MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra občanské výchovy
Dopady rozvodů v ČR na socializaci dětí Bakalářská práce
Brno 2014
Vedoucí práce:
Autor práce:
Mgr. Zdeněk Hons
Jitka Spiritová
1
Bibliografický záznam SPIRITOVÁ, Jitka. Dopady rozvodů v ČR na socializaci dětí. Brno, 2014, Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy. Vedoucí práce Mgr. Zdeněk Hons.
Anotace Bakalářská práce Dopady rozvodů v ČR na socializaci dětí si klade za cíl popsat a zjistit jak moc ovlivňuje rozvod rodičů životy jejich dětí a co vše může takový rozvod u dětí způsobit. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to teoretickou a empirickou. Teoretická část čerpá z odborné literatury. Zaměřuje se především na charakteristiku obecných pojmů,uvedení hlavních příčin rozpadu rodiny a také projevy chování dětí v průběhu rozvodového řízení svých rodičů. A následně pak uvedení reakcí dětí, když musí žít jen s jedním z rodičů. Empirickou část tvoří výzkum u dětí, které prožily rozvod svých rodičů. Výzkum bude proveden na základě rozhovoru a dotazníku.
Annotation Bachelor's thesis ,,Impacts of divorces on socialization of children in the Czech republic'' seeks to decribe and determine how much does a parent's divorces influence lives of their children and what may the actual divorces cause to them. The thesis is divided into two main secitons - theoretical and empirical. The theoretical segment of the thesis focuses mainly on characteristics of general names, main causes of a family breakup and also the on the behavior of children during the divorce proceedings. This section will be backed up by relevant literature. The Empirical segment of the thesis is based on the actual reactions of the children, which went through divorces of their parents. The material for this section will be based on interviews with the children mentioned above and questionnaire.
2
Klíčová slova Rodina, Manželství, Rozvod, Dítě, Porozvodová péče
Keywords Family, Married life, Divorce, Child, Custodial care
3
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím uvedených literárních pramenů a dalších zdrojů. Současně souhlasím s uložením bakalářské práce v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a jejím zpřístupněním a použitím ke studijním účelům.
V Brně dne 17. 4. 2014
….……………………………….. Jitka Spiritová
4
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu práce panu Mgr. Zdenku Honsovi za odborné vedení bakalářské práce, připomínky při psaní a cenné rady poskytnuté vždy, když to bylo potřeba.
5
Obsah Úvod ....................................................................................................................................... 8
I. Teoretická část.................................................................................................................... 9 1. Charakteristika základních pojmů ................................................................................. 9 1.1 Partnerský vztah ............................................................................................................ 9 1.2 Manželství ................................................................................................................... 10 1.3 Rodina ......................................................................................................................... 11 1.4 Funkce rodiny ............................................................................................................. 11 1.5 Dítě .............................................................................................................................. 14 2. Mravní výchova .............................................................................................................. 15 2.1 Mravní výchova .......................................................................................................... 15 2.2 Metody mravní výchovy ............................................................................................. 15 2.3 Pedagog jako činitel mravní výchovy ......................................................................... 16 2.4 Žák v morálně výchovném procesu ............................................................................ 17 2.5 Výchova k rodičovství ................................................................................................ 18 3. Rozvod manželství .......................................................................................................... 20 3.1 Rozvod manželství, ano nebo ne? ............................................................................... 20 3.2 Rozvod ........................................................................................................................ 21 3.3 Způsoby rozvodu .................................................................................................................. 22 3.4 Teorie kritického roku................................................................................................. 25 3.5 Proč se rozvádíme? ..................................................................................................... 25 3.6 Mí rodiče se rozvádějí ................................................................................................. 27 3.7 Chování dětí v průběhu rozvodu a době po rozvodu .................................................. 28 3.8 Kritéria, která by rodiče měli dodržovat v době po rozvodu ...................................... 29 4. Střídavá péče a vyživovací povinnost............................................................................ 30 4.1 Svěření dítěte do péče jednoho z rodičů ..................................................................... 30 4.2 Střídává a společná výchova nezletilého oběma rodiči .............................................. 30 4.3 Vyživovací povinnost ................................................................................................. 31 5. Statistické údaje .............................................................................................................. 33 5.1 Statistické údaje v ČR ................................................................................................. 33 5.2 Rozvodovost u nás a ve světě ..................................................................................... 35 5.3 Dopady partnerského vztahu na muže a ženu ............................................................. 36
6
II: Praktická část ................................................................................................................. 38 6. Metody výzkumu ............................................................................................................ 38 6.1 Rozhovor ..................................................................................................................... 38 6.2 Dotazník ...................................................................................................................... 39 7. Výzkum ............................................................................................................................ 40 7.1 Výběr respondentů ...................................................................................................... 40 7.2 Rozhovor - otázky ...................................................................................................... 40 7.3 Dotazník ..................................................................................................................... 41 8. Výsledky výzkumu .......................................................................................................... 43 8.1 Výsledky rozhovorů .................................................................................................... 43 8.2 Shrnutí rozhovorů ....................................................................................................... 48 8.3 Výsledky dotazníku .................................................................................................... 49 8.4 Shrnutí dotazníků ........................................................................................................ 61 8.5 Porovnání rozhovoru s dotazníkem............................................................................ 61 Závěr .................................................................................................................................... 62 RESUMÉ ............................................................................................................................. 63 Summary ............................................................................................................................. 63 Literatura ............................................................................................................................ 64 Seznam příloh ..................................................................................................................... 65 Přílohy.................................................................................................................................. 66
7
Úvod Téma bakalářské práce Dopady rozvodů v ČR na socializaci dětí jsem si vybrala především proto, že je to velice aktuální morální problém společnosti a zajímala mě jeho problematika. Dalším důvodem bylo i to, že se stále častěji setkávám s dětmi z rozvedených rodin a chtěla jsem více nahlédnout do toho, co tyto děti prožívají, neboť jsem sama rozvod rodičů neprožila, za což jsem velice ráda. A posledním důvodem bylo i to, že se jednou doufám stanu pedagogem a určité příznaky budu moc sama pozorovat přímo u dětí ve škole a budu jim schopna nějakým způsobem pomoci. Myslím si, že rozvod rodičů zasáhne každé dítě i blízké okolí rodiny. Některé děti se s rozvodem smíří rychle, jiné se s ním vyrovnávají po celý život. Zaleží především na rodičích, jak se s jejich rozvodem dítě dokáže vyrovnat. Pro každé dítě to znamená spoustu změn. Ať už se jedná o změnu bydliště, školy nebo jen o to, že najednou nežijí jako rodina pohromadě. Proto by se vždy rodiče měli na všem dohodnout a neměli by dalšími hádkami zatěžovat děti. Bohužel rozvod manželství se stal u nás i ve světě obrovským fenoménem. Mezi partnery nastane větší problém, a než aby se ho snažili nějakým způsobem řešit, volí raději jednodušší cestu, a tou je rozvod. Mnohdy vůbec neberou ohledy na své děti. Vidí jen sami sebe. Myslím si, že důvodem zvýšené rozvodovosti je i dnešní moderní doba. Lidé mají spoustu příležitostí zkusit něco nového, najít si nového partnera, více cestovat, atd. Další příčinou je i moderní technika a sociální sítě. To vše vede k tomu, že lidé spolu méně komunikují a tráví spolu méně času, což následně vede k rozvratu manželství. Cílem bakalářské práce bulo zjistit, jak moc ovlivňuje rozvod rodičů život jejich dětí. Jestli rozvod vyvolal změnu v chování u dětí a také to, jestli to dětem způsobilo nějaké následky. V teoretické části se zabývám charakteristikou základních pojmů, mravní výchovou, rozvodem manželství, chováním dětí v průběhu rozvodu rodičů, střídavou péčí a vyživovací povinností a také statistikami rozvodovosti u nás i ve světě. Praktická část je tvořena výzkumem. Ten jsem provedla metodou rozhovoru s dětmi a metodou dotazníku.
8
I. Teoretická část 1. Charakteristika základních pojmů 1.1 Partnerský vztah Za partnerský vztah je považován vztah může a ženy nebo vztah dvou lidí stejného pohlaví, u kterého se vytváří nejprve citová a později milostná vazba. Na dokonalý vztah plný lásky a štěstí žádný recept neexistuje. Lidé by se však měli snažit o vzájemnou toleranci, důvěru, podporu a respekt. Z každého vztahu se prvotní láska vytrácí, a proto je důležité o vztah pečovat. Pro vztah jsou důležité projevy lásky. „Mezi projevy lásky patří doteky, hlazení, milá slova, ale taky ochota pro druhého něco udělat, tolerovat jeho přání a občas i rozklad“.1 Partnerský vztah prochází určitým vývojem. Na počátku je to tzv. zamilovanost. Pro oba partnery je to něco úžasného. Do zamilovanosti padá člověk velmi rychle. Svoji polovičku vidí jako jednu velkou dokonalost a všechny chyby s lehkostí přehlíží. Chování člověka v zamilovanosti je z části také poněkud jiné. Každý se snaží na svého partnera zapůsobit co nejlepším dojmem, a proto dělá i takové věci, které by do té doby nikdy neudělal. Tato fáze partnerství trvá většinou jen měsíce. Další fází, která je mnohem intenzivnější než zamilovanost, je láska. Zde dochází k prohloubení vzájemných citů. Oba partneři se vrací zpět do reálného života. Prožívají spokojený vztah plný radosti. Jeden na druhém opravdu miluje to, jaký ve skutečnosti je. Partneři jsou rádi za každý okamžik, kdy mohou být spolu. Následně pak nastává fáze vzájemného propojení. Zde se partneři podílí na společném chodu domácnosti a případně i na výchově společných dětí. Každý ví, co od druhého může očekávat. Nejen v této fázi je důležitá vzájemná tolerance. Bohužel každý partnerský vztah se jednou dostane do nějaké krize. Zde je potom velmi důležitá vzájemná komunikace. Problémy a nejasnosti mezi partnery je potřeba řešit. Jsou-li si partneři jisti svým partnerem a pevným vztahem, mohou fázi partnerského vztahu posunout do fáze manželského svazku. Jestliže se partneři nedohodnou na společném řešení, je lepší partnerský vztah raději ukončit. 1
VENGLÁŘOVÁ, Martina. Průvodce partnerským vztahem. Grada, 2008, str.37
9
1.2 Manželství Manželství je relativně stálé spojení muže a ženy, uznané právně. Slouží k založení rodiny a výchově dětí. „Manželství se uzavírá podle zákona o rodině na základě dobrovolného rozhodnutí muže a ženy vytvořit harmonické, pevné a trvalé životní společenství [§1] souhlasným prohlášením ženy a muže před orgánem státu, že vstupují spolu do manželství, a to veřejně a slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků [§3]“.2 Manželství může být uzavřeno obřadním nebo církevním sňatkem. Obřadní sňatek uzavírá obecní úřad, v němž má jeden z manželů trvalý pobyt. Místo, kde budou svatební obřady probíhat, si určí sám úřad. Zpravidla to bývá na radnici nebo zámku. Manželský pár si může vybrat i jakékoliv jiné místo pro slavnostní obřad, ale musí to schválit matriční úřad, do jehož správního obvodu toto místo spadá. Církevní sňatek uzavírá registrovaná církev. Ta si opět sama volí místo pro obřad. Při sňatku většinou přijímá žena příjmení svého muže, ale i muž může přijmout příjmení své ženy. Žena má i právo ponechat si své příjmení z doby za svobodna. Ale to právo většinou využívají jen celebrity a umělci.
Formy manželství: - Monogamické - 1 muž a 1 žena - Polygamické - 1 muž a více žen - Polyandrické - 1 žena a více mužů - Registrované partnerství - 2 ženy nebo 2 muži ( v ČR od r. 2006)
Zánik manželství Manželství zaniká smrtí jednoho z manželů nebo pokud soud prohlásí jednoho z manželů za mrtvého. Dále může zaniknout tzv. anulováním, kde se manželství prohlásí od počátku za neplatné. Nejčastější příčinou zániku manželství je rozvod.
2
BRABICOVÁ,V. Manželství, rodina, rodičovství, Praha: Horizont, 1977,str. 56
10
1.3 Rodina Rodinu považujeme za základní jednotku společnosti. Do základní části rodiny patří muž a žena a jejich děti. Rozšířenou část tvoří prarodiče, tety, strýcové, bratranci a sestřenice. „Rodinou rozumíme společenství lidí, které vzniká na základě manželského svazku a zahrnuje vztah mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi“.3
Vývoj rodiny Rodina jako forma soužití prošla značným vývojem. Nejprve žili lidé v tlupách, později v kmenech a rodech a následně pak v širší a úzké rodině. I současná rodina se stále vyvíjí. V posledních letech dochází k snižování počtů dětí v rodině, rodina tráví méně času pohromadě, domácnosti jsou lépe vybavené a rodina je lépe hmotně zabezpečena. Také se značně zvýšilo procento rozvodovosti, rodiny jsou neúplné.
1.4 Funkce rodiny Biologická a reprodukční - je důležitá pro pár, který rodinu tvoří, ale i pro společnost. Ta by se měla snažit, aby měla stabilní reprodukční základnu. Každá rodina musí uspokojovat své biologické potřeby (spánek, strava, sex atd.). Rodiče musí dětem zajistit všechny potřebné podmínky pro život a pro jejich další vývoj. To je v dnešním světě poněkud obtížné, proto se rodí čím dál tím méně dětí. Rodiče stále častěji chtějí jedno nebo maximálně dvě děti, protože by více dětí neuživili. V posledních letech se také stává trendem, že ženy dávají přednost pracovní kariéře a dítě mají v pozdějším věku. Nebo děti nechtějí vůbec.
Citová - citová vazba se mezi rodiči a jejich dítětem utváří hned po jeho narození. Dítě se učí projevovat kladné i záporné citové reakce. Rodina musí být pro každého pocitem bezpečí, aby se na ni mohl člověk vždy spolehnout. Děti, které neměly to štěstí a nenarodily se do takové rodiny, pak mívají v dospívajícím věku problém s navázáním přátelství, partnerského vztahu a celková jejich komunikace s lidmi je velmi špatná. Dochází u nich k agresi, sobectví a odmítání společenských norem a hodnot. 3
Marušiak, M., O manželství a rodině, Praha:SNPL, 1957, str.9
11
Výchovná - tato funkce je velmi důležitá, neboť výchova slouží jako příprava člověka pro život ve společnosti. Malou částí se na výchově dětí podílí i škola, ale především je to práce rodičů. Aby byla výchova správná, rodina by měla být úplná, rodiče by měli být dětem příkladem. Dále by měli dětem dát dostatek lásky a času a zabezpečit podmínky a podněty pro jejich rozvoj. Spolupráce se školou by měla být aktivní. Bohužel naše děti nejčastěji slýchají: „Nelítej, pohni se, pomalu, pospěš si, nesahej, dávej pozor, dojez to, vyčisti si zuby, neumaž se, buď zticha, co jsem ti říkal, omluv se, pozdrav, pojď sem, nemotej se pořád kolem mě, jdi si hrát, neruš, dávej pozor, ať nespadneš, nedáváš nikdy pozor, to nezvládneš, jsi moc malý, to udělám já, jdi spát, vstávej, uděláš to později, mám moc práce, hraj si sám, přikryj se, nechoď na sluníčko, nemluv s plnou pusou“. 4 A co by naše děti rády slyšely: „Mám tě rád, jsem šťastná, že tě mám, pojď si povídat o tobě, najdeme si společně trochu času, jak ti je, jsi smutný, máš strach, proč se ti nechce, jsi roztomilý, jsi něžný, moc se mi líbí, když se směješ, můžeš plakat, jestli chceš, jsi nespokojený, co tě trápí, co tě rozzlobilo, můžeš říci všechno, co chceš, věřím ti, líbíš se mi, poslouchám tě, jsi zamilovaný, co si o tom myslíš, je skvělé být s tebou, mám chuť si s tebou popovídat, mám chuť tě poslouchat, kdy se cítíš velmi nešťastný, líbíš se mi takový, jaký jsi, je krásné, když jsme spolu, řekni mi, jestli se mýlím“.5
Ekonomická - peníze, které rodina vydělá, slouží především jako hmotné zabezpečení rodiny. Proto by měla každá rodina své výdaje plánovat. Rodinný rozpočet tvoří: strava, inkaso, služby, oblečení a obuv, jízdné, školní potřeby, kultura, kapesné, splátky a úspory. Především úspor mají rodiny velmi málo, a proto by se měly snažit šetřit své peníze. Rodiče by měli dávat svým dětem přiměřené kapesné a učit je s penězi hospodařit. Bude to pro děti velmi přínosné i do budoucna, jelikož jednou budou také zakládat své rodiny a budou muset řešit rodinný rozpočet. Ochranná - rodiče vůči svým dětem mají určitá práva a povinnosti, vše je upraveno zákonnými normami.
4 5
Mojžíš, L., Sobota, J., Základy rodinné výchovy, PRAHA:Septima, 2002, str.41 Mojžíš, L., Sobota, J., Základy rodinné výchovy, PRAHA:Septima, 2002, str.41
12
Dělba práce v rodině Na chodu domácnosti by se měli podílet všichni členové rodiny. Vše záleží na dohodě. Jestliže je žena zaměstnaná, měli by jí ostatní členové rodiny s domácími prácemi pomáhat. Dnes už mohou ,,ženské´´ práce dělat i panové a naopak. Už se to nerozlišuje jako dříve, neboť v domácnosti nebývá stejnoměrné zastoupení. A také někdy může nastat situace, kdy žena dlouhodobě onemocní nebo odjede na služební cestu a muž by se měl sám postarat o chod domácnosti. Zde své zkušenosti jistě rád uvítá. Už v útlém věku by měli rodiče vést své děti k tomu, aby pomáhaly s domácností. Nejlépe je začít s jednoduchými úkoly, jako je úklid hraček, skládání oblečení, umývání nádobí a vynášení odpadkového koše. A postupně pak přecházet k úkolům obtížnějším. Děti si potom
více váží práce druhých. Z dětí, u kterých jejich rodiče nevyžadují pomoc
s domácími prácemi, vyrůstají většinou nesamostatní a sobečtí lidé. Necítí k rodině pouto a často mají problém přizpůsobit se svému budoucímu partnerovi.
13
1.5 Dítě „ Děti se rodí do světa, který si nevybírají, rodí se do rodin, které jsou jim dány, i do společnosti, která je přijímá za své členy. Mají za sebou devítiměsíční vývoj v těle své matky a před sebou dlouhý vývoj dalšího života“.6 Člověk je považován za dítě od jeho narození až po dospělost. Ta nastává oficiálně dovršením 18 let. Děti se postupně vyvíjí: - novorozenec (60 dnů) - kojenec (2 - 12 měsíců) - batole (1 - 3 roky) - předškolní věk (4 - 6 let) - mladší školní věk (6 - 10 let) - období dospívání - puberta (11 - 16 let) - adolescence ( 17 - 21 let)
Každé dítě v ČR má právo na život, osobní rozvoj, ochranu a svobodu. Rodiče by svým dětem měli dát přiměřenou životní úroveň, bydlení, výživu, zdravotní péči, atd.
Dítě a rodina Pro každý partnerský vztah je snem mít jednou společné dítě. Je to přirozená součást každé rodiny. Jen opravdu výjimečně se setkáváme s případy, kdy manželé nechtějí mít děti a dávají přednost kariéře a vysokému životnímu standardu. Naopak stále častěji se setkáváme s případy, kdy rodiče nemohou mít děti ze zdravotních důvodů. S příchodem dítěte do rodiny nastává oběma partnerům nová životní etapa., která je doprovázena řadou starostí a změn. Najednou se vše začne točit jen kolem dítěte. Rodiče už nežijí jen jeden pro druhého, ale především pro své dítě. Snaží se mu dát dostatek lásky, kvalitní péče a vzdělání. Dítě by mělo být přirozenou součástí každé rodiny.
6
BRTNÍKOVÁ, Marta. Dítě a jeho svět. Praha: Horizont, 1979, str.11
14
2. Mravní výchova 2.1 Mravní výchova Je to výchovné působení na rozum, vůli a city žáka s cílem dosáhnout u něj jednání, které by bylo v souladu s obecně uznávanými zásadami etiky. Vznikla z latinského slova mos = mrav, zvyk, obyčej. „Teorie mravní výchovy se zabývá mravní výchovou jedince jako specifickým výchovným procesem. K této výchově přistupuje ze dvou základních hledisek. Na jedné straně teorie mravní výchovy zkoumá morální formování osobnosti jako historický proces, na druhé straně se pokouší zpracovat pro určité údobí přiměřený systém morální výchovy vhodný k živé aplikaci ve výchovné praxi školské, mimoškolské i rodinné“.7 Jejím cílem je morální, vnitřně integrovaná, svobodná a zodpovědná osobnost, která uvědoměle mravně jedná na základě svého vnitřního přesvědčení a v souladu se společensky přijatými mravními normami. Za charakteristické rysy mravní výchovy považujeme houževnatost, iniciativnost, odpovědnost, vytrvalost a zdravou sebedůvěru. Mravní výchova obsahuje mravní normy, společenské návyky, mravní vztahy a postoje, vlastnosti a hodnotový systém.
2.2 Metody mravní výchovy a) přímé: tyto metody využíváme především u dětí mladšího školního věku - mravní vysvětlování a poučování - metoda požadavků - metoda přesvědčování - vedení - přinucování a donucování (příkazy, zákazy) - metody cvičení - metody hodnocení
7
Jůva, V., Mravní výchova, PRAHA: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, str.4
15
b) nepřímé: naopak těchto metod využíváme u dětí staršího školního věku - vzor - režim a řád - metoda získávání - pozitivní výchovné prostředí - metody vyvolávání a tlumení citů - diskuse - metoda kontroly - sebevýchova
2.3 Pedagog jako činitel mravní výchovy Nejdůležitějším činitelem mravní výchovy je rodič, který se podílí na výchově dítěte hned po jeho narození. Následně se pak do mravní výchovy zapojuje pedagog. Ten zodpovídá za účinnost výchovně vzdělávacího procesu, jehož je hlavním iniciátorem a organizátorem. Zároveň hodnotí jeho výsledky. Obsah mravní výchovy se musí shodovat s morálním kodexem, s osnovami výchovné práce, školním řádem atd. Na žáky působí pedagogův morální profil. Každý pedagog by měl mít všeobecné a odborné vzdělání a rozhled z hlediska kultury, politiky a filosofie. Ve svém oboru by měl být na daleko vyšší úrovni, než jsou jeho žáci. Výzkumy v morální výchovné praxi ukazují, že u mnoha pracovníků jde vidět cílevědomost a snaha formovat dorůstající generaci i dospělé občany. Bohužel najdeme i malé procento pedagogických pracovníků, kteří nedodržují výchovné zásady a podstatně snižují účinnost jejich práce. „Závažným nedostatkem se stává dvojí tvář pedagoga i jeho dvojí morálka ve vztahu k podřízeným a nadřízeným, jeho beztaktnost, provázena posměchem, ironií nebo urážkou, jeho nespravedlnost, jeho malá organizační schopnost, malá kulturnost, nedůslednost, náladovost a subjektivnost“.
8
Velké množství žáků, ale i dospělí lidé tyto
nežádoucí vlastnosti těžce snáší a velmi jimi trpí. Zpravidla to vede k častým konfliktům a ztrátě vzájemné důvěry. 8
Jůva, V., Mravní výchova, PRAHA: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, str.46
16
Proto by měl být kladen větší důraz na morální profil pedagogovy osobnosti. Jestliže pracuje sám na svém morálním profilu, potom má morální právo formovat v tomto směru své žáky. Nejvýznamnějšími pedagogovými morálními kvalitami, které ovlivňují výchovné působení, jsou: pedagogický optimismus, vyrovnanost, takt, spravedlnost a organizační schopnost. Každý pedagog musí umět přesvědčit své svěřence, že stanovené cíle jsou reálné a splnitelné. „Do pedagogického procesu vždy vnáší radostnou atmosféru, staví na vzájemné důvěře a má skutečnou radost z žákových úspěchů. Vždy volí uvážlivý postup výchovné činnosti, vhodné tempo, přiměřenou míru požadavků a v každé situaci zachovává žádoucí klid a kritičnost“.9 I když něco pedagoga velmi rozčilí, vždy by měl situaci řešit v klidu bez urážení a agrese.
2.4 Žák v morálně výchovném procesu „Žák vstupuje do výchovného procesu dobrovolně nebo je do něho začleněn a svou aktivitou se ve spolupráci s pedagogem podílí na formování svého mravního profilu, na tvorbě, rozvoji i přetváření svých morálních kvalit i svého mravního chování“. 10 Pedagog by měl vždy zvolit správnou diagnózu jedincových předpokladů k dosažení plánovaných cílů. Každý jedinec má jiné fyzické a psychické kvality a do morálně výchovného vzdělávacího procesu vstupuje na určitém stupni svého rozvoje. Zpočátku by si měl pedagog utvořit představu o dosavadním profilu svého žáka, neboť zde nastává mnoho nezdarů, protože u jedince pěstuje to, co už zná a dovede. Nebo naopak chce navázat na to, co v jeho vědění není. Proto by měl pedagog vycházet z toho, co jedinec skutečně umí, až potom může být jeho výchova účinná. Bohužel někteří pedagogové zapomínají na to, že co je jednoduché, jedince zná a dovede a co je těžké, jedince nezná a nedovede. Pro učitele je velice obtížné vypracovat pedagogické prognózy, neboť se musí řídit určitým plánem dané organizace. A také nepracuje pouze s určitým jedincem, ale s celou skupinou. O to více by měl sledovat dopad své práce, jestli jeho svěření jedinci přistupují k podnětům tak, jak mají, a pravidelně kontrolovat jejich výsledky a neopomíjet průběžnou pedagogickou diagnózu. Za velkou chybu považujeme, když se pedagog drží jednoho 9
Jůva, V., Mravní výchova, PRAHA: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, str.47 Jůva, V., Mravní výchova, PRAHA: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, str.49
10
17
zvoleného plánu a potom všechny jedincovy chyby a nezdary přičítá pouze jemu. Takové situace by se neměly vůbec vyskytovat, neboť jestli je výchova zdařilá, závisí na obou stranách. V rámci procesu mravní výchovy rozvíjíme u jedince všechny jeho vlastnosti a kvality. Jedná se především o mravní zkušenosti a představy, které jsou základem mravního přesvědčení. Formování morálního profilu jedince je však velmi obtížné a časově náročné, protože se nedá formovat pouze ve škole nebo v určitém prostředí. Působí však na něj především jedincovo okolí a jeho životní situace. Pedagog by se měl tedy co nejvíce snažit poznat své žáky a jejich prostředí. „Teorie mravní výchovy tak zdůrazňuje komplexnost této výchovy, jednotnost výchovného působení všech institucí a organizací a překonávání alespoň základních rozdílů mezi ideály, normami a každodenní praxí okolního života“.11
2.5 Výchova k rodičovství Pro každé dítě je velice důležité dobré rodinné zázemí. Rodiče by se k sobě i k dětem měli chovat hezky. Dítě potřebuje dostatek lásky, porozumění, úsměvu a především pocit jistoty a bezpečí. To vše je dobrý předpoklad toho, aby děti v budoucnu dobře plnily svoji rodičovskou úlohu. Takové zázemí je i dobrý základ pro nový vztah mezi mužem a ženou. Rodiče, i když si to neuvědomují, tak někdy dělají chybu v tom, že mají příliš velký strach o své děti. Stále je chrání před nepříznivými vlivy a nároky života a v nejhorším případě řeší za děti jejich problémy. To však není z hlediska výchovy dobré, neboť dítě pak samo nedokáže překonávat překážky. Dále by rodiče neměli dělat rozdíly mezi dětmi. Úkoly v domácnosti je potřeba rozdělit spravedlivě. To vše vede děti ke vzájemnému porozumění a také ke správnému chodu domácnosti. Častou chybou rodičů je to, že po dětech doma nic nevyžadují. Ať už se jedná o úklid, vaření nebo o drobné opravy v domácnosti. Děti jsou samozřejmě spokojené, že nemusí doma nic dělat. Ale jakmile zakládají své rodiny, tak zjistí, že to byla chyba. Panové najednou nedokážou vyměnit žárovku a zatlouct hřebík. Dámy mají problém s vařením a s úklidem. Asi největší chybou rodičů je to, když dětem dopřejí vše, o co si řeknou. Kupují jim běžně drahé dárky a děti si potom ničeho neváží. Špatné taky je, když rodiče dospívajícím dětem vše financují, neboť ty si na to velice rychle zvyknout a potom, když se začnou samy 11
Jůva, V., Mravní výchova, PRAHA: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, str.51
18
živit, tak jim jejich příjem vůbec nestačí. Rodiče by
tedy měli učit své děti s penězi
hospodařit. Důležité pro správnou výchovu je to, aby rodina trávila dostatek času společně. Je dobré, když si rodina vypráví společně různé zážitky a příhody. Všichni členové rodiny by si měli navzájem pomáhat. I pedagog se podílí prostřednictvím výuky na výchově k rodičovství. V rámci předmětu rodinná výchova získává každé dítě veškeré informace o tom, jak se nejlépe stát dobrým rodičem.
19
3. Rozvod manželství 3.1 Rozvod manželství, ano nebo ne? Nejvíce trpí rozvodem rodičů jejich děti a blízké okolí. Vyrovnat se s rozvodem rodičů je pro děti velmi obtížné. Někdy se s tím nedokážou vyrovnat a provází je to po celý život. Jedinou ,,výhodou,, rozvodu je to, že se dětem uleví od nekonečných hádek. Ale realita je však poněkud jiná. Nejtěžší pro ženu nebo muže je rozhodnout se, že manželství ukončí. Berou to jako neúspěch a strach z nejistoty a samoty. Nejvíce se bojí, že ublíží dětem. A proto se snaží rozvod co nejvíce oddálit. A na druhou stranu si kladou otázky, jestli rozvodem neuleví dětem. Pro děti je velmi těžké žít v prostředí, kde dochází ke každodenním hádkám a zvýšenému hlasu. Děti jsou vystavovány neustálému napětí. Často se zavírají ve svém pokoji, aby nic neslyšely. Nebo si schválně zesílí hudbu. A v nejhorší situaci už to samy děti nevydrží a řeknou svým rodičům, ať se raději rozvedou, že už dál nechtějí poslouchat to neustálé hádání. Rodiče si tedy řeknou, že se rozvedou. Někomu se uleví, někdo se zase rozvést nechce a rozvodu brání. Dítě už delší dobu rozvod rodičů očekávalo, ale zároveň se hodně obávalo toho, co bude dál. Rodiče totiž mají naději, že bude zase líp už zítra a že začnou zase od začátku nový život. Ale děti tuto naději nemají. Když jim rodiče oznámí, že se rozvedou, začne se jim hroutit celý život. Děti na hádky rodičů dokážou velmi rychle zapomenout. Jedná se o tzv. psychický mechanismus, kdy si člověk nepěkné momenty pamatuje velmi krátce a ponechává si v paměti pouze ty pěkné. Ukázkou toho je např. žena, kdy po bolestném porodu prohlásí, že už nikdy nechce znovu rodit. A měsíc po něm hlásí, že by chtěla další dítě. Co si děti ale pamatují celý život, je fyzické násilí mezi rodiči. Především to, když je do násilí zapojeno i dítě. V této situaci velmi často dítě prosí rodiče, aby se rozvedli. Především tedy matku. Zde se pak dítěti opravdu uleví. Na toto téma byla provedena řada výzkumů, ale nikdy nebylo vysloveno jasné řešení, co je pro oba rodiče a jejich děti nejlepší. Jediné, co stoprocentně můžeme tvrdit, je to, že dětem neškodí tolik samotný rozvod, ale především hádky rodičů. Studie potvrzují, že děti z úplných rodin, kde ale čelily každodenním hádkám, mají daleko více problému s chováním, 20
s kriminalitou a se školními výsledky než děti s rozvedených rodin. Musíme však brát na vědomí, že každá rodina je jiná a každé dítě je jiné.
3.2 Rozvod Bohužel ne každé manželství je stále harmonické tak, jak tomu bylo na začátku. Po určité době nastává situace, kdy dochází ke každodenním hádkám a manželé nejsou schopni společného soužití. V mnoha případech lze u obou partnerů vidět snahu vztah zachránit. Vyhledávají i odbornou pomoc v manželských poradnách, ale i to někdy nevede k tomu, aby spolu nadále zůstali v manželském svazku. Manželství je rozvráceno a na řadu přichází rozvod. Rozvod je považován za právnický akt, na jehož základě je ukončeno manželství. Rozvodové řízení může probíhat třemi způsoby: 1. Klasický rozvod 2. Dohodnutý rozvod 3. Ztížený rozvod Rozvodové řízení je z právnického hlediska považováno za tzv. řízení sporné. Ten z manželů, co podává návrh na rozvod, vystupuje před soudcem jako žalobce, druhý z partnerů jako žalovaný. V žádném případě nesmí být rozvodové řízení bráno tak, že spolu manželé soupeří o to, kdo vyhraje, tak jako tomu je u klasického soudního sporu. Je to vždy prohra obou partnerů.
Návrh o rozvod Písemný návrh na zahájení soudního řízení podává žalobce okresnímu soudu, v jehož obvodu mají nebo měli manželé společné bydliště, nebo u okresního soudu, který se nachází v obvodu, kde má žalovaný aktuální trvalý pobyt. Žalobce musí zaplatit poplatek 1000 Kč za nalepení kolkové známky na originální písemný návrh rozvodového řízení. Návrh musí obsahovat: - adresu soudu 21
- jméno a adresu žalobce/kyně a žalovaného/žalované - údaje o manželství - poslední společné bydliště manželů - popis „historie manželství“ - pokud manželé mají nezletilé děti, údaj o tom, zda již bylo pravomocně ukončeno opatrovnické řízeni - úprava výchovy a výživy nezletilých dětí na dobu po rozvodu - popis příčin rozvratu manželství - cíl návrhu - datum a podpis žalobce/kyně
3.3 Způsoby rozvodu 1. Klasický rozvod Tento způsob rozvodu je často označován jako sporný. Jedná se především o to, že jeden z manželů nesouhlasí s výrokem druhého a naopak. Úkolem soudu je zjistit příčiny rozvratu manželství. Zde však nastává situace, kdy jeden na druhého hází tu největší špínu a každý se o sobě dozví ne zrovna lichotivé věci. Mnohdy se soudní řízení zvrhne v obrovskou hádku a začíná boj dlouhých, finančně náročných soudních tahanic. Klasický rozvod může probíhat i příznivější formou. Jedná se o případ, kdy jsou si oba manželé vědomi, že jejich společné soužití už dále není možné, ale současná situace nenalézá žádné přijatelněji řešitelné východisko pro oba. Za problémem stojí např. majetkové vyrovnání.
2. Rozvod dohodou Rozvod dohodou můžeme považovat za nejméně stresující způsob rozvodu, neboť zde jsou oba manžele s rozvodem vyrovnaní, nedělají si žádné naschvály atd. Dohodou však úplně neznamená jen to, že se oba účastníci rozvodového řízení dohodnou, ale především to, že splní zákonem dané podmínky. Tímto způsobem lze rozvést jen manželství, které trvalo více než jeden rok a manželé spolu nežijí déle než půl roku.
22
Obrázek č.1
Klasický rozvod: ŽALOBA - NÁVRH NA ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ O ROZVOD MANZELSTVÍ
JEDNÁNÍ PŘED SOUDEM
DOKAZOVÁNÍ
ZJIŠTOVÁNÍ PŘÍČIN ROZVRATU MANŽELSTVÍ
-
PROKÁZÁNA EXISTENCE KVALIFIKOVANÉHO ROZVRATU
+
ŽALOBA ZAMÍTNUTA PROKÁZÁNA ZVLÁŠŤ ZÁVAŽNÁ ÚJMA ZA PODMÍNEK DLE UST. § 24 b ZÁKONA O RODINĚ MANŽELSTVÍ NEROZVEDENO
-
+ MANŽELSTVÍ NEROZVEDENO
23
MANŽELSTVÍ ROZVEDENO
Obrázek č.2
Rozvod dohodou: ZA SPLNĚNÍ PŘEDPOKLADŮ: - MANŽELSTVÍ TRVALO ALESPOŇ JEDEN ROK - MANŽELÉ SPOLU NEJMÉNĚ 6 MĚSÍCŮ NEŽIJÍ
ŽALOBA - NÁVRH NA ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ O ROZVOD MANŽELSTVÍ
VYJÁDŘENÍ ŽALOVANÉHO - SOUHLAS S ŽALOBOU = PŘIPOJENÍ K NÁVRHU
PŘEDLOŽENÍ ,,ROZVODOVÝCH SMLUV" SMLOUVY DLE UST. § 24 a ODST. 1 ZÁKONA O RODINĚ PŘEDLOŽENÍ PRAVOMOCNÉHO ROZHODNUTÍ OPATROVNICKÉHO SOUDU O SCHVÁLENÍ DOHODY RODIČŮ O VÝCHOVĚ A VÝŽIVĚ NEZLETILÉHO DÍTĚTE NA DOBU PO ROZVODU
JEDNÁNÍ PŘED SOUDEM
ZJIŠŤOVÁNÍ KVALIFIKOVANÉHO ROZVRATU A JEHO PŘÍČIN
MANŽELSTVÍ ROZVEDENO
24
3. Ztížený rozvod Tento způsob rozvodu nastává v situaci, kdy žalovaný s rozvodem nesouhlasí, neboť dokázal to, že neporušil žádnou z manželských povinností a byla by mu způsobena zvlášť závažná újma. Splní-li žalovaný současně zákonem dané podmínky, pak soud návrh na rozvod zamítne. Ovšem jen do té doby, než uplynou 3 roky od doby, kdy manžele spolu nežiji. Následně pak může být rozvedeno manželství soudem.
3.4 Teorie kritického roku Říká se, že nejvíce kritickým rokem v manželství je rok sedmý a jeho násobky. Ne vždy je tomu tak, neboť je vědecky prokázáno, že velmi kritický je i rok první a každý další. Nejmenší riziko rozvodu bylo zjištěno u dlouhotrvajícího manželství. To však už neplatí od 90. let minulého století, kdy stouplo procento rozvodovosti i u takových manželství.
3.5 Proč se rozvádíme? Porušování manželských povinností jsou většinou příčinou rozvratu manželství. Tyto povinnosti jsou ustanoveny v zákonu o rodině § 18, který je definován: „povinnost manželů žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí při zachování stejných práv a povinností pro oba manžele“.
12
Ještě před samotným rozvodovým řízení musí soud vyzvat oba manžele, aby se
pokusili zabránit rozpadu manželství a zvážili situaci, jestli je rozvod správným řešením. Oba jedinci mohou vyhledat odbornou pomoc u psychologa nebo v manželské poradně. Jestliže však jeden z manželů odmítne odbornou pomoc a trvá na svém rozhodnutí, že se chce rozvést, soud poté zahájí rozvodové řízení. Důvodů, proč lidé nedokážou žít v manželském svazku, je mnoho.
12
FRANCOVÁ, M., Dvořáková Závodská, J.: Rozvody, rozchody a zánik partnerství. PRAHA: ASPI, ISBN 978 - 7357 - 350 - 8 , str.4
25
Nejčastěji jsou uváděny právě tyto důvody: 1. Rozdílné názory na trávení volného času 2. Nedostatek společných zájmů 3. Rozdílné názory na práva a povinnosti v domácnosti 4. Mimomanželský vztah partnera 5. Rozpory ve finančním hospodaření 6. Nespokojenost v intimním soužití 7. Mimomanželský vztah vlastní 8. Nedostatek tolerance ze strany partnera 9. Hrubé jednání partnera 10. Rozdílné názory na výchovu dětí 11. Charakterové vady partnera 12. Žárlivost partnera 13. Závislost na alkoholu u partnera 14. Partner nemůže mít děti
Když se díváme na všechny příčiny, můžeme tvrdit, že lidé berou manželství jako zábavný klub, jehož součástí jsou volnočasové aktivity a sex. Důležitým faktorem jsou finance a domácí povinnosti, které všechno umožňují a financují. Ne vždy je u každého vztahu situace stejná. To, co je problémem v jednom manželském páru, nemusí být problém u ostatních manželství. A jaká je realita? „Myslím, že krize v manželství nastává tehdy, je-li Vám úzko, kdykoliv vidíte svého muže a čekáte hádku. Pokud se muž nedokáže ovládnout a děti se ho bojí. Pokud Vám vadí uléhat vedle něj a děsíte se milování s ním“. 13
13
FRANCOVÁ, M., Dvořáková Závodská, J.: Rozvody, rozchody a zánik partnerství. PRAHA: ASPI, ISBN 978 - 7357 - 350 - 8 , str.5
26
Bohužel, někdy může být důvodem rozvodu dítě. A to především, když se rodiče snaží bezvýsledně delší dobu o početí miminka. Časté dotazy z okolí vyvolávají u partnerů velký tlak. Problémy můžou nastat i u nezvladatelných dětí a v nejhorším případě u dětí s jakýmkoliv postižením, kdy nastává pro oba rodiče velmi těžké období.
3.6 Mí rodiče se rozvádějí Když rodiče oznámí svým dětem, že se budou rozvádět, reakce dětí je různá. Existuje minimum dětí, které to považují za problém jako jakýkoliv jiný a situaci v rodině nevěnují žádnou pozornost. Většinou to bývá u menších dětí, které tomu ještě nerozumí a neví, co bude následovat. Bohužel drtivá většina dětí to bere jako něco nepřijatelného. Dostávají se do situace, kdy se bojí, co bude dál. Stále více přemýšlejí o tom, jestli se budou jako rodina ještě vídat a společně obědvat a trávit spolu víkendy. Jestli budou jezdit do zoo a na rodinné dovolené atd. Děti prožívají období strachu. Protože rodina pro ně byla základem pocitu bezpečí. „Proč je pro dítě tak těžké vidět ty, kteří ho zplodili, odloučené? Vždyť rodiče neztrácí, nejde o smrt člověka, vztah s každým z nich je zachován! Ano, ale rozvodem dítě přichází o něco jiného. Musí se vzdát ,,objektu" rodičovského páru, rovnice ,,táta + máma". A to je pro něj nesnesitelné a bolestné“.14 Nejčastější reakcí dítěte na rozvod je ta, že rozvod rodičů začne považovat za svoji chybu. I když ho rodiče stále ujišťují, že opravdu za nic nemůže, že je to jejich chyba, dítě to vidí jinak. Cítí v tom velkou zodpovědnost. Snaží se přijít na to, co udělalo špatně. Proč ale rodičům nevěří? Dítě nechápe to, že nemůže předpovědět svůj osud, a proto se považuje za původce všech událostí. Často si myslí, že kdyby bylo dřív hodnější a nerozčilovalo by své rodiče, tak by se nerozvedli. Sebeobviňování bere jako únikovou cestu. Ale je to jen nevědomý mechanismus pocitu viny, který nelze odstranit. Setkávají se s ním i lidé v dospělosti.
14
BERGER, M., GRAVILLON, I.,Když se rodiče rozvádějí, Praha: Portál,2001,str.25
27
Jak nejlépe to dětem vysvětlit? Všichni rodiče si myslím, že nejvíce zmírní utrpení svým dětem tím, že jím otevřeně vysvětlí důvody jejich rozvodu. Bohužel tomu tak není, intenzita strachu a bolesti zůstává stejná, je to jen rodičovská iluze. Vysvětlení je však na místě. Je dobré také dětem sdělit, co bude dál. Kde budou bydlet, kam budou chodit do školy atd. Rodiče by však neměli své názory, co se tyče rozvodu, dětem vnucovat. „Odcházím, protože to pro tebe bude lepší“, děti určitě neuspokojí a rodiče by tento argument neměli vůbec používat.15
3.7 Chování dětí v průběhu rozvodu a době po rozvodu Rozvod rodičů prožívají nejvíce jejich děti. Proto u nich můžeme zaznamenat velké změny zejména v jejich chování. Tady jsou nejčastější reakce dětí: Zhoršení školního prospěchu - tento projev chování se znatelně projevuje nejvíce u dětí s lepším prospěchem. Dítě, které doposud mělo samé jedničky, najednou nosí trojky a čtverky. Hádky rodičů mají na něj velký vliv. Dítě se nedokáže soustředit na učení. Stále žije ve strachu z toho, co se bude doma odehrávat. Pomočování - se vyskytuje zejména u menších dětí. Stává se to většinou, když na dítě někdo zvýší hlas a dítě se lekne. Ať už je to ve škole nebo v rodině. Je to důsledek toho, že dítě je velmi často součástí hádek rodičů, u kterých dochází ke zvyšování hlasu. Koktání - někdy dítě reaguje na problémy rodičů zadrháváním řeči, nebo-li koktáním, které můžeme charakterizovat jakou dětskou neurózu. „Dítě nedokáže zátěž, kterou prožívá, projevit jinak, nedokáže se rozbrečet, rozkřičet, rozběsnit, jít do náruče tomu nejmilejšímu, kterého má ve svém okolí a všechno mu říct“. 16 Neposlouchání, používání sprostých slov - tato situace nastává tehdy, když mezi rodiči narůstá množství hádek. Sprostá slova dítě používá i k rodičům, především k matce. Dítě vůbec nechce poslouchat rodiče, nic se mu nechce, na vše odpovídá záporně. Lhostejnost - dítě svojí reakcí dává najevo, že mu je vše úplně jedno. Nevěnuje rodičům pozornost. Realita je však úplně jiná. Dítě si nechce připustit problémy v rodině. 15 16
BERGER, M., GRAVILLON, I.,Když se rodiče rozvádějí, Praha: Portál,2001,str.31 http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/vliv-rozvodu-na-dusi-a-chovani-ditete-38.html
28
Drobné krádeže - dítě se snaží těmito krádežemi na sebe spíše upozornit. Krade tak, aby se na to přišlo. Bere to jako protest a vybízí tím své rodiče, aby si svůj vztah urovnali a začali se o své dítě znovu zajímat. Útěky z domova - zde dítě už dál nedokáže snášet situaci v rodině a raději před problémy utíká. Někdy útěk plánuje dlouho dopředu, ale ve většině případů se jedná o rozhodnutí v době hádky rodičů. Zamlklost - dítě, které jindy vykládá celý den, až z toho rodiče bolí hlava, najednou celé dny jen mlčí. Chodí se sklopenou hlavou a dává jasně najevo, že se nechce s nikým bavit. Stále přemýšlí o tom, co se děje v jeho rodině. Když už se rozhodne komunikovat, používá jen jednoduché nebo útržkovité věty. Projevy spojené se somatickými prvky - tyto projevy můžeme vidět především u dětí v předškolním věku. Děti si často stěžují, že je bolí v krku, břicho nebo hlava, ale při prohlídce u lékaře žádné známky nemoci nejsou zjištěny. Dává tím tak najevo svůj strach. Nechutenství - některé děti nechtějí přijímat potravu a berou to jako protest. Dokud se rodiče k sobě nevrátí, nezačnou jíst. Tady však začíná být situace velmi vážná, neboť to může u dítěte způsobit mentální anorexii.
3.8 Kritéria, která by rodiče měli dodržovat v době po rozvodu Pravdivá a otevřená komunikace - v žádném případě by neměli rodiče svým dětem lhát. Dítě už od určitého věku rozpozná, jestli rodiče mluví pravdu nebo ne. Komunikace by měla být otevřená tak, aby se dítě mohlo zeptat na cokoliv. Dítě by mělo komunikovat se svojí matkou i otcem. Sledujte projevy dítěte - každý rodič by měl sledovat změny v chování u svého dítěte. Tím mu dává dítě najevo, že ho něco trápí. Následně by si měli rodiče s dítětem promluvit o situaci v rodině a vše mu vysvětlit. Určitě by jeho prohřešky neměli řešit fyzickým násilím nebo nadávkami. Nikdy neobviňujte své dítě - oba rodiče by si měli uvědomit, že jejich vztah nevyšel na základě jejich problémů a chyb. Dávat to za chybu svým dětem je nejhorší, co může rodič udělat. 29
4. Střídavá péče a vyživovací povinnost 4.1 Svěření dítěte do péče jednoho z rodičů Je-li dítě nezletilé, musí soud v průběhu rozvodového řízení určit, komu bude dítě svěřeno do péče. Velmi často se soud opírá o vzájemnou dohodu rodičů. Každý z nich by měl pečlivě zvážit situaci, jestli je opravdu schopen se o dítě postarat, především kvůli pracovnímu vytížení a osobním podmínkám. Mnohdy tyto problémy po čase zlepší komunikaci mezi rodiči.
4.2 Střídává a společná výchova nezletilého oběma rodiči „Podle ustanovení § 26 odst. 2 zákona o rodině, jsou-li oba rodiče způsobilí děti vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, jeli v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby“. 17 Toto ustanovení je platné od roku 1998, ale již dříve bylo možné, že soud svěřil dítě do společné nebo střídavé péče. Zpočátku se předpokládalo, že nejlepší délka střídavé péče je jeden měsíc u matky a další měsíc u otce. Později se však zjistilo, že jeden měsíc odloučení od jednoho z rodičů je příliš dlouhá doba pro dítě, a doporučená délka byla zkrácena na 1 až 2 týdny. Dnes se nejčastěji doporučuje týden a u menších dětí 3 dny střídavé péče. Někdy však nastává situace, kdy si jeden z rodičů bere dítě do své péče jen jednou za dva týdny, a to vždy jen na víkend, jelikož pracuje delší dobu mimo své trvalé bydliště. Soud se však snaží apelovat na rodiče, aby se vždy nějak dohodli, ale bohužel jsou i situace, kdy rodiče nechtějí spolu komunikovat a spolupracovat. Potom tedy není střídavá péče vhodným řešením. Společná péče nastává tehdy, kdy rodiče nemají vyřešeno bydlení a zůstávají bydlet nadále spolu a jejich dítě je v blízkosti dovršení věku osmnácti let.
17
FRANCOVÁ, M., Dvořáková Závodská, J.: Rozvody, rozchody a zánik partnerství. PRAHA: ASPI, ISBN 978 - 7357 - 350 - 8 , str.15
30
4.3 Vyživovací povinnost Problém nastává tehdy, kdy se oba rodiče musí dohodnout na tom, aby bylo dítě zajištěno po stránce finanční. Ať už se jedná o každodenní běžné věci, jako je jídlo a oblečení, nebo třeba školní potřeby, školní výlety, kroužky atd. „Podle ustanovení § 85 odst. 2, 3 zákona o rodině oba rodiče přispívají na výživu svých dětí
podle svých schopností,
možností a majetkových poměrů, dítě má právo se podílet na životní úrovni svých rodičů“.18 Soud rozhoduje o vyživovací povinnosti, když se rodiče nejsou schopni dohodnout. Má tedy právo zjistit výši příjmu obou rodičů. Ne vždy se to podaří. Poté soud musí vyhledat pomoc finančních úřadů nebo donutit dotyčného, aby předložil veškerou dokumentaci svých příjmů, jedná-li se o podnikatele. V některých případech může soud spolupracovat i s bankami, které mohou poskytnout informaci o uživateli. Zpravidla má však vyživovací povinnost ten z rodičů, kterému nebylo dítě svěřeno do vlastní péče. Děti musí být finančně zajištěny do té doby, než se o sebe dokážou postarat samy. V r. 2009 ČSSD projevilo snahu o vytvoření plánu o tzv. minimálním výživném. Návrh však nebyl uzákoněn. Ukázka návrhu: Tabulka č.1
18
FRANCOVÁ, M., Dvořáková Závodská, J.: Rozvody, rozchody a zánik partnerství. PRAHA: ASPI, ISBN 978 - 7357 - 350 - 8 , str.21
31
Podobný záměr měla i v r. 2010 ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Soudy obdržely od ministerstva tabulku s doporučenými údaji o výši výživného, aby jejich rozhodování bylo sjednoceno.
Tabulka č. 2
Tabulka napomáhá českým soudům při stanovení výživného. Procentuální čísla udávají částku z celkového platu otce nebo matky. Návrh však postrádá kritéria, které by soudy měly zohlednit, ať už se jedná o příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání. Dále by zde měla být zveřejněna vyživovací povinnost obou rodičů a nejen toho, komu nebude svěřeno dítě do péče (především otce). A také to, na co vše by měly být alimenty využity. Musíme však zmínit i to, že podle těchto čísel vypočítáme výší výživného pro jedno dítě. Má-li rodič 2 a více děti, pak je pro něj velice obtížné platit tak vysoké výživné, neboť se to může rovnat i polovině jeho výdělku.
Tabulka č.1 + č.2 - http://www.kdejsitato.cz/vyzivne/tabulky-vyzivneho.html
32
5. Statistické údaje 5.1 Statistické údaje v ČR Míra rozvodovosti za posledních několik desítek let značně vstoupla. Česká republika patří k zemím s nejvyšší počtem rozvodovosti v rámci Evropské unie. Pomineme-li rok 1999, kdy byl meziroční pokles rozvodovosti o téměř 10 tisíc nižší než v roce 1998, hlavním důvodem zde byla změna zákona o rozvodu, tak v následujících letech došlo k vysokému nárůstu rozvodovosti. Roční rozvodovost v posledních letech přesahovala 30 000 rozvodů za rok. Až v roce 2011 byl zaznamenám další výraznější pokles, a to o 2,7 tisíce. Nezbývá než doufat, že i v následujících letech bude míra rozvodovosti výrazně klesat.
Graf č.1
33
Podíváme-li se na to z druhé stránky, tak v poslední době klesá zájem o společný sňatek mezi partnery. Mladí lidé svatbu nepovažují za důležitou věc tak, jak tomu bylo dříve. Dnes u nich stále častěji můžeme vidět, že nejdříve zplodí dítě a až potom uvažují o společném sňatku. V některých případech i poté svatbu vůbec neřeší. Snížení sňatečnosti je důsledkem zvýšené rozvodovosti. Lidé mají obavy z toho, že by se za pár let rozvedli, tak se raději neberou vůbec nebo to oddalují, co nejdále to jde. To znamená, že uzavírají sňatek, až když plánují mít spolu děti nebo až je partnerka těhotná. Společné dítě je tedy pro oba partnery znamením, že už vztah berou vážně a sňatkem to potvrdí. Graf č.2
V posledních letech se značně zvýšilo procento rozvodů déletrvajících manželství a naopak došlo k poklesu rozvodů manželství trvajících méně než 5 let. Žádost o rozvod podávají většinou ženy, a to až ve dvou třetinách případů. 34
5.2 Rozvodovost u nás a ve světě Zvýšená rozvodovost není jenom problémem v České republice, ale je to problém, který řeší celý svět. Průzkumy ukazují, že naše země patří k zemím s nejvyšší rozvodovostí. V roce 2010 byla ČR na čtvrtém místě v rámci celého světa. Předběhly ji pouze Belgie, Portugalsko a Maďarsko. Z tabulky také vyplývá, že nejvyšší rozvodovost je především v evropských státech.
Tabulka č.3 Svateb na 1000 obyvatel
Rozvodů na 1000 obyvatel
Belgie
4,2
Portugalsko
Země
Podíl rozvodů a svateb (v %)
Rok
3
71
2010
3,7
2,5
68
2010
Maďarsko
3,6
2,4
67
2010
Česko
4,4
2,9
66
2010
Španělsko
3,6
2,2
61
2010
Lucembursko
3,5
2,1
60
2010
Estonsko
3,8
2,2
58
2010
Kuba
5,2
2,9
56
2010
Francie
3,8
2,1
55
2010
Litva
5,7
3
53
2010
Spojené státy
6,8
3,6
53
2010
Lotyšsko
4,2
2,2
52
2010
Rusko
9,2
4,7
51
2010
Švýcarsko
5,5
2,8
51
2010
Německo
4,7
2,3
49
2010
http://www.stridavka.cz/rozvodovost-u-nas-a-ve-svete.html 35
5.3 Dopady partnerského vztahu na muže a ženu Na grafech si můžeme všimnout, že po rozpadu manželství dochází u mužů k největšímu zhoršení ve vztahu k dětem. Důvodem je to, že děti jsou z 85% svěřovány do péče matky. Děti tedy tráví více času s matkou a otce vidí jen v určitých dnech. Bohužel někdy nastává i situace, kdy matka navádí děti proti otci, a to taky moc dobře nepůsobí na vztah s ním. U žen dochází ke zhoršení z hlediska finanční situace, neboť většina žen byla a je závislá na financích manžela. A i když otec platí na své děti alimenty, tak to pokryje jen určité výdaje matky. Naopak ke zlepšení u obou partnerů došlo v rámci volného času. Tím je myšleno to, že si každý může dělat co chce a nemusí se ohlížet na svého partnera.
Graf č.3
Dopady partnerského vztahu na muže
http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=483&lst=112http://generator.citace.com/dok/Bd 9WMQSlH6SBXwxZ
36
Graf č.4
Dopady partnerského vztahu na ženy
http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=483&lst=112http://generator.citace.com/dok/Bd 9WMQSlH6SBXwxZ
37
II: Praktická část 6. Metody výzkumu Výzkum byl proveden na základě rozhovoru a dotazníku.
6.1 Rozhovor Rozhovor si klade za cíl na základě předem sestavených otázek získat co nejvíce informací o zkoumaných jevech. Na jedné straně rozhovoru vystupuje tazatel, na straně druhé dotazovaný. Je to metoda výzkumu, která je velice časově náročná. Oproti dotazníku však dokáže zjistit daleko více informací od respondenta. Každý rozhovor je rozdělen do 4 fází: - vstup do komunikační situace - úvod rozhovoru -„dohadovací hra“ otázek a odpovědí, které jsou zadávány v určitým sledu - ukončení rozhovoru a ukončení komunikační situace
Rozhovor by měl probíhat v klidném a nerušeném prostředí tak, aby se dotazovaný mohl plně soustředit na dané otázky. Důležité je, aby tazatel dokázal respondenta motivovat a zaujmout svým přístupem. Otázky by měly být předem sestavené tak, aby na sebe správně navazovaly. Délka rozhovoru by měla být kolem 10 - 15 minut, aby dotazovaný dokázal udržet pozornost. Formy rozhovoru: 1. Podle stupně formalizace: a) formalizovaný b) poloformalizovaný c) neformalizovaný
38
2. Podle počtu dotazovaných: a) individuální b) skupinový c) panelový
6.2 Dotazník Dotazník patří mezi nejpoužívanější výzkumnou metodu, a to především proto, že za krátkou dobu získá velké množství informací od respondentů a jeho sestavení není nijak ekonomicky a časově náročné. Každý dotazník by měl obsahovat krátké a výstižné otázky tak, aby byly srozumitelné pro respondenta. Dále by měl tazatel klást jen takové otázky, na které respondenti zvládnout odpovědět. Otázky dělíme na: 1. Uzavřené - zde má respondent na výběr z více odpovědí. Ve většině případů vybírá pouze jednu odpověď, kterou předem určeným způsobem vyznačí (např. zakroužkuje). Tato forma otázek je rychlejší a snadnější pro respondenta. 2. Otevřené - u takového typu otázek má respondent svoji volbu odpovědi. Což je však obtížnější pro respondenta, neboť musí sám přemýšlet o správné volbě odpovědi. Velkou nevýhodou otevřených otázek je jejich vyhodnocování. Délka dotazníku by neměla překročit dobu 30 minut vyplňování. Je-li dotazník delší, může to vést k tomu, že to předem odradí respondenta k jeho vyplnění. Optimální délka trvání je maximálně 15 minut. U mladších věkových skupin se doporučuje délka trvání i kratší.
39
7. Výzkum Výzkum byl proveden v období února a března roku 2014 na území Jihomoravského kraje. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak moc ovlivňuje rozvod rodičů jejich děti. Zajímala jsem se především o to, jestli se nějakým způsobem změnilo jejich chování v době rozvodu rodičů, na čem zpozorovali, že není mezi rodiči něco v pořádku. Dále mě zajímalo, jestli se nějakým způsobem změnil vztah k rodičům po jejich rozvodu a jestli zanechal rozvod rodičů dětem nějaké následky, atd.
7.1 Výběr respondentů Výběr respondentů pro rozhovor byl pro mě při výzkumu obtížným úkolem. Už dříve jsem přemýšlela o tom, s kterými dětmi bych rozhovory mohla udělat. V mém okolí má velké množství kamarádů rodiče rozvedené, tak jsem si říkala, že to nebude žádný problém. S některými jsem se předběžně domluvila termín a místo, kde se sejdeme a uděláme rozhovor. Problém však nastal tehdy, když se mi těsně před domluveným termínem ozvali rodiče dětí, že si nepřejí, abych s jejich dětmi rozhovor udělala. Z počátku mě to velice mrzelo. Potom jsem ale nad tím začala více přemýšlet a uvědomila jsem si, že žiji na malém městě a většinu rodičů oslovených dětí znám. A bylo mi hned vše jasné. Nechtěli, abych se ,,rýpala,, v jejich soukromí. A také, abych připomínala dětem ne zrovna příjemné období v jejich životě. Můj výzkum jsem tedy musela rozdělit na dvě části. V první části jsem použila výzkumnou metodu rozhovoru, v druhé části metodu dotazníku. Pro rozhovor jsem vybrala 10 respondentů ve věku od 16 do 21 let z mého blízkého okolí. Mladší respondenty jsem nevybírala cíleně, neboť mi přijde nevhodné, abych dělala rozhovor s tak mladými dětmi. Dotazníky s téměř s tejnými otázkami jsem rozeslala všem kamarádům a ti je posílali dále. Nakonec jsem shromáždila 40 dotazníků.
7.2 Rozhovor - otázky 1. Kolik ti bylo let, když se tví rodiče rozvedli, a kolik ti je teď? 40
2. Na čem jsi zpozoroval/a, že není něco v pořádku? 3. Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? 4. Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? A jak? 5. Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? 6. Bydlíš s matkou nebo s otcem? 7. Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? A jak? 8. Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? 9. Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně výživné? A jak často se s ním vídáš? 10. Našli si oba rodiče nové partnery? Jestli ano, jaký máš s nimi vztah?
7.3 Dotazník Věk: 1. Jsem: a) Žena
b) Muž
2.Kolik ti bylo let, když se tvoji rodiče rozvedli? a) 0 - 5 let
b) 6 - 10 let
c) 11 - 15 let
d) 16 - 20 let
3. Na čem jsi zpozoroval/a u rodičů, že není něco v pořádku? (zakroužkuj) a) hádky mezi rodiči
b) jeden z rodičů nespával doma
c) rodiče spolu
nekomunikovali d) fyzické napadení mezi rodiči
e) volný čas trávený jen s jedním z rodičů
4. Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? (zakroužkuj) a) ANO
b) NE
5. Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? (zakroužkuj) a) ANO
b) NE
6. Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? (zakroužkuj) a) ANO
b) NE 41
7. Bydlíš s matkou nebo s otcem? (zakroužkuj) a) s matkou
b) s otcem
c) s oběma rodiči
d) sám/a
8. Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu?(zakroužkuj) a) ANO
b) NE
9. Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? (zakroužkuj) a) ANO
b) NE
10. Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně výživné? A jak často se s ním vídáš?(zakroužkuj) A) - a) ANO
b) NE
B) - a) Několikrát za týden
b) Každý druhý víkend
Nevídáme se 11. Našli si oba rodiče nové partnery? a) ANO
b) NE
c) Jen matka
42
d) Jen otec
c) Jednou za měsíc
d)
8. Výsledky výzkumu 8.1 Výsledky rozhovorů Olga 19 let Rodiče Olgy se rozvedli, když jí bylo 15 let. Že není něco v pořádku zpozorovala na tom, že se rodiče hodně hádali a někdy si i sprostě nadávali. Zpočátku se snažila o to, aby se rodiče nějak domluvili a nedošlo k rozvodu. Časem však zjistila, že to ubližuje jen jí a trápí se zbytečně. V období, když se její rodiče rozváděli, se zhoršila ve škole. Také byla často protivná a náladová. S problémy rodiny se svěřila pouze kamarádce ve škole. Nyní žije s matkou, s kterou má velmi dobrý vztah. Ale dobrý vztah má i se svým otcem, se kterým se vídá několikrát za týden a který na ní platí výživné. Oba rodiče Olgy si našli nové partnery. Více si ale rozumí s novou partnerkou otce. Olga na mě při rozhovoru působila velmi vyrovnaně. Myslím si, že rozvod rodičů už akceptovala. Problémy v rodině už vůbec neřeší.
Martin 18 let Martin rozvod rodičů prožíval před dvěma lety, tedy když mu bylo 16 let. To, že rodiče mají mezi sebou nějaké rozpory zpozoroval až v době, kdy jezdili celá rodina k babičce do Čech. Najednou jeli bez otce. Následně si potom všiml, že se rodiče hodně hádají a bylo mu vše jasné. Rodičům se nesnažil nijak pomoci, aby problém řešili. Naopak se uzavřel více do sebe, nechtěl s nikým komunikovat. Na rodiče byl často drzý. Jediný, komu se svěřil, byl jeho starší bratr, kterého považuje zároveň za nejlepšího kamaráda. Nyní žije s otcem, se kterým má pěkný vztah. Matka na něj platí výživné. Vztah s matkou se výrazně zhoršil. Dává ji za vinu rozvod rodičů a komunikuje s ní velmi málo. Vídá se s ní jen jeden víkend v měsíci. Rozvod rodičů Martina velmi poznamenal. Sám tvrdí, že až bude mít partnerku, nikdy si ji nevezme. Podle mého názoru se Martin z rozvodu svých rodičů ještě úplně nevzpamatoval. Hodně ho to zasáhlo. I když se snažil působit vyrovnaně, cítila jsem, že to není ještě úplně v pořádku. Zároveň si myslím, že až pozná tu pravou partneru, tak změní názor a určitě si ji někdy vezme.
Milan 21 let Rozvod Milanových rodičů doprovázelo plno hádek. Bylo mu 16 let, když se rodiče rozváděli. Milan stále přemýšlel, co mohlo být hlavní příčinou rozvodu jeho rodičů. Vůbec ho 43
neuspokojovalo to, že mu rodiče řekli, že už si vůbec nerozumí. Až později se dozvěděl o nevěře své matky. V průběhu rozvodu se jeho chování nijak výrazně nezhoršilo, jen se trochu zhoršil ve škole. Zabránit rozvodu rodičů se vůbec nesnažil. S tím, co se odehrávalo doma, se svěřil kamarádům ve škole. Stále ale žije s matkou i s otcem, neboť rodiče se nedokázali majetkově vyrovnat. Kdyby se měl však rozhodnout, šel by určitě bydlet s otcem. S ním má stále pěkný vztah. Vztah s matkou se zhoršil, neboť ji stále dává za vinu rozvod rodičů.Ten nezanechal na Milanovi téměř žádné následky. S odstupem času k situaci doma přihlíží úplně jinak, než když mu bylo 16 let. Je správné, že se rodiče Milana dohodli a veškeré jeho výdaje a náklady platí na půl. Oba rodiče nemají nyní nového partnera. Myslím si, že Milan přihlíží k rozvodu svých rodičů dnes už s nadhledem. Je to taky díky jeho vyššímu věku. Při rozhovoru působil velmi klidným dojmem.
Aneta 17 let Anetini rodiče se rozvedli před třemi lety. Aneta si jednoho dne všimla, že otec nepřišel spát domů. A najednou se to začalo opakovat stále častěji. Hádky byly také na denním pořádku, hlavně když otec došel večer z hospody. Bohužel hodně pil a její matka už to dále nechtěla tolerovat. Aneta se nesnažila pomoci rodičům, aby problémy zkusili ještě nějak řešit. Nevěděla jak. To, co se u nich doma odehrávalo, Anetu hodně trápilo, doslova se z toho zhroutila. Přestala přijímat potravu a musela vyhledat i psychologa. Bylo to pro ni velmi těžké, neboť je jedináček a její rodiče pro ni byli všechno. I proto se nechtěla nikomu svěřovat s tím, co se doma odehrávalo. Nyní žije s matkou, která se stala její nejlepší kamarádkou. S otcem už moc dobrý vztah nemá. Vídají se jen občas. Výživné na ni ale platí. Sama tvrdí, že až si bude hledat svého budoucího partnera, vždy bude přihlížet k tomu, aby hlavně moc nepil. Na Anetě bylo vidět, že ji rozvod rodičů velmi zasáhl. Rodina byla pro ni všechno a najednou o ni přišla. Při rozhovoru na ní byla znát lehká nervozita.
Barbora 19 let Už jsou to 4 roky, co se Barbořini rodiče rozvedli. To, že není něco v pořádku, zpozorovala na hádek rodičů. Zpočátku se hádali tak, že před dětmi zavřeli dveře, aby je neviděly a neslyšely. Ale stejně to bylo slyšet i přes dveře. V posledních měsících se hádali už i před Bárou i jejím bratrem. Bára se nijak nesnažila rodičům pomoci řešit problémy. Nevěděla jak. V období, kdy se rodiče rozváděli se zhoršila výrazně ve škole. Vůbec nerespektovala to, že 44
má dělat úkoly a učit se na písemky. Také byla hodně drzá na rodiče. Problémy v rodině řešila jen se starším bratrem. Po rozvodu rodičů šla bydlet s matkou, ale když ji bylo 18 let, nastěhovala se zpět k otci. S matkou si přestala rozumět, a i proto s ní má teď velmi špatný vztah. S otcem se po rozvodu téměř nebavila. Vyčítal ji, že se od něj odstěhovala. Nyní už je to lepší. Rozvod rodičů na Báře zanechal jen malé následky. Bude se snažit v budoucnu z toho poučit. S matkou se teď vídá pravidelně o víkendech. S novými partnery obou rodičů vychází dobře, především s otcovou novou partnerkou. Barbora při rozhovoru působila velmi optimisticky. Bere to jako událost, z které by se měla poučit ve svém partnerském životě.
Alena 18 let Alenini rodiče se rozvedli před 10 lety. Občas si všimla, že se rodiče hádali, ale byla ještě dost malá na to, aby to nějak více vnímala. Hodně se snažila dát rodiče zpět dohromady. Vždy, když jeli na nějaký výlet, tak chtěla, aby jeli oba dva rodiče. Jinak byla velmi smutná a trápila se kvůli tomu, že už nebudou jako rodina pohromadě. Někdy měla takové stavy, že s nikým nechtěla komunikovat. Nyní bydlí s matkou, se kterou má dobrý vztah. S otcem má vztah horší, ale přikládá to tomu, že s ním netráví tolik času. Výživné na ni platí. Oba rodiče si našli nové partnery a má s nimi dobrý vztah. Následky si Alena určitě nějaké ponese, ale sama si myslí, že by to bylo daleko horší, kdyby se rodiče rozvedli, když by byla v pubertě. V 8 letech to ještě tolik nevnímala. Alena působila při rozhovoru velmi vyrovnaně. Myslím si, že s rozvodem rodičů byla po 10 letech smířená.
Jirka 20 let Jirkovi bylo 17 let, když se jeho rodiče rozvedli. Že není něco v pořádku, zpozoroval jen z hádkek rodičů. Rodiče se snažili o to, aby jejich děti problémy co nejméně pocítily. Byli už pevně rozhodnuti, že se rozvedou, proto se Jirka nesnažil nějakým způsobem pomoci v tom, aby se snažili problémy řešit. O tom, že není doma něco v pořádku se svěřil jen své sestře. Rozvod rodičů nijak zvlášť neovlivnil jeho chování, jen se možná trochu zhoršil ve škole. Nyní žije s matkou, ale s oběma rodiči má stále dobrý vztah. S otcem se vídá pravidelně, výživné na něj platí. Nové partnery si rodiče stále nenašli. Na Jirkovi rozvod rodičů nezanechal žádné následky. Myslím si, že Jirka k rozvodu rodičů přistupoval velmi flegmaticky, nebo aspoň tak na mě působilo jeho vystupování. Bohužel je to i jeho flegmatickou povahou.. 45
Jan 16 let Honzovi rodiče se rozvedli, když mu bylo 13 let. Věděl, že se rodiče občas hádají, ale to tak bývá skoro v každé rodině. Zlom nastal, až když si Honza všiml, že matka nespává občas doma. Opakovalo se to častěji a častěji. Odehrálo se to všechno rychle během letních prázdnin. Jednoho dne mu matka oznámila, že se budou stěhovat do jinému města a bude chodit do nové školy. Neměl čas matce nějakým způsobem bránit. A svěřit se se situací doma také neměl komu, neboť je jedináček a v novém městě neměl žádné kamarády. Nový školní rok byl pro Honzu velmi obtížný. Zhoršil ve škole. Matce a jejímu novému partnerovi dělal naschvály. Snažil se na sebe upozornit i tím, že utekl z domu. Nyní žije stále s matkou, s otcem se vídá každý druhý víkend. Výživné na něj platí. S oběma rodiči má velmi pěkný vztah. Otec si zatím novou partnerku nenašel. K partnerovi matky si nakonec našel cestu. Tráví s ním i s jeho matkou hodně času. Jestli rozvod rodičů zanechal na Honzovi nějaké konkrétní následky, sám neví, ale myslí si, že určitě na nějaké časem přijde. Honza na mě působil velmi sympatickým dojmem. Byla jsem až překvapena, jak se s rozvodem rodičů dokázal vyrovnat.
Libor 20 let Liborovi bylo 16 let, když se jeho rodiče rozvedli. Bylo to pro něj velmi těžké období. Jeho rodiče se hodně hádali. Otec na matku často sprostě křičel a několikrát ji fyzicky napadl, takže velmi rychle zpozoroval, že není něco v pořádku. Byl v situaci, kdy nemělo žádnou cenu žádat rodiče, aby si ještě promluvili a snažili se vztah zachránit. Spíše se snažil, aby od nich jeho otec co nejdříve od odešel a dal už jeho matce pokoj. Velmi to ovlivnilo Liborovo chování, uzavřel se hodně do sebe. Žil v každodenním strachu z toho, co otec zase matce udělá. Staral se spíše o svoji mladší sestru, aby se jí to dotklo co nejméně. Nenašel odvahu se s tím někomu svěřit, styděl se za otce. Nyní žije s matkou, se kterou má velmi pěkný vztah. S otcem se od rozvodů rodičů neviděl, vůbec s ním nekomunikuje. Otec na něj neplatí žádné výživné. Libor už to neřeší, snaží se o sebe postarat sám. Následky to Liborovi způsobilo velké. Sám tvrdí, že to, co viděl, už nikdy z paměti nevymaže. Svůj vztah bere mnohem zodpovědněji. Poznamenalo to i jeho matku, která má teď problém najít si nového partnera. Libor se snažil působit vyrovnaně, ale bylo na něm stále znát, že to pro něj bylo velmi těžké období. Myslím si, že dívka by se s touto situací vyrovnávala mnohem hůře.
46
Martina 19 let Martině bylo pouhých 5 let, když se její rodiče rozvedli. Byla opravdu velmi malá na to, aby nějak vnímala rozvod rodičů. Zpozorovala to jen toho, že veškerý volný čas trávila sama s matkou. Projevy chování si žádné nepamatuje, jen si vzpomíná na to, jak se stále ptala matky, kdy zase budou s tatínkem. V
jejím věku se asi žádné dítě nesvěřuje svým
kamarádům s tím, co se u nich děje doma. Nyní bydlí s matkou, se kterou má spíše kamarádský vztah. S otcem se vůbec nevídá. Výživné na ni ale platí. Jeho novou partnerku nikdy Martina nepoznala. Matka je v současné době bez partnera. Myslím si, že Martina brala rozvod rodičů s velkým nadhledem. Nepřipouštěla si to, že by ji to nějak ovlivnilo budoucí partnerský život.
47
8.2 Shrnutí rozhovorů Výzkum metodou rozhovoru jsem provedla u 5 dívek a 5 chlapců ve věku od 16 do 21 let. S výjimkou dvou dívek se rodiče ostatních dětí rozvedli, když děti byly v období puberty a dospívání. Nyní žije většina dětí s matkou. Jen jeden chlapec žije s oběma rodiči, neboť se jeho rodiče nedokázali majetkově vyrovnat a nenašli jiné řešení. Jen polovina rodičů si našla nové partnery a ne všechny děti si s novými partnery rodičů rozumí. Období, než se rodiče dětí rozvedli, probíhalo téměř u všech stejně. Nejvíce si děti všímaly hádek mezi rodiči. Dále potom toho, že jeden z rodičů nespával doma, nebo děti trávily volný čas jen s jedním z rodičů. Pouze jeden respondent byl svědkem fyzického násilí mezi rodiči. Jen malá část respondentů se snažila rodičům v rozvodu zabránit a to byly především dívky. Většina dětí totiž nevěděla, jakým způsobem by rodičům mohli pomoci. Děti se s problémy v rodině svěřovaly většinou svým nejlepším kamarádům nebo téma probíraly se svými sourozenci doma. Rozvod rodičů ovlivnilo chování snad každého dítěte. Děti se především zhoršily ve škole, nechtěly komunikovat, byly drzé ke svým rodičům. Jedna dívka se z toho psychicky zhroutila tak, že nedokázala přijímat potravu. Z rozhovorů také vyplývá, že téměř na každém dítěti zanechal rozvod rodičů určité následky. Děti mají problém s navazováním nových partnerských vztahů a samy mají strach z toho, že si rozvodem taky jednou projdou. Myslím si, že dívky prožívají daleko intenzivněji rozvod rodičů než chlapci. Ti se snaží být silní a málokdy dají své emoce najevo. Naopak dívky už od počátku vše více řeší. Při rozhovoru byly dívky daleko otevřenější a sdílnější než chlapci. Na základě rozhovorů s dětmi si troufám říct, že nejvíce rozvod rodičů zasáhl děti v pubertálním věku. Malé děti to ve svém věku ještě nedokážou tolik vnímat. A naopak děti v dospívajícím věku už dokážou přemýšlet o tom, co rozvod rodičů znamená.
48
8.3 Výsledky dotazníku Oslovení respondenti byli ve věku od 16 do 21 let. Otázka č.1 rozděluje respondenty na muže a ženy. Celkem se výzkumu zúčastnilo 40 respondentů, z toho 20 dívek a 20 chlapců. Otázka č.2: Kolik ti bylo let, když se tvoji rodiče rozvedli? Výsledky dívky:
Graf - věk dítěte v době rozvodu 2
3
16 - 20 let 9
11 - 15 let 6 - 10 let 0 - 5 let
6
Graf č.5.1.: Věk dítěte v době rozvodu - dívky
49
Výsledky chlapci:
Graf - věk dítěte v době rozvodu 1 4
7
16 - 20 let 11 - 15 let 6 - 10 let 0 - 5 let
8
Graf č.5.2.: Věk dítěte v době rozvodu - chlapci
Otázka č.3: Na čem jsi zpozoroval/a u rodičů, že není něco v pořádku? Výsledky dívky:
Graf - mezi rodiči není něco v pořádku 0 1
1
Hádky mezi rodiči
2
Jeden z rodičů nespával doma Rodiče spolu nekomunikovali Fyzické napadení mezi rodiči Volný čas trávený jen s jedním z rodičů
15
Graf č.6.1.: Zpozorování, že se není mezi rodiči něco v pořádku - dívky
50
Výsledky chlapci:
Graf - mezi rodiči není něco v pořádku 0
0 1
Hádky mezi rodiči
2
Jeden z rodičů nespával doma Rodiče spolu nekomunikují Fyzické napadení mezi rodiči Volný čas trávený jen s jedním z rodičů
17
Graf č.6.2.: Zpozorování, že se není mezi rodiči něco v pořádku - chlapci
Otázka č.4: Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? Výsledky dívky:
Graf - pomoc rodičům
9
ANO NE
11
Graf č.7.1.: Snaha pomoci řešit problém rodičů - dívky
51
Výsledky chlapci:
Graf - pomoc rodičům
5
ANO NE
15
Graf č.7.2.: Snaha pomoci řešit problém rodičů - chlapci
Otázka č.5: Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? Výsledky dívky:
Graf - změna chování dětí 2
ANO NE
18
Graf č.8.1.: Změna chování v době rozvodu - dívky 52
Výsledky chlapci:
Graf - změna chování dětí
6
ANO NE
14
Graf č.8.2.: Změna chování v době rozvodu - chlapci
Otázka č.6: Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? Výsledky dívky:
Graf - svěření dětí blízkým
6
ANO NE
14
Graf č.9.1.: Svěření svým blízkým - dívky
53
Výsledky chlapci:
Graf - svěření dětí blízkým
9
ANO NE
11
Graf č.9.2.: Svěření svým blízkým - chlapci
Otázka č.7: Bydlíš s matkou nebo s otcem? Výsledky dívek:
Graf - bydlení po rozvodu rodičů 2 1 S matkou
2
S otec S oběma rodiči Sám/a 15
Graf č.10.1.: Bydlení po rozvodu rodičů - dívky
54
Výsledky chlapců:
Graf - bydlení po rozvodu rodičů 3 0 S matkou 3
S otcem S oběma rodiči Sám/sama 14
Graf č.10.2.: Bydlení po rozvodu rodičů - chlapci
Otázka č.8: Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? Výsledky dívky:
Graf - změna vztahu k rodičům
5
ANO NE
15
Graf č.11.1.: Změna vztahu k rodičům - dívky
55
Výsledky chlapců:
Graf - změna vztahu k rodičům
7 ANO NE 13
Graf č.11.2.: Změna vztahu k rodičům - chlapci
Otázka č.9: Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? Výsledky dívek:
Graf - následky rozvodu
6
ANO NE
14
Graf č.12.1.: Následky rozvodu - dívky 56
Výsledky chlapců:
Graf - následky rozvodu
10
10
ANO NE
Graf č.12.2.: Následky rozvodu - chlapci
Otázka č.10: Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně výživné? A jak často se s ním vídáš? A) Výsledky dívek:
Graf - výživné 1
Ano NE
19
Graf č.13.1.: Placení výživného - dívky 57
B) Výsledky dívek:
Graf - střídavá péče 2
3
3
Několikrát za týden Každý druhý víkend Jednou za měsíc Nevídáme se
12
Graf č.13.2.: Střídavá péče - dívky
A) Výsledky chlapců:
Graf - výživné 2
ANO NE
18
Graf č.13.3.: Placení výživného - chlapci 58
B) Výsledky chlapců:
Graf - střídavá péče 2
3
Několikrát za týden Každý druhý víkend 4
Jednou za měsíc Nevídáme se 11
Graf č.13.4.: Střídavá péče - chlapci
Otázka č.11. Našli si oba rodiče nové partnery? Výsledky dívek:
Graf - noví partneři rodičů 3
8
ANO NE Jen matka
6
Jen otec
3
Graf č. 14.1.: Noví partneři rodičů - dívky
59
Výsledky chlapců:
Graf - noví partneři rodičů 3
ANO 9 4
NE Jen matka Jen otec
4
Graf č. 14.2.: Noví partneři rodičů - chlapci
60
8.4 Shrnutí dotazníků Jak už jsem se zmínila, tak výzkumu formou dotazníku se zúčastnilo 20 dívek a 20 chlapců. Z grafů vyplývá, že nejvíce dětí zasáhl rozvod rodičů v pubertě a dospívajícím věku. Téměř všechny děti zpozorovaly mezi rodiči hádky. Pomoci řešit rodičům jejich problémy se snažily spíše jen dívky. A ty se také více než chlapci svěřovaly s problémy v rodině svým blízkým než chlapci. Většina dětí přiznala změnu v chování v období, když se jejich rodiče rozváděli. Nyní žije většina dětí s matkou. Můžeme si však všimnout, že některé děti, spíše tedy chlapci, se rozhodly i pro volbu samostatného bydlení. Takovým dětem je více než 18 let a už pracují. Vztah k rodičům po jejich rozvodu se spíše zhoršil. Na grafech můžeme vidět, že následky rozvodu rodičů si nesou spíše dívky, ale i polovina chlapců přiznala určité následky. Téměř všichni rodiče, kterým nebylo dítě svěřeno do vlastní péče, platí na své děti výživné. S dětmi se nejčastěji vídají každý druhý víkend. Polovina rodičů si našla nové partnery.
8.5 Porovnání rozhovoru s dotazníkem Podle mého názoru jsou metody od sebe dost odlišné a každá má své výhody a nevýhody. Rozhovorem jsem získala daleko více informací o konkrétní otázce u všech dětí. Každou otázku jsem mohla nějakým způsobem dále rozšířit a navést respondenta k tomu, aby mi sdělil co nejvíce informací. Dále jsem na dítěti mohla zpozorovat i to, jak moc ho rozvod rodičů zasáhl a jestli se s tím už dokázal vyrovnat. Nevýhodou rozhovoru je to, že ne každé dítě se chce podělit o své prožitky ze svého soukromí a také rozhovory byly časově náročné. Naopak metodou dotazníku jsem získala jen základní informace od dětí, neboť otázky byly uzavřené a respondenti vybírali z konkrétních odpovědí. Výhodou dotazníku je to,že je anonymní a za krátký čas jsem získala velké množství informací o respondentech.
61
Závěr Součástí bakalářské práce je výzkum, který byl proveden začátkem roku 2014 v rámci celé České republiky. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že téměř každé dítě, které prožilo rozvod svých rodičů si nese následky po celý život. Především se jedná o narušení psychiky dítěte a problému navazování nových partnerských vztahů. U dětí dochází ke změně v chování. Často se uzavřou do sebe, nekomunikují a dělají různé naschvály. Dochází i ke zhoršení školního prospěchu. S problémy v rodině se děti svěřují pouze svým blízkým. Především dívky chtějí pomoci rodičům, aby se snažily své problémy vyřešit a nedošlo k rozvodu. Chlapci nechávají rodinné situaci spíše volný průběh. Většina dětí bydlí po rozvodu rodičů s matkou. Vztah k rodičům se u každého dítěte po rozvodu změnil, bohužel ne vždy k lepšímu. Dětem také velmi často dělá problém najít si cestu k novému partnerovi rodiče. Jednotlivé výsledky výzkumu také ukazují, do jaké míry ovlivňuje rozvod rodičů život jejich dětí. Některé děti se s rozvodem rodičů dokážou vyrovnat lépe, jiné žijí s pocitem strachu a nejistoty dlouhé období. Nejhůře se s tím však vyrovnávají děti v období puberty. Děti v dospívajícím věku dokážou situaci doma lépe porozumět. Záleží především na rodičích, jak se s tím jejich dítě dokáže vyrovnat. Zároveň se potvrdilo i to, že rozvod manželství je považován za morální problém dnešní společnosti, neboť k něm dochází stále častěji. Lidé by si měli především uvědomit to, že dítě potřebuje oba rodiče a měli by se snažit své problémy v první řade řešit a rozvod připustit až v situaci, kdy žádný z rodičů nestojí o zachování manželského svazku. Práce splnila cíl, který jsem si předsevzala. Díky provedenému výzkumu jsem se mohla alespoň z části vžít do situace, kterou prožívá velké množství dětí v mém okolí. Informace získané z teoretické části mi budou zcela jistě přínosné v mém osobním životě.
62
RESUMÉ Tato bakalářská práce se věnuje problematice současné doby a to, jak prožívají rozvod rodičů jejich děti a do jaké míry to ovlivňuje jejich život. Práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část jsem rozdělila do pěti kapitol. První kapitola charakterizuje základní pojmy jako je partnerský vztah, manželství, rodina a dítě. Druhou kapitolu tvoří mravní výchova dítěte. Neobsáhlejší částí je kapitola třetí, která se nazývá rozvod manželství. Zde popisuji, jak probíhá samotný rozvod, jeho příčiny, jak to správně oznámit dětem, chování dětí v průběhu rozvodu a na co vše by měli rodiče dávat pozor u dětí v době po rozvodu. Čtvrtá kapitola se zabývá střídavou péčí a vyživovací povinností. Poslední kapitolu tvoří statistiky rozvodovosti u nás a ve světě. Praktická část je tvořena výzkumem. Ten byl proveden metodou rozhovoru a dotazníku. Na jeho základě jsem zjistila, do jaké míry ovlivnil rozvod rodičů život jejich dětí, jak se změnilo jejich chování a jaké si nesou následky.
Summary This bachelor thesis addresses a current issue of how parents and children deal with divorce and how it influences their lives. Thesis was divided into theoretical and practical part. Theoretical part was divided into five chapters. The first chapter describes basic concepts such as relationship, marriage, family and child. The second chapter deals with moral education of a child. The third chapter is the largest one and it is called divorce. In this chapter I describe the process of divorce itself, its causes, how to properly announce it to children, children’s behavior during the divorce and what should parents be careful about after the divorce. The fourth chapter describes joint custody and alimony. The last chapter consists of divorce statistics in our country and abroad. My research is included in the practical part. It was performed by the means of an interview and a questionnaire. Based on the results of the research I found out how much parents’ divorce affected their children’s lives, how it has changed their behavior and what consequences they bear.
63
Literatura 1. RABICOVÁ, V., Manželství, rodina, rodičovství, Praha: Horizont, 1977 2. JŮVA, V., Mravní výchova, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989 3. MARUŠIAK, M., O manželství a rodině, Praha: SNPL, 1957 4. MOJŽÍŠ, L., SOBOTA, J., Základy rodinné výchovy, Praha: Septima, 2002, ISBN 80 7216 - 150 - 4 5. FRANCOVÁ, M., DVOŘÁKOVÁ - ZÁVODSKÁ, J.: Rozvody, rozchody a zánik partnerství. Praha: ASPI, ISBN 978-7357-350-8 6. BERGER, M., GRAVILLON, I., Když se rodiče rozvádějí, Praha: Portál,2001, ISBN 97880-7367-843-2 7. MARÁDOVÁ, Eva, Jana MARHOUNOVÁ, Evžen ŘEHULKA a Stanislav STŘELEC. Kapitoly z rodinné výchovy: pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-8529884-8. 8. SONET, Denis. Dobrý partnerský vztah: [jak dosáhnout harmonického manželství]. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-717-8040-5 9. PLESKOTOVÁ, Alena. Výchova k rodičovství. Praha : SNP,1990 ISBN 80-042-4415-7. 10. FIŠER, Jiří. Výchova k rodičovství. Praha: SPN, 1976. 11. BRTNÍKOVÁ, Marta. Dítě a jeho svět. Praha: Horizont, 1979. 12. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 368 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9. 13. PRŮCHOVÁ, Bohumila. Slušný rozvod. Brno: Era, 2002, xiv, 114 s. ISBN 80-865-1725X. 14. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Průvodce partnerským vztahem. Grada, 2008. ISBN 978-80247-2054-8. 15. MALÁTEK, Vojtěch a Dušan POLONSKÝ. Metody sociologického výzkumu. Opava: Slezská univerzita, 1998. 80-7248-015-4
64
Internetové zdroje 1.
Šance
dětem.
[on
line]
[cit.
17.
února
2014].
Dostupné
z
www:
http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/vliv-rozvodu-na-dusi-a-chovani-ditete38.html
2. SOCIOweb. [on line] [cit. 25. února 2014]. Dostupné z www: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=483&lst=112http://generator.citace.co m/dok/Bd9WMQSlH6SBXwxZ 3. Kde jsi táto. [on line] [cit. 27. února http://www.kdejsitato.cz/vyzivne/tabulky-vyzivneho.html
z
www:
4. Statistika a my. [on line] [cit. 7. března 2014]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/140025BFD9/$File/1804120628_29.pdf
www:
5. Střídavka. [on line ] [cit. 15. března 2014]. http://www.stridavka.cz/rozvodovost-u-nas-a-ve-svete.html
www:
Seznam příloh: 1. Příloha č.1 Rozhovory s dětmi 2. Příloha č.2 Dotazník
65
2014].
Dostupné
Dostupné
z
Přílohy: Příloha č.1 - Rozhovory s dětmi: Olga 19 let Otázka: Kolik ti bylo let, když se tví rodiče rozvedli? Odpověď: 15 Otázka: Kdy a na čem jsi zpozoroval/a že není něco v pořádku? Odpověď: Rodiče se často hádali, z počátku jsem tomu nevěnovala pozornost, ale časem jsem si uvědomovala, že se rodiče hádají častěji a častěji. A ke konci si už i sprostě nadávali a řvali po sobě. Bylo to hrozné. Otázka: Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? Odpověď: Ano, ze začátku jsem se snažila oběma rodičům domluvit, aby se snažili manželství ještě nějak zachránit. Ale s odstupem času jsem zjistila, že to nemá cenu. Ubližovalo to potom jenom mně a trápila jsem se. Otázka: Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? A jak? Odpověď: Ano, zhoršila jsem se ve škole. Často jsem byla náladová a protivná na někoho, kdo si to nezasloužil. Otázka: Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? Odpověď: Ano, své nejlepší kamarádce. Otázka: Bydlíš s matkou nebo s otcem? Odpověď: S matkou. Otázka: Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? A jak? Odpověď: I když se tomu někdy sama divím, tak musím říct, že se mi spíš zlepšil. S mamkou i s taťkou si teď velmi rozumím, ale možná je to i věkem. Otázka: Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? Odpověď: Ano zanechal. A to při hledání nového partnera. Už předem mám strach, že to nemá budoucnost. A i proto jsem asi stále bez partnera. Otázka: Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně výživné? A jak často se s ním vídáš? 66
Odpověď: Ano platí. Vzhledem k tomu, že bydlíme ve stejném městě asi 500 metrů od sebe, tak taťku vidím skoro vždy, když mám čas. A jak už jsem zmínila, máme spolu mnohem lepší vztah, než když jsme žili jako jedna rodina. Otázka: Našli si oba rodiče nové partnery? Jestli ano, jaký máš s nimi vztah? Odpověď: Ano, našli. Partnera od mamky moc nemusím, jsme každý úplně jiný a opravdu mi nesedí. Partnerka od taťky je super ženská, moc si rozumíme a máme skvělý vztah.
Martin 18 let Otázka: Kolik ti bylo let, když se tví rodiče rozvedli? Odpověď: 16 Otázka: Na čem jsi zpozoroval/a že není něco v pořádku? Odpověď: Každé léto jezdíme k babičce do Čech celá rodina. Jsou to rodiče mamky. A najednou jsme jeli jen brácha, mamka a já. To už mi bylo podezřelé. A potom se naši víc a víc hádali a v té době jsem si uvědomil, že je něco špatně. Otázka: Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? Odpověď: Ne, vůbec. Otázka: Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? A jak? Odpověď: Hodně jsem se uzavřel do sebe, nechtěl jsem s nikým nic řešit. Rodičům jsem hodně odsekával a byl na ně drzý. Otázka: Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? Odpověď: Jen doma staršímu bráchovi. Považuji ho zároveň za mého nejlepšího kamaráda. Otázka: Bydlíš s matkou nebo s otcem? Odpověď: S otcem. Otázka: Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? A jak? Odpověď: Zhoršil se mi akorát s matkou. Především kvůli ní se rodiče rozvedli. Tak nějak si s ní už nemám co říct. Už nefungujeme jako rodina, nikdy to už nebude jako dříve. Otázka: Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.?
67
Odpověď: Ano, myslím si, že si svoji budoucí partnerku nikdy nevezmu. Mám strach z toho, že by to taky nedopadlo dobře, tak jako u mých rodičů. Také měli idylický vztah 20 let a najednou je všechno jinak. Otázka: Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně alimenty? A jak často se s ním vídáš? Odpověď: Ano platí, s matkou se vídám každý druhý víkend. Otázka: Našli si oba rodiče nové partnery? Jestli ano, jaký máš s nimi vztah? Odpověď: Jen matka. Vztah s jejím partnerem mám celkem dobrý.
Milan 21 let Otázka: Kolik ti bylo let, když se tví rodiče rozvedli? Odpověď: 17 Otázka: Kdy a na čem jsi zpozoroval/a že není něco v pořádku? Odpověď: Určitě na tom, že se rodiče hádali. Ze začátku to bylo jen občas, ale pak už to bylo každý den a v posledních měsících to bylo i několikrát za den. Otázka: Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? Odpověď: Ne, asi by to nemělo cenu. Atmosféra u nás doma byla hodně špatná. Otázka: Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? A jak? Odpověď: Chování tolik ne, maximálně jsem se zhoršil v učení. Ale musel jsem pořád o tom, co se děje u nás, přemýšlet. Hlavně jsem chtěl zjistit, co bylo hlavní příčinou toho, že se rodiče chtěli rozvést. Protože odpověď rodičů na mou otázku, že už si nerozumí, mně opravdu neuspokojovala. Až později jsem se dozvěděl, že má matka měla poměr s jiným mužem. Otázka: Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? Odpověď: Ano, mým dvěma nejlepším kamarádům ve škole. Otázka: Bydlíš s matkou nebo s otcem? Odpověď: S matkou i s otcem. Žádný z rodičů nenašel dostatek financí na to, aby se majetkově vyrovnali. Tak každý obývá jedno podlaží našeho domu. Ale kdyby se nějak dohodli, tak bych šel určitě bydlet s otcem. Otázka: Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? A jak? 68
Odpověď: S otcem mám skvělý vztah, ale s matkou se mi výrazně zhoršil. Možná i proto, že kvůli matce se moji rodiče rozvedli a dávám jí to tak trochu za vinu. I když otec tvrdí, že už jejich manželství nestálo za nic delší dobu před rozvodem. Otázka: Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? Odpověď: Jen zlehka. S odstupem času už to beru jinak. Ze začátku jsem tvrdil, že nebudu mít nikdy svatbu, ale dneska mám úžasnou přítelkyni a doufám, že se spolu jednou vezmeme. Otázka: Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně výživné? A jak často se s ním vídáš? Odpověď: Vzhledem k situaci, jaká nastala u nás doma, tak oba rodiče mi veškeré moje výdaje a náklady platí na půl. Otázka: Našli si oba rodiče nové partnery? Jestli ano, jaký máš s nimi vztah? Odpověď: Matka ne. Otec ano, ale rychle zjistil, že šla jeho nová partnerka jenom po financích, tak se brzy rozešli. Jsem za to velmi rád. S otcovou partnerkou jsem neměl vztah téměř žádný, byla šílená.
Aneta 16 let Otázka: Kolik ti bylo let, když se tví rodiče rozvedli a kolik ti je teď? Odpověď: 14 Otázka: Kdy a na čem jsi zpozoroval/a že není něco v pořádku? Odpověď: Otec občas nespával doma. Ze začátku jsem si myslela, že má hodně práce, tak spává na firmě. Ale časem se to opakovalo více a více. A když už tedy byl někdy doma i večer, tak se rodiče hodně hádali. Otec hodně pil a byl na matku někdy hodně sprostý. Otázka: Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? Odpověď: Ne, nevěděla jsem jak. Otázka: Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? A jak? Odpověď: Já se z toho spíš totálně zhroutila. Nebyla jsem schopna přijímat potravu. Musela jsem vyhledat psychologa. Bylo to mé nejhorší období v životě. Jsem jedináček a mí rodiče byli pro mě všechno. Najednou jsem se musela rozhodnout, s kým budu dál žít atd. Bylo to pro mě velmi těžké. Otázka: Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? Odpověď: Ne, neměla jsem odvahu.
69
Otázka: Bydlíš s matkou nebo s otcem? Odpověď: S matkou. Otázka: Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? A jak? Odpověď: Ano, s mamkou mám daleko lepší, stojíme při sobě. Stala se mou nejlepší kamarádkou. S otcem se mi zhoršil. Otázka: Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? Odpověď: Určitě ano, partnera jsem si ještě žádného nehledala, ale myslím si, že s tím budu mít problém. Hlavně budu mít strach, abych si nenašla partnera, co bude hodně pít. Otázka: Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně výživné? A jak často se s ním vídáš? Odpověď: Ano platí, vídám se s otcem, jen když si zavoláme a domluvíme se, že dojdu třeba k němu na oběd. Ale nevídáme se pravidelně. Otázka: Našli si oba rodiče nové partnery? Jestli ano, jaký máš s nimi vztah? Odpověď: Ne, žádný s rodičů si nenašel nového partnera.
Barbora 19 let Otázka: Kolik ti bylo let, když se tví rodiče rozvedli? Odpověď: 15 Otázka: Kdy a na čem jsi zpozoroval/a že není něco v pořádku? Odpověď: Především na hádkách. Z počátku se rodiče snažili hádat tak, abych to já s bráchou neviděla a neslyšela. Ale přes dveře to šlo stejně slyšet. V posledních měsících před rozvodem se hádali už i před námi. Otázka: Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? Odpověď: Ne, nevěděla jsem jak. Otázka: Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? A jak? Odpověď: Zhoršila jsem se především ve škole. Úplně jsem ignorovala to, že mám dělat úkoly a učit se na písemky. Byla jsem pořád otrávená a nic se mi nechtělo. Na rodiče jsem byla i hodně drzá. Otázka: Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? Odpověď: Ne, jenom jsem se o tom bavili doma s bráchou. 70
Otázka: Bydlíš s matkou nebo s otcem? Odpověď: Z počátku jsem bydlela s matkou, ale od 18 let bydlím s otcem. S mamkou jsme si přestaly rozumět. Hodně jsme se hádaly a nebylo to ono. Otázka: Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? A jak? Odpověď: S otcem se mi zlepšil až teď, co jsem se k němu nastěhovala. Dřív to bylo horší, po rozvodu rodičů jsem se s ním skoro rok nebavila. Stále mně vyčítal, že jsem šla bydlet s matkou. No a s matkou se mi naopak zase zhoršil, jak jsem se od ní odstěhovala. Ale to je asi dalo čekat. Otázka: Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? Odpověď: Ano, určitě mně to nějakým způsobem poznamenalo. Ale dneska se už na to dívám jinak. Budu se ale snažit z toho poučit. Otázka: Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně výživné? A jak často se s ním vídáš? Odpověď: Ano platí. S matkou se teď snažím vídat každý víkend nebo aspoň každý druhý. Otázka: Našli si oba rodiče nové partnery? Jestli ano, jaký máš s nimi vztah? Odpověď: Ano našli. S matčiným partnerem mám vztah normální. A s otcovou partnerkou mám velice dobrý vztah. Trávíme spolu hodně času.
Alena 18 let Otázka: Kolik ti bylo let, když se tví rodiče rozvedli? Odpověď: 8 Otázka: Kdy a na čem jsi zpozoroval/a že není něco v pořádku? Odpověď: Asi jen na tom, že se rodiče hádali. Ale byla jsem ještě dost malá, tak jsem to zase tolik nevnímala. Otázka: Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? Odpověď: Ano, pořád jsem se snažila, aby spolu trávili čas. Řekla jsem, že bych chtěla jet na výlet do zoo a šla jsem za tátou, ať jede taky. A stalé jsem vymýšlela něco podobného. Otázka: Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? A jak? Odpověď: Ano, byla jsem hodně smutná. A nechtěla jsem moc komunikovat. Otázka: Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? 71
Odpověď: Ne, ale hodně jsem se na to vyptávala mé starší sestry. Otázka: Bydlíš s matkou nebo s otcem? Odpověď: S matkou. Otázka: Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? A jak? Odpověď: S matkou mám výborný vztah. Dobře se o mě stará. S otcem se mi spíše zhoršil, ale to asi proto, že s ním netrávím tolik času. Otázka: Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? Odpověď: Ano, zanechal. Mám problém si najít partnera. Nedokážu s žádným vydržet delší dobu. Ale myslím si, že větší následky by to na mně zanechalo, kdyby se rodiče rozváděli v době, kdy by mi bylo např. 14 let a byla bych v pubertě. Otázka: Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně výživné? A jak často se s ním vídáš? Odpověď: Ano platí. Vídám se s ním každý druhý víkend. Otázka: Našli si oba rodiče nové partnery? Jestli ano, jaký máš s nimi vztah? Odpověď: Ano, našli. S oběma partnery mám velmi dobrý vztah.
Jirka 20 let Otázka: Kolik ti bylo let, když se tví rodiče rozvedli? Odpověď: 17 Otázka: Kdy a na čem jsi zpozoroval/a že není něco v pořádku? Odpověď: Asi jen na hádkách. Ale oba rodiče se snažili, abych já se sestrou to co nejméně pocítili. Otázka: Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? Odpověď: Ne, protože jsem věděl, že už jsou pevně rozhodnutí, že se rozvedou. Otázka: Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? A jak? Odpověď: Možná jsem se zhoršil trochu ve škole, ale jinak vůbec ne. Otázka: Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? Odpověď: Ne, jen se sestrou jsem se doma o tom bavili.
72
Otázka: Bydlíš s matkou nebo s otcem? Odpověď: S matkou. Otázka: Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? A jak? Odpověď: Ne vůbec ne, má s nimi stále dobrý vztah. Otázka: Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? Odpověď: Ne, myslím si, že jsem to vzal úplně v pohodě a nezanechalo to mně žádné následky. Otázka: Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně alimenty? A jak často se s ním vídáš? Odpověď: Ano platí. Vídám se s otcem velmi často. Třeba i 3x do týdne. Otázka: Našli si oba rodiče nové partnery? Jestli ano, jaký máš s nimi vztah? Odpověď: Ne nenašli.
Jan 16 let Otázka: Kolik ti bylo let, když se tví rodiče rozvedli? Odpověď: 13 Otázka: Kdy a na čem jsi zpozoroval/a že není něco v pořádku? Odpověď: Rodiče se občas hádali, ale to si myslím, že je všude. Ale zpozoroval jsem to především na tom, že mamka občas nespávala doma. Celkově to potom bylo hodně rychlý. Všechno se odehrálo během léta. Matka mi jednoho dne řekla, že od září budu chodit do jiné školy a na konci srpna se odstěhujeme do jiného města. Otázka: Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? Odpověď: Ne, nemělo to cenu, mamka byla pevně rozhodnutá, že chce od táty odejít. Našla si nového přítele a hned jsme se k němu nastěhovali. Otázka: Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? A jak? Odpověď: Zhoršil jsem se ve škole, mamce a jejímu příteli jsem dělal naschvály. Stále jsem se snažil na sebe upozorňovat. Jednou jsem i utekl z domu. Otázka: Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo?
73
Odpověď: Ne, neměl jsem komu, byly letní prázdniny a s kamarády ze školy jsem se neviděl. A září jsem už chodil do nové školy, kde jsem nikoho neznal. Otázka: Bydlíš s matkou nebo s otcem? Odpověď: S matkou. Otázka: Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? A jak? Odpověď: Ne, nezměnil, mám s oběma rodiči dobrý vztah. Otázka: Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? Odpověď: Tak nad tímto jsem ještě vůbec nepřemýšlel. Ale myslím si, že určitě mě to nějakým způsobem ovlivnilo. Otázka: Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně výživné ? A jak často se s ním vídáš? Odpověď: Ano, platí. S otcem se vídám každý druhy víkend. Otázka: Našli si oba rodiče nové partnery? Jestli ano, jaký máš s nimi vztah? Odpověď: Jen matka. S jejím novým partnerem mám teď už velmi dobrý vztah. S odstupem času jsem zjistil, že není tak špatný. Trávím s ním i s mojí matkou společně hodně času. I na dovolený s nimi jezdím.
Libor 20 let Otázka: Kolik ti bylo let, když se tví rodiče rozvedli? Odpověď: 16 Otázka: Kdy a na čem jsi zpozoroval/a že není něco v pořádku? Odpověď: Rodiče se hodně hádali. Někdy po sobě řvali i sprostě. Hlavně otec na matku. Byl jsem svědkem toho, kdy ji i několikrát napadl. Bylo to hrozné. Otázka: Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? Odpověď: Ne, nesnažil. Spíše jsem chtěl, aby otec od nás co nejdříve odešel. Aby dal matce konečně pokoj. Otázka: Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? A jak? Odpověď: Ano, změnilo. Uzavřel jsem se hodně do sebe, měl jsem strach z toho, co se u nás zase bude odehrávat. S nikým jsem nechtěl komunikovat. 74
Otázka: Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? Odpověď: Ne, nechtěl jsem se s nikým o tom bavit. Spíše jsem se za to asi styděl. Mám mladší sestru, o tu jsem se hodně staral, aby se jí to moc nedotklo. Otázka: Bydlíš s matkou nebo s otcem? Odpověď: S matkou. Otázka: Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? A jak? Odpověď: S matkou se mi zlepšil. S otcem vůbec nekomunikuji, nemáme už spolu žádný vztah. Už ho nechci nikdy vidět, za to, co dělal matce. Otázka: Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? Odpověď: Ano zanechal, myslím si, že partnerský vztah beru mnohem zodpovědněji. Následky si ponesu celý život. To, co jsem viděl, z paměti už nikdy nevymažu. Otázka: Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně výživné? A jak často se s ním vídáš? Odpověď: Ne, neplatí. Už o to moje matka vůbec nestojí. Nevídám se s ním vůbec. Otázka: Našli si oba rodiče nové partnery? Jestli ano, jaký máš s nimi vztah? Odpověď: Ne, nenašli. Otec mě nezajímá. U matky si myslím, že má teď strach najít si nového partnera potom, co si prožila.
Martina 19 Otázka: Kolik ti bylo let, když se tví rodiče rozvedli? Odpověď: 5 Otázka: Kdy a na čem jsi zpozoroval/a že není něco v pořádku? Odpověď: Veškerý volný čas jsem trávila s mamkou, otec s námi nikam nechodil. Otázka: Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? Odpověď: Ne, byla jsem ještě hodně malá, neměla jsem z toho rozum. Otázka: Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? A jak? Odpověď: Nejsem si vědoma, že by se moje chování nějak změnilo. Jen si vzpomínám na to, že jsem se stále matky ptala, kdy s námi bude zase tatínek. 75
Otázka: Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? Odpověď: Ne, myslím si, že v tomto věku se žádné dítě nikomu nesvěřuje s problémy rodičů. Nedokáže takový problémy vnímat. Otázka: Bydlíš s matkou nebo s otcem? Odpověď: S matkou. Otázka: Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu? A jak? Odpověď: S matkou mám spíše kamarádský vztah, s otce se vůbec nevídám. Otázka: Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? Odpověď: Myslím, že ne, z rozvodu rodičů si moc nepamatuji. Otázka: Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně alimenty? A jak často se s ním vídáš? Odpověď: Ano platí, vůbec se s ním nevídám. Otázka: Našli si oba rodiče nové partnery? Jestli ano, jaký máš s nimi vztah? Odpověď: Ano, matka si přítele našla, ale v současné době je sama. Otec má novou ženu, ale nikdy jsem ji neviděla
76
Příloha č.2 - Dotazník: Věk: 17 1. Jsem: a) Žena
b) Muž
2.Kolik ti bylo let, když se tvoji rodiče rozvedli? a) 0 - 5 let
b) 6 - 10 let
c) 11 - 15 let
d) 16 - 20 let
3. Na čem jsi zpozoroval/a u rodičů, že není něco v pořádku? (zakroužkuj) a) hádky mezi rodiči
b) jeden z rodičů nespával doma
d) fyzické napadení mezi rodiči
c) rodiče spolu nekomunikovali
e) volný čas trávený jen s jedním z rodičů
4. Snažil/a ses rodičům nějak pomoci v tom, aby problém řešili? (zakroužkuj) a) ANO
b) NE
5. Změnilo se tvoje chování v období, když se tvoji rodiče rozváděli? (zakroužkuj) a) ANO
b) NE
6. Svěřil/a ses někdy někomu s tím, co se u vás doma odehrávalo? (zakroužkuj) a) ANO
b) NE
7. Bydlíš s matkou nebo s otcem? (zakroužkuj) a) s matkou
b) s otcem
c) s oběma rodiči
d) sám/a
8. Změnil se nějak tvůj vztah k matce nebo k otci po jejich rozvodu?(zakroužkuj) a) ANO
b) NE
9. Zanechal na tobě rozvod rodičů nějaké následky (zhoršení navazování nových partnerských vztahů, strach z uzavření manželství, atd.? (zakroužkuj) a) ANO
b) NE
10. Platí rodič, kterému jsi nebyl/a svěřený/na do péče řádně výživné? A jak často se s ním vídáš?(zakroužkuj) A) - a) ANO
b) NE
B) - a) Několikrát za týden
b) Každý druhý víkend
Nevídáme se 11. Našli si oba rodiče nové partnery? a) ANO
b) NE
c) Jen matka
77
d) Jen otec
c) Jednou za měsíc
d)
