MASARYKOVA UNIVERZITA. Ruské kulturní akce v Praze v letech

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra ruského jazyka a literatury

Ruské kulturní akce v Praze v letech 2010-2013

Bakalářská práce

Brno 2014

Vedoucí práce: Mgr. Natalia Naumova

Autor práce: Tereza Čechová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, 29. listopadu 2014 ..........................................................

2

Poděkování Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Natalii Naumové za užitečné rady a připomínky během vedení práce.

3

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................ 6 1.

KULTURA A KULTUROLOGIE ................................................................... 8 1.1

Vznik a vývoj pojmu kultura......................................................................... 8

2.

POJEM RUSKÁ AKCE ..................... ..............................................................9

3.

HODNOCENÍ LIDÍ RUSKÉ KULTURY V ČR - VÝZKUM...................... 10

4.

MOŽNÉ PŘÍČINY VÝSLEDKU VÝZKUMU - historický kontext............ 15 4.1

Socialismus s lidskou tváří...........................................................................15

4.2

Srpen 1968 a „Zvací dopis“ do Sovětského svazu....................................... 16

4.3

Život a kultura v Československu po roce 1968.......................................... 16

5.

PRAHA JAKO CENTRUM KULTURY........................................................ 18

6.

KONCERTNÍ VYSTOUPENÍ ........................................................................ 19 6.1

7.

8.

9.

10.

Armádní sbor Alexandrovci......................................................................... 19 6.1.1

Alexandrovci - sólisté.................................................................... 20

6.1.2

Alexandrovci - 2010...................................................................... 21

6.1.3

Alexandrovci - 2012...................................................................... 22

6.1.4

Alexandrovci - Vánoční turné 2013............................................... 23

6.2

Dmitrij Chvorostovskij na festivalu A. Dvořáka ......................................... 24

6.3

Vystoupení orchestru Čajkovského..............................................................24

VÝSTAVY......................................................................................................... 25 7.1

Otevření prvního muzea ruského umění....................................................... 25

7.2

Výstava ruských klenotů............................................................................... 26

DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ........................................................................ 27 8.1

KVN-Kubok Pragi........................................................................................ 27

8.2

Moskevské divadlo koček Kuklačeva........................................................... 28

8.3

Hamlet v podání Alexandrinského divadla z Petrohradu............................. 29

BALETNÍ VYSTOUPENÍ .............................................................................. 31 9.1

Ruský národní balet z Moskvy..................................................................... 31

9.2

St. Petersburg festival ballet......................................................................... 32

OSTATNÍ........................................................................................................... 33 10.1 Evropská cena Trebbia Jeleně Obrazcovové ............................................... 34 10.2 Česko-ruský podnikatelský ples................................................................... 34 4

10.3 Festival Dětská Petěrburg v Praze................................................................ 35 10.4 Mezinárodní festival Mladé talenty Ruska................................................... 35 10.5 Akce u příležitosti dne vítězství.................................................................... 36 10.6 Dny ruského filmu........................................................................................ 37 10.7 Puškinův památník........................................................................................ 37 10.8 Další ruské kulturní akce.............................................................................. 38 12.

ORGANIZACE RUSKÝCH AKCÍ V ČR................................................ 40 12.1 RUSKÉ STŘEDISKO VĚDY A KULTURY............................................ 40 12.1.1 ROK 2011 .............................................................................................. 43 12.1.1.1 Setkání svazu ruskojazyčných spisovatelů.................................. 43 12.1.1.2 190. výročí narození Fjodora Michajloviče Dostojevského...........44 12.1.1.3 Přednáška Pavla Toufara.............................................................. 44 12.1.2 ROK 2012............................................................................................... 45 12.1.2.1 Setkání s veteránem velké vlastenecké války.............................. 45 12.1.2.2 Večer národního umělce V. Lanového......................................... 45 12.1.2.3 Setkání svazu ruskojazyčných spisovatelů.................................... 46 12.1.3 ROK 2013............................................................................................... 46 12.1.3.1 Vystoupení ruského ochotnického divadla.................................. 46 12.1.3.2 Představení „Pozvání k Čechovovi“.............................................. 47 12.1.3.3 Koncert ke 120. výročí narození Sergeje Rachmaninova.............. 47 12.2 ČESKÁ ASOCIACE RUSISTŮ.................................................................. 48 12.3 ČESKO – RUSKÁ SPOLEČNOST, o.s...................................................... 48 12.4 RUSKÝ KULTURNÍ SVAZ PRAHA........................................................ 49 12.5 SVAZ RUSKOJAZYČNÝCH SPISOVATELŮ V ČR.............................. 49 12.6 BARD KLUB PRAHA....................................................................... 49 12.6.1 Jaromír Nohavica jako český představitel autorské písně...............51

ZÁVĚR........................................................................................................................... 53 РЕЗЮМЕ...................................................................................................................... 56 SEZNAM ZDROJŮ...................................................................................................... 61 PŘÍLOHA..................................................................................................................... 73

5

ÚVOD Ruské kulturní akce v Praze v letech 2010 - 2013 jakožto název této bakalářské práce byl vybrán na základě zájmu o ruskou kulturu a také na faktu, že obecně kultura je nedílnou součástí života každého z nás. Zcela jistě se každý člověk za svůj život zúčastní nejedné kulturní události, ať už se týká hudby, divadla, nebo například výstavy. Cílem této bakalářské práce je shromáždění a popis ruských kulturních akcí, které proběhly v hlavním městě České republiky. Podíváme se na kulturní události, které se v Praze konaly v posledních čtyřech letech a to 2010, 2011, 2012 a 2013. Důvodem výběru posledních let je především snaha zpracovat co nejaktuálnější období. Protože se naše téma týká výhradně kultury a kulturního života, na samém začátku práce si pojem „kultura“ definujeme. Jelikož se v práci budeme často setkávat se spojením „ruská akce“, objasníme si, co tento pojem v naší práci znamená. Součástí práce je také výzkum, ve kterém se zaměříme na pohled lidí různého věku na přítomnost Rusů a jejich kultury u nás, a také na současný zájem o ruské kulturní události. Následně si připomeneme historické události, a to především z roku 1968, které měly výrazný vliv na názor českých a slovenských občanů nejen na ruskou kulturu, ale i Rusko obecně. Díky kapitole věnované historickým událostem budeme moci lépe pochopit některé výsledky výzkumu. Hlavní a zároveň největší část této práce budeme věnovat shromáždění informací o ruských kulturních událostech, které proběhly v Praze v letech 2010 - 2013. Do práce zahrneme veškeré uplynulé kulturní akce v Praze, které se konaly v daných letech, a ty následně popíšeme. Akce, které z kapacitních důvodů nebudeme moci popsat, zařadíme do samostatné kapitoly „Další ruské kulturní akce“. Pro přehlednost akce rozdělíme na několik skupin a to na koncertní vystoupení, výstavy, divadelní představení, balet a také na skupinu „Ostatní“, kde najdeme akce nespadající do skupin předešlých. Samostatnou kapitolu pak věnujeme různým organizacím, společnostem, asociacím aj., které se aktivně podílejí na organizaci ruských kulturních akcí. Největší část v této kapitole věnujeme Ruskému středisku vědy a kultury v Praze, ve kterém se pravidelně koná velké množství kulturních událostí s ruskou tematikou. Tato podkapitola bude rozdělena podle let, ve kterých se dané akce konaly, a to konkrétně na rok 2011, 2012 a 2013. Hlavním cílem této práce je shromáždění informací o ruských kulturních akcích, které se konaly v daných letech v Praze a také zjištění současné situace ohledně 6

přítomnosti ruské kultury na území České republiky na základě kvantitativního výzkumu. Součástí celé práce jsou mimo jiné i grafy, které najdeme v kapitole s výzkumem a také v podkapitole věnované Ruskému středisku vědy a kultury v Praze. Na konci práce najdeme také cizojazyčné resumé a přílohu s fotografiemi. K práci je přiložené CD, na kterém můžeme vidět kompletní dotazník s odpověďmi respondentů.

7

1. KULTURA A KULTUROLOGIE Jelikož se v naší práci budeme setkávat s užším pojetím pojmu kultura, vysvětlíme si, co tento pojem znamená obecně. Kultura hraje významnou roli v individuálním i sociálním rozvoji, sociální soudržnosti, a také slouží jako nástroj k dosáhnutí odpovídajícího emocionálního, intelektuálního a duchovního života lidí. Předmětem zkoumání kultury jsou její jednotlivé podoby, vývojové přeměny, artefakty různých kultur a také funkce, které plní ve vztahu k jednotlivci, určité sociální skupině, či celé společnosti. 1

1.1 Vznik a vývoj pojmu kultura Pojem „kultura“ definujeme podle Klimešova Slovníku cizích slov jako „historicky podmíněný souhrn hmotných a duchovních hodnot vytvořených a vytvářených lidstvem v procese společenské a historické praxe a charakterizující historicky dosažený stupeň ve vývoji společnosti.“2 Pro kulturu jako charakteristiku lidské společnosti položil základ významný římský filosof Marcus Tullius Cicero (106-43 př. n. l.), který nazval filosofii „kulturou ducha“. Již ve starověku bylo slovo kultura jakýmsi hodnotícím pojmem vázajícím se na osobnost člověka. Člověk je tak chápán jako aktivní tvůrce kultury. Hlavním mezníkem v chápání pojmu kultura je spis německého historika a právníka Samuela von Pufendora „Osm knih o právu přirozeném a právu národů“ (1688). Již od této doby víme, že individualitu člověka nelze oddělit od sociálního života, který tvoří kultura. Do kultury jsou podle Pufendroa zahrnuty veškeré lidské výtvory a společenské instituce. Patří sem například jazyk, tradice, věda, morálka, způsoby odívání či bydlení. 3 Nás však budou nejvíce zajímat kulturní události spjaté s jazykem, tradicemi apod. Existuje několik různých vysvětlení, co pojem kultura znamená. Například J. Keller říká, že kultura je obecné označení všeho, čím se lidé odlišují od zvířat. Kulturu tedy vidí jako soubor činností a jejich výtvorů, které člověku pomáhají přežít ve společnosti.4

1

GAŽOVÁ, V.: Úvod do kulturológie. Vyd. 1. Bratislava: Národné osvetové centrum, 2009, s. 18. KLIMEŠ, L.: Slovník cizích slov. Vyd. 3. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s. 388. 3 SOUKUP, V.: Antropologie: teorie člověka a kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, s. 16-18. 4 KELLER, J.: Úvod do sociologie. 5. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004, s. 179-180. 2

8

Většina autorů zabývajících se kulturou se shoduje na tom, že kultura je specifický způsoba života určité skupiny lidí, která se chová podle jistých norem, nebo vzorců chování. Člověk má však velmi širokou škálu možností, ze kterých si může vybrat, jakým způsobem se bude v dané společnosti chovat a kterým pravidlům se podřídí více, a kterým méně. Jakousi výhodou pro člověka je, že jednotlivé kultury nejsou nijak striktně ohraničené a izolované. Naprostá většina kultur se vzájemně prolíná a doplňuje. Každá kultura má však svůj vlastní význam. 5 Ruská kultura konkrétně, je velmi specifická a výrazná. Z tohoto důvodu je známá po celém světě a většina lidí si vybaví alespoň jednoho ruského spisovatele, literární dílo, baletní představení, nebo hudební soubor. V této kapitole jsme definovali pojem „kultura“ a v následující kapitole definujeme pojem „ruská akce“, který v práci často používáme.

2. RUSKÁ AKCE V této práci se budeme velmi často setkávat s pojmem „ruská akce“. V době první republiky, kdy byl prezidentem T. G. Masaryk, se pojem „ruská akce“ spojoval s emigrací ruské inteligence do Československa a udržením ruské kultury u nás. 6 My však tento pojem budeme používat v jiném slova smyslu. Spojením „ruská akce“ máme na mysli veškeré kulturní události s ruskou tematikou organizované ruskými společnostmi, nebo také českými společnostmi či organizacemi, na kterých vystoupili ruští umělci. V práci uvádíme takté akce, na kterých vystoupili občané České republiky, kteří se věnují ruské kultuře. V práci si rozdělíme akce do dvou základních skupin. První skupinu budou tvořit takové události, které jsou organizovány různými agenturami, zabývajícími se organizací kulturních akcí a tyto akce mají reklamu například v televizi, rádiu, nebo na billboardech. Do druhé skupiny pak zařadíme takové akce, které jsou pořádány například ruskými centry, asociacemi či ruskými organizacemi a reklamu mají pouze v určitých okruzích lidí, například ve školách, na sociálních sítích, zájmových kroužcích apod.

5

LAWLESS, R.: Co je to kultura. V Olomouci: Votobia, 1996, s. 38-39. Všekozácký svaz českých zemí a Slovenska. Prezident Masaryk a Ruská akce. [cit. 3. 11. 2014]. Dostupný z WWW: . 6

9

V následujícíc kapitole se budeme věnovat dotazníku, který byl sestaven za účelem náhlednout do povědomí různých lidí o ruské kultuře.

3. HODNOCENÍ LIDÍ RUSKÉ KULTURY V ČR VÝZKUM Za účelem zjistit jak velký je zájem o ruskou kulturu v České republice, sestavili jsme anonymní internetový dotazník se čtrnácti otázkami, které vyplnilo celkem sto dva lidí různého věku. Otázky jsme zvolili jak uzavřené, kde respondenti vybírali z nabídnutých možností, tak otevřené, u kterých se mohli sami rozepsat a vyjádřit tak svůj vlastní názor. Dotazník byl sestaven na internetových stránkách Oursurvey.biz7 dne 22. 11. 2013 a k dispozici byl do 29. 12. 2013. Hypertextový odkaz na daný dotazník byl vystaven především na sociálních sítích jako je například Facebook, Vkontakte,

Twitter aj. a to z důvodu vysoké rychlosti jeho rozšíření.

Dotazník nebyl vytvořen pro žádnou konkrétní skupinu lidí, tudíž na něj mohl odpovídat kdokoli. Ze všech dotazovaných spadalo 84.47% do věkové kategorie 18-30 let. Jednalo se tedy především o studenty. Druhou největší věkovou skupinou byli lidé ve věku mezi 30 ti a 50 ti lety. Přesně 1,94% dotázaných uvedlo věk nad 50 let. Většina dotázaných byla ženského pohlaví a to 76%. Další část dotazníku jsme věnovali otázce týkající se národnosti a znalosti ruského jazyka. Z dotazovaných 77,45% uvedlo, že je české národnosti. Ruskou národnost uvedlo pouhých 15% dotazovaných. Pouze jeden respondent uvedl národnost slovenskou a ostatní uvedli národnost „jinou“. Ze všech dotazovaných mluví celkem 64,71% aktivně ruským jazykem. Podle výsledků 22 lidí, kteří odpověděli na všechny otázky, a zároveň nemluví ruským jazykem, se nikdy nezúčastnilo žádné ruské akce, ani nejeví žádný zájem o akce s ruskou tematikou. Podle výsledků má 45 dotazovaných, tedy 44,12%, zájem o ruské kulturní akce a ruskou kulturu obecně velký zájem, avšak jen 54,35%, tj. 25 osob, z těchto zájemců se někdy nějaké ruské akce zúčastnilo. Naskytla se tedy otázka, zda li jsou běžní lidé

7

Oursurvey.biz. Online dotazníky zdrama - průzkum. [cit. 9.10.2014]. Dostupný z WWW: .

10

dostatečně informovaní o kulturním dění v onom ruském duchu. Výsledek vzhledem k předešlým řádkům není nijak překvapující. Více než 60% všech lidí, kteří dotazník vyplnili, je toho názoru, že informovanost o ruských akcích konajících se na území České republiky je minimální. Z průzkumu taktéž vyplývá, že největším zdrojem informací je internet, či billboardy. Je tedy jisté, že kdyby se objevilo několik reklam či upozornění v televizi a rádiu, stoupla by nejen návštěvnost těchto akcí, ale pravděpodobně i zájem. Pro lepší představu se na tyto výsledky můžeme podívat v následujících grafech.

Jsou lidé dostatečně informovaní?

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Ano

Ne

Z uvedeného grafu pozorujeme, že pouhých 6,8% z dotazovaných je s informovaností o konání ruských akcích spokojeno. Je potřeba se více zaměřit na kvalitní reklamu a propagaci, a to nejen ruských akcí. V následujícím grafu, jak již bylo řečeno výše, můžeme vidět, že primárním zdrojem informací je internet. Ovšem v době, kdy se zvyšuje množství řidičů na silnicích, by bylo dobré, aby se upozornění na tyto akce více objevovala v rádiu či na billboardech.

11

Zdroje informací 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Internet

Rádio

Televize

Billboardy

Z průzkumu plyne mimo jiné i to, že lidé mají větší zájem o kulturu západních zemí, než o tu východní. Máme zde tedy otázku, proč tomu tak je. Více jak 89% lidí je toho názoru, že pohled lidí na ruskou kulturu v Čechách je silně ovlivněný historickými událostmi především ve dvacátém století. 60% dotazovaných Rusů tento názor nezastává. Zde můžeme vidět odlišný pohled na historické dění obou zemí. Samozřejmě nás také zajímalo, co se lidem nejvíce na ruské kultuře líbí. Podle průzkumu vyšlo najevo, že naprostá většina lidí oceňuje ruskou architekturu, a to především pravoslavné chrámy ve větších městech. Po této stránce nejvíce lidé obdivují města Moskvu a Petrohrad. Ovšem nemalé množství lidí si vzpomnělo i na tradiční chaloupky v odlehlejších částech Ruska. Mezi oblíbené však patří i ruské tradice spojené s pravoslavnými svátky a tradiční kuchyní. Velké množství lidí nezapomnělo ani na ruské umění v podobě baletu, opery, či klasické hudby. Více než 70% dotázaných zmínilo jako plus originalitu, otevřenost ale především ruskou národní hrdost. Za zmínku stojí také dvě, ač krátké, tak velmi působivé odpovědi: „Nejvíce se mi líbí ruská duše!“, „Největší dojem na mě dělá ta všeobecná síla.“8 Je ale jasné, že nezůstalo jen u kladných názorů. Pár lidí zmínilo i své negativní postoje k ruské kultuře a Rusku obecně. Nejčastějšími negativními odpověďmi byly 8

Názory převzaty z anonymního dotazníku.

12

poznámky týkající se homofobie. Druhou nejčastější negativní odpovědí byly odpovědi spjaté s velkými rozdíly mezi chudými a bohatými obyvateli. Ačkoli negativních reakcí bylo poměrně malé množství, i tak stojí jedna odpověď za zveřejnění: „Ruská kultura je odlišná od ostatních a tím je vlastně pěkná. Měla by ale zůstat v Rusku, protože v ČR je spousta krásné české kultury, která by měla být zviditelněná.“9 Hlavním cílem dotazníku však bylo zjistit, jaké kulturní akce s ruskou tematikou by lidé nejvíce uvítali. Otázku „Jaké ruské akce byste se rádi zúčastnili?“ jsme rozdělili na několik sekcí a to na koncerty, výstavy, divadelní představení a besedy. Podle odpovědí se ukázalo, že lidé mají největší zájem o koncertní vystoupení armádního sboru Alexandrovci, nebo Rudoarmějci. Jen minimum dotázaných by mělo zájem o koncert populární současné ruské hudby. Zájem lidí o výstavy je malý, ovšem našli se tací, kteří by rádi uvítali výstavu týkající se ruské architektury, módy, či výstavu díla známých ruských malířů 19. století. Co se týče divadelních představení, tak středem zájmu byl především ruský balet, opera či představení ruské klasiky, a to především Antona Pavloviče Čechova. Pro mnohé by mohl být překvapením nemalý zájem o různé besedy. Většina pravděpodobně očekává, že zájem o besedy bude především ze strany starších ročníků, ale opak je pravdou. Největší zájem o besedy jevili nejvíce studenti okolo dvaceti pěti let. Dalším překvapením by mohlo být například to, že starší by rádi vyslechly přednášku o ruské kultuře, zvycích, stylu života a naopak mladší generace by přivítali besedu týkající se politické situace, homofobních názorů, pořádání zimních olympijských her a také o možnostech studia v Ruské federaci. Obecně můžeme říct, že zájem o ruskou kulturu v Čechách je poměrně veliký. Ovšem když se podíváme na odpovědi lidí na otázku: „Jakých ruských kulturních akcí jste se zúčastnili?“ zjistíme, že poměr zájmu a návštěvnosti je velmi nevyrovnaný. Příkladem může být 90% zájem o koncertní vystoupení, z nichž pouhých 23% nějaký koncert navštívilo. Zde se opět naskýtá otázka, zdali je veřejnost dostatečně informovaná o podobných akcích. Naprostá většina dotazovaných uvedla, že se pravidelně účastní akcí pořádaných Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se především o hudební vystoupení ruského zpěváka Alexeje Kudrjavceva či akce na ruském konzulátu v Brně. Nemalé procento respondentů taktéž uvedlo účast na Puškinově památníku v letech 2011, 2012 a 2013, či účast na pietním aktu na brněnském Ústředním hřbitově 9. 5. 2013. Hrstka lidí se také pravidelně účastní

9

Názor převzat z anonymního dotazníku.

13

dnů ruské kultury v České republice, či různých setkání rusko-českých přátel. Ovšem pouze jediná osoba odpověděla, že se zúčastnila vystoupení ruského pěveckého sboru Alexandrovci v Praze. Můžeme tedy udělat takový závěr, že informovanost běžných občanů o ruském dění v Čechách je na velmi nízké úrovni. Nejlépe informovaní jsou studenti středních a vysokých škol, jimž školy zprostředkovávají informace o akcích a také samy nejrůznější akce pořádají. Pro názornost uvádíme následující graf. V grafu máme tři sloupce, z nichž druhý sloupec vyjadřuje kolik procent z dotazovaných má zájem o kulturu ruských zemí a třetí sloupec nám znázorňuje procento návštěvnosti ruských akcí.

Zájem vs. návštevnost 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Počet dotazovaných

Zájemci o ruskou kulturu

Návštěvnost

Můžeme si být téměř jisti, že počet zájemců o východní kulturu obecně, bude v následujících letech narůstat. V dnešní době stále žijí lidé, kteří zažili období sovětského diktátu. Většina lidí s přítomností rusů u nás nesouhlasila a k východnímu světu si vypěstovala jistou averzi. Například i důvěra k ruské technice a produkci v posledních desítkách let výrazně klesla, ať už díky černobylské katastrofě, nebo četným leteckým nehodám. Ovšem v příštích dvaceti až třiceti letech se pravděpodobně pohled lidí na Ruskou federaci obecně významně změní. V současnosti je středem zájmu západní svět, a to především severní Amerika. Ze spojených států k nám přichází

14

nepřeberné množství filmů, seriálů ale také zvyků, tradic a svátků.10

4. MOŽNÉ PŘÍČINY VÝSLEDKU VÝZKUMU historický kontext V této kapitole si uvedeme některé, náhodně vybrané, historické události, které mohly ovlivnit vztah Čechů k ruské kultuře. Podle dotazníku uvedeného v kapitole „Hodnocení lidí ruské kultury v ČR – výzkum“ vyšlo najevo, že většina lidí má zájem spíše o kulturu západních zemí, než o tu ruskou. Dotazovaní uvedli, že vztah lidí k ruské kultuře je silně ovlivněný historickými událostmi především z 20. Století, konkrétně z roku 1968. Z tohoto důvodu si v této kapitole nastíníme události, které mohly ovlivnit pohled Čechů na ruskou kulturu u nás.

4. 1 Socialismus s lidskou tváří

V průběhu šedesátých let část komunistické strany přišla s návrhem na jisté změny v oblasti kultury, ale i hospodářství. Co se týče kulturního života, požadovali především uvolnění cenzury a díky tomu začaly vznikat nové literární časopisy, které měly rozšiřovat kulturní i společenský prostor a přinášet aktuální informace z vnějšího světa. Život lidí se začal velkou rychlostí zlepšovat a velkého rozvoje dosáhla především kultura. Začalo se mluvit o socialismu s lidskou tváří. Tento pojem měl znamenat to, že přestože nadále budou vládnout v Československu komunisté, bude země otevřena západnímu světu a kultura se bude nadále rozvíjet. Jelikož polevila cenzura, začali se objevovat spisovatelé, kteří otevřeně kritizovali vládu komunistické strany. Na jaře 1968 byla zcela zrušena cenzura a lidé se postupně zbavili strachu a postupně začali vyjadřovat své názory veřejně. Běžným se také začalo stávat cestování

10

Dotazník byl sestaven za pomoci metodiky: SURYNEK, A, KOMÁRKOVÁ, R a KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001, 160 s. ISBN 8072610384.

15

do zahraničí. V čele těchto demokratických změn stál Alexander Dubček, který sliboval lidem vládu bez teroru. Naprostá většina národa Dubčekovy názory vítala a radovala se z možnosti zbavit se závislosti na Sovětském svazu. Ovšem v nadcházejících měsících došlo k výrazným změnám. 11

4.2 Srpen 1968 a „Zvací dopis“ do Sovětského svazu

V komunistické straně se našli konzervativní zástupci, kteří odmítali jakékoli otevírání se západním zemím. Odsuzovali zrušení cenzury, svobodu slova, či cestování do zahraničí. Proto se začalo diskutovat na téma demokratizace Československa. Na základě tohoto rozhodnutí zaslali členové komunistické strany, jmenovitě Antonín Kapek, Drahomír Kolder, Alois Indra, Vasil Biľak a Oldřich Švestka tzv. zvací dopis Leonidu Iljiči Brežněvovi s žádostí o soudružskou výpomoc: „V této těžké situaci se obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR, s prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici. Jedině s vaší pomocí lze dostat ČSSR z hrozícího nebezpečí kontrarevoluce.“12 Jelikož Sovětský svaz dal komunistické straně v Československu zapravdu, dne 21. srpna 1968 byla na území Československa vyslána ruská vojska a byla obnovena totalitní vláda. V této době se zčala ruská kultura v Československu prosazovat.13

4.3 Život a kultura v Československu po roce 1968

Rokem 1968 začalo pro lidi období dodržování jistých politických, ale i kulturních pravidel. Uvedeme pár příkladů, abychom si udělali představu, jak lidé v tomto období žili. Komunisté se mimo jiné snažili o odstranění křesťanských zvyků a tradic, které se mezi lidmi aktivně dodržovaly. Byla zde snaha o změnu symbolu českých tradičních 11

Cr.ic.cz. Historie České republiky. Socialismus s lidskou tváří. [cit. 9.2.2014]. Dostupný z WWW: . 12 Totalita.cz. Text tzv. zvacího dopisu. [cit. 9.2.2014]. Dostupný z WWW: . 13 Cr.ic.cz. Historie České republiky. 21. srpen 1968. [cit. 9.2.2014]. Dostupný z WWW: .

16

Vánoc. Pro děti nebylo snadné pochopit tyto náhlé změny, a proto vystoupil Antonín Zápotocký s prohlášením, že Ježíšek (tradiční symbol Vánoc v Čechách) vyrostl, zestárl, narostl mu plnovous a stal se z něho děda Mráz. Víra v lidech však byla silnější a přesto, že v období vánočních svátků byl na veřejných místech a v televizi propagován obraz dědy Mráze, tento symbol se mezi lidmi neuchytil. 14 Velmi významným byl tzv. Měsíc československo-sovětského přátelství, lidově Měsíc zostřeného přátelství. Již s titulku k článku v Rudém právu ze dne 7. 11. 1951 s názvem „Mohutná manifestace věrnosti a lásky československého lidu k bratrskému Sovětskému svazu“ můžeme vyčíst, že zde bylo jakési donucení českého a slovenského lidu ke kladnému vztahu k Sovětskému svazu. Měsíc československo-sovětského přátelství se konal na počest Velké říjnové socialistické revoluce a probíhal od 7. listopadu až do 12. prosince. Tento měsíc se Sovětský svaz vyzdvihoval ještě více, než jakýkoli jiný den v roce. Pořádala se nejrůznější shromáždění, slavnostní zasedání výborů KSČ, slavností kladení věnců na hroby padlých vojáků a obětí fašismu v době Druhé světové války a pro mládež, především pro děti, byly pořádány lampionové průvody. V kinech a televizi byly promítány především sovětské filmy a v divadlech se hrála jen ruská klasika. V průběhu 70. a 80. let probíhaly také Dny ruské a sovětské hudby, které prezentovaly populární hudbu a folklór. Během celého měsíce se otevíraly kulturní domy, které byly po zbytek roku uzavřené. Žáci základních škol se účastnili různých kulturních akcí, vědomostních soutěží apod. Přesto, že se konaly takovéto kulturní akce, lidé s těmito událostmi nesouhlasili. Za hlavní příčinu tohoto nesouhlasu můžeme zcela jistě považovat fakt, že účast na konkrétních akcích byla pro všechny občany povinná. Neúčast na akcích byla vnímána velmi negativně, a jelikož se prováděla kontrola docházky, lidé si nedovolili se akcí nezúčastnit.15 Jak jsme si již řekli, v komunistickém Československu se propagovala především sovětská kultura. Nejednalo se však pouze o povinné akce konané na oslavu komunistického státu. Občané měli například možnost si poslechnout vystoupení sovětského armádního sboru Alexandrova, který v letech 1946, 1955 a 1965 zavítal do Československa. Samozřejmě na jejich koncertech zaznívaly písně se sovětskými

14

České noviny.cz Tradici vystoupení k národu na přelomu roku zahájil už Masaryk. [cit. 16. 2. 2014]. Dostupný z WWW: . 15 Totalita.cz. Měsíc československo-sovětského přátelství. [cit. 16. 2. 2014]. Dostupný z WWW: .

17

motivy, jako je například Píseň o Stalinovi. 16 Závěrem k tomuto historicko-kulturnímu přehledu můžeme říci, že ať už byly záměry Sovětského svazu jakékoli, obyčejní lidé s jejich postupy výrazně nesouhlasili. Svoboda slova téměř neexistovala, nikdo si nemohl dovolit nepřijít na povinnou akci, byl přísný zákaz cestování do západních zemí, byla zde silná propagace Sovětského svazu, atp. Bohužel ani v dnešní době se někteří pamětníci nevyrovnali s událostmi šedesátých let a ruskou kulturu na území České republiky nepřijímají.

5. PRAHA JAKO CENTRUM KULTURY Pro tuto práci jsme se rozhodli, že se zaměříme především na Prahu, hlavní město České republiky. Důvodem tohoto výběru je především fakt, že Prahu můžeme nazvat nejen hlavním městem republiky, ale také hlavním městem kultury v České republice. Právě v Praze se odehrává velké množství kulturních událostí, a to nejen ruských. Je zde nepřeberné množství divadel, kulturních center, muzeí apod. Naše hlavní město je považované za jedno z nejkrásnějších měst celé Evropy a nabízí velké množství kulturního života.17 V posledních letech se však Praha stala nejčastějším českým městem, kterého ruští turisté nejvíce navštěvují. V roce 2012 navštívilo Českou republiku skoro 700 000 ruských turistů a z toho jich dvě třetiny zavítalo právě do hlavního města Prahy. Očekává se, že v následujících letech se přítomnost turistů z Ruské federace bude výrazně zvyšovat.18 Nejen turisté z Ruské federace zavítali do našeho hlavního města. V posledních třiceti letech se velmi rychle zvyšuje počet ruských občanů žijících trvale na území České republiky a to především právě v Praze. Mnoho lidí si při myšlence na Rusy v České republice vybaví spíše město Karlovy Vary, které je přítomností rusky mluvících spoluobčanů proslulé. Ovšem v hlavním městě jich žije o mnoho tisíc více. Přibližně před dvaceti lety v Praze žilo okolo tří tisíc Rusů, dnes jich je téměř desetkrát více. Ovšem lidé pocházející z východních zemí nemají u nás příliš klidný život.

16

Rozhlasová historie. Alexandrovci v Československém rozhlase- 1946, 1955, 1965. [cit. 17. 2. 2014]. Dostupný z WWW: . 17 Krásné Čechy.cz. Praha. [cit. 23. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . 18 Metro.cz. Události v Praze. Turistů z Ruska přibývá. Praha se přizpůsobuje,v centru je azbuka všude. [cit. 23. 2. 2014]. Dostupný z WWW: .

18

„Kolem Rusů v České republice panuje spousta mýtů a předsudků. Obvykle jsou považováni za mafiány, kteří tu buď provozují nekalé obchody, nebo jen utrácejí své kdovíjak vydělané peníze. Realita je ale úplně jiná.“19 Lidé a to především pamětníci, kteří vyrůstali v šedesátých až sedmdesátých letech, si stále neuvědomují, že dnes je již vše jiné a nové. V Praze se také nachází několik tzv. ruských sídlišť, kde žije více Rusů, než Čechů. Těmto sídlištím se velmi rychle přizpůsobili i podnikatelé, kteří v daných oblastech začali provozovat obchody s výhradně ruskými potravinami, ruské kadeřnictví, či cestovní kanceláře zaměřené na zájezdy do východních zemí. Příslušníci ruské národnosti si tedy mohou alespoň z části připadat „jako doma“. Mimo tyto služby jejich život pak obohacují ruské kulturní akce pořádané na území hlavního města Prahy a v blízkém okolí. 20 Na následujících stránkách si uvedeme jednotlivé akce, které se v Praze konaly v letech 2010- 2013. Tyto akce si rozdělíme podle toho, zdali se jedná o koncertní vystoupení, divadelní představení, výstavy a jiné.

6. KONCERTNÍ VYSTOUPENÍ Ruskou kulturu tvoří velké množství významných pěveckých osobností či hudebních souborů. Mnohé z nich také zavítali i do České republiky, avšak nejvýznamnější a zároveň nejznámější je soubor Alexandrovci, který Českou republiku, a nejen ji, navštěvuje pravidelně již několik let. Proto se na následujících několika stranách zaměříme na vystoupení právě Alexandrovova souboru. Zájem o představení „Alexandrovců“

projevili

také

respondenti

19

našeho

dotazníku.

Instinkt. Fenomén. Rusové v Česku: U vas charašo!. [cit. 26. 2. 2014]. Dostupný z WWW: . 20 Instinkt. Fenomén. Rusové v Česku: U vas charašo!. [cit. 27. 2. 2014]. Dostupný z WWW: .

19

6.1 Armádní sbor Alexandrovci Hudební soubor Alexandrovci, s oficiálním názvem Soubor písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova, měl své první veřejné vystoupení v Ústředním domě Rudé armády a to dne 12. října roku 1928. V této době, tedy na začátku svého působení, soubor tvořilo pouze dvanáct členů pod vedením moskevského profesora hudby Alexandra Vasiljeviče Alexandrova, po kterém byl soubor po jeho smrti v roce 1946 pojmenovaný. Postupem času se začal soubor rozrůstat o další členy a v současné době tvoří obrovské hudební těleso s více než dvěma sty členy, mezi nimiž jsou hudebníci, zpěváci, tanečníci a jiní. Alexandrovci, jak se jim začalo zkráceně říkat, vstoupili do povědomí lidí především díky jejich účasti téměř na všech významnějších událostech. Soubor vystupoval nejen pro radost obyčejného publika, ale především na většině vrcholných státních oslav. Ve druhé světové válce například vystupovali při odjezdu ruských vojáků na frontu. Do souboru byli po dlouhá léta přijímáni pouze muži, ale v posledních letech zaujímá velké místo i ženské osazenstvo, pro které platí stejně přísná pravidla jako pro mužskou část. Repertoár Alexandrovců tvoří nejen ruské národní písně, ale také církevní skladby, či skladby moderní. Do vystoupení jsou zahrnuta také velmi propracovaná taneční čísla, mezi která patří například tradiční ruský kozáček. Tento vojenský soubor se nesoustřeďuje na vystupování jen ve své vlasti, ale popularitu získal také v celé Evropě a v zámoří. Jelikož je Alexandrovův soubor známkou největší kvality, je obrovská čest s nimi vystupovat. Mezi české zpěváky, kteří dostali tuto příležitost, patří například Karel Gott, Petr Kolář, či Eva Pilarová. Diváci a věrní fanoušci nemusí mít strach, že by jednou o svůj oblíbený sbor přišli, jelikož v roce 2007 byl založen při Alexandrovcích nový pěvecký soubor Mladí Alexandrovci, kteří ve svém repertoáru mají ty samé skladby, jako Alexandrovci původní. 21

6.1.1 ALEXANDROVCI - sólisté V lednu roku 2010 Českou republiku navštívili sólisté armádního sboru Alexandrova. Jednalo se o Novoroční koncerty ve čtyřech českých městech a to v Plzni,

21

Fdb.cz. Lidi, životopis, biografie. Alexandrovci. [cit. 11. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

20

Hradci Králové, Brně a Praze, které pořádala agentura Ticket Art. V Praze vystoupili rovnou dvakrát a to 6. a 7. ledna 2010 v pražském Kongresovém centru. Většina koncertů se v Praze odehrává v Tesla Aréně, ale pro tato vystoupení byly vybrány menší prostory Kongresového centra, které jsou vhodnější pro vychutnání si umění těchto světových umělců. Ceny vstupného se pohybovaly od 590 Kč až po 1 490 Kč. Na tyto Novoroční koncerty přijeli všichni sólisté, které může soubor nabídnout. Patřili mezi ně sólisté zpěváci, sólisté tanečníci, a také nejlepší hudebníci na sólové nástroje. Na koncertech se představili také zlaté hlasy Ruska jako je Vasilij Putilin, Viktor Sanin, Andrej Romanov, Ivan Stoljar, Valerij Gavva a také známý Vadim Ananev. Divácí mohli vidět i nejlepšího sólistu sboru Vasilije Štefucu, kterého odborníci srovnávají například s Jose Carrerasem nebo Placidem Domingem. Vzhledem k jeho vysokému věku to byla pravděpodobně poslední možnost jej vidět u nás na pódiu.22

6.1.2 ALEXANDROVCI - 2010 Od roku 2009 v České republice poprvé vystoupil světoznámý armádní sbor Alexandrova v kompletní sestavě. V červnu 2009 byly všechny koncerty Alexandrovců zcela vyprodané. Proto se soubor s velkým úspěchem do Čech vrátil. V rámci velkého evropského turné vystoupil soubor na 12 ti koncertech ve 12 ti městech České republiky a to v Ústí nad Labem, Hradci Králové, Jihlavě, Brně, Zlíně, Ostravě, Olomouci, Plzni, Karlových Varech, Praze, Českých Budějovicích a Pardubicích.

23

Známý armádní pěvecký sbor Alexandrova vystoupil v Praze ve čtvrtek 7. října 2010 v 19:00 hodin v Tesla Aréně. Cena vstupného se pohybovala od pouhých 390 Kč až po 1 490 Kč. Jako speciální hosté vystoupili na všech koncertech český zpěvák Aleš Brichta a zpěvačka Petra Janů. Aleš Brichta s Alexandrovci zazpíval písně Slečna závist a Dívka s perlami ve vlasech, Petra Janů zase jednu skladbu od George Gerschwina a druhou z muzikálu Cats.24

22

Pragueout.cz. Hudba. Alexandrovci sólisté. [cit. 11. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . 23 Novinyvm.cz. Zprávy. Alexandrovci Europan Tour. [cit. 20. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . 24 Tn.cz. Zprávy. Hudba. V pražské Tesla aréne vystoupí Alexandrovci. [cit. 20. 10. 2013]. Dostupný z WWW: .

21

Poměrně dlouhou dobu koncertní repertoár Alexandrovců tvořily především národní písně, které všichni velmi dobře známe. Ovšem po pádu sovětského svazu se soubor zaměřil téměř na všechny hudební žánry od klasické hudby, přes jazz, rock až po moderní hudbu. Na výjimečnosti tohoto vystoupení se podílel i fakt, že podle neoficiálních zdrojů měla být jejich návštěva v České republice poslední a to až do roku 2014.25 Naštěstí pro fanoušky se nejednalo o oficiální prohlášení a Alexandrovův soubor navštívil Českou republiku už v roce 2012.

6.1.3 ALEXANDROVCI - 2012 Jak jsme již uvedli, v roce 2012 proběhlo další turné nejznámějšího ruského pěveckého souboru Alexandrovci po České republice. Jednalo se o historicky největší turné tohoto sboru u nás. Alexandrovci vystoupili celkem na 17 ti koncertech a to ve 13 ti městech: v Praze, Pardubicích, Liberci, Jihlavě, Karlových Varech, Táboře, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Olomouci, Zlíně, Ostravě a Brně. V Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a Praze vystoupili v jeden den dvakrát a to vždy v 15:00 a 20:00 hodin. Světoznámý pěvecký sbor vystoupil v Praze v sobotu 12. května 2012 v Tipsport Aréně. Hostem všech koncertů byla známá česká zpěvačka Bára Basiková. V Praze, Českých Budějovicích, Ostravě a Brně vystoupil také jako host český zpěvák Martin Chodúr. Ceny vstupenek se pohybovaly od 290 Kč až po 1 490 Kč. Nejlevnější vstupné měli návštěvníci s tělesným zdravotním postižením a to pouhých 90 Kč. Součástí tohoto velkého turné byl jeden z nejslavnějších světových tenorů Vadim Ananev, který je známý také jako „Mistr Kalinka“. Jako překvapení taktéž vystoupila nejmladší členka souboru, teprve šestiletá Valerie Kurniškinová, přezdívaná jako děvčátko Lerry. Valerie vystupovala jako sólistka a doprovodem jí byl celý sbor. Kurniškinová sklidila obrovský úspěch a to v podobě bouřlivého potlesku ve stoje.26 Speciální host tohoto turné Bára Basiková spolu s Alexandrovci zazpívala árii 25

Studentpoint.cz. Hudba. Alexandrovci projedou Evropou, zastaví se i v Praze. [cit. 20.10.2013]. Dostupný z WWW: . 26 Alexandrovci. Alexandrovci European Tour 2012. [cit. 20. 10. 2013]. Dostupný z WWW: .

22

„Jesus Christ Superstar“ ze známého muzikálu Andrew Loyd Webbera. 27 V Praze a třech dalších městech byl hostem také Martin Chodúr, který se sborem zazpíval píseň jako je „My Way“ Elvise Presleyho, nebo „Hallelujah“ Leonarda Cohena. Jelikož je Chodúr velkým obdivovatelem Alexandrovova souboru, složil pro tento sbor vlastní píseň s názvem „Moskva je v plamenech“. Tato píseň také zazněla hned na prvním koncertě v Praze, kdy ji zazpíval společně s celým sborem. 28 Opět se rozšířila informace, že toto jejich vystoupení v České republice bylo poslední až do roku 2015, ovšem i tentokrát se jednalo o nepravdivou informaci a v prosinci 2013 naši republiku navštívili Alexandrovci znovu v kompletním složení.

6.1.4 ALEXANDROVCI- Vánoční turné 2013 Jelikož v minulých letech měla vystoupení sboru Alexandrovců obrovský úspěch, bylo uspořádáno velké vánoční turné po České republice. Koncertní vystoupení probíhalo od 1. do 9. prosince 2013 celkem v pěti českých městech. Pro velký zájem byla přidána odpolední vystoupení v Praze a Brně. Na všech koncertech tohoto turné vystoupili známí čeští zpěváci a to Petr Kolář a přední operní pěvkyně Eva Urbanová. Vánoční koncerty obohatil například i budapešťský symfonický orchestr Sto cikánských houslí. 29 Úvodní vystoupení se konalo v Tipsport aréně v pražských Holešovicích 1. prosince v 15:00 hodin. Minulá vystoupení zanechala v lidech velmi kladné dojmy, a proto většina návštěvníků šla na vánoční koncert plná očekávání. Tentokrát soubor nezahájil své vystoupení tradiční písní „Svjaščennaja vojna“, ale pro navození vánoční atmosféry nastoupil s tematickou písní „Jingle Bells“. Velkým překvapením pro diváky bylo, když se arénou rozezněl vánoční hit „Tichá noc“ v českém jazyce. To navodilo celkově příjemnou atmosféru již na začátku tohoto koncertu. Bohužel tímto bylo vánoční téma ukončené a Alexandrovci se vrátili ke svému tradičnímu repertoáru, ve

27

Topzine. Hudba Koncerty v Praze. Alexandrovci s Basikovou a Chodúrem na největším turné v ČR. [cit. 23. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . 28 Denik. Hudba. Hosty Alexandrovců na českém turné budou Basiková a Chodúr. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . 29 GO OUT. Koncerty. Praha. Alexandrovci. [cit. 1. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

23

kterém jsou zařazena mimo jiné i tančení vystoupení. Hosté Petr Kolář a Eva Urbanová nedostali příliš velký časový prostor. Ovšem po přestávce následovalo vystoupení budapešťského symfonického orchestru. Diváci však po hodinovém symfonickém koncertu začali projevovat známky nervozity a svoji nespokojenost s příliš dlouhým představením dávali najevo především pískáním. Nálada v hale se náhle změnila k horšímu. Příchodem roztomilé holčičky v uniformě, známé jako děvčátko Lery, která vystupuje s ruskou klasickou písní Kaťuša, se atmosféra výrazně změnila. Při odchodu diváků však byla cítit jistá nespokojenost s příliš dlouhým vstupem maďarského orchestru. Lidé se těšili na tolik známý a oblíbený sbor Alexandrova a celý prožitek jim zkazil symfonický orchestr.30

6.2 DMITRIJ CHVOROSTOVSKIJ NA FESTIVALU A. DVOŘÁKA Od 20. srpna do 4. září 2010 probíhal v Praze festival klasické hudby, v rámci kterého proběhlo celkem šestnáct koncertů. Dne 27. srpna měl za doprovodu pianisty Ilji Avarija vystoupení známý ruský operní pěvec Dmitrij Chvorostovskij. Zpěvák vystoupil se skladbami Čajkovského, Mentěra a Rachmaninova. Festivalu se zúčastnili například argentinská violončelistka Sol Gabetato, portugalská klavíristka Maria Chaoao Pires, nebo symfonický orchestr Birmingema. 31

6.3 VYSTOUPENÍ ORECHUSTRU ČAJKOVSKÉHO V Pražském Obecním domě ve Smetanově síni proběhlo 11. listopadu 2012 vystoupení Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského. Vystoupení se konalo v rámci oslav dvoustého výročí vítězství ve Vlastenecké válce v roce 1812. Mezi

30

Hudební knihovna. Hudební zprávy. Přebohatou nadílku koncertu Alexandrovců pražské publikum nemohlo unést. [cit. 1.3.2014]. Dostupný z WWW: . 31 Чехия сегодня. Культура. Дмитрий Хворостовский выступит в Праге на фестивале им. Дворжака. [цит. 12.11. 2013]. Доступный из WWW: .

24

skladbami, které na vystoupení zazněly, byl například „Rok 1812“ P. I. Čajkovského, ale také zahraniční skladby jako je Eroica Ludviga van Beethovena. Celý koncert proběhl pod taktovkou dirigenta Vladimira Fedosejeva. Tuto akci, stejně jako mnoho dalších, organizovalo Velvyslanectví Ruské federace, Ruské středisko vědy a kultury a také Centrum ruského vzdělávání. 32

7. VÝSTAVY Je obecně známo, že Rusko je zemí velkého kulturního dědictví s bohatou historií. Ruská kultura je nejen pestrá, ale i velmi výrazná. Můžeme s jistotou říci, že naprostá většina lidí zná základní „prvky“ ruského kulturního života, ať už se jedná o literaturu, architekturu, hudbu, či tradiční ruskou kuchyni. Jelikož je kultura Ruska známá téměř po celém světě, lidé s oblibou navštěvují výstavy spojené s ruskými reáliemi. Nejinak je tomu i v České republice.

7.1 OTEVŘENÍ PRVNÍHO MUZEA RUSKÉHO UMĚNÍ Valerij Larinov je sběratel ruského výtvarného umění a jelikož se jeho sbírka velmi rychle rozrůstala, rozhodl se ukázat své „úlovky“ veřejnosti. Díky tomu bylo 8. prosince 2010 v domě hotelu Rott v blízkosti pražského orloje, otevřeno první soukromé muzeum ruského umění. Sbírku Valerije Larinova tvoří více než dvě stě padesát obrazů nejznámějších ruských umělců osmnáctého až dvacátého století. Návštěvníci muzea se tak mohou těšit na unikátní díla Ivana Ajvazovského, Zinaidy Serebrjakové, Isaaka Levitana, Ilji Repina a mnohých dalších. Muzeum se nyní věnuje také pořádání výstav současných ruských umělců a to jak malířů, tak i například sochařů.33

32

Velvyslanectví Ruské federace v České republice. Zprávy tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. Tisková zpráva o vystoupení Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského v Praze. [cit. 6.v3.v2014]. Dostupný z WWW: 33 E-Všudybyl. Články. První soukromé muzeum ruského umění. [cit. 17. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

25

7.2 VÝSTAVA RUSKÝCH KLENOTŮ V Praze dne 12. prosince 2011 byla zahájena unikátní výstava ruských klenotů z doby carského Ruska, kdy vládl první ruský car z rodu Romanovců Michail Fjodorovič Romanov. Výstava trvala až do 4. března 2012, kdy zároveň končila vláda tehdejšího prezidenta ruské federace Dmitrije Medvěděva, a ruští občané volili nového prezidenta, kterým se následně stal, podle očekávání, Vladimír Putin. Do České republiky bylo za přísného dozoru dovezeno více než sto padesát exponátů z ruského Kremlu již čtrnáct dní před začátkem výstavy. Exponáty byly vystaveny v císařské konírně Pražského hradu, která pochází z doby panování Rudolfa II., což je doba kdy byli při moci první vládci z rodu Romanovců, kterým byla právě tato výstava věnována. Výstava byla zahájena 12. prosince 2011 ve Španělském sále Pražského hradu. Slavnostního zahájení se zúčastnil český prezident Václav Klaus i ruský prezident Dmitrij Medvěděv, oba za doprovodu svých manželek. Tato unikátní výstava dostala název „Carský dvůr pod žezlem Romanovců. Poklady moskevského Kremlu“. Expozice, která byla ve čtyřech tematických okruzích, ukazovala postavení minulých ruských panovníků, z nichž právě dynastie Romanovců znázorňovala bohatství a velký vliv ruských vládců. Pražský hrad spolu s muzeem v Kremlu vybral pro výstavu v Praze celkem 167 exponátů, které zachycují nejen vládu panovníků, ale také běžný život v Rusku v době 16. a 17. století. Součástí exponátů byly například ukázky originálních ruských šperků, dámských toalet, vzácné ikony pravoslavné církve a také osobní věci careven a carevičů, jako jsou šperky, oděvy, obuv, výšivky či pokrývky hlavy. V první části expozice byly vystaveny portréty nejvýznamnějších představitelů dynastie a také symboly carské moci. Ve druhé části se nacházely exponáty týkající se základních dvorních slavností, jako jsou vojenské ceremonie, hostiny aj. Zbylé dvě části výstavy byly věnovány soukromému životu v carské rezidenci, jehož součástí byl mimo jiné náboženský život, výchova potomků apod. Bohužel se do České republiky nedostaly korunovační klenoty, mezi které patří nejstarší ruská koruna a čapka Monomacha, a podle oficiálních zdrojů se tyto klenoty nikdy do zahraničí nepodívají. 34 Ovšem 167 exponátů návštěvníkům umožnilo udělat si představu o bohatství carského dvora na počátku vlády dynastie Romanovců.

34

Česká televize. Čt24. Kultura. Medvěděv s Klausem zahájili výstavu kremlských klenotů. [cit. 2. 11. 2013]. Dostupný z WWW: .

26

Náměstkyně ředitelky muzea Kremlu Zelfira Tregulovová se nechala slyšet, že se jedná o vzácný případ, kdy je na jedné výstavě ukázáno takové množství vzácných exponátů spjatých s Michailem Fjodorovičem Romanovem, tedy prvním carem z rodu Romanovců. Podobné výstavy v zahraničí se konají velmi zřídka, jelikož se jedná skutečně o velmi vzácné exponáty.35

8. DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ V České republice se v letech 2010 – 2013 konalo také několik ruských divadelních představení. Některá z nich, která jsou náhodně vybraná, si v této kapitole blíže ukážeme.

8.1 KVN-KUBOK PRAGI Klub vesjolych i nachodčivych, neboli veselých a vynalezavých (studentské divadlo, vystupující formou soutěží) již potřetí navštívil Prahu. V sobotu 15. května 2010 v 19:00 hodin se konala velká akce KVN v Pražském Kongresovém centru v čele s ruským televizním moderátorem Alexandrem Alexandrovičem Masljakovym. Do Prahy zavítala dvě družstva a to PRIMA - Kursk a TRIOD DIOD - Smolensk a také Fjodor Dvinjatin - Moskva. Na tomto vystoupení se sešlo více než dva tisíce diváků, kteří si odnášeli spoustu nových zážitků a především dobrou náladu. Účastníci KVN klubu do České republiky jezdí vždy s nadšením, jelikož na ně zde čeká úžasné publikum, které aktivně fandí jednotlivým týmům. 36 Právě díky skvělému publiku se všechny hry a soutěže konají ve velmi příjemné a veselé atmosféře. Cena vstupného se pohybovala od 200 Kč. 37 Díky velké úspěšnosti v minulých letech, se Klub vesjolych a nachodčivych

35

Česká televize. Čt24. Kultura. Kremlský poklad je už na Hradě. [cit. 2. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . 36 Чехия сегодня. Другое. КВН в Праге – Кубок Праги 2010. [цит. 12. 12. 2013]. Доступный из WWW: . 37 Tisketstream. KVN v Prage. [cit. 17. 11. 2013]. Dostupný z WWW: .

27

znovu navštívil Prahu a to v sobotu 10. prosince 2011, kdy se diváci mohli opět těšit na různé scénky a soutěže. Akce probíhala tradičně v krásném koncertním sále pražského kongresového centra. Tentokrát se zúčastnili týmy: RUDN- Moskva, Narty- Abchazija a Piramida- Vladikavkaz. Na diváky čekaly celé tři hodiny zábavy ve velmi příjemné atmosféře. Ve 22:00 hodin po skončení vystoupení následoval VIP banket s herci, sponzory, masmédii apod. v pražském hotelu Marriott. Po banketu následovala v hotelu tzv. afterparty a karaoke spolu se všemi vystupujícími. Stejně jako v minulých letech, tak i tentokrát měla akce obrovský úspěch. 38 Jelikož snad každý člověk má rád zábavu, není divu, že 20. dubna 2013 byl opět vyprodán celý sál Kongresového centra, když se skupina KVN opět ukázala v našem hlavním městě. Tentokrát se akce zúčastnily následující týmy: Triod i Diod-Smolensk, Narty iz Abchazii a Kamyzjaki. Diváci se mohli opět těšit na tři hodiny nepopsatelné zábavy, při které mohli zapomenout na nešvary běžného denního života. Po ukončení tohoto KVN večera následovala, stejně jako v roce 2011, velká zábava v pražském luxusním hotelu Marriott.39

8.2 MOSKEVSKÉ DIVADLO KOČEK KUKLAČEVA Dne 9. prosince 2010 v 18:00 hod. se v kulturním centru na Vltavské ulici v Praze konalo představení Moskevského divadla koček. Představení bylo určeno všem milovníkům koček, ale především dětem od dvou let věku. Cena se pohybovala mezi 450 Kč a 650 Kč. Představení trvalo celkem osmdesát minut a bylo rozděleno na dvě části dvacetiminutovou přestávkou. Už hodinu před začátkem vystoupení mohli rodiče nechat své ratolesti nalíčit, nebo si vyzvednout autogram u kočičího mistra. Mezi vystupujícími bylo dohromady dvacet pět koček, dva psi a samozřejmě mistr všech koček Kuklačev. Na diváky čekalo téměř hodinu a půl zábavy ale také napětí. 40 Při sledování tohoto představení se diváci vždy ponoří do zcela odlišného světa.

38

Informuj.cz. Kulturní akce. KVN v Prage – Kubok Pragi 2011. [cit. 12. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . 39 Informuj.cz. Akce. Praha. KVN v Prage – Kubok Pragi 2013. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: 40 Informuji.cz. Akce. Praha. Moskevské divadlo koček Kuklačeva jediné na světě. [cit. 12. 11. 2013]. Dostupný z WWW: .

28

Světa míru, lásky, radosti a svobody. Z Kuklačevova představení sálá optimismus a životní vitalita. Díky tomuto vystoupení se děti učí jak být dobrými a laskavými lidmi, kteří se umí chovat nejen ke zvířatům, ale i k lidem. Dospělí se na chvíli znovu stávají dětmi a stejně jako jejich děti, se vrací na představení znovu a znovu. 41 Diváci měli možnost navštívit Kuklačevovo představení již o dva roky později a to 17. března 2012 v pražském hotelu Olšanka. Tento den proběhla hned dvě vystoupení, první ve 14:00 hodin a druhé v 18:00 hodin. Je až neuvěřitelné, že se vystupující zvířata dokázala soustředit tak dlouhou dobu. Již z toho můžeme vidět, že je s nimi velmi dobře zacházeno a vystupování před diváky je baví. Kuklačev přijel do České republiky celkem s dvaceti kočkami a jedním psem, které představil v inscenaci nazvané „Mé milované kočky“. Děti měly opět možnost ještě před samotným začátkem představení navštívit mistra koček Kuklačeva a požádat ho o autogram, nebo se nechat nalíčit ve stylu kočičího světa.42 Pro děti, a zcela jistě nejen pro ně, to byl opět veliký zážitek, při kterém se mohly příjemně odreagovat. Proto je dosti možné, že se tito diváci přišli podívat i na představení, které se konalo taktéž v hotelu Olšanka 23. listopadu 2013.43

8.3 HAMLET V PODÁNÍ ALEXANDRINSKÉHO DIVADLA V pátek 12. a v sobotu 13. října 2012 vždy v 19:00 hodin se v Pražském Národním divadle představil soubor z divadla Alexandra Sergejeviče Puškina neboli Alexandrinského divadla. Jedná se o nejstarší ruské národní divadlo, založené 30. srpna roku 1756, jehož založení bylo počátkem ruského profesionálního divadla. Soubor vystoupil

pod

taktovkou

režiséra

Valerije

Fokina

s

postmoderní inscenací

Shakespearova Hamleta. Představení Hamlet probíhá v rámci snah o užší spolupráci s různými evropskými divadly. Tímto vystoupením započala spolupráce s Pražským Národním divadlem v České republice. Novodobý Hamlet byl vytvořený jako příběh vnímaný očima současného světa. Dramatik Vadim Levanov vytvořil scénář přímo šitý 41

Senza párty. Aktuality. Moskevské divadlo koček dorazí do Čech. [cit. 12. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . 42 Czecot. Akce. Moskevské divadlo koček Kuklačeva. [cit. 15. 12. 2013]. Dostupný z WWW: . 43 Czechtoday. eu. Drugoe. Moskevské divadlo koček v Praze. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW:

29

na míru Valeriju Fokinovi. Jedná se o různé prozaické a veršované překlady díla. Hudbu k představení složil Alexandr Bakši, kostýmy vybírala Oxana Jarmolnikova a scénu vytvořil Alexandr Borovskij. V hlavní roli Hamleta se představil Dmitrij Lysenkov a to po boku výborných herců jako jsou například Viktor Smirnov, Janina Lakoba, Andrej Maťukov a další. 44 Zajímavostí může být to, že scéna nebyla prakticky vůbec vyzdobena. Jedinými kulisami bylo jakési kovové „monstrum“. Představení dokonce proběhlo, až na lebku v princových rukou, zcela bez dekorací. Vše záviselo jen a pouze na hercích a na jejich kostýmech, které byly velmi střídmě zvoleny. Ovšem citlivá intonace projevu či nádherný melodický zpěv vše vynahradili a diváci odcházeli plni dojmů. 45 To, že herci zvládli odehrát představení, které záviselo jen na jejich schopnostech, s takovým ohlasem, kterého se jim dostalo, svědčí o jejich vysoké profesionalitě. Proto si můžeme být jistí, že Alexandrinské divadlo je skutečně velmi kvalitní a můžeme ho řadit mezi nejkvalitnější ruská, či dokonce evropská divadla vůbec. Celé představení trvalo přibližně 110 minut bez přestávky a cena vstupného se pohybovala od 120 Kč do 660 Kč. Představení se konalo pod záštitou Velvyslanectví Ruské federace v České republice a ve spolupráci Ruským střediskem vědy a kultury v Praze.46

9. BALETNÍ VYSTOUPENÍ Historie ruského baletu sahá až do 17. století, kdy byl na carském dvoře představen balet Orfeus a Eurydika, ve kterém se předvedli sami dvořané. V 18. století ruský balet ovlivnili nejvíce italští a francouzští umělci, pomocí kterých byl roku 1736 založen první stálý baletní soubor. 18. století bylo pro ruský balet velmi významným. V roce 1738 byla založena první baletní škola a to v Petrohradě a roku 1773

44

Metropole.cz. Kultura. Divadlo. Národní divadlo v Praze uvede Hamleta v podání ruského Alexandrinského divadla. [cit. 10. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . 45 Halonoviny. Kultura. Ruský Hamlet hluboce zapůsobil. [cit. 10. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . 46 Národní divadlo Praha. Představení. Hamlet. [cit. 18. 9. 2013]. Dostupný z WWW: .

30

v současném hlavním městě Ruska, v Moskvě. Významným mezníkem ve vývoji baletu v Rusku bylo 19. století, kdy choreograf Ivan Ivanovič Valberg začal do baletu vnášet více děje a vlastenecké tematiky. Kromě Valberga se do historie ruského baletu 19. století zapsal známý francouzský choreograf Charles Luis Didelot působící v Petrohradě. Ve druhé polovině 19. stol. se na scéně ruského baletu v Petrohradě objevily prvky romantického baletu, díky němuž se balet v Rusku více sepjal s baletem evropským. Nejvýznamnějším obdobím vývoje baletu v Rusku však bylo 20. stol., kdy S. P. Djagilev založil soubor Ruský balet, se kterým několik let působil v Paříži. Mezi nejvýznamnější skladatele tohoto období bezesporu patří S. S. Prokofjev a B. S. Asafjev. V následujících letech vznikaly nové baletní soubory v různých městech Ruska. V 60. letech 20. stol. se poprvé začaly baletní díla rozdělovat podle žánrů. Diváci tedy mohli vidět baletní ztvárnění dramatu, románů, či opery. Choreografové a tanečníci se do dnes snaží o zachování tradičních prvků ruského baletu, který obohacují moderními tanci.47 Ruský balet vstoupil do povědomí lidí nejen celé Evropy, ale i téměř celého světa především díky jeho dokonalé choreografii a propracovanosti. Většina lidí si jistě jako první vybaví klasické balety jako je Labutí jezero, Louskáček, nebo Šípková Růženka.

9.1 RUSKÝ NÁRODNÍ BALET Z MOSKVY V České republice proběhla dvě baletní vystoupení ruského baletního souboru z Moskvy a to 9. května 2010 v Brně a o den později v Praze. V Praze proběhlo toto vystoupení v hudebním divadle Karlín. Cena vstupenek se pohybovala v rozmezí od 990 Kč až po 1 990 Kč. Součástí vstupenek zakoupených do lóže bylo občerstvení dostupné po celou dobu představení. 48 Národní balet se sídlem v Moskvě se předvedl v představení „Labutí jezero“ P. I. Čajkovského, které patří mezi nejznámější ruské balety vůbec a patří k nejslavnějším baletům všech světových hudebních scén. 49

47

Sssr.wz.cz. Divadlo. [cit. 1. 3. 2013]. Dostupný z WWW: . Czecot. Akce. Ruský národní balet – Labutí jezero. [cit. 31. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . 49 Hudebni divadlo Karlin. Vstupenky online. Ruský národní balet – Labutí jezero [cit. 31. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . 48

31

Dne 14. listopadu 2011 se balet z Moskvy ukázal v Pražském kongresovém centru pro mnohé s nejkrásnější inscenací, kterou je bezpochyby Romeo a Julie Prokofyeva. Vystoupení se zúčastnili jen ti nejlepší ruští tanečníci baletní školy Moscow City Ballet.50 Moskevský balet se v České republice ukázal i v roce 2013. Představení se konalo ve dvou městech a to v Ostravě a Praze. V Praze vystoupení proběhlo 4. prosince v pražském Kongresovém centru. Stejně jako v roce 2010 se diváci mohli těšit na proslulé Labutí jezero, které si zachovalo svou tradiční tvář. Návštěvníci tohoto baletu si odnesli spoustu pozitivních dojmů, především díky vysoké profesionalitě tanečníků. Jak pronesla sama umělecká vedoucí moskevského baletu Ludmila Naroubaščenková: „Naši umělci nejsou jako většina skupin, které si představení nastudují a pak dělají správné piruety atd. My děláme divadlo, své umělce vychováváme k tomu, aby diváci v divadle zapomněli na svět kolem sebe, aby mysleli na věčné hodnoty - láska, věrnosti, zrada, což není jen o zvedání nohou a piruetách. Naše umění se musí dotknout jejich srdce.“51

9.2 ST. PETERSBURG FESTIVAL BALLET Jedná se o významný umělecký soubor, který vystoupil například v USA, Číně, Německu, Francii, Itálii, Brazílii apod. Soubor má vše, co můžeme nazvat ruskou školou klasického baletu. Vlastní nepřeberné množství skvostných kostýmů a ze stylu jejich vystupování divák může cítit onoho ruského uměleckého ducha. 52 Čeští milovníci ruského baletu se dočkali úchvatného baletního představení v podání petrohradského baletního souboru. Vystoupení se konalo v Kongresovém centru v Praze a to 23. listopadu 2011 ve 20:00 hodin. Soubor se v rámci tohoto turné představil s Čajkovského balety „Louskáček“ a „Šípková Růženka“.53

50

Čtkprotext.Prslužby. Moscow City Ballet Romeo a Julie. [cit. 3. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . 51 Kultura.idnes.cz. Divadlo.Moscow City Ballet přiveze klasiku. V prosinci zatančí Labutí jezero. [cit. 3. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . 52 ARTpartner. Archiv. St. Petersburg festival ballet – 17. - 18. listopadu v Praze a Hradci Králové. [cit. 2. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . 53 Kult.cz. Divadla. Ruský balet v České republice. [cit. 2. 12. 2013]. Dostupný z WWW: .

32

V rámci celoevropského turné do České republiky zavítal soubor St. Petersburg Festival Ballet na dva dny. Soubor navštívil dvě česká města a to Prahu a Hradec Králové. V Hradci Králové vystoupil 18. listopadu. V sobotu 17. listopadu 2012 se soubor předvedl v Praze v divadle Hybernia hned dvakrát. V 15:00 hod proběhlo vystoupení „Šípková Růženka“ a ve 20:00 „Labutí jezero“. Cena se pohybovala v rozmezí od 790 Kč až po 1490 Kč u obou představení. Díky tomuto turné se diváci alespoň na chvíli odpoutali od strastí běžného života a ponořili se do říše snů, romantiky, lásky, ale i zrady či smrti. Vystoupení bylo pro mnohé návštěvníky velice emotivní a zcela jistě na něj dlouho nezapomenou. 54 Jelikož ruský balet měl vždy v České republice nemalý úspěch, tento baletní soubor z Petrohradu se o rok později, tedy v roce 2013, ukázal tentokrát v pražském divadle Hybernia s balety „Labutí jezero“ a „Louskáček“. Stejně jako v předešlých letech, tak i v roce 2013 se diváci mohli těšit nejen na profesionální tanečníky, ale i na bohatou nadílku překrásných kostýmů a dekorací. 55

10. OSTATNÍ Všechny akce jsme rozdělili na kategorie koncertní vystoupení, výstavy, divadelní a baletní představení. V této kapitole „Ostatní“ popisujeme další náhodně vybrané akce, které nelze zařadit do žádné z výše uvedených kategorií. Z kapacitních důvodů jsme nemohli popsat úplně všechny události, proto „zbylé“ akce uvádíme v podkapitole „Další ruské kulturní akce“.

10.1 EVROPSKÁ CENA TREBBIA JELENĚ OBRAZCOVOVÉ Dne 14. Března 2010 v Praze nadační fond Trebbia již po desáté udělil ceny za podporu umění, za tvůrčí činnost, za přínos k dialogu aj. Ceny Trebbia jsou zpravidla udělovány osobnostem, které se určitým způsobem zasloužily o rozvoj kultury a mezinárodních vztahů. Slavnostní vyhlášení cen proběhlo v pražském Obecním domě a

54

ARTpartner. Archiv. St. Petersburg Festival Ballet . [cit. 23. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . 55 Tisketpro. Divadlo. St. Petersburg Festival Ballet: Labutí jezero a Louskáček. [cit. 23. 10. 2013]. Dostupný z WWW: < http://www.ticketpro.cz/jnp/divadlo/balet-tanec/849804-st-petersburgfestival.html>.

33

to v přímém přenosu České televize. Fotograf Robert Vano a herec Ladislav Chudík obdrželi cenu za tvůrčí činnost. Tuto cenu však dostala také sovětská a ruská operní pěvkyně Jelena Obrazcovová, ale jelikož nemohla být z důvodu nemoci přítomna tohoto slavnostního večera, cenu za ni převzala ruská herečka Olga Kabo. Cenou za tvůrčí činnost byla bronzová soška a šek na sto tisíc korun. Mezi osobami, které se účastnily předávání cen byly osobnosti jako je například český zpěvák Karel Gott nebo ředitel pražského Národního divadla Ondřej Černý. 56 Součástí programu tohoto večera byla také dražba obrazů známých osobností, které se profesionálně výtvarnému umění nevěnují. Do dražby darovali obrazy například Karel Gott, Juraj Jakubisko, nebo Lucie Bílá. Výtěžek z této dražby byl rozdělen mezi Nadační fond Trebbia a organizaci Pomozte dětem.57

10.2 ČESKO - RUSKÝ PODNIKATELSKÝ PLES Česko-ruský podnikatelský ples se koná tradičně již několik let. Nejinak tomu bylo i v roce 2012, kdy se 23. února otevřely dveře pražského paláce Žofín pro představitele české a ruské podnikatelské sféry, humanitárních a společenských organizací, ale také pro pracovníky, kteří se podílejí na vzájemné spolupráci českých a ruských firem. Mezi významnými hosty toho večera byl i ruský velvyslanec Sergej Kiselev, který ve svém projevu zmínil velmi dobře se rozvíjející obchodní vztahy mezi Českou republikou a Ruskem. V programu plesu byla zahrnuta česká i ruská hudba, vystoupení

českých

i

ruských

umělců,

56

nebo

například

módní

přehlídka. 58

Lidovky.cz. Kultura. Evropskou cenu Trebbia obdrželi fotograf Vano a rocker Geldof. [cit. 14. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . 57 Чехия сегодня. Культура. Елена Образцова получила в Праге европейскую премию Trebbia. [цит. 12. 11. 2013]. Доступный из WWW: . 58 Velvyslanectví Ruské federace v České republice. Zprávy tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. Česko-ruský podnikatelský ples. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

34

10.3 FESTIVAL DĚTSKÝ PETĚRBURG V PRAZE V rámci vzájemných vztahů mezi evropskými a ruskými městy, proběhl v posledním březnovém týdnu (27. 3. - 1. 4. 2012) již třetí ročník festivalu Dětský Petěrburg. V předchozích dvou letech festival proběhl v německém Berlíně a Rakouské Vídni. Festival je zaměřený na prezentaci dětské tvorby v zahraničí a nabízí jen to nejlepší z oblasti dětské kultury. Díky této akci má Petěrburg možnost prezentovat se jako město s bohatou kulturní nabídkou. Festival měl velmi bohatou nabídku kulturních akcí. Na programu byla jak hudební, tak divadelní přestavení, výstavy, či setkání lidí z Prahy a Petrohradu. Pro příklad, v jakém duchu se celý festival nesl, si ukážeme několik akcí, které se na festivale konaly. Jednou takovou událostí byla výstava s názvem „Hrdinové pohádek na scéně petěrburského divadla marionet“. Tuto výstavu uspořádalo loutkové divadlo, které je nejstarší v celém Rusku. Součástí výstavy bylo také krátké loutkové představení pro děti. Loutkové divadlo mělo na programu i pohádkové představení „Láska ke třem pomerančům“ od Carla Gozziho, které si užili nejen dětští návštěvníci, ale i jejich rodiče. Divadelní představení si připravilo i Petěrburské státní divadlo A. A. Brjanceva, které vystoupilo s jednou z nejlepších inscenací „Starosvětští statkáři“. Nechybělo ani hudební představení a to v podobě Galakoncertu „Petěrburské jaro“, jehož účastníky byly děti od 8 do 16 let. Návštěvníci festivalu také dostali možnost prohlédnout si dětské kresby s motivem rodného města, které byly součástí výstavy nazvané „Petrovo dílo, mám tě rád“. Pro nadané děti byla připravena tzv. divadelní dílna, ve které herec a pedagog Andrej Šimko učil děti základům herectví. Děti tak odcházely plni dojmů a nových poznatků. Organizátoři celého festivalu doufají, že díky těmto akcím se budou vzájemné kulturní vztahy mezi Prahou a Petrohradem dále vyvíjet.59

10.4 MEZINÁRODNÍ FESTIVAL MLADÍ TALENTI RUSKA První mezinárodní festival „Mladí talenti Ruska“ byl zahájen na začátku září 2013 v Praze a byl podporován jak českými, tak ruskými organizacemi. V rámci tohoto festivalu probíhalo několik různých akcí. Celý festival byl zahájen 5. září koncertem 59

Dětský Petěrburg v Praze. O festivalu. [cit. 20. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

35

„Mistrovská díla světové a ruské duchovní hudby“ v podání dětského sboru z Marijinského divadla. I velmi nároční posluchači uznali velký talent tohoto sboru. Vrcholem festivalu byl gala-koncert klasické hudby s názvem „Z Ruska s láskou“, který se konal 6. září v kostele sv. Simona a Judy. Mezi účastníky koncertu byli mladí vítězové nejrůznějších mezinárodních soutěží. O dva dny později se představil divadelní soubor Loutkový formát z Petrohradu se svou hrou „Robin Bobin“ a to v divadle Minor. Celý festival trval od 3. až do 10. září a po celou dobu byly před Novou scénou Národního divadla vystaveny dětské kresby s motivem Rusko očima dítěte. Vzhledem k velkému úspěchu celého festivalu se předpokládá, že tradice těchto akcí spojených s mladými talenty bude pokračovat i v dalších letech. 60

10.5 AKCE U PŘÍLEŽITOSTI DNE VÍTĚZSTVÍ Stejně jako v letech 2010, 2011 a 2012, tak i v roce 2013 proběhl 9. května pietní akt v podobě kladení věnců k památníku vojáků rudé armády, kteří padli v boji při osvobozování měst Československé republiky od nacistického Německa, v našem případě Prahy. Tento slavností akt se konal v Praze na Olšanském hřbitově a to za přítomnosti velvyslance Ruské federace v České republice Sergeje Kiseleva, předsedy vlády České republiky Petra Nečase, ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga a dalších. Památku zesnulých přišli uctít mimo jiné i zástupci českých a ruských organizací veteránů, rusové žijící v České republice, či pravoslavní duchovní. V průběhu kladení věnců zazněla státní hymna České republiky i Ruské federace. Tentýž den byl uspořádán banket na velvyslanectví Ruska v Praze, kterého se zúčastnil prezident České republiky Miloš Zeman, ale také bývalý prezident Václav Klaus a mnoho dalších. Prezident Miloš Zeman vystoupil s projevem, ve kterém kromě vzdání pocty padlým vojákům nastínil možnou spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací. 61

60

Velvyslanectví Ruské federace v České republice. Zprávy tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. První mezinárodní festival Mladé talenty Ruska. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . 61 Velvyslanectví Ruské federace v České republice. Zprávy tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. Akce v Praze u příležitosti Dne vítězství. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

36

10.6 DNY RUSKÉHO FILMU V roce 2013 proběhl první ročník Dnů ruského filmu. Tento festival je určen pro všechny milovníky ruské kinematografie a to všech věkových kategorií. Program festivalu je velmi pestrý. Na své si zde přijdou jak nejmenší děti, tak i dospělí. Díky filmovému umění si mohou občané Ruské federace a České republiky více porozumět a také začít více spolupracovat v různých oblastech. 62 Festival Dny ruského filmu byl zahájen dne 28. listopadu 2013 v multikině Cinestar Anděl v Praze. Jako první se na festivalu promítal film „Tři mušketýři“ režiséra Sergeje Žigunova. V následujících dnech až do 2. prosince si mohli zájemci prohlédnout dalších pět filmů, jako například „Metro“, „Žízeň“, „12 měsíců“, „Ocelový motýlek“ či „Geograf, co propil glóbus“. Promítání probíhalo také ve velkém sále Ruského střediska vědy a kultury v Praze. Návštěvníci se na jednotlivých promítáních mohli setkat s jednotlivými tvůrci některých z filmů či přímo s herci. Diváci si tak mohli udělat bližší představu o ruské kinematografii. Tento festival byl organizován ministerstvem kultury Ruské federace za podpory Českého národního fondu kultury a také Ruského střediska vědy a kultury v Praze. 63 Z důvodu poměrně velkého úspěchu tohoto festivalu se dá očekávat, že v následujících letech se tato akce bude

konat

v ještě

větším

rozsahu.

10.7 PUŠKINŮV PAMÁTNÍK Ars Poetica - Puškinův památník je nejstarší evropskou soutěží ve zpěvu a recitaci ruských autorů především v ruském jazyce. Na počátku této soutěže nestál nikdo konkrétní. Vznikala samovolným vývojem z různých recitačních soutěží a kurzů ruského jazyka. Svůj název přehlídka dostala podle prvních veršů Puškinové básně, ve kterých zmiňuje právě svůj památník. Od 70. let dvacátého století si Puškinův památník vydobyl významné místo mezi všemi příznivci ruského jazyka. Každoročně se této akce zúčastní několik stovek tisíc lidí všech věkových kategorií ať už v roli účinkujícího, nebo diváka.

62

Dny ruského filmu. Úvod. Přivítání. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . 63 Dny ruského filmu. Novinky. Napsali o nás. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

37

V prvních ročnících nebyla soutěž rozdělena podle kategorií, jak je tomu dnes, ale všichni vystupovali dohromady. Postupem času se Puškinův památník rozdělil na kategorii slovního projevu, do které spadá sólová recitace a skupinové vystoupení a na kategorii hudebního vystoupení, jak sólového, tak skupinového.64 Puškinova památníku se v roli účinkujících mohou zúčastnit žáci základních a středních škol, ale také studenti a absolventi vysokých škol. Nejprve probíhají krajská kola, z nichž z každé kategorie vítěz, popřípadě vítězové postupují do celorepublikové přehlídky, která se zpravidla koná v sálech Ruského střediska vědy a kultury v Praze. Díky Puškinovu památníku mohou čeští a slovenští studenti blíže poznávat ruskou kulturu a umění. 65 Na jaře roku 2013 kolektiv deseti studentů katedry ruského jazyka a literatury na Pedagigické fakultě Muni vystoupil na 47. ročníku Puškinova památníku s pohádkou „Letučij korabl“. První kolo se konalo na půdě Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Této přehlídky se zúčastnily školy Jihomoravského kraje a všichni, kteří se umístili na prvním místě, postoupili do celostátní přehlídky, která se konala v Ruském středisku vědy a kultury v Praze. Mezi postupující patřil i kolektiv KRJaL, PedF. Na celostátní přehlídce vystoupili ti nejlepší z celé republiky a všichni si odnesli památku v podobě drobného dárku. V Brně se přehlídky pravidelně účastní pan Generální konzul Andrej Šaraškin a také předseda České asociace rusistů pan Jiří Klapka, který mimo jiné zahajuje celostátní přehlídku v Praze.

10.8 DALŠÍ RUSKÉ KULTURNÍ AKCE Pro představu, kolik ruských akcí se koná v našem hlavním městě, si zde uděláme seznam dalších akcí, které v letech 2010-2013 proběhly v Praze. Jednotlivé události budou seřazeny podle data. U každé události najdeme nejen datum či čas, ale i místo konání akce.

64

Asociace rusistů. Ars Poetica- Puškinův památník 1966-2011. [cit. 23. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . 65 Centrum ruské diaspory v ČR. Puškinův památník. [cit. 23. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

38

1) Výstava ruských umělců v Praze- „Ruské dědictví“. 1. července 2011. Muzeum ruského umění v Praze.66 2) Divadelní komedie „Ljubov ne kartoška, ne vybrosiš v okoško“. 8. března 2012. Divadlo Hybernia. 67 3) Představení Kysja, podle povídky Vladimíra Kunina. 15. září 2012. Divadlo Brodway. 68 4) Hostování Moskevského uměleckého divadla. 2.-5. listopadu 2013. Pražské Národní divadlo. 69 5) Výstava Pussy Riot a ruská tradice uměleckého vzdoru. Únor 2013. PrahaSmíchov- MeetFactory. 70 6) Kulturus- Festival soudobé ruské kultury. Září 2013. Praha. 71

12. ORGANIZACE RUSKÝCH AKCÍ V ČR Jak jsme objasnili v kapitole „Možné příčiny výsledku výzkumu – historický kontext“, vztahy mezi Českou republikou a Ruskem nebyly vždy přátelské. Češi ještě několik let po Sametové revoluci v roce 1989 odmítali přítomnost ruské kultury na území České republiky. Někteří lidé nepřijímají ruskou kulturu a Rusko obecně ani 66

Чехия сегодня. Другое. „Русское наследие“- выставка русских художников в Праге. [цит. 12. 4. 2014]. Доступный из WWW: . 67 Чехия сегодня. Театр. Tеатральная комедия „Лйюбовь не картошка...“ в Праге. [цит. 12. 4. 2014]. Доступный из WWW: < http://www.czechtoday.eu/teatr/teatralnaya-komediyalubov-ne-kartoshka--v-prage.html>. 68 Чехия сегодня. Театр. Нашумевший спектакль „Кыся“ в Праге. [цит. 20. 3. 2014]. Доступный из WWW: < http://www.czechtoday.eu/teatr/nashumevshiy-spektakl-kisya-v-prage.html > 69 Velvyslanectví ruské federace v České republice. Zprávy tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. Hostování moskevského uměleckého divadla. [cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . 70 Česká televize. Kultura. Pussy Riot a tradice vzdoru jsou v Praze. [cit. 24. 3. 2014]. Dostupný z WWW: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/214247-pussy-riot-a-ruska-tradice-vzdoru-jsou-v-praze/>. 71 Divadlo Komedie. Repertoár. Speciality. 3. Den festivalu současného ruského umění.[cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

39

v dnešní době.72 Z důvodů ekonomických, hospodářských či politických je důležité, aby se vztahy mezi těmito zeměmi zlepšovaly. Tomu napomáhají nejen ruské kulturní události na našem území a stejně tak české kulturní události na území Ruské federace, ale také různé česko - ruské organizace.

12.1 RUSKÉ STŘEDISKO VĚDY A KULTURY Ruské středisko vědy a kultury (dále RSVK) je organizací se sídlem v Praze 6 na ulici Na Zátorce působící již od roku 1971. Středisko je kromě nejrůznějších agentur hlavním organizátorem ruských akcí pořádaných v České republice, především v Praze a okolí. Akce se konají většinou přímo ve středisku a jsou to takové akce, na kterých vystupují ruští umělci, nebo naopak akce pouze ruského charakteru, jejichž účastníky jsou lidé různých národností, především však České. Jedná se o různé koncerty, divadelní představení, výstavy či besedy. Mezi partnery RSVK patří například Klub Rossija, Asociace absolventů ruských (sovětských) vysokých škol, Asociace rustik Čr, Svaz ruskojazyčných spisovatelů v Čr, nebo Centrum ruského vzdělávání. 73 „K základním činnostem RSVK patří příprava a realizace programů v oblasti vědy, kultury a vzdělávání, propagace ruského jazyka a Ruska. Úlohou RSVK je seznámení české veřejnosti s historií a kulturou národů Ruské federace, s jejím kulturním, vědeckým a hospodářským potenciálem, pomoc při vytváření a rozvoji kontaktů a spolupráce s uměleckými a kulturně-vzdělávacími organizacemi České republiky a také vytváření vhodných podmínek pro rozšiřování vzájemně výhodné rusko-české spolupráce i pro prezentaci regionů.“74 Podle dostupných zdrojů se v RSVK koná průměrně 60 veřejných akcí ročně, do kterých jsou zahrnuty různá hudební vystoupení od sólových výstupů až po větší koncerty, divadelní přestavení, výstavy, ale také různá setkání, besedy, konference, či prezentace. Následující grafy nám ukazují v jakém poměru se v RSVK akce konají.

72

Česká televize. Videoarchiv. Život s Rusáky. [cit. 3. 11. 2014]. Dostupný z WWW: . 73 Ruské středisko vědy a kultury v Praze. Partneři. [cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . 74 Kurzy ruštiny. O středisku. [cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z WWW: < http://rsvk.cz/kurzy/ostredisku.php>.

40

Můžeme si všimnout, že ve všech letech převládají hudební vystoupení, a naopak divadelních představení je nejméně.

Akce v RSVK 2011 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Hudební vystoupení

Divadelní představení

Setkání, konference, prezentace

Výstavy

V tomto grafu, který je zaměřený na rok 2011, můžeme vidět, že nejčastějšími akcemi pořádanými v RSVK jsou především hudební vystoupení. Nemalé procento však zaujímají i různá setkání, konference, či prezentace. Naopak divadelní vystoupení a výstavy jsou méně časté.

41

Akce v RSVK 2012 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Hudební vystoupení

Divadelní představení

Setkání, konference, prezentace

Výstavy

V grafu, ve kterém je zobrazen poměr akcí konajících se v roce 2012 vidíme, že oproti roku 2011 se výrazně snížil počet divadelních představení a různých setkání a naopak počet hudebních události se o 15% zvýšil.

Akce v RSVK 2013 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Hudební vystoupení

Divadelní představení

Setkání, konference, prezentace

Výstavy

V roce 2013 se poměr všech typů akcí oproti roku 2012 nijak výrazně nezměnil. Stále jsou na první příčce hudební vystoupení a naopak divadelních představení nezaujímají ani 10% ze všech kulturních akcí. Po srovnání všech tří grafů můžeme říct, že nejčastějšími událostmi, které se v RSVK konají, jsou hudební vystoupení, kterých se konalo v poměru k ostatním akcím

42

okolo 60%. Různá setkání, konference, či prezentace zaujímají v průměru 30% všech akcí. Ačkoli výstavy tvoří jen 20%, je jich více než divadelních představení, kterých se v RSVK koná minimum.

Jelikož se v RSVK koná velké množství kulturních akcí, ukážeme si blíže jen některé z nich, abychom si udělali představu, jaký typ akcí zde probíhá. Pro lepší přehlednost jsou jednotlivé události rozděleny podle roku, ve kterém se konaly. Uvedeme si vždy tři události, a to zvlášť u roku 2011, 2012 a 2013.

12.1.1 ROK 2011

12.1.1.1 SETKÁNÍ SVAZU RUSKOJAZYČNÝCH SPISOVATELŮ V Ruském středisku vědy a kultury v Praze dne 27. října 2011 proběhlo setkání Svazu ruskojazyčných spisovatelů v České republice. Hlavou svazu je již několik let satirik Sergej V. Levickij. Na tomto večerním setkání vystoupili někteří členové svazu, jako je například Igor Saveljev, Galina Svincovová, Natálie Volkovová, nebo Boris Goldberg. Předseda svazu Levickij představil nová čísla časopisu Pražskij Parnas a také se během svého povídání ohlédl za vydavatelskou činností Svazu ruskojazyčných spisovatelů (SRS) a při té příležitosti se rozvyprávěl o současné situaci v literatuře ruskojazyčných občanů na území České republiky. Nejpoučnější bylo setkání pro mladé, začínající spisovatele, kteří píší v ruském jazyce. Tito mladí literáti měli dokonce možnost předvést svá dosavadní díla, aby je mohlo posoudit publikum a následně dát užitečné rady. Výsledkem tohoto večera byla morální podpora pro začínající ruskojazyčné spisovatele. 75

75

Zastupitelství Rossotrudničestva v České republice. Setkání Svazu ruskojazyčných spisovatelů v RSVK v Praze. [cit. 3. 11. 2013]. Dostupný z WWW: .

43

12.1.1.2 190. VÝROČÍ NAROZENÍ FJODORA MICHAJLOVIČE DOSTOJEVSKÉHO Dne 2. listopadu 2011 se v Ruském středisku vědy a kultury konaly oslavy ke stodevadesátému výročí narození jednoho z nejvýznamnějších ruských spisovatelů, filosofů a publicistů Fjodora Michajloviče Dostojevského. Součástí oslav byla mimo jiné výstava s názvem „Jasnovidec lidské duše: grafika 19. - 21. století“. Výstava byla založena především na dílech významných ruských grafiků, která má ve své sbírce moskevský sběratel Vladimir Belikov. Na výstavě se objevily portréty F. M. Dostojevského, které vytvořili významní mistři jako je například A. Gončarov, V. Favorskij, nebo A. Kalašnikov. Taktéž byly vystaveny ilustrace k nejznámějším dílům Dostojevského, jako Zločin a trest, Bratři Karamazovi, Idiot aj. Tyto ilustrace vytvořili přední grafici 19. -20. století, mezi které patří N. Alexejev, A. Ušin, N. Karazin, M. Rojter, A. Zinštejn, I. Entinová a další. V letech 1946-1947 byla vytvořena v technice litografie grafická suita k románu Zločin a trest, která byla také součástí výstavy. Tuto suitu vytvořil francouzský grafik Ilji Grekov. Po ukončení této výstavy se uskutečnilo literární vystoupení ruského umělce Jurije Dubova. Tento koncert byl uspořádaný za podpory Moskevské státní akademické filharmonie. V podání J. Dubova zazněly povídky jako „Son směšnogo čelověka“, nebo „Bobok“. Dubov předvedl svůj velmi procítěný mluvený projev, při kterém oslovil nejednoho posluchače. Jeho přednes měl takový úspěch, že téměř nikdo neopustil vystoupení, aniž by Dubovovi nevyjádřil svůj vděk a nepopřál mnoho úspěchů na jeho umělecké dráze.76

12.1.1.3 PŘEDNÁŠKA PAVLA TOUFARA Pavel Toufar je známý spisovatel, novinář a propagátor kosmonautiky, který 12. dubna 2011 v 17:00 hodin vystoupil na přednášce věnované právě kosmonautice. Přednáška měla název „Jaký byl Jurij Gagarin“. Přednášky se také zúčastnil Dr. Ladislav Hrzal, který stejně jako Toufar novinář a mimo jiné i předseda Klubu „Domino“. Po této velmi zajímavé přednášce následovalo promítání dokumentárního filmu „Ruský jazyk - první dorozumívací jazyk ve vesmíru“, ve kterém účinkovali nejen 76

Zastupitelství Rossotrudničestva v České republice. Výstavy. 190. Výročí narození Fjodora Michajloviče Dostojevského. [cit. 3. 11. 2013]. Dostupný z WWW: .

44

kosmonauti či astronauti, ale i zástupci Evropské kosmické agentury, učitelé, nebo tlumočníci

ruského

jazyka.77

12.1.2 ROK 2012 12.1.2.1 SETKÁNÍ S VETERÁNEM VELKÉ VLASTENECKÉ VÁLKY Vzhledem k tomu, že se blížilo šedesáté sedmé výročí Velké vlastenecké války, se v knihovně RSVK konalo 23. dubna 2012 setkání s veteránem Anatolijem Alexejevičem Andrejevem. A. A. Andrejev bojoval téměř po celou dobu války jako letec na Leningradské frontě. Letectví se věnoval dlouhých třicet let. Jelikož se v onom městě narodil, setkal se na vlastní kůži s problémy, kterými si museli projít obyvatelé města. Díky jeho zkušenostem ve svých devadesáti letech vyprávěl návštěvníkům knihovny RSVK o prvních dnech blokády Lenigradu.78 Akce podobného typu jsou více než poučné především pro lidi mladšího věku, kteří si alespoň na chvíli dovedou představit situaci v daném období a to díky slovům pamětníka.

12.1.2.2 VEČER NÁRODNÍHO UMĚLCE V. LANOVÉHO Ve spolupráci s organizací „Russkaja tradícija“ a časopisem „Russkoje slovo“ proběhl dne 24. dubna 2012 večer národního umělce Ruska Vasilije Semjonoviče Lanového. Vasilij Semjonovič patří k nejstarším hercům moskevského Státního akademického divadla J. Vachtangova. Vasilij Semjonovič se do Prahy podíval po necelých šesti letech a sál byl úplně vyprodaný. Setkání se zúčastnily všechny věkové skupiny, od žáků základních škol až po veterány. Součástí tohoto večerního programu bylo především povídání a vzpomínání na dětství, válku, divadelní kariéru, ale diváci si také mohli poslechnout ruskou poezii či známé písničky z filmů. Po skončení události 77

Česko-ruská společnost,o.s. Archiv. 2011. Přednáška Pavla Toufara. [cit. 12. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . 78 Zastupitelství Rossotrudničestva v České republice. Výstavy. Setkání s veteránem Velké vlastenecké války. [cit. 12. 11. 2013]. Dostupný z WWW: .

45

byla zahájena autogramiáda, při které Semjonovič ochotně odpovídal na otázky posluchačů a fotil se svými fanoušky. 79

12.1.2.3 SETKÁNÍ SVAZU RUSKOJAZYČNÝCH SPISOVATELŮ Dne 18. prosince 2012 se v Ruském středisku vědy a kultury uskutečnilo další setkání Svazu ruskojazyčných spisovatelů. Setkání se konalo v Křišťálovém sálu RSVK a mezi návštěvníky byli nejen ruskojazyční spisovatelé, ale také zástupci různých ruskojazyčných organizací v České republice, či prostá česká veřejnost. Stejně jako v roce 2011 zahájil setkání předseda Svazu ruskojazyčných spisovatelů Sergej Levickij. Tentokrát byl večer spíše v hudebním duchu, kdy své hudební nadání předvedl například klavírista Majk Gimleštejn, nebo orchestr, kde vystoupili Boris Tyčinskij, Vladimir Mazepin, Marina Gorbatova, Olga Kotigorenko a Igor Rubinovič. Jako překvapení vystoupil profesionální český kolektiv „Jiří Holoubek Trio“, který měl u diváků obrovský úspěch. Celý večer proběhl ve velmi přátelské atmosféře se spoustou humorných chvil. Diváci i účinkující i po ukončení setkání dlouze besedovali na různá témata a trvalo hodnou chvíli, než se rozloučili. 80

12.1.3 ROK 2013 12.1.3.1 VYSTOUPENÍ RUSKÉHO OCHOTNICKÉHO DIVADLA Ruské divadlo s názvem „8+“ působí již od roku 2010 v hlavním městě Rakouska, Vídni. Divadlo se drží svého původu a jeho návštěvníci jsou především ruští krajané, studenti a učitelé ruského jazyka, nebo jen zájemci o ruskou kulturu. Největší

79

Zastupitelství Rossotrudničestva v České republice. Výstavy. Večer národního umělce ruska Vasilije Lanovovo v RSVK v Praze. [cit. 3. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . 80 Zastupitelství Rossotrudničestva v České republice. Výstavy. Setkání svazu ruskojazyčných spisovatelů. [cit. 3. 11. 2013]. Dostupný z WWW: .

46

úspěchy sklízí s výjezdy ochotnického divadla, které jezdí po celé Evropě. Dne 8. listopadu 2013 herci z ochotnického divadla navštívili RSVK v Praze, kde se představili v komedii s názvem „Sebevrah“ scénáristy Nikolaje Erdmana. Diváci mohli vidět herce jako je například Olga Borisovová, Viktor Kaminský, nebo Anna Prjašnikovová. Představení se zúčastnilo přibližně sto diváků, kteří byli natolik spokojeni, že nejeden divák vyjádřil přání, aby do RSVK ochotnické divadlo zavítalo i v následujících letech. 81

12.1.3.2 PŘEDSTAVENÍ „POZVÁNÍ K ČECHOVOVI“ Diana Kassil-Ivanovová je vedoucí česko-ruské divadelní dílny, se kterou nacvičila představení s názvem „Pozvání k Čechovovi“, které se konalo ve velkém sále RSVK 27. prosince. Představení bylo věnováno Novoročnímu svátku a také prvnímu výročí založení divadelní dílny. Mezi herci se objevili ochotníci jako například Jelena Babič, Tatiana Kučerjava, nebo Tatiana Fomina. Celé přestavení mělo veliký úspěch a diváci si díky němu blíže představit Čechovovu tvorbu.82

12.1.3.3 KONCERT KE 140. VÝROČÍ NAROZENÍ SERGEJE RACHMANINOVA Ruský klavírista Vazgen Vartanian je laureát mezinárodních soutěží a také absolventem Státní konzervatoře P. I. Čjkovského v Moskvě. Vartanian již několik let žije v Praze, ale vystupuje po celém světě. 11. července 2013 však vystoupil v RSVK a divákům předvedl své neskutečné nadání, díky němuž je držitelem několika významných ocenění. Tento klavírista své sólové vystoupení v RSVK věnoval dvěma významným skladatelům a to Sergeji Rachmanovi a Johannesu Brahmsovi. Tyto dva

81

Ruské středisko vědy a kultury v Praze. Vystoupení ruského ochotnického divadla- studia „8+“ v RSVK v Praze. [cit. 3. 3. 2014]. Dostupný z WWW: < http://rsvk.cz/cs/vystoupeni-ruskeho-ochotnickehodivadla-studia-8-v-rsvk-v-praze/>. 82 Ruské středisko vědy a kultury v Praze. Představení „Pozvání k Čechovovi“. [cit. 3. 3. 2014]. Dostupný z WWW: < http://rsvk.cz/cs/predstaveni-pozvani-k-cechovovi-v-rsvk-v-praze/>.

47

umělce si vybral z toho důvod, že jsou mu ze všech skladatelů duchem nejblíže. Vartanian si získal srdce každého posluchače a odměnou za výborné přestavení mu byl bouřlivý potlesk. 83

12.2 ČESKÁ ASOCIACE RUSISTŮ Česká asociace rusistů funguje již od roku 1975. Jedná se o nezávislou a dobrovolnou zájmovou organizaci, jejíž členy jsou učitelé ruského jazyka a literatury, překladatelé a tlumočníci, vědečtí a kulturní pracovníci, umělci, či studenti ruského jazyka. Hlavním cílem České asociace rusistů je především „podpora vzdělávací činnosti, tvorba učebních pomůcek, propagace ruské kultury, vědy a umění, pomoc při rozvíjení zájmové a umělecké činnosti žáků a studentů, organizace dalšího vzdělávání prostřednictvím seminářů, konferencí a sympozií, včetně publikační činnosti.“84

12.3 ČESKO – RUSKÁ SPOLEČNOST, o. s. Česko – ruská společnost je pokračovatelem Společnosti přátel národů z východu, která svůj současný název získala v roce 2013. Jedná se o spolek zaměřující se na aktivity v oblasti kultury a vzdělávání. Společnost se snaží o budování a udržování vzájemně prospěšných vztahů mezi občany Ruska a občany České republiky, při čem spolupracuje i s Ukrajinou, Běloruskem a Slovenskem. Hlavním cílem Česko – ruské společnosti je prezentace ruské kultury v České republice a také české kultury v Ruské federaci a to v podobě pořádání koncertů, přehlídek, seminářů a jiných aktivit s ruskou tematikou. Společnost mimo jiné organizuje ozdravné pobyty pro děti zasažené černobylskou havárií. 85

83

Ruské středisko vědy a kultury v Praze. Koncert věnovaný 140. Výročí narození Sergeje Rachmaninova v SRVK v Praze. [cit. 23. 3. 2014]. Dostupný z WWW: < http://rsvk.cz/cs/koncert-venovany-140-vyrocinarozeni-sergeje-rachmaninova-v-rsvk-v-praze/>. 84 Česká asociace rusistů. Činnost. [cit. 17. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . 85 Česko – ruská společnost, o.s. Úvod. [cit. 17. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

48

12.4 RUSKÝ KULTURNÍ SVAZ PRAHA Ruský kulturní svaz Praha byl založen roku 2005 a zaměřuje se na podporu demokratického, kulturního, vědeckého a ekonomického rozvoje ruské společnosti s cílem upevnění vzájemných vztahů mezi ruskými a českými občany. Mezi významné události Ruského kulturního svazu patří například Mezinárodní dětský festival „Pražská zimní pohádka“, kterého se účastní děti z celé Evropy. Součástí svazu je od roku 2007 Pražské studentské divadlo, které se svými představeními pravidelně slaví velké úspěchy. 86

12.5 SVAZ RUSKOJAZYČNÝCH SPISOVATELŮ V ČR Více než pět let se ruskojazyční spisovatelé neformálně scházeli a tak byl v roce 2005 založen oficiální Svaz ruskojazyčných spisovatelů v České republice. Dnes je ve svazu celkem 44 členů, mezi něž patří básníci, spisovatelé a novináři, kteří píší v ruském jazyce. Cílem svazu je pomoc začínajícím spisovatelům s publikací svých děl a také zvýšení úrovně jejich tvorby. Svaz taktéž vydává sův literární časopis „Pražskij Parnas“, ve které má možnost publikovat každý, nezávisle na národnosti, či místa pobytu. Cíle časopisu je udržení čistého ruského jazyka, a proto se v něm objevuje neformální lexika.87

12.6 BARD KLUB PRAHA Do ruské kultury se bezesporu zapsal Vladimir Vysockij, který se proslavil jako herec, prozaik a básník. Do povědomí většiny lidí však vstoupil především jako výborný písničkář. „Jeho popularita se prolínala všemi sociálními vrstvami ruské společnosti, právě proto, že byl ve svých písních nadčasový a pro mládež dobře čitelný, byl žádaný.“88

86

Коллектив авторов.: Россияние в Чехии: вчера и сегодня. Прага: Ottovo nakladatelství, 2012, s. 191. Překlad z rj: Autorka BP 87 Коллектив авторов.: Россияние в Чехии: вчера и сегодня. Прага: Ottovo nakladatelství, 2012, s. 203. Překlad z rj: Autorka BP 88 Česko-Slovenská filmová databáze. Vladimir Vysockij. [cit. 15. 3. 2013]. Dostupný z WWW: .

49

I dnes lidé poslouchají jeho písně, při jejichž poslechu mohou na Vysockého zavzpomínat. V České republice mají jeho fanoušci tuto možnost v pražském Bard klubu, kde se pravidelně pořádají koncertní vystoupení různých bardů (lidových umělců), kteří zde zpívají nejen své písně. V Bard klubu vystupuje pravidelně jeden z představitelů Vysockého tvorby a to Alexej Kudrjavcev. Kudrjavcev vystupuje na různých akcích po celém světě, my se však zaměříme na jeho vystoupení v Praze. Pro lepší představu si uvedeme stručný soupis jeho vystoupení seřazený podle dat a s počtem lidí, kteří dané vystoupení navštívili. V seznamu používáme nejčastěji dva výrazy, a to koncert a vystoupení. V případě, že uvádíme koncert, máme na mysli velké sólové představení A. Kudryavtseva. A naopak, jestliže se dané akce zúčastnilo více umělců, označujeme ji jako vystoupení.

25. 01. 2010. Koncert věnovaný Vladimíru Vysockému. Ruské kulturní centrum. 220 návštěvníků.

27. 01. 2010. Vystoupení před Klubem cestovatelů po Rusku. Ruské kulturní centrum. 100 návštěvníků.

12. 06. 2010. Vystoupení na festivalu "Po Rusku s kytarou". Ruské kulturní centrum. 70 Návštěvníků.

24-26. 06. 2011. Vystoupení na festivale "Za tumanom-2011". Organizátor: Bard klub „Praha“. Hrad Střekov v Ústí nad Labem. 100 návštěvníků.

10. 12. 2011. Vystoupení v Bard klubu „Praha“. 60 návštěvníků.

11. 02. 2012. Vystoupení v Bard klubu „Praha“. 60 návštěvníků.

50

08. 03. 2012. Rozhovor pro TV "Integral" v Praze.

29.06. - 01. 07. 2012. Vystoupení na festivalu "Za tumanom-2012". Organizátor: Bard klub „Praha“. Hrad Střekov v Ústí nad Labem. 150 návštěvníků.

25. 01. 2013. Koncert a prezentace CD "Struna". V Bard klubu „Praha“. 100 návštěvníků.

07. 04. 2013. Vystoupení na festivalu "Vozmjomsja za ruki, druzja!" v Praze. 100 návštěvníků.

27-30. 06. 2013. Vystoupení na festivalu "Za tumanom-2012". Organizátor: Bard klub „Praha“. Hrad Střekov v Ústí nad Labem. 200 návštěvníků.

05. 01. 2014. Koncert s Robertem Kušmerskym89 z Polska v kavárně "Wall Street". Organizátor: Bard klub „Praha“. 80 návštěvníků. Veškerá vystoupení Alexeje Kudrjavceva organizovala Tatjana Sizova, která je předsedkyní Bardu klubu v Praze. Alexej Kudrjavcev tedy vystupuje nejen v Pražském Bard klubu, ale i na akcích v jiných městech České republiky, které jsou pod záštitou Bard klubu. Příkladem jsou pravidelná vystoupení na festivalu Za tumanom, který se koná v Ústí nad Labem. 90

89

Robert Kušmerskij – významný bubeník z Varšavy a hudební doprovod Jaromíra Nohavici. Zdrojem veškerých informací týkajících se vystoupení Alexeje Kudrjavceva je osobní rozhovor a materiály poskytnuté e-mailem přímo od A. K. Překlad z ruštiny: autorka BP. 90

51

12.6.1

JAROMÍR

NOHAVICA

JAKO

ČESKÝ

PŘEDSTAVITEL

AUTORSKÉ PÍSNĚ Významným českým představitelem autorské lidové tvorby je Jaromír Nohavica, který se narodil roku 1953 v Ostravě a je písničkářem, textařem a překladatelem. V hudební oblasti začínal jako textař populární hudby. Se svými písničkami vystoupil na veřejnosti poprvé v roce 1982 a poté se dostal mezi špičku českých folkových zpěváků. Ovšem po čase mu bylo díky některým jeho textům zakázáno veřejně vystupovat. Jeho písně však mezi lidmi nadále kolovaly ve formě audionahrávek atp. V roce 1989 vyšel oficiálně výběr jeho písní s názvem “Osmá barva duhy”. Od tohoto roku se Nohavicova tvorba stala známou po celé republice. Nohavica se od českých bardů 60. let výrazně odlišuje. Melodické prvky a náměty jeho písní jsou převzaty ze slovanského prostředí a svou inspiraci čerpá převážně z ruské romantické literatury. Z ruských umělců překládá a interpretuje nejvíce texty Vladimíra Vysockého, Bulata Okudžavy a Alexandra Bloka. 91 Ukázali jsme několik organizací působících v České republice (v Praze). Mezi další takové společnosti patří například mládežnické společenství „Artek“, všeobecné organizace „Troickaja“ a „Pražskaja inspiracija“ a další. Činnosti těchto organizací mají významný vliv na sbližování a utužování vztahů mezi Rusy a Čechy, a také dávají občanům České republiky možnost blíže poznat ruskou kulturu a tradice. Celkově ruské akce pořádané v České republice mají velký vliv na názory českých občanů na Rusko obecně. Zlepšování vzájemných vztahů dává za vznik novým možnostem při spolupráci obou zemí a to jak v oblasti kultury, tak i ve sféře politické, ekonomické či hospodářské.

91

Jaromír Nohavica. O něm. [cit. 9. 10. 2014]. Dostupný z WWW: .

52

ZÁVĚR Tato bakalářská práce měla za cíl shromáždit informace týkající se ruských kulturních akcí, které proběhly v posledních čtyřech letech (2010-2013) v Praze a tyto akce následně popsat. Jelikož se téma bakalářské práce týká kulturních událostí, věnovali jsme celou jednu kapitolu problematice kultury, která spadá do vědního oboru „Kulturologie“. V této kapitole jsme definovali pojem „kultura“, který se objevil již v antickém starověku. Podle J. Kellera je kultura vše, čím se lidé odlišují od zvířat. Jelikož se v práci často vyskytuje spojení „ruská akce“, objasnili jsme, že tímto spojením myslíme veškeré kulturní události s ruskou tematikou. Následující kapitoly jsou zaměřené na jednotlivé kulturní události. První z těchto kapitol je věnovaná koncertním vystoupením. Podle dostupných materiálů je zřejmé, že nejoblíbenější a zároveň nejčastější hudební událostí je koncertní vystoupení armádního sboru Alexandrovců, který v České republice účinkuje pravidelně a vždy se může těšit z vyprodaného sálu. Pro milovníky autorské písně, například Vysockého, je možnost navštívit v Praze Bard-klub, ve kterém pravidelně vystupuje ruský bard Alexej Kudrjavcev. Jako významného českého barda jsem v práci uvedli zpěváka a textaře Jaromíra Nohavicu. Další se týká ruských výstav v Praze. Nejvýznamnější výstavou byla výstava ruských klenotů na přelomu let 2011 a 2012, která se konala v císařské konírně na Pražském hradě. Zahájení této výstavy se zúčastnili prezidenti České republiky a Ruské federace. RF zapůjčila České republice velmi cenné exponáty, čímž se pravděpodobně utužila vzájemná důvěra mezi oběma zeměmi. Z tohoto důvodu jsme se této výstavě v práci věnovali podrobněji. V kapitole věnované divadelním představení jsme uvedli několik představení, která se v Praze konala. Jedním z nich je například představení Divadla koček Kuklačeva z Moskvy, které je určeno především pro dětské publikum. Náročnější diváci pak měli možnost navštívit představení divadelního souboru Alexandrinského divadla, který se předvedl s inscenací Shakespearova Hamleta. V následující kapitole jsou zahrnuta baletní vystoupení. Ruský balet, který se pyšní bohatou historií, je známý nejen v Evropě, ale i v zámoří. V Praze proběhlo v daných letech hned několik baletních vystoupení. Diváci měli možnost shlédnout 53

balet “Labutí jezero” či “Romeo a Julie” v podání kolektivu národního baletu z Moskvy, nebo balety “Louskáček” a “Šípková Růženka”, které předvedl baletní soubor v rámci festivalu „St. Petersburg festival ballet“. Některé akce nespadaly ani do jedné z vybraných kapitol, a proto jsme je zařadili do zvláštní kapitoly s názvem „Ostatní“. K těmto akcím jsme zařadili například Česko – ruský podnikatelský ples, festival Dětský Petěrburg v Praze, mezinárodní festival Mladí talenti Ruska, Dny ruského filmu, nebo tradiční akce u příležitosti Dne vítězství. V této kapitole se taktéž nachází přehlídka Puškinův památník, kterého se pravidelně účastní kolektiv studentů KRJaL Pedagogické fakulty v Brně. V další kapitole jsme uvedli několik organizací, asociací či společností, které mají vliv na vzájemnou spolupráci mezi Českou republikou a Ruskem a podílejí se na organizaci ruských kulturních akcí. Jsou to například Česká asociace rusistů, Ruský kulturní svaz, Svaz ruskojazyčných spisovatelů, Česko - ruská společnost, o.s., Velvyslanectví ruské federace v České republice, či Bard klub v Praze. Největší část této kapitoly jsme věnovali takovým akcím, které proběhly pod záštitou Ruského centra vědy a kultury v Praze, nebo těm akcím, které se v tomto centru přímo konaly. Jelikož proběhlo při RSVK příliš velké množství akcí, uvedli jsme u roku 2011, 2012 a 2013 vždy jen tři náhodně vybrané události, abychom si udělali představu, jaký druh akcí se zde koná. V podkapitole věnované RSVK jsme také v grafech názorně ukázali, jaký druh akcí se v tomto středisku koná nejčastěji. Z těchto grafů můžeme vyčíst, zdali převládají spíše divadelní představení, nebo naopak různé výstavy. Dle dostupných informací, které jsme zpracovali do grafů, můžeme vidět, že v každém roce jednoznačně zvítězila hudební vystoupení, o které bývá vždy největší zájem. Ve velkém množství se v RSVK konají taktéž různá setkání nebo besedy. Součástí bakalářské práce byl také výzkum, pomocí něhož jsme se snažili zjistit, jaký mají dnešní obyvatelé žijící v České republice pohled na přítomnost ruské kultury u nás a také jestli se účastní ruských kulturních akcí, popřípadě, o které akce mají zájem. Během výzkumu jsme se také zaměřili na počet lidí zajímajících se o ruskou kulturu v poměru k počtu návštěvníků ruských akcí. Výsledky bádání dopadly podle našeho očekávání. Přestože vysoké procento lidí uvedlo, že má zájem o ruskou kulturu, většina z nich se nikdy žádné ruské kulturní události nezúčastnila. U pamětníků to je způsobeno především nepříjemnými vzpomínkami na historické události, které jsme si v práci taktéž připomenuli, a naopak u mladší generace se více projevuje zaměření na

54

kulturu západních zemí. Z výzkumu taktéž vyplývá, že informovanost o konání událostí spojených s ruskou kulturou je velmi nedostačující. Je pravděpodobné, že kulturní, finanční či politické rozpory uplynulých let mezi Ruskem a Českou republikou budou brzy zapomenuty, nebo jim alespoň nebude přikládána taková síla a vztahy mezi těmito zeměmi se budou nadále jen zlepšovat. Kulturní události, při kterých spolupracuje Česká republika a Ruská federace, napomáhají vzájemnému poznávání a sbližování se. Množství ruských kulturních akcí konajících se v České republice v roce 201492 dokazuje, že současné vztahy mezi Ruskem a Evropou nemají žádný vliv na ruský kulturní život v ČR. Díky této bakalářské práci a studiu pramenů jsme získali větší přehled o konání a organizaci ruských kulturních akcí v Praze a taktéž jsme měli možnost nahlédnout do povědomí běžných lidí o ruské kultuře obecně. Práce může být využita například jako podpůrný studijní materiál na hodinách ruských reálií.

92

Velvyslanectví Ruské federace v České republice. [cit. 3. 11. 2014]. Dostupný z WWW: .

55

Резюме Тему бакалаврской работы „Русские культурные акции в Праге в 2010-2013 годах“, мы выбрали на основании большого интереса к русской культуре и к России вообще. Культура является составной частью жизни каждого человека, каждый человек посетил хоть один концерт, театр, балет или выставку. В данной бакалаврской работе мы рассматриваем русскую культуру и русские акции, проходящие в Праге. Прага не только столица Чешской республики, но и один из главных центров культурной жизни. В предложенной бакалаврской работе показаны русские мероприятия в Праге за последние четыре года. По сравнению с послереволюционным периодом (Бархатная революция) наблюдается увеличение количества мероприятий и возросший интерес к русской культуре в целом. Бакалаврская работа разделена на несколько глав. В главе с исследованием и в главе о РЦНК мы можем найти окомментированные графики, которые нам помогают осмыслить данную проблематику. В первой части работы мы рассматриваем термины „культура“ и „культурология“. В этой главе мы можем узнать, что слово культура существует уже давно, но только с 17 века люди понимают, что понятие культура трактуется как неотделимая часть жизни каждого человека. Каждый народ имеет свою культурную жизнь с которой связаны культурные мероприятия. В нашей бакалаврской работе мы рассматриваем русские культурные мероприятия на территории Чешской республики. Русская культура в отличии от других культур является очень специфической. Благодаря этому русская культура известна во всем мире и каждый человек в мире знает хоть одного русского писателя, название балета, ансамбля или литературного произведения. Составной частью бакалаврской работы является исследование, в котором мы рассматривали мнения жителей Чехии о русской культуре в настоящее время. Была составлена анкета, в которой было 14 вопросов на тему „Русская культура в Праге“, на которые анонимно ответило 102 человека разного возраста. Проанализировав результаты анкеты можно констатировать, что исторические события являются самой главной причиной негативного отношения к русской культуре

на

территории

Праги.

Но 56

вопреки

тому количество

людей,

интересующихся русской культурой, русским традициями и т. п. очень высокое. Хотя много опрошенных имеет интерес к русской культуре, большинство из них никогда не присутствовало ни на одной русской культурной акции. Иследования показали, что проблема в плохой информированости. Информированность об этих событиях совсем не велика. Человек, который не просматривает вебстраницы организаций, устраивающих данные акции, не имеет возможности узнать об этих мероприятиях. Поэтому следует лучше рекламировать подобные культурные события. В анкете также люди отвечали на вопрос, какую акцию они бы хотели посетить. Большинство опрошенных хочет видеть концертное выступление ансамбля имени Александрова. Все результаты нашего исследования представлены и прокимментированы в простых графиках. Исторические

события

между

Россией

и

Чехией,

конкретнее

Чехословакией, были сложными, и поэтому следующую главу мы посвятили историко - культурным событиям, которые могли повлиять на развитие культурной жизни в Чехии. Важную роль сыграли события 1968 года, когда члены коммунистической партии в Чехословакии обратились с просьбой к руководству СССР, чтобы навести порядок в нашей стране. В то время произошло в Чехословакии много изменений, не только в политике, но и в культурной сфере. Чехи были вынуждены участвовать в разных культурных мероприятиях со социалистической тематикой. И

для детей было трудно принять русскую

культуру. Например коммунисты хотели ввести в чешские рождественские традиции Деда Мороза, но чешские дети его не приняли. В то время каждый год с седьмого ноября до двенадцатого декабря проходили разные культурные мероприятия, например, демонстрация советских фильмов в кинотеатрах, концерты, фестивали и т. п. Жители Чехии хотели сохранить свою собственную культуру и поэтому русскую культуру не приняли. События тех времен значительно повлияли на отношение чехов к русской культуре и России вообще. Следующая и одновременно самая большая часть бакалаврской работы посвящена культурным акциям с русской тематикой, которые проходили в Праге с 2010 до 2013 года. Она разделена на две основные части. Одна часть включает в себя такие акции, которые устраивали государственные организации, агентства, национальные театры и т.п. Во второй части описываются концерты, выставки и другие мероприятия, которые организировали разные русские центры (например Русский центр науки и культуры), организации, асоциации и т.п. В работе 57

разделены акции на несколько групп. В каждой группе начодятся акции, которые появились в ответах в анонимном исследовании и к ним мы добавили акции выбранные наугад. Первая часть более объемная, и поэтому мы её разделили на несколько глав по типам мероприятий. Первая группа посвящена концертам. Россия имеет огромное количество отличных солистов, ансамблей и так далее. Самым известным ансамблем среди чехов является ансамбль имени Александрова, который пользуется популярностью во всем мире. Этот коллектив исполняет не только такие традиционные русские песни, как, например "Катюша", "Священная война", но и церковные и современные песни. Свои концерты Александровцы дополняют хореографическими композициями. Этот ансамбль является настолько популярным, что для других исполнителей большая честь с этим ансамблем выступать. Из чешских певцов имели такую возможность, например, Карел Готт или Ева Пиларова. Чешские любители русской музыки могли посмотреть концерт ансамбля им. Александрова в нескольких городах Чехии в 2010, 2012 и 2013 гг. Следующую главу мы посвятили выставкам. В анкете люди проявили к ним большой интерес, но, к сожалению, в Праге выставок очень мало. Наиболее интересной выставкой мы считаем выставку русских ювелирных изделий, которая прошла в на рубеже 2011 и 2012 гг. и имела большой успех. Другую часть работы занимают представления театральных и балетных коллективов. Театр и балет играет в русской культуре очень большую роль. В Праге жители могли посмотреть например, КВН - Клуб весёлых и находчивых, Театр

кошек

Куклачева

или

спектакль

Гамлет

в

исполнении

группы

Александринского театра. Русский балет развивается уже с семнадцатого века и является самым лучшим в мире. Не удивительно, что все русские балетные выступления в Чехии всегда проходят с аншлагом. Услышав слово „балет“, каждый человек вспомнит самые замечательные русские балеты, например, „Лебединое озеро“, „Спящая красавица“ и „Щелкунчик“. И именно эти три балета появляются на сцене в чешских театрах в исполнении русских танцовщиков из Москвы или Петербурга. Любимым балетом является также „Ромео и Джульетта“, который чешские зрители могли посмотреть в исполнении национального балетного коллектива из Москвы.

58

Некоторые акции не подходят ни к одному типу мероприятий (концерт, театр, балет, выставка) и поэтому мы о таких акциях говорим в отдельной главе с названием „Остальные“. К таким акциям относятся, например, Чешско-русский бал предпринимателей, фестиваль „Детский Петербург в Праге“, международный фестиваль „Молодые таланты России“, или „Дни русского фильма“. Самым важным событием, которое мы включили в эту группу можно считать Аrs-PoeticaPuškinův památník. "Памятник Пушкина" - это конкурс чешских и русских учеников основной школы и студентов средних школ и ВУЗов. На этом конкурсе ученики и студенты соревнуются в разных категориях, например в исполнении стихов, пении, сценках. Участники занявшие первое место, едут на смотр в Прагу, который проходит в Российском центре науки и культуры. Памятник Пушкина помогает чешским студентам познакомиться с русской культурой и искусством. Следующую

главу

составляют

розличные

организации,

центры,

ассоциации, деятельность которых нацелена на укрепление чешско - русских культурных связей. Самой большой частью этой главы является Русский центр науки и культуры в Праге. Этот центр существует уже с 1971 года и наряду с крупными агентствами является главным организатором русских культурных мероприятий. К сожалению, не располагает качественной реклаой, чтобы все любители российской культуры могли узнать о мероприятиях, которые в этом центре проходят. В соответствии с доступными источниками информации проходит в РСНК приблизительно шестьдесят мероприятий каждый год. Эти мероприятия включают, например, музыкальные выступления, спектакли, конференции, выставки, или презентации. Поскольку в этом центре проходит большое количество мероприятий, мы остановились подробно только три мероприятия в 2011, 2012 и 2013 годах, которые наугад выбраны. В приведённых графиках мы можем видеть, что большое место занимают концертные выступления, а наоборот спектаклей в этом центре происходит не много. В этой главе мы упоминаем также Бард-клуб в Праге, в котором почитатели авторской песни и творчества, например Высоцкого, могут послушать его песни в исполнении Алексея Кудрявцева. Алексей Кудрявцев выступает не только в Праге, а и в других городах Чехии например, в городе Усти над Лабем или в Брно. Представителем авторской песни в Чешской републике является Яромир Ногавица.

59

Можно сказать, что вероятно все политические, культурные, финансовые разногласия, которые в истории повлияли на сегодняшнее отношение чехов к русским, люди вскоре забудут и взаимные отношения между нашими странами будут только улучшатся. Все описаны в работе культурные мероприятия призваны послужить к взаимному пониманию и сближению двух народов. В ближайшие годы можно ожидать увеличение интереса чешских жителей к русской культуре, но и интерес русских к культуре чешской. Количество русских мероприятий93 проходящих в 2014 году доказывает, что современные отношения между Россией и Европой не влияют на русскую культурную жизнь в Чехии. Благодаря этой бакалаврской работе мы могли глубже проникнуть до организации русских культурных мероприятий в Праге. Интересно было узнать мнения обычных людей любого возраста о русской культуре. Бакалаврская работа утверждает наше предположение. Увеличение количества русских культурных мероприятий на территории Чешской республики позитивно влияет на отношения между Чехией и Россией.

93

Velvyslanectví Ruské federace v České republice. [cit. 3. 11. 2014]. Dostupný z WWW: .

60

ZDROJE Knižní BARKER, CH.: Slovník kulturálních studií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 208 s. ISBN: 80-7347-099-2. BURKE, P.: Co je kulturní historie?. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2011, 217 s. ISBN: 9788073633028 EDWARDS, T.: Kulturní teorie: klasické a současné přístupy. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, 364 s., ISBN: 9788073676858. GAŽOVÁ, V.: Úvod do kulturológie. Vyd. 1. Bratislava: Národné osvetové centrum, 2009, s. 18. KABÁT, J.: Psychologie komunismu. Praha: nakladatelství Práh, 2011, 470 s. ISBN: 978-80-7252-347-4 KELLER, J.: Úvod do sociologie. 5. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004, 204 s. ISBN: 80-86429-39-3. KLIMEŠ, L.: Slovník cizích slov. Vyd. 3. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, 816 s. KOLLEKTIV AVTOROV.: Rossijanie v Čechii: včera i segodnja. Praga: Ottovo nakladatelství, 2012, 256 s. KOPECKIJ, L. V., LEŠKA, O.: Česko-ruský slovník I, A-O. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978, 664 s. KOPECKIJ, L. V., LEŠKA, O.: Česko-ruský slovník II, P-JA. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978, 696 s.

61

LAWLESS, R.: Co je to kultura. V Olomouci: Votobia, 1996, 182 s. ISBN: 8071981060. MOKIJENKO, V. M.: Česko – ruský frazeologický slovník. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, 659 s. ISBN: 8024404060. SOUKUP, V.: Antropologie: teorie člověka a kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 741 s. ISBN: 978-80-7367-432-8 SURYNEK, A, KOMÁRKOVÁ, R a KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001, 160 s. ISBN 8072610384. Internetové Abicko.avcr.cz Akademický bulletin. 2008. Únor. Nástup komunistické totality v Československu. [cit. 9.2.2014]. Dostupný z WWW: <.http://abicko.avcr.cz/2008/2/04/nastup-komunisticke-totality-v-ceskoslovensku.html>. Akce.cz. Moskevské divadlo koček Kuklačeva – jediné na světě. [cit. 18. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Alexandrovci European Tour 2012. Fotografie a Video. [cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z WWW: Alexandrovci. Alexandrovci European Tour 2012. [cit. 20. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . ARTpartner. Archiv. St. Petersburg festival ballet – 17. - 18. listopadu v Praze a Hradci Králové. [cit. 2. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . ARTpartner. Archiv. St. Petersburg Festival Ballet . [cit. 23. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . 62

Asociace rusistů. Ars Poetica- Puškinův památník 1966-2011. [cit. 23. 3. 2014]. Dostupný z WWW: Centrum ruské diaspory v ČR. Puškinův památník. [cit. 23. 3. 2014]. Dostupný z WWW: Cr.ic.cz. Historie České republiky. 21. srpen 1968. [cit. 9. 2. 2014]. Dostupný z WWW: . Cr.ic.cz. Historie České republiky. Socialismus s lidskou tváří. [cit. 9. 2. 2014]. Dostupný z WWW: . Czecot. Akce. Moskevské divadlo koček Kuklačeva. [cit. 15. 12. 2013]. Dostupný z WWW: . Czecot. Akce. Ruský národní balet – Labutí jezero. [cit. 31. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . Czechtoday.eu. Moskevské divadlo koček v Praze. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: Česká asociace rusistů. Činnost. [cit. 17. 3. 2014]. Dostupný z WWW: Česká televize. Čt24. Kultura. Kremlský poklad je už na Hradě. [cit. 2. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Česká televize. Čt24. Kultura. Medvěděv s Klausem zahájili výstavu kremlských klenotů. [cit. 2. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . 63

Česká televize. Kultura. Pussy Riot a tradice vzdoru jsou v Praze. [cit. 24. 3. 2014]. Dostupný z WWW: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/214247-pussy-riot-aruska-tradice-vzdoru-jsou-v-praze/> Česká televize. Videoarchiv. Život s Rusáky. [cit. 3. 11. 2014]. Dostupný z WWW: . České noviny.cz Tradici vystoupení k národu na přelomu roku zahájil už Masaryk. [cit. 16. 2. 2014]. Dostupný z WWW: . Česko – ruská společnost, o. s. Úvod. [cit. 17. 3. 2014]. Dostupný z WWW: Česko-ruská společnost, o. s. Archiv. 2011. Přednáška Pavla Toufara. [cit. 12. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Česko-Slovenská filmová databáze. Vladimir Vysockij. [cit. 15. 3. 2013]. Dostupný z WWW: . Čtkprotext.Prslužby. Moscow City Ballet Romeo a Julie. [cit. 3. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Denik. Hudba. Hosty Alexandrovců na českém turné budou Basiková a Chodúr. [cit. 24. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . Dětský Petěrburg v Praze. O festivalu. [cit. 20. 3. 2014]. Dostupný z WWW:

64

Divadlo Komedie. Repertoár. Speciality. 3. Den festivalu současného ruského umění. [cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z WWW: Dny ruského filmu. Úvod. Přivítání. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: E-Všudybyl. Články. První soukromé muzeum ruského umění. [cit. 17. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Fdb.cz. Lidi, životopis, biografie. Alexandrovci. [cit. 11. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . GO OUT. Koncerty. Praha. Alexandrovci. [cit. 1. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Halonoviny. Kultura. Ruský Hamlet hluboce zapůsobil. [cit. 10. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Hudebni divadlo Karlin. Vstupenky online. Ruský národní balet – Labutí jezero [cit. 31. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . Hudební knihovna. Hudební zprávy. Přebohatou nadílku koncertu Alexandrovců pražské publikum nemohlo unést. [cit. 1. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

65

Informuj.cz. Akce. Praha. KVN v Prage – Kubok Pragi 2013. [6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: Informuj.cz. Kulturní akce. KVN v Prage – Kubok Pragi 2011. [cit. 12. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Informuj.cz. Akce. Praha. Moskevské divadlo koček Kuklačeva jediné na světě. [cit. 12. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Instinkt. Fenomén. Rusové v Česku: U vas charašo!. [cit. 26. 2. 2014]. Dostupný z WWW: . Jaromír Nohavica. O něm. [cit. 9. 10. 2014]. Dostupný z WWW: . Katedra ruského jazyka a literatury. Fotogalerie. Fotografie V. Babický. [cit. 18. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Krásné Čechy.cz. Praha. [cit. 23. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Kult.cz. Divadla. Ruský balet v České republice. [cit. 2. 12. 2013]. Dostupný z WWW: . Kultura.idnes.cz. Divadlo.Moscow City Ballet přiveze klasiku. V prosinci zatančí Labutí jezero. [cit. 3. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Kurzy ruštiny. O středisku. [cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z WWW:

66

Lidovky.cz. Kultura. Evropskou cenu Trebbia obdrželi fotograf Vano a rocker Geldof. [cit. 14. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Metro.cz. Události v Praze. Turistů z Ruska přibývá. Praha se přizpůsobuje,v centru je azbuka všude. [cit. 23. 2. 2014]. Dostupný z WWW: . Metropole.cz. Kultura. Divadlo. Národní divadlo v Praze uvede Hamleta v podání ruského Alexandrinského divadla. [cit. 10. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Národní divadlo. Dokumenty. Výroční zprávy. [cit. 20. 10. 2014]. Dostupný z WWW: . Národní divadlo Praha. Představení. Hamlet. [cit. 18. 9. 2013]. Dostupný z WWW: . Novinyvm.cz. Zprávy. Alexandrovci Europan Tour. [cit. 20. 10. 2013]. Dostupný z WWW: < http://www.novinyvm.cz/1469-alexandrovci-european-tour-2010.html>. Oursurvey.biz. Online dotazníky zdrama - průzkum. [cit. 29. 11. 2014]. Dostupný z WWW: . Rozhlasová historie. Alexandrovci v Československém rozhlase- 1946, 1955, 1965. [cit. 17. 2. 2014]. Dostupný z WWW: . Ruské středisko vědy a kultury v Praze. Partneři. [cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z WWW: 67

Ruské středisko vědy a kultury v Praze. Koncert věnovaný 140. Výročí narození Sergeje Rachmaninova v SRVK v Praze. [cit. 23. 3. 2014]. Dostupný z WWW: Ruské středisko vědy a kultury v Praze. Představení „Pozvání k Čechovovi“. [cit. 3. 3. 2014]. Dostupný z WWW: < http://rsvk.cz/cs/predstaveni-pozvani-kcechovovi-v-rsvk-v-praze/> Ruské středisko vědy a kultury v Praze. Vystoupení ruského ochotnického divadlastudia „8+“ v RSVK v Praze. [cit. 3. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Senza párty. Aktuality. Moskevské divadlo koček dorazí do Čech. [cit. 12. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Správa pražských hřbitovů. Aktuality. 9. 5. 2013. [cit. 18. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Sssr.wz.cz. Divadlo. [cit. 1. 3. 2013]. Dostupný z WWW: . Studentpoint.cz. Hudba. Alexandrovci projedou Evropou, zastaví se i v Praze. [cit. 20. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . Taneční magazín. Ruský Ballet v Praze. [cit. 18. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Ticketpro. Divadlo. St. Petersburg Festival Ballet: Labutí jezero a Louskáček. [cit. 23. 10. 2013]. Dostupný z WWW: < http://www.ticketpro.cz/jnp/divadlo/balettanec/849804-st-petersburg-festival.html>.

68

Ticketstream. KVN v Prage. [cit. 17. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Tn.cz. Zprávy. Hudba. V pražské Tesla aréne vystoupí Alexandrovci. [cit. 20. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . Topzine. Hudba Koncerty v Praze. Alexandrovci s Basikovou a Chodúrem na největším turné v ČR. [cit. 23. 10. 2013]. Dostupný z WWW: . Totalita.cz. Měsíc československo-sovětského přátelství. [cit. 16. 2. 2014]. Dostupný z WWW: . Totalita.cz. Text tzv. zvacího dopisu. [cit. 9. 2. 2014]. Dostupný z WWW: . Velvyslanectví Ruské federace v České republice. [cit. 3. 11. 2014]. Dostupný z WWW: . Velvyslanectví Ruské federace v České republice. Zprávy tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. Tisková zpráva o vystoupení Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského v Praze. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Velvyslanectví Ruské federace v České republice. Zprávy tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. Česko-ruský podnikatelský ples. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: < http://www.czech.mid.ru/cz/press-rel/news_08.htm>. Velvyslanectví Ruské federace v České republice. Zprávy tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. První mezinárodní festival Mladé talenty Ruska. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: .

69

Velvyslanectví Ruské federace v České republice. Zprávy tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. Akce v Praze u příležitosti Dne vítězství. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Velvyslanectví ruské federace v České republice. Zprávy tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. Hostování moskevského uměleckého divadla. [cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . Všekozácký svaz českých zemí a Slovenska. Prezident Masaryk a Ruská akce. [cit. 3. 11. 2014]. Dostupný z WWW: . Wherevent. St. Petersburg Festival Ballet – 23. listopadu 2013 v Praze. [cit. 18. 9. 2014]. Dostupný z WWW: . Zastupitelství Rossotrudničestva v České republice. Setkání Svazu ruskojazyčných spisovatelů v RSVK v Praze. [cit. 3. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Zastupitelství Rossotrudničestva v České republice. Výstavy. 190. Výročí narození Fjodora Michajloviče Dostojevského. [cit. 3. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Zastupitelství Rossotrudničestva v České republice. Výstavy. Setkání s veteránem Velké vlastenecké války. [cit. 12. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Zastupitelství Rossotrudničestva v České republice. Výstavy. Setkání svazu ruskojazyčných spisovatelů. [cit. 3. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . Zastupitelství Rossotrudničestva v České republice. Výstavy. Večer národního umělce ruska Vasilije Lanovovo v RSVK v Praze. [cit. 3. 11. 2013]. Dostupný z WWW: . 70

Ruskojazyčné internetové zdroje Чехия сегодня. Другое. КВН в Праге – Кубок Праги 2010. [цит. 12. 12. 2013]. Доступный из WWW: . Чехия сегодня. Другое. „Русское наследие“- выставка русских художников в Праге. [цит. 12. 4. 2014]. Доступный из WWW: . Чехия сегодня. Культура. Дмитрий Хворостовский выступит в Праге на фестивале им. Дворжака. [цит. 12. 11. 2013]. Доступный из WWW: . Чехия сегодня. Культура. Елена Образцова получила в Праге европейскую премию Trebbia. [цит. 12. 11. 2013]. Доступный из WWW: . Чехия сегодня. Театр. Tеатральная комедия „Лйюбовь не картошка...“ в Праге. [цит. 12. 4. 2014]. Доступный из WWW: < http://www.czechtoday.eu/teatr/teatralnaya-komediya-lubov-ne-kartoshka--vprage.html>. Чехия сегодня. Театр. Нашумевший спектакль „Кыся“ в Праге. [цит. 20. 3. 2014]. Доступный из WWW: < http://www.czechtoday.eu/teatr/nashumevshiy-spektaklkisya-v-prage.html>.

71

PŘÍLOHA Anonymní dotazník sestavený na webových stránkách Oursurvey.biz 94 1)Do jaké věkové kategorie spadáte? 1) pod 18 2) 18-30 3) 30-50 4) nad 50 2) Jste muž nebo žena? 1) Muž 2) Žena 3) Jaké jste národnosti? 1) České 2) Slovenské 3) Ruské 4) Jiné 4) Ovládáte ruský jazyk? 1) Ano-aktivně 2) Ano-pasivně 3) Ne 5) Zajímáte se o ruskou kulturu? 1) Ano 2) Ne 3) Občas 6) Byl/a jste někdy na nějaké ruské akci v České republice? 1) Ne 2) Ano- na jaké, kdy a kde?

94

Oursurvey.biz. Online dotazníky zdrama - průzkum. [cit. 29.11.2014]. Dostupný z WWW: .

72

8) Myslíte si, že jsou lidé dostatečně informování o ruských akcích konajících se v České republice? 1) Ano 2) Ne 3) Nevím 9) Odkud se o různých (ruských) akcích nejčastěji dovídáte?(možno označit více odpovědí) 1) Z internetu 2) Z televize 3) Z rádia 4) Z letáků/billboardů 10) Chtěli byste, aby v ČR bylo více kulturních akcí s ruskou tématikou? 1) Ano 2) Ne 3) Je mi to jedno 11) Domníváte se, že pohled lidí na ruskou kulturu v Čechách je ovlivněn historií (20.stol)? 1) Ano 2) Ne 3) Vadí mi přítomnost ruské kultury u nás 12) Zajímáte se více o kulturu západních (Amerika), nebo východních zemí (Rusko) 1) Západních 2) Východních 13) Pokud byste chtěli jít na nějakou ruskou akci u nás, jaká by to byla? (Možno označit více odpovědí) 1) Koncert- jaký? 2) Výstava- jaká? 3) Divadelní představení- jaké? 4) Beseda- jaká? 14) Co se Vám líbí/nelíbí na ruské kultuře?

73

Fotografie z některých (náhodně vybraných) akcí uvedených v BP

Valerie Kurniškinová na koncertu s Alexandrovci. Rok 2012.95

Kolektiv katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty MU, který postoupil do celostátní přehlídky Puškinova památníku. Na fotografii je též Mgr. Jiří klapkapředseda České asociace rusistů. Brno, 2013.96

95

Alexandrovci European Tour 2012. Fotografie a Video. [cit. 14. 3. 2014]. Dostupný z WWW: 96 Katedra ruského jazyka a literatury. Fotogalerie. Fotografie V. Babický. [cit. 18.3.2014]. Dostupný z WWW: .

74

Pietní vzpomínka na sovětské vojáky padlé ve 2. světové válce. Praha - Olšanský hřbitov. 9. 5. 201397

St. Petersburg Festival Ballet. Praha. 201398

97

Správa pražských hřbitovů. Aktuality. 9. 5. 2013. [cit. 18. 3. 2014]. Dostupný z WWW: . 98 Wherevent. St. Petersburg Festival Ballet – 23. listopadu 2013 v Praze. [cit. 18. 9. 2014]. Dostupný z WWW: .

75