MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky

Kompenzační pomůcky umožňující lokomoci při postižení dolních končetin v dětském věku

Diplomová práce Brno 2008

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Dagmar Opatřilová, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Dagmar Běnková

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v kapitole Literatura a další zdroje. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

....................................... podpis

Děkuji paní PhDr. Dagmar Opatřilové, Ph.D. za její odborné vedení a rady při zpracování mé diplomové práce.

Obsah Úvod .......................................................................................................................5 1 Okruh osob.........................................................................................................7 1.1 Dětská mozková obrna ....................................................................................8 1.2 Stavy po úrazech............................................................................................19 1.3 Primární svalová onemocnění .....................................................................24 2 Kompenzační pomůcky ..................................................................................30 2.1 Dělení kompenzačních pomůcek...................................................................31 2.2 Zdravotní kočárky...........................................................................................32 2.3 Invalidní vozíky, jejich dělení a charakteristika .............................................33 2.4 Historické náhledy vývoje vozíků...................................................................36 3 Sociální problematika .....................................................................................40 3.1 Vymezení pojmů.............................................................................................40 3.2 Příspěvek na péči (zákon č.108/2006 Sb.)....................................................44 3.3 Příspěvky poskytované podle vyhlášky č. 182/1991 Sb. pozměněné vyhláškou č. 506/2006 Sb. ............................................................................48 3.4 Mimořádné výhody pro občany se zdravotním postižením podle vyhlášky č. 506/2006 Sb. ....................................................................54 4 Kompenzační pomůcky v praxi .....................................................................56 4.1 Cíle diplomové práce, metodologie, sledované aspekty...............................56 4.2 Stručná charakteristika zdravotních pojišťoven ............................................57 4.3 Srovnání a analýza výzkumného projektu.....................................................59 4.4 Doporučený postup při získávání pomůcek ..................................................66

Závěr.....................................................................................................................69 Shrnutí .................................................................................................................71 Summary .............................................................................................................72 Literatura a další zdroje .....................................................................................73 Seznam příloh .....................................................................................................79

4

Úvod Většina lidí považuje chůzi, běh či tanec za úplnou samozřejmost. Málokdo si však uvědomí, že třeba pouhý nástup do tramvaje či autobusu nebo obyčejná návštěva historické památky, jakou je např. středověká katedrála, je pro někoho nepřekonatelnou překážkou. Zdravá většina populace si totiž zvykla na to, že se pohybujeme pomoci dolních končetin, které nám umožňují zdolávat i takové překážky jako jsou např. schody. Vždyť je tomu již 1,8 miliónů let, kdy se náš předchůdce, Homo Erectus, poprvé vzpřímil a začal k pohybu používat pouze dolní končetiny, zatímco horní si uvolnil pro práci a lov (Paturi 1995). Lidé, kteří nejsou z nejrůznějších příčin schopni využívat tohoto způsobu pohybu, svůj handicap alespoň z části překonávají pomocí různých kompenzačních pomůcek, mezi které patří i zdravotní kočárky a invalidní vozíky. U dětí tyto pomůcky ulehčují práci také jejich rodičům, učitelům a zdravotnickým pracovníkům. Tělesně postižení lidé by měli mít stejnou možnost začlenit se do společnosti jako zdravý člověk. Zvlášť důležité je to právě u postižených dětí a mladých lidí, protože ve svém vývoji potřebují kontakt s vrstevníky. V roce 1999 jsem ukončila bakalářské studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, téma mé bakalářské práce znělo: „Zdravotní kočárky a invalidní vozíky pro děti“. Již v této době jsem uvažovala o možnosti rozšíření své práce a jejím praktickém využití. Pracovala jsem jako fyzioterapeut v KÚ v Ostravě, kde jsem měla na starost ústavní i ambulantní děti ve věku 0 - 4 let. Část dětí byla odkázána na používání výše uvedených pomůcek. Maminky těchto dětí ve většině případů nevěděly, jak postupovat při získání pomůcky ani jaké pomůcky jsou k dispozici na našem trhu. V současné době působím jako speciální pedagog MŠ v Dětském rehabilitačním stacionáři v Ostravě Porubě, kde opět pracuji s dětmi, které potřebují kompenzační pomůcky. Právě tyto zkušenosti mě inspirovaly při volbě tématu. Diplomová práce a výzkumný projekt sumarizuje teoretické informace týkající se problematiky zdravotních kočárků a dětských invalidních vozíků. Hlavními cíli jsou srovnání nabídky určitých kompenzačních pomůcek na našem trhu v roce 1998 a 2007, výše jejich úhrady VZP a srovnání dvou nejvíce zastoupených zdravotních pojišťoven v regionu Ostrava v oblasti nabízených služeb pro handicapované děti. Dále nabídka invalidních vozíků a zdravotních kočárků a výše 5

jejich úhrady. Dílčím cílem je vytvoření pracovního manuálu pro rodiče, který přiblíží postup při získání potřebné pomůcky. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola analyzuje nejčastější příčiny odkazující děti na používání zdravotního kočárku a invalidního vozíku. Jejich charakteristiku a nástin konkrétních terapií a prognóz. Druhá kapitola uvádí dělení kompenzačních pomůcek, s podrobnější charakteristikou invalidních vozíků a historický náhled jejich vývoje. Třetí kapitola se zabývá sociální problematikou, vymezuje základní pojmy a uvádí jednotlivé sociální dávky a příspěvky, na které mají rodiče dětí využívajících kompenzační pomůcky nárok. Odkazuje na potřebné zákony. Čtvrtá kapitola zahrnuje výzkumnou část diplomové práce. Můžeme zde najít charakteristiku zdravotních pojišťoven (VZP, HZP) a jednotlivé úhrady prostředků zdravotní techniky výše uvedenými zdravotními pojišťovnami. Uvádí postup při získávání potřebných pomůcek. Ke zpracování diplomové práce jsem použila kvalitativní výzkum na teoretické úrovni, s použitím následujících metod: rozhovor, studium úředních dokumentů (Číselník VZP), srovnání na základě podrobné analýzy dokumentů a studium odborných pramenů.

6

1 OKRUH OSOB Početnou skupinu tělesně postižených tvoří lidé, kteří jsou z různých příčin odkázáni na invalidní vozík nebo zdravotní kočárek. „U všech hybných postižení je velmi důležité kompenzovat jedincům s tělesným postižením jejich omezený pohyb, neboť důsledkem toho může dojít k vyřazení osoby s tělesným postižením z celé řady aktivit, které až dosud vykonávali, a tím i k omezení účasti na společenském dění. U vrozených pohybových vad ani k rozmanitým činnostem nemusí vůbec dojít, čímž se opět snižuje možnost sociální integrace těchto osob“ (Vítková 2006, s. 66). „Tělesným postižením rozumíme vady pohybového a nosného ústrojí, tj. kostí, kloubů, šlach i svalů a cévního zásobení, jakož i poškození nebo poruchy nervového ústrojí, jestliže se projevují porušenou hybností“ (Kraus, Šandera 1975, s. 6). Tito lidé trpí úplnou nebo částečnou ztrátou volního ovládání dolních končetin, někdy i trupu nebo končetin horních. Nejčastějšími příčinami bývají poruchy neuromuskulárních funkcí a to některá onemocnění (v dětském věku nejčastěji dětská mozková obrna a svalové atrofie) nebo úrazová postižení centrálního nervového systému, tj. mozku a míchy.

Definice postižení K popisu významu slova postižení se nabízí hned několik pojmů, které jsou uváděny v klasifikaci Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1980, jsou to pojmy impairment, disabilita a handicap (Vítková 2006). „Termín porucha (impairment) popisuje skutečnou patologii nebo lézi, kterou má postižená osoba“ (Kraus 2005, s. 33). „Termín disabilita označuje funkční defekt této poruchy“ (Kraus 2005, s. 33). „Termín handicap znamená praktické následky poruchy nebo disability v projekci do sociální situace, resp. do životního prostředí“ (Kraus 2005, s. 33).

7

Těmito termíny se ve své publikaci zabývá také M. Vítková, kdy rozlišuje mezi poškozením (impairment, schädigung), omezením (disability, beienträchtigung) a postižením (handicap, behinderung) (Vítková 2006). V klasifikaci WHO z roku 2001, přijatou i ČR, jsou patrné změny, a to v samotném názvu klasifikace, kde již není označení Mezinárodní klasifikace nemocí, respektive poruch, ale Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (IC FDH - International Classifikation of Funktioning, Disability and Health). Toto pojetí, jak uvádí J. Janovský (2006), úplně opouští pojem handicap a místo něj používá výrazu restringovaná (omezená) participace, díky níž jedinec nemůže vykonávat určité aktivity. Restringovaná participace se týká především hodnocení funkční schopnosti dané osoby.

1.1 Dětská mozková obrna Dětskou mozkovou obrnu (dále jen DMO) poprvé v odborné literatuře popsal v roce 1859 anglický ortopéd William John Little, byla to forma diparetická a forma hemiparetická (Lesný 1972). Ve světě existovalo zpočátku dvojí názvosloví. Anglosaské názvosloví používalo název „cerebral palsy“, dětská obrna, nebo „infantile cerebral palsy“, dětská

mozková

obrna.

Francouzské

názvosloví

používalo

označení

„encéphalopathies infantiles“, dětské encefalopatie. V 50. letech 19. století byl téměř na celém světě, včetně Francie, přijat anglosaský termín. U nás se od roku 1959 používá názvu dětská mozková obrna (Lesný 1972). Termínu infantilní cerebrální paréza (ICP) používá např. profesor Václav Vojta, dětský neurolog, který se proslavil svou terapeutickou metodou reflexní lokomoce často používanou u takto postižených dětí (Vojta 1993). Do jednoho roku věku dítěte se používá termín centrální tonusová porucha (CTP) nebo centrální koordinační porucha (CKP) (srov. Opatřilová 2004, Vojta 1993). Tento termín v 60. letech zavedl prof. Václav Vojta, rozdělil jej na čtyři podskupiny podle odpovědí dítěte v polohových reakcích, které využívá při diagnostice: 1) velmi lehká CKP 2) lehká CKP 3) středně těžká CKP 4) těžká CKP 8

Definice DMO V literatuře existuje několik definic DMO od různých autorů. Pro názornost uvádím některé z nich: 1) „raně vzniklé postižení mozku projevující se převážně v poruchách hybnosti a vývoje hybnosti“ (Lesný 1972, s.10). 2) „Dětská mozková obrna je především porucha hybnosti i vývoje hybnosti na základě poškození mozku v době před porodem, při porodu nebo do určité doby po něm. Tato doba je nyní vymezena od narození až do 1 roku věku dítěte“ (Kraus, Šandera 1975, s. 37). 3) „Dětská mozková obrna (DMO) je termín používaný pro rané postižení mozku neprogresivního charakteru, zahrnující řadu syndromů, které se projevují převážně poruchami hybnosti, jejího vývoje a svalového tonusu. Není specifickou diagnózou, řadí se do klinické manifestace vzniklé jako následek

intrakraniálního

prenatálního,

perinatálního

nebo

krátce

postnatálního poškození. Aktuální obraz postižení závisí na době vzniku, na působící noxe a její intenzitě, na chronologii zrání jednotlivých oblastí mozku i na jejich vnímavosti. Spektrum postižení je široké, od nejtěžší kvadruspasticity s mentální retardací až po poruchy lehkého rázu. U některých dětí není motorické postižení plně vyjádřeno, pak se obraz zahrnuje pod lehkou mozkovou dysfunkci“ (Houšťek 1990, s. 384). 4) „Dětská mozková obrna patří mezi nejčetnější neurovývojová onemocnění. Je neprogresivní, leč ve svých projevech nikoli neměnným postižením vyvíjejícího se mozku. Postihuje motorický systém, descendentní nervová vlákna

z motorické

kůry

a

často

se

spojuje

s neurokognitivními,

senzorickými a senzitivními lézemi “ (Kraus 2005, s. 21). „Dětská mozková obrna (DMO) je trvalé a nikoli neměnné postižení hybnosti a postury. Je následkem neprogresivního defektu nebo léze nezralého mozku“ (Kraus 2005, s.67).

9

Klasifikace DMO dle Ivana Lesného (srov. Kraus 1977, Lesný 1972, Stehlík 1977). Je dána dominujícími příznaky v klinickém obraze. 1. Vyhraněné syndromy Spastické formy:

Nespastické formy:

a) forma diparetická

a) forma hypotonická

- klasická

b) forma dyskynetická

- paukospastická

- myoklonie

b) hemiparetická

- atetóza

c) kvadruparetická (kam řadí také

- chorea - balismus

všechny triparézy)

- lordotická dystonie

d) oboustranně hemiparetická

Spastické formy se projevují zvýšeným svalovým napětím. Napínací reflex, vyvolaný pasivním natažením svalu, je u spastika velmi zvýšený. Sval jeví zvýšenou dráždivost na dotyk a jeho stah se často přenese i na svaly nepostižené. Nespastické formy se naopak neprojevují zvýšeným svalovým napětím a forma hypotonická má svalový tonus nápadně snížený.

2. Nevyhraněné syndromy Zde náleží tzv. malé mozkové postižení.

Klasifikace DMO dle Josefa Krause (Kraus 2005): a) hemiparetická forma b) bilaterální spastické formy - diparetická forma - ataktická diparéza - triparetická forma - kvadruparéza 10

c) dyskinetická forma (extrapyramidová dystonicko - dyskinetická nebo atetózní) d) cerebelární forma (ataktická forma, představuje neprogresivní cerebelární ataxii) e) smíšené formy DMO Kraus tzv. „malé mozkové postižení“, později nazývané lehká mozková obrna, mezi formy DMO nezařazuje.

Charakteristika jednotlivých forem Diparetická forma Tato forma vzniká poškozením mozku v oblasti jejího kmene, tedy v místech, kde nervové motorické dráhy z obou mozkových hemisfér jsou již vedle sebe. Mozková kůra nebývá zpravidla zasažena, a proto může být u této formy inteligence zachována v normě (Kraus, Šandera 1975). Toto postižení není často rozloženo symetricky, potom hovoříme o diparéze s pravou nebo levou orientací (Vítková 2006). Patří mezi nejčastější formy DMO (0,79/1000) (Kraus 2005). a) diparetická forma klasická Projevuje se spastickým postižením obou dolních končetin. Horní končetiny jsou také postiženy, ale minimálně, a to jen jemná motorika, hrubá motorika je vždy u této formy nepostižena. Dolní končetiny jsou oproti horním končetinám méně vyvinuté, je nápadný nepoměr mezi růstem trupu a dolních končetin, dolní končetiny jsou oproti trupu krátké. Hovoří se o tzv. disproporciálním růstu. Postižené svalové skupiny mají zvýšené svalové napětí (spastická hypertonie), svaly se zkracují, což má za následek vadné držení dolních končetin a pánve. Zvýšené napětí v oblasti pánve se projeví předklonem pánve a trupu, takže hýžďová krajina při chůzi vystupuje. Adduktory stehen jsou zkráceny, což vede

11

k překřížení dolních končetin, častěji v bércích, u těžších případů již v oblasti stehen. Mluvíme o tzv. nůžkovitém postavení. Většinou jsou stehna současně ve vnitřní rotaci. Kolena zpravidla zaujímají přímé držení - extenční typ, ale může se vyskytnout i trvalé pokrčení - flekční typ. Achilova šlacha, která ukončuje musculus triceps surae, je nejčastěji následkem zvýšeného napětí tohoto svalu zkrácena a táhne patu vzhůru. Tím vzniká oboustranně špičkové postavení nohy - pes equinus. Pokud se k tomu přidá tah musculus tibialis posterior, přidá se vtočení špičky dovnitř a vznikne pes equinovarus. Při této deformaci akrální části dolní končetiny je stoj možný pouze na zevní hraně chodidla. Volní hybnost obou dolních končetin je narušena, chůze, pokud je vůbec možná, je umožněna ve většině případů pouze s oporou druhé osoby nebo s pomocí berliček. Děti s těžším postižením jsou odkázány na invalidní vozík. Pokud dítě chodí, začíná s chůzí mezi 3. až 5. rokem věku (srov. Kraus, Šandera 1975, Lesný 1972, Kraus 2005). b) diparetická forma paukospastická Je forma s lehkým příznakovým vyjádřením, bez addukčních stehenních kontraktur. Tato forma je méně častá než klasická (srov. Kraus, Šandera 1975, Lesný 1972).

Hemiparetická forma Druhá nejčastější forma DMO (0,59/1000) (Kraus 2005). Vzniká poškozením mozku v oblasti jedné mozkové hemisféry, a to vždy druhostranné vzhledem k postiženým končetinám. Jednostranné postižení horní a dolní končetiny je opět spastického rázu, horní končetina je oproti dolní končetině postižena více. Podle strany, která je postižena, dělíme hemiparetickou formu na levostrannou nebo pravostrannou. Inteligence je snížena v různém stupni asi u poloviny případů (Kraus, Šandera 1975). Držení dolní končeny je obdobné jako u diparetické formy. Horní končetina je ve flexi v kloubu loketním i radiokarpálním. Prsty jsou ve flexi, předloktí v pronaci a palec v addukci. Toto postavení je odlišné od postavení končetiny u později vzniklých hemiparéz nebo hemiplegií (např. vzniklých v dospělosti po centrální 12

mozkové příhodě), a to hlavně addukcí palce, což je držení obvyklé u zdravých novorozenců (do 3 měsíců věku, potom je toto postavení již patologické) (Lesný 1972). Postižené končetiny jsou slabší a zpravidla kratší ve srovnání s druhostrannými, i příslušná polovina obličeje bývá menší, jde o tzv. hemihypogenezi. Patrné je šikmé postavení pánve, postižená strana je níž. Zešikmení se přenáší na trup, který je uchýlen k postižené straně. Při chůzi dítě napadá na postiženou končetinu a došlapuje na špičku, horní končetinu drží strnule bez pohybu. U nejlehčích případů této formy může být držení končetin i hybnost téměř normální, váznou např. drobné pohyby prstů nebo postižená dolní končetina došlapuje na celé chodidlo, ale s převahou váhy na špičce apod. Téměř vždy je však vzhledem ke zkrácení postižených končetin vyznačeno napadání při chůzi. U těžších forem je nutno používat speciální invalidní vozík. Míra postižení se posuzuje podle postižení horní končetiny.

Kvadruparetická forma V současné době je to čtvrtá nejčastější forma DMO (0,13/1000) (Kraus 2005). Jedná se o „globální poškození rozsáhlých částí senzomotorické oblasti mozkové kůry“ (Vítková 2006, s. 55). Tvoří kolem 5% případů DMO (Kraus 2005). Velmi závažná forma pro těžké motorické postižení všech končetin, a pro častý výskyt mentálního postižení a epileptických záchvatů. U této formy není dítě schopno samostatné lokomoce, ani sebeobsluhy, je zcela odkázáno na pomoc druhé osoby. Pokud není pro kontraktury odkázáno dítě na lůžko je pro přepravu nezbytné použití elektrického invalidního vozíku, speciálního invalidního vozíku nebo invalidního vozíku řízeného druhou osobou. Držení dolních končetin je obdobné jako u diparetické formy, a držení horních končetin je obdobné jako u formy hemiparetické. Postižení všech končetin je spastického rázu. Někdy se pod touto formou skrývá forma oboustranně hemiparetická.

13

Forma oboustranně hemiparetická Vzniká na podkladě dvou samostatných ložisek, přičemž každé je v jedné mozkové hemisféře, jde vlastně o dvě hemiparetické formy vedle sebe. Postižení je asymetrické. Končetiny jsou v patologickém držení jako u hemiparézy a jejich hybnost je těžce omezena. Dítě se nenaučí chodit, pohyb horních končetin je pro kontraktury silně omezen. Je zcela odkázáno na cizí pomoc a invalidní vozík. U této formy bývá často snížená inteligence a bývají časté epileptické záchvaty. Použití vozíku viz. kvadruparetická forma.

Hypotonická forma Projevuje se povšechně sníženým svalovým napětím, následkem kterého mají děti zvýšený rozsah pohybů v kloubech. Typické jsou příznaky: - šály (horní končetiny lze omotat kolem krku) - pásovce (dítě můžeme snadno svinout do klubíčka) - kružítka (lze úplně sklopit dolní končetiny) Tato forma se vyskytuje jen v nejútlejším věku a trvá maximálně do 2 až 3 let. Později se mění v jiné syndromy, nejčastěji v mozečkový nebo dyskinetický. Tato forma je provázena mentálním postižením.

Dyskinetická forma Příčinou této formy DMO je poškození gangliových buněk v bazálních gangliích. Dříve se tato forma nazývala formou extrapyramidovou (Kraus, Šandera 1975). „Dyskinetická forma tvoří kolem 10% případů DMO“ (Kraus 2005, s. 81). V prvních měsících života není patrné zvýšení svalového tonu, postižení novorozenci jsou spíše hypotoničtí (nejčastěji se tato forma vyvíjí z hypotonického syndromu), nejsou přítomny ani abnormální pohyby, ty se objeví až mezi 5. - 10. měsícem života. Progrese nálezu je ukončena až po druhém roce věku dítěte (Kraus 2005).

14

Později se vyznačuje přítomností nepotlačitelných pohybů, které se objevují spontánně v klidu, nebo se dají vyprovokovat různými podněty (např. náhlým zvukem, bolestivým podnětem). Zpravidla se zvětšují při chtěných pohybech, hlavně v jejich konečné fázi. Bývají na obou stranách těla, jsou však nesymetrické. Tyto bezděčné pohyby postihují také svalstvo obličeje, žvýkací, polykací i svalstvo zúčastněné při tvorbě řeči. Záškuby v obličeji vytvářejí tzv. pseudoafektivní fyziognomii (Kraus, Šandera 1972), což znamená, že psychický stav postiženého neodpovídá výrazu v obličeji. Řeč bývá pro postižení orofaciální koordinace jednotlivých svalů těžko srozumitelná a pomalá pro potíže s výslovností a artikulací (srov. Kraus, Šandera 1975, Kraus 2005). Nedostatečná kontrola trupu způsobuje problémy při rozvoji stoje a chůze. Jen malá část dosáhne schopnosti samostatné chůze, zbytek je odkázán na používání elektrického invalidního vozíku. „Atetóza se během vývoje často mění. U lehčích případů přechází kolem deseti let věku v choreu nebo lordotickou dystonii. Těžší případy mají tendenci se změnit kolem šesti let v tenzní atetózu. Tenzní atetóza je nejtěžší typ postižení bazálních ganglií, kdy nepotlačitelné pohyby se mění ve stah svalů bez hybného projevu, pacienti ulpívají v bizarních polohových situacích“ (Kraus, Šandera 1975, s. 50, 51).

Specifické formy dyskinéz jsou (srov. Kraus, Šandera 1975, Lesný 1972): a) choreatická forma - rychlé drobné pohyby b) atetotická forma - vlnivé pomalé pohyby c) balismus - pomalé „vrhavé“ pohyby d) s myokloniemi - pohyby svalových snopců e) lordotická dystonie - se stáčením hlavy a trupu

15

Etiologie DMO mohou způsobit různí činitelé. Dělíme je na prenatální (předporodní), perinatální (porodní) a postnatální (poporodní). Většinou je však etiologie multifaktorová. Prevalence se pohybuje kolem 1,5 - 3 na 1000 živě narozených dětí. (Kraus 2005). „Nové údaje ze západní Austrálie uvádějí spojení 30% případů DMO s předčasným porodem, 10% s mnohočetným těhotenstvím, 10% s hypoxickoischemickou encefalopatií donošených a u 10% postneonatální léze (dopravní úrazy a týraní). Zbývajících 40% má anamnézu negativní a lze předpokládat přítomnost prenatálního inzultu“ (Kraus 2005, s. 35). „U 7% dětí s nízkou porodní hmotností vznikne DMO, ale mnohem více dětí v této skupině přežívá (30 - 80%). Je důležité, že 50% dětí s DMO ve skupině s nízkou porodní hmotností nejsou příliš drobné děti rozené kolem 24. týdnu, ale děti rozené mezi 32. až 38. týdnem“ (Kraus 2005, s. 22). Za donošeného novorozence se považuje novorozenec narozený ve 38. - 41. týdnu gestačního věku (Lesný 1987).

Terapie Terapie je komplexní. Pedagogická péče o děti s DMO zahrnuje tři základní úkoly, které spolu souvisejí, ovlivňují se, doplňují a plní současně. Mezi ně řadíme výchovu a vzdělání (školní i mimoškolní), reedukaci hybnosti (speciální pohybová výchova) a reedukaci řeči (speciální logopedická péče). Z hlediska zlepšení pohybových schopností je nejdůležitější odborná léčebná rehabilitace, která musí být časná. U nás se nejvíce využívá reflexní rehabilitační metody dle prof. Vojty nebo metodiky manželů Bobathových. Medikamentozní léčba přichází v úvahu hlavně u komplikovaných forem DMO (antiepileptika, antidepresiva, vitamínová nebo protiinfekční léčba). Ortopedická léčba spočívá většinou v operačním prodloužení zkrácených šlach. Reflexní rehabilitace podle prof. Vojty využívá vrozených vzorů reflexního otáčení a reflexního plazení. Tyto se aktivují stimulací reflexních bodů v předem dané poloze ze spoušťových zón. Profesor Vojta sestavil deset lokomočních stádií u dětí s DMO. Toto stupňování se mu osvědčilo po mnoho let jako nejvýhodnější 16

k určování prognózy i jako dokumentace sledování vývoje. Tato škála zahrnuje vývoj lidské motoriky zdravého dítěte do 4 let. Usnadňuje odpovědět na otázky rodičů, kdy bude dítě schopno chodit a zda vůbec bude někdy chodit, tedy zda bude či nebude odkázáno na invalidní vozík.

Jednotlivá lokomoční stádia (Kolář in Kraus 2005): Stadium 0:

Dítě apedální - nemůže se pohybovat vpřed pomocí rukou či nohou. Není schopno realizovat žádný kontakt (motorický) otočením nebo uchopením předmětu. Není vytvořena opěrná funkce. Predilekční postavení hlavy. Vývojový věk: novorozenecký.

Stadium 1:

Dítě je stále ještě apedální, neumí se pohybovat vpřed, v poloze na břiše je schopno opřít se o lokty. Výbavné reflexy nejsou vázány na novorozenecké vývojové období. Odpovídá úrovni věku 3. až 4. měsíčního zdravého dítěte.

Stadium 2:

Dítě je stále apedální, v pronační poloze umí užít paže jako opěrného orgánu. Zkouší přiblížit se k předmětu, ale neumí se pohybovat vpřed pomocí horních a dolních končetin. Ruce používá k úchopu. Odpovídá konci 4. a začátku 5. měsíce zdravého dítěte.

Stadium 3:

Umí se plazit. Je to skutečná lokomoce, dítě se spontánně pohybuje po místnosti z vlastní iniciativy. Ekvivalentní s normálním vývojem na úrovni 7. až 8. měsíce.

Stadium 4:

Dítě umí provádět „hopsání“ - poskoky po kolenou a rukou. Není schopno vychylovat těžiště cyklicky z osy na stranu. Opora na horních končetinách je abnormální a je tvořena o zápěstí či pěst. „Hopsání“ není tvořeno zkříženými vzory jako při lezení, je homologické. Tento typ lokomoce v normálním vývoji neexistuje. Dítě je schopno dosáhnout vzpřímeného kleku a šikmého sedu. Ekvivalentní pro 9. měsíc.

17

Stadium 5:

Lezení - první lidská ontogenetická lokomoce. O tomto stadiu hovoříme v případě, když dítě s ICP umí lézt přes celý byt z vlastní motivace. Globální vzor je zkříženým vzorem a opora by měla být uskutečněna na otevřených rukách. Později každé lezoucí dítě může počítat s vertikalizací. Odpovídá 11. měsícům věku zdravého dítěte.

Stadium 6:

Dítě se umí vytáhnout do stoje pomocí horních končetin, udrží se postaveno. Je schopno pohybovat se pomocí horních končetin, nejprve do strany (kvadrupedální lokomoce ve vertikále) a později jde vpřed s oporou o jednu horní končetinu. Tato lokomoce musí probíhat z vlastní motivace. Odpovídá 12. až 13. měsícům normálního vývoje.

Stadium 7:

Dítě chodí nezávisle, samostatně, dokonce mimo byt.

Stadium 8:

Dítě umí 3 sekundy stát na jedné noze. Toto musí začít ze stabilní stojné pozice. Odpovídá normálnímu vývoji tříletého dítěte.

Stadium 9:

Dítě vydrží stát na jedné noze více než 3 sekundy a to na obou stranách. Odpovídá čtyřletému dítěti.

Pro hodnocení vývoje vzpřimování a lokomoce u dětí s DMO je nutné na základě věku odpovídajícímu příslušným lokomočním stádiím stanovit retardační kvocient (RQ). RQ se vypočítává tak, že aktuální věk motorického vývoje (viz. lokomoční stádia) se dá do poměru s věkem kalendářním. Na základě výpočtu RQ je potom možné stanovení vývojové prognózy odborníkem. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud dítě s ICP nedosáhne stadia 7, je odkázáno na používání zdravotního kočárku nebo, pokud je starší, invalidního vozíku.

18

Bobath koncept je terapeutickým rehabilitačním postupem určeným pro pacienty s patofyziologií CNS. Není metodou, nenabízí sadu cviků, ale jde spíše o filosofii, která nahlíží na pacienta jako celek. Počátky konceptu sahají do 40. let minulého století a jejími autory jsou manželé Bobathovi z Velké Británie. Terapie je prováděna v rámci handlingu, kdy se používají a vhodně kombinují nejrůznější terapeutické techniky (facilitační, inhibiční, stimulační), které jsou nástroji v rukou terapeuta k dosažení konkrétní funkce. K inhibici i facilitaci terapeut používá tzv. “klíčové body kontroly“, což jsou určité části těla, z nichž lze nejsnadněji a nejúčinněji redukovat spasticitu a současně facilitovat správný pohyb. Důraz je kladen na zacvičení rodičů, týmovou práci a ranou intervenci (Chmelová in Kraus 2005). V našem Severomoravském regionu se na tento koncept specializuje předškolní zařízení Dětský rehabilitační stacionář při Městské nemocnici Ostrava Fifejdy v Ostravě Porubě.

1.2 Stavy po úrazech Hlavními příčinami úrazů jsou dopravní nehody a v poslední době úrazy vzniklé při sportovní a rekreační činnosti, u dětí jsou to hlavně skoky po hlavě do neznámé vody (http://www.szu.cz/chzp/koupani/nebezp.html), jízda na kole, kolečkových bruslích atd. Velmi často dochází v současné době k úrazům při tak moderních sportech jako jsou paraglinding, skálolezení, vysokohorská turistika apod. Mezi nejčastější postižení související s úrazy a následně odkazující postiženého na invalidní vozík patří úrazy míchy, mozku a oboustranné amputace dolních končetin.

Úrazová onemocnění míchy Jednotlivé typy poranění míchy (Kapounek B., Kapounek A., 1989): a) otřes míchy b) zhmoždění míchy c) stlačení míchy d) krevní výron v míše e) traumatické přerušení míchy 19

Přerušení míchy tvoří dvě třetiny všech míšních poranění a představuje nejtěžší stupeň zranění. Toto zranění je irepabilní, protože šedá kůra mozku a míchy nemá schopnost regenerace (Kapounek B., Kapounek A., 1989). Může být částečné nebo úplné. Dochází k němu po úrazu páteře (nejčastěji pád, skok do vody po hlavě, autonehoda...), který způsobí zlomeninu nebo luxaci obratle a následně dojde ke stlačení nebo přerušení míchy. K přerušení míchy dochází také bodnou nebo střelnou ranou. Bezprostředně po úrazu nastává míšní šok, trvající přibližně 6 týdnů, pak se rozvíjí spasticita.

Prognóza Fraktury a luxace obratle jsou úrazy s nejhorší prognózou. „Fraktury komprimující horní krční míchu mají vysokou úmrtnost. Ti, kdo přežijí, jsou z velké části těžcí invalidé. Fraktury dolní krční páteře, hrudní a bederní páteře většinou zanechávají trvalou invaliditu. Bývají to „vozíčkáři“ (Lesný, Špitz 1989, s. 64). Podle výšky postižení vznikají vedle poruch svěračů a trofických změn tyto charakteristické obrazy (Tichý 1998): Horní krční mícha = C1 - C4 - centrální kvadruparéza až kvadruplegie s poruchami čití všech končetin a trupu až ke krku - pokud dojde k otoku prodloužené míchy, nastává smrt, akutní léze je neslučitelná se životem Dolní krční mícha = C5 - C8 - centrální paraparéza až paraplegie dolních končetin - smíšená paraparéza až paraplegie horních končetin, v místě léze je periferní paréza, pod ní centrální, pod segmentem porucha všeho čití (trup a všechny končetiny) Hrudní mícha = Th1 - Th12 - horní končetiny nejsou postiženy

20

- centrální paraparéza až paraplegie dolních končetin - porucha čití dle výšky léze hrudní míchy Lumbální a sakrální mícha = L1 - S2 - smíšená paraparéza až paraplegie na dolních končetinách - porucha čití na dolních končetinách Sakrální mícha = S2 - S5 - postižení svalů pánevního dna, drobných svalů prstů, ostatní hybnost na dolních končetinách je zachována - porucha čití sedlovitého typu na dolních končetinách - porucha sfinkterů

Terapie Přerušení míchy se léčit nedá, léčí se jen fraktura nebo luxace obratle. Velice nezbytnou součástí terapie je rehabilitační léčba, která se po akutní fázi zaměřuje na nácvik soběstačnosti postiženého. „Péči po odeznění míšního šoku a odléčení akutních traumatických změn přebírají rehabilitační ústavy. Zde je snaha pacienta vertikalizovat, či alespoň naučit ovládat vozík. Více než u jiných onemocnění je nutná psycho-sociální péče, dobrý kontakt s rodinou, ergoterapie, vybavení kompenzačními pomůckami, odpovídajícím vozíkem, bezbariérové řešení domácnosti a pracoviště“ (Tichý 1998, s. 317). Pro soběstačnost je velice důležitá úprava architektonických bariér bytu pro jízdu na vozíku. Tyto bariéry pacient s pomocí jiných osob upraví, horší je to s architektonickými bariérami ve městech, v prostředcích městské hromadné dopravy apod. Ale i tyto bariéry se pomalu začínají odbourávat, záleží na ochotě magistrátů jednotlivých měst a samozřejmě na jejich finančních možnostech.

21

Nejdůležitější úpravy bytů a) úprava vchodu z ulice Pokud dům obsahuje vstupní schody, je nezbytné zbudovat nájezdovou rampu, kterou je dobré zabezpečit zábradlím a neklouzavým povrchem. Podaří-li se dosáhnout stoupání, které není větší než 15 - 20 cm, překoná tento sklon pacient sám. Tam, kde se toho nedocílí, se postižený bez cizí pomoci neobejde. Pokud nelze zbudovat rampu natrvalo, lze zhotovit přenosné rampy. U vlastních domků lze zbudovat i náročnější úpravu vchodu, jako např. přistavení zdviže. b) obývací místnost Pokud je to možné, je vhodné odstranit prahy. Je dobré opatřit radiátory ústředního topení krytem, jsou totiž většinou umístěny pod oknem a při styku postižených končetin (např. při vyhlížení z okna) s horkými tělesy by mohlo dojít k popálení (postižený má poruchu citlivosti, takže teplo na dolních končetinách by necítí). Je praktické mít lůžko stejně vysoké jako je výška vozíku, což je cca 50 cm u dospělého, u dětí je to méně. Matrace jsou nejvýhodnější ortopedické. c) koupelna Důležitá jsou madla, a to buď pevná nebo odklopná, sedačka do vany a prkno přes vanu. d) WC Zde je opět důležitý systém madel a výška toaletní mísy. e) kuchyň Nahrazení kuchyňské linky pultovým systémem, úprava výšky pracovní plochy, stolu. Dát zvlášť vařič a zvlášť troubu. Pod pracovní deskou by neměly být skříňky, aby bylo možné zajet s vozíkem těsně k desce. V bytě postiženého by neměl chybět telefon. Pro zdolávání schodů jsou velmi účinné elektrické plošiny. Těchto plošin existuje několik typů.

22

Úraz y mozku Patří do skupiny craniocerebrálních onemocnění, to znamená onemocnění lebky a mozku. Může být poraněna lebka, ale nemusí být poraněn mozek. „Kosti, které tvoří lebku u batolat, kojenců a zejména novorozenců, jsou měkké, neúplně kalcifikované a lebeční švy nejsou doposud spojené. Tato poměrně měkká, poddajná lebka se snáze a více deformuje místně i celkově, aniž přitom praskne. Zdálo by se samozřejmé, že mozek dítěte se úrazem poškodí daleko snáze než mozek v dospělosti, chráněný pevnou kostěnou schránkou. Skutečnost je opačná“ (Kapounek B., Kapounek A. 1989, s. 94). „Od roku 1773 je používáno staré klasické Petitovo dělení mozkových poranění na 3 typy: otřes mozku - komoce, zhmoždění - kontuze a stlačení komprese. Jinak je nezbytné dělit kraniocerebrální poranění na zavřená a otevřená, a ta opět na pronikající a nepronikající, tj. porušující souvislost tvrdé pleny mozkové“ (Kapounek B., Kapounek A. 1989, s. 95).

Dělení úrazových onemocnění mozku dle J. Tichého (Tichý 1989): a) komoce mozková = otřes mozku Komoce mozková je náhlá porucha mozkových funkcí vyvolaná úrazem a provázena různě dlouhým bezvědomím (od zlomků sekund po hodiny). Dalšími příznaky, mimo výše zmiňovaného bezvědomí, jsou retrográdní amnézie (pacient si nevzpomíná na události těsně předcházející úrazu, může časem pominout, ale nemusí), nausea (nevolnost), vomitus (zvracení), bolest hlavy. Prognóza je dobrá, i když bolestivost hlavy může přetrvávat i měsíce. b) kontuze mozku = pohmoždění mozku Většinou dochází k vícečetnému postižení mozkové tkáně s následným krvácením. Dochází k poruše vědomí. Léčba: Je nutné zabránit edému (otoku) mozku a při roztříštění tkáně a zanesení nečistot je nutná revize rány a odsátí. Příznaky souvisejí s tím, která část mozkové tkáně byla postižena.

23

c) roztržení mozku Přímé poškození mozku, většinou s frakturou kalvy.

d) posttraumatické komplikace - epidurální hematom - subdurální hematom - posttraumatická epilepsie - intracerebrální hematom - edém mozku - jiné

1.3 Primární sva lo vá onemocnění Primární svalové onemocnění, znamená onemocnění nejasného původu postihující svalový systém. Jsou to geneticky determinovaná nezánětlivá onemocnění, která jsou provázena pokračující degenerací příčně pruhovaného kosterního svalstva. U většiny primárních svalových onemocnění je patogeneze, vedoucí k zániku svalových vláken, dosud neznámá. „Termín myopatie se někdy používá pro atrofující svalová onemocnění, jindy pro všechny druhy atrofií. V tom případě se pak čistě svalovým chorobám (s myogenními atrofiemi) říká svalové dystrofie“ (Lesný, Špitz 1989, s. 96). Progresivní svalové dystrofie zaujímají více než 50% svalových onemocnění v populaci. Jedná se o primární onemocnění příčně pruhovaného svalstva s degenerací svalových vláken, která jsou postupně nahrazována vazivovou a tukovou tkání (Tichý 1989). Mezi nejčastější a zároveň nejzávažnější primární svalové onemocnění patří progresivní svalová dystrofie Duchennova typu.

24

Onemocnění se přenáší X - chromozomálně, recesivně matkami, které jsou zdravé, na jejich potomky. Klinicky onemocní asi polovina mužských potomků a přibližně polovina ženských potomků, klinicky zdravých, se stává přenašečkami choroby. Vyskytuje se s častostí asi 1:3500 porodů chlapců, prevalence v populaci 3:100000 (Tichý 1989).

Klinický obraz Začíná se projevovat mezi 2. - 5. rokem (někdy i dříve) kolébavou, tzv. kachní chůzí. Dítě se rychleji unaví, což se projevuje hlavně při hře, běhu a stoupání do schodů, častěji padá. Dochází ke zkracování lýtkového svalstva, což postupně vede ke kontrakturám. Bývá zvětšená bederní lordóza, tzv. hyperlordosa. Typické jsou tzv. pseudohypertrofie (Kraus, Šandera 1975), což je zbytnění svalů pro zmnožení funkčně bezcenného vaziva, projevuje se to hlavně na lýtkách, na ramenech a na svalech jazyka. Charakteristický je „myopatický šplh“ při vstávání. Z lehu na zádech se postižený jedinec překulí na břicho, opřou se o lokty, dostanou se do vzporu klečmo, do podřepu a potom se pomalu zvedají za neustálého šplhání rukama po vlastních dolních končetinách až do stoje (srov. Lesný, Špitz 1989, Kraus, Šandera 1975, Tichý 1989). M. Vítková ve své publikaci (2006) uvádí jedenáct charakteristických stádií ztráty motorických funkcí podle W. Mortiera: I.

lehká svalová slabost, zvláště v oblasti pánve a pasu, časté zakopávání a pády, neschopnost skákat, problémy s koordinací

II.

zřetelná lordóza, batolivá chůze, běh a chůze do schodů ještě možné

III.

chůze do schodů s oporou o zábradlí ještě možná, zvláštní druh vstávání šplhovitým způsobem

IV.

schopnost chůze a běhu značně omezená, pomalá chůze do schodů s dopomocí

V.

chůze ještě možná, nastává však rychlá únava, chůze do schodů již možná není

25

VI.

chůze s lehkou dopomocí ještě možná, vstávání ze země i ze židle jen s dopomocí

VII. chůze možná jen na kratší vzdálenosti s dopomocí VIII. chůze už není možná, závislost na vozíku, vozíkem může postižený sám pohybovat, možnost sebeobsluhy, postižený může ještě vzpříma sedět IX.

neschopnost sebeobsluhy, postižený může ještě sedět, ale není schopen se posadit z polohy na zádech

X.

postižený může sedět zpříma, ale už si nemůže udělat ani maličkosti, hlas je tišší

XI.

sezení už není možné, postižený leží v posteli, je úplně závislý na pomoci druhých, má problémy s dýcháním a řečí

Prognóza Čím později svalová dystrofie začne, tím je prognóza příznivější. Hranice kontraktur, kdy může dítě ještě chodit jsou: hlezno 30, koleno 15 a kyčel 20 stupňů. Ztráta svalové síly pod 50% znamená nemožnost chůze, potom jsou nutné pomůcky (podpěrné přístroje - ortézy, invalidní vozíky). Asi ve věku 8 - 13 let, je postižené dítě odsouzeno na invalidní vozík v důsledku neschopnosti samostatné chůze (Tichý 1989). Později postupuje postižení vzhůru na trup, pletence horních končetin, šíjové svalstvo a paže. Prognóza je vzhledem k neexistující specifické léčbě velmi nepříznivá. Lze dosáhnou pouze zpomalení vývoje choroby. Důležitá je šetrná rehabilitace, nemocný se nesmí unavit. Většina nemocných jsou vozíčkáři, ostatní se jimi stanou (Lesný, Špitz 1989). Mimořádně důležitá u této diagnózy je prevence, která spočívá hlavně v genetickém poradenství v rodinách. „Mladí lidé na sobě zakoušejí postupný rozpad tělesné síly a stále pokračující úbytek motorických schopností, zatímco jejich psychický, sociální a kognitivní vývoj pokračuje dle věku bez zvláštních nápadností“ (Vítková 2006, s. 61).

26

Pacienti většinou umírají mezi 20. - 30. rokem života na srdeční selhání nebo na postupující respirační insuficienci (Tichý 1998). V souvislosti s touto diagnózou se setkáváme s pojmem respitní (odlehčovací) péče u dětí. „Cílem respitní péče je především poskytovat respitní pobyty rodinám s vážně nemocnými dětmi, jejichž stav nevyžaduje intenzivní zdravotnické ošetřování a rovněž pozůstalým rodinným příslušníkům a přátelům zemřelých dětí“ (Opatřilová 2006, s. 115). Respitní a paliativní péči (útěšnou) poskytují tzv. hospice. Ty nemocnému zaručují respektování lidské důstojnosti, pomoc při nesnesitelných bolestech (nebude trpět) a to, že v posledních chvílích života nezůstane osamocen. První hospicové zařízení v České republice bylo otevřeno koncem roku 1995 - Hospic Anežky České v Červeném Kostelci (Janovský, 2003). První dětský hospic, Helen House, vznikl v Oxfordu ve Velké Británii v roce 1982. V roce 2004 zahájil zkušební zaváděcí provoz první dětský hospic v České republice v Malejovicích u Uhlířských Janovic, okres Kutná Hora. Slovo hospic v původním významu vůbec neznamenalo dům, kam by se jezdilo umírat. Hospice byly daleko spíš takové zájezdní hostince, kde mohli poutníci složit hlavu, občerstvit se, nabrat sílu pro své další putování. Právě pro tento význam se slovo hospic začalo přeneseně používat koncem šedesátých let 20. století pro domy, kam přijížděli těžce a nevyléčitelně nemocní lidé, aby nabrali sílu na těžkém úseku své životní cesty „Dětský hospic „dům u cesty“, Malejovice se od hospice pro dospělé pacienty v několika významných rysech liší. Slouží dětem, u nichž byla diagnostikována život ohrožující či život omezující choroba, někdy též dětem v poúrazových stavech a jejich rodinám. Těžištěm jeho práce však není terminální péče, ale péče respitní (odlehčovací). I v hospici pro děti může rodina zůstat také v posledních dnech života nemocného dítěte. Mnohé rodiny, taková je alespoň zatím zkušenost v zahraničí, si však přejí strávit poslední dny doma. Naprostá většina rodin přijíždí do hospice opakovaně, na několikadenní až několikatýdenní pobyty, a záleží jen na dítěti a jeho blízkých, zda se rozhodnou přijet i v době, kdy se zdá, že se konec života dítěte blíží. V praxi to pak znamená, že se v dětském hospici scházejí rodiny s dětmi s různými 27

formami i různým stupněm omezení - někteří se znají, třeba z nemocnice, z lázní nebo z předchozích pobytů v hospici, některé děti si svůj pobyt v hospici plánují po domluvě s kamarády tak, aby se mohli zase vidět, rozhodně to v takovém zařízení nevypadá jako v "čekárně na smrt". Jakkoli dětský hospic na první pohled nepřipomíná zdravotnické zařízení, i tady najdeme veškeré potřebné vybavení pro kvalitní paliativní péči. Takové vybavení je očím skryto a přichází ke slovu až ve chvíli, kdy je ho zapotřebí. Žádný převoz do nemocnice proto nebývá potřeba - péče, kterou dítě dostává, se přizpůsobuje jeho momentálním potřebám. Hospice pro děti nabízejí svou péči a podporu celé rodině, to znamená, že rodiče nejsou považováni za návštěvu a jsou ubytováni současně s dítětem. Někdy do hospiců přijíždějí děti s maminkou, někdy s tátou, někdy s oběma rodiči i se sourozenci, a jsou situace, zvlášť u starších dětí, kdy si dítě přeje přijet samo, nebo se svým kamarádem či kamarádkou. Vždy záleží na konkrétní situaci. Zdaleka ne všichni návštěvníci dětských hospiců jen leží. Některé děti jsou plné energie, běhají a chtějí si hrát a na první pohled vůbec nemusejí vypadat jako někdo, kdo je nemocný. Některé používají třeba hole nebo vozíček - je to velice různé. Podle svých možností a zájmů si také děti v hospici mohou vybrat nebo vymyslet, co budou dělat. A záleží na konkrétním hospici, co všechno svým návštěvníkům nabízí. I děti, které tráví své dny jenom v postýlce, mohou podle své chuti, nálady a momentálního stavu dělat spoustu nejrůznějších činností. Lidé, kteří v hospicích pracují, jsou speciálně připravováni a vyškoleni pro to, aby byli schopni dětem zajistit maximální možný tělesný komfort a aby jim dokázali - úměrně zdravotnímu stavu - nabídnout i dostatek zajímavých aktivit. Hospice pro děti většinou nemívají větší kapacitu, než 8 rodin. Do hospice přijíždí většina rodin opakovaně na několikadenní až několikatýdenní pobyty, což pak v praxi znamená, že hospicové zařízení má ve své péči vždy asi 200 rodin naráz“ (http://www.klicek.org/hospic/index.html).

28

Jiná onemocnění Mezi ostatní onemocnění, která mohou odkázat dětského pacienta na invalidní vozík patří například: - nádorová onemocnění - meningokéla (rozštěp páteře a míšních plen) - meningomyelokéla (rozštěp páteře, míšních plen a míchy) - vrozené deformace (př. amélie - chybění celé končetiny)

První kapitola analyzuje nejčastější příčiny odkazující děti na používání zdravotního kočárku a invalidního vozíku. Jejich charakteristiku a nástin některých terapií a prognóz.

29

2 KOMPENZAČNÍ POMŮCKY

Pomocné prostředky, které používají děti s DMO, patří do oblasti ortopedické protetiky (Kraus 2005). „Protetika je lékařskotechnický obor, který hledá a provádí náhradu ztracené funkce nebo části těla pomoci technických prostředků“ (Kraus, Šandera 1975, s. 34). Ortopedickou protetiku dělíme na (srov. Kraus, Šandera 1975, Schejbalová in Kraus 2005): a) vlastní protetika - náhrada ztracené části končetiny b) ortotika - prostředky používané k náhradám ztracené či oslabené funkce c) epitetika - nauka o funkčních, kosmetických náhradách d) calceotika - nauka o ortopedické obuvi e) adjuvatika - nauka o kompenzačních pomůckách f) proteometrie - přizpůsobení pomůcky pacientovi

Úkoly pomocných prostředků (Schejbalová in Kraus 2005): - profylaxe chybného držení a postavení - stabilizace nebo fixace paretických kloubů - zlepšení svalové rovnováhy mezi antagonisty svalových skupin - ovlivnění nežádoucích pohybů - zlepšení pohybu - zlepšení komunikace ve všech úrovních

30

2.1 Dělení kompenzačních pomůcek Dělení podle Schejbalové (Kraus 2005): a) určených k lokomoci 1) berle (kanadské, francouzské, podpažní) 2) hole (jednobodové, vícebodové) 3) chodítka 4) zdravotní kočárky 5) mechanické vozíky - mechanické vozíky (posuvné, s pohonem vlastní silou) - s pohonem zevní silou (elektrické) 6) Rollbert (pomůcka pro pohyb v leže) 7) pomůcka umožňující lezení (vypolstrovaný vozík na kolečkách podpírající hrudník a břicho dítěte) b) určených pro sebeobsluhu - speciální zapínání na oblečení, speciální úchopová část lžíce apod. c) určených pro vzdělání a práci d) určených pro sociální činnosti - zde patří různé prostředky umožňující nebo usnadňující čtení, psaní, vše, co usnadňuje sociální kontakt, vykonávání domácích prací, sportu, např. polohovací lehátka, pojízdné sedačky s pracovní plochou, polohovací zařízení (vertikalizační stojany).

Dělení podle Opatřilové (Opatřilová 2005): a) na sebeobsluhu (stolování, oblékání, osobní hygiena) b) na vzdělávání c) na pracovní činnosti d) na rozvoj pohybových dovedností e) vozíky 31

2.2

Zdra votní kočárk y Zdravotní kočárky jsou prostředky zdravotní techniky určené handicapovaným

dětem pro usnadnění jejich přepravy druhou osobou. Dalo by se říci, že jsou předstupněm dětského invalidního vozíku. Rozdíly mezi zdravotním kočárkem a invalidním vozíkem jsou především v obsluze, ve věku a hmotnosti přepravovaného dítěte. Kočárek nemůže dítě ovládat samo, musí ho vždy řídit druhá osoba, a to převážně v exteriéru. U většiny typů kočárků je možno upravovat variabilně polohu dítěte (např. dítě může být přepravováno v leže). Na rozdíl od kočárků mohou být vozíky využívány aktivně, to znamená, že se dítě může přepravovat samo, a to jak v interiéru tak v exteriéru. Některé typy postižení neumožňují samostatné ovládání vozíku, proto musí být ovládány i druhou osobou. Vozíky na rozdíl od kočárků mohou být i na el. pohon. Kočárky, které využívají zdravé děti, můžeme rozdělit na několik typů (hluboké, sportovní kočárky a golfové hole). Hluboké kočárky se pro postižené děti nevyrábí ve speciální úpravě. Zdravotní kočárky jsou speciálně upravené sportovní kočárky nebo golfové hole. Tyto úpravy se týkají polohování zad, podpěrek nohou, zpevnění zádové opěry, odpružení kočárku, nastavitelnosti polohy v kolenním kloubu apod. Mají také větší nosnost, protože je zřejmé, že handicapované dítě bude potřebovat kočárek déle než dítě zdravé. K těmto kočárkům existuje celá řada doplňků, které si mohou rodiče opatřit vzhledem k potřebám a postižení dítěte. Veškeré typy dětských invalidních vozíků, které jsou plně nebo částečně hrazeny pojišťovnou, jsou uvedeny v tabulkové příloze (viz. tabulka č. 5, 8), včetně jejich aktuálních cen. V současné době jsou vyráběny specializované vozíky pro různé typy postižení, jako jsou např. amputace, hemiparéza nebo kvadruparéza. U dětských vozíků je kladen velký důraz na design a barevnost a to tak, aby dítě bralo vozík jako svoji hračku. Nejvíce je to názorné na vozících firmy MEYRA. Dětem, které nejsou schopné samostatné lokomoce, ale rozsahy a síla dolních končetin jim umožňuje šlapat, jsou určeny k pohybu v exteriéru tříkolky (Běnková 1999).

32

2 . 3 I n va l i d n í vo z í k y, j e j i c h d ě l e n í a c h a r a k t e r i s t i k a Invalidní

vozík

je

prostředek

zdravotní

techniky

sloužící

k přepravě

handicapovaných osob v interiéru i v exteriéru, a to aktivním způsobem nebo za pomoci druhé osoby. „Invalidní vozík má splňovat náležité technické parametry z hlediska věku, stupně i druhu poruchy hybnosti a zaměření výchovně vzdělávací činnosti. Statická poloha postiženého na vozíku by neměla přesáhnout třicet minut. Setrvávání v jakékoliv stejné poloze vede ke vzniku tělesných potíží (např. otlaky, ztuhlost aj.)“ (Jonášková 1998, s. 429). Základní dělení Mezi jedno z nejzákladnějších dělení patří dělení na invalidní vozík a motorový invalidní vozík (Eis 1986). Invalidní vozíky slouží k přepravě nemocných na delší vzdálenosti. Strkací vozíky mají tvar sedátka s nestejně velkými dvěma páry koleček. Velkými kolečky může nemocný i sám točit rukama a uvádět tak vozík do pohybu. Aby nemocný mohl být postrkován jinou osobou, je vozík za opěradlem opatřen držadlem. U vozíků s ručním převodem se pohyb ručními klikami přenáší na zadní kolo tříkolky.

Motorové invalidní vozík y „Motorové invalidní vozíky jsou sedačky s dvěma páry kol, s motorem pod sedadlem a akumulátorem. Vozík se řídí pákovým převodem. Na motorovém vozíku může pacient překonat i velké vzdálenosti“ (Eis 1986, s. 176).

Dělení vozíků z různých pohledů Níže uvedené třídění vozíků vychází z Jonáškové (1998), která provedla podrobnou klasifikaci (srov. Jonášková 1998, Opatřilová 2005): a) podle pohonu: - elektrické (jsou ovládány řadou joysticků, těžce motoricky postižené děti se mohou učit ovládat alternativní metody řízení vozíku: joystik ovládají bradou, ústy nebo nohou, vypínač ovládají vdechnutím nebo vydechnutím vzduchu, 33

existuje také jediný vypínač na ovládání automatického světelného displeje, nebo dokonce hlasem ovládané zařízení, které pohání vozík) - mechanické

(s obsluhou druhé osoby nebo s ručním pohonem) (pohon na zadní nebo na přední kola)

Výhodou mechanického vozíku s pohonem na zadní kola, na rozdíl od vozíku s pohonem na přední kola, je: - snadnější rozjezd - je vhodnější na dlouhé tratě - snadněji se na tento vozík přesedá - je vhodnější k překonávání vyšších překážek (obrubník) - napomáhá udržovat jízdu v přímém směru a to hlavně za vyšších rychlostí Nevýhodou tohoto vozíku je, že potřebuje více prostoru k manévrování a může se snadněji překlopit dozadu. „Za základní (univerzální) typ se považuje vozík s koly vzadu. Bývá doporučován pro mnohé výhody. Pacient může vozík pohánět ve vzpřímené poloze. Odstranění postranního opěradla umožní pacientovi samostatný přesun na lůžko a zpět. Při přejezdu schodu či okraje chodníku může doprovázející osoba snadno vozík sklopit pomoci držadel. Při umístění velkých kol vpředu má vozík naopak tu výhodu, že je celkově kratší a může se otočit na menším prostoru. Je lépe vyvážen proti překlopení dozadu“ (Stehlík 1977, s.189, 190).

b) podle věku: dětské, pro mládež, pro dospělé c) podle prostředí: exteriérové, interiérové d) podle složení: skládací, pevný

e) podle účelu: standardní (pro běžné účely), speciální (např. sportovní vozík)

34

Měnitelné komponenty a doplňk y invalidních vozíků (www.biomech.ftvs.cuni.cz): Materiál rámu - hliník, titan (přibližně 3x pevnější než hliník - umožňuje postavit lehčí a jednodušší rám), dural Skladnost - skládací mechanický invalidní vozík nebo vozík s pevným rámem (vyšší pevnost, vhodné pro opravdu aktivní uživatele) Pohon - pomocí obručí na obou kolech, vozík pákový, vozík s obručí pouze pro jednu ruku Řízení - u elektrických vozíků může být stolečkové, řízení středové, řízení bradou aj. Kola - rychloupínací zadní kola, kolečka zajišťující vozík proti převržení Poloha a sklon uchycení zadního kola - k zajištění maximální stability a bezpečnosti v každém terénu nebo naopak snadné ovladatelnosti vozíku (sportovní vozíky) Sedací a opěrná plocha - nastavení úhlu opěrky zad, výšky zad, nastavení úhlu, šířky, výšky i hloubky sedu, u elektrických vozíků sklopná záda z důvodu usnadnění převozu vozíku v automobilu), možnost nastavení plynule či s aretací vybrané polohy, u elektrických vozíků elektronicky

Typy vozíků při výšce léze Léze C4 - C5 Postižený je zcela závislý na elektrickém invalidním vozíku, který má ovládání řízení uzpůsobeno tak, že se pohyb vozíku určuje dotykem jazyka nebo dechem na speciální elektrické aparatuře. Ovládání automobilu je do budoucna nemožné.

35

Léze C6 - C7 Invalidní vozík je nezbytný, při dobrém ramenním pletenci může být dosaženo i samostatného pohánění kol na krátkou vzdálenost. Ovládání auta je možné, ale obtížné. Léze C8 - Th1 K lokomoci potřebuje pacient invalidní vozík, který může i na větší vzdálenost pohánět vlastní silou. Může řídit auto při automatické spojce a ruční obsluze. Léze Th2 - Th5 Úplně soběstačný při všech denních činnostech, vozík je nezbytný, s opěrnými aparáty možno na krátkou vzdálenost chodit o podpažních berlích přísunem snožmo. Řízení auta jako v předešlém případě. Léze Th6 - Th10 Invalidní vozík je nezbytný, ale pacient jej může pohánět rukama i na větší vzdálenosti. Může chodit s loketními berlemi a s aparáty na dolních končetinách s pomocí švihu přehupováním. Může řídit auto s ruční obsluhou. Léze Th11 - L3 Úplná nezávislost, chůze švihem při použití aparátů a předloketních berlí, invalidní vozík ale nutný. Může řídit auto s ruční obsluhou. Léze pod L4 Možná chůze s holemi, vozík není nutný.

2.4 Historické náhled y vý voje vo zíků Standardní vozík y Nejstarší dochovaná písemná zpráva o používání vozíku je z roku 1662 (Kábele 1992). Tato zpráva je od anglického kronikáře Johna Evelyna, který se 11. ledna 1662 zúčastnil slavnostní večeře lorda D' Aubigniho, který při této příležitosti předváděl svůj nový dům včetně různých kuriozit. Mezi tyto kuriozity patřil i vozík na čtyřech kolech, který sloužil k usnadnění pohybu. Tento vozík sloužil „zdravé-mu“ lordu D' Aubignimu pouze jako pomůcka k pohodlnému životu.

36

Názvu „wheele-chaire“, čili „křeslo na kolech“, kterého kronikář Evelyn použil, se v anglicky mluvících zemích dodnes používá pro invalidní vozík. Teprve ve 20. století se vozík začal používat i pro osoby tělesně postižené, čímž se zvýšila jejich soběstačnost, možnost pracovního uplatnění a navazování sociálních kontaktů. Podle Radky Kniesové (1994), která zmapovala vývoj invalidních vozíků, se vozíky měnily následně. Ve 20. letech našeho století se začali objevovat předci „dnešních“ vozíků, bylo to v době po první světové válce, kdy bylo velké množství válečných invalidů. Byly to dřevěné plošiny se čtyřmi malými kolečky, na kterých lidé seděli a rukama se odstrkovali přímo od země. Mezi nejstarší výrobce invalidních pomůcek na světě patří americká firma Everest and Jennings, která v roce 1930 uvedla nový typ vozíku, jehož kostru tvořil rám z ocelových trubek, uprostřed spojených dvěma trubkama tvořící tzv. kříž. Dodnes je u většiny vozíků využíván tento typ „křížové“ konstrukce. Další změna nastala po druhé světové válce, kdy se začaly vyrábět vozíky s pohonem velkých zadních kol. Do té doby byly nejběžnější vozíky s pohonem velkých předních kol. Koncem 40. let 20. století se v naší republice začalo s výrobou invalidních tříkolek, což je vozítko o třech kolech se dvěma vzadu a jedním vpředu. Různé typy „tříkolek“ se vyrábí dodnes a jsou využívány i při sportovní činnosti. Koncem 70. let vznikla německá firma Sopur, která jako první začala vyrábět vozíky v barevném provedení a řešila individuální potřeby pacienta. Pracovala také na vývoji vozíků pro různé druhy postižení při sportovním vyžití dětí. V 80. letech dochází ke snižování hmotnosti vozíků, což je umožněno díky použití nových typů materiálů vyvinutých v leteckém a vojenském průmyslu, jako jsou plasty, umělé hmoty se zesílenými uhlíkovými vlákny, slitiny oceli a hliníku nebo titan. Tyto materiály umožnily snížit hmotnost vozíků z původních 40 kg až na 8 - 13 kg a u některých odlehčených sportovních vozíků dokonce až na 3 - 4 kg. V dnešní době již existuje celá řada firem zabývajících se výrobou a prodejem pomůcek pro postižené spoluobčany, kteří si mohou vybrat z několika desítek typů vozíků uzpůsobených různému postižení, včetně barevného řešení konstrukce či potahu.

37

Toto barevné řešení a „moderní design“ je velice kladně přijímán dětmi. Vyrábějí se dokonce speciální elektrické vozíky, jejichž ovládání je uzpůsobeno těžkému handicapu, např. u kvadruplegie je možno ovládat vozík dechem nebo řečí.

Sportovní vozík y První sportovní vozíky začala vyrábět ve 40. letech firma Everest a Jennings. Byly vyrobeny z chromované oceli a s čalouněním vážily 23 - 26 kg, na kolech byly těžké balonové gumy a zadní opěradlo sahalo do výše 90 cm. Nohy byly fixovány na dvou místech, nad koleny a ve výši kotníků. Sportovní vozíky prodělaly do dnešní doby několik zásadních změn. Již na přelomu 40. a 50. let vyvinuli na univerzitě v Illinoi v Americe galusky, čímž se zvýšila rychlost a zlepšila obratnost jízdy. Na vnější část velkých kol zavedli poháněcí obruče. Počátkem 60. let snížili dva sportovci z Indianopolisu váhu sportovního vozíku na 17 kg použitím hliníku. K dalšímu snížení váhy došlo v 70. letech použitím slitin známých z leteckého průmyslu. V těchto letech se vozík do značné míry změnil (snížení zadního opěradla, odstranění opěradla pro paže, upevnění protiskluzového polštáře „suchými“ zipy, výměna opěrky pro nohy za jednoduchou trubku, instalace desky pro polohování osy velkých zadních kol, úprava posedu ve vozíku). Koncem 70. let byla přední kolečka vyrobena z polyuretanu, tím se zrychlila jízda, kolečka držela směr, netřásla se a měla větší životnost. Další inovací byla páka k řízení vozíku, připevněná k vidlicím předních koleček (usnadnila závodníkům zatáčení a zvýšila jejich bezpečnost) a posunutá opěrka nohou co nejblíže k tělu (zvednou se kolena pro opření závodníkova trupu o stehna a tím se zlepší rovnováha). Díky využití speciálních odlehčených materiálů, jak již bylo uvedeno výše, se v 70. až 90. letech snížila váha sportovních vozíků až na neuvěřitelné 3 - 4 kg. Vyrábějí se také speciální vozíky pro různé druhy sportů od basketbalu, tenisu, jízdy až po tanec. J. Kábele ve Sportu vozíčkářů (1992) uvádí závazné normy vyplývající pro konstrukci a výrobu sportovních vozíků, jejichž nedodržení může vést i k diskvalifikaci hráče.

38

Závazné normy pro konstrukci a výrobu sportovních vozíků: a) Na sedadle sportovního vozíku může být pouze jeden čalouněný polštář. Musí mít stejnou velikost jako sedadlo samotné, nesmí být vyšší než 10 cm a musí mít stejnou konzistenci, hustotu a tloušťku. Je-li ohnut, musí být pružný natolik, že se oba jeho konce dotknou. Čalouněný polštář není dovoleno kombinovat s žádnými tvrdými materiály jako je např. dřevo, laminát nebo kov. b) Sportovní vozík musí být opatřen pevnou opěrkou (nepohyblivou stupačkou) pro nohy. V nejvyšším bodě musí být výška opěrky nad zemí přesně 11 cm. Vzdálenost výšky opěrky od země má bezpečnostní význam, aby v případě srážky vozíků nedošlo ke zranění nohou hráčů. c) Opěrky rukou či ostatních částí těla připevněné ke sportovnímu vozíku nesmí přečnívat přes kolmici vedenou k nohám nebo trupu hráče v sedící poloze. d) Maximální výška bočních opěrek sedadla od země může být 53 cm, maximální průměr velkých zadních kol může být 66 cm. e) Nad opěrkou pro nohy musí být připevněn kožený nebo elastický pásek, nejméně 8 cm široký, zabraňující sklouznutí nohy z opěrky na podlahu nebo na kolečko. Platí, že sportovní vozík musí být upraven tak, aby hráč nemohl vozík řídit nebo brzdit nohama. f) Veškerá přídavná zařízení umožňující řízení nebo ovlivňující pohyb vozíku v jakémkoliv směru, brzdy nebo další kola či poháněcí obruče, které by mohly poskytovat hráči výhodu nebo by ohrožovaly jeho či ostatní hráče, jsou zakázána.

Druhá kapitola uvádí dělení kompenzačních pomůcek s podrobnější charakteristikou invalidních vozíků a historický náhled jejich vývoje. 39

3 SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA 3 . 1 V ym e z e n í p o j m ů Nepříznivý zdravotní stav Uvádí se stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok. Z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se určují stupně zdravotního postižení (§ 9, zákon č. 117/1995 Sb.).

Stupeň zdravotního postižení „Vyjadřuje míru funkční poruchy způsobující omezení nebo znemožnění uspokojování běžných životních potřeb fyzické osoby v závislosti na věku, pohlaví a sociálních a kulturních potřebách, funkční poruchou se rozumí nedostatek tělesných, smyslových nebo duševních schopností“ (§ 1, odstavec 1, vyhláška č. 207/1995 Sb.). - stupně jsou vyjádřené v procentech podle druhů zdravotního postižení uvedených v příloze k vyhlášce č. 207/1995 Sb. - stupeň zdravotního postižení se stanoví na základě určení příčiny dlouhodobě nepříznivého stavu, je-li příčin více, jednotlivé stupně zdravotního postižení se nesčítají (§ 3, vyhláška č. 207/1995 Sb.) - klasifikace postižení podle stupňů zdravotního postižení a) od 20% do 49% se považuje nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné b) od 50% do 79% se považuje osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou c) od 80% do 100% se považuje osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou (§ 9, zákon č. 117/1995 Sb.)

Nezaopatřené dítě a) za nezaopatřené dítě se považuje dítě do ukončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže: - se soustavně připravuje na budoucí povolání

40

- se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz - z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost b) za nezaopatřené dítě nelze považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění (§ 11, zákon č. 117/1995 Sb.)

Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je obsažen v zákoně č. 117/1995, který byl upraven zákonem č. 261/2007 Sb. (Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů), článkem XXIII. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1.1. 2008. 1) nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině a) do dvou, tří nebo čtyř let věku b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené (§ 30, zákon č.117/1995 Sb.) 2) rodičovský příspěvek náleží rodiči, jestliže: a) dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; návštěvou dítěte v jeslích, mateřské škole nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě v jeslích nebo jiném uvedeném zařízení pro děti pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu, b) dítě, které dosáhlo 3 let věku, navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů; pro návštěvu dítěte v mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu 5 kalendářních dnů platí písmeno a) část věty za středníkem obdobně, c) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se

41

zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, d) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, a dítě školního věku, které navštěvuje základní školu speciální v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, e) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50% a více“ ( §30b, zákon č. 261/2007 Sb) Výše rodičovského příspěvku činí: a) 11 400 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře b) 7 600 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře c) 3 800 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve snížené výměře (odstavec 1, § 32, zákon č. 261/2007 Sb.)

Rodiče si mohou zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu dvou, tří nebo čtyř let, touto volbou si zároveň určí výši příspěvku: - rychlejší čerpání: rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře 11 400 Kč do 2 let věku dítěte, může požádat pouze rodič, který má nárok na peněžitou pomoc v mateřství ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den, rodič o tuto variantu musí požádat nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů života nebo ve kterém dosáhnou současně narozené nejmladší děti věku 31 týdnů života - základní čerpání: rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč do 3 let věku dítěte, rodič o tuto variantu musí požádat nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 21. měsíce věku - pomalejší čerpání: rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře 3 800 Kč do 4 let věku dítěte

42

Pokud rodiče nepožádají o rychlejší ani základní variantu čerpání rodičovského příspěvku nebo nesplňují podmínky pro tuto volbu, je příspěvek vyplácen v pomalejší variantě čerpání. U zdravotně postižených dětí má rodič nárok ode den posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého na rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na dříve zvolenou možnost čerpání rodičovského příspěvku (před posouzením zdravotního stavu dítěte). To platí i v případě, že takové dítě není nejmladším dítětem v rodině. (http://www.mpsv.cz/files/clanky/4912/Prace_ socpol_12.pdf). „Pokud rodiči pobírajícímu rodičovský příspěvek tato dávka náleží z důvodu péče o dítě, kterému náleží příspěvek na péči, tak v kalendářním měsíci, za který náleží příspěvek na péči aspoň po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny rodičovského příspěvku podle odstavce 1, nejméně však ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1a příspěvkem na péči, je-li příspěvek na péči nižší než polovina rodičovského příspěvku. Vznikne-li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou rodiči náležel rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1, vzniká na rodičovském příspěvku za toto období přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1 a jeho výší podle předchozí věty; obdobně dojde k přeplatku při zvýšení výše příspěvku na péči za dobu, za kterou rodičovský příspěvek náležel ve vyšší výši, než činí polovina rodičovského příspěvku“ (odstavec 3, § 32, zákon č. 117/1995 Sb.).

Souhrn jednotlivých dávek a příspěvků a) rodičovský příspěvek - dávka státní sociální podpory, vyřizují jednotlivá kontaktní místa, o příspěvek nutno žádat (viz výše), zákon č. 261/2007 Sb. b) příspěvek na péči - dávka sociální péče, vyplácejí obecní úřady s rozšířenou působností, nutno žádat (viz 3.2), zákon č. 108/2006 Sb.

43

c) mimořádné výhody - dávka sociální péče, vyplácejí obecní úřady s rozšířenou působností, nutno žádat (viz 3.4), vyhláška č. 506/2006 Sb. d) jednorázové peněžité dávky - dávka sociální péče, vyplácejí obecní úřady s rozšířenou působností, nutno žádat (viz 3.3), vyhláška č. 182/1991 Sb. pozměněná vyhláškou č. 505/2002 Sb. e) opakující se peněžité dávky - dávka sociální péče, vyplácejí pověřené obecní úřady (viz 3.3), vyhláška č. 182/1991 Sb. pozměněná vyhl. č. 505/2002 Sb.

3.2 Příspě vek na péči (zákon č. 108/2006 Sb.) Zákon číslo 108, ze dne 14. března 2006 o sociálních službách, nabyl účinnosti dne 1. ledna 2007. Vyhláška č. 505 ze dne 15. listopadu 2006 provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách (§ 119 odst. 2, zákona č. 108/2006 Sb.). Příspěvek na péči Poskytuje se osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na péči se hradí ze státního rozpočtu. Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (viz 3.1) potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Na příspěvek nemá nárok osoba mladší jednoho roku. O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností (podle § 7 zákona č. 108/2006 Sb.).

Stupně závislosti a výše příspěvku Stupeň I (lehká závislost) „Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku pří více než 5 úkonech péče o vlastní

44

osobu a soběstačnosti“ (§ 8 zákona č. 108/2006 Sb.). Výše příspěvku činí pro osoby do 18 let věku 3 000 Kč za kalendářní měsíc (§ 11 zákona č. 108/2006 Sb.).

Stupeň II (středně těžká závislost) „Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti“ (§ 8 zákona č. 108/2006 Sb.). Výše příspěvku činí pro osoby do 18 let věku 5 000 Kč za kalendářní měsíc (§ 11 zákona č. 108/2006 Sb.).

Stupeň III (těžká závislost) „Jestliže

z důvodu dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu potřebuje

každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti“ (§ 8 zákona č. 108/2006 Sb.). Výše příspěvku činí pro osoby do 18 let věku 9 000 Kč za kalendář. měsíc (§ 11 zák. č. 108/2006 Sb.).

Stupeň IV (úplná závislost) „Jestliže

z důvodu dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu potřebuje

každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti“ (§ 8 zákona č. 108/2006 Sb.). Výše příspěvku činí pro osoby do 18 let věku 11 000 Kč za kalendář. měsíc (§ 11 zák. č. 108/2006 Sb.)

45

Činnosti pro hodnocení schopnosti zvládat úkony péče o vlastní osobu, u osob do 18 let věku: a) příprava stravy b) podávání, porcování stravy c) přijímání stravy, dodržování pitného režimu d) mytí těla e) koupání nebo sprchování f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení g) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny h) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh i) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě j) stání, schopnost vydržet stát k) přemisťování předmětů denní potřeby l) chůze po rovině m) chůze po schodech nahoru a dolů n) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání p) orientace v přirozeném prostředí q) provedení si jednoduchého ošetření r) dodržování léčebného režimu (příloha č.1 k vyhlášce č. 505/206 Sb.)

Činnosti pro hodnocení schopnosti zvládat úkony soběstačnosti, u osob do 18 let věku: a) komunikace slovní, písemná, neverbální b) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí c) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi d) obstarávání osobních záležitostí e) uspořádání času, plánování života f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku g) obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování) h) vaření, ohřívání jednoduchého jídla

46

i) mytí nádobí j) běžný úklid v domácnosti k) péče o prádlo l) přepírání drobného prádla m) péče o lůžko n) obsluha běžných domácích spotřebičů o) manipulace s kohouty a vypínači p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří q) udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady r) další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti (příloha č.1 k vyhlášce č. 505/206 Sb.)

Hodnocení úkonů pro účely stanovení stupně závislosti - hodnotí se funkční dopad na schopnost zvládat jednotlivé úkony (§ 9, odstavec 3, č. 108/2006 Sb.) - jednotlivé úkony se sčítají (§ 9, odstavec 4, č. 108/2006 Sb.) - úkony uvedené v jednotlivých písmenech se považují za jeden úkon, pokud osoba je schopna zvládnout úkon jen částečně, považuje se za úkon, který není schopna zvládnout (§ 9, odstavec 4) - bližší vymezení úkonů stanoví prováděcí právní předpis (§ 9, odstavec 5, č. 108/2006 Sb.) - u osoby do 18 let věku se porovnává rozsah, intenzita a náročnost pomoci a dohledu věnované posuzované osobě, s pomocí a dohledem, který je poskytován zdravé fyzické osobě téhož věku (srov. § 10 zákon č. 108/2006 Sb., § 2 vyhláška č. 505/2006 Sb.) - do 18 let věku se nepřihlíží k pomoci a dohledu při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, které vyplývají z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje (srov. § 10 zákon č. 108/2006 Sb., § 2 vyhláška č. 505/2006 Sb.)

47

3 . 3 P ř í s p ě vk y p o s k yt o va n é p o d l e v yh l á š k y č . 1 8 2 / 1 9 9 1 S b . , p o z m ě n ě n é v yh l á š k o u č . 5 0 6 / 2 0 0 6 S b .

Vyhláškou č. 506, ze dne 15. listopadu 2006, se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č.182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. Tato vyhláška nabyla účinnosti 1. ledna 2007. Jednotlivé typy příspěvků: - mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany (viz 3.4) - jednorázové peněžité dávky - opakující se peněžité dávky Jednorázové peněžité dávky: a) jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek Těžce zdravotně postiženým občanům lze poskytovat peněžité příspěvky na opatření pomůcek, které potřebují k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svých postižení, příspěvek se neposkytuje v případě, že potřebnou pomůcku propůjčuje nebo plně hradí příslušná zdravotní pojišťovna, pokud ji hradí jen částečně, přihlédne se při stanovení výše příspěvku k této skutečnosti (odstavec 1, § 33, vyhláška č. 182/1991 Sb.). Tělesně postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které umožňují sebeobsluhu, samostatný pohyb nebo zachování zdravotního stavu, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění (odstavec 2, § 33, vyhláška č. 182/1991 Sb.). Příspěvky lze poskytovat na tyto pomůcky: - polohovací zařízení do postele

100% z ceny

- obracecí postel

50% z ceny

- vodní zvedák do vany

50% z ceny

- přenosný WC

100% z ceny

- psací stroj se speciální klávesnicí

50% z ceny

48

- motorový vozík pro invalidy

50% z ceny

- židle na elektrický pohon

50% z ceny

- přenosná rampa pro vozíčkáře

100% z ceny

- zvedací zařízení vozíku na střechu automobilu

100% z ceny

- zařízení pro přesun vozíčkáře do automobilu

100% z ceny

- individuální úpravy automobilu

100% z ceny

- dvoukolo

50% z ceny

- šikmá schodišťová plošina

100% z ceny

- koupací lůžko

50% z ceny

- nájezdové lyžiny pro vozíčkáře

100% z ceny (příloha č. 4 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.)

Pokud potřebuje občan s tělesným postižením k překonání následků těžkého zdravotního postižení rehabilitační nebo kompenzační pomůcku, která není v příloze č. 4, lze mu poskytnout příspěvek na opatření takové pomůcky ve stejné výši jako je příspěvek stanovený v příloze č. 4 na srovnatelnou pomůcku. Příspěvek se poskytuje ve výši, která umožňuje opatření pomůcky v základním provedení, které občanu plně vyhovuje a splňuje podmínky nejmenší ekonomické náročnosti (odstavec 7, § 33, vyhláška č. 182/1991 Sb.). Příspěvek lze poskytnout v případě, zaváže-li se žadatel písemně předem, že zvláštní pomůcka, na jejíž opatření byl příspěvek poskytnut, přestane být před uplynutím 5 let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím nebo do 6 měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na opatření zvláštní pomůcky, popřípadě použije jen část příspěvku. „Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že občan, kterému byl vyplacen, zemře“ (odstavec 8, § 33, vyhlášky č. 182/1991 Sb.). b) příspěvek na úpravu bytu Příspěvek se poskytuje občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí omezující ve značném rozsahu jejich pohyblivost a občanům úplně nebo prakticky nevidomým na úpravu bytu, který užívají k trvalému bydlení (odstavec 1, § 34, vyhláška č. 182/1991 Sb.).

49

Pro účely přiznání příspěvku se za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí považují tato zdravotní postižení (odstavec 2, písmena a až g, § 34, vyhláška č. 182/1991 Sb.): - amputační ztráta dolní končetiny ve stehně - amputační ztráta obou dolních končetin v bércích a výše - funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí - ankyloza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí - současné ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin - těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení několik a funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy, funkčním se přitom rozumí trup, pánev, končetina - disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm (příloha č. 5 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.)

Výše příspěvku se určí se zřetelem na příjmy a majetkové poměry občana a jeho rodiny, a to až do výše 70% prokázaných nákladů účtovaných za materiál a práce, nejvýše však: - 50 000 Kč nebo - 100 000 Kč u příspěvku na stavební úpravy spojené s instalací výtahu tam, kde nelze použít šikmou schodišťovou plošinu (odstavec 4, § 34, vyhláška č. 182/1991 Sb.) Příspěvek je možno poskytnout rodičům nebo osobám, kterým bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, jde-li o nezaopatřené dítě starší 3 let, které je postiženo těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo je úplně nebo prakticky nevidomé (odstavec 7, § 34, vyhláška č. 182/1991 Sb.). 50

c) příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla Poskytuje se občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloha č. 5 k vyhlášce č. 182/1991 Sb., písmena a až g, viz příspěvek na úpravu bytu, který motorové vozidlo bude používat pro svou dopravu a který není umístěn k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení a je odkázán na individuální dopravu (odstavec 1, § 35, vyhláška č. 182/1991 Sb.). Žije-li v domácnosti více občanů, kteří splňují výše uvedené podmínky, poskytne se příspěvek každému z nich (odstavec 1, § 35, vyhláška č. 182/1991 Sb.). Příspěvek se poskytne též rodiči nezaopatřeného dítěte, jde-li o dítě starší tří let: - s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí (příloha č. 5 k vyhlášce č. 182/1991 Sb., písmena a až g, viz příspěvek na úpravu bytu) - úplně nebo prakticky nevidomé - mentálně postižené, jehož mentální postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně (viz 3. 4) Výše příspěvku činí nejvýše 100 000 Kč na zakoupení motorového vozidla a 60 000 Kč na celkovou opravu motorového vozidla (odstavec 3, § 35, vyhláška č. 182/1991 Sb.). Příspěvek lze opětovně poskytnout nejdříve po uplynutí 5 let ode dne vyplacení předchozího příspěvku (odstavec 4, § 35, vyhláška č. 182/1991 Sb.). Jednou v období deseti let po sobě jdoucích lze výjimečně poskytnout příspěvek před uplynutím pěti let dojde-li k poškození, zničení nebo odcizení vozidla, na který byl příspěvek poskytnut a je-li prokázáno, že žadatel toto poškození, zničení nebo odcizení vozidla nezavinil. Zničením se rozumí takový stav, kdy motorové vozidlo nelze opravit za cenu nižší, než je obvyklá pořizovací cena motorového vozidla stejného typu a stáří v době podání žádosti o příspěvek. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku v případě odcizení je, že odcizené motorové vozidlo bylo pro případ odcizení pojištěno (odstavec 5, § 35, vyhláška č. 182/1991 Sb.). Součet vyplacených příspěvků nesmí v období deseti let po sobě přesáhnout částku 200 000 Kč (odstavec 8, § 35, vyhláška č. 182/1991 Sb.).

51

d) příspěvek na provoz motorového vozidla Příspěvek se poskytuje na období kalendářního roku občanu, který je vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla: - jehož zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. nebo III. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, a který bude používat toto motorové vozidlo pro svou pravidelnou dopravu - který toto vozidlo bude používat pro pravidelnou dopravu manžela (manželky), dítěte nebo jiné blízké osoby, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně - který je rodičem nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemeoblastosou - pokud se písemně předem zaváže, že vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro přiznání příspěvku. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen (odstavec 1, § 36, vyhláška č. 182/1991 Sb.). Výše příspěvku je pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně a pro rodiče dítěte léčeného pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosy 4 200 Kč u jednostopého vozidla a 9 900 Kč u ostatních vozidel. Pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně 2 300 Kč u jednostopého vozidla a 6 000 Kč u ostatních vozidel (odstavec 4, § 36, vyhláška č. 182/1991 Sb). Pokud občan pobírající příspěvek ujede ze závažných důvodů (zejména doprava do zaměstnání nebo zdravotnického zařízení a doprava dítěte do internátní školy nebo do ústavu sociální péče pro zdravotně postiženou mládež) více než 9 000 km za kalendářní rok, výše příspěvku se zvýší o 400 Kč pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně a pro rodiče dítěte léčeného pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosy za každých dalších 52

započatých 500 km, o 200 Kč pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně za každých dalších započatých 500 km (odstavec 5, § 36, vyhláška č. 182/1991 Sb.). e) příspěvek na individuální dopravu Příspěvek se poskytuje na kalendářní rok občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí (viz příspěvek na úpravu bytu), občanu úplně nebo prakticky nevidomému nebo rodiči dítěte léčeného pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosy, který se pravidelně individuálně dopravuje a který není vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla. Výše příspěvku činí 6 500 Kč, jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku v průběhu roku, výše příspěvku činí poměrnou část (§ 37, vyhláška č. 182/1991 Sb.).

Opakující se peněžité dávky: a) příspěvek na zvýšené životní náklady „občanům používající trvale ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky mohou pověřené obecní úřady poskytovat příspěvek na zvýšené výdaje související s používáním těchto pomůcek, a to do výše 200 Kč měsíčně“ (odstavec 1, § 42, vyhláška č. 182/1991 Sb.). b) příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže Příspěvek se poskytuje občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, dle přílohy č.5 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kteří užívají bezbariérový byt. Těm poskytne pověřený obecní úřad opakující se příspěvek ve výši 400 Kč měsíčně (§ 45, vyhláška č. 182/1991 Sb.).

53

3.4 Mimořádné výhod y pro občany se zdravotním postižením podle vyhlášk y č. 506/2006 Sb. Občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotním postižením uvedeným v příloze č. 2 vyhlášky č. 182/1991 Sb., které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se podle druhu a stupně poskytují mimořádné výhody I., II. nebo III. stupně podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb. (§ 31, vyhlášky č. 182/1991 Sb.). Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany (příloha č. 3 k vyšlášce č. 182/1991 Sb.) : Mimořádné výhody I. stupně (těžké postižení) - průkaz TP: „a) nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je sezení vázáno na zakoupení místenky b) nárok na přednost při osobním projednávání záležitostí, vyžaduji-li toto jednání delší čekání, zejména stání, za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.“

Mimořádné výhody II. stupně (zvlášť těžké postižení) - průkaz ZTP: a) výhody uvedené u mimořádných výhod I. stupně b) nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) c) sleva 75% jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a 75% sleva v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy“ d) může být poskytnuta sleva poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky

54

Mimořádné výhody III. stupně (zvlášť těžké postižení/průvodce) - průkaz ZTP/P: a) výhody uvedené u I. a II. stupně b) „nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě“ c) může být poskytnuta sleva poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytování slevy se poskytne sleva poloviny vstupného i průvodci

Třetí kapitola se zabývá sociální problematikou, vymezuje základní pojmy a uvádí jednotlivé sociální dávky a příspěvky, na které mají rodiče dětí odkázaných na používání kompenzačních pomůcek nárok. Odkazuje na potřebné zákony platné k 31.1.2008.

55

4 KOMPENZAČNÍ POMŮCKY V PRAXI

4.1 Cíle práce, metodologie, sledované aspekt y

Hlavní cíle: - srovnání nabídky výše uvedených pomůcek na našem trhu v roce 1999 a 2007, jejich výše úhrady VZP - srovnání dvou nejvíce zastoupených zdravotních pojišťoven v regionu Ostrava v oblasti nabízených služeb pro handicapované děti, nabídku invalidních vozíků a zdravotních kočárků a výši jejich úhrady

Dílčí cíl: - vytvořit pracovní manuál pro rodiče, který usnadní postup při získání potřebné pomůcky

Metodologie práce V diplomové práci jsem použila kvalitativní výzkum na teoretické úrovni, s použitím následujících metod: - rozhovor: řízený, polostandardizovaný, individuální (záznam jsem prováděla během rozhovoru pomoci diktafonu) - studium úředních dokumentů (Číselník VZP) - srovnání na základě podrobné analýzy dokumentů - studium odborných pramenů

56

Metodika výzkumu - rozhovor s primářkou Dětského rehabilitačního stacionáře, MUDr. Janou Robenkovou, získání informací při předepisování pomůcky klientovi rehabilitačním lékařem - návštěva VZP Ostrava, získání informací o předepisování a hrazení těchto pomůcek pojišťovnou, za jak dlouhou dobu může klient opětovně žádat o pomůcku - návštěva HZP Ostrava, získání informací o předepisování a hrazení těchto pomůcek pojišťovnou, za jak dlouhou dobu může klient opětovně žádat o pomůcku

4.2 Stručná charakteristika zdra votních pojišť ove n Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen VZP) Sídlo: Orlická 4/2020, 130 00 Praha 3 IČO - 41197518 KÓD - 111 tel.: 221 751 111 Modrá linka: 844 117 777 e-mail: [email protected] Web: www.vzp.cz VZP je s více než 6,5 miliony klientů největší zdravotní pojišťovnou v České republice, má za sebou téměř 15 let své činnosti. Je členem Asociace mezinárodních neziskových zdravotních a nemocenských pojišťoven (Association Internationale de la Mutualité). „VZP ČR bez ohledu na sociální postavení svých klientů za ně platí zdravotní péči čerpanou na území České republiky a v zemích EU“ (www.vzp.cz).

57

Hutnická zaměstnanecká pojišťovna (dále jen HZP) Sídlo: Jeremenkova 11, 703 00, Ostrava - Vítkovice Statutární orgán: Ing. Zdeněk Vrožina, MBA, ředitel Identifikační číslo: 47672234 IČO - 41197518 KÓD - 205 tel.: 810 800 000 e-mail: [email protected] Web: www.hzp.cz

„Hutnická zaměstnanecká pojišťovna vznikla dne 1. prosince 1992 zápisem do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl AXIV, vložka 545, a to v souladu s § 5. zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a ve smyslu § 3 téhož zákona je jí uděleno povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění. HZP byla zřízena na základě žádosti největších hutních a hutnickostrojírenských podniků severomoravského regionu: - Vítkovice, a. s. - Nová huť, a. s. (dnes Mittal Steel Ostrava a.s.) - Třinecké železárny, a. s. - Železárny a drátovny Bohumín, s. p. (dnes ŽDB GROUP a. s.) - Válcovny plechu, a. s. - Hutní montáže Ostrava, a. s. (dnes Hutní montáže, a.s.). Žadatelské podniky vedla k založení Hutnické zaměstnanecké pojišťovny snaha o zabezpečení zdravotní péče pro zaměstnance pracující v podnicích těžkého průmyslu a žijící v ekologicky zatíženém regionu“ (www.hzp.cz). Hutnická zaměstnanecká pojišťovna je z hlediska počtu pojištěnců, více než 343 000, největší regionální zdravotní pojišťovnou v České republice.

58

4.3 Sro vnání a analýza výzkumného projektu Číselník VZP je směrodatný také pro HZP, proto nabízené prostředky zdravotní techniky a výše jejich finanční úhrady zůstávají pro obě zdravotní pojišťovny stejné. To samé se týká i jejich klasifikace, směrné doby užití, indikace k přidělení i postupu při jejich získávání. Rozdíl je pouze u schvalování elektrického invalidního vozíku. U VZP je nutné po schválení výše zmíněné pomůcky revizním lékařem schválení na centrále VZP v Praze. U HZP probíhá schválení v centrálním sídle pojišťovny v Ostravě. Klasifikace prostředků zdravotní techniky dle Číselníku VZP a) zdravotní kočárek b) tříkolka pro dospělé c)

vozík mechanický

d) vozík s elektrickým pohonem pro provoz obvykle v exteriéru e) vozík s elektrickým pohonem pro lehký provoz obvykle v interiéru f)

vozík speciální

Výše uvedené prostředky zdravotní techniky zůstávají majetkem zdravotní pojišťovny, klient je má pouze zapůjčeny, a to i v případě, že si připlácí. Klient obdrží „Smlouvu o zapůjčení“ (viz příloha). Zapůjčené zdravotní prostředky není možno žádným způsobem technicky upravovat „na míru“, ani je vlastními silami opravovat. Opravy je třeba svěřit servisní organizaci, která ručí za kvalitní a odborné provedení práce (Zdravotnické prostředky 2007). Směrná doba užití Směrná doba užití je tzv. užitná doba zdravotních prostředků, která je stanovená (viz finanční hrazení). Uplynutím této užitné doby nevzniká automaticky nárok klienta na předpis nového zdravotnického prostředku na účet zdravotní pojišťovny. Rozhodnutí o předepsání nové pomůcky závisí na lékaři klienta a revizním lékaři pojišťovny, u technických pomůcek také na servisní organizaci, která posoudí stav a funkčnost dříve přiděleného zdravotního prostředku.

59

Před uplynutím směrné doby užití může klient žádat o poskytnutí úhrady nového prostředku z veřejného zdravotního pojištění jen ve výjimečných případech, stávající prostředek vrací pojišťovně jako repasovaný (Zdravotnické prostředky 2007). Po uplynutí směrné doby je prostředek zdravotní techniky buď stále zapůjčen klientovi nebo vrácen zdravotní pojišťovně jako repasovaný. Indikace k přidělení vozíků (Číselník VZP 2007) Mechanické vozík y Mechanické vozíky pro trvalé použití jsou indikovány u postižení obou dolních končetin, které neumožňuje pojištěnci samostatnou lokomoci při zachované funkční schopnosti horních končetin.

Elektrické vozíky Elektrické vozíky jsou poskytovány imobilním pojištěncům při splnění následujících kritérií: a) postižení obou dolních končetin znemožňující pacientovi samostatnou lokomoci, v kombinaci s postižením horních končetin, které neumožňuje ovládání mechanického vozíku a to ani mechanismem pro jednu horní končetinu b) postižení obou dolních končetin, které neumožňuje pojištěnci samostatnou lokomoci, v kombinaci s postižením horních končetin, které neumožňuje ovládání mechanického vozíku a to i s řízením na jednu horní končetinu c) postižení obou dolních končetin znemožňující pojištěnci samostatnou lokomoci při kombinaci se závažným chronickým onemocněním, které nedovoluje pojištěnci zvýšit fyzickou zátěž. Nutno doložit, např. verifikace zátěžovým testem z odborného pracoviště nebo stanovisko příslušného odborného lékaře pro dané chronické onemocnění d) somatická a mentální schopnost pojištěnce musí odpovídat ustanovením zákona č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, která se vztahují i na osobu pohybující se pomoci ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, jako na chodce

60

Jestliže lékař předepíše PZT, na jehož úhradě se podílí též pacient, je povinen na tuto skutečnost pacienta upozornit.

Finanční hrazení těchto prostředků pojišťovnou 1997 a)

Úhrady kočárků: 100%, nejvýše do 21.000,- Kč (pojišťovna hradí maximálně 1 ks za 3 roky, předpis podléhá schválení revizním lékařem)

b)

Úhrady vozíků: - mechanický 100%, nejvýše do 12.000,- Kč (pojišťovna hradí maximálně 1 ks za 5 let, předpis podléhá schválení revizním lékařem) - elektrický, exteriérový, 100%, nejvýše 136.000,- Kč (pojišťovna hradí maximálně 1 ks za 5 let, předpis podléhá schválení revizním lékařem) - elektrický, interiérový, 100%, nejvýše 120.000,- Kč (pojišťovna hradí maximálně 1 ks za 5 let, předpis podléhá schválení revizním lékařem) - speciální 100% (pojišťovna hradí maximálně 1 ks za 5 let, předpis podléhá schválení revizním lékařem)

c)

Opravy vozíku mechanického, elektrického a kočárku zdravotního vydaných pojišťovnou jsou hrazeny ze zdravotního pojištění ve výši 90%.

d) Rukavice: kožené rukavice pro vozíčkáře hradí pojišťovna maximálně 2 páry ročně, nejvýše do 300,- Kč. e) Příslušenství: Úhrada příslušenství vozíků pojišťovnou ve výši 100% se vztahuje na: - další potřebné příslušenství nad základní provedení - cenový rozdíl mezi nastávajícím příslušenstvím a příslušenstvím nově indikovaným, které je třeba vyměnit u základního provedení

61

Po uplynutí směrné doby užití nevzniká automaticky nárok pojištěnce na nový vozík nebo zdravotní kočárek. K přidělení nového vozíku hrazeného z veřejného zdravotního pojištění je nutné předložit reviznímu lékaři od servisní organizace technické posouzení stávajícího vozíku, včetně vyřazovacího protokolu, na jehož základě revizní lékař posoudí, zda bude přidělen vozík nový. Přidělování elektrických vozíků řeší komise ÚP VZP (územní pracoviště VZP). Veškeré úhrady pojišťovnou jsou uvedeny v příloze, v tabulkách č. 1, 4, 7. Jestliže lékař předepíše PZT, na jehož úhradě se podílí též pacient, je povinen na tuto skutečnost pacienta upozornit. Při potížích klienta se zajištěním úhrady doplatku, existuje několik variant možných řešení (http://www.dmapraha.cz/static/jak-ziskat-pomucku):

1) Obrátit se s žádostí na sociální odbor místního obecního (městského) úřadu o příspěvek na pořízení zdravotní pomůcky, která není plně hrazena zdravotní pojišťovnou. 2) Poslat žádost na některou z nadací zabývající se pomocí tělesně postiženým. Žádost musí obsahovat: - jméno, adresu, rodné číslo, fotokopii průkazu ZTP nebo ZTP/P - přesnou specifikaci a důvod žádosti - finanční náročnost žádosti (podíl zdravotní pojišťovny apod.) - údaj o sociálním postavení žadatele - lékařské doporučení

Mezi dvě největší nadace zabývající se tímto programem patří: Nadace Charty 77 - Konto Bariéry, Melantrichova 5, 110 00, Praha 1, www.bariery.cz. Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, Senovážné nám. 2, 110 00, Praha 1, www.vdv.cz.

62

Finanční hrazení těchto prostředků pojišťovnou 2007 (Číselník VZP 2007) a) Kočárek zdravotní včetně příslušenství - max 1 ks za 3 roky, předpis podléhá schválení revizním lékařem. b) Vozík mechanický včetně příslušenství - max 1 ks za 5 let, předpis podléhá schválení revizním lékařem. c) Vozíky: - vozík s elektrickým pohonem pro provoz obvykle v exteriéru, s příslušenstvím - max 1 ks za 5 let, předpis podléhá schválení revizním lékařem - vozík s elektrickým pohonem pro lehký provoz obvykle v interiéru, s příslušenstvím - max 1 ks za 5 let, předpis podléhá schválení revizním lékařem - vozík speciální - max 1 ks za 5 let, předpis podléhá schválení revizním lékařem. V případech indikací pojištěnce se svalovou atrofií, dystrofií a s těžkou formou DMO jsou plně hrazené. Toto je uvedeno u kódu shodnou MAX a MFC d) Opravy vozíku mechanického, elektrického a kočárku zdravotního vydaných pojišťovnou jsou hrazeny ze zdravotního pojištění ve výši 90%. e) Rukavice kožené pro vozíčkáře - max 2 páry ročně, nejvýše do 300,- Kč. V současné době již nejsou staveny maximální výše úhrad (srov. Běnková 1999) zdravotních kočárků a vozíků, vše se řídí Číselníkem VZP a individuálním zdravotním stavem klienta, který posoudí revizní lékař zdravotní pojišťovny. Ten může ve zdravotně odůvodněných případech schválit, že předepsaný prostředek či pomůcku zaplatí v celém rozsahu zdravotní pojišťovna, i když je jinak hrazen ze zdravotního pojištění jen částečně. Jestliže lékař předepíše PZT, na jehož úhradě se podílí též pacient, je povinen na tuto skutečnost pacienta upozornit. Veškeré úhrady pojišťovnou jsou uvedeny v příloze, v tabulkách č. 2, 5 a 8.

63

Srovnání nabídky a proplácení PZT v letech 1998 a 2007 VZP

Zdravotní kočárky: 1998 - V Číselníku VZP bylo 24 typů zdravotních kočárků, z čehož bylo 15 typů plně hrazeno zdravotní pojišťovnou. 2007 - V Číselníku VZP je 30 typů zdravotních kočárků, z čehož je 25 typů plně hrazeno zdravotní pojišťovnou. 8 typů zdravotních kočárků zůstalo na našem trhu stejných. V současné době je v Číselníku zastoupeno 9 výrobců zdravotních kočárků ze čtyř zemí.

Mechanické vozíky: 1998 - V Číselníku VZP bylo 27 typů mechanických vozíků, z čehož bylo plně hrazeno 9 typů zdravotní pojišťovnou. 2007 - V Číselníku VZP je 29 typů mechanických vozíků, z čehož je plně hrazeno 19 typů zdravotní pojišťovnou. 7 typů mechanických vozíků zůstalo na našem trhu stejných. V současné době je v Číselníku zastoupeno 15 výrobců mechanických vozíků ze sedmi zemí.

Elektrické vozíky: 1998 - V Číselníku VZP bylo 5 typů elektrických vozíků, z čehož byly plně hrazeny 4 typy zdravotní pojišťovnou. 2007 - V Číselníku VZP je 5 typů elektrických vozíků, z čehož jsou plně hrazeny 4 typy zdravotní pojišťovnou. Žádný typ elektrického vozíku nezůstal na našem trhu stejný. V současné době jsou v Číselníku zastoupeni 3 výrobci elektrických vozíků ze dvou zemí.

64

Tabulky nabízející srovnání nabídky a ceny zdravotních kočárků, mechanických vozíků a elektrických vozíků v letech 1998 a 2007 jsou v příloze (tabulka č. 3, 6, 9).

Shrnutí výzkumných informací Nabídka zdravotních kočárků vzrostla oproti roku 1998 o 6 typů a o 10 typů více plně hrazených zdravotní pojišťovnou. Mechanických vozíků je více o dva typy a také o 10 typů je více plně hrazených vzhledem k roku 1998. Pouze situace na trhu elektrických vozíků zůstala stejná co se týká počtu nabízených i proplácených, pouze se změnily nabízené typy. Veškerá nabídka roku 1998, 2007 i srovnání obou období je obsažena v přílohové části diplomové práce (tabulky 1 - 9). Pro lepší přehlednost jsou veškeré plně hrazené pomůcky označeny šedou barvou. Celkově tedy můžeme říci, že je na našem trhu větší výběr mezi zmiňovanými pomůckami, více typů je plně propláceno pojišťovnou. Na rozdíl od roku 1998 již není stanovena maximální výše úhrady pomůcky a více záleží na revizním lékaři, zda udělí výjimku. Užitná doba pomůcek zůstala stejná. Co se týká srovnání dvou nejvíce zastoupených zdravotních pojišťoven v Severomoravském regionu, zjistila jsem shodnost nabídky pomůcek i výši jejich úhrady. Stejný je rovněž postup při jejich získávání. Jediný rozdíl je u elektrických invalidních vozíků, jejichž schválení podléhá posouzení odborné komise dané pojišťovny, která se nachází v centrálním sídle, což je u VZP Praha a u HZP Ostrava. Z toho vyplývá, že klienti z Ostravy mohou počítat s rychlejším vyřízením své žádosti u HZP a klienti z Prahy zase u VZP.

65

4.4 Doporučený postup při získávání pomůck y Informaci, jakým způsobem získat potřebnou pomůcku, získá klient na každé pobočce zdravotní pojišťovny, v Číselníku VZP, u svého odborného lékaře, fyzioterapeuta, ergoterapeuta nebo na některých internetových stránkách. (př. www.meyra.cz).

Postup při získávání prostředků zdravotní techniky 1997 Způsob předepisování na poukaz Na Poukaz lze předepsat pouze jednu položku uvedenou v Číselníku. V případě položky označené „Z“, musí být každý Poukaz potvrzen revizním lékařem VZP. Předepsat na Poukaz lze pouze zdravotní prostředek, který je obsažen v Číselníku.

Poukaz vyplněný lékařem musí splňovat tyto náležitosti: 1. jméno a příjmení, rodné číslo, adresu pojištěnce 2. kód zdravotní pojišťovny, u které je pacient registrován 3. kód PZT, pod kterým je předepisovaný ZP uveden v Číselníku 4. údaj zda jde o úhradu VZP plnou, částečnou nebo hradí pacient 5. diagnózu 6. podpis předepisujícího lékaře a datum vystavení poukazu 7. čitelný otisk razítka zdravotnického zařízení a jmenovky lékaře 8. vyplněné čestné prohlášení pojištěnce stvrzující nárok úhrady ZP z prostředků veřejného zdravotního pojištění 9. pokud je uvedeno v Číselníku u předepisované položky „Z“ je nutné vyjádření revizního lékaře pojišťovny (Číselník VZP 2007)

Jestliže lékař předepíše PZT, na jehož úhradě se podílí též pacient, je povinen na tuto skutečnost pacienta upozornit.

66

Postup při podání žádosti o schválení elektrického vozíku 1) Předepisující lékař a příslušná odborná pracoviště provedou vyšetření a vyplní „Formulář k přidělení elektrického vozíku“, (viz příloha, str. 84), který je k dispozici na OP VZP. V závěru psych. vyšetření musí být uvedeno, zda pacient je, či není schopen bezpečně ovládat elektrický vozík v silničním provozu. V žádosti musí být uvedena specifikace vozíku včetně kódů dle Číselníku zdravotnických prostředků. 2) Vyplněný formulář je předán reviznímu lékaři OP VZP, který zkontroluje veškeré údaje a připojí své vyjádření. Takto zpracovaná žádost je zaslána na ÚP VZP, ÚZP. 3) Žádost je posouzena odbornou komisí a písemný závěr komise je zaslán OP VZP, která následně informuje pojištěnce. V případě kladného posouzení je ošetřujícím lékařem předepsán poukaz, na jehož základě je pojištěnec vybaven příslušným dodavatelem ZP. 4) U nezletilých pojištěnců je nutné doložit k žádosti závazné prohlášení zákonných zástupců dítěte, že plně zodpovídají za bezpečnost jeho, účastníků silničního provozu v souladu se Zákonem o provozu na pozemních komunikacích č.361/2000 Sb. 5) V případě indikace elektrického vozíku z důvodu kombinace se závažným chronickým onemocněním je nutné doložit stanovisko příslušného odborného lékaře. 6) Součástí žádosti musí být oční vyšetření zaměřené na schopnost řídit elektrický vozík. 7) Pojištěnec, který používá el. vozík zapůjčený VZP ČR, při opakované žádosti podstoupí vyšetření pouze u odborného specialisty na diagnózu, která byla důvodem přidělení el. vozíku. Lékař posoudí současný zdravotní stav. Vyšetření odbornými specialisty, psychiatrem, resp. Psychologem a očním lékařem, není nutné podstupovat, pokud předepisující lékař písemně potvrdí, že u těchto diagnóz nedošlo ke zhoršení stavu“ (Číselník VZP 2007, s. 21).

67

Postup získání pomůcky v praxi: 1) Pokud chce rodič pro své dítě získat zdravotní kočárek nebo invalidní vozí, musí nejprve vědět, který typ této pomůcky by byl pro jeho dítě nejvhodnější, a to vzhledem k diagnóze i velikosti dítěte. S výběrem rodičům nejčastěji pomáhá fyzioterapeut a ergoterapeut, odborný lékař (např. rehabilitační lékař, neurolog) nebo technik příslušné firmy. Vybraný typ pomůcky si klient může vyzkoušet v prodejně nebo po domluvě technik dané firmy (např. technik firmy Meyra) s danou pomůckou přijede za klientem. Po vyzkoušení se klient rozhodne, zda mu pomůcka vyhovuje. 2) Technik vypíše návrh na typ vozíku pro lékaře, tzv. „měrný list“ (viz příloha). 3) S návrhem od technika jde klient k odbornému lékaři (viz výše) vyřídit předepsání požadované pomůcky. Originál vypsané „žádanky“ a „poukazu“ (viz příloha) lékař zasílá zdravotní pojišťovně klienta, kopii si zakládá. 4) Schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny. Při schvalování elektrického invalidního vozíku u VZP je žádost s vyjádřením revizního lékaře zaslána na posouzení odborné komisi na ÚP VZP, ÚZP v Praze (územní pracoviště VZP, úsek zdravotní péče). 5) Po schválení revizním lékařem objedná technik zdravotnické prodejny požadovanou pomůcku pro klienta.

Čtvrtá kapitola zahrnuje výzkumnou část diplomové práce, která charakterizuje zdravotní pojišťovny (VZP, HZP) a uvádí jednotlivé finanční hrazení prostředků zdravotní techniky výše uvedenými zdravotními pojišťovnami k 31.12. 2007. Uvádí postup při získávání potřebné pomůcky.

68

Závěr V diplomové práci jsou shromážděny informace týkající se problematiky zdravotních kočárků a dětských invalidních vozíků. Hlavním cílem bylo srovnání nabídky výše uvedených pomůcek na našem trhu v roce 1999 a 2007, jejich výše úhrady VZP a srovnání dvou nejvíce zastoupených zdravotních pojišťoven v regionu Ostrava v oblasti nabízených služeb pro handicapované děti v oblasti výše zmiňovaných kompenzačních pomůcek, a to Všeobecné zdravotní pojišťovny a Hutnické zdravotní pojišťovny. Dále nabídka invalidních vozíků a zdravotních kočárků a výše jejich úhrady. Dílčím cílem bylo vytvoření pracovního manuálu pro rodiče, který usnadní postup při získání potřebné pomůcky. Tento manuál je zpracován ve čtvrté kapitole s názvem „Postup získání pomůcky v praxi“ a tiskopisy nutné k vyplnění při žádání pomůcky jsou v přílohové části diplomové práce. Jsou to „Formulář k přidělení elektrického vozíku“ nutný u žádání elektrického invalidního vozíku a „Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku“ u žádání zdravotního kočárku nebo mechanického invalidního vozíku. Tyto formuláře vyplňuje lékař. Formulář „měrný list“ se používá u všech typů výše zmiňovaných pomůcek. Tento formulář vyplňuje technik příslušné firmy. Uvede v něm typ prostředku zdravotní techniky. Lékař pak podle něj předepíše prostředek zdravotní techniky. Diplomová práce je členěna na čtyři kapitoly. První tři kapitoly popisují nejčastější onemocnění a typy úrazů zapříčiňující následnou imobilizaci, uvádí dělení kompenzačních pomůcek, klasifikaci invalidních vozíků a nahlíží do jejich historie. Uvádí jednotlivé sociální dávky a příspěvky, na které mají rodiče dětí odkázaných na používání kompenzačních pomůcek nárok a odkazuje na potřebné zákony. Uvádí také jednotlivé druhy finančních příspěvků a mimořádných výhod imobilních klientů. Poslední kapitola obsahuje informace o průběhu výzkumu. Charakterizuje VZP a HZP z hlediska informací k dané problematice a srovnává je. Veškerá nabídka nabízených pomůcek je obsažena v přílohové části diplomové práce. Uvádí cenové tabulky zdravotních kočárků a dětských invalidních vozíků z roku 1998 a 2007 a jejich srovnání navzájem. Ze zjištěných dat vyplývá, že celková nabídka těchto prostředků zdravotní techniky se rozšířila, přibylo plně hrazených pomůcek. Pouze v případě elektrických invalidních vozíků zůstal počet nabízených i plně hrazených vozíků stejný. 69

Informace, obsažené v části týkající se praktického zjišťování a v příloze, mohou

rodičům

nebo

zákonným

zástupcům

postižených

dětí

usnadnit

rozhodování při výběru těchto pomůcek. Odborníkům, kteří pracují s imobilními dětmi, umožní základní orientaci mezi dostupnými a pojišťovnou hrazenými prostředky zdravotní techniky na našem trhu. Rodičům nabízí manuál, který jim usnadní postup při získávání potřebných pomůcek. Vzhledem ke své každodenní praxi, kde se setkávám nejen s postiženými dětmi, ale i s jejich rodiči, jsem ve své práci kladla důraz na kompletní přehled a praktickou stránku dokumentu. Nevýhody práce spočívají v častých změnách legislativy a z toho vyplývající možné úpravy výše dávek či délky platnosti zákonů. Rovněž změny v číselníku pojišťovny mohou změnit platnost dat, které byly aktuální v době ukončení práce. Pro tento případ jsem v dokumentu uvedla internetové odkazy a je možné si tak vyhledat aktuální a platné kontakty, prezentace, zákony či vyhlášky. Změny však nebývají výrazné a díky skladbě faktických údajů, jako jsou seznamy pomůcek, úhrad, doplatků, ukázky tiskopisů a konkrétní kontakty, se může tato práce stát důležitým průvodcem a pomocníkem všech členů handicapované rodiny i zúčastněného okolí .

70

71

Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá problematikou zdravotních kočárků a dětských invalidních vozíků. Cílem práce bylo srovnání nabídky a cen uvedených pomůcek na našem trhu v roce 1998 a 2007, výše jejich úhrady VZP a HZP v roce 2007. Dílčím cílem bylo vytvoření pracovního manuálu pro rodiče, který usnadní postup při získávání potřebných pomůcek. První tři kapitoly věnují pozornost nejčastějším onemocněním a typům úrazů zapříčiňujících následnou imobilizaci, uvádí dělení kompenzačních pomůcek, klasifikaci invalidních vozíků a nahlíží do jejich historie. Uvádí jednotlivé sociální dávky a příspěvky, na které mají rodiče dětí, odkázaných na používání kompenzačních pomůcek, nárok a odkazuje na potřebné zákony. Poslední kapitola informuje o průběhu výzkumu. Charakterizuje Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a Hutnickou zdravotní pojišťovnu, klasifikuje prostředky zdravotní techniky, úhradu zmiňovanými pojišťovnami, indikace k přidělování vozíků a postup při jejich získávání. Veškerá nabídka pomůcek, včetně cen, je obsažena v tabulkách v přílohové části diplomové práce.

72

Summary This diploma thesis addresses the problems associated with strollers and wheelchairs designed particularly for children. The aim of this work is to compare the variety and advertised prices in our market during the years 1998 - 2007 and the reimbursement from health insurance companies VZP and HZP in 2007. A partial aim was to make up a user’s manual for parents which would facilitate the acquisition of these required aids. The first three chapters present the most frequent disorders and injuries and their consequent immobility. Mobility aids are then divided into categories, classified, and their histories shown briefly. They show disability benefits and the financial benefits that parents of mobility impaired children can access and refers to appropriate Laws. The last chapter is about the research process. It characterises the insurance companies VZP and HZP, classifies instruments of appropriate health technologies, footage from these health insurance companies, indication to allotment of wheelchairs and procedure of acquisition. All options for these mobility aids, including price, are contained in the charts in the enclosure attached to this diploma thesis.

73

Literatura a další zdroje 1)

BĚNKOVÁ, D. Zdravotní kočárky a invalidní vozíky pro děti (závěrečná práce, vedoucí V. Jonášková). Olomouc: PdF UP, 1999.

2)

BUDÍNOVÁ - SMĚLÁ, J. Apoplexia cerebri. In: CHARVÁT, J. a kol. Lékařské repetitorium. Praha: SzdN, 1967, 336 - 338 s.

3)

EIS, E. Ortopedie pro speciální pedagogy. Praha: SPN, 1986.

4)

HORKÝ, A. Postiženým paraplegií a quadruplegií. Praha: OZV KÚNZ SKNV, 1981.

5)

CHARVÁT, J. a kol. Encefalopatie perinatální. In: CHARVÁT, J. a kol. Lékařské repetitorium. Praha: SzdN, 1967, 534 - 535 s.

6)

JANKOVSKÝ, J. Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254-329-6.

7)

JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-730-5.

8)

JAVŮREK, J., ZOUNKOVÁ, I. Ošetřování a pohybový režim s centrální koordinační poruchou hybnosti. Praha: Národní centrum podpory zdraví, 1994.

9)

JONÁŠKOVÁ, V. Dělení invalidních vozíků (nepublikováno, Olomouc: PdF UP, 1998).

10) JONÁŠKOVÁ, V. Pracovně technické činnosti při výchově k sebeobsluze u žáků s poruchami mobility. In: XI. DIDMATTECH '98, Sborník. Olomouc: UP, 1998. 11) KÁBELE, F., KRACÍK, J. Společenské organizace v péči o tělesně a zdravotně postižené. In: KÁBELE, F., KOLLÁROVÁ, E., KOČÍ, J., KRACÍK, J. Somatopedie. Praha: Karolinum ve spolupráci s vydavatelstvím H+H, 1993, 103 - 110 s. ISBN 80-7066-533-5. 12) KÁBELE, J. Sport vozíčkářů. Praha: Olympia, 1992. ISBN 80-7033-233-6. 13) KAPOUNEK, B., KAPOUNEK, A. Ortopedie a neurologie pro speciální pedagogy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. ISBN 80-7066-073-2. 14) KETELSEN, U. P. Dětská mozková obrna. In: NIESSEN, K. Pediatrie. Praha: Scientia Medica, 1996, 446 - 450 s. ISBN 80-85526-29-8.

74

15) KETELSEN, U. P. Myopatie. In: NIESSEN, K. Pediatrie. Praha: Scientia Medica, 1996, 539 - 551 s. ISBN 80-85526-29-8. 16) KNIESOVÁ, R. Historie a současnost invalidních vozíků (diplomová práce, vedoucí V. JONÁŠKOVÁ). Olomouc: PdF UP, 1994. 17) KRAUS, J., ŠANDERA, O. Tělesně postižené dítě. Praha: SPN, 1975. 18) KRAUS, J. a kolektiv. Dětská mozková obrna. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1018-8. 19) LESNÝ, I. Myopathia. In: CHARVÁT, J. a kol. Lékařské repetitorium. Praha: SzdN, 1967, 884 s. 20) LESNÝ, I. a spol. Obecná vývojová neurologie. Praha: Avicenum, 1987. ISBN 08-013-87. 21) LESNÝ, I. a spol. Dětská mozková obrna ze stanoviska neurologa. Praha: Avicenum, 1972. 22) LESNÝ, I. a ŠPITZ, J. Neurologie a psychiatrie pro speciální pedagogy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. ISBN 80-04-22922-0. 23) MAŇÁK, J. Analýza pedagogických dokumentů. In: MAŇÁK, J. Kapitoly z metodologie pedagogiky. Brno: Masarykova Univerzita, 1994, 63 - 65 s. ISBN 80-210-1031-2. 24) OPATŘILOVÁ, D. Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno: MU v Brně, 2005, 27 - 32 s. ISBN 80 210-3819-5. 25) OPATŘILOVÁ, D. Pedagogická intervence v raném a předškolním věku u jedinců s dětskou mozkovou obrnou. Brno: MU v Brně, 2004. ISBN 80-210-3242-1. 26) OPATŘILOVÁ, D. Pedagogicko-psychologické poradenství a intervence v raném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: MU v Brně, 2006, 74 - 118. ISBN 80-210-3977-9. 27) PATURI, F. R. Kronika Země. Praha: Fortuna Print, 1995. 419 - 425 s. ISBN 80-85873-40-0. 28) SKLENOVSKÝ, A. Patofyziologie nervového a svalového systému. Olomouc: rektorát UP, 1992. ISBN 80-7067-047-9. 29) STEHLÍK, A. Dítě s mozkovou obrnou v rodině. Praha: Avicenum, 1977. 30) TICHÝ, J.a kol. Neurologie. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-750-X. 31) VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999, 79 - 83 s. ISBN 80-7178-214-9. 75

32) VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-134-0. 33) VOJTA, V. Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku. Praha: Grada společně s Avicenum, 1993. ISBN 80-85424-98-3. 34) VOKURKA, M. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 1992, s. 55, 67, 224. ISBN 80-85800-06-3. 35) ŠLAPAL, R. Dětská neurologie pro speciální pedagogy. Brno: Paido, 1996. ISBN 80-85931-17-6. 36) Vyhláška MPSV ČR č. 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. 37) Vyhláška MPSV ČR č. 506/2006 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 38) Vyhláška MPSV ČR č. 182/1991 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. 39) Vyhláška MPSV ČR č. 207/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory. 40) Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách ČR. 41) Zákon č. 117/1995 Sb. O státní sociální podpoře. 42) Číselník VZP, Prostředky zdravotnické techniky. 1. díl. Účinnost od 1. května 1998, 131 - 178 s. 43) Číselník VZP, Prostředky zdravotnické techniky. 2. díl. Účinnost od 1. října 1998, 135 - 182 s. 44) Číselník VZP v. 610; Zdravotnické prostředky. Účinnost od 1. ledna do 31. března 2007, 281 - 394 s. 45) Číselník VZP v. 630; Zdravotnické prostředky. Účinnost od 1. července do 30. září 2007, 3 - 21 s. 46) Zdravotnické prostředky. Praha: Oddělení informací a asistence VZP ČR, 2007. 76

Internetové zdroje Dětské mechanické vozíky [online]. Informativní stránky firmy Medicco, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Dětské vozíky [online]. Informativní stránky firmy SIVAK, zdravotnická technika, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Dětský hospic [online]. Nadační fond Klíček, [cit.27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Kočárky zdravotní [online]. Informativní stránky firmy Patron - Bohemia, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.patronbohemia.cz/reha/vyrobky.php?skupina=A> Kočárky zdravotní [online]. Informativní stránky firmy REPO Plus - vozíky a pomůcky postiženým, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Koupání ve volné přírodě [online]. Úrazy a utonutí, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.szu.cz/chzp/koupani/nebezp.html> Mechanické, elektrické a speciální invalidní vozíky [online]. Informativní stránky Intermeta, zdravotnické potřeby, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Mechanické vozíky [online]. Informativní stránky firmy KURY s. r. o., vývoj a výroba mechanických vozíků, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Možnosti získání pomůcky. [online]. Informativní stránky firmy DMA DAYS MEDICAL, kompenzační, ortopedické a rehabilitační pomůcky, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web:

77

Možnosti získání zdravotní pomůcky [online]. Informativní stránky firmy REPO Plus - vozíky a pomůcky postiženým, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.repoplus.cz/stranka/moznosti-ziskani-zdravotnipomucky > Nadace [online]. Výbor dobré vůle - nadace Olgy Havlové, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Odkazy na internetové stránky pro handicapované [online]. Užitečné odkazy, Konto bariéry 77, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Překonávání bariér [online]. Katalog zdravotních pomůcek „HOMO HUMANUS“, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Rodičovský příspěvek [online]. Informativní stránky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, [cit. 16. 2. 2008]. Dostupné na World Wide Web: Sbírka zákonů pro rok 2006 [online]. Informativní stránky firmy GUARD7, v. o. s., Pardubice, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Sbírka zákonů pro rok 1995 [online]. Informativní stránky firmy GUARD7, v. o. s., Pardubice, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Sbírka zákonů pro rok 1991 [online]. Informativní stránky firmy GUARD7, v. o. s., Pardubice, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web:

78

Vozíky pro děti [online]. Informativní stránky firmy Meyra - vozíky rehabilitační pomůcky pro děti, [cit.27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů (261/2007 Sb.) [online]. Portál veřejné správy České republiky, [cit. 16.2. 2008]. Dostupné na World Wide Web: Zdravotní kočárky [online]. Informativní stránky firmy REPO s. r. o. Rousínov, rehabilitační pomůcky pro děti a dospělé, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Zdravotní kočárky [online]. Internetové informační centrum pro klienty se zdravotním omezením, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Zdravotní kočárky [online]. Informativní stránky firmy Medicco, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Zdravotní pojišťovna [online]. Základní údaje o Hutnické zaměstnanecké pojišťovně, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web: Zdravotní pojišťovna [online]. Informativní stránky Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, [cit. 27. 10. 2007]. Dostupné na World Wide Web:

79

Seznam příloh 1. Tabulka č. 1 Ceny zdravotních kočárků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998. 2. Tabulka č. 2 Ceny zdravotních kočárků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 2007 3. Tabulka č. 3 Srovnání cen zdravotních kočárků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998 a 2007 4. Tabulka č. 4 Ceny dětských mechanických invalidních vozíků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998. 5. Tabulka č. 5 Dětské mechanické invalidní vozíky a jejich proplácení pojišťovnou v roce 2007 6. Tabulka č. 6 Srovnání cen dětských mechanických invalidních vozíků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998 a 2007 7. Tabulka č. 7 Ceny dětských elektrických invalidních vozíků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998 8. Tabulka č. 8 Ceny dětských elektrických invalidních vozíků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 2007 9. Tabulka č. 9 Srovnání cen dětských elektrických invalidních vozíků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998 a 2007 10. Nabídka některých internetových adres 11. Charta práv tělesně postižených osob 12. Smlouva o zapůjčení 13. Poukaz 14. Měrný list 15. Formulář k přidělení elektrického vozíku 16. Seznam použitých zkratek v textové části diplomové práce 80

Tabulka č. 1

Ceny zdravotních kočárků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998.

říjen 1998

kočárek MAX AKC

UPO

CENA

ASTRA

9 570 1 914

R

9 570

BETTY

12 440 2 488

R

12 440

13 527 2 705

R

13 527

13 768 2 754

R

13 768

(rozšíř. v sed. na 42cm)

KID CAR 2

21 000

36 440

21 000

37 924

(základní provedení)

BETTY (s výklopnou podnožkou)

BETTY

(2-5 let, šíře sed. 21-31 cm, nosnost 35 Kg)

KID CAR 3 (4-13 let, šíře sed. 25-35 cm, nosnost 40 Kg)

KID CITY (2-6 let, šíře sed.38 cm, nosnost 45 Kg)

PRAKTIK PRIM BUGGY - 1 (váha 9 Kg, nosnost 35 Kg, sklopná záda, šíře sed. 37 cm)

9 992 1 989

R

9 992

14 200 2 840

R

14 200

9 550 1 910

R

9 550

REHHA BUGGY - JAN MAXI

21 000

23 607

REHHA BUGGY - JAN MINI

21 000

22 978

REHA TOM

18 950 3 790

R

18 950

REVO 1

20 884 4 177

R

20 884

REVO 2

20 884 4 177

R

20 884

REVO 3

20 884 4 177

R

20 884

(vel. 1 = 1-5 let, vel. 2 = 4-10 let)

MAJOR BUGGY

11 830 2 366

R

11 830

MAJOR BUGGY 822

9 595 1 919

R

9 595

BUGGY LUKY 1

8 910 1 782

R

8 910

MAJOR BUGGY 833

12 680 2 536

R

12 680

MEYRA 30 91 80-2

19 550 3 910

R

9 550

MEYRA 30 91 81-2

19 550 3 910

R

9 550

MEYRA 30 91 82-2

19 550 3 910

R

9 550

PEPPINO

21 000

97 270

21 000

38 786

(skládací, váha 7 Kg, nosnost 63 Kg)

(2-6 let, skládací, dural, nosnost 35 kg, váha 5,5 Kg, šíře sed. 37 cm)

(šíře sed. 31 cm, nostnost 6-30 Kg, do 6 let)

TAIFUN COMFORT (šíře sed. 28 cm, nostnost 30 Kg)

Pozn.: všechny částky jsou uvedeny v Kč. Šedě jsou vyznačeny plně hrazené kočárky zdravotní pojišťovnou Vysvětlivky: MAX - maximální úhrada spořitelny AKC - úhrada za repasovaný PZT UPO - způsob úhrady R - zapůjčovaný PZT

Tabulka č. 2

Ceny zdravotních kočárků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 2007

březen 2007 kočárek MAX OTTO BOCK LEO,

UPO

MFC REU

výrobce

stát

kód

21 000

R

32 005 8 400

238

D 0022342

21 000

R

28 761 8 400

238

D 0022333

21 000

R

30 973 8 400

238

D 0022334

18 000

R

18 000 7 200

AAX

CZ 0013223

18 000

R

18 000 7 200

AAX

CZ 0011309

17 980

R

17 980 7 192

BAB

D 0078399

14 995

R

14 995 2 999

BAB

CZ 0024627

12 440

R

12 440 4 976

COP

CZ 0004001

BETTY (s výklopnou podložkou)

13 527

R

13 527 5 410,80

COP

CZ 0007994

BETTY

13 768

R

13 768 5 507,20

COP

CZ 0007995

13 940

R

13 940 5 576

DMA

GB 0023982

21 000

R

21 000 8 400

PAT

CZ 0039500

50 926

PAT

CZ 0024200

vel.2 (skládací, pevná přední kolečka, pro děti cca 4-10 let)

OTTO BOCK LEO vel.1 (skládací, pevná přední kolečka, pro děti cca 1-6 let)

OTTO BOCK LEO, vel.1 (skládací, přední kolečka volně otočná, pro děti cca 1-6 let)

REHA BUGGY- JAN MINI (sklád., rozš. sed., výškově nastav. opěrka zad, nosnost max 30kg, otoč. sed. o 180 stupňů)

REHA BUGGY- JAN MAXI (sklád.,rozš. sed., výškově nastav. opěrka zad, nosnost max 50kg, otoč. sed. o 180 stupňů)

DAN (skládací, otoč. sedačka, stavitelná záda a podnožky, váha 19 kg, nosnost 45 kg)

PATRIK BUGGY (hmotnost 11,6 kg, úhlově a výškově nastav. záda a podnožka)

BETTY (základní provedení)

(rozšířený v sedu na 42cm)

MAJOR BUGGY 822 (skládací, š.sedačky 39cm, nosnost 63kg, váha 7kg, odním.stupačka, brzdy)

TOM (skládací, plně poloh. brázdička, vel. mini, ST, maxi, nosnost do 50kg)

SPECIÁLNÍ TOM LUX (odlehčený, plně poloh. hrázdička, vel. mini, ST, maxi, nosnost do 50kg)

21 000

SPECIÁLNÍ TOM

21 000

R

28.840 8.400

PAT

CZ 0012048

21 000

R

21 000 8 400

PAT

CZ 0078131

18 980

R

18 980 7 592

PAT

CZ 0019254

19 780

R

19 780 7 912

PAT

CZ 0019255

17 440

R

17 440 6 976

PAT

CZ 0062012

18 240

R

18 240 7 296

PAT

CZ 0062233

12 980

R

12 980 5 192

PAT

CZ 0062117

14 980

R

14 980 5 992

PAT

CZ 0062118

15 720

R

15 720 6 288

PAT

CZ 0062318

18 060

R

18 060 7 224

REP

CZ 0078101

9 996

R

9 996 3 998,40

REP

CZ 0062311

REVO 2

20 884

R

20 884 8 353,60

REP

CZ 0016027

REVO 1

20 884

R

20 884 8 353,60

REP

CZ 0005263

GEMINI

20 973

R

20 973 8 389

RPL

PL 0023679

20 300

R

20 300 8 120

SMD

D 0017099

(zesílený, polohovatelný, š. sedu do 42cm, nosnost do 75kg)

REHA TRIGA (skládací, plně polohovatelný, nosnost do 65kg)

BUGGY CORZO (skládací, pěti.bod.pás, š. s. 38, 42cm, nástavec opěry zad, nosnost do 75kg, bez potahu)

BUGGY CORZO (skládací, pětibod.pás, š. s. 38, 42cm, nástavec opěry zad, nosnost do 75kg, s potahem)

BUGGY CORZO (skládací, pětibod.pás, nosnost do 55kg,š.s.30, 34cm, bez potahu)

BUGGY CORZO (skládací, pětibod.pás, nosnost do 55kg,š.s.30, 34cm, s potahem)

BUGGY CORZINO (jednoduchý, skládací, pětibodový pás, nosnost do 75kg, š.s.30,34,38cm, bez potahu)

BUGGY CORZINO (jednoduchý, skládací, pětibodový pás, nosnost do 75kg,š.s.30,34,38cm, s ergonom. potahem)

BEN (skládací, sklopná záda, nosnost do 50 kg)

TRANSPORTNÍ TYP TONY (i pro dospělé, skládací, nosnost 75kg, hmotnost 14kg, mezinož. klín, upín. popruhy, bezpeč. hrazdička, nastav. stup)

TRANSPORTNÍ MATĚJ (pro děti a dospělé)

(skládací, plně poloh, nosnost 35kg,váha13,5kg

SUNRISE MEDICAL KOMFORT (typ A21°,A22,A23, nosnost 50kg)

SUNRISE MEDICAL A10

8 980

R

8 980 3 592

SMD

D 0017097

11 930

R

11 930 4 772

SMD

D 0017098

(opěra zad pevná, nosnost 50kg)

SUNRISE MEDICAL (opěra zad polohovatelná, typ A01, A02, A03, A04, nosnost 50kg)

Pozn.: všechny částky jsou uvedeny v Kč. Šedě jsou vyznačeny plně hrazené kočárky zdravotní pojišťovnou

Vysvětlivky: MAX - maximální úhrada spořitelny UPO - způsob úhrady - „I“ - plně hrazený - „R - zapůjčovaný zdravotní pojišťovnou MFC - limitní cena REU - úhrada za repasovaný zdravotní prostředek 238 - OTTO BOCK - BOHEMIA s r. o. AAX - AGENTURA ALEX BAB - BISCHOFF A BISCHOFF CZ s r. o. COP - CENTRUM ODBORNÉ PŘÍPRAVY TECHNICKÉ KROMĚŘÍŽ DMA - DAYS HEALTHCARE GmbH & Co.KG PAT - PATRON Bohemia s r. o. REP - REPO s r. o. RPL - REHA - POL - A Sp. Z o. o. SMD - SUNRISE MEDICAL CZ - Česká republika D - Spolková republika Německo GB - Spojené království Velké Británie a Severního Irska PL - Polská republika

Tabulka č. 3

Srovnání cen zdravotních kočárků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998 a 2007

říjen 1998

březen 2007

kočárek MAX AKC

MAX

UPO

MAX

UPO

MFC REU

ASTRA

9 570 1 914

R

9 570

BETTY

12 440 2 488

R

12 440

12 440

R

12 440 4 976

13 527 2 705

R

13 527

13 527

R

13 527 5 410,80

13 768 2 754

R

13 768

13 768

R

(rozšíř. v sed. na 42cm)

13 768 5 507,20

KID CAR 2

21 000

36 440

21 000

37 924

(základní provedení)

BETTY (s výklopnou podnožkou)

BETTY

(2-5 let, šíře sed. 21-31 cm, nosnost 35 Kg)

KID CAR 3 (4-13 let, šíře sed. 25-35 cm, nosnost 40 Kg)

KID CITY (2-6 let, šíře sed. 38 cm, nosnost 45 Kg)

PRAKTIK PRIM BUGGY - 1 (váha 9 Kg, nosnost 35 Kg, sklopná záda, šíře sed. 37 cm)

9 992 1 989

R

9 992

14 200 2 840

R

14 200

9 550 1 910

R

9 550

REHHA BUGGY - JAN MAXI

21 000

23 607

18 000

R

18 000 7 200

REHHA BUGGY - JAN MINI

21 000

22 978

18 000

R

18 000 7 200

REHA TOM

18 950 3 790

R

18 950

REVO 1

20 884 4 177

R

20 884

20 884

R

20 884 8 353,60

REVO 2

20 884 4 177

R

20 884

20 884

R

20 884 8 353,60

(vel. 1 = 1-5 let, vel. 2 = 4-10 let)

REVO 3

20 884 4 177

R

20 884

MAJOR BUGGY

11 830 2 366

R

11 830

MAJOR BUGGY 822

9 595 1 919

R

9 595

BUGGY LUKY 1

8 910 1 782

R

8 910

MAJOR BUGGY 833

12 680 2 536

R

12 680

MEYRA 30 91 80-2

19 550 3 910

R

9 550

MEYRA 30 91 81-2

19 550 3 910

R

9 550

MEYRA 30 91 82-2

19 550 3 910

R

9 550

PEPPINO

21 000

97 270

21 000

38 786

21 000

97 270

21 000

38 786

(skládací, váha 7 Kg, nosnost 63 kg)

(2-6 let, skládací, dural, nosnost 35 kg, váha 5,5 Kg, šíře sed. 37 cm)

13 940

R

13 940 5 576

21 000

R

32 005 8 400

21 000

R

28 761 8 400

21 000

R

30 973 8 400

17 980

R

17 980 7 192

14 995

R

14 995 2 999

(šíře sed. 31 cm, nos. 6-30 kg, do 6 let)

TAIFUN COMFORT (šíře sed. 28 cm, nostnost 30 kg)

PEPPINO (šíře sed. 31 cm, nostnost 6-30 kg, do 6 let)

TAIFUN COMFORT (šíře sed. 28 cm, nostnost 30 kg)

OTTO BOCK LEO, vel.2 (skládací, pevná přední kolečka, pro děti cca 4-10 let)

OTTO BOCK LEO vel.1 (skládací, pevná přední kolečka, pro děti cca 1-6 let)

OTTO BOCK LEO, vel.1 (skládací, přední kolečka volně otočná, pro děti cca 1-6 let)

DAN (skládací, otoč. sedačka, stavitelná záda a podnožky, váha 19kg, nosnost 45kg)

PATRIK BUGGY (hmotnost 11,6kg, úhlově a výškově nastav. záda a podnožka)

TOM

21 000

R

(skládací, plně poloh. hrázdička, vel. mini, ST, maxi, nosnost do 50kg)

SPECIÁLNÍ TOM LUX

21 000

21.000 8.400 50 926

(odlehčený, plně poloh. hrázdička, vel. mini, ST, maxi, nosnost do 50kg)

SPECIÁLNÍ TOM

21 000

R

28 840 8 400

21 000

R

21 000 8 400

18 980

R

18 980 7 592

19 780

R

19 780 7 912

17 440

R

17 440 6 976

18 240

R

18 240 7 296

12 980

R

12 980 5 192

15 720

R

15 720 6 288

18 060

R

18 060 7 224

9 996

R

9 996 3 998,40

20 973

R

20 973 8 389

20 300

R

20 300 8 120

(zesílený, polohovatelný, š. sedu do 42cm, nosnost do 75kg)

REHA TRIGA (skládací, plně polohovatelný, nosnost do 65kg)

BUGGY CORZO (skládací, pětibod. pás,š. s. 38, 42cm, nástavec opěry zad, nosnost do 75kg, bez potahu)

BUGGY CORZO (skládací, pětibod. pás, š. s. 38, 42cm, nástavec opěry zad, nosnost do 75kg, s potahem)

BUGGY CORZO (skládací, pětibod. pás, nosnost do 55kg, š.s.30, 34cm, bez potahu)

BUGGY CORZO (skládací, pětibod. pás, nosnost do 55kg, š.s.30,34cm, s potahem)

BUGGY CORZINO (jednoduchý, skládací, pětibodový pás, nosnost do 75kg, š.s.30, 34, 38cm, bez potahu)

BEN (skládací, sklopná záda, nosnost do 50 kg)

TRANSPORTNÍ TYP TONY (i pro dospělé, skládací, nosnost 75kg, hmotnost 14kg, mezinož. klín, upín. popruhy, bezpeč. hrazdička, nastav.stup)

TRANSPORTNÍ MATĚJ (pro děti a dospělé)

GEMINI (skládací, plně polohovací, nosnost 35kg, váha 13,5kg)

SUNRISE MEDICAL KOMFORT (typ A21°,A22,A23, nosnost 50kg)

SUNRISE MEDICAL A10

8 980

R

8 980 3 592

11 930

R

11 930 4 772

(opěra zad pevná, nosnost 50kg)

SUNRISE MEDICAL (opěra zad polohovatelná, typ A01, A02, A 03, A04, nosnost 50kg)

Pozn.: všechny částky jsou uvedeny v Kč. Šedě jsou vyznačeny plně hrazené kočárky zdravotní pojišťovnou

Vysvětlivky: MAX - maximální úhrada spořitelny AKC - úhrada za repasovaný PZT UPO - způsob úhrady - „I“ - plně hrazený - „R“ - zapůjčovaný zdravotní pojišťovnou MFC - limitní cena REU - úhrada za repasovaný zdravotní prostředek

Tabulka č. 4

Ceny dětských mechanických invalidních vozíků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998.

říjen 1998 mechanické vozíky

MAX AKC

UPO

CENA

spec. JAWA BB 36 Baby

12 000

13 400

spec. JAWA BB 36 Junior

12000

13 400

spec. JAWA BB 36 Baby

17 485 3 497

R

17 485

17 485 3 497

R

17 485

- 14 kg, skládací, zesílený, nosnost 110 kg

spec. MEYRA Peppino

21 000

(14 kg, skládací, zesílený)

spec. JAWA BB 36 Junior

45 112

(duralový, šíře sed. 24-34 cm, poloh. zád. opěra)

spec. MEYRA Picco 2302 - ovládání pákové, postranice, podnožky

83 371 16 674

speciální MEYRA DOMINIK 1340

21 000

R

83 371

(šíře sed. 28, 30,32,34,36,38 cm, variab. hloubka sed. 28-38 cm)

speciální 925

21 000

24 950

12 000

16 210

(skládací, šíře sed. 29,35 cm, váha 13 Kg, nosnost 50 Kg)

228-23 (oddělitelné bočnice otočné, nastavitelné stupačky)

DMA 218-23J standardní

11 980 2 396

R

11 980

DMA 228-24J

12 000

16 029

12 000

20 000

standardní (polohovací podnožky)

EXTRALIGHT JUNIOR 12.65 (šíře sed. 35 cm, nosnost 70 kg, hmotnost 14 kg, skládací)

GUG (šíře sed. 34 cm, nosnost 75 kg)

SHORTES SAI-305

6 500 1 300

R

6 500

21 000

28 350

21 000

46 368

21 000

47 495

(nosnost 80 kg, duralový, skládací, šíře sed. 28,30,33 cm)

SOPUR YOUNGSTER 2 (duralový, šíře sed. 26-36 cm)

speciální KID NEO (s odlehčených slitin, šíře 27, 30, 36 cm, nosnost 80 kg)

ŠÁRKA (skládací, rychloupínací kola, šíře 32-36 cm, nosnost 80 kg)

11 520 2 304

R

11 520

T4228-23K-31CM

11 990 2 398

R

11 990

11 990 2 398

R

11 990

(odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 36 cm)

T4228-23KP-31CM

12 000

13 645

12 000

12 645

12 000

13 973

12 000

12 793

12 000

14 000

(odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm)

T4228-23K-36CM

(odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm, loukoťová kola)

T4228-23KP-36CM (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 36 cm, loukoťová kola)

T4228-23KQR-31CM (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm, rychloupínací kola)

T4228-23KQR-36CM (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 36 cm, rychloupínací kola)

URIBARRI 4020 skládací (šíře sed. 32,36 cm, mimořádně skladný)

JUNIOR T4228-23J (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm)

JUNIOR T4228-23JP

11 574 2 315

R

11 574

12 000

12 229

12 000

12 557

(odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm, loukoťová kola)

JUNIOR T4228-23JQR (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm, rychloupínací kola)

Pozn.: všechny částky jsou uvedeny v Kč. Šedě jsou vyznačeny plně hrazené mechanické invalidní vozíky zdravotní pojišťovnou. Vysvětlivky: MAX - maximální úhrada spořitelny AKC - úhrada za repasovaný PZT UPO - způsob úhrady R - zapůjčovaný PZT

Tabulka č. 5

Dětské mechanické invalidní vozíky a jejich proplácení pojišťovnou v roce 2007

březen 2007 mechanické vozíky MAX OTTO BOCK START JUNIOR

UPO

MFC REU 11 500 2 300

238

D

0022165

9 460

R

9 460 1 892

238

D

0062425

R 26 573,50 4 200

238

D

0062598

21 000

(lehký)

VUD MÍŠA

kód

R

(spec. pro snadný transport postižených dětí)

AVANTGARDE TEEN

stát

11 500

(lehký, š. sedu 28-38cm)

OTTO BOCK ECO-BUGGY

výrobce

8 500

R

8 500 1 700

AAX

Speciální BERTÍK

18 965

R

18 965 3 793

BAB

D

0024626

Speciální DELFI

16 900

R

16 900 3 380

DEL

CZ

0021051

11 500

R

11 500 2 300

DMA

GB

0023967

10 500

R

10 500 2 100

DMA

GB

0023966

11 604

R

11 604 2 320

FSD

RC

0016427

21 000

R

21 000 4 200

INV

D

0023072

21 000

R

47 495 4 200

INV

D

0023073

67 915

R

67 915 13 583

INV

D

0062108

(skládací, š. 34-36 cm, odním. područ. A podnož., stab. kolečka, chránič kol)

(vel. S (duralový, skládací, š. 27, 31cm, nosnost 60, 80kg, váha 7,3kg)

DMA 228 - 24 J(4PT) (š. sedačky 38cm, odním.prac. postranice, odním. poloh. stupačky, bantam. kola)

DMA 228 - 23 J(4PT) (š. sedačky 38cm, odním.prac. postranice, odním. stupačky, bantamová kola)

FS 98OLA (stupačky, boč.odnímací, š. 35, 41, odlehčený, nosnost 80kg, váha 12kg)

ŠÁRKA-BLADE (odlehčený, skládací, rychloupínací kola, š. 26-32cm, nosnost 50kg)

Speciální KID NEO (z odlehčených slitin, š. 27,30,36cm, nosnost 80kg, kompletní)

INVACARE WHEELER (š. 23-38cm, hl. s. 26-38cm, pro těžce postižené, nastav. všemi směry, indiv. dopl., hydr. pohon)

CZ 00 62 016

Speciální JAWA BB 36 JUN.

17 485

R

17 485 3 497

JAW

CZ

0023370

17 485

R

17 485 3 497

JAW

CZ

0023369

12 000

R

13 400 2 400

JAW

CZ

0005260

12 000

R

13 400 2.400

JAW

CZ

0023368

21 000

R

36 900 4 200

MRA

D

0016288

16 668

R

16 668 3 333,60

KUP

CZ

0024618

16 668

R

16 668 3 333,60

KUP

CZ

0039519

16 668

R

16 668 3 333,60

KUP

CZ

0024617

21 000

R

21 000 4 200

MRA

D

0078104

21 000

R

42 332 4 200

PAH

S

0018155

21 000

R

42 332 4 200

PAH

S

0018152

21 000

R

42 332 4 200

PAH

S

0018156

11 480

R

11 480 2 296

PAT

CZ

0039982

21 000

R

21 000 4 200

SMD

D

0062029

21 000

R

40 000 4 200

VAN

NL

0062746

(váha 14kg, skládací, zesílený, nosnost 110kg, var. š.38)

Speciální JAWA BB 36 BABY (váha 14 kg, skládací, zesílený

JAWA BB 36 JUNIOR (základní provedení, skládací, váha 14kg)

JAWA BB 36 BABY (základní provedení, váha 14kg)

Speciální MEYRA BRIX 1123 (š.18-23cm, podn.54/808,post.101, nast. záda, kola 651, stabil. kol, nosnost 60kg)

Speciální NIKY (od 5 let, lehký, skládací rychloupínací zadní kola)

Speciální KURY TANGO-PONY (duralový, š.28-40cm, hl. sed. 22-32cm, nosnost 90kg)

Speciální KIM (od 3 let, lehký, skládací, rychloupínací zadní kola)

Spec. MEYRA TOMMY 1.820 (š. sed. 28, 30, 32, 34, 36, podnožky 93, postranice 101, var. hl. sed. 30-38cm, nosnost 75kg)

Speciální PANTHERA S2S (š.s. 30,45cm, nastav. hl. sedu, kola 20“, 22“, 24“, váha 8,2kg, rychloupínací kola)

Speciální PANTHERA MICRO (š.s.24,27cm, , kola 18“ 20“, váha 3,5kg, pro děti od 10 měs.věku)

Speciální PANTHERA BAMBIN (š.s. 27, 30,3 3cm, kola 20“, 22“, 24“, váha 7,5kg, pro děti od 3 až 10 let)

SUR (skládací, šíře 32, 34, 38cm, rychloupínací kola, nosnost 80kg)

Speciální SOPUR FREUND (pro děti a osoby malého vzrůstu, šířky 30-36cm)

EXCEL 400 ST DĚTSKÝGROW (lehký, hl. skl., rostoucí s dítětem, nastavovací, š. sed.25, 30, 35cm, nosnost 75kg, zadní kola 12)

EXCEL 400 S DĚTSKÝ-GROW

21 000

R

40 000 4 200

VAN

NL

0062745

21 000

R

21 000 4 200

VER

B

0023547

(lehký, hl. skl., rostoucí s dítětem, nastavovací, š. sed. 25, 30, 35cm, nosnost 75kg)

Speciální 925 (ultra lehký, skládací, š. sed. 29, 35cm, d.77cm, váha 13kg, nosnost 50kg)

Pozn.: všechny částky jsou uvedeny v Kč. Šedě jsou vyznačeny plně hrazené mechanické invalidní vozíky zdravotní pojišťovnou

Vysvětlivky: MAX - maximální úhrada spořitelny UPO - způsob úhrady - „I“ - plně hrazený - „R“ - zapůjčovaný zdravotní pojišťovnou MFC - limitní cena REU - úhrada za repasovaný zdravotní prostředek

238 - OTTO BOCK - BOHEMIA s r. o.

SMD - SUNRISE MEDICAL

AAX - AGENTURA ALEX

VAN - neuveden

BAB - BISCHOFF A BISCHOFF CZ s r. o.

VER - VERMEIREN

DEL - DELFI

CZ - Česká republika

DMA - DAYS HEALTHCARE GmbH & Co.KG

B - Belgické království

FSD - FOSHAN DONG FANG

D - Spolková republika Německo

INV - INVACARE

GB - Spojené království Velké Británie a Severního Irska

JAW - JAWA a. s.

NL - Nizozemské království

MRA - MEYRA

PL - Polská republika

KUP - KURY s. r. o.

RC - Republika Čína

PAH - PANTHERA PRODUCTION AB

S - Švédské království

PAT - PATRON Bohemia s r. o.

Tabulka č. 6

Srovnání cen dětských mechanických invalidních vozíků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998 a 2007

říjen 1998

březen 2007

mechanické vozíky MAX AKC

UPO

CENA

MAX

UPO

MFC REU

spec. JAWA BB 36 Baby

12 000

13 400

12 000

R

13 400 2 400

spec. JAWA BB 36 Junior

12000

13 400

17 485

R

17 485 3 497

spec. JAWA BB 36 Baby

17 485 3 497

R

17 485

17 485

R

17 485 3 497

17 485 3 497

R

17 485

12 000

R

13 400 2 400

21.000

R

21 000 4 200

11 980

10.500

R

10 500 2 100

11.500

R

11 500 2 300

(14 kg, skládací, zesílený)

spec. JAWA BB 36 Junior (14 kg, skládací, zesílený, nosnost 110 kg)

spec. MEYRA Peppino

21 000

45 112

(duralový, šíře sed. 24-34 cm, poloh. zád. opěra)

spec. MEYRA Picco 2302 (ovládání pákové, postranice, podnožky)

83 371 16 674

Spec. MEYRA DOMINIK 1340

21 000

R

83 371

(šíře sed. 28, 30,32,34,36,38 cm, variab. hloubka sed. 28-38 cm)

speciální 925

21 000

24 950

12 000

16 210

(skládací, šíře sed. 29,35 cm, váha 13Kg, nosnost 50 Kg)

Mechanický 228-23 (oddělitelné bočnice otočné, nastavitelné stupačky)

DMA 218-23J standardní

11 980 2 396

R

DMA 228-24J

12 000

16 029

12 000

20 000

standardní (polohovací podnožky)

EXTRALIGHT JUNIOR 12.65 (šíře sed. 35 cm, nosnost 70 kg, hmotnost 14 kg, skládací)

GUG (šíře sed. 34 cm, nosnost 75 kg)

SHORTES SAI-305 (nosnost 80 kG, duralový, skládací, šíře sed. 28,30,33 cm)

6 500 1 300 21 000

R

6 500 28 350

SOPUR YOUNGSTER 2

21 000

46 368

21 000

47 495

(duralový, šíře sed. 26-36 cm)

speciální KID NEO (s odlehčených slitin, šíře 27, 30, 36 cm, nosnost 80Kg)

ŠÁRKA (skládací, rychloupínací kola, šíře 32-36 cm, nosnost 80Kg)

T4228-23K-31CM (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm)

T4228-23K-36CM (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 36 cm)

T4228-23KP-31CM

11 520 2 304

R

11 520

11 990 2 398

R

11 990

11 990 2 398

R

11 990

12 000

13 645

12 000

12 645

12 000

13 973

12 000

12 793

12 000

14 000

(odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm, loukoťová kola)

T4228-23KP-36CM (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 36 cm, loukoťová kola)

T4228-23KQR-31CM (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm, rychloupínací kola)

T4228-23KQR-36CM (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 36 cm, rychloupínací kola)

URIBARRI 4020 skládací (šíře sed. 32,36 cm, mimořádně skladný)

JUNIOR T4228-23J (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm)

JUNIOR T4228-23JP

11 574 2 315

R

11 574

12 000

12 229

12 000

12 557

(odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm, loukoťová kola)

JUNIOR T4228-23JQR (odděl. bočnice, odděl. otočné stupačky, šířka 31 cm, rychloupínací kola)

OTTO BOCK START JUNIOR

11 500

R

11 500 2 300

9 460

R

9 460 1 892

(lehký, š. sedu 28-38cm)

OTTO BOCK ECO-BUGGY (spec. pro snadný transport postižených dětí)

AVANTGARDE TEEN

21 000

R 26 573,50 4 200

VUD MÍŠA

8 500

R

8 500 1 700

Speciální BERTÍK

18 965

R

18 965 3 793

Speciální DELFI

16 900

R

16 900 3 380

11 604

R

11 604 2 320

21 000

R

21 000 4 200

21 000

R

47 495 4 200

67 915

R

67 915 13 583

21 000

R

36 900 4 200

16 668

R

16 668 3 333,60

16 668

R

16 668 3 333,60

16 668

R

16 668 3 333,60

21 000

R

21 000 4 200

21 000

R

42 332 4 200

21 000

R

42 332 4 200

21 000

R

42 332 4 200

(skládací, š. 34-36 cm, odním. područ. a podnož., stab. kolečka, chránič kol)

(vel. S duralový, skládací, š. 27, 31cm, nosnost 60, 80kg, váha 7,3kg)

FS 98OLA (stupačky, boč. odnímací, š. 35, 41, odlehčený, nosnost 80kg, váha 12kg)

ŠÁRKA-BLADE (odlehčený, skládací, rychloupínací kola, š. 26-32cm, nosnost 50kg)

Speciální KID NEO (z odlehčených slitin, š. 27, 30, 36cm, nosnost 80kg, kompletní)

INVACARE WHEELER (š. 23-38cm, hl. s. 26-38cm, pro těžce postižené, nastav. všemi směry, indiv. dopl., hydr.pohon)

Speciální MEYRA BRIX 1123 (š.18-23cm, podn. 54/808, post.101, nast. záda, kola 651, stabil. kol, nosnost 60kg)

Speciální NIKY (od 5 let, lehký, skládací rychloupínací zadní kola)

Speciální KURY TANGO-PONY (duralový, š. 28-40cm, hl. sed. 22-32cm, nosnost 90kg)

Speciální KIM (od 3 let, lehký, skládací, rychloupínací zadní kola)

Speciální MEYRA TOMMY 1.820 (š.sed.28, 30, 32, 34, 36, podnožky 93, postranice 101, var. hl. sed. 30-38cm, nosnost 75kg)

Speciální PANTHERA S2S (š. s. 30, 45cm, nastav. hl. sedu, kola 20“, 22“, 24“, váha 8,2kg, rychloupínací kola)

Speciální PANTHERA MICRO (š.s. 24, 27cm, kola 18“ 20“, váha 3,5kg, pro děti od 10 měs.věku)

Speciální PANTHERA BAMBIN (š. s. 27, 30, 33cm, kola 20“, 22“, 24“, váha 7,5kg, pro děti od 3 až 10 let)

SUR

11 480

R

11 480 2 296

21 000

R

21 000 4 200

21 000

R

40 000 4 200

21 000

R

40 000 4 200

(skládací, šíře 32, 34, 38cm, rychloupínací kola, nosnost 80kg)

Speciální SOPUR FREUND (pro děti a osoby malého vzrůstu, šířky 30-36cm)

EXCEL 400 ST DĚTSKÝGROW (lehký, hl. skl., rostoucí s dítětem, nastavovací, š. sed. 25, 30, 35cm, nos.75kg, zadní kola 12)

EXCEL 400 S DĚTSKÝ-GROW (lehký, hl. skl., rostoucí s dítětem, nastavovací, š. sed. 25, 30, 35cm, nosnost 75kg)

Pozn.: všechny částky jsou uvedeny v Kč. Šedě jsou vyznačeny plně hrazené mechanické invalidní vozíky zdravotní pojišťovnou

Vysvětlivky: MAX - maximální úhrada spořitelny AKC - úhrada za repasovaný PZT UPO - způsob úhrady - „I“ - plně hrazený - „R“ - zapůjčovaný zdravotní pojišťovnou MFC - limitní cena REU - úhrada za repasovaný zdravotní prostředek

Tabulka č. 7

Ceny dětských elektrických invalidních vozíků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998

říjen 1998 elektrické vozíky

MEYRA POVER PICCO 1431 (šíře sed. 32, 34, 36 cm, nosnost 65 kg)

MEYRA SPRINTI 1592 - 603 CHIPS LINE 18.75 (skládací rám, nostnost 60 kg, řízení vlevo)

CHIPS LINE 18.76 (skládací rám, nostnost 60 kg, řízení vpravo)

DMA 738-23-FBJ (šíře sed. 36 cm)

MAX AKC 120 000 24 000

UPO

cena R

136 000

120 000

250 300

93 900 18 780

R

93 900

93 900 18 780

R

93 900

112 000 22 400

R

112 000

Pozn.: všechny částky jsou uvedeny v Kč. Šedě jsou vyznačeny plně hrazené elektrické invalidní vozíky zdravotní pojišťovnou.

Vysvětlivky: MAX - maximální úhrada spořitelny AKC - úhrada za repasovaný PZT UPO - způsob úhrady R - zapůjčovaný PZT

Tabulka č. 8

Ceny dětských elektrických invalidních vozíků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 2007

březen 2007 elektrické vozíky MAX Exter. INVACARE DRAGON START

UPO

MFC REU

výrobce

stát

kód

123 550

R

123 550 24 710

INV

D

0024583

136 000

R

175 000 27 200

INV

D

0018977

110 000

R

110 000 22 000

MRA

D

0016289

136 000

R

136 000 27 200

MRA

D

0021997

90 696

R

90 696 18 139,20

VER

B

0078385

(pevný rám, nosnost 125kg)

TORNADO JUNIOR (terénní, podvozek na 6-ti kolech, nosnost 125kg,AKA0002)

MEYRA POWER TOMMY 1440 (š. s. 28-36cm, podn. 98/806, post. 81, nast. záda, stabil.kolečka, nosnost 50kg)

MEYRA CHAMPI 1594-603 (polete. sedačka s pětibod. bezp. pásem, mech. poloh. sedu i zad)

EXPRESS SUNNY (skládací, š. sed. 32, 35, 37cm, nosnost 95kg)

Pozn.: všechny částky jsou uvedeny v Kč. Šedě jsou vyznačeny plně hrazené elektrické invalidní vozíky zdravotní pojišťovnou.

Vysvětlivky: MAX - maximální úhrada spořitelny UPO - způsob úhrady - „I“ - plně hrazený - „R“ - zapůjčovaný zdravotní pojišťovnou MFC - limitní cena REU - úhrada za repasovaný zdravotní prostředek

INV - INVACARE MRA - MEYRA VER - VERMEIREN D - Spolková republika Německo B - Belgické království

Tabulka č. 9

Srovnání cen dětských elektrických invalidních vozíků a jejich proplácení pojišťovnou v roce 1998 a 2007

říjen 1998

elektrické vozíky MAX AKC MEYRA POVER PICCO 1431 (šíře sed. 32, 34, 36 cm, nosnost 65 kg)

120 000 24 000

MEYRA SPRINTI 1592 - 603

136 000

CHIPS LINE 18.75 (sklád. rám, nostnost 60 kg, řízení vlevo)

CHIPS LINE 18.76 (sklád. rám, nostnost 60 Kg, řízení vpravo)

DMA 738-23-FBJ (šíře sed. 36 cm)

UPO

březen 2007 CENA

R

MAX

UPO

MFC REU

120 000

250 300

93 900 18 780

R

93 900

93 900 18 780

R

93 900

112 000 22 400

R

112 000

INVACARE DRAGON START

123 550

R

123 550 24 710

136 000

R

175 000 27 200

110 000

R

110 000 22 000

136 000

R

136 000 27 200

90 696

R

90 696 18 139,20

(pevný rám, nosnost 125kg)

TORNADO JUNIOR (terénní, podvozek na 6-ti kolech, nosnost 125kg, AKA0002)

MEYRA POWER TOMMY 1440 (š. s. 28-36cm, podn. 98/806, post. 81, nast. záda, stabil. kolečka, nosnost 50kg)

MEYRA CHAMPI 1594-603 (polete. sedačka s pětibod. bezp. pásem, mech. poloh. sedu i zad)

EXPRESS SUNNY (skládací, š.sed.32, 35, 37cm, nosnost 95kg)

Pozn.: všechny částky jsou uvedeny v Kč. Šedě jsou vyznačeny plně hrazené elektrické invalidní vozíky zdravotní pojišťovnou. Vysvětlivky: MAX - maximální úhrada spořitelny AKC - úhrada za repasovaný PZT UPO - způsob úhrady - „I“ - plně hrazený - „R“ - zapůjčovaný zdravotní pojišťovnou MFC - limitní cena REU - úhrada za repasovaný zdravotní prostředek

Nabídka vybraných internetových adres: a) týkajících se zdravotních kočárků: http://www.dmapraha.cz http://www.intermeta.cz http://www.medicco.cz http://www.medikatalog.cz http://www.ortoservis.cz http://www.patron-bohemia.cz http://www.prvnikrok.cz http://www.repoplus.cz http://www.repo-rousinov.cz b) týkajících se mechanických vozíků http://www.dmapraha.cz http://www.kury.cz http://www.medicco.cz http://www.medikatalog.cz http://www.meyra.cz http://www.ortoservis.cz http://www.repoplus.cz http://www.sivak.cz c) týkajících se elektrických vozíků http://www.medikatalog.cz http://www.meyra.cz

Charta práv tělesně postižených osob Charta práv tělesně postižených vychází z Prohlášení lidských a občanských práv, Evropské konvence lidských práv, Všeobecného prohlášení o lidských právech a Všeobecného zákona o tělesně postižených, vydaného v Paříži v roce 1975. V souladu s těmito dokumenty má každá tělesně postižená osoba stejná práva a povinnosti jako kdokoliv jiný. Článek 1 Způsob života: Každá tělesně postižená osoba má právo na nezávislý výběr způsobu života a místa, kde chce žít. Článek 2 Rodina a okolí: Jako každá lidská bytost, tak i tělesně postižená osoba chce milovat a být milována. Má plné právo založit vlastní rodinu, rozvíjet ji a zachovávat a působit na rozvoj rodinných a přátelských vztahů. Článek 3 Právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc: Každá tělesně postižená osoba má právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc. Přátelský vztah mezi osobou, která pomoc poskytuje a osobou, která ji přijímá, musí být založen na vzájemném respektu, důvěře, úctě. Článek 4 Právo na lékařskou péči: Postižená osoba má právo na výběr lékaře, který má pečovat o její zdraví. Má právo na pravidelnou informaci o osobní zdravotní situaci a podílet se na všech rozhodováních o sobě. Článek 5 Bydlení a okolí: Postižená osoba má plné právo sama se rozhodnout žít a bydlet v místě odpovídajícím jejím požadavkům a potřebám.

Článek 6 Právo na technickou pomoc: Tělesně postižená osoba má právo na úplné financování technického vybavení a pomoci nutné pro nezávislý život. Článek 7 Účast na společenském životě: Tělesně postiženým osobám musí být umožněna komunikace, pohyb a přístup ke společnosti, vzdělání, úřadům, ekonomickým a profesním aktivitám i k aktivitám ve volném čase a ve sportu. Článek 8 Každá tělesně postižená osoba má právo na dostatečný příjem pro zajištění svého pohodlí a spokojeného života (Janovský, 2003, s. 213 - 214).

Smlouva o zapůjčení

Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku

Měrný list

Formulář k přidělení elektrického vozíku

Seznam použitých zkratek v textové části diplomové práce C

cervikální (krční)

CKP

centrální koordinační porucha

CTP

centrální tonusová porucha

ČR

Česká republika

DMO

dětská mozková obrna

HZP

Hutnická zaměstnanecká pojišťovna

HZP ČR

Hutnická zaměstnanecká pojišťovna České republiky

IC FDH

International Classifikation of Funktioning, Disability and Health (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví)

ICP

infantilní cerebrální paréza

KÚ

kojenecký ústav

L

lumbální (bederní)

OP VZP

okresní pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny

PZT

prostředek zdravotní techniky

S

sakrální (křížový)

Th

thorakální (hrudní)

TP

tělesně postižený

ÚP VZP

územní pracoviště Všeobecné zdravotní pojišťovny

ÚZP

úsek zdravotní péče

WHO

world healthy organization (světová zdravotnická organizace)

ZP

těžké postižení

ZTP

zvlášť těžké postižení

ZTP/P

zvlášť těžké postižení/průvodce