MASARYKOVA UNIVERZITA
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA
Geografický ústav
Miloš MOLÁK
Trh práce v kraji Vysočina regionálně geografická analýza
Diplomová práce
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc.
Brno 2009
2
Jméno a příjmení autora:
Miloš MOLÁK
Název diplomové práce:
Trh práce v kraji Vysočina; regionálně geografická analýza
Název v angličtině:
Labour market in the Vysočina region; regional geographical analysis
Studijní obor (směr):
Regionální geografie a regionální rozvoj
Vedoucí diplomové práce:
Doc. RNDr. Václav TOUŠEK, CSc.
Rok obhajoby:
2009
ANOTACE Tato diplomová práce se zabývá vývojem situace na trhu práce v kraji Vysočina. První část je věnována zaměstnanosti. Sleduje její strukturu v roce 1989, dále její vývoj v průběhu devadesátých let aţ do současnosti. Pozornost je také věnována vývoji největších zaměstnavatelů. Další části se věnuje nezaměstnanosti. Studuje její vývoj a snaţí se odhalit její příčiny. Důraz je kladen na regionální rozdíly v nezaměstnanosti v okresech a správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Zvláštní pozornost je věnována situaci v průběhu roku 2008. Věnuje se také roli zahraniční pracovní síly v kraji. Na závěr se snaţí naznačit očekávaný vývoj situace na trhu práce. ANNOTATION This diploma thesis deals with situation in labor market in Vysočina region. First part is related to employment. This part is focused on employment structure in 1989, its progress during 90’ and present. Attention is also given to the biggest employers. Second part is about unemployment. It studies its progress and tries to discover its reasons. Attention is given to regional unemployment disparities in districts and municipality districts with larger competences. Special attention is given to situation during year 2008. Diploma thesis also discusses the role of foreign labor force in the Vysočina region. Predicted progress of labor market is described in the end. KLÍČOVÁ SLOVA Kraj Vysočina, nezaměstnanost, zaměstnanost, trh práce KEY WORDS Vysočina region, unemployment, employment, labour market
3
Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a uvedl v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a další zdroje. V Brně dne
_______________________ vlastnoruční podpis autora
4
Na tomto místě bych rád vyslovil poděkování Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za cenné rady a připomínky při tvorbě této diplomové práce.
5
OBSAH: 1
ÚVOD .............................................................................................................................. 8 1.1 Cíle práce ................................................................................................................ 9 1.2 Kraj Vysočina ......................................................................................................... 9
2
PŘEHLED PRACÍ ZABÝVAJÍCÍCH SE PROBLEMATIKOU TRHU PRÁCE ........ 11
3
POUŢITÉ ZDROJE DAT A METODY ........................................................................ 14 3.1 Zdroje dat .............................................................................................................. 14 3.2 Pouţité metody práce ............................................................................................ 16
4
CHARAKTERISTIKA KRAJE VYSOČINA ............................................................... 20 4.1 Přírodní charakteristika ......................................................................................... 20 4.2 Postavení kraje v České republice ........................................................................ 22 4.3 Sídelní struktura .................................................................................................... 23 4.4 Technická infrastruktura ....................................................................................... 24
5
VÝVOJ ZAMĚSTNNOSTI V KRAJI VYSOČINA ..................................................... 28 5.1 Zaměstnanost v kraji Vysočina na konci osmdesátých let ................................... 28 5.2 Největší zaměstnavatelé v průmyslu na konci osmdesátých let ........................... 32 5.3 Struktura zaměstnanosti v počátku 21. století ...................................................... 36 5.4 Struktura zaměstnanosti v kraji podle VŠPS ........................................................ 38 5.5 Největší zaměstnavatelé v roce 2006 .................................................................... 40
6
VÝVOJ NEZAMĚSTANANOSTI V KRAJI VYSOČINA .......................................... 43 6.1 Vývoj nezaměstnanosti v kraji v období 1990 aţ 2007 ........................................ 43 6.2 Vývoj nezaměstnanosti v okresech kraje za období 1990 – 2007 ........................ 47 6.3 Trh práce ve správních obvodech ORP ................................................................ 51 6.4 Dlouhodobá nezaměstnanost v kraji Vysočina ..................................................... 57
7
Vývoj situace na trhu práce v kraji během roku 2008 ................................................... 60 7.1 Trh práce ve SO ORP ........................................................................................... 62
8
CIZINCI NA TRHU PRÁCE V KRAJI VYSOČINA .................................................. 65 6
8.1 Vývoj počtu zahraničních pracovníků v kraji Vysočina v období 1998 aţ 2008 . 66 8.2 Cizinci na konci roku 2008 ................................................................................... 66 9
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 69
LITERATURA
7
1
ÚVOD Je tomu jiţ dvě desetiletí, kdy změny v revolučním roce 1989 proměnily ţivot
v České republice. Tyto změny se projevili ve všech sférách ţivota občanů států. Jedna z nejdůleţitějších změn pro obyčejného člověka se udála na pracovním trhu. Po čtyři desetiletí se způsob řízení hospodářství naší republiky označoval jako direktivní. Základní rozhodnutí činila úzká skupina lidí z okolí politické reprezentace. V souladu s plány hospodaření spřátelených států zaměřovalo se naše hospodářství na těţký průmysl a strojírenství. Výsledkem tohoto ekonomického systému, který trval čtyři desítky let byl vznik mamutích průmyslových kolosů, jejichţ produkty byly určeny převáţně na trhy států bývalého východního bloku. Změny, které přichází s rokem 1989, mají zásadní vliv na průmyslové závody a na celé směřování národního hospodářství. Trhají se vztahy s tradičními obchodními partnery v podobě východních států a prostředí trţní ekonomiky nudí jednotlivé podniky, aby konfrontovaly své zboţí s mnohdy kvalitnějšími výrobky západního světa. Není překvapením, ţe zboţí vyráběné neefektivní a často výrazně zaostalou výrobou těţko hledá uplatnění v konkurenčním prostředí. Neefektivní výroba jiţ nemůţe dále pokračovat, podniky musí projít výraznou restrukturalizací. Samozřejmě ne všechny tento těţký úkol zvládly a mnoho jich muselo ukončit svoji činnost. Všechny zmíněné informace souvisí s ústředním tématem TRHEM PRÁCE. Lidé bez zaměstnání, kteří mnohdy desítky let pracovali ve zrušených fabrikách, se snaţí najít nové uplatnění. Ne v celé naší vlasti je takovéto hledání stejně náročné. Existují strukturálně postiţené regiony, kde šance najít dobrou práci je téměř beznadějná. Nemusejí to být jen velké celky, kde jsou váţné problémy. Často se situace na trhu práce odlišuje mikroregion od mikroregionu. Jedno z takových míst je i kraj Vysočina. Specifické přírodní podmínky a historický vývoj daly vzniknout velkým rozdílům mezi jednotlivými oblastmi kraje. Zvláštním důvodem, proč jsem si pro svoji diplomovou práci vybral právě kraj Vysočina, také bylo, ţe se zde nachází místo mého bydliště. S postupujícím průběhem studia geografie jsem si stále více začal uvědomovat sociální problémy kolem sebe a nezaměstnanost v mém okolí se jevila jako dobré vysvětlení části problémů. Z tohoto důvodu jsem se věnoval nezaměstnanosti v okrese Třebíč ve své bakalářské práci. V diplomové práci jsem se rozhodl toto téma prohloubit a 8
rozšířit zájmovou oblast na celé území kraje. Jako vedoucí pro mě byl jasnou volbou doc. Toušek, neboť se podílel přímo nebo jako vedoucí na spoustě projektech s podobnou tématikou.
1.1 Cíle práce Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat, zhodnotit a popsat situaci na trhu práce v kraji Vysočina. Zadání práce mi stanovilo několik dílčích cílů takto: Analyzujte literaturu a prameny zabývající se problematikou trhu práce v okresech kraje Vysočina po roce 1989, navrhněte ukazatele a metodiku práce zhodnoťte vývoj nezaměstnanosti kraje Vysočina, soustřeďte se na regionální rozdíly a vysvětlení jejich příčin, věnujte pozornost změnám ve struktuře zaměstnanosti ve studovaném území, popište roli zahraniční pracovní síly v kraji Vysočina, analyzujte rozdíly v situaci na trhu práce podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností, naznačte očekávaný vývoj situace na trhu práce do konce 2010.
1.2 Kraj Vysočina Kraj Vysočina vznikl Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vyšších územních celcích a začíná existovat od 1.1.2000 (Beneš, M. 2008, 27-33). Rozkládá se na území pěti okresu (z roku 1960) Havlíčků Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Ţďár nad Sázavou. Kraj v dnešní podobě má velice kompaktní tvar, vyčnívá pouze jiţní okraj okresu Třebíč, a téměř v geografickém středu se nachází krajské město Jihlava. Kompaktnost kraje je umocněna typickou kopcovitou krajinou Českomoravské vrchoviny, čímţ se odlišuje od svých sousedů. Na první pohled by se mohlo zdát, ţe takovýto kraj existoval jiţ dávno, není tomu pravda. 9
Jednotka v podobných hranicích existovala pouze mezi roky 1949 aţ 1960 jako Jihlavský kraj. Patřilo sem navíc Dačicko, naopak chyběla východní část okresů Ţďár a Třebíč a severní část okresu Havl. Brod. V roce 1960 proběhla územní reforma a území Jihlavského kraje (1949) bylo rozděleno mezi sousedy. Okresy Jihlava, Třebíč a Ţďár měli za krajské město Brno, okres Havlíčkův Brod připadl do kraje Východočeského a Pelhřimov do kraje Jihočeského. Další zajímavostí je, ţe stará zemská hranice prochází téměř středem kraje i krajského města. Současný kraj má v rámci České republiky centrální polohu, nejblíţe hranicím má v jiţním cípu okresu Třebíč. V rámci členění EU tvoří se svým sousedem Jihomoravským krajem region Jihovýchod NUTS 2. Dalšími sousedy jsou kraje Pardubický, Středočeský a Jihočeský. Podle nové územně správní reformy je kraj rozdělen mezi 15 správních obvodů těchto obcí s rozšířenou působností a 26 obvodů pověřených obecních úřadů.
10
2
PŘEHLED PRACÍ ZABÝVAJÍCÍCH SE PROBLEMATIKOU TRHU PRÁCE Problematikou trhu práce se zabývá řada pracovišť. Publikační činností však
vynikají především 2 pracoviště Fakulta sociálních studií na Masarykově Univerzitě a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. V poslední bodě vedle těmto převáţně sociologických pracovišť se začínají prosazovat i pracoviště ekonomická Vysoká škola ekonomická v Praze a Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě. Produkce geografických pracovišť je méně významná, velkého ohlasu však dosáhla monografie kolektivu Dušana Drbohlava věnována působení nelegálních cizinců v ČR na trhu práce. Studií zabývajících se konkrétně trhem práce v kraji Vysočina je málo. Za nejdůleţitější lze povaţovat Roční zprávy o situaci na trhu práce v kraji Vysočina vydávané úřadem práce se sídlem v Jihlavě. Působení Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (dále jen VUPSV) navazuje svou činností na tradici výzkumného pracoviště Sociální ústav Československé republiky (zaloţeno1919). Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni, formulovaný podle aktuálních potřeb orgánů státní správy, popřípadě neziskových či privátních subjektů. Výzkumné projekty se kaţdý rok připravují ve spolupráci se zřizovatelem a zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje vědy a výzkumu v předmětných oblastech. Mezi hlavní výzkumné zájmy ústavu patří: trh práce a zaměstnanost, sociální dialog a pracovní vztahy, sociální ochrana, rodina, rovné příleţitosti, příjmy a mzdy, teorie sociální politiky. Podobné vědecké zaměření a spolupráce ústavu s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity nakonec vedla k vytvoření společného pracoviště Výzkumný ústav VUPSV v Brně. Společně bylo těmito institucemi vydáno mnoho publikací. Výzkumem problematiky trhu práce a politiky zaměstnanosti se zabývá výzkumná pracovní skupina Trh práce a zaměstnanost. V publikacích se zabývají především následujícími tématy: 1. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie (např.: Krebs, Baštýř. 2003a, 2003b, Michalička, Czesaná a kol. 2005, Sirovátka, Kofroň a kol. 2005, Kotrusová, Kux. 2006, Baštýš. 2007, Kozelský. 2007) 11
2. Dopady zaměstnávání cizinců a. cizinci u nás (např.: Horáková. 2004a,b, 2005, 2008, 2009, Jahoda. 2006, Pořízková. 2009, Rákoczyová, Trbola. 2009) b. občané ČR v zahraničí (např.: Vavrečková, Michalička, Severová. 2004, Vavrečková
a
kol.
2005,
Vavrečková,
Horová
a
kol
2005,
Vavrečková.2006, Vavrečková, Hantak. 2008, 3. Problematické skupiny obyvatelstva včetně problematiky zaměstnávání ţen a. dlouhodobě nezaměstnaní (např.: Šimíková, Navrátil, Winkler. 2005, Hora. 2009a,b) b. zaměstnávání ţen (např.: Valentová. 2004, Krause. 2005, Fischlová, Gazdagová. 2006) 4. Hodnocení efektivnosti programů Aktivní politiky zaměstnanosti ( např.: Sirovátka a kol. 2003, Sirovátka, Kulhavý. 2006, 2007) 5. Nabídka pracovních sil (např.: Karpíšek. 2003)
Publikace tedy vznikaly i na dalších pracovištích. Převáţně z pohledu ekonomického se na trh práce dívají na VŠE v Praze. Jmenovat lze např. publikace Broţová (2006), Soušková (2008). Širší prostor dostává studiu trhu práce také v Ostravě na VŠB-Technické univerzitě a Vysoké škole podnikání. Tyto pracoviště se prezentují publikacemi např.: Šimek (2005, 2007) a Tvrdý (2007). Ekonomové se daným tématem také zabývají na Slezské univerzitě v Opavě, jmenovat lze práci Kolibová (2005). Publikace vycházejí také pod hlavičkou ČSÚ, uvézt je moţné třeba Kupka, Šťastná (2007). Jak jiţ bylo řečeno, za nejdůleţitější zdroj informací o trhu práce v kraji Vysočina lze povaţovat pravidelné zprávy úřadu práce. Pravidelné Analýzy stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina jsou kaţdoročně vydávány jiţ od roku 2000 úřadem práce v Jihlavě. Zprávy jsou souhrnem informací o celém území kraje, jelikoţ mají úřady práce stále okresní strukturu, jsou pravidelně také vydávány zprávy úřadů práce o jednotlivých okresech. Zprávy o kraji i zprávy o jednotlivých okresech mají podobnou strukturu, avšak okresní zprávy se detailněji zabývají daným územím a niţších řádovostních úrovních. Zprávy se zabývají následujícími tématy: -
celková charakteristika území 12
-
zaměstnanost a volná pracovní místa
-
nezaměstnanost
-
cizinci na trhu práce
-
kontrolní činnost (pouze v okresních zprávách)
-
aktivní politika zaměstnanosti
-
analýza problémových skupin a oblastí (pouze v okresních zprávách)
-
predikce budoucího vývoje
Ač publikační činnost geografických pracovišť je méně významná, lze jich několik uvést. K nejvýznamnějším patří Centrum pro regionální rozvoj při Masarykově univerzitě v Brně, které kaţdý rok provádí průzkum trhu práce v Jihomoravském kraji. Zjištěné informace jsou pak publikovány (Toušek. 2008, 2009). Vypíchnout lze také některé rigorózní a diplomové práce na MU v Brně a UP v Olomouci (Palcrová. 2007, Řezníček. 2007).
13
3
POUŢITÉ ZDROJE DAT A METODY Pro správné pochopení fungování trhu práce a jeho vývoji v čase je nutné vysvětlit
jaký způsobem jsou získávána data pro jednotlivé výpočty a jakým způsobem jsou ony výpočty prováděny.
3.1 Zdroje dat Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (SSZ) Prostřednictvím SSZ jsou ministerstvem pravidelně zveřejňovány informace o trhu práce. Pro potřeby prácí s touto tématikou jsou vyuţitelné především informace uvedené v měsíčních statistikách vydávaných od roku 1990 (od roku 1997 elektronicky). Původně byla data zpracovávána za okresy a kraje. Od roku 2001 jsou také vybrané údaje přístupné za jednotlivé obce. V souvislosti se změnami hierarchického uspořádání státní správy jsou od roku 2005 informace přístupné také za správní obvody obcí s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady. Doplňující informace o uchazečích a volných pracovních místech lze najít ve čtvrtletních statistikách. Z měsíčních statistik lze čerpat následující informace: velikost pracovní síly uchazeči o zaměstnání (počet, změny, jednoduchá struktura) počet osob pobírajících příspěvky (celkem, jednoduchá struktura, rekvalifikace) volná pracovní místa (pohyb, specifikace) míra nezaměstnanosti aktivní politika zaměstnanosti
Ze čtvrtletní statistiky je moţné vyuţít následující údaje o uchazečích zdravotní postiţení (celkový počet, stupně postiţení) věková a vzdělanostní struktura zaměstnání (KZAM) délka nezaměstnanosti a dávky 14
nezaměstnanost ţen struktura volných pracovních míst
Český statistický úřad (ČSU) Za druhý významný zdroj informací o trhu práce lze povaţovat Český statistický úřad. Ten poskytuje informace získané pomocí Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Se šetření bylo v naší republice započato jiţ v prosinci roku 1992. Z výsledků VŠPS je moţné získat informace o nezaměstnanosti a základní struktuře zaměstnanosti. Metodika VŠPS v zásadě vychází z doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Data jsou získávána pomocí kontinuálního dotazníkového šetření, jehoţ výsledky jsou prezentovány ve čtvrtletních cyklech. Informace jsou dostupné za kraje, za regiony NUTS 2 a za celé území ČR. Za menší území data nejsou dostupná, proto je není moţné vyuţít např. u okresů. Předmětem šetření jsou domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech o počtu zhruba 26 tis., coţ odpovídá 0,7% všech trvale obydlených bytů v ČR. Při setření není důleţitý typ pobytu osoby, ale její uplatnění na trhu práce v referenčním týdnu. Jsou zjišťovány informace z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, odvětví, postavení v zaměstnání, mobility pracovní síly, sociálního postavení a řady dalších. Proti běţnému výkaznictví a dalším evidenčním zdrojům šetření umoţňuje kvalifikovaně odhadnout nejen výši a charakter zaměstnanosti a celkové nezaměstnanosti z různých hledisek, ale i rozsah a charakter ekonomické neaktivity obyvatelstva. U osob mladších neţ 15 let se sledují jen základní údaje týkající se vztahu k osobě v čele domácnosti, věku, pohlaví, národnosti a státní příslušnosti. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky ţijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře. Podle doporučení Eurostatu lze údaje za tyto osoby získat buď z administrativních zdrojů nebo zvláštním šetřením organizovaným zásadně mimo rámec VŠPS. Z publikací ČSÚ je moţné rovněţ vyuţít výsledky Sčítání lidí, domů a bytů, které se koná jednou za deset let.
15
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VUPSV) Kvalitní zdroj informací o zaměstnávání cizinců na našem území jsou publikace vydávané Výzkumným ústavem práce a sociálních věci (VUPSV). Základní pouţitou publikací je Bulletin číslo 22, který svým obsahem navazuje na stejné publikace vydané v předcházejících letech. Bulletin ukazuje počty osob z EU/EHS a Švýcarska, počty osob pracujících na pracovní povolení a počty vydaných ţivnostenských oprávnění. Tyto informace jsou uváděny od roku 1998 do současnosti za jednotlivé okresy. Starší data je moţné získat z publikací vydaných v předcházejících letech. Údaje o počtech pracovníků z jednotlivých zemí je moţné získat za celé území republiky.
3.2 Pouţité metody práce Jako charakteristiku, kterou lze nejlepším způsobem zhodnotit trh práce, je moţné identifikovat míru nezaměstnanosti (MN). Pomocí ní je moţné popsat aktuální situaci, vývoj v čase a porovnat různé regiony a hierarchické úrovně. Nezaměstnanost a další různé věci a pojmy s ní spojené můţeme označit jako relativně mladé, proto samotný způsob výpočtu míry nezaměstnanosti doznal v čase mnoho změn. Míra nezaměstnanosti se také liší podle toho jakým způsobem a kdo získává data pro její výpočet. První pokusy o výpočet MN se objevili v roce 1990. MN se počítala jako podíl uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu v produktivním věku (muţi 15-59 let, ţeny 15-54 let). Vykazovaná MN byla ve skutečnosti o něco niţší neţ ve skutečnosti, neboť do jmenovatele byly také započítány nepracující osoby v produktivním věku (např. studenti a invalidní důchodci), naopak započítáni nebyly pracující důchodci. Chybná metodika byla změněna a od března 1991 se v čitateli místo osob v produktivním věku objevuje obyvatelstvo zaměstnané v národním hospodářství. Celková MN počítána podle této metodiky se jiţ přiblíţila skutečným hodnotám, avšak došlo ke zkreslení výsledků v některých okresech. Problém byl v tom, ţe člověk zaměstnaný v jiném okrese zvyšoval jeho pracovní velikost, ale člověk nezaměstnaný se počítal mezi nezaměstnané v místě bydliště. Řečené se projevovalo v okresech leţících ve velkých městských aglomerací (Praha, Brno, Ostrava, ..), kde byla MN vyšší neţ uváděla statistika (díky velké pracovní velikosti), opačná situace byla zjištěna v tzv. venkovních okresech
16
Následujícího roku se metodika opět mění a místo osob zaměstnaných se setkáváme s novým pojmem disponibilní pracovní síla (DPS). DPS se vyčítá jako součet osob zaměstnaných v národním hospodářství a registrovaných uchazečů o zaměstnání. I přes určitá opatření stále nebyly odstraněny všechny nepřesnosti. Důleţitým se stal rok 1994, od něhoţ Český statistický úřad kaţdé 3 měsíce poskytuje aţ do úrovně okresů údaje o velikosti pracovní síly, které jsou získány z dat Sčítání lidí, domů a bytů a z VŠPS. Určité změny v metodice se objevily i v následujících letech, především z důvodu přibliţování se mezinárodním metodikám . Menší změna se provila od roku 1997, kdy se do pracovní síly přestali počítat osoby pobírající rodičovský příspěvek. Zatím poslední změna nastala v roce 2004, kdy se na MPSV pro výpočet míry nezaměstnanosti počítají pouze tzv. dosaţitelní uchazeči zaregistrovaní na úřadu práce, to znamená ti, kteří mohou okamţitě nastoupit do zaměstnání. Za dosaţitelné se nepovaţují uchazeči ve vazbě, v pracovní neschopnosti, zařazeni do rekvalifikačních kurzů, dále osoby, které vykonávají krátkodobé zaměstnání či pobírající mateřský příspěvek. Ministerstvem práce a sociálních věcí je tedy uváděna registrovaná míra nezaměstnanosti, která vyţívá údajů úřadů práce a výsledky VŠPS. MRN se vypočítá jako poměr dosaţitelných uchazečů registrovaných na úřadě práce a pracovní síly vypočítané z VŠPS vše je násobené stem.
Nový vzorec pro výpočet MRN: MN = Uch / PS * 100 Uch – počet dosaţitelných uchazečů o zaměstnání evidovaný na ÚP PS – velikost pracovní síly
Aby bylo moţné v této práci porovnat vývoj nezaměstnanosti v kraji od devadesátých let do současnosti, byla v kapitole šesté v celém období 1990 aţ 2007 MRN počítána podle staré metodiky, tedy se všemi registrovanými uchazeči. Podlé jiné metodiky je počítána míra nezaměstnanosti prezentovaná ČSÚ. Míra obecné nezaměstnanosti vychází z výsledků VŠPS. Jako nezaměstnaní se berou všechny osoby, které si v referenčním týdnu aktivně hledaly zaměstnání a neodpracovali ani hodinu za mzdu. 17
Pomocí míry nezaměstnanosti je moţné dobře zhodnotit situaci na trhu práce, avšak doplňující informace lze také získat výpočtem syntetického ukazatele Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Díky tomu, ţe ukazatel zohledňuje počet volných pracovních míst (VPM), dává nám informace o obtíţnosti hledání uplatněn pro nezaměstnané. Čím vyšší hodnoty ukazatel dosahuje, tím je uplatnění sloţitější.
Vzorec pro výpočet počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo: Uch/VPM = Uch / VPM * 100 Uch - počet uchazečů o zaměstnání VPM - počet volných pracovních míst
Pro zhodnocení struktury zaměstnanosti v niţší územních jednotkách je počítán tzv. Index specializace. Ten se vypočítá jako poměr podílu zaměstnaných v daném odvětví v dané územní jednotce a podíl zaměstnaných ve stejném odvětví v celé republice.
Vzorec pro výpočet indexu specializace: ISo= (Poj/Pj)/(Po/P) Poj – počet zaměstnaných v odvětví o v území j Pj – celkový počet zaměstnaných v území j Po – počet zaměstnaných v národním hospodářství v odvětví o P – celkový počet zaměstnaných v národním hospodářství
Pro zhodnocení významu cizinců na trhu práce byl je v práci vypočítán podíl cizinců na pracovní síle podle vzorce: PCNPS = Ciz / PS *100 Ciz – součet občanů EU/EHS a Švýcarska, cizinců s pracovním povolením a vydaných ţivnostenských opravnění PS – velikost pracovní síly
18
Modifikací MN lze vytvořit obdobný vzorec pro určité skupiny. Často se pouţívá ukazatel
Míra
dlouhodobé
nezaměstnanosti
(MDN),
která
uvádí
podíl
osob
nezaměstnaných více jak 12 měsíců na pracovní síle.
MDN = Uch12+/PS*100 Uch12+ - počet uchazečů registrovaných více jak 12 měsíců PS – velikost pracovní síly
Pomocným ukazatelem pro zhodnocení vývoje charakteristiky s absolutní hodnotou v čase je Index růstu. Lze jím např. hodnotit vývoj počtu nezaměstnaných v okresech. Hodnota nad 100 znamená růst, pod 100 pokles.
IRN05-06 = PN06 / PN05 * 100 IRN05-06 – index růstu nezaměstnaných mezi roky 2005 a 2006 PN06 – počet nezaměstnaných na konci roku 2006 PN05 – počet nezaměstnaných na konci roku 2005
19
4
CHARAKTERISTIKA KRAJE VYSOČINA
4.1 Přírodní charakteristika Geomorfologie Celé území kraje Vysočina je z geomorfologického hlediska součástí podsoustavy s názvem Českomoravská vrchovina s výjimkou malého území na Havlíčkobrodsku, které je součástí Středočeské tabule. Krajina je tvořena mozaikou vrchovin, z nichţ řada převyšuje nadmořskou výšku 700m a rozlehlých kotlin táhnoucích podél říčních toků. Tvar reliéfu je dán kopcovitou krajinou s plochými hřbety a prudkými svahy a také roviny s hluboce zaříznutými údolími řek. Českomoravská vrchovina se dělí na 7 geomorfologických celků, z nichţ nejvyšších nadmořských výšek dosahuje plošně malá Javořická vrchovina se stejnojmenným vrcholem (837 m n. m.) na jihozápadním okraji kraje. V protějším okraji kraje se nachází Ţďárské vrchy (součást Hornosvratecké vrchoviny) s nejvyšším bodem Devět skal (836 m n. m.). Největší plocha v kraji patří Křiţanovské vrchovině, která se táhne z jihu Jihlavska přes okraj Třebíčska a pokrývá i většinu okresu Ţďár. Nejvyšším vrcholem je Harusův kopec (741 m n. m.) u Nového Města n. M. Nad 700 m n. m. sahají také vrcholky Křemešnické vrchoviny (zhruba okres Pelhřimov) s vrcholem Křemešník (765 m n. m.). Niţšími nadmořskými výškami se prezentuje pouze Hornosvratecká pahorkatina (většina okresu Havlíčků Brod) a Jevišovická pahorkatina, která pokrývá většinu Třebíčska. V místě, kde řeka Jihlava opouští kraj se nachází se nachází nejniţší bod celé Vysočiny s výškou 239 m n. m.
Podnebí Ráz počasí na Českomoravské vrchovině je především určen polohou v mírně teplém podnebném pásu a převládajícím severozápadním prouděním vzduchu. Velká proměnlivost počasí v čase i místě je důsledkem pestrého geomorfologického tvoru reliéfu. ,,Podle Quitta se území kraje dělí na mezi chladnou a mírně teplou klimatickou oblast“ (Čech, L. 2002, str. 43). Chladná klimatická oblast se vyskytuje na malé ploše 20
v kraji, lze ji najít ve vrcholových partiích např. Ţďárských vrchů, Ţelezných hor, Javořické a Křemešnické vrchoviny. Tyto oblasti jsou typické niţší teplotou vzduchu (průměr v lednu -4°C, v červenci 15°C), vyšším úhrnem sráţek (kolem 1000 mm za rok) a silným větrem. Zbytek kraje se řadí do mírně teplé klimatické oblasti (průměrná teplota v lednu -2°C, v červenci 17°C, sráţky do 700 mm za rok). Nejteplejší počasí je ve východní části Třebíčska a při hranici se Středočeským krajem.
Vodstvo Díky své poloze na hlavním evropském rozvodí, je území kraje rozděleno na menší severozápadní oblast, která součást povodí Labe a větší oblast, která je součást povodí Dunaje. Do Černého moře přes Labe odvádí z kraje vodu především Sázava a její přítoky Doubrava (obě pramení ve Ţďárských vrších) a Ţelivka (Krěmešnická vrch.). Zanedbatelná část kraje je také odváděna do Vltavy. Do Černého moře se spolu s Dunají vlévá řeka s největším povodím Jihlava (pramení v Javořické vrchovině) se svými přítoky Oslavou a Rokytnou. Zbytek vody je odváděn Svratkou (Ţďárské vrchy). Na vodních tocích na Vysočině vzniklo mnoţství vodních nádrţí. Zřejmě díky dobré kvalitě ţivotního prostředí fungují na Vysočině nádrţ Vír jako zdroj pitné pro Brno a nádrţ Švihov jako zdroj pro hlavní město. V souvislosti s budováním JE Dukovany bylo postaveno vodní dílo Dalešice, které disponuje nejvyšší sypanou hrází v republice. Vysočina oplývá rovněţ velkým mnoţstvím rybníků, největší z nich je Velké Dářko na Sázavě.
Cestovní ruch Díky relativně čistému ţivotnímu prostředí, přírodním podmínkám a kulturním památkám nabízí Vysočina dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci a rovněţ pro chatařství a chalupářství. Mezi největší přírodní lákadla patří CHKO Ţďárské vrchy a Ţelezné hory, dále pak četné národní přírodní rezervace a přírodní parky. Z lidských výtvorů lze zmínit památky Unesco v Telči, Třebíči a Ţďáru n. S., hrady zámky, městskou a lidovou architekturu (Zabloudilová, I. 2004).
21
4.2 Postavení kraje v České republice Kraj Vysočina zaujímá z hlediska sídelní struktury v České republice zvláštní postavení. Díky historickému vývoji a především specifickým přírodním podmínkám je sídelní struktura typická hustou sítí menších obcí, která je doplněna centry místního nebo regionálního významu. V tabulce č. 1 jsou zobrazeny základní informace o kraji Vysočina a také nabízí porovnání s ostatními kraji republiky. Jsou zde informace o rozloze, počtu obyvatel, hustotě zalidnění, počtu obcí a průměrný počet obyvatel v jedné obci. V posledním řádku tabulky je vţdy pořadí našeho kraje v dané charakteristice. Všechny uváděné hodnoty jsou platné ke konci září roku 2008. Tab. 1: Základní charakteristiky krajů ČR k 31.9.2008 Kraj
Rozloha
Počet obyvatel
Hustota zalidnění
Středočeský 11 015 1 222 869 111 Jihočeský 10 057 635 504 63 Plzeňský 7 561 567 321 75 Jihomoravský 7 196 1 145 405 159 Vysočina 6 796 515 098 76 Moravskoslezský 5 427 1 250 505 230 Ústecký 5 335 835 036 157 Olomoucký 5 267 642 093 122 Královéhradecký 4 758 554 181 116 Pardubický 4 519 514 663 114 Zlínský 3 964 591 348 149 Karlovarský 3 315 308 730 93 Liberecký 3 163 436 707 138 Hl. m. Praha 496 1 226 697 2473 Česká republika 78 867 10 446 157 132 Pořadí kraje Vysočina 5 11 12 Pramen: Mezikrajové srovnání za 1. aţ 3. čtvrtletí 2008, ČSÚ Praha, 2008
Počet obcí 1 146 623 501 673 704 299 354 398 448 451 304 132 215 1 6 249 2
Počet obyvatel na obec 1067 1020 1132 1702 732 4182 2359 1613 1237 1141 1945 2339 2031 1226697 1672 14
Jednou větou by se kraj Vysočina dal označit jako velký, s velkým počtem obcí a s malým počtem obyvatel. Při pohledu do tabulky zjistíme, ţe pouze čtyři kraje zabírají větší území neţ Vysočina, která má rozlohu 6796 km2. Také s počtem 704 obcí patří kraj mezi významné, více jich je pouze ve kraji středočeském. V ostatních charakteristikách se kraj vyskytuje na opačném konci pomyslné tabulky. Na konci září loňského roku mělo své bydliště na Vysočině pouhých 515 tis. obyvatel a tím se kraj řadí aţ na jedenácté místo. Díky velké rozloze a malému počtu obyvatel je zde nízká hustota zalidnění 76 obyvatel na km2, coţ je téměř poloviční hodnota oproti průměru republiky. Menší zalidnění mají jen 22
dva další kraje. Na úplně posledním místě se kraj vyskytuje v počtu obyvatel na jednu obec. V jedné obci zde průměrně bydlí 732 lidí, přitom v republice je to více jak dvakrát tolik.
4.3 Sídelní struktura Dne 1.1.2003 vešla v platnost další část reformy veřejné správy, okresní úřady oficiálně končí svoji činnost. Jejich působnost musela být rozdělena, část povinností přešla na krajský úřad, část úkolů převzaly úřady obcí s rozšířenou působností, které tím zahájili svoji činnost. Se zrušením okresních úřadů však úplně nemizí okresy jako takové. Mají svůj význam ve struktuře některých státních institucí, stále existují okresní úřady práce, soudy či policejní ředitelství. Okresy také zůstávají důleţitou statistickou jednotkou a volebním obvodem. Tab. 2: Vybrané charakteristiky správních obvodů obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina na konci roku 2008 Název
Rozloha
Počet obyvatel
Počet obcí
Bystřice nad P. 20 629 39 348 Havlíčkův Brod 52 178 56 632 Humpolec 17 123 25 228 Chotěboř 22 698 31 329 Jihlava 98 202 79 922 Moravské Budějovice 24 438 47 414 Náměšť n. O. 13 406 27 211 Nové Město n. M. 19 670 30 293 Pacov 10 005 24 235 Pelhřimov 45 830 71 827 Světlá nad Sázavou 20 342 32 290 Telč 13 455 45 291 Třebíč 76 309 93 838 Velké Meziříčí 35 369 57 473 Ţďár nad Sázavou 44 023 48 464 Kraj Vysočina 6 796 513 677 704 Česká republika 78 867 10381130 6 249 Pramen: Statistická ročenka kraje Vysočina 2008, ČSÚ Jihlava, 2009
Počet částí 91 139 66 101 145 60 32 59 64 192 89 59 133 96 76 1 402 15 044
Počet obyvatel na obec 529 932 685 732 1 243 520 497 656 417 646 636 299 821 621 917 730 1 661
Hustota obyv./km2 59 83 75 69 107 59 63 67 43 55 70 46 91 75 95 76 132
Za účelem přiblíţení veřejné správy tedy roku 2003 nahradilo v kraji 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností 5 okresů. Hranice SO ORP ne vţdy kopírovali okresní hranice, proto došlo v roce 2007 k harmonizaci a byly změněny hranice okresů, 23
které vlastně uţ neexistovali. 3 obce přešli z okresu Třebíč do okresu Jihlava, 1 z Jihlavska do Ţďárska a 2 získal okres Ţďár z Třebíče. Základní socioekonomické informace na úrovni SO ORP jsou zobrazeny v tabulce č. 2. Zvláštní pozici mezi správními obvody zaujímají ty, v nichţ jsou sídla bývalých okresních měst, tyto patří mezi největší v ČR. Naopak se na Vysočině vyskytují také obvody, nad jejichţ významem čněl otazník jiţ v době vzniku jako ty se sídlem v Náměšti n. O., Pacově a Telči. Plošně největší je SO ORP Jihlava, který s rozlohou 922 km2 patří mezi deset největších obvodů v zemi. V stejném obvodě ţije také nejvíce obyvatel, s 98 tis. obyvateli patří obvodu v pomyslném ţebříčku 18. místo, avšak před ním jsou obvody s největšími městy ČR. Naopak nejméně lidí ţije v SO ORP Pacov (10 tis. obyv.), který je nejmenší obvodem v ČR po obvodě Králíky, který má ještě o tisíc obyvatel méně. Hustota zalidněnosti je nízká v celém kraji, proto se dá nízká hustota předpokládat i v jednotlivých obvodech. Ţádný ze SO nedosahuje hustoty zalidnění ČR, nejvíce se jí hustotou 107 obyvatel na km2 přibliţuje SO Jihlava. Nejniţší hustota zalidnění byla zjištěna v obvodech Pacov (43 obyv na km2) a Telč (46), avšak zjištěné hodnoty nepatří k nejniţším v ČR, ve 13 obvodech ČR převáţně z Jihočeského kraje je hustota niţší. Obdobná situace jako s hustotou zalidnění je i s počtem obyvatel na jednu obec. Opět v ţádném obvodu nebyl překročen průměr ČR. Obvody na Vysočině patří k vůbec nejmenším v tomto ukazateli. V deseti obvodech s nejniţším průměrným počtem obyvatel na obec v ČR jich najdeme 5 zástupců z Vysočiny, jsou to SO ORP Telč (299 obyvatel na jednu obec), Pacov (417), Náměšť n. O. (497), Moravské Budějovice (520) a Bystřice (529)
4.4 Technická infrastruktura Silnice ,,Kraj Vysočina se geograficky nachází v centrální části republiky a územím kraje prochází důleţité dálkové linie mezinárodního i národního významu s výrazným podílem tranzitu“ (Novák, V. 2009). Jednoznačně nejvýznamnější komunikací je silnice republikového i Evropského významu dálnice D1. Tato komunikace spojuje dvě největší 24
města ČR a je součástí evropského dálničního koridoru. Na území kraje má délku 93. Výskyt dálnice D1 se ukazuje jako jeden z významných faktorů, který má vliv na trh práce, podrobnosti v dalších kapitolách. Mimo dálnici zde můţeme nalézt také 421 km silnic první třídy a dalších více neţ 4000 km silnic niţších tříd. Tyto komunikace zajišťují propojení polycentrické sídelní struktury kraje a spojení se sousedními regiony. Pokud bychom chtěli hodnotit kvalitu spojení mezi jednotlivými částmi kraje, shledáme, ţe lepší spojení je v západovýchodním směru, naopak spojení ve směru severojiţním má určité rezervy. Především díky geomorfologickému tvaru reliéfu má mnoho komunikací nedostačující kvalitu pro narůstající provoz, proto byl v roce 2006 zastupitelstvem kraje schválen projekt Páteřní silniční síť kraje Vysočina. Síť zahrnuje více neţ 1000 km silnic a bere si za cíl napojení všech obcí nad 3000 obyvatel, zlepšení technických parametrů vybraných komunikací a celkové zkvalitnění dopravy v kraji (Novák, V. 2009).
Železnice Přírodní podmínky mají velký vliv také na stav ţelezniční sítě v kraji, velké převýšení neumoţňuje zvýšení rychlosti a moţnost zapojení do ţelezničních koridorů. ,,Celková délka 592 km tratí představuje hustotu 0,086 km/km2 , niţší hustotu ţelezniční sítě má pouze Zlínský kraj“ (Novák, V. 2009). Nejdůleţitější tratí v kraji je spojnice Praha – Brno, která prochází okresními městy Havlíčkův Brod a Ţďár n. S. Tato trať je elektrifikována a jako jediná v kraji také dvoukolejná. Druhou elektrifikovanou tratí je spojnice České Budějovice – Jihlava – Havlíčkův Brod. Díky těmto dvěma tratím se Havlíčkův Brod stal nejdůleţitějším uzlovým bodem ţelezniční sítě kraje Vysočina. Především pro obyvatele Třebíčska má velký význam ţeleznice Jihlava, Třebíč a Brno, která je vyţívána právě pro spojení právě s moravskou metropolí. Naopak v kraji existuje řada tratí nad jejichţ budoucností visí otazník (např. Moravské Budějovice – Jemnice a Havlíčkův Brod – Humpolec). V historii se objevilo i několik návrhů na jejich zrušení.
25
Průmyslové zóny V devadesátých letech probíhaly výrazné změny v národním hospodářství. České podniky byly vrţeny do světa trţní ekonomiky. V důsledku zvyšující se konkurence, neboť se na náš trh dostávají výrobky z podniků jiných zemí, musí české společnosti měnit strategii a projít výraznou restrukturalizací. Některým podniku se transformace daří a mohou se dále rozvíjet, ale také existuje významný počet společností, které toho nejsou schopny a musí ukončit svoji činnost. Z tohoto důvodu klesá průmyslová výroba. Podobné problémy transformující se země řeší snahou o přilákaní zahraničních investorů. Tito investoři většinou nemají zájem investovat své peníze do stávajících průmyslových závodů, ale snaţí se zakládat podniky nové, nepostiţené socialistickým řízením. Pro nové podniky je třeba hledat vhodné místo, proto byl vytvořen nástroj pro přilákání nových investorů v podobě zakládání průmyslových zón. Vyuţívání starých výrobních hal se často ukazuje jako neekonomické, proto nenachází své uplatnění problémová území tzv. Brownfields. ,,Průmyslovou zónu definuje CzechInvest ve svém programu podpory jako ucelené souvislé území přibliţně obdélníkového tvaru, vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či schváleného územního plánu obce jako území současně zastavěné převáţně objekty pro průmyslovou výrobu, obchod a sluţby, nebo jako zastavitelné území vhodné převáţně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu a sluţeb.“ (Uvedeno v Toušek, V. 2002. str. 31) ,,Vlády v České republice poměrně dlouho moţnosti investičních pobídek ignorovaly s odůvodněním, ţe deformují trţní prostředí“ (Uvedeno v Toušek, V. 2002. str.5). Přelomem se stal rok 1998, kdy vláda schválila všeobecná kritéria pro poskytování investičních pobídek a od následujícího roku byla poskytována podpora na vybudování průmyslových zón. Tab. 3: Průmyslové zóny kraje Vysočina v roce 2002 ORP Chotěboř Bystřice nad P. Velké Meziříčí Pelhřimov Jihlava Ţďár nad Sázavou
Počet zón Kat. 2 Kat. 3 1 1 2 1 1 1
3 0 3 1 0 0
Rozloha Kat. 2 Kat. 3 27 36,2 60 0 30 26,3 30 11,7 28 0 22 0
26
Celkem Počet Rozloha 4 63,2 1 60 5 56,3 2 41,7 1 28 1 22
Moravské Budějovice Havlíčkův Brod Humpolec Třebíč Světlá nad Sázavou Pacov Nové Město na M. Telč Náměšť nad Oslavou
0 1 1 0 0 0 0 0 0
2 1 1 1 0 0 0 0 0
0 10 10 0 0 0 0 0 0
Kraj Vysočina 9 12 217 Pramen: Průmyslové zóny a průmysl kraje Vysočina, VCRR Brno, 2002
19,4 7 7 11,4 0 0 0 0 0
2 2 2 1 0 0 0 0 0
19,4 17 17 11,4 0 0 0 0 0
119
21
336
Průmyslové zóny se samozřejmě budovali také na Vysočině. Hodnocením úspěšnosti a významu jednotlivých průmyslových zón na Vysočině se zabývalo Výzkumné centrum regionálního rozvoje v Brně. Hlavní poznatky jsou shrnuty ve studii Toušek (2002). Analýza v této studii za mikroregiony potom u Vysočiny oproti jiným krajům prokázala relativně rovnoměrné rozloţení nabídky na území celého kraje, a to jak z hlediska kvantity, tak i kvality. Celkem 27 mikroregionů celé republiky nedisponovalo nabídkou průmyslových zón, na Vysočině se jednalo o SO Pacov, Telč, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě a Světlou nad Sázavou. Průmyslové zóny byly rozděleny do několika kategorií podle svého významu. Do kategorie první tedy zón strategického významu se na Vysočině neřadila ţádná zóna. Do kategorie druhé s označením zóny regionálního významu se na Vysočině počítalo celkem 9 průmyslových zón a rozkládaly se na celkové ploše 217 ha. Nacházeli se většinou v místech s dobrou dostupností na dálnici, výjimkami byly zóny v Bystřici n. P. a Chotěboři. Průmyslové
zóny
nadregionálního
významu
doplňovaly
zóny
významu
regionálního, který se na ploše 119 ha rozkládalo celkem 12. Některé tyto zóny byly ve stejných městech jako předcházející, některé byly naopak jediné ve správním obvodě. Ze SO ORP jsou průmyslovými zónami nejvíce vybaveny Chotěboř, Bystřice n. P. a Velké Meziříčí.
27
5
VÝVOJ ZAMĚSTNNOSTI V KRAJI VYSOČINA Po roce 1989 se můţeme v odborné literatuře setkat s novým pojmem
nezaměstnanost. Pro pochopení tohoto váţného problému je nutné interpretovat určité změny v ekonomickém systému národního hospodářství. Před rokem 1989 zde fungoval systém direktivního řízení ekonomiky s výraznou orientací na trhy východní Evropy. Systém hospodářství se u nás vyznačoval výraznou přezaměstnaností v prvním sektoru národního hospodářství, orientací na těţký průmysl a nedostatečně rozvinutým sektorem sluţeb. Po uvolnění systému, který fungoval před rokem 1989, se začíná postupně měnit struktura zaměstnanosti v jednotlivých sektorech a odvětvích národního hospodářství.
5.1 Zaměstnanost v kraji Vysočina na konci osmdesátých let Na konci osmdesátých let bylo v prvním sektoru na Vysočině zaměstnáno více neţ 59 tis. lidí, coţ tvořilo 23,8 % všech pracujících. Tato čísla ukazují na výraznou přezaměstnanost oproti zbytku České republiky, neboť zaměstnaných v priméru činil v ČR pouhých 13,1% lidí. Za příčinu velkého počtu zaměstnaných v prvním sektoru můţeme jednoznačně označit zemědělství. Na Vysočině byla v zemědělství zaměstnána zhruba pětina lidí, zatímco v celé republice o polovinu méně. Další dvě sloţky tohoto sektoru lesnictví a rybolov byly na republikové úrovni. Tab. 4: Struktura zaměstnanosti v odvětvích národního hospodářství v kraji Vysočina a ČR na konci osmdesátých let Odvětví 1. sektor z toho zemědělství 2. sektor z toho průmysl paliv a energetiky hutnický chemický strojírenský elektrotechnický stavebních hmot a skla dřevozpracující kovodělný
Vysočina abs. % 59034 53811 110546 96691 3963 35 685 34310 4730 5416 7440 4931
28
23,8 21,6 44,5 38,9 1,6 0,0 0,3 13,8 1,9 2,2 3,0 2,0
Česká republika abs. % 685271 595984 2525240 2114882 262448 145733 118971 601907 140881 128023 76837 112622
13,1 11,4 48,2 40,4 5,0 2,8 2,3 11,5 2,7 2,4 1,5 2,2
papírenský a polygraf, 1342 0,5 45942 0,9 textilní a oděvní 16212 6,5 210656 4,0 koţedělný 8482 3,4 67439 1,3 potravinářský 7050 2,8 144959 2,8 ostatní 2095 0,8 58464 1,1 z toho stavebnictví 13855 5,6 410358 7,8 3. sektor 78978 31,8 2026397 38,7 celkem 248558 100,0 5236908 100,0 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy v socialistickém sektoru národního hospodářství v krajích a okresech podle odvětví národního hospodářství v ČSR za rok 1989, ČSÚ 1990, vlastní úpravy
Dá se předpokládat, ţe pokud byl jeden sektor tak výrazně naddimenzován, tak zbývající dva musí být v opačné situaci. V druhém sektoru bylo zaměstnáno 110 tis. lidí, coţ odpovídalo 44,5% zaměstnaných, zde můţeme najít mírnou poddimenzovanost, neboť v sekundéru v kraji bylo zaměstnáno o čtyři procentní body méně lidí neţ v druhém sektoru NH České republiky. Niţší počet zaměstnaných byl zaznamenán u obou hlavních sloţek sektoru průmyslu i stavebnictví. Stejně jako v celé České republice bylo z průmyslu v kraji Vysočina nejvíce zastoupeno strojírenství. V tomto odvětví bylo zaměstnáno 34 tis lidí (13,8% zaměstnaných). Taktéţ ve třetím sektoru pracuje menší podíl lidí oproti podílu v ČR. V obsluţné sféře pracovalo 79 tis. lidí, coţ odpovídá 31.8% zaměstnaných. Ve třetím sektoru ČR pracovalo o 7 procentních bodů více. Rozloţení zaměstnaných mezi jednotlivé sektory a odvětví hospodářství, jak bylo popsáno v předcházejícím textu, platí pro celé území kraje Vysočina, avšak mezi jednotlivými okresy kraje existovaly značné rozdíly. Strukturu zaměstnanosti okresů kraje ukazuje tabulka č. 5. Tab. 5: Struktura zaměstnanosti v odvětvích národního hospodářství v okresech kraje Vysočina na konci osmdesátých let Odvětví 1. sektor z toho zemědělství 2. sektor z toho průmysl paliv a energetiky hutnický chemický strojírenský elektrotechnický
Havlíčkův Brod abs. % 11670 24,7 10604 20199 18031 215 35 317 6986 100
Jihlava abs. 9505
22,4 8590 42,7 26183 38,1 21652 0,5 182 0,1 0 0,7 177 14,8 7368 0,2 2116
% 17,4
Pelhřimov
Třebíč
Žďár n.S.
abs. 8993
% abs. 24,3 14249
% abs. 26,1 14617
% 26,6
15,7 8082 47,9 16179 39,6 14310 0,3 82 0,0 0 0,3 29 13,5 3356 3,9 3
21,8 13117 43,7 23628 38,6 20721 0,2 3057 0,0 0 0,1 25 9,1 5856 0,0 144
24,0 43,3 38,0 5,6 0,0 0,0 10,7 0,3
24,4 44,4 40,0 0,8 0,0 0,2 19,6 4,3
29
13418 24357 21977 427 0 137 10744 2367
stavebních hmot a skla 2853 6,0 1569 2,9 494 1,3 223 0,4 277 0,5 dřevozpracující 844 1,8 2548 4,7 1779 4,8 1648 3,0 621 1,1 kovodělný 442 0,9 750 1,4 1014 2,7 420 0,8 2305 4,2 papírenský a polyg. 264 0,6 152 0,3 220 0,6 593 1,1 113 0,2 textilní a oděvní 3880 8,2 3749 6,9 4523 12,2 1989 3,6 2071 3,8 koţedělný 294 0,6 780 1,4 1646 4,4 5093 9,3 669 1,2 potravinářský 1735 3,7 2043 3,7 1099 3,0 1121 2,1 1052 1,9 ostatní 66 0,1 218 0,4 65 0,2 552 1,0 1194 2,2 z toho stavebnictví 2168 4,6 4531 8,3 1869 5,0 2907 5,3 2380 4,3 3. sektor 15441 32,6 19010 34,8 11883 32,1 16707 30,6 15937 29,0 celkem 47310 100,0 54698 100,0 37055 100,0 54584 100,0 54911 100,0 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy v socialistickém sektoru národního hospodářství v krajích a okresech podle odvětví národního hospodářství v ČSR za rok 1989, vlastní úpravy
První sektor hospodářství, který je tak výrazně naddimenzovaný v kraji Vysočina, má podíl na celkové zaměstnanosti téměř ve všech okresech stejný. V jednotlivých okresech kraje přesahoval podíl zaměstnaných v priméru 24%, za výjimku můţeme povaţovat okres Jihlava, kde bylo v priméru zaměstnáno jen 17,4% osob. Největší podíl zaměstnaných v zemědělství byl registrován v okresech Třebíč a Ţďár n. S., kde dosahoval téměř jedné čtvrtiny. Podíly zaměstnaných v druhém sektoru vykazují menší rozdíly mezi jednotlivými okresy. Nejmenší podíl 42,7% byl zaznamenán v okrese Havlíčkův Brod, naopak okres Jihlava s hodnotou 47,9% měl podíl zaměstnaných v sekundéru největší. V zaměstnanosti v průmyslu jako celku nebyli velké rozdíly, v okresech bylo zaměstnáno kolem 39%. Rozdíly však nacházíme ve stavebnictví, kdyţ největší podíl zaměstnaných v něm 8,3% měl okres Jihlava, naopak nejméně 4,3 okres Ţďár n. S. Jediný okres Ţďár n. S. nedosáhl podílem zaměstnaných ve třetím sektoru na hranici 30%, ostatní okresy na tom byly o několik procentních bodů lépe, nejvíce bylo ve sluţbách zaměstnáno v okrese Jihlava. V tabulce č. 6 jsou vypočítány Indexy specializace (IS) jednotlivých odvětví pro kraj Vysočina a jeho okresy. Jen pro připomenutí IS porovnává podíly zaměstnaných v jednotlivých odvětvích v okrese se stejným podílem v celé ČR. Pro okres platí, ţe se specializuje na daný sektor či odvětví pokud hodnota IS překročí 2,0, pro kraj je hodnota 1,5. Naopak hodnoty pak 1,0 ukazují na nedostatečnou rozvinutost daného odvětví.
30
Tab. 6: Indexy specializace v okresech kraje Vysočina na konci osmdesátých let Havlíčkův Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár n. S. Vysočina Brod 1. sektor 1,9 1,3 1,9 2,0 2,0 1,8 z toho zemědělství 2,0 1,4 1,9 2,1 2,1 1,9 2. sektor 0,9 1,0 0,9 0,9 0,9 0,9 z toho průmysl 0,9 1,0 1,0 0,9 1,0 1,0 paliv a energetiky 0,1 0,1 0,0 1,1 0,2 0,3 hutnický 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 chemický 0,3 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1 strojírenský 1,3 1,2 0,8 0,9 1,7 1,2 elektrotechnický 0,1 1,4 0,0 0,1 1,6 0,7 stavebních hmot a skla 2,5 1,2 0,5 0,2 0,2 0,9 dřevozpracující 1,2 3,2 3,3 2,1 0,8 2,0 kovodělný 0,4 0,6 1,3 0,4 2,0 0,9 papírenský a polygraf. 0,6 0,3 0,7 1,2 0,2 0,6 textilní a oděvní 2,0 1,7 3,0 0,9 0,9 1,6 koţedělný 0,5 1,1 3,4 7,2 0,9 2,6 potravinářský 1,3 1,3 1,1 0,7 0,7 1,0 ostatní 0,1 0,4 0,2 0,9 1,9 0,8 z toho stavebnictví 0,6 1,1 0,6 0,7 0,6 0,7 3. sektor 0,8 0,9 0,8 0,8 0,8 0,8 Celkem 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 Pramen: Pracovníci a mzdové fondy v socialistickém sektoru národního hospodářství v krajích a okresech podle odvětví národního hospodářství v ČSR za rok 1989, vlastní úpravy Odvětví
Jak lze tušit podle předcházejícího textu, vyjma Jihlavského okresu má celý kraj vysokou hodnotu IS u zemědělství a celého prvního sektoru. V kraji Vysočina můţeme hovořit o třech významných průmyslových odvětvích. Nejvyšší hodnotu IS vykazuje kraj pro průmysl koţedělný. Tento průmysl však není rozloţen rovnoměrně. Největší zásluhu na vysoké hodnotě IS v kraji (2,6) má třebíčský podnik ZGK (Bopo). Významný byl tento průmysl také v okrese Pelhřimov. Také dřevozpracující průmysl lze povaţovat za významný, pro Vysočinu IS hodnotu 2,0. Dostatečně zastoupen byl ve všech okres, nejvíce se na něj specializovali v okresech Třebíč a především Jihlava a Pelhřimov. V okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov se mezi významná odvětví řadil také průmysl textilní a oděvní, kdyţ se hodnota IS vyšplhala na hodnotu 2,0 resp. 3,0. Tato specializace se také projevila ve specializaci celého kraje. Pro průmysl textilní a oděvní registrujeme pro kraj Vysočina hodnotu IS 1,6 v roce 1989. Některá další odvětví pak jiţ byla významná pro jednotlivé okresy, avšak jiţ se výrazněji nepromítli do specializace celého kraje. V okrese Havlíčkův Brod se jednalo o 31
průmysl stavebních hmot a skla, kdyţ hodnota IS dosahuje 2,5. Dále do této kategorie spadají tři odvětví v okrese Ţďár n. S. IS kovodělného průmyslu je 2,0, ostatního pak 1,9. Hodnota IS 1,7 pro strojírenství se mírně projevila i u kraje, pro který pak dosahuje hodnota 1,2. Pokud se můţe region na určitá odvětví specializovat, musí existovat další odvětví, u nichţ je hodnota IS nízká. Vůbec nejméně rozvinutý byl v kraji průmysl hutnický s IS 0, kdyţ v něm bylo zaměstnáno pouhých 35 a to v okrese Humpolec. Další nízké hodnoty IS jsme zaznamenali u průmyslu chemického a také paliv a energetiky.
5.2 Největší zaměstnavatelé v průmyslu na konci osmdesátých let Na konci 80. – tých existovalo na území kraje celkem 22 průmyslových podniků, které zaměstnávaly více neţ 1 tis. zaměstnanců, z toho ve 12 podnicích pracovalo dokonce nad 2 tis. zaměstnanců (tab.7). V 12 největších podnicích pracovalo celkem 40 tis lidí a podíleli se tak 41% na celkové zaměstnanosti v průmyslu. Mezi průmyslová odvětví s nejvíce zaměstnanci se v roce 1989 řadilo strojírenství (34 tis. zaměstnanců), textilní (16 tis.) a koţedělný (8 tis.) průmysl, proto se dá předpokládat, ţe největší podniky budou mít právě toto zaměření. Významní zaměstnavatelé na konci osmdesátých by se dozajista našli i mimo druhý sektor, avšak statistiky nedostatečným způsobem sledovaly tyto subjekty, proto není moţno o nich psát. Moţná vůbec nejvíce zaměstnanců v roce 1989 pracovali pro státní podniky Československé dráhy a Česká pošta. Tabulka č. 7 ukazuje 12 největších podniků. Můţeme si všimnout, ţe z toho 7 se zaměřovalo na strojírenství, 2 na textilní průmysl a po jednom podniku je zastoupen průmysl koţedělný, sklářský a energetický. V tabulce je zobrazen název podniku, jeho zaměření a také počet zaměstnanců. Jelikoţ měla většina podniků na Vysočině více poboček, byly pro potřeby této práce počty zaměstnanců v jednotlivých pobočkách sečteny. Pro potřeby této práce je tedy vypočítán počet zaměstnanců daného podniku za všechny pobočky na Vysočině. Před rokem 1989 byla typická polycentrická struktura podniků. Detašovaná pracoviště byla zakládána dvěma způsoby. Prvním bylo začlenění jiţ exitujících závodů do 32
struktur nově vznikajícího socialistického gigantu pří zestátňování průmyslu. Druhou moţností bylo zaloţení nové pobočky často v odlehlých místech, kde bylo nutné nabídnout pracovní příleţitosti v direktivním ekonomickém systému. Z 12 největších podniků mělo více provozů 8. Podniky měly většinou do 6 poboček v kraji, avšak některé další působily i za hranicemi kraje. Nejvíce detašovaný pracovišť měli Škrobárny Havlíčků Brod, kdyţ působily na 66 místech kraje. Tab. 7: Největší průmysloví zaměstnavatelé v kraj Vysočina v roce 1989 (nad 2000 zam.) Pořadí Název podniku Počet zaměstnanců Průmysl 1. Ţďas Ţďár n. S. 5560 Strojírenský 2. Motorpal Jihlava 4942 Strojírenský 3. Závody GK Třebíč 4504 Koţedělný 4. Bohemia Poděbrady 3452 Sklářský 5. Agrozet Pelhřimov 3442 Strojírenský 6. Strojírny Chotěboř 2800 Strojírenský 7. První brněnská strojírna 2796 Strojírenský 8. JE Dukovany 2749 Energetický 9. Modeta Jihlava 2667 Textilní 10. Pleas Havlíčkův Brod 2403 Textilní 11. Elitex Třebíč 2145 Strojírenský 12. Kovofiniš Ledeč n. S. 2100 Strojírenský Pramen: Pracovníci a mzdové fondy národního hospodářství ČSR 1989, ČSÚ, 1990
Největším podnikem byl Žďas Žďár n. S., byl to jediný podnik na Vysočině s více neţ 5 tis. zaměstnanci. Je to jeden z mála podniků, ve kterém všichni zaměstnanci koncentrováni v jedné pobočce. Společnost se zaměřovala na válcování plechů a výrobu produktů ze ţeleza. První zmínky o zpracování kovu na Ţďársku byly zaznamenány jiţ ve středověku v souvislosti s nalezištěm ţelezné rudy v okolí. Novodobá historie podniku se začala psát v roce 1951, kdy byl zaloţen Ţďas Ţďár n. S. Plná výroba pak byla zahájena o pět let později. Druhým největším zaměstnavatelem na Vysočině na konci osmdesátých let byl Motorpal Jihlava. Řadil se k podnikům s více pobočkami a mimo okresu Pelhřimov působil ve všech částech kraje. Celkem společnost zaměstnávala necelých 5 tis lidí. Nejvíce jich pracovalo přímo v Jihlavě (2676 zaměstnanců), počet zaměstnávaných osob nebyl zanedbatelný ani v ostatních pobočkách Telč (638 zam.), Velké Meziříčí (461), Jemnice (422), Havl. Brod (401) a Batelov (344). Motorpal Jihlava i se svými pobočkami se zaměřoval na výrobu komponentů pro vznětové motory a různá další zařízení pro dopravní průmysl. Historie společnosti začíná v roce 1946 ještě jako pobočka národního podniku PAL České Budějovice, postupně došlo k osamostatnění a od roku 1950 funguje 33
podnik pod novým názvem Motorpal Jihlava. Výrobní zaměření podniku bylo unikátní na celém území republiky a zůstalo po celou historii téměř nezměněno. Posledním podnikem, ve kterém působilo více neţ 4 tis. pracujících byly Závody Gustava Klimenta v Třebíči. Podnik figuroval na dvou místech kraje, 80 lidí zaměstnávala pobočka v Bystřici n. P., ale zbytek téměř 4,5 tis. lidí pracovalo v Třebíči. Pokud bychom braly jednotlivé pobočky, byl by podnik druhým největším zaměstnavatelem. Zpracování kůţe se v Třebíči rozvíjelo jiţ od 18. století, postupně se město stalo největší producentem bot v císařství. Aţ na přelomu 19. a 20. se původně rozdrobená výroba začala sdruţovat a začaly vznikat první továrny. Od roku 1931 figurovala obuvnická výroba v Třebíči pod hlavičkou podniků Tomáše Bati. Po válce pak znárodněný podnik začal fungovat pod názvem stejným jako v roce 1989. S podnikem je pevně spojena výroba obuvi, ale fungoval zde také vývoj a výroba prostředků nutných ke zpracování kůţe. Dále na Vysočině existovali 2 společnosti nad 3 tis. zaměstnanců. První z nich byla pobočka skláren Bohemia Poděbrady ve Světlé nad Sázavou. Kromě závodu ve Světlé (2153 zam.), podnik fungoval na dalších místech Vysočiny v Dobroníně (534 zam.) Jihlavě (424), Kněţicích (220) a Úsobí (162). Převáţná část činnosti spočívala v tradiční ruční výrobě skla a klasickém broušení. Kvůli dobrým podmínkám, jako je výskyt křemene a dřeva, je Světlá se sklem spojována řadu století. První větší manufaktury se zde začínají vyskytovat v druhé polovině 19. století. Moderní výroba pod společností Bohemia Poděbrady pak začíná roku 1970. Největším zaměstnavatelem na Pelhřimovsku byl Agrozet, ve kterém dohromady pracovalo 3,4 tis. lidí. Podnik působil ve všech okresech, nejvíce lidí pracovalo v hlavním sídle v Pelhřimově (1537 zam.), další pobočky Humpolec (829), Přibyslav (268), Počátky (253), Třešť (247), Velké Meziříčí (127), Opatov (95), Kamenice n. L. (86). Podnik se zaměřoval na výrobu různých zemědělských strojů a komponentů pro jejich výrobu. Kořeny zámečnické výroby zde můţeme najít na konci 19. století. Po druhé světové válce vzniká národní podnik Agrostroj Pelhřimov, jenţ se v osmdesátých letech stal součástí státního koncernu Agrozet. Druhým nejvýznamnějším podnikem na Havlíčkobrodsku byly Strojírny Chotěboř. Ve třech pobočkách Chotěboř (2359 zam.), Ţdírec n. D (277), Kříţová (164) pracovalo celkem 2,8 tis. lidí. Výroba spočívala v produkci součástí potravinářských zařízení. Strojírenská výroba zde začíná v roce 1936. Výrazný rozvoj znamenala zbrojní výroba pro 34
čs. armádu. Po válce je zbrojní odvětví opuštěno a pokračuje jen výroba různých strojů a komponentů. Významným zaměstnavatelem na Vysočině byly pobočky První Brněnské Strojírny. Pobočky působily ve dvou městech Velká Bíteš (1644 zam.) a Třebíč (1152) a celkem v nich pracovalo 2,8 tis lidí. Oba závody fungovaly nezávisle na sobě a podřízení byly přímo mateřskému podniku, zaměření však v obou městech bylo podobné, nejvíce se specializovali na výrobu komponentů pro energetické systémy. V obou městech sahá historie strojírenské výroby do 19. století, po druhé světové válce (Třebíč 1948, Velká Bíteš 1950) pak byly začleněny do národního podniku se sídlem v Brně. Největším energetickým podnikem na Vysočině byla Jaderná Elektrárna Dukovany. Ač patřila k nejmladším subjektům v kraji, udrţela si svůj nadregionální význam do dnešních dnů. Byl to opět jeden z mála podniků na Vysočině, u nichţ byla veškerá činnost koncentrována na jednom místě. V elektrárně, která leţí zhruba 30 km jihovýchodně od Třebíče, pracovalo v roce 1989 2,7 tis. lidí. S výstavbou této první jaderné elektrárny na našem území bylo započato v roce 1974. Za jedenáct let, tedy roku 1985, začal zkušební provoz spuštění prvního reaktoru a za dva roky jiţ elektrárna fungovala na plný provoz. Plným provozem elektrárny vznikl největší zdroj elektrické energie v tehdejším Československu s výkonem 4 x 440 W. Prvním z významných textilních podniků v kraji byla Modeta Jihlava. Řadila se ke společnostem, jejichţ provozy se vyskytovali na celé Vysočině s výjimkou Třebíčska. Nejvíce zaměstnanců bylo koncentrováno přímo v Jihlavě (1460), fungovala na dalších 5 místech Vysočiny Pelhřimov (602 zam.), Herálec (186), Nová Ves u Světlé (168), Hořepník (144), Horní Cerekev (107). Druhý podnik, který se řadil do odvětví textilního průmyslu, byl Pleas Havlíčkův Brod. Mimo mateřského podniku v Havlíčkově Brodě (1851 zam.), existovala také detašovaná pracoviště v Lukách n. J. (300) a Polné (252). Základy pro textilní výrobu v Havlíčkově Brodě poloţili dvě společnosti jiţ na konci 19. století. Roku 1940 pak jedna z nich zaregistrovala značku Pleas. Po válce jsou podniky znárodněny a nadále působí pod jménem Pletařské závody Karla Havlíčka Borovského. Roku 1967 byl znovu oprášen název Pleas, který je znám dodnes. Dalším z dlouhé řady strojírenských podniků na Vysočině byl Elitex Třebíč. Závod byl zaměřen na vývoj a výrobu maloprůměrových pletacích strojů a řadil 35
k nejvýznamnějším výrobcům na světě. Historie závodu je spjata s jiţ zmiňovanými Závody GK, kde se v roce 1949 začínají vyrábět pletací stroje. V roce 1953 dochází k přestěhování a osamostatnění pod názvem Západomoravské strojírny. V 70. letech byl zaregistrována značku Uniplet a zboţí zdejší fabriky je vyváţeno do celého světa. Později byl závod začleněn do koncernu Elitex. Poslední společnost nad 2 tis. zaměstnanců v kraji byl Kovofiniš Ledeč n. S. V jediném provozu bylo zaměstnáno 2,1 tis. lidí. Podnik se zaměřoval na vývoj a pouţívání různých technologií pro povrchovou úpravu kovových výrobků. Svou činnost v Ledči podnik začal v roce 1950, kdy sem byl přestěhován z Prahy. Od té doby se rozvíjel a spolupracoval s nejvýznamnějšími strojírenskými závody u nás.
5.3 Struktura zaměstnanosti v počátku 21. století Jedna z pomůcek jak vysvětlit a správně pochopit změny na trhu práce je vysvětlení změn ve struktuře zaměstnanosti. V přecházející kapitole byla popsána struktura zaměstnanosti v jednotlivých sektorech a odvětvích národního hospodářství na konci osmdesátých let. V té době fungoval systém podnikového výkaznictví, který díky malému počtu velkých závodů poskytoval dostatečné mnoţství informací o struktuře zaměstnanosti (více Toušek, V. 2002. str.73). Pokud bych chtěli porovnat a zhodnotit změny ve struktuře zaměstnanosti, které se projevovali během devadesátých let, můţeme pouţít výsledky Sčítání lidí, domů a bytů z roku 2001. Tyto data nám umoţňují zhodnotit strukturu zaměstnanosti do úrovně okresů, tedy do stejné úrovně jeţ byl pouţita v kapitole 5.1. Avšak existuje zde problém v porovnatelnosti výsledků. V roce 1989 byla struktura zaměstnanosti řešena pomocí Jednotné evidence odvětví národního hospodářství (JKONH), avšak v devadesátých letech začal být u nás pouţíván systém Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Převod mezi těmito klasifikacemi nebyl jednoduchý, a jednotlivá odvětví si svým rozsahem neodpovídají. Například výroba nábytku se jiţ nezařazovala do průmyslu dřevozpracujícího (podle JKOHN), ale byla součástí ostatního zpracovatelského průmyslu (podle OKEČ)
36
Tabulka č. 8 tedy neumoţňuje jednoznačné porovnání struktury zaměstnanosti a charakterizování změn mezi roky 1989 a 2001, ale umoţní nám základní pohled na rozloţení pracujících mezi jednotlivými sektory a odvětvími na počátku 21. století. Tab. 8: Struktura zaměstnanosti v okresech kraje Vysočina v roce 2001 Havlíčkův Pelhřimo Odvětví Brod Jihlava v Třebíč 1. sektor 5 043 3 700 4 475 5 755 Zemědělství 4 322 3 049 3 843 4 759 2. sektor 20 402 25 812 15 347 25 054 Průmysl celkem 16 707 21 042 12 452 19 561 Těţební 87 194 38 59 Výroba a rozvod energií 645 699 422 3 076 Chemický 231 128 173 209 Strojírenský a dopravní 3 741 4 964 2 070 2 905 Elektrotechnický 341 1 780 94 494 Stavebních hmot a skla 2 562 1 085 321 287 Dřevozpracující 1 433 2 327 1 904 1 619 Hutnický a kovodělný 1 479 1 994 1 052 1 618 Papírenský a polygraf. 395 381 286 679 textilní a oděvní 2 601 2 614 1 993 2 795 Koţedělný 183 260 918 1 773 Potravinářský 2 125 3 446 1 797 2 386 ostatní zpracovatelský p. 884 1 170 1 384 1 661 Stavebnictví 3 695 4 770 2 895 5 493 3. sektor 21 580 22 717 16 692 26 895 Celkem 47 025 55 767 36 514 57 704 Pramen: Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, vlastní výpočty
Žďár Vysočina 5 864 24 837 4 838 20 811 27 129 113 744 22 514 92 276 978 1 356 948 5 790 630 1 371 6 099 19 779 1 027 3 736 275 4 530 1 723 9 006 4 001 10 144 305 2 046 1 885 11 888 595 3 729 1 875 11 629 2 173 7 272 4 615 21 468 26 683 114 567 59 676 256 686
V devadesátých letech dochází jednoznačně k přesunu zaměstnanců mezi jednotlivými sektory, zvláště pak k uvolňování lidí z prvního sektoru a zvyšování počtu v sektoru třetím. V prvním sektoru dochází k výraznému úbytku lidí pracujících v zemědělství, na počátku 21. stolení v něm pracovalo pouze 21 tis lidí (54 tis. v r. 1989). Tento úbytek souvisí jednak s rušením JZD a státních statků a související racionalizací výroby, ale také s odtrháváním přidruţené výroby, například zde byla vyvíjena stavební činnost, ale lidé byly zařazeni do zemědělství, s tím souvisí také nárůst lidí pracujících ve stavebnictví. K ţádným drastickým změnám naopak nedošlo ve druhém sektoru jako celku, kdyţ do něj přibylo zhruba 2 tis. zaměstnaných. Dochází k mírnému poklesu lidí pracujících v průmyslu (všechny okresy mimo Ţďárska), naopak o polovinu přibylo zaměstnaných ve stavebnictví na 21 tis.
37
Nejvíce lidí uvolněných ze zemědělství našlo své uplatnění ve 3. sektoru, v roce 2001 v něm pracovalo 115 tis. ( 79. tis. v r. 1989). Třetí sektor nabíral pracovníky v celé Vysočině, nejvíce (10 tis.) jich přibylo na Třebíčsku a Ţďársku. Z průmyslových odvětví bylo nejvíce lidí zaměstnáno nejvíce lidí ve strojírenství a výrobě dopravních prostředků (v kraji celkem 20 tis. lidí), tyto odvětví byly rozvinuty na Ţďársku a Jihlavsku. Dále to byl průmysl textilní a oděvní, který byl významně zastoupen ve všech okresech. Významný byl také průmysl potravinářský (12 tis. zaměstnaných v kraji) nejvíce v okrese Jihlava (3,4 tis.). Posledním odvětví, ve kterém v kraji pracovalo více neţ 10 tis. osob byl průmysl hutnický a kovodělný, jenţ byl nejvíce zastoupen na Ţďársku. Některá další odvětví byla významně zastoupena pouze určitých okresech. Například na Třebíčsku to bylo 3 tis. lidí zaměstnaných v energetice a na Havlíčkobrodsku 2,6 tis. osob ve sklářství.
5.4 Struktura zaměstnanosti v kraji podle VŠPS Pokud bychom chtěli zhodnotit vývoj zaměstnanosti v kraji, můţeme pouţít výsledky VŠPS. Pro naše potřeby má však několik omezení. Jednak výsledky jsou dostupné pouze za území celého kraje, proto podle něj nelze zhodnotit a interpretovat regionální rozdíly. Druhým problémem je, ţe nejsou dostupná data za jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu, takţe změny v jeho struktuře opět není moţné zjistit. Pomocí VŠPS lze hodnotit strukturu od roku 1993. Pro lepší přehlednost, jsou v tabulce č.9 zobrazeny počty zaměstnaných vţdy po pěti letech. Poslední sloupec ukazuje index růstu a porovnává počty zaměstnaných v roce 2008 a 1993. Vše je převedeno na procentuální vyjádření se základem v roce 1993. Neboli pokud je index změny menší neţ 100 došlo k úbytku a naopak. K velkému úbytku zaměstnaných dochází samozřejmě v zemědělství a v prvním sektoru vůbec. Uvolňování zaměstnanců je postupné do roku 2003, kdy byl zaznamenám celkový úbytek téměř 20 tis lidí. Po tomto roce jiţ dochází k určité stagnaci. Počty pracujících v 2. sektoru zůstávají téměř stabilní v celém období, došlo pouze k mírnému nárůstu. (IR=106). K výraznému uvolňování zaměstnanců dochází v těţebním 38
průmyslu, hlavně mezi roky 1998 a 2003 z něm odešlo 2,2 tis. lidí. Téměř ţádné změny nejsou registrovány ve zpracovatelském průmyslu, který zaměstnává kolem 75 tis. lidí (IR=107). K omezování počtu pracovníků dochází také ve výrobě a rozvodu energií, zvláště po roce 2003 (IR=60,7). Vliv na to mají hlavně strukturální změny v JE Dukovany. Počty zaměstnaných ve stavebnictví vykazují velkou variabilitu, ale dochází k celkovému nárůstu (IR=130,4). Tab. 9: Struktura zaměstnanosti na Vysočině podle VŠPS Odvětví 1993 1998 2003 2008 1. sektor 42,4 31,4 24,6 23,9 Zemědělství 38,3 27,5 20,1 20,9 2. sektor 100,0 107,4 105,4 106,0 Průmysl 82,6 83,5 85,3 83,3 Těţba nerostných surovin 3,7 3,1 0,9 0,9 Zpracovatelský průmysl 74,0 76,0 79,3 79,4 Výroba a rozvod energií 4,9 4,4 5,0 3,0 Stavebnictví 17,4 24,0 20,1 22,7 3. sektor 92,9 99,7 107,7 116,4 Obchod 21,6 20,9 26,4 29,6 Ubytování a stravování 4,2 5,9 6,5 6,0 Doprava a spoje 12,7 13,3 14,7 15,6 Finanční zprostředkování 2,8 5,3 3,0 2,5 Sluţby pro podniky 4,8 7,5 7,5 11,1 Veřejná správa 14,9 13,4 15,8 15,0 Školství 14,6 15,1 14,8 13,9 Zdrav., soc. a ost. sluţby 17,3 18,3 18,9 22,8 Celkem 235,3 238,5 237,8 246,2 Pramen: Trh práce v ČR 1993 – 2007, ČSÚ 2008, Zaměstnanost a nezaměstnanost v CR výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2008, ČSU, 2009
2008/1993 56,3 54,6 106,0 193,0 25,0 107,3 60,7 130,4 125,2 136,9 141,1 122,8 90,5 229,7 100,4 95,2 131,8 104,6 podle výsledků
Nárůst zaměstnaných je samozřejmě patrný ve 3. sektoru. V roce 2008 v něm bylo zaměstnáno 116 tis lidí, tedy o 24 tis více neţ v roce 1993 (IR=125). Nárůst zaměstnanců byl zaznamenán téměř ve všech odvětvích, k poklesu došlo pouze ve školství (IR=95,2) a ve finančních sluţbách (IR=90,5). Naopak největší nárůst byl registrován v odvětví sluţby pro podniky (IR=229,7). Minimální variabilitu vykazovala zaměstnanost ve veřejné správě (IR=100,4). U všech ostatních sluţeb registrujeme nárůst zaměstnaných, coţ jen ukazuje na nedostatečně rozvitou obsluţnou sféru za období direktivně řízené ekonomiky.
39
5.5 Největší zaměstnavatelé v roce 2006 Ekonomické a hospodářské změny po roce 1989 nebyly příčinou pouze změn ve struktuře zaměstnanosti, ale měly vliv na fungování samotných podniků. Téměř úplně byl opuštěn systém odštěpných závodů a poboček po celém kraji. Také dřívější rovnoměrnější rozmístění v kraji nezůstalo zachováno. Z největších průmyslových podniků v kraji jich v současnosti nejvíce působí v Jihlavě. Celkově se dá říci ţe dochází k úbytku mamutích průmyslových podniků. Zatímco v roce 1989 bylo v kraji velkých podniků (nad 1000 zam.) 22, v roce 2006 jich registrujeme pouhých 10. Podniky nad 2000 zaměstnanců zůstali jen 2 (12 v roce 1989). Největšími zaměstnavateli na Vysočině jsou jednoznačně průmyslové podniky, coţ je rozdílné od například od Jihomoravského kraje, kde největší zaměstnavatel v průmyslu je aţ na 10. místě (více Palcrová, Š. 2007 str. 30). V kraji Vysočina je největším subjektem mimo průmysl Nemocnice v Jihlavě a je celkově na devátém místě. V tabulce č. 10 jsou uvedeny největší průmyslový zaměstnavatelé v roce (nad 1000 zam.). Mezi nimi můţeme najít některé podniky, které patřili mezi největší zaměstnavatele i před rokem 1989 (tab.7) a některé nové. Naopak některým podnikům se nepodařilo projít úspěšně transformací a svoji činnost ukončili nebo omezili. Mezi bývalé významné podniky, které ukončili svoji činnosti patří bývalé ZGK v Třebíči (4,5 tis. zam. v roce 1989) a Modeta Jihlava (2,7 tis.). Svoji činnost ukončil téměř také Elitex v Třebíči (2,1 tis.), kde zůstává několik administrativních pracovníků. Omezení počtu počet zaměstnanců registrujeme v PBS (2,8 tis.), avšak obě pobočky, dnes jiţ samostatné, nadále fungují se stabilním počtem pracujících Velká Bíteš 785 a Třebíč 502 v roce 2006. Relativně úspěšný i v roce 2006 je Kovofiniš v Ledči (375 zam.). Po jistých změnách fungují v roce 2006 i Strojírny Chotěboř ale jen se 169 zaměstnanci a nad budoucností podniku visí otazník. Tab. 10: Největší zaměstnavatelé v průmyslu v roce 2006 Název společnosti BOSCH DIESEL s.r.o. ŢĎAS, a.s. MOTORPAL, a.s. Automotive Lighting s.r.o. Sklo Bohemia, a.s.
Počet zaměstnanců 6187 2791 1841 1690 1352
Sídlo Jihlava Ţďár n. S. Jihlava Jihlava Světlá n. S.
40
Odvětví Dopravní zařízení Hutnický Dopravní zařízení Elektrotechnicky Sklářský
Kostelecké uzeniny a. s. Kostelec 1344 P L E A S a.s. Havlíčkův Brod 1287 AGROSTROJ Pelhřimov, a. s. Pelhřimov 1136 I & C Energo a.s. Třebíč 1096 JE Dukovany Dukovany 1096 Pramen: Databáze zaměstnanosti v ČR, CRR MU Brno, 2009
Potravinářský Oděvní Strojírenský Elektrotechnicky Energetika
Nejvýznamnější podnikem na Vysočině je BOSCH DIESEL s.r.o. v Jihlavě. Subjekt vznikl v roce 1993 jako společný podnik Motorpalu a Bosch GmbH. Motorpal ve společnosti působil pouze do roku 1997. Bosch se řadí s více neţ 6 tis. zaměstnanci (rok 2006) na třetí místo mezi průmyslovými zaměstnavateli v zemi. Závod částečně navazuje na výrobní program Motorpalu a specializuje na výrobu vstřikovacích čerpadel. S rozvojem tohoto podniku souvisí celkový rozvoj kraje v třetím tisíciletí, přináší pracovní nabídky a také růst mezd v dělnických profesích. K určitému sníţení počtu zaměstnanců došlo v bývalém největším podniku na Vysočině Žďasu. Sniţování počtu zaměstnanců bylo postupné a z 5 tis. (1989) jich do roku 2006 zbylo 2,8 tis. Výroba je zaměřena na produkci zařízení pro zpracování kovů a dalších výrobků z ţeleza. Podnik se stal akciovou společností v roce 1992. Majoritním vlastníkem je od roku 2002 slovenská společnost Ţeleziarne Podbrezová. Jihlavský Motorpal je jediná společnost s více závody v kraji. Mimo Jihlavu se vyskytuje také v Batelově, Jemnici a Velkém Meziříčí, dohromady zaměstnává 1,9 tis lidí. Zaměření společností zůstává stejné. Podnik zůstává stále v českých rukou. Významným zaměstnavatelem v kraji je také nově vzniklá společnost Automotive Lighting v Jihlavě, která zaměstnává 1,7 tis. lidí. Podnik se specializuje na výrobu osvětlovací techniky. Závod zde začal působit v roce 1997 pod společností Bosch, od roku 2003 je jediným vlastníkem italský koncern Fiat. V roce 2006 figurovala mezi největšími zaměstnavateli v kraji také společnost Sklo Bohemia ve Světlé n. S., jenţe podnik se v roce 2008 dostal do existenčních problémů a v současné době přestal existovat. Potravinářským závodem republikového významu na Vysočině jsou Kostelecké uzeniny a.s. Vznikly restrukturalizací původního závodu zprivatizovaného v roce 1992. V současné době více neţ 1,3 tis. zaměstnanců vyrábí kompletní sortiment řeznických a uzenářských výrobků.
41
Jediným významným textilním podnikem v kraji zůstal Pleas a.s. v Havlíčkově Brodě. Společnost je největším výrobcem spodního i svrchního prádla u nás a zaměstnává 1,5 tis. osob. Majoritním vlastníkem je belgický koncern. Společnost Agrozet Pelhřimov je nejvýznamnějším výrobcem zemědělských strojů na Vysočině a je zde zaměstnáno přes tisíc osob. Mimo zemědělské stroj jsou zde vyráběny také komponenty pro další dopravní zařízení. K výraznému úbytku zaměstnanců došlo také v JE Dukovany. Úbytek však nebyl způsoben drastickým omezováním výroby ale změnou systému provozu. Některé části údrţby se závodu oddělili a vznikly nové společnosti. Příkladem můţe být I&C Energo, která zaměstnává téměř 1,1 tis. osob. Společnost je dodavatelem elektronických a řídících systémů pro elektrárny po celé zemi ale i v zahraničí. Z významných zaměstnavatelů působících mimo průmyslovou výrobu, lze jednoznačně vyzdvihnout především veřejné instituce. Péče o zdraví občanů zaměstnává v kraji kolem 20 tis. lidí, proto také síť krajských nemocnic lze povaţovat za významné zaměstnavatele. Největší je nemocnice v Jihlavě (1133 zam.), dále Havlíčkův Brod (990), Nové Město na Moravě (937), Třebíč (934) a Pelhřimov (612). Největším soukromým subjektem je dopravní společnost ICOM Transport Jihlava (911 zam.). Je provozovatelem veřejné autobusové dopravy v kraji a také mezinárodní nákladní přepravy. Ve svém oboru se řadí k nejvýznamnějším subjektům v republice. Významným zaměstnavatelem v kaţdém kraji také zůstávají České dráhy (862 zam.) a Česká pošta.
42
6
VÝVOJ NEZAMĚSTANANOSTI V KRAJI VYSOČINA V předcházející kapitole byly popsány změny v struktuře zaměstnanosti na území
kraje Vysočina. Z určitých odvětví byly pracovníci uvolňováni, naopak v některých odvětvích vznikaly nové pracovní příleţitosti. Protoţe uvolněných pracovníků bylo přece jen více neţ nově vytvořeny pracovních příleţitostí, setkáváme se v naší republice po mnoha desetiletích s pojmem nezaměstnanost. I před rokem 1989 sice určitá skupina obyvatel naší země, která musela mít potvrzení o jiných příjmech, nepracovala v národní hospodářství. Jednalo se však o velmi malý počet osob, které se ale mezi nezaměstnané nepočítaly. Mnohdy výraznými proměnami také prošli jednotlivý zaměstnavatelé. Části z nich se podařilo úspěšně zvládnout reformy a fungují úspěšně dál, část z nich musela svoji činnost ukončit nebo omezit (podrobnosti v kapitole 5.5). Zrušení některého velkého podniku často mělo závaţné sociální důsledky v daném regionu či okrese. Samozřejmě vznikla také řada nových subjektů, ale často jiţ menšího charakteru. Kvůli těmto důvodům vznikly výrazné regionální rozdíly na trhu práce.
6.1 Vývoj nezaměstnanosti v kraji v období 1990 aţ 2007 I kdyţ kraj Vysočina začal psát svoji historii aţ v roce 2001, nezaměstnanost na jeho území samozřejmě začíná jiţ v prvním roce novodobé historie republiky. Jednotlivé ukazatele trhu práce byly sledovány za okresy, proto bylo sečtením hodnot jednotlivých okresů moţno získat také hodnoty za celý kraj. Pro lepší porovnatelnost je míra nezaměstnanosti v této a následující kapitole počítána podle staré metodiky. Vývoj nezaměstnanosti v České republice lze rozdělit do několika období, které se od sebe liší klesajícím, stoupajícím nebo stagnujícím počtem nezaměstnaných. Stejná období můţeme najít i v kraji Vysočina, ale vyskytují se určité odlišnosti. První zprávy o nezaměstnanosti přicházejí jiţ v roce 1990, v tomto roce však nezaměstnanost dosahuje minimálních rozměrů, však v následujících letech se bude výrazně zvětšovat. V roce 1990 bylo v kraji Vysočina registrováno 2 tis. nezaměstnaných. V tomto roce byla míra nezaměstnanosti 0,7%, coţ odpovídalo hodnotě ČR. Jiţ tehdy byla 43
zřejmá neudrţitelnost tehdejšího stavu, odhady mluvily o miliónu nezaměstnaných v roce 1992 (Řezníček, P. 2007. str.34). Rok 1990 byl také jediný, kdy se počet volných pracovních míst přiblíţil nezaměstnaných, v ČR byl tento počet dokonce vyšší. Tab. 11. Vybrané charakteristiky trhu práce v kraji Vysočina a ČR 1990 – 2007 kraj Vysočina
Česká republika počet míra míra počet Rok uchazečů uchazeči volná místa nezaměstna nezaměstna uchazečů na na volné nosti nosti volné místo místo 1990 1 989 1 438 0,7 1,4 0,7 0,7 1991 15 808 679 5,8 23,3 4,1 4,6 1992 10 129 1 592 4,0 6,4 2,6 1,7 1993 12 531 1 426 4,8 8,8 3,5 3,4 1994 9 901 3 255 3,9 3,0 3,3 2,2 1995 8 657 3 907 3,4 2,2 3,0 1,7 1996 10 501 5 060 4,0 2,1 3,6 2,2 1997 14 169 3 147 5,7 4,5 5,2 2,5 1998 19 070 1 774 7,5 10,7 7,5 10,3 1999 23 223 1 877 9,2 12,4 9,4 13,9 2000 19 402 2 638 7,5 7,4 8,8 8,8 2001 18 196 2 797 7,0 6,5 8,9 8,9 2002 21 548 2 267 8,3 9,5 9,8 12,7 2003 23 841 1 317 9,2 18,1 10,3 13,5 2004 24 531 1 273 9,3 19,3 10,1 10,6 2005 22 814 1 913 8,7 11,9 9,4 9,8 2006 20 060 4 071 7,6 4,9 8,2 4,8 2007 16 202 5 764 6,0 2,8 6,4 2,5 Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec 1990 - 2007, MPSV, 1991 2008 , vlastní zpracování
Prognózy se začaly plnit jiţ v následujícím roce, kdy v kraji skokově přibylo 13 tis. nezaměstnaných. To se projevilo na míře nezaměstnanosti, která se přiblíţila 6%. Jako příčinu tohoto prudkého nárůstu nezaměstnanosti lze označit počínající reformy institucí a průmyslových podniků. Jelikoţ pracovní místa v soukromém sektoru vznikala jen pomalu, hledali propuštění zaměstnanci uplatnění jen stěţí. Zlepšení této dramatické situace nastalo jiţ v dalších letech. Po těchto ,,extrémních rocích“ nastalo na trhu práce období relativní stability. V roce 1992 ubylo oproti předcházejícímu roku 5 tis. nezaměstnaných a aţ do roku 1996 se jejich počet pohyboval kolem 10 tis. V tomto období MN nepřekračovala hranice 4%, výjimkou byl rok 1993 s hodnotou 4,8%. Zvláštní byl vývoj volných pracovních míst (VPM). V celém období počty VPM vytrvale rostly. V roce 1996 bylo VPM přes 5 tis. coţ je trojnásobek oproti roku 1992. Toto číslo bylo také nejvyšší aţ do roku 2007. Ukazuje to, ţe uvolnění zaměstnanci neměli tak enormní zájem hledat jinou práci, zřejmě i kvůli štědré 44
sociální politice státu. V tomto období, kdy byla nízká MN, se pomalu rozbíhala transformace. Pomalé propouštění z státních podniků šlo ruku v ruce se vznikem soukromý subjektů. V dalším období můţeme sledovat meziroční nárůst nezaměstnaných o 4 tis. Mezi roky 1996 a 1999 vzrostl počet bez práce z 10,5 na doposud nejvyšší hodnotu 23,2 tis. Neţivotaschopné podniky s nevhodným zaměřením nebo strukturálně postiţené jiţ dále nebyly schopni pokračovat ve výrobě a uzavírali svoje provozy, nebo omezovali výrobu uzavíráním odštěpných závodů. Nově vznikající soukromé společnosti v tomto nebyly schopny pokrýt vysokou nabídku na trhu práce. V následujících dvou letech opět dochází k poklesu počtu nezaměstnaných a v roce 2001 se jejich počet přiblíţil hranici 18 tis. V dalším období dochází však opět ke zhoršení situace. Počty lidí bez zaměstnání se šplhají nahoru, v roce překračují hranici 24 tis. a dostávají se tak na historicky nejvyšší úroveň. V dalších letech nastává ekonomický rozvoj a ním také pokles nezaměstnanosti. Po deseti letech byl v roce 2007 počet nezaměstnaných kolem 16 tis. Obr. č. 1: Míra nezaměstnanosti v kraji Vysočina a ČR za období 1990 - 2007 12,0 kraj Vysočina Česká republika
8,0 6,0 4,0
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
0,0
1991
2,0
1990
Míra nezaměstnanosti [%]
10,0
Rok
Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec 1990 - 2007, MPSV, 1991 2008 , vlastní zpracování
Vývoj míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina více méně kopíroval vývoj počtu lidí bez zaměstnaní. Velký nárůst byl mezi roky 1990 a 1991 na 6%. Následující čtyři roky se MN pohybovala kolem 4%. Následuje zvyšování MN aţ roku 1999 překročila hranici 9%. 45
Po mírném sníţení o 2% se pak vrací nad 9% v letech 2003 a 2004. Následně nastává výrazný pokles aţ k 6% v roce 2007. Obrázek č. 1 nám nabízí porovnání vývoje míry nezaměstnanosti v kraji Vysočina a v České republice. V roce 1990 byla MN stejná téměř na celém území republiky, rozdíly přicházejí aţ v následujících letech. Na počátku devadesátých let se pro kraj situace na trhu vyvíjela o něco hůře a měl MN zhruba o 2% vyšší. V druhé polovině devadesátých let MN v kraji kopírovala vývoj v ČR. V nové tisícletí měl trh práce pozitivnější vývoj na Vysočině, kdyţ byla MN v roce 2001 dokonce o 2%, v posledních letech našeho výzkumu je opět MN v kraji Vysočina téměř stejná jako v ČR. Narozdíl od ČR nepřekročila MN v kraji Vysočina hranici 10%. Obr. 2. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v kraji Vysočina a ČR za období 1990 – 2007
Počet uchazečů na volné místo
25,0
20,0
kraj Vysočina Česká republika
15,0
10,0
5,0
0,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Rok
Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec 1990 - 2007, MPSV, 1991 2008 , vlastní zpracování
Velmi zajímavou pomůckou pro hodnocení situace na trhu práce je porovnání počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst (dále jen Uch/VPM). Tato charakteristika nám pomáhá pochopit celkové nálady a vztah lidí k práci. Počet Uch/VPM nám také můţe pomoci odhalit sociální politiku státu. Kdyţ stát vyplácí štědré dávky, lidé nemají důvod přijmout nabídku na horší práci, proto na vývoj této charakteristiky má velký vliv celková situace na trhu práce, ale také politická rozhodnutí.
46
U počtu Uch/VPM je moţno odhalit větší variabilitu u hierarchicky niţší územních jednotek. To je patrné i při porovnání našeho kraje a ČR. Hodnota tohoto indexu má podobný vývoj jako ostatní charakteristiky trhu práce. Jiţ v roce 1992 připadá v kraji na jedno volné místo 23 nezaměstnaných, coţ je vůbec nejvyšší hodnota za celé zkoumané období. Následně nastává výrazné zlepšení situace aţ do roku 1996. Další období je opět typické nárůstem počtu Uch/VPM a dosahuje vrcholu v roce 1999 s hodnotou 12,4. V tomto období kopíruje situaci v ČR. V následujících letech nastává pokles a počet Uch/VPM se dostává pod 7 v roce 2001. V dalších letech evidujeme opětovné zhoršení situace a v roce 2004 se dostává na svoji druhou nejvyšší hodnotu, kdyţ zůstává těsně pod hranicí 20 Uch/VPM. Aţ do roku 2007 pokračuje výrazné sniţování tohoto ukazatele. Vliv na to zlepšení můţe mít také nová politika ministerstva práce a sociálních věcí.
6.2 Vývoj nezaměstnanosti v okresech kraje za období 1990 – 2007 Jak jiţ bylo naznačeno v předcházejícím textu kraj Vysočina jako celek se vyznačuje relativně dobrou situací na trhu práce, avšak větší problémem zůstávají regionální rozdíly. V tabulce č. 12 je zobrazena míra registrované nezaměstnanosti v okresech kraje v období 1990 aţ 2007. Tab. 12. Míra nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina za období 1990 - 2007 Rok Havl. Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár n.S. 1990 0,5 0,7 0,5 1,0 0,6 1991 3,6 7,3 4,1 8,8 5,8 1992 2,8 4,8 2,1 5,7 3,6 1993 3,3 4,9 3,1 6,5 5,2 1994 2,7 4,6 2,5 5,6 4,0 1995 2,5 3,5 2,4 5,0 3,6 1996 3,0 4,1 2,7 6,1 4,3 1997 3,8 4,9 3,2 6,7 5,0 1998 4,8 6,2 3,6 8,4 6,4 1999 6,9 8,1 4,5 12,1 8,7 2000 7,1 7,2 4,2 12,6 8,2 2001 5,5 5,6 3,4 10,8 7,1 2002 6,0 6,1 3,8 11,7 7,6 2003 6,9 7,4 4,8 13,1 8,7 2004 6,8 7,1 5,0 12,9 8,2 2005 6,2 6,8 5,0 12,8 8,7 2006 5,6 6,0 4,2 11,6 8,1 2007 4,8 5,2 3,2 9,3 6,7 Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec 1990 - 2007, MPSV, 1991 2008 , vlastní zpracování
47
Všechny okresy vykazují stejné tendence vývoje jako kraj, tedy souhlasí roky, se MN zvyšovala, nebo naopak sniţovala, avšak v určitých oblastech byly tyto změny dramatičtější a pokud byly změny negativného rázu, dostávali se tyto oblasti do výrazných sociálních problémů. V roce 1990 se na celém území kraje pohybovala MN pod hranicí 1%, však výrazné regionální rozdíly se začaly projevovat jiţ v následujícím roce. Jiţ v roce 1992 je rozdíl v MN mezi okresem s nejlepší a horší situací na trhu práce 5%. Nejlepší situací na trhu práce se vyznačoval okres Havlíčkův Brod (míra nezaměstnanosti 3,6%), dále následovali okresy Pelhřimov (4,1%), Ţďár (5,8%) a Jihlava (7,3%. Na konci pomyslného ţebříčku se vyskytoval okres Třebíč (8,8%). Nejhorší situace v meziokresním porovnání byla u tohoto okresu zjištěna v celém zkoumaném období. Obr. 3. Míra nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina za období 1990 - 2007 14,0
Havl. Brod Jihlava
Míra nezaměstnanosti [%]
12,0
Pelhřimov Třebíč
10,0
Ţďár n.S.
8,0 6,0 4,0 2,0
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
0,0
Rok
Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec 1990 - 2007, MPSV, 1991 2008 , vlastní zpracování
V roce 1992 dochází k výraznému sníţení MN u všech okresů, výjimkou byl okres Havl. Brod, zde bylo sníţení jen mírné, proto se Pelhřimov stává okresem s nejniţší MN. Tuto pozici si následně udrţuje po celé zkoumané období. Od roku 1995 dochází k postupnému zhoršování situace. Nadále nejniţší nezaměstnanost zůstává v okrese Pelhřimov, kdyţ se MN zvýšila z 2,4% (1995) na 4,5% (1999). Stejné tendence nárůstu o 4,5 procentních bodů vykázaly okresy Havlíčkův Brod MN 6,9 (1999), Jihlava MN 8,1% (1999) a Ţďár MN 8,7% (1999). Naopak největší nárůst 48
nezaměstnanosti byl zaznamenám na Třebíčsku. V tomto období narostla MN z 5% (1995) na 12,1% (1999). Zvláště od tohoto roku se nezaměstnanost na Třebíčsku stává významným ekonomickým a sociálním problémem. V okresech Havl. Brod a Třebíč byl mírný nárůst nezaměstnanosti patrný i v roce 2000, ostatní okresy vykázaly mírný pokles. Pokles ve všech okresech byl okresech byl patrný i v roce 2001. Poté následuje zhoršení situace a míra nezaměstnanosti dosáhla v některých okresech své maximální hodnoty v letech 2003 a 2005. Po roce 2005 nastává období prosperity celé ekonomiky a míra nezaměstnanosti se dostává na dlouholetá minima. V roce 2007 byla MN nejniţší v okrese Pelhřimov (MN 3,2%), následovali okresy Havlíčkův Brod (4,8%), Jihlava (5,2%), Ţďár (6,7%) a nejhorší situace byl jiţ tradičně v okrese Třebíč (9,3%). Tab. 13. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech kraje Vysočina za období 1990 – 2007 Rok Havl. Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár n.S. 1990 0,8 1,5 0,6 2,0 3,0 1991 14,0 24,1 6,3 66,1 60,2 1992 4,5 12,9 1,7 7,4 11,0 1993 6,4 11,6 2,9 10,5 19,1 1994 2,0 4,8 1,2 4,2 3,7 1995 1,4 2,6 1,0 2,8 3,7 1996 1,2 2,0 1,3 3,9 2,3 1997 2,7 4,6 2,9 7,1 5,4 1998 8,7 8,3 5,9 19,4 12,0 1999 13,8 6,4 9,0 28,4 13,2 2000 7,2 5,9 4,9 10,4 6,9 2001 10,2 3,5 3,3 12,6 6,6 2002 17,4 6,6 3,9 12,6 11,6 2003 24,4 10,5 6,6 37,4 27,7 2004 24,0 8,š 4,5 23,4 26,0 2005 9,1 7,9 4,4 29,4 17,7 2006 4,1 4,8 2,2 7,1 5,5 2007 2,1 2,6 1,0 7,8 3,0 Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec 1990 - 2007, MPSV, 1991 2008 , vlastní zpracování
Velké regionální rozdíly v nezaměstnanosti byly popsány v předcházejícím textu, nyní si ještě zhodnotíme nabídku volných pracovních míst v jednotlivých okresech kraje pomocí ukazatele počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Tento ukazatel byl pouţit jiţ pro porovnání situace v kraji Vysočina se situací v České republice. V porovnání s ČR
49
se kraj vyznačoval větším rozdílem extrémních hodnot. V meziokresním srovnání se dají předpokládat ještě větší rozdíly. Stejně jako ostatní i tato charakteristika vykazovala v roce 1990 nízké hodnoty, které není moţno nijak zvlášť interpretovat. Ovšem ve dvou okresech byly extrémní hodnoty vykázány jiţ následující rok. Na Třebíčsku a Ţďársku na jedno pracovní místo připadalo více neţ 60 uchazečů. Tyto extrémy byly způsobeny jednak nárůstem počtu nezaměstnaných, ale hlavně velmi nízkým počtem volných pracovních míst, kterých bylo v okrese Třebíč 76 a v okrese Ţďár dokonce pouhých 55. Obr. 4. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v okresech kraje Vysočina za období 1990 – 2007 70,0
Havl. Brod Jihlava
60,0
Pelhřimov Třebíč
50,0
Ţďár n.S.
40,0 30,0 20,0 10,0
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
0,0
Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za prosinec 1990 - 2007, MPSV, 1991 2008 , vlastní zpracování
Poté nastává zlepšení situace aţ do roku 2002, kdy počet Uch/VPM nepřekročil hodnotu 20 (kromě Třebíčska v roce 1999). V roce 2003 pak nastává zhoršení situace ve třech okresech, však pouze na Třebíčsku překračuje počet Uch/VPM hodnotu 30. Poté opět nastává zlepšení a letech 2006 a 2007 je ve všech okresech méně neţ 10 uchazečů na jedno volné pracovní místo.
50
V celém zkoumaném období můţeme sledovat nejlepší vývoj tohoto ukazatele v okrese Pelhřimov, kde v celém období počet Uch/VPM nepřekročil hranici 10. Od poloviny devadesátých let nabídka volných míst vysoká také na Jihlavsku.
6.3 Trh práce ve správních obvodech ORP Pro lepší moţnost zhodnocení územních rozdílů na trhu práce v kraji, byly jednotlivé charakteristiky vypočítány také pro správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP). Takovýchto obvodů je v kraji celkem 15. Pro lepší porovnatelnost výsledků budou SO ORP hodnoceny od roku 2004, tedy po období s novou metodikou výpočtu míry nezaměstnanosti. Z předcházejícího textu vyplývá, ţe pokles nezaměstnanosti byl patrný aţ do roku 2007 a mírný nárůst následující rok, avšak v takto malých územních jednotkách a s různými podmínkami, se dají předpokládat rozdíly. Stejný vývoj měli obvody do roku 2007, kdy docházelo k úbytku nezaměstnaných (v kraji 9 tis.). Nejvíce jich ubylo v SO ORP Třebíč (2357) a Jihlava (1218). Jsou to obvody, ve kterých bylo nezaměstnaných v roce 2004 registrováno nejvíce. Naopak nejméně nezaměstnaných ubylo v SO ORP Pacov (91), ve kterém však roku 2007 registrujeme pouhých 171. V 5 obvodech, kde byla doposud nezaměstnanost největším problémem, pokračoval úbytek nezaměstnaných i v následujícím roce, byly to obvody Bystřice n. P., M. Budějovice, Náměšť n. O., Nové Město a Třebíč. V ostatní obvodech uchazečů přibývá. Největší nárůst byl registrován v Jihlavě (566), coţ je důsledek krize v automobilovém průmyslu, dále ve Světlé n. S., kterou těţce postihl krach skláren. Tab. 15: Počet uchazečů o zaměstnání ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina SO ORP Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov
2004
2005 1393 1848 485 814 3787 1987 1002 957 262
2006 1277 1425 416 708 3371 1808 884 898 231
51
2007 1104 1296 393 632 3080 1504 750 827 188
885 1139 338 509 2569 1151 549 754 171
Pelhřimov 1462 1161 899 Světlá nad Sázavou 736 646 609 Telč 908 745 616 Třebíč 5604 4883 4246 Velké Meziříčí 1459 1422 1244 Ţďár nad Sázavou 1714 1581 1269 Kraj Vysočina 24418 21456 18657 Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2009
781 482 518 3247 942 1051 15086
Kvůli různé populační velikosti obvodů byly vypočítány relativní změny počtu nezaměstnaných
mezi
jednotlivými
roky,
vyjádřené
indexem
růstu
(např.
IR=2005/2004*100). Největší relativní pokles uchazečů byl v kraji mezi roky 2006 a 2007 (IR=80,9). Největší relativní pokles byl zaznamenán v SO ORP Náměšť mezi roky 2006 a 2007, kdy má IR hodnotu 73,2. Tab. 16: Koeficienty růstu počtu uchazečů o zaměstnání ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina SO ORP 2005/2004 2006/2005 2007/2006 Bystřice nad Pernštejnem 91.7 86.5 80.2 Havlíčkův Brod 77.1 90.9 87.9 Humpolec 85.8 94.5 86.0 Chotěboř 87.0 89.3 80.5 Jihlava 89.0 91.4 83.4 Moravské Budějovice 91.0 83.2 76.5 Náměšť nad Oslavou 88.2 84.8 73.2 Nové Město na Moravě 93.8 92.1 91.2 Pacov 88.2 81.4 91.0 Pelhřimov 79.4 77.4 86.9 Světlá nad Sázavou 87.8 94.3 79.1 Telč 82.0 82.7 84.1 Třebíč 87.1 87.0 76.5 Velké Meziříčí 97.5 87.5 75.7 Ţďár nad Sázavou 92.2 80.3 82.8 Kraj 87.9 87.0 80.9 Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2009
Velkou územní i meziroční variabilitu ukazují počty volných pracovních míst. Mezi roky 2004 a 2005 zůstává počet VPM v kraji zhruba na stejné úrovni. K největšímu nárůstu došlo obvodech Ţďár n. S. a Havlíčkův Brod, naopak pokles byl zaznamenán v Třebíči. V následujícím roce dochází k výraznému nárůstu volných míst nejvíce v obvodech Třebíč Jihlava a Ţďár. Pokles byl zaznamenán pouze v SO ORP Telč. I v roce 2007 pokračoval nárůst a v kraji Vysočina bylo registrováno téměř 6 tis volných míst. Nabídka volných pracovních míst byla hlášena nejvíce z bývalých okresních měst a Humpolce, naopak 52
jejich nabídka se sníţila v obvodech okresu Třebíč. Do roku 2007 vzniklo v kaţdém z obvodů Jihlava, Ţďár a Havlíčkův Brod více neţ 600 nových VPM. Tab. 17: Počet volných pracovních míst ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina SO ORP 2004 2005 2006 Bystřice nad Pernštejnem 28 18 76 Havlíčkův Brod 152 264 420 Humpolec 150 91 183 Chotěboř 19 22 123 Jihlava 592 527 816 Moravské Budějovice 43 35 150 Náměšť nad Oslavou 32 16 108 Nové Město na Moravě 26 22 97 Pacov 37 36 49 Pelhřimov 337 320 489 Světlá nad Sázavou 21 49 134 Telč 13 25 18 Třebíč 348 224 723 Velké Meziříčí 62 112 267 Ţďár nad Sázavou 84 152 419 Kraj 1944 1913 4072 Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2008
2007 121 793 436 120 1285 109 39 118 137 803 184 20 529 341 730 5765
Vývoj míry nezaměstnanosti v kraji byl podobný jako v předcházejících případech, to znamená zlepšení situace do roku 2007. Avšak díky tomu, ţe je tato charakteristika vztaţená k velikostí jednotlivých správních obvodů, lépe nám ukazuje intenzitu problému s nezaměstnaností. Tab. 18: Vývoj míry nezaměstnanosti ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina SO ORP Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí
2004
2005 14.3 7.2 5.9 7.6 7.6 17.1 15.6 10.6 5.1 6.3 7.1 13.8 14.6 8.8
2006 13.1 5.6 5.1 6.6 6.7 15.6 13.7 9.9 4.5 5.0 6.2 11.3 12.7 8.6
53
2007 11.3 5.1 4.8 5.9 6.2 13.0 11.6 9.2 3.7 3.9 5.8 9.4 11.1 7.5
9.1 4.4 4.1 4.7 5.1 9.9 8.5 8.4 3.4 3.4 4.6 7.9 8.5 5.7
Ţďár nad Sázavou 7.9 7.3 5.9 Kraj Vysočina 9.6 8.5 7.4 Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2009
4.9 6.0
V roce 2004 přesáhla MN v 6 obvodech hranici 10% a v 5 z nich dokonce hranici 13%. Úplně nejvyšší MN byla vykázána v obvodech Moravské Budějovice (17,1%) a Náměšť n. O. (15,6%). Nejniţší MN vykazovali všechny obvody okresu Pelhřimov. Mezi obvody s nejvyšší a nejniţší MN byl rozdíl 12 procentních bodů. V následujícím roce dochází k poklesu MN ve všech obvodech, nejvíce ve SO ORP Telč o 2,5 procentních bodů. MN zůstává nejniţší v obvodě Pacov. I roce 2006 pokračoval pokles. Všechny obvody na Pelhřimovsku se dostali pod hranici 5%. Ve čtyřech obvodech naopak MN zůstává nad hranicí 10%, nejhorší je situace v Moravských Budějovicích (MN=13%). Rekordní pokles MN byl zaznamenán v roce 2007, v kraji o 1,4 procentní body. Nezaměstnanost ve všech obvodech klesla pod hranici 10% a v téměř polovině obvodů vykázána MN pod hranicí 5%. Naopak ve SO ORP Moravské Budějovice zůstává míra nezaměstnanosti jen těsně pod hranicí 10% Zajímavý pohled na vývoj míry nezaměstnanosti v kraj nabízí obrázek č.5. Zde je znázorněna MN v jednotlivých odvodech kraje v letech 2004 aţ 2007. Stále více světlejší barvy indikuje postupné sniţování míry nezaměstnanosti. Po celé období je nejniţší MN na Pelhřimovsku. Na konci tohoto období je situace celkově lepší neţ na počátku, vyšší míra nezaměstnanosti zůstává v obvodech Moravské Budějovice a Bystřice n. P.
54
Obr. 5: Míra nezaměstnanosti ve SO ORP kraje na konci roku 2004 - 2007
Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2009
Vliv na míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích má dostupnost také dostupnost většího centra, např. bezprostřední zázemí měst Třebíč, Ţďár a Havlíčkův Brod vykazuje menší nezaměstnanost neţ jeho okolí (obr.6). Jiná situace je v okolí Jihlavy, kde ani velká nabídka volných míst nemá za následek nízkou míru nezaměstnanosti.
55
Obr. 6: Míra nezaměstnanosti v obcích kraje Vysočina (k 31.12.2007)
Pramen: GIS-prostorová analýza za rok 2007, MPSV, 2008
Syntetický ukazatel počet uchazečů na jedno volné pracovní místo jen zvýrazňuje situaci v problémových regionech. Vysoká hodnota této charakteristiky je registrována v letech 2004 a 2005, kdy v polovině obvodech připadá na jedno volné místo více neţ 30 uchazečů. Nejhorší situace je v obvodech s populačně menšími centry. Naopak všechny obvody Pelhřimovska a SO ORP Jihlava vykazují hodnotu tohoto ukazatele pod 10. Pokles počtu nezaměstnaných a zvýšení počtu VPM mělo za následek zlepšení tohoto ukazatele v letech 2006 a 2007. Horší situace zůstává pouze ve správním obvodu Telč. V obvodě Pelhřimov byly v roce 2007 stejné počty nezaměstnaných a VPM, v obvodě Humpolec je VPM dokonce více.
56
Tab. 19: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina SO ORP 2004 2005 2006 Bystřice nad P. 49.8 70.9 14.5 Havlíčkův Brod 12.2 5.4 3.1 Humpolec 3.2 4.6 2.1 Chotěboř 42.8 32.2 5.1 Jihlava 6.4 6.4 3.8 Moravské Budějovice 46.2 51.7 10.0 Náměšť nad Oslavou 31.3 55.3 6.9 Nové Město na Moravě 36.8 40.8 8.5 Pacov 7.1 6.4 3.8 Pelhřimov 4.3 3.6 1.8 Světlá nad Sázavou 35.0 13.2 4.5 Telč 69.8 29.8 34.2 Třebíč 16.1 21.8 5.9 Velké Meziříčí 23.5 12.7 4.7 Ţďár nad Sázavou 20.4 10.4 3.0 Kraj Vysočina 12.6 11.2 4.6 Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2009
2007 7.3 1.4 0.8 4.2 2.0 10.6 14.1 6.4 1.2 1.0 2.6 25.9 6.1 2.8 1.4 2.6
6.4 Dlouhodobá nezaměstnanost v kraji Vysočina Při bliţším pohledu na situaci na trhu práce se generují určité skupiny, které by se dali označit jako problémové. Jednou z takových skupin jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Takto jsou označováni uchazeči o zaměstnání, kteří jsou registrováni na úřadu práce nepřetrţitě po dobu více neţ 12 měsíců. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných ze všech uchazečů o zaměstnání se obvykle uvádí jako jeden z pomocných ukazatelů celkové situace na trhu práce. Vyšší podíl těchto osob obvykle bývá registrován v regionech s celkově vyšší nezaměstnaností. I kdyţ počty dlouhodobě nezaměstnaných v ČR od roku 2004 vytrvale klesají, přesto představují dosti vysoká čísla (101 tis. v roce 2008). Přesto však nezahrnují všechny, kdo nemohou dlouhodobě najít uplatnění, protoţe hledání zaměstnání bývá přerušeno krátkodobou prací. Často sem bývají řazení lidé se zaměřením na obor, jenţ kvůli změnám v devadesátých letech ztratit potenciál. Takovým příkladem můţe být zrušení podniku BOPO v Třebíči a následné špatné uplatnění v obuvnictví. Podobný problém se můţe vyskytnout pro skláře ve Světlé n. S. 57
Problémem dlouhodobé nezaměstnanosti bývají většinou postiţeny osoby nekvalifikované. S tím souvisí nedostatečná pracovní motivace, nízká ochota dojíţdět do zaměstnání, malá flexibilita, sociální handicapy, zdravotní překáţky či nízký rozdíl mezi mzdou a sociálními dávkami. Tab. 20: Dlouhodobá nezaměstnanost v kraji Vysočina v období 2004 aţ 2006 2004 2005 2006 12+ MDN 12+ MDN 12+ MDN Havlíčkův Brod 1214 2,5 1147 2,4 1006 2,2 Jihlava 1552 2,6 1537 2,6 1336 2,2 Pelhřimov 408 1,1 384 1,0 342 0,9 Třebíč 3440 5,8 3454 5,8 3156 5,3 Ţďár n. S. 1995 3,2 2084 3,6 1971 3,4 Vysočina 8609 3,3 8606 3,3 7811 2,9 ČR 219730 4,1 212804 3,9 184909 3,4 Pramen: Měsíční a čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti, SSZ MPSV, 2004 - 2008
2007 12+ MDN 815 1,7 988 1,6 254 0,6 2102 3,5 1487 2,5 5646 2,1 136913 2,5
Pohled na vývoj počtu dlouhodobě nezaměstnaných od roku 2004 nám poskytuje tabulka č. 20. V ní můţeme sledovat postupný pokles jejich počtu jak v ČR tak i kraji. Pokles je patrný především od roku 2006. Během tohoto čtyřletého období se počet nezaměstnaných více jak 12 měsíců výrazně sníţil. Obr. 7: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina na konci roku 2004 aţ 2008 7,0
Havlíčkův Brod
Jihlava
Pelhřimov
Třebíč
Ţďár nad Sázavou
6,0
MDM [%]
5,0
4,0
3,0
2,0
1,0
0,0 2004
2005
2006
Roky
Pramen: Měsíční a čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti, SSZ MPSV, 2004 - 2008
58
2007
Ve stejné tabulce je rovněţ uvedeny hodnoty míry dlouhodobé nezaměstnanosti, která se vypočítá jako procentuální podíl dlouhodobě nezaměstnaných na pracovní síle. Hodnoty tohoto ukazatele naznačují lepší situaci na trhu práce v kraji Vysočina v roce 2004, kdyţ zde MDN byla o 0,8 procentních bodů niţší neţ v ČR (MDN=4,1%). Během hodnoceného období dochází ke sbliţování hodnot a v roce 2008 byla MDN niţší o pouhých 0,1 procentního bodu. Řečené jen koresponduje s vývojem míry nezaměstnanosti v kraji a v ČR, jeţ jsou naznačeny v obrázku č.1. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti byla vyčítána rovněţ pro okresy a také výrazně koreluje s mírou registrované nezaměstnanosti v jednotlivých částech kraje. Nejhorší je situace na Třebíčsku, kde se v roce 2004 mezi dlouhodobé řadilo přes 40% všech uchazečů a MDN dosahovala hodnoty 5,8%. Výrazné zlepšení nastává také od roku 2006. V roce byly počty dlouhodobě nezaměstnaných nejniţší v okrese Pelhřimov (MDN=0,6%), o něco horší byla situace na Jihlavsku (1,2%) a Havlíčkobrodsku (1,3%), nejhorší situaci jiţ tradičně nacházíme v okrech Ţďár (2,1) a Třebíč (2,7).
59
7
Vývoj situace na trhu práce v kraji během roku 2008 V předcházejících kapitolách byl popsán vývoj jednotlivých ukazatelů na trhu práce
mezi jednotlivými roky. V této kapitole se budeme věnovat vývoji během roku 2008. V průběhu roku bývá trh práce ovlivňován několika faktory. Nejdůleţitějším z nich je existence tzv. sezónních prací. Některá povolání související především se stavební činností, zemědělstvím a cestovním ruchem nabízí uplatnění pouze po určitou část roku většinou v letních měsících. Z řečeného vyplývá, ţe největší nezaměstnanost bývá registrována od prosince do března. Tento vývoj byl zaznamenán i v kraji Vysočina v průběhu roku 2008. V lednu na Vysočině hledalo práci přes 16 tis. osob. Uchazečů postupně ubývalo a jejich nejniţší počet byl zaznamenán v květnu. Tab. 21: Vybrané ukazatele trhu práce v kraji Vysočina v průběhu roku 2008 Měsíc Uchazeči Ženy Absolventi MN VPM Uch/VPM leden 16057 8219 1171 5,9 5547 2,9 únor 15507 8007 1103 5,7 5536 2,8 březen 14340 7610 1019 5,3 5482 2,6 duben 13001 7237 940 4,8 5350 2,4 květen 12447 7085 843 4,6 5382 2,3 červen 12623 7279 732 4,6 4984 2,5 červenec 13686 8038 897 5 4597 3,0 srpen 14059 8267 1119 5,2 4539 3,1 září 14050 8027 1624 5,2 4039 3,5 říjen 13846 7819 1449 5,1 3886 3,6 listopad 14683 8051 1317 5,4 3315 4,4 prosinec 17082 8791 1370 6,3 2444 7,0 Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za rok 2008, MPSV, 2009, vlastní zpracování
V průběhu roku 2008 začal na trh práce na Vysočině působit druhý faktor a to propukající hospodářská krize. Ta se začíná projevovat jiţ polovině roku. V první fázi však neznamenala výrazný nárůst počtu nezaměstnaných nýbrţ úbytek volných pracovních míst, čehoţ si můţeme všimnout na obrázku č.8. Prohlubující se hospodářská krize spolu s ukončováním sezónních prací se výrazněji projevilo aţ na konci roku, kdyţ v průběhu listopadu a prosince přibylo přes 3 tis. nezaměstnaných a ubylo 1,4 tis. VPM.
60
Obr. 8: Počet uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v kraji Vysočina v průběhu roku 2008 18000 Uchazeči VPM
16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 leden
únor
březen
d
u
b
e
n
k
v
ě
t
e
n
č
e
r
v
e
n
č
e
r
v
e
n
e
c
s
r
p
e
n
z
á
ř
í
ř
í
j e
n
l i s
t
o
p
a
d
p
r
o
s
i n
e
c
Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za rok 2008, MPSV, 2009, vlastní zpracování
Během roku 2008 se určitým způsobem vyvíjel celkové počet nezaměstnaných v kraji Vysočina, avšak nevyvíjel se pro všechny skupiny stejně. Na obrázku č. 9 je znázorněn celkový počet nezaměstnaných, z toho počet ţen a počet absolventů. Obr. 9: Počet vybraných skupin uchazečů o zaměstnání v kraji Vysočina v průběhu roku 2008 18000 16000 14000 12000
Uchazeči
10000
Ţeny
8000
Absolventi
6000 4000 2000 0
Pramen: Měsíční výkazy Správy sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR za rok 2008, MPSV, 2009, vlastní zpracování
V průběhu prvních pěti měsíců roku 2008 ubylo v kraji více něţ 3,5 tis. uchazečů o zaměstnání, z toho ale pouhých tisíc ţen, kterých však po celý zůstává nadpoloviční většina. Tato skutečnost jednoznačně dokazuje, ţe v sezónních pracích nachází své 61
uplatnění lépe muţi, zatímco ţeny jsou těmito výkyvy postihnuty málo. Na konci roku, kdy opět stoupá počet lidí bez zaměstnání, se na úřadech práce hlásí opět většinou muţi. Na obrázku č. 9 jsou také znázorněny počty absolventů hledajících uplatnění. Ze všech uchazečů jich je zhruba 7%. Jejich počty se během roku taky mění, ale podle jiných pravidel neţ u ostatních uchazečů, z důvodu různého konce školního a kalendářního roku. Od začátku roku jejich počty mírně klesaly a nejméně jich bylo registrováno v červnu (732). Jak postupně absolventi ukončují svá studia a hlásí se na úřadech práce, jejich počet stoupá a nejvíce jich je registrováno v září (1624). V následujících měsících opět dochází ke sniţování jejich počtu, jak postupně nacházejí práci.
7.1 Trh práce ve SO ORP Výrazné změny na trhu práce se udály rovněţ ve správních obvodech. V tabulce č.22 jsou znázorněny hodnoty jednotlivých ukazatelů na konci roku 2007 a o rok později. Tabulka nám tedy umoţňuje zhodnotit vývoj v průběhu roku a dopady krize na jednotlivé správní obvody. Tab. 22: Vybrané ukazatele trhu práce ve SO ORP v kraji Vysočina v letech 2007 a 2008
Bystřice nad P. Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na M. Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí
2007 2008 2007 2008 885 876 121 48 1139 1281 793 272 338 506 436 36 509 572 120 91 2569 3135 1285 628 1151 1149 109 54 549 533 39 38 754 682 118 89 171 189 137 18 781 1066 803 212 482 936 184 63 518 531 20 14 3247 3216 529 267 942 1110 341 231
Míra Počet uchazečů nezaměstnanos na volné místo ti 2007 2008 2007 2008 9.1 9.0 7.3 18.3 4.4 5.0 1.4 4.7 4.1 6.2 0.8 14.1 4.7 5.3 4.2 6.3 5.1 6.3 2.0 5.0 9.9 9.9 10.6 21.3 8.5 8.3 14.1 14.0 8.4 7.6 6.4 7.7 3.4 3.7 1.2 10.5 3.4 4.6 1.0 5.0 4.6 9.0 2.6 14.9 7.9 8.1 25.9 37.9 8.5 8.4 6.1 12.0 5.7 6.7 2.8 4.8
Ţďár nad Sázavou
1051
4.9
Počet uchazečů
1128
Volná místa
730
383
1.4
2.9
Kraj Vysočina 15086 16910 5765 2444 6.0 6.7 2.6 Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2009
6.9
62
5.2
Rok 2008 nepatřil na trhu práce k těm nejlepším v historii kraje. Zhoršení vykázaly všechny ukazatele v kraji, avšak při pohledu na některé správní obvody je zhoršení minimální a u několika se situace dokonce zlepšila. Z cela mimořádná situace nastala v SO ORP Světlá nad Sázavou. Tamní nejvýznamnější podnik sklárny Bohemia se dostaly do finančních problémů a druhé polovině roku prakticky ukončili činnost. Z tohoto důvodu se téměř dvojnásobně zvýšil počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti se přiblíţila hranici 10%. Jelikoţ se ne všichni zaměstnanci podniku zaregistrovali do konce roku, bude zde problém s nezaměstnaností gradovat i v následujícím roce. Výrazný nárůst nezaměstnaných byl patrný také v obvodech Jihlava, Humpolec a Pelhřimov. Výrazný byl rovněţ pokles počtu volných pracovních míst, nejznatelněji to pocítily obyvatelé obvodů s bývalými okresními městy a v Humpolci. Oproti nezaměstnaným byl pokles VPM zaznamenám ve všech správních obvodech. Přes nerovnoměrný vývoj v roce 2008 nenastaly velké změny v umístění jednotlivých obvodů v pomyslném ţebříčku s intenzitou nezaměstnanosti. Výjimkou je samozřejmě obvod Světlá. Nejhorší situace stále zůstává na jihovýchodě a severovýchodě kraje. Ale rozdíly v jednotlivých částech se zmenšují, jak ukazuje obrázek č. 10, kde je zobrazena míra nezaměstnanosti, počet uchazečů na volné místo míra dlouhodobé nezaměstnanosti a podíl lidí se zdravotním postiţení na pracovní síle.
63
Obr. 10: Vybrané charakteristiky trhu práce ve SO ORP kraje Vysočina na konci roku 2008
Pramen: GIS – prostorová analýza 2008, MPSV, 2009
Změny související se zmíněnou krizí se mohou projevit později, proto např. MDN ukazuje téměř stejné rozloţení tohoto problému v kraji, jako naznačoval obrázek č.7.
64
8
CIZINCI NA TRHU PRÁCE V KRAJI VYSOČINA Stále častěji diskutovaným problémem v České republice je zvyšující se podíl
cizinců na našem území. Jiţ od roku 1991 tato problematika na našem území sledována Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (VUPSV). ,,Prakticky od vzniku České republiky v roce 1993 jsme svědky kaţdoročního nárůstu počtu cizinců na našem území, a proto se objevuje celá řada otázek souvisejících s integrací cizinců do ţivota české společnosti“ (Pořízková, H. 2008.str.7). Pro integraci cizinci do společnosti je velice důleţité jejich správné zakomponování do trhu práce. Podle Horákové (2002): ,,Zájmy různých sociálních aktérů nebývají shodné, a proto vytvoření optimální hranice mezi rozumnou mírou ochrany domácích pracovníků a konkurencí na trhu práce, kterou cizinci bezpochyby představují, nebývá snadným úkolem“. Toto téma není aktuální pouze v naší republice, ale stále častěji se o něm hovoří v evropském kontextu. Členské státy EU se v současných migračních politikách přiklánějí k podpoře integrace cizinců dlouhodobě usídlených v členských zemích a k omezování krátkodobých pracovních migrací. Současně hledají cesty, jak přilákat kvalifikovanou pracovní sílu a zabezpečit v delším časovém horizontu konkurenceschopnost nejen ekonomik jednotlivých členských států, ale i celé Evropy, vystavené tlaku konkurence globální světové ekonomiky“ (Horáková, M. 2005). Cizince, kteří působí na našem trhu práce, můţeme rozdělit do několika skupin. První skupinu tvoří občané EU, EHS (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a Švýcarska (EU/EHP a Švýcarsko). Podle zákona o zaměstnanosti nepřebují tito lidé pracovní povolení, protoţe nejsou cizinci. Zaměstnavatel je pouze povinen jejich zaměstnávání oznámit. Do 1.5.2004 platily identické podmínky pouze pro zaměstnávání Slováků na našem území. Druhou skupinu tvoří cizinci (mimo EU/EHP a Švýcarsko) , kteří dostali pracovní povolení. Povolení vydává úřad práce cizinci, který má přislíbeno takové pracovní místo, které je jinak komplikovaně obsaditelné. Do poslední skupiny se řadí cizinci s platným ţivnostenským oprávněním (podle Pořízková, H. 2008).
65
8.1 Vývoj počtu zahraničních pracovníků v kraji Vysočina v období 1998 aţ 2008 Jak uvádí Palcrová (2007) počet cizinců je moţné povaţovat za určitý indikátor situace na trhu práce daného států či regionu. Tedy kdyţ klesá počet nezaměstnaných, stoupá počet cizinců a naopak. Při pohledu na tabulku č. 23, která ukazuje vývoj počtu cizinců v kraji od roku 1998, je moţné s touto tezí souhlasit. V roce 1999, kdy nezaměstnanost dosáhla jednoho ze svých vrcholů, došlo také na trhu práce k celkovému úbytku cizinců. I v následujícím období by se dalo najít několik podobných příkladů. Poslední vrchol nezaměstnanosti byl zaznamenám v letech 2003 a 2004, poté následuje výrazný úbytek nezaměstnaných. Po tomto období registrujeme také výrazný nárůst cizinců v kraji zvláště pak v posledních dvou letech. Tab. 23: Počet cizinců na trhu práce v okresech kraje Vysočina v období 1998 - 2008 Havlíčků Pelhřimo Žďár n. Jihlava Třebíč v Brod v S. 1998 561 947 541 1039 1047 1999 502 672 502 862 706 2000 550 1020 560 713 935 2001 540 1264 698 777 788 2002 534 1342 788 702 788 2003 602 1486 636 541 694 2004 620 1716 659 441 812 2005 963 2007 1360 634 891 2006 1257 2195 1507 585 1013 2007 1695 2599 2330 638 1220 2008 1922 2822 2491 630 1292 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 22, VUPSV, 2009 Rok
kraj Vysočina 4135 3244 3778 4067 4154 3959 4248 5855 6557 8482 9157
Česká republika 156209 151852 164987 167652 161711 168031 173203 218982 250797 309027 361709
8.2 Cizinci na konci roku 2008 Cizinci zaujímají na trhu práce České republiky stále významnější roly, ani kraj Vysočina nebyl výjimkou a několik desítek cizinců pracovalo i na jeho území. Nejvýznamnější skupinou cizinců na Vysočině byly ti s pracovním povolení. Jsou to občané převáţně z rozvojových zemí. Jiţ z principu vydávání povolení je jasné, ţe tato skupina lidí nachází své uplatnění při vykonávání těţké a špatně placené profese často v průmyslových závodech nebo na stavbách. Nejvíce cizinců s pracovním povolení najdeme v okresech Pelhřimov a Jihlava, naopak nejméně jich našlo uplatnění v okrese Třebíč. 66
Hůře interpretovatelnou skupinou jsou občané EU/EHS a Švýcarska. Tu tvoří jednak občané západních zemí, kteří u nás pracují jako manaţeři nebo zástupci společností se zahraničním kapitálem, nebo naopak občané východní části evropského prostoru, kteří u nás pracují v dělnických profesích kvůli vyšším platům. Tyto podmínky se nejlépe skloubily na Jihlavsku a nejhůře opět v okrese Třebíč. Cizinci, kteří vlastní ţivnostenské oprávnění, nejčastěji pracují v obsluţné sféře narozdíl od předcházejících skupin. Uplatnění nacházejí především v restauratérství a maloobchodním prodeji. Jejich počty nejsou jiţ tak ovlivněny počty volných míst ve výrobní sféře a do určité míry kopírují populační velikost jednotlivých okresů, takţe nejvíce jich nacházíme v okrese Jihlava a nejméně na Pelhřimovsku. Tab. 24: Cizinci na trhu práce v okresech kraje Vysočina na konci roku 2008 Území
Pracovní povolení
EU/EHS a Švýcarsko
Živnostensk á oprávnění
Havlíčkův Brod 978 622 322 Jihlava 1431 938 453 Pelhřimov 1652 622 217 Třebíč 154 102 374 Ţďár n. S. 358 506 428 kraj Vysočina 4573 2790 1794 Česká republika 143450 141101 77158 Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 22, VUPSV, 2009
Cizinci celkem 1922 2822 2491 630 1292 9157 361709
Podíl cizinců na pracovní síle 3,9 4,5 6,1 1,1 2,1 3,4 6,4
Pro lepší pochopení významu cizinců na trhu práce v jednotlivých oblastech ČR byl vypočítán podíl cizinců na pracovní síle (poslední sloupec tab.24). V porovnání s Českou republikou je počet cizinců v kraji méně významný, jejich celkový je 9 tis, coţ odpovídá podílu na pracovní síle 3,4%. Česká republika oproti tomu vykazuje podíl 6,4% cizinců na celkové pracovní síle. Nejvyšší podíl cizinců na pracovní síle je u nás registrován v Praze (14%) a v Plzeňském kraji (10%), větší podíl cizinců mají i ostatní kraje v Čechách kromě kraje Ústeckého a Jihočeského, které jsou co do cizinců srovnatelní. Naopak z moravských krajů má větší podíl cizinců pouze Jihomoravský kraj (5%). Vůbec nejmenší význam trhu práce mají cizinci v Olomouckém kraji (2%). I kdyţ nejvyšší absolutním počtem cizinců se prezentuje okres Jihlava, v relativním vyjádření podílu cizinců na pracovní síle zaujímá aţ druhé místo v hodnotou 4,5% za okresem Pelhřimov (6,1%). Naopak niţší podíl cizinců je vykazován ve východní části
67
kraje. Úplně nejmenší podíl je na Třebíčsku (1,1%). Podíl cizinců v tomto dosahuje nízké hodnoty i mezi všemi okresy republiky, menší podíl je vykazován pouze na Bruntálsku. Obr. 11: Cizinci na trhu práce v okresech kraje Vysočina na konci roku 2008 Cizinci s ţivnostenským oprávněním EU/EHS a Švýcarsko Pracovní povolení cizinců
3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Havl. Brod
Jihlava
Pelhřimov
T
ř
e
b
í
č
Ž
ď
á
r
n
.
S
.
Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 22, VUPSV, 2009
Obrázek č. 11 ukazuje počty cizinců a podíly jednotlivých skupin v okresech kraje. Z grafu jasně vyplývá, ţe v západních okresech je cizinců mnohem více neţ ve východních. Také z něj vyplývá význam jednotlivých skupin cizinců. Nejvíce rovnoměrně jsou rozloţeni cizinci s ţivnostenských oprávněním, méně jich je pouze na Pelhřimovsku. Větší rozdíly jsou u dalších dvou skupin cizinců.
68
9
ZÁVĚR V předcházejících kapitolách byl vysvětlen vývoj na trhu práce v kraji Vysočina od
devadesátých let do konce roku 2008. Byly popsány změny ve struktuře zaměstnanosti. Byl popsán vývoj největších průmyslových zaměstnavatelů. Zatímco v roce 1989 byly nejvýznamnějšími zaměstnavateli především strojírenské podniky, v současné době je zaměření rozloţeno mezi více odvětví, ale zvýšila se závislost na automobilovém průmyslu. Od roku 2004 se zlepšovala celková situace na trhu práce v kraji Vysočina, avšak mírné zhoršení bylo zaregistrováno v roce 2008. V kraji však zůstávali výrazné regionální rozdíly. Problém s nezaměstnanosti přetrvává především v oblastech ve východní části kraje a v oblastech s horší dostupností na dálnici D1. Tab. 25: Vybrané ukazatele trhu práce ve SO ORP kraje Vysočina za první čtvrtletí 2009 Uchazeči VPM MN Uch/VPM XII.08 IV.09 XII.08 IV.09 XII.08 IV.09 XII.08 IV.09 Bystřice nad P. 876 1053 48 40 9 10,8 18,3 26,3 Havlíčkův Brod 1281 1903 272 164 5 7,4 4,7 11,6 Humpolec 506 704 36 44 6,2 8,6 14,1 16,0 Chotěboř 572 860 91 24 5,3 8,0 6,3 35,8 Jihlava 3135 4446 628 203 6,3 8,9 5,0 21,9 Moravské Budějovice 1149 1306 54 20 9,9 11,3 21,3 65,3 Náměšť nad O. 533 624 38 15 8,3 9,7 14,0 41,6 Nové Město na M. 682 854 89 54 7,6 9,5 7,7 15,8 Pacov 189 286 18 21 3,7 5,6 10,5 13,6 Pelhřimov 1066 1552 212 112 4,6 6,7 5,0 13,9 Světlá nad S. 936 1606 63 42 9 15,4 14,9 38,2 Telč 531 607 14 28 8,1 9,2 37,9 21,7 Třebíč 3216 3887 267 225 8,4 10,1 12,0 17,3 Velké Meziříčí 1110 1463 231 149 6,7 8,8 4,8 9,8 Ţďár nad Sázavou 1128 1514 383 171 5,2 7,0 2,9 8,9 Kraj Vysočina 16910 22665 2444 1312 6,6 8,9 6,9 17,3 Pramen: Nezaměstnanost z územního hlediska na Integrovaném portálu MPSV, MPSV, 2009 SO ORP
V souvislosti s probíhající hospodářskou krizí je v současné době velice těţké nastínit scénář budoucího vývoje na trhu práce. V tabulce č. 25 jsou znázorněny změny vybraných ukazatelů za první 4 měsíce letošního roku. Všechny ukazatele vykazují negativní tendence. V kraji přibylo téměř šest tisíc nezaměstnaných a ubylo přes tisíc volných pracovních míst.
69
Krize se neprojevila stejnou intenzitou ve všech oblastech kraje. Nejdříve jí byly postiţeny SO ORP s dobrou dostupností na dálnici, tedy obvody, kde v minulých letech byla MN nejniţší, a v nichţ zároveň existuje značná závislost na automobilovém průmyslu. Proto největší nárůst nezaměstnanosti registrujeme v obvodech Jihlava, Havlíčkův Brod a Pelhřimov. K nárůstu nezaměstnanosti došlo ve všech obvodech kraje. Některé obvody s dlouhodobými problémy s nezaměstnaností jsou však krizí postiţeny méně, jmenovat můţeme např. SO ORP Třebíč či Bystřice n. P. Zcela extrémní situace nastala v obvodě Světlá n.S., která však souvisí především s problémy jednoho podniku Sklo Bohemia. Během zmiňovaných 4 měsíců se téměř zdvojnásobil počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti se vyšplhala na hranici 15%. Podle
informací
od
největších
zaměstnavatelů
se
dá
předpokládat,
ţe
nezaměstnanost poroste celý letošní rok. Na přelomu roku překročí zcela určitě míra nezaměstnanosti v kraji hranici 10%. Nedá se však předpokládat, do kdy bude nezaměstnanost růst, vše bude souviset s vývojem krize. Podle některých odhadů by se situace mohla zlepšit jiţ na konci tohoto roku s souvislosti s určitými vládními opatřeními. Návrat k situaci na trhu práce v roce 2007 však bude moţný nejdříve v rozmezí tří aţ pěti let.
70
LITERATURA: 1. BAŠTÝŘ, I.: Porovnání úrovně, vývoje a postavení minimálních mezd a minimálních nákladů práce ve státech Evropské unie. Analýza statistických údajů. VUPSV, Praha, 2007. 64 s. ISBN 978-80-87007-80-8 2. BENEŠ, M.: Vývojová komparace územních správ v Čechách a Rakousku ve 20. století. Zlín, 2008. 56s. Diplomová práce na fakultě managementu a ekonomiky UTB ve Zlíně 3. BENEŠOVÁ, J.: Regionálně geografická analýza trhu práce v Jihomoravském kraji. Brno, 2006. 93 s. Diplomová práce na katedře geografie PřF MU v Brně 4. BROŢOVÁ, D.: Kapitoly z ekonomie trhu práce. Oeconomica, Praha, 2006, 173 s. ISBN 80-245-1120-7 5. ČECH, L. a kol.: Jihlavsko. In: Mackovčin, P. Sedláček, M.: Chráněná území ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, EkoCentrum Brno, Praha, 2002. 528 s. 6. DRBOHLAV, D.: Nelegální ekonomické aktivity migrantů: (Česko v evropském kontextu). Karolinum, Praha, 2008. 311 s. ISBN 9788024615523 7. FISCHLOVÁ, D. GAZDAGOVÁ, M.: Sondáž postojů zaměstnavatelů k uplatnění žen v managementu a zkušeností s nimi (kvalitativní šetření s vybranými reprezentanty zaměstnavatelů). VUPSV, Praha, 2006. 39 s. ISBN 80-87007-31-X 8. HORA, O.: Strategie dlouhodobě nezaměstnaných: Souhrnná zpráva z výzkumu. VUPSV, Praha, 2008a. 154 s. ISBN 978-80-87007-98-3 9. HORA, O.: Strategie dlouhodobě nezaměstnaných: vstupní analýza problému (původní, rozšířená verze). VUPSV, Praha, 2008b. 385 s. ISBN 978-80-7416-004-2 10. HORÁKOVÁ, M.: Cizinci na trhu práce v České republice v letech 1994-2004. VUPSV, Praha, 2005. 35 s. 11. HORÁKOVÁ, M.: Dlouhodobé trendy ve vývoji pracovních migrací v České republice. VUPSV, Praha, 2008. 114 s. ISBN 978-80-7416-020-2 12. HORÁKOVÁ, M.: Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 22, VUPSV, Praha, 2009. 60 s. 13. HORÁKOVÁ, M.: Migrace v České republice před vstupem ČR do Evropské unie. VUPSV, Praha, 2004a. 42 s. 14. HORÁKOVÁ, M.: Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech 1995 - 2004. VUPSV, Praha, 2004b. 20 s. 15. HORÁKOVÁ, M.: Zahraniční pracovní migrace v České republice dva roky po vstupu ČR do EU. VUPSV, Praha, 2006. 88 s. ISBN 80-87007-34-4 16. KARPÍŠEK, Z.: Nabídka pracovních sil. (Vybrané problémy dalšího vývoje zdrojů pracovních sil v ČR). VUPSV, Praha, 2003. 83 s. 17. KOLIBOVÁ, H. a kol.: Trh práce a politika zaměstnanosti. Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Karviná, 2005. 233 s. ISBN 807248-321-8 71
18. KOTRUSOVÁ, M. KUX, J.: Analýza politiky zaměstnanosti členských zemí Evropské unie v závislosti na jejich předsednictví se zřetelem na aktualizaci principů politiky zaměstnanosti České republiky. Finsko. VUPSV, Praha, 2006. 28 s. ISBN 80-87007-45-X 19. KOUDELKOVÁ, T.: Trh práce v Ústeckém kraji (regionálně geografická analýza a syntéza. Brno, 2003. 115 s. Diplomová práce na katedře geografie PřF MU v Brně 20. KOZELSKÝ, T.: Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie. Bulletin č.1. VUPSV, Praha, 2007. 29 s. ISBN 978-80-87007-52-5 21. KRAUSE, D.: Analýza trhu práce České republiky z pohledu problematiky genderu se zaměřením na popis stavu a struktury zaměstnanosti žen v managementu. Dílčí studie. VUPSV, Praha, 2005. 37 s. 22. KREBS, V. BAŠTÝŘ, I.: Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. Podrobná analýza. VUPSV, VŠE, Praha, 2003. 277 s. 23. KREBS, V. BAŠTÝŘ, I.: Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. Souhrn poznatků, náměty, doporučení. VUPSV, VŠE, Praha, 2003. 18 s. 24. KULHAVÝ, V. SIROVÁTKA, T.: Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů politiky zaměstnanosti v roce 2007. VUPSV, Praha, 2008. 145 s. ISBN 978-80-7416-012-7 25. KUPKA, V. ŠŤASTNÁ, M.: Změny charakteru pracovního trhu v ČR. ČSÚ, Praha, 2007. 11 s. ISBN 978-80-250-1535-3 26. MICHALIČKA, L. CZESANÁ, V. a kol.: Analýza vzdělávací úrovně české populace v relaci k EU a jejím vybraným státům. VUPSV, Praha, 2005. 38 s. 27. NOVÁK, V.: Profil kraje Vysočina (březen 2009). Krajský úřad kraje Vysočina, Jihlava, 2009. 185 s. 28. PALCROVÁ, Š.: Trh práce v Jihomoravském kraji. Brno, 2007. 114 s. Rigorózní práce na katedře geografie PřF MU v Brně 29. POHLUDKOVÁ, D.: Regionálně geografická analýza trhu práce v Moravskoslezském kraji. Olomouc, 2007. 63 s. Diplomová práce na katedře geografie PřF UP v Olomouci 30. POŘÍZKOVÁ, H.: Analýza zahraniční zaměstnanosti v České republice; postavení cizinců na trhu práce a podmínky jejich ekonomické integrace. VUPSV, Praha, 2008. 76 s. ISBN 978-80-87007-83-9 31. RÁKOCZYOVÁ, M. TRBOLA, R.: Lokální strategie integrace cizinců v ČR. VUPSV, Praha, 2008. 74 s. ISBN 978-80-7416-006-6 32. ŘEZNÍČEK, P.: Situace na trhu práce v ČR (regionálně geografická analýza s vyuţitím dat z výběrového šetření pracovních sil). Olomouc, 2007. 70 s. Diplomová práce na katedře geografie PřF UP v Olomouci 33. SIROVÁTKA, T. a kol.: Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce: přínosy rekvalifikací a dalších nástrojů APZ na Břeclavsku
72
(průběţná zpráva z pilotního výzkumného projektu). VUPSV:výzkumné centrum Brno, Praha, 2003. 65 s. 34. SIROVÁTKA, T. a kol.: Příjmová chudoba, materiální deprivace a sociální vyloučení v České republice a srovnání se zeměmi EU (výzkumná zpráva z projektu Monitorování chudoby). VUPSV:výzkumné centrum Brno, Praha, 2005. 321 s. 35. SIROVÁTKA, T. KULHAVÝ, V.: Programy aktivní politiky zaměstnanosti v ČR v roce 2005: Hodnocení efektů na nezaměstnanost v roce 2006. VUPSV:výzkumné centrum Brno, Praha, 2007. 106 s. ISBN 978-80-87007-66-2 36. SOUŠKOVÁ, M.: Legal regulation of the labour market in the Czech Republic. Oeconomica, Praha, 2008, 22 s. ISBN 978-80-245-1495-6 37. ŠIMEK, M.: Ekonomie trhu práce. VŠB – Technická univerzita v Ostravě, Ostrava, 2007. 171 s. ISBN 978-80-248-1416-2 38. ŠIMEK, M.: Trh práce. Vysoká škola podnikání, Ostrava, 2005. 74 s. ISBN 8086764-26-5 39. ŠIMÍKOVÁ, I. NAVRÁTIL, P. WINKLER, J.: Hodnocení programů zaměřených na snižování rizika sociálního vyloučení romské komunity. VUPSV: výzkumné centrum Brno, Praha, 2004. 66 s. 40. TOUŠEK, V. a kol.: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2007, VCRR. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 2008. 74 s. 41. TOUŠEK, V. a kol.: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 30. 6. 2008, VCRR. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 2009. 89 s. 42. TOUŠEK, V. a kol.: Vysočina v číslech. CRRR MU v Brně, Brno, 2006. 48 s. 43. TOUŠEK, V. a kol.: Vysočina: tématický atlas. Krajský úřad kraje Vysočina, Univerzita Palackého v Olomouci, Jihlava, 2008. 36 s. 44. TVRDÝ, L.: Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu. VŠB – Technická univerzita v Ostravě, Ostrava, 2007. 221 s. ISBN 978-80-248-1665-4 45. VALENTOVÁ, M.: Rovnováha mezi rodinným životem a pracovní kariérou v kontextu ženské zaměstnanosti. Mezinárodní srovnávací studie. VUPSV: výzkumné centrum Brno, Praha, 2004. 63 s. 46. VALENTOVÁ, M.: Rovnováha mezi rodinným životem a pracovní kariérou v kontextu ženské zaměstnanosti. Mezinárodní srovnávací studie. VUPSV: výzkumné centrum Brno, Praha, 2004. 63 s. 47. VAVREČKOVÁ, J. HANTAK, N.: Pracovní zkušenosti českých kvalifikovaných pracovních sil z pobytu v zahraničí (zejména státech EU) a jejich postoje k návratu do ČR . : (výsledky empirických šetření). VUPSV, Praha, 2008. 75 s. ISBN 97880-7416-019-6 48. VAVREČKOVÁ, J. HOROVÁ, L.: Možnosti zaměstnávání pro české občany ve vybraných státech EU a nabídkové programy pro získání kvalifikované pracovní síly ze zahraničí. : Studie 2. VUPSV, Praha, 2005. 26 s.
73
49. VAVREČKOVÁ, J. MICHALIČA, L. SEVEROVÁ, S.: Monitoring zahraniční pracovní migrace a jejích podmiňujících faktorů se zaměřením na česko-německé a česko-rakouské příhraničí. VUPSV, Praha, 2004. 97 s. 50. VAVREČKOVÁ, J.: Sledování migračního pohybu českých občanů do států EU15 s důrazem na země s otevřeným trhem práce pro české občany. VUPSV, Praha, 2006. 34 s. ISBN 80-87007-46-8 51. VAVREČKOVÁ, J.a kol.: Migrace odborníků do zahraničí.VUPSV, Praha, 2005. 56s. 52. ZABLOUDILOVÁ, I.: Rozvoj cestovního ruchu v kraji Vysočina. Brno, 2004. 86 s. Diplomová práce na katedře veřejné ekonomie ESF MU v Brně
PRAMENY Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina v roce 2008, ÚP v Jihlavě, 2009 Databáze zaměstnanosti v ČR, VCRR MU Brno, 2009 GIS – prostorová analýza 2007 - 2008, MPSV, 2009 Pracovníci a mzdové fondy národního hospodářství ČSR v roce 1989, ČSÚ, Praha 1990 Statistická ročenka trhu práce v ČR 1994, 1995,…2005. Správa sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR, Praha, 1995, 1996,…2008. Trh práce v České republice za roky 1993-2007, ČSÚ, Praha 2008 Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okresech ČR, Portál MPSV ČR, 2009 Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ Praha 2003 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2008, ČSÚ, Praha 2009 Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2008, ČSÚ, Praha 2009
74
INTERNETOVÉ ZDROJE -
http://www.zdas.cz/
-
http://www.motorpal.cz/
-
http://www.trebicsky-zpravodaj.cz/borovinska-tovarna-z-pohledu-blizkebudoucnosti_85.html
-
http://www.sklobohemia.cz/index.html
-
http://www.agrostroj.cz/
-
http://www.chss.cz/home.htm
-
http://www.pbstre.cz/
-
http://www.pbsvb.cz/
-
http://www.cez.cz/
-
http://www.pleas-servis.cz
-
http://www.uniplet.cz/
-
http://www.kovofinis.cz
-
http://www.bosch.cz/content/language1/html/2927.htm
-
http://www.al-lighting.cz/
75
