MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra českého jazyka a literatury
Pohádková tvorba Miloše Kratochvíla Diplomová práce
Brno 2015
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
doc. PhDr. Milena Šubrtová, Ph.D.
Andrea Rousová
Bibliografický záznam Rousová, Andrea. Pohádková tvorba Miloše Kratochvíla. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka a literatury. 2015, 99 stran. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Milena Šubrtová, Ph.D.
Anotace Diplomová práce se zabývá především literární a z části scenáristickou pohádkovou tvorbou Miloše Kratochvíla. V úvodní části práce jsou uvedeny biografické a bibliografické údaje o spisovateli. Dále následuje průřez pohádkovou tvorbou jiţ zmiňovaného autora. Práce obsahuje analýzu vybraných pohádkových knih, přičemţ kritérii pro výběr těchto děl se staly jejich některé společné znaky. Je to zejména edukační záměr všech analyzovaných děl, netradiční jména literárních postav, kterými autor vyjadřuje jejich charakterové vlastnosti, a také široké moţnosti vyuţití ukázek z knih ve výuce. V poslední části diplomové práce je vytvořen soubor metodických materiálů vycházející z pohádkových textů Miloše Kratochvíla, vhodný pro vyuţití v hodinách literární výchovy u ţáků prvního stupně ZŠ.
Annotation The thesis deals especially with literary creation and partly fairytale scenarios of Miloš Kratochvíl. There are biographical and bibliographical data about the writer listed in the introductory part. Followed by a cross-section fairytale creation of already mentioned author. The thesis includes analysis of selected fairytale books while the criteria for selection of these works have become some of the common features, which are especially educational plan of all analysis works, unusual names of literary figures, which the author expresses their character properties, and also wide possibilities of using these examples in education. In the last part of the thesis is a set of methodological materials formed. These materials are based on fairytale texts of Miloš Kratochvíl and are suitable for use in lessons of literary education for pupils at primary school.
Klíčová slova Miloš Kratochvíl, pohádková tvorba, analýza literárních textů, pracovní listy, literární výchova
Keywords Miloš Kratochvíl, fairytale creation, the analysis of literary texts, worksheets, literary education
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna studijním účelům.
V Brně dne 30. října 2015
………………………… Andrea Rousová
Poděkování V úvodu práce bych chtěla velmi poděkovat doc. PhDr. Mileně Šubrtové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a vţdy ochotnou pomoc při vypracování této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině za podporu a trpělivost, kterou mi při studiu projevovali.
Obsah
1.
ÚVOD............................................................................................................. 1
2.
STRUČNÁ BIOGRAFIE MILOŠE KRATOCHVÍLA ................................. 3 2.1
3.
4.
5.
Dílo Miloše Kratochvíla pro děti a mládeţ ............................................ 6
POHÁDKY MILOŠE KRATOCHVÍLA ....................................................... 9 3.1
Strašidelné postavy s láskyplnou tváří .................................................. 10
3.2
Čertovské pohádky – časté tematické zaměření ................................... 12
3.3
Didaktický záměr a edukační prvek ...................................................... 13
3.4
Netradiční pojmenování pohádkových hrdinů ...................................... 17
ANALÝZA VYBRANÝCH DĚL MILOŠE KRATOCHVÍLA .................. 20 4.1
Modrý Poťouch ..................................................................................... 21
4.2
Poťouši a Zloděják ................................................................................ 24
4.3
Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech.................................. 26
4.4
Kočkopes Kvído .................................................................................... 32
4.5
Hloupeţníci ........................................................................................... 35
METODICKÉ MATERIÁLY PRO ČINNOSTI V LITERÁRNÍ VÝCHOVĚ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY ......................................................... 38 5.1
Soubor pracovních listů ........................................................................ 40
ZÁVĚR .................................................................................................................. 91
RESUMÉ ............................................................................................................... 94 RESUME ............................................................................................................... 94 POUŢITÁ LITERATURA .................................................................................... 95 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................... 99 PŘÍLOHY
1. Úvod
V diplomové práci bych ráda představila spisovatele Miloše Kratochvíla a poukázala na to, jak vhodné jsou jeho pohádkové texty pro dětské čtenáře. Miloše Kratochvíla jsem poţádala o rozhovor, abych byla lépe schopna přiblíţit jeho ţivot a názory. Setkala jsem se z jeho strany s velmi vlídnou a ochotnou odezvou. Miloš Kratochvíl, scenárista a spisovatel, patří mezi současné autory literatury pro děti a mládeţ. Jeho texty, oceněné mnoha literárními cenami, jsou plné humoru, fantazie, laskavosti a v neposlední řadě v nich vţdy nalézáme podporu mateřského jazyka. Tvorba Miloše Kratochvíla má široké spektrum – od sportovního redaktora přes příspěvky do dětských časopisů po prozaickou a básnickou tvorbu. V současné době se sám autor povaţuje za spisovatele píšícího převáţně pro děti, i kdyţ má na svém kontě také knihy pro dospělé čtenáře. Stěţejní se pro diplomovou práci stala pohádková tvorba autora, v níţ si všímám různých společných znaků. Jedná se například o netradiční pojmenování postav, jimiţ autor vyjadřuje jejich chování, časté pouţívání rozmanitých jazykových prostředků, které mohou souviset s dalším společným znakem – edukačním záměrem autora jak působit na dětského čtenáře. Miloš Kratochvíl ve svých knihách stále připomíná morální zásady člověka, jako je pravdomluvnost, empatie a na ţebříčku lidských hodnot staví vţdy vysoko přátelství, lásku, rodinu a domov. V některých pohádkových textech se odklání od tradičních povah a projevů strašidelných postav a dětskému čtenáři tak nabízí strašidelné hrdiny s vlídnou tváří. Na pohádkovou tvorbu navazuje analýza mnou vybraných děl Miloše Kratochvíla. K této analýze jsem si záměrně zvolila tituly, které opět něco spojuje. Práce tedy obsahuje analýzu knih - Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech, Modrý Poťouch, Poťouši a Zloděják, Kočkopes Kvído, Hloupeţníci. Významnou roli v literárních textech Miloše Kratochvíla vidím v moţnosti jejich vyuţití pro podporu rozvoje schopnosti čtení s porozuměním, na kterou by dle mého názoru měl být ve výchovně vzdělávacím procesu kladen velký důraz. Diplomová práce
1
obsahuje soubor metodických materiálů vhodných pro ţáky prvního stupně základní školy, které se zaměřují na rozvoj této schopnosti a hlavně vychází z pohádkových textů Miloše Kratochvíla.
2
2. Stručná biografie Miloše Kratochvíla
Miloš Kratochvíl, praţský rodák, básník, scenárista a spisovatel převáţně dětské literatury, se narodil 6. ledna 1948.
Vystudoval Střední průmyslovou školu
potravinářské technologie a po absolvování povinné vojenské sluţby zastával profesi sportovního redaktora v Obraně lidu, poté v časopise Stadión. Studium na Fakultě ţurnalistiky UK, které zahájil při zaměstnání v roce 1977, nedokončil.1 „Nejsem významný, moţná známý. Ţurnalistiku jsem nedostudoval, někde to moţná píšou nejspíš proto, ţe jim při krácení vypadlo slovo „nedokončil“. Studoval jsem ji při zaměstnání, kdyţ jsem pracoval jako redaktor v týdeníku Stadión (1972-80). Nechtěl jsem psát jen o sportu, touţil jsem jít na volnou nohu a pro pořádné psaní jsem nepotřeboval zkoušky z dějin dělnického hnutí a ţivotopisů redaktorů Rudého práva.“2 Ke kníţkám měl Miloš Kratochvíl velmi blízko jiţ od dětství. Jak sám uvádí, byl čtenářem z donucení, protoţe v šesti letech dostal astma a četba se pro něj stala moţností, jak proţít to, co třeba nikdy nezkusil. Mezi oblíbené knihy svého dětství jednoznačně nejvýše řadí Ladovy Bubáky a hastrmany, kteří ovlivnili jeho televizní i psané pohádky. Josefu Ladovi věnoval Kratochvíl jednu ze svých knih – Rybáři a hastrmani, která vyšla v nakladatelství Fragment. Mezi knihy, které neměl příliš v oblibě, řadí Kratochvíl komiksy, ve kterých nenacházel podle jeho slov „normální věty“.3 Kniţní tituly s nálepkou povinná školní četba Miloše Kratochvíla odradily natolik, ţe aţ později zjistil, od kolika dobrých titulů a autorů byl z tohoto důvodu odehnán. Prvním ţánrem, se kterým se Miloš Kratochvíl představil na veřejnosti, byly básně pro dospělé.
1
ŠUBRTOVÁ, M. Slovník autorů literatury pro děti a mládeţ 2: Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012. 465 s. ISBN 978-80-72775-064. 2 Svět dětské fantazie. 15. 4. 2009. Dostupné z WWW: < http://www.svetdetskefantazie.cz/clanky/miloskratochvil-ted-pisu-hodne-knizky> 3 Svět dětské fantazie. 15. 4. 2009. Dostupné z WWW: < http://www.svetdetskefantazie.cz/clanky/miloskratochvil-ted-pisu-hodne-knizky>
3
,,Bylo mi v té době „dospělých“ šestnáct let a přiřadil jsem se ke generačním kamarádům (např. Jan Cimický, Karel Kryl, Bohdan Mikolášek). Vysílali jsme v Československém rozhlase poetické pořady jako třeba Fronta na písničku, Vysílají mladí atd.“4 Z úzkého rodinného kruhu Miloše Kratochvíla se jediný strýc pokoušel o psaní básniček, ale podle jeho slov se nikdy neprosadil. Miloš Kratochvíl ale vliv svého strýce na jeho spisovatelské začátky vidí v jiné věci: „Kdysi si koupil nádherný ručně vázaný zápisník, aby si do něj verše zapisoval. Ale jen ty nejpovedenější. Nikdy se však do něj neodváţil udělat ani čárku. Kdyţ jsem já začal básničky publikovat, zápisník mi dal. Povaţoval mě za básníka a přál si, abych bílé stránky zápisníku zaplnil. Kdyţ ale ten náš rodinný zápisník otevřete, stránky jsou pořád prázdné. Netroufl jsem si.“5 Úspěch svých básniček pro děti si ověřil v časopisech Sluníčko a Mateřídouška, kde pravidelně od konce 70. let verše otiskovali, a jeho básničky byly dětmi velmi ţádány. Nakladatelství těchto dětských časopisů zařazovalo pro zaručený úspěch speciální strany s Kratochvílovými básničkami. Po roce 1968 mu bylo jasné, ţe psaní básniček a textů k písničkám ho neuţiví, a tak se stal sportovní redaktorem, protoţe ke sportu měl vţdy blízko. „Spisovatel Ota Pavel mi sehnal místo v Obraně lidu, kde byl jeho bratr Jirka šéfem sportovní rubriky.“6 Po dvou letech Kratochvíl přešel do týdeníku Stadión a dostal nabídku z dětské redakce Československé televize napsat cyklus pro děti o některých sportech na rozmezí naučného a hraného pořadu. Poté mu bylo dramaturgií redakce nabídnuto, aby napsal pohádku. „Jednou z mých prvních byl dodnes hodně reprízovaný Taneček přes dvě pekla. Psal jsem ho pro své dvě malé dcery jako omluvu za to, ţe jsem jim pohádky nikdy nečetl, protoţe jsem byl jako reportér stále někde na cestách.“7
4
Čerpáno ze soukromé korespondence s Milošem Kratochvílem. Čerpáno ze soukromé korespondence s Milošem Kratochvílem. 6 Čerpáno ze soukromé korespondence s Milošem Kratochvílem. 7 Čerpáno ze soukromé korespondence s Milošem Kratochvílem. 5
4
V roce 1980 se stal Miloš Kratochvíl spisovatelem na volné noze. „Odešel jsem na volnou nohu, protoţe práce ve Stadiónu s psaním pro Československou televizi se nedala stihnout. A nebylo to ani nutné, televize na rozdíl od kníţek psavce uţiví.“8 Miloš Kratochvíl má na svém kontě také tvorbu pro dospělé, ovšem od jistého okamţiku se sám rozhodl tvořit pouze pro děti. Ve svých hrách a filmech pro dospělé se nevyhýbal oţehavým a bolestivým tématům jako jsou drogy (Konkurs na chlapa, 1984), nezájem rodičů o děti a ve dvoudílném filmu Přes padající mosty i fyzickému týrání dětí nejhrubšího zrna. „Po dopsání této hry jsem se psychicky zhroutil. Bylo mi jedenačtyřicet a onemocněl jsem panickou atakou. Sedmnáct let jsem nedokázal vyjít z domu, pokud byl můj stav snesitelný, psal jsem, abych si nepřipadal zbytečný a nemohoucí. Uţ jsem ale neměl sílu v sobě otevřít drama. V té době jsem se rozhodl, ţe budu psát jen pro děti.“ 9 K významné tvorbě Miloše Kratochvíla patří vedle literární tvorby pro děti také tvorba scenáristická, pro kterou je u zmiňovaného autora typická komická pointa. Dosud napsal více neţ 60 televizních scénářů pro děti i dospělé. Mezi známé tituly pro děti patří např. jiţ zmiňovaný Taneček přes dvě pekla (1982); Slané pohádky (1984); Králi, já mám nápad! (1984); A co ten ruksak, králi? (1986); Kalhoty od krejčího ze Lhoty (1988); Jaké vlasy má Zlatovláska (1992); O zázračné mouše (1993); Neklejte, princi! (1993); Třetí noc pro čaroděje (1994); Omyl Děda Vševěda (1995); Dědo, čaruj! (1996); Jak vyţenit z pekla štěstí (1997); Princezna za tři koruny (1997); Jak se Matěj učil čarodějem (1998); Čerte, tady straší! (1999). V roce 2008 napsal scénáře pro 13- dílný večerníčkový seriál Čaroděj z nafukovacího stromu. Miloš Kratochvíl publikuje své knihy v celé řadě českých nakladatelství a získal jiţ mnohá ocenění. V současné době ţije Miloš Kratochvíl v Černošicích a je ţenatý.
8 9
Čerpáno ze soukromé korespondence s Milošem Kratochvílem. Čerpáno ze soukromé korespondence s Milošem Kratochvílem.
5
2.1 Dílo Miloše Kratochvíla pro děti a mládeţ 10
Próza pro děti: Králi, já mám nápad (Melantrich 1994) Uţ sněţí uţ chumelí! aneb Mikuláš, Jeţíšek, pan Vrána a my (Amulet 2000) Jak chtěl být Honza peciválem (Alpress 2000) Rybáři a hastrmani (Triton 2006) Františkovy pohádky z Kouzelné školky (Fragment 2006) Františkova velká kniha pohádek (Česká televize 2007) Čaroděj z nafukovacího stromu (Fragment 2008) Omyl děda Vševěda (Česká televize. Edice ČT 2008) Jejda a Helemes (Portál 009) Pachatelé dobrých skutků 1: Puntíkáři (Mladá fronta 2009) Pachatelé dobrých skutků 2: Duchaři (Mladá fronta 2009) Draka je lepší pozdravit aneb o etiketě (jako spoluautor s Danielou Krolupperovou) (Mladá fronta 2009), Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech (Mladá fronta 2010) Fanfárie (Edice ČT 2010) Kouzelné soboty (Šulc – Švarc 2010) Pachatelé dobrých skutků 3: Kouzláci (Mladá fronta 2010) Mikuláš, Jeţíšek, pan Vrána a my (II. vydání Triton 2010) Modrý Poťouch (Triton 2010) Pachatelé dobrých skutků 4 - Bouráci (Mladá fronta 2011) Hloupeţníci (Mladá fronta 2011) Kočkopes Kvído (Euromediagroup 2011) Minipohádky - Jak chtěl být Honza peciválem, Kouzelné nůţky (Triton 2011) Minipohádky - Nebezpečná přímluva, O dvou obrech (Triton 2011) Školníci (Triton 2012) Rybáři a hastrmani (II. vydání Triton 2012) 10
KRATOCHVÍL, M. Estránky [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z WWW: < http://www.miloskratochvil.estranky.cz/clanky/bibliografie.html >
6
Poťouši a Zloděják (Triton 2013) Prázdniny blbce číslo 13 aneb Jak jsme zachraňovali svět (Mladá fronta 2014) Poezie: Potkal kočkodán kočkonora (Albatros 2000) Hodina smíchu (Alpress 2000) Zapište si za uši (Alpress 2001) Deset malých Bohoušků (Alpress 2002) Létací koště (Alpress 2003) Pes nám spadla (Mladá fronta 2012) Kouká roura na kocoura (Mladá fronta 2014) Leporela: Jaké bude počasí (Panorama 1984) Před oponou, za oponou (Panorama 1982) Psiny (Alpress 1999) Bodlináček, jeţčí kluk (Alpress 1999) Bodlináček, ani krejčí, ani švec (Alpress 2000) Bodlináček ve Veselí (Alpress 2000) TV pohádky: Taneček přes dvě pekla (1982) Slané pohádky (1984) Králi, já mám nápad! (1984) A co ten ruksak, králi? (1986) Ţáku Kašíku, neţeň se! (1986) O houslích krále snů (1987) Kalhoty od krejčího ze Lhoty (1988) Jaké vlasy má Zlatovláska (1992) Ať ten kůň mlčí! (1992) O zázračné mouše (1993) Neklejte, princi! (1993) 7
Třetí noc pro čaroděje (1994) Pozor na kozoroha! (1994) Hrad stínů (1995) Omyl Děda Vševěda (1995) Dědo, čaruj! (1996) O mrňavém obrovi (1996) Jak vyţenit z pekla štěstí (1997) Princezna za tři koruny (1997) Jak se Matěj učil čarodějem (1998) Čerte, tady straší! (1999) Smůla (1999) Brnění a rolničky (2001) Divadlo: Taneček přes dvě pekla Omyl Děda Vševěda Princezna za tři koruny A co ten ruksak, králi? Večerníček: Čaroděj z nafukovacího stromu – 13 dílů (ČT 2008)
8
3. Pohádky Miloše Kratochvíla
Děti je ve výchovně vzdělávacím procesu velmi důleţité seznamovat s historickými prameny a souvislostmi, s pohádkami a autory dřívějších generací, ale neméně důleţité je dětskému čtenáři předkládat pohádkové texty, ve kterých naleznou současnost našeho ţivota. Přesně to nabízí dle mého názoru pohádky Miloše Kratochvíla. Autor je schopen propojit svět fantazie se světem reálným, jeho pohádkové postavy jsou někdy zcela typickými postavami z klasických pohádek, na druhé straně vymýšlí postavy zcela netradiční. Čtenář získává četbou jeho děl pojem o morálních hodnotách člověka, které by nás měly provázet celým lidským ţivotem. U jednotlivých literárních hrdinů se Miloš Kratochvíl vţdy snaţí o potlačení pocitu méněcennosti, a to je dle mého názoru výrazný a společný rys všech jeho děl. Dává tím čtenářům najevo, ţe kaţdý tvor, lidský i pohádkový, je podle něj schopen něčeho dosáhnout, splnit si svoje cíle, sny a představy, ţe kaţdý je schopen mít rád, je schopen přátelství a především, ţe si přátelství zaslouţí. V dětském čtenáři tak posiluje sebevědomí. Všechny pohádky Miloše Kratochvíla jsou pestré na jazykové hry, hry se slovy, obohacené rozmanitými jazykovými prostředky, jako je metafora, metonymie, neologismy a frazeologické výrazy, které dle mého názoru velmi zásadně rozvíjí slovní zásobu dětského recipienta. To jsou hlavní důvody, proč chci v diplomové práci pracovat právě s pohádkami Miloše Kratochvíla. Miloši Kratochvílovi je velmi blízký ţánr autorská pohádka. Má na kontě jiţ celou řadu pohádkových titulů a jeho osobní uchopení tohoto ţánru je poměrně široké a pestré. Ozkoušel čtvrtkovský typ blízký lidové pohádce, inspiruje se zvířecí i kouzelnou pohádkou a jinde zakládá pohádkový příběh na humorném střetávání fantastického a reálného soudobého světa.11 Při psaní svých pohádek se snaţí o to, aby jeho věty měly rytmus a spád, aby příjemně a lahodně zněly. Aby měl čtenář pocit, ţe vše je vyjádřeno jednoduše a krásně. Jeho texty jsou podobně jako například u Jana Wericha či Františka Nepila oslavou češtiny. Z Kratochvílových pohádek je znát snaha 11
KUBECZKOVÁ, O. Strašibraši aneb Tajemství věţe v Kamsehrabech [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z WWW: < http://www.iliteratura.cz/Clanek/26361/kratochvil-milos-strasibrasi-aneb-tajemstviveze-v-kamsehrabech>
9
o nalezení maximálního osobního, rodinného, i společenského štěstí, o nalezení vnitřního klidu a pochopení svého vlastního „já“. Všechny tyto snahy jsou doplňovány obdivem domova, rodiny, neustálým připomínáním nutnosti dodrţování základních morálních principů, jejichţ nedodrţování je nutně vţdy potrestáno, lépe řečeno napraveno. Inspiraci pro svoje pohádky čerpá Miloš Kratochvíl od Josefa Lady, který, jak sám uvádí, je jeho velkým guru. „Hlásím se k jeho následovníkům a v mých televizních pohádkách bylo moţné rozumně se domluvit třeba i s čertem, protoţe ani čert nebyl takový kruťas, aby šířil zlo všude, kde se objeví. Byl spíše nápravnou instancí.“12 Josef Lada ve svých pohádkách usiloval o posílení dětského sebevědomí a o to, aby se dětský recipient v prvé řadě dobře bavil. O to stejné usiluje i Miloš Kratochvíl, který se hlásí k parodijně inovační linii české pohádky. V Ladových Bubácích a hastrmanech se pro Kratochvíla stala laskavost Brčála a strašidla Mulisáka silným vjemem a ovlivnila všechny jeho televizní a psané pohádky. Tuto knihu, jak sám uvádí, má ve své knihovně i dnes. „Přemluvil jsem tenkrát tátu, aby mi nechal kvůli kníţkám udělat razítko se jménem. Myslel jsem, ţe na čem je razítko, to se nedá ukrást. Nevím, do kolika kníţek jsem si červeně natiskl jméno, ale zůstaly mi dvě. Bubáci a hastrmani a Ivanhoe. Bubáci a hastrmani jsou prostě kníţkou s kouzlem.“ 13
3.1 Strašidelné postavy s láskyplnou tváří Jedním z typických znaků autorových pohádek je zcivilňování pohádkových bytostí, které zbavuje démonické krutosti a obdařuje je lidskými rysy.14 Tím dle mého názoru napomáhá dětskému čtenáři, aby lépe pochopil chování těchto postav a strašidelným postavám tak rozšiřuje moţnosti, jak výchovně působit na děti. Pohádkový příběh Rybáři a hastrmani Kratochvíl věnoval Josefu Ladovi. Hlavním dějovým tématem je zde souţití lidí (rybářů) s fantastickými postavami 12
Svět dětské fantazie. 15. 4. 2009. Dostupné z WWW: < http://www.svetdetskefantazie.cz/clanky/miloskratochvil-ted-pisu-hodne-knizky> 13 Čerpáno ze soukromé korespondence s Milošem Kratochvílem. 14 ŠUBRTOVÁ, M. Slovník autorů literatury pro děti a mládeţ 2: Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012. 465 s. ISBN 978-80-72775-064.
10
(vodníky) u jedné české řeky, kterou vodníci hlídají. Dětský čtenář se setkává s vodnickou rodinou Zeleňákových - hlavními postavami příběhu. Jejich pojmenování není náhodné. Na základě vnitřní i vnější podobnosti vyvolává asociace zelené, vodnické barvy. S většinou rybářů vychází Zeleňákovi po dobrém, bez pouţívání vodnických kouzel, a ten, kdo je blíţe pozná, se uţ vůbec nediví, ţe vodníci ţijí mezi nimi. Členy vodnické rodiny jsou - mladý vodník s příznačným jménem Dušan, táta vodník Áda Zeleňák a máma Boţenka Zeleňáková. Dušan je vodnický chlapec, který je svým chováním a svými přáními podobný dětem, coţ ho velmi přibliţuje dětským čtenářům. Důkazem je například i to, ţe si Dušan, stejně jako snad kaţdé dítě, přeje mít svá zvířata, o která se chce starat (rybičky a papouška). Později se zamiluje a ovlivněn tímto citem se vytahuje a předvádí, aby zaujal Pěnku, vodnickou dívku z rodiny Vodových. Záporným hrdinou je porybný Zdrhal, jehoţ zálibou je kontrolovat všechno, co se kontrolovat dá. Vymýšlí samá nesmyslná nařízení a je mezi vodníky i rybáři značně neoblíbený. Jak jsem jiţ naznačila, Miloš Kratochvíl nemá rád kruté pohádky, trestem v jeho pohádkách nebylo nikdy zakletí na sto let, ale hlavně zesměšnění padouchů, proto i tento padouch po výchovné lekci dojde k nápravě. Zvítězí v něm odvaha, a proto je poté mezi ostatní vlídně přijat. Vedlejšími postavami příběhu jsou rybáři, kteří pravidelně chodí ke korytu řeky, mají svá místečka a společně zde tráví volný čas. Kratochvíl nejen v tomto textu připomíná obrovskou sílu domova, důleţitost přátelství, sounáleţitosti a zakotvenosti v nějakém společenství blízkém povaze člověka. Pro svůj obdiv domova pouţívá také popis krás řeky, kterou vnímá jako symbol české krajiny. Jako důkaz těchto slov poslouţí také chování kapitána výletního parníku Herkulese, veselého člověka, který se vţdy rád vychloubá časy strávenými na moři. Nakonec však také podlehne krásám domova a přidá se k rybářům, jeţ často pohrdavě nazýval „spolkem ţabích švagrů“. V závěru pohádkového příběhu se dle mého názoru autor ztotoţňuje s osobou pana Mejly. S osobou spisovatele, který se k řece přistěhoval, původně aby napsal fantastický příběh o robotech. Jeho „jménem“ zdůrazňuje důleţitost řeky, vody a zamýšlí se nad existencí vodníků coby jejích ochránců. 11
Řeka nemůţe usnout. Řeka se nesmí zastavit, protoţe voda udrţuje všechen ţivot. Proto si lidi vţdycky stavěli domy, osady, vesnice i města na březích řek. Proto se na březích řek setkávají rybáři. Proto se sluší řeky ctít a nevyhánět z ní vodníky.15 V pohádce Kratochvíl představuje strašidelné postavy vodníků jako mírumilovné a láskyplné bytosti, které lidem nechtějí ubliţovat, naopak jsou jim k uţitku. Převládají zde jednoduché, srozumitelné dialogy v podobě přímé řeči, v jazykové výstavbě se objevují hovorové prvky.
Zápletka - odstěhování vodnické rodiny do přehrady -
vyvrcholí kladným závěrem typickým pro pohádku. Strašidelné postavy s laskavou tváří se objevují také v pohádkovém příběhu Strašibraši aneb Tajemství hradu v Kamsehrabech. Strašikluci Bubu a Buf sice musí chodit do strašidlácké školy, ale strašení je vůbec nebaví. Mnohem spokojenější budou v městečku Kamsehraby za věţními hodinami. Vedle sebe tudíţ v této knize naprosto nerušeně fungují vztahy mezi strašikluky, dětmi i dospělými, kteří se vůbec nepodivují, ţe nějaká strašidla existují, coţ je důkazem mírumilovné povahy těchto strašidelných postav. Mezi lidmi najdou Bubu a Buf opravdové přátele a zbaví se pocitu méněcennosti. Podrobnou analýzu zmíněného díla uvádím v další kapitole této práce.
3.2
Čertovské pohádky – časté tematické zaměření
V pohádkách Miloše Kratochvíla se poměrně často setkáváme s postavou čerta. Čerti a samo peklo mají ovšem jinou podobu, neţ jsme tomu zvyklí z klasických českých pohádek. Místo chlupatého čerta s kopytem a rohy nalézáme moderně oblečené čerty, kteří jsou téměř k nerozeznání od lidí. Vychytralost a lstivost čertům nechybí, ale jsou zbaveni charakteristické démonické krutosti a nejsou jim cizí obyčejné lidské touhy a sny. Velmi známou a často reprízovanou pohádkou s čertovskou tematikou je Taneček přes dvě pekla (1982). Miloš Kratochvíl je autorem scénáře a také textů písní. Celý děj se odehrává v pekle, které je poměrně modernizováno a rozděleno na dvě kategorie, coţ můţe vyplývat ze samotného názvu pohádky. Čertice, které ţijí v pekle první kategorie, 15
KRATOCHVÍL, M. Rybáři a hastrmani. Praha: Triton, 2012. 182 s. ISBN 978-80-7387-489-6.
12
se povaţují za chytré a mazané bytosti opovrhující čerty. Celý děj začíná tanečkem a také tanečkem končí. Kája Fousek, nafoukaný mládenec, který rád nad kaţdým druhým ohrnuje nos, je při tanci odnesen do pekla. Do světa lidí se vrací opět tanečkem, ale to uţ je peklem napravený. Kouzelným předmětem je zde sušená borůvka. Je-li utrţená z borůvkového keře jako třináctá a usušená na pekelném ohni, má kouzelnou moc. Kaţdá čertice má právě dvě tyto borůvky - jednu, kdyby bylo zle, a druhou, kdyby bylo nejhůř. Další pohádky s čertovskou tématikou jsou Jak vyţenit z pekla štěstí (1997), Kalhoty od krejčího ze Lhoty (1997), Čerte, tady straší (1999). Opakujícím se znakem v těchto pohádkách jsou moderní přístroje, které peklo vyuţívá. V Tanečku přes dvě pekla čerticím slouţí automat na jídlo a čertovize, čert Drmáš v pohádce Jak vyţenit z pekla štěstí pouţívá přístroj lumpostop, jehoţ úkolem je odhalit člověka, který propadl peklu za své špatné činy. Peklo v pohádce Kalhoty od krejčího ze Lhoty vyuţívá pro změnu moderní vysílačky. Podobu čerta, kterého známe z klasických pohádek, nalezneme v pohádkovém příběhu Jak chtěl být Honza peciválem. Je zde starý, odřený, vychrtlý. Nejen jeho vizáţ, ale i poslání zůstává stejné jako v klasických pohádkách. Svou lstivostí se snaţí odnést Honzu do pekla, ale neuspěje. Zabrání mu v tom jeho „vychrtlost“ – pod Honzovou vahou v tom vychrtlém chudáčkovi jen zapraskalo, kolena se mu podlomila, ale dupnul kopytem a uţ ho vlekl ke dveřím16 a také Honzova maminka – Byl by ho odnesl, kdyby Honzova maminka zrovna nezametala před zápraţím.17
3.3 Didaktický záměr a edukační prvek V Kratochvílových pohádkách se velmi často objevuje didaktický záměr a edukační prvek. Jak jsem jiţ zmínila, autor často ustupuje od klasických pohádkových postav k méně tradičním. V některých textech implantuje fantastické prvky
16
KRATOCHVÍL, M. Jak chtěl být Honza peciválem. Praha: Triton, 2011. 15 s. ISBN 978-80-7387-521-
3. 17
KRATOCHVÍL, M. Jak chtěl být Honza peciválem. Praha: Triton, 2011. 15 s. ISBN 978-80-7387-521-
3.
13
do realistického podloţí a personifikací emočních stavů či pohádkových rysů vytváří originální pohádkové bytosti, jichţ vyuţívá k naplnění výchovné funkce.18 Didaktický záměr sleduje kniha Kočkopes Kvído (2011), v němţ bytost vzniklá z nepovedených dětských výkresů jako společník osamělé dívky představuje problém pro úzkoprsé a omezené dospělé.19 Avšak co je problémem pro dospělé, je ţivotní nutností pro dítě. Hrdinka příběhu Týna potřebuje kamaráda. Není pro ni důleţité, jak vypadá, je pro ni podstatné, ţe je a vyplní její samotu. Mezi didaktizující pohádkové příběhy lze zařadit také příběh s názvem Jejda a Helemes (2009), který je zaloţen na kontrastu fyzické převahy obra a důvtipu malého skřítka. Dětský čtenář je nucen přemýšlet o tom, zda hrubá síla velikého obra vyřeší vše snáz, neţ chování skřítka, který situace řeší s důvtipem, chytrostí a chutí udělat někomu radost. Pointu můţeme nalézt v přetvoření obra ve skřítkova kamaráda, coţ naplňuje podstatu přátelství, které nedělá rozdíly, nepřemýšlí o vzájemné jinakosti aktérů, o jejich fyzických či mentálních handicapech. A nejvzdělanější včelka, ta, která chtěla vědět, jestli je Helemes Jejdův obr, zabzučela: „Skřítek nám nelhal. Oni jsou s obrem opravdu kamarádi.“20 Stěţejní jsou také charakterové vlastnosti obou hlavních hrdinů, které Kratochvíl staví do jednoznačného kontrastu. Obři se věčně vytahují, chlubí, předvádějí, chtějí se s někým poměřovat. Na ty, co jsou menší neţ oni, se dívají povýšeně, slabšími neskrývaně pohrdají. Chytrost, shovívavost, porozumění a důvtip jsou přisuzovány skřítkům. Úsměv, pro většinu dětí tak běţná věc, je pro obra nepochopitelnou pohnutkou. Skřítek se snaţí pomocí vyrobeného usmívátka obra úsměvu naučit i přes to, ţe si obří mračouni myslí: „Kdyţ se mračíš, kaţdý hned vidí, ţe jsi mocný.“21 Čtenáři je autorem připomenuto: Nikdo nerozumí všem cizím jazykům, ale úsměvu rozumí kaţdý. Kdyţ chcete s někým mluvit, začněte úsměvem.22 Kratochvíl v příběhu pro přiblíţení svých názorů dětským čtenářům vyuţívá personifikaci, tedy
18
ŠUBRTOVÁ, M. Slovník autorů literatury pro děti a mládeţ 2: Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012. 465 s. ISBN 978-80-72775-064. 19 ŠUBRTOVÁ, M. Slovník autorů literatury pro děti a mládeţ 2: Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012. 465 s. ISBN 978-80-72775-064. 20 KRATOCHVÍL, M. Jejda a Helemes. Praha: Portál, s. r. o., 2009. 104 s. ISBN 978-80-7367-528-8. 21 KRATOCHVÍL, M. Jejda a Helemes. Praha: Portál, s. r. o., 2009. 104 s. ISBN 978-80-7367-528-8. 22 KRATOCHVÍL, M. Jejda a Helemes. Praha: Portál, s. r. o., 2009. 104 s. ISBN 978-80-7367-528-8.
14
přenášení vlastností a činností ţivých bytostí na věci neţivé.23 „Jsem ti k smíchu?!“ řval Helemes v jeskyni jako raněný tur. „Chu chu chu!“ zasmála se jeskyně jako dva nebo moţná i tři ranění tuři.24 Děj je doplněn krátkými vsuvkami, které jsou záměrně odlišeny jiným typem písma a vedou čtenáře k zamyšlení nad některými pasáţemi. Také zde můţeme nalézt autorův jednoznačný didaktický záměr propojit pohádkový příběh s kaţdodenní realitou. V knihách Modrý Poťouch (2010) a Poťouši a Zloděják (2013) představuje autor řadu velmi originálních pohádkových postav, tzv. rozkmotřidel, která napadají děti i dospělé a způsobují jejich záporné charakterové vlastnosti. Edukační cíl spočívá v nápravě těch, kteří jsou rozkmotřidly ovlivněni, v uvědomění si rozlišných lidských povah, ve snaze pochopit své chování a v chuti být lepší. Matyáš, dětský hrdina z knihy Hloupeţníci (2011), se ve svém snovém dobrodruţství utká se skřítky, reprezentujícími vlastní svědomí obtíţené lţí.25 Jednoduchou, ale velmi logickou metaforu, zaloţenou na vnitřní podobnosti svědomí s blikajícím, zářícím světýlkem, doplnil autor ještě o jasnější personifikaci, kdy světýlko – svědomí samo vysvětluje svoji podstatu. A ukázalo se, ţe světýlko umí i mluvit! „Neboj se! Mě má v sobě kaţdý, kdo to má v hlavě trochu v pořádku. A vaţ si mě! Kdo ví, co by z tebe beze mne bylo!“ řeklo.26 Kratochvíl zde edukační cíl vkládá do morálních hodnot člověka – vede děti k dodrţování pravidel, nutnosti přiznat své pochybení, zdůrazňuje nutnost omluvy, upozorňuje na moţné důsledky lţí. Publikace s názvem Draka je lepší pozdravit aneb o etiketě (2009), je naplněna krátkými příběhy obsahujícími zásady slušného chování. Tyto zásady jsou dětskému recipientovi podávány prostřednictvím hraček, které ve chvíli, kdy děti usnou, oţívají. Pomocí personifikace přenáší autor na neţivé hračky vlastnosti lidí. Všechny hračky ví vše o slušném chování, protoţe: Slušné chování je pro hračky velice důleţité.27 Kniha vyšla z dílny Miloše Kratochvíla a Daniely Krolupperové. Inspirací pro autory byla 23
PETRU, E. Úvod do studia literární vědy. Olomouc: Rubico, 2000. 187 s. ISBN 80-85839-44-X. KRATOCHVÍL, M. Jejda a Helemes. Praha: Portál, s. r. o., 2009. 104 s. ISBN 978-80-7367-528-8. 25 ŠUBRTOVÁ, M. Slovník autorů literatury pro děti a mládeţ 2: Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012. 465 s. ISBN 978-80-72775-064. 26 KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 80 s. ISBN 978-802-0424-358. 27 KROLUPPEROVÁ, D.; KRATOCHVÍL M. Draka je lepší pozdravit aneb o etiketě. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1999-6. 24
15
Eliška Hašková Coolidge, která k dětem promlouvá hned v úvodu knihy. Vysvětluje, ţe slovo etiketa není spojeno pouze se správným stolováním, ale také s tolerancí vůči ostatním lidem, respektováním jejich zvyků a radostí. Připomíná, jak je nezbytné nést si ţivotem pochopení a úctu k lidem kolem sebe, ke všem lidem starším a slabším. K prohloubení zájmu dětí o dané téma a rozvoji komunikace mezi rodičem a dítětem autoři nabízí pasáţe s návodnými otázkami k tématu, poté následují související zábavné úkoly pro děti v podobě labyrintů, porovnávání obrázků apod. V pohádce A co ten ruksak, králi? (1986), která byla zpracována jako televizní inscenace, a poté vyšla v souboru pohádek Králi, já mám nápad (1994) v nakladatelství Melantrich, vysvětluje Miloš Kratochvíl dětskému recipientovi, jak je to s lidskou moudrostí. Hlavní postava, král Hubert, si svoji hloupost uvědomí právě ve chvíli, kdy se potká s moudrostí. Pohádkový dědeček mu věnuje ruksak, který má kouzelnou moc. V závěru pohádky nechybí zásada šťastného konce, kdy Hubert, ovlivněn láskou, pochopí, ţe moudrost musí mít člověk v hlavě a ne pouze v ruksaku. S nadhledem vzdělaného člověka vysvětluje, ţe: „Moudrost netíţí.“28 Děti mohou v pohádce zaznamenat propojenost s reálným ţivotem v podobě králova ruksaku. Vţdyť i jejich školní aktovka je naplněna moudrostí, kterou jistě v budoucím ţivotě vyuţijí. Významný edukační záměr lze také nalézt v četnosti a rozmanitosti jazykových prostředků, které Miloš Kratochvíl do svých literárních textů vkládá. Tím se také dle mého názoru zvyšuje jejich kvalita. Autor velmi často pouţívá v pohádkových příbězích ustálená frazeologická spojení v podobě přísloví, pořekadel a různých lidových mouder či odkazů na ústní lidovou slovesnost. ….bylo to na svatého Jiří.29 V pohádce Kalhoty od krejčího ze Lhoty (1988) vyvrací Kratochvíl dějem příběhu tvrzení, ţe - Šaty dělají člověka. Pokušení a skrytá faleš přichází mezi obyvatele Zadní Lhoty v podobě čerta jménem Rarašák Václav – povoláním navaděč lidí: „Jen ať krejčí změří kaţdého, kdo věří, ţe je v šatech lidská ctnost, ţe svá hloupá slova pod kabátem schová, račte dál,
28
KRATOCHVÍL, M. Králi, já mám nápad. Praha: Melantrich. 1994.153 s. ISBN 80-7023-188-2. KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2. 29
16
látky je dost.“30
Protipólem charakterových vlastností čerta je Ondřej – student
Královské rádcovské školy: „S rozumným čert nic nesvede, šejdíř i čerta podvede.“31 Kája Fousek, hlavní postava pohádky Taneček přes dvě pekla, vysvětluje, jak je potřebné slyšet pravdu, pokud chceme změnit své chování: „Kdo se chce zbavit chyb, musí je napřed uznat a chtít se jich zbavit“32 Pořekadla se objevují i v pohádce s názvem Jak se Matěj učil čarodějem (1998). Děd Dobroděd je vsouvá do dialogů s dalšími postavami příběhu: Lehko nabyl, lehko pozbyl; Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; Chytrému napověz, hloupého trkni. V pohádce Neklejte, princi!(1994) předává stará chůva svá moudra mladému princi Jakubovi. Kratochvíl v práci s jazykovou stránkou pohádky mistrně propojuje lidová moudra s hanlivými výrazy. „Krucipísek, pořád musím na něco čekat!“ klel Jakub. „Neklejte princi. Všechno chce svůj čas,“ opakovala mu chůva snad posté.33 Dalším důkazem je pohádka Jaké vlasy má Zlatovláska (1994), kde král Řehoř slíbí svoji zlatovlasou dceru synovi krále Bedřicha: Jenomţe moudře se říká: „Slíbit můţeš, co uţ máš, a ne to, co by sis přál mít!“34 Vyuţitím těchto ustálených spojení prohlubuje Kratochvíl představivost dětského čtenáře, potaţmo diváka. Zároveň tím poukazuje na zakotvenost soudobého vyjadřování v historickém vývoji a značným způsobem rozšiřuje slovní zásobu současné generace čtenářů.
3.4 Netradiční pojmenování pohádkových hrdinů Nepřehlédnutelným znakem v pohádkách Miloše Kratochvíla je jeho volba netradičních jmen hrdinů příběhů. Na otázku, kde bere Miloš Kratochvíl inspiraci
30
KRATOCHVÍL, M. Králi, já mám nápad. Praha: Melantrich. 1994. 153 s. ISBN 80-7023-188-2. KRATOCHVÍL, M. Králi, já mám nápad. Praha: Melantrich, 1994. 153 s. ISBN 80-7023-188-2. 32 KRATOCHVÍL, M. Králi, já mám nápad. Praha: Melantrich, 1994. 153 s. ISBN 80-7023-188-2. 33 KRATOCHVÍL, M. Králi, já mám nápad. Praha: Melantrich, 1994. 153 s. ISBN 80-7023-188-2. 34 KRATOCHVÍL, M. Králi, já mám nápad. Praha: Melantrich, 1994. 153 s. ISBN 80-7023-188-2. 31
17
při volbě jmen svých postav, odpovídá: „Jména si dost často půjčuji od lidí, co za mého dětství ţili u nás v Mokropsech. Líbí se mi staročeské jména.“35 Za netradiční jména lze povaţovat i výčet „rozkmotřidel“, která figurují v příbězích Modrý Poťouch (2010) a Poťouši a Zloděják (2013). Jejich charakteristika je explicitně vepsána do expresivního pojmenování (Hádáci, Záviďky, Uráţové aj.).36 Člověk napadený Jajákem myslí jen sám na sebe, na druhé se neohlíţí a je čím dál přesvědčenější, ţe nad něj není. Hodně podobně působí i Nafouci a Pýchouni. 37 Jejda a Helemes (obr a skřítek) jsou jména, která vyplynula ze situace v úvodu celého příběhu. Obr zašmátral v kapse a vylovil kapesník. Uţuţ si jím chtěl utřít nos, kdyţ na něj z kapesníku vykoukl skřítek! „Jejda! Helemese!“ podivil se.38 Obyvatelé strašidlácké školy v knize Strašibraši aneb tajemství hradu v Kamsehrabech (2010) jsou povedení a vykutálení kluci s příhodnými jmény Fukejřík, Ohnivec, Matohlav, Šklebištík, Kdesevzal, Tusevzal. Fouklo to a přiletěl Fukejřík, zajiskřilo se a objevil se Ohnivec, všechno se zatočilo a byl tu Matohlav, mlasklo to a přichechtal se Šklebištník. Jak se objevil Kdesevzal a Tusevzal, nikdy nikdo nepoznal. Všichni strašikluci byli ve škole dřív, neţ by se řeklo Lovosice!39 Nejen jména se tudíţ stala jejich vizitkou, uţ pouhé pojmenování odkazuje na jejich vlastnosti. Strašibraši – jsou to braši, kteří straší. Zkrácením slov hrozní loupeţníci vznikl název pro postavy pidikluků v pohádkovém příběhu Hloupeţníci (2011). ,,Hloupeţníci znamená Hrozní loupeţníci,“ poučil ho pyšně velitel.40 To tedy u velitele Hloupeţníků ukazuje na jeho hloupost, kterou si při své pyšné omezenosti se svým pojmenováním neuvědomuje.
35
Čerpáno ze soukromé korespondence s Milošem Kratochvílem. ŠUBRTOVÁ, M. Slovník autorů literatury pro děti a mládeţ 2: Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012. 465 s. ISBN 978-80-72775-064. 37 KRATOCHVÍL, M. Modrý Poťouch. Praha: Triton, 2013. 111 s. ISBN 978-80-7387-688-3. 38 KRATOCHVÍL, M. Jejda a Helemes. Praha: Portál, s. r. o., 2009. 104 s. ISBN 978-80-7367-528-8. 39 KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech.. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2. 40 KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 80 s. ISBN 978-802-0424-358. 36
18
Netřeba asi připomínat, jak se současné tempo stále zrychluje a jak málo času nám zbývá na všední maličkosti. Čtení pohádek našim dětem, jejich seznamování s pohádkovými postavami a rozvíjení představ by nemělo být opomíjeno. Pohádkové knihy Miloše Kratochvíla jsou velmi dobrou pomůckou, jak toho dosáhnout.
19
4. Analýza vybraných děl Miloše Kratochvíla
Kritéria pro výběr analyzovaných děl jsou v prvé řadě edukační prvky, které všechny vybrané tituly spojují, dále také zřejmý autorův didaktický záměr a v neposlední řadě volba netradičních jmen hrdinů, která vyjadřují jejich charakterové vlastnosti, vzezření nebo schopnosti. Dle mého názoru všemi zvolenými literárními díly tyto rysy více či méně prostupují a jsou také vhodné k rozvoji čtení s porozuměním. Pro dětského čtenáře jsou například hry se slovy, která vznikají pro pojmenování pohádkové postavy na základě jejích vlastností, velmi lehce představitelné a pochopitelné. Potom se mohou děti samy zapojit a vymýšlet jména, která charakterizují různé lidské povahy a rysy, coţ vede jednoznačně k obohacování a rozšiřování slovní zásoby. K analýze jsem zvolila literární díla: Modrý Poťouch (2010), Poťouši a Zloděják (2013), Strašibraši aneb tajemství hradu v Kamsehrabech (2010), Hloupeţníci (2011) a Kočkopes Kvído (2011). Chtěla bych na příkladu těchto vybraných děl ukázat, jak vhodné je zařadit pohádky Miloše Kratochvíla do výchovně vzdělávacího procesu ţáků na 1. stupni základní školy, a to nejen z důvodu vhodné volby jazyka pro dětské čtenáře, ale také z důvodu dodrţování základních principů současného vzdělávání.
20
4.1 Modrý Poťouch
Název knihy:
Modrý Poťouch
Autor:
Miloš Kratochvíl
Ilustrace:
Markéta Vydrová
Vydání:
1. vydání
Místo vydání:
Praha
Nakladatelství:
Stanislav Juhaňák - Triton
Rok:
2010
Rozsah:
111 stran
ISBN:
978-80-7387-411-7
Dětská kniha Modrý Poťouch je určena čtenářům od 5 roků a nabízí jim dávku fantazie a také moţné vysvětlení, proč se lidé kolem nás chovají tak, jak se chovají. Na otázku - Proč napsal Miloš Kratochvíl knihy o Modrém Poťouchovi? - odpovídá: „Chci věřit tomu, ţe v jádru nejsme špatní. Třeba za to nemůţeme, ţe jsme někdy hádaví, závistiví, lhostejní a poťouchlí.“41 Kniha získala ocenění Zlatá stuha 2010 v kategorii knih pro začínající čtenáře. V příběhu se hlavní hrdinkou stává malá Zuzanka a také starý profesor Jindáček, kterého ve čtvrti Potměchy všichni lidé povaţují přinejmenším za podivína. On ale ví své a Zuzanku do svého tajemství a poslání zasvětí. Ţluté brýle, které nosí neustále u sebe, a svítící baterka mu umoţní vidět, co ostatním lidem viditelné není. I kdyby jim pan Jindáček vypravoval o Poťouchovi, Záviďce, Paráďuli, Hádavce, Chamtíkovi, Lakomidle nebo o jiných rozkmotřidlech, dospělí by mu jistě nevěřili. Tato pojmenování fantastických bytostí jsou vysvětlena v knize Modrý Poťouch takto: Přesnější je označovat tyto přízraky jako rozkmotřidla. Jejich hlavním cílem je totiţ působit na lidi tak, aby se rozkmotřili.42 Dětská fantazie a důvěřivost má nekonečné hranice, a proto i Zuzanka brzy pochopila, co se stalo s její kamarádkou Jitkou. Není to 41
Modrý Poťouch, rozkmotřidla, hádkonoši, lakomidlové a další strašidelná havěť [online]. [cit. 2015-0608]. Dostupné z WWW: < http://www.citarny.cz/index.php/nove-knihy/knihy-pro-deti/prvni-cteni/4953kratochvil-modry-potouch. [cit. 2015-06-08].> 42 KRATOCHVÍL, M. Modrý Poťouch. Praha: Triton, 2013. 111 s. ISBN 978-80-7387-688-3.
21
věc jednoduchá, kdyţ se vám za krkem taková Záviďka usídlí, a není jednoduché se jí zbavit. Pan Jindáček, a teď i Zuzanka, vědí, co zapříčiňuje naši náhlou změnu chování. Ale ani naši dva hrdinové si se zničením rozkmotřidel neví rady. K nejprotivnějším strašidlům v Potměchách patří Modrý Poťouch, a ten uţ nemá daleko k fialovému, který je ještě protivnější. Je sice stejně jako ostatní druhy a čeledi rozkmotřidel neviditelný, ale díky profesorovi Jindáčkovi můţeme Poťoucha popsat: Kaţdý Poťouch má trumpetkové našeptávadlo, dva z pěti prstů na ruce výrazně delší, těm se říká popichovadla, a zbylé tři prsty jako přísavky. Štětiny na šišaté hlavě se odborně nazývají svědidla. Co se svědidel týká, můţe být Poťouch blonďák, rezavec i černoštětináč.43 Popis jedné z hlavních fantazijních postav příběhu zařadil autor hned v samém úvodu, dětský čtenář si vytvoří představu o Poťouchově vizáţi, je mu přeneseně objasněn název celé knihy a můţe se zamýšlet nad jeho charakteristickými rysy. Výčtem dalších druhů rozkmotřidel nabízí čtenářům vysvětlení, proč si lidé často závidí, jsou lakomí, hádají se a chovají se prostě poťouchle. Právě v názvech fantastických postav ukryl Miloš Kratochvíl edukační prvky, nenásilnou formou ukazuje a vysvětluje chování a nálady lidí. Přesto, ţe v příběhu vystupují nadpřirozené bytosti, je propojen s reálným světem a dětský čtenář se lehce ztotoţní s prostředím i dějem příběhu. Má poté šanci přemýšlet, zda některá z rozkmotřidel nejsou právě v jeho blízkosti.
Didaktický záměr spočívá v rozvoji dětské fantazie, v podpoře
tolerance vůči ostatním lidem, v rozvoji citlivosti, empatie, kamarádství a vstřícnosti. Magickými předměty, které jsou typické pro pohádkové příběhy, se zde stávají obyčejné věci z reálného světa. Ten den profesor Jindáček poprvé půjčil Zuzance baterku a ţluté brýle. Zuzanka si je opatrně nasadila, otočila se zpátky do Ohnuté ulice a posvítila baterkou na jejich dům.44 Děj graduje v momentě ztráty obou předmětů s kouzelnou mocí, avšak závěr je pohádkový – se šťastným koncem, přesto ovšem zůstává otevřený, s moţností pokračování. V celém příběhu nechybí Kratochvílův typický vlídný humor, v jazykové výstavbě převládají jednoduchá sdělení, nechybí jazyková hra a příhodná přirovnání.
43 44
KRATOCHVÍL, M. Modrý Poťouch. Praha: Triton, 2013. 111 s. ISBN 978-80-7387-688-3. KRATOCHVÍL, M. Modrý Poťouch. Praha: Triton, 2013. 111 s. ISBN 978-80-7387-688-3.
22
Fasády měšťanských domů mají zvláště syté barvy, takţe kdyţ do některých z uliček nakouknete, máte pocit, ţe se díváte na rozkrojený punčový dort.45 Ilustrace v knize Modrý Poťouch vytvořila Markéta Vydrová, která s Milošem Kratochvílem úzce spolupracuje. „Pro Markétu Vydrovou to byl šílený úkol! Jak Modrý Poťouch vypadá, to jsem v textu popsal, ale neuměl jsem si představit, jak tu potvůrku dostane do formátu v poměru k reálným postavám.“46 – vyjádřil se v rozhovoru autor knihy. Na otázku, jak těţkou úlohu měla ilustrátorka, kdyţ rozkmotřidla nejsou vidět, Miloš Kratochvíl nakonec odpovídá: „Markéta to zvládla úţasně, a pokud vím i bez problémů. A to kníţku uvnitř obohatila nádherným barevným atlasem úplně všech dosud objevených rozkmotřidel! Mám podezření, ţe je prapravnučkou profesora Jindáčka a jeho zázračnou baterku má doma. Jinak si to nedovedu vysvětlit.“47
45
KRATOCHVÍL, M. Modrý Poťouch. Praha: Triton, 2013. 111 s. ISBN 978-80-7387-688-3.
46
SEMELKOVÁ, J. Modrý Poťouch a rozkmotřidla aneb jaká nová strašidla objevil Miloš Kratochvíl [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z WWW:
47
SEMELKOVÁ, J. Modrý Poťouch a rozkmotřidla aneb jaká nová strašidla objevil Miloš Kratochvíl [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z WWW:
23
4.2 Poťouši a Zloděják
Název knihy:
Poťouši a Zloděják
Autor:
Miloš Kratochvíl
Ilustrace:
Markéta Vydrová
Vydání:
1. vydání
Místo vydání:
Praha
Nakladatelství:
Stanislav Juhaňák - Triton
Rok:
2013
Rozsah:
133 stran
ISBN:
978-80-7387-688-3
Ve volném pokračování knihy Modrý Poťouch - Poťouši a Zloděják - se podruhé čtenáři vydávají do čtvrti zvané Potměchy. Na rozdíl od prvního příběhu se nyní vypravěčem a hlavní postavou stává sám autor, který vstupuje do příběhu jako bezejmenný hrdina. Kniha určená dětem od 8 let má malého čtenáře motivovat k uvědomění si vzájemné odlišnosti lidských povah, vnímání špatného chování a pochopení důleţitosti nápravy jeho projevů. Profesor Jindáček je pryč a musí se objevit někdo nový, aby zatočil s rozkmotřidly všech druhů. ….profesor Jindáček se naštval. Děsně! A jak byl nepříčetně naštvaný, poloţil ţluté brýle a kouzelnou baterku v Ohnuté ulici na práh domu č. 7, zazvonil na Zuzančin zvonek a zmizel jako uličník.48 Nahradit ovšem profesora Jindáčka není jednoduché, je to o to sloţitější, kdyţ se vám za krkem usídlí Jaják. „Máte za krkem Jajáka.“ Oslepilo mě ţluté světlo.49 Naštěstí má hlavní hrdina nablízku přátele a ti ho všech rozkmotřidel zbaví: ,,…netuším, jestli mě zachránil víc špenát nebo drátěnka, ale hlavní bylo, ţe mě ţádné rozkmotřidlo nepopichovalo. Cítil jsem se jako milý a slušný
48 49
KRATOCHVÍL, M. Poťouši a Zloděják. Praha: Triton, 2013. 133 s. ISBN 978-80-7387-688-3. KRATOCHVÍL, M. Poťouši a Zloděják. Praha: Triton, 2013. 133 s. ISBN 978-80-7387-688-3.
24
člověk.“50 A poté se mohl nástupce profesora Jindáčka společně se Zuzankou pustit do boje proti rozkmotřidlům. Setkáváme se opět se známými postavami, jako je uţ zmíněná Zuzanka, Zuzančini rodiče, školník Šonka a kamarádka Jitka. Vedle předmětů s magickou mocí – baterky a ţlutých brýlí - se v příběhu objevuje další takový předmět. Je to Zlodějský kámen. Podle pověstí, které kolují čtvrtí Potměchy od dávných časů, kaţdému, kdo na něj usedne, něco ukradne. Mohlo by se zdát, ţe jeho schopnosti mohou obyvatelům v této čtvrti pomoci od všech rozkmotřidel. Chvíli vše dokonce nasvědčuje tomu, ţe Zloděják všechny problémy se závistí, namyšleností, uráţlivostí, hádavostí nebo chamtivostí a dalšími nepěknými vlastnostmi vyřeší. Náhle se však prostředí, ve kterém se doposud celý příběh odehrává, zcela změní a hlavní hrdina se ocitá v podzemí čtvrti Potměchy. Zde se setkává s duchy a nadpřirozenými bytostmi, o kterých se mezi lidmi vypráví v pověstech. Rozuzlení má pro dětského čtenáře opět edukační cíl. Vysvětluje, ţe zbavit se špatných vlastností můţe člověk jenom sám. Nikdo a nic mu v tom nemůţe pomoci. „Bylo mi jasné, ţe rozkmotřidla z Potměch vyhnat nedokáţu. Ale věděl jsem, ţe kdyţ se jim někdo bude chtít ubránit, dokáţe to. I bez sezení na Zlodějském kameni. Stačí si sednout kamkoli a zamyslet se.“51 V jazykové výstavbě opět převládají jednoduché dialogy s častým pouţitím hovorových slov a objevují se i slova hanlivá. Např. mamlas, hulvát, moula, drţte klapačky, drzá sebranka atd. „Kdo je u tebe mamlas, ty hulváte!“ zaburácel mohutný pán a rudý Nesvárník mu dupal za krkem silou pěti vzteklých jeţků, aby pána našlápl jako starý motocykl a přinutil ho k akci. 52 Autor pouţívá vtipná přirovnání, která vyplývají ze skryté podobnosti mezi zcela odlišnými věcmi. „Nevím jak jiné bludičky, ale bludička – sklepnice byla pod závojem nahá a ani trochu hezká. Vypadala jako kamenné schodiště do sklepa na noţičkách, kterému na třetím schodu plápolá svíčka.“ 53 Ilustrace celé knihy opět vychází z dílny Markéty Vydrové. Nechybí encyklopedický atlas všech druhů rozkomotřidel, zajímavostí je barevné odlišení stran, na kterých se děj odehrává ve dne a v noci. 50
KRATOCHVÍL, M. Poťouši a Zloděják. Praha: Triton, 2013. 133 s. ISBN 978-80-7387-688-3. KRATOCHVÍL, M. Poťouši a Zloděják. Praha: Triton, 2013. 133 s. ISBN 978-80-7387-688-3. 52 KRATOCHVÍL, M. Poťouši a Zloděják. Praha: Triton, 2013. 133 s. ISBN 978-80-7387-688-3. 53 KRATOCHVÍL, M. Poťouši a Zloděják. Praha: Triton, 2013. 133 s. ISBN 978-80-7387-688-3. 51
25
4.3 Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech
Název knihy:
Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech
Autor:
Miloš Kratochvíl
Ilustrace:
Markéta Vydrová
Vydání:
1. vydání
Místo vydání:
Praha
Nakladatelství:
Mladá fronta a.s.
Rok:
2010
Rozsah:
176 stran
ISBN:
978-80-204-2143-2
Pohádkový příběh Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech lze zařadit do literárního ţánru autorská pohádka. Miloš Kratochvíl jiţ má na svém kontě několik vydařených autorských pohádek, proto není v této pozici začátečníkem. Kniha je určena čtenářům od 5 roků a jde o zajímavý literární počin. Velmi přirozeně a plynule zde autor spojuje svět pohádek se světem reálným. Čtenáři připadá toto spojení naprosto běţné, pohádkoví hrdinové se s hrdiny reálnými doplňují, vzájemně si pomáhají, podporují se slovy i činy, touţí po společnosti těch druhých, povaţují je za kamarády a vzájemně se jim stýská. Baf a Bubu byli skleslí, jako by je trápila nějaká nemoc. Ale trápilo je stýskání. „Víš, jak teď musí být krásně na věţi v Kamsehrabech?“ povzdechl Bubu.“54 Pro dětského čtenáře se stává městečko Kamsehraby naprosto dokonalým místem, stejně jako pro strašikluky. Za velkou přednost celého příběhu lze povaţovat, ţe autor výborně popisuje a čtenáři tak přibliţuje místa, kde se pohádkový děj odehrává. Děti se tak ve své fantazii velmi snadno přenesou do neznámého, ale přesto podle všeho velmi idylického městečka, které je mírné, klidné, voňavé. Podle strašibrachů je tak
54
KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2.
26
okouzlující „…ţe tady se moţná strašit nesmí! Sem by se to nehodilo!“55 Díky tomu všemu mají pocit, ţe vůbec neznámé není. Autorova slova tuto výjimečnost potvrzují, městečko je podle nich: Barevné, čisté městečko s krásnou, trochu tajemnou věţí. Hodiny na věţi jdou vţdycky přesně a ze špičky věţe obhlédneme celé městečko tak dokonale, ţe vidíme do všech ulic, uliček a domů.56 Obyvatelé strašidlácké školy na hradě Hromštejně jsou kluci s příhodnými jmény Fukejřík, Ohnivec, Matohlav, Šklebištík, Kdesevzal, Tusevzal, Baf a Bubu. Asi málokdo ví, ţe strašibraši se narodí z vylekání. Např. Baf se prý narodil ze ţuchnutí jedlové šišky a Bubu při vichřici ze zaskřípění suché větve dubu. Baf a Bubu se od ostatních strašikluků liší, a to tím, ţe jim jejich „povolání“ dělá značné potíţe. Mají velký strach ze svého strašmistra jménem Uí, bojí se jeho osoby, také jeho reakcí, bojí se dokonce i strašit. A přestoţe oba strašidelně vypadají, – Zjeţené vlasy mu trčely kolmo vzhůru, oči měl trochu děsivě vykulené, ale spíš jako by právě teď někdo vybafl na něj, pusu měl strašidlácky širokou, ale nikdy z ní nevydal ţádný hrůzostrašný skřek.57 – nejsou strašení naprosto schopni. S pohádkovými postavami, které nejsou spokojeny se svým údělem, se setkáváme také u jiných autorů, ale Kratochvíl jde v tomto směru ještě dál, jeho strašibraši se dokonce sami bojí a my vnímáme, ţe jejich budoucí povolání jde přímo proti jejich podstatě. Strašení je nebavilo. Nechápali, proč mají někoho lekat, kdyţ jim samotným z toho není dvakrát dobře po těle. Strašení se jim nezdálo zábavné, pěkné ani slušné. A na jejich prospěchu to bylo znát.58 Skutečnosti, které se odehrají na hradě Hromštejně, však velmi rychle pomocí shody nešťastných náhod změní tuto počáteční osudovost. Nešťastnou náhodou Baf a Bubu omráčí mistra, jejich spoluţáci je vymrští ohniprutem, který je náhodou vystřelí aţ do věţe v Kamsehrabech. „Pojď se kouknout! To je krása!“ Bubu si protřel oči a vystrčil hlavu z maličkého okénka vedle Bafa. Pod nimi bylo krásně barevné městečko. V ranním
55
KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2. 56 VYDROVÁ, M. Strašibraši aneb tajemství hradu v Kamsehrabech [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z WWW: 57 KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2. 58 KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2.
27
slunci vypadalo mírumilovně, vlídně a voňavě.59 Na věţi se strašikluci seznámí s dědou Tenkrátem, který se stará o věţní hodiny, velmi si zakládá na jejich přesnosti a je velkým zastáncem spravedlivého a správného strašení. Děda Tenkrát je také vlastníkem pro něho vzácné listiny a je přesvědčený, ţe ve věţi spí duch Arcipán. Velmi si přeje, aby „jeho“ věţ navštívilo alespoň nějaké strašidlo. Radost ze strašidel ve věţi dědovi stále kazí paní Jouzová. Je to mrzutá starší dáma, se kterou vţdy přicházejí nějaké komplikace. Mezi další hrdiny příběhu patří malá Monika, vnučka dědy Tenkráta. Ta se s novými obyvateli věţe brzy spřátelí a celý příběh je rázem propleten zajímavými, strašidelnými a napínavými situacemi. Baf a Bubu nejsou jedinými nadpřirozenými bytostmi příběhu, fantastično je cítit v Kamsehrabech na kaţdém kroku. Hned v úvodní kapitole díla nazvané Škola na Hromštejně nás autor seznamuje s několika motivy, které bude hlouběji rozpracovávat, např.: motiv náhody, trestu a odpuštění, osudovosti, ale také spokojenosti, touhy po klidu, přátelství, a dokonce také nutnosti vzdělání. Za nejsilnější však povaţuji motiv strachu, který se v knize vyskytuje v jeho různých podobách. Za důkaz lze povaţovat nejen označení hlavních hrdinů nebo název této autorské pohádky, ale také přímo názvy kapitol: Musíme strašit!; Straší nám ve věţi!; Kdo bude strašit!; Kniha strašení; Jak postrašit strach; Strašení na přání; Strašidelný zámek; Moderní strašení; Strašení pozpátku.60 Motiv strachu je tedy velmi důleţitým prvkem celého děje. Děti mají často strach z maličkostí. Přesto strach z maličkostí k dětství neodmyslitelně patří. V příběhu mají obyvatelé Kamsehrab moţnost zavřít svůj strach do pytle, a tím se strachu zbavit. Tak se také stane a rázem se děti v tomto městě ničeho nebojí. Ve škole Kozlové, Bečkové, Nové, Vaverkovi, Pilskému poradili, ţe mají své strachy našeptat do pytlů, pytle pevně zavázat a večer vystrčit před dveře, aby je mohli odnést do věţe, kde dvě hodná
59
KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2. 60 KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2.
28
strašidla s jejich strachy zatočí.61 Je to správně? V zodpovězení této otázky lze najít didaktický záměr příběhu, který do něj Kratochvíl vkládá. Obyvatelé v Kamsehrabech a také čtenáři si brzy uvědomí, ţe strach je k něčemu uţitečný, na čemţ se shodnou oba světy v Kamsehrabech – příslušníci světa reálného s příslušníky světa pohádkového. „I v tak krásném městečku se musí kaţdý něčeho rozumně bát. Kdyby lidi neměli strach vůbec z ničeho, tak by se nebáli ani zákonů, ani nás stráţníků – a to by bylo špatně.“62 U dětí je přiměřená míra bázlivosti jistě k prospěchu. Kaţdý musí mít z něčeho strach, aby si nemyslel, ţe smí úplně všechno.63 Různé druhy strachu a obav jistě zaţívá kaţdý člověk. Strach, který ve své podstatě chrání nás nebo naše blízké. Strach, který má nějaký opodstatněný důvod. „Není strach jako strach. Všechny strachy nemůţeme hodit do jednoho pytle!“64 Ţivot bez limitů, bez hranic je velmi nebezpečný, k tomu podle mého názoru směřuje Kratochvílovo dílo. Tuto myšlenku zasadil do Kamsehrab, kde zničení strachu přineslo jen a jen problémy. Proto muselo dojít ke změně, proto „…….by strašidla měla strašit ku prospěchu města,“ vysvětloval dědovi opatrně. Má to vést k nápravě některých obyvatel. Nebo i chyb, kterých se dopustili strašibraši tím, jak spálili mnohem víc strachů, neţ měli.“65 Nějakou formu strachu tedy známe všichni, mámy mají strach o své děti, ţeny se bojí o své muţe a naopak, bojíme se změn, negativních zpráv z médií a podobně. Důleţité není to, abychom se nebáli, ale to, abychom se naučili se strachem vypořádat. Abychom se dokázali v kritické chvíli, kdy nás strach ovládne, správně rozhodnout. Abychom se nenechali strachem ovlivnit. Protoţe kdyţ se to nenaučíme, můţe být strach pro organismus natolik zatěţující, ţe se s ním naše tělo nedokáţe vyrovnat jinak neţ odstartováním fyzických potíţí. Ty jsou pro nás varováním, ţe „duše“ volá o pomoc. Bez strachu to na světě nejde. Strach by nás neměl zastavit, ale měl by vytyčit 61
KRATOCHVÍL, M. Strašibraši s. ISBN 978-80-204-2143-2. 62 KRATOCHVÍL, M. Strašibraši s. ISBN 978-80-204-2143-2. 63 KRATOCHVÍL, M. Strašibraši s. ISBN 978-80-204-2143-2. 64 KRATOCHVÍL, M. Strašibraši s. ISBN 978-80-204-2143-2. 65 KRATOCHVÍL, M. Strašibraši s. ISBN 978-80-204-2143-2.
aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176
29
meze a hranice, ve kterých se budeme pohybovat ……a Lojda v kouři a závěji sazí pochopil, ţe kominíci nejsou černí proto, ţe chtějí někoho strašit, ale proto, ţe vymetají komíny, aby lidi nestrašila bafající kamna.66 Právě to částečně pomáhá osvětlit kníţka Strašibraši a v tomto směru nám autor dějem příběhu předkládá jasný edukační cíl. Jazykový styl, kterým Miloš Kratochvíl celé vyprávění podal, je pro děti velmi srozumitelný a přiměřený věku. V příběhu se nesetkáme s nesrozumitelnými nebo cizími výrazy. Výjimkou jsou pouze jména nadpřirozených bytostí, která, jak je typické pro pohádkové postavy Miloše Kratochvíla, vycházejí z jejich povahy. Jejich jména dokazují autorovo zalíbení v českém jazyce a v hrách s ním, především v tvorbě neologismů. Kaţdé jméno naplno charakterizuje vlastnosti jeho nositele, čtenář z nich na první pohled pozná, jací jednotliví hrdinové (strašibraši) jsou, nebo alespoň s čím „zacházejí“. Bezesporu lze říci, ţe i v tomto příběhu slouţí k rozvoji dětské fantazie. Text je doplněn hovorovými výrazy, např.: ţvaníš, tváří se vyjukaně, frajeřit, naštvat se, jsme v bryndě, byli vyjukaní, vaše čmuchání, šmarjápano, s kýblem na hlavě apod.67 Pro dětského čtenáře jsou v textu také přínosné hry se slovy, kde můţe narazit na homonyma, kdy jazyková forma slova je nositelkou dvou a více jazykových významů. „Pro vás je asi jediná moţnost – uletět ohniprutem.“ „Prutem s ohněm?!“ zhrozil se Baf. „Ne! Prutem, který ohnem!“ vysvětlil Fukejřík a uţ byl u hradeb, kde v rozpadajícím se zdivu rostl mladý jasan.68 Opět zde nalézáme charakteristický rys Kratochvílových pohádek, a to nápravu záporných hrdinů. V příběhu Strašibraši se jedná o proměnu paní Jouzové, která si z počátku myslí, ţe všechno vyřeší nesváry a hádkami. A po „výchovné lekci“ zjistí, ţe lepší je slovem pohladit, neţ urazit. Text knihy je rozdělen do 36 nepříliš dlouhých kapitol, jejichţ názvy jsou návodného, popisného charakteru, takţe dítě je díky nim upozorněno na další průběh děje, někdy dokonce přímo „nalákáno“ k další četbě. Kaţdá kapitola je doplněna o jednu převáţně barevnou ilustraci. Ilustrace jsou ve velké většině nadále rozšířeny 66
KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2. 67 KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2. 68 KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2.
30
o krátké vtipné úryvky z textu, psané velkým i malým písmem. Takto vypíchnuté věty či slova (ve své podstatě citace) působí na čtenáře nejen po grafické stránce, ale také po stránce obsahové. Plní funkci rychlé, vtipné, chytlavé upoutávky na další děj. V úvodu celé knihy se pak nachází přehledný „atlas hrdinů“, který můţe fungovat jako jakýsi ilustrovaný seznam osob vystupujících v díle. Ilustrace Markéty Vydrové pohádkový příběh výborně doplňují. Obrázky přesně korespondují s dějem a vystihují místa i atmosféru v Kamsehrabech. Pestré a barevné ztvárnění pomáhá navodit veselou a humornou atmosféru. Je zřejmé, ţe autor i ilustrátorka jsou stejně naladěni. Na otázku, jak vlastně takové ilustrování knihy probíhá, Markéta Vydrová odpovídá: „Ilustrování v sobě spojuje magii duše, oka a srdce. Čtu rukopis a vnímám, jak na mě působí. Do něj dělám poznámky, kde vidím jakou ilustraci. Strašibraši byli natolik inspirativní, ţe jsem se musela krotit, protoţe jinak by je ilustrace nafoukla tolik, ţe by kniha zabrala celou polici.“ 69
69
ŠIMEČKOVÁ, M. Opravdu nerada maluji princezny [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z WWW:
31
4.4 Kočkopes Kvído
Název knihy:
Kočkopes Kvído
Autor:
Miloš Kratochvíl
Ilustrace:
Markéta Vydrová
Vydání:
1. vydání
Místo vydání:
Praha
Nakladatelství:
Euromedia Group, k. s. – Kniţní klub
Rok:
2011
Rozsah:
176 stran
ISBN:
978-80-242-2924-9
Pohádkový příběh s názvem Kočkopes Kvído je další z knih Miloše Kratochvíla určená dětskému čtenáři. Tentokrát je doporučena dětem od 7 let a jiţ sám název napovídá, ţe se čtenáři setkají se zvířecím hrdinou, i kdyţ z něho zcela jednoznačně nevyplývá, o jaké zvíře se bude jednat. Název knihy tedy můţe k příběhu přilákat čtenáře, jejichţ oblíbeným zvířecím mazlíčkem je pes i kočka. Pojmenování kočkopes také napovídá, ţe se jedná o fantastickou postavu ze světa pohádek. Celý děj začíná v dětském pokoji ţákyně druhé třidy Týny Humplíkové, která si velmi přeje mít domácího mazlíčka, protoţe nemá ţádného sourozence. Potíţ byla v tom, ţe Týna neměla sestřičku ani brášku.70 Cítí se tedy velmi osamocená, nemá si s kým povídat a dokonce ani hrát. Kdo je sám, nemůţe si hrát ani na schovávanou. Kdyţ se schová, nemá ho kdo hledat. A to můţe být nebezpečné! Mohlo by to totiţ skončit tak, ţe by ho uţ nikdy nikdo nenašel.71 Tím, ţe si Týna přeje nějaké zvířátko, se podobá téměř všem dětem jejího věku a velmi se jim jako hrdinka přibliţuje. Přála by si mít 70
KRATOCHVÍL, M. Kočkopes Kvído. Praha: Euromedia Group, k. s. - Kniţní klub, 2011. 176 s. ISBN 978-8-242-2924-9. 71 KRATOCHVÍL, M. Kočkopes Kvído. Praha: Euromedia Group, k. s. - Kniţní klub, 2011. 176 s. ISBN 978-8-242-2924-9.
32
kočku, psa nebo alespoň papouška. Rodiče však nejsou jejímu přání nakloněni. Ale maminka s tatínkem Týně řekli: „Ne! Ani psa, ani kočku, ani papouška!“72. Zcela kategoricky odmítají mít v domě jakékoliv zvíře. Proto si Týna zvířátka alespoň nakreslí. Její výtvory se jí zdají být nepovedené, tak je tedy zmuchlá a zahodí do koše. Netuší, ţe právě z této zmuchlané koule papíru se narodí podivný barevný tvor, kterému dá později jméno Kvído. Z koše se vykutálela koule ze zmuchlaných výkresů. Zašustilo to v ní pořádně hlasitě, rozbalila se – a jako z vajíčka se z ní vyklubalo podivné stvoření. Na první pohled bylo jasné, ţe se poskládalo ze tří Týniných vyhozených obrázků. Vypadalo trochu jako kočka, trochu jako pes a barevné bylo jako papoušek. Tak se narodil Kvído.73 Kvído je tedy hlavní pohádkovou nadpřirozenou bytostí příběhu. Dokazuje to nejen svým vzezřením, ale také tím, ţe mluví lidskou řečí. „Jsem šťastný,“ odpověděl Kvído spokojeně74. Od samého začátku je autorem obdařen slušným chováním, je přítulný a má pěkné charakterové vlastnosti. Ač je Týna ze zázračného zrození Kvída velmi nadšená, rodiče její nadšení nesdílí - „Okamţitě ho vygumuj!“75 Tatínek, povaţující se za váţenou osobu pracující v bance, nechce dopustit, aby se členem jejich rodiny stal někdo vymykající se normálu. „Přes ploty je k nám ze všech stran vidět. Novákovi by se potrhali smíchy a Babánková by všude roztroubila, jaké nám běhá po zahradě strašidlo.“
76
Maminka, praktická ţena milující
čistotu, nesnese, aby se Kvído pohyboval po jejich domě. „Ven!“ ukázala maminka na dveře. 77 Týna ani Kvído názory dospělých nechápou, jsou z nich velmi zklamaní. Zásadní je pro zvířecího hrdinu to, ţe je postaven před ultimátum, kdy se musí rozhodnout, zda je pes nebo kočka. Toto dilema je pro něj neřešitelné, protoţe se necítí být zcela jednoznačně ani jedno, ani druhé. Kvídovo předsevzetí být uţitečný, se zdá být také nesplnitelné. I přes velkou snahu není Kvído poměrně dlouhou dobu do rodiny 72
KRATOCHVÍL, M. Kočkopes Kvído. Praha: Euromedia Group, k. s. - Kniţní klub, 2011. 176 s. ISBN 978-8-242-2924-9. 73 KRATOCHVÍL, M. Kočkopes Kvído. Praha: Euromedia Group, k. s. - Kniţní klub, 2011. 176 s. ISBN 978-8-242-2924-9. 74 KRATOCHVÍL, M. Kočkopes Kvído. Praha: Euromedia Group, k. s. - Kniţní klub, 2011. 176 s. ISBN 978-8-242-2924-9. 75 KRATOCHVÍL, M. Kočkopes Kvído. Praha: Euromedia Group, k. s. - Kniţní klub, 2011. 176 s. ISBN 978-8-242-2924-9. 76 KRATOCHVÍL, M. Kočkopes Kvído. Praha: Euromedia Group, k. s. - Kniţní klub, 2011. 176 s. ISBN 978-8-242-2924-9. 77 KRATOCHVÍL, M. Kočkopes Kvído. Praha: Euromedia Group, k. s. - Kniţní klub, 2011. 176 s. ISBN 978-8-242-2924-9.
33
přijat, neboť rodiče Týny jsou popisováni, jako úzkoprsí dospělí, kteří nejsou ochotni ustoupit ze svých zvyků a názorů. V příběhu nechybí dávka dobrodruţství v podobě krádeţe psí boudy a zatýkání zločinců a celý děj graduje na soutěţi psů v psích dovednostech. Dětský čtenář se dočká závěru příběhu s dobrým koncem, hlavní postava se stává hrdinou a je všemi obdivována. Tento titul získal ocenění v anketě „SUK – čteme všichni 2011“ v kategorii Cena učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství. Výchovný cíl a záměr spočívá v rozvoji empatie,
v uvědomění
si
odlišných
rysů
kaţdého
jedince
a
samozřejmě
v rozvoji tolerance vůči svému okolí. Pointu příběhu můţeme najít v předání poselství dětem - podle vzhledu nelze posuzovat, jací jsme. Autorovým záměrem bylo jistě také upozornit na důleţitost přátelství a kamarádství, kdy do kontrastu volí pozici Týny jako osamělého jedináčka. Celý pohádkový příběh opět ilustrovala Markéta Vydrová. U některých ilustrací se, jak je pro ilustrátorku typické, objevují krátké citace z textu, jejichţ úkolem je dětského čtenáře zaujmout a moţná také přimět k hlubšímu zamyšlení nad důleţitými momenty příběhu a jeho dějovou linií.
34
4.5 Hloupeţníci
Název knihy:
Hloupeţníci
Autor:
Miloš Kratochvíl
Ilustrace:
Lukáš Urbánek
Vydání:
1. vydání
Místo vydání:
Praha
Nakladatelství:
Mladá fronta
Rok:
2011
Rozsah:
88 stran
ISBN:
978-80-204-2435-8
Pohádkový příběh Hloupeţníci je knihou určenou pro začínající čtenáře, vychází v nakladatelství Mladá fronta v rámci edice Uţ umím číst a svým rozsahem, velikostí písma a ilustracemi je přizpůsobena věku začínajících čtenářů. Název knihy Hloupeţníci je odvozen od slova hloupí a značí jména pidikluků, kteří jsou vedlejšími postavami příběhu. „Jsme hloupeţníci,“ nafoukl se jako holub. „Víš, co to znamená?“78 Hlavní postavu představuje Matyáš Pazdera, chlapec ţijící s rodiči v rodinném domku se zahradou. Zahrada se stává častým místem jeho her a dětských proţitků. Matyášův tatínek vyrábí robotíky ze zbytečností a z pokaţených nefunkčních věcí. Z xylofonu, cvrnkajících kuliček, zlomeného hřebenu a gumy z Matyášových starých plovacích ploutví.79 Robotíci mají za úkol plnit rozmanité funkce, ale v jednom se všichni shodují – kontrolují a hlídají. Pod rohoţkou u vchodu leţel placatý robotík ze čtyř sítek na čaj a prasklých brýlí. Měl kontrolovat, jak si kdo očistil boty. Robotík
78 79
KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 88 s. ISBN 978-80-204-2435-8. KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 88 s. ISBN 978-80-204-2435-8.
35
u koupelny čichal nosem z lahvičky od voňavky, jestli si Matyáš večer pořádně umyl nohy. A jestli si vzal ráno čisté ponoţky.80 Matyáš je v podstatě prima kluk, ale občas ve svém chování a jednání chybuje, jak je u dětí v jeho věku běţné. Právě v důsledku své lţi se dostává do party hloupeţníků. Jednoho z robotíků totiţ omylem rozšlápne a bojí se tatínkovi přiznat. Svoji chybu svalí na souseda, pana Havlíka, přestoţe ví, jak by se měl správně zachovat. Rázem se v příběhu objevují nadpřirozené postavy v podobě pidikluků – hloupeţníků, jmenovali se První, Druhý a Třetí,81 kteří mají v povaze lhát, pomlouvat a vyvádět zlomyslnosti. „Jak si to máme pamatovat, kdyţ pořád lţeme?“ svěřil se Matyášovi Druhý a Třetí. „Nakonec to poznáš sám. Za chvíli taky nebudeš vědět, čí jsi!“ 82 Matyáš se brání tomu, aby se stal jedním z hloupeţníků, chce najít cestu k vlastní nápravě. Pomocníkem se mu stává jeho svědomí v podobě malého světýlka, které k němu promlouvá lidskou řečí. „Jsi hloupeţník. Jinak by tě mezi sebe hloupeţníci nepřijali,“ nedalo se odbýt mluvící světýlko. „Co jsem komu vzal?“ chtěl vědět Matyáš. Mluvící světýlko se v něm rozsvítilo, aţ to zabolelo. „Na to si musíš přijít sám!“ řeklo.83 Protoţe se jedná o pohádkový příběh, není dětský čtenář připraven o šťastný konec. Matyáš se jedním z hloupeţníků nestane, protoţe si své chyby uvědomí a hlavně se napraví. Zjistí, ţe se od kluků hloupeţníků liší, a proto nemůţe být jedním z nich. Z jeho proţitého dobrodruţství si odnáší poučení: „Jsou to hloupeţníci,“ vysvětlil mu Matyáš. „Jsou tak hloupí, ţe ani nevědí, ţe se jim proto tak říká! Hlupák neví, ţe je hloupý. V tom je malér….“84 V celém pohádkovém příběhu je zřejmá autorova snaha o to, aby si dětský čtenář připomněl a vštípil dodrţování základních pravidel chování, jako jsou přiznání nebo omluva. Edukační prvek lze nalézt také v častém připomínání vhodného vyjadřování, v zdůrazňování toho, jak je nezbytné být pravdomluvný a uvědomovat si moţné
80
KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 88 s. ISBN 978-80-204-2435-8. KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 88 s. ISBN 978-80-204-2435-8. 82 KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 88 s. ISBN 978-80-204-2435-8. 83 KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 88 s. ISBN 978-80-204-2435-8. 84 KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 88 s. ISBN 978-80-204-2435-8. 81
36
následky svých lţí. „Tak to je jedno, co říkáš, nebo není?“ naléhal hloupeţník. „Není to jedno,“ odpověděl Matyáš. „Není to jedno, pokud nechceš být hloupeţníkem.“85 Celý text se vyznačuje jednoduchostí, je šitý na míru začínajícím čtenářům, převládá důraz na rychlý spád a sviţnost děje i dialogů. Opět je celý příběh bohatý na rozmanité jazykové prostředky, jako jsou například netypická přirovnání - jako pomatený vodník; jako by mu vletěl do hlavy datel; jako dva zdivočelí hasiči. Některá přirovnání se vyznačují gradací - Šedivé ráno bylo těţké jako slon, který na něj lehá, a tma byla ještě těţší.86 Jiţ zmíněnou gradaci nalézáme v samotném ději příběhu. A nezůstalo jen u nadávek. Přes plot letělo i pár rajčat a nahnilých hrušek. Pan Havlík vrhnul po panu Pazderovi i velkou dýni. Nakonec jeden na druhého lili proudy vody ze zahradních hadic jako zdivočelí hasiči.87 V pohádkovém příběhu se opět objevují pro Kratochvíla typická netradiční pojmenování postav, v tomto případě také předmětů, například dírák (bonbon s dírkou uprostřed), pištidlo (pískající strašidlo), rejpal (trpaslík s rýčem). Ilustrátorem knihy je Lukáš Urbánek a na první pohled je zřejmé, ţe ilustrace vhodně přizpůsobil věku čtenářů, kterým je příběh určen. Podle mého názoru v ilustracích propojil prvky koláţe s klasickou kresbou, některé obrázky se vyznačují náznakem plakátové tvorby.
85
KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 88 s. ISBN 978-80-204-2435-8. KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 88 s. ISBN 978-80-204-2435-8. 87 KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 88 s. ISBN 978-80-204-2435-8. 86
37
5. Metodické materiály pro činnosti v literární výchově na 1. stupni základní školy
Vymezení pojmů: Rámcový vzdělávací program (RVP), Školní vzdělávací program (ŠVP), Klíčové kompetence, Průřezová témata, Čtení s porozuměním, Literární výchova
Součástí diplomové práce je soubor metodických materiálů, který mohou pedagogové vyuţít jako náměty činností v literární výchově na 1. stupni základní školy. Pracovní listy jsem vytvořila v návaznosti na pohádkové texty Miloše Kratochvíla a jejich obsah se prolíná celou jazykovou sloţkou českého jazyka. Pracovní listy podporují rozvoj ţáků ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace – Český jazyk a literatura. Vytvořené pracovní listy vychází z obsahového a cílového zaměření RVP ZV a ŠVP. Tyto dva kurikulární dokumenty jsou pro ně stěţejní. Klást důraz na čtení s porozuměním jiţ u ţáků na 1. stupni základní školy je dle mého názoru velmi důleţité. Děti by měly umět nejen číst, ale také s přečteným textem dále pracovat. Sama interpretace přečteného textu u dětí rozvíjí jejich kreativitu, vymezuje jejich názory, děti se učí pracovat se získanými informacemi, učí se získané poznatky vyhodnocovat a třídit je. Myslím si, ţe rozvoj schopnosti číst s porozuměním také velmi úzce souvisí s utvářením pozitivního vztahu ke knize. Jistě se v kaţdé třídě najdou náruţiví čtenáři, kterým kniha takříkajíc učarovala. Je jich ale čím dál méně. Proto je důleţité s jejich pomocí a učitelskou šikovností přitáhnout k četbě i ostatní děti a kníţky Miloše Kratochvíla jsou k tomuto třídnímu čtenářskému cíli jako stvořené. Lze je ale vyuţít nejen ke čtenářství, ale i v oblasti výtvarné a pracovní výchovy, osobnostní a sociální výchovy, dramatické výchovy i v oblasti Člověk a jeho svět. V souvislosti s podporou čtení s porozuměním u ţáků na 1. stupni ZŠ jsem vytvořila jiţ zmiňované pracovní listy, které navazují na úryvky z knih Miloše Kratochvíla. U kaţdého vytvořeného pracovního listu je uvedeno učivo dle RVP ZV, které je metodickým materiálem podporováno, dále jsou vţdy uvedeny rozvíjené 38
klíčové kompetence, průřezová témata prolínající daným námětem a integrace mezi vzdělávacími obory. Nechybí samozřejmě cílové zaměření, které daný pracovní list naplňuje, a doporučený věk ţáků. Zmiňuji také časovou dotaci na práci s pracovním listem, a to vţdy ve spojitosti s četbou a následnou reprodukcí vybraných pohádkových textů. Časová dotace je však zcela orientační, protoţe vlastní zkušenost mi dokázala, ţe vţdy záleţí na šikovnosti kaţdé třídy a také na tom, jak často ţáci s literárními texty při podpoře čtení s porozuměním pracují. Kaţdý pracovní list jsem v rámci své praxe a zaměstnání, jako učitelka na 1. stupni ZŠ, s ţáky v hodinách literární výchovy ověřila a do příloh diplomové práce jsem vloţila ukázky ţákovských prací. V reflexi vţdy uvádím postřehy z práce se samotným pracovním listem, a také další moţné náměty, které lze vyuţít při další práci s daným úryvkem.
39
5.1
Soubor pracovních listů
Úryvek z knihy Strašibraši aneb tajemství hradu v Kamsehrabech88 Dost!“ zahřímal strašmistr Uí. „U všech netopýřích rejdů, co je tohle za strašení?! Do zkoušek zbývá pár úplňků a vy tu předvádíte takovouhle bídu! Kde s tím chcete strašit? Leda tak u nejzapomenutějšího močálu jeden druhého! Lajdáci!“ Otočil se k Bafovi a Bubovi zády a vystoupil na hradby, aby mu noční vánek zchladil vztekem rozpálenou hlavu. Stál vedle rezatého kanónu, u něhoţ leţelo několik těţkých kulí, které obránci hradu nestačili vystřílet v osudné bitvě, kdy Hromštejn dobyli lapkové. „Lajdáci!“ hučel zlostně a lomil rukama: „Nemehla! Nestačila by vám snad ani hodina na to, abyste jedný myši nahnali strach! To bych ji dřív naučil ţonglovat nějakou tady z těch dělových koulí..!“ Baf a Bubu pokorně sklopili uši. Podívali se jeden po druhém a pak oba na myš… Ta se pyšně nafoukla a vydala se za strašmistrem. Všichni strašikluci na to nevěřícně valili oči. Myš vyskočila na výspu, frajersky si tam poskočila a s rozběhem nakopla jednu dělovou kouli. Koule vyletěla jako by to byl gumový míč a trefila strašmistra do hlavy. Uí padl na záda, jako … no přesně jako zasaţený dělovou koulí!
Myš se rozběhla ke druhé kouli, aby ji nakopla taky tak. Švihla noţkou – plesk! – koule se ani nepohnula, Hryzka se o ni rozplácla, zapištěla bolestí a odkulhala dírou
88
KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2.
40
v hradbách. Strašmistr se neprobral, i kdyţ mu myší pištění zaznělo přímo u ucha. Všichni strašikluci se teď dívali na Bubu a Bafa. „Vy umíte čarovat?!“ „Ne,“ řekl Bubu přidušeně. „My jenom… Kdyţ někdo něco chce, tak mu přejeme, aby se mu to splnilo…“ Baf přikývl a omluvně pokrčil rameny: „Strašmistr chtěl, aby myš ţonglovala, tak jsme si přáli, aby se to povedlo.“ „Ţe nám pak dá pokoj,“ dodal Bubu. „Ale nechtěli jsme, aby to dopadlo takhle.“ Otočil se na strašmistra, který leţel bez hnutí jako poraţený strom. „Jenţe tohle vám u něj jen tak neprojde,“ řekl úplně váţně Matohlav. „Nejlepší bude, kdyţ odtud rychle zmizíte,“ navrhl jim Tusevzal. „Ale jak?“ zatvářil se nešťastně Bubu. S mizením neměl ţádné zkušenosti a děsilo ho i slovo rychle. „Fukejřík,“ špitnul Kdesevzal. Strašikluci věděli, ţe Fukejřík umí létat na všem moţném, a on jediný by jim teď asi mohl pomoci. Větroplach Fukejřík se podrbal za uchem a tiše hvízdnul: „Pro vás je asi jediná moţnost – uletět ohniprutem.“ „Prutem s ohněm?!“ zhrozil se Baf. „Ne! Prutem, který ohnem!“ vysvětlil Fukejřík a uţ byl u hradeb, kde v rozpadajícím se zdivu rostl mladý jasan. Spoluţáci ohnuli pruţný kmínek aţ k zemi, Fukejřík sehnal silný klacek, který Baf s Bubem chytili kaţdý na jednom konci, a postavili se tak, ţe byl prostředek klacku nad špičkou ohnutého jasanu. „Vy dva se drţte a vy ostatní pusťte…“ Fukejřík chtěl ještě říct: „Aţ napočítám do tří.“ Jenomţe Ohnivce, Kdesevzala, Tusevzala i Matohlava uţ bolely ruce, tak napnutý kmínek pustili hned. Bafa a Buba to švihnutí vystřelilo pod noční oblohu. „Drţte se pevně, ať neuletíte kaţdý jinam!“ křikl za nimi Fukejřík.
41
„Jak se to řídí?“ volal o radu Bubu. „Nijak!“ slyšeli uţ z veliké dálky Fukejříka. „Kam doletíte, tam doletíte…“ A tak Baf a Bubu letěli, aniţ tušili kam a aniţ by si mohli vybrat, kde přistanou. Nad nimi se míhala světýlka hvězd, pod nimi svítící okna domů a lamp a před nimi houstnoucí tma, jako by letěli do tunelu. A v té tmě před nimi se najednou objevil matně svítící kruh, jako nějaký terč. Zvětšoval se rychle, jako kdyţ se nafukuje pouťový balónek. A pak viděli, ţe je ten terč přilepený na nějaké černé, špičaté věţi, oni letí přímo proti němu a nejspíš se do něj strefí.
42
PRACOVNÍ LIST Č. 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Pracovní list je určen ţákům 4. a 5. ročníku ZŠ Časová dotace: četba, reprodukce úryvku a následná práce s listem – 45 minut Integrace mezi vzdělávacími obory: výtvarná výchova Učivo dle RVP ZV: čtení: čtení pozorné a plynulé, čtení jako zdroj informací, znalost orientačních prvků v textu slovní zásoba a tvoření slov: slova a pojmy, význam slov písemný projev: formální úprava textu – úhledný, čitelný, přehledný písemný projev tvořivé činnosti s literárním textem: výtvarné zpracování, reprodukce přečteného textu
Klíčové kompetence naplňované při práci s pracovním listem: Kompetence k učení - systematicky vyhledává informace a vyuţívá je v procesu učení - aplikuje naučená pravidla pravopisu a vzájemně je propojuje - prohlubuje si pozitivní vztah ke čtení, zdokonaluje se a posuzuje vlastní pokrok Kompetence k řešení problému - je motivován k nalézání různých řešení problému a dokončování úkolů - je veden k hodnocení dosaţených výsledků Kompetence komunikativní - pomocí literárního i gramatického učiva je motivován k rozšiřování slovní zásoby
43
- podporuje svoji dovednost obhájení svého názoru Kompetence sociální a personální - je motivován ke vzájemnému respektu a úctě k sobě samému i k druhým lidem Kompetence občanské - je veden k uvědomění si svých práv a povinností, respektování druhých lidí, odmítání hrubého jednání Kompetence pracovní - dodrţuje základní hygienická pravidla pro čtení a psaní
Cílové zaměření pracovního listu: Cíl čtenářský - ţák dokáţe číst pozorně a plynule, s porozuměním Cíl literárně – estetický - ţák vyjádří své pocity a dojmy z přečteného textu - ţák výtvarně vyjádří své představy
Průřezová témata RVP: osobnostní rozvoj – rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, kreativita sociální rozvoj – poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace morální rozvoj – hodnoty, postoje, praktická etika
Reflexe: Pracovní list byl ověřen ţáky pátého ročníku. Ţáky úryvek z knihy zaujal, čtení proběhlo bez problémů a bylo plynulé. Po přečtení následoval rozbor a reprodukce textu. Vyhledali jsme jména hrdinů, kteří v úryvku vystupují (Matohlav, Kdesevzal, Tusevzal, Fukejřík), pokusili jsme se vysvětlit, proč se pohádkové postavy tak jmenují, 44
jaké jsou asi jejich charakteristické rysy. Pokusili jsme vymýšlet lidské vlastnosti a rozdělit je na kladné a záporné. Také jsme se zamysleli nad tím, co je na našem chování kladného a naopak záporného. Při plnění úkolů v pracovním listu nenastaly ţádné problémy, ţáci pracovali svědomitě. Úkol č. 3 jsme vypracovali společně - osmisměrku jsem promítla na interaktivní tabuli a slova jsme poté vyhledávali společně. Nejzajímavějším úkolem označili ţáci úkol č. 2, kde mohli výtvarně vyjádřit své představy. Své představy někteří ţáci prezentovali i ústně.
45
PRACOVNÍ LIST Č. 1 Jméno a příjmení:………………………….
datum: …………
1/ Vyberte tvrzení, která odpovídají přečtenému textu. Ukázka se odehrává za ranního sluníčka.
Ano
Ne
Strašmistr Uí se rozzlobil a křičel na Bafa a Bubu:„ Lajdáci a nekňubové.“
Ano
Ne
Uí se zastavil u kanonu, u něhoţ leţelo několik těţkých kulí, které nestihli vystřílet.
Ano
Ne
Myš se pyšně nafoukla a vydala se za strašmistrem.
Ano
Ne
Myš vyskočila na výspu, frajersky si tam poskočila a skutálela kouli z hradeb dolů.
Ano
Ne
Koule vyletěla, jako by to byla gumová kostka, a trefila strašmistra do hlavy.
Ano
Ne
Uí padl na záda, jako… no, přesně jako zasaţený dělovou koulí!
Ano
Ne
Hryzka se o druhou kouli rozplácla, zapištěla bolestí a odkulhala dírou v hradbách.
Ano
Ne
Tusevzal navrhl, ţe bude nejlepší, kdyţ rychle zmizí.
Ano
Ne
Uí jim doporučil, aby zmizeli pomocí ohniprutu.
Ano
Ne
Slovo ohniprut znamená ohnivý prut.
Ano
Ne
Bafa a Bubu to švihnutí vystřelilo pod noční oblohu.
Ano
Ne
Let ohniprutem si řídili pomocí volantu.
Ano
Ne
2/ Pokuste se vymyslet, co se před strašibrachy objevovalo. Na čem asi přistáli? Svoji představu nakreslete.
46
3/ Vyškrtejte z osmisměrky 24 slov, slova vypisujte. Zakrouţkujte slova, která jste v textu neslyšeli. A K Z Y R H P S
U Í A K B U R T
T I Š U H L U R
O T E P R A T A
M Y Š K A J Í Š
O K N O D D V M
B A F U E Á T I
I U V L N C E S
L A B E Ě I U T
Š Á K U L E K R
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------4/ Očíslujte jednotlivé věty tak, aby na sebe navazovaly a text dával smysl. „Drţte se pevně, ať neuletíte kaţdý jinam!“ křikl za nimi Fukejřík. Baf a Bubu pokorně sklopili uši. Podívali se jeden po druhém a pak oba na myš… Ta se pyšně nafoukla a vydala se za strašmistrem. Všichni strašikluci na to nevěřícně valili oči. „Nejlepší bude, kdyţ odtud rychle zmizíte,“ navrhl jim Tusevzal. Koule vyletěla jako by to byl gumový míč a trefila strašmistra do hlavy. Uí padl na záda, jako … no přesně jako zasaţený dělovou koulí! A tak Baf a Bubu letěli, aniţ tušili kam, a aniţ by si mohli vybrat, kde přistanou. Spoluţáci ohnuli pruţný kmínek aţ k zemi, Fukejřík sehnal silný klacek, který Baf s Bubem chytili kaţdý na jednom konci, a postavili se tak, ţe byl prostředek klacku nad špičkou ohnutého jasanu. Dost!“ zahřímal strašmistr Uí. „U všech netopýřích rejdů, co je tohle za strašení?! Do zkoušek zbývá pár úplňků a vy tu předvádíte takovouhle bídu!“
Zhodnoť svoji práci na pracovním listu. Dařilo se mi:
výborně
dobře
méně dobře
špatně
47
PRACOVNÍ LIST Č. 2 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Pracovní list je určen ţákům 4. ročníku ZŠ Časová dotace: četba, reprodukce úryvku a následná práce s pracovním listem – 45 minut Integrace mezi vzdělávacími obory: dramatická výchova Učivo dle RVP ZV: čtení: praktické čtení (pozorné a plynulé), věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací) zvuková stránka jazyka: modulace souvislé řeči (intonace, přízvuk) písemný projev: základní hygienické návyky, formální úprava textu – úhledný, čitelný, přehledný písemný projev, ţánry písemného projevu - popis pravopis: lexikální, koncovky podstatných jmen
Klíčové kompetence naplňované při práci s pracovním listem: Kompetence k učení - systematicky vyhledává informace a vyuţívá je v procesu učení - aplikuje naučená pravidla pravopisu a vzájemně je propojuje - prohlubuje si pozitivní vztah ke čtení, zdokonaluje se a posuzuje vlastní pokrok Kompetence k řešení problémů - je motivován k nalézání různých řešení problému a dokončování úkolů Kompetence komunikativní - pomocí literárního i gramatického učiva je motivován k rozšiřování slovní zásoby - podporuje svoji dovednost - obhájení svého názoru
48
Kompetence sociální a personální - je motivován ke vzájemnému respektu a úctě k sobě samému i k druhým lidem Kompetence pracovní - dodrţuje základní hygienická pravidla pro čtení a psaní
Cílové zaměření pracovního listu: Cíl čtenářský - ţák dokáţe číst pozorně a plynule, s porozuměním - ţák dokáţe třídit slova, která se vyskytující ve čteném textu, dle pokynů Cíl výchovně vzdělávací - ţák doplní i – y po měkkých, tvrdých a obojetných souhláskách a v koncovkách podstatných jmen - ţák dodrţuje formální úpravu textu, píše čitelně a úhledně Cíl literárně estetický - ţák vyjádří své nápady při dokončení příběhu - ţák vyjádří své představy při popisu postav
Průřezová témata RVP: osobnostní rozvoj – sebepoznání a sebepojetí, kreativita sociální rozvoj – poznávání lidí, mezilidské vztahy
Reflexe: Pracovní list byl ověřen ţáky 4. ročníku. Úryvek z knihy Stašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech se ţákům líbil. Dobře reagovali na slovo ohniprut, který je v textu vysvětlen dvěma odlišnými významy. Slovo je zaujalo, proto se pokusili vymýšlet podobná legrační pojmenování. 49
Práce s pracovním listem nedělala ţákům ţádné potíţe. Jako nejzajímavější hodnotili úkol č. 4, kdy mohli zapojit svoji fantazii a příběh dokončit. V závěru hodiny proběhla prezentace některých příběhů a také jejich krátká dramatizace. Také úkol č. 3 hodnotili ţáci jako zajímavý. Následně jsme proto vymýšleli další vlastnosti, které by mohly strašikluky charakterizovat.
50
PRACOVNÍ LIST Č. 2 Jméno a příjmení: ……………
datum: ……………
1/ Pokud jste vnímali text, který jsme právě četli, nebude vám dělat problémy doplnit správná písmena na vynechaná místa. Doplňovací cvičení: Škleb__štník, Kdesevzal, Tusevzal, Fukejř__k i Matohlav zvládli strašení na jedn__čku, Ohnivec zasršel tak děs__vým f__alovozeleným plamenem, ţe se zjeţily nejen všechny chlup__ na jeho m__ši, ale dokonce i na strašm__strově koţ__chu. A pak přišli na řadu Baf a Bubu. „Bafe, začni ty,“ dloubl Bubu do kamaráda. Baf byl přece jen trošku r__chlejší a pohotovější. Zjeţené vlas__ mu trčely kolmo vzhůru, oči měl trochu děs__vě v__kulené, ale spíš jako b__ právě teď někdo v_bafl na něj. Bubu byl o něco v__šší, stejně tuhé a rovné vlas__ mu m__řily naopak dolů aţ nad ramena, takţe vypadal jako unavený d__kobraz. Pusu měl sice strašidlácky širokou, ale nikdy z ní nev__dal ţádný hrůzostrašný skřek. „No tak, Bafe!“ zapros__l Bubu. „Udělej něco!“ Baf se sklonil nad m__š: „Baf!“ Chtěl to v__křiknout, ale v__letělo z něj jen takové povzdechnutí. M__š proti němu natáhla pravou přední tlapku: „Hr__zka. Těš__ mě,“ p__skla, protoţe si m__slela, ţe se j__ představ__l, aby se seznámili.
2/ Vykreslete kruh, ve kterém jsou pouze slova obsaţená v předešlém doplňovacím cvičení.
myška Hryzka
Baf
Matohlav
ošklivý skřek fialový plamínek
myš
Baf
rovné vlasy Hryzka
vybafl Fukejřík
hrůzostrašný skřek
51
3/ Podtrhněte v doplňovacím cvičení místa, kde autor popisuje, jak vypadají strašikluci Baf a Bubu. Vlastnosti zapište do tabulky. Pomohou vám také obrázky. Nezapomeňte napsat jména strašikluků.
Jméno: ______________________________
Jméno: _____________________________
Vzhled:
Vzhled: _____________________________
______________________________
____________________________________
____________________________________
____________________________________
____________________________________
____________________________________
_____________________________________
____________________________________
____________________________________
4/ Pokuste se vymyslet, co by mohlo následovat, jak by mohl příběh, který jste četli, pokračovat. ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________
Zhodnoť svoji práci na pracovním listu. Dařilo se mi:
výborně
dobře
méně dobře
špatně 52
PRACOVNÍ LIST Č. 3 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Pracovní list je určen ţákům 3. ročníku ZŠ Časová dotace: četba, reprodukce úryvku a následná práce s pracovním listem – 45 minut Integrace mezi vzdělávacími obory: výtvarná výchova Učivo dle RVP ZV: čtení: čtení pozorné a plynulé, čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, záţitkové čtení písemný projev: základní hygienické návyky (správné sezení, drţení psacího náčiní, hygiena zraku), čitelný a úhledný písemný projev slovní zásoba a tvoření slov: význam slov pravopis: lexikální (psaní i – y po obojetných souhláskách) tvořivé činnosti s literárním textem – vlastní výtvarný doprovod, pojem ilustrace
Klíčové kompetence naplňované při práci s pracovním listem: Kompetence k učení - aplikuje naučená pravidla pravopisu a vzájemně je propojuje - vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení je vyuţívá v praktickém ţivotě - prohlubuje si pozitivní vztah ke čtení, zdokonaluje se a posuzuje vlastní pokrok Kompetence k řešení problémů - je kladen důraz na samostatné odstraňování případných chyb v textu a odůvodnění správného řešení 53
- je motivován k nalézání různých řešení problému a dokončování úkolů Kompetence komunikativní - zdokonaluje se ve výstiţném a kultivovaném projevu - pomocí literárního i gramatického učiva je motivován k rozšiřování slovní zásoby - podporuje svoji dovednost obhájení svého názoru Kompetence sociální a personální - je veden ke spolupráci a diskusi ve skupině Kompetence pracovní - dodrţuje základní hygienická pravidla pro čtení a psaní
Cílové zaměření pracovního listu: Cíl čtenářský - ţák dokáţe číst pozorně a plynule, s porozuměním - ţák rozvíjí záţitkové čtení Cíl výchovně vzdělávací - ţák doplní i – y po obojetných souhláskách - ţák si osvojí pojem ilustrace literárního díla Cíl literárně estetický - ţák vyjádří své představy týkající se přečteného textu - ţák si rozvíjí kreativní myšlení
Průřezová témata RVP: osobnostní rozvoj – kreativita (tvořivost v mezilidských vztazích) sociální rozvoj – komunikace
54
Reflexe: Pracovní list č. 3 byl ověřen ţáky třetího ročníku. Před samotnou četbou úryvku byli ţáci seznámeni s knihou Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech a s autorem knihy. Dva ţáci knihu znali, měli ji vypůjčenou z knihovny. Četba úryvku proběhla bez problémů, čtení bylo poměrně plynulé. Následovala reprodukce přečteného textu, největší odezvu jsem zaznamenala při práci se jmény hrdinů, kteří v úryvku vystupují (Matohlav, Kdesevzal, Tusevzal, Fukejřík). Pokusili jsme se vysvětlit, proč se pohádkové postavy tak jmenují, co je na nich asi charakteristické. Práce s pracovním listem nedělala ţákům problémy. Splnění úkolu č. 1 potvrdili svým podpisem na tabuli. Rozdílným způsobem plnili úkol č. 3 - někteří ţáci pracovali s přečteným úryvkem a doplňovali jména podle textu, někteří zapojili vlastní fantazii a vymýšleli nová. Vznikala jména – Neviditelník, Točík, Chechta, Jiskřihlav apod. Za velmi zdařilý povaţuji úkol č. 5, ţáci zapojili svoji fantazii a kreativitu a vymýšleli legrační vlastní jmena
(např.
Větravec,
Plaţílek,
Líbílek,
Prašík,
Fukáč
apod.).
V rámci
mezipředmětových vztahů jsem se k úryvku z knihy vrátila ještě ve výtvarné výchově. S ţáky jsme tvořili svitky papíru, které poničil zub času s vlastním vzkazem.
55
PRACOVNÍ LIST Č. 3 Jméno a příjmení: ………………
datum: …………………
1/ Najděte tajný kód. Doplňte i/y na vynechaná místa. Zakrouţkujte písmenka, která stojí u řádku, do nichţ jsi doplnil pouze samá y. Zapište správný písmenkový kód. Zkontrolujte kód vzadu na tabuli a zepředu tabule se podepiš. Vytvořte z přesmyčky tajenku. P U K B Č O R I L D E A
Babička b__dlí na vsi nedaleko ml__na. Ba__čka mi darovala krásnou krab__čku na l__zátka. V páté třídě pojedeme na v__let do Litom__šle. Na l__skovém keři dozrávají l__skové oříšky. Sb__rali jsme l__pový květ na b__l__nkový čaj. Janička vzl__kala, protoţe ztratila pl__šového medvídka. Po m__tině pob__hala šedivá m__š. Z__ta hb__tě sb__rala rozs__pané korálky. Četli jsme ve škole pověsti o Přem__slovi a Křesom__slovi. Strýček z Ruz__ně si ochočil v__dru. V l__stopadu se brz__ stmívá. S__ček ani v__r uţ se neoz__vali.
Kód:
Tajenka: _______________________________________________ 2/ Na volný řádek doplň tajenku. Do obláčků napiš, jaké předměty se mohou skrývat ve vyluštěné tajence.
____________________________
56
3/ Představte si, děti, našla jsem také takový poklad. Poklad po babičce, na půdě, v krásné, ale zaprášené truhličce. Byl to krásný svitek, převázaný stuţkou. Jenomţe zub času a také plíseň mi ho poničily a na mnoha místech svitku zmizela slova. Pomůţete mi ho, prosím, opravit? Budete potřebovat dobrou fantazii a představivost. Dobře si text přečtěte a doplňte na vynechaná místa taková slova, která by se tam podle vás hodila. Škola na Hromštejně Strašmistr Uí vyšel na nádvoří pobořeného hradu ____________________ a vyhodil černý klobouk proti ztemnělému nebi. Klobouk na chvilku zakryl srpek měsíce, hvězdy polekaně zablikaly a starý výr Kouk dvakrát zahoukal na znamení, ţe ve strašidlácké škole začíná vyučování. Fouklo to a přiletěl Fukejřík, zajiskřilo to a objevil se ____________________, všechno se zatočilo a byl tu ____________________, mlasklo to a přichechtal se ____________________. Jak se objevili ____________________ a ____________________, nikdy nikdo nepoznal. Všichni strašikluci byli ve škole dřív, neţ by se řeklo Lovosice. Vlastně všichni ne. Jako poslední se na nádvoří vplíţil Baf a Bubu. Přikrčili se v kamenné lavici co nejdál od strašmistra, jak to dělají všichni nepříliš dobří ţáci ve všech školách na světě.
4/ Nakreslete do obláčku obrázek neboli ilustraci k textu, se kterým jste právě pracovali.
5/ Pokuste se podle příkladu vytvořit alespoň jedno vlastní jméno k uvedeným slovům. Plazit se Vítr Líbit se
Plazivec
Zhodnoťte svoji práci na pracovním listu.
Koumat Kopat Prach
57
Úryvek z knihy Jejda a Helemes 89 Říká se, ţe ráno je moudřejší večera. Ráno vypadalo moudře, ale Helemes ne. Zase věřil, ţe nejlepší je být obrem a mít velikou sílu. Největší sílu, kterou se dá dokázat úplně všechno. Zvedal nad hlavu nejtěţší kameny, aţ mu námahou lezly oči z důlků, a schválně jimi třískal, aby neslyšel, jak se mu Jejda snaţí mluvit do duše. Po ránu si obr připadal nejsilnější a nejdokonalejší. Po ránu si skoro kaţdý myslí, ţe je nejdokonalejší, protoţe ještě nic nespletl, nezkazil ani nerozbil. Skřítek si počkal, aţ se obr unaví, a pak mu pro jistotu dvakrát připomněl, jak to bylo s medvědem. Ţe síla a mračení na huňáče neplatily, ale stačilo se pěkně usmát, a domluvili se. „Večer jsem slíbil, ţe tě to naučím, tak se do toho pustíme,“ ukončil Jejda debatu. Netušil, jak těţký úkol si dal. Helemes se opravdu smát neuměl. Obří smích je jenom přihlouplé chechtání. Jejda mu předvedl, jak má úsměv vypadat, jenţe obr to nedokázal napodobit. Obličej se mu pořád křivil do grimasů, šklebů a úšklebků. Jeden koutek nahoru, druhý koutek dolů, nebo oba koutky staţené k bradě, jako by ji pusa chtěla sníst. Prostě hrůza! Kdyţ to vypadalo, ţe se Helemes usmívat nenaučí, dostal Jejda nápad. Vyrobil usmívátko. Ohnul lískový prut a konce spojil svázanými stébly pevné trávy zubrovky. Udělal tedy vlastně luk. Ale kdyţ se na luk podíváte tak, ţe drţíte provázkovou tětivu vodorovně a klacek prohnutím dolů, vypadá jako pusa. Jako pusa, která se směje!
89
KRATOCHVÍL, M. Jejda a Helemes. Praha: Portál, s. r. o., 2009. 104 s. ISBN 978-80-7367-528-8.
58
Jejda ten luk – totiţ usmívátko – nacpal Helemesovi do pusy. Ohnutý prut mu zaklínil mezi ret a dolní přední zuby, napnutou tětivu z trávy zubrovky podvlékl pod horní zuby jedničky. Helemes měl trochu předkus, takţe mu usmívátkový luk v puse dobře drţel a konec ohnutého klacku mu pěkně zvedly koutky. Obr vypadal, jako ţe se usmívá, ale skřítek cítil, ţe to pravý úsměv není. „Něco tomu chybí,“ lámal si hlavu. „Moţná bys na to přišel, kdyby ses viděl.“ Rozhlíţel se kolem, jestli někde neleţí kámen s lesklou slídou. Našel jenom malý valounek s blýskavým očkem z falešného stříbra. „My skřítkové se do lesklých kamínků díváme jako do zrcátka, kdyţ si chceme v neděli učesat vlasy na pěšinku,“ vysvětlil Jejda.
59
PRACOVNÍ LIST Č. 4 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Pracovní list je určen pro ţáky 2. ročníku ZŠ Časová dotace: naslouchání textu, práce s náslechem, četba úryvku, práce s pracovním listem - 45 minut Učivo dle z RVP ZV: čtení: praktické (technika čtení, čtení pozorné a plynulé), čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, záţitkové čtení písemný projev: základní hygienické návyky (správné sezení, drţení psacího náčiní), technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev) tvarosloví – slovní druhy (přídavná jména)
Klíčové kompetence naplňované při práci s pracovním listem: Kompetence k učení - systematicky vyhledává informace a vyuţívá je v procesu učení - aplikuje naučená pravidla pravopisu a vzájemně je propojuje - prohlubuje si pozitivní vztah ke čtení Kompetence k řešení problémů - je veden k samostatnému řešení problému, nalézá pravidla, kterými se řídí probírané mluvnické jevy Kompetence komunikativní - je veden k porozumění probíraným literárním textům - pomocí literárního i gramatického učiva je motivován k rozšiřování slovní zásoby - je veden k prezentaci svých myšlenek
60
Kompetence pracovní - dodrţuje základní hygienická pravidla pro čtení a psaní
Cílové zaměření pracovního listu: Cíl čtenářský - ţák dokáţe číst pozorně a plynule - ţák čte s porozuměním - dokáţe vyhledat slova, která do přečteného textu nepatří Cíl výchovně vzdělávací - ţák vyhledá přídavní jména Cíl literárně estetický - ţák vyjádří své myšlenky - ţák dokáţe rozlišit rozdílné charakterové vlastnosti
Průřezová témata RVP: sociální rozvoj – mezilidské vztahy, komunikace
Reflexe: Práce s úryvkem „Jejda a Helemes“ byla ověřena se ţáky druhého ročníku. Ţáci nejprve se zájmem naslouchali čtené verzi příběhu. Při reprodukci vyslechnutého textu musely být v některých případech, zejména u ţáků integrovaných, pouţity návodné otázky. Při čtení ukázky samotnými ţáky bylo patrno, ţe ţáci jiţ text znají – i náročnější slova zvládli bez problémů. V intonaci bylo znát, ţe se snaţí napodobit učitele. Po přečtení úryvku měli ţáci moţnost vyhledat v textu slova, kterým nerozuměli. Jednalo se o slova tětiva, slída, grimasy. Slova jsme si vysvětlili a v následném pracovním listu měli úkol navíc – najít a obtáhnout hnědou pastelkou tětivu, jestli ji v listu někde objeví.
61
Při práci s pracovním listem dostali ţáci prostor ke splnění kaţdého úkolu a následně jsme o jeho splnění diskutovali a vybírali nejlepší řešení. Všichni byli za nějakou část úkolu pochváleni, i integrovaní ţáci byli úspěšní. 1. úkol - Ţáci vymýšleli nadpisy dvouslovné i vyjádřené jednoduchou větou, např. Jejda skřítek a Helemes popleta, Obr a skřítek, Jak se obr učil usmívat… Děti v mnoha případech pouţily jména obou postav. 2. úkol: Nejdříve jsme se pokusili o objevení „vetřelců“ bez rozdaného a jiţ přečteného textu, ale ukázalo se, ţe tato varianta je pro děti obtíţná. Pak uţ děti pracovaly s původním textem a úkol zvládly hladce. Pokusili jsme se najít ještě jiná přídavná jména, která by charakterizovala obra nebo skřítka. Najít správná sousloví nebyl ţádný problém. Přidělení vlastností skřítku a obrovi děti zvládly bez problému. Celkově se dětem práce dařila, svoje snaţení hodnotily také pozitivně.
62
PRACOVNÍ LIST Č. 4 Jméno a příjmení: …………
datum: …………
1/ Úryvek, který jste právě četli, nemá nadpis. Pokuste se nadpis vymyslet. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------2/ Slova vetřelci – v některých větách jsou slova navíc, která tam nepatří. Označte je a pak vypište na volné řádky. Helemes se opravdu smát neuměl. Obří hlasitý smích je jenom přihlouplé chechtání. Malý Jejda mu předvedl, jak má správný úsměv vypadat, jenţe hloupý obr to nedokázal napodobit. Obličej se mu pořád křivil do podivných grimasů, šklebů a úšklebků. Jeden koutek nahoru, druhý koutek dolů, nebo oba koutky staţené k dlouhé bradě, jako by ji pusa chtěla sníst. Prostě hrůza! slova vetřelci:________________________________________________________ __________________________________________________________________
Jakým slovním druhem jsou všechna vypsaná slova? ____________________
3/ V usmívátku podtrhněte pastelkou pouze všechna přídavná jména.
kamínek
lesklý
rozkvetlá hlasitý
prut horní
zuby
louka
ohnutý smích
63
4/ Utvořte ze slov v usmívátku vhodné dvojice. Přečtený text vám pomůţe. Utvořené dvojice pište na volné řádky.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5/ Z nabídky slov roztřiďte vlastnosti obra Helemese a vlastnosti skřítka Jejdy.
Nabídka slov: vysoký, vynalézavý, silný, malinký, namyšlený, šikovný, zamračený, chytrý, obrovy vlastnosti
Zhodnoť svoji práci na pracovním listu.
skřítkovy vlastnosti
64
PRACOVNÍ LIST Č. 5 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Pracovní list je určen pro ţáky 2. ročníku ZŠ Časová dotace: reprodukce úryvku - připomenutí, práce s pracovním listem – 45 minut Integrace mezi vzdělávacími obory: výtvarná výchova Učivo dle RVP ZV: čtení: čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, slovní zásoba a tvoření slov: význam slova, obohacování slovní zásoby, antonyma tvořivé činnosti literárním textem – vlastní výtvarný doprovod
Klíčové kompetence naplňované při práci s pracovním listem: Kompetence k učení - systematicky vyhledává informace a vyuţívá je v procesu učení - prohlubuje si pozitivní vztah ke čtení, Kompetence k řešení problémů - je motivován k nalézání různých řešení problému a dokončování úkolů Kompetence komunikativní - pomocí literárního i gramatického učiva je motivován k rozšiřování slovní zásoby Kompetence sociální a personální - je motivován ke vzájemnému respektu a úctě k sobě samému i k druhým lidem Kompetence pracovní - dodrţuje základní hygienická pravidla pro čtení a psaní
65
Cílové zaměření pracovního listu: Cíl čtenářský - ţák dokáţe číst pozorně a plynule - ţák čte s porozuměním – orientuje se v textu Cíl výchovně vzdělávací - ţák pozná antonyma Cíl literárně estetický - ţák dokáţe rozpoznat správná tvrzení týkající se přečteného textu - ţák vyjádří svoji představu - ţák rozvíjí svoji slovní zásobu
Průřezová témata RVP: osobnostní rozvoj – vztahy k druhým lidem sociální rozvoj - komunikace
Reflexe: Vzhledem k tomu, ţe to byl druhý ověřovaný pracovní list k úryvku, který jsme uţ zpracovávali ve stejné třídě, připomněli jsme si v komunitním kruhu nejdříve obsah úryvku. Pokusili jsme se úryvek dokončit tak, jak bychom si přáli, aby příběh dopadl. Většinou se ţáci shodli na tom, ţe skřítek nakonec vymyslel způsob, jak obra usmívat naučí a ani k tomu ţádné usmívátko nepotřeboval – například –„ vyprávěl mu vtipy, byl na něho hodný… „ Ţáci instinktivně vycítili i to, ţe smích je pro člověka velmi důleţitý. Proč? Padaly odpovědi jako „abychom nebyli smutní; kdyţ se někdo trápí, tak je potom nemocný; kdyţ se směje pusa, tak dostanu hlad…“ Po diskuzi v kruhu děti dostaly pracovní list. S vyplněním neměly větší problém. Antonyma znají, odpovědi na otázky jim také nečinily ţádné potíţe, protoţe úryvek uţ důvěrně znaly. 66
O úkolech jsme si po vyplnění listu ještě pohovořili a zhodnotili jsme svoji práci. Děti povaţovaly úkoly za lehké, myslím, ţe by společně přišly ještě na více nápadů, které by doplnily do jednotlivých odpovědí.
67
PRACOVNÍ LIST Č. 5 Jméno a příjmení: …………………………….
datum: …………
1/ Četli jste pozorně? Odpovídejte na otázky. Jak se jmenují postavy vystupující v textu? Jaké pohádkové postavy představují? Z čeho Jejda vyrobil usmívátko? K čemu mělo usmívátko slouţit?
2/ Rozhodni, která tvrzení jsou správná a která ne? Políčka vybarvuj. Večer si obr Helemes připadal, ţe je nejsilnější a nejdokonalejší.
ANO
NE
Skřítek Jejda se snaţil naučit obra úsměvu.
ANO
NE
Usmívátko bylo vyrobeno z prutu a provázku.
ANO
NE
ANO
NE
ANO
NE
Vyrobené usmívátko zaklínil Jejda Helemesovi mezi ret a dolní přední zuby. Skřítkové pouţívají místo zrcátka lesklé kamínky.
3/ Jak asi vypadal obr Helemes s usmívátkem v puse? Namaluj svoji představu.
68
4/ Přemýšlejte, jaké vlastnosti - antonyma mají obr a skřítek. Protiklady zapisujte do tabulky. obr
skřítek
5/ Najděte slova - antonyma a spojte je čarou. jednoduchý
zima
lehký
mladý
starý
sloţitý
bílý
špatně
uvnitř
venku
teplo
těţký
dobře
tma
světlo
černý
Zhodnoť svoji práci na pracovním listu.
69
Úryvek z knihy Jejda a Helemes90 Kdo víc vidí, kdo víc ví „I kdyby obři nebyli chytřejší díky větší hlavě, budou vţdycky chytřejší neţ skřítkové i proto, ţe mnohem dál vidí,“ začal druhý den zase Helemes. „Já vidím dobře,“ namítl Jejda. „Jo?“ zasmál se obr. Popadl skřítka, který mu vykukoval z kapsy, a postavil ho do vysoké trávy. „Tak mi pověz, co všechno vidíš?!“ „Trávu,“ přiznal upřímně skřítek. Helemes se rozesmál potrhlým obřím smíchem. Jejda se otáčel na všechny strany, ale všude kolem sebe viděl jen vysokou zelenou trávu. Sem tam bylo nějaké stéblo suché, zahlédl taky berušku a jednoho mravence. To však obrovi radši ani neřekl, protoţe by se chechtal ještě víc. „To já vidím louku, za ní les a za lesem hory!“ chvástal se Helemes. „A kdo víc vidí, ten víc ví, a tím pádem je chytřejší! Mám pravdu?“ Jejda si pomyslel, ţe tentokrát asi pravdu má. Nestačil to však říct nahlas. Prodíral se trávou, jak nejrychleji to šlo, vyhýbal se krtinám, přeskakoval hlemýţdě a myší díry a dával pozor, aby mu Helemes neutekl. Ten si vykračoval s hlavou v oblacích, díval se aţ k obzoru a kaţdou chvíli hlásil nějakou novinku: „Napravo od lesa se třpytí jezero! – Z lesa vyběhly srnky! – Do jezera teče říčka! – Nad horami …..“ Co bylo nad horami, se Jejda nedozvěděl. Helemesův hlas se zkroutil do vyděšeného zavytí a všechno překryl praskot, lomoz a rachot. Skřítek rozhrnul vysokou trávu a viděl, jak se obr válí na dně rokle.
90
KRATOCHVÍL, M. Jejda a Helemes. Praha: Portál, s. r. o., 2009. 104 s. ISBN 978-80-7367-528-8.
70
Nebyla to rokle ani moc veliká, ani moc hluboká. Nebyla vidět jako les, jezero nebo hory na obzoru. Ale byla tam a byla dost velká na to, aby do ní mohl obr spadnout….. Helemes vypadal překvapeně. Jako by nechápal, co se to najednou stalo. Otíral si krvavé škrábance a zahanbeně koukal vzhůru na skřítka. „Kdo víc vidí, ten víc ví,“ zopakoval tiše Helemesova slova. „Myslím, ţe jsi tím pádem chytřejší.“ Helemes si něco brblal, ale ţádné ze slov, kterým Jejda rozuměl, neříkalo, ţe je lepší dívat se na cestu neţ moc daleko dopředu.
71
PRACOVNÍ LIST Č. 6 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Pracovní list je určen pro ţáky 2. ročníku ZŠ Časová dotace: četba, reprodukce textu a následná práce s pracovním listem – 45 minut Integrace mezi vzdělávacími obory: výtvarná výchova Učivo dle RVP ZV: čtení: čtení pozorné a plynulé, čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, písemný projev: technika psaní (úhledný, čitelný písemný projev), tvořivé činnosti s literárním textem: vlastní výtvarný doprovod
Klíčové kompetence naplňované při práci s pracovním listem: Kompetence k učení - systematicky vyhledává informace a vyuţívá je v procesu učení - aplikuje naučená pravidla pravopisu a vzájemně je propojuje - prohlubuje si pozitivní vztah ke čtení Kompetence k řešení problémů - je motivován k nalézání různých řešení problému a dokončování úkolů Kompetence komunikativní - pomocí literárního i gramatického učiva je motivován k rozšiřování slovní zásoby - podporuje svoji dovednost obhájením svého názoru Kompetence pracovní - dodrţuje základní hygienická pravidla pro čtení a psaní
72
Cílové zaměření pracovního listu: Cíl čtenářský - ţák čte s porozuměním – správně, plynule, uvědoměle, orientuje se v textu Cíl literárně estetický - ţák vyjádří své pocity a dojmy z přečteného textu - ţák dokáţe formulovat své myšlenky
Průřezová témata RVP: osobnostní rozvoj – vztahy k druhým lidem
Reflexe: Úryvek jsem dětem přečetla, následně četly po větách. Na tabuli jsem si připravila slovní spojení: potrhlý obří smích, kdo víc vidí, ten víc ví, vyděšené zavytí, lepší je dívat se na cestu – chtěla jsem, aby ţáci vysvětlili spojení jinými slovy, zamysleli se nad nimi nebo předvedli názorně. Připomněli jsme si, jaké vlastnosti přisoudili při minulé práci s knihou obrovi a jaké skřítkovi. Plnění úkolů v pracovním listu nečinilo ţákům potíţe. Integrovaní ţáci dostali pracovní list s nápovědou, ostatní zvládli doplnění textu bez nápovědy – pomocí původního přečteného textu. Dokončení příběhu bylo ovlivněno také první ukázkou. Děti přály obrovi, aby se naučil usmívat, aby se uzdravil z pádu do rokle, aby ho Jejda napravil… Záměrně jsem na tento pracovní list nezařadila hodnocení práce a zeptala jsem se dětí, co na něm chybí. Otázka byla správně zodpovězena, ţáci si uţ na hodnocení práce zvykli. Hodnotící smajlíky pak namalovali sami a celou práci jsme ještě zhodnotili společně.
73
PRACOVNÍ LIST Č. 6 Jméno a příjmení: …………………………………
datum: …………
1/ Četli jste pozorně? Odpovídejte na otázky, správné odpovědi zakrouţkujte. Jak se jmenuje obr? Kam postavil obr skřítka, kdyţ ho vytáhl z kapsy? Chvástal se Helemes, ţe vidí louku, za ní les a za lesem hory? Helemes se při chůzi díval stále pod nohy. Obr spadl do rokle.
Koloděj
Helemes
Jejda
na strom
do trávy
do jámy
ANO
NE
ANO
NE
ANO
NE
2/ Doplňte slova, která chybějí. Pracujte s přečteným textem. Slova v nabídce vám pomohou. Helemes se rozesmál potrhlým_______________ smíchem. Jejda se otáčel na všechny strany, ale všude kolem sebe _____________ jen vysokou zelenou trávu. Sem tam bylo nějaké stéblo ___________, zahlédl taky __________a jednoho mravence. To však obrovi radši ani neřekl, protoţe by se _____________ještě víc. „To já vidím ____________, za ní les a za _______________ hory!“ chvástal se Helemes. „A kdo víc vidí, ten víc ví, a tím pádem je ________________! Mám pravdu?“
Nabídka slov – suché, louku, chytřejší, obřím, berušku, viděl, chechtal, lesem
74
3/ Přečtěte si znovu tento krátký úryvek z textu a nakreslete, co vše Helemes viděl. „To já vidím louku, za ní les a za lesem hory!“ chvástal se Helemes. Napravo od lesa se třpytí jezero! – Z lesa vyběhly srnky! – Do jezera teče říčka! – Nad horami ..“
4/ A jak to bylo dál? Zkuste vymyslet vlastní dokončení příběhu. ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ __________________________________________________________________ Zhodnoťte svoji práci na pracovním listu.
75
Úryvek z knihy Modrý Poťouch91 Zuzanka šla domů nejistě, opatrně, skoro po špičkách. Rozhlíţela se na všechny strany. „Všude kolem nás číhají rozkmotřidla… Hádáci, Příci, Uráţové, Kliduvzalové, Chamtíci…“ vířila jí hlavou profesorova slova a bylo jí z toho všelijak. „A Jitce se ovinula kolem krku hnusná Hadí Záviďka!“ To ji děsilo nejvíc a dávala si pozor, aby na nějakou takovou příšeru nešlápla. Potměchy byly vţdycky tajemnou čtvrtí… Děda, maminčin tatínek, jí vyprávěl, ţe za starých časů skoro ve všech uličkách Potměchů strašilo. Plíţily se jimi průsvitné bludičky-sklepnice, kolem půlnoci děsil opozdilce Kulhavý pavouk, za úplňkových nocí bylo slyšet vytí Kamenného vlka, na zavřená okna bušil holí Bezhlavý tulák a ţádal hospodyně, aby mu uvařily krupicovou kaši. Kdyţ bylo dlouho sucho, ničil lidem spánek naříkavý pláč černé Hastrmanské kočky. Zůstala v Potměchách po vodníkovi, co ţil na náměstí v kašně, a pak se v ní z nešťastné lásky k dceři velitele hasičů utopil. Za plískanic, kterým se odjakţiva říká psí počasí, běhal uličkami sprostý Dvouhlavý pes a ukrutně nadával… Strašidel bylo ještě mnohem víc. Děda na ně věřil, maminka jen trochu a táta vůbec. Říkal, ţe jako učitel musí bojovat proti nesmyslům. Zuzanka si na tohle všechno vzpomněla, protoţe procházela bývalým Slepičím trhem, na jehoţ konci stojí dům U Velkého Pidimuţe. Sklepem toho domu se prý vcházelo do podzemí, které má stejně chodeb jako Potměchy ulic a uliček. I Černé náměstí tam prý je. Na něm se strašidla jednou za rok scházela na sněmu, kterému předsedal Vládce podsvětí. Někdo tvrdí, ţe jím byl Černý rytíř, podle jiných historek zase Ohnivý mnich. Kaţdopádně byl ale prvním Vládcovým pobočníkem Velký Pidimuţ, skřítek na pidimuţíka strašlivě silný.
91
KRATOCHVÍL, M. Modrý Poťouch. Praha: Triton, 2013. 111 s. ISBN 978-80-7387-688-3
76
Velký byl prý asi jako dospělý krocan a jeho rudé vousy krocaní hudrovací lalok připomínaly. Ve sklepě domu, který nese jeho jméno, měl kovárnu. Koval v ní podkůvky pro kopýtka čertích novorozeňat, štítky na turistické hole a zubařské plomby doktorovi, jemuţ tenkrát dům patřil. Zvonění kovadliny prý bývalo slyšet po celých Potměchách a jak se dům při úderech otřásal, vyvalil se mu ze základů balvan. Trčí ze zdi dodnes jako kamenné sedadlo. Říká se mu Zlodějský kámen, nebo spíš Zloděják, a má kouzelnou moc. Kdo si na něj při trzích sedl, tomu se něco ztratilo. Většinou peníze z kapes, ale někdy i tři slepice, tkaničky z bot, nebo pásek od kalhot. Lidé ale zjistili, ţe sednout si na Zloděják můţe být i uţitečné. Kdyţ si na něj sedl chudák, který neměl nic cenného, vzal mu Zlodějský kámen kus jeho trápení, posadil-li se tam člověk s chřipkou nebo zánětem středního ucha jenom v trenýrkách, zbavil ho Zloděják nemoci, protoţe musel stůj co stůj kaţdému něco vzít. „Moţná to bylo v dobách strašidel lepší neţ teď,“ pomyslela si Zuzanka. Rozkmotřidla jí naháněla mnohem větší hrůzu neţ strašidla. I proto, ţe na rozdíl od strašidel se s nimi setkala…..
77
PRACOVNÍ LIST Č. 7 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Pracovní list je určen pro ţáky 3. ročníku ZŠ Časová dotace: poslech, četba, reprodukce a následná práce s pracovním listem – 45 minut Učivo dle RVP ZV: čtení – jako zdroj informací písemný projev – základní hygienické návyky, technika psaní slovní zásoba a tvoření slov – doplnění vět, přesmyčky, synonyma poslech literárních textů
Klíčové kompetence naplňované při práci s pracovním listem: Kompetence k učení - systematicky vyhledává informace a vyuţívá je v procesu učení - aplikuje naučená pravidla pravopisu a vzájemně je propojuje - prohlubuje si pozitivní vztah ke čtení, zdokonaluje se a posuzuje vlastní pokrok Kompetence k řešení problémů - je motivován k nalézání různých řešení problému a dokončování úkolů Kompetence komunikativní - pomocí literárního i gramatického učiva je motivován k rozšiřování slovní zásoby - podporuje svoji dovednost obhájení svého názoru Kompetence pracovní - dodrţuje základní hygienická pravidla pro čtení a psaní
Cílové zaměření pracovního listu: Cíl čtenářský - ţák čte s porozuměním – správně, plynule, uvědoměle - ţák získává informace z textu a následně je aplikuje 78
Cíl literárně estetický - ţák rozvíjí kreativní myšlení, vyjádří své názory - ţák rozvíjí slovní zásobu – osvojí si synonyma
Průřezová témata RVP: osobnostní rozvoj – sebepoznání a sebepojetí, kreativita sociální rozvoj – poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace morální rozvoj – hodnoty, postoje, praktická etika
Reflexe: Před vlastním čtením úryvku jsme v komunitním kruhu hovořili o lidských vlastnostech – dobrých i špatných. Pak jsme pomocí obrázku Poťoucha na interaktivní tabuli přemýšleli, o čem celá kníţka je. Děti odhadovaly, jaký je Poťouch a ostatní rozkmotřidla a jak působí na ty, na které se nalepí. Nastínila jsem dětem děj celého příběhu. Před čtením úryvku jsme z tabule přečetli neznámá nebo sloţitější slova. Některá jsme vysvětlili. Úryvek děti četly po větách. Upozorňovala jsem je na intonaci vět, na tón hlasu na různých místech v textu. Úryvek jsem potom ještě jednou přečetla sama. Popovídali jsme si o jeho obsahu – řekla jsem první větu a ţáci svými slovy jeden po druhém pokračovali v linii příběhu. Po rozdání pracovního listu jsem dětem vysvětlila, co je při jeho plnění čeká. Splnění úkolů nečinilo ţákům ţádné potíţe. S integrovanými ţáky jsme plnili úkoly společně. Ţáci splnili úkol 1. Potom odpověděli na otázku, vysvětlili jsme si, ţe strašidla neexistují a nikdy neexistovala. Pohovořili jsme o tom, proč má člověk strach a jestli je strach pro člověka důleţitý. V druhém úkolu hledali ţáci rozkmotřidla a hledali jsme rozdíly mezi rozkmotřidly a strašidly.
79
Třetí úkol ţáci splnili bez problémů – našli vetřelce, doplnili větu. Na otázku – proč můţeme potkat strašidla jen v pohádce, ţáci odpovídali, ţe strašidla jsou nadpřirozené bytosti a ty mohou existovat jen v pohádce. Přesmyčky ţáci luštili ve skupinách, podle jmen v úkolu 2 a 4 jsme přidělovali jednotlivým rozkmotřidlům vlastnosti. Synonyma v posledním úkolu nedělala ţákům ţádné potíţe. Děti samy chtěly dokreslit práci s úkoly na listu obrázky, vymýšlely, jak by mohla některá rozkmotřidla vypadat. Celou práci jsme zhodnotili, většina dětí by si ráda přečetla celou kníţku, kterou jsem jim na závěr práce ukázala a přečetla jsem jim úryvek ze začátku knihy.
80
PRACOVNÍ LIST Č. 7 Jméno a příjmení: ……………………………
datum: ……………
1/ Podle legendy vyřešte tajenku. 1 2 3 4 5 6 7 8 9
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Zlodějský kámen dokázal vzít z kalhot…… Čtvrť, kde Zuzanka bydlela, se jmenovala……. Velký pidimuţ vypadal jako ……. Vodník ţil dříve na náměstí v…….. Bezhlavý tulák chtěl uvařit ……. Zuzančin tatínek je povoláním ……. Kámen, který krade, se jmenuje ……. Z domu U Velkého Pidimuţe se vyvalil ……. Uličkami běhal sprostý ……. pes
ŢILA ZA DÁVNÝCH DOB _____________________________________ ?
3/ Ve větách jsou schovaná některá rozkmotřidla, najděte je a barevně označte. Zkuste přijít na to, čím svému hostiteli škodila: Dnes jsme měli k obědu kapří křupavé řízečky. ____________________________ Pan Haml Soňce povídal, ţe bude pršet. __________________________________ To, pro co Dáša do krabice sahá, dá Kláře do tašky. _________________________ Medvěde, zabruč, Kamilka to tak chce. ____________________________________ Hurá, Ţofinka se naučila říkat R. ________________________________________ 81
3/ Najděte vetřelce ve větách a všechna slova (vetřelce) vypište pod úkol. Děda, maminčin tatínek, jí vyprávěl, ţe za starých časů skoro ve všech uličkách Potměchů strašilo. Plíţily se jimi průsvitné strašidla bludičky-sklepnice, kolem půlnoci děsil opozdilce Kulhavý
pavouk, za úplňkových nocí můţeme bylo slyšet vytí
Kamenného vlka potkat, na zavřená okna bušil holí Bezhlavý tulák a ţádal jen hospodyně, aby mu uvařily krupicovou kaši. Kdyţ bylo dlouho sucho, ničil lidem spánek naříkavý pláč černé Hastrmanské kočky. Zůstala v Potměchách po vodníkovi, v co ţil na náměstí v kašně, a pak se v ní z nešťastné lásky k dceři velitele hasičů utopil. Za plískanic, kterým se odjakţiva říká psí počasí, běhal uličkami sprostý Dvouhlavý pes a ukrutně nadával…
vetřelci: _______________________________________________________________
4/ Rozkmotřidlové přesmyčky. Vyluštěte názvy rozkmotřidel.
DEKHÁROZ
__________________________________________
LÁKHUHEJ
__________________________________________
VIĎZÁKA
__________________________________________
DLOKOMILA
__________________________________________
KAFŇUDLO
__________________________________________
5/ Vymyslete synonyma: ovinula________________________
pláč ______________________________
příšera ________________________
dům ______________________________
vyprávěl ______________________
kouzelná __________________________
děsil _________________________
hrůza _____________________________
Zhodnoť svoji práci na pracovním listu.
82
Úryvek z knihy Rybáři a hastrmani92 Dušan se po olšové větvi vyhoupl na břeh a spěchal k truhlářské dílně pana Bendy. „Á, vodník závodník!“ vítal ho vesele pan Benda. „Jestli si jdeš pro vodoběţku, tak ještě není opravená. Ale uţ vím, jak na to. Místo provázků ti natáhnu ke kormidlu silný vlasec. Ten líp klouţe a řízení půjde lehounce.“ „To má čas,“ zarazil ho Dušan, kdyţ konečně popadl dech. „Já jen – jestli půjdete dneska k večeru na ryby?“ Pan truhlář vykoukl z okna. „Myslíš, ţe na ně dneska bude počasí?“ „Určitě, „ řekl hastrmánek, ,,já na ně jdu taky.“ „Ty? Na ryby?“ zeptal se udiveně pan Benda, a kdyţ vodníček přisvědčil, vyzvídal: „Táta ti nařídil, ţe máš zahnat kapří hejna od přehrady? Nebo do přehrady?“ „Nikam honit kapry nebudu,“ zaskřehotal hastrmánek. „Půjdu je chytat na prut. Tak jsem vás chtěl poprosit, jestli mi můţete půjčit ten váš velký bič, jak jste s ním chodíval chytat tlouště na višni.“ Pana Bendu ta prosba posadila na truhlářský ponk. „Nezbláznil ses? Chytat ryby na prut…. Vţdyť jsi vodník!“ ťukal si na čelo. „Jsem. Ale porybný Zdrhal nařídil, ţe i vodníci smějí chytat jen na udici. Tak mu to předvedu,“ řekl Dušan a v očkách mu blýsklo jako v divokém horském potůčku. „Panenko sedmibolestná, asi uţ bude brzy konec světa,“ zabědoval pan Benda a šel ke stojanu s rybářskými pruty, aby vybral pro vodníčka ten nejdelší a nejpevnější. „Jestli to takhle půjde dál, tak příští rok budou muset mít všechny ryby plavky a ptákům nebeským bude povoleno přistávat jenom na letištích…“ Dušan se tomu zasmál. „Kdyţ přijdete v šest pod Petrovskou skálu, tak něco uvidíte,“ zamrkal ţabíma očkama. „A vemte s sebou pana spisovatele Mejlu.“ Pan Benda stál jako praštěný palicí. Vodníček na něj ještě hvízdnul přes branku a sykl: „Ale jděte opatrně! A aţ tam budete, tak třikrát zakukejte, abych o vás věděl.“ „Jo,“ přikývl pan truhlář Benda, a jak byl z toho všeho úplně zmatený, místo zakukání třikrát zakokrhal… Přesně v šest hodin se však pan Benda s panem Mejlou plíţili zarostlým břehem pod Petrovskou skálu jako dva indiánští zvědové. Kdyţ se jim 92
KRATOCHVÍL, M. Rybáři a hastrmani. Praha: Triton, 2012. 182 s. ISBN 978-80-7387-489-6.
83
otevřel výhled na řeku, spatřili něco neuvěřitelného. Asi tři metry od břehu trčela z vody špička rybářského prutu a ten prut chytal ryby na plavanou! Velký červenobílý splávek jel po mírném proudu důstojně jako parník, pak ho zastavilo prudké zaseknutí, špička prutu se mrskala a vlasec se splávkem, olůvkem a háčkem svištěl nad hladinou v kruzích jako kovbojské laso. „Tenhle prut jsem odpoledne půjčil Dušanovi!“ pan Benda si musel zacpat pusu dlaní, aby nezačal řičet smíchy. Představil si svého malého vodnického kamaráda, jak sedí na dně na placatém kameni a chytá ryby vysoko nad sebou na hladině. Při dalším záseku udice zlostně zasvištěla aţ nad břehem. „Jak to vypadá, asi bude lepší, kdyţ si vylezeme na strom,“ řekl Pan Benda a uţ se šplhal po topolu k nějaké pohodlné větvi. „Máte pravdu,“ souhlasil pan Mejla a stejně hbitě předvedl, ţe ani on ještě na stromy lézt nezapomněl. „Tohle divadlo tady Dušan určitě nehraje jenom pro nás,“ mudroval pan Benda, a jak si povylezl trochu výš, zahlédl v nízkém rákosí porybného. Krčil se právě v těch místech, kam šlehala Dušanova udice jako honácký bič. „Jo tak tohle asi bude zajímavá podívaná!“ Pan Benda se pohodlně uvelebil vedle kmenu. „Kuku, kuku, kuku!“ vyslal smluvené znamení, aby Dušan věděl, ţe uţ jsou tady a všechno sledují. Spisovatel Mejla leknutím málem sletěl do bodláčí. Nebyl však sám, s kým to náhlé zakukání zacvičilo. Porybný Zdrhal vyskočil z rákosí jako čertík z krabičky, čněl tam v revizorském pozoru a přísně se rozhlíţel kolem, aby zjistil, jestli zakukala kachna, co plavala nedaleko, nebo racek, krouţící nad ním. „Vydávání falešných zvuků se dá posuzovat jako rušení klidu nebo podvod!“ vykřikl na oba vodní ptáky. „A za to je moţno udělit vysokou pokutu!“ Tentokrát se však Zdrhalovi kontrolorská horlivost nevyplatila. Moudře se říká, ţe není dobré dělat dvě věci najednou… jak tak stál těsně u břehu v rákosí a pozoroval střídavě kachnu a racka, zapomněl na Dušanovu udici. „Huííí!“ hvízdnul vlasec a háček se zapíchnul porybnému do klopy hned vedle kontrolorského odznaku. Hastrmánek mocně zasekl a Zdrhal vletěl do vody jako ţabák, kterého vyděsilo klapnutí čapího zobáku. Kdyţ se vynořil, předváděl plavecký styl, se kterým by určitě ţádné závody
84
nevyhrál. Hrabal rukama pod sebe, jako by si nacpával slamník, střídavě prskal vodu jen o něco níţ neţ velryba grónská, volal o pomoc, vyhroţoval a nadával. Pan Benda s panem Mejlou se po sobě podívali. Chviličku váhali, jestli nemají porybného vytáhnout. Spisovatel Mejla si uţ rozepínal vestu. „Plácá se tam všelijak,“ drbal se na bradě nejistě pan Benda. Hned však přesvědčil sebe i kolegu. „Ale jen klid. Tady se ještě nikdy nikdo neutopil. Hastrmánek bude určitě někde blízko něj, kdyby bylo nejhůř.“ V tom se ozvalo známé zahoukání a ze zátočiny supěl proti proudu bílý výletní parník Vyšehrad……..
85
PRACOVNÍ LIST Č. 8 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Pracovní list je určen pro ţáky 4. ročníku ZŠ Časová dotace: četba, reprodukce úryvku a následná práce s pracovním listem – 45 minut Integrace mezi vzdělávacími obory: přírodověda, výtvarná výchova Učivo dle RVP ZV: čtení – praktické čtení (pozorné, plynulé), věcné čtení (jako zdroj informací, čtení vyhledávací) písemný projev – úhledný, čitelný, přehledný poslech literárních textů tvořivá činnost s literárním textem – výtvarný doprovod základní literární pojmy - přísloví
Klíčové kompetence naplňované při práci s pracovním listem: Kompetence k učení - seznamuje se s mluvnickými a literárními termíny související s probíraným učivem - systematicky vyhledává informace a vyuţívá je v procesu učení - aplikuje naučená pravidla pravopisu a vzájemně je propojuje - prohlubuje si pozitivní vztah ke čtení, zdokonaluje se a posuzuje vlastní pokrok Kompetence k řešení problémů - je motivován k nalézání různých řešení problému a dokončování úkolů - je veden k hodnocení svých výsledků
86
Kompetence komunikativní - pomocí literárního i gramatického učiva je motivován k rozšiřování slovní zásoby - podporuje svoji dovednost obhájení svého názoru Kompetence pracovní - dodrţuje základní hygienická pravidla pro čtení a psaní
Cílové zaměření pracovního listu: Cíl čtenářský - ţák čte s porozuměním – správně, pozorně, orientuje se v textu Cíl literárně estetický - ţák dokáţe formulovat své myšlenky - ţák vyjádří své pocity a dojmy z přečteného textu - ţák vyhledá v textu přísloví a vysvětlí jeho význam Cíl výchovně – vzdělávací - ţák vyhledá v osmisměrce názvy sladkovodních ryb
Průřezová témata RVP: morální rozvoj – hodnoty, postoje osobnostní rozvoj - kreativita
Reflexe: Úryvek četli ţáci po větách. Potom jsme společně úryvek převyprávěli (komunitní kruh). Hledali jsme ve vyprávění slova, která byla ţákům nesrozumitelná – byli upozorněni jiţ před vlastním čtením úryvku (horlivost, co jiného znamená slovo Vyšehrad, kdyţ to není název parníku, …). Popovídali jsme si o tom, proč lidé rybaří, co všechno rybář potřebuje, jak se chová u vody, kdo se tomuto koníčku věnuje nebo 87
někoho zná. Pak jsme přistoupili k plnění úkolů z pracovního listu. Nadpisy úryvku byly různorodé – např. Vodníček rybářem; Potrestání Zdrhala; Vodník a porybný; Tajný plán a podobně. Odpovědi na otázky nedělaly ţákům potíţe. Poţadované přísloví v úryvku objevili téměř všichni ţáci (povolila jsem i poradce při neznalosti odpovědí, takţe někdy schopnější ţáci pomáhali slabším). Ţáci s větším či menším úspěchem dokončili příběh se započatou větou. Osmisměrku vyluštili všichni, v souvislosti s tímto úkolem měli ţáci za domácí úkol vyhledat recept na úpravu sladkovodní ryby. Obrázková osnova se ţákům podařila, slabším ţákům jsem pomohla s rozdělením textu. Dětem se práce dařila a podle toho dopadlo i jejich závěrečné hodnocení. Ţákům se s úkoly na pracovním listu pracovalo dobře, někteří zvládli úkoly s dopomocí.
88
PRACOVNÍ LIST Č. 8 Jméno a příjmení: ………………………….
datum: ………………….
1/ Úryvek, který jste právě četli, nemá nadpis. Pokuste se nadpis vymyslet. _________________________________________________________________
2/ Četli jste příběh pozorně? Odpovězte na otázky: Jaké povolání vykonává pan Benda? ___________________________________ Jaké si smluvili pan Benda s Dušanem znamení? _________________________ Jak se jmenuje porybný v příběhu? ____________________________________ Koho obviňoval porybný z kukání? ____________________________________ V kolik hodin přišli pan Benda s panem Mejlou k řece? ____________________
3/ Najděte v textu přísloví a napište na volný řádek. _________________________________________________________________ 4/ Vysvětlete svými slovy, co přísloví znamená.
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
5/ Přemýšlejte, jak jinak by mohla tato věta pokračovat: ,,Jestli to tak půjde dál, tak příští rok _____________________________________ ___________________________________________________________________ ___________________________________________________________________
89
6/ Vyhledejte názvy sladkovodních ryb a vypište je pod osmisměrku. Ze zbylých písmen sloţte tajenku.
Š
K
A
R
A
S
N
T
D
P
N
U
U
J
I
A
Í
M
O
U
E
K
L
E
K
Š
A
C
A
C
O
Ú
H
O
Ř
N
____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ TAJENKA: Hlavní hrdina úryvku se jmenuje ………………….
7/ Nakreslete děj příběhu do obrázkové osnovy.
Zhodnoťte jednou větou svoji odvedenou práci. ______________________________________________________________________
90
ZÁVĚR
V diplomové práci jsem se věnovala pohádkové tvorbě spisovatele a scenáristy Miloše Kratochvíla. Přiblíţila jsem jeho ţivot a podrobněji jsem analyzovala pohádkovou tvorbu. Mimo jiné jsem pouţila cenné informace z rozhovoru s Milošem Kratochvílem. Jeho ochota odpovídat na moje otázky a velmi vstřícný a milý přístup mě potěšily a pomohly mi k pochopení některých aspektů díla vybraného autora. Tento rozhovor přiblíţil Miloše Kratochvíla nejen jako spisovatele, ale také jako člověka. Cílem diplomové práce bylo hledat společné opakující se znaky v jeho pohádkových textech, které jsem doloţila konkrétními citacemi z knih. Jednou z částí diplomové práce je podrobná analýza pěti pohádkových příběhů. Na základě této analýzy jsem vybrala úryvky z některých děl a vytvořila tak soubor metodických materiálů jako moţných námětů pedagogům pro činnosti v hodinách literární výchovy. Při práci s pohádkovými texty jsem došla k závěru, ţe jsou psány jednoduchým, srozumitelným, pro dětského čtenáře lákavým stylem jazyka a v jejich dějové linii dochází často k propojení reality s fikcí. Ve většině textů se objevují pohádkové postavy ve své podstatě značně odlišné od klasických pohádkových hrdinů. Důkazem jsou například postavy vodníků v Rybářích a hastrmanech nebo strašikluci v knize Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Odlišnost spatřuji zejména v chování a povahových rysech hrdinů. Ač jsou postavami pohádkovými, jsou autorem obdařeny lidskými vlastnostmi, jako jsou kamarádství, dobrosrdečnost, ochota, čestnost, ale i strach, neposlušnost, zbabělost, pýcha a jiné – dobré i špatné vlastnosti. Dalším výrazným rysem odlišným od klasických pohádek jsou tresty a prokletí, které nejsou nezvratné. V této souvislosti nalézáme napříč celou pohádkovou tvorbou Miloše Kratochvíla záměr výchovně působit na děti. Jeho netradiční tresty pro pohádkové ,,padouchy“ vedou čtenáře k zamyšlení, ţe kaţdé špatné chování lze změnit, napravit se. Je to moţné ve světě pohádek, ale i v kaţdodenním ţivotě. Volbou rozmanitých jazykových prostředků a netradičních přirovnání texty rozšiřují slovní zásobu dětí, působí na rozvoj dětské fantazie a kreativity a v neposlední
91
řadě vhodně formují morální hodnoty člověka. K tomuto závěru mě přivedly činnosti s vytvořenými pracovními listy, které jsem ověřovala u ţáků 1. stupně základní školy. Byla jsem sama překvapena, jak lze vybrané pohádkové texty ve výchovně vzdělávacím procesu široce vyuţít – od činností v literární výchově a ostatních oblastech českého jazyka po činnosti v oblastech Člověk a jeho svět či Umění a kultura. Při četbě úryvků, které jsem vybrala pro vypracování metodických materiálů, jsem se u svých ţáků vţdy setkala s nadšenou a pozitivní odezvou. O Modrém Poťouchovi chtěli ţáci po přečtení úryvku vědět víc, proto jsme se pustili do četby celé knihy. Následovala také třídní soutěţ motivovaná rozkmotřidly ze zmiňovaného příběhu. Kniha Modrý Poťouch tedy naši třídu provázela značnou částí školního roku. Ověřila jsem si, ţe ţáci jsou schopni se po přečtení úryvků velmi lehce přenést do děje příběhu, vytvořit si vlastní představy, text reprodukovat, dokonce vymýšlet a ilustrací ztvárnit další postavy příběhu. Tyto moţnosti vyuţití a snadné ztotoţnění se s dějem přičítám opět srozumitelnosti textů, tomu, jak autor vhodně popisuje prostředí a volí dialogy blízké komunikaci mezi dětmi. Během plnění úkolů z pracovních listů děti samy nacházely v textech momenty, které se daly vyuţít pro další práci s úryvkem, coţ také dokazuje, ţe pohádky Miloše Kratochvíla jsou blízké dnešnímu dětskému myšlení a dokáţou dětského čtenáře zaujmout. Nechybí vtip, často i komická pointa. V jiţ zmiňované knize Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech jsme s ţáky narazili na slovo ohniprut. Vysvětlení významu tohoto slova autorem vyvolalo u ţáků údiv a smích. Ihned se rozhlíţeli po třídě a vymýšleli podobné výrazy, přičemţ vyuţívali běţných věcí denní potřeby. Tím se opět dokazuje, ţe pohádky Miloše Kratochvíla jsou propojeny s reálným ţivotem a situacemi, a to pro děti velmi přitaţlivým způsobem. Byla bych ráda, kdyby vytvořené pracovní listy podpořily práci s textem v hodinách literární výchovy, staly se pomůckou při rozvoji čtení s porozuměním u ţáků na prvním stupni základní školy a byly inspirací pro další práci s literárními díly Miloše Kratochvíla. Bylo by úţasné, kdyby vybrané texty vtáhly dětského čtenáře do světa kníţek tak, aby děti motivovaly k přečtení celé knihy a přispěly k obnově čtenářství u dětské a potaţmo i dospělé populace. Nyní tak zdůrazňovaná čtenářská
92
gramotnost a učení se čtenářským strategiím na kvalitní knize můţe velmi pozitivně přispět také k formování osobnosti malého čtenáře. Po bliţším seznámení s pohádkovou tvorbou Miloše Kratochvíla bych doporučila pedagogům základních škol, aby své ţáky s těmito pohádkami často seznamovali. Tyto texty pohladí po duši nejen děti, ale i dospělé.
93
RESUMÉ
Diplomová práce se zabývá pohádkovou tvorbou spisovatele Miloše Kratochvíla. Je zde uvedena stručná biografie zmiňovaného autora, dále se zaměřuji na jeho pohádkové texty, v nichţ si všímám společně se opakujících znaků. Na základě práce s knihami Miloše Kratochvíla jsem podrobněji analyzovala pět mnou vybraných pohádkových titulů. Dále diplomová práce obsahuje pracovní listy, pro které jsou stěţejní úryvky z Kratochvílových literárních textů. Pracovní listy jsou koncipovány pro ţáky 1. stupně základní školy a jsou vytvořeny tak, aby podporovaly rozvoj ţáků ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace -
Český jazyk a literatura. Řešení k jednotlivým
pracovním listům, spolu s ukázkami prací ţáků, lze nalézt v příloze diplomové práce.
RESUME
This thesis deal with fairytale creation of Miloš Kratochvíl. There is listed brief biography of the mentioned author, then I focus on his fairytale texts, in which I notice recurring common features. Based on the work with books by Miloš Kratochvíl I analyzed in detail five fairytale titles which I chose. My thesis also contains worksheets, for which are main excerpts of Kratochvíl’s literary texts. Worksheets are designed for pupils of the 1st grade of primary school and are designed to foster development of pupils in the educational area Language and Language Communication – Czech language and literature. Solutions for individual worksheets, along with examples of student’s work can be found in the supplement of the thesis.
94
POUŢITÁ LITERATURA
Primární literatura: KRATOCHVÍL, M. Hloupeţníci. Praha: Mladá fronta, 2011. 80 s. ISBN 978-802-0424358.
KRATOCHVÍL, M. Jak chtěl být Honza peciválem. Praha: Triton, 2011. 15 s. ISBN 978-80-7387-521-3.
KRATOCHVÍL, M. Jejda a Helemes. Praha: Portál, s. r. o., 2009. 104 s. ISBN 978-807367-528-8.
KRATOCHVÍL, M. Kočkopes Kvído. Praha: Euromedia Group, k. s. - Kniţní klub, 2011. 176 s. ISBN 978-8-242-2924-9.
KRATOCHVÍL, M. Králi, já mám nápad. Praha: Melantrich. 1994. 153 s. ISBN 807023-188-2.
KRATOCHVÍL, M. Modrý Poťouch. Praha: Triton, 2013. 111 s. ISBN 978-80-7387688-3.
KRATOCHVÍL, M. Poťouši a Zloděják. Praha: Triton, 2013. 133 s. ISBN 978-807387-688-3.
KRATOCHVÍL, M. Rybáři a hastrmani. Praha: Triton, 2012. 182 s. ISBN 978-807387-489-6.
95
KRATOCHVÍL, M. Strašibraši aneb tajemství věţe v Kamsehrabech. Praha: Mladá fronta, 2010. 176 s. ISBN 978-80-204-2143-2.
KROLUPPEROVÁ, D.; KRATOCHVÍL M. Draka je lepší pozdravit aneb o etiketě. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 2009. 104 s. ISBN 978-80-204-1999-6.
Sekundární literatura: HORKÁ, H. Studie ze školní pedagogiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 178 s. ISBN 978-802-1048-591.
KRATOCHVÍL, M. Estránky [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z WWW: < http://www.milos-kratochvil.estranky.cz/clanky/bibliografie.html>
KUBECZKOVÁ, O. Strašibraši aneb Tajemství věţe v Kamsehrabech [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z WWW: < http://www.iliteratura.cz/Clanek/26361/kratochvilmilos-strasibrasi-aneb-tajemstvi-veze-v-kamsehrabech>
Modrý Poťouch, rozkmotřidla, hádkonoši, lakomidlové a další strašidelná havěť [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z WWW:
PETRU, E. Úvod do studia literární vědy. Olomouc: Rubico, 2000. 187 s. ISBN 8085839-44-X.
PAVERA, L.; VŠETIČKA, F. Lexikon literárních pojmů. Olomouc: Olomouc s. r. o., 2002.422 s. ISBN 80-7182-124-1.
96
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: MŠMT, 2013. 142 s. [cit. 2014-31-10]. Dostupné z: < http://www.nuv.cz/file/433_1_1/>
SEMELKOVÁ, J. Modrý Poťouch a rozkmotřidla aneb jaká nová strašidla objevil Miloš Kratochvíl [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z WWW:
Svět dětské fantazie. 15. 4. 2009. Dostupné z WWW:
ŠIMEČKOVÁ, M. Opravdu nerada maluji princezny [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z WWW:
ŠUBRTOVÁ, M. Pohádkové příběhy v české literatuře pro děti a mládeţ 1990-2010. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 323 s. ISBN 978-80-210-5692-3.
ŠUBRTOVÁ, M. Slovník autorů literatury pro děti a mládeţ 2: Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012. 465 s. ISBN 978-80-72775-064.
TOMAN, J. Současná česká literatura pro děti a mládeţ. 1. vyd. Brno: Cerm, 2000. 31 s. ISBN 8072041703.
TOMAN, J. Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury. 1. vyd. České Budějovice: Pedagogická fakulta JČU, 1992. 98 s. ISBN 8070400552
97
VYDROVÁ, M. Strašibraši aneb tajemství hradu v Kamsehrabech [online]. [cit. 201506-08]. Dostupné z WWW:
ZÍTKOVÁ, J. Kapitoly z didaktiky literární výchovy ve 2.-5. ročníku základní školy. Brno: PdF MU, 2004. 56 s. ISBN 80-210-3327-4.
98
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Pracovní list č. 1 - řešení Příloha č. 2: Práce ţáků Příloha č. 3: Pracovní list č. 2 - řešení Příloha č. 4: Práce ţáků Příloha č. 5: Pracovní list č. 3 - řešení Příloha č. 6: Práce ţáků Příloha č. 7: Pracovní list č. 4 - řešení Příloha č. 8: Práce ţáků Příloha č. 9: Pracovní list č. 5 - řešení Příloha č. 10: Práce ţáků Příloha č. 11: Pracovní list č. 6 - řešení Příloha č. 12: Práce ţáků Příloha č. 13: Pracovní list č. 7 - řešení Příloha č. 14: Práce ţáků Příloha č. 15: Pracovní list č. 8 - řešení Příloha č. 16: Práce ţáků
99
PŘÍLOHY
Příloha č. 1: PRACOVNÍ LIST Č. 1 - ŘEŠENÍ 1/ Vyberte tvrzení, která odpovídají přečtenému textu: Ukázka se odehrává za ranního sluníčka.
Ano
Ne
Strašmistr Uí se rozzlobil a křičel na Bafa a Bubu:„ Lajdáci a nekňubové.“
Ano
Ne
Myš se pyšně nafoukla a vydala se za strašmistrem.
Ano
Ne
Myš vyskočila na výspu, frajersky si tam poskočila a skutálela kouli z hradeb dolů.
Ano
Ne
Koule vyletěla, jako by to byla gumová kostka, a trefila strašmistra do hlavy.
Ano
Ne
Uí padl na záda, jako… no, přesně jako zasaţený dělovou koulí!
Ano
Ne
Hryzka se o druhou kouli rozplácla, zapištěla bolestí a odkulhala dírou v hradbách.
Ano
Ne
Tusevzal navrhl, ţe bude nejlepší, kdyţ rychle zmizí.
Ano
Ne
Uí jim doporučil, aby zmizeli pomocí ohniprutu.
Ano
Ne
Slovo ohniprut znamená ohnivý prut.
Ano
Ne
Bafa a Bubu to švihnutí vystřelilo pod noční oblohu.
Ano
Ne
Let ohniprutem si řídili pomocí volantu.
Ano
Ne
3/ Vyškrtejte z osmisměrky 24 slov, slova vypisujte. Zakrouţkujte slova, která jste v textu neslyšeli.
A
U
T
O
M
O
B
I
L
Š
K
Í
I
T
Y
K
A
U
A
Á
Z
A
Š
E
Š
N
F
V
B
K
Y
K
U
P
K
O
U
L
E
U
R
B
H
R
A
D
E
N
Ě
L
H
U
L
A
J
D
Á
C
I
E
P
R
U
T
Í
V
T
E
U
K
S
T
R
A
Š
M
I
S
T
R
automobil, Lukáš, strašmistr, prut, myška, vánek, Hryzka, Uí, trubka, lajdáci, hrad, otep, okno, Baf, Bubu, koule, ruce, Labe, luk, uši, den,
4/ Očíslujte jednotlivé věty tak, aby na sebe navazovaly a text dával smysl.
6. 2.
„Drţte se pevně, ať neuletíte kaţdý jinam!“ křikl za nimi Fukejřík. Baf a Bubu pokorně sklopili uši. Podívali se jeden po druhém a pak oba na myš… Ta se pyšně nafoukla a vydala se za strašmistrem. Všichni strašikluci na to nevěřícně valili oči.
4.
„Nejlepší bude, kdyţ odtud rychle zmizíte,“ navrhl jim Tusevzal.
3.
Koule vyletěla jako by to byl gumový míč a trefila strašmistra do hlavy. Uí padl na záda, jako … no přesně jako zasaţený dělovou koulí!
7. 5. 1.
A tak Baf a Bubu letěli, aniţ tušili kam, a aniţ by si mohli vybrat, kde přistanou. Spoluţáci ohnuli pruţný kmínek aţ k zemi, Fukejřík sehnal silný klacek, který Baf s Bubem chytili kaţdý na jednom konci, a postavili se tak, ţe byl prostředek klacku nad špičkou ohnutého jasanu. Dost!“ zahřímal strašmistr Uí. „U všech netopýřích rejdů, co je tohle za strašení?! Do zkoušek zbývá pár úplňků a vy tu předvádíte takovouhle bídu!“
Příloha č. 2: PRÁCE ŢÁKŮ
Příloha č. 3: PRACOVNÍ LIST Č. 2 - ŘEŠENÍ
1/ Pokud jste vnímali text, který jsme právě četli, nebude vám dělat problémy doplnit správná písmena na vynechaná místa. Doplňovací cvičení: Šklebištník, Kdesevzal, Tusevzal, Fukejřík i Matohlav zvládli strašení na jedničku, Ohnivec zasršel tak děsivým fialovozeleným plamenem, že se zježily nejen všechny chlupy na jeho myši, ale dokonce i na strašmistrově kožichu. A pak přišli na řadu Baf a Bubu. „Bafe, začni ty,“ dloubl Bubu do kamaráda. Baf byl přece jen trošku rychlejší a pohotovější. Zježené vlasy mu trčely kolmo vzhůru, oči měl trochu děsivě vykulené, ale spíš jako by právě teď někdo vybafl na něj. Bubu byl o něco vyšší, stejně tuhé a rovné vlasy mu mířily naopak dolů až nad ramena, takže vypadal jako unavený dikobraz. Pusu měl sice strašidlácky širokou, ale nikdy z ní nevydal žádný hrůzostrašný skřek. „No tak, Bafe!“ zaprosil Bubu. „Udělej něco!“ Baf se sklonil nad myš: „Baf!“ Chtěl to vykřiknout, ale vyletělo z něj jen takové povzdechnutí. Myš proti němu natáhla pravou přední tlapku: „Hryzka. Těší mě,“ pískla, protože si myslela, že se jí představil, aby se seznámili. 2/ Vykreslete kruh, ve kterém jsou pouze slova obsaţená v předešlém doplňovacím cvičení.
myška Hryzka
Baf
Matohlav
ošklivý skřek fialový plamínek
myš
Baf
rovné vlasy Hryzka
vybafl Fukejřík
hrůzostrašný skřek
3/ Podtrhněte v textu místa, kde autor popisuje, jak vypadají strašikluci Baf a Bubu. Vlastnosti zapište do tabulky. Pomohou vám také obrázky. Nezapomeňte napsat jména strašikluků. Šklebištník, Kdesevzal, Tusevzal, Fukejřík i Matohlav zvládli strašení na jedničku, Ohnivec zasršel tak děsivým fialovozeleným plamenem, ţe se zjeţily nejen všechny chlupy na jeho myši, ale dokonce i na strašmistrově koţichu. A pak přišli na řadu Baf a Bubu. „Bafe, začni ty,“ dloubl Bubu do kamaráda. Baf byl přece jen trošku rychlejší a pohotovější. Zjeţené vlasy mu trčely kolmo vzhůru, oči měl trochu děsivě vykulené, ale spíš jako by právě teď někdo vybafl na něj. Bubu byl o něco vyšší, stejně tuhé a rovné vlasy mu mířily naopak dolů aţ nad ramena, takţe vypadal jako unavený dikobraz. Pusu měl sice strašidlácky širokou, ale nikdy z ní nevydal ţádný hrůzostrašný skřek. „No tak, Bafe!“ zaprosil Bubu. „Udělej něco!“ Baf se sklonil nad myš: „Baf!“ Chtěl to vykřiknout, ale vyletělo z něj jen takové povzdechnutí. Myš proti němu natáhla pravou přední tlapku: „Hryzka. Těší mě,“ pískla, protoţe si myslela, ţe se jí představil, aby se seznámili.
Jméno: Baf
Jméno: Bubu
Vzhled: zjeţené vlasy trčící kolmo nahoru, Vzhled: vyšší postavy, tuhé a rovné vlasy děsivě vykulené oči
mířící dolů nad ramena, pusu širokou
Příloha č. 4: PRÁCE ŢÁKŮ
Příloha č. 5: PRACOVNÍ LIST Č. 3 – ŘEŠENÍ Najděte tajný kód: Doplňte i/y na vynechaná místa. Zakrouţkujte písmenka, která stojí u řádku, do nichţ jsi doplnil pouze samá y. Zapište správný písmenkový kód. Zkontrolujte kód vzadu na tabuli a zepředu se podepiš. Vytvořte z přesmyčky tajenku. P U K B Č O R I L D E A
Babička bydlí na vsi nedaleko mlýna. Babička mi darovala krásnou krabičku na lízátka. V páté třídě pojedeme na výlet do Litomyšle. Na lískovém keři dozrávají lískové oříšky. Sbírali jsme lipový květ na bylinkový čaj. Janička vzlykala, protoţe ztratila plyšového medvídka. Po mýtině pobíhala šedivá myš. Zita hbitě sbírala rozsypané korálky. Četli jsme ve škole pověsti o Přemyslovi a Křesomyslovi. Strýček z Ruzyně si ochočil vydru. V listopadu se brzy stmívá. Sýček ani výr uţ se neozývali.
Kód: P
K
O
L
D
A
Tajenka: POKLAD Dobře si text přečtěte a doplňte na vynechaná místa taková slova, která by se tam podle vás hodila. Škola na Hromštejně Strašmistr Uí vyšel na nádvoří pobořeného hradu Hromštejna a vyhodil černý klobouk proti ztemnělému nebi. Klobouk na chvilku zakryl srpek měsíce, hvězdy polekaně zablikaly a starý výr Kouk dvakrát zahoukal na znamení, ţe ve strašidlácké škole začíná vyučování. Fouklo to a přiletěl Fukejřík, zajiskřilo to a objevil se Ohnivec, všechno se zatočilo a byl tu Matohlav, mlasklo to a přichechtal se Šklebištík. Jak se objevili Kdeasevzal a Tusevzal, nikdy nikdo nepoznal. Všichni strašikluci byli ve škole dřív, neţ by se řeklo Lovosice. Vlastně všichni ne. Jako poslední se na nádvoří vplíţil Baf a Bubu. Přikrčili se v kamenné lavici co nejdál od strašmistra, jak to dělají všichni nepříliš dobří ţáci ve všech školách na světě.
Příloha č. 6: PRÁCE ŢÁKŮ
Příloha č. 7: PRACOVNÍ LIST Č. 4 - ŘEŠENÍ Slova vetřelci – v některých větách jsou slova navíc, která tam nepatří. Označte je a pak vypište na volné řádky. Helemes se opravdu smát neuměl. Obří hlasitý smích je jenom přihlouplé chechtání. Malý Jejda mu předvedl, jak má správný úsměv vypadat, jenţe hloupý obr to nedokázal napodobit. Obličej se mu pořád křivil do podivných grimasů, šklebů a úšklebků. Jeden koutek nahoru, druhý koutek dolů, nebo oba koutky staţené k dlouhé bradě, jako by ji pusa chtěla sníst. Prostě hrůza! Slova – vetřelci: hlasitý, malý, hloupý, podivných, dlouhé
Jakým slovním druhem jsou všechna vypsaná slova? přídavná jména
3/ V usmívátku podtrhněte pastelkou pouze všechna přídavná jména.
kamínek
lesklý
rozkvetlá hlasitý
prut horní
zuby
ohnutý smích
louka
Utvořte ze slov v usmívátku vhodné dvojice. Přečtený text vám pomůţe. Utvořené dvojice piš na volné řádky. lesklý kamínek, ohnutý prut, rozkvetlá louka, horní zuby, hlasitý smích
5/ Z nabídky slov roztřiďte vlastnosti obra Helemese a vlastnosti skřítka Jejdy.
Nabídka slov: vysoký, vynalézavý, silný, malinký, namyšlený, šikovný, zamračený, chytrý, obrovy vlastnosti
skřítkovy vlastnosti
vysoký
vynalézavý
silný
malinký
namyšlený
šikovný
zamračený
chytrý
Příloha č. 8: PRÁCE ŢÁKŮ
Příloha č. 9: PRACOVNÍ LIST Č. 5 – ŘEŠENÍ
1/ Četli jste pozorně? Odpovídejte na otázky. Jak se jmenují postavy vystupující v textu?
Jejda a Helemes
Jaké pohádkové postavy představují?
skřítek a obr
Z čeho Jejda vyrobil usmívátko? K čemu mělo usmívátko slouţit?
z lískového prutu a stébla trávy zubrovky mělo naučit obra úsměvu
2/ Rozhodni, která tvrzení jsou správná a která ne? Políčka vybarvuj. Večer si obr Helemes připadal, ţe je nejsilnější a
ANO
NE
Skřítek Jejda se snaţil naučit obra úsměvu.
ANO
NE
Usmívátko bylo vyrobeno z prutu a provázku.
ANO
NE
ANO
NE
ANO
NE
nejdokonalejší.
Vyrobené usmívátko zaklínil Jejda Helemesovi mezi ret a dolní přední zuby. Skřítkové pouţívají místo zrcátka lesklé kamínky.
5. Najděte slova antonyma a spojte je čarou.
jednoduchý
zima
lehký
mladý
starý
sloţitý
bílý
špatně
uvnitř
venku
teplo
těţký
dobře
tma
světlo
černý
Příloha č. 10: PRÁCE ŢÁKŮ
Příloha č. 11: PRACOVNÍ LIST Č. 6 - ŘEŠENÍ 1/ Četli jste pozorně? Odpovídejte na otázky, správné odpovědi zakrouţkujte. Jak se jmenuje obr? Kam postavil obr skřítka, kdyţ ho vytáhl z kapsy? Chvástal se Helemes, ţe vidí louku, za ní
Koloděj
Helemes
na strom
do trávy
ANO
Jejda do jámy
NE
les a za lesem hory? Helemes se při chůzi díval stále pod nohy. Obr spadl do rokle.
ANO
NE
ANO
NE
2/ Doplň slova, která chybějí. Pracuj s přečteným textem. Helemes se rozesmál potrhlým obřím smíchem. Jejda se otáčel na všechny strany, ale všude kolem sebe viděl jen vysokou zelenou trávu. Sem tam bylo nějaké stéblo suché, zahlédl taky berušku a jednoho mravence. To však obrovi radši ani neřekl, protoţe by se chechtal ještě víc. ,,To já vidím louku, za ní les a za lesem hory!“ chvástal se Helemes. ,,A kdo víc vidí, ten víc ví, a tím pádem je chytřejší! Mám pravdu?“
Příloha č. 12: PRÁCE ŢÁKŮ
Příloha č. 13: PRACOVNÍ LIST Č. 7 - ŘEŠENÍ 1/ Podle legendy vyřešte tajenku. 1
P
Á
S
E
K
2
P
O
T
M
Ě
CH
Y
3
K
R
O
C
A
N
4
K
A
Š
N
Ě
5
K
A
Š
I
6
U
Č
I
T
E
L
L
O
D
Ě
J
Á
B
A
L
V
A
N
H
L
A
V
Ý
7
Z
8 9
D
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
V
O
U
K
Zlodějský kámen dokázal vzít z kalhot…… PÁSEK Čtvrť, kde Zuzanka bydlela, se jmenovala…….POTMĚCHY Velký pidimuţ vypadal jako …….KROCAN Vodník ţil dříve na náměstí v…….. KAŠNĚ Bezhlavý tulák chtěl uvařit …….KAŠI Zuzančin tatínek je povoláním …….UČITEL Kámen, který krade, se jmenuje …….ZLODĚJÁK Z domu U Velkého Pidimuţe se vyvalil …….BALVAN Uličkami běhal sprostý …….pes DVOUHLAVÝ
ŢILA ZA DÁVNÝCH DOB STRAŠIDLA ? 2/ Ve větách jsou schovaná některá rozkmotřidla, najděte je a barevně označte. Zkuste přijít na to, čím svému hostiteli škodila: Dnes jsme měli k obědu kapří křupavé řízečky. ( PŘÍK) Pan Haml Soňce povídal, ţe bude pršet. (MLSOŇ) To, pro co Dáša do krabice sahá, dá Kláře do tašky. (HÁDÁK) Medvěde, zabruč, Kamilka to tak chce. (BRUČKA) Hurá, Ţofinka se naučila říkat R. (URÁŢ)
3/ Najděte vetřelce ve větách a všechna slova (vetřelce) vypište pod úkol. Děda, maminčin tatínek, jí vyprávěl, ţe za starých časů skoro ve všech uličkách Potměchů strašilo. Plíţily se jimi průsvitné strašidla bludičky-sklepnice, kolem půlnoci děsil opozdilce Kulhavý
pavouk, za úplňkových nocí můţeme bylo slyšet vytí
Kamenného vlka potkat, na zavřená okna bušil holí Bezhlavý tulák a ţádal jen hospodyně, aby mu uvařily krupicovou kaši. Kdyţ bylo dlouho sucho, ničil lidem spánek naříkavý pláč černé Hastrmanské kočky. Zůstala v Potměchách po vodníkovi, v co ţil na náměstí v kašně, a pak se v ní z nešťastné lásky k dceři velitele hasičů utopil. Za plískanic, kterým se odjakţiva říká psí počasí, běhal uličkami sprostý Dvouhlavý pes a ukrutně nadával… Strašidel bylo ještě mnohem víc. Děda na ně věřil, maminka jen trochu a táta vůbec. Říkal, ţe jako učitel pohádkách musí bojovat proti nesmyslům.
vetřelci: Strašidla můţeme potkat jen v pohádkách.
4/ Rozkmotřidlové přesmyčky. Vyluštěte názvy rozkmotřidel.
DEKHÁROZ
- ROZHÁDEK
LÁKHUHEJ
- HEJHULÁK
VIĎZÁKA
- ZÁVIĎKA
DLOKOMILA - LAKOMIDLO KAFŇUDLO
- FŇUKADLO
Příloha č. 14: PRÁCE ŢÁKŮ
Příloha č. 15: PRACOVNÍ LIST Č. 8 - ŘEŠENÍ 2/ Četli jste příběh pozorně? Odpovězte na otázky: Jaké povolání vykonává pan Benda? truhlář Jaké si smluvili pan Benda s Dušanem znamení? třikrát zakukat Jak se jmenuje porybný v příběhu? Zdrhal Koho obviňoval porybný z kukání? kachnu a racka V kolik hodin přišli pan Benda s panem Mejlou k řece? v šest hodin
3/ Najděte v textu přísloví a napište na volný řádek. Moudře se říká, ţe není dobré dělat dvě věci najednou. 6/ Vyhledejte názvy sladkovodních ryb a vypište je pod osmisměrku. Ze zbylých písmen sloţte tajenku.
Š
K
A
R
A
S
N
T
D
P
N
U
U
J
I
A
Í
M
O
U
E
K
L
E
K
Š
A
C
A
C
O
Ú
H
O
Ř
N
štika, sumec, karas, okoun, lín, úhoř, cejn, kapr, TAJENKA: Hlavní hrdina úryvku se jmenuje Dušan.
Příloha č. 16: PRÁCE ŢÁKŮ
