MASARYKOVA UNIVERZITA VZPOMÍNKOVÉ AKCE NA BITVU U SLAVKOVA

MASARYKOVA UNIVERZITA Filosofická fakulta

Ústav hudební vědy Management v kultuře

Bc. Veronika Glettová

VZPOMÍNKOVÉ AKCE NA BITVU U SLAVKOVA Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. František Svoboda, Ph.D.

Brno 2012

Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

…………………………………………….. Podpis autora práce 2

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Františku Svobodovi, Ph.D., za jeho ochotu a vstřícnost při vedení práce. Dále Františku Kopeckému, Oldřichu Bartoškovi a Jaroslavu Žalkovskému, DiS, za jejich laskavé sdílení zkušeností, mojí rodině a přátelům za podporu, a všem dalším, kteří byli ochotni odpovídat na mé otázky.

3

OBSAH Úvod .................................................................................................................................... 8 1. Stav bádání .................................................................................................................. 10 2. Organizace, které se na vzpomínkových akcích podílejí ......................................... 11 2.1. Projekt Austerlitz ................................................................................................... 11 2.2. Obecně prospěšná společnost Mohyla míru – Austerlitz ....................................... 12 2.3. Československá napoleonská společnost, o.s......................................................... 13 2.4. C.E.N.S.................................................................................................................. 14 2.4.1. Kluby vojenské historie a vojenské jednotky.................................................. 14 2.5. Morava napoleonská .............................................................................................. 15 2.6. Slavkovská iniciativa smíření ................................................................................ 16 2.7. Zájmové sdružení právnických osob Slavkovské bojiště-Austerlitz .................... 16 2.8. Podstarohorci.......................................................................................................... 17 3. Tradice bitvy – nejstarší pietní akty padlým ............................................................ 18 3.1. 19. století až 60. léta 20. století ............................................................................. 19 3.2. Po návštěvě Norberta Brassinna............................................................................. 24 3.3. Počátky tradic ......................................................................................................... 24 3.4. Přelomový rok 1989 ............................................................................................... 30 3.5. Změny od roku 1997 .............................................................................................. 32 4. Od dvoustého výročí do současnosti .......................................................................... 38 4.1. Dvousté výročí roku 2005 ...................................................................................... 38 4.2. Po roce 2005 ........................................................................................................... 41 4.3. Dnešní vzpomínkové akce v jednotlivých obcích .................................................. 43 4.3.1. Blažovice ......................................................................................................... 44 4.3.2. Jiříkovice a Santon .......................................................................................... 44 4.3.3. Holubice .......................................................................................................... 45 4.3.4. Křenovice ........................................................................................................ 45

4

4.3.4.1. Historický vývoj ....................................................................................... 45 4.3.4.2. Socha Kutuzova ....................................................................................... 46 4.3.4.3. Jak to vypadá v Křenovicích dnes ............................................................ 47 4.3.4.4. Organizace v Křenovicích ........................................................................ 49 4.3.4.5. Podpora činnosti obecním úřadem ........................................................... 49 4.3.5. Kobylnice ........................................................................................................ 50 4.3.6. Otnice .............................................................................................................. 50 4.3.7. Podolí a Žuráň ................................................................................................. 51 4.3.8. Ponětovice a Sokolnice ................................................................................... 51 4.3.9. Prace a Mohyla míru ....................................................................................... 52 4.3.10. Slavkov u Brna ............................................................................................. 52 4.3.11. Stará pozořická pošta .................................................................................... 54 4.3.12. Šlapanice ....................................................................................................... 54 4.3.13. Telnice ........................................................................................................... 55 4.3.14. Tvarožná ........................................................................................................ 56 4.3.15. Újezd u Brna ................................................................................................. 59 4.3.16. Zbýšov ........................................................................................................... 59 4.3.17. Žatčany .......................................................................................................... 61 5. Význam jednotlivých bodů programu ...................................................................... 62 5.1. Jiříkovické ohně ..................................................................................................... 62 5.2. Vojenské ležení ...................................................................................................... 62 5.3. Lampionový pochod ke Zlaté hoře ........................................................................ 63 5.4. Rekonstrukce bitvy................................................................................................. 64 5.5. Šarvátky.................................................................................................................. 65 5.6. Jarmark ................................................................................................................... 65 5.7. Defilé vojsk s ohňostrojem..................................................................................... 65

5

5.8. Pietní akt................................................................................................................. 66 6. Vzpomínkové akce na napoleonské bitvy v zahraničí ............................................. 67 6.1. Jena (1806) ............................................................................................................. 67 6.2. Aspern (1809)......................................................................................................... 68 6.3. Borodino (1812) ..................................................................................................... 69 6.4. Waterloo (1815) ..................................................................................................... 69 7. Marketingový průzkum mezi návštěvníky ............................................................... 71 7.1. Cíl průzkumu .......................................................................................................... 71 7.2. Metoda průzkumu .................................................................................................. 71 7.3. Výběr respondentů, místo sběru dat ....................................................................... 71 7.4. Způsob vyhodnocení .............................................................................................. 72 7.5. Vyhodnocení dotazníku ......................................................................................... 72 Závěr................................................................................................................................. 85 Resumé .............................................................................................................................. 87 Použitá literatura a další zdroje ......................................................................................... 89 Seznam obrázků ................................................................................................................ 91 PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 92

6

Prosba padlých

Na vršku u Prace roste rozrazil Na vršku u Prace roste bílé kvítí Na našich hrobech od rána Podivné světlo svítí.

Na vršku u Prace roste rozrazil Na vršku u Prace roste bílé kvítí Již nemusíš mít v ruce zbraň Když chceš tudy jíti.

Salvy dávno utichly, nemusíš se bát Však přines náruč úcty, Když nepřines ji stát1.

obr.1) 1

Oldřich Hladký viz. http://www.5kolona.estranky.cz/clanky/apergamen.html

7

Úvod Na místech, kde se 2. prosince 1805 odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev v naší historii, Bitva u Slavkova, bývá při každoročním výročí připraven bohatý program. Sjíždí se sem zájemci ze všech koutů Evropy a přihlížejí, jak se stovky mužů v uniformách chovají, jako by se od té doby nic nezměnilo. Tyto vzpomínkové akce nejsou oslavou krvavé události, nýbrž pietním aktem a vzdáním holdu těm, kteří zde zemřeli. Ne každá doba byla re-enactmentu nakloněna. Zájem lidí připomínat si událost, která se dotýkala našich předků, měl svůj vývoj. Za 206 let prošly vzpomínkové akce určitým vývojem a v posledních dvaceti letech se ustálily do podoby tradice, takže se slavkovské bojiště těší zájmu turistů jako nikdy dříve. Při výročí, které je připomínáno o víkendu nejbližším 2. prosinci, se koná na mnoha místech bojiště i jeho okolí velké množství organizačně náročných akcí. Náročné jsou hlavně tím, že je dělají dobrovolníci ve svém volném čase, a také proto, že to jsou akce nevýdělečné, a přitom se pro jejich uskutečnění musí vynaložit nemalé finanční prostředky. Tato diplomová práce se snaží vytvořit mapu akcí, které se u příležitosti výročí konají, přičemž zahrnuje organizační stránku věci. Snaží se poukázat na problémy, které musí organizátoři vyřešit k dobrému výsledku a spokojenosti všech zúčastněných stran. První kapitolou je rešerše, tedy náhled na literaturu, která byla k tomuto tématu v malé míře vydána. Jediná nalezená kniha je výčtem událostí v minulosti. Diplomová práce čerpá informace z osobních rozhovorů s lidmi, podílejícími se na organizaci, z kronik, článků, scénářů a z vlastního pozorování. Druhá kapitola rozebírá organizace, které se na přípravách akcí podílejí a které byly za účelem pozvednutí potenciálu místa založeny. Bezesporu je zajímavé sledovat, jak spolu tyto organizace navzájem spolupracují. Dále práce nahlíží na pietní akce od historie do nedávné minulosti a na dění v jednotlivých místech bojiště. Ty nejrozsáhlejší body v programu jsou rozebírány z hlediska historického kontextu a významu, tak i se zaměřením na organizační zajištění. Obecný koncept rozšiřují čtyři podkapitoly jednotlivých bitevních polí, která jsou, podobně jako Slavkov, hojně navštěvována. Zde si může čtenář srovnat úroveň akcí stejného druhu u nás, se situací v zahraničí. V závěru je práce doplněna marketingovým průzkumem mezi návštěvníky. Při posledním výročí byli zúčastnění osobně dotazováni a jejich odpovědi jsou zpracovány do grafů. Otázky zkoumaly, z jaké vzdálenosti stojí zato divákům přijet, jak jsou spokojeni a kolik zde utratí.

8

Práce je doplněna přílohami programového scénáře jednoho konkrétního ročníku a harmonogramem příprav, kterým se někteří organizátoři řídí. Finanční stránka je zpracována s ohledem na omezený přístup k informacím. Téma, kterým se diplomová práce zabývá, není dosud nikde souhrnně zpracováno. Jde o věc aktuálně probíhající, kdy každý organizátor má své postupy a návody a neměl zatím důvod je sepisovat. Metodou přehledové stati je zde zpracován souhrn informací, které se podařily zjistit z otevřených zdrojů od lidí, kteří se na akcích podílejí nezištně a nemají důvod nic skrývat.

9

1. Stav bádání Po prostudování literatury zjišťujeme, že lze najít také několik pramenů zabývajících se tematikou připomínek bitvy u Slavkova. Oproti tomu je spousta knih zabývajících se průběhem bitvy a děním okolo roku 1805, včetně politických událostí v Evropě, které bitvě předcházely. Jak se tato událost v průběhu uplynulých dvou set let připomínala, už se moc nepíše. Tyto vzpomínky zachycují pouze knihy Františka Kopeckého. Několik drobnějších prací bylo souhrnně vydáno v jednom titulu:

• Kopecký, František: O slavkovské bitvě – dopady a tradice. 2009 Autor se problematikou tématu zabývá dlouhodobě a jako bývalý starosta Tvarožné má i kontakty a přístup k mnoha zdrojům, což se v knize odráží. Kapitoly jsou v knize řazeny chronologicky. V úvodní kapitole „Jak se tehdy žilo“ nahlíží na všední život obyvatelstva, popisuje, jak vypadala tehdy vesnice a jak se hospodařilo, jak vypadalo školství i nábor do vojenské služby. Dále se zabývá politickou situací a postavením armád před bitvou a pouze stručně průběhem bitvy. Rozsáhle přibližuje dopad přítomnosti armád v jednotlivých místech Moravy i Čech. Význam knihy spočívá ve vzpomínkách na tradici. Popisuje, jak se mezi lidmi dochovala vzpomínka na události a jak se připomínaly veřejně. Kniha končí rokem 2008, kdy byla následně vydána.

Dalším zdrojem informací o pietních aktech a akcích od bitvy až dodnes jsou obecní a farní kroniky obcí, kde se bitva udála. Diplomová práce čerpá z rozhovorů s pořadateli dnešních vzpomínkových akcí, s vedením obcí a lidmi z klubů vojenské historie, které se zabývají napoleonskou tematikou.

10

2. Organizace, které se na vzpomínkových akcích podílejí V počátku, hned po bitvě, se na pietních aktech a výstavě pomníků podíleli jednotliví lidé, nejčastěji místní faráři, nebo historikové. Po revoluci vzniklo několik organizací a projektů, které se o připomínku historické události zasazují. Kromě obcí a měst, které se do kulturního dění v kraji zapojují, a mnoha nejmenovaných dobrovolníků, bez nichž by se organizace ani průběh neobešly, vykonávají nezanedbatelný podíl činnosti právě tyto organizace. Ať už jsou neziskového nebo komerčního charakteru, následující kapitola se zabývá těmi nejvýznamnějšími. Záměrně uvádíme tuto kapitolu na začátek, z důvodu lepšího porozumění dalšího textu.

2.1. Projekt Austerlitz Dříve než Projekt Austerlitz vznikl Projekt Austerlitz 2005, jehož cílem byla příprava důstojných vzpomínkových akcí 200. výročí bitvy u Slavkova. Do té doby byli akce poměrně nekoordinované, úzce profilované a s malým přínosem pro region. Proto se v roce 1998 dohodli zástupci Tvarožné u Brna, Napoleonské Unie České republiky (dnešní C.E.N.S.), Davay Communications, s. r. o. a města Slavkov u Brna2 na spolupráci při přípravách programu na 200. výročí. K tomuto nově vzniklému projektu se přihlásila také obecně prospěšná společnost Mohyla Míru – Austerlitz, která sdružuje obce z regionu slavkovského bojiště. S takovouto spoluprací se zdá být organizace hned snadnější. Osm let připravované výročí proběhlo a zájem organizovat i další ročníky zůstal. Proč také ne, když už organizátoři vědí jak na to a zkušenosti jsou dobré. Za tu dobu však zúčastnění neustrnuli jen na jedné akci. Každoročně pořádali nejen velké prosincové vzpomínkové akce na bitvu u Slavkova, ale i srpnové Napoleonské dny na zámku ve Slavkově, svátek sv. Martina tamtéž a jiné doprovodné akce. Projektu velí Miroslav Jandora, který byl jediným společníkem firmy Davay communications s.r.o., zapsané do obchodního rejstříku 5. září 1996. Tato firma se hlásí ke sponzorství napoleonských akcí pořádaných Jandorou. V roce 2010 byla firma z obchodního rejstříku vymazána a ihned znovu zapsána pod názvem AusterlitzPro s.r.o. Stalo se tak 26. dubna spolu se čtvrtou změnou sídla společnosti. Dle obchodního rejstříku ministerstva spravedlnosti je zřejmé, že společnost patří mezi firmy, které

2

Od roku 2001, viz. http://www.austerlitz.org/projekt-austerlitz_a1493 cit.dne15.3.2011

11

porušují povinnost zveřejňovat své hospodaření3. Tato firma je marketingovým zástupcem Projektu Austerlitz4, a také je vlastníkem slovních a kombinovaných ochranných známek týkající se Austerlitz, Mohyly míru, aj.5 Jandora o hospodaření a veškerých financích výročních akcí nechce hovořit a přislíbenou spolupráci k vytvoření diplomové práce odkládá na neurčito. Financování akcí pod Projektem považuje za své know how a proto do něj nechce nechat nikoho nahlédnout. Na webových stránkách Projektu Austerlitz je Jandora spolu s dalšími spolupracovníky podepsán pod článkem, z něhož je následující citace: „Projekt Austerlitz je svým charakterem nezisková aktivita. Instituce i jednotlivci, kteří se na něm podílejí a v jeho rámci spolupracují, tak činí z přesvědčení o nutnosti překonat veškeré krátkodobé, lokální či individuální zájmy, jejich cílem je posílení tradic. Smyslem aktivit Projektu Austerlitz je rozvoj regionů ve vztahu k historii a tradicím“.6 Podle výpovědi několika na sobě nezávislých osob zainteresovaných při výročních akcích je spolupráce s Jandorou čím dál horší: Dříve údajně vyplácel vojákům žold, později proplácel alespoň náklady, poslední dobou není ochotný uhradit cokoli. Vzhledem k tomu, že Projekt Austerlitz čerpá i dotace a sponzorské dary, měly by být finance využívány efektivněji. Nejvýznamnějším příjmem jsou pro projekt dotace od Jihomoravského kraje. Miroslav Jandora o své činnosti a spolupráci s dalšími organizacemi prohlásil: „Dnes se nám spolu s Central European Napoleonic Society (C.E.N.S.) podařilo vybudovat pro Projekt Austerlitz 2005 takovou pozici, že si troufám tvrdit, že neznám v Evropě lépe zorganizovanou akci a také neznám žádnou zemi, kde by bylo tolik dobrovolných a kvalitních reprezentantů re-enactmentu.“7 Vzhledem k tomu, že není možné nahlédnout do hospodaření Projektu, lze toto tvrzení těžko objektivně zhodnotit.

2.2. Obecně prospěšná společnost Mohyla míru – Austerlitz Tato OPS byla založena v dubnu 1999 se sídlem ve Šlapanicích. Prvním předsedou byl zvolen starosta Šlapanic Václav Horák. Zakládajícími členy byla města Slavkov u Brna a Šlapanice, obce Blažovice, Jiříkovice, Podolí, Ponětovice, Pozořice, 3

dle obchodního rejstříku (http://justice.cz) http://www.austerlitz.org/moznosti-sponzoringu_ac348, citováno dne 7. května 2012 5 tamtéž 6 http://www.austerlitz.org/projekt-austerlitz_a1493 článek z 31. ledna 2006, citováno 26. dubna 2012. 7 http://www.austerlitz.org/novodoba-slavkovska-bitva-zacina-jde-v-ni-o-miliony-_a906 ze dne 5.4.2005 (cit. dne 15.3.2012) 4

12

Prace, Sokolnice, Telnice, Tvarožná, Újezd u Brna, Žatčany a dále Postilion s.r.o., Bohuslav Adámek, Antonín Buček, Jan Krčma, Ing. Arch. Milan Pospíchal a Ing. Julie Skřivánková.8 Jde v podstatě o totožnou organizaci, jako byla původní Nadace Mohyla míru. Důvodem přeměny byla změna zákona o nadacích.9 Záměrem při vzniku organizace bylo sdružit obce, aby organizace akcí byla na venek jednotná. V současné době se členská základna zúžila o Pozořice, Zbýšov, Křenovice a Sokolnice. Telnice, která jednu dobu vystoupila, se opět stala členem. Mezi členy je hodně fyzických osob, čímž se činnost rozmělnila. V posledních letech společnost vyvíjí minimální aktivní činnost. OPS získává část svých financí také z Jihomoravského kraje. Konkrétně dostala v roce 2007 dotaci 300 000 Kč z odboru kultury na propagaci regionu. V roce 2008 dostala 60 000 Kč na kulturní program a 42 000 Kč na vybudování cyklostezky po napoleonském bojišti. V roce 2010 činila dotace 200 000 Kč, a to za účelem vybudování památníku. O rok později, v loni, bylo Obecně prospěšné společnosti Mohyla míru – Austerlitz přiděleno 20 000 Kč na vzpomínkové akce. Informacím o využití těchto prostředků nebyly zjištěny.

2.3. Československá napoleonská společnost, o.s. ČSNS byla založena na začátku roku 1990 jako pokračovatelka předválečné Napoleonské společnosti10. Má nyní sídlo v Brně a je členem i celosvětové mezinárodní organizace INS napoleonských společností se sídlem v Kanadském Montrealu. ČSNS sdružuje členy s různými zájmy o historii a pečuje o prezentaci historických událostí jak v odborných kruzích, tak mezi veřejností. Společnost pořádá pro své členy přednášky a besedy na různá napoleonská témata, pečuje o zachování napoleonských tradic a památek u nás, usiluje o budování nových památníků a pamětních desek. Se svými členy pořádají také zájezdy na památná bojiště, které jsou doprovázeny odborným výkladem. Na svých webových stránkách11 se prezentuje výsledky své činnosti od roku 1990 do 2010, i když činnost neustrnula a pokračuje dodnes.

8

ze zakládající smlouvy, viz. http://www.austerlitz-ops.cz/informace_o_ops_austerlitz/Status-OPS Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., 2009, s. 231. 10 založena 1930 11 http://napoleonska-spolecnost.cz/index.htm 9

13

2.4. C.E.N.S. Středoevropská napoleonská společnost C.E.N.S. sdružuje jednotky vojáků se zájmem o vojenskou historii let 1789-1815. Členy jsou rakouské, francouzské a polské jednotky, jejichž výčet i s odkazy uvádí společnost na webových stránkách12. Prezidentem společnosti je Jakub Samek. Vedení i zástupci členů se pravidelně scházejí na schůzích, na kterých plánují společnou dlouhodobou vizi i akce na nastávající období. V tomto roce se mají jednotky sdružené v C.E.N.S. v plánu zúčastnit nebo se podílet na těchto akcích13:

březen

secvičná u Přestanova (pořádaná gardovými námořníky a 44e bataillon de flotille)

duben

manévry C.E.N.S. ve Valticích*, Porcia 2012

květen

Týnec u Olomouce* (pořádaná Garde Impériale d'Austerlitz), Montmirail, České Slezsko v Kyjovicích (pořádaná KVH Ostrava)

červen

Bratislava, Bard, přechod Grande Armée přes Němen 1812

červenec Znojmo-Dobšice 2012 srpen

Napoleonské dny ve Slavkově u Brna*, Borodino

září

střelby v Hamiltonech (gardové námořnictvo), Dny kulturního dědictví ve Francouzské Rueil Malmaison, Forchtenstein (pořádá Wolfgang Horak)

říjen

Lipsko

prosinec

Slavkov 2012*

Přesto je každá jednotka autonomní ve svojí vnitřní struktuře, pravidlech i výběru akcí, které se zúčastní. Tvář společnosti vypadá na venek poněkud volně, avšak z výpovědí jednotlivých vojáků víme, že diktování podmínek vedlo některé jednotky k vystoupení. Při výročí Bitvy u Slavkova má C.E.N.S. na starost právě koordinaci jednotek, průběh bojových ukázek, přepravu a žold.

2.4.1. Kluby vojenské historie a vojenské jednotky V porevoluční době se počet zájmových sdružení zabývající se vojenskou historií u nás rychle rozrostl. I v celé Evropě je jich nejvíce právě u nás. K tomuto faktu může přispívat i skutečnost, že pořizovací cena základního vybavení každého vojáka začíná na

12 13

http://www.austerlitz.org/clenske-jednotky_a1448 aktualizováno 26. 1. 2008 (12.3.2012) Akce, které jsou označené hvězdičkou C.E.N.S. spolupořádá.

14

třiceti tisících korun, se zbraněmi14 ještě mnohem více. „Zlaté české ručičky“ si zvládnou ledasco vyrobit samy a tak se cena výrazně sníží.

2.5. Morava napoleonská V současné době je v plném proudu práce na projektu „Morava napoleonská“, který si klade za cíl vytvořit „novou komplexní turistickou nabídku založenou na tématu napoleonských válek“15. Vznik této myšlenky je reakcí na nerovnoměrný rozvoj cestovního ruchu v jihomoravském kraji a názoru, že marketingově silný potenciál bojiště a památky na Bitvu tří císařů lze využít lépe. Pokud se nabídne turistům více důvodů k návštěvě, mohou tak nejen nalákat více zájemců, ale také je zde v kraji udržet déle než dosud, kdy povětšinou přijíždějí jen na jeden až dva dny. Záměr připravit projekt vznikl na jaře roku 2009 na základě dohody mezi Jihomoravským krajem a Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy. Již v prvotním plánování bylo snahou vytvořit podmínky pro propojení na celkovou turistickou nabídku regionu a vytvořit tak z území bitvy a okolí turisticky zajímavý produkt16. Projekt probíhá od března 2011 a potrvá do února 2013. „V první části realizace projektu bude vytvořena konkrétní turistická nabídka a budou zpracovány podklady pro navazující marketingové aktivity (tisk cestovního průvodce, prezentaci turistických cílů na webových stránkách, podklady pro vytvoření krátkých videosnímků/filmových pohlednic a pro mediální prezentaci v tisku). Předpokládané ukončení první etapy je v květnu 2012. Ve druhé navazující části projektu budou jednotlivé marketingové aktivity realizovány …“17 Veškerá nabídka turistických atrakcí kraje má být rozčleněna do čtyř kategorií podle zájmu různých cílových skupin. Výše zmíněné instituce vyhlásili výběrové řízení na firmu, která vybere a popíše třicet turistických cílů z celého jihomoravského kraje s vazbou na období Napoleonských válek, zpracuje návrhy tematických tras, vytipuje

14

Zajímavostí je, že členové jednotek nepotřebují zbrojní pas. Používají totiž tzv. chladné zbraně, nebo také zbraně kategorie D, k nimž se tento požadavek nevtahuje. Navíc procházejí vojáci výcvikem zacházení se zbraněmi, který je dán dobovými předpisy. Tehdejší zacházení se zbraní bylo bezpečné, takže dodržování takového zacházení je i proto žádoucí. 15 http://www.rrajm.cz/morava-napoleonska, citováno dne 11.3.2012 16 Turistický produkt zde chápeme jako materiál, nikoli výdělečný turistický produkt. 17 http://www.rrajm.cz/morava-napoleonska-podrobnosti-o-projektu , citováno dne 11.3.2012

15

deset turistických cílů s vazbou na období napoleonských tažení aj.18 Výběrové řízení vyhrála firma Dring consulting.19 Celkové náklady na realizaci projektu jsou plánovány na přibližně 4,5 mil Kč, přičemž jsou finanční prostředky čerpány z dotace z

ROP Jihovýchod20 a

spolufinancováním povinné spoluúčasti žadatele – Jihomoravského kraje.

2.6. Slavkovská iniciativa smíření Poté, co si lidé začali více uvědomovat, že je nám připomínáno více memento nesmiřitelnosti, než abychom přemýšleli o duchovním vyznání každého jednotlivého vojáka bojujícího u Slavkova, vznikla Slavkovská iniciativa smíření. Vznikla právě na tomto bojišti na základě utrpení, které zde proběhlo, když proti sobě bojovali vojáci nejen různých armád, ale i různých vyznání. Je jedinečnou evropskou záležitostí a nedílnou součástí vzpomínkových akcí. Myšlenka pocházející z této iniciativy se připomíná v jednotlivých dědinách a kostelích, za účasti mnoha významných duchovních z různých církví – katolické, evangelické, husitské, aj. Hosty bývají špičkoví odborníci z oborů teologie, psychologie, pedagogiky, historie a sociologie, a spolupracují i zástupci místní správy a samosprávy. Ústředním tématem setkávání je motto: „Miluji svou církev miluji tvou církev“. Každý ročník setkání má navíc své téma, vždy související se smířením. Skupina lidí tohoto zájmu se schází od roku 1996 a na své semináře zve i širokou veřejnost.

2.7. Zájmové sdružení právnických osob Slavkovské bojiště-Austerlitz V lednu letošního roku vzniklo nejmladší sdružení zabývající se zvyšováním povědomí o „historických a kulturních hodnotách jižní Moravy a zvláště pak na území Slavkovského bojiště z roku 1805“21. Členy jsou město Slavkov u Brna, obce Tvarožná a Prace, a z nutnosti účasti právnické osoby ještě společnost Postilion s.r.o. - Stará pošta. Předsedou byl na ustavujícím jednání zvolen František Kopecký. 18

http://www.rrajm.cz/morava-napoleonska-prave-probiha

19

Dring consulting, fje firma zabývající se grantovým a dotačním poradenstvím, ale i projektovým managementem, analytickými studiemi a vzděláváním. http://www.dringbrno.cz/ 20 21

=Regionální operační program Kopecký, František. Nové sdružení na slavkovském bojišti. Tvaroženský zpravodaj. 2012, č. 2

16

„Předmětem činnosti je na základě získaných dotací propagovat Slavkovské bojiště, organizovat propagační a výroční akce a spolupracovat se všemi podobně orientovanými organizacemi, společnostmi a spolky“.22 Zakládající členové sdružení dále slibují podporu a rozvoj pořádání kulturních, společenských a pietních akcí, propagaci a podporu cestovního ruchu, organizaci vzpomínkových akcí, konferencí, výstav, besed a také publikační činnosti s tématem spojenou. Snahou je spolupracovat s „obdobně orientovanými subjekty, orgány veřejné správy, obcemi a Jihomoravským krajem“,23 a sdružit tak činnost ke společné spolupráci a propagaci, jak se dosud nikomu nedařilo.

2.8. Podstarohorci Podstarohorci jsou místní odnoží občanského sdružení Moravská národní obec (MNO). Sdružuje příznivce z oblasti slavkovského bojiště (Sokolnic, Újezdu, Telnice). Jedná se o příznivce Moravy, její kulturního bohatství, historie, tradic a současného i budoucího života.

22

Kopecký, František. Slavkovské bojiště Austerlitz je nové Zájmové sdružení právnických osob. (cit. 2012-05-04). Dostupné z http://www.frantisekkopecky.estranky.cz/clanky/aktuality/slavkovske-bojisteausterlitz-je-nove-zajmove-sdruzeni-pravnickych-osob.html 23 Kopecký, František. Nové sdružení na slavkovském bojišti. Tvaroženský zpravodaj. 2012, č. 2

17

3. Tradice bitvy – nejstarší pietní akty padlým Bitva u Slavkova z druhého prosincového dne roku 1805 se stala významným mezníkem v dějinách nejen našich, nýbrž hlavně evropských. „Její dopad na obyvatelstvo a na krajinu, velké počty mrtvých, raněných a zmrzačených mužů z různých koutů Evropy vyvolaly mnoho soucitu a každoroční pietní vzpomínky.“24 Památka padlým se začala uctívat již bezprostředně po této historické události. Jako první začali projevovat svoji pietu rodiny vojáků, příbuzných a spoluobčanů padlých v bitvě. Také obyvatelé obcí mezi Brnem a Slavkovem vzpomínali na zemřelé při následných epidemiích a při těžké životní situaci, kterou po sobě bitva v kraji zanechala. „Na 25 hromadných hrobech padlých i na hrobech těch, kteří ještě měsíce po bitvě umírali v nemocnicích, na několika místech Moravy vyrůstala tráva a postupně přibývaly kříže. Udržování tradic z různých historických období, péče o pohřebiště a připomínání si památky padlých je neodmyslitelnou součástí kultury národů. To se stalo základem činnosti postupně vznikajících spolků, kroužků, společností a klubů vojenské historie.“25 Jednoduché dřevěné kříže stavěné nad hroby zemřelých byly postupně nahrazovány bytelnějšími kamennými a železnými pomníky. Půdu nechávali tehdejší vesničané nad hroby netknutou, zarůstající trávníkem. O sto let později upravovali tato místa „stromky a keři v úhledné sádky označené mohylkami a nápisem o významu místa…“26 Takové dnes známe například v Křenovicích na Zlaté hoře, kde je jeden z největších hromadných hrobů, ale stavěli se i v jiných částech Moravy.27 Další pomníky byly postaveny například v Dlouhé Loučce u Uničova (1896), ve Valašském Meziříčí (1901), v Holešově (1905), ve Veselíčku u Přerova (195), v Kostelci na Hané (1930), aj.28 Hlad v kraji trval dva roky. Vojáci vyjedli nejen zásoby jídla, ale i obilí, které bylo určeno k setbě. Postupně se s hladomorem a bídou vytratil i pláč nad padlými, přestože vzpomínky zůstaly.

24

Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009, s. 184. Tamtéž, s. 184. 26 Napsal roku 1931 Antonín Procházka v: Památky z bitvy u Slavkova r. 1805 viz. Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit. s. 184. 27 Za zmínku stojí i obelisk, jež byl postaven k památce vítězství spojeneckých vojsk nad napoleonskou Francií. Byl postaven po bitvě u Waterloo (18. Června 1815) v brněnských dnešních Denisových sadech 4. října 1818. 28 Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit. s. 188. 25

18

3.1. 19. století až 60. léta 20. století Když v roce 1841 putoval bojištěm německý geograf a spisovatel Johann Georg Kohl, popsal následně ve svém cestopisu29, že ty kopce a houštiny, jež představovali v den bitvy otázky života a smrti, se již navrátili ke své bezvýznamnosti a nikde, krom dvou stromů poblíž Rousínova rozštípnutých a poničených kulkami a kulami, není patrna žádná stopa konfliktu. Pole byla poseta kukuřicí, hroby bojovníků byly opět obdělávány pluhem. Pomníky Kohl cestou nespatřil. Podobnou vzpomínku zanechal o několik desetiletí později ve svém deníku brněnský kněz a středoškolský učitel Alois Slovák (1859 – 1930). „A přece - Bohu budiž žalováno - znám hřbitov čtyři hodiny cesty dlouhý, dvě široký. Nesmírný hřbitov, na němž odpočívají tisíce nebožtíků: synů, bratrův, otcův – a jejich hrobů nikdo nezdobí, jejich hrobů nikdo neosvětluje a na jejich hrobech se nikdo nemodlí…! Jsou to zapomenuté hroby padlých na rozsáhlém bojišti Prateckém! Hřbitove pratecký – pole svaté! Svatým jsi proto, že sám nebeský hospodář o tebe se stará! Neboť nad tvými nebožtíky tak záhy svět zavřel paměť svou“.30 Alois Slovák si začal smutný osud hrdinů a jejich pietu významným způsobem uvědomovat jako jeden z prvních. Následně začal se svými přáteli usilovat o vybudování důstojného pomníku a místa věčného odpočinku pro ostatky padlých. Přesvědčit o této potřebě přátele i širší okruh lidí nebylo tak těžké jako úsilí, které musel Slovák vynaložit k její realizaci. Komitét31 musel sehnat dostatek financí na stavbu a o nic snazší nebylo ani dospět k rozhodnutí, jak má památník vypadat, v jakém slohu má být postaven a jaký má mít charakter. Stihnout postavit památník ke stému výročí bitvy se nepodařilo, až v roce 1906 vybrali komitéti jeden z návrhů. Jednalo se o jeden ze šesti návrhů profesora pražské techniky Josefa Fanty. V srpnu roku 1914 měl být památník oficiálně zpřístupněn veřejnosti a kaple vysvěcena. To už však naplno vzplanula světová válka a tak po nezbytných opravách, které si válka vyžádala, teprve v březnu 1923 byla Mohyla míru32 předána

veřejnosti.

Konečná

podoba

památníku

29

je

ve

stylu pozdní

secese.

Kohl,J.G. Austria. London: Chapman and hall, 1944. Dostupné z: http://books.google.cz/books?vid=OCLC05201628&id=jrVfdmUQMpwC&printsec=titlepage&dq=austerli tz&as_brr=1&redir_esc=y#v=onepage&q=austerlitz&f=false 30 Z deníku Aloise Slováka - Na bojišti slavkovském, 1922. – veřejně nepublikováno, Viz. Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009, s. 189. 31 „Komitét pro zřízení pomníku na bojišti slavkovském“, založen v Sokolnicích na Slovákův popud v roce 1899. 32 Sám autor dával přednost jinému svému návrhu – „Mohyle smrti“ a tvar památníku prosazoval kopulovitý. Podoba, jakou známe dnes, je však více symbolická. Vyrůstá jakoby ze země, kde byla prolita krev. Také název „Mohyla míru“ je pro svou smířlivost s osudem vnímán pozitivněji.

19

Architektonická, sochařská a v interiéru kaple i malířská výzdoba nese mnoho symbolů. Citáty, jež mohylu zdobí, sledují ústřední téma – majestát smrti a Boží soud. Později, v roce 1925, vzniklo v sousedství muzeum s expozicí věnovanou Slavkovské bitvě.33 „Na nesmírném hřbitově je památník od té chvíle pro ony tisíce nebožtíků i místem světla. Připomíná všem, kdo si tu tváří v tvář majestátu smrti uvědomí nesmyslnost válek, že půda hrobů na bojištích světa je, na rozdíl od ostatních, prosáklá prolitou krví…“34

Mezitím, v roce 1905, bylo sté výročí bitvy „tří císařů“ připomenuto zapálenými vatrami a sloužením zádušních mší svatých v kostelech. V Blažovicích obec uspořádala archeologickou výstavu s předměty nalezenými na bojišti.35 Nastalo období, kdy se pár vzdělaných lidí z okolí více tematikou bitvy zabývalo a začalo o ní psát spisy. Kulatá výročí připomněly i noviny a časopisy. Například v roce 1921, kdy uplynulo sto let od úmrtí císaře Napoleona I. věnoval list „Rozkvět“ této události celých šest stran.36 Roku 1930 došlo ke slavnostnímu odhalení památníku na Žuráni. Kvádr z leštěné žuly, nahoře s bronzovým reliéfem (110 x 110 cm) mapy vojsk rozmístěných v terénu, jako tomu opravdu bylo v sedm hodin ráno dne 2. prosince 1805, byl údajně zbudován na ohlas návštěvy francouzského maršála Louise Francheta d’Espreye v Československu roku 1927. Návrší zvané Žuráň, kde měl Napoleon Bonaparte polní velitelské stanoviště a odkud dal v půl deváté rozkaz k útoku, není přírodním jevem, nýbrž uměle vybudovanou zemní mohylou, nekropolí nad hroby z období stěhování národů v 5. - 6. století. Pro Napoleona představovalo toto místo velice dobře zvolený strategický bod. Od doby, kdy zde Napoleon pobýval, si místo dodnes zachovalo původní vzhled.

„Fenomén bitvy, zdůrazněný Slovákovou osobností, si mnoho lidí uvědomovalo a vidělo v jeho připomínce možnosti pro jiné aktivity. Impulsem byla profrancouzská orientace poválečného Československa, počínající hospodářská krize a paradoxně také úmrtí P. Aloise Slováka.“37 Tyto okolnosti přispěli k tomu, že se v srpnu 1930 sešlo mnoho Slovákových obdivovatelů a společně založili spolek Napoleonská výstava ve Slavkově u Brna. Kromě mnoha dobrovolníků a nadšenců se do příprav zapojila i řada 33

Hanák, Jaromír. Mohyla míru a bitva u Slavkova. Brno: Ave, 2008. 24 s. ISBN 80-902242-7-x. s. 16 Tamtéž. Vol. cit. s. 24 35 Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., s. 191. 36 Tamtéž, s. 192. 37 Tamtéž, s. 192. 34

20

osobností z oblasti historie, umění a školství jako odborní poradci. I. Napoleonská výstava na zámku ve Slavkově se konala ve dnech 28. 6. – 19. 7. 1931, při 125. výročí bitvy a 110. výročí Napoleonova úmrtí. Akce se dočkala velkého ohlasu u nás i v zahraničí, psalo se o ní v mnoha listech a novinách a stala se tak přímým podnětem k oživení napoleonských tradic v Evropě. Vždyť samotný katalog výstavy měl za hlavní cíl „velkou manifestaci pro světový mír“. V roce 1932 založili bývalí členové výstavního výboru „Klub přátel Francie“ a podařilo se jim vyjednat otevření Napoleonské knihovny a Napoleonovo muzeum, jež obsahovalo exponáty z proběhnuté výstavy. Obojí na slavkovském zámku. 38 Stejně jako Klub přátel Francie se studiem napoleonské problematiky a výchově k vlastenecké obětavosti zabývala nově vzniklá (1932) Napoleonská společnost v Praze. Přitom členové obou spolků pokládali k účelu studia napoleonské epochy za důležité vznik organizačního střediska – československé Napoleonské společnosti. MUDr. Skácelík pronesl při zahájení činnosti Napoleonské společnosti v Praze toto: „…Její účel je tedy položiti základy k napoleonologické činnosti badatelské, sbírati materiál pro zpracování vědecké, soustřediti odborníky a interesenty, povzbuditi ušlechtilé snahy sběratelské a využíti je k vyšším cílům etickým, konkretisovati myšlenkovou náplň, vytvořenou osobními projevy významných českých lidí…“ Dodnes jsou vzpomínány obyvateli obcí na území bitvy tzv. Napoleonské hry. Šlo o jeden z organizačních počinů pražské společnosti. Poprvé se tomu událo 10. září 1933 v zámeckém parku. Šlo o představení s pěti obrazy – Před bitvou, Na Žuráni, Po bitvě, U spáleného mlýna a Mezi svými. Vystupovalo zde přes 500 účinkujících z řad divadelníků, občanů města a československé armády. Historické kostýmy a rekvizity pro ně byly zapůjčené z Paříže, Prahy, Valtic a Vídně. Přestože se odhadovala účast na 10 000 diváků, údajně hry sledovalo dvojnásobné množství. Pro svůj úspěch se 15. června 1935 konal ještě další, již II. ročník Napoleonských her. Tentokrát v ještě větším rozsahu, s osmi sty účinkujícími v dobových historických uniformách i tradičních lidových krojích. Tento způsob piety se dá poprvé přirovnat k dnešním obřadním aktům konaným na Mohyle míru vždy v neděli o víkendu nejbližšímu výročí 2. prosince. Sny o „Napoleonské společnosti“ se dočkaly skutečnosti v roce 1934. Později se společnost stala členem institutu Napoleon v Paříži. V květnu byla zorganizována výstava

38

Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., s. 193. Výstavu navštívilo za necelé tři týdny více než 73 000 diváků a čistý zisk z celé akce činil 83 000 korun. (Vol. cit.)

21

„Borodino – r. 1812“. Na podzim se konal v Praze Napoleonský kongres, jehož součástí byla výstava v pěti sálech paláce „U Hybernů“. Ještě téhož roku - 1. prosince 1934 „uspořádala Napoleonská společnost v Brně se slavkovským „Klubem přátel Francie“, Obecní radou v Praci, obcemi slavkovského bojiště a dalšími spolupořadateli vzpomínkovou slavnost na Mohyle míru, nazvanou Pietní vzpomínka padlých vojínů na bojišti slavkovském. Přítomno bylo 20 000 návštěvníků a mottem bylo heslo prof. P. Aloise Slováka ‚Kdo mrtvé ctí, sebe ctí‘ “.39 Po uctění památky na Mohyle se program přesunul do Prace, kde následovaly dvě přednášky s napoleonskou tematikou. Již z tohoto období máme zmínky o nočním nasvícení Mohyly míru. Na podzim roku 1935 zde byly také dokončeny parkové úpravy. Na svátek sv. Václava se do ossaria přemístily kosterní ostatky padlých. Sváteční akt doprovázela vojenská hudba, zástupce francouzské vlády i široká veřejnost. Vzpomínkové akce na bitvu u Slavkova ve třicátých letech gradovaly ještě mnoha výstavami a připomínkami. Celý rok 1936 byl zasvěcen 130. výročí bitvy. Program neprobíhal pouze na území tehdejšího bojiště, ale i na několika místech v Brně a ve všech významných pražských muzeích. Na Staré pozořické poště se 10. 5. 1936 zpřístupnila, a jako muzeum začala sloužit, Napoleonova světnice. V srpnu 1937 se konaly III. Napoleonské hry, tentokrát ve Znojmě a se zaměřením na rok 1809.40 Tak hojná tedy byla třicátá léta 20. století ve svých vzpomínkách na slavkovskou bitvu. Hojně připravovaná další výročí (např. 125. výročí bitvy u Lipska, 130. výročí obléhání Bratislavy, 130. výročí bitvy u Znojma), přednášky, výstavy, a dokonce ani převoz Napoleonových ostatků z ostrova Svatá Helena do Paříže, se již neuskutečnily. Také se rozpadl Klub přátel Francie (1938) a Napoleonská společnost (1939). To vše v důsledku zhoršující se politické situace a mezinárodních vztahů. Mnichovská dohoda podepsaná v září 1938 nasadila napjaté atmosféře korunu. Vztah Československa s Francií nebyl nakloněn Napoleonově slávě. S rozpukem 2. světové války se i na zámku ve Slavkově ubytovali němečtí vojáci. Funkcionáři Mohylové komise reagovali na blížící se frontu a v roce 1944 Mohylu míru uzavřeli a následně ukryly cenné předměty. Počátkem roku 1945 se kolem tohoto památníku na Prateckém kopci budovala opevnění a sehrávali se těžké boje. Mohyla i

39

40

Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., s. 195. Tamtéž, s. 196.

22

přilehlé budovy byly vážně poškozeny a mnoho exponátů se ztratilo. „Roky druhé světové války i poválečné starosti nebyly příliš vhodnou půdou k připomínání si událostí z roku 1805.“41

Obnovení tradic po válce nebylo jednoduché. Mnoho lidí nahlíželo pod vlivem politického vedení na Napoleona podobně jako na Hitlera.42 Nebylo žádoucí vystupovat ve válečných uniformách a s historickými zbraněmi. Vzpomínky věrných ale neutichaly a tak se i pamětní činnost postupně začala probouzet. V Praze vznikl opět jeden z klubů, tentokrát Kroužek přátel Slavkova. Společné úsilí jeho členů s Muzejní společností vyvrcholilo v září 1949 otevřením Napoleonské expozice na zámku ve Slavkově. Po té, co byl zámek v letech 1954-1955 opraven, se expozice rozrostla do třiceti místností s názvem Okresní vlastivědné muzeum s oddělením napoleonských válek. O osm let později bylo přejmenováno na Muzeum napoleonských válek a ohlasu francouzské revoluce. Ke 160. výročí zde bylo věnováno sedm místností v přízemí severního křídla stálé výstavě s názvem Morava v době napoleonských válek. Znovu se objevila i tendence pořádat tematické vzdělávací programy. Jedním z nich byl např. vzpomínkový večer slavkovské Osvětové besedy a Vlastivědného kroužku v Praze s Lidovou školou umění. Téhož večera byl uspořádán vzpomínkový večer i ve Francii. Na obou se recitovala stejná báseň – „Oni a on“ zdejšího rodáka Ferdinanda Pražského Slavkovského. Šedesátá léta se stávala pro vzpomínky na bitvu čím dál více významná. Ve Šlapanicích nechali postavit a 12. prosince 1965 odhalit památník padlým francouzským vojákům. Nejen na Moravě, ba i ve Francii se vyprávěla pověst o ruském pokladu ukrytém v žlebu trati u Vážan nad Litavou. Také Československá televize o něm natočila pořad v cyklu Zvědavá kamera. S postupným uvědomováním si kulturních a přírodních hodnot došlo i na sepsání památek v kraji. Jak píše František Kopecký, bylo jich tehdy dvacet označených jako napoleonské. Dostaly se tak do evidence Okresním národním výborem a Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, čímž se památkám dostalo větší propagace.

41 42

Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., s. 197. Ostatně někteří lidé tak na něj nahlížejí i dnes.

23

3.2. Po návštěvě Norberta Brassinna Významným impulsem pro oživení tradic a popularizaci bojiště byla návštěva Norberta Brassinna43. Tento potomek francouzského vojáka sem přijel poprvé na konci listopadu 1966 a dodnes je pamětníky vzpomínán a v kronikách obcí hojně připomínán. Přijel v uniformě francouzského granátníka a své putování krajem Brassinne předem ohlásil. V kronice města Slavkova se píše: „naše město navštíví belgický host Norbert Brassinne z Waterloo, aby připomenul obě dávná bojiště Napoleonova a navázal družbu belgických obcí Waterloo a Braine-l’Alleud, Plancenoit a Ohain se Slavkovem. Jsou to obce, na jejichž území se odehrávala poslední Napoleonova bitva…“. Brassinne udržoval styky s místními občany a podle nich si vytvářel obraz o poměrech v republice. Svým nadšením v nich zapaloval aktivitu a odvahu pro organizování vzpomínkových programů ve výroční dny bitvy, kde se dosud pod vlivem panujícího režimu slavila spíše vnucovaná výročí. Brassinne se nebál zazpívat na Mohyle míru silným hlasem Marseillaisu, zasloužil se o slavnostní uctění památky v letech 1968 a 1969, kdy jezdci na koních oděni v historických uniformách položili věnce na Žuráni a na Mohyle míru. K probuzení činnosti přispěl i uvolněný režim v roce 1968. První dva roky přijížděl belgičan sám, později v doprovodu rodiny a známých, následně se přidávaly hromadné autobusové zájezdy z Belgie, Francie i Sovětského svazu. Brassine přijel na slavkovské bojiště naposledy v roce 1984, později již ze zdravotních důvodů nemohl. Vybudoval však silné vlastenecké a mírumilovné pouto v dalších svých následovnících. Přímým ideovým nástupcem se stal Pierre Orsata z Lyonu, který se svojí ženou, Češkou, sem přijíždí od roku 1972 dodnes.44 Šedesátá léta uzavřelo 200. výročí narození císaře Napoleona I., které se významným způsobem oslavovalo na Korsice a v Paříži.

3.3. Počátky tradic Sedmdesátá léta přinesla vlnu oprav a restaurování památek, jak si vyžádala Sekce přátel napoleonských památek na Moravě s francouzskou A.I.N.45 Mohyla míru i opravovaný slavkovský zámek se tak těšily velké návštěvnosti turistů. Po dvouleté 43

*18. 9. 1907 †28. 9. 1988 Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit. s.199. 45 Les Amitiés Internationales Napoleoniennes 44

24

rekonstrukci slavkovského zámku tam vznikla také nová expozice. Dne 26. listopadu 1975 je na Mohyle míru vzpomínán pietní akt. Do zdejší krypty byly uloženy další nalezené kosterní pozůstatky padlých, tentokrát ze Starých Vinohradů. Přítomní byli zdejší historici, zástupci z Francie, uniformovaní vojáci i televize. Pieta se stala na pár let pravidelnou záležitostí. Pieta probíhala v neděli dopoledne, kdy uniformovaní přinesli věnce ke kapli pomníku a „Ing. Špatný pronesl krátkou řeč o bitvě a že uctíváme památku mrtvých a že chceme mír a přátelství, aby nás nikdo nemohl politicky kritizovat“46. Rostoucí zájem o vojenskou historii lákal mladé kluky i dospělé muže sdružovat se do spolků a klubů, aby mohli společně holdovat sběratelskému zájmu zbraní a uniforem. Historické předměty a jejich repliky nejen schraňovali, ale dokázali si spoustu z nich i vyrobit. Doba hluboké totality však nebyla něčemu tak vybočujícímu nakloněna a takové myšlenky byli dosti odvážné. Jak Kopecký popisuje, začali na piety k Mohyle míru přijíždět členové klubu vojenské historie z Ostravy. Tento oficiálně působící spolek, součást Svazarmu, si mohl dovolit to, na co jiní neměli pomyšlení. Začali organizovat hromadné autobusové prohlídky bojiště. Nejprve se k nim začali přidávat podobní nadšenci z Brna a okolí, později začali přijíždět návštěvníci z celé republiky. Uniformy vojáků nebyli zprvu originály, ani tak nevypadaly. Šili si je svépomocí. Postupně začali přijíždět i vojáci v jiných uniformách, sem tam i originálních, podle nichž si další začali pořizovat repliky. V únoru 1978 v Brně založili zájemci o vojenskou historii, militarie a šerm Klub vojenské historie. Inspirací jim byli kolegové ze Zbrojovky Vyškov. Svoji činnost rozvíjeli v několika skupinách pod vedením jednotlivých členů. Někteří se zaměřovali na novodobou válečnou historii, tzv. živou historii, další se ubírali více historických směrem - starší válečné dějiny a sběr zbraní a militarií. I dnes je tato skupina v Brně stále činná, její směr je, jak asi doba vyžaduje, také komerční. Nese pojmenování Rex – umělecká agentura. S koncem sedmdesátých let je také zmiňována organizovaná činnost zájezdní s prohlídkami jiných bojišť. Z našeho pohledu je významný rok 1977, kdy na začátku prosince pietní akt u Mohyly míru a program s ním spojený nabyl na síle a je dosti podobný tomu dnešnímu. Ne mohutností, ale obsahem. Organizátory byli Aktiv dobrovolných spolupracovníků Oddělení starších a novodobých dějin Moravského muzea a Vlastivědně historický kroužek Osvětové besedy Jiříkovice.47 Dle vzpomínek Viléma Waltera z Brna víme, že uniformovaní přivezli malé dělo a mezi Mohylou míru a 46 47

Ze vzpomínek Václava Řehy, in František Kopecký, s. 202. Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., 2009, s. 203.

25

Šlapanicemi pořádal Vlastimil Schildberger z Brna malou bitvu o 15ti až 20ti účastnících. Další rok vojáků v uniformách přibývalo a na Santonu a Žuráni se dokonce vystřelilo z kopie francouzského děla. Není bez zajímavosti zápis v kronice města Slavkova z roku 1979: „Klub přátel vojenské historie při brněnském Svazarmu připomněl svérázným způsobem 174. výročí památné slavkovské bitvy tří císařů, která byla jednou z nejkrvavějších bitev napoleonské epopeje. Víření vojenských bubínků a zvuky píšťal vzbudily v sobotu 2. prosince pozornost chodců v brněnských ulicích, jimiž procházel útvar mužů v charakteristických uniformách napoleonské armády. Klub uspořádal při této příležitosti jako každoročně setkání přátel vojenské historie, spojené s exkurzí na slavkovské bojiště a pietním aktem na Mohyle míru“. Ještě více pozornosti si zaslouží pokračování zápisu kroniky, kde je zaznamenána aktivita studentů brněnských

vysokých škol, kteří se rozhodli

zrekonstruovat v terénu postavení bojujících vojsk mírumilovným způsobem. „…Aby se v zápalu poznali přátelé a nepřátelé, zvýraznili barevnými částmi svého oblečení příslušnost k některé ze zúčastněných armád. Barva červená označovala národnost ruskou, bílá rakouskou a modrá francouzskou. Místo zbraní nesli nafouknuté balonky a na zádech zátěž o hmotnosti 10 kg. Vyšli z postavení armád v roce 1805. Na nádraží ve Šlapanicích se řadily šiky Francouzů, v Sokolnicích nastupovali spojenci. Přihlížející obyvatelstvo se tak vžilo do situace, že mohutně povzbuzovalo ruské vojsko. Zničení nafouknutého balonku mělo představovat zneškodnění jednoho držitele“. Tento děj se odehrál i v roce 1980. V okrese Vyškov byly v roce 1979 jakékoli uniformované akce zakázány okresním tajemníkem KSČ. Do tohoto regionu spadá i Slavkov a část bojiště. Aktivitou Vladimíra Tomana z Tvarožné se centrum konání vzpomínkových akcí přesunulo do okresu Brno-venkov, do obce Tvarožná a k nedalekému Santonu. Krok vpřed v organizaci vzpomínkových akcí přišel se 175. výročím. Po organizační stránce lze v této době spatřovat velký pokrok. Tohoto roku byly k výročí vytištěny i propagační materiály a letáky. I pořadatelé již měli tvář. Vědělo se, která organizace za čím stojí. Na několik let se pořadateli stalo Historické muzeum s Klubem přátel vojenské historie. Ve Slavkově byl48 na programu seminář „Válka třetí koalice a Morava“ a promítaly se filmy jako americký „Vojna a Mír“ a sovětský „Napoleon v Moskvě“. Pietního aktu na Mohyle míru se zúčastnily tři desítky uniformovaných mužů. Hosty bylo sedm němců v různých uniformách, kteří přijeli do Slavkova vlakem.

48

29. listopadu 1980

26

S místními navázali spolupráci, jejíž plody byly poprvé vidět v roce 1981, kdy byli členové ostravského Svazarmu poprvé pozváni na výročí bitvy u Lipska. Václav Řeha ve svých vzpomínkách napsal: „Uniformy ovšem každý podle své fantazie, každá jiná, slátanina všeho možného, ale u Němců to nebylo o moc lepší. Dost lidí, tzv. těch opatrných, většinou jen střelců z historických zbraní, tam jelo jen ze zvědavosti, bez uniforem, a protože na to přispěl Svazarm“.49 176. výročí v listopadu 1981 přineslo opět tematický seminář doplněný předčítáním příspěvků z kronik obcí. Na nádvoří zámku také vystoupila skupina historického šermu REX. Dále se promítal film a navazovaly přednášky různého zaměření s bitvou spjaté.50 Propagace akcí byla v této době stále minimální, založená spíše na tom co si lidé mezi sebou řeknou. Proto se mohli přihlížející turisté počítat většinou pouze na desítky. Dále Václav Řeha vzpomíná, jak to první prosincový víkend vypadalo: Bitva se tehdy neodehrávala, přicházeli civilisté a turisté, ale vše probíhalo jakoby samo. Na Santonu se opékaly na ohni buřty a pilo se víno. Poté se pochodovalo na Žuráň a do Šlapanic, v neděli průvodem z Prace na Mohylu míru. Lidé vytvořili před pomníkem špalír a do kaple se přinesly věnce. „…Ale bylo to živelné, pár místních nadšenců tam proneslo jakýsi proslov, většinou o zachování míru a proti válce, jenom aby si nepodráždili soudruhy a aby se jim nedalo nic vytknout. Pak přijely autobusy. Belgičané také pochodovali ve svých operetních uniformách a s vřeštivou hudbou a bubny k Mohyle a dovnitř položili věnce. Ale nikdo jim nerozuměl, tak je soudruzi tolerovali…“51 Následující tři roky probíhal program obdobně. Nikdy nechyběla přednáška nebo seminář, promítnutí dalšího tematického filmu a pietní pochod k Mohyle. Někdy přibyla ukázka historického šermu. Začalo se bivakovat v tělocvičně52 – odvážnými průkopníky byli Tvarožští. Tyto poloilegální činy byly „trapně tolerovány“ a bylo znát, že režim povoloval.53 Zájem o slavkovské bojiště postupně narůstal. Upevňovaly se i styky se zahraničními skupinami stejných zájmů. K nám přijížděli Francouzi a podněcovali zde zájem o vojenskou historii z různých období. I spolupráce s Lipskem pokračovala. 49

Řeha, Václav. Co si ještě pamatuju…, 2004. In Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., 2009, s. 205. 50 Např. „Vojenské nemocnice v době napoleonských válek“. 51 Řeha, Václav. Co si ještě pamatuju…, 2004. In Kopecký, František. s. 205. 52 Prosté ubytování přespolních, kteří přijížděli v uniformách. 53 Řeha, Václav. Tamtéž.

27

Ostravští se zúčastnili v květnu 1984 osmatřiceti kilometrového pochodu na bojiště u Grossgörrschenu. Při každé návštěvě se tak seznámili s dalšími nadšenci, které na oplátku zvali zase „k sobě“. Cennými byli i předávané informace ohledně originální podoby uniforem, zbraní a dalších předmětů. V prosinci 1984 se kromě tradičního uctění památky na Mohyle míru (tentokrát pořádané pod záštitou Krajské mírové rady,) Jiříkovických ohňů a semináře, konalo na zámku ještě pásmo her, říkadel a tanců.

Kronikář ve Tvarožné v roce 1985 zaznamenal: „…ve Tvarožné se po létech rodí nová tradice, zaměřená na protiválečnou a přece historickou notu, která může přinést Santonu, ale i naší obci nejen popularitu, ale i prospěch, který si zaslouží. Nejde rozhodně o nějaké oslavy Napoleona, jak někteří naši občané kriticky hodnotili celé výročí, ale i připomenutí historické události, která naši vesnici uvedla do světových dějin.“ Z téhož roku máme záznam o připravované účasti na výročí ve Waterloo.54 Zbývaly čtyři roky do pádu režimu a je s podivem, že se takové výjezdy mohly konat. Nebylo jich však mnoho. Horší to měla zájmová uskupení, pro něž stále přetrvávalo nepochopení. Aktivním lidem toužícím po svobodné zájmové činnosti byly kladeny překážky. V roce 1986 snahy politických činitelů vyvrcholily zákazem pořádání jakýchkoli napoleonských akcí ve Slavkově. Museli se hledat nové formy jak tradice udržet.55 Pokud se našlo v některé z obcí dost schopných a ochotných lidí a pokud jim byli radní nakloněni, mohli zorganizovat program i přes nepřízeň shora. Našli se i odvážní předsedové, kteří akce podporovali, přestože věděli, že jim soudruzi jejich konání spočtou. Například ve Tvarožné měli na takovou souhru lidí štěstí. Dokázali zapojit i své rodiny a ve více lidech tak začít i tradici rekonstrukcí bitev na poli pod Santonem. Jiní zase nazvali pietní akt na Mohyle míru jako „Pochod míru SlavkovMohyla míru-Tvarožná – sportovně orientovaná akce“. Ze záznamů o náplni vzpomínkových akcí z osmdesátých let dvacátého století je patrné, že se více začalo dbát na společenské události. Konaly se koncerty, setkání jednotek, ples aj. Důvodem byla jistě touha po kulturním vyžití, ale z části i jakési zakrývání programu, který nebyl režimem vítán. Václav Řeha o výročí v roce 1987 ve svých pamětech napsal: „Vládnoucím soudruhům se to jaksi vymklo z rukou a řečníci u Mohyly se přestali povinně zmiňovat o boji za mír a o imperialistickém nepříteli, nemuseli připomínat 54 55

Archiv ČSVH, in František Kopecký, 2009. Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., s. 208.

28

osvoboditele a Rudou armádu, která Mohylu osvobodila v roce 1945. A lidé přicházeli dobrovolně. Ne jako na povinné prvomájové průvody či manifestace.“56 Na rok 1987 KVH Ostrava vzpomíná takto: „To už se prováděla i jakási ukázka bitvy na poli pod Santonem. Ale nebylo to organizováno zdaleka tak bombasticky jako dnes.. Dělali jsme to s nadšením a bez jakékoli finanční odměny… Vznikaly skupiny ve Znojmě, Vyškově, Veselí nad Moravou, Novém Jičíně, přijeli i Deutschmeistři z Vídně a narůstaly i davy diváků“. V dalším roce se pro diplomovou práci zdá být podstatná informace, že počet diváků se rozrostl již na tisícovku. Mezi několika desítkami účinkujícími při setkání u Santonu byli i vojenské kluby z Anglie, Belgie, Rakouska, NSR, NDR a SSSR. Večer po té se uskutečnil „u nás do té doby nevídaný empírový bál“.57 Pořadateli tohoto výročí bylo muzeum ve Slavkově spolu s muzeem v Ivančicích, slavkovským Městským kulturním střediskem a KVH Brno. Ještě v červenci 1989 úřady zbrojili proti těmto akcím násilným rozháněním účastníků. Kopecký zmiňuje situaci ze zájezdu k Hradci Králové, kde byl pietní akt u pomníku narušen zásahem Státní bezpečnosti. Účinkující byli nuceni svléknout uniformy a nesměli střílet čestnou salvu, přestože byla akce povolena čs. armádou ve Vídni a Ministerstvem národní obrany. V srpnu zase nebyli zahraniční návštěvníci vpuštěni přes hranice k návštěvě slavkovského bojiště. Stalo se tak při příležitosti 180. výročí bitev u Aspern, Wagramu a Znojma, které se konalo ve Vídni. Právě termín těsně před výročím ruské okupace ze srpna 1968 nebyl příhodnou dobou k překročení hranic. Ne všichni se proto dostali na zdejší program, jehož součástí byla kromě přátelského posezení s pivem a opékaným seletem i přehlídka uniformovaných skupin s ukázkou bitevní šarvátky o 150 vojácích.58 Rozháněni dosud byli i účastníci každoročních pietních akcí u Mohyly míru. Ze vzpomínek pamětníků víme, že o konání akcí se dozvídali lidé ústní formou mezi přáteli. Na kopec k Mohyle míru tak přicházelo pár skalních59 příznivců. Na samotné akci u pomníku byli vždy rozháněni příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se jim snažili zabránit jak v hromadném nekontrolovaném setkání, tak ve svobodném vyznání hodnot.

56

Řeha, Václav. Co si ještě pamatuju…, 2004. In Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., 2009 57 Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., 2009, s. 211. 58 Celá akce se konala bez povolení místních úřadů. 59 Počet myšlen v porovnání s dnešní situací.

29

3.4. Přelomový rok 1989 Výstižně situaci v roce 1989 komentuje František Kopecký: „Politické změny v roce 1989 probíhaly překotně a stejně hekticky se rozvíjela i činnosti našich historických skupin“. Počet klubů vojenské historie po revoluci ohromě vzrostl. Prosincové výročí bylo tehdy úplně jiné než všechna předchozí. Program se tvořil narychlo, ale doprovázelo jej plno nadšení. „V pátek pochodovali Brnem muži a ženy v historických uniformách a na Žuráni večer hořely Jiříkovické ohně. V sobotu se konalo tradiční setkání na Santonu… Pochod jednotek ke zchátralé Staré pozořické poště by byl ostudou. A tak vojáci pochodovali z Tvarožné do Sivic k údajnému hrobu francouzského důstojníka Jeana Baptiste Gérarda… Na poli pod Santonem se poprvé uskutečnila rekonstrukce bojových střetnutí ve slavkovské bitvě v dosud nebývalém rozsahu… Následovalo slavnostní dekorování na Žuráni. Alexander Sixtus von Reden zde vyznamenal z přátelství mezi rakouskými a československými kluby vojenské historie Vlastimila Schildbergera st., Petra Bernatíka a Jiřího Chodounského...“60 Výročí bylo zakončeno Mírovou manifestací na Mohyle míru s pokládáním věnců. Účastnili se i hosté z Waterloo ve francouzských uniformách. Jeden z organizátorů Radim Dufek tehdy redaktorům deníku Rovnost řekl: „Začínalo nás dvanáct. A letos se sem sjely dvě stovky nadšenců, jednak z našeho družebního klubu v Ostravě, ale také z Kyjeva, NDR, NSR, dva autobusy Rakušanů. Dokonce i Skotové!... nadšenci z brněnského klubu hradí veškeré výdaje včetně ubytování a stravování zahraničních účastníků z vlastní kapsy“.61

Volné hranice přispěly k rychlému vzrůstu návštěvnosti našich občanů na výročích Napoleonových bitev v zahraničí. I k nám logicky přijíždělo o mnoho více návštěvníků, ale i delegací a „vojáků“. Hned další rok, 1990, se událo několik akcí. V červenci se připomínalo výročí dobytí Bastily a oslavovalo se výročí Napoleonova narození. Salvy se rozléhaly ze Žuráně i Mohyly míru.62 V srpnu došlo po mnoha letech k obnovení Napoleonských her ve Slavkově. Ty byly zároveň přejmenovány na Napoleonské dny, konané každoročně okolo 15. srpna. 185. výročí bitvy u Slavkova, konané na přelomu listopadu a prosince, začalo v Brně u pomníku generála Valhuberta za promluvy dr. Dušana Uhlíře a 60

Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., 2009, s. 212. Tamtéž, s. 212. 62 Organizátory byl klub Přátel francouzské revoluce, který vznikl na jaře téhož roku z odešlých členů z KHV Ostrava. 61

30

následoval slavnostní pochod k pomníku do Denisových sadů. Zde promluvil dr. Jiří Pernes a po salvách účastníci odjeli na tradiční Jiříkovické ohně na Žuráň. V sobotu odpoledne proběhla na poli pod Santonem rekonstrukce bitvy. Tentokrát se i přes velmi mrazivé a větrné počasí zapojilo 300 uniformovaných a vše shlédlo snad 10 000 diváků.63 V neděli se kromě tradiční piety v kapli na Mohyle míru sloužila i bohoslužba za padlé vojáky. Výročí v roce 1991 předznamenával pochod vojáků v historických uniformách ulicemi Brna, který měl zvát občany jak na výročí bitvy, tak na toho dne otevíranou výstavu „Slavkov 1805 – bitva tří císařů“ v brněnském Domě stavbařů. Samotného výročí ve Tvarožné se ten rok zúčastnilo kromě vzácných návštěv z Francie 400 účastníků v uniformách a 3 000 diváků v civilu. Hlavním sponzorem a producentem byla poprvé firma Davay, pod vedením Miroslava Jandory. Za účelem příprav, koordinace a propagace akcí založily obce z území bojiště v roce 1992 Nadaci Mohyla míru. Předsedou se stal ředitel Okresního muzea Brnovenkov (pod které spadá i památník Mohyla míru), Mgr. Antonín Reček. Zúčastnění si od takového kroku slibovali snadnější získávání finančních prostředků i podporu turistického ruchu. Napoleonské dny ve Slavkově se 16. srpna toho roku těšily z účasti 5 000 diváků. Mezi účinkujícími byly skupiny historického šermu Štvanci, REX a křenovický Buhurt, dále pěší pluk Kaiser č. I, Baterie Austerlitz a Společnost Napoleona Bonaparte. Na prosincovém výročí se do programu zařadila malá pobožnost64. Uskutečnila se u příležitosti zbudování nových Božích muk na rozcestí mezi Křenovicemi – Prací – Blažovicemi a Zbýšovem. Byla tak založena nová tradice každoročních pobožností. V roce 1994 se ve Slavkově konal II. Napoleonský den.

Prosincové výročí

doprovázelo extremně mrazivé počasí. V rámci pátečního programu mohli zájemci přijít na Žuráň, kde se již tradičně zapalovaly Jiříkovické ohně. Mnoho vojáků65 bylo ubytováno ve Tvarožné, kde měli na návsi polní ležení. K vidění tak bylo něco u nás odsud v takovém rozměru nevídaného. Uprostřed obce stály stany, jezdci předváděli ukázky výcviku koní. Sobotní odpoledne patřilo rekonstrukci bitvy pod Santonem trvající jeden a půl hodiny. Víkendový program završil pietní akt na Mohyle míru konaný v neděli před polednem. 63

Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., 2009, s. 213. Nová Boží muka byla vystavěna na místě původních, které byly v roce 1952 poškozeny. Náklady uhradily obce Blažovice a Jiříkovice. 65 Ve smyslu odění. 64

31

Ve dnech 25. – 27. května 1995 uspořádala Československá napoleonská společnost66 v Brně a Slavkově IV. mezinárodní napoleonský kongres, jehož téma znělo: „Napoleonské války a Evropa“. Na kongrese spolupracovali Masarykova univerzita, Historické muzeum ve Slavkově a Vojenská akademie Brno a přítomni byli historikové z deseti zemí.67 27. května proběhla také slavnostní vernisáž výstavy „Napoleon a jeho doba“, která zachycovala památky z napoleonské epochy propůjčované z mobiliářů a z nejrůznějších sbírek z celé republiky. Záštitu nad výstavou trvající až do konce roku převzalo Ministerstvo kultury České republiky. Dalším administrativním krokem v roce 1995 bylo zřízení Česko-francouzské vědecké rady. „Bylo schváleno devět společných projektů s výhledem do roku 2005. Mimo jiné to byla obnova areálu Mohyly míru, slavkovského zámku a obnova expozic.“68 190. výročí v prosinci 1995 se připomnělo výstavou o zbraních a uniformách ve Šlapanicích a několika vydanými publikacemi. Víkendový program na začátku prosince navštívil prozatím rekordní počet návštěvníků, na něž čekal program s několika vylepšeními. Jedním takovým bylo třeba vytvoření makety selského stavení a muničního vozu pro rekonstrukci bitvy pod Santonem. Zapojilo se více než tisíc vojáků ze 13 evropských zemí a vše shlédlo 15 000 diváků. Také místní a dopravní značení se rok od roku zdokonalovalo, spolu s letitými zkušenostmi organizátorů se dařilo odstraňovat drobné nedostatky.

3.5. Změny od roku 1997 Jistým mezníkem v tradici byl rok 1997, kdy se příznivci vojenské historie museli zasadit o zachování krajinného rázu proti Ministerstvu kultury ČR. Vzniklo tak nedorozumění, kdy se vojenské jednotky mylně domnívaly, že organizátoři tradičních vzpomínkových akcí souhlasí se stavbou supermarketu u Rohlenky. Nejprve tedy pohrozili bojkotem účasti na prosincovém výročí, po vysvětlení se situace program přece jen proběhl, i když v provizorní formě. Namísto rekonstrukce bitvy na poli pod Santonem, kde již tradičně bývala, proběhla roztržka na návsi ve Tvarožné. I pietní akt u Mohyly míru se skrze ke neochotu smíření neobešel beze změn a konal se dvakrát.

66

Tohoto roku přijata do mezinárodní napoleonské asociace „International Napoleonic Society“ Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., s. 216. 68 Tamtéž, s. 217. 67

32

Jendou pro uniformované vojenské jednotky, podruhé pro oficiální hosty69. Důležité bylo tradici zachovat, a to se podařilo. Organizátoři se však dostali do náročné situace ohledně finančního zajištění akce. V roce následujícím70 byla ustavena Unie uniformovaných jednotek, která po dohodě s obcí Tvarožná a firmou Davay, uzavřeli dohodu a po následném založení projektu „Austerlitz 2005“, poprvé společně převzali organizaci blížícího se výročí. Noví organizátoři dokázali sehnat další sponzory a poprvé převzal záštitu nad akcí i ministr vnitra Václav Grulich. Na programu byly kromě pietních aktů ve Šlapanicích a na Mohyle míru, také bitevní ukázky pod Santonem, slavnostní akt na Žuráni i rozsáhlý program v obci Tvarožná. Vojáci tam měli ležení a k tomu ukazovali cviky se zbraněmi, pořadová cvičení, k občerstvení sloužily stylové krčmy, pro další zájemce atrakce a lidová zábava a další kulturní program. K návštěvě zvala i Stará pošta, kde bylo možné shlédnout vojenské ležení a občerstvit se ve stylové restauraci. Projekt „Austerlitz 2005“ vznikl sice primárně k přípravě dvoustého výročí v roce 2005, ale organizaci převzali již od tohoto roku. Více o projektu zmíní diplomová práce ve zvláštní kapitole. Dříve založená „Nadace Mohyla míru“ svojí činností stagnovala. Na základě nového zákona vznikla71 jako její nástupnická organizace „Obecně prospěšná společnost Mohyla míru – Austerlitz“, která sdružila zástupce obcí a měst z území bojiště. Cílem OPS je dokumentace kulturních a uměleckých památek na území památkové zóny, získávání a využívání zdrojů a pomoc ve prospěch jejich ochrany a údržby. Při 194. výročí na konci listopadu 1999 byla zdarma zajištěna72 kyvadlová autobusová doprava z brněnského hlavního nádraží, z Líšně, ze Slavkova a Vyškova (přes Rousínov) na Rohlenku. Jak Kopecký uvádí, program 194. výročí se konal ve dvou termínech. Program posledního listopadového víkendu byl totožný s předchozím rokem (program na Žuráni, ve Tvarožné, na Staré poště a na Mohyle míru), o týden později se vzpomínalo ve Slavkově. Záštitu převzal ministr obrany Vladimír Vetchý. Téhož večera se konal v sokolnické restauraci Na bednárně, u příležitosti 100. výročí založení komitétu pro postavení Mohyly míru, vzpomínkový večer ČSNS73.

69

přítomen byl i předseda vlády Miloš Zeman. 1998 71 19. dubna 1999 72 Dopravu zajišťoval Dopravní podnik města Brna a.s. a ČSAD Vyškov a.s. 73 Československá napoleonská společnost 70

33

Dne 11. listopadu 2000 uspořádal Brněnský městský střelecký sbor (BMSS) na ústředním hřbitově v Brně vzpomínku na padlé a zemřelé. Týden před prosincovým výročím zahájili vzpomínkové akce propagační pochody a šarvátky historické jednotky v obcích na území bojiště a to ve dvou okruzích. V polovině týdne před samotnou akcí s propagační pochod dal vidět i v ulicích Brna. Také byly odhaleny další pomníky. Tentokrát ve Tvarožné generálu Valhubertovi a Norbertu Brassinnoi a obětem bitvy v sousedních Jiříkovicích.74 Tradiční třídenní program narostl o bohatou nabídku ve Slavkově (prohlídky zámecké a napoleonské expozice, jarmark s programem, příjezd rakouského císaře a ruského cara přes náměstí k radnici, „oživená historie“, příjezd císaře Napoleona a proklamace k vojákům, ohňostroj) a ve Šlapanicích (burza militarií, historický jarmark). Také vojenská ležení byla nyní na více místech než doposud, přidal se Slavkov a Křenovice. Sobotní bitvy se účastnila tisícovka uniformovaných. Pro významné hosty vyrostla na spodní části „bojiště“ tribuna. O rok později se programová nabídka opět o něco rozšířila. Zapojilo se více okolních obcí, které si program koordinovaly a zajišťovaly více méně samy. Například v Křenovicích je již roky klub šermířů Buhurt, který pod vedením jednoho z členů – Oldřicha Bartošky – zvládá zajistit nejen polní ležení, které je i divácky zajímavé, nýbrž i řadu doprovodných akcí a ukázek. Také Těšany a Stará pošta hostily „vojáky“ po celé tři dny. Slavkov nabídl kulturní program v podobě dobové vojenské hudby, vystoupení šermířských skupin, kostýmované prohlídky a divadelního představení pro děti. Jarmark si již neuchoval pouze historicky řemeslnou podobu, ale v prostorách náměstí bylo dovoleno prodávat téměř komukoli, což ztratilo po odborné a umělecké stránce na váze. V dalších letech nastal opět pokus o nápravu. Sobotní rekonstrukci bitvy navštívilo několik politicky významných hostů: Petr Duchoň, Stanislav Juránek, Jaromír Schling, aj. Oficiálním partnerem Projektu Austerlitz 2005 se pro tentokrát stala firma Moravské naftové doly a.s. a generálním reklamním partnerem Českomoravský cement a.s. Při 197. výročí přibyla na programu páteční noční deštivá bitva na okraji Tvarožné. V sobotu odpoledne byl francouzskými vojáky dobýván slavkovský zámek. Bojiště pod Santonem bylo nově situováno, tribuna se nacházela u Kosmákova kříže. Nevšedními hosty byly Chorvati a Bulhaři v uniformách. Výroční akce tohoto roku se z pohledu diváků a vojáků potýkaly s mnoha organizačními nezdary. „Oslavy 197. výročí

74

Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., 2009, s. 220.

34

slavkovské bitvy proběhly v poněkud pozměněném duchu – tradiční pořadatel firma Davay si přizvala ke spolupráci ENS (Euro-pean Napoleonic society) a zanesla do zavedeného schématu nové prvky. Týkaly se organizace akcí ve Slavkově, pietních aktů i bitevní

ukázky.

Zatímco

pořadatelé

průběh

vzpomínkových

akcí

hodnotili

v superlativech, spokojenost rozhodně nezavládla mezi všemi diváky a především v řadách uniformovaných účastníků. Kritika se týkala organizačních nedostatků, v bitevní ukázce vadila její statičnost. Necitlivý výběr scénické hudby a absence režijního vedení i komentáře učinily z kdysi atraktivní bitevní ukázky podívanou pro běžného diváka zcela nezáživnou. Po skončení víkendu, jehož se zúčastnilo na 1300 našich i zahraničních vojáků, v dobových uniformách (zřejmě rekord) a další tisíce návštěvníků se rozpoutala „studená“ mediální válka na novinových a webových stránkách, která nejspíš hned tak neskončí. V sázce je osud akce v letech příštích. Zatím se situace nevyhrotila natolik, že by vyvstal nějaký vážný konflikt, nicméně nelze nepřipomenout neslavný rok 1997. Jak z toho ven? Takový Clausewitz by si možná věděl rady“.75 Kritika ale nebyla pořadateli přijata a odvolávali se na selhání jiných faktorů.76 18. ledna 2003 založili kluby vojenské historie z České republiky, Slovenska a Rakouska neziskovou nadnárodní společnost C.E.N.S. – Central European Napoleonic Society. Cílem je poznávání vojenské historie, spolupráce s jinými podobnými organizacemi ve světě a ochrana památek. V květnu téhož roku se holubická jednota rakouských granátníků, členové ČSVH Brno a dvě rodiny v holubicích zasloužili o vybudování a následné odhalení pomníku obětem bitvy v roce 1805. Odhalení proběhlo za přítomnosti významných hostů při malé bitevní ukázce. Stále se doba a význam Napoleona připomíná v tématech různých konferencí a přednášek. Zdůrazňuje se snaha prosadit kraj bitvy jako turistický cíl, a proto byla 24. června 2003 otevřena Naučná stezka po Slavkovském bojišti. Vybudovala ji OPS Mohyla míru – Austerlitz a návštěvníky provádí po nejvýznamnějších místech bitvy. Svých 29 zastavení (vyobrazených na přiložené mapě) doprovází mapovými panely s vyobrazením bitevní situace a schémat bitevních operací, podobizen velitelů a popisy situace z 2. prosince 1805. Místa jsou zvolena na „vhodných pozorovacích stanovištích při stávajících komunikacích“, z nichž některá místa jsou dostupná pouze na kole, jiná raději autem. Celková částka potřebná na vybudování stezky činila 300 000 Kč,

75 76

Bulettin ČSNS č.21, 12/2002, str. 147. http://www.austerlitz.org/ohlasy-v-tisku_a40 (cit. 1.4.2012)

35

z nichž 210 000 Kč zaplatilo Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Programu obnovy venkova. Na zbývajících 90 000 Kč se podílely obce sdružené ve jmenované OPS. Spolu s vybudováním stezky, zadala OPS projekt na vybudování cyklotras, které měly na naučnou stezku navazovat. Měli nést pojmenování podle jmen tří císařů, kteří zde bojovali. Avšak kvůli nedostatku financí zůstal projekt nerealizován.

obr. 2)

36

Dalším počinem připomínající události bitvy bylo soustředění ve Sloupě 23. srpna 2003. Uspořádala jej Československá společnost vojenské historie Brno s velitelem slapských dělostřelců Radkem Fojtem. Součástí byla i malá rekonstrukce bitvy, která se zopakovala i v pár dalších ročnících. Ve stejný víkend, jako připomínka 198. výročí bitvy, se ve Slavkově uskutečnila mezinárodní konference na téma „Evropská politika začátku 19. století a bitva u Slavkova“. Po dvouleté přestávce se opět konaly pochody a ukázky bojové činnost ve Vyškově a Rousínově. Vojenské ležení v těchto městech bylo k nahlédnutí diváků přístupné ve středu a ve čtvrtek. Na sobotní bitvu u Tvarožné se vybíralo vstupné 99 Kč (děti do 120 cm zdarma). Platících přišlo i přes deštivé počasí 4 100 z celkových 6 500 diváků. Muzeum Brněnska ve Šlapanicích připravilo k této příležitosti vernisáž výstavy „Borodinské bojiště – jeho minulost a přítomnost“. „…199. výročí začalo 21. listopadu u tvaroženské fary odhalením pomníku na místě nálezu kostí pohřbených padlých vojáků z roku 1805… Římskokatolické i pravoslavné vysvěcení sledovalo mnoho diváků. Vojáci v historických uniformách na závěr vystřelili čestnou salvu“77 O víkendu vojáci dobyli město Slavkov a symbolicky převzali klíč od města. Po slavnostním nástupu na náměstí a přesunu k Mokré pochodovali vojáci k Tvarožné, kde obec dobyli. Křenovičtí zorganizovali průvod vojáků, doplněn mnoha přihlížejícími, od obecní hospody k hromadným hrobům nad obcí směrem na Prace.

Sobotní rekonstrukci bitvy doprovázela hudba a průvodní slovo

napsané spisovatelem Jiřím Kovaříkem.78 Již v závěru roku 2004 se formovaly představy o 200. výročí, které se mělo připomenout v následujícím roce. Chystal se bohatý program v průběhu celého roku s vyvrcholením během prvního prosincového víkendu. Aktivní zapojení se do výročních událostí chystali nejen členové projektu Austerlitz 2005, ale i obce a města, na jejichž katastru se území bitvy rozpíná a organizace, společnosti a kluby s napoleonskou historií spřízněné.

77 78

Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., 2009, s. 222. tamtéž s. 222.

37

4. Od dvoustého výročí do současnosti 4.1. Dvousté výročí roku 2005 Rok 2005 přinesl dvousté výročí bitvy a s ním i období velkolepých vzpomínkových akcí, několika seminářů a konferencí, mnoho výstav, nových publikací a odhalování nově zbudovaných pomníků. Vrcholily dlouholeté přípravy, čekaly se početné i vzácné návštěvy ze všech koutů Evropy. Na Mohyle míru byla otevřena nová expozice „Po bitvě“, na Špilberku výstava „Pamatují Napoleona“, ve Šlapanicích „Předehra ke Slavkovu“, v Tvarožné výstava artefaktů nalezených na bojišti, aj. Uskutečnilo se nespočet konferencí, např. „Napoleonské války a historická paměť“ pořádaná Historickým ústavem Filosofické fakulty Masarykovy univerzity a Muzeem Brněnska, kongres „Evropa roku 1805“ pořádaný Právnickou fakultou Masarykovy univerzity a Československou napoleonskou společností, a mnoho přednášek pro školy i veřejnost. Česká pošta se zapojila vydáním poštovní známky a pošty ve Slavkově a Tvarožné používali „příležitostné“ razítko. Už od 12. ledna mohli turisté čerpat informace o veškerém dění v nově otevřeném infocentru

Austerlitz

Rohlenka.

Toto

infocentrum

však

nevydrželo

dlouho

a v následujících letech zaniklo. Tradiční napoleonské dny 12. - 14. srpna nebyly tentokrát jen ve Slavkově, ale i v Tvarožné, kde byl program doplněn ohňostrojem a zazněla Symfonie Austerlitz 2005. I vojáci se na prosincovou rekonstrukci bitvy připravovali už od jara. 17. dubna nacvičovalo asi 300 vojáků v historických uniformách v Bystřici pod Hostýnem. V listopadu nacvičovalo pod Santonem několik stovek vojáků pohyby větších vojenských jednotek79. Scénář připravovali Jakub Samek a Ondřej Tupý ze Středoevropské napoleonské společnosti. Protože jde o živou ukázku, mají účinkující pouze jeden pokus, bez možnosti opravy. Všechny pokyny byly rozdány předem, úspěch spočíval hlavně v dobré koordinaci jednotlivých vojsk. Oproti jiným rokům vyžadovala tentokrát koordinace mnohem více úsilí, jelikož vojáků bylo několikanásobně více. Zatímco běžně přijíždí okolo tisícovky příznivců napoleonského re-enactmentu, při dvoustém výročí jich přijalo pozvání 4 000. Reprezentovali historické armády Francie, Ruska a Rakouska. „Kromě tradičně nejsilnější české účasti (cca 20%) zde bude zastoupeno Slovensko, Rakousko, Německo, Velká Británie, Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Polsko,

79

Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., 2009, s. 223-225.

38

Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Moldávie, Španělsko, Malta, Norsko, Švédsko, USA, Kanada a Austrálie“.80 Co se týká rekonstrukce bitvy, na poli v Tvarožné pod Santonem se uskutečnila již po pětadvacáté, tentokrát stejně jako před 200 lety na sněhu. Letos však musel být prostor, kde se bitva odehrávala, rozšířen na 48 hektarů. Postaveny byly tři velkokapacitní tribuny pro V.I.P. hosty a návštěvníky, kteří byli ochotni si za lepší místo se sedadlem zaplatit. Těchto míst se nabízelo 5 000, kapacita okolního hlediště měla pojmout 30 000 diváků. Běžné vstupné pro dospělého stálo 280 Kč, děti zdarma. Prostor odkud bylo možné bitvu sledovat byl označen a hlídán. V dalších letech se vstup (kromě tribuny) nijak neomezoval a vstupné se nevybíralo z důvodu, že se to stejně moc nevyplatí. Náklady na ostrahu se pohybovali okolo 300 000 Kč a výtěžek ze vstupného přinesl jen o 100 000 Kč více. Tento rozdíl bylo možné dorovnat sponzorskými dary a dotacemi, které bývají na nevýdělečnou akci štědřejší. V souvislosti s celkovými financemi a bitvou se můžeme dočíst: „Náročnosti akce odpovídá i její rozpočet, který dosáhne 15 milionů Kč. Rozpočet všech akcí Projektu Austerlitz 2005 v tomto roce pak dosahuje téměř 25 milionů Kč. Od roku 1998 do konce roku 2004 bylo do Projektu Austerlitz 2005 vloženo více jak 26 milionů Kč. Dotace činily 1,5 milionu Kč, zbytek byl shromážděn ze soukromých zdrojů, tedy od sponzorů a z vlastních zdrojů produkční společnosti Davay Communications, s. r. o.“81 Dle slov Miroslava Jandory byly akce do roku 2005 hrazeny pouze ze soukromých zdrojů a až tento rok se podařilo získat peníze i od Jihomoravského kraje (který od roku 2005 do dnes přispíval různé částky (od 1/5 po ½ nákladů). Právě poslední jmenovaná firma v čele s Jandorou byla už tehdy dlouholetým producentem vzpomínkových akcí. Jandorovou motivací pro tuhle činnost bylo dle jeho slov82 z počátku „dokázat, že to jde“, později „když už víme, že to jde a víme jak na to, byla by škoda to nedělat“. Na organizaci se stejně jako v dřívějších letech podíleli „…všichni účastníci a partneři Projektu, z nich pak především generální partner 200. výročí Jihomoravský kraj, hlavní garant vojensko-historické části Central European Napoleonic Society, sdružení 20 obcí slavkovského bojiště Mohyla míru – Austerlitz, o. p. s., vědecká rada Projektu Austerlitz 2005 a dále ostatní partneři a sponzoři. Produkční zázemí 80

Team Austerlitz. Informace o akci Slavkov 2005. 4. 10. 2005 (cit. 5. 5. 2012) dostupné z: http://www.austerlitz.org/informace-o-akci-slavkov-2005_a1048 81 Team Austerlitz. Informace o akci Slavkov 2005. 4. 10. 2005 (cit. 5. 5. 2012) dostupné z: http://www.austerlitz.org/informace-o-akci-slavkov-2005_a1048 82 z osobního rozhovoru dne 12. listopadu 2011

39

a financování Projektu zajišťuje a koordinuje společnost Davay Communications, s. r. o.“83 Průběh bojů bývá komentován. Nejlépe lze reprodukované slovo slyšet na tribunách a v jejich blízkém okolí. Mikrofonu se ujal brněnský herec Vladimír Hauser, jemuž jsou často svěřovány i kostýmované role na Mohyle míru nebo ve Slavkově a to i v průběhu roku (např. v listopadu představoval ve Slavkově na Hubertově jízdě sv. Martina). Celou rekonstrukci bitvy vysílala v přímém přenosu Česká televize. Ta odvysílala v neděli v hlavním vysílacím čase i tři tematické dokumentární filmy. Na bojišti se objevilo i několik dřevěných maket staveb. Několikatýdenní práce na této jednorázové vesnici se ujala sochařská dílna Olega Vašincy. Stavby byly určeny k názorné ukázce vypálení vesnic. Protože vojáci pracují s chladnými zbraněmi, vypomáhala zde pyrotechnika, kterou od roku 1990 zajišťuje zkušený pyrotechnik Ivan Martínek. Sám říká, že se snaží o efekty divácky zajímavé, ale zároveň o iluzi reálného výbuchu.84 Výstřely přitom nesmí ublížit, na prvním místě je bezpečnost. Pro své pyrotechnické efekty zde použil 200 kg trhavin. Martínek byl nejprve pořadateli zván na výpomoc při bitevní ukázce, poté mu byly svěřeny i večerní ohňostroje ve Slavkově. Také příprava koní je náročná záležitost. Koně se vycvičují dlouhodobě, nejlépe od hříběte, přesto ne každý kůň se pro to hodí, jelikož musí mít vrozené dispozice. Také je nutné ho zvykat na různé podněty a nepříjemné situace, se kterými se při takových akcích potkává. Práce okolo koní byla svěřena horsemasteru Pavlu Čechovskému. Pro koně musí být zajištěna i přeprava a zázemí – krmení, ustrojení, atd. Zatímco jiné roky je na výročí zajištěno 10 až 15 koní, v roce 2005 jich přijelo 10085. Velký počet mužů v uniformách si vyžádal značný objem jídla, ale i střelného prachu, který byl potřeba do děl a ručních zbraní. Z běžných 350 kg se množství vyšplhalo na 1,5 tuny. Souhrnně organizátoři počítají s náklady 1 500 Kč na jednoho účastníka. Běžná ubytovací místa nestačila, a tak posloužila i Blažovická škola a kasárny ve Slatině. Program 200. výročí je doložen v příloze „A“. Jedná se však převážně jen o akce organizátorů, jež spolupracují s Projektem Austerlitz, jakožto centrálním (ve smyslu nejznámějším a majícím pod svými křídly nejvíce akcí ze všech drobných jednotlivců) 83

Team Austerlitz. Informace o akci Slavkov 2005. 4. 10. 2005. Op. cit. (cit. 5. 5. 2012) Dokumentární film Slavkov 2005 [DVD]. Televizní studio Brno – Centrum dokumentární a hudební tvorby. Česká televize, 2005. 85 Na počtu koní se dokumenty neshodují, některé materiály mluví až o 206 koních. 84

40

organizátorem. Je to přesně jak píše Jiří Fiedler v předmluvě své knihy vydané toho roku: „Dvousté výročí bitvy je opět připomínáno hlavně iniciativou soukromého sdružení, tentokrát za výrazné podpory místních i regionálních institucí“86. I jednotlivé obce na území bojiště nabídly oproti jiným rokům nezvykle bohatý program. Ten je vzpomínán v následující kapitole. Svým rozsahem se tento ročník vzpomínkových akcí zařadil k největším událostem připomínajícím napoleonskou éru. Štafeta dvoustých výročí Napoleonových bitev se tak předala dál.

4.2. Po roce 2005 Od roku 2006 probíhají vzpomínkové akce s drobnými odlištnostmi v podstatě podobně. Vývoj je zaznamenán především v jednotlivých obcích v jejich činnosti, jak bude popsáno níže. Důležitou zmínkou pro tuto práci je předložení návrhu Československé napoleonské společnosti v roce 2007 „na angažování profesionálního pracovníka pro koordinaci činnosti na území bojiště z roku 1805. Nedošlo k dohodě o sídle pracovníka ani o financování záměru“87. Druhou zajímavostí je změna času rekonstrukce bitvy v roce 2008, kdy byla posunuta do pozdějších večerních hodin, a diváci tak měli poprvé příležitost vidět jiskry šlehající z hlavní pušek a děl. Finanční rozpočet akcí pořádaných pod záštitou Projektu Austerlitz, bývá okolo 2 mil. Kč. Na co všechno bývají peníze využity se lze dočíst v příloze „B“.

Návštěvnost od roku 1989 do roku 1995 vzrůstala. Poté jsou počty velice kolísavé. Následující tabulka sleduje statistiku návštěvnosti výročních vzpomínkových akcí v jednotlivých letech. Zaznamenává dva faktory – počet uniformovaných vojáků a počet návštěvníků dle organizátorů.

86 87

Fiedler, Jiří. Slavkovská encyklopedie: válka roku 1805 a bitva u Slavkova. Brno: Jota. 2005. Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009, s. 231.

41

Rok

Počet „účinkujících“

1989

150

1990

300

10 000

1991

400

3 000

1992

400

8 000

1993

400

8 000

1994

650

10 000

1995

1 000

15 000

1996

400

4 000

1998

500

7 000

1999

600

2000

1 000

11 000

2001

1 100

10 000

Počet návštěvníků

1997

2002 2003

6 500

2004

900

8 000

2005

4000

30 000

2006

2 000

2007 2008

4 000

2009 2010 2011

900

8 000

Pozn.: Počty mohou být zavádějící a organizátory mohou být někdy lehce nadsazovány z důvodu lepšího image před sponzory. Pro účely diplomové práce slouží pouze orientačně. Prázdná místa znamenají nezjištěný údaj.

42

4.3. Dnešní vzpomínkové akce v jednotlivých obcích Zástupci 18 měst a obcí převzali 29. listopadu 1991 deklaraci o prohlášení slavkovského bojiště za ochranné pásmo kulturních památek z důvodů mimořádné kulturní a historické hodnoty. Území se rozkládá na 120 km2 v okrese Brno-venkov a Vyškov. Stalo se tak formou vyhlášky Okresního úřadu Brno-venkov č. 4/91. Následně Ministerstvo kultury vyhlásilo88 toto území památkovou zónou. V následném výčtu obcí jsou uvedeny ty, na jejichž území se samotná bitva odehrávala. Území, jež bylo bitvou poznamenáno a kde se vojska pohybovala, bylo však mnohem širší. Z našeho hlediska jsou důležité zejména vesnice v blízkém okolí Prateckého kopce, protože právě zde se dnes bitva nejvíce připomíná.

obr. 3)

88

Vyhláška č. 475/92

43

V následujících podkapitolách se diplomová práce zabývá podrobnějším rozebráním vzpomínkových akcí, které se dnes konají jak v jednotlivých obcích, tak na dalších osudných místech bitvy – tedy na Mohyle míru, na Staré poště, ve Slavkově u Brna, na Žuráni a Santonu.

4.3.1. Blažovice V blažovické zvonici jsou umístěny dvě mosazné pamětní desky, obě věnované zde padlým francouzským velitelům – plukovníku Pierru Castexovi a plukovníku Jeanu Pierre Morlantovi. Desky pořídila Napoleonská společnost z Rožnova pod Radhoštěm a umístili je do zvonice 29. dubna 1998. V roce 2005 uspořádali blažovičtí k výročí bitvy výstavu a vydali dvě publikace. První je "Blažovice a bitva u Slavkova", druhá "Antonín Dvořáček - kresby jízdních vojáků z bitvy u Slavkova“. O smyslu a každoročních výročích v Blažovicích cituji z první jmenované knihy: ...Genius loci naší vesnice na nás působí i dnes. Nedokážeme ani po dvou stoletích oslavovat geniální taktiku císaře Napoleona, díky které vyhrál bitvu. Neslavíme výročí bitvy, nemáme hostince, obchody a domy pojmenované po slavných vojevůdcích slavkovské bitvy. Ať vědomě, nebo pouze v podvědomí, v nás dřímá tichá úcta k utrpení tisíců padlých, po jejichž hrobech denně chodíme, k bolesti tisíců raněných a v neposlední řadě k utrpení našich předků, kteří zde v této bolestné době žili. A tak místo oslav se každoročně, v neděli nejbližší výročí bitvy, scházíme, společně s obyvateli okolních vesnic, v místech největších bojů, na Starých vinohradech, u Boží muky. Se vzpomínkou a modlitbou za všechny.89"

4.3.2. Jiříkovice a Santon V Jiříkovicích se každý rok koná pietní vzpomínka a tzv. Jiříkovické ohně. Již více než 11 let sem pravidelně přijíždí belgický „prapor“ – napoleonští vojáci 1. císařství. Jsou členy sdružení s názvem 1er Bataillon d'Austerlitz de Vitrival (První slavkovský prapor z Vitrivalu). Místo slavkovské bitvy navštěvují už od roku 1978. Jeden z jejich představitelů Marc Dufour vzpomíná, jak jim byl tehdy ještě přidělen jeden četník STB, ale ani tak jim nic nezabránilo navštívit slavkovské bojiště.90

89 90

Kalábová, M., aj. Blažovice a bitva u Slavkova, Brno: Voštěp, 2005 Zpravodaj obce Jiříkovice: Rozhovor s Marcem Dufourem. č. 3/2011. Vychází čtvrtletně.

44

Ohně v předvečer bitvy mají připomínat utrpení obyvatel obce nejen bitvou samotnou, ale i škodami vzniklými na nemovitostech. „V tento večer se scházíme k uctění památky všech obětí této krvavé bitvy a hlavně ke vzpomínce na naše občany, kteří prožili veliké utrpení bez jídla a střechy nad hlavou, když v prosinci roku 1805 byla obec obsazena francouzskou armádou, která ji zcela vypálila a vydrancovala. Z tohoto válečného neštěstí se jiříkovičtí občané vzpamatovávali ještě několik let po bitve…“91 Jiříkovické ohně se konají od roku 1966 každoročně na Žuráni. Při dvoustém výročí však měli Jiříkovičtí nápad vzpomenout na tehdejší události přímo v místě, kde se staly. Nevídaný zájem návštěvníků, kterým se dříve v mrazivém počasí nechtělo chodit na kopec, zapříčinil, že se zde ohně opakují již každoročně. V sobotu mají v Jiříkovicích na programu vzpomínkové akce u „Stromu přátelství“ při vstupu do obce a u pomníku Norberta Brassinna v ulici Tvaroženská.

4.3.3. Holubice Holubice byly v roce 1805 dvě samostatné obce. Pozůstatky z hromadného hrobu, jež byl zde nalezen, se přemístily do hrobu „ruské kapličky“ u Staré pozořické pošty. Dnes si obyvatelé Holubic připomínají tehdejší událost pietním pochodem. Týden před samotným výročím vyráží každoročně skupina rakouských granátníku Kaiser spolu s hosty a několika obyvateli na světelný pochod. U pomníku následuje pietní akt s položením věnců a čestnou salvou.

4.3.4. Křenovice S nevídaným nadšením místních dobrovolníků a radostně navštěvované jsou programy v obci Křenovice. Hlavním tahounem je tamní kovář Oldřich Bartošek. 4.3.4.1. Historický vývoj Vezmeme-li události chronologicky, poprvé vzpomínka na Napoleona a jeho vítěznou bitvu ožila v Křenovicích v roce 1968, kdy již potřetí přijel do kraje Brassinne, na jehož popud, a také díky uvolněné politické atmosféře, se tehdy podařilo malou připomínku uskutečnit. Vzpomínkové akce během totalitního režimu křenovičtí nezmiňují. Doba nic takového prý nepodporovala. 91

Zpravodaj obce Jiříkovice: Jiříkovické ohně. č. 5/2007.

45

Po roce 1989 přišli za Bartoškem členové místní Skupiny historického šermu Buhrt, zda by jim neokoval lafetu. Protože neměli na takovou zakázku prostředky, přizvali tito nadšenci kováře k sobě, ať prý to dělá s nimi. Nadšenec do historie nabídku přijal a nejenže okoval lafetu, ale pomohl skupině Buhrt, dosud zaměřující se na gotiku a středověk, rozšířit zájem i na napoleonské období, a stal se tak podhejtmanem napoleonské sekce a aktivním dělostřelcem. Ve stylu „ten umí to a ten zas tohle“ si členové dopomohli ke slušné výbavě uniforem, děl, zbraní aj. (Ostatně tento způsob vybavování a odívání se je v Evropě více než neobvyklý. Také díky této zručnosti místních obyvatel máme v České republice tolik vojenských jednotek. V zahraničí jim jejich vybavenost, navíc za poměrně přijatelné ceny, mohou jen závidět.) Jak pan Bartošek tvrdí, děla jsou pro svoji nákladnost poměrně neobvyklá a přesné repliky jsou vzácné, a tak byli hned zváni i na výroční akce za hranice naší země. Postupně zde okoukávali dobové vybavení a přesné repliky, podle nichž si opět vytvářeli lepší a lepší ty své, což napomohlo k ještě více pozváním. Dnes už si zkušení členové Buhrtu vybírají, které pozvání přijmou a kam stojí za to vyrazit. Zpět ale k dění v Křenovicích. Na počátku devadesátých let zde byli hlavními organizátory Petr Žampach (zakladatel SHŽ Buhrt) a již zmíněný Bartošek. Poté, co se dvakrát nemohl Žampach zúčastnit, přenechal92 s povděkem již celou tíhu práce svému kolegovi a je tomu tak dodnes.

4.3.4.2. Socha Kutuzova Dle historických pramenů měl v roce 1805 v Křenovicíh hlavní základnu vrchní velitel Podolské armády Michail Illarionovič Kutuzov. Dodnes v ulici Na Liškově stojí dům, kde byl Kutuzov ubytovaný. Již před více než třiceti lety měl místní rodák Karel Ochmann nápad vybudovat Kutuzovův pomník (původně z pískovce)93. Myšlenka vybudovat zde muzeum zůstala nerealizována. Nápad vybudovat pomník se zrodil v Křenovicích už před rokem 1989, ale protože Kutuzov sloužil carovi, nebylo možné ani za minulého režimu návrh prosadit. Zvláštností je, že tento Rus má sochu pouze na Borodinu a nikde jinde. Takže když křenovičtí chtěli vybudovat pomník a sochu, stačilo najít vhodné sponzory a Rusko přijalo návrh s velkým překvapením a povděkem. V roce 2003 se našel již připravený sádrový model sochy u rodiny žijící ve zmiňovaném domě.

92 93

V roce 1998, dle vzpomínek pana Bartošky http://kovarstvibartosek.cz/plastiky-kutuzov.htm, 15.3.2012

46

Stavba by se nemohla obejít bez sponzora, kterým se stal Klub Rusko94 v Praze. Tvorby se pak ujal místní kovář Bartošek, a to netradiční technikou ohýbání plechu. Slavnostní odhalení proběhlo za přítomnosti mnoha významných činitelů 4. prosince 2005. Plastika stojí v ulici Na Liškově v mírně nadživotní velikosti, na mramorovém podstavci, z tepaného měděného plechu na nerezové kostře.

4.3.4.3. Jak to vypadá v Křenovicích dnes V posledních letech bývá na programu tato nabídka:

• Pochod slavkovským bojištěm Společně si projít bojiště měla veřejnost možnost již po dva roky a zdá se, že se tento bod programu zařadí k tradičním. Děje se tak vždy v sobotu, týden před samotným výročím a účastní se široká veřejnost i uniformovaní vojáci. Trasa má přibližně 13 km a prolíná se s nově vyznačenou trasou Českého svazu turistů. Zelená turistická značka vede bojištěm od Mohyly míru, přes Křenovice, do Slavkova. Posledně se účastníci sešli na horním křenovickém nádraží, odkud se před osmou hodinou ranní přesunuli do Újezdu u Brna. Odtud pak vyšli ke kapli sv. Antonína Paduánského, odkud při bitvě zazněl první výstřel, přes Mohylu míru k pomníku nad Zbýšovem, dále přes hromadné hroby na Zlaté hoře zpět do Křenovic. Více zdatní si cestu prodloužili ještě do Slavkova. Akce se koná pod patronátem napoleonské sekce skupiny historického šermu Buhurt. Účastníci jsou na konci oceněni diplomy a drobnými upomínkovými předměty.

Dalších pět bodů programu, které mají v Křenovicích návštěvnický úspěch, jsou taktéž zásluhou místní skupiny historického šermu a v této podobě se konají v rámci projektu „Francouzové v Křenovicích“ od roku 199795.

• Historické ležení francouzských vojsk Vidět vojáky a markytánky ve francouzských a ruských uniformách kolem táborových ohňů, s kanóny, povozy a dobovými rekvizitami, ale i civilisty v historických kostýmech je možné první prosincový pátek od 16 hodin ve dvoře Obecní hospody. 94

Tento spolek má za cíl sdružovat podnikatele s Ruskem

95

http://www.buhurt.com/kazdorocni-vojenske-lezeni

47

Vojenští kuchaři opékají sele, kovář s polní kovárnou předvádí kování koní a klubovna šermířů se proměnila ve velitelský štáb spojeneckých Rusko – Rakouských vojsk. V provozu také bývá střežené dobové vězení pro dezertéry a neposlušné vojáky. V přísálí hospody mohou návštěvníci shlédnout fotografie z pochodu, který se konal o týden dříve. Nechybí ani občerstvení pro návštěvníky.

• Šarvátka vojenských jednotek V 18 hodin se jednotky přesouvají do ulice Na Liškově, kde se střetnou a předvádějí rekonstrukci malé bitevní šatvátky. Tradičně se zde utkávají vojáci všech zúčastněných armád Bitvy tří císařů, jejichž celkový počet přesahuje 100 vojáků.

• Lampionový pochod k hromadným hrobům na Zlatou horu Poté, v 19 hodin, přichází na řadu nejdůležitější bod projektu křenovických. Jednotky vojáků, děti s lampiony a mnoho dalších vychází za svitu pochodní ke Zlaté hoře. U pomníku hromadných hrobů uctívají památku padlých vojínů, pokládají věnce a květiny a vojáci střílí čestnou salvu. Snahou organizátorů je mít pro každého malou svíčku, kterou si zde všichni zapálí k připomínce utrpení, které zde muselo mnoho našich předků vytrpět. Organizátoři však s úsměvem podotýkají, že právě svíčky častokrát zapomněli vzít s sebou. Poté se všichni mohou o kousek dál zahřát u velkého ohně, se svařeným vínem či čajem, který zde bývá ve várnicích volně k dispozici.

• Malý pietní akt u Božích muk Průvod francouzských pěších a dělostřeleckých jednotek obcí k Božím mukám96 vychází pravidelně v sobotu v 11 hodin k malému pietnímu aktu.

• Slavnostní nástup a čestná salva u pomníku M. I. Kutuzova V neděli v 10 hodin bývají jednotky slavnostně nastoupeny u sochy Michaila Illarionoviče Kutuzova, kde zazní slavnostní salva. Poté se všichni přesouvají na Mohylu míru ke společnému pietnímu aktu.

96

z roku 1806. Boží muka tu nechala postavit rodina, u které zůstal jeden z francouzských vojáků, který pro svá zranění nemohl odtáhnout. Vojáci měli ve zvyku zašívat si do šosů fraků zlaťáky. Když voják zemřel a rodina jeho žold našla, nechala v Křenovicích zbudovat právě tato Boží muka.

48

K překvapení organizátorů zájem návštěvníků až neuvěřitelně roste. Každý rok chodí více a více lidí. Po srovnání s programovou nabídkou okolních obcí se není čemu divit. Zde vládne příjemná atmosféra a přátelský duch. Nápomocí tomuto faktu může být i občerstvení zde nabízené, ale především to, že se návštěvník dostane s vojáky do přímého kontaktu. Večerní ležení, dobově vybavená šermířská klubovna a dvorek, kde se peče sele. Na zemi leží sláma, v ohništi plápolá hřejivý oheň, děti se fotí u dobového vozu s potravinami a nádobím. Jak Bartošek podotýká, každý rok se snaží organizátoři přijít s něčím novým. Zřejmě si lidé mezi sebou sdělují zážitky, a tak rok co rok přibývá nejen místních a přespolních turistů, ale i vojáků v uniformách.

4.3.4.4. Organizace v Křenovicích Jak diplomová práce již výše zmiňuje, hlavním tahounem a organizátorem výročí bitvy je Skupina historického šermu Buhurt, v čele s podhejtmanem napoleonské sekce a místním kovářem Františkem Bartoškem. Ten dokáže díky svým dlouholetým zkušenostem, kontaktům a i svému členství v zastupitelstvu zajistit vše potřebné. Přestože většina úkolů a hlavně zodpovědnosti leží na něm, při přípravách, a hlavně při akci samotné pomáhá kolem 25 šermířů a mnoho dalších dobrovolníků z obce. Díky ochotě Františka Bartoška spolupracovat na diplomové práci, můžeme v příloze „C“ shlédnout seznam úkolů, na něž nesmí organizátoři v přípravách zapomenout. Jsou řazeny do tří časových kategorií – s dlouhodobým předstihem, před akcí samotnou a po akci. Jednají se domlouvání osob, zamlouvání hmotných potřeb, nákupů, úklidu aj.

4.3.4.5. Podpora činnosti obecním úřadem Zdejší poměry ohledně podpory kultury si místní pochvalují. Prioritně jsou obcí podporovány akce pro veřejnost a hned na druhém místě akce pro děti, ale zapomenuto není na žádnou z organizací. Dříve se Křenovice zúčastnili soutěže "Vesnice roku 2001", v níž postoupili do krajského kola. Hlavní cenu sice nezískali, zato však obdrželi "Modrou stuhu" za kulturní a společenský život a podporu tradic folklóru. A to právě díky spolkům, které z převážné části zabezpečí kulturní a společenské dění v obci. Skupina historického šermu, která vzpomínkové akce na bitvu zabezpečuje a má ve vlastní režii, je obcí podporována stejně jako všech 19 ostatních organizací. Na žádost 49

Buhurt dostane každoročně dotaci na činnost, zdarma má klubovnu v Obecní hospodě, sál ke trénování a na prosincová výročí dostává ještě účelovou dotaci na „doprovodné akce při příležitosti Vzpomínkových akcí Bitvy tří císařů“. V roce 2011 to byla částka 15 000 Kč97. Kromě těchto výdajů obec poskytuje zdarma prostory a energie na Obecní hospodě a na místech noclehů. Nepsanou povinností podporovaných spolků a organizací je oplatit obci její podporu při dalších kulturních a sportovních akcích během roku. Přislibují tak svoji účast na dětských dnech a podobně.

4.3.5. Kobylnice V Kobylnicích se v letech 2007 až 2010 konal každoročně pochod vojáků obcí s uctěním památky padlým u pomníku francouzských vojáků. Poprvé, tedy v roce 2007, proběhla v obci také malá ukázka bitvy o pratecký kopec. Tyto akce nepořádá obec, ale granátníci 18. pluku. Do obce jsou zváni a veškerou organizaci si zajišťují sami. Kamenný pomník v Kobylnicích je věnován památce 18. pluku řadové pěchoty, 4. armádnímu sboru generála Soulta, 3. pěší divizi a 2. brigádě.

4.3.6. Otnice Ačkoli Otnice nespadají přímo do území bojiště, žijí tam lidé, kteří jsou členy jednotek a zapojují se do organizace vzpomínkových akcí u nich v obci i okolí. Stěžejní osobou je Ivo Kraus, který se vojenské tematice věnuje již osm let a je člen Císařské Slavkovské gardy. Tři roky menežoval vojáky při pátečním dění ve Zbýšově, sám se s dalšími vojáky účastní výročních akcí u nás i v zahraničí a v Otnicích po dva roky pořádal Napoleonský víkend. Během tohoto podzimního víkendu byly na programu páteční besedy pro děti v základní škole, povídání o uniformách a vybavení vojáků, včetně vysvětlení základních bojových taktik. V sobotu dopoledne si uniformovaní nanečisto vyzkoušeli boj a odpoledne již předvedli ukázku pro lidi. V neděli následovalo posezení a povídání. Na místech za školou, kde se bitva konala, byly v roce 1805 pískové hromady, ve kterých ruská armáda trávila noc. Návštěvnost se druhý rok zvýšila oproti prvnímu jak v počtu účinkujících, tak i přihlížejících. Poprvé přijalo pozvání 55 zájemců v uniformách, další rok již 80. Návštěvníků přišlo okolo 150, za dobrovolné vstupné. Veškerá organizace a pracovní síly bývají zajištěny dobrovolníky, obec podporuje tuto

97

Pro srovnání – ročně vydá obec Křenovice na kulturní život cca 115 000 Kč.

50

činnost poskytnutými prostory v tělocvičně k přespání účinkujících a v případě špatného počasí nabízí i sál. S finančním zajištěním vypomáhají místní podnikatelé, především zajištěním jídla. Jak Kraus popisuje, cestu si musel platit každý sám. Na slavkovských akcích pořádanými C.E.N.S., býval do 50 km proplácen, později dostal každý 100 Kč, ale dnes už také nedostávají nic.

4.3.7. Podolí a Žuráň Podolí leží na samém okraji území bitvy a tak v obci není ani žádný pomník či akce k bitvě se vztahující. Týden před výročím na sebe upozorňují vojáci průchodem obcí. Jednotka vojáků obec navštěvuje z vlastní iniciativy, jelikož jeden z členů odtud pochází. Co je ale na katastru obce Podolí významné, je to, že sem spadá Žuráň. Na pozvání radních sem v pátek, předvečer výročí bitvy, přijíždějí vojáci a významné osobnosti připomenout události při zapálených Jiříkovických ohních. Tato akce se od loňského roku začala lokálně nazývat Napoleonské ohně98.

4.3.8. Ponětovice a Sokolnice Obec Ponětovice si výročí bitvy nijak nepřipomíná. Zajišťuje však dopravu do Šlapanic a Slavkova. Na Žuráň, Santon a Mohylu je možno dojít z autobusu pěšky. Sokolnice, ač katastrem spadají do nejbližšího okolí Mohyly míru, také žádnou iniciativu nevyvíjejí. Pouze v roce 2005 měli pozvanou jednotku vojáků k malé ukázce, odhalili pamětní desku na Bednárně připomínající komitét pro vybudování památníku Mohyla míru, a spolu s obyvateli se sešli u celoodpoledního programu, včetně opékání selete. 15. prosince 2005 při veřejném zasedání zastupitelstva obce Sokolnice, schválili název nové ulice připomínající P. Aloise Slováka, hlavního iniciátora stavby Mohyly míru.99

98 99

z vyprávění místostarostky obce Ing. Gabriely Marciánové dne 25. 4. 2012 Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Op. cit., s. 227

51

4.3.9. Prace a Mohyla míru Malá víska, jež měla v době bitvy 300 obyvatel (dnes necelých 900), ležící v samém středu bojiště, byla v roce 1805 silně poškozena. Zápis v místní kronice o tom píše: „…Polední slunce spatřilo vesnici zkrvavenou, rozstřílenou, plnou vojska živého i mrtvého. Z padesáti domů byly jen tři zachovány". Na východním okraji obce nedaleko rybníka se nachází další z hromadných hrobů. Údajně zde bylo pohřbeno více než 800 mužů. Do osmdesátých let 19. století zde stál pouze dřevěný kříž, dnes toto místo značí kříž mramorový s nápisem „Za čest a slávu národu“ a „ Rok 1805“. V obci je i pomník k této události a v polích na kopečku Boží muka. V katastru obce leží památník Mohyla míru. Nejvýznamnější událostí týkající se bitvy je zde tedy nedělní slavnostní nástup jednotek a pietní akt. Nespočet uniformovaných pochoduje od obce k pomníku, kde završí několikadenní vzpomínku na události z roku 1805. Samotný akt organizuje Miroslav Jandora se svým týmem v rámci Projektu Austerlitz. Památník Mohyla míru je provozován Muzeem Brněnska, zřizovatelem je Jihomoravský kraj. Celoročně je zde přístupná kaple a muzeum s nově zřízenou100 multimediální expozicí. Navštívil lze i kavárnu a obchod s upomínkovými předměty.

4.3.10. Slavkov u Brna Dominantou města Slavkov je barokní zámek, zvaný také Austerlitz101. Právě zde bylo 6. prosince podepsáno příměří a proto se i celá bitva nazývá Bitvou u Slavkova. Často tedy bývá v povědomí veřejnosti pouze Slavkov, namísto celého okolí kde bitva probíhala. Město dokázalo ze své slávy vytěžit nejvíce ze všech obcí v okolí. Nejenže je střediskem obchodů a služeb pro své okolí, ale i drobní podnikatelé zde umí těžit z cestovního ruchu, což se v jiných vesnicích poblíž nedaří. Vypovídá o tom nespočet hotelů, restaurací, a sportovišť, z nichž mnohé nesou pojmenování připomínající historickou událost z roku 1805. Také kulturní a společenský život ve Slavkově je bohatý. I při výročích bitvy se město snaží přilákat co nejvíce turistů. Bývá připraven bohatý program na zámku i ve městě a hlavně, co je důležité, dává o svých akcích vědět. 100

od roku 2005 Austerlitz byl dřívější název pro Slavkov. Sám Napoleon označil jako místo svého střetnutí Austerlitz. Od roku 1918 se Slavkov pojmenovává pro rozlišení od ostatních Slavkovů v Českých zemích s dovětkem „u Brna“. Dodnes je bitva u Slavkova známá ve světě právě pod názvem Austerlitz. 101

52

Vedení města a zámku spolupracuje s Jandorou a Projektem Austerlitz, kteří se dokáží postarat o viditelnost v médiích i na vývěsních plochách. Celý víkend ubytovává město ve svých dvou základních školách valnou většinu vojenských jednotek. Přestože je Slavkov pro turisty rájem aktivit, nevyužívá potenciálu přítomnosti vojáků úplně. Během výročí jsou vojáci odvezeni a přivezeni autobusy, a zbylý „volný“ čas už se nijak nevyužívá. Kdyby zde bylo polní ležení, mohli by se lidé setkat s vojáky neformálně i kulturněji než v místních hospodách. Na programu bývají veršované kostýmované prohlídky zámku, prohlídka podzemí, řemeslný jarmark, autorské čtení, koncert a v sobotu večer slavnostní defilé s přehlídkou zakončené ohňostrojem. Přístupné bývají také dlouhodobé výstavy v prostorách zámku, z nichž některé se tematicky dotýkají bitvy. V zámku lze navíc celoročně objednat prohlídkový okruh s průvodcem Po stopách napoleonských válek. Ve třech variantách okruhu se turistům nabízí i celodenní výlet bojištěm včetně doprovodného programu a občerstvení. Přestože se spousta vzpomínkových akcí koná na zámku, správa zámku není jejich organizátorem. Pouze s vojenskými jednotkami vyjednává podmínky a poskytne jim potřebné prostory. Jediné, co v prosinci mají zaměstnanci zámku na starost, je řemeslný jarmark. Ze svého rozpočtu město schválilo v loňském i letošním roce 300 000 Kč, přičemž částka je souhrnná na vzpomínkové akce i Napoleonské dny. Protože jsou však tyto akce mnohem nákladnější, podílel se na nich i Jihomoravský kraj a „a v loňském roce firma AusterlitzPro, která na základě vítězství ve výběrovém řízení tyto akce organizačně zajistila a dokryla svými prostředky“102. Výše dotace z Jihomoravského kraje v roce 2006 pro město Slavkov u Brna na Napoleonské dny byla 300 000 Kč. V roce 2007 dostalo město Slavkov 950 000 Kč na vzpomínkové akce 202. výročí, o rok později ohromující 3 450 000 Kč. V roce 2009 naopak dotace z JMK město nedostalo a vzpomínkové akce 205. výročí jim byla přidělena finanční částka 1 milion Kč.103

102

z emailové zprávy Martiny Tesáčkové (MěÚ Slavkov u Brna, rozvoj kultury a zahraniční spolupráce) dne 10. 5. 2012. 103 informace z JMK, dle zákona 106/1999 Sb.

53

4.3.11. Stará pozořická pošta Stará pozořická pošta, vybudována roku 1785, leží dnes na katastru obce Kovalovice. Krátce před bitvou bylo místo hlavním stanem maršála Murata, poradním místem císaře Napoleona se svými maršály. 2. prosince 1805 měl zde hlavní stanoviště ruský generál Bagration. Po bitvě zde měl Napoleon schůzku s knížetem Liechtensteinem a dohodli příměří s dalšími císaři. Po rekonstrukci je v budově restaurace a hotel Stará pošta. Interiér restaurace si zachoval svůj původní historický ráz. Muzeum, které zde bylo zřízeno, přibližuje ve čtyřech místnostech historické události tohoto místa a bitvy. Přístupné je po domluvě v restauraci, rezervace přes webový formulář se neosvědčila. V areálu jsou také ustájeny koně. Jeden čas se zde nabízela možnost projížďky bojiště v kočáře. Také byly tendence zde jeden den v týdnu provozovat živé ukázky řemeslníků při práci. Dobrý nápad ale utichnul. I vinný sklípek slouží spíše soukromým účelům. Neubráníme se domněnce, že potenciál místa není v nynější době využíván naplno a slouží jen jako koníček, nikoli hlavní náplň a obživa provozovatelů.

4.3.12. Šlapanice Na začátku 19. století byly Šlapnice důležitou zásobárnou Brna, a to především chlebem a mlékem. Dění okolo bitvy se místních obyvatel velice dotýkalo. Jen ubytovaných tu bylo kolem 20 000 spojeneckých a francouzských vojáků. Přestože se politické počínání významně nepodepsalo na životech lidí ve Šlapanicích, těžce zdrancované a vypleněné bylo toto městečko stejně jako většina okolních. Při 160. výročí bitvy postavili v roce 1965 šlapaničtí na místním hřbitově pomník nad hroby padlých. Každoročně se zde v pátek večer při výročí bitvy odehrává malý pietní akt. V ulici Jiříkovická u domu č. 6 jsou do fasády vestavěná Boží muka na památku padlým francouzským vojákům. Neopomenutelným bodem každoročních výročí je burza militarií, konaná v místní orlovně vždy v sobotu dopoledne.

54

4.3.13. Telnice V Telnici na ulici Palackého dnes stojí vedle sebe dva dřevěné pomníky104. První je tam na počest hrdinských uhersko-sekelských bojovníků již od prosince 2006. Vznikl na základě nabídky ze strany maďarů. Druhý byl vztyčen a slavnostně odhalen 3. prosince 2011. Proč v Telnici potřebují hned dva pomníky kopjafa vysvětluje tvůrce novějšího z nich v Telnickém zpravodaji: „V první řadě proto, že je z pravého sekelského dubu, a v druhé řadě proto, že ho vytvořil sekelský člověk a husar jménem roty pohraničníků, kteří se zúčastnili bitvy“.105 Nový pomník kopjafa je originálním dílem Györgye Kövéra, člena Szilaiského historického sdružení z městečka Gidófalfa v Rumunsku. A právě skupina uherských vojáků do Telnice vypravuje z Maďarska pravidelně zájezd. Tráví v okolí celý víkend a jsou zde také tvůrci pietních aktů. Když byl 2. prosince 2006 první kopjaf v Telnici odhalován, přijeli vybrané jednotky vojáků ubytované ve Šlapanicích, a nechybělo slavnostní defilé jednotek. Organizátory akce byli Svaz Maďarů v ČR, Obecně prospěšná společnost Mohyla míru – Austerlitz a Obec Telnice. Další roky se na tomto místě konal krátký pietní akt. Organizace se ujalo Brněnské maďarské občanské sdružení a bezmála hodinový program obsahoval hymny České a Maďarské republiky, projev řečníka ze Srbska, uložení věnců a zapálení svíček kolem pomníku Kopjafa a Sekelskou hymnu. Slavnostnímu odhalení v prosinci minulého roku bylo přítomno bezmála 200 pozvaných hostů, z nichž polovina byla v sekelských, uherských a polských husarských stejnokrojích. Přivítán byl maďarský velvyslanec, sekelští a maďarští hosté a celému aktu přihlíželo mnoho místních občanů. O tom, jak si tito zahraniční hosté váží toho, že zde mohli pomník postavit, svědčí nejen jejich návštěvy, ale i proslovy tamních řečníků a přednesený dopis ministra národní obrany Maďarské republiky. Po odhalení dřevěné plastiky, tradičních pietních úkonech a slavnostní salvě, bylo pro všechny v místní orlovně připraveno občerstvení. Podobný řád, (kromě návštěvy velvyslance,) je plánován na každý následující rok. Je známo, že Telnice nebyla středem dění, ani zde neprobíhaly žádné unikátní bojové taktiky, zato zde bylo klíčové místo pro celý vývoj a osud bitvy. To si uvědomovali i bojující císaři a snažili se si toto místo udržet. Právě do Telnice přicházeli od jihu další muži napomoc císaři Napoleonovi I. Děj, který se tu před více než 200 lety 104 105

Pravděpodobně je to jediné místo v ČR, kde mají maďaři pomník, a to nejen k této bitvě, nýbrž vůbec. Telnický zpravodaj, ročník XXI., číslo 6, prosinec 2011. vychází 1x za dva měsíce. s. 19.

55

stal, si Telnice připomněla loni v létě. Při výročí Napoleonova narození tu uskutečnili „malou napoleonskou bitvu“, které přihlíželo přibližně 600 diváků, a tak hodlají telničtí v tradici pokračovat i v dalších letech. Letos v srpnu se chystá kromě šarvátky i výstava dobových artefaktů. Bitva se v srpnu udála za vesnicí, směrem na Újezd, na místě kde stojí bílá Boží muka. Toto místo navštívil císař Napoleon I. dle zdejšího vyprávění dvakrát. Den po bitvě si zde prohlížel rozsah ztrát a sedm let poté, když táhl do Ruska, se zde zastavil připomenout si slavkovskou bitvu. Současné vedení obce si uvědomuje zanedbávání připomínky tohoto tématu v dřívějších letech a má v plánu vše napravit a více se s historickou událostí identifikovat. Stejně jako v okolí i zde lidé vědí, že není na co veselého vzpomínat, ale že jde o připomínku událostí, které postihly zdejší obyvatele, jejich život a kraj. Starosta obce František Kroutil má nyní několik vizí, jak v obci připomínku ještě více zviditelnit a podpořit turistický ruch, který je dle jeho slov pro obec jediným, (i když nepřímým,) zdrojem peněz navíc. Některé z vizí a nápadů jsou již na dosah, jiné se připravují a musí čekat na vypsání projektů. Prvním nápadem, který by se měl uskutečnit v dohledné době, je informační cedule u pomníků. Nápadem poněkud většího rozsahu je vybudování naučné stezky v obci. Ta by zachycovala místa obce, která v době slavné bitvy již existovala a byla nějakým způsobem touto událostí postižena. Cílem je ukázat na informačních panelech, jak vypadal tehdejší život lidí, jejich obydlí, jak se bitva místních obyvatel dotýkala a jaké zde zanechala následky, protože život na začátku 19. století nebyl jednoduchý a lidé byli zbídačeni, natož když sem přišli drancovat vojáci. Zatím nerealizovaná vize čeká na dotace z Evropských fondů a případně z „přes hraniční“ spolupráce. Ještě vzdálenějším přáním je vybudování malého muzea s nabídkou ušití vojenských uniforem, které by šila místní švadlena. Původní materiály jsou drahou záležitostí a zde by šlo o levnější variantu – upomínkový předmět, který např. přiveze uniformovaný francouzský voják svým dětem. Zde je vybudování zcela závislé na vypsání projektu takového druhu. Starosta Kroutil zamýšlí s partnerskou slovenskou obcí i „setkání čtyř zemí“, kde by chtěl tematiku Bitvy tří císařů více přiblížit.

4.3.14. Tvarožná Tvarožná je v posledních asi dvaceti letech důležitým centrem dění při výročních vzpomínkových akcích a významným organizátorem. Důležitou osobou v dění byl a je František Kopecký, který za dob svého starostování o mnoha věcech sám rozhodoval a 56

organizoval je. Byl také jedním z víceprezidentů projektu Austerlitz 2005. Sám obléká uniformu, takže akci zažívá i z druhého úhlu pohledu. Jak sám říká, neobjevil se pouze v roli padlého. „Těmto aktivitám se věnuji také proto, že Bitva tří císařů (Napoleona, Františka I. a Alexandra I.), která se odehrála v prosinci roku 1805 nemalou měrou zasáhla do života jak celého regionu, tak i naší obce a poznamenala myšlení několika dalších generací.“106 V rámci Projektu Austerlitz je obec spolupracovníkem hlavního programu, společně uzavírají smlouvu vždy na pět let, ve které je deklarováno, kdo má jaké povinnosti. Nynější smlouva vyprší v roce 2015, avšak František Kopecký se domnívá, že je již nastartována taková tradice, že bude pokračovat, i kdyby to mělo být kvůli nedostatku financí v jiné formě. V posledních letech je ve Tvarožné zaběhnutý při výročí takovýto program: Ve Tvarožné na obecním úřadě bývá přivítána řada významných hostů, kteří na výroční akce přijedou. Ve dvou budovách jsou ubytovaní vojáci, Rusi spávají na vlastní přání ve stanech na návsi. Za důležitou součást „ležení“ považují vojáci i organizátoři přímý styk s lidmi. Tento bod programu se stává trendem a je čím dál častější i v dalších obcích, stejně jako se oblibou stává strava vojáků v podobě vyfasovaného kusu masa, který si na ohni sami upraví. Zkrátka se program přizpůsobuje tak, aby byl divácky zajímavý. V obci je oproti jakékoli jiné obcí velmi mnoho pomníků, křížků a jiných památek. K těm, co se vztahují k bitvě Tří císařů, bývají v sobotu dopoledne slavnostně přinášeny věnce. Jedná se o: • pomník generála Valhuberta. Tento francouzský brigádní generál Jean Maria Melon Roger Valhubert byl při bitvě raněn a po několika dnech na následky zranění, (jako jediný francouzský generál v Brně,) umřel; • pamětní desku tvaroženského rodáka pplk. Emila Kalába, spisovatele a jednoho z prvních českých historiků zabývajících se bitvou u Slavkova. Mramorová deska na vstupní bráně hřbitova byla odhalena při výročí v roce 1994; • žulový pomník nad společným hrobem ruských vojáků padlých při dobývání Snatonu, umístěným pod kostelem sv. Mikuláše. V upravené ploše veřejné zeleně u bývalého hřbitova je pomník od listopadu 2004; • pamětní desku civilním obětem bitvy, od roku 1993 na návsi.

106

Bartošek, Oldřich. http://kovarstvibartosek.cz/aktivity-napoleonika.htm (cit dne 15.3.2012)

57

Kromě těchto pamětních míst je ve Tvarožné mimo zástavbu obce ještě další pomník padlým. Stojí u cesty na jihovýchodním úbočí Santonu od 28. listopadu 1987. Zajímavé jsou i zbytky polního opevnění z bitvy u Slavkova. Pozůstatky zákopů jsou též na jihovýchodním svahu kopce, v lokalitě Přírodní památky Santon. Artefakty z archeologického průzkumu byly předány slavkovskému muzeu. K dalším bodům programu, které může obec připsat na svůj seznam, je dobový jarmark na návsi a stánky s drobnými upomínkovými předměty na bojišti. Místo, kde se koná každoročně rekonstrukce bitvy, je právě zde, na poli pod Santonem. Spodní část pole je již v majetku obce, další části jsou ještě v soukromém majetku několika vlastníků. Obec se je chystá vykoupit, ale počítá s náročnou komunikací. Zapojení se obce do akcí v takové míře vyvolávalo z počátku u místních obyvatel rozpaky. Dnes už se s tím lidé smířili a přispěla k tomu bezesporu chvála od jejich známých z okolí, kteří si činnost u nich pochvalovali, nebo lidí ze vzdálenějších koutů, kteří o tom slyšeli nebo četli v médiích. Nyní se k místním obyvatelům na tento víkend sjíždějí známí a příbuzní a společně vzpomínkové akce navštěvují. Jak Kopecký dodává, dříve, když se za vstup platilo, přijížděli lidé už ráno a za vynaložené peníze si toho chtěli užít co nejvíc. Dnes, když se nic neplatí, jezdí lidé „na akorát“, neváží si toho, fotí a sbírají zážitky. Dobrovolníci z Tvarožné se účastní i mnoha jiných akcí u nás a v zahraničí. Pro příklad uvádíme akce navštěvované v posledních letech:

duben

Bystřice pod Hostýnem – manévry C.E.N.S.;

květen

Aspern (Rakousko) – výročí;

červen

Györ (Maďarsko); Marengo – výročí;

červenec

Pultusk (Polsko) – bitva C.E.N.S.; Zlaté hory – bitva u Rochusu;

srpen

Napoleonské dny Slavkov u Brna, Tvarožná; Sloup – setkání KHV; Vavrišovo (Slovensko);

říjen

Jena (Něm.) – výročí a C.E.N.S.; Lipsko (Něm.) - výročí

58

4.3.15. Újezd u Brna V Újezdě u Brna se při každoročním výročí pokládají věnce k pomníku padlým civilním osobám, které skrz bitvu ztratili svůj život. Pomník byl vybudován poměrně nedávno, v roce 2010, jedná se o pietu od akademického sochaře Nikose Armutidise, na konci obce, v části zvané Rychmanov. Pouze při 200. výročí proběhl v obci rozsáhlejší program. Byli přizváni vojáci ve francouzských uniformách, kteří symbolicky sehráli scénku o obsazení radnice, následoval podpis kapitulační listiny, položení věnce k pomníku T. G. Masaryka a světelný průvod obcí až ke koupališti. Pro občany se uskutečnil i slavnostní koncert, kde zazněla programní skladba „Bitva u Slavkova – souboj signálů 1805“ pod taktovkou dirigenta Evžena zámečníka. Následně místní cimbálová muzika Donava hrála a zpívala dobové písně. Po dvoustém výročí zemřel v Újezdě známý zakladatel tradic na slavkovském bojišti Oldřich Rubeš107. Pochován byl na místním hřbitově 28. prosince za účasti vojáků v historických uniformách.

4.3.16. Zbýšov 108 V malé, přesto živé vesničce Zbýšov je snaha připomínat si historii viditelná od roku 2000. Začátkem listopadu se zde již tradičně koná „Dušičkový pochod“. Jde o pochod francouzské jednotky vojáků bojištěm. Procházejí pietní místa, zastavují se u křížů, pomníků a hrobů, rozsvěcují svíčky a vzdávají čest padlým. Součástí pochodu je pietní akt v obci, kdy jednotka položí květiny a zapálí svíce u místní zvonice, která byla postavena občany Zbýšova v roce 1826 jako poděkování za přežití útrap napoleonských válek. Zajímavostí této zvonice jsou dva dělostřelecké granáty zazděné ve stěnách, z nichž jeden pochází z bitvy v roce 1805 a druhý z období první světové války. Odtud jednotka pokračuje pochodem k bývalému hromadnému hrobu, který je dnes označen železným křížem na zděném podstavci. Ani zde nikdy nechybí květiny a svíčky. Poté se vojáci přesouvají na náves, kde u pomníku padlých provedou ten samý obřad. Zdejší pomník není připomínkou pouze padlým v napoleonské bitvě, ale i během dvou 107 108

*26.4.1930 † 16.12.2005 z vyprávění starosty obce Jaroslava Žalkovského, dne 25.4.2012

59

světových válek a všech, kteří položili svůj život na katastru obce. Tato skupina deseti až patnácti lidí, která má mezi sebou i ženy – markytánky, chodí po místech, kudy Napoleon táhl, po celé republice. Zde ve Zbýšově byli již pátým rokem. Obec jim poskytne vždy sál na přespání od pátku do neděle. Jak starosta obce říká, nevyžadují pohodlí, mají svoje spacáky, deky a karimatky, jídlo si vaří svoje v kotlících na dvoře.

O víkendu nejbližším výročí bitvy mají ve Zbýšově návštěvu znovu. V pátek se sjedou jednotky. Po koordinační poradě, na které upřesní program, ubytování, stravu a dopravu na následující dny slavnostně nastoupí na návsi. Při pochodu obcí položí opět květinové věnce ke křížku a zvonici, kde se pokloní památce padlým. Když se sejdou zpět k nástupu, velitelé představují své jednotky, popisují jejich uniformy, výstroj a výzbroj jednotlivých vojáků od bajonetu po děla. Vysvětlují přihlížejícím návštěvníkům, jak zbraň funguje a také zvyklosti, které se v armádě dodržují. Starosta Žalkovský přibližuje jeden ze zvyků, který se v armádě před bojem dodržoval: každý se převlékal do čistého prádla, a to z důvodu čistě hygienického. Měli tak při případném zranění zabránit, aby se do rány dostaly nějaké zbytečné bacily. Posluchači bývají obeznámeni i s taktikou a chováním jednotlivých oddílů – pěších, jezdeckých i dělostřelců, a popsáno bývá též dění, které je následně vojáky předvedeno v malé bojové ukázce. Každý rok se tak organizátoři snaží program obměňovat a přicházet s novými prvky. Příkladem ukázky byla jeden rok například situace, kdy se pěší oddíl musel ubránit jezdeckému. Pěšáci si tak postoupali do kruhového či čtvercového útvaru zády k sobě, čímž zabránili napadení ze zadu, a jedině tak se jim podařilo se ubránit. Po šarvátce následuje ten den už pouze individuální setkání s místními obyvateli při posezení v hostinci nebo u ohně. V sobotu jezdí část vojáků do Slavkova na náměstí, kde jsou trhy a drobné akce. Po poledni se všechny jednotky přesouvají na místo rekonstrukce bitvy, pod Santon. Večer po bitvě následuje opět přesun na defilé ve Slavkově. Poté už ve Zbýšově jen přespávají, v neděli po pietním aktu u Mohyly míru odjíždějí. Za zmínku stojí organizace přesunů vojáků mezi jednotlivými místy na území bojiště. Zprvu bývala doprava poněkud nekoordinovaná, a tak se stávalo, že vojáci přesouvající se vlastními osobními auty snižovali kapacitu parkovacích míst návštěvníkům. Proto bylo dohodnuto, že bude bývat zabezpečen centrální svoz vojáků ubytovaných v jednotlivých obcích na místa ke společnému programu. Autobusy zajišťuje vždy pořadatel akce.

60

Tento průběh výročí se ve Zbýšově koná už od roku 2000. Za tu dobu získala obec zkušenosti a s jednotkami, které sem přijíždějí, jsou již natolik sehrané, že když v létě začínají prosincové akce domlouvat, stačí jim k veškeré přípravě dvě až tři schůzky. Domlouvá se počet vojáků, kteří přijedou, upřesňují se jednotky a jejich požadavky (na ubytování, stravu, dopravu, parkování aut a ustájení koní). Některé roky vojáci požadovali zajistit prostor pro táboření, kdy celá jednotka včetně žen a dětí tábořila ve stanech před obcí. Tam v mrazivém počasí spali na slámě i vařili v provizorních polních podmínkách. Jindy mají možnost uniformovaní využít k přespání obecního sálu. Stravu mají vlastní. Na náklady obce mají možnost dostat uzené klobásy nebo svařené víno na návsi. To je tam mimochodem k dispozici i pro civilní občany (víno zdarma, klobásy za pořizovací náklady). Sociální zařízení využívají jednotky vojáků v místním pohostinství, parkování doprovodné techniky je zajištěno na obecním dvoře, ustájení koní v táborech (některé roky si zbudovali i provizorní ohradu). Zajímavostí a zážitkem byla pro návštěvníky v provizorním táboře ochutnávka čaje ze samovaru. Ekonomické náklady obce spojené s akcí jsou dle starosty minimální. Celkově nepřesáhnou 6 000,- Kč, z čehož největší podíl je za střelný prach.Dále platí obec nákup občerstvení, květinové věnce, slámu a vytápění sálu. Ke zdaru akce přispívají svými možnostmi i místní soukromí podnikatelé. Například hostinský nabízí stravování apod.

4.3.17. Žatčany V Žatčanech odhalili místní obyvatelé spolu s jednotkou vojáků, knězem a radními 8. května 2005 pomník padlým vojákům. Přítomni byli i mladí krojovaní a dechová hudba.

61

5. Význam jednotlivých bodů programu Tato kapitola pohlíží na jednotlivé body programu, které se konají již mnoho let a jsou hojně navštěvovány. Snaží se stručně popsat jejich děj a význam ve vztahu k historii.

5.1. Jiříkovické ohně Tradice Jiříkovických ohňů započala na Žuráni v roce 1966. Svůj jmenný přívlastek nese podle události, která se stala v noci před bitvou právě v Jiříkovicích. Většina tamních obyvatel přišla o střechu nad hlavou. V pověsti o tom , co přesně se stalo, se vypráví s drobnými odchylkami. Napoleon objížděl a kontroloval postavení vojsk a při tom ve tmě klopýtl. Kdosi z vojáků zapálil věchet slámy, aby císaři posvítil na cestu, a v zápětí se přidávali další. Přitom na druhý den mělo být výročí Napoleonovy korunovace. Vojáci zapalovali další slámu, došky i kusy krovů co jim přišly pod ruku a provolávali slávu a věrnost svému císaři. „Za malou chvíli se kolem císaře vytvořil shluk vojáků s hořícími slaměnými pochodněmi. Za hlasitého provolávání slávy zvedali vojáci hořící věchty na šavlích a hlavních svých pušek do výšky a zdravili svého nejvyššího velitele, který se tak nečekaně objevil mezi nimi.“109 Z nevinně zapálené pochodně se stal celý ohňostroj, vojáci nedbali bezpečnostních příkazů aby nechytli nábojnice, a tak se pochodně mezi prvními liniemi rozhořeli natolik, až měl Napoleon strach ze zbytečného upozorňování před nepřítelem. Dnešní význam ohňů je symbolický, avšak při večerní návštěvě vzpomínkových akcí v mrazivém prosincovém večeru, kdy slunce brzy zapadá, upozorňuje i dnešní návštěvníky na cestu. Poslední roky se ohně připomínají v rámci pátečního programu nejen na Žuráni, ale i v Podolí a samotných Jiříkovicích.

5.2. Vojenské ležení Míst, kde jsou vojáci po dobu návštěvy bojiště ubytovaní je mnoho. Valná většina vojáků přespává ve školách či jiných zařízeních k tomuto účelu po dobu víkendu vyhrazených, ale najdou se mezi nimi i takoví, kteří nemají problém přespávat v polních podmínkách tak, jako tomu bylo před více než dvě stě lety. Jsou to převážně ruští otužilci.

109

Uhlíř. Dušan. Slunce nad Slavkovem. Praha: Mladá fronta, 1984, s. 257.

62

Ukázky polních ležení jsou na několika místech spíše denní záležitostí pro diváky, kteří zde mohou přijít do přímého kontaktu s vojáky, pobavit se společně, nahlédnout z blízka na dobové vybavení nejen zbraní a uniforem, ale i polních kuchyní, noclehu na slámě a večerním kratochvílím. V rámci noclehu organizátoři zajišťují uniformovaným vojákům i stravu, takže se na těchto místech často peče i sele nebo jinak rožní maso, vojáci jedí z dobových ešusů a diváci rozkrývají pod vousatými tvářemi a francouzskými či ruskými uniformami své staré, česky mluvící přátele, kteří jezdí na tato místa při výročí bitvy u Slavkova již řadu let. V posledních letech má ležení tradici za obecní hospodou v Křenovicích, na návsi ve Tvarožné a na Staré pozořické poště.

5.3. Lampionový pochod ke Zlaté hoře Křenovická tradice průvodu k místu největšího hromadného hrobu není nijak stará, zvláště ne ve své podobě, kdy má lákat i spoustu rodin s dětmi. Od obecní hospody, kde mají vojáci ležení, vychází průvod ke Zlaté hoře. Při hudebním doprovodu bubnů a píšťal šlapává v pátek po setmění110 mnoho desítek a možná i stovky místních i přespolních obyvatel se svými potomky. Sami organizátoři žasnou nad tradicí, která se tak rozrostla. Rok od roku přichází více lidí.111 Někdo by mohl namítnout, proč zrovna lampionový průvod. Chození se světlem je však tradice stará tisíce let a tak jak známe lampiony dnes je jen zprofanovaná podoba z dob komunismu, podotýká hlavní křenovický organizátor. V Křenovicích byly lampiony zvoleny pro děti jako bezpečnější varianta nesení ohně. Podobný „pochodňový průvod“ bývá také v Holubicích. Pochod vede uniformovaná skupina rakouských granátníků Kaiser, doprovází je nevalný počet civilních obyvatel včetně dětí s lampiony. Těch bývá maximálně dvě desítky. Akce se koná každoročně v sobotu týden před výročím. Za nevhodný se dá považovat zvolený čas průvodu. Začíná již v 15:30 odpoledne, ještě za světla a světelný efekt nevynikne. Tyto pochody nemají historický odkaz, jsou pietním aktem.

110 111

19:00 z výpovědi Oldřicha Bartošky, dne 14. 3. 2012 v Křenovicích.

63

5.4. Rekonstrukce bitvy Již od roku 1980 se u Tvarožné střetávají vojska všech tří císařů k názorné ukázce bitvy. Místo pod kopečkem Santon112 je příhodné a i v Tvarožné jsou schopní lidé, kteří zvládají vše potřebné organizačně zaštítit. Nepříjemností pro zúčastněné všech stran a rolí je vždy mrazivé počasí. Austerlitz je totiž jedinou Napoleonovou bitvou odehrávající se v zimě. Průběh bitvy je předem domluven, každý rok je snahou ukázat divákům jinou epizodu. Povely k jednotlivým bitevním útokům na místě dávají velitelé v 90% příslušnou dobovou technikou a v příslušných jazycích. Přestože je mezi lidmi, kteří se hlásí do jednotek a vojenských klubů, největší zájem být vojákem francouzským, a nejméně je ruských, zastoupeny jsou všechny strany. Nikdo z přítomných nemá pocit prohry, předem všichni vědí, jak bitva dopadne, a zúčastněným jde hlavně o atmosféru a setkání s kamarády. Motivací oblékat uniformu je pro mnohé dobrodružství a útěk z reálného života do „romantiky“ dýchající z historie. Často jsou také mezi vojáky historici, kteří chtějí na vlastní kůži zažít to, co znají pouze teoreticky. Nad mírou, do jaké je činnost vojáků hrou nebo vážnou záležitostí historie, uvažuje Jakub Samek: „Často se lze setkat s přístupem k re-enactmentu coby k vystoupením uniformovaných komparsistů, k atrakci pro turisty, „divadlu" či šou pro diváky. I to je re-enactmentu vlastní, i to k němu patří, a není třeba to popírat či se za to dokonce stydět. Velkou chybou by ovšem bylo vidět v re-enactmentu jen toto či především toto. A to jednak z vnějšku, ale také zevnitř, neboť přistoupit na takové pojetí by snadno a rychle vedlo k degradaci a redukci aktivit re-enactmentu na pouhé vytváření jakýchsi živých obrazů, kde efekt a vzhled hrají hlavní úlohu“113. Diváka organizátoři vidí jako někoho, kdo se přijde podívat na show, kdo projevuje zájem o historii, a snaží se mu nabídnout co nejvěrnější pohled na věc. Návštěvnost bitevní ukázky byla dokumentovatelná do doby, kdy se prodávali vstupenky114. Od té doby (2007) se počet diváků pouze odhaduje, a jak přítomní zaangažovaní přiznávají, čísla se leckdy nadsazují z důvodu lepšího image na veřejnosti. Na otázku, jestli má smysl pořádat bitvu každý rok, odpověděl František Kopecký, že si to zájem vynutil. Pociťuje prý tlak veřejnosti a také sponzoři, kteří sem

112

Původně se kopec jmenoval Padělek. Jméno Santon mu dali francouzští vojáci. Samek, Jakub. In Sborník Muzea Brněnska 2011. Dostupné z http://www.austerlitz.org/bitva-uslavkova-v-soucasnem-re-enactmentu_a1809 (cit. 6.5.2012) 114 Třetina všech vstupenek byla rozdána zdarma čestným hostům a sponzorům. 113

64

naučili jezdit své partnery, už si na každoroční, divácky zajímavý bod programu zvykli a nechtějí měnit. Cestovní kanceláře si tuto možnost přidali do svých nabídek. Zatímco většina ostatních činností vojáků při výročí je ovlivněna novodobým vybavením a technikou, které si rozloha a omezené možnosti vynucují, a které nemohly vojáky před dvěma sty lety potkat (polní táboření, doprava autobusy, aj.), právě při rekonstrukci bitvy se zcela ocitáme na začátku 19. století.

5.5. Šarvátky Šarvátky mezi vojáky jsou dnes živou ukázkou toho, co bylo během bitvy na denním pořádku. Šarvátky nebyli bitvou, děly se při náhodném potkání několika málo vojáků dvou stran. V Křenovicích dochází k takovému střetnutí, dnes už plánovanému, na návsi. Místo střetu není doloženo, protože se šarvátky děly tak běžně, že se o nich ani nemluvilo.

5.6. Jarmark Jarmark nemá se samotnou bitvou nic společného. Koná se k obohacení programu, ke zpříjemnění a vyplnění času hostů a jistě také za účelem nějakého finančního zisku. Ocenění hodná je dobová forma řemeslného trhu, kterou už v čisté podobě lze dnes těžko potkat. Ve Slavkově zaplňují nádvoří zámku, náměstí a přilehlou ulici Husovu spolu s pár tradičními řemeslníky, hlavně obchodníci nejrůznějších výrobků a překupníci laciného zboží. Celodenní sobotní jarmark ve Slavkově není jediný. Několikrát byl řemeslný jarmark zorganizován i ve Šlapanicích, tradičnější tam však je dopolední burza militarií v orlovně.

5.7. Defilé vojsk s ohňostrojem Do Slavkova se v sobotu v podvečer po bitvě vždy sjedou vojáci ke slavnostní přehlídce. Po nástupu jednotek pochodují vojáci přes náměstí za zvuku bubnů a píšťal. Bývá již po západu slunce a nesou zapálené louče. Po napochodování do zámecké zahrady si všichni přítomní vyslechnou tradiční Napoleonův115 projev. Přítomni bývají 115

Postava císaře Napoleona I. je tradičně představována hercem Markem Schneiderem. z Virginie.

65

zástupci všech zúčastněných zemí, ambasád a také současné velení armád Francouzských, Rakouských, Německých a také naší armády. Po slavnostním defilé a naprostém setmění bývá v zámecké zahradě ohňostroj s hudebním doprovodem.

5.8. Pietní akt Pietních aktů obětem války je na různých místech několik. Tím hlavním v neděli před polednem na Prateckém návrší vrcholí celovíkendové vzpomínkové akce. Záměrně je zařazen na závěr celého výročí, kdy už je dobojováno a nepřátelství zažehnáno. Má být, stejně jako veškerý víkendový program, poctou padlým a zemřelým při nejkrvavější napoleonově bitvě. Každoročně jednotky pochodují za zvuku bubnů a píšťaly od obce Prace k Mohyle míru, aby v kapli památníku Mohyly míru položily věnce a vystřelili čestnou salvu. Poklonit se pravidelně přichází i sám císař Napoleon I.116 Slavnostní chvíli doprovází průvodní slovo a promluvy významných hostů. Hudba i proslovy bývají ozvučeny, a tak jde vše dobře slyšet. Červenobílou páskou je vyznačen prostor oddělující prostor pro jednotky a pro veřejnost. Pietní akt u pomníku začíná v neděli v 10:30. Návštěvníci tak mohou procházku či výlet spojit s návštěvou tamního muzea či restaurace. Poté se všichni rozjedou domů. Vojáci musí po náročném víkendu druhý den do práce.

116

Samozřejmě ztvárněný hercem v uniformě.

66

6. Vzpomínkové akce na napoleonské bitvy v zahraničí Podobně jako u nás se na Napoleonovy bitvy vzpomíná i na jiných místech kde bojoval. Přestože Slavkovské akce se řadí k největším a opakují se každý rok, v zahraničí dosahují vzpomínkové akce takového rozsahu převážně jen při kulatých výročích. V jiné roky se buď nekoná vůbec nic, nebo jen v méně nenáročné míře. Výhodou pro všechna výročí ostatních bitev je teplejší počasí, než bývá ve Slavkově v prosinci. To se odráží jak v ochotě lidí chtít mrznout, tak i v náročnosti na organizační zajištění, když se může vše odehrávat pod širou oblohou. Z počátku, kdy se členové českých jednotek začali dostávat na akce v jiných zemích, odkoukávali, jak to kde chodí a zvláště kopírovali uniformy a zbraně. Za dvacet let činnosti už se jejich vybavení i program výročí vypracoval natolik, že se nezřídka stali inspirací pro organizátory z jiných zemí. Z této zkušenosti lze soudit, že akce ve Slavkově a okolí jsou na velmi dobré úrovni. Austerlitz se stal fenoménem, kam chce jezdit spousta zahraničních jednotek. Jejich počet je však omezen financemi pořadatelů. O lákavosti vypovídá i následující citace o slavkovském výročí z roku 2011: „Ukázku bitvy dlouhou půldruhé hodiny předvedlo divákům 900 členů vojenských historických klubů. Organizátoři je vybírají z asi 5000 zájemců. "Za každou novou jednotku se musí zaručit jiná už zkušená," uvedl Jandora“.117 Vzpomínky na samotnou osobu Napoleona se různí. Většinou je považován za kladného, nebo alespoň neutrálního hrdinu, jen v samotné Francii je postoj některých občanů k tehdejšímu císaři odmítavý. Argumentem proti vůli této poslední jmenované skupiny může být faktor, že na začátku 19. století bylo ještě poměrně normální řešit politické spory bojem, zatímco v době Adolfa Hitlera, k němuž část lidí Napoleona přirovnává, už byla doba jiná. Příznivci Napoleona Bonaparte neshledávají v jeho osobě diktátora, nýbrž velice předvídavého politika.

6.1. Jena (1806) Bitva u tohoto německého města se odehrála 14. října 1806 a je připomínána velice podobně jako akce u Slavkova. Když se vyskytne v programu nebo organizaci

117

Homola, Miroslav. Deník Právo ze dne 3.12.2011, in:http://www.novinky.cz/domaci/252425rekonstrukci-bitvy-u-slavkova-sledovalo-pres-osm-tisic-divaku.html (cit. 6.5.2012)

67

nějaká novinka, je to většinou proto, že s tím měli němci dobrou zkušenost o rok dříve u Slavkova. Systematicky zde mají vše dobře zajištěné, zúčastnění mají instrukce co smí a co nesmí. Každá jednotka se ihned po příjezdu registruje na centrálním stanovišti, poté má možnost se ubytovat na vyhrazeném prostranství ve vlastních historických stanech nebo využít velkého moderního stanu včetně sociálního zabezpečení, případně je možné přespat s vlastním spacákem v budově. Jídlo je zajištěno, organizátoři rádi vidí u vojáků historické nádobí. Zajímavostí je zajištění koní pro zájemce. Hlavní program obsahuje: • ve čtvrtek příprava tábořiště (úklid v pondělí), • v pátek večer příjezd vojenských jednotek a společné setkání s plánováním nadcházejících dnů, • v sobotu budíček v 6:00, rozdělování střelného prachu a přípravy, přesun na bitevní pole, pochod a slavnostní nástup, ukázka bitvy (1,5 hod), pochod zpět do tábora a večer společné setkání s místními, • v neděli budíček v 7:00, pietní akt s položením věnců u pomníku, mše svatá, odpoledne ukázka života v polním táboře, až následně je dovoleno stany bourat a odjíždět. Velkého rozsahu dosahovaly vzpomínkové akce v říjnu roku 2006, kdy si u Jeny připomínali 200. výročí. Symbolem bitvy u Jeny se stal větrný mlýn, který byl v lednu roku 2007 vážně poničen hurikánem. Nyní se plánuje jeho přestavba, na níž je vyhlášena sbírka.

6.2. Aspern (1809) Na místo nedaleko Vídně, kde se bojovalo 21. - 22. května 1809, jezdí Kopecký se svými přáteli již od roku 1988. Při 200. výročí zde probíhal program od čtvrtečního večera do nedělního poledne. Důležitým bodem programu byla v Aspern rekonstrukce bitvy, která se konala dokonce dvakrát. Poprvé v pátek od 16 do 17:30 hodin, kdy děj představoval rozdělení francouzských vojsk a obsazení vesnic Aspern a Essling, které byly znázorněny kulisami domů. Rakouská vojska se je snažila vyhnat a vesnice tak měnila svého majitele několikrát během bitvy. Nakonec však nad nimi převzali kontrolu Francouzi, zatímco potyčky kavalérií se odehrávaly mezi vesnicemi. Druhá bitva se konala v sobotu od 15 do 68

17 hodin na stejném místě a děj představoval další epizodu z průběhu bitvy. Vojáci předváděli četné útoky, vesnice měnily svého majitele, v blízkosti mezi ruinami domů se část z nich pokoušela o stávku. Napoleon byl donucen k ústupu, Rakušané oslavovali vítězství. V neděli po slavnostním pochodu následovala bohoslužba. Pro účinkující jednotky bylo poskytnuto základní zázemí. Nedaleko bitevního pole je muzeum, jehož expozice popisuje děj z roku 1809.

6.3. Borodino (1812) Na bojišti nedaleko Moskvy probíhají v současné době přípravy na 200. výročí bitvy, tzv. Dny Borodina, které proběhnou první zářijový víkend. Na čtyři dny je plánován nabitý program, přijíždět mohou uniformovaní už několik dnů předem. Pořadatelem je pobočka Národního muzea v Borodinu. Subdodavatelem programu je Mezinárodní vojenská historická asociace. Vojáci, kteří mají zájem se zářijového výročí zúčastnit, museli odeslat do konce dubna přihlášku, která poputuje ke zvážení organizátorů.118 K samotné návštěvě je jistě potřeba určitá dávka odvahy. Zkušenost členů českých jednotek, kteří byli na Waterloo v minulých letech, je rozporuplná. Cesta vlakem prý byla „hrůza“, ale na místě bylo vše perfektně zajištěno.119 Sami organizátoři se prezentují120 výčtem poskytovaných služeb121 a jsou ochotni zodpovídat jakékoli dotazy potenciálním účastníkům.

6.4. Waterloo (1815) Jak už bylo psáno, při těchto akcích nejde o oslavu vítězství ani chválu Napoleona, spíše o vzpomínku na historii a pietu zemřelým. Proto vůbec nevadí, že sem jezdí muži ve francouzských uniformách prohrát. Každý rok okolo 18. června bývá u Waterloo menší akce, jednou za tři roky nebo při kulatém výročí nabývají vzpomínkové akce velkolepých rozměrů. Zatímco ke

118

http://1812-2012.org (6.5.2012) osobní rozhovor s Oldřichem Bartoškem, 14.3.2012 120 http://1812-2012.org/en/ 121 Zajištěno bude rozsáhlé území pro rekonstrukci bitvy, prostor pro vybudování historicky přesného tábora, potraviny včetně alkoholu, dřevo, seno, WC, odvoz odpadků, parkování aj. 119

69

Slavkovu se sjede běžně okolo 1 000 vojáků, zde bývá dvojnásobný počet jen koní. Výčet pokračuje 8 000 mužů v pěchotě a 30 děly. Účastníci vzpomínají, jak jim šel mráz po zádech, když viděli pochodovat takovou sumu vojska.122 Součástí výročních vzpomínkových programů bývá i historické tržiště na úpatí kopce. Muži i ženy, různí řemeslníci i kuchaři předvádí běžný život, což v dobových kostýmech působí velmi poeticky. Pro zvídavé zájemce o historii je jistě zajímavá možnost shlédnout průběh bitvy na miniaturním modelu bojiště s cínovými vojáčky a odborným komentářem. Příjemným uvítáním pro každého návštěvníka je jistě tištěný průvodce, který umožní získat lepší náhled na dění v průběhu vzpomínkových akcí i lepší znalosti ohledně bitvy samotné. Tato brožura je zdarma k dispozici na webu nebo tištěná k vyzvednutí na místě. Pro děti ve věku od 7 do 12 let připravili organizátoři ilustrovanou knihu, která pomáhá malým návštěvníkům se učit historii hravou formou. Odvážnější děti se mohou během celé sezóny zúčastnit vzdělávacích workshopů, které se nabízí ve dvou variantách podle věku dítěte, vždy za cenu 10 Eur na dítě. Během této celodenní „školy Waterloo“ se účastníci seznámí s výstrojí a výzbrojí vojsk, starší děti nacvičují držení zbraně, navštíví muzeum, apod. Nakonec dostane každé dítě certifikát o absolvování vojenského výcviku.

122

osobní rozhovor s Oldřichem Bartoškem, 14.3.2012

70

7. Marketingový průzkum mezi návštěvníky K získání dat ohledně návštěvníků přijíždějících na výroční vzpomínkové akce bylo nutné oslovit návštěvníky dotazníkem.

7.1. Cíl průzkumu Cílem bylo sestavení profilu návštěvníka výročních vzpomínkových akcí konaných 2. - 4. prosince 2011 na základě motivů, které ho k návštěvě vedly, frekvence návštěvnosti, způsobu cestování, vzdálenost ze které přijíždějí a spokojenosti s nabídnutým programem a službami.

7.2. Metoda průzkumu Marketingový průzkum byl proveden metodou osobního dotazování za pomoci písemného dotazníku (viz příloha “D“). Dotazník byl k dispozici ve třech jazykových mutacích: česky, anglicky a francouzsky. Obsahoval celkem 10 otázek a 2 podotázky, z nichž většina byla uzavřená či polootevřená a pár otevřených. Uzavřené otázky nabízejí několik možností odpovědí, polootevřené nabízejí možnosti, přičemž nechávají i prostor pro dopsání jiné varianty, otevřené otázky nechávají odpověď zcela na respondentovi.123 Snahou uzavřených otázek bylo zkrátit dobu vypisování na co nejmenší, což respondenti v mrazivém prosincovém počasí velmi ocenili.

7.3. Výběr respondentů, místo sběru dat Výběr

respondentů

byl

naprosto

náhodný.

Jednalo

se

o

návštěvníky

vzpomínkových akcí během celého víkendu na různých místech, kde se odehrával program. Prioritně šlo o páteční návštěvníky Jiříkovických ohňů na Žuráni, účastníky lampionového pochodu z Křenovic na Zlatou horu a návštěvníky vojenského ležení v Křenovicích. V sobotu byli respondenti oslovováni na rekonstrukci bitvy u Tvarožné pod Santonem a na jarmarku na nádvoří zámku ve Slavkově u Brna. V neděli potom při pietním aktu na Mohyle míru. Celkově dotazník vyplnilo 97 respondentů, přičemž sběr dat byl zcela anonymní.

123

www.dotaznik-online.cz/otazky-dotazniku.htm použito dne 1.12.2011

71

7.4. Způsob vyhodnocení Odpovědi z dotazníků byly zpracovány v tabulkovém procesoru Microsoft Excel do přehledných grafů, k nimž je připsán doprovodný komentář. Číslice v grafech představují počet odpovědí. U některých otázek bylo možné zaškrtnout více odpovědí. V takovém případě jsou započteny obě odpovědi a celkový počet respondentů se tak zdánlivě vyšplhává na vyšší číslo, než počet vyplněných dotazníků.

7.5. Vyhodnocení dotazníku Marketingový průzkum mezi návštěvníky je ve svých rozměrech malý a poskytuje základní informace.

Otázka č. 1: Odkud jste přijeli?

72

Výše uvedené výsledky zobrazují vzdálenost, z jaké návštěvníci přijeli. Téměř polovina diváků výročních víkendových akcí je z nejbližšího okolí. Dvacet procent dotázaných přijelo z větší vzdálenosti než 150 km. Byly to buď lidé ze vzdálenějších koutů Čech, nebo cizinci. Národnostní zastoupení ukazuje následující graf.

Jak lze vyčíst z koláče, převážná většina účastníků jsou Češi, pouze 9% přijelo z jiných zemí. Tito lidé pocházejí buď z Napoleonovy rodné země, nebo našich sousedících států. Ve výjimečných případech šlo o studenty Erasmu.

73

Otázka zahrnovala i podotázku, jakým způsobem návštěvníci na akci přijeli. Z možností mezi pěšky / autem / hromadnou dopravou / jinak převládala varianta „autem“.

74

Otázka č. 2: Na kolik dnů jste přijeli?

Nadpoloviční převaha respondentů přijela pouze na jeden den. Výsledek je pravděpodobně odrazem vzdálenosti, odkud návštěvníci přijeli. Váží-li totiž delší cestu, zůstávají v kraji déle. Ale naopak i místní přicházejí často na program více dnů po sobě.

75

Otázka č. 3: S kým jste přijeli?

Z uvedených odpovědí je patrné, že návštěva bývá ve více jak polovině případů rodinným výletem, druhým nejčastějším je pak výlet s přáteli. Podotázka v dotazníku zjišťovala, jak velké skupinky lidí spolu přijíždějí, tedy: V kolika lidech jste přijeli?

Z grafu je patrné, že nejčastěji lidé přijíždějí ve dvojicích až čtveřicích. Málokdo využívá hromadných zájezdů a stejně tak málo lidí jezdí samotných. 76

Otázka č. 4: Pokolikáté tu jste?

Jak graf ukazuje, třetina účastníků navštívila úplně akci poprvé, zatímco zbývajících 66 % se stalo opakovanými, či dokonce pravidelnými návštěvníky. Tato skupina bývá metou všech podnikatelských či organizátorských subjektů. Motivem k jejich opakované návštěvě je zcela jistě spokojenost a jsou to právě oni, kdo svými kladnými referencemi a nadšeným povídáním přiměje své přátele k další společné návštěvě.

77

Otázka č. 5: Jaký je Váš hlavní motiv návštěvy?

Tato otázka byla zcela otevřená a respondenti měli možnost vepsat jakoukoli odpověď. Všechny odpovědi se poté daly klasifikovat do devíti skupin. 18 respondentů spojilo návštěvu napoleonských vzpomínkových akcí s návštěvou svých příbuzných nebo přátel v okolí bojiště nebo k setkání se se svými známými na akci samotné. Dalšími nejčastějšími důvody jsou vztah k historii, vojáci a rekonstrukce bitvy. Často jde u rodin s dětmi o výchovu k historii a o to, ukázat dětem jak to dříve bylo. Dva respondenti si přijeli zavzpomínat jak sem jezdili dříve, třeba ještě před revolucí.

78

Otázka č. 6: Navštívili jste při této příležitosti i jiné akce nebo místa v kraji?

Téměř polovina turistů spojí svoji návštěvu s prohlídkou nějakého jiného místa nebo akce v Jihomoravském kraji. Která místa si vybírají ukazuje následující graf.

79

Otázka č. 7: Byli byste ochotni za takovou podívanou zaplatit vstupné? Jak vysoké?

Při této otázce se spousta dotázaných bálo, že když odpoví „ano“, budou akce zpoplatněny. Po vyvrácení této domněnky výsledek graf ukazuje, že 66 dotázaných by bylo ochotno na akci zaplatit vstupné, a to nejčastěji 50 až 100 Kč. Zde jde primárně o rekonstrukci bitvy. Na drobnější akce, organizačně méně náročné a divácky méně zajímavé, by to bylo zcela jistě méně. Pouze 11 dotázaných by bylo ochotno zaplatit částku mezi 150 a 500 Kč.

80

Otázka č. 8: Kolik na akci utratíte?

Graf znázorňuje celkovou výši útraty jednotlivého turisty, tedy osoby, která dotazník vyplňuje, nikoli celé jeho rodiny. Vše se odráží ze skladby návštěvníků a místa odkud přijíždějí a na jak dlouho.

Naopak do následující tabulky je převeden účel výdajů, jak respondenti odpovídali v podotázce. Nejvíce lidí si koupí nějaké občerstvení nebo jídlo. Tyto částky ale nejsou nijak extrémně vysoké. Pokud ale někdo platí ubytování, je to nejdražší položka jeho výletu.

81

Útrata dle účelu: Kč počet respondentů Vstupné

0

79

50

7

100

8

200

3

0

78

200

2

400

3

500

4

700

1

1000

2

1500

2

0

18

20

4

50

12

100

26

200

18

300

5

400

2

500

2

600

3

700

1

1000

1

0

67

100

9

200

11

300

2

500

2

600

1

0

87

100

1

200

4

ubytování

občerstvení

suvenýry

jiné

82

Otázka č. 9: Chybělo Vám tu něco?

Z otázky zjišťující nějaké podněty k vylepšení nevyplynulo nic zásadního. Většina respondentů je na akci spokojena a k ještě většímu blahu už chybí jen příjemnější počasí. Jedinou odpovědí, která může být námětem pro organizátory, je návrh na více dobových stánků s občerstvením. Ty se na akci sice vyskytovaly, avšak nebylo ve stanech ani zdaleka dostatek místa pro všechny zájemce o zahřátí.

83

Otázka č. 10: Odkud jste se o programu dozvěděli?

Nejvíce lidí odpovědělo na otázku Odkud se dozvěděli o programu, že od známých a přátel. Ústní podání je v případě vzpomínkových akcí nejčastější forma šíření informací. Hned v zápětí jsou informace čerpány z internetu a tisku. Dalších 11 lidí o akci již dlouho ví a chodí ve stejné časy na stejná místa. Pouze 6 návštěvníků se dočetlo o programu na plakátech, což potvrzuje jejich malé množství a výskyt. Dá se říci, že tyto odpovědi jsou důkazem, že akce není organizována jednotně, ale je roztříštěna mezi mnoho subjektů, které spolu vzájemně nespolupracují. Výsledkem je, že se na různých místech člověk dozvídá různé informace.

84

Závěr Po prozkoumání co největšího okruhu činností, které se v rámci vzpomínkových akcí nabízí, přicházíme ke zjištění, že je jich mnohem více, než lze z kteréhokoli programu na plakátech, v novinách či internetu vyčíst. Akce probíhají každoročně na mnoha místech a nabízí pestrou škálu programu, ze které si snadno vybere návštěvník jakéhokoli věku a zájmů. Navštěvují je tisíce lidí a za dlouholetou působnost určitých lidí mezi organizátory se jejich úroveň stále zlepšuje. Problém lze spatřit v nespolupráci jednotlivých organizačních složek. Neexistuje centrální orgán, který by sdružoval všechny drobné prvky dohromady. Tedy ve smyslu, že by o nich alespoň věděl a společně je bez upřednostňování svých aktivit propagoval. Několikrát zde taková snaha byla a některé projekty se tak i prezentují, nicméně vždy tyto tendence ztroskotaly. Podle některých je důvodem nespolupráce neochota, podle jiných to ani není možné124 či důležité. Většina obcí na území bývalého bojiště si vytváří svůj vlastní program, pozve vojáky k ukázce malé šarvátky nebo za přítomnosti významných osob uctí pietu a položí věnce u místního pomníku, který se v každé vesnici nachází. Kromě těchto drobných akcí, které jsou veskrze finančně nenáročné, pořádá Projekt Austerlitz s městem Slavkov u Brna a dalšími nasmlouvanými institucemi tzv. centrální program, o kterém se lze dočíst v médiích a na něž se také žádají nemalé dotace z Jihomoravského kraje a sponzorské dary od soukromých firem. Akce pořádané touto spoluprací jsou těmi, které přilákávají nejvíce turistů. Je jisté, že Austerlitz se stal fenoménem a láká jak mnoho laických návštěvníků, tak i členy spolků vojenské historie, kteří se sem rádi vracejí. Rádi zde potkávají po roce ty samé lidi a ač jsou každý z jiného koutu země nebo Evropy, za tu dobu se stali přáteli. O vojáky je zde kompletně postaráno. Pokud se dostanou do menšího tábora v rámci Křenovic nebo Tvarožné, nemohou si toto Moravské setkání s přátelskou atmosférou neoblíbit. Organizátoři jsou nuceni z tisíců uniformovaných zájemců vybírat ty osvědčené. Jen u nás je vojenských jednotek zabývajících se napoleonským obdobím nejvíce v celé Evropě. Kromě vzpomínkových akcí při prosincovém výročí je událost připomínána na různých místech celoročně. Ve Slavkově u Brna Napoleonskými dny v srpnu, Hubertskou jízdou v listopadu a několika tematickými výstavami a konferencemi. Dále ve Valticích,

124

František Kopecký, dne 20.3.2012

85

u Znojma, ve Vyškově, v Týnci u Olomouce aj. I v zahraničí, na místech, kde Napoleon bojoval, se historie připomíná. Přestože jde často o podobný děj jako u Slavkova, pořád se mohou organizátoři v určitých detailech navzájem inspirovat. Přitom je dobře, že si každá akce zachovává svoji tradici. Austerlitz je jedinečný také obdobím, ve kterém se bitva konala. Ztížené podmínky tak i dodnes na přelomu listopadu a prosince přináší mrazivé počasí a sníh. Nestačí proto poskytnout vojákům k táboření pouze louku, jako tomu bývá jinde. Srovnáním se situací v zahraničí a vyhodnocením marketingového průzkumu mezi návštěvníky lze doporučit pro pořádání dalších ročníků pár změn. Je potřeba pomoci veřejnosti orientovat se v nabízeném programu. Roztříštěnost mnoha organizačních jednotek by jistě dobře nahradila aktivita jednoho z pořadatelů, například muzea na Mohyle míru, které by mělo přehled o veškerém dění a zajišťovalo by propagaci a komunikaci s veřejností. Zároveň by mohly být natištěny letáčky s mapkou a programem na jednotlivých místech. Bonusem by byla dětská verze takovéhoto propagačního materiálu. Letáčky by si mohli návštěvníci vyzvednout na jakémkoli místě, kde se výroční vzpomínkové akce konají. Zvláštní kapitolou v životě organizátorů je financování. I přes omezený přístup k informacím se podařil zjistit rozpočet akcí a účel výdajů. Významnou měrou přispívá na „centrální“ vzpomínkové akce odbor kultury Jihomoravského kraje. Zbývající část bývá čerpána ze sponzorských darů soukromých firem a vzájemných dohod. Drobné pietní akce v rámci obcí bývají zajišťovány z obecního rozpočtu a velkou měrou podporovány svépomocí obyvatel. Vzhledem k tomu, že velká část nákladů na akce bývá hrazena z veřejných financí, je překvapivé, jak jsou rozpočty netransparentní, a tím si získávají pověst nedůvěryhodnosti. Nelze opomenout, že slavkovská bitva byla „jedním z největších vítězství císaře Napoleona I. Ač sám početně slabý, dokázal porazit spojenecké armády rakouského císaře a ruského cara. Mistrná taktika a strategie, kterou zde použil, se učí dodnes na všech vojenských školách“125. Proto je událost ze začátku 19. století stále aktuální a lákavá.

125

http://www.sita.cz/page/2014.sita-cz-a-austerlitz-2008/ (cit.dne 2.5.2012)

86

Resumé Diplomová práce se snaží vytvořit mapu akcí, které připomínají Bitvu u Slavkova. Bitva se odehrála 2. prosince 1805 a byla jednou z nejvýznamnějších v naší historii. Událost, v níž předvedl císař Napoleon Bonaparte svou mistrnou taktiku, a která se dodnes učí na vojenských školách, je stále aktuální a lákavá. Připomíná se mnoha akcemi v průběhu roku a při výročí rozsáhlým programem přímo na bojišti. Diplomová práce se snaží zmapovat vzpomínkové akce. Nejprve chronologicky pátrá po pietních aktech od počátku po dnešek, poté rozebírá program při každoročních výročích na různých místech bojiště. Při pátrání po organizacích, které program vytváří, přichází na poznatky o nespolupráci jednotlivých složek. Finanční stránka zajištění akcí je omezena dostupností informací. Přestože jsou akce nevýdělečné a hrazeny z veřejných financí, rozpočty jsou netransparentní. Čtenáři mají také v diplomové práci možnost porovnat vzpomínkové akce na Bitvu u Slavkova s akcemi v jiných evropských zemích, na místech dalších Napoleonových střetnutí. V práci byla použita metoda přehledové statě, kterou doplňuje marketingový výzkum mezi návštěvníky a další přílohy s podrobným harmonogramem organizace akce.

Summary This thesis strives to create the map of commemorative events of the battle of Austerlitz. The battle took place on 2nd December 1805. It was one of the most significant battles in our history. Tactical masterpiece performed by Napoleon in the battle that is taught at military schools up to now made this event vivid and fascinating even nowadays. In the course of the year it is commemorated by a lot of actions and during annual anniversaries by wide-ranging programme right on the past battlefield. The thesis strives to map commemorative events. At first it searches for acts of reverence from the beginning up to now then it holds forth on programmmes during annual anniversaries in different parts of the battlefield. While searching for associations creating individual programmes it finds out pieces of information about lack in collaboration among individual bodies. Financial aspect of provision of these events is limited by availability of information. In spite of the fact that these actions are non-profitmaking and the costs are met from public finance their budgets are opaque. The thesis also enables readers to compare commemorative actions of the battle of Austerlitz with actions in other Europian countries in places where other Napoleon´s battles took place. 87

The method of

overview essay is used in the thesis that is appended with

marketing research among visitors and with other appendixes with detailed timetable of the organization of the action.

Résumé Cette thèse vise A créer un spectre des événements historiques lesquels rappellent La bataille d´Austerlitz. La bataille a eu lieu le 2ème décembre 1805 et a été l´une des puls importantes batailles de notre histoire. Il s´agit d´un événement dans lequel l´empereur Napoléon Bonaparte a présenté sa tactique magistralle. Cette tactique est enseignée dans les écoles militaires et qui est toujours actuelle et attirante. La bataille est rappellée par des plusieurs événements tout au long de l´année et un vaste programme sur le champ de bataille pendant l´anniversaire. Cette thèse vise A faire une description des événements commémoratifs. Tout d´abord, elle retrace (par un ordre chronologique) les actes pieux dès le début A aujourd´hui. Puis, elle analyse le programme pendant des anniversaires anuels sur des endroits différentes du champ de la bataille. En récherchant des organisations qui forment ce programme, nous trouvons la connaissance de la non-coopération entre des secteurs particuliers. L´aspect financier est limité par la disponibilité de l´information. Bien que les actions soient couvertes par les finances A but non lucratif et public, les budgets ne sont pas trop transparents. Les lecteurs peuvent comparer les événements pour commémorer La bataille d´Austerlitz avec ceux dans les autres pays européens, dans les Linux d´engagement de Napoléon Bonaparte. Dans ce travail, la méthode d´enquEte de essai aperçu a été utilisée. Elle est complétée par des essais de recherche de la marché parmi des visiteurs et par des autres piEces jointes avec un planning detaillé de l´organisation des événements.

88

Použitá literatura a další zdroje • Bulettin ČSNS č.21, 12/2002. • Fiedler, Jiří. Slavkovská encyklopedie: válka roku 1805 a bitva u Slavkova. Brno: Jota. 2005. vydání první, 278 stran. • Hanák, Jaromír. Mohyla míru a bitva u Slavkova. Brno: Ave, 2008. 24 s. ISBN 80-902242-7-x. • Kalábová, M., aj. Blažovice a bitva u Slavkova, Brno: Voštěp, 2005 • Kohl,J.G. Austria. London: Chapman and hall, 1944, 532 stran. • Kopecký, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009, vydání první, 240 stran, ISBN 978-80-903881-6-1 • Kronika obce Prace, Kronika města Slavkov u Brna • Křenovický zpravodaj. 12/2011. ročník 54. vychází měsíčně. MK ČR E 130337. • Slavkov 2005. Dokumentární film [DVD]. Televizní studio Brno – Centrum dokumentární a hudební tvorby. Česká televize, 2005. • Telnický zpravodaj. ročník XXI., číslo 6, prosinec 2011. vychází 1x za dva měsíce. • Tvaroženský zpravodaj. 2012, č. 2. • Uhlíř, Dušan. Bitva tří císařů - Slavkov/Austerlitz 1805, Brno: Ave, 2005, vydání druhé, 160 stran, ISBN 80-86831-01-9 • Uhlíř, Dušan. Slunce nad Slavkovem, Praha: Mladá fronta, 1984, vydání první, 440 stran. • Zpravodaj obce Jiříkovice. č. 5/2007, 3/2011.

Jiné zdroje: • korespondence s Martou Kalábovou (OÚ Blažovice), Jaroslavou Urbánkovou (OÚ Kobylnice) a Marcelou Drápalovou (OÚ Křenovice). • osobní rozhovory a korespondence s Františkem Kopeckým (Tvarožná), Oldřichem Bartoškem (Křenovice) a Miroslavem Jandorou. • osobní rozhovory s Jaroslavem Žalkovským, DiS. (OÚ Zbýšov), Františkem Kroutilem (OÚ Telnice) a Ivo Krausem.

89

Internetové zdroje • http://www.austerlitz.org/ • http://www.5kolona.estranky.cz/ • http://kovarstvibartosek.cz • http://www.buhurt.com/ • http://napoleonska-spolecnost.cz/ • http://www.rrajm.cz/morava-napoleonska • www.frantisekkopecky.estranky.cz/ • www.dotaznik-online.cz/otazky-dotazniku.htm • http://www.novinky.cz/domaci/252425-rekonstrukci-bitvy-u-slavkova-sledovalo-presosm-tisic-divaku.html • http://1812-2012.org • http://www.jena1806.org/ • http://waterloo1815.be • http://www.leipzig1813.eu/ • http://www.sita.cz/page/2014.sita-cz-a-austerlitz-2008/ • http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/Uvod.aspx • http://www.bvconsulting.eu/novinky/zverejneni-financnich-vykazu-ve-sbirce-listin/

90

Seznam obrázků obr. 1) autor: Michaela Wecker, fotografie z rekonstrukce bitvy v roce 2010. http://www.weckerwelt.estranky.cz/fotoalbum/vojenska-historie/bitva-u-slavkova-2010/

obr. 2) mapa naučné stezky po slavkovském bojišti, dostupná z: http://www.austerlitz.org/naucna-stezka-bitvy-u-slavkova-seznam-pozorovacichstanovist-jejich-umisteni_a348

obr. 3) mapa slavkovského bojiště, dostupná z: http://www.zamek-slavkov.cz/cz/postopach-nap.-valek/

91

PŘÍLOHY Příloha A)

Program vzpomínkových akcí na bitvu u Slavkova 2005 126 Pátek 4. listopadu 20:00-21:00 :: Nový Jičín :: příjezd cara Alexandra do Nového Jičína, obsazení města Sobota 5. listopadu 08:00-13:00 :: Nový Jičín :: bojové ukázky, verbování, výcvik vojsk, ukázky výstroje 17:00-18:00 :: Bartošovice :: pietní akt, uctění památky mrtvých, odhalení pamětní desky Neděle 27. listopadu 2005 07:00-07:30 :: Olomouc :: slavnostní nástup granátníků c. k. pěšího pluku Kaunitz- Rietberg č. 20 u arcibiskupského paláce, symbolický pochod Terezskou bránou 10:00-11:30 :: Štoky u Jihlavy :: přestřelka u Štoků 13:00-14:00 :: Prostějov :: průchod granátníků Prostějovem, přestávka 13:30-15:00 :: Jihlava (náměstí) :: přestřelka a obsazení města Jihlavy 18:00-19:00 :: Žešov :: přichod granátníků do Žešova, stavba tábora Pondělí 28. listopadu 2005 08:00-09:00 :: Žešov :: nástup granátníků 20. pluku k dalšímu pochodu 09:00 :: Jihlava :: slavnostní nástup a začátek pochodu 8. regimentu řadové pěchoty francouzské armády z Jihlavy na slavkovské bojiště 13:00-14:00 :: Brodek u Prostějova :: průchod granátníků Brodkem u Prostějova, přestávka 18:00-19:00 :: Drysice :: příchod granátníků do Drysic, stavba tábora Úterý 29. listopadu 2005 08:00-09:00 :: Drysice :: nástup granátníků 20. pluku k dalšímu pochodu 13:00-14:00 :: Vyškov :: příchod granátníků do Vyškova, stavba tábora Středa 30. listopadu 2005 12:00-19:00 :: Vyškov :: hlídky na náměstí ve Vyškově, ohně 15:00-21:00 :: Vyškov :: dobový jarmark před Muzeem Vyškovska 15:00-21:00 :: Vyškov :: dobové vojenské ležení, ukázka táborového života 18:00-19:00 :: Vyškov :: doprovodný program před Muzeem Vyškovska (přehlídka dobových oděvů, dobová hudba) 19:00-20:00 :: Vyškov :: střet mezi Spojenci a Francouzi na náměstí, obsazení města Čtvrtek 1. prosince 2005 09:00 :: Vyškov :: odchod vojenské kolony s koňmi a povozy 09:00-16:00 :: Rousínov :: bojový přesun s koňmi a povozy směrem na Rousínov 15:00-19:00 :: Rousínov :: hlídky na náměstí v Rousínově, ohně, dobový jarmark 16:00-21.00 :: Rousínov :: dobové vojenské ležení u synagogy, ukázka táborového života 19:00-20:00 :: Rousínov :: bojový střet mezi Spojenci a Francouzi na náměstí, obsazení města Pátek 2. prosince 2005 09:00 :: Rousínov :: odchod vojenské kolony s koňmi a povozy 09:00-16:00 :: Rousínov :: bojový přesun s koňmi a povozy směrem do Tvarožné 16:00-18:00 :: Tvarožná u Brna :: obsazení Tvarožné jednotkami Francouzů a Spojenců, stavba tábora 16.45-17:00 :: Šlapanice :: pietní akt na hřbitově 126

Miroslav Jandora, ředitel Projektu Austerlitz

92

17:30-18:00 :: Žuráň :: pietní akt na Žuráni 18:00-18:30 :: Jiříkovice (Myslivna) :: Jiříkovické ohně, pochod vojsk obcí a zapálení ohňů 18:30 :: Brno :: slavnostní akt převzetí klíčů od města Brna na Nové radnici 19:00-20:00 :: Křenovice :: pochodňový průvod vojsk a pietní akt u hromadných hrobů nad obcí 19:30-20:00 :: Těšany :: pietní akt, uctění památky padlých v bitvě 20:00-21:00 :: Slavkov u Brna :: pochodňový průvod pluku Kaunitz-Rietberg a pietní akt u hrobu kancléře V. A. Kounice Sobota 3. prosince 2005 09:00-09:30 :: Slavkovské bojiště :: slavnostní nástupy jednotek v obcích 09:00-12:00 :: Šlapanice :: burza militárií 09:00-13:00 :: Tvarožná :: polní ležení na bojišti 09:00-13:00 :: Tvarožná :: lokální přestřelky, pochody, vojenský život na návsi, příprava na bitvu, nácvik v prostoru bojiště 09:00-17:00 :: Tvarožná :: historický jarmark s programem na bojišti, stánky s občerstvením 09:00-18:30 :: Tvarožná (pod Santonem, náves) :: řemeslný jarmark, občerstvení 09:00-22:00 :: Slavkov u Brna :: jarmark ve městě 10:00-10:30 :: Tvarožná :: pietní akt - položení věnce u pomníku obětem bitvy ve Tvarožné 13:00-14:30 :: Tvarožná (bojiště pod Santonem) :: rekonstrukce bitvy Tří císařů u Slavkova 14:30-15:30 :: Tvarožná (bojiště pod Santonem) :: defilé jednotek a přečtení deklarace Napoléona 16:15-17:15 :: Tvarožná (bojiště pod Santonem) :: multimediální a ohňostrůjné představení Symfonie Austerlitz 1805 19:00-20:00 :: Slavkov u Brna :: slavnostní pochod jednotek městem 19:00-22:00 :: obce slavkovského bojiště :: polní ležení v obcích, pochody, občerstvení, ohňostroje 19:00-22:30 :: Brno :: pochod centrem Brna 19:00-22:30 :: Brno - Národní divadlo :: slavnostní představení opery Vojna a mír Sergeje Prokofjeva 20:00-21:00 :: Slavkov u Brna :: komponovaný program, ohňostroj Neděle 4. prosince 2005 09:00-16:00 :: Slavkov u Brna :: jarmark ve městě 09:00-17:00 :: Šlapanice :: historický jarmark na náměstí 10:00 :: Křenovice :: odhalení sochy generála Kutuzova 12:00-13:00 :: Prace - Mohyla míru :: slavnostní nástup jednotek, pietní akt 14:00-14:30 :: Blažovice - Křenovice - Zbýšov - Prace :: vzpomínková slavnost na křižovatce cest mezi obcemi 18:30 :: Brno :: slavnostní akt vrácení klíčů od města Brna před divadlem Reduta 19:00 :: Brno (divadlo Reduta) :: Císařský bál (pouze pro pozvané hosty)

2. prosince – 4. prosince denně: • Stará pošta :: vojenské ležení, muzeum, poštovna • Křenovice :: historické vojenské ležení u obecní hospoda • Těšany :: historické vojenské ležení u kovárny • Tvarožná :: vojenské ležení ve vsi a na bojišti • Slavkov u Brna :: prohlídky nově zpřístupněného podzemí zámku, virtuální realita bitvy u Slavkova • Mohyla míru :: stálá expozice k 200. výročí bitvy u Slavkova

93

Příloha B)

Účely výdajů při vzpomínkových akcích – Projekt Austerlitz127 strava Komenského - Slavkov Tvarožná - Ševčík Rusové (Tvarožná - vlastní vaření) Apšeronský pluk (Klimovič, vlastní vaření) 8e de ligne (Maděra, vlastní vaření) Křenovice (Buhurt, vlastní vaření)

střelný prach

(v kg) 450

ubytování vojáků (úklid, služby) krytina pohlah tělocvičny úklid sláma (vojáci ve Slavkově) nájem škola Tyršova nájem škola Komenského, uklid nájem Blažovice nájem Bonapart úklid školy doprava Dopravní značení Signex DPMB a.s. bitva sláma (pro markytánky; 6balíků) sláma (ruský tábor; 8balíků) Bonagro - rozmetač, traktor, vysokozdvižný vozík Elektro práce ozvučení ohrazení, mlíko - páska tribuna pohoštění VIP Císařské soirée 3. prosince 18-20 Kovařík, komentář Stan VIP laviceToiToiapod Sanitka, lidi 127

zdroj: Miroslav Jandora (seznam záměrně uvádí bez cenových nákladů)

94

MUDr Ludka bagety Policie pietní akt ozvučení produkce kněží ostraha bojiště ZŠ Tyršova produkce a další platy produkce, dohody další cestovné fotodokumentace Video film Plakáty, letáky,kart,ytisk výlep plakátů TSB bannery, vljaky,nálepky placka (grafik) pojištění ohňostroj Kovařík, ubytování honoráře, vojenské akce příspěvek na pochod z Olomouce organizace Tvarožná komentář, Kovařík Fatka, režie režie (bitva, pietní akt), Vojta Fatka Láry Hauser (sobota defilé, neděle pietní akt) tajemník cestovní náhrady vojáci - cestovní náhrady celkem z toho převodem v hotovosti

stafáž Crystal, Praha, 3.11. koně 80 koní - příspěvek na dopravu z toho převodem v hotovosti

veterinář horsemaster

95

Příloha C)

Úkoly organizátorů v Křenovicích Zde je výčet úkolů, které organizátoři v Křenovicíh nesmí opomenout, jak na ně bylo odkazováno v kapitole xy:

S větším časovým předstihem: -

podat s předstihem žádost o dotaci na obecní úřad

-

oslovit sponzory

-

informovat o akci „Pochod slavkovským bojištěm“, plakáty, tisk a média

-

zorganizovat samotný pochod, který se uskuteční týden před vzpomínkovými akcemi, oslovit vojáky z jiných jednotek, zajistit diplomy pro děti aj.

-

oslovit Policii ČR na zabezpečení pochodu obcí a k hromadným hrobům

-

oslovit další vojenské jednotky, pozvat je do ležení, pochodům obcí, pietním akcím u hromadných hrobů, Božích mukách, památníku M. Kutuzova a k bojové ukázce

-

oslovit místní spolky a obec o pomoc při zajištění průběhu akce, místní hasiči, Tuláci a mnoho dalších ochotných spoluobčanů

-

zjistit přesné počty vojáků ubytovaných v Křenovicích, cca 60 osob

-

rezervovat ubytování v sále Obecní hospody a Domě dětí a mládeže

-

rezervovat Hospodu u Frantíka pro stravování vojáků

-

objednat sele na opékání a víno

-

zajistit dopravu děla k hromadným hrobům, oslovit místní „koňáky“

-

zajistit dopravu děl a osob na bojiště, do Slavkova a na Mohylu míru

-

domluvit brigády: na výrobu patron do děl, na přípravu dřeva, na úpravu klubovny šermířů na vojenský štáb, na chystání samotného ležení a úklid

-

opravit děla a rekvizity

-

zajistit dřevo na oheň k hromadným hrobům a do ležení

-

objednat věnce k památníkům

-

zajistit s předstihem zveřejnění informací o průběhu akce, tisk a jiná média

-

natisknout plakáty

-

zajistit kováře do ležení

-

zajistit prostor pro bojové střetnutí 96

-

u objednávek dojednat slevy

Těsně před samotnou akcí: -

objednat chleba

-

zajistit slámu do ležení

-

rozvézt plakáty

-

zajistit odvoz vína, čaje a košů na oheň k hromadným hrobům a zpět

-

nakoupit různé nezbytnosti jako: ubrousky, pytle na odpadky, toaletní papír, papírové utěrky, propan-butan, pochodně, drát, benzín do motorové pily aj.

-

nakoupit potraviny na snídaně

-

nakoupit potraviny na markytánský vůz, uzeniny, zeleninu, sušené ovoce aj.

-

dovézt dřevo, slámu, sele, věnce, víno, chleba a jiné potraviny, polní kovárnu, aj.

Po akci: -

úklid

-

hodnocení akce

-

udělat vyúčtování akce a dodat podklady za dotaci na obec

97

Příloha D)

Dotazník ke vzpomínkovým akcím - Austerlitz 2011 Prosím o poskytnutí informací pro účely diplomové práce. Veronika Glettová, studentka Masarykovy univerzity.

Zaškrtněte nebo doplňte:

-Odkud jste přijeli?

□ do 10 km □ 11-50 km □ 51-100 km □ 101-150 km □ více

□ pěšky □ autem □ hromadnou dopravou □ Název Vaší obce nebo PSČ : ……………..

-Na kolik dnů jste přijeli? 1 / 2 / 3 / …

-S kým jste přijeli (rodina, kamarádi, kolegové,………..); v kolika lidech? ….

-Navštěvujete tyto akce pravidelně či opakovaně? Pokolikáté tu jste?

-Co je pro Vás největším lákadlem a hlavním důvodem návštěvy?

-Navštívili jste/navštívíte při této příležitosti i jiné akce nebo místa v kraji?

-Byli byste ochotni za takovou podívanou zaplatit vstupné? Kolik?

□ rekonstrukce bitvy ……... □ jiné drobnější akce …….. -Kolik na akci utratíte? (pouze za vás = za1 osobu) v Kč. Můžete zprůměrovat rodinu.

□ za vstupné ……….. □ za ubytování ……… □ občerstvení………… □ suvenýry ………… □ jiné…….…………… -Chybělo Vám tu něco? Co byste tu vylepšili?

-Odkud jste se o letošním programu dozvěděli? □ z tisku □ na internetu □ z plakátů □ jinde……………………. Děkuji za Vaši ochotu a čas! ☺

98