MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
Role kraje a municipality v podpoře sportu Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
PhDr. Walter Bartoš, Ph.D., MBA
Bc. Lenka Kadlecová N – TV MAN
Brno, 2014
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a veškeré zdroje i použitou literaturu řádně ocitovala a uvedla v seznamu.
V Brně dne 28. dubna 2014
……………………………… Podpis
Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Walteru Bartošovi, Ph.D. vedoucímu mé diplomové práce, za vstřícný přístup, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu psaní práce poskytl.
Obsah ÚVOD ................................................................................................................. 3 1.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ................................................................ 5 1.1
Legislativní a právní rámec sportu v České republice ............................. 5
1.1.1 1.2
Zákon o podpoře sportu .................................................................. 5
Institucionální rámec podpory sportu v České republice ......................... 7
1.2.1
Státní organizace .......................................................................... 10
1.2.2
Spolkové organizace ..................................................................... 11
1.2.3
Podnikatelské organizace .............................................................. 14
1.3
Financování sportu v České republice................................................... 15
1.3.1
Financování sportu ze soukromých zdrojů .................................... 16
1.3.2
Financování sportu z veřejných zdrojů .......................................... 18
1.3.1.1 Financování sportu ze státního rozpočtu...................................... 19 1.3.1.2 Financování sportu z rozpočtů územně samosprávných celků ... 25 2.
CÍL A METODIKA PRÁCE .................................................................... 28 2.1
2.1.1
Hypotézy ...................................................................................... 28
2.1.2
Úkoly práce .................................................................................. 29
2.2 3.
Cíl práce ............................................................................................... 28
Metodika práce..................................................................................... 29
VLASTNÍ PRÁCE .................................................................................... 30 3.1
Analýza
podpory
sportu
a
sportovně
talentované
mládeže
v
Moravskoslezském kraji ....................................................................... 30 3.1.1
Základní údaje .............................................................................. 30
3.1.2
Sportovní prostředí a infrastruktura ............................................... 30
3.1.3
Institucionální zabezpečení sportu................................................. 33 1
3.1.4
Systém podpory sportu v kraji....................................................... 37
3.1.5
Financování sportu a sportovně talentované mládeže .................... 39
3.2
Analýza podpory sportu a sportovně talentované mládeže v
Novém
Jičíně .................................................................................................... 43 3.2.1
Základní údaje .............................................................................. 43
3.2.2
Sportovní prostředí a infrastruktura ............................................... 43
3.2.3
Institucionální zabezpečení sportu................................................. 45
3.2.4
Systém podpory sportu ve městě ................................................... 48
3.2.5
Financování sportu a sportovně talentované mládeže .................... 49
4.
VÝSLEDKY .............................................................................................. 57
5.
DISKUZE .................................................................................................. 66
6.
ZÁVĚR ...................................................................................................... 69
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................. 71 SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................... 78 SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................... 80 SEZNAM TABULEK ...................................................................................... 82 RESUMÉ .......................................................................................................... 84 SUMMARY ...................................................................................................... 84
2
ÚVOD Sport hraje v dnešní době stále významnější roli v životě každého člověka. Vzhledem k technologickému pokroku a sedavému způsobu života je třeba úlohu sportu vyzdvihnout a zaměřit se na jeho podporu všemi dostupnými prostředky. Zejména důležité je svou pozornost zaměřit na mladou generaci, jež v moderní době pomalu ztrácí kontakt se sportem a jež potřebuje v tomto směru velikou motivaci a podporu. Veřejná podpora sportu - a zde především podpora na krajské a municipální úrovni - přitom hraje zásadní úlohu v otázce existence sportovních klubů. Problematika financování sportu z pohledu kraje a obce mě natolik zaujala, že jsem se rozhodla na toto téma vypracovat diplomovou práci. Vzhledem ke studiu sportovního managementu a možnému budoucímu pracovnímu uplatnění ve sportovním klubu by pro mě zjištěné informace mohly být velkým přínosem. Konkrétně jsem se tedy zaměřila na podporu sportu a především talentované mládeže v mém rodném městě – Novém Jičíně a Moravskoslezském kraji, kterého je město součástí. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: teoretická východiska a vlastní práce. V první části se zabývám financováním sportu v České republice a definováním pojmů, které s touto problematikou souvisí. Kapitola pojednává o legislativním a právním rámci sportu, kde je popsána právní úprava sportu a především zákon o podpoře sportu. Dále jsou charakterizovány ziskové a neziskové organizace, jež ve sportovním prostředí působí a činnosti, které vykonávají. V závěru této části se zaměřuji na financování sportovních organizací ze soukromých a veřejných zdrojů, kde je především popsáno, jakým způsobem financují sport kraje a obce, což je pro naši diplomovou práci zásadní. Druhá
část
práce
již
popisuje
stávající
podporu
sportu
v Moravskoslezském kraji a v Novém Jičíně. Z pohledu kraje a obce je zpracována charakteristika dané oblasti, jeho sportovního prostředí a především způsob financování sportu. Jsou zde blíže popsány možnosti dotační politiky, výše uvolněných finančních prostředků na podporu sportu a sportovně talentované mládeže a jejich účelové zaměření.
3
V závěru práce je provedena komparativní analýza podpory sportu mezi jednotlivými kraji s cílem zjistit úroveň této podpory v Moravskoslezském kraji a mezi jednotlivými okresními městy tohoto kraje k určení úrovně podpory sportu v Novém Jičíně. Pozornost je zaměřena také na podporu sportovně talentované mládeže, jež je porovnávána v krajském měřítku a na základě výsledků dotazníkového šetření je v neposlední řadě posuzována úroveň spolupráce mezi kraji a městy v oblasti podpory sportu.
4
1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1
Legislativní a právní rámec sportu v České republice
Právní úprava sportu je v ČR značně nedostatečná. Kubíček (2012, s. 45) dokonce hovoří o tzv. nekonstitučním charakteru sportu, „když se ani v zákoně č. 1/1993 Sb., o Ústavě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), ani v zákoně č. 2/1993, Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Listina“ nebo „LZPS“) a ani v jiném ústavním zákoně výslovně nezmiňuje o sportu.“ Neexistuje jak ústavní zakotvení sportovního práva tak jeho jednotná a ucelená zákonná úprava. Výchozím právním rámcem je sice zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, avšak podstatná část je obsažena také v nejrůznějších zákonných a podzákonných právních předpisech. Mezi tyto se řadí např. zákon o sdružování občanů, různé daňové předpisy, obchodní zákoník, živnostenský zákon, trestní zákoník, stavební zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví nebo zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání aj. (Kindlová & Rýdlová, 2011). Právní rámec sportu v ČR ovlivňují také předpisy Evropské Unie (EU), jež jsou spíše doporučujícího charakteru a zdůrazňují především podporu sportu, jeho veřejnou prospěšnost, ochranu zdraví občanů a pobízejí členské státy EU ke konkrétním akcím na podporu sportu. V České republice však tyto předpisy a doporučení nejsou aktivně využívány a aplikovány (MŠMT, 2011).
1.1.1 Zákon o podpoře sportu První zákonná úprava sportovního prostředí v České republice se datuje do roku 2001, když byl přijat zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Tento zákon v §1 „vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu.“ V §2 je dále definován také sport jako
5
„všechny formy tělesné činnosti, které si prostřednictvím organizované i neorganizované účasti kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovni,“ sport pro všechny jako „organizovaný i neorganizovaný sport a pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva“ a sportovní zařízení, jež je charakterizováno jako „objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor sloužící výhradně nebo převážně pro provozování sportu.“ Stávající zákon o podpoře sportu je však velmi kritizován, protože neupravuje
sportovněprávní
vztahy
vznikající
ve
sportovním
prostředí,
nekonkretizuje práva a povinnosti sportovních organizací a neodlišuje je od ostatních občanských sdružení. V rozpravě k návrhu nového zákona o podpoře sportu Kindlová a Rýdlová (2011, s. 30) dále dodávají a kritizují současnou podobu zákona takto: „V českém právním řádu zcela absentuje právní norma, která by stejně jako v ostatních evropských státech upravovala způsoby financování sportu komplexního charakteru, a která by aplikovala doporučení EU v oblasti podpory sportu (např. dobrovolnictví ve sportu, motivační benefity – zejména daňové aj.). Úprava obsažená v zákoně o podpoře sportu tak nevytváří komplexní právní rámec fungování sportu na území České republiky, neboť se zaměřuje jen na určitý výsek problematiky dopadající na tuto oblast, přičemž nereflektuje poslední vývoj sportovní legislativy v ostatních evropských státech a doporučení EU zaměřené na podporu sportu.“ Od roku 2011 se proto usiluje o projednání nového zákona o podpoře sportu, který by sjednotil dosavadní roztříštěnost zákona a vytvořil přehlednou komplexní rámcovou úpravu základního systému státní podpory sportu v České republice, která by jasně vymezovala působnost a úkoly zainteresovaných státních orgánů, institucí a orgánů veřejné správy na všech stupních řízení a aplikovala předpisy a doporučení EU (Kindlová & Rýdlová, 2011).
6
1.2
Institucionální
rámec
podpory
sportu
v České
republice Ve sportovním prostředí se vyskytují a vzájemně se prolínají sektory ziskového i neziskového charakteru. Jejich provázanost nejlépe vystihuje Pestoffův model národního hospodářství znázorněný na obrázku č. 1.
formální sektor neformální sektor
NEZISKOVÝ VEŘEJNÝ SEKTOR
veřejné organizace soukromé organizace
NEZISKOVÝ SOUKROMÝ SEKTOR NEZISKOVÝ SEKTOR DOMÁCNOSTÍ
ZISKOVÝ SOUKROMÝ SEKTOR
neziskové organizace
ziskové organizace
smíšené organizace
hraniční organizace
Obrázek č. 1: Členění národního hospodářství podle Pestoffa (Rektořík, 2001, dle Pestoffa)
Tento model zobrazený pomocí trojúhelníku je rozdělen na čtyři sektory: ziskový soukromý sektor, neziskový veřejný sektor, neziskový sektor domácností a neziskový soukromý sektor (Rektořík, 2001). Ziskový soukromý sektor umístěný v pravé dolní části trojúhelníku představuje tu část národního hospodářství, která je financována z prostředků získaných subjekty ziskového sektoru z prodeje statků za tržní cenu, která se na trhu vytváří na základě nabídky nebo poptávky. Cílem organizací působících v tomto sektoru je zisk. Neziskový veřejný sektor (stát) je znázorněn v horní části trojúhelníku. Je to část neziskového sektoru, ve kterém se realizují veřejné služby na principu financování z veřejných financí a jež je řízena a spravována 7
veřejnou správou. V rámci tohoto sektoru působí neziskové organizace státní nebo územních samosprávních celků (např. příspěvkové organizace produkující převážně aktivity tělesné kultury nebo sportu). Neziskový sektor domácností, jež leží v levém dolním rohu trojúhelníku, není zacílen na dosažení zisku. Je založen na principu mezigenerační solidarity, tradice a morálky. Neziskový soukromý sektor zakreslený uprostřed velkého trojúhelníku je ta část národního hospodářství, jejíž cílovou funkcí není zisk, ale přímý užitek. Je financován ze soukromých zdrojů fyzických a právnických osob, které se rozhodly vložit své finance do konkrétního projektu. Příspěvek z veřejných rozpočtů se nevylučuje, naopak může mít mnohdy rozhodující vliv na realizované aktivity tělesné kultury a využití volného času mládeže. V rámci tohoto sektoru působí i nestátní neziskové organizace (NNO), jež jsou významným nositelem aktivit tělesné kultury.
8
Institucionální rámec podpory sportu představuje organizace působící v těchto sektorech a zabezpečující sportovní aktivity. Základní institucionální zařazení sportu je složitým systémem vzájemných vztahů, jež nejlépe vystihuje obrázek č. 2.
Obrázek č. 2: Rozdělení rolí jednotlivých subjektů zapojených do řízení a koordinace sportu v ČR (KPMG, 2012, s. 32)
Na obrázku jsou kromě vztahů patrné především finanční toky, které mezi subjekty participujícími na sportu v České republice vznikají. Důraz je kladen na identifikaci vazeb hlavních zdrojů finančních prostředků a jejich hlavních příjemců. Podrobnosti o rolích nejdůležitějších subjektů v oblasti podpory sportu popisují následující kapitoly.
9
1.2.1 Státní organizace Za organizátory veřejné politiky státu ve vztahu ke sportu považujeme orgány a organizace státu a veřejné správy. Mezi tyto se řadí především ministerstva a na úrovni samosprávy kraje a obce. Největší úlohu zde zastává zejména Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvo obrany (MO), Ministerstvo vnitra (MV) a Ministerstvo zdravotnictví (MZd). Úkoly jednotlivých orgánů státní správy vymezuje zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu takto: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: -
vypracovává návrh koncepce státní politiky ve sportu (dále jen "koncepce") a předkládá jej vládě ke schválení,
-
koordinuje uskutečňování vládou schválené koncepce,
-
zabezpečuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu,
-
vytváří podmínky pro státní sportovní reprezentaci, pro přípravu sportovních talentů, pro rozvoj sportu pro všechny a pro sport zdravotně postižených občanů,
-
vydává antidopingový program a organizuje a kontroluje jeho uskutečňování,
-
rozhoduje o akreditaci vzdělávacích zařízení působících v oblasti sportu,
-
zřizuje rezortní sportovní centrum a zabezpečuje jeho činnost,
-
koordinuje činnost rezortních sportovních center Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra.
Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra: -
vytvářejí podmínky pro rozvoj sportu, pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a přípravu sportovních talentů,
-
zřizují svá rezortní sportovní centra a zabezpečují jejich činnost.
10
Ministerstvo zdravotnictví: -
organizuje zdravotní péči o státní sportovní reprezentanty a sportovní talenty,
-
vytváří organizační
předpoklady umožňující
specifický přístup
sportovních reprezentantů ke klinické péči, -
zřizuje laboratoř dopingové kontroly a zabezpečuje její činnost v rozsahu stanoveném Mezinárodním olympijským výborem. Stát podporuje tělesnou výchovu a sport dále také pomocí krajských a
obecních úřadů, které slouží jako zásadní zdroj financí pro sportovní organizace. Jejich působení je konkrétněji popsáno v kapitole „Financování sportu z rozpočtů územně samosprávných celků.“
1.2.2 Spolkové organizace Do této skupiny organizací patří sportovní kluby, tělovýchovné jednoty, sportovní svazy a jejich zastřešující organizace, jež mají ve většině případů formu občanského sdružení. Řídí se zákonem č.83/1990 Sb., o sdružování občanů a vznikají registrací
na
ministerstvu
vnitra
České
republiky.
Základním
dokumentem občanského sdružení jsou stanovy, které musí podle zákona obsahovat: název sdružení, sídlo, cíl jeho činnosti, orgány sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách a zásady hospodaření. Mimoto ve sportovním prostředí působí řada dalších organizací s různou právní formou (Topinka & Stanjura, 2001): -
organizace s mezinárodním prvkem působící na území ČR,
-
rozpočtové nebo příspěvkové organizace zřízené státem a obcemi,
-
nadace a nadační fondy,
-
zájmová sdružení právnických osob,
-
obchodní společnosti a družstva,
-
obecně prospěšné společnosti.
11
Jedná se především o nestátní neziskové organizace, které nejsou založeny za účelem dosahování zisku. Pokud taková organizace zisk vygeneruje, musí jej opětovně použít k dosažení cílů daných posláním organizace. Dodatečné zdroje se snaží získat především z dotací, darů, příspěvků, apod. Nejrozšířenější definici neziskových organizací uvádí Salomon (1998), který je charakterizuje jako organizace: -
institucionalizované (formálním statutem či jiným způsobem - např. formou pravidelných schůzí, jednacích pravidel apod.),
-
soukromé (nejsou součástí státní správy a ani nejsou řízeny orgány, ve kterých převládají státní úředníci, není však vyloučena možnost státní podpory),
-
nerozdělující zisk (tyto organizace sice v určitém období mohou dosáhnout zisku, ale opětovně ho musí použít na realizaci svého poslání a nemohou ho rozdělit mezi vlastníky či vedení organizace),
-
samosprávné, autonomní (tyto organizace mají vlastní pravidla a sami řídí svou vlastní činnost),
-
dobrovolné (jejich fungování je spojeno s určitým prvkem dobrovolnosti, ať již dobrovolné účasti na konkrétních aktivitách či dobrovolné účasti na vedení organizace). Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty mají v České republice
dlouholetou tradiční základnu organizovaného sportu. Jejich počet se odhaduje na 20 až 40 tisíc a vlastní 90 % sportovních zařízení. Hlavní náplň činnosti sportovního klubu spočívá podle Pekové (2012) v tom, že: -
organizuje
sportovní
činnost
v rámci
zapojení
do
sportovních,
tělovýchovných a turistických aktivit, -
vytváří pro ni materiálové a další potřebné podmínky,
-
vytváří ekonomickou základnu pro plnění svých cílů,
-
vede své členy a ostatní účastníky tělovýchovného procesu k dodržování základních etických, estetických a mravních pravidel,
12
-
spravuje vlastní majetek a další. Na krajské úrovni jsou sportovní kluby v rámci svého sportovního odvětví
sdružovány v krajských sportovních svazech, které jsou pak členy větších celků. Sportovní svazy odpovídají za vypracování koncepce sportovní reprezentace včetně péče o talentovanou mládež, jmenují sportovní reprezentanty ČR a ve spolupráci s rezortními sportovními centry při MŠMT, MO, MV zabezpečují jejich sportovní přípravu pro účast na vrcholových mezinárodních soutěžích (Hobza & Rektořík, 2006). Sportovní svazy jsou zase členy zastřešujících organizací, které mají přímý vztah k příslušnému prostřednictvím
ústřednímu
čerpají
dotace
orgánu ze
státní správy (MŠMT),
státního
rozpočtu
ČR.
jehož
Největší
a
nejvýznamnější zastřešující organizace uvádí tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Přehled největších zastřešujících organizací, počtu jejich členů a hodnot jejich majetku v roce 2009 (MŠMT, 2009, upraveno autorem) Občanské sdružení
Počet členů
Hodnota majetku (v tis. Kč)
ČSTV
Český svaz tělesné výchovy
1 533 279
42 000 000
SSS ČR
Sdružení sportovních svazů ČR
272 384
1 816 170
ČASPV
Česká asociace sport pro všechny
261 107
116 967
Asociace školních sportovních klubů
238 500
16 191
ČOS
Česká obec sokolská
180 817
9 100 500
AČR
Autoklub České republiky
85 100
2 949 258
KČT
Klub českých turistů
37 728
39 639
ATJSK
Asociace TJ a SK ČR
23 509
235 322
ČSS
Český střelecký svaz
18 900
111 190
Orel
Orel - křesťanská tělovýchovná organizace
17 567
1 437 030
AŠSK
13
Zastřešující organizací je také Český olympijský výbor (ČOV), jež je občanským sdružením ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Dle Olympijské charty má rozvíjet a šířit olympijské ideály a zastupovat a zabezpečovat účast České republiky na Olympijských hrách. Usiluje o zlepšení postavení sportu ve společnosti a jeho zpřístupnění nejširší veřejnosti a zlepšení financování sportu, a to zejména v oblasti mládeže. Důležitou funkci zastává ČOV v boji proti diskriminaci ve sportu. Napomáhá při výchově a přípravě sportovních funkcionářů, trenérů a rozhodčích, podporuje začlenění žen do sportu na všech úrovních a podílí se na spolupůsobení při výchově mládeže. Podporuje také aktivity spojené s řešením problémů životního prostředí, spolupracuje s MOV, jeho orgány a organizacemi, s národními olympijskými výbory a s mezinárodními sportovními federacemi. Ve spolupráci se sportovními subjekty podporuje rozvoj sportu v ČR, rozvoj hnutí „sport pro všechny“ a sport zdravotně postižených (ČOV, 2013).
1.2.3 Podnikatelské organizace Ve sportovním prostředí se kromě neziskových organizací můžeme setkat i s organizacemi čistě ziskovými. Jedná se především o podnikání fyzických (živnosti) a právnických osob (obchodní společnosti - společnost s ručením omezeným, akciová společnost). Živnosti v oblasti tělovýchovy a sportu se dělí podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání na:
Volné živnosti -
provozování
tělovýchovných
a
sportovních
zařízení
a
organizování sportovní činnosti, -
mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti.
Vázané živnosti -
poskytování tělovýchovných a sportovních služeb,
-
průvodcovská činnost horská,
-
vodní záchranářská služba, 14
-
masérské, rekondiční a regenerační služby,
-
provozování solárií.
Koncesované živnosti -
provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě se zbraní
Nejrozšířenější formou podnikání ve sportovním prostředí jsou živnosti vázané. Živnosti koncesované a volné jsou zastoupeny v menší míře. K jejich provozování je třeba splnění odborné způsobilosti (např. ukončené odborné vzdělání nebo rekvalifikace), případně (pokud je to požadováno) i určité délky praxe.
1.3 Financování sportu v České republice Financování sportu se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a je zabezpečováno jak z veřejných tak ze soukromých zdrojů. Novotný (2000) charakterizuje toto financování jako vícezdrojové. Jeho podobu zachycuje obrázek č. 3. Jen ojediněle je sportovní organizace financována výhradně z veřejných, resp. soukromých zdrojů.
Obrázek č. 3: Vícezdrojové financování tělesné kultury (Hobza & Rektořík, 2006, upraveno autorem)
15
Největšími zdroji financí pro tělesnou kulturu jsou přitom v rámci veřejného sektoru bezesporu zdroje krajských a municipálních rozpočtů, v soukromé sféře potom rozpočty domácností.
1.3.1 Financování sportu ze soukromých zdrojů Tuto kategorii můžeme rozdělit na vlastní zdroje a výnosy z vlastní činnosti, ostatní zdroje sportovních organizací a prostředky z fondů Evropské unie Míra vlastní aktivity a schopnost samofinancování je totiž pro sportovní organizace zásadní.
Vlastní zdroje a výnosy z vlastní činnosti
Nejvýznamnější tradiční zdroj představují výdaje domácností na sportování svých členů. Hlavní podíl z těchto výdajů pak tvoří především členské příspěvky, jež jsou ve své podstatě formou financování velice jednoduchou a v České republice dosti rozšířenou. Tyto příspěvky se platí zpravidla jednou ročně a jejich výše se liší např. mezi jednotlivými zastřešujícími organizacemi, podle finanční náročnosti jednotlivých sportovních odvětví nebo také podle regionů. Vzhledem k tomu, že jsou 2/3 všech sportovních zařízení v majetku tělovýchovné jednoty nebo sportovního klubu, je pronájem pozemků a prostor sportovního klubu dalším významným zdrojem příjmů pro sportovní organizace stejně jako výtěžky z prodeje vstupného na sportovní akce a drobných klubových suvenýrů a upomínkových předmětů. Tyto jsou však typické spíše u populárnějších sportů jakými jsou v České republice hokej a fotbal. K dalším příjmovým položkám sportovního klubu patří také organizace nejrůznějších akcí ať už sportovního nebo nesportovního charakteru. Jedná se především o společenské akce (plesy, diskotéky), burzy s použitým sportovním vybavením, sportovní kurzy, tréninkové tábory, akademie nebo prodej občerstvení na společenských akcích (Novotný, 2005).
16
Ostatní zdroje
Kromě vlastních zdrojů mohou sportovní organizace využívat další způsoby financování a tedy ostatní zdroje, někdy také uváděné jako doplňkové činnosti klubu. Mezi tyto zdroje se řadí dary, sponzorství, příjmy za vysílací práva, příjmy z prodeje hráčů a bankovní úvěry. Dary dostávají sportovní organizace od členů klubu nebo jeho příznivců a to bez nároku na jakoukoliv protislužbu. Mohou nabývat jak peněžní tak nepeněžní formy (pozemky, knihy apod.). Sponzorské příspěvky získávají sportovní kluby a tělovýchovné jednoty od sponzora, který naopak očekává určitou protislužbu. Tou bývá např. použití loga sponzora na klubových dresech, vstupních branách, mantinelech, hrazeních apod. a zveřejnění sponzora v klubových novinách, na webových stránkách klubu aj. Za sponzoring se považuje i nefinanční forma, kdy firma zaplatí sportovnímu klubu oblečení, výstroj, nářadí a náčiní, které je označeno logem firmy nebo zaplatí dodavateli služby při pořádání sportovních akcí. (Novotný, 2005). Pro ekonomicky nejsilnější týmy jsou jednou z možností také příjmy za vysílací práva a prodej hráčů. Příjmy za vysílací práva jsou mimořádně důležité a pro většinu velkých sportovních klubů se jedná o hlavní příjem, jehož podíl na celkových tržbách za posledních deset let vzrostl až o několik set procent. Například za vysílací práva na hokejovou Tipsport extraligu platí Česká televize zhruba 40 milionů ročně, u fotbalové Gambrinus ligy se tato částka šplhá dokonce k dvojnásobné hranici. U prodeje hráčů se sportovní kluby liší případ od případu, stejně jako jednotlivé sporty, ve kterých kluby působí. Například ve fotbale, kde se točí velké množství peněz, přestupová politika souvisí s kupní sílou a finančními možnostmi klubu (Jan Ungr, 2013). Sportovní kluby mohou také využít možnosti bankovních úvěrů. Vzhledem k tomu, že ve většině případů vlastní nějaký majetek, mohou bez problému ručit některou ze svých nemovitostí. Úročení půjček je však bohužel velmi vysoké, a proto se mu velká většina klubů vyhýbá, nehledě na to, že při nesplacení úvěru hrozí exekuce majetku. Zanedbatelnou položkou se také mohou zdát úroky z uložených vkladů, ale řadí se mezi možné finanční příjmy
17
sportovních klubů. Vyšší úročení nabízejí termínované vklady, u nichž ale neexistuje daňové zvýhodnění, jako je tomu u běžných vkladů (Novotný, 2005).
Prostředky z fondů EU
Od roku 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, se otevřely sportovním organizacím nové možnosti čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Neexistuje sice grantový program podporující čistě sportovní prostředí, je však k dispozici několik, které se alespoň okrajově sportu dotýkají a ze kterých mohou sportovní organizace čerpat. Nicméně čerpání dotací z fondů Evropské unie je složité a jen ty nejkvalitnější projekty jsou postoupeny ke schválení.
1.3.2 Financování sportu z veřejných zdrojů Financování tělesné výchovy a sportu je uskutečňováno z tzv. fondu veřejných prostředků na podporu sportu a tělovýchovy v České republice a zahrnuje podle Hobzy & Rektoříka (2006, s. 53) tyto oblasti: -
dotace ze státního rozpočtu,
-
dotace z místních rozpočtů (z krajských, městských a obecních rozpočtů),
-
financování školní tělesné výchovy
18
Výše zmíněné prostředky plynou do několika oblastí a programů, jež znázorňuje obrázek č. 4.
Obrázek č. 4: Finanční podpora sportu a tělovýchovy z veřejných prostředků v České republice (Hobza & Rektořík, 2006, s. 53)
Prostřednictvím programového financování státní rozpočet přímo přispívá přibližně jednou třetinou celkových zdrojů k financování tělesné kultury, další dvě třetiny tvoří příděly z krajských a municipálních rozpočtů (Hobza & Rektořík, 2006, s. 55). Zatímco přímá státní podpora sleduje především financování státní sportovní reprezentace, podpůrných programů vrcholového sportu včetně jeho zázemí a vrcholových středisek sportu (RSC, VSC), doménou krajských a municipálních rozpočtů je pohybová rekreace (Hodaň & Hobza, 2010). 1.3.1.1 Financování sportu ze státního rozpočtu Finanční prostředky plynoucí ze státního rozpočtu na podporu tělesné kultury jsou rozdělovány ve formě dotací na veřejně prospěšné programy, podporu státní reprezentace a na investice. Rozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu sportu znázorňuje obrázek č. 5.
19
Obrázek č. 5: Rozdělování státních zdrojů na podporu tělesné kultury (Novotný, 2011, upraveno autorem)
Státní podpora sportu je poskytována ze státního rozpočtu formou státních dotací, jejichž rozdělování posuzuje Rada pro tělovýchovu a sport, která svá doporučení předkládá k rozhodnutí Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. (Hobza & Rektořík, 2006). V roce 2013 byla rozdělena celkem do šesti vládních dotačních programů neinvestičního a investičního charakteru o objemu finančních prostředků ve výši 2 982 784 tis. Kč (MŠMT, 2013): Neinvestiční dotace Výdajový okruh:
Sportovní reprezentace
Program I
Sportovní reprezentace České republiky
Program II
Sportovně talentovaná mládež
20
Výdajový okruh:
Všeobecná činnost
Program III
Všeobecná sportovní činnost
Program IV
Údržba a provoz sportovních zařízení
Program V
Organizace sportu
1. Investiční dotace Program 133510
Podpora materiálně technické základny sportu
- Subtitul 133512: Materiálně technická základna sportovních organizací - Subtitul 133513: Materiálně technická základna sportovní reprezentace
Účelové zaměření jednotlivých programů stanovil odbor sportu MŠMT následovně (MŠMT, 2013): Program I – Sportovní reprezentace České republiky Za sportovní přípravu a sportovní výsledky státní sportovní reprezentace odpovídají sportovní svazy spolu s rezortními sportovními centry. Podmínky pro jejich činnost pomáhají vytvářet střešní sportovní organizace, odborná pracoviště, Český olympijský výbor (ČOV) a Český paralympijský výbor (ČPV). Sportovní svazy v rámci své působnosti zajišťují a organizují účast reprezentantů na mezinárodních sportovních soutěžích, včetně soutěží mládeže a juniorů. Program je určen na podporu sportovní přípravy reprezentantů v kategoriích dospělých a
juniorů a
jejich
účast
na
vrcholných
mezinárodních soutěžích (Olympijské, Paralympijské a Deaflympijské hry, Mistrovství světa, Mistrovství Evropy, Univerziády a mezinárodní soutěže), prostřednictvím vybraných sportovních svazů zařazených do systému státní sportovní reprezentace. Dále je tento program zaměřen na podporu sportovní přípravy reprezentačních týmů u sportů zařazených do programu Olympijských her. Jedná se o roční podporu olympijského cyklu, tzv. „OH příprava“.
21
Program II – Sportovně talentovaná mládež Cílem tohoto programu je zajištění podmínek pro sportovní růst talentů od rozvoje základních pohybových schopností a dovedností až po vrcholový výkon při sportovní reprezentaci ČR. Příprava sportovní talentované mládeže se uskutečňuje ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách za metodické, koordinační a řídící role sportovních svazů. Ty si vytvořily vlastní způsob řízení a organizační strukturu, která se člení na Sportovní střediska a Sportovní centra mládeže, jejichž podporou se tento program zabývá. Sportovní střediska (SpS) dříve nazývaná sportovními třídami se zaměřují na sportovní přípravu talentů ve věku 6 až 15 let ve vybraných sportovních svazech zařazených do systému přípravy sportovních talentů. Podpora může být také realizována ve spolupráci s řediteli základních škol s využitím potenciálu těchto školních zařízení. Sportovní střediska rozvíjejí sportovní nadání žáků v příslušném druhu sportu na základě všestranné přípravy a připravují žáky pro přechod do Sportovních center mládeže (SCM), Sportovních gymnázií (SG) a do výkonnostního sportu v dorosteneckých a juniorských kategoriích. Sportovní centra mládeže zajišťují sportovní přípravu talentů dorostenecké a juniorské kategorie ve věku 15 – 19 až 23 let, prostřednictvím vybraných sportovních svazů zařazených do systému přípravy sportovních talentů. Sportovní svaz rozhoduje o podpoře talentů až do věkové kategorie 23 let. Program III – Všeobecná sportovní činnost Všeobecná sportovní činnost zahrnuje sportovní volnočasové aktivity občanů a handicapovaných. Řadíme zde pohybové aktivity nabízené občanskými sdruženími jako organizované sportovní činnosti pod odborným vedením se zaměřením na nejrůznější pohybové i pasivní činnosti ve formě služeb a jako sportovní činnosti ve formě individuálních neorganizovaných aktivit. Soustavnou činnost v současnosti vyvíjí přibližně 20 000 tělovýchovných jednot a sportovních klubů, jež tyto organizované aktivity realizují podle svého obsahového zaměření jak pro 22
své členy, tak pro veřejnost. Většina těchto organizací se dále sdružuje do střešních sportovních organizací. V České republice má spolková tělovýchova dlouholetou tradici a do značné míry je závislá na dobrovolnictví. Zaměření toho programu sleduje dvě klíčové oblasti – oblast volnočasového, školního a univerzitního sportu a oblast zdravotně postižených sportovců. Oblast volnočasového, školního a univerzitního sportu je zaměřena na pravidelnou sportovní činnost žáků školních a univerzitních sportovních klubů ve věkové kategorii 6 - 26 let, včetně soutěží republikového charakteru a projektů Center sportu na školách, mezinárodní soutěže žáků a studentů škol sdružených ve sportovních mezinárodních školských a studentských organizacích pořádaných v ČR a na českou účast v zahraničí. Program také podporuje pořádání významných mezinárodních akcí v oblasti volnočasového sportu a podporu české účasti na zahraničních akcích. Nejedná se o podporu sportovní činnosti národních sportovních svazů. Oblast zdravotně postižených sportovců je určena na podporu činnosti sportů, které jsou na programu Paralympijských a Deaflympijských her s účelovým vymezením na: -
zapojení mládeže a dospělých do pravidelné sportovní činnosti ZPS,
-
pořádání mezinárodních soutěží ZPS v ČR a účast na mezinárodních soutěží ZPS, bez duplicitní podpory s Programem I.
Program IV – Údržba a provoz sportovních zařízení Program je zaměřen na podporu udržování a provozování sportovních zařízení ve vlastnictví, výpůjčce, dle zvláštních právních předpisů nebo dlouhodobém nájmu nestátních neziskových organizací. Sportovním zařízením se rozumí objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor sloužící výhradně nebo převážně pro provozování sportu.
23
Další oblastí podpory spočívá v udržování technických prostředků, strojů a zařízení sloužících ke sportovní činnosti ve vlastnictví, nebo dlouhodobém nájmu NNO. V neposlední řadě je určen také na podporu udržování a provozování sportovních zařízení sloužících přípravě reprezentantů a sportovních talentů ve vlastnictví, výpůjčce, dle zvláštních právních předpisů nebo dlouhodobém nájmu NNO. Program V – Organizace sportu Podpora je zaměřena na plnění sportovní, organizační a obsahové činnosti NNO v souladu se zákonem č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu zejména zajišťující pravidelnou, organizovanou sportovní činnost. Podpora je realizována v rámci všeobecné sportovní činnosti na zabezpečení sportovní činnosti a na pořádání akcí v České republice (domácích, zahraničních), včetně oblasti ZPS. Cílem podpory je zabezpečení sportovní činnosti členů NNO a zajištění organizace nejen v ústředí, ale i u krajských, regionálních článků jejich organizační struktury. Program 133510 – Podpora materiálně technické základny sportu Program se účelově zaměřuje na Podporu materiálně technické základny sportovních organizací a Podporu materiálně technické základny sportovní reprezentace pro občanská sdružení a pro resortní sportovní centra. Zisk těchto dotací upravují přísná kritéria a podmínky. Podle zákona č. 218/2000, o rozpočtových pravidlech se žadatelem může stát pouze platně zaregistrované občanské sdružení, jehož hlavním předmětem činnosti je činnost sportovní, s působností v minimálně deseti krajích České repub1iky, a jehož závazky vůči státu jsou vypořádány. Jelikož jsou tyto dotace účelové, je ústředním orgánem stanoven také jednoznačně závazný účel a podmínky pro použití dotace. Na takovouto dotaci není právní nárok. Příjemce o ni tudíž musí žádat, splnit určitá přesně stanovená kritéria a jeho nárok tedy není automatický. Výše dotace
24
nesmí přesáhnout 70 % rozpočtovaných ani skutečných výdajů na daný projekt a je nutno ji vyčerpat do 31. 12. běžného roku (MŠMT, 2013). 1.3.1.2 Financování sportu z rozpočtů územně samosprávných celků Nejvýznamnější podpora sportu a pohybové rekreace plyne z rozpočtu krajů a municipalit. Dle Novotného (2006) bývá na podporu sportu z krajských rozpočtů vyčleňováno v průměru 1-2% z celku. Finanční podpora z místních rozpočtů má v posledních letech stoupající charakter a činí v průměru 2-3 % z rozpočtu. Kraje a obce ve své samostatné působnosti dle zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu jsou povinné plnit především tyto úkoly: -
zabezpečování rozvoje sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů,
-
zajišťování výstavby, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení,
-
zabezpečování finanční podporu sportu ze svého rozpočtu. Obce kromě uvedeného výčtu úkolů dále ještě zabezpečují celkový rozvoj
sportu ze svého rozpočtu a kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení. Financování sportu z rozpočtů územně samosprávných celků je podle Novotného (2000) zajišťováno kombinací následujících variant: 1. Financování přímo z rozpočtu
Financování přes kapitolu školství Tento finanční zdroj představuje největší položku v obecních rozpočtech a je z něho podporován také sport. Jsou z něho hrazeny jak běžné výdaje (sportovní výuka, mzdy pedagogů, správců hřišť apod.) tak kapitálové výdaje, jež směřují především do infrastruktury. Při jejich využívání dochází ke kombinaci s veřejností a tělovýchovnými jednotami a aplikování zásady„dopoledne škola, odpoledne veřejnost“.
25
Financování přes kapitolu Sport Tuto kapitolu si může vytvořit každá obec a představuje pouze menší část výdajů.
Financování přes kapitolu Jiné výdaje Do této kapitoly jsou zahrnuty výdaje spojené s údržbou a rozvojem lesních porostů, parků a veřejných prostranství.
2. Založení organizace Jednou z možností obce je i založení speciální organizace, jež bude zajišťovat sportovní příležitosti v dané oblasti. Např. hlavní město Praha si založilo Dům dětí a mládeže, organizaci, která umožňuje mladým lidem smysluplně trávit svůj volný čas. Jednou z mnoha činností této organizace jsou i sportovní kroužky. 3. Granty neboli dotace Obec může podpořit sportovní organizace také vyhlášením grantu, tj. dá veřejnosti na vědomí, že má zájem podpořit určité aktivity za daných podmínek. Soukromé subjekty, tzn. nestátní, se za splnění daných podmínek mohou přihlásit, a jsou-li vybrány, obdrží finanční příspěvek. Takové granty jsou obvykle vázány na územní či personální vztah s územím vyhlašovatele. Uvedenou formu podpory vyhlašují větší města v České republice. 4. Nestandardní jednorázové postupy K těmto postupům se řadí především jednorázové dary, jež se poskytují za jistých mimořádných okolností, např. výroční oslavy, zbývají-li peněžní prostředky apod. Může se jednat např. o zakoupení travní sekačky na údržbu trávníků apod.
26
Mezi financováním sportu na krajské a municipální úrovni jsou určité rozdíly: Finanční podpora sportu na krajské úrovni Na krajské úrovni je podpora sportu zajišťována pomocí grantové politiky zaměřené na podporu nestátních neziskových organizací působících ve sportu (výjimečně i soukromých subjektů). Tyto prostředky však nejsou nijak členěny na sport a pohybovou rekreaci. Negrantová politika je zaměřena převážně na podporu profesionálního sportu. Je využita na propagaci regionu prostřednictvím profesionálního sportu, podporu iniciačního impulzu k aktivnímu provozování sportu a pohybové rekreace místních obyvatel a podporu diváctví. Krajské rozpočty prozatím neposkytují dotace do rozpočtů municipalit na podporu sportu a k podpoře jejich místních koncepčních záměrů (Hodaň & Hobza, 2010). Finanční podpora sportu na municipální úrovni Na municipální úrovni se finanční podpora odvíjí od zpracované Koncepce sportu a tělovýchovy, jež vyúsťuje v grantovou a negrantovou politiku financování. Grantová politika je zaměřena na podporu nestátních neziskových organizací, v ojedinělých případech do komerčního sektoru. Negrantová politika slouží k financování vrcholového a profesionálního sportu. Obce a města mají obvykle k dispozici vlastní zařízení, která sdružují a prostřednictvím vytvořených příspěvkových (či obchodních) organizací koordinují sportovní a rekreační činnost v municipalitě. Většina prostředků z rozpočtu je prostřednictvím negrantové politiky vynakládána také na rozvoj činnosti těchto zařízení (Hodaň & Hobza, 2010). Finanční podpora, kterou poskytují obce na sport je závislá na finančních možnostech příslušného města či obce a rozhodnutí představitelů obce. Financování z rozpočtu měst se pak uskutečňuje prostřednictvím tzv. sportovního fondu v rámci položky „školství“ (Peková, Pilný a Jetmar, 2012). V malých obcích se často využívá i nepeněžní plnění (např. věcné poskytnutí materiálu na opravu sportovního zařízení) nebo pronajímání městského sportovního zařízení místní tělovýchovné jednoty za symbolickou cenu (Novotný, 2005). 27
2. CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Cílem práce bylo provést analýzu stávající podpory sportu na krajské a municipální úrovni, a to na konkrétním příkladu kraje a města, a výši této podpory dále porovnat s ostatními kraji a vybranými městy České republiky. Dílčím cílem bylo zjistit, jakým způsobem je podporována sportovně talentovaná mládež a na krajské úrovni provést porovnání jejího finančního zabezpečení.
2.1.1 Hypotézy Ke splnění cílů práce jsme si stanovili následující hypotézy práce: Hypotéza č. 1: Předpokládáme, že je výše finanční podpory sportu poskytované Moravskoslezským krajem nadprůměrná ve srovnání s ostatními kraji České republiky. Hypotéza č. 2: Předpokládáme, že je výše finanční podpory rozvoje sportovně talentované mládeže poskytované Moravskoslezským krajem nadprůměrná ve srovnání s ostatními kraji České republiky. Hypotéza č. 3: Předpokládáme, že je výše finanční podpory sportu poskytované městem Nový Jičín nadprůměrná ve srovnání s ostatními okresními městy Moravskoslezského kraje. Hypotéza č. 4: Koordinují kraje svou sportovní politiku s příslušnými obcemi a městy?
28
2.1.2 Úkoly práce Pro ověření hypotéz bylo potřeba splnit tyto úkoly: -
Studium odborné literatury.
-
Sběr podkladů a informací od Moravskoslezského kraje a města Nového Jičína a jejich zpracování.
-
Vypracování dotazníku a realizace dotazníkového šetření na úrovni krajů, zpracování dotazníků a jejich vyhodnocení.
-
Sběr informací o finančním hospodaření krajů a měst v oblasti tělovýchovy a sportu a jejich zpracování.
-
Vhodná formulace závěrů.
2.2 Metodika práce Teoretickou část jsem zpracovala na základě abstrakce informací z odborných monografií a jiných věrohodných zdrojů, abych charakterizovala legislativní a institucionální rámec podpory sportu a možnosti financování v České republice. V praktické části jsem provedla analýzu podpory sportu v Moravskoslezském kraji a v Novém Jičíně, abych popsala financování této oblasti na krajské a municipální úrovni a pomocí historické metody sběr a třídění informací a dokumentů souvisejících s problematikou financování na těchto úrovních. Jednalo se především o zjišťování dat z rozpočtů krajů a měst za rok 2013. Pro získání informací o výši podpory rozvoje sportovně talentované mládeže a vzájemné koordinaci krajů a měst v této problematice jsem využila dotazníkového šetření provedeného v březnu tohoto roku ve 13ti krajích České republiky. Získaná data jsem následně statisticky zpracovala, vyhodnotila a zpracovala pomocí grafů. Na závěr jsem provedla komparaci krajů a měst a vyvodila závěry o aktuálním stavu podpory sportu v Moravskoslezském kraji a v Novém Jičíně, a to i z hlediska sportovně talentované mládeže na úrovni kraje.
29
3. VLASTNÍ PRÁCE 3.1 Analýza podpory sportu a sportovně talentované mládeže v Moravskoslezském kraji 3.1.1 Základní údaje Moravskoslezský kraj je situovaný v severovýchodní části České republiky, kde sousedí se Zlínským a Olomouckým krajem. Na severu a východě tvoří hranice s Polskem, na jihovýchodě se Slovenskem. Moravskoslezský kraj ohraničuje východní část masivu Hrubého Jeseníku, s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1 491 m n. m.). Střední částí území pak prochází Nízký Jeseník společně s Oderskými vrchy a Opavskou pahorkatinou. Z jihovýchodu zasahuje do kraje pohoří Moravskoslezských Beskyd s druhou výraznou dominantou kraje – Lysou Horou (1 323 m n. m.). Význačnější nížinou je Ostravsko-Karvinská pánev, která je proslulá jako významné naleziště kvalitního černého uhlí. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou Odra, Ostravice, Opava a Olše (Moravskoslezský kraj, 2014). Kraj je tvořen okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava, jež je také sídelním městem kraje. V kraji se nachází 300 obcí (z toho 42 měst) rozdělených do 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Svou rozlohou 5 427 km2 zaujímá 6,9 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji (ČSÚ, 2014).
3.1.2 Sportovní prostředí a infrastruktura Moravskoslezský kraj
poskytuje
mnoho
příležitostí k
aktivnímu
odpočinku. Pohoří Jeseníků i Beskyd nabízí kilometry nejkvalitnějších sjezdovek, upravených stop pro běžkaře, turistických i naučných tras a hipostezek. Populárními letovisky jsou např. Karlov pod Pradědem, Dolní Moravice, Praděd, Pustevny, Bílá, Lysá hora nebo Čeladná. Velice populární jsou zde také lanové 30
parky, projížďky na motokárách v Bruntálu a sjezd na koloběžce z bájného Radhoště. K nejproslulejším sportovním akcím této oblasti patří bezesporu Beskydská sedmička – extrémní přechod sedmi beskydských vrcholů v délce 87 km (Moravskoslezský region, 2012). Kromě těchto atraktivit sportovního vyžití se v Moravskoslezském kraji rozvíjí také vodácká turistika. Kluby vodáků pořádají pro veřejnost již několik let veřejné sjezdy Ostravice a Moravice s vypouštěním přehrad Šance a Kružberku. Celoročně jsou sjízdné některé úseky řek, kde vznikají vodácké stezky. Řeka Opava je sjízdná v úseku Kravaře - Třebovice, řeka Odra z Košatky až po hranice s Polskem, Ostravice od Slezkoostravského hradu až po soutok s Odrou. Půjčit loď nebo se naučit základy jízdy je možné u několika vodáckých klubů v celém kraji. Pro příznivce vodních sportů se dá na přehradách Žermanice a Těrlicko, v menší míře pak na Slezské Hartě provozovat také jachting, rybaření nebo vodní lyžování (Moravskoslezský region, 2012). Velice rozšířená je v kraji také cykloturistika. Na kole je možné podniknout výlet na Lysou horu, kolem Slezské Harty, okolím Bílé, v Poodří nebo podél řeky Olše. Také krajské město je velmi dobře propojeno se svým okolím cyklostezkami. Kraj mimo jiné protíná trasa mezinárodního charakteru Jantarová stezka Krakov - Morava - Vídeň a pro milovníky adrenalinové jízdy je k dispozici bikepark Morávka-Sviňorky. Vedle cyklostezek je zde také několik tras pro in-line bruslení, mezi něž náleží okruh v Malé Morávce, okolo Olešné, z Hradce nad Moravicí do Opavy a v Kravařích (Moravskoslezský region, 2012). Moravskoslezský kraj dále vytváří ideální podmínky pro provozování golfu. Známými lokalitami jsou např. Čeladná, Ostravice, Ropice, Šilheřovice, Kravaře, Hukvaldy a nový golfový areál se nachází také v Karviné (Moravskoslezský region, 2012). V neposlední řadě je možné si kraj prohlédnout z ptačí perspektivy a zúčastnit se vyhlídkových letů z Mošnova, Krnova nebo ze Zábřehu u Benešova. Adrenalinovější forma se také nabízí ve formě paraglidingu z Javorového vrchu u Třince, Prašivé, Ondřejníku nebo Javorníku (Moravskoslezský region, 2012).
31
Kromě výše zmíněných sportovních aktivit nabízejí pestrou škálu sportovního vyžití také města a obce a to prostřednictvím stadionů, víceúčelových hal a stovek hřišť, tělocvičen, koupališť a bazénů. Počet sportovních zařízení v Moravskoslezském kraji ukazuje tabulka č 2.
Tabulka č. 2: Počet sportovních zařízení v Moravskoslezském kraji v roce 2006(Regionální informační servis, 2006, upraveno autorem) Název NUTS
Koupaliště a bazény
Hřiště
Tělocvičny
Stadiony
Zimní stadiony
Ostatní zařízení pro TV
Sportovní zařízení celkem
Bruntál
11
137
73
14
5
80
320
Frýdek-Místek
52
184
122
33
2
136
529
Karviná
15
133
134
25
6
78
391
Nový Jičín
17
205
102
29
6
69
428
Opava
22
250
100
25
3
115
515
Ostrava-město
13
163
131
18
4
68
497
Moravskoslezský kraj
130
1072
662
144
26
546
2580
Moravskoslezský kraj disponuje tedy relativně dostatečnou materiálně technickou základnou, její kvalita je však v průměru nízká. Sportoviště využívají zastaralé a nákladné technologie, řada zařízení je na pokraji životnosti a mnohé jen s problémy vyhovují z hlediska bezpečnosti a hygienických norem. Největší část sportovišť je historicky ve vlastnictví a správě tělovýchovných jednot a sportovních klubů. Zbytek sportovních zařízení je v majetku měst a obcí, soukromých osob a obchodních společností a část z nich vlastní také kraj (středoškolská sportoviště).
32
3.1.3 Institucionální zabezpečení sportu V Moravskoslezském kraji realizují pro své členy i pro zájemce z řad veřejnosti organizované aktivity tělovýchovné jednoty a sportovní kluby, jež jsou sdruženy
pod
krajskými
zastřešujícími
sportovními
organizacemi
(Moravskoslezská krajská organizace Českého svazu tělesné výchovy (MS KO ČSTV), Česká obec sokolská - Sokol (ČOS), Asociace školních sportovních klubů České republiky (AŠSK), Autoklub České republiky (AČR), Český střelecký svaz (ČSS), Klub českých turistů (KČT), Moravskoslezská krajská asociace Sport pro všechny (MS KASPVS) a Sdružení sportovních svazů České republiky (SSS ČR)). Koordinačním orgánem těchto organizací je Všesportovní kolegium Moravskoslezského kraje 1, které s jejich pomocí a za podpory kraje organizuje a zodpovídá za rozvoj sportovní činnosti v kraji (Moravskoslezský kraj, 2014c) Nejvíce občanů je organizováno ve sportovních klubech s povahou občanského sdružení. Jejich počet je však jen těžko zjistitelný, proto se k tomuto účelu využívá databáze každoročně aktualizované statistiky členů ČSTV, jež sdružuje 2/3 všech členů. Z údajů získaných z této databáze vyplývá, že je na území Moravskoslezského kraje v 820 tělovýchovných jednotách a sportovních klubech organizováno 138 801 členů, což představuje 11% všech obyvatel kraje (ČUS, 2012). Významným úkolem sportovních organizací, ale také školství je příprava a rozvoj sportovních talentů a reprezentantů. V Moravskoslezském kraji je tento rozvoj zajištěn na základních školách pomocí tříd s rozšířenou výukou tělesné výchovy, na středních školách prostřednictvím škol s obory vzdělání se sportovní přípravou a na vysokých školách. V kraji zároveň fungují sportovní centra mládeže a Centrum individuálních sportů Ostrava za finanční podpory Moravskoslezského kraje. Sportovní příprava talentů ve věku 6 až 15 let je v Moravskoslezském kraji zajištěna zrealizovanými sportovními třídami na základních školách zařazených do projektu "Intenzifikace činnosti sportovních tříd". V České republice je celkem 255 základních škol s rozšířeným vyučováním tělesné výchovy s kmenovým 1
Členem Všesportovního kolegia není krajské sportovní sdružení Orel.
33
sportem a 15 základních škol s doplňkovým sportem. Takovýchto základních škol s rozšířeným vyučováním tělesné výchovy je v Moravskoslezském kraji 38 s kmenovým sportem a 6 s doplňkovým sportem (Moravskoslezský kraj, 2008). Jejich přehled uvádí tabulka č. 3. Tabulka č. 3: výchovy
Seznam základních škol s třídami s rozšířeným vyučováním tělesné
zařazených
do
projektu
"Intenzifikace
činnosti
sportovních
tříd"
(Moravskoslezský kraj, 2008, upraveno autorem) Druh sportu
Počet ZŠ
Umístění
Atletika
5
Havířov, Opava, 2xOstrava, Třinec
Baseball
1
Ostrava
Basketbal
5
Havířov, Opava, 2xOstrava, Nový Jičín
Biatlon
1
Bruntál
Fotbal
8
Karviná, Frýdek-Místek, 2xOstrava, Havířov, Opava, Třinec, Bílovec
Házená
4
Frýdek-Místek, Karviná, Kopřivnice, Ostrava
Judo
1
Ostrava
Lední hokej
10
Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Opava, Orlová, 2xOstrava, Třinec, Nový Jičín, Kopřivnice
Lyžování
3
Bruntál, Frenštát pod Radhoštěm, Rýmařov
Sportovní gymnastika
1
Ostrava
Plavání
2
Ostrava, Kopřivnice
Stolní tenis
1
Ostrava
Volejbal
5
Frýdek-Místek, Nový Jičín, Ostrava, Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm
Kromě základních škol s rozšířenou výukou tělesné výchovy se sportovním talentům věnují na území Moravskoslezského kraje také dvě gymnázia se sportovní přípravou - sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových v Ostravě se 4letým a 8letým oborem zaměřeným na kmenové sporty (atletika, basketbal, judo, plavání, sportovní a moderní gymnastika a
34
volejbal) a ostatní sporty (fotbal, stolní tenis, lední hokej, tenis, házená, cyklistika, šerm, karate, krasobruslení, florbal, střelba, aerobic, tanec, orientační běh, lyžování, squash aj.) a sportovní gymnázium v Bruntále se 4letým oborem cíleným na orientační sporty (orientační běh a lyžařský orientační běh), alpské a lyžařské disciplíny, klasické lyžování, biatlon, cyklistiku a snowboarding (MPSV – IPS, 2013). Sportovní příprava talentovaných sportovců dorostenecké a juniorské kategorie věkové kategorie 15 až 19 let je zabezpečována sportovními centry mládeže. V České republice je celkem 268 sportovních center ve 36 druzích sportu. V Moravskoslezském kraji je jich ve 21 druzích sportu celkem 36 (Moravskoslezský kraj, 2014d). Jejich výčet znázorňuje tabulka č. 4. Tabulka č. 4:
Sportovní centra mládeže v Moravskoslezském kraji (Moravskoslezský
kraj, 2014d, upraveno autorem) Sportovní svaz
Klub
Český atletický svaz
SSK Vítkovice TŽ Třinec
Český badmintonový svaz
ASK Tatra Kopřivnice
Česká baseballová asociace
SCM Morava při ČBA
Česká basketbalová federace
BK NH Ostrava - chlapci
Českomoravský fotbalový svaz
FC Baník Ostrava FC Vítkovice FK FrýdekMístek FC Karviná
Český svaz házené
HC Baník Karviná - chlapci
Česká jezdecká federace
TJ Slovan Frenštát p. R.
Český svaz juda
NH Ostrava
Český svaz kanoistů - divoká voda
KK Opava
Česká unie bojových umění - karate
TJ Baník Havířov
Český krasobruslařský svaz
BK LR Cosmetic Ostrava
Český svaz ledního hokeje
HC Oceláři Třinec HC Vítkovice HC Opava HC Sareza Ostrava - Poruba
Svaz lyžařů České republiky
TJ Frenštát pod Radhoštěm Fenix Ski Team Jeseník
35
Sportovní svaz
Klub
Český svaz moderní gymnastiky
TJ Slavia Havířov
Český svaz plaveckých sportů
SCM Ostrava KVS Skokan Kopřivnice
Česká softbalová asociace
SCM Ostrava Mittal Ostrava SKST Baník Havířov Robot Mokré Lazce VK DHL Ostrava - chlapci SSK Nový Jičín dívky Mittal Ostrava - dívky TJ Sokol Moravská Ostrava SKV Baník Havířov
Česká asociace stolního tenisu Český volejbalový svaz Český svaz vzpírání Svaz zápasu ČR
TJ TŽ Třinec
Český střelecký svaz
Krnov Ostrava
Významným projektem v oblasti práce s talentovanou mládeží představuje vytvoření regionálního sportovního centra. V rámci České republiky je Moravskoslezský kraj dokonce prvním místem, kde svou činnost roku 2005 zahájilo Centrum individuálních sportů Ostrava (CISO). Jeho záměrem je vytvoření podmínek pro podporu přípravy mladých talentovaných sportovců ve věku 10 až 26 let, kteří jsou členy ostravských a moravskoslezských klubů ve vybraných individuálních sportech zařazených do programu olympijských her. V současné době CISO podporuje 48 sportovců, o které pečuje 33 trenérů ve 20ti olympijských sportech - atletika, plavání, alpské lyžování, sportovní gymnastika, moderní gymnastika, judo, stolní tenis, zápas, krasobruslení, jachting, střelba, lukostřelba, tenis, karate, box, vzpírání, skoky na lyžích, akrobatické lyžování a v roce 2014 došlo k zařazení dalších dvou sportů – střelby a badmintonu. CISO podporuje mladé talentované sportovce tím, že vytváří optimální podmínky pro jejich tréninkový proces - zajišťuje výcvikové tábory, přípravné soutěže, materiální vybavení, regeneraci, preventivní lékařské prohlídky, financuje pronájem sportovišť a obstarává potřebné náčiní a nářadí pro sportoviště. Spolupracuje také se základními, středními i vysokými školami, kde sportovci studují a zajišťuje jim individuální formu studia na základě žádosti a doporučení příslušného sportovního svazu a oddílu, kterého je sportovec členem (CISO, 2014).
36
3.1.4 Systém podpory sportu v kraji V Moravskoslezském kraji mají na starost podporu sportu tato pracoviště a orgány: -
Krajský úřad se sídlem v Ostravě: Odbor školství, mládeže a sportu Oddělení mládeže a sportu.
-
Organizace sdružující sportovce v kraji (ČSTV, ČASPV, AŠSK, ČOS, Orel, KČT, AČR, SSS ČR, ČSTPS).
-
Obecní a městské úřady: každé okresní město v MSK má ve struktuře městského úřadu zřízen odbor školství, mládeže a tělovýchovy.
-
Sportovní kluby a TJ jednotlivých měst a obcí. (Moravskoslezský kraj, 2014b)
Oddělení mládeže a sportu krajského úřadu v Ostravě má na starost tyto činnosti (Moravskoslezský kraj, 2014b): -
zabezpečuje rozvoj volnočasových aktivit dětí a mládeže, rozvoj sportu pro
občany,
včetně
zdravotně
postižených
občanů,
a
přípravu
talentovaných dětí a mládeže, -
podílí se na tvorbě informačního systému pro mládež ve spolupráci s MŠMT,
-
podílí se na koordinaci Programů státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2011 až 2015,
-
spolupracuje s nestátními neziskovými organizacemi při realizaci krajské politiky vůči mladé generaci a krajské politiky v oblasti sportu (více než 2 500 organizací, samostatná informační internetová stránka),
-
koordinuje organizování soutěží a přehlídek vyhlašovaných MŠMT pro školy a školská zařízení (celkem 115 soutěží s více něž 300 kategoriemi, či obory a přehlídek),
-
rozvíjí oblast tělovýchovy a sportu, vč. zdravotně handicapovaných sportovců,
37
-
realizuje krajskou a státní politiku v oblasti zájmového vzdělávání dětí a mládeže a aktivního využívání volného času (školní sportovní kluby, školní kluby, školní družiny, střediska volného času),
-
realizuje krajskou dotační politiku v oblasti sportu, volnočasových aktivit dětí a mládeže, prevence sociálně patologický jevů,
-
zabezpečuje státní dotační politiku pro nestátní neziskové organizace (Programy státní podpory nestátních neziskových organizací oblasti volného času a celoživotního vzdělávání osob se zdravotním postižením do roku 2013, Programy státní podpory sportu do roku 2013 apod.). Moravskoslezský kraj se řídí programem podpory sportu a pohybových
aktivit občanů, jež v sobě zahrnuje grantovou a negrantovou politiku kraje. Je v souladu se zákonem 129/2000 Sb., o krajích a státní koncepcí sportu a vychází ze specifického strategického cíle č. 4.1. „Stát se krajem špičkových služeb pro 5 milionů“, čímž usiluje o rozšíření nabídky volnočasové infrastruktury a služeb pro obyvatele kraje a návštěvníky ze sousedících regionů Česka, Polska a Slovenska. Stanovuje priority podpory, opatření, možnosti podpory a dostupné finanční zdroje, jež umožní rozvoj a plné využití potenciálu sportu v kraji. Cílem programu je stabilizace finanční podpory a zajištění trvale udržitelného rozvoje, pohybových aktivit a příležitostí pro občany kraje (Odbor školství, mládeže a sportu v MSK, 2012). Zaměřuje se především na tyto prioritní oblasti: -
podpora aktivně sportujících občanů Moravskoslezského kraje,
-
příprava a rozvoj sportovních talentů Moravskoslezského kraje,
-
podpora významných sportovních akcí v Moravskoslezském kraji regionálního, republikového a mezinárodního charakteru,
-
oceňování vynikajících sportovců, sportovních kolektivů a trenérů kraje,
-
výstavba, údržba a provoz strategických sportovních zařízení v majetku obcí, měst a sportovních organizací v Moravskoslezském kraji. (Odbor školství, mládeže a sportu v MSK, 2012)
38
3.1.5 Financování sportu a sportovně talentované mládeže Struktura financování sportu usiluje o naplňování cílů programu podpory sportu a pohybových aktivit občanů a sleduje tři strategické oblasti podpory sportu, jež můžeme rozdělit na grantovou a negrantovou podporu sportu následovně: I.
Grantová podpora -
Sport v regionu - dotační programy
II. Negrantová podpora -
Významné sportovní akce
-
Podpora sportovních talentů
Ve snaze zlepšit podmínky pro rozvoj sportu přijal kraj dlouhodobou strategii stabilního financování jednotlivých výše zmíněných oblastí v horizontu let 2013-2018 znázorněnou v tabulce č. 5. Tabulka č. 5: Alokace finančních prostředků na jednotlivé oblasti podpory sportu v letech 2013 až 2018, v tis. Kč (Odbor školství, mládeže a sportu v MSK, 2012, upraveno
autorem) Název oblasti
2013
2014
2015
2016
2017
2018
%*
Sport v regionu - dotační programy
20 000
25 000
30 000
35 000
40 000
45 000
1,0
Významné sportovní akce
10 000
12 500
15 000
17 500
20 000
22 500
0,5
Podpora sportovních talentů
10 000
12 500
15 000
17 500
20 000
22 500
0,5
Celkem
40 000
50 000
60 000
70 000
80 000
90 000
2,0
* podíl finančních prostředků z celkových příjmů rozpočtu Moravskoslezského kraje ze sdílených daní v roce 2018
Zmíněná strategie předpokládá v období do roku 2018 každoroční navýšení alokace na výše uvedené oblasti podpory tak, aby v roce 2018 tvořila celková podpora minimálně 2,0 % příjmů rozpočtu Moravskoslezského kraje ze sdílených daní.
39
Z výše uvedeného vyplývá, že se Moravskoslezský kraj situací ve sportovním prostředí intenzivně zabývá a že se v oblasti podpory sportu snaží angažovat co největší měrou. Potvrzením jeho postoje jsou poskytnuté finanční prostředky do jednotlivých oblastí v letech 2012 a 2013, jež ukazuje tabulka č. 6. Tabulka č. 6: Alokace finančních prostředků na jednotlivé oblasti podpory sportu v Moravskoslezském kraji v roce 2012 a 2013 (Odbor školství, mládeže a sportu v MSK, 2014, upraveno autorem) Název oblasti
Výše finančních prostředků v roce 2012 (v tis. Kč)
Výše finančních prostředků v roce 2013 (v tis. Kč)
Sport v regionu - dotační program
5 000
10 000
Významné sportovní akce
21 000
25 000
Podpora sportovních talentů
2 000
4 400
Celkem
28 000
39 400
Z tabulky je patrné, že Moravskoslezský kraj dodržuje stanovenou strategii a na podporu sportu v roce 2013 poskytl částku dosahující slibované hodnoty 40 000 000,- Kč. Tato podpora se v roce 2012 pohybovala ve výši pouhých 28 000 000,- Kč. Výše finančních prostředků přitom v roce 2013 vzrostla o 5 000 000,- Kč v grantové politice Sport v regionu a o 4 000 000,- Kč v podpoře významných sportovních akcí. I v oblasti rozvoje sportovních talentů sledujeme rostoucí tendenci. Zde se výše finančních prostředků zvýšila z 2 000 000,- Kč v roce 2012 na 4 400 000,- Kč v roce 2013. I.
Grantová podpora sportu
Grantová podpora je charakterizována předem stanovenými principy a pravidly grantové soutěže. Prostřednictvím dotačních programů podporuje kraj pravidelnou činnost sportovních oddílů a handicapovaných sportovců, vrcholový sport, údržbu sportovních areálů, organizování sportovních akcí místního nebo regionálního charakteru a vzdělávání pracovníků a dobrovolníků v oblasti tělovýchovy a sportu.
40
Moravskoslezský kraj každoročně vyhlašuje dotační program „Podpora sportu v Moravskoslezském kraji“. Na svých internetových stránkách stanovuje podmínky tohoto dotačního programu, kde je krom jiného specifikováno, jaký způsobem mají organizace o granty žádat, jak probíhá vyhodnocování a výběr žádostí a kontrola použití dotace. Pro kalendářní rok 2013 vyhlásila Rada kraje dotační program na podporu sportu v těchto oblastech (Moravskoslezský kraj, 2013a): Podpora regionálních sportovních akcí v Moravskoslezském kraji Cílem programu bylo podpořit zkvalitňování nabídky sportovních, turistických a tělovýchovných aktivit regionálního charakteru na území Moravskoslezského kraje s předpokládaným aktivním zapojením dětí, mládeže i dospělých. Minimální výše poskytnuté dotace na projekt byla stanovena na 20 000,- Kč, maximální výše na 50 000,- Kč. Organizační jednotka přitom mohla podat žádosti o dotaci na tři projekty s maximální celkovou výší požadovaných finančních prostředků 150 000,- Kč. Spoluúčast poskytovatele na úhradě uznatelných nákladů realizovaných projektů činila maximálně 50 % a spoluúčast žadatele minimálně 50 %. Podpora významných celostátních a mezinárodních sportovních akcí v Moravskoslezském kraji Tato oblast dotačního programu byla zaměřena na podporu konání a organizační zajištění vybraných akcí celostátního a mezinárodního významu na území Moravskoslezského kraje. Minimální výše poskytnuté dotace na projekt činila 50 000,- Kč, maximální výše na 400 000,- Kč. Organizační jednotka měla možnost podat žádosti o dotaci na tři projekty s maximální celkovou výší požadovaných finančních prostředků 600 000,Kč. Poskytovatel se finančně spolupodílel na úhradě uznatelných nákladů realizovaných projektů maximálně 50 % a žadatel minimálně 50 %.
41
Podpora pravidelné činnosti sportovních klubů pro děti a mládež Ta představovala systematickou podporu sportovní a tělovýchovné celoroční činnosti (nikoliv náhodné aktivity) sportovních subjektů, k vytvoření zázemí – podmínek pro sportovní činnost dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji. Minimální výše poskytnuté dotace na projekt dosahovala 20 000,- Kč, maximální výše 200 000,- Kč. Organizační jednotka mohla podat žádosti o dotaci na tři projekty s maximální celkovou výší požadovaných finančních prostředků 400 000,- Kč. Spoluúčast poskytovatele na úhradě uznatelných nákladů realizovaných projektů činila maximálně 50 % a spoluúčast žadatele minimálně 50 %. Program byl určen pouze pro právnické osoby zajišťující tělovýchovnou, sportovní a turistickou činnost. Politické strany a hnutí, příspěvkové organizace zřízené krajem, organizační složky státu, obce, fyzické osoby a obchodní společnosti byly jakožto žadatelé krajem zamítnuti. Na tuto oblast podpory bylo v rozpočtu Moravskoslezského kraje pro rok 2013 alokováno 10 000 000,- Kč. Celkem bylo předloženo 226 žádostí, podpořeno však bylo pouze 74 z nich (Moravskoslezský kraj, 2013b). II. Negrantová podpora sportu Na straně druhé je krajem poskytována také negrantová podpora, která zahrnuje přidělování finančních prostředků bez pevných kritérií a pravidel, na základě rozhodnutí kompetentních rozhodovacích orgánů municipality z rozpočtu municipality. Tato podpora je zaměřena na podporu významných sportovních akcí a sportovních talentů v Moravskoslezském kraji. V první oblasti jsou podporovány významné sportovní akce (Mistrovství světa, Mistrovství Evropy, Světový pohár), olympiády dětí a mládeže České republiky a další významné akce typu Davis Cup, Zlatá tretra, Sportovec Moravskoslezského kraje apod., které jsou přínosem pro rozvoj sportu Moravskoslezského kraje. Na tyto bylo v rozpočtu Moravskoslezského kraje pro rok 2013 alokováno největší množství finančních prostředků o objemu 25 000 000,- Kč. 42
Druhá oblast se zabývá rozvojem sportovních talentů prostřednictvím základních, středních a vysokých škol a dalších subjektů v Moravskoslezském kraji. Podpora je směřována do všech oblastí – olympijské, neolympijské sporty, individuální i kolektivní sporty, školní sport atd. Zde byly v roce 2013 alokovány 4 400 000,- Kč.
3.2 Analýza podpory sportu a sportovně talentované mládeže v Novém Jičíně 3.2.1 Základní údaje Nový Jičín je regionálním centrem okresu Nový Jičín na území Moravskoslezského kraje. Leží v úvalu Moravské brány ohraničené výběžky Nízkého Jeseníku – Oderskými vrchy a pohořím Beskyd 34 km jihozápadně od Ostravy. Město leží v nadmořské výšce 285 m. n. m. a jeho středem protéká řeka Jičínka a Grasmanka. Rozkládá se na 9 katastrálních územích s celkovou rozlohou 4478 ha. Město Nový Jičín tvoří šest obecních částí – Bludovice, Kojetín, Loučka, Nový Jičín, Straník a Žilina. K 1. 1. 2013 činil počet obyvatel 24 188. (Nový Jičín, 2007b). Město je také sídlem kdysi světoznámé továrny na výrobu klobouků TONAK a pyšní se jedním z nejkrásnějších historických náměstí České republiky. Roku 2001 bylo dokonce vyhlášeno Historickým městem roku.
3.2.2 Sportovní prostředí a infrastruktura Nový Jičín nabízí četné možnosti sportovního vyžití. Tato oblast je vzhledem ke svému umístění mezi hřebeny Jeseníků a Beskyd velice vhodná pro pěší turistiku a cykloturistiku. Obyvatelé města si mohou vybrat hned z několika túr do blízkého okolí. Nejvyhledávanější jsou především výlety na Skalky,
43
Čerťák, Svinec, Puntík, Libotín, Starý Jičín, Štramberk či k pramenům Zrzávky. Na kole lze navštívit také nedaleké Hukvaldy. Kromě jiného si zde našla uplatnění také hipoturistika. Na předměstí Nového Jičína se nachází Hermelín ranč, jenž pořádá dětské kroužky, hipoterapie pro osoby se zdravotním nebo duševním poškozením a prázdninové výcvikové kurzy pro děti. Pro letní vyžití je nedaleko centra města postaven moderní areál s krytým bazénem a venkovním koupalištěm, jehož součástí je i kurt pro beach volejbal, kde se konají menší volejbalové turnaje. K areálu náleží také basketbalová sportovní hala, kterou využívají novojičínští basketbalisté k trénování a hraní zápasů. K rekreačnímu koupání jsou také vhodné přírodní nádrže Čerťák a Kacabaja. Dalším velkým a nedávno zmodernizovaným sportovním komplexem je sport centrum Abácie, jež nabízí kromě squashových, badmintonových a tenisových kurtů také bowlingovou dráhu, fitness a wellness centrum a řadu zajímavých cvičení v prostorné tělocvičně. V těsné blízkosti areálu se nachází zimní stadion, jehož ledová plocha slouží nejen hokejistům, ale také veřejnosti na veřejné bruslení. Ve stejné městské části stojí také fotbalový stadion a hala ABC soužící pro účely volejbalu. K tomu jsou vyhrazeny také mnohé další volejbalové kurty a město nabízí také řadu tenisových kurtů ať už otevřených nebo krytých. V zimních měsících zde panují dobré podmínky také pro lyžování a běh na lyžích. Na kraji Nového Jičína si lze zalyžovat na sjezdovce Svinci, v jehož okolí jsou vedeny běžkařské tratě, které dále navazují na tratě v podbeskydí. Nový Jičín má také dobré sportovní zázemí a svým občanům poskytuje velké množství sportovních zařízení. Dětem, mládeži i dospělým je ve městě k dispozici na 14 tělocvičen, 32 hřišť, a 22 dalších zařízení pro tělovýchovu (Nový Jičín, 2013d). Město Nový Jičín zajišťuje provoz a údržbu sportovních zařízení ve svém vlastnictví. V letech 2005 - 2007 proto byla provedena na celé řadě z nich rozsáhlá údržba.
44
3.2.3 Institucionální zabezpečení sportu Největší a nejvýznamnější organizací působící v oblasti sportu je ve městě Tělovýchovná jednota NJ, která sdružuje 15 sportovních oddílů zabývajících se především olympijskými sporty na výkonnostní i vrcholové úrovni (oddíl aikida, fotbalu, házené, kulturistiky, kuželek, lehké atletiky, stolního tenisu, šachy, tenisu, turistiky, volejbalu, zápasu, ASPV, ZdP a silového trojboje). Tělovýchovná jednota zabezpečuje tělovýchovu a sportovní činnost novojičínské veřejnosti a spolupracuje a vytváří podmínky pro soutěže a závody pořádané městem Nový Jičín (např. O pohár starosty města, Mezinárodní olympiáda partnerských měst aj.) (Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy v Novém Jičíně, 2007). Péče o sportovní talenty probíhá ve třech základních školách s rozšířenou výukou tělesné výchovy se zaměřením na volejbal, basketbal a lední hokej. Sportovní centrum mládeže je v Novém Jičíně zastoupeno jen jednou, a to se zaměřením na již zmíněný volejbal. Není tedy s podivem, že patří oddíl volejbalu TJ Nový Jičín mezi největší oddíly jak TJ Nový Jičín tak mezi kluby řízenými Českým volejbalovým svazem. Počet jeho členů se pohybuje mezi 250-300 členy. Při oddíle jsou zřízeny čtyři sportovní třídy na ZS Komenského 66 v Novém Jičíně pro děti 4. a 5. tříd, jež svými výsledky v celostátních soutěžích patří mezi nejlepší sportovní třídy v ČR, a sportovní centrum mládeže v kategorii dívek. Těchto center je v ČR celkem osm. V kategorii juniorek hraje oddíl nejvyšší soutěž extraligu již dvacet let a od roku 2000 se pětkrát dostal do finále přeboru ČR. V soutěži dospělých hraje družstvo žen první ligu již od jejího založení v roce 1995 a v posledních letech se vždy umístilo mezi nejlepšími šesti družstvy z celkového počtu 12. Družstvo mužů hrálo dva roky druhou národní ligu a po letošním sestupu hraje krajský přebor I. třídy. Celkem volejbalový oddíl hraje v 21 soutěžích (Tělovýchovná jednota Nový Jičín, 2013). Kromě tělovýchovné jednoty a jejich oddílů působí na novojičínském území také velké množství sportovních organizací a klubů. Jejich rozmanitost potvrzuje oblíbenost a rozšířenost sportovního prostředí ve městě, a také různé možnosti, které se zde z hlediska sportu nabízejí. Přehled sportovních organizací a klubů v Novém Jičíně z roku 2013 uvádí tabulka č. 7.
45
Tabulka č. 7: Seznam sportovních organizací působících v Novém Jičíně (Nový Jičín, 2013c, upraveno autorem) Oblast sportu
Název organizace
Basketbal
Basketbalový klub Nový Jičín
Capoeira
Abadá Capoeira Nový Jičín
Cyklistika
Cyklistický oddíl Moravia Racing Team Nový Jičín
Cyklistika
Občanské sdružení cykloklub Nový Jičín
Fotbal
FK Nový Jičín
Fotbal
TJ Sokol Straník
Fotbal
TJ Sokol, Žilina
Fotbal - futsal
Top Dogs
Fotbal - futsal
Dragons Nový Jičín
Golf
I.
Hasičství
Hasičský sportovní klub Nový Jičín
Hasičství
Okresní sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska
Hasičství
Sbor dobrovolných hasičů Straník
Hokej
Hokejový klub Nový Jičín
Horolezectví
Horolezecký oddíl Nový Jičín
Horolezectví
Občanské sdružení Horolezecký oddíl KAILAS
Cheerleading
Fun Time Nový Jičín
In-line hokej
IHC Nový Jičín
Jezdectví
Farma nový Jičín – Žilina
Jezdectví
Jezdecký klub chovatelů koní Nový Jičín, o.s.
Jezdectví
Jezdecký klub Minarčík Nový Jičín – Loučka, o.s.
Jezdectví
Občanské sdružení Bludička
Jezdectví
Sportovní stáj Hermelín klub Nový Jičín
Jóga, turistika
Tělocvičná jednota Sokol Nový Jičín
Lyžování
Lyžařský klub Svinec, o.s.
Městský golfový klub Nový Jičín
46
Oblast sportu
Název organizace
Outdoorové programy pro děti a mládež, sportovní utkání, freesbee aj.
Prameny - občanské sdružení
Plavání
Klub vodních sportů Laguna
Plavání
Plavecký klub Nový Jičín, o.s.
Pohybová příprava dětí
Talent centrum o.s.
Potápění
Trigger divers Nový Jičín
Sportovní činnost pro děti, mládež a
Orel jednota Nový Jičín
dospělé - bowling, stolní tenis aj. Sportovní kroužky, kurzy, tábory a soustředění
Středisko volného času Fokus Nový Jičín, příspěvková organizace
Sportovní parašutismus
Paraklub Hranice, Nový Jičín
Tanec
Klub tanečního sportu Reflex
Tanec
Škola Orientálního tance Helen
Turistika
Klub českých turistů Nový Jičín
Turistika
Turistická organizace mládeže
Z výše uvedených sportovních organizací je v Novém Jičíně populární zejména Basketbalový klub Nový Jičín. Ten patřil ještě donedávna k elitní špičce a hrál zápasy se slavným Prostějovem, Nymburkem, Opavou, Ostravou či Děčínem v Mattoni NBL (Národní basketbalové lize). Basketbalisté Nového Jičína se od roku 1994 zúčastňovali každý rok evropských pohárů (Koračova poháru, Saportova poháru a od roku 2002 Poháru mistrů) a byli mistry v sezóně 1998/99 a pětinásobnými vítězi Českého poháru. Krom toho získal klub řadu dalších ligových medailí, vyhrál Superligu a stal se také vítězem Středoevropské ligy. Od krachu v roce 2011 se však hraje v kategorii mužů již jen oblastní přebor. V době své největší slávy získal basketbal v Novém Jičíně obrovskou popularitu a zájem veřejnosti - zejména mládeže - o samotný basketbal. Při klubu byly dokonce zřízeny sportovní třídy na základní škole Jubilejní 3. Dnes vede klub mládežnická družstva ve všech soutěžních věkových kategoriích od mladších mini
47
žáků až po ligový starší dorost. V roce 1997 se starší žáci stali vicemistry České republiky (Basketbalový klub Nový Jičín, 2014). Dalším populárním sportem je v Novém Jičíně hokej. Hokejový klub HC Nový Jičín hraje II. hokejovou ligu České republiky a členská základna dosahuje téměř 550 členů. Při oddílu byly roku 1999 zřízeny sportovní třídy na ZŠ Bohuslava Martinů a od té doby mládežnický hokej dosahuje velkých úspěchů. Hřáči 8. třídy se stali roku 2002 mistry ČR a hráči 5. třídy je roku 2008 a 2009 následovali (HC Nový Jičín, 2011). Fotbal zde má také své zastoupení. FK Nový Jičín hraje v kategorii mužů – A divizi, starší a mladší dorost hraje taktéž divizi, starší a mladší žáci krajský přebor a další čtyři družstva benjamínků a přípravek hrají okresní soutěže (FK Nový Jičín, 2014).
3.2.4 Systém podpory sportu ve městě V Novém Jičíně se podporou sportu zabývá odbor školství, kultury a sportu zřízený při městském úřadě. V oblasti sportu zabezpečuje především tyto činnosti: -
spolupracuje se sportovními organizacemi působícími na území města Nový Jičín,
-
zpracovává koncepci rozvoje sportu ve městě a její aktualizaci,
-
spolupracuje se sportovními zařízeními města a podílí se na přípravě sportovních akcí pořádaných městem a jeho místních částí,
-
zajišťuje a organizuje společenské akce na úseku sportu (vyhodnocení nejlepších sportovců aj.)
-
zpracovává harmonogram sportovních akcí na území města Nový Jičín a podílí se na přípravě Kalendáře akcí města,
-
navrhuje a zajišťuje distribuci plakátů na sportovní akce pořádané městem,
-
vyhotovuje kalendář akcí na příslušný kalendářní rok, informuje o něm výše uvedené instituce a uveřejňuje ho na stránkách města,
-
provádí administrativní kontrolu na úseku sportu a u žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory
48
-
zajišťuje grantová řízení města Nový Jičín,
-
spolupodílí se na zajištění zahraničních vztahů s partnerskými městy se zaměřením na sport, školství a volný čas. (Nový Jičín, 2014) Odbor školství, kultury a sportu se přitom řídí strategickým rozvojovým
plánem města pro období 2007-2013, jehož jednou z prioritních oblastí je „Kvalita života“, kde je mimo jiné specifikován rozvoj sportovních aktivit občanů města.
3.2.5 Financování sportu a sportovně talentované mládeže Město Nový Jičín podporuje oblast tělovýchovy a sportu formou grantové i negrantové politiky, jak tomu bylo na úrovni kraje. I. Grantová podpora: -
Grantový program „Sportovní činnost v Novém Jičíně“
II. Negrantová podpora: -
Mimořádné dotace
-
Finanční příspěvky
Celkově bylo na podporu sportu z rozpočtu města ve výše zmíněných oblastech alokováno 41 762 000,- Kč, jak uvádí tabulka č. 8. Tabulka č. 8: Alokace finančních prostředků na jednotlivé oblasti podpory sportu v Novém Jičíně v roce 2013 (Nový Jičín, 2013a, upraveno autorem) Název oblasti
Výše finančních prostředků (v Kč)
Grantový program „Sportovní činnost v Novém Jičíně“
7 110 000
Mimořádné dotace
20 000
Finanční příspěvky
34 632 000
Celkem
41 762 000
Z tabulky je patrné, že je na finanční příspěvky vynakládána většina financí kraje, tedy 34 632 000,- Kč. 49
I.
Grantová podpora sportu
Poskytování grantů se řídí „Zásadami grantového řízení města Nový Jičín“. Granty se vyplácí v průměru 28 subjektům ročně na pravidelnou sportovní činnost, jednorázové sportovní akce a zajištění provozu a údržby. Výši finančních prostředků poskytnutých na jednotlivé projekty projednává a navrhuje grantový výbor. Schvalování do výše 50 tis. Kč přísluší radě města, od 50 tis. Kč je schvalováním grantů pověřeno zastupitelstvo města na návrh rady města. Grantové řízení využívají občanská sdružení, humanitární organizace a jiné zletilé fyzické nebo právnické osoby s výjimkou politických stran, volebních stran a hnutí. Hlavním kritériem pro přidělení grantů je přínos projektu pro město a občany Nového Jičína. Veškerou agendu s přijímáním žádostí, návrhy ke schválení do orgánů města, uzavíráním smluv a následnou kontrolu provádí odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy. Podpora grantů činí cca 1% z celkových výdajů města (Nový Jičín, 2007a). Město Nový Jičín vyhlašuje každoročně grantové řízení zaměřené na tyto oblasti sportu (Nový Jičín, 2013a): 1. Provoz a údržba tělovýchovných a sportovních zařízení a zajišťování podmínek pro činnost. 2. Podpora pravidelné sportovní činnosti dětí a mládeže. 3. Jednorázové sportovní akce na území města.
Celkem bylo Novým Jičínem na grantovou podporu vyčleněno 7 110 000,Kč. Nejvíce finančních prostředků bylo poskytnuto na provoz a údržbu tělovýchovných a sportovních zařízení a zajišťování podmínek pro činnost. Velké množství sportovních zařízení ve městě nevyhovuje současným standardům, a proto je třeba do této sféry hodně investovat. 1. Provoz a údržba tělovýchovných a sportovních zařízení a zajišťování podmínek pro činnost V této oblasti bylo v roce 2013 vyčleněno celkem 5 546 000,- Kč. Jednotlivé schválené projekty zobrazuje tabulka č. 9.
50
Tabulka č. 9: Přehled schválených žádostí v oblasti provozu a údržby tělovýchovných a sportovních zařízení v roce 2013 (Nový Jičín, 2013a, upraveno autorem) Ev.č.
Žadatelé
Název projektu
1
Občanské sdružení Moravia Racing Team
Cyklistický oddíl Moravia racing team Nový Jičín 2013
2
Basketbalový klub Nový Jičín, o.s.
Vytvoření podmínek pro činnost (provoz, údržba, nájmy, …) v oblasti sportu
3
TJ Nový Jičín, o.s.
Provoz, opravy a údržba tělovýchovných zařízení TJ NJ a města Nového Jičína
4 5
Sportovní stáj Hermelín klub Zajištění provozu jezdeckých kroužků pro děti a mládež Nový Jičín Futsalová sezóna Top Dogs Top Dogs 2012/2013
Schválená částka (v Kč) 5 000
50 000
4 600 000
4 000 17 000
6
Plavecký klub Nový Jičín, o.s.
Zajištění podmínek pro činnost Plaveckého klubu Nový Jičín, o.s. nájem sportovišť
7
Základní rekreační tělovýchovná jednota Žilina
Cvičení pro ženy a dívky
8
Jezdecký klub Minarčík Nový Jičín - Loučka, o.s.
Sportovní činnost - vozatajský sport
15 000
9
BEMGE Motocross Nový Jičín
Organizovaný motokros v Novém Jičíně
18 000
10
FK Nový Jičín
Vytvoření podmínek pro činnost v oblasti sportu
100 000
11
Lyžařský klub Svinec o.s.
Podpora provozu lyžařského areálu na Svinci
169 000
12
Klub vodních sportů "Laguna" Nový Jičín, o.s.
Zajištění podmínek pro sportovní činnost dětí a mládeže - nájem sportovišť
100 000
13
Jaroslav Janyška
Vytvoření podmínek pro činnost tanečního klubu Fokus Nový Jičín
25 000
14
Horolezecký oddíl Nový Jičín, o.s.
Vytvoření podmínek pro činnost (provoz, údržba, nájmy, …) v oblasti sportu
5 000
15
1. Městský golfový klub Nový Jičín, o.s.
Vytvoření podmínek pro činnost (provoz, údržba, nájmy, …) v oblasti sportu
20 000
16
Jezdecký klub chovatelů koní Nový Jičín - Loučka, o.s.
Zajištění podmínek pro činnost Jezdeckého klubu chovatelů koní Nový Jičín - Loučka, o.s.
15 000
51
40 000
5 000
Žadatelé
Ev.č.
Název projektu
Schválená částka (v Kč)
17
Crow Skate Corps, o.s.
Nezbytné opravy překážek ve skateparku, výstavba nových prvků určených i pro převoz na jiné místo, k pořádání exhibic a k reprezentaci města
18
Orel jednota Nový Jičín
Provoz a údržba tělocvičny v orlovně Nový Jičín - Loučka
10 000
19
Tělovýchovná jednota Sokol Straník
Provoz a údržba sportovního areálu TJ Sokol Straník
10 000
20
Hokejový klub Nový Jičín, o.s.
Vytvoření podmínek pro činnost (provoz, údržba, nájmy,…) v oblasti sportu
50 000
21
FunTime Nový Jičín, o.s.
Bezpečný cheerleading a sportovní gymnastika pro děti a mládež
128 000
22
Tělocvičná jednota Sokol Nový Jičín
Zajištění pravidelných sportovních aktivit v Sokole
10 000
Celkem
150 000
5 546 000
V roce 2013 bylo v této oblasti vyhověno 22 žádostem o grant. Největší finanční obnos a většinu z celkové částky (4 600 000,- Kč) přitom získala Tělovýchovná jednota NJ na provoz, opravy a údržbu svých tělovýchovných zařízení. 2. Podpora pravidelné sportovní činnosti dětí a mládeže Pravidelná sportovní činnost dětí a mládeže byla v roce 2013 podporována částkou 1 351 000,- Kč. Jednotlivé schválené projekty zobrazuje tabulka č. 10.
52
Tabulka č. 10: Přehled schválených žádostí v oblasti podpory pravidelné sportovní činnosti dětí a mládeže v roce 2013(Nový Jičín, 2013a, upraveno autorem) Ev.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Žadatelé
Název projektu
Basketbalový klub Nový Jičín, o.s. TJ Nový Jičín, oddíl stolního tenisu Sportovní stáj Hermelín klub Nový Jičín Plavecký klub Nový Jičín, o.s. FK Nový Jičín
Podpora pravidelné sportovní celoroční činnosti dětí a mládeže Rozvoj stolního tenisu v Novém Jičíně
TJ Nový Jičín, tenisový oddíl Lyžařský klub Svinec o.s. Klub vodních sportů "Laguna" Nový Jičín, o.s. TJ Nový Jičín, oddíl házené Jaroslav Janyška
Tenisový oddíl 2013
Schválená částka (v Kč) 141 000 17 000
Podpora závodní činnosti 14 000 Podpora pravidelné sportovní činnosti dětí a mládeže v Plaveckém klubu Nový Jičín, o.s. Podpora pravidelné sportovní činnosti mládeže
Podpora pravidelné sportovní činnosti dětí a mládeže - členů Lyžařského klubu Svinec o.s. Pravidelný sport dětí a mládeže - výchova zdravého životního stylu Házenkářská mládež
Podpora rozvoje tanečního sportu v Novém Jičíně 1. Městský golfový Podpora pravidelné sportovní celoroční činnosti klub Nový Jičín, o.s. dětí a mládeže Tělovýchovná Podpora pravidelné sportovní činnosti dětí a jednota Sokol Straník mládeže TJ Sokol Straník Hokejový klub Nový Podpora pravidelné činnosti dětí a mládeže Jičín, o.s. FunTime Nový Jičín, Podpora pravidelné sportovní činnosti dětí a o.s. mládeže TJ Nový Jičín, oddíl Podpora pravidelné sportovní celoroční činnosti volejbalu dětí a mládeže organizované v oddíle volejbalu
111 000 203 000 90 000 12 000 183 000 25 000 13 000 7 000 21 000 282 000 30 000 202 000 1 351 000
Celkem
Celkově bylo schváleno 15 žádostí. Nejvíce financí bylo směřováno největším a nejpopulárnějším sportovním organizacím v Novém Jičíně – hokejovému klubu Nový Jičín, Fotbalovému klubu Nový Jičín, TJ Nový Jičín, oddílu volejbalu a Klubu vodních sportů "Laguna" Nový Jičín.
53
3. Jednorázové sportovní akce na území města Město Nový Jičín vynaložilo v roce 2013 na sportovní akce celkem 213 000,- Kč. Přehled všech podpořených žadatelů obsahuje tabulka č. 11. Tabulka č. 11: Přehled schválených žádostí v oblasti jednorázových sportovních akcí na území města v roce 2013(Nový Jičín, 2013a, upraveno autorem) Ev.č. 1 2 3
4
5 6
Žadatelé Občanské sdružení Moravia Racing Team Sportovní stáj Hermelín klub Nový Jičín
Název projektu Grand Prix Forman 2013
Uspořádání tří jezdeckých závodů pro děti a mládež 37. ročník Malé ceny Nového Plavecký klub Nový Jičín, o.s. Jičína a 23. ročník Ceny Moravské brány v plavání pro rok 2013 Uspořádání mistrovského závodu v motokrosu mládeže ve třídách BEMGE Motocross Nový Jičín 50cm3, 65 cm3, 85 cm3 a volný závod dospělých a veteránů Pochod "Okolím Nového Jičína" TJ Nový Jičín, oddíl turistiky - 6. ročník Běh dětí a rodičů novojičínským MUDr. Krausová Darina parkem - 7. ročník
Schválená částka (v Kč) 5 000 5 000 15 000
6 000
10 000 11 000
8
TJ Nový Jičín, oddíl zápasu
Memoriál Miroslava Rešla
15 000
9
TJ Nový Jičín, tenisový oddíl
Tenis Nový Jičín tour 2013
10 000
10
Klub vodních sportů "Laguna" Nový Jičín, o.s.
Mezinárodní závody mládeže v plavání s ploutvemi
35 000
11
TJ Nový Jičín, oddíl házené
Jeremi Cup 2013
25 000
1. Městský golfový klub Nový Jičín, o.s. Jezdecký klub chovatelů koní Nový Jičín - Loučka, o.s.
Sportovní jednorázové akce a projekty
5 000
Jezdecký den - hobby závody
3 000
12 14
15
Bidolido Team, občanské sdružení
16
Farma Nový Jičín - Žilina
BIDOLIDO CUP 2013 - celodenní letní venkovní turnaj v malé kopané pro neregistrované či registrované týmy dospělých a mládeže Parkurové závody o pohár Nového Jičína
54
10 000
10 000
Žadatelé
Ev.č.
Název projektu
Schválená částka (v Kč)
17
FunTime Nový Jičín, o.s.
Mezinárodní soutěž v cheerleadingu - "NJ Cheer Open"
20 000
18
MUDr. Kamil Bezděk
Víkend s cykloklubem Nový Jičín
3 000
19
TJ Nový Jičín, o.s., oddíl volejbalu
1. Zabezpečení mistrovství ČR st. žákyň ve volejbale Nový Jičín 3. 5. 5. 2013, 2. Zabezpečení mistrovství ČR mladších žáků ve volejbale Nový Jičín 17. - 19. 5. 2013
20 000
20
RNDr. Zdeněk Stanislav
Novojičínský O-Cup 2013
Celkem
5 000 213 000
Nejvíce bylo městem podpořeno plavání, do kterého investovalo celkem 50 000,- Kč, házená s objemem 25 000,- Kč, volejbal částkou 20 000,- Kč stejně jako nově se rozvíjející sport v Novém Jičíně - cheerleading. II. Negrantová podpora sportu Do negrantové politiky řadíme mimořádné dotace poskytované z rozpočtu města na základě písemných žádostí, které se projednávají v orgánech města v průběhu roku. Přehled o mimořádných dotacích uvádí tabulka č. 12. Tabulka č. 12: Přehled mimořádných dotací v roce 2013 (Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy v Novém Jičíně, 2013) Žadatelé
Název projektu
Schválená částka (v Kč)
Fanclub BC Nový Jičín
Akce „Basketbalová Nový Jičín 2013“
Petr Španihel
Účast na Mistrovství světa v Rusku (ploutvové plavání)
show
5 000 15 000 20 000
Celkem
V roce 2013 činily mimořádné dotace celkem 20 000,- Kč. Částka v hodnotě 15 000,- Kč byla městem poskytnuta Petru Španihelovi k zajištění jeho účasti na Mistrovství světa v Rusku v ploutvovém plavání a jako jediná by se dala zařadit do oblasti podpory sportovně talentované mládeže. Další podpora v této 55
oblasti je jen těžko zjistitelná. Zbylými 5 000,- Kč byla podpořena „Basketbalová show Nový Jičín 2013“. Dále se za negrantovou podporu považují finanční příspěvky na provoz, opravy a investice staveb ve vlastnictví města ve výši cca 5% z celkových výdajů města. V tabulce č. 13. jsou zaznamenány jednotlivé poskytnuté finanční příspěvky města v roce 2013. Tabulka č. 13: Přehled finančních příspěvků v roce 2013 (Nový Jičín, 2013b, upraveno autorem) Poskytnuté finanční příspěvky
Účel
Částka
Basketbalový klub, o.s.
Provoz bazénu
Hokejový klub, o.s.
Provoz zimního stadiónu
8 240 000
TJ Nový Jičín
Provoz, údržba, zajišťování podmínek pro sportovní činnost, podporu a rozvoj sportovní činnosti
4 874 000
Opravy tělovýchovných zařízení
Bazén (PD - úsporná opatření - střecha a stavebně technický průzkum)
Investice
Zahájení rekonstrukce bazénu
Celkem
15 912 000
523 000
5 083 000 34 632 000
Většina finančních příspěvků (24 152 000,- Kč) je věnována na provoz bazénu a zimního stadionu v majetku města. Ostatními finančními prostředky město podporuje Tělovýchovnou jednotu NJ a část financí je poskytnuta také na opravu ostatních tělovýchovných zařízení a významné investice – v tomto případě na rekonstrukci bazénu v Novém Jičíně.
56
4. VÝSLEDKY Tato část práce je věnována srovnávací analýze podpory sportu v jednotlivých krajích České republiky a okresních městech Moravskoslezského kraje a vyvrácení stanovených hypotéz. U hypotézy č. 1 jsem předpokládala, že se výše podpory sportu poskytované Moravskoslezským krajem pohybuje nad průměrem krajů České republiky. Abych tuto hypotézu mohla vyvrátit, obrátila jsem se na informační portál Ministerstva financí - Monitor, kde jsou veřejně poskytovány veškeré informace o hospodaření státu, krajů a obcí. Zde jsem také získala údaje o počtu obyvatel, celkových rozpočtových výdajích a především výdajích jednotlivých krajů2 do oblasti tělovýchovy a sportu v roce 2013, což bylo stěžejní pro jejich následné porovnání a vyhodnocení stavu podpory sportu v Moravskoslezském kraji. Výsledky analýzy v oblasti výše finančních prostředků poskytnutých kraji
Výdaje krajlů na podporu sportu (v mil. Kč)
na podporu sportu v roce 2013 znázorňuje obrázek č. 6 60 50 40 30 20 10 0
Obrázek č. 6: Množství finančních prostředků poskytnutých jednotlivými kraji na podporu sportu v roce 2013 (vlastní zpracování) 2
Do srovnání není zařazeno Hlavní město Praha, u kterého se výše výdajů na podporu sportu (cca 350 mil. Kč ročně) výrazně odlišuje vzhledem k vlastnictví velkého množství sportovních a tělovýchovných zařízení.
57
Moravskoslezský kraj se v tomto srovnání umisťuje na čtvrtém místě mezi všemi kraji s hodnotou kolem 40 mil. Kč ročně a převyšuje tak průměrnou hodnotu (28,4 mil. Kč) o necelých 12 mil. Kč. Nejvyšší podporu sportu zajišťuje kraj Olomoucký, který dokonce vynakládá kolem 50 mil. Kč a kraj Vysočina s podporou k 45 mil. Kč ročně. Malou podporu poskytuje kraj Královéhradecký, Středočeský, Pardubický a Karlovarský, jejichž podpora se pohybuje kolem 13 mil. Kč. Tyto údaje však nezohledňují velikost jednotlivých krajů. Proto jsem provedla doplňující přepočet těchto výdajů na 100 tisíc obyvatel kraje, jež uvádí
Výdaje krajů na podporu sportu přepočtené na 100 tis. obyvatel (v mil. Kč)
obrázek č. 7. 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
Obrázek č. 7: Finanční prostředky do oblasti sportu poskytované kraji ČR přepočtené na 100 tisíc obyvatel; 2013 (vlastní zpracování)
Na tomto znázornění je možné vidět, jak se situace jednotlivých krajů výrazně změnila. To se bohužel týká kromě kraje Ústeckého (4,1 mil. Kč) a Jihomoravského (4,4 mil. Kč) i kraje Moravskoslezského, jehož podpora klesla a vykazuje hodnoty kolem 3,2 mil. Kč na 100 tisíc obyvatel. Zdaleka tak nedosahuje průměru krajů, který činí 4,3 mil. Kč. Středočeský kraj se pohybuje na hranici 1 mil. Kč, a řadí se tak na poslední místo mezi všemi kraji. Nejvyšší podporu sportu naopak alokoval kraj Vysočina dosahující téměř 9 mil. Kč na 100 58
tisíc obyvatel, kraj Olomoucký s hodnotou mírně převyšujíc 8 mil. Kč a Zlínský, který poskytl cca 6 mil. Kč. Tyto tři kraje tak již podruhé potvrdili své dominantní postavení v podpoře sportu. Kromě přepočtu výdajů na obyvatele je vhodným srovnávacím ukazatelem podíl výdajů na podporu sportu na celkových rozpočtových výdajích jednotlivých
Podíl výdajů krajů na podporu sportu na celkových rozpočtových výdajích (v %)
krajů. Grafické znázornění výsledků této analýzy uvádí obrázek č. 8.
0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0
Obrázek č. 8: Podíl výdajů do oblasti sportu na celkových rozpočtových výdajích v jednotlivých krajích ČR; 2013 (vlastní zpracování)
Moravskoslezský kraj i zde dopadl podobně jako v předchozím srovnání a patří ke krajům s podprůměrnou podporou sportu pohybující se na hranici 0,2 %, což je o 0,1 % méně, než je průměr hodnot všech krajů. Kraj Vysočina a kraj Olomoucký se opět drží na nejvyšších hodnotách přesahujících 0,5 %. Hodnoty Plzeňského (0,16 %), Královéhradeckého (0,14 %) a Středočeského kraje (0,07 %) jsou nejnižšími mezi všemi kraji.
Z výše uvedených výsledků tedy vyplývá, že je podpora sportu Moravskoslezského kraje spíše podprůměrná. V porovnání krajských podpor sportu dosahoval sice nadprůměrných výsledků, ale při přepočtu na 100 tisíc obyvatel a na celkové rozpočtové výdaje, což by mělo být více vypovídající o 59
jeho skutečné situaci, vyšlo najevo, že se v oblasti financování sportu pohybuje mezi kraji s malou podporou. Musíme se proto přiklonit k vyvrácení hypotézy č. 1. Z analýzy systému podpory v kraji provedené v kapitole 3.1.5 je však zřejmé, že se touto nepříznivou situací kraj intenzivně zabývá a je jeho snahou zdvojnásobit finanční prostředky na podporu sportu do roku 2018.
U hypotézy č. 2 jsem předpokládala, že se výše finanční podpory rozvoje sportovně talentované mládeže poskytované Moravskoslezským krajem pohybuje nad průměrem krajů České republiky. V tomto případě již nebylo možné informace tohoto typu dohledat, proto jsem využila dotazníkového šetření, jež jsem provedla v 13ti krajích České republiky, jimž jsem položila otázku, kolik finančních prostředků poskytovali na podporu sportovně talentované mládeže
Výdaje krajů na podporu sportovně talentované mládeže (v mil. Kč)
v roce 2013. Odpovědi na otázku znázorňuje obrázek č. 9.
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
Obrázek č. 9: Množství finančních prostředků poskytnutých jednotlivými kraji na podporu sportovně talentované mládeže v roce 2013 (vlastní zpracování)
V této porovnávané oblasti byl Moravskoslezský kraj vyhodnocen na 8. místě mezi všemi kraji s podporou sportovně talentované mládeže 4,4 mil. Kč. Pohybuje se tak pod hranicí průměru krajů (4,8 mil. Kč). Na nejvyšších pozicích se pohybují kraje Jihomoravský (7,7 mil. Kč) a Pardubický (7,5 mil. Kč), jež 60
s malým odstupem následují kraje Vysočina a Jihočeský se shodnými 7,2 mil. Kč vysokými výdaji na podporu sportovních talentů. Nejnižší výdaje poskytují kraje Karlovarský (2,1 mil. Kč), Královéhradecký (1,8 mil. Kč) a Středočeský (1,5 mil. Kč). V této otázce je však třeba zohlednit, z jaké celkové částky je tato podpora poskytována. Proto jsem výdaje na podporu sportovně talentované mládeže v jednotlivých krajích vyhodnotila vzhledem k jejich celkovým výdajům na
Podíl výdajů krajů na podporu sportovně talentované mládeže na celkových výdajích na sport (v %)
podporu sportu. Výslednou situaci zachycuje obrázek č. 10. 60 50 40 30 20 10 0
Obrázek č. 10: Podíl výdajů na podporu sportovně talentované mládeže na celkových výdajích na sport v jednotlivých krajích ČR; 2013 (vlastní zpracování)
Z obrázku je patrné, že si své postavení z minulého srovnání udržely jen kraje Pardubický s podílem 56,5 % a Liberecký s podílem 33,8 %. Jihočeský kraj klesl na hodnotu 32,1 %, přesto se řadí na třetí místo mezi všemi kraji. Situace Moravskoslezského kraje je i nadále nepříznivá a podíl výdajů na podporu sportovních talentů na celkových výdajích v jeho případě dosahuje 11,2 %, což je silně pod průměrem (20,4 %) všech krajů. Podobně je na tom i kraj Zlínský (11,2 %) a nejhorší podporu sportovním talentům poskytuje kraj Olomoucký (5,3 %).
61
Z analýzy této konkrétní oblasti vyvozuji jasný závěr, a tedy, že je podpora rozvoje sportovně talentované mládeže v Moravskoslezském kraji výrazně podprůměrná, čímž vyvracím i tuto hypotézu. V první analyzované situaci, kdy se hodnotily výdaje na podporu sportovních talentů, dosahoval kraj na 8. pozici a v druhém případě při přepočtu těchto výdajů na celkové rozpočtové výdaje se umístil dokonce na 11. pozici mezi všemi kraji. Situace je tedy pro Moravskoslezský kraj více než nepříznivá.
Další hypotéza se již zabývá municipální podporou sportu konkrétně ve městě Nový Jičín, která předpokládá, že se výše finanční podpory sportu poskytované
tímto
městem
pohybuje
nad
průměrem
okresních
měst
Moravskoslezského kraje. Rozhodla jsem se pro porovnání 4 okresních měst (Bruntálu, Frýdku-Místku, Karviné a Opavy) 3 s Novým Jičínem, jež je také městem okresním. Všechna města jsou tedy na stejné úrovni v územně-správním členění, což je také důvod jejich výběru. K jejich analýze jsem opět využila aplikace Monitor Ministerstva financí, abych zjistila množství finančních prostředků poskytovaných městy na podporu sportu v roce 2013. Výsledkem
Výdaje měst na podporu sportu (v mil. Kč)
vyhodnocení těchto dat je graf na obrázku č. 11. 60 50 40
30 20 10 0 Bruntál
3
Frýdek-Místek
Karviná
Nový Jičín
Opava
Do srovnání není zařazeno okresní město Ostrava vzhledem k tomu, že je současně městem statutárním a s podporou sportu 310 mil. Kč ročně výrazně převyšuje ostatní okresní města.
62
Obrázek č. 11: Množství finančních prostředků poskytnutých jednotlivými okresními městy Moravskoslezského kraje na podporu sportu v roce 2013 (vlastní zpracování)
Při porovnání měst v množství výdajů poskytovaných na podporu sportu se Nový Jičín nachází malinko pod průměrem (43 mil. Kč) s hodnotou necelých 42 mil. Kč. S nejvyšší podporou 56,2 mil. Kč patří 1. umístění městu Karviné a s malým odstupem ho následuje Opava s výdaji na sport ve výši 54,8 mil. Kč. Horší podporu v porovnání s Novým Jičínem poskytují dvě zbývající města: Frýdek-Místek (38,2 mil. Kč) a Bruntál (24,2 mil. Kč). Tato fakta však opět nezohledňují velikost měst, proto jsem jejich výdaje na podporu sportu přepočetla na tisíc obyvatel a hodnoty, kterých města po přepočtu dosáhla, uvádí tabulka č. 12.
Výdaje měst na podporu sportu přepočtené na 1000 obyvatel (v tis. Kč)
2 000 1 800 1 600 1 400 1 200
1 000 800 600 400 200 0 Bruntál
Obrázek č. 12:
Frýdek-Místek
Karviná
Nový Jičín
Opava
Finanční prostředky do oblasti sportu poskytované okresními městy
přepočtené na 1000 obyvatel; 2013 (vlastní zpracování)
Na tomto obrázku můžeme sledovat opačnou tendenci všech měst v porovnání s obrázkem č. 11. Podpora vedoucích měst se při přepočtu na tisíc obyvatel snížila a podpora podprůměrných měst se pro změnu zvýšila, což je
63
pochopitelné vzhledem k tomu, že má Karviná, Opava i Frýdek-Místek dvojnásobný počet obyvatel než Nový Jičín a Bruntál. Tímto se však město Nový Jičín dostalo na 1. místo mezi všemi městy s výdaji na sport necelých 1 800 tis. Kč v přepočtu na 1000 obyvatel. Pohybuje se tak vysoko nad průměrem, který činí 1 147 tis. Kč. Bruntál poskytuje cca 1 400 tis. Kč na 1000 obyvatel a města Karviná s Opavou vykazují téměř shodné výdaje na hranici 1 000 tis. Kč. Nejhůře vyšel z této analýzy Frýdek-Místek s podporou 661 tis. Kč. Na obrázku č. 13 následuje analýza podílu výdajů okresních měst na podporu sportu na celkových rozpočtových výdajích, stejně jako jsem ji vypracovala v případě krajů.
Podíl výdajů měst na podporu sportu na celkových rozpočtových výdajích (v %)
10 9
8 7 6 5 4 3 2 1 0 Bruntál
Obrázek č. 13:
Frýdek-Místek
Karviná
Nový Jičín
Opava
Podíl výdajů do oblasti sportu na celkových rozpočtových výdajích
okresních měst Moravskoslezského kraje; 2013 (vlastní zpracování)
Zde došlo jen k potvrzení předešlého srovnání, kdy si kraje zachovaly své pořadí. Nový Jičín na vedoucí pozici dosahuje v podílu výdajů 9,1 % a dostává se tak s přehledem nad průměr všech měst (6,6 %). Podíl Bruntálu činí 7,6 % a tato hodnota je také nadprůměrná. Podíly ostatních měst jsou již podprůměrné a
64
dosahují v případě Karviné hodnot 6,5 %, v případě Opavy 5,5 % a u FrýdkuMístku 4,5 %.
Shrnutím všech poznatků mohu konstatovat, že hypotéza č. 3 nebyla vyvrácena a podpora sportu je v Novém Jičíně vskutku nadprůměrná ve srovnání s ostatními okresními městy Moravskoslezského kraje. V porovnání výdajů na sport byl sice Nový Jičín vyhodnocen podprůměrně, ale jen s velice těsným výsledkem a v dalších dvou případech mu již patřila nejlepší pozice mezi všemi městy.
U poslední z hypotéz - hypotézy č. 4 - jsem předpokládala, že kraje koordinují svou sportovní politiku s příslušnými obcemi a městy. K tomuto účelu jsem využila dotazníku rozeslaného do 13ti krajů České republiky, který již posloužil k vyvrácení hypotézy č. 2. Druhá a zároveň poslední otázka měla zodpovědět i tento předpoklad. Z vyhodnocení jasně vyplynulo, že 12 krajů svou politiku nijak nekoordinuje - nejsou tedy obcemi a městy informovány o svých zvolených politikách. Spolupracují jen v případě významných akcí celokrajného charakteru. Jediným krajem, který tuto otázku nezamítl, je kraj Jihočeský, který koordinuje pouze dotační politiku v oblasti sportu a vyžaduje si tedy informace o dotačních a grantových programech jednotlivých měst tak, aby nedocházelo k duplicitám. Výsledky tedy jasně vyvrátily položenou hypotézu.
65
5. DISKUZE Cílem
této
práce
byla
analýza
stávající
podpory
sportu
v Moravskoslezském kraji a v Novém Jičíně a na základě porovnání krajů a okresních měst určit úroveň této podpory. V rámci dané problematiky jsem se zaměřila také na rozvoj sportovně talentované mládeže na krajské i municipální úrovni s cílem určit výši této podpory v kraji. Úroveň podpory sportovních talentů je v případě menších územně samosprávných celků špatně zjistitelná vzhledem k absenci systémově orientovaných podpůrných (grantových i negrantových) programů s tímto specifickým zaměřením. Finanční prostředky jsou poskytovány přímo jednotlivým sportovním klubům. Získané poznatky pomohly charakterizovat systém podpory sportu a prováděné sportovní politiky na úrovni kraje a města. Ten se v zásadě člení na podporu grantového a negrantového charakteru. Na základě grantové politiky Moravskoslezský kraj v roce 2013 vyhlásil dotační program „Podpora sportu v Moravskoslezském kraji“, který byl určen na podporu regionálních sportovních akcí, významných celostátních a mezinárodních sportovních akcí a podporu pravidelné činnosti sportovních klubů pro děti a mládež, a rozdělil v této oblasti 10 mil. Kč. Negrantová politika zahrnovala podporu významných sportovních akcí ve výši 25 mil. Kč a podporu sportovních talentů ve výši 4,4 mil. Kč. Podpora sportu tedy dosáhla celkové hodnoty 39,4 mil. Kč. V porovnání s ostatními kraji jsem dokázala určit, že je výše této podpory spíše podprůměrná stejně jako podpora sportovně talentované mládeže. Kraj vzhledem k velikosti obyvatelstva i k velikosti celkových rozpočtových výdajů vynakládá v porovnání s ostatními kraji mnohem menší množství finančních prostředků na podporu sportu a sportovních talentů a není tedy pochyb, že je jeho situace vskutku nepříznivá. Musím však připomenout strategický plán kraje, jehož snahou je každoročním navyšováním prostředků v této oblasti dosáhnout v roce 2018 výše podpory v hodnotě 90 mil. Kč. Pokud slibovaných cílů dosáhne, bude podpora Moravskoslezského kraje na velmi vysoké úrovni. Situace v Novém Jičíně je o poznání příznivější. Město v rámci grantové politiky a vyhlášeného dotačního programu „Sportovní činnost v Novém Jičíně“ rozdělil finanční prostředky o velikosti 7,1 mil. Kč a prostřednictvím negrantové 66
politiky, kde se řadí mimořádné dotace a finanční příspěvky na provoz a údržbu sportovních zařízení v majetku města, prostředky o velikosti 34,6 mil. Kč. V rámci mimořádných dotací město přitom poskytlo 15 000,- Kč na podporu sportovně talentované mládeže. Další finanční částky byly jistě poskytnuty nejrůznějším sportovním klubům, zjištění těchto informací je však náročné a těžko dohádatelné.
Celkem bylo tedy poskytnuto 41,8 mil. Kč. Následnou
komparací vybraných municipalit jsem dospěla k velice pozitivnímu zjištění, že podpora sportu v Novém Jičíně dosahuje nadprůměrných výsledků a v rámci okresních měst Moravskoslezského kraje se dokonce považuje za vůbec nejlepší. Nový Jičín tak potvrdil, že se podporou sportu ve městě zabývá a že v dostatečné míře zabezpečuje rozvoj v této oblasti. Z výsledků dále vyvozuji i to, že má podpora z krajských rozpočtů klesající tendenci a podpora z místních rozpočtů naopak stoupající trend. Podle Novotného (2006) bylo na podporu sportu v minulosti vynakládáno v průměru 1-2 % z rozpočtu krajů a 2-3 % z rozpočtu měst. Podle provedeného průzkumu se však tato hodnota pohybuje na krajské úrovni kolem 0,3 % a na místní úrovni převyšuje dokonce hranici 6%. Z těchto zjištěných údajů tedy vyplývá větší participace a finanční odpovědnost municipalit na podpoře sportu v porovnání s kraji České republiky. Na závěr jsem z vyhodnoceného dotazníkového šetření dokázala určit i to, zda kraje koordinují svou sportovní politiku s příslušnými městy. Z výsledků vyplynulo, že mezi krajskou a municipální úrovní neprobíhá téměř žádná spolupráce. Jediným krajem, který nějakou koordinaci připustil, byl kraj Jihočeský, který s městy spolupracuje jen na poli dotačních politik, jež po jednotlivých městech vyžaduje, aby tak zabránil vznikajícím duplicitám. Taková spolupráce by však měla fungovat v každém jednotlivém kraji, aby financování sportu bylo smysluplné a efektivní. To bylo nejspíš i záměrem státu. V koncepci financování sportu v České republice zpracované společností KPMG (2012) se zmiňuje o tom, že je povinností krajů koordinovat svou politiku s příslušnými statutárními městy na svém území tak, aby kroky jednotlivých institucí nebyly protichůdné stejně jako povinností statutárních měst informovat kraje o svých zvolených politikách tak, aby politiky vedené krajem nebyly protichůdné s
67
iniciativami měst. Z výše uvedeného je však patrné, že systém spolupráce takto nefunguje, což má jistě dopad na efektivnost rozdělování finančních prostředků z krajských a místních rozpočtů.
68
6. ZÁVĚR První část práce se zabývá legislativním rámcem podpory sportu, kde je blíže charakterizován zákon o podpoře sportu, a institucionálním rámcem, kde jsou vyjmenovány organizace zabezpečující financování sportu v České republice a definovány činnosti, jež vykonávají. V druhé části se práce věnuje analýze podpory sportu a sportovně talentované mládeže v Moravskoslezském kraji a v Novém Jičíně. Možnosti sportovního vyžití i institucionálního zabezpečení jsou na velmi dobré úrovni. Rozvoj sportovně talentované mládeže v současnosti zajišťuje 44 sportovních tříd, 2 sportovní gymnázia a 36 sportovních center v kraji. V Novém Jičíně fungují z tohoto počtu 3 sportovní třídy se zaměřením na basketbal, volejbal a lední hokej, a jedno sportovní centrum mládeže ve volejbale. Dostatečná je i nabídka sportovních klubů, jež zajišťují sportovní činnost v mnoha druzích sportu. Systém financování je na obou úrovních rozdělen na grantovou a negrantovou politiku. V grantové oblasti Moravskoslezský kraj roku 2013 vyhlásil dotační program „Podpora sportu v Moravskoslezském kraji“, který byl určen na podporu regionálních sportovních akcí, významných celostátních a mezinárodních sportovních akcí a podporu pravidelné činnosti sportovních klubů pro děti a mládež. Negrantovou politikou byly podpořeny významné sportovní akce a sportovně talentovaná mládež. V případě Nového Jičína byl v grantové oblasti vyhlášen dotační program „Sportovní činnost v Novém Jičíně“ a negrantově byly poskytnuty mimořádné dotace a finanční příspěvky na provoz a údržbu sportovních zařízení v majetku města. V závěru práce je provedena komparativní analýza krajů České republiky z hlediska podpory sportu a sportovně talentované mládeže a komparace podpory sportu
mezi
jednotlivými
okresními
městy
Moravskoslezského
kraje.
Z provedeného dotazníkového průzkumu a dat získaných z rozpočtů krajů a měst vyplývá, že je úroveň podpory v Moravskoslezském kraji podprůměrná jak v oblasti sportu, tak v oblasti sportovních talentů, čímž došlo k vyvrácení první a druhé hypotézy. Kraj ale již nepříznivou situaci řeší a v dlouhodobém horizontu plánuje financování v oblasti sportu i sportovně talentované mládeže navýšit.
69
V Novém Jičíně se naopak podpora sportu pohybuje nad průměrem všech okresních měst a hypotéza č. 3 tedy vyvrácena nebyla. Nový Jičín touto efektivní politikou jen potvrdil dominantní postavení mezi všemi porovnávanými městy. V případě hypotézy č. 4 bylo jasně prokázáno, že kraje nekoordinují svou politiku s příslušnými městy, a daná hypotéza tedy byla vyvrácena. Jistá spolupráce by však na obou úrovních existovat měla, a pokud má systém financování dobře a efektivně fungovat, měl by se stát touto situací intenzivně zabývat. Ze získaných poznatků mohou jednotlivé porovnávané kraje a města vycházet při tvorbě svých strategických plánů a koncepcí nebo mohou posloužit k dalším výzkumům v této oblasti.
70
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Basketbalový klub Nový Jičín. (2014). Historie [online]. Dostupné z http://www.basketnj.cz/old/historie.asp?Pol=HIST&Par= (06.04.2014)
Centrum individuálních sportů Ostrava, CISO. (2014). O nás - Centrum individuálních sportů Ostrava (CISO) podporuje reprezentanty v individuálních sportech z Moravskoslezkého kraje [online]. Dostupné z http://www.ciso.cz/ (20.04.2014)
Česká unie sportu, ČUS. (2012). Členská základna ČSTV k 31. 12. 2012 dle okresních
sdružení
ČSTV
[online].
Dostupné
z
http://www.cuscz.cz/files/286YzU.pdf (17.04.2014)
Český olympijský výbor, ČOV. (2013). Stanovy Českého olympijského výboru [online].
Dostupné
z
http://www.olympic.cz/upload/files/Stanovy-COV-
schvalene-dne-11.-4.-2013-P-COV.pdf (20.03.2014)
Český statistický úřad, ČSÚ. (2014). Charakteristika Moravskoslezského kraje Dostupné
[online].
z
http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_moravskoslezskeho_kraje (25.03.2014)
FK Nový Jičín - oddíl kopané. (2014). Historie [online]. Dostupné z http://www.artemis.cz/Fotbal.Novy-Jicin/index.htm (06.04.2014)
HC
Nový
Jičín.
(2011).
Historie
[online].
Dosupné
z
http://www.hcnj.cz/klub.php?id=5 (06.04.2014)
Hobza, V., & Rektořík, J. (2006). Základy ekonomie sportu. Praha, Czechia: Ekopress.
71
Hodaň, B., & Hobza, V. (2010). Financování tělesné kultury jako složky občanské společnosti. Olomouc, Czechia: Univerzita Palackého v Olomouci.
Jan Ungr - Podnikový zpravodaj. (2013). Sportovní kluby jako byznys [online]. Dostupné
z
http://www.podnikovyzpravodaj.cz/m/aktualita/serial-sportovni-
kluby-jako-byznys (12.04.2014)
Kindlová, I. & Rýdlová, T., ČOV, MŠMT. (2011). Rozprava k návrhu Zákona o podpoře
sportu
[online].
Dostupné
z
http://www.olympic.cz/financovani/docs/rozprava-zakon_o_sportu_viewfin.pdf (10.03.2014)
Kubíček, J. (2012). Sport a právo. Brno, Czechia: Masarykova univerzita.
KPMG. (2012). Koncepce financování sportu v ČR [online]. Dostupné z http://www.olympic.cz/financovani/docs/koncepce_financovani_sportu_prezentac e_v9a.pdf (12.04.2014)
Ministerstvo práce a sociálních věcí - Informační a poradenské středisko, MPSVIPS. (2013). Školy středního vzdělávání se sportovním zaměřením [online]. z
Dostupné
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/ips/ss_se_sportovnim_z amerenim_v_cr_2012_2013.pdf (20.04.2014)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, MŠMT. (2009). Přílohy ke Koncepci státní podpory sportu v České republice [online]. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/15052 (15.02.2014)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, MŠMT. (2011). Koncepce státní podpory
sportu
v České
republice
72
[online].
Dostupné
z
file:///C:/Users/Lenka/Desktop/2_Koncepce%20sportu_%C4%8D.%20167_2011. pdf (15.02.2014)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, MŠMT. (2013). Státní podpora sportu
pro
rok
2013
[online].
Dostupné
z
file:///C:/Users/Lenka/Desktop/Podpora%20sportu_2013_dokument_R_www.pdf (16.02.2014)
Monitor,
MF.
(2013a).
Krajský
monitor
[online].
Dostupné
z
Dostupné
z
http://monitor.statnipokladna.cz/2013/kraje/ (15.04.2014)
Monitor,
MF.
(2013b).
Obecní
monitor
[online].
http://monitor.statnipokladna.cz/2013/obce/vyhledavani (15.04.2014)
Moravskoslezský kraj. (2008). Intenzifikace činnosti sportovních tříd - seznam základních škol s třídami s rozšířeným vyučováním tělesné výchovy [online]. Dostupné z http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/intenzifikace-cinnostisportovnich-trid---seznam-zakladnich-skol-s-tridami-s-rozsirenym-vyucovanimtelesne-vychovy-15696/ (20.04.2014)
Moravskoslezský kraj. (2013a). Podmínky dotačního programu Podpora sportu v Moravskoslezském kraji pro rok 2013 [online]. Dostupné z http://verejnasprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/podminky-dotacniho-programupodpora-sportu-v-moravskoslezskem-kraji-pro-rok-2013-28782/ (20.04.2014)
Moravskoslezský kraj. (2013b). Vyhlášené dotační programy [online]. Dostupné z http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/granty_vyhlasene.html (30.03.2014)
Moravskoslezský kraj. (2014a). Charakteristika kraje [online]. Dostupné z http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/charakteristika_kraje.html (25.03.2014)
73
Moravskoslezský kraj. (2014b). Náplň činnosti oddělení mládeže a sportu [online].
Dostupné
z
http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/mas.html
(25.03.2014)
Moravskoslezský kraj. (2014c). Seznam krajských střešních sportovních organizací
[online].
Dostupné
z
http://verejna-sprava.kr-
moravskoslezsky.cz/cz/seznam-krajskych-stresnich-sportovnich-organizaci15693/ (15.04.2014)
Moravskoslezský kraj. (2014d). Sportovní centra mládeže v Moravskoslezském kraji
[online].
Dostupné
z
http://verejna-sprava.kr-
moravskoslezsky.cz/cz/sportovni-centra-mladeze-v-moravskoslezskem-kraji15695/ (30.03.2014)
Moravskoslezský region. (2012). Moravskoslezský kraj - turistický průvodce [online]. Dostupné z http://www.msregion.cz/assets/propagacni-materialy/cj.pdf (16.03.2014)
Novotný, J. (2000). Ekonomika sportu. Praha, Czechia: ISV.
Novotný, J. (2005). Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Praha, Czechia: Oeconomica.
Novotný, J. (2011). Sport v ekonomice. Praha, Czechia: Wolters Kluwer Česká republika.
Nový Jičín. (2007a). Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu ve městě Nový Jičín [online].
Dostupné
z
http://www.novyjicin.cz/customers/novy-
jicin/ftp/File/skoly/koncepce/Koncepce_sport.pdf (30.03.2014)
74
Nový Jičín.
(2007b).
Profil
města
Nový Jičín
[online].
Dostupné z
http://www.novyjicin.cz/customers/novy-jicin/ftp/File/straplan/Profil_mesta.pdf (30.03.2014)
Nový Jičín. (2013a). Přehled grantů [online]. Dostupné z http://www.novyjicin.cz/cz/urad/granty-a-dotace/granty/granty-2013/ (20.04.2014)
Nový Jičín (2013b). Rozpočet města Nový Jičín na rok 2013 [online]. Dostupné z http://www.novy-jicin.cz/customers/novyjicin/storage/dokumenty/13578889151.pdf (25.04.2014)
Nový Jičín. (2013c). Sportovní činnosti, organizace a sdružení [online]. Dostupné z
http://www.novy-jicin.cz/cz/mesto/sport/sportovni-cinnosti-organizace-a-
sdruzeni/ (20.04.2014)
Nový Jičín. (2013d). Volně přístupná sportoviště [online]. Dostupné z http://www.novy-jicin.cz/cz/mesto/sport/sportoviste-ve-meste/ (20.04.2014)
Nový Jičín. (2014). Organizační řád [online]. Dostupné z http://www.novyjicin.cz/customers/novyjicin/ftp/File/organizacni_rad/2014/priloha_4_naplne_odboru.pdf (20.04.2014)
Odbor školství, mládeže a sportu v Moravskoslezském kraji. (2012). Program podpory sportu a pohybových aktivit občanů Moravskoslezského kraje [online]. Dostupné
z
https://www.email.cz/web-
office/wT3tBqbcbZYEKUCmYTJTKLHs6STiH5elhuhulLot6mSy1nTSH5o16c6KXwzRrWIjlJBlFo/Program%20podpory%20sportu% 20MSK%2018_4_2012.doc (21.04.2014)
Odbor školství, mládeže a sportu v Moravskoslezském kraji. (2014). Podpora sportu z rozpočtu kraje [online]. Dostupné z https://www.email.cz/web-
75
office/J7QHJ2mlDCPRE6WeuXjcyfLN7kU35LohUJuyZO5Dpv3BC6gUC9mVO 2QbLp1wpzopTTNGlfk/Kraje%20-%20podpora%20sportu%202014.xls (21.04.2014)
Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy v Novém Jičíně. (2007). Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu ve městě Nový Jičín [online]. Dostupné z http://www.novyjicin.cz/customers/novyjicin/ftp/File/skoly/koncepce/Koncepce_sport.pdf (30.03.2014)
Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy v Novém Jičíně. (2013). Dotace a dary
[online].
Dostupné
z
https://www.email.cz/web-
office/w2__PepXf8ViqEkc_fQq4xh7MH81dtIBwhLd0YN6vLNqXpuYXRilj6tgLdKOYxDZ8WY7xM/Dotace%20a%20dary2013 %20sport.xls (20.04.2014)
Peková, J., Pilný, J. & Jetmar, M. (2012). Veřejný sector – řízení a financování. Praha, Czechia: Wolters Kluwer Česká republika.
Rektořík, J. et al. (2001). Organizace neziskového sektoru. Praha, Czechia: Ekopress.
Regionální informační servis - RIS. (2006). Moravskoslezský kraj – sportovní zařízení [online]. Dostupné z http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/moravskoslezskykraj/okresy/vybavenost-okresu/sportovni-zarizeni/ (30.03.2014)
Salomon, L. & Anheir, H. (1998). The emerging sector. Baltimore, USA: The Johns Hopkins University.
Tělovýchovná jednota Nový Jičín. (2013). Oddíl volejbalu TJ Nový Jičín [online]. Dostupné z http://www.tjnj.cz/?p=340 (30.03.2014)
76
Topinka, J. & Stanjura, J. (2001). Občanská sdružení ve sportu - právní, účetní a daňové problémy. Praha, Czechia: Olympia.
Zákon o nadacích a nadačních fondech, 158 (2010)
Zákon o podpoře sportu, 115 (2001)
Zákon o rozpočtových pravidlech, 218 (2000)
Zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, 421 (2004)
Zákon o živnostenském podnikání, 455 (1991)
77
SEZNAM ZKRATEK AČR
Autoklub České republiky
AŠSK
Asociace školních sportovních klubů České republiky
CISO
Centrum Individuálních sportů Ostrava
ČOS
Česká obec sokolská - Sokol
ČOV
Český olympijský výbor
ČPV
Český paralympijský výbor
ČR
Česká republika
ČSS
Český střelecký svaz
ČSTV
Český svaz tělesné výchovy
ČSÚ
Český statistický úřad
ČUS
Česká unie sportu
EU
Evropská unie
KČT
Klub českých turistů
LZPS
Listina základních práv a svobod
MO
Ministerstvo obrany
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MS KASPVS
Moravskoslezská krajská asociace Sport pro všechny
MS KO ČSTV
Moravskoslezská krajská organizace Českého svazu tělesné výchovy
MSK
Moravskoslezský kraj
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MV
Ministerstvo vnitra
MZd
Ministerstvo zdravotnictví
NJ
Nový Jičín 78
NNO
Nestátní nezisková organizace
RSC
Resortní sportovní centra
SCM
Sportovní centra mládeže
SG
Sportovní gymnázium
SK
Sportovní klub
SpS
Sportovní střediska
SSS ČR
Sdružení sportovních svazů České republiky
TJ
Tělovýchovná jednota
VSC
Vrcholová střediska sportu
ZPS
Sport zdravotně postižených
79
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1:
Členění národního hospodářství podle Pestoffa (Rektořík, 1998, dle Pestoffa)
Obrázek č. 2:
Rozdělení rolí jednotlivých subjektů zapojených do řízení a koordinace sportu v ČR (KPMG, 2012, s. 32)
Obrázek č. 3:
Vícezdrojové financování tělesné kultury (Hobza & Rektořík, 2006, upraveno autorem)
Obrázek č. 4:
Finanční podpora sportu a tělovýchovy z veřejných prostředků v České republice (Hobza & Rektořík, 2006, s. 53)
Obrázek č. 5:
Rozdělování státních zdrojů na podporu tělesné kultury (Novotný, 2011, s. 129)
Obrázek č. 6:
Množství finančních prostředků poskytnutých jednotlivými kraji na podporu sportu v roce 2013 (vlastní zpracování)
Obrázek č. 7:
Finanční prostředky do oblasti sportu poskytované kraji ČR přepočtené na 100 tisíc obyvatel; 2013 (vlastní zpracování)
Obrázek č. 8:
Podíl výdajů do oblasti sportu na celkových rozpočtových výdajích v jednotlivých krajích ČR; 2013 (vlastní zpracování)
Obrázek č. 9:
Množství finančních prostředků poskytnutých jednotlivými kraji na podporu sportovně talentované mládeže v roce 2013 (vlastní zpracování)
Obrázek č. 10: Podíl výdajů na podporu sportovně talentované mládeže na celkových výdajích na sport v jednotlivých krajích ČR; 2013 (vlastní zpracování)
Obrázek č. 11: Množství finančních prostředků poskytnutých jednotlivými okresními městy Moravskoslezského kraje na podporu sportu v roce 2013 (vlastní zpracování) Obrázek č. 12: Finanční prostředky do oblasti sportu poskytované okresními městy přepočtené na 1000 obyvatel; 2013 (vlastní zpracování)
80
Obrázek č. 13: Podíl výdajů do oblasti sportu na celkových rozpočtových výdajích okresních měst Moravskoslezského kraje; 2013 (vlastní zpracování)
81
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Přehled největších zastřešujících organizací, počtu jejich členů a hodnot jejich majetku v roce 2009 (MŠMT, 2009, upraveno autorem) Tabulka č. 2: Počet sportovních zařízení Moravskoslezském kraji v roce 2006 (RIS, 2006, upraveno autorem) Tabulka č. 3: Seznam základních škol s třídami s rozšířeným vyučováním tělesné výchovy zařazených do projektu "Intenzifikace činnosti sportovních tříd" (Moravskoslezský kraj, 2008, upraveno autorem) Tabulka č. 4: Sportovní centra mládeže v Moravskoslezském kraji (Moravskoslezský kraj, 2014e, upraveno autorem) Tabulka č. 5: Alokace finančních prostředků na jednotlivé oblasti podpory sportu v letech 2013 až 2018, v tis. Kč (Odbor školství, mládeže a sportu v MSK, 2012, upraveno autorem) Tabulka č. 6:
Alokace finančních prostředků na jednotlivé oblasti podpory sportu v roce 2012 a 2013 (Odbor školství, mládeže a sportu v MSK, 2014, upraveno autorem)
Tabulka č. 7: Seznam sportovních organizací působících v Novém Jičíně (Nový Jičín, 2013c, upraveno autorem) Tabulka č. 8: Alokace finančních prostředků na jednotlivé oblasti podpory sportu v Novém Jičíně v roce 2013 (Nový Jičín, 2013a, upraveno autorem) Tabulka č. 9: Přehled schválených žádostí v oblasti provozu a údržby tělovýchovných a sportovních zařízení v roce 2013 (Nový Jičín, 2013a, upraveno autorem) Tabulka č. 10: Přehled schválených žádostí v oblasti podpory pravidelné sportovní činnosti dětí a mládeže v roce 2013 (Nový Jičín, 2013a, upraveno autorem) Tabulka č. 11: Přehled schválených žádostí v oblasti jednorázových sportovních 82
akcí na území města v roce 2013 (Nový Jičín, 2013a, upraveno autorem)
Tabulka č. 12: Přehled mimořádných dotací v roce 2013 (Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy v NJ, 2013, upraveno autorem) Tabulka č. 13: Přehled finančních příspěvků v roce 2013 (Nový Jičín, 2013b, upraveno autorem)
83
RESUMÉ Tato práce se v úvodu zabývá charakteristikou legislativního a institucionálního prostředí sportu a možnostmi jeho financování v České republice. Hlavní část práce je již zaměřena na analýzu podpory sportu a sportovně talentované mládeže v konkrétním kraji - Moravskoslezském a konkrétním městě - Novém Jičíně. V závěru je provedena komparace krajů České republiky z hlediska podpory sportu a sportovně talentované mládeže a komparace podpory sportu mezi jednotlivými okresními městy Moravskoslezského kraje. Ze srovnání následně vyplývá, že je úroveň této podpory v Moravskoslezském kraji podprůměrná jak v oblasti sportu, tak v oblasti sportovních talentů, zatímco v Novém Jičíně se podpora sportu pohybuje nad průměrem všech okresních měst. Tímto se v Novém Jičíně potvrdila velice dobře fungující sportovní politika, kterou by mělo město i nadále dodržovat. Pro Moravskoslezský kraj z tohoto průzkumu naopak plyne varování, že je podpora v této oblasti nedostatečná a že je třeba sportovní činnost i sportovní talenty podporovat v mnohem větší míře, než tomu bylo doposud.
SUMMARY In the beginning the diploma thesis deals with the characterization of legislative
and institucional frame of sport support and possibilities of sport financing in the Czech Republic. The main part determines the analysis of sport support and talented youth in the Moravian-Silesian Region and town Nový Jičín and t he next part is focused on the comparison of sport support and sports talents within regions
and comparison of sport support within county seats of the Moravian-Silesian Region. The conclusion is, that the level of sport support and talented athletes youth in the Moravian-Silesian Region is below-average and support of sport in town Nový Jičín is above-avarage. This research teherefore indicates the efficient sport policy in Nový Jičín on one hand and on the other hand the insufficient support of sport and talented youth in Moravian-Silesian Region and recommends the need to increase the financial sources in this area.
84
