Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA PSYCHOLOGIE
Psychická zátěž pedagogů: Syndrom vyhoření Bakalářská práce
Brno 2010
Vedoucí bakalářské práce:
Zpracovala:
Doc. PhDr. Evžen Řehulka, CSc.
Vendula Citovská
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu a prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. ……………………… Podpis 2
Děkuji Doc. PhDr. Evženu Řehulkovi, CSc., vedoucímu mé bakalářské práce, za připomínky a odborné vedení po celou dobu zpracovávání této bakalářské práce. 3
OBSAH 1
Úvod .......................................................................................................................... 6
2
Stres ........................................................................................................................... 7
3
4
5
2.1
Co je to stres? ..................................................................................................... 7
2.2
Příčiny stresovanosti učitelů ............................................................................... 7
2.2.1
Příliš mnoho povinností, nedostatek času ................................................... 7
2.2.2
Množství žáků ve třídě ................................................................................ 8
2.2.3
Nezájem žáků o učení ................................................................................. 8
2.2.4
Přístup rodičů .............................................................................................. 8
2.2.5
Vztahy v kolektivu ...................................................................................... 9
Pojem syndrom vyhoření .......................................................................................... 9 3.1
Syndrom vyhoření učitelů .................................................................................. 9
3.2
Příčiny syndromu vyhoření učitelů .................................................................. 10
3.2.1
Psychické příčiny ...................................................................................... 10
3.2.2
Fyzické příčiny .......................................................................................... 11
3.2.3
Sociální příčiny ......................................................................................... 11
Typy lidského chování ............................................................................................ 12 4.1
Typ A chování .................................................................................................. 12
4.2
Typ B chování .................................................................................................. 12
Syndrom vyhoření ................................................................................................... 13 5.1
Průběh psychického vyhořování....................................................................... 13
5.2
Proces syndromu vyhoření ............................................................................... 13
5.3
Průběh propadu do burnout .............................................................................. 13
5.4
Odlišení burnout od dalších negativních stavů................................................. 14
5.4.1
Burnout a stres .......................................................................................... 14
5.4.2
Burnout a deprese...................................................................................... 15
5.4.3
Burnout a únava ........................................................................................ 15
5.4.4
Burnout a odcizení .................................................................................... 15
5.4.5
Burnout a existenciální neuróza ................................................................ 16
5.5
Opak burnout .................................................................................................... 16
5.5.1
Burnout a vrcholové zážitky ..................................................................... 16
5.5.2
Burnout a spokojenost ............................................................................... 16 4
5.5.3 5.6
Burnout a dobré duševní zdraví ................................................................ 16
Metody zjišťování syndromu vyhoření ............................................................ 17
5.6.1
Orientační dotazník ................................................................................... 17
5.6.2
Dotazník BM – psychického vyhoření...................................................... 17
5.6.3
MBI – metoda Maslach Burnout Inventory .............................................. 18
6
Výzkumný cíl .......................................................................................................... 19
7
Výzkumné metody a postup výzkumu .................................................................... 19 7.1
MBI – Maslach Burnout Inventory .................................................................. 19
7.2
Inventář projevů psychického vyhoření ........................................................... 20
7.3
Postup výzkumu ............................................................................................... 21
8
Popis zkoumaného vzorku ...................................................................................... 21
9
Získané výsledky a jejich interpretace .................................................................... 22
10
Závěry a jejich využití............................................................................................. 37
5
1 Úvod Práce pedagoga zajisté patří mezi ta povolání, která vyžadují obzvlášť zodpovědný přístup, snahu a hlavně nadšení a touhu předávat mladé generaci potřebné znalosti, mnohdy i rady, učit je správným životním postojům, pomáhat formovat jejich osobnosti žádoucím směrem a tím se vlastně spolu s rodiči podílet na výchově. Mladí učitelé často nastupují do zaměstnání plní elánu a energie, chuti a nadšení k práci. Jaké však jsou jejich pocity za několik let? V dnešní době již není pedagog ten, jehož slova by si nejen žák, ale i rodič bezmezně vážil, jehož úsudky by si dovolil zpochybňovat. Naopak, poslední dobou přibývá žáků, kteří si dovolí svou nezaujatost a neúčast nad vzdělávacím procesem dát jasně najevo, množí se mnohdy ostré střety mezi žáky a učiteli, výjimkou nebývají ani slovní, či dokonce fyzické útoky ze strany žáků. Legislativa v naší republice však učiteli brání se jakkoli proti těmto věcem postavit a důtky a snížené známky z chování často nemají významný efekt, zvlášť když sami rodiče stojí často na straně svého dítěte, odmítají na něm připustit jakoukoliv chybu a tím vlastně snižují autoritu učitele. To, ale i jiné faktory jako například špatné vedení ze strany ředitele nebo špatný pracovní kolektiv, mohou pomalu, ale jistě učiteli jeho práci znechutit, mohou zapříčinit vyhasínání jeho nadšení pro práci, způsobit úplné psychické vyhoření. Touto velmi aktuální problematikou psychické zátěže pedagogů a syndromu vyhoření se budu ve své bakalářské práci zabývat. Základem bude rozdělení práce na teoretickou a výzkumnou část. V první části se zaměřím na vysvětlení pojmů spojených se syndromem vyhoření, co jej může způsobovat a jaké má fáze. Rozliším syndrom vyhoření od jemu podobných psychických stavů a uvedu taktéž jeho opačné póly. V závěru teoretické části uvedu užívané metody zkoumání syndromu vyhoření. V druhé části bude proveden výzkum na základních školách, jehož základem budou dva dotazníky předložené pedagogům na druhém stupni těchto škol. Po zpracování výsledků se pokusím získané hodnoty srovnat v rámci jednotlivých škol i všech škol dohromady. Cílem práce je tedy zjištění psychické zátěže pedagogů se zřetelem na syndrom vyhoření, problém velmi nadčasový, avšak lidmi mnohdy opomíjený.
6
A – TEORETICKÁ ČÁST
2
Stres
2.1 Co je to stres? Stres je druhem psychofyzické reakce na vnější a vnitřní zátěž, které obecně nazýváme stresory. Dochází ke zvyšování hladiny hormonu nadledvinek, mozek je vyburcován k pohotovosti. To vyvolá produkci stresových hormonů adrenalinu a noradrenalinu
a
v důsledku
toho
dochází
ke
zvýšené
látkové
výměně
a
k nedostatečnému prokrvení kůže a trávicích orgánů. Při stresu pracují plíce intenzivněji, rychleji bije srdce a stoupá krevní tlak. Vedle fyziologických projevů dochází i k psychickým reakcím jako jsou strach, hněv či agrese. Stres však rozdělujeme na dva druhy, zdraví prospěšný a škodlivý. Zdraví prospěšný stres, ke kterému dochází například při svatbě, promoci, či narození dítěte se nazývá eustres a projevuje se pozitivní aktivizací organismu. Naproti tomu stres, ke kterému dochází v zátěžových situacích, a který způsobuje somatické a psychické problémy, se nazývá distres a je zdraví škodlivý.
2.2 Příčiny stresovanosti učitelů Povolání pedagoga se v dnešní době jistě řadí k těm psychicky nejnáročnějším. Ke stresovým situacím dochází neustále, ať už v souvislosti se samotnými žáky, jejich rodiči, kolegy nebo na základě velkého množství povinností a zodpovědnosti. Právě tyto stresové faktory jsou často spouštěčem syndromu vyhoření pedagogů. V knize Učitel a stres od Libora Míčka a Vladimíra Zemana jsou uvedeny některé z příčin:
2.2.1 Příliš mnoho povinností, nedostatek času Za jeden z nejčastějších zdrojů učitelských stresů by se jistě dalo označit přílišné množství jejich povinností a s tím související nedostatek času. Osnovy, jež určují, co vše musí učitel za daný rok zvládnout, se mohou často pro pedagoga stát strašákem, zvláště pokud má ve třídě jedince, kteří, ať už intencionálně či neintencionálně, zpomalují proces vzdělávání. Nedostatek učitelů na některých školách pak někdy způsobuje, že jsou na pedagogy kladeny vyšší časové nároky. Týdně učí více hodin, což má za následek přepracovanost a nedostatek času. Ten se nejtíživěji projevuje hlavně ve spojitosti 7
s rodinou, když času nezbývá na péči pro lidi nejbližší, na ošetřování vlastních dětí apod.
2.2.2 Množství žáků ve třídě Míček a Zeman ve své publikaci rozvíjí myšlenku že, velké množství dětí ve třídě závažně ztěžuje práci učitele. To se projevuje na nemožnosti individuálního přístupu k nim samotným, zvláště k těm, kteří jej více potřebují, což má za následek nejen již zmíněné zpomalení edukačního procesu, ale i zhoršenou kvalitu vztahů mezi pedagogem a žáky. Není v silách učitele dokonale poznat jednotlivé žáky, jejich povahu a charakter, popř. nadání a speciální schopnosti. 2.2.3 Nezájem žáků o učení Často bývá způsoben příliš složitým způsobem výuky, laxním přístupem pedagoga, který pak vede k nedostatečné motivovanosti žáků. Mnohdy se za nezájmem dětí skrývají i nedostatečné intelektuální schopnosti.
2.2.4 Přístup rodičů Rodiče, kteří svým chováním pedagogům způsobují stres, se dělí na dvě skupiny. V knize jsou rozděleny na ty, kteří své dítě nechávají školou „proplouvat“ a do vzdělávání příliš nezasahují a ty, kteří mají snahu učitele při práci ovlivňovat, mají pocit, že učitel svou práci nedělá správně. V prvním případě učitelé často pociťují jistou touhu trochu rodiče nahradit. S tím však souvisí i pocit viny, když svůj čas věnují danému dítěti, místo vlastní rodiny. Na tu pak totiž zbývá času méně. I druhý případ může být pro pedagoga stresující. Neustálé stížnosti na činnost učitelů, popř. útoky však nebývají výjimkou. Netypickou situaci zažila i čtyřicetiletá pedagožka. V knize Učitel a stres je uvedeno: ,,1Stresovou situaci mi letos přivodili rodiče studentky, která neuspěla u opravné zkoušky. Odvolali se k řediteli, že dívka měla trému, ten odpověděl, že přezkoušení není možné, protože byla zkoušena tříčlennou komisí. Oni se odvolali k inspektorovi, který zkoušku nakonec povolil. U zkoušky dívka opět neuspěla, musí opakovat ročník, inspektor se nás zastal, ale rodiče ošklivě útočili. Já tu dívku teď učím, ale jsem v té třídě trochu nesvá, vím, že vše, co řeknu, může být použito proti mně.“ 8
2.2.5 Vztahy v kolektivu Významným stresorem mohou být bezpochyby i špatné vztahy na pracovišti způsobené vzájemnou rivalitou, popř. konkrétními osobními konflikty, které často přecházejí únosnou hranici a může docházet až k šikaně na pracovišti. Vzhledem ke snaze udržet si zaměstnání je také složité ze situace uniknout a psychické problémy či dokonce deprese na sebe nemusejí nechat dlouho čekat. Této situaci se dá snáze uniknout tam, kde panuje příjemná atmosféra, tam, kde se jedná narovinu a férově, což by mělo být prioritou v každé škole a sám ředitel by na to měl dohlížet.
3 Pojem syndrom vyhoření Syndrom vyhoření, syndrom vypálení se, burnout. Pod všemi těmito výrazy se skrývá jedna problematika, v dnešní společnosti čím dál aktuálnější. MUDr. Jan Cimický, CSc. ji vedle manažerského syndromu charakterizuje: ,,2Syndrom vyhoření představuje jeden z nejčastějších projevů při dlouhodobém působení stresu a adekvátní formu při některých typech energetického vyčerpání rezerv.“ Podle Cimického se objevuje u osob, které jsou v neustálém kontaktu s druhými lidmi, u osob v izolaci a u osob s monotónní stereotypní činností. Autor též uvádí, že u lidí s tímto syndromem dochází primárně k vyčerpání jejich psychických rezerv, tedy vypálení se, dále k citové atrofii a imunitě vůči prožitku. Člověk přestává vnímat ostatní vjemy, ubývá jeho zájmu a citu k okolí a množí se pochybnosti o smyslu snažení vůbec. Dochází také ke ztrátě charismatu, k cynismu. Mezi sekundární projevy potom patří např. dráždivost a projevy nevraživosti, agresivita vůči blízkým či neschopnost rozhodnout o prioritě.
3.1 Syndrom vyhoření učitelů Projevuje se stejně jako u ostatních povolání, avšak následky tohoto psychického stavu nesou kromě samotné rodiny učitele, i ostatní osoby v okolí, především žáci. Za příčiny vzniku syndromu vyhoření u učitelů by se daly označit již výše zmíněné stresory v druhé kapitole. V publikaci Klíčové dovednosti učitele od Chrise Kyriacoua je uvedeno: ,,3Konkrétní zdroje stresu, který prožívají jednotliví učitelé, se však značně liší případ od případu. Ukazuje se však, že společným jmenovatelem všech je, že zážitek stresu spouští pocit ohrožení sebeúcty, pohody, popř. přímo existence.“ 9
Autor vyjadřuje také myšlenku, že učitelský stres a syndrom vyhoření mají velký vliv i na kvalitu vyučování. Stresovaný pedagog není svou prací uspokojen, spíše naopak, často ztrácí chuť k této činnosti. To se pak projevuje např. nedostatečnou připraveností na hodiny, protože učitel ztrácí zájem trávit nad přípravou čas a věnovat jí své úsilí. Také kvalita vztahů s žáky ve třídě se může snižovat, a jelikož třídní atmosféra je velmi důležitým faktorem v procesu vzdělávání, snižuje se tak i efektivita celé výuky. Učitel ztrácí zájem o žáky, neklade na ně nároky, nepovzbuzuje je v činnosti, nemotivuje.
3.2 Příčiny syndromu vyhoření učitelů Mimo konkrétní příčiny v konkrétní situaci je lze také dělit na individuální psychické, fyzické a sociální.
3.2.1 Psychické příčiny Podle knihy Antistresový program pro učitele autorů C. Henninga a G. Kellera se z psychologického pohledu při výzkumu stresu rozlišují osobnosti s re-aktivním, nebo pro-aktivním životním postojem. 4
Lidé se základním re-aktivním postojem jsou podstatně náchylnější ke stresu a
jsou pro ně charakteristické následující způsoby chování: -
cítí se pasivně vystavováni událostem ve svém životě, připadají si jako řidič, který neumí řídit automobil;
-
opakovaně prožívají sami sebe jako bezmocné oběti, jako bezvládnou hračku v rukou svého okolí;
5
svoji vlastní zodpovědnost přenášejí na jiné osoby nebo instituce Lidé s pro-aktivním postojem se vyznačují tím, že:
-
aktivně utvářejí svůj život;
-
orientují se spíše na přítomnost a budoucnost než na minulost;
-
přejímají zodpovědnost za sebe sama;
-
k problémům
přistupují
angažovaně,
chápou
schopnostem, pokoušejí se je ovlivnit, popř. vyřešit.
10
je
jako
výzvu
vlastním
,,6Objevily se také teorie, že své jednání a jeho účinky na okolí učitelé neustále srovnávají se svým vnitřním standardem a principy, např. tedy s představou „dobrého učitele“. Jde o určitý způsob sebehodnocení, který je uplatňován hlavně v okamžicích neúspěchu. Dochází při něm k rozporu mezi vlastní představou o sobě samém a realitou, tedy tím, jak se pedagog skutečně chová. Záleží pak na osobnosti každého člověka, jak se s tímto rozporem vyrovná, popř. jej zmenší. To je pak předpokladem k tomu, zda u něj může dojít k syndromu vyhoření.“
3.2.2 Fyzické příčiny Tyto příčiny jsou pro každého člověka poměrně hůře ovlivnitelné. Důležitou roli zde hraje nervový systém. ,,7Ten je řízen dvěma druhy nervového systému – parasympatickým a sympatickým nervovým systémem. Činnost parasympatiku má na člověka tlumivé účinky jako rozšíření cév, či snížení tepové frekvence. Činnost sympatiku má účinky povzbuzující, uvádí naše tělo do stavu pohotovosti. Jako sympatikotonika označujeme člověka vysoce náchylného ke stresu, jelikož se u něj projevují přehnané reakce sympatického nervového systému, nebo se tento systém nachází v určitém stavu trvalé pohotovosti.“ Autoři Hennig a Keller dále vyjadřují myšlenku, že také nezdravý způsob života člověka ovlivňuje. Někteří lidé se snaží vyrovnat se stresem prostřednictvím kouření, či nadměrného požívání alkoholu nebo léků. To vše však mívá naprosto opačný účinek, kdy stres ještě více narůstá, popř. tímto vzniká. Člověk užívající tyto „uklidňující prostředky“ totiž poškozuje své tělo i psychiku, a nemůže proto dobře zvládat stresové situace.
3.2.3 Sociální příčiny ,,8Dnešní rodina již nepředstavuje základní skupinu, v níž děti vyrůstají v emocionální jistotě. Každé druhé manželství se rozpadá a ze statistik vyplývá, že dovednost rodičů vychovat dítě obecně slábne a mizí, dospělí ztrácejí schopnost navazovat a udržovat zdravý vztah s dítětem.“ Podle autorů patří mezi hlavní projevy tohoto negativního jevu nedostatek náklonnosti, nahrazování zájmu a péče materiálními hodnotami, nezájem o kulturní dění, nedostatečná sociální výchova apod. Tyto rušivé faktory podle autorů zvyšují u dětí pravděpodobnost výskytu vývojových poruch a poruch učení a chování, a ztěžují tak práci učitelů ve škole. Tyto poruchy však nejsou 11
způsobeny pouze těmito chybami rodičů, ale i vlivem moderních masově sdělovacích prostředků. Autoři v knize uvádí: ,,9Děti jsou podporovány v pasivní konzumaci, dostávají se k nim jen zprostředkované zážitky a místo reálné skutečnosti jsou drženy ve světě snů…Média manipulují s dětskou pozorností a posilují v nich sklony k agresivitě.“ Podle autorů je negativní vliv médií nejsilnější tam, kde je nejslabší rodinná výchova. Je tedy na škole a na učitelích, aby činili potřebná nápravná opatření, což mnohdy není nejjednodušší.
4 Typy lidského chování V knize Jak neztratit nadšení autora Jara Křivohlavého je uvedeno, že mezi lidskou psychikou a výskytem nemocí existuje vztah, který je daný dvěma typy chování. Každý z nich se se stresem vyrovnává jinak a tím výskyt nemocí ovlivňuje. Jsou zde rozlišeny osobnosti s typem A chování a typem B chování.
4.1 Typ A chování Autor popisuje lidi v této skupině přibližně takto: Patří sem lidé s mimořádnou energií. Jsou to lidé, kteří jednají rychle, někdy až příliš. Chovají se vždy a všude soupeřivě a soutěživě, což znamená, že chtějí mít vše hotovo ihned, a být nejlepší. Obvykle dělají několik věcí najednou a jsou velice pilní a zodpovědní. Práci si berou i domů a v jednání s druhými lidmi bývají velice asertivní, často až agresivní a nepřátelští. Těmto lidem jde o to, aby měli vše včas hotovo, a často riskují až na hranici únosnosti a ostatní lidé se jim zdají pomalí. Tyto osoby mají vysoké cíle a jdou si za nimi tvrdě a bezohledně, na druhé straně není pravdou, že by se nikdy nebáli. Naopak, často se cítí ohroženi a prožívají své specifické úzkosti, které navenek projevují nervním a prudkým jednáním. Když tomuto způsobu života zcela propadnou, často umírají na infarkt myokardu či podobné onemocnění.
4.2 Typ B chování Tato skupina lidí má naopak úplně jiné rysy chování. ,,10I oni mají velkou výkonnost, ale úspěch za každou cenu není jejich nejdůležitějším cílem…Tito lidé dovedou výkonně pracovat, ale i přiměřeně odpočívat.“ Také spektrum jejich zájmů je podstatně širší. Dle autora jsou to lidé druhými obdivovaní, jak všechno zvládají a 12
stíhají. Syndrom vyhoření se u nich objevuje pochopitelně méně často, než u chování typu A.
5 Syndrom vyhoření 5.1 Průběh psychického vyhořování Profesor Hans Selye, zakladatel souborného studia stresu, stanovil tři fáze procesu psychického vyhořování. ,,11Tento proces tedy není jevem statickým, ale procesem, který má svůj začátek, průběh a výsledný stav.“ I. první fáze – působení stresoru II. druhá fáze – zvýšená rezistence (obranyschopnost organismu) III. třetí fáze – vyčerpání rezerv sil a obranných možností. Do této fáze stresu se obvykle zařazuje průběh syndromu burnout.
5.2 Proces syndromu vyhoření ,,12Bývá součástí třetí fáze psychického vyhořování.“ Christina Maslach je autorkou čtyřfázového modelu procesu burnout, který je uveden v knize Jak neztratit nadšení od Jara Křivohlavého: I. Idealistické nadšení a přetěžování II. Emocionální a fyzické vyčerpání III. Dehumanizace druhých lidí jako obrany před vyhořením IV. Terminální stadium: stavění se proti všem a proti všemu a objevení se syndromu burnout v celé jeho pestrosti („sesypání se“ a vyhoření všech zdrojů energie).
5.3 Průběh propadu do burnout Existenciální psychoterapeut Alfried Laengle zveřejnil hlubší pohled na průběh procesu psychického vyhořování a rozdělil jej do třech částí, typických určitou situací. Ty jsou opět uvedeny v knize Jak neztratit nadšení asi takto: 13
I. První fáze - člověk si vytyčí určitý cíl, kterého chce prostřednictvím své práce dosáhnout. Má motivaci, snahu, s nadšením se vrhá do práce. Je přesvědčen o správnosti svého cíle, o smysluplnosti celé činnosti, věnuje jí maximum energie a to jej uspokojuje. II. Druhá fáze – v této fázi do procesu smysluplné práce vstupuje užitková hodnota. ,,13Ten, kdo zprvu pracoval, protože měl před sebou určitý ideál, pracuje nyní proto, že se mu stal žádoucím vedlejší produkt, např. peníze, které za práci dostává.“ Člověk postupem času ztrácí svůj původní cíl, přeorientuje se na tento vedlejší produkt. Postupně zjišťuje, že cíl, za kterým původně šel, je vzdálený. ,,14Lidé si také často plní tzv. zdánlivé cíle, za které lze označit např. život podle módy, přimknutí se k určité ideologii, uměleckému směru atd.“ Tyto skutečnosti však neplní ony primárně stanovené cíle. III. Třetí fáze – je Laenglem nazývána jako „15život v popeli.“ Podle něj při ní dochází ke ztrátě úcty k druhým lidem, věcem a cílům. Postižený člověk se na lidi dívá jako na věci – na materiál, zachází s nimi necitlivě, s ironií a nerespektuje je. Výjimkou není ani ztráta úcty k vlastnímu životu, kdy si člověk přestává vážit vlastního těla, vědomě si škodí a je mu to jedno. ,,16Chová se cynicky nejen k ostatním, ale i k sobě. Nic pro něj již nemá opravdovou hodnotu, sám se propadá do existenciálního vakua – bezesmyslného života.“
5.4 Odlišení burnout od dalších negativních stavů V dnešní uspěchané době dochází skoro u každého k více či méně závažnému psychickému vypětí, vedoucímu k různým potížím, ne vždy však přímo k syndromu vyhoření. Jaro Křivohlavý je ve své knize Jak neztratit nadšení definuje přibližně takto:
5.4.1 Burnout a stres Burnout je se stresem úzce spjat. Ten v podstatě prvním krokem k tomu, aby se člověk k burnout dostal. Mezi tím být ve stresu a dostat se do stavu syndromu vyhoření je však zásadní rozdíl. Do stresu se může dostat každý člověk, ve spojení s jeho prací, rodinou, vztahy. Syndrom vyhoření ale napadá jen osoby, které jsou svou prací 14
intenzivně zaujati. ,,17Mají vysoké cíle. Vysoká očekávání. Mají výkonovou motivaci. Kdo takovouto vysokou motivaci nemá, může se dostat do stresu, ne však do stavu vyhoření.“ Je pravdou, že tam, kde je práce pro člověka smysluplná a překážky zdolatelné, tam k burnout nedochází.
5.4.2 Burnout a deprese Stejně jako syndrom vyhoření, i deprese se řadí mezi negativní emocionální jevy. Na rozdíl od burnout k ní však dochází nezávisle na práci, se kterou je burnout výhradně spojen. ,,18Deprese může být zděděná, má často úzký vztah k negativním zážitkům z mládí, může vzniknout u lidí, kteří v životě nepracovali a dá se léčit farmakoterapeuticky, což u burnout není možné.“
5.4.3 Burnout a únava Únava se, stejně jako stres, objevuje i ve stavu syndromu vyhoření. Na rozdíl od něj je však důsledkem zejména nadměrné fyzické zátěže, kdy je člověk sice unaven, ale má radost z vykonané práce či sportovního výkonu. Stejně tak i únava z intelektuální práce je sice únavou, je však také spojována s pozitivními pocity. Příkladným odpočinkem je možné se z obou druhů únavy dostat. Únava u burnout je veskrze negativní, spojená s pocity zbytečné práce, selháním, marností a odpočinek na ni nepomáhá.
5.4.4 Burnout a odcizení Německý psycholog Durkheim definoval odcizení – alienation, jako ,,19druh ztráty normální zákonitosti, k němuž dochází tam, kde lidé zažívají nedostatek nebo ztrátu přijatelných sociálních norem, které by mohly řídit jejich jednání a byly směrodatným měřítkem jejich životních hodnot.“ Pocity odcizení pozorujeme i u burnout, ale až v jeho posledním stádiu. U burnout je totiž typické počáteční nadšení z práce, velká motivace. Odcizení se ale naopak objevuje i u těch lidí, kteří nikdy ničím nadšeni nebyli, pro které to, co dělali, nikdy nebylo smyslem jejich života.
15
5.4.5 Burnout a existenciální neuróza Psycholog Maddi ji definovuje jako „20chronickou neschopnost věřit v důležitost, užitečnost a pravdivost čehokoliv, co si člověk jen dovede představit, že by dělat měl, případně že by o to měl mít zájem, natož pak že by se měl pro to angažovat.“ V podstatě ji lze definovat jako ztrátu smysluplnosti života. S těmito pocity se lidé setkávají u burnout, ovšem stejně jako u odcizení k ní dochází až v posledním stadiu vyhoření, když jejich snaha a úsilí selhalo a překážky nebylo možné překonat.
5.5 Opak burnout Syndrom vyhoření stojí v protipólu k mnoha duševním stavům. V knize Jak neztratit nadšení od Křivohlavého jsou opět uvedeny některé z nich. Autor je definuje přibližně takto:
5.5.1 Burnout a vrcholové zážitky Odborně nazývány jako tzv. ,,21flow“. Za tyto vrcholové zážitky můžeme považovat např. dosažení nejvyšší lidské potřeby stanovené na Maslowově hierarchii potřeb, seberealizaci či sebeaktualizaci. Člověk prožívá blažené pocity, které se dají popsat jako něco ještě více, než radost. ,,22V poněkud nižší úrovni zažíváme toto „flow“, když zjišťujeme, že osobnostně a sociálně rosteme a zrajeme, když se nám podaří „překonat sama sebe“ atd.“ Je možno se domnívat, že „flow“ je pravým opakem burnout.
5.5.2 Burnout a spokojenost Typickým znakem burnout je nespokojenost v mnoha směrech. S naší prací, s naším okolím i se sebou sama. Spokojenost by se tedy bezpochyby dala charakterizovat jako jeden z protipólů syndromu vyhoření.
5.5.3 Burnout a dobré duševní zdraví Stejně jako u nespokojenosti i špatné duševní zdraví je jedním ze znaků syndromu vyhoření. V psychologii existuje dokonce i nástroj, který stav duševního dobra měří. Provedené dotazníkové studie naznačily, že existuje vztah mezi duševním zdravím a jeho opakem – syndromem burnout. Dá se tedy charakterizovat jako jeden z jeho dalších opaků. 16
5.6 Metody zjišťování syndromu vyhoření Nejčastějším způsobem při zjišťování, zda u člověka jde či nejde o syndrom vyhoření, jsou dotazníky různého druhu. Mezi ně patří orientační dotazník, dotazník BM – psychického vyhoření, který vytvořila profesorka Dr. Ayala Pines ve spolupráci s Elliotem Aronsonem, PhD a nakonec dotazníková metoda MBI – metoda Maslach Burnout Inventory. Mimo ně uvádí Jaro Křivohlavý v publikaci Jak neztratit nadšení též využití tzv. sémantického diferenciálu, kde se pracuje s tzv. bipolárními adjektivy – v obou směrech extrémními. Tazatel uvádí, nakolik se s daným tvrzením ztotožňuje. Metody jsou popsány asi takto:
5.6.1 Orientační dotazník Dno Hawkins, Frank Minirth, Paul Maier a Chris Thurstman jsou autory knihy obsahující mimo jiné velmi jednoduchou metodu rozeznávání psychického stavu člověka, resp. zda u něj jde či nejde o stav psychického vyhoření. Dotazník je založen na principu samoobsluhy, je tedy vhodný pro každého, protože jde o metodu velmi jednoduchou, rychlou a anonymní. ,,22Má velký klad v tom, že respektuje psychické vyhoření jako proces (vpřed neustále postupující děj) a ne jako momentální statický stav. Vidí zrod tohoto psychického stavu, jeho vývoj, rozvoj i vyvrcholení.“ Základem dotazníku je 24 otázek – tvrzení, na které osoba odpovídá buď ,,ano”, nebo ,,ne”. Mezi tvrzení patří například: ,,Mám stále častěji bolesti hlavy nebo bolesti hlavy nyní trvají déle” či: ,,Cítím se bezmocný a nevím, jak se dostat z problémů, které mám.” Při zpracovávání dotazníku pak rozhoduje počet odpovědí s ,,ano”. Jak již bylo zmíněno, tento dotazník navíc ukazuje vývoj syndromu burnout, stadia se rozdělují na tři typy. Stadium, kdy se stav psychického vyhoření začíná objevovat, stadium, kdy psychické vyhoření dosahuje akutní úrovně a nakonec, kdy se stav psychického vyčerpání stal chronickým jevem. Každé z těchto stádií má své specifické příznaky.
5.6.2 Dotazník BM – psychického vyhoření Autory tohoto dotazníku jsou Dr. Aiala Pines, PhD a Elliot Aronson, PhD. Narozdíl od dotazníku předchozího, v tomto případě tazatel ,,vypočítává”, nakolik s daným tvrzením souhlasí. K dispozici jsou body 1 – 7, přičemž jednotlivé body na dané tvrzení odpovídají23: 17
1 … nikdy
4 … někdy
5 … často
2 … jednou za čas
6 … obvykle
3 … zřídka kdy
7 … vždy
Osoba se zamýšlí nad svými pocity, které poslední dobou prožívá prostřednictvím 21 daných výroků. Jsou velmi jednoduché, patří mezi ně např.: ,,Byl jsem unaven”, ,,Prožíval jsem krásný den” nebo ,,Byl jsem nešťastný” apod. Výpovědi se pak vyhodnocují prostřednictvím daného postupu.
5.6.3 MBI – metoda Maslach Burnout Inventory Tato metoda patří mezi nejčastější metody vyšetřování syndromu vyhoření. Její autory byla v roce 1981 dvojice Christina Maslach a Susan E. Jackson. Zjišťují se při ní tři faktory: emocionální vyčerpání, ztráta úcty k druhým lidem, snížení výkonnosti. V tomto dotazníku je 22 otázek, z nichž 9 je zaměřených na první faktor, 5 na druhý a 8 z nich se zabývá třetím faktorem. Stejně jako u dotazníku BM i zde je 6 ,,stupňů souhlasu“, na základě kterých se tazatel rozhoduje, do jaké míry souhlasí, navíc pak 7 stupňů vyjadřujících jak silně tazatel prožívá daný pocit.
18
B – VÝZKUMNÁ ČÁST
6 Výzkumný cíl Cílem bakalářské práce bylo zjištění, analýza a srovnání psychické zátěže učitelů, resp. učitelek, se zřetelem na syndrom vyhoření na druhém stupni základní školy. Tato problematika je v současné době zkoumaná a stále aktuální.
7 Výzkumné metody a postup výzkumu Jak již bylo zmíněno, výzkum byl proveden prostřednictvím dvou dotazníků, které byly aplikovány zkoumaným osobám. Vše probíhalo anonymně. Těmito dotazníky byly:
7.1 MBI – Maslach Burnout Inventory V teoretické části již byl tento dotazník zmíněn. Jelikož patří mezi nejčastější metody měření syndromu vyhoření, byla tato metoda použita i při tomto výzkumu. Dotazník se skládá ze tří částí, které jsou tvořeny dvaadvaceti výroky. Části od sebe nejsou nijak graficky odlišeny, avšak devět z nich se zaměřuje na měření EE, pět je zaměřeno na DP a posledních osm zjišťuje PA. V knize Jak neztratit nadšení autora Jara Křivohlavého jsou tyto oblasti definovány přibližně takto: EE – emotional exhaustion (emocionální vyčerpání) – stav se vyznačuje naprostým vyčerpáním, ztrátou chuti žít a vychutnávat život. Člověk je vyčerpaný, nezajímá se o žádnou činnost. 25EE je nejsměrodatnějším ukazatelem přítomnosti burnout. DP – depersonalizace (ztráta úcty k druhým lidem) –
26
tento projev vyčerpání je
zřetelně vyjádřen u lidí, kteří mají velikou potřebu reciprocity, tj. kladné odezvy od lidí, kterým se věnují (např. pečovatelská služba, učitelství, vedení pracovního týmu). Tito lidé očekávají kladné reakce svého okolí a v případě nedostatku u nich dochází k depersonalizaci, jsou k lidem cyničtí, povýšení, bez respektu.
19
PA – personal accomplishment (snížení výkonnosti) – 27to se projevuje zejména u lidí, s nízkou mírou zdravého sebe-cenění, sebe-hodnocení. Lidé si sami sebe moc necení, nemají tedy sebedůvěru a energii k zvládnutí složitých situací a tím se snižuje jejich výkonnost. Princip dotazníku je založen na skutečnosti, že se tazatel zamýšlí nad daným výrokem a pomocí dvou stupnic k němu vyjadřuje své stanovisko, jak on sám prožívá daný pocit. Nejprve vyjadřuje číslicí 0 – 6 jak často tento pocit zažívá, poté číslicí 0 – 7 jak silně jej prožívá, přičemž v obou případech číslice 0 vyjadřuje nejslabší pocit, číslice 6 a 7 naopak pocit nejintenzivnější. Reakcí na výrok ,,V poslední době se stávám necitelnějším…“ tak může být např. 3/4 apod.
7.2 Inventář projevů psychického vyhoření Druhou část výzkumného materiálu pak tvořil Inventář projevů psychického vyhoření. Princip je podobný jako u předchozího dotazníku, odlišuje se však grafickou podobou a číselnou stupnicí. Tazatelům je předkládán ve formě tabulky s 24 výpověďmi a čísly 0 – 4. Dotazovaní ,,křížkují intenzitu“ podle svého souhlasu či nesouhlasu k dané výpovědi, přičemž: 0 – nikdy 1 – zřídka 2 – někdy 3 – často 4 – vždy Co se týká jednotlivých výroků, ty v sobě zahrnují rovinu rozumovou, emocionální, tělesnou a sociální. Součtem těchto rovin je zjišťována míra náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření. Nejedná se však o hodnotící test, ale pouze o orientační zjištění stavu osobnosti. Vysoké hodnoty tedy nemusí svědčit o syndromu vyhoření, představují pouze informace pro danou osobu. Při tomto výzkumu však byly výsledky interpretovány jiným způsobem (viz kapitola 9). 20
Tento dotazník jsem získala od vedoucího bakalářské práce a vzhledem k tomu, že se jedná o psychologickou metodu, neuvádím tento dotazník, ani dotazník MBI v příloze. S těmito výzkumnými metodami jsem pracovala pod supervizí svého školitele.
7.3 Postup výzkumu Po předchozí domluvě jsem osobně navštívila příslušné základní školy. Hovořila jsem s řediteli těchto škol, seznámila je s principy výzkumu a podala instrukce k vyplňování s tím, že mi bylo přislíbeno zajištění jejich administrace. S výjimkou jedné školy byly tedy prostřednictvím ředitelů každé dotazované učitelce předloženy dva soubory otázek, resp. výroků, přičemž časové rozmezí pro jejich vyplnění bylo třídenní. V některých školách si ředitelé vyžádali rozmezí delší. V jedné ze škol jsem se s ředitelem nesetkala, domluva proběhla prostřednictvím pracovnice školy, která zajistila veškerou administraci. S dotazovanými pedagožkami jsem se tedy osobně nesetkala. Vyplněné dotazníky jsem získala opět prostřednictvím ředitelů, s výjimkou zmíněné školy, ve které mi byly dotazníky předány jednou z učitelek (ta však dotazník nevyplňovala). Zde nebyly dotazníky zpřístupněny řediteli školy.
8 Popis zkoumaného vzorku Pro splnění zadaného cíle bylo potřeba získat co nejvyšší počet respondentů. Při výzkumu jsem navštívila sedm základních škol padesátitisícového města na střední Moravě. S výjimkou jedné základní školy nacházející se v okrajové části byly všechny školy v centru města a všechny fungovaly již více než deset let. Některé z nich byly budovami rozděleny na první a na druhý stupeň, některé fungovaly ve spojení s mateřskou školou či gymnáziem. Lišily se taktéž svojí velikostí a počtem tříd. Vzhledem k tomu, že se výskyt burnout předpokládá až po jisté době praxe v oboru, bylo žádoucí získat k výzkumu respondenty nad 40 let věku. Celkový počet dotazovaných, které jsem získala pro svůj výzkum, činil 44. Na základě rozdílného zvládání a vyrovnávání se stresem, byly do výzkumu zahrnuty pouze ženy a to zdravé, které byly v plné pracovní způsobilosti. Důležitou podmínkou, která zároveň značně ovlivňuje celý výzkum, byla skutečnost, že byl výzkum proveden pouze 21
na druhém stupni základních škol. Věkové rozpětí pedagožek účastnících se tohoto výzkumu bylo od 40 do 58 let.
9 Získané výsledky a jejich interpretace V první etapě interpretace získaných výsledků jsou uvedeny výsledky jednotlivých základních škol. Jsou uvedeny v očíslovaných tabulkách a grafech. V tabulkách jsou uvedeny zprůměrované hodnoty MBI dotazníku i Inventáře projevů psychického vyhoření. U každé dotazované je tedy uvedena hodnota jejího EE – emočního vyčerpání, DP – ztráty úcty k druhým lidem, PA – snížení výkonnosti, celkový průměr MBI a hodnota vypočítaná z Inventáře projevů psychického vyhoření. Průměry MBI jednotlivých osob jsou zvýrazněny. Při vypočítávání jednotlivých hodnot EE, DP, PA a celkového MBI každé dotazované učitelky bylo postupováno formou průměru, tzn. číselná ohodnocení každého výroku, byla sečtena zvlášť pro EE, DP a PA a následně vydělena počtem výroků korespondujícím dané oblasti. Rozdělení výroků do patřičných oblastí bylo uvedeno v americkém časopise Psychological Reports vydaném v roce 1983, který jsem při zkoumání výsledků používala. Jelikož u výroků náležících oblasti PA bylo hodnocení jiné (čím vyšší číslo, tím menší pravděpodobnost syndromu vyhoření), bylo nutno výsledky přizpůsobit, výslednou hodnotu ,,otočit“, aby korespondovala s ostatními oblastmi, u kterých vyšší číslo znamenalo větší pravděpodobnost syndromu vyhoření. Tato skutečnost mírně zkomplikovala celý proces interpretace výsledků, ale byla nutná pro správnost údajů. Vypozorovala jsem také, že mnohé dotazované v několika případech nepochopily zadání otázek v této oblasti. Jelikož se u každého výroku vyplňovala dvě čísla (frekvence a intenzita), výsledné průměry byly následně ještě sečteny a vyděleny dvěma. Tak byl získán průměr pro oblast EE, DP a PA. Co se týká celkového průměru MBI každé dotazované učitelky, tyto tři získané hodnoty byly sečteny a následně vyděleny třemi. Pro tento dotazník bylo typické, že v 99% případů, byly zaregistrovány vyšší hodnoty ve sloupci ,,jak silně“. Nebylo tedy výjimkou, že dotazovaná souhlasila s daným výrokem pouze číslicí 2 (tzn. daný výrok se jí týká ,,Jednou měsíčně nebo méně“), ale ve sloupci určeném pro vyjádření intenzity uvedla číslo 7 (tzn. významně, velmi silně). 22
Přestože je způsob vyhodnocování výsledků Inventáře projevů psychického vyhoření stanoven jinak, pro potřeby a rozsah této práce byl zvolen stejný způsob vyhodnocování, jako u dotazníku MBI, tedy zprůměrování uvedených čísel. Tímto způsobem sice mohou vzniknout nepřesnosti a artefakty, ale cílem této práce je především výsledky srovnat, ne hodnotit. Platí, vzhledem k číselným škálám Inventáře projevů psychického vyhoření, ale i dotazníku MBI, že čím vyšší je konečný průměr, tím pravděpodobnější je možný výskyt syndromu vyhoření. Je důležité rozlišit skutečnost, že dotazník MBI a Inventář projevů psychického vyhoření má rozdílnou číselnou škálu. Proto jsou v následujících tabulkách a grafech hodnoty Inventáře, vzhledem k hodnotám MBI, nižší, jelikož maximum u tohoto dotazníku je číslo 4, na rozdíl od dotazníku MBI, kde je maximum 6 a 7. Vztahy mezi hodnotami MBI a hodnotami Inventáře projevů psychického vyhoření nebyly jednoznačné. Učitelky, jejichž hodnoty MBI dosáhly hranice 2,50 a více měly v Inventáři projevů psychického vyhoření hodnoty různé. Přibližně 50% dosáhlo v druhém dotazníku hodnoty nad 1,30, zbylých 50% této hodnoty nedosáhlo. Neplatí tedy, že vysoká hodnota MBI znamená také vysokou hodnotu v Inventáři projevů psychického vyhoření. Taktéž platí, že nižší hodnota MBI neznamená nízkou hodnotu druhého dotazníku, jak je zřejmé z níže uvedených tabulek a grafů. Pod tabulkami jednotlivých škol jsou tučným písmem uvedeny celkové průměry MBI i Inventáře projevů psychického vyhoření všech pedagožek působících v příslušných školách. Všechny zjištěné hodnoty jsou uváděny s přesností na dvě desetinná čísla. Hodnoty uvedené v tabulkách jsou pak znovu zobrazeny v grafech.
23
V první tabulce jsou zobrazeny výsledky pěti dotazovaných učitelek působících na základní škole, která se jako jediná nacházela v okrajové části města. Zjištěné hodnoty byly ze všech navštívených škol nejnižší, jak z hlediska MBI, tak Inventáře projevů psychického vyhoření. Taktéž dosažené hodnoty EE, DP a PA byly jedny z nejnižších a konkrétně hodnota DP byla u těchto dotazovaných velmi nízká. Nejvyšší hodnota byla naměřena v oblasti EE, nižší pak v PA, nejnižší v oblasti DP. Stejné pořadí se pak projevuje i v tabulkách dalších škol, zde byl však rozdíl mezi DP a zbylými oblastmi nejvýraznější. Tabulka č. 1 – ZŠ 1 Respondent č.
1
2
3
4
5
EE
3,52
1,98
2,94
4,28
2,48
DP
1
0
1,1
0
0
PA
1,62
1,54
1,1
2,13
2,19
Průměr MBI
2,05
1,17
1,71
2,14
1,56
Inventář projevů ps. v.
0,33
0,33
0,95
1,25
0,79
Průměr hodnot MBI: 1,73 Průměr hodnot Inventáře projevů psychického vyčerpání: 0,73 Stejné výsledky zobrazuje i následující graf. Je zřejmé, že hodnoty modrého sloupce EE jsou nejvyšší. Graf č. 1 – ZŠ 1
24
V tabulce zobrazující výsledky druhé navštívené základní školy jsou uvedeny výsledky pěti dotazovaných učitelek. Dosažené hodnoty dotazovaných na této menší škole patřily naopak k nejvyšším ze všech. Týká se to celkového dosaženého průměru MBI jako takového, ale i hodnoty DP, která byla u ostatních škol poměrně nízká. Zde však její průměr přesáhl 2,00. Taktéž výsledný průměr Inventáře projevů psychického vyhoření patřil k nejvyšším. Tabulka č. 2 – ZŠ 2 Respondent č.
1
2
3
4
5
EE
2,21
5
3,72
3,65
2,93
DP
2
1
3,3
2
1,8
PA
1,22
4,19
2,57
1,95
1,71
Průměr MBI
1,81
3,4
3,2
2,53
2,15
Inventář projevů ps. v.
0,58
2,25
1,29
1,16
0,65
Průměr hodnot MBI: 2,62 Průměr hodnot Inventáře projevů psychického vyčerpání: 1,19 Modrý sloupec symbolizující EE v následujícím grafu je opět nejvyšší, na druhém místě je až na výjimku červený sloupec značící DP, na třetím pak zelený sloupec PA. Je zřejmé, že vztahy hodnot MBI a Inventáře proj. ps. v. nejsou vyrovnané. Graf č. 2 – ZŠ 2
25
Následující tabulka zobrazuje výsledky třetí základní školy nacházející se v centru města. Zde bylo získáno sedm vyplněných dotazníků a škola patřila, navzdory ne příliš vysokému počtu vyplněných dotazníků, k největším ve městě. Co se týká zjištěných hodnot, patřily spíše k vyšším. Naměřená hodnota PA byla nejvyšší ze všech škol, dosáhla téměř hodnoty 2,7. Tabulka č. 3 – ZŠ 3 Respondent č.
1
2
3
4
5
6
7
EE
2,11
2,97
2,71
4,43
3,82
3,43
2,42
DP
0,66
1,2
1
1,3
2
1,2
1,11
PA
3,12
3,16
2,36
3,04
2,78
2,91
1,45
Průměr MBI
1,96
2,44
2,02
2,92
2,87
2,51
1,66
0,84
0,82
0,95
1,41
1,58
1,75
0,89
Inventář projevů ps. v.
Průměr hodnot MBI: 2,34 Průměr hodnot Inventáře projevů psychického vyčerpání: 1,18 V grafu č. 3 se modrý sloupec EE také prokazuje jako nejvyšší. U dvou dotazovaných však převažuje hodnota PA, s čímž souvisí i výše zmíněný nejvyšší celkový výsledek hodnoty PA. Fialový sloupec, který značí průměr Inventáře projevů psych. vyhoření je poměrně nízký, i když celkový dosažený průměr byl druhý nejvyšší. Graf č. 3 – ZŠ 3
26
Následující tabulka zobrazuje výsledky výzkumu na čtvrté základní škole, ležící taktéž v centru města. Co se týká počtu otevřených tříd, byla tato škola jedna z největších. Získala jsem zde šest vyplněných dotazníků. Vzhledem k celkovému průměru MBI i celkovému průměru Inventáře projevů psychického vyhoření se tato škola svými výsledky zařadila přímo do středu. Dotazované však dosáhly nejvyššího průměru EE – více než 3,50, což bylo dáno dvěma vysokými výsledky v této oblasti. Tabulka č. 4 – ZŠ 4 Respondent č.
1
2
3
4
5
6
EE
4,49
2,59
3,65
4,13
2,71
3,89
DP
2,2
0,32
1,1
1,1
1,91
1,3
PA
2,16
2,48
2,23
2,32
1,33
1,76
Průměr MBI
2,95
1,8
2,33
2,52
1,98
2,32
1,62
0,66
1,04
1,2
0,89
0,75
Inventář projevů ps. v.
Průměr hodnot MBI: 2,32 Průměr hodnot Inventáře projevů psychického vyčerpání: 1,03 V následujícím grafu lze u dotazovaných č. 1 a 4 vypozorovat poměrně vysokou hodnotu EE, hodnota zde překročila hranici 4,00. Je však zajímavé, že hodnota DP u dotazované č. 4 byla vzhledem k vysoké hodnotě EE poměrně nízká. Graf č. 4 – ZŠ 4
27
Další tabulka znázorňuje výsledky páté základní školy. Zde byl získán nejvyšší počet respondentů. Přestože i zde byly dvě učitelky s hodnotou EE přesahující hranici 4,00, celkově se tato škola řadí spíše ke školám s nižším průměrem. Pravdou je, že v 98% byla v šetření nejvyšší hodnota EE. V případě dotazované č. 5 však výsledek DP tuto hodnotu výrazně přesahuje, přičemž ani hodnota PA u ní není příliš vysoká. Tabulka č. 5 – ZŠ 5 Respondent
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
EE
3,92
2,94
2,86
3,59
2,76
4,16
2,99
1,93
4,45
3,66
DP
1
0,5
0
2,1
4
2,5
2,41
0,6
2
0,85
PA
2,77
1,83
1,58
1,74
1,68
2,17
2,48
1,51
2,52
1,37
Průměr MBI
2,56
1,76
1,48
2,48
2,81 2,94
2,63
1,35
2,99
1,96
0,75
0,75
0,64
1,25
0,91
0,95
1,08
1,34
0,83
č.
Inventář projevů ps. v.
1,54
Průměr hodnot MBI: 2,3 Průměr hodnot Inventáře projevů psychického vyčerpání: 1 V následujícím grafu lze opět spatřit výrazné hodnoty EE, s výjimkou již zmíněné dotazované č. 5. Vzhledem k vyššímu počtu respondentů však vyšší dosažené výsledky splývaly s nižšími, konečný průměr tedy nebyl vysoký. Graf č. 5 – ZŠ 5
28
Následující tabulka zobrazuje výsledky základní školy, ve které byly dotazníky distribuovány prostřednictvím pracovnice školy, ředitel školy k nim tedy neměl přístup. Bylo získáno šest vyplněných dotazníků. Na základě dosažených průměrů patří tato škola na druhé místo. V oblasti EE bylo dosaženo poměrně vysoké hranice 3,50. Poměrně vysoká je vzhledem k výsledkům ostatních škol i hodnota PA, dosahující téměř 2,50. Tabulka č. 6 – ZŠ 6 Respondent č.
1
2
3
4
5
6
EE
3,64
3,81
3,26
3,83
2,91
3,75
DP
0,96
2,43
1,1
1,6
1,42
0,5
PA
1,63
2,54
4,08
2,53
2,47
1,14
Průměr MBI
2,08
2,93
2,81
2,65
2,27
1,8
0,95
1,2
0,87
1,7
0,95
1
Inventář projevů ps. v.
Průměr hodnot MBI: 2,42 Průměr hodnot Inventáře projevů psychického vyčerpání: 1,11 V grafu lze spatřit vysoké hodnoty EE. U dotazované č. 3 také vysokou hodnotu PA, díky níž vzrostl celkový průměr PA této školy. Graf č. 6 – ZŠ 6
29
Další tabulka znázorňuje výsledky poslední ze sedmi škol. Tato velká základní škola byla navíc spojena s gymnáziem. Přes velký počet žáků v této škole bylo získáno pouze pět respondentů. Co se týká dosažených průměrů, tato škola se svými výsledky řadí na skoro nejnižší pozici. V oblasti EE se přes hranici 4,00 dostala pouze jedna dotazovaná učitelka. Tabulka č. 7 – ZŠ 7 Respondent č.
1
2
3
4
5
EE
3,05
3,94
4,16
2,32
3,59
DP
1,1
1,21
1,8
0,55
0,73
PA
1,93
2,24
2,29
2,25
1,54
2,03
2,46
2,75
1,71
1,95
0,75
1,08
1,37
0,75
1
Průměr MBI Inventář projevů ps. v. Průměr hodnot MBI: 2,18
Průměr hodnot Inventáře projevů psychického vyčerpání: 0,99 V grafu č. 7 jsou zobrazeny stejné výsledky jako v tabulce. Navzdory ne příliš vysokým hodnotám i zde výrazně převažují modré sloupce symbolizující oblast EE. Graf č. 7 – ZŠ 7
30
V druhé etapě interpretace výsledků výzkumu je uvedena tabulka, která je zaměřena pouze na průměrné hodnoty MBI a to ze všech jeho oblastí i na konečný celkový průměr. Jde tedy o průměrné výsledky EE, DP a PA všech sedmi základních škol, přičemž školy jsou seřazeny podle nejvyššího celkového průměru MBI. Tento průměr MBI je barevně zvýrazněn. Výsledky dosažené jednotlivými školami nejsou nijak normalizovány, není stanovována jakákoliv hodnota, která by určovala, zda u dané osoby jde či nejde o syndrom vyhoření. Výsledky jsou pouze srovnávány a je zřejmé, že čím vyšší hodnoty daná škola dosáhla, tím vyšší je pravděpodobnost syndromu vyhoření. Vzhledem k vysoké hodnotě EE, DP i PA se na první místo řadí škola č. 2. Díky vysoké hodnotě EE a PA je na druhém místě škola č. 6. Na třetím místě je zejména díky vysoké hodnotě PA škola č. 3, následující škola č. 4, která dosáhla nejvyššího průměru v oblasti EE má průměrnou hodnotu nižší pouze o dvě setiny. Podobného průměru pak bylo dosaženo i u školy č. 5. Škola č. 7 dosáhla průměru nižšího, škola č. 1 svým průměrem nepřesáhla hranici 2,00 a tím byla zařazena na nejnižší pozici. Tabulka č. 8 – Celkové průměry všech základních škol
ZŠ 2 ZŠ 6 EE
ZŠ 3
ZŠ 4
ZŠ 5
ZŠ 7
ZŠ 1
3,5
3,53
3,13
3,58
3,33
3,41
3,04
DP
2,02
1,34
1,21
1,32
1,6
1,08
0,42
PA
2,33
2,4
2,69
2,05
1,97
2,05
1,72
Průměr
2,62
2,42
2,34
2,32
2,3
2,18
1,73
31
Následující graf znázorňuje stejné hodnoty jako tabulka. Růžově zabarvený sloupec značí průměry MBI jednotlivých škol, stejně jako růžově zabarvený řádek v předcházející tabulce. Tyto průměry jsou v grafu i nadepsány. Graf č. 8 – Celkové průměry všech základních škol
32
Ve třetí etapě interpretace dosažených výsledků je pro větší přehlednost uvedena tabulka dosažených výsledků pouze z oblasti EE. Tyto hodnoty byly poměrně různorodě zaznamenány, nejnižší hodnota byla 1,93 a nejvyšší 5,00. Jednotlivé školy jsou seřazeny od té, ve které bylo dosaženo nejvyšší hodnoty EE. Nejvyšší hodnota byla zjištěna u základní školy č. 4, malý rozdíl byl zaznamenán u školy č. 6. Škola č. 2 dosáhla velmi podobného výsledku. Pod hranicí 3,5 se nachází ostatní školy. Nejnižší hodnota byla zjištěna u školy č. 1, která měla obecně výsledky nejnižší. Tato oblast obsahovala výroky zaměřené na problematiku emočního vyčerpání. V tvrzeních šlo tedy hlavně o vyjádření pocitů a to negativních. Výroky měly charakter negativistického postoje vůči okolí, pocity rezignace, ztráty chuti k činnosti apod. Tabulka č. 9 – Hodnoty EE zobrazeny od nejvyšší k nejnižší
ZŠ 4 ZŠ 6 ZŠ 2 ZŠ 7 ZŠ 5 ZŠ 3 ZŠ 1 Hodnota EE 3,58 3,53
3,5
3,41 3,33 3,13 3,04
Průměrná hodnota EE všech škol: 3,36 V grafu č. 9 jsou hodnoty EE zobrazeny ve sloupcích s popisky. Graf č. 9 – Hodnoty EE zobrazeny od nejvyšší k nejnižší
33
V následující etapě je zobrazena tabulka výsledků DP. V šetření se výsledky výrazně lišily. Hodnoty některých učitelek často nepřesáhly hranici 0,00, ale v několika případech hodnota přesáhla hranici 2,5. V jednom případě dokonce hodnota dosáhla hranice 4,00. Výroky v této oblasti šetření byly zaměřeny na problematiku depersonalizace, ztráty úcty k druhým lidem. Tvrzení měla charakter neosobnosti, necitelnosti a nezúčastněnosti obecně, i vůči žákům. Tabulka č. 10 – Hodnoty DP zobrazené od nejvyšší k nejnižší
ZŠ 2 ZŠ 5 ZŠ 6 ZŠ 4 ZŠ 3 ZŠ 7 ZŠ 1 Hodnota DP 2,02
1,8
1,34 1,32 1,21 1,08 0,42
Průměrná hodnota DP všech škol: 1,31 Hodnoty DP jsou níže zobrazeny v grafu s popiskami. Výrazný rozdíl je zřejmý, zejména co se týče základní školy č. 1, která vykazuje opět nejnižší hodnotu. Graf č. 10 – Hodnoty DP zobrazené od nejvyšší k nejnižší
34
Pátá etapa interpretace výsledků šetření zobrazuje tabulku s dosaženými hodnotami PA všech sedmi základních škol. Výsledky v této oblasti byly zřejmě nejvyrovnanější, pohybovaly se mírně nad hranici 2,00, pouze v jednom případě přesáhla hodnota 2,50. Ve dvou případech (ZŠ č. 5 a ZŠ č. 1) hodnoty nedosáhly hranice 2,00. Tvrzení v dotazníku MBI z oblasti PA byly zaměřeny na problematiku snížení výkonnosti respondenta. Typicky se tedy tyto výroky týkaly otázky snaživosti, schopnosti empatie, pozitivní nálady a myšlení, schopnosti zvládat stres apod. Tabulka č. 11 – Hodnoty PA zobrazené od nejvyšší k nejnižší
ZŠ 3 ZŠ 6 ZŠ 2 ZŠ 4 ZŠ 7 ZŠ 5 ZŠ 1 Hodnota PA 2,69
2,4
2,33 2,05 2,05 1,97 1,72
Průměrná hodnota PA všech škol: 2,17 Stejné výsledky jsou zobrazeny i v následujícím grafu. Na rozdíl od předchozích oblastí, v oblasti PA lze vypozorovat velmi vyrovnané hodnoty. Graf č. 11 – Hodnoty PA zobrazené od nejvyšší k nejnižší
35
V šesté etapě byla interpretace výsledků zaměřena na dosažené průměry v dotazníku Inventář projevů psychického vyhoření. Dosažené hodnoty se pohybovaly kolem 1,00, v případě základní školy č. 2 byla hodnota nejvyšší – 1,19, malý rozdíl zaznamenává škola č. 3. Dosažené hodnoty školy č. 6 a 4 mírně přesáhly 1,00. Základní školy č. 5, 7 a 1 dosáhly výsledku kolem 1,00 nebo mírně pod hranici. Vzhledem k číselné škále Inventáře projevů psychického vyhoření (0 – 4), se dají výsledky zhodnotit jako průměrné. Odpovědi oscilují mezi čísly 1- 2, spíše 1. Tato čísla v dotazníku korespondují s hodnocením „zřídka“ (1) a „někdy“ (2). Výsledky tedy nevykazují nijak vysoké hodnoty. Tabulka č. 10 - Nejvyšší dosažené hodnoty v Inventáři projevů psychického vyhoření
ZŠ 2
ZŠ 3
ZŠ 6
ZŠ 4
ZŠ 5
ZŠ 7
ZŠ 1
Hodnota 1,19
1,18
1,11
1,04
1
0,99
0,73
Průměrná hodnota dosažená v tomto dotazníku:1,03 Stejné hodnoty lze spatřit i v následujícím grafu. Výraznější rozdíl je zřejmý pouze u základní školy č. 1, která svým průměrem nedosahuje průměru 1,00. Graf č. 10 – Nejvyšší dosažené hodnoty v Inventáři projevů psychického vyhoření
36
10 Závěry a jejich využití Cílem této práce bylo zjistit výsledky psychického zatížení a případný výskyt burnout syndromu učitelek nad čtyřicet let působících na druhém stupni základních škol. Podařilo se získat čtyřiačtyřicet respondentů pro vyplnění požadovaných dotazníků. Potvrdil se i předpoklad, jak budou konečné výsledky vypadat. Výsledky, které byly zjištěny ze zatížení těchto učitelek, se dají popsat jako průměrné, tyto učitelky nevykazují nijak závažné hodnoty. Co se týká dotazníku MBI, jeho rozdělení na tři oblasti hodnotím jako velmi kladné, protože je zde možnost podrobněji zjistit stav zkoumané osoby, vytyčit konkrétní druh problému právě podle oblasti s nejvyššími hodnotami. Zároveň však musím podotknout, že dotazník MBI byl v mnoha ohledech matoucí. Přesvědčila jsem se o tom při vyhodnocování dotazníků, zejména co se týče vyhodnocování oblasti ,,snížení výkonnosti“. Výroky byly jako jediné pozitivního charakteru a dotazované v mnoha případech nepochopily, jak na ně správně odpovědět. Vzhledem k rozsahu této práce byla sice zvolena jednoduchá cesta vyhodnocování dotazníků formou zprůměrování, nicméně i tak špatně zodpovězená tvrzení někdy zkomplikovala vyhodnocování a bylo nutno vyplněná čísla upravit. Tento problém byl dán především tím, že nebyla možnost individuálně promluvit s dotazovanými a zodpovědět případné dotazy. Při vyhodnocování dotazníku MBI se jako nejvýraznější oblast, ve které byly zaznamenány nejvyšší hodnoty a zároveň hodnoty nejrůznorodější, jevila oblast emočního vyčerpání. Bylo mi však sděleno, že při osobních rozhovorech bývá mnohdy nejvýraznější oblastí oblast depersonalizace, což plyne např. ze způsobu vyjadřování se učitelek o jejich žácích apod. Proto si myslím, že nejefektivnějším způsobem zjišťování syndromu vyhoření, je kombinace vyplňování tištěného dotazníku a osobní rozhovor. To však znamená značně rozsáhlou práci, která nebyla v tomto případě žádoucí. Inventář projevů psychického vyhoření hodnotím jako velmi dobrý způsob zjišťování psychického stavu a případného syndromu vyhoření. Je taktéž rozdělen na několik částí dle typu otázek, taktéž jsem ale při vyhodnocování postupovala jednoduchou formou zprůměrování. Výroky jsou pokládány jednoznačně, jsou jednoduché a jasně vymezené. Myslím si, že nižší číselná stupnice neznamená nižší přesnost výsledků, naopak, mnohdy může usnadňovat rozhodování.
37
Získané výsledky obou dotazníků jsem ve své bakalářské práci nikterak výrazně nehodnotila, prioritou bylo jejich srovnání. To se podařilo zejména díky tomu uzpůsobeným tabulkám, ve kterých byly uvedeny jednotlivé základní školy v pořadí podle nejvyšších dosažených výsledků. Přestože ve výzkumu nebyly, až na výjimky, zjištěny nijak závažné hodnoty svědčící o syndromu vyhoření, myslím si, že je vhodné, aby v každé škole fungoval školní psycholog, jenž by měl možnost psychologické péče nejen o žáky, ale i samotné pedagogy. Dá se totiž očekávat, že s přibývající praxí mohou zjištěné znaky psychické zátěže narůstat a bránit tak kvalitní práci učitelů. Při své práci jsem pracovala s řadou odborných knih a materiálů, nejvíce jsem využívala velmi přehlednou knihu Jak neztratit nadšení autora Jara Křivohlavého, obsahující důležitá témata související s problematikou, se kterou jsem se zabývala. Díky této bakalářské práci a především provedenému výzkumu jsem získala cennou osobní zkušenost.
38
Seznam použité literatury BELCASTRO, Philip A., GOLD, Robert S., HAYS, Leon C. Maslach Burnout Inventory: Factor structures for samples of teachers. Psychological Reports, 1983, roč. 53, s. 364 – 366,
CIMICKÝ, Jan. Sám sobě psychiatrem. 1. vydání, Praha: Formát, 2001, 198 s., ISBN80-86155-82-X, HENNIG, Claudius, KELLER Gustav. Antistresový program pro učitele, 1. vydání, Praha: Portál, 1996, 100 s., ISBN-80-7178-093-6, KALLWASS, Angelika. Syndrom vyhoření v práci a v osobním životě, 1. vydání, Praha: Portál, 2007, 139 s., ISBN-978-80-7367-299-7, KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak neztratit nadšení, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, spol. s. r.o, 1998, 136 s., ISBN-80-7169-551-3, KYRIACOU, Chris. Klíčové dovednosti učitele, 2. vydání, Praha: Portál, 2004, 160 s., ISBN-80-7178-965-8, MÍČEK, Libor, ZEMAN, Vladimír. Učitel a stres, 2. vydání, Opava: Vade Mecum, 1997, 196 s., ISBN-880-86041-25-5, RUSH, Myron D. Syndrom vyhoření, 1. vydání, Praha: Návrat domů, 2003, 129 s., ISBN-80-7255-074-8.
39
C – POZNÁMKY 1 - MÍČEK, Libor, ZEMAN, Vladimír. Učitel a stres, 2. vydání, Opava: Vade Mecum, 1997, str. 67, 2 - CIMICKÝ, Jan. Sám sobě psychiatrem, 1. vydání, Praha: Formát. 2001, str. 135, 3 - KYRIACOU, Chris. Klíčové dovednosti učitele, 2. vydání, Praha: Portál, 2004, str. 152, 4 - HENNIG Claudius, KELLER Gustav. Antistresový program pro učitele, 1. vydání, Praha: Portál, 1996, str. 23, 5 - tamtéž, str. 24, 6 - tamtéž, str. 26, 7 - tamtéž, str. 33, 8 - tamtéž, str. 36, 9 - tamtéž, str. 37, 10 - KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak neztratit nadšení, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, spol. s. r.o, 1998, str. 81, 11 - tamtéž, str. 60, 12 - tamtéž, str. 61, 13 - tamtéž, str. 64, 14 - tamtéž, str. 65, 40
15 - tamtéž, str. 65, 16- tamtéž, str. 66, 17 - tamtéž, str. 52, 18 - tamtéž, str. 53, 19 - tamtéž, str. 53, 20 - tamtéž, str. 54, 21 - tamtéž, str. 55, 22 - tamtéž, str. 55, 23 - tamtéž, str. 33, 24 - tamtéž, str. 36, 25 - tamtéž, str. 37, 26 - tamtéž, str. 40, 27 - tamtéž, str. 40, 28 - tamtéž, str. 40,
41
Resumé Bakalářská práce se ve své první části zabývá problematikou stresu, syndromu vyhoření a s ním související tematikou. Objasňuje samotný termín a rozvíjí na něj navazující témata. Uvádí známé výzkumné metody, z nichž jednu aplikuje. V druhé části se tato práce snaží zjistit pomocí dvou dotazníků psychickou zátěž čtyřiačtyřiceti učitelek nad čtyřicet let věku, vykonávajících svou činnost na druhém stupni sedmi základních škol v padesátitisícovém okresním městě na střední Moravě. Zjištěné hodnoty pak srovnává jak v rámci jednotlivých škol, tak v rámci všech škol dohromady, přičemž uvádí dosažené průměry. Dále srovnává jednotlivé části dotazníků a opět uvádí celkové dosažené průměry. Výsledky jsou zpracovány do tabulek a grafů. Zjištěné hodnoty lze charakterizovat jako průměrné, objevuje se zde pouze několik výjimek. In its first part, the bachelor thesis deals with the issue of stress, burnout syndrome and other relating topics. The thesis explains the term itself and continues with other following topics. It presents famous research methods and uses one of them. In the second part, the thesis uses two questionnaires and tries to find out the psychical load of fourty-four women teachers who are fourty years and more. These teachers work at a second grade of seven basic schools in a town that is in the centre Moravia. The town has about fifty thousand inhabitants. The results are then compared as for the schools themselves and as for all the schools together. The thesis also presents averages of the results. Next, the thesis compares the individual parts of the questionnaires and presents the averages of the results, too. The thesis uses tables and graphs to present the results. The results that have been found out can be characterized as average, there are only few exceptions.
42
Klíčová slova Syndrom vyhoření, stres, učitel, žák, rodiče, škola, příčina, metoda, psychika, výzkum, dotazník, emoční vyčerpání, depersonalizace, výkonnost, průměr, srovnání, zátěž
Key words Burnout, stress, teacher, pupil, parents, school, reason, method, psyche, survey, questionnaire, emotional exhaustion, depersonalization, accomplishment, average, comparison, load
43
