MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy
Před dávnými časy Bakalářská práce
Brno 2013
Vedoucí práce:
Autor práce:
doc. Jan Bružeňák
Klára Drobilová
Bibliografický záznam DROBILOVÁ, Klára.: Před dávnými časy: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, 2013. Vedoucí bakalářské práce doc. Jan Bružeňák Anotace Tato bakalářská práce nabízí jeden z pohledů na vznik světa. Tedy, jak to mohlo vypadat před dávnými časy. Konkrétněji graficky zpracované ilustrace prvních dvou kapitol první knihy Starého zákona zvané Knihou zrodu neboli Genesis. Práce obsahuje nejen výtvarná díla, ale i doprovodný text, v němž je popsána grafika, technika linorytu, kterou jsou tisky zpracovány, význam ilustrací a postup práce s názornou fotodokumentací. Annotation This bachelor thesis gives a possible view on the creation of the world – or how could it look like a very long time ago. More concretely, it deals with elaborated illustrations of the first two chapters of the first book of the Old Testament, Genesis. The work contains not only artworks, but also an accompanying text, which describes the graphics, technique of linocut, by which the printings are done, significance of illustrations and progress of the work with the following photo documentation. Klíčová slova Umělecká grafika, tisk z výšky, linoryt, matrice, ilustrace, stvoření světa Keywords Graphic art, relief printing, linocut, matrix, illustration, creation of the world
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Hlavní částí bakalářské práce je praktický umělecký výkon. Předložený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické bakalářské práci. ................................. Podpis 3
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. Janu Bružeňákovi za trpělivost a podporu při vedení této bakalářské práce. 4
Obsah Úvod ............................................................................................................................ 6 1 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 7 1.1 Grafika................................................................................................................... 7 1.1.1 Volná grafika ........................................................................................................... 8 1.1.2 Reprodukční grafika................................................................................................. 8 1.1.3 Užitá grafika............................................................................................................. 8 1.2. Základní grafické techniky ................................................................................... 9 1.2.1 Tisk z výšky ............................................................................................................. 9 1.2.2 Tisk z hloubky........................................................................................................ 10 1.2.3 Tisk z plochy .......................................................................................................... 10 1.2.4 Sítotisk ................................................................................................................... 11 1.3 Technika linorytu ................................................................................................ 12 1.4 Ilustrace ............................................................................................................... 13 2 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 14 2.1 Před dávnými časy .............................................................................................. 14 2.2 Pomůcky a materiál ............................................................................................. 15 2.3 Postup práce ........................................................................................................ 15 2.3.1 Návrhy.................................................................................................................... 16 2.3.2 Příprava matrice ..................................................................................................... 16 2.3.3 Linoryt.................................................................................................................... 17 2.3.4 Tisk ........................................................................................................................ 18 2.3.5 Číslování a signatura .............................................................................................. 19 2.4 Námět .................................................................................................................. 20 2.4.1 Grafické listy .......................................................................................................... 20 2.4.2 Genesis ................................................................................................................... 20 Závěr ......................................................................................................................... 22 Seznam literatury ...................................................................................................... 23 Shrnutí ....................................................................................................................... 24 Přílohy ....................................................................................................................... 25
5
Úvod Téma mé bakalářské práce nese název „Před dávnými časy“. Je to téma dosti obšírné a každý si pod ním bezpochyby umí představit něco jiné. Já jej však konkretizovala a zpracovala jako grafické ilustrace vzniku světa. I těchto teorií, které líčí zrod vesmíru, země, lidské bytosti či její podstaty, je mnoho. A jako se spousta umělců od nepaměti inspirovala biblickými příběhy, tak i já se nechala inspirovat právě jedním z nich. Kniha zrodu, Genesis, popisuje stvoření světa Bohem během sedmi dní. Nabízí se tak pohled na to, jak to mohlo vypadat před dávnými časy. Tato práce se dá rozložit na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá uměleckou grafikou, jejími základními grafickými technikami, technikou linorytu, kterou jsou díla vytvářena, původem a významem ilustrací. Tuto technikou jsem si vybrala proto, neboť i ona se řadí mezi starší způsoby zpracování obrazů, děl a v běžném životě, domácnostech, také školách se s ní setkáváme poměrně málo. V praktické části je popsán výběr a práce s tématem, způsob provedení a fotodokumentace výsledných prací. Cílem této páce není nikoho moralizovat, evangelizovat či mu vnucovat myšlenku stvoření, pouze ilustrovat začátky toho, o čem vypráví a popisuje kapitola knihy Genesis, za pomoci staré grafické techniky linorytu a díky tomu se seznámit a objevit možnosti této techniky.
6
1 TEORETICKÁ ČÁST V této části práce je popsán původ grafiky, její princip, pomocí něhož se díla tvoří, rozdělení grafických technik podle účelu a způsobu tisku a jejich následné vypsání. Kapitola je zde ponechána grafické technice tisku z výšky a to linorytu, pomocí něhož je vytvářena praktická část této bakalářské práce. A jelikož výsledná díla tvoří ilustrace začátku knihy Genesis, také se zde dočteme o původu a významu ilustrací.
1.1 Grafika Původně se slovem grafika označovaly veškeré způsoby kreslení a psaní dle řeckého slova “grafein“, což v překladu znamená kreslit, psát, rýt. Později se význam slova zúžil na reprodukovaný text či kresbu. Grafiku tedy chápeme jako převedení kresby do takové podoby, z níž jsme schopni za pomocí grafického lisu natisknout větší množství stejných a stále stejně kvalitních výtvarných prací. Grafika se tedy zakládá na principu rozmnožování děl tiskem. Svou kresbu umělec přenese na pevný podkladový materiál a mechanicky či chemicky (rytím, vyřezáváním, leptáním) ji zpracovává. Na vytvořenou matrici, nazývanou štoček, nanese tiskařskou barvu a ta se otiskne na papír tlakem grafického lisu. Vzniká tak zrcadlový otisk matrice. Některými grafickými technikami lze natisknout velké množství stejně kvalitních tisků, u jiných se štoček tlakem znehodnocuje a tím pádem se i kvalita otištěných děl zhoršuje. Chce-li výtvarník předložit pouze svá nejlepší díla, musí náklad (počet výtisků) omezit. To je někdy bráno jako rozlišovací prvek umělecké grafiky od průmyslového tisku z tiskárny. Za originál považujeme každý grafikův otisk, průmyslové velkonákladové tisky jako reprodukce. U technik, kde se matrice neopotřebovává, tudíž všechny tisky jsou stejně kvalitní, bývá za originální uměleckou grafiku brán pouze náklad do výše 200 otisků. Svým podpisem autor zaručuje kvalitu tisku, a provedení originální grafickou technikou.[1, 10] Podle funkce, typu sdělení a uměleckého požitku z díla, dělíme grafiku na volnou, reprodukční a užitou.
7
1.1.1 Volná grafika Volnou grafikou neboli uměleckou, nazýváme díla, jež nemají daný jasný praktický účel. Jsou to tisky, které umělec vytváří dle svých svobodných představ a návrhů. Sám si volí námět i provedení. Bývají proto více ceněná.
1.1.2 Reprodukční grafika Pod označením reprodukční grafika si můžeme představit grafiku podle cizí předlohy. Je to znovuvytvoření již existujícího díla. V dávnějších dobách tyto grafiky odsuzovali a považovali je za méně hodnotná díla, dnes tomu tak není. Reprodukční grafika je spjata s grafikou užitou.
1.1.3 Užitá grafika Do této oblasti řádíme grafiky vytvořené výhradně jako nositele určité informace. Zahrnuje například knihtisk, plakát, leták, knižní obal, exlibris, poštovní známky, bankovky, oznámení, tiskoviny, televizní grafiku, ale i dekor interiérů a podobně. Originálem je v tištěné užité grafice považována pouze předloha.[2, 10]
8
1.2. Základní grafické techniky Na základě rozdílných kritérií lze grafické techniky rozdělit na několik skupin. Například pomocí materiálu, který byl použit k vytvoření tiskové formy, na metody tisku z kamene, ze dřeva, z kovu, z gumy a podobně. Techniky mechanické, do nichž se řadí řezby a rytiny do rozličných materiálů, chemické, jako jsou lepty, litografie, a fotochemické heliogravura, světlotisk. Nejvíce využívané a přesné členění nám poskytuje způsob tisku, tedy umístění tiskových elementů na tiskovou formu. Zda jsou ve stejné ploše s netisknoucími místy, či vyvýšené, vyhloubené nebo tvořeny průchodnými místy síta. Patří zde tedy tisk z výšky, tisk z hloubky, tisky z plochy, tisk skrze síto neboli sítotisk.
1.2.1 Tisk z výšky Do tisku z výšky se řadí nejstarší způsoby provedení těchto technik. Jejich původ nalézáme hluboko v historii lidstva. Pracujeme tak, že nejprve na matrici, nakreslíme obraz a poté místa, jež nechceme tisknout, mechanicky případně chemicky odstraníme z povrchu tiskové formy. Tiskařskou barvu naneseme na zbylá nevyhloubená místa. Tyto vyvýšená místa se za přiměřeného tlaku otisknou na papír. Grafický list můžeme tisknout v některých typech knihtiskařského lisu nebo ručně. Za matrici smíme zvolit nejrůznějších materiálů. Nejčastěji umělci používají dřevo, kov, kámen, linoleum, hlínu, těsto a podobně. Tato volba a způsob práce dodává celému dílu specifický charakter. Také je pro otisk z výšky charakteristické ostře ohraničené nereliéfní ulpění barvy na papíře. Do technik zpracování forem pro tisk z výšky spadá kamenoryt, dřevořez, dřevoryt, znám pod pojmem xylografie, linořez, linoryt, rytina do Mässrovy desky, ražená technika, kovoryt, kovořez, olovoryt a originální zinkografie. [3,4,11]
Obr. 1. Schéma tisku z výšky [3]
9
1.2.2 Tisk z hloubky Mechanické způsoby práce metody tisku z hloubky jsou mladší nežli tisku z výšky. Z uměleckého hlediska dosahovaly nejlepších výsledků, a proto byly dlouhý čas považovány za nejdokonalejší postupy tisku. Princip tisku z hloubky lpí v tom, že jsou mechanickým či chemickým způsobem na tiskové formě vyhloubeny tisknoucí prvky, linie, body kresby, do jejího povrchu. Místa, která se nemají tisknout, jsou v rovině povrchu tiskové desky. Tisková barva se vtírá pouze do vzniklých prohlubenin, ze zbytku plochy musí být setřena. Pod velkým tlakem při tisku se papír vtláčí do rýh desky, kde z ní přejímá barvu. Netisknoucí místa vytváří rovný povrch, stíny mohou být prohloubeny různě hluboko a různě silně. Více zahloubená místa do sebe obsáhnou větší množství barvy, což se po tisku na papíře projeví sytostí tónů barvy a výškou (barva na povrchu vytváří mírný reliéf, což také dodává dílů jeho půvab). Opracované okraje, nazývané faseta, jsou vtlačeny do papíru, díky němuž vzniká kolem námětu patrný hmatatelný rámec. Na hlubotiskovou formu se nejčastěji používá deska měděná, zinková, případně jiné kovy jako je ocel, železo, mosaz či hliník. Techniky tisku z hloubky se dělí podle zpracování forem na mechanické, to jsou různé druhy rytin, jako například mědiryt, oceloryt, tečkovaná, puncovaná rytina, suchá jehla, škrábaná rytina neboli mezzotinta, a na chemické, mezi něž patří různé druhy leptů. Například lept čárový, tečkovací manýrou, do měkkého krytu, zrnkový, křídový a další. Pro tisk volných grafických listů se používá měditiskový lis.[3,5,11]
Obr. 2. Schéma tisku z hloubky [3]
10
1.2.3 Tisk z plochy Tisk z plochy se řadí mezi mladší grafické techniky. Počátky jsou známy z osmnáctého století a od té doby se neustále vyvíjejí. Tisknoucí i netisknoucí partie (stíny a světla) jsou na tiskové formě ve stejné výšce čili v rovině, bez reliéfu. Využívá se jednoduché známé zásady vzájemného odpuzování mastnoty a vody. Jako tisková forma se používá litografický kámen, hliníkový nebo zinkový plech, želatina a podobně. Kresba provedená mastnými přípravky chytá lehce mastnou tiskovou barvu. Místa, která se nemají tisknout, odpuzují barvu, neboť jsou zvlhčena vodou. Tiskne se na litografickém lisu, případně na ofsetovém nátiskovém lisu. Papír při tisku není ničím narušován, proto zůstává hladký ani se na něm netvoří žádný znatelný reliéf z barvy. Mezi techniky pro tisk z plochy patří litografie (kamenotisk), autografie, přetisk, fotolitografie, litografická rytina, litografický lept, algrafie, autorský ofset, světlotisk.
1.2.4 Sítotisk Tisk skrze síto se považuje za nejmladší tiskovou techniku. Tisk se opírá o protlačení vazké barvy za pomoci tříče v propustných místech šablony. Šablona představuje tiskovou formu. Je z jemné síťoviny z textilního, kovového či syntetického vlákna, napnutá na pevném dřevěném nebo kovovém rámu. Za pomoci sítotisku můžeme potiskovat prakticky všechny druhy hmot jako papír, textil, sklo, kůži, kov, plast, dřeva a mnohé jiné, plošné i trojrozměrné předměty, také mimořádné formáty tisku. Do barev je možno přimísit různých přísad, čímž dosáhneme například smáčivosti, pružnosti, elektrické vodivosti. Také lze tiskové barvy nanášet v silných vrstvách. Díky těmto vlastnostem získává sítotisk mnohostranné uplatnění nejen, co se týče uměleckého tisku, ale i v průmyslové výrobě.[3]
Obr. 3. Schéma tisku z plochy [3]
Obr. 4. Schéma tisku skrze síto [3]
11
1.3 Technika linorytu Technika linorytu nebo také linořezu je grafickou technikou tisku z výšky. Patří k jednodušším technikám z pohledu na zpracování matrice. Pro svou snadnou a cenovou dostupnost se využívá také jako levná náhražka dřevořezu i dřevorytu. Původně se pro vytvoření matrice používalo korkové linoleum (jemná korková drť pojená lněnou fermeží). Dnes se však již nevyskytuje a je nahrazeno podlahovou krytinou umělých hmot, výrobky z PVC (polyvinylchlorid) nebo gumou. Ty jsou dostatečně pevné, pružné, postrádající nerovnoměrnou tvrdost. Z matrice odebíráme plochy a linie, které mají při tisku zůstat bezbarvé, pomocí linoryteckých rydel, lisovaných z ocelového plechu, nožů, či žlábkovitých per profilovaných do U nebo V. Neboť se rýtka při práci rychle tupí, brousíme jejich vnitřní řezné hrany jemnozrnnými karborundovými brousky. Liniová kresba však musí být rytá zrcadlově obráceně. Můžeme postupovat dvěma způsoby. Necháme černou linii a odstraníme plochy kolem nebo vyryjeme linie, které zůstanou po tisku bílé v černém pozadí. Tento druhý postup je nazýván negativním linorytem. Nejčastěji se však tyto dva postupy na jednom štočku kombinují. Avšak poměrně drolivý a křehký materiál nedovoluje přílišnou detailnost a jemnost v kresbě. Na vytvořenou hotovou matrici naneseme pomocí válečku tiskařskou barvu, jež je snímána na papír, plátno či jiné textilie hladítkem, kartáčkem nebo lisem. Tisk nemusí být pouze v černobílém provedení. Tiskařskou barvu lze pořídit v různých barevných tónech nebo si výsledný odstín smíme namíchat sami. Barevný linoryt je postupným tiskem barevných štočků, z nichž každý nanáší jednu barvu. Soutiskem můžeme využít překrytí ploch a linií. Také lze barevností docílit i z jednoho štočku, naneseme-li na něj různé barvy. Další technikou je postupné rytí a řezání téhož štočku, vždy po otištění zvolené barvy.[1,2,6]
Obr. 5. Nůž a různé profily rýtek pro linoryt [3]
12
1.4 Ilustrace Slovo ilustrace je odvozeno z latinského slova „ilustrare“, což v překladu znamená osvětlit, ozřejmit. Považuje se za reprodukovaný obrazový doprovod tištěného textu. Nalézáme je v knihách, časopisech, ale i v propagačních materiálech jako jsou letáky, katalogy a jiné. V dnešním slova smyslu se pojem užívá zhruba od roku 1840. Obšírněji ilustrace zahrnuje i knižní výzdobu jako třeba iniciálu (počáteční zdobné písmeno, které svou velikostí, barvou, tvarem a zdobností zvýrazňuje v tisku počátek kapitoly), a iluminaci (malované nebo kresebné vyobrazení rukopisů, jež dostává do popředí významná místa textu, kapitolu a podobně). Samotnou ilustraci lze pojímat rozličným způsobem vzhledem její funkce k vztahu textu (uměleckému, vědeckému, nověji i komerčnímu). Umělecká ilustrace umocňuje estetický zážitek a dbá na výtvarné slazení a dotváření textu. Může být bezprostředně vázaná k textu, ale také smí být jeho volným výtvarným doplňkem. Naopak tomu je u vědecké ilustrace, kde je důraz kladen na věcnost, instruktivnost a názorné přiblížení důležitých částí textu vědeckých spisů, nikoli na estetickou kvalitu. Ilustraci tvoří originální díla (kresby, malby, grafiky a jiné). Obvykle se však využívají, podle typu tiskoviny, metody reprodukce. Původ ilustrační tvorby je spjat v tradici čínské a japonské dřevořezové grafiky v 8. století. Do Evropy přichází o něco později, to je v 1. polovině 15. století na letácích, hracích kartách, blokových tiscích (Ars moriendi, Biblia pauperum). Dokonce tak přejímá dominantu v celku knihy. Díky knihtisku docházelo k rozvinutí grafických ilustrací (pomocí techniky dřevořezu, mědirytiny, leptu, akvatinty, později litografie, ofset a další). Od nepaměti byla ilustrace velmi oblíbená a doprovázela téměř každou knihu. Často se dost význačně podílela na jejím rozsahu. Zprvu volně propojená s textem, poté vystřídaná vyžádanou ilustrační konkrétností a významovým ucelením s předlohou. V průběhu vývoje se ji věnovali nejen knižní grafici, ale i malíři, sochaři, fotografové. V různých grafických technikách se zavedla jako samostatný umělecký obor. [2,7]
13
2 PRAKTICKÁ ČÁST Tato část je zaměřená na praktický průběh tvorby výtvarných děl, výběrem a mnohými inspiracemi (tématem, divadlem, různými autory, vlastní představy a podobně). Jsou zde popsány jednotlivé kroky tvůrčího konání a následná fotodokumentace vybraných prací.
2.1 Před dávnými časy Jako mnohé mé práce i tyto měly v původním znění a plánu vypadat zcela jinak. Nejen představy o realizaci, ale i výsledná díla se v průběhu tvorby a času měnila nesčetněkrát. První záměr byl vypracovat kresebné ilustrativní obrazy k romantické povídce. Jednalo se o příběh ztracené a znovu nalezené lásky, jež jsme hráli s naším divadelním společenstvím (skupina mladých i starších, pro herectví nadšených lidí z farnosti Dolní Lutyně). Toto představení začínalo slovy „Před dávnými časy“, proto tato spojitost. Avšak na vypracování bakalářské práce bylo od počátku mnoho času, my mezitím hru dohráli a začínali se zpracováním dalších námětů. Zapálenost pro tvorbu výtvarných děl již staré scény opadla a postupem času docházelo k změnám tématu, dle motivů nových scénářů. V mé hlavě se rodily různé myšlenky, představy a vize. Nakonec jsem zachovala původní název práce, kresbu zaměnila za grafiku a romanci prastarým příběhem z ráje, jež se nám stal předlohou i pro divadelní představení. Hlavním pilířem a opěrnou směrnicí byla pro mne Bible. Konkrétně první a druhá kapitola knihy Genesis ze Starého zákona, které popisují stvoření světa a člověka. Spousta umělců se již Písmem Svatým inspirovala a ani v dnešních dobách nepřestává. Věřící, ale také nevěřící lidé znají mnohé biblické příběhy. Já se z nich všech rozhodla ilustrovat sedm dní, během kterých Bůh vytvořil světlo, den s nocí, zemi, vodstvo, rostliny, zvěř a bytosti. Stala jsem se na chvíli bohem a snažila se ztvárnit všechny ty velkolepé věci. Avšak netrvalo mi to jako jemu pouhých sedm dní včetně odpočinku, ale mnohem déle.
14
2.2 Pomůcky a materiál K realizaci zpracování děl grafickou technikou linorytu jsem si v první řadě musela zajistit potřebný materiál. Sehnat vhodné linoleum k tisku je v dnešní době leckdy obtížné, avšak mě se poštěstilo a nebylo to tak zdlouhavé a náročné, jak jsem očekávala. Různě veliké kusy mi věnoval místní podlahář pan Šeliga. Linorytecká rýtka, tiskařská barva i gumový váleček (postačil i starý fotografický váleček) jsou k dostání ve specializovaných prodejnách pro výtvarníky. Dále bylo zapotřebí mít připravené papíry dostačující velikosti a množství na zkušební i konečné tisky, staré noviny, hadry, technický benzín na čištění, pevnou hladkou podložku k rozválení barvy (například skleněná deska, mramorový kámen) a tiskařský lis. Ten mi pro prvotní zkušební tisky zapůjčil pan ředitel z Gymnázia a SOŠ Orlová, finální listy jsem tiskla na knihtiskovém ručním pákovém lisu v grafické dílně pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.
Obr. 6. Plechovka s barvou, roztěrka a gumový váleček [3]
Obr. 7. Knihtiskový ruční pákový lis [3]
15
2.3 Postup práce V této kapitole je v podkapitolách rozepsán celý postup práce, od příprav, čištění matrice, postupného rytí, navalování barvy, tisk a konečná signatura s číslováním.
2.3.1 Návrhy Na počátku bylo zapotřebí důkladné promyšlení a zhotovení návrhů jednotlivých listů. Inspiraci jsem nacházela brouzdáním na internetu, vyhledáváním různých děl a obrazů, také v knížkách, ať už na grafiku zaměřených nebo pouze plných ilustrací. Vyhledávala jsem nejen práce týkající se motivů Bible, ale také grafické listy, na nichž jsem pozorovala autorovu práci, jednotlivé tahy rydlem, celkovou kompozici a působící kontrast černé s bílou. Své nápady jsem si zaznamenávala do skicáku, kreslila si černobílé návrhy a upravovala je, dokud jsem nebyla alespoň minimálně rozhodnutá s finální podobou.
2.3.2 Příprava matrice Poté jsem si musela připravit linoleum. Jelikož některé kusy nebyly nové, ale starší, již opotřebované jako podlahová krytina, potřebovaly vyčistit a zbavit se nalepené špíny a zaschnutého lepidla. K tomu mi posloužil technický benzín, s jehož účinky šla špína bez větších potíží dolů. Očištěné kusy jsem u teplého topení nahřála, aby se s nimi lépe pracovalo, neboť v teple lino měkne a je ohebnější. Vyměřila jsem jej, zarovnala a seřízla nožem na požadovanou velikost formátu A3 (420 x 297). Připravené návrhy jsem pomocí pauzovacího papíru překreslila zrcadlově obráceně na linoleum. Poněvadž jsem pracovala na spodní straně linolea, kde je struktura drsnější, měkká tužka byla dobře čitelná. Tomu, aby se mi překopírovaná kresba nesmazávala a nečernila mi ruku zespod, jsem předešla lehkým přestříkáním motivu pastelovým fixativem. Abych při rytí nepoškrábala stůl, v případě zajetí rydlem hlouběji přes celou tloušťku matrice, připevnila jsem ji na dřevěnou sololitovou podložku. Postačila k tomu oboustranná lepicí páska, kterou jsem před tiskem spolu s deskou snadno odstranila.
16
2.3.3 Linoryt Nyní už jsem pracovala pomocí rydel a odstraňovala z plochy ty části, body, linie, které na výsledných listech po tisku měly zůstat bílé. Důležité je při práci dbát na bezpečnost a pracovat tak, aby ruka přidržující linoleum byla chráněna, to znamená za rydlem, nikdy ne před ním. Může se stát, že rydlo vyklouzne z hmoty a setrvačností tlaku ruky, jej držící, pokračuje ve směru, přímo do druhé volné ruky a poraní ji. Během rytí je možné matrici i několikrát nahřát pro snadnější vyrývání, hlavně když jde rytí těžko a linoleum je tuhé. Také rýtka se při zhotovování matrice rychle tupí. Proto je dobré mít při sobě jemnozrnný karborundový brousek nebo jemné pilníčky patřičného půlkruhového či trojúhelníkového profilu a brousit jejich vnitřní řezné hrany. Po dokončení rytí, odstranění všech míst, jež bylo potřeba, jsem musela s matricí provést ještě několik úprav. Očistit krycí film (nános fixativu, který chránil kresebnou předlohu před rozmazáním), mohl by se rozpouštět nanesenou barvou a vytvářet tak žmolky a nečistoty na tisku. Opět k tomu posloužil technický benzín a kus hadříku. Také je dobré před tiskem ostrým, rovným ocelovým plechem strhnout všechny otřepy (nepatrné šponky). Z matrice jsem ještě sejmula spodní dřevěnou desku a následoval zkušební tisk.
Foto 1., 2. Vyryté linoryty před zkušebním tiskem
17
2.3.4 Tisk Černou tiskařskou barvu jsem nanesla pomocí špachtle na skleněnou desku do tenké rovnoměrné plochy a gumovým válečkem rozválela barvu všemi směry, tak aby se vytvořila jemná vrstva. Rovnoměrně rozprostřenou barvu na váleček dostaneme několikerým převálením po desce. Pak stejným způsobem přejíždíme přes matrici, různými směry. Jelikož jsem měla práci větších rozměrů, musela jsem barvu na váleček nabírat několikrát, dokud barva dostatečným množstvím nepokryla všechna nevyrytá místa na matrici. Na lisovací desku jsem rozložila nepotřebné noviny, pro případ, kdyby bylo linoleum zespod špinavé od barvy. Je dobré mít noviny stejné velikosti jako papír, na který budeme tisknout. Na ně přišla nabarvená matrice barvou nahoru přesně do míst, kde jsem ji chtěla mít otištěnou. Opatrně jsem přiložila čistý papír na matrici tak, aby byly všechny rohy a hrany srovnané se spodními novinami. Na něj položila krycí papír, u válcového lisu jsem použila hrubší filc. Desku zasunula mezi válce, utáhla šrouby a pomalu točila pákami lisu. Deska projela mezi válci a tlačila papír a matrici k sobě. Při válcovém tisku se mi několikrát stalo, že se mi papír posunul, tudíž se barva rozmazala, nebo naopak se neotiskla dostatečně a zůstala šedivá a bílá místa. Proto jsem si musela s tiskem vyhrát, trpělivě, pomalu točit pákami, dostatečně rovnoměrně dotahovat šrouby a opatrně snímat papír. Také mi pomohlo, když jsem papír jemně navlhčila mokrým hadříkem. Změkl a lépe přijal barvu. Díky těmto zkušebním prvotním tiskům jsem zjistila, jak otištěná matrice vypadá a zda je potřeba v některých partiích provést korekce. Pokud ano, otřela jsem matrici od barvy a místa, která potřebovala odstranit nebo vrypy, které byly málo vyryty, opravila. Po provedení všech úprav jsem se pustila do tisku celého nákladu. Natištěné listy jsem ukládala do stojanu, ve kterém měly čas řádně zaschnout. Po skončení tisku jsem všechny pomůcky i matrici řádně umyla od barvy technickým benzínem. Při případném dalším tisku by zaschlá stará barva mohla dělat potíže.
18
2.3.5 Číslování a signatura Vytvořené listy jsem na závěr práce očíslovala a podepsala. K číslování a signování se nejčastěji používá obyčejná měkká tužka. Jednotlivé otisky se číslují v pořadí, jak byly tištěny, včetně zkušebních tisků. Číslovala jsem obvyklým způsobem ve formě zlomku na levé straně pod tištěnou plochou. V čitateli je uvedeno pořadové číslo otisku, pod lomítkem, to znamená ve jmenovateli, udává číslo celkový náklad. Podpis s datováním (pouze dvojčíslí roku) vpravo pod otiskem. Jako autor svým podpisem ručím za provedení tisku originální grafickou metodou a kvalitu tisku.
19
2.4 Námět V této kapitole je možné přečíst si v úryvcích příběh z Bible, první knihy Mojžíšovy, jež jsem si vybrala ke své práci. Dále jsou zde popsány jednotlivé útržky myšlenek, provázejících mě při tvorbě, díla a autoři, kterými jsem se nechala inspirovat.
2.4.1. Grafické listy Hlavní část práce se skládá z cyklu sedmi grafických listů, jakožto ztvárnění sedmi dní, během kterých Bůh tvořil zemi. Souhrnně lze o těchto grafikách říct, že jsou všechny stejného formátu a to velikosti matrice A3, otištěného papíru velikosti A2, černobílé a každá má na dolním kraji vyrytý úryvek textu z Bible, který znázorňuje. Ilustrace jsou pevně spjaty s dějem, který znázorňují.
2.4.2 Genesis „Před počátkem našeho světa nebylo nic než tma. Je těžké si představit „nic“, ale opravdu nebylo nic, jenom Bůh.“ [LUKEŠOVÁ, 1993, s.4] Tato věta je námětem prvního listu. Sama o sobě se na něm také vyskytuje. První počáteční ilustrace zahalena ve tmě, dalo by se říct, že pouhý text jí prosvítá. Nepopisuje, co Bůh stvořil, ale jak to vypadalo, než začal. „Nejprve Bůh stvořil světlo a oddělil ho od tmy. Světlo nazval dnem a tmu nocí.“ [LUKEŠOVÁ, 1993, s.4] Do tmy přišlo světlo, které jí prozařuje, ta před ním mizne a utíká.
„I řekl Bůh: „Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“ A stalo se tak. Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že je to dobré. Bůh také řekl: „Zazelenej se země zelení: byliny, které se rozmnožují semeny, a stalo se tak.“ (1.Mojžíšova 1, 9-11) Na tomto listu je vyobrazeno nebe, země, hory, zeleň, stromoví a proudící voda. Zde jsem se nechala inspirovat způsobem vyjádření a díly od Katarzyny Cyganik , výtvarnice a grafička z Polska.
20
„Na nebi stvořil Bůh hvězdy a Měsíc, aby svítily v noci a Slunce, aby svítilo ve dne.“ [LUKEŠOVÁ, 1993, s.4] Tento list má zobrazovat klid noci, kde se vše ubírá k spánku. Sílu okamžiku, kdy slunce zapadne a nebi se vyrojí hvězdy a ukazující jak je nebe nekonečné. To také podtrhává a zvýrazňuje klidný, nízký horizont a vysoké nebe. „I řekl Bůh: „Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy a rozmanité druhy zemské zvěře!“ A stalo se tak. Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že to je dobré.“ (1. Mojžíšova 1, 24-25) „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil“ (1. Mojžíšova 1, 27) Toto dílo vyobrazuje Adama a Evu jako jeho družku, kost z jeho kostí. Eva jako smyslná, dokonalá a svůdná žena, stojící na odiv před Adamem. Ten sedí pod ní v trávě, drží ji za ruku a pozoruje její křivky a nechává se jí unášet. Pár je umístěn pod stromem, záměrně nenesoucím ovoce. Nechtěla jsem umocňovat známý výjev „Adam, Eva a hřích“, ale dát listu více romantický nádech jako „Adam, Eva a opojení krásou“. Stylem zpracování postav jsem se inspirovala dílem slovenského výtvarníka Jána Lebiše (Sedící akt, 1955). Návrhem kompozice a postojem postav známým českým výtvarníkem, představitelem romantismu Josefem Mánesem. „Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy. Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.“ (1. Mojžíšova 2, 1-3) Dlouho jsem zvažovala, jak vyobrazit odpočinek. Jak asi odpočíval. Po
mnohých úvahách a nesčetných okolních rad, vyobrazila jsem Boha s vyvalenými nohy a vznášejícím se dýmem z toho zajisté nejlepšího doutníku.
21
Závěr V bakalářské práci jsme se v teoretické části zabývali grafickými technikami. Byla rozebrána jednotlivá rozdělení metod grafik dle užití, či způsobu tisku. Popsána technika linorytu, s níž byla zhotovována praktická část práce a zkráceně jsme se seznámili s původem a významem ilustrace. V následující praktické části byly vypsány pomůcky a materiál nutný k tvorbě, postup práce, námět, inspirace, tisk a konečná díla. Většina času byla věnována tvůrčí činnosti. Vzhledem ke grafické technice, kterou jsem si vybrala, potřebovala jsem zajistit možnost vypůjčení lisu a tisku. To mi umožnilo Gymnázium Orlová a také grafická dílna Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. Cílem práce bylo zhotovení grafických ilustrací k první kapitole knihy Genesis. Jako technika zpracování byl zvolen linoryt. Během práce nedošlo k žádným závažným komplikacím či poraněním. Výsledné listy jsou vyfoceny v příloze.
22
Seznam literatury [1] BAUER, Alois: Grafika: knížka pro každého. Olomouc: Rubico, 1999. ISBN 80-85839-34-2. [2] BALEKA, Jan: Výtvarné umění: výkladový slovník. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0609-5. [3] KREJČA, Aleš: Techniky grafického umění. Praha: Artia, 1981. ISBN 59022-81. [4] ŠALDA, J. – SVOBODA, L.: Přehled polygrafie. Praha, 1978. [5] VRBĚCKÝ, Zdeněk.: Kartografická polygrafie a reprografie. Praha, 1986 . [6] ODEHNAL, Antonín: Grafické techniky:praktický průvodce. Brno: ERA, 2005. ISBN 80-7366-066-7. [7] KUBIČKA, R., ZELINGER, J.: Výkladový slovník: malířství, grafika, restaurátorství. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-9046-7. [8] LUKEŠOVÁ, Anna: Příběhy z Bible. Praha: Česká biblická společnost, 1993. ISBN 80-900881-2-0. [9] Bible. Praha: Česká biblická společnost, 1995. ISBN 80-85810-08-5 [10] Wikipedie [online]. [cit. 2013-04-03]. Grafika. Dostupný z WWW:
[11] SKŘIVÁNKOVÁ, Alena: Bakalářská práce: Historie tisku map. [online]. 2010.
[cit.
2013-04-03].
Dostupné
z
WWW:
23
Shrnutí Bakalářská práce s názvem „Před dávnými časy“ obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá grafikou, jejím rozdělením a techniky. Rozepsána je technika tisku z výšky a to linoryt. Je zde také stručně popsán původ a význam ilustrací. V praktické části jsou vypsány potřebné pomůcky, postup práce a myšlenky k jednotlivým listům. Nedílnou součástí praktické části je fotodokumentace výsledných grafických tisků. Cílem bylo právě vytvoření a natištění tohoto cyklu grafických ilustrací, jakožto dávné stvoření světa.
Summary The bachelor thesis “Long time ago” contains theoretical and practical part. The theoretical part deals with graphic, its sorting and techniques. There is laid out the technique of high press, so called linocut. Also, there is briefly described origin and importance of illustrations. In the practical part there are put down necessary tools, workflow and some thoughts to each list. An integral part of the practical part is a photo-documentation of final graphical press. The aim of the work was to create and press this cycle of graphical illustrations as the bygone creation of the world.
24
Přílohy
Foto 1.
25
Foto 2.
26
Foto 3.
27
Foto 4.
28
Foto 5.
29
Foto 6.
30
Foto 7.
31
