MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Pedagogická fakulta. Katedra českého jazyka MARTINA ZAVADILOVÁ. Celoţivotní vzdělávání

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Pedagogická fakulta Katedra českého jazyka

MARTINA ZAVADILOVÁ Celoţivotní vzdělávání Český jazyk a literatura pro střední školy

MATEŘSKÝ SLANG Závěrečná práce

Vedoucí práce: PaedDr. Ivo Martinec, CSc.

BRNO 2013

Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a pouţila jsem jen uvedenou literaturu a internetové odkazy. Děkuji PaedDr. Ivu Martincovi, CSc., za odborné vedení závěrečné práce, kolegyni Mgr. Miladě Ferenzové a jejím ţákům za vyplnění pracovních listů, rodině a přátelům za všestrannou podporu a trpělivost.

V Brně dne …………………………

……………………………………

OBSAH:

1. Úvod …………………………………………………………………………………s. 4 2. Český jazyk a jeho útvary………………………………………………………….s. 5 2.1.

Slang………………………………………………………………………s. 5 2.1.1. Základní znaky slangových slov………………………………..s. 6

3. Mateřský slang………………………………………………………………………s. 7 4. Typické jevy mateřského slangu…………………………………………………..s. 9 4.1.

Deminutiva ……………………………………………………………….s. 9

4.2.

Uţívání plurálu……………………………………………………………s. 10

4.3.

Uţívání emotikonů………………………………………………………s. 11

5. Obohacování slovní zásoby………………………………………………………s. 13 6. Slovotvorba…………………………………………………………………………s. 14 6.1.

Odvozování………………………………………………………………s. 14 6.1.1. Tvoření podstatných jmen……………………………………..s. 15 6.1.2. Tvoření přídavných jmen……………………………………….s. 17 6.1.3. Tvoření sloves…………………………………………………..s. 17

6.2.

Skládání…………………………………………………………………s. 18

6.3.

Zkracování………………………………………………………………s. 19

7. Mateřský slang v hodině českého jazyka…………………………………………s. 20 7.1.

Ukázky ţákovských prací………………………………………………s. 22

8. Závěr………………………………………………………………………………….s. 25 9. Slovník mateřského slangu……………………………………………………….s. 26 10. Seznam pouţité literatury, internetové odkazy, časopisy………………………s. 33 11. Anotace………………………………………..………………………………….…s. 35 12. Příloha – pracovní listy………………………………………………………………s.36

1. ÚVOD Před pár lety jsem poprvé nastoupila na mateřskou, posléze rodičovskou dovolenou. Uţ tehdy jsem si začala všímat toho, kolik nových slov jsou maminky či budoucí maminky schopné vytvořit ve chvílích, kdy se baví o dětech různého věku a problémech s nimi spjatých. Je přirozené, ţe skupina lidí se stejným zájmem si vytvoří svou vlastní mluvu. Slova, která často uţívají maminky, by bylo moţno zařadit do tzv. mateřského slangu. Právě mateřským slangem jsem se rozhodla zabývat v této práci. Osobně sice většinu slov aktivně nepouţívám, ale myslím, ţe toto téma je poměrně zajímavé a zatím málo zpracované. Mateřský slang obsahuje několik typických znaků, kterými se dále zabývám (např. uţívání zdrobnělin). Součástí práce je samozřejmě i slovník některých typických slov mateřského slangu. Netvrdím, ţe tento slovník obsahuje všechny výrazy, které bychom sem mohli zahrnout, slov je jistě mnohem více. Vybrala jsem slova, na která jsem narazila převáţně v internetových diskuzích a článcích, slova, která znám z mluvy kamarádek, a slova, která se často opakují. Mateřským slangem se občas zabývají některé články v médiích (denní tisk, internet). Objevují se první výzkumy, zaloţené na tom, zda a do jaké míry tento slovník ţeny pouţívají, zda slova chápou i ostatní uţivatelé jazyka apod. Zajímalo mne, zda těmto slovům rozumí i mladší generace neţ jsou současné maminky. A tak jsem vybrala několik slov z mateřského slangu, se kterými dále pracovali ţáci 9. ročníku základní školy.

4

2. ČESKÝ JAZYK A JEHO ÚTVARY Český jazyk má mnoho podob. Zahrnuje spisovný jazyk, obecnou češtinu, nářečí, slangy, argoty. V mluvě se uţívají všechny tyto útvary, navzájem se prolínají. Spisovná čeština má svou kodifikovanou normu, nediferencuje se ani územně, ani sociálně. Zahrnuje prostředky neutrální, ale i hovorové a kniţní. Spisovný jazyk by se měl uţívat při veřejných a oficiálních projevech, na úřadech, ve školách, … Mluvená podoba spisovné češtiny obsahuje i rysy nespisovného jazyka. Nespisovná čeština kodifikovanou normu nemá, naopak je diferencovaná územně (nářečí) a sociálně (slang, profesní mluva, argot)1.

2.1.

SLANG

„Slang je soubor termínů a frází užívaných skupinou lidí spjatých stejným zájmem, eventuálně též profesí.“2 Ke slangům s bohatou historií a slovní zásobou patří např. vojenský slang, cirkusový slang, studentský slang atd. Jejich bliţší charakteristiky uvádí Slovník nespisovné češtiny (2006). Někdy dochází k tomu, ţe slangová slova přechází i do jazyka hovorového. Některé slangy, jako např. slang myslivecký, zahrnují spíše archaickou slovní zásobu, jiné slangy jsou proměnlivé či si svou zásobu teprve utváří. K nim patří i slang mateřský, který se rozrůstá hlavně v posledních letech. Některá slova tohoto slangu jsou také zahrnuta ve Slovníku nespisovné češtiny (2006), ale podrobnější charakteristika zde zatím chybí.

1

ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. 1. vyd. Praha: Institut soc. vztahů, 1995. ISBN 80-

85866-12-9, s. 25 2

Příruční mluvnice češtiny. Kol. autorů Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty

Masarykovy Univerzity v Brně (Grepl, Miroslav; Hladká, Zdeňka; Jelínek, Milan; Karlík, Petr; Krčmová, Marie; Nekula, Marek; Rusínová, Zdenka; Šlosar, Dušan), 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80–7106–134–4, s. 94

5

2.1.1. ZÁKLADNÍ ZNAKY SLANGOVÝCH SLOV Základní znaky slangových slov vytyčil například Přemysl HAUSER3. Doplnila jsem je o konkrétní příklady mateřského slovníku: 1. Vázanost na specifické prostředí a činnost (kočárkovat, látkovat) 2. Záliba v synonymičnosti (miminko – bejbísek, mimísek) 3. Sklon k expresivitě a hraní si se slovy (dítě, které nechce jíst – nežeroutek) 4. Univerbizace (dvouleté dítě – dvouleťák, látková plena - látkovka) – víceslovné pojmenování se nahrazuje jedním slovem

3

HAUSER, Přemysl. Základní pojmy z nauky o slovní zásobě a tvoření slov, Brno:

Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, 2003. ISBN 80-210-3081-X, s. 10

6

3. MATEŘSKÝ SLANG „Ahoj holky, zakládám novou diskuzi, všechny jsou rozběhnuté, tak se mi nechce vstupovat Jsou tady nějaké nové snažilky – ať už časově nové snažení nebo nově na fóru? Mě čeká příští týden ovulka (dnes jsem to nevydržela a udělal první testík ) tak tajně doufám, že to tento cyklus vyjde..“4 Tzv. mateřský slang bychom mohli charakterizovat jako jazyk, který uţívají zejména maminky, babičky, výjimečně tatínkové, zkrátka ti, kdo pečují o děti. Dříve se o své starosti a radosti ţeny běţně dělily na dětských hřištích či u lékařů, dnes to samé probírají na internetu (internetové diskuse, diskusní fóra). Díky tomu se zřejmě slova z mateřského slovníku rychle šíří a snadno pronikají i do běţné mluvy, některé obecné názvy se stávají vlastními jmény (Centrum Těhulka v Olomouci, bylinná čajová směs Těhulka,…). Slovník matek, případně budoucích matek, se postupně obohacuje dle fází mateřství, ve kterých se ţena nachází, tedy zda dítě teprve čeká, zda uţ je dítě na světě. Jednotlivá slova pak patří k okruhům témat jako stravování, nemoci, členové rodiny atd. Velké mnoţství výrazů, které bychom mohli zařadit k mateřskému slangu, lze najít například na internetových stránkách www.modrykonik.cz, www.mimibazar.cz, www.statsnezeny.cz, www.emimino.cz nebo v časopisech Maminka, Máma a já apod. Mateřský slang nese znaky i slangů ostatních (viz. předchozí kapitola). Spadají sem slova jak nespisovná, tak spisovná, většinou však expresivní, zdrobnělá, která se pouţívají právě při komunikaci s dětmi. Jejich naduţívání v jiných kontextech však působí nepatřičně. A maminky s tímto bojují obzvláště v době, kdy se prakticky nepřetrţitě o děti starají (mateřská, rodičovská dovolená), čímţ se jejich slovník hodně omezuje.

4

ALICKAAA, Nové snažilky – jaro 2013 [online]. 2013, duben [cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na

WorldWide Web:

7

Většině slov jistě rozumí i ti, kteří se péčí o děti nezabývají aţ tak intenzivně jako ţeny na rodičovské dovolené. Řada slov však můţe pro mnohé uţivatele jazyka působit komicky. Nejvíc ve chvílích, kdy si ţeny ani neuvědomují, ţe pouţívají tento slovník s „nematkami“. Tato oblast jazyka by snad ani nemohla existovat bez zdrobnělin, coţ je jistě jeden

z nejtypičtějších

rysů.

Stačí

si

přečíst

pár

příspěvků

a

komentářů

na nejrůznějších internetových diskuzích a webech. Na své si přijdou ţeny, které touţí otěhotnět, stejně tak i ty jiţ těhotné či po porodu, ţeny, které řeší zdraví a nemoci svých potomků, jejich stravování, volný čas apod. Nejde jen o běţné zdrobněliny typu „maminka“, „tatínek“, „miminko“, ty k tomuto světu neodmyslitelně patří. Jedná se spíše o slova, ze kterých by se vůbec zdrobněliny vytvářet nemusely („průjmík“, „rýmka“). Mnohdy se zdá, ţe slovo, ze kterého nejde vytvořit zdrobnělina, musí být z jazyka dříve či později vymazáno. Zdrobněliny nejsou jediným charakteristickým rysem tohoto specifického jazyka. Patří sem i uţívaní emotikonů, tzv. „smajlíků“ (typické hlavně pro dnešní mládeţ). Dále naduţívání mnoţného čísla, kdy maminka mluví za sebe i dítě v situacích, které se týkají jen dítěte („rostou nám zuby“). A v neposlední řadě jsou v oblibě nejrůznější zkratky („mudra“, „TP“,„MMB“). Mateřským slangem se zabývá např. Michaela Lišková. V internetovém článku Rodiče se o svých malých dětech nebaví na pískovišti, ale na webu5 zmiňuje, ţe mateřský slang se skutečně vyuţívá zejména v internetových diskusích a ţe do běţné mluvy se většinou nepřenáší. S tím však úplně nesouhlasím, protoţe spousta slov z mnou sestaveného slovníku pochází právě z mluvy maminek.

5

WALLEROVÁ, Radka. Rodiče se o svých malých dětech nebaví na pískovišti ale na webu [online]. 2009, březen [cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na WorldWide Web:.

8

4. TYPICKÉ JEVY MATEŘSKÉHO SLANGU Kromě výše uvedených znaků slangových slov (vázanost na specifické prostředí a činnost, záliba v synonymičnosti, sklon k expresivitě a hraní si se slovy, univerbizace), jsou pro mateřský slang typické tyto jevy: deminutiva, uţívání plurálu a emotikonů.

4.1.

DEMINUTUVA

„Ahoj Holky ... tak jsem dneska dělala testík hned z rána ... V neděli se měla dostavit MS a do dneška nic ...“6 Deminutiva jsou slova zdrobnělá. Jde o poměrně početnou a proměnlivou skupinu slov. Označují nejen menší, drobnější předměty, ale také vyjadřují citový vztah k daným předmětům, libost či nelibost.7 Jejich opakem jsou tzv. augmentativa. O

zdrobnělinách

nejčastěji

mluvíme

v souvislosti

s podstatnými

jmény

(substantivy), označujeme je pak jako desubstantivní odvozeniny. Nejvíce se vytvářejí zdrobněliny od slov konkrétních. Podobu zdrobnělin mají i některá domácí jména. Deminutivní přípony mohou být jednoduché:-e/k, -ík, -k(a), -k(o, -ic(e), -/e/c, -c(e), -in(a), nebo sloţené, např.–eč/e/k, -ečk(a), -ečk(o), -íč/e/k, -ičk(a), -čk(o)/ -ičk(o), áč/e/k,…8 Mnohé z těchto přípon se právě hojně vyuţívají při tvorbě zdrobnělin v mateřském slangu (př. dudlíček, těhutestík, virózka, …). Zdrobňují se i přídavná jména. K tomuto se nejčastěji vyuţívají přípony -ičk(ý), ičk(ý), -ounk(ý), -oulink(ý), -oulink(ý), -ouličk(ý). Jako příklad lze uvést přídavná jména hodňoulinké, slaďoučký, apod.

6

PAJULEE, Testík a těhu [online]. 2010, červen [cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na WorldWide

Web: 7

ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. 1. vyd. Praha: Institut soc. vztahů, 1995. ISBN 8085866-12-9, s. 97 8


O zdrobnělinách hovoříme i v souvislosti se slovesy, jedná se pak o slovesná deminutiva. „Mají obdobně jako zdrobnělá jména význam zdrobňující, zjemňující a zároveň vyjadřují kladný vztah uživatele. Je to odvozování velmi omezené, a to především na oblast řeči dětské, popř. řeči s malými dětmi. Základem odvozování mohou být vedle sloves i citoslovce.“ 9 Ke slovesným deminutivním příponám patří tyto: -it-a(t), -k-a(t), -ink-a(t), -ičk-a(t), -in-in-k-a(t). Těmito formanty jsou pak vytvořena slovesa jako např. cupitat, papkat, spinkat, ťapičkat, hajijinkat,… 10 Zdrobnělinám se dále věnuji i v kapitole Odvozování.

4.2.

UŽÍVÁNÍ PLURÁLU

„My

papáme,

klasiku,

mrkvev,

brambory,

brokolici,

květák,

zelené

fazolky,kukuřici,hrášek,…“11 „K záměně čísla i osoby dochází někdy u expresivního vyjádření (Dáme chlapečka do postýlky – mluví singulárový subjekt sám k sobě,…).“12 Jedná se o případy, kdy maminka mluví za sebe i dítě, a to v situacích, které se týkají jen dítěte (napapali jsme se, vyspinkali jsme se, usmáli jsme se,…). K tomuto jevu zřejmě dochází, kdyţ maminka ţije velmi intenzivně svým dítětem a zcela se s ním ztotoţňuje. Naduţívání plurálu však můţe mnohdy působit poněkud komicky, obzvláště pokud maminka mluví o situacích typu „vyčurali jsme se“, „vykakali jsme se“,…Nepatřičné je to o to víc, kdyţ komunikuje s lidmi, kteří jiţ malé děti nemají a tyto výrazy nepouţívají. 9



MAARIKA, Jaké potraviny jsou vhodné pro 8 měsíčního prcka? [online]. 2013, únor [cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na WorldWide Web:http://www.modrykonik.cz/diskuse/zacinamprikrmovat/jake-potraviny-jsou-vhodne-pro-8-mesicniho-prcka/ 12

ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. 1. vyd. Praha: Institut soc. vztahů, 1995. ISBN 80-85866-12-9, s. 148 10

4.3.

UŽÍVÁNÍ EMOTIKONŮ

„Ahoj maminky a budoucí maminky ;-) Prosím, poradila byste mi některá, co vidíte na fotce z ultrazvuku ve 20. týdnu za pohlaví? Určitě jste foteček viděly už mraky, proto vás žádám o radu...Nechci nikoho ovlivnit, proto svůj tip řeknu později:-) Děkuju moc!!!“13 Emotikon neboli smajlík „je grafický symbol složený obvykle z interpunkčních a speciálních znaků, který vyjadřuje pisatelovu náladu, postoj či emoce.“14 Původně byly uţívány převáţně mládeţí a to na různých chatech a internetových diskusích. Zdá se však, ţe postupně přecházejí do širšího povědomí a uţívají se i v jiných písemných projevech. A stávají se tak i typickým rysem mateřského slangu. Emotikony jsou maminkami hojně uţívány, chtějí tak pravděpodobně více zdůraznit své pocity, podtrhnout, co si v daný okamţik myslí. Navíc pouţití emotikonů šetří i čas. Emotikony slouţí k úspornosti vyjadřování, několik znaků jednoduše vyjádří city, náladu, tedy to, co bychom museli opsat mnoha slovy. Jejich uţití je však vhodné spíše pro soukromou korespondenci, neoficiální dokumenty, diskusní fóra. Rozhodně by neměly být uţívány v oficiálních písemnostech. Jakési první emotikony se objevují uţ dávno před vynálezem počítačů a internetu. Podobné rysy bychom mohli najít v archivech u některých rukopisů. „Vyskytují se i písemné prameny, jejichž znaménka pro poznámkový aparát byla zdobena kresbami, tak, jako například v zápisech z gruntovní knihy z přelomu 17. a 18. století jednotlivými písaři vrchnosti. Původním smyslem bylo dokrášlit jednotvárné odkazování úředních knih.“15

13

NIK123, Je to holčička nebo chlapeček? Foto ultrazvuku[online]. 2013, květen[cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na World Wide Web: 14

Emotikon [online]. 2013, duben [cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na World Wide

Web:

15


Web: 11

Příklady některých běţně uţívaných emotikonů:16 :) – úsměv :)) – hlasitý smích :D – řehot (hlasitý úsměv) ;-) – ţert (spiklenecké mrknutí) :-( – smutek :,-( – pláč :-P – vyplazený jazyk :-o – údiv :-O – zděšení o:) – andílek 3:) – čertík >:( – naštvání :-/ – nespokojený, souhlas s něčím záporným :-X – „to jsem neměl říkat“, musím být zticha :-* – polibek

16


Web:

12

5. OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY „Neustálý rozvoj našeho poznání, postihujícího stále širší oblasti skutečnosti a pronikajícího stále hlouběji k jejich podstatným souvislostem a zákonitostem, přináší s sebou i rozvoj myšlení, vznik nových pojmů a zpřesňování pojmů starých.“17 To, ţe se slovní zásoba neustále rozšiřuje, mění a vyvíjí, je patrné i z kapitoly o mateřském slangu. Přemysl HAUSER18 ve své publikaci Základní pojmy z nauky o slovní zásobě a tvoření slov, vytyčil základní principy rozšiřování slovní zásoby, kterými jsou „vznik slov“ a „vznik pojmenování“. Nová slova vznikají buď „tvořením z domácích základů“ (odvozováním, skládání, zkracováním), nebo „přejímáním slov“ (z jiných útvarů národního jazyka – z dialektů, ze slangů, z cizích jazyků). Vznik nových pojmenování se děje „přenášením slov“, „obnovováním slov starých“ či „tvořením sdružených pojmenování“. HAUSER19 uvádí, ţe pro rozšiřování slovní zásoby národního jazyka je nejdůleţitějším procesem tvoření slov. Neméně důleţité je ale také přejímání slov z cizích jazyků, dnes hojně např. z angličtiny (př. bejbísek, bodyčko) Všechny tyto tendence jsou samozřejmě patrné i v mateřském slangu, který vyuţívá spisovného jazyka pro vytváření své specifické slovní zásoby.

17

ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. 1. vyd. Praha: Institut soc. vztahů, 1995. ISBN 8085866-12-9, s. 67 18 HAUSER, Přemysl. Základní pojmy z nauky o slovní zásobě a tvoření slov, Brno: Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, 2003. ISBN 80-210-3081-X, s. 22-23

19

HAUSER, Přemysl. Základní pojmy z nauky o slovní zásobě a tvoření slov, Brno:

Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, 2003. ISBN 80-210-3081-X, s. 23

13

6. SLOVOTVORBA Pro rozšiřování slovní zásoby českého jazyka je nejdůleţitější proces tvoření nových slov - odvozováním, skládáním či zkracováním. Platí to i o slovech mateřského slangu. Dále se tedy budu podrobněji zabývat právě touto oblastí.

6.1.

Odvozování (derivace)

Při odvozování (derivaci) se slova tvoří tak, ţe se ke slovotvornému základu přidává odvozovací část – formant, který v jazyce samostatně neexistuje nebo není slovem plnovýznamovým.20 Bývá jím nejčastěji předpona (prefix) nebo přípona (sufix). „Slovotvorný (odvozovací) základ vyjadřuje výchozí významovou složku (…), přípona nové slovo zařazuje do kategorie slovních druhů a do příslušné slovotvorné třídy…Některá slova se odvozují pouze koncovkou…“21 Uvedu několik příkladů odvozenin (derivátů) a přípon, se kterými jsem se setkala při sestavování „mateřského“ slovníku. Nelze si nevšimnout, ţe většina níţe uvedených přípon vytváří tzv. deminutiva.

20

CVRČEK, Václav a kol. autorů. Mluvnice současné češtiny, 1/Jak se píše a mluví, 1. vyd.

Praha: Nakladatelství Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1743-5, s. 82 21

ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. 1. vyd. Praha: Institut soc. vztahů, 1995. ISBN 8085866-12-9, s. 68

14

6.1.1. Tvoření podstatných jmen Kategorie transpoziční Názvy dějů Názvy dějů se utváří většinou od sloves (někdy od jmen dějových). „Takřka neomezeně produktivní je tvoření podstatných jmen slovesných na -n(í),…“22 Příklady najdeme i v mateřském slangu. K oblíbeným slovům patří snažení (od snaţit se) či těhotnění (od těhotnit). Od druhého výrazu lze popřípadě narazit i na předponou odvozené slovo netěhotnění.

Kategorie modifikační Jména zdrobnělá (deminutiva) a lichotivá (meliorativa) Jde o velmi početnou skupinu jak v rámci mateřského slangu, tak v celé češtině. Vyuţíváme ji „jednak k označování předmětů menších,…, jednak k vyjadřování citového vztahu k označovaným předmětům, vztahu libosti, …“23 Často se objevují tyto příponové formanty: -ek: bazárek, dudlíček, brouček, kulíšek, mimísek, mrňousek, nežeroutek, obchůdek, prcek, vitamínek; -k(a): ovulka, prdelka, virózka, zeleninka, tchýňka;

-ečk(a): rýmečka; -íč/e/k:čajíček;

-ík: kašlík, Nextík, obřík, prdík, receptík, těhutestík; -án/e/k: mamánek; -čko: koupáníčko, papáníčko, tuleníčko; -íčk(o): ovocíčko; -ouš/ek: mimoušek

22



Jména domácká „Nazýváme tak citové obměny jmen příbuzenských a jmen rodných (křestních), jichž se užívá v důvěrném styku, rodinném a přátelském.“24 Zejména křestní jména nabývají nejrůznějších rozmanitých podob, maminky jsou velmi tvůrčí v oslovování svých potomků. Z příbuzenských jmen se uţívají běţné výrazy jako maminka, tatínek, babička, dědeček, tetinka,…, ale objevují se i nová označení jako manža či tchýňulka.

Kategorie mutační Podstatná jména odvozená z jiných podstatných jmen -

Jména konatelská Jména konatelská označují „jména osob podle jejich zaměstnání a zájmu.“25 Mimo jiné se tvoří produktivními formanty -ař/-ář a je zde tedy moţno zařadit slova jako plenkař a dudlíkář.

Podstatná jména odvozená ze jmen přídavných -

Jména nositelů vlastností Tato jména označují osoby (děti) dle jejich typických kladných nebo záporných

rysů a vyuţívají tyto příponové formanty: -ouš/e/k: slaďoušek, -oš/ek: malošek, áč/e/k: závisláček, -átk(o): jarňátko, nedonošeňátko, -oun: vztekloun, drzoun Podstatná jména odvozená ze sloves Podstatná jména jako oblíkačka, vstávačka označují typické denní činnosti maminek s dětmi, jsou utvořeny příponou -čk(a).

24



6.1.2. Tvoření jmen přídavných Kategorie modifikační U maminek je v oblibě uţívání zdrobňujících přídavných jmen. Zmiňuji je tedy v této kapitole, i kdyţ jsem je do slovníku mateřského slangu speciálně, aţ na výjimky (hodňoulinké, slaďoučký), nezařadila. Do této kategorie spadají formanty, které význam citově obměňují, jsou omezeně produktivní, „deminutivní“: -ičk(ý): maličký; -ink(ý): malinký; -oučk(ý): miloučký; -ounk(ý): hezounký; -oulink(ý): droboulinký; -ounink(ý): slabouninký; ouličk(ý): drobouličký26

6.1.3. Tvoření sloves Kategorie transpoziční Slovesa odvozená ze jmen přídavných Tato slovesa mají význam „být nebo jevit se takovým, jak naznačuje základové přídavné jméno.“27 (Čechová, s. 121). Lze sem zařadit např. sloveso těhotnit s příponovým formantem -i-.

Kategorie mutační Slovesa odvozená ze jmen podstatných Tento typ sloves je nejvíce utvářen pomocí přípony -ova(t): kočárkovat, látkovat, nočníkovat, odplenkovat, protivkovat, průjmovat, Sunárkovat, šátkovat, teplotkovat

26



Kategorie modifikační Slovesa zdrobnělá Jako podstatná jména zdrobnělá, jsou i zdrobnělá slovesa hojně zastoupenou skupinou slov v mateřském slangu. „Mají obdobně jako zdrobnělá jména význam zdrobňující, zjemňující a zároveň vyjadřující kladný citový vztah uživatele. Je to odvozování velmi omezené, a to především na oblast řeči dětské, popř. řeči s malými dětmi. Základem mohou být vedle sloves i citoslovce.“28 Vyuţívány bývají přípony jako např. -it-a(t): cupitat; -k-a(t): papkat, capkat; ink-a(t): bucinkat, hačinkat, spinkat,… V knize Čeština – řeč a jazyk29 jsou uvedeny i další příponové formanty a příklady slov, které ve slovníku sice uvedeny nemám, ale maminkami a dětmi jsou jistě také vyuţívány: -ičk-a(t): ťapičkat, -in-in-k-a(t): hačičininkat,…

6.2.

Skládání (kompozice)

„Při tvoření slov skládáním (kompozicí)…se k sobě připojuje několik slovotvorných základů.“30 Spojují se tak většinou dvě plnovýznamová slova. Rozlišují se sloţeniny nevlastní, tzv. spřeţky (spojení dvou nebo více slov v původním tvaru), a sloţeniny vlastní (v nich je alespoň jeden slovotvorný základ obměněn, nemohou se volně rozdělit na slova). Odvozování a skládání se často kombinuje.31

28




Praha: Nakladatelství Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1743-5, s. 82

31


Z mateřského slangu patří ke sloţeninám například tato slova: megatěhu, mimiblivajz, multimatka, těhutestík, těhuhadry, těhupříznaky atd. V těchto případech se kombinuje skládání i se zkracováním.

6.3.

Zkracování (abreviace)

„Při tvoření slov zkracováním (abreviací) se základové slovo různým způsobem zkracuje.“32 Vypustí se buď střední část slova, koncová nebo počáteční část, nebo se vypustí jeden ze slovních základů sloţeniny. Nebo také zůstávají jen počáteční písmena slov. Zkracováním vznikají zkratky či zkratková slova. Obliba zkracování slov a uţívání zkratek vychází z jazykové ekonomie, ze snahy po úspornosti vyjádření. Z tohoto důvodu zřejmě obliba zkratek stoupá. Na stejném principu funguje i uţívání emotikonů či různých symbolů. I ve slovní zásobě maminek se někdy také objevují příklady zkracování. Jedná se převáţně o zkratky a zkratková slova z lékařského prostředí. Lékaři jsou označováni jako dra či mudra. Dále se uţívají zkratková slova pro vakcíny, např. hexa, nebo pro lékařské úkony (podstoupit amnio). V diskuzích se uţívají i běţné lékařské zkratky jako např. TP. Oblíbená mezi maminkami je pak třeba také zkratka internetového obchodu - MMB. Zkracování je často doplněno o odvozování, aby se slova lépe začlenila do systému českého jazyka.

32


Praha: Nakladatelství Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1743-5, s. 85

19

7. MATEŘSKÝ SLANG V HODINĚ ČESKÉHO JAZYKA Zajímalo mne, zda bude některým slovům mateřského slangu rozumět i mladší generace, která se péčí o malé děti nijak zvlášť nezabývá. Protoţe jsem momentálně na rodičovské dovolené, vytvořila jsem pracovní list (viz. příloha) a poţádala jsem kolegyni (Mgr. Miladu Ferenzovou) ze školy, kde jsem zaměstnána (Základní škola Slovan, Kroměříţ), aby ho v rámci hodiny českého jazyka rozdala ţákům 9. ročníku. Celkem vyplnilo pracovní list 49 ţáků. Na jeho splnění měli 1 vyučovací hodinu českého jazyka, tedy 45 minut. V pracovním listu se ţáci měli pokusit vysvětlit vlastními slovy význam 16 vybraných slov ze slovníku mateřského slangu. Měli také napsat, zda se jedná o spisovnou či nespisovnou slovní zásobu. A měli zkusit odhadnout, kdo tato slova pouţívá. Na závěr si měli vybrat několik uvedených slov a měli je vyuţít v libovolném slohovém útvaru. Předem jsem nedokázala odhadnout, jak si s významem slov poradí. Spíše jsem předpokládala, ţe většina slov jim bude cizí. Nakonec se ukázalo, ţe jen v jednom případě nikdo z ţáků význam slova neodhadl správně, jinak vţdy alespoň část ţáků slovo správně interpretovala (počet ţáků, kteří slovo dobře vysvětlili, uvádím v závorce). Nejjednodušší bylo pro ţáky slovo „kašlík“, jeho význam správně uvedli všichni (49). Ke slovům, která snadno rozšifrovali, patřilo slovo „kočárkovat“ (47), „těhulka“(47), „bejbísek“ (44), „Sunárkovat“ (42), „nežeroutek“ (39), „teplotkovat“ (33), „manža“ (30). Slova se jim asi dobře vysvětlovala díky vhodně utvořeným základům slov (př. kočárek). Popřípadě slovo „bejbísek“ si správně spojily s anglickým slovem „baby“. Náročnější uţ pro ně byla slova a slovní spojení „závisláček“ (14), „dudlíkář“ (13), „hodit záda“(13), „režim asi zuby“ (13). U těchto slov se však řada ţáků ke správnému významu velmi blíţila. Např. slovo „dudlíkář“ vysvětlilo 24 ţáků jako „dítě s dudlíkem“ nebo spojení „režim asi zuby“ spojilo také 24 ţáků „s obdobím, kdy rostou dítěti zuby“.

20

Téměř nikdo nedokázal správně vysvětlit význam slova „mudra“ (5), „látkovat“ (3) a „odplenkovat“ (2). Vůbec nikdo neuvedl správný význam u slova „přítul“ (0), coţ mne překvapilo, jelikoţ jsem si myslela, ţe zrovna toto slovo moţná mladé dívky uţívají. Zajímavé byly určitě i odpovědi špatné, kdy se ţáci pokoušeli slovo vysvětlit asi na základě stavby slova či podobnosti s jiným, jim známějším slovem. Například 2 ţáci uvedli, ţe slovo „manža“ má spojitost s „manžetou u kalhot“. Nebo zkratkové slovo „mudra“ 3 ţáci vysvětlili jako „mudrující dítě“ a 1 ţák jako „tchýně“. Vyšli zřejmě z uţívaného slova „mudrovat“. Většina ţáků také správně uvedla, ţe se jedná o nespisovnou slovní zásobu českého jazyka (48). Stejně tak poznali, ţe tento slovník uţívají převáţně maminky či těhotné ţeny (49). Dokonce i 3 ţáci upřesnili, ţe jde o slova uţívaná převáţně v internetových diskuzích. Posledním úkolem pracovního listu bylo napsání libovolného slohového útvaru s několika vybranými slovy mateřského slangu. Ţáci si většinou zvolili vypravování, někteří se pokusili o napsání úvahy, básně či rozhovoru. Z časových důvodů mají spíše přípravný charakter, jsou kratšího rozsahu. Slova mateřského slangu v nich pouţili v těch významech, v jakých je pochopili. I kdyţ asi není „maminkovské“ téma současným ţákům 9. ročníku příliš blízké, práce (studie) nesou náznaky pochopení této problematiky a mnohdy obsahují vcítění se do role maminek. Nepostrádají také humor.

21

7.1.

UKÁZKY ŽÁKOVSKÝCH PRACÍ

Perný den! Půjdu domů z obchodu, látkovat dnes nebudu. Bejbísek se zase mračí, snad ho manža rozveselí. A tak končí další den, kašlík berem s nadhledem.

(…) Já znám jednu těhulku, čeká malou Sněhurku. Sněhurka je na světě, ihned rozesměje tě.

Asi bude dudlíkář, její táta je košíkář. Ráda kočárkuje se, pořád hodně směje se.

Maminka ji miluje, zrovna ji sunárkuje. A tak končí báseň má, 22

snad se vám líbila. … (zkráceno)

Můj táta, můj zachránce „Když byla ještě tvá máma mladá, tak měla často z rána nevolnosti a jejjí rodiče tvrdili, že je těhulka. Ona se ovšem bránila, ale po té, co si zkusila těhotenský test, tak se zděsila. Šla tedy k doktorovi a ten jí řekl, že na potrat jít nemůže, protože už je v pátém měsíci těhotenství. Strašně se bála, že nebudeš mít tátu. A jelikož jí bylo pouhých patnáct let, tak si myslela, že jí tě vezmou a dají tě adoptivním rodičům. A víš, kdo tvou mámu zachránil?“ vyprávěla babička svému vnukovi. „Ne, nevím. Babi prosím povídej dál,“ odvětil jí vnouček. „Ozval se jí bývalý přítel – tvůj táta. A po čtyřech měsících ses narodil. Tvoje máma z toho byla nadšená a všude vytrubovala, že má svého malého bejbíska, takže tě táta vlastně zachránil. A ne jednou!“ pokračovala bábi. … (zkráceno)

Každodenní kolotoč Každý den čerstvé matky začíná stejně. Bejbísek se probudí tak ve dvě ráno a začne brečet jako na lesy. Manža nehnutě leží a spokojeně oddychuje, zatím co se maminka snaží utěšit svého miláčka. Nejhorší je režim asi zuby, to maminky většinou nezamhouří oko celou noc. Když nastane ráno, musí se děťátko odplenkovat, sunárkovat atd. Někdy dětátko začne teplotkovat, a to maminka nesmí dětátko pustit z náruče, jinak by se spustil aspoň půl hodinový pláč… (zkráceno)

Používání těchto slov Tato slova jsou určitě používána ale pouze matkami. Tato slova jsou vhodná pomáhají dětem vyslovovat to co si přejí a když řekne taková slova matka hned mají pocit bezpečí a nemají strach že se na něj zlobí. Dnešní mládež těmto slovům většinou nerozumí, spíše se je snaží odvodit ze stavby slova nebo z kontextu.

23

Avšak když mládež dospěje a ma své vlastní děti dostane se do okruhu kde se tato slova používají. Dnes ale nedokáži vysvětlit slova jako například Manža, Mudra, Nežeroutek či hodit na záda a nemám pocit že tím o něco přicházím.

(Poznámka – tyto práce, jsem nijak neupravovala, ani neopravovala, ponechala jsem je tak, jak je ţáci napsali a odevzdali. Další příklady ţákovských prací jsou uvedeny v příloze.)

24

8. ZÁVĚR K napsání závěrečné práce o mateřském slangu mne inspiroval především můj osobní ţivot. Jak jsem uvedla, v současnosti jsem na rodičovské dovolené. Díky komunikaci s jinými maminkami a hledání rad na internetu jsem si začala všímat specifického jazyka, který maminky během péče o děti uţívají. Tak vznikla i myšlenka sestavení slovníku mateřského slangu. Během studia i své pedagogické praxe jsem se vţdy spíše zabývala jazykem spisovným. Setkání s jinou vrstvou našeho národního jazyka bylo tedy jistě obohacující a podnětné. Opět jsem si uvědomila, jak je náš jazyk rozmanitý a jak se neustále mění a vyvíjí. Stejně tak se ukázalo, ţe i pro ţáky je přínosné, pokud se mohou více seznámit s jinými útvary českého jazyka. Mateřský slang nese řadu znaků shodných s jinými slangy – např. hojně vyuţívá synonyma a expresivní slova, objevují se principy zkracování a univerbizace. Ale má i svou vlastní charakteristiku. Maminky rády uţívají slova zdrobnělá (podstatná jména, přídavná jména, slovesa), mnoţné číslo a v psaném projevu emotikony. A hlavně také vytváří, převáţně odvozováním (ale i skládáním a zkracováním), slova nová, která odpovídají jejich stavu, zájmům, problémům,… Slovní zásoba mateřského slangu obsahuje řadu slov, běţně uţívaných jiţ po generace při komunikaci s dětmi nebo o dětech. A tato expresivní slova jsou k dohledání i ve slovnících (např. Slovník současné češtiny). Objevují se však slova, která dřívější generace nepouţívaly. Tato slova zatím většinou nejsou nikde podrobněji zaznamenána. V budoucnu bych se k problematice mateřského slangu určitě ráda vrátila a zejména se pokusila rozšířit slovník tohoto slangu. Pokusím se vyuţít výzvy Slovníku nespisovné češtiny o doplnění slov, která ve slovníku chybí, a kontaktovat redakci této publikace. Slovní zásoba, která se dotýká dětí, tedy jedné z nejcennějších věcí, kterou nám ţivot přináší, si jistě zaslouţí, aby byla podrobněji zmapována.

25

9. SLOVNÍK MATEŘSKÉHO SLANGU

A amnio–a, s, zkr. aminocentéza (odběr plodové vody), s. 19

B bazárek –u,m, zdrob. bazar (maminkami vyuţívaný k nákupu zejména dětského oblečení), s. 15 bejbísek–a, m, mimino, miminko, z angl. baby, s. 6, 13, 20 bodýčko (bodyčko)–a, s, druh trička pro miminka, z angl.body, s. 13 brouček–čka, m, zdrob., miminko, malé dítě, s. 15 bucinkat – nedok., odpočívat, spát, s. 18

C capkat -nedok., jít drobnými krůčky, s. 18 capáčky -ů, mn.č., boty pro miminka císař-e, m., zkr. císařský řez (medic.) cupitat -nedok., jít drobnými krůčky, s. 10,18

Č čajíček -u, m, zdrob., nápoj, s. 15

26

D dra – zkr. označení pro dětskou lékařku, s. 19 drzoun –a, m, drzé dítě, s. 16 dudlíček –u, m, zdrob. dudlík, s. 9, 15 dudlíkář–e, m, dítě závislé na dudlíku, s. 16, 20 duch –a, m, čárka na těhotenském testu dvojky–ek, m, označení pro dvojčata dvouleťák–a, m, dítě, které má 2 roky, s. 6

G gyndař – zkr. gynekolog

H hačinkat –nedok., zdrob. sedět, s. 18 hexa, hexína –y, ţ, zkr.hexavakcína, označení očkovací látky, s. 19 hodit záda, hodit dřímák dok., vyuţít spánku dítěte a jít si také lehnout, s. 20 hodňoulinké příd., zdrob. hodné, s. 9, 17

J Jarňátko – a, s, dítě narozené na jaře, s. 16 jednorázovka –y,ţ, jednorázová plena

27

K kašlík–u,m, zdrob. kašel, s. 15, 20 kočárkovat nedok., jít na procházku s kočárkem, s. 6, 17, 20 kójo–a, s, kojení koupáníčko–a, s, koupat dítě, s. 15 kulíšek –a,m, malý chlapec, s. 15

L látkovat nedok., vyuţívat látkové pleny, s. 6, 17, 20 látkovka –y, ţ, látková plena, s. 6 listopadčátko–a, s, dítě narozené v listopadu

M malošek–a, m, malý chlapec, s. 16 mamánek, maminčák–a,m, dítě fixované na matku, s. 15 manža–i, m, v současnosti oblíbený výraz pro manţela, s. 16, 20 mateření–í,s, výraz označující kaţdodenní péči o dítě (mateřská či rodičovská dovolená) megatěhu nesklon.,ţ, ţena v pokročilém stadiu těhotenství, s. 19 mimiblivajz –u, m, dětská mixovaná strava, s. 19 mimísek–a, m, miminko, s. 6, 15 mimoušek –a, m, miminko, s. 15 MMB –zkr.Mimibazar - oblíbený internetový obchod, kde lze věci nakupovat i prodávat, s. 8, 19 28

mrňousek –a, m, malé dítě, s. 15 Mudra/mudra–y, ţ, zkr.označení pro dětskou lékařku, s. 8, 19, 20 multimatka–y, ţ, matka dvojčat, s. 19

N nedonošeňátko–a, s, nedonošené dítě, s. 16 netěhotnění –í, s, období, kdy ţena není nebo nechce být těhotná, s. 15 nežeroutek–a, m, dítě, které nechce jíst, s. 6, 15, 20 Nextík –u, m, zdrob. Next (oblíbená značka oblečení), s. 15 Nočníkovat nedok., naučit dítě chodit na nočník, s. 17

O obchůdek–u, m, zdrob. obchod, častý výraz na různých internetových bazarech, s. 15 oblíkačka–y, m, oblékání dítěte, s. 16 obřík –a, m, velké dítě (v porovnání s vrstevníky), s. 15 odplenkovat dok., odnaučit dítě nosit pleny, s. 17, 20 ovocíčko–a,s, zdrob. ovoce, s. 15 ovulka–y,ţ, ovulace, s. 7, 15

P papáníčko –a, s, pokrm pro malé dítě, s.15 papat mimiblivajz nedok., jíst dětskou mixovanou stravu

29

papkat nedok., zdrob., papat = jíst, s. 10, 18 plenkař –e, m, dítě, které nosí pleny, s. 16 prcek –a, m, malé dítě, s. 15 prdelka–y, ţ, malé dítě, s. 15 prdíky–ů, mn.č. (j.č.prdík–u), m, nadýmání, s. 15 protivkovat nedok., dítě má špatnou náladu, s. 17 průjmík –u, m, zdrob. průjem, s. 8 průjmovat nedok., dítě má průjem, s. 17 přítul –e, m, přítel, s. 20

R receptík–u, m, lékařský předpis, recept k vaření, s. 15 režim asi zuby–u, m, velmi rozšířené označení pro stav, kdy je dítě uplakané bez zjevné příčiny, později se ukáţe, ţe se prořezal zub, s. 20 rizikáč–e, m, rizikové těhotenství rýmečka–y, ţ, zdrob. rýma, s. 8, 15

S slaďoučký příd.,sladký, s. 9, 14 slaďoušek–a, m, miminko, s. 16 snažení–í, s, snaha otěhotnět, s. 15 snažilka–y, ţ, ţena, která se pokouší otěhotnět, s. 7 spinkat -nedok., zdrob. spát, s. 10, 18

30

sponzor–a, m, manţel Sunárkovat nedok., dávat dítěti Sunar, s. 17, 20

Š šátkovat nedok., vyuţívat šátek k nošení dítěte, s. 17 šmudla –y, m, malé dítě – chlapec šmudlinka–y, ţ, malé dítě – dívka

T těhotnit nedok., snaţit se otěhotnět, s. 17 těhotnění –í,s, snaha otěhotnět či období těhotenství, s. 15 těhutestík–u, m, těhotenský test, s. 7, 9, 15, 19 těhule–e, ţ, těhotná ţena těhulka–y, ţ, těhotná ţena, s. 7, 20 těhulkování –í, s, těhotenství těhupříznaky–ů (mn.č.), m, těhotenské příznaky, s. 19 těhuhadry–ů (mn.č.), m, oblečení pro těhotné, s. 19 teplotkovat nedok., mít teplotu, s. 17, 20 tchýňka–y, ţ, označení pro milou tchýni, s. 15 tchýňulka–y, ţ, označení pro milou tchýni, s. 16 TP – zkr. termín porodu, s. 8, 19 tuleníčko–a, s, milostný akt za účelem otěhotnět, s. 15

31

V virózka–y, ţ, zdrob. viróza, s. 9, 15 vitamínky–ů (mn.č.), zdrob. vitamíny (j.č. vitamín), s. 15 vstávačka–y, ţ, část dne – vstávání, s. 16 vztekloun –a,m, vzteklé dítě, s. 16

Z závisláček–a, m, dítě fixované na matku, s. 16, 20 zeleninka–y, ţ, zelenina, s. 15

32

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1) CVRČEK, Václav a kol. autorů. Mluvnice současné češtiny, 1/Jak se píše a mluví, 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2010. 353 s. ISBN 978-80246-1743-5 2) ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. 1. vyd. Praha: Institut soc. vztahů, 1995. 380 s. ISBN 80-85866-12-9 3) HAUSER, Přemysl. Základní pojmy z nauky o slovní zásobě a tvoření slov, Brno: Masarykova univerzita v Brně,Pedagogická fakulta, 2003. 49 s. ISBN 80-210-3081-X 4) Příruční mluvnice češtiny. Kol. autorů Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně (Grepl, Miroslav; Hladká, Zdeňka; Jelínek, Milan; Karlík, Petr; Krčmová, Marie; Nekula, Marek; Rusínová, Zdenka; Šlosar, Dušan), 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 799 s. ISBN 80–7106–134–4 5) Slovník nespisovné češtiny (Argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost, Historie a původ slov). 2. vyd.Praha: MAXDORF, s.r.o., 2006. 460 s. ISBN 80-7345-098-4 6) Slovník současné češtiny.kol. pracovníků Lingea s.r.o., 1. vyd. Brno: nakladatelství Lingea s.r.o., 2011. 1085 s. ISBN 978-080-087471-27-2

Internetové odkazy 1) ALICKAAA, Nové snažilky – jaro 2013 [online]. 2013, duben [cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na WorldWide Web: . 2) Deminutivum [online]. 2013, březen [cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na WorldWide Web: . 3) Emotikon[online]. 2013, duben [cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na WorldWide Web:.

33

4) FENCLOVÁ, Marta. Mimísek, těhulka, manža aneb mají těhotné místo mozku chrastítka?[online].2010, červenec[cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na WorldWide Web:. 5) MAARIKA, Jaké potraviny jsou vhodné pro 8 měsíčního prcka? [online].2013, únor [cit. 21. 5. 2013].Dostupné na World Wide Web:

. 6) NIK123, Je to holčička nebo chlapeček? Foto ultrazvuku[online]. 2013, květen[cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na WorldWide Web:. 7) PAJULEE, Testík a těhu[online]. 2010, červen[cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na WorldWide

Web:
3938>. 8) WALLEROVÁ, Radka. Rodiče se o svých malých dětech nebaví na pískovišti ale na webu [online]. 2009, březen [cit. 21. 5. 2013]. Dostupné na WorldWide Web:. 9) www.emimino.cz 10) www.mimibazar.cz 11) www.modrykonik.cz 12) www.statsnezeny.cz

Časopisy 1) Maminka 2) Máma a já

34

11. ANOTACE Závěrečná práce se zabývá mateřským slangem, jeho typickými jevy (deminutiva, plurál, emotikony). Zaměřuje se na tvoření slov mateřského slangu - odvozováním, skládáním, zkracováním. Ukazuje moţnost vyuţití mateřského slangu v hodině českého jazyka na základní škole. Součástí práce je slovník typických slov mateřského slangu. Klíčová slova: mateřský slang, slang, deminutiva, plurál, emotikony, slovotvorba, odvozování, skládání, zkracování, slovník mateřského slangu

Abstract Thesis deals with a maternal slang, its typical phenomenons (diminutives, plurals, emoticons). It focuses on a word formation of the maternal slang – a derivation, a composition and an abbreviation. It shows the possibility of using the maternal slang in Czech lessons at elementary schools. There is also a dictionary of typical words of the maternal slang. Keywords: maternal slang, slang, diminutives , plurals , emoticons , word formation, derivation, composition, abreviation, dictionary of the maternal slang

35

12. PŘÍLOHA – PRACOVNÍ LISTY

Ročník:

Datum:

1. Rozumíš těmto slovům? Stručně je vysvětli. Bejbísek Dudlíkář Hodit záda Kašlík Kočárkovat Látkovat Manža Mudra Nežeroutek Odplenkovat Přítul Režim asi zuby Sunárkovat Těhulka Teplotkovat Závisláček

2. Jedná se o spisovnou nebo nespisovnou slovní zásobu českého jazyka? 3. Kdo tato slova asi nejčastěji užívá? 4. Vyber si několik z výše uvedených slov a využij je v libovolném slohovém útvaru (např. vypravování, fejeton, úvaha, báseň, …).

36

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Pedagogická fakulta. Katedra českého jazyka MARTINA ZAVADILOVÁ. Celoţivotní vzdělávání

Recommend Documents