MASARYKOVA UNIVERZITA MOŢNOSTI PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ OSOB S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky

MOŢNOSTI PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ OSOB S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM Diplomová práce

Brno 2010

Vedoucí práce:

Autor práce:

PhDr. Lucie Procházková, Ph.D.

Bc. Martina Šumberová

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou vypracoval/a samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ .

Martina Šumberová

Poděkování Na tomto místě bych v první řadě poděkovat své vedoucí práce, PhDr. Lucii Procházkové, Ph.D., ţe se mé diplomové práci ujala, měla se mnou trpělivost a přispěla cennými radami. Poděkování patří i mému ţivotnímu partnerovi, který mě po celou dobu mého vysokoškolského studia podporoval. V neposlední řadě dík patří i mým rodičům za lásku a trpělivost.

Obsah 1 Základní terminologie ...................................................................................................... 6 1.1 Vymezení pojmů postiţení a handicap ..................................................................... 6 1.2 Tělesné postiţení....................................................................................................... 9 1.3 Dětská mozková obrna ............................................................................................ 12 2 Moţnosti a význam práce pro osoby s postiţením ........................................................ 15 2.1 Význam práce pro člověka s postiţením ................................................................ 15 2.2 Legislativní vymezení ............................................................................................. 17 2.3 Překáţky při získávání zaměstnání ......................................................................... 18 2.4 Otevřený trh práce versus chráněný trh práce......................................................... 20 3 Podporované zaměstnávání ............................................................................................ 22 3.1 Úřady práce ............................................................................................................. 22 3.2 Podporované zaměstnávání ..................................................................................... 24 3.3 Příklady agentur podporovaného zaměstnávání ..................................................... 25 3.4 Příklady organizací zaměstnávající osoby se zdravotním postiţením .................... 26 4 Zaměstnávání osob s tělesným postiţení ....................................................................... 29 4.1 Cíl a metody výzkumného řešení ............................................................................ 29 4.2 Rozhovory se zaměstnavateli ................................................................................. 37 4.3 Rozhovory se samotnými pracovníky s postiţením................................................ 48 4.4 Vyhodnocení výzkumného šetření, doporučení ...................................................... 56

Úvod Svou bakalářkou práci jsem věnovala „ţivotu s postiţením“, zejména snaze pochopit dopad fyzického postiţení na interpersonální vztahy, profesní i soukromé plány jedinců s handicapem a na mechanismy, jak se s ním lidé vyrovnají. Přitom jsem si uvědomila, jak velký význam má pracovní uplatnění pro jejich psychickou rovnováhu. Umoţňuje jim zvýšit sebevědomí, omezit závislost na druhých lidech a sociálním systému, navazovat nové vztahy a zejména cítit se uţitečný, potřebný. Statistiky zaměstnanosti ukazují, ţe v ČR je (ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU) stále vysoká nezaměstnanost osob s handicapem a v médiích se setkáváme s případy, kdy je zaměstnavateli zneuţívána státní podpora zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob. V období hospodářské recese, kdy se celkově zvyšuje míra nezaměstnanosti se navíc dá očekávat spíše zhoršení neţ zlepšení tohoto trendu. Na druhou stranu existuje řada pozitivních příkladů agentur zprostředkovávajících zaměstnání lidem s postiţením a zajímavých pracovních míst u solidních zaměstnavatelů. Proto jsem se rozhodla zmapovat tyto příleţitosti Ačkoliv práce nese název MOŢNOSTI PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ OSOB S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM, v teoretické části je operováno s termínem osoba se zdravotním postiţením. Tento název jsem zvolila z důvodu toho, ţe respondenti v teoretické části ţijí s tělesným postiţením. Hlavním cílem práce je popsat různé přístupy zaměstnavatelů při vytváření míst pro zdravotně znevýhodněné zaměstnance a různé přístupy zdravotně znevýhodněných – osob s tělesným postiţením k získání a udrţení pracovního místa, včetně analýzy důvodů, které jednotlivé subjekty ke konkrétnímu jednání vedou. Práce je členěna do čtyř kapitol. První tři jsou teoretické, čtvrtá vychází z praktického výzkumu a šetření.

V rámci teoretických východisek je v první kapitole vyčleněn pojem handicap a postiţení, tělesné postiţení s jeho klasifikací a příklady. Velký prostor je také věnován dětské mozkové obrně. Druhá kapitola vymezuje moţnosti a význam práce pro osoby s postiţením. Zabývá legislativou, významem práce a překáţkami při získávání zaměstnání. Třetí kapitola je určena především podporovanému zaměstnávání. Místo je vyhrazeno i pro úkoly úřadu práce v politice zaměstnanosti. Čtvrtá kapitola vznikla na základě šetření pomocí dotazníkové metody v podnicích a organizacích okresu Uherské Hradiště a na základě rozhovorů s tělesně postiţenými. Ke zpracování diplomové práce byly pouţity tyto metody: - analýza prostudované literatury - explorační metody – nestandardizovaný a polostandardizovaný rozhovor

1 Základní terminologie 1.1 Vymezení pojmů postižení a handicap V České republice i ve světě často vystupuje do popředí diskuse kolem rozdílného pojímání termínu postiţení. Tato nejednotnost terminologie je způsobena různým chápáním a označením jedinců s postiţením z hlediska jednotlivých resortů – zdravotnického, sociálního, školského atd. V oblasti školství se dle zákona č.561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborným a jiným vzdělávání (Školský zákon) se začal jednotně pouţívat termín děti-ţáci-studenti se speciálními vzdělávacími potřebami, kam se řadí jedinci se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním a jedinci nadaní a mimořádně nadaní. V české legislativě můţeme nalézt definici termínu osoba se zdravotním postiţením v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: „Osobami se zdravotním postiţením jsou fyzické osoby, které jsou a) orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen „osoby s těţším zdravotním postiţením“), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními, c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné„)“ (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti §67 odst. 2). Za zdravotně znevýhodněnou osobu se povaţuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo vyuţít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (Zákon č. 435/2004 Sb.,

O

zaměstnanosti §67 odst. 3).

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona povaţuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle neţ jeden rok a podstatně omezuje 6

psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti §67, odst. 2-4).

Oproti tomu zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách termín zdravotní postiţení přímo nevymezuje,ale v § 3 písmenu c) je však definován termín dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jako „nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle neţ jeden rok, a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost“ (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách §3 odst. c)). V naší zemi se sekáváme s těmito pouţívanými termíny: člověk postižený, znevýhodněný, s postižením, handicapovaný, zdravotně postižený, se speciálními výchovnými a vzdělávacími potřebami aj. (Renotiérová, M., Ludíková, L., 2003, s. 18). V současné době se pojem postiţený člověk stále více nahrazuje jinými termíny, jako např. znevýhodněný člověk, jedinec se speciálními potřebami, také proto, ţe postiţení jiţ nejsou pouze předmětem začleňování do společnosti, ba naopak přispívají k její různorodosti (Pipeková, J., 2006, s.99). A nejvíce se tíhne k označení člověk s postiţením. Postiţení Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje postiţení jako částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu. Dále vymezuje tyto pojmy: Impairment – porucha, poškození, ztráta, abnormalita ve funkcích fyziologických, somatických a psychických Disabilita – omezení, chybění, neschopnost ve smyslu následku poškození Handicap – znevýhodnění – omezení moţností člověka při plnění svých sociálních rolí Zdravotní postiţení znamená dle Defektologického slovníku (2000, s.272) „původně jednou ze základních pojmových kategorií v somatopedii (pro osoby nemocné nebo 7

zdravotně oslabené). V současnosti se používá jako shrnující označení pro všechny vady či poruchy, defekty či anomálie. Místo o osobách defektních se hovoří ohleduplněji jako o osobách zdravotně postižených čili v jistém smyslu handicapovaných.“ V pedagogickém slovníku (2001, s.171) se dozvíme, ţe „postižený jedinec je postižený nějakým druhem trvalého tělesného, duševního, smyslového nebo řečového poškození, které mu bez speciální pomoci více-méně znemožňuje splňovat požadavky běžného vzdělávacího procesu a proudu.“ Vítková (2006, s. 20) vymezuje postiţení jako trvalé podstatné působení na kognitivní, emocionální a sociální výkony, ztíţenou sociální interakci, neúplné nebo chybějící přebírání společenských rolí, které odpovídají věku a pohlaví. Hartl a Hartlová (2000, s. 442) definují pojem postiţení jako „jakoukoli poruchu duševní nebo tělesnou, která může být dočasná, dlouhodobá nebo trvalá, která brání jedinci účinně se přizpůsobit běžným nárokům života“. Podle Slowíka znamená postiţení omezení nebo ztrátu schopností vykonávat činnost způsobem nebo v rozsahu, který je pro člověka povaţován za normální (2007, s. 27). Marie Vágnerová (in Svoboda 2001) stanovuje termín postiţení jako zdravotní defekt, který je spojený s deficitem určité orgánové funkce nebo struktury. Např. určitý jedinec špatně vidí nebo mu chybí jedna končetina. Somatické či smyslové postiţení jej nějakým způsobem handicapuje. Handicap Pojem handicap pochází z anglického slova hand in cap, který v překladu znamená ruka v klobouku. V přeneseném významu to znamená znevýhodnění, které výrazně jedinci ztěţuje výkon nebo plnění nějakého významného úkolu, komplikuje soutěţení s vrstevníky, dosaţení běţných ţivotním cílů, určitého zaměstnání apod. Handicap je však nutno striktně odlišovat od neschopnosti (srov. Defektologický slovník, 2000. s. 114). Slowík dále zpřesňuje, ţe handicap ztěţuje jedinci naplnění role, která je pro něj (s

8

přehlednutím k jeho věku, pohlaví a sociálním a kulturním činitelům) normální (2007, s.27). Psychosociální povaha handicapu dle Vágnerové a Hadj-Moussouvé (2003, s. 4-17) plyne z tendence většiny kultur formulovat vlastní normalitu a ideál. Veškeré odlišnosti od něj pak vnímá jako nebezpečné a v pejorativním slova smyslu nenormální. Tělesné postiţení tak zejména ve starších („primitivnějších“) kulturách upoutávalo pozornost svou výjimečností a neshodou od estetického ideálu. Bývalo spojováno s vnitřní nedostatečností a stigmatizací: postiţení je trestem za hříchy jedince nebo jeho příbuzných. Uţ od doby antického ideálu kalokagathie se také traduje spojitost fyzické krásy a duševního dobra. Z pohádek a lidové slovesnosti získávají děti dodnes představu, ţe hodná princezna musí být krásná, zatímco čarodějnice a polednice jsou ošklivé, s bradavicemi a chodí o berlích. Tato stanoviska mají obvykle nejsilnější emocionální sloţku a zakládají se na malé znalosti problematiky, coţ je patrné např. v zemích bývalého tzv. východního bloku, kde po několik desítek let převládala tendence izolovat postiţené do ústavů. Emocionální postoje se jen těţko mění logickou argumentací a bývají značně rigidní a stereotypní. Z jejich pohledu se handicap stává sociální deviací a jedinec s postiţením je nucen přijmout sociální roli, kterou lze vymezit následující podmínkami (Vágnerová, M., Hadj-Moussouvá, Z., 2003, s. 4-17): 1)

předpokládá se, ţe není schopen svůj stav změnit či zlepšit vlastními silami

2)

má méně povinností a proto „logicky“ i méně práv

3)

musí svůj stav povaţovat za negativní a hledat cesty k jeho nápravě

1.2 Tělesné postižení Za tělesná postiţení se povaţují přetrvávající nebo trvalé výraznosti, pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působení na kognitivní, emocionální a sociální výkony. Příčinou je poškození nosného nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození (Vítková, M., 1998, s.20).

9

Pohybové vady lze dělit dle různých hledisek. Odborníci nejsou v klasifikaci tělesného postiţení sjednoceni. Podle doby vzniku dělíme pohybové vady na vrozené (dědičné) a získané. Vrozené tělesné postiţení vzniká poruchou zárodku většinou v prvních týdnech těhotenství. Na původu vrozeného tělesného postiţení se můţe podílet řada faktorů, které působí v období prenatálním, perinatálním a raně postnatálním. Mezi vrozená tělesná postiţení patří například: vrozené vady lebky a páteře, vrozené vady končetin a růstové odchylky, centrální a periferní obrny (Renotiérová, M., 2003, s. 87). Podle postiţené části těla rozdělujeme tělesná postiţení na obrny, deformace, malformace a amputace (Vítková, M., 2006, s.40). Obrny Obrny postihují centrální (mícha a mozek) a periferní (obvodové nervstvo) nervové soustavy. Jednotlivé druhy se od sebe liší stupněm a rozsahem závaţnosti. Dělí se na parézy (částečné ochrnutí) a plégie (úplné ochrnutí). V případě obrn můţe být postiţena centrální nervová soustava, tonus (svalové napětí) nebo koordinace (souhra svalů). Dle tonusu rozlišujeme na: a)

hypertonii (zvýšený svalová činnost)

b)

hypotonii (sníţení svalové činnosti)

c)

střídavý svalový tonus.

V dalším dělení, podle lokalizace, rozeznáváme kvadruparézu / kvadruplégii (obrna všech čtyř končetin), diparézu / diplégii (postiţení dolních končetin), hemiparézu / hemiplégii (ochrnutí poloviny těla vertikálně) (Vítková, 2006, s.41). V dřívější literatuře Vítková ještě popisuje triparézu / triplégii (jedná se o hemiparézu s dodatečný postiţením jedné končetiny) a monoparézu / monoplegii (postiţena je jen jedna končetina) (Vítková, M., 1998, s.21)

10

Mezi závaţná postiţení, náleţící do této kategorie, patří dětská mozková obrna. Jedná se o poruchu hybnosti na základě raného poškození mozku před porodem, při porodu nebo v nejranějším dětství (Renotiérová, M., Ludíková, L., 2003, s. 209 - 210).

Amputace Amputací označujeme umělé odnětí končetiny od trupu. Nejčastější důvodem k amputaci jsou úrazy, kdy k amputaci končetiny můţe dojít v okamţiku úrazu nebo těsně po něm, např. autonehoda, poranění výbušninou, napadení divokou zvěří. Dalším důvodem můţe být cévní onemocnění – choroba Bürger-Winiwarterova – či zhoubné nádory na končetinách (Pipeková, 2006, s.177). Deformace „Deformace zahrnují velkou skupinu vrozených nebo získaných vad, které se vyznačují nesprávným tvarem některé části těla“ (sec.cit. Kubát in Vítková, M. in Pipeková, J., 2006, s. 175). Získané deformace mohou vzniknout jako následek nesprávného drţení těla. Právě takto začínají některé druhy skolióz a kyfóz. Znaky vadného drţení těla podle Dvořákové (In Pipeková, 2006, s.176): zvýšená hrudní kyfóza – ohnutí hrudní části páteře, odstáté lopatky a sevřený hrudník mezi rameny, a s ní bývá spojená zvětšená krční lordóza zvětšená krční lordóza – předsunutí a prohnutí krční páteře spolu s předsunutím a zakloněním hlavy zvětšená bederní lordóza – zvětšené prohnutí v bederní páteři spolu s uvolněným břichem a hýţděmi a nesprávným sklonem pánve nedostatečné zakřivení páteře – projevuje se plochými zády i hrudníkem a nesprávným sklonem pánve skoliotické držení těla – je způsobeno rotací páteře a projevuje se nesymetrickým obrysem těla s různou výškou ramene a lopatek

11

bočivost kolen vnitřní nebo zevní – často je spojena se špatným postavením hlezenních kloubů, kdy především vyvracení kotníků dovnitř má negativní vliv na postavení dolních končetin a pánve plochá noha – projevuje se poklesem aţ vymizením klenby noţní Do deformací řadíme také Perthesovu chorobu, při které je postiţena hlavice stehenní kosti. Léčba je sice dlouhodobá, ale prognóza je příznivá. Na rozdíl od jiného onemocnění – Progresivní svalové dystrofie (myopatie). Jedná se o dědičné onemocnění svalů a projevuje se postupným rozpadem svalových vláken, které se přeměňuje na bezcenné vazivo s nestejně velkou příměsí tuku (Renotiérová, Ludíková, 2003, s. 209 210).

Jiným příkladem je Bechtěrevova nemoc, coţ je zánětlivé revmatické onemocnění, při kterém dochází postupně ke sníţení pohyblivosti páteře a k bolestem kloubů kyčelních a ramenních aţ ke ztuhnutí kosterního aparátu (Monatová. L., 1994).

Malformace Malformace značí patologické vyvinutí různých částí těla, nejčastěji se jedná o končetiny. Částečné chybění končetiny se nazývá amélie. Fokomelie znamená stav, kdy končetina navazuje přímo na trup – chybí dlouhé kosti (Pipeková, J., 2006, s. 177). Získané postiţení Získané tělesné postiţení je zapříčiněno buď úrazem, nebo různými chorobami, jenţ působí negativně na pohybový aparát. Mohou vznikat v kterémkoli věku a mohou mít nestejnou závaţnost (Monatová, M., 1994, s. 199).

1.3 Dětská mozková obrna Dětská mozková obrna patří mezi váţná centrální postiţení, které vzniká před narozením dítěte (prenatální příčiny – nedostatečné okysličení, infekční choroba matky, atd.), během porodu (perinatální příčiny – protrahovaný porod, uţití mnoţství analgetik či anestetik během porodu, atd.) anebo brzy po něm (postnatální příčiny – úrazy hlavy, infekce CNS, novorozenecká ţloutenka, atd.). 12

Tichý (sec.cit in Vítková, 2006, s. 41) definuje dětskou mozkovou obrnu jako „syndrom nepokračujícího postižení nezralého mozku“. Kraus (2005; s. 21) vymezuje dětskou mozkovou obrnu jako „neprogresivní, leč ve svých projevech nikoli neměnné postižení vyvíjejícího se mozku, které postihuje motorický systém,

descendentní

nervová

vlákna

z motorické

kůry

a

často

se

spojuje

s neurokognitivními, senzorickými a senzitivními lézemi.“ Zařazuje také dětskou mozkovou obrnu mezi neurovývojové syndromy (neurodevelopmental disabilities), které „představují funkční omezení způsobené nervovou chorobou. Začínají v raném věku a postihují řadu oblastí: kognitivní schopnosti, hybnost, zrak, sluch, způsob chování a vyvolávají záchvatová onemocnění. Disabilita se můţe projevit v jedné nebo více oblastech. Mohou ji vyvolat inzulty rozmanité etiologie. Mnohým z nich lze předcházet na primární, sekundární i terciární úrovni, a to prevencí, včasnou diagnostikou i vhodnou léčbou.“ Jak uvádí Marie Vítková (in Pipeková 1998; s.132) je pro dětskou mozkovou obrnu typická tělesná neobratnost, zejména v jemné motorice, nerovnoměrný vývoj, zvýšená pohyblivost a neklid, nesoustředěnost, těkavost, nedokonalost vnímání a nedostatečná představivost, překotné a impulzivní reakce, střídání nálad a výkyvy v duševní výkonnosti, opoţděný vývoj řeči a vady řeči. Formy DMO Dětskou mozkovou obrnu členíme na dvě základní formy – spastickou a nespastickou. Do kategorie spastické patří forma diparetická s různým stupněm postiţení zejména na dolních končetinách. Spastická diparéza můţe podle Jankovskéko vzniknout pouze v dětství. Typickým projevem je tzv. nůţkovitá chůze. Hemiparetická forma postihuje jen jednu polovinu těla, postiţení převaţuje na horní končetině. Pro další formu, kvadrupedickou, je typické poškození všech čtyř končetin (Jankovský, J., 2006). Do druhé kategorie, nespastické DMO, náleţí hypotonická forma, kdy je dominantní oslabení svalového tonu trupu i končetin. Na druhé straně extrapyramidová (dyskinetická) se projevuje atetoidními dyskinézemi (Jankovský, J., 2006). 13

Přidruţené poruchy Dle Jankovského (2006) je nejčastější přidruţenou poruchou u jedinců s dětskou mozkovou obrnou mentální retardace. „Za mentálně postižené se považují takoví jedinci, u nichž dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Hloubka a míra postižení jednotlivých funkcí je individuální“ (Švarcová, I., 2006, s.28). Dle 10.revize Mezinárodní klasifikace nemocí se mentální retardace dělí na lehkou (IQ 50-69), středně těţkou (IQ 35-49), těţkou (IQ 20-34) a hlubokou (IQ po 20).

Další váţnou přidruţenou poruchou je epilepsie. Definici podle Dolanského uvádí Vítek (in Vítková, 2006, s.69): „O epilepsii mluvíme tehdy, když se epileptické záchvaty opakují bez zjevné příčiny.“ Dle Jankovského (2006, s.44) se dělí záchvaty na parciální (loţiskové) a generalizované.

Velkou skupinou přidruţených nemocí jsou poruchy smyslové (tzn. zrakové, sluchové a poruchy řeči). Mezi zrakové patří amblyopie (tupozrakost), refrakční vady, strabismus (šilhavost), nystagmus (rychlé mimovolní pohyby očí) Poruchy sluchu se dle Jankovského (2006, s.45) vyskytují především u diskinetické formy DMO. Mezi poruchy řeči patří alálie (zamezený vývoj řeči), afázie (přerušený vývoj řeči), dyslalie (špatná artikulace hlásek), anartrie a dysartrie (vady artikulace). Shrnutí První kapitola je věnována základní terminologie jako je postižení, handicap. V části tělesné postižení se pokouším shrnout poznatky o vrozených a získaných postiženích. A protože nejčastějším tělesným postižením je dětská mozková obrna, je jí věnována pozornost v samostatné podkapitole.

14

2 Moţnosti a význam práce pro osoby s postiţením 2.1 Význam práce pro člověka s postižením Po ukončení školní docházky a přípravy na vybrané povolání na střední škole, popř. na vysoké škole, začne pro člověka dlouhá doba jeho zaměstnaneckého poměru. Je bez diskuse, ţe práce je důleţitá nejen pro člověka z intaktní populace, ale i pro člověka s postiţením. Definic termínu „práce“ je mnoho. Například Psychologický slovník (2000, s.446) uvádí tuto: „Práce (labour, work) jsou tělesné nebo duševní činnosti zaměřené na výdělek, výživu, uspokojení potřeb; v psychoanalýze prostředek projekce, lásky.“ Práce vede k určitému cíli, k vytváření hodnot, které mají určitý význam jak pro jednice tak pro společnost. Mimoto je práce předpokladem seberealizace, uplatnění dispozic jedince na k určité činnosti, k práci nebo sociální aktivitě. Novosad (2009, s. 45-46) uvádí roviny významu práce pro člověka podle Novosada: Existenční a materiální – odměna, mzda, uspokojení osobních potřeb, pochopení ceny, hodnoty lidské práce, chápání času, prostoru a energie Rozvojový a tvořivý – rozvoj duševních a tělesných schopností, realizace představ o světě a produktech lidské činnosti Kooperační a socializační – svou prací navazuje na práci jiných lidí, spolupracuje s nimi, učí se ostatní respektovat a komunikovat s nimi Estetický a kulturní – reflexe individuálních estetických kritérií, umělecká tvorba, kulturní společnosti Relaxační – odvádí od jednostranné zátěţe, psychického napětí, příleţitost k činnostem, které emocionálně obohacují Jan Šiška (in Doleţel, Vítková, 2007, s.11) sumarizuje význam práce pro člověka s postiţením: „ Práce je určující substancí lidského ţivota, neboť: poskytuje ekonomickou nezávislost a vyšší ţivotní standart; pozitivně ovlivňuje sebeurčení člověka (je-li zaměstnán, není nucen ţít podle diktátu někoho jiného; 15

status „být zaměstnán“ u člověka s postiţením pozitivně ovlivňuje postoje společnosti k lidem s postiţením obecně; pracovní místo v integrovaném prostředí je prostředkem pro vytváření a rozvíjení sociálních kompetencí; je jedním ze způsobů, kterým většina lidí pokračuje v učení a rozvíjení kompetencí; zaměstnání je jedním z klíčových aspektů dosaţení statusu dospělosti“

Procházková (2009, s. 40-41) zmiňuje význam placené práce dle Klicpery a Innerhofera. Podle těchto autorů práce znamená: Zajištění existence – pro většinu lidí v naší společnosti znamená vykonávání zaměstnání moţnost vydělávání peněz, zajištění příjmu. Určitou míru nezávislosti – práce napomáhá k osobní a finanční nezávislosti. Ten, který si na svou obţivu vydělává sám, se cítí méně vázán na ostatní lidi či společnost. Rozšíření duševního horizontu – při práci dochází díky procesu učení k podpoře myšlenkových pochodů, které lze přenést i do jiných oblastí ţivota. Strukturovaný všední den – díky práci má všední den svou strukturu, jednak časovou i prostorovou. Na základě časové struktury se do povědomí dostávají pracovní doba, volný čas, víkend ale také dovolená. Časová struktura je se zaměstnaností dalece spojena a lze o ni se ztrátou zaměstnání také zase přijít. Prostorová struktura pomáhá rozlišovat bydliště a pracoviště. Účast na společenském ţivotě – práce nabízí v naší společnosti příleţitost k sociálním kontaktům mimo rodinu a umoţňuje naučit se, jak se v určitých situacích chovat k jiným lidem. Dále zprostředkovává pracovní činnost člověku pocit, ţe je uţitečným členem společnosti a připojuje zároveň společenský respekt člověka. Rozvoj – Vzhledem k tomu, ţe práce představuje zásadní formu komunikace a konfrontace s okolím, umoţňuje i udrţení ale také další vývoj schopností a dovedností. Překonávání úkolů posiluje sebevědomí, a má tedy vliv na vývoj osobnosti. 16

Vývoj k větší odpovědnosti – převzít pracovní úkol znamená převzít i část odpovědnosti, coţ dokazuje, ţe člověk dozrává a dospívá. Práce v naší společnosti nejzřetelněji naznačuje přechod z dětství, ve kterém se o nás starají ostatní, do dospělosti, kde alespoň za nás samé přebíráme odpovědnost my (Klicpera, Innerhofer 1992 in Procházková, L. 2009, s. 41)

2.2 Legislativní vymezení Prvotní záruku na zvláštní pracovní podmínky, na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání zaučuje Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky (Ústava České republiky, čl. 3).

V jiţ zmiňované Listině základních práv a svobod je v článku 26 zakotveno právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, a v článku 29 právo na osob zdravotně postiţených na zvýšenou ochranu při práci, na zvláštní pracovní podmínky a na zvláštní pracovní ochranu v pracovněprávních vztazích.

Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.) v hlavě IV „Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postiţením“ vymezuje povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postiţením a k vytvářením potřebných pracovních podmínek tak, ţe se odkazuje na zvláštní právní předpisy - § 67 – 84 zákona o zaměstnanosti.

Základním právním pramenem pro pravidla zaměstnávání osob se zdravotním postiţením je tedy zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti vymezuje ve své třetí části, která se jmenuje „Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením“ změny v systému zaměstnáváním těchto osob.

Nejprve tento zákon vymezuje termín „osoba se zdravotním postiţení“: „Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její možnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého stavu“ (§ 67 zákona 435/2004 Sb.) 17

V tomto zákoně je definována „pracovní rehabilitace“: „Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání“ (§ 69 zákona 435/2004 Sb.). „Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta. V chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby, nebo ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob“ § 72 zákona 435/2004 Sb.). Maximální délka této přípravy je stanovena na 24 měsíců. Zaměstnavateli, který na svém pracovišti provádí přípravu k práci osob se zdravotním postiţením, můţe úřad práce uhradit náklady, které s touto přípravou vyvstanou.

2.3 Překážky při získávání zaměstnání Překáţky pro získání zaměstnání spatřuji ve dvou rovinách. Ta první je uvnitř samotného člověka. Nebyl u něj vytvořený pracovní návyk, zvykl si na péči druhých (například rodičů) a nemá potřebu se osamostatnit. Zámečníková (in Vítková, 2004) uvádí jako jednu z příčin nízké nezaměstnanosti osob s postiţením jejich nedostatečnou kvalifikaci a vzdělání. Osobám, kteří své postiţení získají v průběhu ţivota (např. úrazem) a nemohou tím pádem vykonávat svou původní profesi, chybí propracovaný systém návratu do běţného ţivota. Motivace usilovat o získání zaměstnání se sniţuje v poměru s dobou, po kterou zůstává občan doma a pobírá dávky a podporu v nezaměstnanosti. Také chybí dostatečná informovanost o místech, kam se mohou občané obrátit o radu. Druhá rovina je na straně zaměstnavatelů, kteří nemají dostatek informací o moţnostech zaměstnávání osob s postiţením. Neví, kde vyhledat vhodné kandidáty na volná pracovní místa. Nemají dostatek informací o typech zdravotního postiţení a s tím souvisí nejistota, 18

jakou konkrétní pracovní pozici mohou nabízet lidem s různými typy zdravotního postiţení. Také jim chybí informace o kompenzačních pomůckách a úpravách pracovního prostředí, které pomáhají osobám se zdravotním postiţením vykonávat určitou pracovní činnost (Krása, 2009, s.4.) Hana Kejhová (online) uvádí 7 úskalí, které je třeba překonat při zaměstnání handicapovaných (cit. 13.3.2009): 1) Strach o invalidní důchod Panuje mýtus, ţe práce připraví zdravotně postiţené o invalidní důchod. Dříve byla moţnost výdělku vedle invalidního důchodu omezená. Od 1. 1. 2007 toto pravidlo neplatí. 2) Nedostatek vhodných míst Ke dni 19.4. je na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí 1556 volných pracovních míst vhodných pro osoby se zdravotním postiţením. Na to, ţe v Česku ţije několik stovek tisíc těchto lidí, je volných pozic ţalostně málo. 3) Neznalost personalistů Personalisté často nevědí, kdo je osoba zdravotně postiţená. Domnívají se třeba, ţe má plnou invaliditu. Neumí si představit, ţe jde třeba jen o invaliditu částečnou nebo o zdravotně znevýhodněnou osobu. Znevýhodněná můţe být například ţena po odnětí prsu kvůli rakovině. Problémem je i zákoník práce, který se často mění. V praxi personalisté nestačili vstřebat změny z roku 2007 a od té doby proběhlo jedenáct novelizací. 4) Málo flexibilních úvazků Jednou z věcí, kterou znevýhodnění lidé potřebují, je úprava pracovní doby. Česko je v počtu flexibilních úvazků pod evropským průměrem. Výraznou pomocí je moţnost práce z domova. 5) Bezbariérovost, doprava V Česku se stále nedbá na bezbariérovost pracovišť. I nově postavené budovy nerespektují normy EU. Dalším stále nevyřešeným problém je bezbariérová doprava. I 19

kdyţ se dopravní podniky snaţí nakupovat nové vozy s bezbariérovou úpravou, stále to nestačí. 6) Nekalá práce na zkoušku Firmy lţou, kdyţ tvrdí, ţe musejí zdravotně znevýhodnění pracovat na zkoušku zadarmo. "To ţe má zdravotně postiţený pracovat bez smlouvy na zkoušku, je podvod," říká Lenka Kohoutová z Nadačního fondu OZP. Firmy si potřebují uchazeče otestovat. Podívat se do nového prostředí je výhodné i pro nováčka. Je ale neetické, aby "zkouška" trvala bezplatně třeba tři měsíce. 7) Neznalost daňových výhod Personalisté uvízli na tom, ţe si myslí, ţe jediná norma je zákoník práce. Nedívají se na zákon o zaměstnanosti. Firmy mohou i získat výhody, kdyţ zaměstnají handicapovaného. Nemusí odvádět tak vysoké daně, lze zřídit chráněné pracovní místo s příspěvkem od úřadu práce. Někdy je moţné získat investice například na speciální počítač. Záleţí jen na samotném personalistovi, jak tuto problematiku prezentuje vedení. Procházková (2009, s. 77) dodává jako jednu z moţných podpor zaměstnavatelů zaměstnávajícího jedince s postiţením slevu na dani (dle § 35 zákona 586/1992 Sb.): „Daňovým poplatníkům se podle zákona o dani z příjmu snižuje daň za každého zaměstnance se zdravotním postižením o 18.000 Kč, u zaměstnanců s těžším zdravotním postižením je tato částka vyšší a činí 60.000 Kč. U právnických osob, které zaměstnávají nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí více než 50%, se daň snižuje o polovinu.“

2.4 Otevřený trh práce versus chráněný trh práce Pokud si člověk hledá práci, většinou začíná na otevřeném trhu práce. Vyuţívá k tomu vývěsku na úřadě práce, specializované webové portály či inzerci v tisku. Ne vţdy je však jednoduché pro jedince s postiţením místo na otevřeném trhu práce najít a udrţet. Pro jedince, kteří nemohou z jakéhokoliv důvodu pracovat na otevřeném trhu práce, existuje moţnost chráněného trhu práce, potaţmo chráněných pracovních míst. Vymezení chráněných pracovních míst nacházíme v zákoně 435/2004 Sb.:

20

„Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje

úřad práce

zaměstnavateli příspěvek“ (§ 75 zákona č.435/2004 Sb.). Další moţností je chráněná pracovní dílna: „Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek“ (§ 76 zákona č.435/2004 Sb.) Shrnutí V této kapitole se věnuji možnostem a významu práce. Nejprve na základě literatury vymezuji teorie významu práce pro člověka s postižením. Poté věnuji prostor legislativě, která se zaměstnáváním osob s postižením zabývá. Další témata se věnují překážkám při získávání zaměstnání a otevřenému a chráněnému trhu práce.

21

3 Podporované zaměstnávání Pomocnou rukou při hledání vhodného zaměstnávání mohou osobám s postiţením nabídnout různé agentury podporovaného zaměstnávání, které chci v této kapitole představit. Ovšem nelze opomenout roli úřadů práce. I zde mají evidenci míst vhodných pro osoby s handicapem a poskytují poradenství. Proto je první podkapitola věnovaná prezentací o úřadech práce a jeho roli v politice zaměstnanosti.

3.1 Úřady práce Úřad práce je státní instituce, jejíţ hlavní činností je poskytování informací z oblasti pracovního trhu nejen v České republice, ale i v Evropské unii, evidence uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst. Spadá pod správu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, ale jeho působnost se dělí do menších administrativních celků,

které

působí

na

jednotlivých

pobočkách

po

celé

České

republice

(http://cs.wikipedia.org/wiki). V současné době kaţdý úřad práce stanovuje východiska a cíle aktivní politiky zaměstnanosti. Hlavní pozornost je věnována aktivním a preventivním opatřením pro uchazeče o zaměstnání nejvíce znevýhodněné na trhu práce, ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností, vyţadující zvláštní pozornost. Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) se zaměřuje především na podporu uchazečů o zaměstnání znevýhodněných na trhu práce. Cílem úřadů práce je finančně podpořit zaměstnavatele, kteří přijímají do pracovního poměru takové uchazeče o zaměstnání, jejichţ uplatnění nelze zajistit jiným způsobem. Cílové skupiny uchazečů o zaměstnání přednostně zařazovaných do nástrojů APZ: -

dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání

-

fyzické osoby do 20 let věku

-

fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku

-

fyzické osoby starší 50 let věku 22

-

fyzické osoby se zdravotním postiţením

-

ţeny vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené

Cílem úřadu práce je podpořit především ty zaměstnavatele, kteří přijímají do zaměstnání takové uchazeče, při jejichţ pracovním uplatnění je pouţití finančního příspěvku nezbytné. Jde zejména o uchazeče, u nichţ dochází ke kumulaci handicapů na trhu práce (nepříznivý zdravotní stav, vyšší věk, absence kvalifikace, apod.) (www.portal.mpsv.cz). Podle statistik MPSV činil k červnu 2009 celkový počet evidovaných uchazečů o zaměstnání 452 799, z tohoto je evidováno 64 045 osob se zdravotním postiţením. Počet nabízených volných pracovních míst činí celkem 48 254, z toho pouze 2 065 pro OZP. Z této statistiky vyplývá, ţe na jedno volné pracovní místo připadá 8,5 uchazečů bez zdravotního postiţení. Přitom u volných pracovních míst pro OZP je to jiţ 31 osob se zdravotním postiţením na 1 volné pracovní místo. Ve skutečnosti je však zájemců o zaměstnání se zdravotním postiţením daleko více, protoţe ne všichni jsou v evidenci úřadů práce (Krása, V., Miškovská, B., 2009, s.4) Pokud se podíváme např. na statistiky z Úřadu práce Brno – město (Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihomoravském kraji v 1. pololetí 2009, s. 24) zjišťujeme tyto informace: V evidencích úřadů práce v Jihomoravském kraji bylo na konci června 2009 registrováno 8 296 uchazečů se zdravotním postiţením, coţ bylo o 390 osob více neţ před rokem. Mezi zdravotně postiţenými uchazeči mírně převaţovaly ţeny (52,2 %). Uplatnění zdravotně handicapovaných uchazečů na trhu práce v kraji je stále obtíţné. Velká část těchto uchazečů má pouze základní vzdělání, coţ v kombinaci se zdravotním handicapem znamená, ţe na trhu práce jsou téměř neuplatnitelní. Tabulka č.1 Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postiţením

stav k Osoby se ZP

celkem 30.6.2008 30.6.2009

ţeny 30.6.2008 30.6.2009

osoby se ZP 7 906 8 296 4 250 4 334 podíl na celkovém počtu uchazečů 21,7 15,3 20,7 15,8 z toho: plně invalidní 26 22 8 10 částečně invalidní 6 966 7 316 3 727 3 762 os. zdravotně znevýhodněné 914 958 515 562 (zdroj: Úřad práce města Brna: Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihomoravském kraji v 1. pololetí 2009) 23

3.2 Podporované zaměstnávání Definici pojmu „podporované zaměstnávání“ vypracovala Česká unie pro podporované zaměstnávání a ve své publikaci ji například uvádí Vitáková (2005, s.16): „Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří chtějí získat a udržet si placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální osobní podporu poskytovanou před nástupem do práce i po něm.“ Smyslem podporovaného zaměstnávání je vyrovnávání příleţitostí pro pracovní uplatnění

osob,

kteří

mají

v

důsledku

zdravotního

postiţení

nebo

jiných

znevýhodňujících činitelů ztíţený přístup na otevřený trh práce. V rámci podporovaného zaměstnání je poskytována podpora také zaměstnavatelům uţivatelů této sluţby (ww.unie-pz.cz).

Hlavním cílem podporovaného zaměstnávání je umoţnit osobám se zdravotním postiţením získat a zachovat si vhodné zaměstnání na otevřeném trhu práce, posílit jejich pracovní návyky a motivaci. Smyslem podporované zaměstnávání je snaha o propojení dvou skupin – na jedné straně osoby se zdravotním postiţením, které chtějí pracovat na otevřeném trhu práce, a na druhé straně zaměstnavatele. První agentury podporovaného zaměstnávání vznikly v devadesátých letech 20. století. Úplně první bylo občanské sdruţení rytmus, které bylo zaloţené v roce 1995. Financováno bylo z prostředků Americké vládní agentury pro mezinárodní rozvoj. V České republice je podporované zaměstnávání poskytováno výlučně nestátními neziskovými organizacemi (tj. agenturami podporovaného zaměstnávání), které jsou financované na základě grantů – státní dotace MPSV, granty krajských a obecních úřadů, nadace apod. Rozvoj sítě agentur PZ je financován z velké části z prostředků Evropské unie. Určitou změnu přinesl v roce 2004 nový zákon o zaměstnanosti (Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.), který dovolil proplácet náklady na podporované zaměstnávání jako sluţby pracovní rehabilitace alespoň pro skupinu lidí se zdravotním postiţením (Vitáková, P., 2005).

24

Procházková (2009, s.99 - 100) uvádí dle webových stránek České unie pro podporované zaměstnávání kritéria získané práce: a) pracovní místo je na otevřeném trhu práce b) práce má stabilní charakter c) pracovní úvazek zohledňuje specifické potřeby zaměstnance d) druh práce odpovídá zájmům, schopnostem, potřebám, dovednostem a osobním moţnostem uţivatele sluţeb a současně umoţňuje jeho profesní rozvoj e) uţivatel podporovaného zaměstnávání má obdobné pracovní podmínky jako ostatní pracovníci f) jde o hodnotnou a smysluplnou práci g) uţivatel

podporovaného

zaměstnávání

má

na

pracovišti

příleţitost

k pracovnímu a sociálnímu uplatnění

3.3 Příklady agentur podporovaného zaměstnávání RYTMUS o.s. Občanské sdruţená RYTMUS vzniklo v roce 1994 a bylo prvním počinem tohoto druhu v České republice. Od té doby počet organizací věnující se PZ rozrostl. Nabízí aktivity v oblasti pracovní uplatnění – sociální rehabilitaci (podporované zaměstnávání a tranzitní program), pracovní rehabilitaci, poradenskou činnost v oblasti zaměstnání, a aktivity v oblasti inkluze dětí se znevýhodněním (www.rytmus.org). LIGA (ZA PRÁVA) VOZÍČKÁŘŮ Liga vozíčkářů sídlící v Brně vznikla v roce 1990 za účelem zařazování osob s postiţením do většinové společnosti. Těţištěm její práce však není jen snaha o systémovou změnu (bezbariérové budovy a vozidla hromadné dopravy, atd.), ale hlavně poskytování sluţeb osobám s postiţením. V roce 2009 Liga rozjela projekt s názvem „Chopím se šance“, který je určen lidem se zdravotním postiţením (tělesným, mentálním duševním onemocněním a civilizačními nemocemi), kteří hledají práci a zároveň ţijí v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. 25

V rámci tohoto projektu nabízí bezplatně tyto sluţby: sestavení ţivotopisu a motivačního dopisu, přípravu na přijímací pohovor individuální konzultace a poradenství počítačové kurzy, psaní všemi deseti, pracovněprávní minimum zprostředkování kontaktu s potenciálním zaměstnavatelem asistenci při nástupu do zaměstnání, asistenci přímo na pracovišti pomoc při jednání s úřady (www.ligavozic.cz) AGAPO Občanské sdruţení AGAPO vzniklo v roce 2004 a sídlí v Brně. Jeho činnost je zaměřeno na poskytování sluţby sociální rehabilitace metodou podporovaného zaměstnávání a tranzitního programu (Cílem programu je pomoci s postiţením při přechodu ze školy do zaměstnání na otevřeném trhu práce formou individuálních praxí). Uţivatelům sluţeb nabízí poradenství v sociální a pracovně-právní oblasti, nácvik dovedností důleţitých pro zvýšení samostatnosti a nalezení vhodného zaměstnání, podporu při výběru a hledání práce, podporu při zapracování v zaměstnání. Nejčastěji hledané profese jsou: venkovní úklid, úklid vnitřní prostor, operátor ve výrobě, administrativní pracovník, skladník, pomocná síla do kuchyně, doplňování zboţí v supermarketu, distributor tisku, pomocný dělník. Při AGAPU funguje i Job klub, který je určen pro lidi, kteří se sami neorientují na trhu práce a mají tak potíţe s nalezením vhodného zaměstnání (www.agapo.cz).

3.4 Příklady organizací zaměstnávající osoby se zdravotním postižením DRUTĚVA Počátky

tohoto

výrobního

druţstva

spadají

do

roku

1945,

kdy

absolventi

Královopolského ústavu sdruţených ve spolku JETĚVA (Jednota tělesně postiţených) zahájili drobnou výrobní činnost. Jiţ v roce 1949 došlo k utvoření prvního druţstva invalidů v Československé republice, a tím došlo k zásadním změnám v organizování osob se změněnou pracovní schopností. Delimitací závodů z tohoto prvního druţstva invalidů vzniklo v roce 1953 výrobní druţstvo Brněnská Drutěva s 5 výrobními závody. Druţstvo zabezpečovalo výrobu kartáčnickou a košíkářskou, brašnářství, oděvní výrobu, kartonáţ, výrobu tkaných odporů a sítí. Od roku 1954 se přidala výroba umělých květin. 26

Při Drutěvě funguje i chráněná dílna, kde v současné době nachází práci 30 osob. Zaměstnávají zde osoby s různým stupněm invalidity. Dílna svým výrobním programem nabízí tvořivou práci zaměřenou na jemnou motoriku. Druţstvo zaměstnává více neţ 50% zaměstnanců se zdravotním postiţením a nabízí jiným firmám moţnosti tzv. náhradního plnění (www.druteva.cz) ŠANCE, druţstvo handicapovaných Druţstvo Šance bylo zaloţeno v roce 1993. Hlavním důvodem bylo a nadále zůstává zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob a osob s těţším zdravotním postiţením. Podle své filozofie vzájemné svépomoci nabízejí svou pomoc i jiným podnikatelským subjektům, kde není moţné občany se změněnou pracovní schopností zaměstnat. Sluţby druţstva ŠANCE je moţné rozdělit na tři hlavní činnosti: a) výdej, prodej, výroba a oprava zdravotních pomůcek b) dodávky pomůcek pomáhající odstranit architektonické bariéry c) velkoobchod s kancelářskými potřebami, papírem, čistícími prostředky a ochrannými pomůckami (www.sancebrno.cz) A-ASKA Firma A-ASKA grafik s.r.o. je na trhu od roku 1997 a má bohaté zkušenosti v oblasti polygrafické výroby. Je drţitelem certifikátu 9001:2000. Také má status „chráněné dílny“. Zaměstnávají tělesně postiţené osoby a poskytují tzv. „náhradí plnění“ (www.aaska.cz) VÝROBNÍ DRUŢSTVO HORIZONT V roce 1965 bylo skupinkou lidí se změněnou pracovní schopností zaloţeno výrobní druţstvo invalidů OBZOR Zlín. Zaměstnávalo především pracovníky se změněnou pracovní schopností a s těţším zdravotním postiţením, kteří měli špatné pracovní uplatnění, a přesto se chtěli zapojit do výrobního procesu. Roku 1968 byly zakládány další pobočky, například v Brně nebo v Jihlavě. Spolupráce byla navazována s podniky různého výrobního charakteru z celé republiky. Základem výroby byly zakázky, kdy si zákazník dodal materiál a stroje a pracovníci druţstva

27

realizovali jednotlivé zakázky. S rozvojem druţstva a růstu počtu zakázek byla postupně realizována vlastní výroba. Výroba provozoven Brno a Jihlava byly v prvních letech směrovány na výsek a šití různých druhů pracovních rukavic, potítek a šlapek. V průběhu dalších let, kdy se počet pracovníků rozrostl aţ na 220, provozovny realizovaly další druhy výroby – obšívání přikrývek, výroba ochranných zástěr pro bourače v masném průmyslu, čistění výlisků atd. Další výrobní produkce zajišťovala kovoobráběčství, čalounění a montáţ kancelářského a sedacího nábytku, montáţ cestovních ţehliček, lepení sáčků a obálek a další různorodé činnosti, které byly vhodné pro pracovníky se změněnou pracovní schopností. V roce 1996 se vedení provozoven Brna a Jihlavy rozhodlo, ţe se oddělí od mateřské organizace OBZORU VD Zlín a bude zaloţeno vlastní druţstvo. A tak dne 24. října 1996 vzniklo výrobní druţstvo HORIZONT se sídlem v Brně a s další provozovnou v Jihlavě. V současné době je toto druţstvo výrobním kooperantem významné nadnárodní společnosti pro výrobu elektrotechnických komponentů pro automobilový průmysl. Podíl výroby pro tuto společnost je přibliţně 90% celkové výroby. Zbývajících 10% představuje doplňková výroba jako je výroba bezvaječných těstovin – TĚSTOVINY Z VYSOČINY (zavářkové a přílohové) a segmentových strojků v provozovně Jihlava, výroba ochranných zástěr pro bourače masa a oprava čínských termosek v Brně (www.horizont-vd.w1.cz) Seznam dalších společností, které zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením je přiloţen jako příloha č.1.

SHRNUTÍ V této kapitole se věnuji podporovanému zaměstnávání. Nejprve vymezuji postavení úřadu práce při hledání zaměstnávání. Poté dávám prostor vymezení pojmu „podporované zaměstnávání“ Uvádím příklady sdružení, které tuto sociální rehabilitaci poskytují, a také samotných firem/družstev/společností, které osoby s postižením zaměstnávají.

28

4 Zaměstnávání osob s tělesným postiţení 4.1 Cíl a metody výzkumného řešení Cíle výzkumu Nezaměstnanost osob se zdravotním znevýhodněním je v porovnání s intaktní populací vyšší. Zejména v obdobích, kdy celková nezaměstnanost klesá, se tento nepoměr zvyšuje a aţ dvojnásobně převyšuje odhadovaný podíl 10% zdravotně znevýhodněných v populaci. Jak dále ukazují oficiální statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí1, od roku 2004 aţ do začátku hospodářské krize na podzim 2008 se dařilo postupně sniţovat počet nezaměstnaných osob se zdravotním znevýhodněním2. To lze chápat jako pozitivní výsledek aktivní politiky zaměstnanosti vykovávané úřady práce, aplikace zákona 435/2004 Sb. O zaměstnanosti a projektů financovaných z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Navzdory tomu vyšší míra nezaměstnanosti osob se zdravotním znevýhodněním přetrvává, část zaměstnavatelů pro ně pracovní místa nevytváří, resp. část podporovaných osob práci nevyhledává. Kromě toho MPSV dlouhodobě bojuje s fenoménem zneuţívání podpory na zaměstnávání

zdravotně

znevýhodněných

osob3.

Přesná

statistika

(zejména

neprokázaných) případů neexistuje, nicméně MPSV ve spolupráci se zaměstnavateli odhadovalo (r.2007), ţe aţ 30% případů podpory zaměstnávání zdravotně postiţených osob bylo zneuţíváno.4 Hlavním cílem práce je popsat různé přístupy zaměstnavatelů při vytváření míst pro

zdravotně

znevýhodněné

zaměstnance

1

a

různé

přístupy

zdravotně

portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace I v současnosti je tento počet niţší neţ v roce 2004: 68556 osob v březnu 2010 proti 73258 osobám v červenci 2004. 3 Např. ţe jsou zaměstnáváni pouze fiktivně, jejich práci dělá někdo nepostiţený a oni zaměstnavateli odevzdávají část mzdy zpět buď přímo nebo formou povinné účasti na kurzech, které si musí platit apod. 4 http://www.mpsv.cz/cs/4777: z tohoto důvodu došlo také ke změnám v systému vyplácení podpor novelizací §78 zákona č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti. I po této změně však někteří zaměstnavatelé pokračují ve zneuţívání podpor, coţ dokladují jak reportáţe v masmédiích, tak neziskové organizace zabývající se podporou zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob, viz např.: http://www.nfozp.cz/index.php?typ=NFA&showid=60&id=536066, http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/709812, http://www.podnikatel.cz/clanky/zamestnavatelezneuzivaji-prispevek/ apod. 2

29

znevýhodněných – osob s tělesným postiţením k získání a udrţení pracovního místa, včetně analýzy důvodů, které jednotlivé subjekty ke konkrétnímu jednání vedou. Dílčí cíle práce: 1. Srovnat statistické údaje o vývoji nezaměstnanosti zdravotně znevýhodněných osob v porovnání s vývojem celkové míry nezaměstnanosti a se zohledněním vlivu hospodářské krize na trh práce. 2. Popsat rozdílné přístupy zaměstnavatelů k vytváření pracovních míst pro zdravotně znevýhodněné osoby a na základě rozhovorů s nimi analyzovat důvody, které je k vedou k danému přístupu. 3. Popsat různé přístupy znevýhodněných osob k hledání pracovního místa a jeho udrţení si v závislosti na druhu jejich postiţení, době jeho vzniku a předchozích pracovních zkušenostech. 4. Identifikovat nejčastější formy zneuţívání podpory zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob (popř. jejího účelového vyuţívání), analyzovat motivy, které k tomuto jednání vedou zaměstnavatele, resp. které vedou zaměstnance k jejich akceptování. Výzkumné teze Operacionalizací cílů byly stanoveny výzkumné teze, následně prověřované v rámci výzkumu: 1. Podíl nezaměstnaných osob se zdravotním znevýhodněním z počtu nezaměstnaných osob celkem je vyšší než jejich podíl v populaci, ale postupně se snižuje. 2. Státní podpora zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním je významným motivem zejména pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50% těchto osob. 3. Větší snahu najít si a udržet pracovní místo mají lidé s lehčím druhem handicapu a ti, kteří již mají vytvořeny pracovní návyky.

30

4. Existuje menší část zaměstnavatelů (do 30%), kteří zneužívají, nebo alespoň účelové využívají podporu na zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob.

Metodologie výzkumu Kromě úvodní části (odpovídající cíli č. 1) zaloţené na sekundární analýze statistických dat z databáze MPSV, byl pro výzkum zvolen kvalitativní přístup, jehoţ smyslem je především důkladně analyzovat několik konkrétních příkladů a odhalit důvody, které zkoumané subjekty vedou ke určitému jednání. Výstupy ze šetření mezi zaměstnavateli i mezi zdravotně znevýhodněnými osobami jsou v práci prezentovány ve formě kasuistik shrnujících všechny údaje získané různými metodami, především analýzou dokumentů a rozhovory (viz popis technik níţe). Klíčovou otázkou při výzkumu mezi zaměstnavateli bylo, jak získat relevantní informace od zaměstnavatelů, kteří reprezentují různé přístupy k zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob (nezaměstnávají je vůbec nebo jen v minimální míře, jsou chráněnou dílnou apod.), včetně těch společností, které byly nařčeny5 ze zneuţívání podpory na zaměstnávání zdravotně nevýhodných osob nebo z jejich účelového chování. Obtíţné bylo zejména dostat se přímo ke klíčovým lidem (majitelé, ředitelé, personalisté), kteří mají relevantní informace o tom, jak je ve společnosti zaměstnávání zdravotně nevýhodných organizováno, a získat od nich pravdivá vyjádření i k okolnostem, které pro ně nejsou příznivé. Prostřednictvím jednoho z respondentů (z řad zdravotně nezvýhodněných osob) se podařilo kontaktovat a zainteresovat externího poradce, vůči kterému mají představitelé oslovených firem důvěru (pracuje s jejich citlivými informacemi dlouhodobě a se všemi se osobně zná). Ten zprostředkoval schůzky s klíčovými lidmi z firem zahrnutých do výzkumu. S příslibem přísné anonymity a vyuţití získaných informací pouze pro výzkumné účely se podařilo provést všechny rozhovory v otevřeném duchu, i kdyţ i tak je moţné, ţe nebyla vţdy odhalena celá pravda. 5

Např. v televizní reportáţi nebo v internetové diskusi.

31

Dva rozhovory proběhly v sídle dotazovaných firem, dva v prostorách externího poradce zainteresovaného do výzkumu a jeden v kavárně. Tato část výzkumu probíhala od října 2009 do března 2010. Standardizovaná struktura kasuistik: -

charakteristika společnosti (obor podnikání, organizační struktura, region)

-

zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob

-

vyuţívání výhod spojených se zaměstnáváním zdravotně znevýhodněných osob

-

případné

podezření

na

zneuţívání

podpory

zaměstnávání

zdravotně

znevýhodněných osob -

rozhovor se zástupcem společnosti, jeho vyjádření k případným citlivým otázkám

Techniky sběru dat: -

analýza pramenů: vlastní prezentační materiály společností (internetové stránky, výroční zprávy, tiskové zprávy), oficiální zdroje (obchodní rejstřík, ARES, stránky úřadů práce), internetové zpravodajství a diskuse (stránky deníků a televizí, diskusní fóra zdravotně znevýhodněných osob např. při stránkách Ligy vozíčkářů, Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a dalších)

-

nestandardizovaný rozhovor se zástupci společností: vţdy se musel přizpůsobit konkrétní situaci, respondentovi a nesměl být nahráván na diktafon ani jinak nahráván6; rozhovory trvaly 30 – 50 minut

Pro zjištění vlastní motivace a přístupu zdravotně znevýhodněných byla zvolena technika polostandardizovaného rozhovoru, jehoţ metodický formulář je v příloze č. 2. Technika polostandardizovaného rozhovoru byla zvolena proto, aby nebyly opomenuty ţádné důleţité otázky pro zjištění oprávněnosti tezí výzkumu a aby výsledky jednotlivých respondentů byly srovnatelné. Zároveň bylo záměrem dosáhnout maximální otevřenosti kaţdého respondenta a přizpůsobovat se aktuální situaci při průběhu rozhovoru, aby bylo minimalizováno riziko, ţe rozhovor bude připomínat „výslech“.

6

Rozhovory jsou rekonstruovány z poznámek a po paměti – záznam jsem se snaţila zpracovat vţdy co nejdříve po skončení rozhovoru.

32

V rámci rozhovoru bylo připraveno 18 otázek rozdělených do několika oblastí: -

demografické charakteristiky (otázky 1-3)

-

vzdělání a kvalifikaci (otázka 4)

-

diagnózu a zdravotní anamnézu (otázka 5 – 6)

-

dosavadní pracovní zkušenosti (otázka 7)

-

aktuální zaměstnání, resp. přístup k hledání práce (otázky 8 - 13)

-

preferované zaměstnání: běţné zaměstnání vs. chráněná dílna (otázka 14)

-

zkušenosti se zneuţíváním/vyuţíváním zaměstnávání zdravotně nevýhodných osob (otázky 15 – 18)

Tři rozhovory proběhly v domácnosti respondentů, dva na jejich pracovišti a dva v kavárně. Tato část výzkumu probíhala od září 2009 do dubna 2010. Délka rozhovorů se pohybovala v rozmezí 20 – 40 minut. Charakteristika zkoumaného souboru a místa šetření Klíčem k výběru cílové skupiny byl jeden z respondentů – zdravotně znevýhodněných, který zprostředkoval kontakt na první dvě firmy, v nichţ sám pracoval/pracuje a na externího konzultanta, který zprostředkoval setkání s dalšími zaměstnavateli. Výběr dalších firem a respondentů se dílčím způsobem opíral o techniku snowballu, kdy někteří z respondentů doporučili někoho dalšího, kdo spadal do cílové skupiny. V případě zaměstnavatelů byla pomocným kritériem jejich heterogenita ve vztahu k zaměstnávání zdravotně znevýhodněných, aby bylo moţné popsat a porovnat různé přístupy. Právě díky doporučením a osobním kontaktům probíhaly rozhovory s respondenty bez komplikací, nikdo neodmítl odpovídat na ţádnou z otázek, i kdyţ hned na začátku rozhovoru byli seznámeni s tím, ţe pokud jim bude nějaká otázka nepříjemná nebo bude příliš osobní, nemusí na ni odpovídat. Termíny rozhovorů byly domlouvány telefonicky, e-mailem, prostřednictvím ICQ nebo přes prostředníky vţdy minimálně týden předem, den předem byl dohodnutý termín a místo setkání potvrzen. Místa šetření vycházela z toho, kde bylo se moţné se setkat s respondenty, přičemţ záměrem bylo propojit skupinu zkoumaných firem se skupinou individuálních 33

respondentů, tak aby byl získán ucelený obrázek o daném zaměstnateli/zaměstnanci ze dvou pohledů. Šetření konkrétně proběhlo: -

v Jihomoravském kraji (Brno)

-

v Moravskoslezském kraji (Frýdek-Místek, Příbor)

-

v Libereckém kraji (Česká Lípa)

-

v Ústeckém kraji (Děčín)

Celkem bylo zpracováno pět kasuistik firem a sedm kasuistik zdravotně znevýhodněných osob (s důrazem na tělesné postiţení), proto samozřejmě nelze zjištění výzkumu paušalizovat a zobecnit jako v případě kvantitativního výzkumu. Podrobný popis firem i individuálních respondentů je uveden níţe v kasuistikách. Analýza výsledků šetření Sekundární analýza dat K prověření první teze byla vyuţita technika sekundární analýzy dat z oficiálních statistik Ministerstva práce a sociálních věcí7, z níţ jsou také získána data pro tabulku č. 2, která je doloţena v příloze č. 3. Vyjdeme-li z konsensuálního předpokladu (viz teoretická část), ţe v naší populaci je průměrně 10% osob se zdravotním znevýhodněním a poloţíme-li rovnítko mezi touto kategorií a občany se zdravotním postiţením (statistika MPSV), zjistíme, ţe jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných je skutečně vyšší neţ odhadovaný podíl na populaci. Ve sledovaném období kolísá od 12% (leden – březen 2010) aţ po 20% (duben aţ červen 2010). Střední hodnoty za celé období jsou 16% (aritmetický průměr), resp. 15% (medián).

7

portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace

34

% OZP z celku 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05

I.10

X.09

VII.09

IV.09

I.09

X.08

VII.08

IV.08

I.08

X.07

VII.07

IV.07

I.07

X.06

VII.06

IV.06

I.06

X.05

VII.05

IV.05

I.05

X.04

VII.04

0,00

Graf č. 1: Vývoj podílu počtu nezaměstnaných OZP na celkovém počtu nezaměstnaných v období červenec 2004 – březen 2010 Na dvojnásobek odhadovaného normálu stoupá podíl míry nezaměstnanosti zdravotně nevýhodných osob v době relativně nejniţší celkové nezaměstnanosti. Jak ukazují grafy č. 2 a č. 3, nezaměstnanost osob s OZP kolísá mnohem méně, neţ celková nezaměstnanost. Vývoj podílu nezaměstnaných OZP pak není primárně funkcí nezaměstnanosti OZP, jako spíše obecné míry nezaměstnanosti. Tj. opticky dramatický nárůst podílu nezaměstnanosti OZP nevypovídá o selhání systému zaměstnávání OZP, ale o tom, ţe pruţnější obecný trh práce rychle roste a zaměstnává stále více intaktních osob.

35

Celkem nezaměstnaných Z toho OZP

700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000

VI

I.0 4 I.0 VI 5 I.0 5 I.0 VI 6 I.0 6 I.0 VI 7 I.0 7 I.0 VI 8 I.0 8 I.0 VI 9 I.0 9 I.1 0

0

Graf č. 3: vývoj celkového počtu nezaměstnaných a nezaměstnaných OZP v období červenec 2004 – březen 2010

90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000

VI I. 0 4 X. 04 I.0 5 IV .0 5 VI I. 0 5 X. 05 I.0 6 IV .0 6 VI I. 0 6 X. 06 I.0 7 IV .0 7 VI I. 0 7 X. 07 I.0 8 IV .0 8 VI I. 0 8 X. 08 I.0 9 IV .0 9 VI I. 0 9 X. 09 I.1 0

0

Graf č. 4: Vývoj počtu nezaměstnaných OZP v období červenec 2004 – březen 2010 Z grafu č. 1 je mj. vidět, ţe poměr míry nezaměstnanosti OZP vůči obecné míře nezaměstnanosti téměř konstantně rostl spolu se sniţováním celkové míry nezaměstnanosti a pak začal prudce klesat – bodem zlomu je podzim 2008, tedy okamţik, kdy se hospodářská krize projevila na trhu práce a větší stabilita trhu práce OZP se změnila z nevýhody ve výhodu. Graf č. 4 ukazuje, ţe cca od června 2006 docházelo k pozvolnému ale trvalému poklesu nezaměstnanosti OZP (byť po sinusoidě se několika růsty), který se zvrátil v růst také na podzim 2008. 36

4.2 Rozhovory se zaměstnavateli

Firma A Charakteristika společnosti: Holding čtyř společností, resp. tří dceřiných firem, které posléze zastřešila nově vytvořená mateřská firma sdruţující některé organizační a řídící úkony všech společností. Obor podnikání skupiny zahrnuje reklamu, cestovní ruch, dopravu, podnikatelské poradenství a sluţby, výrobu a obchod se zdravotnickými přístroji a pomůckami Sídlo společnosti a místo podnikání je v Jihomoravském kraji. Zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob: Řádově jde o desítky zaměstnanců s různě váţným stupněm postiţení (částečné i plné invalidní důchody), řadí se mezi zaměstnavatele s největším počtem zdravotně znevýhodněných včetně tělesně postiţených v ČR. Forma výkonu práce je u většiny zdravotně znevýhodněných pracovníků práce z domova (přepisování databází), u dalších zapojení přímo na pracovišti (např. administrativní pozice). Pro práci z domova nabízí úvazky např. i 2h/ denně (nejčastější typ inzerátu na internetu, včetně údajných doporučení od jiných handicapovaných osob). Vyuţívání výhod spojených se zaměstnáváním zdravotně znevýhodněných Společnost cíleně pracuje tak, ţe u většiny postiţených nastavuje superhrubou mzdu na 8.000,- Kč měsíčně, které dostane čtvrtletně splaceny díky nárokovatelé dotaci od státu. Tuto skutečnost veřejně deklaruje i v tiskových zprávách na svých internetových stránkách se zdůvodněním, ţe výnosy z práce postiţených pokryjí pouze náklady neintaktní zaměstnance (řidiči, prodejci), kteří zajišťují odbyt jejich práce na trhu. Tj. postiţení si na své místo nevydělají, bez dotace od státu by je společnost nemohla (alespoň v takto velkém měřítku) zaměstnávat. Díky zaměstnávání více neţ 50% osob se zdravotním postiţením zároveň vyuţívá moţnosti dodávek náhradního plnění (i kdyţ tuto skutečnosti tolik neakcentuje na svých internetových stránkách jako některé jiné firmy v průzkumu). V rámci svého marketingu podporuje vybrané akce pro handicapované osoby a cíleně pracuje s faktem, ţe patří k významným zaměstnavatelům handicapovaných osob. Podezření na zneuţívání podpory zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob Vzhledem k počtu zaměstnanců se objevuje jen zřídkakdy, např. v diskusích na internetu. Případná podezření např. Liga vozíčkářů odmítá komentovat a odkazuje zájemce na chat, kde si mohou postiţení vyměňovat své zkušenosti. Nejčastěji se vyskytuje podezření, ţe postiţený podepíše smlouvu na 2h denně s jednou 37

společností holdingu (tomu odpovídá i mzda) ale fakticky pracuje např. pro tři společnosti a dohromady aţ 7,5 h týdně, nebylo však prokázáno ani šetřeno policií (dle dostupných informací). Druhým faktorem, který někteří zaměstnanci kritizují, je údajně povinná účast na kurzech angličtiny, na níţ se musí finančně spolupodílet, v čemţ spatřují skryté zneuţívání státní dotace na jejich mzdu, protoţe z ní část odvedou na kurz, který nechtěli. Zaměstnavatel se hájí tím, ţe pro prosperitu firmy je nutná orientace na zahraniční trhy, kde je práce zdravotně znevýhodněných více oceňována (ze současných 10% směřují k 50% podílu zahraničních zakázek), proto je výuka angličtiny nutná. Zaměstnanci s dostatečnou úrovní znalostí jazyka se jí účastnit prý nemusí, navíc polovinu výuky hradí on, tj. ve skutečnosti zaměstnancům přispívá ještě nad své poměry. Firmu A napadlo v souvislosti s dvěma předchozími body na jaře 2009 jedno významné celostátní médium, nicméně nepokračovalo v investigativním řešení celé otázky, pravděpodobně z nedostatku důkazů, v současnosti je původní reportáţ i komentáře k ní staţena z internetu. Firma A se cítila poškozena a označovala reportáţ za účelovou, spor ale velmi rychle utichl. Rozhovor se zástupcem firmy (jeden z jednatelů) Zneuţívání dotací v souladu s tiskovou zprávou popírá, celý systém je legální, společensky prospěšný a navíc pro firmu výhodný i v oblasti image. Společnost je řízena a funguje do značné míry na systému neformálních sítí, tj. řídí ji společníci, kteří byli nejprve kamarády a v okruhu svých známých realizují také velkou část podnikatelských aktivit. Zároveň připouští, ţe jazykové vzdělávání zajišťuje také „kamarádka“. Tj. podezření, ţe výuka angličtiny je účelová (ať uţ od kamarádky dostávají část peněz zpět nebo z toho má prospěch přímo ona – její firma), zůstává. Mimochodem, jedna společnost holdingu se stala příjemcem dotace z OP LZZ, výzva 35 (Školení je šance), která má vzděláváním zaměstnanců usnadnit její pronikání na zahraniční trhy. Dle referencí na stránkách dodavatelů pomáhala s přípravou projektu jazyková škola kamarádky spolu s firmou specializující se na dotace a vzdělávání v tzv. soft skills, které jsou vzájemně personálně propojeny. Za cca 2 měsíce bude moţné prověřit hypotézu, ţe tyto firmy se také stanou dodavateli vzdělávacích sluţeb pro firmu A, přestoţe oficiálně musí proběhnout výběrové řízení.

38

Firma B Charakteristika společnosti: Holding tří společností s jedním společným majitelem (fyzickou osobou – v jednom případě je společníkem i manţelka). Obor podnikání skupiny zahrnuje dodávky, výrobu a kompletaci kancelářského nábytku a outsorcing kancelářským vybavením a e-shopu s tímto vybavením. Sídlo společnosti a místo podnikání je v Moravskoslezském kraji. Zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob: Všichni zdravotně znevýhodnění zaměstnanci jsou oficiálně zaměstnáni v jedné ze tří společností, která díky tomu splňuje podmínku více neţ 50% znevýhodněných zaměstnanců, i kdyţ jejich počet v posledních letech kolísá v rozmezí 2 – 8, zatímco celkový počet pracovníků skupiny se pohybuje do 30 do 50. Vesměs jde o zaměstnance na pracovní smlouvu pracující na plný úvazek v dělnických (řemeslných) a administrativních pozicích. Vyuţívání výhod spojených se zaměstnáváním zdravotně znevýhodněných Díky zaměstnávání více neţ 50% osob se zdravotním postiţením vyuţívá společnost jak nárokové dotace od úřadů práce na mzdy příslušných pracovníků, tak moţnosti dodávek náhradního plnění. Dvě společnosti skupiny vykonávají zrcadlově stejné činnosti a mají také společné internetové stránky, jedna z nich má cca 30 zaměstnanců (z toho ţádné zdravotně znevýhodněné) a druhá má cca 8 zaměstnanců (z toho více neţ 50% nevýhodných). Při osobním jednání i v e-shopu má klient společnosti moţnost si vybrat, zda potřebuje tzv. „náhradní plnění“. Pokud ne, fakturuje se na větší firmu, pokud ano, fakturuje se na menší, bez ohledu na to, ţe v organizaci společnosti jsou zaměstnanci obou subjektů propojení a pracují na zakázkách společně. Tento fakt nepřímo kritizují někteří obchodní partneři (viz firma C z průzkumu, která s firmou B obchoduje) jako „vyčuranost“ (citace jednatele firmy C). Při hledání dodavatelů náhradního plnění se proto orientují spíše na chráněné dílny nebo jiné dodavatele, které mají vyšší podíl zdravotně znevýhodněných zaměstnanců a cíleně se soustředí na jejich zaměstnávání a podporu. Podezření na zneuţívání podpory zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob Nikde se neobjevilo, ţádný z respondentů výzkumu o nějakém podezření ve svém okolí neslyšel, neobjevuje se ani na internetu ve zpravodajství či v diskusích zdravotně postiţených, ţádné stíţnosti neeviduje ani úřad práce ani organizace podporovaného zaměstnávání či sdruţení handicapovaných v regionu.

39

Rozhovor se zástupcem firmy (výkonný ředitel společnosti) Otevřeně se hlásí k tomu, ţe zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob dokáţe vyuţít i ve prospěch společnosti – zajišťování její prosperity je jeho práce. Podnikání není primárně charita, musí generovat zisk a byla by konkurenční nevýhoda nemít moţnost náhradního plnění, protoţe právě v oboru outsorcingu kancelářským materiálem, popř. vybavením interiérů jde o nákupy, které firmy tak jako tak musí udělat. Pro ty, které mají více neţ 25 zaměstnanců a méně neţ 4% zdravotně znevýhodněných je to příjemná moţnost, jak „zabít dvě mouchy jednou ranou“. Kromě toho, i nejvýznamnější hráči na trhu outsorcingu v ČR tuto moţnost poskytují. Postiţené opravdu zaměstnávají, nejde o ţádná fiktivní místa, zaměstnanci jsou spokojení, vše se děje v souladu se zákonem a i poměr zakázek odpovídá velikosti obou úzce spolupracujících společností, takţe necítí ţádný právní ani morální problém. Ano, rozdělení na dvě společnosti je účelové, protoţe mít více neţ 50% zaměstnanců zdravotně znevýhodněných z počtu 40 lidí by si vyţádalo velké investice do přebudování firmy, museli by propustit část intaktních pracovníků a hrozil by reálný propad efektivity práce. Pokud stát tuto moţnost poskytuje, udělá vše proto, aby ji vyuţíval (v mezích zákonných pravidel), stejně jako v maximální moţné vyuţívá dalších podpor a dotací z EU: byli zapojeni do projektu „najdi si práci“ (v jeho rámci obsadili 10 pracovních míst), čerpají investiční dotaci na vybavení provozu stolárny a další dotaci na vzdělávání zaměstnanců.

40

Firma C Charakteristika společnosti: Skupina celkem pěti firem, z nichţ nejstarší a největší hraje roli matky. Z dceřiných společností jedna funguje relativně samostatně, i kdyţ podává kumulované účetnictví, v případě ostatních dcer jde spíše o značky, mají jen několik málo zaměstnanců a své činnosti vykonávají společně s matkou. Obor podnikání skupiny zahrnuje vzdělávání, personální poradenství a investiční poradenství, zejména v oblasti financování ze strukturálních fondů EU. Sídlo společnosti je v Libereckém kraji, dalšími místy podnikání jsou Praha, Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj a Královehradecký kraj. Zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob: V minulosti společnost zaměstnávala jednu zdravotně znevýhodněnou osobu (viz respondent 3) na pozici IT specialisty, aktuálně (od r. 2008) nezaměstnává ţádnou a vyuţívá nákupu tzv. náhradního plnění, popř. odvádí prostředky do státního rozpočtu. Cíleně pracovní místa pro zdravotně znevýhodněné nevytváří, zároveň se nebrání jejich přijetí, pokud splní kvalifikační kritéria pro některou z obsazovaných pozic. Vytváření pracovních míst cíleně pro znevýhodněné osoby zatím nemá v rozvojovém plánu, případná podpora ze strany státu vs. případné sankce za jejich nezaměstnávání jsou z pohledu managementu tak zanedbatelné ve srovnání s reálným přínosem efektivního pracovníka, ţe nebudou hlavním motivem v rozhodování. Vyuţívání výhod spojených se zaměstnáváním zdravotně znevýhodněných Do jisté míry by se rozdělení činnosti do několika samotných společností dalo označit jako účelové, protoţe při současném počtu zaměstnanců cca 38 + řada externistů (zejména lektoři a specialisté na volné noze), protoţe je moţné rozdělit zaměstnance tak, aby jich v jednotlivých firmách bylo méně neţ 25, čímţ nevzniká povinnost zaměstnávat alespoň 4% zdravotně znevýhodněných osob. Tvrzení jednatelů, ţe toto není jejich motivem, ale ţe jim jde o transparentnost vůči klientovi („jsme skupina, ale tato společnost Vám zajistí vzdělávání, tato dotace, tato outdoorové programy…“) podporuje skutečnost, ţe znevýhodněnou osobu zaměstnávali i v době, kdy měli pod 25 zaměstnanců a ţe nyní mají více neţ 25 zaměstnanců v mateřské firmě, i kdyţ by z nich mohli část přepsat na „spící“ dcery, a tak se vyvázat ze zákonných povinností. Podezření na zneuţívání podpory zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob Nikde se neobjevilo, ţádný z respondentů výzkumu o nějakém podezření ve svém okolí neslyšel, neobjevuje se ani na internetu ve zpravodajství či v diskusích zdravotně postiţených, ţádné stíţnosti neeviduje ani úřad práce ani organizace podporovaného 41

zaměstnávání či sdruţení handicapovaných v regionu. Rozhovor se zástupcem firmy (menšinový spolumajitel, vedoucí jednoho z regionálních ředitelství ) Problematice zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob nyní nevěnuje firma klíčovou pozornost. Mezi dlouhodobými strategickými plány figuruje větší koncentrace na práci s touto cílovou skupinou, zatím je ve hře několik variant: - vytvoření zvláštní divize firmy, kde by pro ně vznikla nová pracovní místa - vzdělávání těchto osob a poradenství pro získávání zaměstnání (něco jako agentura podporovaného zaměstnávání) - poskytování sluţeb cílové skupině, včetně případného získání dotací na tuto činnost Nyní nespolupracuje s úřadem práce ani ţádnou neziskovou organizací a nepřemýšlí nad vytvářením zvláštních podmínek pro zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob, protoţe ani s případnou státní podporou, resp. bez výdajů na náhradní plnění nebo odvodů státu, nepovaţuje vytvoření takového místa za výhodné, pokud by znevýhodněný pracovník neodváděl očekávaný výkon. Sám dotazovaný učil dříve čtyři roky na škole pro tělesně postiţené a manţelka generálního ředitele pracovala jako osobní asistent, takţe k cílové skupině mají blízký vztah. Kromě respondenta 3 (který byl zároveň klientem právě manţelky pana ředitele) měli také ve firmě několik zdravotně znevýhodněných na stáţi během studia. Zatímco v případě respondenta č. 3 se ukázalo, ţe můţe z domu a s občasným dojíţděním na malou vzdálenost pro firmu pracovat z domova, praktikanti (např. respondent č. 5) nenašli vhodnou pozici. Odchod respondenta č. 3 z firmy souvisel s jejím zeštíhlováním na počátku recese a současně se změnou v jeho osobním ţivotě a přechodem do firmy D, vše se odehrálo po dohodě a dodnes externě spolupracují. „Bohužel, většinu míst u nás tvoří pracovníci na pozicích lektor, odborný konzultant, obchodní zástupce a pracovník péče o klienta, u nichž se musí skloubit znalosti v oboru, komunikační dovednosti, aktivní telefonování, rychlé zapisování do počítače a u prvních tří pozici také vysoká mobilita při objíždění klientů. Tyto nároky nesplňuje i velká část intaktní populace, o to obtížnější je najít zdravotně znevýhodněné, kteří by tuto práci dělat mohli,“ říká představitel společnosti. Na druhou stranu je pravda, ţe společnost aktivně nehledá zdravotně znevýhodněné pracovníky a nevytváří pro ně pracovní místa. Z rozhovoru je také cítit obava, zda by zdravotně znevýhodnění unesli vysoké pracovní tempo a tlak vyvíjený na výkon.

42

Firma D Charakteristika společnosti: Samostatná společnost (jedno IČ). Obor podnikání zahrnuje dodávky HW a SW, zpracování SW řešení na bázi open source programů, vytváření a správu internetových stránek, poradenství při zavádění SW do firmy a IT kurzy. Sídlo společnosti je v Ústeckém kraji, dalšími místy podnikání jsou Olomoucký kraj a Moravskoslezský kraj. Zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob: Společnost kromě majitelů a jejich rodinných příslušníků zaměstnává téměř výhradně jen osoby se zdravotním znevýhodněním (zejména s tělesným, ale např. také se sluchovým postiţením). Od r. 2006 má status chráněné dílny a zaměstnává přes 80% zdravotně nevýhodných osob z celkem 10-12 zaměstnanců. Bezbariérový přístup je vybudován v sídle společnosti, řada dalších zaměstnanců pracuje z domova, s kolegy i s klienty komunikují prostřednictvím internetu. Vyuţívání výhod spojených se zaměstnáváním zdravotně znevýhodněných Díky podílu zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob přes 50% (konkrétně 80%) vyuţívá společnost podpory na mzdy zaměstnanců a moţnosti nabízet svým klientům dodávky náhradního plnění. Tuto skutečnost zároveň přiměřeně deklaruje na svých internetových stránkách, kde ale zároveň není dominantním tématem. Především se deklaruje jako IT společnost zajišťující zpracování řešení na míru na bázi open source (zdarma) programů, pak aţ jako chráněná dílna. Společnost je zároveň příjemcem dotace na vzdělávání zaměstnanců z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v rámci výzvy určené obecně pro zaměstnance bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou osobami se zdravotním znevýhodněním. Podezření na zneuţívání podpory zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob Nikde se neobjevilo, ţádný z respondentů výzkumu o nějakém podezření ve svém okolí neslyšel, neobjevuje se ani na internetu ve zpravodajství či v diskusích zdravotně postiţených, ţádné stíţnosti neeviduje ani úřad práce ani organizace podporovaného zaměstnávání či sdruţení handicapovaných v regionu.

43

Rozhovor se zástupcem firmy (jeden z majitelů, jednatel) V rozhovoru zdůrazňuje specifickou firemní kulturu jejich společnosti, která vznikla ze společného hobby zakladatelů a byla jednou z prvních IT firem v České republice, která pracoval s open source programy. S komunitou tvůrců a uţivatelů jsou těchto programů jsou stále v kontaktu a tu část výsledků své práce, která nepodléhá smlouvám a dodávkám „vrací“ zpět do komunity. Podobně chráněnou dílnou jsou „z přesvědčení“, tj. ne primárně kvůli výhodám, byť je logicky vyuţívají, protoţe by bylo nelogické o tuto konkurenční výhodu přijít. Dokladem toho je například skutečnost, ţe dcera jednoho z majitelů (která zároveň ve společnosti pracovala – momentálně je na rodičovské dovolené) má za manţela těţce tělesně postiţeného muţe. Stejně tak firma nemá ţádnou dceřinou, mateřskou nebo sesterskou společnost se zdravými zaměstnanci, jejichţ produkty by pouze „přefakturovávala“, takţe se můţeme spolehnout, ţe veškeré jejich produkty skutečně vytvořili jejich zaměstnanci, tedy v převáţné míře zdravotně znevýhodněné osoby. S ohledem na povahu práce nemohou samozřejmě zaměstnat úplně kaţdého handicapovaného, podmínku je znalost informačních technologií a schopnost samostatné práce. V tomto vidí výhodu svého oboru: většina zaměstnanců jsou zároveň nadšenci v oboru, takţe navzdory tomu, ţe řada z nich pracuje bez přímé kontroly po celé republice, nemají problém s jejich motivací. Všichni jsou zároveň schopni komunikovat prostřednictvím internetu, takţe je moţné on-line řízení společnosti. Případné niţší pracovní tempo zaměstnanců je kompenzováno tím, ţe jejich práce je zároveň jejich koníčkem, takţe minimálně v myšlenkách se jí věnují déle neţ 8 hodin denně. Proto si také dovolit zavést institut tzv. „inovation time“ inspirovaný personální politikou společnosti Google. Tj. bezprostředně zadané úkoly tvoří 75% práce zaměstnanců, během dalších 25% času mohou pracovat na nových nápadech, postupech a projektech, které pak obhajují před svým nadřízeným. Pokud je obhajoba úspěšná, zavádí se tyto nápady do praxe. Dalším faktorem který usnadňuje zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob rozmístěných po celé republice je projektový charakter práce, tj. zaměstnance je odměňován na základě odevzdání projektu v dohodnutém čase a kvalitě, takţe není potřeba kontrolovat „vyuţívání fondu pracovní doby“ a řešit otázky, zda by byl zdravý programátor rychlejší.

44

Firma E Charakteristika společnosti: Malá samostatná společnost (jedno IČ), bez přímého napojení na další firmy. Jiné společnosti vlastní blízcí rodinní příslušníci majitelů, ale ty působí v jiných oborech podnikání. Oborem podnikání je především právní, podnikatelské a personální poradenství a nákup a prodej jinde nespecifikovaného zboţí. Sídlo společnosti a místo podnikání je v Jihomoravském kraji.

Zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob: Vedle dvou majitelů jednatelů (vzájemně spřízněné, nepostiţené osoby) zaměstnává společnost průběţně 2-3 zdravotně znevýhodněné osoby a průběţně oslovuje další. Místem podnikání je byt majitelů, dále mají pronajatou kancelář v prostorách jedné firmy patřící jejich příbuzným. S potenciálními zaměstnanci se potkávají na veřejných místech (restaurace, kavárny), pracovat by měli z domova. Pracovní náplní postiţených má být kancelářská práce, přepisování informaci a další dílčí úkony podle přání zákazníků.

Vyuţívání výhod spojených se zaměstnáváním zdravotně znevýhodněných Informace bylo v tomto případě obtíţnější zjistit, protoţe jedinou viditelnou aktivitou společnosti je provozování e-shopu, kde náhradní plnění nenabízí. Na stránkách MPSV je ale uvedena jako společnost zaměstnávající zdravotně postiţené a o pracovní nabídce učiněné touto společností referoval také respondent 5, který však nabízené místo nepřijal, takţe nemohl podat informace, jak práce ve skutečnosti probíhá.

45

Podezření na zneuţívání podpory zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob Neobjevuje se na internetu ve zpravodajství či v diskusích zdravotně postiţených, ţádné stíţnosti neeviduje ani úřad práce ani organizace podporovaného zaměstnávání či sdruţení handicapovaných v regionu. Podezření na moţný nestandardní pracovní vztah se objevilo po přijímacím rozhovoru se respondentem č. 5 (těţce tělesně postiţená osoba), kterému byla nabídnuta práce z domu za minimální mzdu, na níţ zaměstnavatel získá dotaci s tím, ţe fakticky bude mít práce jen minimálně, ale všechny peníze podle smlouvy vţdy dostane a neměl by platit nic na školení, pracovní pomůcky apod., čímţ by o část mzdy přišel.

Rozhovor se zástupcem firmy (jeden z majitelů) V důvěrném rozhovoru připouští, ţe údaje od respondenta č. 5 jsou pravdivé. Vzhledem k dotacím na pracovní místo těţce zdravotně postiţeného a k moţnosti nabízet náhradní plnění na trhu je pro jejich pomalu mladou, etablující se firmu zajímavá moţnost dosáhnut na tyto prostředky, resp. vyuţít konkurenční výhody. V oblasti maloobchodního prodeje prostřednictvím e-shopu není náhradní plnění relevantní, protoţe odběratelem jsou především koncoví spotřebitelé, fyzické osoby. Zajímavé to spíše pro oblast firemního poradenství, kterou nyní neprezentují na internetu, k zakázkám se dostávají prostřednictvím osobních vazeb. Tvrdí, ţe v ţádném případě by na jejich dohodě nebyly nijak škodní zdravotně postiţení, všechny peníze dle smlouvy by skutečně dostávali, nevyuţívá ţádných taktiky, jak z nich vyplacené peníze dostat zpět. Jako právník ví, ţe takové jednání je za hranou zákona a bylo by nebezpečné. Připouští ale skutečnost, ţe nedokáţe zajistit pevný přísun zakázek a tedy pracovní náplně pro zaměstnance, proto se můţe stát, ţe někdo z nich skutečně bude pracovat méně, neţ bude ve smlouvě vymezeno, díky podporám se mu to ale i tak vyplatí, zatímco zdravého zaměstnance, kterého by musel hradit z vlastníc prostředků, si nemůţe dovolit. 46

Kromě toho by na ně vykazoval část práce své a svých příbuzných, která by jinak oficiálně nemohla být provedena, protoţe jsou zaměstnáni jinde, na mateřské dovolené apod. Pracovní náplní postiţených by měla být obsluha pasivního call centra u e-shopu, vyřizování elektronické komunikace a administrativní práce spojená s poradenskou činností pro zákazníky.

S ohledem na výzkumné teze byly do šetření zahrnuty zejména společnosti, které zaměstnávají zdravotně znevýhodněné osoby ve větší míře, pouze společnost C reprezentovala pro srovnání zaměstnavatele, kteří se na zaměstnávání zdravotně znevýhodněných nezaměřují, zaměstnávají buď jen osoby s lehčím handicapem, které není problém zařadit na běţné pracovní místo, popř. i osoby s těţším znevýhodněním, pokud jinak splňují kvalifikační předpoklady a zúčastní se výběrového řízení. Z jednoho případu pak rozhodně nelze paušalizovat, nicméně ukázal několik důvodů, proč firma aktivně neusiluje o získání zdravotně znevýhodněného pracovníka (přestoţe s jedním jiţ v minulosti udělala dobrou zkušenost): - sankcím za to, ţe nemá alespoň 4% zdravotně znevýhodněných pracovníků se lze vyhnout prostřednictvím institut náhradního plnění, navíc případné odvody do státního rozpočtu nejsou aţ tak vysoké - psychologická bariéra, ţe zdravotně znevýhodnění mohou dělat jen určité jednoduché práce, nevydrţí pracovat pod tlakem a ţe pro ně tedy firma ţádné vhodné místo nemá V případě společností, které zdravotně znevýhodněné osoby zaměstnávají ve větším měřítku, byla vypozorována ve výzkumném souboru tendence mít jich přes 50% (firmy D a E), popř. se restrukturalizovat tak, aby se tyto osoby koncentrovaly v jedné společnosti, kde tvoří přes 50% (firmy A a B), protoţe je to ekonomicky výhodné. Ne vţdy jde ale ryze o účelovou reakci, např. v případě firmy D je zaměstnávání zdravotně znevýhodněných jedním z rysů firemní kultury.

47

Podezření přímo na zneuţívání podpory zaměstnávání osob se zdravotním postiţením se objevilo pouze u dvou společností z výzkumného souboru (firmy A a E). Ani v jednom případě nedošlo k zahájení trestního stíhání, dokonce i reportáţe obviňující společnost A byly po čase staţeny. Praktiky, ke kterým se tyto společnosti měly podle některých jejich zaměstnanců a potenciálně oslovených zaměstnanců uchýlit, byly: -

získávání části peněz od postiţeného zpět formou placené účasti na jazykových kurzech nařízených zaměstnavatelem (jednatel firmy připouští, ţe jazyková škola patří jejich kamarádce, ale popírá, ţe by šlo o zneuţívání systému, znalost AJ je prý potřebná pro další rozvoj zaměstnanců a firmy, zaměstnavatel z výuky nic nemá, naopak ještě platí polovinu nákladů)

-

faktické nevykonávání části práce handicapovaným zaměstnancem, vykazování práce někoho jiného na něj (jednatel firmy to připouští, jde prý ale o důsledek nedostatku zakázek, resp. jejich nerovnoměrného přísunu).

4.3 Rozhovory se samotnými pracovníky s postižením Respondent č. 1 Pohlaví

Muţ

Věk

24

Region

Jihomoravský kraj (bydliště v okrese Brno- venkov, pracoviště v okrese Brno – Město)

Vzdělání

Střední odborná škola s maturitou (veřejná správa), zkušenosti s IT

a kvalifikace Popis

Hemiparetická DMO, levostranná: mírně omezená hybnost zejména

zdravotního

levé horní končetiny, problémy s koncentrací.

znevýhodnění Pracovní

Cca rok po dokončení střední školy nastoupil jako brigádník do

zkušenosti

společnosti O2 (rušení telefonních linek v informačním systému), postupně přešel na zkrácený úvazek na smlouvu na dobu určitou. S pracovním místem je v současnosti spokojen, jiné nehledá. Toto místo si našel sám na základe inzerátů a doporučení od známých.

Preferované

Běţné pracovní místo mezi zdravou populací, případně smíšený 48

pracovní místo Zkušenosti reakce

kolektiv. a Nikdy se s tímto přístupem nesetkal, pouze je mu někdy na naznačováno, ţe jeho výkonnost není tak vysoká jako u jiných,

zneuţívání

moţná proto ještě nemá smlouvu na dobu neurčitou.

podpory

Na SOŠ měl mj. i právo, ví, ţe praktiky jako je vyplácení jen části

zaměstnávání

mzdy nebo povinná školení apod. existují a bránil by se jim – odmítl

zdravotně

by, raději by si našel jiné místo.

znevýhodněných

Vzhledem k tomu, ţe nepotřebuje chráněné pracovní místo, nemá

osob

obavy o svoje uplatnění.

Respondent č. 2 Pohlaví

Muţ

Věk

59

Region

Moravskoslezský kraj (bydliště i pracoviště v okrese Nový Jičín)

Vzdělání

Středoškolské s výučním listem (kovář), po úraze si zkoušel doplnit

a kvalifikace

maturitu na večerní škole, ale ještě nezvládal psát levou rukou, tak ji nedokončil.

Popis

Amputace čtyř prstů na pravé ruce po pracovním úrazu ve 22 letech

zdravotního

(v lisu).

znevýhodnění Pracovní

Jiţ před úrazem pracoval tři roky ve společnosti Tatra, po

zkušenosti

rekonvalescenci se do zaměstnání vrátil – zaměstnavatel jej přesunul na nové místo ve skladu kovárny. Zde pracuje dodnes a plánuje zde pracovat aţ do důchodu. V případě ztráty zaměstnání by jiné nehledal s ohledem na svůj věk a zkušenosti své manţelky, přístup úřadu práce ke starším lidem povaţuje za šikanu, šel by raději do předčasného důchodu.

Preferované

Běţné pracovní místo mezi zdravou populací, ač pobírá invalidní

pracovní místo

důchod, nepovaţuje se za handicapovanou osobu.

Zkušenosti reakce

a Neví, o čem je řeč, neslyšel o těchto metodách ani v televizi. na V práci jej občas vedením něčím naštve, ale nikdy se nesetkal s tím,

zneuţívání

ţe by po něm chtěli nějaké peníze.

podpory

Kdyby se s něčím takovým setkal, určitě by to odmítl a případně 49

zaměstnávání

nahlásil na policii.

zdravotně znevýhodněných osob

Respondent č. 3 Pohlaví

Muţ

Věk

33

Region

Liberecký kraj (bydliště v okrese Česká Lípa, pracoviště převáţně z domu)

Vzdělání

Střední odborná škola s maturitou (obor IT), vysokoškolská studia

a kvalifikace

nedokončená kvůli úrazu

Popis

Po autonehodě (v 21 letech) s poškozením páteře diplegie dolních

zdravotního

končetin a diparéza horních končetin, kolostomie a urostomie,

znevýhodnění

pohybuje se na elektrickém vozíku.

Pracovní

Před úrazem pouze krátkodobé brigády.

zkušenosti

Po úraze a rekonvalescenci nejprve pracovní místo ve firmě C, posléze přechod do firmy D (viz výše kasuistiky zaměstnavatelů). První místo získal díky doporučení své osobní asistentky (manţelka majitele firmy C), do firmy D se přiţenil. Protoţe je nyní v rodině majitele, neočekává, ţe by si ještě někdy musel hledat zaměstnání, případně by vyuţil specializované servery nebo

neziskové

organizace

podporující

zaměstnávání

handicapovaných osob, jejichţ prostřednictvím sám nyní jako vedoucí týmu vyhledává nové spolupracovníky. Preferované

Smíšený kolektiv z pragmatických důvodů bezbariérovosti, jinak

pracovní místo

nemá problém se přizpůsobit a zapadnout jak do společnosti samých zdravých osob tak spolupracovat s dalšími tělesně postiţenými. 50

Zkušenosti reakce

a O těchto metodikách četl a slyšel od některých známých, jemu na samotnému se to nestalo – asi i vzhledem k tomu, ţe vţdycky našel

zneuţívání

práci přes osobní známost, vztahy.

podpory zaměstnávání

Kdyby to na něj někdo vyzkoušel, tvrdě by jednal trestním

zdravotně

oznámením a před takou firmou by navíc varoval své známé i ostatní

znevýhodněných

handicapované na diskusních fórech na internetu.

osob

Respondent č. 4 Pohlaví

Muţ

Věk

21

Region

Jihomoravský kraj (bydliště v okrese Brno – Město, nepracuje)

Vzdělání

Středoškolské bez maturity (ekonomie a administrativa), maturitní

a kvalifikace

zkoušku napoprvé nesloţil.

Popis

Diparetická DMO (chůze s oporou moţná), LMD, úzkostné stavy a

zdravotního

fóbie

znevýhodnění Pracovní

Zatím ţádné pracovní zkušenosti nemá kromě praxe během školy na

zkušenosti

Krajském soudě v Brně a Katastrálním úřadě Brno-město. Jeho snem je pracovat v knihkupectví Barvič a Novotný, kde se mu líbí, kdyţ nakupuje, jak jsou tam lidé příjemní a jaké je tam prostředí. U maturitní zkoušky se po prvním nezdaru zhroutil, neudělal nakonec 3 předměty. Necítil se na to, ţe by zvládl opravu, a tak hledal zaměstnání po známých. Bývalý učitel ze SŠ mu zprostředkoval kontakt na autorku výzkumu, která jej zavedla do OS AGAPO, kde byl zaregistrován v létě 2009 s tím, ţe je nyní málo pracovních míst a bude osloven, aţ se pořadníkem posune výše. Nakonec se na škole dohodl na tom, ţe si zopakuje většinu posledního ročníku a pokusí se o maturitu znovu. Tomuto rozhodnutí napomohla i skutečnost, ţe učitel práva, ze kterého měl největší obavy, náhle zemřel koncem roku 2009. 51

Preferované

Preferuje klidné, tiché zaměstnání, bojí se stresu, raději bude mít

pracovní místo

málo peněz, neţ aby na něj někdo vyvíjel tlak. Raději by proto pracoval v nějaké chráněné dílně. To je v rozporu s ideálem u Barviče a Novotného, kam ho to táhne spíše emocionálně.

Zkušenosti reakce

a Na obecné rovině vůbec neví, co si má pod takovým zneuţíváním na představit. Po bliţší specifikaci (např. platit za praní pracovních

zneuţívání

pomůcek, které nepouţívá, platit za kurzy, o které nestojí apod.)

podpory

konstatuje, ţe kdyby to byla podmínka toho, aby měl místo, tak by

zaměstnávání

s tím souhlasil.

zdravotně znevýhodněných osob

Respondent č. 5 Pohlaví

Ţena

Věk

26

Region

Jihomoravský kraj (přechodné bydliště, předchozí studium, hledání pracovního místa v okrese Brno – Město), resp. kraj Vysočina (trvalé bydliště).

Vzdělání

Střední odborná škola s maturitou (veřejná správa).

a kvalifikace Popis

Svalová dystrofie s doprovodnými příznaky (skolióza apod.)

zdravotního

V současnosti velmi omezená hybnost dolních končetin (pohybuje se

znevýhodnění

především na mechanickém vozíku), krátké vzdálenosti do 10m ujde s oporou.

Pracovní

Dosud nikdy nepracovala, absolvovala pouze krátké stáţe během

zkušenosti

studia, např. i ve firmě C. Stálé zaměstnání zde ale nechce, protoţe jediné volné místo byla telefonistka a to ona dělat nechce, myslí si, ţe na to ani nemá předpoklady. Po maturitě hledala práci spíše vlaţně (poptala se po známých), raději by ještě rok studovala (jazykovou školu), ale nikam se nedostala, zkusí to ještě za rok. 52

Byla na pohovoru i v e firmě E, ale nenastoupila tam jednak kvůli divnému pocitu z nabízených podmínek, a také proto, ţe ji čekala reoperace titanových výztuţí páteře a pak lázně. Preferované

Běţné pracovní místo mezi zdravou populací – strávila většinu ţivota

pracovní místo

v nemocnicích, internátech a ÚSP mezi dalšími postiţenými a označuje tato zařízení jako „ZOO“. Zároveň si racionálně uvědomuje, ţe její zdravotní stav se zhoršuje a ţe by potřebovala upravené pracovní prostředí (přístup na toaletu apod.).

Zkušenosti reakce

a Není si zcela jistá, ale nabízené podmínky ve společnosti E zněly, na jako ţe by sice byla zaměstnaná, ale moc pro ně nepracovala, to jí

zneuţívání

přišlo divné. Nebyl to ale hlavní důvod, proč práci nepřijala, tím byla

podpory

operace a touha ještě studovat. Díky důchodu je finančně nezávislá,

zaměstnávání

kvůli penězům nutně pracovat nemusí.

zdravotně znevýhodněných

Jak by se zachovala v případě reálného pokusu o zneuţití podpory

osob

jejího zaměstnávání neví. Sice si říká, ţe je to špatné a ţe by to měla odmítnout, ale kdyby to místo bylo jinak zajímavé, tak by to moţná akceptovala.

Respondent č. 6 Pohlaví

ţena

Věk

21

Region

Moravskoslezský kraj (bydliště v okrese Nový Jičín)

Vzdělání

Rodinná škola (střední škola s osvědčením o absolvování)

a kvalifikace Popis

Kvadruparetická DMO s větším postiţením dolních končetin (plegie)

zdravotního

a lehčím horních končetin (paréza). Na mechanickém vozíku se sama

znevýhodnění

umí pohybovat jen na malé vzdálenosti po místnosti.

Pracovní

Zatím pracovala jen 3 měsíce s podporou místního stacionáře, který jí

zkušenosti

zprostředkoval místo alternativní péče („společnice“) v domově důchodců DUHA. Její klientela pak byla převedena na přímou péči, takţe tato činnost skončila. Aktuálně ţádnou jinou práci nemá a aktivně nehledá, čeká na případnou další nabídku ze stacionáře. 53

Preferované

Chráněné pracovní místo nebo chráněná dílna.

pracovní místo Zkušenosti reakce

a Na obecné rovině vůbec neví, co si má pod takovým zneuţíváním na představit. Po bliţší specifikaci (např. platit za praní pracovních

zneuţívání

pomůcek, které nepouţívá, platit za kurzy, o které nestojí apod.)

podpory

připouští, ţe kdyby ta práce pro ni byla důleţitá, tak by to moţná

zaměstnávání

přijala, neví, jak by se měla bránit.

zdravotně

Ale spoléhá na to, ţe prostřednictvím stacionáře se jí nic takového

znevýhodněných

nestane.

osob Respondent č. 7 Pohlaví

ţena

Věk

54

Region

Jihomoravský kra (bydliště i pracoviště v Brně)

Vzdělání

Vysoká škola (pedagogická fakulta).

a kvalifikace Popis

Bechtěrevova nemoc, v jejím důsledku omezená pohyblivost, bolesti,

zdravotního

nutnost jezdit často do lázní.

znevýhodnění Pracovní

Celý ţivot po dokončení školy zatím pracovala jako učitelka na ZŠ,

zkušenosti

případně zástupkyně školy. Kvůli lázním se jí vţdy podařilo dohodnout s vedením školy, resp. si je domluvila na období prázdnin. Nepředpokládá, ţe by ještě někdy musela pracovní místo hledat, pokud ano, hledala by zejména prostřednictvím svých známých, které má na školách po celém Brně opět učitelskou pozici.

Preferované

Běţné pracovní místo – zatím ji to zdravotní stav dovoluje a celý

pracovní místo

ţivot na něm pracovala.

Zkušenosti reakce zneuţívání

a Osobně se nikdy s ničím takovým nesetkala, ani nepředpokládá, ţe na na školách zřizovaných krajem nebo městem by něco takového bylo moţné.

podpory zaměstnávání

V televizi občas něco zaslechla, resp. dostala zprávu od známých, ţe 54

zdravotně

někomu se to stalo, ale bylo to vţdy zprostředkované přes několik

znevýhodněných

osob, tak neví, nakolik tomu můţe věřit.

osob Kdyby se jí to stalo, obrátila by se na své sdruţení (Bechtěreviků, pozn. autora), jehoţ prostřednictvím by hledala pomoc. Z osob zapojených do výzkumu (4 muţi, 3 ţeny) aktuálně 4 osoby pracují a 3 ne. Z pracujících jde ve třech případech o relativně lehčí druhy postiţení s vysokým podílem zachované pracovní schopnosti, zároveň ale pracuje i respondent č. 3, který má jedno z nejtěţších postiţení v soboru a největší omezení pracovní schopnosti. Mezi těmi, kdo nyní nepracují jsou dvě ţeny s těţkým tělesným postiţením a jeden muţ s relativně lehčím postiţením tělesným, které je ale komplikováno psychickými problémy. Shodným rysem všech tří nepracujících je skutečnost, ţe jsou postiţení od narození, a dosud za sebou nemají prakticky ţádné, nebo jen velmi malé (respondent č. 6) pracovní zkušenosti8. Oba starší respondenti v souboru zahájili pracovní kariéru ještě v období před rokem 1989 (resp. respondent č. 2 se do práce po úrazu vrátil také ještě před změnou reţimu), od té doby pracují na stejném místě, nebo přechází na osobní doporučení, takţe nemají zkušenost s aktivním hledáním práce v současné době. Respondent č. 3 získal obě místa aţ po úraze, který mu způsobil handicap – obě na osobní doporučení. Respondenti č. 4, 5 a 6 uvádí, ţe místo hledali, fakticky se však ptali jen po okruhu svých známých, nerozesílali ţivotopisy, nehledali aktivně na stránkách pracovních serverů, nedali si inzerát na web apod. Z celého souboru pouze respondent č. 1 hledal ( a našel) zaměstnání na volném trhu práce. Respondenti č. 4 a 6 vyuţili sluţeb neziskových organizací pomáhajících s hledáním pracovního místa, coţ respondentce č. 6 pomohlo alespoň k získání první, byť krátké pracovní zkušenosti. Většina dotazovaných preferuje zaměstnání na běţném pracovním místě spolu s nepostiţenými. Někteří (respondenti č. 1, 2 a 7) tuto variantu berou jako jedinou plnohodnotnou, coţ koresponduje s jejich vyšší mírou zachování pracovní schopnost a s faktem, ţe v současnosti jsou plně začleněni do práce na běţných pracovních místech. Na druhém pólu jsou respondenti č. 4 a 6, kteří mají obavy z tlaku a problémů na běţném 8

Zároveň jsou všichni ještě v zásadě absolventy do 3 let po ukončení studia, v případě respondenta 4 po nedokončeném studiu.

55

pracovišti a přiklání se k formě chráněného pracoviště. Respondenti č 3. a 5 by raději pracovali na běţném pracovišti, ale z pragmatických důvodů (bezbariérovost, vybavenost pracoviště) připouští i moţnost začlenění na chráněné pracoviště a výhody tohoto řešení. Se zneuţíváním podpor zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob se setkala osobně jen respondentka č. 5, i kdyţ si tím není jistá. Ostatní o něm buď nikdy neslyšeli, nebo jen z doslechu či z médií. Většina respondentů je připravena v hypotetickém případě, ţe by se s pokusem o zneuţívání setkala, je rázně odmítnou a firmu nahlásit na policii nebo alespoň některé neziskové organizaci, se kterou jsou v kontaktu. Naopak respondenti 4 a 6, kteří o tomto fenoménu nebyli zatím informování a na abstraktní rovině si jej nedovedli ani představit připouští, ţe by na nevýhodnou dohodu se zaměstnavatelem mohli přistoupit, protoţe je lepší mít alespoň takovou práci neţ ţádnou. Dokonce i respondentka č. 5 si není jistá, ţe by proti případnému návrhu bojovala nebo jej hlásila. Ukazuje se tak tendence, ţe zdravotně znevýhodněné osoby, které nemají zaměstnání a dobře se neorientují na trhu práce (jsou na něm pasivní) se mohou snáze stát obětí zneuţívání těchto podpor zaměstnavateli. Zároveň skutečnost, ţe téměř nikdo z respondentů nemá osobní zkušenost s tímto zneuţíváním, nasvědčuje tomu, ţe novelizacemi zákona 435/2004 Sb., O zaměstnanosti se daří zneuţívání systému omezovat a ţe aktuální počet zaměstnavatelů, kteří se k němu uchylují, bude niţší neţ odhadovaných 30% v roce 2007.

4.4 Vyhodnocení výzkumného šetření, doporučení Srovnání tezí s výsledky šetření Teze

1:

Podíl

nezaměstnaných

osob

se

zdravotním

znevýhodněním

z počtu

nezaměstnaných osob celkem je vyšší než jejich podíl v populaci, ale postupně se snižuje. Prověřením dat ze statistik MPSV ve sledovaném období (červenec 2004 – březen 2010) se ukázalo, ţe po celou dobu je poměr počtu nezaměstnaných OZP z celkového počtu nezaměstnaných vyšší neţ jejich odhadovaný podíl na celkové populaci (průměrně 1,6 – krát). Na konci sledovaného období je sice niţší (12%) neţ na jeho počátku (14%), ale 56

v průběhu celého období průběţně neolysel, naopak na jaře a v létě 2008 stoupal ke svému maximu (aţ 20%). Ze statistik (a z nich odvozených grafů vyplynulo), ţe na tento podíl má hlavní vliv celkový vývoj nezaměstnanosti. Obecná nezaměstnanost je totiţ dynamičtější

neţ

nezaměstnanost

OZP,

takţe

pokud

rychle

klesá

celková

nezaměstnanost, míst pro OZP přibývá pomaleji a opticky se zvyšuje poměr jejich nezaměstnanosti. Důleţité je, ţe aţ do doby, kdy se na trhu práce začala projevovat hospodářská krize (podzim 2008), trvale klesaly absolutní počty nezaměstnaných OZP. I v současnosti jsou niţší neţ v červenci 2004, krizi navzdory. Z toho je vidět, ţe nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, podpory zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním a projekt z ESF přináší svůj výsledek, i kdyţ stále je prostor pro další zlepšování, protoţe pořád je nezaměstnaných více neţ kolik by odpovídalo jejich zastoupení v populaci. Teze v podobě, jak byly formulována, se nepotvrdila kvůli své druhé polovině. Přesné by bylo tvrzení: Podíl nezaměstnaných osob se zdravotním znevýhodněním z počtu nezaměstnaných osob celkem je vyšší než jejich podíl v populaci, ale postupně dochází ke snižování počtu těchto nezaměstnaných, s výjimkou období od

podzimu

2008, které je ovlivněné hospodářskou krizí. Teze2: Státní podpora zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním je významným motivem zejména pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50% těchto osob. V rámci výzkumného soboru se ukazuje tendence společností, které zaměstnávají zdravotně znevýhodněné osoby, dosáhnout stavu, kdy jejich počet převyšuje 50 ze všech zaměstnanců, aby bylo moţné vedle dotací získat také konkurenční výhodu v poskytování náhradního plnění. Pokud tohoto stavu nejsou firmy schopny dosáhnout v rámci svého celkového počtu zaměstnanců, řeší to zakládáním dceřiných společností, do nichţ přesouvají všechny své handicapované pracovníky a prostřednictvím těchto firem pak fakturují v případě, kdy má klient zájem o náhradní plnění. Tento postup je účelový, ale legální a pochopitelný – velké firmy nejsou schopny dosáhnout tak vysokého podílu zdravotně znevýhodněných osob jinak. Moţnou variantou je úprava 57

zákona tak, aby náhradní plnění nebylo vázáno jen na podíl znevýhodněných osob, ale např. také na jejich absolutní počet v dané organizaci. Pro společnosti, které zaměstnávají méně handicapovaných je motivační systém případných odvodů do státního rozpočtu nebo nákupu náhradního plnění poměrně slabý, takţe je nevede k vytváření míst pro zdravotně znevýhodněné osoby. To je škoda i proto, ţe by šlo často o běţná pracovní místa, která jsou vyšším stupněm integrace a o které více stála většina respondentů z řad cílové skupiny. Pomoci by zde mohla větší iniciativa např. ze strany agentur podporovaného zaměstnávání, které by mohly zlomit přetrvávají obavy ze zaměstnávání zdravotně znevýhodněných a doporučit je firmám, které je sami aktivně nehledají. Teze se potvrdila. Teze 3: Větší snahu najít si a udržet pracovní místo mají lidé s lehčím druhem handicapu a ti, kteří již mají vytvořeny pracovní návyky. Mezi respondenty se ukázalo, ţe skutečně největší podíl zaměstnaných je mezi těmi, kteří mají lehčí druh postiţení, resp. kteří jsou handicapováni po úraze a u nichţ je zařazení do práce součástí jejich vidění sebe sama. Tito lidé také většinou preferují běţná pracovní místa před chráněnými pracovišti z důvodu zařazení se do společnosti a kontaktu se zdravými lidmi. Naopak nejvyšší nezaměstnanost je ve skupině osob s vrozenými handicapy, zejména těmi závaţnějšími – tito respondenti práci nemají, ani ji aktivně nehledají. Hodně spoléhají na to, ţe jim někdo pomůţe (rodina, známí, stacionář). Zároveň je pro ně přitaţlivější chráněné pracoviště, kde se cítí bezpečněji. I zde můţe sehrát významnou úlohu podporované zaměstnávání, protoţe po vytvoření pracovních návyků a zařazení práce do sebepojetí konkrétních lidí lze očekávat jejich aktivnější přístup k hledání pracovního místa v budoucnosti. Teze se potvrdila. 58

Teze 4: Existuje menší část zaměstnavatelů (cca do 30%), kteří zneužívají nebo alespoň účelové využívají podporu na zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob. U dvou z pěti prověřovaných firem lze najít obvinění z toho, ţe částečně zneuţívají podporu zaměstnávání znevýhodněných osob např. tím, ţe je nutí přispívat si na jazykové kurzy nebo tím, ţe na postiţeného je psána práce, kterou nedělá. Zároveň je nutné konstatovat, ţe tato podezření jednatelé firem zcela nevyvrátili, ale podle presumpce neviny je třeba na ně pohlíţet jako na nevinné, protoţe jim nebylo nic prokázáno. Zároveň pouze jeden z respondentů – osob zdravotně znevýhodněných se osobně setkal s podezřelou nabídkou práce, někteří další o těchto případech slyšeli pouze zprostředkovaně. Dá se tedy soudit, ţe zpřísňování pravidel pro poskytnutí podpory přináší ovoce a počet zaměstnavatelů, kteří ji zneuţívají postupně klesá (z odhadovaných 30% v roce 2007). Riziko existuje zejména pro ty postiţené, kteří práci nemají, neorientují se dobře na trhu práce a jsou ochotni akceptovat i nevýhodné podmínky výměnou za to, ţe práci získají. Zejména směrem k nim by měla být orientována informační kampaň, které je upozorní na jejich práva a na moţná rizika. S tím, ţe sami postiţení budou tyto praktiky odmítat a budou je hlásit by mělo dojít k dalšímu poklesu zneuţívání podpory a k moţnosti vyuţít uspořené prostředky efektivněji na zvyšování zaměstnanosti zdravotně znevýhodněných osob. Teze se potvrdila, tyto praktiky se sice vyskytují, ale jsou v menšině.

59

Závěr Cílem této diplomové práce bylo popsání pracovních moţností osob se zdravotním postiţením, s důrazem za tělesné postiţení V teoretických kapitolách jsem vymezila pojmy postiţení, handicap, tělesné postiţení, uvedla klasifikaci pohybových vad. Také jsem se zabývala otázkou legislativy, překáţek při získávání zaměstnání. Velký důraz jsem kladna na tématiku podporovaného zaměstnávání, nicméně jsem nezapomněla zmínit roli úřadů. Popsala jsem vybrané zástupce organizací, které zaměstnávají osoby s postiţením a vybrané zástupce sdruţení podporujících zaměstnávání. V praktická část byla zaměřena na rozhovory z řad zaměstnavatelů (na otevřeném trhu práce) a rozhovory se samotnými pracovníky s postiţením. Hlavním cílem práce bylo popsat různé přístupy zaměstnavatelů při vytváření míst pro zdravotně znevýhodněné zaměstnance a různé přístupy zdravotně znevýhodněných – osob s tělesným postiţením k získání a udrţení pracovního místa, včetně analýzy důvodů, které jednotlivé subjekty ke konkrétnímu jednání vedou. Byly stanoveny výzkumné teze, na které jsem se pokusila odpovědět v závěru praktické části. Na závěr bych chtěla popřát všem nezaměstnaným s postiţením, je jedno zda se jedná o postiţení fyzické nebo smyslové, aby brzy našli pro ně vhodné místo a byli v zaměstnání spokojeni.

Shrnutí Cílem diplomové práce s názvem „Moţnosti pracovního uplatnění osob s tělesným postiţením“ je identifikovat hlavní faktory ovlivňující šanci osob s postiţením na stabilní pracovní uplatnění a nastínit moţnosti pracovního uplatnění jak na otevřeném trhu práce tak na chráněném trhu práce. První kapitola vymezuje základní terminologie, popisuje tělesné postiţení a blíţe charakterizuje dětskou mozkovou obrnu a získané postiţení. Druhá kapitola se věnuje významu práce pro člověka s postiţením (resp. pro člověka obecně), legislativě a srovnání otevřeného a chráněného trhu práce. Na teoretické části diplomové práce navazuje kapitola o podporovaném zaměstnávání. Věnuje se představení organizací, které nabízejí pomoc handicapovaným při hledání vhodného zaměstnání, a firem, které jedince s postiţením reálně zaměstnávají. Také je vymezena role úřadů práce. Praktická kapitola přináší rozhovory se samotnými zaměstnanci a zaměstnavateli. The aim of this thesis “Effective employment possibilities of persons with health disadvance” is to identify the main factors which influence opportunities of disabled people for stable work and outline possibilities of employment both on the free labour market and on the protected labour market. The first charter specifies the basic terminologies, describes physical disability and characterizes more closely infantile paralysis (polio) and obtained disability. The second chapter pays attention to the meaning of work for disabled human being (or human being generally), to the legislation and to the comparison of free and protected labour market. Theoretical parts of this thesis are followed by a chapter about supported employment. It introduces organisations which offer help for handicapped people when seeking a suitable job and companies which really employ disabled people. The role of job centres is also specified here. Practical chapter shows interviews with employees and employers themselves.

Seznam pouţité literatury BARTOŇOVÁ, M., PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M. Integrace handicapovaných na trhu práce v mezinárodní dimenzi. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-86633-31-4. Defektologický slovník. Praha: H&H, 2000. ISBN 80-86022-76-5. DOLEŢEL, R., VÍTKOVÁ, M. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-143-0. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. ISBN 807178-303-X. HORNOVÁ, M., VANDER, J.: Pracovní integrace lidí s tělesným postižením v Olomouci a okolí. Diplomová práce. Brno: FSS MU, 2008. JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením. Praha: TRITON, 2006. ISBN 80-7254-730-5. KREJČÍŘOVÁ, O. A KOL. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. Praha: RYTMUS, 2005. ISBN 80-903598-1.7 LEXOVÁ, H., OPATŘILOVÁ, D.: Uplatnění tělesně postižených na trhu práce v okrese Uherské Hradiště. Diplomová práce. Brno: PdF MU, 2005. MATĚJOVSKÁ, D., HORA, O. Jak vnímají zdravotně handicapovaní své uplatnění na trhu práce po zavedení nového zákona o sociálních službách. Bakalářská práce. Brno: FSS MU, 2008. MONATOVÁ, L. Pedagogika speciální. Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80210-1009-6. OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3718-0. PIPEKOVÁ, J. (ed). Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 1998. ISBN 8085931-65-6. PIPEKOVÁ, J. (ed.). Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006. ISBN 807315-120-0. PRŮCHA, J. a kol. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2. PROCHÁZKOVÁ, L. Podpora osob se zdravotním postižením při integraci na trh práce. Brno: MSD, 2009. ISBN 978-80-7392-094-4. RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. a kol. Speciální pedagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0646-2.

RENOTIÉROVÁ, M. Somatopedické minimum. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0532-6. SLOWÍK, J. Speciální pedagogika. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1733-3. SVOBODA, M. (ed.) Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-545-8. ŠPAČKOVÁ, I., HYÁNEK, VL. Problematika zaměstnávání osob se ZPS. Diplomová práce. Brno: ESF MU, 2005. ŠUMBEROVÁ, M., OPATŘILOVÁ, D. Život s postižení. Bakalářská práce. Brno, PdF, MU, 2008. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-060-7. TRNAVSKÁ, L., OPATŘILOVÁ, D. Podporované zaměstnávání. Bakalářská práce. Brno: PdF MU, 2006. UHROVÁ, M., GULOVÁ, L. Příčiny syndromu vyhoření z pohledu pracovníků agentur podporovaného zaměstnávání. Diplomová práce. Brno: PdF MU, 2008. VÁGNEROVÁ, M., HADJ-MOUSSOVÁ, Z. Psychologie handicapu. 1. část. Liberec: Technická univerzita, 2003. ISBN 80-7083-763-2. TISOVSKÁ, I., WINKLER, J. Začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce. Diplomová práce. Brno: FSS MU, 2008. VITÁKOVÁ, P. Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-678-0VÍTKOVÁ, M. Paradigma somatopedie. Brno: Masarykova univerzita, 1998. ISBN 80210-1953-0. VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315071-9VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-134-0. VÝŠKOVÁ, M., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Vybrané aspekty získaného tělesného postižení u seniorů. Bakalářská prác. Brno:PdF MU, 2007. VÝŠKOVÁ, M., PROCHÁZKOVÁ, L. Informovanost o problematice získaného zdravotního postižení v populaci. Diplomová práce. Brno: PdF MU, 2009. ZAJÍC, M.: Kapitoly ze somatopatologie pro speciální pedagogy. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2008. ISBN 987-80-86723-51-8. Ústava České republiky

Zákon o zaměstnanosti 435/2005 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšší odborném a jiném vzdělávání 561/2004 Sb. Zákon o sociálních sluţbách 108/2006 Sb. Kejhová, H. Zdravotně postižení a kariéra (online), (cit. 13.3. 2009). Dostupné na www: http://hn.ihned.cz/c1-39162250-zdravotne-postizeni-a-kariera Krása, V., Miškovská, B. Zaměstnávání osob se zdravotní postižením v ČR (online), (cit. 14.4.2009). Dostupné na www: http://www.diverzitopraozp.cz/KA1_final Analýza stavu a vývoje trhu práce v jihomoravském kraji v 1.polovině 2009. (online), (cit. 25.3.2009). Dostupné na www: http:// portal.mpsv.cz Unie podporovaného zaměstnávání (online), (cit. 3.3.). Dostupné na www: http://www.unie-pz.cz Rytmus (online), (cit. 15.2.). Dostupné na www: http:// www.rytmus.org Liga vozíčkářů (online), (cit. 16.2.). Dostupné na www: http://www.ligavozic.cz AGAPO (online), (cit. 17.2.). Dostupné na www: http://www.agapo.cz Drutěva (online), (cit. 27.3.). Dostupné na www: http://www.druteva.cz Šance Brno (online), (cit. 28.3.). Dostupné na www: http://www.sancebrno.cz A-ASKA (online), (cit. 1.4.). Dostupné na www: http://www.aaska.cz Horizont (online), (cit. 2.4.). Dostupné na www: http://www.horizont-vd.w1.cz (online), (cit.12.4).Dostupné na www: http://www.nfozp.cz/index.php?typ=NFA&showid=60&id=536066 (online), (cit. 12.4). Dostupné na www: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/709812 (online), (cit. 12.4). Dostupné na www: http://www.podnikatel.cz/clanky/zamestnavatelezneuzivaji-prispevek/

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1 Katalog organizací zaměstnávajících převáţně osoby se zdravotním postiţením Příloha č.2 Metodický formulář polostandardizovaného rozhovoru Příloha č.3 Tabulka č. 2: Počty nezaměstnaných celkem, z toho OZP a poměr počtu nezaměstnaných OZP z celku od července 2004 do března 2010

Příloha č.1 Katalog organizací zaměstnávajících převážně osoby se zdravotním postižením Název

Okres

AAG - REKLAMNÍ AGENTURA spol. s r.o.

Hradec Králové

A-ASKA grafik s.r.o.

Brno - město

AB plus CZ s.r.o.

Praha

ABCD Sluţby školám

Liberec

ACC Consult, s.r.o.

Praha

ACTIVE COLOUR s.r.o.

Vsetín

ADELON s.r.o.

Praha - východ

Agentura GOBI

Karviná

Agentura PANCÉŘ s.r.o.

Praha

AGENTURA PROVÁS, s.r.o.

Praha

AGNES TRUTNOV, spol. s r.o.

Trutnov

AGRO 2000 s.r.o.

Třebíč

AKM studio s.r.o.

Praha

A.K.T. s.r.o.

Děčín

ALENA KRAUTOVÁ - ALFA

Nový Jičín

Aleš Svoboda

Jičín

Alexandr Roth

Teplice

ALFA PRINT - POLYFLEX, s.r.o.

České Budějovice

ALFÍK s.r.o.

Cheb

Alfred Hauptvogel

Most

ALIBEST s.r.o.

Brno - město

ALLPACK s.r.o.

Liberec

AMADO s.r.o.

Ostrava-město

Ambra Trade,s.r.o.

Frýdek - Místek

Amulet, s.r.o.

Náchod

Aneţka Humlová - SHIRO

Třebíč

ANSA Knihy s.r.o.

Zlín

API CZ s.r.o.

Tábor

Arenga s.r.o.

Olomouc

ARIENCO s.r.o.

Ústí nad Labem

ARIM, s.r.o.

Hradec Králové

ARKADIE

Teplice

ARMONY

Hradec Králové

ARNIKA Bohemia v.o.s.

Pardubice

Arnošt Boček - ARBO

Opava

ARTEP

Jablonec nad Nisou

ASTAR

Praha

ASTRA kancelářské potřeby s.r.o.

Karviná

A.SYST

Praha

ATELIÉR NEBOČADY

Děčín

AUTOCOLOR DS s.r.o.

Velké Meziříčí

AVERT SERVICE s.r.o.

Náchod

AVÍZO, s.r.o.

České Budějovice

AXIN s.r.o.

Děčín

AZ TELEMARKETING s.r.o.

Jeseník

Bartoň a Partner s.r.o.

Olomouc

BCI Czechia, s.r.o.

Brno - město

BENEVITA, s.r.o.

Benešov

BETASOFT s.r.o.

Praha

BFB – FALCO s.r.o.

Česká Lípa

BILL s.r.o.

Šumperk

blue.point Solutions

Děčín

BMC KOVO, s.r.o.

Brno-město

BONA – PENTO, s.r.o.

Ostrava - město

B.P.T. spol. s.r.o.

Praha

BRISK

Hodonín

BRNĚNSKÁ DRUTĚVA

Brno - město

BRNOMETAL, s.r.o.

Brno - město

BROUK s.r.o.

Ústí nad Labem

C.I.D. service, spol.s.r.o.

Brno-město

CALLA CZ s.r.o.

Strakonice

CAR CLUB s.r.o.

Trutnov

CEDR Pardubice o.p.s.

Pardubice

CENTROFLÓRA s.r.o.

Děčín

CENTRUM SLUŢEB POSTIŢENÝM, o.p.s.

Zlín

Centrum sluţeb Slunce všem, o.p.s.

Kladno

CÍL

Prostějov

COVER PLASTIC s.r.o.

Brno - město

CZASCH spol. s.r.o.

Bruntál

CZECH SERVICE, Druţstvo

Česká Lípa

Č + D ISEKO spol s r.o.

Prostějov

ČEGAN PRODUCTION, s.r.o.

Brno - venkov

Český servis a.s.

Praha

Čipro ŢB, v.o.s.

Jablonec nad Nisou

ČOKO KLASIK druţstvo

Ústí nad Orlicí

DANKR s.r.o.

Zlín

DELTA

České Budějovice

DIGIS, spol. s.r.o.

Ostrava

DINO SERVIS s.r.o.

Česká Lípa

DIOL

Olomouc

DIPRA

Praha

DISPO

Praha

DITA výrobní druţstvo invalidů

Tábor

Drutěva

Praha, Brno - město

E N S L spol. s.r.o.

Teplice

ECO – RETEL s.r.o.

Mladá Boleslav

ELEKTRO-ODPAD DOHNAL s.r.o.

Trutnov

ELEKTROŠROT a.s.

Teplice

ELINKA a.s.

Praha

ELLA – CL s.r.o.

Česká Lípa

ELPAX s.r.o.

Kroměříţ

EN – ART CZ s.r.o.

Příbram

ENERGIE o.p.s.

Most

ERA – PACK s.r.o.

Chrudim

EUROFIN spol. s.r.o.

Chrudim

EUROMETA, spol. s r.o.

Opava

Europlast & Co.

Svitavy

EXIM PROTECT a.s.

Kladno

FAEE, s.r.o.

Liberec

FEHAS GROUP spol. s.r.o.

Most

FILIPA s.r.o.

Jičín

FILMEX CZ s.r.o.

Litoměřice

FLÍDR PLAST s.r.o.

Svitavy

Fokus - Opava

Opava

FOKUS LIBEREC

Liberec

FORCORRP GROUP spol. s.r.o.

Olomouc

FROS ZPS s.r.o.

Opava

FULLCOM, s.r.o.

Nový Jičín

Gabriela Ţehová

Česká Lípa

GERLICH ODRY s.r.o.

Nový Jičín

Gobi a Barna International s.r.o.

Karviná

GRANUM, spol, s.r.o.

Opava

GRASO a.s.

Olomouc

GRAZO s.r.o.

Olomouc

GSA servis s.r.o.

Plzeň

GUTES

Hodonín

Handicap výrobní druţstvo invalidů

Praha - západ

Heinz Food s.r.o.

Nový Jičín

HENIG – security servis, s.r.o.

Česká Lípa

Hlídací a úklidová agentura s.r.o.

Pardubice

HOK plus, spol. s.r.o.

Česká Lípa

HORIZONT

Brno - město

HYGOTREND, s.r.o.

Mladá Boleslav

CHADECKO. s.r.o.

Teplice

CHD - Spektrum

Prachatice

IBA servis s.r.o.

Chomutov

INTEGRA

Zlín

INTER META OSTRAVA

Ostrava

INVA

Litoměřice

INVAZ s.r.o.

Trutnov

INZEP CENTRUM, s.r.o.

Vsetín

IRISA

Vsetín

ISS Správa budov s.r.o.

Praha

JIPOSTAV, spol. s.r.o.

Pelhřimov

Jiří Pešl –PEŠL – IDEA-EUROPE

Hradec Králové

JIVA, spol. s.r.o.

Mladá Boleslav

JP-KONTAKT, s.r.o.

Pardubice

JUWITAL s.r.o.

Praha

Kafkaplus s.r.o.

Děčín

KALNEX CZ

Příbram

KAMPI OFFICE

Hodonín

Koklar Petr

České Budějovice

KORD CZECH s.r.o.

Kroměříţ

K2P s.r.o.

Pardubice

LEGIE GUARD service

Brno - město

LUDĚK ŠMEJKAL

Tábor

MEDICCO – VAŠÍČEK, s.r.o.

Brno - město

MEDIUM International s.r.o.

Most

META BRNO, a.s.

Brno - město

MICHAL KAVŘÍK

Pelhřimov

Milan Otáhal

Děčín

M2 SECURITY s.r.o.

Kolín

NORD SECURITY SERVIS s.r.o.

Děčín

Občanské sdruţení D.R.A.K.

Liberec

Občanské sdruţení Náruč

Praha - západ

Občanské sdruţení OKNA

Jindřichův Hradec

OBZOR, výrobní druţstvo invalidů

Celá ČR

ORFIDEUS s.r.o.

Jeseník

OSAPO s.r.o.

Liberec

PAPÍRTISK s.r.o.

Olomouc

Pavel Koleček

Teplice

PAVEL KAŠING

Opava

Pavel Soukup

Česká Lípa

PCO – HLÍDACÍ SLUŢBA s.r.o.

České Budějovice

Petr Šenk

Děčín

PLASTIC WARE, druţstvo

Hodonín

PM PRODUCTION s.r.o.

Písek

POCHODEŇ

Liberec

POLYFOL

Ostrava

PONAP

Břeclav

POP TÁBOR – JC , s.r.o.

Tábor

POPROKAN PAPÍR s.r.o.

Plzeň

Prádelna a čistírna Sedlčany s.r.o.

Příbram

PRAXEIS

Most

PrintActive s.r.o.

Ústí nad Labem

PROFI – TISK GROUPE

Olomouc

profiscan

Most

Protect Group

Praha

Proutek, občanské sdruţení

Jindřichův Hradec

PROVITA s.r.o.

Svitavy

QWINTO, spol. s r.o.

Teplice

Raudo – výrobní druţstvo invalidů

Šumperk

Rec 21

Ostrava

Regina Obaly s.r.o.

Plzeň

REINTEGRA

Bruntál

RSS CZ, spol. s.r.o.

Praha

ŘEMPO HOLOUBEK

Pardubice

Sansimon s.r.o.

Brno

SAPLER

Karviná

SECURITY ANIM, s.r.o.

Vsetín

SELECT – JMC spol. s.r.o.

Pardubice

SIPADAN

Celá ČR

SKYLUXA A.G. CZ s.r.o.

Vsetín

SLUŢBA druţstvo invalidů

Brno - město

SOSKA, Olomouc

Olomouc

SOUKUP A SPOL., s.r.o.

Česká Lípa

SPID handicap, o.p.s.

Pardubice

SUCOM PRODUCTION S.R.O.

Klatovy

ŠANCE

Brno-město

TABUC – PACK s.r.o.

Most

TEMPO ČESKO s.r.o.

Trutnov

TERCIE HANDICAP s.r.o.

Tábor

TERPA

Uherské Hradiště

TOPTRADE PRODUCTION spol. s.r.o.

Kroměříţ

TRIFID CONSULT a.s.

Praha

TRIO HAVEL s.r.o.

Teplice

Zdroj: portal.mpsv.cz

Příloha č.2 metodický formulář polostandardizovaného rozhovoru 1) Pohlaví: 2) Věk: 3) Region bydliště (zejména místo, kde se obvykle vyskytuje a kde případně usiluje o práci): 4) Dosaţené vzdělání, kvalifikace: 5) Zdravotní znevýhodnění (včetně anamnézy a prognózy): 6) Jde o osobu zdravotně znevýhodněnou od narození (nízkého věku) nebo po úraze, popř. výskytu zdravotních problémů ve vyšším věku? 7) Měla předchozí zkušenost se zaměstnáním před úrazem/zhoršením zdravotního stavu 8) Pracuje nyní? 9) Běţné pracovní místo nebo chráněná dílna? 10) Jaká pozice? 11) Pracoval v minulosti: kdy, jak dlouho, na jaké pozici, běţné pracovní místo nebo chráněná dílna? 12) Hledá aktivně pracovní místo? 13) Popř. jak jej hledal, neţ byl zaměstnaný, resp. jak jestli a jak jej hledal kdy v minulosti 14) Preferujete zaměstnání na běţné pracovní pozici nebo v chráněné dílně? 15) Setkal/a se osobně s tím, ţe zaměstnavatel chtěl zneuţít toho, ţe je zdravotně znevýhodněný/á 16) Jaká forma zneuţití to byla? 17) Jak na ni reagoval/a. 18) Jak by hypoteticky reagoval/a, kdyby se setkala s pokusem o zneuţití svého znevýhodnění?

Příloha č.3 Tabulka č. 2: Počty nezaměstnaných celkem, z toho OZP a poměr počtu nezaměstnaných OZP z celku od července 2004 do března 2010

Období

březen 10 únor 10 leden 10 prosinec 09 listopad 09 říjen 09 září 09 srpen 09 červenec 09 červen 09 květen 09 duben 09 březen 09 únor 09 leden 09 prosinec 08 listopad 08 říjen 08 září 08 srpen 08 červenec 08 červen 08 květen 08 duben 08 březen 08 únor 08 leden 08 prosinec 07 listopad 07 říjen 07 září 07 srpen 07 červenec 07 červen 07

Celkem Z toho nezaměstnaných OZP

572824 583135 574226 539136 508909 498760 500812 493751 485319 463555 457561 456726 448912 428848 398061 352250 320299 311705 314558 312333 310058 297880 302507 316118 336297 355033 364544 354878 341438 348842 364978 372759 376608 370791

68556 69216 69096 67738 66024 65108 65063 65412 65103 64045 63701 63769 64373 64046 63303 61136 58984 58430 58759 59907 60276 60126 61084 62312 64072 65258 65870 65216 64306 64637 65798 66862 67514 67701

% OZP z celku 12% 12% 12% 13% 13% 13% 13% 13% 13% 14% 14% 14% 14% 15% 16% 17% 18% 19% 19% 19% 19% 20% 20% 20% 19% 18% 18% 18% 19% 19% 18% 18% 18% 18%

květen 07 duben 07 březen 07 únor 07 leden 07 prosinec 06 listopad 06 říjen 06 září 06 srpen 06 červenec 06 červen 06 květen 06 duben 06 březen 06 únor 06 leden 06 prosinec 05 listopad 05 říjen 05 září 05 srpen 05 červenec 05 červen 05 květen 05 duben 05 březen 05 únor 05 leden 05 prosinec 04 listopad 04 říjen 04 září 04 srpen 04 červenec 04

382599 402932 430474 454737 465458 448545 432573 439788 454180 458729 458270 451106 463042 486163 514759 528154 531235 510416 490779 491878 503396 505254 500325 489744 494576 512557 540456 555046 561662 541762 517726 517812 530239 536012 532128

68581 69787 71327 72303 72756 71318 70371 70590 71151 72319 72882 72852 73985 74996 76324 76522 76526 75316 74128 73791 74258 74829 74666 74307 74383 75000 76345 76427 76452 74689 72877 72323 72882 73587 73258

Zdroj: portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace

18% 17% 17% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 15% 15% 14% 14% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 14% 14% 14% 14% 14% 14% 14% 14% 14%