Masarykova univerzita získala největší dotaci

speciální příloha

Projekty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

MĚSÍČNÍK MASARYKOVY UNIVERZITY

Tak trošku subjektivní pohled…

Lucie Šebelová, vedoucí Odboru projektové podpory RMU

Začalo to na jaře před dvěma lety… 22. dubna 2008 rektor Petr Fiala slavnostně odstartoval Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) na Masarykově univerzitě a vyzval naše akademiky k aktivnímu zapojení do předkládání projektů. Co přesně to bude znamenat, to si tehdy ale nikdo neuměl představit. Prorektor Mikuláš Bek doplnil, že naše šance je velká „pokud ministerstvo školství zvládne implementaci programu“. I na tato slova jsme si pak měli často vzpomenout… Čistě subjektivně vzato byly začátky přípravy půdy pro projekty OP VK na univerzitě skromné, hektické, budící znepokojení na mnoha stranách, s minimem informací, a přesto nadšené a nepolevující. Dnes, po dvou letech, to kupodivu není jiné… Přípravy na první výzvu byly plné překážek, pravidla byla nejasná, výklad ministerstva často protichůdný, v očích odpovědných ekonomů blikaly alarmy nových rizik, které jsme jen začínali tušit. Nevzdávali jsme to a překonávali jednu překážku za druhou, což někdy znamenalo změnit něco u nás (a to taky bolí), někdy přesvědčit úředníky ministerstva či jejich nadřízené, jindy jsme tvrdě narazili a zkusili to z jiné strany. Na seminářích ministerstva naše dobře mířené dotazy způsobovaly sice zděšení, ale nakonec přinášely i odpovědi. Dopisy, e-maily a osobní vyjednávání postupně přispívaly ke změně metodiky, a Masarykova univerzita tak byla často průkopníkem v nastavení přijatelných pravidel také pro ostatní vysoké školy. Boj s ministerstvem se v mnohém změnil ve spolupráci a respekt, i když spousta bitev nás ještě čeká. Od začátku jsme vsadili na myšlenku, že projekt má vzniknout z potřeb konkrétního univerzitního pracoviště a má tam být následně řešen. Nechtěli jsme koncentrovat „psaní projektů“ na jedno místo a chrlit množství průměrně dobrých, i když formálně správných projektů odtržených od reálných potřeb a odpovědnosti akademických řešitelů. Zvolili jsme obtížnější cestu, ale už je vidět, že je dobrá a vede dál. V tomto operačním programu jsme zatím nejúspěšnější českou univerzitou s takřka 600 miliony korun přidělené dotace a z dalších našich 59 podaných projektů za 700 milionů korun jich uspěla více než polovina. Díky prozíravé vizi vedení univerzity jsme nastavili laťku kvalitních a smysluplných projektů, se kterou je dnes spojováno jméno Masarykovy univerzity. Kdo je to – my? Nový odbor projektové podpory na rektorátě má své spolupracovníky i na dalších odborech. Zde vytváříme metodiku, nabízíme školení a poradenství a snažíme se chránit univerzitu před riziky. Sami bychom na to ale nestačili, pomáhá nám síť spolehlivých koordinátorů na fakultách. Přes všechny výsledky jsme vlastně pořád tak trochu na začátku… Začalo období realizace projektů, nastavujeme pravidla pro monitorovací zprávy, učíme se čelit prvním kontrolám a bráníme se neoprávněným výtkám ze strany ministerstva. Čekají nás také nové výzvy a věřím, že mnoho dobrých projektů ještě získáme. „

Masarykova univerzita získala největší dotaci Masarykova univerzita je nejúspěšnější českou vysokou školou v objemu přidělené dotace z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). V soutěži s ostatními školami a dalšími žadateli uspěla univerzita s celkem padesáti projekty, a podařilo se jí tak získat více než 589 milionů korun. O další prostředky se uchází. Univerzita se zapojuje do všech relevantních výzev vyhlašovaných jak ministerstvem školství, tak Jihomoravským krajem. Kromě schválených 50 projektů, ve kterých je univerzita příjemcem dotace, uspělo dalších 13 projektů, kde je partnerem. Ve srovnání s ostatními vysokými školami získala Masarykova univerzita nejvíce peněz. Za ní se umístila na druhém místě Univerzita Palackého v Olomouci, následovaná Vysokým učením technickým v Brně. Do výzev na předkládání projektů se pravidelně zapojují všechny fakulty i centralizovaná pracoviště Masarykovy univerzity. V počtu přijatých projektů je nejúspěšnější filozofická fakulta s celkem devíti projekty. Nejvíce finančních prostředků získala přírodovědecká fakulta. Dalších 59 projektů Masarykovy univerzity za téměř 700 milionů korun se ucházelo o dotaci v rámci

prioritní osy zaměřené na terciární vzdělávání v oblasti podpory „2.2 – Vysokoškolské vzdělávání“. Z nich bylo 33 schváleno, podrobnější informace ale nebyly před uzávěrkou muni.cz známé. V rámci další výzvy do stejné oblasti podpory univerzita nedávno předložila další tři projekty v objemu přibližně 20 milionů korun. Šest projektů v hodnotě kolem 35 milionů korun bylo podáno v prioritní ose zaměřené na počáteční vzdělávání Uzávěrka zatím poslední vyhlášené výzvy do oblasti podpory „2.4 – Partnerství a sítě“ byla stanovena na 30. července. Jejím záměrem je podpořit spolupráci mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským, veřejným a neziskovým sektorem prostřednictvím stáží nebo odborných praxí. „

Úspěšnost fakult ve výzvách OP VK dle objemu přidělené dotace (Kč) 120 000 000 2. výzva: 1.1, 1.2, 1.3 – počáteční vzdělávání 1. výzva: 2.2 – vysokoškolské vzdělávání 1. výzva: 2.3 – lidské zdroje ve výzkumu a vývoji 1. výzva: 2.4 – partnerství a sítě 1. výzva: 1.1, 1.2, 1.3 – počáteční vzdělávání

100 000 000 80 000 000 60 000 000 40 000 000 20 000 000

PřF

FF

IBA

FI

LF

ÚVT FSS

PdF ESF RMU SPSSN FSPS CJV

PrF

Srovnání vysokých škol v ČR s ohledem na přidělenou dotaci v OP VK (Kč) Masarykova univerzita UP Olomouc VUT v Brně ZČU v Plzni TU v Liberci VŠB - TU Ostrava MZLU JČU v Čes. Budějovicích Univerzita Pardubice UTB ve Zlíně

50 mil

150 mil

250 mil

350 mil

450 mil

550 mil

Stav k 31. 5. 2010.

Operační program pomáhá modernizovat vzdělávání na vysokých školách Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) představuje zejména pro vysoké školy velkou možnost jak získat zdroje na inovace studijních programů a dalších forem vzdělávání. Ministerstvo školství umožňuje jeho prostřednictvím až do roku 2013 čerpat dotace z Evropského sociálního fondu, ve kterém bylo na projekty vyhrazeno přes dvě miliardy eur. OP VK se zaměřuje na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho rozmanitých formách s důrazem na komplexní systém celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů, uvádí oficiální materiály ministerstva školství. Dotace jsou přidělovány v tzv. prioritních osách, v rámci nichž se postupně vypisují výzvy. Prioritní osy jsou celkem čtyři a každá se zaměřuje na jinou oblast: první na počáteční vzdělávání, druhá na terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, třetí na další vzdělávání a čtvrtá na systémový rámec celoživotního učení.

Masarykova univerzita podává projekty zejména do druhé prioritní osy zaměřené na terciární vzdělávání. „Jedná se o projekty, které se týkají inovací studijních oborů a zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků. Dále jsou předkládány projekty na další vzdělávání pracovníků ve výzkumu a vývoji, podporu tvorby týmů a intersektorální mobility,“ upřesnila Alena Biskupová z Odboru projektové podpory Rektorátu Masarykovy univerzity. Podávány jsou také projekty, jejichž cílem je podpořit spolupráci mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem. Univerzita předkládá také projekty v první prioritní ose orientované na počáteční vzdělávání. „Jedná se o projekty, které se zaměřují na zvyšování kvality ve vzdělávání na základních a středních školách a na další vzdělávání pracovníků školských zařízení,“ vysvětlila Lenka Vojáčková z odboru projektové podpory. Program rozlišuje dva typy projektů, které je možné předkládat: individuální a globální. Individuální lze podávat

Foto: Archiv projektu Inovace výuky na FSS MU – Katedra žurnalistiky.

v rámci výzev vyhlašovaných ministerstvem školství pro prioritní osy jedna až čtyři. Mohou být realizovány na národní úrovni. Výše podpory a délka trvání je pak stanovena v jednotlivých výzvách. Druhý typ je možné předkládat v rámci globálních grantů, které se vyhlašují v jednotlivých krajích pro prioritní osy jedna a tři. Projekty pak musí být uskutečněny na území

příslušného kraje. Výše podpory pro projekt předkládaný v rámci tohoto typu grantu je 400 tisíc až 25 milionů korun nebo podle podmínek výzvy. Maximální délka trvání projektu je zpravidla tři roky. Výhodou dotací z OP VK je, že jsou stoprocentní. Příjemce tedy nemusí projekt spolufinancovat. „ Více na adrese http://projekty.rect.muni.cz.

Tyto projekty jsou spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST /

1

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í

FI prohlubuje spolupráci s průmyslem Spolupráce s průmyslem se stává zejména v přírodovědných oborech stále důležitější a žádanější. Uvědomili si to i na fakultě informatiky. Už v roce 2007 vytvořili Sdružení průmyslových partnerů a na tuto aktivitu teď navázali projektem OP VK, který má do provozu fakulty přinést systematickou podporu aplikovaného výzkumu. „Cítili jsme, že potřebujeme udělat další krok směrem k průmyslovým partnerům. Navíc je podpora aplikovaného výzkumu v různých laboratořích i u jednotlivců na fakultě výrazně odlišná a rozdíly se prohlubují,“ vysvětlil vedoucí projektu Václav Matyáš. Signály vyzývající k prohloubení spolupráce navíc přicházejí i ze samotného průmyslu. Podle Matyáše dávají partneři najevo, že by rádi v řadě oblastí spolupracovali s fakultou informatiky intenzivněji, ale obtížně se orientují v její struktuře a reálných možnostech i zájmech jednotlivých týmů. Každá z laboratoří, které se do projektu zapojily, proto teď získá finance na zaplacení částečného úvazku pracovníka, většinou postdoktorského

nebo doktorského studenta, jenž bude zodpovědný za koordinaci výzkumu a vývoje s průmyslovými partnery. Stávající laboratorní semináře se navíc vylepší o tréninkové moduly spojené s předáváním zkušeností z běžících projektů. „Chceme hlavně posílit získávání dovedností zaměřených na hodnocení výsledků a úrovně spolupráce s aplikační sférou,“ doplnil Matyáš. Další aktivita projektu se orientuje na krátké pracovní stáže vybraných vedoucích tak, aby poznávali pracovní a rozhodovací procesy partnerských institucí a případně vytipovali příležitosti pro intenzivnější podporu spolupráce. Že spolupráce s průmyslem může skutečně nést ovoce, potvrzuje Matyáš z vlastní zkušenosti. „V Laboratoři bezpečnosti a aplikované kryptografie momentálně spolupracujeme třeba se společností Y Soft na návrhu bezpečného mikroplatebního schématu pro jejich systémy a aplikace nebo se společností Trusted Network Solutions na nových možnostech detekce spamu,“ nabídl příklady řešitel projektu. „

Teiresiás přináší standardy do vzdělávání neslyšících Universal learning design – inovace interpretačních a komunikačních služeb Za deset let existence Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás se podařilo dosáhnout toho, že většina českých handicapovaných studentů se koncentruje na Masarykově univerzitě. Adaptace studijních oborů pro osoby s postižením nicméně stále vznikají dodatečně. První z projektů OP VK, které středisko Teiresiás podalo a realizuje, se snaží vnést systém do vzdělávání sluchově postižených pomocí konceptu universal design for learning. „Adaptace pro osoby s postižením jsou stále často vytvářeny ex post, ne-li dokonce ad hoc, s prostým uplatněním intuitivní empatie. Studium se pak jeví jako úspěch hodný medializace, nikoli jako samozřejmý úkol vysokých škol,“ nastiňuje posun v přístupu, o který se středisko snaží, jeho ředitel Petr Peňáz. Mezi klíčové aktivity projektu patří centrum českého znakového jazyka, včetně slovníku znakového jazyka dostupného on-line a kurzů znakového jazyka pro veřejnost, a také tlumočnický dispečink. „Ten má naplnit zákonný nárok neslyšících studentů na profesionální servis,“ uvedl Peňáz s odkazem na to, že ač dává zákon neslyšícím právo na vzdělávání s využitím vhodných komunikačních systémů, příslušný prováděcí předpis pro vysoké

školy dosud neexistuje a uplatnění zákona nepředstavuje standard. Masarykova univerzita navíc vyčerpala všechny dostupné kapacity tlumočníků. „Získat další znamená postupně přivést nové zájemce jak k plynulé znalosti znakového jazyka, tak i k profesionální tlumočnické dovednosti. Za tříletou dobu projektu je to ovšem možné jen v omezené míře. Rozdíl mezi nabídkou a poptávkou tedy mají pomoci řešit informační technologie,“ vysvětlil ředitel střediska. Stávající tlumočníci se tak díky dispečinku nebudou vždy fyzicky přemísťovat na místo, kde se odehrává komunikace, ale budou dostupní videokonferenčním způsobem. Jedním z výstupů projektu je také rozpracování stávající verze tzv. hybridní knihy, která zatím slouží nevidomým a nabízí souběh elektronického textu a audiozáznamu. Nová generace této webové aplikace má připojit modul s textem ve znakovém jazyce, jehož záznamovým médiem je video. Středisko Teiresiás zajišťuje servis pro studenty se sluchovým postižením od roku 2003 a na Masarykově univerzitě dnes studuje přibližně 60 procent českých studentů s tímto postižením. „ Více na: http://www.teiresias.muni.cz/comin/.

EkoInkubátor přivede studenty k zelenému podnikání Inkubátor environmentálních podnikatelských záměrů Studentům ekonomie poskytnout základní znalosti environmentalistiky a studentům environmentalistiky zase základy ekonomie. To je cílem takzvaného EkoInkubátoru na fakultě sociálních studií, který se snaží už několik let motivovat studenty k rozběhu vlastního zeleného podnikání. Díky projektu OP VK prochází evolucí, která rozšiřuje jeho záběr o další vyučované předměty a pokouší se převést jeho myšlenku na další české vysoké školy. „Rozšířili jsme například nabídku exkurzí o Rakousko či Německo, kde existují zelené podnikatelské záměry, které u nás zatím nenajdete, a studenti tak mohou získat jistý náskok ve svých nápadech,“ představil jednu z inovací řešitel projektu Bohuslav Binka. Nově se klade větší důraz na nabídku předmětů, jež bezprostředně souvisejí se

zakládáním vlastní firmy, a autorský tým projektu také navázal spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem. „To může studentům s uskutečnitelným záměrem nabídnout v začátcích podnikání nadstandardní podmínky,“ doplnil Binka. Největší novinkou je podle řešitelů projektu ale příprava letní školy EkoInkubátor. „Ta by měla naši myšlenku otevřít i studentům jiných českých vysokých škol v podobě jakéhosi komprimovaného programu,“ vysvětlil Binka. Studenti, kteří se zúčastní standardní třísemestrální výuky nebo letní školy, získají třeba znalosti v oblasti práva souvisejícího s environmentálním podnikáním nebo fundraisingu evropských a národních zdrojů. Za vznikem EkoInkubátoru stojí snaha environmentalistů z fakulty

Foto: Archiv projektu

Platforma výzkumné a vzdělávací spolupráce FI MU v oblasti zpracovávání dat

sociálních studií přivést absolventy univerzity k řešení problémů životního prostředí neaktivisticky – vlastním zeleně orientovaným podnikatelským záměrem. „To se nám víceméně daří, narážíme teď ale na problém nepříznivého politicky-podnikatelského klimatu v České republice,“ řekl Binka s odkazem na rozšířenou korupci lokálních politiků a na nedostatek rizikovějších forem kapitálu. „Rozhodně nelze považovat za ideální stav, ve kterém si místní politické kliky říkají o úplatek za to, že vám nebudou bránit v podnikání, ani stav, kdy vám banky půjčují pouze v případě, že půjčit nepotřebujete. To v rámci EkoInkubátoru bohužel vyřešit neumíme,“ dodal řešitel projektu. „ Více informací na webové adrese http://www.inkubator.fss.muni.cz/.

Informatici se naučí vytvářet umělý život Inovace bakalářského a magisterského studijního oboru Bioinformatika ve směru Systémová biologie Doplnit studijní možnosti, které nabízela fakulta informatiky v oblasti výpočetní biologie, o obor systémová biologie je cílem projektu OP VK. Masarykova univerzita se tak stane první univerzitou v Česku, která bude v této oblasti poskytovat ucelené vzdělávání, a to jak na bakalářské, tak i na magisterské úrovni. „Někdy se říká, že systémová biologie je vědou 21. století. Studuje organismy jako systémy, tedy jako integrované a spolupracující sítě genů, proteinů a biochemických reakcí, které dávají vzniknout životu. To vyžaduje nové odborné znalosti,“ uvedl řešitel projektu Luboš Brim. Systémová biologie je z podstaty mezioborová disciplína. Kombinuje

biologii, matematiku a informatiku. Tradiční biologie se zaměřovala na identifikaci individuálních genů, proteinů a buněk a studovala jejich specifické funkce. Byla tak omezená v možnosti postihnout podstatu fungování biologických systémů. „Pokud chcete pochopit, jak funguje automobil, pak zřejmě nestačí soustředit se na bezpečnostní pásy, koncová světla, motor a podobně a zkoumat jejich funkci izolovaně. S těmito izolovanými znalostmi nikdy nebudete schopen automobil opravit. Stejně tak je to i s biologickými organismy,“ vysvětlil Brim. Pochopení systémových vazeb mezi jednotlivými částmi totiž může přinášet zásadně nové přístupy k porozumění jejich funkcím, k léčbě

mnoha závažných chorob, a následně pak například i k řízené tvorbě živých syntetických buněk. Absolventi nového oboru budou nadále plnohodnotnými profesionály v informatice. „Jejich speciální zaměření jim ale umožní velice efektivní zapojení do interdisciplinárních týmů, které se podílejí třeba na vývoji bezpečných biotechnologií, nových léků ve farmakologickém průmyslu nebo biopaliv třetí generace,“ řekl k budoucímu uplatnění studentů řešitel projektu. Kromě specifických znalostí o modelování a počítačové analýze komplexních biologických systémů pro ně bude podle Brima cenná také zkušenost ze spolupráce s neinformatiky. „

Sociální vědci se zdokonalí Měkké dovednosti a praxe doplní vzdělávání informatiků v metodologii Rozvoj odborného vzdělávání v kvalitativních Inovace magisterských studijních programů FI MU a kvantitativních metodách výzkumu na FSS MU Základem každého kvalitního výzkumu, který má obstát v mezinárodním kontextu sociálních věd, je znalost metodologie. Nový projekt fakulty sociálních studií proto chce přivést na Masarykovu univerzitu zahraniční experty, kteří doktorským studentům i odborným pracovníkům nabídnou specializované kurzy kvantitativní a kvalitativní metodologie. „Chtěli jsme, aby se na fakultě sociálních studií začalo s metodologií pracovat více do hloubky a učili ji tady lidé, kteří jsou na ni skutečnými odborníky,“ vysvětlila motivaci vedoucí projektu Jana Krištoforyová. Studenti by po zvládnutí těchto kurzů měli být schopni používat metodologii na úrovni, která jim umožní publikovat v prestižních mezinárodních publikacích. Úroveň aplikačních znalostí a dovedností kvalitativních a kvantitativních metod u výzkumných týmů na fakultě sociálních studií totiž podle

2

autorského týmu projektu dosahuje zatím většinou jen podprůměru standardu v západní Evropě. „Studenti jsou novými kurzy poměrně nadšeni. Každý semestr se opakuje stejný modul, ale obsah je jiný, protože vždy přijede jiný lektor a učí jinou metodu,“ uvedla vedoucí projektu. Zejména s kvantitativními metodami mají studenti problém. „Na jejich zvládnutí je často potřeba mít hlubší znalosti matematiky a statistiky a umět ovládat statistický software. Když přijede zahraniční lektor a přednáší v angličtině, nemůže do kurzu přijít úplný začátečník,“ řekla Krištoforyová. Fakulta proto aktuálně řeší, jak srovnat znalosti, aby studenti měli šanci z kurzů si něco skutečně odnášet. „Zvažujeme zavedení speciálních přípravných seminářů a vysvětlujeme studentům, že si už před kurzem musí nastudovat určité množství literatury,“ doplnila vedoucí projektu. „ Více informací: http://opvk.fss.muni.cz/qq.

/ SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Rozšířit magisterské studium na fakultě informatiky o více prakticky zaměřené předměty, ale také vylepšit jazykové kompetence nebo měkké dovednosti studentů je cílem projektu OP VK. „Je důležité, aby studenti získali nejen hluboké teoretické znalosti, ale aby si také vyzkoušeli pomocí metody learning by doing, jestli nabyté vědomosti dokážou využít v praxi,“ uvedl řešitel projektu Jiří Sochor. Aby byly praktické výstupy kurzů co možná nejsmysluplnější, je do projektu zapojen také průmyslový partner – společnost IBA CZ, s. r. o. Ta se zavázala k tomu, že coby potenciální zaměstnavatel absolventů informatických oborů pomůže s výběrem toho, co lze pro praxi považovat za významné a co je naopak méně důležité. Další část projektu se týká výuky jazyků. Některé předměty a s nimi spojené studijní materiály se převedou do angličtiny. Novinkou budou na fakultě informatiky také kurzy zaměřené na měkké dovednosti. „Ty by měly sloužit k tomu, aby studenti

rozvíjeli svoji schopnost komunikovat, spolupracovat v týmu a kriticky, ale zároveň i tvořivě přistoupit k řešení běžných problémů, které se ovšem nedají jednoznačně definovat,“ vysvětlil Sochor. Na přípravě výuky se podílí i učitelé z právnické, ekonomicko-správní a přírodovědecké fakulty a fakulty sociálních studií. „Studenti tak získají vhled třeba do oblasti práva souvisejícího s informačními technologiemi, jako je například ochrana Ilustrační foto: Archiv V. Matyáše.

duševního vlastnictví,“ zmínil příklad řešitel projektu. Inovace studia není ale podle autorského týmu projektu skoková, má spíše nabídnout příležitost. „Některé upravené předměty jsou samozřejmě povinné nebo povinně volitelné, hlavní část je ale nepovinná a studenti, kteří nebudou mít zájem se v těchto oblastech rozvíjet, se jim mohou vyhnout. Já ale doufám, že této příležitosti využijí,“ uzavřel Sochor. „

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í

Výuka chemie na přírodovědecké fakultě se více příblíží praxi

Žáci ZŠ se setkají s angličtinou ve všech předmětech Tvorba metodických materiálů a postupů pro zavádění výuky angličtiny formou CLIL do vyučovacích předmětů 2. stupně ZŠ a nižšího stupně víceletých gymnázií

Inovace vzdělávání v chemii na PřF MU

„Pro naše studenty bude klíčová zejména aktivita orientovaná na přednášky s výstupy do praxe. Témata jsme vybírali po diskusi se všemi vnějšími partnery s ohledem na to, co se dnes od absolventa chemie očekává, ať už odborně, nebo v oblasti takzvaných

přenositelných kompetencí,“ uvedl řešitel projektu Milan Potáček. Studenti tak budou zlepšovat své komunikační dovednosti, znalosti organizace týmové práce nebo systematické dovednosti v analýze a řešení pracovních problémů. Obsahem projektu je inovace celkem deseti základních kurzů chemie v bakalářském studiu a jejich zpracování v e-learningové podobě, nejprve v češtině a později i v anglickém jazyce. „V základním kurzu laboratorní techniky chceme studenty seznámit s dnes běžně používanými metodami v praxi a naučit je tyto techniky používat,“ vyzdvihl Potáček. Další změna se týká takzvaného syntetického praktika. Dříve rozdělené přístupy k syntéze anorganických a organických molekul se zde scházejí v novém přístupu. Podstatné rozšíření nastává také v oblasti instru mentálních metod a ve skutečnosti, že zatímco dříve byly metody studentům jen předváděny, nově je budou používat samostatně při řešení úloh. V rámci projektu se studenti budou moci zúčastnit i řady exkurzí a stáží u potenciálních zaměstnavatelů. Neméně podstatné je zaměření projektu na studenty středních škol. „V rámci takzvaných Dnů chemie jim nabízíme příležitost osobního seznámení s prostředím, lidmi a možnostmi studia na přírodovědecké fakultě,“ dodal řešitel projektu. „ Více informací na webové adrese http://inovace.chemi.muni.cz/.

Angličtina rychle proniká do všech oblastí života a zcela se jí vyhnout je v dnešní době téměř nemožné. Projekt anglistů z pedagogické fakulty se ji proto snaží ještě více dostat do výuky na základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií. Měla by zaznívat ve všech předmětech. „Naší hlavní motivací bylo přesvědčení, že je třeba posílit znalost anglické terminologie ve všech vyučovacích hodinách. Zvládnutí odborné slovní zásoby je důležité nejen pro žáky, ale rovněž pro jejich vyučující, protože i oni by měli vědět, jak se co z jejich oboru řekne anglicky,“ uvedla hlavní manažerka projektu Jitka Kazelleová.

Zvýšení kompetencí vědecko-výzkumných pracovníků zejména v metodologické oblasti Povzbudit výzkum na pedagogické fakultě je cílem projektu OP VK. Semináře, přednášky i workshopy mají zvýšit kompetence výzkumných pracovníků k uskutečnění kvalitních vědeckých projektů, které budou konkurenceschopné i v mezinárodním prostředí. „Důležitým tématem, kterým se pedagogická fakulta zabývá, je vzdělávání sociálně znevýhodněných skupin obyvatel. Mnohé diagnostické či evaluační nástroje, dosud úspěšně používané pro většinovou populaci, ale nejsou vhodné pro tento typ klientů. Proto je nutné přestat aplikovat klasické

Zvyšování studijních a profesních perspektiv dětí a mládeže ze sociálně znevýhodněného prostředí Projekt se skládá z různých kurzů od doučování v romských rodinách přes přípravy na přijímací zkoušky na střední a zejména na vysoké školy

Foto: Archiv L. Gulové.

stav ovšem roztáčí nekončící spirálu, z níž nemůžou uniknout. Rozvíjet vzdělávací perspektivy dětí a dospívajících, kteří se nacházejí v takovém znevýhodněném prostředí, je cílem projektu kabinetu multikulturní výchovy na pedagogické fakultě. Ten navazuje na již dlouholetý vzdělávací program.

až po různé aktivizační kurzy, multikulturní výchovu nebo pedagogiku volného času. V rámci projektu také dojde k rozvoji již existujícího poradenského servisu, který probíhá ve vybraných hodinách v kabinetu multikulturní výchovy. „Důležitým přínosem našich aktivit je, že se jich účastní velký počet

pedagogů a zejména studentů, kteří se s problematikou romské populace setkávají v jiném světle, než jak ji prezentují média. Poznávají romské rodiny, děti, dospívající i dospělé, kteří chtějí změnit svoji situaci, dosáhnout na vyšší vzdělávání a zlepšit svoji životní i profesní perspektivu,“ vysvětlila pozadí projektu jeho řešitelka Lenka Gulová. Vzdělávat se ale nebudou jen sociálně znevýhodnění, ale také sami pedagogové a studenti Masarykovy univerzity. „Organizujeme kurzy romologie a romského jazyka, které umožňují lépe poznat romský národ prostřednictvím jejich kultury a současně připravují na pedagogickou práci s romským žákem,“ doplnila řešitelka projektu. Všechny tyto znalosti pak zvyšují šance absolventů na uplatnění v oblastech školství a sociální práce. Programy vzdělávání sociálně znevýhodněných se pedagogická fakulta zabývá od roku 2000. Od té doby se zde kurzů přípravy na vysokou školu zúčastnilo na 148 zájemců. „Z nich se téměř osmdesáti Romům podařilo snad i díky naší pomoci dostat na vysokou školu,“ dodala Gulová. „

Pedagogickou praxí ke zvládání konfliktů ve třídách Podpora praxe studentů speciální pedagogiky se zřetelem na implementaci ŠVP ve speciálních školách Příprava učitelů na pedagogických fakultách prošla v posledních letech mnoha obměnami. Budoucí učitelé musí umět reagovat na změny v terénu, a to nejen po stránce teoretické, ale i praktické. Přesto mnozí studenti speciální pedagogiky odcházejí ze školy s pocitem, že jejich profesní kompetence po absolvování studia jsou nedostačující. A k tomuto názoru se přiklání i mnozí ředitelé škol podílející se na vedení pedagogických praxí. Vznikla proto snaha nově koncipovat systém praktické přípravy studentů speciální pedagogiky a definovat přesné specifikace a strukturalizace

http://info.muni.cz

pedagogických praxí. „V rámci seminářů a exkurzí si studenti za podpory odborníků z praxe osvojují učitelské kompetence zaměřené na řešení problémových situací při kooperaci ve třídě,“ uvedla Jarmila Pipeková, řešitelka nového projektu OP VK, který na situaci reaguje. Úkolem projektu je vytvořit propracovanější struktury pedagogických praxí pro studenty oboru speciální pedagogika vzhledem k nově zaváděným oborům, rozvíjet spolupráci mezi fakultou a školami a dalšími pracovišti, které přijímají studenty na pedagogické praxe. Tím se vytvoří

Po opatření metodickými doporučeními, pilotním vyzkoušení a evaluaci na partnerských školách budou zkušenosti z projektu a ukázky vzorových hodin vtěleny do podoby kurzů, které se pak nabídnou zájemcům o tento typ výuky. „Na krajské úřady a na školy zašleme odkazy na výstupy uložené v digitální knihovně, jež bude volně přístupná všem, kteří budou chtít tento typ výuky zavést,“ vysvětlila Kazelleová, jak se učitelé dostanou k výukovým materiálům. Na projektu s pedagogickou fakultou spolupracuje zatím sedm škol. Do aktivit se postupně zapojí přibližně 130 učitelů, kteří výuku vyzkouší na 2 200 žácích. „

Pedagogická fakulta se bude víc orientovat na výzkum

Sociálně znevýhodnění získají lepší přístup ke vzdělání Romové a migrující cizinci patří v Česku k nejvíce sociálně znevýhodněným skupinám, což se podepisuje zejména na jejich vzdělávání. Tento

Podle představ autorského týmu by například učitel matematiky měl doplnit pokyn „spočítej rovnici“ jeho anglickým ekvivalentem. K takovému způsobu výuky má pomoci 25 metodických příruček doplněných jejich rozšířenými elektronickými verzemi, které v rámci projektu vzniknou. „Ve spolupráci s partnerskými školami nyní probíhá první etapa, během níž je vyučujícími vytipována vhodná slovní zásoba v jednotlivých předmětech. Ta se průběžně překládá do angličtiny a koriguje rodilými mluvčími, kteří ji namlouvají tak, aby i nejazykáři zvládli kvalitní výslovnost,“ popsala proces vzniku materiálů vedoucí projektového týmu Tamara Váňová.

prostor pro zpětnou vazbu a možnost reagovat na kurikulární změny, které mění pojetí přístupů ke vzdělávání, metodám a formám práce speciálního pedagoga. Katedra speciální pedagogiky PdF MU připravuje odborníky, kteří nacházejí uplatnění v resortu školství, zdravotnictví a sociálních věcí. Současné inkluzivní pojetí českého školství vytváří nutnost zaměřit se na vzdělávání všech budoucích pedagogů v oboru speciální pedagogiky a připravovat je cíleně na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. „

diagnostické nástroje na danou skupinu a vyvíjet jiné, pro ně vhodnější,“ nabídla jednu ze změn, jež by měl projekt přinést, jeho řešitelka Denisa Denglerová. Vývoj těchto vhodných nástrojů je hlavním záměrem výzkumného týmu pedagogické fakulty, který vznikl při katedře sociální pedagogiky a který projekt mimo jiné podpoří. Důraz je kladen na setkávání se zahraničními experty, kteří do Česka přijíždějí na semináře a přednášky. Účastníkům kurzů budou také k dispozici pro následující konzultace k výzkumným projektům, jež by měly postupně vznikat.

V podzimním semestru 2009 se v rámci projektu uskutečnil například týdenní workshop s profesorem Dušanem Stojnovem ze Srbska na téma Konstruktivismus: psychologie osobnostních konstruktů a její využití ve výzkumu. V jarním semestru 2010 pak proběhl týdenní workshop s profesorem Rogerem Sagesem ze Švédska na téma Empirical Phenomenological Psychology: theoretical approach, research methods, computerized text analysis technics. Na podzim je v plánu workshop profesora Johna Sommerse z Anglie na téma Využití technik dramatické výchovy ve výzkumu. „

Nový cíl výuky: vidět svět v souvislostech

Foto: Archiv H. Svatoňové.

Ilustrační foto: Archiv M. Potáčka.

Pokračující rozvoj chemie jako vědecké disciplíny a měnící se nároky na absolventy přírodovědecké fakulty vyvolávají potřebu nového pohledu na výuku tohoto oboru a jeho inovaci. Na přírodovědecké fakultě na tuto situaci reaguje projekt OP VK, který se zaměří zejména na počítačovou prezentaci jako podklad výuky ve všech hodinách a dále na větší kontakt s budoucími zaměstnavateli absolventů.

Syntézou poznatků přírodních věd k rozvoji klíčových kompetencí učitelů s důrazem na realizaci kurikulární reformy Školská reforma se opírá o potřebu integrace a syntézy poznatků věd. Požadavek učit v souvislostech se však v praxi ukazuje jako velmi obtížný. Není dostatek materiálů pro požadovanou integrující výuku, ani dost zkušeností. Katedra geografie pedagogické fakulty se proto společně s kolegy z kateder chemie, fyziky a biologie a rozhodla podpořit učitele v Jihomoravském kraji v dovednostech syntézy vědomostí v přírodních vědách. Cílem je vytvořit kurzy, kterými projde na 2 400 učitelů. „České školství se tradičně a úspěšně věnuje integrování přírodovědných poznatků na prvním stupni základní školy, a to v předmětech prvouky, přírodovědy a vlastivědy. S koncem vzdělávání na prvním stupni je tento syntetický pohled na přírodu a společnost opouštěn a důraz se klade spíše na hlubší analytické poznatky jednotlivých předmětů. Praktický život však akcentuje spíše syntetické dovednosti a vědomosti nutné pro úspěšné řešení úkolu, často v týmové spolupráci rodiny či pracovního kolektivu,“ vysvětlila motivaci projektu OP VK jeho řešitelka Hana Svatoňová, která je zároveň vedoucí katedry geografie na pedagogické fakultě.

Projektový tým sestaví modul šesti témat, která jsou svým obsahem vhodná pro integrované přírodovědné zpracování a pro ukázání vazeb a souvislostí v situacích každodenního života. Příkladem může být téma nazvané Jezdíme autem, které vychází z denní reality používání auta jako dopravního prostředku. Autoři se zamýšlejí nad širšími souvislostmi automobilové dopravy: její historií, principem fungování motoru, příčinami a důsledky rozmístění výroby aut ve světě, vznikem, těžbou, zpracováním a přepravou paliva, souvisejícími ekologickými dopady dopravy na krajinu a ovzduší i geopolitickými důsledky. Důležitou součástí materiálů je vysvětlení podstaty aktivní a pasivní bezpečnosti provozu i nástin vizí budoucí automobilové dopravy. Každý modul obsahuje zpracovaný text pro učitele a soubor pracovních a metodických listů. Odborný text pro učitele je doplněn řadou zajímavostí, tabulek, grafů a mapek. „V současnosti již na čtyři sta učitelů v Jihomoravském kraji pracuje s materiálem vytvořeným pro první integrované téma Jezdíme autem, do tisku je připraven modul Domácnost – svět v malém,“ popsala vývoj projektu Svatoňová. „

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST /

3

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í

Další vzdělávání učitelů v přírodovědných oborech se stává nutností

Společenský význam prostorových dat stále roste

Foto: Gabriela Petříková.

Lidský potenciál pro informační společnost využívající prostorová data

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice Vzdělávání učitelů musí být soustavné a celoživotní. To je základní předpoklad projektu OP VK, jejž připravili pedagogové na přírodovědecké fakultě pro učitele středních škol, kteří se věnují fyzice, chemii nebo biologii. V těchto oborech jde totiž vědecké poznání takovým tempem dopředu, že vědomosti, které prokázali pedagogové při svých státnicích, rychle zastarávají. „K podání projektu nás vedly rozhovory s kolegy učiteli ze středních škol a s našimi nedávnými absolventy učitelských oborů, kteří postrádali systémovou možnost dalšího rozvoje,“ uvedl řešitel projektu Michal Bulant. Dalším důvodem byla také potřeba připravit ucelenou nabídku dalšího vzdělávání učitelů. „Musíme se nachystat na situaci, která by měla nastat po přijetí kariérního řádu učitele,“ řekl Bulant. Jednotlivé moduly proto budou akreditovány u ministerstva školství a učitelé za jejich absolvování dostanou certifikát Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Předpokládá se totiž, že v budoucnu bude právě získání takových certifikátů jednou z podmínek kariérního postupu učitele.

„Slibujeme si od toho také prohloubení vztahů mezi univerzitou a učiteli středních škol či jejich institucemi, což zároveň umožní lépe reagovat na aktuální požadavky na přípravu budoucích pedagogů,“ doplnil Bulant. V současnosti připravuje projektový tým v každém ze středoškolských přírodovědných oborů několik typů kurzů. Některé jsou koncipovány jako seznamovací či motivační a budou půldenní či jednodenní, jiné kurzy jsou odborné, komplexní a vícedenní. V nabídce lze nalézt také semináře zaměřené na tzv. měkké dovednosti. „Absolventi totiž na rozdíl od odborné úrovně studia, se kterou jsou obvykle spokojeni, poměrně často konstatují po příchodu do praxe nedostatečnou přípravu na prostředí a podmínky výkonu své práce,“ vysvětlil Bulant. Projekt navazuje především na dlouhodobou spolupráci přírodovědecké fakulty a fakulty informatiky s brněnskými gymnázii. Přímým partnerem projektu je Gymnázium Brno na třídě Kapitána Jaroše, do realizace se ale postupně zapojují jako lektoři zkušení pedagogové i z dalších středních škol. „

Ve světě a v posledních více jak deseti letech také v Evropě zesílily snahy budovat tzv. prostorové datové infrastruktury. V těch se shromažďují a zpracovávají geografická data, která jsou nutná například pro potřeby realizace politiky EU v oblasti životního prostředí. Takovou práci dělají geoinformatici, kartografové a experti z řady dalších přírodovědných oborů. Na zvýšení jejich kvalifikace se zaměřuje projekt OP VK přírodovědecké fakulty. „Projekt umožní odborníkům na Masarykově univerzitě posílit své znalosti zejména výměnou zkušeností se špičkovými zahraničními odborníky,“ uvedl řešitel projektu Milan Konečný. Proškolení pracovníci pak budou schopni znalostně pokrývat a rozvíjet práci s prostorovými daty, podílet se na tvorbě metadatových služeb a standardů, vytvářet a poskytovat webové mapové služby, a to nejen v podmínkách ČR, ale i v zahraničí. Geoinformatika

patří v současnosti mezi velmi žádané obory a mladí vědci díky tomu mají šanci najít uplatnění jak ve výzkumu, tak ve státní správě nebo v soukromé sféře. Potřebný rozvoj oboru přinášejí zejména dva projekty Evropské unie, GMES – Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti – a na něj navazující INSPIRE – Infrastruktura prostorových informací pro Evropu. „Česko je součástí tohoto procesu schváleného Evropským parlamentem a probíhá u nás jeho implementace, jejíž součástí je velice složité propojování prostorových dat a informací z řady oblastí,“ uvedl Konečný. Řešený projekt OP VK tedy aktuálně reaguje na tuto situaci tak, aby byl schopen připravit kvalitní mladé vědce, kteří se budou moci do výše zmíněných procesů zapojovat. K čemu jsou prostorová data tak důležitá? „Jejich význam nejvíc ukazuje

skutečnost, že v různých částech světa je více než 80 procent rozhodnutí ve státní správě spojeno s geografickými daty, jen si to lidé neuvědomují,“ vysvětlil Konečný. Podle řešitele projektu jsou prostorová data zatím jakoby odtržena nebo do značné míry izolována od ostatních procesů v informační společnosti. To se teď ale postupně mění. „Dochází třeba k doceňování významu těchto informací ve včasném varování a při krizovém řízení,“ uvedl jeden z příkladů využití Konečný. Budoucnost oboru je tedy velká. „Naší brněnskou specialitou je rozvoj nových směrů kartografie, které zkoumají a snaží se uzpůsobovat vytvářené mapy, ať už analogové nebo digitální, schopnostem a potřebám jejich potenciálních uživatelů,“ uvedl Konečný s tím, že lidé nemají zájem o částečné informace, ale o znalosti podané srozumitelným způsobem, jak jsou toho schopné právě mapy. „

Národní centrum pro výzkum biomolekul otevřelo školicí středisko pro strukturní biologii Kompaktní školící centrum strukturní biologie a biomolekulární chemie Nové školicí centrum má zajistit transfer moderních technologií a know-how v oblasti biomolekulárních interakcí do Národního centra pro výzkum biomolekul. Vědci si ale uvědomují, že odborné přírodovědné znalosti nejsou tím jediným, v čem je potřeba moderní výzkumníky vzdělávat. Další část jejich projektu podaného v rámci OP VK se proto zaměřuje i na vzdělávání ve vědeckém managementu či na vědeckou komunikaci. „I to jsou na poli vědy a výzkumu velmi důležité aspekty, které bohužel ještě nejsou dostatečně zapracovány do stávajících výzkumně-vzdělávacích

schémat na našich univerzitách. Významně v nich pokulháváme za západoevropským a hlavně americkým trendem,“ vysvětlil ředitel centra a řešitel projektu Jaroslav Koča. Na školení cílových skupin se proto významně podílejí experti ze zahraničních výzkumných týmů. „To je důležité zejména pro studenty magisterského a doktorského studia, pro něž je setkání se špičkovými odborníky neocenitelnou zkušeností,“ řekl Koča. Školicímu centru se také velmi osvědčují aktivity, při nichž se studenti zapojují do vedení a organizování výzkumných projektů, kurzů a seminářů. „Je to pro ně

neocenitelná zkušenost, protože si mohou tyto činnosti vyzkoušet s vědomím, že mohou dělat chyby, na které je potom jejich starší kolegové či pedagogové upozorní,“ uvedl řešitel projektu. Absolventi doktorských programů, kteří píšou své disertační práce v Národním centru pro výzkum biomolekul, zpravidla nacházejí uplatnění nejen doma, ale i na prestižních zahraničních univerzitách či v průmyslu. „V posledních letech jsme ale cítili potřebu posílit i aspekt měkkých dovedností, aby absolventi uspěli na stále tvrdším a dnes již velmi globálním trhu práce,“ dodal Koča. „

Obory zabývající se studiem genomu jsou na vzestupu Včasná diagnostika nádorových onemocnění, analýza vrozených poruch nebo stanovení individuálních léčebných postupů, to jsou jen některé z medicínských procedur, které pracují s poznatky genomiky a proteomiky. Vzdělávací projekt OP VK přírodovědecké fakulty má výrazně zlepšit přípravu odborníků právě v těchto disciplínách. „Nutnost přípravy kvalifikovaných expertů tohoto zaměření akutně vyvstává v souvislosti s rychlým nástupem genomických a proteomických přístupů zejména v diagnostice a léčbě závažných onemocnění, ale také v biotechnologických aplikacích,“ vysvětlil řešitel projektu Jiří Fajkus. Cílovou skupinou projektu jsou jak studenti vysokých škol, tak také středoškoláci a jejich učitelé, ale

i vědečtí pracovníci samotní. „Vysokoškoláci jsou nicméně naší nejvýznamnější cílovou skupinou. Mají možnost absolvovat především řadu teoretických a praktických školení a kurzů s účastí našich i zahraničních odborníků,“ uvedl řešitel projektu. Jejich možnosti uplatnění jsou pak velmi široké. Mohou najít práci v diagnostických nebo kriminalistických laboratořích, na šlechtitelských stanicích či v biotechnologických firmách. „Jsou také vyhledávanými postdoktorandy na prestižních zahraničních univerzitách,“ doplnil Fajkus. Tyto odborníky je podle něj třeba připravovat také vzhledem k chystanému rozvoji infrastruktury v řadě příbuzných oborů na několika místech v České republice. V Jihomoravském kraji jde zejména o plánovaný Středoevropský technologický

institut CEITEC, ale chystají se i další biomedicínské a biotechnologické projekty, jako je BIOCEV nebo Centrum regionu Haná. Nároky na odborníka zaměřeného na genomiku a proteomiku jsou vysoké. Musí totiž nutně integrovat teoretické i praktické znalosti v oborech molekulární biologie a biochemie. „Zároveň musí na vysoké úrovni ovládat bioinformatické nástroje, stejně jako analyticko-chemické, fyzikálně-chemické a biofyzikální přístupy,“ nastínil náročnost oboru Fajkus a dodal, že tak komplexní profil u absolventů biologických oborů zatím chybí. I proto se už teď v návaznosti na řešení projektu a udržitelnost jeho aktivit připravuje budoucí magisterský studijní obor přímo s tímto zaměřením. „

Biologové se zdokonalí v nanotechnologiích Nanobiotechnologie a biosenzory při studiu biointerakcí - zpřístupnění moderní technologie v biologii Zvýšit povědomí biologické veřejnosti o moderních metodách studia biomolekul chce vzdělávací projekt OP VK přírodovědecké fakulty. Týká se zejména využití biosenzorů a nanobiotechnologických technik, které mohou poskytnout nový pohled na jednotlivé biomolekuly a jejich vzájemné interakce. „Seznámení s nejnovějšími poznatky v progresivním ,nano‘ oboru a praktické vyzkoušení instrumentace pomohou překonat existující bariéry mezi biologicky vzdělanými odborníky a širokými možnostmi využití pro některé ,příliš fyzikální‘ nanometodiky v oblasti biovýzkumu,“ vysvětlil řešitel projektu Petr Skládal. Tato bariéra je zatím dána především poměrně velkou složitostí experimentálních zařízení a náročností interpretace naměřených výsledků.

4

Projekt má podpořit zejména odborný růst členů laboratoře biosenzorů a nanobiotechnologií, kterou provozuje Národní centrum pro výzkum biomolekul a ústav biochemie přírodovědecké fakulty. „Chystané odborné konference, letní školy a kurzy mají navíc zvýšit zájem studentů o vědeckou práci a ty nejlepší motivovat k pokračování ve vyšších stupních studia a k nastartování vlastní vědecké kariéry,“ doplnil Skládal. Školení mají také přinést větší efektivitu využívání měřicích systémů. Vybrané aktivity projektu se zaměřují i na středoškoláky. „Chceme jim představit špičkové technologie přístupnou formou a přispět tím k zájmu o studium přírodovědných oborů,“ uvedl Skládal. Pro žáky budou připraveny

populárně vědecké prezentace o nanobiovědách a na internetu bude postupně zprovozněn informační webový portál www.nanobio.cz. Středoškoláci se tam budou moci zúčastnit různých soutěžních aktivit nebo elektronických kurzů spojených s odměnou pro ty nejlepší. Už teď jsou na webu dostupné podrobné informace o projektových aktivitách s možností přihlásit se na pořádané akce. „

Ilustrační foto: Archiv P. Skládala.

/ SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Nanotechnologie získají své informační zázemí Vzdělávací a kontaktní středisko pro průmyslové nanotechnologické úpravy povrchů Pro dobré fungování vědeckých center je třeba mít dobré zázemí. S tímto mottem se tým kolem Mirko Černáka z přírodovědecké fakulty rozhodl vybudovat komunikační a informační platformu pro zvýšení efektivity spolupráce v oboru nanotechnologických povrchových úprav materiálů, v synergii s podaným projektem regionálního vědecko-výzkumného centra pro nízkonákladové plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy. Pod termínem informační platforma se skrývá praktické spojení kanceláře Kontaktního centra NANOcontact a internetového portálu NANOsurfing. „V této dvojici spatřujeme velký potenciál při navazování spolupráce na vývoji technologií povrchových úprav materiálů a jejich aplikace v průmyslu,“ vysvětlil řešitel projektu Černák. Cílem projektu podaného v rámci OP VK je zlepšit spolupráci vědeckých týmů zabývajících se povrchovými úpravami a nanomateriály, prohloubit kontakty se zástupci průmyslových podniků, a umožnit tak lepší informovanost o aktuálních potřebách průmyslu a možnostech aplikací vyvíjených technologií v praxi. Po spuštění kontaktního centra a portálu proto

Ilustrační foto: Archiva J. Čecha.

Rozvoj týmu pro výuku, výzkum a aplikace v oblasti funkční genomiky a proteomiky

nabídne projekt všem zúčastněným možnost spojit se s týmy a podniky, které hledají spolupráci nebo nabízejí své služby. Projekt také poskytne současným i budoucím vědcům a manažerům podniků informace o možnostech uplatnění výsledků výzkumu v praxi. „V rámci konferencí a seminářů se účastníci dozvědí o možnostech aplikací nových materiálů a technologií, seznámí se s aktuálními problémy při spolupráci s průmyslem a budou také sdílet své zkušenosti s navazováním spolupráce s vědeckými institucemi a aplikační sférou,“ popsal plánované aktivity Černák. Povrchové úpravy materiálů užívá mnoho průmyslových odvětví, například automobilový, obalový nebo sanitární. Obecně se jedná se o úpravy, jejichž cílem je ovlivnění povrchových vlastností materiálů při zachování vlastností celku. „Dnes se k takovým úpravám často užívají chemické postupy nebezpečné pro životní prostředí. Moderní technologie, často založené na využití plazmatu, toto nebezpečí odstraňují,“ dodal Černák. „ Více lze najít na webové adrese http://www.nanosurfing.cz/.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í

Brněnští odborníci na endoskopii spojují své síly

Vzdělávací síť lékařských fakult MEFANET se standardizuje

Vzdělávání pracovníků VaV MU Brno a VFU Brno v endoskopických vyšetřovacích technikách a endoskopicky asistované miniinvazivní chirurgii s využitím nových materiálů Rozvoj videotechniky a optiky ve 20. století významně zasáhl i do medicínských technik. Jednou z nich je endoskopie – metoda, jež umožňuje nahlédnout do vnitřních tělesných dutin nebo dutých orgánů a pomáhá při určování diagnóz či při chirurgických zákrocích. Projekt OP VK se snaží posunout výzkum v této oblasti. Pomocí cíleného vzdělávání chce vytvořit multifunkční výzkumný tým složený z odborníků z oblastí gastroenterologie, chirurgie i veterinární medicíny. „Motivace pro vytvoření projektu vycházela z vědomí vysokého odborného potenciálu jednotlivých pracovišť na úrovni brněnských univerzit a zároveň ze zatím málo rozvinuté spolupráce mezi nimi,“ vysvětlil jeden z řešitelů projektu Tomáš Grolich,

proč se vedle odborníků na endoskopii z Masarykovy univerzity připojili také experti z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Partnerská spolupráce MU a VFU je podle Grolicha klíčová pro zajištění prostor, techniky a také pro přípravu kurzů, které jsou spojeny s praktickými workshopy na laboratorních prasatech. „Experimentálně jsou prasata využívána jak v endoskopické, tak hlavně chirurgické části projektu. Přináší tedy účastníkům kurzů praktickou zkušenost využitelnou v klinické i výzkumné práci,“ doplnil Grolich. Všechny kurzy projektu jsou po konzultaci s účastníky individuálně cílené, tak aby se všichni mohli rozvíjet v oblastech, které jsou pro ně podstatné. V endoskopické sekci jde hlavně

o seznámení s nejrůznějšími technikami a po kurzech následují praktické workshopy. „Tato část kurzů je určena spíše začínajícím klinickým a výzkumným pracovníkům obou spolupracujících univerzit,“ vysvětlil Grolich. V chirurgické sekci se seznamují operatéři z jiných než přímo chirurgických pracovišť s problematikou základů břišní chirurgie. Operatéři z chirurgických pracovišť si zase mají prohloubit znalosti spojené s praktickými návyky ve specifických oblastech. To všechno by mělo napomoct vytvoření velkého výzkumného týmu a navázání kontaktů mezi odborníky, tak aby v budoucnu dokázali společně zpracovávat výzkumné úkoly. „ Více informací na webových stránkách http://www.projekt-endoskopie.cz/.

Výuku budoucích lékařů a zdravotníků usnadní obrazová databáze Centrum digitálního zpracování obrazových dat ve výuce lékařských a zdravotnických oborů • Zavádění efektivních metod výuky s využitím digitálních medicínských obrazových informací na středních zdravotnických školách z nich se zabývá inovací studijních programů na lékařské fakultě, druhý zavede podporu výuky ve třech středních zdravotnických školách. „Cílem je seznámit studenty s nejnovějšími technologiemi pro zpracování medicínských obrazových informací a jejich prostřednictvím jim dát k dispozici odbornou problematiku špičkových lékařských pracovišť,“ uvedl řešitel projektu Otto Dostál. Lékařští specialisté připraví pro studenty strukturovanou databázi anonymizovaných obrazových dat a případových studií. K obrazovým informacím se navíc doplní další faktografické informace Foto: Archiv O. Dostála.

Na zprostředkování obrazových medicínských dat studentům pro výuku ve zdravotnických a lékařských oborech se zaměřují dva projekty OP VK Ústavu výpočetní techniky MU. První

z nemocničního informačního systému. V praxi to bude znamenat, že se papírová forma předávání obrazových informací nahradí formou elektronickou, která se bude vztahovat na konkrétní příklady. „Obrazové databáze poskytnou studentům ucelený přehled o průběhu nemoci, způsobu a postupu léčby jednotlivých případu a o reakci na provedené zákroky,“ vysvětlil spoluřešitel projektu Michal Javorník. Na středních školách pak odborníci z Masarykovy univerzity zajistí koordinaci technického zázemí i vzdělávání učitelů ve vytváření a využívání materiálů ve výuce. Vybrané učebny připojí ke zvlášť vyhrazené elektronické síti a počítače vybaví aplikacemi pro přístup ke znalostním databázím. „

Elektronická infrastruktura univerzity poodhalí své možnosti Vzdělávání akademických pracovníků v oblasti eInfrastruktur Na univerzitě už si dávno všichni zaměstnanci i studenti zvykli na řadu elektronických služeb, jejichž výhod denně využívají. Ať už jde o různé informační nebo knihovnické systémy, identifikační průkazy či datové sítě nebo počítačové studovny, všechny tyto tzv. eInfrastruktury univerzita potřebuje k tomu, aby mohla fungovat. Řada dalších užitečných služeb ale zůstává kvůli malému povědomí nevyužitá. Projekt OP VK Ústavu výpočetní techniky MU, který za vším tímto servisem stojí, se to rozhodl změnit. „Naším cílem je zmapovat služby ústavu výpočetní techniky ideálně

http://info.muni.cz

coby provázaný celek a rozšířit povědomí o nich mezi akademickou obcí Masarykovy univerzity. To by mělo umožnit třeba to, že by jednotlivé laboratoře a výzkumné týmy nemusely vyvíjet a provozovat vlastní řešení tam, kde už dané služby poskytujeme,“ vysvětlil řešitel projektu Petr Holub. Ústav výpočetní techniky (ÚVT) totiž nabízí širokou škálu služeb, které na sebe v různé míře navazují, bohužel o nich často vědí jen velmi malé skupiny uživatelů, pro které byly vytvořeny. „Dosavadní omezení spočívala zejména v tom, že skupiny

poskytující některou konkrétní službu za ÚVT nemohly podávat informace o dalších navazujících službách, ať už z nedostatku kapacit nebo i z neznalosti,“ uvedl Holub. V řadě případů tak uživatelé nebyli ani proškoleni o možnostech služeb v celé šíři a docházelo jen k řešení jejich bezprostředních problémů. To by se teď mělo změnit: ÚVT nabízí nejen podrobná školení uživatelů, ale také individuální konzultace nebo přímou podporu v případě problémů. „ Podrobnější informace o projektu na webových stránkách http://www.muni.cz/ics/services/, kde se také nachází katalog všech služeb ÚVT.

Zajistit prostupnost výukových materiálů mezi českými a slovenskými fakultami, které se zabývají vzděláváním lékařů a pracovníků ve zdravotnictví. S takovým cílem vznikla síť MEFANET (MEdical FAculties NETwork) už v roce 2006. Projekt OP VK do ní vnáší důležitý finanční impulz, který má umožnit více využívat technické a odborné pomoci při tvorbě elektronických děl a nastavit standardizované prostředí pro jejich publikování. Síť nabízí uživatelům z 11 fakult včetně Lékařské fakulty MU přístup k nejrůznějším multimediálním učebním pomůckám a elektronickým skriptům, které využívají textové, obrazové nebo zvukové informace, často zachycené přímo v klinické praxi. „Jsou to například digitální videa, výukové weby, materiály k přednáškám a obrazové kazuistiky. Elektronické pedagogické publikace pak představují celé komplexní práce, většinou v rozsahu skript nebo větších kapitol knih,“ uvedl řešitel projektu Daniel Schwarz z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, který je také jedním z autorů portálu MEFANETu, jenž slouží právě ke sdílení a nabídce vzdělávacího obsahu mezi lékařskými fakultami. Navržená standardizace má zahrnovat např. sjednocení informovaných souhlasů pacientů, s jejichž daty se ve výuce pracuje, a jejichž svolení je tedy při vytváření materiálů nezbytné. „Klíčové je také sjednocení instrukcí pro autory v záležitostech autorských práv nebo vyřešení legislativních problémů s využíváním obrazové a další zdravotnické dokumentace pro vzdělávací účely,“ vysvětlil Schwarz. Právě tyto složité otázky související s klinicky citlivým obsahem se lékařské fakulty

rozhodly řešit v rámci projektu nastavením sjednocujících standardů. Dotace z projektu budou využity také k pořádání konferencí a lokálních seminářů na spolupracujících fakultách. Tam by měli být další potenciální uživatelé do hloubky seznámeni s podstatou a nástroji dostupnými v síti MEFANET. „Na tyto aktivity jsme dosud museli shánět prostředky hlavně od sponzorů,“ vyzdvihl Schwarz jednu ze změn, kterou projekt rovněž přinesl. A jaký má sdílení medicínských učebních materiálů význam? Podle autorů projektu především pomáhá zefektivňovat práci pedagogů, kteří by jinak museli paralelně pracovat na podobných, či dokonce stejných specializovaných dílech na každé fakultě zvlášť. Ušetřená energie se pak navíc podle Schwarze může věnovat budování společných meziuniverzitních publikací s vyšší přidanou hodnotou. „ Více na adrese http://www.mefanet.cz/.

Biomedicínské obory se propojují s praxí Podpora efektivní spolupráce biomedicínských oborů Masarykovy univerzity a VUT Brno s účastí aplikační sféry

Foto: Archiv projektu.

Foto: Archiv projektu.

Standardizace a sdílení vzdělávací platformy mezi lékařskými fakultami v rámci projektu MEFANET

Propojit biomedicínsky orientované studijní programy, které se vyučují na vysokých školách v Brně, a zprostředkovat kontakt s aplikační sférou. To si vzali za cíl autoři projektu OP VK z Katedry laboratorních metod Lékařské fakulty MU, do kterého se zapojí také přírodovědecká fakulta, VUT, Fakultní nemocnice Brno a firma Roche, s.r.o., Diagnostics Division. „Naším cílem je vypracovat a uvést do praxe efektivní mechanismus spolupráce různých vzdělávacích subjektů mezi sebou a také se zástupci aplikační a podnikatelské sféry,“ uvedl manažer projektu Milan Dastych z lékařské fakulty. Na navázání kontaktů se subjekty z praxe klade projekt hlavní důraz. Právě tyto kontakty by totiž měly zvýšit konkurenceschopnost a profesní úspěšnost absolventů a také zlepšit kompetenci

pedagogů, kteří studenty připravují. Iniciátoři projektu proto navázali spolupráci s Oddělením klinické biochemie Fakultní nemocnice Brno a rovněž s firmou Roche, která se zaměřuje na zdravotnické analytické techniky. Vzdělávací aktivity ve spolupráci s praxí se uskuteční vesměs formou exkurzí a studijních pobytů. Ve fakultní nemocnici studenti i pedagogové uvidí, jak vypadá celý analytický proces, který se uplatňuje v klinické biochemii, ale také jak funguje personální či ekonomická stránka provozu laboratoře nebo jak se hodnotí kvalita práce. Ve spolupráci s firmou Roche studenti navštíví její pražskou centrálu a také budou mít možnost zúčastnit se studijního pobytu v sídle firmy v Rotkreuzu ve Švýcarsku. „ Více informací: http://www.med.muni.cz/pes/.

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST /

5

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í

Matematická biologie na přírodovědecké fakultě se představí v novém

univerzity absolvovat kurzy jako Rozvoj komunikačních dovedností nebo Techniky práce se skupinou. V jarním semestru ACROSS zase poprvé nabídl třeba Sebepoznavací kurz nebo kurz Rozvoj kreativity. V prvním z nich získali příležitost pod vedením psychoterapeuta a arteterapeuta kultivovat svou schopnost sebereflexe prostřednictvím skupinové interakce. „Studenti zde měli například možnost identifikovat své silné stránky a příležitosti k vlastnímu růstu nebo se učili přijímat a zároveň poskytovat zpětnou vazbu a jejím prostřednictvím dál rozvíjet vybrané osobnostní rysy,“ vysvětlil Kolář.

Pro nadcházející semestry připravuje ACROSS kurzy zaměřující se na time management, metody a způsoby řízení lidských zdrojů a řadu dalších. „Pozornost budeme věnovat rovněž zákonitostem fungování týmů a pracovních skupin, nácviku rétorických, prezentačních či didakticko-lektorských dovedností,“ nastínil budoucnost manažer projektu. Centrum zahájilo svou činnost už minulý podzim díky dotaci z OP VK. Bližší informace o aktivitách ACROSS a dalších připravovaných kurzech lze najít na webové adrese www.projekt-across.cz.

„ Ilustrační foto: www.sxc.hu

Rozvíjet vybrané měkké dovednosti v oblasti komunikace, řízení nebo time managementu umožňuje studentům nové Akademické centrum rozvoje soft skills (ACROSS). Podle iniciátorů vzniku centra nejsou tato témata ve vysokoškolském vzdělávání zatím dostatečně zdůrazňována. „Jedním z našich hlavních cílů je koncipovat všechny nabízené kurzy tak, aby dovednosti v nich získané dokázali jejich absolventi úspěšně a efektivně aplikovat při kultivaci sebe sama, a to nejen v pracovním, ale také osobním životě,“ uvedl vedoucí centra a manažer projektu Jan Kolář. Už na podzim mohli studenti Masarykovy

IBA nabízí unikátní kurz o problematice standardů ISO Terciární vzdělávání managementu kvality a IT služeb Hlavním cílem projektu Institutu biostatistiky a analýz (IBA) je řešení nízké úrovně znalostí implementace integrovaných systémů managementu ve vazbě na praktickou aplikaci při výuce na vysokých školách v Česku. Projekt OP VK se zaměřuje na provázanost systémů managementu jakosti, managementu bezpečnosti informací a IT služeb. Výstupem projektu je patnáct specializovaných kurzů, které lze přednášet v libovolném pořadí, a vytvářet tak specifické studijní programy s teoretickou i praktickou částí. Na ně naváže dvacet auditů úrovně zavedení systémů managementu na vybraných vysokoškolských pracovištích. „Hlavní hodnota projektu spočívá v možnosti získat komplexní informace o systémech managementu, jejich provázanosti, integraci a požadavcích z pohledu mezinárodních norem ISO. Zájemci tak dostanou informace, které jsou v podmínkách České republiky relativně složitě dostupné a především nákladné,“ uvedl řešitel projektu Petr Brabec z Institutu biostatistiky a analýz. Projekt je inovativní tím, že při své realizaci využívá různých možností, které v současnosti nabízejí informační technologie. Počínaje možností zájemců přihlásit se na kurzy on-line na internetu přes moderní a pokročilé metody prezentace, komunikace a možnosti využití různých nástrojů v závislosti na volbě prezenční, distanční nebo kombinované formy výuky. „Absolvent tak získá unikátní přehled o problematice zavádění standardů ISO, bude proškolen a získá certifikát, který mu dává jedinečnou možnost uplatnění na trhu práce,“ dodal Brabec. Mezi cílové skupiny tohoto kurzu patří mimo jiné vedoucí zaměstnanci vysokoškolských zařízení, akademičtí i pedagogičtí pracovníci a další odborný personál a zaměstnanci účelových pracovišť vysokých škol, výzkumných a vývojových center a specializovaných školských zařízení. „

6

V Česku vzniknou dvě sítě odborných center Vzdělávací síť iktových center • Vzdělávací síť hemofilických center Vytvořit zázemí pro komunikaci a spolupráci v problematice cévní mozkové příhody a v oblasti hemofilie se rozhodl pomocí dvou projektů OP VK Institut biostatistiky a analýz MU. „V současnosti v Česku nefunguje základní spolupráce akademických odborných center a občanských sdružení, která se věnují problematice cévní mozkové příhody. Není vytvořena komunikační síť, nefunguje transfer znalostí mezi jednotlivými cílovými skupinami, nefunguje edukace terciární sféry a komunikace mezi odborníky, kteří se touto tematikou zabývají. Zároveň nejsou zapojeny občanské organizace a sdružení, které mají o problematiku velký zájem,“ popsal neutěšený současný stav řešitel projektů Petr Brabec. Ani v případě hemofilie není situace bezproblémová. „Jelikož hemofilie není příliš zajímavým tématem v oblasti hematologie, kde je zájem odborné veřejnosti směřován spíše k hematoonkologii, je často pomíjena, a to i za situace, kdy se velice rychle mění trendy v léčbě,“ vysvětlil Brabec. Dále dodal, že prakticky neexistují žádné materiály a k dispozici nejsou žádné podstatné informace o incidenci a prevalenci nemocných, a tím pádem nelze jednoznačně říci, zda jsou používané léčebné postupy platné pro českou populaci. Hlavním cílem projektů je proto vytvoření dvou sítí center, jedné pro otázky spojené s cévní mozkovou příhodou, druhé pro okruh problémů souvisejících s hemofilií. Centra budou koordinovat spolupráci, komunikaci a vzdělávání. Spolupráce má probíhat

/ SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

prostřednictvím komunikačního portálu, databází, pravidelných vzdělávacích seminářů a konferencí. Centra si budou předávat zkušenosti, získávat nové poznatky v léčbě cévní mozkové příhody a přinášet aktuální poznatky do výzkumných a vzdělávacích programů univerzit a nemocnic. Součástí projektu týkajícího se hemofilie je navázání spolupráce s dalšími státy Evropské unie, jež se podobným tématům věnují již řadu let. Tím Česko splní závazek k EU, ve kterém přislíbilo vytvoření takového programu. Mezi hlavní cíle patří především vytvoření systémové platformy pro vzdělávání lékařů, pedagogů a studentů v této oblasti v rámci seminářů a konferencí. Předpokladem je zapojení přibližně 3 000 odborníků po celou dobu projektu. V případě pacientů s cévní mozkovou příhodou (CMP) dojde rovněž k vytvoření centrálního registru, jenž bude inovativní základnou pro novou formu vzdělávání cílových skupin. Hlavním cílem registru je tedy zaznamenávat a analyzovat epidemiologické a klinické informace o pacientech na území České republiky. Registr bude svým designem a strukturou sbíraných dat plně kompatibilní s evropským registrem CMP. Obdobný registr vznikne i pro pacienty s hemofilií. Součástí obou projektů jsou i vzdělávací semináře. „Ty budou provázány s již běžícími akreditovanými kurzy, které rovněž zvyšují kvalifikaci lékařů a jsou nutnou podmínkou pro práci vedoucích pracovníků a neurologů v rámci centra zabývajícího se danou problematikou,“ dodal Brabec. „

mateřský obor. Matematická analýza výsledků je totiž důležitou součástí odborné práce pro řadu dalších disciplín nejen na přírodovědecké, ale třeba také na lékařské fakultě. Institut biostatistiky a analýz MU patří v současnosti mezi hlavní pracoviště v Česku, která se věnují analýzám procesů v českém zdravotnictví a v péči o životní prostředí. „Pokud se znalost praktických problémů a jejich řešení plynule přenáší do výuky studentů, pak její absolventi získávají přesvědčivý náskok ve snaze o získání atraktivních pracovních míst v oboru,“ řekl k možnému uplatnění absolventů Jiří Holčík. „ Foto: Archiv projektu.

Softskills v programu Informačních studií a knihovnictví – podpora uplatnění absolventů

Multidisciplinarita. To je základní pojem, který se skloňuje v souvislosti s oborem matematická biologie. Propojuje totiž poznatky dvou oborů již zahrnutých v názvu a přidává ještě informatiku. Jde navíc o disciplíny, které se neustále vyvíjejí a mění. Nový projekt OP VK Institutu biostatistiky a analýz MU má inovovat náplň výuky tohoto oboru na přírodovědecké fakultě. Běžná definice matematické biologie praví, že jde o obor, který používá matematické metody ke studiu živých organismů. „My se snažíme navzdory již vytvořenému pevnému základu nalézt ideální formu oboru spojením právě takového zaměření s odbornými aktivitami našeho institutu, jež se orientují na analýzu epidemiologických, klinických, genomických a ekologických dat,“ uvedl řešitel projektu Jiří Holčík z Institutu biostatistiky a analýz MU. Inovace by měla přinést zatraktivnění studijního programu zejména zvýšením obsahu praktické výuky, lepší provázaností jednotlivých předmětů a také zkvalitněním připravovaných studijních materiálů. „Elektronické texty by se navíc měly vytvářet tak, aby v budoucnu mohly sloužit jako základ pro multimediální e-learningové učebnice,“ vyzdvihl profesor Holčík. Studijní materiály vybraných předmětů budou kromě toho připravovány tak, aby se staly pomůckami i pro studenty mimo

Sítě informačních profesionálů umožní sdílet zkušenosti Národní klastr informačního vzdělávání NAKLIV – podpora spolupráce, sdílení a transferu technologií • Partnerská síť informačních profesionálů (PARTSIP) Knihovníci, informační specialisté nebo správci informačních systémů se denně pohybují v internetové síti, odkud se na ně valí ze všech stran hromady dat, se kterými musí umět pracovat. I když komunikace patří mezi jejich základní pracovní náplň, dosud v Česku chybí efektivní způsob, jak by mohli informace sdílet a předávat si je mezi sebou. To mají změnit dva projekty OP VK filozofické fakulty, které chtějí vytvořit sítě informačních profesionálů. První z projektů, nazvaný PARTSIP (Partnerská síť informačních profesionálů), chce především posílit spolupráci mezi institucemi, ve kterých se tito specialisté vzdělávají a ve kterých pak nacházejí uplatnění. Propojuje proto vysoké školy s výzkumnými organizacemi a také s veřejným a soukromým sektorem. Mezi partnery projektu ovšem figurují rovněž knihovny nebo třeba CEITEC Cluster-bioinformatics. „V současnosti připravujeme pro naši cílovou skupinu sérii interaktivních seminářů, jejichž cílem bude předat nové poznatky, umožnit sdílení znalostí a také naučit účastníky efektivně spolupracovat,“ vysvětlila řešitelka projektu Ladislava Suchá. Pro podporu komunikace a sdílení znalostí mezi informačními profesionály v rámci projektu rovněž vzniká virtuální prostředí s digitální knihovnou, e-learningovou podporou a prostorem pro pořádání seminářů prostřednictvím internetu, tzv. webinářů. Druhý projekt, který dostal jméno NAKLIV (Národní klastr informačního

vzdělávání), představuje úžeji orientovanou aktivitu, která se sice zaměřuje na menší výsek spolupracujících institucí, ale na jejich těsnější spolupráci. „Díky projektu by postupně měla vzniknout síť partnerů, kteří dokážou efektivně komunikovat, systematicky spolupracovat a vhodně využívat moderní nástroje pro tvorbu a správu obsahů na podporu informační gramotnosti,“ uvedl koordinátor projektu Jan Zikuška. Podle autorských týmů obou projektů existuje v České republice dlouhodobě poptávka po aktivitách, jež by podpořily vzájemnou spolupráci odborníků v těchto oblastech. „Je to podloženo i průzkumy, v nichž účastníci nejčastější uvádějí potřebu prostoru pro výměnu zkušeností, vytvoření portálu s podpůrnými službami nebo pořádání seminářů, workshopů a e-kurzů zaměřených na konkrétní témata,“ vysvětlil Zikuška. Cílovou skupinou projektů mají být sice primárně odborníci z praxe, tedy především univerzitní knihovníci, služby však budou dostupné i studentům a další odborné veřejnosti. NAKLIV má konkrétně mimo jiné nabídnout webový portál, který se bude skládat ze sociální sítě pro odborníky, digitální knihovny pro sdílení materiálů a systému pro správu a vedení kurzů v distanční formě. „Oba projekty by pak měly informační profesionály a studenty v oboru přivádět především ke spolupráci na dalších společných aktivitách,“ „ doplnila Suchá.

Foto: Archiv projektu PARTSIP.

Studenti univerzity se mohou vzdělávat v soft skills

Foto: Archiv projektu.

Víceoborová inovace studia matematická biologie

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í

Vzdělávací projekt pomůže učitelům ruštiny v Jihomoravském kraji Usnadnit učitelům základních a středních škol návrat k výuce ruštiny je hlavním cílem nového vzdělávacího projektu, jejž připravuje v rámci OP VK ústav slavistiky filozofické fakulty. Ruština se totiž v posledních letech opět dostává do popředí zájmu veřejnosti a poptávka po kvalifikovaných učitelích roste. „Se vzrůstajícím zájmem o ruštinu se k výuce tohoto jazyka vracejí pedagogové, kteří ji řadu let neučili. Naše semináře a kurzy jim tento návrat usnadní a zároveň pomohou současným učitelům výuku zkvalitnit,“ uvedl hlavní manažer projektu Jiří Gazda z nově zřízeného Centra dalšího vzdělávání

učitelů ruštiny při ústavu slavistiky. Řešitelé projektu nabídnou pedagogům z Jihomoravského kraje dva různé oborově metodické semináře a jeden jazykový kurz. Přednášet jim budou nejen odborníci z Masarykovy univerzity, ale také autoři učebnic ruštiny nebo zahraniční lektoři. Všechny výukové materiály stejně jako kurzy jsou navíc poskytovány bezplatně. V rámci projektu kromě toho vznikne šest nových metodických příruček, které budou učitelé moct využít přímo ve výuce. „Ruština zažívá jistý boom na všech stupních vzdělávání, kvalitních učebních pomůcek je ale stále málo

a učitelé si často musejí podklady vytvářet sami,“ řekl Jiří Gazda. O ruštinu není zájem jen na úrovni základních a středních škol. Jen v letošním roce se na obory Ruský jazyk a literatura a Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu přihlásilo na Filozofickou fakultu MU přes 400 uchazečů o studium. Ruština pro neoborové studenty se na filozofické fakultě navíc vyučuje v osmi seminárních skupinách pro celkem 160 zájemců, poptávka je ale podle pedagogů mnohem větší a stále roste. „ Více informací na webových stránkách http://www.phil.muni.cz/wusl/home/cdvu.

Multikulturní prostředí: nová výzva pro učitele

Mladí politologové se učí chystat volební kampaně

Centrum pro religionistiku a multikulturní edukaci

Inovace výuky na FSS MU – Katedra politologie

Naučit pedagogy vyrovnávat se s multikulturním prostředím, do kterého je postavil globalizovaný svět, má projekt OP VK filozofické fakulty. Vznikající Centrum pro religionistiku a multikulturní edukaci je naučí lépe porozumět třeba tomu, jak se projevuje diskriminace nebo sociální vyloučení a jak tyto znalosti předávat svým žákům. „K podání projektu nás vedla bezedná propast, která zeje mezi požadavky, jež na středoškolské učitele klade probíhající kurikulární reforma, a znalostmi a dovednostmi, které jim zprostředkovává systém pedagogického vzdělávání,“ vysvětlil motivaci pro založení centra vedoucí projektu Milan Fujda. Projekt tematicky vychází z Rámcových vzdělávacích programů a pedagogům poskytne znalosti a dovednosti, jež by měli předávat studentům, ale také ty, které budou sami potřebovat při práci s žáky z rozmanitých kulturních prostředí nebo s různým náboženským vyznáním. „Zcela konkrétně je připravíme třeba na možná nedorozumění,

Politické public relations, marketing volebních kampaní nebo management v komunální politice. To jsou obory, které se na českém trhu práce stávají stále žádanějšími, a podobně roste i poptávka studentů po vzdělávání v těchto oblastech. Katedra politologie na tyto požadavky reaguje svým projektem OP VK, který má rozšířit její záběr o další studijní větve a také zprostředkovat kontakty s praxí.

Foto: Archiv projektu.

„Nové kurzy mají studentům umožnit lépe vstřebat teoretickou část studia, zorientovat se při rozhodování nad budoucím povoláním a současně nabýt některé praktické zkušenosti potřebné pro jeho výkon,“ vysvětlil vedoucí projektu Jiří Navrátil. V jarním semestru probíhal například kurz Analýza policy, který měl studenty naučit porozumět utváření jednotlivých veřejných politik od procesu vzniku návrhů přes jejich implementaci až po evaluaci. Kurz Volební kampaň v teorii a praxi zase nabídl studentům možnost vyzkoušet si přípravu a simulaci volební kampaně v umělých podmínkách fiktivního města. Podle Navrátila někteří externí

lektoři, s nimiž katedra na nových kurzech spolupracuje a kteří přicházejí vesměs z praxe, už během výuky vyhledávají své možné budoucí kolegy. V rámci vybraných kurzů pak studenti také vyjíždějí na stáže do institucí státní správy nebo na úřady veřejné samosprávy. „Jedná se vesměs o jednodenní stáže, kde se studenti seznamují s chodem dané organizace a s vybranými problémy jejího fungování. Na základě expertních přednášek, vlastního terénního výzkumu a znalostí z kurzů se pak pokoušejí formulovat reálná řešení situací, jež v těchto institucích nastávají,“ uvedl Navrátil. Tímto projektem ale snahy o inovace politologických oborů nekončí. „Chceme se v rámci dalších projektů ještě více orientovat například na oblast volebních studií, u kterých očekáváme dobrou odezvu ze strany studentů i jejich potenciálních zaměstnavatelů,“ nastínil vedoucí projektu. „ Více informací: http://opvk.fss.muni.cz/polit.

Ilustrační foto: www.dreamstime.com.

Inovace postgraduálního vzdělávání učitelů ruského jazyka na ZŠ a SŠ (2010–2012) v DVPP pro JMK

která se mohou objevit v pedagogické komunikaci mezi nimi a studenty z menšinových společenství, jako jsou Vietnamci, Romové nebo studenti z různých částí muslimského světa,“ uvedl příklad Fujda. Hlavní část centra bude fungovat přímo v prostorách ústavu religionistiky. V otázkách výuky romských studentů nebo vzdělávání o romské menšině či o holocaustu se učitelé budou obracet přímo na partnery projektu, kterými jsou Muzeum romské kultury a brněnská pobočka vzdělávacího centra Židovského muzea v Praze. Během následujícího školního roku proběhne v rámci projektu celkem devět seminářů. „Seminární výuku navíc podpoříme elektronickým systémem distančního vzdělávání,“ doplnil Fujda. Kromě toho odborníci z filozofické fakulty vytvoří tištěné příručky, jež budou sloužit vlastnímu sebevzdělávání učitelů, a také ilustrační materiály a cvičení v elektronické podobě, které budou moci pedagogové využít „ přímo při výuce svých žáků.

Další projekty OP VK na Masarykově univerzitě Inovace doktorských studijních oborů na Ekonomicko-správní fakultě MU

Projekt chce zvýšit konkurenceschopnost absolventů doktorského studia prostřednictvím prvků internacionalizace, individualizace a flexibility studia. V rámci projektu bude redefinován společný základ pěti studijních oborů, obsahově bude přizpůsoben standardům kvalitních evropských programů a dojde k prohloubení profilace a individualizace studia pod vedením jednotlivých školitelů. Do výuky se zapojí přední zahraniční odborníci a budou rozšířeny možnosti studentů vycestovat na odborné akce do zahraničí. Více viz měsíčník muni.cz prosinec/2009

Inovace bakalářských a navazujících magisterských studijních programů na Ekonomicko-správní fakultě MU

Inovace studijních programů na Ekonomicko-správní fakultě je řešena zdokonalením společného studijního základu s cílem zvýšit flexibilitu a kreativitu absolventů. Jeho zjednodušení studentům umožní větší individualizaci a specializaci. Více viz měsíčník muni.cz prosinec/2009

Centrum ekonomických a právních studií Masarykovy univerzity

Projekt reflektuje dlouhodobé trendy na trhu vyžadující inovativní přístup ze strany vysokých škol i partnerských organizací v interdisciplinárních oblastech. Jeho cílem je vybudovat unikátní kontaktní platformu, která umožní dlouhodobou spolupráci mezi univerzitními pracovišti (ESF a PrF) a subjekty z veřejného

http://info.muni.cz

i soukromého sektoru, a to na pomezí ekonomických a právních oborů. Více viz měsíčník muni.cz březen/2010

Inovace oboru religionistika na Masarykově univerzitě se zaměřením na kulturu Číny a Japonska

Projekt v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost sponzorovaný Evropským strukturálním fondem a rozpočtem ČR inovuje stávající a realizuje nové kurzy orientované na kulturu Číny a Japonska. Vytváří soubor studijních materiálů jako základní oporu výuky v inovovaných a nových kurzech. Cílem projektu je diverzifikovat a zkvalitnit nabídku kurzů týkajících se náboženských tradic a myšlení obou zemí a nabídku příslušných pramenných jazyků jak na ústavu religionistiky, tak i na filozofické fakultě. Více viz měsíčník muni.cz únor/2009

Vzdělávání v moderních metodách archeologické praxe

Projekt inovuje metodologické vzdělávání vědeckých pracovníků a studentů oboru archeologie aspirujících na vědeckou kariéru. Nabízí teoretické i praktické vzdělávání v archeologických metodách na evropské úrovni a vzdělávání vyrovnávající jazykový handicap vědců v mezinárodní odborné komunikaci. Smyslem projektu je rozvinout konkurenceschopnost českých odborníků v evropském vědeckém prostředí a využít získané poznatky k vytvoření specializované moderní výuky pro archeologickou vědu a výzkum z vlastních zdrojů. http://www.phil.muni.cz:8100/warm/home/ publicita-projektu Více viz měsíčník muni.cz leden/2010

Další vzdělávání pracovníků v oboru Filologicko-areálových studií

Cílem projektu je zkvalitnění filologicko-areálového výzkumu na Ústavu slavistiky Filozofické fakulty MU včetně zkvalitnění odborné přípravy, pracovních podmínek a odborné úrovně vědeckovýzkumného týmu. Další odborné vzdělávání pracovníků probíhá formou přednáškových cyklů, seminářů a workshopů a krátkodobých domácích a zahraničních stáží. http://www.phil.muni.cz/wusl/home/opvk Více viz měsíčník muni.cz únor/2009

Mendelovo centrum pro vzdělávání v biologii, biomedicíně a bioinformatice

Mendelovo centrum je určeno pregraduálním a postgraduálním studentům a akademickým pracovníkům, kteří působí, nebo budou působit v oblasti výzkumu a vývoje. Projekt je také zaměřen na talentované středoškolské studenty. Jeho cílem je zkvalitnění lidských zdrojů pro dynamicky se rozvíjející obory na pomezí biologie, medicíny a informatiky. http://loschmidt.chemi.muni.cz/mendel/ Více viz měsíčník muni.cz listopad/2009

Systém vzdělávání pro inovaci studijních programů s podporou IT

Projekt si klade za cíl inovovat co největší množství předmětů s využitím nástrojů Informačního systému MU a jeho možností pro modernizaci výuky. S pomocí techniků pro e-learning (zajišťující školení, osvětu a vzdělávání ve využívání e-learningových nástrojů) a odborníků na multimédia, kteří v rámci projektu s učiteli vytvářejí multimediální výukové materiály (webové

prezentace, animace, video i audio ukázky, fotogalerie aj.) dochází nejen k samotné inovaci mnoha studijních programů, ale i k zvýšení ICT gramotnosti uživatelů. http://is.muni.cz/elportal/opvk22/ Více viz měsíčník muni.cz květen/2010

Rozšíření a inovace vysokoškolského vzdělávání v odvětví práva a technologií

Cílem projektu je modernizace současných a zavedení nových specializovaných kurzů v oborech technologického práva s důrazem na právo informačních a komunikačních technologií. Projekt rovněž počítá s rozšířením stávající spolupráce se zaměstnavateli z řad specializovaných právních kanceláří, hi-tech společností, soudnictví a státní správy. http://www.cyber.law.muni.cz/ Více viz měsíčník muni.cz leden/2010

Na hřišti i na vodě být s dětmi vždy v pohodě

Projekt je zaměřen na zlepšení kompetencí a zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Nabídne akreditovaný seminář pro řídící pracovníky z hlediska bezpečnosti a prevence úrazů žáků. Hlavní přidanou hodnotou projektu je inovativnost, atraktivita a bezpečnost v oblasti zdravého životního stylu a první pomoci, která je zahrnutá do osmi prezenčních a sedmi e-learningových kurzů. http://www.fsps.muni.cz/sdetmivpohode/ Více viz měsíčník muni.cz duben/2010

Modulární struktura studia experimentální biologie

Náplní projektu je vytvoření výukových modulů, které se budou skládat

z jednotlivých tematicky příbuzných kurzů. Tyto moduly studentům výrazně usnadní orientaci v komplexní nabídce kurzů Ústavu experimentální biologie PřF MU, a tím jim umožní profilování studia podle svých individuálních zájmů a priorit. http://www.sci.muni.cz/mosseb/ Více viz měsíčník muni.cz květen/2010

Kompetence v jazykovém vzdělávání na Masarykově univerzitě – COMPACT

Projekt se zaměřuje na zvyšování kompetencí v odborném a akademickém cizím jazyce a na propojení s praxí. K hlavním aktivitám projektu patří realizace 72 nových a inovovaných kurzů cizího jazyka, 26 kurzů. soft skills, modernizace testování a vybudování virtuální jazykové studovny. http://lingua.muni.cz/cs/projekt-compact/ Více viz měsíčník muni.cz červen/2010

Systematické komplexní vzdělávání pracovníků VaV v oblasti širší problematiky řízení VaV jako nezbytný PRvek EFEKTivity výzkumu

Záměrem projektu je kvalitativně posílit personální kapacity v oblasti řízení výzkumu a vývoje prostřednictvím uceleného teoretického a praktického vzdělávacího kurzu. Cílem je dosáhnout zesilujícího efektu vyplývajícího z vlastní odborné kvalifikace účastníků kurzu a komplementárních dovedností získaných školením. Každoročně se počítá asi se dvěma sty absolventů zejména z Jihomoravského kraje, ale i z jiných míst republiky. http://prefekt.rect.muni.cz/ Více viz měsíčník muni.cz březen/2010

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST /

„

7

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í

Na co si dát pozor Tipy pro žadatele a příjemce dotací ƒ Příliš velké zaměření na kvantitu – raději méně projektů, ale potřebných a kvalitních ƒ Nesoulad klíčových aktivit s výzvou ƒ Obecné zaměření aktivit bez konkrétních a kvantifikovatelných výstupů ƒ Nedostatečné plánování nákladů ve vazbě na aktivity projektu – je potřeba je upřesnit a provázat ƒ Chybí konkrétní zdůvodnění zapojení partnera ƒ Nedostatečné plánování rizik a způsobu jejich odstranění ƒ Nezdůvodněné zahraniční cesty

ƒ Nerelevantní partnerství – partner byl často skrytý dodavatel ƒ Malý důraz na plánování udržitelnosti nákladů a činností Časté chyby při psaní monitorovacích zpráv

ƒ Formální náležitosti ƒ Nedoložené potřebné přílohy ƒ Nesoulad věcné části s monitorovacími indikátory, harmonogramem apod. ƒ Nedoložená dokumentace k výběrovým řízením ƒ Chyby v časových rozvrzích ƒ Špatné vyúčtování pracovních cest ƒ Chyby v timesheetech

KONTAKTY ODBOR PROJEKTOVÉ PODPORY ƒ Ing. Lucie Šebelová vedoucí Odboru projektové podpory [email protected] tel.: 549 49 7440 ƒ Mgr. Alena Biskupová projekty OP VK [email protected] tel.: 549 49 4220 ƒ Mgr. Lenka Vojáčková projekty OP VK [email protected] tel.: 549 49 4327

Budoucí novináři se učí pracovat s novými médii Inovace výuky na FSS MU – Katedra žurnalistiky

Foto: David Povolný.

V komunikaci s ministerstvem je důležitá asertivita

Vedení projektů není žádná legrace. Přesvědčují se o tom denně všichni, kteří s nimi mají co do činění. Nikdy nekončící administrativa, hrozba nesplnění závazků, náročné vypisování veřejných zakázek – s tím vším se musí potýkat i koordinátorka projektů na Fakultě sociálních studií MU Jana Krištoforyová. Jak vypadala příprava projektů OP VK na fakultě sociálních studií?

Snažili jsme se před začátkem výzev informovat všechna pracoviště na fakultě o tom, co tato příležitost obnáší a může přinést. Každá katedra pak připravila nějaký záměr, který by mohl být pro tento program vhodný. Na základě toho jsme pak vytvořili několik projektových žádostí. Podařilo se vám uspět s většinou projektů?

Do prioritní osy 2.2 jsme podali pět projektů a vyšly dva: politologický a žurnalistický. V prioritní ose 2.3 jsme podali projekt metodologického vzdělávání, který také vyšel. Z šesti žádostí byly tedy tři úspěšné. S neúspěšnými jsme se ale nechtěli vzdát, a tak jsme je ve druhé výzvě zkusili oprášit. Vzali jsme v úvahu připomínky a změněná pravidla pro podávání žádostí a teď čekáme, jak to dopadne. S čím jste se museli nejvíc potýkat?

Pro mě osobně bylo poměrně náročné, že jsem jeden projekt zpracovávala pro tři katedry dohromady. Shodli jsme se totiž, že mají určité společné téma, a nemělo by tedy smysl, aby si konkurovaly. Slaďovat tři katedry, dát dohromady všechny potřebné informace a komunikovat s tolika lidmi byla obrovská zkušenost. Jinak jsme sváděli těžký boj s indikátory, tedy výstupy projektu. Bylo třeba nutné odhadnout, kolik studentů se kurzů projektu zúčastní. Když se moc spletete, můžete

8

přijít o dotace. A pak jsme se potýkali s elektronickou žádostí. Je poměrně zrádná, protože systém různě padá, bývá přetížený a věci nefungují tak, jak mají. Hlavně v první výzvě byly některé položky špatně nastaveny. Musela jsem několikrát volat na ministerstvo, kde mi dávali kontakt na firmu, která software zajišťovala, a s jejími pracovníky bylo nutné řešit, co je potřeba spravit. Neměli jste problémy s různými výklady toho, jak mají projekty vypadat?

S tím zápasíme v podstatě doteď. Výklady se musí pořád konzultovat, a i když je konzultujete, nemůžete si být nikdy jisti, že je to tak správně. Stalo se nám třeba, že jsme jeden indikátor nastavili podle výkladu, který se později změnil. Dělat to jinak už ale nemůžeme, protože to tak máme uvedené v projektové žádosti, která je závazná. O jaký ukazatel jde?

Je to indikátor úspěšně proškolených studentů. Původní výklad říkal, že se mezi ně počítají ti, kteří úspěšně absolvují naše kurzy a pak složí státní zkoušky. Tento způsob měření je poměrně složitý, protože po každých státnicích musíme zkontrolovat seznamy absolventů a porovnat je s našimi seznamy studentů, kteří se kurzů zúčastnili. Nový výklad sice už říká, že se tento indikátor má sledovat sčítáním těch, kteří jen dokončí naše kurzy, my už to ale máme nastavené tímto způsobem. Máte velké obavy z toho, že něco nesplníte a budete muset vracet peníze?

Něco takového si v hlavě nosí asi každý, kdo je za něco v projektu zodpovědný. Nesplnění indikátorů je totiž poměrně závažné. Pokud ale vidíte, že k takovému stavu spějete, můžete do jisté míry podnikat nějaké opravné kroky nebo začít lépe pracovat s cílovou

/ SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

skupinou. Trochu horší situace nastává u veřejných zakázek. Je poměrně snadné něco pokazit. Pokud totiž v rámci nějaké větší zakázky vypíšete soutěž třeba na počítač a uděláte v postupu jen malou chybu, může se stát, že ministerstvo neuzná zakázku celou. Je to prostě rizikové a někdy trochu absurdní. Než se nám podařilo vysoutěžit veřejnou zakázkou vlaječky České republiky a Evropské unie, které musí být povinně na každém kurzu, museli jsme se tady mezi sebou o dvě, které byly k dispozici, doslova prát. S projekty je spojeno hodně administrativy. Neodrazuje to?

Mám radost z výstupů projektů. Člověka potěší, když vidí, jak studenti do hodnocení píšou, že kurz byl zajímavý a že jim lektoři dali nové impulzy nebo že získali cenné kontakty s praxí. S administrativou se člověk prostě musí srovnat. Návod na přežití je mít všechno dobře zorganizované a mít připravený harmonogram, kdy je co potřeba udělat. Zmeškání některých termínů může být fatální. Měla byste nějakou další radu, jak zvládnout provoz projektu?

Důležitá je asertivita v komunikaci s ministerstvem. Nenechat se odradit. My jsme třeba čtyřikrát posílali zdůvodnění, proč bychom chtěli nakoupit ne třicet kusů softwaru, ale šedesát. Změnily se totiž cenové podmínky a bylo výhodnější koupit softwaru víc. Ministerstvo nám ale pořád říkalo, že máme napsáno třicet, proto máme nakoupit třicet. Bylo potřeba jim okolnosti vysvětlovat, zdůvodňovat a dokládat a nenechat se odradit prvním ne. Pokud komunikujete slušně a máte argumenty, tak to za pokus stojí. Samozřejmě se ale musíte ozvat dříve, než něco podniknete. Zkoušet zdůvodnit nějaký nestandardní krok dodatečně asi není dobrá strategie. „

Příchod digitálních a mobilních technologií znamenal velkou změnu pro všechny typy médií, a tedy i pro novináře samotné. Jejich práce se tím nejen zrychlila, ale vznikly také zcela nové nároky na její zvládnutí. Katedra mediálních studií a žurnalistiky fakulty sociálních studií na to pružně reaguje a díky projektu OP VK nakupuje moderní multimediální vybavení a do výuky zve odborníky z praxe. „Už před lety jsme si uvědomili, že není dobré, aby naši absolventi přicházeli na trh práce nedotčeni praktickými zkušenostmi,“ uvedl vedoucí katedry Rudolf Burgr. Žurnalisté, kteří se vzdělávají na fakultě sociálních studií, proto musí od roku 2005 v době studia povinně absolvovat tříměsíční odbornou praxi v médiích. Projekt je podle Burgra logickým pokračováním těchto snah. „Pokud chceme vychovávat konkurenceschopné absolventy, musíme reagovat na nejnovější trendy žurnalistiky – multimedializaci, digitalizaci a on-line komunikaci,“ řekl Burgr. Proto na katedře vzniklo celkem 19

Foto: Archiv projektu.

Časté chyby při psaní projektů

nových či inovovaných kurzů zaměřených na praktické dovednosti, jako jsou práce s daty, střih a kamera, digitální fotografie nebo úprava webových stránek. Výstupy studentů z nových kurzů navíc nezůstanou ležet jen na stolech učitelů, ale dostanou se prostřednictvím nového webu také k veřejnosti. Na adrese www.munimedia.cz vznikla prezentační platforma, na níž se budou od podzimu pravidelně objevovat výstupy ze tří cvičných médií: z již zavedeného on-line deníku Stisk, univerzitního studentského Rádia R a nově vznikající internetové televize MuniMedia TV. „Studenti se zde v reálném čase a v podmínkách často identických s praxí naučí vytvářet a publikovat skutečný mediální obsah,“ popisuje princip vedoucí katedry. V rámci projektu plánuje katedra žurnalistiky uspořádat na podzim už podruhé takzvaný multimediální den otevřených dveří, který je určen zájemcům o studium žurnalistiky. Postupně by také měly vznikat e-learningové kurzy. „

Encyklopedie města Brna se rozšíří o archeologii Internetová encyklopedie dějin Brna Už šest let mají Brňané svou vlastní historickou encyklopedii. Nejde ovšem o knihu, ale o neustále se rozvíjející internetový projekt, který lze najít na webové adrese www.encyklopedie.brna.cz. Díky dotaci získané z OP VK se teď rozšíří zejména její archeologická část. Encyklopedii by totiž měly postupně oživit představy odborníků o podobě historického jádra města. „Projekt sdružuje odborná pracoviště sedmi institucí zabývajících se dlouhodobě archeologickými výzkumy Brna a Jihlavska. Naším cílem je systematicky zmapovat zdejší archeologické situace a při jejich interpretaci využít i starších map a plánů,“ vysvětlila záměr hlavní manažerka projektu Irena Loskotová. V současnosti pojímá encyklopedie už 24 tisíc hesel doplněných devět tisíci obrazy a fotografiemi. Vesměs jde o databázi různých osobností, událostí, ulic či stavebních objektů, které jsou nebo byly v minulosti spojené s Brnem. „Přibývat by teď měly výsledky z terénních výzkumů nebo informace o hmotné kultuře či interpretace nálezových situací,“ řekla Loskotová, která je také vyučující v ústavu archeologie a muzeologie filozofické fakulty. Takové informace přitom nemusí být zajímavé jen pro zvídavé čtenáře, ale třeba také pro stavebníky. „Ti jsou ze zákona povinni strpět či hradit případný archeologický výzkum, a proto je zajímá, zda lokalita, v níž plánují stavbu, už byla v minulosti archeologicky zkoumána a jestli v jejím blízkém okolí třeba nedošlo k odkrytí části starého sídliště nebo pohřebiště,“

Screenshoty: www.encyklopedie.brna.cz

uvedla Loskotová a doplnila, že takové informace jsou v současnosti nedostupné. Encyklopedie města Brna je unikátní v tom, že se na její tvorbě vedle týmu odborníků z řady historiografických profesí z několika brněnských institucí budou postupně podílet také studenti Filozofické fakulty MU a Vyšší odborné školy restaurátorské. Studenti Masarykovy univerzity budou moci od podzimu v rámci svých e-learningových kurzů samostatně vytvářet nová hesla a rovněž je uvádět do dalších historických souvislostí tím, že je v rámci databáze postupně logicky propojí. „