Masarykova Univerzita v Brně Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Masarykova Univerzita v Brně Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor : Právo sociálního zabezpečení Katedra finančního práva a národního hospodářství

Bakalářská práce Vymáhání nedoplatků v rámci činnosti správy sociálního zabezpečení Executions within the Social Security Administration Agency

Michal Kubový Nar. 19.12.1975 Dukelská 311/2 562 01 Ústí nad Orlicí

Rok odevzdání : 2010

Čestné prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Vymáhání nedoplatků v rámci činnosti správy sociálního zabezpečení“ zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.“

……………………………

1

Michal Kubový

Rád bych poděkoval

JUDr. Ing. Michalu Radvanovi, Ph.D. za odborné vedení

při zpracovávání mé bakalářské práce. 2

Obsah : Obsah : ................................................................................................................................... 3 Seznam pouţitých zkratek ..................................................................................................... 5 1. Úvod .................................................................................................................................. 6 2. Postavení správy sociálního zabezpečení a organizační struktura .................................... 8 2.1. Organizační struktura ................................................................................................. 8 2.2. Působnost a příslušnost České správy sociálního zabezpečení .................................. 9 3. Druhy pohledávek ........................................................................................................... 10 4. Exekuční tituly................................................................................................................. 11 4.1. Právní moc exekučního titulu ................................................................................... 11 4.2. Vykonatelnost exekučního titulu .............................................................................. 12 5. Exekuční tituly v podmínkách OSSZ .............................................................................. 13 5.1. Výkaz nedoplatků ..................................................................................................... 14 5.2. Platební výměr .......................................................................................................... 15 5.3. Rozhodnutí o pokutě................................................................................................. 16 6. Exekuční řízení ................................................................................................................ 17 6.1. Exekuční řízení obecně............................................................................................. 17 6.2. Exekuční řízení v podmínkách ČSSZ....................................................................... 17 7. Druhy exekučních řízení a jejich srovnání ...................................................................... 19 7.1. Exekuce správní........................................................................................................ 19 7.1.1. Zahájení správní exekuce .................................................................................. 19 7.1.2. Druhy správních exekucí ................................................................................... 21 7.1.3. Přikázání pohledávky na peněţní prostředky dluţníků na účtech vedených u bank (dále jen přikázání pohledávky) .......................................................................... 22 7.1.4. Sráţky ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod. (dále jen sráţky ze mzdy) ........................................................................................................................... 25 7.1.5. Srovnání správní exekuce přikázáním pohledávky a správní exekuce sráţkou ze mzdy. ........................................................................................................................... 27 7.1.6. Námitkové řízení ve správních exekucích ......................................................... 28 7.2. Exekuce v občanskoprávním řízení – exekuce soudní ............................................ 28 7.2.1. Nařízení soudní exekuce ................................................................................... 29 7.2.2. Rozsah a vhodnost soudní exekuce ................................................................... 30 7.2.2.1. Rozsah ........................................................................................................ 30 7.2.2.2. Vhodnost..................................................................................................... 31 7.2.3. Druhy soudních exekucí .................................................................................... 32 7.2.3.1. Prodej movitých věcí .................................................................................. 33 7.2.3.2. Sráţky ze mzdy ........................................................................................... 39 7.2.3.3. Přikázání pohledávky z účtu u peněţního ústavu ....................................... 39 7.2.3.4. Prodej nemovitostí ...................................................................................... 39 7.2.3.5. Prodej podniku............................................................................................ 44 7.2.3.6. Soudcovské zástavní právo k nemovitostem ( SZP ) ................................. 44 7.2.4. Srovnání soudních exekucí ................................................................................ 45 7.2.5. Srovnání exekuce správní a soudní ................................................................... 46 7.3. Zastavení exekučního řízení ..................................................................................... 46 7.4. Průběh exekuce v podmínkách OSSZ ...................................................................... 47 7.4.1. Obdrţení exekučního titulu ............................................................................... 47 7.4.2. Zjišťování informací .......................................................................................... 48 7.4.3 Volba vhodného způsobu exekučního řízení ...................................................... 48 3

8. Faktory ovlivňující exekuční činnost .............................................................................. 50 8.1. Splátkový reţim ........................................................................................................ 50 8.2. Promíjení penále ....................................................................................................... 52 8.3. Insolvenční řízení ..................................................................................................... 54 Závěr a úvahy de lege ferenda ............................................................................................. 58 Summary.............................................................................................................................. 62 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 63

4

Seznam použitých zkratek ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení MSSZ – Městská správa sociálního zabezpečení PSSZ – Praţská správa sociálního zabezpečení ZSDP – Zákon č. 337/1992 Sb. v platném znění – zákon o správě daní a poplatků OSŘ – Zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění – Občanský soudní řád SZP – Soudcovské zástavní právo k nemovitostem povinného OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná OVP – Oddělení vymáhání pojistného Správní řád – zákon č. 500/2004 Sb., v platném znění Daňový řád - zákon č. 280/2009 Sb., v platném znění Přikázání pohledávky - přikázání pohledávky na peněţní prostředky dluţníků na účtech vedených u bank Srážky ze mzdy - Sráţky ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod.

5

1. Úvod Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) je orgán veřejné moci a obhospodařuje prostředky státu a výběrem pojistného a jeho příslušenství nemalým dílem přispívá do státního rozpočtu. Samozřejmě jako kaţdý státní orgán, tak i činnosti ČSSZ jsou sluţbou veřejnosti si ve své činnosti musí počínat co moţná nejhospodárněji. ČSSZ, jako orgán státní správy, vykonává působnost v oblasti sociálního zabezpečení (důchodového a nemocenského pojištění) a lékařské posudkové sluţby. Rozhoduje o dávkách důchodového pojištění, plní úkoly dané mezinárodními smlouvami o sociálním zabezpečení, kontroluje plnění povinností subjektů sociálního zabezpečení, vede evidenci práce neschopných občanů, posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost klientů pro účely sociálního zabezpečení a v neposlední řadě se také zabývá výběrem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Vzhledem ke skutečnosti, ţe jsem od 01.02.1998 zaměstnancem okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) a mým pracovním oborem jsou exekuce, rozhodl jsem se činnost tohoto správního orgánu přiblíţit v této nepopulární oblasti, tedy v situacích, kdy si pojištěnci neplní své povinnosti a jsou nuceni čelit následkům svého jednání. Veřejnosti jsou více známy jiné činnosti ČSSZ a OSSZ, a to zejména výplata důchodů, výplata nemocenského, posuzování zdravotního stavu pro účely invalidity apod., ale exekuční činnost zůstává širší veřejnosti poněkud utajena. Problém pak nastává v momentu, kdy se plátci pojistného s exekuční činností setkají v reálném ţivotě a exekuce přímo postihne jejich majetky, nebo majetky jejich blízkých. Z výše uvedených důvodů jsem se tedy rozhodl, ţe se ve své bakalářské práci pokusím tuto oblast zmapovat a přiblíţit veřejnosti. ČSSZ a její organizační jednotky, okresní správy sociálního zabezpečení, musí svou činností, v rámci zákonem stanovených moţností, zajišťovat co nejvyšší výběr pojistného, a v případě neodvedení pojistného, či jeho příslušenství, jsou povinny učinit veškeré kroky k vymoţení, zajištění a uspokojení těchto splatných závazků. Tuto činnost uskutečňují jednak vydáváním individuálních správních aktů, rozhodnutí, a v případě nesplnění povinnosti stanovené tímto aktem pak následně výkonem správní či soudní exekuce, nebo uplatněním pohledávek při likvidacích společností, dále pak v insolvenčním a úpadkovém řízení apod. Cílem mé práce je analyzovat nejpouţívanější druhy exekucí, které správy sociálního zabezpečení praktikují při vymáhání splatných pohledávek, a dále pak i oblasti, které tuto činnost ovlivňují, a to zejména institut promíjení penále, povolování placení 6

dluţných závazků ve splátkách a jiţ zmiňované insolvenční řízení. Oblast exekucí bude analyzována podrobněji a jednotlivé druhy exekucí budou pomocí metody komparace mezi sebou porovnávány a zkoumány. Jednotlivá exekuční řízení budou hodnocena i z hlediska efektivity a bude navrhována moţná regulace de lege ferenda. Nejdříve vymezím postavení, působnost a organizační strukturu správ sociálního zabezpečení, poté se zaměřím na exekuční řízení v obecnější rovině a následně pak jiţ tedy na exekuce v podmínkách ČSSZ. U exekuční činnosti bude proveden chronologický popis od samého počátku, tedy od vzniku pohledávek, přes vystavení exekučního titulu, samotné provedení exekuce, aţ po aspekty, které ovlivňují volbu druhu exekuce. Rovněţ bych chtěl ve své práci zhodnotit účinnost a úspěšnost jednotlivých druhů exekucí, provést jejich srovnání a dále bych se rovněţ rád pokusil o navrţení změn, které by mohly vést ke zvýšení úspěšnosti výběru pojistného. Pro potřeby práce bude vyuţito výzkumných metod komparace a analýzy. Má práce by mohla napomoci těm, kteří přicházejí do styku se správními úřady a soudy v souvislosti s exekučním řízením, a to ať uţ jako věřitelé, nebo jako dluţníci. Pokusím se shrnout exekuční řízení co moţná nejjednodušeji a zahrnout do své práce i poznatky ze své praxe v tomto oboru, bohuţel však z kapacitních důvodů bakalářské práce nelze obsáhnout celé téma podrobněji. Pro zpracování tématu mé práce jsem vyuţil dostupnou kniţní a časopiseckou literaturu, která je však zpravidla je v naprosté většině pouze popisná.

7

velmi podobná, a vzhledem ke zvolenému tématu

2. Postavení správy sociálního zabezpečení a organizační struktura ČSSZ je organizační sloţkou státu vykonávající působnost zejména v oblasti sociálního zabezpečení. Je samostatnou rozpočtovou organizací přímo podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. ČSSZ je největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy České republiky. Spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců, z toho je více neţ 2,5 milionu důchodců. Do státního rozpočtu přispívá ČSSZ víc neţ 35 %. Jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti. Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou sluţbu. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným orgánem vůči zahraničním institucím pro peněţité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněţité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání.1 Krédem ČSSZ je být moderní, klientsky orientovanou institucí, která plně vyuţívá nejmodernější informační a komunikační technologie. ČSSZ to definuje ve svém poslání: „ČSSZ je moderní úřad, nositel sociálního pojištění, jenţ efektivně funguje způsobem, který odpovídá moderním technologiím informační společnosti třetího tisíciletí a je prodchnut výlučnou orientací na vytvoření maximální hodnoty pro klienta, a tím dosaţení co nejvyššího splnění jeho očekávání a co nejvyšší míry jeho spokojenosti.“2

2.1. Organizační struktura Ústředí je centrální organizační jednotkou ČSSZ s působností v oblasti koncepční, metodické, řídící a koordinační, kontrolní a přímého výkonu určených agend sociálního zabezpečení. Ústředí ČSSZ sídlí v Praze. Tvoří ho 5 úseků sloţených z celkem 21 odborů a jednoho samostatného oddělení a dále šest organizačních útvarů přímo řízených ústřední ředitelkou ČSSZ. V současné době je ústřední ředitelkou JUDr. Boţena Michálková. Strukturu ČSSZ tvoří ústředí ČSSZ, pracoviště ČSSZ (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava, Plzeň, Střední Čechy, Ústí nad Labem a pracoviště Praţské správy sociálního zabezpečení), okresní správy sociálního zabezpečení (kterých je 75), Praţská správa sociálního zabezpečení (11 územních pracovišť) a Městská správa

1

Česká správa sociálního zabezpečení [online]. [Citace 2009-11-30]. Dostupné z : http://www.cssz.cz/cz/o-cssz

2

Česká správa sociálního zabezpečení – profil organizace [online]. [Citace 2009-11-30]. Dostupné z : http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/

8

sociálního zabezpečení Brno (3 územní pracoviště).3 Ředitelé OSSZ, případně vedoucí územních pracovišť Praţské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení jsou oprávněni jednat jménem příslušné správy sociálního zabezpečení a z plnění úkolů se odpovídají řediteli ČSSZ nebo jím pověřenému zaměstnanci dané úrovně řízení.

2.2. Působnost a příslušnost České správy sociálního zabezpečení ČSSZ jako orgán státní správy vykonává působnost v oblasti sociálního zabezpečení a lékařské posudkové sluţby. Kompetence ČSSZ jsou vymezeny v ust. § 5 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění a kompetence OSSZ jsou pak vymezeny v následujícím ustanovení, a to v ust. § 6 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, kde se mimo jiné říká, ţe OSSZ vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně zálohy podle zvláštního zákona (z.č. 589/1992 Sb., v platném znění) a vymáhají pohledávky ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí.4 Místní příslušnost je pak vymezena v ust. § 7 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Obecně se tedy zjednodušeně místní příslušnost OSSZ řídí : a) sídlem zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, pak místem trvalého pobytu fyzické osoby b) místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd (sídlo mzdové účtárny) c) místem výkonu samostatně výdělečné činnosti d) místem trvalého pobytu, nebo místem hlášeného pobytu v České republice (u cizinců)

3

Česká správa sociálního zabezpečení – profil organizace [online]. [Citace 2009-11-30]. Dostupné z : http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/ 4 Zákon č. 582/1991 Sb., v platném znění

9

3. Druhy pohledávek Předpokladem pro zahájení exekučního řízení proti dluţníkovi je samozřejmě vznik pohledávky. Pohledávka představuje právo věřitele poţadovat po dluţníkovi určité plnění. Se splatností pohledávky vzniká věřiteli nárok, tj. právo tuto splatnou pohledávku vymáhat, a dluţníkovi současně vzniká tomu odpovídající povinnost dluhované plnění uskutečnit.5 Obecně se pohledávky dělí na peněţité, které můţe dluţník uspokojit poskytnutím určité peněţité částky, a nepeněţité (naturální), kdy plnění můţe spočívat nejenom v poskytnutí věci individuálně určené, nebo věci určené druhově, ale i v určité činnosti.6 Dále se budu zabývat pouze pohledávkami peněţitými, neboť pohledávky nepeněţité se v exekuční činnosti ČSSZ nevyskytují. Peněţité pohledávky plátců pojistného vůči ČSSZ vznikají za předpokladu, ţe si tento plátce neplní zákonem stanovené povinnosti, a lze je vymezit asi takto : 1. pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti 2. penále z dlužného pojistného 3. přeplatky na dávkách nemocenského pojištění 4. pokuty (za neplnění zákonem stanovených povinností) Aby splatná dluţná pohledávka mohla být předmětem exekučního řízení v podmínkách ČSSZ, je nutné tuto pohledávku vyčíslit na pravomocném rozhodnutí, tzv. exekučním titulu, které je pak podkladem pro určitý druh exekuce. Moţnost vyčíslit splatné pohledávky na exekuční titul dává OSSZ zákon č. 582/1991 Sb., v platném znění, a to konkrétně ust. § 6 odst. 4 písm. a) bodu 7 a 10 (platební výměry a pokuty), ust. §104c (platební výměry) a ust. § 104g (výkazy nedoplatků) a ust. § 54 (pokuty).

5 6

Vondráková, A. a kol. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006, s. 1-2 Vondráková, A. a kol. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006, s. 3-7

10

4. Exekuční tituly Celé exekuční řízení se vţdy točí kolem exekučních titulů. Titulem se obecně rozumí listina vydaná k tomu oprávněným orgánem ( v našich podmínkách ČSSZ, OSSZ, MSSZ a PSSZ), která má předepsanou formu a ve které se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době splnit.7 Dále musí mít tento titul určité další náleţitosti, a to povahy formální a povahy materiální. a)

Formální náležitosti – vyţaduje se, aby rozhodnutí, o které se postih povinného

opírá,

bylo

zpravidla

konečné,

tedy

pravomocné

a vykonatelné. b)

Materiální náležitosti – vyjadřují obsahovou určitost exekučního titulu ohledně identifikace. Vymezení účastníků (povinného a oprávněného), vymezení předmětu plnění, rozsahu plnění, způsobu plnění, lhůty ke splnění, potvrzení o vykonatelnosti apod. 8

Rozhodnutí, které nemá výše uvedené náleţitosti, není rozhodnutím vykonatelným a nemůţe být podkladem pro exekuci. Obecně lze říci, ţe exekučním titulem rozumíme vykonatelné rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy, tedy rozhodnutí, které : - bylo řádně doručeno všem účastníkům řízení - nelze se proti němu odvolat, anebo odvolání nemá odkladný účinek – za těchto podmínek se jedná o pravomocné rozhodnutí - uplynula lhůta stanovená k plnění9 Pro pochopení je nutné si vymezit výše pouţívané pojmy, a to právní moc rozhodnutí a vykonatelnost rozhodnutí.

4.1. Právní moc exekučního titulu Obecně je správní rozhodnutí vydávané správním orgánem pravomocné, pokud jiţ proti němu nelze podat řádný opravný prostředek (např. odvolání). Lhůta pro podání opravného prostředku tedy uplynula marně. Aby rozhodnutí bylo pravomocné musí být 7

Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 17 Grossová, E. Exekuce na peněţité plnění v současné právní praxi, 5. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2007, s. 76 9 Grossová, E. Exekuce na peněţité plnění v současné právní praxi, 5. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2007, s. 23 8

11

rovněţ všem účastníkům řízení řádně oznámeno.10 Dnem právní moci je pak den následující po marném uplynutí posledního dne lhůty pro podání řádného opravného prostředku. Pravomocné správní rozhodnutí je závazné pouze pro všechny účastníky daného správního řízení a pro veškeré správní orgány.11

4.2. Vykonatelnost exekučního titulu Vykonatelnost rozhodnutí lze definovat jako jakousi vlastnost rozhodnutí, která ho činí způsobilým k tomu, aby bylo nuceně uskutečněno.12 Obecně je správní rozhodnutí vykonatelné dnem nabytí právní moci nebo dnem pozdějším, který je v jeho výrokové části uveden. V případě rozhodnutí ukládajících povinnost je podmínkou vykonatelnosti marné uplynutí lhůty, stanovené ve výrokové části rozhodnutí, k dobrovolnému plnění této povinnosti. Splnění této podmínky je obligatorní podmínkou zahájení případné exekuce.13

10

Grossová, E. Exekuce na peněţité plnění v současné právní praxi, 5. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2007, s. 23 11 Ondruš, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami, 2004, s. 242 12 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 46 13 Grossová, E. Exekuce na peněţité plnění v současné právní praxi, 5. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2007

12

5. Exekuční tituly v podmínkách OSSZ Druhy exekučních titulů vydávaných ČSSZ, respektive OSSZ jsem jiţ nepatrně nastínil v předchozí kapitole. Vyčísluje-li OSSZ splatné závazky na pojistném a penále osobě samostatně výdělečné činné (dále jen OSVČ), pak se jedná o platební výměry. Pokud tyto splatné závazky vyčísluje zaměstnavateli (právnické osobě, nebo fyzické osobě), pak se jedná o výkaz nedoplatků. Dále je moţné v rámci činnosti OSSZ vystavit ještě rozhodnutí o pokutě, a to jak OSVČ, tak i zaměstnavateli za neplnění zákonem daných povinností. V rámci činnosti ČSSZ patří mezi nejčastěji vyuţívané zejména platební výměry a výkazy nedoplatků. V omezené míře pak i rozhodnutí o pokutě. Aby OSSZ mohla přistoupit k exekuci musí být exekuční titul samozřejmě pravomocný a vykonatelný. Právní moc a vykonatelnost a jiné právní účinky rozhodnutí jsou upraveny v ust. 73 zákona č. 500/2004 Sb., v platném znění (dále jen Správní řád). Proti platebnímu výměru a proti rozhodnutí o pokutě je moţné podat, jako řádný opravný prostředek, odvolání, a to do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Platební výměr a rozhodnutí o pokutě jsou tedy pravomocné po uplynutí lhůty k podání řádných opravných prostředků, za předpokladu, ţe tyto nejsou podány. Na výkaz nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je pravomocný jiţ dnem vystavení. Jako opravné prostředky proti výkazu nedoplatků slouţí námitkové řízení. Toto řízení však nemá vliv na právní moc výkazu nedoplatků a námitky rovněţ nemají odkladný účinek. Dále musí být rozhodnutí rovněţ vykonatelné. Vykonatelnost je popsána výše a obecně je upravena v ust. § 74 správního řádu. Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliţe od jeho doručení uplynulo 15 dnů. Rozhodnutí o pokutě je vykonatelné, pokud toto rozhodnutí nabylo právní moci a uplynula lhůta stanovená k plnění. Dle ust. § 104g odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, je výkaz nedoplatků vykonatelný dnem vyhotovení a dle ust. § 104g odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, se na řízení pro vydání výkazu nedoplatků nevztahuje správní řád. V níţe uvedených kapitolách se budu exekučním titulům vystavovaným na OSSZ věnovat podrobněji.

13

5.1. Výkaz nedoplatků Výkazy nedoplatků ošetřuje OSSZ dluţné pojistné a penále za zaměstnavateli. Zaměstnavatelem se dle ust. §35a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níţ jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění14, a dle ust. § 3 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., v platném znění, se zaměstnavatelem rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, organizační sloţka státu, v níţ jsou zaměstnanci zařazeni v pracovním poměru, sluţební úřad, vazební věznice, bezpečnostní sbory apod.15 Výkazy nedoplatků jsou vystavovány v souladu s ust. § 104g zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, a dle odst. § 104g odst. 5 téhoţ zákona se na řízení o vydání výkazu nedoplatků nevztahuje správní řád.16 Výkaz nedoplatků musí obsahovat obecné náleţitosti, jimiţ jsou označení zaměstnavatele, kterému se nedoplatky vykazují, dále pak výši těchto nedoplatků podle stavu účtu zaměstnavatele k určitému dni, den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna, poučení o vykonatelnosti, poučení o námitkách, označení OSSZ, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vyhotovení. Dále pak musí být opatřen otiskem úředního razítka a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem vyhotovení.17 Za předpokladu, ţe zaměstnavatel nesouhlasí s existencí dluhu nebo s jeho výší, má moţnost podat proti tomuto výkazu nedoplatků námitky, a to do 8 dnů od doručení tohoto výkazu. Námitky však nemají odkladný účinek. O námitkách pak rozhoduje OSSZ, která tento výkaz vydala. Na základě námitek OSSZ do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, nebo zruší. Pokud však v této 30 denní lhůtě OSSZ nerozhodne, pozbývá tento výkaz nedoplatků platnosti.18 Na základě výše uvedeného lze tedy vést exekuční řízení okamţitě po vystavení výkazu nedoplatků. V praxi OSSZ se aţ na výjimky takto nepostupuje, a exekuce jsou zpravidla zahajovány aţ po uplynutí lhůty pro podání námitek.

14

ust. § 104g zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění ust. § 3 zákona č. 187/2006 Sb., v platném znění 16 ust. § 104g zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění 17 ust. § 104g zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění 18 ust. § 104g zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění 15

14

5.2. Platební výměr Platebním výměrem ošetřuje OSSZ pohledávky pojistného, záloh na pojistném a přiráţky k pojistnému. V převáţné většině jsou takto vyměřovány dluţné pohledávky osobám samostatně výdělečně činným (dále jen OSVČ), avšak lze takto ošetřit pohledávku i za zaměstnavatelem. U zaměstnavatelů je forma platebního výměru vyuţívána zejména v souvislosti s doměřením pohledávek na základě kontroly orgánu OSSZ. Pojem OSVČ je moţné vymezit např. dle ust. § 9 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, kdy OSVČ je osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku alespoň 15 let a vykonává samostatně výdělečnou činnost, nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti. Samostatně výdělečnou činností se rozumí podnikání

v zemědělství,

provozování

ţivnosti,

činnost

společníka

v.o.s.

nebo komplementáře k.s. vykonávaná pro tuto společnost, výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti apod.19 Pro účely mé práce není podstatné přesné vymezení pojmu OSVČ, proto je zde nastíněn pouze takto obecně. V podstatě lze shrnout, ţe OSVČ je osoba provozující nějakou činnost pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. Platební výměr je jiţ klasickým správním rozhodnutím z moci úřední dle Správního řádu, pouze dle ust. § 104c odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, se na vydání platebního výměru nevztahuje ustanovení Správního řádu o zahájení řízení z moci úřední. Kromě obecných náleţitostí dle ust. § 68 a násl. Správního řádu musí obsahovat výrokovou část, poučení o odvolání, označení OSVČ nebo zaměstnavatele, kterému je pohledávka předepisována, poučení o vykonatelnosti a poučení o povinnosti placení penále.20 Dále pak samozřejmě i označení příslušné OSSZ, která tento platební výměr vydala, datum vyhotovení, číslo jednací, otisk úředního razítka, jméno a příjmení a funkci a podpis oprávněné osoby. Jako řádný opravný prostředek proti platebnímu výměru slouţí odvolání. Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne oznámení. Platební výměr je pravomocný, pokud byl řádně oznámen a uplynula-li lhůta pro podání odvolání. Vykonatelným se stává bez ohledu na nabytí právní moci, jestliţe od jeho doručení uplynulo 15 dnů.21

19

ust. § 9 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění ust. § 104c zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění 21 ust. § 104f zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění 20

15

5.3. Rozhodnutí o pokutě Za předpokladu nesplnění zákonem stanovených povinností můţe příslušná OSSZ uloţit pokutu, a to jak OSVČ, zaměstnavateli, zaměstnanci i zdravotnickému zařízení. Ukládání pokut je upraveno v ust. § 22 zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění, a v ust. § 54 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Ve své práci se nebudu zabývat jednotlivými druhy pokut, pouze se obecně zmíním o postupech při jejich ukládání. Na řízení o ukládání pokut v podmínkách OSSZ se obecně vztahuje Správní řád. Jedná se o řízení zahájené z moci úřední a o uloţení pokuty vydává OSSZ klasické správní rozhodnutí, které musí samozřejmě obsahovat obecné náleţitosti dle ust. §68 a násl. Správního řádu a dále pak i výši pokuty a lhůtu k jejímu zaplacení. Proti rozhodnutí o uloţení pokuty se můţe účastník řízení odvolat, a to do 15 dnů ode dne jejího oznámení. Pravomocným se tedy rozhodnutí o pokutě stává, jakmile bylo rozhodnutí oznámeno a uplynula-li lhůta pro podání odvolání. Vykonatelným se rozhodnutí o pokutě stává, jakmile nabylo právní moci a zároveň uplynula-li lhůta stanovená k plnění. Pro způsob placení a vymáhání pokut se postupuje stejně jako u pojistného v souladu s ust. §22 odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění.22 O pokutách se ve své práci zmiňuji pouze pro úplnost, neboť v současnosti jsou v rámci činnosti OSSZ obecně velmi málo ukládány a patří k okrajové části agendy OSSZ. Opatření „neukládat pokuty“ bylo přijato s ohledem na globální ekonomickou krizi. Domnívám se, ţe toto řešení není příliš šťastné, neboť je třeba si uvědomit, ţe pokuty jsou ukládány za porušení zákona, a tímto doporučením je tedy v podstatě tolerováno porušování zákonných norem. Osobně se domnívám, ţe globální ekonomická krize by v ţádném případě neměla mít vliv na dodrţování jakýchkoliv norem.

22

ust. § 22 odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění.

16

6. Exekuční řízení Za předpokladu, ţe si dluţník neplní zákonem stanovené povinnosti a vznikla-li mu splatná pohledávka, která byla následně vyčíslena na exekučním titulu a nebyla dobrovolně uhrazena ani v rámci lhůty poskytnuté tímto exekučním titulem, můţe OSSZ přistoupit k vymáhání této pohledávky formou exekučního řízení.

6.1. Exekuční řízení obecně Exekuční řízení, nebo také výkon rozhodnutí, obecně slouţí k nucené realizaci pravomocného rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy. Výkonem rozhodnutí je realizován procesněprávní vztah mezi věřitelem, pro exekuční řízení se spíše pouţívá pojem „oprávněný“, a dluţníkem, nebo-li „povinným“, zaloţený pravomocným rozhodnutím, na jehoţ základě je dluţník povinen něco splnit.23 Oprávněným subjektem je tedy fyzická nebo právnická osoba, obec či stát, kterému byl výše popsaným rozhodnutím (exekučním titulem) přiznán nějaký nárok. Povinným subjektem je opět fyzická nebo právnická osoba, obec či stát, který je dle výše uvedeného rozhodnutí (exekučního titulu) povinen ve prospěch oprávněného subjektu něco splnit, a dobrovolně tak neučiní.24

6.2. Exekuční řízení v podmínkách ČSSZ Jak je jiţ uvedeno výše, předpokladem pro exekuční řízení je existence pohledávky ošetřené vykonatelným exekučním titulem, za předpokladu, ţe tuto pohledávku dluţník dobrovolně nesplnil. Lhůtu k plnění stanoví OSSZ v exekučním titulu, který pak tvoří podklad pro výkon rozhodnutí. Pro exekuční řízení v podmínkách ČSSZ se postupuje podle Správního řádu, respektive tedy zákona č. 337/1992 Sb., v platném znění (dále jen ZSDP), pokud zákon č. 582/1991 Sb., v platném znění, nestanoví jinak. Svůj nárok pak můţe ČSSZ uplatnit i v rámci soudního výkonu rozhodnutí dle zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění (dále jen

23

Grossová, M. Exekuce v současné právní praxi, 1. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 1996, s. 14 24 Grossová, E. Exekuce na peněţité plnění v současné právní praxi, 5. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2007, s. 23

17

OSŘ), nebo i u soudního exekutora, coţ však OSSZ nevyuţívají, zejména s ohledem na náklady exekutorů.

18

7. Druhy exekučních řízení a jejich srovnání Dále se budu věnovat jednotlivým způsobům exekučního řízení a pokusím se je analyzovat a srovnat vědeckou metodou komparace a zhodnotit jejich úspěšnost. Samozřejmě se budu věnovat pouze exekucím na peněţité plnění.

7.1. Exekuce správní Správní exekuce představuje samostatné a specifické stadium správního řízení. Jedná se o poslední stadium správního řízení, jehoţ smyslem a cílem je zajistit splnění povinností vyplývajících ze správních rozhodnutí (exekučních titulů).25 De lege lata je správní exekuce na peněţité plnění normativně upravena v ust. § 103 aţ § 118 Správního řádu, s tím, ţe dle ust. § 106 odst. 3 Správního řádu, se pro exekuci, vybírání a evidenci peněţitých plnění uplatní postup pro správu daní.26 Podmínky pouţití ZSDP pro jiné orgány jsou upraveny v ust. § 1 odst. 4 ZSDP, který odkazuje na uţití části 6 tohoto zákona s výjimkou vyjmenovaných ustanovení, např. vybírání daně sráţkou (§69 ZSDP) nebo zajištění pohledávky formou zástavního práva (§72 ZSDP).27 Správní exekuci tak OSSZ můţe provést jen prostředky uvedenými v ust. § 73 ZSDP, s tím, ţe dle § 73 odst. 7 citovaného zákona se pro daňovou exekuci pouţije přiměřeně občanského soudního řádu.

7.1.1. Zahájení správní exekuce ZSDP zakotvuje dvě moţnosti, jak zahájit správní exekuci, a to : a) bez výzvy, tj. vydáním exekučního příkazu, hrozí-li nebezpečí, ţe účel exekuce bude zmařen.28 V tomto případě pak OSSZ vydá přímo exekuční příkaz, který se pak doručuje do vlastních rukou dluţníka a dalším osobám, kterým jsou tímto exekučním příkazem ukládány nějaké povinnosti. Proti takovému exekučnímu příkazu můţe podat odvolání pouze dluţník, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení. Další osoby, kterým byl exekuční příkaz doručen

25

Grossová, E. Exekuce na peněţité plnění v současné právní praxi, 5. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2007, s. 33 26 Skulová a kol, Správní právo procesní, 1. vydání, EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, s. 228 27 ust. § 1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., v platném znění. 28 Vondráková, A. a kol. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006, s. 748-749

19

mohou proti němu podat námitky, a to rovněţ ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení. O odvolání pak rozhoduje nadřízený orgán (tj. pracoviště ČSSZ, která byla zřízena v místech bývalých krajů) a o námitkách rozhoduje orgán, který exekuci nařídil v první instanci. Námitky ani odvolání nemají odkladný účinek. V podmínkách OSSZ se exekuce „bez výzvy“ nezahajuje, proto se o ní zmiňuji pouze okrajově a pro úplnost. b) s výzvou, tj. zahájení správní exekuce se provádí doručením výzvy k zaplacení nedoplatku dle ust. §73 odst. 1 ZSDP.29 K zahájení exekučního řízení výzvou by se mělo přistupovat vţdy, kdy nehrozí, ţe účel exekuce bude zmařen. Exekuční výzva je vlastně posledním pokusem o dobrovolné splnění povinnosti před tím, neţ je přistoupeno k provedení samotné exekuce.30 Výzva k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě je rozhodnutím svého druhu a doručuje se vţdy do vlastních rukou dluţníka. Výzva musí, kromě obecných náleţitostí rozhodnutí, obsahovat výši dluţné částky, exekuční titul, kterým byla tato částka předepsána, a určení lhůty, a to nejméně osmidenní, k zaplacení tohoto nedoplatku. Dále pak musí obsahovat i způsob, kterým je moţné pohledávku bez dalšího uhradit. Rovněţ pak musí obsahovat i upozornění, ţe při překročení lhůty poskytnuté k úhradě pohledávky, můţe správní orgán (tedy OSSZ) přikročit bez dalšího k samotné exekuci.31 Do výzvy je moţné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. V souladu s ust. § 73 odst. 1 ZSDP však odvolání nemá odkladný účinek32 a lze tedy přikročit k exekuci i přes podané odvolání. V podmínkách OSSZ se však tohoto nevyuţívá a orgán, který výzvu vydal, vţdy čeká na rozhodnutí nadřízeného (odvolacího) orgánu a k samotné exekuci pak přistupuje vţdy aţ po nabytí právní moci rozhodnutí vydaného nadřízeným orgánem, který rozhoduje o odvolání, samozřejmě za předpokladu, ţe je výzva v tomto rozhodnutí potvrzena. Rozhodnutí o tom, zda bude zaslána výzva, nebo bude rovnou přistoupeno k exekuci, je ponecháno na správním uváţení OSSZ. Při tomto rozhodování je nutné vycházet ze znalostí konkrétní situace.33 Metodickým vedením však byl okresním správám sociálního zabezpečení doporučen postup zahajovat exekuční řízení vţdy výzvou. Domnívám se však, ţe v oblasti exekučních řízení by ČSSZ měla upustit od svého 29

ust. § 73 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., v platném znění Skulová a kol, Správní právo procesní, 1. vydání, EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, s. 233 31 Skulová a kol, Správní právo procesní, 1. vydání, EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, s. 233 32 ust. § 73 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., v platném znění 33 Skulová a kol, Správní právo procesní, 1. vydání, EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, s. 233 30

20

proklientského přístupu a v případech, ţe hrozí zmaření účelu exekuce, nebo se jedná o opakovaného, chronického neplatiče, by se k zahájení exekučního řízení bez výzvy, tedy okamţitým vydáním exekučního příkazu, mělo přistupovat co moţná nejčastěji. Ve většině případů si je dluţník velmi dobře vědom, ţe má vůči OSSZ splatné závazky. Dále je pak na tento stav upozorněn i vydáním exekučního titulu, kdy mu je rovněţ stanovena lhůta k úhradě. Domnívám se, jak uvádím i výše, ţe u chronických neplatičů je pak výzva k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě jiţ nadbytečná. V nové právní úpravě, tedy konkrétně v „daňovém řádu“, který by měl být účinný od 01.01.2011, by se od zahajovaní exekucí výzvou mělo zcela upustit. Zákon č. 280/2009 Sb., v platném znění, (dále jen daňový řád) upravuje nařízení exekuce v § 178 a dle tohoto zákona se exekuční řízení zahájí vydáním exekučního příkazu. Pakliţe bude daňový řád platný v současném znění, dojde podle mého názoru k výraznému urychlení a zefektivnění exekučního řízení. Jak jiţ uvádím výše, výzva k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě plní svůj účel pouze minimálně a dluţnou pohledávku v rámci zahájení řízení uhradí pouze velmi malá část dluţníků. Výzva má bohuţel spíše opačný efekt, neboť se dluţník předem dozví o hrozícím exekučním řízení a můţe se na něj připravit. Domnívám se, ţe touto úpravou dojde k výraznému zrychlení a zvýšení efektivity v oblasti správních exekucí.

7.1.2. Druhy správních exekucí Za předpokladu, ţe dluţník neuhradí své splatné závazky ani na základě výzvy k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě, přistoupí OSSZ k nařízení exekuce vydáním exekučního příkazu. Volba samotného druhu exekuce je pak zcela v kompetenci OSSZ. Dle ust. § 73 odst. 6 ZSDP lze exekuční příkaz vydat na : a)

přikázání pohledávky na peněţní prostředky daňových dluţníků na účtech vedených u bank a spořitelních a úvěrových druţstev nebo jiné pohledávky

b)

sráţkou ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody , sociální a nemocenské dávky, stipendia apod.

c)

prodej movitých věcí

d)

prodej nemovitostí

OSSZ pro správní exekuci vyuţívají pouze exekuce na přikázání pohledávky na peněţní prostředky na účtech vedených u bank a exekuce sráţkou ze mzdy, jiné odměny 21

apod. Ze zákona mají sice OSSZ moţnost vést exekuční řízení i prodejem movitých věcí a prodejem nemovitosti, avšak vzhledem ke sloţitosti těchto způsobů exekucí, jako je například vymáhání nákladů řízení, zařazování pohledávek do jednotlivých tříd apod., se tyto způsoby v podmínkách OSSZ nevyuţívají a OSSZ se pak při těchto exekucích obrací na příslušné soudy a vyuţívají exekucí soudních.

7.1.3. Přikázání pohledávky na peněžní prostředky dlužníků na účtech vedených u bank (dále jen přikázání pohledávky) V této exekuci lze získat prostředky z běţného účtu, vkladového, sporoţirového, ale i ze stavebního spoření apod. Před zahájením této exekuce si OSSZ, pomocí výzev k součinnosti třetích osob, zjistí, ve které bance a kolik účtů dluţník má, a to včetně peněţních prostředků na nich.34 Pakliţe je dluţník vlastníkem účtu, vydá OSSZ exekuční příkaz, který doručuje do vlastních rukou jak dluţníkovi, tak i poddluţníkovi (peněţnímu ústavu). Exekučním příkazem zakáţe dluţníkovi, aby nakládal s prostředky na účtu aţ do výše vykonatelné pohledávky a jejího příslušenství a peněţnímu ústavu přikáţe odepsat pohledávku s příslušenstvím z účtu dluţníka. Účet dluţníka je postiţen okamţikem, kdy byl peněţnímu ústavu doručen exekuční příkaz. Tím má být zamezeno disponování s prostředky na účtu v neprospěch oprávněného. Ani peněţní ústav tedy nemůţe s peněţními prostředky disponovat ve prospěch někoho jiného, ale ani ve svůj vlastní prospěch, např. tím, ţe by si uhradil své náklady na vedení účtu apod.35 Exekuční příkaz se vztahuje i na peněţní prostředky, které dojdou na účet poté, co byl bance exekuční příkaz doručen, nejdéle však do šesti měsíců od doručení vyrozumění bance o nabytí právní moci příkazu.36 Tento postup je prováděn v souladu s ust. § 307 OSŘ. V případě, ţe nedojde k uspokojení celé pohledávky ve výše uvedené době šesti měsíců, odepíše peněţní ústav z účtu dluţníka veškeré peněţní prostředky na něm uloţené a vyplatí je na částečnou úhradu vymáhané pohledávky a jejího příslušenství oprávněnému. Z rozsudku MS v Praze č. 38 Ca 327/2000-52 ze dne 19.04.2001 je zřejmé, ţe předmětem daňové exekuce jsou peněţní prostředky dluţníka na účtu vedeném u banky, coţ znamená, ţe není nutné, aby byly uloţeny přímo na účtu vedeném pro dluţníka,

34

Vondráková, A. a kol. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006, s. 755-756 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 46 36 Vondráková, A. a kol. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006, s. 755-756 35

22

ale postačí, aby bylo prokázáno, ţe se na exekuovaném účtu peněţní prostředky nachází.37 Je tedy moţné provést tuto exekuci i na peněţní prostředky dluţníka nacházející se např. na účtu manţelky. Bohuţel však metodické vedení OSSZ tento postup nedoporučuje, a to zejména s ohledem na obtíţné prokazovaní původu peněţních prostředků na účtu. Domnívám se, ţe zde je OSSZ opět aţ příliš klientsky zaměřená. OSSZ by se měla, jako kaţdý orgán veřejné moci, chovat co moţná nejhospodárněji a snaţit se domoci dluţných pohledávek co nejefektivněji, a to všemi dostupnými prostředky. Osobně se domnívám, ţe není aţ tak obtíţné prokázat, zda např. plat manţela je vyplácen na účet manţelky. Exekuční příkaz je samozřejmě doručován do vlastních rukou, a to jak dluţníkovi, tak i peněţnímu ústavu. Exekuční příkaz je doručován vţdy nejdříve peněţnímu ústavu, aby dluţník jiţ neměl moţnost disponovat s peněţními prostředky na svém účtu. Poté, co OSSZ obdrţí doručenku, ze které je patrné, ţe peněţní ústav jiţ exekuční příkaz převzal, je následně tento exekuční příkaz doručen i dluţníkovi. Předcházela-li tomuto exekučnímu příkazu výzva, můţe dluţník i peněţní ústav uplatnit proti takovému příkazu do 15 dnů od jeho doručení námitky. Pokud je exekuční řízení zahájeno přímo vydáním exekučního příkazu dle ust. §73 odst. 2 ZSDP, můţe dluţník podat ve stejné lhůtě odvolání. Námitky ani odvolání však nemají odkladný účinek. V exekuční praxi OSSZ se však s provedením exekuce vţdy vyčká na rozhodnutí o námitkách, případně na rozhodnutí odvolacího orgánu. Exekucí přikázáním pohledávky však nelze postihnout veškeré peněţní prostředky na účtu dluţníka. Exekuci nepodléhají prostředky, které jsou výslovným prohlášením povinného určeny pro výplatu mezd, náhrad mezd a dalších plnění, které nahrazují odměnu za práci jeho zaměstnancům, splatných ve výplatním termínu nejblíţe následujícím po dni, kdy byl bance doručen exekuční příkaz.38 Pokud tuto skutečnost oznámí dluţník příslušné OSSZ podáním námitek, nebo samotným prohlášením ve lhůtě pro podání opravných prostředků, je OSSZ povinna tuto skutečnost zohlednit a neprodleně písemně informovat peněţní ústav. Bohuţel situace věřitele se poněkud zkomplikovala novelou OSŘ účinnou od 20.07.2009, kdy bylo vytvořeno nové ust. § 304b OSŘ, které praví, ţe exekuce se nevztahuje na peněţní prostředky do výše dvojnásobku ţivotního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 110/2006 Sb., v platném znění, 37

Vondráková, A. a kol. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006, s. 757 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1545 38

23

o existenčním minimu). Má-li u jednoho peněţního ústavu dluţník více účtů, pouţije se věta první pouze u jednoho z těchto ústavů.39 Bohuţel uţ však není řešena situace, kdy bude mít dluţník více účtů u různých peněţních ústavů. Peněţní ústav má sice povinnost výplatu těchto peněţních prostředků oznámit soudu, ale pokud bude exekuce probíhat správní formou, dovoluji si o plnění této povinnosti předem zapochybovat. Dále pak vzniká riziko, ţe dluţník by si mohl rozloţit své peněţní prostředky na vícero účtů u mnoha různých peněţních ústavů a u kaţdého zvlášť pak aplikovat ust. §304b OSŘ. Domnívám se ţe peněţní ústavy mezi sebou nejsou natolik propojené, aby se mohly o této skutečnosti dozvědět, a nevědomky pak mohou tento dvojnásobek ţivotního minima dluţníkovi vyplácet víckrát. Chápu smysl tohoto ustanovení jako ochranu dluţníka s cílem zajistit mu alespoň minimální existenční prostředky, avšak bohuţel si je třeba uvědomit, ţe to přináší také celou řadu problematických situací hlavně pro peněţní ústavy a pro věřitele. Exekuční řízení přikázáním pohledávky zaniká uhrazením celé dluţné pohledávky, nebo po uplynutí šestiměsíční lhůty ode dne následujícího po dni doručení oznámení o nabytí právní moci peněţnímu ústavu, a to i za předpokladu, kdy k ţádnému plnění nedošlo. Za předpokladu, ţe peněţní ústav nepostupuje v souladu se zákonem, můţe se oprávněný subjekt domáhat tzv. podluţnickou ţalobou, aby mu peněţní ústav zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby peněţní ústav postupoval správně, a to i tehdy, kdyţ na účtu dluţníka není dostatek finančních prostředků.40 Musím konstatovat, ţe exekuce přikázáním pohledávky je v podmínkách OSSZ zcela určitě nejpouţívanější a nejefektivnější formou správní exekuce. Obecně lze říci, ţe exekuce přikázáním pohledávky končí v horizontu asi 8 aţ 9 měsíců ode dne nabytí právní moci exekučního titulu, za předpokladu, ţe pohledávka není uhrazena dříve. V tomto období je zahrnuto zjišťování účtů dluţníků u bank, vyhotovení výzvy k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě, vyhotovení samotného exekučního příkazu, zaslání oznámení o nabytí právní moci a šestiměsíční sledovací období. Ve srovnání s exekucemi soudními se jedná relativně o velmi rychlý proces. Velmi účinnou a efektivní se jeví zejména exekuce přikázáním pohledávky, která postihuje stavební spoření dluţníka, neboť dluţníci

39

ust. § 304b zákona č. 99/1963, Sb., v platném znění Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1559 40

24

pod hrozbou ztráty státního příspěvku ve většině případů

celou dluţnou pohledávku

uhradí.

7.1.4. Srážky ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod. (dále jen srážky ze mzdy) Exekuce sráţkami ze mzdy je svojí podstatou zvláštním druhem exekuce přikázáním pohledávky, kterou se postihuje nárok na mzdu vznikající dluţníkovi z pracovního nebo obdobného poměru, která mu přísluší vůči zaměstnavateli nebo jinému plátci, např. orgánu důchodového zabezpečení. Tato forma exekučního řízení je zaloţena na principu, ţe dluţníkovi nesmí být ze mzdy sraţena základní nezabavitelná částka. Tato částka se vypočítává ze ţivotního minima jednotlivce na dluţníka a na kaţdou osobu, kterou je dluţník povinen vyţivovat.41 Předmětem exekuce není mzda vyplacená, nýbrţ mzda, která dosud vyplacena nebyla. Podrobným výpočtem sráţek ze mzdy se dále nebudu zabývat, neboť je to pro účel mé práce nepodstatné. Obecně lze říci, ţe aţ do nedávné doby patřil tento druh exekuce k nejrozšířenějším, a bylo to dáno především tehdejšími ekonomickými podmínkami, kdy drtivá většina dluţníků (fyzických osob) byla v zaměstnaneckém poměru a postiţení jejich mzdy skýtalo poměrně bezpečnou záruku vymoţení pohledávky. Se společenskoekonomickými změnami však počet osob v zaměstnaneckém poměru klesl, a s tím klesl i počet těchto exekucí.42 Při exekuci sráţkami ze mzdy se postupuje v souladu s ust. §276 aţ §302 OSŘ. Při pouţití tohoto druhu exekuce se postihuje nejen mzda, plat, ale i pracovní odměny členů druţstev a příjmy, které dluţníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské dávky, peněţitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.43 Postup při této exekuci je velmi podobný jako u přikázání pohledávky. Exekuční příkaz se doručuje do vlastních rukou dluţníkovi a plátci mzdy (zaměstnavateli dluţníka). Předcházela-li tomuto exekučnímu příkazu výzva, můţe dluţník i plátce mzdy uplatnit proti takovému příkazu do 15 dnů od jeho doručení námitky. Pokud je exekuční řízení 41

Vondráková, A. a kol. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006, s. 761 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 46 43 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1532 42

25

zahájeno přímo vydáním exekučního příkazu dle ust. §73 odst. 2 ZSDP, můţe dluţník podat ve stejné lhůtě odvolání. Námitky ani odvolání však nemají odkladný účinek. Plátce mzdy je povinen dnem doručení exekučního příkazu sráţet příslušné částky aţ do výše uplatňované pohledávky, avšak zadrţené částky smí oprávněnému vyplatit aţ v okamţiku, kdy obdrţí od příslušné OSSZ vyrozumění, ţe tento exekuční příkaz nabyl právní moci. Jestliţe plátce mzdy neprovede ze mzdy dluţníka sráţky řádně a včas, provede-li je v menším neţ stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li sráţky oprávněnému bez odkladu poté, co mu bylo doručeno vyrozumění o nabytí právní moci exekučního příkazu nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, můţe oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu podluţnickou ţalobou právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy dluţníka sraţeny.44 Z výše uvedeného tedy vyplývá, ţe veškeré úkony, které plátce mzdy plní při exekuci sráţkami ze mzdy, musí vykonat bezchybně. Pokud by totiţ nesprávným plněním svých povinností způsobil oprávněnému finanční újmu, můţe se oprávněný domáhat vyplacení částek, které mu tímto nesprávným postupem unikly, a to přímo na plátci mzdy. Plátce mzdy tedy nese odpovědnost za to, ţe bude postupovat věcně správně a v souladu se zákonem.45 Nespornou předností tohoto druhu exekuce je skutečnost, ţe účinky nařízení exekuce pokračují i tehdy, jestliţe dluţník přestal u dosavadního plátce mzdy pracovat a nastoupil u nového plátce mzdy. V tomto případě oprávněný nemusí vydávat nový exekuční příkaz se zřetelem na ust. § 299 OSŘ a účinky exekuce se vztahují i na mzdu dluţníka u nového plátce mzdy. Tyto účinky však nenastávají vţdy a u kaţdé exekuce. Předpokladem toho, aby nařízená exekuce mohla pokračovat u nového plátce mzdy, je to, ţe v době nařízení exekuce byl dluţník u označeného plátce zaměstnán a měl tedy vůči plátci mzdy nárok na mzdu.46 V rámci činnosti OSSZ jsou správní exekuce sráţkami ze mzdy dluţníka vyuţívány ve velmi omezené míře, neboť jejich pouţití ovlivňuje celá řada nepříznivých faktorů. Je nutno náročným způsobem zjišťovat zaměstnavatele dluţníků, exekuce je pak často mařena jak samotnými dluţníky, kteří po nařízení exekuce ukončí pracovní poměr, tak i zaměstnavateli, kteří ve většině případů neplní zákonem stanovené povinnosti, tzn. nesráţejí zabavitelnou část mzdy, oficiálně vyplácí zaměstnancům pouze minimální 44

Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1522 45 BREJCHA, Aleš, Postavení zaměstnance a zaměstnavatele při výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy (II.část), Právo a zaměstnání, odborný časopis pro pracovní právo, sociální zabezpečení a personalistiku, 1997, č. 2/97, s. 7, ISSN 1211-1139. 46 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 261

26

mzdu, nesdělují ukončení pracovního poměru apod. Pro OSSZ je například velmi náročné ověřovat, zda je sraţená část mzdy ve správné výši, neboť je velmi problematické zjistit výši čisté mzdy a rodinné příslušníky dluţníka, neboť bez těchto údajů OSSZ není schopna ověřit správnost sraţené částky. Z výše uvedených důvodů je v exekuční praxi OSSZ pro formu exekuce sráţkami ze mzdy vyuţíván více soudní výkon rozhodnutí dle ust. § 276 a násl. OSŘ, neboť soudně nařízená exekuce budí v dluţníkovi i v plátci mzdy mnohem větší respekt a i mnohem větší pocit zodpovědnosti k plnění stanovených norem.

7.1.5. Srovnání správní exekuce přikázáním pohledávky a správní exekuce srážkou ze mzdy. Jak je jiţ uváděno výše, OSSZ pro správní exekuci vyuţívají pouze exekuce na přikázání pohledávky a exekuce sráţkou ze mzdy. OSSZ sice mají moţnost vést správní exekuční řízení i prodejem movitých věcí a prodejem nemovitosti, avšak vzhledem ke sloţitosti těchto způsobů exekucí se tyto způsoby v podmínkách OSSZ nevyuţívají a OSSZ se pak při těchto exekucích obracejí na příslušné soudy a vyuţívají exekucí soudních. Nutno konstatovat, ţe OSSZ v naprosté většině správních exekucí vyuţívají exekuce na přikázání pohledávky, a to zejména z důvodu výše popsaných. Obecně lze říci, ţe pokud srovnáme úspěšnost a rychlost exekucí správních a soudních, jeví se exekuce správní mnohem efektivnější a zcela určitě i mnohem rychlejší. Z níţe uvedených dostupných statistických údajů exekuční činnosti ČSSZ za rok 2009 je patrné, ţe vzhledem k vymáhané pohledávce a pohledávce skutečně vymoţené (formou správních exekucí) se úspěšnost těchto exekucí blíţí ke 40%, coţ je dle mého názoru velice dobrý výsledek.47 Ex.tituly výzvy 132.576

Ex.příkazy Částka v ex.řízení

101.924 48.764

Částka vymoţená správní exekucí

5.252.752.073,-Kč 2.024.281.294,-Kč

Bohuţel OSSZ nedisponuje statistickými údaji, ze kterých by bylo moţné srovnat exekuce přikázáním pohledávky a exekuce sráţkami ze mzdy, avšak výše uvedené hodnoty odpovídají spíše úspěšnosti správní exekuce přikázáním pohledávky. Podíl správní exekuce sráţkou ze mzdy na výše uvedených údajích je pouze minimální. 47

Rozbor vývoje pohledávek na pojistném, stavu vymáhání a zajišťování pohledávek v insolvenčním, konkursním a vyrovnávacím řízení a v promíjení penále za rok 2009, Praha, únor 2010

27

7.1.6. Námitkové řízení ve správních exekucích Obecně lze proti jednotlivým úkonům a opatřením spojeným se správní exekucí podat námitky, které jsou specifickým opravným prostředkem svého druhu, který směřuje proti jednotlivým úkonům učiněným při exekuci. Námitky se podávají ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dluţník o úkonu dověděl, a to u příslušné OSSZ, která úkon provedla. Námitky však nemají odkladný účinek. O námitkách rozhoduje příslušná OSSZ, která úkon provedla, a to formou správního rozhodnutí. Moţnost podání odvolání proti tomuto rozhodnutí je ze zákona vyloučena.48 Zvláštní reţim platí v případě námitek dle ust. §73 odst. 8 ZSDP do exekučního příkazu, neboť jak jiţ bylo uvedeno výše, mohou tyto námitky podat všechny oprávněné osoby, a to do 15 dnů od doručení exekučního příkazu.

7.2. Exekuce v občanskoprávním řízení – exekuce soudní Soudní exekuční řízení je soudem prováděná nucená realizace takového rozhodnutí, která nastupuje tam, kde dluţník (nebo-li povinný) není ochoten dobrovolně splnit to, co mu rozhodnutí k plnění uloţilo.49 Soudní exekuce se řídí ustanoveními části VI OSŘ. Neboť se jedná o závaţný zásah do práv povinného, stanoví zákon jako prvořadou zásadu, ţe toto donucení je přípustné provádět jen způsoby uvedenými v zákoně. Tuto zásadu vyjadřuje zákon v ust. § 257 OSŘ, kde se praví, ţe nařídit a provést exekuci lze jen způsoby uvedenými v tomto zákoně.50 Exekuci ukládající zaplacení peněţité částky lze tedy provést pouze podle ust. §258 odst. 2 OSŘ, a to : - sráţkou ze mzdy - přikázáním pohledávky - prodejem movitých věcí a nemovitosti - prodejem podniku - zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem51

48

ust. § 52 zákona č. 337/1992 Sb., v platném znění Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 85 50 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 85 51 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1388 49

28

Při vymáhání peněţitého plnění má oprávněný subjekt moţnost zvolit si mezi těmito způsoby exekučního řízení. Přestoţe volnost výběru druhu exekuce není omezena, přece jen určitá omezení nalezneme. Jedná se například o rozsah a vhodnost exekuce, kdy je třeba brát zřetel na skutečnost, aby exekuce nebyla nařízena ve větším rozsahu, neţ je třeba k uspokojení pohledávky oprávněného a aby šlo o vhodný způsob exekuce vzhledem k výši vymáhané pohledávky. Dále je pak oprávněný samozřejmě omezen i tím, zda poměry dluţníka vůbec pouţití některého druhu exekuce umoţňují, neboť pokud dluţník např. není v pracovním poměru a nevlastní ţádnou nemovitost, je uţ tím oprávněný ve své volbě omezen pouze na zbývající způsoby.52 OSSZ ve své praxi nejvíce vyuţívají soudní exekuci prodejem movitých věcí, zřízením soudcovského zástavního práva a exekuci sráţkami ze mzdy, v omezené míře pak exekuci prodejem nemovitostí, přikázáním pohledávky a ve zcela výjimečných případech exekuci prodejem podniku. K soudní exekuci přistupují OSSZ zpravidla v případech, kdy nelze provést exekuci formou správního exekučního řízení, tedy v případech, kdy OSSZ není znám účet nebo zaměstnavatel dluţníka.

7.2.1. Nařízení soudní exekuce Soudní exekuci lze zahájit pouze na základě podaného návrhu oprávněného (věřitele), který se podává jako kaţdý jiný návrh a musí splňovat obecné náleţitosti ţaloby, musí být patrné, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.53 Dále musí obsahovat označení příslušného soudu, kterému je adresován, přesné označení povinného (dluţníka) a oprávněného (věřitele). U jednotlivých forem návrhů je pak nutno uvést i další náleţitosti, jako například označení zaměstnavatele u exekuce sráţkami ze mzdy, účet, ze kterého má být odepsána pohledávka u exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného, přesné označení nemovitosti u výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí apod. Další nezbytnou nutností je i doloţení pravomocného a vykonatelného exekučního titulu. V dalším výkladu budeme předpokládat, ţe je tu úplný a přesný návrh, doloţený exekučním titulem s potvrzením o jeho vykonatelnosti. Příslušný soud pak na základě návrhu oprávněného nařídí výkon rozhodnutí usnesením a postará se o jeho provedení. Při rozhodování o návrhu na nařízení soudní 52 53

Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 87 Exekuce.CZ, Exekutorský úřad Přerov, JUDr. Tomáš Vrána, O exekucích [online], [cit. 2010-05-11]. Dostupné z : http://www.exekuce.cz/o-exekucich.htm#11

29

exekuce soud nezkoumá, zda povinný skutečně nesplnil dobrovolně uloţenou povinnost. V tomto směru soud vychází pouze z tvrzení oprávněného.54 Pokud má povinný za to, ţe jeho povinnost jiţ byla splněna, nebo zanikla, můţe tuto obranu proti exekučnímu řízení uplatnit návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí dle ust. §268 odst. 1 písm. g) OSŘ.55 Při rozhodování o návrhu soud pouze posuzuje, zda je vystaven exekuční titul, zda byl tento titul vydán orgánem, do jehoţ pravomoci věc náleţí, a zda je exekuční titul vykonatelný. Dále pak zkoumá, zda povinný a oprávněný jsou dostatečně věcně legitimováni, zda není navrhovaný způsob exekuce zřejmě nevhodný, zda k vymoţení pohledávky nepostačuje výkon rozhodnutí nařízený nebo navrţený jiným způsobem, dále pak zda je výkon rozhodnutí navrhován v rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného, a v neposlední řadě pak zkoumá i skutečnost, zda vymáhané právo není prekludováno.56

7.2.2. Rozsah a vhodnost soudní exekuce Rozsah a vhodnost způsobu prováděné exekuce je poměrně hodně diskutovaným tématem, o kterém by se zcela určitě dala napsat samostatná práce, avšak pro potřeby mé bakalářské práce se o této problematice zmíním pouze okrajově. Rozsah a vhodnost způsobu exekuce je regulován ust.§ 263 a § 264 OSŘ a v úvahu přichází pouze u exekucí na peněţité plnění, neboť je zde moţnost volby mezi několika způsoby exekuce.57 7.2.2.1. Rozsah Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení.58 Z výše uvedeného ustanovení je zřejmé, ţe exekuci nelze nařídit ve větším rozsahu, neţ se domáhá oprávněný, a to i kdyby mu bylo exekučním titulem přiznáno vyšší plnění.59 Dále pak můţe oprávněný navrhnout k vymoţení svých pohledávek exekuci několika různými způsoby zároveň, coţ ţádný zákon nezakazuje, soud by však neměl všem návrhům vyhovět, jestliţe je zřejmé, ţe k uspokojení pohledávky stačí jen některý z nich,

54

Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 110 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1461 56 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006 57 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006 58 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1436 59 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 140 55

30

ostatní by měly být zastaveny. Soudy tímto poskytují ochranu proti šikanózním návrhům oprávněného.60 Musím konstatovat, ţe OSSZ zcela běţně pro vymoţení svých splatných závazků vyuţívá souběhu několika způsobů exekučních řízení najednou. Není tedy výjimkou, ţe je např. nařízen soudní výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy, zároveň s výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí či prodejem nemovitostí. OSSZ tak předem presumuje situaci, kdy nelze očekávat, ţe k úplnému uspokojení celé pohledávky bude postačovat jen jeden výkon rozhodnutí. Domnívám se však, ţe se zcela určitě nejedná o nějaké šikanování povinného, neboť OSSZ zpravidla předem nejsou známy majetkové poměry dluţníka a dále pak OSSZ nemůţou mít předem informace, zda je proti povinnému jiţ vedeno nějaké jiné exekuční řízení pro jiného oprávněného, které by danou exekuci ve prospěch OSSZ komplikovalo. Dále je třeba konstatovat, ţe kaţdý soudní výkon rozhodnutí zpravidla probíhá v různě dlouhých časových intervalech. Dle mého názoru se tedy OSSZ nedopouští šikany na povinném, neboť samy OSSZ v průběhu řízení podávají návrh na zastavení výkonu rozhodnutí pokud je zřejmé, ţe k uspokojení pohledávky bude postačovat jen jeden z navrţených způsobů exekuce, aby nedocházelo k duplicitnímu vymáhání dluţných pohledávek. 7.2.2.2. Vhodnost Navrhne-li oprávněný výkon rozhodnutí způsobem, který je zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše pohledávky oprávněného a ceny předmětu, z něhoţ má být uspokojení této pohledávky dosaţeno, můţe soud nařídit, a to po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným způsobem.61 Nevhodnost navrţeného způsobu exekuce má být tedy zkoumána především z hlediska poměru výše pohledávky oprávněného a ceny předmětu povinného, z něhoţ má být dosaţeno uspokojení pohledávky a dále pak z hlediska časového intervalu, ve kterém by došlo k uspokojení celé pohledávky oprávněného. Tuto otázku soud zkoumá z úřední povinnosti při rozhodování o nařízení exekuce.62 Prokazování vhodnosti navrţeného způsobu exekuce tedy neleţí na bedrech oprávněného, ale na soudu, aby tuto otázku zkoumal, a rovněţ na povinném, aby nevhodnost způsobu exekuce namítal a dokazoval. 60

Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1437 61 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1438 62 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 141

31

Zde opět musím konstatovat, ţe OSSZ samy posuzují vhodnost exekuce a způsob exekučního řízení volí vţdy s ohledem na majetkové poměry dluţníka a časový horizont uspokojení pohledávky. V praxi je pak k exekučnímu řízení, které nejvíce ohroţuje existenci dluţníka, jako je například prodej nemovitostí povinného, přistupováno vţdy aţ po vyčerpání ostatních způsobů exekuce, aby zbytečně nedocházelo k poškozování povinného. Je však potřeba si uvědomit, ţe právní normy by měly především chránit věřitele, neboť dluţník je ten, kdo nedostál svým závazkům, proto by soudy při posuzování rozsahu a vhodnosti exekucí měly tento stav zohlednit a zajistit tak věřiteli co nejrychlejší a nejefektivnější způsob vymoţení jeho splatných závazků. K této kapitole musím na závěr konstatovat, ţe soudy, se kterými spolupracuje OSSZ Ústí nad Orlicí (kde jsem zaměstnán) svou exekuční činnost vykonávají poměrně zodpovědně a kladou velký důraz na ochranu věřitele a zajištění jeho práv při vymáhání pohledávek.

7.2.3. Druhy soudních exekucí Soudní exekuci ukládající zaplacení peněţité částky lze tedy provést pouze podle ust. § 258 odst. 2 OSŘ, a to : - sráţkou ze mzdy - přikázáním pohledávky - prodejem movitých věcí a nemovitosti - prodejem podniku - zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem OSSZ ve své exekuční praxi soudních exekucí vyuţívá zejména tam, kde jiţ není moţnost uspokojení pohledávek v rámci exekucí správních. V podmínkách OSSZ jsou podávány zejména návrhy na soudní výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem povinného a sráţkou ze mzdy. Ostatní způsoby soudních exekucí, jako je soudní exekuce přikázáním pohledávky, prodejem nemovitostí a prodejem podniku jsou vyuţívány pouze zcela výjimečně.

32

7.2.3.1. Prodej movitých věcí V rámci činnosti OSSZ patří soudní výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí zcela určitě k nejpouţívanějšímu způsobu soudní exekuce a je upraven v ust. § 321 aţ

§ 334 OSŘ. Hned v úvodu je třeba vymezit pojem „movitá věc“. Paradoxní je, ţe OSŘ nikde

neuvádí, co je vlastně movitá věc. Tento pojem není přímo vymezen ani v občanském zákoníku. Podle ust. § 119 občanského zákoníku, v platném znění, se věci dělí na movité nebo nemovité, s tím, ţe nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.63 Argumentem a limine lze tedy dovodit, ţe věci, které nelze kvalifikovat jako nemovitosti jsou věcmi movitými.64 Jak je jiţ uvedeno výše, soudní výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí se zásadně zahajuje na návrh oprávněného, tedy OSSZ. Návrh ze strany OSSZ musí obsahovat obecné náleţitosti, jako je označení oprávněného i povinného, označení příslušného soudu, číslo jednací, datum vyhotovení návrhu, otisk úředního razítka, označení oprávněné úřední osoby, podpis oprávněné osoby, specifikaci exekučního titulu, kterým byla pohledávka vyčíslena, číslo účtu, na které má být vymoţená pohledávka poukázána. Přílohou k návrhu je pak jako důkaz tvrzení dokládán příslušný exekuční titul opatřený doloţkou vykonatelnosti. Návrh na nařízení exekuce prodejem movitých věcí pak ještě můţe obsahovat výslovné určení věcí, které mají být prodány, s tím, ţe uvedené věci je nutné přesně individualizovat, aby nemohlo dojít k záměně. Soud je pak v souladu s dispoziční zásadou tímto návrhem vázán a bez výslovného návrhu oprávněného pak nelze nařídit výkon rozhodnutí na ţádnou jinou věc, neţ která byla výslovně uvedena v návrhu. Tímto je pak následně vázán i vykonavatel okresního soudu. Toto však není podmínkou řádného návrhu, neboť lze návrh podat i bez výslovného určení konkrétních věcí, které by měly být exekucí postiţeny.65 Zde je zcela na úvaze soudního vykonavatele, jaké movité věci budou v rámci exekuce sepsány a následně draţeny. OSSZ ve svých návrzích na nařízení exekuce zpravidla nekonkretizují movité věci, které by měly být předmětem exekuce, neboť bohuţel OSSZ ze své činnosti není schopna rychle a hospodárně zjistit, zda je dluţník majitelem nějakých konkrétních movitých věcí. 63

ust. § 119 zákona č. 40/1964, Sb., v platném znění Grossová, M. Exekuce v současné právní praxi, 1. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 1996, s. 129 65 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 385 64

33

Bohuţel zaměstnanci OSSZ nedisponují dálkovým přístupem např. do registru motorových vozidel. Pokud by byl tento přístup umoţněn některým zaměstnancům OSSZ, bylo by moţno předem ověřit, zda je dluţník majitelem nějakého motorového vozidla. Následně by pak mohl být podán návrh na výkon rozhodnutí, kde by předmětné vozidlo bylo jiţ konkretizováno, a

celé soudní řízení by se podstatně zrychlilo a zefektivnilo.

Domnívám se, ţe tímto dálkovým přístupem bohuţel nedisponují ani zaměstnanci soudů a tyto informace pak musí sloţitě zjišťovat v rámci součinnosti třetích osob a celé řízení se pak prodluţuje. V oblasti exekucí týkajících se nemovitostí se tato situace výrazně zlepšila, neboť vybraní zaměstnanci OSSZ mají moţnost si formou dálkového přístupu opatřit výpis z listu vlastnictví povinného, který je pak následně přikládán k návrhu jako důkazní prostředek. OSSZ ani soudy si pak nemusí tento výpis sloţitě opatřovat prostřednictvím dotazování na příslušná katastrální pracoviště a celé řízení by se tím výrazně zrychlilo. Pro zlepšení v této oblasti bych navrhoval, aby vybraní zaměstnanci OSSZ měli dálkový přístup do veškerých evidencí, ve kterých moţné zjistit majetkové poměry dluţníka, aby mohli rychle, hospodárně a efektivně vymáhat nedoplatky na sociálním pojištění. OSŘ dále po oprávněném nepoţaduje, aby ve svém návrhu uvedl kde případně se movité věci povinného nacházejí. Vychází se ze skutečnosti, ţe takový údaj nemusí být oprávněnému znám. Pakliţe však oprávněný ví, ţe se movité věci povinného nacházejí mimo jeho byt (sídlo, místo podnikání), je povinen v návrhu uvést, kde se tyto věci nacházejí. Za předpokladu, ţe podaný návrh splňuje veškeré výše uvedené náleţitosti, vydá soud usnesení, kterým výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařídí a zakáţe povinnému, aby nakládal s věcmi, které vykonavatel sepíše. Usnesení se doručuje oprávněnému ihned po jeho vydání, povinnému se pak doručuje do vlastních rukou aţ při provedení samotného soupisu movitých věcí. Pro další tedy předpokládejme, ţe výkon rozhodnutí je řádně nařízen. Movité věci nepodléhající exekuci V rámci exekuce prodejem movitých věcí však nelze postihnout všechny věci bez výjimky.

34

Dle ust. § 321 OSŘ nelze v prvé řadě postihnout movité věci, jejichţ prodej je podle zvláštních právních předpisů zakázán. Konkretizovat veškeré věci je poměrně sloţité, neboť odpovědi by se musely hledat v jednotlivých zákonech.66 Dále pak dle ust. § 322 OSŘ nelze postihnout i movité věci, - které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny - které povinný potřebuje k plnění svých pracovních úkolů - jejichţ prodej by byl v rozporu s morálními pravidly Podle výše uvedeného ustanovení do těchto věcí patří zejména : - běţné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti - snubní prsten a jiné věci podobné povahy - zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě - hotové peníze do částky 1.000,-Kč - je-li povinný podnikatelem, nemůţe se exekuce týkat věcí, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti – to neplatí, vázne-li na věcech zástavní právo, jímţ je vymáhaná pohledávka zajištěna - movité věci, které tvoří příslušenství nemovitosti67 Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí jsou vymezeny poměrně obecně, neboť vzhledem k různorodosti osob povinných a rozdílnosti jejich ţivotní, majetkové či rodinné situace, nelze provést toto vymezení konkrétněji. Domnívám se, ţe zde si zákon poradil poměrně dobře, neboť toto rámcové vymezení je dle mého názoru zcela dostačující. Taxativní a přesné vymezení těchto movitých věcí je naprosto nereálné, vzhledem k výše uváděné různorodosti a rozdílnosti osob dluţníků a jejich poměrů. Soudní vykonavatelé musí mít při soupisu movitých věcí na paměti dvě kritéria, a to je „obvyklost“ a „nezbytnost“, a v kaţdém řízení musí postupovat zcela individuálně dle dané situace a přihlíţet ke všem aspektům případu, jako je například zdravotní stav dluţníka, zda se jedná o osamělou osobu, rodiče apod.68 Je pak zcela v kompetenci soudního vykonavatele, které věci budou pojaty do soupisu, i kdyţ samozřejmě

66

Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1594 67 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1592 68 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006

35

vykonavatel je vázán příkazy soudce nebo vyššího soudního úředníka. Kritérium nezbytnosti se však neodvíjí od četnosti a způsobu uţívání věcí, nýbrţ má základ v úvaze, zda lze po povinném poţadovat, aby se při uspokojování základních ţivotních potřeb svých a své rodiny bez uvedených věcí obešel.69 Domnívám se, ţe práva povinného jsou hájena zcela dostatečně, neboť pokud dojde k situaci, kdy se povinný domnívá, ţe některá movitá věc byla pojata do soupisu v rozporu se zákonem, má moţnost tuto skutečnost namítnout a soud v jednání rozhodne, zda tomu tak skutečně je. Soupis movitých věcí Soupis movitých věcí patří k jedné z nejdůleţitějších fází exekučního řízení, neboť úspěšný soupis je předpokladem pro uspokojení pohledávky oprávněného. Provádění soupisu patří do činnosti soudních vykonavatelů, na jejichţ činnost však dohlíţí předseda senátu nebo vyšší soudní úředník, případně soudní tajemník nebo vedoucí soudní kanceláře.70 Soudní

vykonavatel

pak

v bytě,

sídle,

či

místě

podnikání

povinného,

nebo i na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, sepíše věci, které by mohly být prodány, a to pouze v takovém rozsahu, aby výtěţek z jejich prodeje postačil k uspokojení pohledávky oprávněné OSSZ.71 Povinný umoţní soudnímu vykonavateli přístup na všechna místa, kde jsou jeho movité věci umístěny, a rovněţ osoba, v jejímţ objektu má povinný byt, místo podnikání, sídlo, nebo jiné své místnosti, je povinna strpět prohlídku a soupis movitých věcí povinného.72 OSSZ, jako oprávněný, má právo dle ust. § 326 OSŘ být přítomna soupisu movitých věcí, ovšem vzhledem k personálnímu obsazení a velmi rozsáhlé agendě oddělení vymáhání pojistného OSSZ a také vzhledem k velmi vysokému počtu takto nařízených výkonů rozhodnutí toto právo ve své praxi nevyuţívá, coţ je poměrně škoda, neboť zaměstnanec OSSZ můţe svou přítomností u soupisu nařízenou exekuci velmi výrazně ovlivnit, a to nejenom moţností určit, které věci nemají být sepsány, ale spíše moţností apelovat na povinného s moţnostmi mimosoudního řešení úhrady jeho splatných 69

Usnesení Nejvyššího soudu ČR č. 20 Cdo 2133/2001 ze dne 26.02.2002 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006 71 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 401 72 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1602 70

36

závazků. Aby však tento individuální přístup mohl být v rámci podmínek OSSZ prováděn v praxi, musela by OSSZ velmi výrazně posílit personální kapacity v oblasti vymáhání pojistného, coţ se pravděpodobně

vzhledem k současné globální ekonomické krizi

a politické situaci nestane. Po provedení soupisu buď vykonavatel sepsané věci zajistí, nebo mohou zůstat na místě, kde byly sepsány s označením, kterým soudem byly sepsány a jaké věci. Zajištění věcí se provádí z úřední povinnosti v případech, kdy tak stanoví zákon, anebo na ţádost oprávněného. Poté soud provede odhad sepsaných movitých věcí. Znalec je přibrán pouze ve sloţitějších případech. Sepsané a odhadnuté movité věci následně podléhají draţbě. Dražba movitých věcí Po právní moci usnesení o nařízení exekuce a po odhadu sepsaných věcí přistupuje soud ke zpeněţení sepsaných věcí prostřednictvím draţby, a to bez dalšího návrhu oprávněné OSSZ.73 Draţba movitých věcí se provádí u soudu, v místě, kde se sepsané věci nacházejí, nebo na jiném místě pro to vhodném a draţbu provádí a řídí soudní vykonavatel. Draţební vyhláška se doručuje oprávněnému, povinnému, manţelu povinného a orgánu obce, v jejímţ obvodu bude draţba konána. Dále je pak zveřejněna obvyklým způsobem a na místě k tomu obvyklém.74 Poté, co oprávněná OSSZ obdrţí draţební vyhlášku, zveřejní ji na své úřední desce, aby zajistila co největší publicitu a draţba mohla přinést co největší efekt. V průběhu samotné draţby soud vyzve draţitele, aby činili podání. Po udělení příklepu soud vyzve vydraţitele k úhradě nejvyššího podání a vydraţitel se následně stává novým vlastníkem movité věci. Veškerá zástavní práva, zadrţovací práva a další závady váznoucí na věci přechodem vlastnictví zanikají. Pakliţe se sepsané movité věci neprodají ani v opakované draţbě, nabídne je soud oprávněnému k odkoupení za 1/3 odhadní ceny. Pokud tak oprávněný neučiní, jsou vyloučeny ze soupisu a vráceny povinnému.75 OSSZ ve své praxi tyto movité věci nepřebírá a ponechává na zváţení soudu, zda provede ještě opakovanou draţbu či movité věci vrátí povinnému. 73

Grossová, M. Exekuce v současné právní praxi, 1. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 1996 74 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1612 75 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006

37

Za předpokladu, ţe povinný má za to, ţe movité věci byly sepsány v rozporu s ust. § 321 a § 322 OSŘ můţe soudu navrhnout zastavení výkonu rozhodnutí ohledně těchto sepsaných věcí. Soud by měl exekuci pro takto sepsané věci zastavit i bez návrhu. Pakliţe byly sepsány neoprávněně věci osoby, která má k sepsaným věcem taková práva, která nepřipouští výkon rozhodnutí, je nutné podat excinadční (vylučovací) ţalobu. Vylučovací žaloba Vylučovací ţalobu je moţné podat za předpokladu, ţe se třetí osoba (ale i manţel povinného) domnívají, ţe byla postiţena práva k majetku, která nepřipouští výkon rozhodnutí. Z výše uvedeného je tedy patrné, ţe tuto ţalobu můţe podat pouze třetí osoba (nebo manţel povinného), nikoli však oprávněný nebo povinný. Vylučovací ţalobu lze podat pouze v době, kdy předmětné věci ještě nebyly prodány v draţbě. V exekuční praxi OSSZ se tak stává zejména v případech, kdy jsou sepisovány movité věci mimo bydliště povinného, např. v nájemním bytě, a skutečný majitel těchto movitých věcí pak svá práva hájí formou excindační ţaloby u příslušného soudu. OSSZ se pak snaţí ověřit tvrzení ţalobce, zda jsou předmětné věci skutečně v jeho výlučném vlastnictví, a po zváţení všech tvrzení a důkazů zpravidla navrhne zastavení exekučního řízení, ovšem pouze pro věci, které jsou předmětem vylučovací ţaloby. Nebývá však ani výjimkou, ţe vylučovací ţaloby jsou podávány za účelem maření či prodluţování exekučního řízení. Zde je pak pro OSSZ i pro soud poměrně sloţité ověřit, zda se tvrzení ţalobce zakládá na pravdivých skutečnostech a zda případné důkazy nejsou pouze vytvořeny účelově. Zde musím bohuţel konstatovat, ţe i tyto ţaloby bývají mnohdy úspěšné, a to zejména s ohledem na minimální nutnost předloţení důkazních prostředků ze strany ţalobce. Domnívám se, ţe zde by měly soudy poţadovat po ţalobcích více důkazních prostředků, aby se tomuto trendu zamezilo. Zastavení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí V exekuční praxi OSSZ bývá exekuční řízení zastavováno zejména s ohledem na zaplacení dluţné pohledávky ještě před draţbou movitých věcí, anebo pro bezvýsledný soupis či bezvýslednou draţbu.

38

7.2.3.2. Srážky ze mzdy

O soudní exekuci sráţkami ze mzdy se ve své práci jiţ zmíním pouze okrajově, neboť princip této exekuce jiţ byl vysvětlen výše v kapitole správních exekucí a pro obecný exkurz v oblasti vymáhání pojistného to povaţuji za dostačující. Rozdíl spočívá pouze v tom, ţe soudní exekuce je nařízena soudem na základě návrhu oprávněné OSSZ a na základě tohoto návrhu OSSZ pak příslušný soud usnesením exekuci nařídí a přikáţe plátci mzdy, aby poté, co mu bude doručeno toto usnesení, prováděl stanovené sráţky ze mzdy povinného. Plátce mzdy je pak povinen provádět sráţky aţ do doby, kdy dojde k úplné úhradě vymáhané pohledávky. Obecně musím konstatovat, ţe sráţky ze mzdy formou soudní exekuce jsou v podmínkách OSSZ vyuţívány podstatně častěji něţ sráţky ze mzdy formou správní exekuce, jelikoţ, jak plátci mzdy, tak i povinní, přikládají soudním rozhodnutím mnohem větší váhu a soudní nařízení exekuce budí větší respekt neţli správní rozhodnutí (exekuční příkaz). Zejména oznamovací povinnost dle ust. § 295 OSŘ nebývá u správních exekucí plněna. Za předpokladu, ţe tato povinnost není splněna u soudní exekuce, má soud moţnost udělit pořádkovou pokutu dle ust. §53 OSŘ, a to aţ do výše 50.000,-Kč. Hrozba takto vysoké sankce pak bývá pro plátce mzdy i pro povinné motivací k plnění zákonem daných povinností. 7.2.3.3. Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu O tomto druhu exekuce se také nebudu více rozepisovat, neboť její princip byl rovněţ vysvětlen v kapitole správních exekucí a rozdíl opět spočívá pouze v tom, ţe soudní exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného je nařízena soudem na základě návrhu oprávněné OSSZ a na základě tohoto návrhu OSSZ pak příslušný soud usnesením exekuci nařídí. Navíc tohoto druhu soudní exekuce OSSZ v praxi téměř nevyuţívá, a to zejména s ohledem na moţnost vést exekuci správní, neboť ta se jeví jako rychlejší, efektivnější a hospodárnější. 7.2.3.4. Prodej nemovitostí Tento druh exekuce patří zcela určitě k nejrazantnějším a z pohledu povinných osob také k nejvíce obávaným exekučním prostředkům. Je uplatňován zejména

39

v případech, kdy jsou vymáhané vysoké peněţité částky.76 OSSZ přistupuje k této formě exekuce pouze výjimečně, a to většinou v případech, kdy jiţ není znám jiný způsob exekučního řízení, který by vedl k uspokojení dluţné pohledávky. OSSZ se zpravidla také snaţí před tímto exekučním řízením svou pohledávku zajistit formou soudcovského zástavního práva k nemovitostem (o kterém se budu zmiňovat v následující kapitole), aby si zajistila co moţná nejlepší pořadí mezi zástavními věřiteli. Samozřejmě i OSSZ se snaţí řídit zásadou přiměřenosti, a to znamená, ţe vymáhaná pohledávka a cena nemovitosti by neměly být ve zjevném nepoměru. Tato zásada se však nepouţije v případě, kdy není moţno pouţít jiného exekučního prostředku.77 Bohuţel zde však ze strany OSSZ dochází k problematickým situacím, neboť OSSZ nedisponuje svými znalci a není schopna odhadnout cenu postiţené nemovitosti a přiměřenost exekuce se pak velmi těţko odhaduje, neboť OSSZ vychází pouze z výpisů z listu vlastnictví. Exekuce prodejem nemovitostí povinného je upravena v ust. §335 aţ §338 a OSŘ. Opět se jedná o klasické řízení, kdy soud rozhoduje na návrh oprávněné OSSZ. Kromě obecných náleţitostí návrhu popisovaných výše, je nutné doloţit k návrhu samozřejmě exekuční titul opatřený doloţkou vykonatelnosti a dále je pak nutné v návrhu přesně specifikovat nemovitosti, které má exekuce postihnout. Přesné vymezení nemovitostí v návrhu OSSZ provádí dle výpisu z listu vlastnictví z katastru nemovitostí, který si opatřuje dálkovým přístupem pomocí webových stránek, a tento výpis pak následně přikládá v tištěné podobě k návrhu jako důkazní prostředek, kterým dokládá, ţe postihované nemovitosti jsou skutečně ve vlastnictví povinného. Návrh je podáván vţdy k soudu, v jehoţ obvodu je předmětná nemovitost. Je třeba také dodat, ţe exekuce prodejem nemovitosti se vztahuje na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím, to platí i o movitých věcech, které jsou příslušenstvím nemovitosti.78 Je třeba ještě upozornit, ţe nařízení exekuce na určitou nemovitost znamená, ţe na tutéţ nemovitost jiţ nelze nařídit exekuci tímtéţ způsobem k návrhu jiného oprávněného. Kaţdý další potenciální oprávněný můţe jiţ pouze přistoupit k dříve nařízené exekuci.79

76

Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006 Grossová, M. Exekuce v současné právní praxi, 1. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 1996 78 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1631 79 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006 77

40

Pro další výklad předpokládejme, ţe soud obdrţel úplný a přesný návrh, doloţený exekučním titulem s potvrzením o jeho vykonatelnosti a výpisem z listu vlastnictví dokazujícím, ţe postihovaná nemovitost je skutečně ve vlastnictví povinného. Dále rovněţ předpokládejme, ţe nařízení exekuce nebrání překáţka litispendence, nebo překáţka rei iudicatae. Pro výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí jsou typické tyto fáze : - nařízení exekuce - určení odhadní ceny - stanovení draţebních podmínek - draţební jednání - rozvrh výtěţků prodeje80 Nařízení exekuce Za splnění výše uvedených podmínek soud vydá usnesení, kterým nařídí exekuci prodejem

nemovitostí

povinného.

Tímto

usnesením

soud

povinnému

zakáţe,

aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatíţil, a zároveň mu uloţí, aby do 15 dnů od doručení oznámil, zda a kdo má k nemovitostem předkupní právo, a poučí ho, ţe při neoznámení odpovídá za škodu tímto způsobenou.81 Toto usnesení pak soud doručí povinnému, manţelu povinného, oprávněnému, příslušnému katastrálnímu úřadu a těm, kteří přistoupili do řízení jako další oprávnění. Po nabytí právní moci pak soud dále doručí usnesení osobám a institucím uvedeným v ust. § 335b odst. 3 OSŘ a rovněţ pravomocné usnesení vyvěsí na úřední desce soudu. Určení odhadní ceny Dále soud zajistí ocenění nemovitostí prostřednictvím soudního znalce, kterému uloţí, aby zjistil obvyklou cenu nemovitostí, příslušenství a jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené. O ohledání nemovitosti pak soud vyrozumí oprávněnou OSSZ, povinného, další oprávněné osoby, osoby, o nichţ je známo, ţe pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady, a rovněţ i znalce. Po zpracování znaleckého posudku

80

Grossová, M. Exekuce v současné právní praxi, 1. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 1996, s. 144 81 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1633

41

vydá soud usnesení o ceně nemovitosti, ve kterém určí výslednou cenu. Po právní moci usnesení o ceně nařídí soud draţební jednání. Dražební jednání Tento úsek je jiţ přípravou na samotnou draţbu nemovitosti. V tomto případě draţbou rozumíme prodej určité nemovitosti, kdy je tato nabízena neurčitému počtu zájemců a je prodána tomu, kdo nabídne nejvyšší částku a zaváţe se splnit podmínky, které byly pro draţbu stanoveny. Úspěch draţby mimo jiné závisí i na tom, aby se o draţbě dozvěděla co nejširší veřejnost. Protoţe draţbu provádí soud, je tedy na něm, aby v tomto směru zajistil co nejširší publicitu a potencionální draţebníky seznámil s podmínkami draţby.82 Draţební vyhláška musí obsahovat skutečnosti dle ust. § 336b OSŘ, jako je mimo jiné čas a místo draţebního jednání, označení nemovitosti, cena, výše jistoty apod. Draţební vyhlášku je nutné doručit osobám a subjektům dle ust. § 336c OSŘ, a to např. oprávněnému, povinnému, finančnímu úřadu, OSSZ, zdravotní pojišťovně, katastrálnímu úřadu a dalším. Rovněţ je pak vyvěšena na úřední desce soudu, obecního úřadu a katastrálního úřadu, aby se o konané draţbě dozvěděla co nejširší veřejnost. Po právní moci draţební vyhlášky soud provede samotné draţební jednání, které zpravidla řídí soudce, nebo pověřený vykonavatel, vyšší soudní úředník či jiný pověřený zaměstnanec soudu. Při samotné draţbě jsou draţitelé vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Příklep je udělen pro draţitele, který učinil nejvyšší podání. Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydraţitelem soud nařídí jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.83 Rozvrh výtěžků prodeje Jedná se o závěrečnou fázi celého procesu a v tomto jednání se v podstatě projednávají pohledávky všech věřitelů, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty, tedy ze zaplaceného nejvyššího podání. Pořadí pohledávek při jejich uspokojování upravuje § 337c OSŘ, kdy jsou pohledávky členěny do 7 skupin. Pohledávky OSSZ spadají do skupiny 5, avšak pokud OSSZ svou pohledávku zajistila soudcovským zástavním právem k nemovitostem, spadá pak do skupiny 3. Vzhledem k této skutečnosti se tedy OSSZ snaţí veškeré vyšší pohledávky zajišťovat právě soudcovským zástavním 82

Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006 83

42

právem k nemovitostem, aby si při uspokojování pohledávek v draţbách zajistila výhodnější skupinu. Soud vydá rozvrhové usnesení ve kterém stanoví pořadí uspokojení pohledávek věřitelů dle výše uvedených skupin, a po právní moci je věřitelům vyplatí. Dnem právní moci rozvrhového usnesení pak ze zákona zanikají všechna zástavní práva na nemovitosti bez ohledu na to, zda byla pohledávka uhrazena, či nikoli. Jak jiţ uvádím v úvodu této kapitoly, k prodeji nemovitostí OSSZ přistupují ve zcela výjimečných případech a vţdy posuzují vhodnost a přiměřenost tohoto druhu exekuce, a to zejména s ohledem na výši vymáhané pohledávky a případně i na pořadí soudcovského zástavního práva. Metodické vedení ČSSZ upřednostňuje názor, ţe pohledávky ČSSZ jsou pohledávkami státu a ČSSZ je povinna tyto pohledávky vymáhat veškerými právními prostředky a není v kompetencích OSSZ posuzovat hodnotu nemovitosti či případný výtěţek z prodeje nebo pořadí OSSZ mezi zástavními věřiteli. Jak jsem jiţ uváděl výše, OSSZ vzhledem k personálnímu obsazení a povaze exekuce není ani schopna posoudit cenu či případný výtěţek z draţby. Při podávání návrhu však téměř vţdy posuzují pořadí mezi zástavními věřiteli, neboť toto je jeden z rozhodujících faktorů pro případné uspokojení pohledávky. Podání návrhu na exekuci prodejem nemovitosti, kdy předmětná nemovitost je zatíţena zástavními právy jiných věřitelů pro pohledávky, které by patrně zcela jistě převýšily případný výtěţek z draţby, pak není dle mého názoru pro OSSZ efektivní, neboť by došlo přednostně k uspokojení věřitelů dle pořadí zástavních práv na nemovitostech a k uspokojení pohledávky OSSZ by pak vůbec nedošlo a OSSZ by pak svým návrhem pouze přispěla k vymoţení pohledávek jiných věřitelů. Domnívám se, ţe OSSZ by měla pořadí mezi zástavními věřiteli zkoumat vţdy, aby zajistila co největší efektivitu vymoţení svých splatných závazků, a dále bych doporučoval, aby kaţdá OSSZ disponovala alespoň jedním znalcem, který by předběţně oceňoval nemovitosti pro případný návrh na exekuci, čímţ by se zajistilo, ţe by byly vedeny pouze takové exekuce, které by vedly alespoň k částečnému uspokojení pohledávek OSSZ, a nedocházelo by tak k zatěţování soudů. Dalším negativním jevem tohoto druhu exekuce je délka řízení, neboť není výjimkou, ţe řízení od návrhu do uspokojení pohledávky trvá i několik let. Délka řízení je bohuţel zcela v kompetenci soudu a domnívám se, ţe soudy v této oblasti mají co napravovat.

43

7.2.3.5. Prodej podniku

OSŘ sice dává OSSZ moţnost přistoupit k tomuto druhu výkonu rozhodnutí, avšak v podmínkách OSSZ se v posledních letech k tomuto druhu exekuce nepřistupuje, proto se o něm dále nebudu zmiňovat. 7.2.3.6. Soudcovské zástavní právo k nemovitostem ( SZP )

Zástavní právo k nemovitostem slouţí k zajištění pohledávky tím, ţe v případě jejího včasného nesplnění je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené.84 SZP představuje tedy pro OSSZ jako věřitele vyšší stupeň jistoty a zajišťuje přednostní postavení před případnými dalšími věřiteli. Zřízení SZP je upraveno v ust. § 338b aţ 338e OSŘ. Neboť se jedná o jeden ze způsobů soudní exekuce ukládající zaplacení peněţité pohledávky, zřizuje se pouze na návrh oprávněné OSSZ s tím, ţe návrh je podáván k příslušnému okresnímu soudu, v jehoţ obvodu se nemovitost nachází. Krom obecných náleţitostí je nutné v návrhu přesně specifikovat nemovitost, na kterou má být SZP zřízeno, coţ je shodné s návrhem na výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Je tomu tak proto, ţe jiţ o podaném návrhu je třeba vyrozumět příslušný katastr nemovitostí, který o zahájení řízení zapíše poznámku a zaznamená do katastru nemovitostí i zřízení SZP.85 Pro další výklad opět předpokládejme, ţe máme úplný a přesný návrh umoţňující vydání usnesení o nařízení SZP. Pro nařízení SZP je rozhodný stav ke dni podání návrhu a SZP vzniká dnem nabytí právní moci usnesení, jímţ bylo zřízeno, avšak pro pořadí SZP je rozhodný den, v němţ soudu došel návrh na jeho zřízení.86 Někdy toto bývá v praxi poněkud problematické, neboť SZP jsou v podstatě zřizována zpětně k datu doručení návrhu na soud, coţ někdy způsobí nemalé problémy. Můţe například nastat situace, kdy dluţník svou nemovitost prodává a OSSZ zároveň podá návrh na SZP. V katastru nemovitostí se nemovitost jeví jako by na ní nevázla ţádná zástavní práva, neboť poznámka, ţe je zahájeno nějaké řízení se objeví aţ poté, co soud zahájení tohoto řízení katastrálnímu pracovišti oznámí. SZP 84

Grossová, M. Exekuce v současné právní praxi, 1. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 1996, s. 167 85 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006 86 Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006

44

je pak zapisováno do katastru nemovitostí aţ po zaslání pravomocného usnesení o nařízení SZP, které katastru zasílá soud nejpozději do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení.87 Za nespornou výhodu SZP bývá povaţována moţnost vést výkon rozhodnutí proti kaţdému pozdějšímu nabyvateli, který tuto nemovitost nabyl smluvně, neboť převezme-li někdo smluvně věc, na které vázne zástavní právo, působí zástavní právo vůči nabyvateli a nabyvatel nadále ručí zástavou za to, ţe zajištěná pohledávka bude včas a řádně splněna.88 SZP je v podmínkách exekuční činnosti OSSZ jako institut zajišťující pohledávky trvale vyuţíván jako jeden z nejefektivnějších a nejúčinnějších nástrojů právního zajištění pohledávek. Přestoţe nemá přímý finanční efekt a pohledávky pouze zajišťuje, vede dluţníky ke snaze hledat řešení, které by vedlo k úhradě jejich pohledávek. Vzhledem k zajišťovací funkci SZP soud nezkoumá rozsah, v jakém oprávněný navrhl nařízení výkonu a dále nezkoumá ani vhodnost navrhovaného způsobu exekuce. Nebývá tedy výjimkou, ţe OSSZ přistupuje ke zřízení SZP jako k prvnímu kroku v exekuční činnosti na dluţníka a teprve následně poté provádí exekuce přímo postihující majetek dluţníka. V této oblasti velmi oceňuji moţnost dálkového přístupu do evidence nemovitostí na území ČR, neboť je moţné si z listu vlastnictví ověřit aktuální stav u předmětné nemovitosti, coţ velmi výrazně ulehčí a zrychlí práci jak zaměstnanců OSSZ, tak i práci soudů, neboť mají moţnost pracovat s aktuálním výpisem z listu vlastnictví.

7.2.4. Srovnání soudních exekucí V oblasti soudních exekucí vyuţívá OSSZ zejména moţnosti exekuce prodejem movitých věcí a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem. V menší míře pak i exekuci sráţkami ze mzdy či prodejem nemovitosti. Bohuţel musím konstatovat, ţe usnesení o nařízení exekuce jsou sice soudem vydávána v relativně krátké době, avšak provedení samotné exekuce, respektive provedení soupisu a následné draţby, je stále poměrně zdlouhavé. Časový horizont soudních exekucí od podání návrhu po ukončení exekuce nelze objektivně určit zejména s ohledem na různou činnost jednotlivých soudů. Pro bliţší představu předkládám statistické údaje exekuční činnosti OSSZ, ze kterých je patrné, ţe v převáţné míře je vyuţívána zejména exekuce prodejem movitých věcí.

87

Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006 88 Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 578

45

Úspěšnost soudních exekucí, tj. poměr pohledávky vymáhané k pohledávce skutečně vymoţené, dosahuje pouze asi 18%.89 Návrhů 74.535

Z toho na Prodej movité věci

nemovitosti

55.399

653

SZP 13.659

Vymáhaná

Vymoţeno

pohledávka

soudní ex.

4.428.mil.

801 mil.

7.2.5. Srovnání exekuce správní a soudní OSSZ se ve své exekuční činnosti snaţí v co nejvyšší míře vyuţívat exekucí správních, a to zejména s ohledem na hospodárnost, rychlost a efektivnost. Úspěšnost exekucí správních proti exekucím soudním je více neţ dvojnásobná, coţ je zřejmé z výše uvedených statistických údajů, kdy úspěšnost exekucí správních je kolem 40% a u soudních asi 18%, coţ je jeden z hlavních důvodů, proč OSSZ správní exekuce upřednostňují.

7.3. Zastavení exekučního řízení Pokud exekuční řízení zahájíme, musíme si dále vymezit i podmínky, za jakých exekuční řízení končí. Vzhledem ke skutečnosti, ţe i správní exekuce se podpůrně řídí OSŘ, platí pro zastavení soudních i správních exekucí shodné podmínky, které jsou upraveny v ust. § 268 OSŘ, kde jsou upraveny důvody pro zastavení výkonu rozhodnutí. Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliţe : - byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným - rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným - zastavení navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení - výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou ve vlastnictví povinného a které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění pracovních úkolů, jakoţ i jiných věcí, jejichţ prodej by byl v rozporu s morálními

89

Rozbor vývoje pohledávek na pojistném, stavu vymáhání a zajišťování pohledávek v insolvenčním, konkursním a vyrovnávacím řízení a v promíjení penále za rok 2009, Praha, únor 2010

46

pravidly; exekucí dále nemohou být postiţeny věci, jejichţ prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů prodeji nepodléhají - průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, ţe výtěţek, kterého jím bude dosaţeno, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů - bylo pravomocně rozhodnuto, ţe výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuţ má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí - po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaţe byl tento výkon rozhodnutí jiţ proveden, bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliţe právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku - výkon rozhodnutí je nepřípustný, protoţe je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. - výkon rozhodnutí prodejem zástavy bude zastaven také tehdy, pokud zaniklo zástavní právo - týká-li se nařízeného výkonu rozhodnutí některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo byl-li výkon rozhodnutí nařízen v rozsahu širším, neţ jaký stačí k uspokojení oprávněného, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně.90

7.4. Průběh exekuce v podmínkách OSSZ V předchozích kapitolách jsem se pokusil vymezit jednotlivé druhy exekucí a jich průběh. V kapitole této se pokusím nastínit konkrétní postup OSSZ při vymáhání pohledávek po jednotlivých krocích. Exekuční činnost v rámci OSSZ je realizována příslušným oddělením vymáhání pojistného (dále jen OVP).

7.4.1. Obdržení exekučního titulu OVP obdrţí od oddělní účtárny, případně oddělení OSVČ nebo oddělení kontroly pravomocný exekuční titul. Na OVP je exekuční titul předáván s doloţkou právní moci a vykonatelnosti. OVP prověří, zda tento titul jiţ není uhrazen dobrovolně a za předpokladu, ţe tomu tak není, zahájí proces zjišťování informací o majetkových poměrech dluţníka.

90

Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, s. 1461

47

7.4.2. Zjišťování informací V prvé řadě OVP OSSZ prověřuje, zda bylo v minulosti proti dluţníkovi realizováno exekuční řízení. Dále jsou prověřovány účty dluţníka u peněţních ústavů, případný zaměstnavatel a dále i evidence nemovitostí, případně i bydliště dluţníka. Účty dluţníka jsou prověřovány prostřednictvím součinnosti s odvoláním na zákon č. 21/1992 Sb. o bankách ve znění zákona č. 306/1997 Sb., v platném znění, kdy OSSZ poţádá o sdělení všech bankovních účtů a výši finančního zůstatku ke dni doručení výzvy. Zaměstnavatel dluţníka je prověřován prostřednictvím centrálních programových aplikací přímo na OSSZ. Skutečnost, zda dluţník vlastní nemovitost je zjišťována prostřednictvím webových stránek formou dálkových přístupů do evidence nemovitostí, kdy si OSSZ má moţnost si vytisknout aktuální list vlastnictví dluţníka. Adresa trvalého pobytu je zjišťována opět prostřednictvím dálkového přístupu do centrálního registru obyvatel. Po zjištění potřebných informací OSSZ přistupuje k samotnému exekučnímu řízení.

7.4.3 Volba vhodného způsobu exekučního řízení Proč, kdy a za jakých podmínek je veden jednotlivý druh exekuce jsem se pokusil nastínit jiţ v předchozích kapitolách, proto tuto kapitolu pojmu jiţ velmi stručně. Nutno podotknout, ţe obecné shrnutí je velmi obtíţné, neboť kaţdý případ je individuální a pracovníci OVP OSSZ se snaţí objektivně posoudit veškeré skutečnosti, na základě kterých pak volí nejvhodnější způsob exekuce. Za předpokladu, ţe dluţník disponuje nějakým účtem u peněţního ústavu, OSSZ téměř vţdy volí exekuci přikázáním pohledávky, a to zejména z důvodů jiţ několikrát výše popsaných. Za předpokladu, ţe dluţník není majitelem účtu, bývá zpravidla podáván návrh na soudní výkon rozhodnutí, a druh exekuce je volen zejména s ohledem na předchozí zkušenosti s dluţníkem a s ohledem na výši vymáhané pohledávky. Na naší OSSZ je postup asi takový, ţe jeden z prvních kroků vede k zajištění pohledávky formou SZP, a teprve následně je přistupováno k dalším způsobům exekučního řízení. SZP je však zpravidla zřizováno pro pohledávky převyšující 15.000,-Kč, aby soudy nebyly zbytečně zatěţovány.

48

Na závěr musím konstatovat, a to alespoň za naši OSSZ, ţe pracovníci OVP se v rámci exekučního řízení snaţí co nejobjektivněji posoudit situaci dluţníka, pokud to situace jen trochu umoţňuje, snaţí se dluţníkovi navrhnout nějaký přijatelný způsob řešení jeho splatných závazků. Pokud se jiţ přistoupí k exekučnímu řízení, je vţdy posuzována vhodnost, přiměřenost, ale rovněţ i hospodárnost a efektivnost exekučního řízení a samotná exekuce je vţdy prováděna v souladu s právními předpisy.

49

8. Faktory ovlivňující exekuční činnost Z mého pohledu vidím jako zásadní faktor ovlivňující exekuční řízení především aktivitu dluţníka a jeho ochotu vzniklou situaci řešit. Podmínkou úspěšného řešení pohledávek mimo rámec exekucí je předpoklad, ţe dluţník si je svého dluhu vůči OSSZ vědom. Můţe například nastat situace, kdy si dluţník nepřebírá doporučenou korespondenci (exekuční titul, výzvu k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě) z OSSZ a pak ho samotná exekuce můţe velmi překvapit. Aby dluţník předešel exekučnímu řízení, je nutné zejména přebírat doporučenou korespondenci a po případném převzetí exekučního titulu neprodleně zahájit jednání s příslušnou OSSZ. Musím však bohuţel konstatovat, ţe dluţníků, kteří by chtěli své závazky řešit v mimoexekučním řízení, je velmi málo. Jisté zlepšení přinesla paradoxně aţ globální ekonomická krize, která donutila některé dluţníky alespoň k jednání o svých splatných závazcích. Je potřeba připomenout, ţe bez uhrazení pohledávky se exekuční řízení zpravidla nezastavuje, proto je nezbytné situaci řešit ještě před nařízením samotné exekuce. Moţností, které ovlivní, či které přímo zamezí exekučnímu řízení je několik. V rámci činnosti OSSZ se však nejčastěji vyskytují ţádosti o povolení splátek dluhu, ţádosti o prominutí penále, případně pak insolvenční řízení.

8.1. Splátkový režim Jednou z moţností řešení pohledávek dluţníka je úhrada dluhu formou splátkového kalendáře. Povolování splátek pojistného a penále je upraveno v

ust. § 20a zákona

č. 589/1992 Sb., v platném znění, ze kterého je zřejmé, ţe splátky lze povolit pouze na dluţné pojistné či dluţné penále. Do splátkového reţimu tedy nelze zahrnout pohledávky např. dluţných pokut. OSSZ tedy můţe na základě písemné ţádosti dluţníka povolit splácení dluţného pojistného a penále ve splátkách zaměstnavateli (a to i bývalému) anebo OSVČ ( a to i bývalé), kdy jediným omezujícím kritériem je délka doby splácení. Výše dluhu, který je zahrnut do splátkového reţimu, musí být rozloţen do jednotlivých splátek tak, aby dluh byl uhrazen nejpozději do 36 měsíců od vydání rozhodnutí o povolení splátek.91 Dle zákona výši splátek sice určuje OSSZ, avšak v praxi se OSSZ vţdy snaţí vyhovět

91

Ţeníšková, M. Pojistné na sociální zabezpečení, 2. aktualizované vydání, nakladatelství ANAG, spol. s r.o., 2010

50

ţádosti dluţníka a pokud je to moţné, jsou splátky rozloţeny vţdy podle návrhu v dluţníkově ţádosti. V případě, ţe ţádost dluţníka neobsahuje konkrétní návrh výše splátek nebo doby splácení dluhu, vyzve OSSZ ţadatele, aby svou ţádost o tyto údaje doplnil, s tím, ţe mu sdělí aktuální výši dluhu a upozorní ho na skutečnost, ţe doba splácení nesmí přesáhnout 36 měsíců. Při obdrţení ţádosti OSSZ posoudí a prověří eventuální moţnosti povolení splátek, dále pak prověří, zda dluh na pojistném a penále, který má být předmětem splátek, je či není předmětem exekučního řízení a případně navrhne další postup. Na závěr posoudí vhodnost a účelnost povolení splátek, zejména s ohledem na výsledky provedených zjištění a šetření rozhodne o povolení či nepovolení úhrady dluhu formou splátkového kalendáře. Tyto skutečnosti se OSSZ snaţí posuzovat co moţná nejobjektivněji a přihlíţí ke všem aspektům daného případu. Domnívám se, ţe v této agendě je OSSZ vůči dluţníkům velmi vstřícná a vţdy se snaţí o maximální objektivitu. Pakliţe má dluţník povolen splátkový kalendář, je dle zákona i zvýhodněn sníţenou sazbou penále na 0,025% po celou dobu platnosti rozhodnutí o povolení splátek. V případě zrušení splátkového kalendáře se ruší zpětně i tato sazba a penále musí být vypočteno ve výši 0,05% z dluţné částky pojistného od začátku splátkového reţimu.92 OSSZ na základě ustanovení §20a odst. 6 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění, můţe zrušit placení dluţného pojistného a penále ve splátkách, jestliţe plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu. Nebo dle ustanovení §20a odst. 6 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění, zruší povolení placení doplatku na pojistném a penále ve splátkách, jestliţe plátce pojistného vstoupí do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z těchto událostí nastala.93 Z výše uvedeného je tedy zřejmé, ţe dluţník má povinnost platit i veškeré splatné pojistné, které není předmětem splátkového kalendáře, jedná se například o platby běţného měsíčního pojistného, platby záloh na pojistné za kalendářní měsíc, či doplatky na pojistném dle přehledu o příjmech a výdajích. V praxi na tuto skutečnost dluţníci velmi často zapomínají. Pokud OSSZ zjistí, ţe splátkový reţim je porušován tím, ţe splátky jsou hrazeny nesprávně či ve špatné výši, anebo není hrazeno pojistné splatné po splatnosti první 92

Ţeníšková, M. Pojistné na sociální zabezpečení, 2. aktualizované vydání, nakladatelství ANAG, spol. s r.o., 2010 93 Ţeníšková, M. Pojistné na sociální zabezpečení, 2. aktualizované vydání, nakladatelství ANAG, spol. s r.o., 2010

51

splátky, vţdy dluţníka nějakým způsobem upozorní, a to buď písemně nebo telefonicky, a poskytne mu přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy (zpravidla tak 1 měsíc). Pokud dluţník dále porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o povolení splátek a nereaguje na upozornění a OSSZ po přezkoumání a prověření všech skutečností dospěje k závěru, ţe další trvání placení dluhu ve splátkách se nejeví jako vhodné a účelné, vydané povolení rozhodnutím zruší. V rozhodnutí o zrušení splátkového kalendáře jsou vţdy uvedeny důvody, které OSSZ ke zrušení splátek vedly. Dále rozhodnutí o splátkách zruší vţdy bylo-li v insolvenčním řízení vydáno rozhodnutí o úpadku nebo dluţník vstoupil do likvidace. Domnívám se, ţe splátkový reţim je jedna z klíčových moţností, jak řešit své splatné závazky tak, aby nedošlo k exekučnímu řízení. Zejména s příchodem globální ekonomické krize se tato moţnost pro mnoho podnikatelských subjektů jevila jako jedna z posledních jak zachovat svou činnost, a proto byl v tomto období zaznamenán enormní nárůst v této agendě a i OSSZ v tomto období posuzovaly ţádosti klientů mnohem tolerantněji. Pro ilustraci předkládám statistický údaj pro porovnání roku 2008 a roku 200994 : Počet ţádostí o splátky v roce 2008

Počet ţádostí o splátky v roce 2009

10.290

17.616 Na závěr však musím bohuţel konstatovat, ţe i velká část těchto ţádostí byla

podána účelově s cílem oddálit zahájení exekuce. Tento jev se vyskytuje stále častěji, avšak OSSZ při posuzování ţádosti není schopna předem tuto skutečnost posoudit, proto zpravidla téměř vţdy splátkový reţim povolí.

8.2. Promíjení penále Rovněţ institut promíjení penále patří k agendě, kterou lze výrazně ovlivnit probíhající exekuční řízení. Penále je druh jakési sankce, která působí na plátce pojistného jako donucovací prostředek k plnění jeho povinností vůči OSSZ, a zároveň také i jako určitý druh sankce, kterou je plátce pojistného trestán za neplnění zákonem daných povinností. Výše a výpočet penále jsou upraveny v ust. § 20 zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění, kdy je sazba penále stanovena na 0,05% dluţné částky pojistného za kaţdý kalendářní den. Penále 94

Rozbor vývoje pohledávek na pojistném, stavu vymáhání a zajišťování pohledávek v insolvenčním, konkursním a vyrovnávacím řízení a v promíjení penále za rok 2009, Praha, únor 2010

52

se platí od prvního dne trvání dluhu na pojistném do dne, v němţ bylo dluţné pojistné uhrazeno. Prominutí penále je jedinečnou moţností kdy OSSZ můţe plátce pojistného zbavit povinnosti platit dluţnou částku penále. Promíjení penále je upraveno v ust. § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, a následně pak ve vyhlášce č. 161/1998 Sb., v platném znění, která upravuje mimo jiné i podmínky, za kterých lze penále prominout, a to zejména : - ţadatel musí mít zaplacené veškeré pojistné splatné dnem vydání rozhodnutí - na plátce pojistného není podán návrh na insolvenční řízení - ţadatel nevstoupil do likvidace Ve své práci se dále nebudu dopodrobna zabývat celou agendou promíjení penále, neboť to pro účely práce není podstatné, ale spíše se zaměřím na oblasti, ve kterých tento institut ovlivňuje exekuční činnost. Ve zkratce lze říci, ţe o prominutí penále musí plátce pojistného písemně poţádat, na prominutí penále není zákonný nárok, na rozhodování o prominutí penále se nevztahuje Správní řád, rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění a není proti němu přípustný opravný prostředek a pro vyřízení neplatí ţádné lhůty, kterými by byly OSSZ vázány.95 Jak jiţ uvádím výše, institutem prominutí penále mají dluţníci moţnost zbavit se dluhu na penále, avšak pouze za předpokladu, ţe mají uhrazeno veškeré pojistné. Tato moţnost bývá dluţníky vyuţívána v poměrně hojné míře, a to i v případě, kdy jiţ exekuční řízení probíhá, a nebývá tedy výjimkou, ţe je podána ţádost o prominutí penále aţ v průběhu exekuce. Ţádost o prominutí penále sice nemá pro exekuční řízení odkladný účinek, avšak v praxi OSSZ vţdy vyčkávají (pokud je to moţné) s provedením exekuce aţ po vyřízení ţádosti. Velmi však záleţí, v jaké fázi exekučního řízení je ţádost podána. Pokud má OSSZ moţnost exekuci přímo neprovést před vyřízením ţádosti o prominutí penále, tj. například – návrh oprávněného na odloţení draţby movitých či nemovitých věcí, neodeslání exekučního příkazu či oznámení o nabytí právní moci apod., vţdy se snaţí takto učinit, aby vyšla plátcům pojistného maximálně vstříc, a případná exekuce je pak vedena aţ po vyřízení ţádosti o prominutí penále na aktuální dluţnou částku, nebo v případě prominutí celkové pohledávky na penále dojde k zastavení exekučního řízení. Tento přístup se mi ze strany OSSZ jeví jako velmi vstřícný a rozumný, neboť nejsou vedeny zbytečné exekuce v případech, kdy následně dojde k prominutí penále.

95

Ţeníšková, M. Pojistné na sociální zabezpečení, 2. aktualizované vydání, nakladatelství ANAG, spol. s r.o., 2010

53

Pro lepší představu předkládám rozsah agendy promíjení penále v podmínkách ČSSZ za rok 2009, kdy v této statistice je uveden pouze počet rozhodovaných ţádostí o prominutí penále, to znamená, ţe neobsahuje ty ţádosti, u kterých měl plátce pojistného dluh na pojistném, či vstoupil do likvidace nebo bylo zahájeno insolvenční řízení96 : Počet ţádostí

Z toho vyhověno (i částečně)

Celkem prominuto

6.750

4.393

126.349.755,-Kč

8.3. Insolvenční řízení Dalším faktorem ovlivňující činnost OSSZ v exekučním řízení je insolvenční řízení, které upravuje zákon č. 182/2006 Sb., v platném znění (dále jen insolvenční zákon). Tento zákon upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dluţníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby mimo jiné došlo k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dluţníkových věřitelů, a dále upravuje i oddluţení dluţníka. Za dluţníka v úpadku je obecně povaţován dluţník, který má více věřitelů, má peněţité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Insolvenční zákon rozlišuje několik druhů úpadku, a to konkurs, reorganizaci, oddluţení a zvláštní způsoby řešení úpadku.97 Insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby ţádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo dovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Insolvenční řízení je zahajováno zásadně na návrh, a to buď dluţníka nebo věřitele. Jakmile je soudu doručen insolvenční návrh, soud tuto skutečnost oznámí vyhláškou, kterou zveřejní na úřední desce a v insolvenčním rejstříku, který je veřejně přístupný na informačním serveru českého soudnictví. Dále insolvenční soudy tyto vyhlášky zasílají příslušným OSSZ, aby se jako případní věřitelé mohly připojit k řízení se svými pohledávkami. Zahájení insolvenčního řízení má pro dluţníka závaţné následky a omezuje jej v moţnostech nakládání s majetkem.98 Věřitelé dluţníka jsou oprávněni přihlásit své pohledávky jiţ od okamţiku zahájení insolvenčního řízení, avšak OSSZ zpravidla vyčkávají do rozhodnutí soudu o případném prohlášení úpadku a své pohledávky přihlašují ve lhůtě stanovené soudem. Tento postup je praktikován zejména s ohledem na skutečnost, 96

Rozbor vývoje pohledávek na pojistném, stavu vymáhání a zajišťování pohledávek v insolvenčním, konkursním a vyrovnávacím řízení a v promíjení penále za rok 2009, Praha, únor 2010 97 Zákon č. 182/2006 Sb., v platném znění 98 Vondráková, A. a kol. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006

54

ţe k řízení lze přihlásit veškeré dluţné pohledávky ke dni úpadku. Pokud by tedy OSSZ přihlašovala pohledávky jiţ k zahájenému insolvenčnímu řízení, musela by dále dopřihlásit pohledávky vzniklé po zahájení insolvence do prohlášení úpadku. I z mého pohledu se jeví rozumnější přihlásit pohledávku, která je jiţ celková ke dni prohlášení úpadku, a to s ohledem na hospodárnost a zejména i s ohledem na skutečnost, ţe velmi mnoho insolvenčních řízení nekončí úpadkem, ale jsou například pro nějaké procesní vady, či nezaplacení zálohy, odmítány, nebo zastavovány. Pro probíhající exekuční řízení však má vliv jiţ zahájení insolvenčního řízení, neboť dle ust. §109 zákona č. 56/2008 Sb., v platném znění, lze exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dluţníka, nařídit, nelze ji však provést. Právo na uspokojení svých pohledávek lze pak uplatnit pouze v rámci insolvenčního řízení.99 Insolvenční soud posoudí návrh a vydá rozhodnutí, kterým návrh buď odmítne, např. pro nějaké procesní vady či nedostatky, nebo insolvenční řízení zamítne, např. pro nedostatek majetku a nebo vydá rozhodnutí o prohlášení úpadku, jestliţe zjistí, ţe dluţník je skutečně v úpadku, nebo ţe mu úpadek hrozí. Pro další výklad předpokládejme, ţe je vydáno rozhodnutí o úpadku dluţníka. V rozhodnutí o úpadku soud stanoví insolvenčního správce a vyzve věřitele, kteří do té doby své pohledávky nepřihlásili, aby tak učinili ve stanovené lhůtě. Lhůta nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. O vydání rozhodnutí o úpadku je mimo jiné vţdy vyrozuměna i příslušná OSSZ, a to přímo ze zákona.100 OSSZ následně prozkoumá, zda je dluţník v evidenci OSSZ a zda má vůči OSSZ splatné pohledávky. Za předpokladu ţe ano, vyčíslí OSSZ veškeré pohledávky formou exekučních titulů, a to ke dni úpadku a tyto pak následně přihlásí k probíhajícímu insolvenčnímu řízení. Obecně lze konstatovat, ţe s nástupem globální ekonomické krize došlo k enormnímu nárůstu zahájených insolvenčních řízení a agenda s tímto spojená je velmi náročná, a to především v souvislosti s existencí 30 denní lhůty pro přihlášení pohledávek, v rámci které je nutné pohledávky ošetřit exekučním titulem, který je pak podkladem pro přihlášku. Velmi krátká lhůta a obrovský nárůst této agendy má za důsledek značné zatíţení pověřených pracovníků OSSZ, neboť pověření zaměstnanci často pracují ve věřitelských výborech, zvyšuje se i počet pracovních cest, neboť jednání insolvenčního správce s věřitelským orgánem probíhají nejčastěji v sídle dluţníka apod. Bohuţel však 99

Zákon č. 182/2006 Sb., v platném znění Zákon č. 182/2006 Sb., v platném znění

100

55

lze dále očekávat, ţe tento trend bude nadále pokračovat. Pro ilustraci vkládám statistický údaj počtu přihlášek v rámci činnosti ČSSZ do insolvenčního řízení.101 Počet přihlášek do IŘ konkurs reorganizace oddluţení Nepatrný konk. 1.757

1.254

10

63

337

Trend obrovského nárůstu této agendy byl zaznamenán v celé České republice, a bohuţel ze statistických údajů letošního roku bude patrně dále pokračovat, neboť během ledna a února roku 2010 bylo vyhlášeno 929 bankrotů (prohlášené úpadky), coţ je v meziročním srovnání nárůst o více neţ 123 %.102 Z těchto údajů je zřejmé, ţe obrovský nárůst agendy zaznamenaly i insolvenční soudy. Ze statistických údajů je patrné, ţe poměr mezi podanými návrhy a prohlášenými úpadky stále klesá. V případě návrhů na osobní bankrot (povolení oddluţení) byl zaznamenán dokonce nejhorší výsledek od roku 2008, coţ je alarmující. Tento vývoj tedy znamená narůstající frontu insolvenčních návrhů čekajících na soudní projednání.103 Insolvenční zákon, který nahradil starý zákon o konkursu a vyrovnání měl kromě jiného přinést i určité zrychlení soudních řízení v oblasti řešení úpadků dluţníka. Bohuţel však musím konstatovat, ţe situace se vyvíjí obdobně jako za účinnosti starého zákona a úpadková řízení opět probíhají velmi dlouhou dobu. Insolvenční zákon sice posílil práva věřitelů a zavedl nové nelikvidační formy úpadku a učinil celý systém přehlednější a průhlednější, ale vzhledem k počtu podaných návrhů na zahájení insolvence se celá situace značně komplikuje. V roce 2009 bylo podáno 9.492 návrhů na zahájení insolvence, coţ je proti roku 2008 nárůst o 77%. V letošním roce bude nárůst pravděpodobně ještě vyšší. Počet insolvenčních správců však z loňských 3.700 klesl na pouhých 217104, tudíţ nelze očekávat ani ţádné výraznější zlepšení v rychlosti řízení. Vzhledem k výše uvedenému bych navrhoval, aby ČSSZ posílila personální kapacity v této oblasti, avšak aby se více zaměřila na odborníky a vzdělané lidi, neboť tato agenda klade velmi vysoké nároky na odbornost pracovníků.

101

Rozbor vývoje pohledávek na pojistném, stavu vymáhání a zajišťování pohledávek konkursním a vyrovnávacím řízení a v promíjení penále za rok 2009, Praha, únor 2010 102 POSPÍŠIL, Richard. Počet bankrotů neustále roste. Noviny pro konkurs a vyrovnání ekonomiku, 2010, ročník XI, č. 3, s. 1 a 2. 103 POSPÍŠIL, Richard. Počet bankrotů neustále roste. Noviny pro konkurs a vyrovnání ekonomiku, 2010, ročník XI, č. 3, s. 1 a 2. 104 POSPÍŠIL, Richard. Počet bankrotů neustále roste. Noviny pro konkurs a vyrovnání ekonomiku, 2010, ročník XI, č. 2, s. 4 a 5.

56

v insolvenčním, – měsíčník pro – měsíčník pro – měsíčník pro

Na úplný závěr této kapitoly bych pouze uvedl, ţe OSSZ téměř nepodávají návrhy na zahájení insolvenčních řízení na dluţníky a vţdy se pouze připojují jiţ k probíhajícímu řízení. Tento postup je opět doporučením metodického vedení ČSSZ. Osobně se domnívám, ţe v určitých případech by hrozba zahájení insolvenčního řízení ze strany OSSZ mohla vést dluţníka k hledání řešení svých splatných závazků vůči OSSZ.

57

Závěr a úvahy de lege ferenda Ve své práci jsem se zaměřil na vymáhání pohledávek plátců pojistného vůči OSSZ a snaţil jsem se zmapovat celou problematiku od vzniku dluhu, přes druhy pohledávek, vystavení exekučních titulů, druhy jednotlivých exekučních řízení, jejich srovnávání, aţ po zastavení exekuce a rovněţ i faktory ovlivňující tuto činnost, a to zejména v podmínkách činnosti OSSZ. Z kapacitních důvodů jsem nepopisoval veškerou činnost OSSZ v oblasti vymáhání pohledávek, ale zaměřil jsem se pouze na nejběţnější způsoby exekucí a na faktory, které tuto činnost ovlivňují v nejvyšší míře. Celá agenda vymáhání pohledávek je samozřejmě mnohem rozsáhlejší, avšak domnívám se, ţe pro účely mé práce a pro obecný exkurz do této oblasti je tento obsah zcela dostačující. Rovněţ jsem si nekladl za cíl poskytnout naprosto přesný a úplný výklad k jednotlivým druhům exekucí, neboť kaţdý druh exekučního řízení by vydal na samostatnou práci. Spíše se jedná o takový obecný exkurz do oblasti vymáhání pohledávek na pojistném a penále na sociální zabezpečení. V úvodu své práce jsem nastínil vymezení ČSSZ a OSSZ, v krátkosti se zaměřil na oblast činností těchto organizací, působnost a organizační strukturu. Pokusil jsem svou práci pojmout chronologicky, proto jsem nejprve objasnil pojem pohledávek přes jejich vznik v obecné rovině, po druhy pohledávek vznikajících v podmínkách OSSZ. Poté byla má pozornost věnována exekučním titulům a dále pak jiţ samotným exekučním řízením. Samozřejmě jsem se zaměřil pouze na nejpouţívanější způsoby exekucí v podmínkách OSSZ, kdy jsem tyto rozdělil na exekuce správní a exekuce soudní. Druhy těchto exekučních řízení jsem analyzoval a mezi sebou porovnával, hodnotil jejich úspěšnost, poukazoval na výhody či nevýhody jednotlivých druhů tohoto řízení a rovněţ jsem se pokusil navrhnout nové postupy, které by mohly vést k efektivnější činnosti v této oblasti. Proto metodu komparace jsem vyuţil zejména dostupných statistických údajů z oblasti vymáhání pohledávek, které kaţdoročně zpracovává ústředí ČSSZ. Při tomto srovnávání jsem dospěl k názoru, ţe vzhledem k časové náročnosti a provozním nákladům je zcela nepochybně nejúčinnějším nástrojem pro vymáhání pohledávek v podmínkách OSSZ exekuce správní, a to konkrétně exekuce na přikázání pohledávky na peněţní prostředky dluţníků na účtech, neboť úspěšnost tohoto druhu řízení se blíţí ke 40%, coţ je více něţ 2x efektivnější, neţ je exekuční řízení probíhající v soudním řízení. Moţnou regulaci de lege ferenda v oblasti exekucí správních bych spatřoval zejména v oblasti zahájení exekucí. Navrhoval bych zahajování správních exekucí bez výzvy, tedy 58

okamţitým vydáním exekučního příkazu. Domnívám se, ţe výzva k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě, kterou OSSZ vţdy zahajují správní exekuce, je pouze zbytečný administrativní úkon, na který převáţná většina dluţníků nereaguje. Domnívám se, ţe dluţník je na svou pohledávku zcela dostatečně upozorněn vydáním exekučního titulu a další upozornění se mi jeví jako nadbytečné. I nový daňový řád, který má být účinný od 01.01.2011 tento mezikrok odstranil. Správní (daňová) exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu, čímţ je zahájeno exekuční řízení. Z mého pohledu se tato změna jeví jako velmi rozumná, neboť zahájení exekuce výzvou mělo ve většině případů naprosto opačný efekt a dluţník se mohl na exekuci připravit. Negativní vliv na exekuci sráţkou ze mzdy má i nelegální zaměstnávání, nebo i vykazování niţších výdělků neodpovídající skutečnosti. Této problematice by se mělo věnovat více pozornosti, neboť eliminování tohoto problému by samozřejmě mělo vliv především na státní rozpočet, kam by plynuly vyšší výnosy z daní i z odvodů pojistného na sociální zabezpečení, ale nezanedbatelný vliv by to jistě přineslo i v oblasti exekucí sráţkami ze mzdy. Za příliš šťastnou nepovaţuji ani změnu v OSŘ, a to konkrétně nové ust. §304 OSŘ, kdy se exekuce na přikázání pohledávky nevztahuje na peněţní prostředky do výše dvojnásobku ţivotního minima jednotlivce. V této oblasti bych navrhoval propojení peněţních ústavů na takové úrovni, aby dluţník nemohl vyuţívat tohoto ustanovení v případech, kdy bude mít více účtů u různých peněţních ústavů. Moţná bych se ani nebál navrhnout úplné zrušení tohoto ustanovení, neboť je si třeba uvědomit, ţe dluţník je ten, který si neplnil své závazky a zákon by měl hájit především práva věřitele. V oblasti exekucí soudních jsem se zaměřil především na exekuci prodejem movitých věcí, sráţkou ze mzdy, přikázáním pohledávky, prodejem nemovitostí a zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Obecně lze soudní exekuce kvalifikovat jako poměrně zdlouhavé a málo efektivní. Domnívám se, ţe zejména efektivita, která se pohybuje kole 18% je způsobena zejména postupem OSSZ, které se snaţí převáţnou část svých splatných závazků vymoci exekucí správní, a soudní řízení je pak vyuţíváno aţ v případech, kdy jsou správní exekuce bezvýsledné, nebo kdy není znám účet či zaměstnavatel dluţníka. Nepříznivý stav v oblasti efektivity bych tedy nekladl na bedra soudů. Jiná situace je jiţ v rychlosti řízení. Zde si myslím, ţe mají soudy co dohánět, avšak musím konstatovat, ţe zejména v oblasti exekucí prodejem movitých věcí či sráţkami ze mzdy se rychlost soudního řízení velmi zlepšila. Velmi neutěšený stav však stále zůstává v oblasti exekucí prodejem nemovitostí povinného, kdy není výjimkou několikaleté řízení. Uznávám komplikovanost této agendy, avšak za předpokladu, 59

ţe neprobíhá odvolací řízení či řízení není jinak účelově prodluţováno, nevidím jediný rozumný důvod pro takto neúměrně dlouhé řízení. Domnívám se, ţe právní úprava soudních exekucí je poměrně přehledná a vyčerpávající, a případnou regulaci de lege ferenda v této oblasti si nedovoluji navrhnout. Jediné, v čem spatřuji prostor pro změnu, je oblast excindační ţaloby, kde se domnívám, ţe ţalobci by měla být uloţena povinnost věrohodnějších důkazních prostředků. V oblasti exekucí formou zřizování soudcovských zástavních práv k nemovitostem velmi kladně hodnotím moţnost dálkového přístupu do evidence nemovitostí s moţností vytisknutí výpisu z listu vlastnictví, neboť to velmi ulehčilo a zrychlilo činnost OSSZ, a domnívám se, ţe ulehčení pocítily i soudy a katastrální úřady. V této kapitole je na závěr i popsán proces agendy vymáhání od vystavení exekučního titulu, přes zjišťování informací o dluţnících aţ po volbu vhodného způsobu exekuce. Závěrečná kapitola je věnována zejména faktorům, které exekuční činnost OSSZ nejvíce ovlivňují, a to zejména institutu promíjení penále, povolování úhrady dluţných pohledávek ve splátkách a insolvenčnímu řízení. Zejména moţnost úhrady dluhu ve splátkách se mi jeví jako jedna z nejvýznamnějších moţností, kterou dluţník disponuje a kterou má moţnost řešit své závazky mimo rámec exekuce. V této oblasti bych navrhoval poněkud přísnější posuzování ţádostí. Dle mého názoru je OSSZ v této agendě aţ příliš proklientsky orientovaná. Navrhoval bych, aby při posuzování ţádostí bylo zkoumáno plnění veškerých povinností plátce pojistného vůči OSSZ a dále aby byla zohledňována i dosavadní spolupráce s dluţníkem, např. způsob komunikace, snaha řešit své pohledávky, přebírání doporučených zásilek apod. Samozřejmě na druhou stranu, pokud by se jednalo o dluţníka, který skutečně sám vyvolává jednání a projevuje aktivní snahu řešit své splatné závazky, nebál bych se i změny zákonné úpravy v oblasti délky splácení, kde bych navrhoval prodlouţení aţ na 5 let, pokud by se jednalo o odhlášeného plátce pojistného, který jiţ nevyvíjí podnikatelskou činnost. Jako velmi rozumnou vidím úpravu agendy promíjení penále, která exekuční činnost ovlivňuje také poměrně ve značné míře. Efektivní pro oblast výběru pojistného je podmínka, kdy pro prominutí penále je nutné mít uhrazeno veškeré pojistné, neboť nemálo dluţníků proto uhradí své pohledávky, aby této moţnosti mohli vyuţít. Úplný závěr je věnován insolvenčnímu řízení, prostřednictvím kterého uplatňují OSSZ své pohledávky u soudů. Pokusil jsem se, s pomocí statistických údajů, poukázat na alarmující vývoj v této oblasti, který je způsoben enormním nárůstem podaných návrhů a velmi výrazným poklesem počtu insolvenčních správců. V této agendě vidím nedostatky 60

především v personální oblasti a v oblasti odborné gramotnosti. Jak uvádím výše, tato agenda klade velmi vysoké nároky na odbornost pracovníků OSSZ a samozřejmě i insolvenčních správců. Ve své práci jsem vycházel zejména ze svých praktických zkušeností v této oblasti, neboť exekuční činnosti na OSSZ se věnuji jiţ od roku 1998. I přes svou dlouholetou zkušenost v této oblasti musím přiznat, ţe oblast exekucí je velmi sloţitá a neustále se objevují nové výklady a postupy k jednotlivým řízením, proto je třeba, aby pracovníci OSSZ, kteří se věnují této oblasti, byli neustále operativně proškolováni a vzděláváni. Na úplný závěr bych pouze uvedl, ţe pro zlepšení exekuční činnosti bych navrhoval zejména maximální propojenost programových aplikací OSSZ, a to minimálně v oblasti zjišťování informací, ale spíše v oblasti celé exekutivy. Jako úplně ideální podmínku pro tuto oblast bych viděl zřízení jednotného inkasního místa, které by zabezpečovalo i kompletní exekutivu pro pohledávky státu. Většina politických stran napříč politickým spektrem však jiţ o zřízení takového místa uvaţuje. Domnívám se, ţe by to bylo velkým ulehčením jak pro občany, tak i pro státní orgány. Věřím, ţe má práce pomohla objasnit exekuční činnost v podmínkách OSSZ a ţe se mi podařilo přiblíţit, ve kterých oblastech by se mohla exekuční činnost zlepšit. Rovněţ doufám, ţe má práce alespoň trochu pomohla i dluţníkům zorientovat se v oblasti exekucí a dále i v oblastech, které pomáhají řešit pohledávky v mimoexekučních řízeních.

61

Summary The thesis concentrates on outstanding debts enforcement within OSSZ (Regional Social Security Administration) activities. The sphere of activities of ČSSZ and OSSZ (Czech Social Security Administration and Regional Social Security Administration), their organizational climate, and structure are specified in the introduction of the thesis. The thesis is chronological, from explanation of general definitions, through over-due payments process, and execution title stipulation, types of execution process within the frame of OSSZ. Enforcement provision is the main part of the thesis. Different types of executions, used by OSSZ, for recovery of debts are not only analyzed in detail but compared among themselves. The emphasis is laid on the rapidity and effectiveness of each process together with its positive and negative aspects. Enforcement is divided into two chapters, the first one is Administrative Execution and the second one is Juridical Execution. Chapters are organized according to individual types of execution process. Claim Order Execution and Salary Deduction Execution are more elaborated within the Administrative Execution section while Sale Under Execution both for chattel and real estate together with mortgage right is explained in Juridical Execution section. The process itself is also analyzed from the practical point of view that means from my work experiences and possible changes are suggested for a higher effectiveness in this field. Underpayment Enforcement in its widest context, from execution title stipulation, debtor´s analysis and a choice of a right execution and its applications within OSSZ is described in the end. The final chapter deals with possible factors that can influence the process of execution, the Institute of Penalty Payment Remission, due dates schedule, insolvency payment process. All these factors are again analyzed in detail and possible changes are suggested for an individual sphere for each institute. The thesis is particularly based on my own work experiences as I have been working in this field since 1998. I believe that my thesis has helped to explain enforcement process within OSSZ conditions and that I have managed to find some areas for possible improvement in the executory process. I also believe that the thesis is useful for debtors, at least in some extent, as they certainly need a better understanding of both the execution processes and additional ones which help to solve over –due payments.

62

Seznam použité literatury Monografie :  Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl 7. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, ISBN 80-7179-378-7  Grossová, M. Exekuce v současné právní praxi, 1. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 1996, ISBN 80-7201-046-8  Grossová, E. Exekuce na peněţité plnění v současné právní praxi, 5. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2007, ISBN 978-80-7201-621-1  Ondruš, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami, 1. vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2004, ISBN 80-7201-523-0  Skulová a kol, Správní právo procesní, 1. vydání, EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, ISBN 80-86861-53-8  Tripes, A. Exekuce v Soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2006, ISBN 80-7179-489-9  Vondráková, A. a kol. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006, ISBN 978-80-7357-230-3  Ţeníšková, M. Pojistné na sociální zabezpečení, 2. aktualizované vydání, nakladatelství ANAG, spol. s r.o., 2010, ISBN 978-80-7263-579-5 Odborné časopisy :  BREJCHA, Aleš, Postavení zaměstnance a zaměstnavatele při výkonu rozhodnutí sráţkami ze mzdy (II.část), Právo a zaměstnání, odborný časopis pro pracovní právo, sociální zabezpečení a personalistiku, 1997, č. 2/97, ISSN 1211-1139.  POSPÍŠIL, Richard, Počet bankrotů neustále roste. Noviny pro konkurs a vyrovnání – měsíčník pro ekonomiku, 2010, ročník XI, č. 3.  POSPÍŠIL, Richard, Počet bankrotů neustále roste. Noviny pro konkurs a vyrovnání – měsíčník pro ekonomiku, 2010, ročník XI, č. 2

63

Právní předpisy :  Zákon č. 280/2009 Sb., v platném znění – daňový řád (dosud neúčinný)  Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách ve znění zákona č. 306/1997 Sb., v platném znění  Zákon č. 155/1995 Sb. v platném znění – o důchodovém pojištění  Zákon č. 182/2006 Sb., v platném znění – insolvenční zákon  Zákon č. 187/2006 Sb., v platném znění – o nemocenském pojištění  Zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění – občanský soudní řád  Zákon č. 582/1991 Sb., v platném znění – o organizaci a provádění sociálního zabezpečení  Zákon č. 589/1992 Sb., v platném znění – o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti  Zákon č. 337/1992 Sb. v platném znění – o správě daní a poplatků  Zákon č. 500/2004 Sb. v platném znění – správní řád  Usnesení Nejvyššího soudu ČR č. 20 Cdo 2133/2001 ze dne 26.02.2002 Webové stránky :  Česká správa sociálního zabezpečení [online]. [Citace 2009-11-30]. Dostupné z : http://www.cssz.cz/cz/o-cssz  Česká správa sociálního zabezpečení – profil organizace [online]. [Citace 2009-1130]. Dostupné z : http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/  Exekuce.CZ, Exekutorský úřad Přerov, JUDr. Tomáš Vrána, O exekucích [online], [cit. 2010-05-11]. Dostupné z : http://www.exekuce.cz/o-exekucich.htm#11 Ostatní :  Rozbor vývoje pohledávek na pojistném, stavu vymáhání a zajišťování pohledávek v insolvenčním, konkursním a vyrovnávacím řízení a v promíjení penále za rok 2009, Praha, únor 2010

64