MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy
Ostravička, dětský folklorní soubor Diplomová práce
Brno 2008
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
PhDr. Judita Kučerová, Ph.D.
Bc. Hedvika Panicová
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 7.dubna 2008
Bc. Hedvika Panicová
2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Juditě Kučerové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce a poskytování cenných rad. Dále děkuji členům dětského folklorního souboru Ostravička za spolupráci při realizaci dotazníků a vedoucí souboru a choreografce Marii Novákové za poskytnutý čas a zapůjčení materiálů.
3
Obsah OBSAH ....................................................................................................................................................... 4 ÚVOD .......................................................................................................................................................... 5 1. ETNOGRAFICKÝ REGION LAŠSKO ............................................................................................... 5 1.1 Lašský taneční folklor .................................................................................................................... 9 1.1.1 Točivé tance (vířivé) .............................................................................................................. 9 1.1.2 Mužské skoky ....................................................................................................................... 10 1.1.3 Figurální tance ...................................................................................................................... 11 1.2 Lašský lidový kroj..................................................................................................................... 12 1.2.1 Mužský kroj (příloha č. 2) .................................................................................................... 12 1.2.2 Ženský kroj (příloha č. 2) .................................................................................................... 13 2. FOLKLORNÍ SOUBORY NA ÚZEMÍ LAŠSKA ............................................................................. 15 3. DĚTSKÝ FOLKLORNÍ SOUBOR OSTRAVIČKA ......................................................................... 18 3.1 Vznik souboru ............................................................................................................................... 18 3.2 Současná činnost ......................................................................................................................... 19 3.3 Mezinárodní folklorní festival ve Frýdku-Místku ...................................................................... 20 3.4 Repertoár souboru, úspěchy a ocenění.................................................................................... 22 3.5 Umělecká vedoucí a choreografka Marie Nováková ............................................................ 266 3.6 Rozhovor s uměleckou vedoucí a choreografkou Marií Novákovou .................................. 299 4. VÝZKUM V DĚTSKÉM FOLKLORNÍM SOUBORU OSTRAVIČKA ........................................ 355 4.1 Předmět výzkumu ...................................................................................................................... 355 4.2 Zvolená technika výzkumu ....................................................................................................... 366 4.3 Šetření ........................................................................................................................................... 37 4.3.1 Otázka č.1 ............................................................................................................................. 40 4.3.2 Otázka č.2 ............................................................................................................................. 43 4.3.3 Otázka č.3 ............................................................................................................................. 45 4.3.4 Otázka č.4 ............................................................................................................................. 47 4.3.5 Otázka č. 5 ............................................................................................................................ 48 4.3.6 Otázka č. 6 ............................................................................................................................ 53 4.3.7 Otázka č. 7 ............................................................................................................................ 58 4.3.8 Otázka č. 8 ............................................................................................................................ 62 4.3.9 Otázka č. 9 ............................................................................................................................ 66 4.3.10 Otázka č. 10........................................................................................................................ 68 4.3.11 Otázka č. 11........................................................................................................................ 70 ZÁVĚR ...................................................................................................................................................... 72 RESUMÉ................................................................................................................................................... 72 SUMMARY ............................................................................................................................................... 72 POZNÁMKY ............................................................................................................................................. 76 POUŽITÁ LITERATURA........................................................................................................................ 77 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................................. 800 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................ 811
4
Úvod Před několika lety jsem navštívila folklorní festival v Dolní Lomné a zde se poprvé blíže seznámila s pestrostí folkloru regionů České republiky, zvláště s folklorními tradicemi oblasti Lašska. Po této zkušenosti se můj zájem o lašský folklor postupně rozvíjel. Osobně jsem se setkala s dospělým folkorním souborem Ostravica a dětským folklorním souborem Ostravička. A právě s dětským folklorním souborem Ostravička jsem navázala užší kontakt, který vyústil v téma mé diplomové práce. První část této diplomové práce pojednává o bližším seznámení s historickými souvislostmi, které předcházely vzniku lašského etnografického regionu. Kromě realistického pojetí Lašska zde uvádím názory K.J. Jurendeho, J. Bayera, J.A. Maniaka, P.J. Šafaříka, poukazuji i na existenci pejorativního významu jména Lachů a literárně mystifikovaného pojetí Lašska. Zmiňuji i skutečnost, že v některých materiálech dochází k záměně Lachů s Vasrpoláky. Stručně se zaměřuji na přehled lašských tanců, které pro přehlednost rozděluji podle tanečních rodů. První oddíl uzavírá popis ženského a mužského lašského kroje. V další části představuji nejznámější dětské a dospělé folklorní soubory, které v regionu Lašska působí. Třetí oddíl se zabývá dětským folklorním souborem Ostravička – představením jeho repertoáru, vzpomínkám na jeho začátky, přehledem současné činnosti souboru a bližším seznámením s uměleckou vedoucí a choreografkou Marií Novákovou. Navíc tento oddíl obsahuje rozhovor s paní Novákovou. Současná doba mladým lidem nabízí širokou škálu mimoškolních aktivit. Jednou možností je také působení ve folklorním souboru. Cílem mé práce je zjistit, zda v současné době existuje, příp. v jaké míře, zájem o folklorní dědictví - zda děti považují za potřebné poznávat a učit se písním, tancům a zvykům svého kraje. Chci také zjistit, jestli děti či adolescenti do folklorních souborů přicházejí jen díky přání rodičů, nebo působení ve folklorním souboru pořád patří mezi oblíbenou volnočasovou aktivitu, kam se děti hlásí sami (buď na základě ovlivnění školou, televizí či přáteli).
5
Zajímá mne také, jaký mají děti vztah k působení v souboru, které činnosti patří mezi nejoblíbenější a jaké jsou v souboru vzájemné přátelské vztahy. Jedna otázka je zaměřena také na rodiče – chci zjistit, jak se dívají na působení svých dětí v Ostravičce. Hlavní část práce proto zaměřuji na šetření v dětském folklorním souboru Ostravička.
6
1. Etnografický region Lašsko Jméno Lachů bylo použito již v roce 1775 – v těšínském urbáři. I když toto pojmenování bylo použito pro obyvatele nížinné oblasti na Těšínsku, není známo, zda se sami obyvatelé takto nazývali.
„Urbář Těšínského knížectví L.P. 1775 Ta místa před časem rozdělovala kolonizace z jedné strany rumunská (valašská) a z druhé strany lašská. Potom Lach v čísle jednotném a Lachové v čísle množném, kterýmiž to jmény jsou venkované zdejší obecně nazýváni.“ 1) Na původ názvu existují několik odlišných názorů.
Názory K.J. Jurendeho, J.Bayera, J.A. Maniaka, P.J. Šafaříka K.J. Juredne tuto oblast připisuje až po Místek Valachům. Na soutoku Odry, Opavy a Ostravice slovanským Slezanům. Do mapy Moravy a Slezska jméno Lachů nezaznačil ani J.Bayer. Až J.A. Maniak ve své práci uvedl Lachy jako název pro slezské Slovany žijící na malém okrsku a tvořící přechod od Moravanů k Polákům. Ve stejné době vyslovuje jejich pojmenování i P.J. Šafařík. „Pavel Josef Šafařík 1863 „Slovanské starožitnosti“ Pamětihodné jest, že se na Moravě až doposavad obyvatelé jistého okolí u Příbora Laši, sg. Lach, zvou.“ 2)
Existence pejorativního významu jména Lachů Mladší zmínky ale nasvědčují tomu, že jméno Lachů nebylo všeobecně rozšířeno. Pokud se ale toto jméno vyskytovalo, mělo spíše pejorativní význam. Podle všeho ho užívali obyvatelé horských oblastí Moravskoslezských Beskyd pro obyvatele v nížinách (horního povodí řek Visly, Olše, Ostravice později také Odry).
7
Lašsko jako literární mystifikace Tato mystifikace vznikla na základě neprokázané
existence kmene
Lachů. Tyto názory se objevovaly od 19. století a doznívaly až po 2. světové válce. Za touto mystifikací stál J. Vochala, autor archaického názvu Lachy pro Lašsko a zastánce ideje samostatného lašského národa. Podle Vochaly kmenové územní Lachů zabíralo celé území východně od Sudet a severně od Karpat až po horní Povislí. „Jeho spekulace dovedl až k absurdní ideji lašského národa E. Goj, známější pod básnickým pseudonymem Óndra Lysohorsky.“ 3)
Záměna Lachů s Vasrpoláky V polovině 19. století nastala ještě jedna okolnost, která komplikovala snahu o vymezení etnografické skupiny Lachů a etnografické oblasti Lašska. Někteří autoři, zvláště autoři němečtí, si Lachy zaměňovali s Vasrpoláky.
Realistické pojetí Lašska Pod vlivem všech názorů a mystifikací se zapomnělo na realistické pojetí Lašska. Stanislav Brouček a Richard Jeřábek v Lidové kultuře uvádí, že Lašsko je umělé, zřejmě novodobé označení oblasti a obyvatelstva v pásmu ležícím mezi Kravařskem, Valašskem a těšínským Slezskem - oblast kolem Kopřivnice, Příbora,
Frýdku-Místku,
Ostravy,
Frýdlantu
nad
Ostravicí,
částečně
i
v sousedství Štramberka a Frenštátu pod Radhoštěm na přechodu k Valašsku. (příloha č. 1) Podle rázu jednotlivých složek lidové kultury (hlavně tradičního kroje) se na tomto území pak vyčleňují různé lokální skupiny.
8
1.1 Lašský taneční folklor Lašskému tanečnímu folkloru jsou věnovány studie Zdenky Jelínkové. Jednotlivé podoblasti se od sebe liší stylem provádění kroků, jejich dynamikou a rázností. Mezi nejznámější taneční rody Lašska patří: 1.1.1 Točivé tance (vířivé) Podle studií Zdenky Jelínkové byly točivé tance v povědomí západních Slovanů, ale také u Maďarů, Rumunů a Ukrajinců. Za předchůdce Jelínková označila chorovody a kola, jejichž původní forma byla velmi příbuzná dnešním točivým tancům, v některých případech můžeme mluvit o totožnosti. Jsou to tance párové a už název nám napovídá, že základní taneční figurou bude víření dvojic kolem společné osy. Tanec je členěn do tří dílů: - předzpěv, - společné víření dvojice, - individuální projev tanečnice a tanečníka (pořadí není závazné). V současné době u některých provedení individuální projevy chybí. Jelikož se tyto tance tančí na velké množství písní, vazba mezi hudbou a pohybem není těsně spjatá. Proto se zde tanečníkům umožňuje projevit své improvizační schopnosti. Písně točivého tance mají často větší počet slok, jejichž text bývá improvizovaný a někdy i aktualizovaný.
Kysucký čardáš Již z názvu vyplývá, že tanec k nám pronikl ze Slovenska, přesněji z kysucké strany Beskyd. Typickým znakem tance je jednokročné či dvojkročné přešlapování.
9
Starodávný (tanec / taněc) K nejznámějším a nejstarším tancům Lašska patří starodávný. S nejmladšími formami tance jsme se mohli setkat ještě po 2. světové válce na Gruni, na Konečné a ve Starých Hamrech. Dva starodávné tance do svých Lašských tanců zařadil i Leoš Janáček. Starodávný je rázný ale současně slavnostní třídobý tanec, se zcela pravidelným rytmem v doprovodu a nápěvu. Zpívané sloky jsou zpravidla volnější, hrané rychlejší.
Zvrtek Tanec patří k archaickým párovým tancům horské části Beskyd a přesahuje na slovenské území. Jeho taneční písně se podobají skokům. Příbuznost spočívá v jejich rytmických nepravidelnostech. Společné mají také to, že téměř každou táhlou píseň je možno hrát a zpívat i v tanečním rytmu.
1.1.2 Mužské skoky Jsou salašnické mužské tance skočného charakteru. Začátek tance je velice zpěvný a volný. Jeho tempo se však stupňuje až k velmi rychlému závěru, který je nápadný ostrým výrazným rytmem. Rychlé a pomalé sloky se mohou průběžně střídat.
Ondráš („Ondrášův / lašský skok“) Známý byl v horách a v podhůří Beskyd. Od časů zbojníka Ondráše, pána Lysé hory, je tento tanec nazýván Ondráš. Tančí se na více nápěvů, které jsou libovolně řazeny. Ondrášův skok se tančí sólově, ve dvojici, ve čtveřici nebo ve větším počtu tanečníků. Pokud se tančí ve vyšším počtu tanečníků je důležité, aby jeden z tanečníků hlasitými povely určoval druh a sled tanečních a skočných prvků - cifer.
10
Odzemek (hejduch) Kromě lašského regionu je znám také na Valašsku a Horňácku. Obvykle se tančí na jedinou píseň - Hopsa, chlapci, od země. Podle Jitky Matuszkové (Lidová kultura na Moravě, r.2000) byla melodická varianta doložena již ve 14.století v alpské oblasti. Předpokládá se, že tanec je spojen s pastýřskou kulturou. 1.1.3 Figurální tance První zmínky o tomto tanci se našly zhruba na konci 16.století a jejich vývoj trval do počátku 19.století. Mezi nejvýznamnější tance patří: čeladenský, pilky, šotyška, hulan, požehnaný, katanak, trnka, ruská polka, zbujan, galaty a štorc. V novější terminologii můžeme figurální tance najít pod názvem – tance s pevnou vnitřní vazbou. Název souvisí s pevným sepětím tance a melodie. Jedné melodii většinou odpovídá jeden tanec.
11
1.2 Lašský lidový kroj 1.2.1 Mužský kroj (příloha č. 2) Velký vliv na mužské kroje měly vojenské uniformy. Je zajímavé, že i přes fakt, že vojenská služba byla obávaná a nenáviděná, měla pro venkovské mladíky velikou přitažlivost a byla inspirací v napodobení stejnokroje. Hlavní vliv se objevuje v materiálu, střihu a výzdobě. Vojenské uniformy v minulých dobách neměly jednotný ráz. Často do sebe vstřebávaly různé prvky, které mohly přejímat např. od nepřítele, popř. z lidových krojů. Dokonce byly ovlivňovány vlivy tehdejší módy. Tradiční mužské kroje 19.století, které vidíme u dnešních folklorních souborů, se realizovaly v tradiční sestavě: krátké kalhoty, punčochy, střevíce nebo vysoké boty, vesta, kabátek, kabát a klobouk. Lašský mužský kroj měl základ v západním typu, v některých oblastech však zůstával bez podstatných změn. Místy do něj vnikly i nové prvky, kterými se někdy předběhla doba – např. proniknutí límcového pláště do lidového prostředí. Košile Byla plátěná, se širokými rukávy a vyšitým obojkem kolem krku. Na košili měli muži červené vesty. Vesta („brunclík“ / „brunclek“) Byla červené barvy se špičatým zeleně lemovaným výstřihem a dvojitou řadou kulatých kovových knoflíčků, u kterých byl bílý hedvábný třapeček. Halena Byla z bílé nebo šedivé huně a přehazovala se přes rameno. Kožený řemen kolem pasu Široký na tři prsty, vybíjený. Nohavice Zprvu byly bílé huněné, poté červeně lemované, zapínané na háčky. Klobouk Černé barvy se střechou zatočenou nahoru. V zimě ho vyměnili za vysokou beranici „baraňu“.
12
1.2.2 Ženský kroj (příloha č. 2)
Ženský kroj je mnohem složitější než mužský. Bylo to způsobeno především navzájem se prolínajícími vlivy. Během staletí se všechny vnější vlivy promísily a vykrystalizovaly v jeden harmonický celek. Přispívali k tomu např. obchodníci, kteří na venkov přinášeli zboží z měst. V ženském odívání rozlišujeme dva typy a způsoby oblékání – odlišujícím faktorem je především spodní prádlo: A. Spodním oděvem byl rubáč. Na rubáč se oblékaly rukávce, krátká košilka a dvě zástěry, kterými byli většinou opasovány. B. Spodním oděvem byla delší košile, na kterou se oblékaly sukně.
Archaický oděv Mezi lidmi se traduje, že ženské kroje byly od Panny Marie. Nejstarším krojem, který se odvolával na Pannu Marii byl archaický kroj. Na takové kroje si pamatují pamětníci z Barané, Samčanky, Gruně a z Řečice. Archaický typ oděvu z dolního konce Ostravice měl prvky několika krojů: hrčavského, slezského, kroje z Turzovky, Rakové i Čierneho Balogu na Slovensku a podobné kroje se dokonce nosily v lokalitách východního cípu Karpat.
Rubáč Zprvu byl plátěný, přestřihnutý v pase. Později byl vyráběn ze surového damašku domácí výroby – tzv. „cvilichu“ a měl proužkovaný vzhled. Jako typický rubáč měl dvě části: - horní část, nazývaná „stonek“, těsně obepínala tělo od pasu až po paže, - spodní část tvořila nabraná pod kolena dlouhá sukně, přišitá ke stonku. Celý rubáč byl zavěšen na jediné šňůrce. Ta byla vedena zezadu šikmo přes rameno dopředu, kde se přivazovala na přišité poutko.
13
Rukávce Oblékaly se na rubáč. Obvykle byly vyrobeny z plátna, u krku byly nabrané. Kolem krku měly ženy tzv. obojek: takto se nazýval ženský límec, který se vpředu svazoval tkaničkou. Původně nebyly vůbec vyšívány, později si ženy začaly našívat černé či červené „křepinky“ nebo si je jednoduše kupovaly hotové od podobných obchodujících. Pod ňadry se rukávce všívaly do pásku, který byl zapínán buď spinkou (→ jeden konec pásku se provlékl dírkou umístěnou na druhé části pásku a připevnil špendlíkem) nebo byla v pásku navlečená tkanička a ta se svázala. Tento druh rukávců se pravděpodobně nosil bez rubáče – tedy na holé tělo.
Sukně Byly to dvě zástěry vázané zepředu dozadu a zezadu dopředu. Mladší ženy je nosily bílé, buď skládané asi do 1,5 cm širokých hustých skladů nebo byly „vrapované“. Starší ženy je mívaly „vrapované“ a barvené na tmavěmodro.
Přednice („kasonky“) Dávaly se zepředu na sukně. Byly to plátěné zástěry, dlouhé asi do půlky lýtek, tmavěmodré barvy se starými tisky - „tlačenci“. Ty většinou měly buď modrobílou nebo zelenobílou barvu. Přednice měly dlouhé červené, modré či zelené tkaničky, které se obtáčely kolem pasu a svazovaly vpředu, takže splývaly volně po zástěře.
Punčochy Původně se pletly doma z ovčí vlny a byly shrnované = jedna punčocha dlouhá asi 1 metr se shrnovala od kotníku po koleno v drobné sklady, noha pak byla neobyčejně hrubá. Na ně se oblékaly kratičké ponožky z ovčí vlny s úzkým černým proužkem na horním okraji. Na ně se obuly červené „krpce“ s řemičkou, které se třikrát obtočily kolem nohy. Bílé shrnované punčochy byly velice dekorativní, ale také velmi nepraktické. To byl důvod, proč se v pozdější době změnily v punčochy hladké.
14
2. Folklorní soubory na území Lašska Na lašsku působí několik folklorních souborů, v nichž se sdružují děti i dospělí příznivci folkloru. Mezi významné dětské soubory patří:
Četynka Dětský folklorní soubor při Základní škole Čeladná. Zabývá se folklorem převážně z Lašska, Valašska a Slovenska.
Grunik Vznikl v roce 1982 jako dětský zájmový kroužek při ZŠ v Ostravici. Pracoval bez doprovodné muziky. Podstatou jeho činnosti jsou hry vycházející z dětského folkloru a fantazie dětí. Soubor vede V. Šejvlová. V roce 1988 vznikl stejnojmenný dospělý soubor z odrostlých dětí. Se souborem spolupracuje ostravská muzika Zbujan. Repertoár čerpá především ze sběrů V. Šejvlové z oblasti horského Lašska, Jablunkova a přilehlých slovenských Kysuc.
Hurčánek Dětský folklorní soubor pochází z Ostravice a svoji činnost zahájil před pěti lety.
Ondřejnica Lašský soubor písní a tanců působící ve Staré vsi nad Ondřejnicí vznikl v roce 1977 z dětské skupiny místní základní školy. V roce 1982 se stal dospělým souborem. Uměleckou vedoucí (již od založení) je Eliška Krejčíčková. Soubor sdružuje také dvě dětské skupiny Malá Ondřejnica. Folklorní materiál čerpá zejména ze zápisů Františka Lýska, Františka Palkovského, Františka Kluse a ze sbírek Františka Sušila a Františka Bartoše. Při vystoupeních využívá rekonstruovaný kroj nížinného Lašska. Od roku 1991 je pořadatelem setkání folklorních souborů v rámci Staroveského zámeckého léta.
15
V Novém Jičíně působí folklorní soubory Tanečnica, Javorník a Javorníček. Ve Frýdlantě nad Ostravicí působí folklorní soubory Malá chasa a Lašánek. Ve Frenštátu pod Radhoštěm najdeme dětský folklorní soubor Malý Sedmikvítek a folklorní soubor Holubjanka. Ve Frýdku – Místku působí dětský folklorní soubor Ondrášek, Ostravička a dospělý folklorní soubor Ostravica. Kozlovice jsou známé dospělým folklorním souborem Valašský Vojvoda.
Ostravica Soubor lidových písní a tanců je pokračovatelem souboru Ondráš, který byl založen v roce 1949 v Janovicích vedoucí Věrou Šejvlovou. V roce 1960 přesídlil do Frýdku-Místku, kde se jeho zřizovatelem stal DK ROH Slezan a v roce 1967 byl soubor, vzhledem k širšímu programovému zaměření - tj. na horalské Lašsko a moravsko-slovenské pomezí, přejmenován podle tamější řeky, která Frýdkem-Místkem protéká, na soubor Ostravica. Od roku 1993 je samostatným právním subjektem. Soubor dlouhá léta sídlil v Národním domě v Místku, poté v dnešním Komerčním centru v Místku, dnes je jeho sídlem Kulturní dům v Lískovci ve Frýdku-Místku. Těžištěm jejich zájmu je folklorní materiál horalského Lašska moravskoslovenského pomezí kolem horního toku řeky Ostravice. Repertoár souboru je převážně tvořen zpracovanými originálními materiály, získávanými průzkumem, a zaznamenaným původním lidovým uměním z oblasti své působnosti. V programu se proto objevují písně a tance, které choreografickou
úpravou
a
hudebním
zpracováním
plně
zachovávají
autentičnost lidového umění dané oblasti.
Valašský Vojvoda Soubor lidových písní a tanců byl založen v roce 1970 v Kozlovicích, který navázal na tradici tanečních skupin v obcích okolo hory Ondřejník. Programovou náplň tvoří písně, tance a zvyky z oblasti lašskovalašského pomezí. Materiál čerpá z prací Františka Sušila, Františka Bartoše, Leoše Janáčka a dalších regionálních sběratelů. Členové vystupují v krojích rekonstruovaných na základě studia materiálů z 2. poloviny 19.století.
16
Organizační vedoucí je Věra Tobolová, uměleckými vedoucími a choreografkami jsou od roku 1986 Lenka Eliášová a Ludmila Fizková, které ve své práci navazují na předcházející uměleckou vedoucí a choreografku Marii Novákovou (nyní vedoucí dětského folklorního souboru Ostravička).
17
3. Dětský folklorní soubor Ostravička 3.1 Vznik souboru Začátky souboru sahají do 80.let. minulého století. V roce 1982 zahájili manželé Novákovi spolupráci se skupinou dětí ze 4.ZŠ ve Frýdku-Místku a právě tato spolupráce byla základem pro vznik dětského tanečního souboru. Do popředí se dostala snaha vytvořit soubor, který by měl vysokou profesionální úroveň jak po stránce folklorního ztvárnění, tak po stránce profesionálního pedagogického vedení – zejména v oblasti hlasové techniky. Prvním impulzem pro vznik souboru bylo vytvoření Malé školy tance, zpěvu a muziky ve spolupráci s 7.ZŠ, která se stala domovskou základní školou Ostravičky. 7.ZŠ tak vytvořila kladné podmínky pro široký rozvoj – poskytla rozšířenou výuku tělesné výchovy, hodiny pohybových her se zaměřením na lidový tanec a také umožnila vznik tříd s rozšířenou hudební výchovou (zaměřující se na lidový tanec). Do těchto tříd byly děti vybrány na základě konkurzu, který zaručoval kvalitní výběr členů. Další škola, která dotvářela a dopomáhala k výborným výsledkům souboru byla Základní umělecká škola ve Frýdku-Místku, která umožnila vznik výuky souborové hry (cimbálové muziky) a díky spolupráci děti byly jak v Ostravičce, tak v ZUŠ vyučovány jedním pedagogem (což dětem i pedagogům umožňovalo hlubší přípravu na souborovou činnost). Děti měly možnost tančit až 4-krát týdně a pedagogům bylo umožněno věnovat se přípravě choreografií a metodickým materiálům. Výsledkem těchto aktivit bylo vytvoření 4 skupin po cca 26 dětech (příloha č. 3 a 4). Láska k folkloru také umožnila zrekonstruování domu, kde Ostravička od roku 1989 zkoušela – Vily Ostravičky. Ta po pětileté rekonstrukci získala nynější podobu a i do budoucna bude sloužit jako zkušebna Ostravičky.
18
3.2 Současná činnost V současné době Ostravička zahrnuje tři taneční skupiny a tři cimbálové muziky. Počet členů se pohybuje okolo 60 dětí ve věku 6 – 18 let (příloha č. 5). Výjimku tvoří pouze členové muziky, zde jsou jak žáci základních škol, středních škol, tak zde hrají i studenti vysokých škol. Všichni hráči absolvovali základní uměleckou školou, kde se učili hře na housle, violu, flétnu, basu či cimbál. Obsazení muziky se během let neustále proměňovalo. Počet nejstarších hráčů muziky se již zmenšil pouze na tři muzikantky – Pavlu Kalábovou (viola), Moniku Votoupalovou (primáška, housle) a Markétu Žipajovou (housle). Soubor každoročně uskuteční 5-6 koncertů jak pro dětské, tak i pro dospělé diváky. Nejznámější z nich byly Zpěvy rodné krajiny ke 140. výročí narození Leoše Janáčka, Navštívení krásy ke 400. výročí Jana Amose Komenského, Hřej sluníčko, hřej, Na vánoce dlúhé noce, Ten vánoční čas, Vánoce s Ostravičkou, Oživené jesličky, Ta frýdecká brána, Jarní píseň na Lašsku aj. Za dobu působení Ostravička účinkovala ve třech desítkách zemí Evropy, Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Na domácí scéně soubor spolupracoval s Českým rozhlasem Ostrava, s Českou televizí na pořadech Vonička, Zpievanky aj. O souboru Ostravička byla taktéž natočena videokazeta a sama Ostravička natočila několik MC a CD – Okolo Frýdku cestička, Ta frýdecká brána, , Jarní píseň na Lašsku s Ostravičkou, Chodničky ku Lyse.
19
Vedení souboru se skládá ze Stanislava Nováka - vedoucího souboru a umělecké vedoucí a choreografky Marie Novákové. Vedoucí mladší cimbálové muziky je studentka Karin Šodková, starší muzika díky vlastním schopnostem a zkušenostem pracuje samostatně. O hlasovou stránku se stará pedagožka Radka Kulichová. V roce 1995 Dětský folklorní soubor Ostravička poprvé inicioval a zorganizoval Mezinárodní folklorní festival ve Frýdku - Místku. Ostravička se tak stala hlavním pořadatelem a organizátorem tohoto festivalu. „Soubor dětem umožňuje prožít dětství a mládí s tancem a písní, navštívit a poznat cizí země, mentalitu jejich obyvatel, národní identitu, zvyky, poznat a navázat nová přátelství. Vzorně reprezentovat město i republiku v zahraničí, propagovat tak českou lidovou kulturu a s vervou a nadšením prezentovat pohybové, taneční a pěvecké schopnosti dětí nabyté poctivou a náročnou přípravou.“
4)
3.3 Mezinárodní folklorní festival ve Frýdku-Místku „Neopakovatelné atmosféry mezinárodních folklorních setkání, myšlenky přátelství mezi národy, poznání kulturního dědictví různých zemí, setkání mladých lidí s písní, hudbou, tancem nás přivedly k myšlence uskutečnit takový festival i ve městě Frýdku-Místku.“
5)
Cílem festivalu je zprostředkovat a ukázat různorodost lidového umění různých koutů světa, krásu krojů a dovedností účinkujících. Festivalu se vždy účastní 6-8 zahraničních souborů, 2 až 3 soubory z různých národopisných oblastí České republiky jsou vybírány konkurzem, nechybí zde ani soubory ze zdejšího regionu. Pro více než 600 účastníků se každoročně připravuje mnoho folklorních pořadů, výlety do okolí a jiné doprovodné programy přímo ve Frýdku-Místku a ve spolupracujících městech a obcích.
20
Již na začátku se festival nejen výborně uchytil, ale stal se jedním z nejvýznamnějších mezinárodních festivalů v České republice. „Jeho úspěšný průběh a ohlas ze strany diváků i folklorních odborníků byl podnětem pro vytvoření tradice – pořádat folklorní svátky formou mezinárodního folklorního festivalu ve Frýdku-Místku pravidelně každý rok. MFF Frýdek-Místek tak každoročně láká k návštěvě jak nejrůznější folklorní tělesa, tak především hojné publikum. “ 6) Vše by se však neuskutečnilo, kdyby se nevytvořila dostatečná podporující základna. Velkou zásluhu zde mělo město Frýdek-Místek, FoS ČR a všichni frýdecko-místečtí spolupořadatelé - 7.ZŠ, Základní umělecká škola, Národní dům, Muzeum Beskyd, VOŠ Goodwill, SLPT Ostravica a BIC. V neposlední řadě musím také zmínit pomoc rodičů dětí Ostravičky, kteří mají na precizní organizaci festivalu velkou zásluhu. V roce 2008 se uskuteční již 14 ročník.
21
3.4 Repertoár souboru, úspěchy a ocenění Soubor se prezentuje v lašských a stylizovaných městských krojích, zpracovává folklorní materiál národopisných oblastí Lašska, těšínského Slezska a moravskoslovenského pomezí. V listopadu Ostravička oslavila 25.narozeniny. Za pětadvacet let svého působení na své konto nasbírala několik desítek vystoupení, účastnila se národních či zemských přehlídek dětských folklorních souborů, národních přehlídek ve scénickém tanci a předtančení, národních přehlídek ZUŠ, Mezinárodního týdne tance Praha, národních přehlídek v sólovém zpěvu, národní přehlídky cimbálových muzik, Hudebního mládí Praha a mnoha mezinárodních festivalů a zahraničních zájezdů. Snaha všech byla odměněna mnohými oceněními a pochvalami nejen u nás, ale i v zahraničí, které dokazují i vysokou kvalitu a profesionalitu souboru. Od roku 1987 se soubor účastní národních či zemských přehlídek dětských folklorních souborů (příloha č. 6). Nejúspěšnějším rokem se stal rok 1993, kdy Ostravička obdržela ocenění za nápaditost a taneční projev. Během let Ostravička nastudovala několik tanečních pásem, mezi nejlepší patří Kozy, Hastrmani, Tance z Lašska a Komáři. Významná ocenění soubor získal i na národních přehlídkách ve scénickém tanci a předtančení. Již v roce 1988 Ostravička v Kladně získala první místo a dvě zvláštní ceny za choreograii a taneční zpracování (příloha č. 7). O dva roky později opět v Kladně zazářila ve scénickém tanci s pásmem Bohuslava Martinů „Otvírání studánek“. Ocenění se dočkala také v Bohumíně na národní přehlídce v předtančení. Kromě toho se zúčastnila několika přehlídek v Kutné Hoře (příloha č. 8). V roce 1994 se Ostravička zúčastnila národní přehlídky základních uměleckých škol Svitavy. Zde Marie Nováková získala ocenění za citlivé zpracování Lašských tanců – Dymak a Čeladenský (příloha č. 9). V devadesátých letech se Ostravička zúčastnila i Mezinárodního týdne tance v Praze.
22
Pod názvem Zpěváček se v roce 2004 v pražském Kongresovém centru uskutečnil společný koncert nejlepších dětských interpretů lidových písní z České republiky, Maďarska, Bulharska a Rakouska. Na této akci nejen Ostravičku, ale i město Frýdek-Místek reprezentovala teprve desetiletá Eva Ferencová. Místo na tomto koncertu si vybojovala nejprve v základním kole soutěže Zpěváčci, pak v regionálním kole v Ostravě (kde získala 1. místo) a nakonec v celostátním kole ve Velkých Losinách, v němž se umístila na 3. místě (příloha č. 10). Kromě samotného ocenění dívka získala i oceňující pochvaly od Jaroslava Juráška (známého folkloristy a výborného muzikanta) a Petera Dvorského. Paní Nováková tento úspěch komentuje slovy: „Líbila se zejména radost, chuť a temperament, s jakým Eva své písně předvedla, jiskřivý a jasný hlásek i usměvavý a nebojácný přístup.“ 7) Kromě tanečního souboru byla taktéž oceněna i muzika – stalo se tak v Břeclavi na národní přehlídce cimbálových muzik, kde získala právě první místo. Kromě toho se v roce 1996 zúčastnila i pražského Hudebního mládí (příloha č. 11). Ostravička byla také několikrát pozvána na prestižní festival CIOFF a v roce 2004 byla MK ČR delegována na 3. světovou FOLKLORIÁDU v Maďarsku. Kromě nizozemských akcí se Ostravička prezentovala i na mezinárodních festivalech a absolvovala několik desítek zahraničních zájezdů. K navštíveným zemím patří Slovensko, Německo, SSSR, Turecko, Francie, Polsko, Itálie, Maroko, Ukrajina, Brazílie, Řecko, Tchajwan, Čína (příloha č. 12). V posledních letech se Ostravička zúčastnila několika prestižních festivalů:
Brazílie (31. července 2003) Ostravička byla první a také jediný dětský folklorní soubor, který byl v roce 2003 pozván na 17. ročník okružního folklorního festivalu. Soubor výborně obstál v silné konkurenci účastníků - dospělé soubory z Peru, Mexika, Francie, Paraguaje, Slovenska a celá řada souborů brazilských.
23
Během 24 dnů Ostravička procestovala tři státy – Paraná, Rio Grande de Sul, Sao Paulo a zúčastnila se 30 koncertů, 2 průvodů, koncertů muzik a 2 workshopů s výukou našich tanců.
Maďarsko (2004) Kromě mnoha ocenění Ostravička obdržela poděkování od vedení České národní sekce CIOFF za vzornou prezentaci dětského folkloru na 3. světové FOLKLORIÁDĚ, která se uskutečnila v Maďarsku v roce 2004. „Soubor Ostravička se stal jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších souborů ze všech 72 zúčastněných souborů z celého světa. Oblibu a uznání si získal pro perfektně zvládnuté vystupování na nejrůznějších pódiích FOLKLORIÁDY, pro s chutí, vervou a nadšením prezentované pohybové, taneční a pěvecké schopnosti. Stejně příkladné bylo chování členů souboru mimo pódium. Bez nadsázky lze říci, že soubor Ostravička byl nejlepším vyslancem a propagátorem české lidové kultury, jakého jsme si jen mohli přát.“
8)
(příloha č. 13)
Mexiko (2005) Už je to skoro tři roky, kdy se Ostravička vrátila z desetidenního zájezdu Mezinárodního folklorního festivalu pořádaného v hlavním městě Mexika pod standartou I. O. V. Na festivalu se představilo pouze 26 dětí z Evropy a to právě ze souboru Ostravička. Za těchto několik dnů se soubor představil na čtrnácti koncertech. Děti mohli shlédnout vystoupení folklorních souborů z Mexika, Kostariky a Venezuely.
Tchajwan (15.8. 2006) V létě 2006 se Ostravička zúčastnila osmnáctidenního pobytu na Světovém folklorním festivalu CIOFF. Kromě Ostravičky tam vystupovalo dalších osmnáct souborů a dvanáct menších hudebních skupin. Soubor byl vybrán jako jediný reprezentant České republiky. Ostravička se na festivalu představila na třinácti vystoupeních, spolu s Mexičany, Gruzínci, Rusy, Turky, Korejci, Japonci, Finy a černochy ze Středoafrické republiky.
24
Eva Geryková v Deníku celý zájezd okomentovala: „...přestože se tu sešly soubory ze všech koutů světa, naše děti a náš folklor tu vzbudily velkou pozornost.“ 9) Nejúspěšnější ocenění na národních přehlídkách získali členové souboru při pódiové interpretaci pásem:
Hastrmani Komáři Kozy Lašské tance Otvírání studánek Bohuslava Martinů Říkadla Taneční obrázky Toč se světe, toč Vrabci Zpěvánky Žáby (příloha č. 14) Židle
Ostravička za své dlouholeté působení uskutečnila několik desítek vystoupení. Příloha č. 15 obsahuje výčet vystoupení na přehlídkách a festivalech. Za poctivou a svědomitou přípravu a reprezentační vystoupení v zahraničí si Ostravička dováží další a další pozvání nejen ze zemí Evropské unie, ale soubor je zván do celého světa.
25
3.5 Umělecká vedoucí a choreografka Marie Nováková Marie
Nováková
se
narodila
11.12. 1944 v Dobré na FrýdeckoMístecku v učitelské rodině. Zde také navštěvovala základní školu a získala první taneční a pohybovou průpravu (v Sokole). Její zájem o folklor se začal rozvíjet již na střední škole – Střední průmyslová škola chemická v Ostravě kde
navštěvovala
nácviky
Souboru
lidových písní a tanců Ostravica. Kromě toho se také věnovala i
sportovním
aktivitám, např. sportovní gymnastice a atletice. V roce 1963 nastoupila na Pedagogickou fakultu v Ostravě - obor chemie a tělesná výchova. Během čtyřletého studia taktéž pracovala ve Vrcholovém středisku sportovní gymnastiky ve Frýdku-Místku jako trenérka 2. třídy. V roce 1967 jako členka gymnastického družstva vystoupila na světové výstavě EXPO v kanadském Montrealu. Po studiích na pedagogické fakultě se rozhodla rozšířit a prohloubit svoji kvalifikaci, proto nastoupila na tříleté studium Lidové konzervatoře v Ostravě – obor pohybová výchova a balet, pod vedením Zlatky Beňové a Karla Jurčíka. Kromě zmíněného studia absolvovala také kurzy lidových tanců v Praze pod vedením manželů Rejškových, v postgraduálním studiu cvičitelství získala kvalifikaci vedoucí cvičitelských kurzů pohybové přípravy 1. stupně, pracovala v Ústředním cvičitelském sboru základní a rekreační tělesné výchovy a účastnila se všech dostupných školení v rámci tělovýchovy – nejprve jako posluchačka, později i jako lektorka. Činnost trenérská a cvičitelská ji provázela až do roku 1978. Během vysokoškolských studií začala tančit v souboru Ostravica. Zde se seznámila jak s lidovým tancem a lidovou písní, tak i se souborovým životem, který neodmyslitelně k celkovému folklornímu životu patří. 26
Na mnoha národních přehlídkách, festivalech a zahraničních zájezdech měla možnost sledovat a seznamovat se s našimi, ale i s nejlepšími zahraničními lidovými soubory. Mimo to se v souboru seznámila se svým celoživotním partnerem Stanislavem Novákem. Později působila i jako vedoucí Souboru písní a tanců Vojvoda, dnes Valašský vojvoda, v blízkých Kozlovicích. Spolupráce se souborem Marii Novákovou všestranně obohatila – nejenže ji přivedla k hlubšímu poznání regionu Lašska, rozšířila si také znalosti o choreografii a dramaturgii lidových tanců. Vše se zřetelem k folklornímu materiálu širšího Lašska a moravskoslovenského pomezí. Díky této spolupráci se seznámila s mnohými výraznými osobnostmi – Věrou Kovářů, Zdeňkou Jelínkovou, Věrou Šimkovou, Věrou Šejvlovou a paní Královou. Její práci ovlivnila Zdenka Kyselá a zejména Alena Skálová. Od roku 1980 působila na 4. základní škole ve Frýdku – Místku a v roce 1982 zde založila taneční kroužek, z jehož taneční skupiny jedné školní třídy postupně vznikl dětský taneční soubor Ostravička. Během dlouhodobé pedagogické praxe připravila Marie Nováková na další odborná studia řadu nadaných žáků – například: •
Zuzanu Bílkovou (Taneční konzervatoř v Brně)
•
Lenku Hrabovskou (Taneční konzervatoř v Ostravě a v Praze)
•
Dušana Potěšila (Taneční konzervatoř v Ostravě)
•
Barboru Smolánovou (Taneční konzervatoř v Ostravě)
•
Zbyňka Šprce (tančil v souboru Ondráš, nyní tančí v Praze)
•
Matěje Řeháka (tančí v souboru Ondráš)
•
Martinu Kopešovou (studuje folkloristiku)
•
Pavla Dreslera (tančí v souboru Ondráš, nyní pomáhá v Ostravičce)
•
Dceru Simonu Novákovou (tanečnice)
•
Martina Pobuckého
•
Mariana Friedla
•
Petra Dudase
•
Pavla Motyku
27
Mnoho žákyň Marie Novákové studují na pedagogických fakultách, nebo již nastoupily pedagogickou dráhu: Galina Fizerová, Klára Vontrobová, Hanka Kulbálková, dcera Simona Nováková, Tereza Smolánová, Monika Vlčková, Jana Dreslerová.
„Pro činnost, kterou si zvolila jako životní cestu, byla Marie Nováková mimořádně vybavená jak přirozeným pohybovým a hudebním nadáním, tvořivostí a uměleckým citem, tak i širokým pohybovým a tanečním vzděláním a odbornými znalostmi. O tom, jak je získávala a k čemu směřovala, sama píše“ : 10) „Vytvořili jsme si vlastní cestu a styl práce, svoji „folklorní školu“ a to, že jsem jako tanečnice účinkovala v Ostravici mi díky paní Šimkové a paní Šejvlové pomohlo vniknout do tanečního stylu našeho regionu.“ 11) „Snažím se dosud v Ostravičce o to, aby projev dětí v pohybové výchově, choreografii, hlasové připravenosti, zpěvu a muzice byl na stejné úrovni. Díky pochopení ve školství mi bylo umožněno aplikovat zkušenost sportovních tříd do dětského tanečního souboru a dát se na náročnou cestu, podobnou vrcholovému sportu. S odstupem času mohu říci, že díky tomuto náročnému stylu práce se nám podařilo udržet zájem chlapců, dosáhnout slušné umělecké úrovně, rozvíjet dětský talent, úspěšně reprezentovat město a lidové umění v zahraničí, rozšiřovat taneční umění a folklor…“
28
12)
3.6 Rozhovor s uměleckou vedoucí a choreografkou Marií Novákovou Co Vás vedlo k tomu, že jste se začala věnovat folkloru?
„Celoživotní zájem a touha spojení pohybu s hudbou, později i s písní (sportovní gymnastika, společenský tanec, studium konzervatoře - balet a pohybová výchova, později lidový tanec v Ostravici, kde jsem se potkala s manželem).“
Jak jste se dostala právě k souboru Ostravička?
„Ostravičku jsme založili před 26 lety na 4. ZŠ hlavně kvůli našim dcerám a pro děti tanečníků Ostravice.“
Dodržovaly se lašské tradice u Vás v rodině?
„Ne, mimořádně.“
V publikaci 20 celostátních přehlídek dětských skupin scénického tance jste uvedla, že Vaši práci ovlivnily také Zdena Kyselá a zejména Alena Skálová.
„Mou práci hlavně ovlivnila p. Alena Skálová, obdiv ke každé její choreografii, a dále p. Věra Svobodová – bývalá choreografka Státního souboru a tanců - se kterou jsem spolupracovala několik let.“
Působíte ve folklorním souboru Ostravička jako umělecká vedoucí. Co všechno tato funkce obnáší?
„Nevím, zda vystihnu vše – především práce na pohybové průpravě, na úzké spolupráci s hlasovým a hudebním pedagogem.
29
Znalost regionu, regionálních sbírek, vcítit se do charakteru kraje i v tancích, snažit se udržet styl v krocích, vazbách, zpěvu i v hudbě. Nechat se inspirovat dětmi, zvolit námět, výběr písní k tématu, vyzkoušet taneční prvky a varianty, z těch nejlepších postavit vhodnou choreografii. Nechat upravit hudbu, nacvičit tento hudební doprovod a později dotvořit a doladit choreografii.“
Spolupracujete i s dětmi na tvorbě choreografií?
Na tvorbě vazeb a prvků ano, na tvorbě choreografií ne. Na pravidelných zkouškách však využíváme maximálně prostorové změny a obměny – hrajeme si s prostorem. Co Vás vede k tomu, že stále pracujete pro soubor Ostravička? Je to právě ten kolektiv?
„Je to kolektiv, který jsme založili. Kolektiv, ve kterém vyrostly naše děti, kde protancovali 12 let. Kolektiv, který mnoha mladým lidem pomohl najít celoživotní zaměstnání v uměleckých oborech – na konzervatořích, profesionálních souborech, na pedagogických fakultách, a ti nejstarší si již zakládají své dětské kolektivy. Práce, která přináší takové pozitivní a dlouhodobé výsledky těší a nutí pokračovat a umožnit i dalším generacím prožít dětství, mládí s písní a tancem, mít možnost reprezentovat v zahraničí...“
Uvažovala jste někdy o tom, jakým směrem by se Váš život ubíral, kdyby jste se nevěnovala právě folkloru?
„Byť to byla a je pro nás s manželem nesmírně namáhavá a nedoceněná práce, je však velice pěkná a věřím, že výsledky si děti ponesou po celý život.“
30
Nebojíte se, že lašský, respektive český folklor, zanikne s tím, jak dochází k prolínání jednotlivých kultur?
„Přestože v dnešním světě dochází k většímu poznání jiných kultur, věřím, že každý zodpovědný vedoucí ctí rozdílné charaktery krajů, krojů, písní, hudby, a že si nedovolí opisovat a při tvořivé práci zůstane svůj a ve svém rodném kraji.“
Jaký je váš nejsilnější zážitek související se souborem Ostravička?
„11-letého chlapce postihla těžká autonehoda, kterou dle vyjádření lékařů přežil jen díky obratnosti a dobré fyzické kondici, kterou získal díky náročné fyzické průpravě v Ostravičce a TV, kterou jsem vyučovala. Poděkování rodičů bylo pro mne jeden z nejsilnějších zážitků.“
Máte nějaké své životní krédo, zásadu, kterou se ve své profesní činnosti řídíte?
„Zodpovědnost, náročnost, dochvilnost, systematičnost, odbornost pro děti, pedagogy i spolupracovníky.“
Jaké byly Vaše začátky se souborem?
„Již při založení souboru – přenést náročnost přípravy ze zkušeností z vrcholového sportu – gymnastiky, pracovat v souboru mnohem náročněji, pro chlapce a dívky zavést hlasovou a pohybovou průpravu, spolupracovat s odbornými pedagogy a zapojit do práce (hlavně organizační) rodiče dětí.“
Pamatujete si na Vaše první vystoupení s Ostravičkou? „Ani ne.“
31
Jaké bylo postavení folkloru na Lašsku během Vašich začátků?
„Děti v dětských souborech si před 25 lety především hrály, nepracovalo se na pohybové ani hlasové průpravě. V souborech bylo velmi málo chlapců, nepracovalo se v párech. Tanec ve dvojicích byl u nás v našich začátcích velice kritizován. O to většího úspěchu a uznání, především u zahraničních odborníků, jsme dosáhli na zahraničních festivalech.“
Jak byste zhodnotila cestu, kterou soubor za období své existence ušel, a kam nebo jakým směrem by se měl v dalších letech ubírat (myšleno po umělecké stránce)?
„Vyzkoušeli jsme si a ověřili, že naše náročná cesta přináší mnohá pozitiva pro děti, soubor, město a region. Nyní vše závisí na lidech, zda ve svém okolí, hlavně u svých nadřízených, najdou pochopení a výsledky je dokážou přesvědčit, aby se nenechali hned odradit. Každý vedoucí je jiný, má jiné představy o práci s dětmi, má svůj rukopis a je na něm, zda ve své práci uplatní zkušenosti jiných či nikoli. Dobrý choreograf a umělecký vedoucí se stále učí, tvoří, čím víc vidí, tím víc si rozšiřuje svůj obraz.“
Jaký byl v zahraničí zájem o lašský folklor?
„Zahraniční ohlasy byly vždy mimořádné.“
Na který ze zájezdů nejvíce vzpomínáte?
„Každý zahraniční zájezd byl jiný, něčím mimořádný, různé dojmy, různé poznání. Snad mimořádná byla světová FOLKLORIÁDA v Maďarsku (1. mezinárodní kulturní festival nehmotného dědictví v Číně), které se zúčastnilo 75 států světa. V loňském roce to byl nejvelkorysejší zájezd – mimořádná péče o děti, obrovský zájem veřejnosti i pořadatelů.“
32
Dočetla jsem také, že jste vystupovali na Bambiriádě? Co se přesně pod tímto názvem skrývá?
„Bambiriáda je shromáždění zájmových kroužků, které pracují ve městě. Jejich prezentace probíhá na panelech i na jevišti. Je to akce pro děti, městské školy, doplněné atrakcemi pro děti. Letos probíhá ve Frýdku-Místku 23.5. a myslím, že i 24.5. v parku.“
Vraťme se zpět do České republiky. Jste spokojená s návštěvností folklorních slavností a festivalů?
„V letošním roce Ostravička jako hlavní pořadatel připravuje již 14. ročník Mezinárodního festivalu ve Frýdku - Místku. Každoroční zájem diváků roste, přeplněné náměstí, účast na koncertech i přidružených akcí je velká.“
Co považujete za největší problém pro samotný chod souboru?
„Nezájem mnohých pracovníků města, kteří by nám jistě mohli více pomoci, nepochopení mnohých lidí ve vedení škol a hlavně malá finanční pomoc se zajištěním celoroční činnosti pro 100 dětí.“
Na Vašich webových stránkách jsem se dočetla, že spolupracujete i se základními školami – dříve to byla 5. ZŠ ve F-M, v současnosti se 7. ZŠ ve F-M. Určitě se těmito aktivitami snažíte u dětí zvýšit zájem o folklor. Mají dnes mladí lidé chuť účinkovat v souborech? Není to jiné, než v minulosti?
„Díky nepochopení vedoucích pracovníků města a školství se naboural 15-letý systém, který vynesl mimořádné výsledky a který spočíval na úzké spolupráci ZUŠ a 7. ZŠ, na jejich podpoře činnosti. Chceme-li udržet uměleckou laťku souboru, zájem veřejnosti (což se nám daří), vyžaduje to však od všech 5 pedagogických pracovníků, organizačního vedení z řad rodičů mnohem usilovnější a namáhavou práci.“
33
Co Vás vedlo ke spolupráci?
„Snaha dát a vytvořit ve škole dětem pro práci v mimoškolní činnosti takové podmínky, jaké mají sportovci a děti ve sportovních kroužcích či sportu, aniž dosahují odpovídající výkony.“
Vzpomeňte na začátky spolupráce – jak se k tomu stavěli ředitelé škol? Vítali spolupráci s nadšením?
„Záleží, jak který. Od mimořádného pochopení a pomoci, až po útoky proti nám.“
Ve vašich výročních zprávách jsem si všimla, že vystupujete i pro občany v důchodovém věku a handicapované děti. Jak se Ostravička k těmto aktivitám dostala?
„Každoročně vystupujeme pro důchodce podle přání organizátoru a každý rok na své nové tématické koncerty zveme i děti postižené a děti z dětských domovů.“
34
4. Výzkum v dětském folklorním souboru Ostravička
4.1 Předmět výzkumu Předmětem mého výzkumu jsou děti folklorního souboru Ostravička a jejich vztah k folklorním hodnotám. Toto klima sleduji z několika rovin – v závislosti na době působení v souboru, na věku respondenta a na škole, kterou respondent v současné době navštěvuje. Tato praktická rovina může současnému vedení souboru pomoci k dalšímu prohlubování zájmu o folklor a k dalšímu rozšiřování dětských dovedností. Při šetření jsem sledovala věkové rozvrstvení respondentů, dobu jejich působení v daném souboru a jejich rozvrstvení podle typu škol, které v současné době navštěvují. Dále mě zajímalo, co bylo důvodem jejich vstoupení do souboru, popřípadě kdo měl zásadní vliv na jejich vstoupení do souboru. Nejširší hledisko výzkumu se týká vlastní činnosti respondentů v souboru. Zajímá mě, jaký mají celkový vztah k navštěvovanému souboru, zda ho respondenti navštěvují rádi a zda jsou hrdí na své působení. Také jsem do výzkumu zařadila otázky týkající se souborových činností – chci zjistit, které činnosti respondenty nejvíce oslovují a co vlastně respondentům působení v souboru přináší? Do výzkumu jsem zařadila i otázku týkající se místa a identity - chci vědět, jaký mají respondenti názor na to, zda je či není v dnešní době potřebné poznávat a učit se písním, tancům a zvykům svého kraje – lašského kraje. V závěru výzkumu se dotýkám problematiky přátelských vztahů, které v každé skupině po určité době vznikají. A v neposlední řadě chci zjistit, jaký podíl mají na souborovém působení respondentů rodiče.
35
4.2 Zvolená technika výzkumu Při výzkumu byla použita technika anamnestického dotazníku. Použitý dotazník měl rozsah jedné stránky A4 a byl koncipován jako anonymní dotazník. V úvodu měli respondenti vypsat pouze rok narození, jak dlouho do souboru chodí, kterou školu v této době navštěvují a ve kterém jsou ročníku. Dotazník (příloha č. 16) obsahoval jedenáct položek. Většinou se jednalo o uzavřené otázky, kde respondent přímo zaznačil (zakroužkoval, podtrhnul) vhodnou odpověď. Do dotazníku byla také zařazena jedna polouzavřená otázka. Vyplnění dotazníku se uskutečnilo prostřednictvím vedoucí souboru DFS – požádala jsem paní Marii Novákovou, aby dětem dotazníky rozdala a seznámila se situací, proč dotazníky vyplňují.
36
4.3 Šetření Výzkum byl proveden v prosinci 2007. Respondenti jsou členové dětského folklorního souboru Ostravička. Celkem bylo do výzkumu zařazeno 44 osob - dětí od mladšího školního věku až po adolescenty. Nejméně zastoupené skupiny respondentů byly skupiny s ročníkem 1990 a 2000. Naopak nejvíce zastoupená skupina je ročník 1995 (děti 12 až 13-leté). Výrazně zde také zasáhly ročníky 1999 a 1992, které měly shodný počet respondentů. Ostatní věkové skupiny 1998, 1997, 1996, 1994, 1993 se pohybují v rozmezí 2 až 5 respondentů.
Rok narození
Počet respondentů
2000
1
1999
7
1998
2
1997
3
1996
3
1995
11
1994
5
1993
4
1992
7
1990
1
Tab. 1.
37
Věková křivka respondentů 12 Počet repsondentů
11 10 8 7
7
6 5 4
4 3
3
2
2 1
0 1990
1 1992
1994
1996
1998
Rok narození
Graf.1
Vzorek zahrnuje respondenty ze 4. základní školy, 7. základní školy okresu Frýdek-Místek, Základní školy Staré Město, Gymnázia Petra Bezruče a Střední průmyslové školy. Šest respondentů na tuto otázku neodpovědělo.
Typ školy
Počet respondentů
4.ZŠ
9
7.ZŠ
25
ZŠ Staré město
2
Gymnázium Petra Bezruče
2
Střední průmyslová škola
1
Nespecifikovalo
6
Tab. 2
38
2000
Rozvrstvení respondentů podle typu školy
Nespecifikvalo 13%
Střední průmyslová škola 2%
4.ZŠ 20%
Gymnázium Petra Bezruče 4% ZŠ Staré město 4% 7.ZŠ 57%
Graf. 2
39
4.3.1 Otázka č.1
V první otázce jsem se respondentů ptala, proč se stali členy souboru. V této položce měli možnost svoji odpověď volně formulovat.
Možnosti odpovědí
Počet respondentů
baví je tanec
14
rodiče jej přihlásili
13
neví
5
chodil zde sourozenec
4
díky kamarádovi
3
rádi je zpívají
2
baví je tanec + rodiče tančili
1
neměl dostatek pohybu
1
kvůli vystupování
1
díky škole,se kterou byli na vystoupení
1
Tab. 3
40
Proč se respondenti stali členy souboru
Možnosti odpovědí
1
tanec + rodiče tančili
1
neměl dostatek pohybu
1
kvůli vystupování
1
díky škole,se kterou byli na vystoupení
2
rádi zpívají
3
díky kamarádovi
4
chodil zde sourozenec
5
neví
13
rodiče jej přihlásili
14
baví je tanec 0
2
4
6
8
10
12
14
16
Počet respondentů
Graf 3.
Nejčastější odpovědi se týkali obliby tance. 32% odpovědí bylo téměř totožných: „protože se mi líbilo tančení“, „protože jsem chtěla tančit“, „protože jak jsem byla malá, pořád jsem tančila“, „baví mě tancovat“, „kvůli tančení“, „tancování“, „mám ráda tanec“, „mám ráda lidový tanec“. Podle druhé nejpočetnější skupiny odpovědí vyplynulo, že respondenty do souboru přihlásili rodiče: „přivedl mě taťka“, „mamka chtěla“, „rodina chtěla“, „mamka chtěla, abych tancovala“, „protože se to mamce líbilo a já jsem byla aktivní“. Pět respondentů shodně odpovědělo, že neví. Čtyři respondenti zde měli sourozence a jejich působení je ovlivnilo natolik, že se i oni stali členy souboru: „Protože můj bratr chodil do Ostravičky a mi se to líbilo, tak chodím taky.“ „Protože tam chodili sestra a bratranec a baví mě hudba.“ „Protože sestra chodila, tak jsem to zkusil.“ „Chodil tam brácha, tak já taky.“ Díky kamarádovi se do souboru přihlásili tři respondenti. A zpěv zaujal dva respondenty zase natolik, že ho uvedli jako důvod vstoupení do souboru. 41
Jedna respondentka uvedla, že „byla se školou na vystoupení Ostravičky a proto tam začala chodit“. Další respondent uvedl podobou odpověď, a to, že ho také zaujalo vystoupení. Nejoriginálnější odpověď napsal respondent ze 7.ZŠ: „protože jsem neměl dostatek pohybu“. Předpokládala jsem, že díky spolupráci dětského folklorního souboru se základními školami, mnoho respondentů se do souboru přihlásilo právě na základě této spolupráce a jejich vzájemnými vztahy (mnohá vystoupení). Tato domněnka se mi ale nepotvrdila. Předpokládala jsem také, že většinu dětí do souboru přihlásili rodiče, což se také stalo – až 29% zastoupených dětí se do souboru přihlásilo z popudu rodiny.
42
4.3.2 Otázka č.2
V druhé otázce měli respondenti odpovědět na otázku – kdo je do souboru přihlásil. Nejčastěji se objevovala odpověď, že respondenta do souboru přihlásila „mamka“. Druhá nejpočetnější skupina odpověděla, že je do souboru přihlásil někdo z rodičů, tuto odpověď jinak nespecifikovali. Tři respondenti uvedli, že je do souboru přivedl otec. Stejný počet respondentů svoji odpověď neuvedli. Do souboru respondenty přihlásili i jiní členové rodiny – tři respondenti napsali, že se do souboru dostali díky babičce a po jednom respondentovi se zde objevily i odpovědi – „teta“, „děda“, „paní učitelka“, „mamka, ale já jsem chtěla sama“.
Osoba,která respondenta do souboru přihlásila
Počet respondentů
maminka
25
rodiče
6
tatínek
3
babička
2
teta, děda, učitelka, kamarád, dítě samoprostřednictvím rodičů
1
nezodpověděli
3
Tab. 4.
43
Kdo respondenty do souboru přihlásil
teta, děda, učitelka, kamarád, dítě samoprostřednictvím rodičů 1
nezodpověděli 3
babička 2 tatínek 3
maminka 25 rodiče 6
Tab. 5.
Nepředpokládala jsem, že by se do Ostravičky dítě přihlásilo jen tak, bez působení rodiny, proto jsem očekávala, že mnoho respondentů k činnosti přivedli rodiče či prarodiče – podle výsledků se moje očekávání potvrdilo. Také jsem si ale myslela, že někteří respondenti se do souboru přihlásili sami a nebo na základě souborového působení jejich sourozenců – tato odpověď se objevila pouze jednou, respondentka uvedla: „Mamka, ale já jsem chtěla sama, můj bratr chodil do Ostravičky a mi se to líbilo“.
44
4.3.3 Otázka č.3
V této položce jsem respondenty požádala, aby mi zakroužkovali variantu, která jim nejvíce přibližuje jejich vztah k oblibě návštěvnosti souboru. Předpokládám, že pokud respondent soubor pravidelně navštěvuje, jeho zaznačená možnost nebude – nerad / a – ale samozřejmě, že i taková odpověď se může vyskytnout. Očekávám, že respondenti označí buď první nebo druhou možnost, tedy – velmi rád / a nebo rád / a. U těchto odpovědí bude hodně záležet také na věku respondenta a samozřejmě na době působení v souboru. Usuzuji, že mladší respondenti mohou být ovlivněni dvěma směry – jedním z nich je jejich krátké působení v souboru - a tedy jejich nadšení z něčeho nového a dosud nepoznaného je bude směřovat k odpovědi první – velmi rád /a. Na druhé straně u některých respondentů může nízký věk a s ním spojená nezralost způsobit, že se přikloní k odpovědí druhé – rád / a. Podobně jako u věku respondentů, odpovědi mohou být také ovlivněny délkou působení v souboru.
Obliba návštěvnosti
rád 27%
velm i rád 73%
Graf 4.
45
Třicet dva respondentů do souboru chodí velmi rádo, dvanáct dětí zaznačilo možnost druhou. Třetí možnost, že do souboru chodí neradi, si z respondentů nevybral nikdo.
Rok narození velmi rád rád 1990
1
1992
5
1993
4
1994
3
2
1995
6
5
1996
3
1997
2
1
1998
1
1
1999
6
1
2000
1
2
Tab. 6.
Obliba návštěvnosti v závislosti na věku
5
6
4 2
2
3
6
3
1
1
1 2
5
1
1
Možnosti
rád 1 velmi rád 1990
1992
1993
1994
1995
1996
Rok narození
Graf 5.
46
1997
1998
1999
2000
Graf č. 5 nám ukazuje, že křivka obou možností odpovědí výrazně stoupá u ročníku 1995 (děti 12-13 leté). Až šest dětí tohoto věku odpovědělo, že do souboru chodí velmi rády a až 5 dětí zaznačilo možnost druhou – do souboru chodí rády. Mezi další dominantní ročníky patří 1992 (děti 9-10 leté) a 1999 (děti 1617 leté), také tyto děti chodí do folklorního souboru rádi.
4.3.4 Otázka č.4
Čtvrtá položka se týkala hrdosti respondentů na to, že soubor navštěvují. Všichni respondenti odpověděli stejně – ANO. Jelikož se soubor jak v minulosti, tak v současnosti úspěšně účastnil domácích i zahraničních soutěží, předpokládala jsem, že odpovědi všech respondentů budou kladné. Současně jsem také předpokládala, že i když respondent nezaznačí v předcházející otázce, že do souboru nechodí velmi rád, ale pouze rád, i přes tento fakt bude odpověď kladná. Moje domněnky se 100% potvrdily.
47
4.3.5 Otázka č. 5
V páté položce jsem se respondentů ptala na otázku, zda by se v budoucnosti chtěli stát členy dospělého folklorního souboru. Téměř
polovina
respondentů
odpověděla,
že
by
se
nechtěli
v budoucnosti stát členy dospělého folklorního souboru. Čtrnáct respondentů by se určitě chtěli stát členy dospělého folklorního souboru a třináct respondentů o tom už někdy přemýšleli, ale dosud nejsou rozhodnuti.
Odpověď
Počet odpovědí
Určitě ano
14
Přemýšlel/a jsem o tom, ale ještě nejsem rozhodnutý/á
13
Ne
18
Tab. 7.
Chtěl/a bys později být členem dospělého folklorního souboru?
40%
29% 31% Určitě ano Přemýslěl/a jsem o tom, ale ještě nejsem rozhodnutý/á Ne
Tab. 8. 48
Tuto otázku jsem zpracovala také v závislosti na otázce tři – soubor navštěvuješ velmi rád, rád, nerad. Jednak mě zajímalo, kterou možnost si vybrali ti respondenti, kteří v otázce tři zaškrtli první možnost, tedy - do souboru chodí velmi rádi. Také jsem chtěla zjistit, kterou možnost si vybrali ti respondenti, kteří v otázce tři zaškrtli možnost druhou, tedy – do souboru chodí rádi.
Velmi rád Rád/a Určitě ano
10
3
rozhodnutý/á
11
2
Ne
10
8
Přemýšlel/a jsem o tom, ale ještě nejsem
Tab. 9.
Graf v závislosti na oblibě návštěvnosti souboru Soubor navštěvují VELMI RÁDI Ne 32%
Určitě ano 32%
Přemýslel/a jsem o tom, ale ještě nejsem rozhodnutý/á 36%
Graf 6.
49
Graf v závislosti na oblibě návštěvnosti souboru Soubor navštěvují RÁDI Určitě ano 23%
Přemýslěl/a jsem o tom, ale ještě nejsem rozhodnutý/á 15%
Ne 62%
Graf 7.
Je zajímavé, že pouze deset respondentů, kteří do souboru chodí velmi rádi, by se v budoucnosti chtěli stát členy dospělého souboru. Jedenáct respondentů o této možnosti uvažovalo, ale nejsou doposud rozhodnuti. A deset respondentů odpovědělo, že by nechtěli být členy dospělého folklorního souboru. U druhé možnosti se počet kladných odpovědí celkově zmenšil – pouze dva respondenti by se chtěli stát určitě členy dospělého souboru a tři členové o tom pouze přemýšleli. Největší zastoupení zde měly odpovědi záporné. Předpokládala jsem, že pokud respondent do souboru chodí velmi rád, jeho odpověď bude kladná, tedy – souborové činnosti by se chtěl věnovat i v dospělosti. Tato domněnka se mi nepotvrdila, dokonce jsem byla překvapena, že se zde vyskytlo až 32% záporných odpovědí. Domnívala jsem se také, že u druhé možnosti, tedy – respondenti do souboru chodí „pouze“ rádi – se počet záporných reakcí zvýší. (Jelikož v otázce tři žádný respondent neodpověděl možností třetí – do souboru chodí nerad – domnívala jsem se, že tuto možnost děti braly na podobné úrovni.) Tato hypotéza se mi potvrdila.
50
V dnešní době je velmi těžké odhadnout, zda zájem respondentů, samozřejmě nejen tohoto souboru, je natolik velký, aby jejich činnost přetrvávala i v dospělém věku. Proto jsem se také na tuto položku zaměřila i v závislosti na věku respondentů. Mohly nastat dvě situace. První situace nám mohla ukázat, že většina mladých respondentů, kteří studují na nižším stupni základní školy, uvede, že by v dospělosti chtěli být členy folklorního souboru. Tato odpověď by mohla být podmíněna nadšením z prvních získaných zkušeností a zážitků. Ale u většiny respondentů vyššího stupně základní školy se naopak mohla vyskytnout odpověď váhající či záporná. Usuzuji, že tyto odpovědi by byly již ovlivněny jak zkušenostmi, které respondenti
získali
během
dlouholetého
působení
a
s tím
související
uvědomění, že členství v souboru obnáší i velkou míru povinností, tak i širším povědomím o svých dalších schopnostech a případných možnostech studia. Druhá situace, která mohla nastat
by byla opačná. Respondenti
mladšího školního věku by odpovídali spíše záporně a respondenti staršího školního věku by se přiklonili ke kladným odpovědím.
Graf v závislosti na věku respondentů
8 1
2
1 2
6 1 2000
3
1 1999
3
1998
1997
3
8
3
2
1
6
3
2
4 2
2
1
1996
1995
1994
1993
1992
0 1990
Rok narození Určitě ano
Přemýšleli o tom, ale ještě nejsou rozhodnutí
Graf 8. 51
Ne
Počet respondentů
Podle grafu je zřetelné, že čím starší respondenti na tuto otázku odpovídali, tím více byly odpovědi záporné, tedy – starší respondenti se nechtějí stát členy dospělého folklorního souboru. Naopak u respondentů mladších se vyskytovaly kladné odpovědi, tedy – určitě ano. Ukázalo se, že zlomovým ročníkem narození se stal rok 1995 (děti 12-13 leté).
52
4.3.6 Otázka č. 6
Šestá položka se týkala oblíbenosti souborových činností. Respondenti měli na výběr ze šesti odpovědí, které mohli libovolně kombinovat. Navíc měli možnost doplnit libovolnou činnost, která je baví, ale není uvedena v nabízených možnostech.
Činnost
Počet označení
tančit
30
zpívat
27
vystupování
24
hrát si
14
kroje
13
povídat si o zvycích
3
jiné
12
Tab. 10.
Obliba činností v souboru povídat si o zvycích 2%
jiné 10% tančit 24%
nošení kroje 11%
hrát si 11% zpívat 22% vystupování 20%
Graf 9. 53
Nejoblíbenějšími činnostmi v souboru se stalo tančení, zpívání a vystupování. Čtrnáct respondentů označilo i možnost hrát si, dvanáct respondentů dopsalo „tábory, zájezdy, hra na cimbál, cestování, zábava s ostatníma“, jedenáct respondentů také označilo, že rádi nosí kroje. Nejméně oblíbenou činností se stalo povídání o zvycích, tuto možnost označili pouze tři respondenti. Jak už jsem zmínila výše, respondenti mohli zaznačit libovolné varianty odpovědí. Nejvíce frekventovaná kombinace odpovědí se stala trojice – zpívat, tančit, vystupování. O jednoho respondenta méně zaznačilo pouze možnost tančit, po čtyřech respondentech obdržela varianta hrát si a kombinace odpovědí zpívat + tančit + vystupování + nosit kroj, zpívat + tančit + hrát si + vystupování + nosit kroj. Ostatní možnosti a kombinace možností získaly po jenom respondentovi.
54
Možnost či kombinace možností
Počet respondentů
zpívat
2
tančit
8
hrát si
4
povídat si o zvycích
1
vystupování
1
zpívat a tančit
2
zpívat a vystupovat
1
zpívat a nosit kroj
1
tančit a hrát si
1
zpívat, tančit a vystupovat
9
zpívat, hrát si, vystupovat
1
zpívat, hrát si a nosit kroj
1
zpívat, vystupovat a nosit kroj
1
tančit, hrát si a vystupovat
1
zpívat, tančit, vystupovat a nosit kroj
4
zpívat, hrát, povídat si o zvycích, vystupovat a nosit kroj zpívat,
1 tančit,
hrát
si,
povídat
si
vystupovat, nosit kroj
o
zvycích, 1
Tab. 11.
55
Graf možností a kombinací možností činností zpívat, tančit, vystupovat a nosit kroj 10% tančit, hrát si a vystupovat 3%
zpívat, hrát, povídat si o zvycích, vystupovat a nosit kroj 3%
zpívat, tančit, heát si, povídat si o zvycích, vystupovat, nosit kroj 3%
zpívat 5%
zpívat, vystupovat a nosit kroj 3% zpívat, hrát si a nosit kroj 3% zpívat, hrát si, vystupovat 3%
tančit 20%
hrát si 10%
povídat si o zvycích 3% zpívat, tančit a vystupovat 23%
vystupování 3% tančit a hrát si 3% zpívat a nosit kroj 3%
zpívat a vystupovat 3%
zpívat a tančit 5%
Graf 10.
Předpokládala jsem, že nejvíce zastoupené oblíbené činnosti budou: zpívat, - tančit a - vystupování. Tento předpoklad se mi potvrdil, dokonce tuto kombinaci zaznačilo 21% respondentů. Také jsem usuzovala, že někdo z respondentů vzpomene vystupování v zahraničí, tuto aktivitu jsem záměrně neuvedla. Tato odpověď se zde vyskytla sedmkrát, vždy v kombinaci s vystupováním.
56
Poslední dvě možnosti – nošení kroje a povídání si o zvycích, jsem do dotazníku zařadila s úmyslem zjistit, zda se v souboru s respondenty pracuje i ve směru identifikace místa s folklorem, zda představovaní a přibližování místního folkloru na respondenty zapůsobilo natolik, že se projeví i v dotazníku. Třináct respondentů v možnostech označilo odpověď „kroje“, podstatně hůř dopadla možnost „povídat si o zvycích“ – tato možnost byla zaznačena pouze třikrát.
57
4.3.7 Otázka č. 7
V této položce mě zajímal celkový vztah respondentů k souboru. Předpokládám, že odpovědi na otázku – co ti přináší členství v souboru – mi naznačí motivaci a vztah mládeže k folkloru. Respondenti měli v závorce za otázkou opět uvedeno, že mohou zaznačit vše, s čím souhlasí.
Nabízené možnosti
Počet zaznačení
je to zábava
39
hodně se naučím
27
poznávám folklor svého kraje
16
reprezentuji naše město
18
mám tam kamarády
26
Tab. 12.
Graf četnosti nabízených možností
mám tam kamarády 21%
je to zábava 31%
reprezentuji naše město 14% poznávám folklor svého kraje 13%
hodně se naučím 21%
Graf 11. 58
Třicetidevíti respondentům členství v souboru přináší zábavu. Na druhém místě se umístila možnost „hodně se naučím“, jen o jednu odpověď méně získala možnost „mám tam kamarády“. Jako nejméně označované odpovědi byly vybrány možnosti „poznávám folklor svého kraje“ a „reprezentuji naše město“. I u této otázky mi po vyhodnocení dotazníku vzniklo několik možných variant.
Možnosti odpovědí a jejich varianty
Počet respondentů
je to zábava, hodně se naučím, poznávám folklor svého kraje a reprezentuji naše město a mám tam kamarády
10
je to zábava
9
je to zábava, hodně se naučím a mám tam kamarády
8
mám tam kamarády
2
je to zábava a hodně se naučím
2
je to zábava a reprezentuji naše město
2
hodně se naučím
1
je to zábava a mám tam kamarády
1
hodně se naučím a poznávám folklor svého kraje
1
hodně se naučím a reprezentuji naše město
1
je to zábava, hodně se naučím a reprezentuji naše město
1
je to zábava, poznávám folklor svého kraje a reprezentuji naše město
1
je to zábava, poznávám folklor svého kraje a mám tam kamarády
1
je to zábava, hodně se naučím, poznávám folklor svého kraje a reprezentuji naše město
1
je to zábava, hodně se naučím, poznávám folklor svého kraje a mám tam kamarády
1
je to zábava, hodně se naučím, reprezentuji naše město a mám tam kamarády
1
je to zábava, poznávám folklor svého kraje, reprezentuji naše město a mám tam kamarády
1
Tab. 13. 59
Graf všech kombinací
Z, F, K 2%
Z, N, F, K 2%
Z, N, F, R, K 2%
Z, N, R, K 2%
Z, F, R, K 2%
Z, F, R 2%
Z, N, F, R, K 23%
Z, N, R 2% N, R 2% N, F 2%
Z 20%
Z, K 2% N 2%
Z, R 5%
Z, N 5%
Graf 12.
Vysvětlivky: Z .................... je to zábava N .................... hodně se naučím F .................... poznávám folklor svého kraje R .................... reprezentuji naše město K .................... mám tam kamarády
60
K 5%
Z, N, K 18%
U této otázky jsem usuzovala, že nejčastěji zakroužkované možnosti budou ty, že působení v souboru je pro respondenty zábava a že tam mají kamarády. Tato domněnka se mi potvrdila. Dále jsem předpokládala, že někteří respondenti si uvědomují, že získávají nové poznatky v oblasti tradiční lidové kultury a folkloru ve svém rodišti. Proto se také mezi nejčastěji označovanými možnostmi objevilo – hodně se naučím, – poznávám folklor svého kraje a také - reprezentuji naše město. U první odpovědi jsem se nezmýlila, tuto odpověď zaznačila až 21% respondentů. Co se týče poznávání folkloru (13%) a reprezentace města (14%) – u těchto odpovědí byl téměř shodný počet. Musím však podotknout, že tyto dvě možnosti respondenti uváděli nejméně.
61
4.3.8 Otázka č. 8
Osmá otázka úzce souvisí s otázkou předcházející, zejména s jednou její možností – poznávám folklor svého kraje. Respondenti měli odpovědět na otázku, zda považují za potřebné poznávat a učit se písním, tancům a zvykům svého kraje.
Odpověď
Počet respondentů
%
Ano, je to potřebné
19
43%
Není, ale baví mě to
21
48%
Není to potřebné
4
9%
Tab. 14.
Graf počtu uvedených odpovědí Není to potřebné 9%
Ano, je to potřebné 43%
Není, ale baví mě to 48%
Graf 13.
48% respondentů zaznačilo, že není potřebné poznávat a učit se písním, tancům a zvykům svého kraje, ale baví je to. Druhá nejpočetnější skupina označila (až 43%), že je potřebné poznávat a učit se písním, tancům a zvykům 62
svého kraje. Pouze čtyři respondenti zvolili možnost poslední – tyto vědomosti pro ně nejsou potřebné. Zajímalo mne také, zda na názory respondentů nemá vliv jejich věk.
Ano, je to potřebné
Není, ale baví mě to
1990
Není to potřebné
1
1992
1
6
1993
1
3
1994
3
1
1
1995
5
5
1
1
2
1996 1997
2
1
1998
1
1
1999
5
2
2000
1
Tab. 15.
Graf v závislosti na věku Odpověď ANO,JE TO POTŘEBNÉ 5 4 3 Počet respondentů 2 1
5
5 3
2
1 1 1 1 0 Ano, je to potřebné 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1990 Rok narození
Graf 14.
63
Mladší ročníky uvedli, že je potřebné poznávat a učit se písním, tancům a zvykům svého kraje. Je možné, že jejich mladý věk a zážitky v rámci působení v souboru je ovlivnilo natolik, že odpovídali pod tímto nadšením. Určitě zde také hraje roli názor rodičů. V souboru se vyskytuje silný ročník 1995, který nepřetržitě ovlivňuje celé šetření. Tato situace nastala i zde, křivka se opět vyhoupla až na pět odpovědí.
Graf v závislosti na věku Odpověď NENÍ, ALE BAVÍ MĚ TO 6 5 4 Počet 3 respondentů 2
6
5 3
1992
Rok narození
1 1993
1995
1994
1
Není, ale baví mě to
1990
1 1996
1 1997
1 1998
2 1999
2000
1 0
Graf 15.
Je zajímavé, že stejně jako v otázce číslo pět, u respondentů rozhodoval jejich věk. Čím starší respondenti na tuto otázku odpovídali, tím více převažoval se stával názor, že není potřebné poznávat a učit se písním, tancům a zvykům svého kraje, i když je tyto činnosti baví. Opět se ukázalo, že se zde výrazně objevuje ročník 1995 (děti 12-13 leté), právě tento rok je ve všech možnostech průlomový.
64
Graf v závislosti na věku Odpověď NENÍ TO POTŘEBNÉ 2 1,5 Počet respondentů
1
2
0,5
1990
Není to pořebné 1992
1993
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Rok narození
1 1994
1 0
Graf 16.
U této odpovědi se přelomovými ročníky staly rok 1996 a 1995. Znovu se zde objevuje ročník 1995.
65
4.3.9 Otázka č. 9
V deváté otázce měli respondenti odpovědět na otázku, zda mají v souboru kamarády. Všech 44 respondentů odpovědělo shodně - ANO. Zajímalo mne tedy, zda jejich kamarádské vztahy jsou natolik silné, že tuto možnost označili i otázce sedm. Zde měli respondenti zaznačit všechny činnosti, které jim členství v souboru přináší. Zde jsem také vložila odpověď – mám tam kamarády.
Kamarády v ot.č. 7
Kamarády v ot.č. 7
označili
neoznačili
26
18
Ano, mám v souboru kamarády
Tab. 9.
Graf v závislosti na otázku číslo 7.
Kamarády v ot.č. 7. neoznačili 41%
Kamarády v ot.č. 7. označili 59%
Graf 17. 66
Ze všech 44 účastníků až 41% respondentů v otázce číslo sedm neoznačilo, že jim soubor přináší kamarády. Předpokládala jsem, že shoda odpovědí v těchto dvou otázkách bude skoro 100%. Domněnka se mi ale bohužel nepotvrdila.
67
4.3.10 Otázka č. 10 V předposlední otázce jsem respondenty požádala, aby mi zaznačili možnost, která nejvíce popisuje vztah kamarádů k jejich celkovému působení v souboru.
Možnosti odpovědí
Počet respondentů
Alespoň jednou navštívili tvé vystoupení se souborem
36
Nezajímá je folklor
8
Tab. 17.
Procentuální graf odpovědí
Alespoň jednou navštívili tvé vystoupení se souborem 82%
Nezajímá je folklor 18%
Graf 18.
Přes osmdesát procent respondentů odpověděli, že jejich kamarádi je alespoň jednou viděli během vystoupení. Samozřejmě je možné, že některé děti jejich vystoupení viděly v rámci školní akce. Pouze osmnáct procent respondentů uvedlo, že jejich kamarády folklor nezajímá. Odpověď „neví, že do souboru chodíš“ nezaznačil žádný z respondentů.
68
Předpokládala jsem, že počet přátel, kteří doopravdy navštívili jakékoliv vystoupení bude menší, než 50%. Toto tvrzení bylo výsledky vyvráceno. Protože jsem zjistila, že soubor výrazně ovlivňuje názor ročníku 1995, proto jsem také zjišťovala, jak se tento ročník bude projevovat zde.
Graf v závislosti na věku respondnetů
8
5
7 4
1
1 1993
Rok narození
1994
1996
1997
1998
4 3
1990
2 1
1995
2
3
1992
3
1999
2000
8 7 6 5 Počet odpovědí 4 3 2 1 1 0
Alespoň jednou navštívili tvé vystoupení se souborem
Nezajímá je folklor
Graf 19.
Z uvedeného grafu je zřejmé, že nejsilnější ročník jak v první, tak druhé možnosti je opět rok 1995 (děti 12-13 leté).
69
4.3.11 Otázka č. 11 Poslední otázka byla zaměřena na rodiče a jejich vztah k souborové činnosti jejich dítěte. Respondenti měli odpovědět, jaký zájem mají jejich rodiče na jejich činnost v souboru.
Možnosti odpovědí
Počet respondentů
Ptají se tě, co v souboru děláte a chodí na všechna vystoupení
39
Neptají se, co děláte, ale chodí na vaše vystoupení
5
Tab. 18.
Procentuální graf odpovědí Neptají se, co děláte, ale chodí na vaše vystoupení 11%
Ptají se tě, co v souboru děláte a chodí na všechna vystoupení 89%
Graf 20.
Rodiče téměř devadesáti procent respondentů se zajímají o jejich působení v souboru, dokonce chodí i na jejich všechna vystoupení. Pouze pět respondentů odpovědělo, že jejich rodiče pouze chodí na jejich vystoupení. Poslední možnost – „soubor je nezajímá“ - si nevybral žádný respondent.
70
Jelikož vím, že v souboru existuje velká angažovanost rodičů, předpokládala jsem, že téměř všichni respondenti si vyberou první možnost – „ptají se tě, co v souboru děláte a chodí na všechna vystoupení“. Tato domněnka se mi téměř potvrdila. Očekávala jsem také, že poslední možnost si nevybere žádný z respondentů. Činnost v souboru zahrnuje spolupráci nejen se samotným dítětem, ale také s rodiči, kteří je výrazně podporují i po finanční stránce.
71
Závěr Díky této práci jsem měla možnost hlouběji nahlédnout do historického vzniku a následného vývoje lašského regionu. Zabývala jsem se popisem jednotlivých tanců typických pro lašský region a nahlédla do šatníku lašského obyvatelstva. V práci jsem také jako doklad snahy zachovat lašský folklor představila dětské a dospělé folklorní soubory mého regionu. Konkrétněji jsem se zabývala dětským folklorním souborem Ostravička. Tento soubor prostřednictvím vedoucí souboru a choreografky Marie Novákové odkaz lašského folkloru nejen zachovává, ale i díky četným vystoupením u nás i v zahraničí tento odkaz rozvíjí a z generace na generaci předává dál. Hlavní část práce se proto věnovala šetření v dětském folklorním souboru Ostravička. Již na začátku vyhodnocování jsem se setkala se zajímavým zjištěním, že většinu dětí do souboru přihlásily buď rodiče, nebo nejbližší členové rodiny. Málo respondentů odpovědělo, že se do souboru chtěli přihlásit sami. Tyto odpovědi se vyskytly jen ojediněle, a to pouze v souvislosti s působením sourozenců – některé odpovědi obsahovaly informaci, že do souboru chodil bratr, sestra. Tento závěr mě velice překvapil. Jelikož vím, že Ostravička spolupracuje s několika základními školami, předpokládala jsem, že účinek této spolupráce bude citelný právě v tomto směru. Když jsem se dětí ptala, co je vedlo k tomu, že chtěli chodit do Ostravičky, jedna třetina dětí shodně odpověděla, že chtěli tančit. V žádné odpovědi se nevyskytla zmínka o folklorních tradicích, zpěvu lidových písní nebo nošení lidových krojů. Zajímalo mne také, jaký mají děti vztah k působení v souboru – zda je baví chodit do folklorního souboru či nikoli. Tři čtvrtiny dětí shodně odpověděly, že do souboru chodí velmi rády. Z této otázky vyplynula velmi kladná informace – žádné dítě neoznačilo, že do souboru chodí nerado. Překvapivé bylo také zjištění, že čím starší respondenti odpovídali na otázku - zda by se chtěli v dospělosti stát členy dospělého folklorního souboru – tím více byly odpovědi záporné.
72
Tedy, starší respondenti se nechtějí stát členy dospělého folklorního souboru, naopak u respondentů mladších se vyskytovaly kladné odpovědi. Ukázalo se, že zlomovým ročníkem se stal rok 1995 (děti 12-13 leté). Když jsem se dětí ptala, která činnost je v souboru nejvíce baví, předpokládala jsem, že odpovědi na nabízené možnosti budou ve stejném poměru. Nejoblíbenějšími činnostmi se stalo tancování, zpívání a vystupování. Možnosti - nošení kroje a povídání si o zvycích - jsem do dotazníku zařadila s úmyslem zjistit, zda se v souboru s dětmi pracuje i ve směru prohlubování poznání místního folkloru, zda představovaní a přibližování folkloru na respondenty zapůsobilo natolik, že se to projeví i v dotazníku. Výsledkem šetření byla snaha poskytnout současnému vedení souboru hlubší pochopení dětí a jejich zájmu o folklor. Chtěla jsem, aby výsledky přispěly k dalšímu rozšiřování dětských znalostí, schopností a dovedností.
73
Resumé Povědomí o lašském regionu a s tím související zájem o tento region je v současné době téměř mizivý. Je možné, že tento „nezájem“ způsobuje neznalost, která vyplývá ze složitého vývoje regionu. V práci se proto věnuji lidové kultuře Lašska. Zabývám se historickými souvislostmi, které předcházely samotnému vzniku lašského regionu. Uvádím zde samotné geografické vymezení regionu. Představuji jednotlivé tance, které na území Lašska zdomácněly. Jsou zde také uvedeny dílčí části ženského a mužského kroje i s odlišnostmi typickými pro lašský region. Představuji dětské a dospělé folklorní soubory, které na území Lašska působí. Hlavní část práce se věnuje folklornímu souboru Ostravička a šetření v tomto souboru. Předmětem výzkumu jsou děti a jejich vztah k navštěvovanému souboru a k folklorním hodnotám. Práce uvádí, které činnosti respondenty nejvíce oslovují, co respondentům působení v souboru přináší a jaký mají v dnešní době názor na význam folklorního dědictví. Snažila jsem se, aby tato praktická rovina současnému vedení souboru pomohla k prohlubování zájmu o folklor a k dalšímu rozšiřování dětských dovedností.
74
Summary Today, cognizance of Lašsko region is negligible. The lack of interest can be
caused
by
the
ingnorance
resulting
from
the
difficult
historical
consequences. This diploma thesis deals with subject of Lašsko traditional culture. I mention the historical context preceding the occurrance of Lašsko region and its geographical limitation. I present the folk dances which became domesticated there, then I occupy myself with the individual parts of male and female folk-costume with diversity typical for the Lašsko region. After it, I present adult and children´s folk ensembles of the region. The majority of the thesis handle with children´s folklore ensemble Ostravička and contains the survey in this ensemble. The purpose of the survey is to get know what is children´s relationship with the ensemble and with the folk heritage of Lašsko region. Finally, the results of the survey should help today´s ensemble management to intensify the interest in the folklore culture and improve children´s skills.
75
Poznámky 1. KRULIKOVSKÝ, Zdeněk Vilém: Knížka pro každého Lacha. Tiskárna Kleinwächter, s. 33. 2. KRULIKOVSKÝ, Zdeněk Vilém: Knížka pro každého Lacha. Tiskárna Kleinwächter, s. 34. 3. JANČÁŘ, Josef a kol. Lidová kultura na Moravě. Brno : Ústav lidové kultury ve Strážnici a Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2000. s. 457. 4. Materiály poskytnuté Marií Novákovou. 5. Materiály poskytnuté Marií Novákovou. 6. http://www.folklornisdruzeni.cz/historie-festivalu21 7. Materiály poskytnuté Marií Novákovou. 8. Materiály poskytnuté Marií Novákovou. 9. Geryková, Eva: Ostravička sklízela úspěchy za hranicema. Ozvěny. Roč. 3, č. 31, 04.08.1994, s. 4. 10. 20 celostátních přehlídek dětských skupin scénického tance, str.96 11. 20 celostátních přehlídek dětských skupin scénického tance, str.96 12. 20 celostátních přehlídek dětských skupin scénického tance, str.96
76
Použitá literatura •
BONUŠ, František : Lidové tance na Lašsku. 1. vyd. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1953. 50 s.
•
BROUČEK, Stanislav a JEŘÁBEK, Richard: Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. Vyd. Praha : Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007. 3 sv. :. ISBN: 978-80-204-1450-2
•
BUZEK, Ladislav : Encyklopedie Slezska. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2000. 187 s. ;. ISBN: 80-7042-561-X.
•
Geryková, Eva: Ostravička do Turecka. Roč. 2, č. 13, 01.04.1993, s. 4.
•
Geryková, Eva: Ostravička sklízela úspěchy za hranicema. Ozvěny. Roč. 3, č. 31, 04.08.1994, s. 4.
•
Geryková, Eva: Ostravička v létě nezahálela. Zpravodaj městské rady F-M. Roč. 9, č. 7, 31.08.1999, s. 10.
•
HOFBAUER, Břetislav: Děti, mládež a volný čas . Vyd. 1. Praha: Portál, 2004. 176 s. ISBN: 80-7178-927-5
•
JANČÁŘ, Josef: Využívání folklóru k novodobé kulturní aktivitě. In: Národopisné aktuality XXVI, 1989
•
JANČÁŘ, Josef: Lidová kultura na Moravě. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2000. 373 s. :. ISBN: 80-86156-31-1.
•
JELÍNKOVÁ, Zdenka: Dětský folklór a práce v dětském folklórním kroužku. Brno: Měst. kult. středisko S. K. Neumanna, 1982. 24 s.
•
JUREČEK, Josef a MARTÍNEK, Vojtěch: Od Ostravice k Radhošti.. V Moravské Ostravě: Kulturní rada pro širší Ostravsko jako krajské ústředí osvětových sborů, 1941.
•
KRULIKOVSKÝ, Zdeněk Vilém: Knížka pro každého Lacha. Tiskárna Kleinwächter, 109 s.
•
LEJSEK, František Květoslav : Moravsko-slezské písně. Velké Meziříčí: A. Šašek, 1930. 76 s.
•
Lidové tance na Lašsku. Č. 1. Lhotka, 1948. 38 s.
•
Lidové tance na Lašsku Č. 2. Ostrava, 1986. 92 s. 77
•
Lidové tance na Lašsku Č. 3. Ostrava, 1986. 142 s.
•
MAREK, B: Rodné Lašsko
•
MOJŽÍŠEK, Josef a SALICHOVÁ, Helena; pro školu upravil WÜNSCH, Rudolf. Písničky zpoza Ostravice. Praha : E. Starý.
•
Národní písně a tance z Těšínska. Zábřeh, 1926.
•
NOVÁK, P.: K vývoji hudebně folkloristického bádání ve Slezsku (SS 61, 1963, č.4, s. 464-482)
•
Nováková, Marie: Další úspěch Ostravičky. Region Frýdecko-Místecko. Roč. 7., č. 26., 26.06.2001, s. 6.
•
Nováková, Marie: Dětský soubor Ostravička. Ozvěny. Roč. 1, č. 64, 04.12.1991, s. 7.
•
Nováková, Marie: Soubor Ostravička si na jaře od akcí příliš neodpočine. Region Frýdecko-Místecko. Roč. 7, č. 13, 27.03.2001, s. 9.
•
Od folkloru k folklorismu : slovník folklorního hnutí v Čechách / vedoucí projektu a odborná redakce Alena Vondrušková. Vyd. 1. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2000. 171 s.; ISBN: 80-86156-35-4
•
Ostravička na Baltu: Region Frýdecko-Místecko. Roč. 2, č. 24, 11.06.1996, s. 13.
•
Ostravička na cestách: Region Frýdecko-Místecko. Roč. 3, č. 30, 29.07.1997, s. 5.
•
Ostravička na festivalu: Region Frýdecko-Místecko. Roč. 7, č. 22, 29.05.2001, s. 7.
•
Ostravička v Turecku. Ozvěny. Roč. 4, č. 16, 20.04.1995, s. 1.
•
Ostravička má za sebou úspěšnou sezonu. Region Frýdecko-Místecko. Roč. 6, č. 30, 25.07.2000, s. 7.
•
Ostravička byla opět nejlepší. Ozvěny. Roč. 4, č. 20, 18.05.1995, s. 4.
•
Ostravička zatančí na festivalu v Sale také marocké princezně. Region Frýdecko-Místecko. Roč. 5, č. 23, 08.06.1999, s. 7.
•
SCHAUEROVÁ, Alena a kolektiv: Ke kořenům domova. Vyd. 1. Strážnice: Ústav lidové kultury, 1999. 110 s.: ISBN: 80-86156-28-1.
•
SCHAUEROVÁ, Alena a kolektiv: Kde jsme doma. Vyd. 1. Strážnice: Ústav lidové kultury, 1997. 123 s. :. ISBN: 0-86156-04-4.
78
•
STAŇKOVÁ, Jitka: Lidové umění z Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Panorama, 1987. 198 s.
•
Strakošová, Věra: Ostravička-desetiletá. Ozvěny. Roč. 1, č. 46, 19.11.1992, s. 6.
•
Soubor Ostravička na turné do Francie. Ozvěny. Roč. 3, č. 14, 07.04.1994, s. 3.
•
Soubor Ostravička zazářil v italské Kalábrii. Region Frýdecko-Místecko. Roč. 3, č. 21, 27.05.1997, s. 5.
•
VETTERL, K.: Některé otázky hudební folkloristiky se zvláštním zřetelem k slezské oblasti (SS 52, 1954, č.1 -2, s.22-34)
•
WÜNSCH, Rudolf: Slezské nápěvy : půl kopy národních písní pro školu ze sbírky Jos. Mojžíška dvojhlasně s průvodem houslí . 2. vyd. Příbor: Drdácký, [1911?]. 38 s.
•
Ze Slezska: 15 lidových nápěvů slezských pro střední a vyšší hlas / klavírním doprovodem opatřil Vít Kment. Frýdek : [s.n.], 1932.
www.folklorweb.cz www.folklor.cz www.ostravicka.cz
79
Seznam příloh Příloha č. 1: Mapy Lašska Příloha č. 2: Příklady mužského a ženského lašského kroje Příloha č. 3: Seznam původních členů souboru Příloha č. 4: Foto z prvního vystoupení DFS Ostravička Příloha č. 5: Seznam současných členů souboru Příloha č. 6: Účast na národních či zemských přehlídkách dětských folklorních souborů Příloha č. 7: Foto - Kladno 1988– Národní přehlídka dětských tanečních kolektivů Příloha č. 8: Účast na národních přehlídkách ve scénickém tanci a předtančení Příloha č. 9: Národní přehlídky ZUŠ Příloha č. 10.: Mezinárodní týden tance Praha, Národní přehlídky v sólovém zpěvu Příloha č. 11: Národní přehlídka cimbálových muzik, Hudební mládí Příloha č. 12: Účast na mezinárodních festivalech a zahraniční zájezdy Příloha č. 13: Diplom a poděkování - FOLKLORIÁDA Příloha č. 14: Foto – tanec Žáby Příloha č. 15: Výčet vystoupení na přehlídkách a festivalech. Příloha č. 16: Dotazník pro Dětský folklorní soubor Ostravička
80
Přílohy Příloha č. 1
81
Autor: Zdeněk Vilém Krulikovský (Lašsko)
82
83
Příloha č. 2
84
Příloha č.3
Seznam původních členů DFS Ostravička Nováková Simona Olka Pavel Olka Tomáš Patačíková Barbora Petrová Simona Piekarczyk Petr Pichl Vojtěch Polachová Lenka Potěšil Dušan Procházková Hana Řehák Matěj Seibert Alan Simoňáková Pavla Skokanová Petra Sladký Jiří Slivoník Matěj Smolánová Barbora Smolánová Kateřina Smolánová Tereza Sochová Martina Stanošková Monika Stračánková Ivana Surovíková Daniela Světelský Daniel Ševčíková Markéta Šimek Václav Štíhlová Petra Tkáč Jan Tuhovčák Martin Tuhovčáková Lenka Uher Jakub Valyiová Tereza Vandas Jakub Vávrová Veronika Vidličková Andrea Virágová Dagmar Vítová Michaela Vlček Martin Vlčková Markéta Vlčková Monika Vontrobová Klára
Baroš Jan Cydrichová Nikol Cyrus Milan Cyrusová Monika Čunta David Dresler Pavel Dreslerová Jana Dudásová Jana Dušová Pavlína Ferencová Kateřina Gavor Aleš Gavor David Gramová Nikol Hanko Lukáš Hrabovská Lenka Hrabovský Petr Hranická Lucie Chlebková Veronika Chrobáková Kateřina Janeček Josef Jankuv Lukáš Judas Radek Kajzar Petr Kaňoková Veronika Keňo Josef Klímek Ondřej Kocián Petr Königová Barbara Kopeček Václav Kříž Miroslav Laník Martin Ležáková Lucie Liberda Vojtěch Liberdová Anežka Maková Radka Makový Václav Malchárek Martin Malchárková Monika Morozová Magdaléna Moskalová Sandra Mudrová Táňa Nováková Galina
85
Příloha č. 4
86
Příloha č. 5
Seznam současných členů DFS Ostravička 1.skupina Bogdanová Tereza
Kasíková Kateřina
Ptáčník Ondřej
Bohatá Anna
Kocichová Nela
Ptáčník Vojtěch
Drabina Vojtěch
Kokešová Kateřina
Ptačníková Markéta
Ficel Jakub
Koloničná Veronika
Raganová Kateřina
Gola Alexandr
Koziorková Eva
Rohovský Matouš
Havlíček Michal
Krutilová Markéta
Slaninová Magdaléna
Holub Lukáš
Kurnik Jakub
Šašinka Martin
Huvar Oldřich
Mann Dominik
Valíčková Kerstin
Huvarová Kateřina
Mertová Veronika
Vojtek Jakub
Andrlová Erika
Horylová Hana
Slanina Michal
Bakerová Dagmar
Chamrádová Kateřina
Smolánová Sára
Bělica Marek
Křížová Magdaléna
Stavinoha Matěj
Bělica Vítězslav
Mann Ladislav
Svačinová Denisa
Bureček Tomáš
Meca Tomáš
Šašinková Kristýna
Golová Marie
Mičulka Tomáš
Víznerová Bár
Goluch Pavel
Paseka Lukáš
2. skupina
3.skupina Andrlová Nicola
Kusá Kateřina
Turkové Alena
Baron Ondřej
Meca Jakub
Uher Vojtěch
Ferencová Eva
Prokop Roman
Uhrová Tereza
Chamrád Pavel
Šumberová Zuzana
Žáková Barbora
Krupa Ondřej
Terešková Zuzana
Žiška Marek
87
Cimbálová muzika Kaiserová Zuzana
Nováková Zuzana
Šumberová Zuzana
Kalábová Pavla
Prudká Pavla
Terešková Barbora
Kedroňová Michaela
Sniehottová Iva
Uhrová Tereza
Kedroňová Sabrina
Stavinoha Matěj
Votoupal Jakub
Majtanová Beata
Šodková Karin
Votoupalová Monika
Nezhodová Gabriela
Šodková Karolína
Žipajová Markéta
88
Příloha č. 6 Účast na národních či zemských přehlídkách dětských folklorních souborů 1987 Prešov – Pohoda, nepohoda 1993 Kroměříž – Kozy – cena za nápaditost a taneční projev 1995 Kroměříž – Hastrmani Kroměříž – Tance z Lašska 1997 Zábřeh na Moravě - Komáři 1999 Svitavy 2001 Svitavy - Dětské taneční hry 2003 Pardubice 2005 Mariánské Lázně - I. ročník folklorního festivalu Mariánský podzim 2006 Dolní Lomná - XXXVII. Slezské dny 2007 Hriňová pod Polanou – folklorní festival
Příloha č. 7
89
Příloha č. 8 Účast na národních přehlídkách ve scénickém tanci a předtančení 1988 Kladno – NP dětských tanečních kolektivů -Toč se světe, toč – 1.místo a dvě ceny za choreograf. a taneční zpracování 1990 Kladno – NP scénického tance - Bohuslav Martinů „Otvírání studánek“ – 2.místo 1992 Bohumín – NP v předtančení – Taneční obrázky – 2 ceny (za choreograf. a taneční zpracování) 1994 Kutná Hora – NP scénického tance - Říkadla 1995 2000 Kutná Hora
Příloha č. 9 Národní přehlídky ZUŠ 1991 Svitavy – Dětské taneční scény 1994 Svitavy – Dymak, Čeladenský – ocenění uměl. vedoucí za citlivé zpracování Lašských tanců 1997 Žďár nad Sázavou – Komáři, Starodávný 2000 Svitavy 2003
90
Příloha č. 10 Mezinárodní týden tance Praha 1995 – Dymák, Čeladenský Národní přehlídky v sólovém zpěvu 1995 Velké Losiny 1996 Velké Losiny 1997 Velké Losiny 1998 Velké Losiny 1999 Velké Losiny 2000 Velké Losiny 2001 Velké Losiny 2002 Velké Losiny 2004 Velké Losiny – Eva Ferencová získala 3.místo 2005 Velké Losiny 2006 Velké Losiny 2007 Velké Losiny
Příloha č. 11 Národní přehlídka cimbálových muzik 1995 Břeclav – 1.místo Hudební mládí 1996 Praha – účast cimbálové muziky
91
Příloha č. 12 Účast na mezinárodních festivalech a zahraniční zájezdy 1987 Slovensko – Prešov – festival 1988 Německo – Drážďany – festival 1989 Německo – Rudofstadt – slavnost SSSR – Urjupinsk – reciproční zájezd 1990 ČSSR – Strážnice – festival – ocenění LAUREÁT MFF 1992 Německo – Selb – burza folklor. souborů 1993 Turecko – Ankara, Edirne – 2. festivaly – dětské Slovensko – Východná – festival C.I.O.F.F. Polsko – Wlodislaw – slavnost 1994 Francie – Paříž, Airveau – 2.festivaly Rakousko – Vídeň – oslavy Dne Dětí Polsko – Krakow, Wisla – Dny beskydské kultury 1995 ČR – Luhačovice – Evropský folklorní festival ČR – Frýdek-Místek – 1.MFF pořádaný Ostravičkou Turecko – Ankara – festival Polsko – Zielona Gora – 3.MFF C.I.O.F.F. – UNESCO Rakousko – Vídeň – oslavy Dne Dětí 1996 SR – Žilina – Expotour Lotyšsko, Estonsko, Litva – hl.města – reciproční zájezd + přehlídky tanečních škol ČR – Frýdek-Místek – 2.MFF pořádaný Ostravičkou Slovinsko – Nova Mesto – reciproční zájezd Chorvatsko – Jazvenik, Sisak ČR – Strážnice – MFF Francie – Gannat – festival C.I.O.F.F. Německo – Quedlingburg – festival C.I.O.F.F. Rakousko – Vídeň – oslavy Dne dětí Rakousko – Vídeň – festival 1997 Itálie – Isola Capo Rizzuto – festival ČR – Telč – MFF 92
ČR – Frýdek-Místek – 3.MFF pořádaný Ostravičkou Polsko – Zielona Gora – 4.MFF – nejvyšší ocenění Francie – St.Amand Montrond – festival Rakousko – Vídeň – oslavy Dne dětí 1998 ČR – Luhačovice ČR – Břeclav ČR – Frýdek-Místek – 4.MFF pořádaný Ostravičkou Rakousko Ukrajina Portugalsko 1999 ČR – Frýdek-Místek – 5.MFF pořádaný Ostravičkou Slovensko Maroko – dětský festival Rakousko – Vídeň 2000 Turecko – Izmír – 8.Mezinárodní dětský festival ČR – Frýdek-Místek – 6.MFF pořádaný Ostravičkou ČR – Ostrava – MFF Polsko – Krakow, Nowy Sacz, Wieliczka, Piwniczna, Krynica 2001 – ČR – Frýdek-Místek - 7.MFF pořádaný Ostravičkou 2002 Holandsko Německo Španělsko Rakousko -Vídeň ČR – Strážnice – MFF ČR – Frýdek-Místek - 8.MFF pořádaný Ostravičkou 2003 Ukrajina – Dněpropetrovsk – MFF ČR – Frýdek-Místek – 9.MFF pořádaný Ostravičkou Slovensko – Žilina – oslavy města ČR – Plzeň – 7.MFF Brazílie – 3 festivaly Polsko – Bielska-Biela – Region tour 2004 ČR –Jablunkov- MFF ČR – Frýdek-Místek - 10.MFF pořádaný Ostravičkou Maďarsko – 3. světová FOLKLORÁDA 93
ČR – Bystřice – MFF Polsko – Javoř Rusko – Volgograd, Urjupinsk Německo – Drážďany 2005 ČR – Pardubice – MFF ČR - Pardubice - 11. ročník festivalu Pardubice-Hradec Králové 2005 ČR - 11. ročník MFF ve Frýdku-Místku pořádaný Ostravičkou Makedonie Mexiko Slovensko – Žilina - Staroměstské žilinské slavnosti Polsko – Wodzislav - MF Slovensko – Bratislava - Vystoupení se souborem Hájenka 2006 ČR - MFF Luhačovice - vystoupení Taneční dílny z Tater ČR – PRAHA - vystoupení na Mezinárodním folklorním festivalu Pražský jarmark ČR - MFF Strážnice - 61. ročník ČR - 12.MFF ve Frýdku-Místku pořádaný Ostravičkou Řecko - Mezinárodní folklorní festival "Gaitonaki to Laon" Agrinia Tchajwan - Dětský světový festival Slovensko – Nová lesná - Vystoupení na akci Evropské tradice v Tatrách Německo - MFF Ribnits-Damgarten Polsko - 3. MFF Rainbow Slovensko - Cassovia Folkfest 2006 - Košice, Slovensko 2007 Slovensko - Přehlídka cimbálových muzik ČR – Luhačovice - XV. Mezinárodní festival dětských folklorních souborů Písní a tancem Čína - provincie Sečuan – Chengdu - První mezinárodní festival nehmotného kulturního dědictví ČR - 13. MFF ve Frýdku-Místku pořádaný Ostravičkou
94
Významná ocenění Titul „Laureát MFF Strážnice 1990“ Cena ministra kultury NDR z festivalu Rudolstadtu (1995) Účast na 3. světové folkloriádě v Maďarsku (2004)
95
Příloha č. 13
96
97
Příloha č. 14
98
Příloha č. 15
DOTAZNÍK Rok narození: Jak dlouho chodíš do souboru: Kterou školu navštěvuješ: Ročník: 1. Proč ses stal/a členem souboru? (dopiš) …………………………………………………………………………………………… …………………………. 2. Kdo Tě do souboru přihlásil? …………………………………………………………………………………………… ………………………….. 3. Soubor navštěvuješ: (zakroužkuj ) velmi rád/a rád/a nerad/a 4. Jsi hrdý/á, že jsi členem DFS Ostravička? (zakroužkuj ) ANO NE 5. Chtěl/a bys později být i členem dospělého folklorního souboru? určitě ano přemýšlel/a jsem o tom, ale ještě nejsem rozhodnutá/ý ne 6. Která činnost v souboru Tě nejvíce baví: (zakroužkuj vše , s čím souhlasíš) ) zpívat povídat si o zvycích tančit vystupování hrát si kroje jiná činnost (napiš jaká):…………………………………………………….. 7. Co Ti přináší členství v souboru? je to zábava hodně se naučím poznávám folklor svého kraje reprezentuji naše město mám tam kamarády 8. Považuješ za potřebné poznávat a učit se písním, tancům a zvykům svého kraje? ano, je to potřebné není, ale baví mě to není to potřebné 9. Máš v souboru kamarády? ANO NE
99
10. Tvoji kamarádi mimo soubor: alespoň jednou navštívili tvé vystoupení se souborem nezajímá je folklor neví, že do souboru chodíš 11. Jaký zájem mají rodiče o Tvou činnost v souboru? ptají se tě, co v souboru děláte a chodí na všechna vystoupení neptají se, co děláte, ale chodí na vaše vystoupení soubor je nezajímá
100
