působnost na samostatnou a přenesenou. V rámci samostatné působnosti jsou kraje ze zákona oprávněny vydávat právní předpisy zvané jako obecně závazné vyhlášky krajů. V tomto případě nejsou tyto vyhlášky podřízeny ţádné vyšší instanci. Kraje tak sice jednají podle platných zákonů, ale dle své vlastní vůle. Při výkonu samostatné působnosti spolupracují kraje i s obcemi, ale nesmí přitom zasahovat do jejich stanovené samostatné působnosti. U přenesené působnosti se pak jedná o tzv. nařízení krajů. Kraje tak plní úkoly, které na ně delegovala státní správa, a tudíţ jsou jejím orgánům podřízeny (Balík, Kyloušek et al. 2005: 18). Z hlediska okruhu politických oblastí, do nichţ mohou svými rozhodnutími kraje zasahovat, jde zejména o řízení problematiky sektoru středního školství, zdravotnictví, dopravy, ochrany ţivotního prostředí, památkové a sociální péče či územního plánování. Kraje hospodaří se svým vlastním rozpočtem. Zároveň se v souladu se stanovenými zákony samostatně starají o vlastní majetek. Právní předpisy vydávané v přenesené působnosti státní správy se nazývají nařízení a schvalují je rady samosprávných jednotek.

1.3. Orgány kraje Kraje v České republice mají svoji vlastní strukturu. Kaţdá sloţka, která tvoří orgány kraje, má svoji vlastní funkci a pravomoci.

7

1.3.1. Zastupitelstvo kraje Jediným občany přímo voleným orgánem krajské samosprávy představuje zastupitelstvo kraje. Počet volených zástupců se dělí na tři kategorie a je odvislý od počtu obyvatel ţijících na jeho území k 1. lednu roku, v němţ se konají volby. Méně početné kraje (do 600 000 obyvatel) mají nárok na 45 zastupitelů (7 krajů). Lidnatost v rozmezí od 600 000 do 900 000 opravňuje občany zvolit zastupitelstvo s počtem 55 členů (3 kraje) a kraje s více neţ 900 000 obyvateli reprezentuje 65 volených zastupitelů (3 kraje a Praha). Zastupitelstvo je ze zákona oprávněno zřídit výbory, které mají iniciativní a kontrolní charakter. Návrhy a stanoviska jednotlivých výborů předkládají jeho členové zastupitelstvu, jehoţ člen zároveň vykonává funkci předsedy výboru. Zákon nařizuje, ţe vţdy musí vzniknout nejméně pětičlenný výbor kontrolní, finanční a rovněţ výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost (Balík, Kyloušek 2005: 24). Zvolení zastupitelé se scházejí dle potřeby, ale povinná lhůta, během níţ se musí minimálně jednou sejít, činí tři měsíce. Zasedání jsou přístupná veřejnosti. Pokud na jeho začátku (případně v průběhu) není přítomna nejméně nadpoloviční většina ze všech členů, dojde na základě rozhodnutí předsedajícího k ukončení zasedání. Náhradní zasedání se poté musí uskutečnit do 15 dnů. Zastupitelé mohou být pro svoji funkci dlouhodobě uvolněni, za coţ jim náleţí finanční odměna vyplácená z rozpočtu kraje (přesné podmínky stanoví § 46 zákona č. 129/2000 Sb.). Významnou pravomocí je zákonodárná iniciativa zastupitelstva kraje, které má právo podat Parlamentu České republiky návrh vlastního zákona. Zastupitelstvo rovněţ disponuje právem vyhlášení krajského referenda. Jeden z nástrojů přímé demokracie lze vyuţít a následně realizovat na základě usnesení zastupitelstva. Zákon č. 118/2010 Sb. přitom jasně specifikuje, které oblasti nemohou být předmětem otázky předloţené v referendu (§ 7). Pro platnost referenda je nutná účast alespoň 35 % oprávněných voličů. Pokud má být výsledek pro zastupitelstvo závazný, musí se pro souhlasnou nebo odmítavou variantu vyslovit nadpoloviční většina hlasujících a alespoň 25 % oprávněných voličů. Zastupitelstvo je rozpustitelný orgán, přičemţ podmínky rozpuštění stanovuje zákon. Vyhlášení nových voleb je v kompetenci ministerstva vnitra. Schválení zastupitelstev jednotlivých krajů podléhají obecně závazné vyhlášky vydávané v oblasti samostatné působnosti. V záleţitostech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo pouze za předpokladu, stanoví-li tak zákon.

8

1.3.2. Rada Postavení a pravomoci krajské rady specifikují paragrafy 57-60a zákona č. 129/2000 Sb. Krajská rada má funkci vlády, jelikoţ je v oblasti samostatné působnosti výkonným orgánem. Je odpovědna zastupitelstvu, které volí její členy. Radu tvoří hejtman, náměstek hejtmana (obvykle však více náměstků) a další členové rady. Počet členů rady je (stejně jako v případě zastupitelstva) závislý na počtu obyvatel. Pokud v kraji ţije méně neţ 600 000 obyvatel, má rada 9 členů. V případě vyššího počtu obyvatel je rada sloţena z 11 členů. Schůze rady svolává hejtman. Na rozdíl od zastupitelstva se radní nescházejí veřejně. Na jednání rady ale mohou být přizváni členové zastupitelstva či jiné osoby. Zástupci krajských rad schvalují v rámci výkonu přenesené působnosti nařízení krajů. Jako své iniciativní a poradní orgány zřizuje rada komise, které ji předkládají svá stanoviska a náměty.

1.3.2. Hejtman Hejtman je osobou, která zastupuje kraj navenek. Je volen nepřímo zastupitelstvem kraje, které ho můţe jako jediné odvolat. Jeho funkce a postavení ve vztahu k dalším orgánům upravují § 61-65 zákona č. 129/2000 Sb.

1.3.3. Krajský úřad Krajský úřad je orgán, který plní úkoly v samostatné působnosti. Ty mu ukládá zastupitelstvo či rada. Úřad zároveň pomáhá činnosti výborů a komisí. Do jeho činnosti spadají i záleţitosti v oblasti přenesené působnosti. Zde však úřad nemůţe zasahovat do úkolů, které jsou ze zákona vyhrazeny výlučně pro zastupitelstvo, radu či jiný zvláštní orgán (blíţe Balík, Kyloušek 2005: 25 a Cabada, Vodička 2011: 397).

9

2. Metodologie Pro zpracování jednotlivých kapitol poslouţí zejména internetové zdroje. To se netýká úvodní kapitoly, v níţ čerpáme informace z odborných publikací, které vznik krajské samosprávy a další související oblasti obsáhleji popisují. Zde pracujeme také s obsahy zákonů, které s krajskou samosprávou souvisí. Jako primární zdroj dat pro zpracování kapitol č. 4 a 5 poslouţí web Českého statistického úřadu www.volby.cz. Obsah stránek nabízí informace o věku, navrhující straně, politické příslušnosti, místu bydliště, povolání a pořadovém čísle jednotlivých kandidátů na listinách. Stěţejní údaje, které kandidáty nejvíce zajímají, jsou data o počtu a procentu obdrţených hlasů. Na jejich základě jsou pak přiděleny mandáty, přičemţ web neopomíjí určení konečného pořadí kandidáta na listině. Tyto informace nám pomáhají k vytvoření databází, na jejichţ základě vytváříme přehledové tabulky, které doplňují analýzu dat prezentovanou v obou kapitolách. Odpovědí na výzkumné otázky dosáhneme pomocí statistické analýzy dat. Tu pouţíváme uţ ve třetí kapitole, ve které předkládáme srovnání ţen ucházejících se o mandáty. Zde sledujeme trend počtu kandidátek napříč vymezeným časovým obdobím, do kterého jsou tedy zahrnuty čtyři volební období. Na základě jednoduchých matematických operací předkládáme vypočtené podíly zvolených zastupitelek z celkového počtu kandidujících. Zajímá nás přitom jak obecný vývoj v rámci celé České republiky, tak i trendy v jednotlivých krajích. Tato část práce přináší cenné výsledky, které jsou ale „bezejmenné“. Proto se ve čtvrté kapitole věnujeme kandidátkám a zastupitelkám podrobně. Pro specifičtější popis kandidujících resp. zvolených ţen vyuţíváme materiály dostupné na internetových stránkách příslušných orgánů krajské samosprávy. Bliţší profily ţen, které se ucházely o zastupitelské mandáty, jsou v mnoha případech k nalezení na stránkách samotných politických subjektů. Informace, týkající se předchozí politické kariéry, následně čerpáme i z osobních stránek zastupitelek. Tento druh informací je rovněţ součástí obsahu článků v internetových zdrojích, které lze zařadit do okruhu seriózních (např. server iDnes.cz). Na hodnocení zastoupení ţen v krajské politice je nutné pohlíţet i na úrovni krajských rad, coţ je také oblastí našeho zájmu. Pro naše potřeby však data ze serveru www.volby.cz vhodná pro zpracování působení ţen v radách nejsou dostačující. U jejich sloţení je totiţ přístup k tomuto druhu údajů sloţitější, jelikoţ členové rady jsou voleni z řad zastupitelů, takţe mandáty radních volební server neobsahuje. Personální sloţení rad tedy zpracováváme z informací, které poskytují veřejně dostupné dokumenty z ustavujících zasedání jednotlivých 10

zastupitelstev. Ovšem politické oblasti, které měli a mají radní po svém zvolení posléze na starost, nejsou u většiny krajů z těchto dat patrné. To se týká zejména období po prvních volbách, kdy je obtíţné najít samotné základní údaje o sloţení rad ze stranického pohledu. Proto pracujeme rovněţ s údaji vyţádanými od jednotlivých krajských úřadů, které doplňujeme o informace ze seriózních internetových zdrojů. Odborné publikace sice údaje v tomto směru pojímají obsáhleji, ale vzhledem k zaměření práce jsou i tyto informace ne zcela vyhovující, jelikoţ přinášejí výhradně početní údaje a stranické sloţení. Jmenovité obsazení postů radních nebylo řešeno v námi potřebné míře. Vznik mandátu na základě výsledků voleb neznamená automaticky výkon mandátu po celé funkční období. V práci změny při obsazení mandátů z důvodu rezignací či odvolání (v případě radních) postihujeme, ale nevylučujeme, ţe jsou zaznamenány všechny. Opět spoléháme na vyţádané údaje obdrţené z krajských úřadů. V případě volebního období 20122016 nelze vzhledem k termínu vydání práce ani veškeré tyto změny zdokumentovat. Součástí analýzy v kaţdém kraji jsou rovněţ přehledové tabulky, ve kterých pracujeme s údaji o počtu mandátů, které ţenám připadly hned po sečtení hlasů. Ţeny, které mandát získaly aţ v průběhu volebního období, jsou z přehledových tabulek vyloučeny. Práce v páté kapitole přináší rozpracování jiţ zkoumaných oblastí v jiných publikacích, které ovšem na ţeny necílí. V oblasti kumulace mandátů členíme kategorie totoţným způsobem, jako činí autoři publikací věnujících se tomuto aspektu. Pro větší přehlednost ale volíme více podskupin. Na kandidátních listinách subjektů, které získaly mandáty v zastupitelstvech krajů, tedy sledujeme míru zastoupení 1) starostek, 2) místostarostek (resp. zástupkyň starostů), 3) primátorek a nám. primátorů 4) poslankyň, 5) senátorek. Pro úplnost doplňujeme i podskupinu ţen s funkcí ve volených orgánech kraje (hejtmanka, nám. hejtmana, členka rady kraje, zastupitelka kraje). Tu do celkového součtu kumulovaných mandátů nelze počítat, jelikoţ se jedná o obhajobu zastupitelského mandátu. Obhajobě se samostatně věnujeme v další podkapitole, v níţ nám zjištěné hodnoty ukáţí, kde se ţenám daří úspěšně působit v zastupitelstvu opakovaně, a kde naopak voliči upřednostňují nové tváře z řad ţen. Prezentaci některých závěrů ohledně zastoupení ţen je nutné se věnovat aţ po výzkumu širších souvislostí. Těmi jsou např. četnost ţen na kandidátních listinách či jejich pořadí. Výpočty průměrů a podílů prokazují, jaké je výchozí postavení ţen v jednotlivých krajích na základě těchto dvou měřítek. V páté podkapitole práce se zaměřujeme na vliv preferenčních hlasů ve vztahu ke kandidátkám.

11

Na základě našeho výzkumu identifikujeme celkem tři typy efektů preferenčních hlasů na pořadí kandidátek: 1) preference s nulovým efektem a) preference zajistí posun pořadím výše, ale kandidátka získá mandát bez ohledu na posun b) preference pro ostatní kandidáty posune kandidátku na niţší pořadí, ale mandát přesto získá 2) preference s pozitivním efektem - udělené preference zajistí zisk mandátu posunem z pořadí, ze kterého by kandidátka bez těchto preferencí mandát nezískala 3) preference s negativním efektem - na základě preferenčních hlasů pro ostatní kandidáty nezíská kandidátka mandát, ačkoliv kandidovala na volitelném místě. V podkapitole věnující se úspěšnosti ţen dle stranické příslušnosti členíme kandidátky a zastupitelky dle následujícího kritéria. Samostatně sledujeme počty ţeny s příslušností ke stranám, které měly minimálně v jednom volebním období zastoupení v poslanecké sněmovně13. Zbytek stran řadíme do kategorie ostatních subjektů. Zjištěné hodnoty nám ukazují, jak se v průběhu času mění podpora kandidátek celostátně zastoupených stran v porovnání s menšími subjekty. Podle vypočítaných hodnot určíme, ve kterých subjektech voliči preferují více ţeny před muţi. U věkové struktury ţen se zabýváme všemi zvolenými zastupitelkami i kandidátkami. Blíţe se věnujeme stranám, které mají stálé zastoupení na krajské úrovni, coţ je úzce spjato s jejich sněmovním zastoupením. Srovnání míry zastoupení ţen na dalších úrovních politického systému přinášíme v poslední podkapitole. Zdrojem pro statistickou analýzu v páté kapitole je výhradně volební server.

13

V přehledu, který je součástí příloh chybí Věci veřejné, které ţádný mandát na krajské úrovni nezískaly. Stejně je tomu tak i v případě hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie, kterým zastoupení na parlamentní úrovni připadlo aţ na základě výsledků předčasných voleb v roce 2013. Pozornost tedy směřujeme k zástupkyním ODS, KSČM a ČSSD.

12

3. Všeobecný vývoj v zastoupení žen v krajských volbách Zastoupení ţen na kandidátních listinách má doposud s kaţdým dalším volebním cyklem rostoucí tendenci. Pokud v prvních volbách kandidovalo napříč politickým spektrem celkem 1684 kandidátek, tak o dvanáct let později při prozatím posledních volbách byly ţeny zastoupeny na kandidátních listinách v počtu 3119. Zaznamenáváme tedy kontinuální procentuální nárůst v zastoupení, kdyţ roce 2004 došlo ke zvýšení o 28,3 %. Následně v roce 2008 se počet kandidujících navýšil o 10,8 %. Vzestupný trend dosáhl při posledních volbách na své maximum, kdyţ kandidovalo ještě o 30,1 % více ţen neţ v roce 2008. Pokud porovnáme početní zastoupení v prvních a posledních volbách procentuálně, tak zjistíme, ţe se počet kandidujících ţen zvýšil o 85,2 %. Tabulka č. 1. Vývoj počtu kandidujících ţen v jednotlivých krajích v období let 2000-2012 2000 Kraj

počet

2004 %

počet

2008 %

počet

2012 %

Středočeský 140 21,65 170 24,01 225 29,52 Jihočeský 167 24,85 179 28,78 185 32,17 Plzeňský 144 23,65 121 23,77 152 25,59 Karlovarský 96 19,62 124 27,56 140 29,67 Ústecký 132 23,61 228 25,59 211 30,10 Liberecký 142 22,09 177 27,28 177 33,03 Královehradecký 105 22,83 110 21,86 142 25,77 Pardubický 87 19,77 123 27,03 149 27,54 Vysočina 99 18,68 111 22,29 117 25,43 Jihomoravský 175 22,44 220 26,50 275 28,26 Olomoucký 138 21,44 222 29,84 220 30,39 Zlínský 100 21,00 141 25,49 135 28,48 Moravskoslezský 159 20,49 235 26,20 266 31,55 Celkem 1684 21,80 2161 26,00 2394 29,17 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

počet

%

352 226 147 215 268 232 206 198 150 323 228 247 327 3119

29,23 26,59 23,22 30,72 27,69 30,45 27,72 28,49 23,29 26,41 27,08 29,20 27,39 27,60

Celkový % zvolených počet žen z kandidátek kandidujících 887 5,75 757 4,62 564 6,91 575 4,52 839 4,05 728 4,81 563 3,73 557 5,20 477 4,82 993 4,63 808 4,33 623 4,17 987 5,37 9358 4,83

K vysvětlení zvyšující se politické angaţovanosti ţen nám pomůţe přehled o počtu kandidujících subjektů, kterým má rovněţ stoupající tendenci. Zatímco v roce 2000 se ucházelo napříč kraji o hlasy voličů 41 registrovaných subjektů, tak poté byl počet vţdy vyšší (2004 - 55, 2008 - 60, 2012 - 91). V posledním sloupci tabulky č. 1 vidíme údaj o podílu zvolených ţen z jejich celkového počtu na kandidátních listinách za všechna volební období. Jak je patrné, tak rozdíly mezi kraji nejsou příliš výrazné. Na spodní hranici figuruje Královéhradecký kraj, kde 21 zvolených zastupitelek z celkového počtu 563 kandidujících představuje podíl méně neţ 4 13

%. Ţádný další kraj se pod čtyřprocentní hranici nedostal. V osmi krajích se podíl pohybuje mezi 4 - 5 %, a ve třech nad 5 %. Značně nadprůměrný podíl zvolených ţen (6,91 %) z počtu kandidujících lze vysledovat v Plzeňském kraji, který se od průměru odchyluje téměř o dvě procenta. Tento fakt je dán skutečností, ţe v kraji kandidoval v kaţdých volbách přibliţně stejný počet ţen. Jak jiţ bylo zmíněno, tak za dobu existence krajů vybírali voliči zastupitelstvo ve čtyřech případech. Počet mandátů, které připadly na základě získaných hlasů ţenám, se napříč kraji značně liší. Příčin tohoto stavu je hned několik, přičemţ nejzřetelnější důvod je ve velikosti voleného zastupitelstva. Největší zastoupení mají ţeny v krajích s 65 zastupitelskými mandáty. Pohled na středně velké kraje (Jihočeský, Ústecký, Olomoucký) ukázal, ţe v nich ţeny získaly takřka identický počet mandátů. Zajímavější je však fakt, ţe ve dvou malých krajích s pětačtyřicetičlenným zastupitelstvem (Plzeňský a Liberecký kraj) uspěl téměř stejný počet ţen, jako v těchto středně velkých. Tabulka č. 2: Vývoj počtu zvolených ţen v jednotlivých krajích v období let 2000-2012 Počet 2000 2004 mandátů Středočeský 65 11 10 Jihočeský 55 5 10 Plzeňský 45 13 9 Karlovarský 45 6 7 Ústecký 55 10 9 Liberecký 45 9 8 Královehradecký 45 4 5 Pardubický 45 4 5 Vysočina 45 5 6 Jihomoravský 65 9 12 Olomoucký 55 5 7 Zlínský 45 3 5 Moravskoslezský 65 13 10 Celkem 675 97 103 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

2008

2012

CELKEM

14 11 9 6 8 7 5 10 6 11 10 9 13 119

16 9 8 7 7 11 7 10 6 14 13 9 17 134

51 35 39 26 34 35 21 29 23 46 35 26 53 453

Zatímco u počtu kandidátek hodnota ţen na listinách vzrostla o 85,2 % tak v případě zvolených ţen je procento niţší. Zvýšení počtu zastupitelek z 97 na 134 přineslo nárůst počtu v zastoupení ţen o 38,1 % v porovnání s prvními volbami.

14

4. Analýza voleb z hlediska zastoupení žen v jednotlivých krajích 4.1. Středočeský kraj O první mandáty v největším kraji tvořeném 12 okresy usilovalo v listopadu 2000 celkem 14 subjektů. Celkem 65 mandátů si mezi sebe rozdělili zástupci čtyř stran, kdyţ se vítězem voleb stala ODS (28,8 % hlasů). Za občanské demokraty usedly do zastupitelských lavic čtyři ţeny. ODS utvořila po volbách koalici se Čtyřkoalicí, za kterou byla zvolena jako jedna ze dvou zástupkyň starostka města Černošice Helena Langšádlová14 (kandidující za KDU-ČSL). Langšádlová se do zastupitelstva dostala jako nejmladší ze všech zvolených ţen (37 let), přičemţ zároveň získala nejvíce preferenčních hlasů (2957). V opozici skončila KSČM (4 zastupitelky) společně s ČSSD. V jedenáctičlenné radě tvořené zástupci ODS a Čtyřkoalice nakonec nezasedla ani jedna zvolená zastupitelka. Ţeny se tak staly maximálně členkami výborů zastupitelstev, nebo komisí rady. V roce 2004 se o mandáty ucházelo 15 subjektů, z nichţ potřebnou hranici překročila třetina z nich. Vítězství obhájila ODS, která obdrţela rekordních 44,7 %, coţ ji vyneslo 32 mandátů, ze kterých pět připadlo ţenám. A byly to právě členky ODS Dagmar Nohýnková a Jiřina Pospíšilová, které posléze získaly zastoupení v radě. Pospíšilová se jako uvolněná radní ujala oblasti kultury a památek. Nohýnková z pozice náměstkyně hejtmana Bendla měla na starost oblast školství a volného času. Obě obhájily svůj zastupitelský mandát z předchozího období. Pravicová koalice tvořená ODS, Koalicí pro Středočeský kraj (KpSK) a SNK-ED disponovala pohodlnou většinou 39 hlasů. Jedinou zastupitelkou, která nepocházela z řad ODS a byla členkou vládní krajské koalice, se opět stala Helena Langšádlová. Ze zbývajících 26 mandátů pro opozici (ČSSD a KSČM) připadly pouze čtyři ţenám. Ve volbách na podzim roku 2008 pronikli volebním kláním zástupci čtyř subjektů (ze 14, které podaly kandidátku). Na prvním místě vystřídala ODS (32,81 %) do té doby opoziční ČSSD (35,16 %), za kterou do zastupitelských lavic usedla hned osmička ţen. ČSSD získala nad svým pravicovým konkurentem o jeden mandát navíc (celkem 26). Na většinu to ČSSD nestačilo, a tak začala jednání o podobě koalice. Sociální demokraté vedení Davidem Rathem usilovali o vznik menšinové jednobarevné vlády. Výsledkem více kolových jednání byla podpora ČSSD za strany KSČM15 (blíţe Eibl et al. 2009: 140). V desetičlenné radě zasedly dvě členky vítězné strany. Zuzana Moravčíková se stala Rathovou náměstkyní a zároveň 14

Langšádlová byla v letech 2010 a 2013 zvolena za TOP 09 do Poslanecké sněmovny. V roce 2014 zastávala místopředsednickou funkci, kterou získala v roce 2011 (TOP 09 2014). 15 Komunisté získali 13,75 % a obsadili třetí místo. Poslední subjekt, který měl nárok na mandáty - Nezávislí starostové pro kraj – obdrţel 5,75 % hlasů.

15

zastávala funkci radní pro majetkovou oblast. Zuzana Jentschke-Stöcklová, která šla do voleb jako asistentka europoslance Libora Roučka (připadl ji poslední získaný mandát určený pro ČSSD), byla zvolena členkou rady zodpovědnou za sociální věci. Jentschke-Stöcklová byla navíc ve svých dvaatřiceti letech ze všech 14 zvolených zastupitelek, napříč úspěšnými stranami, nejmladší. V květnu 2012 byl zadrţen hejtman David Rath, který následně funkci opustil. V červnu proběhla volba Rathova nástupce a novou hejtmankou se po zbytek funkčního období stala Moravčíková, kterou podpořili všichni zastupitelé ČSSD a KSČM (Formánková a Rokosová 2012). Ze zastupitelek opozice je vhodné zmínit členky ODS. Za tuto stranu získaly mandát dvě ţeny, přičemţ do dalšího období se ho podařilo podruhé obhájit Dagmar Nohýnkové i Evě Janotové. Prvně jmenovaná zastupitelka se po volbách stala předsedkyní kontrolního výboru. Prozatím poslední volby se konaly v říjnu 2012 a kandidátní listiny do nich předloţilo 21 subjektů. Hlasy voličů zajistily mandáty čtyřem stranám. Vítězství obhájila ČSSD díky 21,79 % (20 mandátů). Za nimi se umístila se ziskem 20,57 % KSČM (19 mandátů) následovaná ODS (18,32 % a 16 mandátů). A 10 zastupitelů získala za 15,38 % společná kandidátka TOP 09 a Starostů pro Středočeský kraj. Koaliční spolupráci dojednala ČSSD a KSČM, přičemţ hejtmanem byl zvolen Josef Řihák (ČSSD), který na post rezignoval v červnu 2014, kdy ho nahradil náměstek Miloš Petera (Bartoníček a Bureš 2014). Do rady bylo zvoleno celkem 10 členů. Novou radní pro oblast zdravotnictví se stala Jiřina Fialová16 (KSČM), která v zastupitelstvu usedla uţ po čtvrté funkční období. Bývalá hejtmanka Moravčíková (ČSSD) kandidovala ze sedmého místa, ale druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů (po Řihákovi) ji poslal na druhou příčku. Po volbách se Moravčíková stala předsedkyní Komise pro majetek kraje, ale po zvolení Petery hejtmanem obsadila post náměstkyně hejtmana pro oblast investic a veřejných zakázek (Lidovky.cz 2014). Na ţeny v čele své kandidátky naopak vsadila TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj. Na prvních čtyřech místech kandidátní listiny byly nominovány tři ţeny, které následně mandát získaly. V čele kandidátky stála Helena Langšádlová, která po opuštění KDU-ČSL zamířila právě do strany TOP 09 a dosáhla na svůj třetí mandát. Toho se ale v roce 2013 vzdala (Jiřička 2013), kdyţ ji poté ve funkci nahradil Pavel Fojtík.

16

V období let 2002-2010 zároveň působila ve funkci poslankyně za KSČM.

16

Tabulka č. 3: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Středočeský kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem 14 15 15 21 65 Počet kandidujících stran a hnutí 4 4 4 4 16 Počet stran a hnutí se zastoupením 140 170 225 352 887 Počet kandidujících ţen 11 10 14 16 51 Počet zvolených ţen Podíl zvolených ţen z celkového počtu 7,86 5,88 6,22 4,54 5,75 kandidujících v % Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Tabulka č. 4: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Středočeský kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 4 5 2 1 12 KSČM 4 3 3 5 15 ČSSD 1 1 8 7 17 Čtyřkoalice 2 2 Koalice pro Středočeský kraj 1 1 Nezávislí starostové pro kraj 1 1 TOP 09 + STAN 3 3 Celkem 11 10 14 16 51 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

4.2. Jihočeský kraj V Jihočeském kraji se od prvních voleb v roce 2000 rozděluje 55 mandátů. Premiérové volby v tehdejším Budějovickém kraji ovládla mezi pěti stranami, které překročily uzavírací klauzuli, ODS se ziskem 25,84 % hlasů. Z 16 mandátů, které straně následně připadly, však ţádný nezískala ţena. Vítězná ODS, v čele s pozdějším hejtmanem Janem Zahradníkem, se dohodla na koaliční spolupráci s druhým subjektem v pořadí - Čtyřkoalicí (22,52 % a 13 mandátů). Ačkoliv tato koalice disponovala potřebnou nadpoloviční většinou, tak se k oběma stranám připojila ještě ČSSD (13,43 % a 8 mandátů) a SNK (10,59 % a 6 mandátů), které do voleb vedla z pozice lídra starostka Milevska Ivana Stráská. Ta posléze obsadila i pozici v jedenáctičlenné radě, kde byla její kolegyní Anna Vymětalová z ČSSD. Celkově zasedlo do zastupitelských lavic pět ţen. V opozici zůstala pouze KSČM. Stejného vítěze měly i volby v roce 2004, kdy je ODS suverénně obhájila se ziskem 44,19 % hlasů. Výsledek znamenal, ţe strana měla nárok na 27 mandátů a jen těsně ji unikla moţnost sestavit krajskou vládu opírající se o jednobarevnou většinu v zastupitelstvu, kde se oproti předchozímu volebnímu období zdvojnásobilo zastoupení ţen. Stalo se tak přes skutečnost, ţe počet úspěšných subjektů zůstal na pěti, kdyţ místo Čtyřkoalice usedli do zastupitelstva zástupci KDU-ČSL. A právě šest hlasů z této strany nakonec pomohlo ODS 17

k většině. Hejtmanský post připadl opět Janu Zahradníkovi z ODS, za kterou byly zvoleny tři zastupitelky. Nakonec však na post uvolněné radní zodpovědné za školství, mládeţ, sport a zaměstnanost byla zvolena učitelka z obce Mirovice Marie Hrdinová, která kandidovala ze třetí pozice na listině KDU-ČSL. Ţádná další ţena funkci radní neobsadila. Zbylé zastupitelky se musely spokojit se členstvím ve výborech a komisích. Volby v roce 2008 znamenaly zásadní mocenský zvrat i na jihu Čech. ODS sice oslabila svoji pozici, ale přesto utvořila koalici s vítěznou ČSSD (dohromady 41 mandátů). Mandáty tentokrát nepřipadly SNK, a tak bylo zastupitelstvo sloţeno pouze ze zástupců čtyř subjektů. Procento zastoupení ţen se zásluhou 11 zvolených kandidátek přesto nepatrně zvýšilo. Nejvíce ţen uspělo na kandidátce ČSSD. Ze čtyř jejich zastupitelek usedly v radě tři z nich (Jihočeský kraj 2014b). Náměstkyní nového hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) se stala jeho stranická kolegyně Ivana Stráská. Bývalá zastupitelka za SNK měla v radě na starosti zabezpečování úkolů v oblasti sociální, zdravotní a národnostní problematiky. Druhou uvolněnou členkou rady z řad ČSSD byla Jana Krejsová17. Zastupitelka, pro niţ po volbách začalo třetí funkční období v této pozici, se jako radní zaměřila na oblast školství, mládeţe, sportu, podpory volnočasových aktivit, rozvoje celoţivotního učení, zaměstnávání absolventů a zabezpečování úkolů v oblasti teoretického výzkumu a vývoje. Na pozici neuvolněné radní byla zvolena Blanka Procházková. Zastupitelky zvolené za ODS v radě nefigurovaly. Zajímavostí těchto voleb bylo zvolení tehdy dvaadvacetileté studentky z Českých Budějovic Lucie Počtové. Následnou členku Kontrolního výboru nominovala na pátém místě kandidátky KSČM. Počtová se tak stala nejmladší zastupitelkou napříč všemi kraji České republiky. Volby v roce 2012 znamenaly úbytek počtu zvolených ţen, kterých získalo mandát pouze devět. Stalo se tak přes fakt, ţe počet subjektů se zastoupením vzrostl na šest. Jenţe zastupitelky byly zvoleny pouze za vítěznou ČSSD a KSČM, se kterou sociální demokraté utvořili koalici. Obě strany disponovaly v zastupitelstvu většinou 31 hlasů. Post hejtmana obhájil Jiří Zimola z ČSSD, přičemţ zvolení z řadové náměstkyně do pozice první náměstkyně se dočkala Ivana Stráská. Ta zároveň nadále zůstala v radě, kde pod její správu patřila oblast sociálních věcí, komunitního plánování sociálních sluţeb, národnostních menšin, zdravotnictví, nemocnic a Lékařské pohotovostní sluţby Zdravotnické záchranné sluţby. Novou tváří v radě se stala komunistická zastupitelka Hana Rodinová. Podnikatelka 17

Na kandidátní listině měla Krejsová v kaţdých volbách uvedené jiné povolání. Nejdříve pracovala jako ředitelka Okresní hygienické stanice. Poté v roce 2004 jako pracovnice ochrany veřejného zdraví. Ve volbách 2008 kandidovala jako vysokoškolská pedagoţka. V posledních volbách pak získala svůj čtvrtý mandát coby zastupitelka.

18

z Oseku měla v popisu práce oblast ţivotního prostředí, zemědělství, lesnictví, rybářství, myslivosti, problematiky jihočeského venkova, agendy Místních akčních skupin, podpory hospodářsky slabých oblastí, kulturního dědictví a památkové péče (Jihočeský kraj 2014d). Obě radní byly pro výkon funkce uvolněné. Post radní pro oblast školství obsadila po dohodě vládnoucí koalice Vítězslava Baborová (KSČM). Jenţe na funkci v lednu 2013 rezignovala poté, co její jmenování vyvolalo nesouhlas vedený zejména z řad jihočeských studentů. V rezignačním dopise Baborová mimo jiné uvedla: „Vzhledem k mediálnímu tlaku a útokům vedených v osobní rovině jsem se rozhodla rezignovat na funkci členky Rady Jihočeského kraje.“ (Baborová 2013). Do funkce po Baborové byl poté zvolen Tomeš Vytiska rovněţ z KSČM. Baborová tak alespoň zůstala členkou Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Tabulka č. 5: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Jihočeský kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem 12 14 13 18 57 Počet kandidujících stran a hnutí 5

5

4

6

20

Počet kandidujících ţen Počet zvolených ţen

167 5

179 10

185 11

226 9

757 35

Podíl zvolených ţen z celkového počtu kandidujících v %

2,99

5,59

5,95

3,98

4,62

Počet stran a hnutí se zastoupením

Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Tabulka č. 6: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Jihočeský kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 0 3 3 0 6 KSČM 1 2 3 5 11 ČSSD 2 3 4 4 13 SNK 1 1 2 Čtyřkoalice 1 1 KDU-ČSL 1 1 0 2 TOP 09 + STAN 0 0 Celkem 5 10 11 9 35 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

19

4.3. Plzeňský kraj Plzeňský kraj se vedle Ústeckého řadí mezi ty, kde lze na úrovni zastupitelstva pozorovat sestupný trend v zastoupení ţen. Během čtyř funkčních období získalo mandáty 39 ţen, přičemţ hned 38 z nich byly zástupkyně stran ODS, KSČM a ČSSD. Právě pouze tyto tři strany opakovaně uspěly v kaţdých volbách. Jedinou kandidátkou, která se prosadila v rámci dalších subjektů byla v roce 2000 členka Unie svobody (US) Helena Maciarzová, která figurovala na sedmém místě kandidátky Čtyřkoalice. Toto uskupení následně utvořilo koalici s vítěznou ODS a Nezávislými, ale křeslo v devítičlenné radě připadlo pouze jedné ţeně. Post radní pro oblasti kultury, památkové péče a cestovního ruchu obsadila dvojka kandidátní listiny ODS Olga Kalčíková (Krajský úřad Plzeňského kraje 2014a). V řadách levicové opozice tvořené ČSSD a KSČM působilo v prvním volebním období celkem osm ţen. KSČM, která ve volbách skončila druhá, přitom vedla z prvního místa kandidátní listiny Helena Suchá. Za ní byla nominována Ivana Levá. I v sociální demokracii, která získala celkem osm mandátů, byly ţeny zastoupeny na předních místech kandidátky (od třetího do šestého místa). Také díky tomu nakonec zástupce ČSSD v zastupitelstvu tvořily ţeny přesně z poloviny. V roce 2004 obhájila prvenství ODS, která svoji pozici ještě posílila. Ze třinácti mandátů z prvních voleb vzrostl počet zastupitelů na dvaadvacet. Na zastoupení ţen se ale tento výrazný nárůst nijak neprojevil. ODS, jíţ stačilo k utvoření většinové koalice spojení pouze s KDU-ČSL, znovu získala post hejtmana, kterým se stal opět Petr Zimmermann. A v radě znovu usedla pouze Olga Kalčíková, která měla na starost stejnou oblast, ale navíc působila i jako náměstkyně hejtmana (Krajský úřad Plzeňského kraje 2014b a Krajský úřad Plzeňského kraje 2014c). Vedle Kalčíkové obhájila mandát za ODS i Jaroslava Wollerová, která byla na ustavujícím zasedání zastupitelstva zvolena předsedkyní výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost (Balík a Koloušek et al. 2005: 69). Totéţ se podařilo starostce města Sušice Jiřině Rippelové (ČSSD) a Haně Benediktové (KSČM). Obě zamířily se svými stranickými kolegy do opozice. To se ovšem změnilo po volbách v roce 2008, kdy vítězná ČSSD (19 mandátů) zvolila po předchozích neúspěšných pokusech o vytvoření většinové koalice její menšinovou podobu. ČSSD se dohodla na podpoře jednobarevné rady s KSČM (Eibl et al. 2009: 140). Vládnoucí ČSSD připadl post hejtmana, který obsadila lékařka Milada Emmerová. Stala se tak vůbec první ţenou, která kdy stanula v čele kraje (Krajský úřad Plzeňského kraje 2014d). Ve funkci však bývalá ministryně zdravotnictví nevydrţela aţ do konce volebního období. Po necelých dvou letech (od 14. 11. 2008 do 9. 9. 2010) ji vystřídal rovněţ pozdější ministr vlády Milan 20

Chovanec. Důvodem rezignace Emmerové byl fakt, ţe se zásluhou preferenčních hlasů prosadila z osmého na první místo kandidátní listiny ve volbách do poslanecké sněmovny v květnu 2010 (blíţe Kopecký 2010). Post radní ve třetím období obsadila rovněţ Dagmar Terelmešová z ČSSD, která byla pro tuto funkci uvolněná pouze v průběhu roku 2010. (Krajský úřad Plzeňského kraje 2014e). Za ČSSD dokázala obhájit mandát opět i Jiřina Rippelová. Z celkem devíti zastupitelek napříč stranami pak hned pětice z nich byla zvolena za KSČM. Svůj třetí mandát přitom získala Hana Benediktová z této strany. Volby v roce 2012 byly z hlediska výsledků oproti ostatním krajům specifické. V Plzeňském kraji se podařilo zvítězit ODS, kterou do voleb vedl bývalý ministr spravedlnosti a v době voleb poslanec Jiří Pospíšil. Za ním byla na druhém místě listiny nominována právnička Marcela Krejsová, kterou ale po sečtení hlasů předskočila díky preferenčním hlasům další čtveřice kandidátů. ODS nakonec získala celkem 15 mandátů, z nichţ ţenám připadly dohromady čtyři18. Vzhledem k výstupům povolebního vyjednávání (blíţe Balík a kol. 2013: 219) však ani jedna z nich nezískala místo v radě. Koalici totiţ utvořila druhá ČSSD, která uzavřela spolupráci s KSČM. Z jejich řad vzešla i původně jediná radní z devítičlenné rady, kterou se stala Zdeňka Lišková. Ta se stala náměstkyní hejtmana pro oblast investic, majetku a Centrálního nákupu a příspěvkové organizace (Krajský úřad Plzeňského kraje 2014f). Zastupitelka Milena Stárková (ČSSD) stanula po volbách v čele Komise rady pro otevřený kraj. V prosinci 2014 ale obsadila vyšší post, kdyţ se stala uvolněnou členkou rady zodpovědnou za oblast zdravotnictví. Ve funkci nahradila Václava Šimánka, který na post rezignoval. Do zastupitelstva přitom Stárková kandidovala jako bankovní úřednice (Tolarová 2014). I druhá (a poslední) zvolená zastupitelka za ČSSD Iva Hořanová byla zastupitelstvem zvolena do další funkce a stala se předsedkyní Výboru zastupitelstva pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Zbývající úspěšně kandidující subjekt, kterým byla TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj, získal v těchto volbách tři mandáty, přičemţ na ţeny ţádný z nich nepřipadl. Plzeňský kraj je ve srovnání s ostatními poměrně specifický. Vedle klesajícího počtu zvolených ţen nepozorujeme velký rozdíl v počtu kandidující ţen. Podobný stav lze sledovat uţ jen v Olomouckém kraji, kde počet zůstává přibliţně stejný, pokud nebudeme počítat volby v roce 2000 (blíţe v kapitole o Olomouckém kraji).

18

Mezi zvolenými byla na desátém místě Věra Rubáková, která byla později evidována jako nezařazená. Rubáková změnu příslušnosti vysvětlila v odpovědi na osobní dotaz autora takto: „Z ODS jsem vystoupila v srpnu 2014. Důvod: nemohla jsem jiţ druhé volební období kandidovat za ODS v komunálních volbách i přesto, ţe mám v Tachově trvalé bydliště. Prozatím mne nikdo nevyzval, abych se vzdala mandátu.“

21

Tabulka č. 7: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Plzeňský kraj Počet kandidujících stran a hnutí Počet stran a hnutí se zastoupením Počet kandidujících ţen Počet zvolených ţen

2000 15 5 144 13

2004 15 5 121 9

2008 2012 Celkem 17 16 63 4 4 18 152 147 564 9 8 39

Podíl zvolených ţen z celkového počtu kandidujících v %

9,02

7,44

5,92

5,44

6,91

Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Tabulka č. 8: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Plzeňský kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 4 4 1 4 13 KSČM 4 4 5 2 15 ČSSD 4 1 3 2 10 Nezávislí 0 0 Čtyřkoalice 1 1 KDU-ČSL 0 0 SNK 0 0 Koalice pro Plzeňský kraj 0 0 TOP 09 a Star. pro Plzeňský kraj 0 0 13 9 9 8 39 Celkem Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

4.4. Karlovarský kraj Karlovarský kraj je z hlediska velikosti vůbec nejmenším v České republice, kdyţ je tvořen pouze třemi okresy. Stejně jako v případě sousedního Plzeňského kraje, tak i v nejzápadnějším kraji získali mandáty v kaţdých volbách kandidáti ODS, ČSSD a KSČM. Ostatní subjekty se dokázaly prosadit v početné míře, ale jejich zastupitelské kluby byly tvořeny převáţně zvolenými muţi. Z prvních voleb v roce 2000 a následných jednání19 vznikla koalice vítězné ODS a v pořadí čtvrté ČSSD. Obě strany v zastupitelstvu disponovaly těsnou většinou 23 mandátů. Hejtmanem byl zvolen lídr ODS Josef Pavel. Občanští demokraté měli v devítičlenné radě jasnou převahu šesti radních. V původním sloţení mezi nimi nefigurovala ţádná ţena, coţ se však v proběhu volebního období změnilo. Místo Lubomíra Pokory, který měl na starost oblast sociálních věcí a zdravotnictví, byla v prosinci roku 2002 zvolena uvolněnou členkou rady starostka Mariánských Lázní Ellen Volavková (Karlovarský kraj 2014a). Ta se do

19

Blíţe k moţným variantám a průběhu tvorby koalice Balík a Kyloušek et al. 2005: 74.

22

zastupitelstva dostala ze třináctého místa kandidátní listiny, kdyţ jen o jednu pozici před ní byla nominována další starostka lázeňského města, Libuše Chrástová z Františkových Lázní. Ze stejného místa pak pocházela i jediná ţena z řad ČSSD, kterou byla Hana Hozmanová. V opozici tvořené zastupiteli KSČM a Čtyřkoalice působila z dvaadvaceti zastupitelů trojice zvolených kandidátek (Karlovarský kraj 2014b). Ve volbách 2004 se počet úspěšných subjektů navýšil. Zastoupení nově získali Evropští demokraté, za které však ţádná ţena mandát nezískala. V případě Koalice pro Karlovarský kraj tomu bylo jinak. Za 5,12 % hlasů měla strana nárok na dva mandáty, přičemţ zastoupení i ve druhém období připadlo díky výsledku Olze Halákové. Výtvarnice z Bečova nad Teplou kandidovala o čtyři roky dříve ze třetí pozice za KDU-ČSL (tehdy v rámci Čtyřkoalice). V Koalici pro Karlovarský kraj celou kandidátní listinu vedla. ODS ve druhých volbách posílila o šest mandátů, coţ se promítlo i v zastoupení jejich kandidátek. Jak Libuše Chrástková, jeţ působila po volbách v roce 2006 i jako zastupitelka ve Františkových Lázních, tak rovněţ Ellen Volavková své mandáty obhájily. Volavková byla následně zvolena opět i do rady kraje, kdyţ v její kompetenci byly oblasti sociálních věcí a neziskových organizací (Karlovarský kraj 2014c). Vedle ní uţ ţádná další ţena v radě neusedla. Na koaliční spolupráci se vítězná ODS opět domluvila s ČSSD, která v roce 2004 ztratila jeden mandát. A právě kvůli menšímu zisku strany přišla o druhé zastoupení Hana Hozmanová, která se na osmém místě kandidátní listiny stala první náhradnicí. Nakonec však mandát získala, byť jen na zkrácené funkční období. V září roku 2006 nahradila Hozmanová v zastupitelstvu původně zvoleného Pavla Vanouška

(Karlovarský kraj 2014d). Obhájit

mandát se podařilo i dvěma zástupkyním KSČM, které znovu zamířily do opozice. Výsledky voleb v roce 2008 zásadním způsobem ovlivnily podobu sloţení zastupitelstva. ODS přišla o více neţ polovinu svých mandátů z předchozího období a zamířila do opozice. Mandát i ve třetím volebním cyklu nadále uhájila Ellen Volavková, která však do konce období ve funkci nevydrţela. V červnu 2012 ji nahradil Werner Hauptmann (Karlovarský kraj 2014e). Na potřetí uspěla i Hana Hozmanová z ČSSD, která volby vyhrála a utvořila koalici s KSČM a hnutím Doktoři (za uzdravení společnosti). Tento nový subjekt v zastupitelstvu vedla do voleb z první pozice lékařka Beremika Podzemská. Krajská rada vedená novým hejtmanem Josefem Novotným (ČSSD) se mohla zpočátku opřít o pohodlnou většinu 28 mandátů. Po vnitřních sporech se koalice rozpadla, kdyţ ji opustili Doktoři. S odchodem Doktorů přišla Podzemská20 o post radní pro oblast zdravotnictví na konci 20

Podzemská nakonec nedokončila období ani jako řadová zastupitelka. V červnu 2011 obsadil její mandát náhradník Vít Baloun (Karlovarský kraj 2014e).

23

listopadu 2009, kdy ji nahradil Václav Larva z ČSSD (Karlovarský kraj 2014f), která v koalici pokračovala s komunisty. Obě strany měly i nadále většinu, byť se počet jejich zastupitelů sníţil na 24. Ve funkci radní tak pokračovala uţ jen jediná ţena, kterou byla Eva Valentová, jeţ měla na starost oblast kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu. Po volbách 2012 zůstal počet úspěšných subjektů sice stejný, ale jejich spektrum se proměnilo. Mezi šesticí subjektů tvořících stávající zastupitelstvo kraje neměla polovina z nich ve sboru ţádnou zastupitelku (Alternativa, TOP 09 + STAN, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst21). Za zbývající tři strany (KSČM, ČSSD, ODS) získalo mandát sedm ţen. Nejpočetněji byly ţeny zastoupeny za KSČM, která ve volbách zvítězila22, coţ se jí napříč republikou podařilo uţ jen v sousedním Ústeckém kraji. KSČM byla coby nový a jediný partner součástí koalice s ČSSD, která do čela kraje opět prosadila předchozího hejtmana Josefa Novotného. Bylo to však na úkor početní převahy v radě, kde komunisté obsadili pět postů radních. Toto uspořádání však bylo dočasné, jelikoţ na základě výsledků jednání se v polovině funkčního období poměr sil překlopí ve prospěch ČSSD.23 Posty radních obsadily dvě ţeny. Statutární zástupkyní hejtmana a náměstkyní hejtmana pro ekonomiku a vnitřní záleţitosti byla zvolena Eva Valjentová, která ve volbách obhájila mandát z roku 2008. Valjentová však nebyla jedinou radní za KSČM. Členkou rady kraje pro oblast správy majetku se stala Bohuslava Hajská (Karlovarský kraj 2014g). Za ČSSD se počtvrté úspěšně ucházela o mandát Hana Hozmanová. Zkušenou političku doplnila ještě nejmladší členka zastupitelstva, kterou byla zvolena osmadvacetiletá jednatelka společnosti Karlovarské bahenní lázně Markéta Wernerová, které připadl poslední dvanáctý mandát, na něhoţ měli sociální demokraté nárok. Jedinou zastupitelkou v řadách opozičních stran byla starostka Horního Slavkova Jana Vildumetzová z ODS, která mandát získala ze šestého místa kandidátky na základě preferenčních hlasů. Občanští demokraté měli nárok na pět mandátů, přičemţ z první pětice nominovaných uspěl pouze lídr kandidátky Petr Šindelář. Pořadí na dalších místech a určení zbylých mandátů ovlivnili voliči preferencemi. V Karlovarském kraji pozorujeme trend nárůstu kandidujících subjektů, coţ má vliv na počet ţen na listinách, který se s kaţdými volbami zvyšuje. Roste i počet úspěšných subjektů, coţ se ale v kraji na zastoupení ţen výrazněji neprojevuje.

Mandáty získaly

výhradně zástupkyně tří stran s dlouhodobým zastoupením v poslanecké sněmovně (ČSSD, 21

Hnutí na základě výsledků obsadilo pět mandátů, přičemţ na pátém místě kandidátní listiny byla nominována Ing. Lenka Straková. Starostka obce Útvina však byla odsunuta preferenčními hlasy do pozice náhradnice. 22 Druhá ČSSD získala o pouhých 178 hlasů méně. Při počtu 16 580 ku 16 402 dělilo obě strany pouze 0,25 % hlasů. 23 Blíţe k jednání o koalici i domluvě ČSSD a KSČM na výměnu postů Balík a kol 2013: 220-221.

24

KSČM, ODS), jimţ připadlo 22 z celkových 26 mandátů. Regionální subjekty získávají mandáty opakovaně, ale pokud nemají ţeny umístěné na předních místech kandidátní listiny, tak je pro ně zvolení komplikované z důvodu celkového nízkého počtu přidělených mandátů pro dané subjekty. Tabulka č. 9: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Karlovarský kraj Počet kandidujících stran a hnutí Počet stran a hnutí se zastoupením Počet kandidujících ţen Počet zvolených ţen

2000 11 4 96 6

2004 11 5 124 7

2008 2012 Celkem 13 16 56 6 6 21 140 215 575 6 7 26

Podíl zvolených ţen z celkového počtu kandidujících v %

6,25

5,65

4,29

3,26

4,94

Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Tabulka č. 10: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Karlovarský kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 2 4 1 1 8 KSČM 2 2 1 4 9 ČSSD 1 0 2 2 5 Čtyřkoalice 1 1 Koalice pro Karlovarský kraj 1 1 2 ED 0 0 Doktoři 1 1 Alternativa 0 0 0 TOP 09+STAN 0 0 Hnutí nezávislých za harmonický 0 0 rozvoj měst a obcí Celkem 6 7 6 7 26 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

4.5. Ústecký kraj Ústecký kraj patří mezi lidnatější a je tvořen celkem sedmi okresy. Díky vysokému počtu obyvatel, kdy se počet voličů v seznamech s kaţdými volbami zvyšuje, zasedá v zastupitelstvu 55 členů. V prvních volbách sestavilo kandidátní listiny čtrnáct subjektů, přičemţ zastoupení však získaly pouze čtyři z nich. Jednalo se o strany, které měly zástupce v poslanecké sněmovně. Vítězství slavila prvenství KSČM, které připadlo 18 mandátů. Zajímavostí je, ţe Ústecký kraj byl jediným, ve kterém dokázala zvítězit levicová strana. Za vítěznou KSČM 25

proniklo do zastupitelstva pět ţen, ale vzhledem k povolebnímu vyjednávání se strana ocitla v opozici. Vlády se nakonec ujala koalice druhé ODS a třetí ČSSD, která disponovala těsnou většinou 28 mandátů. Hejtmanem se stal lídr listiny ODS Jiří Šulc. V jedenáctičlenné radě připadl post radní pro investiční politiku a ekonomiku Haně Lukáčové (ODS), která zároveň předsedala Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Oblast koordinace školství, sociálních záleţitostí, zdravotnictví a kultury měla jako radní původně na starost Marie Součková (ČSSD). Po jmenování do funkce ministryně zdravotnictví v roce 200224 ji v radě nahradil Zdeněk Lavička (Balík a Kyloušek et al. 2005: 88). V dalších volbách se počet kandidujících subjektů zvýšil na rovných 20. Na počet ţen v zastupitelstvu se větší zájem subjektů neprojevil. Důvodem byl fakt, ţe mandáty připadly pouze třem stranám (ODS, ČSSD a KSČM). Vítězná ODS dosáhla na bezmála 40 % hlasů, coţ ji zajistilo většinu 28 mandátů. Nakonec stejně uzavřela koaliční spolupráci s ČSSD, ale za podmínek, které straně nedávaly příliš prostoru pro realizaci programu. Sociální demokraté totiţ obsadili pouze jediné místo v jedenáctičlenné radě, kterou coby hejtman opět vedl Jiří Šulc (blíţe Balík a Kyloušek et al. 2005: 98-99). V radě usedli pouze muţi. Pozice ţen na kandidátních listinách všech tří úspěšných stran kandidátkám ani příliš šancí na zisk postu radní nedávala. Hana Lukáčová, která obhájila za ODS svůj mandát a byla na kandidátní listině v rámci strany nejvýše, šla do voleb aţ z 15. místa. Lukáčová stála v čele Zdravotní komise a byla zároveň místopředsedkyní Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Kromě ní svůj druhý mandát dále získaly Jana Ryšánková (ČSSD), Dana Hrábková a Jitka Sachetová (obě KSČM). Ve volbách v roce 2008 klesl počet subjektů ucházejících se o mandáty na 17. Ke třem stranám se zastoupením v předchozím volebním období se přidalo hnutí Severočeši.cz, které do voleb vedla z prvního místa náměstkyně primátora Mostu Hana Jeníčková. Hnutí, které dosáhlo na osm mandátů, se však na krajské vládě nepodílelo. Koalici s pohodlnou většinou 35 mandátů nakonec utvořili zástupci vítězné ČSSD společně s druhou ODS. Sociální demokraty provázely vnitrostranické spory, které měly za následek, ţe její lídr kandidátky a předchozí první náměstek hejtmana Jaroslav Foldyna nakonec nebyl nominován na post hejtmana. Ten obsadila na základě podpory ČSSD, ODS a části zastupitelů KSČM a hnutí

24

Součková v čele resortu zdravotnictví vlády Vladimíra Špidly vydrţela do června 2004. V roce 2003 neúspěšně kandidovala v doplňujících senátních volbách v obvodu Brno-město, kdy ze sedmi kandidátů obsadila se ziskem 7,52 % hlasů aţ šesté místo.

26

Severočeši.cz dvojka z kandidátní listiny Jana Vaňhová25, která kandidovala z pozice náměstkyně primátora města Chomutov (blíţe Eibl et al. 2009: 140-141). V nově utvořené radě měla ČSSD vedle Vaňhové ještě jednu zástupkyni. Oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí byla v kompetenci Jany Ryšánkové, která figurovala na kandidátní listině na šesté pozici, přičemţ o zastupitelský mandát se ucházela úspěšně uţ potřetí. V řadách vládnoucí koalice dokázala uhájit mandát z předchozího období Olga Haškovcová z ODS. Občanští demokraté ve volbách přišli o více neţ polovinu mandátů, a tak byla Haškovcová jedinou zvolenou zastupitelkou za tuto dříve nejsilnější stranu. Třetí mandát těsně unikl Jitce Sachetové (KSČM), která se ze třináctého místa na kandidátní listině stala první náhradnicí. Sachetová se však mandátu dočkala v roce 2012, kdy kandidovala ze třetího místa. Tyto volby byly pro KSČM v kraji úspěšné, jelikoţ v nich komunisté dokázali zvítězit, coţ se jim povedlo v rámci celé České republiky uţ jen v sousedním Karlovarském kraji. Sachetová zasedla i v radě, kdyţ měla na starost oblast kultury a památkové péče. Spolu s ní získala post radní pro oblast školství, mládeţe a sportu Jana Vaňhová, která zároveň působila ve funkci první náměstkyně hejtmana. Tím byl zvolen Oldřich Bubeníček z KSČM, která se dohodla na spolupráci s ČSSD, ačkoliv sloţení koalice mohlo vypadat jinak (blíţe Balík et al. 2013: 221222). V opozici se poprvé ocitla ODS, kterou doplnily ještě dvě strany, jenţ neměly zastoupení na celostátní úrovni. Voliči svými hlasy znovu zajistili mandáty pro hnutí Severočeši.cz. Tomu jich na základě výsledků připadlo devět, přičemţ při jejich následném obsazení sehrály výraznou roli preferenční hlasy. Posun z 55. příčky aţ na první zaznamenala senátorka a lékařka Alena Dernerová z Mostu, která odsunula lídra hnutí Jiřího Zelenku v pořadí na druhé místo díky osmnácti přednostním hlasům navíc26. Dopad preferenčního hlasování poznala i první kandidátka hnutí z voleb v roce 2008 Hana Jeníčková, která kandidovala z osmé pozice. Severočeši.cz sice měli nárok na devět mandátů, ale voliči upřednostnili ještě další kandidáty, kteří se v konečném pořadí před Jeníčkovou posunuli. V Ústeckém kraji sledujeme zvyšující se počet ţen na kandidátních listinách, který se od prvních voleb jiţ zdvojnásobil. Jejich zastoupení ve sboru tomuto trendu zásadně neodpovídá, protoţe počet zvolených ţen s kaţdými volbami klesá. V roce 2012 uţ bylo

25

Vaňhová působila od roku 2005 do roku 2009 rovněţ jako místopředsedkyně ČSSD. Od roku 2006 Vaňhová opakovaně získala mandát v komunálních volbách. V zastupitelstvu města Chomutov tak působila jiţ po tři volební období. 26 Dernerová dostala 3410 hlasů zatímco Zelenka 3392.

27

zvoleno pouze 2,61 % ţen ze všech kandidátních listin. Stalo se tak i poté, co mandáty připadly pětici subjektů, coţ bylo historické maximum v tomto kraji. Tabulka č. 11: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Ústecký kraj 2000 2004 Počet kandidujících stran a hnutí 14 20 Počet stran a hnutí se zastoupením 4 3 Počet kandidujících ţen 132 228 Počet zvolených ţen 10 9 Podíl zvolených ţen z celkového počtu 7,58 3,95 kandidujících v % Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

2008 17 4 211 8

2012 Celkem 19 70 5 16 268 839 7 34

3,79

2,61

4,05

Tabulka č. 12: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Ústecký kraj 2000 2004 ODS 2 4 KSČM 5 3 ČSSD 2 2 Čtyřkoalice 1 Severočeši.cz Hnutí PRO! kraj Celkem 10 9 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

2008 2012 Celkem 1 0 7 1 3 12 5 2 11 1 1 1 2 1 1 8 7 34

4.6. Liberecký kraj Liberecký kraj patří z hlediska velikosti zastupitelstva (45 členů) mezi menší kraje, přičemţ administrativně je tvořen pouze čtyřmi okresy. V prvních volbách v roce 2000 si však tento kraj připsal mezi ostatními prvenství v počtu subjektů, kterým se podařilo získat zastoupení. Z patnácti ucházejících se stran a hnutí překročila volební klauzuli hned šest z nich. Vítězství si připsala ODS (13 mandátů), kterou následovala druhá KSČM (9 mandátů), třetí Čtyřkoalice (8 mandátů) a čtvrtá ČSSD (7 mandátů). V Libereckém kraji se však dokázaly prosadit i dva regionální subjekty. Ani jeden z nich se však nestal součástí vládnoucí koalice, na které se domluvili zástupci ODS, ČSSD a Čtyřkoalice. Rada v čele s hejtmanem Petrem Pavlíkem (ODS) se v zastupitelstvu opírala o většinu 25 hlasů. Kandidátky z nejvíce početně zastoupených občanských demokratů pak získaly i post v radě. Post náměstkyně hejtmana a řízení resortu školství a mládeţe měla na starost Eva Bartoňová, která se o hlasy ucházela ze třetího místa kandidátní listiny (Liberecký kraj 2014a). Ze druhé pozice získala

28

mandát Vlasta Pokorná. Na rozdíl od její stranické kolegyně však Pokorná v radě nepůsobila a stala se předsedkyní kontrolního výboru. Členkou devítičlenné rady byla zvolena Irena Benešová kandidující za Čtyřkoalici, která byla rovněţ náměstkyní hejtmana odpovědná za oblast sociálních věcí, bezpečnosti a problematiky menšin. Starostka obce Studenec šla do voleb s politickou příslušností KDUČSL a na základě preferenčních hlasů předskočila ze druhého místa i lídra kandidátní listiny Luďka Suchomela. Tehdejší místostarosta Smrţovky kandidoval za Unii svobody a nakonec do rady zvolen nebyl. Oblast zdravotnictví řídila od počátku funkčního období Jana Königová (ČSSD), která ale ve funkci nevydrţela po celé čtyři roky, kdyţ byla nahrazena Pavlem Ráčkem. Preferenční hlasy (17,76 %) pak pomohly k mandátu Dagmar Helšusové, která se díky nim posunula na listině Strany pro otevřenou společnost (SOS) z osmého místa aţ na druhé za lídra listiny, kterým byl starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek. Z celkového počtu devíti zvolených ţen napříč úspěšnými subjekty jich rovnou třetinu tvořily zástupkyně KSČM. Pořadí ţen však v případě komunistů přednostní hlasy neovlivnily. V roce 2004 sice vzrostl počet kandidujících subjektů o jeden, ale zastoupení měly pouze čtyři subjekty. Svůj zisk výrazně navýšila vítězná ODS, které přibylo devět mandátů. Společně s ČSSD utvořila koalici, která disponovala většinou 28 mandátů. Hejtmanský post si nárokovali občanští demokraté, kterým skutečně připadl poté, co byl do čela kraje zvolen Petr Skokan (blíţe Balík a Kyloušek et al. 2005: 111). V radě usedla z ţen pouze zástupkyně ČSSD Hana Králíčková (Mildeová), která byla pověřená vedením resortu sociálních věcí, bezpečnosti a problematiky menšin (Liberecký kraj 2014b). Zastoupení ţen se na základě volebních výsledků nepatrně sníţilo o jeden mandát. Obhájit z předešlého období se ho podařilo jen Věře Pickové a Haně Vidnerové (obě zvolené za KSČM). Sloţení zastupitelstva však v průběhu volebního období doznalo napříč stranami dílčích změn, coţ se projevilo i v navýšení počtu ţen. V řadách ODS se do zastupitelstva dostaly z pozic náhradnic hned dvě původně nezvolené kandidátky. Olga Kubínová z důvodu neslučitelnosti funkcí vystřídala v lednu roku 2007 tehdejšího starostu Jablonce nad Nisou Jiřího Čeřovského, jenţ se stal ředitelem Centra vzdělanosti Libereckého kraje (Liberecký kraj 2014c). Ještě déle, a tím pádem kratší dobu, vykonávala funkci zastupitelky dětská lékařka z Ţelezného Brodu Jarmila Kottowská. Ta nahradila stranického kolegu a bývalého starostu Nového Boru Radka Nastiče, který na funkci rezignoval v květnu roku 2008, tedy necelý půlrok před dalšími volbami (Liberecký kraj 2014d).

29

Druhý mandát na zkrácenou dobu připadl i bývalé náměstkyni libereckého primátora Dagmar Helšusové (SOS), která byla po volbách první náhradnicí. Pozici opustila po odstoupení Petra Pávka, který stranu znovu vedl do voleb z pozice lídra kandidátky. Helšusová nastoupila do funkce počátkem října roku 2005, ale ještě před termínem dalších řádných voleb rezignovala, kdyţ se mandátu vzdala v lednu roku 2007. Helšusová se následně stala ředitelkou Krajské vědecké knihovny v Liberci, kde poté pracovala v oddělení Odboru sluţeb i v roce 2014 (Liberecký deník 2007 a Liberecký kraj 2014e). Volby v roce 2008 sice přinesly sníţení počtu kandidujících subjektu na 14, ale naopak zastoupení nového z nich, kterým se stala Strana pro otevřenou společnost (SOS; získala ve volbách tři mandáty) vedená z první pozice kandidátní listiny Lidií Vajnerovou. Právě Vajnerová poté obsadila v krajské radě pozici statutární náměstkyně hejtmana pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu (Liberecký kraj 2014f). V radě nově zvoleného hejtmana Stanislava Eichlera z vítězné ČSSD jinak nezasedla ţádná další ţena, coţ bylo způsobeno tím, ţe rada byla kromě zástupkyně SOS sloţena výhradně ze členů ČSSD, z jejichţ patnácti zastupitelských mandátů nepřipadl na členky strany ani jeden. Povolební vyjednávání vedla k situaci, kdy obě strany nedisponovaly potřebnou většinou hlasů a musely se opřít při hlasováních o podporu zástupců KSČM, kteří umoţnili zvolení Eichlera hejtmanem27. Vedle náměstkyně Vajnerové získalo mandát dalších šest ţen. V opozici skončila po volbách s druhou ODS i původně jediná zástupkyně ţen z této strany Hana Moudrá, které se podařilo obhájit mandát z předchozího volebního období. Bývalá zástupkyně starosty a posléze sama starostka města Česká Lípa se na kandidátce posunula z 22. místa v roce 2004 aţ na druhé. Ovšem ani ve třetím volebním období nevydrţelo zastupitelstvo kraje v původním sloţení. Změna, která ovlivnila počet ţen v zastupitelstvu, se udála v rámci klubu občanských demokratů, kde dlouholetého zastupitele a bývalého primátora Liberce Jiřího Kittnera nahradila Dana Halberstadtová, která tak získala svůj druhý mandát, byť jen na zkrácenou dobu28 (Liberecký kraj 2014g). Z druhé příčky o hlasy voličů úspěšně usilovala na kandidátce Starostů pro Liberecký kraj (SLK) ekonomka Stanislava Silná. Nejpočetnější zastoupení měly ţeny zvolené KSČM. Z osmi komunistických zastupitelů tvořily ţeny rovnou polovinu. Uţ své třetí zastoupení 27

Struktura vládnoucí koalice měla původně být odlišná, ale Starostové pro Liberecký kraj (SLK) nakonec z jednání ustoupili, jelikoţ odmítali podporu nové rady ze strany KSČM, kterou poţadovali sociální demokraté (blíţe Eibl et. al 2009: 137). 28 Halberstadtová sice byla po volbách aţ třetí náhradnicí, ale kvůli dalším odstoupením v řadách ODS se do zastupitelstva přece jen posunula. Stalo se tak po rezignaci Kittnera v říjnu roku 2011. (Liberecký kraj 2014 a Horáček 2011).

30

přitom získala Věra Picková. Pro Taťjanu Novákovou byl získaný mandát druhým v pořadí a Pavlína Hrabálková se do zastupitelstva vrátila poté, co v roce 2004 vůbec nekandidovala. Ze sedmé pozice KSČM byla zvolena i Kateřina Klikarová, pro kterou to ve čtyřiadvaceti letech byl její první mandát. Naopak neúspěšně se potřetí ucházela o zvolení Hana Vidnerová, která kandidovala aţ z patnácté pozice listiny. Volby v roce 2012 přinesly rekordní počet subjektů ucházejících se o mandáty. Z rovné dvacítky však připadlo zastoupení opět pěti stranám a hnutím. Vedle stran se zastoupením na celostátní úrovni (ČSSD, KSČM, ODS) se opět prosadilo hnutí Starostové pro Liberecký kraj, které ve volbách zvítězilo. Strana pro otevřenou společnost jiţ po zisku necelých 2,5 % hlasů zastoupení neměla. Byla však nahrazena jiným lokálním subjektem, kterým se stala Změna pro Liberecký kraj29. Vzhledem k počtu mandátů mohly tyto lokální subjekty vytvořit vládnoucí koalici, aniţ by potřebovaly hlasy zástupců celostátních stran. Nově utvořená koalice SLK a Změny se opírala o těsnou většinu 23 hlasů. Do čela kraje byl zvolen hejtmanem lídr vítězných SLK Martin Půta. Za oba koaliční partnery se dokázalo prosadit sedm ţen, coţ značilo, ţe by jejich počet v radě mohl stoupnout. A skutečně se tak stalo, a to poměrně výrazně. Do funkce radní byly zvoleny čtyři ţeny (Liberecký kraj 2014h). Náměstkyní hejtmana Půty pověřenou řízení cestovního ruchu, památkové péče a kultury se stala tehdejší starostka Turnova Hana Maierová, kandidující z páté pozice za SLK. Preferenční hlasy ji ve výsledcích však posunuly aţ na třetí místo. Další členky rady uţ pocházely výhradně ze zástupců Změny. Statutární náměstkyní, která se starala o oblast řízení zdravotnictví, tělovýchovy a sportu, se stala bývalá česká reprezentantka v běhu na lyţích Zuzana Kocumová. Krajský resort školství, mládeţe a zaměstnanosti měla na starosti Alena Losová a pod správu Ivaně Hujerové30 spadala oblast hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů a rozvoje venkova. Všechny čtyři ţeny byly bez předchozí politické zkušenosti na krajské úrovni. To byl i případ Blanky Nedvědické, která za ZpLK získala mandát ze čtvrtého místa, ale krátce po volbách se ho vzdala (Liberecký deník 2012). Zbývající čtyři zastupitelky z celkových jedenácti zvolených působily v opozici. Všechny se přitom do zastupitelstva dostaly z předních míst kandidátních listin. Obhájit mandát ze druhé příčky se podařilo komunistické zastupitelce Kateřině Klikarové. 29

Jedná se o koalici sloţenou ze členů hnutí Změna, Strany zelených a mnoha nezávislých kandidátů. Ve volbách 2012 skončilo na čtvrtém místě se ziskem 16,85 % hlasů a deseti mandátů. 30 Hujerová v září 2014 vystoupila z klubu ZpLK, ale post radní zastávala i nadále. S jejím odchodem nastaly obavy, ţe koalice přijde o svoji těsnou většinu (Pluhař 2014).

31

Z čela listiny ODS pak vedla tuto stranu Eva Bartoňová, která zasedla v první radě po volbách v roce 2000, ale od té doby mandát nezískala. Bartoňová se mandátu vzdala krátce po volbách, kdyţ v prosinci 2012 odstoupila také kvůli neslučitelnosti funkcí. V té době působila i jako náměstkyně ministra školství (Starostové pro Liberecký kraj 2012 a Liberecký kraj 2014j31). Na uvolněné místo po Bartoňové měla nastoupit první náhradnice, kterou na základě výsledků voleb byla Hana Doleţalová. Mandát od ledna 2013 nakonec získal tehdejší starosta Jilemnice Vladimír Richter (Liberecký kraj 2014i). Z čela listiny ČSSD vedla do voleb Lenka Kadlecová, za kterou byla ze třetího místa zvolena rovněţ Romana Ţatecká. Pro obě se jednalo o první mandát. Zastupitelský klub sociální demokracie mohl být v tomto volebním období ještě širší. V únoru 2013 rezignovali bývalí tři radní (Liberecký kraj 2014k). Jedno z uvolněných míst mělo podle pořadí náhradníků připadnout Martině Rosenbergové, která současně vykonávala funkci primátorky Liberce. Proto se nároku na mandát vzdala a v zastupitelstvu kraje neusedla. V listopadu roku 2014 došlo na změnu ve sloţení rady, z níţ byla na základě návrhu SLK zastupitelstvem odvolána radní pro zdravotnictví a sport Zuzana Kocumová (ZpLK), která zároveň opustila post statutární náměstkyně hejtmana. Výkonem této funkce byla pověřena další radní Hana Maierová z konkurenčních Starostů pro Liberecký kraj (Liberecký kraj 2014l). Tabulka č. 13: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Liberecký kraj Počet kandidujících stran a hnutí Počet stran a hnutí se zastoupením Počet kandidujících ţen Počet zvolených ţen

2000 15 6 142 9

2004 16 4 177 8

2008 14 5 177 7

2012 Celkem 20 65 5 20 232 728 11 35

Podíl zvolených ţen z celkového počtu kandidujících v %

6,34

4,52

3,95

4,74

4,81

Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz V Libereckém kraji nelze určit prokazatelné trendy. Počet zvolených ţen s kaţdými volbami opakovaně pozvolna klesal, coţ se změnilo v roce 2012, kdy výrazně narostl. Tento

31

Důvodem k rezignaci bylo i nenaplnění očekávání ohledně působení v krajské radě. Bartoňová odchod objasnila v rezignačním dopise předneseném na ustavujícím zasedání takto: „Před dvěma měsíci jsem s vámi byla zvolena do Zastupitelstva Libereckého kraje. Kandidovala jsem s ambicí podílet se na správě kraje jako členka rady kraje. Bohuţel, výsledek ODS nebyl takový, jak jsme si s kolegy na kandidátce přáli, a povolební vyjednávání nepřinesla ţádnou variantu krajské vlády, na nichţ by se ODS a také já osobně chtěla podílet.“ (jedná se o část textu).

32

vzestup ale nelze přičítat nárůstu počtu kandidujících subjektů a s ním spojenému vyššímu počtu kandidujících ţen, jelikoţ zastoupení získalo stejné mnoţství subjektů, jako v roce 2008, kdy bylo zvoleno nejméně ţen. Jejich početní zastoupení se tak v případě Libereckého kraje odvíjí od umístění kandidátních listinách. Na příkladu vítězné ČSSD ve volbách 2008 je patrné, ţe ani v případě největšího zisku mandátů nemusí ţeny získat zastoupení. Jediný kontinuální vývoj je v případě kandidujících ţen, kde se jejich počet pravidelně zvyšuje. Tabulka č. 14: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Liberecký kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 2 2 1 1 6 KSČM 3 3 4 1 11 ČSSD 1 1 0 2 4 Strana pro otevřenou společnost 1 2 1 4 Nezávislí 0 0 Čtyřkoalice 2 2 Starostové pro Liberecký kraj 1 3 4 Změna pro Liberecký kraj 4 4 Celkem 9 8 7 11 35 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

4.7. Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj je s 21 zvolenými kandidátkami ve čtyřech volebních cyklech krajem s nejniţším počtem ţen, které získaly zastupitelské mandáty. V roce 2000 o ně usilovalo 13 subjektů, ale stejně jako ve Středočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji překročily uzavírací klauzuli jen čtyři strany, které v tomto roce měly své zástupce v poslanecké sněmovně. Prvenství zaznamenala ODS, které připadlo 14 mandátů, ale ţádná ţena se za občanské demokraty do zastupitelstva nedostala. Na druhém místě skončila o pouhých 0,7 % hlasů Čtyřkoalice, kterou v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu reprezentoval stejný počet zastupitelů. Obě nejsilnější strany se také dohodly na utvoření koalice, v jejímţ čele stanul hejtman Pavel Bradík z ODS (Balík, Kyloušek et al. 2005: 116). Do rady se vzhledem k výsledkům mohla dostat pouze Petra Kačírková Škopová, která byla zvolena za ODA v rámci Čtyřkoalice. Sloţení rady ale nakonec bylo pouze muţské (Královéhradecký kraj 2008a). V řadách opozice působily uţ jen další tři ţeny (Táňa Šormová a Ivana Zoufalá za KSČM a Iva Šedivá z ČSSD). Podobná situace bez zastoupení ţen v radě nastala i po následujících volbách v roce 2004. Navzdory prvotním předpokladům o vzniku plánované široké koalice (pouze bez zástupců KSČM) se na spolupráci domluvila jen vítězná ODS se Sdruţením nezávislých 33

kandidátů (SNK), které bylo společně s koalicí nazvanou Volba pro kraj32 (VPK) nováčky v zastupitelstvu. VPK obdrţela ve volbách přesně 5,0 % hlasů a díky tomu měla nárok na dva mandáty. Ani jeden z nich však nepřipadl ţádné z jedenácti ţen figurujících na kandidátní listině. Obdobně tomu bylo i v případě vládnoucí SNK, která měla na listině stejný počet ţen, ale z jejich třech získaných mandátů neobsadily kandidátky ţádný. Koaliční partner SNK z ODS ve volbách značně posílil svůj zisk, kdyţ nově 21 mandátů. Není proto překvapivé, ţe tuto stranu reprezentovala čtveřice ţen. Nejvýše umístěnou kandidátkou byla na 12. místě tehdejší místostarostka Staré Paky Věra Hlostová. Zásluhou výtečného volebního výsledku občanských demokratů (39,3 % hlasů a 46,7 % mandátů) připadl mandát ţenám navzdory jejich umístění aţ na jinak nepříliš volitelných místech. To potvrzuje skutečnost, ţe v případě kandidatury ze stejných míst na listinách jiných stran by byly tyto čtyři ţeny bez mandátu. Kromě SNK a VPK neměla zastoupení v podobě ţen ani druhá KSČM (8 mandátů) a třetí ČSSD (6 mandátů). Kromě zastupitelek ODS tak byla zvolena uţ jen místostarostka Náchoda Pavla Maršíková, která se dokázala prosadit ze třetího místa jiţ samostatně kandidující KDU-ČSL. Maršíková, která navíc od roku 1998 nepřetrţitě zasedala rovněţ v zastupitelstvu města, byla po volbách zvolena předsedkyní finančního výboru (Balík a Kyloušek et al. 2005: 125). Ve volbách 2008 své dominantní postavení ztratila ODS, kdyţ vítězství slavila ČSSD. Sociální demokraté si vyjednali spolupráci s nově zastoupeným subjektem, kterým byla Koalice pro královéhradecký kraj33 a rovněţ s SNK ED. Evropští demokraté tak opustily koalici VPK, která jiţ v tomto volebním období na mandáty nedosáhla34. Z kandidátky SNK ED mandát připadl tehdejší starostce obce Holovousy Martině Berdychové, která byla dvojkou kandidátní listiny vedené prvním náměstkem bývalého hejtmana Helmutem Dohnálkem. Nejvýraznější změnou byl posun tehdejší senátorky z volebního obvodu Rychnov nad Kněţnou, kterou byla Václava Domšová. Domšová se na základě obdrţených preferenčních hlasů posunula z deváté pozice aţ na první místo. ODS, jeţ po volbách skončila v opozici, ztratila osm mandátů. Obhájit se ho však podařilo Věře Hlostové, která aspirovala na zastupitelský post ze sedmého místa uţ jako starostka Staré Paky. A jako starostka Broumova se do zastupitelstva dostala také Libuše Růčková. Nestalo se tak hned po volbách,

32

Koalice Volba pro kraj vznikla v červnu 2004 dohodou o společné kandidatuře zástupců Evropských demokratů, Volby pro město a Strany pro otevřenou společnost (Balík a Kyloušek et al. 2005: 119) 33 Koalice byla tvořena z většinové části kandidáty KDU-ČSL, vedle nichţ byli na listině zařazeni Nestraníci. 34 Zbylé dva subjekty z původní VPK skončily těsně pod nutnou pětiprocentní hranicí, kdyţ obdrţely 4,95 % hlasů. SNK ED obdrţela za 6,02 % hlasů tři mandáty.

34

ale aţ po odstoupení bývalého hejtmana a lídra kandidátní listiny občanských demokratů Pavla Bradíka, k němuţ došlo v říjnu 2010. Opoziční roli musela v tomto období přijmout i Táňa Šormová z KSČM. Ta se do zastupitelstva dostala ze druhého místa listiny strany, za níţ působila v zastupitelstvu kraje i v období 2000-2004. V roce 2004 ale kandidovala aţ ze dvanácté pozice a na základě výsledků byla aţ třetí náhradnicí komunistů. Poslední ţenou, která se úspěšně snaţila získat mandát, byla Jana Třešňáková z ČSSD. Třešňáková se v průběhu funkčního období dokonce stala první krajskou radní v historii Královéhradeckého kraje, kdyţ zaujala místo radního pro zdravotnictví po odvolaném Vladimíru Drymlovi. Bývalého senátora zastupitelé odvolali v lednu 2009 (Broulík, Wirnitzer 2009). Volby v roce 2012 přinesly těsné vítězství ČSSD, za kterou zaostali druzí komunisté o 0,43 % hlasů. Přesto měli sociální demokraté o jeden mandát více. Obě nejsilnější strany uzavřely koaliční dohodu, na jejímţ základě byl hejtmanem zvolen opět Lubomír Franc z ČSSD. Ve funkci radní přitom i nadále zůstala Jana Třešňáková. Bez odezvy veřejnosti se však neobešlo zvolení radní pro oblast školství, kterou se stala Táňa Šormová, kterou coby kandidátku KSČM odmítala část studentů (blíţe Rambousková 2012). Úspěšná obhajoba mandátu se zdařila Václavě Domšové, která se do zastupitelstva dostala ze třetí příčky nového politického hnutí s názvem Východočeši. To do voleb vedla z pozice lídra Martina Berdychová, která do nového subjektu přešla po odchodu z řad SNK ED. V průběhu čtvrtého volebního období nastala změna v zastoupení u hnutí, která se týkala ţen. Václava Domšová totiţ v červenci 2014 po dlouhé těţké nemoci zemřela (Královéhradecký kraj 2008b). Její místo zaujala z pozice první náhradnice Helena Rezková. Zásadním způsobem ovlivnily pořadí zvolených kandidátů preferenční hlasy v případě Koalice pro Královéhradecký kraj, na které se kromě KDU-ČSL podílela ještě Volba pro město a Hradecký demokratický klub. Koalice získala sedm mandátů, ale jen lídr, pozdější místopředseda vlády a předseda strany KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, zůstal na své pozici. Ze šestnáctého místa na šesté posunuly hlasy náměstkyni hradeckého primátora Annu Maclovou. Přednostní hlasy pak připravily o mandát Lucii Orgoníkovou z ČSSD, která kandidovala z dvanáctého místa, přičemţ sociální demokraté měli nárok právě na dvanáct mandátů. Bez zastoupení ţen zůstaly po volbách kluby ODS a společné kandidátky TOP 09 a Starostů pro Královéhradecký kraj. Potřebnou pětiprocentní hranici nepřekročilo v kraji 13 z 19 kandidujících subjektů. Mezi nimi byly i v té době vládnoucí Věci veřejné (VV), které sestavily samostatnou

35

kandidátní listinu pouze v pěti krajích35. VV dosáhly v kraji svého procentuálně nejlepšího výsledku (0,93 % hlasů), kdyţ jim svými hlasy pomohla i kandidátka umístěná aţ na 45. místě. Byla jí statkářka Ludmila Havránková, která se stala veřejně známou poté, co vedla dlouholetý spor o prodej pozemku potřebného k dostavbě dálnice D11 vedoucí do Hradce Králové (Kopecký 2012). V případě, ţe by VV klauzuli překonaly, tak by mandát připadl téměř jistě i Havránkové, která obdrţela v rámci strany druhý největší počet preferenčních hlasů (6,81 %). V Královéhradeckém kraji se počet zastupitelek zvyšuje, přesto je v rámci celé České republiky stále nejniţší. K vysvětlení nám příliš nepomůţe údaj o počtu kandidujících subjektů ani těch, které překročili uzavírací klauzuli. V obou ukazatelích kraj oproti zbylým nijak nevybočuje. Spolu s Karlovarským a Zlínským krajem navíc má v součtu největší počet (21) subjektů, které ve všech volebních obdobích dosáhly na mandáty. Nízký počet ţen je tak způsoben výhradně sloţením kandidátních listin. Tabulka č. 15: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Královéhradecký kraj Počet kandidujících stran a hnutí Počet stran a hnutí se zastoupením Počet kandidujících ţen Počet zvolených ţen Podíl zvolených ţen z celkového počtu kandidujících v %

2000 2004 2008 2012 Celkem 13 15 13 19 60 4 6 5 6 21 105 110 142 206 563 4 5 5 7 21 3,81

4,55

3,52

3,40

3,73

Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

35

Vedle Královéhradeckého to bylo ještě ve Středočeském, Jihočeském, Karlovarském a Jihomoravském kraji.

36

Tabulka č. 16: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Královéhradecký kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 0 4 1 0 5 KSČM 2 0 1 3 6 ČSSD 1 0 1 1 3 Čtyřkoalice 1 1 KDU-ČSL 1 1 ED, VPM, SOS – Volba pro kraj 0 0 SNK 0 0 Koalice pro Královéhradecký kraj 0 0 SNK ED 2 2 TOP 09 + STAN 0 0 Koalice pro Královéhradecký kraj 1 1 KDU-ČSL - HDK – VPM Východočeši 2 2 Celkem 4 5 5 7 21 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

4.8. Pardubický kraj Pardubický kraj je tvořen pouze čtyřmi okresy, takţe patří mezi menší kraje, kde se volí 45 zastupitelů. V prvních volbách se volebního klání zúčastnilo deset subjektů, z nichţ klauzuli překročila polovina. Nejlépe si vedla Čtyřkoalice (15 mandátů) následovaná ODS (12 mandátů), KSČM (9 mandátů), ČSSD (7 mandátů) a regionálním Sdruţením pro Pardubický kraj (2 mandáty). Obě nejsilnější strany se pak domluvily na koalici v jejímţ čele stanul hejtman Roman Línek (KDU-ČSL). Ačkoliv byly za všechny subjekty zvoleny pouze čtyři ţeny, tak jedna z nich byla zvolena do funkce radní36. Marie Málková, čtvrtá v pořadí na kandidátní listině ODS a bývalá starostka Slatiňan, byla zodpovědná za oblast školství (Krajský úřad Pardubického kraje 2011a). Vládnoucí koalice se mohla opřít ještě o podporu dlouholeté starostky Lázní Bohdaneč Květoslavy Jeníčkové, zvolené za US. Naopak v opozici skončila KSČM, kterou do voleb vedla Zdenka Šťastná. Komunisty ještě zastupovala Ivana Severová, která obsadila poslední mandát, který straně připadl. Sociální demokraté a Sdruţení pro Pardubický kraj ţenské zástupkyně nemělo. Ve volbách v roce 2004 se počet subjektů ucházejících se o mandáty zvýšil o jeden, ale zastoupení se sníţilo na čtyři strany. Vítězství se ziskem 18 mandátů zaznamenala ODS, za kterou skončila Koalice pro Pardubický kraj (KpPK), coţ bylo uskupení sloţené ze členů původní Čtyřkoalice (tvořily ho KDU-ČSL a US-DEU). Na pořadí třetích komunistů a 36

Rozdělení pozic v radě, komisích a výborech viz Balík, Kyloušek et al. 2005: 129-130.

37

čtvrtých sociálních demokratů se vyjma jednoho mandátu navíc pro ČSSD nic nezměnilo. První zastupitelkou v historii krajských voleb zvolenou za sociální demokraty se sice stala Ladislava Zelenková, ale po celé období ve funkci nevydrţela, jelikoţ se mandátu na konci srpna 2006 vzdala. Stalo se tak poté, co o dva měsíce dříve Zelenková uspěla ve sněmovních volbách. Nahrazena poté byla Miloslavem Kubínem. V původním sloţení nezůstal ani zastupitelský klub KSČM, z něhoţ se rok po stejných sněmovních volbách rozhodl odejít jediný komunistický poslanec strany v kraji Václav Snopek, který přenechal mandát první náhradnici Zdence Šťastné. Hejtmanský post připadl na základě uzavřené koalice Michalu Rabasovi37 z ODS. Marie Málková mandát obhájila a znovu působila i jako radní, přičemţ její oblast se mimo školství rozšířila i na sport a volnočasové aktivity. Po Rabasově úmrtí sice post radní opustila, ale byla zvolena náměstkyní hejtmana Tomana (Krajský úřad Pardubického kraje 2011b). Kromě Málkové uţ se mandát podařilo znovu získat jen Květoslavě Jeníčkové na kandidátní listině KpPK. Zbylé tři zastupitelky byly zvoleny poprvé. Byla mezi nimi i Jana Smetanová z ODS, která zastávala funkci radní pro rozvoj lidských zdrojů, celoţivotní vzdělávání a zaměstnanosti (Krajský úřad Pardubického kraje 2011c). V pořadí třetí krajské volby přinesly zásadní změnu v počtu zvolených ţen, který se zdvojnásobil na deset. Zastoupení zůstalo neměnné, kdyţ se o mandáty podělily opět jen čtyři strany. Koalici nově skládala vítězná ČSSD, která do čela prosazovala Radko Martínka. Sociální demokraté nakonec upřednostnili spolupráci se třetí KpPK. V opozici skončila druhá ODS a třetí komunisté (blíţe Eibl et al. 2009: 139). Sloţení rady bylo ze 2/3 ve prospěch ČSSD, za niţ se radní zodpovědnou za školství, kulturu a památkovou péči stala Jana Pernicová. Druhou radní ze stejné strany byla Markéta Tauberová, která měla na starost zdravotnictví (Krajský úřad Pardubického kraje 2011d). Manţelka pozdějšího náměstka pardubické primátorky Štěpánky Fraňkové Jindřicha Taubera však do konce volebního období ve funkci nevydrţela, kdyţ byla na návrh hejtmana v prosinci roku 2011 odvolána (Králová a Kratochvíl 2011). Sama Fraňková byla zvolena krajskou zastupitelkou za SNK ED (součást KpPK). V roce 2008 ale ještě zastávala pozici náměstkyně pardubického primátora. Ze zastupitelstva odešla v průběhu volebního období Lenka Svobodová (ČSSD), kterou počátkem května 2009 vystřídal ve funkci Zdeněk Gilar.

37

Rabas byl hejtmanem do roku 2007, kdy po těţké nemoci zemřel (více iDnes 2007). Na jeho místo byl do konce volebního období zvolen Ivo Toman, který do té doby působil jako radní pro dopravu. Následně se tedy změnilo i obsazení dalších radních.

38

Ani tento zastupitel však nevydrţel do následujících voleb. V lednu 2012 Gilara vystřídala Alena Šírová. Opoziční KSČM zastupovala po volbách Květa Končická, které bylo v době konání voleb 24 let. Končická se posléze stala v roce 2010 i poslankyní38. Své mandáty z předešlého období obhájily Jana Smetanová i Marie Málková, pro kterou to bylo uţ třetí zvolení v řadě. Vítězstvím ČSSD skončily i volby v roce 2012 v nichţ sociální demokraté získaly 12 mandátů. Spolu s KpPK se dohodli na pokračování koaliční vlády, která se nově musela opřít ještě o zastupitele z další strany. Potřebnou většinu 25 hlasů zajistila dohoda se třemi zvolenými kandidáty ze Strany práv občanů Zemanovci (zisk 5,31 % hlasů). Ve volbách třetí KpPK pak zajistila posledních deset mandátů. Novým hejtmanem byl zvolen třicetiletý Martin Netolický z ČSSD, který se stal nejmladším hejtmanem v historii existence krajů (Hubený a Růţička 2012). Po rozdělení postů v radě se oblasti školství, kultury a památkové péče opět ujala Jana Pernicová (ČSSD). Novou členkou rady se pak stala Ludmila Navrátilová (ČSSD), v jejíţ kompetenci byla správa oblasti investic a majetku (Krajský úřad Pardubického kraje 2014e). Celkově získalo mandát znovu deset ţen. Trojice kandidátek zvolených za KSČM (vedenou z první pozice Hanou Horskou) získala své první mandáty. Naopak podruhé připadl oběma kandidátkám z řad KpPK. Místostarostka města Choceň Věra Rybová o něho úspěšně usilovala ze druhého místa. To Štěpánka Fraňková (v roce 2012 zároveň jiţ také primátorka Pardubic) dosáhla na mandát ze dvanácté příčky zásluhou obdrţených preferenčních hlasů, které ji poslaly na čtvrté místo. Kvůli přednostním hlasům v KpPK naopak o mandát přišla Květoslava Jeníčková, která kandidovala z deváté pozice. Pokud by voliči nezměnili původně nominované pořadí na kandidátní listině, mandát by měla i Jeníčková. Zastupitele měla po volbách i TOP 09, která postavila do voleb společnou kandidátní listinu se Starosty pro Pardubický kraj. A právě z řad Starostů byla ze třetí pozice zvolena starostka Morašic Hana Štěpánová. Zajímavým způsobem se rozdělovaly mandáty v případě čtvrté ODS (10, 90 % hlasů a 6 mandátů), která po prvotním sečtení hlasů neměla ţádnou zastupitelku. Jenţe výsledky voleb se měnily poté, co na ně podala stíţnost původně neúspěšná Jana Smetanová, která šla do voleb z páté pozice. Soud uznal její námitky ohledně nezapočítání preferenčních hlasů a

38

Končická získala zásluhou preferenčních hlasů jediný mandát do Poslanecké sněmovny PČR za KSČM v Pardubickém kraji. Do voleb šla ze čtvrtého místa. V roce 2010 pak komunisty vedla z pozice lídra a svůj poslanecký mandát v devětadvaceti letech obhájila. To uţ však bylo pod novým příjmením Matušovská.

39

Smetanová tak byla po přepočtení hlasů zvolena místo Jana Čechlovského (Půlpán 2012 a Ťopek 2012). Smetanová i přes tyto komplikace mandát obhájila. Tabulka č. 17: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Pardubický kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem Počet kandidujících stran a hnutí 10 11 16 19 56 Počet stran a hnutí se zastoupením 5 4 4 6 19 Počet kandidujících ţen 87 123 149 198 557 Počet zvolených ţen 4 5 10 10 29 Podíl zvolených ţen z celkového 4,60 4,07 6,71 5,05 5,20 počtu kandidujících v % Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz V Pardubickém kraji pozorujeme vzestupný vývoj v počtu kandidujících i zvolených ţen. V obou hodnotách se čísla od prvních voleb více neţ zdvojnásobila. Téměř identický nárůst je i v případě počtu kandidujících subjektů. Jediné, co se příliš nemění, je počet stran se zastoupením. Zatímco ČSSD, KSČM, KpPK a ODS mají postavení v kraji stabilní, tak obhajoba mandátů u SPOZ a TOP 09 bude v budoucnu patrně těţší. Tabulka č. 18: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Pardubický kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 1 3 3 1 8 KSČM 2 0 2 3 7 ČSSD 0 1 3 3 7 Čtyřkoalice 1 1 Sdruţení pro Pardubický kraj 0 0 Koalice pro Pardubický kraj 1 2 2 5 SPOZ 0 0 TOP 09+ STAN 1 1 Celkem 4 5 10 10 29 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

4.9. Kraj Vysočina Dalším z krajů, kde se volí 45 členů zastupitelstva je Kraj Vysočina, který měl po Královéhradeckém za čtyři volební cykly druhý nejmenší počet zvolených ţen. Celkem pět jich obsadilo mandát po prvních volbách v roce 2000, v nichţ volební klauzuli překročilo pět subjektů. Nejúspěšnějším z nich byla Čtyřkoalice se třinácti mandáty. Jako vítěz voleb se její zástupci pustili do vyjednávání o budoucí krajské vládě. Nakonec mimo hru zůstali pouze komunisté, jelikoţ na spolupráci se shodly všechny ostatní subjekty. 40

Hejtmanem kraje byl zvolen lídr Čtyřkoalice František Dohnal (kandidující za KDUČSL), jehoţ náměstkyní se stala Alena Štěrbová (US), která měla na starost oblast školství, mládeţe a sportu (Krajský úřad Kraje Vysočina. 2014a). Devítičlenná rada byla na zastoupení ţen poměrně pestrá. Vedle Štěrbové v ní získala post radní pro oblast regionálního rozvoje Marie Černá kandidující z první pozice za SNK ED a resort zdravotnictví a sociální péči spadal pod Martinu Matějkovou (ODS). Koalice se opírala rovněţ o hlas Jany Fischerové, která se z osmého místa na kandidátní listině SNK ED posunula skrze udělené preferenční hlasy na konečnou třetí příčku. Ve druhém funkčním období reprezentovalo jednotlivé úspěšné subjekty šest ţen. Zastupitelstvo přitom tvořily stejná pětice stran, jako před čtyřmi lety (KDU-ČSL kandidovala po rozpadu Čtyřkoalice samostatně). Plnou třetinu celkových mandátů si na základě výsledků přisvojila vítězná ODS, za kterou byly zvoleny tři ţeny. Martina Matějková se v tomto volebním období stala radní pro oblast školství a kultury. V jeho průběhu odešla na mateřskou dovolenou, a tak ji poté vystřídala Jana Fischerová (Krajský úřad Kraje Vysočina. 2014b). Obměna zastoupených ţen nebyla příliš rozsáhlá, jelikoţ mandát dokázala obhájit znovu z pozice lídra SNK Marie Černá, která se stala i náměstkyní nového hejtmana. Tím byl zvolen lídr ODS Miloš Vystrčil. Koalice pak byla vytvořena téměř na stejném půdorysu, jako v předešlém období. Chyběla v ní ČSSD, která přešla do opozice. Tam nadále zůstávala rovněţ KSČM zastupovaná podruhé39 i Jaroslavou Bambasovou, která o zvolení usilovala opět ze třetího místa. Sociální demokraté neměli ani po volbách 2004 v zastupitelstvu ţádnou ţenu. Tento stav se ale zásadně změnil po volbách 2008, kdy to naopak byla ČSSD, která měla v zastupitelstvu nejvíce ţen. Ze šesti měli sociální demokraté hned čtyři zastupitelky, které tímto získaly svůj první mandát. Za touto změnou stojí výsledek ČSSD, která po třetích volbách měla o patnáct mandátů více neţ v předchozím období (celkem 21). Na mandát tak dosáhly i kandidátky z méně volitelných míst. Kandidatura ze zadních míst se netýkala Marie Kruţíkové ze čtvrtého místa obsadila jak post zastupitelky, tak následně i radní pro oblast školství, mládeţe a sportu (Krajský úřad Kraje Vysočina. 2014c). Nový hejtman Jiří Běhounek uţ ţádnou další radní ve vládě neměl, coţ bylo dané i tím, ţe ČSSD nesestavila ţádnou koalici a vládla menšinově (k většině jí chyběly dva hlasy) na základě podpory 39

Námi zjištěné údaje se rozchází s informacemi uvedenými v publikaci Krajské volby v České republice v roce 2004. Autor příspěvku Libor Hoskovec v části textu o obměně zastupitelského sboru tvrdí, ţe „V tomto jevu je nepřehlédnutelná kandidátka KSČM, jejíţ všichni zastupitelé byli zvoleni poprvé“ (viz Balík a Koloušek et al 2004.: 155). Dle našich údajů zjištěných na základě dat ze serveru volby.cz obhájilo mandát hned šest kandidátů komunistů včetně Bambusové.

41

komunistů (Eibl et al. 2009: 141). V radě usedli kandidáti, kteří na listině byli umístěni téměř výhradně do desátého místa. Pokud byla v předešlé periodě zachována výrazná personální kontinuita zvolených ţen, tak v roce 2008 se podařilo obhájit mandát pouze jediné. Byla jí Jana Fischerová (ODS), která se poté stala i poslankyní. Do sněmovny byla zvolena jak v roce 2010, tak i v roce 2013. Od roku 1994 byla rovněţ členkou zastupitelstva města Havlíčkova Brodu (Jana Fischerová 2014). Vůbec poprvé se nepodařilo uspět ţádné z kandidátek KDU-ČSL, coţ zapříčinil i výsledek, kterého lidovci dosáhli. Oproti minulým volbám totiţ ztratili polovinu mandátů. Situace a absencí ţenské zastupitelky se pak opakovala i po volbách 2012. V období let 2004-2008 měly své zástupce uţ jen čtyři subjekty, a to i přesto, ţe počet uchazečů o mandáty se zvýšil z 12 na 17. Ještě o jeden subjekt více sestavil listinu v roce 2012, kdy počet následně úspěšných stran rozšířila TOP 09 a Starostové pro Vysočinu (5,05 % hlasů) a také organizace Pro Vysočinu40 (6,38 %). Oba subjekty získaly dohromady pouze pět mandátů (2+3), takţe jejich pozice nebyla při vyjednávání příliš výhodná. Vítězství zopakovala ČSSD, která se rozhodla pokračovat ve vládě zaloţené na stejném formátu jako před čtyřmi lety (Balík et al 2013: 226). Opírala se tak znovu o hlasy KSČM, a to i přes to, ţe výsledek sociálních demokratů byl slabší. Komunisté svůj zisk naopak zvýšili, a tak se menšinová vláda těšila podpoře 28 mandátů. Rada byla sloţena pouze ze členů ČSSD, přičemţ šest členů z devíti bylo opětovně zvoleno do funkce radních. Byla mezi nimi i Marie Kruţíková, která se nově starala o oblast památkové péče a cestovního ruchu. Její předchozí resort školství, mládeţe a sportu převzala bývalá starostka obce Branzouse Jana Fialová, pro kterou zvolení znamenalo první působení jak v zastupitelstvu, tak i v radě (Krajský úřad Kraje Vysočina. 2014d). Jestliţe v předchozích obdobích preferenční hlasy pořadí ţen na listinách neovlivnily, tak v roce 2012 se díky nim posunuly na volitelná místa dvě kandidátky. První z nich byla Marie Černá, která se prosadila na listině Pro Vysočinu z 11. místa na druhé a mandát ji připadl celkově potřetí41. Ještě větší posun zaznamenala Jana Fischerová z ODS, která na pátou pozici povýšila aţ z 41. místa, a mandát tak obhájila i ve čtvrtém volebním cyklu.

40

V uskupení Pro Vysočinu kandidovali převáţně starostové a další politici z komunální úrovně. Téměř všichni byli navrţeni SNK ED, ale pouze čtyři z 50 kandidátů byli i členy tohoto subjektu. 41 Politická kariéra Marie Černé je ještě mnohem delší na komunální úrovni. V zastupitelstvu města Třebíč nechyběla od roku 1990. V roce 2014 tak byla zvolena jiţ posedmé, coţ se v tomto městě nikomu dalšímu nepodařilo. Více o stabilitě a proměně sloţení zastupitelstev okresních měst kraje Vysočina pojednává příspěvek z Evropských studií, na jehoţ zpracování se autor rovněţ podílel (viz Pink et. al. 2011: 87-103).

42

Tabulka č. 19: Počet kandidujících/zvolených subjektů a žen v kraji 2000 2004 2008 2012 Celkem Kraj Vysočina 12 12 17 18 59 Počet kandidujících stran a hnutí 5 5 4 6 20 Počet stran a hnutí se zastoupením 99 111 117 150 477 Počet kandidujících ţen 5 6 6 6 23 Počet zvolených ţen Podíl zvolených ţen z celkového počtu kandidujících v %

5,05

5,41

5,13

4,00

4,82

Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Tabulka č. 20: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Kraj Vysočina 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 1 3 1 1 6 KSČM 1 1 1 1 4 ČSSD 0 0 4 3 7 SNK 2 1 3 Čtyřkoalice 1 1 KDU-ČSL 1 0 0 1 Pro Vysočinu 1 1 TOP 09+ STAN 0 0 Celkem 5 6 6 6 23 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Míru zastoupení ţen v zastupitelstvu Kraje Vysočina lze povaţovat za stabilní, jelikoţ se od prvních voleb zvýšila pouze jednou a jen nepatrně. Procentní zastoupení ţen však klesá v závislosti na tom, jakým způsobem roste počet kandidujících subjektů a počet ţen aspirujících na zisk mandátu. Tempo růstu v obou těchto faktorech je podstatně rychlejší, kdyţ se za dvanáct let oba ukazatele zvýšily o polovinu.

4.10. Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj se řadí mezi tři největší, v nichţ se napříč sedmi okresy volí 65 zastupitelů. Vzhledem k většímu počtu obyvatel se zároveň volí i početnější rada. V Jihomoravském kraji ji tvoří jedenáct radních. Ovšem po prvních volbách mezi nimi nebyla přítomna ţádná ţena (Krajský úřad Jihomoravského kraje 2014a). Z celkem devíti mandátů mohly na postu radní pomýšlet zastupitelky ze stran, které uzavřely koaliční spolupráci. Těmito stranami byly vítězná Čtyřkoalice a třetí ODS, které disponovaly většinou 36 hlasů. V radě prvního hejtmana Stanislava Juránka (lídr Čytřkoalice navrţený KDU-ČSL) usedlo jedenáct muţů., coţ bylo způsobeno pozicí zvolených ţen z obou vládnoucích stran. Ţádná z nich nešla do voleb z lepšího neţ 11. místa. Naopak čtyři z pěti ţen z opozičních stran byly 43

na kandidátních listinách v první pětici. Nejlepší pozici ze všech měla bývalá zástupkyně starosty Hodonína Zuzana Domesová, která byla nominována na druhém místě ČSSD. Vedle stran se zastoupením v Poslanecké sněmovně pronikl do zastupitelstva i jeden regionální subjekt, kterým byli Nestraníci pro Moravu (NpM). Za Nestraníky získala mandát také Alena Štětková, která stála téměř deset let v čele Fakultní nemocnice u svaté Anny. A z funkce ředitelky zdravotnického zařízení proměnila kandidaturu v zisk mandátu. Voliči ji (v rámci NPM) přisoudili druhý největší počet preferenčních hlasů. Nejpočetnější zastoupení ţen měla KSČM, ze kterou byly zvoleny tři kandidátky. Klub KSČM se ve druhém období o jednu zastupitelku ještě rozrostl, ale stejně jako po prvních volbách, tak i tentokrát skončili komunisté v opozici. Nicméně trojice komunistických zastupitelek své mandáty získala i na druhý pokus. Na stranickém sloţení rady se nic nezměnilo, jelikoţ v čele stanul opět Stanislav Juránek, který do voleb vedl jiţ samostatně kandidující KDU-ČSL. Lidovci dokázali ve volbách zvítězit, přičemţ navázali na koalici s ODS, která skončila druhá. Dohromady měla koalice početnější většinu 39 mandátů. Z hlediska personálního obsazení rady ţenami doznalo nové sloţení změny. Radní pro oblast sociálních věcí byla zvolena Marie Cacková42 (KDUČSL), která obhájila zastupitelský mandát. V radě se na základě volby objevila i Anna Procházková z ODS (Krajský úřad Jihomoravského kraje 2014b). V zastupitelském sboru měl své zvolené kandidáty i nový subjekt Zelená pro Moravu (ZpM), coţ byla koalice sloţená z kandidátů malé liberální strany LiRa a Strany zelených (Balík a Kyloušek et al. 2005: 165). ZpM těsně překonala uzavírací klauzuli a za 5,08 % hlasů měla nárok na tři mandáty. Jeden z nich nakonec připadl na základě preferenčních hlasů dlouholeté starostce brněnské městské části Nový Lískovec Janě Drápalové43, která kandidovala aţ z 22. příčky. Preference voličů změnily zásadním způsobem výsledné pořadí ZpM, jelikoţ hlasy odsunuly mezi náhradníky Věru Jelínkovou a Zdeňku Dohnálkovou (obě za SZ), které byly na listině na druhém a třetím místě. Jiţ samostatně kandidující Strana zelených se ale v roce 2008 zařadila mezi čtrnáct subjektů, které zastoupení ve třetím období neměly. Na mandáty dosáhly jen čtyři strany, přičemţ nejvíce jich připadlo vítězným sociálním demokratům. ČSSD se rozhodla pro spolupráci se třetí ODS, coţ oběma zajistilo pohodlnou většinu 37 mandátů. Novým hejtmanem se stal Michal Hašek (ČSSD). Koaliční vláda ale po celé funkční období nevydrţela, kdyţ se v červnu 2010 občanští demokraté 42

Bývalá místostarostka a zastupitelka Kunštátu byla do roku 2012 členkou KDU-ČSL, ale poté ze strany vystoupila (blíţe Valášek 2013). 43 Drápalová měla politické zkušenosti i z působení v zastupitelstvu města Brna. Od roku 2014 stanula rovněţ v čele Strany Zelených, kdyţ se stala 1. místopředsedkyní pověřenou vedením strany (Strana zelených 2014)

44

rozhodli pro ukončení společného řízení kraje. Rezignaci tak podala i náměstkyně hejtmana Anna Procházková, která měla na starost územní plánování a po šesti letech tak funkci radní opustila (Broţ a Fialová 2010, Krajský úřad Jihomoravského kraje 2014c). Spolu s Procházkovou rezignovala i další radní z ODS Ilona Sokolová. Radní pro vnější vztahy přitom obsadila tento post aţ v září 2009, kdy nahradila stranického kolegu Milana Venclíka (Strnadová 2009). ČSSD uzavřela novou koalici s lidovci, kterým připadlo pět křesel radních. Do rady se na základě volby vrátila po zbytek období Marie Cacková, kdyţ byla pověřena řízením v oblasti rodinné politiky a legislativy (Krajský úřad Jihomoravského kraje 2014d). Posty radních za ČSSD byly nadále pouze v drţení muţů. Tato situace se změnila po volbách 2012, které opět vyhráli sociální demokraté. Radní Bohumila Beranová se starala o oblast kultury a památkové péče, kde bylo jejím úkolem podpora a propagace ţivé kultury (Jihomoravský kraj 2014d). Zachována zůstala koaliční vláda s lidovci, která se opírala o většinu 37 hlasů (Balík et al. 2013: 226). Nejvíce ţen uspělo na kandidátní listině druhých komunistů, z jejichţ šestnácti mandátů obsadily ţeny šest míst. Svůj čtvrtý mandát získala Ludmila Ţivná, která při kaţdých předešlých volbách kandidovala vţdy z jiné pozice. Ze třiadvaceti subjektů usilujících o zastoupení se prosadila i společná kandidátní listina TOP 09 a Starostů pro Jihomoravský kraj (5,86 %). Mezi pěticí zastupitelů nechyběla Irena Matonohová, kterou ze druhého místa neodsunul mimo volitelnou pozici ani počet preferenčních hlasů, kvůli jejichţ niţšímu počtu skončila čtvrtá. Strana se musela smířit s opoziční rolí, stejně jako ODS, která byla zcela bez ţenského zastoupení. Absence ţenského mandátu postihla ODS ve volbách v tomto kraji poprvé. Aţ do voleb 2012 přitom měla kaţdá strana se zastoupením minimálně jednu ţenu. V Jihomoravském kraji pozorujeme pravidelný nárůst subjektů usilujících o zisk mandátů, s nímţ souvisí i rostoucí počet ţen na kandidátních listinách. Ten se oproti prvním volbám téměř zdvojnásobil, coţ však neplatí pro zastoupení ţen. Více neţ polovinu z doposud zvolených ţen představují zástupkyně levicových stran ČSSD a KSČM. Voliči v kraji ostatně upřednostňují strany se zastoupením v poslanecké sněmovně. Zisky regionálních subjektů nepostačují od roku 2008 na zisk mandátů. V roce 2000 a 2004 přitom i tyto subjekty měly své zastupitelky, ačkoliv nedisponovaly výraznějším celkovým počtem mandátů.

45

Tabulka č. 21: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Jihomoravský kraj 2000 2004 13 16 Počet kandidujících stran a hnutí 5 5 Počet stran a hnutí se zastoupením 175 220 Počet kandidujících ţen 9 12 Počet zvolených ţen Podíl zvolených ţen z celkového 5,14 5,45 počtu kandidujících v % Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

2008 2012 Celkem 18 23 70 4 5 19 275 323 993 11 14 46 4,00

4,33

4,63

Tabulka č. 22: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Jihomoravský kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 1 3 3 0 7 KSČM 3 4 1 6 14 ČSSD 1 2 5 4 12 Nestraníci pro Moravu 1 1 Čtyřkoalice 3 3 KDU-ČSL 2 2 3 7 Zelená pro Moravu 1 1 TOP 09 + STAN 1 1 Celkem 9 12 11 14 46 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

4.11. Olomoucký kraj Zastupitelstvo Olomouckého kraje se skládá ze 55 volených členů. Své zástupce v zastupitelském sboru chtělo mít v roce 2000 dvanáct subjektů44, ale překonat potřebnou klauzuli se podařilo pětici z nich. Nejvíce hlasů (24,19 %) posbírala Čtyřkoalice, která následně obsadila 15 mandátů. Její zástupci se rozhodli pro jednání se třetí ODS (12 mandátů) a Nezávislými (5 mandátů), kteří byli poslední stranou, jeţ získala zastoupení. Většina 32 hlasů zvolila do čela kraje druhého z kandidátní listiny Čtyřkoalice Jana Březinu, který obdrţel největší počet preferenčních hlasů. Hned za ním skončila Marie Horáková kandidující aţ z devátého místa. Horáková se jako jediná ţena stala součástí jedenáctičlenné rady, kdyţ měla na starost oblast zdravotnictví (Olomoucký kraj 2014a). Výrazný počet udělených preferencí posunul z šestého místa aţ na první bývalou rektorku Univerzity Palackého Janu Mačákovou kandidující ze Nezávislé. Čtyřkoalici pak kromě Horákové zastupovala i 44

Součet stran byl proveden podle údajů na volebním serveru Českého statistického úřadu, ale autoři publikace Krajské volby v české republice 2004 došli k číslu třináct (viz Balík a Koloušek et al. 2005: 176). K počtu dvanácti subjektů dospěli i autoři Šaradín a Voţenílek v publikaci zaměřené na krajské volby v Olomouckém kraji (Šaradín a Voţenílek 2009: 52).

46

senátorka Jitka Seitlová45 (navrţená ODA). V roce 2003 obsadila mandát i původně druhá náhradnice Hana Majoršinová kandidující za US. Naopak zastupitelské kluby ČSSD a ODS byly v čistě muţském sloţení. V případě ČSSD trval tento stav i po volbách 2004. Stejně dopadli i Nezávislí, kteří však ztratili zastoupení úplně, jelikoţ obdrţeli jen 4,88 % hlasů. Vítězní občanští demokraté získali celkem 21 mandátů, z nichţ tři připadly ţenám. Nejvýše byla na kandidátní listině umístěna Elena Grambličková46 (3. místo), která byla následně zvolena i jako neuvolněná členka rady (Olomoucký kraj 2014b). Dalšími členy se stali vedle zástupců ODS ti z KDUČSL, jelikoţ tyto strany podepsaly po sloţitém vyjednávání o budoucí podobě krajské vlády koaliční smlouvu (blíţe Balík a Koloušek et al. 2005: 186-187). Hejtmanský post obsadil lídr ODS Ivan Kosatík. Jedním ze čtyř jeho náměstků se přitom stala i Jitka Chalánková47, která zároveň řídila resort i sociálních věcí, ţivotního prostředí a zemědělství (Chalánková 2014). Rada se od prosince 2006 nemohla opřít o podporu Marty Valenčíkové, která se zastupitelského mandátu vzdala. Jedinou ţenou, které se podařilo obhájit mandát byla i v roce 2004 jediná zastupitelka KSČM Jaroslava Cardová. V radě vzniklé po volbách 2008 uţ lidovecká kandidátka Chalánková místo nezískala, ačkoliv mandát ze druhého místa obhájila a KDU-ČSL nadále setrvala u vlády. Na ní se dohodli vítězní sociální demokraté jak se čtvrtými lidovci, tak i se druhou ODS. ČSSD chyběly při zisku 27 mandátů k zisku většiny pouhé dva hlasy, přesto se rozhodla pro širší koalici, která ze hry vyloučila do opozice pouze KSČM. ČSSD prosadila do vedení kraje hejtmana Martina Tesaříka. Spolu s ním utvořila radu i Yvona Kubjátová48 (taktéţ ČSSD), která se stala Tesaříkovou náměstkyní a rovněţ radní pro oblast sociálních věcí (Olomoucký kraj 2014c). Nejpočetnější zástup ţen měla ČSSD, která po předešlých obdobích bez zastupitelek disponovala nově pěti jejich hlasy. Z hlediska obhajoby mandátu byly volby 2008 pro kandidátky neúspěšné. Vedle Chalánkové ho znovu získala uţ jen Hana Lebedová (ODS), 45

Seitlová v horní komoře Parlamentu ČR působila i v dalších volebních obdobích. Jako kandidátka navrţená Stranou zelených uspěla také v roce 2014, kdy ve druhém kole v obvodu Přerov porazila ministra dopravy Antonína Prachaře. V roce 2007 byla Seitlová zvolena zástupkyní tehdejšího veřejného ochránce práv Otakara Motejla. 46 Grambličková kandidovala jako náměstkyně přerovského primátora, kterou byla i v dalších letech. V roce 2007 zkoušela z touto funkcí uspět v doplňovacích volbách do Senátu v obvodě Přerov, ale nepostoupila do druhého kola, kdyţ se ziskem 14,88 % hlasů skončila jako čtvrtá. 47 Chalánková uspěla i na celostátní úrovni, kdyţ byla v roce 2010 zvolena z prvního místa kandidátní listiny TOP 09 do Poslanecké sněmovny. Mandát přitom obhájila ze stejného místa i v předčasných volbách v roce 2013, kdyţ byl její mandát jediným pro stranu v Olomouckém kraji. 48 Kubjátová působila od roku 2002 do roku 2014 i v zastupitelstvu města Olomouc. V roce 2010 se stala na krátkou dobu čtrnácti dní i poslankyní, kdyţ nahradila ve sněmovně jejího předsedu Miloslava Vlčka (ČTK 2010).

47

která kandidovala znovu jako starostka obce Smrţice, v jejímţ čele stále nepřetrţitě od roku 1998 a na postu vydrţela i po komunálních volbách 2014. Obě ale do konce volebního období mandát nevykonávaly, jelikoţ Chalánková v říjnu roku 2010 rezignovala. Počet ţen zůstal zachován, jelikoţ ještě předtím (uţ v únoru 2009) posílala ţenské zastoupení v klubu ČSSD Věra Kocianová. Volby 2012 přinesly vítězství opět ČSSD, která v nich ztratila osm mandátů. Na zastoupení ţen neměl horší výsledek sociálních demokratů dopad. ČSSD nominovala kandidátky na volitelná místa, a tak jich bylo zvoleno celkem šest. Téměř všechny šly do voleb z jiných politických funkcí (starostky, náměstkyně hejtmana nebo primátora). ČSSD vedla jednání směrem ke koalici s druhými komunisty. Obě strany se domluvily, a tak v čele kraje stanul nový hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). V jím vedené radě pak obsadily posty i tři členky strany. Náměstkyní hejtmana a radní pro oblast sociálních věcí zůstala Yvona Kubjátová. Neuvolněnými členkami rady byly zvoleny Eva Pavličíková s Ivanou Dvořákovou. Všechny tři radní obhájily zastupitelské mandáty z předchozího volebního období. To samé se podařilo i třem (ze čtyř zvolených) komunistickým zastupitelkám, které znovu tvořily společně se svými kolegy opozici. Své zástupce měla rovněţ KDU-ČSL, která sestavila společnou kandidátní listinu se Stranou zelených (název Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty). Koalice vedená pozdějším ministrem zemědělství Marianem Jurečkou dosáhla na 11 % hlasů, díky nimţ měla právo na osm mandátů. V případě, ţe by voliči neudělovaly preference, byla by zvolena z osmého místa i Šárka Foltýnová. Ovšem došlo k situaci, kdy voliči KDU-ČSL upřednostňovali pouze lidovecké kandidáty, kteří se v pořadí posunuli před kandidáty SZ, takţe Foltýnová mandát nezískala. Preferenční hlasy naopak pomohly ke třetímu mandátu Jitce Chalánkové, která v průběhu volebního období změnila stranickou příslušnost, kdyţ odešla od KDU-ČSL s stala se členkou TOP 09. Na listině TOP 09 a Starostů pro Olomoucký kraj se ze 13. příčky dostala díky preferencím na 3. místo. Hned za ní skončila Blanka Kolečkářová, jeţ byla zvolena poprvé. Scénář s rezignací Chalánkové se ale opakoval i po posledních volbách, kdyţ Chalánková vydrţela ve funkci do června 2014.

48

Tabulka č. 23: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Olomoucký kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem 12 15 15 18 60 Počet kandidujících stran a hnutí 5 4 4 5 18 Počet stran a hnutí se zastoupením 138 222 220 228 808 Počet kandidujících ţen 5 7 10 13 35 Počet zvolených ţen Podíl zvolených ţen z celkového počtu 3,62 3,15 4,55 5,7 4,33 kandidujících v % Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Tabulka č. 24: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Olomoucký kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 0 3 1 1 5 KSČM 1 1 3 4 9 ČSSD 0 0 5 6 11 Čtyřkoalice 3 3 Nezávislí 1 1 KDU-ČSL 3 1 4 TOP 09 + STAN 2 2 Koalice pro Olomoucký kraj 0 0 společně se starosty Celkem 5 7 10 13 35 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz V Olomouckém kraji lze pozorovat trvale vzestupný vývoj počtu zvolených kandidátek. Stejně je tomu i v případě subjektů usilujících o zvolení. Z pohledu uchazeček o mandáty předešlé tvrzení neplatí, jelikoţ ke skokovému nárůstu došlo hned po prvních volbách. Od té doby doznal počet kandidujících ţen pouze nepatrného zvýšení.

4.12. Zlínský kraj Zlínský kraj je obklopen těmi, kde se volí početnější zastupitelstva. Tvoří ho pouze čtyři okresy, z nichţ je voleno 45 krajských zastupitelů. Hned v prvních volbách v roce 2000 si Zlínský kraj připsal jedno prvenství. Mandát získaly napříč stranami pouze tři ţeny, coţ je v historii krajských voleb v celé České republice nejméně. Stalo se tak i přesto, ţe zastoupení získala téměř polovina z jedenácti kandidujících subjektů. Na koaliční spolupráci (s jednoznačnou oporou 37 hlasů) se dohodli zástupci čtyř stran49, takţe opozici tvořili jen komunisté. Prvním hejtmanem byl zvolen lídr vítězné Čtyřkoalice a tehdejší starosta Starého 49

Mimo parlamentních stran Čtyřkoalice, ČSSD a ODS obsadilo šest mandátů i Zlínské hnutí nezávislých, které mělo podporu bezmála 12 % voličů.

49

Města František Slavík (nominován za KDU-ČSL), ačkoliv nejvíce preferenčních hlasů obdrţel bývalý vsetínský starosta a pozdější senátor Jiří Čunek. Ze 6. místa uspěla Ester Cvejnová (US) a z 11. Marie Hrnčiříková (KDU-ČSL). Poslední mandát získaný ve volbách ţenou připadl Svatavě Křivinkové z ODS. Ţádná ze zvolených zastupitelek nebyla součástí rady v původním sloţení. Všechny se zastupitelky však staly předsedkyněmi výborů. Hrnčiříková stanula v čele výboru pro územní plánování, Cvejnová ve výboru pro cestovní ruch a informace a Křivinková vedla sociální a zdravotní výbor (Zlínský kraj 2014a). Čunek byl v únoru roku 2003 odvolán a jeho místo v radě zaujala Cvejnová. V devítičlenné krajské vládě neměly v původním sloţení ţeny zastoupení ani po druhých volbách, v nichţ zvítězila ODS. Občanští demokraté vyjednali spolupráci s ČSSD a KDU-ČSL, která kandidovala jiţ samostatně. Všechny tři strany prosadily do čela kraje nového hejtmana a bývalého náměstka Libora Lukáše (blíţe Balík, Koloušek et al. 2005: 2003). S opoziční rolí se museli smířit komunisté a nový subjekt, kterým se stala koalice Evropští demokraté a Nezávislí starostové pro kraj50. Počet ţen v zastupitelstvu se zvýšil na pět, ale obhájit mandát dokázala jen Marie Hrnčiříková, kterou dali voliči důvěru z 10. místa kandidátní listiny lidovců. V průběhu roku 2007 nahradila v zastupitelskému klubu ČSSD Zdeňka Szpaka Romana Kozáková. Szpak, který byl zároveň i radním, v tomto roce náhle zemřel. Na jeho místo v radě byla posléze zvolena Hana Příleská (Zlínský kraj 2014c). Bývalá místostarostka Uherského Ostroha měla následně na starost oblast pro sociálních věcí, národnostních otázek a menšin. K nejrychlejšímu uvolnění postu došlo v případě Evropských demokratů. Olga Gröschlová zvolená ze třetího místa odstoupila z funkce hned v prosinci 2004, kdy ji nahradil bývalý hokejový reprezentační brankář Jiří Králík. Trend v úspěchu regionálních stran pokračoval ve Zlínském kraji i v roce 2008, kdy se vedle stran se sněmovním zastoupením prosadili Starostové a Nezávislí pro Zlínský kraj. Jejich zástupci ale skončili spolu s KSČM v opozici. Počet zvolených ţen stoupnul z pěti na devět. Největší podíl na tom měly kandidátky ČSSD. Sociální demokraté, kteří slavili výrazné vítězství a zisk 18 mandátů, reprezentovala v zastupitelstvu sedmička ţen. Vzhledem k dobrému výsledku mohla ČSSD přizvat ke spolupráci jakýkoliv subjekt, který získal zastoupení. Následná koalice by přitom měla většinu. Zástupci ČSSD se rozhodli pro vytvoření širší koalice, kdyţ se dohodli jak se druhou ODS, tak i třetí KDU-ČSL. Hejtmanem se stal Stanislav Mišák z ČSSD, který měl v následně utvořené radě tři stranické kolegyně. 50

Se ziskem 5,61 % hlasů měla koalice nárok na tři mandáty. Poslední z nich obsadila tehdejší ředitelka Krajské hygienické stanice Olga Gröschlová.

50

Agendu sociálních věcí, národnostních otázek a menšin převzala po Haně Příleské Taťána Nersesjan. Sama Příleská byla zvolena radní pro oblast zdravotnictví. Poslední radní z řad sociálních demokratů byla Milena Kovaříková, která se starala o oblast zemědělství, ţivotního prostředí a rozvoje venkova (ČSSD 2011). V tomto třetím období došlo i ke dvěma změnám v obsazení zastupitelského mandátu, který se týkal ţen. V klubu ODS, která po volbách neměla jedinou zastupitelku, vystřídala v roce 2011 místostarostka Roţnova Pod Radhoštěm Markéta Blinková stranického kolegu Libora Karáska. V poslední den roku 2011 náhle zemřela zastupitelka sociálních demokratů Dagmar Lacinová, kterou nahradil Jiří Haas. Poslední zaregistrovanou změnou bylo odstoupení Hynka Stesky, kterého v klubu ODS nahradila v březnu 2012 Štěpánka Mikulenková. Nejvíce zastupitelek měli po volbách v roce 2012 opět sociální demokraté, kteří zvítězili. Hejtmanem nadále setrval Stanislav Mišák, ale sloţení koalice se zcela změnilo. Spolupráci dojednala ČSSD s druhými komunisty a taktéţ Stranou práv občanů Zemanovci51 (SPOZ), přičemţ se koalice opírala o těsnou většinu 25 hlasů (Balík et al. 2013: 228-229). Všechny předešlé radní z řad ČSSD dokázaly obhájit své zastupitelské mandáty, ale pouze Taťána Nersesjan (později celým jménem Taťána Valentová Nersesjan) působila v radě i v období po volbách 2012, kdy zůstala radní pro sociální věci, národnostní otázky a menšiny (Zlínský kraj 2014e). Ţádná další ţena do rady zvolena nebyla. Vedle zastupitelek ČSSD byly zvoleny také tři kandidátky KSČM a dvě za STAN a TOP 09 pro Zlínský kraj, které se do zastupitelstva dostaly poprvé. Lenka Mergenthalová zvolená za TOP 09 zastupitelský mandát opustila v březnu 2014, kdy primářku Kroměříţské nemocnice nahradil Josef Zicha. A změna se v tomtéţ měsíci dotkla i obsazení mandátů u ČSSD, jejíţ řady opustila Hana Příleská, kterou ve funkci vystřídal Petr Kochwasser. ODS neměla po sečtení hlasů znovu ţádnou zastupitelku, kdyţ konečné pořadí ovlivnily preferenční hlasy. Ze třetího místa kandidovala tehdejší starostka Kroměříţe Daniela Hebnarová, ale přednostní hlasy ji odsunuly pořadím aţ na pozici první náhradnice. Hebnarová mandát přesto získala, kdyţ nahradila Josefa Slováka52.

51

SPOZ překročila klauzuli uţ jen v Pardubickém kraji. Ve Zlínském získala za 7,21 % hlasů čtyři mandáty. Jejich obsazení zásadně změnily preferenční hlasy, díky kterým se z posledního 45. místa kandidátní listiny dostal na první známý agronom František Čuba, který se stal radním pro oblast zemědělství a v roce 2014 i senátorem. Ţeny se za SPOZ do zastupitelstva nedostaly. Preferenční hlasy jejich pořadí nezměnily. 52 Důvodem rezignace byla neslučitelnost funkcí. „Po volbách 2012 jsem se vrátil na původní pozici ředitele střední školy zřizované Zlínským krajem, coţ bylo dle platného zákona o krajích neslučitelné s funkcí zastupitele kraje,“ objasnil Slovák (zjištěno na základě osobního dotazu).

51

Tabulka č. 25: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Zlínský kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem 11 14 13 22 60 Počet kandidujících stran a hnutí 5 5 5 6 21 Počet stran a hnutí se zastoupením 100 141 135 247 623 Počet kandidujících ţen 3 5 9 9 26 Počet zvolených ţen Podíl zvolených ţen z celkového počtu 3,00 3,54 6,66 3,64 3,69 kandidujících v % Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Tabulka č. 26: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Zlínský kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 1 2 0 0 3 KSČM 0 0 1 3 4 ČSSD 0 1 7 4 12 Čtyřkoalice 2 2 Zlínské hnutí nezávislých 0 0 KDU-ČSL 1 0 0 1 ED a Nezávislí starostové pro kraj 1 1 Star. a Nez. pro Zlínský kraj 1 1 SPOZ 0 0 STAN a TOP 09 pro Zl. kraj 2 2 Celkem 3 5 9 9 26 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Ačkoliv se počet zvolených ţen ve Zlínském kraji od prvních voleb ztrojnásobil, nadále zůstává krajem, kde se ţeny příliš neprosazují. Pravidelný vzestup pozorujeme u počtu kandidátek. Nárůst kandidujících subjektů ve volbách 2012 sice přinesl mandáty více stranám a hnutím, ale na počtu ţen se tento fakt neprojevil.

4.13. Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj je z hlediska polohy nejvýchodnějším krajem v České republice. Zároveň je co do počtu obyvatel jeden z největších, takţe je v něm voleno 65 zastupitelů. Největší část (20 mandátů) z tohoto počtu získala v prvních volbách vítězná ODS, za níţ skončili s nepatrnou ztrátou druzí komunisté (18 mandátů). Nepříliš velký rozdíl byl i mezi třetí Čtyřkoalicí (12 mandátů) a čtvrtou ČSSD (11 mandátů). Posledním úspěšným subjektem se stalo Sdruţení nezávislých kandidátů (SNK), kterému připadly čtyři mandáty. Prvotní jednání o budoucí koalici naznačovala spolupráci ODS, Čtyřkoalice a ČSSD, přičemţ v čele kraje měl stát lídr občanských demokratů a dlouholetý primátor Ostravy Evţen 52

Tošenovský. Nakonec zvolen byl, ale stranická struktura nové krajské vlády byla zaloţena na členech ODS, Čtyřkoalice a SNK (blíţe Balík a Kyloušek et al. 2005: 208). V jedenáctičlenné radě usedla jen zastupitelka ODS Jaroslava Wenigerová, která se v červnu 2001 stala náměstkyní hejtmana pro oblast školství. Počet zvolených ţen v prvních volbách činil 13 zastupitelek, ale z řad koaličních stran byly pouze čtyři z nich. Naproti tomu opoziční KSČM reprezentovala sedm ţen. Dvě zastupitelky měli zpočátku i sociální demokraté, ale Hana Šedivá (zvolena z pátého místa) se v roce 2002 mandátu vzdala poté, co úspěšně kandidovala do poslanecké sněmovny, kde následně působila aţ do roku 2010. Šedivou nahradil Josef Hercig. Vládnoucí Čtyřkoalice na základě výsledků ţádnou zastupitelku neměla, ale v průběhu volebního období mandát získala původně první náhradnice Marie Zápecová (nominovaná za KDU-ČSL), která nahradila Josefa Víchu, jenţ v roce 2002 zamířil do poslanecké sněmovny. Jediným případem, kdy pořadí ve výsledcích ovlivnily preference voličů, bylo zvolení Věry Palkovské53, která se posunula z 11. místa na konečné druhé. Výsledek Palkovské ji přinesl vylepšení pozice pro volby 2004, ve kterých kandidátní listinu SNK (kandidující s celým názvem SNK sdruţení nezávislých) vedla. Se ziskem 4,80 % hlasů ale uskupení na mandáty nedosáhlo. Ačkoliv kandidujících subjektů bylo 21, tak klauzuli překonaly jen čtyři strany. Zisk dokázala navýšit vítězná ODS, která i přes povolební nesnáze vyjednala koalici s KDU-ČSL (Balík a Koloušek et al. 2005: 217-218). Post náměstkyně opětovně zvoleného hejtmana Tošenovského pro oblast školství znovu připadl Jaroslavě Wenigerové. Vedle ní obsadila neuvolněný post radní Dagmar Adamová (ODS). Vládnoucí lidovci, kteří uţ kandidovali samostatně, ţádný z mandátů ţenou neobsadili (Moravskoslezský kraj 2014b). Sociální demokraté, kteří původně usilovali o pozici ve vládnoucí koalici, skončili spolu s KSČM v opozici. Za ČSSD vedla jednání Hana Nováčková, která dokázala obhájit mandát z prvních voleb54. To samé se podařilo i třem kandidátkám KSČM. Postavení komunistů se změnilo po volbách 2008, kdy třetí KSČM uzavřela koaliční dohodu s vítěznou ČSSD, kterou do voleb vedl následně zvolený hejtman Jaroslav Palas. Jeho náměstkyní pro oblast školství, sportu a tělovýchovy byla zvolena Věra Palková. Druhou 53

Palkovská se o mandát ucházela z pozice zástupkyně starosty města Třinec. V komunálních volbách opakovaně získala mandát v zastupitelstvu města, přičemţ od roku 2006 byla starostkou Třince. Funkci zastávala i po volbách 2014 (Osobnosti pro Třinec 2014). Kandidátní listina SNK byla ve volbách v roce 2000 sloţena z převáţné části ze starostů, jejich zástupců a lékařů. 54

Nováčková v roce 2000 kandidovala ještě pod jménem Zelenková. S ním se ucházela i o senátorský mandát v roce 2002, ale v obvodu Ostrava-město byla poraţena ve druhém kole (Nováčková 2014).

53

radní z klubu ČSSD se stala Iva Tichá, která v radě nahradila v průběhu volebních období Jana Stoklasu, který na funkci v únoru 2010 rezignoval (ČTK 2014 a Moravskoslezský kraj 2014a). Předešlé dvě jediné zastupitelky ČSSD Hana Nováčková a Dana Váhalová55 uspěly i v tomto volebním období, ve kterém sociální demokraty zastupovalo osm ţen. V listopadu roku 2011 navíc odstoupil Jiří Absolon, jehoţ nahradila Jarmila Skálová (oba z ČSSD) (Moravskoslezský kraj 2014c). Komunisté měli ve svém zastupitelském klubu dvě ţeny, pro které zvolení znamenalo zisk jejich prvního mandátu. Zatímco mezi pěti lidoveckými zastupiteli ţeny nefigurovaly, tak členky ODS Jaroslava Wenigerová a Dagmar Adamová získaly mandát i ve třetím funkčním období. Stejně jako v průběhu období po roce 2004, tak i v letech 2008-2012 se změny v obsazení mandátů napříč zastoupenými stranami netýkaly ţen. Koaliční vláda se stejným stranickým obsazením vznikla i po volbách v roce 2012. Vítězství zaznamenala opět ČSSD, za niţ skončili druzí komunisté. Obě strany disponovaly většinou 44 hlasů. Oporou při hlasování se stalo i dvanáct ţen zvolených za levicové strany. Do rady se ovšem dostala jen Věra Palková (ČSSD), která nadále zastávala funkci náměstkyně hejtmana kraje pro oblast školství, sportu a tělovýchovy (Moravskoslezský kraj 2014d). Novým hejtmanem byl zvolen lídr ČSSD Miroslav Novák (Balík et al. 2013: 229). Z pohledu obhajoby mandátu se po volbách objevily pouze tři případy, a to i přesto, ţe bylo celkem zvoleno sedmnáct ţen. Mimo Palkové uspěla podruhé Jitka Hanusová (KSČM) a svůj čtvrtý mandát získala Dagmar Adamovská (ODS). K těmto zastupitelkám se v únoru 2014 přidala ještě Barbora Jelonková, která nahradila Svatopluka Němečka, jenţ se stal v tomto roce ministrem zdravotnictví. Novým subjektem, který měl po volbách 2012 zastoupení, se stali Nezávislí, které do voleb vedla z prvního místa bývalá senátorka a starostka ostravské městské části Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková. Poprvé v historii se v těchto volbách prosadily ţeny na kandidátní listině lidovců (Moravskoslezský kraj 2014e). Pořadí kandidátů zásadním způsobem ovlivnily preferenční hlasy. Ze třetího místa kandidující ekonomku Evu Šillerovou odsunuly hlasy na sedmou pozici, která při počtu sedmi nárokovaných mandátů KDU-ČSL připadla. Šillerové mohl kromě poměrně nízkému věku (kandidovala ve 30 letech) uškodit fakt, ţe jako jedna z mála kandidátů nebyla členkou strany. Naopak z nevolitelné deváté pozice na konečnou třetí posunuly preference Věru Praţákovou. U ţádné jiné strany se pořadí kvůli přednostním hlasům neměnilo.

55

Váhalová se v roce 2010 stala zároveň poslankyní, kdyţ byla zvolena ze 3. místa. Ve volbách do poslanecké sněmovny v tomtéţ roce uspěla ze 2. místa kandidátní listiny ODS i Jaroslava Wenigerová (ODS 1991-2014). Váhalová pak poslanecký mandát obhájila také v roce 2013.

54

Moravskoslezský kraj vykazuje oproti jiným jisté anomálie. Počet kandidující ţen se sice pravidelně zvyšuje, ale jejich zastoupení má kolísavou tendenci. V roce 2012 bylo při sestavení kandidátních listin jedenadvaceti subjekty zvoleno sedmnáct ţen. Stejný počet uchazečů o mandáty usiloval v roce 2004, kdy uspělo jen deset ţen. Přesto je Moravskoslezský kraj s celkovými 53 zvolenými zastupitelkami na prvním místě. Stejně je tomu i dle kritéria jedenkrát zvolených zastupitelek (29 případů), coţ svědčí o nejvýraznější obměně ţen v zastupitelstvu. Tabulka č. 27: Počet kandidujících/zvolených subjektů a ţen v kraji Moravskoslezský kraj Počet kandidujících stran a hnutí Počet stran a hnutí se zastoupením Počet kandidujících ţen Počet zvolených ţen

2000 15 5 159 13

2004 21 4 235 10

2008 2012 Celkem 15 21 72 4 5 18 266 327 987 13 17 53

Podíl zvolených ţen z celkového počtu kandidujících v %

8,17

4,25

4,89

5,20

5,36

Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Tabulka č. 28: Počet zvolených ţen v jednotlivých volebních obdobích Moravskoslezský kraj 2000 2004 2008 2012 Celkem ODS 3 5 3 2 13 KSČM 7 3 2 5 17 ČSSD 2 2 8 7 19 SNK 1 1 Čtyřkoalice 0 0 KDU-ČSL 0 0 2 2 Nezávislí 1 1 Celkem 13 10 13 17 53 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

55

5. Analýza kandidátních listin - vybrané aspekty 5.1. Kumulace mandátů Se vznikem další úrovně politického systému v podobě krajů se politickým subjektům otevřela nová aréna, v níţ usilují o přízeň voličů. Vzhledem k pravomocím krajů se samotným politikům naskytla příleţitost ovlivňovat věci veřejné z nového stupně správy. Proto jsme se v této části práce zaměřili na jev zvaný "kumulace mandátů". Z hlediska nových přístupů je mu věnována pozornost i na krajské úrovni, kdy je téţ označován pojmem sdílení volených funkcí (Balík et al. 2013). Autoři příspěvku ve zmíněné publikaci věnovali pozornost šesti politickým stranám, u kterých zjišťovali propojení funkcí krajských zastupitelů s dalšími volenými pozicemi. Samostatně se zaměřili na posty starostů (Balík et al. 2013: 27) a dále na propojení s mandáty na komunální a celostátní úrovni. Prezentované údaje se týkaly výhradně voleb v roce 201256. Jak bylo zmíněno v metodologické části, tak do přehledu byly zahrnuty pouze zastupitelky, které se objevily v oficiálních výsledcích jako zvolené. Nepočítali jsme tedy s náhradnicemi, které mandát vykonávaly aţ v průběhu volebního období. Naše výstupy jsou zaloţeny čistě na údajích z kandidátních listin. Pokud tedy na nich neměla kandidátka uvedeno u povolání funkci zastupitelky, starostky, místostarostky či zástupkyně starosty, náměstkyně primátora, primátorky, tak nebyla do přehledu zahrnuta. Zastupitelky měst a obcí mají ve většině případů i jiné zaměstnání, a proto svoji zastupitelskou funkci na kandidátní listině ani nezveřejňují. Za tohoto předpokladu lze tvrdit, ţe podíl komunálních zastupitelek na celkovém počtu zvolených ţen v daném období by byl ještě vyšší, neţ prezentují naše výsledky. Podle nich lze v oblasti kumulace funkcí zvolených krajských zastupitelek pozorovat zřetelný trend. Od voleb 2000 došlo k nárůstu sdílení pozic na dalších úrovních politického systému na dvojnásobek. Zatímco v roce 2000 byl součet kumulovaných mandátů napříč kraji ve 20 případech, tak po volbách 2012 se jednalo uţ o 43 případů. Součet za všechna období činí 137 případů, coţ z celkového počtu 453 zastupitelek představuje 30,25 %. Nejvyšší měrou (77 případů tj. 55,20 %) se na kumulování funkcí společně s vykonávaným krajským mandátem podílely od prvních voleb starostky měst a obcí. V práci jsme vytvořili souhrnnou kategorii "komunální mandáty" a vedle starostek do ni zahrnuly i místostarostky, primátorky a náměstkyně primátorů. Po součtu jsme se dostali k podílu téměř 91,24 % (125 případů). 56

Kumulaci mandátů na krajské úrovni i v předcházejících obdobích se ve samostatné kapitole věnují autoři publikace Zastupitelé českých měst a obcí v Evropské perspektivě (Ryšavý a Šaradín 2011: 110-121).

56

V případě sloučení podskupin poslankyně a senátorka do kategorie "parlamentní mandáty" jsme zjistili, ţe členky dolní a horní komory parlamentu byly v zastupitelstvech krajů zvoleny jen v 8,76 % případů (12 mandátů). Které konkrétní zastupitelky funkce v parlamentu a na krajské úrovni kumulovaly jsme prezentovali v kapitolách věnujících se analýze voleb v jednotlivých krajích. Tabulka č. 29: Kumulace mandátů krajských zastupitelek Funkce 2000 2004 2008 2012 1) starostka 13 20 20 24 2) místostarostka 6 9 11 9 3) primátorka 2 6 5 nám. primátora Komunální celkem 19 31 37 38 4) poslankyně 1 2 5 5) senátorka 1 2 1 Parlamentní celkem 1 1 4 6 Komun.+ parl. 20 32 41 44 Celkem zvoleno 97 103 119 134 Podíl ze zvolených 20,62 31,07 34,45 32,09 hejtmanka členka rady kraje 5 9 13 nám. hejtmana zastupitelka kraje Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

Celkem 77 35 13 125 8 4 12 137 453 30,25 27

Vzestupnou tendenci pozorujeme rovněţ u zvláště řazené kategorie ţen s funkcí ve volených orgánech kraje. Podobně jako na komunální úrovni, tak i zde platí, ţe zejména pro řadové zastupitelky není výkon zastupitelského mandátu jejich "hlavním povoláním", a proto ho neměly uvedený ani na kandidátních listinách. Na základě obhajoby mandátu je však jasné, ţe řada z nich jiţ v zastupitelstvu působila, a proto lze uvést, ţe skutečný součet by byl vyšší neţ 27 případů zjištěných dle údajů z kandidátních listin. Pokud se na kumulaci mandátů zaměříme z pohledu obsazení jednotlivých stran, tak nejvíce sdílely funkce členky ČSSD (44), jimţ patří prvenství v počtu místostarostek, jeţ byly následně zvoleny do zastupitelské funkce na krajské úrovni. Sociální demokratky dokonce předstihly v kumulaci funkcí o dva mandáty i zastupitelky z kategorie Ostatní, do níţ byly zahrnuty všechny zastupitelky subjektů, které neměly během sledovaných volebních období stále zastoupení v poslanecké sněmovně. Nejvíce starostek (více neţ třetinu) z celkového počtu měla ODS. Obecně se starostky ve větší míře prosazují na kandidátních listinách etablovaných parlamentních stran. To samé 57

platí i v případě poslaneckých mandátů, které společně s krajským kombinovaly nejčastěji zastupitelky zvolené KSČM. Zastupitelky z ostatních subjektů sdílely (v porovnání s parlamentními stranami) nejvíce pozic pouze v senátu. Tabulka č. 30: Kumulace mandátů krajských zastupitelek dle jednotlivých stran Komunální mandáty Poslanecké mandáty Strana místoprim.+ starostky poslankyně senátorky starostky nám. prim. ČSSD 19 16 6 2 1 KSČM 9 5 3 ODS 27 5 1 1 Ostatní 22 9 6 2 3 Celkem 77 35 13 8 4 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

Celkem 44 17 34 42 137

Zjištěné údaje jsme porovnali i v rámci krajů, přičemţ jsme v této oblasti nerozlišovali mezi komunálními a parlamentními. Data nám ukazují, ve kterých krajích strany nejčastěji nasazují na volitelná místa kandidátních listin ţeny, které jiţ disponují dalším mandátem (vyjma krajského). Největší podíl zastupitelek z kumulovanými mandáty z celkového počtu ţen zvolených ve všech volebních obdobích však najdeme v Olomouckém kraji, kde jejich zastoupení strmě roste a v součtu uţ přesáhlo hranici 50 %. Ve volbách 2012 tam uspělo osm kandidátek s jiným mandátem, coţ při celkovém počtu 13 zvolených ţen představovalo podíl 61,53 %. Jisté specifikum najdeme v Ústeckém kraji, kde je podíl ţen se sdíleným mandátem vůbec nejniţší (6 případů tj. 17,65 %). Zde rovněţ nebyla za všechna volební období zvolena do krajského zastupitelstva ţádná kandidátka, která by se o mandát ucházela z pozice starostky. V Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji se vyskytly dva případy voleb (2000 a 2004), kdy byly zvoleny pouze ţeny bez dalšího mandátu. Sdílení funkcí ţen na úrovni krajského zastupitelstva není neobvyklým jevem. Z přehledových tabulek je patrné, ţe velikost voleného sboru a celkový počet zvolených zastupitelek není nijak úměrný počtu kumulovaných mandátů. Početně nejvíce sdílely funkce zastupitelky ve Středočeském kraji, ale ve stejně početně velkých zastupitelstvech v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji byl počet ţen s dalším mandátem z jiného stupně politického systému o více neţ polovinu niţší a dostal se i na úroveň krajů, kde bylo zvoleno nejméně zastupitelek. 58

Tabulka č. 31: Kumulace mandátů krajských zastupitelek v jednotlivých krajích Kraj

2000

2004

2008

Středočeský 4 6 8 Jihočeský 1 2 2 Plzeňský 3 2 3 Karlovarský 2 3 1 Ústecký 1 1 2 Liberecký 1 2 1 Královehradecký 0 3 3 Pardubický 2 2 2 Vysočina 2 1 3 Jihomoravský 1 3 3 Olomoucký 1 4 5 Zlínský 1 3 4 Moravskoslezský 1 0 4 20 32 41 Celkem Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

2012

CELKEM

4 2 3 1 2 4 2 4 3 3 8 2 6 44

22 7 11 7 6 8 8 10 9 10 18 10 11 137

% ze zvolených 43,14 20,00 28,21 26,92 17,65 22,86 38,10 34,48 39,13 21,74 51,43 38,46 20,75 30,24

5.2. Obhajoba zastupitelského mandátu57 Od prvních voleb v roce 2000 mohly být kandidátky zvoleny maximálně čtyřikrát. Jak jiţ bylo uvedeno, tak celkový počet zvolených ţen činil celkem 453 zastupitelek. Součet však zahrnuje i zastupitelky, které na mandát dosáhly opakovaně. Pokud bychom počítaly zastupitelky s obhajobou mandátu v kaţdém z případů pouze jednou, dostaneme se na součet 313, coţ představuje podíl 69 %. Z počtu 313 tedy musíme vycházet, pokud chceme zjistit podíly ţen, které svůj mandát obhájily. Ve všech čtyřech volebních obdobích mělo zastoupení pouze sedm ţen58 (2,24 %). V osmi

krajských

zastupitelstvech

(Plzeňský,

Karlovarský,

Ústecký,

Liberecký,

Královehradecký, Pardubický, Olomoucký, Zlínský) jsme se s takovými příklady nesetkaly vůbec. Naopak v Jihočeském kraji nalezneme tři ţeny, které v zastupitelstvu ani 57

Obhajobou mandátů na úrovni krajských zastupitelstev se zabývali autoři publikací Krajské volby 2008 v kapitole nazvané Obměna personálního sloţení krajských zastupitelstev (Eibl at. al. 2009: 57-63) a Krajské volby 2012 v části Personální obměna, podíl opakovaně volených a nováčků (Balík et al. 2013: 20-26). Autoři příspěvků se zaměřují na obměnu sloţení zastupitelských klubů dle vybraných stran. Jelikoţ uţ jsme řadu znovuzvolených zastupitelek včetně jejich stranické příslušnosti zmínili v předešlé kapitole, předkládáme nyní souhrn opakovaného zvolení z pohledu krajů a výhradně se zacílením na zastupitelky. 58 Jednalo se výhradně o členky stran se zastoupením v poslanecké sněmovně. Za KSČM byly čtyřikrát zvoleny tři ţeny (Vítězslava Baborová, Jiřina Fialová a Ludmila Ţivná), za ČSSD dvě (Jana Krejsová, Ivana Stráská) a stejně tak i za ODS (Dagmar Adamová, Jana Fischerová).

59

jednou nechyběly. Po jedné čtyřikrát zvolené zastupitelce měl Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský kraj a Kraj Vysočina. Nejvíce byly zastoupeny ţeny, které mandát získaly pouze jednou (211 zastupitelek, tj. 67,41 %). Ţen „nováčků“ obsadilo mandáty nejvíce v Moravskoslezském kraji a nejméně na Vysočině. Obhájit mandát v následujícím období či s přestávkou mezi volebními obdobími se podařilo 71 ţenám (22,68 %), přičemţ nejvíce takových případů najdeme v Olomouckém kraji a nejméně ve Zlínském. Podíl třikrát zvolených zastupitelek představoval 7,67 % (24 ţen) a nejpočetněji se na součtu podílely zastupitelky ze Středočeského kraje. Tabulka č. 32 : Zastupitelky dle počtu zvolení v jednotlivých krajích kraj/počet zvolení

1x

2x

3x

4x

Středočeský 20 6 5 1 Jihočeský 14 3 1 3 Plzeňský 22 4 3 0 Karlovarský 10 5 2 0 Ústecký 16 6 2 0 Liberecký 20 6 1 0 Královehradecký 10 4 1 0 Pardubický 11 6 2 0 Vysočina 8 4 1 1 Jihomoravský 20 8 2 1 Olomoucký 14 9 1 0 Zlínský 17 3 1 0 Moravskoslezský 29 7 2 1 Celkem 211 71 24 7 Celkem v % 67,41 22,68 7,67 2,24 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

Celkový počet zastupitelek

Celkový počet mandátů

32 21 26 17 24 27 15 19 14 31 24 21 39 313 100 %

51 35 39 34 34 35 21 29 23 46 35 26 53 453

5.3. Četnost zastoupení žen na kandidátních listinách Dalším aspektem, který lze v souvislosti s postavením ţen zkoumat, je jejich zastoupení na kandidátních listinách. Jak bylo zmíněno, tak v kaţdých volbách se rozděluje napříč všemi kraji 675 mandátů. Průměrný počet volených mandátů představuje 52 (675/13). Na základě našich výpočtů jsme zjistili, ţe průměrný počet ţen umístěných na kandidátní listině činí 11,51. A průměr (nikoliv podíl) následně zvolených ţen je pouze 5,96 (z 2700 rozdělených mandátů připadlo ţenám 453). Znamená to tedy, ţe počet zvolených ţen je o více neţ polovinu niţší, neţ odpovídá jejich průměrnému zastoupení na kandidátních listinách.

60

Nejvíce ţen průměrně obsahují listiny subjektů kandidujících v Jihomoravském kraji (14,18), kde o mandáty usiloval nejvyšší počet kandidátek. Naopak nejméně jsou ţeny průměrně zastoupeny na listinách subjektů v Kraji Vysočina (8,08), kde kandidovalo ve čtyřech volbách 477 ţen. Tabulka č. 33: Průměrné zastoupení ţen na kandidátních listinách dle jednotlivých krajů Celkový počet kandidujících subjektů Středočeský 887 65 Jihočeský 757 57 Plzeňský 564 63 Karlovarský 575 56 Ústecký 839 70 Liberecký 728 65 Královehradecký 563 60 Pardubický 557 56 Vysočina 477 59 Jihomoravský 993 70 Olomoucký 808 60 Zlínský 623 60 Moravskoslezský 987 72 Celkem 9358 813 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Kraj

Celkový počet kandidátek

Průměrný počet žen na kandidátní listině 13,65 13,28 8,95 10,26 11,99 11,20 9,38 9,95 8,08 14,18 13,46 10,38 13,71 11,51

5.4. Pořadí žen na kandidátních listinách Šance ţen na zisk mandátu roste s jejich umístěním na kandidátní listině. Na základě předvolebních průzkumů můţe konkrétní politický subjekt odhadnout přibliţný počet budoucích stran v zastupitelstvu i přibliţný zisk mandátů. Naším zkoumaným kritériem se proto stalo i průměrné pořadí zvolených ţen. Výsledky v této oblasti vykazují v krajích podstatné rozdíly. Z výpočtů dle pořadového čísla zvolených ţen jsme zjistili, ţe nejvyšší postavení měly kandidátky v Libereckém kraji, kde se do zastupitelstva dostaly ţeny z 5. místa kandidátní listiny. Na opačném pólu skončily ţeny ze sousedního Ústeckého kraje, jejich průměrná pozice při zvolení byla v pořadí na čísle 11. Zde je nutné zmínit, ţe ve výsledcích není zohledněný posun či sestup konečným pořadím ovlivněný udělenými preferenčními hlasy. Pro lepší představu jsme spočítali rovněţ podíly zvolených kandidátek z předních míst na celkovém počtu. Jako vrchní hranici pro posouzení umístění v přední části kandidátní 61

listiny jsme zvolili pořadí do 6. místa, jelikoţ jak jsme uvedli výše, tak průměrný počet zvolených ţen na kandidátní listině za všechna období je 6 (přesně 5,96). V Libereckém kraji bylo zvolených zastupitelek umístěných na kandidátní listině do námi zvolené hranice celkem 71,43 % z celkového počtu zvolených ţen. V Ústeckém kraji podíl zastupitelek z předních míst představoval oproti Libereckému kraji zhruba polovinu (pouze 35,35 %). Tabulka č. 34: Pořadí zvolených ţen Průměrné pořadí Počet zvolených žen zvolených žen na umístěných do 5. místa Kraj kandidátní listině na kandidátní listině Středočeský 10,80 23 (z 51 celkem) Jihočeský 8,03 20 (z 35 celkem) Plzeňský 6,67 21 (z 39 celkem) Karlovarský 8,62 10 (z 26 celkem) Ústecký 11,44 11 (ze 34 celkem) Liberecký 5,03 25 (z 35 celkem) Královehradecký 7,90 10 (z 21 celkem) Pardubický 6,10 19 (z 29 celkem) Vysočina 9,48 10 (z 23 celkem) Jihomoravský 9,98 15 (z 46 celkem) Olomoucký 9,20 14 (z 35 celkem) Zlínský 7,73 11 (z 26 celkem) Moravskoslezský 11,21 18 (z 53 celkem) CELKEM 8,63 207 (z 453 celkem) Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

Podíl zvolených žen umístěných do 5. místa na kandidátní listině 45,10 57,14 53,84 38,46 32,35 71,43 47,61 65,51 43,47 32,61 40,00 42,31 33.96 45,70

5.5. Preferenční hlasování Preferenční hlasování představuje pro voliče jedinou moţnost, kterou můţe přímo ovlivnit pořadí kandidátů na kandidátních listinách. Voliči udělením preference mohou výrazným způsobem změnit pořadí a zajistit mandát kandidátům, které chtějí mít v zastupitelstvu. Z jiného úhlu pohledu pak voliči krouţkují kandidáty, pro jejichţ upřednostnění nemají odůvodnění, ale jejich záměrem je posun těch, které v zastupitelstvu nechtějí. Jak bylo uvedeno v úvodní kapitole, tak volební zákon pro volby do zastupitelstev krajů stanoví, ţe volič můţe udělit preferenci aţ čtyřem kandidátům na kandidátní listině jedné vybrané politické strany (typ vázané kandidátní listiny). Přesuny kandidátek pořadím na základě preferenčního hlasování byly v mnoha případech popsány jiţ ve čtvrté kapitole. Proto na tomto místě předkládáme souhrn celkového vlivu přednostních hlasů. Do přehledu jsme zahrnuli pouze subjekty, za které byly ţeny zvoleny. Výsledný součet by tedy mohl být nepatrně vyšší, jelikoţ muţský kandidát mohl 62

odsunout ţenu z volitelného místa na nevolitelné. Zjistili jsme však, ţe počet případů, kdy preferenční hlasy odsunuly ţeny mimo zisk mandátu a daný subjekt tím ztratil jakékoliv ţenské zastoupení, činil pouze čtyři. Zmíněné přesuny se všechny uskutečnily aţ ve volbách 2012. Konkrétně měly dopad na odsun Simony Zikmundové na listině KDU-ČSL v Kraji Vysočina, která kandidovala ze třetí pozice, ale z celkových sedmi mandátů je obsadili na základě preferencí následně pouze muţi. Stejný osud z desáté příčky potkal další lidoveckou kandidátku Zdislavu Odstrčilovou ze Zlínského kraje. V tomtéţ kraji odsunuly preference ze třetího místa mimo mandát i Danielu Hebnarovou z ODS. Občanští demokraté přitom měli nárok na pět mandátů. V Karlovarském kraji voliči odsunuli preferencemi z pátého místa listiny Lenku Strakovou z Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj měst a obcí. Celkem v 52 případech v součtu všech voleb se objevilo u úspěšných subjektů ryze muţské zastoupení. Jediným krajem, kde preferenční hlasy za všechna čtyři uskutečněná volební klání ţádným způsobem nezměnily pořadí ţen na listinách stran se zastoupením v krajských zastupitelstvech, byl Jihočeský kraj. Tabulka č. 39: Vliv preferenčního hlasování na postavení zvolených zastupitelek Typ/rok

2000

2004

2008

2012

celkem

1)a

1

1

0

6

8

1)b

7

5

5

28

45

2)

4

1

1

9

15

Celkem

12

7

6

43

68

3)

1

1

0

11

13

Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Nejčastěji jsme se setkali s posunem ţen na niţší pozice, přičemţ mandát ţenám připadl bez ohledu na propad pořadím. V osmi případech se ţeny posunuly v pořadí výše, ale mandát by získaly bez ohledu na preference. Tento ukazatel můţe být pro politické subjekty uţitečný při sestavování kandidátních listin, jelikoţ svědčí o popularitě kandidátky. Ještě více vypovídající o oblíbenosti je posun z nevolitelného místa na volitelné (typ 2), se který jsme zaznamenali v 15 případech. Naopak 13 kandidátek z volitelných míst o mandát kvůli preferencím pro ostatní kandidáty přišlo.

63

Je tedy prokazatelné, ţe preferenční hlasy mají na pořadí ţen dopad. Minimální rozdíl dvou mandátů, které ţeny získaly oproti ztraceným kvůli preferencím však o zásadním nepoměru nesvědčí.

5.6. Stranická příslušnost Jak vyplývá z předešlých částí práce, tak do zastupitelstev se v jednotlivých krajích prosadily i subjekty regionálního charakteru, které ve velké části případů nemají ambice na sestavení kandidátních listin a obsazení mandátů na celostátní úrovni. Z výpočtů je jasně prokazatelné, ţe nejvíce ţen za všechna volební období uspělo za KSČM, jejich 134 zvolených kandidátek představuje podíl téměř 30 %. Jen nepatrně méně byly zastoupeny kandidátky z ČSSD (131). Těsně pod hranicí sta zastupitelek se 21,85 % zvolených ţen podílely na celkovém počtu zástupkyně z řad ODS. Zastoupení zvolených ţen na kandidátních listinách regionálních subjektů je dle našich výpočtů nevýrazné a představuje podíl pouhých 8,17 % (37 zastupitelek). V případě, ţe budeme porovnávat zvolené zastupitelky v poměru vůči celkovému počtu mandátů získaných daným subjektem, dojdeme k závěru, ţe i v tomto měřítku jsou největší měrou zastoupeny komunistické zastupitelky, jejichţ podíl na součtu mandátů získaných ve čtyřech volebních cyklech KSČM činí 21,82 %. Nejniţší podíl měly zastupitelky z ODS (13,06 %). Tabulka č. 40: Počet zvolených ţen dle jednotlivých subjektů za všechna volební období 2000

2004

2008

2012

celkem

% zvolených

N

PZ

N

PZ

N

PZ

N

PZ

N

PZ

žen

ODS

185

21

291

45

180

21

102

12

758

99

13,06

KSČM

161

35

157

26

114

28

182

45

614

134

21,82

ČSSD

111

15

105

13

280

55

205

47

701

131

18,69

Ostatní

218

26

122

18

101

15

186

30

627

89

14,19

Celkem

675

97

675

102

675

119

675

134

2700

453

16,77

N – počet zvolených zastupitelů za stranu PZ – počet zvolených ţen za stranu Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

64

Na základě předešlých výpočtů však lze tvrdit, ţe v případě ODS upřednostňují voliči při volbě více muţské kandidáty, neţli je tomu u kandidátek ČSSD a KSČM. Občanští demokraté získali v rámci všech voleb nejvíce zastupitelských mandátů (obsazených jak ţenami, tak i muţi). Všechny tři strany umístily na své kandidátní listiny přibliţně shodný počet uchazečů o mandáty. Ze tří sledovaných parlamentních stran ale ODS nominovala nejméně ţen. Zatímco u KSČM a ČSSD se počet kandidujících ţen ve volbách v roce 2008 značně navýšil, tak u ODS podobný nárůst nenastal. Podíl nominovaných ţen na kandidátních listinách ODS byl i díky tomu v součtu všech období nejniţší a dosáhl na hodnotu 18,33 %. Ačkoliv podíly u ČSSD a KSČM jsou v tomto měřítku vyšší o cca 5 % (přesné údaje v tabulce č. 41), tak na celou záleţitost musíme nahlíţet ve vzájemném propojení obou hodnot. Tabulka č. 41: Vývoj počtu kandidujících ţen dle stranické příslušnosti 2000

2004

2008

2012

celkem

% kandid.

N

PZ

N

PZ

N

PZ

N

PZ

N

PZ

ODS

725

123

727

126

736

144

725

141

2913

534

18,33

KSČM

726

139

728

138

719

200

732

196

2905

673

23,17

ČSSD

727

136

727

148

728

197

731

180

2913

661

22,69

Ostatní

5547 1286 6127 1749 6023 1853

9116

2602 26813 7490

27,93

Celkem 7725 1684 8309 2161 8206 2394 11304 3119 35544 9358

26,32

žen

N – součet kandidujících muţů a ţen za daný subjekt PZ – počet kandidujících ţen za stranu Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Poslední srovnání nám ukazuje úspěšnost kandidátek. Vypočítané hodnoty nám v tomto směru přináší zjištění, ţe rozdíl podílů zvolených ţen v poměru k počtu kandidujících ţen u stran s trvalým parlamentním zastoupením v poslanecké sněmovně je téměř zanedbatelný. U ODS, KSČM i ČSSD byla zvolena přibliţně kaţdá pátá kandidátka, která byla nominována na kandidátní listině příslušné strany. U ostatních subjektů je procento zcela minimální z důvodu celkového vysokého součtu kandidátek na listinách. Kandidátky menších subjektů totiţ představují 80 % ze všech uchazeček o mandáty.

65

Tabulka č. 42: Poměr kandidujících a zvolených ţen na základě stranické příslušnosti Strana

počet kandidujících

počet zvolených

ODS 534 99 KSČM 673 134 ČSSD 661 131 Ostatní 7490 89 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

% zvolených z celkově kandidujících 18,54 19,91 19,82 1,19

5.7. Věková struktura Dalším ukazatelem, pomocí kterého lze srovnávat postavení ţen ve volbách, je jejich věk. Podle výpočtů jsme zjistili, ţe průměrné stáří zvolených zastupitelek je vyšší neţ v případě kandidátek59. Pouze v prvních volbách byl tento poměr opačný, ale ve srovnání s dalšími obdobími byl rozdíl nejméně patrný. Prokázat nelze, ţe by průměrný věk kandidujících ţen soustavně klesal. Stejně tak nemůţeme tvrdit, ţe zvolené zastupitelky jsou stále starší, jelikoţ průměrný věk vykazuje kolísavou tendenci. Tabulka č. 43: Věk kandidujících a zvolených ţen Průměrný věk Průměrný věk Volby kandidátek zastupitelek 2000 46,29 46,14 2004 44,84 48,73 2008 45,96 47,51 2012 45,36 49,25 45,61 47,91 Celkem Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz Pokud by všechny zvolené zastupitelky dokázaly v kaţdých následujících volbách obhájit své mandáty a ţádné nové další by zvolené nebyly, průměrný věk by se vzhledem k volebnímu systému zvyšoval o čtyři roky. To je však ideální případ, který téměř s jistotou nenastane. Při pohledu na následující tabulku vidíme, jak se měnila věková struktura zvolených kandidátek u ODS, KSČM a ČSSD v průběhu volebních období60. Z výsledků je patrné, ţe nejstarší kandidátky i zastupitelky pocházely z KSČM. Největší rozdíl ve stáří kandidátek a zastupitelek byl u občanských demokratů, coţ by znamenalo, ţe voliči buď upřednostňují na listinách starší kandidátky, nebo ţe ODS nominuje starší kandidátky na volitelná místa. Zajímavý výsledek lze vidět u ČSSD, kde se průměrný věk kandidujících ţen 59

Podrobnější přehled věkové struktury v jednotlivých krajích je součástí příloh. Věkové struktuře kandidátů dalších vybraných stran se ve volbách v roce 2012 podrobněji věnovali Krajské volby 2012 (Balík et al. 2013 12-20). 60

66

zcela shoduje s věkem zvolených zastupitelek, a to i přesto, ţe v jednotlivých volebních cyklech byly v obou hodnotách větší či menší rozdíly. Tabulka č. 44: Kandidátky a zastupitelky vybraných sněmovních stran dle věku Strana 2000 2004 2008 2012 kand. zvol. kand. zvol. kand. zvol. kand. zvol. ODS 46,19 46,24 46,30 48,89 45,87 49,90 46,05 50,17 KSČM 48,55 47,63 51,36 51,96 48,66 46,96 50,73 50,40 ČSSD 43,94 44,67 46,51 44,31 46,23 46,78 47,96 48,89 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

Průměr kand. zvol. 46,10 48,80 49,83 49,24 46,16 46,16

5.8. Srovnání v zastoupení žen s ostatními typy voleb v České republice Pro lepší hodnocení postavení ţen na krajské úrovni jsme neopomenuly porovnat jejich účast v dalších volbách, v nichţ si voliči v České republice vybírají své zástupce. Je zřejmé, ţe soubor dat nebyl vzhledem k rozdílnému počtu konaných voleb do jednotlivých zastupitelských sborů stejný. Přesto srovnání prokázalo, ţe průměrné obsazení sborů ţenami je na úrovni krajů nejniţší. Nejvíce byly ţeny součástí zastupitelstev obcí. Tabulka č. 45: Srovnání podílů mandátů ţen v zastupitelských sborech volených v ČR Celkový počet Celkový počet Podíl mandátů rozdělených mandátů zvolených ţen získaných ţenami Poslanecká sněmovna 1200 208 17,33 Evropský parlament

67

14

Zastupitelstva krajů 2700 453 Zastupitelstva obcí 374081 87004 Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

20,19 16,77 23,26

Lépe si krajské zastupitelky vedou při srovnání jejich počtu vůči uchazečkám o mandát. Ve srovnání se suverénně nejlépe daří prosadit ţenám na nejniţší úrovni politického systému61. V obecních zastupitelstvech totiţ získá zastoupení kaţdá čtvrtá kandidátka, zatímco v krajských volbách je to zhruba kaţdá dvacátá. Při pohledu na výpočty je však zřejmé, ţe procento úspěšných uchazeček o mandáty do poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu je ještě niţší neţ v případě krajských voleb. Příčiny tohoto stavu mohou být různé a jsou námětem pro hlubší analýzu.

61

V průběhu let došlo ke změně počtu volených zástupců do Evropského parlamentu a také do obecních zastupitelstev, kde se počty mění s kaţdými volbami. Bliţší přehledy poměrů mezi kandidujícími a zvolenými ţenami v jednotlivých typech voleb napříč volebními obdobími jsou součástí příloh.

67

Tabulka č. 46: Srovnání podílů zvolených ţen vzhledem k počtu kandidujících Celkový počet Celkový počet Podíl mandátů Volený sbor kandidujících žen zvolených žen získaných ženami Poslanecká sněmovna 7596 208 2,74 Evropský parlament

629

14

2,23

Zastupitelstva krajů Zastupitelstva obcí

9358 343504

453 87004

4,84 25,32

Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat z www.volby.cz

68

Závěr V práci jsme se zabývali tématem výstupů krajských voleb v České republice se zaměřením na ţeny. Sledovali jsme, jak se mění zastoupení ţen na krajské úrovni v průběhu času vymezeného čtyřmi volebními obdobími. Podle našich zjištění byl pro výši počtu zvolených zastupitelek stále nejvíce určujícím faktorem umístění ţen na kandidátní listině, coţ je prvek, který je výhradně v gesci samotných politických subjektů. Dle hodnot z některých krajů nemusel být vysoký počet nominovaných ţen na kandidátní listině zárukou jejich následného zvolení, jelikoţ kandidátky bývaly často umístěny na nevolitelných místech v zadní části listiny. Paradoxně tak měly větší šance na zvolení u subjektů, které potřebnou uzavírací klauzuli překročily těsně a tím pádem jim připadlo méně mandátů. Opakovaně totiţ voliči preferencemi posunuli kandidátku na volitelné místo. Přestoţe se počet zastupitelek s kaţdými dalšími volbami lineárně zvýšil, tak v jednotlivých krajích byl vývoj nekonstantní. Permanentní vzrůst počtu zvolených ţen s kaţdými dalšími volbami nastal pouze v Olomouckém kraji. Naopak v Ústeckém kraji jsme pozorovali pravidelný úbytek zastupitelek. V sedmi krajích má míra zastoupení ţen střídavou tendenci. Ve zbylých čtyřech regionech sice ke zvýšení došlo, ale pouze jednorázově či dvakrát, ale poté jiţ zůstal počet neměnný. V ţádném kraji jsme se nesetkali s případem, ţe by nebyla zvolena ţádná ţena. Rostoucí počet zvolených ţen způsobila jejich vyšší nominace na kandidátních listinách. Následné zastoupení ale přímo úměrné nebylo a lišilo se v kaţdém kraji, na coţ mělo vliv jednak samotné sloţení listin, ale pak také výše subjektů, které překročily uzavírací klauzuli. Počet subjektů disponujících zastupitelskými mandáty se od prvních voleb napříč kraji téměř ztrojnásobil. I dle tohoto poznatku je zřejmé, ţe podíl zvolených ţen není přímo úměrný nárůstu úspěšných subjektů. Stálé zastoupení ve všech krajích mají tři parlamentní strany, kterými jsou ČSSD, KSČM a ODS. Právě zastupitelky těchto stran tvořily většinu z celkového počtu zvolených ţen. Zastoupení dle stranické příslušnosti ale nemá jasný prokazatelný vývoj. Celkový počet zastupitelek se odvíjí od zisku mandátů pro celou stranu. Zvýšený počet úspěšných subjektů ve volbách 2012 vedl k tomu, ţe uspělo historicky nejvíce ţen mimo tři strany s trvalým parlamentním zastoupením. Komunisté měli největší počet ţen hned po prvních volbách, ve kterých zvítězila ODS. Obhajoba vítězství přinesla ODS prvenství v počtu ţen ve druhém období. Naopak s úspěchem levicových stran v letech 2008 a 2012 přišlo výraznému oslabení ţenského zastoupení v řadách občanských demokratů, které se dostalo aţ téměř na čtvrtinu stavu z roku 2004. Profit ze ztráty pravicové konkurence měly zejména kandidátky ČSSD. 69

V budoucnu bude zajímavé sledovat, zda se na krajské úrovni dokáţí prosadit nové politické subjekty, které mají zástupce v dalších typech zastupitelských sborů. Realita z předchozích období nám totiţ ukázala, ţe úspěch na parlamentní úrovni se na krajské nemusí zejména u menších subjektů opakovat. Kandidátky z menších subjektů tvoří drtivou většinu uchazeček o mandáty, coţ by se nezměnilo ani poté, pokud bychom v přehledu přidali k ČSSD, KSČM a ODS i další strany, které měly minimálně jedno sněmovní zastoupení. Převaha muţů v zastupitelských sborech je nadále patrná, a to nejen v případě krajských voleb. Ţeny měly za všechna volební období menšinové postavení jak v rámci zastupitelstev, tak posléze v radách a na postech hejtmanek. Zatímco nominaci ţen na kandidátní listiny mohou subjekty ovlivnit svými vnitřními pravidly, tak jejich prosazení do krajských zastupitelstev a vlád je čistě záleţitostí volebních výsledků a povolebních koaličních jednání. Výsledky jednání s ohledem na následné obsazení rad ţenami jsme popsali v co nejširší míře, ale vţdy s moţnostmi danými dostupností zdrojů. Na nejvyšší volená místa v pozici hejtmanek dosáhly jen ţeny v Plzeňském, Středočeském a Ústeckém kraji. Z moţných 56 hejtmanských postů za všechna volební období obsadily ţeny pouze tři. Jak jsme prezentovali ve čtvrté kapitole, tak navíc v pozici (kromě Jany Vaňhové v Ústeckém kraji) nevydrţely ani po celé funkční období. Muţi se většímu zastoupení těší i na ostatních úrovních politického systému. A ačkoliv má počet zvolených ţen v krajích rostoucí tendenci, tak rovnoměrného zastoupení se přirozenou cestou v dohledné době nedocílí. Podíl zastupitelek by se tak mohl zvýšit umělou cestou pomocí povinných kvót. Debata nad jejich zavedením probíhá v České republice nárazově a nezřídka reaguje právě na výsledky voleb. Ovšem ani povinná nominace ţen na přední místa by nebyla úplnou zárukou jejich následného zvolení. Jejich případná účast v zastupitelstvu by byla ohroţena jak celkovým nízkým počtem mandátů pro daný subjekt, tak preferenčním hlasováním, pomocí kterého by mohli voliči stále upřednostnit muţské kandidáty nehledě na navrţené pořadí ţeny v popředí kandidátní listiny. Jistější formou by tedy byla zákonná garance minimálního počtu mandátů pro ţeny v zastupitelském sboru. Přestoţe výzkum na poli volebních studií zaţil v posledních letech značný rozmach, tak v otázce úspěšnosti ţen zůstává řada oblastí, které by mohly být podrobeny dalšímu zkoumání. Nabízí se mezinárodní komparace, jelikoţ zřízením politického systému s podobným uspořádáním jeho úrovní disponuje řada států. Pokud zůstaneme na krajské úrovni, najdeme i zde další oblasti, které byly jiţ všeobecně zkoumány, ale nezaměřovaly se přímo na ţeny. S rozšiřující se nabídkou kandidujících politických subjektů by řada ţen mohla uvaţovat o změně politické příslušnosti. 70

Téma „přeběhlictví“ se jiţ autoři věnují. Při zpracování dat jsme také narazili na případy stranických přesunů zvolených ţen, ale pouze v počtu jednotek případů. Ty jsme v textu uvedli, ale zvláštní pozornost v podobě samostatné kapitoly jsme vzhledem k nízkému počtu případů této záleţitosti nevěnovali. Kandidátní listiny nabízejí rovněţ informace o bydlišti ţen, takţe lze blíţe zkoumat i regionální strukturu, kterou jsme pojali čistě v rovině celých krajů. Proto by bylo moţné sledovat zda podpora kandidátek pramení i z jejich prostorového rozmístění v daném kraji. V otázce preferenčního hlasování by se mohl budoucí výzkum zaměřit na vliv vzdělání. Jelikoţ na kandidátních listinách najdeme i údaje o dosaţených titulech, lze na základě výsledků zjistit, zda voliči při udělování přednostních hlasů zohledňují vzdělanostní faktor. To vše lze zkoumat jak ve všeobecné rovině, tak na případech konkrétních stran. V kapitole o kumulaci mandátů jsme přinesli obsáhlé výsledky o sdílení funkcí ţenami se zaměřením na jejich další politické působení na ostatních úrovních systému. Dle vypočtených hodnot se kumulování postů v politické sféře u ţen rozšiřuje. Jak jsme si ověřili na početném mnoţství případů, tak ţeny často kvůli výkonu více mandátů posléze na jeden z nich rezignují. Četnost kandidátek a zastupitelek na základě jejich profese (dělnická, zdravotnická, administrativní, ekonomická, vědecká, atd.) můţe tvořit další rozpracování tématu ţen v politice. Vznik krajů přinesl do prostředí politického systému České republiky novou arénu, v níţ politické subjekty soutěţí o přízeň voličů. Práce přinesla odpovědi na otázky, jak si ve volebním klání stojí ţeny. Čtyři volební cykly přinesly dostatečnou zásobu dat, dle kterých bylo moţné sledovat trendy, které se na krajské úrovni v souvislosti se ţenami objevily. Odpovědí na otázky v řadě zmíněných a dosud neprobádaných oblastí zůstává hodně.

71

Prameny a literatura Literatura Balík, Stanislav a Kyloušek, Jakub et al. 2005. Krajské volby v České republice 2004. Brno: Masarykova univerzita Brno: Mezinárodní politologický ústav. Balík, Stanislav et al. 2013. Většinový systém pro sněmovní volby? České zkušenosti a debaty. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Balík, Stanislav et al. 2013a. Krajské volby 2012. Brno: Masarykova univerzita Brno: Mezinárodní politologický ústav. Cabada, Ladislav a Vodička, Karel. 2011. Politický systém České republiky: historie a současnost. Praha: Portál. Eibl, Otto et al. 2009. Krajské volby 2008. Brno: CDK. Kunštát, Daniel a Mrklas, Ladislav et al. 2010. Krajské volby 2008. Praha: CEVRO Institut, o.p.s. Ryšavý, Dan a Šaradín, Pavel. 2011. Zastupitelé českých měst a obcí v evropské perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství. Šaradín, Pavel. 2001. Krajské volby 2000: Olomoucký kraj. Olomouc: Univerzita Palackého. Šaradín, Pavel. 2006. Krajské volby v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého. Šaradín, Pavel. 2008. Teorie voleb druhého řádu a moţnosti jejich aplikace v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého. Šaradín, Pavel a Voţenílek, Vít. 2009. Atlas Voleb do zastupitelstva Olomouckého kraje 2000, 2004, 2008. Olomouc: Univerzita Palackého.

Internet Baborová, Vítězslava. 2013. Prohlášení Mgr. Vítězslavy Baborové. (cit 2014-01-20). (http://strakonice.kscm.cz/article.asp?thema=5463&item=74741). Bartoníšek, Radek a Bureš, Vítězslav. 2014. Řihák rezignoval na funkci hejtmana Středočeského kraje. (cit. 2014-09-30). (http://brno.idnes.cz/vyslouzili-politici-na-jihumoravy-sefuji-agenture-ci-uradu-prq-/brno-zpravy.aspx?c=A130620_1942677_brnozpravy_ekr). Broulík, Petr a Wirnitzer, Jan. 2009. Senátor Dryml přišel o funkce krajského vicehejtmana a radního. (cit. 2014-10-02). (http://zpravy.idnes.cz/senator-dryml-prisel-o-funkce-krajskehovicehejtmana-a-radniho-p7w-/domaci.aspx?c=A090122_083401_domaci_adb).

72

Broţ, Jan a Fialová, Barbora. 2010. ODS vzdala koalici. S Haškem byly akce i chaos, říká Procházková. (cit. 2014-09-22). (http://brno.idnes.cz/ods-vzdala-koalici-s-haskem-byly-akcei-chaos-rika-prochazkova-pts-/brno-zpravy.aspx?c=A100616_193513_brno-zpravy_dmk). Čermák, Daniel, Kostelecký, Tomáš, Daniel a Vobecká, Jana. 2006. „Druhé volby do krajských zastupitelstev – kontinuita nebo změna?“ Evropská volební studia 1, 2. (cit. 201312-10). (http://ispo.fss.muni.cz/uploads/EVS/002/evs2-1.pdf). Česká strana sociálně demokratická. 2011. Mgr. Milena Kovaříková. (cit 2014-11-12). (http://www.cssd.cz/mgr-milena-kovarikova/zivotopis/mgr-milena-kovarikova/). Česká tisková kancelář. 2010. Sněmovna je zase úplná. Na dva týdny přijala dvě nové poslankyně. (cit. 2014-10-15). (http://www.lidovky.cz/snemovna-je-zase-uplna-na-dva-tydnyprijala-dve-nove-poslankyne-psp-/zpravy-domov.aspx?c=A100518_123221_ln_domov_glu). Formánková, Šárka a Rokosová, Alena. 2012. Moravčíková je středočeskou hejtmankou, nezávislí odmítli hlasovat. (cit. 2014-01-20). (http://praha.idnes.cz/stredoceskou-hejtmankouje-zuzana-moravcikova-fru-/praha-zpravy.aspx?c=A120604_092608_praha-zpravy_sfo) Horáček, Aleš. 2011. Exprimátor Liberce Kittner sloţil funkci v krajském zastupitelstvu. (cit. 2014-09-26).

(http://liberec.idnes.cz/exprimator-liberce-kittner-slozil-funkci-v-krajskem-

zastupitelstvu-12j-/liberec-zpravy.aspx?c=A111025_125459_liberec-zpravy_alh). Hubený, Jaroslav a Růţička K., Jiří. 2012. Pardubický kraj má nového hejtmana, Netolický je nejmladším v historii. (cit. 2014-10-06). (http://zpravy.idnes.cz/novy-hejtman-pardubickehokraje-martin-netolicky-je-nejmladsim-hejtmanem-1re/domaci.aspx?c=A121102_143426_pardubice-zpravy_jah). Jiřička, Jan.. 2013. Langšádlová opustí zastupitelstvo kraje. Nemá prý přístup k informacím. (cit. 2014-01-12). (http://praha.idnes.cz/langsadlova-opousti-zastupitelstvo-kraje-f2m-/prahazpravy.aspx?c=A130403_184120_praha-zpravy_jj). Frouzová, Kateřina. 2014. Konec čachrů s obvody. Praha se přiblíţila systému krajských voleb.

(cit.

2014-05-08).

(http://praha.idnes.cz/zmena-systemu-voleb-praha-09o-/praha-

zpravy.aspx?c=A140503_2061886_praha-zpravy_mav). iDnes.cz. 2007. Zemřel pardubický hejtman Rabas, prohrál boj s nemocí. (cit. 2014-10-06). (http://zpravy.idnes.cz/zemrel-pardubicky-hejtman-rabas-prohral-boj-s-nemoci-f9b/domaci.aspx?c=A071105_094507_domaci_miz). Jihočeský kraj. 2014a. Výroční zprávy podle zákona č. 106/1999 Sb. (17.) a Výroční zprávy JčK.

(cit

2014-02-20).

(http://www.kraj-

jihocesky.cz/119/vyrocni_zpravy_podle_zakona_c_1061999_sb_17_a_vyrocni_zpravy_jck.ht m). 73

Jihočeský kraj. 2014b. Sloţení Rady Jihočeského kraje ve 3. volebním období. (cit 2014-0220).

(http://www.kraj-

jihocesky.cz/148/slozeni_rady_jihoceskeho_kraje_ve_3_volebnim_obdobi.htm). Jihočeský kraj. 2014c. Sekce informací o samosprávných orgánech Jihočeského kraje. (cit 2014-02-20). (http://www.kraj-jihocesky.cz/2/samosprava_kraje.htm). Jitka

Chalánková.

2014.

Ţivotopis.

(cit.

2014-10-15).

(http://www.chalankova.cz/index.php/zivotopis). Jitka Seitlová. 2014. Z mého ţivota. (cit. 2014-10-15). (http://www.seitlova.cz/o-mne). Karlovarský kraj. 2014a. Členové Rady Karlovarského kraje (volební období 2000 - 2004). (cit. 2014-08-09). (http://www.kr-karlovarsky.cz/samosprava/Stranky/Rady/2000-2004.aspx). Karlovarský kraj. 2014b. Sloţení Zastupitelstva Karlovarského kraje (volební období 2000 2004).

(cit.

2014-08-09).

(http://www.kr-

karlovarsky.cz/samosprava/Stranky/Zastupitelstva/2000-2004.aspx). Karlovarský kraj. 2014c. Členové Rady Karlovarského kraje (volební období 2004 - 2008). (cit.

2014-08-09).

(http

http://www.kr-karlovarsky.cz/samosprava/Stranky/Rady/2004-

2008.aspx). Karlovarský kraj. 2014d. Sloţení Zastupitelstva Karlovarského kraje (volební období 2004 2008).

(cit.

2014-08-09).

(http://www.kr-

karlovarsky.cz/samosprava/Stranky/Zastupitelstva/2004-2008.aspx). Karlovarský kraj. 2014e. Sloţení Zastupitelstva Karlovarského kraje (volební období 2008 2012).

(cit.

2014-08-09).

(http://www.kr-

karlovarsky.cz/samosprava/Stranky/Zastupitelstva/2008-2012.aspx). Karlovarský kraj. 2014f. Členové Rady Karlovarského kraje (volební období 2008 - 2012). (cit. 2014-08-09). (http://www.kr-karlovarsky.cz/samosprava/Stranky/Rady/2008-2012.aspx). Karlovarský kraj. 2014g. Rada Karlovarského kraje. (cit. 2014-08-09). (http://www.krkarlovarsky.cz/samosprava/Stranky/Rada.aspx). Kopecký, Josef. 2010. Plzeňská hejtmanka Emmerová rezignovala, chce být pouze poslankyní.

(cit.

2014-09-14).

(http://zpravy.idnes.cz/plzenska-hejtmanka-emmerova-

rezignovala-chce-byt-pouze-poslankyni-1fy-/domaci.aspx?c=A100608_111016_domaci_taj). Kopecký, Josef. 2011. Nové volby v Praze nebudou. Ústavní soud zamítl stíţnost menších stran. (cit. 2014-03-09). (http://zpravy.idnes.cz/ustavni-soud-prave-rozhoduje-zda-pujdouprazane-znovu-volit-sve-zastupitele-1x7-/domaci.aspx?c=A110329_081531_prahazpravy_kop).

74

Kopecký, Josef. 2012. Bárta nakonec do voleb nejde, VV získaly statkářku Havránkovou. (cit. 2014-10-02).

(http://zpravy.idnes.cz/vv-ziskaly-pro-krajske-volby-statkarku-havrankovou-

barta-kandidovat-nebude-1vm-/domaci.aspx?c=A120807_100511_domaci_kop). Krajský úřad Jihomoravského kraje. 2014a. Zápis o průběhu ustavujícího zasedání Zastupitelstva Brněnského kraje, konaného dne 20. 12. 2000. (cit 2014-09-22). (http://www.kr-jihomoravsky.cz/archiv/linux/organy/0004/zjmk/zapisy/zjmk001_001220z.htm). Krajský úřad Jihomoravského kraje. 2014b. Zápis o průběhu ustavujícího zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje, konaného dne 16. 12. 2004 ve velké zasedací síni sídla Jihomoravského

kraje.

(cit.

2014-09-22).

(http://www.kr-

jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=1243&TypeID=2). Krajský úřad Jihomoravského kraje. 2014c. Členové rady. (cit. 2014-09-22). (http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=54674&TypeID=1). Krajský úřad Jihomoravského kraje. 2014d. Členové rady. (cit. 2014-09-22). (http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=195777&TypeID=1). Krajský úřad Pardubického kraje. 2011a. Rada Pardubického kraje ve volebním období 20002004. (cit. 2014-10-06). (http://www.pardubickykraj.cz/rada-2000-2004). Krajský úřad Pardubického kraje. 2011b. Pardubický kraj má nového hejtmana. . (cit. 201410-06).

(http://www.pardubickykraj.cz/aktuality/48105/pardubicky-kraj-ma-noveho-

hejtmana?previev=archiv). Krajský úřad Pardubického kraje. 2011c. Rada Pardubického kraje ve volebním období 20042008. (cit. 2014-10-06). (http://www.pardubickykraj.cz/rada-2004-2008). Krajský úřad Pardubického kraje. 2011d. Rada Pardubického kraje ve volebním období 20082012. (cit. 2014-10-06). (http://www.pardubickykraj.cz/rada-2008-2012). Krajský úřad Pardubického kraje. 2011e. Rada Pardubického kraje. (cit. 2014-10-06). (http://www.pardubickykraj.cz/rada). Krajský úřad Plzeňského kraje. 2014a. Sloţení Zastupitelstva a Rady Plzeňského kraje 2000 – 2004. (cit. 2014-09-14). (http://www.plzensky-kraj.cz/cs/article/slozeni-zastupitelstva-a-radyplzenskeho-kraje-2000-2004). Krajský úřad Plzeňského kraje. 2014b. Mgr. Olga Kalčíková (ODS). (cit. 2014-09-14). (http://www.plzensky-kraj.cz/cs/article/mgr-olga-kalcikova-ods-namestek-hejtmanaplzenskeho-kraje-pro-cestovni-ruch-marketing-a). Krajský úřad Plzeňského kraje. 2014c. Sloţení Zastupitelstva a Rady Plzeňského kraje. (cit. 2014-09-14). (http://www.plzensky-kraj.cz/cs/kategorie/volebni-obdobi-2004-2008). 75

Krajský úřad Plzeňského kraje. 2014d. Ţivotopis. (cit. 2014-09-14). (http://www.plzenskykraj.cz/cs/article/zivotopis). Krajský úřad Plzeňského kraje. 2014e. Rada Plzeňského kraje. (cit. 2014-09-14). (http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/rada-plzenskeho-kraje). Krajský úřad Plzeňského kraje. 2014f. JUDr. Zdeňka Lišková. (cit. 2014-09-14). (http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/judr-zdenka-liskova-namestkyne-hejtmana-prooblast-investic-majetku). Králová, Stanislava a Kratochvíl, Luboš. 2011. Hejtman Martínek prosadil i přes kritiku odvolání radní ze své strany. (cit. 2014-10-06). (http://pardubice.idnes.cz/hejtman-martinekprosadil-i-pres-kritiku-odvolani-radni-ze-sve-strany-1eo-/pardubicezpravy.aspx?c=A111215_1701742_hradec-zpravy_klu). Královéhradecký kraj. 2008a. Seznam členů Rady Královéhradeckého kraje a počet zaměstnanců

Královéhradeckého

kraje.

(cit.

2014-10-02).

(http://www.kr-

kralovehradecky.cz/cz/krajsky-urad/povinne-informace/svobodny-pristup-informace/seznamclenu-rady-kralovehradeckeho-kraje-a-pocet-zamestnancu-kralovehradeckeho-kraje-61769/). Královéhradecký kraj. 2008b. Krajská zastupitelka Václava Domšová podlehla své nemoci. (cit.

2014-10-02).

(http://www.regiocentrum.eu/cz/kraj-volene-organy/tiskove-

centrum/aktuality1/krajska-zastupitelka-vaclava-domsova-podlehla-sve-nemoci-71673/). Liberecký deník. 2007. Z politiky jsem odešla, protoţe jsem se cítila vnitřně vyhořelá. (cit. 2014-09-26). (http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/20071211-online.html). Liberecký deník. 2012. Blanka Nedvědická ze Změny pro Liberecký kraj se vzdala mandátu. (cit. 2014-09-26). (http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/blanka-nedvedicka-ze-zmeny-proliberecky-kraj-se-vzdala-mandatu-20121126.html). Liberecký kraj. 2014a. Seznam radních. (cit. 2014-09-26). (http://liberecky-kraj.krajlbc.cz/page64). Liberecký kraj. 2014b. Seznam radních. (cit. 2014-09-26). (http://liberecky-kraj.krajlbc.cz/page1804). Liberecký kraj. 2014c. Nová zastupitelka LK Olga Kubínová převzala osvědčení o nástupu do funkce. (cit. 2014-09-26). (http://www.kraj-lbc.cz/Nova-zastupitelka-LK-Olga-Kubinovaprevzala-osvedceni-o-nastupu-do-funkce--n62575.htm). Liberecký kraj. 2014d. Radek Nastič se vzdal členství v krajském zastupitelstvu. (cit. 2014-0926).

(http://www.kraj-lbc.cz/Radek-Nastic-se-vzdal-clenstvi-v-krajskem-zastupitelstvu-

n63402.htm).

76

Liberecký kraj. 2014e. Seznam zastupitelů. (cit. 2014-09-26). (http://liberecky-kraj.krajlbc.cz/page1812). Liberecký kraj. 2014f. Seznam radních. (cit. 2014-09-26). (http://liberecky-kraj.krajlbc.cz/page4086). Liberecký kraj. 2014g. Seznam zastupitelů. (cit. 2014-09-26). (http://liberecky-kraj.krajlbc.cz/page4093). Liberecký kraj. 2014h. Rada. (cit. 2014-09-26). (http://liberecky-kraj.kraj-lbc.cz/rada). Liberecký

kraj.

2014i.

Zastupitelstvo.

(cit.

2014-09-26).

(http://liberecky-kraj.kraj-

lbc.cz/zastupitelstvo). Liberecký kraj. 2014j. Zápis z 1. zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje konaného dne 18. 12. 2012. (cit. 2014-09-26). (http://liberecky-kraj.kraj-lbc.cz/zastupitelstvo/zapis-z-jednanizastupitelstva-kraje). Liberecký kraj. 2014k. Bývalí radní za ČSSD rezignovali na posty krajských zastupitelů. (cit. 2014-09-26). (http://www.kraj-lbc.cz/Byvali-radni-za-CSSD-rezignovali-na-posty-krajskych-zastupitelu-n183435.htm). Liberecký kraj. 2014k. Zastupitelstvo Libereckého kraje odvolalo z funkce statutární náměstkyni hejtmana. (cit. 2014-11-26). (http://www.kraj-lbc.cz/Zastupitelstvo-Libereckehokraje-odvolalo-z-funkce-statutarni-namestkyni-hejtmana-n262964.htm). Lidovky.cz. 2014. Středočeský kraj má nového hejtmana. Řiháka vystřídal Petera. (cit. 201409-30).

(http://www.lidovky.cz/novym-stredoceskym-hejtmanem-se-stal-milos-petera-fwq-

/zpravy-domov.aspx?c=A140627_110802_ln_domov_ele). Ministerstvo

vnitra.

2013a.

Zákony.

Portál

veřejné

správy.

(cit

2014-03-18).

(http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=45807&nr=347~2F1997&rpp=15#loc al-content). Ministerstvo

vnitra.

2013b.

Zákony.

Portál

veřejné

správy.

(cit

2014-03-18).

(http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=74300&recShow=2&fulltext =&nr=135~2F2011&part=&name=&rpp=15#parCnt). Ministerstvo

vnitra.

2014.

Zákony.

Portál

veřejné

správy.

(cit

2014-03-18).

(http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=74300&recShow=2&fulltext =&nr=135~2F2011&part=&name=&rpp=15#parCnt). Olomoucký kraj. 2014a. Usnesení z ustavujícího zasedání zastupitelstva Olomouckého kraje konaného dne 21.12.2000. (cit. 2014-10-15). (http://www.kr-olomoucky.cz/volebni-obdobi2000-2004-cl-1182.html).

77

Olomoucký kraj. 2014b. Usnesení z 1. zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje konaného dne 2. 12. 2004. (cit. 2014-10-15). (http://www.kr-olomoucky.cz/volebni-obdobi-2004-2008cl-1181.html). Olomoucký kraj. 2014c. Usnesení z 1. zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje konaného dne 14. 11. 2008. (cit. 2014-10-15). (http://www.kr-olomoucky.cz/usneseni-zok-cl-438.html). Pluhař, Adam. 2014. Liberecká krajská koalice přišla o většinu, opustila ji radní Hujerová. (cit.

2014-09-26).

(http://liberec.idnes.cz/liberecka-koalice-nema-vetsinu-dzm-/liberec-

zpravy.aspx?c=A140923_190338_liberec-zpravy_bse). Půlpán, David. 2012. Kandidátka, jíţ se ztratily hlasy, uspěla. V zastupitelstvu nahradí kolegu. (cit. 2014-10-6). (http://zpravy.idnes.cz/soud-zrusil-vysledek-voleb-v-pardubickemkraji-frj-/domaci.aspx?c=A121031_185334_pardubice-zpravy_brm). Rambousková, Michaela. 2012. Studenti protestují proti vládě s KSČM, hejtmanovi to řekli do očí. (cit. 2014-10-02). (http://hradec.idnes.cz/studenti-prostestovali-proti-kscm-na-zasedanizastupitelstva-v-kralovehradeckem-kraji-g66-/hradeczpravy.aspx?c=A121119_165656_hradec-zpravy_pos). Ryšavý, Dan. 2007. ,,Regionální politické elity – zrod, charakter a důsledky.“ Sociologický časopis

2005,

č.

7.

(cit.

2014-01-08)

(http://sreview.soc.cas.cz/uploads/9c157b46bb7c2ae0b02df1e6ce10cc5c005d9d73_514_075%20Rysavy.pdf). Starostové pro Liberecký kraj. 2012. Trojici politiků čeká rezignace. (cit. 2014-09-26). (http://www.starostoveprolibereckykraj.cz/tiskove-prohlaseni-400.html). Strana zelených. 2014. Jana Drápalová. (cit. 2014-09-22). (http://www.zeleni.cz/vedenistrany/jana-drapalova/). Strnadová, Tereza. 2009. ODS: Místo Venclíka půjde do rady Sokolová. (cit. 2014-09-22). (http://brno.idnes.cz/ods-misto-venclika-pujde-do-rady-sokolova-f18-/brnozpravy.aspx?c=A090909_181626_brno_trr). Tolarová, Martina. 2014. Šimánka na kraji nahradí Milena Stárková. (cit. 2014-12-08). (http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/simanka-na-kraji-nahradi-milena-starkova20141208.html). TOP

09.

2014.

Mgr.

Helena

Langšádlová.

(cit.

2014-01-12).

(http://www.top09.cz/osobnosti/mgr-helena-langsadlova-533.html). Ťopek, Martin. 2012. Kandidátka ODS napadla volby. Zmizel hlas, který dala sama sobě. (cit. 2014-10-06).

(http://pardubice.idnes.cz/clanek.aspx?c=A121023_164039_pardubice-

zpravy_mt). 78

Valášek, Lukáš. 2013. O vyslouţilé politiky je postaráno i v Brně. Jsou z nich manaţeři. (cit. 2014-09-22).

(http://brno.idnes.cz/vyslouzili-politici-na-jihu-moravy-sefuji-agenture-ci-

uradu-prq-/brno-zpravy.aspx?c=A130620_1942677_brno-zpravy_ekr). Volební server Českého statistického úřadu. 2014. Dostupné na www.volby.cz Zlínský kraj. 2014a. Výpisy usnesení Zastupitelstva Zlínského kraje 2000 – 2004. (cit 201411-12). (http://www.kr-zlinsky.cz/vypisy-usneseni-zastupitelstva-zlinskeho-kraje-2000-2004cl-174.html). Zlínský kraj. 2014b. Výpisy usnesení Zastupitelstva Zlínského kraje 2004 – 2008. (cit 201411-12). (http://www.kr-zlinsky.cz/vypisy-usneseni-zastupitelstva-zlinskeho-kraje-2004-2008cl-172.html). Zlínský kraj 2014c. Novou členkou krajské rady je Hana Příleská. (cit 2014-11-12). http://www.kr-zlinsky.cz/novou-clenkou-krajske-rady-je-hana-prileska-aktuality-6383.html

79

Seznam zkratek A - Alternativa ČSSD - Česká strana sociálně demokratická D - Doktoři za uzdravení společnosti ED - Evropští demokraté KDU-ČSL - Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová KpKK - Koalice pro Královéhradecký kraj KpPK - Koalice pro Pardubický kraj KpSK - Koalice pro Středočeský kraj KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy NPM - Nestraníci pro moravu NSK - Nezávislí starostové pro kraj ODA - Občanská demokratická aliance ODS - Občanská demokratická strana SLK - Starostové pro Liberecký kraj SNK - Sdruţení nezávislých kandidátů SNK ED - Sdruţení nezávislých kandidátů - Evropští demokraté SPK – Sdruţení pro Pardubický kraj SOS - Strana pro otevřenou společnost SPOZ - Strana práv občanů Zemanovci STAN - Starostové a nezávislí SZ - Strana zelených TOP 09 - Tolerance, odpovědnost, prosperita 09 US - Unie svobody V - Východočeší VV- Věci veřejné ZpLK - Změna pro Liberecký kraj ZpM - Zelená pro Moravu

80

Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam zvolených krajských zastupitelek v České republice v letech 2000-2014 Příloha č. 2: Obhajoba mandátů ţen v jednotlivých krajích za období let 2000-2014 Příloha č. 3: Zvolené zastupitelky dle stranické příslušnosti v jednotlivých krajích ČR Příloha č. 4: Věková struktura kandidujících ţen v krajích za všechna volební období Příloha č. 5: Věková struktura zvolených zastupitelek vybraných sněmovních stran Příloha č. 6: Počty kandidujících a zvolených ţen v ostatních typech voleb v České republice

81

Příloha č. 1: Seznam zvolených krajských zastupitelek v České republice v letech 2000-2014 Zastupitelky jsou seřazeny abecedně dle navrhující strany a dále podle pořadového čísla, pod kterým ve volbách kandidovaly. Údaje v jednotlivých sloupcích postupně vyjadřují: pořadové číslo, jméno, věk, navrhující stranu, politická příslušnost, povolání, bydliště, absolutní počet hlasů, absolutní počet hlasů v % a pořadí v konečných výsledcích. Přehled je zpracován na základě volebních výsledků zveřejněných na serveru www.volby.cz a nejsou v něm zahrnuty změny v obsazení mandátů, ke kterým došlo v průběhu volebních období. Zjištěné změny jsou popsány v kapitolách zaměřených na jednotlivé kraje. Středočeský kraj Volební období 2000-2004 4 Mašatová Milada

55

ČSSD

ČSSD

soukr. podnikatelka

Černošice

909

2.01

4

7 Kudláčková Eva Ing.

47

DEU

DEU

odb.prac. MŠMT

Brandýs n.L.-St.Bol.

2 057

3.39

7

5 Langšádlová Helena

37

KDU-ČSL

KDU-ČSL

starostka města

Černošice

2 957

4.88

5

2 Horváthová Hana

46

KSČM

KSČM

daňový poradce

Zruč nad Sázavou

2 360

3.78

2

6 Hajleková Zdeňka Ing.

41

KSČM

KSČM

odborný referent

Brandýs n.L.-St.Bol.

1 232

1.97

6

13 Fialová Jiřina

50

KSČM

KSČM

starostka

Vraňany

1 131

1.81 13

14 Hroníková Eva

45

KSČM

KSČM

prodavačka

Kladno

1 712

2.74 14

4 Nohýnková Dagmar

44

ODS

ODS

starostka

Dřísy

2 148

2.62

4

9 Pospíšilová Jiřina

44

ODS

ODS

manaţerka

Kutná Hora

1 363

1.66

9

11 Honová Jaroslava Ing.

41

ODS

ODS

vedoucí oddělení MŢP

Hostivice

882

1.07 11

20 Janotová Eva

47

ODS

ODS

starostka

Kněţeves

984

1.20 20

82

Volební období 2004-2008 4 Vlková Miloslava

45

ČSSD

ČSSD

Starostka

4 Langšádlová Helena

41

KDU-ČSL

1 124 2.42

4

998 5.42

4

2 Fialová Jiřina

54

KSČM

KSČM

Poslankyně

Vraňany

1 456 2.75

2

3 Hajleková Zdeňka Ing.

45

KSČM

KSČM

lesní inţenýrka

Brandýs n.L.-St.Bol.

1 521 2.88

3

4 Horváthová Hana

50

KSČM

KSČM

Účetní

Zruč nad Sázavou

689 1.30

4

4 Nohýnková Dagmar

48

ODS

ODS

zastupitelka ZK

Dřísy

1 338 1.07

4

6 Pospíšilová Jiřina

48

ODS

ODS

Manaţerka

Kutná Hora

1 094 0.88

6

16 Janotová Eva

51

ODS

ODS

Starostka

Kněţeves

811 0.65 16

26 Chrtová Ilona Ing.

45

ODS

ODS

Starostka

Libčice nad Vltavou

799 0.64 26

29 Jermanová Jaroslava Ing.

34

ODS

ODS

Starostka

Krhanice

567 0.45 29

Volební období 2008-2012 4 Vlková Miloslava 14 Moravčíková Zuzana Ing. 19 Becherová Miloslava Mgr. 20 Šmídová Lenka Mgr. 22 Chloupková Marcela 25 Mocová Dagmar Ing. 26 Medřická Dana 28 Stöcklová Zuzana Mgr. 3 Fialová Jiřina 6 Nekovářová Zuzana

49 51 49 51 51 61 45 32 58 45

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD KSČM KSČM

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD KSČM BEZPP

KDU-ČSL starostka města Černošice

starostka Štěchovic vedoucí odd. Městského úřadu místostarostka Stochova ředitelka Úřadu práce Beroun místostarostka Lysé nad Labem ředitelka Agrární komory starostka Lišan asistentka europoslance Poslankyně Starostka 83

Štěchovice Černošice

Štěchovice Kutná Hora Stochov Beroun Lysá nad Labem Mnichovo Hradiště Lišany Kladno Vraňany Všejany

3 300 1 205 769 1 620 933 1 356 772 617 1 418 554

2,36 0,86 0,55 1,16 0,66 0,97 0,55 0,44 2,59 1,01

4 14 19 20 22 23 24 26 3 6

7 Hajleková Zdeňka Ing. 3 Kovářová Věra Ing. 4 Nohýnková Dagmar 18 Janotová Eva Volební období 2012-2016 4 Vlková Miloslava 7 Moravčíková Zuzana Ing. 12 Mocová Dagmar Ing. 13 Třísková Emílie 14 Mlynářová Lenka 15 Růţičková Aneta Bc. DiS. 18 Šmejkalová Petra 3 Fialová Jiřina 6 Bechynská Dana Ing. 10 Nekovářová Zuzana 17 Šedivá Krulišová Jana 18 Krejčová Marie 15 Štěpánová Jana Mgr. 1 Langšádlová Helena Mgr. 2 Kovářová Věra Ing. 4 Nováková Nina Mgr.

49

KSČM

KSČM lesní inţenýrka

44 52 55

"NSK" ODS ODS

BEZPP starostka obce Chýně ODS náměstek hejtmana ODS Starostka

53 ČSSD 55 ČSSD 65 ČSSD 50 ČSSD 46 ČSSD 34 ČSSD 42 ČSSD 62 KSČM 57 KSČM 49 KSČM 40 KSČM 54 KSČM 40 ODS 48 TOP 09 48 STAN

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD KSČM BEZPP BEZPP KSČM KSČM ODS TOP 09 STAN

ředitelka SPMP Hvozdy hejtmanka Středočeského kraje řed. okresní agrární komory řed. Centra soc.a zdrav.sluţeb Úřednice diplomovaná zdravotní sestra Úřednice předsedkyně Zdravotního výboru starostka obce koordinátor obchodu Masérka předsedkyně OV KSČM Starostka poslankyně PSP ČR lektorka němec. jaz., ekonomka

58 TOP 09

TOP 09 místostarostka, SŠ pedagog

84

Brandýs nad LabemStará Boleslav Chýně Dřísy Kněţeves

Štěchovice Kutná Hora Mnichovo Hradiště Poděbrady Cerhenice Kladno Divišov Vraňany Kounov Všejany Kutná Hora Vlašim Bakov nad Jizerou Černošice Chýně Brandýs nad LabemStará Boleslav

865 585 2 578 738

1 436 5 049 1 544 1 703 580 1 659 632 1 902 925 604 848 873 2 147 3 920 2 128

1,58

7

2,56 3 1,97 4 0,56 18

1,88 6,62 2,02 2,23 0,76 2,17 0,82 2,64 1,28 0,83 1,17 1,21 3,34 9,56 5,19

5 2 12 13 14 15 18 3 6 10 17 18 15 1 5

1 737 4,23 6

Jihočeský kraj Volební období 2000-2004 2 Vymětalová Anna

46

ČSSD

ČSSD

asistent poslance

Jindřichův Hradec

964

4.34 2

6 Krejsová Jana RNDr.

46

ČSSD

ČSSD

ředitelka OHS

Prachatice

605

2.72 6

5 Baborová Vítězslava Mgr.

46

KSČM

KSČM

Učitelka

Strakonice

1 772

5.51 5

1 Stráská Ivana Mgr.

48

SNK

BEZPP

starostka města

Milevsko

1 022

5.83 1

8 Rybářová Marie MUDr.

48

US

US

Lékařka

Tábor

1 900

5.10 8

Volební období 2004-2008 2 Bohdalová Vlasta Mgr.

47

ČSSD

ČSSD

náměstkyně primátora

České Budějovice

895 4.74

2

4 Krejsová Jana RNDr.

50

ČSSD

ČSSD

prac. ochrany veřejného zdraví

Prachatice

506 2.68

4

6 Stráská Ivana Mgr.

52

ČSSD

BEZPP

Starostka

Milevsko

895 4.74

6

3 Hrdinová Marie Ing. Bc.

36 KDU-ČSL

Mirovice

476 3.33

3

6 Baborová Vítězslava Mgr.

50

KSČM

KSČM

Učitelka

Strakonice

1 073 3.76

6

12 Joanidu Miluše Mgr.

59

KSČM

KSČM

důchodkyně

Lišov

282 0.98 12

22 Piherová Eva Ing.

35

ODS

ODS

Učitelka

Volyně

402 0.61 22

24 Karlovská Dáša MUDr.

62

ODS

ODS

soukromá lékařka

Tábor

26 Cipínová Jana Mgr.

46

ODS

ODS

ředitelka gymnázia

Křemţe

453 0.68 26

2 Borská Jana JUDr.

46

SNK

SNK

právnička

Tábor

412 5.47

KDU-ČSL Učitelka

85

1 155 1.75 24 2

Volební období 2008-2012 2 Stráská Ivana Mgr. 4 Procházková Blanka Mgr. 8 Bohdalová Vlasta Mgr. 9 Krejsová Jana RNDr. 3 Hrdinová Marie Ing. Bc. 2 Baborová Vítězslava Mgr. 5 Počtová Lucie 10 Nohavová Alena 6 Ţirovnická Simona Bc. 16 Ţiláková Marie 18 Brodská Jitka Ing.

56 ČSSD ČSSD místostarostka města 56 ČSSD ČSSD jednatelka společnosti 51 ČSSD ČSSD poslankyně PS PČR 54 ČSSD ČSSD vysokoškolský pedagog 40 KDU-ČSL KDU-ČSL člen Rady JČ kraje 54 KSČM KSČM Učitelka 22 KSČM BEZPP Studentka 48 KSČM KSČM učitelka MŠ 39 ODS ODS asistentka poslance 44 ODS ODS Manaţerka 42 ODS ODS středoškolská učitelka

Volební období 2012-2016 2 Stráská Ivana Mgr. 10 Krejsová Jana RNDr. 11 Bohdalová Vlasta Mgr. 12 Bastlová Olga Ing. 2 Nohavová Alena 4 Baborová Vítězslava Mgr. 5 Počtová Lucie DiS. 11 Rodinová Hana Ing. Ph. D. 12 Filipová Hana

60 58 55 42 52 58 26 31 52

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD KSČM KSČM BEZPP BEZPP KSČM

náměstkyně hejtmana Zastupitel poslankyně PS PČR místostarostka Učitelka Učitelka zdravotní sestra podnikatelka administrativní pracovnice

86

Milevsko České Budějovice České Budějovice Prachatice Mirovice Radomyšl České Budějovice Třeboň Tábor Strakonice České Budějovice

Milevsko Prachatice České Budějovice Tábor Třeboň Radomyšl Hlincová Hora Osek Bechyně

2 028 946 1 563 938 765 1 361 511 561 1 036 421 301

3 341 1 159 1 209 1 090 2 021 1 567 909 641 498

2,94 2 1,37 4 2,26 8 1,36 9 5,39 3 4,18 2 1,57 5 1,72 10 1,71 6 0,69 16 0,49 18

6,21 2,15 2,24 2,02 5,43 4,21 2,44 1,72 1,33

2 10 11 12 2 4 5 11 12

Plzeňský kraj Volební období 2000-2004 3 Rippelová Jiřina JUDr.

41

ČSSD

ČSSD

starostka

Sušice

1 726

7.55

3

4 Peprná Hana

53

ČSSD

ČSSD

místostarostka

Chotěšov

595

2.60

4

5 Báčová Anna Mgr.

55

ČSSD

ČSSD

učitelka

Tachov

1 012

4.42

5

6 Vítková Helena

40

ČSSD

ČSSD

asistentka senátora

Líně

440

1.92

6

1 Suchá Helena

41

KSČM

BEZPP

moderátorka

Plzeň

4 213

13.10

1

2 Levá Ivana

50

KSČM

KSČM

učitelka

Starý Plzenec

2 104

6.54

2

8 Benediktová Hana

35

KSČM

BEZPP

zdravotní sestra

Přeštice

1 000

3.11

8

10 Lišková Zdeňka JUDr.

46

KSČM

KSČM

advokátka

Rokycany

1 331

4.13

10

2 Kalčíková Olga Mgr.

43

ODS

ODS

úřednice

Klatovy

1 716

4.64

2

8 Platzová Věra

50

ODS

ODS

úřednice

Heřmanova Huť

345

0.93

8

10 Wollerová Jaroslava

53

ODS

ODS

učitelka gymnázia

Domaţlice

1 195

3.23

10

12 Maříková Jaroslava Ing.

47

ODS

ODS

starosta MO Plzeň 3

Plzeň

1 769

4.78

12

7 Maciarzová Helena Ing.

30

US

US

ekonomka

Plzeň

1 154

4.52

7

Volební období 2004-2008 3

Rippelová Jiřina JUDr.

45

ČSSD

ČSSD

Starostka

Sušice

1 513

7.31

3

1

Bystřická Jana

54

KSČM

KSČM

předsedkyně MěV KSČM

Plzeň

2 017

7.31

1

2

Hornofová Zdeňka RSDr.

57

KSČM

KSČM

asistentka poslankyně PČR

Plzeň

1 394

5.05

2

7

Benediktová Hana

39

KSČM

BEZPP

zdravotní sestra

Přeštice

455

1.64

7

9

Hrubá Ivana Mgr.

46

KSČM

KSČM

Místostarostka

Blovice

590

2.13

9

3

Kalčíková Olga Mgr.

47

ODS

ODS

členka rady Plzeňského kraje

Klatovy

2 028

3.54

3

87

11 Spalová Simona Bc.

30

ODS

ODS

studentka VŠ

Plzeň

417

0.72

11

18 Wollerová Jaroslava

57

ODS

ODS

Učitelka

Domaţlice

480

0.83

18

19 Koenigsmarková Eva Mgr.

51

ODS

ODS

učitelka ZŠ

Stříbro

341

0.59

19

Plzeň Dobřany Sušice Plzeň Přeštice Hvozd Postřekov Rokycany Plzeň

8 615 13,24 1 848 1,30 6 3 336 5,12 10 1 369 2,85 2 1 037 3,30 3 1 049 3,34 4 458 1,46 6 1 115 3,55 7 557 1,77 8

Volební období 2008-2012 1 Emmerová Milada Doc. MUDr. CSc. 6 Terelmešová Dagmar 10 Rippelová Jiřina JUDr. 2 Valentová Gabriela 3 Benediktová Hana 4 Nágrová Alexandra 6 Váchalová Hana 7 Lišková Zdeňka JUDr. 8 Hornofová Zdeňka RSDr.

63 38 49 38 43 55 42 54 61

Volební období 2012-2016 4 Stárková Milena Ing. 15 Hořanová Iva 2 Lišková Zdeňka JUDr. 4 Nágrová Alexandra 2 Krejsová Marcela JUDr. 10 Rubáková Věra Ing. et Ing. Bc. 11 Trylčová Radka Mgr. 14 Matoušová Helena

ČSSD ČSSD KSČM KSČM ODS ODS ODS ODS

50 48 58 59 54 51 37 52

ČSSD ČSSD ČSSD ODS KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM

ČSSD ČSSD ČSSD ODS BEZPP KSČM BEZPP KSČM KSČM

ČSSD ČSSD KSČM KSČM ODS ODS ODS ODS

Lékařka místostarostka Dobřany senátorka PČR manaţerka ODS vrchní sestra starostka obce administrativní pracovnice Advokátka asistentka poslankyně PČR

bankovní úřednice místostarostka města Stod Advokátka starostka obce Právnička učitelka odborných předmětů řed. úřadu Reg.hosp.komory PK radní města Plzně

88

Sušice Stod Rokycany Hvozd Plzeň Tachov Manětín Plzeň

1 005 364 1 636 1 192 2 373 653 586 246

2,42 0,87 4,68 3,41 5,37 1,47 1,32 0,55

4 15 2 4 6 10 11 14

Karlovarský kraj Volební období 2000-2004 8 Hozmanová Hana

34

ČSSD

ČSSD

zaměst. v truhlářství

Františkovy Lázně

332

3.07

8

3 Haláková Olga

52

KDU-ČSL

KDU-ČSL

výtvarnice

Bečov nad Teplou

530

4.21

4

3 Strnadová Jana

63

KSČM

KSČM

důchodkyně

Březová

785

5.33

4

8 Bešťáková Kamila PhDr.

57

KSČM

KSČM

důchodkyně

Karlovy Vary

564

3.83

8

12 Chrástová Libuše

51

ODS

ODS

starostka

Františkovy Lázně

737

4.02

12

13 Volavková Ellen Mgr.

51

ODS

ODS

starostka

Mariánské Lázně

762

4.16

13

Volební období 2004-2008 1 Haláková Olga

56

KDU-ČSL KDU-ČSL výtvarnice

Bečov nad Teplou

367 12.22

2

3 Strnadová Jana

67

KSČM

KSČM

důchodkyně

Březová

429

3.22

3

8 Bešťáková Kamila PhDr.

60

KSČM

KSČM

důchodkyně

Karlovy Vary

238

1.78

8

5 Volavková Ellen Mgr.

55

ODS

ODS

psycholoţka

Mariánské Lázně

691

2.92

5

15 Chrástová Libuše

55

ODS

ODS

starostka

Františkovy Lázně

461

1.95 15

20 Fiedlerová Zdeňka

56

ODS

ODS

starostka

Jáchymov

205

0.86 20

21 Strnadová Dagmar

47

ODS

ODS

starostka

Tři Sekery

299

1.26 21

89

Volební období 2008-2012 4 Hozmanová Hana 13 Petříková Jana Mgr.

42 50

ČSSD ČSSD

ČSSD ČSSD

1 Podzemská Berenika MUDr.

42

Doktoři

Doktoři

3 Kříţová Jana

50

KDU-ČSL

KDU-ČSL

4 Valjentová Eva Ing. 8 Volavková Ellen Mgr.

44 59

KSČM ODS

KSČM ODS

Volební období 2012-2016 8 Hozmanová Hana

45

ČSSD

ČSSD

Účetní

Cheb

333

2,03

9

12 Wernerová Markéta

28

ČSSD

ČSSD

jednatelka,Karl. bahenní lázně

Karlovy Vary

382

2,32

13

38

KSČM

KSČM

tajemnice krajského výb. KSČM

Vojkovice

833

5,02

3

47 51 57

KSČM KSČM KSČM

KSČM BEZPP KSČM

vedoucí referent asistentka ředitele Ekonomka

Sokolov Karlovy Vary Kraslice

782 244 165

4,71 1,47 0,99

11 13 14

39

ODS

ODS

starostka města Horní Slavkov

Horní Slavkov

504

7,13

3

7 Vojtová Barbora 11 Valjentová Eva Ing. 13 Bartůňková Věra 14 Hajská Bohuslava 6 Vildumetzová Jana Mgr.

účetní náměstkyně primátorky

Cheb Karlovy Vary

798 3,07 502 1,93

4 13

lékařka

Nejdek

644 8,13

2

Cheb

310 6,31

3

Sokolov Mariánské Lázně

806 5,58 582 3,88

4 8

jednatelka Léčebny dlouhodobě nemocných ekonom člen rady kraje

90

Ústecký kraj Volební období 2000-2004 2 Součková Marie MUDr.

47

ČSSD

ČSSD

Lékařka

Chlumec

2 015

6.33

2

6 Ryšánková Jana Bc.

29

ČSSD

ČSSD

Technik

Štětí

603

1.89

6

2 Nováková Hana Ing.

36 KDU-ČSL KDU-ČSL projektant

Lom

1 276

5.03

2

2 Sachetová Jitka

46

KSČM

KSČM

jednatel s.r.o.

Polepy

2 220

4.25

2

11 Struhová Marie Mgr.

51

KSČM

KSČM

místostarostka města

Dubí

1 238

2.37 11

12 Hrábková Dana

42

KSČM

KSČM

asistentka poslance

Rumburk

1 094

2.09 12

15 Mádlová Alena

42

KSČM

KSČM

tajemnice OV KSČM

Lenešice

1 416

2.71 15

16 Rybárová Květa

48

KSČM

BEZPP

vedoucí oblasti ČSŢ

Ústí nad Labem

1 122

2.15 16

5 Lukáčová Hana

59

ODS

ODS

technolog

Česká Kamenice

1 085

2.19

34

ODS

ODS

Ekonom

Klášterec nad Ohří

33

ČSSD

ČSSD

podniková právnička

Most

587

2.35

10 Ryšánková Jana Bc.

33

ČSSD

ČSSD

ekonomka - zahraniční obchod

Štětí

463

1.85 10

10 Hanousková Jitka

53

KSČM

KSČM

politická pracovnice

Újezdeček

519

1.25 10

14 Hrábková Dana

46

KSČM

KSČM

asistentka poslance

Rumburk

548

1.32 14

15 Sachetová Jitka

50

KSČM

KSČM

zemědělská technička

Polepy

691

1.67 15

15 Lukáčová Hana

63

ODS

ODS

důchodkyně

Česká Kamenice

449

0.69 15

16 Mirvaldová Věra RNDr.

55

ODS

ODS

zástupkyně starosty

Louny

949

1.46 16

12 Dlouhá Veronika Ing.

813

5

1.64 12

Volební období 2004-2008 8

Hojdarová Kateřina Mgr.

91

8

19 Černá Helena Mgr.

49

ODS

ODS

učitelka

Duchcov

324

0.50 19

21 Haškovcová Olga Ing.

51

ODS

ODS

učitelka

Dušníky

447

0.69 21

Chomutov

3 250

4,10

2

1 657

2,09

6

Volební období 2008-2012 2 Vaňhová Jana

53

ČSSD

ČSSD

náměstkyně primátora

6 Ryšánková Jana Bc.

37

ČSSD

ČSSD

manaţerka tech.podpory prodeje Štětí

17 Hrebičková Olga Ing.

44

ČSSD

ČSSD

vedoucí technik investic

Jílové

18 Waicová Dagmar Ing.

46

ČSSD

ČSSD

zástupkyně ředitelky ZŠ

20 Tomanová Lenka Bc.

28

ČSSD

ČSSD

projektový manaţer

33

KSČM

KSČM Technik

12 Haškovcová Olga Ing.

55

ODS

ODS

1 Jeníčková Hana JUDr.

59

S.cz

S.cz

9 Jeníčková Lenka

783

0,98 17

Teplice

1 020

1,28 18

Lovosice

1 097

1,38 20

Krupka

875

1,96

učitelka

Dušníky

365

0,73 12

náměstkyně primátora

Most

1 766

9

5,53

2

Volební období 2012-2016 1 Vaňhová Jana

57

ČSSD

ČSSD

hejtmanka Ústeckého kraje

Chomutov

5 285

15,38

1

7 Waicová Dagmar Ing.

50

ČSSD

ČSSD

zástupkyně ředitelky ZŠ

Teplice

1 001

2,91

6

2 Zimová Dostálová Šárka

39

HNHRM

Změna ředitelka Slunečnice o.s.

Děčín

1 278

7,35

6

3 Sachetová Jitka

58

KSČM

KSČM zemědělská podnikatelka

Polepy

2 200

4,08

3

9 Hanousková Jitka

60

KSČM

KSČM tajemnice okr. výboru KSČM Teplice Újezdeček

762

1,41

9

16 Hubáčková Gabriela

37

KSČM

KSČM učitelka,poslankyně Parlam.ČR

Ústí nad Labem

2 108

55 Dernerová Alena MUDr.

54

S.cz

BEZPP senátorka, lékařka

Most

3 410

92

3,91 16 13,31

1

Liberecký kraj Volební období 2000-2004 5 Königová Jana Ing.

36

ČSSD

ČSSD

stavební inţenýr

Turnov

712

5.05

5

2 Benešová Irena

52

KDU-ČSL

KDU-ČSL starostka

Studenec

1 787

11.15

1

7 Krausová Barbora

37

KDU-ČSL

KDU-ČSL podnikat., zdr.sest.

Benecko

966

6.02

7

4 Picková Věra PhDr.

45

KSČM

KSČM

psycholoţka

Semily

1 462

8.28

4

5 Vidnerová Hana Ing.

46

KSČM

BEZPP

ekonomka

Frýdlant

503

2.85

5

9 Hrabálková Pavlína

40

KSČM

KSČM

ţivnostník

Tanvald

373

2.11

9

2 Pokorná Vlasta

49

ODS

ODS

ekonomický ředitel

Jablonec nad Nisou

1 589

5.91

2

3 Bartoňová Eva Ing.

44

ODS

ODS

odd. porad.úř.práce

Česká Lípa

1 918

7.13

3

8 Helšusová Dagmar

49

OS

OS

knihovnice

Liberec

1 776

17.76

2

Volební období 2004-2008 4

Mildeová Hana MUDr.

47

ČSSD

BEZPP

primář RTG oddělení

Semily

465

4.13

4

4

Picková Věra PhDr.

49

KSČM

KSČM

psycholoţka

Semily

1 161

7.00

4

5

Vidnerová Hana Ing.

50

KSČM

BEZPP

středoškolská učitelka

Frýdlant

317

1.91

5

7

Nováková Taťjana

52

KSČM

KSČM

administrativní pracovnice

Jablonec nad Nisou

418

2.52

7

15 Halberstadtová Dana Bc.

56

ODS

ODS

ředitelka mateřské školy

Liberec

436

1.16

15

22 Moudrá Hana

38

ODS

ODS

zást. starosty města ČL

Česká Lípa

1 396

3.72

22

2

Kočárková Eva Ing.

61

SOS

SOS

náměstkyně primátora

Liberec

881

6.71

3

7

Pokorná Martina Mgr.

30

SOS

BEZPP

právnička

Turnov

1 766

13.45

2

93

Volební období 2008-2012 3 Hrabálková Pavlína

48

KSČM

KSČM

předsedkyně OV KSČM

Jablonec nad Nisou

1 146

6,36

3

4 Picková Věra PhDr.

53

KSČM

KSČM

psycholoţka

Semily

1 223

6,78

4

5 Nováková Taťjana

56

KSČM

KSČM

Účetní

Jablonec nad Nisou

547

3,03

5

7 Klikarová Kateřina

24

KSČM

BEZPP

státní zaměstnanec

Liberec

316

1,75

7

2 Moudrá Hana Bc.

42

ODS

ODS

starostka

Česká Lípa

1 309

4,48

2

2 Silná Stanislava Ing.

54

SLK

SLK

ekonomka

Nový Bor

913

5,10

3

1 Vajnerová Lidie Ing.

53

SOS

BEZPP

manaţerka

Dlouhý Most

829

10,44

1

1 Kadlecová Lenka Mgr.

43

ČSSD

ČSSD

statutární zástupce řed. DD

Skalice u České Lípy

1 945

11,50

1

3 Ţatecká Romana Mgr. 2 Klikarová Kateřina 1 Bartoňová Eva Ing.

47 28 56

ČSSD KSČM ODS

ČSSD KSČM ODS

Česká Lípa Liberec Česká Lípa

965 1 083 1 455

5,71 4,67 12,13

2 2 1

3 Burešová Eva Ing.

34

SLK

BEZPP

Doksy

1 310

4,55

5

4 Mlejnková Lena 5 Maierová Hana PhDr.

37 58

SLK SLK

SLK BEZPP

Semily Turnov

1 067 1 940

3,70 6,74

6 3

9 Losová Alena dipl. um.

49

SZ

SZ

297

1,36

10

2 Kocumová Zuzana Bc. 4 Nedvědická Blanka Ing. 7 Hujerová Ivana

33 50 49

Změna Změna Změna

Změna BEZPP BEZPP

manaţerka administrativní pracovnice státní tajemnice, náměst. min. starostka, předsedkyně SO MK místostarostka, dobr. hasič starostka, předs. Sdr. Čs. ráj učitel. hudby, předsedkyně KR ČOSPŠ členka zastupitelstva projektová manaţerka vedoucí Kult. stř. Smrţovka

4 457 894 290

20,41 4,09 1,32

2 5 8

Volební období 2012-2016

94

Česká Lípa Liberec Jablonec nad Nisou Smrţovka

Královéhradecký kraj Volební období 2000-2004 7 Šedivá Iva Ing.

45

ČSSD

ČSSD

ekolog

Hořice

734

3.74

7

6 Šormová Táňa Mgr.

44

KSČM

BEZPP

učitelka

Hradec Králové

1 004

3.75

6

7 Zoufalá Ivana

56

KSČM

KSČM

technik

Dvůr Králové n. Labem

475

1.77

7

4 Kačírková Škopová Petra Ing.

32

ODA

ODA

zemědělská manaţerka

Hradec Králové

1 127

2.88

4

místostarostka

Náchod

879

5.97

3

591

1.05 12

1 630

2.91 17

Volební období 2004-2008 2

Maršíková Pavla Ing.

57 KDU-ČSL

BEZPP

12 Hlostová Věra

48

ODS

ODS

místost. města Stará Paka

Stará Paka

17 Nedvědová Hana

39

ODS

ODS

starostka města Hronov

Hronov

18 Pohnerová Marta PaedDr.

64

ODS

ODS

pedagog-výtvarník

Hradec Králové

805

1.44 18

21 Škopová Petra Ing.

36

ODS

ODS

ředitelka a.s. Chovservis

Hradec Králové

646

1.15 21

6 Třešňáková Jana PharmDr.

48

ČSSD

ČSSD

lékárnice

Hronov

2 Šormová Táňa Mgr.

52

KSČM

BEZPP

učitelka

7 Hlostová Věra

52

ODS

ODS

starostka obce Stará Paka

2 Berdychová Martina Mgr.

37

SNK ED

9 Domšová Václava Ing.

51

SNK ED

Volební období 2008-2012 1 504

2,62

7

Hradec Králové

843

3,48

2

Stará Paka

783

1,79

7

SNK ED

starostka obce Holovousy Holovousy

799

7,38

3

BEZPP

senátorka PČR

1 226

11,32

1

95

Deštné v Orlických horách

Volební období 2012-2016 9 Třešňáková Jana PharmDr. 16 Maclová Anna Ing.

52 52

ČSSD KDU-ČSL

ČSSD BEZPP

2 Šormová Táňa Mgr.

56

KSČM

BEZPP

6 Fialová Lenka DiS. 9 Šárová Zdeňka Bc. 1 Berdychová Martina Mgr. 3 Domšová Václava Ing.

45 38 41 55

KSČM KSČM VČ VČ

BEZPP BEZPP VČ BEZPP

radní zastupitelstva kraje náměstkyně primátora předsedkyně kontrolního výboru asistentka poslankyně PČR podnikatelka starostka krajská zastupitelka

96

Nové Město nad Metují Hradec Králové

1 128 1 220

3,49 11 6,18 6

Hradec Králové

1 283

4,04 3

Hradec Králové Jaroměř Holovousy Deštné v Orlických horách

729 2,30 6 419 1,32 9 1 573 12,50 1 1 295 10,29 3

Pardubický kraj Volební období 2000-2004 1 Šťastná Zdenka JUDr.

46

KSČM

KSČM

notářka

Pardubice

2 544

10.26 1

9 Severová Jana

50

KSČM

KSČM

prodavačka

Ústí nad Orlicí

744

3.00 9

4 Málková Marie

45

ODS

ODS

starostka Slatiňan

Slatiňany

1 676

4.81 4

7 Jeníčková Květoslava Ing.

54

US

US

starostka

Lázně Bohdaneč

1 403

3.36 7

Volební období 2004-2008 6

Zelenková Ladislava Mgr.

55

ČSSD

ČSSD

středoškolská učitelka

Pardubice

367

2.15 6

4

Málková Marie

49

ODS

ODS

radní Pardubického kraje

Slatiňany

1 222

2.75 4

5

Smetanová Jana Mgr. Bc.

44

ODS

ODS

ředitelka školy

Pardubice

993

2.23 5

14 Křivanová Magda PhDr.

39

ODS

ODS

místostarostka města

Hlinsko

708

1.59 14

8

57

US-DEU

US-DEU

starostka, př. Reg. sv. obcí Bohd. Lázně Bohdaneč

942

3.20 8

31 52

ČSSD ČSSD

ČSSD BEZPP

Lékárnice ředitelka ZŠ

Pardubice Svitavy

1 787 1 091

2,88 3 1,76 6

15 Svobodová Lenka

36

ČSSD

ČSSD

učitelka MŠ

Lázně Bohdaneč

611

0,98 15

3 Šťastná Zdenka JUDr.

54

KSČM

KSČM

Notářka

Pardubice

978

4,34 3

6 Končická Květa Bc.

24

KSČM

KSČM

studentka VŠ

Javorník

895

3,97 6

9 Rybová Věra MUDr.

48

Nestran.

Nestran.

soukromá lékařka

Choceň

624

1,93 9

3 Málková Marie

53

ODS

ODS

995

2,76 3

Jeníčková Květoslava Ing.

Volební období 2008-2012 3 Tauberová Markéta Mgr. 6 Pernicová Jana Ing.

náměstkyně hejtmana Pard. Kraje Slatiňany 97

4 Smetanová Jana Mgr. Bc.

48

ODS

ODS

členka Rady Pardubického kraje

Pardubice

1 229

3,40 4

5 Křivanová Magda PhDr.

43

ODS

ODS

starostka města Hlinsko

Hlinsko

988

2,74 5

4 Fraňková Štěpánka MUDr.

43

SNK ED

2 080

6,45 4

Volební období 2012-2016 3 Pernicová Jana Ing.

56

ČSSD

ČSSD

Radní

Svitavy

1 455

4,39

5

5 Navrátilová Ludmila

47

ČSSD

ČSSD

ekonomický poradce

Skuteč

630

1,90

7

9 Kučerová Marie

60

ČSSD

ČSSD

místostarostka

Polička

713

2,15 10

1 Horská Hana PaedDr.

49

KSČM

KSČM

učitelka, malířka, grafička

Moravská Třebová

10 Kohoutová Erika

59

KSČM

KSČM

místostarostka obce

Rudoltice

11 Baťová Dagmar

59

KSČM

KSČM

5 Smetanová Jana Mgr. Bc.

52

ODS

ODS

12 Fraňková Štěpánka MUDr.

47

SNK ED

53

STAN

3 Štěpánová Hana Mgr.

SNK ED náměstkyně primátora

2 118

7,22

1

388

1,32 10

ředitelka občanského sdruţení Svitavy

516

1,75 11

ředitelka ZŠ

Pardubice

852

5,02

6

Pardubice

2 037

7,38

4

Morašice

897

9,22

2

SNK ED lékařka, primátorka STAN

Pardubice

starostka

98

Kraj Vysočina Volební období 2000-2004 3 Bambasová Jaroslava

50

KSČM

KSČM

zdravotní laborantka

Pelhřimov

1 687

5.96

3

2 Matějková Martina PaedDr.

36

ODS

ODS

řed.škol. úřadu

Havlíčkův Brod

1 463

5.48

2

1 Černá Marie Ing.

43

SNK

BEZPP

zástupkyně starosty

Třebíč

2 571

14.04

1

8 Fischerová Jana Ing. CSc.

45

SNK

BEZPP

zástupkyně starosty

Havlíčkův Brod

2 093

11.43

3

6 Štěrbová Alena Mgr.

47

US

US

ředitelka gymnázia

Humpolec

1 221

3.39

7

881

3.37

8

Volební období 2004-2008 8 Ţáková Hana

35

3 Bambasová Jaroslava

54

KSČM

KSČM

laborantka

Pelhřimov

1 083

4.05

3

4 Matějková Martina PaedDr.

40

ODS

ODS

radní kraje

Havlíčkův Brod

1 850

4.93

4

12 Kafoňková Simona

35

ODS

ODS

tajemnice České lék. komory

Třebíč

15 Fischerová Jana Ing. CSc.

49

ODS

ODS

majitelka cestovní kanceláře

47

SNK

SNK

54

ČSSD

13 Bečková Zdeňka

49

18 Hromádková Dagmar Mgr. 21 Kučerová Pavla

1 Černá Marie Ing.

KDU-ČSL KDU-ČSL starostka

Koněšín

826

2.20 12

Havlíčkův Brod

1 164

3.10 15

náměstkyně hejtmana

Třebíč

1 389

BEZPP

starostka

Brtnice

1 670

ČSSD

BEZPP

starostka

Červená Řečice

882

1,22 13

50

ČSSD

BEZPP

učitelka základní školy

Svratka

596

0,82 18

52

ČSSD

ČSSD

asistentka senátora

Pelhřimov

617

0,85 21

15.29

1

Volební období 2008-2012 4 Kruţíková Marie RNDr.

99

2,31

4

7 Rusová Marie JUDr.

57

KSČM

KSČM

2 Fischerová Jana Ing. CSc.

53

ODS

ODS

Volební období 2012-2016 4 Fialová Jana Ing. 9 Kruţíková Marie RNDr. 16 Kučerová Pavla 9 Buchtová Věra 41 Fischerová Jana Ing. CSc. 11 Černá Marie Ing.

39 58 56 63 57 55

ČSSD ČSSD ČSSD KSČM ODS SNK ED

ČSSD BEZPP ČSSD KSČM ODS BEZPP

právník starostka města

starostka, učitelka SŠ učitelka, radní asistentka předsedy Senátu důchodkyně poslankyně místostarostka města

100

Nové Město na Moravě Havlíčkův Brod

Bransouze Brtnice Pelhřimov Nové Město na Moravě Havlíčkův Brod Třebíč

1 068

3,76

7

2 508

6,60

2

1 367 1 233 699 477 904 1 245

2,84 4 2,56 9 1,45 16 1,48 9 5,35 5 11,88 2

Jihomoravský kraj Volební období 2000-2004 2 Domesová Zuzana Mgr.

51

ČSSD

ČSSD

zástupkyně starosty

Hodonín

2 096

5.01

2

11 Ondrušková Hana Ing.

44

KDU-ČSL KDU-ČSL úřednice

Mikulov

2 716

2.76

11

22 Cacková Marie JUDr.

35

KDU-ČSL KDU-ČSL advokátka

Kunštát

2 348

2.38

22

3 Baštařová Jaroslava

54

KSČM

KSČM

učitelka

Zastávka

2 143

3.31

3

5 Kaděrová Vincencie Ing.

54

KSČM

KSČM

podnikatelka

Břeclav

1 471

2.27

5

48

KSČM

KSČM

techn. hosp. pracovnice

Hustopeče

726

1.12

12

62

NPM

BEZPP

řed. fakultní nemocnice

Brno

2 072

9.86

5

11 Marková Marie JUDr.

49

ODS

ODS

advokát

Brno

1 571

2.77

11

21 Filipová Lydie Ing. arch.

43

US

US

architektka

Břeclav

1 409

1.43

21

1 Domesová Zuzana Mgr.

55

ČSSD

ČSSD

Místostarostka

Hodonín

1 443

4.48

1

4 Vondráková Radmila MUDr.

39

ČSSD

ČSSD

dětská lékařka

Brno

1 156

3.59

4

4 Cacková Marie JUDr.

39

KDU-ČSL

KDU-ČSL Advokátka

Kunštát

2 699

3.82

4

11 Matějková Anna Ing.

49

KDU-ČSL

KDU-ČSL zástupkyně obchodního ředitele

Hodonín

1 505

2.13

11

3 Kaděrová Vincencia Ing.

58

KSČM

KSČM

Podnikatelka

Břeclav

1 192

2.31

3

9 Baštařová Jaroslava Mgr.

57

KSČM

KSČM

Důchodkyně

Zastávka

561

1.08

9

49

KSČM

KSČM

administrativní pracovnice

Brno

1 394

2.70

10

12 Ţivná Ludmila 4 Štětková Alena MUDr. CSc.

Volební období 2004-2008

10 Sýkorová Helena JUDr.

101

13 Ţivná Ludmila

52

KSČM

KSČM

Technik

Hustopeče

5 Procházková Anna Ing. arch.

51

ODS

7 Králová Jaroslava PhDr.

55

13 Sokolová Ilona PaedDr. 22 Drápalová Jana Ing.

571

1.10

13

ODS

Architektka

Břeclav

3 133

4.50

5

ODS

ODS

Starostka

Blansko

1 200

1.72

7

51

ODS

ODS

ředitelka školy

Brno

803

1.15

13

42

SZ

SZ

starostka MČ Brno-Nový Lískovec Brno

1 842

53

ČSSD

46 48 46 41 43 53 56

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD KDU-ČSL KDU-ČSL KSČM

2 Procházková Anna Ing. arch.

55

ODS

6 Králová Jaroslava PhDr.

59

ODS

8 Sokolová Ilona PaedDr.

55

ODS

13.44 2

Volební období 2008-2012 8 Kočí Irena 12 Kalinová Kateřina Ing. 18 Slavíková Stanislava 21 Brzobohatá Zuzana Ing. 22 Ottová Daniela 2 Cacková Marie JUDr. 11 Matějková Anna Ing. 9 Ţivná Ludmila

ředitelka Domu s pečovatelskou sluţbou ČSSD stavební inţenýrka ČSSD zástupce odborových svazů ČSSD místostarostka města ČSSD ekonomka KDU-ČSL člen Rady Jm. kraje KDU-ČSL místostarostka obce KSČM technik Náměstkyně hejtmana, ODS Architektka Starostka města Blansko, ODS Profesorka ODS Ředitelka základní školy ČSSD

102

Moravský Krumlov

1 381

1,04

8

Brno Brno Tišnov Letovice Kunštát Hodonín Hustopeče

848 1 118 1 004 512 5 151 1 439 621

0,64 0,84 0,76 0,38 5,70 1,59 1,14

12 18 21 22 2 11 9

Břeclav

3 991

6,65

2

Blansko

1 535

2,55

6

767

1,27

8

Brno

Volební období 2012-2016 7 Beranová Bohumila 14 Kalinová Kateřina Ing. 15 Nedomová Hana Bc. 20 Ţišková Vágnerová Ilona PhDr. 5 Liptáková Klára Ing. 7 Macková Miluše Ing. 8 Vítková Jaromíra Ing.

39 50 49 51 42 49 55

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL

ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL

4 Sýkorová Helena JUDr.

57

KSČM

KSČM

10 Ţivná Ludmila 12 Zachová Miloslava 13 Baštařová Jaroslava Mgr. 14 Bojdová Ivana 16 Hofrová Boţena MUDr.

60 44 65 60 60

KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM

KSČM BEZPP KSČM KSČM KSČM

podnikatelka stavební inţenýrka vedoucí odboru městs. úřadu pedagoţka, tlumočnice starostka městské části 1. místostarostka Orla ČR místostarostka města předsedkyně Kontr. výboru Zastupitelstva města Brna důchodkyně starostka obce důchodkyně důchodkyně lékařka

103

Znojmo Brno Boskovice Mikulov Brno Kuřim Boskovice

1 685 1 093 1 120 918 2 350 1 782 2 690

1,79 1,16 1,19 0,97 3,97 3,01 4,54

7 14 15 20 7 9 10

Brno

3 037

4,68

4

528 947 492 389 792

0,81 1,46 0,75 0,60 1,22

10 12 13 14 16

Hustopeče Vracovice Zastávka Blansko Vracov

Olomoucký kraj Volební období 2000-2004 5 Liberdová Ludmila

41

KDU-ČSL

KDU-ČSL okr. protidrogová koord.

Česká Ves

3 393

8.36

6

9 Horáková Marie MUDr.

53

KDU-ČSL

KDU-ČSL ředitelka

Olomouc

4 896 12.06

2

47

KSČM

KSČM

středoškolská učitelka

Olomouc

1 466

4.06

11

57

NEZ

BEZPP

rektorka UP Olomouc

Olomouc

1 769 11.26

1

46

ODA

ODA

senátorka

Lipník nad Bečvou

3 756

9.25

5

4 Chalánková Jitka MUDr.

47

KDU-ČSL

KDU-ČSL dětská lékařka

Prostějov

1 955

9.84

5

7 Kaprálová Jarmila Ing.

52

KDU-ČSL

KDU-ČSL starostka

Uničov

1 187

5.97

8

8 Valenčíková Marta Ing.

40

KDU-ČSL

BEZPP

ředitelka Charity

Přerov

878

4.41

9

6 Cardová Jaroslava PaedDr.

50

KSČM

KSČM

středoškolská učitelka

Olomouc

1 765

5.69

6

3 Grambličková Elena Mgr.

54

ODS

ODS

zástupkyně starosty Přerova Přerov

1 565

3.53

3

12 Husičková Marta Mgr.

49

ODS

ODS

starostka Náměště na Hané

Náměšť na Hané

709

1.60

12

16 Lebedová Hana Ing.

53

ODS

ODS

starostka Smrţic

Smrţice

998

2.25

16

Volební období 2008-2012 6 Pavličíková Eva Mgr.

47

ČSSD

ČSSD

starostka

Vidnava

1 463

1,88

6

8 Kubjátová Yvona Mgr.

39

ČSSD

ČSSD

sociální pracovník

Olomouc

1 078

1,38

8

18 Krákorová Pajůrková Šárka Mgr. 33

ČSSD

ČSSD

náměstkyně primátora

Přerov

1 038

1,33 18

11 Cardová Jaroslava PaedDr. 6

Mačáková Jana Prof. MUDr. PhDr. CSc.

4 Seitlová Jitka RNDr. Volební období 2004-2008

104

19 Dvořáková Ivana

52

ČSSD

ČSSD

starostka

Němčice nad Hanou

584

0,75 19

27 Tesařová Hana

49

ČSSD

ČSSD

náměstkyně primátora

Olomouc

651

0,83 27

2 Chalánková Jitka MUDr.

51

KDU-ČSL

KDU-ČSL náměstkyně hejtmana

Prostějov

2 241

13,12

2

2 Vlčková Miroslava

57

KSČM

KSČM

důchodkyně

Sobotín

981

3,18

2

8 Hlavešová Alena Mgr.

58

KSČM

KSČM

advokátka

Šumperk

665

2,15

8

42

KSČM

BEZPP

účetní

Milenov

172

0,55 10

7 Lebedová Hana Ing.

57

ODS

ODS

starostka Smrţic

Smrţice

783

1,97

7

Volební období 2012-2016 4 Kolečkářová Blanka

45

STAN

STAN

starostka obce

Drţovice

612

5,61

4

13

Chalánková Jitka MUDr.

55

TOP 09

TOP 09

poslankyně, dětská lékařka

Prostějov

765

7,01

3

3

Szukalská Zdenka Ing.

53

KSČM

BEZPP

starostka

Moravský Beroun

1 133

2,80

3

6 14 16

Vašíčková Milada Hlavešová Alena Mgr. Vlčková Miroslava

46 62 61

KSČM KSČM KSČM

BEZPP KSČM KSČM

starostka právnička důchodkyně

Milenov Šumperk Sobotín

5

Fomiczewová Marie Ing.

53

ČSSD

ČSSD

ekonom, manaţer, starostka Jeseník

9

Kubjátová Yvona Mgr.

43

ČSSD

ČSSD

sociální pracovnice, náměstkyně hejtmana

Olomouc

903

1,91 10

10

Dvořáková Ivana

56

ČSSD

ČSSD

starostka

Němčice nad Hanou

671

1,42 11

13

Rašková Alena RNDr.

62

ČSSD

ČSSD

náměstkyně primátora

Prostějov

1 395

2,95 13

14

Pavličíková Eva Mgr.

51

ČSSD

ČSSD

starostka města

Vidnava

1 139

2,41 14

16

Krákorová Pajůrková Šárka Mgr. 37

ČSSD

ČSSD

historička

Přerov

806

1,70 16

1

Záleská Markéta Mgr.

ODS

ODS

ředitelka neziskové org.,VŠ Olomouc uč., překladatelka

10 Vašíčková Milada

45

105

715 853 395 1 639

3 708

1,77 6 2,11 14 0,97 16 3,46

19,20

6

1

Zlínský kraj Volební období 2000-2004 11 Hrnčiříková Marie

47

KDU-ČSL

KDU-ČSL starostka

5 Křivinková Svatava Ing.

44

ODS

ODS

6 Cvejnová Ester

46

US

US

Štítná n.Vláří-Popov

vedoucí OÚ Lípa

Lípa

kurátorka pro mládeţ

Vsetín

3 151

6.09

11

961

3.15

5

1 673

3.23

6

Volební období 2004-2008 7 Příleská Hana Ing.

40

ČSSD

ČSSD

místostarostka

Uherský Ostroh

424 2.14

7

3 Gröschlová Olga MUDr.

57

ED

BEZPP

ředitelka Kraj.hygien.stanice

Zlín

585 7.20

3

10 Hrnčiříková Marie

51

KDU-ČSL

1 349 4.37

10

14 Mikulenková Štěpánka Mgr.

55

ODS

ODS

starostka

Vidče

860 1.97

14

16 Bělíková Vladislava Mgr.

53

ODS

ODS

etnografka

Bystřice p. Hostýnem

320 0.73

16

2 939 4,29 931 1,36 1 023 1,49

3 6 8

2 256 3,29

9

970 1,41

10

Volební období 2008-2012 3 Doupovcová Hana Ing. 6 Příleská Hana Ing. 8 Nersesjan Taťána Mgr.

KDU-ČSL starostka

Štítná n. Vláří-Popov

49 44 41

ČSSD ČSSD ČSSD

ČSSD ČSSD ČSSD

chemik technolog radní Zlínského kraje učitelka, asistentka poslance

39

ČSSD

ČSSD

místostarostka města, lékařka Kroměříţ

10 Kovaříková Milena

50

ČSSD

ČSSD

ekonomka

Brumov-Bylnice

11 Lacinová Dagmar Mgr. 18 Kozáková Romana Mgr. 3 Štaudnerová Ludmila 2 Hanáková Alena Mgr.

43 41 56 50

ČSSD ČSSD KSČM "NSK"

ČSSD ČSSD KSČM BEZPP

místostarostka města starostka obce vedoucí vychovatelka starostka města, pedagoţka

Valašské Meziříčí Zlobice Holešov Vizovice

9 Sehnalová Olga MUDr. MBA

106

Uherské Hradiště Uherský Ostroh Vsetín

1 831 479 1 148 827

2,67 0,69 5,30 4,23

11 18 3 2

Volební období 2012-2016 3 Nersesjan Taťána Mgr.

45 ČSSD

ČSSD členka Rady Zlínského kraje

Vsetín

2 762

6,79

2

8 Příleská Hana Ing.

48 ČSSD

ČSSD členka Rady Zlínského kraje

Uherský Ostroh

866

2,13

9

10 Sigmundová Věra Ing.

37 ČSSD

ČSSD starostka města Chropyně

Chropyně

880

2,16

10

12 Kovaříková Milena Bc.

54 ČSSD

ČSSD členka Rady Zlínského kraje

Brumov-Bylnice

987

2,42

12

4 Hlobilová Zdeňka

56 KSČM KSČM předsedkyně okres. výboru KSČM

Hulín

1 100

3,65

4

5 Pěnčíková Marie Ing.

32 KSČM KSČM ekonomka

Morkovice-Slíţany 1 160

3,85

5

7 Butnikošarovská Dagmar Ing.

60 KSČM KSČM politická pracovnice

Zlín

575

1,91

7

8 Majíčková Ivana Mgr.

51 STAN BEZPP starostka města Kunovice

Kunovice

1 079

5,72

5

Kroměříţ

1 201

6,36

3

2 Mergenthalová Lenka MUDr. MBA 45 TOP 09 TOP 09 primářka ARO Kroměříţské nem.

107

Moravskoslezský kraj Volební období 2000-2004 2 Zelenková Hana PaedDr.

48

ČSSD

ČSSD

podnikatelka

Ostrava

2 792

5.73

2

5 Šedivá Hana JUDr.

44

ČSSD

ČSSD

advokátka

Příbor

1 807

3.71

5

4 Zezulková Emilie Ing.

52

KSČM

KSČM

učitelka

Krnov

3 870

4.94

4

6 Antalová Naděţda

38

KSČM

KSČM

ekonom

Karviná

3 491

4.46

6

7 Šarišská Růţena MUDr.

56

KSČM

KSČM

lékařka

Ostrava

6 203

7.93

7

8 Flasarová Věra RSDr. Ing.

47

KSČM

KSČM

politický pracovník

Ostrava

2 490

3.18

8

10 Broţová Eliška Ing. CSc.

55

KSČM

KSČM

výzkumný pracovník

Frýdek-Místek

2 067

2.64

10

15 Baráthová Alena Ing.

44

KSČM

KSČM

ved. byt. správy SBD

Bruntál

1 033

1.32

15

18 Karkošková Jiřina

46

KSČM

KSČM

obchodnice

Havířov

1 382

1.76

18

15 Pospiechová Renata Mgr.

41

ODS

ODS

ředitelka gymnázia

Velké Hoštice

1 120

1.35

15

16 Wenigerová Jaroslava PhDr. 19 Adamová Dagmar Mgr.

54

ODS

ODS

pedagoţka

Ostrava

1 368

1.64

16

45

ODS

ODS

ředitelka ZŠ

Jablunkov

1 056

1.27

19

11 Palkovská Věra RNDr.

37

SNK

BEZPP

zástupce starosty

Třinec

2 052

11.83

2

1 Nováčková Hana PaedDr.

52

ČSSD

ČSSD

podnikatelka

Ostrava

3 034

7.29

1

6 Váhalová Dana

38

ČSSD

ČSSD

podnikatelka

Starý Jičín

510

1.22

6

5 Antalová Naděţda

42

KSČM

KSČM

ekonomka

Karviná

2 147

3.62

5

7 Baráthová Alena Ing.

48

KSČM

KSČM

vedoucí bytové správy SBD

Bruntál

857

1.44

7

60

KSČM

KSČM

lékařka

Ostrava

2 218

3.74

10

Volební období 2004-2008

10 Šarišská Růţena MUDr.

108

2 Wenigerová Jaroslava PhDr. 12 Adamová Dagmar Mgr.

58

ODS

ODS

pedagoţka

Ostrava

3 667

3.59

2

49

ODS

ODS

ředitelka základní školy

Jablunkov

1 112

1.08

12

18 Molendová Dagmar MUDr.

47

ODS

ODS

lékař-onkolog

Ostrava

2 047

2.00

18

22 Pospiechová Renata Mgr.

44

ODS

ODS

pedagoţka

Velké Hoštice

667

0.65

22

29 Navarová Ludmila

59

ODS

ODS

důchodkyně

Bruntál

346

0.33

29

1 Nováčková Hana PaedDr.

52

ČSSD

ČSSD

podnikatelka

Ostrava

3 034

7.29

1

6 Váhalová Dana

38

ČSSD

ČSSD

podnikatelka

Starý Jičín

510

1.22

6

5 Antalová Naděţda

42

KSČM

KSČM

ekonomka

Karviná

2 147

3.62

5

7 Baráthová Alena Ing.

48

KSČM

KSČM

vedoucí bytové správy SBD

Bruntál

857

1.44

7

10 Šarišská Růţena MUDr.

60

KSČM

KSČM

lékařka

Ostrava

2 218

3.74

10

Volební období 2008-2012 5 Váhalová Dana Bc.

42

ČSSD

ČSSD

podnikatelka

Starý Jičín

2 160

1,32

5

8 Palková Věra Mgr.

59

ČSSD

ČSSD

místostarostka

Bohumín

3 357

2,06

8

9 Tichá Iva Mgr.

30

ČSSD

ČSSD

sociální geografka

Ostrava

2 136

1,31

9

13 Jordánová Zdeňka

56

ČSSD

ČSSD

starostka

Hrabyně

1 251

0,77 13

20 Nováčková Hana PaedDr.

56

ČSSD

ČSSD

podnikatelka

Ostrava

477

0,29 20

21 Krušinová Alena Mgr.

49

ČSSD

ČSSD

místostarostka

Krnov

1 502

0,92 21

24 Horváthová Dagmar Mgr.

56

ČSSD

ČSSD

učitelka

Orlová

1 107

0,68 24

31 Jelonková Barbora MVDr.

36

ČSSD

ČSSD

veterinářka

Ostrava

1 168

0,71 31

37

KSČM

BEZPP

místostarostka

Město Albrechtice

2 089

3,44

33

KSČM

KSČM

obchodní referentka

Havířov

1 591

2,62 10

ODS

ODS

pedagog

Ostrava

3 388

3,57

3 Hanusová Jitka Ing. 10 Otáhalová Milada

4 Wenigerová Jaroslava PhDr. 62

109

3 4

6 Wlochová Andrea Mgr.

33

ODS

ODS

odborná asistentka VŠ

Ostrava

1 215

1,28

6

10 Adamová Dagmar Mgr.

52

ODS

ODS

ředitelka ZŠ a MŠ

Jablunkov

1 312

1,38 10

63

ČSSD

ČSSD

náměstkyně hejtmana

Bohumín

3 390

3,86 2

43

ČSSD

ČSSD

starostka

Ostrava

1 390

1,58 10

15 Chybidziurová Kateřina Ing. 36

ČSSD

ČSSD

ekonom

Jablunkov

1 268

1,44 15

18 Kudelová Helena Ing.

58

ČSSD

ČSSD

starostka

Vrbno pod Pradědem

1 125

1,28 18

19 Fojtíková Lenka Ing.

53

ČSSD

ČSSD

pedagog

Ostrava

1 213

1,38 19

21 Nytrová Pavlína Ing.

44

ČSSD

ČSSD

ekonom

Frýdek-Místek

1 711

1,95 21

22 Petrášková Renáta Ing.

30

ČSSD

ČSSD

procesní inţenýr

Ostrava

729

0,83 22

3 Šillerová Eva Ing.

30

KDU-ČSL

BEZPP

ekonomka

Havířov

686

2,49 7

9 Praţáková Věra Bc.

50

KDU-ČSL

Ostrava

2 201

7,99 3

3 Hanusová Jitka Ing.

41

KSČM

BEZPP

místostarostka

Město Albrechtice

2 260

3,09 3

5 Havlíčková Monika Bc.

44

KSČM

KSČM

organizační pracovník

Havířov

1 656

2,27 5

8 Pohludková Jana

51

KSČM

KSČM

starostka

Horní Bludovice

1 455

1,99 8

15 Apostolovová Táňa Ing.

25

KSČM

BEZPP

odborný poradce

Ostrava

550

0,75 15

18 Grosová Alena Mgr.

48

KSČM

BEZPP

učitelka

Vítkov

821

1,12 18

1 Janáčková Liana Ing. arch.

58

NEZ

BEZPP

starostka

Ostrava

4 518

24,67 1

4 Poštová Eva Ing. CSc.

63

ODS

ODS

starostka měst.obvodu Svinov

Ostrava

1 000

3,15 5

8 Adamová Dagmar Mgr.

56

ODS

ODS

ředitelka základní a MŠ

Jablunkov

840

2,64 8

Volební období 2012-2016 2 Palková Věra Mgr. 10 Tekielová Šárka Mgr.

KDU-ČSL vedoucí pracovník kompl. péče

110

Příloha č. 2: Obhajoba mandátů ţen v jednotlivých krajích za období let 2000-2014 Zvoleny

STŘ

JIH

PLZ

KAR

ÚST

LIB

KRÁ

PAR

VYS

JHM

OLO

ZLÍ

MOR

Celkem

1x 2x 3x 4x Celkový počet zastupitelek Celkový počet mandátů

20 6 5 1

14 3 1 3

22 4 3 0

10 5 2 0

16 6 2 0

20 6 1 0

10 4 1 0

11 6 2 0

8 4 1 1

20 8 2 1

14 9 1 0

17 3 1 0

29 7 2 1

211 71 24 7

32

21

29

17

24

27

15

19

14

31

24

21

39

313

51

35

39

26

34

35

21

29

23

46

35

26

53

453

Celkem v% 67,41 22,68 7,67 2,24

100,00

Příloha č. 3: Zvolené zastupitelky dle stranické příslušnosti v jednotlivých krajích ČR Strana ODS KSČM ČSSD KDU-ČSL62 TOP 09+STAN

SZ DEU ODA US Ostatní subjekty Celkem

STŘ 12 15 17 2 3

JIH 6 11 13 2 0

PLZ 13 15 10 0

KAR 8 9 5 3 0

ÚST 7 12 11 1

LIB 6 11 4 2

KRÁ 5 6 3 2 0

PAR 8 7 7

VYS 6 4 7 1

1

JHM 7 14 12 9 1

OLO 5 9 11 6 2

ZLÍ. 3 4 12 2 2

MOR. 13 17 19 2

1 1

1 1

1 51

1 2 35

1 0 39

1 26

3 34

11 35

4 21

62

1 1 4 29

1 4 23

1 2 46

1 35

1 2 26

2 53

Celkem 99 134 131 32 9 1 2 2 6 37 453

Do mandátů lidoveckých zastupitelek jsou zahrnuty i ty, které ţeny získaly v rámci Čtyřkoalice či dalších Koalic pro konkrétní kraj. Určujícím kritériem pro zahrnutí je navrhující strana.

111

Příloha č. 4: Věková struktura kandidujících ţen v krajích za všechna volební období Kraj 2000 2004 2008 2012 CELKEM Středočeský 46,46 48,42 46,09 45,17 46,54 Jihočeský 46,21 46,36 47,35 45,88 46,45 Plzeňský 45,34 43,50 43,11 43,18 43,78 Karlovarský 48,04 44,90 46,97 44,88 46,20 Ústecký 45,70 44,80 45,85 45,44 45,45 Liberecký 43,70 44,59 47,84 46,07 45,55 Královehradecký 43,90 46,06 45,43 46,24 45,41 Pardubický 49,05 43,67 47,25 45,30 46,32 Vysočina 46,61 47,63 47,97 46,25 47,12 Jihomoravský 48,73 44,35 44,31 45,72 45,78 Olomoucký 45,96 42,29 46,99 45,83 45,27 Zlínský 46,27 44,76 45,91 45,73 45,67 Moravskoslezský 46,36 43,64 44,41 44,05 44,62 46,29 44,84 45,96 45,36 45,61 Celkem Příloha č. 5: Věková struktura zvolených zastupitelek vybraných sněmovních stran ODS 2000 2004 2008 2012 Celkem Středočeský 44,00 45,20 53,50 40,00 45,68 Jihočeský 47,67 41,67 44,67 Plzeňský 48,25 46,25 38,00 48,50 45,25 Karlovarský 51,00 53,25 59,00 39,00 50,56 Ústecký 46,50 54,50 55,00 52,00 Liberecký 46,50 47,00 42,00 56,00 47,88 Královehradecký 46,45 52,00 49,23 Pardubický 45,00 44,00 48,00 52,00 47,25 Vysočina 36,00 41,33 53,00 57,00 46,83 Jihomoravský 49,00 52,33 56,33 52,55 Olomoucký 52,00 45,00 48,50 112

Zlínský Moravskoslezský Celkem

44,00 46,67 46,24

54,00 51,40 48,89

57,00 49,00 49,90

ČSSD Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

2000 55,00 46,00 47,25 34,00 38,00 36,00 45,00

2004 45,00 49,67 45,00

2008 48,63 54,25 50,00 46,00 41,60

51,00

47,00

46,00 44,67

40,00 45,00 44,31

KSČM Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický

2000 45,50 46,00 43,00 60,00 45,80 43,67 50,00 48,00

33,00 47,00

2004 49,67 54,50 49,00 63,50 49,67 50,33

59,50 50,17

51,66 51,64 48,80

48,00 39,67 51,25 46,80 44,00 43,86 48,00 46,78

2012 49,29 53,75 49,00 36,50 53,50 45,00 52,00 54,33 51,00 47,25 50,33 46,00 46,71 48,89

Celkem 46,98 50,92 47,81 38,83 41,53 42,66 48,33 47,00 51,13 48,01 47,17 43,29 46,43 46,16

2008 50,67 41,33 51,00 44,00 33,00 45,25 52,00 39,00

2012 52,40 43,80 58,50 48,25 51,67 28,00 46,33 55,67

Celkem 49,56 46,41 50,38 53,94 45,04 41,81 49,44 47,56

113

Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

50,00 52,00 47,00

54,00 54,00 50,00

48,29 47,63

50,00 51,96

57,00 56,00 52,33 56,00 35,00 46,96

63,00 57,67 55,50 49,33 41,80 50,40

56,00 54,92 51,21 52,67 43,77 49,24

Příloha č. 6: Počty kandidujících a zvolených ţen v ostatních typech voleb v České republice Volby do Evropského parlamentu z hlediska zastoupení ţen Volby Počet kandidujících ţen Počet zvolených poslankyň Podíl zvolených poslankyň

2004

2004 v %

2009

2009 v %

2014

2014 v %

Podíl z kandidujících

203

25,19

199

28.11

227

26,17

629

5

20,83

4

18,18

5

23,81

14

2,46

2,01

2,20

2,23

Volby do poslanecké sněmovny z hlediska zastoupení žen Volby Počet kandidujících ţen Počet zvolených poslankyň Podíl zvolených poslankyň

1996

1996 v%

1998

1998 v%

2002

2002 v%

2006

2006 v%

2010

2010 v%

2013

2013 v%

Podíl z kandidujících

908

20,21

756

20,81

1596

26,31

1383

27,74

1364

27,16

1588

26,92

7596

30

15,00

30

15,00

34

17,00

31

15,50

44

22,00

39

19,50

208

3,30

3,96

2,13

2,24

114

3,22

2,46

2,74

Volby do zastupitelstev krajů z hlediska zastoupení žen Volby

2000

2000 v%

2004

2004 v%

2008

2008 v%

2012

2012 v%

Podíl z kandidujících

Počet kandidujících ţen

1684

21,80

2161

26,00

2394

29,17

3119

27,60

9358

97

14,38

103

15,11

119

17,62

134

19,85

453

Počet zvolených zastupitelek Podíl zvolených zastupitelek

5,76

4,76

4,97

4,29

4,84

Volby do zastupitelstev obcí z hlediska zastoupení žen Volby

1994

1994 v%

1998

1998 v%

2002

2002 v%

2006

2006 v%

2010

2010 v%

2014

2014 v%

Počet kandidujících 35700 22,39 46654 25,75 53422 27,69 60069 29,89 71379 31,61 76284 32,67 ţen Počet zvolených 11100 17,86 12870 20,52 14161 22,66 15588 24,97 16386 26,35 16857 27,14 zastupitelek Podíl zvolených 31,09 27,68 26,51 25,95 22,96 22,10 zastupitelek

115

Podíl z kandidujících 343478 86962 25,32