MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky

Hodnocení sluchového vnímání u batolat s postižením sluchu Bakalářská práce

Brno 2016

Vedoucí práce: PhDr. Radka Horáková, Ph.D. Autor práce: Pavla Legerská

Prohlášení „Prohlašuji,

že

jsem

závěrečnou

práci

bakalářskou

vypracoval/vypracovala

samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

V Brně dne 28. března 2016

…………………………. Pavla Legerská

Tímto bych chtěla poděkovat paní PhDr. Radce Horákové, Ph.D. za její cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vedení mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Centru pro dětský sluch Tamtam, které mi umožnilo setkání s rodinami, které se zúčastnily mého výzkumu.

Obsah Úvod .................................................................................................................................. 1 1

Sluchová vada ............................................................................................................ 2 1.1

2

3

Etiologie sluchového postižení ........................................................................... 2

1.1.1

Vrozené vady sluchu ................................................................................... 2

1.1.2

Získané vady sluchu .................................................................................... 5

1.2

Možnosti diagnostiky ......................................................................................... 6

1.3

Sluchová protetika .............................................................................................. 9

1.3.1

Sluchadla ..................................................................................................... 9

1.3.2

Kochleární implantát ................................................................................. 11

Diagnostika .............................................................................................................. 15 2.1

Hodnocení sluchového vnímání ....................................................................... 15

2.2

Testové materiály v České republice ................................................................ 15

2.3

Testové materiály v zahraničí ........................................................................... 17

Hodnocení sluchového vnímání u batolat s postižením sluchu ............................... 23 3.1

Metodologie a cíle výzkumu ............................................................................ 23

3.2

Charakteristika zkoumaného vzorku ................................................................ 24

3.3

Zpracování výzkumného šetření ...................................................................... 25

3.4

Přínos výzkumu ................................................................................................ 43

Závěr ............................................................................................................................... 47 Shrnutí ............................................................................................................................. 49 Summary ......................................................................................................................... 49 Zdroje .............................................................................................................................. 50 Seznam tabulek a grafů a příloh ...................................................................................... 54 Přílohy ............................................................................................................................. 55

Úvod Každoročně v České republice přibývá dětí, které podstoupí kochleární implantaci. Jedná se tedy o velmi aktuální téma. Věk při implantaci se snižuje, a proto je potřeba upravit jednak medicínské postupy, diagnostické materiály, hodnotící škály, ale také následnou péči. V České republice jsou od roku 2013 celkem čtyři centra kochleárních implantací. Současným trendem je implantace bilaterální, která umožňuje získat ještě větší benefity z implantace. Se zvýšením počtu implantovaných dětí, ale vzniká specifická skupinka jedinců. Nesmíme zapomínat, že jejich slyšení pomocí kochleárního implantátu (dále KI) je zcela odlišné od slyšení zdravým sluchovým ústrojím. Tito jedinci jsou někde na pomezí mezi slyšícími a neslyšícími. Je proto třeba se jim věnovat. Tato bakalářská práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola je věnována obecně sluchové vadě. Zaměřuji se zde na etiologii sluchového postižení, diagnostické testy využívané v České republice a na aktuální možnost sluchové protetiky. Druhá kapitola popisuje dostupné testové a hodnotící materiály jednak v České republice, ale hlavně v zahraničí. Hodnotících materiálů je velké množství, většina z nich však zatím bohužel nebyla přeložena do českého jazyka. Výjimkou je dotazník IT MAIS, který byl použit v poslední části bakalářské práce, výzkumu. Ve výzkumné části byl použit kvalitativní výzkum, pozorování a rozhovor. Cílem výzkumu bylo zhodnotit sluchové vnímání u batolat s postižením sluchu za pomoci dotazníku IT MAIS. Dotazník byl vydán firmou Advanced Bionics, která je jednou z firem nabízející kochleární implantáty. Výzkumu se zúčastnilo celkem 6 rodin. Děti byly ve věku 15 až 36 měsíců v době prvního dotazování. U čtyř rodin proběhlo setkání z časových důvodů pouze dvakrát, u jednoho pouze dvakrát z důvodu dosažení maximálně možného počtu bodů. S poslední rodinou proběhlo setkání celkem třikrát. Vyplňování dotazníku probíhalo pravidelně v časovém rozmezí co tři měsíce. Ke zpracování této práce byla použita odborná literatura zabývající se sluchovou vadou, podklady od jednotlivých firem vyrábějících implantáty, a také společností nabízejících široké spektrum hodnotících materiálů a hodnotící škálu IT MAIS.

1

1

Sluchová vada

1.1

Etiologie sluchového postižení Sluchová vada může vzniknout v průběhu celého života, ale také již

v prenatálním stádiu. Jelikož sluchové postižení může být velmi rozmanité, také etiologie je různorodá a není vždy jednoznačná. Dle Strnadové (2002) nemůžeme určit příčinu sluchové vady až u 25 procent osob se sluchovým postižením. Sluchová vada také nemusí být trvalá, může být jen přechodná z důsledku poranění či nemoci. Mnohdy je však sluchová vada progresivní a dochází k postupnému zhoršování stavu sluchové percepce. Existuje mnoho dělení etiologie sluchových vad, obecně je však můžeme rozdělit na vady vrozené a získané. Toto základní dělení uvádí většina autorů, dále je pak rozvádí na základě různých kritérii. 1.1.1 Vrozené vady sluchu Tyto vady sluchu můžou být na základě genetických vad nebo jsou kongenitálně získané (Horáková, 2012). Genetické vady sluchu získá jedinec z genetické informace svých rodičů, jedná se tedy o vady dědičné nebo mutací některého z genů. Dle Hrubého (1998) bylo zjištěno více než 90 typů dědičných vad. Dědičné vady jsou velmi rozmanité od lehké nedoslýchavosti až po totální hluchotu či vady kombinované. Dědičné vady dělíme na autosomálně recesivně dědičné a autosomálně dominantně dědičné. „Pokud stačí jeden pozměněný gen v páru chromozómů, aby negativně ovlivnil vývoj sluchu, jedná se o gen dominantní. Pokud například matka předá svému dítěti gen s dominantní mutací, bude sluch dítěte ovlivněn, i když kopie genu od otce bude zcela v pořádku. Dalo by se to říci i tak, že pozměněná kopie matky je „silnější“, „má větší váhu“, než zdravá kopie od otce. Matka s dominantní mutací v genu nutném pro normální sluch bude sama mít sluchovou vadu“ (Jungwirthová [online]). Mnohem častěji je však sluchová vada recesivní (u 80-90 procent). To znamená, že jedinec musí mít mutaci na obou genech, aby se sluchová vada projevila. Tohoto jedince nazýváme homozygot. Pokud je jen jeden gen s recesivní mutací, označujeme jedince jako nosiče, neboli také jako heterozygot a sluchová vada se u něj neprojeví. Jedná-li se tedy o recesivní mutaci, mnohdy jedinec ani neví, že tuto mutaci má v genetické dispozici. U rodičů, kteří jsou 2

oba heterozygoti, což znamená, že jsou oba nositeli genu s recesivní mutací, je pravděpodobnost 25 %, že se jim narodí dítě se sluchovým postižením (Jungwirthová [online]). Dále můžeme genetické vady sluchu dělit na syndromové nebo nesyndromové (Novák, 2004). Jiní autoři používají název genetická vada nesyndromická (Horáková, 2012). Jak již názvy napovídají, pokud je sluchová vada jediným příznakem, jedná se o nesyndromovou genetickou sluchovou vadu. Zde můžeme například uvést sluchovou neuropatii nebo také mutaci genu GJB2 pro bílkovinu connexin 26. Tato mutace je nejčastější nesyndromickou autosomálně recesivní sluchovou vadou. Může se však projevit také jako dominantní, u které se také může jednat o syndromovou sluchovou vadu (dalším projevem je kožní onemocnění). „Některé studie ukazují, že i heterozygoti mohou mít velmi lehkou vadu sluchu. Možné je i to, že heterozygoti pro Cx26 jsou náchylnější k horšení sluchu způsobeného věkem. Zatím pro to však neexistuje jasný důkaz. Možným vysvětlením by mohlo být, že jeden funkční gen GJB2 zajišťuje tvorbu connexinu 26, ale ne v množství, v jakém jej produkují dva funkční geny GJB2“ (Jungwirthová [online]). V různých koutech světa je typický jiný typ mutace genu GJB2, který má poruchu v různých částech genu. Mutace tohoto genu zpravidla způsobuje těžkou nedoslýchavost nebo praktickou hluchotu. V dnešní době je již možné pomocí vyšetření plodové vody vyšetřit DNA. Vědci už jsou tedy schopni jednak vady sluchu v některých případech odhalit už v průběhu těhotenství, ale hlavně při umělém oplodnění použít pouze ty buňky, kde se sluchové postižení nevyskytuje v genotypu (Horáková, 2012). U syndromových vad sluchu je sluchové postižení jedním z více symptomů. Je popsaných 30 syndromů, kdy je přítomna i určitá sluchová vada. Sluchová vada může být spojena například s anomálií zevního ucha, somatickým postižením, očním vadou a dalšími. (Novák, 2004). I syndromové vady sluchu můžeme rozdělit na autosomálně dominantně dědičné a autosomálně recesivně dědičné. Mezi nejznámější a nejrozšířenější syndromové vady sluchu řadíme Usherův syndrom, Pendredův syndrom, Teacher - Collinsnův sydrom, Waardenburgův syndrom, Sticklerův syndrom, CHARGE syndrom.

3

Usherův syndrom Jedná se o syndrom, který se dědí autozomálně recesivně. Je to spojení sluchového a zrakového postižení. Zatímco sluchová vada se projeví velmi brzy (již v raném dětství nebo je vrozená), zrakové postižení se objeví až později. Nejčastějším typem zrakového postižení je zúžení zorného pole, které vede k šerosleposti a světloplachosti (Vokurka, 2004). Dle závažnosti sluchové a zrakové ztráty se dále Usherův syndrom dělí na čtyři typy (Lorm [online]). Pendredův syndrom Tento syndrom se projevuje poruchou funkce štítné žlázy a poruchou sluchu. Sluchové postižení je vrozené, špatná funkce štítné žlázy se však projeví až později, zpravidla v pubertě. Silné podezření na Pendredův syndrom je u pacientů s abnormalitami vnitřního ucha a u jedinců se sluchovým postižením, kteří trpí závratěmi (Pendred [online]). Waardenburgův syndrom Jedná se o autozomálně dominantně dědičnou poruchu, která se projevuje pigmentovými skvrnami na kůži, papouščím nosem, srostlými prsty na horních i dolních končetinách, poruchami očního bulbu (nadměrné zvětšení, daleké postavení očí od sebe) a výrazně hustým obočím (Vokurka, 2004). Sticklerův syndrom Mezi projevy tohoto syndromu se řadí vady očí, kloubů a sluchu. Oční vada se zpravidla projeví již v raném dětství. V pozdějším věku se projeví i další příznaky. Nejvíce poškozené jsou kyčelní a kolenní klouby. Syndrom se dědí jednak autosomálně recesivně, tak dominantně, záleží na typu mutace genu (Vokurka, 2004). CHARGE syndrom Název tohoto syndromu je složený z počátečních písmen symptomů, které se u něj nejčastěji vyskytují. Pod písmenem C se skrývá coloboma, což jsou vady zavírání oka a rozštěp. H znamená heart deffects, což jsou srdeční vady. Písmeno A označuje choanal atresia, blokované nebo zúžené choanální kanálky umožňující dýchání nosem. Růst, ale také psychický vývoj je zasažený, R tedy jako retardace. G - genitourinary 4

problems, označuje problémy s genitáliemi a močovými cestami. Velmi častým symptomem jsou sluchové vady, které jsou zahrnuty pod písmenem E - ear abnormalities and hearing loss. Tyto symptomy nejsou jediné, může se jich vyskytovat celá řada. Nejčastěji to jsou problémy s příjmem potravy, dýchání, správnou tvorbou řeči a infekce středouší (Dobromysl [online]). Kongenitálně získané vady jsou vady, které vznikly na základě působení negativních vlivů na plod v průběhu těhotenství či při porodu. Těmto vlivům říkáme teratogenní. Můžeme je rozdělit dle doby působení na prenatální (období těhotenství) a perinatální (porod). Plod je velmi citlivý a to zejména do prvního trimestru gravidity, což je prvních 12 týdnů těhotenství. Nejčastějšími příčinami vad, a to ne jen sluchových, bývají onemocnění matky (toxoplazmóza, cytomegalovirus, syfilis, AIDS, diabetes, rubeola-zarděnky, spalničky) (Horáková, 2012). Mnohdy se ani nemoc u matky nemusí projevit, ale na plod má negativní dopad. Dalšími teratogenními vlivy jsou ozáření či užívání ototoxických léků, alkoholu a drog. „Pokud matka v těhotenství nadměrně požívá alkohol, dojde u plodu k tzv. fetálnímu alkoholovému syndromu, jehož příznakem jsou percepční sluchové vady“ (Muknšnáblová, 2014, str. 22). Rizika při porodu uvádí Lejska (2003): protrahovaný porod, asfyxie, nízká porodní hmotnost (pod 1500g), vlásečnicové krvácení do labyrintu, Rh-inkompabilita či novorozenecká žloutenka.

Alexej

Novák

(2004)

dále

uvádí

hypoxii

a

porodní

traumata.

U nedonošených je výskyt sluchové vady 30:1000 narozených dětí. Také přenášení dítěte nemá dobrý vliv na jeho vývoj, jelikož placenta již nemá dostatečné vyživovací schopnosti (Muknšnáblová, 2014). 1.1.2 Získané vady sluchu Získané vady sluchu můžeme dále dělit dle doby vzniku. Důležitým milníkem je zafixování řeči, ke kterému dochází kolem 6. roku. Zda vznik sluchového postižení byl před fixací nebo po, má velký vliv na jedince a jeho komunikační schopnosti. Dle stupně sluchového postižení, doby vzniku a doby kompenzace, může dojít jen k opoždění vývoje řeči, ale také k defektnímu vývoji (Lejska, 2003). Prelingválně získané vady sluchu Takto označujeme vady sluchu, kdy k vadě došlo před fixací řeči. Toto období se uvádí zhruba do 6 let. Nejčastější příčinou jsou choroby dítěte. Například zánět 5

mozkových blan, příušnice, herpetické infekce, meningitida, onemocnění centrálního nervového systému. Samostatný zánět středouší již v dnešní době sluchovou vadu zpravidla nezpůsobuje. Pokud však dítě těmito záněty trpí často, dojde k porušení ušního bubínku, a tím pádem i ke sluchové vadě. Dalšími z příčin sluchového postižení mohou být úrazy v oblasti hlavy nebo mechanické poškození mozku (Horáková, 2012). Postlingválně získané vady sluchu Mezi postlingválně vzniklé sluchové vady řadíme ty vady, které vznikly po fixaci řeči v průběhu celého života. Stejně jako u prelingválně vzniklých vad zde řadíme úrazy hlavy a poškození mozku (Horáková, 2012). Dle Skákalové (2011) dlouhodobé vystavování sluchové zátěži (v pásmu 80-90 dB) může nenávratně poškodit sluchové buňky. Silný intenzivní zvuk způsobí traumatickou destrukci, kde následně vzniká nefunkční jizva, což způsobuje sluchovou vadu, tzv. akustické trauma. Do této kategorie také řadíme presbyakuzii (stařecká nedoslýchavost). Ta vzniká z důsledku postupného odumírání sluchových buněk. Dalšími příčinami mohou být nádory, srůsty nebo roztržení řetězů kůstek, poruchy provzdušnění středoušní dutiny atd. (Lejska, 2003). Toxické látky mohou být také jednou z příčin vzniku sluchové vady.

1.2

Možnosti diagnostiky Diagnostika sluchového postižení je velmi důležitá. Čím dříve je sluchová vada

odhalena, tím dříve může dojít ke kompenzaci a následné péči. Zvláště u malých dětí se včasnou diagnostikou zabrání stagnovaní vývoje, a to nejen sluchového a řečového, ale celkově psychomotorického. Také po stránce ekonomické je výhodné vadu odhalit co nejdříve, protože následná péče je efektivnější, a tím pádem trvá kratší dobu. Pro včasnou diagnózu sluchové vady se využívá screening sluchu, který by se měl provádět hned po narození. V České republice byl vydán v roce 2012 metodický pokyn a výkon je hrazen pojišťovnou. Zatím ale stále není povinně zaveden celoplošně. Toto vyšetření se provádí ve spánku, do druhého dne od narození, pomocí měření výbavnosti otoakustických emisí. Automaticky u každého novorozence se toto vyšetření provádí pouze ve vybraných porodnicích a to zpravidla ve větších městech. Celoplošně se například provádí v Moravskoslezském a Pardubickém kraji. V jiných případech se sluch testuje pouze u rizikových těhotenství s podezřením na možnost výskytu sluchové vady. Kromě některých porodnic, je možné vyšetření provést v nemocnicích nebo ORL

6

ambulancích. Pokud u dítěte se sluchovou vadou není proveden screening sluchu, je zpravidla vada odhalena až mezi 2. a 4. rokem. „Je-li s rehabilitací sluchu započato až v tomto věku, nelze očekávat optimální výsledky, protože centrální struktury sluchové kůry jsou již částečně „zablokovány“ jinými informacemi. Včasná rehabilitace sluchu může naopak maximálně snížit negativní dopad sluchové vady na jedince a vytvořit podklady pro „normální rozvoj“ dítěte. Hluchota, těžká nebo středně těžká nedoslýchavost by měla být diagnostikována v optimálním případě do 6. měsíce věku, rehabilitace oboustrannými závěsnými sluchadly by měla začít od 6. měsíce, implantace kochleárního implantátu, je-li indikována, by měla proběhnout mezi 1. a 2. rokem“ (Pediatrie pro praxi [online]). Federace rodičů a přátel sluchově postižených za podpory Nadace SIRIUS zorganizovala projekt na zvýšení povědomí o sluchovém screeningu u odborné i laické veřejnosti s názvem Nastartování systému včasné diagnostiky s přímo navazující následnou péčí pro děti se sluchovým postižením a jejich rodiny (Tamtam [online]). Prvním krokem při vyšetřování sluchové vady je provedení otoskopie (foniatr pohledem vyšetří zevní část ucha a bubínky a to z důvodu možnosti ucpání zvukovodu ušním mazem). Pokud je zvukovod pohledově v pořádku, existují, dle Lejsky (1994), dvě možnosti vyšetřovacích metod. První jsou subjektivní zkoušky sluchu a druhé objektivní audiometrie. Hlavním rozdíl je v nutnosti spolupráce vyšetřovaného (Horáková, 2012). Při subjektivních zkouškách sluchu je potřeba spolupráce vyšetřovaného. Tato vyšetření je dítě schopno zvládat zhruba od 3 až 4 let. Mezi subjektivní zkoušky sluchu řadíme klasikou zkoušku sluchu a subjektivní audiometrii. Existuje však varianta i pro děti již od 6 měsíců do 2 až 3 let. Toto vyšetření se nazývá VRA. Klasická zkouška sluchu je orientační a je založena na předříkávání slov, které vyšetřovaný opakuje. Zaměřujeme se na vzdálenost mezi vyšetřovaným a vyšetřujícím, při které byl vyšetřovaný ještě schopen slova opakovat. Slova jsou volena tak, aby obsahovala hlásky hlubokofrekvenční i vysokofrekvenční, a jsou vyslovována nahlas i šeptána. Subjektivní audiometrii můžeme rozdělit na prahovou tónovou audiometrii a slovní audiometrii. Tónová audiometrie se vyšetřuje pomocí audiometru ve zvukově izolované místnosti. Vyšetřovanému zkoumáme sluch jednak při vzdušném vedení (tóny pouštěny do sluchátek), ale také při kostním (vibrátor za boltcem). Pokud tón uslyší, zmáčkne tlačítko. Cílem je zjistit nejnižší slyšitelnou intenzitu tzv. práh sluchu na různých 7

frekvencích (Horáková, 2012). Při slovní audiometrii se používá sestava 100 slov, která jsou rozdělena na dekády po 10 slovech. Slova jsou jednoslabičná, dvouslabičná a víceslabičná a opět, stejně jako u klasické zkoušky sluchu, musí obsahovat slova s hláskami hlubokofrekvenčními i vysokofrekvenčními. První skupina slov je o intenzitě 10 dB, postupně intenzitu zvyšujeme a zaznamenáváme slova, která vyšetřovaný zopakoval bez chyby. Vyšetřujeme každé ucho zvlášť (Lejska, 1994). Výsledky jsou zaznačeny do audiogramu. „Práh vzdušného vedení značíme červenými kroužky pro pravé ucho, modrými křížky pro levé ucho. Kostní vedení je dnes většinou značeno šipkami. Vzdušné vedení spojujeme plnou čarou, kostní čárkovaně“ (Novák, 1994, str. 13). VRA (Visual reinforcement audiometry), v České republice známá pod zkratkou VPA, tedy vizuálně posílené audiometrie, spojuje zvuk se zrakovým podnětem. Osvětlené hračky či video jsou umístěny po levé i pravé straně tak, aby dítě sedělo v úhlu 90˚ od každé z nich. Po zaznění tónu, ve volném poli či do sluchátek, se dítě musí otočit směrem, ze kterého se zvuk ozývá a v ten moment se rozsvítí pohybující se hračka (Childrens [online]). Tyto hračky jsou zpravidla umístěné v černé krabici a nejdou vidět, dokud nejsou podsvíceny. Zpočátku je někdy nutné dítě nasměrovat, ale později se již při zaznění otáčí a hledá již známý zrakový podnět. Jako u klasické audiometrie se zjišťují prahové hodnoty slyšení. Při tomto testu je přítomný jednak rodič, který má dítě zpravidla na klíně a dva odborníci. Jeden je přímo v místnosti s dítětem a snaží se ho upoutat nějakou činností. Druhý sedí ve vedlejší místnosti, kde je jednosměrné sklo, pouští zvuky, obraz a zaznamenává reakce dítěte (VRA and PLAY Audiometry [online]). Objektivní zkoušky sluchu nevyžadují aktivní spolupráci vyšetřovaného. Můžeme je tedy použít u malých dětí do 3 let, nebo u starších, které nejsou schopny spolupracovat z různých důvodů (snížený intelekt, vada řeči…) (Novák, 1994). Řadíme zde tympanometrii, již dříve zmiňované otoakustické emise, BERA, SSEP a NN-ABR. Tympanometrie měří tlak v okolí bubínku a na základě stavu tlaku ve středoušní dutině je možno určit diagnózu. Výsledkem je tympanometrická křivka (Horáková, 2012). Toto měření je dle Hrubého (1998) mnohem přesnější než tónová audiometrie při diagnostice převodních vad. Vyšetření otoakustických emisí je jednoduché vyšetření, které je prováděno ve spánku, protože je potřeba, aby pacient byl v klidu. Sonda přístroje se zavede do zvukovodu a poté měří odpověď vláskových buněk 8

na

vyvolaný zvukový podnět. Pokud sonda naměří odpověď, znamená to,

že otoakustické emise jsou výbavné a sluch je tedy s největší pravděpodobností v pořádku. Pokud však je výsledkem nevýbavnost těchto emisí, je důležité se tím dále zabývat. Prvním krokem je opakování vyšetření. První negativní výsledek ještě zdaleka nemusí znamenat, že má dítě sluchovou vadu. Důvody pro nevýbavnost můžou být také například ušní maz, výskyt plodové vody ve středouší nebo dítě v průběhu vyšetření nebylo v naprostém klidu. Rescreening, tedy kontrolní vyšetření, by mělo být provedeno zhruba měsíc po porodu (4-6 týdnů) (Pediatrie pro praxi [online]). Následně se provádí vyšetření BERA. Jelikož je potřeba naprostého klidu při vyšetřování, provádí se toto vyšetření buďto v přirozeném spánku, ale to pouze u velmi malých dětí, nebo ve spánku umělém. Pomocí elektrod zkoumáme odpovědi mozkového kmene.

1.3

Sluchová protetika V dnešní době technického pokroku se i lidem se sluchovým postižením

naskytuje možnost využívat čím dál tím více kompenzačních pomůcek, které jim jednak mohou pomoci ke slyšení mluvené řeči, ale také jim mohou usnadnit situace v běžném životě. Při výběru kompenzační pomůcky je důležité důkladně zvážit jejich vhodnost dle typu a stupně sluchové vady. Nejobtížnější situace zpravidla bývá u malých dětí, kterým byla diagnostikována sluchová vada. U těchto jedinců je však správná rehabilitace a kompenzace nesmírně důležitá a ovlivní jejich celkový vývoj. Jeřábková (2006) sluchovou protetiku klasifikuje podle prvotního účelu na pomůcky pro kompenzaci sluchové ztráty, vibrotaktilní a elektrotaktilní pomůcky, pomůcky pro signalizaci, pro poslech televize a pomůcky pro komunikaci na dálku. Do pomůcek pro kompenzaci sluchové ztráty se řadí sluchadla a kochleární implantáty (Bendová, Jeřábková, Růžičková, 2006). 1.3.1 Sluchadla Sluchadla se nejčastěji využívají u jedinců s lehkým až těžkým sluchovým postižením. Hlavní funkcí sluchadla je zesílit a modulovat zvukový vjem. Sluchadla jsou schopna zesílit jen dané frekvence, tyto problémové frekvence foniatr zjistí na základě předchozího vyšetření. Sluchadla dle Jeřábkové (2006) se skládají z mikrofonu (Přijímá zvuky z okolí a mění je na elektrický signál. Existuje také mikrofon směrový, který přijímá zvuky jen 9

z určitého směru.), zesilovače, reproduktoru, ušní tvarovky (Zabraňuje zpětnému průchodu zvuku od bubínku do zvukovodu a opět do mikrofonu, což způsobuje pískání sluchadel.), zdroje (baterie či akumulátor), přepínače M-MT-T (Využívá se pro přepínání na poslech přes indukční snímač.), hadičky (Propojuje mikrofon a tvarovku.), regulátoru hlasitosti (Slouží pro nastavení hlasitosti. Moderní sluchadla jsou však již schopná si hlasitost nastavovat sama automaticky.) a indukčního snímače (Lze využít například při telefonování nebo v prostorách vybavených indukční smyčkou, kdy signál jde přímo do sluchadla a tím pádem je příjem bez okolních nežádoucích šumů a hluku). Dělení sluchadel dle Havlíka (2007) 1)

Dle způsobu zpracování akustického signálu

a)

Sluchadla analogová

b)

Sluchadla digitální V minulosti se využívala sluchadla analogová, ta byla nahrazena modernějším

typem digitálním. Někteří lidé však stále využívají sluchadla analogová a to hlavně z ekonomických důvodů. 2)

Dle charakteru přenosu zvuku

a)

Přenos vzduchem

b)

Přenos kostí Sluchadla, která zvuk přenášejí vzduchem, fungují na principu akustické

energie, která rozkmitá bubínek. Zatímco při přenosu kostí, je elektrický signál ze zesilovače přenesen na vibrátor umístěný na spánkové kosti a signál je přenesen až do vnitřního ucha, kde dochází k rozvlnění nitroušní kapaliny. 3)

Dle tvaru

a)

Sluchadla zvukovodová (1) CIC – Completely In the Canal (2) ITE – In The Ear (3) ITC – In the Concha

b)

Sluchadla závěsná

c)

Sluchadla kapesní

d)

Sluchadla brýlová 10

e)

Sluchadla ukotvená do kosti Baha Sluchadla zvukovodová jsou vyráběna vždy na míru a vkládají se přímo

do zvukovodu. Tyto sluchadla mají nejvhodnější akustické vlastnosti, kvůli své malé velikosti však nemohou mít tak výkonný reproduktor jako sluchadla závěsná. Jsou tedy zpravidla využívány pro korekci lehčích sluchových vad. Tyto sluchadla se liší ve tvaru a velikosti. Typ CIC je natolik ukryt ve zvukovodu, že lze vidět pouze nylonovou strunu s plastovou kuličkou, která slouží k vytažení sluchadla ze zvukovodu. Typ ITE je výkonnější než předchozí typ, zasahuje však do vchodu zvukovodu a lze ho vidět. ITC je ještě větší. U zvukovodových sluchadel však platí, že čím jsou větší, tím mají větší kapacitu baterie a výkonnější elektroniku, bohužel však na úkor toho, že jsou viditelnější. Nejsou vhodná pro všechny jedince a jsou velmi náročná na údržbu. Opakem toho jsou sluchadla závěsná, která mají vyšší výkon i výdrž a jsou velmi jednoduchá na údržbu. Sluchadlo Baha je založeno na kostním vedení, kdy titanový implantát je operativně zaveden do spánkové kosti. Sluchadla kapesní a brýlová se v dnešní době už skoro nepoužívají (Havlík, 2007). Mezi nejznámější a nejpoužívanější výrobce sluchadel patří Widex, Siemens, INTERTON a Oticon. Novák (1994) uvádí osm kroků postupu vyšetření nedoslýchavého klienta a předpisu sluchadla. Nejprve je potřeba zjistit podrobnou anamnézu a to zejména u dětí a podstoupit základní ORL vyšetření. Dále je potřeba audiometrické vyšetření. U malých dětí, které ještě nejsou schopny spolupracovat, se provádí vyšetření BERA (do 3-4 let). Dalším bodem je rozhodnutí o léčbě, doporučení protetické péče, ale také zvážení

možnosti kochleárního implantátu.

Výběr vhodného typu sluchadla

a subjektivní posouzení sluchadla pacientem. Foniatr musí opět provést audiometrii ve volném poli a v šumu, aby zhodnotil vhodnost sluchadel a případné další rehabilitaci. Při nastavování je potřebná kontrola u foniatra. I přesto, že někteří pacienti sluchadla dostanou, ne vždy je pak následně používají. Zpravidla se jedná o jedince s presbyakuzií. Důvody k nevyužívání jsou často psychické bloky, stud, nepřiznání si problému či malá informovanost, jak se sluchadlem zacházet a podobně. 1.3.2 Kochleární implantát Kochleární implantát je určen jedincům s oboustranným těžkým sluchovým postižením nebo s praktickou hluchotou. „Kochleární implantát dráždí implantovanými dvaadvaceti (resp. čtyřiadvaceti) elektrodami přímo zakončení sluchového nervu 11

v kochleji; tzn., že nepracuje na principu zesílení zvukového podnětu jako sluchadlo, ale na principu speciálního kódování zvukového podnětu a jeho převádění elektrickou cestou ke sluchovému nervu“ (Svobodová, 2005, str. 7). Implantát se skládá z vnější a vnitřní části. Vnější část je složena z mikrofonu, řečového procesoru a vysílací cívky. Vnější část se podobá tvarem závěsnému sluchadlu. Funkcí řečového procesoru je přijmout zvuk z mikrofonu a převést ho na kódové signály, které jsou dále přeneseny přes cívku do vnitřní části kochleárního implantátu, přesněji do přijímače. Vnitřní část kochleárního implantátu se tedy skládá z přijímače a svazku 22 elektrod, který se zavádí do hlemýždě (Jeřábková, 2006). Zavedení může být do délky 19 až 30 milimetrů. Elektrody jsou zde rozmístěny tak, aby stimulace byla jak u vysokých tónů (začátek hlemýždě), tak u nízkých (konec hlemýždě) (Hrubý, 1998). Jak již bylo zmíněno, kochleární implantát je určen pro jedince s těžkým sluchovým postižením, kde využití sluchadel dostatečně nekompenzuje sluchovou ztrátu. Kandidáti na kochleární implantát však musí splňovat i další kritéria. Nejprve jsou podrobeni důkladným vyšetřením. Konkrétně se jedná o vyšetření audiologické, foniatrické, psychologické a logopedické. Mezi audiologická vyšetření, která jsou potřeba u kandidáta provést, patří měření otoakustických emisí, vyšetření třmínkových reflexů, evokovaných kmenových potenciálů a ustálených kmenových potenciálů. Pokud se jedná o dítě, je důležité tato vyšetření opakovat a důkladně zvážit vhodnost kochleárního implantátu také na základě rozvoje řeči a dalších schopnostech dítěte. Kromě důkladné diagnózy sluchového postižení, je nutné pediatrické, neurologické, oční vyšetření a magnetická rezonance, pro vyšetření vnitřního ucha. Jelikož se jedná o chirurgický zákrok, je nutný celkový dobrý zdravotní stav. Pokud je kandidátem na kochleární implantát dítě, musí tým centra kochleárních implantací vzít v potaz také rodinou situaci dítěte. Po operaci totiž začíná nejtěžší část. Je potřeba, aby se dítě naučilo kochleární implantát využívat a rozvíjet své sluchové a komunikační dovednosti, a proto práce a aktivita rodiny je velmi důležitá (Fakultní nemocnice Ostrava [online]). „Dalšími předpoklady pro výběr kandidáta jsou: celodenní užívání výkonných sluchadel, systematická rehabilitace sluchu a řeči, důsledně prováděná sluchová cvičení, přirozené vedení dítěte k odezírání známých slov a postupné rozšiřování slovní zásoby podle schopností a věku dítěte“ (Holmanová, 2002, str. 62). Čím dříve je dítě implantováno, tím menší dopad bude mít sluchová ztráta na jeho 12

vývoj. Dítě by mělo být implantováno ideálně půl roku od stanovení diagnózy. Pokud je zde však riziko kostnatění hlemýždě, na základě něhož by byl později neprůchodný, je operaci potřeba provést co nejdříve (Holmanová, 2002). Mnohé publikace uvádějí ideální věk pro implantaci mezi 2 a 4 rokem. V dnešní době se však díky dřívější a přesnější diagnóze věk implantovaných dětí snižuje až na 1 rok. V České republice momentálně existují čtyři centra kochleárních implantací. První centrum vzniklo v roce 1993 v Pražské fakultní nemocnici Motol na ORL klinice 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Další centrum bylo zřízeno na Klinice otorhinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Karlovy Univerzity při Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Fakultní nemocnice Motol (1. LF UK a FN v Motole [online]). V roce 2013 byla otevřena další dvě centra kochleárních implantací. První se nachází na Klinice dětské ORL Fakultní nemocnice Brno a druhé ve Fakultní nemocnici na Otorinolaryngologické klinice v Ostravě. Tato centra spolupracují se Speciálně pedagogickým centrem a se školami pro sluchově postižené, kde je dětem poskytnuta následná rehabilitace a podpora (Fakultní nemocnice Ostrava [online]). V minulosti museli zájemci o oboustranný implantát jezdit na tuto operaci do zahraničí, ale od léta roku 2014, kdy byla provedena tato operace i v Brně, již mohou tuto operaci absolvovat v České republice. Počet uživatelů kochleárních implantátů roste každým rokem, a proto se také na trhu objevuje čím dál tím více firem s nabídkou tohoto zboží. Nejznámější a nejčastěji používaný je Nucleus od australské firmy Cochlear. Další známé značky jsou například Med-El a Advanced Bionics. Výsledky implantace i následná péče se liší u každého jedince. Nejčastěji jsou uživatelé schopni rozumět mluvené řeči i bez pomoci odezírání. Méně početnou skupinkou jsou jedinci, kteří jsou schopni bez problému telefonovat, ale bohužel existují i lidé, kde kompenzace sluchové vady kochleárním implantátem nebyla úspěšná (1. LF UK a FN v Motole [online]). Pro hodnocení úspěšnosti kochleární implantace se v cizině například využívá baterie testů NAEP (viz kapitola Testové materiály v zahraničí). Za 4 až 6 týdnů po operaci, kdy se nechává rána zahojit, je poprvé zapojena také vnější část kochleárního implantátu a začíná se s programováním řečového procesoru. Elektrody se nastavují tak, aby jejich stimulace byla optimální pro daného uživatele (Nosková, 2013). Nastavování je velmi důležitý, ale složitý proces. Dítě by na něj mělo 13

trénovat již před implantací. Je důležité, aby byly nacvičeny podmíněné reakce na zvukové podněty. Dítě si nejprve napomáhá zrakovou a hmatovou kontrolou. K nácviku je například, dle Holmanové (2002), vhodný hlasitý bzučák se světelnou kontrolkou, kdy po zaznění bzučáku následuje akce, například autíčko spustíme po dráze. Postupně podmíněné rekce trénujeme bez zrakové kontroly. Všechny aktivity musí být přizpůsobeny věku a schopnostem dítěte. Pro určování intenzity zvuku, by mělo být dítě seznámeno s pojmy nic, málo, dobře, moc. K nácviku je dobré použít obrázky se znázorněním. Při nastavování již dítě bude zvyklé na tyto pojmy. Z počátku dítě není schopné přesně reagovat, a proto je třeba se řídit chováním dítěte. Cílem je zjistit, kdy je schopno zvuk zaslechnout a kdy už je zvuk příliš hlasitý. Postupně se tak vytváří tzv. mapa. „Optimálně a přesně nastavená „mapa“ zajišťuje, aby dítě slyšelo i tiché zvuky a aby mu žádný hlasitý zvuk nebyl nepříjemný“(Holmanová, 2002, str. 67). V prvním roce se nastavování provádí zhruba desetkrát. Postupně jsou intervaly mezi nastavováním delší, až do té fáze, kdy se kontroluje nastavení ročně nebo co dva roky. Kromě navštěvování inženýra, který provádí nastavování, je důležité, aby dítě začalo navštěvovat logopeda a zahájilo tak rehabilitaci (Holmanová, 2002). Pro denní kontrolu funkčnosti implantátu je dobré využívat Lingových zvuků (viz kapitola Testové materiály v zahraničí).

Shrnutí: První kapitola je rozdělena na tři hlavní části. První část pojednává o etiologii sluchových vad. Dělíme je na vady vrozené a získané. Jsou zde vysvětleny pojmy jako prelingválně a postlingválně vzniklé vady sluchu a několik základních syndrom, kde je přítomna i sluchová vada. Druhá část je zaměřena na diagnostiku sluchových vad. Jsou zde vypsány a vysvětleny základní vyšetřovací metody. Poslední část popisuje sluchovou protetiku. Hlavní pozornost je věnována sluchadlům a kochleárním implantátům. Jaké jsou jejich dostupné typy, podle čeho se dělí a jejich využití.

14

2

Diagnostika

2.1

Hodnocení sluchového vnímání Hodnotit sluchové vnímání u malých dětí je velmi obtížné. Nejčastěji je

hodnocení založeno na pozorování dítěte specialisty nebo rodiči, kteří s dítětem tráví nejvíce času. Medicína i výzkum se stále posouvají dopředu a děti se diagnostikují a následně implantují ve velmi nízkém věku. Proto je také potřeba, aby se hodnotící materiál uzpůsobil nejmenším klientům. Materiál musí zahrnovat také před řečové stádium a postupný vývoj dětské sluchové percepce a vývoj řeči. Výrobci kochleárních implantátů, ve spolupráci s odborníky, vytvářejí nejen testy, dotazníky a vzdělávací materiály, ale také aplikace do telefonu. Tyto aplikace jsou vytvořeny pro různé věkové kategorie a děti na nich můžou denně trénovat sluchovou percepci.

2.2

Testové materiály v České republice Množství hodnotících materiálů v České republice je značně omezené

a to hlavně v oblasti pro děti do 3 let. Materiály z ciziny nejsou přeložené a standardizované na českou populaci. Naštěstí v poslední době se pracuje na překladech hodnotících materiálů, které se již běžně užívají v cizině. Mezi ně patří například i dotazník IT MAIS, kterému je věnována samostatná část práce. Test Lingových zvuků a Jednotná měřítka vývoje z Listen, Learn and Talk jsou v dnešní době běžně užívána u dětí s postižením sluchu v České republice. Test Lingových zvuků Tento test obsahuje šest různých zvuků řeči a vytvořil ho kanadský specialista v oblasti mluvené řeči u dětí se sluchovou vadou Daniel Ling. Tyto zvuky byly vybrány tak, aby se zde vyskytovaly hlásky napříč celým řečovým spektrem. Konktrétně se jedná o „m“, „u“ (hlubokofrekvenční hlásky), „i“ (nízké i vyšší frekvence), „a“ (střední hláska), „s“ a „š“ (hlásky vysokofrekvenční). Tento test by měli rodiče či pedagog s dítětem provádět každý den, a to hlavně ihned po nasazení kompenzační pomůcky (sluchadel, kochleárního implantátu), postupně na každé ucho a poté obě uši zároveň. Jelikož cílem není, aby se dítě naučilo, jak jdou hlásky po sobě, ale pomocí sluchu je rozlišit, je nutné, aby byly předříkávány v náhodném pořadí. Výsledky se zapisují do záznamového archu. Cílem tohoto testu je odhalit, co dítě slyší a případně v čas 15

odhalit a upravit špatné nastavení pomůcky. Správné slyšení a diferenciace hlásek je nezbytně nutná pro další sluchový i řečový vývoj (Horáková in Bartoňová, Vítková, 2013). U nejmenších dětí vnímáme reakci na vyslovovanou hlásku jen jako ustrnutí v pohybu. U větších dětí, které však ještě nejsou schopné zopakovat danou hlásku, se spojují tyto hlásky s obrázky, předměty nebo pohybem. Hláska „a“ je reprezentována letadlem, „m“ zmrzlinou, „i“ myší, „u“ sovou, „š“ jako pšššt a „s“ hadem (Cochlear [online]). Jednotná měřítka vývoje z Listen, Learn and Talk Tyto škály jsou testovým dotazníkem vytvořeným firmou Cochlear. Tyto škály jsou v České republice hojně rozšířeny a užívají je například i ve středisku rané péče Tamtam. Jsou určeny pro děti využívající sluchadla nebo kochleární implantáty a zaměřují se na určité oblasti sluchového a řečového vývoje (Tamtam [online]). Tyto oblasti jsou: vývoj poslechu, receptivní a expresivní řeč, mluvený projev, poznávání okolního světa a sociální schopnosti v komunikaci. Škály uvádí typické fáze v těchto oblastech v rozmezí třech měsíců a to až do 48. měsíce. Výhodou těchto škál je, že rozlišují věk fyziologický a sluchový (od přidělení kompenzační pomůcky). Do záznamového archu se zaznamenává, kdy a jaké se objevují cíle a schopnosti a poté, kdy byly tyto cíle dosaženy. Autoři škál uvádí, že u dítěte diagnostikovaném před prvním rokem života, které vyrůstá v podnětném prostředí, lze očekávat dostatečnou úroveň sluchového vnímání i řeči před nástupem do školy (McDonell, 2010).

IT MAIS Tento dotazník byl vytvořen za účelem hodnocení sluchového vnímání u velmi malých dětí. Vychází z původní verze MAIS z roku 1991. Dotazník se zaměřuje na reakce dítěte ve známém prostředí na zvukové podněty. Skládá se z 10 otázek, které jsou bodově ohodnoceny (0-4). Více o tomto dotazníku bude zmíněno v následující kapitole (Hodnocení sluchového vnímání u batolat s postižením sluchu) (IT MAIS, 2000).

16

2.3

Testové materiály v zahraničí Množství testů a dotazníků využívaných v zahraničí je vysoké. Testy se liší dle

věku vyšetřovaného a v oblastech, které testují. Ve spojitosti se sluchovým postižením se nejčastěji jedná o testy zaměřené na sluchové vnímání a jeho vývoj, porozumění řeči, produkci řeči, výslovnost a celkový jazykový vývoj dítěte. P.E.A.C.H. Název P.E.A.C.H. znamená Parents’ Evaluation of Aural/Oral Performance of Children a vytvořily ho Teresa Ching a Mandy Hill. Tento dotazník vyplňují rodiče a předávají ho dál odborníkům, kteří se jich případně doptají na některé věci. Je určen dětem od jednoho měsíce a zaměřuje se na sluch, komunikaci a schopnost dítěte využívat sluchadla nebo kochleární implantáty. Pokud je dotazník vyplňován pravidelně, může sloužit jako ukazatel vývoje daného dítěte a může být důležitým pomocníkem při sestavování plánu intervence. Dotazník se skládá z 13 otázek, které jsou ohodnoceny body 0-4 (nikdy – zřídka – občas – často – vždy) dle četnosti výskytu u dítěte. Dotazník obsahuje otázky týkající se reakcí v hlučném i klidném prostředí. Jako příklad otázek můžeme uvést: jak často dítě reaguje na své jméno, je dítě schopno plnit jednoduché příkazy nebo jak často se dítě účastní konverzace. Výsledné body se sečtou a vyhodnotí, nejprve zvlášť otázky zaměřené na klidné prostředí a zvlášť na hlučné a nakonec vše dohromady. Výsledek se udává v procentech (Ching a Hill, 2005). ELF dotazník (Early Listening Function) ELF je dotazník od společnosti Oticon, určený pro děti od 4 měsíců do 3 let. Tento dotazník se využívá pro zjištění, zda je dítě schopné slyšet dané typy zvuků z různých vzdáleností v tichém nebo hlučném prostředí, bez zrakové kontroly. Jelikož děti se sluchovým postižením jsou zpravidla vnímavější, co se týče zrakových a taktilních podnětů, je třeba se při provádění dotazníku ujistit, že dítě nás nevidí, ani náš stín či necítí náš výdechový proud a jeho reakce jsou tedy čistě založeny na sluchovém vnímání. Doporučuje se hlučné prostředí vytvořit ve stejné místnosti, kde testujeme reakce v tiché prostředí, například zapnutím televize či rádia. Audiologové měří ztrátu sluchu pomocí vyšetřovacích metod, ale rodiče jsou s dítětem nejčastěji, a proto jsou nejschopnější v pozorování reakcí dítěte ve známém prostředí. Autoři uvádí termín „listening bubble“, což představuje prostor, ve kterém je dítě schopno slyšet 17

a reagovat na zvuky. Slyšící děti mají tento prostor větší než neslyšící, ale sluchová protetika tento prostor zvětšují. Tento dotazník se skládá z dvanácti různých zvuků, které produkují rodiče v různých vzdálenostech. Rodiče by měli daný zvuk vyvozovat vždy stejně hlasitě, jen měnit vzdálenost od dítěte. Vše se zapisuje do tabulky a z té se dá později orientačně určit, jakou frekvenci dítě slyší z jaké vzdálenosti. Mužský a ženský hlas zde hraje také svou roli, protože ženský hlas je přirozeně výše položen než mužský. Aktivity jsou rozděleny do tří kategorií: Quiet Activities (např. matka potichu vyslovuje š, š), Typical Loudness Activities (matka zpívá písničku nebo pouští vodovodní kohoutek naplno) a Loud Activities (úder lžičkou do hrnce). Za reakci nebereme pouze to, že se dítě otočí za zvukem, ale hlavně u mladších dětí si všímáme jejich reakcí. Může to být zamrkání, vykulení očí, změna rytmu dýchání nebo zastavení pohybu. Děti do pěti měsíců nejlépe vnímají lidskou řeč, proto nemusí dobře reagovat na tišší zvuky. To může vyvolat dojem, že jejich sluchová ztráta je větší, než ve skutečnosti je (Anderson, 2007). Firma vyrábějící kochleární implantáty MED-EL produkuje sérii testů, které jsou určeny pro různé věkové kategorie. Základním a prvním testem je EARS, který je určen dětem od dvou let. Jelikož se věk implantovaných dětí neustále snižuje, byl vytvořen dotazník LittlEARS, který je pro děti do dvou let. Posledním testem je TeenEARS, určený pro náctileté. LittlEARS Auditory Questionnaire Items Tento test určený pro nejmenší uživatele kochleárních implantátů se skládá ze dvou částí. První je dotazník pro rodiče, který zkoumá sluchový vývoj a raný vývoj řeči. Obsahuje 35 otázek a úkolem rodiče je, na základě pozorování reakcí dítěte, odpovídat ANO x NE. Otázky jsou řazeny dle věku. Tyto otázky jsou zaměřené na preverbální vývoj, porozumění řeči a expresi. LittlEARS Diary je druhou částí a je také určený pro rodiče. Pomocí deníku rodiče řízeně zaznamenávají vypozorované změny a celkový vývoj dítěte v průběhu půl roku. Společně s dotazníkem jsou tyto dokumenty cenným zdrojem informací pro terapeuty a jiné odborníky (Pediatric assesment tools, [online]).

18

EARS - Evaluation of Auditory Responses to Speech Tato baterie testů byla vytvořena v roce 1995 a od té doby byla přeložena do 21 jazyků, český jazyk však mezi ně zatím nepatří (je však přeložena např. do polštiny a slovenštiny). Baterie se skládá z testů s otevřenými otázkami (GASP), uzavřenými (LiP, MTP, COT) a dotazníků (MAIS, MUSS). Tyto testy jsou používány pro dlouhodobé sledování sluchového a řečového vývoje dítěte, jako podpůrný materiál při nastavování nebo jako podklad pro plánování rehabilitační péče. Následují přirozený vývoj dítěte a zaměřují se především na tyto schopnosti a dovednosti: detekce zvuku, zvuková diskriminace, identifikace, rozpoznání (schopnost opakovat slovní projevy) a porozumění (Pediatric assesment tools, [online]). The TeenEARS Je speciální dotazník zaměřený na náctileté, který zkoumá výhody užívání kochleárního implantátu. Tento dotazník je zatím k dispozici jen v anglické nebo německé verzi (Pediatric assesment tools, [online]). PLS - Test Preschool Language Scales Existuje několik edicí tohoto testu. Nejčastěji se v praxi využívá PLS- 4 a PLS5. Jeho hlavním využitím je měření expresivní a receptivní složky jazyka u předškolních dětí. Část zaměřena na expresivní složku obsahuje 68 položek, které hodnotí, jak dítě komunikuje s ostatními. Úkoly nejsou zaměřeny jen na samotnou schopnost dítěte mluvit, ale také například na manipulaci s objekty na základě zadání nebo popis obrázku. Schopnost rozumět se testuje v části zaměřené na receptivní složku jazyka. Výsledkem tohoto testu je jednak percentil úspěšnosti dítěte, ale také věk, kterému odpovídají jeho schopnosti. Vyhodnocují se obě složky jednotlivě, ale také se dostaneme k vyhodnocení tzv. „total language“, který vychází ze spojení výsledků z expresivní a receptivní části. Ve Velké Británii se tento test často používá pro hodnocení dětí s kochleárním implantátem. Nevýhodou však je, že test je standardizovaný pro slyšící děti, tím pádem děti se sluchovou vadou, i korigovanou, mohou mít horší výsledky, což může vést k deprivaci rodičů (NDCS, 2015).

19

CASL - Comprehensive Assessment of Spoken Language CASL je určen pro děti od 3 let až do 21. Skládá se z 15 testů, které mohou být použity i jednotlivě. I přesto, že je test pro tak velkou a odlišnou věkovou kategorii, není potřeba od klienta, pouze verbální či neverbální komunikace. Zaměřuje se na čtyři jazykové

roviny:

lexikálně-sémantickou,

syntaktickou,

supralingvistickou

a pragmatickou (CASL [online]). V rovině lexikálně sémantické se testy zaměřují na slovní zásobu a znalost slovních spojení. Objevuje se zde doplňování vět, synonym, antonym či idiomů. Testy zaměřené na rovinu syntaktickou se věnují gramatice, větné skladbě a porozumění větám. Usuzování z kontextu a neurčité věty nalezneme v supralingvistické rovině. Poslední zkoumanou rovinou je rovina pragmatická, kde se hodnotí využití jazyka, vhodnost použití daných vět dle situace a modulace jazyka dle potřeby. Testy vždy zkoumají aspekty dané roviny a na základě vyhodnocení se může stanovit plán do budoucna (CASL [online]). TACL-4 - Test of Auditory Comprehension of Language TACL vyšetřuje schopnost dítěte rozumět řeči a dělí se na tři subtesty. Ty jsou zaměřeny na tři základní oblasti – slovní zásoba, gramatika a syntax (složitější slovní spojení a věty). Úkoly v testech jsou vždy seřazeny dle obtížnosti a vyšetřovanému dítěti je třeba dávat jen ty položky, které jsou optimální jeho věku. Tento test je určen pro děti od 3 do 12 let. Úkol se skládá ze slova/věty a poté třech barevných obrázků. Jen jeden obrázek se hodí k danému slovu/větě. Zbylé dva jsou buďto protiklady nebo nejsou správné. Vyšetřující přečte větu/slovo a vyšetřovaný musí ukázat správný obrázek. Není potřeba, aby vyšetřovaný odpovídal verbálně. Pouhé ukázání na obrázek je dostačující. Poslední verze byla vydána v roce 2013 (Test for Auditory Comprehension of Language [online]). NEAP - Nottingham Early Assessment Package NEAP je hodnotící balíček, určený pro děti a dospělé s postižením sluchu. Součástí je mnoho testů, které se mohou používat jednotlivě nebo ke komplexnějšímu vyšetření. Používat se může u dětí od jednoho roku až do dospělosti. Byl sestaven tak, aby jej mohli používat nejen odborníci, ale hlavně rodiče dětí se sluchovou vadou. Testy se zaměřují na odhalení obtíží, hodnocení reakcí dítěte v každodenních situacích, využití a účinnost sluchové protetiky a dlouhodobé pozorování vývoje dítěte. Součástí 20

jsou také videa, která popisují jak daný test aplikovat. Testy jsou přeloženy do 14 jazyků. NEAP můžeme rozdělit do tří kategorií, dle zaměření testů. Testy sluchové percepce 

Categories of Auditory Performance (CAP)



Infant Listening Progress Profile (LiP)



Meaningful Auditory Integration Scale (MAIS)

Testy komunikačního a jazykového rozvoje 

Pre School Language Scale



Pragmatics Profile of Everyday Communication Skills in Pre School Children



Tait Video Analysis



Story Narrative Assessment Procedure



Profile of Actual Linguistic Skills

Testy rozvoje řečové produkce 

Profile of Actual Speech Skills



Speech Intelligibility Rating (SIR)

(NDCS, 2015) Nottinghamská škála CAP Categories of Auditory Performance Tato škála není věkově omezená a nemusí ji vyplňovat odborník, slouží také rodičům nebo starším jedincům se sluchovým postižením. Často se používá u dětí s kochleárním implantátem k dlouhodobému pozorování rozvoje sluchového vnímání. Nejedná se o test, ale profil, kde se podle instrukcí vše zaznamenává a výsledkem je určité skóre, pomocí kterého můžeme dlouhodobě sledovat změny. CAP se skládá z 8 kategorií, které souvisí se sluchovou percepcí. Kategorie jsou odstupňovány od nejjednodušších (vnímání zvuku v okolí, reakce na řeč) až po nejsložitější úkony sluchové percepce (telefonování). CAP byl přeložen do mnoha jazyků, čeština mezi ně však zatím bohužel nepatří (NDCS, 2015).

Categories of Auditory Performance CAP

21

0 1 2 3 4 5 6 7

No awareness of environmental sound Awareness of environmental sounds Responds to speech sounds Identifies environmental sounds Discriminates speech sounds Understands phrases without lip reading Understands conversation without lip reading Uses the telephone

Tab. 1 Categories of Auditory Performance

(NDCS, 2015)

The Speech Intelligibility Rating scale (SIR) SIR se může používat u dětí již od jednoho roku. Jeho cílem je monitorovat a hodnotit srozumitelnost řeči a to na bodové hodnotící škále do 5 (od nesrozumitelné až po plynulý a srozumitelný řečový projev). Díky jeho jednoduchosti ho můžou používat i rodiče k dlouhodobému pozorování vývoje srozumitelnosti řeči. (NDCS, 2015).

Shrnutí: Druhá kapitola pojednává o hodnocení sluchového vnímání. První část kapitoly je zaměřena na dotazníky, které jsou nejčastěji používány v České republice. Druhá část ukazuje možnosti hodnocení, které se využívá v zahraničí. Ke každé testové metodě je krátký popis, k čemu se využívá, pro jakou věkovou kategorii je určen a kdo je může provádět.

22

3 Hodnocení sluchového vnímání u batolat s postižením sluchu Poslední část je věnována výzkumnému šetření, ke kterému byl použit hodnotící dotazník IT MAIS od společnosti Advanced Bionics. Jedná se o strukturovaný dotazník, který hodnotí reakce dítěte na sluchové podněty. Skládá se z 10 otázek, které jsou kladeny rodiči. Tyto otázky by měli vést k volnému rozhovoru vyšetřovatele s rodiči. Dotazník se zaměřuje na tři hlavní oblasti. První oblast je vokalizace dítěte, druhá pohotovost dítěte vůči zvukům/upozorňování dítěte na zvuky a poslední oblast je rozpoznání a rozlišení zvuku dítětem/přiřazování významu ke zdroji zvuku. Každá otázka je ohodnocena maximálně čtyřmi body. Počet získaných bodů za otázku se odvíjí od četnosti výskytu daného jevu, reakce či situace a dá se vyjádřit procentuálně (nikdy – 0 bodů, výjimečně (25 %) – 1 bod, občas (50 %) – 2 body, často (75 %) – 3 body a vždy – 4 body)

3.1

Metodologie a cíle výzkumu

Metodologie Empirická část práce obsahuje výzkumné šetření. K výzkumnému šetření bylo použito: -

Pozorování dětí

-

Rozhovor s rodiči a odbornými pracovníky

-

Obsahová analýza

-

Kazuistické studie

-

Dotazník IT-MAIS, Susan Zimmerman-Philips, verze z roku 2000 Jedná se o výzkumné šetření kvalitativního charakteru. Využitý dotazník je

strukturovaný dotazník, který vede k rozhovoru s rodiči. Dotazování vždy probíhalo s matkou dítěte. Pozorování bylo využito pro sledování reakcí dítě, na jehož základě došlo k potvrzení výpovědí matky a ověření reakcí dítěte. Kromě dotazníku IT MAIS byly položeny matce otázky týkající se rodinné a osobní anamnézy.

23

Seznam otázek v dotazníku IT MAIS Otázka č. 1: Je z chování dítěte patrné, že jeho hlasový projev je ovlivněn nasazením (užíváním) sluchadla nebo KI? Otázka č. 2: Vyslovuje dítě slabiky (produkuje slabikované zvuky) připomínající řeč? Otázka č. 3: Reaguje dítě v klidné místnosti spontánně na své jméno, aniž by mělo zrakovou kontrolu a očekávalo, že bude zavoláno? Otázka č. 4: Reaguje dítě v hlučném prostředí spontánně na své jméno, aniž by mělo zrakovou kontrolu? Otázka č. 5: Reaguje spontánně na přirozené zvuky (pes/hračka) doma/ve známém prostředí, aniž by na to bylo upozorňováno? Otázka č. 6: Upozorňuje dítě spontánně na přirozené zvuky v novém prostředí? Otázka č. 7: Rozlišuje dítě spontánně zvuky, které jsou součástí jeho každodenních činností? Otázka č 8: Je dítě spontánně schopno rozlišit hlasy dvou mluvících osob pouze sluchem? Otázka č. 9: Rozezná dítě pouze sluchem rozdíl mezi řečí a ostatními zvuky? Otázka č. 10: Vnímá dítě pouze sluchem citové zabarvení/tón hlasu (hněv, rozrušen) Cíle výzkumného šetření Hlavním cílem práce bylo pozorovat a analyzovat sluchový vývoj dětí s postižením sluchu do věku tří let. Dílčí cíle byly stanoveny: 

analyzovat sluchový vývoj v souvislosti s věkem, kdy bylo dítě implantováno



hodnotit práci s rodiči, jejich schopnosti hodnotit reakci dítěte a jejich reálný odhad na reakce dítěte



seznámit s dotazníkem IT MAIS pracovníky speciálně pedagogického centra a Centra pro dětský sluch Tamtam

3.2

Charakteristika zkoumaného vzorku Pro výzkumné šetření se podařilo postupně kontaktovat 6 rodin, které byly

ochotné se zapojit. V rámci ochrany údajů byly změněny všechna jména dětí. Nejprve byla snaha děti a rodiny získat prostřednictvím SPC. Bohužel však v té době měli v péči velmi málo dětí, které by splňovaly věkový limit. Podařilo se však touto cestou spojit s rodinou Alberta. První dotazování proběhlo začátkem října, přímo ve zmiňovaném 24

SPC. S maminkou chlapce proběhlo setkání celkově čtyřikrát, z toho jednou jen za účelem pozorovaní reakcí Alberta při návštěvě SPC. Kontakt na maminku Amálky byl získán, přes spolužačku, která s nimi byla na letním pobytu. S touto rodinou proběhla pouze dvě setkání, protože již při druhém Amálka dosáhla plného počtu bodů. Zbylé čtyři rodiny byly kontaktovány prostřednictvím Střediska rané péče Tamtam v Olomouci. Bohužel se podařilo s rodinami sejít až v období listopadu a začátku prosince, proto s těmito rodinami proběhlo setkání pouze dvakrát. Setkání probíhala především u rodin doma za přítomnosti poradkyně rané péče Tamtam.

3.3

Zpracování výzkumného šetření

Adéla Adéla se narodila v listopadu 2013. Má o 3 roky staršího bratra, který je bez sluchového postižení. Pochází z úplné rodiny, kde se nevyskytuje genetická dispozice pro sluchovou vadu. Holčičce byl proveden novorozenecký screening. Otoakustické emise byly nevýbavné, a proto jí v dubnu roku 2014 bylo provedeno vyšetření BERA. To potvrdilo výskyt sluchové vady. Diagnóza zněla oboustranná praktická hluchota. Na konci měsíce května roku 2014 jí byla sluchadla indikována oboustranně. Ta však dostatečně nekompenzovala její sluchovou ztrátu. Slyšela pouze hlasité zvuky, ale mluvenou řeč ne. Proto jí ve třinácti měsících byla provedena oboustranná implantace. Procesor získala v lednu 2015. Při našem prvním setkání jí byly dva roky a již 9 měsíců úspěšně používala kochleární implantáty. Momentálně jezdí na nastavování co dva měsíce. Je v péči rané péče, SPC a pravidelně dochází na logopedii. Domácí prostředí je velice podnětné a dívka by v příštím roce měla nastoupit do běžné mateřské školy v místě jejího bydliště. Adéla využívá mluvenou řeč k dorozumívání. Rodiče na ni neznakují. Mluví v jednoduchých větách a má silnou motivaci komunikovat. Má velký mluvní apetit a vyvíjí se velmi dobře. Výzkumné šetření 1.

setkání Toto setkání proběhlo 2. 12. 2015 přímo u rodiny doma, společně s paní

poradkyní ze střediska rané péče Tamtam, která zde přijela na pravidelnou konzultaci. Prostor pro rozhovor s matkou byl poskytnut po skončení konzultace. 25

Otázka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Informace od rodičů Body Sama si o ně říká, povídá si i bez, ale chybí správná intonace. 4 48 aktivních slov. 4 Reaguje vždy. 4 Záleží, někdy reaguje i v kočárku na ulici, jindy ne. 2 Vždy reaguje na psa, vlak. 4 Je zvědavá, reaguje na každý nový zvuk. 4 Vždy reaguje. 4 Rozezná dva výražně odlišné. Z rodiny všechny pozná. 4 Neplete se. Rozezná je. 4 Pozná naštvaný hlas. Ostatní emoce ne. 2 Celkem:

36

Tab. 2 Výsledky šetření, 1. setkání Adéla

Adélka si povídá i bez kochleárního implantátu, ale chybí zde správná intonace. Když maminka ráno vezme kochleární implantáty, začne se smát a chce je nasadit. Momentálně má Adéla asi 48 aktivních slov, opakuje po mamince a velmi rychle se učí. Hodně používá citoslovce jako ham, bác, houpy… Dívka se pozná na fotce a ukazuje na sebe prstem, říká své jméno. Co se týče nových zvuků je velmi zvídavá a zajímá se o ně. Například, když její starší bratr dělá nějaký hluk, jde se podívat, co se děje. Doma většinu zvuků zná. Pokud jsou v cizím prostředí a nový zvuk je výraznější než šum okolí, ve většině případů reaguje. 2.

setkání

Otázka 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Informace od rodičů Po spaní po obědě si řekne o ouška. Povídá si při hraní, používá dvouslovné věty. Reaguje vždy. Většinou reaguje. V domácím prostředí zvuky zná a pozná je. Reaguje. Občas se lekne, když se ozve nějaký nový zvuk. Rozezná podle zvuku, jestli zvoní maminčin nebo tátův telefon. Rozezná dva ženské hlasy (jeden z nich je maminčin). Rozezná. Pozná naštvaný hlas. Smutná asi jen se zrakovou kontrolou.

7. 8. 9. 10.

Celkem:

Tab. 3 Výsledky šetření, 2. setkání Adéla

Body 4 4 4 3 4 4 4 4 4 3 38

Podruhé se návštěva rodiny konala 17. 2. 2016. Rozhovor trval přibližně 30 minut a v průběhu bylo zhodnoceno, v čem nastalo zlepšení a co zrovna procvičují. 26

I když Adéla nemá nasazené kochleární implantáty, její projev se nijak nemění, stále si povídá. Maminka si všimla, že pokud na ni Adéla mluví a ona nereaguje, zvýší hlas a řekne jí to znova (i když nemá KI, to znamená, že je schopná pracovat s hlasem bez sluchové kontroly). Ráno si sama jde pro baterky a sama si implantáty nasazuje. Po odpoledním spaní si vždycky řekne mamince o „ouška“. Její slovní zásoba se rapidně rozšiřuje. Styl jejích vět je převážně podstatné jméno a citoslovce, případně sloveso (maminka uvádí: „Mámo pojď, Mámo hačí. Aďa sama.“). Díky oboustranné implantaci je Adélka schopná ve většině případů určit, ze které strany zvuk přichází. Hodnocení sluchového vnímání Adély

Adéla 4

4

4

4

4

4

4

4

4

3

3

3

2

2

2

1 0 1.

2.

3.

4.

5.

První setkání

6.

7.

8.

9.

10.

Druhé setkání

Graf 1 Výsledky šetření Adéla

Adéla si již při prvním dotazníku vedla velmi dobře. Po třech měsících byl největší rozdíl ve slovní zásobě. Kochleární implantáty využívá velmi dobře a podle toho se i rozvíjí. V prvním dotazníků dosáhla 36 bodů (90 %), což odpovídá 17 měsíčnímu dítěti bez sluchového postižení. Její biologický věk byl 25 měsíců a v té době využívala kochleární implantát 12 měsíců. To znamená, že její sluchový vývoj je velmi dobrý a dá se předpokládat, že se brzo vyrovná rozdíl ve schopnostech jejího biologického a sluchového věku. Při druhém vyplňování dosáhla 38 bodů (95 %). To odpovídá zhruba věku 21 měsíců u slyšícího dítěte. V té době Adélce bylo 28 měsíců a kochleární implantáty měla již 15 měsíců. Z těchto výsledků lze vidět, že její sluchové vnímání se dále vyvíjí, ale již ne tak rychle. Rozdíl mezi biologickým a sluchovým věkem je přibližně pořád 27

stejný. Počítáme-li její sluchový věk od začátku využívání kochleárních implantátů, můžeme také vidět, že její sluchové vnímání je o 6 měsíců lepší, než jaké mají intaktní děti bez sluchové vady. Zlepšení nastalo v reakcích na její jméno v hlučném prostředí, kdy začala reagovat lépe a častěji a také v rozlišování citového zabarvení hlasu. Tato otázka byla pro maminku problematická. Od malička je zvyklá svůj slovní projev podporovat také výraznou mimikou a případně gesty. Ty dnes již tak nevyužívá, ale i tak jde těžko určit, zda Adélka pozná jiné citové zabarvení, než je radost nebo rozzlobenost, protože emoce jsou vždy silně podpořeny výrazem v obličeji. Adéla je úspěšným uživatelem kochleárních implantátů. Její prognóza do budoucna je velmi pozitivní a příští rok by měla nastoupit do běžné mateřské školy.

Adam Adam se narodil v březnu 2014. Jelikož se jednalo o předčasný porod, byl umístěn na tři a půl měsíce do inkubátoru. Z tohoto důvodu zde bylo podezření na sluchovou vadu. Byl mu proveden test otoakustických emisí, které byly nevýbavné. Byla mu provedena další vyšetření a sluchová vada byla potvrzena. Adam nemá další sourozence a vyrůstá v úplné rodině s podnětným prostředím. Jako kompenzační pomůcka mu byla přiřazena sluchadla. Jeho sluchová ztráta s využitím sluchadel je hraniční, a proto rodiče chtěli počkat, zda mu jako kompenzace budou stačit. Po čase se však zjistilo, že s nimi slyší zvuky, ale bohužel nekompenzují natolik, aby s nimi mohl plnohodnotně vnímat mluvenou řeč. Rodiče se tedy rozhodli pro kochleární implantaci. Adam splňuje požadavky, přes půl roku využívá denně sluchadla, podstoupil psychologické vyšetření a začali pravidelně dojíždět k logopedce. Rodina je již v procesu, který je třeba absolvovat před implantací. Jezdí do Prahy na vyšetření i schůzky. Bohužel se vše protáhlo a namísto plánované implantace na jaře, operace pravděpodobně proběhne až v létě. V rodině na něj jednak mluví, ale i znakují. Adam využívá zhruba 20 znaků, které občas používá. Znaky jsou sice nepřesné, ale rodina je umí rozeznat. Používá znaky nejen pro podstatná jména, ale i slovesa. Z jeho znakové zásoby můžeme například uvést: spát, jíst, čáp, pes, králík (začne dupat), čepice, na tady máš, pálí,

28

žirafa, smrdí, pápá, já, česat, kohout, traktor… Rozumí znakům, které mu maminka ukazuje. Jeho sluchový věk dosáhl určité úrovně, ale nadále se příliš nevyvíjí. Adam se sice hlasově projevuje, ale chybí hra s mluvidly a napodobivé žvatlání. Lze pozorovat, že by rád komunikoval, přesně si ukáže, co potřebuje, motoricky se dobře vyvíjí. Dá se předpokládat, že po implantaci nastane opět rozvoj a to hlavně ve sluchových a řečových dovednostech. Výzkumné šetření 1.

setkání Poprvé setkání proběhlo 30. 11. 2015 za přítomnosti paní poradkyně

ze střediska rané péče Tamtam. Byla zde možnost zúčastnit se celého jejich setkání. Společně nacvičovali na pozdější nastavování kochleárního implantátu. Nácvik spočíval v tom, že měl Adámek vyčkat na signál a poté pustit auto ze skluzavky. Signálem v tomto případě byl bubínek. Zatím se mu to snažili ukázat, aby pochopil, o co se jedná. Jemu se hlavně líbilo pouštět auta, ale na sluchový podnět nijak výrazně nereagoval. Otázka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Informace od rodičů Je mu to jedno, více si mluví bez nich. S hračkami si brouká. Na zavolání většinou reaguje, záleží na situaci. Pokud se na něj volá z velmi malé vzdálenosti a opakovaně. Běžné věci v domácnosti pozná (mikrovlnka, venku pes) Reaguje na velmi hlasité zvuky Zpozorní, když slyší dveře. Rozezná maminčin a otcův hlas Rozliší známá hračka a člověk

Bez zrakové kontroly zabarvení nevnímá. Celkem:

Tab. 4 Výsledky šetření, 1. setkání Adam

Body 0 1 2 1 2 1 1 1 1 0 10

Adámek nemění svou vokalizaci v souvislosti se sluchadly. Více si povídá bez nich a ani nevyžaduje jejich nasazení. Někdy si je dokonce strhává. To maminka připisuje tomu, že má již malou ušní tvarovku, ale vzhledem k tomu, že se rozhodli pro implantaci, musí s ní ještě nějakou dobu vydržet. Co se týče jeho komunikace, při samostatné hře si povídá, u jídla říká am a s rodiči komunikuje, když se mu chce. Rodiče ho upozorňují na opakující se zvuky doma, proto pozná mikrovlnku, někdy 29

zvonek a některé hračky. Na telefon nereaguje. Také pokud zvuk slyší jen jednou, nijak na něj nereaguje. V případě, že je zvuk dostatečně hlasitý, hledá očima, odkud se ozývá a co to bylo. 2. setkání

Otázka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Informace od rodičů Když je nemá tak se diví. Povídá i bez sluchadel. Přiřazuje citoslovce. Mnau, uaaa - lev, aa-palí. Záleží na situaci. Jen z velmi malé vzdálenosti a opakovaně. Pozná hrací hračku, myčka- zpozorní. Na psa ukáže. Zpozorní při velmi hlasitém zvuku. Pamatuje si básničku a dělá k ní pohyby. Hračku nehledá. Otočí se správným směrem. Hlas rozezná.

Body 0 2 2 1 2 1 2 1 1

10.

Naštvání pozná, ale pokud mu maminka říká, ať přestane něco dělat, jen se otočí za hlasem, ale nepřestane.

1

Celkem:

Tab. 5 Výsledky šetření, 2. setkání Adam

13

Podruhé setkání opět proběhlo s poradkyní střediska rané péče Tamtam u rodiny doma a to 17. 2. 2016. Paní poradkyně nejdříve probírala vše kolem nastávající implantace. Poté se věnovala Adámkovi. Zkoušela mu ukázat balón a schovat ho pod kostku. Ptala se ho, kde je balón. Používala i znakování. Adam otázce rozuměl, vždy to vypadalo, že půjde oddělat kostku, ale jen se k ní vydal a pak o ni ztratil zájem. Pamatoval si však, kde je balón ukrytý a po delší době si tam pro něj došel. To, že má dobrou paměť, se projevuje také při jiných hrách. Když něco udělá dobře, zatleská si. Adámek si přesně ukáže, co chce. Jeho znaková zásoba sice není zatím moc obsáhlá, ale tím, že už je starší, jsou slovíčka velmi konkrétní. Například zná znak pro jíst, ale také pro piškot, o který si během našeho setkání řekl. Hodnocení sluchového vnímání Adama Při prvním setkání dosáhl Adam 10 bodů (25 %). Takovéto sluchové vnímání odpovídá dítěti bez sluchového postižení ve dvou až třech měsících. Lze vidět, že za pomocí sluchadel Adam slyší zvuky, ale dostatečně nekompenzují sluchovou ztrátu, aby mohl plnohodnotně vnímat mluvenou řeč.

30

Adam 4 3 2

2

1

1

0

2

2 1

2 1

1

1

1

1

9.

0 10.

0 1.

2.

3.

4.

5.

První setkání

6.

7.

8.

Druhé setkání

Graf 2 Výsledky šetření Adam

Při druhém setkání nastalo nejvýraznější zlepšení hlavně v oblasti slovní zásoby a chuti komunikovat. Dosáhl 13 bodů (33 %). Tento výsledek odpovídá slyšícímu dítěti ve věkovém období 3 až 4 měsíců. Je zde tedy vidět lehký nárůst. Adámek se vyvíjí, ale kvůli nedostatečné kompenzaci sluchadel je jeho sluchový a řečový vývoj omezen. Po implantaci se dá očekávat výrazné zlepšení jeho sluchových a řečových dovedností.

Aleš Aleš se narodil v srpnu roku 2014. Jednalo se o předčasný porod a musel strávit 3 měsíce v inkubátoru. Při měření otoakustických emisí se potvrdilo podezření na sluchovou vadu a chlapec byl dál vyšetřován. Aleš vyrůstá v úplné rodině ve velmi podnětném prostředí. V dubnu roku 2015 mu byly přiděleny sluchadla. Ta však dostatečně nekompenzovala sluchovou ztrátu. V říjnu 2015 byl oboustranně implantován a v listopadu proběhlo první nastavování. Chlapec je v péči střediska rané péče Tamtam, Centra kochleárních implantací, a začal i pravidelně docházet k logopedce. V rodině při komunikaci nejprve řeč doprovázely znaky, ale postupně od nich opouští, protože Aleš je schopný rozumět čistě slovním instrukcím. Velmi dobře napodobuje a při komunikaci se dívá do obličeje.

31

Výzkumné šetření setkání

1. Otázka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Informace od rodičů Ano, zvýší se vokalizace. Není cíleně při hře, ale opakuje po mamince. Na jméno reaguje jen občas. Nereaguje. Z domácích spotřebičů reaguje jen na digestoř. Nový zvuk, zastaví se. Reaguje, když slyší projet auto nebo vrtulník. Reaguje na nové zvuky. Občas reaguje. Není schopen odlišit. Když maminka promluví, začíná se na ni otáčet. Nevnímá citové zabarvení tónu. Celkem:

Tab. 6 Výsledky šetření, 1. setkání Aleš

Body 3 2 1 0 1 1 1 0 2 0 11

První setkání proběhlo 9. 12. 2015. Byla zde také poradkyně ze střediska rané péče Tamtam. Z počátku byl Aleš velmi nadšený, když mu ráno maminka nasadila kochleární implantáty. Jeho vokalizace se výrazně zvýšila. Se sluchadly nereagoval vůbec a z implantátů má velkou radost. Vyslovuje jednotlivé hlásky, citoslovce a snaží se vše opakovat. Hodnotit zda reaguje na jméno, je obtížné, vždy velmi záleží, jak moc je zabrán do činnosti. Doma trénovali otáčení na zaťukání. Nejdříve se otáčel pouze, když byl upozorněn, teď už spontánně. I reakce na jméno se postupně zvyšuje. Z domácích spotřebičů zatím reaguje jen na digestoř, ale postupně ho upozorňují na myčku, vysavač, mikrovlnu a tak dále. 2.

setkání Druhé setkání se opět uskutečnilo přímo v rodině a to na konci konzultace

s poradkyní Tamtamu. Již od prvního okamžiku byl Alešův pokrok velmi znatelný. Pořád si něco vykládal, jezdil na odrážecí motorce. Na ní si také pouštěl zvuky, vždy když zvuk dohrál, pustil si ho znova. Otáčel se za zvukem řeči. Měl radost z nových zvukových hraček. Velmi pěkně spolupracoval. Paní poradkyně mu například házela míček se slovy aaa hop. Aleš balónek vzal, řekl aaa a hodil jí ho zpět. V bytě nad nimi byla slyšet vrtačka, sám na ni nereagoval, ale když byl upozorněn na tento zvuk, zpozorněl. Pokaždé, když se pak vrtačka ozvala, ukazoval směrem, odkud šel hluk. 32

Poslední týden začal volat z postýlky na maminku mama a na tatínka tata. Velmi dobře rozumí pokynům jako je například: jdeme se koupat (hned běží do koupelny), půjdeme spinkat (udělá pápá a začne plakat), udělej není (ukáže znak pro není), udělej „moty moty“ a pošli pusu. To, že dobře rozumí je vidět i na příkladu, který maminka uvedla. Rád leze na žaluzie a ona na něj zavolá: „Aleši ne.“ On se otočí a sám udělá tytyty, protože ví, že to nesmí dělat. Když mu maminka ráno hned nedá kochleární implantáty, dává to najevo a chce je nasadit. Když mu je nasadí, začne říkat ššš, nacvičují totiž společně hned po nasazení Lingovy zvuky a Aleš už to má tak zafixované, že sám začne zkoušet. Když se mu vybíjí baterka, implantáty si sundá a podá je mamince. Při naší návštěvě bylo v pokoji celkem hlučno, ale Aleš vždy zareagoval na zavolání jménem a to dokonce i když bylo šeptáno. Zná zvuky všech domácích spotřebičů. Když slyší mikrovlnku, dělá ááá a znak pozor. U pračky stojí a čeká, až se začne napouštět. Ze zvířat již umí baba (pes), čiči, chr, be, bů. Zatím zvuky ke zvířatům nepřiřadí, ale zvuk zopakuje. Aleš má svou oblíbenou pohádku Elmo. Když ji chce pustit, říká eee. Jeho první slovo bylo nende. V poslední době začal taky používat na, když někomu něco podává a bee, když si sundá plínku. Maminka se s ním doma snaží nacvičovat na nastavování implantátů. Nikdy ho to moc nezajímalo, ale při posledním nastavování počkal, až se pětkrát ozve pípnutí, a poté vhodil kostku. Zkoušeli jsme to s bubínkem a házeli kostky do kyblíku, a když přestal slyšet bubínek, vhodil kostku do kyblíku. Otázka Informace od rodičů Povídá i bez, ale méně. Dá najevo, když KI nemá nebo dojde 1. baterka. 2. Promlouvá k hračkám, s autem dělá brrr. 3. Vždy se otočí. 4. Otočí se. Novým zvukům výrazně nevěnuje pozornost. Spotřebiče i 5. psa pozná. 6. Reaguje. 7. Zvuky doma pozná. Dveře ne, ale na telefon reaguje. 8. Rozliší 2 odlišné hlasy. 9. Pozná. Na hudbu tančí. 10. Rozumí příkazu NE, i bez gesta a začne plakat. Celkem:

Tab. 7 Výsledky šetření, 1. setkání Aleš

33

Body 3 3 4 4 3 2 3 2 3 1 28

Hodnocení sluchového vnímání Aleše

Aleš 4 3

4 3

2

4

3

3

2

2

1

1

0 1.

2.

3

0 4.

3.

2

1

1

1

5.

6.

7.

První setkání

3 2

1 0 8.

9.

0 10.

Druhé setkání

Graf 3 Výsledky šetření Aleš

Aleš při prvním dotazníku získal 11 bodů (27,5 %), v tu dobu měl čerstvě po zapojení vnější části kochleárních implantátů. Jeho skóre v tu dobu odpovídalo 2 až 3 měsíčnímu dítěti bez sluchové vady. Od prvních týdnů byly patrné přínosy implantace. Po třech měsících, když proběhlo další setkání, byl chlapcův pokrok velmi znatelný. Při druhém dotazování chlapec dosáhl 28 bodů (70 %). V průběhu třech měsíců se jeho sluchové reakce výrazně zlepšily a jeho výsledky odpovídali 10 měsíčnímu dítěti bez sluchové vady. V té době bylo Alešovi 18 měsíců biologicky (15 korigovaný věk). Pokud se bude takto dobře a rychle rozvíjet i nadále, rozdíl mezi sluchovým a biologickým věkem brzy nebude znatelný.

Antonín Antonín se narodil v prosinci 2013. Při novorozeneckém screeningu mu byla zjištěna sluchová vada. Má o dva roky staršího bratra. Vyrůstá v úplné rodině v podnětném prostředí. V rodině se sluchové postižení nevyskytuje. Sluchadla Antonín dostal v 7 měsících, ale rodiče se rozhodli pro kochleární implantaci. První implantace mu byla provedena v roce a půl a druhá v říjnu 2015.

34

Po implantování druhého ucha došlo k rozvoji slovní zásoby. Hned po druhém nastavení začal mluvit a hrát si s hlasivkami (banán, nanán). Maminka s chlapcem komunikuje verbálně, občas přidá izolovaný znak. Výzkumné šetření setkání

1. Otázka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Informace od rodičů Rozvykládá se. Bez KI si jen hudruje. Celý den si povídá. Používá citoslovce. Vždy se otočí. Často reaguje. Zvonek-běží ke dveřím a zvedá mluvítko. Reaguje na nové zvuky. Pátrá, odkud se zvuk ozývá. Hledá oblíbené zvukové hračky. Rozliší hlas matky a otce, i svého bratra. Otáčí se na osobu. Rádio nepozná. Když je maminka naštvaná, sundá si KI, když je smutná, přijde a pohladí ji. Celkem:

Tab. 7 Výsledky šetření, 1. setkání Antonín

Body 3 3 4 3 3 2 3 2 3 3 29

První setkání bylo zprostředkováno střediskem rané péče Tamtam a proběhlo přímo v rodině 7. 12. 2015. Antonín si ráno sám chodí pro implantáty a maminka mu pomáhá s jejich nasazením. Je velmi upovídaný a při hře si rád povídá. Začíná používat citoslovce jako je bum, bác, bú…dále říká baba, tata, mama. Zná mnoho zvuků v domácnosti, ale na mikrovlnku například nereaguje. Když slyší, že si maminka fénuje vlasy, běží do koupelny a ukazuje si na svoje vlásky. Pokud někdo zazvoní, hned běží otevřít a mluví do telefonu u zvonku. Má rád nové zvukové hračky. Hlasy a mluvenou řeč rozpozná velmi dobře. Otáčí se správným směrem za zdrojem zvuku. Problém má pouze s rádiem. Přišel na to, že když na něj maminka zvýší hlas a on si sundá kochleární implantáty, tak ji neuslyší. Začal to používat vždy, když se na něj někdo rozzlobí a dělá tytyty. 2.

setkání Druhé setkání proběhlo 10. 2. 2016 opět doma u rodiny. Antonín si jde ráno

pro implantáty sám a dá si do nich baterku, a když mu v průběhu dne baterka dochází, upozorní na to. Jen když byl nemocný, nechtěl implantáty nosit. Mluví i bez nich, ale 35

mnohem méně. Jeho slovní zásoba se skládá zhruba z 15 srozumitelných slov (balon, auu, vak=vlak, tak tak, haf, mňau…). V poslední době mu asi vadí hluk, protože vypíná vysavač, když maminka vysává, nebo nemá rád, když je hlasitá hudba v autě. Když se na něj maminka zlobí, sundá si implantáty a udělá pššt. Otázka 1. 2. 3. 4. 5.

Informace od rodičů Mluví i bez KI. Ráno si je nasazuje sám. U hry si povídá. Aktivních a srozumitelných asi 15 slov. Vždy se otočí. Vždy se otočí. Pozná všechny zvuky v domácnosti. Občas mu vadí hluk. U každého zvuku nezpozorní. Velmi živý, ale i přes to nové zvuky registruje. Tak tak všelijak. Paci paci. Rozlišuje dobře. Hlasy nejspíš rozezná. Pozná i štěkot malého a velkého psa. Rozliší mluvící hračku a člověka. Pozná naštvání. Smutná nepozná.

6. 7. 8. 9. 10.

Celkem:

Body 3 3 4 4 3 3 4 3 4 3 34

Tab. 8 Výsledky šetření, 2. setkání Antonín

Hodnocení sluchového vnímání Antonína

Antonín 4 3

4 3

3

4 3

4 3

2

3

3

2

4 3

3

3

9.

10.

2

1 0 1.

2.

3.

4.

5.

První setkání

6.

7.

8.

Druhé setkání

Graf 4 Výsledky šetření Antonín

Při prvním vyplňování dotazníku získal Antonín 29 bodů (72,5 %), to odpovídá slyšícímu dítěti ve věku 10-13 měsíců. Jeho biologický věk v tu dobu byl 25 měsíců a od první kochleární implantace uběhlo 7 měsíců. Při druhém vyplňování dosáhl 34 bodů (85 %). Toto skóre mají intaktní děti v období 13-17 měsíců. V tu dobu byl jeho biologický věk 28 měsíců a implantát využíval 10 měsíců. Z toho vyplývá, že jeho 36

sluchové schopnosti od doby, kdy používá implantáty, jsou lepší, než za stejný počet měsíců u intaktních dětí. Rozdíl mezi sluchovým věkem a biologickým je značný, ale při dobrém nácviku a podnětném prostředí se může v budoucnu vyrovnat.

Albert Albert se narodil v říjnu 2013. Má bratra dvojče. Narodili se předčasně a 2 měsíce strávili v inkubátoru. Než byli propuštěni domů, bylo jim provedeno vyšetření otoakustických emisí. U Alberta byly tyto emise nevýbavné. Jeho bratr sluchové postižení nemá. V rodině se sluchová vada nevyskytuje. Vyrůstá v úplné rodině s mnoha podněty. V červnu roku 2014 byla Albertovi přidělena sluchadla. Ta však dostatečně nekompenzovala jeho sluchovou ztrátu, a proto mu v prosinci 2014 byla provedena implantace na pravé ucho. Procesor dostal v lednu 2015. V červnu roku 2015 mu byla provedena implantace také na levém uchu. Dochází na logopedii a je v péči Střediska rané péče Tamtam a SPC pro sluchově postižené.

S bratrem chodí třikrát týdně

na 4 hodiny do rehabilitačního stacionáře. Při komunikaci s Albertem se využívá mluvená čeština doprovázena znaky. Albert zvládá zhruba 100 znaků. Znaky nepoužívá pravidelně. Maminka na něj mluví, a pokud je potřeba, sdělení podpoří znakem. Jeho bratr je jeho velkou motivací. Snaží se mluvit a vše napodobuje. Jeho mluva je však pouze samohlásková (místo maminka vysloví a-i-a). S rodinou proběhlo setkání prostřednictvím SPC pro sluhově postižené. První dvě setkání proběhla právě v SPC. Druhé však bylo čistě pozorovací a mamince dotazník nebyl zadán. Další dvě setkání, tentokrát i s vyplněním dotazníku, proběhla přímo u rodiny doma. Výzkumné šetření 1.

setkání První setkání proběhlo 12. 10. 2015 v SPC. V průběhu tohoto setkání

nacvičovali například slovesa, jednoduché pokyny, barvy, říkanky, orientace na těle a oromotoriku. Albert nemá problém s porozuměním, i při šepotu velmi dobře reaguje. 37

Největším problémem je oromotorika. Stále dýchá pusou, tím pádem ji nedovírá. Má problém semknout rty, a proto nevysloví hlásky jakou je p, b, m. Pomocí různých foukaček trénují výdechový proud. Také zkouší mmmmm, Albert zatím dává zuby ven a rty neudrží. Hodně povídá, ale srozumitelnost je velmi obtížná. Otázka Informace od rodičů 1. Velký rozdíl ve vokalizaci. K hračkám nepromlouvá. Osobu se snaží imitovat (jen 2. samohlásky). 3. Teď ano, dříve to bylo mnohem horší. 4. Záleží na hluku a vzdálenosti. 5. Reaguje na známé i nové. 6. Teď již moc ne, nejvíce čtvrt roku po implantaci. Reaguje velmi dobře. Akorát se otáčí špatným směrem za 7. zvukem. 8. Pozná matčin hlas. 9. Mluvenou řeč pozná. 10. Naštvání. Celkem:

Tab. 9 Výsledky šetření, 1. setkání Albert

Body 3 3 3 2 3 2 3 1 3 1 24

Albert si bez kochleárních implantátů lehce pobrukuje, ale po zapnutí je projev mnohem hlasitější a častější. O KI se zpravidla nehlásí, když mu je maminka nenasadí, jen párkrát se stalo, že si o ně řekl. Albert hodně povídá a vše opakuje po bratrovi. Při hře s autem dělá jeho zvuk, ale k hračkám nepromlouvá. Má rád psy a pozná, když pes venku štěká. Také si rád hraje se zvonkem, a když ho slyší, běží ke dveřím. Na nové zvuky již tak výrazně nereaguje, ale maminka se domnívá, že to je z toho důvodu, že ho už nezajímají, než že by je neslyšel, protože po implantaci reagoval na každý nový zvuk. Jeho slovní zásoba ve znakovém jazyce se skládá převážně z podstatných jmen a sloves, ale používá i mluvenou řeč. Občas se vzteká, když mu někdo nerozumí. Snaží se to opakovat, dokud mu není porozuměno. 2.

setkání Druhé setkání proběhlo pouze schůzkou s maminkou a to 8. 1. 2016. Albert se

v té době dostal do období vzdoru, které je přirozeným stádiem. Největší změnou bylo, že sám upozorní, když mu KI spadnou a jde za maminkou, ať mu je nasadí zpátky. Předtím dál běhal po bytě a nevadilo mu, že je nemá správně nasazené. Zkoušeli společně Lingovy zvuky a on přiřazoval obrázky. Zvládl to bez problémů, ale 38

pravidelně je nevyužívají. Co se týče jeho řeči, stále přetrvává samohlásková řeč, ale některé slova již začal vyslovovat správně (ahoj, auto, akorát, co to je) V některých slovech používá j a h, ale ne vždycky. Nacvičují výslovnost hlásky p. Maminka vloží Albertovi papírek mezi rty, on ho musí podržet a poté odfouknout. Moc ho to nebaví, nerad trénuje výslovnost. Na zvuky reaguje, ptá se, co to bylo, ale neurčí vždy správný směr, odkud se ozývají. Pokynům rozumí bez problému a umí kolo, kolo mlýnský. Otázka Informace od rodičů Povídá, i když je nemá zapnuté, ale vokalizuje více se 1. zapnutými. 2. Povídá si. Jen samohlásky, nebo celé slova. 3. Vždy. 4. Většinou. 5. Běží ke dveřím, když slyší zvonek. Pozná psa venku štěkat. 6. Ptá se co to je? (zvuky, ale i věci kolem něj) 7. Domácí spotřebiče a zvonek pozná. Umí kolo, kolo mlýnský. 8. Pozná maminku a bratra. 9. Otáčí se za mluvícím. 10. Spíš ne. Celkem:

Tab. 10 Výsledky šetření, 2. setkání Albert

3. Otázka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Body 3 3 4 3 3 3 3 3 3 1

¨

29

setkání Informace od rodičů Pokud je nemá, jen zavolá někoho k sobě, ale nepovídá si. Povídá si při hraní, říká básničky. Reaguje. Reaguje. Reaguje na známé a doptává se na neznámé. Slyší ptáčky venku zpívat, sanitka, když projíždí. Ano vše rozlišuje, akorát se neotáčí správným směrem. Podobné hlasy nepozná. Členy rodiny pozná. Rozezná. Spíše ne. Celkem:

Tab. 11 Výsledky šetření, 3. setkání Albert

Body 4 3 4 4 4 4 3 3 4 1 34

Toto setkání proběhlo 4. 3. 2016 u rodiny doma. Ráno k sobě Albert někoho volá, i když nemá nasazené kochleární implantáty, ale bez nich si nepovídá. Občas je nechce nasadit, ale to protože vzdoruje a nechce v tu chvíli nic. Jeho řeč je stále samohlásková, ale už je zhruba 10 slov, které vyslovuje pěkně (hlavně s hláskami j, h, 39

ch). Procvičují oromotoriku, posilují rty i jazyk. Albert už je schopný foukat do trubky. Začíná si hrát sám a k hračkám promlouvá. Ve stacionáři se naučil básničku Táto, mámo v komoře je myš. V pokoji mají nalepené obrázky zvířat a tak při říkání básničky na zvířata ukazuje. Když s někým mluví, své sdělení kouskuje a vyžaduje, aby to po něm dotyčný zopakoval, ujišťuje se tak, že mu rozumí. Opouští od těch znaků, kde si myslí, že už mu ostatní rozumí, když je řekne. Maminka na něj převážně jen mluví, občas přidá i znak, ale výjimečně. Rozumí i složitějším pokynům a má chuť komunikovat. Hodnocení sluchového vnímání Alberta Při prvním dotazování dosáhl Albert 24 bodů (60 %), což odpovídá 7 a půl měsíčnímu dítěti bez sluchové vady. V té době používal první implantát 10 měsíců a druhý pouze 4 měsíce. Při druhém dotazování získal 29 bodů (72,5 %). Albert byl v tu dobu starý 31 měsíců a od první implantace uběhlo 13 měsíců. Jeho skóre odpovídá intaktnímu dítěti ve věku 10-13 měsíců. Z toho vyplývá, že jeho sluchové schopnosti zhruba odpovídají normálu (jeho sluchový věk je stejný jako věk dítěte bez sluchové vady). Při posledním setkání dosáhl 34 bodů (85 %). Tento výsledek odpovídá 1317 měsíčnímu dítěti bez sluchové vady. Albert v tu dobu byl 33 měsíců starý a kochleární implantáty využíval 15 měsíců. Jeho sluchový věk byl tedy opět podobný s věkem dítěte bez sluchového postižení. Prozatím se moc nezmenšuje rozdíl mezi sluchovým a biologickým věkem. Vše je však otázkou času.

Albert 4

4

3

3

3

4

4

4

4

3

3

3

3

2

2

4

3

3

3

2

1

1

1

0 1.

2.

3.

První setkání

4.

5.

6.

7.

Druhé setkání

Graf 5 Výsledky šetření Albert

40

8.

9.

Třetí setkání

10.

Je zde vidět, že se jeho sluchové schopnosti zlepšují a dále rozvíjí. Největší problém je v produkci slov a hlavně výslovnosti souhlásek. Nejdůležitější je trénovat orofaciální oblast a postupně nacvičovat hlásky. Také styl dýchání se musí přeučit, z dýchání ústy na dýchání nosem. Tím se také opraví klidová poloha jazyka a pomůže to při nácviku mluvení. Plánují, že by Albert měl následně nastoupit do mateřské školy logopedické.

Amálka Amálka se narodila v říjnu 2012. Sluchová vada jí byla zjištěna již prenatálně z DNA. Sluchadla dostala ve 3 měsících. Pravidelně je však začala nosit až zhruba v půl roce, když už dokázala zvednout hlavu. Problém totiž byl, že předtím jí sluchadla pořád pískala. Sluchadla však dostatečně nekompenzovala její sluchovou vadu a proto se rodiče rozhodli pro kochleární implantaci. Nejprve jí v říjnu 2013 bylo implantované pravé ucho, a poté o rok později i levé ucho. Bohužel nastal problém a Amálka musela podstoupit explantaci prvního implantátu. Znovu implantovaný jí byl o 10 měsíců později, v období, kdy proběhlo první setkání. Amálka má staršího bratra, který také má sluchové postižení a je bilaterálně implantovaný. I u něj také musela proběhnout explantace. V rodině využívají znaky kvůli bratrovi, proto je na ně Amálka zvyklá již od narození. Ona sama znakovou podporu již nepotřebuje a dorozumívá se čistě orálně. Amálka je v péči logopeda, Střediska rané péče Tamtam a Centra kochleárních implantací. Pravidelně dochází do mateřské školy. Výzkumné šetření 1.

setkání První setkání proběhlo 14. 10. 2016. Amálka již poslední rok mluví ve větách

zhruba o 3 slovech. V poslední době, začala používat slovní spojení až o 5 slovech. Pokud nemá nasazený kochleární implantát, ujíždí jí trochu hlas. Ale po jeho nasazení si vyzkouší DOREMI, aby zjistila, že funguje bez problému. Někdy si chce od implantátu odpočinout a tak mamince, řekne, že si ho chce sundat. Jelikož má

41

kochleární implantát jen na jednom uchu, dělá jí problém určit směr, ze kterého se zvuk ozývá.

Otázka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Informace od rodičů Po nasazení si zpívá DOREMI. Brouká si, nepovídá za hračky. Užívá citoslovce. Vždy reaguje. Většinou, ale ne vždycky. Ano na vše reaguje. Zpozorní, co to bylo, ale neurčí směr. Pozná zvuky v domě, hračky. Zpívá písničky. Pozná mužský x ženský, dva podobné ne vždycky. Pozná a otáčí se na toho, kdo mluví.

Body 4 3 4 3 4 4 4 3 4

Maminka zdůrazňuje citovou stránku barvy hlasu a Amálka to pozná. Celkem:

Tab. 12 Výsledky šetření, 1. setkání Amálka

4 37

setkání

2. Otázka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Informace od rodičů Pokud nemá nasazené KI, tak mumlá. S KI srozumitelná řeč. Hodně si povídá s hračkami. Umí básničky a písničky. Vždy reaguje. Pokud je šum, tak ano. Ano na vše reaguje. Zeptá se, co to bylo? (1-2 x denně) Melodii písničky poznala 1 z 5, ale když mamka řekla text, hned věděla. Rodinu pozná, dvě paní učitelky v MŠ jen někdy. Řeč bezpečně pozná. Využívá barvu hlasu k vyjádření citů.

4 4 4 4

Celkem:

Tab. 13 Výsledky šetření, 2. setkání Amálka

Body 4 4 4 4 4 4

40

Při druhém vyplňování dotazníku již byla Amálka bilaterálně implantovaná. Pokud nemá nasazené implantáty, její řeč není tak srozumitelná a mluví, jen pokud něco potřebuje. Když jsou nasazeny, povídá hodně a srozumitelně. Začala se více zajímat o básničky a písničky. Básničky má pojmenované a velmi ráda je opakuje. Také si začala povídat s hračkami při hře. Její reakce na jméno v hlučném prostředí se zlepšila, bez problému reaguje v šumu. Výraznější hluk však může její reakce zhoršit. Maminka zkoušela, jestli pozná oblíbenou písničku jen na základě melodie. Poznala 42

to pouze u jedné, ale stačilo, aby jí maminka řekla pár slov z textu, a hned věděla, o kterou písničku se jedná. Druhý implantát má zatím krátkou dobu, proto stále není schopná určit směr, odkud zvuk přichází. Dobře také rozezná citové zabarvení tónu a dle toho reaguje. Hodnocení sluchového vnímání Amálky Amálka má velmi dobré jak sluchové vnímání, tak řečovou produkci. V době prvního dotazování jí bylo 36 měsíců a dosáhla 37 bodů (92,5 %) což odpovídá zhruba 20 měsíčnímu dítěti bez sluchové vady. Amálčin sluchový věk byl 26 měsíců. Při druhém dotazování již dosáhla plného počtu bodů. Její sluchové vnímání je velmi dobré, používá obsáhlá souvětí a má dobrou výslovnost. Jedná se o velmi úspěšnou implantaci.

Amálka 4

4

3

4

4

4

3

4

4

4

4

3

4

4

9.

10.

3

2 1 0 1.

2.

3.

4.

5.

První setkání

6.

7.

8.

Druhé setkání

Graf 6 Výsledky šetření Amálka

3.4

Přínos výzkumu Výzkumu se zúčastnilo šest dětí a jejich rodin. Ve všech případech při setkání

byla přítomna matka, výjimečně také otec. Všechny děti vyrůstají ve velmi podnětném prostředí, kde se jim věnují jednak rodinní příslušníci, ale také děti pravidelně navštěvují odborníky. Všechny děti jsou v péči speciálně pedagogického centra, Centra pro dětský sluch Tamtam a docházejí pravidelně na logopedii. To velkou částí přispívá k jejich dobrému rozvoji. Všem dětem se doma věnují a snaží se rozvíjet jejich sluchové 43

a řečové dovednosti a kompenzovat v co největším rozsahu jejich sluchovou vadu. U všech jedinců se jednalo pouze o sluchovou vadu, nikoliv o kombinované postižení. Ve výzkumu se vyskytlo jedno dítě, které má teprve před implantací. Jedná se o Adama, který je již v péči Centra kochleárních implantací a v létě by měl podstoupit operaci. Oproti ostatním jedincům, kteří jsou součástí výzkumu, u něj dojde k implantaci poměrně pozdě. Důvodem však je, že Adam vykazoval zlepšení i po zahájení užívání sluchadel. Rodiče tedy chtěli zjistit, zda jeho sluchová vada bude dostatečně kompenzována pouze sluchadly. Bohužel se ukázalo, že jeho sluchový a řečový vývoj stagnuje z důvodu nedostatečné kompenzace. Adam určitý přínos se sluchadly má, ale ne natolik, aby rozuměl mluvené řeči a tím pádem se mohl dále vyvíjet. Zbylých pět dětí užívá kochleární implantát bilaterálně. Všechny rodiny tuto možnost důkladně zvážily. Všichni se zamysleli nad otázkou, kam se posune medicína a zda bude možné vyléčit poškozené vláskové buňky. Nakonec však zvolili bilaterální implantaci. U některých k ní došlo postupně, u jiných zároveň. Bilaterální implantace jednak přináší lepší sluchový vjem, ale také je díky ní možno diferenciovat odkud zvuk přichází. Ne všechny děti toho zatím byly schopné, ale vše může být jen otázka času, než se to naučí vnímat. V průběhu testovaní, došlo u všech dětí ke zlepšení sluchové percepce. Tento vývoj je jednak ovlivněn dobou užívání implantátu, věkem, kdy byla implantace provedena, ale hlavně sluchovým a řečovým nadáním jednotlivých dětí. Na základě rozvoje sluchového vnímání došlo ke zlepšení slovní produkce. Ve všech případech rodiny před implantací využívali znaků. Postupně však od nich opouští a komunikace je hlavně slovní. Také děti opouští od znaků v případě, že ví, že jim bude porozuměno bez znakové podpory. Ve všech rodinách bylo využití znaků velmi individuální, jelikož každé dítě je jiné, a také každé rodinné prostředí je jedinečné. Všechny děti dosáhly zlepšení a v mnoha případech se jejich sluchový věk rovnal věku dítěte bez sluchového postižení. Prognózou je, že před nástupem do základní školy, by se mohl vyrovnat rozdíl mezi sluchovým a biologickým věkem.

44

1. setkání

2. setkání (o 3 měsíce později)

3. setkání Skóre získané v dotazníku/ekvivalent ke skupině slyšících dětí v daném věkovém období

Jméno

Biologický věk/sluchový věk (měsíce)

Skóre získané v dotazníku/ekvivalent ke skupině slyšících dětí v daném věkovém období

Skóre získané v dotazníku/ekvivalent ke skupině slyšících dětí v daném věkovém období

Adéla

25 / s KI 12

90 % (36 b.) = 17 m.

95 % (38 b.) = 21 m.

Adam

20 / před implantací

23 % (10 b.) = 2-3 m.

33 % (13 b.) = 3-4 m.

Aleš

15 (korig. 12) / s KI 1

27,5 % (11 b.) = 2-3 m.

70 % (28 b.) = 10 m.

Antonín

25 /s KI 7

72,5 % (29 b.) = 10-13 m.

85 % (34 b.) = 13-17 m.

̶

Albert

28 (korig. 26) / s KI 10

60 % (24 b.) = 7,5 m.

72,5 % (29 b.) = 10-13 m.

85 % (34 b.) = 13-17 m.

Amálka

36 / s KI 26

92,5 % (37 b.) = 20 m

100 % = 26 m

Tab. 14 Výsledky výzkumného šetření

Při dotazování bylo velmi zajímavé vidět, jak každý rodič vnímá odlišně své dítě. Některé maminky měly tendenci své dítě podceňovat, jiné naopak nevědomky reakce dětí lehce přeceňovat. V rámci výzkumu sice bylo provedeno pozorování, ale v tak krátkém období nelze stoprocentně hodnotit jejich sluchový výkon. Mnohdy se totiž těžko reakce odhadují. Zpravidla děti reagují mnohem lépe na matku než na cizí osobu. V některých případech se styděly či se dalo špatně odhadnout, zda opravdu reagují na sluchový podnět nebo využívají zrakové kontroly. Dotazník je opravdu potřeba vyplňovat pravidelně. Jednak je možné díky němu pozorovat vývoj dítěte, ale také při pravidelném používání se stává hodnocení přesnější. Může za to fakt, že rodiče při dalším vyplňování již znají otázky a vědí na co se zaměřit. Mnohokrát se stalo, že maminky se na daný jev v průběhu třech měsíců zaměřily a byly schopné lépe okomentovat reakce a uvést příklady. Některé otázky v dotazníku se jevily problematické. Rodiče těžce chápali rozdíl mezi otázkou číslo 5 a 7. Všechny děti jsou od začátku upozorňovány na všechny domácí spotřebiče, proto reakce na ně uvádí všechny matky. Také pro ně bylo těžké odhadnout, zda dítě reaguje čistě na základě sluchového podnětu nebo si pomáhá zrakem či je na daný jev tak zvyklý, že reaguje automaticky. Posoudit zda dítě reaguje na barvu hlasu pouze za pomocí sluchu, bylo velmi těžké. Všechny děti rozpoznají naštvání, ale u ostatních emocí bylo velmi těžké odhadnout, zda poznají citové zabarvení.

45

Dalším faktem je, že všichni rodiče nevědomě při komunikaci s dítětem používají výraznější mimiku, často situace přehrávají, aby bylo snazší pro dítě zachytit význam sdělení, a mnohdy také využívají jednodušší sdělení. Rodiče si také často neuvědomují, že dítě automaticky upozorňují na všechny neobvyklé a nové zvuky v jejich okolí, a proto lze těžko říct, zda by je dítě samo zaregistrovalo. Celkově dotazník IT MAIS lze hodnotit jako velice přínosný zdroj informací o dítěti. Vždy by ho měl vyplňovat odborník, který v ideálním případě je s dítětem v pravidelném kontaktu a tím pádem je schopen adekvátně ohodnotit výpovědi rodičů a ověřit si, že odpovídají skutečným reakcím dítěte. Dotazník může velmi dobře posloužit jako jeden v nástrojů při práci s velmi malými dětmi se sluchovým postižením a to jak před, tak po implantaci. Otázky vedou ke zjištění podstatných informací, které je potřeba o klientovi získat a na základě toho hodnotit jeho vývoj a stanovit cíle, na které se zaměřit při terapii.

46

Závěr Tato práce byla věnována nejmladším jedincům, kterým byla diagnostikována sluchová vada. Naštěstí je novorozenecký screening již běžně dostupný a může včas sluchovou vadu odhalit. Všechny děti, které byly součástí této práce, screening podstoupily a následně obdržely sluchadla. Poté už záleželo na stupni sluchové vady, doporučení lékařů a rozhodnutí rodiny, kdy děti podstoupily kochleární implantaci. Sice se jednalo o velmi malý vzorek, ale lze říct, že čím dříve je dítě diagnostikované a následně implantované, tím snazší a rychlejší je pro něj sluchový vývoj a řečový vývoj. Jedna celá kapitola byla věnovaná testovým materiálům a hodnotícím škálám. V České republice je opravdový nedostatek těchto materiálů, proto je přeložení IT MAIS velkým přínosem. Doufejme, že v budoucnu dojde k přeložení dalších materiálů, což pomůže k lepší diagnostice a následné péči. Dotazník IT MAIS lze zhodnotit jako vhodný doplněk při diagnostice velmi malého dítěte s postižením sluchu. Prvotní diagnostika je nejdůležitějším krokem k následné rehabilitační a reedukační péči, proto spatřuji omezenost prostředků na tomto poli jako značně problematickou a přikláněla bych se, v ideálním případě, k použití kombinace všech možných metod. Kromě metod, které hodnotí sluchový vývoj, je nejdůležitějším faktorem v úspěšné

kompenzaci

sluchové

vady

jejich

včasná

diagnostika,

zejména

novorozenecký screening, jež pomůže odhalit případné sluchové postižení. Včasná diagnóza má zjevné sociální, edukační a také finanční implikace a zvyšuje úspěšnost integrace dětí se sluchovým postižením. Situace na tomto poli se v posledních letech sice zlepšuje, ale povinný celoplošný screening, podporovaný všemi porodnickými institucemi, by přinesl výrazné zlepšení. Díky kochleárním implantátům vzniká nová skupina lidí s kompenzovanou sluchovou vadou, kterou však nemůžeme považovat za slyšící, jakkoli k tomu jejich získané dovednosti mohou odpovídat. Jejich sluchová percepce je sice dostačující pro rozvoj orální komunikace, ale nesmíme zapomínat, že přístroj nemůže plně nahradit přirozené vnímání zvuku.

47

Plné začlenění dětí se sluchovým postižením do společnosti je příslib budoucnosti, kooperace všech společenských složek je nezbytnou nutností pro úspěšné dosažení cíle a vyžaduje osvětu intaktní populace.

48

Shrnutí V dnešní době jednak roste počet uživatelů kochleárních implantátů, ale také se snižuje věk, kdy k implantaci dochází. V mnoha případech se operace provádí již v prvním roce života. Následná péče je poté efektivnější a úspěšnější, protože čím dříve dostává dítě sluchové podněty z okolí, tím dříve se naučí implantát využívat a je zde předpoklad pro zdárný vývoj řeči. Každé dítě je však jiné a také sluchový vývoj je zcela individuální. Teoretická část se zabývá jednak sluchovým postižením, její etiologii a možností sluchové protetiky, ale také hodnotícími testy a dotazníky, které jsou potřebné při diagnostice a následné péči. Velké a rozmanité množství takovýchto materiálů je k dispozici v zahraničí, ale v České republice je výběr značně omezen. V empirické části byl využit jeden z dostupných materiálů a to hodnotící škála IT MAIS. Pomocí tohoto dotazníku byl sledován sluchový vývoj u šesti dětí, které již mají kochleární implantáty, nebo jim budou v blízké době implantovány.

Summary Nowadays the number of cochlear implant users grows and, at the same time, children get implanted at a much younger age than before - in many cases it is within the first year of their lives. The main reason for that is that the consecutive treatment is much more effective - the sooner a child gets hearing stimulus the better they get familiar with the cochlear implant and increase their chances for a normal speech development. However, every child has different needs and that is why the hearing development ability varies from case to case. The theorethical part of this thesis is dedicated to explanation of hearing impairment, etiology and usage of aids for hearing impaired. It is also focused on assessment tools, which are very important for both getting the correct diagnosis and the consecutive treatment. There are many different kinds of assessment tools abroad, but only a limited sub-set of them is available in czech language. The empirical part has been done using the IT MAIS questioner that helped with the assement of six hearing impaired toddlers. Five of them already have the cochlear implant and one of them is currently waiting for one.

49

Zdroje BARTOŇOVÁ, Miroslava a Marie VÍTKOVÁ. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami VII: Education of pupils with special educational needs VII. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 418 s. ISBN 978-80-7315-246-8. BENDOVÁ, P., JEŘÁBKOVÁ, K., RŮŽIČKOVÁ, V. Kompenzační pomůcky pro osoby se specifickými potřebami. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244- 14368. FREEMAN, Roger D, Clifton F GARBIN a Robert J BOESE. Tvé dítě neslyší?: průvodce pro všechny, kteří pečují o neslyšící děti. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1992, 359 s. HAVLÍK, Radan. Sluchadlová propedeutika. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2007, 209 s. ISBN 978-80-7013-458-0. HLAVÁČOVÁ, Jitka a kolektiv. Hluchoslepí mezi námi. Občanské sdružení LORM – Společnost pro hluchoslepé, 2012. 2. reedice HOLMANOVÁ, Jitka. Raná péče o dítě se sluchovým postižením. 1. vyd. Praha: Septima, 2002, 90 s. ISBN 80-7216-162-8. HORÁKOVÁ, Radka. Fm systém a dítě se sluchovým postižením předškolního věku. Sborník příspěvků z konference XV. mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami, PdF UP Olomouc, 2014, ISBN 978-80-244-4290-7 HORÁKOVÁ, Radka. Nástroje pro hodnocení sluchové percepce a úrovně komunikačních dovedností uživatelů kochleárních implantátů raného a předškolního věku. první. Bratislava: Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie, 2014. 145 s. Kročanová L., Zubová M. Špeciálnopedagogické poradenstvo - Informačný bulletin XVIII. ISBN 978-80-89698-05-9. HORÁKOVÁ, Radka. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 159 s. ISBN 978-802-6200-840 HRUBÝ, Jaroslav. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu, 2.díl. 1. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, 1998, 328 s. ISBN 80-7216-075-3. JUNGWIRTHOVÁ, Ivana. Genetické příčiny percepčních sluchových vad. Praha: Středisko rané péče

Tamtam.

[online]

[cit.

2016-01-14].

Dostupné

z:

praha.cz/userfiles/files/Geneticke-priciny-percepcnich-sluchovych-vad.pdf

50

http://www.tamtam-

KAŠPAR, Zdeněk. Technické kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. ISBN 978-80-87218-15-0. LEJSKA, Mojmír. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003, 156 s. ISBN 807315-038-7. LEJSKA, Mojmír. Základy praktické audiologie a audiometrie. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1994, 171 s. ISBN 80-7013-178-0. MCDONELL, Victorie. Jednotná měřítka vývoje (from Listen and Talk, Cochlear Ltd.) Czech translation of Integrated Scales of Development from Listen Learn and Talk. N34335F ISS1 APR10 CZ. MUKNŠNÁBLOVÁ, Marie. Péče o dítě s postižením sluchu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 128 s. ISBN 978-80-247-5034-7. NOSKOVÁ, Milena. Produkce řeči u zdravého dítěte a u dítěte prelingválně neslyšícího po kochleární implantaci. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013, 125 s. ISBN 978-80-7394-439-1. NOVÁK, Alexej. Protetická péče o sluchově postižené. Praha: UNITISK, 2004,150 s. NOVÁK, Alexej. Foniatrie a pedaudiologie I: poruchy komunikačního procesu způsobené sluchovými vadami. Praha: vl. nákl., 1994. 131 s. SKÁKALOVÁ, Tereza. Uvedení do problematiky sluchového postižení. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, 94 s.. ISBN 978-80-7435-098-6 SVOBODOVÁ, Karla. Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem. 2. vyd. Praha: Septima, 2005, 151 s. ISBN 80-7216-214-4. ŠLAPÁK, Ivo. Kapitoly z otorhinolaryngologie a foniatrie. Brno: Paido, 1995, 45 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-85931-13-3. VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Velký lékařský slovník. 4. aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, 2004, 966 s. ISBN 80-7345-037-2.

Použité elektronické zdroje a hypertextové odkazy ANDERSON, Karen. Discovery tool for parents and caregivers of infants and toddlers (4 months to 3 years). [online] Oticon, 2007. Dostupné z: http://successforkidswithhearingloss.com/wpcontent/uploads/2011/08/ELF-Oticon-version.pdf CARROW-WOOLFOLK, Elizabeth PhD. Test for Auditory Comprehension of Language– Fourth Edition

(TACL–4)

[online].

2012

[cit.2016-02-07].

http://www4.parinc.com/Products/Product.aspx?ProductID=TACL-4

51

Dostupné

z:

Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s.: Celoplošný screening sluchu v České republice. [online] © 2015 [cit. 2016-02-16] Dostupné z: http://www.tamtam-praha.cz/informace-pro-vas/osluchu/celoplosny-screening-sluchu-v-ceske-republice.html

Centrum pro dětský sluch Tamtam: Sledování vývoje dítěte. [online]. 2013. [cit.2016-01-20]. Dostupné

z:http://www.tamtam-praha.cz/jak-pracujeme/co-vyuzivame/sledovani-vyvoje-

ditete.html Centrum pro dětský sluch Tamtam: Sluch. [online]. 2013. [cit.2016-01-20]. Dostupné z:http://www.tamtam-praha.cz/jak-pracujeme/co-vyuzivame/sluch.html Childrens:

Visual

Reinforcement

Audiometry

[online].

Dostupné

[cit.2016-02-27].

z:

https://www.childrens.com/specialties-services/specialty-centers-and-programs/ear-nose-andthroat/programs-and-services/audiology/conditions-and-treatments/visual-reinforcementaudiometry CHING, Teresa a HILL, Mandy. Parents’ Evaluation of Aural/Oral Performance of children. Australian Hearing, [online] 2005.[cit. 2016-02-04]. Comprehensive Assessment of Spoken Language [online]. © 2016 Super Duper [cit.2016-0209]. Dostupné z: http://www.superduperinc.com/products/view.aspx?stid=284#.VqpjbvnhDIU Comprehensive Assessment of Spoken Language (CASL) [online]. © 2012 PRO-ED [cit.201602-09]. Dostupné z: http://www.proedinc.com/customer/productView.aspx?ID=566 Executive summary of joint committee on infant hearing year 2007 position statement: Principles and Guidelines for Early Hearing Detection and Intervention Programs [online]. 2007 [cit.2016-02-27]. Dostupné z: http://www.jcih.org/ExecSummFINAL.pdf Dobromysl:

Syndrom

CHARGE.

[online]

[cit.

2015-12-16]

Dostupné

z:

http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=671 Fakultní nemocnice Brno: Často kladené otázky k novorozeneckému screeningu. [online] © 2016 [cit. 2016-02-16] Dostupné z: http://www.fnbrno.cz/nemocnice-bohunice/neonatologickeoddeleni/casto-kladene-otazky-k-novorozeneckemu-screeningu/t4517 Fakultní nemocnice Ostrava: Centrum kochleárních implantací. [online]. © Fakultní nemocnice Ostrava 2009 [cit.2016-02-23]. Dostupné z: http://www.fno.cz/klinika-otorinolaryngologie-achirurgie-hlavy-a-krku/centrum-kochlearnich-implantaci-ostrava-ckio Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole, Katedra IPVZ: Centrum pro kochleární

a

kmenové

implantace.

[online].

2012.

[cit.2016-02-23].

http://orl.lf1.cuni.cz/centrum-pro-kochlearni-a-kmenove-implantace-7797

52

Dostupné

z:

Med-el: Pediatric assesment tools: LittlEars, Ears, TeenEars. [online].Med-el, © 2013 [cit.201602-23]. Dostupné z: http://www.medel.com/data/pdf/20344.pdf MÉSZÁROSOVÁ, Anna. Screening sluchu novorozence: nepovinný, ale důležitý. [online]. © 2015 [cit.2016-01-13]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/screening-sluchu-novorozencenepovinny-ale-dulezity National deaf children’s society. Assessing and monitoring the progress of deaf children and young people: Communication, language and listening [online]. 2004 [cit. 2016-01-28]. Dostupné z:

http://www.ndcs.org.uk/professional_support/our_resources/assessments.html Nemocnice Pardubického kraje: Screening sluchu u novorozenců [online]. © 2015 Nemocnice Pardubického kraje, a.s. [cit.2016-02-23]. Dostupné z: http://pardubice.nempk.cz/porodnickogyn-screening-sluchu-u-novorozencu Pediatrie pro praxi: Screening sluchu u novorozenců – jaká je role dětských lékařů? [online]. 2012,2012.

13

(5),

326–328

[cit.

2016-01-23].

Dostupné

z:

http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2012/05/09.pdf Pendredův syndrom. [online]. [cit. 2016-01-12]. Dostupné z: http://pendred.cz/ Person clinical: CASL™ Technical Information [online]. 1999 [cit.2016-02-07]. Dostupné z: http://www.pearsonclinical.com/therapy/RelatedInfo/products/casl/casl-technicalinformation.html Women

and

Infants:

VRA

and

Play

audiometry.

Dostupné

http://www.womenandinfants.org/newbornhealth/upload/VRA-and-PLAY-AUDIOMETRY.pdf

53

z:

Seznam tabulek a grafů a příloh Seznam tabulek Tab. 1 Categories of Auditory Performance ................................................................... 22 Tab. 2 Výsledky šetření, 1. setkání Adéla ....................................................................... 26 Tab. 3 Výsledky šetření, 2. setkání Adéla ....................................................................... 26 Tab. 4 Výsledky šetření, 1. setkání Adam ...................................................................... 29 Tab. 5 Výsledky šetření, 2. setkání Adam ...................................................................... 30 Tab. 6 Výsledky šetření, 1. setkání Aleš ......................................................................... 32 Tab. 7 Výsledky šetření, 1. setkání Antonín ................................................................... 35 Tab. 8 Výsledky šetření, 2. setkání Antonín ................................................................... 36 Tab. 9 Výsledky šetření, 1. setkání Albert ...................................................................... 38 Tab. 10 Výsledky šetření, 2. setkání Albert .................................................................... 39 Tab. 11 Výsledky šetření, 3. setkání Albert .................................................................... 39 Tab. 12 Výsledky šetření, 1. setkání Amálka.................................................................. 42 Tab. 13 Výsledky šetření, 2. setkání Amálka.................................................................. 42 Tab. 14 Výsledky výzkumného šetření ........................................................................... 45

Seznam grafů Graf 1 Výsledky šetření Adéla ........................................................................................ 27 Graf 2 Výsledky šetření Adam ........................................................................................ 31 Graf 3 Výsledky šetření Aleš .......................................................................................... 34 Graf 4 Výsledky šetření Antonín .................................................................................... 36 Graf 5 Výsledky šetření Albert ....................................................................................... 40 Graf 6 Výsledky šetření Amálka ..................................................................................... 43

Seznam příloh Příloha č. 1 Česká verze dotazníku IT-MAIS

54

Přílohy Příloha č. 1 Česká verze dotazníku IT-MAIS

55

IT-MAIS

(Infant-Toddler Meaningful Auditory Integration Scale)

Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batolat

Instrukce pro administraci, dotazník a záznamový arch

Autoři: Susan Zimmerman-Phillips, MS (Advanced Bionics) Mary Joe Osberger, PhD (Advanced Bionics) Amy McConkey Robbins, MS (Communication Consulting Services) Překlad IT-MAIS dotazníku do českého jazyka a jeho adaptace: Radka Horáková, PhD (Katedra speciální pedagogiky, PdF MU Brno)

IT-MAIS Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batolat

Popis Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batolat (IT-MAIS) (Zimmerman-Phillips, S., 2000) je modifikací Škály pro posouzení sluchového vnímání (MAIS), která byla vytvořena A. M. Robbins a kol. v  roce 1991. Jedná se o strukturovaný dotazník pro rodiče, který je navržen tak, aby posuzoval spontánní reakce dítěte na zvuky v přirozeném každodenním prostředí. Hodnocení reakcí dítěte je prováděno na základě informací poskytnutých rodiči dítěte, kteří odpovídají na 10 otázek. Ty jsou koncipovány tak, aby hodnotily tři hlavní oblasti: 1) vokalizaci dítěte; 2) pohotovost dítěte vůči zvukům/ upozorňování dítěte na zvuky; a 3) rozpoznání a rozlišení zvuku dítětem/přiřazování významu ke zdroji zvuku. Pro všech 10 otázek byla navržena specifická kritéria bodování.

Administrace Škála pro posouzení sluchového vnímání dítěte má být administrována během rozhovoru s rodiči. Tento způsob komunikace má zabránit tomu, aby rodiče odpovídali tak, jak se domnívají, že se od nich očekává, příp., aby neuváděli jednoduché odpovědi typu ano/ne. Otázky jsou formulovány tak, aby vedly k dialogu mezi dotazovaným (informantem) a tím, kdo dotazník zadává (examinátorem). Například na otázku „Řekněte, na jaké zvuky Honzík reaguje v přirozeném domácím prostředí?“ budou rodiče reagovat lépe a dozvíme se více informací, než když bude otázka formulována jako „Reaguje doma Honzík na nějaké zvuky?“. IT-MAIS může být vyplňován výhradně během rozhovoru s rodiči či pečující osobou. V případě, že je vyplněn jimi samotnými, nemohou být údaje akceptovány pro hodnocení.

aby uváděli co nejvíce možných příkladů, které budou reakce dítěte charakterizovat. Odpovědi rodičů examinátor zapisuje do záznamového archu. Akceptovány jsou pouze takové odpovědi, které prokazatelně dokládají spontánní reakci dítěte na zvuky. Jedná se tedy o takové reakce, kdy dítě reaguje bez zrakové kontroly, či dalšího upozornění na zvuky. Součástí každé otázky je požadavek, aby rodič procentuálně vyjádřil schopnost dítěte trvale a jednoznačně reagovat na zvuk v konkrétní situaci. Někteří rodiče mohou mít s tímto úkolem potíže. Zpětná vazba od rodičů bude přesnější, když se zvýší povědomí rodičů o hodnocené oblasti a cíleném chování dítěte. Při vedení rozhovoru s rodiči buďte flexibilní. Je možné, že při formulaci jedné otázky se vám dostane odpovědi na otázku jinou. Pokud jste v časové tísni, NENECHÁVEJTE VYPLNIT IT-MAIS DOTAZNÍK RODIČE SAMOSTATNĚ. Raději se se domluvte na jiný termín, kdy např. můžete provést rozhovor po telefonu.

Hodnocení Reakce dítěte na zvukové podněty lze ohodnotit až 40 body, což je maximální počet. U každé otázky je možné získat 0 bodů (nejnižší ohodnocení), nebo až 4 body (nejvyšší ohodnocení). Bodování vychází z  hodnocení spontánních reakcí dítěte na zvuky a projevů dítěte prokázat specifické sluchové schopnosti, což je procentuálně vyjádřeno (např. „Mohl/a byste říci, zda je toto schopná Ema učinit ve více než 50% případů, nebo méně než 50% případů?“). Je skutečně důležité, aby byly dodržovány podmínky bodovacího systému, které jsou uvedeny u každé konkrétní otázky.

Doporučuje se, aby si examinátor prošel všechny otázky a možné odpovědi před administrací hodnotící škály. Rodiče jsou předem informováni, že jim budou kladeny otázky týkající se reakcí jejich dítěte na zvukové podněty. Rodiče by měli být examinátorem podporováni a vedeni k tomu,

Použitá literatura Zimmerman-Phillips S, Osberger MJ, Robbins AM. Assessment of auditory skills in children two years of age or younger. Presented at the 5th International Cochlear Implant Conference, New York, NY, May 1–3, 1997. Zimmerman-Phillips S, Robbins AM, Osberger MJ. Assessing cochlear implant benefit in very young children.

Ann Otol Rhinol Laryngol Suppl. 2000;109(12):42-43. Robbins AM, Renshaw JJ, Berry SW. Evaluating meaningful auditory integration in profoundly hearing impaired children.

Am J Otol. 1991;2(Suppl):144-150.

2

IT-MAIS Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batolat

1

Je z chování dítěte patrné, že jeho hlasový projev je ovlivněn nasazením (užíváním) sluchadla nebo KI? Přístup ke zvuku prostřednictvím kompenzační pomůcky je zpočátku u malých dětí patrný zejména v rozvoji řečových dovedností. Četnost a kvalita vokalizace dítěte se může měnit podle toho, zda je pomůcka zapnutá, vypnutá nebo nefunguje správně. 1. Zeptejte se rodičů: Popište vokalizaci ________, když mu/jí na začátku dne nasadíte kompenzační pomůcku. Nechte rodiče vysvětlit (popsat), zda a jakým způsobem se změní hlasový projev dítěte, když se příslušná pomůcka zapne. 2. Zeptejte se rodičů: Pokud zapomenete přístroj ______ zapnout, nebo v případě, že přístroj nefunguje správně, je patrné, že se vokalizace dítěte liší/změnila (např. kvalita, četnost výskytu)? 3. Nebo se zeptejte: Zkouší (testuje) dítě fungování dané pomůcky po jejím zapnutí vlastním hlasem? _____ 0 = Nikdy Není patrný žádný rozdíl ve změně vokalizace dítěte, pokud je nebo není pomůcka zapnutá. _____ 1 = Výjimečně Po zapnutí pomůcky je patrný mírný nárůst vokalizace dítěte – až o 25% (stejně tak naopak, po vypnutí pomůcky mírný pokles vokalizace dítěte). _____ 2 = Občas Vokalizace dítěte se během dne zvýší až o 50%, pokud je pomůcka zapnutá. (Stejně tak naopak, při vypnutí pomůcky se objeví výraznější pokles vokalizace dítěte). _____ 3 = Často Při užívání zapnuté pomůcky je u dítěte patrný znatelný nárůst vokalizace během dne, a to až o 75%. (Stejně tak naopak, při vypnutí pomůcky se objeví výrazný pokles vokalizace dítěte). Rodiče zároveň mohou uvádět, že se objevují změny ve vokalizaci dítěte v prostředí mimo domov a to bez ohledu na to, zda je pomůcka zapnutá či nikoliv.) _____ 4 = Vždy Při zapnutí kompenzační pomůcky vokalizace dítěte jednoznačně vzroste na 100%, ve srovnání s tím, když je pomůcka vypnutá.

Komentář rodičů:

3

IT-MAIS Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batola

2

Vyslovuje dítě slabiky (produkuje slabikované zvuky) připomínající řeč? Tento typ hlasového projevu je typický při počátečních fázích řečového vývoje dítěte. Projevy (promluvy) dítěte obsahují rozlišitelné slabiky, což rodiče často označují jako „mluvení“ dítěte. 1. Zeptejte se rodičů: Promlouvá ______ k vám nebo k hračkám (objektu zájmu)? 2. Zeptejte se rodičů: Když si _____hraje sám/sama, jak se hlasově projevuje, pokud je kompenzační pomůcka zapnutá? 3. Zeptejte se rodičů: Vyslovuje (přeříkává) si slova z říkanek, nebo při hraní s hračkami užívá citoslovce (hop hop, bú bú, chro chro,…)? 4. Zeptejte se rodičů: Vyzvěte rodiče, aby uvedli konkrétní příklady, kdy se dítě takto projevuje, příp. jak často. _____ 0 = Nikdy Dítě nikdy neprodukuje slabikované zvuky připomínající řeč. Projevuje-li se, jedná se o nediferencovanou vokalizaci. Rodiče nemohou dát žádný příklad takového projevu dítěte. _____ 1 = Výjimečně Dítě jednou za čas produkuje slabikované zvuky (přibližně ze 25%), ale pouze za předpokladu, že má jazykový vzor. (Jazykový vzor se snaží spontánně imitovat). _____ 2 = Občas Dítě vyslovuje slabiky v 50% případů během dne při komunikaci s osobou, která je pro něj jazykovým vzorem. (Jazykový vzor se snaží spontánně imitovat). _____ 3 = Často Dítě vytváří výše popisovaná vyjádření přibližně ze 75% času, rodiče mohou uvést řadu příkladů. Dítě vyslovuje slabiky spontánně, ale s omezeným množstvím hlásek. Je zřejmé, že když s dítětem komunikuje nějaká osoba působící jako jazykový vzor, dítě spontánně napodobuje jeho řečový projev. _____ 4 = Vždy Dítě produkuje slabikované zvuky zcela spontánně, tzn. bez vlivu jazykového vzoru. Promluvy dítěte tvoří pestrou škálu zvuků.

Komentář rodičů:

4

IT-MAIS Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batolat

3

Reaguje dítě v klidné místnosti spontánně na své jméno, aniž by mělo zrakovou kontrolu a očekávalo, že bude zavoláno? Reakce dětí na zavolání jsou u dětí kojeneckého a batolecího věku velmi různé. Může se jednat např. o tyto reakce: chvilkové zastavení činnosti (např. přestane sát, plakat), hledá zdroj zvuku (např. vzhlédne po vyslechnutí svého jméno), zamrká očima, příp. se mu oči rozšíří. 1. Zeptejte se rodičů: Zavoláte-li na ______ jeho/jejím jménem zezadu v tiché místnosti, jak často dítě zareaguje na první oslovení (vyjádřete v %)? U řady malých dětí se může stát, že se reakce objeví pouze v dané chvíli, kdy je vydáván hlas (zvoláno jméno dítěte), pak již ne. Reakci dítěte lze uznat pouze za předpokladu, že se jeho reakce na zavolání stabilně opakuje. 2. Zeptejte se rodičů: Vyzvěte rodiče, aby uvedli řadu příkladů reakcí dítěte, které zaznamenali, a to zejména v případě, kdy by byl přiřazován nejvyšší počet bodů. Hodnocení: _____ 0 = Nikdy Dítě nikdy nereaguje na své jméno, rodiče nemohou dát žádný příklad. _____ 1 = Výjimečně Dítě hned napoprvé reaguje na zavolání jeho jména přibližně ve 25% případů, příp. reaguje až při několika opakováních. _____ 2 = Občas Dítě hned napoprvé reaguje na zavolání jeho jména přibližně v 50% případů, nebo jsou jeho reakce zřejmé pouze za předpokladu, že rodiče zvolání jeho jména zopakují více než jednou. _____ 3 = Často Dítě hned napoprvé reaguje na zavolání jeho jména přibližně v 75% případů. _____ 4 = Vždy Dítě spolehlivě a důsledně reaguje hned napoprvé na zavolání jeho jména.

Komentář rodičů:

5

IT-MAIS Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batola

4

Reaguje dítě v hlučném prostředí spontánně na své jméno, aniž by mělo zrakovou kontrolu? 1. Zeptejte se rodičů: Zavoláte-li na _______ jeho/jejím jménem zezadu v hlučném prostředí (např. lidé si povídají, děti si hrají, televize je zapnutá), jak často reaguje na první oslovení (vyjádřete v %)? Řiďte se dle kritérií hodnocení, které byly uvedeny v otázce č. 3. Je třeba mít na paměti, že čím mladší dítě, tím nenápadnější a méně výrazná může být jeho reakce (pozastavení činnosti, hledání zdroje zvuku...). Pokud je chování dítěte konzistentní, můžeme ho považovat za reakci. 2. Zeptejte se rodičů: Vyzvěte rodiče, aby uvedli řadu příkladů reakcí dítěte, které zpozorovali. Hodnocení: _____ 0 = Nikdy Dítě v hlučném prostředí nikdy nereaguje na své jméno, rodiče nemohou dát žádný příklad. _____ 1 = Výjimečně Dítě v hlučném prostředí hned napoprvé reaguje na zavolání jeho jména přibližně ve 25% případů, příp. reaguje až při několika opakováních. _____ 2 = Občas Dítě v hlučném prostředí hned napoprvé reaguje na zavolání jeho jména přibližně v 50% případů, nebo jsou jeho reakce zřejmé pouze za předpokladu, že rodiče zvolání jeho jména zopakují více než jednou. _____ 3 = Často Dítě v hlučném prostředí hned napoprvé reaguje na zavolání jeho jména přibližně v 75% případů. _____ 4 = Vždy V hlučném prostředí dítě spolehlivě a důsledně reaguje na zavolání jeho jména hned napoprvé.

Komentář rodičů:

6

IT-MAIS Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batolat

5

Reaguje dítě spontánně na přirozené zvuky (pes, hračky) doma/ve známém prostředí, aniž by na to bylo upozorňováno? 1. Zeptejte se rodičů: Upozorňuje______(slovně nebo mimoslovně) na zvuky v domácím, příp. velmi známém prostředí, aniž bychom ho/ji na ně upozornili? (např. nákup v obchodě/potraviny, restaurace, hřiště)? Zeptejte se rodičů, zda jsou si jistí, že dítě reaguje na sluchový podnět, nikoliv zrakový. 2. Zeptejte se rodičů: Příklady zahrnují reakce na zvuky jako zvonění telefonu, TV, štěkot psa, zvukové hračky, myčka, mikrovlnná trouba apod. Mladší dítě může neverbálně upozornit, že slyšelo nový zvuk vykulením očí, zamračením nebo úsměvem, hledáním zdroje nového zvuku, napodobováním zvuku (například při hraní si s novou hračkou), rozplakáním se po zaslechnutí hlasitého nebo neznámého zvuku, nebo hledáním rodičů pro vysvětlení. Reakce může nastat při zaznamenání zvuku, nebo naopak až po jeho skončení. Jakékoliv opakované chování dítěte považujeme za reakci, pokud je konzistentní. Hodnocení: _____ 0 = Nikdy Dítě se takto nikdy neprojevuje, nebo rodiče nemohou dát žádný příklad. Dítě na zvuky upozorňuje, ale až poté, co je k tomu vyzváno. _____ 1 = Výjimečně Dítě na přirozené zvuky reaguje přibližně ve 25% případů. Rodiče mohou uvést pouze jeden nebo dva příklady takového chování, případně uvádí řadu příkladů reakcí dítěte na stále se opakující zvuky, avšak tyto reakce nejsou jednotné. _____ 2 = Občas Dítě reaguje na řadu zvuků (přibližně v 50% případů). Nastane-li situace, že dítě nereaguje na zvuky, které se pravidelně vyskytují, i když stále reaguje na jiné dva přítomné (např. telefon a zvonek), připočítáme skóre 2 body (tzn. reakce „občas“). _____ 3 = Často Dítě stabilně reaguje ze 75% na řadu různých zvuků. _____ 4 = Vždy Dítě jednoznačně a vždy reaguje na všechny zvuky, které ho obklopují.

Komentář rodičů:

7

IT-MAIS Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batola

6

Upozorňuje dítě spontánně na přirozené zvuky v novém prostředí? 1. Zeptejte se rodičů: Upozorňuje ______(slovně nebo mimoslovně) na zvuky v neznámém prostředí, aniž bychom mu/jí k tomu my dali podnět? (např. na návštěvě u někoho doma, v cizím obchodě nebo restauraci)? Příklady zahrnují cinkání nádobí v restauraci, zvonek v obchodě, hudbu z reproduktorů, pláč dítěte ve vedlejší místnosti, požární hlásič nebo neznámou hračku v kamarádově domě. Mladší dítě může neverbálně upozorňovat, že slyšelo nový zvuk, vykulením očí, zamračením se nebo úsměvem, hledáním zdroje nového zvuku, napodobováním zvuku (například při hraní si s novou hračkou), rozplakáním se po uslyšení hlasitého nebo neznámého zvuku, nebo hledáním rodičů pro vysvětlení. Reakce může nastat při zaslechnutí zvuku, nebo naopak až po jeho skončení. Hodnocení: _____ 0 = Nikdy Dítě takto nikdy nereaguje nebo rodiče nemohou dát žádný příklad. _____ 1 = Výjimečně Dítě reaguje, ale jen ve 25% případů, rodiče mohou dát pouze jeden nebo dva příklady takového chování. _____ 2 = Občas Dítě reaguje na řadu zvuků (přibližně v 50% případů), rodiče mohou uvést řadu různých příkladů. _____ 3 = Často Dítě reaguje v 75% případů, rodiče mohou uvést mnoho různých příkladů, reakce dítěte jsou běžné. _____ 4 = Vždy Velmi málo nových zvuků se vyskytne bez povšimnutí dítěte a jeho projeveného zájmu o ně.

Komentář rodičů:

8

IT-MAIS Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batolat

7

Rozlišuje dítě spontánně zvuky, které jsou součástí jeho každodenních činností? 1. Zeptejte se rodičů: Rozpoznává nebo reaguje_________ pravidelně a přiměřeně na zvukové podněty bez zrakové kontroly, nebo dalšího upozornění na zvuk v mateřské škole nebo doma? Příkladem může být hledání známé hračky, kterou dítě slyší, ale nemůže ji vidět, podívání se na mikrovlnnou troubu, když zapípá, nebo na telefon, když zazvoní. Dále např. podívání se na dveře, když za nimi štěká pes, který chce dovnitř, pohled na dveře, když slyší otevírání garážových vrat, či položení rukou na oči, když vy stojíte za ním a ústně pobízíte ke hře na schovávanou. Popřípadě při stejné situaci reaguje na pobídku hry „Paci-Paci“, nebo „Ukaž, jak jsi veliký“. Hodnocení: _____ 0 = Nikdy Dítě takto nikdy nereaguje nebo rodiče nemohou uvést žádný příklad. _____ 1 = Výjimečně Rodiče mohou dát jeden nebo dva příklady tohoto chování. Dítě reaguje na 25% zvukových signálů. Jestliže je zde řada zvuků, které se běžně vyskytují, a dítě na ně nereaguje nebo neupozorňuje, k výsledku nemohou být připočteny více než 2 body (tzn. reakce „občas“). _____ 2 = Občas Rodiče mohou dát více než dva příklady. Dítě reaguje v 50% případů. _____ 3 = Často Rodiče mohou dát mnoho příkladů. Dítě projevuje odezvu na tyto signály minimálně v 75% případů. _____ 4 = Vždy Dítě má prokazatelně zvládnutou tuto dovednost a běžně reaguje na zvukové signály, které jsou součástí jeho každodenních činností. Je zde jen velmi málo zvuků z běžných činností, které dítě nerozpozná.

Komentář rodičů:

9

IT-MAIS Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batola

8

Je dítě schopno spontánně rozlišit hlasy dvou mluvících osob pouze sluchem? Příklady tohoto chování zahrnují rozlišení hlasu matky nebo otce a ostatních sourozenců, nebo rozlišení hlasu matky a otce. Projevem této schopnosti může být reakce dítěte na rodiče, kteří mluví, když má dítě pouze sluchovou kontrolu. 1. Zeptejte se rodičů: Umí _______rozlišit dva různé hlasy, například matčin a sestřin/bratrův, pouze jejich poslechem? 2. Zeptejte se na složitější situaci: Jestliže by si _____hrál/a se dvěma sourozenci a jeden z nich by mluvil, podíval/a by se ____ směrem na právě mluvícího bratra/sestru? Hodnocení: _____ 0 = Nikdy Dítě nikdy neprojevuje takové chování nebo rodiče nemohou dát žádný příklad. _____ 1 = Výjimečně Dítě umí rozlišit mezi dvěma velmi rozdílnými hlasy (dospělý/dítě) ve 25% případů. Zeptejte se rodičů na příklady takového chování. _____ 2 = Občas Dítě umí rozlišit mezi dvěma velmi rozdílnými hlasy (dospělý/dítě) v 50% případů. Zeptejte se rodičů na příklady. _____ 3 = Často Dítě rozlišuje dva velmi rozdílné hlasy (dospělý/dítě) v 75% případů, někdy rozlišuje mezi dvěma podobnými hlasy (např. hlasy dvou dětí). Zeptejte se rodičů na příklady. _____ 4 = Vždy Dítě vždy rozlišuje dva velmi rozdílné hlasy a velmi často je schopno rozlišit mezi dvěma podobnými hlasy.

Komentář rodičů:

10

IT-MAIS Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batolat

9

Rozezná dítě pouze sluchem rozdíl mezi řečí a ostatními zvuky? Smyslem této otázky je zhodnotit, zda je dítě schopno vnímat rozdíl mezi řečí a ostatními zvukovými stimuly. Zabýváme se tímto, protože dítě může tyto dva podněty zaměňovat. Například, když má dítě vytvořenou reakci na určitý podnět (pohupování se v reakci na hudbu), předvádí toto chování také v reakci na řečové podněty? 1. Zeptejte se rodičů: Rozlišuje _____ řeč jako kategorii, která je odlišná od ostatních zvuků? Například, když jste v místnosti s dítětem a mluvíte na něj, hledá pohledem vás, nebo jeho oblíbenou hračku? 2. Zeptejte se rodičů: Pokud na dítě promluvíte, přestane si hrát se svou oblíbenou hračkou? Hodnocení: _____ 0 = Nikdy Dítě nerozezná rozdíl mezi řečí a neřečovými zvuky. Rodiče nemůžou dát žádný příklad. _____ 1 = Výjimečně Dítě rozlišuje řeč od ostatních zvuků přibližně ve 25% případů. Rodiče mohou uvést jeden nebo dva příklady. Dítě často zaměňuje řeč a ostatní zvukové podněty. _____ 2 = Občas Dítě rozezná řeč od ostatních zvuků nejméně v 50% případů, rodiče mohou uvést řadu různých příkladů. _____ 3 = Často Dítě rozlišuje řeč od ostatních zvuků minimálně v 75% případů, rodiče mohou dát mnoho různých příkladů takového způsobu chování. _____ 4 = Vždy Dítě důsledně a spolehlivě rozlišuje řeč od ostatních zvuků a nedělá chyby v rozlišování řeči od ostatních zvukových podnětů.

Komentář rodičů:

11

IT-MAIS Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batola

10

Vnímá dítě pouze sluchem citové zabarvení/tón hlasu (hněv, rozrušení, úzkost)? Rozpozná velmi malé dítě změny emočního sdělení (citového zabarvení) mazlivého hlasu matky, která k němu promlouvá? Příklady zahrnují smích dítěte, nebo jeho „culení se“ v reakci na změnu v intonaci nebo změnu hlasu, či smutek dítěte při pokárání, nebo důrazném „ne-ne“, a to i bez podstatného zvýšení hlasu. 1. Zeptejte se rodičů: Pouze při poslechu, umí_______určit emoční sdělení v něčím hlase, jako je například rozhněvaný hlas nebo rozrušený hlas aj.? (Např. v reakci na matčin křik se poleká a rozpláče se, nebo se směje a usmívá v reakci na změnu intonace a rytmu rodičovského hlasu bez možnosti vidět jeho tvář.). Hodnocení: _____ 0 = Nikdy Dítě neprojevuje toto chování, rodiče nemohou uvést žádný příklad a dítě nemá příležitost tento způsob chování předvést. _____ 1 = Výjimečně Dítě projevuje toto chování ve 25% případů. Požádejte rodiče o příklady takového způsobu chování. _____ 2 = Občas Dítě projevuje takové chování v 50% případů. Zeptejte se rodičů na příklady. _____ 3 = Často Dítě projevuje takové chování v 75% případů. Zeptejte se rodičů na příklady. _____ 4 = Vždy Dítě stabilně a přiměřeně reaguje na rozsah hlasových tónů. Rodiče mohou poskytnout řadu příkladů.

Komentář rodičů:

12

ZÁZNAMOVÝ ARCH Škála pro posouzení sluchového vnímání u kojenců a batolat (IT-MAIS)

Vždy

Často

Občas

Způsob

Výjimečně

Examinátor (vyšetřující)

Nikdy

Informant (rodič)

Otázky

Jméno dítěte



1

0 1 2 3 4



2

0 1 2 3 4



3

0 1 2 3 4



4

0 1 2 3 4



5

0 1 2 3 4



6

0 1 2 3 4



7

0 1 2 3 4



8

0 1 2 3 4



9

0 1 2 3 4



10

0 1 2 3 4

Celkový počet bodů: _____ /40

Datum

Informace od rodičů

/

/

Časová délka vyšetření

V případe potřeby dalších kopií Záznamového archu IT-MAIS nebo Instrukcí pro administraci kontaktujte Advanced Bionics na:

877.829.0026 800.678.3575 (TTY) AdvancedBionics.com

Advanced Bionics AG Laubisrütistrasse 28, 8712 Stäfa, Switzerland T: +41.58.928.78.00 F: +41.58.928.78.90 [email protected]

Advanced Bionics LLC

28515 Westinghouse Place, Valencia, CA 91355, United States T: +1.877.829.0026 T: +1.661.362.1400 F: +1.661.362.1500 [email protected] Informace o dalších adresách AB naleznete na internetových stránkách AdvancedBionics.com/contact 028-M354-45

©2014 Advanced Bionics AG a přidružené společnosti. Všechna práva vyhrazena