MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví

Problematika dětské obezity Diplomová práce

Brno 2007

Autor práce: Blanka Pavelcová

Vedoucí práce: PhDr. Jitka Reissmannová

Bibliografický záznam PAVELCOVÁ, Blanka. Problematika dětské obezity : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví, 2007. 76 l.,23 l. příl. Vedoucí diplomové práce Jitka Reissmannová.

Anotace V dnešní době se ve vyspělých zemích, mezi kterou se počítá i Česká republika, vyskytuje závažný zdravotní problém a to obezita. O tomto problému, hlavně o zdravotních rizicích, která s ním souvisí, se mluví jen málo. Cílem mé diplomové práce bylo zaměřit se zejména na obezitu dětí, která je velmi důležitá, protože obezitu si nezpůsobuje samo dítě, ale způsobuje ji nevhodná výchova a sami rodiče svou nevědomostí, nebo dokonce i lhostejností. Dále upozorňuji na nedostatky ve výchově rodičů a nevhodné stravovací návyky dětí. Ve své práci jsem se opírala o odbornou literaturu v této oblasti. Ve výzkumné části jsem se zabývala tím, co rodiče těchto dětí dělají špatně, jak kalorická jídla tyto děti jedí a jaké potraviny a nápoje jsou pro děti vhodné, a které nikoli. Potřebné informace byli získány z dotazníků a literatury.

Annotation Nowadays, advanced countries including the Czech republic are facing serious health problem – obesity. About this, especially the health hazards they are related to, its spoken only superficially. The goal of this diploma thesis was to target on children’s obesity, which is very important because its not caused by the children themselves but its caused by wrong breeding or its caused by the parents‘ ignorance or even impassivity. In this thesis I pay also caution about inadequacies in parents‘ breeding and unsuitable meal plans for the children. I have also drew the support from special literature related to this subject.

That’s why I have focused on what the parents do wrong, how caloric meals the children eat and which meals and drinks are suitable for them and which are not. Necessary data were collected by questioning and literature.

Klíčová slova Dětská obezita, příčiny obezity, diagnostika, léčba, prevence, výživová doporučení, potravinová pyramida, pitný režim, fyzická aktivita.

Keywords Child’s obesity, causes of obesity, diagnostics, bariatrics, precaution, nutrition recommendations, food pyramid, drink regime, physical activity.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

Brně dne …………………

…………………………… Blanka Pavelcová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Jitce Reissmannové za její odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi byly velkým přínosem při zpracování této diplomové práce.

OBSAH OBSAH................................................................................................................................ 6 ÚVOD.................................................................................................................................. 8 I.TEORETICKÁ ČÁST....................................................................................................... 9 1. CO JE TO OBEZITA ..................................................................................................... 9 1.1. Definice..................................................................................................................... 9 1.2. Příčiny vzniku obezity .............................................................................................. 9 1.2.1. Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie....................................................... 9 1.2.2. Genetika ........................................................................................................... 10 1.2.3. Obezita způsobená chorobami ......................................................................... 10 1.3. Diagnostika ............................................................................................................. 11 1.3.1. Body Mass Index ............................................................................................. 11 1.3.2. Percentilové grafy ............................................................................................ 12 1.3.3. Měření kožních řas a tuku v těle...................................................................... 17 1.4. Psychické a zdravotní problémy ............................................................................. 17 1.5. Léčba obezity.......................................................................................................... 17 1.5.1. Pravidelná fyzická aktivita............................................................................... 18 1.5.2. Pobyt v lázních................................................................................................. 18 1.6. Prevence.................................................................................................................. 19 1.6.1. Těhotenství....................................................................................................... 19 1.6.2. Kojení............................................................................................................... 19 1.6.3. Předškolní a školní období............................................................................... 20 2. VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ........................................................................................ 21 2.1. Doporučené energetické hodnoty ........................................................................... 21 2.1.1. Bazální metabolismus (BMR) ......................................................................... 21 2.1.2. Doporučený příjem energie ............................................................................. 22 2.1.3. Doporučený výdej energie ............................................................................... 22 2.2. Energetická a biologická hodnota potravy.............................................................. 25 2.2.1. Energetická hodnota potravy ........................................................................... 25 2.2.2. Biologická hodnota potravy............................................................................. 26 2.3. Potravinová pyramida ............................................................................................. 37

2.3.1. Co je to potravinová pyramida......................................................................... 37 2.3.2. Jak s pyramidou pracovat ................................................................................ 37 2.3.3. Potravinová pyramida podle současné reklamy............................................... 41 2.4. Pitný režim.............................................................................................................. 43 2.5. Skladba jídelníčku................................................................................................... 44 2.6. Desatero výživy dětí [převzato z www.vyzivadeti.cz] ........................................... 46 II.PRAKTICKÁ ČÁST...................................................................................................... 48 3. VÝZKUM...................................................................................................................... 48 3.1. Dotazník.................................................................................................................. 48 3.2. Výsledky průzkumu................................................................................................ 49 3.2.1. BMI – Index tělesné hmotnosti........................................................................ 49 3.2.2. Stravovacími návyky dětí ................................................................................ 53 3.2.3. Pohybová aktivita (mimo školní aktivity) ....................................................... 63 3.3. Hlavní zjištění ......................................................................................................... 65 DISKUSE........................................................................................................................... 68 ZÁVĚR .............................................................................................................................. 69 SHRNUTÍ .......................................................................................................................... 71 RÉSUMÉ ........................................................................................................................... 72 Seznam literatury: .............................................................................................................. 73 Seznam příloh: ................................................................................................................... 76

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

ÚVOD Obezita se stává závažným problémem ve všech vyspělých zemích, mezi které patří i Česká republika. Hlavní problém je zejména s obezitou dětí, protože mnohdy za ni mohou rodiče, bezprostřední okolí dětí, špatný životní styl a stravovací návyky. Počet dětí s nadváhou a obezitou u nás tak neutěšeně narůstá, že i sami odborníci hovoří o pandemii obezity. Situace se nejen u nás, ale i v celém světě stále zhoršuje. U dětí se objevují nemoci dospělých osob a je rovněž známo, že asi 80% obézních dětí zůstává obézními i v dospělosti. Růst výskytu nadváhy a obezity je v převážné většině případů důsledek působení současného životního stylu. Pasivní způsob života a obrovská nabídka cenově dostupných a ne vždy zdravotně prospěšných potravin svádí k přejídání. Úspěch může mít pouze důsledná a především trvalá změna životního stylu, která v případě dětské obezity bohužel závisí hlavně na přístupu rodičů a jejich znalostech řešení problému. Cílem mé diplomové práce bylo zaměřit se zejména na obezitu dětí, která se stává v poslední době stále více aktuální a je velice důležité informovat veřejnost, jak se dá této nemoci předcházet. Fyzické i psychické obtíže, které způsobuje obezita jsou nezanedbatelné. Ve své práci jsem se zabývala také diagnostikou, příčinami vzniku, zdravotními dopady a prevencí dětské obezity. Dále upozorňuji na důležitost zdravé výživy, správných stravovacích návyků a také nutnost pohybové aktivity. Přikládám seznam zdravotních zařízení a kontaktní místa se specialisty na obezitu, kde se mohou rodiče obrátit o radu. V praktické části jsem použila metodu dotazníků, které vyplňovali sami rodiče. Dotazník zjišťoval současný stav tělesné BMI podle percentilů, stravovací návyky a míru pohybové aktivity dětí.

Strana 8

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

I.TEORETICKÁ ČÁST 1. CO JE TO OBEZITA 1.1. Definice Nadváha a obezita jsou charakterizovány nadměrným ukládáním tuku v těle. Obezita vzniká jako následek energetické nerovnováhy, tedy nepoměru mezi příjmem a výdejem energie. Nadváha a obezita jsou významným celosvětovým zdravotním problémem, který dosahuje rozměrů epidemie. Podle údajů WHO (Světová zdravotnická organizace) je v současnosti na světě více než 1 miliarda lidí s nadváhou a více než 300 milionů je klinicky obézních. Zvlášť alarmující je nárůst nadváhy a obezity v dětské populaci. [zdroj: www.linda-linie.cz]

1.2. Příčiny vzniku obezity Příčiny obezity u většiny dětí tkví v nadměrném energetickém přívodu a malém energetickém výdeji. Výskyt obezity se výrazně zvyšuje po celém světě, nejvýrazněji v civilizovaných zemích. Je to způsobeno životním stylem s nedostatkem pohybu a tedy nedostatečným energetickým výdejem a kvalitou výživy. V poslední době je věnována pozornost i genetickým příčinám obezity. Další možnou příčinou obezity je nemoc štítné žlázy. 1.2.1. Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie Podle dietologa Fořta, problém bývá v rodinách, s fixovanými nevhodnými stravovacími návyky (typická česká kuchyně v kombinaci s módní americkou formou rychlého občerstvení). Děti často přicházejí do školy hladové a energii potřebnou k práci získávají z tukových zásob. Prvním jídlem pak bývá oběd, z něhož si organismus ukládá daleko více zásob, než kdyby mu předcházela snídaně a menší svačina. Dalším problémem v rodinách s obezitou mohou být energeticky bohaté večeře, spojené se sledováním televize, prací u počítače atp.

Strana 9

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Doporučené denní dávky energie bývají překračovány. Z živin sehrává při rozvoji obezity nejdůležitější úlohu nadměrný příjem tuků. Ty by neměly tvořit více než 30% celkového energetického příjmu. Nedostatečným výdejem energie je většinou dán nedostatkem pohybové aktivity a sedavým způsobem života (škola, televize, počítač). Z toho pramení nemálo problémů – snížená výkonnost a fyzická kondice, vyšší únavnost, bolesti zad, špatné držení postoje atd. [1]

1.2.2. Genetika Obezita je často spojována s nemocemi a rodinnou genetickou zátěží. Méně než 5% obezit vzniká v důsledku hormonálních a jiných onemocnění nebo při dlouhodobém užívání některých léků. Obezita nemusí být zcela dědičná, dědí se však určité dispozice, sklony, pro vznik obezity, zřejmě i určitý typ látkové výměny. Nelze tedy za obezitou vidět jen chuťové návyky v rodině, malý zájem o dostatek tělesného pohybu, i když tyto činitelé hrají při vzniku obezity velmi významnou roli. Za vznikem obezity tedy obvykle stojí více činitelů. [3, 11]

1.2.3. Obezita způsobená chorobami Obezitu může zapříčinit také mimořádně snížený klidový výdej energie. Příčina je v poruše funkce štítné žlázy. Každý člověk musí vydávat energii i v naprostém klidu. Je potřebná k udržení stálé tělesné teploty a současně k základní tvorbě energie. Ukázalo se, že lidé, kteří trpí nadváhou, často mají významně nižší výdej energie právě v klidu. Možnou příčinou je změna nastavení „bodystatu“ (souboru buněk řídících produkci energie a odpadního tepla lokalizovaného v mozku), přičemž jednu z hlavních rolí hraje aktivita štítné žlázy – je to právě ona, která přináší vážný problém. V podstatě celá česká populace totiž trpí nedostatkem jódu. Nejvíce jsou ohroženy dívky v počátcích menstruačního cyklu. Takže když správně, tedy dostatečně, nepracuje štítná žláza, sníží se především klidový výdej energie a její nadbytek, přijímaný se stravou, se ukládá ve formě zásobního tuku.

Strana 10

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Řešením je preventivní včasné podávání vhodných forem jódu již těhotným ženám, pokračovat by se mělo i v průběhu dětství. [1]

1.3. Diagnostika Diagnostika je proces rozpoznávání nemoci, soubor metod pomáhajících určit nemoc. Je podstatnou částí lékařské činnosti, neboť přesné rozpoznání nemoci umožňuje její účinnou léčbu a prevenci. Diagnostika se zdokonaluje s novými vědeckými poznatky, rozvojem laboratorních metod a vyšetřovacích přístrojů. [15] Pro diagnostiku dětské obezity se využívá Body Mass Index, percentilové grafy, měření tloušťky kožní řasy a měření obsahu tuku v těle a další.

1.3.1. Body Mass Index Ve světě se k hodnocení tělesného vývoje používá posouzení aktuální výšky a váhy, vztažené k průměru populace (s respektováním pohlaví a věku). Neexistuje však jednotný názor, protože se například doporučuje přihlédnout k etnickým faktorům. Klinická medicína používá vztah výšky a váhy ve formě tzv. Body Mass Indexu – BMI, dobře známého z praxe u dospělých. Aktuální tělesnou hmotnost v kilogramech vydělíme druhou mocninou výšky v metrech (druhou mocninou vypočítáme, když násobíme číslo vyjadřující výšku stejnou hodnotou). [3]

tělesná hmotnost v kilogramech BMI = ----------------------------------------------------------druhá mocnina tělesné výšky v metrech Výsledek se poté porovná s monogramem, to znamená s hodnotami získanými „průměrováním“ co nejširší skupiny populace v daném věku a konkrétního pohlaví. Tabulka č. 1 v příloze uvádí průměrnou doporučenou tělesnou hmotnost dětí

Strana 11

Diplomová práce : Problematika dětské obezity 1.3.2. Percentilové grafy Na základě národních studií antropologického výzkumu dětí a mládeže byli vytvořeny tzv. percentilové grafy BMI (od 0 do 18 let), které zohledňují tuto proměnlivost. Percentilové grafy umožňují okamžité a přesné zhodnocení dosavadního tělesného vývoje dítěte od 2 do 18 let. Hranice obezity nejsou jednoznačně stanoveny, podle různých autorů je za hraniční hodnotu BMI považován 90., 91., 95., nebo 97. percentil. Obdobně za hranici nadváhy je považován 85. – 90. percentil (v ČR 90., resp. 97. percentil). [3] Obezitu

můžeme

posuzovat

podle

hmotnosti

vztažené

k výšce

dítěte.

V percentilovém grafu tělesné hmotnosti se stanoví ideální tělesná hmotnost ve vztahu k dané výšce dítěte a vypočítá se procento nadváhy. Jako mírná obezita se označuje stav se 120-130 % ideální tělesné hmotnosti, jako těžkou obezitu pak více než 130 % ideální tělesné hmotnosti. [3] V percentilovém grafu na vodorovné ose se sleduje věk dítěte a na druhé – svislé ose hodnota sledovaného parametru (např. hmotnosti). Grafy jsou jiné pro chlapce a dívky, musí se tedy zvolit správný graf podle pohlaví dítěte. V grafu se najde bod, který je spojnicí věku dítěte a sledovaného parametru (v tomto případě hmotnosti). Pokud se nachází třeba na místě odpovídajícím 25. percentilu, znamená to, že je hmotnost dítěte vyšší nebo stejná než u čtvrtiny (25 %) jeho vrstevníků. 75 % stejně starých dětí je však těžších. [19] V rámci percentilových grafů bylo vymezeno pásmo, ve kterém je hodnota parametru považována za normální (např. hmotnost dítěte odpovídající jeho věku a pohlaví). Toto pásmo tzv. „širší normy“ je nejčastěji vymezováno 3. – 97. percentilem. To znamená, že 94 % (resp. 96 nebo 90 %) dětí v daném věku a pohlaví se nachází v tomto intervalu. Pásmo mezi 25. – 75. percentilem, v němž se nachází hodnoty poloviny všech dětí, je „pásmem středních hodnot“, zcela průměrnou hodnotou je pak 50. percentil. [19]

Strana 12

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Výška Z percentilového grafu č.1 a 2 lze snadno určit výšku dítěte. Obr. 1 - Percentilový graf č.1 - Tělesná výška – chlapci 2 – 18 let

Strana 13

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Obr. 2 - Percentilový graf č.2 - Tělesná výška – dívky 2 – 18 let

Příklad: Osmiletá holčička měří 136 cm. Do grafu percentilových hodnot výšky pro dívky (graf č. 2) zaneseme na ose „x“ věk – osm let, na ose „y“ její výšku – 136 cm. Tyto hodnoty se protnou v místě, které odpovídá 25. percentilu výšky. Holčička tedy v osmi letech neměří nejvíc, ale vzhledem k hodnotám doporučovaným pro její věkovou skupinu je v pořádku. Pokud by ale podle grafu odpovídala její výška hodnotě vyšší než 98., je výrazně vyšší než její vrstevníci a tudíž je velmi pravděpodobné, že bude v dospělosti většinu lidí převyšovat.

Strana 14

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Naopak hodnota nižší než 2. percentil by nás měla upozornit na to, že s růstem dítěte není něco v pořádku a je tedy nutné řešit problém s lékařem, najít a léčit příčinu jeho neprospívání. [19] Hmotnost Hodnocení hmotnosti je u dětí složitější než u dospělých. Pro tento účel jsou sestaveny percentilové grafy hmotnosti pro chlapce a děvčata (percentilový graf č. 3 a 4). [19] Obr. 3 - Percentilový graf č.3 - Tělesná hmotnost chlapci 2 – 18 let

Strana 15

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Obr. 4 - Percentilový graf č.4 - Tělesná hmotnost dívky 2 – 18 let

Příklad: Holčička v osmi letech váží 32 kg. Opět se zanese její věk a hmotnost do percetilového grafu pro hmotnost dívek a vidíme, že se nachází někde mezi čárou pro 75. a 90. percentil. Takže i její výška je vzhledem k věku normální. Pokud by ale odpovídala např. 95. percentilu, znamenalo by to pro

potíže

s nadváhou a při více než 98. pak již s obezitou. Dolní hranice pro normální hmotnost je 10. percentil. Pokud by hmotnost dítěte odpovídala percentilu s hodnotou menší než 2, jedná je již o podvýživu, kterou je nutné řešit s lékařem. [19]

Strana 16

Diplomová práce : Problematika dětské obezity 1.3.3. Měření kožních řas a tuku v těle Další metodou je měření tloušťky kožních řas na některých místech těla. Jde například o kožní řasu na tváři, na podbradku, nad tricepsem, na hrudníku, na břiše, na stehně, na lýtku a další. Měření řas na různých místech těla umožňuje základní hodnocení rozložení podkožního tuku na těle. Měření obsahu tělesného tuku a měření kožních řas je možné provést v některých nezdravotnických zařízeních (například některých fitnesscentrech). V praxi je někdy obtížné zjistit objektivní výsledek – děti mají přirozeně vyšší podíl tuku a kromě toho je každé dítě „stavěno“ jinak. [1]

1.4. Psychické a zdravotní problémy Obezitolog Petr Fořt uvádí: „Obezita někdy vede k tomu, že se dítě stáhne do ústranní, protože se vyhýbá posměchu spolužáků. Odmítá se pak pohybovat, neboť je neobratné a má špatné známky z tělesné výchovy. Na druhé straně obézní dítě někdy řeší svůj odlišný vzhled tím, že se předvádí v roli třídních šašků. Oba způsoby reakce na neobvyklý vzhled vedou k depresivním stavům a neprospívají léčbě obézního dítěte. Psychické strádání dítěte, které je vinou své tloušťky neobratné a nestačí při hře a sportu svým vrstevníkům, není zanedbatelné.“ Zdravotní problémy spočívají v pozdějších dlouhodobých nemocí spojených s vysokým tlakem, srdečními chorobami, poruchami metabolismu tuků, vysokou hladinou cholesterolu, cukrovkou, žlučníkovými kameny a nemocemi jater. Je zde i riziko dalších nemocí vyplývajících z velkého zatížení kloubního aparátu při obezitě. Obezita tedy zásadním způsobem zhoršuje kvalitu i délku života. Komplikace obezity se netýkají jen starších jedinců, ale mohou se rozvíjet již v dětském věku. [4, 11]

1.5. Léčba obezity Nejvhodnější léčbou obezity v dětském věku je spojení diety se zvýšenou pohybovou aktivitou a nácvik správných stravovacích návyků, z nichž je třeba zdůraznit pravidelné snídání, rozdělení denního množství jídla do pěti menších porcí. Večeře musí být podávána před 18. hodinou a po ní již energeticky bohaté jídlo nenásleduje. Dítě má mít na jídlo dostatek času. Strana 17

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Léčbu je možné doplnit pobytem v lázních, ale nejlépe až v době, kdy již dítě za pomoci celé rodiny usiluje o snížení váhy a daří se mu to. Také musí být stanoveny reálné cíle: za bezpečný je považován hmotnostní úbytek přibližně 0,5 kg za týden, maximální hmotnostní úbytek by se měl pohybovat mezi 0,5 – 2 kg za měsíc. V pubertě, kdy dítě roste, postačí udržovat stávající hmotnost. Restrikce energie v rámci dietních opatření má být v dětském věku velmi opatrná, protože příliš přísná a jednostranná dieta by mohla vést k poruše růstu dítěte. Bezpečného hmotnostního úbytku je možné dosáhnout omezením energetického příjmu přibližně o 20 – 25 %, tj. přibližně o 2100 kJ (500kcal) na den. Základem je vyvážená a pestrá strava s dostatkem přirozených vitamínů a vlákniny, obsahující všechny základní živiny. Živočišný tuk je z velké míry nahrazen rostlinným. Sladká a moučná jídla se maximálně omezí, bílé pečivo se nahrazuje celozrnným, bílá rýže rýží natural. Zelenina a ovoce nesmí na stole chybět. Namísto smažení se doporučuje volit tepelnou úpravu dušením, vařením, eventuálně přípravou v mikrovlnné troubě, na fóliích na pečení, na teflonových pánvích. Léčba obézního dítěte by měla být vedena ve spolupráci praktického lékaře pro děti a dorost rodičů a endokrinologa nebo specialisty obezitologického centra. [3] Kontakty na odbornou pomoc se nacházejí v příloze 10.

1.5.1. Pravidelná fyzická aktivita Dostatek pravidelného pohybu je nedílnou součástí léčby obezity. Vhodným sportováním pro zhubnutí je jízda na kole, chůze, plavání, jazzgymnastika, kalanetika, běh na lyžích, veslování. Silové sporty, jako je vzpírání, posilování, nejsou pro léčbu obezity vhodné. Cvičení musí být pravidelné, 3x – 4x týdně, půl hodiny až hodinu, s postupně vzrůstající přiměřenou zátěží. [13]

1.5.2. Pobyt v lázních Lázeňská léčba je doplňkem k dietnímu plánu a pravidelnému sportování. Dítě, kterému se doma již daří hubnout, protože dodržuje dietní režim a pravidelně cvičí,

Strana 18

Diplomová práce : Problematika dětské obezity z následného pobytu v lázních profituje dlouhodobě. Dítě, které odjíždí do lázní, aniž jakkoli zásadně změnilo svůj přístup k obezitě, zhubne také, ale je u něho velké riziko, že doma svou původní hmotnost rychle dožene, a mnohdy i překročí. Bez spolupráce celé rodiny nebývá léčba obezity úspěšná. Lépe něž léčit obezitu je obezitě předcházet. A to tím, že rodiče budou dbát na pestrou vyváženou stravu, správné stravovací návyky (pravidelné snídání a časté menší porce jídla) a hlavně na dostatek pohybu celé rodiny. [3]

1.6. Prevence Prevence by měla být prvním a základním způsobem řešení. Každopádně má zásadní význam v případě, kdy se u obézního dítěte již podařilo tělesnou hmotnost významně snížit. Právě pro něj totiž zůstává ve hře zvýšené riziko a jen celoživotní prevence ho může uchránit před opakováním problému. [1]

1.6.1. Těhotenství Prevence začíná již obdobím před těhotenstvím a pokračuje v jeho průběhu. Zvláštní pozornost by se měla věnovat dětem, jejichž matka trpěla nadváhou či dokonce obezitou již v průběhu těhotenství. Vědecké studie prokázaly, že v souvislosti s rozvojem nadváhy dítěte je mimořádně důležitá už skladba stravy těhotné ženy – plod si totiž dokáže vytvořit návyk na stravu přijímanou matkou zejména v případě některých specifických potravin. Jasné je to u alkoholu a kofeinu, ale jak se prokázalo, platí to také v případě sladkostí (cukru a čokolády). Prvním kritickým obdobím je výživa kojence po porodu. [1, 17]

1.6.2. Kojení Dostatečně dlouhé kojení je základ prevence obezity (nejen pro dítě ale i pro matku). Organismus kojeného dítěte totiž není přetěžován nevhodnými typy tuků a jednoduchými cukry, není živen kravským mlékem bohatým na nevhodné bílkoviny, a tak játra fungují normálně a nehromadí tuky. Nadbytkem obtížně stravitelných a také alergizujících bílkovin nejsou přetěžovány ledviny a také energetický příjem je výrazně

Strana 19

Diplomová práce : Problematika dětské obezity nižší. Značný díl viny spočívá na dětských lékařích, pokud maminkám doporučí použití obilovin (pšenice) a masa již po ukončení několika prvních měsíců života dítěte. Především je rizikové předčasné odstavení kojence, protože jakákoliv jiná potrava než mateřské mléko je nevhodné, „energetická“ a hlavně prostá těch nejdůležitějších látek, jimiž jsou protilátky a některé druhy cukrů a tuků, přirozeně se vyskytující v mateřském mléce. Další z mnoha výhod kojení je, že si dítě samo volí množství mléka, které chce vypít. Pokud si nemůže samo regulovat příjem potravy a dostává nadměrné dávky mléka nebo stravu příliš koncentrovanou, může se u něho začít vyvíjet obezita. Matky často při přípravě pokrmu přesahují ve snaze dítěti přilepšit, míru v odměrce. I když dávku zvýší jen nepatrně, při trojím opakování denně, se zvyšuje riziko vzniku nadváhy u jejich dítěte. [1, 17]

1.6.3. Předškolní a školní období Z hlediska prevence obezity v předškolním období velmi záleží na tom, jak se stravuje rodina. Děti ve školním a adolescentním věku se opět rychleji vyvíjí a rostou. Mezi jejich nesprávné stravovací návyky patří především špatný stravovací režim (dítě jí nepravidelně, často nesnídá a má z těchto důvodů častější zažívací obtíže), špatný pitný režim (především malý příjem tekutin) a nevhodný nebo nadbytečný příjem potravy. Důležitou skutečností související s dětskou obezitou je fakt, že se z každodenního programu některých dětí postupně vytrácí fyzická aktivita. Řada dětí nikdy nešla do školy pěšky či nejela na kole, vzácností dnes nejsou děti, které se nikdy nevěnovaly žádnému sportu a které tráví dlouhé hodiny před televizní obrazovkou nebo počítačem. Vzorem by měli být rodiče nejenom ve stravovacích návycích, ale i v pohybové aktivitě. Nejméně časově náročné je postupně dávkovaná jízda na rotopedu, například při zprávách nebo pořadu, které má dítě rádo. Důležité je, aby se do nového životního způsobu zapojila celá rodina, tedy i ty členové rodiny, kteří nepotřebují hubnout. Zdravější způsob života prospěje všem. [15, 17]

Strana 20

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

2. VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ 2.1. Doporučené energetické hodnoty Potrava je v organismu použita na výrobu energie. Její potřeba je během denní aktivity u jednotlivých dětí různá, ale je dáno, že 50 % je vynaloženo na bazální metabolismus, 12 % na růst, 24 % na fyzickou aktivitu a 8 % tvoří fekální ztráty. [11] 2.1.1. Bazální metabolismus (BMR) Pod pojmem BMR rozumíme rychlost s jakou tělo spotřebovává kalorie pro vitální funkce organismu. K vitálním funkcím řadíme činnost srdce, plic, zažívání, funkci ledvin, ale rovněž všechny metabolické funkce odehrávající se v každé buňce našeho organismu, ať už svalové, mozkové, či kterékoli jiné. Mezi faktory které ovlivňují BMR řadíme: množství svalové hmoty, pohlaví, věk, tělesná výška. Množství svalové hmoty našeho těla - jedinci s velkým množstvím svalové hmoty mají mnohem vyšší BMR než jedinci s převážnou většinou tukové tkáně. Svalové buňky obsahují velké množství mitochondrií, které produkují energii. Čím více svalových buněk, či svalové hmoty jedinec vlastní, tím více energie může jeho tělo vytvořit. Tuková tkáň naproti tomu obsahuje pouze čtvrtinu mitochondrií obsažených ve svalových buňkách, a proto si jedinci, jejichž tělo se skládá převážně z tukové tkáně, stěžují na neustálou únavu, malátnost a nedostatek energie. S větším množstvím svalových buněk, a tím i mitochondrií, je naše tělo schopno "spálit" více energie, a snadněji udržovat stabilní tělesnou váhu i v případě vyššího kalorického příjmu. Pohlaví - muži mají všeobecně vyšší BMR než ženy, převážně z důvodu většího množství svalové hmoty. Věk - BMR je nejvyšší u dospívajících dětí. V období po 25. roku života BMR začne postupně klesat - přibližně o 10 % na každé desetiletí života. Udržováním fyzické aktivity, a tím svalové hmoty, lze tomuto jevu zabránit. Menší měrou se na tomto procesu podílejí rovněž hormonální změny doprovázející stárnutí.

Strana 21

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Výška - vysocí lidé mají všeobecně vyšší BMR. Existuje celá řada metod jak lze určit množství energie, které organismus spotřebuje pro basální metabolismus. Pro snadnou kalkulaci se vynásobí hmotnost koeficientem 24 (muži), nebo 21,7 (ženy). Příklad: dívka o hmotnosti 50 kg spotřebuje pro bazální metabolismus 1085 kcal (50 x 21,7=1085 kcal). [2, 33]

2.1.2. Doporučený příjem energie Dětem nestačí pouze menší porce našeho běžného pokrmu. Optimální příjem je individuální. V závislosti na věku, fázi růstu, zdravotním stavu, fyzické aktivitě. Ukazatelem správného vývoje a růstu jsou dobrý zdravotní stav dítěte, optimální hmotnost, psychická i fyzická kondice. Pokud není příjem energie vyvážen výdejem, dochází ke zvyšování tělesné hmotnosti – nadváze a obezitě. [13] Tabulka č. 2 v příloze uvádí orientační denní příjem KJ pro děti

2.1.3. Doporučený výdej energie Fyzická aktivita je faktorem podílejícím se na celkové energetické potřebě těla. Množství kalorií, které organismus spotřebuje během fyzické aktivity, je ovlivněno třemi hlavními faktory: množstvím svalové hmoty, celkovou tělesnou hmotností cvičícího jedince, druhem fyzické aktivity. Vyššímu procentu svalové hmoty a tělesné hmotnosti odpovídá větší množství spotřebované energie. Kupříkladu za minutu aerobiku spálí jedinec vážící 50 kg 6,8 kcal, kdežto jedinec s hmotností 91 kg spálí 12,4 kcal. Z uvedeného příkladu je zřejmé, že při nižší hmotnosti (po zhubnutí) je pro udržení stejného energetického výdeje nutno vynaložit větší fyzickou námahu než před zhubnutím. Toho lze docílit zvýšením intenzity a času věnovaného fyzické aktivitě. Energii potřebnou pro vykonávání fyzické aktivity lze určit jako procento z bazálního metabolismu: minimální či žádná tělesná aktivita = 20 % BMR, mírná aktivita (minimálně 3x týdně po dobu 30 minut) = 30 % BMR, každodenní aktivita (minimálně 30

Strana 22

Diplomová práce : Problematika dětské obezity minut denně) = 40 % BMR, každodenní těžká fyzická zátěž (profesionální atleti) = 50 % BMR. Příklad: při BMR=1368 kcal je pro minimální tělesnou aktivitu potřeba 273 kcal (20 % z 1368 kcal=273 kcal). [20, 33]

2.1.3.1. Sportovní aktivity podle věku Pro zdraví dítěte je velmi důležitá rovnováha mezi výživou, tedy energetickým příjmem, a pohybovou nebo sportovní aktivitou, tedy energetickým výdejem. Pravidelná pohybová aktivita se přitom u dnešních dětí výrazně snižuje. [13, 20]

Pohyb v kojeneckém věku Sport a pohybová aktivita vůbec provázejí dítě již od období před narozením. Tvrdí se, že nenarozené dítě kopíruje pohyby matky při plavání, cvičení atd. V kojeneckém období si dítě vytváří první pohybové vazby, kojenec se naučí lézt, sedět a naučí se základům chůze. Není dobré kojence nutit aby začali chodit co nejdříve, protože pak může dojít k přetěžování kloubů. V tomto období se za pomoci pohybu formují správná prohnutí páteře tj. zvedáním hlavičky se formuje krční lordóza (prohnutí krční páteře dopředu), při sezení se vytváří prohnutí hrudní páteře vzad (hrudní kyfóza) a při stoji se formuje prohnutí v bederní části (bederní lordóza). Pro podporu rozvoje pohybu se může využít například barevné míče, které se po dotyku kojence pohybují, nebo chrastítka, která vydávají různé zvuky. Míč, nebo chrastítko se může kojenci pomalu posílat, může se jej klást na krátkou vzdálenost od kojence tak, aby se k nim musel doplazit nebo dolézt po kolenou. [13, 19]

Pohyb v batolecím věku (1-3 roky) V období batolecím je schopnost pohybovat se a začít chodit jedním z kritérií, podle kterého se posuzuje vyspělost dítěte. Chůze se stabilizuje a stává se jistou, dítě se snaží i o běh. V tomto období musíme již sledovat správné držení těla a případně jej podporovat cvičením. Doporučuje se také chodit s dětmi na dětská plavání, nebo základní cvičení v tělocvičnách, kde se děti učí i pozorováním svých vrstevníků. Při plavání se děti také naučí nebát se vody, navíc se rozvíjí plíce i svalstvo zad a krční páteře.

Strana 23

Diplomová práce : Problematika dětské obezity V tomto období by rodiče neměli dítě v pohybu omezovat, pouze by měli dohlídnout na to, aby se nezranilo. Je velmi důležité aby pohyb nevycházel jen z podnětu dospělých, ale také z her s vrstevníky a se staršími dětmi. [19]

Pohyb v předškolním věku (3-6 let) V předškolním věku dítě tráví pohybem a „sportováním“ velké množství času. Kvalita pohybů se zvyšuje, dítě se učí i složitější pohyby, jako je např. jízda na bruslích, plavání, jízda na lyžích, jízda na kole, překážkový běh, kopaná atd. Je velmi důležité učit dítě postupně, tedy např. nejprve jezdit na kole s opěrnými kolečky a odstranit je teprve až získá jistotu. Teprve kolem 3. roku dítě získává dostatečný cit pro rovnováhu a učí se rozkládat tělesnou hmotnost. Na nácvik rovnováhy a koordinace pohybů jsou ideální koloběžky. Velmi důležité je střídání činností, dlouhotrvající jednotvárná činnost dítě nebaví. Nejlepší jsou různé druhy sportovních kroužků zaměřené na rozvoj celkové obratnosti jako jsou kotrmelce, šplh, přeskoky, slalomové běhy, hody míčem, schovávání, honičky atd. [13, 19]

Mladší školní věk (6 - 10 let) V tomto věku dítě i nadále potřebuje hodně pohybu. Pohyb se má skládat zejména z her, které se ovšem více zaměřují na rozvoj koordinace pohybů a spolupráce v kolektivu (skupinové hry). V tomto období je možné postupně začínat se sportovním tréninkem, rozvíjí se mrštnost a obratnost. Nejdůležitější je rozmanitost a rychlé střídání různých pohybů. Děti se už dokáží motivovat k vytrvalostním sportům, ale vše musí mít stále formu hry. Je také potřeba věnovat zvýšenou pozornost tělesné hmotnosti dětí. Pokud začnou přibírat, případně již mají nadváhu, prvním krokem k úpravě hmotnosti by mělo být právě větší množství pohybu. Rodiče by měli dohlédnout, aby dítě mělo dostatečnou sportovní a pohybovou aktivitu, která kompenzuje sezení ve škole, u počítače atd. [19]

Střední školní věk (10-11 let) Začíná se projevovat předpubertální období s velmi vysokou potřebou pohybu, zároveň si děti udržují velkou pružnost a kloubní pohyblivost. V tomto období by děti měly pravidelně navštěvovat sportovní oddíly, kde najdou podobně sportovně zaměřené

Strana 24

Diplomová práce : Problematika dětské obezity kamarády. Velmi vhodným sportem je plavání, protože podporuje nejen kondici, ale i vytrvalost, a co je v tomto období velmi důležité, zlepšuje i tvar a kvalitu postavy. Dobré jsou také další druhy cvičení jako dětský taneční aerobiky, taneční skupiny, florbal, bruslení atd. V zimě se dětem doporučuje nejen sjezdové lyžování a jízda na snowboardu, ale také běh na lyžích, který komplexně rozvíjí celé tělo i zlepšuje kondici.[13, 19]

Starší školní věk (12-14) V tomto období probíhá puberta spojená s velmi rychlým růstem, mění se utváření těla, složení těla, přibývá svalů, zvyšuje se svalová síla. Je nutné začít přihlížet k pohlavním rozdílům, vybírat sporty, které rovnoměrně zatěžují celé tělo. Až do puberty platí zákaz zvedání závaží s větší hmotností než je 10 % celkové tělesné hmotnosti dítěte, později je to maximálně 30 % až do ukončení vývoje dítěte. Výslovně se nedoporučují cvičení v posilovně s těžkými závažími apod. Dobré je využít nabídky netradičních sportovních aktivit, jako jsou různé druhy aerobiku, bojové sporty atd., samozřejmě přizpůsobené věku dětí. [13, 19]

2.2. Energetická a biologická hodnota potravy Všechny potraviny, pokrmy a nápoje dodávají našemu tělu jednak energii a jednak životně důležité látky, podle toho mluvíme o energetické nebo biologické hodnotě potraviny. [19]

2.2.1. Energetická hodnota potravy Potraviny jsou produkty rostlinného nebo živočišného původu. Obsahují v různé míře výživové látky, jejichž konzumace je pro člověka nezbytná pro zachování jeho životních funkcí. Hlavními zdroji energie pro naše tělo jsou cukry, tuky a bílkoviny. Z jejich zastoupení vyplývá energetický obsah různých druhů potravin. Bílkoviny a cukry obsahují 4 kcal na každý gram , tuky obsahují 9 kcal na každý gram. Tučné potraviny proto při stejné hmotnosti mohou obsahovat až dvojnásobek kalorií. To je jeden z mnoha důvodů, proč lékaři doporučují konzumaci nízkotučných jídel.

Strana 25

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Energetická hodnota potravin byla dříve uváděna v kaloriích, dnes v joulech (1 kcal = 4,186 kJ). Kalorie jsou mírou energetické hodnoty potravy. Čím víc kalorií podaná potrava obsahuje, tím víc energie zajišťuje tělu. [2, 5] Tabulky č. 3 v příloze uvádí hodnoty vybraných potravin.

2.2.2. Biologická hodnota potravy Je dána kvalitou obsažených živin a jejich využitelností. Biologicky hodnotná potravina obsahuje např. dobře využitelné bílkoviny s vhodným poměrem jednotlivých aminokyselin. Je také zdrojem řady vitaminů a minerálních látek. Nižší biologickou hodnotu mají potraviny, jejichž složky pro naše tělo nemají mnoho užitku. Sem je možné zařadit třeba běžný cukr, sladkosti a cukrovinky nebo uzeniny. Biologickou hodnotu potraviny můžeme také sami snížit nevhodným skladováním nebo nesprávnou tepelnou úpravou. V dlouho skladovaném ovoci a zelenině nebude tolik vitaminů a minerálních látek jako ve zcela čerstvém. Zbytečně dlouhou a nevhodnou tepelnou úpravou můžeme zničit podstatnou část některých vitaminů. Některé potraviny (maso, luštěniny) se po tepelné úpravě naopak stávají pro naše tělo lépe stravitelnými, jejich biologická hodnota se tedy zvyšuje. Ve zdravém jídelníčku, a v dětském zvláště, bychom měli dávat přednost biologicky

hodnotnějším

potravinám

(kvalitnímu

masu,

mléčným

výrobkům,

celozrnnému pečivu, zelenině, ovoci) před méně hodnotnými (uzeniny, sladkosti, solené pochutiny atd.), které by se na talíři měly objevovat spíše výjimečně. [19]

2.2.2.1. Bílkoviny Bílkoviny tvoří v lidském těle základní stavební látky pro tělesné tkáně, pro tvorbu enzymů, nukleových kyselin, kreatinu aj. Jeden gram bílkoviny obsahuje 17 kJ. Tělo bílkoviny jako zdroj energie využívá jen v krajních případech, kdy už nemá k dispozici potřebné množství zásobních sacharidů nebo tuků. Z bílkovin by mělo pocházet cca 15 % přijaté energie. [16] Podle zastoupení jednotlivých esenciálních aminokyselin a jejich vzájemného poměru rozdělujeme bílkoviny na plnohodnotné a neplnohodnotné. Plnohodnotná

Strana 26

Diplomová práce : Problematika dětské obezity bílkovina obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, navíc ve správném vzájemném poměru. Mezi plnohodnotné patří živočišné bílkoviny (maso, mléko a mléčné výrobky, vejce). Rostlinné bílkoviny nemají pro člověka tak příznivé složení a jsou označovány za neplnohodnotné (v luštěninách, obilovinách, zelenině). Aby u dětí nebyl narušen jejich růst a vývoj, je třeba, aby alespoň 40 % přijatých bílkovin bylo živočišného původu, optimální je však dokonce 50 – 70 %. Proto podle současných vědeckých poznatků není vhodné dětem trvale podávat vegetariánskou, veganskou nebo jinou alternativní stravu, kde je množství živočišných bílkovin zásadně omezeno. [11, 19]

Maso a masné výrobky Výživová hodnota masa je dána především obsahem plnohodnotných živočišných bílkovin. Pokud jde o minerály, je maso důležitým zdrojem železa a zinku, vitamínů skupiny B včetně vitaminů B 12. Vepřové maso je mimořádně bohatým zdrojem vitamínu B 1(obsahuje ho 8x více než maso hovězí). Pro děti se doporučuje jen maso čerstvé, mladé a libové. Uzeniny nejsou pro malé děti vhodné, jejich maso nebývá vždy nejlepší kvality a jsou zbytečně kořeněné a slané. Z vnitřností se nejvíce užívají játra a ledvinky. Mají zhruba stejný obsah bílkovin jako svalovina, jsou však bohatší minerálními látkami a vitaminy. Nepříznivou vlastností je poměrně vysoký obsah cholesterolu a někdy i zvýšený obsah těžkých kovů. Zvěřina má podobné složení jako jiné druhy masa, má však méně tuku (kromě masa z divokého prasete). Rybí maso obsahuje více vody a poněkud méně bílkovin než maso jatečních zvířat. Pro menší obsah pojiva je lépe stravitelné a rychleji se tepelně upravuje. Obsah tuku je u různých druhů ryb různý, k tučným patří tuňák, úhoř a losos. Mořské ryby jsou bohatým zdrojem jodu a fluoru. Tuk mořských ryb má vysoký obsah vitamínů A a D a je důležitým zdrojem esenciálních mastných kyselin. Masné výrobky mají obvykle výraznější chuťové vlastnosti, dané solením, kořeněním a případně i uzením. Biologickou hodnotou se masu nevyrovnají. [6, 8]

Strana 27

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Mléko a mléčné výrobky Kvalitním zdrojem bílkovin je také mléko a mléčné výrobky (sýry, jogurty, kysané mléčné nápoje). Kromě bílkovin dodají tělu také karotenoidy, vitamin A, vitaminy skupiny B, D, kyselinu listovou, z minerálních látek např. draslík, vápník či fosfor. Jogurty a zakysané mléčné nápoje obsahují také „přátelské“ bakterie, které pozitivně ovlivňují střevní mikroflóru. Známá je důležitost mléka a mléčných výrobků ve výživě dětí kvůli dostatečné mineralizaci kostí. Protože i mléko a mléčné výrobky obsahují tuk a cholesterol, je třeba dávat přednost spíše méně tučným (v případě dětí polotučným) druhům, tj. mléku s 1,5 % tuku, jogurtům a zakysaným mléčným nápojům do 3 % tuku a sýrům do 45 % tuku v sušině. Pro zdraví méně přínosné jsou tavené sýry, které obsahují tavící soli – fosforečnany. Při nepoměru fosforu s vápníkem může dojít ke zhoršení využívání vápníku. Místo tavených sýrů jsou vhodnější kvalitní tvrdé sýry, přírodní sýry typu žervé nebo některé pomazánkové tuky. Sladké mléko není potravinou lehce stravitelnou. Při vstupu do žaludku se bílkovina srazí v kasein a vytvoří tuhé chuchvalce, jejichž trávení je pomalé a prodlužuje setrvávání těchto porcí v žaludku. Stravitelnost se zlepší zředěním mléka (vodou, čajem); klesne tak koncentrace vápníku, který je nezbytný v procesu srážení. Také přípravky ze sušeného mléka jsou lépe stravitelné. Díky obsahu bílkovin, fosfátů a citrátů mléko tlumí překyselení žaludeční šťávy. [6, 8, 17]

2.2.2.2. Cukry Nejrychleji využitelným zdrojem pro lidský organizmus jsou cukry (sacharidy), které poskytují 17 kJ energie na 1 g a její dodávání je jejich hlavní funkcí. V jídelníčku by měly tvořit asi 50 – 55 % celkové energie. Nadbytečné množství cukrů přijaté ze stravy se ukládá v podobě zásobních tuků. Cukry se vyskytují převážně v rostlinných potravinách jako je ovoce, zelenina, obiloviny, luštěniny, pečivo, dalšími zdroji jsou pak sladkosti, cukrovinky a slazené nápoje. [7, 19]

Jednoduché sacharidy Některé sacharidy mají sladkou chuť, ty mohou být nazývány cukry. Jedná se o glukózu (hroznový cukr), fruktózu (ovocný cukr) a okrajovější galaktózu. Jen tyto jednoduché cukry mohou být organismem vstřebávány.

Strana 28

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Sladkou chuť mají také takzvané disacharidy, z nichž nejvýznamnější je sacharóza, čili řepný cukr, méně významné jsou mléčný cukr (laktóza) a sladová cukr (maltóza). Příjem řepného cukru je ve vyspělých zemích nepřiměřeně vysoký. Vinu na tom mají hlavně slazené nápoje a sladkosti. Člověk se může bez řepného cukru zcela obejít. [9]

Složité sacharidy Složité (komplexní) sacharidy, někdy nazývané polysacharidy, mají ve výživě nezastupitelné místo. Jejich zdrojem jsou obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce a brambory. Všechny komplexní sacharidy se štěpí rychleji či pomaleji na glukózové jednotky, čímž se udržuje v krvi stálá hladina cukru (glykémie). [9] Glykemický index Pokrmy a potraviny, z nichž se obsažený cukr rychle dostává do krevního oběhu a rychle zvyšuje hladinu krevního cukru, znamená, že mají vysoký glykemický index. Naopak nízký glykemický index mají potraviny obsahující pomalu trávené sacharidy (komplexní cukry neboli škroby). Vzestup hladiny krevního cukru po jejich konzumaci je pomalý a nedojde následnému poklesu pod kritickou hodnotu. Hladina krevního cukru zůstává stabilní dlouhou dobu, jak tomu je v případě konzumace většího množství jednoduchých cukrů nebo potravin s vysokým glykemickým indexem. Čím vyšší a častější je konzumace potravin s vysokým glykemickým indexem, tím vyšší je tvorba tuku z (nadbytečně) přijatých cukrů – a tím vyšší riziko rozvoje nadváhy. [1] Čím více se hodnota glykemického indexu blíží stu, tím je potravina záludnější (jako 100 je stanovena hodnota GI glukózy). Potraviny s nízkým glykemickým indexem jsou vhodné pro všechny jako prevence civilizačních chorob, především pro obézní, diabetiky a ty, u nichž se vyskytují srdečně-cévní choroby v rodinách. Potraviny s nižším glykemickým indexem mají schopnost zasytit na delší dobu. [2, 19] Glykemický index vybraných potravin uvádí tabulka č. 4 Vláknina Vláknina je zdravotně důležitá, neboť nabobtnáním zvětšuje objem stolice a urychluje střevní pohyby, tlumí produkci rakovinotvorných látek ve střevě, podporuje

Strana 29

Diplomová práce : Problematika dětské obezity kvantitativní růst objemu příznivé střevní mikroflóry a snižuje také riziko srdečně cévních onemocnění. Ze zdravotního hlediska se proto doporučuje strava s vysokým přirozeným obsahem vlákniny. K hlavním zdrojům vlákniny patří tmavá a zejména celozrnná mouka, zelenina, ovoce, luštěniny a ořechy. Slupky, semena a zrnka v ovoci a svrchní vrstvy obilných zrn obsahují vyšší koncentrace vlákniny než jejich ostatní části. [8]

Obiloviny Obiloviny (cereálie) jsou semena různých druhů zušlechtěných trav. U nás se ve výživě z domácích cereálií uplatňuje především pšenice a na druhém místě žito, z dovážených rýže. Obilovinami se dodává asi 30 % energetické potřeby, polovinu rostlinných bílkovin a 20 % potřeby vitamínu B1. Vhodnější je mouka žitná než pšeničná, protože v žitném zrnu jsou živiny rovnoměrněji rozloženy, a tím zůstává i v málo vymílané mouce víc živin. Mnohem cennější jsou celozrnné obiloviny. Tak např. ovesné vločky obsahují 5x více vitamínu B1 než mouka a graham chléb 4x více než bílý chleba. [6, 8]

Zelenina Zelenina má velmi nízkou energetickou hodnotu. Obsahuje 80 – 95 % vody a nanejvýš několik procent proteinů a využitelných sacharidů. Svým velkým objemem přispívá k pocitu nasycení a je proto důležitou součástí redukčních diet. Všechny druhy obsahují vlákninu; podporují tak peristaltiku a mají mírně projímavý účinek. Je velmi důležité přihlížet ke způsobu sklízení a skladování zeleniny. Poraněným povrchem při nešetrném sklízení proniká rychleji vzdušný kyslík do rostliny a tím ničí kyselinu askorbovou. Poměrně nejvíce se uchová vitamínu C v mražené zelenině. Tepelnou úpravou se ztrácí ze zeleniny až 70 % vitamínu C, proto bychom se měli snažit zeleninu konzumovat syrovou. [6, 8]

Ovoce Některé druhy ovoce jsou vynikajícími zdroji vitamínů C, zejména černý rybíz, jahody a mnohé další. Kromě vitamínu C jsou žluté druhy ovoce dobrým zdrojem beta –

Strana 30

Diplomová práce : Problematika dětské obezity karotenu (broskve, meruňky, meloun a šípky). Velkou výhodou ovoce je, že je nejen důležitou potravinou, ale současně oblíbenou pochoutkou s nízkou joulovou hodnotou. [3, 6]

Sladkosti Zvláště nevhodné je, aby děti mezi hlavními jídly pojídaly cukrovinky, které ulpívají na zubech a výrazně podporují vznik kazivosti zubů. Na zubním povrchu jsou běžně bakterie, které produkují enzymy, a ty mění cukr v těžko rozpustné sloučeniny, které se usazují na zubech. Tyto sloučeniny jsou pak dále neustále baktériemi přeměňovány na kyselinu mléčnou, která naleptává zubní sklovinu a umožňuje pronikat do zubů a vytvářet zubní kazy. Cukr pojídaný jako součást jídla není tak nebezpečný, protože některé látky v pokrmu pomáhají odstraňovat kyselinu nebo dobře mechanicky čistí povrch zubů. [6]

2.2.2.3. Tuky Tuky v lidském těle podporují celou řadu nezbytných funkcí – zajišťují udržení tělesné teploty, mechanickou ochranu orgánů, jsou zdrojem energie pro metabolizmus buněk, jsou důležité pro správné využití vitaminů rozpustných v tucích nebo slouží jako stavební látky pro tvorbu některých (např. steroidních) hormonů. Často se mluví o tom, že bychom příjem tuků ve své stravě měli snižovat, nelze to ale tvrdit stoprocentně. Optimální množství tuků se pohybuje mezi 30 – 35 % z celkové přijaté energie za den, v případě dětí je to dokonce 30 – 40 %. Zdrojem tuku jsou jak potraviny živočišné (máslo, sádlo, lůj, škvarky), tak rostlinné (olivový, řepkový, slunečnicový, lněný tuk). Vzhledem k zastoupení jednotlivých mastných kyselin a jejich vlivu na zdraví platí pro dospělé i pro děti, že je třeba dávat přednost tukům rostlinným před živočišnými. Základními stavebními kameny tuků jsou glycerol a mastné kyseliny, které také určují vhodnost tuku pro lidský organizmus. [2, 19] Nasycené mastné kyseliny většinou působí nepříznivě – zvyšují hladinu cholesterolu v krvi (většinou jsou obsaženy v živočišných tucích, jako je máslo, sádlo, hovězí tuk). [2, 10]

Strana 31

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Nenasycené mastné kyseliny hrají klíčovou úlohu v celé řadě životních procesů v lidském těle, od regulace krevního tlaku a krevní srážlivosti až po zvyšování imunity a protizánětlivé účinky. Mohou se uplatnit v prevenci i léčení mnohých onemocnění. [2, 10]

Cholesterol Cholesterol je látka, která se vyskytuje v tucích živočišného původu (máslo, sádlo) a v tučnějších živočišných potravinách (tučné maso, masné výrobky, tučné mléko a tučné mléčné výrobky a dále vejce, vnitřnosti a výrobky z nich). Vysoká hladina cholesterolu v krvi je jednou z nejčastějších příčin vzniku arterosklerózy a onemocnění, která z ní plynou, jako jsou ischémická choroba srdeční, infarkt myokardu nebo mozková mrtvice. Dvě třetiny z celkového množství cholesterolu v těle produkují játra, třetinu přijímáme ve stravě. Naše tělo potřebuje cholesterol k životně důležitým úkonům, jako například k syntéze některých hormonů z vitaminu D a žlučových kyselin, které jsou důležité pro trávení tuků. Rozeznáváme dva druhy cholesterolu LDL a HDL. LDL (tzv. "zlý" cholesterol) pochází z anglického Low Density Lipoprotein. Jsou to tukovo-bílkovinová tělíska v krvi, která roznášejí cholesterin k orgánům a tělesným buňkám. Čím více těchto tělísek je v žilách, tím větší riziko, že se cholesterin může v žilních stěnách usadit. HDL (tzv. "hodný" cholesterol) znamená High Density Lipoprotein, a označuje cholesterol pro tělo příznivý. Ten dopravuje cholesterol, který se usadil na žilních stěnách, zpět do jater, kde se dále zpracovává. Když je ale cholesterolu příliš, je HDL přetížený, nestíhá všechen přebytečný cholesterol "uklidit" zpět do jater a může vzniknout arteroskleróza. Hladinu cholesterolu lze ovlivnit stravou a dostatkem pohybu. Mnoho lidí má také dědičné poruchy látkové výměny, které zvyšují hladinu "zlého" LDL cholesterolu.U dospělých je za normální považována hodnota cholesterolu 5,0 mmol/l, u dětí je to 4,4 mmol/l. [2, 19, 30]

Strana 32

Diplomová práce : Problematika dětské obezity 2.2.2.4. Vitamíny a minerály Vitamíny Vitaminy si lidské tělo většinu neumí vytvořit a musíme je tedy přijímat ze stravy. Každý vitamin má v těle nezastupitelnou, zcela specifickou funkci. V případě dětí sice neplní jiné funkce než u dospělých, protože však dětský organizmus roste a vyvíjí se, může mít nedostatek vitaminů daleko citelnější následky. [2, 19] Vitaminy jsou mimo jiné důležité i pro správný rozvoj a funkci obranyschopnosti (imunity). Některé jsou rozpustné v tucích (vitaminy A, D, E, K), jiné ve vodě (vitaminy B, C). Pestrá smíšená strava je dostatečným přirozeným zdrojem základního množství všech vitamínů. [3] Výhodou vitamínů rozpustných v tucích je fakt, že si tělo dokáže vytvořit jejich menší či větší zásobu, a nemusíme je tedy doplňovat denně. Tato výhoda je zároveň nevýhodou, protože kvůli tomu se jimi můžeme předávkovat. Předávkování však přichází v úvahu pouze při nerozumném užívání doplňkových preparátů. Vitaminy rozpustné ve vodě bychom měli doplňovat denně. Jejich případný přebytek (z doplňků výživy) odchází z těla močí. [2, 9]

Vitamin A Je důležitý pro dobrý zrak, imunitní systém, podporuje správný růst a dělení buněk, zejména kostní dřeně, kůže a sliznic. Je výhodné přijímat část vitaminu A z živočišných zdrojů jako již hotový vitamin A a část ve formě karotenů z rostlinných potravin, které se v organismu přemění na vitamin A. Předávkování karoteny z běžné stravy nehrozí, ale u vitaminu A (většinou z doplňků) ano. Předávkování vitaminem A vyvolává bolest hlavy, zvracení a změny na kůži. Živočišnými zdroji jsou játra, rybí tuk, žloutek, sýry. Zdrojem provitamínů, tj. karotenů, je barevná zelenina, zejména mrkev. [9, 35]

Vitamin D Vitamin D je důležitým faktorem pro správnou stavbu a růst kostí. Je obsažen v obohacených mlécích a margarýnech, rybím oleji, tvoří se také působením slunce na kůži. Nedostatek tohoto vitaminu může vést ke vzniku onemocnění zvané křivice. [3, 35]

Strana 33

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Vitamin E Je významným antioxidantem, chrání před negativními vlivy životního prostředí, je součástí prevence nemocí, zejména srdce a cév. Většina lidí dosahuje jen asi jednu čtvrtinu doporučené denní dávky. Zdrojem jsou rostlinné oleje a tuky, máslo, ořechy, borůvky, špenát. [7, 9]

Vitamin K Je nutný pro tvorbu látek ovlivňujících krevní srážlivost. Tvoří se pomocí střevní mikroflóry (je nutná konzumace zakysaných mléčných výrobků). Přímým zdrojem vitaminu K je rostlinná strava, jeho předávkování nehrozí. [9, 35]

Vitamin C – kyselina askorbová Vitamín C je důležitý pro správnou funkci vlastně všech buněk lidského těla. Podílí se totiž na tvorbě mezibuněčné hmoty, takže je nezbytný pro správnou stavbu kostí, cév, svalů, šlach, kůže. Je nutný při hojení ran. Působí jako antioxidant, neboli chrání buňky před poškozením volnými radikály. V neposlední řadě usnadňuje vstřebávání železa a naopak váže těžké kovy, například olovo. Nedostatek vitamínu C se projevuje únavou, podrážděností a sklonem k infekcím. Čerstvá zelenina a ovoce jsou nejlepším přirozeným zdrojem tohoto vitamínu. Vařením se vitamin C znehodnocuje. [3, 33]

Vitaminy skupiny B Vitaminy skupiny B jsou obsaženy především v živočišných bílkovinách (maso, vejce, mléko), v celozrnných obilninách, málo v zelenině a ovoci. Mají význam pro správnou funkci kůže a sliznic, podílejí se na tvorbě a zrání červených krvinek, ale i funkci nervového systému. [3]

Minerály Podobně jako vitaminy jsou i minerální látky pro lidské tělo nezbytně důležité. Podle množství, v jakém je potřebujeme, rozlišujeme minerální látky na makroprvky, kterých je potřeba více, a na stopové prvky, kterých potřebujeme opravdu jen nepatrné množství. Přesto jsou pro správnou funkci těla dospělých i dětí nezastupitelné. [2, 19]

Strana 34

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Vápník Je nutný pro tvorbu kostí a zubů a řadu dalších fyziologických procesů (srážlivost krve, přenos nervových impulzů atd.). Vápník se dobře vstřebává v kyselém prostředí, vstřebávání podporuje vitamín D a vitamín C. Dobře se vstřebává z mléka díky vhodnému poměru vápníku a fosforu. Nedostatek vápníku je rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy, nejvíce jsou ohroženy děti, ženy, zejména pokud nesprávným způsobem snižují nadváhu. [33, 35]

Hořčík Hořčík má v těle spoustu důležitých funkcí. Ovlivňuje výměnu energií ve vašich buňkách, hlavně svalových a nervových. Má vliv na srážlivost krve a funkci srdce. Potlačuje negativní účinky soli a vápníku. Zlepšuje paměť a myšlení. Najdeme ho hlavně v celozrnných obilninách, luštěninách, zelenině, ovoci, semenech a bramborách. Z exotičtějších potravin se hořčík nachází například ve fících. Nedostatek hořčíku může způsobit nervově svalovou předrážděnost, svalový třes, poruchy vidění, nervozitu, úzkost až hysterii. Naopak příliš mnoho hořčíku způsobí průjmy. [2, 33]

Zinek Podmiňuje správné vidění, chuť, má vliv na metabolismus cukrů, bílkovin, hormonů a vitamínů. Patří k antioxidantům chránícím buňky před působením volných radikálů. Je důležitý pro udržení normální koncentrace vitamínu A v krvi. Ovlivňuje tak růst a dělení buněk. Dostatečné množství zinku bychom měli získávat z běžné zdravé pestré stravy. Obecně se zinek nachází především v rostlinách, nejvíce v ovesných vločkách. Dále ho najdeme korýších a měkkýších, v ústřicích, méně ve vejcích a mléčných výrobcích. [2, 35]

Fosfor Fosfor je obsažen v každé naší buňce. Patří k základním stavebním kamenům, ze kterých jsou sestaveny naše nukleové kyseliny – nositelé dědičné informace. Účastní se přeměny cukrů, tuků a bílkovin, přenosu energie. Spolu s vápníkem tvoří fosfáty hlavní součást kostí a zubů. Nejbohatší na fosfor jsou ořechy, luštěniny, obilniny, ovesné vločky,

Strana 35

Diplomová práce : Problematika dětské obezity hnědá rýže, mléčné výrobky, vnitřnosti a maso. Dlouhodobý nedostatek může pociťovat jako stavy slabosti, únavy, nervové poruchy. [2, 33]

Draslík Největší část z celkového množství draslíku lidského těla se skrývá v buňkách – 98 %. Draslík se podílí na stabilitě vnitřního prostředí, nezbytné prakticky pro jakékoliv funkce probíhající v živém organismu. Draslík potřebujeme pro správnou funkci nervového a svalového systému. Hraje také zásadní úlohu ve správné činnosti našeho srdce. Nejbohatšími potravinovými zdroji draslíku jsou banány, sušené meruňky, brambory, pomerančový džus. Při nedostatku draslíku se objevují bolesti hlavy, ospalost, slabost nebo svalové křeče, nepravidelný srdeční rytmus. Nadbytek draslíku můžeme pociťovat jako brnění v končetinách, pocity slabosti, někdy se objevuje i zvracení a průjmy. [9, 33]

Železo Nejvíce železa, téměř polovinu denní dávky, získáme konzumací masa a vnitřností. Přestože i v rostlinách je obsah železa významný, tělo z nich dokáže získat jen malou část. Z rostlinných produktů jsou významným zdrojem železa fazole, čočka, meruňky, švestky, oříšky a mandle. Železo obsahují také obiloviny a zelenina, především brokolice a špenát. Nedostatek železa v organismu se projeví chudokrevností. [33, 35]

Jód V těle je jód nezbytnou stavební součástí hormonů štítné žlázy tyroxinu a trijodtyroninu, které v buňkách regulují rychlost metabolismu (látkové přeměny). To se navenek projeví správnou mírou celkové životní energie. Jód se vyskytuje v rybách, mořských plodech a mořských řasách. Nedostatek jódu se může projevit zvětšením štítné žlázy (tzv.strumou, voletem). Celkově potom únavou, zimomřivostí, zhruběním kůže a vlasů, tloustnutím, sklonem k depresím,zapomínáním, bolestmi svalů, zácpou, změnami hlasu a celkovým úbytkem vitality. Pokud nedostatkem jódu trpí těhotná žena, může dojít k poškození plodu a dítě narozené takové matce mívá nedostatek hormonů štítné žlázy a jódu. Pokud se ihned neléčí, dojde k opoždění a poruše celkového vývoje nazývané kretenismus. Nadbytek jódu může vést k patologicky zvýšené činnosti štítné žlázy,

Strana 36

Diplomová práce : Problematika dětské obezity hypertyreóze. Ta se projevuje teplou opocenou kůží, vypadáváním vlasů, zvýšenou únavností, hubnutím, třesem, neklidem, úzkostí a poruchami činnosti srdce. [7, 33] Tabulka č. 5 v příloze uvádí doporučené denní dávky živin pro děti

2.3. Potravinová pyramida

2.3.1. Co je to potravinová pyramida Jde o přehledné, snadno pochopitelné grafické schéma vysvětlující, jakým způsobem by měly být konzumovány různé potraviny určitého typu. Pro tyto účely jsou potraviny sdružovány do základních skupin, k nimž se pak přiřadí doporučení. Jednotlivé skupiny potravin se poté vrší na sebe, a to tak, že ty, kterých se má konzumovat nejvíce, tvoří základnu a v dalších, čím dál „užších“ patrech jsou řazeny potraviny s postupně se snižujícími doporučenými dávkami. Ty potraviny, které by měly být konzumovány jen velmi střídmě, jsou uvedené na vrcholu pyramidy. [1, 2] Pro sestavení dětského jídelníčku sice žádná „dětská potravinová pyramida“ zatím vytvořena není, může se ale používat tu pro „dospěláky.“ Nutné je ale vzít v úvahu odlišnosti výživy dětí a dospělých. Ty jsou dány hlavně tím, že dospělý organizmus už neroste a nevyvíjí se. Pokud dítě sportuje nebo je jinak více fyzicky aktivní, je třeba, aby jedlo více než děti, které sedí u televize nebo u počítače. [19]

2.3.2. Jak s pyramidou pracovat Nejčastěji by se v jídelníčku měly objevit ty potraviny, kterých je na obrázku pyramidy (obr.č.5) nejvíce – tedy ty, které jsou v dolním „poschodí“. Čím je pak daná skupina potravin výše, tím méně jsou pro děti vhodné. Obecně pro všechna poschodí pyramidy platí, že potraviny, které jsou v rámci jednoho poschodí více vlevo, jsou vhodnější než ty, které jsou uprostřed nebo dokonce napravo. [2, 19]

Strana 37

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Obr. 5 - Potravinová pyramida [převzato z www.vyzivadeti.cz]

1. patro Základnu pyramidy tvoří zelenina a ovoce, tedy potraviny, které by se ve zdravém jídelníčku měly objevovat nejčastěji. Protože je ale zelenina více vlevo, mělo by jí být ve správném jídelníčku o něco více než ovoce. Zelenina a ovoce jsou cennými zdroji vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Proto by měl být jejich výběr co nejširší. Zelenina je vhodnější než ovoce, protože má podstatně méně využitelné energie a také méně jednoduchých sacharidů, což je pro naše tělo vhodnější. Na pravém okraji základny je umístěna další skupina potravin, které by se měly na zdravém jídelníčku také objevovat často – celozrnné pečivo. Patří sem také některé potraviny z druhého poschodí, ale protože je za den obvykle nejíme více než jednou, nejsou umístěny v základně. Jedná se o obiloviny, müsli výrobky, těstoviny a rýži. Všechny jsou zdrojem nezbytné snadno získatelné energie, ale také vlákniny, minerálních látek a vitaminů, především skupiny B. [2, 19] Co představuje jedna porce potravy? Zelenina 1 porce: -

1 větší paprika nebo mrkev

-

miska salátu, čínského zelí Strana 38

Diplomová práce : Problematika dětské obezity -

150 g vařené zeleniny, brambory

-

1 sklenice zeleninové šťávy

Pro dítě mezi 1. a 2. rokem se doporučují 1/2 - 1 porce denně. Pro dítě mezi 2. a 3. rokem se doporučují 1 – 2 porce denně. Pro dítě čtyřleté a starší se doporučují 3 – 4 porce denně. Dospělí 5 porcí denně Ovoce 1 porce: -

1 jablko, pomeranč, banán (100g)

-

1 miska drobného ovoce (borůvky)

-

1 sklenice ovocné šťávy

Pro dítě mezi 1. a 2. rokem se doporučují 1 – 2 porce denně. Pro dítě mezi 2. a 3. rokem se doporučují 2 porce denně. Pro dítě čtyřleté a starší se doporučují 2 porce denně. Dospělí 5 porcí denně Obiloviny, těstoviny, pečivo, rýže 1 porce: -

1 krajíc chleba

-

1 rohlík nebo houska

-

1 kopeček rýže nebo těstovin (120 -150 g)

-

1 miska ovesných vloček (200 ml)

Pro dítě mezi 1. a 2. rokem se doporučují 1 - 2 porce denně. Pro dítě mezi 2. a 4. rokem se doporučují 2 – 3 porce denně. Pro dítě čtyřleté a starší se doporučují 3 – 4 porce denně. Dospělí 3 – 6 porcí [4]

Strana 39

Diplomová práce : Problematika dětské obezity 2. patro Mléko a mléčné výrobky jsou velmi důležitou složkou stravy rostoucího dítěte. V pyramidě jsou umístěny na druhém a třetím poschodí. Pro dětský organizmus jsou nepostradatelným zdrojem vápníku a fosforu, tolik důležitých pro správný vývoj a růst kostí a zubů. Zakysané mléčné výrobky jsou také cenným zdrojem probiotických bakterií, které podporují správnou střevní flóru. Mezi mléčnými výrobky se také objevují rostlinné oleje a tuky. Ty jsou vhodné jak pro zdravou výživu dospělých, tak i dětí. Nejenže neobsahují cholesterol, ale navíc mají tzv. esenciální nenasycené mastné kyseliny, které u dětí podporují jejich správný růst, mentální vývoj a podporují proces zapamatování. Známý je také jejich kladný vliv na zdraví srdečně-cévní soustavy. [2, 19] Co představuje jedna porce potravy? Mléko a mléčné výrobky 1 porce: -

1 sklenice mléka (250 – 300 ml)

-

1 jogurt (150 – 200ml)

-

50 g sýra

-

40 g tvarohu

Pro dítě mezi 1. a 3. rokem se doporučují 1 -2 porce denně. Pro dítě čtyřleté a starší se doporučují 1 – 3 porce denně. Dospělí 3 porce denně [4] 3. patro Předposlední poschodí patří masu a masným výrobkům. Protože jsou nejvhodnější ryby, jsou o jedno patro níže. Do zdravého jídelníčku dětí i dospělých patří asi 2x týdně. Drůbeží a červené druhy masa jsou výše, nejméně vhodné jsou uzeniny a jiné masné výrobky, které jsou dokonce až v dalším patře. Maso do jídelníčku patří jako zdroj kvalitních bílkovin a důležitých minerálních látek. Není tedy vhodné dětem maso nedávat vůbec, ale spíše se zaměřit na jeho výběr. Maso je také možné ve zdravém jídelníčku bez obav nahradit, ne však úplně a je dobré vědět čím. Jsou to luštěniny, ořechy a vejce, jedné Strana 40

Diplomová práce : Problematika dětské obezity porci masa pak odpovídá 1 vařené vejce, 5 lžic vařených luštěnin nebo 2 lžíce ořechů. [2, 19] Co představuje jedna porce potravy? Maso, vejce, luštěniny 1 porce: -

80 g masa

-

2 vaječné bílky

-

1 miska luštěnin (150 – 200ml)

Pro dítě mezi 1. a 3. rokem se doporučuje 1/2 – 1 porce denně Pro dítě čtyřleté a starší se doporučuje 1 – 1,5 porce denně. Dospělí 1 – 3 porce denně [4] 4. patro Poslední nejmenší patro potravinové pyramidy obsadily potraviny, kterých by mělo být v jídelníčku co nejméně. Jsou to živočišné tuky, cukr, nejrůznější sladké i slané pochutiny, zákusky a podobná méně vhodná jídla. Na jídelníčku jak dospělých tak dětí by se neměla objevovat denně, neboť většina z nich zbytečně zvyšuje příjem energie. Pro děti však nejsou v podstatě žádné potraviny zakázané, potraviny z horního patra z jídelníčku dětí tedy není nutné vyloučit úplně a například sladkosti podávat jen občas. [2, 19]

2.3.3. Potravinová pyramida podle současné reklamy Největší díl odpovědnosti za zdravou výživu nesou rodiče, avšak i společnost by měla toto úsilí podporovat. Jedním z nejdůležitějších faktorů je skutečnost, že potravinářské společnosti vyvinuly v posledních dvou desetiletích obrovské množství potravin s vysokým obsahem energie a neúprosně bombardují po celý den veřejnost doporučeními pro jejich konzumaci. Reklamy na potraviny pro děti se objevují v televizi, na webových stránkách, v časopisech, knihách i na oblečení, dokonce i ve školách. Potraviny se prodávají v kinech, vystavují v obchodech často s propagací nových výrobků

Strana 41

Diplomová práce : Problematika dětské obezity či nového balení. Všudypřítomná jsou bistra a restaurace s rychlým občerstvením (fast food) a automaty na potraviny. Výrobci potravin a řetězce restaurací používají agresivní a promyšlené způsoby marketingu, aby přilákaly pozornost dětí. Ty pak dotírají na své rodiče, aby takové laskominky koupili. Účelem těchto praktik není samozřejmě snaha o podkopávání dětského zdraví, ale pomocí tohoto záměrného ovlivňování dětí dosáhnout vyšších zisků. Mnoho dětí, ale i rodičů postrádá schopnost potřebného nadhledu, aby rozpoznaly, že reklama se především snaží výrobek prodat, a proto mohou být uváděna tvrzení značně přehnaná. [9, 19] Opatrnosti je třeba i co se týče reklamy na přípravky s vitamíny a minerály. Je velmi pohodlné vzít si každý den jednu tabletu a mít doporučenou dávku vitaminu splněnou. Jejich přirozené zdroje - ovoce, zelenina, obiloviny nebo luštěniny, které jsou pro tělo daleko vhodnější, ale zůstávají stranou.

Při užívání multivitamínových

přípravků je také dobré si uvědomit, že opravdu málokdy potřebuje náš organizmus všechny minerální látky a vitaminy doplňovat v doporučených denních dávkách. Jejich podávání v tabletách je navíc v případě pestré a vyvážené stravy v podstatě zbytečné. Není samozřejmě nutné všechny výše zmíněné potraviny a pokrmy navždy zavrhnout. Je ale nutné nevytvořit z nich základ jídelníčku, dopřávat si je pouze občas, pro zpestření. [2, 19] Rodiče by tedy měly více číst etikety potravin a zhodnotit, zda je výrobek vhodný pro jejich dítě nebo ne. Pak záleží na každém rodiči, jestli dokáže vysvětlit svému dítěti z jakého důvodu mu onu potravinu nekoupí. Američtí odborníci vytvořili potravinovou pyramidu (obr.č. 6), jak by vypadala podle televizních reklam vysílaných mezi dětskými programy. Tuzemská realita se od americké příliš neliší. I u nás reklama vychvaluje především nevhodné tučné a sladké výrobky. [1]

Strana 42

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Obr. 6 - Potravinová pyramida podle reklamy [Fořt, literatura č. 1]

Co doporučují odborníci

Co doporučuje reklama

2.4. Pitný režim Nedílnou součástí zdravé výživy dětí a dospělých je správný pitný režim. Zatímco pro dospělé se běžně doporučuje vypít 2,5 – 3 litry tekutin, pro děti, hlavně pro ty malé, by to mohlo být až příliš. Množství tekutin doporučované dětem je závislé na věku dítěte, v úvahu se ale bere také jeho hmotnost. Nedostatek tekutin vede k bolestem hlavy, únavě, zácpě a dlouhodobým potížím s ledvinami. [3, 19] Tabulka č. 6 v příloze uvádí denní potřebu tekutin pro děti.

Vhodné nápoje Vhodné nápoje pro děti jsou ovocné nebo bylinkové čaje, minerální nebo stolní vody, vodou ředěné koncentrované džusy nebo přírodní ovocné či zeleninové šťávy. Ovocný čaj, který není sladký, děti většinou nechtějí. K doslazení se může použít ovocná šťáva nebo malé množství kvalitního medu.

Strana 43

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Značky minerálních vod bychom měli občas obměňovat. Magnézia obsahuje hořčík, který ve stravě často chybí, Hanácké kyselky jsou zase obohaceny jódem – opět nepostradatelný prvek a nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, Poděbradky zase obsahují větší množství železa pro krvetvorbu atd. Pro děti jsou obecně vhodnější minerální vody s menším množstvím sodíku (Na) a draslíku (K). Ovocné šťávy je vhodnější kupovat stoprocentní, jsou vyrobeny z čerstvého ovoce, které neobsahuje žádná barviva, aromata a konzervační látky. Tyto 100% džusy jsou bohaté především na vitamín C, provitamíny A, vitamíny řady B a kyselinu listovou. Ředíme vhodnou vodou 1:1 nebo 1:2. Pozor na ovocné nektary a krabičková pití pro děti, obsahují pouze 10 – 50% ovocný podíl, ale právě proto jsou slazeny, ochucovány a barveny. [3, 9]

Nevhodné nápoje Jako nevhodné nápoje jsou přeslazené limonády nebo limonády s příměsí kofeinu či teinu (kofoly, cocacoly, slazené ledové černé čaje) nebo chininu (toniky). Vysoký obsah cukru je snadno využitelnou energií, která činí děti hyperaktivními, neposednými nebo obézními. U dětí také vysoký obsah cukru vede k pocitu nasycení, takže děti po vypití limonád nechtějí hlavní jídlo. Také plyn obsažený v limonádách dráždí žaludeční sliznici, proto jsou pro děti vhodnější minerální vody jemně perlivé, případně je vhodné bublinky oxidu uhličitého vymíchat ve sklence před napitím. Šumivé nápoje v prášku či tabletách by se dětem neměly vůbec kupovat. Obsahují nejrůznější barviva, konzervační látky a minerály, které spíše vodu z organismu odebírají a zatěžují čistící ledvinové funkce. Energetické a iontové isotonické nápoje nejsou pro děti v žádném případě vhodné, obsahují stimulační látky, karnitin, taurin, kofein a složení iontů, které odpovídá výdeji při vrcholových sportech a nadměrném pocení. Pro malé děti nejsou vhodné ani limonády a light (dia) džusy slazené umělými sladidly jako je např. Aspartam, Sacharin, cyklamát. Tato sladidla mohou mít při větším množství projímavý účinek. [3, 7, 9]

2.5. Skladba jídelníčku Je důležité volit správnou skladbu jídelníčku, ale také jíst pravidelně. Optimální počet je 5 – 6 menších porcí za den. Tímto způsobem se rovnoměrně rozvrství příjem

Strana 44

Diplomová práce : Problematika dětské obezity energie a tělo pak nemá potřebu si její část ukládat do zásoby. Pokud není strava pravidelná – jíme například jen 2x denně, tělo nemá v průběhu celého dne dostatek energie k dispozici. Naučí se s ní tedy šetřit pro chvíle, kdy se mu jí nebude dostávat. Až se dítě (platí to i pro dospělé) nají, nespotřebuje energii všechnu, ale její část uloží do zásoby „na horší časy“. To může po delší době vést k tloustnutí. Je třeba dbát na to, aby dítě jedlo opravdu pravidelně několikrát denně v rozmezí cca 3 hodin. Pravidelná strava rozdělená do celého dne také zamezí přejídání v odpoledních a večerních hodinách. [3, 7, 19]

Snídaně Začátkem dne by měla být vydatná snídaně. Přes noc se dítě sice (většinou) aktivně nehýbalo, ale i ve spánku spotřebovává energii na funkci vnitřních orgánů, na udržení tělesné teploty, dechu, srdeční akce apod. Je tedy potřeba dodat dostatek energie i po ránu. Snídaně by měla tvořit cca 20 – 25 % celkového denního příjmu energie. Není ale vhodné děti do jídla nutit, je lepší jim předkládat menší porce. Nemělo by se také zapomínat na dostatek tekutin. Nedostatek tekutin se přes den může projevit únavou, bolestmi hlavy či nepozorností. [3, 19]

Dopolední svačiny Školní svačiny dětí jsou tématem v poslední době velmi aktuálním. Podle nedávného průzkumu bylo zjištěno, že 23 % dětí v šestých třídách základních škol vůbec nesvačí! Když děti svačí, jsou jejich favority bílé pečivo, salám nebo sladkosti. Ovoce je na tom daleko hůře, pouze u 22 % dětí je pravidelnou součástí jejich svačiny. [19]

Oběd Oběd by měl tvořit cca 30 – 35 % denního příjmu energie. Bohužel ale většina rodičů nemá kontrolu nad tím, co všechno může jejich dítě přes den ve škole zkonzumovat. Jedinou možností je sledovat jídelní lístek ve škole, pokud je na výběr z více jídel, doporučit dítěti, které jídlo by si mělo vybrat, aby jedlo zdravěji. Většina rodičů má přímý vliv na složení obědů svých dětí o víkendech a školních prázdninách. Není nutné, aby součástí oběda byla vždy také polévka. Pokud je jídlo samo o sobě

Strana 45

Diplomová práce : Problematika dětské obezity vydatné (např. těstoviny nebo knedlíky s omáčkou), nemusí se k němu ještě připravovat polévka. [3, 19]

Odpolední svačina Odpolední svačina by měla tvořit už jen 10 % energetického příjmu. Není ale důležité jenom množství jídla, které k odpolední svačině děti snědí, záleží i na správném výběru. Je vhodnější zaměřit se na potraviny, které mají nižší energetickou hodnotu a glykemický index. Zasycení z nich déle vydrží a navíc organizmus nebude mít problémy s nadbytkem energie i při větším objemu jídla. Pokud ale dítě odpoledne sportuje (například chodí na pravidelné tréninky), může se vydatnost odpolední svačiny přizpůsobit tomu, co potřebuje. [3, 19]

Večeře Poslední jídlo by mělo být asi 3 hodiny před spaním. Večeře by měla pokrýt asi 15 – 20 % denního energetického příjmu. Stejně jako odpolední svačina, by i večeře měla být dostatečně objemná a přitom méně energeticky vydatná. Nemusí být také v každém případě teplá. [3, 19] Příloha č. 7 uvádí „Vzorový jídelníček“, který může pomoci jako inspirace pro sestavování dětských jídelníčků. 2.6. Desatero výživy dětí [převzato z www.vyzivadeti.cz] 1. Dopřejte dětem pestrou a rozmanitou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež. 2. Nenechte děti se přejídat, ale ani hladovět – jíst by měli pravidelně 5 – 6x denně; velikost porce přizpůsobte jejich růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě. 3. Dodávejte dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny, cereálie). 4. Několikrát denně dětem podávejte mléčné výrobky, přednostně polotučné.

Strana 46

Diplomová práce : Problematika dětské obezity 5. Upřednostňujte kvalitní rostlinné tuky a oleje před živočišnými tuky. 6. Učte děti střídmosti v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by děti měli přijímat hlavně z cereálií, ovoce a zeleniny. 7. Nedosolujte již hotové pokrmy; sůl a solené potraviny dětem nabízejte jen výjimečně. 8. Naučte děti správnému pitnému režimu, měli by vypít alespoň 1,5 až 2,5 litru tekutin denně. 9. Učte děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem a aktivně se zajímejte o to, co jedí mimo domov. 10. Pravidelně konzultujte zdravotní stav dítěte (hladinu cholesterolu, krevních tuků, krevního tlaku, nadváhu aj.) s jeho praktickým lékařem. Učte děti uplatňovat právo na aktivní volbu potravin. Učte je přemýšlet o jejich výživě a o tom, jak ji správně ovlivňovat. Mají-li děti možnost si vybírat, ať je to spíše syrové ovoce a zelenina a omezení smažených pokrmů a konzerv, přesolených či naopak přeslazených pochutin.

Strana 47

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

II.PRAKTICKÁ ČÁST

3. VÝZKUM Výzkum v této práci je zaměřen na skupinu dětí ve věku 6-15 let. Děti v tomto věku přebírají určité návyky životního stylu, ke kterému by je měli vést samozřejmě jejich rodiče a v neposlední řadě také škola a školní stravovací zařízení apod. Proto je tento výzkum podrobně zaměřen na již nabyté zvyklosti a s tím spojené stravovací návyky dětí. Hlavním zdrojem informací pro zpracování a vyhodnocení dat byl modelový dotazník (Dotazník stravovacích zvyklostí), který byl následně graficky zpracován. Modelový dotazník byl převzatý a upravený z internetových stránek www.vyzivadeti.cz.

3.1. Dotazník „Dotazník stravovacích zvyklostí“ byl vyplněn na dvou školách, a to v Brně a ve Znojmě. Se souhlasem zástupce ředitele byl rozdán v 1. - 9 třídách, náhodně vybraným dětem, které zvolil třídní učitel. Tento dotazník měli za úkol vyplnit rodiče dětí doma, celkový počet respondentů je 100. První část dotazníku obsahuje informace, které jsou důležité k zjištění aktuálního stavu dítěte z hlediska obezity - věk, váha, pohlaví a výška dítěte. Tyto informace slouží k určení ukazatelů nadváhy jako je např. BMI (Body Mass Index – Index tělesné hmotnosti). Další část dotazníku sloužila ke zjištění vlastního životního stylu a to jak zjištění pohybových aktivit, tak i návyků v oblasti stravování. Poslední část dotazníku se zabývala četností konzumace určitých konkrétních potravin, ať už pro zdraví prospěšných, tak i těch méně vhodných. Modelový dotazník je součástí této práce jako příloha č. 8.

Strana 48

Diplomová práce : Problematika dětské obezity 3.2. Výsledky průzkumu V této kapitole jsou uvedeny výsledky průzkumu a souhrn informací získaných z modelových dotazníků. Výsledky

jsou rozděleny do jednotlivých kapitol, dle

zpracovávaných informací a získaná data jsou uvedena v tabulkách a poté vyhodnocena v grafu.

3.2.1. BMI – Index tělesné hmotnosti Pro zjišťování BMI byli děti rozděleny na 2 kategorie. Kategorie BMI 6 – 11 let (1. stupeň ZŠ) a kategorie BMI 12 – 15 let (2. stupeň ZŠ). V závěru jsou prezentovány obě tyto kategorie dohromady. Procentuálně je zde uveden celkový počet dětí s normální váhou, podváhou, nadváhou a obezitou. (Označení „děti s nadměrnou váhou“, zahrnuje děti s nadváhou a obezitou dohromady). Pro zjištění BMI - Indexu tělesné hmotnosti dětí jsou použity tabulky „Intervaly kategorizovaného BMI“ (příloha č. 9)

Kategorie BMI 6 – 11 let Analýza hodnot BMI ukázala, že 87,5 % dětí ve věku 6 - 11 let má normální váhu, 2,5 % dětí má podváhu, 7,5 % dětí má nadváhu a 2,5 % dětí je obézních. Celkově dětí s nadměrnou hmotností ve věku 6 – 11 let je 10 %. Kategorie BMI 6 – 11 let Podváha Normální váha Nadváha Obezita

% 2,5 87,5 7,5 2,5

Strana 49

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Obr. 7 – Kategorie BMI 6 – 11

Kategorie BMI 6 – 11 let

Nadváha 7,5%

Obezita 2,5% Podváha 2,5%

Normální váha 87,5%

Kategorie BMI 12 – 15 let Analýza hodnot BMI ukázala, že 74,5 % dětí ve věku 12 - 15 let má normální váhu, 9 % dětí má podváhu, 12,7 % nadváhu a 3,6 % dětí je obézních. Celkově nadměrnou hmotnost má více jak 16 % dětí. Kategorie BMI 12 – 15 let Podváha Normální váha Nadváha Obezita

% 9,0 74,5 12,7 3,6

Strana 50

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Obr. 8 – Kategorie BMI 12 – 15 let

Kategorie BMI 12 – 15 let Nadváha 12,7%

Obezita 3,6%

Normální váha 74,5%

Podváha 9,0%

Celkové výsledky BMI dětí od 6 do 15 let Děti v rozmezí od 6 do 15 let mají podváhou v 6,3 %, normální váha je u 80 % dětí. Nadváha byla zjištěna u 10,5 % a obezita 3,2 %. Celkově dětí s nadměrnou hmotností ve věku 6 – 15 let je 13,7 %. Z grafů vyplývá, že dětí s nadměrnou hmotností je na 1. stupni ZŠ 10 %, na 2. stupni 16 %. Kategorie BMI 6 – 15 let Podváha Normální váha Nadváha Obezita

% 6,3 80,0 10,5 3,2

Strana 51

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Obr. 9 – Celkové výsledky kategorie BMI 6 – 15 let

Kategorie BMI 6 – 15 let Nadváha 10,5%

Obezita 3,2%

Normální váha 80,0%

Podváha 6,3%

Obr. 10 – Četnost kategorií BMI dle pohlaví

Četnost kategorií BMI dle pohlaví 100

91,4

90 78

80 70

%

60 Chlapci

50

Děvčata

40 30 20 10

12,6 6,3 5,2

3,4

3,1

0

0 Podváha

Normální váha

Nadváha

Obezita

Strana 52

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Analýza BMI podle pohlaví ukazuje, že normální váhu má 78 % chlapců a 91,4 % děvčat. Nadváhou či obezitou trpí více chlapci než děvčata. U chlapců je nadváha 12,6 %, obezita 3,1 %. Děvčata mají nadváhu v 3,4 % případů a obezita nebyla děvčat zaznamenána. 3.2.2. Stravovacími návyky dětí •

Snídaně

Začátkem dne by měla být vydatná snídaně. Snídaně by měla tvořit cca 20 – 25 % celkového denního příjmu energie. Děti, které ráno snídají je 64 %. 36 % dětí nesnídá, nebo snídá jen občas. Zvyk snídat se s věkem snižuje. Na 1.stupni ZŠ snídá téměř 70 % dětí, na druhém je to už jenom 60 % dětí. Všechny děti Snídaně Ano Ne nebo občas

% 64 36

Děti s normální hmotností Snídaně Ano Ne nebo občas

% 68 32

Děti s nadměrnou hmotností Snídaně Ano Ne nebo občas

% 25 75

Strana 53

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

Obr. 11 – Četnost konzumace snídaní

Četnost konzumace snídaní 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

32

36

75 Ne nebo občas Ano

68

64

25

Všechny děti

Děti s normální hmotností

Děti s nadměrnou hmotností

Děti s normální hmotností snídají mnohem častěji, a to v 68 %, než děti s nadměrnou hmotností, ty snídají je v 25 %. •

Kupování pamlsků z kapesného Cukrovinky a pamlsky by se na jídelníčku jak dospělých tak dětí neměly

objevovat denně, neboť většina z nich zbytečně zvyšuje příjem energie. Denně si koupí pamlsky 8,2 % dětí, 2 – 3x týdně si kupuje 13,1 % dětí, občas si je koupí 54,1 % dětí, 23,5 % dětí si nekupuje vůbec sladkosti a 1 % rodičů neví, jestli si jejich dítě kupuje sladkosti. Všechny děti Kupování pamlsků z kapesného Ano denně Ano 2 – 3x týdně Ano občas Ne Nevím

% 8,2 13,1 54,1 23,5 1,0

Strana 54

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Děti s normální hmotností Kupování pamlsků z kapesného Ano denně Ano 2 – 3x týdně Ano občas Ne Nevím

% 7,6 12,7 55,7 22,8 1,2

Děti s nadměrnou hmotností Kupování pamlsků z kapesného Anno denně Ano 2 – 3x týdně Ano občas Ne Nevím

% 17 17 33 33 0

Obr. 12 – Četnost kupování pamlsků z kapesného

Četnost kupování pamlsků z kapesného 100%

23,5

22,8

33

80% 60%

Ne 54,1

55,7

33

40%

Ano 2x - 3x týdně 17

20% 0%

Ano občas

13,1

12,7

8,2

7,6

Všechny děti

Děti s normální hmotností

Ano denně

17 Děti s nadměrnou hmotností

Děti s normální hmotností si denně kupují pamlsky méně (7,6 %) než děti s nadměrnou hmotností (17 %).

Strana 55

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Konzumace vybraných potravin •

Pečivo Pečivo je zdrojem vlákniny, vitamínů skupiny B a mnoha minerálních látek.

Samozřejmě jde o pečivo celozrnné. Přesto však obsahuje poměrně značné množství energie (bílé a celozrnné mají téměř stejnou energetickou hodnotu). Více zdraví prospěšných látek je tedy obsaženo v celozrnných výrobcích, které jsou proto pro zdravou výživu vhodnější.

Bílé pečivo Všechny děti Bílé pečivo Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 75 12,5 12,5

Děti s normální hmotností Bílé pečivo Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 74,4 12,2 13,4

Děti s nadměrnou hmotností Bílé pečivo Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 84 16 0

Celozrnné pečivo Všechny děti Celozrnné pečivo Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 28,9 28,9 42,2

Strana 56

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Děti s normální hmotností Celozrnné pečivo Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 31 28,6 40,4

Děti s nadměrnou hmotností Celozrnné pečivo Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 0 33 67

Celkově všechny děti konzumují denně bílé pečivo v 75 %, celozrnné pouze 28,9 %. Děti s normální hmotností jí bílé pečivo v 74,4 %, celozrnné v 31 %. Děti s nadměrnou hmotností jí denně bílé pečivo v 84 %, celozrnné nejedí denně vůbec (0 %). •

Ovoce Ovoce by se v jídelníčku mělo objevit několikrát denně. Protože obsahuje více

jednoduchých sacharidů a má celkově vyšší energetickou hodnotu, měly by děti jíst o něco méně porcí ovoce než zeleniny. Doporučují se 2 – 4 porce ovoce denně. Všechny děti Ovoce Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 76 20 13

Děti s normální hmotností Ovoce Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 77,4 19 3,6

Strana 57

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Děti s nadměrnou hmotností Ovoce Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 57 28,7 14,3

76 % rodičů uvedlo, že jejich děti jedí ovoce denně, 20 % dětí jí ovoce pouze 1-2x týdně a 13% dětí jí ovoce zřídka nebo ho vůbec nekonzumují. Z tabulek vyplývá, že děti s normální hmotností konzumují denně více ovoce než děti s nadměrnou hmotností. U dětí s normální hmotností je to 77,4 %, u dětí s nadměrnou hmotností je to jen 57 %. •

Zelenina Zelenina je nedílnou součástí zdravého jídelníčku dospělých i dětí. Kromě

vitaminů a minerálních látek je bohatá také na vlákninu, má nízkou energetickou hodnotu a snadno zasytí. Děti by měly denně jíst 3 – 5 porcí. Všechny děti Zelenina Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 45,2 43,2 11,6

Děti s normální hmotností Zelenina Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 47,7 41,0 11,3

Děti s nadměrnou hmotností Zelenina Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 14,3 71,4 14,3

Strana 58

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Zelenina je u dětí méně oblíbená než ovoce. Pouze 45,2 % všech dětí ji konzumuje denně, 43,2 % 1 - 2x týdně a 11,6 % dětí ji konzumuje zřídka nebo vůbec. 47,7 % dětí s normální hmotností jí denně zeleninu. U dětí s nadměrnou hmotností je to jen 14,3 %. •

Ryby Ve zdravém jídelníčku dětí by měly být zastoupeny alespoň 2x týdně. Rybí maso

obsahuje ve svém tuku mastné kyseliny, které jsou důležité pro zdraví srdce a cév. Je v něm také větší množství vitaminů D a E. V mořských rybách je navíc obsažen cenný jód. Všechny děti Ryby 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 23,6 76,4

Děti s normální hmotností Ryby 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 22,9 77,1

Děti s nadměrnou hmotností Ryby 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 33,3 66,7

Pouze 23,6 % dětí konzumuje zhruba 2x týdně rybí maso. Ostatním dětem se na talíři objeví zřídka nebo vůbec. Děti s normální hmotností jí ryby 1 – 2x týdně v téměř 23 %. Děti s nadměrnou hmotností jedí ryby více a to v 33,3 %.

Strana 59

Diplomová práce : Problematika dětské obezity •

Rychlé občerstvení Potraviny z rychlého občerstvení by děti neměly konzumovat vůbec. Obsahují

velké procento tuku a skoro žádné vitamíny. Žaludek se s takovouto stravou jen velmi těžko vypořádává. Všechny děti Rychlé občerstvení Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 1 18,7 80,3

Děti s normální hmotností Rychlé občerstvení Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 0,6 17 82,4

Děti s nadměrnou hmotností Rychlé občerstvení Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 8,3 41,7 50

Jedno procento rodičů uvádí, že se jejich dítě stravuje v rychlých občerstveních denně. 18,7 % dětí 1 – 2x týdně a 80,3 % dětí se stravuje tímto způsobem jen zřídka nebo vůbec. Denně se v rychlém občerstvení stravuje 0,6 % dětí s normální hmotností a 8,3 % dětí s nadměrnou hmotností. 1 – 2x týdně 17 % dětí s normální hmotností a 41,7 % dětí nadměrnou hmotností. •

Sladkosti a slazené nápoje Tyto pochutiny jsou zdrojem energie a sacharidů, prudce zvyšují hladinu krevního

cukru. Slazené nápoje navíc s uhašením žízně příliš nepomohou.

Strana 60

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Všechny děti

Sladkosti, slazené nápoje Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 40 44 16

Děti s normální hmotností Sladkosti, slazené nápoje Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 39 47 14

Děti s nadměrnou hmotností Sladkosti, slazené nápoje Denně 1 – 2x týdně Zřídka, vůbec

% 58,3 41,7 0

Denně si dopřeje sladkosti a slazené nápoje 39 % dětí s normální hmotností a 58,3 % dětí s nadměrnou hmotností.

Strana 61

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Obr. 13 – Četnost konzumace vybraných potravin

Četnost konzumace vybraných potravin

74,4

Bílé pečivo (Normální váha)

12,2

13,4

84

Bílé pečivo (Nadměrná váha)

31

Celozrnné pečivo (Normální váha) Celozrnné pečivo (Nadměrná 0 váha)

16

28,6

40,4

33

67 77,4

Ovoce (Normální váha)

19

57

Ovoce (Nadměrná váha)

28,7

47,7

Zelenina (Normální váha)

Ryby (Normální váha)

0

Ryby (Nadměrná váha)

0

Rychlé občerstvení (Nadměrná váha)

77,1 66,7

17

82,4

8,3

41,7

50

39

Sladkosti a slazené nápoje (Nadměrná váha)

47

14

58,3 0%

10%

11,3 14,3

33,3

Sladkosti a slazené nápoje (Normální váha)

14,3

71,4

22,9

Rychlé občerstvení (Normální 0,6 váha)

3,6

41

14,3

Zelenina (Nadměrná váha)

0

20%

Denně

30%

41,7 40%

50%

1 – 2 týdně

60%

70%

80%

0 90%

100%

Zřídka, vůbec

Tento graf souhrnně uvádí četnost konzumace jednotlivých potravin.

Strana 62

Diplomová práce : Problematika dětské obezity 3.2.3. Pohybová aktivita (mimo školní aktivity) Pro zdraví dítěte je velmi důležitá rovnováha mezi výživou, tedy energetickým příjmem, a pohybovou nebo sportovní aktivitou, tedy energetickým výdejem. Nadbytek energie a nedostatek pohybu vede k nadváze a poté k obezitě. Pravidelná pohybová aktivita se přitom u dnešních dětí výrazně snižuje. Děti s normální hmotností Sportování Ne Ano - vícekrát během týdne 1x týdně Příležitostně

% 20,2 52,4 16,7 10,7

Děti s nadměrnou hmotností Sportování Ne Ano - vícekrát během týdne 1x týdně Příležitostně

% 57,0 14,3 14,3 14,4

Několikrát týdně (mimo školní aktivity) sportuje 52 % dětí s normální hmotností, u dětí s nadměrnou hmotností je to 14 %.

Strana 63

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Obr. 14 – Četnost týdenní pohybové aktivity dětí (mimo školní aktivity) – děti s normální hmotností

Děti s normální hmotností

Ne 20,2% Ano - vícekrát během týdne 52,4% Ano Příležitostně 10,7% Ano - 1x týdně 16,7%

Vícekrát týdně (mimo školu) sportují děti s normální hmotností v 52 %, 1x týdně sportuje téměř 17 % a zhruba 11 % sportuje pouze příležitostně. Přes 20 % dětí s normální hmotností nesportuje vůbec.

Strana 64

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Obr. 15 – Četnost týdenní pohybové aktivity dětí (mimo školní aktivity) – děti s nadměrnou hmotností Děti s nadměrnou hmotností

Ne 57,0%

Ano - vícekrát během týdne 14,3%

Ano - 1x týdně 14,3% Ano Příležitostně 14,4%

14 % dětí s nadměrnou hmotností sportuje vícekrát týdně, 14 % 1x týdně, 14 % příležitostně a 57 % dětí nesportuje vůbec.

3.3. Hlavní zjištění

Prevalence nadváhy a obezity •

Zhruba 80 % dětí ve věku 6 – 15 let má podle indexu BMI normální hmotnost. 6 % dětí má podváhu, zhruba 10 % nadváhu a 3 % obezitu.

•

Nadváhou či obezitou trpí více chlapci než děvčata.

•

U chlapců je nadměrná váha (nadváha a obezita) zaznamenána v téměř 16 %, u děvčat pouze 3,4 %.

Strana 65

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Stravovací návyky •

Děti, které ráno snídají je 64 %, ostatní děti nesnídají nebo snídají jen občas.

•

Zvyk snídat, se s věkem snižuje, na 1. stupni ZŠ snídá téměř 70 % dětí, na 2. stupni je to už jenom 60 %.

•

Děti s normální hmotností snídají mnohem častěji (68 %) než děti s nadměrnou hmotností (25 %).

•

Denně si pamlsky s kapesného koupí necelých 8 % dětí s normální hmotností, u dětí s nadměrnou hmotností je to 17 %.

Spotřeba vybraných druhů potravin •

Celozrnné pečivo konzumuje denně 31 % dětí s normální hmotností, děti s nadměrnou hmotností celozrnné pečivo denně nejí vůbec.

•

Zelenina je méně oblíbená než ovoce. Denně zeleninu konzumuje 45 % dětí, ovoce 76 %.

•

Děti s normální hmotností jí denně zeleninu v 48 %, ovoce v 77 %, děti s nadměrnou hmotností jí denně v 14 % zeleninu, v 57 % ovoce.

•

Děti s normální hmotností jí ryby 1 – 2x týdně v téměř 23 %. Děti s nadměrnou hmotností jedí ryby více, a to v 33,3 %.

•

Denně se v rychlém občerstvení stravuje 0,6 % dětí s normální hmotností a přes 8 % dětí s nadměrnou hmotností.

•

Denně si dopřeje sladkosti a slazené nápoje 39 % dětí s normální hmotností a 58,3 % dětí s nadměrnou hmotností.

Fyzická aktivita (mimo školní aktivity) •

Děti s normální hmotností sportují častěji než děti s nadměrnou hmotností.

•

Několikrát týdně sportuje 52 % dětí s normální hmotností, u dětí s nadměrnou hmotností je to 14 %.

Strana 66

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Obezita v souvislosti se stravovacími návyky – výsledky šetření Z vyplněných dotazníků vyplývá, že pouze 25 % dětí s nadměrnou hmotností ráno snídá. Pokud dítě ráno nesnídá, je odkázáno až na dopolední svačinu ve škole. Po dlouhodobém lačnění a následném jídle s vysokou energetickou hodnotou je organismus zahlcen energií, kterou nevyužije celou a uloží si ji. Větší riziko nadváhy hrozí tedy dětem, které ráno nesnídají. Celozrnné pečivo je zdrojem mnoha vitamínů a hlavně vlákniny, která zlepšuje střevní peristaltiku a omezuje pocity hladu. Ve svém průzkumu jsem zjistila, že děti s nadměrnou hmotností nekonzumují denně celozrnné pečivo vůbec. Ovoce a zelenina obsahuje vitamíny, minerální látky a vlákninu. Denně by měly děti sníst 3 – 5 porcí zeleniny a 2 – 4 porce ovoce. Z dotazníků vyplývá, že děti s nadměrnou hmotností konzumují ovoce a zeleninu nedostatečně. Dokonce 14 % dětí nejí ovoce a zeleninu vůbec. V rychlém občerstvení by se děti neměly stravovat vůbec. Tyto potraviny obsahují velké procento tuku a skoro žádné vitamíny. 8 % dětí s nadměrnou hmotností se takto stravuje denně. Sladkosti a slazené nápoje by se ve zdravém jídelníčku měly objevovat pouze zřídka. 58 % dětí s nadměrnou hmotností si sladkost dopřává každý den. 57 % dětí s nadměrnou hmotností vůbec nesportuje mimo školu. Nadbytek energie a nedostatek pohybu vede k nadváze a poté k obezitě.

Strana 67

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

DISKUSE V první řadě je vhodné uvést, že některé dotazníky si očividně vyplnily sami děti a od toho se odvíjí i kvalita zpracování a pravdivost informací. Dále je asi nutno počítat s faktem, že některé informace si i sami rodiče zidealizovaly, což se opět mohlo projevit ve výsledcích. Dalším faktem je to, že se nevrátily všechny dotazníky. Jedním z důvodů, dle zjištění mé pomocné osoby ve výzkumu bylo, že některé děti s očividnou nadváhou, odmítly dotazník předat rodičům a nechat vyplnit. Nicméně uvedené zjištění a prezentace výsledků jsou získané ze všech dat uvedených v navrácených dotaznících. Z vyplněných dotazníků vyplývá, že zhruba 10 % dětí má nadváhu a 3 % obezitu. Konzumace ovoce, zeleniny, ryb a celozrnných potravin nesplňují doporučení odborníků v oblasti zdravé výživy. Naopak stravování v rychlých občerstveních, kupování sladkostí a slazených nápojů převyšují doporučení. Pravidelná pohybová aktivita se u dnešních dětí výrazně snižuje. Z výsledků dotazníku vyplývá nutnost informovanosti v oblasti zdravé výživy rodičů a učitelů.

Strana 68

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

ZÁVĚR Problematika dětské obezity je velmi rozsáhlé téma. Ve své práci jsem se zabývala příčinami vzniku, zdravotními důsledky a prevencí, která je nejdůležitější právě v dětském věku. Bylo zapotřebí nastudovat odbornou literaturu a všechny teoretické poznatky jsou shrnuty v kapitolách 1 a 2. Informace z podkapitoly 1.3. „Diagnostika obezity“, byly použity pro vyhodnocení získaných dat z dotazníků. Jednalo se zejména o Body Mass Index a Percentilové grafy, což jsou nejrozšířenější ukazatelé dětské obezity. V praktické části je hlavním bodem vyhodnocení modelového dotazníku, který odhalil stravovací návyky a životní styl současných dětí ve věku 6 až 15 let, zaměřený právě na dětskou obezitu. Pro vyhodnocení získaných údajů byly využity ukazatele popsané v podkapitole 1.3.1, 1.3.2. a tabulka č. 1 (Průměrná doporučená normální tělesná hmotnost a odpovídající hodnota BMI) umístěná v přílohách. Následně byla takto zpracovaná data zobrazena do tabulek a přehledných grafů. Vyhodnocení těchto dat a zejména shrnutí úspěšnosti takto získaných údajů popisuje kapitola 3. V praxi je důležité zaměřit se na to, jak se bude dítě stravovat a jaký bude mít vztah ke sportu, to ovlivňuje v prvé řadě rodina a škola. Dítě si tyto zvyklosti přejímá, vytváří si svoje návyky a postoje. Proto je důležitý správný postoj ke zdravému způsobu života celé rodiny, ale také pedagogických pracovníků. Dle mého názoru, by celá naše společnost potřebovala větší osvětu v oblasti zdravé výživy, zdravého životního stylu, měla by se podporovat větší pohybová aktivita nejen v rodinách, ale i ve školách a zájmových kroužcích. Ve školách by se měly vymýtit automaty na sladkosti a slazené nápoje a nahradit je prodejem ovoce, zeleniny apod. Omezit by se také měla nevhodná reklama na sladkosti, která nabízí zdánlivě zdravé, potravinové výrobky, které jsou pro děti nadměrně energetické. Rodiče by neměli zneužívat sladkosti jako úplatek nebo jako odměnu pro děti.

Strana 69

Diplomová práce : Problematika dětské obezity Základem úspěchu v boji proti obezitě je celoživotní prevence. Ta je důležitá již v prenatálním období a následně po narození jedince. Je výhodnější obezitě předcházet, něž ji léčit.

Strana 70

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

SHRNUTÍ Vlivem současného životního stylu se zvyšuje výskyt obezity již u malých dětí. Je velmi důležité zaměřit se na prevenci, protože obezitě je lépe předcházet, než ji léčit. Začít by se mělo již v kojeneckém období, kdy je velmi důležité kojení. V raném dětství by měla být prevence zaměřena na správnou výživu, výběr nízkotučných jídel a pravidelnou fyzickou aktivitu. Rodiče a pedagogičtí pracovníci by se měli u dětí také zaměřit na budování sebeúcty a schopnosti vypořádat se s psychickými problémy, které může nemoc obezita přinést.

Strana 71

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

RÉSUMÉ A present Life style increases occurrence of obesity at young children yet. It is necessary focus on the prevention, because it is better prevent the obesity than cures it. Should be start in infant ages, when is necessary a breast-feeding. Aim of prevention in childhood should be the correct diet, the selection of low-fat meals and regular physical activity. The parents and teachers should by focus on better self-respect and ability deal with psychological problems on children, which the obesity should bring.

Strana 72

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

Seznam literatury: [1]

FOŘT, P. Stop dětské obezitě. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2004. 208 s. ISBN 80-249-0418-7

[2]

FOŘT, P. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 184 s. ISBN 80-247-1057-9

[3]

GREGORA, M. Jídelníček kojenců a malých dětí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 164 s. ISBN 80-247-1514-7

[4]

GREGORA, M. Výživa malých dětí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 96 s. ISBN 80-247-9022-X

[5]

HASLAM, D. Bojujete s dětmi při jídle?. 1. vyd. Praha: Global, spol. s. r. o., 1996. 142 s. ISBN 80-85870-08-8

[6]

HNÁTEK, J. a kol. Výživa a stravování dětí předškolního věku. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 214 s. ISBN 14-604-86

[7]

KEJVALOVÁ, L. Výživa dětí od A do Z. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, spol. s. r. o., 2005. 157 s. ISBN 80-7021-773-1

[8]

KOTULÁN, J. a kol. Zdravotní nauky pro pedagogy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 252 s. ISBN 80-210-2179-9

[9]

KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 136 s. ISBN 80-247-0736-5

[10]

OLCHAVA, P. Zdravé a nemocné dítě od početí do puberty. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 1999. 216 s. ISBN 80-85839-33-4

Strana 73

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

[11]

NEVORAL, J. Výživa v dětském věku. 1. vyd. Jinočany: H&H Vyšehradská, 2003. 434 s. ISBN 80-86-022-93-5

[12]

SVAČINA, Š. Cukrovka a obezita. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2003. 246 s. ISBN 80−85912−58−9

[13]

ŠONKA, J. DOLEŽALOVÁ, J. ŽBIRKOVÁ, A. Pohybem a dietou proti otylosti. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990. 133 s.

[14]

http://www.linda-linie.cz/ (prohlíženo 10.1.2007)

[15]

http://www.pharmanews.cz/ (prohlíženo 20.2.2007)

[16]

http://www.obesitas.cz/ (prohlíženo 20.2.2007)

[17]

http://www.stob.cz/ (prohlíženo 20.2.2007)

[18]

http://www.vseved.cz/ (prohlíženo 20.2.2007)

[19]

http://www.vyzivadeti.cz/ (prohlíženo 20.2.2007)

[20]

http://www.zdravcentra.sk/ (prohlíženo 20.2.2007)

[21]

http://www.spotrebitele.info/ (prohlíženo 26.2.2007)

[22]

http://jakjime.php5.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[23]

http://www.doktorka.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[24]

http://www.flora.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[25]

http://rodina-deti.abecedazdravi.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

Strana 74

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

[26]

http://www.fitline.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[27]

http://www.zdrava-rodina.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[28]

http://www.jidelny.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[29]

http://www.volny.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[30]

http://www.merrylinka.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[31]

http://www.mojerama.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[32]

http://www.mazej.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[33]

http://www.ordinace.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[34]

http://www.obezita.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

[35]

http://www.zdrava5.cz/ (prohlíženo 22.3.2007)

Strana 75

Diplomová práce : Problematika dětské obezity

Seznam příloh: Příloha 1

Tabulka č. 1 Průměrná doporučená normální tělesná hmotnost a odpovídající hodnota BMI (literatura č.1)

Příloha 2

Tabulka č. 2 Doporučovaný denní příjem KJ (literatura č.5)

Příloha 3

Tabulka č. 3 Tabulky hodnot vybraných potravin (literatura č. 17)

Příloha 4

Tabulka č. 4 Glykemický index (GI) vybraných potravin (literatura č. 19)

Příloha 5

Tabulka č. 5 Doporučené denní dávky živin (literatura č. 19)

Příloha 6

Tabulka č. 6 Denní potřeba tekutin (literatura č. 3)

Příloha 7

Vzorový jídelníček (literatura č.1)

Příloha 8

Dotazník stravovacích zvyklostí dětí

Příloha 9

Intervaly kategorizovaného BMI (literatura č. 16)

Příloha 10

Kde hledat odbornou pomoc

Strana 76

Přílohy: Příloha 1 Tabulka č. 1 Průměrná doporučená normální tělesná hmotnost a odpovídající hodnota BMI

Tělesná hmotnost Věk 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 roků 6 roků 7 roků 8 roků 9 roků 10 roků 11 roků 12 roků 13 roků 14 roků 15 roků 16 roků 17 roků 18 roků

BMI

chlapci

dívky

chlapci

dívky

10 12,5 14,5 17 19 21,5 24 27 30,5 34 37 42 47 54 60 64 68 70

9 12 14 16 19 21 24 27 30 34 38 43 48 53 56 57 58 59

15,9-17,8 15,3-17,0 14,8-16,6 14,6-16,5 14,5-16,5 14,5-16,6 14,6-16,9 14,9-17,4 15,2-18,0 15,6-18,6 16,0-19,2 16,5-19,9 17,1-20,6 17,7-21,3 18,3-22,0 18,8-22,6 19,4-23,1 19,9-23,6

15,5-17,3 15,1-16,9 14,6-16,6 14,4-16,4 14,4-16,5 14,4-16,6 14,5-17,0 14,8-17,5 15,2-18,1 15,5-18,7 16,0-19,4 16,6-20,2 17,3-21,0 18,0-21,7 18,5-22,3 19,0-22,7 19,3-23,0 19,6-23,2

Příloha 2 Tabulka č. 2 Doporučovaný denní příjem KJ Chlapci a děvčata

0 - 1 rok 1 – 2 roky 2 – 3 roky 3 – 5 let 5 – 7 let 7 – 9 let

3 350 5 000 5 900 6 700 7 500 8 800

KJ KJ KJ KJ KJ KJ

Chlapci

9 – 12 let 12 – 15 let

9 700 KJ 10 500 KJ

Děvčata

9 – 12 let 12 – 15 let

9 700 KJ 9 700 KJ

Příloha 3 Tabulka č. 3 Tabulky hodnot vybraných potravin Hodnoty jsou uvedeny na množství 100 g u potravin či 100 ml u nápojů. U některých potravin jsou uvedeny hodnoty na 1 ks.

MASO, RYBY Energie Bílkoviny Tuky (Kj) (g) (g) 1000 18 11 1990 12 47 1200 15 25 760 19 12 620 20 7 540 12 4 1390 16 30 580 21 6 680 19 9 550 22 5 580 22 4 460 23 1 310 17 1 450 20 3 780 16 10

Sacharidy (g) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Cholesterol (mg) 65 70 70 70 65 270 70 65 60 75 75 60 65 70 75

MASNÉ VÝROBKY, KONZERVOVANÉ RYBY Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy druh (Kj) (g) (g) (g) moravské uzené 1200 24 17 0 turistický salám 1700 19 37 0 uherský salám 2060 25 43 0 drůbežeý točený 1200 14 25 1,5 bůčková paštika 2170 11 25 1 párky 1210 14 25 1,6 drůbeží párky 1220 16 25 1,5 krůtí šunka 420 18 2 0 drůbeži salám 680 18 9 1 gothaj 1820 12 43 0 mortadella 1420 12 33 0 tuňák v oleji 1180 24 21 0 tuńák ve vl. šťávě 420 23 1 0 sardinky v oleji 930 24 14 0 rybí filety v tomatě 850 15 15 2,5

Cholesterol (mg) 80 85 85 80 140 85 80 95 80 85 90 50 50 140 50

druh vepřové libové vepřové tučné vepřová krkovice hovězí zadní hovězí svíčková hovězí játra mleté maso směs telecí kýta králičí krůta celá kuře celé kuřecí prsa treska filé pstruh makrela

MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy druh (Kj) (g) (g) (g) Mléko plnotučné 270 3 3 5 polotučné 190 3 1,5 5 odstředěné 140 3 0,1 5 mléko do kávy 12% 570 3 12 4 Tatra grand 660 8 9 11 Tatra light 430 7 4 10 Smetana ke šlehání 1260 2 33 3 Smetana ke šlehání light 870 3 20 4 Kefír 190 3 1,5 5 Acidofilní mléko 250 3 3,5 4 Vitalinea nápoj 150 3 0,1 6 Actimel 370 3 2 15 Actimel 0% tuku 150 3 0,1 5 Activia nápoj s vlákninou 360 3 2,5 12 Kakaové mléko 3,5% 330 4 3,5 8

JOGURTY A DALŠÍ MLÉČNÉ VÝROBKY Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy druh (Kj) (g) (g) (g) Jogurt bílý 1 % tuku 254 5,2 1 5,3 Jogurt bílý 0,1 % tuku 188 4,6 0,1 6,2 Jogurt bílý 3,5 % tuku 303 4,2 3,5 5,9 Jogurt ovocný 0,1 % 239 4,4 0,1 10,8 tuku Jogurt ovocný 3,3 % 390 2,8 3,3 12 tuku Jogurt ovocný 1,1 % 253 4,1 1,1 8,4 tuku Jogurt smet. ořechový 472 2,5 5,3 13,7 tvaroh tučný 770 12,3 13,5 3,3 tvaroh bez tuku 290 18,8 0,8 4,4 kysaná smetana 10 % 477 3 10 3,3 tuku Kysaná smetana 6+4 s 715 3,2 16 4 rostl. tukem Danissimo vanilka 560 4,9 5,7 15,7 Danissimo mouse 574 4,9 5,8 16,5 Monte 819 2,9 13,5 15,9 Čokoládový pudink 9 % 678 3,1 9 17,1 tuku

Cholesterol (mg) 15 5 3 40 30 15 100 50 5 15 1 5 1 10 15

Cholesterol (mg) 3 1 10 1 10 3 13 42 2 37 18 14 14 42 35

druh Lučina Mascarpone cottage eidam 30 % tuku v suš. ementál 45 % tuku v suš. čedar 50 % tuku v suš. olomoucké tvarůžky parmezán hermelín mozzarella niva 50 % tuku v suš. tavený sýr Apetito Apetito light tav. sýr Nová kráva tav. sýr nízkotuč. Vital

druh brokolice brukev (kedluben) cuketa fazolky hrášek květák lilek mrkev okurka paprika červená paprika zelená pekingské zelí rajčata ředkvička salát hlávkový zelí hlávkové

Energie (Kj) 1220 1895 402 1102 1700

SÝRY Bílkoviny (g) 11 4,5 13,5 30,3 28

Tuky (g) 27 47,5 4,2 14 30

Sacharidy (g) 1 3,5 1 1,4 2,3

Cholesterol (mg) 62 140 16 37 70

1670 560 1560 1225 1010 1550 1540 595 1260 680

25 29,7 36 20 15 21 11 19 10 25

30 0,8 25 22 20 27 36 6,4 28 6

2,9 2 0 1,4 1,1 1,4 2,3 2,4 2,8 1

76 1 61 54 46 63 74 20 65 20

Energie (Kj) 138 134 77 163 316 121 163 188 67 121 65 51 103 84 75 121

ZELENINA Bílkoviny (g) 4,4 2,1 1,6 2,3 6,5 2,4 1,3 1,4 0,7 1,2 0,8 1,1 1,1 1,1 1,5 1,5

Tuky (g) 0,9 0,2 0,4 0,3 0,5 0,3 0,3 0,3 0,2 0,5 0,3 0,3 0,3 0,1 0,3 0,2

Sacharidy (g) 2,9 5,8 2,1 7,1 13,3 4,4 8,2 9,7 2,6 5,2 2,6 1 4,6 3,7 2,7 4,5

Vláknina (g) 2,8 2,2 0,9 3 5,2 1,8 2,3 3 0,9 1,6 1,9 1,6 1,5 1 0,9 2,7

druh čočka cizrna fazole hrách sója konzervované fazole sójové maso tofu žampiony hřib sušené houby vlašské ořechy kešu lískové ořechy

druh ananas avokádo banány broskve citrony jablka jahody kiwi mandarinky mango meruňky pomeranče švestky rybíz černý třešně

druh džem jahodový džem borůvkový dia švestková povidla přesnídávka jablečná

LUŠTĚNINY, HOUBY, OŘECHY Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy (Kj) (g) (g) (g) 1335 23,5 1,4 52 1166 19,8 3,4 41,2 1102 21,3 1,6 40,1 1154 23 1,4 41,2 1449 37,3 20 3,1 442 8,6 0,6 16,2 400 14 0,5 7,5 350 8 5 2 67 2,7 0,3 0,6 85 3,6 0,4 0,5 523 20 3,2 4,1 2822 16 46 27 2533 16 46 27 2872 13,8 62,5 11

Energie (Kj) 176 925 398 219 197 255 180 209 197 290 239 199 283 194 268

OVOCE Bílkoviny (g) 0,4 1,9 0,3 0,8 0,7 0,4 0,9 1 0,9 0,6 1 0,9 0,8 1,3 0,9

Tuky (g) 0,2 23,5 0,3 0,2 0,5 0,4 0,6 0,5 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,5

Vláknina (g) 10,6 21,4 17 16,6 18,5 6,8 5 0,3 2 6 55,3 3,2 3,2 3,5

Sacharidy (g) 10,1 0,4 23 12,5 10,5 14,4 8,8 9,1 10,6 16 13,4 11,7 16,2 16,4 14,7

Vláknina (g) 1,3 6,3 3,1 1,4 1,8 1,8 1,3 1,1 1,5 1,7 1 1,8 1,5 5,6 0,5

VÝROBKY Z OVOCE A ZELENINY Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy (Kj) (g) (g) (g) 1020 0,5 0,3 57,7 410 0,5 0,1 23 984 1,4 0,4 59,3 360 0,3 0,1 22

Vláknina (g) X X X X

mandarinkový kompot švestkový kompot okurky sterilované bílé fazole v rajské omáčce kukuřice konzervovaná celer nakládaný s olejem červená řepa rajský protlak zelí bílé sterilované zmrazený špenát kečup

druh mouka pšničná rýže uvařená rýže těstoviny uvařené těstoviny ovesné vločky chléb šumava tmavý chléb (žitný) bageta rohlík toustový chléb knackebrot křehký chléb brambory smažené hranolky

264 336 124 365 495 377 138 431 125 100 440

0,4 0,4 1 5,3 3 1,1 0,9 2,4 1,1 2,1 1,8

0,1 0,1 0,1 0,8 1,5 5,1 0,3 0,5 0,2 0,3 0,4

16,7 20,4 7 14,4 23 10,4 7,8 23,3 5,8 3,3 25

OBILOVINY, PEČIVO, BRAMBORY Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy (Kj) (g) (g) (g) 1410 10 1 71 1460 7 2,2 74 440 2 0,2 24 1500 12 1,8 72 660 5 0,8 32 1620 10 6 72 1020 8 1,3 50,2 1050 5,9 1,4 54 1060 7,8 1,4 51 1210 9,5 3,6 56 1120 9 3 55 1400 10 5,1 61 1380 8,5 1,7 64 300 2 0,1 15 1200 4,2 14 3,5

CEREÁLIE, MÜSLI, SLADKÉ PEČIVO Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy druh (Kj) (g) (g) (g) Cornflakes 1500 7,2 0,6 80 Wheatflakes 1470 8 3,5 71 müsli s čokoládou 1560 10,5 6,5 67 müsli s ořechy 1580 12,3 12 55 müsli se sušeným ovocem 1400 9,3 5,4 61 müsli tyčinka 1ks 35g v 585 1,6 5,4 21 jogurtu croissant s čokoládou 1710 5,3 26 38 jablečný závin 850 2,5 9 28 bábovka 1620 6 21 43 čokoládový dort se 1270 4,5 20 26 šehlečkou

X X X X X X X X X X X

Vláknina (g) 4 2,2 0,2 3,4 1,5 7 4 5,5 3 2 X 14 7 2 X

Vláknina (g) 4 10 6 7 8 3 1,2 2 0,9 0,7

vafle vánočka kobliha babeta povidlové buchty

1660 1520 1790 1750 1710

druh Zlaté oplatky kokosové Vlnky Tatranky Fidorka Oplatky kolonáda Věnečky kakaové Disko čokoláda Miňonky Piškoty dětské Delisa oříšková Prince s oříškovou příchutí Be Be jemné Vitalinea pusinky s čokoládou Vitalinea ovocná taštička Vitalinea sypané mušličky

druh Cukr Med Nugeta Čokoláda mléčná Čokoláda hořká Čokoláda Milka Diet Deli tyčinka Kinder Pingui Polárkový dort Smetanová zmrzlina Ovocná zmrzlina Magnum mandle 1 ks Cornetto čoko 1 ks Calippo 1 ks Kokoska nanuk 1 ks

4,3 7,2 7 4,2 7

29 10 21 25 16

OPLATKY, SUŠENKY Energie Bílkoviny Tuky (Kj) (g) (g) 2130 5,2 31 2290 4,2 37 2180 8,5 32 2100 4,3 25 2110 7,7 30 1920 7 26 1840 5,5 20 2190 7,4 31 1180 7,8 2 2210 10 30 1930 5,7 20

30 61 52 48 54

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

Sacharidy (g) 58 55 53 66 57 60 70 55 76 56 65

Vláknina (g) X X X X X X X X X X X

1710 1910

6,5 6,5

12 14

78 54

X X

1590 1530

3 8

11 8

66 76

X X

ZMRZLINY A DALŠÍ SLADKOSTI Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy (Kj) (g) (g) (g) 1700 0 0 99,8 1280 0,4 0 75 2220 4,3 31 58 2240 9,2 32 54 2070 9 34 39 2030 6,4 31 43 1920 4 21 68 1855 6 29 41 570 3,4 4,5 19 1050 1,6 22 14 590 1,5 2 29 1380 5 23 28 960 3 13 27 400 X X 23 400 2 6 8

Vláknina (g) 0 0,6 0,5 0 0 0 X X 0 0 0 0 0 0 0

RYCHLÉ OBČERSTVENÍ, TUKY Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy druh (Kj) (g) (g) (g) Hamburger 1080 13,5 14,4 18 Big mac 1 ks 2140 27 29 36 Pizza šunka, sýr 1150 9,5 14 28 Plněná bageta se šunkou 2225 X 24 X a sýrem Kuřecí nugety 863 X 12 X Máslo 3090 0,7 83,2 0,3 Pomazámkové máslo 1490 3,8 35 6,2 Flora 2600 0,1 70 0,3 Flora light 1485 0,1 40 0,3 Sádlo 3200 2,6 84 0,1 Pokrmový tuk na 3670 0 83,3 0,2 smažení Olej 3700 0 100 0 Olivový olej 3700 0 100 0 Majonéza 3080 1,5 82 0 Majonéza light 1920 0,7 51 0

druh Kečup Sojová omáčka Hořčice Dijonnaise Ocet Worcester Strouhaný křen ochucený Naložený česnek v oleji Dressink italský Zelené olivy Olivy plněné tuňákem Slané tyčinky Křupky Chipsy Slané crackry

POCHUTINY A PŘÍSADY Energie Bílkoviny Tuky (Kj) (g) (g) 429 1,3 0,1 580 20 4,5 520 4,2 6,1 2080 1,5 80 172 0 0 320 1,4 0,3 570 2,3 7,5 1830 3,6 40 2180 1,7 53 570 1,4 14 680 2 16 1770 11 10 2170 9,4 28 2300 4,7 38 1800 7 22

Sacharidy (g) 24 4,5 13 0 3,5 17 3 17 9 1,8 3 72 56 47 60

Cholesterol (g) 26 80 16 53 43 250 93 0 0 86 100 0 0 70 X

Vláknina (g) 0 0 X 0 0 0 0 0 X 0 X 0 0 0 0

Příloha 4 Tabulka č. 4 Glykemický index (GI) vybraných potravin

Potravina Pivo Glukóza Smažené hranolky Chipsy Cukr (sacharóza) Coca cola Celozrnný chléb Banán Normálně vařené bílé těstoviny Hroznové víno Přírodní jablečná šťáva Jogurt Pomeranč Mléko (polotučné) Jablko Marmeláda ovocná bez cukru Čokoláda hořká 70 % kakaa Fruktóza Ořechy vlašské Zelenina kořenová, saláty, houby, rajčata, lilky, paprika, zelí, brokolice apod.

GI 110 100 95 80 70 70 65 65 55 40 40 35 35 30 30 30 22 20 15 10

Příloha 5 Tabulka č. 5 Doporučené denní dávky živin Děti od 4

Děti od 7

Děti od 10

Děti od 13

Děti od 15

do 7 let

do 10 let

do 13 let

do 15 let

do 19 let

Základní živiny Bílkoviny (g)

♂15 ♀17

24

34

45

♂60 ♀46

Sacharidy (g)

170 – 188

209 – 232

250 – 276

276 – 329

308 – 382

Vláknina (g)

9 – 12

12 - 15

15 – 18

18 – 20

20 - 24

♀45 - 53,4 ♂ 50,5 - 59

♀56 - 65 ♂62,3 - 2,8

♀67 - 78 ♂74 - 86,6

♀74 - 86,6 ♂88,4 - 03,1

82,8 - 102,6

Tuky (g)

Nenasycené mastné kyseliny n-6 (% energie)

2,5

2,5

2,5

2,5

2,5

n-3 (% energie)

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

Cholesterol(mg)

300

300

300

300

300

Vápník (mg)

700

900

1100

1200

1200

Hořčík (mg)

120

170

♀250 ♂230

310

♀ 350 ♂400

Železo (mg)

8

10

♀15 ♂12

♀15 ♂12

♀15 ♂12

120

140

180

200

200

A (mg)

0,7

0,8

0,9

♀1,0 ♂1,1

♀0,9 ♂1,1

D (µg)

5

5

5

5

5

B1 (mg)

0,8

1

♀1,0 ♂1,2

♀1,1 ♂1,4

♀1,0 ♂1,3

B2 (mg)

0,9

1,1

♀1,2 ♂1,4

♀1,3 ♂1,6

♀1,2 ♂1,5

B6 (mg)

0,5

0,7

1

1,4

♀1,2 ♂1,6

B12 (µg)

1,5

1,8

2

3

3

Kyselina listová (µg)

300

300

400

400

400

C (mg)

70

80

90

100

100

Minerální látky

Jód (µg) Vitaminy

Vysvětlivky: ♂ – chlapci, ♀ - dívky

Příloha 6 Tabulka č. 6 Denní potřeba tekutin Potřeba tekutin U staršího kojence v rozmezí 6 měsíců až 1 rok Batole 1 – 2leté Dítě 3 – 4leté Dítě 6leté Dítě starší 8 let

kolem 900 – 1200 ml/ den 1200 – 1500 ml/ den 1500 – 1800 ml/ den 1800 – 2000ml/ den Minimálně 2 litry tekutin denně jako dospělý

Příloha 7 Vzorový jídelníček Jídelníček pro děti od 2 do 3 let Pondělí Snídaně: Rýžová (instanční) kaše s dušeným, později i čerstvým kouskovým ovocem, půl lžičky sezamového či za studena lisovaného slunečnicového oleje nebo 1 lžička másla, některý z bylinkových čajů Přesnídávka: Podušené, od 3 let čerstvé nakrájené ovoce promíchané s předem spařenými rozinkami a ½ čajové lžičky nerafinovaného třtinového cukru Oběd: Těstoviny s krůtí omáčkou a dušenou cuketou Svačina: Pudink se sójového mléka a kukuřičného škrobu s dušeným ovoce a netučným jogurtem Večeře: Pečené bramborové plátky (krájené, ale neloupané brambory pečené nasucho v troubě) s pomazánkovým máslem a sezamovým semínkem, pro starší děti až jedno vařené vejce, biokys Úterý Snídaně: Jáhlová kaše se sójovým nebo rýžovým mlékem, 1 polévková lžíce bílého jogurtu, 1 lžička domácí marmelády nebo nedoslazovaných povidel, eventuálně s kousky dušeného nebo čerstvého ovoce Přesnídávka: Mandlové mléko Oběd: Krémová mrkvová polévka s brokolicí nebo cuketou, s kousky nasucho opečené housky a s přídavkem bílého jogurtu Svačina: Plátek celozrnného chleba s máslem, ovocný čaj Večeře: Omeleta ze směsi špaldové, kukuřičné a ovesné mouky sypaná sekaným ovocem, ovocný čaj

Středa Snídaně: Ovesná kaše slazená hrozinkami a javorovým sirupem, sypaná mletými mandlemi, ovocný čaj Přesnídávka: Půl jablka a půl banánu nebo strouhaná mrkev s jablkem, citronovou šťávou a melasovým cukrem Oběd: Zeleninové rizoto s cuketou, brokolicí a opečeným tofu, kysané zelí Svačina: Cornflakes natural s kousky čerstvého ovoce (např. ananasu) Večeře: Těstoviny (lze i vaječné) s tvarohovou omáčkou a kadeřavou petrželkou (pozor, děti ji odmítají, umlít jemně, přidat malinko) Čtvrtek Snídaně: Lívance z celozrnné špaldové mouky s ovesnými vločkami potřené lučním medem nebo javorovým sirupem, bílý jogurt na polití, bylinkový čaj Přesnídávka: Strouhaná mrkev s drobně nasekaným čerstvým ananasem s strouhaným jablkem Oběd: Pečený (dušený) králičí plátek ze stehna s dušenou cuketou a baby-karotkou, šťouchané brambory s máslem (nebo jen maso se zeleninou) Svačina: Plátek chleba se zeleninovou pomazánkou (z prodejny racionální výživy) Večeře: Dušená rýže s čerstvým ovocem a s ovocnou omáčkou, sojové mléko Pátek Snídaně: Žitný chléb s máslem, sklenka rýžového mléka Přesnídávka: Jáhlový ovocný dezert nebo některá z konzervovaných ovocných přesnídávek s rýží „nastavená“ lžící bílého jogurtu, ovocný čaj

Oběd: Krémová polévka z červené čočky a bramborová kaše s přídavkem olivového oleje (1 čajová lžička) Svačina: Domácí mrkvový koláč, sklenice mandlového mléka Večeře: Směs čerstvé nebo spařené zeleniny s krůtí šunkou a s dětským jogurtovým dresinkem Sobota Snídaně: Kuřecí kaše s rýžovým mlékem, skořicí a domácí marmeládou, ovocný čaj, případně sklenička UHT mléka Přesnídávka: Čerstvé ovoce dle sezóny a obliby Oběd: Salát z čerstvé zeleniny nastavený vařenými těstovinami, bylinkový čaj Svačina: Vařená rýže s bílým jogurtem a domácími povidly, sezamové semínko, ovocný čaj Večeře: Bramborová kaše, vařené vajíčko krájené na kousíčky, dušená cuketa Neděle Snídaně: Celozrnná pečená placka potřená máslem, sklenka čerstvé ovocné šťávy nebo mírně oslazený nápoj „rudého bratra“ ( šťáva z čerstvé červené řepy, mrkve a jablek ředěná vodou) Přesnídávka: Přírodní cornflakes s kousky čerstvého ovoce Oběd: Vařené krůtí maso (prsa nebo stehno), směs dušené zeleniny a rýže Svačina: Kopeček vařeného kuskusu s olejem a dušeným ovocem Večeře: „Chudý“ bramborový salát

2. Jídelníček pro děti od 3 do 6 let Pondělí Snídaně: Pečené topinky (nasucho) se skořicí a máslem nebo máslovou ramou, mandlové mléko Přesnídávka: Čerstvé ovoce, jogurtový nápoj Oběd: Brokolicovo-mrkvová polévka s kukuřično-vaječnými noky, rajčata plněná šlehanou lučinoou naslano Svačina: Domácí perník s ovocným jogurtovým krémem, ovocný čaj Večeře: Těstoviny s dušenou mrkvičkou a cuketou, sypané strouhaným sýrem a polité dětským kečupem, čerstvá zeleninová šťáva Úterý Snídaně: Celozrnný chléb s máslovou ramou a medem, ovocný čaj nebo sklenkou UHT mléka Přesnídávka: Ovocný salát s ořechy a bílým jogurtem Oběd: Dušené rybí filé se zeleninovou omáčkou, dušená kukuřice s mrkví, vařené brambory, bylinkový čaj (lze také použít buď jen rybu a zeleninu, nebo jen brambory a zeleninu) Svačina: Ovesná kaše (směs mixovaného ovoce a dětských piškotů s jódem, případně dochucená bílým jogurtem) Večeře: Lívanečky s borůvkami nebo jiným drobným ovocem, bylinkový čaj Středa Snídaně: Kukuřičná kaše s ovocem, čerstvá ovocná šťáva Přesnídávka: Celozrnný chléb se zeleninovou pomazánkou, čaj

Oběd: Hustá polévka z vývaru z krůtího masa bez kůže a kostí se zeleninou, nadrobno krájeným masem a s těstovinami, případně i s bílými čínskými houbami Svačina: Pohár z čerstvého ovoce s ořechy, případně i s pudinkem z maizeny a ze sójového mléka Večeře: Brambory pečené ve slupce, lučina, salát z čerstvé zeleniny Čtvrtek Snídaně: Ovesná kaše s čerstvým ovocem, ovocný čaj Přesnídávka: Strouhané jablko s mrkví a citrónovou šťávou, případně – byla-li sladší snídaně – i s kouskem domácího perníku Oběd: Vařená čočka nenastavovaná moukou, „ztracené“ vejce, salát z kysaného zelí (jen zelí, troška oleje, případně a krájená cibulka) Svačina: Šlehaný netučný tvaroh se šlehaným čerstvým vařeným žloutkem a melasovým cukrem Večeře: Vařený kukuřičný klas, bramborová kaše, bylinkový čaj (místo klasu lze použít směs kukuřice a mrkve) Pátek Snídaně: Křehký chléb Wassa s pomazánkou z ramy a medu, sypaný semínky Přesnídávka: Koktejl z alternativního mléka s čerstvým ovocem Oběd: Přírodní plátek z kuřecích prsíček, dušená rýže Svačina: Jáhlový pudink (nákyp) s hrozinkami, dušeným ovocem a ořechy Večeře: Zapékané rýžové těstoviny se zeleninou, zalité bylinkovým jogurtovým dresinkem

Sobota Snídaně: Křupavá placka z mősli s povidly politá jogurtem, sypaná skořicí, případně slazená medem, ovocný čaj Přesnídávka: Rohlíček křupáček (rozpečený) s máslovou ramou, ovoce Oběd: Hustý vývar z kuřecího nebo králičího masa s krájeným masem a se zeleninou a těstovinami Svačina: Ovocný salát s ořechy Večeře: Fazole (předem vařené) zapečené společně se zeleninou a vařenými brambory, salát z čínského zelí Neděle Snídaně: Topinky nebo rohlíčky křupáčky, potřené máslovou ramou nebo máslem, s medem, sypané seznamem, sklenka UHT mléka Přesnídávka: Domácí perník a čerstvé ovoce Oběd: Lehký zeleninový vývar se sráženým vejcem, rýže natural nebo hnědá indiánská, přírodní pečené kuřecí nebo krůtí „ nudličky“, zeleninový salát Svačina: Makovec z jáhel a mouka s ovocem, přelitý tekutým pudinkem z maizeny, ovocný čaj Večeře: Plátky mozzarelly, rajčat, trocha olivového oleje, celozrnný chléb

Příloha 8

Dotazník stravovacích zvyklostí dětí : 1, Pohlaví : chlapec dívka

□ □

2, Věk : ……………………… 3, Váha : ……………………. 4, Výška : …………………… 5, Počet jídel, které Vaše dítě konzumuje denně: ……………….. 6, Snídá Vaše dítě?

□

ano

□ ne

□ občas □ nevím

7, Kde se Vaše dítě převážně stravuje? □ doma □ doma a ve školní jídelně

□

doma a v bufetu

□ nevím

8, Kupuje si Vaše dítě z kapesného pamlsky? □ ano denně □ ano 2-3xtýdně □ ano 3-4x měsíčně

□ ano občas □ ne □ nevím

9, Věnuje se Vaše dítě nějakým sportovním aktivitám?

□

ano

□ ne

Jestli ano, jakým ? : ……..…………………………………………… Jak často?

□ vícekrát během týdne

□ 1x týdně

□

1x za 2 týdny

□

příležitostně

□ vůbec se sportu nevěnuje 10, Konzumace jednotlivých druhů jídel ( v každém řádku zakřížkujte 1 odpověď) vícekrát denně

denně

1-2x týdně

zřídka

vůbec

nevím

Mléčné výrobky nízkotučné polotučné plnotučné

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

Chléb a pečivo bílé celozrnné

□ □

□ □

□ □

□ □

□ □

□ □

vícekrát denně

denně

1-2x týdně

zřídka

vůbec

nevím

Maso kuřecí, králičí ryby vepřové, hovězí uzeniny rostlinné maso

□ □ □ □ □

□ □ □ □ □

□ □ □ □ □

□ □ □ □ □

□ □ □ □ □

□ □ □ □ □

Tuky máslo, sádlo rostlinné tuky

□ □

□ □

□ □

□ □

□ □

□ □

Ovoce čerstvé konzervované

□ □

□ □

□ □

□ □

□ □

□ □

Zelenina čerstvá konzervovaná

□ □

□ □

□ □

□ □

□ □

□ □

Luštěniny (fazole, hrách, čočka..)

□

□

□

□

□

□

Brambory, rýže, těstoviny

□

□

□

□

□

□

Hranolky

□

□

□

□

□

□

Rychlé občerstvení (hamburger, párek v rohlíku)

□

□

□

□

□

□

Cukrovinky, sladkosti, koláče

□

□

□

□

□

□

Slazené nápoje (např. Cola,..)

□

□

□

□

□

□

Příloha 9 Intervaly kategorizovaného BMI Kategorie dětí 6 – 11 let Chlapci – intervaly kategorizovaného BMI podle věku Věk 6 7 8 9 10 11

Podváha <13,0 <13,2 <13,5 <13,7 <14,1 <14,5

Normální váha 13,0 – 18,0 13,2 – 18,5 13,5 – 19,5 13,7 – 20,0 14,1 – 20,9 14,5 – 21,5

Nadváha 18,0 – 19,5 18,5 – 20,2 19,5 – 21,3 20,0 – 22,3 20,9 – 23,2 21,5 – 24,0

Obezita >19,5 >20,2 >21,3 >22,3 >23,2 >24,0

Děvčata – intervaly kategorizovaného BMI podle věku Věk 6 7 8 9 10 11

Podváha <12,7 <12,8 <13,0 <13,2 <13,6 <14,0

Normální váha 12,7 - 18,0 12,8 – 18,9 13,0 – 19,5 13,2 - 20,1 13,6 – 21,0 14,0 – 21,5

Nadváha 18,0 – 19,5 18,9 – 20,5 19,5 – 21,5 20,1 – 22,4 21,0 – 23,2 21,5 – 24,1

Obezita >19,5 >20,5 >21,5 >22,4 >23,2 >24,1

Kategorie dětí 12 – 15 let Chlapci – intervaly kategorizovaného BMI podle věku Věk 12 13 14 15

Podváha <15,0 <15,7 <16,5 <17,1

Normální váha 15,0 – 22,2 15,7 – 23,0 16,5 – 23,6 17,1 – 24,4

Nadváha 22,2 – 24,7 23,0 – 25,5 23,6 – 26,0 24,4 – 26,6

Obezita >24,7 >25,5 >26,0 >26,6

Děvčata – intervaly kategorizovaného BMI podle věku Věk 12 13 14 15

Podváha <15,0 <15,9 <16,5 <17,0

Normální váha 15,0 – 22,5 15,9 – 23,4 16,5 – 23,5 17,0 – 24,2

Nadváha 22,5 – 25,1 23,4 – 25,8 23,5 – 26,0 24,2 – 26,5

Obezita >25,1 >25,8 >26,0 >26,5

Příloha 10 Kde hledat odbornou pomoc Centra pro diagnostiku a léčbu obezity: Praha Všeobecná fakultní nemocnice 1. LF UK, Klinika dětského a dorostového lékařství Ke Karlovu 2, Praha 2 tel.: 224 961 111, MUDr. Alexandra Moravcová Klinika dětí a dorostu 3. LF UK, Vinohradská 159, 100 81, Praha 10 Doc. Dr. J . Lebl (mail: [email protected]) Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity Poliklinika Klimentská 11, 110 00, Praha 1 Brno II. interní klinika FN u sv. Anny Pekařská 53, 65 691, Brno tel.: 543 182 268, MUDr. D. Zeman Internetové odkazy: •

Poradenské centrum www.vyzivadeti.cz Bezplatná informační linka – denně od 9 do 17 hodin – 800 230 000.

•

Fórum zdravé výživy www.fzv.cz

•

Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky www.detskylekar.cz

•

Společnost pro výživu

www.spolvyziva.cz (mail: [email protected] ) •

Společnost Stob ( Stop obezitě) www.stob.cz tel.: 241 762 847 Kurzy snižování nadváhy, nové informace v oblasti životního stylu, on-line poradenství.

•

Obezitologická společnost www.obezitas.cz Endokrinologický ústav tel.: 224 905 111, MUDr. Marie Kunešová, CSc.

•

Zdravá Pětka Bezplatná linka zdravé výživy – 800 402 402 www.zdrava5.cz