MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky
Význam Střediska volného času Ivančice v prevenci sociálně patologických jevů Diplomová práce
Brno 2007
Vedoucí práce:
Autor práce:
Mgr. Jitka Kačerová
Markéta Chmelíčková
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 11.4.2007
Markéta Chmelíčková
3
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Jitce Kačerové za odbornou pomoc a velmi vstřícný přístup při vedení mé diplomové práce.
4
OBSAH
ÚVOD ...........................................................................................................................
6
1
9
PREVENCE .......................................................................................................
10
1.2 Členění a cíle prevence ......................................................................................
10
1.3 Systém primární prevence .................................................................................
11
1.4 Oblasti působení primární prevence ..................................................................
12
2
1.1 Vymezení pojmu ................................................................................................
STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ DĚTÍ A MLÁDEŽE V PŮSOBNOSTI RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY NA OBDOBÍ 2005-2008 V ČR .................................
14
2.1 Základní princip strategie prevence sociálně patologických jevů .....................
14
2.2 Z vyhodnocení Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže 14
2.3 Cílové skupiny primární prevence .....................................................................
15
2.4 Cíle strategie prevence sociálně patologických jevů .........................................
16
3
v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2001-2004 ...
STRATEGIE
PREVENCE
SOCIÁLNĚ
PATOLOGICKÝCH
JEVŮ 17
3.1 Priority strategie primární prevence ..................................................................
17
3.2 Organizační systém prevence ............................................................................
17
3.3 Cíle a úkoly prevence sociálně patologických jevů ...........................................
18
4
U DĚTÍ A MLÁDEŽE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE .............................
19
4.1 Pojem volný čas .................................................................................................
19
4.2 Využívání volného času .....................................................................................
19
4.3 Aktivity pohybového charakteru .......................................................................
20
4.4 Aktivity nesportovního charakteru ....................................................................
21
5
VOLNÝ ČAS A PREVENCE .........................................................................
23
5.1 Vymezení pojmu ...............................................................................................
23
5.2 Účastníci zájmového vzdělávání .......................................................................
23
5.3 Formy zájmového vzdělávání ...........................................................................
23
5.4 Nositelé zájmového vzdělávání ........................................................................
24
6
ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ ...........................................................................
STŘEDISKA PRO VOLNÝ ČAS DĚTÍ A MLÁDEŽE ..............................
25
6.1 Vývoj středisek volného času ............................................................................
25
5 25
6.3 Účastníci činnosti středisek volného času .........................................................
26
6.4 Pracovníci středisek volného času ....................................................................
27
7
6.2 Činnost a poslání středisek volného času ..........................................................
STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU IVANČICE .............................................
29
7.1 Pravidelná činnost .............................................................................................
31
7.2 Příležitostná činnost ...........................................................................................
32
7.3 Spontánní činnost ..............................................................................................
34
7.4 Táborová činnost ...............................................................................................
36
7.5 Výukové programy ............................................................................................
37
8
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ............................................................
40
9
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ....................................
44
9.1 Vyhodnocení dotazníků č.1 ...............................................................................
45
9.2 Vyhodnocení dotazníků č.2 ...............................................................................
53
9.3 Výsledky statistického třídění II. stupně dotazníků č.1 .....................................
62
9.4 Výsledky statistického třídění II. stupně dotazníků č.2 .....................................
64
9.5 Závěry dotazníkového šetření ............................................................................
67
ZÁVĚR .......................................................................................................................
70
RESUMÉ ..........................................................................................................
73
POZNÁMKOVÝ APARÁT ....................................................................... ....
75
LITERATURA ................................................................................................
77
SEZNAM PŘÍLOH .........................................................................................
81
6
ÚVOD V oblasti volného času došlo v životě dětí a mládeže ke změnám. Jsou to především změny v institucionálním zabezpečení volného času jedinců. Kultura a sport se zkomercionalizovaly, probíhá informační revoluce s nástupem informačních technologií. Podle posledních průzkumů se dominantním médiem stala televize, která je těžištěm volného času dětí a mládeže. Na předním místě je také poslech reprodukované hudby, návštěvy restauračních zařízení a nicnedělání. Současný vývoj volnočasových aktivit dětí a mládeže není příliš pozitivní. Prohlubuje se spíše pasivita, konzumnost a nenáročnost aktivit.
Kvalitní náplní pro volný čas se samozřejmě nevyřeší všechno, ale když má dítě nabídku pestrou a má šanci, že v něčem z toho bude úspěšné, zmenšuje se pravděpodobnost, že něco zničí, že někoho zmlátí, že se opije nebo sáhne po drogách. Společensky a sociálně nežádoucí jevy tvoří širokou škálu problémů, které jsou zejména u dětí a mládeže výrazným rizikem zdravotním, společenským i ekonomickým. Jedná se o problematiku šikany a násilí, záškoláctví, drogových závislostí, alkoholismu a kouření, kriminality a delikvence, rizikového sexuálního chování, vandalismu, virtuálních drog, patologického hráčství a dalších.
O volném čase se hovoří jako o rizikovém faktoru, či jako o časované bombě. Jeho množství relativně vzrůstá, kvantita však neznamená automaticky jeho kvalitní využívání. Neovlivňování využívání volného času a výchovy k němu ze strany společnosti a ponechání této oblasti zcela na komerci by mělo nedozírné následky. Pokud není institucionální nabídka v místě dostatečná a odpovídající, mohou si děti a mládež nacházet jiné aktivity, které jsou často společensky nežádoucí. Je známo, že výchova je levnější a úspěšnější než převýchova. Proto prostředky vložené do ovlivňování volného času celé generace jsou investicí do budoucnosti.
Mezi instituce a organizace, které jsou začleněny do systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy, patří mimo jiné i střediska pro volný čas dětí a mládeže. Střediska volného času dětí a mládeže jako školská zařízení pro zájmové vzdělávání jsou považována za jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ovlivňování
7 účelného trávení volného času nezanedbatelné skupiny dětí a mládeže. Tyto subjekty mají významný podíl na formování osobnosti mladého člověka, na podpoře rozvíjení jeho přirozených zájmů, potřeb a talentu. Činnost v těchto zařízeních je podstatnou součástí primární prevence negativních jevů, které současnou mladou generaci v nemalé míře ohrožují.
Střediska volného času jsou významným nositelem úkolu k zajištění podmínek pro účelné trávení volného času dětí a mládeže ve sféře škol a školských zařízení. Jejich činnost má mnoholetou tradici. Po roce 1989 byla zbavena ideologického nánosu a začala se plně věnovat svému původnímu poslání. Jejich činnost je dostatečně pestrá a přitažlivá pro značnou část především nejmladší generace. S ohledem na posun ve sféře zájmů dětí a mládeže se tato zařízení musejí pružně přizpůsobovat jejich aktuálním potřebám. To vyžaduje i změny a úpravy v jejich řízení a vytváření podmínek pro jejich činnost. Je důležité, aby se mezi jednotlivými středisky nevytvářely neodůvodnitelné rozdíly jak v obsahu, tak zejména v kvalitě jejich práce.
Ve své práci se chci zaměřit na význam, postavení a důležitost Střediska volného času Ivančice především v oblasti prevence sociálně patologických jevů v regionu Ivančicka. Domnívám se, že přínosem této práce budou získané výsledky, které se stanou součástí koncepce primární prevence této organizace do roku 2010. Jsem přesvědčena, že výsledky této práce také pomohou vytvořit nové a kvalitní aktivity, které vedou k životním či klíčovým kompetencím dětí a mládeže.
Cílem této diplomové práce je zmapování dosavadní činnosti Střediska volného času Ivančice s vymezením dlouhodobých úkolů, analýza současného stavu, získání informací, jakým směrem by se děti a mládež chtěly ve volnočasových aktivitách ubírat, jaké mají priority při volbě volnočasových aktivit, co jim při jejich rozhodování nejvíce chybí a zjištění stavu informací o nežádoucích sociálně patologických jevech.
Práce je členěna do dvou základních částí – teoretické a empirické. Část teoretická zahrnuje osm kapitol. První kapitola vymezuje základní pojmy prevence, členění a cíle prevence, systém a oblasti působení primární prevence. Druhá kapitola je věnována dokumentu Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2005-2008. Kapitola třetí popisuje priority,
8 organizační systém, cíle a úkoly prevence sociálně patologických jevů Jihomoravského kraje. Čtvrtá kapitola již rozebírá vztah volného času a prevence. Pátá kapitola se zabývá pojmem zájmové vzdělávání, jeho účastníky, formami a nositeli. Šestá kapitola se věnuje střediskům pro volný čas dětí a mládeže, jejich vývoji, činnosti a poslání, účastníkům i pracovníkům. Sedmá kapitola analyzuje jednotlivé formy dosavadní činnosti Střediska volného času Ivančice. Osmá kapitola zpracovává analýzu současného stavu střediska.
Na teoretickou část navazuje část empirická. Tato část je věnována vyhodnocení podkladů zjištěných z dotazníkového šetření uskutečněného mezi žáky vybraných škol v daném regionu.
9
1
PREVENCE
1.1 Vymezení pojmu „Sociálně patologickým jevem rozumíme takové chování jedince, které je charakteristické především nezdravým životním stylem, nedodržováním nebo porušováním sociálních norem, zákonů, předpisů a etických hodnot, chování a jednání, které vede k poškozování zdraví jedince, prostředí, ve kterém žije a pracuje, a ve svém důsledku
pak
k individuálním,
skupinovým
či
celospolečenským
poruchám
a deformacím.“1
Formy ovlivňování sociálně patologických jevů společností jsou prevence a represe.
Prevence podle pedagogického slovníku je „soubor opatření zaměřených na předcházení
nežádoucím
patologickým jevům.“
jevům,
zejména
onemocnění,
poškození,
sociálně
2
Do konce 50. let se prevence rozdělila na primární a sekundární. Primární prevence zahrnuje veškeré aktivity, které cíleně předchází problémům a následkům spojeným se sociálně patologickými jevy, případně minimalizuje jejich dopad a zamezuje jejich rozšíření. Na zabezpečení těchto optimálních podmínek pro fyzický, psychický a sociální vývoj jedince by měla usilovat celá společnost.
Sekundární prevence má zachytit a zabránit vzniku poruch sociálního a psychického vývoje v počátečním stadiu. Zabývá se tedy ohroženými nebo přímo postiženými osobami. Co nejdříve zajistit individuální potřebná opatření pro ohrožené jedince a skupiny osob. Na této úrovni by se měly nejvíce angažovat nejen psychologické, zdravotnické a sociální služby, ale také výchovné instituce, včetně škol a rodičů.
1
Pokorný, V., Telcová, J., Tomko, A. Prevence sociálně patologických jevů. 3. , rozš. vyd. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky r.s., 2003, s. 9. 2 Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Brno: Portál, 2003, s. 178.
10 Od 60. let se hovoří o terciální prevenci. Terciální prevence nastupuje v okamžiku již existujících sociálně patologických jevů. Má předcházet zhoršení stavu, recidivám a snižovat veškeré důsledky těchto jevů. Nejedná se přímo o řešení, ale o volbu jakéhosi „menšího zla“. Na této úrovni by se měli angažovat především úzce specializovaní odborníci.3
Represe se zabývá důsledky již vzniklých poruch. Je to postih jedinců, kterým je prokázáno porušení norem společnosti policií, soudy nebo státní administrativou.
„Primární prevencí sociálně patologických jevů rozumíme koncepční, komplexní, cílený, plánovitý, flexibilní a efektivní soubor opatření, odborných činností a nabídek, zaměřený na posilování a rozvoj společensky žádoucích postojů, hodnot, zájmů, forem zdravého životního stylu, chování a jednání jednotlivců i skupin.“4
1.2 Členění a cíle primární prevence Primární prevenci jakožto prvotní, základní neboli hlavní můžeme dělit na nespecifickou a specifickou prevenci.
Nespecifická prevence (obecná, bazální, také přirozená) podporuje a rozvíjí sociálně žádoucí formy přirozeně. Oblasti působení jsou následující:
výchova v rodině;
výchova ve škole;
výchova a vzdělávání ve společnosti;
systém sociální péče;
sociální politika;
společensky preferovaný zdravý životní styl apod.
Specifická prevence je zaměřena na konkrétní rizikovou oblast. Doplňuje a cíleně rozvíjí nespecifickou prevenci.
3
Poláček, M., Forýtková, D. Systém prevence sociálně patologických jevů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006, s. 8-9. 4 Pokorný, V., Telcová, J., Tomko, A. Cit.dílo. s. 14.
11 Cílem primární prevence je cílevědomé, plánovité a komplexní posilování forem zdravého životního stylu a minimalizování výskytu a důsledků sociálně patologických jevů.5
1.3 Systém primární prevence Prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a v jejích specifických institucích, jako je např. školství, musí být komplexní, systematická, založená na vědeckém základě, flexibilní a efektivní.
Prioritami pro provádění primární prevence tedy jsou:
vědecky a statisticky ověřená data a skutečnosti;
společný a koordinovaný postup resortních, mimoresortních článků na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni;
komplexní a strukturovaný přístup, vztah k prevenci jako k procesu a ne k jednorázové aktivitě;
hodnocení efektivity, úspěšnosti a dosažení stanovených cílů;
koncepční pojetí – působení v delším časovém úseku.
Je tedy nutné, aby pracovníci, kteří se primární prevencí zabývají, byli vybaveni kvalitními a ověřenými metodami, které jim umožní získat potřebné informace a ověřit skutečnosti přímo v místě a v oblasti preventivního působení. To lze realizovat pouze na základě analýzy cílové skupiny z následujících hledisek:
z jakého sociálního prostředí přicházejí;
v jakém rozsahu a hloubce jsou infikováni sociálně nezdravými formami životního stylu;
aktuální postoje, hodnotové orientace členů skupiny;
zájmy, potřeby, formy a varianty životního stylu;
stav interpersonálních vztahů ve skupině.
Na základě této identifikace problémového systému může vzniknout komplexní, dlouhodobě koncipovaný program, který umožní stanovit optimální a efektivní postup
5
Pokorný, V., Telcová, J., Tomko, A. Cit.dílo. s. 22.
12 při preventivním působení včetně vymezení konkrétních aktivit ve vztahu ke skupině i jednotlivcům.
V rámci takto komplexně koncipovaného programu lze vytvořit atraktivní a cílenou nabídku možností, o níž můžeme předpokládat, že daleko efektivněji posílí žádoucí postoje, hodnoty, zájmy, chování a jednání cílových osob, tedy formy zdravého životního stylu.6
1.4 Oblasti působení primární prevence Primární prevence sociálně patologických jevů se týká těchto klíčových oblastí:
zdravý životní styl;
zvyšování psychické odolnosti a zvládání stresu;
postoje, hodnoty, zájem, chování a jednání objektů prevence;
interpersonální vztahy, jejich úroveň a kvalita.
Klíčovými se z hlediska působení primární prevence sociálně patologických jevů ukazují tyto:
rodina a rodinná politika;
místní společenství a občanská sdružení;
školství;
armáda;
rizikové skupiny dětí a mládeže;
oblast volného času;
pracoviště.
Preventivní působení lze z hlediska cílového objektu dělit na:
individuálně zaměřenou prevenci;
skupinově zaměřenou prevenci;
střední školy, rodiny s malými dětmi atd.;
6
Pokorný, V., Telcová, J., Tomko, A. Cit.dílo. s. 14-15.
13
komplexně zaměřenou prevenci (zpravidla ve formě široké nabídky, oslovující například všechny členy místního společenství).7
Efektivní preventivní systém musí být zaměřen na všechny děti a mládež. Preventivní
působení
nelze
oddělovat
od
výchovně-vzdělávacího
procesu
uplatňovaného ve školách a školských zařízeních. Musí být komplexní, což vyžaduje zaměřenost na rodiče, učitele, vychovatele, pedagogy volného času a samozřejmě i na širší sociální prostředí. Musí vylučovat duplicitu či rozporuplnost v činnosti subjektů, které se na realizaci preventivního systému podílejí. Uplatňování preventivních aktivit musí být kontinuální, včasné a založené na týmové mezioborové spolupráci zainteresovaných odborníků.
Účinnost preventivního systému závisí na úrovni koordinace činností zejména v oblasti zdravotnictví, bezpečnosti, péče o rodinu a mládež, práce a sociálních věcí, školství apod.
Mezi mladou generací musí být rozvíjen a podporován zdravý životní styl, který je postaven na uvědomění si vlastní zodpovědnosti ke svému zdraví, intelektuálnímu psychickému vývoji a ke spoluúčasti na vytváření funkčního sociálního prostředí. V této souvislosti je nutné zdůraznit potřebu aktivizace pedagogů, vychovatelů a všech osob pracujících s mládeží, zejména však rodičů.8
7 8
Pokorný, V., Telcová, J., Tomko, A. Cit.dílo. s. 21. Národní strategický plán protidrogové prevence u dětí a mládeže. Praha: MŠMT, 1999, s. 9.
14
2
STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŽE V PŮSOBNOSTI RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY NA OBDOBÍ 2005-2008 V ČR
2.1 Základní princip strategie prevence sociálně patologických jevů Základním principem strategie prevence sociálně patologických jevů na období 2005-2008 je výchova dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, rozvoj a podpora sociálních kompetencí, zkvalitnění koordinace a kontroly specifické primární prevence napříč resorty, dosažení vyšší kvality a efektivity prováděných programů.9
2.2 Z vyhodnocení Strategie prevence sociálně patologických jevů u
dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže
a tělovýchovy na období 2001-2004 Z vyhodnocení realizace Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2001-2004 vyplývá, že se v daném období podařilo upevňovat fungující síť koordinátorů a metodiků prevence. Ministerstvo nadále spolupracuje s příslušnými resorty, nadresortními orgány a s nestátními organizacemi. Ministerstvo vyčleňovalo ze svého rozpočtu průměrně ročně cca 20,5 mil. Kč na Programy na podporu aktivit v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství. Program I realizoval primární prevenci na místní úrovni, Program II na úrovni nadregionální.
Mimo jiné se ale nepodařilo zavést do praxe ve většině škol a školských zařízeních celodenní systém péče o děti a mládež s nabídkou volnočasových aktivit atraktivních pro jednotlivé věkové skupiny. Lze tedy očekávat výrazné zvýšení
9
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2005, s. 3.
15 a rozšíření volnočasových aktivit organizovaných školními družinami, školními kluby, ale i dalšími školskými zařízeními.
Dalším negativním jevem, který vychází z vyhodnocení realizace Strategie prevence sociálně patologických jevů, je problém podceňování preventivní práce téměř na všech úrovních státní správy a samosprávy, špatné podmínky práce ve školách a školských zařízeních, problematické financování, nedostatečné legislativní zakotvení prevence apod.10
Problematika sociálně patologických jevů je rozsáhlá. Jejich prevence vyžaduje koncepčnost, komplexnost, včasnost, cílevědomost, vytrvalost, důslednost a flexibilitu.
2.3 Cílové skupiny primární prevence Cílovými skupinami primární prevence jsou:
děti a mládež: odpovědní za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jejich věku s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům i vlivům, schopní dělat samostatná a správná rozhodnutí, s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám, podílející se na tvorbě životního prostředí apod.;
pedagogičtí pracovníci;
specifické cílové skupiny (krajští školní koordinátoři prevence, metodici prevence apod.).
Prevence založená ve společnosti předpokládá řadu spolupracujících složek. Vedle rodiny, škol, a školských zařízeních to jsou další zařízení zdravotnická, místní samospráva, zájmové organizace, nestátní neziskové organizace apod.11
10
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2005, s. 4-5. 11 Tamtéž, s. 7-8.
16
2.4 Cíle strategie prevence sociálně patologických jevů Dlouhodobé cíle strategie prevence sociálně patologických jevů usilují o „vytvoření a nastolení bezpečného prostředí.“ Nezbytnou podmínkou pro tuto realizaci jsou např.:
provázanost systému resortu školství se systémy ostatních resortů;
jednotný systém koordinace činností na všech úrovních;
efektivní spolupráce;
funkční systém vzdělávání;
vícezdrojové a víceleté financování projektů.
V návaznosti na dlouhodobé cíle byly vytyčeny cíle střednědobé a krátkodobé v oblastech koordinace, vzdělávání, financování a legislativy pro období 2005-2008.12
12
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2005, s. 12.
17
3
STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŽE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Výchozím materiálem pro oblast preventivních aktivit je Strategie prevence
sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy, Národní strategie protidrogové politiky a Strategie prevence kriminality.
3.1 Priority strategie primární prevence Priority strategie primární prevence jsou:
výchova ke zdravému životnímu stylu;
rozvoj a podpora sociálních kompetencí;
zkvalitnění specifické primární prevence;
podpora programů zaměřených na prevenci násilí ve školách a školských zařízeních jak na úrovni pedagogů, tak žáků a studentů;
podpora nabídky volnočasových aktivit pro organizované i neorganizované děti a mládež se zaměřením na rizikové skupiny, národnostní menšiny a etnické skupiny.13
3.2 Organizační systém prevence Systém koordinace preventivních aktivit je tvořen součinností krajského koordinátora prevence sociálně patologických jevů, metodiků prevence a školních metodiků prevence. Chybí legislativně zakotvený stabilní systém metodiků prevence.
Prioritou v oblasti školství bude vytváření podmínek pro monitorování, diagnostiku a řešení sociálně patologických jevů, podporu školních a mimoškolních programů cíleně zaměřenou na specifickou primární prevenci.
13
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje. Brno: Krajský úřad, 2006, s. 41.
18 Školní preventivní strategii (dříve Minimální preventivní program) je zapotřebí začlenit do Školních vzdělávacích programů. Primární prevenci prvotně realizovat na úrovni škol a školských zařízení, odbornou pomoc specializovaných pracovišť využívat až následovně.
V oblasti vzdělávání cíleně posilovat právní vědomí pedagogů, žáků a rodičů žáků a odborný potenciál pro oblast sociálně patologických jevů.14
3.3 Cíle a úkoly prevence sociálně patologických jevů Cílem prevence sociálně patologických jevů na úrovni Jihomoravského kraje je zkvalitňování systému koordinace preventivních aktivit, spolupůsobení orgánů státní správy, orgánů Jihomoravského kraje, obcí na území Jihomoravského kraje, nestátních subjektů, právnických a fyzických osob a občanů kraje.
Preventivní působení v rámci Jihomoravského kraje vyžaduje:
analýzu potřeb v oblasti primární prevence;
zařízení, která by svojí strukturou odpovídala zásadám efektivní prevence;
podporu preventivních strategií včetně metodického vedení a konzultací;
zřízení komise prevence Jihomoravského kraje;
vytvoření stabilní kapitoly v rozpočtu Jihomoravského kraje pro oblast prevence, prevence kriminality a prevence protidrogové politiky – dotační programy;
vzdělávání v oblasti prevence sociálně patologických jevů;
spolupráci na mezinárodní úrovni a další.15
14
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje. Brno: Krajský úřad, 2006, s. 41-42. 15 Tamtéž, s. 42.
19
4
VOLNÝ ČAS A PREVENCE
4.1 Pojem volný čas Pedagogický slovník definuje volný čas jako čas, se kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Volný čas je doba, která zůstane z 24 hodin běžného dne po odečtení času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, péči o vlastní fyzické potřeby (včetně spánku).16
Klapilová chápe volný čas jako dobu, po kterou je člověk osvobozen od pracovních
a
společenských
povinností a závazků, včetně závazků v rodině
a závazků k sobě samému ve smyslu uspokojování primárních potřeb. V této době se člověk může relativně svobodně rozhodovat o výběru činností, jež mu přinášejí zábavu, odpočinek a další rozvoj vlastní osobnosti.17
Podle Hofbauera zahrnuje volný čas (angl. leisure time, franc. le loisir) dobu, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj život.18
4.2
Využívání volného času Volný čas dětí a mládeže a jeho naplňování pozitivními aktivitami hraje
významnou roli při utváření osobnosti mladého člověka a při jeho pozitivní socializaci. Důsledkem snížení kvality společenské péče o volný čas mladé generace je v mnoha případech i nárůst negativních společenských jevů. Jestliže společnost zabezpečí kvalitní trávení volného času dětí a mládeže, může tím, i když jen do jisté míry, kompenzovat případné nedostatky školského systému a vlivu rodinného prostředí.
Škola svým přístupem k využívání volného času, který je realizován v návaznosti na výuku a v jejím průběhu, významně přispívá k osvojení si aktivního
16
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Cit.dílo, s. 274. Klapilová, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996, s. 47. 18 Hofbauer, B. Děti, mládež a volný čas. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, s. 13. 17
20 nebo i pasivního přístupu dětí a mládeže k trávení volného času a hlavně k optimální kvalitě volnočasových aktivit dětí a mládeže. Většina škol nabízí možnost aktivního trávení volného času formou nepovinných předmětů, kroužků atd. Často se ale setkáváme s nezájmem dětí o nabídku těchto aktivit. Mimo mnoha dalších důvodů může být důvodem i to, že děti a mládež nejsou svým stylem života v rodinách nebo přístupem k volnočasovým aktivitám ve školách motivovány k těmto činnostem.
Rodina je první instance pro předávání vzorů a volby zálib. Řada rodičů nabízí svým dětem spoustu věcí, ale nedbá na volný čas dětí, na to, co děti ve svém volném čase dělají a s kým. Řada rodičů z důvodů finančních, časových apod. dětem v oblasti volného času nemůže nabídnout příliš mnoho, někteří to zase nepokládají za důležité. Společně strávený volný čas posiluje rodinné vztahy a sytí citové potřeby dětí. V rámci volnočasových aktivit a zejména sportu je optimální vypořádat se s obtížným úkolem rodiny – výchovou dětí ke svobodě a odpovědnosti. Dobrá výchova k odpovědnosti a umění zacházet se svobodou volby jsou důležitými prvky dobré výchovy a prevencí prakticky čehokoliv.
Volný čas mohou děti a mládež trávit mimo rodinu a školu individuálně, v neformální skupině vrstevníků nebo v institucích s volnočasovou náplní. Patří mezi ně: občanská sdružení dětí a mládeže, občanská sdružení a další nevládní organizace pracující s dětmi a mládeží, tělovýchovné spolky, školní družiny, školní kluby, střediska pro volný čas, komerční organizace jako sportovní a kulturní organizace apod.19
Výše uvedené subjekty plní relaxační, výchovnou, socializační a preventivní funkci volnočasových aktivit v různé míře podle svého charakteru. V různých výchovných a volnočasových aktivitách a programech pro děti a mládež se v poslední době stále více prosazuje důraz na prevenci negativních jevů.
4.3 Aktivity pohybového charakteru Významným prvkem prevence a zdravého vývoje ve všech věkových obdobích je pohybová aktivita. Pohybová aktivita u dětí a mládeže je prostředkem k zajištění 19
Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2002, s. 5-7.
21 normálního tělesného vývoje, má významný psychoregulační efekt při tlumení mentální zátěže dětí a mládeže – zvyšuje toleranci ke stresu, depresi a přetížení nervového systému apod. Socializační efekt je dán tím, že pohybová aktivita přináší možnost seberealizace, prožitku výkonu, pocitu spokojenosti a pohody, navozování přátelských vztahů a dalších mezilidských kontaktů.
Vedle rodiny je škola důležitým místem pro utváření návyků pro pravidelnou celoživotní pohybovou činnost. Především školní tělesná výchova musí směřovat k tomu, aby si jedinec oblíbil některé pohybové činnosti a chtěl je využívat mimo školu ve volném čase. S tím souvisí pestrá nabídka sportovních a pohybových aktivit nejen ve školní tělesné výchově, ale především ve volnočasových aktivitách. Vhodně vybraný a nabízený sport může být užitečnou volnočasovou aktivitou dětí a mládeže ve vztahu ke zdravému životnímu stylu a prevenci. Významnou roli zde sehrává nejen vliv učitele ve škole, ale i vliv rodičů a všech výchovných pracovníků ve sportovních oddílech a zájmových kroužcích. Pokud tito všichni nepřitáhnou děti a mládež ke sportování, nedá se příliš očekávat, že sami opustí počítače, videa, televize a ostatní lákadla moderní doby.20
4.4 Aktivity nesportovního charakteru Podle průzkumů zájem o organizovanou formu trávení volného času (např. zájmové kroužky) klesá. Velká většina dětí a mládeže nepatří k žádné organizaci. Problematické se jeví to, že volnočasové aktivity dětí a mládeže, které jsou zcela nestrukturované a nejsou pro ně vytvářeny vhodné podmínky, často neposkytují možnost pozitivní realizace, relaxace a socializace dětí a mládeže. Vedou naopak k pasivnímu trávení volného času a mnohdy i ke vzniku sociálně patologických jevů. Je tedy nutné vytvářet nabídku volnočasových aktivit, které jsou jakýmsi kompromisem mezi organizovanou a neorganizovanou formou trávení volného času, jež zaujme velkou část tzv. neorganizované mládeže. Takové formy činností vyhovují většině dětské a především mladé generaci svou neformálností a volností. Modelovým
20
Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2002, s. 15-21.
22 příkladem je spontánní činnost ve střediscích pro volný čas dětí a mládeže, která je jednou z forem zájmového vzdělávání daných vyhláškou MŠMT č. 74/2005 Sb.21
21
Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2002, s. 29.
23
5
ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ
5.1 Vymezení pojmu Pojem zájmové vzdělávání vznikl v souvislosti s přípravou nových školských zákonů. Je to souhrnné pojmenování, které vystihuje obsah a poslání celé oblasti nazývané mimoškolní výchovně vzdělávací činnost.
Zájmové vzdělávání je „souhrnem výchovně vzdělávacích, poznávacích, rekreačních, rekondičních, zotavovacích a dalších systematických i jednorázových činností a aktivit, směřujících k účelnému naplnění volného času dětí a mládeže.“22
5.2 Účastníci zájmového vzdělávání Účastníky zájmového vzdělávání podle vyhlášky MŠMT č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání jsou děti, žáci a studenti. Účastníky mohou být také pedagogičtí pracovníci, zákonní zástupci nezletilých účastníků i další fyzické osoby.23
Zájmové vzdělávání vede účastníky k seberealizaci, sebepoznávání, objevování, rozvoji a podpoře vlastních schopností, směřuje k podchycení a rozvoji zájmu, doplňuje a navazuje na vědomosti a poznatky získané ve škole. Pomáhá vytvářet vztahy mezi teorií a praxí.
5.3 Formy zájmového vzdělávání Dle vyhlášky MŠMT č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání lze uskutečňovat zájmové vzdělávání zejména těmito formami:
příležitostnou výchovnou, vzdělávací, zájmovou a tematickou rekreační činností nespojenou s pobytem mimo místo;
22
pravidelnou výchovnou, vzdělávací a zájmovou činností;
Macek, M., Tuček, J. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání 3. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2003, s. 100. 23 Vyhláška MŠMT č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, § 1.
24
táborovou činností a další činností spojenou s pobytem mimo místo;
osvětovou činností včetně shromažďování a poskytování informací pro děti, žáky a studenty, popřípadě i další osoby a vedení k prevenci sociálně patologických jevů;
individuální prací, zejména vytvářením podmínek pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů;
otevřenou nabídkou spontánních činností.24
5.4 Nositelé zájmového vzdělávání Zájmové vzdělávání uskutečňují školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Těmi jsou:
střediska pro volný čas dětí a mládeže;
školní kluby;
školní družiny.
24
Vyhláška MŠMT č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, § 2.
25
6
STŘEDISKA PRO VOLNÝ ČAS DĚTÍ A MLÁDEŽE
6.1 Vývoj středisek volného času V druhé polovině 20. století nabývala na významu síť a činnost středisek volného času (původně domů pionýrů a mládeže) v Československu, od roku 1993 v České republice. První zařízení tohoto typu vzniklo v roce 1949 v Brně – nynější Středisko volného času Lužánky. Síť se rychle rozšiřovala a podle školského zákona z roku 1960 se stala součástí vzdělávací soustavy. V roce 1966 bylo v České republice 145 těchto zařízení a 29 odborných stanic. V první polovině devadesátých let 20. století zařízení musela překonávat tendence hrozící oslabit jejich síť, význam a dosah působení. Přes dočasné potíže však svoji životaschopnost prokázala také v nových podmínkách a dále pokračují v úspěšném rozvoji – v roce 1996 bylo 282 zařízení, v roce 2003 bylo 291 zařízení25, v roce 2005 bylo 295 těchto zařízení.
6.2 Činnost a poslání středisek volného času Činnost střediska volného času se uskutečňuje ve více oblastech zájmového vzdělávání nebo se může zaměřovat na konkrétní oblast zájmového vzdělávání. Může poskytovat metodickou, odbornou i materiální pomoc účastníkům, školám i školským zařízením. Vykonává činnost po celý školní rok, i ve dnech, kdy neprobíhá školní vyučování.
Středisko volné času má tyto typy:
dům dětí a mládeže, který uskutečňuje činnost ve více oblastech zájmového vzdělávání;
25 26
stanice zájmových činností zaměřená na jednu oblast zájmového vzdělávání.26
Hofbauer, B. Cit. dílo, s. 86. Vyhláška MŠMT č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, § 4.
26 Jedním z hlavních a nejdůležitějších úkolů, které přímo vyplývají z podstaty středisek volného času, je výchova ke smysluplnému využívání volného času. Pro její splnění je potřebné:
vytvářet materiálně technické podmínky pro výchovně vzdělávací činnost;
zlepšovat spolupráci se školami a využívat na zabezpečení zájmové činnosti i jejich prostory a materiálně technické vybavení;
rozvíjet propagační činnost, která je důležitým prostředkem nejen na zabezpečení informovanosti o aktivitách v organizaci, ale je také důležitým prostředkem pro rozvíjení spolupráce se školami, školskými, dětskými a dalšími organizacemi;
realizovat akce pro širší veřejnost;
vypracovávat projekty na získávání grantů;
věnovat pozornost kvalitnímu personálnímu obsazení;
při přímé výchovné práci je potřebné využívat různé motivační a netradiční metody a formy činnosti, které zvýší zájem dětí a mládeže k účasti na aktivitách SVČ;
vytvářet pestrou nabídku zájmových útvarů;
věnovat pozornost talentovaným dětem a mládeži;
v rámci příležitostné a prázdninové činnosti připravit rozmanitou a zajímavou činnost směřující k rozvoji tvořivosti dětí a mládeže ve volném čase, zabezpečit volnou zájmovou činnost pro všechny děti a mládež formou volné zábavy, návštěvy různých kulturních zařízení a organizovaných soutěží;
věnovat pozornost prevenci závislosti a negativních jevů dětí a mládeže, zprostředkovat informace ochranného charakteru, rozvíjet diskuse o životním stylu, hodnotách, pozitivních a negativních způsobech využívání volného času.27
6.3 Účastníci činnosti středisek volného času Činnost středisek je určena pro děti, žáky, studenty, pedagogické pracovníky a ostatní dospělé jedince. V daleko větší míře by se střediska měla věnovat organizaci činností a aktivit pro mládež ve věku 14-18 let.
27
Socialia 2000. Mládež a volný čas. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 10. a 11. října 2000. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, s. 110-111.
27
6.4
Pracovníci středisek volného času Podle školského zákona vzdělávání ve školských zařízeních zajišťují pedagogičtí
pracovníci. Pedagogický pracovník musí být v pracovně právním vztahu k právnické osobě vykonávající činnost školského zařízení.
Ve střediscích volného času pracují mimo interních pedagogických pracovníků i externí pedagogičtí pracovníci a dobrovolní pracovníci. Dobrovolní pracovníci, jejichž vztah k právnické osobě vykonávající činnost školského zařízení je občansko právní, nemohou být pedagogickými pracovníky, nemohou tedy realizovat zájmové vzdělávání. Nic ale nebrání těmto dobrovolným pracovníkům, aby interním a externím pedagogickým pracovníkům při realizaci zájmového vzdělávání pomáhali.28
Pedagogičtí pracovníci středisek volného času jsou zařazeni do funkce pedagogů volného času, kterou zavedl nový katalog prací namísto funkce vychovatel.
Šmahel charakterizuje pedagoga volného času jako profesionálně připraveného odborníka, který promýšlí, projektuje a zabezpečuje efektivní činnosti ve volném čase se zřetelem k cílenému komplexnímu utváření osobnosti jedince. Při důsledném respektování pedagogických principů a osvědčených metod a forem výchovné práce usměrňuje a organizuje volný čas dětí a mládeže tak, aby jejich činnosti byly obsahově hodnotné a společensky prospěšné, především však aby měly výrazný kreativní charakter.29
Podle Spousty je pedagog volného času takový druh výchovného pracovníka, který je schopen výchovně působit v oblasti volného času všech věkových, sociálních, profesních, národnostních a náboženských vrstev a skupin.30
Všichni pedagogičtí pracovníci mají po dobu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci. Pedagogičtí 28
Metodika pro podporu tvorby školního vzdělávacího programu ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání – pracovní verze. Praha: NIDM, 2006, s. 20-21. 29 Šmahel, I. Osobnost pedagoga volného času. In Spousta, V. et al. Teoretické základy výchovy ve volném čase. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994, s. 135. 30 Spousta, V. Kapitoly z pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s. 7.
28 pracovníci se také mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Další vzdělávání pedagogických pracovníků organizuje ředitel školského zařízení podle plánu dalšího vzdělávání. Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje:
na vysokých školách a v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních na základě akreditace udělené ministerstvem;
samostudiem.31
Realizace dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pro zájmové vzdělávání je uložena Národnímu institutu dětí a mládeže. Národní institut dětí a mládeže je účelovým odborným zařízením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti státní podpory a ochrany mládeže. Mezi jeho hlavní činnost tedy patří akreditovaná příprava a vzdělávání profesionálních i neprofesionálních pracovníků z oblasti zájmového vzdělávání a mimoškolního vzdělávání a dalších volnočasových aktivit.
Podle Pávkové ke specifickým dovednostem požadovaným u pracovníků středisek volného času patří zejména:
schopnost připravit a zorganizovat nabídku aktivit pro volný čas;
znalost pedagogických zásad a metodiky vedení zájmových činností a schopnost jejich tvořivé aplikace;
komunikativnost umožňující získat široký okruh spolupracovníků;
ekonomické znalosti a dovednosti připravit ekonomickou rozvahu pedagogických záměrů a provedené akce ekonomicky vyhodnotit;
31 32
práce s veřejností (public relations).32
Zákon č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, § 24. Pávková, J. et al. Pedagogika volného času. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2002, s. 126.
29
7
STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU IVANČICE Středisko volného času v Ivančicích působí svou bohatou činností již dvacátým
druhým rokem. Je školským zařízením nabízejícím služby v oblasti výchovy, vzdělávání a osvěty pro širokou veřejnost. Zřizovatelem této příspěvkové organizace s právní subjektivitou je Krajský úřad Jihomoravského kraje. Svou činností naplňuje zájmy dětí, mládeže i dospělých a aktuální potřeby a trendy města Ivančice, regionu, kraje a MŠMT ČR. Aktivity zajišťuje odborný a pedagogicky připravený tým.
Nynější Středisko volného času Ivančice bylo založeno v prosinci roku 1984 jako Městský dům pionýrů a mládeže. V druhé polovině 80.let činnost postupně narůstala především ve formě pravidelných a příležitostných aktivit. V letech 1989 – 1990 stálo vedení organizace před těžkým úkolem obhájit existenci zařízení tohoto typu a následně byla organizace přejmenována na Městský dům dětí a mládeže. V 90.letech se činnost rozšiřovala – nárůst zájmových kroužků, které byly realizovány v mateřských i základních školách, navazováním kontaktů s organizacemi a zařízeními. Aktivity se rozšiřovaly do okolních měst a obcí, došlo k rozvoji spontánních aktivit, které přinášely nový přístup k práci s dětmi a mládeží, založení jezdeckého oddílu a klubu mládeže, rozšíření prostor. V roce 1993 byla organizace přejmenována na Dům dětí a mládeže – jako příspěvková organizace s právní subjektivitou. Od roku 2000 se činnost rozšířila na všechny věkové kategorie ve všech formách zájmové činnosti. V září roku 2005 byla organizace přejmenována na Středisko volného času Ivančice.
Současná činnost je realizována ve čtyřech objektech a v dalších prostorách jiných zařízení. Je zaměřena na pravidelné, příležitostné, prázdninové a spontánní aktivity. SVČ Ivančice je garantem okresních soutěží MŠMT, krajským koordinátorem vzdělávání a regionálním koordinátorem akcí. Spolupracuje se školami, médii, organizacemi i jinými subjekty.
Cílem SVČ Ivančice je pestrá a kvalitní nabídka činností a zapojení do alternativních způsobů smysluplného využívání volného času.
30 Zákonem číslo 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) jsou nejenom střediska volného času postavena před úkol vytvořit si svůj vlastní školní vzdělávací program školského zařízení pro zájmové vzdělávání. Jde tedy o jedinečnou příležitost reagovat na změny, které se kolem nás každý den odehrávají a které zásadním způsobem mění potřeby nás všech – našich žáků, studentů i dalších účastníků vzdělávání. Neustále slyšíme o kreativitě, inovaci, flexibilitě, vysoké odbornosti, profesionálním přístupu, jazykové vybavenosti, schopnosti pracovat s nejmodernějšími technologiemi, ale také o osobní a
občanské
odpovědnosti,
smyslu
pro
týmovou
spolupráci,
komunikačních
dovednostech, schopnosti řešit problémové situace, o reprezentativním vystupování a jednání. Uvědomujeme si také potřebu celoživotního vzdělávání a zjišťujeme, zda jsme pro život vybaveni takovými klíčovými kompetencemi, abychom dovedli během života reagovat na měnící se skutečnost, naše i společenské potřeby. Získávání a rozvoj klíčových kompetencí se tak mohou stát pojítkem mezi vzdělávacími programy škol a školských zařízení pro zájmové vzdělávání a zaměstnavateli.33
Než se samotný školní vzdělávací program začne připravovat, je třeba si ujasnit, jaké je poslání daného zařízení, co zařízení dělá a kam chce dojít, co klienti chtějí, provést analýzu školského zařízení a provést řadu dalších kroků. V současné době SVČ Ivančice připravuje školní vzdělávací program svého zařízení, a jak již bylo uvedeno, je důležité provést analýzu zařízení. Na následujících stranách je provedena celková analýza činnosti SVČ Ivančice a dále analýza současného stavu jakožto jedno z východisek tvorby školního vzdělávacího programu. Školní vzdělávací program pak tedy umožňuje výrazně profilovat školské zařízení podle zájmů a potřeb a současně navazovat na vzdělávací program škol a tím dále rozvíjet vzdělávání dětí, žáků, studentů a
dalších
účastníků
v souladu se
vzdělávací
politikou
obce,
města,
kraje
a České republiky.
V následujících podkapitolách analyzuji činnost Střediska volného času Ivančice od školního roku 2000/2001 do školního roku 2005/2006, v případě pravidelné činnosti
33
Metodika pro podporu tvorby školního vzdělávacího programu ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání – pracovní verze. Praha: NIDM, 2006, s. 7.
31 do školního roku 2006/2007. Z důvodu srovnatelnosti výsledků jsem vybrala právě tato období.
7.1 Pravidelná činnost Pravidelná zájmová činnost je realizována zejména ve stálých zájmových útvarech. Pravidelnou činností rozumíme činnost zájmových útvarů, které mají členskou základnu a pravidelně se scházejí ke své činnosti. Dále jsou to pravidelně se opakující akce, kurzy, semináře výchovně vzdělávacího charakteru. SVČ Ivančice nabízí zájmové útvary vzdělávacího, sportovního, tvořivého, hudebního, tanečního, zábavného charakteru pro všechny věkové kategorie. Zvláštní skupinu kroužků tvoří kluby s volnější organizační strukturou. Nejvíce navštěvované zájmové kroužky jsou kroužky sportovní jak pro děti, tak pro dospělé. Útvary jsou vedeny interními a externími pedagogickými pracovníky s mnohaletou zkušeností a praxí.
Tabulka č.1 – Počet zájmových útvarů 00/01 52
Školní rok Počet ZÚ
01/02 55
02/03 56
03/04 89
04/05 84
05/06 84
06/07 108
Počet ZÚ
Graf č.1 120 100 80 60 40 20 0 00/01
01/02
02/03
03/04
04/05
05/06
06/07
Školní rok
V souvislosti s nárůstem činnosti SVČ Ivančice se postupně zvyšoval i počet zájmových kroužků v daném období. Počet zájmových kroužků ve školním roce 2006/2007 dosáhl maxima. Přirozený postupný nárůst souvisí s poptávkou veřejnosti i s novými trendy ve volném čase.
32 Tabulka č.2 – Počet účastníků v zájmových útvarech 00/01 1347 778
Školní rok Počet účastníků Účastníci 6-18 let
01/02 1205 438
02/03 1187 424
03/04 1247 452
Graf č.2
04/05 1234 353
05/06 1198 373
06/07 1545 765
Účastníci Účastníci 6-18 let
Počet účastníků
2000 1500 1000 500 0 00/01
01/02
02/03
03/04
04/05
05/06
06/07
Školní rok
Z grafu je patrné, že věková skupina 6-18 let navštěvuje zájmové kroužky méně jak z poloviny. Důvodem malé návštěvnosti účastníků v tomto věku může být např. nabídka zájmových kroužků při základních školách. Počet účastníků ve školním roce 2006/2007 dosáhl maxima. V případě oslovení účastníků ve věku 6-18 let právě zájmovými kroužky je důležitá spolupráce se školami základními i středními a nabídka vhodného a atraktivního trávení volného času ve formě pravidelných aktivit.
7.2 Příležitostná činnost Příležitostná zájmová činnost zahrnuje širokou nabídku pestrých činností a aktivit, které nejsou organizovány jako trvalé nebo pravidelně se opakující. Jedná se např. o sportovní, tvořivé, kulturní, společenské, prezentační akce, dále jsou to výlety, pobyty v přírodě, akce na klíč, soutěže apod. Akce jsou připravovány měsíčně a zahrnují aktivity pro všechny věkové kategorie. Nejvíce navštěvovanými aktivitami jsou akce pro rodiče (dospělé) s dětmi (např. Pohádkový les, Maškarní karneval, Záchranáři v akci, Mikulášská nadílka, Tradiční slet čarodějnic, S rozsvíceným světýlkem vypravím se za skřítkem apod.).
33 Tabulka č.3 – Počet akcí 00/01 138
Školní rok Počet akcí
01/02 196
02/03 161
03/04 220
04/05 167
05/06 154
Graf č.3
Počet akcí
250 200 150 100 50 0 00/01
01/02
02/03
03/04
04/05
05/06
Školní rok
Ve školním roce 2003/2004 dosáhl počet akcí svého maxima. V následujících letech počet akcí klesal. Důvodem poklesu bylo pozastavení se nad tím, že kvantita neznamená kvalitu. Kvalitně provedená akce nebo aktivita zahrnuje důkladnou, časově velice náročnou přípravu, dobrou organizaci a odbornou realizaci. Akce jsou garantovány interními pracovníky, kteří spolupracují s mnoha externími pracovníky.
Tabulka č.4 – Počet účastníků v příležitostné činnosti 00/01 9575 0
Školní rok Počet účastníků Účastníci 6-18 let
01/02 13245 7358
02/03 10639 4405
03/04 13100 5828
04/05 16139 6473
05/06 13039 6232
Účastníci
Graf č.4
Účastníci 6-18 let
Počet účastníků
20000 15000 10000 5000 0 00/01
01/02
02/03
03/04
04/05
05/06
Školní rok
Počet účastníků v příležitostné činnosti postupně vzrůstal i klesal. Ve školním roce 2004/2005 SVČ Ivančice organizovalo daleko více velkých akcí pro širokou veřejnost než v minulých letech. Akce se konaly na velkých veřejných prostranstvích
34 (náměstí Palackého, lesopark Réna, hřiště ZŠ).
Z tohoto důvodu celkový počet
účastníků dosahuje čísla 16139, což udává maximum. Nulová hodnota účastníků 6-18 let ve školním roce 2000/2001 znamená, že tento konkrétní počet nebyl v té době zaznamenán. Také v posledních letech počet účastníků této kategorie nepatrně klesá.
7.3 Spontánní činnost Spontánní aktivity jsou významným nástrojem působení na mladou generaci. Jsou to činnosti pedagogicky a organizačně ovlivňovány pedagogickými pracovníky nepřímo. Spontánní nabídka je využívána individuálně nebo skupinami účastníků neorganizovaně podle jejich momentálního zájmu. Takovéto aktivity nemají stanovený pevný začátek ani konec. Jsou vymezeny pouze provozní dobou zařízení. Pedagogičtí pracovníci při těchto činnostech zajišťují pouze jakýsi dozor, bezpečnost a při některých aktivitách vystupují jako rádci nebo pomocníci.
Spontánní činností se snažíme zaujmout velkou část tzv. „neorganizované“ mládeže a rozšířit tak dosah SVČ. Děti a mládež mohou vyzkoušet různé druhy činnosti, rozpoznat tak své vlohy pro danou činnost a poté si zvolit, čemu by se chtěly věnovat.
Spontánní činnost SVČ Ivančice je realizována v klubu mládeže Medúza, jezdeckém oddílu Palma, dále to jsou keramická a tvořivá dílna a práce s počítači.
Tabulka č.5 – Počet návštěvníků v klubu mládeže Školní rok Počet návštěvníků
00/01 4539
01/02 3740
02/03 5203
03/04 2008
04/05 0
05/06 2683
35
Počet návštěvníků
Graf č.5 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 00/01
01/02
02/03
03/04
04/05
05/06
Školní rok
V roce 2001 byl zřízen klub mládeže v suterénních prostorách SVČ. Klub mládeže byl otevřen denně v odpoledních a večerních hodinách a nabízel různé aktivity – kulečník, stolní fotbal, práce s internetem, čítárnu a dále diskotéky, rokotéky, besedy, vernisáže apod. Celková návštěvnost byla velmi uspokojivá. V roce 2004 byl klub mládeže zrušen z důvodu stěhování SVČ do jiné budovy. Po roční přestávce byl klub mládeže znovu otevřen s širší nabídkou aktivit pro děti i mládež.
Tabulka č.6 – Počet návštěvníků jezdeckého oddílu Školní rok Počet návštěvníků
00/01 9350
01/02 8303
02/03 4701
03/04 2599
04/05 4222
05/06 4761
Počet návštěvníků
Graf č.6 10000 8000 6000 4000 2000 0 00/01
01/02
02/03
03/04
04/05
05/06
Školní rok
Jezdecký oddíl Palma byl založen v roce 1991 při SVČ Ivančice. Jak je patrné z grafu, v posledních letech zájem o koně a jezdectví upadá. Je proto nutné hledat jiné alternativy, jak oživit zájem nejen o jezdectví, péči o koně, ale i celkovou biosféru, ochranu životního prostředí, zaměřit se na globální problémy lidstva, vytvářet u člověka a skupin lidí aktivní vědomí zodpovědnosti vůči sobě samým a příštím generacím, což je podstatným úkolem environmentálního vzdělávání.
36
7.4 Táborová činnost Táborová činnost je spojena s vícedenním souvislým pobytem účastníků mimo domov, jako jsou tábory, vícedenní soustředění zájmových útvarů, lyžařské pobyty apod. SVČ pořádá letní tábory pro všechny věkové kategorie s různým zaměřením – tábory s koňmi, pobyty u moře, jazykový, sportovní tábor, tábor pro náctileté, pobyty pro matky s dětmi, příměstské i klasické stanové tábory.
Tabulka č.7 – Počet letních táborů 00/01 13
Školní rok Počet táborů
01/02 16
02/03 15
03/04 16
04/05 15
05/06 15
Graf č.7
Počet táborů
20 15 10 5 0 00/01
01/02
02/03
03/04
04/05
05/06
Školní rok
Pořádání letních táborů patří neodmyslitelně k činnostem během hlavních prázdnin. Počet letních táborů se pohybuje již několik let kolem patnácti. Garanti letních táborů jsou většinou interní pracovníci, kteří spolupracují s mnoha externími pracovníky.
Tabulka č.8 – Počet účastníků na letních táborech Školní rok Počet účastníků
00/01 582
01/02 593
02/03 419
03/04 503
04/05 492
05/06 421
37
Graf č.8
Počet účastníků
800 600 400 200 0 00/01
01/02
02/03
03/04
04/05
05/06
Školní rok
V grafu vidíme, že počet účastníků letní táborů pomalu klesá. Poměrně velkou část zájemců o letní tábory či pobyty tvoří dospělí jedinci, kteří se účastní organizovaného programu společně se svým dítětem nebo dětmi. Důvodem klesající křivky mohou být vzrůstající poplatky za letní tábory, nezájem mít organizovaný program na táboře nebo dodržovat táborový řád a režim.
7.5 Výukové programy Střediska volného času mohou poskytovat odbornou pomoc ostatním subjektům pečujícím o výchovu a vzdělávání dětí a mládeže. Mezi odbornou pomoc řadíme mimo jiné i výukové programy. Výukový program je interaktivní tvořivá výchovně vzdělávací akce s cílem upevnit, prohloubit, rozšířit a obohatit učivo všech stupňů škol.34
Průřezová témata Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání umožňují školským zařízením pro zájmové vzdělávání blíže spolupracovat se školami, odborně pomáhat učitelům v přípravě programu na různá témata, samotný výukový program sestavit a realizovat přímo pedagogy volného času a především podchytit žáky pro další aktivní trávení volného času. Průřezová témata reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci, pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot.
SVČ Ivančice nabízí výukové programy zaměřené na tvořivé, ekologické, jazykové, přírodovědné, sportovní aktivity, dále pobytové aktivity se zaměřením na
34
Výukové programy v činnosti středisek pro volný čas dětí a mládeže. Praha: IDM MŠMT, 2003, s. 1.
38 komunikativní dovednosti, týmovou spolupráci, adaptační programy apod. Spolupracuje především se základními školami v místě i okolí.
Tabulka č.9 – Počet výukových programů 00/01 6
Školní rok Počet programů
01/02 36
02/03 16
03/04 26
04/05 14
05/06 21
Graf č.9
Počet programů
40 30 20 10 0 00/01
01/02
02/03
03/04
04/05
05/06
Školní rok
Výukové programy dosáhly své maximum ve školním roce 2001/2002. Tento počet je dán zájmem učitelů i žáků 1.stupně ZŠ o jeden výukový program, který byl v té době nabízen. Výukové programy jsou připravovány i realizovány interními pracovníky SVČ, kteří garantují odbornost programů.
Další činností, kterou se SVČ Ivančice zabývá a organizuje, jsou vzdělávací akce, kurzy, semináře pro pedagogické pracovníky i veřejnost, příprava a doučování studentů, praxe studentů, soutěže, realizace projektů, prezentace atd.
Všechna organizovaná činnost s dětmi a mládeží bývá paušálně označována jako primární prevence nežádoucích jevů, protože pedagogičtí pracovníci organizují a zajišťují dětem nebo mládeži volnočasovou aktivitu nebo program, vykonávají nad nimi dozor, aby se nedopouštěly různých nepravostí. Ovšem ne každou volnočasovou aktivitu či program lze považovat za prevenci, jelikož není každá nabídka k využívání volného času zárukou úspěchu v prevenci nebo tlumení sociálně-patologických jevů. Důležité je především vytvořit takové návyky a hodnotové orientace, aby se u dětí a mládeže vytvářel vnitřní obranný mechanismus proti podílu na negativních jevech. A k tomu nemůže postačit pouhé zajištění dozoru. Podstatné je objevování vlastních dispozic a osvojování sociálních dovedností za podpory odborníků volného času.
39 Z analýzy činnosti SVČ Ivančice vyplývá, že je nutné sledovat nové trendy ve všech formách činnosti volného času, kvalitně a odborně připravovat a realizovat aktivity zejména pro děti a mládež, spolupracovat se školami, zaměřit se na aktivity spojené s environmentálním vzděláváním, připravovat a nabízet výukové programy dle průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu a tím ovlivňovat děti a mládež pro aktivní využívání volnočasových aktivit. Veškerá činnost souvisí s odborně připravenými a kvalifikovanými pedagogy volného času.
40
8
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU Předpokladem objektivní analýzy je dostatek informací. Při provádění analýzy
současného stavu (zjišťujeme, kde jsme) lze využít techniky, která dostala název analýza SWOT. SWOT je zkratkou anglických slov Strengths (přednosti – silné stránky), Weaknesses (nedostatky – slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby), přičemž se jedná o přednosti a nedostatky interní a o příležitosti a hrozby ve vnějším prostředí.35
V září roku 2006 byla ve spolupráci s interními i externími pracovníky Střediska volného času Ivančice realizována analýza SWOT, jejímž cílem bylo vyhodnocení aktuálního stavu činnosti střediska.
(údaje ve třetím sloupci uvádějí četnost výskytu jevu – min.0, max.14) Tabulka č.1 - Silné stránky A B C D E F G H I J K L M
nabídka a pestrost zájmových kroužků prázdninová činnost pro všechny věkové kategorie schopnost reagovat na poptávku klub mládeže Medúza práce s veřejností, organizacemi, školami dobří organizátoři projekty organizace a příprava akcí komunikace jezdecký oddíl Palma atraktivita nabídka výukových a dalších programů operativnost
13 11 10 8 8 5 3 2 1 1 1 1 1
Graf č.1 15 10 5 0 A
35
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
Obst, O. Základy managementu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, s. 20.
41 Za hlavní silné stránky můžeme považovat nabídku pravidelné a prázdninové činnosti a schopnosti reagovat na poptávku veřejnosti. Pracovníci jsou organizačně schopní při přípravě a realizaci aktivit, komunikují a spolupracují s veřejností, organizacemi, školami. Existence a zřízení klubu mládeže a jezdeckého oddílu lze považovat za velkou přednost.
Tabulka č.2 – Slabé stránky A B C D E F G H I J
malá podpora města propagace činnosti finance materiální vybavení příměstské tábory koncepce PP pobytové, víkendové akce odborníci v PP vzdělávání spolupráce s mládeží
12 12 11 9 6 5 4 3 2 1
Graf č.2 15 10 5 0 A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
Za hlavní slabé stránky pracovníci považují velmi malou podporu a spolupráci s městem Ivančice, systém propagace veškeré činnosti, financování činnosti, která je spojená s materiálním vybavením. Nedostatečná spolupráce s mládeží souvisí také s pobytovými a víkendovými akcemi pro tuto věkovou skupinu, které se nedaří uskutečňovat. V systému SVČ chybí koncepce primární prevence i kvalifikovaní odborníci primární prevence.
42 Tabulka č.3 – Příležitosti A B C D E F G H I J K
psaní projektů spolupráce se školami, organizacemi nové nápady, nové zájmové aktivity sebevzdělávání nové aktivity v klubu mládeže Medúza rozšíření činnosti do dalších měst tvorba preventivních programů vybudování informačního centra práce s mládeží výměny zkušeností propagace činnosti
12 10 10 7 7 6 5 3 2 2 1
Graf č.3 15 10 5 0 A B C D E F G H
I
J K
Za příležitosti je považována tvorba projektů, získávání grantů především na materiální vybavení, spolupráce se školami, organizacemi, firmami na různých aktivitách a akcích, sledování nových trendů, zájem o nové aktivity ve všech formách zájmové činnosti. Důležité je vzdělávání a sebevzdělávání pracovníků volného času ve svých oblastech, což souvisí s tvorbou výukových programů. Činnost je nutné rozšiřovat do okolních měst a tím podporovat a ovlivňovat děti a mládež k aktivnímu využívání volnočasových aktivit.
43 Tabulka č.4 - Hrozby A B C D E F G H I J
finance, finanční situace v rodinách pohodlnost konkurence nezájem, nechuť podceňování PP aktivity škol městský úřad úbytek dětí úbytek interních i externích pracovníků prostory
13 10 10 9 8 5 4 3 2 1
Graf č.4 15 10 5 0 A
B
C D
E
F
G H
I
J
Jako hrozby můžeme označit finanční situaci v rodinách, z čehož vyplývá neúčast dětí a mládeže na volnočasových aktivitách, pohodlnost či lenošení doma u televize nebo jiných médií, konkurence, která nabízí různé volnočasové a jiné aktivity. Podceňování primární prevence, nedostatečná ochrana dětí a mládeže před kouřením a alkoholem či přechod organizace pod jiného zřizovatele jsou skutečné hrozby, které je nutné co nejdříve minimalizovat.
Analýza SWOT vychází z předpokladu, že organizace dosáhne úspěchu maximalizací předností a minimalizací nedostatků a hrozeb. Analýza vede také ke zlepšení výkonnosti organizace. Známe-li externí hrozby a interní nedostatky, umožní nám to lépe a pružněji reagovat. Z analýzy SWOT se v dalších fázích stanovuje vize zařízení (co chceme, kam chceme dojít, jasná a konkrétní představa budoucnosti) a cíle zařízení (dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé cíle).
Hodnocení podmínek zájmového vzdělávání je základním předpokladem k sestavení kvalitního školního vzdělávacího programu.
44
9
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Z informací uvedených v předchozích kapitolách vyplývá, že SVČ Ivančice jako
školské zařízení pro zájmové vzdělávání se usilovně snaží svými volnočasovými aktivitami působit na děti a mládež v regionu města Ivančice. Volnočasové programy jsou důležitým a podstatným prvkem strategie prevence sociálně patologických jevů. Je proto nezbytné vytvářet a ověřovat stále nové programy. K tomu je dobré znát zájmy, potřeby a problémy dětí a mládeže ve volném čase. Pro tuto potřebu jsem vytvořila dotazník, který měl potvrdit, nebo vyvrátit následující hypotézy:
H 1: Vzhledem k dostatečnému množství nabídek volnočasových aktivit v daném regionu se bude vyskytovat jen málo žáků 2.stupně a studentů SŠ, kteří si myslí opak.
H 2: Dívky 2. stupně ZŠ a studentky SŠ častěji inklinují k požívání návykových látek než chlapci 2. stupně ZŠ a studenti SŠ.
H 3: Není žádný rozdíl v počtu dívek 1. stupně ZŠ navštěvujících zájmový kroužek od počtu chlapců 1.stupně ZŠ.
H 4: Problematika sociálně patologických jevů předpokládá u žáků 2.stupně ZŠ a studentů SŠ velký zájem o další získávání informací k této problematice.
V měsíci prosinci 2006 jsem prostřednictvím ředitelů škol předložila vybraným třídám základních a středních škol dotazníky. Dotazníky byly distribuovány osobně, součástí dodávky pro každou školu byl potřebný počet dotazníků. Provedení dotazníkového šetření bylo předem telefonicky projednáno se všemi řediteli vybraných škol. Dotazník byl vytvořen z uzavřených a polouzavřených otázek, které byly voleny tak, aby pomohly zjistit zájmy dětí a mládeže ve volném čase a dále chování a jednání, které vedou k poškozování zdraví jedince. Dotazník byl připraven zvlášť pro mladší žáky a zvlášť pro žáky starší a studenty.
45 V regionu města Ivančice jsou celkem 4 úplné základní školy (1. i 2.stupeň), 6 neúplných základních škol (pouze 1.stupeň) a 2 školy střední. V těchto školách se vzdělává celkem 2697 žáků a studentů. Základním souborem jsou tedy výše uvedené školy. Stratifikovaným výběrem podle určujícího znaku věku žáka a studenta jsem vytvořila 3 skupiny: 1. skupina 6-10 let (1.stupeň ZŠ); 2. skupina 11-15 let (2.stupeň ZŠ); 3. skupina 16-18 let (3.stupeň SŠ).
Podle těchto věkových skupin jsem vybrala 1 školu 1. stupně ZŠ, 1 školu 2.stupně ZŠ a 1 školu 3.stupně SŠ. V první skupině bylo osloveno 104 žáků v 5 třídách, ve druhé skupině 108 žáků ve 4 třídách a ve třetí skupině 100 studentů ve 4 třídách. V každé vybrané škole byly osloveny všechny ročníky daného stupně z důvodu výpovědi všech věkových skupin. Celkem se jednalo o 312 respondentů.
V určeném termínu jsem si na školách vyzvedla celkem 254 vyplněných dotazníků, tj. 81% všech distribuovaných dotazníků.
9.1 Vyhodnocení dotazníků č.1 (pro žáky 1.stupně ZŠ) Otázka č.1: Jsem chlapec – dívka
Tabulka č.1 – Pohlaví respondenta Pohlaví Chlapec Dívka Celkem
Počet
Procent 40 44 84
47,62% 52,38% 100,00%
Graf č.1
40 44
Chlapec Dívka
46 Ve vybraném souboru žáků 1.stupně ZŠ jsou téměř rovnoměrně zastoupeni chlapci a dívky.
Otázka č.2: Jakým zálibám se nejraději ve svém volném čase věnuješ?
Tabulka č.2 – Možnosti trávení volného času Odpověď poslouchám hudbu sleduji televizi, video, DVD připravuji se na školu čtu pracuji s počítačem sportuji chodím do zájmového kroužku hraji si s kamarády kreslím (maluji) nic moc nedělám, nudím se
Počet 48 48 22 19 38 31 28 42 31 9
Graf č.2
poslouchám hudbu sleduji televizi, video, DVD připravuji se na školu čtu
31
9
48
42
pracuji s počítačem
48
28 31
38
19
22
sportuji chodím do zájmového kroužku hraji si s kamarády kreslím (maluji) nic moc nedělám, nudím se
V této otázce mohli žáci zakřížkovat více odpovědí. 48 žáků se ve volném čase věnuje poslouchání hudby a sledováním televize, videa a DVD, 22 žáků označilo, že se připravuje na školu a 19 žáků rádo ve volném čase čte. Práce na počítači měla vliv na rozhodování u 38 respondentů, sportování označilo 31 žáků, celkem 28 žáků uvedlo, že navštěvují zájmový kroužek. 42 žáků uvedlo, že si ve volném čase hrají s kamarády, kreslení a malování se věnuje 31 žáků a pouze 9 žáků se nudí a nic moc ve volném čase
47 nedělá. Z výsledků vyplývá, že nejoblíbenějšími aktivitami jsou poslouchání hudby, sledování televize, DVD, videa, práce s počítačem, sportování a malování.
Otázka č.3: Jakým zálibám by ses chtěl/a v budoucnu ve svém volném čase věnovat?
Tabulka č.3 – Možnosti trávení volného času v budoucnosti Odpověď poslechu hudby sledování televize, videa, DVD přípravě na školu čtení práci s počítačem sportu návštěvě zájmového kroužku hře s kamarády kreslení (malování) nezájmem o nic
Počet 37 29 29 27 35 42 22 27 27 8
Graf č.3
poslechu hudby sledování televize, videa, DVD přípravě na školu čtení
27
8
37
práci s počítačem
27
29 sportu
22
29 42
35
27
návštěvě zájmového kroužku hře s kamarády kreslení (malování) nezájmu o nic
V této otázce mohli respondenti opět volit více možností. 37 respondentů označilo možnost poslouchání hudby, 29 žáků zvolilo sledování televize, videa, DVD i přípravu na školu. Čtení uvedlo 27 žáků, práce s počítačem se líbí 35 žákům a sportování by se chtělo věnovat celkem 42 respondentů. Navštěvovat zájmový kroužek by chtělo 22 žáků, 27 žáků by si rádo hrálo s kamarády a stejný počet respondentů označil i kreslení a malování. Pouze 8 respondentů se nezajímá o nic. Záliby jako poslech hudby, sport, práce s počítačem, sledování televize, DVD, videa budou vítězit i v budoucnosti.
48 Otázka č.4: S kým nejraději trávíš volný čas?
Tabulka č.4 – Možnosti výběru druhých při trávení volného času Odpověď Počet Sám/a S kamarády S rodiči nebo příbuznými Celkem
Procent 2 47 35 84
2,39% 55,95% 41,66% 100,00%
Graf č.4
2 Sám/a
35
S kamarády 47
S rodiči nebo příbuznými
Pouze 2,39% žáků tráví volný čas samo. Možnost s kamarády uvedlo 55,95% žáků, 41,66% dotazovaných označilo volbu s rodiči nebo příbuznými. Z výsledků lze konstatovat, že rodina hraje pro děti ve věku 6-10 let podstatnou úlohu v trávení volného času. Je proto důležité se zaměřit na aktivity pro rodiče s dětmi.
Otázka č.5: Vědí tvoji rodiče, s kým a kde trávíš volný čas?
Tabulka č.5 – Povědomí rodičů o trávení volného času svých dětí Odpověď Vždy Většinou Občas Nikdy Celkem
Počet
Procent 42 26 14 2 84
50,00% 30,96% 16,66% 2,38% 100,00%
Graf č.5
14
2
Vždy Většinou 42
26
Občas Nikdy
49 U 50,00% dotazovaných rodiče vědí, s kým a kde jejich dítě tráví volný čas. Celkem 30,96% žáků odpovědělo většinou. 14 respondentů, tj. 16,66%, uvedlo odpověď občas a 2,38% označilo odpověď nikdy.
Otázka č.6: Kde nejraději trávíš letní prázdniny?
Tabulka č.6 – Možnosti volby trávení letních prázdnin Odpověď Na letním táboře Doma U příbuzných Na dovolené s rodiči Celkem
Počet
Procent 7 16 13 48 84
8,33% 19,05% 15,48% 57,14% 100,00%
Graf č.6
7
Na letním táboře
16
Doma U příbuzných
48 13
Na dovolené s rodiči
Z výsledků je patrné, že pouze 8,33% žáků rádo tráví letní prázdniny na táboře. 19,05% respondentů tráví prázdniny doma a u příbuzných celkem 15,48%. Víc jak polovina žáků tráví nejraději letní prázdniny na dovolené s rodiči. Je zřejmé, že děti v tomto věku dávají přednost rodině a rodinnému zázemí.
Otázka č.7: Odkud získáváš informace o volnočasových aktivitách?
Tabulka č.7 – Možnosti získávání informací o aktivitách Odpověď Z kabelové televize Ze školy Od rodičů Z různých letáků Jiný názor Celkem
Počet 15 30 20 13 6 84
Procent 17,86% 35,71% 23,81% 15,48% 7,14% 100,00%
50
Graf č.7
6 13
Z kabelové televize
15
Ze školy Od rodičů
20
Z různých letáků
30
Jiný názor
Celkem 17,86% dotazovaných získává informace o volnočasových aktivitách z místní kabelové televize, možnost ze školy uvedlo celkem 35,71% žáků. Od rodičů získává informace o aktivitách ve volném čase 23,81% dotazovaných. 13 respondentů, tj. 15,48%, označilo možnost z různých letáků. Celkem 7,14% uvedlo jiný názor, nejčastěji internet a místní rozhas. Z výsledků je zřejmé, že škola nabídky volnočasových aktivit zveřejňuje a dětem prezentuje nejvíce. Je proto důležité zaměřit se na propagaci volnočasových nabídek tímto směrem.
Otázka č.8: Když máš nějaký problém, na koho se nejraději obracíš?
Tabulka č.8 – Volba pomoci od ostatních při nějakém problému Odpověď Počet Rodiče Kamaráda/kamarádku Sourozence nebo jiného příbuzného Učitele/učitelku Trenéra, vedoucího kroužku Nechám si to pro sebe Celkem
Graf č.8
57 10 8 5 0 4 84
Procent 67,86% 11,91% 9,52% 5,95% 0,00% 4,76% 100,00%
Rodiče Kamaráda/kamarádku
5
0 4
Sourozence nebo jiného příbuzného Učitele/učitelku
8
10 57
Trenéra, vedoucího kroužku Nechám si to pro sebe
Absolutní většina žáků 1.stupně ZŠ, téměř 68%, se se svými problémy obrací nejraději na rodiče. Téměř 12% respondentů uvedlo možnost kamaráda/kamarádku,
51 méně jak 10% žáků označilo odpověď sourozence nebo jiného příbuzného. Zajímavé je, že učitele/učitelku volilo pouze 5,95% žáků a trenéra nebo vedoucího kroužku nevolil nikdo. Můžeme tedy konstatovat, že mezi těmito osobami a žáky 1.stupně ZŠ nemusí být vytvořen bližší a přátelský vztah. Pouze 4,76% dotazovaných si nechává problémy pro sebe.
Otázka č.9: Víš, co jsou drogy?
Tabulka č.9 – Představy o drogách Odpověď Ano Ne Celkem
Počet
Procent 72 85,71% 12 14,29% 84 100,00%
Graf č.9
12 Ano Ne 72
Téměř 86% žáků 1.stupně ZŠ ví, co jsou drogy. 14,29% respondentů si nedovede představit, co drogy jsou. Můžeme tedy usuzovat, že děti jsou informovány o drogové problematice.
Otázka č.10: Nabízel ti někdo drogu?
Tabulka č.10 – Nabízení drogy Odpověď Ne Ano, kde? Celkem
Počet 83 1 84
Procent 98,81% 1,19% 100,00%
52
Graf č.10
1 Ne Ano, kde? 83
83 respondentů zvolilo odpověď zápornou. Pouze 1 žák odpověděl, že mu droga byla nabídnuta na odlehlém místě (u garáží).
Otázka č.11: Znáš mezi svými spolužáky někoho, kdo ...?
Tabulka č.11 – Představa o spolužácích Odpověď Už někdy pil alkohol Už někdy kouřil cigarety Schválně ničí věci Krade Ubližuje ostatním, šikanuje nebo vydírá Hraje o peníze
Ano
Ne 22 10 18 36 13 5
62 74 66 48 71 79
Celkem 84 84 84 84 84 84
Graf č.11
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
79
74
71
66
62
48
Ano
36
Ne
22 10
Už někdy pil alkohol
Už někdy kouřil cigarety
18
13 5
Schválně ničí věci
Krade
Ubližuje ostatním, šikanuje nebo vydírá
Hraje o peníze
Absolutní většina žáků na otázky o svých spolužácích odpovídala záporně. 22 žáků volilo kladnou volbu u položky s alkoholem. 10 respondentů označilo kladnou odpověď u položky s kouřením cigaret. 18 žáků schválně ničí věci. Největší počet čítají krádeže – celkem 36 kladných odpovědí. 13 žáků ubližuje ostatním, šikanuje nebo vydírá. Pouze 5 respondentů označilo kladnou odpověď u položky hry o peníze. Z výsledků je zřejmé, že je nutné se nejvíce zaměřit na prevenci proti krádežím.
53
9.2 Vyhodnocení dotazníků č.2 (pro žáky 2.stupně ZŠ a studenty SŠ) Otázka č.1: Jsem chlapec – dívka
Tabulka č.12 – Pohlaví respondenta Pohlaví Chlapec Dívka Celkem
Počet
Procent 76 94 170
44,71% 55,29% 100,00%
Graf č.12
76
Chlapec Dívka
94
V tomto vybraném souboru žáků 2. stupně ZŠ a studentů SŠ je o 10,58% více zastoupeno ženské pohlaví.
Otázka č.2: Jakým zálibám se nejraději ve svém volném čase věnuješ?
Tabulka č.13 – Možnosti trávení volného času A B C D E F G H I J K L M
Odpověď Poslechu hudby Sledování televize, videa, DVD Přípravě na školu Čtení U počítače Sportu V zájmovém kroužku S kamarády Na diskotéce Chodím do restaurace, hospody Věnuji se jiným zálibám Nic moc nedělám, nudím se Práci
Denně Několikrát za týden Občas Vůbec ne 105 29 32 4 90 45 35 0 68 39 50 13 19 26 79 46 77 36 41 16 29 62 61 18 2 31 26 111 31 40 60 39 0 15 95 60 12 32 97 29 24 43 78 25 1 10 83 76 61 69 13 27
54
Graf č.13
120 100 80 60 40 20 0 A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
Denně Několikrát za týden Občas Vůbec ne
Z grafu můžeme vyčíst, že denně se žáci 2.stupně ZŠ a studenti SŠ nejvíce věnují poslechu hudby, sledování televize, DVD, videa, práci u počítače a také přípravě na školu. Pouze 18,24% dotazovaných tráví volný čas s kamarády, 17,06% dotazovaných se zabývá sportem a práci zvolilo 15,88% respondentů. Diskotéku denně nikdo nenavštěvuje, pouze 1 respondent označil, že se denně nudí a do zájmového kroužku denně chodí pouze 2 dotazovaní.
Několikrát za týden se žáci a studenti nejvíce věnují sportování, práci, sledování televize, DVD, videa nebo se věnují jiným zálibám. 18,82% respondentů uvedlo, že několikrát za týden navštěvují restauraci, hospodu a 18,24% dotazovaných navštěvuje několikrát za týden zájmový kroužek.
Občas žáci a studenti navštěvují restauraci, hospodu, celkem 57,06%, a také diskotéky, celkem 55,88%. 83 žáků a studentů se občas nudí nebo nic nedělá, čtení označilo 79 respondentů a jiným zálibám se věnuje 78 dotazovaných.
Zájmové kroužky vůbec nenavštěvuje
65,30% dotazovaných, 44,71% žáků
a studentů se vůbec nenudí. Zajímavé je, že 35,30% respondentů vůbec nenavštěvuje diskotéky. Sledování televize, DVD, videa nikdo neoznačil, 4 respondenti neposlouchají hudbu vůbec.
55 Otázka č.3: Jakým zálibám by ses chtěl v budoucnu ve svém volném čase věnovat?
Tabulka č.14 – Možnosti trávení volného času v budoucnosti Odpověď Počet Poslechu hudby Sledování televize, videa, DVD Přípravě na školu Čtení U počítače Sportu Návštěvě zájmového kroužku Zábavě s kamarády Nic moc nedělání Práci
Graf č.14
114 52 42 36 72 97 13 97 7 48
Poslechu hudby Sledování televize, videa, DVD Přípravě na školu
7
Čtení
48
114 U počítače
97 52 13 97
42 72
36
Sportu Návštěvě zájmového kroužku Zábavě s kamarády Nic moc nedělání Práci
Poslech hudby volilo nejvíce respondentů, celkem 114. Pro sledování televize, DVD, videa se rozhodlo 52 dotazovaných. Přípravou na školu se bude zabývat 42 žáků a studentů a čtením 36 dotazovaných. Práce s počítačem ovlivní 72 žáků a studentů, 97 žáků a studentů by se chtělo v budoucnu věnovat sportování a zábavě s kamarády. Pouze 13 žáků a studentů chce v budoucnu navštěvovat zájmové kroužky. Prací by se chtělo zabývat 48 respondentů. 7 dotazovaných označilo nic moc nedělání. Mezi jiným názorem bylo uvedeno: diskotéky, jezdectví, rybaření, netradiční sporty.
56 Otázka č.4: S kým nejraději trávíš volný čas?
Tabulka č.15 – Možnosti výběru druhých při trávení volného času Odpověď Sám/a V kolektivu kamarádů S rodiči nebo příbuznými Celkem
Počet
Procent 14 142 14 170
8,24% 83,52% 8,24% 100,00%
Graf č.15
14
14 Sám/a V kolektivu kamarádů S rodiči nebo příbuznými 142
Z grafu je zřejmé, že žáci 2.stupně ZŠ a studenti SŠ tráví volný čas nejraději v kolektivu kamarádů a svých vrstevníků. 8,24% dotazovaných souhlasně označilo další dvě možnosti.
Otázka č.5: Vědí tvoji rodiče, s kým a kde trávíš volný čas?
Tabulka č.16 – Povědomí rodičů o trávení volného času svých dětí Odpověď Vždy Většinou Občas Nikdy Celkem
Počet 39 82 40 9 170
Procent 22,94% 48,24% 23,53% 5,29% 100,00%
Graf č.16
9
39
40
Vždy Většinou Občas
82
Nikdy
57 Celkem 22,94% respondentů odpovědělo, že rodiče vědí vždy, s kým a kde tráví volný čas. 48,24% dotazovaných zvolilo odpověď většinou a 23,53% žáků a studentů uvedlo, že rodiče vědí pouze občas, s kým a kde tráví volný čas. 5,29% respondentů zvolilo odpověď nikdy. Vzhledem k věku dotazovaných můžeme konstatovat, že rodiče nemusí vždy vědět, s kým a kde jejich děti tráví volný čas.
Otázka č.6: Chtěl/a bys, aby ti někdo volný čas organizoval?
Tabulka č.17 – Možnosti volby organizování volného času Odpověď Ano Ne Celkem
Počet
Procent 25 14,71% 145 85,29% 170 100,00%
Graf č. 17
25 Ano Ne 145
Absolutní většina dotazovaných nechce mít volný čas organizovaný. Dotazovaní si raději volný čas organizují sami a na volnočasové nabídky nedbají. Pouze 14,71% respondentů je rádo, že existují nabídky volnočasových aktivit, ze kterých si můžou vybrat.
Otázka č.7: Myslíš si, že je nabídka volnočasových aktivit ve tvém městě/obci dostatečná?
Tabulka č.18 – Reakce na nabídku volnočasových aktivit Odpověď Ano Ne Celkem
Počet
Procent 87 51,18% 83 48,82% 170 100,00%
58
Graf č. 18
Ano
83 87
Ne
Víc jak polovina dotazovaných si myslí, že nabídka volnočasových aktivit je dostatečná, a pro druhou polovinu je nabídka volnočasových aktivit nedostačující. Mezi aktivitami, které respondenti uvádějí, chybí: zábavné aktivity pro mládež, koupání (koupaliště), vhodné zájmové útvary pro mládež, sport (fit centrum, tenis).
Otázka č.8: Když máš nějaký problém, na koho se obracíš?
Tabulka č.19 – Volba pomoci od ostatních při nějakém problému Odpověď Rodiče Kamaráda/kamarádku Sourozence nebo jiného příbuzného Učitele/učitelku Trenéra, vedoucího kroužku Nechám si to pro sebe Celkem
Počet 65 74 9 0 1 21 170
Graf č.19
Procent 38,24% 43,53% 5,29% 0,00% 0,59% 12,35% 100,00%
Rodiče Kamaráda/kamarádku
0 9
1
21 65
74
Sourozence nebo jiného příbuzného Učitele/učitelku Trenéra, vedoucího kroužku Nechám si to pro sebe
Pomoc od druhých při řešení nějakého problému si respondenti žádají nejvíce od svých kamarádů a kamarádek – přesně 43,53%. Rodiče volilo 38,24% žáků a studentů. Problém si nechá pro sebe 12,35% dotazovaných sourozence nebo jiného příbuzného si vybralo celkem 5,29% respondentů. Na trenéra nebo vedoucího v ZÚ by se obrátil jeden
59 respondent a na učitele/učitelku nikdo. Je všeobecně známo, že žáci 2.stupně ZŠ a studenti SŠ řeší své problémy se svými vrstevníky a již méně s rodiči.
Otázka č.9: Jsi dostatečně informován/a o drogách a jejich důsledcích?
Tabulka č.20 – Informovanost o drogách Odpověď Ano Ne Celkem
Počet 150 20 170
Procent 88,24% 11,76% 100,00%
Graf č.20
20 Ano Ne 150
Absolutní většina
respondentů, 88,24%,
odpověděla, že
je
dostatečně
informována o drogách a jejích důsledcích, což je pozitivní zjištění. Pouze 11,76% respondentů zvolilo odpověď zápornou. Přesto i tento malý počet dotazovaných nesmí být podceňován.
Otázka č.10: Nabízel ti někdo drogu?
Tabulka č.21 – Nabízení drogy Odpověď Ne Ano, kde? Celkem
Počet
Procent 98 57,65% 72 42,35% 170 100,00%
60
Graf č.21
72
Ne Ano
98
Na tuto otázku kladně odpovědělo 42,35% respondentů a 57,65% dotazovaných odpovědělo záporně. Nejčastější odpovědi na otázku KDE? byly zábava a diskotéky, někde venku a pouze 2 respondenti odpověděli ve škole.
Otázka č.11: V posledních 12 měsících jsem zkusil/a:
Tabulka č.22 – Užívání návykových látek Odpověď Alkohol Cigarety Marihuanu nebo hašiš Jiné drogy Hry na výherních automatech
0x
1-15x 34 89 133 163 136
58 29 23 3 30
Mnohokrát Pravidelně Celkem 56 22 170 13 39 170 12 2 170 3 1 170 3 1 170
Graf č.22
180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
163 136
133 89 58 56 34
22
Alkohol
29
0x
39 13
Cigarety
23
30 12
2
Marihuanu nebo hašiš
3 3 1
3 1
Jiné drogy
Hry na výherních automatech
1-15x Mnohokrát Pravidelně
Alkohol užívá během jednoho roku pravidelně 22 respondentů, 56 respondentů užívá alkohol mnohokrát do roka, 58 dotazovaných zkusilo alkohol 1-15x do roka a vůbec alkohol neužívá 34 žáků a studentů.
61 Cigarety jsou 89 respondenty užívány pravidelně, odpověď 1-15x zvolilo 29 žáků a studentů, 13 dotazovaných zkusilo cigarety mnohokrát a pravidelně je užívá 39 respondentů.
Marihuana nebo hašiš je 2 respondenty užívána pravidelně, 12 dotazovaných tuto drogu zkusilo mnohokrát, 23 žáků a studentů zvolilo odpověď 1-15x a většina neužívá tento druh drogy vůbec.
Jiné drogy 163 respondentů vůbec neužívá, 3 dotazovaní užívají drogy 1-15x a další 3 dotazovaní mnohokrát do roka. 1 respondent označil odpověď pravidelně.
Hrami na výherních automatech se pravidelně zabývá pouze 1 respondent, 3 dotazovaní se věnují této činnosti mnohokrát do roka, 30 žáků a studentů zkusili tuto aktivitu 1-15x a vůbec se hrám na výherních automatech nevěnuje 136 dotazovaných.
Z výsledků lze konstatovat, že je třeba se nejvíce zaměřit na prevenci užívání alkoholu a cigaret, jelikož tyto drogy pravidelně užívá 61 respondentů. Ovšem ostatní výsledky nelze také opomíjet.
Otázka č.12: Chtěl/a by ses dozvědět více o chování a jednání, která vedou k poškozování zdraví jedince?
Tabulka č.23 – Volba dalšího vzdělávání Odpověď Ne Ano Celkem
Počet 87 83 170
Procent 51,18% 48,82% 100,00%
Graf č.23
Ne
83 87
Ano
62 Téměř jedna polovina všech respondentů uvedla, že by se ráda dozvěděla více o chování a jednání, která vedou k poškozování zdraví jedince. Druhá polovina dotazovaných zvolila odpověď zápornou. Můžeme tedy usoudit, že více jak polovina žáků a studentů nemá zájem se sebevzdělávat na toto téma nebo již má dostatek informací a nemá potřebu získávat informace další.
9.3 Výsledky statistického třídění II.stupně dotazníků č.1 Tabulka č.24 – Možnosti trávení volného času podle pohlaví respondenta – viz otázky č.1 a č.2
Odpověď poslouchám hudbu sleduji televizi, video, DVD připravuji se na školu čtu pracuji s počítačem sportuji chodím do zájmového kroužku hraji si s kamarády kreslím (maluji) nic moc nedělám, nudím se
Chlapci
Dívky 18 19 7 10 19 12 6 10 4 4
22 17 11 9 8 11 13 23 20 1
Graf č.24
18
19 17
15
11 7
10
20
19
10 9
13
1211 8
Chlapci
10 6
4
5
Dívky
4 1
hraji si s kamarády
chodím do zájmového
sportuji
pracuji s počítačem
čtu
připravuji se na školu
sleduji televizi,
poslouchám hudbu
0
nic moc nedělám,
20
23
22
kreslím (maluji)
25
V současné době se chlapci ve volném čase nejvíce věnují sledování TV, videa, DVD a práci s počítačem na rozdíl od dívek, které se nejvíce věnují svým kamarádům a kamarádkám.
63 Významné je pro chlapce i poslouchání hudby. 12 chlapců označilo odpověď se sportem, následuje příprava na školu, čtení a věnování se kamarádům. Pouze 6 žáků uvedlo, že navštěvuje zájmový kroužek. Odpověď kreslení a nic nedělání si vybrali 4 chlapci.
Dívky se ve volném čase nejvíce věnují kreslení nebo malování, 17 z nich uvedlo sledování TV, videa, DVD. 13 dívek označilo, že navštěvují zájmový kroužek a dále následuje příprava na školu a sport. 9 dívek se rozhodlo pro čtení, 8 žákyň rádo ve volném čase pracuje s počítačem a pouze jedna dívka označilo odpověď nicnedělání.
Tabulka č.25 – Možnosti trávení volného času v budoucnu podle pohlaví respondenta – viz otázky č.1 a č.3
Odpověď poslechu hudby sledování televize, videa, DVD přípravě na školu čtení práci s počítačem sportu návštěvě zájmového kroužku hře s kamarády kreslení (malování) nezájmem o nic
Chlapci
Dívky 13 9 8 13 18 16 6 11 6 4
17 9 14 8 11 15 9 9 15 0
Chlapci
Graf č.25
Dívky 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
18
17
16 14
13
15
15
13 11
9 9
8
11 9
8
9
6
6 4 0
poslechu
sledování
přípravě na
hudby
televize,
školu
videa, DVD
čtení
práci s počítačem
sportu
návštěvě
hře
kreslení
nezájmem o
zájmového
s kamarády
(malování)
nic
kroužku
V budoucnosti by se chlapci rádi ve volném čase zabývali prací na počítači, sportováním a posloucháním hudby. 13 žáků označilo čtení a 11 z nich se rozhodlo pro
64 své kamarády nebo kamarádky. Z grafu je patrné, že do pozadí ustupuje sledování TV, videa a DVD, ale i příprava na školu. Návštěvu zájmových útvarů a kreslení uvedlo pouze 6 chlapců a pouze 4 žáci se nezajímají o nic.
Dívky by se v budoucnu předně chtěly zabývat posloucháním hudby, sportováním a kreslením. Do popředí se také dostává příprava na školu, což svědčí o zodpovědnosti dívek ke škole. 11 žákyň označilo práci s počítačem, 9 dívek uvedlo, že by chtělo navštěvovat zájmové kroužky, přátelit se s kamarády a kamarádkami. Také u dívek ustupuje do pozadí sledování televize, videa, DVD, což svědčí o tom, že jak chlapci tak dívky tento druh zábavy téměř nepotřebují. Čtením by se nadále chtělo zabývat 8 dotazovaných.
9.4 Výsledky statistického třídění II.stupně dotazníků č.2 Tabulka č.26 – Možnosti trávení volného času v budoucnu podle pohlaví respondenta – viz otázky č.1 a č.3
Odpověď Poslechu hudby Sledování televize, videa, DVD Přípravě na školu Čtení U počítače Sportu Návštěvě zájmového kroužku Zábavě s kamarády Nic moc nedělání Práci
Chlapci
Dívky 44 27 14 7 47 52 4 39 5 27
70 25 28 29 28 45 9 58 2 21
65
Graf č. 26
70 39
28
27 21 9
Chlapci Dívky
52 Nic moc nedělání
Sportu
U počítače
4
Zábavě s kamarády
7
Návštěvě zájmového
29
Čtení
28 14
Přípravě na školu
Sledování televize,
2725
58
52 45
Práci
47
44
Poslechu hudby
80 70 60 50 40 30 20 10 0
U chlapců přední místo obsadilo sportování. Tuto možnost označilo 52 žáků. Dále následuje práce s počítačem, poslouchání hudby a setkávání se s kamarády a kamarádkami. Do pozadí též ustupuje sledování TV, videa, DVD, ale také práce a příprava na školu. Pouze 7 žáků označilo čtení, 5 chlapců by nechtělo nic dělat a zájmový kroužek by navštěvovali pouze 4 žáci.
Dívky se budou jednoznačně zabývat poslechem hudby. Neméně významné je pro ně setkávání se s přáteli. Sportování je důležité pro 45 dívek. Méně významné je již čtení, též příprava na školu a práce s počítačem. 25 dotazovaných se rozhodlo pro odpověď sledování TV, videa, DVD, věnování se práci označilo 21 dívek a zájmové kroužky by chtělo navštěvovat 9 dívek. 2 dotazované nebudou dělat nic.
Tabulka č.27a – Užívání návykových látek chlapců – viz otázky č.1 a č.11
Odpověď 0x 1-15x Mnohokrát Pravidelně Celkem Alkohol 19 20 21 16 76 Cigarety 45 8 5 18 76 Marihuanu nebo hašiš 57 10 8 1 76 Jiné drogy 73 1 1 1 76 Hry na výherních automatech 52 20 3 1 76
66
Graf č. 27a
80 70 60 50 40 30 20 10 0
73 57
52
0x
45
1-15x 19 20 21 16
Alkohol
Mnohokrát
20
18
Pravidelně
8 5
10 8
Cigarety
Marihuana nebo hašiš
1
1 1 1 Jiné drogy
3 1 Hry na výherních automatech
Pravidelně užívá cigarety 18 chlapců a alkohol 16 chlapců. Ostatní možnosti odpovědi byly vyznačeny jednou.
Mnohokrát je během roku užíván alkohol (21 chlapců), marihuana nebo hašiš (8 chlapců) a cigarety (5 chlapců). Třemi žáky bylo mnohokrát vyzkoušeno hraní na výherních automatech. Pouze 1 žák mnohokrát během roku užíval jiné drogy.
20 chlapců během roku hrálo 1-15x na výherních automatech a stejný počet užíval alkohol. 10 respondentů označilo, že 1-15x za rok zkusili marihuanu nebo hašiš a pouze 8 chlapců uvedlo, že během jednoho roku kouřili 1-15x cigarety.
Během jednoho roku nepožilo jiné drogy 73 dotazovaných, marihuanu ani hašiš nepožilo 57 chlapců, 52 žáků nehrálo během roku na žádném výherním automatu. Cigarety vůbec neužívalo 45 chlapců a alkohol 19 žáků.
Tabulka č.27b – Užívání návykových látek dívek – viz otázky č.1 a č.11 Odpověď 0x 1-15x Mnohokrát Pravidelně Celkem Alkohol 15 37 36 6 94 Cigarety 44 21 8 21 94 Marihuana nebo hašiš 76 13 4 1 94 Jiné drogy 89 2 3 0 94 Hry na výherních automatech 82 12 0 0 94
67
Graf č.27b
100
89
80
0x
60
1-15x
44
37 36
40 20
82
76
Mnohokrát 21
15 6
21
13
8
4 1
2 3 0
Pravidelně
12
0 0
0 Alkohol
Cigarety
Marihuana nebo hašiš
Jiné drogy
Hry na výherních automatech
Pravidelně alkohol užívá pouze 6 dívek, 21 dotazovaných označilo, že pravidelně kouří cigarety a 1 dívka pravidelně během roku užívá marihuanu nebo hašiš. Nikdo z dívek pravidelně neužívá jiné drogy a nehraje na výherních automatech.
Mnohokrát během roku je 36 dívkami užívají alkohol, cigarety označilo v této frekvenci 8 dotazovaných, marihuanu nebo hašiš užívá 4 dívky. Objevuje se zde, že 3 dívky užívají i jiné drogy. Hry na výherních automatech neoznačil v této frekvenci nikdo.
37 dívek užívalo alkohol během jednoho roku 1-15x, cigarety označilo 21 dotazovaných. 1-15x během roku 13 dívek užilo marihuanu nebo hašiš a 12 dotazovaných zkusilo hrát na výherních automatech. 2 žákyně nebo studentky uvedly, že užily v dané frekvenci i jiné drogy.
Alkohol neužívalo během jednoho roku 15 dívek, cigarety nekouřilo 44 dotazovaných, 76 dívek označilo, že vůbec nepožilo marihuanu ani hašiš. Možnost jiné drogy uvedlo 89 dotazovaných a 82 dívek nehrálo během roku na výherních automatech.
9.5 Závěry dotazníkového šetření Na začátku dotazníkového šetření jsem si stanovila čtyři hypotézy, které měly být rozborem a vyhodnocením dotazníků potvrzeny nebo vyvráceny.
68 H 1: Vzhledem k dostatečnému množství nabídek volnočasových aktivit v daném regionu se bude vyskytovat jen málo žáků 2.stupně a studentů SŠ, kteří si myslí opak.
U první hypotézy došlo k vyvrácení, neboť 48,82% dotazovaných se domnívá, že nabídka volnočasových aktivit v daném regionu je nedostatečná. Respondentům především chybí nabídky volnočasových aktivit pro mládež, v daném regionu koupaliště, zájmové útvary pro mládež, různé sporty a sportoviště jako tenisové kurty, fitcentra. Je proto nutné se cíleně zaměřit na aktivity a programy pro mládež.
H 2: Dívky 2. stupně ZŠ a studentky SŠ častěji inklinují k požívání návykových látek než chlapci 2. stupně ZŠ a studenti SŠ.
Z výsledků vyplývá potvrzení druhé hypotézy. V daných frekvencích se častěji objevují vyšší počty požívání návykových látek v odpovědích u dívek než u chlapců. I přes tyto výsledky je důležité se cíleně zaměřit na obě pohlaví a vytvářet programy a aktivity, které by omezily požívání návykových látek, především tedy alkoholu a cigaret.
H 3: Není žádný rozdíl v počtu dívek 1. stupně ZŠ navštěvujících zájmový kroužek od počtu chlapců 1.stupně ZŠ.
Třetí hypotéza byla vyvrácena. Výsledky nám vypovídají o tom, že zájmový kroužek jako jedna z možností trávení volného času označilo 6 chlapců a 13 dívek. Znamená to tedy, že zde existuje podstatný rozdíl v počtu dívek 1.stupně ZŠ navštěvujících zájmový kroužek od počtu chlapců. Měli bychom se tedy zamyslet nad tím, zdali nabídka pravidelné činnosti v daném regionu není spíše zaměřena na dívčí záliby. Důležité je zamyslet se také nad tím, proč tak málo dotazovaných navštěvuje zájmové kroužky. Je proto nutné vytvořit zajímavou, atraktivní a cenově dostupnou nabídku pravidelné činnosti s aktivitami jak pro dívky, tak chlapce.
H 4: Problematika sociálně patologických jevů předpokládá u žáků 2.stupně ZŠ a studentů SŠ velký zájem o další získávání informací k této problematice.
69 48,82% žáků a studentů označilo, že by se chtělo dozvědět více o problematice sociálně patologických jevů, negativní odpověď byla zaznamenána u 51,18% dotazovaných. Můžeme tedy konstatovat, že poslední hypotéza byla vyvrácena pouze částečně. Téměř polovina dotazovaných má tedy zájem o další získávání informací k dané problematice.
Závěrem lze konstatovat, že dotazníkové šetření poukázalo na fakt, že v daném regionu se žáci a studenti svým zálibám ve volném čase věnují a mají i jasné představy do budoucna. I přes nabídky volnočasových aktivit různých organizací si rádi o činnosti ve volném čase rozhodují sami. Žáci mladšího školního věku se spíše orientují na rodiče a volný čas tráví nejraději s nimi. Starší žáci a studenti se ve volnočasových aktivitách orientují na své vrstevníky. Téměř všichni žáci a studenti mají představu o drogové problematice a s drogou se někteří i setkali nebo jim byla přímo nabídnuta. Primárně bychom se měli zaměřit na prevenci krádeží a užívání návykových látek, především alkoholu a cigaret.
70
ZÁVĚR Ve své práci jsem se pokusila pohlédnout na problematiku prevence sociálně patologických jevů ve vztahu k volnočasovým institucím. Zaměřuji se především na Středisko volného času Ivančice, jeho význam, postavení a důležitost již zmíněné problematiky.
Ke zkoumanému jevu jsem přistoupila z několika hledisek: 1/
Analýzou právních předpisů a dokumentů, které se týkají dané problematiky,
studiem odborné literatury a četbou odborných článků k tématu zaměřených.
2/
Zjišťováním stavu dosavadní činnosti Střediska volného času Ivančice formou
analýzy různých forem činnosti, analýzy současného stavu a rozhovory s pracovníky zařízení (ředitelka, interní a externí pracovníci).
3/ Zpracováním a vyhodnocením výsledků dotazníkového šetření provedeného mezi žáky vybraných škol v daném regionu, které se týkaly pohledu žáků a studentů na problematiku zájmů a na chování a jednání, která vedou k poškozování zdraví jedince.
Cílem diplomové práce bylo zmapování dosavadní činnosti Střediska volného času Ivančice s vymezením dlouhodobých cílů, analýza současného stavu, získání informací, jakým směrem by se děti a mládeže chtěly ve volnočasových aktivitách ubírat, jaké priority mají při volbě volnočasových aktivit, co jim při jejich rozhodování nejvíce chybí a zjištění stavu informací o nežádoucích sociálně-patologických jevech. Výsledky této práce se stanou součástí koncepce primární prevence Střediska volného času Ivančice do roku 2010.
Z výsledků této práce vyplývá, že Středisko volného času Ivančice by se mělo i nadále zabývat následujícími činnostmi, preferovat je a posilovat:
sledovat nové trendy ve všech formách zájmového vzdělávání;
organizovat celodenní systém péče o děti a mládež s nabídkou volnočasových aktivit;
kvalitně a odborně připravovat a realizovat akce, programy apod.;
71
spolupracovat se školami, školskými zařízeními, občanskými sdruženími a dalšími organizacemi nejen volnočasového zaměření;
organizovat aktivity pro rodiče s dětmi;
nabízet nové další činnosti v rámci spontánních aktivit;
reagovat aktuálně na poptávku veřejnosti;
zapojovat se do grantů a projektů.
Na základě výsledků diplomové práce je možné stanovit vnější a vnitřní cíle, kterými se může Středisko volného času Ivančice v budoucnu zabývat. Vnější cíle, které jsou zaměřené vně zařízení:
podporovat činnost v oblasti jezdectví;
zaměřit se na environmentální vzdělávání;
vytvářet výukové programy na základě průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu;
zaměřit se na všechny formy činnosti pro mládež;
posilovat právní vědomí dětí a mládeže různými preventivními programy;
zaměřit se na výchovu ke zdravému životnímu stylu a aktivity zaměřené na sport a pohybovou aktivitu.
Vnitřní cíle, které jsou zaměřené dovnitř zařízení:
pravidelně analyzovat pravidelnou činnost z hlediska dívčí a chlapecké nabídky;
spolupracovat s odborníky v rámci systému primární prevence;
vzdělávat pedagogické pracovníky;
vytvořit důmyslný systém propagační činnosti;
spolupracovat se subjekty zaměřené na volnočasové aktivity.
Význam středisek volného času zasahuje do široké oblasti jejich zaměření. Významná jsou především ta zařízení, která organizují náročnější činnost na vyšší kvalitativní i materiálové úrovni, stávají se metodickým pomocníkem ostatním zařízením, jsou schopna poradit při přípravě a organizaci aktivit svým kolegům z ostatních organizací a také se stala určitým koordinátorem nejrůznějších aktivit. Z tohoto pohledu by se tato zařízení měla stát jakýmsi vyšším stupněm zájmového vzdělávání.
72 Střediska volného času mají bohaté zkušenosti z pestrobarevné činnosti s předškolními, školními dětmi i mládeží. Jejich činností projdou denně stovky dětí, mládeže i dospělých. Právem byla zařazena mezi subjekty plnící úkoly v sociální prevenci a v protidrogové politice. Svojí činností naplňují základní poslání primární prevence negativních jevů zaměřené na celou populaci – především tedy na děti a mládež.
73
RESUMÉ Cílem diplomové práce bylo vymezit problematiku prevence sociálně patologických jevů ve vztahu k volnočasovým institucím, především ke Středisku volného času Ivančice. Byl zkoumán význam, postavení a důležitost zmíněné organizace v prevenci sociálně patologických jevů.
Teoretická část je zpracována za použití dosavadních známých poznatků o dané problematice, poznatky byly čerpány zejména studiem odborné literatury, která se touto problematikou zabývá. Tato část obsahuje analýzu zájmové činnosti organizace od roku 2000 a analýzu současného stavu dané organizace. Empirická část je zaměřena na zájmy, potřeby a problémy žáků a studentů ve volném čase v regionu Ivančicko. Tato část zpracovává výsledky dotazníkového šetření provedeného mezi žáky a studenty vybraných základních a středních škol v již zmíněném regionu.
Závěrem je možné konstatovat, že Středisko volného času Ivančice svojí nabídkou zájmové činnosti poskytuje všem svým účastníkům – „klientům“ možnost smysluplného využívání volného času, podporu a pomoc ve všech formách zájmové činnosti. Jeho činnost tedy naplňuje základní poslání primární prevence negativních jevů zaměřené na celou populaci – především tedy na děti a mládež.
74
SUMMARY The aim of my diploma thesis was to define the problems of prevention of social negative phenomena in relation to leisure time institutions particularly to Leisure time activities centre of Ivančice. The importance and position of the organization were examined in relation to the prevention of social negative phenomena.
The theoretical part is elaborated by using up to date known facts about these problems. These facts were gathered mainly by studying scholarly literature which is concerned with these problems. This part includes an analysis of special-interest activities of this organization since 2000 and a SWOT analysis. The empiric part is concentrated on interests, needs and problems of pupils and students in their leisure time in the region of Ivančice. This part contains results of the survey that was done among pupils and students of chosen primary and secondary schools in the mentioned region.
In conclusion, it can be claimed that Leisure time activities centre of Ivančice with its offer of special – interest activities provides a possibility of the meaningful exploitation of leisure time, support and help in all the forms of special – interest activities to all its participants – „clients“. This activity fulfils its basic mission of primary prevention of negative phenomena which is intended for all the population – particularly children and youth.
75
POZNÁMKOVÝ APARÁT 1
Pokorný, V., Telcová, J., Tomko, A. Prevence sociálně patologických jevů. 3. , rozš. vyd. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky r.s., 2003, s. 9.
2
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Brno: Portál, 2003, s. 178.
3
Poláček, M., Forýtková, D. Systém prevence sociálně patologických jevů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006, s. 8-9.
4
Pokorný, V., Telcová, J., Tomko, A. Cit.dílo. s. 14.
5
Pokorný, V., Telcová, J., Tomko, A. Cit.dílo. s. 22.
6
Pokorný, V., Telcová, J., Tomko, A. Cit.dílo. s. 14-15.
7
Pokorný, V., Telcová, J., Tomko, A. Cit.dílo. s. 21.
8
Národní strategický plán protidrogové prevence u dětí a mládeže. Praha: MŠMT, 1999, s. 9.
9
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2005, s. 3.
10
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2005, s. 4-5
11
Tamtéž, s. 7-8.
12
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2005, s. 12.
13
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje. Brno: Krajský úřad, 2006, s. 41.
14
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje. Brno: Krajský úřad, 2006, s. 41-42.
15
Tamtéž, s. 42.
16
Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Cit.dílo, s. 274.
17
Klapilová, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996, s. 47.
76 18
Hofbauer, B. Děti, mládež a volný čas. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, s. 13.
19
Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2002, s. 5-7.
20
Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2002, s. 15-21.
21
Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2002, s. 29.
22
Macek, M., Tuček, J. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání 3. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2003, s. 100.
23
Vyhláška MŠMT č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, § 1.
24
Vyhláška MŠMT č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, § 2.
25
Hofbauer, B. Cit. dílo, s. 86.
26
Vyhláška MŠMT č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, § 4.
27
Socialia 2000. Mládež a volný čas. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 10. a 11. října 2000. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, s. 110-111.
28
Metodika pro podporu tvorby školního vzdělávacího programu ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání – pracovní verze. Praha: NIDM, 2006, s. 20-21.
29
Šmahel, I. Osobnost pedagoga volného času. In Spousta, V. et al. Teoretické základy výchovy ve volném čase. 1. vyd.Brno: Masarykova Univerzita, 1994, s.135.
30
Spousta, V. Kapitoly z pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s. 7.
31
Zákon č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, § 24.
32
Pávková, J. et al. Pedagogika volného času. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2002, s. 126.
33
Metodika pro podporu tvorby školního vzdělávacího programu ve školských zařízení pro zájmové vzdělávání – pracovní verze. Praha: NIDM, 2006, s. 7.
34
Výukové programy v činnosti středisek a mládeže. Praha: IDM MŠMT, 2003, s. 1.
35
Obst, O. Základy managementu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, s. 20.
pro
volný
čas
dětí
77
LITERATURA BÁRTOVÁ, J. Prevence není nikdy dost. Praha: Sportpropag, a.s., 1996. Bez ISBN.
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje. Brno: Krajský úřad, 2006. Bez ISBN.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Paido, 1999. ISBN 8085931-79-6.
HÁJEK, B. a kol. Děti, vedoucí a volný čas. Praha: IDM MŠMT, 2004. ISBN 8086784-06-1.
HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178927-5.
HOLOUŠKOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0458-3.
KLAPILOVÁ, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996. ISBN 80-7067-669-8.
KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. et al. Člověk, prostředí, výchova. K otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, 2001. ISBN 80-7315-004-2.
MACEK, M., TUČEK, J. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání 3. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2003. Bez ISBN.
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-771-X. Metodika pro podporu tvorby školního vzdělávacího programu ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání – pracovní verze. Praha: NIDM, 2006. Bez ISBN.
78 Mládež v České republice na přelomu tisíciletí. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2003. Bez ISBN.
Národní strategický plán protidrogové prevence u dětí a mládeže. Praha: MŠMT, 1999. Bez ISBN.
NĚMEC, J. a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky a volného času pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2002. ISBN 80-7315-012-3.
NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách. Praha: Sportpropag, a.s., 1996. Bez ISBN.
NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Prevence problémů působených návykovými látkami. Praha: Besip MV. Bez ISBN.
NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Zásady efektivní primární prevence. Praha: Sportpropag, a.s., 1999. Bez ISBN.
OBST, O. Základy managementu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0677-2.
PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy výchovy mimo vyučování a zařízení volného času. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-711-6.
POKORNÝ, V., TELCOVÁ, J., TOMKO, A. Prevence sociálně patologických jevů. 3. , rozš. vyd. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky r.s. Brno, 2003. ISBN 80-86568-04-0.
POLÁČEK, M., FORÝTKOVÁ, D. Systém prevence sociálně patologických jevů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-85783-65-7.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-772-8.
79 Socialia 2000. Mládež a volný čas. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Hradci Králové 10. a 11. října 2000. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001. ISBN 80-7041-760-9.
SPOUSTA, V. et al. Teoretické základy výchovy ve volném čase. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80-210-1007-X.
SPOUSTA, V. et al. Kapitoly z pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1274-9.
SPOUSTA, V. et al. Vádemékum autora odborné a vědecké práce (se zaměřením na práce pedagogické). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-2387-2.
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2005. Bez ISBN.
Střediska pro volný čas dětí a mládeže. Souhrn metodických textů k vybraným problémům činnosti domů dětí a mládeže a stanic zájmových činností. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 1998. Bez ISBN.
ŠIMEK, D., KUBÁTOVÁ, H. Od abstraktu do závěrečné práce. 3., uprav. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0435-4.
Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2001. Bez ISBN.
Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Praha: MŠMT – odbor pro mládež, 2002. Bez ISBN.
Výchova a volný čas. Sborník příspěvků 1. mezinárodní konference o výchově a volném čase. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2006. ISBN80-7040-849-9.
80 Výukové programy v činnosti středisek pro volný čas dětí a mládeže. Praha: IDM MŠMT, 2003. Bez ISBN.
Další zdroje Prevence. Časopis občanského sdružení Život bez závislostí. Ročník 3, číslo 6. Praha: Coolish Press, 2006. ISSN 1214-8717.
Metodický pokyn MŠMT ČR č. 14514/2000 – 51 k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže.
Vyhláška MŠMT č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání.
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.
http://www.jmskoly.cz/
http://www.msmt.cz/
http://www.nidm.cz/
http://www.svcivancice.cz/
Archivní zdroje činnosti SVČ Ivančice.
81
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1: Struktura systému primární prevence zpracovaná na úroveň Jihomoravského kraje Příloha č.2: Dotazník pro žáky 1. stupně ZŠ Příloha č.3: Dotazník pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty SŠ
