MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů

Závodní aerobik v České republice Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Lenka Svobodová, Ph.D.

Linda Kopencová Animátor sportovních aktivit

Brno, 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Závodní aerobik v České republice“ vypracovala samostatně a použitou literaturu a veškeré další zdroje jsem řádně ocitovala a uvedla v přiloženém seznamu použitých zdrojů.

V Brně, dne 15. prosince 2014

podpis ……………………….

Poděkování

Ráda bych poděkovala Mgr. Lence Svobodové, Ph.D. za rady, vedení a pomoc při vypracování bakalářské práce.

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 6 Cíl práce .................................................................................................................. 7 1

Historie aerobiku ............................................................................................. 8

2

Obecná charakteristika aerobiku ................................................................... 10

3

Závodní aerobik v České republice ............................................................... 11

4

Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz ....................................................... 12 4.1

5

4.1.1

SAMC (Soutěžní Aerobic Master Class) ........................................ 16

4.1.2

ATS (Aerobic Team Show) ............................................................ 17

4.1.3

Fitness týmy .................................................................................... 19

4.1.4

Sportovní aerobik ............................................................................ 22

Česká gymnastická federace ČGF ................................................................ 26 5.1

6

7

8

Soutěže Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz ............................. 14

Soutěže České gymnastické federace ..................................................... 27

5.1.1

Gymnastický aerobik ...................................................................... 28

5.1.2

Dance aerobik.................................................................................. 32

5.1.3

Step aerobik ..................................................................................... 34

5.1.4

Team aerobik ................................................................................... 37

Srovnání sestav závodního aerobiku ............................................................. 39 6.1

Srovnání sestav gymnastického a sportovního aerobiku ........................ 39

6.2

Srovnání sestav dance aerobiku a fitness aerobiku ................................ 40

6.3

Srovnání sestav step aerobiku u obou organizací ................................... 42

6.4

Srovnání sestav team aerobiku a sportovního aerobiku III. VT ............. 43

Vzdělávání budoucích trenérů a rozhodčích závodního aerobiku ................ 44 7.1

Vzdělávání u FISAF.cz .......................................................................... 44

7.2

Vzdělávání u ČGF .................................................................................. 47

Srovnání počtu závodníků ............................................................................. 52 8.1 Srovnání počtu závodníků na MČR 2014 v gymnastickém a sportovním aerobiku ............................................................................................................. 52 8.1.1

Kategorie AG1/Kadet...................................................................... 52

8.1.2

Kategorie AG2/Junior ..................................................................... 53

8.1.3

Kategorie Senior.............................................................................. 54

8.2 Srovnání počtu závodníků na MS 2014 v gymnastickém a sportovním aerobiku ............................................................................................................. 55 Osobnosti českého závodního aerobiku ........................................................ 59

9

9.1

Olga Šípková .......................................................................................... 59

9.2

Kateřina Protivínská ............................................................................... 60

10

Závěr ............................................................................................................. 62

11

Seznam použitých zdrojů .............................................................................. 65

12

Seznam zkratek ............................................................................................. 67

13

Seznam obrázků ............................................................................................ 68

14

Seznam tabulek ............................................................................................. 68

Resumé .................................................................................................................. 69

Úvod Pro svoji závěrečnou bakalářskou práci jsem si vybrala téma závodní aerobik v České Republice. Problémem tohoto sportu v ČR je působení dvou organizací zabývajících se závodním aerobikem. Jedná se o Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz, a o Českou gymnastickou federaci. Tyto organizace, přestože se věnují stejnému sportu, spolu v současné době vůbec nespolupracují. Snaží se působit samostatně a prezentují se takto i na mezinárodní úrovni. Toto téma je aktuální nejen z toho důvodu, že je aerobik jedním z nejoblíbenějších sportů pro veřejnost, ale hlavně proto, že se mu začíná věnovat spousta dětí již od útlého věku. Závěrečnou práci na téma závodní aerobik jsem si vybrala také proto, že jsem se aerobiku věnovala jako závodnice jedenáct let a měla jsem možnost působit pod oběma organizacemi. Moje bakalářská práce by mohla být určena těm, kteří se závodním aerobikem začínají a nejsou rozhodnuti, která organizace a jaký druh závodního aerobiku by pro ně byl nejlepší volbou. Práce je určena také pro budoucí trenéry nebo lektory, pro rodiče, kteří se rozhodují jaký sport pro své dítě vybrat a v neposlední řadě také pro veřejnost, která by se chtěla dozvědět více informací o tom, co vůbec závodní aerobik obnáší. Zpracování tématu o závodním aerobiku v České republice je aktuální také z důvodu toho, že existuje jen minimum publikací, které se věnují tomuto sportu, a tudíž veřejnost nemá možnost se o tomto sportu dozvědět více informací. Jelikož jsem se několik let závodnímu aerobiku věnovala, budu ve své práci čerpat z velké části z vlastních zkušeností a znalostí, které jsem načerpala jako závodnice, ale také jako pomocná trenérka. Ke zpracování své bakalářské práce jsem si nastudovala potřebné materiály jak v odborných publikacích, tak i částečně na internetových stránkách obou organizací. Rovněž jsem využila své znalosti o závodním aerobiku, které jsem nasbírala v období své aktivní kariéry. Zároveň jsem oslovila osoby spojené s oběma organizacemi a poprosila je o poskytnutí potřebných informací nutných ke zpracování bakalářské práce.

6

Cíl práce Hlavním cílem této práce je porovnat mezi sebou činnosti organizací Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz a České gymnastické federace, které se věnují závodnímu aerobiku u nás. Dílčími cíli pro tuto práci jsem si zvolila: 

popsat typy soutěží a rozdělení věkových kategorií v obou organizacích,



popsat programy na vzdělávání trenérů, lektorů a rozhodčích v obou organizacích,



srovnat počty závodníků na posledním Mistrovství České Republiky obou organizací,



představit

nejvýznamnější

reprezentantky

obou

se zasadily o propagaci aerobiku svých organizací.

7

organizací,

které

1 Historie aerobiku První písemné zmínky o aerobiku jako takovém se objevují v roce 1968, kdy v USA vychází kniha s názvem Aerobics, kterou napsal lékař působící v amerických ozbrojených silách Kenneth H. Cooper. Tato kniha čtenáři popisuje, jak dosáhnout optimální fyzické zdatnosti pomocí cviků, které Cooper sám vytvořil pro příslušníky americké armády. Odhaluje zde také výhody cvičení podporujícího kardiovaskulární systém. Cooperův program byl založen na postupném kontrolovaném zvyšování dávek cvičení. Tyto poznatky poprvé nasměřovala k dnešnímu aerobiku Američanka Jackie Sorensenová, která aplikovala principy aerobního cvičení na moderní tanec, čímž nejvíce oslovila především ženy. Do jednotlivých tanečních hodin tak postupně pronikaly prvky z gymnastiky a postupem času vznikla podoba, kterou v dnešní době označujeme jako aerobik. Aerobic je ovšem specifický tím, že se vyvíjí, čímž nejenže vznikají nové druhy, ale na základě stále nových poznatků je neustále vylepšována náplň a metodika (Macáková, 2001). Velký vliv na rozvoj popularity aerobiku měla jistě herečka a propagátorka aerobiku Jane Fondová, jejíž videokazety obsahující cvičební programy aerobiku se rychle rozšířily po celém světě. I přes to, že se mnohdy jednalo o ne příliš kvalitní kopie, podle těchto záznamů cvičila spousta žen, které se chtěly udržovat v kondici a mít svoji váhu pod kontrolou. K videokazetám pak také postupně přidávaly kazety s hudbou, televizní vstupy s lekcemi aerobiku, ale také začaly vznikat různé propagační materiály, které doporučovaly známé herečky, zpěvačky i tanečnice (Macáková, 2001). Zde je nutné zdůraznit, že cvičení v této době vycházelo především z joggingu a nebylo příliš uspořádané. Ze zdravotního hlediska tedy nebylo ke cvičencům ani příliš šetrné. V polovině 80. let se dostává aerobik také do podvědomí české veřejnosti. Navazuje zde na tradici a oblíbenost tzv. „džezgymnastiky“ a gymnastiky jako takové, aerobní blok se pak nesl v duchu rokenrolu.

8

Po roce 1989 nastal u nás největší boom aerobiku, kdy lidé měli možnost shlédnout lekce zahraničních lektorů, začala se objevovat první soukromá fitness centra a organizace, které pořádají různá školení. Začalo vzdělávání instruktorů a lektorů a začalo se používat mezinárodní názvosloví včetně tzv. verbálního a neverbálního cueingu. Verbálním cueingem se myslí jednoduchá slovní komunikace mezi lektorem a cvičencem, např. upozornění na změnu, odpočítávání začátku pohybu, motivace cvičence. Neverbální cueing je pak jednoduchá gestikulace, ukazování a mezinárodní signalizace prvků aerobiku. Jeho součástí je také oční kontakt se skupinou. Neverbální cueing musí být přesný, včasný a dobře viditelný (Skopová & Beránková, 2008). Vzdělávání instruktorů zaznamenalo značný posun ve chvíli, kdy se kromě techniky cvičení a práce s hudbou začal do školení začleňovat i zdravotnický pohled na cvičení a fyziologie cvičení, což aerobiku vyneslo daleko větší zájem a atraktivitu ze strany veřejnosti. Do lekcí se začaly zařazovat posilovací bloky (= část hodiny), ale také různé pomůcky jako jsou činky, overbally, gumové pásky apod. Po roce 1989 se začala i u nás díky otevřenému zahraničnímu vlivu objevovat celosvětově rozšiřovaná hnutí wellness – fitness, první soukromá i mezinárodní fitness centra a další školící organizace. Objevuje se step aerobik, který z původního

stepového

tréninku

(G. Millerová)

vyvinula

firma Reebok a Kelly Watsonová ve spolupráci s univerzitou v San Diegu (Skopová & Beránková, 2008, p. 11). Oblibě se aerobik v této době těšil také díky úspěchům českých reprezentantů na poli závodního aerobiku. Naši závodníci vyvinuli maximální úsilí k tomu, aby dohnali své soupeře ze západních zemí. To se jim podařilo natolik, že v roce 1997 získala pro Českou republiku první titul mistryně světa naše nejznámější závodnice a propagátorka aerobiku Olga Šípková. Aerobik se neustále vyvíjí jak v metodice cvičení, v technice cvičení, ve výběru hudby, obutí, oblečení, tak také ve výběru pomůcek. Vedle tanečních druhů aerobiku je možnost si vybrat z nepřeberného množství lekcí zaměřených

9

na posilování, na práci s různým náčiním (overball, bossu, velké míče…), lekce na posílení středu těla kombinované s protažením (Core), ale také lekce na odreagování zaměřené na zlepšování celkové psychofyzické kondice.

2 Obecná charakteristika aerobiku Macáková (2001) prezentuje aerobik jako specifickou formu gymnastiky na moderní hudbu, zaměřenou na zlepšování úrovně aerobní zdatnosti cvičenců. Jak vyplývá ze samotného názvu slova „aerobik“, jedná se o činnost, kdy se převážná část energie pro svalovou práci získává za přísunu kyslíku. Velice důležitým energetickým zdrojem svalové práce jsou (a to chtějí slyšet všechny ženy) hned po cukrech tuky! Jejich spalováním (slučováním s kyslíkem) vznikají jako odpadní produkty oxid uhličitý, který je vydechován, a voda, která z těla odchází v podobě potu (Macáková, 2001, p. 13). Cvičení aerobiku sebou nese celou řadu výhod. Je dostupný po celý rok ve fitness centrech, přes léto je možné cvičit i venku, různé formy aerobiku jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, pro děti je aerobik dobrou průpravou pro další sporty případně dobrou průpravou pro závodní aerobik, mohou ho provozovat lidé na všech úrovních zdatnosti a je hlavně je finančně dostupný. Asi všeobecně nejznámější a nejčastější dělení aerobiku je dělení na aerobik: 

rekreační (kroužky aerobiku ve škole, cvičení doma podle DVD…),



komerční (aerobik ve fitness centrech),



závodní (různé formy soutěží).

10

Aerobik rekreační a komerční se dle Gomézové (2009) dále může dělit na: 

Low impact aerobik – zde se používají pohyby, při kterých zůstává vždy jedno chodidlo v kontaktu se zemí (kroky, ukroky, krokové variace)



High impact aerobik – zde se používají pohyby, při kterých v určitém okamžiku nemají chodidla kontakt se zemí (skoky, poskoky).

Při hodinách tzv. „mix aerobiku“ se většinou setkáme s kombinací low a high impact aerobiku. V ostatních lekcích se setkáváme především s low impact aerobikem. High impact aerobik se po celou dobu lekce ze zdravotních důvodů nedoporučuje. Má-li aerobik splnit svůj účel a přinést nám očekáváné výsledky, měl by být, mimo jiné, správně technicky odcvičen (Macáková, 2001, p. 25).

3 Závodní aerobik v České republice V České republice momentálně působí dvě organizace pořádající závody v aerobiku. Oficiální název první organizace je Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz (dále FISAF.CZ) působící pod hlavičkou mezinárodní organizace FISAF International. FISAF International je mezinárodní, nezávislá, demokratická a nevýdělečná federace, která se věnuje soutěžním formám aerobiku a rozvoji odvětví

v

oblasti

aerobic

a

fitness

v

mezinárodním

(http://www.fisaf.cz/images/stories/fitness-pravidla-2013_final.pdf).

měřítku U

této

organizace nazýváme závodní aerobik jako sportovní aerobik. Druhou organizací je Česká gymnastická federace (dále ČGF) působící pod hlavičkou mezinárodní organizace Fédération Internationale de Gymnastique (dále FIG). FIG je neziskovou organizací a je řídícím orgánem pro gymnastické sporty (sportovní gymnastika, moderní gymnastika, skoky na trampolíně,

11

gymnastický aerobik, akrobatická gymnastika, teamgym) po celém světě. Byla založena 23. července 1881 a jedná se tedy o nejstarší existující mezinárodní sportovní organizaci.

U této organizace nazýváme závodní aerobik jako

gymnastický aerobik. Každá z těchto organizací pořádá vlastní závody mistrovství České republiky, mistrovství Evropy i mistrovství světa. Gymnastický aerobik se navíc účastní i Světových her World Games.

4 Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz Informace k celé kapitole byly získány ze Stanov Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz (bývalý ČSAE), které jsou dostupné z následující webové stránky: www.fisaf.cz/images/stories/01_Stanovy_FISAFcz_2014_FIN3.pdf.

Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz je sdružením občanů, zajímajících se o různé druhy aerobiku, a to bez omezení věkových, politických, náboženských a názorových. Vnikl registrací ke dni 14. 12. 1992. Účelem FISAF.cz je činnost v oblasti tělesné výchovy a sportu, zejména vytváření podmínek pro rozvoj rekreačních a soutěžních forem aerobiku a fitness s cílem: a) zlepšovat zdraví a kondici jednotlivců, b) zajišťovat organizaci soutěžních forem aerobiku a fitness, c) zvyšovat výkonnostní úroveň závodníků, d) umožnit závodníkům, které FISAF.cz nominuje, důstojnou reprezentaci České republiky na mezinárodních soutěžích.

V souladu s tímto účelem je FISAF.cz stálým členem mezinárodní nevládní organizace FISAF International. Jako takový má FISAF.cz jako jediný sportovní svaz v České republice výhradní právo: 12

a) organizovat soutěže v soutěžních formách aerobiku a fitness na území České republiky, které vycházejí z pravidel FISAF International, b) vysílat

závodníky

na

mezinárodní

závody

zaštiťované

FISAF

International, a to včetně Mistrovství Evropy a světa, c) udělovat certifikát o dosažení konkrétního stupně minimálních standardů znalostí a dovedností fitness profesionálů s mezinárodní platností a povinnost zajišťovat dodržovaní předpisů FISAF International svými členy.

FISAF.cz naplňuje svůj účel zejména následující hlavní činností: a) vytváří podmínky pro soustavnou sportovní přípravu jednotlivců, sportovní výchovu dětí a mládeže a podílí se na přípravě dětí a mládeže pro soutěže různých výkonnostních tříd, b) výhradně vyhlašuje a organizuje soutěže na území České republiky na všech úrovních, přímo je řídí prostřednictvím svých orgánů a rozhoduje o využití práv k nim; zabezpečuje reprezentaci České republiky v soutěžích FISAF International a pořádá mezinárodní soutěže, c) vydává Pravidla, Soutěžní řád, Registrační řád a přestupní řád, Disciplinární řád, Etický kodex a další předpisy pro organizaci a řízení soutěží na území České republiky, d) vytváří

podmínky pro

vzdělávání

sportovně

založené

veřejnosti

a organizuje, řídí a kontroluje přípravu a činnost instruktorů, trenérů, rozhodčích a funkcionářů, kteří se podílí na činnosti FISAF.cz včetně jejich vzdělávání a zajištění ověřování jejich kvalifikace, s cílem vzdělávat laickou veřejnost a vychovávat kvalifikované fitness profesionály, e) prosazuje a chrání zájmy a práva sektoru aerobiku a fitness, zejména jeho soutěžních republice

forem

vůči

veřejnoprávním

orgánům

v

České

v zahraničí, zabezpečuje jeho propagaci vůči veřejnosti

a udržuje a rozvíjí vztahy s veřejností, f) vytváří ekonomickou základnu a materiální podmínky pro svoji hlavní činnost a to i

13

g) prostřednictvím vedlejší hospodářské činnosti. Za tím účelem může vstupovat do právnických osob nebo je zakládat, h) vytváří podmínky pro osvětovou odbornou informovanost veřejnosti o výhodách sportovní činnosti a zejména aerobiku a fitness, vede své členy k dodržování základních etických, estetických a mravních pravidel a všestranně usiluje o to, aby aerobik a fitness byl čestný a nebyly používány látky nebo metody, které ovlivňují přirozený sportovní výkon, i) důsledně dohlíží na dodržování zákazu diskriminace jakékoli osoby nebo skupiny osob zejména kvůli jejich rase, etnickému původu, pohlaví, jazyku, náboženství, přesvědčení nebo věku a nepřípustné prohřešky proti rovnosti sankcionuje.

4.1 Soutěže Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz Než se dostaneme přímo k typům soutěží, které se pod FISAF.cz pořádají, ráda bych zde vysvětlila pár pojmů, které bude dobré znát při zkoumání těchto soutěží.

Rankingový systém hodnocení Cílem rankingového systému je určit vítěze pomocí majority umístění od všech rozhodčích. V rankingovém systému se hledá závodník s nejvyšším počtem umístění na prvním místě, na druhém atd., a tím se určí konečné pořadí. Tento systém hledá absolutní majoritu prvních míst (např. tři z pěti rozhodčích) pro určení vítěze. Pokud tato majorita není (např. dvě první místa), najde

systém

majoritu

umístění

z

druhého

místa

atd.

(http://www.fisaf.cz/images/stories/SAMC_I._a_II._VT__Individudal_Trophy_20 13.pdf).

14

Výkonnostní třídy Jedná se o třídy, které závodníky rozdělují jak dle výkonosti, tak dle toho, zda jsou registrovanými členy FISAF.cz, nebo ne. Výkonnostní třídy máme tři a jsou následující: I. výkonnostní třída – ta je určena pro vrcholové závodníky a reprezentanty. Pokud chce závodník startovat v této třídě, musí být registrovaným členem. Pouze v této výkonnostní třídě se pořádá mistrovství České republiky. II. výkonnostní třída – je určena pro závodníky, kteří již delší dobu trénují a připravují se na závody, ale ještě nedosahují kvalit špičkových závodníků a reprezentantů. Pokud chce závodník startovat v této třídě, musí být registrovaným členem. III. výkonnostní třída – tato třída je určena pro začínající závodníky. Není potřeba zde být registrovaným členem.

Struktura soutěží aerobiku pod FISAF.cz a věkové kategorie Strukturu jednotlivých soutěží aerobiku spadající pod FISAF.cz je možné vidět na obrázku 1.

Obr. 1 Struktura soutěží aerobiku pod FISAF (vlastní práce)

15

Věkové kategorie: 6,7 let, mini (8 – 10 let), kadet (11 – 13 let), junior (14 – 16 let), senior (17 a více let). Soutěžní kategorie sportovního aerobiku: IM – jednotlivci muži, IW – jednotlivkyně ženy, MP – smíšené páry, TR – tria.

4.1.1 SAMC (Soutěžní Aerobic Master Class) Jedná se o soutěž jednotlivců, která je určena pro zájemce převážně z komerčních forem aerobiku. Závod probíhá tak, že všichni účastníci jsou nejprve označeni startovním číslem, které musí být umístěno na viditelné místo. Po té vždy všichni závodníci z jedné věkové kategorie cvičí najednou, stejně jako při lekci komerčního aerobiku, sestavu, která je upravena dle věku závodníků. Závodník se snaží co nejlépe cvičit podle profesionálního lektora. Závod je zpravidla rozdělen do dvou kol. Ze základního kola postupuje následně patnáct nejlepších do finálového kola. V kategoriích 8 – 10 let a 11 – 13 let se hodnotí především provedení (technika), přirozený výraz a schopnost zachycení předvedeného. V kategoriích 14 – 16 let a 17 a více let se navíc přidává hodnocení silových schopností a flexibility. V soutěžním Aerobic Master Class se kromě nepostupových soutěží každoročně pořádá MČR, na které mají závodníci možnost postoupit z regionálních kol.

Věkové kategorie – do 7 let (nepostupová), 8 – 10 let, 11 – 13 let, 14 – 16 let, 17 a více let. Výkonnostní třída (VT) – pořádá se pro I. a II. výkonnostní třídu: I. výkonnostní třída je určena pro registrované závodníky a MČR se vyhlašuje jen pro tuto VT. Soutěží ve II. výkonnostní třídě se mohou účastnit registrovaní i neregistrovaní účastníci. 16

Délka cvičení – základní kolo 25 – 40 min, finále 15 – 30 min. Rozhodčí – zpravidla jeden hlavní rozhodčí + čtyři další rozhodčí. Vždy ale musí být lichý počet rozhodčích, hodnotí se dle tzv. rankingového systému každému závodníkovi se přiřazuje umístění a závodník s nejvíce prvními místy vítězí. Kritéria hodnocení Soutěžního Aerobik Master Classu – rozhodčí hodnotí u každého závodníka techniku cvičení, držení těla, přesnost a rozsah pohybů, schopnost rychle a přesně zachytit pohyby předváděné lektorem, prezentaci – tou je myšleno především to, jaký má závodník při cvičení výraz a zda je u něj vidět radost z pohybu. Dále se prezentací myslí také kontakt jak s rozhodčími, tak s diváky. V neposlední řadě se hodnotí vzhled závodníka – závodník by měl vypadat především zdravě, mít sportovní postavu, na sobě by měl mít oblečení a obuv vhodné na aerobik a vlasy by měl mít upravené (v případě dlouhých vlasů buď do culíku, drdolu, případně chycené sponkou). Body rozhodčí může snížit například za poskoky prováděné pouze na špičkách, za přehnané prohnutí kolen a loktů, nezpevněné držení těla, zvedání ramen atd.

4.1.2 ATS (Aerobic Team Show) Soutěž sedmi až dvacetičlenných týmů v pódiových skladbách, ve kterých závodníci předvádí nacvičené sestavy, které kombinují komerční aerobik se sportovním aerobikem a show. Sestavy mohou být bez náčiní, s náčiním nebo s nářadím, případně s dalšími pomůckami dle vlastního výběru. Choreografie ve všech věkových kategoriích musí obsahovat tyto povinné prvky: 

4x push ups (kliky),



4x high leg kicks střídavě pravou a levou nohou (čtyři švihy přednožmo povýš střídnonož),



4x jumping jacks s nápaditým použitím paží (poskok ze snožení do roznožení a zpět do snožení),



alespoň 2 skoky,

17



obrat jednonož o 360 stupňů,



dvě výrazné variace na 16 dob složené z kroků komerčního aerobiku,



alespoň 5 změn útvarů.

Hodnotí se především technika cvičení, flexibilita, synchronizace pohybů celého týmu, nápaditost sestavy a dresů, zapracování hudebního doprovodu do sestavy, originalita. V soutěžích Aerobic Team Show se kromě nepostupových soutěží každoročně pořádá MČR, na které mají závodníci možnost postoupit z regionálních kol.

Věkové kategorie – do každé věkové kategorie se tým řadí dle věkového průměru týmu závodníků. Věk se vypočítává z věku, kterého závodník dosáhne v daném roce (i pokud je narozen např. až 31. 12.). Kategorie jsou tedy: do 7,99 let, 8 – 10,50 let, 10,51 – 13,50 let, 13,51 – 16,50 let, 16,51 a více let. Výkonnostní třída – nebere se zde v potaz. Délka sestavy – 2 až 3 minuty pro všechny kategorie. Závodní plocha – 12 x 12 metrů. Rozhodčí – sedmičlenný panel rozhodčích je složen ze dvou technických rozhodčích, dvou artistik rozhodčích a tří rozhodčích aerobních + jedenkrát hlavní rozhodčí (ten nerozhoduje, pouze dohlíží na panel rozhodčích). Kritéria hodnocení sestav Aerobik Team Show: 

Techničtí rozhodčí hodnotí držení těla a celkový postoj, úroveň pohybů všech členů týmu, práci paží, koordinaci pohybu, techniku provedení jednotlivých cviků – nášlapy, postavení kolen a špiček, provedení povinných prvků. Srážky udělují v případě zařazení zakázaných cviků a chybějících povinných prvků.

18



Rozhodčí aerobní hodnotí vytrvalost, intenzitu, nasazení a plynulost sestavy, originalitu a náročnost zařazených paží – využít všech směrů, malá, velká páka, práce prstů, přesnost pohybu, rozsah pohybu a synchronizaci dolních končetin, složitost a originalitu sestavy, pohyb po ploše a maximální využití plochy, rychlost, pestrost a přesnost přechodů mezi útvary, četnost útvarů a střídání cvičenců v nich, přechody na zem a ze země do stoje, variabilitu přechodů. Srážky udělují v případě přešlapů a chybějících případně nečitelných útvarů a také za opakovaný stop-time ve skladbě.



Artistik rozhodčí hodnotí originální volbu motivu, výtvarné ztvárnění kostýmů, které musí ladit s použitým tématem sestavy, výběr hudby, který musí odpovídat věku cvičenců, musí být originální, musí být v adekvátním tempu, synchronizaci závodníků s hudbou, přirozený výraz, oční kontakt s rozhodčími i publikem, spolupráci mezi cvičenci a jejich synchronizaci.

Hodnocení – tzv. rankingový systém.

4.1.3 Fitness týmy Kategorii fitness týmů dělíme na fitness aerobik a step aerobik. Fitness týmy původně vychází z lekcí komerčního aerobiku a step aerobiku. Současná náročnost závodních sestav je ale natolik vysoká, že náročnost komerčních lekcí mnohokrát převyšuje. Fitness tým se skládá ze šesti až osmi členů (u II. a III. VT pěti až osmi členů) a v každém kole závodu musí být tento počet stejný. Ani jedna z kategorií neobsahuje žádné povinné prvky. Nejdůležitější v sestavách fitness týmů je sestavení choreografie tzv. pro tým. Znamená to, že všichni členové týmu by měli mít stejnou úroveň pohybových schopností, sestava by měla prokazovat synchronnost týmu a také vzájemnou interakci pohledem či pohybem. V každé sestavě by se měli objevit originální krokové variace, střídání nízkých a vysokých poloh, symetrické a asymetrické pohyby paží a pohyby hlavou. Velký důraz je také kladen na přesnost útvarů a vzdálenosti mezi členy, rychlost přesunů a využití celé závodní plochy.

19

U kategorie stepů se dále vyžaduje v každé sestavě trojí postavení stepu (na šířku, na délku a na diagonálu). Step v kategorii senior musí mít výšku minimálně 20 centimetrů, v kategorii junior a kadet musí mít minimální výšku 15 centimetrů. Každý závodník v týmu musí mít step stejně vysoký. Rozhodčí u každé sestavy hodnotí především schopnost týmu provést variabilitu pohybů, držení těla závodníků, přesnost pohybů, originalitu hudby a závodních dresů, synchronizaci celého týmu a také techniku cvičení. U kategorie step je to navíc tzv. steping (množství výstupů a sestupů ze stepu). Za zakázané cviky v sestavách se považují ty cviky, které jsou natolik nebezpečné, že by mohly ohrozit zdraví závodníka. U kategorie stepu jsou to navíc skoky z jednoho stepu na druhý, skok ze stepu na zem, sestup ze stepu vpřed a výstupy zády vzad na step, skládání stepů na sebe a zvedání stepu pokud je na něm jiný závodník. V soutěžích fitness týmů se v rámci ČR pořádají jak nepostupové soutěže, tak MČR. Na mezinárodní úrovni jsou to potom soutěže Open Cup, Mistrovství Evropy (ME) a Mistrovství světa (MS).

Věkové kategorie: 

I. VT – kadet 11 – 13 let, junior 14 – 16 let, senior 17 a více let,



II. VT – mini 8 – 10 let, kadet 11 – 13 let, junior 14 – 16 let, senior 17 a více let,



III. VT – 6 – 7 let, mini 8 – 10 let, kadet 11 – 13 let, junior 14 – 16 let, senior 17 – 27 let, 28 a více let.

Výkonnostní třídy – I. VT, II. VT, III. VT. Délka sestavy: 

6 – 7 let – 1:35 minuty, +/- 5 sekund,



8 – 10 let – 1:45 – 2:00 minuty, +/- 5sekund,



ostatní 2 minuty, +/- 5 sekund.

Závodní plocha – 9 x 9 metrů. 20

Rozhodčí – panel rozhodčích se skládá z hlavního rozhodčího a ze dvou skupin rozhodčích (techničtí a artistik). V každém závodě jsou dvě možnosti složení panelu rozhodčích: sedmičlenný (4x technický, 3x artistik) + 1x hlavní rozhodčí, pětičlenný (3x technický, 2x artistik) + 1x hlavní rozhodčí. Hlavní rozhodčí dohlíží na spravedlivé rozhodování panelu rozhodčích a zaznamenávání známek, jinak nerozhoduje. Kritéria hodnocení sestav fitness aerobiku: 

Techničtí rozhodčí hodnotí techniku provedení prvků, držení těla, intenzitu pohybů, obtížnost sestavy, schopnost týmu provést a prokázat variabilitu pohybů, práci paží, koordinaci pohybu.



Rozhodčí artistik hodnotí originalitu a kreativitu choreografie, soulad s vybranou hudbou, synchronizaci pohybů, schopnost týmu prokázat stejnou úroveň schopností a dovedností, interakci mezi závodníky, vzhled a výraz cvičenců.

Kritéria hodnocení sestav step aerobiku: 

Rozhodčí techničtí hodnotí: o obtížnost

sestavy

-

využití

náročných

krokových

variací

charakteristických pro step aerobik, využití složitých pohybů paží, o intenzitu sestavy – maximální využití stepových pohybů, využití prvků z low impact aerobiku a power stepu, rychlost předváděných pohybů, stepping, o krokové variace a přechody – variabilita krokových variací a přechodů mezi stepy, různá postavení stepů, změny pozic mezi členy týmu o provedení – vhodný výběr hudby, stejně vysoká úroveň techniky u všech členů týmu, přesná poloha chodidel na stepu, správně držení těla při výstupu na step i při sestupu ze stepu. 

Rozhodčí artistik hodnotí – zařazení pohybů vhodných pro step aerobik, využití co nejméně choreografie na zemi, kreativní krokové variace, kreativní interakce mezi členy týmu, vhodně zvolenou hudbu a její tempo

21

vůči věkové kategorii a vůči tématu (pokud sestava téma obsahuje), synchronizaci pohybu celého týmu, prezentaci sestavy – plynulost, interakci mezi členy, výraz, oční kontakt, vhodný sportovní dres. Hodnocení – tzv. rankingový systém.

4.1.4 Sportovní aerobik Kategorie sportovního aerobiku se od kategorie fitness aerobiku liší především v přesně daných povinných prvcích, které v sestavě musí být provedeny. Stejně tak musí každá sestava sportovního aerobiku obsahovat povinně volitelné prvky. Tyto prvky jsou poté spojovány poskoky, krokovými variacemi a přechody s vysokou obtížností a kladou důraz na fyzickou zdatnost závodníka. Dynamika soutěžních sestav sportovního aerobiku je natolik strhující a fyzický výkon tak náročný, že se anaerobní práh dostavuje už po několika prvních vazbách prvků obtížnosti v sestavě (Hájková et al., 2006, p. 73). Důležitým prvkem sestavy je také projev závodníka. Závodníkova sestava musí být v souladu s hudebním doprovodem, měla by ukázat jeho osobitost, energičnost, zaujmout publikum a hlavně představovat radost z pohybu. Jak jsem již na začátku zmínila, každá sestava sportovního aerobiku obsahuje přesně dané povinné prvky: 

Dokončení čtyř nepřerušovaných, stejných a na místě zacvičených opakování každého z následujících tří povinných prvků: o hig leg kicks střídavě pravou a levou nohou (čtyři švihy přednožmo povýš střídnonož), o push ups (kliky), o jumping jacks s nápaditým použití paží (poskok ze snožení do roznožení a zpět do snožení).



Dokončení jednoho cviku z každé skupiny povinně volitelných cviků: o kliky, 22

o statická síla, o flexibilita, o skoky.

V každé z těchto skupin je nepřeberné množství různých variant cviků od nejlehčích s nejnižší bodovou hodnotou až po nejtěžší s vysokým bodovým ohodnocením. Je proto na každém závodníkovi jak obtížný prvek do své sestavy zařadí. Při hodnocení sestav se klade důraz na zařazení a kvalitu provedení povinných prvků, na kvalitu provedení a obtížnost povinně volitelných cviků, tyto dvě skupiny dávají základ hodnocení. Známka se poté navyšuje po prokázání síly na zemi i ve vzduchu, flexibility, zapojení paží, krokových variací a vazeb. Důležitým komponentem hodnocení je také umělecký projev (spojení pohybů a hudby, výraz závodníka, originalita). V kategorii párů a trií se dále hodnotí vzájemná interakce mezi členy týmu a synchronizace pohybu. Hodnota každého prvku je poté dána tzv. technickým indexem. Účelem technického indexu (TI) je stanovení objektivní hodnoty cviků obtížnosti v sestavě. Pomáhá určit úroveň dovedností předvedených během sestavy, ale neudává výšku skóre. Technický index má tři části: obtížnost prvků, technické provedení a variabilitu vybraných prvků. To umožňuje důsledné ohodnocení cviků na prokázání síly (push ups), statické síly (presses a planches), skoků a prvků na prokázání flexibility. Nejdůležitější hledisko technického hodnocení je vyváženost mezi jednotlivými skupinami cviků (families). Dobrá sestava má mít vysoký technický index ve všech skupinách cviků a má prokázat vyváženost těchto skupin. Je rovněž důležité posoudit poměr mezi výší TI a počtem prvků ve stejné family – např. technický index 16 z 10 skoků je odlišný od toho, který s hodnotou 16 obsahuje 7 skoků. Druhý příklad ukazuje, že obtížnost a/nebo provedení skoků je lepší. Zatímco se TI vztahuje ke cvikům obtížnosti, technický rozhodčí bere v úvahu také provedení přechodů do/z

těchto

cviků,

protože

tyto

prvky

23

mohou

ovlivnit

provedení

cviku (složité přechody povyšují hodnotu cviku) (http://www.fisaf.cz/images/stori es/SA_pravidla_2013_final.pdf). Příklad technického indexu: Two arm push up = 0,5 (základní prvek), One arm = 1,5 (dodatek k základnímu prvku), One leg = 1,5 (dodatek k základnímu prvku). To znamená one arm, one leg push up má hodnotu 0,5 + 1,5 + 1,5 = 3,5. Technický index povinně volitelných cviků je pak násoben dvěma. Příklad: One arm, one leg push up jako povinně volitelný cvik má hodnotu 7 (http://www.fisaf.cz/images/stories/SA_pravidla_2013_final.pdf). V kategorii sportovního aerobiku také nalezneme seznam zakázaných prvků. Tento seznam je velice obsáhlý a určuje zakázané prvky pro každou věkovou kategorii zvlášť. Jedná se především o salta, přemety, stoje na rukou a další nebezpečné prvky ohrožující zdraví závodníků.

Věkové kategorie: 

I. VT – kadet 11 – 13 let, junior 14 – 16 let, senior 17 a více let,



II. VT – mini 8 – 10 let, kadet 11 – 13 let, junior 14 – 16 let, senior 17 a více let,



III. VT – 6 – 7 let (pouze týmy), mini 8 – 10 let, kadet 11 – 13 let, junior 14 – 16 let, senior 17 a více let.

Výkonnostní třídy – I. VT, II. VT (v této třídě mohou soutěžit v kategorii týmů dvou až čtyřčlenné týmy), III. VT (v této třídě soutěží pouze kategorie jednotlivci a dvou až čtyřčlenné týmy). Délka sestavy: 

6 – 7 let – 1:35 minuty, +/- 5 sekund,



8 – 10 let – 1:45 – 2:00 minuty, +/- 5 sekund,



ostatní – 2:00 minuty, +/- 5 sekund.

Závodní plocha – 7 x 7 metrů.

24

Rozhodčí – panel rozhodčích se skládá z hlavního rozhodčího a tří druhů rozhodčích (artistik, aerobní a technický). Hlavní rozhodčí dohlíží jen na spravedlivé rozhodování panelu rozhodčích a zaznamenávání známek. Kritéria hodnocení sestav sportovního aerobiku 

Technický rozhodčí – při hodnocení povinných a povinně volitelných prvků vždy vychází z technického indexu daného prvku a dle kvality provedení prvku určí jeho bodovou hodnotu, dále hodnotí rozsahy pohybu, vyváženost sestavy = vyváženost horní/dolní polovina těla, pravé/levé strany, přesnost, rychlost, snadnost provedení a správné držení těla. Srážky uděluje technický rozhodčí za nekvalitně provedené povinné, povinně volitelné i volitelné prvky, špatnou techniku cvičení, jednoduché přechody mezi prvky, malý rozsah pohybu atd.



Artistik (umělecký) rozhodčí – zaměřuje se na propojení cvičení s hudbou, rozhodčí hodnotí, jak závodník dokázal využít zvolený hudební doprovod při předvedení sestavy, zda je tempo hudby adekvátní ke kategorii, hodnotí originalitu a vytvoření vlastního stylu, hodnotí dres, který by měl ladit s choreografií i hudbou, v párech a triích se hodnotí nápaditost tzv. „zvedaček“ a originálnost použitých prvků, kde spolu závodníci spolupracují. Srážky uděluje artistik rozhodčí za pohyb mimo rytmus, nedostatek kreativity, opakování stejných prvků, nedostatečný pohyb po ploše, nevhodně zvolený dres atd.



Aerobní rozhodčí – pro rozhodčí zaměřující se na aerobní kritéria je v sestavě nejdůležitější využití tzv. aerobních mini a maxi sekvencí. Mini sekvence se skládá minimálně z osmi nepřerušovaných dob high impact aerobiku. Maxi sekvence se skládá z jedné mini sekvence, která je následována přechodem a prvkem obtížnosti. Rozhodčí dále hodnotí rozložení prvků v sestavě a z toho vyplývající úroveň trénovanosti závodníka, využití celé cvičební plochy, využití pohybů paží v sekvencích a kvalitu sestavy obecně = čisté a přesné pohyby, správně držení těla, kontrola nad prvky a v neposlední řadě hodnotí obtížnost sestavy.

Hodnocení – tzv. rankingový systém. 25

5 Česká gymnastická federace ČGF Informace k celé kapitole byly získány ze Stanov České gymnastické federace

(ČGF)

dostupných

na

jejich

webových

stránkách

zde:

https://gis.gymfed.cz/prilohy/000/016/stanovy_cgf_%2826.05.2013%29.pdf.

Česká gymnastická federace pokračuje v činnosti Českomoravského svazu gymnastiky, který vznikl 23. 5. 1990 a byl registrován v souladu s ustanovením §16. odst. 4 zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů u MV ČR dne 6. 6. 1990 pod č.j. VSP/1-1129/90-R. ČGF je organizací, která je kompetentní k jednání s mezinárodními sportovními organizacemi, jako je Mezinárodní gymnastická federace (FIG), Evropská gymnastická unie (UEG), Mezinárodní olympijský výbor (CIO). To platí pro sportovní odvětví, kterými jsou sportovní gymnastika, moderní gymnastika, skoky na trampolíně, akrobatická gymnastika, gymnastický aerobik, teamgym,

všeobecná

gymnastika

a

další

sportovní

odvětví

spadající

pod kompetenci FIG a UEG. ČGF v České republice spolupracuje s Českým olympijským výborem (ČOV), Českou unií sportu (ČUS), Českou obci sokolskou (ČOS), Českou asociací Sport pro všechny (ČASPV), Asociací školních sportovních klubů (AŠSK), Českou asociací univerzitního sportu (ČAUS), orgány státní správy a občanskými sdruženími. ČGF přijala gymnastický aerobik jakou svoji další disciplínu v roce 2005. Postupně se do této větve aerobiku začaly začleňovat kluby převážně dříve závodící pod FISAF.cz. Jako hlavní důvody přechodu ke gymnastickému aerobiku pod ČGF uváděly kluby možnost utkávat se v mezinárodním měřítku s mnohonásobně větší a kvalitnější konkurencí než byla pod federací FISAF, ale také proto, že FIG, jejímž výhradním partnerem je v České Republice právě ČGF, je jedinou mezinárodní sportovní federací, která může v budoucnu začlenit aerobik mezi olympijské sporty.

26

Hlavní úkoly ČGF: a) Organizovat gymnastickou činnost jako prostředek pro zabezpečení všestranného rozvoje a upevnění zdraví člověka, zejména dětí a mládeže a propagovat gymnastiku u široké veřejnosti. b) Zajišťovat státní reprezentaci v těchto sportovních odvětvích: sportovní gymnastika, skoky na trampolíně, akrobatická gymnastika, gymnastický aerobik a teamgym. c) Organizovat soutěže a zabezpečovat vzdělávání svých členů. d) Spolupracovat s Antidopingovým výborem ČR a prosazovat čistotu sportu a

dodržování

antidopingových

pravidel

v souladu

se

Světovým

antidopingovým kodexem. e) Vydávat metodické materiály a jiné odborné publikace. f) Provozovat hospodářskou činnost a za tím účelem zřizovat vlastní podniky nebo obchodní společnosti.

5.1 Soutěže České gymnastické federace Struktura soutěží aerobiku pod ČGF a věkové kategorie je možné vidět na následujícím obrázku 2.

Obr. 2 Struktura soutěží aerobiku pod ČGF (vlastní práce)

27

Věkové kategorie: ND (mladší žáci) – 9 – 11 let, AG1 (starší žáci) – 12 – 14 let, AG2 (junioři) – 15 – 17 let, Senior – 18 a více let. Soutěžní kategorie: IM – jednotlivci muži, IW – jednotlivkyně ženy, MP – smíšené dvojice, TR – smíšená tria, GR – smíšená pěti členná družstva.

5.1.1 Gymnastický aerobik Gymnastický aerobik je sport, při kterém závodníci předvádí nepřetržité, komplexní a vysoce intenzivní pohybové vazby na hudbu. Každá sestava musí prokázat flexibilitu, sílu, neustálý pohyb po ploše, který vychází ze základních kroků aerobiku a musí obsahovat perfektně provedené prvky obtížnosti. Každá sestava gymnastického aerobiku musí vycházet ze základních kroků aerobiku, kterými jsou – march (chůze), jog (běh), skip (přeskok), knee lift (vykopnutí kolene), kick (kop), jack (poskok ze snožení do roznožení), lunge (výpad). Gymnastický aerobik u ČGF je velice podobný aerobiku sportovnímu u FISAF.cz, v sestavách však můžeme nalézt určité odlišnosti. Hlavním rozdílem jsou povinné prvky. Na rozdíl od sportovního aerobiku, kde má každá kategorie stejné povinné prvky, má u gymnastického aerobiku každá věková kategorie přesně stanovené povinné a jiné povinné prvky. Kromě těchto povinných prvků musí ještě každá sestava obsahovat alespoň jeden prvek obtížnosti ze skupin statické síly, dynamické síly, skoků a pádů a rovnováhy a flexibility. Dále pak každá sestava obsahuje libovolně zvolené volitelné cviky a aerobní vazby, které jsou zařazovány mezi prvky a díky kterým vzniká výsledný celek. Choreografie sestavy by měla být každému závodníkovi tzv. „ušitá na míru“ a cvičení by mělo co nejvíce ladit se zvoleným hudebním doprovodem.

28

Povinné prvky: 

ND – push up (klik), straddle support (vznos v sedu roznožném), Air Turn (výskok s obratem o 360º), Split through (průplav) + kromě těchto povinných prvků musí závodník dále zařadit šest prvků obtížnosti ze skupin A – D (z každé skupiny alespoň jeden), o kterých bude řeč později.



AG1 – Wenson push up (Wensonův klik), straddle support ½ turn (vznos v sedu roznožném s otočením o 180º), Tuck jump 1/1 turn (skok se skrčením přednožmo povýš s obratem o 360º), Vertical split („íčko“) + kromě těchto povinných prvků musí závodník dále zařadit osm prvků obtížnosti ze skupin A – D (z každé skupiny alespoň jeden).



AG2 – helicopter to split (helikoptéra do provazu), straddle support 1/1 turn (vznos v sedu roznožném s otočením o 360º), straddle jump („štika“), full turn to vertical split (obrat jednonož o 360º do „íčka“) + kromě těchto povinných prvků musí závodník dále zařadit deset prvků obtížnosti ze skupin A – D (z každé skupiny alespoň jeden).



Senioři – sestava povinné prvky neobsahuje, každý závodník musí zařadit deset cviků ze skupin A – D přičemž z každé skupiny musí být zařazen alespoň jeden prvek.

Každá sestava MP, TR a GR musí dále obsahovat alespoň dvě „zvedačky“.

Délka sestav: 

ND – 1:15 minuty, +/- 5 sekund,



AG1 – 1:15 minuty, +/- 5 sekund,



AG2 – 1:30 minuty, +/- 5 sekund,



Senior – 1:30 minuty, +/- 5 sekund.

29

Rozměry plochy: 

ND – 7 x 7 metrů – IW, IM, MP, TR, 10 x 10 metrů – GR,



AG1 - 7 x 7 metrů – IW, IM, MP, TR, 10 x 10 metrů – GR,



AG2 – 7 x 7 metrů – IW, IM, 10 x 10 metrů – MP, TR, GR,



Senior - 7 x 7 metrů – IW, IM, 10 x 10 metrů – MP, TR, GR.

Hodnocení sestav – každou závodní sestavu hodnotí dvanáct rozhodčích, kteří jsou rozděleni do pěti skupin (provedení - execution, umělecký dojem - artistik, obtížnost - difficulty, čárový, časový). Z jejich hodnocení vzniká výsledná známka za sestavu. 

Rozhodčí execution – čtyři rozhodčí (rozhodčí pro provedení sestavy) – hodnotí technické provedení všech pohybů v sestavě, přechody, základní aerobní kroky, přesnost pohybů paží, interakci mezi členy týmu/páru, synchronizaci pohybu, „zvedačky“.



Rozhodčí artistik – čtyři rozhodčí (umělečtí rozhodčí) – hodnotí kreativitu soutěžní sestavy, soulad s hudbou, načasování, využití originálních prvků, interakci mezi členy týmu/páru.



Rozhodčí difficulty – dva rozhodčí (rozhodčí pro obtížnost sestavy) – rozhodčí vyhodnotí, zda byly splněny alespoň minimální požadavky pro provedení prvku obtížnosti a následně každému prvku určí bodovou hodnotu. Dále také vyhodnotí, zda prvky byly použity správně pro danou kategorii a zda byl správný jejich počet. Nakonec sečte body za všechny prvky a určí výslednou známku.



Rozhodčí čárový – hlídá to, aby se závodník pohyboval pouze v určené ploše na cvičení. Za každé překročení vymezené plochy je závodník penalizován ztrátou 0,1 bodu.



Rozhodčí časový – hlídá délku sestavy.

30

Bodování sestav: 

Rozhodčí artistik – ze čtyř známek od každého rozhodčího se vždy dvě (nejvyšší a nejnižší) škrtají a ze zbylých dvou známek se udělá průměr. Ten je potom výslednou známkou za artistik.



Rozhodčí execution – ze čtyř známek od každého rozhodčího se vždy dvě (nejvyšší a nejnižší) škrtají a ze zbylých dvou známek se udělá průměr. Ten je potom výslednou známkou za execution.



Rozhodčí difficulty - ze známek od každého ze dvou rozhodčích se vytvoří průměr, který se následně vydělí: a) 2 – u kategorií IW, IM, MP a u TR, které jsou složeny jen z mužů, a u GR, který je tvořen pěti a více muži, b) 1,8 – u kategorií TR, ve kterých je alespoň jedna žena, a GR, ve kterých jsou alespoň dvě ženy.

Výsledné skóre – od součtu známek artistik, execution a difficulty odečteme srážky od difficulty rozhodčích, čárových rozhodčích a časových rozhodčích. Tento součet nám dá výsledné skóre.

Skupiny prvků obtížnosti – každý prvek v gymnastickém aerobiku je zařazen do určité skupiny prvků podle toho, jaký pohyb by měl představovat. Zde uvádím alespoň pár příkladů prvků obtížnosti, které mohou být do sestav zařazeny: 

Skupina A – dynamická síla – jedná se převážně o různé variace kliků (s oporou o jednu paži/nohu, hinge, Wenson klik, Wenson váha, kliky s odrazem od podložky, americké kolo a jeho různé variace, …).



Skupina B – statická síla – zde se jedná převážně o vznosy (straddle support, L support, straddle v-support, planche, …).



Skupina C – skoky a pády – jedná se o skoky s odrazem z obou/jedné nohy a dopadem do stoje, kliku, Wensonu, provazu nebo čelného rozštěpu

31

(obrat maximálně o 1080°, tuck jump, cossack, pike, straddle jump, frontal split jump, nůžky, butterfly, …). 

Skupina D – rovnováha a flexibilita – provaz, vertical split = „íčko“, frontal

split=

„rozštěp“,

„placka“,

„průplav“,

obraty

jednonož

o maximálně 1080°, illusion, high leg kicks, atd.

5.1.2 Dance aerobik Tato kategorie je spolu se step aerobikem považována za méně náročnější formu gymnastického aerobiku. Jedná se o skupinovou choreografii osmi závodníků (ženy, muži, mix), která musí obsahovat aerobní variace, 32 dob tanečních kroků ze stylů jako je salsa, hip hop, tango, funky, break–dance, flamenco atd., který musí být jasně a zřetelně rozpoznatelný od zbytku sestavy, a také čtyři prvky obtížnosti ze skupin C a D. Důležitou součástí sestavy dance aerobiku je výběr hudby. Vhodné je zařadit na druhý styl jinou hudbu než na zbytek sestavy. Hudba by měla být dynamická, měla by demonstrovat téma sestavy a měla by být vhodně zvolena ke každé věkové kategorii. Kromě dokonalého provedení prvků obtížnosti a krokových variací musí být v sestavě viditelná interakce mezi členy týmu. Výrazné pohyby a taneční kroky by se neměly opakovat, prvky obtížnosti a krokové variace by na sebe měly navazovat bez zbytečných zastavení pohybu. Důležitý je také pohyb po ploše. Očekává se, že závodníci budou provádět pohyby ve všech směrech (vpřed, vzad, diagonálně, příčně, po kruhu) a zároveň efektivně využijí celou cvičební plochu. Rozhodčí v sestavách dance aerobiku hodnotí především originalitu a složitost choreografie, čistotu provedení prvků obtížnosti a synchronizaci jednotlivých členů týmu. Dále se hodnotí také výraz závodníků, který by měl představovat radost z prováděného pohybu.

32

Věkové kategorie: 

ND – 9 – 11 let,



AG1 – 12 – 14 let,



AG2 – 15 – 17 let,



Senior – 18 a více let.

Délka sestavy – 1:30 minuty, +/- 5 sekund pro všechny věkové kategorie. Rozměry plochy – 10 x 10 metrů pro všechny věkové kategorie. Povinné prvky – čtyři prvky ze skupiny C = skoky a pády a D = rovnováha a flexibilita, alespoň jedna „zvedačka“ v sestavě. Hodnocení sestav – každou závodní sestavu hodnotí dvanáct rozhodčích, kteří jsou rozděleni do pěti skupin (provedení, umělecký dojem, obtížnost, čárový, časový). Z jejich hodnocení vzniká výsledná známka za sestavu. 

Rozhodčí execution – čtyři rozhodčí (rozhodčí pro provedení sestavy) – hodnotí technické provedení všech pohybů v sestavě, přechody, základní aerobní kroky, přesnost pohybů paží, interakci mezi členy týmu, synchronizaci pohybů, „zvedačky“.



Rozhodčí artistik - čtyři rozhodčí (umělečtí rozhodčí) – hodnotí kreativitu soutěžní sestavy, soulad s hudbou, timing, využití originálních prvků, interakci mezi členy týmu.



Rozhodčí difficulty – dva rozhodčí (rozhodčí pro obtížnost sestavy) – rozhodčí vyhodnotí, zda byly splněny alespoň minimální požadavky pro provedení prvku obtížnosti a následně každému prvku určí bodovou hodnotu.



Rozhodčí čárový – hlídá to, aby se závodník pohyboval pouze v určené ploše na cvičení. Za každé překročení vymezené plochy je závodník penalizován ztrátou 0,1 bodu.



Rozhodčí časový – hlídá délku sestavy.

33

Bodování sestav: 

Rozhodčí artistik – ze čtyř známek od každého rozhodčího se vždy dvě (nejvyšší a nejnižší) škrtají a ze zbylých dvou známek se udělá průměr. Ten je potom výslednou známkou za artistik.



Rozhodčí execution – ze čtyř známek od každého rozhodčího se vždy dvě (nejvyšší a nejnižší) škrtají a ze zbylých dvou známek se udělá průměr. Ten je potom výslednou známkou za execution.



Rozhodčí difficulty – ze známek od každého ze dvou rozhodčích se vytvoří průměr, který následně určí výslednou známku.

Výsledné skóre – od součtu známek artistik, execution a difficulty odečteme srážky od difficulty rozhodčích, čárových rozhodčích a časových rozhodčích a tento součet nám dá výsledné skóre.

5.1.3 Step aerobik Step aerobik je odvětví aerobiku, při kterém závodníci cvičí na speciálně upravené „bedýnce“ nebo „schodku“ jak bývá často step nazýván. Step aerobik v komerční podobě se vyvinul z rehabilitačního cvičení pro pacienty po operacích kolenního kloubu. Proto by při a zejména po správně sestavené hodině v žádném případě neměla normální zdravou klientelu bolet kolena ani žádné jiné klouby dolních končetin. Soutěžní sestava step aerobiku je tvořena zejména krokovými variacemi, které jsou v maximální možné míře vykonávány za použití stepu. Každá sestava vychází z několika základních kroků step aerobiku, kterými jsou: step up/step down (chůze nahoru na step a dolů ze stepu), tep, v-step, step knee, step tep, step lift, step kick, lunge… Stejně jako u dance aerobiku se jedná o skupinovou choreografii 8 závodníků (ženy, muži, mix).

34

Cílem soutěžní sestavy je předvést maximální „stepping“ = neustále provádět pohyb nahoru na step a dolů ze stepu, přičemž závodník musí využít celou plochu stepu. V sestavě je zakázáno cvičit bez stepu déle než osm dob. Žádoucí je, aby se v každé sestavě objevilo trojí postavení stepu a to horizontální, vertikální a diagonální a dále alespoň pět změn v útvarech. Hodnotí se také vzdálenost stepů od sebe. Velice důležitá je u kategorie stepů práce paží. Ty musí být neustále v pohybu, musí být originální, v souladu s hudbou a v souladu se stylem sestavy. Nedílnou součástí je samozřejmě synchronizace pohybu celého týmu a také viditelná spolupráce. Proto často ve stepových sestavách můžeme vidět cvičení ve dvojicích případně ve čtveřicích. Hudba by měla být dynamická, může vyjadřovat určité téma, musí být jasně slyšet začátek a konec. Může obsahovat speciální zvukové efekty, do kterých následně choreograf vkládá originální cvičební prvky, ale zároveň její rychlost musí odpovídat výkonnosti týmu. Doporučená rychlost hudby ve step aerobiku u ČGF je 130 – 140 BPM (Beats Per Minute). Často se však na závodech můžeme setkat s rychlostí hudby až 150 BPM právě z důvodu dodání dynamičnosti. Do sestavy je dále možno zařadit prvky obtížnosti ze skupin A – D pro zpestření choreografie, které ale nejsou speciálně hodnoceny. Tým musí předvést sestavu jako celek. Sestavy, které jsou založeny na dominanci jednoho člena týmu, jsou hodnoceny menším bodovým ziskem. Rozhodčí v sestavách step aerobiku hodnotí především stepping, práci paží, spolupráci mezi členy týmu, četnost útvarů a různé variace postavení stepů, originálnost a kreativitu a dynamiku pohybu.

Věkové kategorie: 

ND – 9 – 11 let,



AG1 – 12 – 14 let,

35



AG2 – 15 – 17 let,



Senior – 18 a více let.

Délka sestavy – 1:30 minuty, +/- 5 sekund pro všechny věkové kategorie. Rozměry plochy – 10 x 10 metrů pro všechny věkové kategorie. Povinné prvky – alespoň jedna „zvedačka“ v sestavě. Hodnocení sestav – každou závodní sestavu hodnotí dvanáct rozhodčích, kteří jsou rozděleni do pěti skupin (provedení, umělecký dojem, obtížnost, čárový, časový). Z jejich hodnocení vzniká výsledná známka za sestavu. 

Rozhodčí execution – čtyři rozhodčí (rozhodčí pro provedení sestavy) – hodnotí technické provedení všech pohybů v sestavě, přechody mezi stepy, základní stepové kroky, přesnost pohybů paží, interakci mezi členy týmu, synchornizaci pohybu, „zvedačky“.



Rozhodčí artistik - čtyři rozhodčí (umělečtí rozhodčí) – hodnotí kreativitu soutěžní sestavy, soulad s hudbou, timing, využití originálních prvků, interakci mezi členy týmu.



Rozhodčí difficulty – dva rozhodčí (rozhodčí pro obtížnost sestavy) – hodnotí stepping, náročnost paží, rychlost a přesnost přechodů a přenosů stepů.



Rozhodčí čárový – hlídá to, aby se závodníci pohybovali pouze v určené ploše na cvičení. Za každé překročení vymezené plochy je tým penalizován ztrátou 0,1 bodu.



Rozhodčí časový – hlídá délku sestavy.

Bodování sestav: 

Rozhodčí artistik – ze čtyř známek od každého rozhodčího se vždy dvě (nejvyšší a nejnižší) škrtají a ze zbylých dvou známek se udělá průměr. Ten je potom výslednou známkou za artistik.

36



Rozhodčí execution – ze čtyř známek od každého rozhodčího se vždy dvě (nejvyšší a nejnižší) škrtají a ze zbylých dvou známek se udělá průměr. Ten je potom výslednou známkou za execution



Rozhodčí difficulty - ze známek od každého ze dvou rozhodčích se vytvoří průměr, který následně určí výslednou známku.

Výsledné skóre – od součtu známek artistik, execution a difficulty odečteme srážky od difficulty rozhodčích, čárových rozhodčích a časových rozhodčích. Tento součet nám dá výsledné skóre.

5.1.4 Team aerobik Kategorie team aerobiku je méně náročnou formou klasického gymnastického aerobiku. Určena je především pro ty, kteří s gymnastickým aerobikem začínají. Soutěžní sestava obsahuje u každé věkové kategorie pouze tři povinné prvky obtížnosti, proto je zde kladen důraz především na choreografii, čistotu provedení a synchronizaci jednotlivých členů týmu. Závodů v team aerobiku se nesmí zúčastnit finalisté MČR v gymnastickém aerobiku a to z jakékoliv soutěžní a věkové kategorie.

Soutěžní kategorie: 

tria – tříčlenné týmy, dívky i chlapci – libovolné složení,



šestice – šestičlenné týmy, dívky i chlapci – libovolné složení.

Věkové kategorie: 

ND – 9 – 11 let,



AG1 – 12 – 14 let,



AG2 – 15 – 17 let.

37

Délka sestav: 

ND – 1:15 minuty, +/- 5 sekund,



AG1 – 1:30 minuty, +/- 5 sekund,



AG2 – 1:30 minuty, +/- 5 sekund.

Povinné prvky: 

ND – push up (klik klečmo), tuck jump (skok se skrčením přednožmo povýš), čtyři hig leg kicks (čtyři švihy přednožmo povýš střídnonož, špičky ve výši pasu),



AG1 – push up (klik ležmo), Air Turn (výskok s obratem o 360º), čtyři high leg kicks (čtyři švihy přednožmo povýš střídnonož, špičky ve výši pasu),



AG2 – hinge klik, tuck jump 1/1 (skok se skrčením přednožmo povýš s obratem o 360 º), čtyři high leg kicks s obratem o 360º (čtyři švihy přednožmo povýš střídnonož s obratem o 360º, špičky ve výši ramen)

Každé kategorie musí sestava navíc obsahovat alespoň jednu „zvedačku“.

Zakázané prvky – kromě uvedených prvků obtížnosti v každé kategorii nesmí sestava obsahovat žádné jiné prvky obtížnosti z gymnastického aerobiku.

38

6 Srovnání sestav závodního aerobiku 6.1 Srovnání sestav gymnastického a sportovního aerobiku V úvodu srovnávání bych ráda zmínila skutečnost, že gymnastický aerobik oproti sportovnímu má jednu kategorii navíc, kterou je kategorie „group“. Proto ve srovnávání tuto kategorii nebudu brát v potaz. Prvním rozdílem u obou druhů aerobiku je fakt, že sportovní aerobik je rozdělen dle výkonnostních tříd, což u gymnastického aerobiku nenajdeme. Z hlediska věkových kategorií je největší rozdíl v tom, od kolika let se začíná závodit. U gymnastického aerobiku je to v devíti letech, oproti tomu u sportovního aerobiku je to už v šesti letech. Zde je ale omezení startu pouze ve III. výkonnostní třídě. Dále je u věkových kategorií rozdíl ve věkovém rozpětí. Kategorie mini u sportovního aerobiku má věkové rozpětí 8 – 10 let, přičemž srovnatelná kategorie ND u gymnastického aerobiku má věkové rozpětí 9 – 11 let. Stejně tomu je u všech dalších věkových kategorií, které jsou u gymnastického aerobiku vždy o rok výše než u sportovního aerobiku. Dalším rozdílem jsou povinné prvky. U sportovního aerobiku mají všechny kategorie stejné povinné prvky, naopak u gymnastického aerobiku mají kategorie ND, AG1, AG2 jiné a přesně stanovené povinné prvky, které jsou sestavovány dle věkových zákonitostí každé kategorie. Kategorie seniorů v gymnastickém aerobiku dokonce žádné povinné prvky nemá. Naopak prvky povinně volitelné a jejich skupiny jsou v obou organizacích, dalo by se říci, totožné. Velký rozdíl můžeme zaznamenat také v délce sestav. U gymnastického aerobiku jsou všechny sestavy o třicet sekund kratší než sestavy u sportovního aerobiku. Dokonce při srovnání kategorie AG1 (12 – 14 let) a kategorie kadet (11 – 13 let) zjistíme, že sestava u gymnastického aerobiku, tedy u AG1 je o 45 sekund kratší než u sportovního aerobiku u kadetů a to už je dle mého názoru opravdu dlouhý časový interval.

39

Rozměry závodní plochy jsou u obou organizací v kategoriích jednotlivců stejné. Liší se ale u gymnastického aerobiku ve věkových kategorií AG2 a senior, kde má plocha pro smíšené páry a tria rozměry 10 x 10 metrů oproti 7 x 7 metrům u sportovního aerobiku. U rozhodčích je největší rozdíl v tom, kolik jich sestavu hodnotí. Panel rozhodčích v gymnastickém aerobiku bývá zpravidla složen ze dvanácti rozhodčích pěti

druhů (artistik,

execution, difficulty, časový,

čárový).

U sportovního aerobiku je panel rozhodčích nejčastěji pětičlenný, případně sedmičlenný, a je složen z pěti, případně sedmi rozhodčích tří druhů (aerobní, technický, artistik). K těmto panelům vždy patří i jeden rozhodčí hlavní (ten ale nerozhoduje, pouze dohlíží na spravedlivé rozhodování). U sportovního aerobiku není ani rozhodčí časový, ani čárový. To, co jednotlivý rozhodčí na sestavách hodnotí, je u obou organizací v podstatě totožné. Udělování bodů je také rozdílné. U sportovního aerobiku se používá tzv. rankingový systém, což znamená, že rozhodčí udělí závodníkovi body a podle počtu bodů mu přiřadí umístění. Tento systém gymnastický aerobik nepoužívá a uděluje pouze bodové ohodnocení.

6.2 Srovnání sestav dance aerobiku a fitness aerobiku Jak kategorie dance aerobiku, tak kategorie fitness aerobiku, jsou ve svých organizacích brány za méně náročnější formy gymnastického/sportovního aerobiku. Prvním výrazným rozdílem u obou sestav by mělo být to, že sestava dance aerobiku na rozdíl od fitness aerobiku obsahuje 32 po sobě jdoucích dob, které nesmí vycházet z aerobiku a musí být jasně rozpoznatelné. Těchto 32 dob musí být tanečních a musí vycházet z tanců, jako jsou např. salsa, tango, hip hop atd. Z hlediska věkových kategorií je největší rozdíl v tom, od kolika let se začíná závodit. U dance aerobiku je to v devíti letech, oproti tomu u fitness aerobiku je to už v šesti letech. Zde je ale omezení startu pouze ve III.

40

výkonnostní třídě. Dále je u věkových kategorií rozdíl ve věkovém rozpětí. Kategorie mini u fitness aerobiku má věkové rozpětí 8 – 10 let, přičemž srovnatelná kategorie ND (mladší žáci) u dance aerobiku má věkové rozpětí 9 – 11 let. Stejně tomu je u všech dalších věkových kategorií, které jsou u dance aerobiku vždy o rok výše než u fitness aerobiku. Délka sestavy je dalším velkým rozdílem. U fitness aerobiku je v kategorii 6,7 let sestava dlouhá 1:35 minuty, u mini je to potom 1:45 – 2:00 minuty, u všech ostatních jsou to rovné dvě minuty. Sestava dance aerobiku je ve všech věkových kategoriích stejně dlouhá a to 1:30 minuty. Rozměry plochy jsou také rozdílné. U dance aerobiku je plocha velká 10 x 10 metrů, kdežto u fitness aerobiku pouze 9 x 9 metrů. Když se zaměříme na povinné prvky, tak zjistíme další odlišnosti. Sestavy fitness aerobiku povinné prvky neobsahují, sestavy dance aerobiku ovšem ano, a to čtyři prvky ze skupin C a D a tzv. „zvedačku“. U rozhodčích je největší rozdíl v tom, kolik jich sestavu hodnotí. Panel rozhodčích v dance aerobiku bývá zpravidla složen ze dvanácti rozhodčích pěti druhů (artistik, execution, difficulty, časový a čárový). U fitness aerobiku je panel rozhodčích nejčastěji pětičlenný případně sedmičlenný a je složen z pěti, respektive sedmi rozhodčích dvou druhů (technický, který vždy převažuje a artistik).

K těmto

panelům

vždy

patří

i

jeden

rozhodčí

hlavní

(ten ale nerozhoduje, pouze dohlíží na spravedlivé rozhodování). U fitness aerobiku není rozhodčí ani časový, ani čárový. To, co jednotlivý rozhodčí na sestavách hodnotí, je u obou organizací v podstatě totožné. Udělování bodů je také rozdílné. U fitness aerobiku se používá tzv. rankingový systém, což znamená, že rozhodčí udělí závodníkovi body a podle počtu bodů mu přiřadí umístění. Tento systém dance aerobik nepoužívá a uděluje pouze body.

41

6.3 Srovnání sestav step aerobiku u obou organizací Sestavy, kde nacházíme nejméně odlišností ze všech kategorií, jsou právě sestavy step aerobiku. V obou organizacích se jak při sestavování sestavy, tak při hodnocení sestavy, klade důraz především na stepping, střídání nízkých a vysokých poloh, rozmanitost použitých paží, originalitu a synchronnost týmu. Jeden z rozdílů je ten, že step aerobik pod organizací FISAF.cz jasně udává výšku stepu, která musí být u věkové kategorie senior minimálně 20 centimetrů, u ostatních věkových kategorií minimálně 15 centimetrů. Z hlediska věkových kategorií je největší rozdíl v tom, od kolika let se začíná závodit. U step aerobiku pod ČGF je to v devíti letech, oproti tomu u step aerobiku pod FISAF.cz je to už v šesti letech. Zde je ale omezení startu pouze ve III. výkonnostní třídě. Dále je u věkových kategorií rozdíl ve věkovém rozpětí. Kategorie mini u step aerobiku pod FISAF.cz má věkové rozpětí 8 – 10 let, přičemž srovnatelná kategorie ND (mladší žáci) u step aerobiku pod ČGF má věkové rozpětí 9 – 11 let. Stejně tomu je u všech dalších věkových kategorií které jsou u step aerobiku pod ČGF vždy o rok výše než u step aerobiku pod FISAF.cz. Délka sestavy je dalším rozdílem u step aerobiku. Pod FISAF.cz j v kategorii 6,7 let sestava dlouhá 1:35 minuty, u mini je to potom 1:45 – 2:00 minuty, u všech ostatních jsou to 2 minuty. Sestava step aerobiku pod ČGF je ve všech věkových kategoriích stejně dlouhá a to 1:30 minuty. Rozměry plochy jsou také rozdílné. U step aerobiku pod ČGF je plocha velká 10 x 10 metrů, kdežto u step aerobiku pod FISAF.cz pouze 9 x 9 metrů. Když se zaměříme na povinné prvky, i zde nalezneme malou odlišnost. Sestavy step aerobiku pod FISAF.cz povinné prvky neobsahují, sestavy step aerobiku pod ČGF jeden povinný prvek obsahují a tou je „zvedačka“. U rozhodčích je největší rozdíl v tom, kolik jich sestavu hodnotí. Panel rozhodčích ve step aerobiku pod ČGF bývá zpravidla složen ze dvanácti rozhodčích pěti

druhů (artistik,

execution, difficulty, časový,

42

čárový).

U step aerobiku pod FISAF.cz je panel rozhodčích nejčastěji pětičlenný případně sedmičlenný a je složen z pěti, případně sedmi rozhodčích dvou druhů (technický, který vždy převažuje a artistic). K těmto panelům vždy patří i jeden hlavní rozhodčí (ten ale nerozhoduje, pouze dohlíží na spravedlivé rozhodování). U step aerobiku pod FISAF.cz není ani rozhodčí časový, ani čárový. To co jednotlivý rozhodčí na sestavách hodnotí je u obou organizací v podstatě totožné. Udělování bodů je také rozdílné. U step aerobiku pod ČGF se používá tzv. rankingový systém což znamená, že rozhodčí udělí závodníkovi body a podle počtu bodů mu přiřadí umístění, tento systém step aerobik pod ČGF nepoužívá a uděluje pouze body.

6.4 Srovnání sestav team aerobiku a sportovního aerobiku III. VT Náročnost sestav a jejich pojetí vůbec je dle mého názoru u obou kategorií srovnatelná. Myslím si, že obě tyto kategorie nemá smysl nějak dlouze srovnávat a hodnotit, a to proto, že obě vznikly s jedním jasným cílem a to dát možnost i těm, kteří se závodním aerobikem teprve začínají nebo trénují krátkou dobu, bojovat na závodech o medaile, a také proto, aby závodníci měli neustále kam dál své výkony posouvat. Tento nápad vytvořit kategorii i pro začínající závodníky se mi moc líbí a myslím si, že je moc dobře, že fungují u obou organizací.

43

7 Vzdělávání budoucích trenérů a rozhodčích závodního aerobiku Jak FISAF.cz, tak ČGF jsou organizace spojovány především se závodním aerobikem. Ten ale není jediným objektem jejich zájmu. Důležitou aktivitou obou organizací je pořádání vzdělávacích kurzů pro budoucí trenéry a rozhodčí závodního aerobiku, ale také pořádání kurzů pro budoucí instruktory lekcí aerobiku, body and mind, dětského aerobiku atd. Obě dvě organizace disponují svým propracovaným několikastupňovým vzdělávacím systémem, který následně dodává na trh práce zkušené a hlavně kvalifikované trenéry, rozhodčí a lektory. Aby instruktor či trenér mohl vést lekce cvičení, musí absolvovat potřebná školení. Jelikož „poskytování tělovýchovných a sportovních služeb“, je živnost vázaná, je nutné k získání této živnosti absolvovat kompletní kurz akreditovaný Ministerstvem školství mládeže a tělovýchov (MŠMT).

7.1 Vzdělávání u FISAF.cz Informace ke vzdělávání u FISAF.cz byly čerpány z webových stránek FISAF.cz:

http://www.fisaf.cz/kurzy/trener-sportovniho-aerobiku-iii-tridy

a http://www.fisaf.cz/kurzy/jak-ziskat-zivnostensky-list-a-mezinarodni-certifikat. Tento kurz je vhodný jak pro budoucí trenéry sportovního aerobiku a rozhodčí sportovního aerobiku, tak pro lektory komerčního aerobiku. Skládá se ze tří stupňů:

1. stupeň – FISAF Fitness Core (55 vyučovacích hodin) Jedná se o základní kurz celého vzdělávacího programu. Náplní kurzu je především

anatomie

lidského těla, biomechanika

44

pohybu, fyziologie,

kineziologie, traumatologie, první pomoc, základy výživy, ale také základní poznatky z pedagogiky a práva. Účastníci si osvojují stavbu tzv. „Warm Upu“, což je úvodní část lekce, která slouží k přípravě organismu na následující zátěž. V této části lekce by mělo docházet k postupnému růstu tepové frekvence, k zahřátí svalů a šlach, ale zároveň by měl přijít i psychologický efekt, tedy soustředění se na pohyb či hudbu apod. V této části hodiny používáme vždy jen základní kroky aerobiku, ze kterých tvoříme jednoduchou choreografii. Ukončení toho kurzu se následně dělí dle toho, jaké zaměření ve 2. stupni si účastník volí: a) pokud si účastník volí ve 2. stupni zaměření na Body and Mind, FISAF Hatha Yoga nebo Pilates Instructor, skládá pouze teoretickou zkoušku, která je ve formě testu. V testu jsou obsaženy otázky z probíraného učiva a tyto otázky jsou jak otevřené, tak uzavřené. b) pokud si účastník volí ve 2. stupni zaměření na Aerobic Instructor, Bodystyling Instructor, Trenér sportovního aerobiku a Instruktor dětského aerobiku, skládá závěrečné zkoušky dvě. První zkouškou je část teoretická, která je shodná s první variantou ukončení. Druhou zkouškou je část praktická. V praktické části musí účastník kurzu předvést zahajovací část každé lekce „Warm Up“, kterou učí ostatní účastníky kurzu. Doporučuje se cvičit na vlastní CD speciálně upravené pro lekce aerobiku. Po úspěšném absolvování závěrečných zkoušek získávají absolventi diplom Fitness Instruktor základního stupně, který je ovšem neopravňuje k trénování ani předcvičování.

2. stupeň Vzhledem k zaměření mé bakalářské práce na závodní aerobik se ve 2. stupni vzdělávání zaměřím na specializovaný kurz Trenér sportovního aerobiku III. třídy (60 vyučovacích hodin).

45

Tento kurz je určen pro ty, kteří chtějí vést tréninky sportovního aerobiku nebo fitness týmů. Skládá se jak z teorie, tak z praxe. Teoretická část obsahuje především poznatky z teorie sportovního tréninku, diagnostiku a kontrolu tréninkového procesu a metodiku nácviku prvků. Důležitou částí kurzu je také část zaměřená na regeneraci a výživu ve sportu, která bývá mnohdy opomínána jak trenéry, tak samotnými sportovci. V další části kurzu se účastníci důkladně seznamují s nejnovějšími pravidly sportovního aerobiku a fitness týmů a s rozdělením na typy soutěží a výkonnostní třídy. Poslední částí kurzu je vzdělávání v oblasti tvorby choreografií. Zde se přednášející zaměřují na specifika v sestavách dle věkových kategorií, ale také na originalitu a trendy při tvoření choreografií. Závěrečné zkoušky mají dvě části. Teoretická část obsahuje test s otevřenými i uzavřenými otázkami. Obsah testu je sestaven ze všech okruhů probíraných na kurzu. V praktické části musí účastník kurzu prokázat schopnost vést tréninkovou jednotku. Každý účastník si sám zvolí, na co se bude jeho ukázka tréninkové jednotky zaměřovat (např. nácvik povinných prvků v dané kategorii, kondiční trénink, trénink zaměřený na nácvik stepové sestavy atd.) Po úspěšném absolvování závěrečných zkoušek získávají absolventi osvědčení Trenér sportovního aerobiku III. třídy.

3. stupeň Jedná se o specializované jedno či dvoudenní kurzy, které navazují na kurzy 2. stupně a které slouží k dokončení licence. Po absolvování 40 hodin specializovaných kurzů v rámci 3. stupně vzdělávání, má trenér/instruktor nárok na vystavení Osvědčení k vystavení Živnostenského listu. Vzhledem k zaměření na závodní aerobik bych ráda zmínila, že ve 3. stupni vzdělávání je možné absolvovat specializovaný kurz, po jehož

46

úspěšném ukončení je možné získat osvědčení Trenér sportovního aerobiku II. třídy. Kromě tohoto kurzu nalezneme ve 3. stupni také školení rozhodčích SAMC, ATS, sportovního aerobiku a fitness týmů, kde se předpokládá alespoň základní znalost pravidel. Náplní kurzu je seznámení se systémem soutěží, soutěžním řádem, etickým kodexem a věkovými kategoriemi. Další část školení se věnuje pravidlům, specifikům a kritériím hodnocení všech kategorií a práci s materiály rozhodčích. Po absolvování třístupňového školení (155 hodin) získá každý absolvent mezinárodní certifikát platný v členských zemích FISAF International. Tento certifikát má tříletou platnost a je nutné ho prodlužovat absolvováním kurzů (workshopů) v rozsahu třiceti vyučovacích hodin.

7.2 Vzdělávání u ČGF Na rozdíl od vzdělávání u FISAF.cz se ČGF specializuje pouze na vzdělávání budoucích trenérů a rozhodčích. Lektoři lekcí komerčního aerobiku, body and mind, jógy atd. zde nejsou školeni. Kvalifikace, které může dosáhnout uchazeč o vzdělávání u ČGF v rámci gymnastického aerobiku, jsou trenér III. a II. třídy gymnastického aerobiku a rozhodčí III., II., a I. třídy gymnastického aerobiku. Podmínky pro vzdělávání trenérů a rozhodčích v rámci České gymnastické federace určuje Kvalifikační řád ČGF, který zároveň určuje způsob pro získání kvalifikace a její udržení.

Kvalifikace trenér III. třídy gymnastického aerobiku Toto školení bývá organizováno převážně formou víkendových školení, které jsou následně zakončeny závěrečnými zkouškami jak teoretickými, tak praktickými.

47

Kritéria pro získání kvalifikace: dosažení osmnácti let věku, mít ukončené základní školní vzdělání, způsobilost k právním úkonům a občanská bezúhonnost. Předpokladem k nástupu na tento kurz je také absolvování přípravného semináře, který pořádá ČGF. Obsahem přípravného semináře je jedna hodina anatomie, fyziologie, psychologie sportu, pravidel gymnastického aerobiku, teorie a didaktiky sportovního tréninku, didaktiky gymnastického aerobiku a čtyři hodiny praktické části, která obsahuje praktické vedení tréninků, metodiku nácviků prvků obtížnosti, pohybovou průpravu, rozvoj funkčních předpokladů a tvorbu choreografií. Přípravný seminář neobsahuje žádné zakončení. Obsahem školení kvalifikace trenér III. třídy gymnastického aerobiku je jedna hodina fyziologie a aplikované mechaniky, dvě hodiny anatomie, psychologie sportu, zdravovědy, názvosloví, právních norem a marketingu, rozvoje funkčních předpokladů a tři hodiny didaktiky gymnastického aerobiku. Praktická část je dotována čtrnácti hodinami a obsahuje praktické vedení tréninků, metodiku nácviků prvků obtížnosti, pohybovou průpravu, rozvoj funkčních předpokladů a tvorbu choreografií. Školení je zakončeno testem a praktickou ukázkou vedení tréninkové jednotky. Kvalifikace trenéra III. třídy gymnastického aerobiku může být přiznána po podání vlastní žádosti také absolventovi sportovního gymnázia, který úspěšně složí maturitní zkoušku ze základů sportovní přípravy. Platnost kvalifikace trenér III. třídy gymnastického aerobiku je pak trvalá.

Kvalifikace trenér II. třídy gymnastického aerobiku Školení bývá organizováno do týdenního souvislého vyučovacího bloku, obsahuje praktická cvičení ve vybraných spolupracujících oddílech a závěrečný dvoudenní seminář, který je následně zakončen jak teoretickou, tak praktickou zkouškou. Podmínkou pro nástup ke školení je diplom trenéra III. třídy gymnastického aerobiku, dosažení osmnácti let věku, ukončené alespoň základní školní vzdělání, způsobilost k právním úkonům a občanská bezúhonnost.

48

Obsahem školení kvalifikace trenér II. třídy gymnastického aerobiku je jedna hodina plánování, dvě hodiny anatomie, psychologie sportu, názvosloví, aplikované mechaniky, traumatologie, tři hodiny zdravovědy, čtyři hodiny fyziologie, právních norem a marketingu, teorie a didaktiky sportovního tréninku, rozvoje funkčních předpokladů, šest hodin didaktiky gymnastického aerobiku. Praktická část je dotována 32 hodinami a obsahuje praktické vedení tréninků, metodiku nácviků prvků obtížnosti, pohybovou průpravu, rozvoj funkčních předpokladů a tvorbu choreografií. Školení je zakončeno písemným testem s otevřenými i uzavřenými otázkami v rozsahu cca tří hodin a praktickými ukázkami vedení tréninkových jednotek v rozsahu cca čtyř hodin. Platnost kvalifikace trenér II. třídy gymnastického aerobiku je trvalá.

Kvalifikace trenér I. třídy gymnastického aerobiku ČGF nepořádá školení pro kvalifikaci trenér I. třídy gymnastického aerobiku. Další možnosti získání této kvalifikace jsou ukončené studium Fakulty tělesné výchovy a sportu (FTVS) se zaměřením na gymnastické sporty, nebo ukončené studium na některém akreditovaném pracovišti pro vzdělávání trenérů I. třídy se zaměřením na gymnastické sporty, nebo ukončené vysokoškolské vzdělání pedagogického směru se zaměřením na TV a kvalifikace trenéra II. třídy gymnastického aerobiku. Platnost kvalifikace trenér II. třídy gymnastického aerobiku je trvalá.

Doklad o rekvalifikaci pro pracovní činnost „Trenér gymnastických sportů“ Požadavky – kvalifikace trenéra II. třídy + vypracování závěrečné práce z oblasti gymnastických sportů v rozsahu dvaceti stran formátu A4 a její následná obhajoba.

49

Kvalifikace rozhodčí III. třídy gymnastického aerobiku Toto školení bývá organizováno formou víkendových lekcí a následně zakončeno zkouškou. Podmínkou pro udělení kvalifikace je dosažení osmnácti let, ukončené alespoň základní školní vzdělání, způsobilost k právním úkonům a občanská bezúhonnost. Učební plán, osnova i požadavky ke zkouškám jsou odvozovány od požadavků Technické komise gymnastického aerobiku FIG pro školení mezinárodních rozhodčích (http://www.gymfed.cz/prilohy/000/016/kvalifikacni _rad_cgf_schvaleno_vv_05_02_2014.pdf). Budoucí rozhodčí III. třídy nastudují šest hodin teorie a šest hodin praktických cvičení a následně jsou připuštěni k závěrečným zkouškám. Závěrečné zkoušky obsahují písemný teoretický test a praktický test, ve kterém uchazeč hodnotí obtížnost technického provedení a umělecký projev. Pro získání kvalifikace musí uchazeč získat v testu alespoň 50 % možných bodů. Platnost kvalifikace rozhodčí je po dobu jednoho olympijského cyklu.

Kvalifikace rozhodčí II. třídy gymnastického aerobiku Toto školení bývá organizováno formou víkendových lekcí a následně zakončeno zkouškou. Podmínkou pro udělení kvalifikace je úspěšné absolvování kvalifikace rozhodčí III. třídy gymnastického aerobiku, dosažení osmnácti let věku, ukončené alespoň základní školní vzdělání, způsobilost k právním úkonům a občanská bezúhonnost. Kvalifikaci rozhodčí II. třídy může získat také účastník, který dosud neměl žádnou kvalifikaci (tedy neprošel školením rozhodčí III. třídy), ale byl členem juniorské či seniorské reprezentace, nebo trenér I. třídy a úspěšně zakončil závěrečné zkoušky tohoto školení. Učební plán, osnova i požadavky ke zkouškám jsou odvozovány od požadavků Technické komise gymnastického aerobiku FIG

50

pro školení mezinárodních rozhodčích (http://www.gymfed.cz/prilohy/000/016/ kvalifikacni_rad_cgf_schvaleno_vv_05_02_2014.pdf). Budoucí rozhodčí II. třídy nastudují deset hodin teorie a deset hodin praktických cvičení a následně jsou připuštěni k závěrečným zkouškám. Závěrečné zkoušky obsahují písemný teoretický test a praktický test, ve kterém uchazeč hodnotí obtížnost technického provedení a umělecký projev. Pro získání kvalifikace musí uchazeč získat v testu alespoň 75 % možných bodů. Platnost kvalifikace rozhodčí je po dobu jednoho olympijského cyklu.

Kvalifikace rozhodčí I. třídy gymnastického aerobiku Toto školení bývá organizováno formou víkendových lekcí a následně zakončeno zkouškou. Podmínkou pro udělení kvalifikace je úspěšné absolvování kvalifikace rozhodčí II. třídy gymnastického aerobiku, dosažení osmnácti let věku, ukončené alespoň základní školní vzdělání, způsobilost k právním úkonům a občanská bezúhonnost. Učební plán, osnova i požadavky ke zkouškám jsou odvozovány od požadavků Technické komise gymnastického aerobiku FIG pro školení mezinárodních rozhodčích (http://www.gymfed.cz/prilohy/000/016/kvalifikacni _rad_cgf_schvaleno_vv_05_02_2014.pdf). Budoucí rozhodčí I. třídy nastudují 10 hodin teorie a 10 hodin praktických cvičení následně jsou připuštěni k závěrečným zkouškám. Závěrečné zkoušky obsahují písemný teoretický test a praktický test, ve kterém uchazeč hodnotí obtížnost technického provedení a umělecký projev. Pro získání kvalifikace musí uchazeč získat v testu alespoň 85% možných bodů. Platnost kvalifikace rozhodčí je po dobu jednoho olympijského cyklu.

51

8 Srovnání počtu závodníků 8.1 Srovnání počtu závodníků na MČR 2014 v gymnastickém a sportovním aerobiku Tuto kapitolu jsem do své bakalářské práce zařadila proto, abych porovnala konkurenci na domácích republikových šampionátech obou organizací, ale také proto, aby si nejen veřejnost mohla udělat názorný obrázek o tom, kolik sportovců se přibližně závodnímu aerobiku věnuje. Pro lepší přehlednost jsem vytvořila tabulky zvlášť pro kategorii seniorů, juniorů a kadetů. U kategorií smíšených párů, trií, groupů, fitness aerobiku a step aerobiku jsou data v tabulce uváděna jako počet týmů. Veškerá data umístěná v tabulkách byla čerpána z následujících webových adres:

http://www.fisaf.cz/vysledky-2014/vysledky-mcr-fisaf-aerobic-2014-3-5-

10-2014-ostrava

a

http://gymnastika.cstv.cz/upload.cs/3/37627235_0_results_

czech_aerobic_open_2014.zip.

8.1.1 Kategorie AG1/Kadet Tabulka 1 nám ukazuje kolik závodníků ve věku 12 – 14 let se zúčastnilo MČR 2014 v gymnastickém aerobiku a kolik závodníků ve věku 11 – 13 let se zúčastnilo MČR 2014 ve sportovním aerobiku. Tab. 1 Porovnání kategorie AG1 a Kadet na MČR 2014

AG1/Kadet Jednotlivkyně ženy Jednotlivci muži Smíšené páry Tria Group Aero Dance/Fitness aerobik Aero Step/Step aerobik

MČR 2014 gymnastický aerobik ČGF 22 0 0 6 4

MČR 2014 sportovní aerobik FISAF.cz 16 3 3 4 -

4

6

1

7

Zdroj: vlastní práce

52

V tabulce si můžeme všimnout velkého zájmu závodit v kategorii jednotlivkyň jak v gymnastickém, tak ve sportovním aerobiku. Naopak kategorie mužů a smíšených párů není v gymnastickém aerobiku obsazena vůbec. Ve sportovním aerobiku je patrné, že když už se najde nějaký mladý muž, který se chce věnovat aerobiku, většinou závodí jak v kategorii jednotlivců, tak v kategorii smíšených párů. Velký rozdíl v počtu závodníků můžeme vidět hlavně v kategorii stepů. Myslím si, že je to hlavně z důvodu že aerobik pod ČGF nemá takovou základnu závodníků jako aerobik pod FISAF.cz a tudíž je pro kluby obtížné sestavit tým, ve kterém musí být osm závodníků, kteří k sobě musí ladit jak věkově, tak typově a výkonnostně.

8.1.2 Kategorie AG2/Junior Tabulka 2 nám ukazuje, kolik závodníků ve věku 15 – 17 let se zúčastnilo MČR 2014 v gymnastickém aerobiku a kolik závodníků ve věku 14 – 16 let se zúčastnilo MČR 2014 ve sportovním aerobiku.

Tab. 2 Porovnání kategorie AG2 a Junior na MČR 2014

AG2/Junior Jednotlivkyně ženy Jednotlivci muži Smíšené páry Tria Group Aero Dance/Fitness aerobik Aero Step/Step aerobik

MČR 2014 gymnastický aerobik ČGF 16 0 0 4 2

MČR 2014 sportovní aerobik FISAF.cz 7 1 1 5 -

2

5

1

4

Zdroj: vlastní práce

Na první pohled je patrný velký odliv závodnic z kategorie jednotlivkyň oproti kategorii mladších. To může být dáno především tím, že se spousta děvčat

53

dostává v tomto věku do puberty a zájem o závodní aerobik je může rychle opustit na úkor jiných zájmů. Jasně patrné je také to, že kromě kategorie jednotlivkyň, kde je větší počet závodnic u ČGF ve všech ostatních kategoriích, je více závodníků u FISAF.cz. Stále nízký počet závodníků zůstává jak v kategorii jednotlivců mužů, tak v kategorii smíšených párů. Kategorií, kde se počet týmů ani u ČGF, ani u FISAF.cz v podstatě nemění oproti mladší kategorii je kategorie trií. To je dáno především tím, že když už se trio jednou sestaví a závodnice si vyhovují jak typově, tak povahově a hlavně výkonnostně, není důvod zde něco měnit. Největší rozdíl mezi počty týmů u ČGF a FISAF.cz v kategorii AG2/Junior je stále u step aerobiku a dance/fitness aerobiku.

8.1.3 Kategorie Senior Tabulka 3 nám ukazuje, kolik závodníků ve věku 18 a více let se zúčastnilo MČR 2014 v gymnastickém aerobiku a kolik závodníků ve věku 17 a více let se zúčastnilo MČR 2014 ve sportovním aerobiku.

Tab. 3 Porovnání kategorie Senior na MČR 2014

Senior Jednotlivkyně ženy Jednotlivci muži Smíšené páry Tria Group Aero Dance/Fitness aerobik Aero Step/Step aerobik

MČR 2104 gymnastický aerobik ČGF 13 0 0 3 1

MČR 2014 sportovní aerobik FISAF.cz 5 1 3 3 -

0

3

0

4

Zdroj: vlastní práce

54

První fakt, který z tabulky můžeme vyčíst, je odliv závodníků ve všech kategoriích obou organizací. U gymnastického aerobiku bych si dovolila říci, že se v podstatě jedná pouze o MČR v jednotlivkyních. Není proto divu, že v kategorii dance aerobiku, ani step aerobiku pod ČGF není jediný tým. Myslím si, že když už by nějaký z klubů měl takovou základnu na to postavit tým osmi závodníků, hodně by zvažoval, jestli má pro ně vůbec smysl obětovat nácviku sestavy nejen svůj čas, ale i peníze, když v podstatě nemají v ČR proti komu závodit. Dle mého názoru je tento fakt velice demotivující. U FISAF.cz sice nějaké páry, tria, fitness a step týmy na startovní listině nelézt můžeme, každopádně konkurence tří týmů v jedné kategorii mi přijde dost malá a pro případného diváka jak v tělocvičně, tak u televizních obrazovek v celku nezajímavá. Přece jen, když se jdu dívat na MČR a měl bych vidět ty nejlepší z nejlepších, neočekávám, že proti sobě budou soutěžit pouze tři týmy v podstatě ve všech kategoriích.

8.2 Srovnání počtu závodníků na MS 2014 v gymnastickém a sportovním aerobiku Jelikož jsem do své práce zařadila srovnání počtu závodníků na MČR 2014 rozhodla jsem se, že zde uvedu také srovnání počtu účastníků na obou mistrovstvích světa roku 2014. Jednak z toho důvodu, že letošní MS organizace FISAF se konalo v Praze a jednak proto, abych alespoň částečně přiblížila, jak velký je rozdíl v konkurenci na obou světových šampionátech. V následujících tabulkách 4, 5 a 6 bude nejdříve názorně zobrazena účast na jednotlivých šampionátech. Data v tabulkách byla získána z webových stránek http://1drv.ms/1n0Scfc a http://www.fig-gymnastics.com/site/page/view?id=653.

55

Na začátek bych chtěla upozornit, že v kategoriích AG1/Kadeti a AG2/Junioři nejsou uvedeny data ze step aerobiku a dance aerobiku. Důvodem je fakt, že na MS FIG nebyly tyto soutěže zařazeny do programu.

Tab. 4 Porovnání kategorie AG1/Kadet na MS 2014

AG1/Kadet

FIG WCH Mexico 2014

FISAF WCH Praha 2014

Individual Women

28

14

Individual Men

12

5

Mixed Pairs

9

5

Trio

17

7

Group

9

-

Zdroj: vlastní práce Tab. 5 Porovnání kategorie AG2/Junior na MS 2014

AG2/Junior

FIG WCH Mexico 2014

FISAF WCH Praha 2014

Individual Women

42

15

Individual Men

19

4

Mixed Pairs

13

1

Trio

23

9

Group

15

-

Senior

FIG WCH Mexico 2014

FISAF WCH Praha 2014

Individual Women

49

19

Individual Men

30

5

Mixed Pairs

31

6

Trio

25

8

Group

13

-

11

8

8

6

Zdroj: vlastní práce Tab. 6 Porovnání kategorie Senior na MS 2014

Aero Dance / fitness aerobik Aero Step/Step aerobik Zdroj: vlastní práce

56

Při pohledu na výše uvedené tabulky zjistíme, že na MS FIG v letošním roce bylo ve všech kategoriích více závodníků než na MS FISAF. Větší konkurence na mezinárodních závodech bývá často tím hlavním důvodem, proč se závodníci dříve závodící pod FISAF rozhodnou přejít ke konkurenčnímu FIGu. Ráda bych se ve světovém srovnání zaměřila na tabulku 3, tedy kategorii Senior. Zde jsou rozdíly v počtu účastníků na MS opravdu obrovské. Největší rozdíl je patrný u „královské“ kategorie každého mistrovství, kterou je kategorie jednotlivkyň žen. Devatenáct účastnic na MS FISAF je v porovnání s ostatními kategoriemi tohoto mistrovství slušná účast. Podíváme-li se ale na počet startujících žen na MS FIG, je to opravdu nesrovnatelná konkurence. Zatímco na domácích šampionátech nemáme prakticky žádné mužské závodníky ani u ČGF, ani u FISAF.cz, na MS FIG byla situace zcela opačná. Ostatně třicet startujících závodníků je toho jasným důkazem. Ruku v ruce s tímto počtem jde následně i počet startujících párů, kdy muž, který startuje v jednotlivcích, zpravidla závodí také v páru. Nejmenší rozdíly mezi MS FISAF a MS FIG můžeme vidět v kategoriích dance/fitness aerobiku a step aerobiku. Zde je to dáno především tím, že ve světě kde se cvičí aerobik pod hlavičkou FIG, je step i dance aerobik stále ještě často řazen „druhou kolej“ za kategorie jednotlivců, párů, trií a groupů. Jelikož jsem se ve světě závodního aerobiku dlouhou dobu pohybovala, měla jsem možnost slyšet názory spousty lidí ať už rodičů, fanoušků, trenérů. Musím říci, že mezi těmito lidmi vždy převládal názor, že zrovna kategorie dance a step aerobiku, ve které je v týmu více závodníků, jsou divácky nejzajímavější. Nakonec bych chtěla upozornit ještě na jeden zajímavý poznatek. Když si vyhledáme výsledky z obou MS 2014 a zaměříme se na počty startujících zemí, zjistíme, že MS FISAF bylo v podstatě mistrovství čtyř zemí (konečný počet všech zúčastněných zemí na MS FISAF byl šestnáct) – České republiky, Ruska, Belgie a Austrálie, což je patrné na příkladech v zastoupení jednotlivých zemí ve finále kategorie senior:

57



Senior step aerobik – 6 týmů – 3x ČR, 3x Rusko,



Senior fitness aerobik – 6 týmů – 3x ČR, 1x Rusko, 1x Austrálie, 1x Belgie,



Senior team – 6 týmů – 3x ČR, 1x Rusko, 1x Austrálie, 1x Belgie,



Senior women – 7 žen – 3x ČR, 2x Austrálie, 1x Belgie, 1x Německo.

Jediné dvě kategorie, u kterých toto tvrzení nebylo, až tak úplně pravdivé byly kategorie: 

Senior mixed pairs – 6 párů – 3x ČR, 1x Belgie, 1x Italie, 1x Polsko,



Senior men – 5 mužů – 2x Austrálie, 1x Francie, 1x Švýcarsko, 1x Finsko.

Když se naopak podíváme na počty startujících zemí na MS FIG, zjistíme, že tohoto mistrovství se zúčastnilo čtyřicet zemí z celého světa. Pro srovnání zde uvádím zastoupení jednotlivých zemí ve finále kategorie senior: 

Senior aero step – 8 týmů – 1x Španělsko, Mexiko, Mongolsko, Korea, Maďarsko, Francie, Rusko, Čína,



Senior aero dance – 8 týmů – 1x Argentina, Španělsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Korea, Čína, Rusko,



Senior group – 8 týmů – 1x Rumunsko, Francie, Čína, Itálie, Korea, Maďarsko, Argentina, Rusko,



Senior team – 8 týmů – 2x Čína, 1x Rumunsko, Korea, Rusko, Francie, Japonsko, Itálie,



Senior women – 9 žen – 1x Rakousko, Rusko, Rumunsko, Francie, Thajsko, Čína, Argentina, Španělsko, Bulharsko,



Senior men – 8 mužů – 2x Francie, 1x Mexiko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Španělsko, Japonsko,



Senior mixed pairs – 8 párů – 2x Rumunsko, 1x Francie, Rusko, Čína, Vietnam, Španělsko, Itálie.

58

9 Osobnosti českého závodního aerobiku V této části bych ráda představila dvě ženy, které se v České republice jako závodnice zasadily o propagaci jak sportovního aerobiku pod FISAF.cz (dříve Český svaz aerobiku), tak gymnastického aerobiku pod ČGF.

9.1 Olga Šípková Informace k celé kapitole byly čerpány z následující webové stránky http://www.sipkova.cz/osobni-profil/zivotopis-osobni-profil/.

Naše nejznámější česká reprezentantka ve sportovním aerobiku a největší propagátorka komerčního aerobiku Olga Šípková se narodila 12. dubna 1969. Již od útlého věku se věnovala moderní gymnastice, ke které ji přivedla její maminka, která byla trenérkou. I přesto, že se Olga každý den věnovala poctivě tréninku, nikdy v tomto sportu nezaznamenala žádné větší úspěchy. I když se jí příliš nedařilo, nikdy se nevzdala a stále urputně trénovala. Po studiu na sportovním gymnáziu se v roce 1987 vydala studovat Fakultu tělesné výchovy a sportu (FTVS) na Karlově Univerzitě v Praze. Zde se věnovala oboru učitelství tělesné výchovy a biologie, ale také gymnastice, ve které na akademické půdě začala vyhrávat. V roce 1990 se jí a jejímu manželovi narodil syn Michal. První rok mateřské dovolené popisuje jako zlom v jejím životě, kdy na sobě a své postavě neustále každý den pracovala. Doma vymýšlela nová a nová cvičení, ale také zvládla dostudovat a zúčastnit se pár závodů v gymnastice. V roce 1992 se Olga poprvé v životě setkala s aerobikem, když v televizi vysílali záznam z neoficiálního mistrovství republiky. Mohla buď učit na soukromém gymnáziu v Praze, nebo se věnovat lidem v oblasti fitness. Rozhodla se jít druhou cestou a tak začala pracovat ve fitness studiu, ve kterém

59

navštěvovala hodiny, v té době asi nejlepší lektorky, Renaty Ešnerové. Postupem času začala sama trénovat sportovní aerobik. V prosinci roku 1993 se vydala poprvé na závody v aerobiku a hned při svém prvním startu zvítězila a získala tak svoji první zlatou medaili. Na jaře 1994 po profesionální přípravě vyhrála Olga mistrovství republiky a začala spolupracovat s Českým svazem aerobiku. V roce 1996 odjela na zkušenou do Německa, kde si nechala vytvořit choreografii na míru od mistra světa Marcia de Oliveiry. S touto sestavou zvítězila na MS 1997 v Sydney. Po tomto úspěchu ukončila závodní kariéru. Tím její působení v oblasti sportovního aerobiku ale neskončilo. Začala působit jako trenérka sportovního aerobiku, choreografka nejen sportovního aerobiku, ale také komerčního aerobiku. Pravidelně se objevovala v televizi v různých pořadech, natáčela videokazety pro domácí cvičení. V roce 1999 si společně s manželem otevřeli své vlastní fitness centrum. A tak vznikl Fitness club Olgy Šípkové, který má k dnešnímu dni po Praze už tři pobočky a ve kterém cvičí jen ti nejlepší lektoři z celé ČR. Musím říci, že i já jsem jednou z těch, které Olga velice ovlivnila a pro které byla velkým vzorem. To s jakou chutí a nadšením se aerobiku věnovala a věnuje doposud, ale také to, co aerobiku obětovala, mě vždy inspirovalo a hnalo dál za vysněnými cíli. Myslím si, že nebýt jí, komerční ani sportovní aerobik by v Česku nikdy nezískal takovou popularitu.

9.2 Kateřina Protivínská Informace k celé kapitole jsem získala z osobního rozhovoru s paní Kateřinou Protivínskou, který proběhl dne 7. listopadu 2014. Kateřina Protivínská se narodila se 21. prosince 1983 ve Znojmě. Zde také jako dítě navštěvovala již od tří let různé sportovní kroužky jako gymnastiku, plavání, karate, jízdu na koni atd. a až se ve třinácti letech poprvé dostala k aerobiku. Nejdříve se jednalo jen o aerobik komerční, ale později v jejích 60

patnácti letech si ji na závodech právě komerčního aerobiku všimla brněnská trenérka Marta Muchová, která jí dala možnost závodit v aerobiku pod týmem VSK VUT Brno. Po dokončení maturity se částečně také kvůli aerobiku rozhodla pro následné studium na Masarykově Univerzitě v Brně a přestěhování se do Brna. V klubu VSK VUT Brno se v roce 2001 dala dohromady s jejím sportovním partnerem Tomášem Krmíčkem. Hned v roce 2002 společně vybojovali nominaci na MS ve Francii, na kterém získali stříbrnou medaili. Následující rok na MS v Praze obsadili nepopulární čtvrté místo. V roce 2004 vyhráli MČR ve sportovním aerobiku a jako národní šampioni odjeli na MS v Austrálii. Tam potvrdili roli favoritů a získali titul mistrů světa v kategorii párů. Na konci roku 2004 tato úspěšná spolupráce skončila. Kateřina se následně rozhodla přejít ze soutěží FISAF do organizace ČGF, kde se začala věnovat gymnastickému aerobiku. Začala gymnastický aerobik propagovat v médiích a díky ní se dostal do podvědomí všech závodníků, kteří doposud závodili pod FISAF.cz. Netrvalo dlouho a některé týmy, které dříve závodily pod FISAF.cz, se začaly přesouvat pod ČGF. Jednalo se o týmy VSK VUT Brno, ASC Zlín a Sport Aerobic Liberec a postupně se k nim přidávaly další. Po dlouhé přípravě se v roce 2006 zúčastnila svého prvního MS pod organizací FIG, na kterém se umístila na 34. místě. V české konkurenci však v gymnastickém aerobiku vyhrávala skoro všechny závody i přes to, že konkurence nebyla až tak velká, avšak větší úspěch na ME ani MS kvůli velké konkurenci nepřišel. A tak se Kateřina v roce 2009 vdala a hned v následujícím roce vyměnila roli závodnice za roli matky. Na závodní plochu už se nikdy nevrátila, ale společně se svým tatínkem vytvořili ve Znojmě klub závodního aerobiku, kde je trenérkou a také lektorkou komerčního aerobiku. Neustále se snaží gymnastický aerobik propagovat a děti, které trénuje, zároveň učí, že „není důležité vyhrávat, ale chtít bojovat“.

61

10 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo porovnat mezi sebou činnosti organizací Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz a České gymnastické federace, které se věnují závodnímu aerobiku v České Republice. Dílčí cíle práce pak byly popsat typy soutěží a rozdělení věkových kategorií u obou organizací, popsat programy na vzdělávání trenérů, lektorů a rozhodčích u obou organizací, srovnat počty závodníků na posledním mistrovství České Republiky obou organizací a také představit nejvýznamnější reprezentantky obou organizací, které se zasadily o propagaci aerobiku organizací, pod kterými závodily. Stanovené cíle byly splněny. Ke zpracování své bakalářské práce jsem si nastudovala potřebné materiály jak v odborných publikacích, tak převážně na internetu. V mnohých případech jsem využila své znalosti o závodním aerobiku, které jsem nasbírala v období mé aktivní sportovní kariéry. V první části práce jsem se věnovala popisu typů soutěží, věkových kategorií a hodnocení sestav u obou organizací a následně jsem je mezi sebou porovnávala. Zjistila jsem, že aerobik pod organizací FISAF.cz disponuje více typy soutěží než aerobik pod organizací ČGF. Myslím si, že tento fakt je dán především tím, že FISAF.cz působí v České Republice již od roku 1992, kdežto ČGF přijala aerobik jakou svoji další disciplínu teprve v roce 2005, tudíž se aerobik pod touto organizací ještě nemohl dostatečně rozrůst. Při porovnání věkových kategorií jsem zjistila, že závodit v aerobiku se začíná v dřívějším věku u FISAF.cz a to již od šesti let. U ČGF začínají děti se závoděním v devíti letech, přičemž platí věk, kterého závodník dosáhne v roce konání závodů Dále je u věkových kategorií rozdíl ve věkovém rozpětí. U ČGF jsou věkové kategorie vždy posunuty o rok výše než u FISAF.cz. To co rozhodčí na sestavě hodnotí, se od sebe v obou organizacích v podstatě neliší. Velký rozdíl ale je počet rozhodčích, kteří sestavu hodnotí. U ČGF je dvanáct rozhodčích, u FISAF.cz bývá panel rozhodčích většinou pěti nebo sedmičlenný a je doplněn jedním rozhodčím hlavním který jen dohlíží

62

na panel rozhodčích. Osobně si myslím, že je lepší panel rozhodčích u ČGF, se rozhodčí mohou soustředit přesně na to, co mají hodnotit a zároveň při větším počtu rozhodčích je výsledek určitě spravedlivější. Při udělování bodů se FISAF.cz řídí tzv. rankingovým systémem, kdy je závodníkovi přiřazeno umístění, dle kterého se pak určí vítěz. U ČGF se udělují pouze body. Ve druhé části práce jsem popisovala programy na vzdělávání trenérů, lektorů a rozhodčích v obou organizacích. Vzdělávání u FISAF.cz se zaměřuje jak na školení trenérů, rozhodčích tak i na školení lektorů komerčního aerobiku. ČGF se specializuje pouze na školení budoucích trenérů a rozhodčích aerobiku. Vzdělávání budoucích trenérů závodního aerobiku má u obou organizací skoro totožnou náplň kurzů. Ve vzdělávání rozhodčích už ale odlišnosti nacházíme, kdy u FISAF.cz je vzdělávání rozhodčích spíše jakýmsi školením a je zařazeno až do třetího stupně vzdělávání, kdežto u ČGF je vzdělávání rozhodčích několikastupňové a daleko propracovanější. Ve třetí části práce jsem se zabývala srovnáním počtu závodníků na posledním mistrovství České Republiky u obou organizací. Kategorií, která jasně převyšuje v počtu účastníků ostatní kategorie jak u sportovního, tak u gymnastického aerobiku, je kategorie jednotlivkyň žen. Na MČR ČGF byl vyšší počet startujících žen než na MČR FISAF.cz FISAF.cz naopak převyšuje ČGF v počtu startujících v kategorii jednotlivců mužů ve všech věkových kategoriích. Ve všeobecném měřítku se závodnímu aerobiku věnuje v České Republice jen minimální počet mužů. Kategorie trií a smíšených párů jsou co do počtu startujících u obou organizací v podstatě vyrovnané. Větší rozdíl v počtu startujících je v kategoriích step aerobiku a dance/fitness aerobiku, kde má FISAF.cz více závodníků než ČGF. Také jsem se rozhodla srovnat také počty účastníků posledních mistrovství světa obou organizací. Na MS FIG startovalo ve všech kategoriích i věkových

63

více závodníků než na MS FISAF. Nejmenší rozdíl startujících byl v kategorii fitness step senior, kde se MS FIG zúčastnilo osm týmů a MS FISAF šest týmů. Naopak úplně největší rozdíl byl v kategorii jednotlivkyň žen seniorek, kde se MS FIG zúčastnilo čtyřicet devět startujících a MS FISAF devatenáct. Na světových šampionátech se pomalu začíná projevovat, že spousta postupně přechází závodit do organizace FIG, kde je na světových závodech konkurence opravdu o mnoho větší než na závodech FISAF. V poslední části práce jsem představila dvě ženy, které dle mého názoru velice ovlivnily český závodní aerobik jak u organizace FISAF.cz tak u ČGF. Tou první je Olga Šípková, naše první mistryně světa ve sportovním aerobiku, největší propagátorka aerobiku a trenérka několika dalších mistrů světa a Evropy Druhou ženou, kterou jsem představila je Kateřina Protivínská. Kateřina několik let závodila pod FISAF.cz a taky zde získala titul mistryně světa v páru s Tomášem Krmíčkem a také několik titulů mistryně republiky. Později ale přešla pod organizace ČGF. Stala se tak propagátorkou gymnastického aerobiku v ČR a spousta děvčat i celých oddílů jí v této cestě následovalo. Je na individuálním posouzení ať už závodníka či rodičů, zda si vyberou organizci FISAF.cz, nebo ČGF. Myslím si, že nejdůležitější je, aby závodníci měli radost z pohybu, rádi chodili na tréninky, získávali zde nové přátele a hlavně, aby neseděli doma u televizí a počítačů a dělali něco pro sebe a své zdraví.

64

11 Seznam použitých zdrojů Tištěná literatura: Goméz, A. R. (2009). Aerobik a step aerobik. (1st ed.). Praha, Czechia: Ottovo nakladatelství. Hájková, J. a kol. (2006). Aerobik: soutěžní formy. (1st ed.). Praha, Czechia: Grada Publishing, a.s. Macáková, M. (2001). Aerobik: moderní formy aerobiku, výživa a cviky pro dobrou kondici, soutěže v aerobiku. (1st ed.). Praha, Czechia: Grada Publishing, a.s. Skopová, M., & Beránková, J. (2008). Aerobik kompletní průvodce. (1st ed.). Praha, Czechia: Grada Publishing, a.s.

Elektronické zdroje: Česká gymnastická federace. (2014). 8th CZECH AEROBIC OPEN. [online]. Retrieved from http://gymnastika.cstv.cz/upload.cs/3/37627235_0_results_czech _aerobic_open_2014.zip (accessed November 15, 2014). Česká gymnastická federace. (2014). Kvalifikační řád ČGF. [online]. 1 – 14 stran. Retrieved

from

http://www.gymfed.cz/prilohy/000/016/kvalifikacni_rad_cgf_

schvaleno_vv_05_02_2014.pdf (accessed November 11, 2014). Česká gymnastická federace. (2013). Stanovy. [online]. 1 – 8 stran. Retrieved from https://gis.gymfed.cz/prilohy/000/016/stanovy_cgf_%2826.05.2013%29.pdf (accessed August 15, 2014). FIG-Gymnastics. (2014). 6th FIG Aerobic Gymnastics World Age Group Competitions Cancun (MEX). [online]. Retrieved from

http://www.fig-

gymnastics.com/site/page/view?id=653 (accessed November 18, 2014).

65

FISAF.cz (2014). Jak získat živnostenský list a mezinárodní certifikát? [online]. Retrieved

from

http://www.fisaf.cz/kurzy/jak-ziskat-zivnostensky-list-a-

mezinarodni-certifikat (accessed November 10, 2014). FISAF.cz. (2014). Pravidla Fitness. [online]. 1 – 24 stran. Retrieved from http://www.fisaf.cz/images/stories/fitness-pravidla-2013_final.pdf

(accessed

August 10, 2014). FISAF.cz. (2014). Pravidla Soutěžního aerobic master class, FISAF.cz I. A II. VT +

Individual

Trophy.

[online].

1

–

24

stran.

Retrieved

from

http://www.fisaf.cz/images/stories/SAMC_I._a_II._VT__Individudal_Trophy_20 13.pdf (accessed August 9, 2014). FISAF.cz. (2014). Pravidla sportovního aerobiku. [online]. 1 – 56 stran. Retrieved from http://www.fisaf.cz/images/stories/SA_pravidla_2013_final.pdf (accessed August 13, 2014). FISAF.cz.

(2014).

Stanovy

a fitness FISAF.cz, z.s. [online].

1

Českého –

6

stran.

svazu

aerobiku

Retrieved

from

http://www.fisaf.cz/images/stories/01_Stanovy_FISAFcz_2014_FIN3.pdf (accessed August 9, 2014). FISAF.cz (2014). Trenér sportovního aerobiku III. třídy. [online]. Retrieved from http://www.fisaf.cz/kurzy/trener-sportovniho-aerobiku-iii-tridy

(accessed

November 10, 2014). FISAF.cz (2014). MČR ve sportovním aerobiku. [online]. Retrieved from http://www.fisaf.cz/images/stories/MCR_3.-5._10_2014_Ostrava.htm

(accessed

November 15, 2014). FISAF International. (2014). FISAF International World Fitness & HIP HOP UNITE 2014 Prague. [online]. Retrieved from http://1drv.ms/1n0Scfc (accessed November 18, 2014).

66

Olga

Šípková.

(2013).

Životopis.

[online].

Retrieved

from

http://www.sipkova.cz/osobni-profil/zivotopis-osobni-profil/ (accessed November 20, 2014).

12 Seznam zkratek AŠSK

Asociace školních sportovních klubů

BPM

Beats per minute (údery za minutu)

CIO

Mezinárodní olympijský výbor

ČASPV

Česká asociace Sport pro všechny

ČAUS

Česká asociace univerzitního sportu

ČGF

Česká gymnastická federace

ČSAE

Český svaz aerobiku

ČOV

Český olympijský výbor

ČUS

Česká unie sportu

ČOS

Česká obec sokolská

FIG

Fédération Internationale de Gymnastique

FTVS

Fakulta tělesné výchovy a sportu

MČR

Mistrovství České republiky

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV

Ministerstvo vnitra

UEG

Evropská gymnastická unie

VT

Výkonnostní třída

67

13 Seznam obrázků Obr. 1 Struktura soutěží aerobiku pod FISAF ...................................................... 15 Obr. 2 Struktura soutěží aerobiku pod ČGF.......................................................... 27

14 Seznam tabulek Tab. 1 Porovnání kategorie AG1 a Kadet na MČR 2014 ..................................... 52 Tab. 2 Porovnání kategorie AG2 a Junior na MČR 2014 ..................................... 53 Tab. 3 Porovnání kategorie Senior na MČR 2014 ................................................ 54 Tab. 4 Porovnání kategorie AG1/Kadet na MS 2014 ........................................... 56 Tab. 5 Porovnání kategorie AG2/Junior na MS 2014 ........................................... 56 Tab. 6 Porovnání kategorie Senior na MS 2014 ................................................... 56

68

Resumé Tématem práce je závodní aerobik v České republice. Cílem práce je porovnat mezi sebou činnosti organizací Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz a České gymnastické federace. Dílčí cíle jsou popsat typy soutěží a rozdělení věkových kategorií, popsat programy na vzdělávání trenérů, srovnat počty závodníků na posledním Mistrovství České republiky a představit nejznámější reprezentantky obou organizací. V této bakalářské práci jsem vymezila základní pojmy a rozdíly mezi sportovním a gymnastickým aerobikem. Na základě dostupných materiálů a vlastních zkušeností jsem vypracovala přehled soutěžních a věkových kategorií obou organizací, přehled možností vzdělávání u obou organizací a také jsem zjistila, jak velké jsou rozdíly v počtu startujících závodníků u obou organizací.

Resume The theme of this thesis is competitive aerobics in the Czech Republic. The aim of the study is to compare the activities of the Czech Union of Aerobics and Fitness FISAF.cz and Czech Gymnastics Federation. Subobjectives are to describe the types of competitions and the distribution of categories, describe training programs for trainers, compare the number of competitors in the last Championship of the Czech Republic and introduce the most famous national representatives of both organizations. In this thesis, I defined the basic concepts and differences between sports and gymnastic aerobics. On the basis of available materials and my own experience, I developed an overview of competitive categories and age categories in both organizations, summary of training opportunities for both organizations and I also found out how big the differences in the number of competitors in both organizations are.

69