Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra didaktických technologií

Problematika tvorby a inovace školního vzdělávacího programu oboru cukrář Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

Vypracovala

Mgr. Pavel Pecina, Ph.D.

Krejčová Kateřina

Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenŧ, dalších informací a zdrojŧ v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisŧ.

Brno

………………………………

Poděkování Ráda bych poděkovala panu Mgr. Pavlovi Pecinovi, Ph.D. za vedení, pomoc, cenné rady a připomínky při psaní této bakalářské práce.

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM KREJČOVÁ, Kateřina. Problematika tvorby a inovace školního vzdělávacího programu: bakalářská práce. Brno: Pedagogická fakulta, 2012. 63 s.

ANOTACE V bakalářské práci se zabývám inovací a tvorbou školního vzdělávacího programu učebního oboru cukrář. V úvodu mé práce jsem rozpracovala školní vzdělávací program, ve kterém rozpracovávám profil absolventa, uplatnění v praxi, ukončení vzdělání a kompetence, které jsou dŧleţité pro absolventa. Dále rozpracovávám učební osnovy pro odborný výcvik na všechny tři ročníky, ve kterých budou obsaţeny pouţité metody, pomŧcky a hodnocení daného tématického celku. Následně jsem rozpracovala konkrétní model výuky tématického celku Nahřívané šlehané hmoty. Model výuky je rozpracován do dvou dní, přičemţ kaţdý den obsahuje úvodní, prŧběţnou a závěrečnou část.

ABSTRACT In my Bachelor's Diploma Thesis I deal with the innovation and formation of educational system in the field of confectionery. In the first part I elaborate an educational system in which I further deal with the graduate profile, use in practice, the end of education, and qualifications that are important for the graduate. Further I work with the curriculum for vocational preparation of all three school years in which the used methods, tools and assessment of the particular thematic unit are included. Afterwards I elaborate a concrete method of teaching of the thematic unit called Whisked Heated Substance. The teaching method is divided into two days, each day including the introductory, continuous and concluding part.

KLÍČOVÁ SLOVA Školní vzdělávací program, profil absolventa, kompetence absolventa, odborný výcvik, učební osnovy

KEY WORDS School educational system , graduate profile , competences of a school leaver , special training, Curriculum

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 6 1

Střední odborné vzdělávání.................................................................................... 7 1.1 Cíle středního odborného vzdělávání .................................................................... 7

2

Základní pedagogické dokumenty ......................................................................... 9 2.1 Charakteristika studijního/učebního oboru ......................................................... 10

3

Vzdělávací programy ............................................................................................ 14 3.1 Rámcový vzdělávací program (RVP) ................................................................. 14 3.2 Školní vzdělávací program (ŠVP) ....................................................................... 15

4

Školní vzdělávací program a jeho východiska pro tvorbu ................................ 16 4.1 Obecné zásady tvorby ŠVP ................................................................................. 16 4.2 Základní podmínky pro uskutečňování vzdělávacího programu ........................ 16 4.2.1 Základní materiální podmínky ................................................................ 17 4.2.2 Personální podmínky ............................................................................... 18 4.2.3 Organizační podmínky ............................................................................ 19 4.2.4 Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech................................................................................................................ 19 4.3 Přípravná fáze tvorby školního vzdělávacího programu ..................................... 19 4.3.1 Sebereflexe školy .................................................................................... 20 4.3.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníkŧ školy ................................ 20 4.3.3 Organizační zajištění tvorby ŠVP ........................................................... 21 4.4 Struktura školního vzdělávacího programu ........................................................ 21 4.4.1 Úvodní identifikační údaje ...................................................................... 21 4.4.2 Profil absolventa ..................................................................................... 22 4.4.3 Uplatnění absolventa ............................................................................... 22 4.4.4 Zpŧsob ukončení studia .......................................................................... 23 4.4.5 Charakteristika vzdělávacího programu .................................................. 24

5

Kompetence absolventa ........................................................................................ 25 5.1 Klíčové kompetence ............................................................................................ 25 5.1.1 Kompetence k učení ................................................................................ 25 5.1.2 Kompetence k řešení problémŧ ............................................................... 25 5.1.3 Komunikativní kompetence .................................................................... 26 5.1.4 Personální a sociální kompetence ........................................................... 26 5.1.5 Občanské kompetence a kulturní povědomí ........................................... 26 5.1.6 Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám ........ 27 5.1.7 Matematické kompetence........................................................................ 27 5.1.8 Kompetence vyuţívat informační a komunikační technologie a pracovat s informacemi .......................................................................................................... 28 5.2 Odborné kompetence .......................................................................................... 28 5.2.1 Provádět kontrolu a dbát na zajištění bezpečnosti cukrářských výrobkŧ 28 5.2.2 Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci .............................. 29 5.2.3 Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobkŧ nebo sluţeb ................... 29 5.2.4 Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udrţitelného rozvoje .......... 29

6

Průřezová témata .................................................................................................. 30 6.1 Cíle prŧřezových témat ....................................................................................... 30 6.1.1 Občan v demokratické společnosti ......................................................... 30 6.1.2 Člověk a ţivotní prostředí ....................................................................... 31 6.1.3 Člověk a svět práce ................................................................................. 33

7

Návrh učebních osnov ........................................................................................... 35 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6

Obecný cíl vyučovacího předmětu ...................................................................... 35 Charakteristika učiva........................................................................................... 35 Mezipředmětové vztahy ...................................................................................... 35 Odborný výcvik 1. ročník ................................................................................... 36 Odborný výcvik 2. ročník ................................................................................... 44 Odborný výcvik 3. ročník ................................................................................... 52

Závěr .............................................................................................................................. 60 Pouţité citace ................................................................................................................. 61 Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 62 Příloha ............................................................................................................................ 63

ÚVOD V mé práci se zabývám školním vzdělávacím programem oboru vzdělání cukrář. Toto téma jsem si vybrala proto, ţe je v současnosti velice aktuální. Školní vzdělávací program je veřejný dokument, a proto je moţné ho srovnat mezi rŧznými školami. V teoretické části se zabývám rámcových vzdělávacím programem, školním vzdělávacím programem, profilem absolventa, uplatněním v praxi a ukončením vzdělávání. Dále rozepisuji kompetence ţáka a prŧřezová témata. Prŧřezová témata mají za úkol naučit ţáky tomu, aby byli schopni komunikovat, chápat svět kolem sebe a ztotoţnit se s tématy jako je ochrana ţivotního prostředí. V současnosti je tato oblast prŧřezových témat velice dŧleţitá. Proto je zařazení prŧřezových témat do výuky nevyhnutelné. V praktické části se zabývám tvorbou učebních osnov odborného výcviku. Učební osnovy jsem doplnila o vyučovací metody, hodnocení a pomŧcky, které se pouţijí v určitém tématickém celku. Současní učitelé odborného výcviku pracují se zastaralými učebními osnovami. V tomto oboru je potřeba se stále vzdělávat a inovovat jak pomŧcky, tak prŧběh a volbu témat při vyučování. V současnosti se na učební obory stále více hlásí studenti, kteří mají slabší studijní výsledky. Proto je nezbytné, aby učební osnovy odpovídaly jejich moţnostem. Cílem mé práce je vytvořit nové, více moderní učební osnovy, které by odpovídaly novým trendŧm a poţadavkŧm společnosti a pracovního trhu. Dále by nové učební osnovy měly přispět k většímu zájmu ţákŧ o tento obor. Je totiţ více jak pravděpodobné, ţe za několik let tento obor zanikne z dŧvodu stále menšího zájmu ţákŧ. Tyto vytvořené učební osnovy jsou jen orientační. Během studia se budou nadále upravovat a dotvářet do konečné podoby. Má práce by měla být učitelŧm odborného výcviku uţitečná a slouţit jim jako pomŧcka při výuce.

6

1

Střední odborné vzdělávání

Střední vzdělávání rozvíjí ţákovy vědomosti, dovednosti, schopnosti, hodnoty a postoje, které získal jiţ v základním vzdělávání. Mŧţe se jednat o odborné vzdělávání technických, ekonomických, zemědělských a uměleckých oborŧ, které probíhají na středních odborných školách. Ţáci získávají odborné vzdělání i na odborných učilištích a středních odborných učilištích. Střední odborná učiliště připravují ţáky v učebních oborech pro výkon dělnických povolání a odborných činností, kde délka studia činí 3 roky (popřípadě 2 roky). Ve studijních oborech pro výkon náročných dělnických povolání a některých technickohospodářských činností provozního charakteru, kde délka studia činí 4 roky a je ukončeno maturitní zkouškou. (Švarcová, 2008)

1.1 Cíle středního odborného vzdělávání Obecným cílem středního vzdělávání je, aby byl ţák připraven na ţivot. Dalšími cíli odborného vzdělávání je: učit se poznávat Ţák je veden k tomu, aby porozuměl světu kolem sebe. Vzdělávání nám umoţňuje rozvíjet naše dovednosti a myšlenkové operace. U myšlenkových operací se jedná například o analýzu, syntézu, dedukci, indukci a mnoho dalších. Cílem je, aby si ţák osvojil takové dovednosti, které mu pomáhají při řešení problémŧ a při práci s informacemi. Měl by si rozšířit vědomosti o světě a celoţivotně se vzdělávat. Je také dŧleţité osvojit si postupy a nástroje, které jsou nedílnou součástí daného oboru. Učit se pracovat a jednat Ţáci se naučí vyrovnávat se s rŧznými problémy a situacemi. Umějí vykonávat pracovní činnost, pro kterou byli připravováni a jsou schopni pracovat v kolektivu. Vzdělávání napomáhá k formování postojŧ ţáka - jak se ţák vyrovná s určitými situacemi a problémy a jak bude hledat vhodný zpŧsob řešení problému. Učit se pracovat a jednat zahrnuje i seberealizaci ţáka, přizpŧsobení se stylu ţivota a respektování daných norem a pravidel. Ţák by měl odhadnout své moţnosti 7

a schopnosti, tak i moţnosti a schopnosti ostatních lidí a respektovat je. Měl by bez problémŧ pracovat v kolektivu, ale i při samostatné práci. Učit se být Znamená to, ţe rozumíme vlastní osobnosti a přijímáme morální hodnoty na základě našeho vlastního názoru. Vzdělávání rozvíjí dovednosti ţáka, kritické a svobodné myšlení, nadání, kreativitu a rozhodování ţáka. Ţák by měl dospět k sebereflexi, sebepoznání a sebehodnocení a s tím souvisí i odpovědnosti za jeho činy. Učit se ţit společně Znamená to, ţe jsme schopni spolupracovat s jinými lidmi a ţít s nimi. Vzdělávání pomáhá tomu, aby ţák ztratil předsudky vŧči ostatním lidem (například rasismus) a respektoval lidský ţivot. Měl by se snaţit o ochranu a zlepšení ţivotního prostředí. (www.nuov.cz)

8

2

Základní pedagogické dokumenty

Základní pedagogické dokumenty vydává Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR. (Čadílek, 2005) Mezi základní pedagogické dokumenty patří učební plán a učební osnovy. Na jejich základě se realizuje výchovně vzdělávací proces. Aby byly dokumenty platné, musí mít v úvodu uvedenou schvalovací doloţku. Ta obsahuje datum schválení, číslo jednací. Dále určuje platnost. Základní pedagogické dokumenty se mohou nazývat také jako učební dokumenty nebo kutikulární dokumenty. Tyto dokumenty jsou schválené ústředními školskými orgány. (Čadílek, Stejskalová, 2001) Do pedagogických dokumentŧ patří:  charakteristika studijního nebo učebního oboru  profil absolventa  učební plán  učební osnovy Základní školské dokumenty řazené od nejdŧleţitějšího po méně dŧleţité: Zelená kniha Zpráva Mezinárodní komise UNESCO. Bílá kniha Je to dokument českého školství. Stanovuje cíle, kterých bychom měli dosáhnout pomocí vzdělávání. Tento dokument uţ neurčuje čas v jakém máme cíle dosáhnout. Bílá kniha popisuje předškolní, základní a střední vzdělání. Popisuje je z hlediska změny cílŧ a obsahu vzdělávání, zvyšování kvality vzdělávání, změny v postavení pedagogŧ, určuje hlavní strategickou linii vzdělávací politiky. Školský zákon Dokument je legislativní a platí od roku 2005.

9

Státní program vzdělávání Je to kurikulární dokument. Rozděluje se na:  Rámcové vzdělávací programy  Vzorové vzdělávací programy  Školní vzdělávací programy  Tématický plán učitele  Přípravy na vyučování (Košťálová, 2007)

2.1 Charakteristika studijního/učebního oboru Všechny základní pedagogické dokumenty se opírají o charakteristiku oboru. Proto se v ní vymezuje:  Pojetí oboru  Cíle a obsah vzdělání  Podmínky přijetí  Zdravotní poţadavky  Poţadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce  Zpŧsob ukončování studia Profil absolventa Profil absolventa slouţí ředitelŧm SOU, učitelŧm, učitelŧm odborného výcviku a instruktorŧm jako hlavní vodítko pro jejich cílevědomost jejich výchovně vzdělávací práce. Profil absolventa je rozdělen na všeobecnou a odbornou sloţku vzdělávání. Dŧleţité jsou dovednosti a návyky, které jsou pro kaţdý obor vzdělání jiné.

10

Učební plán Tvoří obsah vzdělání kaţdé pedagogické instituce. Určuje poţadavky, které jsou vynaloţeny na absolventa. Tyto poţadavky odpovídají společenské potřebě na danou profesi, pro kterou se ţák připravuje. Je zpracován do tabulky podle jednotlivých forem studia (denní, večerní, dálková). Učební plán obsahuje kategorie a názvy vyučovacích předmětŧ, počet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících a počet hodin celkem. Předměty jsou rozděleny na:  Všeobecně vzdělávací předměty – povinné, volitelné  Odborné předměty  Nepovinné předměty Zařazení nepovinných předmětŧ si škola určuje sama. Úpravy mŧţe provést na základě poţadavkŧ firem, regionu, rodičŧ a vybavení školy. Úpravy mŧţe provést v rozsahu do 10 % celkového počtu týdenních jednotlivých vyučovacích hodin v příslušném ročníku. Na závěr je rozpracovaný přehled vyuţití týdnŧ v daném školním roce. Samotná výuka se plánuje do 33 týdnŧ. Zbytek týdnŧ se vyuţívá například na exkurze, odbornou praxi, výlety atd. Učební osnovy „Učební osnovy jsou konkrétním a relativně podrobným rozpracováním vzdělávacích výsledků (cílů a kompetencí) a obsahových okruhů pro jednotlivé vyučovací předměty.“ 1 Učební osnova je rozdělena na 2 části:  Úvodní část V úvodní části učební osnovy jsou obsaţené informace o práci s osnovou. Pedagogický pracovník se seznámí s úkoly a cíly, které je třeba naplnit.

11

 Vlastní osnova Obsahuje vlastní učivo, sled a témata včetně orientačního počtu hodin. V jednotlivých ročnících se člení vlastní obsah vyučovacího předmětu na:  Tématické celky  Témata U tématických celkŧ je stanoven počet hodin. Školy mohou učební osnovy upravovat v rozsahu 30 % , na základě podmínek regionu a trhu práce. (Čadílek, Stejskalová, 2001) Při vytváření učebních osnov předmětŧ se nejprve musí stanovit, co se ţáci musí naučit (vědomosti, dovednosti, návyky, schopnosti a jiné).

Podle toho se dále stanovují

výsledky vzdělávání. „Při tvorbě učebních osnov je nutné dbát na konzistentnost mezi cíli a kompetencemi, které jsou vymezeny v profilu absolventa a cíli a kompetencemi (resp. Výsledky) vzdělávání vymezenými v jednotlivých vyučovacích předmětech.“ 2 Učební osnovy tvoří 2 části: 1. Pojetí vyučovacího předmětu Pojetí vyučovacího předmětu obsahuje:  Obecné cíle určitého vyučovacího předmětu. Jedná se o zařazení předmětu ve vzdělávacím programu, ke kterému určitý předmět slouţí. Stanovené cíle by měly být jako vţdy reálné, jednoznačné, srozumitelné, kontrolovatelné a konzistentní.  Charakteristiku učiva Charakteristika učiva by měla obsahovat popis vzdělávacího obsahu.  Pojetí výuky Jedná se o formy a metody pouţívané ve vyučování.  Hodnocení výsledkŧ ţákŧ Při hodnocení se sleduje frekvence zkoušení, hodnocení samostatných prací ţákŧ. Jedná se i o kritéria, která slouţí k hodnocení. 12

 Rozvoj klíčových kompetencí a prŧřezových témat a jejich přínos v daném předmětu. 2. Zpracování rozpisu a realizace kompetencí:  Vymezení výsledkŧ vzdělávání a jeho obsah v podobě tématických celkŧ a témat. Rozpis učiva musí odpovídat učebnímu plánu, proto se rozpracovává do jednotlivých ročníkŧ. Pokud se jedná o větší okruh učiva, uvádí se hodinová dotace. Hodinová dotace slouţí k tomu, aby usnadnila plánování výuky.  Rozpracování výsledkŧ vzdělávání a kompetencí Výsledky vzdělávání a kompetencí musí vycházet z kurikulárních dokumentŧ a musí být ve shodě s profilem absolventa. Výsledky vzdělávání tvoří základní východisko pro stanovení kritérií a zpŧsobŧ hodnocení ţákŧ. Výsledky se definují pomocí dokonavých sloves. Např. ţák rozumí, řeší, definuje, provádí atd. (Realizační tým projektu, 2008)

13

3

Vzdělávací programy

„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s krajskými úřady. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání a vymezuje jeho hlavní oblasti, obsahy a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování vytyčených cílů. Pro každý obor vzdělání v základním a středním školství a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy, které vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů. Jsou také závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných školám. Vzdělávání v jednotlivých školách a školských zařízeních se uskutečňuje podle školských vzdělávacích programů, které musí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programem uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (například modulů). Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení.“2

3.1 Rámcový vzdělávací program (RVP) Národní program vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha , a zákon č. 561/2004 sbírky, o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zavádějí do vzdělávací soustavy nový systém vzdělávacích programů. 3 Rámcový vzdělávací program je tvořen na státní úrovni. Rámcové vzdělávací programy stanoví konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky prŧběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programŧ, i

podmínky pro vzdělávání ţákŧ

se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.

14

Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání jsou:  Státem vydané pedagogické dokumenty, které určují závazné poţadavky na vzdělávání. Zejména výstupy ţákŧ, obsah vzdělávání. RVP zajišťují realizaci vzdělávání a zahrnují pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programŧ.  Závazné dokumenty pro všechny školy, které poskytují střední odborné vzdělávání. Školy musí tyto dokumenty brát v úvahu a dále je rozpracovat do školních vzdělávacích programŧ.  Veřejné a otevřené dokumenty, které jsou přístupné pro veřejnost a na základě potřeby musí být inovovány. Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání usilují o:  Podporu pedagogické samostatnosti škol. RVP určují, výsledky vzdělání a k těmto účelŧm potřebné prostředky.  Větší moţnosti ţákŧ po absolvování studia na trhu práce. Dále RVP usiluje o to, aby se ţáci dále vzdělávali nebo rekvalifikovali.  Zkvalitnění výuky středního odborného vzdělávání. (www.nuov.cz)

3.2 Školní vzdělávací program (ŠVP) „Vzdělávání v jednotlivých školách a školských zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů, které musí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (nebo modulů). Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení.“4

15

4

Školní vzdělávací program a jeho východiska pro tvorbu

Základním východiskem pro tvorbu školního vzdělávacího programu (ŠVP) jsou rámcové vzdělávací programy. Abychom stanovili to, co by se mělo změnit a na co by měl reagovat ŠVP, musíme analyzovat podmínky školy a poţadavky trhu práce na absolventy škol.

4.1 Obecné zásady tvorby ŠVP Školní vzdělávací program (ŠVP) je pedagogický dokument. Na jeho základě školy uskutečňují vzdělávání. Za tvorba školního vzdělávacího programu je odpovědný ředitel školy. ŠVP musí být přístupný pro veřejnost. Školní vzdělávací program je zpracován pro kaţdou formu vzdělávání (denní, večerní, dálkové, kombinované, distanční). Školní vzdělávací program mŧţe být zpracován jako klasický nebo jako modulový. Je na škole, jaký zpŧsob zpracování si vybere. Na základě jednoho rámcového vzdělávacího programu mŧţe škola zpracovat několik ŠVP. Zpracování Školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program musí být zpracován na základě rámcového vzdělávacího programu a v souladu s platnou legislativou. Ve školním vzdělávacím programu jsou zpracované poţadované kompetence absolventa, výsledky a obsah vzdělávání, didaktické postupy uplatňované při realizaci ŠVP a personální, organizační a materiální podmínky. ŠVP musí být přehledný a musí podávat informace o vzdělávání, vzdělávaní ţákŧ se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání nadaných a dospělých. Dále podává ţákŧ informace i o uplatnění na trhu.

4.2 Základní podmínky pro uskutečňování vzdělávacího programu Je potřeba vytvářet vhodné realizační podmínky, aby bylo vzdělávání v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. Základem pro jejich stanovení jsou obecné 16

poţadavky, které umoţňují utvářet vhodné prostředí pro vzdělávání. Vhodné prostředí je dŧleţité pro realizaci školního vzdělávacího programu. Kaţdá škola si základní podmínky konkretizuje ve svém školním vzdělávacím programu na základě potřeb daného oboru, cílŧ a moţností.

4.2.1 Základní materiální podmínky Kaţdá škola by měla analyzovat své současné materiální podmínky. Analýza musí být dŧsledná, protoţe kaţdý z činitelŧ, který ovlivňuje školu, má velký vliv na kvalitu vzdělávání. Při analýze by se měla škola zaměřit na: Budovy U materiálních podmínek budovy se nejvíce jedná o kapacitu školy a vyuţití všech prostorŧ budovy. Mělo by se jednat o maximální vyuţití (například v odpoledních hodinách pronajímání tělocvičny pro sportovní aktivity). Škola by měla dále analyzovat odborné učebny, kmenové učebny a ostatní prostory (kabinety, učebny…). Záleţí na jejich počtu a na velikosti. Tyto prostory by se měly plně vyuţívat a měly by být vybaveny vhodným nábytkem a prostředky, které odpovídají zaměření učebny. Školní jídelna a kuchyně musí splňovat hygienické předpisy a normy. Týká se to i jejich vybavení, které musí být vhodně zvoleno, aby splňovalo hygienické podmínky. V době vyučování, ale i po vyučování by měli mít ţáci k dispozici prostory, kde by mohli samostatně studovat. Do materiálních podmínek se zařazují i prostory k osobní hygieně. Tyto prostory musí splňovat určitou kvalitu a opět hygienické podmínky. Pomůcky Škola by měla mít technické zabezpečení výuky. Didaktické pomŧcky, studijní literatura, učební materiály a učebnice by měly být dostupné v odpovídajícím mnoţství. Učební materiály a studijní literatura by měly být vhodné pro ţáky. Tyto učební materiály by se měly inovovat. Učitelé by si měli studijní materiály sami tvořit. Tyto studijní materiály musí být kvalitní a být v určitém mnoţství. 17

Učitelé Učitelé by měli efektivně vyuţívat odborné učebny. Škola by měla poskytnout učitelŧm technické vybavení, pomŧcky a studijní materiály. Na učitelích je, aby tyto prostředky vhodně vyuţívali. Velice přínosné je, aby si učitelé mezi sebou vyměňovali své studijní materiály. Výměna mŧţe probíhat i mezi institucemi a jinými školami. Učitelé musí materiální vybavení vhodně ukládat. Ţáci Ţáci by měli vyuţívat technické vybavení, které mají k dispozici a navštěvovat prostory, které mají určené k samostatnému studiu (studovna). Dále je potřeba, aby ţáci měli přístup ke studijním materiálŧm, odborné literatuře a k didaktickým pomŧckám. Vedení školy Vedení školy by se mělo snaţit o obnovování vybavení školy a vyuţívání jejich prostor. Vedení by se mělo snaţit o modernizaci svých pomŧcek a materiálŧ, s čímţ je spojený nákup nových pomŧcek a učebnic. Je potřeba, aby tyto prostředky byly dostupné a v potřebné kvalitě. Další činnost vedení školy je kontrola bezpečnosti školy. (Kašparová in Košťálová, 2007)

4.2.2 Personální podmínky „Vzdělávací program, a plnění dalších kvalifikačních předpokladů nutných k výkonu složitějších, odpovědnějších a náročnějších pedagogických činností a náročnějších řídících činností; Soulad vzdělávacích a výchovných činností pedagogických pracovníků s cíli vzdělávání stanovenými zákonem a RVP daného oboru vzdělání; Naplňování práva a povinnosti pedagogických pracovníků na další vzdělávání po dobu pedagogické činnosti.“5

18

4.2.3 Organizační podmínky Organizační podmínky ve škole jsou ovlivněny především vedením školy, stylem a typem vedení. Dŧleţitá je i samotná kvalifikace ředitele školy a jeho zástupcŧ a strategie, které se pouţívají při řízení. Do organizačních podmínek patří poţadavky školské legislativy na organizaci a prŧběh středního vzdělávání. Škola má ţákovi zabezpečit odbornou praxi v daném oboru a dále zabezpečit vzdělávání i integraci pro ţáky, kteří jsou zdravotně znevýhodněni, zdravotně postiţeni nebo i mimořádně nadáni. Vzdělávání má slouţit k rozvoji ţákových kompetencí tak, aby vyuţíval ke studiu informační a komunikační technologie. Ţák by měl získávat dŧleţité znalosti a dovednosti tak, aby je uplatnil ve světě práce. Školy do svých plánŧ zařazují problematiku ochrany člověka za mimořádných situací. Vzdělávání probíhá i formou rŧzných aktivit školy jako jsou olympiády a soutěţe.

4.2.4 Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech Na začátku roku musí škola seznámit ţáky se školním řádem, se zásadami bezpečného chování a s BOZP. Dále se musí snaţit zamezit násilí, šikany a negativním jevŧm a to například pořádáním besed na tato témata.

Ve škole se vzdělávají mladiství ţáci,

a proto škola je povinna dodrţovat zvláštní pracovní podmínky pro mladistvé. Škola je povinna udrţovat objekt v nezávadném stavu a na základě hygienických předpisŧ zlepšovat pracovní prostředí. Pokud škola zjistí závady, musí nebezpečné předměty označit a musí ţáky prŧběţně informovat o moţném ohroţení zdraví a bezpečnosti při činnostech, které souvisí s vyučováním. (www.nuov.cz)

4.3 Přípravná fáze tvorby školního vzdělávacího programu Přípravná fáze je vhodná k uskutečňování činností jako je sebereflexe školy, další vzdělávání pedagogických pracovníkŧ školy a organizační zajištění tvorby školního vzdělávacího programu.

19

4.3.1 Sebereflexe školy Jedná se o činnost, která navrhuje změny, o jejichţ realizaci škola bude usilovat. Změny se navrhují na základě sledování aktuálních, pozitivních a negativních výsledkŧ školy. Škola si kriticky hodnotí práci, která byla doposud vykonána. Škola zjišťuje své silné a slabé stránky. Jedná se zejména o styl, formy, metody vyučování a hodnocení. Dŧleţitá je i materiální stránka školy a její technické vybavení. Sleduje se i úspěšnost ţákŧ u závěrečných a maturitních zkoušek a jejich příprava na vysokoškolské studium. S tímto souvisí i uplatnění absolventŧ na trhu práce a jejich jazykové dovednosti. Silnou stránkou mŧţe být moţnost provozování praktického vyučování v reálných podmínkách. Slabou, ale i silnou stránkou školy mŧţe být její vybavenost

informačními

a

komunikačními

technologiemi

a

jejich

vyuţití

ve vyučování. Zjišťují se také podmínky pro celoţivotní vzdělávání pedagogických pracovníkŧ. Aby škola odpovídala poptávce trhu práce v regionu, musí se změnit její nabídka oborŧ, aby vyhovovala potřebám zájemcŧ o studium. Škola by si měla ujasnit, jakým směrem zaměří svoji spolupráci se zaměstnavateli a sociálními partnery a na jaké vzdělávací cíle a výsledky se zaměří. Zejména by se měla snaţit o spolupráci a komunikaci mezi učiteli. Dŧleţité je také vhodné zajištění praktického vyučování pro ţáky. Záměrem školy by mělo být zajištění celoţivotního vzdělávání učitelŧ.

4.3.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků školy „ Další vzdělávání pedagogických pracovníků je nezbytným předpokladem pro pochopení koncepce kutikulární reformy a pro odbornou přípravu na pedagogické projektování školních vzdělávacích programů.“6 Při vzdělávání je dŧleţité se zaměřit na studium rámcových vzdělávacích programŧ a na diskuze, které vznikly kolem školních vzdělávacích programŧ. Pedagogický pracovník se musí seznámit s metodickými materiály a se školními vzdělávacími programy základních škol v daném regionu. Měl by rozvíjet komunikační dovednosti a týmovou práci. V rámci moderní doby by měl pouţívat nové poznatky z vědních disciplín a pouţívat moderní metody vyučování.

20

4.3.3 Organizační zajištění tvorby ŠVP Aby byl prŧběh tvorby ŠVP bezproblémový, musí být dobré jeho organizační zajištění. Je potřeba, aby si škola zajistila pracovní tým, který bude školní vzdělávací program tvořit, určit jejich vedoucího a stanovit si harmonogram práce. Pro spolupráci se zaměstnavateli a sociálními partnery je potřeba stanovit jednoho pracovníka a určit pracovníky, kteří zajistí přepis z diskuzí a zpracují části školních vzdělávacích programŧ. Pro tvorbu školního vzdělávacího programu je dŧleţité další vzdělávání pedagogických pracovníkŧ. Škola musí zajistit technickou podporu tvorby školních vzdělávacích programŧ, zpŧsob schválení těchto programŧ na základě školského zákona a zpřístupnit je veřejnosti. (Realizační tým projektu, 2008)

4.4 Struktura školního vzdělávacího programu ŠVP obsahuje tyto části:  Úvodní identifikační údaje  Profil absolventa  Charakteristiku vzdělávacího programu  Učební plán  Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP a ŠVP  Učební osnovy pro všechny předměty uvedené v učebním plánu nebo vzdělávací moduly, popř. i ukázku ţákovského projektu na podporu rozvoje klíčových kompetencí  Popis materiálního a personálního zajištění výuky v daném ŠVP a oboru vzdělání (nikoli obecný popis materiálních podmínek školy)  Charakteristiku spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP

4.4.1 Úvodní identifikační údaje Učební obor: 29-54-H/01 Cukrář Délka přípravy: 3 roky Forma studia: denní 21

Podmínky přijetí ke vzdělávání:  Výběrové řízení podle dosaţeného prospěchu  Splnění podmínek zdravotní zpŧsobilosti Zpŧsob ukončení vzdělávání: závěrečná zkouška

4.4.2 Profil absolventa  Absolvent zná a dodrţuje hygienické předpisy a BOZP (bezpečnost a ochrana při práci).  Absolvent umí zpracovávat základní suroviny a přísady. Ovládá jejich normování a váţení.  Absolvent zná a provádí správné uskladňování surovin, polotovarŧ a hotových výrobkŧ.  Absolvent umí vyrábět polotovary a cukrářské výrobky od jejich přípravy aţ k jejich dohotovení.  Absolvent zná jednotlivé hmotnosti výrobkŧ.  Absolvent umí zacházet s pomŧckami, stroji a přístroji, které se pouţívají v cukrářské výrobě. (www.soups.cz)

4.4.3 Uplatnění absolventa Student se mŧţe po absolvování závěrečných zkoušek přihlásit na nástavbové studium, kde získá maturitní vzdělání, po kterém se mŧţe hlásit dále na vyšší odbornou školu nebo na vysokou školu. Absolvent mŧţe vykonávat práci v cukrářských výrobnách a hotelových cukrárnách. Dále se uplatní v prodejnách cukrářských výrobkŧ. Absolvent má moţnost se zabývat podnikatelskou činností.

22

4.4.4 Způsob ukončení studia Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou. Po vykonání závěrečné zkoušky ţák obdrţí výuční list a vysvědčení o závěrečné zkoušce. K závěrečné zkoušce ţák postoupí, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání. Závěrečná zkouška je stanovena v souladu s rámcovým vzdělávacím programem a školním vzdělávacím programem. Na základě těchto programŧ se stanovuje termín, forma, obsah a témata zkoušky. Řádný termín pro vykonání závěrečné zkoušky je červen, opravné termíny se uskutečňují v září, popřípadě v prosinci. Komise pro závěrečnou zkoušku se skládá z předsedy, místopředsedy a třídního učitele. Další členové komise mohou být učitel odborného výcviku, učitel odborných předmětŧ nebo odborník praxe. Předsedu komise volí krajský úřad. Jmenování je platné i pro opravné zkoušky. Ţáci před ústní, popřípadě před praktickou zkouškou mají čtyři dny volna, do kterých se nezapočítává víkend. Ţák musí před vykonáním ústní zkoušky znát výsledky hodnocení ze zkoušky písemné a praktické. Závěrečná zkouška je přístupná veřejnosti. Výjimka se mŧţe vztahovat na písemnou nebo praktickou zkoušku, kdy to vyţadují určité dŧvody. Mŧţe se jednat o dŧvody spojené s ochranou zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborŧ z dŧvodu na ochranu soukromí pacienta. (zákon 561/2004 Sb. § 74) Závěrečná zkouška se skládá z části:  Písemné  Praktické  Ústní Písemná část Ţák prokazuje znalosti z více odborných předmětŧ.

23

Praktická část Ţák prokazuje svoji odbornou znalost oboru. Samostatně pracuje na daných úkolech. Ústní část Ţák prokazuje znalosti z více odborných předmětŧ před odbornou komisí. Závěrečné zkoušky vţdy probíhají ve výše uvedeném pořadí. Pro školní rok 2011/2012 je připravováno jednotné zadání závěrečných zkoušek, které je zveřejněno na webových stránkách. Jedná se o projekt Nová závěrečná zkouška. Některé školy, které byly přihlášeny do projektu se jiţ zúčastnily jednotného zadání závěrečných zkoušek v minulých letech. Od školního roku 2009/2010 jsou jednotná zadání zpřístupněna všem školám. Vyuţití jednotného zadání ZZ (závěrečných zkoušek) je dobrovolné. (www.nuov.cz)

4.4.5 Charakteristika vzdělávacího programu Kód a název oboru vzdělávání : 29-54-H/01 Cukrář Délka přípravy: 3 roky Forma studia: denní Platnost vzdělávacího programu: Podmínky pro přijetí na obor cukrář  Ţák musí úspěšně splnit povinnou školní docházku.  Ţák je přijímán na základě dosaţených výsledkŧ ze základní školy.  Ţák musí být zdravotně zpŧsobilý. Zdravotní zpŧsobilost Zdravotní zpŧsobilost posuzuje praktický lékař uchazeče, který na základě vyšetření vystaví potravinářský prŧkaz. (www.soups.cz)

24

5

Kompetence absolventa

Cílem vzdělávání v oboru cukrář je, aby si ţáci vytvořili klíčové a odborné kompetence, které navazují na jejich studium na základní škole.

5.1 Klíčové kompetence Klíčové kompetence zahrnují vědomosti, dovednosti, postoje a hodnotové orientace, které ţák potřebuje k plnohodnotnému ţivotu. (Realizační tým projektu, 2008)

5.1.1 Kompetence k učení Vzdělávání slouţí k tomu, aby ţáci po absolvování studia byli schopni se učit, hodnotit svoje výsledky, postup a reálně si určit potřeby a cíle jejich vzdělávání. Ţáci po dokončení vzdělání by měli mít kladný vztah ke vzdělávání, učení se novým věcem a mít zájem o celoţivotní vzdělávání. Rŧzné zpŧsoby učení a zpŧsoby zpracovávání textu by pro ně neměly být překáţkou. Pro učení by měli být schopni si vytvořit vyhovující podmínky a pouţívat k učení informační zdroje. Absolventi by měli naslouchat mluveným projevŧm (výkladu, přednášce atd.), jiným lidem a přijímat od nich kritiku. Absolventi by měli hodnotit a sledovat, zda docílili takových cílŧ, kterých chtěli dosáhnout.

5.1.2 Kompetence k řešení problémů Vzdělávání slouţí k tomu, aby ţáci po absolvování studia byli schopni řešit kaţdodenní pracovní i mimopracovní problémy. Absolventi by měli být schopni pochopit zadání daného úkolu a najít jádro problému. S tím souvisí návrhy, jakým zpŧsobem by měli problém řešit a přitom pouţívat rŧzné metody myšlení. Je dŧleţité pouţívat vědomosti a zkušenosti, které uţ získali dříve. Ţák po ukončení vzdělávání by měl být schopen spolupracovat s ostatními lidmi v týmu a měl by umět zvolit vhodné prostředky a zpŧsoby k tomu, aby splnil zadané aktivity.

25

5.1.3 Komunikativní kompetence Vzdělávání slouţí k tomu, aby ţáci po absolvování studia byli schopni se vyjadřovat v určitých situacích (učební, ţivotních, pracovních) ve formě písemné i ústní. S vyjadřováním úzce souvisí i formulování vlastních myšlenek a schopnost je vhodně formulovat. Dŧleţité jsou účasti na rŧzných diskuzích a formulace svých názorŧ a postojŧ, popřípadě i jejich obhajoba. Velkým problémem absolventŧ je zaznamenávat své myšlenky a proslov jiných lidí. Dále by měli umět pracovat s pracovními dokumenty, dodrţovat odbornou terminologii a normy a chovat se podle určitých zásad. Komunikace nejméně v jednom světovém jazyce je nesmírně dŧleţitá, stejně dŧleţité je prohlubování stávajících jazykových dovedností.

5.1.4 Personální a sociální kompetence Vzdělávání slouţí k tomu, aby ţáci po absolvování studia byli schopni si stanovovat vlastní cíle svého osobního rozvoje v zájmové i pracovní oblasti. Starat se o své zdraví, spolupracovat s ostatními lidmi a utvářet dobré mezilidské vztahy. Ţáci po dokončení vzdělávání by měli odhadnout své fyzické a duševní moţnosti v oblasti svého budoucího profesního pŧsobení. Na základě svých schopností, podmínek a zájmové oblasti posoudit své cíle a ţivotní priority. Kaţdý by se měl starat o svŧj fyzický a duševní stav a snaţit se ho rozvíjet. Snaţit se vyvarovat nezdravému ţivotnímu stylu a závislostem všeho druhu. Aby udrţovali vstřícné mezilidské vztahy a předcházeli konfliktŧm, musí zvaţovat své jednání, názory a postoje s ostatními lidmi. S tím souvisí i to, jak přijímat rady, kritiku a hodnocení od ostatních lidí. Musí si také uvědomit dŧsledky svého chování v určitých situacích. S ostatními je potřeba komunikovat a spolupracovat. Podávat své vlastní návrhy, ale i přijímat návrhy ostatních. (www.nuov.cz)

5.1.5 Občanské kompetence a kulturní povědomí „Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové.“ 7

26

Kaţdý absolvent by měl být sám za sebe zodpovědný, měl by jednat samostatně i v zájmu ostatních lidí. Musí respektovat ostatní lidi a dodrţovat dané zákony, práva a povinnosti. Není vhodné podporovat diskriminaci a nesnášenlivost, naopak je dŧleţité podporovat demokracii a jednat v souladu s morálními principy a zásady společenského chování. Kaţdý občan by se měl zajímat o politickou situaci, ţivotní prostředí a společenské dění ve světě. Mít kladný vztah ke kulturním hodnotám jak místním, národním, evropským, tak i světovým. Identita ostatních se musí tolerovat stejně jako vlastní.

5.1.6 Kompetence

k pracovnímu

uplatnění

a

podnikatelským

aktivitám Vzdělávání slouţí k tomu, aby ţáci po absolvování studia byli schopni vyuţívat své odborné a osobnostní předpoklady tak, aby se uplatnili ve světě práce. Kaţdý ţák po ukončení vzdělání by se měl dokázat přizpŧsobit pracovním podmínkám a v rámci toho se celoţivotně vzdělávat. Měl by mít přehled o svých moţnostech na trhu práce. Své představy o platebních a pracovních podmínkách by si měl srovnat s představami

zaměstnavatelŧ.

Při

hledání

zaměstnání

dokázat

komunikovat

s potenciálními zaměstnavateli a znát práva a povinnosti jak pracovníkŧ, tak zaměstnavatelŧ. Pokud bude mít absolvent moţnost podnikat, musí znát princip podnikání.

5.1.7 Matematické kompetence Vzdělávání slouţí k tomu, aby ţáci po absolvování studia uměli vyuţívat matematické dovednosti. Ţáci musí rozumět grafŧm a tabulkám. Základní znalostí je pouţívání matematických postupŧ v běţných situacích. V cukrářské výrobě je tato kompetence velice dŧleţitá. Absolvent musí umět převádět jednotky měření a dle norem dokázat správně vypočítat a naváţit suroviny.

27

5.1.8 Kompetence vyuţívat informační a komunikační technologie a pracovat s informacemi Vzdělávání slouţí k tomu, aby ţáci po absolvování studia byli schopni pracovat s počítačem a jeho základním vybavením a vyuţívali vhodné zdroje informací a efektivně s informacemi pracovali. Kaţdý ţák musí umět pracovat s osobním počítačem a s ostatní komunikační a informační technologií. Při práci musí pouţívat jak tištěné, elektronické, tak audiovizuální zdroje za pomocí informační a komunikační technologie. Při získávání informací za pomocí internetových stránek je třeba posoudit, jestli získané informace jsou pravdivé.

5.2 Odborné kompetence Hned po zahájení studia si musí ţák osvojit a dodrţovat hygienické poţadavky. Při výrobě cukrářských výrobkŧ, musí vybrat správné suroviny a dodrţovat technologické postupy. S výrobou souvisí i skladování výrobkŧ. Při výrobě cukrářských výrobkŧ se ţák neobejde bez manuální zručnosti a estetického cítění při tvarování a zdobení. Kaţdý ţák musí umět obsluhovat stroje a zařízení, která jsou pouţívaná v cukrářské výrobě. Tyto znalosti získá jak v teoretických předmětech, tak v odborných předmětech. Cukrářské výrobky musí správně prezentovat a balit. O výrobcích a surovinách musí vést příslušnou evidenci. V oboru cukrář se stále vyvíjejí nové technologie, postupy, pomŧcky atd. a proto je nutné, aby se kaţdý ţák v oboru vzdělával.

5.2.1 Provádět kontrolu a dbát na zajištění bezpečnosti cukrářských výrobků Ţáci by měli po skončení studia dokázat hodnotit kvalitu suroviny, polotovarŧ a hotových výrobkŧ. Kvalita se zjišťuje za pomocí senzomotorických vlastností. Musí dodrţovat technologické postupy a zabezpečit bezpečnost cukrářských výrobkŧ. Pokud zjistí problém nebo závadu na výrobku, měl by být schopen tuto situaci vyřešit.

28

5.2.2 Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci Kaţdý ţák po ukončení studia by měl znát a dodrţovat základní právní předpisy, které se týkají bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Musí umět vyhodnotit situace a tak rozpoznat nebezpečí úrazu nebo ohroţení zdraví našeho a jiných lidí. Pokud dojde k úrazu, musí znát a dokázat poskytnout první pomoc.

5.2.3 Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo sluţeb Ţáci by měli po skončení studia dbát o dobré jméno podniku, ve kterém pŧsobí (dodrţovat normy a předpisy jakosti). Dŧleţitým aspektem je, aby dbali na přání a poţadavky svého zákazníka.

5.2.4 Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udrţitelného rozvoje Absolventi by měli znát význam jejich práce a mít přehled o finančním ohodnocení. Měli by být schopni hospodařit s finančními prostředky a mít přehled o nákladech, výnosech a zisku. S tím úzce souvisí i nakládání s materiály, energií, vodou a dalšími látkami a prostředky. (www.nuov.cz)

29

6

Průřezová témata

Prŧřezová témata jsou součástí všech vyučovacích předmětŧ

6.1 Cíle průřezových témat „ Základním cílem průřezových témat je vytváření postojů a hodnotové orientace žáků. Proto je důležité, aby jak jejich začlenění do výuky, tak celkové prostředí školy působilo podnětně a příkladně z výchovných hledisek, zdůrazněných v rámci průřezových témat.“8

6.1.1 Občan v demokratické společnosti Výchova k demokratickému občanství se zabývá tím, aby se u ţákŧ upevňovaly takové postoje a hodnoty, které slouţí ke zdokonalování demokracie a také k tomu, aby demokracie fungovala. Nejedná se jen o tyto postoje a hodnoty, ale také o osvojování si jednání odpovědného občana, které je faktické, věcné a normativní. Toto osvojování se nazývá občanská gramotnost. Výchova k demokratickému občanství se uskutečňuje v celém vzdělávání. K tomu je potřeba mít také demokratické klima školy otevřené rodičŧm. Aby ţák postupoval k odpovědnému a demokratickému občanství, musí mít dostatečně rozvinuté klíčové kompetence. Kromě kompetencí musí být odpovědný za své činy, mít zdravé sebevědomí. Vhodně vyuţívat masová média, hledat kompromisy, umět diskutovat a jednat s lidmi jsou další dŧleţité činnosti, které jsou potřeba k tomu, aby byl ţák schopen demokratického myšlení. Mimo jiné si musí váţit materiálních a duchovních hodnot a ţivotního prostředí a snaţit se o jejich zlepšení a ochranu. Obsah tématu zahrnuje vědomosti a dovednosti z oblastí:  Osobnost a její rozvoj  Komunikace, vyjednávání, řešení konfliktŧ  Stát, politika, společnost, masová média, kultura, náboţenství, morálka, svoboda, tolerance, právo

30

Realizování prŧřezového tématu Etická výchova Etická výchova vede k občanské ctnosti ( humanita, láska k lidem, přátelství, pomoc…). V občanské ctnosti se jedná o to, jaký člověk je ve svém soukromí, jak proţívá situace a jak jedná mimo veřejnost. Ţák by měl být veden k tomu, aby měl kladný vztah k sobě samému s tím souvisí dobrý vztah k ţivotu a lidem. Demokratické klima školy Demokratické klima školy podporuje dobré vztahy mezi učiteli a ţáky a mezi ţáky navzájem. Získávání dobrých znalostí a dovedností k odpovědnému občanskému rozhodování a jednání. Tyto znalosti a dovednosti se získávají nejvíce v předmětech, které jsou zaměřené na výchovu k občanství a na společenskovědní vzdělávání (občanská nauka, dějepis …). Rozvrţení prŧřezového tématu do jednotlivých částí školního vzdělávacího programu včetně plánování aktivit mimo vyučování. Mediální výchova Promyšlené a funkční pouţívání strategií výuky Jedná se o pouţívání například aktivizujících metod a forem, problémové učení, diskusní a simulační metody.

6.1.2 Člověk a ţivotní prostředí O tento rozvoj se zajímá Evropská unie. Aby se rozvoj realizoval je potřeba, aby budoucí generace myslela a jednala v souladu s udrţitelným rozvojem a snaţila se udrţet kvalitu ţivotního prostředí a jeho jednotlivých sloţek. Toto prŧřezové téma se podílí na zvyšování gramotnosti pro udrţitelnost rozvoje. Člověk a ţivotní prostředí má vést ţáky k tomu aby pochopili souvislosti mezi jednotlivými jevy a postavení člověka v přírodě a moţný vliv prostředí na náš ţivot. Ţák má vnímat esteticky a citově své okolí a být zodpovědný za své zdraví. Dŧleţité je, aby ţáci respektovali principy udrţitelného zdroje a pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a podíleli se na řešení environmentálních problémŧ. 31

Prŧřezové téma Člověk a ţivotní prostředí má přínos k naplňování cílŧ rámcového vzdělávacího programu. Přínos informativní Dochází k získání znalostí a dovedností a jejich pochopení a hodnocení. Přinos formativní Jedná se o vytváření hodnot a postojŧ ke vztahu k ţivotnímu prostředí (etické hodnoty a postoje atd.). Přínos sociálně-komunikativní Rozvíjí dovednosti se vyjadřovat, schopnost řešit problémy ţivotního prostředí a pŧsobit na okolí pozitivně. Realizování průřezového tématu Všeobecná sloţka vzdělávání Ve všeobecném vzdělávání je prŧřezové téma zařazeno do přírodovědného vzdělávání v tématech ekologie a člověk a ţivotní prostředí. Mŧţe být začleněno i ve společenskovědním vzdělávání, estetickém vzdělávání nebo vzdělávání pro zdraví. Odborná sloţka vzdělávání V odborném vzdělávání je prŧřezové téma rozdělené do obsahových okruhŧ podle charakteru oborŧ vzdělání (kvalita pracovního prostředí, technologické procesy atd.). Prŧřezová témata je moţné realizovat v teoretickém vyučování, praktickém vyučování a v mimoškolních aktivitách. Prŧřezová témata se uskutečňují za pomocí rŧzných metod a forem vyučování. Průřezová témata se uskutečňují ve školním vzdělávacím programu, za pomocí způsobů: Komplexní způsob Téma se naplňuje v ekologickém předmětu nebo v ucelené části ekologického učiva, které je součástí některého jiného předmětu.

32

Rozptýlený způsob Téma se realizuje v logických spojení ve vyučovacích předmětech. Nadpředmětový způsob Téma se realizuje v ţákovských projektech

6.1.3 Člověk a svět práce Člověk a svět práce doplňuje znalosti a dovednosti, které získal ţák v odborném vzdělávání o nedŧleţitější poznatky a dovednosti, které mu mají pomoci při rozhodování o jeho profesi. Prŧřezové téma Člověk a svět práce má přínos k naplňování cílŧ rámcového vzdělávacího programu.  Přínos identifikace a formulování vlastních priorit  Vyhledávání, vyuţívání a práce s informacemi  Verbální komunikace a písemné vyjadřování  Na základě získaných informací se dŧkladně a odpovědně rozhodovat Cílem prŧřezového tématu je, aby si ţáci uvědomili zodpovědnost za svŧj ţivot a chápali význam celoţivotního vzdělávání. Dále by se měli orientovat ve světě práce i v hospodářské struktuře regionu. Na základě toho by měli být schopni hodnotit jednotlivé okolnosti, které popisují obsah práce a měli by umět tyto okolnosti srovnat se svými předpoklady. Ţáci by měli být schopni písemně a verbálně komunikovat a měli by se naučit pracovat s příslušnými právními předpisy. Je potřeba, aby se orientovali ve sluţbách zaměstnanosti a znali základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnancŧ a zaměstnavatelŧ a základní aspekty soukromého podnikání. Hlavní a nejdŧleţitější cíl prŧřezového tématu je, aby měl ţák znalosti a kompetence, které mu pomohou vyuţít svých osobnostních a odborných předpokladŧ. Na základě těchto předpokladŧ má větší moţnost uplatnění na trhu práce a současně moţnost budovat svoji profesní kariéru. Při realizování prŧřezového tématu nestačí probírat téma jen v oblasti světa práce v příslušném oboru vzdělání, ale je potřeba brát ohled na rostoucí pohyblivost 33

pracovních sil a potřebu se přizpŧsobovat na změněné podmínky nebo procházet rŧznými kvalifikacemi. Příslušné kompetence ţák získává nejen svým objevováním a při řešení problémŧ, ale také za pomocí úřadu práce, který nám podává informace o zaměstnání a trhu práce. Vhodné jsou také exkurze a odborná praxe, která má probíhat v reálných podmínkách. (www.nuov.cz)

34

7

Návrh učebních osnov

Po prostudování odborné literatury a stávajících osnov z pramenŧ (Zapletalová, 2009) a (SŠ Charbulova 106, 2010) jsem došla k závěru, ţe je potřeba učební osnovy pro obor vzdělání cukrář upravit a inovovat.

7.1 Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem odborného výcviku je, aby teoretické znalosti a dovednosti, které ţák získal, přeměnil v návyky potřebné pro výkon svého povolání. Neméně dŧleţitým cílem je přizpŧsobení se novým trendŧm v cukrářské výrobě. Musí pracovat samostatně a hospodárně. Při výrobě cukrářských činností je dŧleţité získání manuální zručnosti a prohlubování tvořivého myšlení.

7.2 Charakteristika učiva Ţáci během studia získávají potřebné návyky k výkonu svého povolání. Jedná se zejména o návyky v oblasti hygieny a bezpečnosti práce. Předmět odborný výcvik slouţí k tomu, aby ţáci uměli připravit suroviny, rŧzná těsta, hmoty, náplně, polevy a další cukrářský sortiment.

7.3 Mezipředmětové vztahy Odborný výcvik je propojován s vědomostmi z dalších předmětŧ:  Suroviny  Stroje a zařízení  Technologie  Odborné kreslení  Matematika (SŠ Charbulova 106, 2010)

35

7.4 Odborný výcvik 1. ročník Učební osnovu jsem upravila hlavně co se týče hodin potřebných na osvojení učiva. Předchozí hodinové dotace, které uváděly střední školy byly dle mého názoru nedostačující. Jednalo se zejména o téma Cukerné rozvary a Listové těsto, které jsou časově náročné a obtíţné na osvojení. Dále jsem nesouhlasila s umístěním Cukerných rozvarŧ v učební osnově. Ţáci by se měli toto téma učit aţ po osvojení základních činností. Hodinové rozvrţení: 22,5 hodin týdně Celkem: 720 hodin Výsledky vzdělávání

Počet

Ţák:

hodin

Učivo

1. Úvod do cukrářské výroby

- Se orientuje na pracovišti

- Seznámení s pracovištěm

- Dodrţuje osobní hygienu

- Osobní hygiena

- Dodrţuje čistotu na pracovišti

- Hygiena a sanitace výrobních

- Dbá na ochranu surovin a hotových

místností - Hygienická ochrana surovin a hotových výrobkŧ - Bezpečnost práce

výrobkŧ - Dodrţuje bezpečnost práce a chrání své zdraví, ale i zdraví ostatních - Obsluhuje stroje a zařízení

- Obsluha stroje a zařízení

36

22

Metody vyučování: Učitel odborného výcviku pouţívá zejména metody slovní, kdy ţákŧm vysvětluje pravidla bezpečnosti práce a hygienické předpisy. Tato výuka převáţně probíhá v učebně, kde se ţáci seznamují s bezpečnosti práce a hygienickými předpisy. Poté výuka probíhá přímo na pracovišti odborného výcviku, kde se seznamují s pracovištěm a příslušnými cukrářskými stroji. Hodnocení: Ţáci jsou hodnocení během celého prŧběhu odborného výcviku. Ţáci jsou hodnoceni dle jejich osobní hygieny, dodrţování čistoty na pracovišti a dodrţování všech výše zmíněných předpisŧ. - ovládá

2. Pouţívání surovin - Praktické výpočty surovin (normování)

surovin

podle

receptury - váţí a měří potřebné mnoţství surovin

- Správné váţení a měření surovin - Výběr

normování

- hodnotí a vybírá suroviny - rozumí technologickým výpočtŧ

správných

a

nezávadných surovin - Hospodaření a skladování

24

- vyuţívá hospodárně suroviny a materiály potřebné k výrobě - dodrţuje podmínky skladování

surovin Metody vyučování: Při výpočtech a váţení surovin ţák pracuje samostatně, popřípadě je moţno aby učitel pomohl. Hodnocení: Hodnocení se provádí opět během celého vyučovacího procesu. Při výpočtu surovin a váţení se odvíjí hodnocení kompletního výrobku, protoţe váha musí odpovídat daným normám.

37

Pomŧcky: Zejména jsou dŧleţité kvalitní, digitální a odváţené váhy. Pro získání základních údajŧ o hmotnosti surovin výrobkŧ se pouţívají normy. Konečné výpočty ţák získává pomocí svých matematických schopností, kalkulačky nejsou k dispozici. Při posuzování surovin jsou dŧleţité ţákovy smysly. Zejména se jedná o čich a zrak - Vyrobí papírový kornoutek

3. Výuka cvičných prací - Výroba

papírových

kornoutkŧ - Plnění,

- Stříká krém na základě instrukcí za

správné

čištění

- Plní, drţí a čistí trezírovací sáčky

drţení

a

trezírovacích

sáčkŧ

pomocí trubiček - Roztírá hmoty na základě vyráběných 36 výrobkŧ

- Výuka stříkání krémŧ - Výuka správného roztírání hmot Metody vyučování: Nejvíce se uplatňuje metoda instruktáţe, kdy učitel odborného výcviku v krocích předvede kaţdou činnost. Ţák za pomocí cvičení si činnosti osvojuje. Tyto činnosti se vyuţívají při celém studiu, proto je potřeba, aby je ţák plně ovládal. Ţák Hodnocení: Hodnotí se správný postup činností a konečný výsledek práce. Pomŧcky: Při výrobě kornoutkŧ je potřeba pečící papír s cukrářským noţem. Při nácviku stříkání za pomocí trezírovacího sáčku, ţáci potřebují sáčky a trubičky, dle určitého úkonu (hladká, řezaná atd.). Při plnění cukrářského sáčku se ţáci neobejdou bez cukrářské karty, popřípadě stěrky.

38

4. Polevy - Příprava cukrářských polev

- Připraví polevy

28

- Upraví polevy

Metody ve vyučování: Na základě instruktáţe a poté samostatné práce si ţák osvojuje činnosti. Hodnocení: Hodnocení se uskutečňuje na základě technologického postupu výroby polevy a konečného výsledku hotové polevy. Pomŧcky: Při výrobě a přípravě polev je základní pomŧckou elektrický nebo plynový sporák. 5. Náplně - Příprava náplní

- Připraví základní ţloutkový krém - Připraví máslový krém - Na základě receptur připraví náplně - Za pomocí ochucovadel, krémy dochutí

20

- Na základě rozdělení náplní je skladuje (trvanlivé,

méně

trvanlivé,

pro

rychlou spotřebu) Metody vyučování: Na základě instruktáţe a poté samostatné práce si ţák osvojuje činnosti. Náplně si ţák procvičuje během celého vyučovacího procesy. Učitel vyuţívá metod názorně demonstračních, kdy ţáci pozorují učitelovu činnost. Hodnocení: Hodnotí se technologický postup při přípravě náplní. Dále se náplně hodnotí na základě vjemových smyslŧ. Hodnotí se konzistence, struktura a chuť. Pomŧcky: Při přípravě náplní se pouţívá vařič, šlehací stroj, popřípadě ruční metlička.

39

6.

úprava

cukru

vařením

(cukerné roztoky)

- Vaří cukerné roztoky - Určuje koncentraci cukerných roztokŧ

- Vaření cukerných roztokŧ

- Vyrábí cukerné hmoty

- Určování

- Pouţívá cukerné hmoty a roztoky

koncentrace

cukerných roztokŧ - Výroba

cukerných

44

hmot

(fondán, griliáš, kuler, karamel) Metody vyučování: Učitel názorně demonstruje danou činnost. Je nezbytné, aby učitel byl při nácviku této činnosti přítomen, protoţe hrozí riziko úrazu. Hodnocení: Ţáci jsou hodnoceni na základě dodrţování bezpečnosti práce při nácviku této činnosti. Dále se hodnotí finální výrobek. Jeho konzistence, barva a mnoţství vadných výrobkŧ. Pomŧcky: Při nácviku této činnosti je potřeba plynový nebo elektrický vařič. Pro určování koncentrace se pouţívá tzv. „očko“. - Upravuje suroviny k přípravě pevných

7. Pevná tuková těsta - Výběr a úprava surovin - Zadělávání

pevných

tukových těst - Výroba výrobkŧ z pevných tukových těst

tukových těst - Zadělává a tvaruje pevná tuková těsta ručně i strojově - Peče a dohotovuje pevná tuková těsta - Vyrábí linecké těsto - Vyrábí vaflové těsto - Vyrábí křehké těsto - Vyrábí slané a sýrové těsto - Určí a vyrobí vhodnou náplň a polevu 40

132

k dohotovení výrobkŧ - Balí čajové pečivo Metody vyučování: Dŧleţitá je učitelova instruktáţ a poté ţáci pracují samostatně. Učitel kontroluje jejich činnost. Ţáci pracují za pomocí norem, kde získávají potřebné informace o hmotnosti surovin. Hodnocení: Hodnotí se technologický postup u kaţdého výrobku a finální výrobky k expedici. Hodnocení se mŧţe uskutečňovat i na základě mnoţství vadných výrobkŧ. Pomŧcky: Při nácviku těchto činností jsou potřeba velké mnoţství pomŧcek a strojŧ. Jedná se zejména o váleček, cukrářský sáček, rŧzné druhy vykrajovátek, šlehací stroj, balička, pece atd. 8. Třená linecká těsta

- Upravuje suroviny k přípravě třeného lineckého těsta - Připraví těsto - Za pomocí sáčku a trubičky stříká těsto

114

- Určí a vyrobí vhodnou náplň a polevu k dohotovení výrobkŧ Metody vyučování: Učitel na základě instruktáţe předvádí ţákŧm činnost. Ţáci poté činnost vykonávají samostatně za pomocí norem. Hodnocení: Hodnotí se technologický postup kaţdého výrobku a konečný výrobek. Hodnotí se i tvarování těsta (snaha o stejné rozměry). Hodnocení se mŧţe uskutečňovat i na základě mnoţství vadných výrobkŧ.

41

Pomŧcky: Jako u kaţdého těsta, hmoty jsou potřeba šlehací stroje, dále trezírovací sáček, pec. 9. Pálená hmota

- Vybere a upraví suroviny k přípravě pálené hmoty - Připravuje pálenou hmotu tradičním zpŧsobem - Připravuje

pálenou

hmotu

podle

upraveného technologického postupu - Připravuje pálenou hmotu z Palmixu - Za pomocí sáčku a trubičky tvaruje

98

hmotu - Upeče výrobky (korpusy) - Upečené korpusy vhodně skladuje - Připravuje vhodné náplně a polevy k dohotovení výrobkŧ - Dohotovuje výrobky z pálené hmoty Metody vyučování: Učitel za pomocí instruktáţe ţáky učí činnosti. Například při skladování ţáci pouţívají literaturu k získání vědomostí. Ţáci pracují s textem ve formě norem, kde získávají potřebné informace o surovinách a hmotnosti jednotlivých surovin. Hodnocení: Ţáci jsou hodnoceni na základě správného technologického postupu a celkového finálního výrobku. Ţák musí ovládat všechny tři postupy výroby pálené hmoty na přijatelné úrovni. U výrobkŧ z pálené hmoty je dŧleţité dohotovení. Polevy (fondán, čokoláda) špatně připravené praskají nebo stékají z výrobku. Pomŧcky: Při vaření hmoty je dŧleţitý elektrický nebo plynový vařič, dále šlehací stroj, kde

42

se hmota míchá do finální podoby. Při tvarování v menších provozech se pouţívají trezírovací sáčky s trubičkou. A samozřejmostí jako u všech těst a hmot jsou pece. - Vybere a upraví vhodné suroviny na výrobu listového těsta - Připraví tukovou kostku - Připraví vodánek 10. Listové těsto

- Rozvaluje a překládá těsto

164

- Tvaruje výrobky - Připravuje vhodné náplně a polevy - Peče listové výrobky - Balí, upravuje a skladuje polotovary Metody vyučování: Tato činnost je z prvního ročníku nejobtíţnější, proto je potřeba učitelova instruktáţ. Při přípravě těsta je zapotřebí plné pozornosti ţákŧ. Kaţdý ţák si individuálně za pomoci učitele zkouší rozvalování a překládání těsta. Při této činnosti ţáci pracují jen za dozoru učitele. Ţáci pracují s textem ve formě norem, kde získávají potřebné informace o surovinách a hmotnosti jednotlivých surovin. Hodnocení: Kaţdá drobná chyba má vliv na konečný výsledek, proto je učitel přítomen během celé výroby. Hodnotí se výroba vodánku a tukové kostky. Dále se hodnotí

přesnost

rozvalování a překládání těsta, které má vliv na finální výrobek. Pomŧcky: Při přípravě těst se pouţívají šlehací stroje. Rozvalování se neobejde bez válečku. Při výrobě určitých výrobkŧ záleţí na vyráběném druhu. Např. při výrobě listových trubiček jsou nezbytnou součástí trubičky rovné, na které se těsto stáčí. Při výrobě jiných výrobkŧ se pouţívají rádla, která nám těsto rozdělí.

43

7.5 Odborný výcvik 2. ročník Ve 2. ročníku se nejvíce času věnuje šlehaným hmotám, se kterými se ţáci při výrobě setkávají nejčastěji. Zaměřila jsem se na rozšíření posledního tematického celku Speciální výrobky. Školy se zaměřují jen na základní výrobky, coţ je v současnosti nedostačující. Je potřeba učivo rozšířit na základě rozšiřujícího sortimentŧ v cukrářských výrobnách a na základě se rozšiřující poptávky. Hodinové rozvrţení: 27,5 hodin týdně Celkem: 880 hodin Výsledky vzdělávání

Počet

Ţák:

hodin

Učivo

1. Úvod do cukrářské výroby

- Se orientuje na pracovišti

- Seznámení s pracovištěm

- Dodrţuje osobní hygienu

- Osobní hygiena

- Dodrţuje čistotu na pracovišti

- Hygiena a sanitace výrobních

- Dbá na ochranu surovin a hotových

místností - Hygienická ochrana surovin a hotových výrobkŧ - Bezpečnost práce

výrobkŧ

12

- Dodrţuje bezpečnost práce a chrání své zdraví, ale i zdraví ostatních - Obsluhuje stroje a zařízení

Obsluha stroje a zařízení Metody vyučování: Toto téma není uţ vyučováno, pokud ţák nepřestoupí na jiné pracoviště. Popřípadě se pouze zopakuje. Hodnocení: Ţáci jsou hodnocení během celého prŧběhu odborného výcviku, podle jejich osobní

44

hygieny, dodrţování čistoty na pracovišti a dodrţování všech předpisŧ. 2. Šlehané hmoty - Výběr a úprava suroviny - Šlehané hmoty s pouţitím rychlošlehací pasty

- Vybere a upraví vhodné suroviny pro výrobu šlehaných hmot - Vyrábí

šlehané

hmoty

s pouţitím

38

rychlošlehací pasty

Metody vyučování: Ţáci pracují s textem ve formě norem, kde získávají potřebné informace o surovinách a hmotnosti jednotlivých surovin. Hodnocení: Při této činnosti se hodnotí hotový výrobek, připravený z rychlošlehací pasty. Pomŧcky: Jedná se o šlehané hmoty, proto je nezbytné při výrobě pouţít šlehací stroj. 3. Lehké šlehané hmoty

- Připravuje

lehké

šlehané

hmoty

a výrobky z těchto hmot - Tvaruje výrobky z lehké šlehané hmoty - Připravuje vhodné náplně a polevy k dohotovení výrobkŧ - Dohotovuje esteticky výrobky

45

80

Metody vyučování: Ţáci pracují s textem ve formě norem, kde získávají potřebné informace o surovinách a hmotnosti jednotlivých surovin. Při dokončování výrobkŧ učitel odborného výcviku předvede na jednom výrobku celkové dohotovení. Vyrobí tzv. vzor výrobku. Na základě vzoru ţáci dohotovují ostatní výrobky. Hodnocení: Hodnotí se technologický postup, finální výrobek, ale i estetický vzhled. U výrobkŧ se hodnotí i mnoţství vadných výrobkŧ. Pomŧcky: Základ všech těst a hmot je šlehací stroj a pece. Při tvarování lehkých šlehaných hmot se pouţívají trezírovací sáčky. 4. Nahřívané šlehané hmoty

- Připravuje nahřívané šlehané hmoty a výrobky z těchto hmot - Tvaruje výrobky z nahřívané šlehané hmoty

150

- Připravuje vhodné náplně a polevy k dohotovení výrobkŧ - Dohotovuje esteticky výrobky Metody vyučování: Ţáci při práci pouţívají ke své činnosti technologické normy surovin. Učitel slouţí jako pomocník při výrobě. Učitel odborného výcviku za pomocí instruktáţe činnost ţákŧm předvádí. Poté ţáci pracují samostatně. Při dokončování výrobkŧ učitel odborného výcviku předvede na jednom výrobku celkové dohotovení. Ţák na základě vzoru zpracovává ostatní výrobky. Hodnocení: Hodnotí se technologický postup, finální výrobek, ale i estetický vzhled. U výrobkŧ se hodnotí i mnoţství vadných výrobkŧ.

46

Pomŧcky: Základní pomŧckou je elektrický nebo plynový vařič, šlehací stroj a pec. Při tvarování na roládové pláty se pouţívá na roztírání hmoty cukrářský nŧţ hladký. Pokud jde o tvarování dortových korpusŧ, základní pomŧckou jsou dortové formy, popřípadě ráfky. 5. Speciální šlehané hmoty

- Připravuje

speciální

šlehané

hmoty

a výrobky z těchto hmot - Tvaruje

výrobky

ze

speciálních

šlehaných hmot

80

- Připravuje vhodné náplně a polevy k dohotovení výrobkŧ - Esteticky dohotovuje výrobky Metody vyučování: Ţáci při práci pouţívají cukrářské normy. Učitel činnost ţákŧm předvádí a ţáci ho pozorují. Poté ţáci pracují samostatně. Při dokončování výrobkŧ učitel odborného výcviku předvede na jednom výrobku celkové dohotovení. Ţák na základě vzoru zpracovává ostatní výrobky. Hodnocení: Hodnotí se technologický postup, finální výrobek, ale i estetický vzhled. U výrobkŧ se hodnotí i mnoţství vadných výrobkŧ. Pomŧcky: Záleţí na výrobě jednotlivého výrobku. Při výrobě laskonek je základní pomŧckou šablona na laskonky. Na vaničky se pouţívají formy k těmto výrobkŧm určené. 6. Těţké šlehané hmoty

- Vybere a upraví vhodné suroviny pro výrobu těţkých šlehaných hmot - Připravuje těţké šlehané hmoty - Tvaruje a peče hmoty

47

64

- Připravuje vhodné náplně a polevy k dohotovení výrobkŧ - Esteticky dohotovuje výrobky Metody vyučování: Ţáci při práci pouţívají cukrářské normy. Učitel činnost ţákŧm předvádí a ţáci ho pozorují. Poté ţáci pracují samostatně. Při dokončování výrobkŧ učitel odborného výcviku předvede na jednom výrobku celkové dohotovení. Ţák na základě vzoru zpracovává ostatní výrobky. Hodnocení Hodnotí se technologický postup, finální výrobek, ale i estetický vzhled. U výrobkŧ se hodnotí i mnoţství vadných výrobkŧ. Pomŧcky: Při tvarování výrobkŧ jsou zapotřebí cukrářské noţe hladké, formy nebo ráfky. 7. Třené hmoty - Výběr a úprava surovin - Tvarování a pečení výrobkŧ z třené hmoty

- Vybere a upraví vhodné suroviny pro výrobu třené hmoty - Připravuje třené hmoty - Tvaruje a peče výrobky z třené hmoty

48

- Připravuje vhodné náplně a polevy k dohotovení výrobku - Esteticky dohotovuje výrobky Metody vyučování: Ţáci při práci pouţívají cukrářské normy. Učitel činnost ţákŧm předvádí a ţáci ho pozorují. Poté ţáci pracují samostatně. Při dokončování výrobkŧ učitel odborného výcviku předvede na jednom výrobku celkové dohotovení. Ţák na základě vzoru zpracovává ostatní výrobky. Hodnocení: Hodnotí se technologický postup, finální výrobek, ale i estetický vzhled. U výrobkŧ 48

se hodnotí i mnoţství vadných výrobkŧ. Pomŧcky: Při tvarování výrobkŧ se pouţívají rŧzné formy a šablony. 8. Jádrové hmoty

- Vybere a upraví suroviny pro výroby jádrových hmot - Připravuje jádrové hmoty - Tvaruje a peče výrobky z jádrových hmot

74

- Připravuje vhodné náplně a polevy k dohotovení výrobkŧ - Esteticky dohotovuje výrobky Metody vyučování: Ţáci při práci pouţívají cukrářské normy. Učitel činnost ţákŧm předvádí a ţáci ho pozorují. Poté ţáci pracují samostatně. Při dokončování výrobkŧ učitel odborného výcviku předvede na jednom výrobku celkové dohotovení. Ţák na základě vzoru zpracovává ostatní výrobky. Hodnocení: Hodnotí se technologický postup, finální výrobek, ale i estetický vzhled. U výrobkŧ se hodnotí i mnoţství vadných výrobkŧ. U tohoto tématického celku bývá velký podíl vadných výrobkŧ. Je dŧleţité dbát na teplotu při pečení. Pomŧcky: Při tvarování výrobkŧ se pouţívají rŧzné formy a šablony. Tvarování výrobkŧ se uskutečňuje i za pomocí trezírovacích sáčkŧ a trubiček.

49

- Vyrábí čajové pečivo

9. Čajové a paříţské pečivo

44

- Vyrábí paříţské pečivo - Skladuje čajové a paříţské pečivo Metody vyučování:

Ţáci při práci pouţívají cukrářské normy. Z prvního ročníku tyto činnosti jiţ ovládají. S učitelem odborného výcviku pouze zopakují technologické postupy. Hodnocení: Hodnotí se finální výrobky. Pomŧcky: Při tvarování výrobkŧ se pouţívají rŧzné formičky, tvořítka, vypichovače a šablony. 10.

Smetanové

výrobky

náplně

a

- Připravuje nevařené a vařené náplně - Dodrţuje

trvanlivost

smetanových 52

výrobkŧ Metody vyučování: Ţáci pracují samostatně s pouţitím norem, učitel popřípadě jen dohlíţí. Hodnocení: Hodnotí se technologický postup. Správná výroba ovlivňuje celkový výrobek a jeho trvanlivost. Pomŧcky: K výrobě náplní se pouţívají základní pomŧcky jako elektrický nebo plynový vařič a například metlička.

50

11. Ozdoby a příprava hmot

- Připravuje hmoty ke zdobení výrobkŧ - Modeluje ozdoby z modelovací hmoty

120

- Stříká ozdoby s máslového krému - Zhotovuje ozdoby z karamelu, bílkové glazury, čokolády Metody vyučování:

Ţáci pracují samostatně na základě svých předchozích, získaných zkušeností. Učitel pomáhá při výrobě ozdob z karamelu. Tyto ozdoby jsou náročné na výrobu a hrozí nebezpečí úrazu. Ţáci uplatňují své estetické cítění a představivost. Mohou pouţít i rŧzné předlohy. Hodnocení: Učitelé hodnotí výrobky z ozdob na základě vzhledu. Pomŧcky: Při výrobě ozdob se pouţívá spousta pomŧcek. Jedná se o rŧzné modelovací kostice na výrobu ozdob z modelovací hmoty, rŧzné formy, tvořítka, vypichovače. Pouţívají se rŧzné válečky na vyválení hmoty, ale i ozdobné válečky s rŧznými motivy. Na odleţení ozdob se pouţívají rŧzné podloţky. Při výrobě ozdob z glazury nebo čokolády se pouţívají papírové kornoutky. K výrobě ozdob z karamelu slouţí lampa na karamel. Pomŧcek k výrobě ozdob existuje velké mnoţství. 12. Speciální výrobky

- Připraví

výrobky

Košický

med,

kokosový kmen - Popíše výrobu výrobkŧ typu orientálních cukrovinek - Popíše výrobu jemných smetanových aostatních nepečených výrobkŧ

51

80

Metody vyučování: Ţáci při práci pouţívají cukrářské normy. Učitel činnost ţákŧm předvádí a ţáci ho pozorují. Poté ţáci pracují samostatně. Hodnocení: Hodnocení probíhá na základě správného technologického postupu při výrobě výrobkŧ. Na základě ústního nebo písemného zkoušení se zjišťují teoretické vědomosti. Pomŧcky: Při pouţívání pomŧcek záleţí na druhu vyráběného výrobku. K výrobě speciálních výrobkŧ slouţí základní pomŧcky.

7.6 Odborný výcvik 3. ročník V předešlých letech se výuka tématického celku Zmrzliny uskutečňovala pouze teoreticky. Ţáci znali rozdělení zmrzlin, výrobu zmrzlin, ale nikdy prakticky zmrzliny nevyráběli.

Přitom

je

to

součást

cukrářské

výroby

a

je

více

neţ

pravděpodobné, ţe se s touto činností v budoucnu setkají. Proto je více neţ dŧleţité, aby ţáci výrobu zmrzliny ovládali. Z tohoto dŧvodu jsem zařadila do učební osnovy výrobu zmrzliny ze základních surovin. Tato výroba není obtíţná, proto to nebude zátěţ ani pro učitele odborného výcviku, ani pro ţáky. Dále jsem se zaměřila podrobněji na tématický celek DIA výrobky. Vţdy se ţáci učili vyrábět výrobky pouze pro diabetiky a to v omezeném rozsahu. V současnosti je potřeba se zaměřit i na ostatní diety. Ţáci nejsou připravováni v odborném výcviku ani v teoretické výchově na moţnost výroby s rŧzným omezením surovin. Z tohoto dŧvodu jsem do učebních osnov přidala výrobu výrobkŧ, které respektují jisté omezení spotřebitelŧ.

52

Hodinové rozvrţení: 27,5 hodin týdně Celkem: 880 hodin Výsledky vzdělávání

Počet

Ţák:

hodin

Učivo

1. Úvod do cukrářské výroby

- Se orientuje na pracovišti

- Seznámení s pracovištěm

- Dodrţuje osobní hygienu

- Osobní hygiena

- Dodrţuje čistotu na pracovišti

- Hygiena a sanitace výrobních

- Dbá na ochranu surovin a hotových

místností - Hygienická ochrana surovin a hotových výrobkŧ - Bezpečnost práce

výrobkŧ

12

- Dodrţuje bezpečnost práce a chrání své zdraví, ale i zdraví ostatních - Obsluhuje stroje a zařízení

Obsluha stroje a zařízení Metody vyučování: Toto téma není uţ vyučováno, pokud ţák nepřestoupí na jiné pracoviště. Popřípadě se pouze zopakuje. Hodnocení: Ţáci jsou hodnocení během celého prŧběhu odborného výcviku. Ţáci jsou hodnoceni dle jejich osobní hygieny, dodrţování čistoty na pracovišti a dodrţování všech výše zmíněných předpisŧ.

53

2. Perníkové těsto

- Vybere a upraví suroviny pro výrobu perníkového těsta - Připravuje a zadělává perníkové těsto - Upravuje, tvaruje a peče těsto

150

- Připravuje vhodné náplně - Dohotovuje výrobky z perníkového těsta Metody vyučování: Celou přípravu těsta učitel ţákŧm předvádí a ţáci činnost učitele pozorují. Poté činnost uskutečňují ţáci samostatně. Výrobky ţáci dohotovují jiţ samostatně z předchozích zkušeností. Hodnocení: Ţáci jsou hodnoceni na základě technologického postupu při výrobě perníkového těsta. Poté se hodnotí jiţ finální dohotovený výrobek. Hodnocení probíhá i na základě mnoţství vadných výrobkŧ. U perníkového těsta vzniká mnoho vad. Pomŧcky: Záleţí na druhu vyráběného výrobku. K dohotovení se pouţívají rŧzné formy, vypichovače.

54

- Vybere a upraví suroviny pro výrobu

3. Kynuté těsto - Listové

kynuté

těsto

(plundrové)

perníkového těsta - Připraví kvásek - Míchá těsto - Tvaruje a peče výrobky z kynutého těsta

156

- Připravuje vhodné náplně - Dohotovuje výrobky z kynutého těsta - Vyrábí výrobky z plundrového těsta Metody vyučování: Učitel jen pomáhá při výrobě kynutého těsta. Celkovou výrobu a dohotovení uskutečňují ţáci samostatně. Jako pomŧcka ţákŧm při výrobě slouţí normy. Hodnocení: Při hodnocení se posuzuje hmotnost výrobkŧ. Hmotnost a velikost musí odpovídat normám. Dále se hodnotí správné dohotovení výrobkŧ. Při hodnocení se bere v úvahu i mnoţství vadných výrobkŧ. Pomŧcky: Při tvarování jsou dŧleţité vypichovače. Ve větších provozech se na tvarování pouţívá dělící a tuţící stroj. 4. Zmrzliny

- Vyrábí zmrzliny ze základních surovin - Teoreticky

zná

výrobu

zmrzliny

z tekutých směsí

40

- Teoreticky zná zmrzliny připravované z práškových směsí Metody vyučování: Ţák pracuje samostatně, učitel pozoruje a opravuje chyby. Ţák pracuje s textem, kdy za pomocí učebnic získává teoretické vědomosti o výrobě zmrzlin. 55

Hodnocení: U zmrzlin se hodnotí technologický postup při výrobě. Dále se hodnotí její konzistence. Teoretické vědomosti se získávají za pomocí ústního a písemného zkoušení. Pomŧcky: Pro tvarovanou zmrzlinu se pouţívají plechové pocínované formy. 5. DIA výrobky

- Vybere a upraví suroviny pro výrobu DIA výrobkŧ - Zná zásady pro výrobu dietních výrobkŧ - Vyrábí výrobky pro diabetiky - Vyrábí výrobky pro bezlepkovou dietu

60

- Vyrábí výrobky pro redukční dietu - Vyrábí výrobky pro ţlučníkovou dietu - Vyrábí výrobky pro ţaludeční dietu Metody vyučování: Ţák pracuje samostatně bez pomoci učitele odborného výcviku. Hodnocení: Hodnotí se technologický postup výroby a finální výrobky. Pomŧcky: Při výrobě DIA výrobkŧ se pouţívají základní pomŧcky (pec, vařič, noţe, vykrajovátka…

56

6. Restaurační moučníky

- Zná technologické postupy restauračních moučníkŧ - Připravuje

a

podává

restaurační

68

moučníky Metody vyučování: Učitel odborného výcviku nejprve sám předvede činnost a poté ţáci pracují samostatně. Hodnocení: Hodnotí se technologický postup výroby a finální výrobky. Hodnotí se estetické podávání výrobkŧ. Pomŧcky: V menších provozovnách se pouţívají základní pomŧcky doplněné pomŧckami podle vyráběného druhu výrobku. Ve větších provozovnách se při výrobě pouţívají děličky, plničky například při výrobě koblih. 7.

Hodnocení

cukrářských výrobků

jakosti

- Zná zpŧsoby hodnocení jakosti - Kontroluje jakost cukrářských výrobkŧ - Vyvarovává se příčinám stárnutí výrobkŧ 48 - Ovládá

zpŧsoby

trvanlivosti výrobkŧ

57

prodluţování

Metody vyučování: Ţáci pracují s učebnicí při získávání vědomostí. Učitel ţákŧm předává informace pomocí přednášky. Hodnocení: Učitel hodnotí ţáky při procházení všech tématických celkŧ a sleduje jejich činnost. Pomŧcky: K činnosti ţáci pouţívají odbornou literaturu. 8.

Opakování

tématických

celků - Polevy - Náplně - Úprava cukru vařením - Pevná tuková těsta - Třená linecká těsta - Pálená hmota - Listové těsto - Lehké šlehané hmoty

300

- Těţké šlehané hmoty - Speciální šlehané hmoty - Třené hmoty - Jádrové hmoty - Čajové a paříţské pečivo - Smetanové výrobky a náplně - Ozdoby a příprava hmot - Speciální výrobky - Perníkové těsto 58

- Kynuté těsto - Zmrzliny - DIA výrobky - Restaurační moučníky Na konci 3. ročníku se kompletně opakuje učivo za celé tři roky.

59

ZÁVĚR V mojí bakalářské práci jsem se zabývala tvorbou školního vzdělávacího programu oboru vzdělání cukrář. V praktické části jsem se zabývala učebními osnovami pro odborný výcvik oboru vzdělání cukrář. Učební osnovy jsem rozpracovala na všechny tři ročníky vzdělání. Dále jsem si vybrala tématický celek Nahřívané šlehané hmoty a vytvořila tak modelový příklad výuky, která je rozloţena do několika dní. Při vytváření učebních osnov jsem se zaměřila na současné trendy v tomto oboru. Z tohoto dŧvodu jsem provedla drobné změny jak při vytváření tematických celkŧ, tak při určování hodinového rozvrţení. Učební osnovy jsem doplnila u kaţdého tematického celku o metody vyučování, pomŧcky a hodnocení. Učitelŧm tento doplněk umoţní se lépe připravit na výuku. Modelový příklad výuky má slouţit učitelŧm při výuce tématického celku Nahřívané šlehané hmoty a na základě mého zpracování si vytvořit modelové příklady ostatních tématických celkŧ. Některé školy tvoří na kaţdý školní rok nový školní vzdělávací program. Proto je pravděpodobné, ţe učitelé budou spolupracovat při tvorbě školního vzdělávacího programu. Moje práce má učitelŧm slouţit jako pomŧcka při této spolupráci.

60

POUŢITÉ CITACE 1

KOLEKTIV AUTORŦ. Teorie a praxe tvorby školních vzdělávacích programů: Další

vzdělávání pedagogických pracovníkŧ odborných škol na podporu přípravy a realizace školních vzdělávacích programŧ. Praha: NUOV, 2008. 110. 2

KOLEKTIV AUTORŦ. Teorie a praxe tvorby školních vzdělávacích programů: Další

vzdělávání pedagogických pracovníkŧ odborných škol na podporu přípravy a realizace školních vzdělávacích programŧ. Praha: NUOV, 2008. 110. 3

Rámcový vzdělávací program oboru vzdělání: 29-54-H/01 cukrář. Národní ústav

odborného vzdělávání [online]. 2007 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z: www.nuov.cz 4

ŠVARCOVÁ, Iva. Základy pedagogiky. Vyd. 2. Praha : VŠCHT, 2008. 315 s. ISBN

978-80-7080-690-6. 5

Rámcový vzdělávací program oboru vzdělání: 29-54-H/01 cukrář. Národní ústav

odborného vzdělávání [online]. 2007 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z: www.nuov.cz 6

KOLEKTIV AUTORŦ. Teorie a praxe tvorby školních vzdělávacích programů: Další

vzdělávání pedagogických pracovníkŧ odborných škol na podporu přípravy a realizace školních vzdělávacích programŧ. Praha: NUOV, 2008. 110. 7

Rámcový vzdělávací program oboru vzdělání: 29-54-H/01 cukrář. Národní ústav

odborného vzdělávání [online]. 2007 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z: www.nuov.cz 8

KOLEKTIV AUTORŦ. Teorie a praxe tvorby školních vzdělávacích programů: Další

vzdělávání pedagogických pracovníkŧ odborných škol na podporu přípravy a realizace školních vzdělávacích programŧ. Praha: NUOV, 2008. 110.

61

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY BLÁHA, Ludvík; CONKOVÁ, Věra; KADLEC, František. Cukrářská výroba I. Vyd. 3. Praha : INFORMATORIUM, 2001. 155 s. ISBN 80-86073-85-8. BLÁHA, Ludvík; CONKOVÁ, Věra; KADLEC, František. Cukrářská výroba II. Vyd. 3. Praha : INFORMATORIUM, 2001. 173 s. ISBN 80-86073-86-6. BLÁHA, Ludvík; CONKOVÁ, Věra; KADLEC, František. Cukrářská výroba III. Vyd. 3. Praha : INFORMATORIUM, 2001. 183 s. ISBN 80-86073-87-4. KOŠŤÁLOVÁ, Hana. Školní vzdělávací program krok za krokem: pomocník při sestavování vlastního školního vzdělávacího programu. Praha: Dashöfer Holding & Verlag Dashöfer, 2007. KOLEKTIV AUTORŦ. Teorie a praxe tvorby školních vzdělávacích programů: Další vzdělávání pedagogických pracovníkŧ odborných škol na podporu přípravy a realizace školních vzdělávacích programŧ. Praha: NUOV, 2008. 110. Střední škola potravinářská a sluţeb Charbulova 106, Školní vzdělávací program cukrář, dodatek č. 2.Brno, 2010. ŠVARCOVÁ, Iva. Základy pedagogiky. Vyd. 2. Praha : VŠCHT, 2008. 315 s. ISBN 978-80-7080-690-6. Pouţité elektronické zdroje ČADÍLEK, Miroslav. Didaktika praktického vyučování I. [online]. Brno, 2005 [cit. 2011-10-07]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/winf/learn/skripta/dpv/dpv1.pdf ČADÍLEK, Miroslav a Pavla STEJSKALOVÁ. Didaktika praktického vyučování II. [online].

Brno,

2001

[cit.

2011-11-12].

Dostupné

z:

http://www.ped.muni.cz/winf/learn/skripta/dpv/dpv2.pdf Rámcový vzdělávací program oboru vzdělání: 29-54-H/01 cukrář. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2007 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z: www.nuov.cz Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sb. 561/2004. 2004, 190. Dostupné z: www.msmt.cz ZAPLETALOVÁ, Jitka. Školní vzdělávací program odborného výcviku pro obor vzdělání

cukrář

[online].

Brno,

2009 62

[cit.

2012-01-28].

Dostupné

z:

http://is.muni.cz/th/208761/pedf_b/Bakalarska_prace.pdf.

Bakalářská

práce.

Masarykova univerzita. Vedoucí práce Pavla Stejskalová. Školní vzdělávací program oboru cukrář. Střední škola potravinářská a služeb: Charbulova

106

[online].

2011

[cit.

2011-12-19].



63

Dostupné

z:

Příloha Modelový příklad výuky Předmět: Odborný výcvik 2. ročník Tématický celek: Nahřívané šlehané hmoty Den první Přípravná část Ţáci řádně upraveni si nastoupí před učitele odborného výcviku. Učitel si zaznamená docházku. Poté zkontroluje vzhled ţákŧ. Ţák musí být čistý, upravený. Musí mít krátké, čisté, nenalakované nehty. Pokud učitel není spokojen se vzhledem ţáka, musí ho vyzvat k nápravě. Před začátkem výukového dne si učitel prověří znalosti z minulých vyučovacích dnŧ. Dále se prověřují teoretické znalosti tematického celku, který bude nadcházet. Výuka odborného výcviku by měla navazovat na výuku teoretických předmětŧ, proto ţáci přicházejí na odborný výcvik jiţ s teoretickými vědomostmi. Učitel ţáky seznámí s činnostmi, které budou náplní vyučovacího dne. Ţáci jiţ umějí vyrobit lehké šlehané hmoty. Učitel ţákŧm předloţí normy surovin, kdy si ţáci ujasní, které suroviny je potřeba připravit a naváţit. Ţáci dle pokynŧ vypočítají normy surovin na určitý počet kusŧ. Neţ ţáci budou suroviny chystat a váţit, učitel musí výpočty zkontrolovat. Výpočty surovin mají vliv na celý výrobek. Prŧběţná část Ţáci pracují ve skupinkách v počtu 2-3 ţáci. Ţáci hmoty připravují ve skupinkách na základě instrukcí učitele. Učitel skupinky obchází a kontroluje správnost postupu. Ţáci hmotu nahřívají ručně na vařiči. Učitel ţáky upozorňuje na moţné chyby, které mohou vzniknout při přípravě hmoty. Po správné teplotě ţáci zahřátou hmoty přelijí do kotle. Za pomocí metly nechají hmotu šlehat na správnou konzistenci. Mezitím učitel kaţdému ţákovi určí výrobek, který bude dohotovovat. Ţák podle svého výrobku připraví pomŧcky potřebné k tvarování výrobkŧ. Mŧţe se jednat o tvarovaný dort např. auto, kde si ţák připraví dortovou formu, kterou si vymaţe tukem a vysype

moukou. Pokud byl ţákovi přiřazen např. kulatý dort, připraví si ráfek, který si kolem dokola obloţí uţitkovým papírem. Poslední moţnost mŧţe být výrobek z roládových plátŧ (např. rolády, řezy). K tomuto výrobku si ţák připraví plechy s pečícími papíry, na kterých budou za pomoci cukrářského hladkého noţe roztírat hmotu. Po vyšlehání hmoty v kotli, ţáci vypnou stroj a kotel s hmotou vytáhnout. Jeden ţák do kotle přisypává mouku a druhý zlehka hmotu promíchává rukou. Učitel obchází skupinky a kontroluje míchání, popřípadě ţáka zastaví a správné míchání předvede. Během míchání hmoty učitel upozorňuje na moţné chyby, které mohou vzniknout při špatném promíchávání hmoty. Po správném promíchání hmoty ţáci samostatně tvarují výrobek, který jim byl přidělen. Učitel kaţdého ţáka zkontroluje a poté ţáci vytvarovanou hmotu dají do předehřáté pece. Během pečení výrobky v peci kontrolují a uklízejí svá pracoviště. Po upečení nechají ţáci výrobky dostatečně vychladnout. Mezitím si ţáci chystají na základě instrukcí učitele náplně k dohotovení výrobkŧ. Tématický celek Náplně probírali v prvním ročníku, a proto jiţ pracují samostatně bez pomoci svého učitele. Výrobu krému připravují společně. Kaţdý ţák si dohotoví krém podle svého určeného výrobku. Po vychladnutí dortových korpusŧ si ţáci korpusy připraví na naplnění a obmazání krémy. Své výrobky si naplní a obmaţou krémy a nechají takto připravený výrobek ztuhnout v chladu. Ţák má nárok na pŧlhodinovou přestávku, kterou čerpá po domluvě s učitelem. Závěrečná část Ţáci po ukončení pracovní činnosti uvedou svá pracoviště do pŧvodního stavu. Po zkontrolování úklidu učitelem si ţáci nastoupí k hodnocení. Učitel zhodnotí celý vyučovací den komplexně. Poté kaţdého ţáka zhodnotí individuálně. Před ukončením výuky se hromadně zopakuje učivo, které si během dne měli všichni osvojit. Den druhý Přípravná část Ţáci řádně upraveni si nastoupí před učitele odborného výcviku. Učitel si zaznamená docházku. Poté si ţáky zkontroluje. Ţák musí být čistý, upravený. Musí mít krátké, čisté, nenalakované nehty. Pokud učitel není spokojen se vzhledem ţáka, musí ho

vyzvat

k nápravě.

Před začátkem vyučovacího dne si učitel prověří znalosti z minulých vyučovacích dnŧ. Učitel ţáky seznámí s činnostmi, které budou náplní vyučovacího dne. Prŧběţná část Kaţdý ţák si přinese svŧj připravený výrobek. Na základě instrukcí učitele výrobek bude dohotovovat. Ţáci k dohotovení pouţívají rŧzné ozdoby. Tento tématický celek sice nemají probraný, ale základy jiţ mají z minulých tématických celkŧ. Například dozdobení mŧţe provést učitel odborného výcviku. Po dokončení finálního výrobku kaţdý ţák předloţí hotový výrobek učiteli k hodnocení. Po hodnocení výrobkŧ se celý proces opakuje. Ţáci jiţ pracují při výrobě nahřívané šlehané hmoty samostatně. Přidělené výrobky se mění, aby kaţdý ţák vyrobil minimálně jednou všechny výrobky z tematického celku. Závěrečná část Ţáci po ukončení pracovní činnosti uvedou své pracoviště do pŧvodního stavu. Po zkontrolování úklidu učitelem si ţáci nastoupí k hodnocení. Učitel zhodnotí celý vyučovací den komplexně. Poté kaţdého ţáka zhodnotí individuálně. Před ukončením výuky se hromadně zopakuje učivo, které si během dne měli ţáci osvojit.