MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví
POHYB A RELAXACE V TĚHOTENSTVÍ Diplomová práce
BRNO 2013
Vedoucí práce : Mgr. Martina Martínková
Vypracovala: Bc. Jana Borkovcová
ANOTACE Diplomová práce se zabývá problematikou pohybu a relaxace v těhotenství. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. V teoretické části se pojednává o fyziologickém průběhu těhotenství, o zdravotních obtíţích spojených s těhotenstvím, pohybové aktivitě v těhotenství. Dále jsou v teoretické části představeny relaxační techniky a zmíněn pozitivní vliv masáţí v období gravidity. První část práce uzavírají informace o dalších fyziologických potřebách těhotných ţen, jako spánek a sexuální aktivita. Druhá část seznamuje s výsledky výzkumu zkoumající informovanost bezdětných ţen ve věku 22-28 let o fyziologických potřebách těhotných ţen a o jejich postoji k problematice samotné. ANNOTATION The thesis deals with movement and relaxation in pregnancy. The work includes theoretical and practical part. The theoretical part is focused on the physiology course of pregnancy, the health problems associated with pregnancy, exercise during pregnancy. The theoretical part gives information about relaxation techniques and mentions the positive influence of massage during pregnancy as well. The final chapter of the theoretical part focuses on other physiological needs of pregnant women, such as sleep and sexual activity. The second part presents the results of research investigating the awareness of childless women at the age of 22-28 about the physiological needs of pregnant women and their attitude to the issue itself.
KLÍČOVÁ SLOVA Pohyb, těhotenství, zdravotní obtíţe v těhotenství, pohybová aktivita v těhotenství, cvičební pomůcky, relaxační techniky, masáţe, sauna, spánek, sexuální aktivita
KEYWORDS Movement, pregnancy, health problems in pregnancy, movement activity in pregnancy, equipment to exercises, relaxations techniques, massage, sauna, sleep, sexual activity 2
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a veškeré použité prameny uvedla do seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 12. dubna 2013
………......................... podpis
3
Poděkování Děkuji především paní Mgr. Martině Martínkové za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a vstřícný přístup. Poděkování za čas věnovaný vyplnění dotazníku patří také všem osloveným ţenám.
4
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 7 1
POHYB JAKO FYZIOLOGICKÁ POTŘEBA LIDSKÉHO ORGANISMU ........ 8
2
TĚHOTENSTVÍ .......................................................................................................... 13 2.1 PRVNÍ TRIMESTR ...................................................................................................... 13 2.1.1 Pohyby plodu z pohledu ultrazvuku ................................................................. 14 2.2 DRUHÝ TRIMESTR .................................................................................................... 15 2.3 TŘETÍ TRIMESTR ...................................................................................................... 16 2.4 ZDRAVOTNÍ OBTÍŢE SPOJENÉ S TĚHOTENSTVÍ .......................................................... 17 2.4.1 Bolest mezi žebry ............................................................................................. 17 2.4.2 Bolest zad ......................................................................................................... 19 2.4.3 Bolest v křížokyčelním skloubení ..................................................................... 20 2.4.4 Bolest v tříslech a v oblasti symfýzy................................................................. 21 2.4.5 Dušnost ............................................................................................................ 22 2.4.6 Křečové žíly na nohou...................................................................................... 23 2.4.7 Otoky na rukou................................................................................................. 25 2.4.8 Pálení žáhy ....................................................................................................... 25 2.4.9 Ploché nohy...................................................................................................... 27 2.4.10 Únik moči, střevních plynů ........................................................................... 28 2.4.11 Zácpa ............................................................................................................ 30
3
POHYB V TĚHOTENSTVÍ....................................................................................... 34 3.1 PŘÍRŮSTEK HMOTNOSTI V TĚHOTENSTVÍ ................................................................. 34 3.2 OBECNÉ ZÁSADY CVIČENÍ DLE TRIMESTRŮ .............................................................. 36 3.3 VYŠETŘENÍ TĚHOTNÝCH PŘED ZAHÁJENÍM CVIČENÍ ................................................ 36 3.4 POHYBOVÉ AKTIVITY VHODNÉ K TRÉNINKU BĚHEM TĚHOTENSTVÍ .......................... 37 3.4.1 Dávkování cvičení ............................................................................................ 37 3.4.2 Plavání ............................................................................................................. 38 3.4.3 Chůze ............................................................................................................... 39 3.4.4 Orientální tanec ............................................................................................... 39 3.4.5 Těhotenská gymnastika .................................................................................... 40 3.4.6 Aqua fitness ...................................................................................................... 40 3.4.7 Gyro metoda cvičení ........................................................................................ 41 3.4.8 Pilates .............................................................................................................. 41 3.5 VHODNÉ POMŮCKY PŘI CVIČENÍ .............................................................................. 42 3.5.1 Velké míče ........................................................................................................ 42 3.5.2 Malé míče ......................................................................................................... 43 3.5.3 Flexi-bar .......................................................................................................... 44 3.6 POHYBOVÉ AKTIVITY NEVHODNÉ K TRÉNINKU BĚHEM TĚHOTENSTVÍ...................... 45
4
RELAXACE ................................................................................................................ 46 4.1 JEDNOTLIVÉ RELAXAČNÍ TECHNIKY......................................................................... 47 4.1.1 Jóga .................................................................................................................. 47 4.1.2 Psychofyzická relaxace .................................................................................... 52 4.1.3 Fyziologická cvičení ........................................................................................ 53 4.1.4 Relaxačně imaginativní cvičení ....................................................................... 53 4.1.5 Blesková relaxace ............................................................................................ 54 5
4.1.6 Relaxace za pomoci biologické zpětné vazby .................................................. 54 4.1.7 Některé obecné zásady relaxace ...................................................................... 54 4.2 MASÁŢE .................................................................................................................. 55 4.2.1 Pozitivní účinky masáže ................................................................................... 55 4.2.2 Použití vhodné kosmetiky ................................................................................. 56 4.2.3 Ideální směsi používané v těhotenství při zdravotních obtížích ....................... 57 4.2.4 Masážní pozice a techniky v těhotenství .......................................................... 58 4.2.5 Masáž při porodu ............................................................................................. 60 4.3 SAUNOVÁNÍ ............................................................................................................. 61 4.3.1 Účinky sauny .................................................................................................... 61 4.3.2 Saunování v těhotenství ................................................................................... 63 5
DALŠÍ FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY TĚHOTNÝCH ŢEN ................................. 64 5.1 SPÁNEK ................................................................................................................... 64 5.1.1 Polohy ve spánku ............................................................................................. 64 5.2 SEXUÁLNÍ AKTIVITA ................................................................................................ 65 5.2.1 Sexualita u žen ................................................................................................. 65 5.2.2 Sexualita v těhotenství ..................................................................................... 66 5.2.3 Názory odborníků na sexualitu v těhotenství ................................................... 67 5.2.4 Omezení sexuální aktivity v těhotenství ........................................................... 68
EMPIRICKÁ ČÁST .......................................................................................................... 69 1.
CÍLE A HYPOTÉZY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................................. 69
2.
CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ ............................................................ 69
3.
VÝZKUMNÉ METODY ......................................................................................... 69 3.1. OBSAH DOTAZNÍKU..................................................................................................... 69
4.
POLOŢKY A JEJICH VYHODNOCOVÁNÍ ...................................................... 70 4.1. - I. ODDÍL – ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RESPODENTECH, JEJICH POSTOJ K PROBLEMATICE .. 71 4.2. - II. ODDÍL – INFORMOVANOST V OBLASTI POHYBU A RELAXACE V TĚHOTENSTVÍ ... 79 4.3. - III. ODDÍL – INFORMOVANOST V OBLASTI DALŠÍCH FYZIOLOGICKÝCH POTŘEB ...... 94
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 103 RESUMÉ .......................................................................................................................... 105 SUMMARY ...................................................................................................................... 105 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 106 BIBLIOGRAFICKÉ ZDROJE................................................................................................. 106 ONLINE PUBLIKACE ......................................................................................................... 108 INTERNETOVÉ ZDROJE ..................................................................................................... 108 PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 112
6
ÚVOD „Pohyb v těhotenství je velmi důležitý, stejně jako správná strava.“ (Klinika zdraví [online], 2013)
Gravidita je jedinečným obdobím kaţdé ţeny, s nímţ souvisí mnoho změn psychického i fyzického charakteru. Ţenský organismus je v tomto období více zatěţován, a proto je velmi důleţité případným problémům, které se mohou v průběhu těhotenství vyskytnout, cíleně předcházet. Významný pozitivní vliv na celkový průběh těhotenství má správná ţivotospráva těhotných ţen včetně pravidelného pohybu a relaxace. Adekvátně zvolené pohybové a relaxační aktivity napomáhají předcházet případným problémům, se kterými se gravidní ţeny mohou potýkat. Příznivě ovlivňují celý průběh těhotenství, porod i celkový zdravotní stav ţeny. Gravidní ţeny i ţeny, které těhotenství teprve plánují, by tedy měly mít základní znalosti o tom, jak těhotenství probíhá, jak se mění fyziologické potřeby v tomto období, jak předcházet zdravotním obtíţím v průběhu těhotenství a jak eliminovat případné zdravotní problémy. Domnívám se, ţe v současné době není význam pohybu a relaxace v průběhu těhotenství dostatečně doceňován. Proto jsem si toto téma zvolila jako téma svojí diplomové práce. Diplomová práce je koncipována do části teoretické a empirické. V teoretické části shrnuji informace z odborných zdrojů vztahující se k uvedené problematice. Jedna z kapitol pojednává o fyziologickém průběhu těhotenství a upozorňuje na obtíţe, které mohou být s graviditou spojené. Věnuji se tématům jako vhodné a nevhodné pohybové aktivity v těhotenství, indikaci a kontraindikaci pohybu v těhotenství. Dále předkládám konkrétní doporučení, jak předcházet zdravotním obtíţím, jeţ jsou s těhotenstvím spojené. Vzhledem k tomu, ţe pohybová aktivita by měla být doplněná správnou relaxací, zaměřuji se i na saunování a masáţe v těhotenství. Stručně uvádím fakta o dalších fyziologických potřebách těhotných ţen, spánku a sexuální aktivitě. Cílem empirické části je formou výzkumného šetření je zjistit postoj bezdětných ţen ve věku 22 aţ 28 let k problematice pohybu a relaxace v těhotenství a jejich informovanost o fyziologických potřebách gravidních ţen. 7
1 POHYB JAKO FYZIOLOGICKÁ POTŘEBA LIDSKÉHO ORGANISMU Pohyb je jeden ze základních projevů existence člověka resp. všech ţivočichů. Jde o jakési přemísťování se v prostoru, a to formou aktivní (vlastní pohybová aktivita) či pasivní (s vyuţitím např. technických prostředků. Nutno si uvědomit, ţe lidské tělo je velmi dobře uzpůsobené pohybu. Pokud pohyb pravidelně nevykonáváme, naše tělo ztrácí svalovou hmotu a nahrazuje ji hmota tuková. Pro zachování a upevňování zdraví, je aktivní pohyb právě velkým předpokladem. Aktivní pohyb je prostředkem regenerace a relaxace. V dnešní době je to jeden z hlavních faktorů prevence civilizačních chorob. Aktivní pohyb (Machová, Kubátová, 2009): zvyšuje zdatnost a vytrvalost dokáţe sníţit hladinu cholesterolu v krvi, riziko výskytu tzv. civilizačních chorob slouţí jako prevence proti bolesti zad a kloubů působí na náš psychický stav- zvyšuje pocit duševní pohody, odolnost proti stresu zpevňuje kosti, čímţ sniţuje riziko zlomenin zlepšuje prokrvení kůţe- fyzický vzhled Rouš a kol. (1985) dále zmiňují: reguluje hmotnost, procenta tuku zvýšení HDL v celkovém cholesterolu Aktivní pohyb, pohybovou aktivitu lze rozdělit na dvě skupiny: nenáročné aktivity mírné intenzity jako součást denní rutiny- tuto skupinu lze charakterizovat jako běţné činnosti ţivotně-pracovního rytmu, přičemţ se jedná zejm. o chůzi, protahování během pracovní přestávky, domácí práce intenzivnější sportovně-rekreační aktivity- cílem těchto aktivit je dosáhnout lepšího zdravotního stavu a kondice, vykonávání těchto aktivit je náročnější na dech, mají intenzivnější charakter (běh, aerobic, tenis apod.) Základní současná pohybová doporučení: uvaţovat o pohybu jako o příleţitosti, ne jako o nepohodlné záleţitosti být aktivní co nejvíce způsoby 8
nejlépe kaţdý den vykonávat nejméně 30 minut fyzické aktivity mírné intenzity pravidelně (3-4x týdně) provozovat nějakou z intenzivnějších aktivit vţdy alespoň 30 min Obrázek č.1: Pyramida pohybové aktivity.
Dostupné na WWW: Základnu pyramidy tvoří běţné kaţdodenní činnosti jako chůze do práce, venčení psa, práce na zahradě apod. Denně se doporučuje pohyb na této úrovni okolo 30 minut. Druhé patro pyramidy zobrazuje cílené aktivity prováděné v aerobním pásmu zaměřené na vykonávání aerobních aktivit, protahovacích cvičení a cvičení na rozvoj silových schopností. Řadí se sem tedy např. kondiční běh, step aerobik, plavání mírnou a vyšší intenzitou, jízda na kole, basketbal atd. Doporučení této druhé úrovně z hlediska intenzity a objemu je nejméně 3x týdně po dobu aspoň 20 minut. V dalším stupni pyramidy se jedná o pohybové aktivity na úrovni nízké a vyšší intenzity neţ běţné denní pohybové aktivity, uvedené v základně pohybové pyramidy. Doporučuje se provádět tyto aktivity 2-3x týdně. Mluvíme o sportech, jako jsou volejbal, tanec, turistika, golf apod. Vrchol pyramidy zastupují pasivní aktivity, ke kterým se řadí hraní šach či karet, odpočinek, rybářství. Jsou to aktivity, které přináší psychické uvolnění, psychickou 9
relaxaci. Naproti tomu sezení u TV, PC, videoher apod., nepřináší z dlouhodobého hlediska ţádné zdravotní benefity, spíše naopak. Hypokineze (nedostatečná pohybová aktivita) má za následky: sníţení tělesné zdatnosti, kondice- omezení schopnosti provozovat fyzickou aktivitu mírné - vyšší intenzity po delší dobu bez únavy a schopnost udrţet si tuto schopnost v průběhu ţivota (Bajzová [online], 2010) zhoršení zdravotního stavu (viz tabulka č. 1) Tabulka č. 1: Zdravotní potíže, které může způsobit hypokineze Poruchy pohybové soustavy Objektivní změny
Subjektivní potíţe, komplikace
řídnutí kostí
bolesti, zvýšená křehkost a lomivost, zlomeniny
oslabení svalů
svalová dysbalance; bolesti zad, krku, hlavy; špatná funkce
zkrácení svalů
menší pohyblivost kloubů bolesti zad, častější výhřezy plotének
oslabení meziobratlových plotének
Poruchy látkové výměny a hormonální soustavy Objektivní změny
Subjektivní potíţe, komplikace
ukládání tukových zásob – obezita
přetíţení velkou hmotností
porucha glukózového metabolismu – horší vyuţití cukrů jako zdrojů energie - cukrovka (diabetes mellitus II. typu)
méně rychle vyuţitelných zdrojů energie, nemoc srdce, cév, ledvin, nervů, kůţe, … rychlejší a větší únava, smrt
ateroskleróza – porucha prokrvení srdce, mozku, bolesti, dušnost a jiné – viz níţe uvedené dolních končetin aj. poruchy krevního oběhu hormonální a metabolická nerovnováha – porucha a současná přítomnost toxických a alergizujících látek
poruchy imunity – hyperreakce, alergie, atopie
Poruchy krevního oběhu Objektivní změny
Subjektivní potíţe, komplikace
ischemická choroba srdce s poruchami jeho funkcí
bolesti hrudníku (angina pectoris), dušnost, únavnost, malá výkonnost, smrt
ischemická choroba mozku s poruchami jeho funkcí
ztráta hybnosti, únavnost, malá výkonnost, smrt
ischemická choroba dolních končetin
bolesti dolních končetin při pohybu – klaudikace únavnost, malá výkonnost
ţilní městky, záněty ţil
bolesti dolních končetin únavnost, malá výkonnost
10
vmetky krevní staţeniny ze ţil dolních končetin do plic – plicní embolie
bolesti hrudníku, dušnost, únavnost, malá výkonnost, smrt
poruchy regulace krevního tlaku – hypertenze, kolísavý tlak nebo hypotenze
únavnost, malá výkonnost, slabost, závratě, poruchy vědomí, smrt
Poruchy nervové soustavy Objektivní změny
Subjektivní potíţe, komplikace
sníţený ochranný vliv parasympatiku, zvýšený vliv sympatiku nestabilita a nerovnováha vlivu sympatiku a parasympatiku
přetíţení srdce, hormonální poruchy, metabolické poruchy, poruchy regulace krevního tlaku
poruchy spánku
niţší výkonnost, častější migrény
Neuróza
niţší výkonnost
cévní mozková příhoda
nízká výkonnost, poruchy vědomí, obrna, smrt Poruchy trávicí soustavy
Objektivní změny
Subjektivní potíţe, komplikace
poruchy mechanického zpracování potravy v trávicí rouře, poruchy trávení a vstřebávání ţivin
bolesti břicha, nadýmání, zácpy
častější výskyt vředové choroby ţaludku a dvanáctníku (tj. zvýšené riziko vzniku rakoviny)
bolesti břicha, nadýmání, zácpy, krvácení, …
Dostupné na WWW: Potřeba vyjadřuje subjektivní nutnost organismu něco získat popř. něčeho se zbavit. Při neuspokojování potřeb dochází k narušení vnitřní rovnováhy, homeostázy. Fyziologické potřeby chápeme jako základní potřeby lidského organismu, ke kterým patří dýchání, strava, pitný reţim, vylučování, pohyb a potřeba sexuální aktivity. Tzv. „hierarchii“ lidských potřeb specifikoval v roce 1943 americký psycholog Abraham Herold Maslow (viz obrázek č. 2). Tato hierarchie je nejčastěji zobrazovaná v podobě pyramidy.
11
Obrázek č. 2: Maslowowa hierarchie lidských potřeb
Z pyramidy lze vyčíst, ţe fyziologické potřeby (kam řadíme i pohyb) lidského organismu stojí na samém základu pyramidy. Z toho vyplývá, ţe jsou to potřeby, které je nutno uspokojovat, aby mohly být uspokojovány potřeby „vyšší“, tedy další stupně pyramidy.
12
2 TĚHOTENSTVÍ V této kapitole se stručně zabývám fyziologickým těhotenstvím. Podrobnější informace lze nalézt např. v titulech, z nichţ bylo mj. čerpáno (Čech a kol., 2006; Machová, 2005; Pařízek 2006; Trča, 2009). Těhotenství, gravidita, zpravidla trvá přibliţně 280 dní (10 lunárních měsíců po 28 dnech), coţ je 40 týdnů. Tento počet dní se uvádí od prvního dne poslední menstruace. A. Pařízek (2006) hovoří o tzv. gestačním stáří plodu. Naproti tomu zmiňuje i tzv. embryonální či fetální stáří, které se počítá podle doby oplození.
Skutečný termín porodu od
předpokládaného se můţe lišit aţ o 2 týdny; přičemţ novorozenec je narozen „v termínu“, jedná se o fyziologickou variabilitu. Těhotenství dělíme na 3 časové úseky po 3 měsících na tzv. trimestry (Gregorová [online], 2010): 1. trimestr, toto období trvá do 13. týdne těhotenství 2. trimestr, toto období trvá od 14. do 27. týdne těhotenství 3. trimestr, toto období začíná 28. týdnem těhotenství a končí porodem
2.1 První trimestr Prenatální období začíná oplozením ţenské pohlavní buňky (ovum) muţskou pohlavní buňkou (spermií) a vznikem zygoty. K oplození dochází většinou v zadní části vejcovodu. Oplozené vajíčko se nazývá zygota. Oplozené vajíčko se během postupování vejcovodem k děloze začíná dělit (rýhování vajíčka) na stále menší útvary- blastomery. Těchto 16 malých blastomer tvoří morulu. Morula se 4. den po oplození dostává do děloţní dutiny a mění se v blastocytu. Samotné uhnízdění blastocyty probíhá v zadní horní části dělohy 6. aţ 15. den po oplození. V tento okamţik se ţena povaţuje za opravdu gravidní. K uhnízdění (implantaci) tedy dochází v děloze (uterus), proto se setkáváme i s pojmem intrauterinní vývoj jedince. Od 3. týdne se začíná zakládat nervová soustava. Dojde-li k nezdravému utvoření nervové (neurální) trubice, znamená to pro dítě těţkou ţivotní invaliditu (encefalokéla, myeloneningokéla, spina bifida, hydrocefalus). Některé vady jsou velmi těţké resp. neslučitelné se ţivotem (anencefalus).
13
Velmi brzy se vyvíjí i trávící trubice a oběhová soustava. Jiţ od 4. týdne začíná v jedinci kolovat krev, jde ale prozatím jen o primitivní oběhový systém. Ve druhém měsíci se pomalu začíná vyvíjet obličej. Nesprávný srůst jednotlivých částí se po narození projeví rozštěpem rtu, horní čelisti a patra. V průběhu 5. a 6. týdne jsou rozpoznatelné horní i dolní končetiny, v 8. týdnu se vytvářejí prsty. Na konci 3. měsíce je i pohlavní ústrojí rozlišeno na muţský nebo ţenský typ. Obecně se I. trimestr pokládá za velmi rizikové období, co se týče vrozených vývojových vad. „Těhotenské potíţe“ charakteristické pro 1. trimestr: -
nauzea
-
únava
-
omdlévání
-
nespavost
-
časté močení
-
slabé vaginální výtoky
-
nadýmání, zácpa
-
větší pigmentace bradavek a pohlavních orgánů, zvýšená citlivost prsů
-
zvýšena chuť nebo odpor k některým potravinám
2.1.1 Pohyby plodu z pohledu ultrazvuku Ačkoli ţena vnímá pohyby plodu zhruba kolem 5. měsíce těhotenství, ultrazvukovým vyšetřením lze pohyby identifikovat uţ ve 2. měsíci gravidity. Tyto pohyby jsou občasné. Zdokonalují se v důsledku vývoje zrání CNS. „Od 16. týdne jsou pohyby plodu stejné jako u donošeného novorozence.“ (Doubek [online], 2013) Výše uvedený autor uvádí, ţe aktivita a pasivita plodu se střídají v intervalu 20-40 minut. Z toho plyne, ţe i plod má jakýsi reţim spánku a bdění. Od doby, kdy ţena začne vnímat pohyby plodu, doporučuje se pohybovou aktivitu pravidelně sledovat, nejlépe 2-3x denně. Plod vnímá fyzickou aktivitu ţeny, na kterou dokáţe i reagovat. Při akutní hypoxii (náhlém nedostatku kyslíku) se plod pohybuje bouřlivě. V situaci dlouhého strádání kyslíku je pohybová aktivita mizivá.
14
Tabulka č. 2: Motorické a kognitivní projevy prenatálního vývoje CNS (Trojan, 1994, s. 310) Gestační věk
Motorické funkce
2. měsíc
- svalové kontrakce
Kognitivní funkce
- reakce na taktilní podněty 3. měsíc
- pohyby dolních i horních končetin, úst a hlavičky
6.-8. měsíc
-
reakce
na
taktilní, - schopnost „učit se“ tj. vytvářet
akustické, vizuální a chuťové podmíněné reflexy na silný zvuk + podněty
jemná vibrace= reakce na vibraci) - vytváří se „komunikace“ mezi matkou
a
plodem-
„citové
proţitky“
2.2 Druhý trimestr Ve 4. lunárním měsíci probíhá osifikace kostry. Vyvíjejí se i svaly, které umoţňují nepatrné pohyby plodu, jsou však ještě velmi slabé. V následujícím měsíci se vyvíjí kůţe. Na hlavičce se tvoří vlasy i obočí a dále pokračuje růst nehtů. Hlavička tvoří jiţ jen 1/3 celkové délky zárodku, její růst se zřetelně zpomalil. Srdeční činnost uţ lze poslouchat přes břišní stěnu matčina břicha. Zhruba od 5. měsíce vnímá matka „kopání plodu“ pohyby plodu. Podnětem k pohybu mohou být dotyky těla s vnitřní stěnou plodového obalu, v němţ je plod obklopen plodovou vodou nebo pohyby plodu můţe vyvolat nedostatek kyslíku. V 6. lunárním měsíci jsou vytvořeny všechny orgány, alespoň v hlavních rysech. S postupem času se pak dále zdokonalují. Růst plodu se zpomaluje, hmotnost plodu narůstá. Zesiluje i tvorba podkoţního tuku. „Těhotenské potíţe“ charakteristické pro 2. trimestr: -
pálení ţáhy
-
větší riziko infekce močových cest
-
silné vaginální výtoky
-
zvýšené pocení
-
svědění břicha 15
-
strie
-
bolest zad a podbřišku
-
nadýmání, zácpa
-
otoky na dolních končetinách
-
bolest v tříslech
2.3 Třetí trimestr I kdyţ v 7. lunárním měsíci stále přibývá podkoţní tuk, kůţe je stále tenká. Na očních víčkách uţ jsou vytvořené řasy. Během 8. lunárního měsíce vrstva podkoţního tuku stále sílí a kůţe dostává světlejší barvu. U budoucích jedinců muţského pohlaví začínají sestupovat varlata do šourku. Koncem 9. lunárního měsíce těhotenství plod zaujímá v děloze stálou polohu- zpravidla hlavičkou dolů (výjimku tvoří asi 3 % dětí). Trup i končetiny bývají zaoblené. Ke konci 10. lunárního měsíce je schopen na svět přijít nový jedinec. Plod je donošen a funkčně připraven ţít mimo existenci matčina těla. Plod v tomto stádiu vykazuje tzv. znaky donošenosti, a sice: nehty přečnívají přes konečky prstů. U dívek velké stydké pysky překrývají malé stydké pysky a u chlapců jsou varlata sestouplá do šourku. „Těhotenské potíţe“ charakteristické pro 3. trimestr: -
křečové ţíly
-
vyšší krevní tlak
-
hemeroidy
-
pálení ţáhy
-
nadýmání, zácpa
-
časté močení
-
Braxton Hicksovy kontrakce- tzv. tréninkové kontrakce
-
linea fusca- pigmentová čára na břiše
-
větší bolesti zad a podbřišku
-
pocit tíhy a neobratnosti
-
křeče v nohou
-
otoky na horních i dolních končetinách
-
nespavost
16
2.4 Zdravotní obtíţe spojené s těhotenství Často se v průběhu těhotenství setkáváme se zdravotními obtíţemi, ke kterým patří např. ţaludeční nevolnost (nauzea, zvracení), poruchy spánku, slabost, zvýšené pocení. Některé potíţe jsou typické pro daný trimestr (viz
kapitoly 2.1., 2.2., 2.3.), jiné se mohou
objevovat po značnou část gravidního období. Mnoha zdravotním potíţím lze však předejít. Uvedené zdravotní komplikace jsou seřazeny abecedně.
2.4.1 Bolest mezi žebry Vlivem stále rostoucí dělohy dojde ke zvětšení hrudního koše („roztaţení“ spodních ţeber do stran) aţ o 15cm. Otevíráním hrudního koše se napínají tkáně mezi ţebry. Vznikající bolest připomíná pálení nebo tuhnutí. Ke zmírnění těchto obtíţí se doporučuje: správné drţení těla – vzpřímené drţení zamezuje nadměrnému napínání břišní stěny, naopak hrbení zvětšuje tlak dělohy na dutinu hrudní Cvik 1 (viz obrázek č. 3): Sed na gymnastickém míči. Horní končetiny visí volně podél těla. S nádechem úklon vlevo, současně upaţením vzpaţení pravé ruky. S výdechem se vrací do výchozí polohy. Strany střídat. Obrázek č. 3: Cvik proti bolesti mezi žebry Význam: procvičení horních končetin, protaţení prsních a zádových svalů, aktivace trapézového svalu.
(Sikorová, 2006, s. 91)
17
Cvik 2 (viz obrázek č. 4): Leh na zádech. Dolní končetiny jsou pokrčeny, horní končetiny poloţeny podél těla. S nádechem předpaţením do vzpaţení. Pomalý nádech „do hrudníku“ co do největšího rozpětí hrudníku. S výdechem se ruce vrací zpět do připaţení. Obrázek č. 4: Cvik proti bolesti mezi žebry Význam: uvolnění pletence ramenního, procvičení dýchacích meziţeberních svalů.
Výchozí poloha
Ruce v předpaţení
Ruce v vzpaţení (Sikorová, 2006, s. 54) Cvik 3 (viz obrázek č. 5): Vzpřímený sed na míči, hlava je v prodlouţení páteře. Ruce jsou v týl, ramena „stlačena“ směrem dolů. Při nádechu se ruce rozvírají do stran, lopatky se tlačí k sobě. Při výdechu se hlava skloní (ideálně dojde ke spojení loktů, ne však silou). Posilují se mezilopatkové svaly, protahují se prsní svaly a šíje. Obrázek č. 5: Cvik proti bolesti mezi žebry Význam: procvičení horních končetin, uvolnění trapézového svalu, protaţení prsních a zádových svalů.
nádech
výdech
(Vitíková, 2007, s. 59) 18
2.4.2 Bolest zad Produkcí relaxinu (těhotenský hormon) dochází k uvolňování vazů, coţ způsobuje větší mobilitu kloubů, a tím roste riziko úrazů. Je to zároveň i vysvětlení, proč si ţeny během prvních měsíců těhotenství stěţují na bolest zad. K bolestem v menší části přispívá i změna drţení těla kvůli nárůstu břicha směrem dopředu- zvětšení lordózy i kyfózy- způsobená posunutím. Je tedy nutné dbát na správné drţení těla (viz obrázek č. 6) i správné sezení (viz obrázek č. 7). Správné drţení těla je velmi často podceňováno, nevěnuje se mu dostatečná pozornost. Nesprávný postoj způsobuje jednostranné zatíţení některých svalů a ochabnutí svalů jiných. Mluví se o tzv. svalové nerovnováze. Některé svaly se zkracují, jiné ochabují. Pokud je tento jev dlouhodobý, můţe způsobit různé deformace páteře. Poruchu svalové rovnováhy je označována jako svalovou dysbalanci. Obrázek č. 6: Správné (A) a špatné (B, C) držení těla ucho nad ramenem
rovná záda
mírné pokrčení v kolenou
rovnoměrné rozloţení váhy na obě chodidla
A
B
C
(Sikorová, 2006, s. 12) Obrázek č. 7: Správné a špatné sezení na židli.
(Dumoulin, 2006, s. 16) 19
Ke zmírnění těchto obtíţí se doporučuje: zatáhnout břicho, snaţit se plod nosit co neblíţe páteři jako prevence neţádoucího prohnutí ţeber pravidelné cvičení a pohybové aktivity krátký odpočinek přes den
2.4.3 Bolest v křížokyčelním skloubení Váha horní poloviny těla se přenáší přes kříţokyčelní oblast do pánve. Nesprávné drţení těla nebo nadměrné prohnutí bederní páteře toto skloubení nerovnoměrně zatěţuje. V těchto místech můţe dojít i k podráţdění sedacího nervu, které se následně projeví bolestí hýţdí a zadní strany stehen. Ke zmírnění těchto obtíţí se doporučuje: důraz na správné postavení páteře resp. drţení těla nestát s přenesenou váhou na jedné z dolních končetin masáţ kříţokyčelní oblasti (viz obrázek č. 8) Obrázek č. 8: Cvik na uvolnění křížokyčelního skloubení
(Vitíková, 2007, s. 19) Postup: Sevřené prsty v pěst mírným tlakem přejíţdějí okraj kříţové kosti směrem ke kostrči. Masíruje se jen jedna půlka (pravá resp. levá). Výměnou polohy na druhý bok dochází k masáţi druhé poloviny. Cvik 1 (viz obrázek č. 9): Leh na zádech, horní končetiny jsou v mírném upaţení. S výdechem je nutné kolena mírně vychýlit na pravou nebo levou stranu. S nádechem se pak vrací do výchozí polohy. Celá horní polovina zůstává při cvičení v nezměněné poloze. Bedra i lopatky se po celou dobu cvičení celou plochou dotýkají podloţky. Pozn.: Kromě uvolnění kříţokyčelního skloubení dochází i k uvolnění bederní páteře.
20
Obrázek č. 9: Cvik na uvolnění křížokyčelního skloubení
(Vitíková, 2007, s. 75) Cvik 2 (viz obrázek č. 10) Sed na zemi, v kolenou pokrčené nohy, spojená chodidla. Správné vzpřímené drţení těla, paty pomalu přitahovat k tělu. Pozitivně ovlivňuje uvolnění svalu na vnitřní straně stehen. Výdrţ 3-5 minut. Obrázek č. 10: Cvik na uvolnění kyčlí
(Dumoulin, 2006, s. 82)
2.4.4 Bolest v tříslech a v oblasti symfýzy Na kaţdou větev stydké kosti se upíná sval- přitahovač kyčle. Posunování a roztahování těchto svalů můţe způsobit bolesti symfýzy a třísel. V těchto místech se upíná i přímý sval břišní, který téţ můţe svým napínáním bolesti rovněţ přispět. Ke zmírnění těchto obtíţí se doporučuje: vzpřímené drţení těla masáţ v oblasti třísel (viz obrázek č. 11): ruce jsou malíkovou hranou opřené do třísel; masáţ probíhá přejíţděním od horního okraje kosti pánevní ke sponě stydké, a to přiměřeným tlakem.
21
Obrázek č. 11: Masáž třísel
(Vitíková, 2007, s. 21)
2.4.5 Dušnost V těhotenství vzniká větší zátěţ na srdce a plíce. Zejména v posledním trimestru musí srdce napumpovat aţ o 40 % více krve. Zhruba od 6. měsíce gravidity plod tlačí bránici směrem nahoru, čímţ je stlačena spodní část plic. Na konci těhotenství je bránice posunuta o 4 i více cm a je tak obtíţné zhluboka dýchat. Dochází k rychlejšímu zadýchávaní se i při menší námaze. Ke zmírnění těchto obtíţí se doporučuje: hluboké dýchání (viz obrázek č. 12). Pro zlepšení nádechu je moţné zvednout paţe do výšky ramen, popř. dát je za hlavu. Dojde tak k většímu otevření hrudního koše. Obrázek č. 12: Nácvik hlubokého dýchání Význam: procvičení horních končetin, protaţení prsních a zádových svalů, balanční sed, posílení břišní stěny.
(Sikorová, 2006, s. 90)
22
2.4.6 Křečové žíly na nohou Křečové ţíly jsou všeobecně velmi rozšířenou chorobou. Je to onemocnění, které častěji postihuje ţeny. Těhotenství je jedním z rizikových faktorů pro vznik nebo prohloubení této choroby. Na prevenci je třeba dbát jiţ od počátku gravidity. Uţ v raném stádiu těhotenství dochází v ţenském organismu ke změně koncentraci hormonů. Progesteron negativně působí na ţilní chlopně. Ty ztrácí svoji ventilovou funkci, nejsou schopny umoţnit tok krve zpět k srdci a dochází k městnání krve. Ţíly se rozšiřují. Vznikají otoky. Další z faktorů, které působí na vznik křečových ţil je rostoucí děloha, která na ţíly tlačí a zpomaluje se návrat krve z dolních končetin. Ke zmírnění těchto obtíţí se doporučuje: vyhýbat se dlouhému a nehybnému stání, nebo při něm zvolna přenášet váhu z jedné nohy na druhou nesedět se zkříţenýma nohama v poloze v leţe mít vyvýšené dolní končetiny, usnadní se tak zpětný tok krve k srdci (viz obrázek č. 13) Obrázek č. 13: Cvik na usnadnění zpětného toku krve k srdci
(Dumoulin, 2006, s. 22) pro povzbuzení krevního oběhu lze pouţít masáţ nohou; masáţ se provádí od koncových částí těla směrem k srdci (viz kap. 4.2.4.5.) cvičit cviky proti vzniku křečových ţil nejlépe od počátku těhotenství a kaţdý den Cvik 1 (viz obrázek č. 14): Leh na zádech, pokrčená kolena. Při nádechu se zvedne jedna noha do vzduchu a propne se, s výdechem se opět poloţí na zem do výchozí polohy. Nohy střídat.
23
Obrázek č. 14: Cvik na podporu toku krve zpět k srdci Význam: posílení spodní části břišních svalů a svalů přední strany stehna.
(Trča, 2009, s. 66) Cvik 2: Leh na zádech. Nohy směřují ke stropu, je moţné podrţet je pod koleny a střídavě napínat a přitahovat špičky nohou („fajky-špičky“). Pro větší „pohodlnost“ lze vyuţít gymnastického míče (viz obrázek č. 15). Eventuálně je moţné provádět krouţky v kotníku. Obrázek č. 15: Cvik na podporu toku krve zpět k srdci Význam: posílení spodní části břišních svalů a svalů přední strany stehna.
(Vitíková, 2007, s. 74) Cvik 3: Výchozí polohou je sed s pokrčenýma dolními končetinami, chodidla jsou na podloţce. Dlaně slouţí jako opora za tělem. Chodidla se střídají v poloze špička a pata. Cvik provádí obě nohy současně.
24
2.4.7 Otoky na rukou Pokud během těhotenství nastane úbytek síly ve svalech rukou, brní prsty nebo jsou prsty oteklé, došlo k syndromu karpálního tunelu. Karpální tunel je místo mezi zápěstními kůstkami a příčným zápěstním vazem, mezi kterými jsou cévy, nervy a šlachy prstů. Otok, který vznikne, stlačuje cévy vyţivující nervy v oblasti ruky. Syndrom karpálního tunelu se nevyskytuje příliš často, postihuje jen zhruba 3 % gravidních ţen. Ke zmírnění těchto obtíţí se doporučuje: nenosit příliš těsné a těţké náramky Cvik 1: Krouţení v zápěstí, ruce jsou v pěst, krouţivé pohyby se provádějí zápěstím na všechny strany Obrázek č. 16: Cvik 1 ke zmírnění otoků na rukou
(Guzmán, 2009, s. 24) Cvik 2: Uvolnění zápěstí protahováním spletených prstů Obrázek č. 17: Cvik 2 ke zmírnění otoků na rukou
(Guzmán, 2009, s. 24)
2.4.8 Pálení žáhy Problém spojený s pyrózou (pálením ţáhy) nastává především ke konci těhotenství, kdy se zvyšuje tlak dělohy na ţaludek. Trpí jím aţ 60 % těhotných ţen. V důsledku sniţování napětí svěrače mezi jícnem a ţaludkem dochází k návratu ţaludečního obsahu do jícnu a dochází tak k projevu „pálení ţáhy“. Ke zmírnění těchto obtíţí se doporučuje: správné drţení těla- hrbení zvětšuje útlak ţaludku na dělohu 25
spánek v polosedě- vyvýšená horní část těla nechodit spát bezprostředně po jídle dodrţování zásad správného stravování (viz obrázek č. 18) - nejíst tučné a kořeněné pokrmy; jíst menší porce, aby nedošlo k přeplnění ţaludku; jíst pravidelně (v intervalu 3-4 hod) Obrázek č. 18: Potravinová pyramida pro těhotné a kojící ženy
(Brázdová, 1999) Cvik 1 (viz obrázek č. 19): Sed na patách (popř. s vyuţitím overballu), kolena od sebe. Předpaţení rukou a jejich opření o míč shora. S výdechem se předkloní trup a míč se kutálí směrem dopředu (od těla). Trup se lehce pohupuje směrem do stran. Cvičení doprovází dýchání zvolna. Uvolňuje se hrudní páteř, protahují se prsní svaly.
26
Obrázek č. 19: Cvik proti pálení žáhy Význam: uvolnění hrudní páteře a protaţení prsních svalů.
(Vitíková, 2007, s. 64) v extrémních případech resp. při extrémních potíţích, a po konzultaci s lékařem lze uţít léky, tzv. antacida, které tlumí kyselost ţaludečních šťáv; nevýhodou je negativní působení na vstřebávání ţeleza a některé obsahují příliš mnoho hořčíku, který můţe způsobit průjem
2.4.9 Ploché nohy Zvyšující se hmotnost těla více zatěţuje dolní končetiny, jejich klouby, svaly a vazy. Vzniklou námahou na dolní končetiny klesá klenba noţní, která napomáhá k elastičtější chůzi a lepšímu udrţování rovnováhy. Nastávající matky tedy mají vyšší sklon k tvorbě plochých nohou. Nastávají pak nepříjemné bolesti při chůzi i stání. Ke zmírnění těchto obtíţí se doporučuje: chůze naboso; po špičkách, patách, po vnitřních i vnějších hranách chodidel dodrţování zásad správného obouvání: o dostatečný prostor obuvi, hlavně v její prstové části- vnitřní tvar boty by měl se co nejvíce blíţit tvaru nohy- vyhnutí se špičatým předním částem obuvi, které způsobují deformity prstů (vbočený palec, vybočený malíček, kladívkovité prsty, otlaky, puchýře, kuří oka, zarostlé nehty aj.) o dokonalá ohebnost obuvi v její prstové části- tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a potivost nohou, narušuje pohodlí chůze a můţe způsobit kostní výrůstky na nártu, pokles kleneb noţních i zánět Achillovy šlachy o
úměrná výška podpatku- podpatek při celodenním nošení by u ţen neměl přesahovat 4cm
o pevný a dostatečně dlouhý opatek, takţe nesmí docházet k neţádoucím bočním pohybům patní části nohy 27
o kolmé nebo mírně vybočené postavení patní části obuvi, protoţe toto postavení zajišťuje rovnoměrné napětí svalů nohy o anatomicky správně modelovaný svršek obuvi, který brání posunu nohy o z hlediska hygieny a zdravotní nezávadnosti se doporučuje obuv z přírodních materiálů, které jsou měkké, prodyšné a absorbují vlhkost o tlumící vlastnosti obuvi jsou důleţité mj. proti opotřebení kloubů, kostí či chrupavek- důleţité jsou tedy: obsah tlumících sloţek, pěnové vkládací vloţky, pruţné podpatěnky nebo anatomicky tvarované stélky z pruţných materiálů, které rozdělují zatíţení na celou plochu nohy o
hmotnost obuvi- je vhodné vybírat boty s co moţná nejniţší hmotností
Cvik 1: Zvedání prsty u nohou předměty typu propisky, papíru apod. Obrázek č. 20: Cvik proti plochým nohám
(Sikorová, 2006, s. 38) Cvik 2: Propiska se vloţí mezi palec a ukazováček u nohy a pak se snaţí psát popř. kreslit jednoduché tvary. Cvik 3: Vsedě opřít palec o podloţku, patu následně vyzdvihnout co nejvýš. Cvik 4: Pohyb „píďalky“- prsty nohy se přitáhnou co nejblíţe k patě, střídáním nohou se pak posouvají vpřed.
2.4.10 Únik moči, střevních plynů Příčinou těchto problémů je rostoucí děloha, která vytváří tlak na svalstvo pánevního dna, coţ vede k jeho výraznému oslabení. Pánevní dno slouţí jako opora pánevním orgánům. Pánevní dno souvisí i se zvyšováním břišního tlaku během kašle, smrkání, smíchu či skákání. Následky ochablého svalstva pánevního dna jsou poruchy močení a únik střevních plynů. K úniku moči (inkontinenci) dochází díky rostoucí děloze, která se nachází přímo 28
nad močovým měchýřem a vyvíjí na něj tlak. Pokud jsou svaly pánevního dna silné a pruţné, pomohou dítě při porodu vypudit a pak se vrátí do původního stavu. Pokud však svaly nejsou dostatečně silné, schopnost silného a rychlého smrštění je sníţena. Obrázek č. 21: Rozdíl mezi ochablými a neochablými svaly pánevního dna
Dostupné
na
WWW:
text.html> Inkontinenci lze klasifikovat následovně (Beránková aj. [online], 2012): relativní (občasný únik moči) absolutní (trvalý únik moči) stresová (náhlé zvýšení nitrobřišního tlaku vedoucí ke zvýšení tlaku v močovém měchýři) -
stupně stresové inkontinence
1.
moč uniká při kašli, kýchnutí, smíchu
2. neudrţení moči při rychlém pohybu (problém zejm. u sportovkyň; v takovémto případě je vrcholový sport povaţován za škodlivý) 3. únikem moči jiţ při normální chůzi nebo jen přechodu ze sedu do stoje, z lehu do stoje apod. Ke zmírnění těchto obtíţí se doporučuje: Cvik 1: Leh na břichu, ruce jsou sloţené pod čelem, nohy nataţené, palce nohou zapřené o zem. Zpevnění těla. Při zpevnění se musí kolena odlepit od země. Hýţdě jsou stáhnuty k sobě, vtáhnuti jsou i konečník a pochva. V tomto zpevnění je třeba 29
vydrţet několik sekund a poté tělo povolit a uvolnit. Obměnou je stejný cvik v poloze na zádech, kdy ruce jsou poloţeny podél těla. Cvik 2 (viz obrázek č. 22): Leh na zádech, nohy v kolenech pokrčeny, chodidla na zemi. Při zvednutí pánve ze země je stisknutá a vtáhnutá břišní oblast, dále konečník i pochva. Cílem je podsazení pánve. Po výdrţi několika sekund se přechází do polohy výchozí. Obrázek č. 22: Zvedání pánve Význam: posílení břišních a zádových svalů, protaţení flexorů kyčle.
(Sikorová, 2006, s. 63) Cvik 3: Leh na zádech, nataţené nohy, horní končetiny jsou poloţeny volně vedle těla. Následují 3 doby vtáhnutí konečníku 1.doba – mírné vtáhnutí 2.doba – více vtáhnout 3.doba – co nejvíce vtáhnout Povolit
2.4.11 Zácpa Zácpou (obstipace) rozumíme chorobný stav, kdy dochází k nepravidelnému nebo nedostatečnému vyprazdňování střev doprovázeného nepříjemnými pocity jako jsou nadýmání, bolest hlavy, únava atd. Orientačně se o zácpě mluví při menším počtu stolic neţ 3 během týdne. U těhotných ţen se zácpa vyskytuje relativně často. Pokud ţena měla problémy se zácpou jiţ před otěhotněním, často se stav zhoršuje. Vliv na negativní stav či změnu má zvýšení produkce ţenského hormonu, progesteronu. Ten zpomaluje peristaltiku střev. Zvětšující se děloha můţe bránit správnému pohybu střev. Pokud se zácpa dostaví, je 30
nevhodné vyprázdnění nějak násilně usilovat. Mohlo by dojít k oslabení svalů pánevního dna a vzniku hemeroidů. K bezpečným laxativům v období gravidity i laktace patři laktulóza, glycerínové čípky, psyllium a další osmotická laxativa. Naproti tomu kontaktní laxativa jsou v těhotenství kontraindikována. Podobně je tomu i u kojení, kdy se tyto léky dostávají do mateřského mléka a mohou způsobit dítěti silný průjem. Ke zmírnění těchto obtíţí se doporučuje: konzumace potravin s vyšším obsahem vlákniny (viz tabulka č. 3) Tabulka č. 3: Seznam potravin s vysokým obsahem vlákniny Zdroj (100g)
Obsah vlákniny v [g]
lněné semínko
38,6
sojové boby
21,9
Fazole mungo
19,5
Hrách
16,6
Čočka
10,6
celozrnný chléb
8,0
vlašské ořechy
6,1
červený rybíz
5,6
Kapusta
3,7
(Pokorná a kol., 2008) konzumace kysaných mléčných výrobků podporujících udrţení optimálního prostředí pro vstřebávání potravy (jogurty zrající v kelímku, kefír, apod.) denně nalačno vypít sklenici vlaţné vody (DDD 30-35 ml/ kg hmotnosti; eventuálně i vyšší mnoţství); vhodné jsou i slabě mineralizované vody se zvýšeným obsahem hořčíku; existují i vody určené speciálně k léčbě zácpy: Šaratice nebo Zaječická hořká voda (nekonzumují se však ve velkém mnoţství); naopak nevhodná je konzumace silných černých čajů a kávy pravidelný pohyb (dle svých individuálních moţností- cviky proti zácpě je moţné provádět i kaţdý den); samotných účinných cviků existuje mnoho
31
vhodné jsou i masáţe břicha (viz obrázek č. 23, prováděné následujícím způsobem: dlaněmi se v břišní oblasti provádí lehké krouţivé pohyby s lehkým tlakem; pohyby postupují směrem od vzestupného tračníku přes příčný tračník k sestupnému tračníku; masáţ břicha není vhodná v I. trimestru) Obrázek č. 23: Masáž břicha proti zácpě
(Dumoulin, 2006, s. 42) Cvik 1 (viz obrázek č. 24): Leh např. na levém boku, levá paţe je ve vzpaţení pod hlavou, pravá ruka udrţuje stabilitu (poloţení před tělo). Dolní končetinou, která není poloţená na podloţce (tzn. pravá) pomalu provádí ve vzduchu táhlý pohyb vpřed a vzad. Obrázek č. 24: Cvik na podporu střevní peristaltiky Význam: aktivace břišního a zádového svalstva, protaţení a posílení hýţďových svalů, protaţení flexorů kyčle.
(Sikorová, 2006, s. 84) 32
Cvik 2 (viz obrázek č. 25): Břišní dýchání. Leh na zádech, dolní končetiny jsou v kolenech pokrčeny, mírně od sebe. Horní končetiny jsou volně poloţeny na břiše. Hluboký nádech do břicha, poté hluboký výdech. Obrázek č. 25: Břišní dýchání jako podpora proti zácpě
Dostupné na WWW:
33
3 POHYB V TĚHOTENSTVÍ 3.1 Přírůstek hmotnosti v těhotenství Pravidelným pohybem těhotná ţena docílí pozitivních výsledků pro sebe i budoucí dítě. Správné cvičení pomáhá zvládnout výšené nároky na organizmus v těhotenství a po porodu pomáhá k rychlejšímu návratu k původnímu tělesnému stavu. Jako cíl pohybu v těhotenství ovšem není sniţování tělesné hmotnosti či zvyšování výkonnosti, ale udrţení optimální kondice organismu. V současné době se pro hodnocení hmotnosti pouţívá tzv. Body Mass Index, dále BMI. Jde o výpočet indexu ve vztahu výšky a váhy. Velikost výsledného indexu je chápána jako orientační ukazatel, neboť nevyjadřuje ţádný přesný poměr sloţek lidského těla. Jinými slovy jeho „velikost silně souvisí s množstvím tělesného tuku“. (Machová, Kubátová, 2009, s. 219) Podle Brázdové (1999) by měla být tělesná hmotnost na konci gravidity o 10-12kg vyšší. Tato hodnota platí pro ţeny, jejichţ BMI je v normě (viz tabulka č. 4). Podle Pokorné a kol. (2008) můţe u těchto ţen váhový přírůstek dosáhnout aţ 16kg. U těhotných ţen, trpících nadváhou či obezitou, se povaţuje za optimální nárůst váhy zhruba o 6-7kg. Naopak u ţen s niţším BMI jako 19,8 se doporučuje nárůst hmotnosti aţ 18kg. Speciální doporučené hodnoty jsou i u dospívajících (12-16kg) a u těhotných, které čekají dvojčata (16-20,5kg). Tabulka č. 4: Vzorec pro výpočet BMI. Tabulka kategorií a číselných hodnot BMI dle WHO
Hodnota výpočtu
Kategorie
méně neţ 18,50
Podváha
18,50-24,99
Norma
25-29,99
Nadváha
30-34,99
Obezita 1. stupně
35-39,99
Obezita 2. stupně
Více neţ 40
Obezita 3. stupně
Dostupné na WWW: 34
Obrázek č. 26: Přibližné rozložení průměrného váhového přírůstku hmotnosti v těhotenství.
(Pokorná a kol., 2008, s. 55) Vhodný je aerobní pohyb, v menší míře posilování. Pro získání příznivého efektu cviční na zdraví ţeny i plodu se doporučuje cvičení střední intenzity, coţ představuje 60-70 % maximální srdeční frekvence nebo 50-60 % maximální spotřeby kyslíku. Vhodná doba trvání cvičení je orientačně do 45 minut (Máček, Radvanský, 2011). „Kdo je fit a je dobře informován a kdo má menší strach, pro toho je porod snazší a má i lehčí průběh“ (Huch, 2007, s. 50). V zásadě se doporučuje vyhnout se následujícímu: -
provozování sportu na vrcholové úrovni
-
kolektivním sportům resp. míčovým hrám
-
aktivitám ve velkých nadmořských výškách
-
sportům s velkým rizikem úrazu (jízda na koni, kolečkové brusle, squash apod.)
-
anaerobním aktivitám čili aktivitám, při kterých tělo podává výkon za nedostatku přísunu kyslíku, vzniká tzv. kyslíkový dluh; pohyb mívá krátkého trvání s vysokou intenzitou nebo frekvencí (silové cvičení s činkami v posilovně, sprint apod.), cvikům s delším zadrţováním dechu
-
sportům s častými nárazy (např. lyţování, krasobruslení, jízda na koni)
Dle studie provedené v roce 2008 asociací úrazovosti ţen mezi dvěma ţivotními obdobími se úrazovost těhotných ţen při sportu a hrách pohybovala kolem 35 %. Zkoumaný vzorek 35
tvořilo 3732 těhotných ţen. Podrobnější data o dalších úrazech v těhotenství včetně místa ošetření úrazu jsou k dispozici na WWW:
3.2 Obecné zásady cvičení dle trimestrů I. trimestr umoţňuje cvičení téměř všeho druhu. Zákaz platí pro skoky, běhy či prudké výpady. Plod je ještě malý, a tak je cvičení moţné provádět ve všech polohách (ve stoje, vsedě, vleţe na zádech, na boku i na břiše). Cviky se koncentrují na elasticitu hrudníku, posilování přímých a šikmých svalů břicha, nácvik správného drţení těla, cviky na klenbu noţní, posilování svalů pánevního dna, uvolnění kyčlí i na nácvik relaxace. Plod v II. trimestru jiţ dosahuje větších rozměrů, tzn. upouští se od cviků prováděných vleţe na břiše. Ke cvikům z prvního trimestru přibývá i nácvik zadrţení dechu. Pro III. trimestr jsou charakteristická zejm. dechová cvičení. Aktivní cvičení je ukončeno zhruba k 35. týdnu těhotenství. V tomto semestru se jiţ neposiluje břišní svalstvo.
3.3 Vyšetření těhotných před zahájením cvičení Odborná společnost gynekologie a porodnictví ACOG1 formulovala seznam absolutních a relativních kontraindikací, které brání provádět pohybovou aktivitu a mj. se vztahuje i na těţší fyzickou práci (Máček, Radvanský, 2011). Skupina absolutních kontraindikací: hemodynamicky významná srdeční onemocnění restriktivní onemocnění plicní riziko předčasného porodu poruchy děloţního čípku opakované krvácení ve 2. a 3. trimestru placenta praevia po 26. týdnu předčasný porod v předchozím těhotenství ruptura vaku blan- odtok plodové vody hypertenze vyvolaná těhotenstvím
1
ACOG- American College of Obstetrics Gynekology 36
Skupina relativních indikací: výrazná anémie nejasné srdeční arytmie těhotné ţeny chronická bronchitida nekontrolovaný diabetes I. typu extrémní obezita extrémní štíhlost předchozí extrémní sedavý způsob ţivota poruchy růstu plodu nekontrolovaná hypertenze ortopedická omezení nekontrolované onemocnění štítné ţlázy těţké kuřáctví
3.4 Pohybové aktivity vhodné k tréninku během těhotenství V této kapitole je představeno několik aktivit, které jsou odborníky povaţovány v rámci těhotenství za vhodné. Uvedu širší spektrum druhů cvičení, přičemţ zdůrazním pozitiva kaţdého z nich. Půjde tedy především o určitý přehled, jak je moţné těhotenství aktivně proţít. Většina těchto sportovních aktivit má svá specifika a ke správnému provedení je potřeba mít hlubší znalosti, které pak lze získat z literatury, která je zaměřená právě na ten určitý druh aktivity.
3.4.1 Dávkování cvičení Chantale Dumoulin, fyzioterapeutka v nemocnici Sainte-Justine (univerzitní centrum pro matku a dítě), dále profesorka na Škole readaptace při Univerzitní klinice v Montrealu, odbornice v oblasti cvičení v těhotenství ve své publikaci „Cvičíme v těhotenství“ (2006) orientačně uvádí, jak cvičení dávkovat. Frekvence a způsoby jsou ovlivněny tím, zda se ţena aktivně hýbala jiţ před otěhotněním. Obecně lze chápat aktivní ţenu jako takovou, která dbá na zásady spojené s pohybovou aktivitou, uvedené v první kapitole. Doporučení ţenám, které byly před otěhotněním pohybově „neaktivní“: v prvních 3 měsících gravidity vynechat kardiovaskulární cvičení, zařadit jej od 13. týdne těhotenství
37
v průběhu 13.-29. týdne je moţné cvičit aţ 3x týdně, od 36. týdne sniţte frekvenci maximálně na 2x týdně při tréninku udrţovat mírné tempo (během tréninku schopnost konverzace bez vyššího zadýchání) doba cvičení nepřesahuje 40 minut v úvahu přicházejí méně fyzicky náročné aktivity (chůze, plavání, lehčí aerobní cvičení) Doporučení ţenám, které byly před otěhotněním pohybově „aktivní“: není nutné, i během prvních 3 měsíců, vynechat dosavadní trénink v oblasti kardiovaskulárního systému zavést do programu prenatální cvičení do 29. týdne je moţné cvičit aţ 4x týdně, od 30. týdne sniţte frekvenci maximálně na 3x týdně cvičení v mírném tempu doba cvičení nepřesahuje 40 minut upřednostnění měně zátěţových fyzických aktivit
3.4.2 Plavání Plavání je všeobecně jednou z nejdoporučovanějších aktivit. V těhotenství je moţné pravidelně plavat aţ do 38. týdne, shodují se odborníci. Vodní prostředí je velmi příjemné, dodává pocit lehkosti a volnosti, přináší úlevu. Výhodou plavání je vysoká stimulace nervosvalové koordinace a cílené působení na svaly, zajišťující vzpřímený postoj. Odporem vody se cvikům dostává ţádoucí intenzita zátěţe, při které ovšem nejsou svaly ani klouby nějak přetěţovány. Další předností plavání je, ţe zatěţování svalstva je rovnoměrné. Pokud se ţena rozhodne navštěvovat veřejné bazény, obzvláště je třeba dbát na hygienu. Těhotné ţeny mají vyšší sklon ke gynekologickým zánětům a vzhledem k prosáknutí překrvení rodidel i k jejich rychlejšímu šíření. Pokud se gynekologické problémy (typu výtoků a infekcí) vyskytují jiţ před otěhotněním, není plavání v těhotenství vhodnou aktivitou. Lepší neţ veřejné bazény, je navštěvovat plavání pro těhotné přímo ve specializovaných centrech, kde se předpokládá větší čistota bazénu. Vyh –
C. 38
3.4.3 Chůze Chůze je přímo nezbytný pohyb, který je nutno zařadit do denního reţimu. Při chůzi se zapojuje značné mnoţství svalstva. Při pravidelné chůzi se trénuje vytrvalost, sniţuje se riziko vzniku křečových ţil, trombózy. Zlepšuje se celková koordinace pohybů. Nutno však podotknout, ţe je myšleno sviţnější tempo, ne procházka v pomalém tempu. Jako orientace můţe slouţit jednoduché měření tepové frekvence, která by neměla být vyšší neţ 140 tepů za minutu. Během celého tréninku by měla být ţena schopna konverzovat bez zadýchání. Při chůzi vniká minimální riziko úrazů, nadměrných otřesů a jiných, pro plod negativních, vlivů. Chůze je vhodnou aktivitou od začátku aţ do konce těhotenství. S pokročilostí těhotenství se musí ubírat na intenzitě i vzdálenosti. K procházkám patří volba správného prostředí. Vhodnější je procházet se v parku, klidných ulicích.
Méně se doporučuje pohybovat se v rušných ulicích, znečištěném
ovzduší. Je lepší vynechat náročnější terény (např. kopce) nebo alespoň dbát zvýšené opatrnosti.
3.4.4 Orientální tanec Orientální tanec je tancem vůbec nejstarším. Jeho historie spadá aţ do období 10 000 let př.n.l. Uţ v tu dobu byly prokazatelné pozitivní účinky z tancování tohoto typu. Zřejmě proto se často setkáváme s označením „tanec rodiček“. Dalším cílem spíše psychického charakteru bylo vyjádření pocitu štěstí z těhotenství a ze ţivota. Jiţ staré kultury vyuţívaly tento tanec ke zvýšení sexuálního proţitku z pohlavního styku. Sestavy orientálního tance pro těhotné jsou zaloţeny na pomalých, přirozených, vlnivých, houpavých a kolébavých pohybech, při kterých si maminka uvědomuje kontakt se svým dítětem. Plod vnímá tyto pohyby velmi příjemně a lze říci, ţe je při tanci v břichu masírováno. Vibrační pohyby jsou z cvičebních sestav pro těhotné zcela vynechávány. Břišní tanec přispívá k větší pohyblivosti pánevní oblasti- pruţnosti pánevního dna. Pozitivní důsledek je moţné pocítit i v oblasti břišních a zádových svalů. Zlepšuje se veškerá koordinace pohybů. Tento druh tance není náročný na rotace, a tak u ţen zpravidla nedochází k nevolnostem. 3.4.4.1 Orientální tanec při porodu Břišní tanec se téţ znám jako tanec rodiček. Provádění břišního tance by mělo přispět k psychické pohodě. Uvolnění pánve pomáhá rodičkám lépe zvládat porodní bolesti, 39
usnadnit její otevírání. Tančit lze mezi stahy nebo přímo v nich. Třas pánví (shimmy) eliminuje bolest přímo při kontrakcích. Tento třasavý cvik se v průběhu těhotenství neučí (třasavé pohyby se v těhotenství nedoporučují), proto se doporučuje návštěva kurzů jiţ před otěhotněním. Kromě úlevy od bolesti rodička tancem dokáţe čerpat sílu a energii. Ţena, která pravidelně tančí, zná lépe své tělo, lépe jej dokáţe ovládat. U porodu zvládá zapojit jednu svalovou skupinu do kontrakce a zbytek těla „nechá“ odpočívat. Díky tomu je pro ni i dýchání lépe zvládnutelné. Orientální tanečnice volí při porodu nejčastěji vertikální pozici, které opět souvisí s uvolněním. K vertikálním polohám patří např. dřep s oporou, klek s oporou, sed na porodní stoličce. Méně obvyklá je porodní poloha ve stoje.
3.4.5 Těhotenská gymnastika Je speciální forma tělocviku pro těhotné, která se snaţí o udrţení dobré fyzické a psychické kondice. Cílem tohoto cvičení je téţ posílit určité svalové skupiny, které během těhotenství ochabují (břišní svalstvo, svaly pánevního dna), nacvičit způsoby relaxace a správného dýchání (viz kap. 4.1.1. ) a připravit ţenu k porodu tak, aby byl jeho průběh co nejlehčí. K těhotenské gymnastice patří i nejrůznější cviky, které minimalizují zdravotní potíţe, jeţ jsou s těhotenstvím spojeny (viz kap. 2.4.).
3.4.6 Aqua fitness Aqua fitness zahrnuje širokou škálu vodních aktivit, které jsou většinou přejaté ze suchého prostředí. Cvičení těhotných ţen ve vodním prostředí s sebou nese několik výhod. Ve vodě představuje tělesná hmotnost jen malý podíl skutečné hmotnosti, proto nejsou klouby, páteř, ani pánev, která v období těhotenství trpí největší bolestivostí tolik zatěţovány. Pohyb ve vodě je i z hlediska úrazovosti bezpečný. Voda mechanicky chrání před poraněním vazů a kloubů, jeţ jsou v období gravidity rozvolněné. Voda umoţňuje cvičení v pomalém tempu, zároveň však intenzivního charakteru. Pohyb ve vodním prostředí dále přispívá ke sníţení tepové frekvence, díky čemuţ se výrazně sniţuje riziko přepětí kardiovaskulárního systému. K pozitivním důsledkům cvičení ve vodě patří i oblast dýchání, které se prohlubuje a podporuje trénink nádechu nosem a výdechu ústy.
40
Z aqua fitness aktivit, které se v těhotenství doporučují lze uvést: aqua gymnastika (gymnastická cvičení v kombinaci s prvky plavání) aqua walking (chůze ve vodě) aqua
aerobic
(kondiční
cvičení
při
hudbě,
které
přiměřeně
působí
na kardiovaskulární, dýchací a pohybovou soustavu)
3.4.7 Gyro metoda cvičení Jde o relativně nový cvičební systém, vyuţívající kruhových pohybů jako základního prvku k mobilizaci a pohyblivosti kloubů, dále k protahování a posilování svalů s „minimálním“ úsilím. Zakladatelem této metody je Maďar Juliu Horvath. Ke konci 70. let minulého století se intenzivně věnoval józe. V té době poznal vnitřní práci těla a vytvořil systém, který nazval „jóga pro tanečníky“, coţ je hlubší a pokročilejší úroveň metody „gyrokinesis“ (gyro metoda). Význam slova gyrokinesis je kruh (gyro) a nauka o pohybovém aparátu těla (kinesis). Metodu gyro čerpá z principů jógy, tance, gymnastiky, tai-či i plavání. Později Horvath vytvořil i systém „gyrotonic“, kdy slovo „tonic“ chápeme ve smyslu posilující, svalový. Je to program, který při tréninku vyuţívá cvičebních strojů. Gyro metodou se učí plynulým pohybům. Zlepšujete se tak obratnost a koordinace. Pozitivní účinek je zřetelný i v oblasti drţení těla. Mnoho cviků je zaměřeno i na zlepšení dýchání.
3.4.8 Pilates Dalším cvičením, které vychází ze spolupráce těla a mysli je pilates. Tuto metodu lze charakterizovat jako kombinaci tai-chi a jógy. Je zde výrazná podoba pohybů. Ty jsou plynulé, pomalé, elegantní a řízené. Od obou technik se však pilates liší zaměřením na „střed těla“ resp. „středovou sílu“ těla. Tato síla vychází ze svalů, jeţ vedou směrem od pánve k hrudnímu koši a bránici. Jde o svaly, které se souvisí s drţením těla, zpevňují páteř a pánev. Posilování je tedy zaměřeno na příčný sval břišní, multifidus (jeden z hlubokých zádových svalů), svaly pánevního dna, přímý sval břišní a šikmé svaly břišní. Během těhotenství tato centrální část vyţaduje větší zpevnění, protoţe pak není vyvíjen takový tlak na okolní klouby, svaly a kosti. Úkolem pilates je posilování hlavně tzv. hlubokých svalů. Cvičení se provádí pomalu, proto je třeba se na něj pečlivě soustředit a správně dýchat. 41
„Dýchání je první činností člověka v jeho životě. Náš život je na něm závislý. Miliony lidí se umění správného dýchání nikdy nenaučily.“ Joseph Pilates (Pilates in King, Green, 2005, s. 26) Joseph Pilates věděl, ţe soulad hlubokého dechu a pohybu zlepšuje krevní oběh, odstraní z těla odpadní látky a odstraňuje nadbytečné svalové napětí. Regulace dechu můţe napomoci k uklidnění mysli. Při cvičení pilates se vyuţívá hlubokého dýchání, nikdy se nezadrţuje dech. V pilates se hovoří o tzv. laterálním dýchaní, kdy se vyuţívá dýchání do dolních ţeber. Tím se udrţuje hrudník a ramena volná a neaktivujeme svalstvo šíje, které trpí zkracováním. To téţ umoţní mít břicho stále zataţené. Co nejhlubšímu výdechu musí předcházet co nejplnější nádech a obráceně. Josef Pilates přirovnával výdech k mokrému ručníku, který se vymačká úplně do sucha. Výsledkem je pak hluboký nádech nosem a hlasitý výdech ústy. Učení se správnému dýchání při cvičení vyţaduje čas a soustředění. Správné pomáhá kromě cvičení i při kaţdodenních činnostech, při práci eventuálně stresu a v dalších jiných situacích.
3.5 Vhodné pomůcky při cvičení 3.5.1 Velké míče Velké míče tzv. fitbally, jsou cvičební a zároveň relaxační pomůckou; slouţí k posilování i k protahování. Při cvičení se vyuţívá dvou základních vlastností míče: elasticita a kulovitý tvar. Míč díky těmto vlastnostem plní funkci tzv. „labilní sedací plochy“. Jiţ při klasickém sezení nebo jen mírném pohupování se zapojuje několik mechanismů k udrţení rovnováhy, aktivují se svaly podél páteře, které podporují správné drţení těla. Lehkým pohupováním dochází ke střídavému stlačování a uvolňování plotének, coţ vede k jejich prokrvení a zpomaluje se proces jejich opotřebování. Cvičením se také podporuje pánevní pohyblivost, posiluje se břišní stěna. Prospěšnost spočívá i v posilování pánevního dna a dosáhnutí větší pohyblivosti kyčelního kloubu. Jiţ zmíněna „labilní plocha“ můţe být i nevýhodou, můţe při pohupování způsobit nevolnost. Konkrétní cviky v těhotenství se kromě pohybového aparátu zaměřují např. na prevenci proti křečovým ţílám, zpevnění pánevního dna atd. 42
V poslední době se vyuţití gymnastických míčů rozšířilo i přímo na porodní sály, kde slouţí jako důleţitá pomůcka zejména v 1. době porodní. Pohupováním a kolíbáním se rodičkám uleví od bolesti a působením gravitace se porod urychluje. Obrázek č. 27: Správný sed na velkém míči Hlava je v prodlouţení vzpřímené páteře
Ramena se tlačí do šířky, jsou taţena mírně vzad a dolů Kyčelní klouby jsou výše neţ kolenní klouby Chodidla jsou celou plochou na zemi Paty jsou pod koleny nebo mírně předsunuté
Dostupné na WWW:
3.5.2 Malé míče Overball (viz obrázek č. 28) je malý, lehký, pruţný a měkký nafukovací míč. Průměr míčku bývá 25-35cm. Jeho vyuţití má širokou škálu. Mimo pouţívání při vyrovnávacích, protahovacích, posilovacích a balančních cvičení, se s overballem setkáváme při relaxaci. Další vyuţití je např. při práci v sedě na ţidli; v tomto případě slouţí jako podpora bederní oblasti zad. Zároveň je to tzv. „dynamická balanční pomůcka“. Zejména v těhotenství se míč vyuţívá jako podpora tělesných partií pro zjednodušení cviku během posilování i protahování svalů.
43
Obrázek č. 28: Overball
Dostupné na WWW:
3.5.3 Flexi-bar Flexi-bar (viz obrázek č. 29) je kmitací tyč, která se pouţívá při cvičení různých obtíţností. Podstatou cvičení je tuto tyč rozkmitat. Cvičení s flexi-barem vyuţívá principů – tzv. core trainingu, který vychází z poznatků jógy, techniky pilates a bojových sportů. V těhotenství se doporučuje s flexi- barem cvičit zhruba do konce prvního trimestru.
Doporučená
frekvence a doba cvičení je 2-3x týdně 10 - 15 minut. Východiskem pro cvičení jsou drobné svaly, upnuté přímo k obratlům; neboť platí, ţe čím silnější a vyvinutější tyto svaly jsou, tím stabilnější lidské tělo je. Obrázek č. 29: Flexi-bar
Dostupné na WWW: Pozitivní účinky flexi-baru: proti bolestem zad zlepšení drţení těla odbourávání tuků posílení svalstva pánevního dna vyrovnávání svalových dysbalancí zlepšení rovnováhy, koordinace, koncentrace a stability dosaţení harmonického, účelného a ekonomického pohybu
44
3.6 Pohybové aktivity nevhodné k tréninku během těhotenství Níţe uvedené sporty jsou odborníky posuzovány za vysoce rizikové, proto by měly být v kaţdém případě nahrazeny jinou, vhodnější pohybovou aktivitou. Jedná se o sporty jako lyţování (sjezdové, běţecké i vodní), potápění, seskoky padákem, silové sporty, míčové hry a veškeré kontaktní sporty atd. Je jich zkrátka celá řada. Všeobecně jde o sporty, které disponují rizikovými faktory jako pád, otřesy či fyzicky namáhavé aktivity, které zabraňují dostatečnému přísunu kyslíku.
45
4 RELAXACE Relaxací rozumíme hluboké uvolnění svalstva a následné uvolnění psychiky. Jde tedy o vědomé uvolnění těla i mysli. Zákonitě platí, ţe svalová relaxace je podmíněná dokonalou relaxací psychickou. Je to prostředek rychlé regenerace a posiluje imunitní systém člověka. Lze říci, ţe se jedná o „protipól“ reakce na stres. K překonání stresu patří pravidelný spánek a odpočinek, vhodné stravovací návyky a relaxační techniky. U těhotných ţen se doporučuje 8-9 hodin spánku a 1-2 hodiny odpočinku během dne. Relaxovat mohou i ţeny s rizikovým těhotenstvím. Účinek narůstá především s pravidelností, ne s dobou trvání. Správně volený odpočinek zvyšuje kvalitu ţivota. Relaxace je určité umění, jeţ se člověk učí. Nyní uvedu rozdělení relaxačních technik dle E. Mrázové (Machová, Kubátová a kol., 2009, s. 142): 1. „jógová relaxace“ 2. psychologická relaxace 3. fyziologická relaxace 4. relaxačně imaginativní cvičení 5. blesková relaxace 6. relaxace za pomoci biologické zpětné vazby (biofeedback) Pro správné provedení všech relaxačních technik je nutné, aby jedinec zvládal následující základní polohy těla: leh na zádech (viz obrázek č. 30) Celá plocha těla je na podloţce. Paţe jsou uvolněně poloţeny podél těla a dlaně směřují mírně nahoru. Lopatky se tlačí směrem dolů k páteři, čímţ se uvolní. Brada je přitaţena spíše blíţe k hrudi. Nohy i špičky jsou poloţeny volně, mírně od sebe tak, aby se nedotýkaly. Špičky směřují samovolně do stran. Obrázek č. 30: Relaxační poloha na zádech
(Widdowson, 2004, s. 20-21) 46
leh na břiše- krokodýlí poloha (vhodná poloha do konce I. trimestru) Hlava je čelem poloţena na zkříţených rukách, špičky chodidel směřují ven. leh na boku (viz obrázek č. 31) Pravá tvář je poloţena na pravé paţi, přičemţ levá paţe je v pokrčené poloze při trupu. Platí, ţe levá noha je napnuta a pravá pokrčená. Obrázek č. 31: Relaxační poloha tygříka
(Sikorová, 2006, s. 117) poloha v sedě- poloha vozky na kozlíku Jedná se o sed s rovnou páteří, ruce volně svěšené do klína zapříčiní spuštění ramen dolů a hlava se mírně předkloní. poloha ve vzpřímeném stoji Poloha ve stoji spatném nebo mírně rozkročném, hlava skloněná k hrudníku, ruce volně visí podél těla.
4.1 Jednotlivé relaxační techniky 4.1.1
Jóga
Jóga je velmi stará asijská metoda cvičení i přístupu k ţivotu, jejímţ posláním je „sjednocení“ těla a ducha. Nejstarší zmínky o józe spadají do období 900-500 let př. n. l. Samotné slovo „jóga“ nese význam jednoty, harmonie. Záţitek ze cvičení je koncentrován na dýchání a záţitek z vlastního těla. Prohloubení dýchání nám dle jogínské filosofie dodává ţivotní energii. V popředí jógy stojí sebepoznání, schopnost vnímat samu sebe. Jógovou relaxaci, která je zaměřená na dechová cvičení lze rozdělit na statickou (nácviky dýchání) a dynamickou (sledování a řízení dechu je spojeno s pomalým pohybem). Cviky je nutné provádět velmi pomalu, uvědoměle. Existuje několik druhů jógy (viz tabulka č. 5). Typický styl, specializovaný na cviky pro těhotné ţeny, nazýváme gravidjóga. Kombinace mentálního zvnitřnění s tělesnými cvičeními, doprovázena uvědomělou dechovou 47
technikou podporuje odstranit obtíţe v těhotenství, zlepšuje pruţnost a pohyblivost těla, drţení těla. Cvičení jógy působí jako prevence proti těhotenské zácpě, vzniku křečových ţil a bolesti bederní páteře. Tabulka č. 5: Druhy jógy
(Wessels, Oellerich, 2009) „Zdravý způsob života a zodpovědný přístup k vlastnímu zdraví znamenal ve staré Indii větší šanci na život. Ačkoli dnes existují zdravotní pojišťovny, i přesto bychom měli vzít přístup starých Indů za svůj. Jóga v tom může pomoci“ (Materna, Westerkamp, 2003, s. 103). Jiţ od prvních měsíců gravidity je zřetelné rychlejší dýchání (respirace). Příčinou je, zvýšení objemu krve v „krevním řečišti“, aby bylo moţné uspokojit zvýšené nároky na kyslík, které má dítě v děloze.
48
Správný dech je prováděn správně, pokud jde nádech (inspirium) nejprve do břicha, následně do prsou. Rozšiřuje se celý hrudní koš společně s rameny. Při výdechu (exspirium) je toto pořadí opačné. V jogínském systému jsou dechová cvičení označována jako pránájáma a pokládají se za nejvýznamnější část jógy. Relaxace je tím hlubší, čím hlubší je výdech. Při prodlouţeném výdechu nastává niţší úroveň dráţdivosti. 4.1.1.1 Plný jógový dech Plný jógový dech je typ dýchání, při kterém je vyuţit aktuální dosaţitelný objem plic. Takový objem se nazývá vitální kapacita plic (viz obrázek č. 32). Obrázek č. 32: Vitální kapacita plic
1- celková kapacita plic 2- vitální kapacita plic- součet respiračního, doplňkového a zásobního objemu vzduchu 3- zbytkový vzduch- objem vzduchu, který v plicích zůstává i po hlubokém výdechu 4- respirační vzduch- objem vyměněného vzduchu při kaţdém vdechu a výdechu 5- doplňkový vzduch- vzduch, který lze po klidném vdechu ještě hlubokým vdechem přijmout 6- zásobní vzduch- vzduch, který lze po klidném výdechu ještě hlubokým vdechem vydechnout
(Machová, 2005, s. 89) I přes vzniklé fyziologické změny respiračního systému, mají ţeny objem vitální kapacity plic neměnný. Hluboký dech napomáhá k vylepšení kondice. Srdce je v určité fázi mírně zatěţováno (vliv na aerobní aktivity), v další si „odpočine“. Naopak povrchní dech můţe být příčinou vzniku různých srdečních onemocnění.
49
Rozlišují se 3 sloţky plného jógového dýchání: (Mahéšvaránanda, 2006) 1) Dýchání do břicha Při břišním dýchání je se vyuţívá hlavní dýchací sval- bránice. K výměně dýchacích plynů dochází ve spodní části plic. Během výdechu je zřetelný pohyb břišní stěny. Odtud tedy pramení pojmenování „břišní dýchání“. U ţen tento typ dýchání není tak rozšířený. V těhotenství se v důsledku tlaku na bránici dokonce úplně vytrácí. Břišní dýchání je důleţité pro správnou funkci zaţívacích a pohlavních orgánů. Při prohloubeném břišním dýchání se lépe prokrvují nitrobřišní orgány, včetně dělohy. Pozitivně působí i na cévní systém. Naopak, při jeho nedostatku můţe docházet k zácpě, vzniku hemeroidů a např. i ţilní nedostatečnosti. Nácvik: Vzpřímený sed, klidné a plynulé dýchání. Ruce i vnímání se soustředí na oblast pupku, ruce jsou umístěny pod ním. Po hlubokém nadechnutí je třeba tlačit břicho směrem dopředu, tedy proti rukám. Během výdechu břicho zatahujte břicho a ruce směrem k páteři. Netlačit silou. 2) Dýchání do hrudníku Dýchání do hrudníku podporují zejména meziţeberní svaly (z malé části i pletenec horní končetiny). Při nádechu dochází díky aktivnímu zapojení meziţeberních svalů k většímu rozpětí hrudníku do stran i k jeho „zvednutí“. Výdech je zabezpečen elasticitou hrudníku a je pak záleţitostí pasivní. K výměně plynů dochází ve střední části plic. Nácvik takového dýchání působí jako prevence onemocnění srdce a krevního oběhu. Nácvik: Vzpřímený sed, ruce jsou poloţeny pod prsy. Nádechem „do rukou“ dojde k citelnému rozšíření hrudního koše. Při výdechu se koš opět stahuje. 3) Dýchání podklíčkové Podklíčkové dýchání je v podstatě zaloţeno na principu hrudního dýchání. Hlavní podíl při mechanismu nesou meziţeberní svaly. Navíc se však na procesu podílejí i šikmé svaly krku. Tato část dýchání vyţaduje určitý trénink. Netrénovaný jedinec totiţ nedokáţe dle potřeby šikmé svaly krku zapojit. Výjimkou jsou situace jako např. astmatický záchvat či dušení. K výměně dýchacích plynů dochází v horní části plic. Dýchání podklíčkové se vyuţívá jako prevence proti astmatu.
50
Při správném dýchání se všechny 3 typy spojí do jednoho nádechu a výdechu a vytvoří „plynulou vlnu“. „Pokud budeme takto dýchat, tedy přirozeně a bez násilí využívat plnou kapacitu plic, provádíme plný jógový dech.“ (Mahéšvaránanda, 2006, s. 22) 4.1.1.2 Dýchání při porodu Kdyţ v určitých ţivotních situacích pociťujeme strach, máme tendenci zadrţovat dech. To se můţe stát i během porodu, i kdyţ by to mělo být právě naopak. Při nepravidelném či „zeslabeném“ dýchání je rodička doslova sevřena strachem, nedostává se potřebné zásoby kyslíku a porodní bolesti tím nabývají na intenzitě. Proto je důleţité umět bolest vědomě rozdýchat a pokusit se uvolnit. Břišní dýchání Vyuţití tohoto dýchání při porodu přichází v 1. i 2. době porodní. Břišní dýchání slouţí jako prostředek na obnovu sil mezi kontrakcemi. Tlumí pocity stahů a bolesti. Další informace viz výše. „Psí dýchání“ Psí dýchání je rychlé a povrchní, jakoby vdech nešel dále neţ do krku. Tento typ dýchání je klíčovým ke konci 1. doby porodní, kdy se dostavily kontrakce, ale porodní cesty ještě nejsou připraveny k porodu. Psí dýchání zabraňuje v daném momentě ještě neţádoucímu tlačení. Nácvik psího dýchání Zvládnutí
psího
dýchání
vyţaduje
delší
čas
a
trpělivost.
Samotný
nácvik
v tzv. „kolenoprsní poloze“ (viz obrázek č. 33), by měl trvat jen pár sekund (max. 20). Při delším tréninku by mohlo dojít ke ztrátě oxidu uhličitého v krvi, a tak k náhlým nevolnostem jako jsou mdloby, pocit neschopnosti popadnout dech. Projevem nedostatku oxidu uhličitého je i necitlivost končetin. Obrázek č. 33: Nácvik psího dýchání v „kolenoprsní“ poloze
(Sikorová, 2006, s. 93)
51
Zadrţení dechu Zadrţení dechu přichází na řadu v druhé době porodní, čili ve fázi vypuzování plodu. Hluboký nádech zapříčiní nárůst objemu plic, které tak začnou tlačit na bránici. Následná aktivizace tzv. břišního lisu (šikmé svaly, podélný a příčný sval) a probíhající kontrakce napomáhají k lepšímu vypuzení plodu. Nácvik zadrţení dechu Leh na zádech, ruce jsou poloţeny podél těla, chodidla opřená o podloţku. Hluboký nádech a zadrţení dechu na 10 vteřina. Následuje výdech. Při dalších cvičeních se doba zadrţení dechu prodluţuje aţ na 1 minutu. U porodu ovšem ţena většinou nevydrţí zadrţet dech aţ 1 minutu a přitom celou dobu tlačit. Proto je důleţité věnovat se i tzv. přidechnutí a předechnutí. Nácvik přidechnutí Nádech, zadrţení dechu. Při pocitu nevystačení si s dechem přichází opět krátký a rychlý nádech, aniţ by mu předcházel výdech. Nácvik předechnutí Opět přichází nádech, zadrţení dechu. Při pocitu neschopnosti dech déle zadrţet následuje prudký výdech, dále okamţitý nádech. Uvádí se, ţe během jedné kontrakce u porodu (která trvá 1-2 minuty) je ţena schopna 2x přidechnout.
4.1.2 Psychofyzická relaxace Do tohoto okruhu technik relaxace patří tzv. Schulzův autogenní trénink, který se zaměřuje na nácvik navození 6 pocitů: -
pocit tíţe v nohou a rukou- navozením dochází k uvolnění kosterního svalstva
-
pocit tepla v končetinách- navozením se uvolňují periferní nervy
-
pocit klidného tepu srdce
-
pocit klidného dechu
-
pocit tepla v břišní krajině- navozením se uvolňují útrobní svaly
-
pocit chladu na čele- navozením dochází k uvolnění cév
Autogenní trénink umoţňuje jedinci regulovat psychické i fyzické funkce, které jsou nepřístupné ovlivňování jeho vůlí. Zároveň mluvíme o metodě nácviku sebeproţívání a sebeovládání. Schulz sám povaţoval tuto metodu jako metodu vedoucí k rychlému 52
obnovení sil a odstranění příznaků napětí a neklidu. Určitým vrcholem je dle Schulze schopnost stále dokonaleji se vnitřně uvolnit, ponořit se do sebe. Správně naladění vnitřní změny posílí to, co je zdravé a zmírní to nezdravé.
4.1.3 Fyziologická cvičení Fyziologická cvičení je moţno provádět samostatně (aktivně) nebo za pomoci druhé osoby (pasivně), např. masáţe. Výhodou
aktivního
fyziologického
cvičení
je
rychlý
nástup
uvolnění.
Jedno
z nejrozšířenějších relaxačních cvičení tohoto typu známe pod názvem Jacobsonova progresivní relaxace. U této techniky jde o aktivní navozování svalové relaxace s vyuţitím následné indukce. Cílem je uvědomit si určitou svalovou skupinu (provádí se izometrická kontrakce určité skupiny svalů), která se uvede do napětí na 5-7 sekund. Dalších 30 - 40 sekund se daná skupina svalů uvolňuje (následuje relaxace). Je důleţité vnímat i tuto relaxační fázi. Čím větší kontrakce se ve svalu vyvolá, tím větší je následná relaxace (Stackeová, 2011). Autorka v publikaci „Relaxační techniky ve sportu“ (2011) uvádí i zásady pro provádění progresivní svalové relaxace. Jsou jimi: -
nácvik vnímání rozdílu mezi uvolněním a napětím
-
uvědomění si, ţe napětí a uvolňování se vzájemně vylučují
-
systematický nácvik kontrakce jednotlivých svalových skupin
-
procítění vlivu tělesné relaxace na psychické uvolnění
4.1.4 Relaxačně imaginativní cvičení U relaxačně imaginativního cvičení je základem předpoklad, ţe lze vyuţít síly představivosti ve prospěch jedince- k rozvoji jeho schopnosti. Příkladem je tzv. Silvova metoda ovládání mysli, jejíţ princip je zaloţen na vědeckých poznatcích účinnějšího pouţití mozku a mysli. Relaxační techniky jsou velmi účinnými prostředky boje se stresem. „Jejich pravidelná aplikace umožňuje bezprostřední odstranění napětí a pocitu přetíženosti a je také výbornou prevencí před vznikem tělesných i duševních potíží způsobených stresem.“ (Silvova metoda [online], 2013). Silvova metoda pomáhá k (Silvova metoda [online], 2013): -
rozpoznání a neutralizaci stresu
-
odstranění tělesného a duševního napětí
-
zbavení se nespavosti a migrén 53
-
obnovení svěţesti
-
výrazné zlepšení paměti a soustředění
-
zesílení sebedůvěry a sebevědomí
-
dosaţení lepšího zdravotního stavu, vitality, tělesné a duševní rovnováhy
4.1.5 Blesková relaxace Jak jiţ z názvu vyplývá, jedná se o časově nenáročné formy relaxace. Trvají 3-5 minut. Řadíme sem relaxace v pohodlné poloze s imaginací nebo spojenou s pohybem resp. protaţením.
4.1.6 Relaxace za pomoci biologické zpětné vazby Účelem této metody je učit se správně ekonomicky vyuţívat svůj mozek. Je to specifická metoda, která se pouţívá pro trénink pozornosti, soustředění, sebeovládání, zklidnění hyperaktivity i zlepšení intelektových výkonů. Téţ je vhodná k odstraňování poruch spánku nebo při obtíţích při usínání. Procesy, které v mozku jedince probíhají, snímá EEG (elektroencefalografie). Z toho vyplývá, ţe k realizaci tohoto tréninku je zapotřebí přístroj EEG a proškolený odborník v této technice.
4.1.7 Některé obecné zásady relaxace Následující zásady a doporučení uvádí autorka E. Mrázová v publikaci „Výchova ke zdraví“ (2009). 1. Před zahájením relaxačních technik se informovat o jejich účincích a cílech. Je vhodné vědět, co která technika přináší, např. jde-li o uvolnění, odpočinek či je cílem zlepšení pozornosti. 2. Samotné relaxaci, zejm. dechovým cvičením by měla předcházet pohybová aktivita. 3. Dodrţování zásad při provádění technik (dostatek času, adekvátní tempo). 4. Zohlednění aktuálního zdravotního stavu. 5. Nerelaxovat s plným ţaludkem. 6. Moţnost vyuţít audio a video nahrávek. 7. Volba pohodlného oblečení. Ţeny, které ovládají relaxační techniky, si mezi kontrakcemi dokáţí lépe odpočinout a načerpat nové síly. Cítí se všeobecně jistější a silnější.
54
4.2 Masáţe 4.2.1 Pozitivní účinky masáže Masáţe jsou prostředkem pro léčbu, relaxaci, povzbuzení a odreagování se. Masáţe mohou pozitivně ovlivnit průběh potíţí, neboť stimulují nervová zakončení. Prokrvování masírovaných partií zlepšuje metabolismus, krevní oběh ve svalech a kůţi, ovlivňuje podkoţní vazivo atd. Jejich účinek je však závislý především na působení jednotlivých hmatů (na jejich směru, intenzitě, rychlosti, provedení). Pozitivní účinek masáţe je spjat s prostředím, ve kterém je masáţ prováděna a jeho vnějších faktorech. Svoji roli hraje i momentální stav masírovaného jedince. Celkově lze říci, ţe masáţ pomáhá dosáhnout dobrého psychického stavu na základě dvou hlavních léčebných zásad: energetická rovnováha (obnovující se masírováním těla) a léčivá síla nosných a éterických olejů. Působením doteků na ţlázy s vnitřní sekrecí se sniţuje vylučování ACTH hormonu a katecholaminů, podporuje se uvolňování endorfinu, oxytocinu, prolaktinu. Přínos masáţe v tělesné i duševní rovině lze podrobněji charakterizovat následovně (Guzmán, 2009) : -
uvolnění, zklidnění
-
úprava spánkového reţimu
-
sníţení únavy, zvýšení energie
-
zlepšení drţení těla
-
zmírnění bolesti nohou, působení proti křečím
-
úprava pohybu střev, zábrana vzniku koliky a tvorbě plynů či zácpy
-
zmírnění bolesti hlavy, tlumení bolesti zad
-
stimulace krevního a lymfatického oběhu
-
sniţování zadrţování vody
-
redukce tvorby křečových ţil a strií
-
usnadnění a zvýšení příjmu kyslíku, úleva od kašle a nachlazení
-
pozitivní vliv na imunitní systém
-
podpora vzniku emočního vztahu mezi budoucí matkou a dítětem
55
4.2.2 Použití vhodné kosmetiky Pro efektivnější účinky masáţe se poţívají oleje popř. krémy. Obecně se upřednostňuje pouţívání olejů, neboť jsou teplejší, zlepšují kvalitu pokoţky. Oleje pronikají do kůţe, přes kterou se jejich účinky dostanou aţ do krve a lymfy. Nedoporučuje se pouţívat syntetické oleje. Průmyslově vyrobené oleje se skládají z anorganické báze, která pochází z ropy, při jejímţ zpracování se pouţívají chemické sloučeniny jako kyselina sírová, rozpouštědla a zásadité chemické látky. Průmyslové oleje neobsahují kromě výţivných látek ani důleţité, v tucích rozpustné, vitaminy. Navíc vysušují kůţi a ucpávají póry. Citlivost kůţe je u kaţdého člověka individuální a některé oleje mohou způsobit alergickou reakci projevující se několika způsoby: ekzém, otok, pálení či svědění kůţe apod. Postiţen můţe být i dýchací systém (senná rýma, astma). Kromě toho se můţou objevit i bolesti břicha, nadýmání, nevolnost. 4.2.2.1 Nosné a esenciální oleje Nosných (transportních, základních) olejů existuje mnoho druhů. Avšak nejvhodnější je pouţívat oleje rostlinného původu, které jsou lisované za studena, bez příměsí, moţné i v biokvalitě. Mastné kyseliny v nich obsaţené podporují správný stav pokoţky, hydratují kůţi, udrţují si obsah vitaminů a minerálů. K základním olejům patří např. mandlový olej či oleje z duţiny meruňky a broskve. Esenciální oleje se vţdy přidávají do nosných olejů (moţná je i kombinace jednoho nebo více esenciálních olejů s jedním základním olejem). bergamot- má antiseptické účinky (je vhodný pro mastnou či aknózní pleť); prevence herpes; uţití v boji se stresem, úzkostí či depresí cypříš- posiluje ţilní stěny (má stahující účinek); normalizuje mastnou pleť; redukuje otoky a celulitidu; sniţuje nervové napětí a stres eukalyptus- pomáhá při koncentraci; pozitivní účinek při infekci dýchacích cest (pomáhá uvolňování hlenu, vykašlávání); je silně protivirový; působí jako analgetikum a pomáhá při bolestech svalů geranium- podporuje vylučování toxinů; sniţuje napětí kadidlo- pomáhá při léčbě respiračních onemocnění (zvláště, jsou- li spojeny se stresem) 56
levandule- uţití při hojení ran, vředů, spálenin, odřenin; stimuluje imunitní systém (léčivo infekcí, rýmy, nachlazení, zánětu hrdla); potlačuje úzkost a nespavost citron- čistící účinky (ošetření pleti); stimulace oběhového a imunitního systému; sniţuje horečku; zmírňuje překyselení ţaludku heřmánek- analgetické účinky; je silně protizánětlivý; vhodný při léčbě vředů, spálenin a zanícených ran neroli- obzvláště vhodný na suchou či zestárlou pokoţku (podporuje regeneraci buněk); pomáhá odstranit stopy jizev; minimalizuje tvorbu strií; obzvláště dobře působí při kolice, zánětu tlustého střeva a průjmu; největší význam v oblasti antidepresivního a uklidňujícího účinku santal- hydratace pokoţky; význam při léčbě infekcí močových cest resp. močového měchýře; zmírnění pocitu úzkosti Vhodné skladování olejů: ne příliš teplá místa, raději ve stinných prostorách, kde oleje zachovávají své původní vlastnosti.
4.2.3 Ideální směsi používané v těhotenství při zdravotních obtížích Směs se míchá vţdy v poměru 10 ml základního oleje s určitým počtem kapek esenciálního oleje. bolest zad: masáţ zad (2 kapky heřmánku + 2 kapky gerania + základní olej) křeče: masáţ nohou (3 kapky cypřišového oleje + 2 kapky gerania + 2 kapky levandule + základní olej) křečové ţíly: masáţ nohou (1 kapka cypřiše + 1 kapka citronu + 1 kapka gerania + základní olej) pálení ţáhy: masáţ břicha (3 kapky bergamotu + 2 kapky mandarinky + 2 kapky santalu) strie: masáţ břicha či jiných problémových partií (2 kapky kadidla + 2 kapky mandarinky + 2 kapky levandule + 1 kapka neroli + 20 ml základního oleje) zácpa: masáţ břicha (2 kapky levandule + 2 kapky heřmánku + základní olej) zadrţování tekutin v těle: masáţ nohou (2 kapky cypřišového oleje + 2 kapky heřmánku + základní olej) Přes dokázané pozitivní účinky masáţí resp. olejových směsí, je dobré se před pouţitím jakéhokoli oleje nejprve poradit s lékařem. 57
4.2.4 Masážní pozice a techniky v těhotenství 4.2.4.1 Masážní pozice Obrázek č. 34: Příklad 4 pozic vhodných při masáži v těhotenství
(Guzmán, 2009, s. 39) 4.2.4.2 Masáž obličeje Správná masáţ obličeje dokáţe zbavit únavy i bolesti hlavy. Postup: 1. Dlaně jsou zpočátku poloţeny na tvářích, aby se místo, které bude masírováno, dostatečně uvolnilo. 2. Pak se dlaně sunou k uším, kůţe se napíná, uvolňuje. 3. Dlaň pravé ruky se posunuje na čelo, levá ruka pomalu klesá k bradě. Pak se ruce vymění. 4. Krouţivými pohyby bříšky prstů probíhá masáţ pokoţky hlavy.
58
4.2.4.3 Masáž zad Pro masáţ zad jsou nejvhodnější pozice 3 a 4 (viz obrázek č. 34). Automasáţ je v tomto případě komplikovaná, s masáţí by měla pomoci druhá osoba. Postup: 1. Masáţ začíná jemnými hmaty ve spodní části zad, pomalu se postupuje výš (aţ k ramenům). Po masáţi ramen se vrací zpět k výchozímu bodu. Opakování tohoto procesu je individuální, opakuje se, dokud svaly nejsou uvolněné. 2. Palce jsou poloţeny těsně podél páteře. Ostatní prsty masírují záda pomocí malých krouţků směrem ven. Výchozím bodem je opět spodní část zad. 3. Opakování jemných hmatů z kroku 1. 4. Jedna ruka se poloţí např. na levé rameno a palec druhé ruky mezi páteř a levou lopatku. Obě ruce třou kolem hrany lopatky. Následuje zopakování na druhé části těla. 5. Stisknutí a krouţení ramenními svaly. Jedno rameno po druhém. 6. Při mírném naklonění hlavy dopředu masér poloţí ţeně napnuté ruce na šíji, pomalu chytí a stlačí krční svaly ţeny. 7. Závěr masáţe můţe probíhat jako krok 1, ovšem s postupným sniţováním tlaku. 4.2.4.4 Masáž břicha Masáţ břicha má několik terapeutických účinků. Masáţ se nedoporučuje v prvních 4 měsících gravidity. I v pokročilejším stádiu těhotenství se vyţaduje při masáţi této oblasti jemnost. Obrázek č. 35: Vhodné polohy při masáži břicha
(Guzmán, 2009, s. 42) 59
4.2.4.5 Masáž nohou a chodidel Obecně se doporučuje provádět masáţ jemnými hmaty, vyhnutí se poklepávání. Místa s křečovými ţilami se nemasírují. Postup: 1. Jemnými hmaty se postupuje od kotníků přes přední část nohou a potom sestupuje dolu. Tento proces se opakuje několikrát. Obrázek č. 36: Směry při masáži nohou
(Guzmán, 2009, s. 43) 2. Vnitřní i němčí část nohou se několikrát hladí dlaněmi obou rukou. 3. K masáţi stehenní oblasti se pouţívá hnětení (puštění a uvolnění) společně s kroucením. 4. Jemná masáţ celého chodidla. Obrázek č. 37: Směry při masáži chodidel
Krok 1: Tření palci směrem od paty k prstům silným tlakem.
Krok 2: Jemnými krouţivými hmaty se masíruje od prstů směrem k patě.
(Guzmán, 2009, s. 46) 5. Masáţ kotníků krouţivými pohyby ve směru i po směru hodinových ručiček.
4.2.5 Masáž při porodu Cílem masáţí u porodu je dosáhnout uvolnění a pokud moţno i klidu. Některým ţenám můţe být masáţ při porodu aţ nepříjemná, nesnesou v tu danou chvíli jakékoli doteky.
60
4.2.5.1
Vhodné pozice pro masáž při porodu
Obrázek č. 38: Příklad 3 pozic pro masáž při porodu
(Guzmán, 2009, s. 45) 4.2.5.2 Masáž zad Postup: 1. Ruka se poloţí na spodní část zad a „silně“ zatlačí na kostrč. Otevřená ruka provádí krouţivou masáţ, nejdříve v místě tlaku, pak postupně na celých bedrech. 2. Stačením palce na střed hýţdí dojde ke zmírnění bolesti celých beder. 4.2.5.3 Masáž břicha Masáţ břicha spočívá v jemných krouţivých pohybech ve směru hodinových ručiček. 4.2.5.4 Masáž chodidla Masáţ chodidel slouţí jako stimulátor při nástupu děloţních stahů. Bolesti zmírňuje.
4.3 Saunování 4.3.1 Účinky sauny V obecné rovině se saunování vyuţívá jako: -
metoda regenerace k momentálnímu posílení (popř. udrţení) kondice
-
ochranný preventivní prostředek celkového zdraví i v některých speciálních zdravotních obtíţích
61
Obrázek č. 39: Přehled reakcí organismu při procesu saunování, bezprostřední účinky po saunování
(Mikolášek, 2006, s. 48) 4.3.1.1 Relativní a absolutní kontraindikace A. Mikolášek (2006) doporučuje absolutní nevhodnost saunování v následujících případech: -
dekompenzace srdce (těţké formy nedostatečnosti)
-
vysoký krevní tlak s postiţením ledvin
-
tepenné blokády
-
srdeční arytmie (podmíněná poškozením cév a nervových vláken)
-
onemocnění srdce se zvýšeným odporem v plicním oběhu (následek zúţení dvojcípé chlopně) 62
-
akutní zánět ţil
-
zánětlivá onemocnění vnitřních orgánů
-
zhoubné nádory
-
akutní zánět ţil
-
zánětlivá onemocnění vnitřních orgánů
-
zhoubné nádory
-
nevyléčitelná TBC
-
poruchy prokrvení mozku
-
akutní zánětlivá stadia revmatických onemocnění
-
epilepsie (pokud tělo nereaguje na léky)
-
kouření v průběhu saunování (zvýšené prokrvení sliznic během saunování vede k vyššímu proniknutí cigaretových škodlivin do dýchacího systému)
Relativní kontraindikace přicházejí v úvahu u chronicky nemocných jedinců. „Dnes se již ví, že saunování nijak nebrání průběhu řady chronických onemocnění, ba naopak může přispět k jeho zlepšení.“ (Mikolášek, 2006, s. 27)
4.3.2 Saunování v těhotenství Návštěva saun by se měla rozhodně vynechat v prvním trimestru těhotenství. V tomto období platí na základě přehřátí zvýšené riziko vrozených vývojových vad. Další dva trimestry se nevyznačují ţádným specifickým rizikem pro matku ani plod. Musí však být zachovaná určitá pravidla. Pobyt v sauně by se měl omezit na dobu kolem 10 minut (z původních 15). Časová hodnota je z důvodu individuální citlivosti tepla jen orientační. Během a zejména po saunování by měla těhotná přijímat dostatek tekutin, především minerálních vod bohatých na magnesium, poněvadţ po pocení můţe hladina tohoto prvku v oběhu značně poklesnout. Tato situace by mohla být příčinou křečí a předčasných děloţních stahů. Všeobecně se saunování nedoporučuje těhotným ţenám, které na pobyt v sauně nebyly před graviditou zvyklé, tzn. nenavštěvovaly ji pravidelně (1x týdně v ideálním případě, toleruje se i 14 denní prodleva). Dále by saunu neměly navštěvovat ţeny, u nichţ se projevuje zdravotní komplikace (zejm. spojená s jejich graviditou). Do sauny by neměly chodit ani ţeny, které pociťují předčasné děloţní stahy, protoţe horko činnost dělohy ještě zesiluje. 63
5 DALŠÍ FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY TĚHOTNÝCH ŢEN 5.1 Spánek Dobrý spánek je signálem dobré fyzické i psychické adaptace na těhotenství. Období gravidity vyţaduje vyšší nárok na spánek. Těhotné ţeny by měly spát alespoň 8 hodin (v noci) a měly by mít prostor na odpočinek či spánek i 1-2 hodiny během dne. V I. trimestru ţeny velmi často pociťují zvýšenou touhu po spánku. Tato skutečnost pramení z hormonálních změn, které u těhotných ţen probíhají. Tento stav není projevem nějakého narušení zdraví. Vzácně se u některých ţen zaznamenaly i tzv. neklidné noci. Lze říci, ţe se za tímto stavem většinou skrývají problémy psychického rázu. Úzkostné stavy, které znekvalitňují spánek, mohou proţívat ţeny, které otěhotněly nechtěně, nebo je partner opustil. II. trimestr lze povaţovat za „klidné“ období. Prvotní zdravotní obtíţe ustaly, obtíţe spojené s vysokým stádiem gravidity ještě nenastaly. Proţívaná psychická pohoda je spojena s kvalitním spánkem. Počátkem III. trimestru nastává zlomové období. Zesilující zdravotní obtíţe, rostoucí břicho mohou narušit kvalitu spánku. Proto i konec těhotenství bývá spojen s nespavostí. Moţné vzniklé potíţe nemají ţádný vliv na plod, ten má svůj vlastní rytmus spánku a bdění. Pokud těhotenství doprovázejí problémy s usínáním, doporučuje se uţít bylinné čaje (např. kozlík či meduňka), masáţe příslušnými éterickými oleji.
5.1.1 Polohy ve spánku V I. trimestru hmotnost a velikost plodu nebrání spaní na břiše. V průběhu tohoto období lze spát v jakékoli poloze. Počátek II. trimestru se téţ nevyskytuje ţádnými specifickými doporučeními. Záleţí na individuální situaci. Postupem času však roste velikost i hmotnost plodu. Poloha na břiše se tak stává nepříjemnou aţ nemoţnou. Při lehu na zádech můţe zase docházet k pocitům nevolnosti. Vyhovující se stává poloha na boku. Tato poloha se upřednostňuje i v souvislosti se syndromem velké duté ţíly, kdy dochází k jejímu stlačování a narušuje se tak zpětný tok směrem k srdci.
64
5.2 Sexuální aktivita 5.2.1 Sexualita u žen U ţen prochází pohlavní styk zpravidla dle A. Pařízka (2006) 4 fázemi: 1. fáze excitační V průběhu této fáze dochází k prokrvení a zarudnutí pohlavních orgánů. Nastává zduření malých stydkých pysků a klitorisu. Pochva se zvlhčuje. Odborně se tento jev nazývá poševní lubrikace. 2. fáze plató Tato fáze navazuje na fázi excitační, dochází k lubrikaci poševních stěn. 3. fáze vyvrcholení (orgasmus) V této fázi nastávají rytmické stahy svalstva pánve a svalstva dělohy. 4. fáze uvolnění V konečné fázi prokrvení a zduření pohlavních orgánů ustupuje. Na rozdíl od muţe u ţen nenastává po vyvrcholení „neschopnost“ sexuální aktivity. Při pokračující stimulaci můţe ţena dosáhnout dalšího orgasmu. Podle touhy ţeny po pohlavním styku, její citlivosti na sexuální podněty a podle schopnosti dosáhnout orgasmu rozděluje A. Pařízek (2006) šest typů sexuální reaktivity: 1. Sexuálně kladný typ s orgasmem U těchto ţen je znatelná častější touha po sexuálním kontaktu. Styk je pro ně příjemný, téměř vţdy vede k orgasmu. Výjimkou není ani multiorgasmus (proţití více orgasmů během jednoho pohlavního styku). 2. Sexuálně kladný typ bez orgasmu I u této skupiny převládá zvýšený apetit po sexuálním styku. V průběhu styku však na rozdíl od skupiny 1. nedosahují orgasmu. Často se tento typ projevuje u ţen, které jsou pod stresem, změnily sexuálního partnera apod. 3.
Frigidní ţeny s moţností orgasmu
Postoj ţen k pohlavnímu styku, které „patří“ do této skupiny, je lhostejný (ne nepříjemný). Pocity při aktu jsou mizivé aţ ţádné. Orgasmus je záleţitostí jen ojedinělou. 4. Frigidní ţeny bez orgasmu Ţeny, řadící se k této skupině nepociťují nějakou touhu po styku. Kdyţ je přeci jen styk uskutečněn, nedoprovází ho ze strany ţeny ţádné pozitivní proţitky, nenastává orgasmus.
65
Tyto ţeny si jsou vědomé „špatné“ sexuální reaktivity a chápou ji jako svůj nedostatek. Po pohlavním styku je jejich nálada mrzutá, zůstávají rozdráţděné a neuspokojené. 5. Ţeny s nepříjemnými aţ bolestivými pocity při pohlavním styku Pokud ţena při pohlavním aktu pociťuje nepříjemné či bolestivé pocity, není schopna dosáhnout orgasmu. Tento stav se nemusí objevit hned na počátku sexuálního ţivota, nýbrţ můţe nastat aţ po určitém období „normální“ sexuální aktivity. Za příčinou mohou stát např. vývojové vady genitálu (zúţená pochva). Často se můţe jednat i o následek proţití nepříjemného nebo traumatického záţitku (znásilnění v dětství). Původ můţe být i gynekologického původu (zánět rodidel). 6. Ţeny s nechutí aţ odporem k pohlavnímu styku Tyto ţeny mají nechuť aţ odpor k pohlavnímu styku. Při jeho průběhu se dostavují nepříjemné a bolestivé pocity. Styk vnímají jako něco nechutného. V tomto případě jde spíše o poruchu. Původem mohou být závaţná onemocnění genitálů nebo můţe vzniknout jako důsledek narušených aţ rozvrácených citových vztahů mezi partnery.
5.2.2 Sexualita v těhotenství Milování je neodmyslitelnou součástí kaţdého vztahu. Ani v těhotenství u většiny párů není nutné se pohlavního styku vzdát a ani obávat. Vyvíjející plod je dostatečně chráněn plodovou vodou a blánami a děloha je umístěna dostatečně vysoko nad vagínou. Za relativně rizikové období se můţe povaţovat několik prvních dní těhotenství, kdy plod ještě není pořádně v děloze uhnízděn. Rostoucí bříško si vyţaduje změnu sexuálních poloh. Nemění se jen chování ţeny, ale i partnerovo, proto je důleţitá komunikace a pochopení ze strany obou dvou. Sexualita je oblastí, která je vnímána velmi individuálním způsobem. Vnímání sexuality je ovlivněno individuálními psychickými procesy kaţdé těhotné ţeny. U některých ţen se vyskytuje větší touha po sexualitě, u jiných se dostavuje sníţení apetence. „…, ale oba druhy chování jsou naprosto pochopitelné a v pořádku.“ („Naše dítě“, 1998. str. 25) Jako důkaz nejednotnosti v sexuální aktivitě uvádím kasuistiky obsaţené v publikaci „Kniha o těhotenství a porodu“ (2006, s. 191). „Klára se nikdy nepovažovala za náruživou ženu. Mívala dokonce pocit, že si manžel vedle ní nemůže moc užít. V těhotenství ale po celou dobu prožívala zvýšenou sexuální touhu, milovali se s manželem tak často, jako nikdy předtím. Byla z toho sama překvapená. 66
Prožila dokonce i první orgasmus při souloži. Po porodu se jí po tomto období stýskalo natolik, že se stala maminkou dalších několika dětí.“ „Jiřina patřila k lidem, kteří si vždy dělají o starost víc, než je běžné. I v těhotenství cítila velikou úzkost a strach o nenarozené dítě. Nedovolila proto partnerovi žádné sexuální aktivity. Soulož odmítala ze strachu z průniku penisu do oblasti, která již dle jejích představ patřila více miminku než partnerovi. Nedovolila ani nekoitální sex z neopodstatněného strachu před vlivem prožitého vzrušení a orgasmu na stav těhotné dělohy. Sama žádnou touhu ani potřebu necítila.“ „Milada se s manželem o otěhotnění snažila mnoho let. Nejprve tomu nechávali volný průchod, ale posléze zcela cíli těhotenství podřídili sexuální život. Dalo by se říci, že ve chvíli, kdy Milada identifikovala nastupující ovulaci, zavelela a oba se pak v následujících hodinách a dnech snažili o co největší počet ejakulací do pochvy. Bylo to čím dál tím náročnější. Milada přestala prožívat orgasmus a manžel měl potíže se ztopořením. Otěhotnění pak znamenalo velikou úlevu i v milostném životě. Celé těhotenství si pak užívali milování podle potřeb a chuti…“
5.2.3 Názory odborníků na sexualitu v těhotenství MUDr. Stanislav Trča, CSc. ve své publikaci „Plánované rodičovství“ (2009) uvádí: „U velké části žen bývá v prvních třech měsících těhotenství pohlavní pud oslaben.“ Svůj výrok vysvětluje tím, ţe ţeny si uvědomují, ţe svoje poslání, svůj hlavní cíl splnily. Podle něj dochází ke zvýšení sexuální touhy a potřeby v období 4.-7. lunárního měsíce. V posledních 3 lunárních měsících opět sexuální apetit upadá, uvádí dále. Tento jev chápe jako důsledek únavy, která je pro poslední měsíce gravidity charakteristická. Ve výše uvedeném titulu se téţ nachází tvrzení, ţe „zdraví manželé si nemusí odpírat sexuální sblížení v době uprostřed těhotenství“. Období prvního trimestru povaţuje pohlavní kontakt za rizikový: „ …existují určitá období, kdy pohlavní styk může způsobit ženě i vyvíjejícímu se plodu vážná poškození, jako je např. krvácení či samovolný potrat. Mezit taková období patří i první tři měsíce těhotenství.“ S. Trča nedoporučuje sexuální styk i v posledních pěti týdnech před porodem. Dle něj hrozí zvýšené zanesení riziko choroboplodných bakterií do ţenských rodidel, které by se mohly stát příčinou horečnatého průběhu porodu. 67
V této publikaci S. Trča zmiňuje i problematiku „menstruačního kalendáře“. Doporučuje ţenám, aby si označovaly ty dny, ve kterých by běţně měla přijít menstruaci. „Organismus ženy je totiž tak přizpůsoben menstruačnímu cyklu, že v době, kdy by měly přijít měsíčky, bývá děloha mimořádně citlivá na vnější podněty“. Mohlo by tak kvůli podráţdění dojí ke krvácení, dokonce i k potratu. Proto v těchto dnech S. Trča opět doporučuje sexuální abstinenci. Autoři titulu „Rodinná encyklopedie zdraví: prevence, diagnostika, terapie: rady a zkušenosti známých lékařů“ se tématu dotýkají následovně: Pokud gravidita probíhá správně, není nutné sexualitu v první polovině těhotenství nijak měnit a omezovat. S postupujícím stádiem je zapotřebí brát ohled na velikost břicha. Vyvarovat by se mělo tlaku na něj. V posledním měsíci autoři radí volit formy nekoitální. Kromě této poznámky nejsou v knize zdůrazněny ţádné zvláštnosti a rizika. Velmi stručně je téma sexu zmíněno i v publikaci „Šťastné těhotenství“ (2007) Prof. MUDr. Renate Huch: „Pokud Vaše těhotenství probíhá bez problémů, užívejte si s partnerem tělesnou lásku tak často a tak dlouho, jak chcete, a to i v pozdním těhotenství“. R. Huch se odkazuje na výzkumy, které proběhly v USA, jeţ ukázaly, ţe u párů s pravidelným pohlavním stykem v pozdním stádiu těhotenství častěji k předčasnému porodu nedochází. Také je v knize zdůrazněno, ţe sex v těhotenství je z lékařského hlediska povaţovaný za bezpečný.
5.2.4 Omezení sexuální aktivity v těhotenství V případech rizikového těhotenství je vhodné v určitých obdobích pohlavní styk omezit. Jedná se o následující situace: pokud se u ţeny dříve vyskytl spontánní potrat nebo se vyskytly příznaky pro potrat v probíhajícím těhotenství, doporučuje se sexuální aktivitu redukovat zejména v prvním trimestru pokud existuje riziko předčasného porodu, mělo by dojít k omezení styku ke konci těhotenství, kolem posledních 8-12 týdnů objeví-li se krvácení bez zjevné příčiny, odteče-li plodová voda byla- li diagnostikována placenta praevia vícečetné těhotenství (zejm. v případě vícečetného těhotenství)
68
EMPIRICKÁ ČÁST 1.
CÍLE A HYPOTÉZY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ
Cílem výzkumného šetření realizovaného v měsících prosinec 2012 - únor 2013 bylo zjistit: 1. Postoj respondentek k problematice pohybu a relaxaci v těhotenství H1: Respondentky upřednostňují pohybové aktivity před pasivním přístupem. H2: Respondentky upřednostňují plavání více neţ jakoukoli jinou pohybovou aktivitu. 2. Informovanost respondentek o fyziologických potřebách těhotných ţen H3:
Četnost správných odpovědí bude niţší u otázek zaměřených na pohyb
a relaxaci neţ u otázek zaměřených na ostatní fyziologické potřeby.
2.
CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ
Respondentky byly zvoleny záměrným výběrem na základě relevantních znaků: pohlaví a věk. Rozsah výběrového souboru je tvořen 100 bezdětných ţen ve věku 22 – 28 let bydlících v České republice.
3.
VÝZKUMNÉ METODY
Pro výzkumné šetření jsem zvolila přístup kvantitativní a k realizaci výzkumného šetření pouţila metodu dotazování. Metoda byla zvolena na základě snahy o objektivnost a snahy ověřit či vyvrátit stanovené hypotézy. Dotazník celkem obsahuje 22 otázek. Otázka č. 1 vyţaduje doplnění věku. Otázky č. 2-22 jsou uzavřené, s výjimkou otázky č. 5, která je polootevřená.
3.1. Obsah dotazníku Dotazník se skládá ze tří tematicky odlišných oblastí: 1. Otázky č. 1-6 (oddíl I.) zahrnují základní údaje o respondentce a zkoumají její postoj k problematice pohybu a relaxace v těhotenství: věk, zaměstnanost, zájem o návštěvu pohybových kurzů, postoj k těhotenství, zájem o individuální cvičení. 2. Otázky č. 7-16 (oddíl II.) zkoumají informovanost respondentek v oblasti pohybu a relaxace v těhotenství.
69
3. Otázky č. 17-22 (oddíl III.) zkoumají informovanost respondentek o dalších fyziologických potřebách těhotných ţen.
4.
POLOŢKY A JEJICH VYHODNOCOVÁNÍ
Data jsou zpracována do tabulek četností (absolutních četností). Absolutní četnosti jsou shodné s relativními četnostmi, vyjádřené v %. Výjimkou jsou údaje o způsobu zadání dotazníku (viz níţe) a tabulka č. 5a i graf č. 5a. Pro přehlednost jsou výsledky doplněny grafy. Z grafů lze tedy vyčíst poměr správných a nesprávných odpovědí. Dále pak četnost jednotlivých nesprávných odpovědí. Způsob zadání
Počet zadaných
Počet vyplněných
Návratnost v %:
Osobní
50
50
100 %
Elektronické
75
50
66,7 %
70
4.1. - I. ODDÍL – Základní údaje o respondentech, jejich postoj k problematice Poloţka č. 1 Identifikace respondentek dle věku Tabulka 1. Absolutní četnost 22 let
8
23 let
11
24 let
19
25 let
34
26 let
21
27 let
3
28 let
4
Celkem
100
Graf 1.
Identifikace respondentek dle věku 22 let 3% 4% 21%
8%
11%
23 let 24 let 25 let
19% 34%
26 let 27 let 28 let
Dílčí závěr Respondentky zastupují pouze ţenské pohlaví a spadají do věkové kategorie 22-28 let. Zastoupení respondentek dle věku lze vyčíst z tabulky 1 popř. z grafu 1. Největší skupinu respondentek tvoří ţeny ve věku 25 let (34 %). Následuje skupina ţen ve věku 26 let (21 %). Třetí nejpočetnější skupinou jsou ţeny, kterým je 24 let (19 %).
71
Poloţka č. 2 Identifikace respondentek dle zaměstnanosti Tabulka 2. Absolutní četnost Zaměstnaná
29
Nezaměstnaná
4
Studující
67
Cekem
100
Graf 2.
Respondentky dle zaměstnanosti
29%
Zaměstnaná Nezaměstnaná
67%
4%
Studující
Dílčí závěr Z výsledků poloţky č. 2 lze vyčíst, ţe největší zastoupení respondentů tvoří skupina studujících ţen, a to 67 %. 29 % ţen pracuje a 4 % ţen jsou nezaměstnané.
72
Poloţka č. 3 Informace o respondentkách dle plánu stát se matkou Tabulka 3. Absolutní četnost Ano
94
Ne
0
Nevím
6
Cekem
100
Graf 3.
Respondentky podle toho, zda plánují stát se matkou 6% 0%
Ano Ne 94%
Nevím
Dílčí závěr Na otázku, zda se respondentky plánují stát rodičem resp. matkou, odpovědělo celých 94 % ţen, ţe ano. 6 % dotázaných uvedlo, ţe neví. Ani jedna z respondentek nezvolila moţnost ne, nechci se stát matkou.
73
Poloţka č. 4 Názor respondentek dle důleţitosti pohybu a relaxace v těhotenství. Tabulka 4. Absolutní četnost Ano
88
Spíše ano
11
Spíše ne
0
Ne
0
Nevím
1
Cekem
100
Graf 4.
Počet respondentek
Názor respondentek na důležitost pohybu a relaxace v těhotenství 100
88
50
11
0 Ano
Spíše ano
0
0
1
Spíše ne
Ne
Nevím
Dílčí závěr Z výsledků poloţky č. 4 je zřejmě, ţe pro 99 dotázaných ţen je důleţité věnovat se v těhotenství pohybu a relaxaci. Z toho 88 respondentek odpovědělo „ano“ a dalších 11 respondentek vybralo moţnost „spíše ano“. Pouze 1 ţena zvolila moţnost „nevím“.
74
Poloţka č. 5 Návštěva pohybového kurzu v těhotenství. Konkrétní pohybové aktivity. Tabulka 5. Absolutní četnost Ano
79
Ne
0
Nevím
21
Cekem
100
Graf 5.
Zájem respondentek navštěvovat pohybové kurzy pro těhotné 21% Ano
0%
Ne Nevím
79%
Uvedené konkrétní pohybové aktivity.2 Tabulka 5a. Pohybová aktivita
Absolutní četnost
Relativní četnost
Plavání
48
33 %
Relaxační techniky
36
24 %
Cvičení na gymnastickém míči
18
12 %
Tanec vč. břišního tance
15
10 %
Posilování
13
9%
Jóga
12
8%
Pilatek
4
3%
Bodystyling
1
1%
147
100 %
Celkem
2
V dotazníku ţeny uvedly libovolné mnoţství aktivit. Proto je absolutní četnost vyšší neţ 100. 75
Graf 5a.
Pohybové aktivity, kterým by se dotazované ženy v těhotenství chtěly věnovat 1%
3% Plavání
8% 9%
33%
Relaxační techniky Cvičení na gymnastickém míči Tanec vč. břišního tance Posilování
10%
Jóga 12%
Pilates 24%
Bodystyling
Dílčí závěr Z výsledků poloţky č. 5 vyplývá, ţe zájem respondentek navštěvovat pohybové kurzy v těhotenství je vysoký. Pohybovým aktivitám by se chtělo věnovat 79 % respondentek. Zbývajících 21 % respondentek se přiklání k moţnosti „nevím“. Ani jednou není zvolena odpověď „ne“. Zhruba 1/3 dotázaných ţen uvádí jako pohybovou aktivitu, které by se v těhotenství chtěly věnovat plavání (33 %). Za první příčkou (plavání) následují relaxační techniky (24 %). Třetí místo (12 %) zaujímá cvičení na gymnastickém míči.
76
Poloţka č. 6 Individuální cvičení. Tabulka 6. Absolutní četnost Ano
99
Ne
1
Nevím
0
Cekem
100
Graf 6.
Zájem respondentek o individuální cvičení v těhotenství
1% 0%
Ano Ne
99%
Nevím
Dílčí závěr Tabulka 6 a graf 6 znázorňují téměř absolutní zájem o individuální cvičení, zaměřující se na zmírnění těhotenských potíţí. Jen jedna z ţen uvedla, ţe zájem o takové cvičení nemá.
77
Shrnutí dílčích závěrů Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, ţe pro 99 % ţen jsou pohyb a relaxace důleţitou součástí těhotenství. O návštěvu pohybových kurzů pro těhotné projevilo zájem 79 % respondentek. Na individuální cvičení zaměřené na prevenci resp. eliminaci zdravotních obtíţí by se chtělo zaměřit 99 % dotázaných ţen. Shrnutím dílčích závěrů byla potvrzena hypotéza H1: „Respondentky upřednostňují pohybové aktivity před pasivním přístupem.” Zájem o individuální cvičení uvedlo 99 % dotázaných, zatímco o návštěvu pohybového kurzu byl uveden v 79 % případů. Zbývajících 21 % zaznamenalo odpověď „nevím“. Rovněţ byla potvrzena hypotéza H2:
„Respondentky upřednostňují plavání více než
jakoukoli jinou pohybovou aktivitu.“ Kurzy plavání byly uváděny nejčastěji. Ze všech aktivit, které respondentky uvedly, činil podíl kurzu plavání 33 %. Zvolilo jej 48 dotázaných.
78
4.2. - II. ODDÍL – Informovanost v oblasti pohybu a relaxace v těhotenství Poloţka č. 7 Otázka: Kterým zdravotním obtíţím lze předejít (lze je eliminovat) správným drţením těla? Správná odpověď: b) bolest zad, bolest mezi ţebry Graf 7.
Odpovědi na otázku č. 7 správně
špatně
42% 58%
Graf 7a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 7 50 40 30 20 10 0
39
odpověď a
11
8
odpověď c
odpověď d
Dílčí závěr Na otázku č. 7 odpovědělo správně 42 % respondentek, zbývajících 58 % tvoří odpovědi nesprávné (viz graf 7). Variantu „a) bolest zad, dušnost, syndrom karpálního tunelu“ zvolilo 39 respondentek, variantu „c) bolest zad, ploché nohy“ 11 respondentek a variantu „d) bolest zad, syndrom karpálního tunelu“ 8 respondentek (viz graf 7a).
79
Komentář Z uvedených odpovědí vyvozuji, ţe respondentky neznají onemocnění zvané „syndrom karpálního tunelu“. Celkem 48 respondentek zvolilo odpověď s moţností, kde se toto onemocnění vyskytovalo, ačkoli s drţením těla nijak nesouvisí.
80
Poloţka č. 8 Otázka: Proti jaké obtíţi pomáhá na obrázku znázorněný cvik (viz příloha)? Správná odpověď: a) proti úniku moči a střevních plynů Graf 8.
Odpovědi na otázku č. 8 správně
špatně
24%
76%
Graf 8a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 8 20
17
15 10
6
5
1
0 odpověď a
odpověď c
odpověď d
Dílčí závěr Otázku číslo 8 zodpovědělo správně 76 % a špatně 24 % ţen. Ostatní odpovědi byly voleny v následujícím poměru: „b) proti zácpě“- 17 respondentek, „c) proti vzniku křečových žil“- 6 respondentek a moţnost „d) proti vzniku plochých nohou“ 1 respondentka. Data lze vyčíst z grafů 8 i 8a.
81
Poloţka č. 9 Otázka: Proti jaké obtíţi pomáhají zásady jako: pravidelná chůze, plavání, pití vlaţné vody nalačno, strava bohatá na vlákninu? Správná odpověď: b) proti zácpě Graf 9.
Odpovědi na otázku č. 9 správně
špatně
16%
84%
Graf 9a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 9 13
15 10 5
3 0
0 odpověď a
odpověď c
odpověď d
Dílčí závěr Dle grafu 9 zodpovědělo otázku správně otázku č. 9 celých 84 % respondentek. Zbývajících 16 respondentek volilo variantu „a) proti vzniku moči a střevních plynů“ (3 respondentky) nebo variantu „c) proti zniku křečových žil“ (13 respondentek). Varianta „d) proti vzniku plochých nohou“ nebyla zvolena ţádnou respondentkou. Data jsou zpracována v grafu 9a.
82
Poloţka č.10 Otázka: Která z následujících aktivit je v těhotenství nejméně vhodná? Správná odpověď: b) sjezdové lyţování Graf 10.
Odpovědi na otázku č. 10 správně
špatně
7%
93%
Graf 10a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 10 7
8 6 4 2 0
0
0
odpověď a
odpověď c
odpověď d
Dílčí závěr Otázku č. 10 zodpovědělo správně 93 % respondentek. Zbývajících 7 respondentek (viz graf 11a) zvolilo moţnost „d) orientální tanec“. Ani jedna z dotazovaných nezvolila moţnost „a )svižnější chůze“ ani moţnost „c) aquajogging“.
83
Poloţka č. 11 Otázka: Která z informací nejpřesněji vystihuje zásady cvičení v těhotenství? Správná odpověď: b) cvičení trvá cca 45min (max. 3x týdně), tepová frekvence nepřesahuje 140 tepů/min Graf 11.
Odpovědi na otázku č. 11 správně
špatně
21%
79%
Graf 11a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 11 35
40 30
26 18
20 10 0 odpověď a
odpověď c
odpověď d
Dílčí závěr Dle grafu 11 zodpovědělo správně otázku č. 11 21 % dotazovaných ţen. 79 % zvolilo moţnost nesprávnou. Nejčetněji uváděná odpověď byla moţnost „d) cvičení trvá cca 30 min (max. 2x týdně), tepová frekvence nepřesahuje 150 tepů/min“, kterou zvolilo 35 respondentek. Z grafu 12a dále vyplývá, ţe moţnost „a) cvičení trvá cca 45 min (min. 3x týdně), tepová frekvence nepřesahuje 120 tepů/min“ zvolilo 26 respondentek a moţnost „c) cvičení trvá cca 30 min (možno i vícekrát denně), tepová frekvence nepřesahuje 150 tepů/min“ zvolilo 18 respondentek. 84
Komentář Odpovědi na otázku č. 11 obsahovaly více komponentů, proto nelze jednoznačně určit, který z nich byl pro respondentky tím rozhodujícím (doba cvičení, četnost cvičení během týdne, frekvence). Prvořadým hlediskem pro těhotnou ţenu by měla být tepová frekvence, jelikoţ je ukazatelem míry fyzické zátěţe. Tato veličina se u člověka v klidovém stavu pohybuje okolo 65-75 tepů/min. V těhotenství se nedoporučuje přesáhnout frekvenci 140 tepů/min.
85
Poloţka č. 12 Otázka: Doporučuje se pravidelné saunování v těhotenství (při dodrţování speciálních zásad)? Správná odpověď: c) ano, ale pouze v 2. a 3. trimestru Graf 12.
Odpovědi na otázku č. 12 správně
špatně 6%
94%
Graf 12a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 12 50 40 30 20 10 0
41 30 17
odpověď a
odpověď b
odpověď d
Dílčí závěr Z výsledků poloţky 12 je zřejmé, ţe na otázku č. 12 odpovědělo správně jen 6 % dotázaných ţen. Nejčetnější odpověď byla moţnost „d) ne, ani v případě, že se žena pravidelně sanovala i před otěhotněním“, kterou zvolilo 41 respondentek. Dále moţnost „b) ano, ale pouze v 1. a 2. trimestru“, jeţ zvolilo 30 respondentek. Moţnost „a) ano, je možné saunovat se po celou dobu těhotenství“, uvedlo zbylých 17 dotázaných.
86
Komentář Výsledek odpovědí na otázku ohledně saunování mne velmi překvapil. Takto vysokou četnost nesprávných odpovědí mohly zapříčinit např. předsudky o poškození plodu nebo i nezájem respondentek o saunování všeobecně. Saunování v těhotenství můţe působit jako něco nepřirozeného. V odborné literatuře (Pařízek, 2006) je moţné se dočíst, ţe ve finské kultuře probíhaly v saunách dokonce i samotné porody. Takto tomu bylo zhruba do konce 2. světové války. Dnes se porody v saunách uskutečňují výjimečně.
87
Poloţka č. 13 Otázka: Která z uvedených výpovědí o relaxaci není pravdivá? Odpověď: a) relaxace představuje pouze duševní uvolnění- vědomé uvolnění v oblasti mysli Graf 13.
Odpovědi na otázku č. 13 správně
špatně
49%
51%
Graf 13a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 13 18 17
17
16
17 15
15 14 odpověď b
odpověď c
odpověď d
Dílčí závěr Otázku č. 13 zodpovědělo správně 51 % a špatně 49 % respondentek. Z grafu 13a plyne, ţe varianty „b) relaxace se stává prostředkem rychlé regenerace“ a „d) relaxaci by měla předcházet pohybová aktivita“ byly uvedeny ve stejném počtu. Variantu „c) relaxovat bychom neměli s plným žaludkem“, uvedlo 15 dotázaných ţen.
88
Poloţka č. 14 Otázka: Která z uvedených výpovědí o svalech pánevního dna není pravdivá? Správná odpověď: c) pro posílení pánevního dna jsou vhodné aerobní aktivity s poskoky Graf 14.
Odpovědi na otázku č. 14 správně
špatně
50%
50%
Graf 14a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 14 25 20 15 10 5 0
23 15
odpověď a
12
odpověď b
odpověď d
Dílčí závěr Graf 14 ukazuje, ţe na otázku č. 14 zodpověděla správně přesně polovina respondentek. Ze špatných odpovědí měla nevětší zastoupení moţnost „b) růst dělohy má vliv na funkci pánevního dna“. Takto odpovědělo 23 respondentek. Dalších 15 respondentek uvedlo moţnost „a) povolené pánevní svalstvo je jednou z hlavních příčin úniku moči“. Zbývajících 12 respondentek zvolilo moţnost „d) ochablé svalstvo pánevního dna snižuje prožitek ze sexuálního aktu“.
89
Komentář Na základě vyhodnocených odpovědí se domnívám, ţe respondenky nejsou dostatečně informováni o funkci svalů pánevního dna. Moţná se respondentky touhle otázkou ještě nezabývaly, neboť v současné době nejsou gravidní. Příčinou nízké informovanosti by mohlo být i to, ţe se jedná o svaly „neviditelné“ a tím pádem i při cvičení opomíjené. Dle mého názoru jsou posílené svaly pánevního dna důleţité i mimo období gravidity (zábrana inkontinence, sexuální proţitek).
90
Poloţka č. 15 Otázka: Jak se nazývá těhotenský hormon, který způsobuje povolování vazů? Správná odpověď: b) relaxin Graf 15.
Odpovědi na otázku č. 15 správně
špatně 17%
83%
Graf 15a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 15 40
36
31
30 20
16
10 0 odpověď a
odpověď c
odpověď d
Dílčí závěr Dle
hodnot
zobrazených
v grafu
15
odpovědělo
na
otázku
č.
15
správně
17 % respondentek. Zbývajících 83 % respondentek uvedlo špatnou odpověď. Ze špatných odpovědí byla nejčastěji uváděna moţnost „d) prolaktin“. Tuto moţnost zvolilo 36 respondentek. Vysoce byla zastoupena i moţnost „c) luteinizační hormon“, konkrétně ji
zvolilo 31
respondentek.
Zbývajících
16 respondentek
zvolilo
moţnost
„a) progesteron“. Tyto údaje jsou zřetelné v grafu 15a. Komentář Poloţka č. 15 se dá povaţovat za poměrně odbornou otázku. Proto se domnívám, ţe odpovědi byly respondenty převáţně tipovány. Odpověď na tuto poloţku v dotazníku nelze nijak logicky odvodit. 91
Poloţka č. 16 Otázka: Ve kterém období gravidity není vhodná masáţ břicha? Správná odpověď: a) v I. trimestru Graf 16.
Odpovědi na otázku č. 16 správně
špatně
37% 63%
Graf 16a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 16 51
60 40 20
7
5
0 odpověď b
odpověď c
odpověď d
Dílčí závěr Dle grafu 16 zodpovědělo otázku č. 16 správně 37 % dotázaných ţen. Největší četnost špatných odpovědí připadá na variantu „c) ve III. trimestru“, kterou zvolilo 51 respondentek. Dle grafu 16a vyplývá, ţe variantu „b) v II. trimestru“ zvolilo 7 respondentek a variantu „d) v průběhu porodu“ zvolilo 5 respondentek. Komentář Zastoupení špatných odpovědí, zejm. odpovědi „c“ mne velmi překvapila. III. trimestr je spíše typický pro masáţe. Matka při nich navozuje kontakt s dítětem, ţeně se ulevuje od bolesti zad, pocitu těţkých nohou, prohýbání se v bedrech atd. Netroufám si odhadnout, z jakého důvodu se respondentky uchýlily právě k tomuto závěru. Moţná
92
respondentky inspirovala pro zvolení této moţnosti domněnka, ţe by plod mohl být nějak ohroţen. Zřejmě si větší břicho paradoxně spojují s větším rizikem poškození.
Shrnutí dílčích závěrů Poloţky 7-16 zkoumaly informovanost dotazovaných ţen o pohybu a relaxaci v těhotenství. Nesprávné odpovědi převaţovaly u poloţek týkajících se eliminace
zdravotní obtíţí
(58 %), zásad při cvičení v těhotenství (79 %), saunování v období gravidity (94 %), znalosti těhotenského hormonu, který zapříčiňuje povolování svalů (83 %) a vhodnosti masáţí břicha v těhotenství (63 %). Na poloţku, která zjišťovala informovanost respondentek o funkci pánevního dna, odpovědělo správně 50 % dotázaných ţen. Nejvíce správných odpovědí bylo uvedeno u poloţky, jeţ zkoumala nevhodnost vybraných sportovních aktivit v těhotenství (93 %). Další správné odpovědi převaţovaly u poloţek, které se týkaly preventivního cvičení proti úniku moči a střevních plynů (76 %), zásad prevence proti zácpě (84 %) a zásad relaxace (51 %). Z celkových 1000 odpovědí na poloţky týkající se informovanosti respondentek o pohybu a relaxaci v těhotenství bylo 477 správných, coţ činí 47, 7 %.
93
4.3. - III. ODDÍL – Informovanost v oblasti dalších fyziologických potřeb Poloţka č. 17 Otázka: Kolik hodin spánku se doporučuje v průběhu těhotenství? Správná odpověď: b) cca 8 hod v noci + 1 hod odpočinku během dne Graf 17.
Odpovědi na otázku č. 17 správně
špatně
21%
79%
Graf 17a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 17 15 10
10 7 4
5 0 odpověď a
odpověď c
odpověď d
Dílčí závěr Otázka č. 17 byla správně zodpovězena 79 % respondentek, coţ vyplývá z grafu 17. Graf 17a zobrazuje četnost špatných odpovědí. Moţnost „a) cca 7 hod v noci“ vybralo 7 respondentek. O 3 respondentky více se přiklonilo k moţnosti „c) cca 9 hod v noci + minimálně 2 hodiny odpočinku odpoledne“. Zbývající 4 respondentky zvolily moţnost „d) cca 10 hod nepřetržitě“. 94
Poloţka č.18 Otázka: Jaká poloha při spánku se v pozdějším těhotenství povaţuje za nejvhodnější? Správná odpověď: d) na boku Graf 18.
Odpovědi na otázku č. 18 správně
špatně
37% 63%
Graf 18a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 18 27
30 20 10
9 1
0 odpověď a
odpověď b
odpověď c
Dílčí závěr Dle grafu 18 zodpovědělo otázku č. 18 správně 63 % respondentek. Špatně tuto otázku zodpovědělo 37 % respondentek. Četnost špatných odpovědí lze vyčíst z grafu 20a. Poměrně velká četnost špatné odpovědi je u moţnosti „b) na zádech“, kterou zvolilo 27 respondentek. Moţnost „a) jakákoli, neuvádí se žádné doporučení“ byla zvolena 9 respondentkami. Pouze 1 respondentka zvolila moţnost „c) na břiše“.
95
Poloţka č. 19 Otázka: Existují všeobecně aplikovatelná pravidla pro sexuální aktivitu v těhotenství? Správná odpověď: c) ne, odborníci mají odlišné názory na tuto problematiku Graf 19.
Odpovědi na otázku č. 19 správně
špatně
27%
73%
Graf 19a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 19 56
60 40
17
20 0
0 odpověď a
odpověď b
odpověď d
Dílčí závěr Z grafu 19 vyplývá, ţe otázku č. 19 zodpovědělo správně 27 % a špatně 73 % dotázaných ţen. Ze špatných odpovědí byla nejvíce zastoupena moţnost „b) ne, všechny těhotné ženy mohou mít sexuální styk kdykoli v jakémkoli stádiu těhotenství“ (56 %). Jelikoţ odpověď „a) ano, sexualita se v těhotenství nedoporučuje vůbec“ nebyla uvedena ani jednou respondentkou, na moţnost „d) ne, záleží na aktuálních sexuálních potřebách páru“ připadá zbylých 17 odpovědí.
96
Komentář Sexuální ţivot ţeny v období gravidity ovlivňuje mnoho individuálních faktorů. Proto neexistuje všeobecně aplikovatelné pravidlo a odborníci se v doporučeních ohledně sexuální aktivity v těhotenství nepatrně liší. Obecně však platí, ţe pokud se ţena v těhotenství nepotýká s ţádnými zdravotními problémy, které by mohly sexuální aktivitu ovlivňovat, záleţí na aktuálních potřebách páru. Při jakýchkoli zdravotních obtíţích v období gravidity, je nutné vţdy respektovat doporučení ošetřujícího lékaře.
97
Poloţka č. 20 Otázka: Jaké typy dýchání je během těhotenství (k porodu) důleţité správně nacvičit? Správná odpověď: c) břišní, „psí“ Graf 20.
Odpovědi na otázku č. 20 správně
špatně
39% 61%
Graf 20a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 20 40
37
30
18
20 6
10 0 odpověď a
odpověď b
odpověď d
Dílčí závěr Z grafu 20 plyne, ţe otázku č. 20 zodpovědělo správně 39 % a špatně 61 % respondentek. Z celkového počtu dotazovaných vybralo 37 variantu „a) břišní, hrudní“. Variantu „d) hrudní, psí“ uvedlo 18 dotázaných. Variantu „b) hrudní, podklíčkové“ zvolilo zbylých 6 respondentek. Komentář Z vyhodnocených odpovědí lze usoudit, ţe se nadpoloviční většina respondentek ještě zřejmě s pojmem „psí dýchání“ nesetkala. Obecně nejfrekventovanějšími výrazy v oblasti dýchání je dýchání břišní a hrudní. Zřejmě proto byla odpověď „a“ tak četně zastoupena. 98
Poloţka č. 21 Otázka: Od kterého měsíce gravidity dochází ke známkám dušnosti? Správná odpověď: a) od 6. měsíce Graf 21.
Odpovědi na otázku č. 21 správně
špatně
28%
72%
Graf 21a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 21 40 30
32
29
20
11
10 0 odpověď b
odpověď c
odpověď d
Dílčí závěr Graf 21 ukazuje, ţe otázka č. 21 byla správně zodpovězena 28 % respondentek. Četnost zastoupení špatných odpovědí zaznamenává graf 21a. Z tohoto grafu lze vyčíst, ţe nejčastěji
zvolily
dotazované
ţeny
moţnost
„c)
v 8.
měsíci“,
konkrétně
32 respondentek. Z hlediska četnosti následovala moţnost „b) v 7. měsíci“, kterou zvolilo 29 respondentek. Moţnost „d) až pár dní před porodem“ vybralo 11 dotázaných ţen.
99
Komentář Vzhledem k poměrně vyrovnanému zastoupení moţností „a, b, c“ se domnívám, ţe respondentky spíše logicky zvaţovaly moţnou odpověď, neţ aby si byli danou moţností jistí.
100
Poloţka č. 22 Otázka: Která z výpovědí je správná? Správná odpověď: a) optimální přírůstek váhy 11-14kg platí pro ţeny s hmotností, která je tzv. v normě Graf 22.
Odpovědi na otázku č. 22 správně
špatně
8%
92%
Graf 22a.
počet respondentů
Zastoupení špatných odpovědí u otázky č. 22 4 3 2
3
3
odpověď c
odpověď d
2
1 0 odpověď b
Dílčí závěr Z grafu 22 vyplývá, ţe 92 % respondentek zodpovědělo 22. otázku správně. Zbývajících 8 % odpovídalo následovně: moţnost „c) pokud žena čeká dvojčata, přírůstek váhy by neměl být nižší než 12kg“ a moţnost „d) pokud žena otěhotněla v dospívání , váhový přírůstek by neměl přesahovat 12kg“ zvolilo stejný počet respondentek- 3. Zbývající 2 respondentky se přiklonily k moţnosti „b) přírůstek váhy u žen s nadváhou resp. s obezitou by měl být vyšší než 15kg“.
101
Shrnutí dílčích závěrů Poloţky č. 17-22 zkoumají informovanost respondentek o dalších fyziologických potřebách těhotných ţen. Nesprávné odpovědi převaţovaly u poloţek, které se týkaly sexuální aktivity v průběhu těhotenství (73 %), nácviku správného dýchání jako přípravy k porodu (61 %) a dušnosti těhotných ţen v propojenosti se stádiem gravidity (72 %). Správné odpovědi převaţovaly u poloţek, jeţ se týkaly doporučeného počtu hodin spánku v průběhu těhotenství (79 %), nejvhodnější polohy při spánku v pozdějším období gravidity (63 %) a optimálního přírůstku váhy v průběhu těhotenství (92 %). Z celkových 600 odpovědí na poloţky týkající se informovanosti respondentek o dalších fyziologických potřebách těhotných ţen bylo 328 správných, coţ činí 54, 7 %. Porovnáním dílčích závěrů z oddílu II a oddílu III vyplývá, ţe respondentky mají více znalostí o ostatních fyziologických potřebách těhotných ţen neţ o pohybu a relaxaci v průběhu těhotenství. Tím byla potvrzena dílčí hypotéza H3: „Četnost správných odpovědí bude nižší u otázek zaměřených na pohyb a relaxaci než u otázek zaměřených na ostatní fyziologické potřeby.“
102
ZÁVĚR Diplomová práce byla zaměřena na problematiku pohybu a relaxace v těhotenství. Cílem práce bylo na základě dostupné odborné literatury uvést komplexní informace, které se k tématu vztahují. Na základě provedeného výzkumného šetření zjistit a vyhodnotit, jaké jsou postoje ţen ve věku 22 aţ 28 let k problematice pohybu a relaxace v těhotenství a jejich informovanost o fyziologických potřebách těhotných ţen. V první části diplomové práce jsou shrnuty teoretické poznatky týkající se zkoumané problematiky. Obsaţeno je zde mimo jiné několik konkrétních doporučení, jak předejít zdravotním obtíţím, které jsou s těhotenstvím spojené a jak je eventuelně eliminovat. Uvedeny jsou rovněţ vhodné a nevhodné pohybové aktivity pro těhotné ţeny. Značná část teoretického oddílu je zaměřena na způsoby relaxace a masáţe v průběhu gravidity. Pozornost je věnovaná i dalším fyziologickým potřebám těhotných ţen, jako jsou spánek a sexuální aktivita. Výzkumné šetření potvrdilo, ţe většina dotazovaných ţen povaţuje pohyb a relaxaci za důleţitou součást těhotenství. Uvědomují si zejména velký význam individuálního cvičení zaměřeného na zmírnění těhotenských potíţí. Více jak tři čtvrtiny respondentek by v průběhu svého těhotenství chtěly navštěvovat pohybové kurzy, nejčastěji uváděly kurzy zaměřené na plavání a relaxační techniky. Přestoţe zjištění dokazují velký zájem mladých ţen o problematiku pohybu a relaxace v těhotenství, z vyhodnocených závěrů je zřejmé, ţe míra teoretických znalostí uvedené věkové skupiny o problematice pohybu a relaxace v těhotenství není příliš vysoká. Respondentky se dobře orientovaly v problematice obecných fyziologických potřeb v průběhu těhotenství (zásady zdravého ţivotního stylu, vhodné pohybové aktivity, specifika správného spánku v období gravidity). Méně znalostí prokazovaly v oblasti specifických doporučeních pro gravidní ţeny (relaxace v těhotenství, prevence zdravotních obtíţí, zásad správného cvičení, vhodnosti masáţí břicha a nácviku správného dýchání k porodu). Toto zjištění můţe mít příčinu v tom, ţe ţeny odkládají vyhledání odborných informací aţ na dobu, kdy otěhotní. První část diplomové práce můţe poskytnout kvalitní teoretické informace a praktická doporučení všem ţenám, které chtějí těhotenství proţít bez problémů a aktivně. Pro praktické vyuţití je zpracována zejména kapitola zaměřená na zdravotní obtíţe, které doprovází značnou část těhotných ţen a kapitola o pohybu v těhotenství, obsahující vhodné 103
i nevhodné pohybové aktivity v období gravidity či obecné zásady cvičení dle trimestrů. Náměty pro relaxaci a relaxační techniky přináší kapitola věnovaná právě těmto tématům. Výsledky výzkumného šetření poukázaly na konkrétní oblasti, ve kterých se mladé ţeny málo orientují. Toto zjištění můţe být impulsem pro vznik kurzů pro těhotné, které by mohly být zaloţeny na rozšíření potřebných teoretických znalostí a doplněny praktickými pohybovými aktivitami a ukázkami relaxačních technik.
104
RESUMÉ V diplomové práci se pojednává o pohybu a relaxaci v těhotenství. Teoretická část se zaměřuje na pohyb jako fyziologickou potřebu organismu, fyziologické těhotenství, zdravotní obtíţe v těhotenství, pohybovou aktivitu, relaxaci, masáţe, saunování, spánek a sexuální aktivitu. Praktická část předkládá výsledky provedeného dotazníkového šetření zkoumající zájem respondentů o problematiku pohybu a relaxace v těhotenství a jejich informovanost o fyziologických potřebách těhotných ţen. Výzkum doloţil vysoký zájem respondentů o toto téma a nízkou míru znalostí respondentů v uvedené problematice.
SUMMARY The thesis deals with the movement and relaxation in pregnancy. The theoretical part focuses on movement as the physiological needs of the body, physiological pregnancy, health problems during pregnancy , physical activity , relaxation , massage , sauna , sleep and sexual activity. The practical part presents the results of the survey respondents interested in exploring the issue of movement and relaxation in pregnancy and their knowledge of the physiological needs of pregnant women. Research has shown high interest respondents on this topic and a low level of knowledge of respondents in that issue.
105
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Bibliografické zdroje 1.
ADAMI, M. R. Akvafitness: cvičení pro posílení těla šetřící klouby. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2005, 160 s. ISBN 8024905477.
2.
ADAMÍROVÁ, J. Gynegymnastika. Dotisk 1. čes. vyd. Praha: Jan Vašut, 2002, 125 s. ISBN 80-723-6064-7.
3.
BALASKAS, J. Přirozené těhotenství. Dotisk 1. čes. vyd. Překlad Hilda Hearne. Ilustrace Lucy Sue. Praha: Svojtka a Vašut, 1996, 94 s. ISBN 80-718-0117-8.
4.
BEJDÁKOVÁ, J. Cvičení a sport v těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, 136 s. ISBN 80-247-1214-8.
5.
BLAHUŠOVÁ, E. Gyro: metoda cvičení. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2008, 93 s. Wellness. ISBN 978-807-3760-915.
6.
BLAHUŠOVÁ, E. Wellness: Fitness. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005, 235 s. ISBN 80-246-0891-X.
7.
BRÁZDOVÁ, Z. Výživa těhotných a kojících žen: rukověť. Vyd. 1. V Brně: Vladimír Smrčka, 1999, 27 s. ISBN 80-901-4277-X.
8.
Cvičení ve vodě. Česká asociace Sport pro všechny, 1997.
9.
COLUCCIA, P., PAFFRATH, A., PÜTZ, J. Umění břišního tance: cesta ke kráse, energii a smyslnosti. Vyd. 1. Praha: Rybka Publishers, 2005, 229 s. ISBN 80-8618285-1.
10.
ČECH, E., HÁJEK, Z., MARŠÁL K. Porodnictví. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2007, 544 s. ISBN 978-80-247-1303-8.
11.
ČEPICKÝ, P. Moderní gynekologie a porodnictví. 3.vyd. Praha: Ševret s.r.o., 1999. 225 s. ISSN 1211-1058.
12.
DOLPHINA. Břišní tanec. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2005, 160 s. ISBN 80-249-0605-8.
13.
DUMOULIN, CH. Cvičíme v těhotenství: názorný popis cviků a praktické rady. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 100 s. ISBN 807367078-X.
14.
EVANS, N. Těhotenství a porod od A do Z. 1. vyd., přel. Kateřina Zárybnická Praha: Pragma, 1997, 343 s. ISBN 80-7205-510-0.
15.
GUZMÁN, C. Masáže nastávajících maminek a miminek. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 104 s. ISBN 978-80-251-2471-0.
106
16.
HUCH, R. Šťastné těhotenství od A do Z: 461 hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 150 s. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-1717-3.
17.
JANOŠKOVÁ, H., MUCHOVÁ, M. Aqua aerobik. Paido. Brno, 2002, 26 s., [18] s. obr. příl. ISBN 80-731-5030-1.
18.
KING, M., GREEN, Y. Pilates pro těhotné. 1. vyd. Brno: Computer press, a.s., 2005, 112 s. ISBN 80-251-0710-8.
19.
LECJAKSOVÁ, Š. Poprvé s bříškem. 1. vyd. Překlad Hilda Hearne. Ilustrace Lucy Sue. Plzeň: Fraus, 2004, 104 s. ISBN 80-723-8346-9.
20.
MACKŮ, F., MACKŮ, J. Průvodce těhotenstvím a porodem. 1.vyd., Praha: Grada Publishing, 1998, 328 s. ISBN 80-7169-589-0.
21.
MAHESHWARANANDA. Systém "Jóga v denním životě". 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2006, 446 s. ISBN 8020412778.
22.
MÁČEK, M., RADVANOVSKÝ, J. Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Vyd.1. Praha: Galén, 2011, 245 s. ISBN 978-80-7262-695-3.
23.
MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro učitele. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2005, 269 s. ISBN 80-718-4867-0.
24.
MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 291 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2715-8.
25.
MATERNA, A., WESTERKAMP, R. Zdravá a pružná záda: cviky na posílení a uvolnění zad, na zmírnění bolestí, sestavy při chronických potížích s krční a bederní páteří, speciální programy pro děti a seniory, škola zad v době těhotenství, správné sezení. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2007, 143 s. Wellness. ISBN 978-80-249-0929-5.
26.
POKORNÁ, J., BŘEZKOVÁ, V., PRUŠA, T. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. 1. vyd. Brno: ERA, 2008, 132 s. Zdravá rodina (ERA). ISBN 978-80-7366136-6.
27.
PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a porodu: první český interaktivní průvodce těhotenstvím, porodem a šestinedělím. 2. vyd. Praha: Galén, 2006, 414 s. ISBN 80726-2411-3.
28.
ROZTOČIL, A. aj. Porodnictví, 1. vyd. Brno: IDV PZ, 2001, 333 s. ISBN 80-7013339-2.
29.
ROUŠ, J. Tělovýchovné lékařství. Vyd. 1. Brno: Rektorát UJEP Brno, 1985, 155 s.
30.
SABONGUI, R., GREEN, Y. Pilates: cvičení pro usnadnění početí, zdravé těhotenství, lehký porod a pevné pánevní dno. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 104 s. Wellness. ISBN 978-802-5119-693. 107
31.
SIKOROVÁ, L. Cvičení a pohybové aktivity v těhotenství. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006, 121 s. ISBN 80-251-1202-0.
32.
TRČA, S. Plánované rodičovství. Nejlepší cesta k narození zdravého dítěte. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2009, 160 s. ISBN 978-80-247-2794-3.
33.
TROJAN, S. Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 1994, 460 s. ISBN 80-716-9036-8.
34.
STÜLPNAGEL, B. Jóga pro těhotné. Vyd. 1. Překlad Lenka Chroboczková. Brno: Computer Press, 2006, 95 s. ISBN 80-251-1190-3.
35.
STACKEOVÁ, D. Relaxační techniky ve sportu: [autogenní trénink, dechová cvičení, svalová relaxace]. 1. vyd. Překlad Hilda Hearne. Ilustrace Lucy Sue. Praha: Grada, 2011, 133 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-3646-4.
36.
VITÍKOVÁ, R. Těhotenství a šestinedělí v kondici, 1. vyd. Praha: Galén, 2007, 127 s. ISBN 978-80-7262-409-6.
37.
WESSELS, M., OELLERICH, H. Cvičení v těhotenství a v šestinedělí. 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2006, 128 s. ISBN 80-247-1427-2.
38.
ŢDICHYNEC, B., KISSNEYLLBECHER, J., PEKÁREK, J. Rodinná encyklopedie zdraví: prevence, diagnostika, terapie: rady a zkušenosti známých lékařů. Praha: Pragma, 1998, 493 s. ISBN 80-720-5520-8.
Online publikace 1.
STEJSKAL, P. Proč a jak se zdravě hýbat [online]. 1. vyd. Břeclav: Presstempus, 2004. 124 s. [cit. 2012-11-28]. ISBN 80-903350-2-0.
2.
WIDDOWSON, R. Jóga: cvičení pro těhotné : prenatální cvičení k tonizaci, relaxaci a přípravě vašeho těla [online]. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2004, 127 s. [cit. 201211-26]. ISBN 80-735-2101-6.
Internetové zdroje 1.
BAJZOVÁ, M. Pohybová aktivita v prevenci civilizačních chorob [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné na WWW:
2.
BERÁNKOVÁ, L. aj. Gynekologická oslabení [online]. © 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné na WWW: <www.is.muni.cz/do/fsps/e-learning/ztv/pages/10-gynekolotext.html>
108
3.
BĚLOHLÁVKOVÁ, H. Vybrala jste míč? Trefa! [online]. © 2013 [cit. 2013-01-03]. Dostupné na WWW:
4.
BOUCHALOVÁ, M., KUKLA, L. Asociace v úrazovosti žen mezi dvěma životními obdobími- epidemiologická studie [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné na WWW:
5.
DOUBEK, R. Pohyby plodu dle ultrazvuku [online]. © 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné na WWW:
6.
KOPECKÝ, M. Program průběţného vzdělávání učitelů základních škol vzdělávacích ţáky s mentálním postiţením: Zdravotní TV [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné na WWW:
7.
NOVOTNÝ, J. a kol. Pohybová aktivita a zdraví [online]. © 2009 [cit. 2013-03-03]. Dostupné na WWW:
8.
VÍCHOVÁ, T. Časopis Uzlíček: Saunování v těhotenství? [online]. [cit. 2013-0222]. Dostupné na WWW:
9.
Ploché nohy [online]. © 2007 [cit. 2012-11-02]. Dostupné na WWW:
10.
Co by tedy mělo být rozhodující při správném výběru obuvi? [online]. © 2011 [cit. 2012-11-02]. Dostupné na WWW:
11.
Pohybová aktivita [online]. © 2013 [cit. 2012-10-14]. Dostupné na WWW:
109
12.
Cvičení
proti
zácpě
[online].
[cit.
2012-10-14].
Dostupné
na
WWW:
13.
BMI classification [online]. © 2006 [cit. 2012-11-04]. Dostupné na WWW:
14.
Tyče flexi-bar [online]. © 2010 [cit. 2013-01-03]. Dostupné na WWW:
15.
Saunování v těhotenství? [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné na WWW:
16.
Těhotenství týden po týdnu [online]. © 2013 [cit. 2012-11-12]. Dostupné na WWW:
17.
Over ball, softbal [online]. © 2012 [cit. 2013-01-03]. Dostupné na WWW:
18.
Cvičení a pohyb v těhotenství je velmi důležitý [online]. © 2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné na WWW:
tehotenstvi-je-velmi-dulezity/> 19.
Rozdělení těhotenství na trimestry [online]. © 2012 [cit. 2012-10-28]. Dostupné na WWW:
20.
Vrozené vady [online]. © 2011 [cit. 2013-03-13]. Dostupné na WWW:
21.
Co je to silvova metoda? [online]. © 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné na WWW:
22.
Esenciální oleje na úlevu od alergií [online]. © 2013 [cit. 2013-04-9]. Dostupné na WWW:
23.
Břišní tanec při porodu [online]. © 2010 [cit. 2013-03-29]. Dostupné na WWW:
110
24.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav
pedagogický
v
Praze,
2007.
126
s.
[cit.
2013-04-04].
Dostupné
z WWW: 25.
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 100 s. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z WWW:
111
PŘÍLOHY Dotazník Váţené dámy, předkládám vám dotazník týkající se problematiky pohybu a relaxace v těhotenství. Cílem dotazníku je vyhodnotit váš postoj k uvedené problematice, dále zjistit vaši informovanost v této oblasti. Dotazník je anonymní a údaje, které budou z vaší strany poskytnuty, budou vyuţity pouze pro toto výzkumné šetření. Otázek je celkem 22. Výzkumné šetření provádím v rámci diplomové práce na Pedagogické fakultě MU v Brně. Děkuji Jana Borkovcová
Dotazník je rozdělen do 3 oddílů. V prvním oddílu sbírám data o respondentech, včetně jejich postoje k problematice pohybu a relaxace v těhotenství. V této části vás prosím o upřímnost, neboť nepravdivé odpovědi by negativně ovlivnily výsledek tohoto šetření. Následující 2 oddíly (II. a III.) zjišťují vaši informovanost. U každé otázky je správná pouze 1 odpověď. Variantu, která je dle vašeho mínění správná, označte v dotazníku křížkem. Odpověď označte v dotazníku křížkem. 1. a 5. otázka vyžadují vaše slovní doplnění.
I. Základní údaje o respondentech, jejich postoje k problematice pohybu a relaxace v těhotenství 1. Věk ……………… 2. V současné době □ studuji □ pracuji □ jsem nezaměstnaná
3. V budoucnu plánuji stát se matkou □ ano □ ne □ nevím
112
4. Myslím si, ţe pohyb a relaxace v těhotenství jsou velmi důleţité □ ano □ spíše ano □ spíše ne □ ne
□ nevím 5. Chtěla bych během svého těhotenství navštěvovat nějaký kurz zaměřený na pohybovou aktivitu □ ano (přejděte k otázce 5a) □ ne (přejděte k otázce 5b) □ nevím 5a) Uveďte, o jakou pohybovou aktivitu- název sportu- by se s největší pravděpodobností jednalo (určitá forma tance, posilování, plavání, relaxační techniky atd.) …………………………………………………………………………………………….. 5b) Uveďte, jaký k tomuto postoji máte důvod (např. doprava do města, finance, nezájem atd.) …………………………………………………………………………………………….. 6. Během těhotenství bych se chtěla zaměřit (doma, individuálně) na cviky, které by mi pomohly eliminovat zdravotní obtíţe, jeţ se v těhotenství vyskytují □ ano
□ ne
II. Otázky zaměřené na pohyb a relaxaci v těhotenství 7. Kterým zdravotním obtíţím lze předejít (lze je eliminovat) správným drţením těla? a) bolest zad, dušnost, syndromu karpálního tunelu b) bolest zad, bolest mezi ţebry c) bolest zad, ploché nohy d) bolest zad, syndrom karpálního tunelu
8. Proti jaké obtíţi pomáhá na obrázku znázorněný cvik? (Podrobnější popis: Leh na zádech, nohy v kolenech pokrčeny, chodidla na zemi. Při zvednutí pánve ze země je stisknutá a vtáhnutá břišní oblast, dále konečník i pochva. Cílem je podsazení pánve. Po výdrţi několika sekund se přechází do polohy výchozí.) a) proti úniku moči a střevních plynů b) proti zácpě c) proti vzniku křečových ţil d) proti vzniku plochých nohou
9. Proti jaké obtíţi pomáhají typické zásady jako: chůze, plavání, pití vlaţné vody nalačno, strava bohatá na vlákninu? a) proti úniku moči a střevních plynů b) proti zácpě c) proti vzniku křečových ţil d) proti vzniku plochých nohou 10. Která z následujících aktivit je v těhotenství nejméně vhodná? a) sviţnější chůze b) sjezdové lyţování c) aquajogging d) orientální tanec 11. Která z výpovědí nejpřesněji vystihuje zásady cvičení v těhotenství? a) cvičení trvá cca 45 min (minimálně 3x týdně), tepová frekvence nepřesahuje 120 tepů/ min b) cvičení trvá cca 45 min (maximálně 3x týdně), tepová frekvence nepřesahuje 140 tepů/ min c) cvičení trvá cca 30 min (moţno i vícekrát denně), tepová frekvence nepřesahuje 150 tepů/min d) cvičení trvá cca 30 min (maximálně 2x týdně), tepová frekvence nepřesahuje 150 tepů/min 12. Doporučuje se pravidelné saunování v těhotenství (při dodrţování speciálních zásad)? a) ano, je moţné sanovat se po celou dobu těhotenství b) ano, ale pouze v 1. a 2. trimestru c) ano, ale pouze v 2. a 3. trimestru d) ne, ani v případě, ţe se pravidelně saunovala i před otěhotněním
114
13. Která z uvedených výpovědí o relaxaci není pravdivá? a) relaxace představuje duševní uvolnění- vědomé uvolnění v oblasti mysli b) relaxace se stává prostředkem rychlé regenerace c) relaxovat bychom neměli s plným ţaludkem d) relaxaci by měla předcházet pohybová aktivita 14. Která z uvedených výpovědí o svalech pánevního dna není pravdivá? a) povolené pánevní svalstvo je jednou z hlavních příčin úniku moči b) růst dělohy má vliv na funkci pánevního dna c) pro posílení pánevního dna jsou vhodné aerobní aktivity s poskoky d) ochablé svalstvo pánevního dna sniţuje proţitek ze sexuálního aktu 15. Jak se nazývá těhotenský hormon, který způsobuje povolování vazů? a) progesteron b) relaxin c) luteinizační hormon d) prolaktin 16. Ve kterém období gravidity není vhodná masáţ břicha? a) v I. trimestru b) v II. trimestru c) v III. trimestru d) v průběhu porodu III. Otázky zaměřené na další fyziologické potřeby 17. Kolik hodin spánku se doporučuje v průběhu těhotenství? a) cca 7 hod v noci b) cca 8 hod v noci + minimálně 1 hod odpočinku odpoledne c) cca 9 hod v noci + minimálně 2 hod odpočinku odpoledne d) cca 10 hod nepřetrţitě 18. Jaká poloha při spánku se v pozdějším těhotenství povaţuje za nejvhodnější? a) jakákoli, neuvádí se ţádné doporučení b) na zádech c) na břiše d) na boku 19. Existují všeobecně aplikovatelná pravidla pro sexuální aktivitu v těhotenství? a) ano, sexualita se v těhotenství nedoporučuje vůbec b) ne, všechny těhotné ţeny mohou mít sexuální styk kdykoli v jakémkoli stádiu těhotenství c) ne, odporníci mají odlišné názory na tuto problematiku d) ne, záleţí na aktuálních sexuálních potřebách páru
115
20. Jaké typy dýchání je během těhotenství (k porodu) důleţité správně nacvičit? a) břišní, hrudní b) hrudní, podklíčkové c) břišní, „psí“ d) hrudní, „psí“ 21. Od kterého měsíce gravidity dochází ke známkám dušnosti? a) od 6. měsíce b) od 7. měsíce c) od 8. měsíce d) aţ pár dní před porodem 22. Která z výpovědí je správná? a) optimální přírůstek váhy 11-14kg platí pro ţeny s hmotností, která je tzv. v normě b) přírůstek váhy u ţen s nadváhou resp. obezitou by měl být vyšší neţ 15kg c) pokud ţena čeká dvojčata, přírůstek váhy by měl být niţší neţ 12kg d) pokud ţena otěhotněla v dospívání, váhový přírůstek by neměl přesahovat 12kg
116
