MASARYKOVA UNIVERZITA. Rozpočtová gramotnost

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra občanské výchovy

Rozpočtová gramotnost Bakalářská práce

Brno 2014

Vedoucí práce:

Autor práce

PhDr. Mgr. Radim Štěrba, DiS.

Aneta Almásyová

Bibliografický záznam: ALMÁSYOVÁ, Aneta. Rozpočtová gramotnost. Brno, 2014. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Radim Štěrba, DiS. Anotace: Bakalářská práce se zabývá rozpočtovou gramotností, konkrétně rozpočtovou gramotností ţáků na druhém stupni základní školy. Práce pojednává o problematice příjmů, výdajů, hospodaření domácnosti, rozpočtu osobním a rodinném. Práce se také zaobírá výchovnými a vzdělávacími procesy a aktivitami, které mají za cíl vychovávat a vzdělávat děti k rozpočtové gramotnosti, problematikou chápání peněz dětmi, jak děti peníze vnímají a jak s nimi hospodaří. Zaměřuje se také na téma, jak peníze ovlivňují ţivoty lidí, jak lidé nakládají s penězi, jak s nimi dokáţí hospodařit, jak tvoří úspory a rezervy a jak plánují své výdaje. Jsou zde uvedeny také některé způsoby výchovy, které dítěti pomohou pochopit finanční plánování a naučí ho správně pochopit rozpočet domácnosti, vztah práce a peněz.

Klíčová slova: finanční hospodaření rozpočtová gramotnost, peníze, výdaje, příjmy, úspory, děti, rozpočet, rodinné finance, hodnota, odměna, práce, kapesné

1

Annotation: My bachelor thesis deals with the topic of budget literacy, in concrete the budget literacy of high-school (secondary-school) students. It discusses the income issues, outlay issues, economic activities in families, family and personal budget. My thesis also deals with the educational and pedagogical processes and activities which aim to teach children the budget literacy; understanding the value of money by children; ways kids perceive money and how they manage them. It focuses on the influence of money on people's lives; ways people handle and manage money; their means of saving money and planning their incomes. Some educational strategies which may help kids to understand the financial planning and teach them to understand the family budget and the relationship of money and work are included in my bachelor thesis as well.

Keywords:

money management, budget literacy, money, expense, salary, saving, children, budget, family finance, value, reward, work, pocket money

2

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne 19.4.2014

…………………… Aneta Almásyová

3

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Mgr. Radimu Štěrbovi, DiS. Za vedení bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat za cenné rady a podnětné připomínky, které mi při zpracování bakalářské práce poskytl. Poděkování patří i Základní škole Horácké náměstí v Brně, která mi umoţnila dotazníkové šetření ve svých šestých a devátých třídách.

4

Obsah 1.

Úvod ....................................................................................................................................... 6

2.

Hospodaření domácnosti ....................................................................................................... 8

3.

Příjmy ..................................................................................................................................... 9

4.

3.1.

Pravidelné příjmy .........................................................................................................11

3.2.

Mimořádné příjmy .......................................................................................................12

3.3.

Celkový měsíční příjem ................................................................................................13

Výdaje ..................................................................................................................................14 4.1.

Mandatorní výdaje .......................................................................................................14

4.2.

Výdaje nutné ................................................................................................................15

4.3.

Výdaje zbytné ...............................................................................................................16

5.

Peníze v životě lidí ................................................................................................................20

6.

Finanční plán ........................................................................................................................25 6.1.

7.

Osobní cíle ....................................................................................................................26

Rozpočet ..............................................................................................................................28 7.1.

Sestavování rozpočtu ...................................................................................................28

7.2.

Úspory ..........................................................................................................................31

7.3.

Rezervy .........................................................................................................................32

8.

Zadluženost ..........................................................................................................................35

9.

Děti a peníze ........................................................................................................................37

10. Finanční gramotnost ............................................................................................................41 10.1. Rozpočtová gramotnost ...............................................................................................42 11. Praktická část – výzkum .......................................................................................................48 11.1. Cíle výzkumu ................................................................................................................48 11.2. Výzkumné metody .......................................................................................................48 11.3. Výběr respondentů ......................................................................................................49 11.4. Průběh výzkumu...........................................................................................................49 11.5. Výsledky výzkumu ........................................................................................................49 12. Závěr ....................................................................................................................................56

5

1. Úvod Jako téma pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala oblast Rozpočtové gramotnosti, která je jednou z kapitol Finanční gramotnosti. Rozpočtová gramotnost je velice důleţitá pro celkové fungování rodiny. Bez těchto znalostí nebudeme schopni efektivního finančního plánování. Jelikoţ jsem s dětmi kaţdý den v kontaktu, tak vidím, jak velký vliv má na ně reklama, a jak moc se jí nechají ovlivnit. Také pozoruji, ţe některé děti mají minimální představu o příjmech a výdajích rodiny, navíc v mnohých případech ani rodiče neví jak s dětmi o penězích mluvit a jak je vést k finanční odpovědnosti. Cílem mé bakalářské práce je shrnout problematiku rozpočtové gramotnosti, a nahlédnout jak jsou na tom děti na druhém stupni základní školy. Abych svého cíle dosáhla, prováděla jsem dotazníkové šetření mezi dětmi, kde jsem zkoumala například to, s jakým finančním obnosem děti mají moţnost v průběhu měsíce hospodařit, a kde daný finanční obnos berou. Bakalářská práce je rozdělena do několika celků. V prvních kapitolách se věnuji obecně příjmům, výdajům, tvorbě úspor a rezerv. V další kapitole s názvem Peníze v ţivotě lidí se zabývám vlivem peněz na člověka. Jak peníze ovlivňují osobnost člověka, jeho rodinu a jeho partnerské vztahy. Jak člověk reaguje na nepředvídatelné ţivotní situace, ve kterých se mnohdy dostává do finančních potíţí. Další neopomenutelnou částí je část finančního plánování, a stanovení osobních cílů, ve které jsem popsala, jak je důleţité si stanovit cíl - čeho chceme dosáhnout, a svým jednáním k jeho splnění směřovat. Další část pojednává o rozpočtu, v čem je tak důleţitý a jak si ho správně vytvořit. Ať uţ máme rozpočet rodinný či osobní, vţdy je dobré si ho sestavit. Díky rozpočtu ihned vidíme, jak na tom finančně jsme. Odkryjí se nám finanční rezervy, vytvoří se prostor pro spoření a vytvoření úspor, které nám pomohou řešit jak nenadálé ţivotní situace, tak i dopomohou ke splnění našich snů. Největší část jsem věnovala kapitole Děti a peníze, ve které jsem se snaţila shrnout, jak na děti peníze působí a jak je chápou. Je důleţité si uvědomit, ţe aţ v pozdějším věku jsou děti schopny pochopit fungování peněz, a ţe je nutné děti všechno naučit a vysvětlit. Je také uţitečné dětem dávat pravidelně kapesné, například kaţdý měsíc, aby se naučily po omezenou dobu se svými penězi hospodařit. Kdyţ dítěti peníze dávat nebudeme, nebude v pozdějším věku toto schopností disponovat. Tato 6

kapitola nám můţe pomoci pro pochopení dětského chápání peněz a později při vysvětlování problematiky ve výuce. V kapitole Finanční gramotnost se zaměřím na to, co to finanční gramotnost je a jak moc je důleţitá pro budoucí ţivot ţáků. V podkapitole rozpočtová gramotnost uţ konkrétně rozeberu problematiku rozpočtové gramotnosti. Jak k ní při výuce přistupovat, co by se ţák během výuky měl naučit, a jaké metody při výuce zvolit. Důleţité je si uvědomit, ţe rozpočtová gramotnost, nebo finanční gramotnost obecně je potřeba se naučit, v praktickém ţivotě tuto problematiku vyuţije kaţdý. Je nutné, aby ţákům někdo objasnil uţ na základní škole základy hospodaření s penězi, aby se měli od čeho odrazit. Výuka finanční gramotnosti, ale nestojí na vědomostech pouze naučených zpaměti, je potřeba vše procvičovat na příkladech, které děti zaujmou, a s kterými se budou moci v praxi setkat. V mnohých případech nezáleţí na vědomostech ale na správném postoji k dané problematice a na schopnosti nalézt efektivní řešení vzniklého problému. Důleţité je uţ v raném věku přimět ţáky, aby o svých financích více přemýšleli, znali hodnotu peněz, vyznali se v rozpočtu domácnosti a třeba si i začali tvořit svůj vlastní rozpočet, a zamysleli se nad finančním plánování. Uvedla jsem i pár praktických tipů jak s ţáky danou problematiku procvičit a jak je seznámit s běţnými situacemi, například v bance, nebo na poště. V praktické části jsem si dala za cíl zmapovat situaci na druhém stupni základní školy v otázkách rozpočtové gramotnosti. Výzkum jsem prováděla pomocí krátkých dotazníků, do kterých jsem zakomponovala jednoduché otázky týkající se financí a nakládání s nimi. Cílem bylo zjistit, zda jsou děti vedeny k tomu, aby se učily hospodařit s penězi, zda dostávají kapesné, nebo naopak zda dostanou peníze, kdyţ je potřebují nebo chtějí. Díky tomu, ţe jim rodiče umoţní si zkusit hospodařit s vlastním finančním obnosem, naučí se finančnímu plánování, pochopí příjmy a výdaje, nebo tvorbu úspor. Jen díky v čas naučeným dovednostem děti nebudou mít problémy v dospělosti s hospodařením s vlastními finančními prostředky.

7

2. Hospodaření domácnosti Základem finanční gramotnosti nejsou pouze teoretické znalosti, tj. znalosti, které se naučíme zpaměti, které si neseme sebou do ţivota ze školní výuky, ale spíš praktické dovednosti. Mezi praktické dovednosti, které v reálném ţivotě nejvíce vyuţijeme, patří schopnost pracovat s rozpočtem domácnosti a pochopit nutnost jeho vedení. Schopnosti a dovednosti, které jsou vyţadovány ke správnému hospodaření domácnosti, nevyţadují víc neţ základní matematické znalosti. Je nutné ale pochopit, ţe hospodaření domácnosti se řídí nějakými pravidly a předem definovanými postupy. Základní jednotkou hospodaření domácnosti je rozpočet, jde o rozpočet osobní ale i rozpočet rodinný. Osobní rozpočet si tvoří kaţdý člověk sám, závisí na našich osobních příjmech a výdajích. Rodinný rozpočet je širší pojem, závisí totiţ na příjmech a výdajích všech členů domácnosti, výše těchto dvou poloţek ve většině případů vychází ze zkušeností. Rozpočet sestavujeme, abychom měli nástroj ke splnění cílů, kterých bychom rádi dosáhli. Rozpočet má ale také svá pravidla. Především musí být pravdivý, jak příjmy, tak výdaje musí vycházet z realistického očekávání. Obvyklou chybou totiţ je, ţe rodina předpokládá, s vyššími příjmy, neţ které opravdu dostane. Těmto nereálným příjmům přizpůsobí i své plány a výdaje. Podobně musíme uvaţovat i o výdajích, je nutné počítat i s neočekávanými platbami, které někdy mohou nečekaně vstoupit do rozpočtu domácnosti, proto je třeba na tyto nepředvídatelné události tvořit úspory a rezervy. V dnešní době si podle průzkumů vede rozpočet jen asi třetina dotazovaných domácností, přitom je rozpočet důleţitým nástrojem pro jasný přehled hospodaření jednotlivce a domácnosti. 1 Naléhavost sestavování rodinného rozpočtu je v dnešní době bezhotovostních platebních operací podstatně vyšší neţ v dřívějších dobách, kdy byla dominantní forma hotovostních peněz, tzn. mincí a bankovek běţně pouţívaných při placení v obchodech, podnicích a sluţbách.

1

Finanční gramotnost v ČR. Ihned. *online+. *cit. 2014-03-30+. Dostupné z: http://img.ihned.cz/attachment.php/70/29013070/tv348EFHIJKLOklQbcefhpqrxy0SU2Vn/financni_gram otnost_20101213_stemmark.pdf.

8

3. Příjmy Příjmy jsou prostředky, které do hospodaření domácností přichází, které domácnost inkasuje. V případě domácnosti se jedná o skupinu lidí nebo rodinu, která obývá společně byt či dům. V rámci domácnosti se hospodaří s finančními prostředky dle společných moţností. Tyto prostředky obvykle přicházejí do rodin zvenčí, jsou to prostředky, které lidé dostávají od svých zaměstnavatelů, státu, nebo obchodních partnerů, nebo jako odměnu za vykonanou práci.

Další poloţkou mohou být příjmy

z věcí, které se v rodině uţ nacházejí, jde o příjmy vnitřní, jsou to příjmy z pronájmů nebo prodeje vlastní nemovitosti nebo pozemku, vkladů atp. Jsou to příjmy, které do rodiny přicházejí jako odměna za vlastní majetek. 2 Hodnocení budoucího vývoje zdrojů musí být realistické. Nikdy nesmíme předpokládat růst příjmů jen na základě toho, ţe v minulosti také rostly. Nikdy také nekalkulujeme s příjmy, které ještě nemáme v ruce, které nám byly pouze přislíbeny, nebo které můţeme pouze předpokládat. Hodnocení musí být dále kritické, to znamená, ţe pokud rodina inkasuje v určitém období peníze z dividend, není dobré předpokládat, ţe v dalším roce bude znovu dividenda vlastněnými společnostmi vyplácena. V tomto případě je dobré zaujmout kritický postoj a počítat spíše s menším obnosem získaných peněz, neţ být později nepříjemně překvapen. Hodnocení příjmů musí být také časově pravdivé; hodně lidí má tendence chápat „peníze na cestě“ tak, ţe je uţ má. Kaţdý rozpočet ale musí počítat s příjmy a výdaji v součtu a také aby příjmy a výdaje byly spolu časově svázány. „Častý pojem „cashflow“ vyjadřuje to, jaký stav má naše účetnictví v tom kterém okamţiku. Optimální je vyhodnotit příjmy časově pravdivě a výdaje uskutečnit v takových okamţicích, ţe naše cashflow má soustavně kladnou hodnotu.“3 Příjmy jsou méně ovlivnitelné neţ výdaje, jsou také rizikovější částí rozpočtu a hospodaření domácnosti. Výdaje jsou daleko pruţnější neţ příjmy. Výdaje můţeme snáze ovlivnit. V případě krize jsme schopni, nějaké výdaje zcela odbourat, některé alespoň sníţit a další odloţit.

2

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9, strana 162. 3 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9, strana 163.

9

Ovlivnění příjmů je ale otázka dlouhodobá. Ovlivnit svoje příjmy můţeme například dosaţením vyššího vzdělání nebo získáním vyšší kvalifikace. Vzděláním nám mnohdy otevře brány k vyšší pracovní pozici a tudíţ i vyššímu platu. Změny ale můţeme dosáhnout i v kratším časovém úseku, například dalším pracovním poměrem na částečný úvazek nebo prací na dohodu. Jen ve velice malém mnoţství případů jsme ale schopni ovlivnit naše příjmy z měsíce na měsíc. Příjmy negativně ovlivňuje mnoho událostí, které jsou mimo naši kontrolu. Tyto události mají různé důvody, například ţe dojde ke sníţení mzdy z důvodu finančních potíţí zaměstnavatele, příjmy nám také můţe hodně ovlivnit sníţení sociálních dávek z důvodu rozhodnutí státu šetřit a omezit výdaje z veřejného rozpočtu. Pro podnikatele a ţivnostníky můţe být ohroţující opoţdění

nebo

nevymahatelnost

pohledávek

z důvodu

platební

neschopnosti

obchodních partnerů nebo klientů. V době krize, stagnace ekonomiky nebo v případě konkrétního zaměstnavatele často dochází ke ztrátě některých výhod poskytovaných zaměstnavatelem – například vyplacení odměn nebo třináctých platů. Můţe také jít o ztrátu jiných benefitů, jako je odebrání sluţebních automobilů nebo sluţebních mobilních telefonů. Dalším negativním dopadem zhoršené ekonomické situace je sníţení dividend z akcií, které drţíme. Tyto akcie navíc mohou poklesnout na své hodnotě. V případě příjmů bychom měli mít na paměti, ţe jsou rizikové. Nikdy si nemůţeme mýt zcela jisti, ţe obdrţíme celkovou částku, která nám přísluší za odvedenou práci. Dokud nemáme svoje peníze v ruce, tak je očekávání příjmu vţdy s rizikem. V ţivotě mohou nastat také situace, které jsou neočekávané a zapříčiní výpadek příjmu. Proti těmto ţivotním situacím bychom si měli tvořit finanční rezervu. Jsou to rychle dostupné peníze, které můţeme rychle a bez dalších problémů pouţít tam kde je to zrovna nejvíce potřeba, v situaci, kdy dojde k problémům. 4 Ať uţ do rodin přitékají peníze ze zaměstnání nebo podnikání, musíme vţdy rozlišovat příjmy hrubé a čisté. Z příjmů musíme odevzdávat státu daně a také si hradit zdravotní a sociální pojištění. Daň z příjmu fyzických osob činí 15 % ze základu daně. Podnikatelé si výši odvodu vypočítávají na základě daňového přiznání. Jedinou

4

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9, strana 164.

10

výjimkou jsou sociální příjmy, sociální dávky, nemocenská, starobní důchod, z těchto příjmů se sociální, zdravotní ani daň neodvádí.5 Příjmy jsou součástí vlastních zdrojů. Jako zdroj je ovšem můţeme chápat jen jako část, která nám zbyde po uhrazení běţných výdajů a závazků. Příjmy dále můţeme rozdělit na příjmy pravidelné a nepravidelné.

3.1. Pravidelné příjmy Pravidelné příjmy jsou příjmy, které jsme schopni reálně odhadnout, jsou to sumy, které jsou vypláceny pravidelně, je tedy s nimi nejjednodušší pracovat. Do pravidelných příjmů zahrnujeme hlavně mzdu, respektive plat od zaměstnavatele. Do pravidelných příjmů zahrnujeme ale jen tu část, která je z hlediska zaměstnavatele povinná, tedy tu sumu, která vyplývá z pracovní smlouvy. Ve sloţitější situaci jsou ti, kteří mají základní mzdu velmi nízkou a velkou část jejich výdělku tvoří prémie a bonusy či benefity. Tito lidé by měli do pravidelných příjmů počítat jen tu část výplaty, kterou mají kaţdý měsíc jistou, a která jim plyne z pracovní smlouvy a nikdo je o ni nemůţe ochudit. Vţdy je lepší počítat s menší sumou, a na konci měsíce mít přebytek financí, neţ se sumou větší. Další poloţkou jsou příjmy z podnikání u ţivnostníků a podnikatelů - fyzických osob. Při podnikání jsou ale příjmy většinou dost těţko odhadnutelné, a není snadné určit tu částku, kterou máme kaţdý měsíc jistou. Příjmy z podnikání mnohdy podléhají sezonním výkyvům a závisí na okamţité poptávce po sluţbě nebo zboţí, ale také na ochotě našich obchodních partnerů platit včas a v plné výši. Příjmy od státu, například rodičovský příspěvek, přídavek na děti, příspěvek na bydlení, příspěvek na ţivobytí a doplatek na bydlení a další příspěvky, kterými stát podporuje některé občany. V případě přídavků bychom měli být obezřetní. Měli bychom si být vědomi toho, ţe o přídavcích se rozhoduje opakovaně a často poměrně sloţitě. Jestliţe jeden měsíc pobíráme přídavek na dítě, tak si nemůţeme být jisti, ţe za půl roku tomu bude stejně a přídavek bude pořád ve stejné výši. Je nutné kaţdý rok doloţit potřebné dokumenty a dokázat, ţe na stejnou výši přídavku máme stále nárok.

5

KLÍNSKÝ, Petr. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008, 96 s. ISBN 978-80-87063-13-2, strana 12.

11

V případě důchodců je pravidelný příjem penze. Reálná kupní síla penzí by měla zůstat stále stejná, nebo by měla růst. Změna výše penzí je vţdy ohlášena dopředu, takţe je moţné se této změně dopředu přizpůsobit a počítat s ní. V případě postiţených občanů se jedná o invalidní důchod a různé jiné dávky vydávané pro občany s různým stupněm postiţení. Tyto dávky jsou pravidelné, a jejich výše by se neměla moc často měnit. Další příjmy, které můţeme zařadit k pravidelným, jsou například příjmy z pronájmu nemovitostí, pozemků, nebo věcí, nebo také platby plynoucí z penzijního připojištění, v případě, ţe jsme se po jeho ukončení rozhodli pro rentu a nikoli pro jednorázové vyplacení částky. 6 Jistým problémem je to, ţe jde o plán sestavovaný za základě odhadů budoucnosti. Příjmy je nutné do jisté míry odhadovat, co se týká pravidelných příjmů, měl by být odhad snadný, ale někdy se i v tomto případě skrývá nebezpečí v podobě náhlé ztráty zaměstnání, nemoci či úrazu.

3.2. Mimořádné příjmy Mezi příjmy mimořádné řadíme nejčastěji prémie nebo odměny v zaměstnání. Další skupinou mimořádných příjmů jsou různé výhry nebo dědictví. Mezi jednorázové příjmy můţeme zařadit prodej automobilu, domu, nebo jiného majetku. Největším nebezpečím mimořádných příjmů je to, ţe je rodina začne povaţovat za příjmy pravidelné, a nikoli jako přilepšení k pravidelným příjmům. Další otázkou je jak s mimořádnými příjmy naloţit a na co je vyuţít, jelikoţ utrácení mimořádných příjmů v běţném provozu je ekonomicky nerozumné a velmi škodlivé z toho důvodu, ţe mimořádné příjmy se v dalším roce nemusí opakovat. 7 Nejlepší variantou je své peníze ještě více zhodnotit. Finančních produktů se nám v dnešní době nabízí nespočet a je jen na nás, jaké si určíme investiční cíle. Kaţdý finanční poradce, neţ nám poradí kam naše peníze uloţit, se nás bude ptát, na jak dlouho chceme peníze investovat, jakého výnosu chceme dosáhnout nebo jaký je náš

6

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9, strana 165. 7 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9, strana 173.

12

postoj k riziku. Dle našich názorů a postojů se nám bude snaţit navrhnout nejlepší řešení právě pro nás. Vhodným řešením mohou být termínované vklady, spořicí účty, zakoupení nemovitosti, půdy, zemědělských komodit, dividendových akcií, nebo dluhopisů. 8

3.3. Celkový měsíční příjem Čisté jmění neukazuje na naše schopnosti nebo moţnosti šetřit a investovat peníze. Tuto skutečnost popisuje čistý příjem. Abychom se dopočítali čistého měsíčního příjmu, musíme znát svůj celkový měsíční příjem. Měsíčním příjmem je myšlen příjem podle výplatní pásky očištěný od daní a plateb sociálního a zdravotního pojištění. Jestliţe máme partnera, můţeme sestavovat rodinný finanční plán, pak budeme počítat čistý měsíční příjem rodiny. Příjmy, které bychom neměli zahrnovat do výpočtu čistého příjmu, jsou: příjmy, které nemůţeme dopředu s jistotou odhadnout. Jsou to příjmy, u kterých neznáme výši a čas. Například bonusy v zaměstnání, nebo příjmy z prodeje cenných papírů, příjmy z jednorázového prodeje majetku, které se nebudou uţ v budoucnosti opakovat. Například prodej nemovitosti, auta nebo jiného majetku. Tyto příjmy jsou sice určitým „přilepšením“ ale nemůţeme s jejím opakováním počítat například v dalším půlroce.

8

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9, strana 174.

13

4. Výdaje Výdaje jsou opačná strana účetnictví stojící k příjmům. Naše schopnost ovlivnění příjmů je relativně malá, naše příjmy jsou ovlivněny naším postavením, nebo vzděláním. Příjmy není moţné změnit okamţitě, naopak u výdajů je situace jiná. Výdaje jsou totiţ různé a některé jsme schopni měnit v podstatě hned, pouze vlastním rozhodnutím „koupím, nekoupím“. Jiných se nezbavíme, dokud nezaplatíme.9 Výdaje mají různý charakter, některé jsou výdaji mandatorními, tzn. nezbytnými, či povinnými. Jsou to výdaje, kterým se nelze vyhnout. Další skupinou jsou výdaje nutné, jsou to platby, kterým se sice vyhnout můţeme, ale ekonomicky je to pro nás nevýhodné. Poslední skupinou výdajů jsou výdaje zbytné, jsou to výdaje, jejichţ vynaloţení uspokojí naši potřebu nebo touhu po určité věci, či záţitku. Rozlišení mezi těmito skupinami, ale nemusí být vţdy hned jasné. Ani nikde nenajdeme, jaký by měl být poměr výdajů z celkového rozpočtu. Ale čím více máme nezbytných a nutných výdajů tím hůře rodina něco ušetří. 10

4.1. Mandatorní výdaje Jsou to platby, které vyplývají ze smluv, nebo jiných závazků domácnosti. Nesplnění vede k hrozbě sankcí. V rodinném rozpočtu povaţujeme za mandatorní výdaje tyto poloţky: Dluhovou sluţbu, tedy splátky úvěrů a leasingů, platby udělených pokut a platby předepsaného pojistného z jiţ uzavřených smluv. Platby ze smluv, nájemné, zálohy a doplatky za dodávky energie, vodné, stočné odpady. Platby daní, z příjmu, z nemovitostí, sociálního a zdravotního pojištění organizovaného státem. Platby výţivného, jak u nás tak v mnoha dalších zemích Evropské unie je neplacené alimentů trestným činem, při dluhu delším jak tři měsíce hrozí trest odnětí svobody. 9

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9, strana 180. 10 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9, strana 180.

14

Platby stravného a školného, platby za předškolní zařízení. 11 Mandatorní výdaje mají svoji hierarchii, při nedodrţení termínů plateb následuje určitý trest. Trest v podobě peněţní sankce. Smluvní pokuty, nebo v případě úvěru, dojde k zvýšení úročení. Všechny tyto sankce drasticky, a mnohdy zbytečně, zatěţují rodinný rozpočet. Kaţdý rodina by tedy měla dbát na tom, aby mandatorní výdaje hradila v čas, ve lhůtě jejich splatnosti.12 Velmi uţitečné je stanovit si na začátku roku plán povinných výdajů, a znát jejich přibliţnou výši v jednotlivých měsících. Tento plán nám pomůţe v tom, ţe budeme jasně vědět kdy se má zaplati nájem, kdy doplatek za elektřinu a kdy školné. Z tohoto plánu bude jasně vidět, kolik rodina musí našetřit v daném měsíci a co bude moci zafinancovat ihned. Velkým plusem takového systému je, ţe na nic nezapomeneme a vše zaplatíme včas.

4.2. Výdaje nutné Výdaje nutné znamenají takové platby, za které sice nebudeme sankciováni, ani nejsou povinné, ale jejich zaplacení je ekonomicky výhodnější, neţ nezaplacení. Typickým příkladem je zakoupení celoročního kuponu na městskou hromadnou dopravu, nebo nákup roční dálniční známky. Sice jednorázově investujeme více peněz, ale z dlouhodobého hlediska je předplacení mnohem výhodnější, neţ průběţné placení z vyuţívání městské hromadné dopravy nebo dálnice. Dalším příkladem spadající do této kategorie by mohl být například roční vklad do stavebního spoření. Není sice vynutitelný ze smlouvy, lze ho tedy vynechat, ale pokud ho člověk neprovede, nebude inkasovaná státní podpora tohoto spoření. Státní podpora je připisovaná podle toho jak si člověk spoří. Jestliţe si vloţíme peníze aţ v posledních dnech v roce na účet, podpora sice započtena bude, ale peníze nebudou úročeny, budou úročeny aţ v dalším roce.

11

SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxii, 538 s. ISBN 978-80-7400-199-4, strana 99. 12 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9, strana 183.

15

Výdaje nutné jsou ale hlavně výdaje, které zajišťují základní ţivotní potřeby rodiny. Hlavní sloţku zde tvoří jídlo, nebo ošacení. Zde je ale opět velmi tenká hranice, kde končí výdaje nutné a kde začínají výdaje zbytné. Stejně jako by měla mít rodina plán mandatorních výdajů, měla by mít také plán nutných výdajů. Odhad nutných výdajů je ale daleko sloţitější neţ odhad mandatorních výdajů, mandatorní výdaje jsou přesně vyčíslitelné na rozdíl od výdajů nutných.13

4.3. Výdaje zbytné Třetí, a poslední, oblastí výdajů, jsou výdaje zbytné. Jsou to výdaje, které vynakládáme sami od sebe. Nejsou vymáhány z donucení uzavřenou smlouvou, nebo zákonem, ani proto, ţe tím zajišťujeme základní ţivotní podmínky. Tyto výdaje jsou zcela dobrovolné, s vědomím toho, ţe kaţdý nákup je moţné neučinit, a to bez jakýchkoli sankcí. Jde o výdaje, které směřují pouze k uspokojení dalších potřeb nad rámec základních. 14 Výdaje na věci a sluţby zbytné jsou viditelné pro okolí a reprezentují sociální postavení rodiny a jedince. Ve společnosti stále převládá názor, ţe čím vyšší si můţe člověk dovolit výdaje, tím vyšší je jeho ţivotní úroveň. Ve školách se to projevuje ze strany spoluţáků – mezi dětmi je čím dál podstatnější, kdo má jaké oblečení, nebo jakou pouţívá elektroniku apod. V případě ţe dítě vlastní levný mobilní telefon, jen se základními funkcemi je povaţováno v dětských očích za znak finanční nedostatečnosti, a dítě můţe být aţ svými spoluţáky vyloučeno z kolektivu. Dnes je extrémním případem pro děti to, ţe ţák nevlastní mobilní telefon vůbec. Výdaje zbytné ale mohou vést v domácím rozpočtům k nečekaným sporům. Je pochopitelné, ţe kaţdý člen domácnosti má rozdílný názor na to, zda uspokojení jeho potřeby je součástí výdajů zbytných nebo nutných. Mnohdy ale dochází k situaci, kdy si kupujeme věci, které nepotřebujeme, nebo dokonce na které nemáme. Podle průzkumů je zjištěno, ţe přinejmenším desetina, nebo

13

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9, strana 184. 14 SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxii, 538 s. ISBN 978-80-7400-199-4, strana 185.

16

spíše ještě větší část běţných výdajů je vynaloţena naprosto beze smyslu.15 Znamená to, ţe nakoupené zboţí a sluţby nejsou reálně spotřebovány, jsou pouze nakoupeny a zaplaceny. Jejich pořízení nezlepšuje kvalitu ţivota, protoţe nejsou spotřebovávány. Dle výsledků zveřejněných německým Sociologickým ústavem, který prováděl výzkum v letech 2002 – 2003 jsou výsledky následující. Průměrná německá rodina zbytečně nakoupí 35 % pečiva, které následně nestihne spotřebovat a vyhodí ho. Dále nespotřebuje jeden ze 4 nakoupených jogurtů. Vyhodí asi 20 % nakoupeného masa a uzenin. Německý muţ je schopen pouţívat jen 45 % svého šatníků, zbytek oblečení si vzal na sebe pouze párkrát. Německá ţena pouţívá dokonce jen 33 % svého šatníku. V Německu má také kaţdá pátá rodiny navíc auto, které nepouţívá, ale platí za něj pojištění.16 Je jen otázkou jak by takový průzkum dopadl u nás v České republice, zda by výsledky byly stejné, nebo bychom více potravinami šetřili a nakupovali jen to, co opravdu potřebujeme a neplýtvali penězi. Výzkum byl prováděn před delší dobou, bylo by zajímavé, jak by to bylo dnes, například v oblasti komunikačních technologií, kdy kaţdou chvíli vychází nový model mobilního telefonu, nebo notebooku, a reklama na nás tlačí, ţe bez nejnovějšího přístroje nelze dále ţít. Bohuţel dnes ţijeme ve světě reklamy, která nám vnucuje názor, ţe k ţivotu jsou potřeba různé pochutiny, nápoje, oblečení té správné značky, nejnovější elektronika a tak dále. Výrobci potřebují udrţet tuto zbytečnou spotřebu. Neboť výrobcům přináší další trţby, neţ kdybychom si nový mobil koupili, aţ kdyţ bychom měli nefunkční ten starý. Reklama se stala naprostou součástí světa, a zasahuje do všech sfér lidského ţivota. Ve většině průzkumů lidé sice tvrdí, ţe se reklamou a marketingovými tahy nenechají ovlivnit, ale pravda je zcela jiná. Velká většina lidí se reklamou ovlivnit nechá, reklama se na ně hrne ze všech stran, z televize, časopisů, internetu nebo billboardů.

15

SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance: (svět rodinných financí - jak spořit a rozmnožovat majetek). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 257 s. ISBN 978-80-86946-41-2, strana 58. 16 SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxii, 538 s. ISBN 978-80-7400-199-4, strana 116.

17

Reklama nás ovlivňuje kaţdou chvíli, vliv reklamy je špatně čitelný a zrádný, a těţko se mu lze ubránit. Na počátku reklamy je vţdy krásný, úspěšný člověk, krásná krajina, nebo šťastné zvíře, za tím se ale skrývá tvrdá realita v podobě manipulace s osobou ve směru, jaký firma potřebuje. Smyslem reklamy je vytvořit povědomí o daném produktu, tím, ţe se zvýší jeho známost a popularita. Reklama ale nijak nesouvisí s kvalitou produktu nebo sluţby. Základem reklamy je zrychlení spotřeby a vytvoření dojmu, ţe bez daného produktu nemůţeme dále existovat, ţe bez tohoto výrobku

nebudeme

dostatečně

„in“,

nebudeme

dostatečně

moderní

a

konkurenceschopní. Teprve aţ koupě produktu z nás udělá správného jedince. Reklama má za úkol působit na většinovou populaci, té je asi 75 %, a o ty se vede nesmiřitelný boj, dalších 25 % jsou lidé, kteří stojí mimo měřítka. 17 Lidé stojící mimo populaci, na kterou reklama působí, se mohou rozdělit do tří skupin. První skupinou jsou lidé bohatí, jejich příjmy převyšují výdaje, i v případě ţe v jejich výdajích figurují nesmyslně vydané poloţky, ovlivněné reklamou. Tato skupina je ale velmi úzká, v České republice je to kolem 0,5 % populace. Další skupinou vyčleněnou z reklamy je skupina, které má příliš malé příjmy, a tudíţ je natolik chudá, aby si mohla dovolit vydávat peníze za nesmyslné výrobky. V České republice do této skupiny spadá asi 8 % obyvatel. Poslední skupinou je skupina lidí, která vzdoruje reklamnímu prokletí nejen slovně ale i postoji, reálným způsobem ţivota a svou střídmostí v konzumu. Tato skupina je opět velmi nízká, a pohybuje se v řádu pouhých procent. 18 Celá ekonomika je vlastně postavena na touze uspokojovat vlastní potřeby, a pro spotřebu a spotřebitelské chování to platí dvojnásob. V dnešním světě, světě reklamy je nutné analyzovat situace, které k nadbytečné spotřebě vedou. Neměli bychom se nechat zlákat jen vlivem reklamy, měli bychom se vţdy zamyslet, zda daný výrobek opravdu potřebujeme, nebo zda se nám produkt dostal do podvědomí jen vlivem marketingové akce. Vliv prodejních akcí dokáţe lidem zamotat hlavu, jsou to většinou nabídky, kterým takzvaně „nelze odolat“. Jestliţe chceme ušetřit, je nutné začít chodit do

17

SMRČKA, Luboš. Rodinný rozpočet a společnost spotřeby: (staronový pohled na osobní finance a bohatství). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 313 s. ISBN 978-80-86946-78-8, strana 68. 18 SMRČKA, Luboš. Rodinný rozpočet a společnost spotřeby: (staronový pohled na osobní finance a bohatství). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 313 s. ISBN 978-80-86946-78-8, strana 69.

18

menších obchodů, kde lákadel není tolik. Ve velkých supermarketech jsou jednotlivé produkty takticky uskládané, tak aby si zákazník vybral tu věc, která je pro nabízející nejvýhodnější. „Sebeobrana proti nadbytečné spotřebě se skládá z drobných, malých a nutně dílčích vítězství nad „systémem“ a toto vítězství jsou sama o sobě vlastně do značné míry banální.“19

19

SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance: (svět rodinných financí - jak spořit a rozmnožovat majetek). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 257 s. ISBN 978-80-86946-41-2, strana 61.

19

5. Peníze v životě lidí „Ţivot nestojí na penězích. Stojí na víře. Na lásce. Na rodině a vztazích. Na osobním vývoji, učení se a růstu. A součástí tohoto růstu je také najít rovnováhu mezi různými silami v ţivotě. Peníze jsou součástí této symetrie, stejně jako zdraví nebo duchovno. Ti, kdo nepřijímají zodpovědnost za finanční záleţitosti, ztrácejí v ţivotě rovnováhu.“20 Je pravdou, ţe nejposedlejší penězi nejsou lidé bohatí, ale ti, kdo ţijí od výplaty k výplatě. Abychom mohli být šťastní, musíme být v dobré finanční kondici. Peníze jsou silná věc, s penězi jsme schopni zaopatřit sebe a svou rodinu, zabezpečit základní ţivotní potřeby jako je jídlo, bydlení, vzdělání, zdravotní péči. Tato finanční nezávislost nám umoţňuje dělat více věcí, a víc toho proţívat, dovoluje nám ţít ţivot naplno a nemuset se kontrolovat a omezovat. Dalším problémem souvisejícím se penězi je, ţe většina lidí si nedokáţe o peníze říct, bojí se poţádat o větší plat, nedokáţí ocenit sebe a svoji práci. Jedním z příkladů je příklad tento: „Giuliana Benetton zprvu pletla své barevné svetry jen pro sousedy. Brala za to vajíčka a maso. Co kdo měl. O peníze se styděla říct, protoţe byla nezaměstnaná a myslela si, ţe nestojí za nic. Mohla při tom zůstat. Jenţe v prodejnách, kam své svetry nabídla, jí naturálie nedali. Musela si říct cenu. Materiálu, práce a hlavně nápadu. Jen proto, ţe se zvládla ocenit, vznikl United Colors of Benetton a 75letá Giuliana má 2,1 miliardy dolarů.“21 Důvody, proč lidé nedokáţí vyslovit svoji cenu, jsou různé, například mnoho lidí pochybuje o své hodnotě. Nejčastěji chudí lidé, se domnívají, ţe si odměnu nezaslouţí. Uţ od dětství necháváme sebe a svoji práci hodnotit druhými, například ve škole slýcháme, jakou známku za odvedenou práci dostaneme, a ţe lepší si nezaslouţíme,

20

EVANS, Richard Paul. Pět lekcí o životě a bohatství, které mi dal jeden milionář. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 114, [21] s. ISBN 978-80-251-2671-4, strana 30. 21 First class. [online]. 10.12.2013 [cit. 2014-03-30+. Dostupné z: http://www.firstclass.cz/myslenibohatych/proc-lidem-nejde-z-pusy-rikat-si-o-penize/?#sthash.MJgIDdvB.TIW5TSe3.dpbs

20

necháváme hodnotit jiné a v dospělosti čekáme, aţ náš plat urči zaměstnavatel, a my jen kývneme. Dalším problémem je, ţe mnoho lidí se podceňuje, kdyţ nám zaměstnavatel umoţní navrhnout si plat, většina lidí navrhne plat niţší neţ by chtěla, ze strachu, ţe si řekne moc. Kdyby lidé věřili, ţe nejsou oběti někoho jiného, dovolili by si říkat o férovou odměnu. Neměli bychom se bát říct si o zvýšení platu, i kdyţ je to v očích mnoha lidí drzost. Jen tímto krokem, se přestaneme bát sami sebe a začneme věřit ve svou odměnu. Otázka peněz je dnes velmi oţehavým tématem, někdo se snaţí šetřit, jiný je utrácí. Pro kaţdého z nás znamenají peníze něco jiného. Pro první skupinu lidí jsou peníze jen prostředkem pro splnění snů, tuţeb a potřeb. Neznamenají pro ně všechno. Přístup k penězům druhé skupiny charakterizuje věta: „Nedostatek peněz je kořenem všeho zla.“ Mantrou nešťastných lidí je většinou „štěstí si za peníze nekoupíš“, tak jako „zdraví si nekoupíš“ většinou slýcháváme na pohřbech, nebo v nemocnicích. Ano štěstí a peníze, nebo zdraví a peníze jsou dvě naprosto odlišné věci, to znamená, ţe chudý člověk můţe být šťastný stejně jako ten bohatý a naopak. Ten, kdo se cítí nešťastně, jako chudý nejspíše bude nešťastný i jako bohatý. Štěstí je totiţ princip, způsob myšlení. „Štěstí je bohatství ducha, zato peníze bohatství hmoty. Obojí vyrůstá ze stejného podhoubí: Z pozitivního myšlení. Z vykonávání činností, které nás baví a naplňují. A z obklopování se lidmi, které máme rádi a je nám s nimi dobře.“ Amancio Ortega – See 22 Tato definice, kterou zformuloval jeden z nejbohatších lidí na světě, Amancio Ortega, španělský podnikatel a milionář říká, ţe k úspěchu vede pozitivní myšlení. Ke zbohatnutí ho vede práce v oboru, který ho baví, a ve kterém se rád zlepšuje. Práce bohatých lidí mnohdy stojí na práci s lidmi, na práci s lidmi, které si často vybereme sami.

22

First class. [online]. 8.4.2013 [cit. 2014-03-30+. Dostupné z: http://www.firstclass.cz/myslenibohatych/jak-souvisi-penize-a-stesti-2/#sthash.d9kxxFIr.dpbs

21

Na druhou stranu, bez peněz je těţké zůstat pozitivní, kdyţ se topíme ve sloţenkách a v nezaplacených účtech, nebo v práci, která nás nebaví a nenaplňuje, anebo s kolegy s kterými nevycházíme. Bohatý člověk ale můţe být také nerudný, přepracovaný, bez volného času, stejně jako člověk chudý. Spíše bohatý neţ chudý člověk si ale můţe dopřát odpočinek, nebo trávit volný čas s lidmi, které má rád a dopřát jim finanční svobodu, třeba daleko od domova. Rozhodně má na výběr co dělat. „Ti nejzámoţnější lidé jsou nejskromnější, nejméně se předvádějí a ţijí s nejmenšími výdaji.“ Frances Moore23 Nedostatek peněz můţe ohroţovat i partnerské vztahy, do této situace se můţe dostat úplně kdokoli. Jeden z páru přijde o práci a rodinná finanční krize je na světě. V takových případech mnohdy nastupují obavy a hádky, které můţou rozbít celý vztah. I kdyţ si to mnozí dlouhou dobu nehodlají přiznat, peníze jsou v partnerském souţití velmi důleţitá věc. To jak jsme na tom finančně, jak s penězi umíme zacházet, nebo zda se s partnerem na toto téma umíme nebo neumíme bavit, ovlivňuje klid v rodině. Moment kdy přijde jeden partner o práci, není situace zase tak tíţivá. Jeden nebo dva měsíce se dají zvládnout, problém nastává, pokud nemůţe poté dlouhodobě najít další práci. Především muţi tento stav snáší velice špatně. Hlavně díky tomu, ţe ve společnosti je stále muţ brán jako ţivitel rodiny. Ztráta práce člena rodiny je povaţována ve společnosti za jeho znehodnocení. Pokud ztratí práci otec má tato ztráta mnohem hlubší důsledky, neţ kdyby ztratila práci ţena. Otec ztrácí v rodině svou autoritu a váţnost. Muţ proţívá stejný stav, jako ţena kdyţ nemůţe otěhotnět a stát se matkou. Primárním nastavení muţe je totiţ být úspěšný a zajistit rodinu. 24 Pro člověka je práce důleţitá nejen z důvodu pravidelného finančního příjmu, ale také proto, ţe přítomnost na pracovním trhu umoţňuje lidem vstup do významné arény společenských interakcí. Nezaměstnaní musejí ţit ze státní sociální podpory, časem ztrácí kontakt s lidmi, mizí prostor pro sdílení zkušenosti a dostavuje se samota. Nezaměstnaný mnohdy propadá zoufalství a beznaději. Má pocit bezcennosti a zbytečnosti. To je důvod proč nezaměstnanost můţe vést k dalším formám sociálního 23

EVANS, Richard Paul. Pět lekcí o životě a bohatství, které mi dal jeden milionář. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 114, [21] s. ISBN 978-80-251-2671-4, strana 32. 24 LUCIE MÜLLEROVÁ. . Pro ženy. *online+. 31.1.2012 *cit. 2014-03-30+. Dostupné z: http://www.prozeny.cz/magazin/sex-a-vztahy/laska-a-vztahy/31194-co-delat-kdyz-nedostatek-penezohrozuje-vztah

22

vyloučení. Vyloučení z pracovního trhu vede k chudobě, k vyloučení z poskytování sluţeb, ale také k vyloučení ze sociálních vztahů. 25 Ve většině vyspělých společnostech zmírňuje nejzávaţnější případy chudoby fungování sociálního státu. Podoba sociálního státu se v jednotlivých státech mění, ale obecně ve vyspělých státech odevzdávají velký objem vlastních zdrojů na veřejné potřeby. Stát hraje velkou roli při zajišťování společenského blahobytu, provádí to skrz nabízející sluţby a dávky, které lidem zajistí dostupnost základních ţivotních potřeb, například zdravotní péče, bydlení, nebo vzdělání. Důleţitou roli hraje sociální stát i v případě nenadálých situací, ve kterých se obyvatelé mohou ocitnout, například onemocnění, ztráta zaměstnání, stáří, nebo přírodní katastrofy. 26 V partnerských vztazích se spory nejdříve týkají vyloţeně peněz, toho kde ušetřit a jak krizi ustát, nebo jak najít novou práci. Pokud je krize ale delší, z problémů se stane něco mnohem širšího. V určitém okamţiku jsou debaty o penězích pouze momentem k debatám o dalších nespokojenostech. Dluhy a chudoba přispívají k dalším společenským problémům. Americká Liga za blaho dětí dokázala vztah mezi finančními problémy a domácím násilím.

27

Další

studie prokázaly vztah mezi dluhy a nemocemi. Partnerské vztahy ale ovlivňují peníze i za běţné situace, kdy oba dva jsou zaměstnaní a vydělávají peníze, a partneři se domnívají, ţe taková malichernost jako jsou peníze, je nemůţe rozdělit. Peníze jsou ve vztahu ale problém, který přináší mnoho komplikací a nedorozumění. Peníze jsou v manţelství jedno z hlavních témat, bez ohledu na to, kolik manţelský pár vydělává. V nějaké rodině mají společné finance, v jiné rodině oddělené a kaţdý si platí vše podle svého. Oba tyto modely mají svá pro a proti. Společný účet je dobrý z důvodu levnějšího provozu, na účtu je více peněz v jeden okamţik a tím pádem je i vyšší zhodnocení. Zápornými body je to, ţe se ţádný výdaj neutají, coţ můţe vést ke zbytečným konfliktům a hádkám. Partner, který vydělává méně, můţe mít pocit závislosti, později můţe mít strach, ţe mu jeho výdaje budou vyčítány. Jedinou radou 25

GIDDENS, Anthony a Philip W SUTTON. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 2013, 1049 s. ISBN 978-80-2570807-1, strana 460. 26 GIDDENS, Anthony a Philip W SUTTON. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 2013, 1049 s. ISBN 978-80-2570807-1, strana 466. 27 EVANS, Richard Paul. Pět lekcí o životě a bohatství, které mi dal jeden milionář. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 114, [21] s. ISBN 978-80-251-2671-4, strana 31.

23

jak předejít hádkám a zbytečným obavám z výčitek je to, stanovit si předem částku, kterou budou mít oba dva měsíčně pro sebe, a budou s ní nakládat dle své libosti. Oddělené účty jsou dobré pro partnery chtějící mít větší pocit nezávislosti. Výhodou je také to, ţe výdaje, které chceme utajit, nikdy nevyplavou na povrch. V případě oddělených účtů, ale nemáme tak jasnou představu o financích v rodině, vede to k méně flexibilnímu hospodaření.

24

6. Finanční plán Kaţdý z nás, neţ se někam vypraví, udělá si plán dne, popřemýšlí kam je potřeba zajít, jak se tam dostat, co si vzít sebou. Takto prozíravě se většina z nás chová, kdyţ plánuje kaţdodenní aktivity. V oblasti osobních financí se ale velmi často chováme jinak. Nemáme naplánované dopředu nic. Mnoho lidí ţije od výplaty k výplatě. Netvoří si ţádné rezervy, ale problém nastane, kdyţ přijde nějaká nečekaná událost, v podobě nečekaného výdaje, musí si půjčovat a najednou se ocitají na pokraji dluhové pasti. Samozřejmě tyto nepříjemné situace by se lidem mnohem lépe řešily, pokud by si zavčasu tvořili finanční rezervy, a měli odkud v případě finančních problémů čerpat. „Převzetí kontroly nad našimi penězi začíná tím, ţe za ně převezmeme zodpovědnost. To znamená: vědět kolik jich máme, odkud přišly, kam odejdou a co dělají v mezičase.“28 O těchto věcech bychom měli mít jasnou představu, hlavní je vědět kolik peněz vlastně máme, odkud peníze přicházejí, kaţdé příjmy jako je výplata, prémie, výţivné, sociální dávky, nebo dary bychom si měli zapsat na papír jako své příjmy. Sepsání příjmů nám pomůţe si ujasnit, jak nejlépe můţeme pomoci k jejich zvyšování. Kdyţ také víme, odkud peníze dostáváme, pomůţe nám to v rozhodování, jak je co nejefektivněji vyuţít. Pravidelné měsíční příjmy jako je výplata, sociální dávky, nebo výţivné, by měly pokrýt průběţné náklady. Jednorázové částky jako jsou prémie, dědictví, nebo jiný neočekávaný a jednorázový příjem by měl pokrýt jednorázové výdaje jako je dovolená, nebo jednorázové splacení hypotéky. Dalším důleţitým bodem je to, ţe bychom měli mít přehled, kam naše peníze směřují. Jediný způsob, jak nad penězi převzít kontrolu, je vědět kde peníze utrácíme. Konečným cílem shromaţďování majetku je postarat se, aby peníze nebo majetek pracoval v náš prospěch. Finanční plán znamená, ţe si předem stanovíme cíle, kterých chceme v určitém časovém úseku dosáhnout, a k nim přiřadíme nějaké peníze. Jestliţe máme před sebou 28

EVANS, Richard Paul. Pět lekcí o životě a bohatství, které mi dal jeden milionář. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 114, [21] s. ISBN 978-80-251-2671-4, strana 38.

25

kaţdý svůj cíl, musíme na něj někde nashromáţdit finance. Kaţdý z nás má ale své vlastní cíle a kaţdý jich má určitě více neţ jeden. Někdo se snaţí šetřit na nové auto, jiný na bydlení a další na dovolenou. V dřívějších dobách si lidí odkládali peníze doma do obálek, podle toho na co chtěli peníze pouţít. Jedna obálka byla na zimní boty, druhá obálka na dovolenou, třetí na nové bydlení. V dnešní době, kdy máme k dispozici různé účty nebo finanční produkty, uţ toto není potřeba. Peníze na dovolenou můţeme střádat na spořicí účet, peníze na důchod do akciového fondu, peníze dětem do budoucna na studia na stavební spoření. 29 Při sestavování plánu bychom měli postupovat v následujícím pořadí: Stanovit si cíle, co si budeme chtít za peníze pořídit. Stanovit si zdroje – kde na splnění cílů vezmeme peníze, kolik peněz máme k dispozici Jaká existují rizika v cestě k cíli, co nám za rizika hrozí a jak se s nimi popřípadě vypořádat. V posledním kroku bychom měli přiřadit cílům zdroje. Neboli kolik peněz budeme odkládat na studia dětí, kolik na auto, kolik na nové bydlení. Jestliţe si dokáţeme odpovědět na otázky typu, na co budeme peníze potřebovat, kdy je budeme potřebovat a kolik na daný cíl budeme dávat, má cenu se začít bavit o konkrétních finančních produktech. Jestliţe máme představu, ţe budeme potřebovat vloţit jako likvidní rezervu pro případ, ţe peníze budeme ihned potřebovat, například 100 000 Kč, budeme hledat mezi spořicími účty nebo mezi fondy peněţního trhu. Chceme-li si odkládat peníze na důchod, který bude za 30 let, tak budeme hledat mezi akciovými fondy, penzijním připojištěním nebo spořícími ţivotními pojistkami.

6.1. Osobní cíle Finanční plánování vychází z našeho osobního statutu a ţivotních cílů. Osobní cíle, přání a sny máme a chceme si je splnit, a potřebujeme k nim finanční plán. Jiný finanční

29

SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3813-0, strana 12.

26

plán potřebujeme, pokud vedeme samostatně svou domácnost. Jiný finanční plán potřebujeme v případě rodinných financí a výchovy dětí. Odlišný finanční plán potřebujeme také, kdyţ se lidé dostanou do penzijního věku. Lidský ţivot je ale nevyzpytatelný, můţe se klidně stát, ţe během krátké situace se přesuneme ze skupiny samostatná domácnost do kategorie rodinné – například sňatkem, nebo narozením dítěte, v opačném směru rozvodem, nebo úmrtím partnera se dostaneme zpět do kategorie samostatné domácnosti. Obvykle lidé dávají přednost splnění tří základních cílů: Zajistit si slušnou ţivotní úroveň v důchodovém věku Umoţnit svým dětem kvalitní vzdělání Mít finanční rezervu pro případ neočekávaných finančních pohrom. Všechny další cíle mívají spíše druhotný charakter. 30

30

YAGER, Dexter. Jak uvažují milionáři: finanční svoboda může být vaše. V České republice vyd. 1. Praha: InterNET Services Corporation, 2003, 127 s, strana 90.

27

7. Rozpočet

7.1. Sestavování rozpočtu Princip rozpočtu domácnosti je stejný, jako kdyţ tvoříme rozpočet něčeho jiného. Kaţdý rozpočet by měl mít tyto vlastnosti: Pravdivý – měl by ukazovat reálné příjmy a výdaje, neměl by informace zkreslovat. Přehledný a kontrolovatelný – kdyţ se do něj podíváme, musí být jasné kam a na jaké účely jsou peníze vynakládány. Přiměřeně detailní – měl by zachycovat přesné příjmy a přesně plánované výdaje, ostatní výdaje by měly být zaznamenány jen paušálně. Správnost v čase – příjmy budou do rozpočtu zaneseny aţ tehdy, kdyţ je budeme mít v roce, nebo na bankovním účtu, nikdy ne dříve. Stejné pravidlo platí pro výdaje, aţ kdyţ peníze za něco konkrétního vynaloţíme, tak je do rozpočtu zaneseme. Realistický – nikdy nebudeme zkreslovat příjmy ani výdaje. Vše nám musí sedět. „Rozpočet je vyjádření plánovaných příjmů a výdajů za účelem dosaţení finančního cíle.“31 Jako první sestavujeme rozpočet domácnosti za běţný měsíc. Jakmile získáme přehled o příjmech a výdajích za měsíc, můţeme se dát do sestavování rozpočtu na celý rok. Rozpočet si můţeme vést v elektronické podobě, nebo sestavit na papír. Rodinný rozpočet se skládá z dvou hlavních částí. Na jedné straně jsou příjmy domácnosti, tzn. finanční prostředky, které do rodiny přitékají a na druhé straně jsou výdaje, tzn. finanční prostředky vynakládané na ţivot domácnosti. Na začátek si napíšeme „měsíční rozpočet“. Levou stranu, si označíme jako rodinné příjmy, a pod tento nadpis vypíšeme seznam poloţek, které do rodiny příští měsíc 31

YAGER, Dexter. Jak uvažují milionáři: finanční svoboda může být vaše. V České republice vyd. 1. Praha: InterNET Services Corporation, 2003, 127 s, strana 87.

28

přitečou. Pokud jsou některé poloţky získány na delší časový úsek, je nutné je přepočítat na měsíc. Soupisem a sečtením všech příjmů se zjistíme příjmovou stranu rozpočtu domácnosti. Na pravou stranu dále napíšu všechny výdaje, neboli, ţivotní potřeby. Při sestavování rozpočtu je nutné předvídat cashflow – kdy obdrţíme své příjmy, a kdy budeme muset platit své výdaje. Do kategorie výdajů zahrnujeme poloţku jídlo, tam si zapíšeme celkovou částku, kterou si myslíme, ţe v následujícím měsíci vydáme za jídlo, další výdajovou poloţkou je poloţka bydlení, která obsahuje výdaje za elektřinu, vodu, plyn, nájem, nebo hypotéku atd. Dalšími výdajovými poloţkami je nákup oblečení, sportovního vybavení, zábava, pojištění, nebo pohonné hmoty atd. Pokud neznáme svoje skutečné náklady, měli bychom si zapisovat po dobu jednoho měsíce, za co všechno své peníze utrácíme. Nejlepší metodou je odkládat si po celý měsíc účtenky z pokladen, potvrzení z bankomatu, a další doklady o výdajích. Svoje výdaje si pečlivě a přesně zaznamenávat a tím si postupně vytvořit pravdivou nezkreslenou výdajovou stranu rozpočtu domácnosti. Kdyţ sečteme všechny výdaje a odečteme je od příjmů, dostaneme výsledek hospodaření domácnosti. Výsledkem je bilance příjmů a můţe nám vyjít dvojím způsobem: Přebytkový rozpočet – příjmy jsou větší neţ výdaje Deficitní rozpočet – příjmy jsou niţší neţ výdaje Výsledek hospodaření nám udává, jak si naše rodina stojí finančně. Následně můţeme znovu projít všechny výdaje a zamyslet se, zda některé výdaje nejsou zbytečné, nebo zbytečně vysoké. Některé náklady jsou ale tak důleţité, ţe by jejich sníţení znamenalo pokles kvality ţivota. V rozpočtu rodiny je neodmyslitelným výdajem poloţka bydlení. Do poloţky bydlení zahrnujeme nájem nebo splátku hypotéky, elektřinu, vodu, plyn, vodné, stočné, atd. V poloţce bydlení se náklady sniţují velice obtíţně, jinou věcí jsou pak jednorázové zásahy v úpravách bytu nebo domu, tak aby energetické hospodaření bylo méně ztrátové. Jedním způsobem jak zredukovat výdaje je rozdělit je na výdaje nutné a výdaje zbytné. Díky tomuto rozdělení zjistíme, kde se dá ušetřit a kde to půjde jen těţko. Nejvíce ušetřit se dá na výdajích za zábavu, oblečení nebo za jídlo v restauracích. Pokud je schodek větší musíme jednat o zásadnějším 29

rozhodnutí jako je změna ve velikosti bytu, a celkově sníţením nákladů na bydlení, nebo výměna či prodej automobilu. Dalším doporučením je tvorba rezerv, pokud bychom na konci měsíce měli vyšší příjmy neţ výdaje, měli bychom si kaţdý měsíc odkládat předem stanovenou částku, takzvaně na horší časy. Většina domácností se ale většinou setkává se situací, kdy se příjmy rovnají výdajům, tzn. bilance je nulová. Najít ten správný poměr příjmů a výdajů ve vlastní domácnosti je nelehký úkol. Obecně platí, ţe nejlepší rozpočet je přebytkový. Přebytkový rozpočet je takový, ţe příjmy jsou vyšší neţ výdaje. Rozpočtový proces nekončí v momentě sestavení. Stejně důleţité jak rozpočet sestavit je ho poté také sledovat. Rozpočet je doporučené sledovat kaţdý měsíc, pokud bychom ho sledovali méně často, mohla by se vyvinout špatná finanční situace, kterou bychom zpětně jen těţko řešili. Pokud bychom ho sledovali příliš často, udělali bychom si zkresleno představu o skutečné situaci rodiny. Rozpočet musíme udrţovat neustále aktuální, jak často rozpočet aktualizovat záleţí jen na nás jak často je to potřeba, nejobvyklejší je aktualizovat rozpočet po šesti měsících. Upravování rozpočtu je neustálý proces, který nám umoţní získat správné a aktuální informace, abychom se mohli co nejlépe rozhodovat o svých financích. Na konci bychom měli porovnávat sestavený rozpočet se skutečnými příjmy a výdaji. Úkolem vedení rozpočtu domácnosti je spočítat rozdíly. V roce 2010 proběhl v ČR průzkum finanční gramotnosti, provedla ho společnost STEM/MARK. Jedna z prvních otázek v sekci rozpočtu domácnosti byla:

30

DĚLÁ SI VAŠE DOMÁCNOST FINANČNÍ ROZPOČET? Ano

Ne

Neví

Bez odpovědi

6%1%

45% 48%

32

Zde je vidět, ţe stále více domácnosti si své finance nehlídá, více neţ polovina domácností, které si finanční rozpočet nevytvářejí tak nečiní proto, ţe to povaţují za zbytečné, dalšími důvody bylo, ţe na to nemají čas, ţe neví jak na to, mnoho lidí také odpovědělo, ţe se o to stará jiný člen domácnosti, ţe nemají vlastní příjem, nebo ţe to není potřeba. Z domácností, které si tvoří rozpočet jich 77 % vţdy nebo většinou kontroluje jeho dodrţování. Dalším zjištěným faktem byla pravidelnost plánování výdajů, čtyři pětiny domácností, které si sestavují finanční rozpočet, tak dělají pravidelně – 81 %, zbytek dotazovaných lidí nepravidelně – 17 %, 2 % neví nebo na otázku neodpověděli. Z mnoţství lidí, co si plánují výdaje pravidelně, tak 45,3 % činí pravidelně na měsíc dopředu, 10,2 % na týden dopředu a 15,4 % na několik měsíců dopředu.33

7.2. Úspory Úsporami se rozumí část finančního majetku, která není vyuţita v určitém období na spotřebu. 34 Nejčastěji se úspory vyskytují v domácnosti, i kdyţ je mohou tvořit i firmy,

32

Finanční gramotnost v ČR. Ihned. *online+. *cit. 2014-03-15+. Dostupné z: http://img.ihned.cz/attachment.php/70/29013070/tv348EFHIJKLOklQbcefhpqrxy0SU2Vn/financni_gram otnost_20101213_stemmark.pdf. 33 Libor Vaníček. Ing . Ing Bank Svět spoření. *online+. 16.1.2013 *cit. 2014-03-08+. Dostupné z: http://www.ingbank.cz/files/svet-sporeni/ing-bank-svet-sporeni_16_01_2013.pdf 34 PŮLPÁN, Karel. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. Česká republika: Public History, 1998?, 328 s. ISBN 80-902193-2-2, strana 305.

31

nebo jednotlivci. Ţivot bez dluhů je snad snem kaţdého z nás a právě spokojený ţivot vede skrz úspory. Cílem je dokázat kaţdý měsíc ze svého příjmu odloţit část finančních prostředků stranou. Abychom dokázali odloţit nějaké peníze stranou, a tím pádem tvořit úspory je nutné se zaměřit na tyto body: Je potřeba kontrolovat vlastní výdaje, a výrazně omezit veškeré utrácení za zboţí a sluţby, které momentálně nepotřebujeme. Musíme se naučit rozumět reklamě a orientovat se v ní. Nesmíme se nechat zlákat reklamou, pokud si nejsme stoprocentně jisti, ţe daný produkt potřebujeme. Musíme se naučit ovládat se. Je nutné znát všechny svoje výdaje, a umět poznat míru jejich důleţitosti, určit si preference a podle těch se řídit. Je také vhodné přehodnotit svůj způsob ţivota, i toto můţe pomoci ušetřit, hlavně ve výdajích za vodu, nebo elektřinu. Je dobré také promyslet, jestli se nenajde nějaký potenciál dalších úspor v domácnosti, spojených s bydlením. 35

7.3. Rezervy V případě, ţe jsou naše příjmy vyšší neţ výdaje, je to signál k tvorbě rezerv. V takovéto situaci bychom neměli mít problém přebytečné finanční prostředky uloţit například na spořicí účty nebo jiné dlouhodobější spořící produkty, například na stavební spoření. Kolik si budeme měsíčně odkládat, to záleţí na tom, kam a jak rychle se chceme dostat. Logicky čím více si budeme odkládat, tím rychleji dosáhneme stanoveného cíle. Nejlepší doporučení je, si nejdříve odkládat více a pak slevit. Nejlepší je ale spořit nejméně 10% z trvalých příjmů a 90% - 100% z vedlejších příjmů.

36

Rezervy dělíme na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobá rezerva je nejdůleţitější rezervou, protoţe pokrývá náhlé sníţení příjmu případně jeho úplný výpadek. Sníţení příjmů můţe představovat krátkodobá nemoc, kdy je zaměstnanci vypláceno nemocenské pojištění jako kompenzace po dobu 35

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9, strana 204. 36 EVANS, Richard Paul. Pět lekcí o životě a bohatství, které mi dal jeden milionář. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 114, [21] s. ISBN 978-80-251-2671-4, strana 47.

32

pracovní neschopnosti, je to přibliţně 60% z platu. U ţivnostníků je ale situace mnohem horší, protoţe nemají povinnosti si platit nemocenské pojištění, tzn. v případě nemoci tito lidé zůstanou zcela bez příjmu. Zaměstnání je povaţováno za určitý druh finanční jistoty, ale i tam se nám můţe stát, ţe zaměstnání ztratíme. S touto věcí je třeba do budoucna počítat, a reálně si stanovit za jak dlouho jsme schopni si nalézt podobně ohodnocenou práci. V domácnosti se ale můţou stát i jiné nepředvídatelné situace, třeba v podobě rozbité pračky, ledničky nebo poruchy na autě. S těmito situacemi bychom měli dopředu počítat a vytvořit si rezervy. Krátkodobá rezerva by měla odpovídat výši minimálně šestiměsíčních nezbytných výdajů domácnosti, optimálně ale jejím dvanáctiměsíčním celkovým příjmům. Mezi nezbytné výdaje je nutné započítat také výdaje na věci, bez kterých by domácnost nemohla fungovat, například jídlo, energie, voda, splátky úvěrů atp. Střednědobá rezerva je rezervou pokrývající výdaje více jak jednoho ruku do pěti let. Jedná se o výdaje plánované. Objem musí být větší neţ u krátkodobé. Z této rezervy je moţný nákup větších věcí, jako jsou elektrospotřebiče, koupě auta, rekonstrukce bydlení. Neplánované čerpání této rezervy můţe nastat například v období léčby nemoci, nebo váţného úrazu, které trvají déle jak jeden rok. Nemusíme ale onemocnět jen my samotní, ale i naši rodinní příslušníci, kterým doma budeme muset v takové situace vybudovat určité zázemí. Dlouhodobá rezerva jsou úspory na horizontu více jak pěti let. Tato rezerva je největší a je také nejnáročnější ji vytvořit. Vyţaduje strategické uvaţování při tom jaké nástroje zvolit při její tvorbě, ale také při plánování budoucích výdajů. Tato rezerva je zpravidla vyuţívaná jako rezerva na stáří, nechceme-li se spoléhat jen na podporu státu, ale chceme-li si vytvořit vlastní pilíř penzijního systému, úspora dětem na studia či na start do ţivota. 37 Z průzkumů vyplývá, ţe Češi spoří častěji neţ ostatní Evropané. Peníze na stranu si dává více neţ tři čtvrtiny z nich. Průměrně má česká domácnost k dispozici asi sto tisíc korun, ze kterých by dokázala vyţít asi 3 měsíce. 38

37

Den finanční gramotnosti. Finanční rezervy I.. *online+. *cit. 2014-03-10+. Dostupné z: http://www.denfinancnigramotnosti.cz/clanky/financni-rezervy-i.-185 38 Libor Vaníček. Ing . Ing Bank Svět spoření. *online+. 16.1.2013 *cit. 2014-03-08+. Dostupné z: http://www.ingbank.cz/files/svet-sporeni/ing-bank-svet-sporeni_16_01_2013.pdf

33

„Češi myslí na budoucnost, polovina z nich si spoří na horší časy, třetina pak na bydlení. Věci, které jsou určeny "pro radost", jako třeba hudební nástroje, si ale kupují rovnou. Peníze stranou si přitom Češi dávají častěji, neţ je v Evropě obvyklé. Spoří ale menší částky, a tak by jim jejich rezervy nevydrţely tak dlouho. "V dnešní době je dobré mít něco našetřeno, kdykoli člověk můţe přijít o práci.“39 Podle vlastního hodnocení lidí se jejich finanční situace od roku 2013 zhoršila. Příčinou zhoršující se situace je nejčastěji růst cen, ztráta zaměstnání nebo neplánované výdaje. 40

39

Česká televize. Průměrná česká domácnost by z úspor vyžila pouhé 3 měsíce. *online+. 16.1.2013 *cit. 2014-03-08+. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/211220-prumerna-ceskadomacnost-by-z-uspor-vyzila-pouhe-3-mesice/ 40 Česká televize. Průměrná česká domácnost by z úspor vyžila pouhé 3 měsíce. *online+. 16.1.2013 *cit. 2014-03-08+. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/211220-prumerna-ceskadomacnost-by-z-uspor-vyzila-pouhe-3-mesice/

34

8. Zadluženost Kdyţ mluvíme o zadluţenosti, mluvíme o situaci, kdy výdaje převyšují příjmy a my nemáme dostatek financí pokrýt vše, co je potřeba. V takového situaci nám mnohdy nezbude nic jiného, neţ peníze získat z cizích zdrojů. Dobře získaná půjčka můţe být velmi výhodná a můţe vyřešit spoustu problémů. „Zadluţení rodin se stalo novým fenoménem především od roku 2000. V posledních letech (2000/2006) vzrostl tento údaj téměř exponenciálně, coţ je vývoj vyvolávající hluboké pochybnosti u řady ekonomů.“ 41 České domácnosti dluţily koncem roku 2009 bankám téměř bilion korun (973,5 mld. korun), dále měly od ostatních poskytovatelů aktiv nepůjčováno podle statistik leasingových společností a ostatních finančních zprostředkovatelů dalších 104,1 mld. korun. Proti roku 2000 se zadluţenosti domácností zvýšila osmkrát. I přes prudký růst dluhů je relativní zadluţenost českých domácností téměř o polovinu niţší neţ v eurozóně. Preference spotřeby vedla k výraznému růstu spotřebních výdajů, které domácnosti neuskutečňovaly pouze prostřednictvím svého disponibilního důchodu, ale rovněţ z vypůjčených peněz. V reálném vyjádření stouply za tu dobu nejrychleji především výdaje na spotřebu telekomunikačních sluţeb (např. v roce 2000 připadalo na 100 českých domácností 42 mobilních telefonů, v roce 2008 uţ 188), vzdělání a zdraví. Nejpomaleji naopak rostly výdaje na bydlení a sluţby s ním spojené. Výdaje za potraviny se zvýšily o pětinu. 42 Dalším motivem k zadluţování byl růst ţivotního standardu, nebo alespoň úsilí o něj. Za období 2000-2008 došlo k významné změně v rozvrstvení mezd zaměstnanců. V roce 2000 činila průměrná nominální mzda zaměstnanců 15.187,- Kč, ovšem nejčetnější skupina (33 %) pobírala mzdu mezi 10 tis. aţ 14 tis. korun. Přitom 63,7 % zaměstnanců mělo niţší neţ průměrnou mzdu. V roce 2008, došlo nejen k výraznému posunu směrem k vyššímu procentu se mzdou blíţící se 50 tis. korun, ale samozřejmě také k nárůstu průměrné mzdy, která činila 26.349,- Kč. Ovšem nejčetnější skupina zaměstnanců (32 %) pobírala mzdu mezi 17 tis. Aţ 23 tisíci korun a 65,2 %

41

SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance: (svět rodinných financí - jak spořit a rozmnožovat majetek). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 257 s. ISBN 978-80-86946-41-2, strana 85. 42 Český statistický úřad. České domácnosti dluží bilion. *online+. *cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta120310.doc

35

zaměstnanců mělo mzdu niţší neţ průměrnou. V roce 2012 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda (dále jen „průměrná mzda“) celkem 24.126 Kč, coţ je o 3,6% více neţ ve stejném období roku 2011. Na konci roku 2013 činila průměrná mzda 26.637 Kč coţ je o 1,8% méně neţ ve stejném období roku 2012. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,1%. Reálně se tak mzda sníţila o 2,9 %. 43 Zvýšení příjmů vedlo mnoho domácností k přesvědčení, ţe s rostoucí mzdou je moţné splácet hypoteční úvěry a vybavovat pořízené domy a byty předměty dlouhodobé spotřeby. Dalšími motivačními stimuly pro růst zadluţenosti byl jiţ naznačený příklon k vlastnímu bydlení a snadná dostupnost peněz. Dalším důleţitým rysem zadluţování českých domácností je kromě rychlosti i přetrvávající silná převaha úvěrů na bydlení. Jsou poskytovány bankami a stavebními spořitelnami v produktech hypotečních úvěrů a řádných či překlenovacích úvěrů za stavební spoření Obecně lze říci, ţe velký dopad má zadluţení na sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, které vyuţily laxnosti bank, kdy banky nabízely spotřebitelské úvěry bez větších potíţí i s příjmy, které nijak nezaručovaly vrácení půjčeného finančního obnosu. Ještě před nedávnem nebyly výjimečné případy, kdy dlouhodobě nesplacený úvěr byl následně zaplacen jednorázově, později se ale zjistilo, ţe se k tomu řada dluţníků dopracovala skrz úvěr u jiné banky, kde si nečestným postupem a různými podvody sjednali úvěr nový. V dnešní době jsou ale registry dluţníků poměrně více propojené, podobný postup dneska uţ nepřichází v úvahu. „Hlavním problémem, který zjevně nezvládnou na počátku svého zadluţení pozdější předluţené rodiny, je posouzení reálné potřebnosti prvního úvěru. Ten totiţ pouze málokdy sám o sobě překračuje schopnosti rodiny splácet – nicméně bývá zbytečný.“44 „Kupujeme zboţí, které nepotřebujeme za peníze, které nemáme.“45 43

Český statistický úřad. Průměrné mzdy – 2. čtvrtletí 2013. *online+. 6.9.2013 *cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz090613.doc 44 SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance: (svět rodinných financí - jak spořit a rozmnožovat majetek). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 257 s. ISBN 978-80-86946-41-2, strana 97. 45 SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance: (svět rodinných financí - jak spořit a rozmnožovat majetek). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 257 s. ISBN 978-80-86946-41-2, strana 97.

36

9. Děti a peníze Děti mají k penězům od mala velmi zvláštní vztah a jejich chápání peněz je ovlivněno tím, jak je k tomu vedou rodiče. Obecně můţeme konstatovat, ţe děti vnímají význam peněz aţ kolem 6. roku věku, případně se začátkem školní docházky. V předškolním věku děti ještě nemají představu o tom, co jsou to peníze. Některé děti na otázku kde se peníze berou, odpovídají, ţe je lidé dostanou v obchodě, nebo ţe lze nakupovat i bez placení, nebo se domnívají, ţe placením člověk dostává kromě zboţí i více peněz nazpět. Placení pro ně zůstává tajemství, vidí, jak prodavač za jednu bankovku vrací další bankovku a spoustu kovových mincí. Ve třech letech dítě přitahuje pouze lesk a barva mincí, proto touţí po tom jich mít hodně. Tato touha je ale stejná jako touha po tom, mít plný pokoj hraček. V pozdějším věku, asi kolem 4 aţ 5 let si s dítětem můţeme hrát na obchod, ukázat mu jak pracují jeho rodiče, nebo ho nechat vybrat a zaplatit drobný nákup v obchodě. Ve věku kolem 7 let je dítě schopno rozlišit jednotlivé bankovky, řídí se jejich velikostí nebo počtem nul. Ale nevnímají vztah mezi hodnotou výrobku a jeho cenou. Začínají si také uvědomovat, ţe dospělí musí chodit do práce, aby vydělali peníze potřebné k ţivotu. Mnoho dětí se také domnívá, ţe prodavač nakupuje zboţí za stejnou cenu, za jakou ho prodává, ţe tedy nemá z prodeje ţádný zisk. V tomto věku ještě nechápou, ţe prodavač za utrţené peníze musí nakoupit nové zboţí a část si nechat zase na svoje ţivotní potřeby. Kolem 7. roku s dítětem můţeme začít hovořit o rodinných výdajích, měli bychom děti seznámit s cenami běţných věcí, s cenami jídla, nájmu nebo benzínu. Kolem 9. roku začínají děti chápat, jak se peníze pouţívají při nákupu a prodeji, dokáţou si přesně spočítat, kolik za nákup musí zaplatit a kolik dostanou zpátky. V tomto věku ještě stále nedokáţí pochopit, kde se v bance berou peníze, které si lidé půjčují a mají představu, ţe peníze v bance jsou uloţené fyzicky v nějakém trezoru. Někteří jedinci mají také dosud zmatené představy o souvislosti práce a peněz. Tedy o výplatě, kterou zaměstnanec za odvedenou práci dostane; v mnoha případech se totiţ domnívají, ţe peníze jsou rozdělovány spravedlivě bankou.

37

Ve věku kolem 9. aţ 10. roku je dítě schopné pochopit princip spoření, můţeme ho motivovat spořením na nějaký draţší předmět, po kterém touţí. V tomto věku dítě můţeme také zapojit do debat ohledně rodinných financí. 46 Jedinec by do věku 10 let měl mít jasnou představu o penězích, k čemu slouţí a jak se vydělávají. Je nutné, aby děti chápaly, ţe peněz není neomezené mnoţství v bance. Je nutné, aby rodiče dětem vysvětlili, jak vydělávají peníze a ţe i oni musí šetřit a nemůţou koupit vše, co si přejí. V dnešní době je nezbytné naučit dítě vnímat reálnou hodnotu peněz, a věcí, které si za peníze koupíme. Aby toto dítě pochopilo zavčasu, je nutné začít odmala. Nejčastějším problémem v rodině je, ţe dítě netuší, co si rodinný rozpočet můţe dovolit a co ne. V mnoha rodinách se o penězích nemluví. Nejčastěji je to z obavy, ţe dítě vyzradí nějakou důvěrnou informaci, která by měla zůstat jen v nejuţší rodině, nebo z toho důvodu, ţe rodiče chtějí děti před penězi chránit, jako před něčím špatným. Jestli je to moţné, mělo by se dítě dozvědět také o tom, kdo má zásluhu na tom, ţe celá rodina bydlí tam, kde bydlí, ţe je v zimě v teple, ţe má plnou lednici, nebo ţe si děti mají s čím hrát. Většina dětí totiţ netuší, kde rodiče vezmou peníze a jakou námahu je to stojí. Rodiče by měli děti seznámit s pravidelnými příjmy a výdaji domácnosti, kaţdý měsíc by s nimi měli sestavovat rodinný rozpočet a vysvětlit, ţe se v něm ocitají i pravidelné poplatky za plyn, elektřinu, vodu, nebo nájem. Dále za školku, školu, benzín, pojištění… Dětem bychom měli ukázat částku, co zbyde, aby si uvědomily, ţe ne všechny jejich přání jdou splnit. Seznámit děti s hodnotou a funkcí peněz můţeme uţ ve velmi útlém věku. Od mala od dětí slyšíme v obchodě otázku: „Koupíš mi to?“. Odpověď je klíčová, ne vţdy je dobré (i kdyţ nám to rodinný rozpočet dovoluje) dítěti vyhovět, a dopřát mu vše po čem touţí. V budoucnosti si také nebude moci pořídit vše, na co si vzpomene. Měli bychom dítě naučit rozhodovat mezi tím, co potřebuje a tím co chce. Je uţitečné dítěti vysvětlit tento rozdíl i na svých přáních, aby pochopilo, ţe všichni něco chtějí, ale ne všechno se jim splní. U malých dětí je důleţité, aby pochopily, ţe ne vše co vidí, můţou dostat, dítě musí pochopit, ţe všechno něco stojí, něco méně něco více. Dítěti tyto rozdíly můţeme 46

LANIADO, Nessia. Děti a peníze. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 118 s. ISBN 80-7178-671-3, strana 64.

38

ukazovat prakticky například v supermarketu.

S jeho pomocí srovnávat jednotlivé

produkty, jednotlivé značky. Dalším nelehkým úkolem co bychom měli dítě naučit je tvorba úspor. Ve fázi, kdy dítě ještě nedostává kapesné, můţe být pokladnička společná, kaţdý den do ní vloţíme určitou sumu peněz a na konci týdne ji vybereme a jdeme nakupovat. Nejlepší je stanovit si cíl šetření. Ze začátku to mohou být nákupy v supermarketu, později dítě můţe dostávat svoje kapesné a šetřit si jen na svoje přání. Důleţité je aby dítě mělo motivaci s peníze odkládat a poté vidělo reálný výsledek. Václav Mertin, poradenský psycholog a vyučující na katedře psychologie FF UK, má názor, ţe by dítě mělo jiţ v první třídě dostávat kapesné. Podle něj stačí jen velice malá suma, která postačí na koupi drobnosti. První třída je totiţ zlomovým okamţikem v ţivotě dítěte, nástup do školy přináší jistou dávku touhy po samostatnosti. Dítě se osamostatňuje a chce se přiblíţit světu dospělých, je dobré to dítěti usnadnit svěřením menšího obnosu peněz, se kterým si můţe naloţit dle svého uváţení. Kapesným dítě naučíme, jak hospodařit s penězi. Měli bychom nastavit pravidla, k čemu dítě kapesné potřebuje, k čemu ho chce vyuţít a kdy ho bude dostávat. Menším dětem je dobré dávat malou částku jednou týdně, vţdy předem stanovený den v týdnu. Ze začátku bychom měli ale počítat s tím, ţe dítě pravděpodobně všechno utratí hned. Na tuto vzniklou situaci bychom měli reagovat vysvětlením, ţe nelze vše utratit hned, ale je nutné se pokusit peníze rozvrhnout. Děti se tak naučí hospodařit s omezenou částkou po určitou dobu. Toto s trochou nadsázky simuluje domácí rozpočet. Touto metodou by se dítě mělo naučit plánovat si své příjmy a výdaje. Naučí se také nadřazovat své potřeby nad pouhými momentálními rozmary. V mladším školním věku je dobré dávat dítěti peníze fyzicky – mince, nebo papírové peníze spíše neţ platební kartu. Dítěti se tak naskytne přehled o aktuálních dostupných prostředcích. Peníze na platební kartě jsou příliš abstraktní a neumoţňují dítěti přehled o dostupných prostředcích. Platební kartu je dobré pořídit, aţ na střední škole, kdy dítě ví jak s ní zacházet. S přibývajícím věkem a nástupem na druhý stupeň základní školy, bychom dítěti měli kapesné navýšit. Přeci jen bude více času trávit ve škole, nebo někde s kamarády. Jako první bychom měli s dítětem prodiskutovat, co si za zvýšené kapesné chce pořizovat a co mu budou dále platit rodiče. Také bychom měli nechat dítě vysvětlit, jaké jsou jeho výdaje, přání a potřeby. Společně pak můţeme dojít k optimální částce, 39

vyhovující oběma stranám – jak finančním moţnostem rodičů, tak potřebám dítěte. Částka kapesného by měla být vţdy vyšší, neţ jsou nutné náklady dítěte, aby si dítě mělo šanci něco ušetřit.47 Můţe nastat ale situace, kdy nebudeme schopni dítěti kapesné zvýšit, například z finančních důvodů. Takovou situaci bychom mu měli vysvětlit a najít kompromis. Dítě by si mělo zvykat i na realitu ţivota, ţe ne vţdy bude vše tak, jak si to představuje. Starším dětem bychom mohli také vysvětlit systém domácího spoření. Jestliţe touţí po draţších věcech, například elektronice, oblečení, nebo sportovním vybavení, je nutné, aby se na koupi věci samo podílelo. Měli bychom dítěti vysvětlit, ţe jako rodiče mu na hračku přispějeme, ale jen za předpokladu, ţe si sám naspoří konkrétní částku ze svého kapesného. Dítě se tímto krokem naučí nezávislosti, a začne se spoléhat samo na sebe. 48 „Nejdůleţitější finanční vzdělání dostávají děti od svých rodičů. Děti mají sklon své rodiče napodobovat takřka ve všem a je moudré toho vyuţít. Je však potřeba začít u sebe a u svého domácího rozpočtu.“49 Ačkoli si to mnozí rodiče neuvědomují, jiţ velmi malé dítě je ovlivněno reklamou. Jedná se nejčastěji o reklamy v televizi, konkrétně na televizních kanálech pro děti, kde jsou pořady účelově prokládány reklamními bloky nabízejícími nejnovější hračky. Jsou to nejčastěji reklamy se snadno zapamatovatelným sloganem. Děti jsou reklamou ovlivněny tedy poměrně dost, jelikoţ v předškolním věku děti nemají pojem o tom, co je reálné a co reálné není. To je jeden z důvodů proč děti chtějí mít všechno, co jim reklama nabídne. Děti navíc ve školkách a školách mezi sebou soupeří, kdo bude mít nejnovější hračky, a proto je těţké odolat. Velmi chytrý marketingový trik je také slogan, ţe danou věc mají všichni správní kluci a všechny správné holky. Ţe se reklamě nedá aţ tak úplně věřit, si začínají děti uvědomovat aţ kolem 8. roku.

47

Infia. Finanční prvouka – co děti naučit o penězích. *online+. 2011 *cit. 2014-04-13+. Dostupné z: http://www.infia.cz/financni-prvouka-co-deti-naucit-o-penezich-2.html 48 Vaše děti. Jak děti naučit hospodařit s penězi…. *online+. 12.3.2012 *cit. 2014-04-13+. Dostupné z: http://www.vasedeti.cz/vychova/vyvoj-a-vychova-skolaka/jak-deti-naucit-hospodarit-s-penezi/ 49 Infia. Finanční prvouka – co děti naučit o penězích. *online+. 2011 *cit. 2014-04-13+. Dostupné z: http://www.infia.cz/financni-prvouka-co-deti-naucit-o-penezich-2.html

40

10. Finanční gramotnost Finanční gramotnost je nově zařazena v RVP ZV do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a Člověk a společnost. Dále je dobré finanční gramotnost zařazovat do výuky předmětu Matematika a její aplikace, Informačních a komunikačních technologií a předmětu Člověk a svět práce. Finanční gramotnost by měla dětem ukázat jak se chovat v problémových situacích, vyhledávat informace, jak problémové situace vnímat, uţívat logické, matematické a empirické postupy při řešení problémů. Ţák by se měl naučit být zodpovědný za svoje rozhodnutí. Nejdominantnější pro rozvoj finanční gramotnosti je povaţována kompetence k řešení problémů. Předmět Matematika a její aplikace podle RVP ZV umoţňuje řešit aplikační úlohy, optimalizační úlohy se vztahem k otázkám financí. Důraz se klade na řešení praktických problémům vyuţitím matematiky, neboli rozvíjení dovedností, které jedinec můţe prakticky vyuţít v ţivotě, tzn. ţe úlohy by měly poukazovat na reálné situace ze světa financí, problémové situace a jejich řešení a uţívání matematických a empirických postupů. Uţ na prvním stupni základní školy, kdyţ ţáci umí sčítat a odčítat můţeme vyuţívat slovních úloh s tématikou nakupování různých předmětů. Matematika je pro další rozvoj finanční gramotnosti stavebním pilířem. Člověk a jeho svět obsahuje povědomí o základních formách vlastnictví, nebo pouţívání peněz v běţných kaţdodenních situacích.50 Tuto kapitolu můţeme rozšířit tématem zaměřeným na vedení ţáků k orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního rozpočtu. Tato kapitola je pro ţáky nezbytná, jelikoţ se děti ocitají nově v roli ţáka, a s tím je spojena i první snaha o nakládání s vlastními finančními prostředky. Děti poprvé na první stupni dostávají kapesné a musí se naučit s ním hospodařit. Předmět Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů, jedním z prvních témat, s kterým se děti setkávají, je okruh Lidé kolem nás. Náplní jsou vztahy mezi lidmi, příbuzenské vztahy v rodině, povolání, vlastnictví, souţití lidí, právo a spravedlnost.

50

Finanční gramotnost v RVP ZV. Metodický portál . *online+. *cit. 2014-04-06+. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/13323/FINANCNIGRAMOTNOST%20-V-RVP-ZV.html/

41

Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost, která je v osnovách pro druhý stupeň základní školy, do kterého patří vzdělávací obor Výchova k občanství, se s prvky finančního vzdělávání setkáme asi nejčastěji.

51

Finanční gramotnost je moţné integrovat do současných předmětů, nebo je moţné vytvořit nový vyučovací předmět zaměřený přímo na tuto oblast. Finanční gramotnost je nově povinnou součástí základního vzdělávání, výuku je nutné realizovat na prvním a druhém stupni základní školy, protoţe pro oba stupně základního vzdělávání jsou RVP ZV závazné očekávané výstupy.

10.1.

Rozpočtová gramotnost

Téma rozpočtová gramotnost, je probíráno jak na prvním stupni základní školy, tak na druhém stupni základní školy a na střední škole v rámci okruhu finanční gramotnosti. Pro první stupeň základní školy je v obsahu zakotveno: Rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti – v tomto tématu se ţáci seznámí s tvorbou rozpočtu, na příkladu budou schopni ukázat, proč není moţné realizovat všechny chtěné výdaje. Nárok na reklamaci - dítě bude schopné pochopit, ţe má nárok na reklamaci, v případě, ţe za věc utratí své peníze, a dojde k poškozením věci například nekvalitním materiálem. Pro druhý stupeň základní školy je v obsahu ukotveny tyto témata Rozpočet domácnosti, typy rozpočtů, a jejich odlišnosti Základní práva spotřebitelů Výsledkem je, ţe ţák dokáţe sestavit rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje domácnosti. Je si vědom, kudy tečou peníze do domácnosti, charakterizuje pravidelné a jednorázové příjmy a dovede charakterizovat hlavní, pravidelné výdaje domácnosti. Také dokáţe zvaţovat nezbytnosti jednotlivých výdajů. 51

Finanční gramotnost v RVP ZV. Metodický portál . *online+. *cit. 2014-04-06+. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/13323/FINANCNIGRAMOTNOST%20-V-RVP-ZV.html/

42

Ţák dovede objasnit princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu. Dovede vysvětlit, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele. Většina ţáků nemá potřebné znalosti o vydělávání peněz, peněţních výdajích, spoření a investicích. Často ani netuší, co musí rodič udělat, aby vydělal peníze. Neznají vztah mezi prací, mzdou a daněmi. Vedení rozpočtu sice patří do světa rodičů, ale na druhou stranu je nutné, aby se děti uţ v raném věku naučily rozumět financím, uměly sestavit a vést rozpočet domácnosti a vyznaly se v základních finančních produktech a související terminologii. Do výuky můţeme zahrnout úlohy z praxe, které ţákům přiblíţí základní finanční operace v rodině. 52 Domácnost je základní ekonomickou jednotkou. Ţáci v rámci projektu mohou vytvořit skupiny po 3 aţ 5 ţácích, které budou představovat modelové domácnosti. V modelových domácnostech společně řeší konkrétní ţivotní situace a problémy spojené s finančním rozhodování, s kterými se reálně mohou setkat. Důleţitou součástí jejich práce je práce s rozpočtem domácnosti a finanční plánování. Rozpočet si modelové domácnosti tvoří na základě svých příjmů a celkového ekonomického zajištění, výdajů, typu bydlení, sloţení domácnosti, a osobních potřebách jednotlivých členů domácnosti. V rámci svého rozpočtu plánují a sledují krátkodobý i dlouhodobý dopad svých rozhodnutí na ţivotní úroveň a ekonomickou situaci rodiny. Tento model výuky dětem nabízí situace, se kterými se ve skutečném ţivotě mohou potkat. Děti mají moţnost spolupráce ve skupině, diskuse nad jednotlivými nápady, proţitek z jednotlivých rolí, příleţitost pro řešení problémů a dělání kompromisů. Ţáci se naučí, ţe i potřeby jiných jsou důleţité a v rozpočtu domácnosti bychom se měli snaţit najít prostředky na uspokojení potřeb všech členů domácnosti. 53 Důleţité je také pro ţáky poznat, ţe ţivotní úroveň nezávisí jen na finančních prostředcích, ale také na umění jak s finančními prostředky umíme zacházet.

52

HESOVÁ, Alena a Eva ZELENDOVÁ. Finanční gramotnost ve výuce: metodická příručka. Vyd. 1. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011, 59 s. ISBN 978-80-86856-74-2, strana 21. 53 Rozumíme penězům. Hospodaření domácnosti. *online+. *cit. 2014-04-13+. Dostupné z: http://www.rozumimepenezum.cz/temata/anotace-vyukovych-lekci/1-hospodareni-domacnosti/

43

Vyučovací blok je moţné vést jako integrovanou tematickou výuku. S hlavním tématem peníze v rodině je propojeno spousta situací a míst, které souvisejí s rodinným rozpočtem. Jednotlivé situace: Banka – ţáci se zde seznámí s nabídkou banky, s podmínkami zaloţení a vedení bankovního účtu, s platební kartou a jednotlivými finančními produkty banky. Pošta – ţáci se naučí vyplňovat podací lístek, sloţenku, seznámí se s jednotlivými bankovkami a mincemi, a celkovou nabídkou pošty. Zaměstnavatel – ţáci se naučí vyhledávat nedostatky v pracovní smlouvě, rozlišovat hrubou a čistou mzdu. Obchod – ţáci se naučí vybírat potraviny pro přípravu snídaně, oběda, a večeře. Naučí se rozhodovat mezi koupí jednotlivých výrobků. Domácnost – ţáci se zde naučí rozhodovat o koupi pračky, nebo jiného elektrospotřebiče na základě rodinných výdajů a příjmů. 54 Výuka můţe být realizovaná formou plnění úkolů. Příklady jsou vyuţitelné na všech školách a nevyţadují ţádné speciální vybavení. Úkoly posilují schopnost ţáků pracovat ve skupinách. Přínosem úkolů na toto téma je, ţe si ţáci mohou vyzkoušet situace, se kterými se mohou setkat v kaţdodenním ţivotě. Těmito úkoly jsou posilovány klíčové kompetence k řešení problémů, jelikoţ jsou nastíněny různé problémové situace ve škole i mimo ni. Naučí se rozpoznat a pochopit problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, ţák promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a vyuţije k tomu vlastního úsudku a zkušenosti. Další posilovaná kompetence je komunikativní, jelikoţ ţák ve skupině formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, ţák se vyjadřuje kultivovaně, výstiţně a souvisle v mluveném i psaném projevu. Cíle v oblasti kompetence sociální a personální, ţák přispívá k diskusi v malé skupině ale i k debatě celé třídy. Chápe, ţe musí efektivně spolupracovat s druhými při řešení problémů, dokáţe ocenit a vyslechnout zkušenosti ostatních lidí. Respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si ostatní říkají a dělají.

54

HESOVÁ, Alena a Eva ZELENDOVÁ. Finanční gramotnost ve výuce: metodická příručka. Vyd. 1. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011, 59 s. ISBN 978-80-86856-74-2, strana 24.

44

Úkolem finanční gramotnosti na základní škole není pouze prevence. Cílem je také vést ţáky k aktivní a zodpovědné účasti na finančním trhu a podněcovat aktivní zajištění na stáří. Jelikoţ je finanční vzdělávání natolik specifické, je dobré při výuce respektovat následující čtyři principy: Princip integrace – propojovat společenskovědní předměty, matematiku a informační a komunikační technologie. Princip názornosti – pracovat s příklady, které jsou blízké běţnému ţivotu ţáků, vtáhnout ţáky do výukových situací pomocí hraní rolí. Princip obecnosti – nepropagovat konkrétní produkty a sluţby. Princip etiky – nepracovat s citlivými údaji, nastavit bezpečné prostředí pro ţáky a rodiče.55 Finanční vzdělávání je v mnohém specifické, finanční svět se kaţdým dnem mění. Vyučující, který se chce věnovat výuce finanční gramotnosti, by měl velmi často aktualizovat vzdělávací obsah a sledovat aktuální dění. Úkolem učitele je rozvíjet finanční dovednosti ţáků, a naučit ţáky finančně myslet. Finanční vzdělávání je orientované tak, aby rozvíjelo dovednosti, se kterými se ţáci setkají v kaţdodenním ţivotě, a proto by mělo z kaţdodenního ţivota vycházet. Ve výuce lze uplatňovat mnoho metod. Jsou to například metody monologické, metody dialogické, metody situační, a inscenační, metody heuristické, ale lze do výuky zapojit i didaktické hry a soutěţe. Zpravidla volíme takové metody, které umoţňují relativně autentický proţitek finančních situací v ţivotě. Ţák by po absolvování bloku hospodaření domácnosti měl umět: Formulovat své názory a myšlenky, spolupracovat se skupinou, naslouchat druhým. Odvodit a domyslet souvislosti, stát si za svými názory, argumentovat, prezentovat výsledek své práce a výsledek svého myšlení.

55

HESOVÁ, Alena a Eva ZELENDOVÁ. Finanční gramotnost ve výuce: metodická příručka. Vyd. 1. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011, 59 s. ISBN 978-80-86856-74-2, strana 34.

45

Respektovat práci ve skupině, přispívat svými názory do diskuze a podporovat identitu skupiny. Umět sestavit návrh poloţek rozpočtu, rozlišovat poloţky spadající do příjmů, od poloţek které patří do výdajů. Rozlišit typy rozpočtu. Pochopit druhy jednotlivých potřeb a způsob jejich naplňování. Dokázat vysvětlit rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou. Umět se orientovat v typech sociálních dávek a dokázat přiřadit státní dávky k situaci zakládající právo na její získání. Umět vyjmenovat základní typy daní a vysvětlit jejich význam. Orientovat se v dostupných materiálech, vyhledat konkrétní údaje o výši příjmů a vydání v jednotlivých poloţkách rozpočtu domácnosti. Dokázat navrhnout strategii hospodaření, umět naplánovat nutná opatření. Porozumět základním pojmům z oblasti rozpočtu domácnosti, definovat pojem finanční gramotnost, domácnost, rozpočet domácnosti, plat, mzda nebo ţivotní úroveň. V průběhu výuky si ţák zaloţí vlastní, osobní, tematické portfolio projektu Finanční gramotnost, kde si střádá své materiály a získané poznatky. 56 Neodmyslitelnou kapitolou v rámci finanční gramotnosti ve školách je kapitola probírající osobní rozpočet dítěte. Většina dětí na druhém stupni má nějaké příjmy a výdaje. Cílem této kapitoly je to, aby si dítě uvědomilo a rozpoznávalo aspekty ovlivňující rozhodování v rámci domácího rozpočtu. Dokáţe pochopit, ţe kaţdý člen rodiny má svá přání a potřeby, a ţe nelze všechno splnit hned. Potřeba jsou velmi rozmanité, protoţe kaţdý člen domácnosti má jiné, potřeby a přání člověka se vyvíjejí a rostou. Potřeby jsou ovlivňovány člověkem samým, liší se podle věku, fyzického a psychického zaloţení člověka. Potřeby se dále liší také tím v jaké prostředí se člověk pohybuje. Obecně potřeby, které lidé mají, jsou neomezené, naopak zdroje, které slouţí pro uspokojení těchto potřeb, jsou omezené, domácnosti jsou omezeny svými příjmy. Příjmy je moţné jednorázově zvýšit půjčkami, ale tato moţnost je v mnoha případech velmi riziková, a je potřeba dopředu ţáky upozornit, ţe nutné dopředu počítat s jejich splácením. 56

Rozumíme penězům. Hospodaření domácnosti. *online+. *cit. 2014-04-13+. Dostupné z: http://www.rozumimepenezum.cz/temata/anotace-vyukovych-lekci/1-hospodareni-domacnosti/

46

Ţák by měl dodrţovat zásady hospodárnosti, rozhodovat se zodpovědně, zvaţovat souvislosti, porovnávat a navrhovat různá řešení. Děti by měly umět popsat a objasnit vlastní způsob zacházení s penězi, se svým majetkem a tento svůj způsob porovnat s principy odpovědného hospodaření, také by měly umět rozpoznat rizikové faktory hospodaření s penězi a umět se vyhýbat těmto rizikům.57 V rámci tématu osobní rozpočet dítěte by se s ţáky mělo probrat zodpovědné rozhodování, tlak médií a reklamy, finanční plánování, tvorba osobního rozpočtu, osobní náklady, poloţky v rozpočtu, dále výdaje za provoz mobilního telefonu, tarify a sluţby, orientace v nabídce výhodných nákupů. V dnešní době také peněţní operace, nákupy přes internet, druhy platebních karet a finanční produkty vhodné pro děti.

57

Rozumíme penězům. Standardy finanční gramotnosti. [online]. [cit. 2014-04-13+. Dostupné z: http://www.rozumimepenezum.cz/wp-content/uploads/2011/04/standardy-financni-gramotnostiRP.pdf

47

11. Praktická část – výzkum 11.1.

Cíle výzkumu

Cíle výzkumu jsem si rozdělila na dvě části. V první části jsem chtěla zjistit, jak velký finanční obnos děti mají k dispozici měsíčně. Zda dostávají kapesné, pravidelně, nebo zda jim rodiče dají peníze, kdyţ potřebují. Jestliţe dostávají kapesné, od koho kapesné dostávají, nebo zda mají moţnost si někde přivydělat, například domácími pracemi, nebo zda dostanou ještě další finanční prostředky od prarodičů, apod. V dalších otázkách jsem mapovala, jak ţáci nakládají s vlastními financemi. Snaţila jsem se zjistit, zda jsou schopni si tvořit úspory, nebo zda vše utratí. Popřípadě za co nejvíce utrácí. V této části nechyběla ani otázka, zda si vedou záznamy o tom, kolik a za co utratí. Poslední dvě otázky se zabývaly postoji k půjčování peněz.

11.2.

Výzkumné metody

Ve svém výzkumu jsem pouţila formu anonymních dotazníků. Dotazníky jsou jednou z nejpouţívanějších metod, které vyuţívá kvantitativní výzkum. Metoda spočívá v kladení písemných otázek, na které respondenti odpovídají, Otázky mohou být otevřené – kde ţák přímo píše vlastní odpověď, nebo uzavřené, kde vybírá z nabídnutých moţností, tu, která mu je nejbliţší. Ve svém výzkumu jsem pouţila dotazník s uzavřenými otázkami. Snaţila jsem se otázky formulovat stručně a srozumitelně, tak aby ţáci otázkám rozuměli a mohli samostatně na otázky odpovídat a nebyl potřeba další doplňující výklad vyučujícího. Výsledný dotazník obsahoval 10 otázek, které se týkaly těchto témat: kapesné a okolnosti jeho dostávání, povědomí o svých výdajích, tvorba osobního rozpočtu, názor na finanční půjčky.

48

11.3.

Výběr respondentů

Výzkum jsem prováděla na Základní škole Horácké náměstí v Brně pod vedením paní zástupkyně Mgr. Vladimíry Chalupníkové, v šestých a devátých třídách. Cílem tohoto výběru bylo srovnat ţáky šestých tříd s ţáky staršími, tzn. s ţáky tříd devátých.

11.4.

Průběh výzkumu

Sestavené dotazníky jsem nejprve zkusila zadat vzorku deseti dětí ve stejném věku, jako byli později dotazovaní ţáci. S dětmi jsem probrala jednotlivé otázky a ptala se, čemu rozuměly nebo nerozuměly. Jednotlivé otázky jsem pak opravila, aby byly co nejjasněji zadané a ţáci všemu rozuměli. Ţáci neměli s vyplňováním dotazníků ţádné váţnější problémy, dotazník vyplnili samostatně, celkově jim vyplnění trvalo asi 15 minut. Dokonce jsem měla pocit, ţe je téma velice zajímá a chtějí sdělit i více informací neţ jen zakrouţkování jedné odpovědi v dotazníku. 11.5.

Výsledky výzkumu

Celkový počet respondentů byl 90, z toho 55 dětí z šestých tříd ve věku 12 let, a 35 dětí z tříd devátých ve věku okolo 15 let. Ţáci dotazníky bez problému vyplnili. 1. Dostáváš kapesné pravidelně kaţdý měsíc od rodičů? a) Ano, kapesné od rodičů dostávám pravidelně, jednou měsíčně. b) Ne, kapesné nedostávám, peníze dostanu, kdyţ je potřebuji. c) Nedostávám kapesné vůbec. Otázka měla za úkol zmapovat situaci, zda děti dostávají kapesné pravidelně jednou měsíčně, nebo nepravidelně, nebo zda kapesné nedostávají vůbec. Otázka měla zjistit, zda děti mají přístup k penězům.

49

6. třídy: 64 % ţáků peníze dostává pravidelně 28 % ţáků peníze dostává nepravidelně, tehdy kdyţ je potřebují 8 % ţáků peníze nedostává vůbec. 20 % ţáků, kteří uvedli, ţe dostávají kapesné pravidelně, mne v dotazníku upozornili, ţe kapesné dostávají pravidelně kaţdý týden. 9. třídy: 56 % ţáků kapesné dostává pravidelně kaţdý měsíc, jen jeden ţák uvedl, ţe kapesné dostává pravidelně kaţdý týden. Ve věku 15 let jsou ţáci vedeni k tomu, aby se naučili s penězi hospodařit, a vyjít s nimi po celý měsíc. 22 % dotazovaných kapesné nedostává pravidelně, dostanou peníze tehdy, kdyţ je potřebují 22 %, tedy stejné procento dotazovaných, nedostává kapesné, ani peníze, vůbec. Mnoho z těch, kteří nedostávají peníze, uvedlo, ţe si vydělají na brigádě, nebo výpomocí v domácnosti. 2. Kde jinde můţeš získat peníze? a) Na návštěvě u prarodičů. b) Za výpomoc v domácnosti. c) Vydělám si na brigádě. d) Jiná odpověď: ……………… 6. třídy: 51 % ze všech dotazovaných ţáků dostává peníze na návštěvě od prarodičů 43 % dětí dostává peníze za výpomoc v domácnosti 3 % dětí mají moţnost si přivydělat na brigádě. 3% dotazovaných zakrouţkovali poslední odpověď, vepsali, ţe dostávají peníze na narozeniny, svátek, vysvědčení, za dobré známky ve škole, nebo kdyţ jedou někam do zahraničí tak dostávají kapesné v dané cizí měně. 9. třídy: 42 % ţáků dostává peníze na návštěvě u prarodičů 25 % za výpomoc v domácnosti 31 % ţáků si vydělává na brigádě. 50

Ve zbylých 2 % dotazníků, se mi objevily odpovědi, ţe dotazovaný dostává peníze za výpomoc u známých, k narozeninám, nebo svátku. Další variantou odpovědi bylo, ţe dva dotazovaní získávají peníze prodejem nepotřebných věcí. Odměna za pomoc v domácnosti je v dnešní době čím dál tím víc častější, jedná se o předem stanovené částky, za pomoc s úklidem nebo venčením psa. Rodičům usnadňuje řízení domácnosti a děti mají motivaci k plnění svých povinností. Mnoho rodičů s tímto odměňováním ale nesouhlasí, protoţe děti práci dělají jen pro peníze, jakmile by jejich pomoc nebyla finančně ohodnocena, uţ by povinnosti nevykonávaly. Děti, které kapesné nedostávají, většinou dostávají peníze na drobné nákupy, aniţ by si je musely zaslouţit nebo počkat na termín výplaty kapesného. Tyto děti většinou mají dojem, ţe si mohou dovolit vše, na co si vzpomenou a vše také mohou okamţitě utratit. Jediná výhoda tohoto typu je, ţe rodiče mají přehled, o tom, kolik přesně dítě utratí. 3. Kolik činí tvoje kapesné měsíčně? a) Méně jak 100,- Kč b) 100,- aţ 500,- Kč c) 500,- aţ 1000,- Kč d) 1000,- aţ 2000,- Kč e) Více jak 2000,- Kč f) Nedostávám kapesné 6. třídy: 25 % dotazovaných dostává kapesné méně jak 100,65 % dotazovaných dostává kapesné v rozmezí 100,- Kč – 500,- Kč. K této kolonce mi některé děti připsaly, ţe dostávají 100,- Kč, 150,- Kč nebo 200,- Kč, 2 % dotazovaných dostává kapesné 1000,- Kč – 2000,- Kč. 8 % dotazovaných kapesné nedostává vůbec. Odpověď 500,- Kč – 1000,- Kč neuvedl ani jeden dotazovaný. 9. třídy: 59 % dětí dostává kapesné v rozmezí 100,- Kč – 500,- Kč, 51

19 % v rozmezí 500,- Kč - 1000,- Kč 22 % dětí uvedlo, ţe nedostává kapesné vůbec. Zbylé odpovědi zůstaly nikým nevyplněné. 4. Pokud dostáváš kapesné, v jaké formě kapesné dostáváš? Pokud kapesné nedostáváš, na tuto otázku neodpovídej. a) Dostávám kapesné v hotovosti. b) Dostávám kapesné na platební kartu Otázka měla mapovat, zda jsou děti vedeny, k tomu aby se učili zacházet s platební kartou a zda ji vůbec vlastní a rodiče jim na ni posílají nějaký obnos, aby ji mohli vyuţívat. 6. třídy: Všichni dotazovaní, kteří dostávají kapesné, uvedli, ţe jim je kapesné vypláceno v hotovosti. 9. třídy: 80 % dotazovaných uvedlo, ţe kapesné dostávají v hotovosti 20 % dotazovaných dostává kapesné na platební kartu. 5. Jak nakládáš se svými penězi? a) Kupuji si drobné věci pro svoji potřebu. b) Své peníze si šetřím, a za větší částku si koupím větší věc, po které touţím. 6. třídy: 29 % dotazovaných odpovědělo, ţe si nakupují drobné věci pro svoji potřebu 52 % dotazovaných se snaţí pomocí tvorby úspor šetřit na nějakou cennější věc, po které touţí 19 % dětí zakrouţkovalo obě dvě odpovědi. Většina z těch, kteří zakrouţkovali obě varianty, připsala, ţe moţné jsou obě dvě moţnosti, ţe podle situace buď šetří, nebo utrácí za menší a levnější věci, které momentálně chtějí. 9. třídy: 34 % dotazovaných si nakupují drobné věci pro svoji vlastní potřebu 52

45 % dotazovaných uvedlo, ţe si peníze šetří a za ušetřenou částku si koupí draţší věc, po které touţí 21 % dotazovaných mi v dotazníku zakrouţkovalo obě správné odpovědi, opět mi do dotazníku připsaly, ţe podle situace, šetří nebo utrácí. 6. Za co nejvíce své peníze utrácíš? a) Potraviny, cukrovinky… b) Oblečení, kosmetika… c) Elektronika d) Zábava e) Jiná odpověď: ……………… Otázka měla vysledovat to, za co dotazovaní nejčastěji utrácejí své finance. V této otázce mi někteří zakrouţkovali i více variant. V posledním řádku jsem se snaţila nechat prostor i pro další odpověď, kterou jsem nezachytila v uvedených odpovědích. 6. třídy: V 6. třídách ţáci nejčastěji utrácejí za potraviny, tuto odpověď označilo 63 % všech respondentů. 58 21 % dotazovaných utrácí nejvíce za oblečení a kosmetiku 32 % dotazovaných utrácí za elektroniku 30 % za zábavu. V poslední řádku se objevily odpovědi: dárky na narozeniny pro kamarády nebo rodinu, modely aut na dálkové ovládání, potřebné věci do školy nebo krouţků, věci z papírnictví. Jednou odpovědí také bylo, ţe dotazovaný utrácí za zájezdy se školou. 9. třídy: 54 % dotazovaných nejvíce utrácí za potraviny59 37 % dotazovaných za oblečení a kosmetiku 40 % za elektroniku 34 % za zábavu. V podlesní řádku se objevily odpovědi, ţe dotazovaný utrácí za dárky pro kamarády, hudební nástroje, počítačové hry, nebo za alkohol a cigarety. 58 59

Z celkového počtu - 55 dotazovaných. Z celkového počtu – 35 dotazovaných.

53

7. Vedeš si vlastní záznamy o tom, kolik utrácíš a za co utratíš? a) Ano b) Ne 6. třídy: 21 % dotazovaných si záznamy o tom, kolik utratí, tvoří. Zbytek, tzn. 79 % odpovědělo, ţe si záznamy nevedou. Z dotazníků jsem vypozorovala, ţe kdyţ si dotazovaný vede záznamy o tom, kolik utratí, ţe dostává kapesné pravidelně kaţdý měsíc. To je důvodem, proč dítěti dávat kapesné, naučí se tím hospodařit s penězi, tvořit si osobní rozpočet a plánovat své příjmy a výdaje. 9. Třídy: 34 % ţáků, ţe si záznamy o penězích vedou 66 % si stále záznamy nevede. Postupem času si více a více ţáků záznamy začíná vést, vyplývá to z toho, ţe děti začínají kolem 15tého roku chodit na brigády a finančně se postupně osamostatňovat, tím se jejich příjem zvyšuje. Do osobního rozpočtu se jim začínají dostávat i peníze z venku, začínají s nimi podle sebe hospodařit, popřípadě si je šetřit. 8. Půjčila jsem si někdy od kamaráda /kamarádky peníze? a) Ano, půjčil/a. b) Ne, nepůjčil/a. 6. třídy: 76 % dotazovaných si někdy půjčilo peníze 24 % dětí odpovědělo, ţe si nikdy peníze nepůjčily. Pod zodpovězenou otázkou mnohdy bylo, ţe si sice půjčily, ale hned druhý den vrátily. S takhle připsanou odpovědí jsem se setkala ve více dotaznících. Děti v podvědomí vnímají půjčování peněz jako něco špatného. Jsou si vědomy toho, ţe na co nemají, to by si kupovat neměli Pár z nich, ale občas neodolá a peníze si půjčí. Tyto děti vědí, ţe co si půjčí, musí co nejdříve vrátit.

54

9. Třídy: 77 % dětí si půjčilo někdy 23 % dětí si nikdy peníze od kamaráda či kamarádky nepůjčilo. Výsledky jsou v této otázce téměř shodné, jak v šesté tak v deváté třídě. 9. Jaký pohled máš na půjčování peněz? a) Beru to jako normální věc, kdyţ nemám, půjčím si. b) Je to špatné, a jsem si vědom/a, ţe mě to můţe dostat v budoucnu i do problémů. c) Nikdy jsem si peníze nepůjčil/a. 6. třídy: 40 % ţáků odpovědělo, ţe půjčování berou jako normální, běţnou věc 36 % ţáků odpovědělo, ţe vědí, ţe je to špatné 24 % si nikdy ţádné peníze nepůjčilo. 9. Třídy: 45 % dotazovaných odpovědělo, ţe to berou jako normální věc 32 % si myslí, ţe je to špatné 23 % dotazovaných si nikdy peníze nepůjčilo. V této otázce jsou výsledky srovnatelné, kaţdé dítě má na půjčování peněz jiný názor.

55

12. Závěr

Dostatečná úroveň rozpočtové gramotnosti není pouze v zájmu jednotlivců, ale také samotného státu. Bohuţel průzkumy ukazují, ţe úroveň jak uţ rozpočtové gramotnosti tak celkově finanční gramotnosti obyvatelstva je relativně nízká. Proto se v posledních letech v České republice začal klást důraz na programy podporující finanční gramotnost. Byla stanovena národní strategie finančního vzdělávání, která zavádí finanční gramotnost do Rámcových vzdělávacích programů základních i středních škol. V souvislosti se zavedení finanční gramotnosti do českých škol se začaly vydávat učebnice, pomůcky a metodické materiály, které ţákům i pedagogům pomohou efektivně přiblíţit nové učivo. Pro pedagogy jsou také pořádány různé semináře, kde se seznámí s moţností výuky, tyto semináře mají za cíl informovat o finančních otázkách. Pokud člověk uţ nenavštěvuje školu, tak i pro něj jsou vhodné projekty, které se specializují na rozvoj finanční gramotnosti a jsou určeny pro širokou veřejnost. Největší část těchto aktivit je zaměřená právě na rozpočtovou gramotnost. Nejčastěji jsou projekty specializované na zadluţení a předluţení domácností, nebo na tvorbu úspor a rezerv. Je nutné pochopit také to, ţe finance ovlivňují naše ţivoty a partnerské vztahy, proto bychom měli být velice opatrní a snaţit se s nimi dobře a efektivně hospodařit, a nedostat se do finančních potíţí. Kdyţ uţ se člověk do finančních komplikací dostane, měl by mít dostatečné finanční rezervy, aby problém ustál nebo ho efektivně a rychle mohl vyřešit. Vysvětlila jsem také rozdíl mezi bohatými a chudými lidmi. Mnoho lidí má problém se odpovídajícím způsobem finančně ohodnotit, v zaměstnání si řeknou o menší plat, neţ jaký by opravdu chtěli a na jaký se cítí. Dle mého názoru, strach si říct o peníze, nebo v zaměstnání o větší plat plyne z dětství. Od mala je hodně dětem vyčítáno, ţe pořád chtějí na něco od rodičů peníze, nebo ţe si danou věc nezaslouţí. Z toho důvodu se i v zaměstnání bojíme říct, ţe bychom chtěli přidat. V hlavě máme zakotveno, ţe větší plat si nezaslouţíme. V poslední, praktické části jsem prováděla dotazníkové šetření, díky němu jsem získala pohled do finančního hospodaření ţáků druhého stupně základní školy. Moje 56

hypotéza, ţe většina ţáků na druhém stupni základní školy dostává pravidelně kapesné, a učí se s ním hospodařit, se potvrdila, Většina dětí dostává kapesné měsíčně, někdo dostává kapesné ještě týdně. Výjimkou jsou děti, které kapesné nedostávají a dostanou peníze tehdy, kdyţ zrovna chtějí. Tento způsob výchovy moc dobrý pro budoucnost dětí není, děti by se uţ v útlém věku měli naučit finančně hospodařit, plánovat své příjmy a výdaje a tvořit úspory. Jestliţe dítěti dáme nějaký finanční obnos k dispozici, učíme ho kromě finančního hospodaření také samostatnosti. Dítě má pocit, ţe do něj vkládáme tímto krokem důvěru a bude se snaţit nás nezklamat. V dotaznících jsem také zkoumala, z jakých zdrojů kromě rodičů děti peníze mohou získat. Mnoho dětí odpovědělo, ţe od prarodičů nebo za výpomoc v domácnosti. Ze svého okolí ale vím, ţe mnoho rodičům nesouhlasí, aby dítě dostávalo peníze za výpomoc v domácnosti, domnívají se, ţe dítě by mělo rodičům pomoci samo od sebe a k tomu bychom je měli vést, ne aby pomáhaly jen pod příslibem finanční odměny. V dotaznících mne také překvapilo, kolik ţáků devátých tříd si snaţí přivydělávat na brigádě. Myslím si, ţe pro děti je to výborná zkušenost, vydělat si nějaké svoje peníze, se kterými mohou nakládat dle své libosti. Díky tomu, ţe pro získání peněz musí něco udělat a obětovat svůj volný čas, budou si získaného finančního obnosu více váţit a lépe s ním hospodařit. Mnoho ţáků, kteří uvedli, ţe si vydělávají na brigádě nebo dostávají peníze za výpomoc otci s prací, si také vede záznamy o příjmech a výdajích. V otázce půjčování peněz jsou výsledky také zajímavé, většina dětí si někdy peníze půjčila, ale zaujalo mne, ţe mnoho dětí samo od sebe do dotazníku vepsalo, ţe i kdyţ si půjčily určitý finanční obnos, pak jej co nejrychleji vrátily. Ţe si jsou vědomy toho, ţe kdyţ uţ si půjčí, tak musí peníze co nejrychleji vrátit. Dle mého názoru je taky nutné pochopit, jak dítě v určitém věku hodnotu peněz vnímá, například aţ kolem devátého roku je dítě schopné pochopit jak peníze fungují, o rok později je schopné pochopit způsob tvorby úspor. V této době bychom dítě mohli uţ motivovat, aby si na nějaká přání našetřil, a zakoupil za svoje finance.

57

Resumé: Bakalářská práce pojednává o tématu rozpočtové gramotnosti. Teoretická část shrnuje příjmy, výdaje nebo rozpočet domácnosti. V práci se objevuje i část s názvem Peníze v ţivotě lidí, která popisuje, jak peníze působí na dospělého jedince, jak ovlivňují jeho samotného, jeho rodinu, a partnerské vztahy. Jedna kapitola také pojednává o tom, jak na děti působí peníze a jak je chápou. Velká část práce je také věnována výuce finanční respektive rozpočtové gramotnosti. Uvádím pár informací o tom, jak by měla probíhat výuka, a jak by měly vypadat vzdělávací procesy a aktivity. V praktické části jsem vypracovala výzkum, proběhl formou dotazníků. Výzkum mapuje problematiku hospodaření s penězi u ţáků druhého stupně základní školy. Šlo o srovnávání dětí v šestých a devátých třídách základní školy. Summary: My bachelor thesis deals with the topic of budget literacy. The theoretical part describes income, expense or family budget. In thesis is part with title – Money in people life, which describes, how money influence people, how affect family, and family relationships. One chapter deals about, how money affects children, and how children understand the value of money. Large part is devote to teaching financial or rather budget literacy. I present some information about, how teaching should look like and how choose the best activities. In practical part, I worked out research, research took place in form questionnaire. Research focuses problems with economic activities with money in secondary-school. The point is, compare students in sixth class with students in ninth class.

58

Seznam použité literatury: HESOVÁ, Alena a Eva ZELENDOVÁ. Finanční gramotnost ve výuce: metodická příručka. Vyd. 1. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011, 59 s. ISBN 978-80-86856-74-2. SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro kaţdého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3813-0. EVANS, Richard Paul. Pět lekcí o ţivotě a bohatství, které mi dal jeden milionář. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 114, [21] s. ISBN 978-80-251-2671-4. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xix, 312 s. ISBN 978-80-7400-008-9. SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxii, 538 s. ISBN 978-80-7400-199-4. SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance: (svět rodinných financí - jak spořit a rozmnoţovat majetek). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 257 s. ISBN 97880-86946-41-2. SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxii, 538 s. ISBN 978-80-7400-199-4. SMRČKA, Luboš. Rodinný rozpočet a společnost spotřeby: (staronový pohled na osobní finance a bohatství). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 313 s. ISBN 978-80-86946-78-8. EVANS, Richard Paul. Pět lekcí o ţivotě a bohatství, které mi dal jeden milionář. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 114, [21] s. ISBN 978-80-251-2671-4. 59

YAGER, Dexter. Jak uvaţují milionáři: finanční svoboda můţe být vaše. V České republice vyd. 1. Praha: InterNET Services Corporation, 2003, 127 s. LANIADO, Nessia. Děti a peníze. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 118 s. ISBN 80-7178671-3. GIDDENS, Anthony a Philip W SUTTON. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 2013, 1049 s. ISBN 978-80-257-0807-1. KLÍNSKÝ, Petr. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008, 96 s. ISBN 978-80-87063-13-2. PŮLPÁN, Karel. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. Česká republika: Public History, 1998?, 328 s. ISBN 80-902193-2-2. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Vyd. 1. Stařeč: Infra, 2004c2005, 113 s. ISBN 80-86666-24-7.

60

Seznam internetových zdrojů: Finanční gramotnost v ČR. Ihned. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://img.ihned.cz/attachment.php/70/29013070/tv348EFHIJKLOklQbcefhpqrxy0SU2 Vn/financni_gramotnost_20101213_stemmark.pdf. First class. [online]. 10.12.2013 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.firstclass.cz/mysleni-bohatych/proc-lidem-nejde-z-pusy-rikat-si-openize/?#sthash.MJgIDdvB.TIW5TSe3.dpbs First class. [online]. 8.4.2013 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.firstclass.cz/mysleni-bohatych/jak-souvisi-penize-a-stesti2/#sthash.d9kxxFIr.dpbs LUCIE MÜLLEROVÁ. . Pro ţeny. [online]. 31.1.2012 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.prozeny.cz/magazin/sex-a-vztahy/laska-a-vztahy/31194-co-delat-kdyznedostatek-penez-ohrozuje-vztah Libor Vaníček. Ing . Ing Bank Svět spoření. [online]. 16.1.2013 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.ingbank.cz/files/svet-sporeni/ing-bank-svetsporeni_16_01_2013.pdf Den finanční gramotnosti. Finanční rezervy I.. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.denfinancnigramotnosti.cz/clanky/financni-rezervy-i.-185 Česká televize. Průměrná česká domácnost by z úspor vyţila pouhé 3 měsíce. [online]. 16.1.2013 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/211220-prumerna-ceska-domacnost-by-zuspor-vyzila-pouhe-3-mesice/ Český statistický úřad. České domácnosti dluţí bilion. [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta120310.doc

61

Český statistický úřad. Průměrné mzdy – 2. čtvrtletí 2013. [online]. 6.9.2013 [cit. 201403-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz090613.doc Finanční gramotnost v RVP ZV. Metodický portál . [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/13323/FINANCNIGRAMOTNOST%20-VRVP-ZV.html/ Infia. Finanční prvouka – co děti naučit o penězích. [online]. 2011 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.infia.cz/financni-prvouka-co-deti-naucit-o-penezich-2.html Vaše děti. Jak děti naučit hospodařit s penězi…. [online]. 12.3.2012 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.vasedeti.cz/vychova/vyvoj-a-vychova-skolaka/jak-deti-naucithospodarit-s-penezi/ Rozumíme penězům. Hospodaření domácnosti. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.rozumimepenezum.cz/temata/anotace-vyukovych-lekci/1-hospodarenidomacnosti/ Rozumíme penězům. Standardy finanční gramotnosti. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.rozumimepenezum.cz/wp-content/uploads/2011/04/standardyfinancni-gramotnosti-RP.pdf

62

Příloha: Dotazník pro žáky základní školy

Ahoj, ţádám Tě o vyplnění následujícího dotazníku, který zkoumá, jak umí ţáci na základní škole hospodařit s penězi. Dotazník je anonymní, proto prosím odpovídej pravdivě. 1. Tvůj věk: a) 10 – 14 b) 15 – 20 2. Dostáváš kapesné pravidelně kaţdý měsíc od rodičů? d) Ano, kapesné od rodičů dostávám pravidelně, jednou měsíčně. e) Ne, kapesné nedostávám, peníze dostanu, kdyţ je potřebuji. f) Nedostávám kapesné vůbec. 3. Kde jinde můţeš získat peníze? e) Na návštěvě u prarodičů. f) Za výpomoc v domácnosti. g) Vydělám si na brigádě. h) Jiná odpověď: ………………… 4. Kolik činí tvoje kapesné měsíčně? g) Méně jak 100,- Kč h) 100,- aţ 500,- Kč i) 500,- aţ 1000,- Kč j) 1000,- aţ 2000,- Kč k) Více jak 2000,- Kč l) Nedostávám kapesné

63

5. Pokud dostáváš kapesné, v jaké formě kapesné dostáváš? Pokud kapesné nedostáváš, na tuto otázku neodpovídej. c) Dostávám kapesné v hotovosti. d) Dostávám kapesné na platební kartu. 6. Jak nakládáš se svými penězi? c) Kupuji si drobné věci pro svoji potřebu. d) Své peníze si šetřím, a za větší částku si koupím větší věc, po které touţím. 7. Za co nejvíce své peníze utrácíš? f) Potraviny, cukrovinky… g) Oblečení, kosmetika… h) Elektronika i) Zábava j) Jiná odpověď: ……………… 8. Vedeš si vlastní záznamy o tom, kolik utrácíš a za co utratíš? c) Ano d) Ne 9. Půjčila jsem si někdy od kamaráda /kamarádky peníze? c) Ano, půjčil/a. d) Ne, nepůjčil/a. 10. Jaký pohled máš na půjčování peněz? d) Beru to jako normální věc, kdyţ nemám, půjčím si. e) Je to špatné, a jsem si vědom/a, ţe mě to můţe dostat v budoucnu i do problémů. f) Nikdy jsem si peníze nepůjčil/a.

Děkuji za vyplnění.

64

65