MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy
Vamberecká krajka Bakalářská práce
Autor práce: Daniela Menšíková Vedoucí práce: doc. PaeDr. Jiří Eliška
Brno 2008
Bibliografický záznam MENŠÍKOVÁ, Daniela. Vamberecká krajka: bakalářka práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarná výchova, 2008. 20 l., Vedoucí práce doc.PaedDr. Jiří Eliška Anotace Bakalářská práce „Vamberecká krajka“ pojednává o společnosti Svět vamberecké krajky, o.p.s. Hlavním cílem této práce, je vytvořit manuál značky, tzn. navrhnout logo a jeho užití na hlavičkových papírech, obálkách, propagačních materiálech, ale i na směrových tabulích apod. Dalším úkolem je vybrat k danému logo vhodná písma a příhodnou barevnost. Svůj postup při zpracovávání tohoto úkolu popisuji v teoretické části práce. Dříve však seznámím čtenáře se vznikem a vývojem krajkářství jako takového. Blíže se poté zaměřím na vývoj krajkářství na Vamberecku a okolnosti vzniku družstva umělecké výroby Vamberecká krajka Vamberk. S ohledem na smysl značky, kterým je prezentace a propagace firmy, věnuji také značnou část pozornosti potencionálním zákazníkům Světa vamberecké krajky, které má značka oslovit. Annotation Bachelor work „Braided Lace“ describes company named Vamberk Bobbin Lace Word npc. (non profit company) its history, the present and the future but the main goal of the bachelor work is to make the keyboard of trade mark its using for promotion and puplicity materials, for official dokuments as for example letter papers, evelopes, bussines cards as well as its using for billboards and the dirrection and traffic indicators atc. Selecting of the best type and colour of script is the other goal of the work. Theoretical part of the work describes my process I used in producing of bachelor work. I engaged in rise and evolution of making bobbin lace generally. Some units are nearly describe development of bobbin lace in Vamberk region and founding of artistic production cooperative named Vamberk Bobbin Lace from Vamberk. The large part of my bachelor work engages in potentional visitors of Vamberk Bobbin Lace World, whom, I hope, the trade mark will bee good navigation in their deciding about visiting Vamberk at first and also will bee good navigation in their arriving in Vamberk region. Klíčová slova Vamberk, paličkovaná krajka, historie krajkářství, logo,
Keywords Vamberk, bobbin lace, Lace history, Corporate Identity
-2-
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.
Dne 13. dubna 2008
-3-
Daniela Menšíková
Obsah
Obsah ................................................................................................................................ 4 1 Vamberecká krajka a já .................................................................................................. 5 2 Historie ........................................................................................................................... 6 2.1 Vznik a vývoj krajkářství ........................................................................................ 6 2.2 Krajkářství na Vamberecku .................................................................................... 7 3 Svět vambeerecké krajky ............................................................................................. 10 3.1 Cíle projektu.......................................................................................................... 10 3.2 Zákazníci ............................................................................................................... 10 3.3 Smysl projektu ...................................................................................................... 13 4 Tvorba loga .................................................................................................................. 14 4.1 Prvotní návrhy....................................................................................................... 14 4.2 Barevost ................................................................................................................ 16 4.3 Písmo..................................................................................................................... 16 5 Závěrem ....................................................................................................................... 17 6 Seznam obrázků .......................................................................................................... 18 7 Poznámky .................................................................................................................... 18 8 Použitá literatura .......................................................................................................... 19
-4-
1 Vamberecká krajka a já Když můj táta poprvé mluvil o vamberecké krajce, tvářil se, že je to samozřejmá věc, kterou přece každý zná, ale já ani moje sestra jsme netušily o čem mluví. Ve škole jsem se setkala s jabloneckou bižuterii, českým sklem i olomouckými tvarůžky, ale o vamberecké krajce jsem nic neslyšela. Povědomí o její hodnotě se samozřejmě udržuje v daném regionu, ale za jeho hranicemi se znalost tohoto pojmu snižuje s věkem. Asi bych dodnes o krajce vůbec nic nevěděla, kdyby firma mého otce nekoupila Vambereckou krajku Vamberk. Od té doby se náš život točí čím dál tím víc kolem Krajky. Díky tomuto nenadálému, ale úzkému, spojení Krajky s mou rodinou jsem se postupně účastnila různých prodejních či reklamních akcí, většinou v roli prodavačky či organizátorky. Šlo o lidově řemeslné jarmarky na malých městech i vesnicích, ale i trhy například v Brně, různě velkolepé akce typu charitativních výstav či honosné dražby na plese Rottary klubu. Měla jsem tak možnost seznámit se s různými lidmi i jejich náhledem a reakcí na krajku. Z těchto zkušeností jsem vycházela i pro tuto práci při popisu zákazníků vamberecké krajky. Pro svou práci jsem měla poměrně velké množství fotografického materiálu, protože jsem loni v létě fotila veškeré zboží ze skladu do internetového katalogu. S motivy krajky jsem se potýkala již ve své maturitní práci, kterou byla velkoplošná malba s krajkovým námětem pro prostory schodiště v areálu Vamberecké krajky. Téma krajky pro mě tedy bylo poměrně prozkoumané a známé. Co však pro mě bylo naprosto nové, byl svět grafického designu. V teoretické části své práce se pokusím nastínit stručnou historii krajkářství. Detailněji rozeberu vývoj krajkářského umění na Vamberecku. Neopominu popsat potencionální zákazníky Světa vamberecké krajky. Nedílnou součástí teoretické části je i popis mého postupu při tvorbě loga a z něj vycházejícího manuálu.
-5-
2 Historie 2.1 Vznik a vývoj krajkářství Svět
Vamberecké
krajky
vznikl,
aby
zachoval
krajkářskou
tradici
na Vamberecku. Odkud se tato tradice vzala, jak je vlastně stará a proč právě na Vamberecku? Na tyto i další otázky se pokusím odpovědět v následující kapitole. Od pravěku se lidé potřebovali oblékat. Nejprve do primitivních šatů z vydělaných kůží. Časem zvládli techniku předení, na níž navazovaly další technologie, které umožňovaly vytvořit z jednotlivých provázků pruhy látky tak, aby splňovaly potřebu odívání. Začínaly se tedy vyvíjet první předstupně dnešního tkaní, drhání, pletení, háčkování. Těžko říci, kde výroba krajek vlastně vznikla. Předchůdce výroby krajky můžeme spatřit v síťovaní. Pletení sítí bylo nepostradatelnou dovedností rybářů převážně v přímořských oblastech. O původu krajky v rybářských sítích svědčí i pověst z Dalmácie vyprávějící o vzniku krajky takto: „ U Jaderského moře žil mladý a chudý rybář. Tento rybář se zasnoubil se svou milou dívkou, která mu z lásky zhotovila novou síť. Tato síť jim však mnoho štěstí nepřinesla. Když ji rybář poprvé vrhl do vody, nevytáhl nic víc než trsy mořské trávy a kusy korálu. V té době zachvátila kraj válka, která potřebovala stále další vojáky. Mladý rybář byl odveden do služby k Benátskému loďstvu. Nešťastné dívce po něm zbyla pouze tato jednou použitá a roztrhaná síť plná trávy a bílého korálu. Z nostalgie a stesku po milém ji začala opravovat. Při této práci napodobovala spirály vpletené trávy a kusy korálů. Vznikl nádherný vzor, o který byl neskutečný zájem. Dívka dostávala velké množství objednávek a postupem času na krajce i zbohatla. Jestli se vrátil její milý od námořnictva, nevíme. Šťastný konec by si to žádal. Pro nás je však tím hlavním šťastným koncem vznik krajky“ 1). Technika paličkování byla známa už ve starověku. Při analýze oblečení mumií ze starověkého Egypta byly nalezeny zbytky krajky. Archeologové objevily i předměty, které lze charakterizovat jako krajkářské paličky. Nejstarší nález kostěných paliček v Evropě pochází z Kypru z pozdě římského období ( čtvrté století našeho letopočtu) .2) Vzory ze vzorníku vydaného v roce 1527 v italském městě Cologne vycházejí především z arabesek a arabských písmen. To přispívá k teorii o arabském původu
-6-
krajky. Kolébkou krajky se v 16. století stává Itálie, konkrétně město Benátky. Jejich zásluhou není objevení paličkování – to bylo známo již dříve – ale především rozšíření krajky a velkolepý rozvoj technologie i nejrozmanitějších vzorů. Z Itálie se krajka dostávala postupně do celé Evropy. Za její rychlé rozšíření vděčíme těsným kontaktům mezi jednotlivými panovníky, jejichž dvory byly centrem módy. Hit na jednom dvoře se rychle stával populární i na dvorech ostatních panovníků. Protože výroba krajky byla složitou a dlouhodobou záležitostí, krajky se nejprve dovážejí a až později se začínají budovat domácí výrobní střediska. K většímu rozvoji výroby v 17. a 18. století došlo převážně v zemích, kde proběhla reformace, případě v zemích, které byly tolerantnější k protestantským krajkářům, kteří utíkali hlavně z Francie a Flander. Tento fenomén stěhování řemeslníků vedl k tomu, že krajky v jednotlivých zemích Evropy vykazují společné rysy. K nám se krajkářství dostává v 16. století. České země měly tehdy úzké kontakty se severní Itálií, převážně přes panovnický dvůr. První zmínky pocházejí z Krušnohoří možná právě díky socio-kulturním podmínkám dané oblasti. O paličkování v podhůří Orlických hor čteme, až v zápiscích ze století 17., kdy sem vzory z Flander přivezla šlechtična Magdalena Grambová, manželka nového majitele vambereckých panství.
2.2 Krajkářství na Vamberecku V Orlických horách se od nepaměti pěstoval len. Byl v této oblasti jedinou surovinou, zpracovatelnou na hrubou tkaninu. Při jeho zpracování vznikla první snaha zjemnit jinak hrubý neohrabaný oděv a zkrášlit ho vzorem. Zaplétání roztrhaných konců oděvů, ať již za účelem zabránit jejímu dalšímu cupování, nebo zkrášlení a zkultivování konců, mohlo být jistě jedním z předstupňů vzniku krajky. Ženy zde ovládaly různé způsoby zpracování tkanin i tvorbu primitivní krajky, a proto nejen přivítaly novou techniku, ale zároveň se ji poměrně rychle a kvalitně naučily. Vazba na vlastní tradici spojená s novými belgickými vzory a technologiemi pomohla rozkvětu krajky do nebývalé šíře.3) „Výroba paličkované krajky se rozvíjela v prostředí s dostatečnou zásobou volné pracovní síly, která se mohla zabývat touto časově náročnou aktivitou bez velkého -7-
ekonomického zisku.“4) Jednalo se o oblasti, kde řada lidí nevlastnila žádnou zemědělskou
půdu, nebo její výměr byl tak malý, že nestačil pokrýt ani výdaje
rodiny.5) Takovou oblastí bylo v 17. století i Vamberecko. Tehdy získali manžel Magdaleny Grambové získal po bělohorských konfiskacích vamberecké panství Jméno této belgické šlechtičny, která se přistěhovala do Vamberka roku 1627, je spojováno s tamějším počátkem krajkářství. Dnes víme, že Magdalena Grambová nepřinesla do kraje pod Orlickými horami krajku jako naprostou novinku. Co však donesla, byly nové belgické vzory a hlavně nová technologie paličkování na podušce. Největší rozvoj krajky, tzv. klasické období, nastává ve Vamberku začátkem druhé poloviny 19. století a pokračuje až do století 20. Je to období faktorů, v němž se vyvíjí i vnitřní organizace krajkářství. Faktor je vlastně takový podnikatel, dává krajkářkám materiál a zpět přebírá hotový výrobek, za který také rovnou platí. Krajkářky se tak nemusí starat o shánění materiálu ani o odbyt. Obchod s krajkou už zajišťuje faktor, proto také určuje jaký výrobek má krajkářka zhotovit. Jednalo se v podstatě o „rozptýlenou manufakturu.“ 6) V této době se ve Vamberku a okolí paličkovalo téměř v každém domě. Tvorbou krajky se zabývaly často celé rodiny, ženy i muži. Děti paličkovaly od raného dětství. Pro některé byla tato práce celoročním zaměstnáním, pro jiné jen sezónní záležitostí v době, kdy na poli práce nebyla. Krajkářstvím se ve východních Čechách živilo asi 6000 lidí. Na vývoj Krajky měl značný vliv vznik krajkářské školy. Pracovalo se podle nových vzorů, hlavně vlivem vídeňských krajkářských kursů. Z původě jednoduchých vzorů se vyvíjí mnohem složitější a náročnější. Krajkářky si je mezi sebou nejen předávají, ale samy vymýšlejí nové. V této době se začínají vyrábět i první tvarové krajky, různé pokrývky, vložky do ložního prádla a honosné nádherné krajky ke kněžským rouchům. Nové pracovní příležitosti přinášejí lepší a efektivnější možnosti výdělku. Rozvoj průmyslu znamenal velký odliv krajkářů. V období první republiky zbylo jen pár obchodníků s krajkami, kteří požadovali od svých dodavatelek stále lepší kvalitu. Propagovali Vambereckou krajku na světových výstavách, například ve Vídni, Bruselu, New Yorku či Berlíně, čímž pro ni získali světový věhlas a dostali Vambereckou krajku na mezinárodní trh. Po druhé světové válce se ani krajkářství neubránilo kolektivizaci. Dne 11. května 1946 vzniklo družstvo umělecké výroby Vamberecká krajka Vamberk. -8-
Sdružovalo většinu krajkářů regionu a časem „převálcovalo“ všechny menší krajkářské obchodníky. V éře svého působení mělo družstvo velké množství problémů. Vedle hlavní výroby krajky zahájilo proto šití dámské konfekce i bytových doplňků. Přesto až do roku 1975 vyrábělo družstvo téměř stále se ztrátou a muselo být dotováno. Po tomto roce nastalo několik lepších let, ale ekonomické výsledky krajky nebyly nijak valné. Po revoluci se Družstvo po pár letech pokusů o oživení zašlé slávy dostalo do konkurzu, kde je koupili noví majitelé a s novým elánem a vírou v nutnost zachování krajkářské tradice se snaží obnovit výrobu a udržet Vambereckou krajku. Hledají pro ni nové možnosti a využití. Jejich nejnovějším projektem je Svět Vamberecké krajky, který si klade za cíl rozšířit povědomí o Vamberecké krajce. Motto tohoto projektu zní: „Národ, který připustí, aby zanikly jeho jedinečné dovednosti předávané z generace na generaci, ztratí svoji identitu a sám zanikne.“ 7)
-9-
3 Svět vamberecké krajky 3.1 Cíle projektu Svět Vamberecké krajky, o.p.s. se nezabývá samotnou výrobou krajky ani jejím prodejem. „Cílem projektu je zachovat jedinečnou výrobu a využití ručně paličkované vamberecké krajky pro další generace a vytvořit z Vamberka znovu světoznámé centrum krajkářského umění tak, aby se Vamberk stal cílem cest turistů poznávajících nejvýznamnější místa České republiky, a aby Vamberecká krajka zůstala zachována jako jedinečná světová identita Česka a českého národa a Vamberk byl trvale spojován s její výrobou a existencí.“ 8) Projekt počítá s přestavbou stávajícího areálu na funkční výrobně-řemeslný skanzen s prohlídkovou trasou, ve kterém bude umožněno prezentovat svoji tvorbu každému, kdo splní základní požadavky, zejména na řemeslnou kvalitu díla a jeho estetické hodnoty. Důraz bude kladen na podporu vývoje nových výrobků a na obnovení spolupráce s nejvýznamnějšími umělci, návrháři a designéry. 9) Součástí areálu bude také velká prodejní a Velkoprostorová prodejní galerie, ve které si budou moci návštěvníci prohlédnout a zakoupit současné výrobky od různých autorů. 3.2 Zákazníci Krajka se v průběhu doby vyvíjí a snaží se držet krok s módními trendy. Její užití však nekončí u oděvnictví. Nabízí širokou škálu výrobků od obrázků s nejrůznějšími motivy (náboženské, přírodní, technické, ale i architektonické), přes interiérové doplňky, jako jsou ubrusy, prostírky, dečky nebo ložní prádlo, k již zmíněným oděvním doplňkům, bižuterii či celým šatům. O tom, že možnosti užití paličkované krajky jsou omezené pouze představivostí samotných návrhářů, svědčí i v současné době nově prezentovaná série luxusního spodního prádla. Díky rozmanitostí výrobků je velice různorodá i klientela, kterou potřebuje krajka oslovit. Její cílová skupina jde doslova napříč všemi věkovými kategoriemi. Zdálo by se, že oslovuje hlavně ženy. V dnešní společnosti jsou to totiž především ženy, které udávají tón a ráz své domácnosti. Co se týče zařízení a výzdoby interiérů mívají nakonec často poslední slovo. Večerní šaty nebo erotické spodní prádlo jsou také svou podstatou výrobkem určeným především pro ženy. Krajky na mužském oděvu se dnes již „nenosí.“ Jediný
- 10 -
výrobek Vamberecké krajky, kterou snese i mužský oděv, je kapesníček do tanečních, který po závěrečné jen málokterý muž ještě někdy vytáhne. Nebylo tomu tak ale vždycky. Krajky byly po staletí vyhrazeny slavnostním příležitostem a reprezentaci. V určitých obdobích se však stávala nenahraditelným doplňkem měšťanského i dvorského oděvu. Stále více pronikaly také do lidového kroje a nikoli jen ženského. Například v období baroka byly krajky nepostradatelnou součástí většiny oděvů. Krajky se stávaly symbolem určité společenské vrstvy. Jejich užívání bylo omezováno „nařízením proti přepychu“, které se vztahovalo i na šperky, ale také např. na počet nádobí, které může být a stole. Tato nařízení se s časem porušovala. Touha lidí z nižších vrstev oblékat se jako měšťané a touha měšťanů oblékat se jako šlechtici byla mnohem silnější než veškerá nařízení. Snaha šlechty odlišit se od nižších vrstev zase přispívala k vývoji módních trendů, které se neustále vyvíjely. Krajky na mužském oděvu, zpočátku oblíbené, pro svoji symboliku příslušnosti k vyšší společenské vrstvě, se brzy stávaly standardem. V době Marie Terezie byly neodmyslitelnou součástí důstojnických uniforem i úřednických stejnokrojů. 10) Se zrušením výsadního postavení šlechty zanikla i nařízení, která ji tyto výsady zajišťovala. V této společenské atmosféře ztrácí i krajka symboliku „výsady“. Tím zaniká i kouzlo zakázaného. Ve společnosti, kde jsou si lidé rovni se pokládá za nepatřičné předvádět svou svrchovanost. Móda se tím stává střízlivější, méně zdobná a klade se čím dál větší důraz na praktičnost. Zdá se, že pro krajku v této módní atmosféře, mnoho místa nezbývá. Z oděvů mužů tak krajka vymizela zcela. Výsadu zdobit se si pro sebe ponechaly pouze ženy. Ne zrovna příznivou situaci řeší krajka novými prostšími vzory. Výrobou bižuterie i drobných přívěšků. Při příležitostném prodeji výrobků Vamberecké krajky jsem vypozorovala, že zatímco ženy kupovaly veskrze věci praktické jako ubrusy či bytové doplňky, po špercích a módních doplňcích pouze pokukovaly a následně přivedly svého manžela, aby mu je ukázaly. Pokud se rozhodly bižuterii koupit, vybíraly dárek jiné ženě. Tento trend se dá přičíst také jejich vyšší ceně. Většinu prodaných šperků kupovali muži jako dárek. Krajka je totiž jedním z těch výrobků, po kterých mnoho žen touží, ale samy pro sebe si je nikdy nekoupí. Považují to za marnivost. Prezentace krajky se tudíž nemůže zaměřovat výhradně na ženy, ale do centra jejího zájmu by se měli dostávat i muži. Mnoho mužů chce dát svým partnerkám něco - 11 -
pěkného, originálního, netradičního. Těmto mužům většinou vyšší cena nevadí, spíše naopak. Považují to za znak kvality a způsob, jak ukázat partnerce, co pro ně znamená. Toto samozřejmě neplatí jen o mužích, dá se to aplikovat obecně na zákazníky kupující dárky osobám, na nichž jim záleží. Vambereckou krajku je tudíž třeba prezentovat jako vkusné a vhodné dárky pro každou příležitost. Zákazníky Světa vamberecké krajky nejsou pouze lidé shánějící dárky, ale především turisté. Lidé cestující za poznáním, zážitky či poučením. Na návštěvu do skanzenu tak přicházejí lidé, kteří mají prvotní zájem o krajku a krajkářství jako takové, jeho historii, současnost. Jedná se o ženy, jimž se krajkářství stalo koníčkem či životní vášní. Krajkářství v našich zemích se totiž stále drží především jako volnočasová aktivita. Ve volném čase nepaličkují pouze „naše babičky“, ale mnoho žen všech věkových kategorií. Některé věnují veškerý svůj čas paličkování, mnohem více z nich však bere paličkování krajky jako součást velikého koníčku nazvaného „ruční práce“. Je-li koníčkem samotné paličkování, pak návštěvnice hledají nové vzory, které ještě neumí a nacházejí inspiraci či výzvu. Snaží se z výrobků „okoukat“ jak jsou vytvořeny, aby se podle nich pokusily vytvořit pěkné dárky pro své blízké, nebo také pouze proto, aby rozšířily svůj soukromý archiv o něco, co ještě neumí. Takové krajkářky pak zažívají s každým novým výrobkem podobný pocit jako horolezec, který zdolá další osmitisícovku. Stejně jak zdolání hory dává energii a touhu lézt na další, tak zvládnutí jednoho vzoru nutí hledat vzory nové, které by šlo překonávat. Část těchto krajkářek si pak začíná vymýšlet vlastní motivy, které se snaží vyvzorovat. Převážná většina však buď nemá dostatečnou představivost, nebo se jim nechce vymýšlet něco nového, proto kopírují. Je-li paličkování jen součástí velkého koníčku ručích prací, nejsou v centru zájmu tolik nové vzory jako spíše netradičně pojaté užití krajky. I tyto ženy hledají inspiraci pro svou vlastní tvorbu. Nemalou součástí skladby návštěvníků skanzenu jsou však také turisté, hledající zajímavosti všeho druhu. Turisté se nijak zvlášť nezajímají o krajku, její historii ani nové vzory. Jejich zájmem je především získat nové co nejzajímavější informace. Historie krajky je zajímá stejně jako pověst o blízkém hradu. Návštěvou skanzenu zabíjejí čas a rozšiřují si své základní vzdělání o nové poznatky, které se na škole nedoví. Těmto lidem je třeba nabídnout základní informace o krajkářství a výrobě krajky opepřené pověstmi či peprnými zajímavostmi. - 12 -
3.3 Smysl projektu Tato poslední skupina tvoří největší a nejdůležitější sortu lidí, které má Svět vanberecké krajky oslovit. Zajímavá a neotřelá prohlídka by měla vychovávat tyto lidi k lásce k našim národním tradicím a udržovat jejím prostřednictvím povědomí o vamberecké krajce jako součásti našeho kulturního dědictví. Podobný efekt mohou mít i programy pro školy, dětské oddíly či rodiny s dětmi, pro něž má být návštěva muzea zajímavým cílem výletu, ale i setkáním s projevem naší národní identity. Vždyť občanská kompetence, jedna z klíčových kompetencí Rámcového vzdělávacího programu, vyžaduje od žáka základní školy, aby byl schopen respektovat, chránit a oceňovat naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevovat pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost a aktivně se zapojovat do kulturního dění.11)
- 13 -
4 Tvorba loga 4.1 Prvotní návrhy Při zpracovávání návrhů na logo Světa vamberecké krajky jsem stála na rozcestí, kde se rýsovaly minimálně tři možné cesty, kterými se mohly mé návrhy ubírat. Úplně první cestou, kterou jsem ale opustila hned v začátcích, byl pokus o parafrázi loga Vamberecké krajky. Chtěla jsem podobností postupu vyjádřit úzké spojení mezi Vambereckou krajkou a Světem vamberecké krajky. Tato cesta se však ukázala slepá hned v počátcích.
1.
2.
Tvarová rozmanitost krajky je velká, přesto v ní platí určité zákonitosti. Chtěla jsem najít jeden společný motiv, který by byl typický pro většinu krajek. Nenašla jsem ho, proto jsem si vybrala motiv z jedné krajky, který jsem se pokusila v kresbě zjednodušit a převézt do vektorů. Rozmnožením tohoto motivu vznikl zajímavý dekorativní lem. Zjednodušení nepřipomínalo krajku a slévalo se při zmenšení. Opustila jsem tedy i tuto cestu.
3.
4.
Svět vamberecké krajky se nezabývá výrobou krajky, ani její distribucí, nýbrž předvádí krajku a způsob její výroby široké veřejnosti. Proto mě napadla cesta, která nebude vycházet z konkrétního výrobku, ale z herdule s paličkami. Herdule je paličkovací podložka. Může mít různé tvary. Já jsem vycházela z herdule, jejíž tvar je vycpaný válec, zasazený do koše.
- 14 -
Tento návrh jsem nakonec také nepoužila, jelikož má stylizace herdule připomínala většině lidí, s nimiž jsem návrhy konzultovala, spíše lodičku než prostředek k paličkování. Příčinou může být nevhodná stylizace stejně jako fakt, že herduli zná v dnešní době málokdo.
5.
6.
Vrátila jsem se tedy zpátky na rozcestí a pokusila se vydat znova po cestě krajky jako výrobků. Kdesi jsem četla, že krajka je vlastně obšitá dírka. To podstatné na ni není ta nit, nýbrž ten prostor mezi nitěmi. Tato myšlenka mě zaujala. Pokusila jsem se tedy o tvorbu loga formou negativu, vyříznutí krajky z pevného tvaru. Tímto tvarem měl být kruh, který by znázorňoval svět.
7.
8.
První návrh vytvořený touto technikou vycházel ze síťové půdice tzv. vláčkové krajky, která je pro oblast Vamberecka nejtypičtější. Výsledek, ale připomínal spíše „síťku na motýly“. Nakonec jsem upustila i od tvaru kruhu. Tvar vycházející z krajkového náhrdelníku vyříznutý do strohého obdélníku měl možnost a sílu kontrastu nepravidelnosti krajky s přísně rovnými stranami tohoto geometrického obrazce.
9.
- 15 -
4.2 Barevost Při volbě barevnosti jsem vycházela ze základních čistých nelomených barev, které se používají v lidové tvorbě, na výšivkách a krojích. Z možných barevných kombinací jsem nakonec zvolila barvy červenou a modrou na bílém podkladě. Tyto barvy, barvy české trikolory, mají také symbolický význam, zdůrazňují tradičnost a nacionálnost Světa vamberecké krajky.
4.3 Písmo Název Svět vamberecké krajky je poměrně dlouhý. Proto jsem se rozhodla nápis umístit do tří řad pod sebe. Při tomto řešení byla však hustota písma příliš velká a nápis nevyvažoval poměrně širokou značku. Bylo třeba vytvořit stejnorodější plochu. K tomu mi pomohly versálky písma DynaGrotesk RXE s větším rozpalem. Toto písmo má výhodu, že není nijak neobvyklé ani dobové, což by u této značky mohlo působit rušivě. Bylo třeba vybrat písmo, které bude vypadat stejně vhodně v současnosti i budoucnosti a zároveň vyjádří téměř pět set let starou tradici krajky na Vamberecku.
10.
- 16 -
5 Závěrem Na závěr se má většinou shrnout, na co jsme během naší práce přišli. Tato práce nebyla prací vědeckou, nýbrž v prvé řadě praktickou, proto jejím výstupem a shrnutím by měla být samotná práce. Přesto si dovolím pár poznámek o tom, na co jsem během práce přišla. První věcí bylo zjištění, že i když si postavím mnoho omezení a soustředím se jen na několik základních prvků vždycky získám větší množství možností, než z kterých jsem schopna vybírat. Přišla jsem také na to, že znalost počítačových programů není jedinou znalostí, které musí grafik ovládat. Možná jsem nakoukla i do tajů kouzelných kreseb zvaných písmo, jehož moc není jen v symbolice slov, které jimi napíšeš, ale že je to složitý svět plný pravidel a nařízení, jehož porušením rozbíjíme písemnou harmonii. Práce a tomto manuálu pro mě byla především nedocenitelnou zkušeností. A pokud tato značka bude nakonec užitá i v praxi bude její smysl o to větší.
- 17 -
6 Seznam obrázků 1.
Logo Vamberecké krajky Vamberk a.s
2.
První návrh loga, vycházející z loga Vamebecké krajky Vamberk
3.
Detail motivu vycházejícího z krajky
4.
Řetězením detailů (3) vzniká lem – kapesník
5.
Herdule – paličkovací podložka
6.
Pokus o stylizaci herdule
7. Nepoužité varianty vznikající „výřezem“, první vychází z motivu vláčkové krajky 8.
Obrázek s půdicí ve stylu vláčkové krajky
9.
Použitá varianta
10. Finální verze
7 Poznámky 1. srov. Vondrušková, Alena. Prošková, Iva. Krajkářství. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2004. s.12 2. srov. tamtéž s. 15 - 18 3. Vamberecká krajka – družstvo umělecké výroby Vamberk. 1. vyd. Vamberk: 1982. s.2 4. Mertová, Petra. : Paličkovaná krajka jako společenský, sociální a ekonomický fenomén: disertační práce. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav evropské etnologie 2007. Vedoucí diplomové práce doc.PhDr. Alena Křížová Ph. D. 5. srov. tamtéž 6. srov. tamtéž 7. Menšík, Karel. Svět vamberecké krajky: grantový projekt. Vamberk 2007. 4 s. 8. srov. tamtéž 9. srov. tamtéž 10. srov. Vondrušková, Alena. Prošková, Iva. Krajkářství. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2004. s.43 11. Jeřábek, Jaroslav a koektiv. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
- 18 -
8 Použitá literatura Bayer, Vlastimil. Vývoj lidové umělecké výroby ve výrobních družstvech. 1. vyd. Praha: Svépomoc 1988. 95s. Dabner, David. Grafický design v praxi. 1. vyd. Praha : Slovart 2004. 128 s. Jeřábek, Jaroslav a koektiv. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: 2006. Dostupné z WWW: www.rvp.cz, 13. 4. 2008 Menšík, Karel. Svět vamberecké krajky: grantový projekt. Vamberk 2007. 4 s. Mertová, Petra. : Paličkovaná krajka jako společenský, sociální a ekonomický fenomén: disertační práce. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav evropské etnologie, 2007. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Alena Křížová, Ph. D. Muzeum krajky Vamberk: Katalog výstavy Expozice krajky od 17. století do současnosti. 1. vyd. Vamberk: Muzeum krajky 1970. 33. s. Vamberecká krajka – družstvo umělecké výroby Vamberk. 1. vyd. Vamberk: 1982. 12 s. Vamberecká krajka – katalog výstavy. 1. vyd. Praha: ČVTS – Institut pro rozvoj a realizaci vynálezectví a zlepšovatelství 1973. 6 s. Vondrušková, Alena. Prošková, Iva. Krajkářství. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2004. 163 s.
- 19 -
