MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ Centrum univerzitního sportu

Multimediální prezentace metodiky snowboardingu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Taťána Straková, Ph.D.

Brno 2011

Vypracovala: Štrojsová, Petra, MCR

Prohlášení: Prohlašuji, že tato bakalářská práce byla vypracována samostatně a pouze s pomocí uvedené literatury

Brno 30.4.2011

Podpis:…………………….

Poděkování

Chtěla bych poděkovat paní Mgr. Taťáně Strakové, Ph.D., vedoucí mé bakalářské práce, za její spolupráci při tvorbě a cenné rady, které mi poskytla. Dále bych chtěla poděkovat všem mým figurantům, kteří mi pomohli při tvorbě obrazového materiálu.

OBSAH Úvod............................................................................................................. 6 1. Historie snowboardingu ve světě a v Čechách.........................................7 2. Technické vybavení..................................................................................11 2.1. Výzbroj ..................................................................................... 11 2.1.1. Snowboard.................................................................. 11 2.1.2. Konstrukční vlastnosti snowboardu........................... 12 2.1.3. Vázání......................................................................... 15 2.1.4. Boty............................................................................ 17 2.2. Výstroj....................................................................................... 18 2.2.1. Oblečení......................................................................18 2.2.2. Bezpečnostní výstroj a doplňky..................................19 2.3. Nákup snowboardu.................................................................... 20 2.4. Údržba a vybavení..................................................................... 21 3. Zimní výcvikové kurzy............................................................................ 22 4. Technika a metodika jízdy na snowboardu.............................................. 23 4.1. Přenášení snowboardu............................................................... 23 4.2. Zahřátí, uvolnění a protažení..................................................... 24 4.2.1. Cvičení na zahřátí....................................................... 24 4.2.2. Cvičení na uvolnění a protažení................................. 25 4.3. Upínání snowboardu................................................................. 26 4.4. Vstávání a otáčení..................................................................... 26 4.5. Postoj......................................................................................... 27 4.6. Pádová technika.........................................................................29 4.7. Cvičení na rovnováhu................................................................30 4.8. Koloběžka..................................................................................30 4.8.1. Cvičení s jednou nohou ve vázání.............................. 31 4.9. Sesouvání.................................................................................. 32 4.9.1. Sesouvání po spádnici................................................ 32 4.9.2. Sesouvání šikmo svahem............................................34 4.10. Jízda šikmo svahem................................................................. 35 4.11. Jízda na vleku.......................................................................... 35

4.12. Oblouk smýkaný..................................................................... 36 4.12.1. Průprava smýkaného oblouku – Girlandy................ 36 4.12.2. Průprava smýkaného oblouku – oblouk ke svahu.... 37 4.12.3. Základní smýkaný oblouk........................................ 37 4.12.4. Modifikované oblouky............................................. 39 4.13. Carvingový – řezaný oblouk................................................... 40 4.13.1. Průprava carvingového oblouku – oblouk ke svahu 40 4.13.2. Základní carvingový oblouk..................................... 40 5. Bezpečnost na sjezdovce.......................................................................... 42 Závěr............................................................................................................ 43 Seznam použité literatury.............................................................................44 Resumé......................................................................................................... 46

ÚVOD Téma metodika snowboardingu jsem si zvolila proto, že jsem již několikrát působila jako instruktorka snowboardingu na zimních výcvikových kurzech základních škol. Velmi mě baví práce s dětmi a učení druhých novým věcem. Snowboardingu se věnuji již několik let, dá se říci od dětství, a tento sport mi přirostl k srdci. Snowboarding je sport poměrně mladý, na zimní olympijské hry se zařadil teprve nedávno, avšak je to sport s obrovským rozmachem, ve kterém je i velký ekonomický potenciál. Stal se finančně atraktivním pro různé soukromé firmy a sportovní akce (od ski servisů, snowboardových škol přes snowboardové kempy, a samozřejmě, soukromé závodní a víkendové sportovní akce). Pokud jsme před 10 lety viděli na našich sjezdovkách pár jedinců, dnes už můžeme říci, že je zastoupení lyžařů a snowboardistů na svazích vyrovnané. Snowboarding se sice řadí mezi extrémní sporty, ale doba pokročila a v uplynulých letech bylo vyvinuto velké množství bezpečnostní výstroje a kvalitních doplňků, které chrání zdraví člověka. Z hlediska rizikovosti už není nebezpečnější než například sjezdové lyžování a stal se přístupným pro všechny. Možná i díky adrenalinovému a dobrodružnému pocitu, a přesto relativní bezpečnosti k sobě v dnešní době láká masy lidí. Vyšla již řada publikací věnujících se historii a metodice tohoto sportu, mým cílem ale bylo vytvoření přehledné prezentace, vhodné zejména pro začátečníky, která by sloužila jako pomůcka lektorům či instruktorům v lyžařských školách nebo jako výukový materiál na zimních výcvikových kurzech základních škol. Mohou ji využít i jednotlivci prakticky všech věkových kategoriích. Jednotlivá cvičení jsou blíže popsána ve vlastní bakalářské práci. Metodickou řadu jsem doplnila i o pár tipů, jak cvičení obohatit. Ve své prezentaci jsem použila vlastní obrazový materiál, který byl vytvořen během zimního kurzu základní školy. Nenalezneme zde fotografie profesionálních jezdců nýbrž dětí, které nás seznámí s obecnými základy jízdy. Všichni byli začátečníky a jsou důkazem toho, že jízdě na snowboardu se může naučit opravdu každý.

6

1. HISTORIE SNOWBOARDINGU VE SVĚTĚ A V ČECHÁCH Začátky snowboardingu datujeme do šedesátých let dvacátého století, ale celá historie sahá mnohem dále. Za kolébku tohoto sportu můžeme považovat Spojené státy americké, kde se o rozvoj zasadili zejména surfaři, kteří v rámci zimní přípravy vymýšleli různé alternativy pro své sportovní odvětví. [2] Z osobností, jež se velkou měrou podíleli na vývoji, je třeba zmínit jméno Toma Simse (obr. 3), který roku 1963 vyrobil jedno z prvních sněžných prken. Dále musíme zmínit jméno Shermana Poppena, který zkonstruoval tzv. snurfer jako zimní hračku pro své děti (obr.1,2). Jednalo se o prkno vyrobené ze dvou lyží. V praxi zjistil, že je lépe ovladatelné při bočním postavení, nohy však v této fázi nebyly k prknu nijak upevněny. Prkno bylo připevněno k tělu pouze pomocí provázku. Tento model snurferu si nechal Poppen patentovat. Dalším velkým jménem je Jake Burton Carpenter. Byl výborným surfařem a sportovcem, zabýval se zejména technikou jízdy. Právě jeho napadlo zjednodušení jízdy díky připevnění nohou k prknu. Vytvořil jedno z prvních posuvných vázání, které zlepšilo ovladatelnost jízdy a umožnilo větší skoky. V roce 1977 začal s vlastní výrobou. Prkna se již podobala těm ze současnosti. [3] Původně byl postoj většiny lyžařských středisek k tomuto sportu odmítavý, a to především z bezpečnostních hledisek a negativních stanovisek pojišťoven. To vyznavače snowboardingu více stmelilo a začaly vznikat uzavřené skupinky. [3] V osmdesátých letech se snowboarding začal šířit i po Evropě, významnou osobností zde byl José Fernandéz. Ten se přičinil o vznik deskového vázání, do něhož se upínaly tvrdé boty ze skeletu pro usnadnění jízdních dovedností. Daný typ vázání se ujal především v Evropě. V Americe si oblíbili zejména měkký typ vázání – botičkový. Pro Evropu významnou událost představovalo mistrovství Evropy ve Švýcarsku v St. Moritzu v roce 1986, jednalo se o jedno z prvních evropských mezinárodních závodů se zahraničními účastníky. Dalším důležitým okamžikem bylo 1. neoficiální mistrovství světa roku 1987 v italském Livignu. Následovala řada světových soutěží. [5]

7

Obr.1, 2: První sněžné prkno – snurfer [11], [12] Je zajímavé, že první snowboardová asociace vznikla v Japonsku roku 1982 a ostatní státy ho brzy následovaly. Roku 1987 byla založena Severoamerická snowboardová asociace - NASA a Federace pro organizaci snowboardingu v Evropě – SEA. Hlavním úkolem obou organizací bylo pořádat a koordinovat snowboardové závody a rozvíjet snowboarding na obou kontinentech. V letech 1989-1990 vznikla Mezinárodní snowboardová asociace – ISA a Mezinárodní profesionální asociace PSA. PSA měla na starost zájmy profesionálních

závodníků

a

ISA

se

starala

o

koordinaci

světového

snowboardingového dění. V dubnu roku 1991 pak vznikla ISF – Mezinárodní snowboardová federace, pod tuto organizaci tehdy spadaly všechny dosavadní organizace. V témže roce vznikla WSF – Světová snowboardingová federace, jež pořádá různé závody v dnešní době. Existují i jiné soutěže na vrcholové úrovni pořádané dalšími organizacemi. [5] [4] V devadesátých letech se o snowbording začala zajímat Mezinárodní lyžařská federace – FIS. Začala pořádat různé závody na různých úrovních (obr.5). Konkrétně stěžejním rokem byl rok 1994, kdy FIS začala pořádat vlastní Světový pohár. [6] Mezinárodní lyžařská federace - FIS v současnosti zaštiťuje zejména slalomové disciplíny a snowboardcross, avšak freestylové závody pořádá WSF. 8

Snowboarding vystoupil poprvé na olympijských hrách roku 1998 v Naganu, a to pod záštitou FIS. Soutěžilo se ve dvou disciplínách - obřím slalomu a na U─rampě. V Turíně již přibyl na seznam snowcross a snowboarding se stal uznávaným a jedním z nejvýznamnějších zimních sportů. [3]

Obr. 3: Tom Sims [13]

Obr. 4: Historický vývoj snowboardu [14] Snowboarding do českých zemí začal pronikat v osmdesátých letech minulého století. Avšak přísun informací a materiálu byl díky režimu značně omezen. První modely se u nás začaly objevovat v sezóně 1979/1980, byly sestrojovány podle obrázků z amerických časopisů. Malá zmínka o snowboardech se dokonce objevila i v časopise ABC. Prkna vznikala opravdu různá (obr. 4), od snowboardů s patkou ve tvaru vlaštovčího ocasu přes prkna bez ocelových hran z překližky až po prkna s provázkem upevněným na špičce. [3]

9

Mezi osobnosti českého snowboardingu řadíme Luďka Vášu, bratry Včeláky, Václava Rysa, Ivana Pelikána. První závod ve snowboardingu se uskutečnil roku 1984 v Perninku v Krušných horách. Roku 1985 proběhlo první Mistrovství Československa. Vznik českoslovesnkých snowboardingových firem jako byly VASA (firma Luďka Váši), Rook, LTB a BIG FOP ovlivnil rozvoj snowboardingu u nás. [6] Velmi důležité pro rozvoj byly taktéž snowbordingové závody a expedice. První naší expedicí byl sjezd Elbrusu, nejvyšší hory Kavkazu, roku 1989. Dále firma Luďka Váši, VASA, uspořádala výpravu do Mexika za sjezdem hory Popokatepetl. Firma Rook vyrazila do Himalájí. [3] Velký nárůst snowboardistů začal v devadesátých letech. S tím je spojen vznik nejrůznějších organizací. U nás to byla AČS – Asociace československého snowboardingu, která se po roce 1992 rozdělila a vznikla AČS – Asociace českého snowboardingu a SAS – Asociace slovenského snowboardingu. V současné době se o snowboarding v České republice stará několik organizací. Jednou z nich je AČS – Asociace českého snowboardingu, která se stala partnerem ISF, dále Úsek snowboardingu SLČZ - Svazu lyžařů České republiky a nakonec Snowboardová asociace. [4]

Obr. 5: Závodníci [13]

10

2. TECHNICKÉ VYBAVENÍ Mluvíme-li o technickém vybavení, máme tím na mysli praktické pomůcky a náčiní pro provozování daného sportu, dále potřebné oblečení a bezpečnostní doplňky. Jako provozovatelé snowboardingu bychom měli mít přehled i o konstrukčních vlastnostech naší výbavy, proto se v této kapitole budeme věnovat také základnímu technickému popisu.

2.1. VÝZBROJ

2.1.1. SNOWBOARD V současné době se vyrábí tři základní druhy snowboardů – freestylové, slalomové, univerzální. Každý z nich má jiné jízdní vlastnosti a potřebuje jiné vybavení, které si rozebereme níže. Jiné zdroje [6] uvádí i další dělení: freestyle, freeride, alpine-race.

Freestylová prkna (obr.6) Jedná se o prkna měkká, jejich hlavním využitím jsou triky na U-rampě, skoky a jízda na sjezdovce doprovázená různými triky. Mezi freestylová prkna patří i tzv. freeridingboardy, které se používají pro ježdění ve volném terénu a hlubokém sněhu. Typickými znaky těchto prken je velké zakřivení špičky a patky, malé vykrojení, malý průhyb a mají zvednutou špičku a patku. [1]

obr.6: Freestylový snowboard [15] Slalomová prkna (obr. 7) Slalomová prkna jsou tvrdá, hodí se pro rychlou alpskou jízdu. Jsou tedy vhodná na řezané a smýkané oblouky na sjezdovce. Typickými vlastnostmi tohoto prkna jsou velké vykrojení, větší průhyb, malé až žádné zakřivení patky, malé zakřivení špičky. Tato prkna jsou úzká. [3] 11

obr.7: Slalomový – alpine snowboard [15] Univerzální prkna Univerzální prkna jsou kombinací prken freestylových a slalomových, jsou určena zejména pro začátečníky. Dají se využít jak na alpskou jízdu tak na freestyle. V dnešní době už se prakticky nepoužívají.

2.1.2. KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI SNOWBOARDU

Délka snowboardu Vhodnou délku snowboardu ovlivňuje mnoho faktorů: zejména výška postavy, váha, vyspělost, antropometrické předpoklady a pohlaví jezdce, v neposlední řadě také způsob využití snowboardu. Pokud je jezdec vzhledem ke své výšce těžší, pak musí volit o něco delší prkno, než by příslušelo jezdci se stejnou výškou, ale přiměřenou váhou. V případě velké nadváhy je již hybnost jezdce

omezena.

Vzhledem

k tomuto

pravidlu

délku

prkna

úměrně

neprodlužujeme. Zdatnější a vyspělejší jezdci jsou schopni zvládat prkno s větší délkou a naopak slabší jedinci potřebují prkno kratší. Ženy obecně používají prkna o něco kratší než muži. Níže uvedená tabulka (obr.8) uvádí délky snowboardů vhodné pro muže a ženy s úměrnou váhou vzhledem k jejich výšce pro krátké a střední oblouky. [1]

12

Obr.8: Tabulka doporučené délky snowboardu pro muže a ženy [16] Vykrojení snowboardu (obr. 9) Porovnáváme šířku špičky a patky snowboardu k šířce jeho středové části. Velké vykrojení umožňuje velmi ostré a rychlé řezání oblouků. Malé vykrojení je vhodné pro začátečníky a freestylovou jízdu, protože se prkno tolik nezařezává do sněhu. Musíme však přihlížet k efektivní délce hrany prkna.[1] [3]

Efektivní délka hrany (obr. 9) Jedná se o část hrany, která se v průběhu oblouku zařezává do sněhu. Čím kratší hrana, tím kratší oblouk. [1] [3]

13

Obr. 9: Jednotlivé konstrukční vlastnosti snowboardu [16] Průhyb (obr. 9) Průhybem rozumíme vzdálenost mezi skluznicí a podložkou. Velký průhyb zabraňuje chvění prkna a jezdec pak může lépe vést prkno na ledu, avšak musí dobře ovládat jízdu po hranách. Velký průhyb mají především alpská prkna. Prkna s velkým průhybem jsou pro začátečníky nevhodná. U prken s velkým průhybem zatěžujeme zejména špičku a patu, ale prkna vhodná pro začátečníky mají co největší dotykovou plochu se sněhem. [4]

Pevnost snowboardu „Hodnotíme celkovou pevnost prkna. Čím je prkno pevnější, tím více je uzpůsobeno pro carvingovou jízdu. Tato jízda však vyžaduje dobrou technickou úroveň, dynamiku a silové působení během jízdy. Je nutné dodržovat rozsah hmotnosti, pro který je snowboard určen.“ [1]

14

Špička (obr. 9) U špičky nás zajímá zejména její délka a úhel zvednutí od sněhu. Freestylové snowboardy mají špičku zvednutou více než alpské, mohou tak lépe jezdit v hlubokém sněhu, ale naopak mají větší aerodynamický odpor, a tak se při větší rychlosti třesou a hůře drží směr. Malá délka, tím i menší hmotnost špičky, je důležitá pro freestylová prkna hlavně kvůli otočkám a skokům. [2]

Patka (obr. 9) Existují různé druhy tvarů a zakřivení patek, jedná se o zadní část snowboardu. Zajímá nás především výška patky, protože zvednutá patka je důležitá hlavně pro freestylová prkna, kterým je tak umožněna jízda pozpátku. U tvrdých prken je výška i délka patky velmi malá. [1] [3]

2.1.3.VÁZÁNÍ Existují dva typy vázání: měkké a tvrdé.

Měkké vázání Pro freestylovvou jízdu používáme měkké vázání, které je výrobně starší než vázání tvrdé. Nejčastěji se používá měkké přezkové vázání (obr. 10). K fixaci boty ve vázání používáme přezky. Používají se varianty dvou a tří přezek, nejčastěji se používají přezky dvě. Další částí vázání je „footstrap“, na něm stojíme podrážkou boty. Jako materiál k výrobě „footstrapu“ slouží umělá hmota nebo kov. Ve středu vázání se nachází tzv.kruhovitý disk, v němž jsou vyvrtané většinou čtyři otvory pro upevňovací šrouby. Ostatní části vázání jsou otáčivé vzhledem k disku. Oporu pro zadní část nohy tvoří opěrka. Opěrka je nastavitelná libovolně pro lepší polohu končetin a náklek paty ve vázání. Vázání se nejčastěji vyrábějí z plastu, karbonu a kovu. Vyrábí se i tzv. měkké nášlapné vázání (obr. 12), kde se bota uchycuje pouze zespodu. Noha je fixována pomocí tvrdších bot a do vázání se nastupuje pomocí našlápnutí. Další variantou měkkého vázání je vázání flow (obr. 11). Jedná se o vázání s odklopnou patou, nejsou zde přezky, nýbrž pokrytí celé nártové části. Bota se nasouvá zezadu po odklopení zadní opěrky. [1] [4]

15

Obr.10, 11, 12: Jednotlivé typy měkkého vázání – zleva přezkové [15], flow [17], nášlapné [18] Výhodou měkkého vázání je větší pohyblivost a pohodlí, větší cit v noze v hlubokém sněhu. Nevýhodou měkkého vázání je složitější připínání, silově náročná jízda, větší riziko zranění kotníků a menší citlivost při přehraňování. [4]

Tvrdé vázání Tvrdé vázání se na počátku používalo především v Evropě pro tvrdé skeletové boty pro jízdu na slalomových prknech. Stejně jako u měkkého vázání je tvrdé vázání upevněno k prknu pomocí kruhovitého disku a čtyř šroubů, ostatní části jsou otáčivé. Tvrdé vázání dále tvoří dvě silné destičky, na kterých stojí podrážka tvrdých bot. K uchycení paty slouží kovová obruč a špička je upnutá jednoduchou přezkou (obr. 13). Sklon boty lze nastavit pomocí „cantingových“ klínů. Lze je využít k podložení paty nebo k přiblížení kolen jezdce. K dostání je i nášlapný systém vázání (obr. 14). Funguje prostřednictvím nacvaknutí úchytů, které jsou na botě, do žlábků ve vázání. [1] [3]

16

Obr. 13,14 : Jednotlivé typy tvrdého vázání – zleva nášlapné [19], klasické [20]

Rozteč a úhel vázání Rozteč je charakterizována vzdáleností mezi středy kruhových disků vázání. S větší délkou rozteče se zvyšuje stabilita jezdce, ale zároveň příliš velká rozteč není anatomicky vhodná. Větší rozteč je vhodná zejména pro freestylovou jízdu. Pro kratší snowboardy a krátké oblouky je vhodná mála rozteč. Doporučená rozteč je 40 – 55 cm, závisí na tělesné výšce snowboardisty, u freestylových snowboardů i o něco více. Podle toho, jaký úhel svírá podélná osa vázání a příčná osa snowboardu, určujeme úhel vázání. U začátečníků bývá pozice předního vázání +5 až +20º a pozice zadního vázání +5 až -10º. U alpine snowboardů je vázání více v pozici do směru jízdy, přední i zadní jsou v pozici okolo +40 až +50º. Freestylové snowboardy mají naopak úhly vázání přední a zadní nohy jiné. Přední vázání je v pozici +5 až +30º a zadní vázání +10 až -30º. [6]

2.1.4. BOTY Stejně jako u vázání máme dva druhy bot. Na freestylová vázání se aplikuje měkká bota (obr.15). Je vyrobena z měkkého materiálu. Používají se dva druhy měkkých bot: jednobotičkové a dvoubotičkové. Dvoubotičkové bývají kvalitnější, jsou pevnější a voduvzdornější. Tvoří je vnitřní a vnější bota, dají se tak lépe sušit. Nášlapné měkké vázání vyžaduje speciální upravení měkkých bot s upevněním za podrážku. Tvrdé boty (obr. 16) používáme na alpská vázání. Vypadají podobně jako lyžáky, tvoří je vnitřní bota a vnější skelet. Nohu fixujeme

17

pomocí přezek. Rozdíl od lyžáku tkví v jejich flexibilitě, náklonem a zkosením podrážky ve špičce a na patě. S touto tvrdou botou se dá lépe vyvinout tlak na hranu snowboardu než s botou měkkou. Dá se tak dosáhnout větší rychlosti při jízdě. [1] Při zkoušení velikosti obuvi u obou bot platí, že je potřeba utáhnout botu stejně silně jako pro jízdu. Bota by měla padnout o něco těsněji než běžná obuv a neměla by být větší. [1]

Obr. 15,16: Měkké boty (nalevo) [21], tvrdé boty (napravo) [22]

2.2. VÝSTROJ

2.2.1. OBLEČENÍ Snowboardové oblečení oproti lyžařskému vyžaduje větší odolnost vůči sněhu. Důležitá je nepromokavost, prodyšnost, vodoodpudivost, větruodolnost, kvalitní materiál, např. goratex.

Bunda Měla by být o trochu delší než bunda lyžařská, snowboardisté více posedávají na sněhu. Měla by však být zajištěna volnost pohybu. Také je zapotřebí, aby byla z odolnějšího materiálu. Podstatné vybavení bundy představuje větrání, suché stahovací zipy u rukávů, sněžný pás, kapuce, vysoký límec, zalepené zipy.

18

Kalhoty Snowboardové kalhoty jsou dlouhé a široké, umožňují tak volnost v pohybu. Snowboardisté potřebují zesílení materiálu v oblasti kolen a větrání na vnější straně stehen.

Rukavice Měly by být delší než rukavice lyžařské, protože jsou nejvíce v kontaktu se sněhem. Bývají vybaveny vycpávkami nebo chrániči proti nárazu a fixací zápěstí. Zamezují tak úrazům zápěstí a dalších částí ruky při pádech. Pro lidi se špatným krevním oběhem jsou vhodné rukavice palcové. [3]

Spodní prádlo Kvalitní thermo prádlo, jenž zamezí prochladnutí organismu.

2.2.2 BEZPEČNOSTNÍ VÝSTROJ A DOPLŇKY

Bezpečnostní helma Úrazy hlavy mohou mít následky i na celý život, proto by se kvalitní ochrana hlavy neměla zanedbat. Správně zvolená helma by měla pevně držet na hlavě a neměla by se vůbec hýbat, jakoby by byla součásti hlavy. V současné době se vyrábí i helmy, které jsou vzadu otevřenější a nechrání dostatečně oblast zátylku. Raději si vybírejme helmy, které pokrývají hlavu celou, ať můžeme mít jistotu, že oblast hlavy je dobře chráněna.

Páteřní chránič Dalším z velmi nebezpečných úrazů jsou úrazy páteře. Kromě ochrany páteře i tepelně zatepluje.

Výztuha zápěstí Lyžařské brýle Vak na snowboard Ochranný krém

19

2.3. NÁKUP SNOWBOARDU Pokud kupujeme nové prkno, musíme se zaměřit zejména na délku prkna, typ prkna – freestylové nebo slalomové, rozmezí hmotnosti, pro které je snowboard určen, a konstrukční údaje. Je důležité znát postoj jezdce, zda jezdí s levou nebo pravou nohou vpředu. Také je zapotřebí zkontrolovat případné zkroucení kolem podélné osy, prkno položíme na rovnou plochu a při tlaku rukou by se neměl houpat. V případě, že nakupujeme ojetý snowboard se kromě zmíněných konstrukčních vlastností zaměřujeme i na stav skluznice. Pokud jsou patrné hlubší rýhy či vrypy nebo jsou viditelné stopy opakovaných oprav, pak již prkno nemá tak kvalitní kluzné vlastnosti. Taktéž skluznice může být ztenčená vlivem opakovaného strojního broušení, tento nedostatek poznáme podle vertikální vrstvy ocelové hrany. Dále je třeba sledovat stav a šířku vrstvy ocelové hrany. Hrana se rozhodujícím způsobem podílí na vedení oblouku, proto jakékoliv vrypy, stržení nebo dokonce vytržení části hrany znehodnocuje jízdu. Pravidelným broušením vrstva ocelové hrany ubývá, proto musíme hlídat vrstvu jak zespodu tak z boku. Ojetá prkna se mohou často i v některých místech rozlepovat. Nejčastěji se jedná o oblast špičky a patky. Nesmíme zanedbat ani kontrolu přetížení prkna. Taková prkna jsou nadměrnou hmotností jezdce nebo častou jízdou v extrémním terénu prošláplá, na nich není patrný žádný průhyb. Kontrolujeme také stav inzertů, závity mohou být strženy, což znemožňuje upevnění vázání. Stejně jako u nového prkna si musíme pohlídat, zda nedochází ke zkroucení kolem podélné osy, k tzv. vrtuli. [1] [3] Odborná literatura doporučuje nejprve začít s výběrem bot, následně pokračovat výběrem vázání a výběr snowboardu ponechat na závěr. [1] [3] Při koupi bot musíme hlídat zejména to, aby bota nepřesahovala přes hranu snowboardu, v takovém případě musíme volit širší snowboard. Jak již bylo uvedeno výše snowboardová bota by měla na noze sedět o něco těsněji než běžná obuv a neměla by být větší. Pokročíme-li k výběru vázání, nejprve je třeba určité boty do vázání zapnout a ověřit si tak, jestli je vázání pro danou botu vhodné, jestli do něj bota dobře zapadá a není na konkrétní typ vázání příliš velká. Při výběru snowboardu musíme také přihlížet k váze snowboardisty. Váha ovlivňuje prohýbání prkna. Záleží ovšem i na tom jedná-li se o prkno měkké či

20

tvrdé. Pokud je jezdec na dané prkno příliš těžký, deformuje funkci průhybu prkna. Je-li příliš lehký, nemá dost síly na to, aby přimáčknul prkno na sníh a může provádět pouze velké oblouky. [1]

2.4. ÚDRŽBA VYBAVENÍ Broušení hran Velmi důležité je pravidelné broušení, zejména pokud jezdíme na zledovatělé sjezdovce, která hrany rychle otupuje. Pro broušení hran používáme brousek nebo nám ve specializovaném servisu hrany nabrousí pomocí strojního broušení (brusky). Hrany brousíme pravidelnými tahy a vždy jedním směrem.

Péče o skluznici Péči o skluznici rozumíme voskování, čištění nečistot pomocí stěrky a smývače vosků. Používáme různé druhy vosků podle teploty sněhu. Nezaleží na tom, jestli je snowboard starý nebo nový, voskovat musíme vždy. Nejprve odstraňujeme starý vosk a nečistoty, poté nakapáme nebo natíráme vosk na skluznici a na závěr roztíráme pomocí nahřáté žehličky. Na závěr musíme ponechat snowboard vychladnout v chladném prostředí a poté přebytečný vosk odstraníme ze skluznice stěrkou. Tím, že budeme skluznici pravidelně voskovat, zabráníme jejímu vysoušení. Vysušená skluznice ztrácí své jízdní vlastnosti. Opravu skluznice, pokud se objeví nějaké hlubší rýhy, ponecháme odborníkům v servisu.

Kontrola šroubů ve vázání Musíme pravidelně kontrolovat, jestli šrouby ve vázání nejsou povolené, nepotřebují dotáhnout. Kdyby došlo při jízdě k uvolnění šroubů, mohlo by to mít katastrofální následky.

21

3. ZIMNÍ VÝCVIKOVÉ KURZY Zimní výcvikové kurzy jsou pořádány s cílem poskytnout žákům základní lyžařský nebo snowboardový výcvik, daný osnovami tělesné výchovy. Mají za úkol seznámit žáky s pobytem a pohybem v zimní přírodě na horách. Dále je učí správnému vztahu k životnímu prostředí a otužování, udržování kondice. Patří k jedněm z nejúčinnějších forem tělesné výchovy, formují vztah žáků k zimním sportům a tím i osobnost žáků. Pomáhají do budoucna k aktivnímu využití volného času v přírodě. Přispívají k udržovaní dobrého zdraví organismu. Výcvikové kurzy v zimě jsou určeny k tomu, aby si žáci osvojili nové pohybové dovednosti a naučili se základům bezpečného pohybu na snowboardu či lyžích. Součástí výcviku je praktická a teoretická část. Praktická část probíhá v přírodě, především na svahu, v čele s odborným instruktorem formou nácviku metodické řady a učením se novým pohybovým dovednostem aktivním pohybem. Teoretická část probíhá formou přednášek, kde žáci získávají nové informace o výzbroji a výstroji a technické údržbě pro snowboarding nebo lyžování. Pro pokročilé snowboardisty by zde měla být možnost dalšího zlepšování a rozvíjení svých schopností a dovedností.

22

4. TECHNIKA A METODIKA JÍZDY NA SNOWBOARDU Ve této části se budu věnovat metodice jízdy na snowboardu pro studenty druhého stupně základních škol, tedy pro děti ve věku od 11 do 15 let. Snowboardové kurzy základních škol mají svá specifika. Pro studenty této věkové kategorie je důležité, aby výuka probíhala formou aktivního nácviku metodické řady, ale byla zde i zakomponovaná složka herních činností. Nejedná se o aktivní práci s jedincem, ale se skupinou a takto k ní i musíme přistupovat. Musíme volit taková cvičení, jež jsou schopni zvládnout všichni členové skupiny. Postupně procházíme celou metodickou řadou, avšak vše s ohledem na nejslabšího člena skupiny. Předpokládejme, že máme družstvo o 10 členech, na rozdíl od komerčních lyžařských škol zde není možné se věnovat pouze jednomu studentovi, ale musíme volit taková cvičení, aby byli zapojeni všichni. Velmi důležité je procházet metodickou řadou postupně a nepřeskakovat jednotlivá cvičení. Jednotlivá metodická cvičení na sebe navazují, proto je dobré dodržovat několik zásad. Vždy postupujeme od lehkých cvičení k těžším, od jednoduchých ke komplexním, od mírného svahu ke strmějšímu, od pomalé jízdy k rychlejší. Jednotlivé nácviky mohou trvat různě dlouho. Mezi hlavní dovednosti při jízdě na snowboardu patří rovnováha, hranění, rotace a zatížení, na ty se musíme zaměřit nejvíce. Níže uvedená cvičení a metodické nácviky doplňuje obrazový materiál v přiložené multimediální prezentaci, kde je teorie už pouze stručně shrnuta v několika bodech. Průvodní metodický text v mé bakalářské práci vždy odkazuje na danou kapitolu a slide v prezentaci. Pro jasnost podkapitoly 4.1. obrazový materiál v prezentaci začíná navazovat na bakalářskou práci od podkapitoly 4.2. ZAHŘÁTÍ, UVOLNĚNÍ A PROTAŽENÍ.

4.1. PŘENÁŠENÍ SNOWBOARDU Prkno nosíme co nejblíže tělu, buď v podpaží nebo za tělem (obr. 17). Bezpečnostní popruh je omotaný kolem zápěstí. Prkno vždy odkládáme vázáním na sníh.

23

Obr. 17: Přenášení snowboardu [23]

4.2. ZAHŘÁTÍ, UVOLNĚNÍ A PROTAŽENÍ Vždy před každou sportovní činností, tedy i před nácvikem jízdy na snowboardu, by mělo dojít z hlediska prevence úrazů k zahřátí, uvolnění a protažení pohybového aparátu. Zejména u začátečníků je důležité, aby se rozcvičení pro ně stalo automatickou záležitostí. Vyhledáváme volné, rovné prostranství, málo zalidněné.

4.2.1. CVIČENÍ NA ZAHŘÁTÍ Na zahřátí jsou dobré poskoky na místě spolu s kruhovým pohybem paží a nebo různé herní činnosti. Pro vytvoření dobré atmosféry raději dáváme přednost hře. V duchu zimního kurzu je jednou z velmi oblíbených činností hra „na Mrazíka“. Jeden člen skupiny je „Mrazík“, ten se snaží dotknout ostatních členů družstva a tím je zmrazit. Zmrazení zůstanou stát nehybně na místě s rozkročenýma nohama. Mohou být zachráněni tím, že zbylí, dosud nezmrazení kolegové jim podlezou pod nohama. Mrazík vyhrává, když jsou všichni členové družstva zmraženi. Mrazíků může být i více, hra je pak rychlejší.

24

Další velmi oblíbenou hrou je tzv. „obíhaná“. Žáci utvoří kruh. Jeden vybraný žák obchází dokola kolem utvořeného kruhu a dotkne se na zádech některého ze svých spolužáků, a tak ho vyzve k soupeření o místo. Jakmile se ho dotkne, snaží se z vnějšku co nejrychleji oběhnout kruh a stoupnout si na jeho místo. Druhý, vyzvaný hráč, vybíhá ihned, jakmile ucítí dotyk na svých zádech. Avšak obíhá utvořený kruh v opačném směru než jeho vyzyvatel. Kdo doběhne na uvolněné místo dříve, vyhrává a místo je jeho. Poražený opět obchází utvořený kruh a vyzývá dalšího kolegu. Opět se ho musí dotknout a oba se snaží oběhnout kruh co nejrychleji. Takto se všichni prostřídají. Jako zábavná hra na prohřátí může fungovat i modifikovaná hra „na kočku a na myš“. Žáci stojí v kruhu. Vybereme si dva žáky - jeden bude kočka a jeden myš. Kočka se snaží dopadnout myš, běhá se po vnějším okraji kruhu. Myš před kočkou utíká a může se před dopadením schovat. Schová se tak, že si stoupne před jakéhokoliv spolužáka tvořícího kruh. Žák, před něhož se prchající myš postaví, se v tomto okamžiku stává kočkou a původní kočka se stává myší. Takto hra pokračuje dále. Vždy když si prchající myš před někoho stoupne, dotyčný se stává kočkou a kočka myší. Tato hra je velmi dobrá na procvičení rychlosti reakcí, je rychlá a svižná a většinou se u ní všichni žáci prostřídají. Při zahřívací části nám mohou posloužit i samotné snowboardy, ze kterých lze vytvořit překážkovou dráhu. Položíme snowboardy do řady vázáním do sněhu, tak aby mezi nimi byla zhruba metrová mezera. Družstvo běží v zástupu za sebou a snowboardy přeskakuje v různých kombinacích (jednonož, obounož, střídavě). Takto položené snowboardy můžeme použít i jako slalomovou dráhu tím, že se mezi nimi dá běhat. Viz přiložená prezentace, slide č. 4, 1. kapitola.

4.2.2. CVIČENÍ NA UVOLNĚNÍ A PROTAŽENÍ Po

několika

cvičeních

na

zahřátí,

pokročíme

k

uvolňovacím

a protahovacím cvičením. Uvolňovací a protahovací cvičení směřujeme vždy na určitou část těla. Postupujeme od hlavy směrem dolů. Zejména na protažení zápěstí a dolních končetin by se měl klást důraz. Začínáme tedy kroužením hlavou a protažením krčního svalstva. Poté provádíme krouživé pohyby v bocích a úklony do stran. Následovně se zaměříme na uvolnění paží krouživými pohyby

25

v ramenním a loketním kloubu, pak protáhneme. Nesmíme zapomínat na protažení oblasti zápěstí, které je nejvíce vystaveno zraněním. Nakonec podobným způsobem procvičíme i dolní končetiny. Viz přiložená prezentace, slide č. 5, 2. kapitola.

4.3. UPÍNÁNÍ SNOWBOARDU Před nastoupením vyhledáme bezpečné rovné místo, nejlépe na okraji sjezdovky, vždy kolmo ke spádnici, aby se nám snowboard nesmýkal dolů. Volíme přehledné místo, aby nás ostatní jezdci mohli vidět. U začátečníků, ale i pokročilých je nejlepší pozice vsedě na sněhu čelem dolů ze svahu. Nejprve očistíme sníh z boty, poté jako první vždy upevňujeme pomocí přezek do vázání přední nohu a jako druhou upevňujeme zadní nohu. U nášlapných typů vázání a u tvrdých vázání je rovné prostranství téměř nutností, protože snowboard obouváme vestoje. Pokud v okolí žádné rovné prostranství není, je lepší nastupovat do snowboardu čelem ke svahu. Viz přiložená prezentace, slide č. 6, 3. kapitola.

4.4. VSTÁVÁNÍ A OTÁČENÍ Pro začátečníky je snazší, když vstávají nejprve čelem ke svahu přes přední (frontsidovou) hranu, avšak vázání si upínáme vsedě čili zády ke svahu a prkno máme položené na zadní (backsidové hraně), musíme proto nejprve zvládnout techniku otáčení. Nácvik vstávání a otáčení nikdy neprovádíme v hlubokém sněhu. Lehneme si na záda, při obracení o 180° se otáčíme kolem jedné končetiny. Končetina, kolem které se obracíme, je více pokrčená, druhá je natažená. Viz přiložená prezentace, slide č. 7 - 8, 4. kapitola. Po provedení obratu můžeme začít s nácvikem vstávání přes frontsidovou hranu. Začínáme z kleku, prkno držíme v pozici kolmo ke spádnici, špičkami zatlačíme do hrany, váha je rozložena rovnoměrně na obě dolní končetiny, a pomocí opory paží před tělem doručkujeme co nejblíže snowboardu, přemístíme tak těžiště těla nad snowboard. Odrazem paží a propnutím kolen se postavíme. Vstávání zády ke svahu přes backsidovou hranu začínáme vsedě. Nejprve musíme zapřít hranu o sníh a zatlačit do pat. Váha je zase rovnoměrně rozložena na obě

26

nohy. Pomocí opory paží za tělem doručkujeme co nejblíže k tělu, tímto přemístíme těžiště nad snowboard. Odrážíme se rukama a propneme kolena do stoje. Odraz rukou musí být u obou druhů vstávání ráznější. Viz přiložená prezentace, slide č. 9, 4. kapitola. Časté chyby: •

těžiště těla je moc daleko od snowboardu,

•

váha není rovnoměrně rozložena na obě dolní končetiny a prkno se stáčí,

•

příliš brzy dochází k propnutí dolních končetin,

•

horní část těla, zejména horní končetiny, vykonává divoké a neklidné pohyby.

4.5. POSTOJ U základního postoje je třeba znát, kterou nohu budeme mít při jízdě vpředu. Určení nohy, která je při jízdě vpředu, je velmi důležité, podle něj se montuje vázání na snowboard. Existují dva základní postoje (obr.18) regular a goofy. Při postoji regular snowboardista jezdí s levou nohou vpředu, při postoji goofy jezdí s pravou nohou vpředu. Na obrázku vyobrazeném níže můžeme vidět pozici chodidel v obou postojích, nápis “nose“ označuje špičku snowboardu a nápis “tale“ patku snowboardu. Určování, zda je jezdec regular nebo goofy, se provádí několika metodami. 1) Osoba u níž zjišťujeme správný postoj při jízdě na snowboardu, se postaví snožmo zády k testujícímu. Testující do dané osoby nečekaně strčí. Noha, která automaticky vystřelí, aby zachytila pád, má být vpředu. 2) Pozorujeme testovanou osobu při klouzání na ledu. Noha, která je při klouzání vpředu, má být vpředu i ve snowboardovém vázání. 3) Zkoumáme osobu při jízdě na koloběžce. Noha, kterou se odráží, je na snowboardu umístěna do zadní pozice.

27

Obr.18: Základní postoj regular a goofy [24]

Po přezkoumání, která noha má být vpředu, začínáme s nácvikem základního jízdního postavení. Paže jsou mírně pokrčené před tělem a směřují ve směru jízdy. Pohled jezdce, tedy hlava, je taktéž pootočen ve směru jízdy a trup je mírně předkloněn a natočen do směru jízdy. Paže by se během jízdy nikdy neměly objevit za tělem, proto je u začátečníků lepší, když je mají před tělem, jízda je tak méně rozházená. Váha je více položena na přední nohu. Viz přiložená prezentace, slide č. 10 - 11, 5. kapitola. Časté chyby: •

příliš napnuté dolní končetiny, měly by být mírně pokrčené,

•

předklánění trupu a směřování pohledu dolů na prkno,

•

v jízdním postoji je zatěžována zadní noha,

•

postoj je příliš strnulý, měl by být uvolněný.

Můžeme si vyzkoušet i nácvik rovnovážného postoje v klidu, který dále využijeme zejména při metodice sesouvání po spádnici a dobržďování. Na rovném místě, klidném prostranství. Váha je rovnoměrně rozložena do obou dolních končetin. Kolena, kotníky a kyčle máme v mírném pokrčení. Ramena

28

držíme rovnoběžně s podélnou osou snowboardu, paže jsou volně podél těla a nebo natažené před tělem, pohled směřujeme vzhůru před sebe. V této pozici je dobré si vyzkoušet i další variace jako je snížený postoj. Viz přiložená prezentace, slide č. 12, 5. kapitola.

4.6. PÁDOVÁ TECHNIKA Pády jsou jednou z nejčastějších příčin zranění. V rámci prevence úrazů je nácvik pádové techniky velmi důležitou součástí výcviku. Dříve než půjdeme na svah, nacvičujeme dva druhy pádů: pád na fronstside (dopředu) a pád na backside (dozadu). Naším úkolem je utlumit náraz co největší plochou těla a plochou předloktí, dále zabránit nebezpečnému zaříznutí hrany snowboardu do sněhu. Zaříznutí zabráníme tak, že při kontaktu těla se sněhem zvedáme snowboard do výšky. Třetím nejdůležitějším úkolem je chránit oblast hlavy. Při pádu dopředu otáčíme hlavu do strany, tím chráníme obličej. Při pádu na záda chráníme oblast šíje tím, že tlačíme bradu na prsa. Především se musíme při pádu na snowboardu vyvarovat tlumení pádu pomocí zápěstí. Dochází k příliš velkému tlaku na kloub, jehož důsledkem jsou zlomená nebo vymknutá zápěstí, natržené nebo zpřetržené vazy, poškození kloubního pouzdra atd. Viz přiložená prezentace, slide č. 13, 6. kapitola. Pády nacvičujeme na volném, rovném prostranství, mimo sjezdovku, nejlépe například u chaty, kde není zalidněno. Vyhledáváme měkčí sníh. Každý člen družstva si kolem sebe vytvoří dostatečně velký prostor. Snowboard mají upnutý. Při pádu vzad (backside) nejprve co nejrychleji snižujeme polohu těžiště těla, přecházíme do podřepu a postupně zakulacujeme záda, přitom tlačíme bradu na prsa. Tělo postupně balíme a přes kulatá záda dopadáme vzad. Pád tlumíme pomocí předloktí, která směřují podél těla, a snowboard zvedáme ze země do výšky. Při pádu vpřed (frontside) se také snažíme nejdříve dostat tělo do co nejnižší polohy, přecházíme přes podřep do kleku a poté pokládáme tělo na sníh. Snažíme se náraz utlumit celou plochou těla a pomocí předloktí, hlavu otáčíme do strany. Snowboard zvedáme ze země. Ruce při pádech vždy držíme v pěst.

29

Časté chyby: •

ruce se dostávají pod tělo místo vedle těla,

•

snowboard zůstává dlouhou dobu na sněhu a hrozí zaříznutí hrany,

•

nedochází ke snížení těžiště těla,

•

hlava se při pádu vzad zaklání,

•

hlava je při pádu vpřed předkloněná a neotáčí se do strany.

4.7. CVIČENÍ NA ROVNOVÁHU Cvičení na rovnováhu provádíme v základním postavení na rovině, kde je málo lidí. Nácviku věnujeme zhruba 10 minut času. Nejprve se snažíme střídavě přenášet váhu ze špičky na patku snowboardu, přenášíme tedy váhu na jednu a druhou nohu a přitom vychylujeme pánev v tom směru, na který přenášíme váhu. Špička nebo patka by se měla zvednout do vzduchu. Pokročilí jezdci umí snowboard rozkolíbat – stojí plnou vahou na špičce nebo na patce. Dalším cvičením je překlápění snowboardu a přenášení váhy na frontsidovou a backsidovou hranu. Střídavě tlačíme na špičky a na paty, musíme vyvinout dostatečný tlak. Nepředkláníme se, ani nezakláníme. Do nácviku rovnováhy také řadíme cviky na střídavé zaujímání vysoké a nízké polohy. Stojíme v základním postavení, váha na obou končetinách a snižujeme a zvyšujeme polohu těla, tím měníme polohu těžiště. Na závěr provádíme několik skoků do výšky - na místě i stranou, můžeme zapojit i výskok s obratem. Viz přiložená prezentace, slide č. 14 - 17, 7. kapitola.

4.8. KOLOBĚŽKA Jedná se o první cvik, při kterém dochází ke skluzu na sněhu, zároveň po zvládnutí tohoto cvičení se staneme více mobilními (nástup na lanovku, opouštění prostoru lanovky atd.). Přední nohu máme zapnutou ve vázání a zadní nohu máme uvolněnou k odrážení. Cvik provádíme na rovném, málo zalidněném místě. Snažíme se o delší razantní odrazy, při kterých váha spočívá na přední noze. Přední noha je mírně pokrčená, trup vytáčíme do směru jízdy a zadní nohou se odrážíme zhruba od úrovně předního vázání. Zadní nohu je třeba při odrazu pootočit do směru jízdy. Po odrazu zkoušíme postavit zadní nohu na

30

protiskluzovou podložku nebo do prostoru mezi vázáním. Ve chvíli, kdy máme jednu nohu upnutou ve snowboardu a druhou postavenou na podložce, se rozložení váhy mění. Váha je v tento moment rozložena rovnoměrně do obou dvou končetin a jezdec zaujímá základní postavení. Rovněž dochází k přemístění těžiště těla, které je v momentu odrazu mimo snowboard a v momentu skluzu se nachází nad středem snowboardu. Viz přiložená prezentace, slide č. 18 - 19, 8. kapitola Časté chyby: •

při odrazu je málo zatěžována přední noha,

•

přední noha je příliš propnutá,

•

málo vytočený trup do směru skluzu,

•

špatně vytáčena noha při odrazu,

•

odráží se příliš v zadu vzhledem ke středu snowboardu,

•

odrazy jsou málo razantní.

4.8.1. CVIČENÍ S JEDNOU NOHOU VE VÁZÁNÍ Po nácviku základního pohybu skluzu na jedné noze můžeme tuto dovednost ještě vypilovat různými průpravnými cvičeními, jako jsou koloběžkové závody, tahání ve dvojicích nebo ujet určitý úsek na co nejméně odrazů atd. Koloběžkové závody. Skupina se rozdělí na polovinu. Stanovíme start a mety, které musí každé z družstev objíždět. Žáci vyjíždějí vždy po jednom, a teprve tehdy když do cíle dorazí předchozí člen z družstva, může vyjíždět další. Které družstvo objede dané mety nejdříve, vyhrává. Tahání ve dvojicích. Žáci si vytvoří dvojice. Jeden člen z dvojice má jednu nohu upnutou ve vázání a druhou nohu má položenou na protiskluzové podložce a druhý člen ho tahá. Buď za ruce, nebo ho tlačí zezadu. Účelem je, aby se ten, kdo stojí na prkně, naučil získávat stabilitu a rovnováhu během skluzu. Toto cvičení můžeme provádět i soutěžní formou, kdy žáky rozdělíme do dvou družstev. Ve družstvech si vytvoří dvojice a pomocí tahu nebo tlaku se musí přepravit přes vyznačené mety. Po zvládnutí techniky koloběžky zkoušíme na velmi mírném svahu cvičení s jednou nohou ve vázání, která slouží například k přibrzďování nebo brzdění

31

v momentě skluzu s jednou nohou upnutou ve vázání. Tato cvičení jsou podobná nácviku smýkaného oblouku. Cílem ale není dokonalé vyjetí oblouku, nýbrž zvládnutí dobré ovladatelnosti prkna. Nejprve nacvičujeme jízdu po spádnici s dojezdem do roviny nebo do protisvahu. Ve vázání máme upnutou pouze jednu nohu a zaujímáme základní jízdní postoj. Poté jezdci zkouší z pozice skluzu po spádnici na velmi mírném svahu, zastavení smykem pomocí přenesení váhy na přední nohu a rotace ramen ve směru do oblouku. Při zastavování na frontsidové hraně mírně tlačíme do špiček. Při zastavování na backsidové hraně mírně tlačíme do pat. Při rotaci trupu si pomáháme pohybem přední paže, kterou si nejprve ukážeme směr oblouku. Zadní ruka je přiložená na boku nebo ke kapse bundy. Viz přiložená prezentace, slide č. 20, 9. kapitola.

4.9. SESOUVÁNÍ Při zvládnutí techniky sesouvání už je žák schopen určitým způsobem sjet svah, proto je tato technika pro pokračování v metodické řadě stěžejní. Sesouvání nacvičujeme již na mírně či středně prudkém svahu. Provádíme ho dvěma způsoby: přes frontsidovou, nebo backsidovou hranu. Snowboard držíme kolmo ke spádnici a snažíme se pomocí práce kyčelních, kolenních a hlezenních kloubů řídit rychlost sesouvání směrem dolů, vše závisí na tlaku prkna na hranu. Existují dva druhy sesouvání: sesouvání po spádnici, sesouvání šikmo svahem.

4.9.1. SESOUVÁNÍ PO SPÁDNICI Váha je rovnoměrně rozložena do obou končetin. Provádíme ve dvou variantách přes backsidovou a přes frontsidovou hranu. Při Sesouvání po backsidové hraně stojíme v základním rovnovážném postavení, snowboard máme položený na zadní hraně v pozici kolmo ke spádnici, ruce máme natažené před tělem. Pokrčením dolních končetin a uvolněním tlaku do pat uvedeme snowboard do pohybu. Napnutím dolních končetin a zatlačením do backsidové hrany prkno zpomalíme nebo zastavíme, podle toho jak je napnutí úplné. Trup nepředkláníme, snažíme se o to, aby těžiště bylo nad středem efektivní hrany. Je lepší, když máme ruce natažené před tělem, vyhneme se takto

32

divokým pohybům paží. Je třeba neustále hlídat rovnoměrné rozložení váhy do obou nohou. Jakmile je jedna noha zatížená více, prkno se ihned začne stáčet tímto směrem, což není správné. Dále je důležité soustředit se na práci hlezenních kloubů. Při zatížení spodní (frontsidové) hrany dochází k zaseknutí snowboardu do sněhu a následnému pádu. Velmi častou chybou jsou také příliš propnuté dolní končetiny. Kolenní a hlezenní klouby při sesouvání neustále pracují, při zastavení dochází k jejich natažení. Mělo by se jednat o plynulý uvolněný pohyb, je třeba se vyvarovat trhaným nebo houpavým pohybům a nalézt plynulou souhru pohybů v kloubech dolních končetin. Stopa, která po jezdci zůstává je rovná a široká, vede kolmo ke spádnici. Viz přiložená prezentace, slide č. 21 - 22, 10. kapitola. Při sesouvání po frontsidové hraně probíhá práce v kloubech naopak. Základní postavení je stejné, avšak čelem ke svahu čili stojíme v pozici kolmo ke spádnici na frontsidvé hraně. Na počátku máme dolní končetiny pokrčené a rozjedeme se pomocí jejich natažení. Vyvinutím přiměřeného tlaku do frontsidové hrany snowboard přibržďujeme, při velkém zatížení zastavíme, závisí na intenzitě. Při plynulém sesouvání pomalu uvolňujeme tlak ze špiček, hlídáme rovnoměrné rozložení váhy do obou nohou, pánev se nesmí příliš podsazovat. Chyby v provedení jsou stejné jako při sesouvání na backside. Zde hrozí zaříznutí backsidové hrany při zatížení pat. Viz přiložená prezentace, slide č. 23 - 24, 10. kapitola. Při nácviku sesouvání po spádnici je možné využívat partnerské dopomoci, kdy žáci pracují ve dvojicích. Jeden vždy sesouvá a druhý poskytuje oporu pro získání jistoty, drží jezdce za obě ruce a podle toho, jestli provádíme cvičení na frontside nebo backside, jistí jezdce ze shora nebo zespoda. Pokud již klasické sesouvání dobře zvládají, mohou si zkusit partnerskou dopomoc, kdy mají oba jezdci upnutá prkna. Jeden sesouvá přes backside, jeden přes frontside a drží se za ruce. Dá se provádět i formou soutěže, která dvojice dojede do cíle v takovémto držení první. Poté se jezdci vymění. Viz přiložená prezentace slide č. 25 - 26, 10. kapitola.

33

4.9.2. SESOUVÁNÍ ŠIKMO SVAHEM Tento druh sesouvání se provádí směrem šikmo ze spádnice v různých variantách. První možností je sesouvání čelem ke svahu (frontsidové provedení) a druhou možností čelem ze svahu (backsidové provedení). Již se nejedná o rovnoměrné zatížení obou končetin, zatěžujeme více buď přední nebo zadní končetinu záleží na směru sesouvání – vpřed nebo vzad. Je lepší, když začínáme nácvik sesouvání vpřed zatížením přední nohy, tedy oblast u špičky. Čím více nohu zatížíme, tím více se směr sesouvání bude blížit spádnici. Princip práce v kloubech dolních končetin je stejný jako při sesouvání po spádnici. Trup velmi lehce natáčíme ve směru jízdy. Po jezdci by měla zůstat široká stopa, která bude neustále v pozici kolmo ke spádnici – snowboard by neměl jet po hraně. Poté provádíme sesouvání vzad zatěžováním zadní nohy, zatěžujeme oblast patky a sesouváme na switch (zadní nohou vpřed ve směru jízdy). Dobrým průpravným cvičením na sesouvání šikmo svahem a na přenášení váhy z přední na zadní nohu je tzv. padající list (viz níže). Častými chybami jsou houpavé pohyby a přílišné zatížení a zasekávání spodní hrany. Opět je důležité zaměřit se především na práci v kotnících. Jezdec nesmí jet příliš rychle, častou chybou jsou i příliš propnutá kolena a pohled jezdce nesmí směřovat dolů na prkno ale před sebe. Viz přiložená prezentace, slide č. 27, 11. kapitola.

Padající list Padající list je cvičení, při kterém sesouváme a střídavě zatěžujeme přední a zadní nohu, sesouváme tedy střídavě vpřed a vzad. Na snowboardu zatěžujeme oblast špičky – patky, čímž provádíme rychlé střídání směru jízdy. Zanecháváme po sobě stopu v podobě stromečku a nebo dráhu podobnou padajícímu listu. Na začátku cvičení jsme v základním rovnovážném postavení, poté přenášíme váhu k jedné noze, pohled míří tímto směrem a pokrčenými pažemi si ukazujeme směr jízdy. Při změně směru sesouvání přenášíme váhu do druhé nohy, stejně tak se mění pohled a paže směřují na druhou stranu. Je dobré si toto cvičení vyzkoušet v obou variantách, na backside a na frontside. Viz přiložená prezentace, slide č. 28, 12. kapitola.

34

Na procvičení padajícího listu můžeme na svahu umístit brány například z hůlek, kuželů nebo rukavic a žáci musí těmito brankami projíždět. Tím se naučí korigování směru sesouvání na snowboardu.

4.10. JÍZDA ŠIKMO SVAHEM Poprvé nastává chvíle, kdy jedeme na snowboardu pouze po hraně. Jízdu šikmo svahem můžeme provádět ve dvou variantách: po backsidové a po frontsidové hraně, špička snowboardu míří dopředu ve směru jízdy. Postavíme snowboard na frontsidovou hranu, zaujímáme základní jízdní postoj. Trup je mírně natočen do směru jízdy, pohled směřuje dopředu ve směru jízdy, zatěžujeme více přední nohu a přední paže ukazuje ve směru jízdy, zadní ruka je přiložena na bok. Jezdec provádí tlak do hrany směrem ke svahu (zatěžujeme špičky). Stopa po jezdci by měla být úzká a výrazná. Jízda se provádí v mírném odchýlení od vrstevnice směrem ke spádnici. Zastavení provádíme rovnoměrným zatížením obou nohou. Tlak do hrany musí být v průběhu jízdy šikmo svahem dostatečný, aby zbyla jen úzká čára. Nohy by měly být mírně pokrčené. Poté nacvičujeme i backsidové provedení, kdy vyvíjíme tlak na backsidovou hranu (zatěžujeme paty). Viz přiložená prezentace, slide č. 29 - 31, 13. kapitola.

4.11. JÍZDA NA VLEKU Pro začátečníky je záhodno vybrat si pomalejší vlek s ochotnou obsluhou, kde nedochází k příliš velkému zrychlení při rozjezdu a stopa je dobře upravená a nesvažuje se do stran. Před samotným nástupem k vleku necháváme ve vázání upnutou pouze přední nohu a koloběžkou se přesuneme přímo k vleku. Prkno si postavíme do směru jízdy, zadní nohu postavíme na protiskluzovou podložku, rukou uchopíme tyč a zahákneme si talíř mezi nohy, ten pak tlačí zezadu na hýždě. Pokud nastupujeme na vlek s kotvou, pak jí zahákneme za stehno přední nohy. Před rozjezdem je třeba lehkého záklonu, aby se vyrovnalo prudší trhnutí na začátku jízdy. Váha je poté rovnoměrně rozložena do obou nohou. Při vystupování tyč přitáhneme a uvolníme zaháknutí. Koloběžkou opouštíme prostor vleku. Viz přiložená prezentace slide č. 32, 14. kapitola.

35

4.12. SMÝKANÝ OBLOUK Smýkaný oblouk

provádíme na hraně pomocí

smyku.

Nejprve

nacvičujeme oblouky jednotlivě, poté se věnujeme obloukům navazovaným. Je dobré zvolit si pro nácvik střední velikost oblouku. Před nácvikem základního smýkaného oblouku zkoušíme nejprve průpravná cvičení smýkaných oblouků ke svahu.

4.12.1. PRŮPRAVA SMÝKANÉHOHO OBLOUKU - GIRLANDY Toto průpravné cvičení nacvičujeme v backsidovém i frontsidovém provedení. Slouží především k nácviku zahajování a ukončování smýkaných oblouků. Viz přiložená prezentace, slide č. 33 – 35, 15. kapitola. Frontsidové provedení zahajujeme na okraji sjezdovky, vycházíme ze základního rovnovážného postavení v pozici kolmo ke spádnici. Povolíme tlak do frontsidové hrany a přenášíme váhu na přední nohu, nyní zaujímáme základní jízdní postoj a přední paží si ukazujeme do směru jízdy. Přecházíme do jízdy šikmo svahem. Poté pomocí rotace ramen a trupu směrem do oblouku vyjíždíme oblouk směrem ke svahu a přenášíme váhu rovnoměrně na obě dolní končetiny. Takto se dostáváme do jízdy po vrstevnici, ve které setrváváme jen malou chvíli. Ihned pokračujeme opětovným přenesením váhy na přední nohu, pomáháme si rotací ramen směrem do spádnice a plynule přecházíme do jízdy šikmo svahem, následuje rotace ramen směrem do oblouku a celá sekvence pohybů se opakuje. Opakujeme několikrát dokud nedojedeme na druhý okraj sjezdovky. Na sjezdovce by po jezdci měla zůstat stopa v podobě vlnovky nebo také girlandy. Backsidové provedení taktéž zahajujeme na okraji sjezdovky v pozici kolmo ke spádnici, avšak zády ke svahu. Povolujeme tlak do backsidové hrany a váhu máme na přední noze. Přecházíme do jízdy šikmo svahem po backsidové hraně. Rotujeme rameny a trupem směrem do oblouku ke svahu. Prkno se pomocí smyku začne stáčet, váhu přenášíme rovnoměrně na obě dolní končetiny. Z jízdy po vrstevnici tlakem na přední nohu a rotací ramen do spádnice navazujeme do jízdy šikmo svahem. Opět opakujeme řadu pohybů až k druhému okraji sjezdovky.

36

4.12.2. PRŮPRAVA SMÝKANÉHO OBLOUKU – OBLOUK KE SVAHU Jedná se o cvičení podobné girlandám, avšak oblouky ke svahu nacvičujeme jednotlivě do zastavení. Snažíme se o postupné přiblížení dráhy zahajovací fáze oblouku z jízdy šikmo svahem k jízdě po spádnici. Následně přenášíme váhu na přední nohu a poté rotujeme rameny směrem do oblouku. Vedeme oblouk s rovnoměrně zatíženými končetinami a zastavujeme zahraněním ve vrstevnici. Při postupném přibližování zahajovací fáze oblouku ke spádnici můžeme využít partnerské dopomoci a vypouštět jezdce přímo z pozice rovnoběžné se spádnicí. V tom případě jezdci přidržíme nohou prkno, můžeme mu takto lépe pomoci s upravením správného jízdního postoje a jezdci se prkno nestihne tolik rozjet. Velmi důležitá je v průběhu jízdy obloukem rotace horní části trupu a ramen. Váha spočívá na přední noze, plynulou rotací ramen a poté pánve směrem do oblouku způsobíme, že se nám snowboard začne stáčet. Dobré je pomáhat si pohybem paží (přední ruky) mířeným do oblouku, trup tento pohyb následuje. Pozor na to, aby do oblouku nemířila pouze paže a ramena nezůstávala v pozici rovnoběžné s osou prkna. Pohyb do oblouku musí být mířený celou paží i rameny. Práce trupu je velmi důležitá zejména u začátečníků, nejdůležitější je však práce dolních končetin, které jsou mírně pokrčené. V průběhu vedení oblouku při backsidovém provedení tlačí přední noha na patku vázání a zadní noha do jazyka boty. Během vedení frontsidového oblouku přední noha tlačí do jazyku boty a zadní vyvíjí tlak na patku vázání. Jakmile cítíme, že se nám prkno začíná stáčet směrem k vrstevnici přenášíme váhu rovnoměrně na obě končetiny. V závěru oblouku je váha rovnoměrně rozložena na obě nohy. Přiložená prezentace slide č. 36 - 46, 16. kapitola. Pokud již žáci oblouk z jízdy po spádnici dobře zvládají a mají zafixované základní postavení nacvičujeme oblouky smýkané přes spádnici.

4.12.3. ZÁKLADNÍ SMÝKANÝ OBLOUK Základní smýkaný oblouk provádíme na mírném svahu s dobře upraveným povrchem. Poprvé se žák dostává do situace, kdy protíná spádnici a nabírá tak větší rychlost. Viz přiložená prezentace, slide č. 47 – 48, 17. kapitola.

37

Oblouk zahajujeme z jízdy šikmo svahem a v průběhu přechodu spádnice snowboard přehraňujeme a oblouk zakončujeme na druhé hraně zastavením kolmo ke spádnici. V úvodní fázi oblouku, při jízdě šikmo svahem, máme váhu na přední noze a rameny rotujeme směrem ke spádnici. Snowboard se nám začne stáčet do jízdy po spádnici, přední paže a ramena pokračují v rotaci a směřují do oblouku. Prkno se začne smýkat směrem k vrstevnici, přenášíme váhu rovnoměrně na obě končetiny. Pohled, ramena a paže stále směřují do oblouku, dokud oblouk nevyjedeme. Poté zastavíme. V průběhu vedení oblouku při backsidovém provedení tlačí přední noha na patku vázání a zadní noha do jazyka boty, váha je nyní rozložena rovnoměrně na obě nohy. V závěru oblouku je váha stejnoměrně na obou končetinách, snowboard lehce překlápíme na hranu do zastavení. Během vedení frontsidového oblouku přední noha tlačí do jazyku boty a zadní vyvíjí tlak na patku vázání, váha je rozložena stejnoměrně na obě končetiny. Plynulým smykem vyjedeme oblouk a v závěru oblouku stejně jako při provedení na backside překlápíme snowboard lehce na hranu do zastavení. Časté chyby: •

dochází k protirotaci, jezdec trup natáčí proti směru jízdy oblouku,

•

jezdec nemá váhu na přední noze v zahajovací fázi oblouku,

•

jezdec příliš napíná dolní končetiny,

•

příliš se předklání a nebo se naopak málo naklání do oblouku,

•

vedení oblouku není plynulé, jezdec oblouk usekává,

•

snowboard se po dokončení oblouku přetáčí, váha není rovnoměrně rozložena do obou končetin,

•

frontsidové a backsidové oblouky jsou různě velké,

•

do oblouku se natáčí pouze paže a ramena zůstávají rovnoběžně s podélnou osou snowboardu.

Poté, co jsou žáci již schopni vyjet jednotlivé smýkané oblouky, zkoušíme oblouky navazované. Nepřeklápíme snowboard na hranu po vyjetí oblouku, ale plynule přecházíme do jízdy šikmo svahem a pokračujeme dalším obloukem

38

v jízdě. Pro vypilování navazovaných oblouků a zbavení časté chybné protirotace je dobré cvičení, kdy jedeme s rukama v týl. Takto si pomáháme pouze pomocí rotace trupu a ramen. Viz přiložená prezentace, slide č. 49, 17. kapitola.

4.12.4. MODIFIKOVANÉ OBLOUKY Modifikované oblouky zahrnují smýkané oblouky s pohybem těžiště a také smýkané oblouky se změnou délky oblouku. Délka oblouku může být krátká, střední

nebo

dlouhá.

Smýkané

oblouky

s pohybem

těžiště

provádíme

s odlehčením dolů a s odlehčením vzhůru.

Oblouky s odlehčením dolů a vzhůru Oblouk s odlehčením dolů je velmi podobný základnímu oblouku, jen se nepatrně liší ve způsobu provedení. Oblouk zahajujeme jízdou šikmo svahem v základním postoji, následně provádíme rychlé snížení těžiště. Dostáváme se do podřepu, ve kterém vedeme oblouk. V průběhu vedení oblouku se plynule napřimujeme a oblouk zakončujeme v základním postavení. Z něj pak zahajujeme další oblouk. Zjednodušeně se jedná o rychlý vertikální pohyb dolů a následuje plynulé napřimování. Oblouk s odlehčením vzhůru také zahajujeme z jízdy šikmo svahem avšak za sníženého postoje. Před vedením oblouku se rychle dynamicky napřímíme a přehraníme. V průběhu vedení oblouku po přehranění těžiště zase plynule snižujeme. Oblouk zakončujeme ve sníženém postavení. Pokračujeme dalším rychlým napřímením před přehraněním oblouku. Nejprve rychlý vertikální pohyb vzhůru a pak následuje plynulé snižování. Časté chyby: •

vertikální pohyb začíná buď příliš brzo nebo příliš pozdě

•

jezdec trupem provádí protirotaci,

•

je zatížena zadní noha,

•

jezdec se do oblouku naklání až příliš.

39

4.13. CARVINGOVÝ – ŘEZANÝ OBLOUK Jedná se o jízdu po hraně, při které nabíráme větší rychlost. Touto jízdou již nejezdíme oblouky smýkané, nýbrž řezané. Po jezdci zůstává jen uzoučká stopa. Podstatný pro carvingovou jízdu je náklon do oblouku, který trénujeme na širším svahu. Abychom vůbec mohli začít s nácvikem carvingových oblouků, jsou oblouky smýkané nezbytnou nutností. Viz přiložená prezentace, slide č. 50, 18. kapitola.

4.13.1. NÁCVIK CARVINGOVÉHO OBLOUKU – OBLOUK KE SVAHU Stejně jako u oblouků smýkaných je lepší, když nezačínáme ihned celé oblouky, ale nejprve nacvičujeme oblouky ke svahu a postupně přibližujeme zahajovací dráhu ke spádnici. Začínáme z jízdy šikmo svahem a procvičujeme rovnoměrné přenesení váhy ze skluznice na hranu snowboardu. Pomocí náklonu. Taktéž můžeme využít partnerské dopomoci a zahajovat nácvik z jízdy přímo po spádnici.

4.13.2. ZÁKLADNÍ CARVINGOVÝ OBLOUK Volíme širší ne příliš rovný ale ani příliš prudký svah. Vyjíždíme z jízdy přímo po spádnici nebo z jízdy šikmo svahem. Při zahájení oblouku plynule začneme naklánět celé tělo do středu oblouku. Některé publikace uvádějí, že váhu držíme na přední noze [4] a některé, že je váha rovnoměrně rozložena do obou končetin [1]. Pro začátečníky dávám přednost rovnoměrnému rozložení váhy do obou končetin, aby se soustředili zejména na náklon do středu oblouku. Během vedení oblouku se náklon a tím i tlak na hranu zvyšuje, musíme držet prkno na hraně pevně. Poté povolíme tlak na hranu snowboardu a plynule ukončíme náklon vrácením těžiště zpět nad snowboard. Takto se vracíme do základního postavení v jízdě šikmo svahem. Nejtěžší je správné načasování a rozložení tlaku po celé délce snowboardu. Následuje fáze přehranění. Pokračujeme zase náklonem těla a tlakem do druhé hrany. U carvingových oblouků trupem nerotujeme. Těžiště je po celou dobu snížené. Na provádění carvingové jízdy a carvingových oblouků potřebujeme dostatečně velkou rychlost.

40

Spíše se soustředíme na kvalitní zvládnutí smýkaného oblouku. Oblouky řezané nacvičujeme jen okrajově.

41

5. BEZPEČNOST NA SJEZDOVCE „Pravidla chování na sjezdovce pro lyžaře a snowboardisty podle FIS: •

ohleduplnost k ostatním lyžařům a snowboardistům - každý lyžař nebo snowboardista se musí chovat tak, aby neohrozil ani nepoškodil druhé,

•

zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy - každý lyžař a snowboardista musí přizpůsobit rychlost a způsob jízdy svým schopnostem, obtížnosti a stavu trati, sněhovým a povětrnostním podmínkám stejně tak i hustotě provozu,

•

volba jízdní stopy - lyžař nebo snowboardista, který přijíždí ze zadu, musí svojí jízdní stopu volit tak, aby neohrozil před ním jedoucí lyžaře a snowboardisty,

•

předjíždění - předjíždět se může horem i spodem, zprava i zleva, ale vždy s takovým odstupem, aby měl předjížděný lyžař nebo snowboardista vždy dostatek místa pro svoji jízdu,

•

vjíždění, rozjíždění a jízda směrem vzhůru - každý lyžař a snowboardista, který vjíždí na sjezdovku, znovu se rozjíždí po zastavení nebo chce jet či zatočit do protisvahu, se musí pohledem směrem nahoru a dolů přesvědčit, že tímto neohrozí sebe ani žádného dalšího lyžaře nebo snowboardistu,

•

zastavování - každý lyžař a snowboardista musí zamezit tomu, aby se bezdůvodně zdržoval v úzkých nebo nepřehledných místech sjezdových tratí. Lyžař nebo snowboardista, který měl pád, musí takovéto místo co nejrychleji opustit,

•

stoupání a sestupování - lyžař nebo snowboardista, který stoupá vzhůru nebo pěšky sestupuje, musí použít okraj sjezdovky,

•

sledování značek - každý lyžař a snowboardista musí sledovat značení a signalizaci,

•

poskytnutí pomoci - při nehodě je každý lyžař a snowboardista povinen poskytnou pomoc

•

povinnost prokázat totožnost - každý lyžař a snowboardista, který se stane účastníkem nebo svědkem nehody, je povinen poskytnout své osobní údaje.“ [10]

42

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zabývala základní metodikou snowboardingu zejména pro žáky druhého stupně základních škol, kteří jezdí v rámci výuky na zimní výcvikové kurzy. Nicméně, jak již bylo řečeno v úvodní části, může ji využít prakticky každý, kdo by měl zájem naučit se jezdit na snowboardu. Mou snahou bylo vytvoření přehledného teoretického materiálu, který laicky sděluje, jak při učení na snowboardu postupovat. Pro lepší pochopitelnost jednotlivých metodických cvičení je materiál doplněn obrazovou přílohou v přiložené multimediální prezentaci. V první polovině vlastní práce se věnuji stručnému nastínění historie snowboardingu a jak tento skvělý sport vlastně vznikl, dále potřebné výzbroji a výstroji, které jsou k provozování snowboardingu zapotřebí a v druhé polovině přecházím do samotné metodiky jízdy na snowboardu. Tato metodika je určena úplným začátečníkům, věnuje se základům jízdy a manipulaci s prknem. Při tvorbě obrazového materiálu jsme se potýkali s nevyzpytatelným počasím, které nám i některá cvičení znemožnilo nafotit. Snažila jsem se ovšem vše vynahradit doprovodnými ilustracemi, aby daná cvičení nezůstala pouze textovou rekonstrukcí, ale byla pochopitelná a člověk si je mohl lépe představit. Myslím, že vytvořený materiál budu moci velmi dobře využít při dalších zimních výcvikových kurzech. Pro žáky bude motivující, když uvidí své starší spolužáky, jak všechna cvičení zvládali. Také se mi budou snáze teoreticky vysvětlovat daná cvičení a posléze na svahu už budou žáci lépe chápat, o jaká cvičení se jedná. Dále má práce může dobře fungovat i jako výuková pomůcka instruktorům v lyžařských školách nebo jako metodický materiál pro samouky na internetových stránkách. Při samotném studiu odborné literatury, ze které jsem vycházela, jsem objevila mnoho dalších zajímavých cvičení, která by se dala do výuky zařadit. Pokud se budu moci daným tématem do budoucna ještě zabývat, ráda bych se věnovala taky základům freestylové a freeridingové jízdy. Dále bych po nově nabytých zkušenostech základní metodiku doplnila o nová cvičení.

43

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BINTER, Lukáš, et al. Jak dokonale zvládnout snowboarding. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 96 s. 2. BINTER, Lukáš, et al. Snowboarding. 2. přepracované vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2002. 132 s 3. BINTER, Lukáš, et al. Snowboarding. 3. přepracované vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 131 s. 4. FRISCHENSCHLAGER, Erich. Snowboarding za 3 dny : Průvodce sportem. České Budějovice : KOPP, 2004. 125 s. 5. JAMBOR, Lukáš. SNOWBOARDING - VÝVOJ SOUTĚŢNÍCH DISCIPLÍN A A OLYMPIJSKÁ HISTORIE. Brno, 2010. 96 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií 6. LOUKA, Oto; VEČERKA, Martin. Snowboarding. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 148 s 7. LUŽA, Jiří; NOSKOVÁ, Petra. Základy snowboardingu. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 68 s. 8. PADĚROVÁ, Lucie. Výuka snowboardingu na základních a středních školách. Brno, 2009. 81 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií Internetové zdroje: 9. SnowZone.CZ | Web o snowboardingu a horách [online]. 2009 [cit. 2011-04-27]. Pravidla chování | SnowZone.CZ. Dostupné z WWW: 10. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA NEDAŠOV, Dokumenty, Směrnice k zimnímu výcvikovému kurzu [online, word dokument]. 2009 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: http://files.zsnedasov.webnode.cz/200004523-883c489366/ZVK_sm%C4%9Brnice.doc 11. Sports Center | Sports Center: March 2010 [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Snowboard history. Dostupné z WWW: 12. Snowboard "IS" Us [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Where it started. Dostupné z WWW: 13. Snowboard Photo History, Bud Fawcett Photography [online]. 2009 [cit. 2011-04-18]. Legendary Banked Slalom, Old Snowboard Photos. Dostupné z WWW: 14. History of Snowboarding [online]. 2004 [cit. 2011-02-26]. Die Historie des Snowboardens. Dostupné z WWW:

44

15. Snowboarding [online]. 2008 [cit. 2011-04-20]. Snowboard. Dostupné z WWW: 16. Sportovní web - sport pro každého ... [online]. 2006 [cit. 2011-04-24]. Snowboard pořizujeme výbavu prkno. Dostupné z WWW: 17. Sportovní potřeby | SportObchod.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-20]. Snowboardové vázání Flow Flite 3 Black. Dostupné z WWW: 18. Overstock.com: Online Shopping - Bedding, Furniture, Electronics, Jewelry, Clothing & more [online]. 2010 [cit. 2011-04-20]. Switch Special X Step-in Snowboard Bindings . Dostupné z WWW: 19. Snowboarding, skateboarding, kiteboarding, windsurfing : Snowboardel.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. Vázání F2 Intec Titanium. Dostupné z WWW: 20. Snowboarding, skateboarding, kiteboarding, windsurfing : Snowboardel.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. Vázání F2 Race Titanium. Dostupné z WWW: 21. Snowboardy, snowboard komplety, zimní bundy - Snowboard eshop [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Dámské boty Burton Tribute grey/blue. Dostupné z WWW: 22. Snowboard poradce [online]. 2009 [cit. 2011-04-19]. Boty na snowboard. Dostupné z WWW: 23. Snowboarding [online]. 1999 [cit. 2011-02-26]. Před jízdou. Dostupné z WWW: 24. Extremeaddict.ro | sport extrem | noi ne dam si iarna si vara [online]. 2009 [cit. 2011-04-30]. Lectia 5: Cum sa reglezi legaturile pentru snowboarding. Dostupné z WWW:

45

RESUMÉ Tématem mé bakalářské práce je multimediální prezentace metodiky snowboardingu. Cílem mé práce bylo vytvoření přehledného metodického textu doplněného obrazovou přílohou v přiložené prezentaci. V první polovině práce se zabývám historií a vznikem snowboardingu, dále výzbrojí a výstrojí, které jsou potřebné pro provozování tohoto sportu. Ve druhé polovině textu se věnuji samotným metodickým cvičením, jak by měla po sobě následovat, aby učení bylo kvalitní a efektivní. Obrazová příloha byla nafocena v průběhu zimního výcvikového kurzu základní školy ve ski areálu Bubákov. Moje práce může posloužit jako metodická pomůcka instruktorům a lektorům snowboardingu během zimních výcvikových kurzů či v lyžařských školách.

The topic of my bachelor thesis is Multimedia Presentation of Snowboarding Methodics. The aim of my thesis is to create a well-arranged methodical text supplemented with images in the attached presentation. The first half of my thesis deals with the history and origin of snowboarding, as well as equipment necessary for doing this sport. In the second half of the text I focus on the methodical exercises, namely on what their order should be to ensure high quality and effective learning. The attached images were taken during a winter training course for primary schools in Bubakov skiing centre. My thesis can serve as a methodical aid for snowboarding instructors and lecturers during winter training courses or in skiing schools.

46