MASARYKOVA UNIVERZITA. Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Bakalářská práce Brno 2011

Pavel Ingr, DiS.

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií

Příprava digitálních učebních materiálů a jejich využití pro obor Asistent zubního technika Bakalářská práce

Brno 2011

Vedoucí práce: PaedDr. Pavel Konupčík

Autor práce: Pavel Ingr, DiS.

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM INGR, Pavel. Příprava digitálních učebních materiálů a jejich využití pro obor Asistent zubního technika. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, 2011. 66 l., 6 l. příl. Vedoucí bakalářské práce PaedDr. Pavel Konupčík.

ANOTACE Bakalářská práce se zabývá přípravou digitálních učebních materiálů a jejich využitím pro obor Asistent zubního technika. Začátek práce obsahuje popis funkcí učebních textů a didaktických zásad pro tvorbu příprav na vyučování. Značnou pozornost věnuje bakalářská práce technickým zařízením určeným pro získávání digitálních dat a možnostem zpracování, prezentace a archivace digitálních dat. Dále popisuje využití textových a obrazových předloh pro obor Asistent zubního technika. Stěžejní část této kapitoly představuje popis přípravy na vyučovací jednotku „Zhotovení masivní lité korunky“ s využitím textových a obrazových materiálů získaných pomocí digitálních zařízení.

ANNOTATION This bachelor work deals with the preparation of digital teaching aids and their use in the branche of Dental technician assistant. The work initially describes the functions of teaching texts and didactic principles in preparation of lesson plans. Considerable attention is devoted to the technical devices aimed to acquire digital data and their possible processing, presentation and archiving. Next, this work provides a description of the use of text and visual materials in the branche of Dental technician assistant. Central point of this chapter represents the description of a preparation for a teaching unit „Processing of massive cast crown“ with the use of text and visual materials acuired by means of digital devices.

KLÍČOVÁ SLOVA Příprava na vyučování, digitální technická zařízení, zásady pro tvorbu učebních předloh, vyučovací metody, pedagogické dokumenty.

KEYWORDS Preparation of lesson plans, digital technical devices, principles in making teaching materials, teaching methods, pedagogical documents.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury.

v Brně dne 10. dubna 2011

Pavel Ingr, DiS. …………………………

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval PaedDr. Pavlu Konupčíkovi za metodickou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování této bakalářské práce.

OBSAH OBSAH ....................................................................................................................... 4 ÚVOD ......................................................................................................................... 5 1

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY VE VYUČOVÁNÍ ......................................................... 7 1.1 FUNKCE UČEBNÍCH TEXTŮ .......................................................................................... 10 1.2 DIDAKTICKÉ ZÁSADY PRO TVORBU UČEBNÍCH PŘEDLOH ..................................................... 11

2

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ PRO ZÍSKÁVÁNÍ DIGITÁLNÍCH DAT .................................. 13 2.1 ZAŘÍZENÍ ZAZNAMENÁVAJÍCÍ STATICKÉ PŘEDLOHY ............................................................ 13 2.2 ZAŘÍZENÍ ZAZNAMENÁVAJÍCÍ DYNAMICKÉ PŘEDLOHY ........................................................ 17 2.3 MULTIFUNKČNÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ ............................................................................ 20

3

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ, PREZENTACE A ARCHIVACE DIGITÁLNÍCH DAT ......... 25 3.1 ZAŘÍZENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ DIGITÁLNÍCH DAT ................................................................. 25 3.2 ZOBRAZOVACÍ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................. 30 3.3 ARCHIVACE DIGITÁLNÍCH VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ ........................................................... 37

4 VYUŽITÍ TEXTOVÝCH A OBRAZOVÝCH PŘEDLOH PRO OBOR ASISTENT ZUBNÍHO TECHNIKA ................................................................................................................ 42 4.1 PEDAGOGICKÉ DOKUMENTY OBORU ASISTENT ZUBNÍHO TECHNIKA ..................................... 42 4.1.1 Učební plán oboru Asistent zubního technika............................................. 42 4.1.2 Učební osnova předmětu zhotovování stomatologických protéz ............... 44 4.2 VYUČOVACÍ METODY VYUŽÍVAJÍCÍ TEXTOVÉ A OBRAZOVÉ PŘEDLOHY .................................... 45 4.2.1 Kritéria volby vyučovacích metod ............................................................... 47 4.2.2 Preferované vyučovací metody ................................................................... 48 4.3 PŘÍPRAVA NA VYUČOVACÍ JEDNOTKU „ZHOTOVENÍ MASIVNÍ LITÉ KORUNKY“ S VYUŽITÍM TEXTOVÝCH A OBRAZOVÝCH MATERIÁLŮ ZÍSKANÝCH POMOCÍ DIGITÁLNÍCH ZAŘÍZENÍ ....................... 49 4.3.1 Příprava učitele na vyučovací jednotku ...................................................... 50 4.3.2 Vlastní příprava na vyučovací jednotku „Zhotovení masivní lité korunky“ 51 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 54 POUŽITÁ LITERATURA .............................................................................................. 55 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................... 58

4

ÚVOD Každý učitel by se měl na vyučování důkladně připravovat. Moje bakalářská práce na téma „Příprava digitálních učebních materiálů a jejich využití pro obor Asistent zubního technika“ se bude právě touto problematikou zabývat. Hlavním cílem mé práce je zmapování digitálních technických zařízení určených pro získávání, zpracovávání, prezentaci a uchovávání digitálních textových a jiných předloh pro vyučování a také jejich využití ve výuce. Důvodů, proč jsem si vybral právě toto téma, je hned několik. Mezi nejvýznamnější patří můj dlouholetý zájem o problematiku digitálních technických zařízení. Navíc v dnešním světě, kdy počítače vládnou světu, je nemyslitelné, aby si učitel vytvářel své přípravy pro vyučování jinak než za pomoci digitální techniky. I když určité výjimky se jistě najdou. Pracuji jako odborný učitel oboru Asistent zubního technika na Střední zdravotnické škole a vyšší odborné škole zdravotnické. Tato oblast se vcelku rychle vyvíjí, a tak je potřeba učební materiály pro žáky neustále aktualizovat a doplňovat o nejnovější poznatky. Díky tomu, že většina mých materiálů s přípravou na výuku je v digitální podobě, můžu tyto materiály snáze a jednodušeji doplňovat, a pak je ihned prezentovat svým žákům. V první kapitole bakalářské práce uvádím popis a rozdělení didaktických prostředků ve vyučování, vysvětluji funkce učebních textů a didaktické zásady pro tvorbu učebních předloh. Druhá kapitola se zabývá technickými zařízeními určenými k získávání digitálních dat, a to jednak po teoretické stránce, kdy uvádím popis a funkce těchto zařízení, a jednak po stránce praktické, kdy uvádím využití těchto zařízení přímo ve výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz. Předmět zhotovování stomatologických protéz je stěžejním předmětem oboru Asistent zubního technika, kde působím jako odborný učitel. Možnosti zpracování, prezentace a archivace digitálních dat rozebírá třetí kapitola bakalářské práce. Ve čtvrté kapitole řeším problematiku praktického využití textových a obrazových předloh přímo pro obor Asistent zubního technika. Na začátku popisuji

5

pedagogické dokumenty daného oboru, dále kritéria pro volbu vyučovacích metod. Představuji zde i vyučovací metody, které při výuce osobně preferuji a nejčastěji používám. Nejdůležitější částí této kapitoly je popis přípravy na vyučovací jednotku „Zhotovení masivní lité korunky“. V příloze se nacházejí konkrétní mnou vytvořené přípravy na vyučování. Z pochopitelných důvodů má tato příloha pouze obrazovou a textovou podobu.

6

1 DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY VE VYUČOVÁNÍ V didaktice rozumíme prostředkem vše, co pomáhá k dosažení výukového cíle. Mezi takové prostředky náleží metody výuky, vyučovací formy, didaktické zásady, ale i učebnice, učební prostory, výpočetní technika apod.1 Jednotlivé prostředky se liší svých charakterem, možnostmi a šíří působení, proto je zpravidla dělíme na materiální didaktické prostředky a nemateriální didaktické prostředky. Mezi nemateriální didaktické prostředky řadíme: 

Didaktické formy – prostředky a způsoby organizace výuky vztahující se k uspořádání prostředí, způsobům organizace činností učitele a žáka.2



Didaktické metody – charakterizují činnost učitele vedoucí žáka k dosažení stanovení vzdělávacích cílů.3



Didaktické zásady – jsou obecné požadavky, které v souladu se základními zákonitostmi výuky a s výchovnými a vzdělávacími cíli určují její charakter.4

Třída materiálních didaktických prostředků je poměrně velká. Funkce materiálních prostředků vychází ze skutečnosti, že člověk získává 80 % informací zrakem, 12 % informací sluchem, 5 % informací hmatem. Ostatními smysly 3 % informací. Bohužel v tradiční škole tyto pravidla respektovány nejsou a při běžné výuce žák získá 12% informací zrakem, 80% sluchem, 5% hmatem, 3% ostatními smysly. Současně se při výuce snažme zapojit co nejvíce žákových smyslů.5

1

KALHOUS, Zdeněk a OBST, Otto. Školní didaktika. 2. vyd. Praha : Portál, 2009. str. 447. ISBN 978-80-7367-571-4., s. 337. 2 PRŮCHA, Jan., WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha : Portál, 2003. str. 368. ISBN 978-80-7367-416-8, s. 66. 3 PRŮCHA, Jan., WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha : Portál, 2003. str. 368. ISBN 978-80-7367-416-8, s. 287. 4 KALHOUS, Zdeněk a OBST, Otto. Školní didaktika. 2. vyd. Praha : Portál, 2009. str. 447. ISBN 978-80-7367-571-4, s. 268. 5 KALHOUS, Zdeněk a OBST, Otto. Školní didaktika. 2. vyd. Praha : Portál, 2009. str. 447. ISBN 978-80-7367-571-4, s. 337.

7

PŘEHLED MATERIÁLNÍCH DIDAKTICKÝCH PROSTŘEDKŮ6 „I. Učební pomůcky: 1. Originální předměty a reálné skutečnosti: a) jevy a děje (biologické, fyzikální, chemické, aj.), b) přírodniny: - v původním stavu (minerály, rostliny), - upravené (lihové preparáty, vycpaniny), c) výrobky a výtvory (přístroje, umělecká díla, vzorky výrobků). 2. Zobrazení a znázornění předmětů a skutečností: a) modely (funkční, statické, stavebnicové), b) zobrazení: - prezentovaná pomocí didaktické techniky (dynamické, statické), - prezentovaná přímo (fotografie, mapy, školní obrazy), c) zvukové záznamy (magnetické, optické). 3. Textové pomůcky: a) učebnice (klasické, programované), b) pracovní materiály (atlasy, pracovní sešity, sbírky úloh, studijní návody, tabulky), c) doplňková a pomocná literatura (časopisy, encyklopedie). 4. Pořady a programy prezentované didaktickou technikou: a) pořady (diafonové, rozhlasové, televizní), b) programy (pro vyučující stroje, výukové počítače nebo soustavy). 5. Speciální pomůcky: a) pomůcky pro tělesnou výchovu, b) žákovské experimentální soustavy.

II. Technické výukové prostředky 1. Auditivní technika: a) CD a DVD přehrávače, gramofony, magnetofony, sluchátkové soupravy, školní rozhlas. 6

Podle: KALHOUS, Zdeněk a OBST, Otto. Školní didaktika. 2. vyd. Praha : Portál, 2009. str. 447. ISBN 978-80-7367571-4, s. 338-339.

8

2. Vizuální technika: a) pro diaprojekci, b) pro dynamickou projekci, c) pro zpětnou projekci. 3. Audiovizuální technika: a) filmové projektory, b) magnetoskopy, videorekordéry a DVD rekordéry, c) multimediální systémy na bázi počítačů, d) pro projekci diafonu, e) videotechnika, televizní technika. 4. Technika řídící a hodnotící: a) osobní počítače, b) trenažery, c) výukové počítačové systémy, d) zpětnovazební systémy.

III. Organizační a reprografická technika: a) databázové systémy (CD ROM, DVD ROM), b) fotolaboratoře, c) kopírovací a rozmnožovací stroje, d) počítače, počítačové sítě, e) rozhlasová studia a video studia.

IV. Výukové prostory a jejich vybavení: a) dílny, školní pozemky, b) dramatické a hudební sály, tělocvičny, c) laboratoře, d) odborné učebny, e) počítačové učebny, f) učebny se standartním vybavením, tj. nástěnky, skříně na knihy, tabule (klasická, magnetická) atd., g) učebny se zařízením pro reprodukci audiovizuálních pomůcek.

9

V. Vybavení učitele a žáka a) kalkulátory, notebooky, přenosné počítače, b) kreslící a rýsovací potřeby, c) pracovní oděv, učební úbor, d) psací potřeby.“

1.1 FUNKCE UČEBNÍCH TEXTŮ „Funkcí učebnice se rozumí role, předpokládaný účel, který má tento didaktický prostředek plnit v reálném edukačním procesu.“7

V didaktice na učebnice a na jakékoli učební texty klademe celou řadu požadavků, podle kterých by se tyto didaktické prostředky měly stávat vhodnými nástroji k řízení edukačního procesu. Bohužel, většina učebnic tuto roli neplní. Většinou z důvodu zpracování, pedagogické úrovně, grafické vybavenosti a jiných.8

Základní funkce učebnic ve vztahu k subjektům, které učebnice využívají, se rozlišují: 

Funkce učebnic pro žáky: učebnice jsou zdrojem, z nich se žáci učí. Osvojují si nejen poznatky, ale i dovednosti, normy a postoje.



Funkce učebnic pro učitele: učebnice jsou zdrojem, s jehož využitím učitelé plánují obsah učiva a hodnocení vzdělávacích výsledků žáků. Pokud jde o funkci pro žáky, existuje několik různých klasifikací. Dosud

nejpodrobnější klasifikaci vypracoval D. D. Zujev.

FUNKCE UČEBNIC PODLE D. D. ZUJEVA9 

Informační funkce - vymezuje obsah vzdělávání.



Transformační funkce - přepracovává odbornou informaci z určitého vědního oboru tak, aby transformované informace byly přístupné žákům.

7

PRŮCHA, Jan. Učebnice : Teorie a analýzy edukačního média. Brno : Paido, 1998. str. 148. ISBN 80-85931-49-4, s. 19. 8 PRŮCHA, Jan. Učebnice : Teorie a analýzy edukačního média. Brno : Paido, 1998. str. 148. ISBN 80-85931-49-4, s. 19. 9 PRŮCHA, Jan. Učebnice : Teorie a analýzy edukačního média. Brno : Paido, 1998. str. 148. ISBN 80-85931-49-4, s. 19-20.

10



Systematická funkce - rozčleňuje učivo podle určitého systému do jednotlivých ročníků nebo stupňů školy.



Upevňovací funkce - umožňuje žákům osvojovat si poznatky a dovednosti, upevňovat je, popřípadě i kontrolovat pomocí úkolů.



Sebevzdělávací funkce - stimuluje žáky k samostatné práci.



Integrační funkce - poskytuje základ pro integrování informací, které žáci získávají z různých dalších pramenů.



Koordinační funkce - zajišťuje koordinaci při využívání dalších didaktických prostředků.



Rozvojově výchovná funkce - přispívá k vytváření harmonicky rozvinuté osobnosti žáka.

1.2 DIDAKTICKÉ ZÁSADY PRO TVORBU UČEBNÍCH PŘEDLOH Při tvorbě učebního textu je nutné dodržovat didaktické zásady, poněvadž představují systém vědecky zdůvodněných požadavků a pravidel procesu výuky a zároveň vymezují jeho obsah. Při uplatňování didaktických zásad musíme respektovat jejich ucelenost, vzájemnou provázanost a systémovost.10 Učební text musí být srozumitelný, názorný a přiměřený. Musí působit trvanlivě a soustavně. Zásada názornosti bývá v učebních textech zastoupena fotografiemi, kresbami a schématy. Tyto prvky zobrazují pouze objektivní realitu, která je však lehce přístupná všem žákům. Někdy může být zásada názornosti využita jako návod nebo postup práce. Zásada uvědomělosti a aktivity je podmíněna vtažením žáka do učebního textu a udržení si ho. K tomu se používá různých metod. Jedna z možností je použití druhé osoby plurálu v oslovení, vkládání různých otázek do textu, připomínání dříve osvojeného učiva a další. Odtažení žáka od učiva naopak umocňuje výklad v třetí osobě, pasivní tvary i špatné grafické členění učiva.

10

ČADÍLEK, Miroslav a LOVEČEK, Aleš. Didaktika odborných předmětů. Brno : Masarykova univerzita v Brně : Pedagogická fakulta, 2005, s. 31.

11

Aby si žák uchoval co nejvíce vědomostí, musí na něj učebnice působit soustavně. Dá se říci, že zásada soustavnosti souvisí s uspořádáním učiva, členěním do oddílů, zařazování schémat, obrázků a různých souhrnných cvičení. Zásada přiměřenosti spočívá v podání textu žákům tak, aby byli schopni tuto látku ve svém věku a podle svých schopností a vědomostí pochopit a přijmout. Učební text musí být srozumitelný a vědecky správný. Již Jan Ámos Komenský požadoval přechod od jednoduchého ke složitému, od lehčího k těžšímu, od konkrétního k abstraktnímu, od známého k neznámému. Zásada vědeckosti musí být v souladu s dosaženými a ověřenými znalostmi vědy. Je nepřípustné, aby se v knihách uvádělo učivo zastaralé a dávno překonané, nebo naopak dosud neověřené poznatky. „Za porušení vědeckosti se považuje i nesprávná logická výstavba učiva v učebním textu, která se projevuje tím, že autor operuje s pojmy, jenž se zavádějí až později.“11 Zásada trvalosti vychází z požadavku trvalého uchování vědomostí v paměti a jejich snadného vybavování. Dlouhodobé zapamatování je ovlivněno řadou faktorů, např. strukturou učiva, motivací žáka, frekvencí a počtem opakování apod. Nesmíme zapomenout, že dlouhá a složitá souvětí si žáci nezapamatují. Velký počet cizích slov, zkratek a číselných údajů vede k větší obtížnosti textu a také k těžšímu zapamatování, uchování a vybavení.

11

DOLEČEK, J., ŘEŠÁTKO, M. a SKOUPIL, Z. Teorie tvorby a hodnocení učebnic pro odborné školství. Praha : Nakladatelství odborné literatury, 1975. str. 112, s. 42.

12

2 TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ PRO ZÍSKÁVÁNÍ DIGITÁLNÍCH DAT V době informační exploze, kdy každý den vzniká obrovské množství nových informací, je digitální technika stále více využívána. A to nejenom pro svoji „novost,“ ale hlavně pro své nesporné výhody, které ulehčí práci při orientaci, zpracování, uchování a využívání získaných informací. S vývojem a rozšiřováním digitální techniky stoupá také potřeba znalostí a dovedností práce v oblasti informačních technologií. Tyto znalosti bývají také označovány jako „druhá gramotnost“12. Do skupiny technických zařízení určených pro získávání digitálních dat patří většina digitálních zařízení. Některá jsou k tomu určena primárně (digitální fotoaparát, digitální videokamera, diktafon a další), jiná mají tuto funkci jako přidanou hodnotu (audiovizuální přehrávač v mobilním telefonu, úprava fotografií přímo v digitálním fotoaparátu atd.). Určit přesnou hranici mezi zařízeními určenými výhradně pro získávání, zpracování, uchování a prezentací dat prakticky nejde. Proto jsem při rozdělování jednotlivých přístrojů do skupin rozhodoval podle toho, k jakému účelu je daný přístroj primárně určen.

2.1 ZAŘÍZENÍ ZAZNAMENÁVAJÍCÍ STATICKÉ PŘEDLOHY Mezi zařízení zaznamenávající statické předlohy pro vyučování řadíme digitální fotoaparát a skener. Pomocí těchto zařízení dochází k digitalizaci nepohyblivých předloh – textů, obrázků, předmětů apod. Výhodou zařízení zaznamenávající statické předlohy je především možnost okamžitého zpracování takto digitalizovaných předloh, a to ať přímo v tomto konkrétním přístroji (myšleno fotoaparátu či skeneru) nebo v osobním počítači.

12

KALHOUS, Zdeněk a OBST, Otto. Školní didaktika. 2. vyd. Praha : Portál, 2009. str. 447. ISBN 978-80-7367-571-4, s. 342.

13

DIGITÁLNÍ FOTOAPARÁT Digitální fotoaparát je přístroj, který zaznamenává obraz v digitální formě. To znamená, že může být kdykoli zobrazen na zabudovaném displeji, dále nahrán do počítače a podle rozhodnutí uživatele dále upraven. Základní funkcí digitálních fotoaparátů je snímání statických obrazů do podoby tzv. digitální fotografie a umožnit tak jejich další zpracování pomocí počítače a následné převedení do klasické fotografie pomocí tisku nebo vyvolání. Současné digitální fotoaparáty nabízejí stále kvalitnější doplňující funkce, které více či méně souvisí se samotným fotografováním. Některé fotoaparáty tak umožňují uživatelům kromě obrazu zaznamenat i dynamické scény ve formě videa, pořídit zvukový záznam, doplnit pořízenou fotografii o zvukovou poznámku, případně provést základní úpravu fotografie přímo ve fotoaparátu.

Obr. 1. Schéma digitálního fotoaparátu13

Dělení digitálních fotoaparátů: 

Kompaktní fotoaparáty - tyto fotoaparáty jsou navrhovány pro běžného uživatele bez větších znalostí v oblasti fotografování. Cílem designerů kompaktních fotoaparátů je co nejmenší velikost a co nejsnazší obsluha.



Elektronická zrcadlovka neboli také EVF (zkratka z anglického electronic viewfinder14) je typ fotoaparátu, který má v hledáčku zabudovaný displej ukazující obraz ze senzoru. Moderní EVF přístroje mají rozlišení kolem deseti megapixelů a

13

Digitalni fotoaparat. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 20. 8. 2005, last modified on 1. 11. 2010 [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . 14 Elektronický hledáček.

14

objektivy až s 30 násobným optickým zoomem. Většina novějších fotoaparátů má také optický stabilizátor. 

Digitální zrcadlovka - zkráceně také DSLR15, je obdobou klasické zrcadlovky, která ale místo filmu používá digitální snímač. Z principu konstrukce zrcadlovky vyplývá maximální věrnost při zobrazení fotografované situace v hledáčku, možnost použití výměnných objektivů a také možnost natáčet videosekvence nebo používat displej ke kompozici záběru.

Využití digitálního fotoaparátu při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Digitální fotoaparát můžeme použít k fotodokumentaci již hotových výrobků, případně jednotlivých fází pracovního postupu. Díky fotografiím mohou žáci porovnávat jednotlivé fáze zhotovení, uvědomují si chyby, kterých se mohou dopustit a také, jaký vliv mají tyto nedostatky a opomenutí v předchozích fázích zhotovení na již zhotovenou zubní náhradu. Nepostradatelným pomocníkem může být digitální fotoaparát při dokumentaci přístrojového, materiálního a nástrojového vybavení. Takto připravené a vhodně prezentované fotografie pak mohou sloužit jako názorná a snadno srozumitelná vizuální učební pomůcka. Další možné využití digitálního fotoaparátu vidím v zachycení stavu situace pacienta před příchodem do zubní ordinace a jeho ošetřením, dále v průběhu ošetření (preparace zubního pahýlu, hojení extrakčních ran, atd.) a v konečné fázi ošetření vhodnou zubní náhradou. Tímto způsobem zdokumentovaný průběh ošetření pacienta dá žákovi ucelenou představu o průběhu zhotovení zubní náhrady, a také přispěje k uvědomění žáka o důležitosti zubní náhrady, protože doposud viděl zubní náhradu jenom jako součást modelu, ale nikoli jako „součást“ dutiny ústní pacienta.

SKENER Skener (z anglického scanner) je vstupní hardwarové zařízení počítače určené k digitalizaci plošných předloh, nejčastěji papírových dokumentů, obrázku, fotografií

15

Digital Single-Lens Reflex camera – digitální jednooká zrcadlovka.

15

nebo jiných předloh obsahující grafické nebo textové informace. Skener je tedy elektromechanické (elektronické) zařízení přeměňující obrazové (reálné) body do formy digitální. Výstupem skeneru je obraz předlohy v binární formě, který ovladač skeneru umožňuje uložit ve formátu běžně používaným jiným softwarem (bmp, jpeg, tiff, gif a podobně). Obvykle je ke skeneru přibalen i program na úpravu a tisk obrázků, případně i OCR16 software, který slouží k digitalizaci tištěného textu.

Skenery můžeme podle typu konstrukce dělit: 

Stolní (plošné) – v současné době pravděpodobně nejrozšířenější skupina skenerů. Tento typ zařízení snímá předlohu, která je umístěná na skleněné desce, přičemž se pod touto deskou pohybuje snímací hlava.



Bubnové – jsou určeny pro profesionální snímání. Předloha se vloží do skleněného bubnu. V bubnu se nachází snímací zařízení, které snímanou předlohu snímá v kružnicích.



Filmové – slouží pro snímání jednotlivých políček filmu s použitím velmi vysokého rozlišení – minimálně 2400 dpi17.



Přechodové – přechodový skener snímá dokument na stejném principu jako fax. Předloha se vloží do skeneru, který ji posouvá skrz štěrbinu okolo snímacího prvku.



Ruční – zařízení se podobá větší počítačové myši, kterou uživatel přejíždí po snímané předloze.



3D skenery – umožňují pomocí laserových paprsků snímat trojrozměrný objekt. Tato technologie se používá k získání trojrozměrného obrazu snímané předlohy. Mezi skenery můžeme zařadit také čtečky čárových kódů, které využívají

laserového paprsku, případně laserové diody. Využití tohoto typu skeneru je např. v pokladnách. Základními konstrukčními částmi skeneru jsou snímací hlava, osvětlení, snímač a převodník.

16 17

Optical Character Recognition – optické rozpoznání znaků textu. Dots Per Inch - údaj určující, kolik obrazových bodů (pixelů) se vejde do délky jednoho palce.

16

Obr. 2. Schéma plošného skeneru18

Využití skeneru při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Skener může být pro každého učitele nemalým pomocníkem. Existuje velké množství knih, časopisů a odborných textů či článků, ke kterým nemají žáci přístup a bez pomoci skeneru by jejich reprodukce, úprava a rozšiřování mezi žáky byla poměrně složitá. Digitalizací těchto materiálů můžeme vzniklou bariéru snadno překonat. Skener také umožňuje digitalizovat obrazové a textové informace v odborných knihách a učebnicích a následně pomocí OCR softwaru jejich převod do snadno upravitelné podoby (text v digitální formě). Tímto způsobem můžeme neaktuální, příliš rozsáhlé učební materiály aktualizovat, zkrátit nebo dalším způsobem upravit a dát k dispozici žákům případně použít pro své výukové materiály.

2.2 ZAŘÍZENÍ ZAZNAMENÁVAJÍCÍ DYNAMICKÉ PŘEDLOHY Mezi zařízení zaznamenávající dynamické (pohyblivé) předlohy patří digitální videokamera a webová kamera. Výhodou těchto zařízení je, že mohou pořídit obrazový a zvukový záznam zároveň, který opět můžeme snadným způsobem zpracovat, reprodukovat a archivovat.

DIGITÁLNÍ VIDEOKAMERA Digitální videokamera je elektronické zařízení, které kombinuje videokameru a videopřehrávač v jeden celek. Abychom odlišili videokamery od ostatních digitálních zařízení zaznamenávajících video (mobilní telefony, digitální fotoaparáty, notebooky), jsou videokamery obecně označeny jako přenosná záznamová zařízení, která mají zachycení videa jako primární funkci. 18

Skener. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 20. 6. 2006, last modified on 21. 8. 2010 [cit. 2010-10-15]. Dostupné z WWW: .

17

Rozdělení digitálních videokamer: 

MiniDV19 kamery - do této kategorie patři jak ty nejlevnější, tak i kamery poloprofesionální a profesionální za desetitisíce korun. Záznam pořízený těmito kamerami je uložen na miniDV kazetu ve formátu DV případně HDV s bezztrátovou kompresí a vysokým datovým tokem. Tyto videokamery jsou poměrně oblíbené zejména pro své jednoduché ovládání a hlavně nabízejí kvalitu za velmi dobrou cenu. Mezi nevýhody patří poměrně složité zpracování a archivace pořízeného videa pomocí počítače nebo DVD rekordéru.



DVD kamery - tyto kamery vznikly pro ulehčení práce s natočeným videem. Do videokamery se vkládají 8 cm disky, které se po natočení můžou přímo vložit do DVD přehrávače. Samozřejmě, jestli potřebujeme záznam nějak upravit a sestříhat, musíme ho opět nahrát do počítače a vhodným softwarem upravit. Nevýhodou DVD kamer je značně omezená doba záznamu na jeden DVD disk.



HDD kamery - HDD kamery ukládají záznam na vnitřní harddisk, který je podobný harddisku v počítači. Velkou výhodou je velká kapacita disku, až 30 GB, na který můžeme nahrát až několik hodin záznamu. Většina těchto kamer umožňuje záznam také na paměťové karty. Natočené video je komprimováno do formátu MPEG-2 případně MPEG-4. Nevýhodami těchto kamer je absence klasického hledáčku a také menší odolnost proti nárazům.



Digitální kamery na paměťové karty - v současnosti patří k nejmodernějším a momentálně nejoblíbenějším kamerám mezi uživateli. Důvodů, proč tomu tak je, je hned několik. Paměťová karta je malá, to znamená, že i videokamera je poměrně kompaktní. Provoz těchto digitálních kamer je energeticky nejméně náročný a podobně jako u HDD videokamer je přenos záznamu videa do počítače rychlý a snadný. Navíc můžeme paměťová kartu vyjmout z videokamery a vložit přímo do DVD přehrávače, DVD rekordéru monitoru či televize, samozřejmě pokud to tato zařízení umožňují.

19

DV (Digital Video) je mezinárodní standart, jehož základem je metalický pásek o šířce 6,25 mm, který využívá rozlišení 720 pixelů na řádek.

18

Využití digitální videokamery při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Digitální videokamery můžeme při výuce praktických předmětů využít například k zachycení složitějších částí pracovních postupů (tavení a lití dentálních slitin), k demonstrativnímu zobrazení funkcí jednotlivých přístrojů a k zachycení práce s přístroji, s kterými se žáci nemohou v nižších ročnících setkat z důvodu velké nebezpečnosti, anebo složitosti ovládání. Videokameru můžeme dále využít při rozhovoru pacienta se zubním technikem, případně se zubním lékařem, například při výběru barvy budoucí náhrady, při zkoušce kovové konstrukce atd. Na těchto zachycených materiálech může žák sledovat komunikaci mezi zúčastněnými osobami, pozorovat jejich jednání, chování a tím si vytvořiti jasnější představu o dané fázi zhotovení zubní náhrady. Další možností, jak můžeme využít digitální videokameru, je tvorba učebních materiálů. Pomocí námi pořízeného textu a videa můžeme vytvořit plnohodnotné multimediální učební materiály, které budou přesně odpovídat požadavkům žáků a jejich potřebám.

WEBOVÁ KAMERA Webová kamera neboli webkamera je vstupní zařízení počítače sloužící ke snímání pohyblivého obrazu nebo statických obrázků a následnému přenosu do počítače k dalšímu zpracování. Použití webové kamery představuje relativně jednoduchý způsob digitalizace obrazu pro počítačové zpracování. Hlavním využitím webové kamery, jak také vyplývá z jejího názvu, je internet – online zobrazení účastníků videohovoru a videokonference, snímání prostoru a přenos informací na webovou stránku, fotografování a podobně. Další využití webové kamery je již všestrannější. Může sloužit jako bezpečnostní kamera, k přenosu obrazových informací z turisticky zajímavých míst, k zobrazení dopravní situace na dálnicích a frekventovaných komunikacích. Záleží jenom na druhu softwaru, který danou webkameru obsluhuje.

19

20

Obr. 3. Webová kamera značky Logitech

Využití webové kamery při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Webové kamery jsou neocenitelným pomocníkem při absenci drahých záznamových zařízení, jako jsou digitální videokamery, protože nabízejí prakticky stejné funkce, ale náklady na jejich pořízení nejsou tak velké. To znamená, že možnosti využití těchto zařízení při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz jsou téměř totožné jako u digitální videokamery. Jednou z mála nevýhod webkamery je malé rozlišení tohoto zařízení, proto se nehodí k filmování událostí, které vyžadují kvalitní zachycení. Naopak velkou výhodou je jejich kompaktnost a možnost využití online přenosu ze zubní laboratoře, který může zkušený zubní technik doplnit o dodatečný výklad.

2.3 MULTIFUNKČNÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ Mezi multifunkční technická zařízení můžeme zařadit mobilní telefon, vizualizér a diktafon. Tato zařízení v sobě zpravidla kombinují několik přístrojů, a proto je jejich využití všestranné.

MOBILNÍ TELEFON Mobilní telefon (neboli mobil) je menší přenosný telefon, přesněji přenosné zařízení určené pro hlasovou, textovou i obrazovou komunikaci. Mobilní telefon komunikuje s telefonní sítí radiovým spojením, a proto může být použit ve všech prostorách pokrytých mobilní sítí. 20

Http://technet.idnes.cz [online]. 2006 [cit. 2010-11-05]. Návod: Jak vysílat z webkamery na internet. Dostupné z WWW: .

20

Mobilní telefon je vlastně malý počítač obsahující základní desku, procesor, hlavní paměť, paměť operační, klávesnici, displej a vysílač/přijímač (GSM, GPSR, HSCSD, Bluetooth a podobně). Novější telefony disponují širokým spektrem funkcí. Počínaje telefonováním, připojením k internetu, posíláním textových a multimediálních zpráv, organizováním času, multimediálními přehrávači a fotografováním konče. Pro zvýšení uživatelského komfortu je možné mobilní telefon propojit s jinými zařízeními pomocí infraportu, Bluetooth, případně síťovým kabelem. Počet funkcí a bohatost výbavy je velmi rozdílná, vždy záleží na konkrétním modelu a výrobci mobilního telefonu. Totéž platí o ovládání a fungování telefonu.

Stručný přehled funkcí mobilního telefonu Běžné funkce mobilních telefonů

Doplňkové funkce mobilních telefonů

Telefonování

Podpora sítě 3. Generace (3G)

Posílání krátkých textových zpráv

Integrovaný digitální fotoaparát

(SMS) Barevný displej

Infraport

Posílání multimediálních zpráv

Bluetooth

Připojení k internetu technologií GPRS

Slot na paměťové karty

a EDGE Integrovaná funkce handsfree

Videohovory

Podpora JAVA her a JAVA aplikací

Nahrávání videa

Hudební přehrávač

Dotykový displej

FM rádio

Operační systém (Symbian, Android, Windows mobile)

Tab. 1. Stručný přehled funkcí mobilního telefonu

Využití mobilního telefonu při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Moderní mobilní telefony nejenom, že umí telefonovat a posílat SMS zprávy, zvládají také nespočet funkcí, počínaje fotografováním, natáčením videa, nahráváním zvuku a bezdrátovým připojením k internetu konče. Dalo by se říci, že mobilní telefony zastávají funkci komunikační a funkci tzv. elektronického všestranného diáře -

21

umožňují jak zápis informací, jejich úpravu, archivaci, tak i snadný přenos těchto dat na internet. Mobilní telefon můžeme využít jako všestranného pomocníka při přípravě na vyučování. Spokojíme-li se s „omezenou“ kvalitou záznamu a ovládání, může mobilní telefon plně nahradit uvedené přístroje a jeho využití bude téměř stejné jako využití fotoaparátu, videokamery, diktafonu, vizualizéru či počítače.

VIZUALIZÉR Vizualizér, neboli dokumentová kamera, je moderní obdoba zpětného projektoru. Na rozdíl od zpětných projektorů a modernějších epiprojektorů dokáží vizualizéry snímat a promítat nejen průsvitné fólie a fotografie, ale také jakékoliv knihy, či trojrozměrné předměty. Vizualizér vlastně z analogové předlohy vytvoří digitální záznam. Takto získaný digitální záznam můžeme uložit do paměti vizualizéru, respektive paměti počítače a poté vhodně upravit a použít pro další práci. Případně ihned prostřednictvím dataprojektoru zobrazit na projekční plátno.

Obecně rozdělujeme vizualizéry do dvou skupin: 

Stolní vizualizéry jsou klasické vizualizéry, se kterými se pracuje obdobně jako se zpětnými projektory. Skládají se z pracovní desky, na kterou se umisťuje snímaný předmět, dále z ramene a snímací hlavy. Do skupiny stolních vizualizérů patří také mobilní vizualizéry, které můžeme podle potřeby a bez nutnosti složité instalace použít prakticky kdekoli. Samozřejmě s příslušným technickým vybavením dané místnosti.



Stropní vizualizéry jsou „nástupci“ stolních vizualizérů. Jsou připevněny nebo zabudovány do stropu, a tak umožnují zobrazení větších a objemnějších předloh a přirozenější práci při prezentaci.

Mezi základní funkce vizualizérů patří optický zoom, automatické ostření, zmrazení obrazu, otáčení obrazu, obrazová paměť a mnoho dalších.

22

Obr. 4. Stolní vizualizér21

Obr. 5. Stropní vizualizér22

Využití vizualizéru při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Často žákům předvádím jednotlivé fáze zhotovení zubních náhrad, kde je velmi důležité, aby viděli a pochopili správný postup. Při zhotovení např. zubních korunek, kdy se velikostně pohybujeme v řádu milimetrů, by mi vizualizér umožnil několikanásobné zvětšení a dal vyniknout detailům, které jsou při zhotovení zubních náhrad obzvlášť důležité. Jako vhodný příklad mohu uvést zobrazení moderních modelovacích technik, kdy se při modelaci jedné korunky používá více druhů vosků. Další možné využití vizualizéru vidím například při zobrazování a prezentaci jednotlivých nástrojů, jejich správného uchopení, manipulace a práce s nimi.

DIKTAFON Diktafon je elektronický přístroj pro záznam zvuku, především mluvené řeči, vlastních poznámek a rozhovorů. Diktafon se vyvinul jako druh magnetofonu vybavený pouze základními funkcemi: mikrofonem, záznamovou a čtecí jednotkou a malým reproduktorem. Kvalitnější diktafony měly také vstup pro přídavný mikrofon. Původním záznamovým médiem byl magnetofonový pásek uložený v kazetě. Diktafony s analogovým záznamem na magnetofonový pásek byly postupně na počátku 21. století vytlačeny diktafony digitálními. V nich je zvuk přeměňován na digitální data a komprimován, nejčastěji do formátu MP323 či AMR24. V tomto formátu 21

Visualizer. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 19. 6. 2009, last modified on 3. 9. 2010 [cit. 2010-11-07]. Dostupné z WWW: . 22 Visualizer. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 19. 6. 2009, last modified on 3. 9. 2010 [cit. 2010-11-07]. Dostupné z WWW: . 23 MP3 je formát ztrátové komprese zvukových souborů založený na kompresním algoritmu MPEG (Motion Picture Experts Group). 24 AMR (Adaptive Multi-Rate compression) je metoda komprese zvuku používaná především pro řeč.

23

je také uložen do integrované paměti, případně na paměťovou kartu. Takto uložený záznam může být dále přehráván, kopírován do počítače a následně upraven pomocí vhodného programu. K velkým výhodám digitálních diktafonů patří nižší spotřeba elektrické energie (baterie velikosti AAA vydrží až několik hodin) a vyšší záznamová kapacita – ta se opět pohybujeme v řádu hodin až desítek hodin, a to podle zvolené kvality záznamu.

Obr. 6. Diktafon „Dimafon“ z roku 194925

Obr. 7. Nejnovější diktafon značky Olympus26

Využití diktafonu při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Diktafon jako zvukové záznamové zařízení nepoužívám, opět si ale dovedu představit jeho využití v pedagogické činnosti. Například při cvičné komunikaci potenciálního pacienta se zubní technikem (žákem) nám bude diktafon sloužit k záznamu dialogu, který si můžeme ihned po ukončení rozhovoru znovu přehrát a spolu se zúčastněnými i ostatními žáky hodnotit úroveň projevu. Při hodnocení se můžeme zaměřit na kvalitu slovního vyjadřování, používání odborných výrazů, ale také na srozumitelnost dialogu a úspěšnost vysvětlení dané problematiky pacientovi. Pro žáky je velmi důležité, když slyší svůj reprodukovaný rozhovor, mohou se tak zaměřit na nedostatky a při opakovaném rozhovoru jejich výskyt omezit.

25

Diktiergerät. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 13. 9. 2003, last modified on 16. 10. 2010 [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: . 26 Www.olympus.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. Olympus - DS-2800. Dostupné z WWW: .

24

3 MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ, PREZENTACE A ARCHIVACE DIGITÁLNÍCH DAT Než dostanou digitální vyučovací materiály svou konečnou podobu, projdou zpravidla několika fázemi zpracování a úprav. V současnosti k tomuto účelu používáme různé prostředky výpočetní techniky, které svým konstrukčním řešením umožňují provádění těchto úprav v podstatě kdekoliv – v kanceláři, doma, i na cestách. Ve své finální podobě se textové a obrazové předlohy dostávají k žákům. Pak potřebujeme mít zpravidla vhodné prostředky, které umožní jejich prezentaci. A nakonec musíme textové a obrazové předlohy také vhodným, bezpečným a trvalým způsobem archivovat, aby byly ale zároveň učiteli dostupné, kdykoliv je potřeba.

3.1 ZAŘÍZENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ DIGITÁLNÍCH DAT Osobní počítač, notebook, kapesní počítač – to jsou zařízení, která nám umožňují editovat, ukládat, uchovávat, a dokonce i prezentovat obrazové a textové předlohy převedené do digitální podoby. Před půl stoletím představoval počítač zařízení o velikosti většího sálu, dnes už se vejde v podstatě do dlaně. Technický pokrok tak lidem značně usnadňuje a zjednodušuje práci. Učitel tak může na přípravách pro vyučování pracovat v podstatě kdekoliv – ve škole, doma, po cestě do práce. Jedinou podmínkou je, mít alespoň jedno z těchto zařízení v danou chvíli k dispozici. V současnosti se učitel bez těchto prostředků výpočetní techniky prakticky neobejde.

OSOBNÍ POČÍTAČ Osobní počítač (zkráceně PC – personal computer) je elektronické zařízení, které zpracovává data pomocí předem vytvořeného programu. Počítač je zpravidla ovládán uživatelem, který poskytuje počítači data ke zpracování prostřednictvím jeho vstupních zařízení. Počítač pak výsledky prezentuje pomocí výstupních zařízení. V současnosti jsou počítače využívány téměř ve všech oborech lidské činnosti, pedagogickou činnost nevyjímaje.

25

Součásti osobního počítače Standardní počítače se skládají ze dvou základních komponent hardware a software. Hardware označuje veškeré technické vybavení počítače. Zahrnujeme do něj všechny fyzické součásti počítače – slangově označované také jako „železo“.

Obvyklými prvky počítače jsou: 

Počítačová skříň – nejčastěji plechová, slouží k mechanickému upevnění všech ostatních vnitřních dílů a částí počítače.



Základní deska – anglicky mainboard nebo motherboard, propojuje jednotlivé součástky počítače do fungujícího celku.  Procesor – zkráceně CPU (Central Processing Unit), vykonává strojový kód27 spuštěného počítačového programu.  Operační paměť – určená pro dočasné uložení zpracovávaných dat a spuštěného programu.  Sběrnice – propojuje vstupní a výstupní zařízení s procesorem 

Grafická karta – umožňuje vytvořit obraz, který se zobrazí na monitoru.



Zvuková karta – určená pro vstup a výstup zvukového signálu.



Síťová karta – slouží ke vzájemné komunikaci počítačů v počítačové síti.

 Pevný disk – zkráceně HDD (Hard Disk Drive), slouží k dočasnému nebo trvalému uchování většího množství dat.  Elektrický zdroj – mění střídavý elektrický proud ze sítě na stejnosměrný proud s nižším napětím.  Optické mechaniky – zařízení sloužící ke čtení a zápisu dat na vyměnitelné optické datové medium. Podle typu záznamového média rozeznáváme mechaniky na zápis/čtení CD, DVD, Blu-ray, HD DVD. 

Monitor – základní výstupní zařízení sloužící k zobrazení grafických a textových informací. K počítači bývá připojen přes grafickou kartu.

27 Posloupnost elementárních operací prováděných procesorem počítače.

26



Počítačová klávesnice – je určena ke vkládání znaků a ovládání počítače.



Počítačová myš – umožňuje pohybovat kurzorem myši po obrazovce a vyvolávat události stisknutím tlačítka.



A další vstupní a výstupní zařízení (tiskárna, scanner, plotter atd.)

Software je označení pro programové vybavení počítače, neboli souhrn všech programů, které provádějí nějakou činnost. Software můžeme rozdělit na systémový software (zajišťuje chod počítače, např. BIOS, operační systém) a aplikační software (software, s kterým pracuje uživatel, např. kancelářské balíky, hry a různé programy). Mezi uživatelsky „nejužitečnější“ software patří programy kancelářských balíků. Do této skupiny patří textový a tabulkový procesor, program pro tvorbu prezentací, emailový klient a další. Pravděpodobně nejznámější kancelářský balík je od americké firmy Microsoft, která již od roku 1995 prodává svůj Microsoft Office (Word, Excel, PowerPoint). Nejnovější verze tohoto balíku nese označení Microsoft Office 2010. Protipólem

komerčních

kancelářských

balíků

jsou

takzvané

freeware

programy28, které jsou stále více a více populární, a tak ukrajují stále větší podíl z placených komerčních programů. Mezi nejznámější zástupce těchto „volných“ programů patří OpenOffice.org a jeho Writer (textový procesor), Calc (tabulkový procesor) a Impress (program pro tvorbu prezentací). Další skupinou programů, pomocí nichž můžeme tvořit obrazové předlohy, jsou programy na úpravu a tvorbu obrázků a fotografií. Opět mezi nejznámější patří zahraniční Adobe Photoshop a tuzemský Zoner Photo Studio. Pro úpravu videí můžeme použít například program Pinnacle Studio, který je vhodný pro běžného uživatele. Chceme-li pracovat s profesionálním programem, vhodnou volbou je Sony Vegas Pro.

Bez vhodného softwaru by byl počítač pouze kus železa s trochou elektronických součástek, ale vhodnou volbou aplikačního softwaru můžeme z počítače vytvořit nástroj k plnění nepřeberného množství úkolů, k tvorbě kvalitních výukových předloh, multimediálního přehrávače anebo zobrazovacího zařízení.

28

Jsou to programy, které jsou distribuovány bezplatně, případně za symbolickou odměnu.

27

Obr. 8. Základní součásti osobního počítače: 1. monitor, 2. základní deska, 3. procesor (CPU), 4. operační paměť, 5. rozšiřující karty (grafická a zvuková karta), 6. zdroj, 7. optická mechanika, 8. pevný disk, 9. počítačová klávesnice, 10. počítačová myš29

NOTEBOOK Notebook30 je označení pro přenosný počítač. Notebooky používáme na stejné úlohy jako stolní počítače. Přenosné počítače se skládají z obdobných součástí jako stolní počítače a zároveň poskytují i srovnatelné funkce. Komponenty notebooků a stolních počítačů však nejsou zaměnitelné. Součásti v noteboocích jsou miniaturizované a optimalizované z hlediska příkonu a výkonu, fyzických rozměrů a hmotnosti. Notebooky používají k zobrazování zabudovaný LCD31 displej s velikostí od 14 do 20 palců. Většinou jako optickou mechaniku používají DVD mechaniku ve verzi slim, procesor je optimalizován pro nízkou spotřebu a variabilní pracovní frekvenci. Zabudovaná je i nízkozdvihová klávesnice, pro pohyb kurzoru po obrazovce slouží touchpad32. Ostatní vstupní a výstupní zařízení se připojují převážně přes USB port. Z důvodu klesajících cen a zvyšování výkonu notebooků se počet těchto zařízení začíná zvyšovat. Tento fenomén můžeme také pozorovat i u žáků, kteří toto zařízení využívají během vyučování jako poznámkový blok či sešit.

29

Počítač. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 4. 7. 2004, last modified on 18. 12. 2010 [cit. 2010-12-28]. Dostupné z WWW: . 30 Z anglického slova poznámkový blok. 31 Z anglického slova Liquid Crystal Display – displej z tekutých krystalů. 32 Vstupní zařízení nahrazující u notebooků počítačovou myš.

28

Využití osobního počítače a notebooku při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz I když jsou počítač a notebook navenek rozdílná zařízení, jejich ovládání i podstata zpracování dat jsou shodná, samozřejmě velkou roli zde hraje miniaturizace. Osobní počítač, ale i notebook nám může sloužit k vytváření učebních textů, zpracování informací získaných pomocí internetu, přehrávání výukového softwaru, a také k tvorbě zkušebních testů. Zároveň můžeme počítač s připojením na internet využít jako komunikační nástroj s rodiči a žáky a dále k vyřizování běžných administrativních záležitostí. Dále můžeme počítač využít při výuce ve školní zubní laboratoři. Vhodným výukovým programem, videem nebo prezentací můžeme žákům přiblížit konkrétní problematiku, zobrazíme možnosti řešení dané situace atd. Významným přínosem při využití počítače ve výuce praktických předmětů by bylo propojení počítače s dalšími zařízeními (dataprojektor, vizualizér, interaktivní tabule).

KAPESNÍ POČÍTAČE Kapesní přenosné počítače jsou určeny převážně na cesty. Většina těchto kapesních počítačů má malou klávesnici nebo jsou bez klávesnice s dotykovou obrazovkou. Nejčastěji slouží jako malé diáře se zjednodušenými aplikacemi pro kancelář a s možností přístupu na internet a e-mail.



PDA – personal digital assistant33 nebo také palmtop je malý kapesní počítač s velmi malými rozměry, hmotností a relativně velkou výdrží baterie. Nevýhodami těchto zařízení jsou omezené funkce oproti klasickým počítačům a notebookům. Slouží spíše k organizování času, záznamu adres, poznámek a čtení elektronických knih. Ovládání je realizováno přes dotykovou obrazovku a dotykové pero (Stylus). Pevná paměť slouží k uložení operačního systému a paměťová karta obvykle slouží pro další aplikace a uložená data. Komunikace s počítačem je realizována pomocí USB kabelu nebo se využívá bezdrátová komunikace (Bluetooth, GPRS, Wifi).

33

Personal Digital Assistant - osobní digitální pomocník.

29

Obr. 9. PDA Fujitsu - Siemens Pocket LOOX N52034

Mezi další zařízení, která můžeme použít na úpravu a vytváření výukových materiálů patří: 

Tablet PC – přenosný počítač s minimální hmotností a spotřebou. Velikost se pohybuje mezi klasickým notebookem a PDA. Velikost obrazovky je obvykle 10" 14". Je uzpůsoben pro ovládání pomocí dotykové obrazovky a pera.



Ultra Mobile Personal Computer, zkráceně UMPC. Někdy bývají označovány také jako malá tablet PC. Jedná se kompromis mezi inteligentním telefonem a notebookem.



Inteligentní mobilní telefony – iPhone 4, Samsung i9000 Galaxy S.

Využití kapesních počítačů při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Kapesní počítače se svojí konstrukcí a velikostí více hodí na cesty nebo jako provizorní náhrada při absenci počítače. Funkce těchto zařízení je téměř stejná jako u počítače a notebooku, snad jedinou nevýhodou bude určitý diskomfort při samotné práci (malý displej, malá nebo žádná klávesnice).

3.2 ZOBRAZOVACÍ ZAŘÍZENÍ Dataprojektor, čtečka elektronických knih, interaktivní tabule a monitor, všechna tato zařízení patří do skupiny zobrazovacích zařízení, s jejichž pomocí můžeme zobrazit vytvořený text, obrázky nebo video, případně kombinaci uvedeného. Samozřejmě úroveň, kvalita a velikost jednotlivých zobrazení je rozdílná, důležitá je

34

Http://pda.ae.cz [online]. 2005 [cit. 2011-01-09]. PDA Fujitsu - Siemens Pocket LOOX N520 - PDA Fujitsu Siemens. Dostupné z WWW: .

30

však pro uživatele ta skutečnost, že může digitální data určitým způsobem zobrazit, a tím předat tyto informace posluchačům dále.

DATAPROJEKTOR Dataprojektor nebo také datový projektor je zařízení umožňující zprostředkovat prezentaci, obraz, video, ale i text všem přítomným osobám v místnosti tím, že obraz, jehož zdrojem může být osobní počítač, notebook, vizualizér, DVD přehrávač a jiná zařízení, promítá na plátno nebo zeď, přičemž jej zároveň i zvětšuje. Dataprojektory se vyrábí v různých provedeních, velikostech a kategoriích. Počínaje ultralehkými projektory, jejichž hmotnost nepřesahuje 1,5 kg a konče konferenčními projektory, které poskytují maximální kvalitu obrazu a jsou součástí konferenčních místností a přednáškových sálů.

Kategorie dataprojektorů Ultralehké dataprojektory – jsou charakteristické svými kompaktními rozměry a malou hmotností. Jsou vhodné pro prezentaci „na cestách“ nebo pro přenášení mezi přednáškovými (popř. učebními) místnostmi. Osobní dataprojektory – jsou určeny pro prezentaci s větším počtem posluchačů, školení a prezentaci u klienta. Jsou často využívány pro domácí kino. Mobilní dataprojektory – mohutnější přístroje, které mají dostatečný světelný výkon i pro prezentace ve větších přednáškových sálech s velkým počtem posluchačů.

Používané zkratky a rozlišení dataprojektorů VGA

640 x 480

Bodů

SVGA

800 x 600

Bodů

XGA

1024 x 768

Bodů

SXGA

1280 x 1024

Bodů

UXGA

1600 x 1200

Bodů

QXGA

2048 x 1536

Bodů

Tab. 2. Používané zkratky a rozlišení dataprojektorů

31

Konferenční dataprojektory – jsou součástí konferenčních místností, sálů a školicích středisek. Dosahují věrných barev a vysokého kontrastu. Jsou schopny zobrazit i náročné grafické aplikace.

Využití dataprojektoru při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Abychom mohli využít dataprojektor ve výuce, je vždy nutné, aby byl propojen s příslušným zařízením (počítač, notebook, vizualizér). Jen tak nám může posloužit jako zobrazovací zařízení a splnit očekávaný cíl. Přínosem může být propojení dataprojektoru s počítačem, kdy pomocí počítače přehráváme multimediální výukové CD nebo DVD a díky dataprojektoru, respektive plátnu, na které je obraz promítán, jsou tyto materiály přístupné většímu množství žáků. Další možností využití dataprojektoru je použití s vizualizérem. Vizualizér bude snímat učitelovy ruce a snímaný obraz pak bude promítán dataprojektorem na plátno a žáci pak mohou detailně sledovat veškeré pohyby rukou učitele, a tak si snadno vytvoří představu o správné modelaci zubní korunky, držení nástrojů anebo práci s mikromotorem35. Netradiční možností, jak využít dataprojektor, je propojení s intraorální kamerou36. Touto soustavou zařízení můžeme zobrazovat stav dutiny ústní pacienta před zahájením ošetření, v průběhu ošetření a v konečné fázi ošetření, kdy je výsledná práce nasazena do úst pacienta. Žáci tak mohou bezprostředně vidět výsledný stav po ošetření chrupu pacienta.

ČTEČKY ELEKTRONICKÝCH KNIH – EBOOK READER Čtečky elektronických knih jsou specializovaná zařízení, určená pro čtení elektronických knih a různých digitálních textových informací. Mezi hlavní výhody patří technologie zobrazování těchto informací. Jedná se o tzv. elektronický inkoust, označován také E-Ink, který oproti LCD displeji používaném v noteboocích, počítačových monitorech nebo mobilních telefonech, má velké výhody (nízká spotřeba elektrické energie, vysoký kontrast a výborná čitelnost na přímém 35 36

Miniaturní laboratorní vrtačka disponující vysokými otáčkami a velkým krouticím momentem. Videokamera určená ke snímání dutiny ústní.

32

slunci). Čtení na displeji z elektronického papíru se velmi podobá čtení z klasického papíru a není namáhavé pro oči.

Obr. 10. Příčný řez mikrokapslemi elektronického inkoustu37

Obr. 11. Čtečka elektronických knih Amazon Kindle 338

Pokud hovoříme o čtečkách elektronických knih, musíme rozlišovat dvě věci. Samotné zařízení, které nám umožňuje čtení na nějakém displeji (čtečka elektronických knih) a potom obsahovou náplň - knihu v elektronické podobě (ekniha, ebook).

Výhody a nevýhody elektronických knih a čteček elektronických knih Výhody Možnost mít u sebe až několik stovek

Nevýhody Vyšší pořizovací cena čteček

knih Dlouhá výdrž baterie

Relativní nedostatek nových titulů

V anglickém jazyce jsou k dispozici i nové

Displej čteček je citlivý na mechanické

knihy a bestsellery

poškození

Výborná viditelnost na přímém slunci oproti klasickým zobrazovacím zařízením Tab. 3. Výhody a nevýhody elektronických knih a čteček elektronických knih

37

Www.elektronicke-cteni.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-31]. Čtečky elektronických knih - základní informace. Dostupné z WWW: . 38 Amazon Kindle. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 19. 10. 2010, last modified on 3. 1. 2011 [cit. 2011-01-07]. Dostupné z WWW: .

33

Využití čteček elektronických knih při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Racionální využití čteček elektronických knih je v současné době nereálné. Vysoká pořizovací cena čteček a mizivé množství vhodného výukového materiálu staví toto zařízení do nepříliš výhodné pozice. Klesne-li však cena na přijatelnou úroveň a budou-li k dispozici kvalitní výukové materiály, můžeme čtečku elektronických knih využít jako univerzální učebnici. Žáci tak nebudou muset „tahat“ těžké knihy, a navíc budou-li chtít svůj obsah čteček elektronických knih aktualizovat, zmáčknou jednoduše tlačítko „download“ a potřebná vyučovací látka bude aktualizována.

INTERAKTIVNÍ TABULE Interaktivní tabule je velká interaktivní plocha, případně velkoplošná obrazovka s dotykovým senzorem, ke které je připojen dataprojektor a počítač. Dataprojektor promítá obraz z počítače na povrch tabule a skrz ni můžeme speciálními popisovači, stylusem, prstem nebo dalšími nástroji pracovat přímo s tabulí, respektive počítačem. Interaktivní tabule je v podstatě druh dotykového displeje, který je připevněn na stěnu nebo na stojan. Může se využívat v různých odvětvích lidské činnosti, při vyučování, ve školicích střediscích, kongresových sálech apod.

Základní rozdělení interaktivních tabulí 

Interaktivní tabule s přední projekcí - dataprojektor je umístěn před tabulí, s tímto typem se setkáváme ve většině případů. Nevýhodou tohoto řešení je možné vrhání stínu na tabuli během užívání.



Interaktivní tabule se zadní projekcí - dataprojektor je umístěn za tabulí. Toto řešení odstraňuje výše uvedený problém. Nevýhodou tohoto řešení je vyšší pořizovací cena a také větší rozměry.

V současné době rozlišujeme podle druhu snímání šest základních typů interaktivních tabulí. Interaktivní tabuli snímající elektrický odpor, elektromagnetickou, kapacitní, laserovou, ultrazvukovou a kamerovou interaktivní tabuli.

34

S pojmem interaktivní tabule souvisí i interaktivní učebnice. Interaktivní učebnice je v pravém slova smyslu software pro výuku na interaktivních tabulích. Tyto učebnice umožňují použití interaktivních materiálů (obrázky, animace, audio, video apod.) přímo ve výuce.

Obr. 12. Interaktivní tabule s přední projekcí 39

Využití interaktivní tabule při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Interaktivní tabule je bezpochyby přínosné zařízení, které svými možnostmi obohatí a zefektivní samotnou výuku. Bohužel ale uplatnění tohoto zařízení při výuce zhotovování stomatologických protéz bude problematické. Asistent zubního technika je úzce zaměřený obor, pro který neexistují vhodné interaktivní učebnice, které by naplno využily možnosti interaktivní tabule. Kdybychom ale tuto překážku zanedbali, můžeme interaktivní tabuli využít při vysvětlování nové problematiky. Například při zhotovení masivní lité korunky můžeme použít připravené materiály, které dokumentují celý postup zhotovení. Dále při instruktáži nebo předvádění nám může interaktivní tabule sloužit jako „inteligentní“ zobrazovací zařízení. Jako zajímavé řešení může být využití interaktivní tabule při zkoušení. Žákovi vybereme defekt chrupu pacienta a žák už samostatně navrhne nejvhodnější ošetření, dále zvolí správný typ konstrukčních prvků a dále podle toho zhotovuje zubní náhradu.

39

Http://www.prweb.com [online]. 3. 7. 2009 [cit. 2011-03-07]. Promethean Introduces All-New ActivClassroom at NECC. Dostupné z WWW: .

35

MONITOR Monitor je základní výstupní zařízení zobrazující textové a grafické informace. S osobním počítačem je propojen grafickou kartou, může však být připojen i k dalším zařízením (notebook) nebo do nich přímo integrován (PDA). Monitor může být také součástí samostatného počítačového terminálu. Monitory se vyrábí v různých velikostech a provedeních. Mezi základní parametry monitorů patří úhlopříčka, která udává vzdálenost mezi protilehlými rohy obrazovky v palcích. Standartní velikost současných monitorů dosahuje hodnot 17 – 19 palců. Mezi další parametry monitorů patří rozlišení obrazovky, které se udává v bodech neboli pixelech, obnovovací frekvence a doba odezvy.

Monitory můžeme podle technologie zobrazení rozdělit do několika skupin: 

CRT40 monitor – dříve hojně používané zobrazovací zařízení, které pomalu vytláčí LCD monitory. Mezi výhody CRT monitorů patří vysoký kontrastní poměr a výborné zobrazení barev.



LCD41 monitor – asi nejpopulárnější a v současné době nejrozšířenější zobrazovací zařízení, charakteristické svými kompaktními rozměry a váhou, malou spotřebou. Mezi hlavní nevýhody patří malé pozorovací úhly.



Plazmová obrazovka – zobrazovací zařízení typické pro velkoplošné obrazovky (32 palců a větší). Tato technologie poskytuje vysoký kontrast a jas.

Obr. 13. LCD monitor 42

40 41

Obr. 14. CRT monitor 43

Z anglického slova Cathode Ray Tube – katodová trubice. Z anglického slova Liquid Crystal Display – displej z tekutých krystalů.

36

Využití monitoru při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Stejně jako u dataprojektoru je využití samotného monitoru jako zobrazovacího zařízení bezpředmětné. Samozřejmě, určitou naději nám nabízí monitory s televizním tunerem, které můžeme s jistou obezřetností využít při výuce místo televizorů. Pravděpodobněji však budeme monitor používat ve spojení s konkrétním přístrojem (počítač, digitální videokamera, DVD přehrávač atd.). Jako jedno z možných využití monitoru navrhuji propojení s počítačem, kdy pomocí takto vzniklé soustavy můžeme žákům promítat výukové filmy, pouštět vhodné prezentace a také zobrazovat fotografie s odbornou tématikou.

3.3 ARCHIVACE DIGITÁLNÍCH VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Nejusilovněji budeme přemýšlet nad nejlepším uložením svých dat, když se nám po několikahodinové namáhavé činnosti „záhadným“ způsobem naše práce „ztratí“. V takové chvíli bychom dali snad vše, jen abychom ztracená data získali zpět a měli jistotu, že k další ztrátě již nedojde. Typickým příkladem záznamového média, na které můžeme nahrát naše cenné informace, je CD, USB flash paměť, harddisk v počítači a další. Další možnosti, jak nepřímo svá data uložit, nabízí internet a jeho služby. Mezi nejznámější patří internetové online úschovny, dále pak elektronická pošta a weby, na které můžeme námi vytvořený obsah publikovat a vlastně i uložit. Neposlední variantou, jak svoji práci vytvořit, prezentovat, a zároveň ji bezpečným způsobem archivovat, nabízí služba Dokumenty Google.

INTERNET A WEBOVÉ STRÁNKY Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých počítače mezi sebou komunikují pomocí rodiny TCP/IP44 protokolů. Internet jsou tedy volně propojené počítačové sítě, které spojují jeho jednotlivé uzly. Tímto 42

Www.lcd-monitory.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-31]. LCD monitory | LCD. Dostupné z WWW: 43 Www.jestineyong.com [online]. 22. ledna 2009 [cit. 2011-01-31]. Understanding The Operation Of a CRT Monitor. Dostupné z WWW: .CRT Monitor. Dostupné z WWW: . 44 Sada protokolů určených pro komunikaci v počítačových sítích.

37

uzlem může být počítač připojený k internetu, ale i specializované zařízení například router.45 Každé takové zařízení má svoji IP46 adresu, která se pro snadnější zapamatování nahrazuje doménovým jménem, například: www.google.cz.

Služby internetu V rámci internetu mohou uživatelé využívat mnoho služeb, které jsou zajišťovány vhodnými programy.

Mezi základní služby patří: 

Elektronická pošta – zkráceně e-mail, je způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes elektronické komunikační systémy. Každý uživatel musí mít pro příjem zpráv svoji e-mailovou adresu, která identifikuje jeho elektronickou poštovní schránku.



Instant messaging – online (živá, přímá) komunikace mezi uživateli.



Internetové online úschovny – slouží k zálohování, sdílení a posílání libovolných dat.



VoIP – telefonování pomocí internetu.



WWW – World Wide Web (zkráceně také web) je soustava propojených hypertextových dokumentů (textů, grafiky, a multimédií).

Obr. 15. Grafické znázornění části internetu47

45 46

Jde o síťové zařízení, které zprostředkovává přenos dat mezi dvěma nebo více počítačovými sítěmi. IP – internetový protokol, číslo, které jednoznačně identifikuje síťové rozhraní v počítačové síti.

38

Pro usnadnění orientace ve webových stránkách vznikly specializované služby. Mezi nejznámější služby, které systematicky s odkazy pracují, jsou: Internetový katalog – seznam logicky roztříděných odkazů na webové stránky, které jsou roztříděny podle kategorií. Internetový prohlížeč – automatizovaný systém, který umožňuje na internetu najít webové stránky podle požadované informace.

Využití

internetu

a

webových

stránek

při

výuce

předmětu

zhotovování

stomatologických protéz Využití internetu a webových stránek jako čistě archivačního média při výuce zhotovování stomatologických protéz není úplně ideální. Ale jako rozumnou volbu využití tohoto média vidím v tom, že učební materiály můžeme nahrát na webovou stránku, tím je fakticky zálohujeme a zároveň je můžeme zpřístupnit žákům. Žáci si pak mohou ve svém volném čase, případně v předmětu informační a komunikační technologie tyto materiály stáhnout, vytisknout, či jiným způsobem zpracovat. Nespornou výhodou je, že na internet můžeme umístit jak textové, tak i obrazové, zvukové a filmové materiály. Přidanou hodnotou těchto materiálů je připojení hypertextových odkazů, které žáky směřují k hlubšímu prozkoumání dané problematiky.

Služba, která je k dispozici na internetu a plně se věnuje tvorbě edukačních materiálů je Moodle. Moodle neboli Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment (Modulární objektově orientované dynamické prostředí pro výuku) je speciální softwarový balíček určený k tvorbě výukových systémů a elektronických kurzů na internetu. Moodle je neustále vyvíjející se projekt, navržený podle sociálně konstruktivistického přístupu ke vzdělávání. Moodle je poskytován zdarma jako Open Source software spadající pod veřejnou licenci GNU48. To znamená, že je chráněn autorskými právy, ale poskytuje 47

Internet. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 27. 4. 2004, last modified on 4. 1. 2011 [cit. 2011-01-07]. Dostupné z WWW: . 48 GNU je zkratka pro anglické „GNU’s Not Unix“ – GNU není Unix. Jde o svobodný operační systém, který může uživatel kopírovat, měnit či distribuovat bez jakéhokoli omezení.

39

uživatelům určitou svobodu, to znamená, že Moodle můžeme kopírovat, používat, upravovat, pokud souhlasíme že: „budete tento zdroj poskytovat ostatním; nebudete měnit ani odstraňovat původní údaje o licencích a autorských právech, a uplatníte stejné licenční podmínky i u jakýchkoliv odvozených produktů.“49 Moodle můžeme použít na jakémkoli počítači připojeném k internetu.

ZÁZNAMOVÁ MÉDIA Záznamové médium (datové médium či datový nosič) je paměťový nosič dat (datových informací), využívající pro záznam vhodný fyzikální princip. Pro digitální záznam se digitální hodnota většinou uloží v binární formě. Záznam dat

na

datovém

médiu

může

být

trvalý

(permanentní),

přepisovatelný

(semipermanentní) a nestálý (volatilní, např. po vypnutí napájení se obsah dat ztratí).

Podle způsobu čtení můžeme datové nosiče dělit na: 1. Magnetická média Disketa – v odborné terminologii označována jako floppy disk (pružný disk), v současné době již historické záznamové médium. Hard disk – zařízení sloužící k trvalému nebo dočasnému uchování většího množství dat. Základem jsou tzv. plotny, které jsou pokryté magnetickou vrstvou. Magnetická páska (audiokazeta, videokazeta) – jedná se o pevné médium skládající se z magnetické vrstvy nanesené na plastické pásce.

2. Optická média CD – také kompaktní disk, je záznamové médium, kdy jsou data uložena na dlouhé spirále začínající od středu. Velikost CD je 12 nebo 8 cm. DVD – jde o formát digitálního optického nosiče. Blu-ray – jde o třetí generaci optických disků, název je odvozen z anglického „Blue ray“, tj. modrý paprsek.

49

Http://docs.moodle.org [online]. 10. 12. 2006 [cit. 2011-02-10]. Co je Moodle - MoodleDocs. Dostupné z WWW: .

40

3. Elektronická média - flash paměti, které můžeme dále rozdělit na paměťové karty (Secure Digital, Multimedia Memory Card, Memory Stick a pod.) používané nejčastěji v digitálních fotoaparátech, mobilních telefonech a jiných elektronických zařízeních a USB flash paměti, používané k jednoduchému ukládání a přenosu digitálních dat.

Využití záznamových médií při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz Předmět zhotovování stomatologických protéz je prakticky zaměřeným výukovým předmětem. Proto i samotné využití záznamových médií se omezí na zálohování, ukládání a kopírování učebních materiálů. Snad jediným možným využitím bude kopírování „našich“ učebních materiálů na archivační média žáků, ať už z důvodu absence internetu doma nebo na internátě.

41

4 VYUŽITÍ TEXTOVÝCH A OBRAZOVÝCH PŘEDLOH PRO OBOR ASISTENT ZUBNÍHO TECHNIKA V této kapitole budu popisovat využití textových a obrazových předloh, které jsem získal pomocí digitálních technických zařízení popisovaných v předešlé části mé bakalářské práce. Přípravu budu směřovat na stěžejní předmět oboru Asistent zubního technika zhotovování stomatologických protéz. Předmět zhotovování stomatologických je praktický předmět, jehož výuka probíhá ve školních zubních laboratořích. Zde se žáci pod vedením zkušených zubních techniků učí zhotovovat všechny typy zubních náhrad (korunky, můstky, částečné i celkové snímatelné náhrady, ortodontické aparátky).

4.1 PEDAGOGICKÉ DOKUMENTY OBORU ASISTENT ZUBNÍHO TECHNIKA

4.1.1 UČEBNÍ PLÁN OBORU ASISTENT ZUBNÍHO TECHNIKA Učební plán a učební osnovy patří mezi základní pedagogické dokumenty, které mají charakter normy a podle kterých se realizuje výchovně vzdělávací proces. Dle Průchy50 jde o „normativní pedagogický dokument, konkretizující obsah vzdělávání a jeho organizační rámec na určitém stupni/typu školy. Vymezuje soubor vyučovacích předmětů, časové dotace a zařazení předmětů do ročníku.“ Pro větší přehlednost bývá zpracován do tabulky podle jednotlivých forem studia. Předměty v učebním plánu jsou rozděleny na všeobecně vzdělávací předměty, odborné předměty a předměty nepovinné. Zařazení nepovinných předmětů je v kompetenci ředitele školy. V závěru učebního plánu je zpracován přehled využití týdnů ve školním roce. Pro samotnou výuku je plánováno 33 týdnů, zbývající týdny tvoří časová rezerva, odborná praxe, sportovní kurzy, exkurze a podobně.

50

PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAŘEŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003. 324 s. ISBN 80-7178772-8 , s. 257.

42

UČEBNÍ PLÁN Škola: Obor vzdělání: Stupeň, délka a forma: Kontakty: Doba platnosti ŠVP:

SZŠ a VOŠZ, Merhautova 15, Brno 613 00 53-44-M/03 Asistent zubního technika střední vzdělání s maturitní zkouškou, 4 roky – denní tel: 545 576 263, e-mail: [email protected] fax: 545 574 187, www.szsmerh.cz od 1. 9. 2010 do 30. 6. 2014

Kategorie a názvy vyučovacích předmětů

Počet týdenních vyučovacích hodin 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Celkem

Vyučovací předměty Český jazyk a literatura 3 Cizí jazyk 3 Latinský jazyk 2 Občanská nauka 1 Dějepis 2 Matematika 2 Fyzika 2 Chemie 2 Biologie 2 Informatika 2 Tělesná výchova 2 Ekonomika Výchova ke zdraví První pomoc Somatologie 2 Mikrobiologie, epidemiologie a hygiena Stomatologie Kreslení a modelování 5 Protetická technologie 2 Stomatologická protetika 1 Zhotovování stomatologických protéz Volitelné předměty Týdenní počet hodin 33

(2)

3 3

3 3

3 3

1 1 2 1 2 1 2 2

1

1

2

1

2

2 2

12 12 2 4 3 7 3 4 3 4 8 2 1 1 2

(2)

1 1

(5) (1)

(9)

1 1

2

1

1 1

1 2

1 2

10

(10) 15 1 (13) 33

33

43

(1)

(15) (16)

15 2 33

1 4 5 5 6 (15) (15)

40 3 132

4.1.2 UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZHOTOVOVÁNÍ STOMATOLOGICKÝCH PROTÉZ Citujeme-li opět Průchu51, tak učební osnova je „normativní pedagogický dokument stanovující cíle, vymezující obsah a rozsah, posloupnost a distribuci učiva vyučovacích předmětů do jednotlivých ročníků a časových úseků vyučování.“ Učební osnova bývá zpracována pro jednotlivé předměty a slouží učiteli jako program vyučování. Součástí učební osnovy jsou úvodní a metodické poznámky, ve kterých se pedagogický pracovník dozví o konkrétních cílech a úkolech, které je potřeba v daném předmětu naplnit.

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZHOTOVOVÁNÍ STOMATOLOGICKÝCH PROTÉZ 2. ročník: 10 hodiny týdně, celkem 330 hodin Výsledky vzdělávání Žák: -

-

-

-

-

připravuje stomatologické sádry dle technologických zásad popíše bezchybně zhotovení modelu a montáž do artikulačního přístroje zhotovuje dělené modely realizuje montáž do artikulačního přístroje

popíše pracovní postup charakterizuje rozdíl ve zhotovení přímé a nepřímé korunkové inleje (onleje) vymodeluje korunkovou inlej (onlej) do správného anatomického tvaru zhotovuje inleje z různých protetických materiálů popíše pracovní postup charakterizuje rozdíl ve zhotovení přímé a nepřímé kořenové inleje vymodeluje kořenovou inlej z modelovacího materiálu a přemění model v hotovou náhradu popíše pracovní postup modeluje korunky z vosku a přeměňuje voskové modely v plastové korunky

Obsah vzdělávání

Počet hodin

Zhotovování stomatologických protéz 1. Zhotovení modelu situace -

zhotovení modelu situace – dělené modely montáž do artikulačního přístroje

25

2. Korunková inlej (onlej) MOD

25

3. Kořenová inlej 25

4. Plášťové korunky plastové -

51

plastová korunka jednotlivě stojící skupina plastových plášťových korunek

60

PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAŘEŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003. 324 s. ISBN 80-7178772-8, s. 257.

44

-

-

-

-

-

-

-

-

objasní význam bodů kontaktu se sousedními zuby objasní význam plastové korunky v protetickém ošetření popíše pracovní postup vymodeluje korunku z vosku a přemění voskový model v hotovou kovovou náhradu odlévá a opracovává kovové slitiny spájí kovové konstrukce

popíše pracovní postup vymodeluje korunku z modelovacího materiálu a přemění model v hotovou kovovou náhradu zhotovuje plastové fazety

popíše pracovní postup modeluje proplachovací můstek z vosku objasní indikaci proplachovacího můstku

popíše pracovní postup modeluje konstrukci fixního můstku z modelovacího materiálu a přeměňuje model na hotovou kovovou náhradu zhotovuje fazety z plastu

5. Plášťová korunka kovová litá -

masivní litá korunka v laterálním úseku 20

6. Plášťové korunky kombinované -

plášťová korunka s plastovou fazetou ve frontálním úseku plášťová korunka s plastovou fazetou v premolárovém úseku

75

7. Fixní můstek v dolním postranním úseku sliznice se nedotýkající -

modelace fixního můstku z modelovacího materiálu

25

8. Fixní můstky -

fixní můstek tříčlenný v horním frontálním úseku dočasný fixní můstek v horním frontálním úseku

75

4.2 VYUČOVACÍ METODY VYUŽÍVAJÍCÍ TEXTOVÉ A OBRAZOVÉ PŘEDLOHY Vyučovací metody patří mezi základní kategorie školní didaktiky. Obecně chápeme vyučovací metodu jako cestu, způsob a postup k určitému cíli. Vyučovací metoda tedy určuje cestu k naplnění cílů výuky. Jedná se o koordinovanou soustavu činností učitele a žáků, která je zaměřena na dosažení výchovně vzdělávacích cílů při dodržování didaktických zásad. Existuje velké množství vyučovacích metod, které se od sebe v určitých hlediscích velmi liší, v jiných mohou být velmi podobné. Můžeme tedy říci, že neexistuje univerzální metoda a že neexistuje ani univerzální dělení výukových metod. Důležité však je, aby každý učitel měl přehled o variantách vyučovacích metod, a aby

45

pomocí nich tvořivým způsobem co nejlépe ztvárnil vlastní výuku a dosáhl tak co nejefektivněji stanovených výchovně vzdělávacích cílů.

I přesto můžeme v odborných pramenech najít celou řadu klasifikací vyučovacích metod. Mezi nejznámější patří klasifikace podle I. J. Lernera, „která vychází z charakteru poznávacích činností žáka při osvojování obsahu vzdělávání a ze základní charakteristiky činnosti učitele, který tuto činnost ve výuce organizuje.“52 Dále komplexní klasifikaci podle Prof. PhDr. Josefa Maňáka, CSc. a klasifikaci vyučovacích metod založenou na teoriích učení a další. Z důvodu přehlednosti uvádím základní klasifikaci vyučovacích metod, která bude postačovat pro vytvoření si základní představy o dané problematice.

Dělení vyučovacích metod můžeme provést podle následujících kritérií: 1. Podle pramene poznání a typu poznatků. Slovní (monologické, dialogické, písemných prací, práce s textem). Názorně

demonstrační

(pozorování,

předvádění,

demonstrace

statických obrazů, statická a dynamická projekce). Praktické (nácvik pohybových a praktických činností, laboratorní činnosti žáků, pracovní činnosti, grafické a výtvarné činnosti). 2. Podle stupně aktivity a samostatnosti žáků (aktivní, pasivní, reproduktivní, produktivní). 3. Podle myšlenkové operace (logické, dogmatické,…). 4. Podle fází výuky (motivační, výkladové, opakovací,…). 5. podle způsobu interakce mezi učitelem a žákem (hromadné, skupinové,…) .

52

KALHOUS, Zdeněk a OBST, Otto. Školní didaktika. 2. vyd. Praha : Portál, 2009. str. 447. ISBN 978-80-7367-571-4, s. 309.

46

4.2.1 KRITÉRIA VOLBY VYUČOVACÍCH METOD Volba vyučovací metody charakterizuje činnost učitele i žáků během výchovně vzdělávacího procesu a zároveň usnadňuje žákům osvojit si potřebné vědomosti a dovednosti. Vyučovací metody jsou spjaté se specifikou vyučovacího procesu, s konkrétními didaktickými úlohami. Pro volbu vyučovací metody jsou významné prostředky a pomůcky, jež má učitel k dispozici, a také jeho zkušenosti a styl výuky. Nejdůležitějším faktorem vyučovací jednotky je její didaktický cíl, který vždy určuje učitel. Tento cíl determinuje jak typ a strukturu vyučovací jednotky, tak i výběr vyučovacích metod.

Konkrétní volbu vyučovací metody ovlivňuje celá řada činitelů. Mezi nejdůležitější faktory patří: 

Odborné zaměření školy – podle typu zaměření školy (přírodovědná, společensko vědní a odborná) volí učitelé nejvhodnější vyučovací metodu.



Specifičnost studijního a učebního oboru – z důvodu pevných mezipředmětových a mezioborových vztahů, které se vyskytují mezi jednotlivými obory, má každý předmět své specifické zvláštnosti. Tyto zvláštnosti jsou dané jeho zaměřením a pojetím, výběrem konkrétní vyučovací metody a spočívá již na zkušenostech učitele.



Výchovně vzdělávací cíl vyučovací jednotky – vyučovací metody je nutné modifikovat podle výchovně vzdělávacích úkolů. A to podle toho, jestli je cílem vyučování osvojení nového učiva, nacvičování dovedností, anebo jejich prohloubení a upevnění, nebo popř. prověření znalostí žáků.



Věkové a individuální zvláštnosti žáků – učitel musí vždy přizpůsobit vyučovací metodu věku žáků, a také jejich individuálním vlastnostem. Je jasné, že jiné metody vyhovují mladším žákům, naopak u starších žáků je možné použít i vyučovací metody využívající abstraktní myšlení.



Ekonomie času – má-li učitel dostatek času na probrání tematického celku, volí metody zaměřené na samostatnou práci, které jsou efektivnější, ale časově náročnější. V opačném případě se přiklání ke slovním metodám. Upevnění učiva provede pomocí otázek a odpovědí zaměřených na základní složky učiva.

47



Zařízení a vybavení školy - tzn. vnější podmínky školy (prostředí, vybavení, zařízení, učební pomůcky, atd.). Vždy je dobré zvolit vyučovací metodu podle konkrétních podmínek.

Mezi obecné vlastnosti každé didakticky účinné výukové metody patří: 

je informativně nosná (předává plnohodnotné informace a dovednosti, které jsou nezkreslené),



je formativně účinná (rozvíjí poznávací procesy),



je racionálně a emotivně působivá (aktivuje žaka k prožitku učení),



respektuje vědní systém,



rozvíjí morální pracovní, sociální a estetický profil žáka,



je přirozená ve svém průběhu i důsledcích,



je použitelná v praxi a skutečném životě,



je adekvátní žákům a učitelům,



je hygienická a didakticky ekonomická.53

4.2.2 PREFEROVANÉ VYUČOVACÍ METODY Jako učitel praktického vyučování nejčastěji využívám a preferuji následující vyučovací metody: Instruktáž – je metoda založená na teoretickém vysvětlení a na názorném předvedení praktické činnosti žákům, přičemž chceme, aby žáci získali příslušnou dovednost. Velký význam přikládáme správnému technologickému postupu dané činnosti, vysoké kvalitě práce, a také době provádění dané praktické úlohy. Instruktáž je opět jednou ze stěžejních vyučovacích metod používanou při praktickém vyučování. Předvádění – je další, mnou poměrně často používaná vyučovací metoda. Její podstatou je demonstrace nových poznatků pomocí názorných pomůcek v učebně. Při této vyučovací metodě by měl učitel dbát na dodržení správného didaktického postupu. Cílem přitom je, aby byla pozornost žáků plánovitě a cílevědomě směřována 53

KALHOUS, Zdeněk a OBST, Otto. Školní didaktika. 2. vyd. Praha : Portál, 2009. str. 447. ISBN 978-80-7367-571-4, s. 308-309.

48

k detailní analýze předváděného jevu (předmětu). Ve všech praktických odborných předmětech, které na SZŠ a VOŠZ vyučuji, se bez metody předvádění neobejdu, neboť musím vždy žákům názorně předvést, jak mají pracovat s daným zařízením nebo nástrojem, aby dosáhli požadovaných výsledků. Vysvětlování – jako pro učitele praktického vyučování je to pro mne velmi důležitá vyučovací metoda, neboť vede k pochopení příčin, souvislostí a podstaty zkoumaných jevů. Žáci tak jsou schopni proniknout až k vnitřní podstatě vysvětlované problematiky a snadněji pochopí hlubší souvislosti. Tato metoda však klade také poměrně vysoké nároky na osobu učitele – učitel totiž musí být v neustálém kontaktu s žáky, zodpovídat případné dotazy a připomínky, a zároveň musí klást žákům otázky, aby zjistil rozsah pochopení probírané látky. Obecnou podstatou této vyučovací metody je postupné a logické objasňování skutečností, postupů a důkazů probíraných jevů.

U těchto metod jsou mi velkou oporou mnou zpracované obrazové a textové předlohy, které průběžně doplňuji o nejnovější informace a stále zdokonaluji. Příklad takového učebního textu uvádím v příloze této bakalářské práce.

Naopak metoda, která nesplnila mé očekávání a také u žáků nevyvolala kýžený výsledek, byla přednáška. Důvod ne příliš velkého neúspěchu této metody přikládám věkové nezralosti žáků a také faktu, že daná metoda je vhodnější pro teoretické předměty, než pro předměty zaměřené na praktickou činnost žáků.

4.3 PŘÍPRAVA NA VYUČOVACÍ JEDNOTKU „ZHOTOVENÍ MASIVNÍ LITÉ KORUNKY“ S VYUŽITÍM TEXTOVÝCH A OBRAZOVÝCH MATERIÁLŮ ZÍSKANÝCH POMOCÍ DIGITÁLNÍCH ZAŘÍZENÍ Zhotovení masivní lité korunky představuje jednu z jednodušších prací, které musí absolvent oboru asistent zubního technika zvládnout. I přes tuto zdánlivou jednoduchost je zhotovení lité korunky časově velmi náročné. Podle učební osnovy je na tuto práci vyhrazeno 20 hodin. Tato časová dotace je rozdělena do čtyř

49

pětihodinových bloků, ve kterých se žáci postupně seznámí s danou problematikou, podle předem připravených otisků si každý žák zhotoví svůj vlastní model, na kterém již probíhá vlastní zhotovení zubní náhrady.

4.3.1 PŘÍPRAVA UČITELE NA VYUČOVACÍ JEDNOTKU Základem přípravy učitele na vyučování je plánování a systematičnost. Při přípravě na vyučovací jednotku je třeba vycházet ze základních a závazných školských dokumentů, mezi které řadíme učební plán a učební osnovy, které jsou dále podkladem pro vypracování tematického plánu učitele a jeho písemné přípravy na vyučovací jednotku. Písemná příprava musí být založena na promyšlené volbě výchovně vzdělávacích cílů, na obsahu, vhodných metodách a formách výuky. Kvalita přípravy se také odvíjí od pedagogických a odborných znalostí učitele. Obecně můžeme konstatovat, že rozsah a forma přípravy na vyučování nebývá učiteli předepsána, ale naopak obojí záleží na konkrétních znalostech a zkušenostech učitele a na účelu, který má tato příprava splnit. Ale podle pracovního řádu má každý učitel povinnost připravovat se na vyučování. Učitel se může na výuky připravovat písemně, psychicky, myšlenkově, s využitím techniky, bez ní, stručně nebo podrobně, důkladně nebo zběžně, a s využitím všech svých sil nebo rutinně.

Při vytváření příprav na vyučování, bychom měli využívat plánování, které rozlišujeme na plánování dlouhodobé a krátkodobé, přičemž oboje vychází ze základních pedagogických dokumentů. Finálním produktem plánování jsou písemné přípravy, které zohledňují rozložení učiva v čase, exkurze a plánované akce školy, prostor pro opakování učiva a zkoušení a koordinaci složek vyučovacích předmětů. Dlouhodobé plánování vychází z učebních osnov příslušného oboru a vypracovává se na delší časové období – na pololetí případně na celý školní rok. Krátkodobá

příprava

vychází

z dlouhodobého

plánování

k vypracování písemných příprav na nejbližší dvě až tři vyučovací hodiny.

50

a

směřuje

4.3.2 VLASTNÍ PŘÍPRAVA NA VYUČOVACÍ JEDNOTKU „ZHOTOVENÍ MASIVNÍ LITÉ KORUNKY“

Níže uvedenou přípravu budu koncipovat na jeden výukový den. Konkrétně se zaměřím na druhý vyučovací den, kdy jsou žáci seznámeni s problematikou zhotovení masivní lité korunky, mají zhotovené sádrové modely, které jsou již zasádrovány v okludoru54. Na těchto modelech je proveden Thompsonův řez a nátěr distančním lakem. Obsahem druhého vyučovacího dne je modelace masivní lité korunky z vosku, její tvarová kontrola a kontrola v artikulaci.

PŘÍPRAVA NA VYUČOVACÍ JEDNOTKU „ZHOTOVENÍ MASIVNÍ LITÉ KORUNKY“

Předmět: Zhotovování stomatologických protéz Třída: Asistent zubního technika, ročník 2 Počet hodin: 5 Vyučovací jednotka: Zhotovení masivní lité korunky – vlastní modelace z vosku

1. Organizace vyučovací jednotky Vyučovací jednotka bude probíhat ve školních laboratořích, kde jsou žáci rozděleni do dvou skupin po jedenácti žácích.

2. Cíle výuky: Kognitivní – Žáci: a) dokážou popsat pravidla modelace masivní lité korunky, b) umí vysvětlit důležitost krčkového uzávěru a bodu kontaktu, c) znají rozdíly mezi modelovacími vosky, Postojové – Žáci: a) chápou význam a důležitost správně vymodelované korunky,

54

Přístroj sloužící k orientaci modelů situace ve správném vzájemném postavení a zároveň simuluje otvírací a zavírací pohyby čelisti.

51

Psychomotorické – Žáci: a) ovládají práci s modelovacími nástroji, b) dokážou z vosku správně vymodelovat masivní litou korunku, c) umí zhotovit voskovou kapničku, d) umí zpracovávat modelovací vosky,

3. Didaktické prostředky Metody výuky – instruktáž, podle potřeby také individuální instruktáž, vysvětlování, předvádění. Vyučovací formy – skupinová forma výuky. Didaktická pomůcky a technika – školní tabule, učebnice, pomocné učební texty, již hotové výrobky, meotar.

4. Časový harmonogram výuky Zahájení učební jednotky, kontrola přítomných žáků a zápis do třídní knihy. Zopakování činnosti a ověření si nabytých znalostí z předchozí vyučovací jednotky. Oznámení cíle vyučovací jednotky, ověření nezbytných teoretických znalostí, případné doplnění a motivace. Instruktáž (zhotovení kapničky a následná modelace masivní lité korunky z vosku pomocí modelovacího nože). Vlastní práce žáků - modelace masivní lité korunky (zhotovení kapničky a modelace korunky). Průběžná kontrola a hodnocení práce žáků doplněná o individuální instruktáž (v průběhu celého dne kontrolujeme, zda žáci při modelaci uplatňují zásady správné modelace). Opakování a shrnutí základních pravidel modelace lité korunky, hodnocení celého dne. Úklid pracovního místa a celé laboratoře.

52

5. Motivace Zdůraznit, že bez zvládnutí této činnosti, se asistent zubního technika neobejde. Správně zhotovená masivní litá korunka je základem pro další a náročnější práce. Pravidla správné modelace masivní lité korunky (krčkový uzávěr, body kontaktu, použití různých modelovacích technik atd.) se také uplatňují u dalších fixních náhrad.

6. Hodnocení Při hodnocení se zaměřit na kvalitu vymodelovaných korunek, tvarovou správnost, čistotu pracovního místa, hospodaření s použitými materiály, a také rychlost modelace. Upozornit na chyby a nedostatky, kterých se žáci dopustili a připomenout vhodné možnosti řešení vzniklých nedostatků.

7. Úkoly Za domácí úkol si žáci zopakují topografii prvního horního moláru a druhého dolního premoláru.

8. Použitá literatura BITTNER, Jiří, et al. Zhotovování stomatologických protéz 1. Praha : Avicenum, 1984. 272 s. ISBN 08-048-84. BITTNER, Jiří; VACEK, Mojmír; NOVÁK, Josef. Stomatologické protézy 1. Praha : Avicenum, 1982. 230 s. ISBN 08-033-82.

9. Poznámky Žákům zdůraznit význam správné artikulace vymodelované korunky, důležitost bodu kontaktu a krčkového uzávěru. V rámci instruktáže upozornit žáky na nejčastější chyby spojené s modelací masivní lité korunky.

53

ZÁVĚR Při tvorbě učebních textů a předloh pro vyučování je potřeba dodržovat určité didaktické zásady. Aplikace těchto zásad má směřovat k tomu, aby učební pomůcky byly pro žáky názorné, srozumitelné a přiměřené. Zároveň však na žáky musí působit trvale a soustavně. Abychom mohli s jakýmikoliv předlohami pro vyučování pracovat, potřebujeme je zpravidla převést do digitální podoby. K tomuto účelu můžeme použít digitální zařízení zaznamenávající statické předlohy (digitální fotoaparát, skener), digitální zařízení zaznamenávající dynamické předlohy (digitální videokamera, webová kamera), anebo tzv. multifukční technická zařízení (mobilní telefon, vizualizér, diktafon). Předlohy ve formě digitálních dat můžeme různě zpracovávat a upravovat za pomoci technických zařízení určených ke zpracování digitálních dat. Mezi tyto prostředky řadíme osobní počítač, notebook a kapesní počítače. Prezentaci již hotových výukových materiálů umožňují zobrazovací zařízení, mezi něž patří dataprojektor, čtečka elektronických knih, interaktivní tabule a monitor. K archivování digitálních dat nám slouží internet, webové stránky a různá záznamová média. Praktické využití těchto zařízení při výuce předmětu zhotovování stomatologických protéz uvádím vždy u popisu jednotlivých přístrojů. Pokud se budeme zajímat o vytváření textových a obrazových předloh pro vyučování pro obor Asistent zubního technika, musíme vycházet z pedagogických dokumentů daného oboru. Strukturu předloh pro vyučování ovlivňuje do značné míry i zvolená vyučovací metoda. Mezi mé oblíbené vyučovací metody patří vysvětlování, instruktáž a předvádění. Pro dotvoření ucelené představy o dané problematice uvádím v příloze textovou předlohu doplněnou o jednoduché obrázky a obrazovou předlohu – obojí jsou připraveny pro předmět zhotovování stomatologických protéz a pro výukové téma „Zhotovení masivní lité korunky“.

54

POUŽITÁ LITERATURA Tištěné publikace: 1.

BITTNER, Jiří, et al. Zhotovování stomatologických protéz 1. Praha : Avicenum, 1984. 272 s. ISBN 08-048-84.

2.

BITTNER, Jiří; VACEK, Mojmír; NOVÁK, Josef. Stomatologické protézy 1. Praha : Avicenum, 1982. 230 s. ISBN 08-033-82.

3.

ČADÍLEK, Miroslav a LOVEČEK, Aleš. Didaktika odborných předmětů. Brno : Masarykova univerzita v Brně : Pedagogická fakulta, 2005.

4.

ČADÍLEK, Miroslav; STEJSKALOVÁ, Pavla. Didaktika praktického vyučování II. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta , 2001. 63 s.

5.

DOLEČEK, J., ŘEŠÁTKO, M. a SKOUPIL, Z. Teorie tvorby a hodnocení učebnic pro odborné školství. Praha : Nakladatelství odborné literatury, 1975. str. 112, s. 42.

6.

KALHOUS, Zdeněk a OBST, Otto. Školní didaktika. 2. vyd. Praha : Portál, 2009. str. 447. ISBN 978-80-7367-571-4., s. 337.

7.

KONUPČÍK, Pavel. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky. Brno : Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta, 2002.

8.

PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. 5. vyd. Praha : Portál, 2004. str. 384. ISBN 978-807367-427-4.

9.

PRŮCHA, Jan. Učebnice : Teorie a analýzy edukačního média. Brno : Paido, 1998. str. 148. ISBN 80-85931-49-4, s. 19.

10.

PRŮCHA, Jan., WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha : Portál, 2003. str. 368. ISBN 978-80-7367-416-8, s. 66.

11.

SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. 2. vyd. Praha : Grada, 2009. str. 328. ISBN 978-80247-1821-7.

12.

Školní vzdělávací program : Asistent zubního technika. Brno : SZŠ a VOŠZ Merhautova 15, Brno, 2010. 172 s.

55

Elektronické publikace: 1.

Amazon Kindle. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 19. 10. 2010, last modified on 3. 1. 2011 [cit. 2011-01-07]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Amazon_Kindle>.

2.

Dataprojektor. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 30. 11. 2008, last modified on 10. 3. 2011 [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: .

3.

Datove medium. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 20. 3. 2006, last modified on 4. 4. 2011 [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: .

4.

Digitalni fotoaparat. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 20. 8. 2005, last modified on 1. 11. 2010 [cit. 2010-1105]. Dostupné z WWW: .

5.

Diktiergerät. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 13. 9. 2003, last modified on 16. 10. 2010 [cit. 2010-11-05]. Dostupné z WWW: .

6.

Http://docs.moodle.org [online]. 10. 12. 2006 [cit. 2011-02-10]. Co je Moodle MoodleDocs. Dostupné z WWW: .

7.

Http://pda.ae.cz [online]. 2005 [cit. 2011-01-09]. PDA Fujitsu - Siemens Pocket LOOX N520 - PDA Fujitsu Siemens. Dostupné z WWW: .

8.

Http://technet.idnes.cz [online]. 2006 [cit. 2010-11-05]. Návod: Jak vysílat z webkamery na internet. Dostupné z WWW: .

9.

Http://www.prweb.com [online]. 3. 7. 2009 [cit. 2011-03-07]. Promethean Introduces All-New ActivClassroom at NECC. Dostupné z WWW: .

10.

Interaktivni tabule. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 12. 1. 2008, last modified on 2. 4. 2011 [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: .

56

11.

Internet. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 27. 4. 2004, last modified on 4. 1. 2011 [cit. 2011-01-07]. Dostupné z WWW: .

12.

Mobilni telefon. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 29. 5. 2005, last modified on 5. 4. 2011 [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: .

13.

Notebook. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 12. 12. 2005, last modified on 3. 4. 2011 [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: .

14.

Počítač. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 4. 7. 2004, last modified on 18. 12. 2010 [cit. 2010-12-28]. Dostupné z WWW: .

15.

Skener. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 20. 6. 2006, last modified on 21. 8. 2010 [cit. 2010-10-15]. Dostupné z WWW: .

16.

Videokamera. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 17. 9. 2006, last modified on 22. 3. 2011 [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: .

17.

Visualizer. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 19. 6. 2009, last modified on 3. 9. 2010 [cit. 2010-11-07]. Dostupné z WWW: .

18.

Www.elektronicke-cteni.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-31]. Čtečky elektronických knih základní informace. Dostupné z WWW: .

19.

Www.jestineyong.com [online]. 22. ledna 2009 [cit. 2011-01-31]. Understanding The Operation Of a CRT Monitor. Dostupné z WWW: .CRT Monitor. Dostupné z WWW: .

20.

Www.lcd-monitory.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-31]. LCD monitory | LCD. Dostupné z WWW: http://www.lcd-monitory.cz/

21.

Www.olympus.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. Olympus - DS-2800. Dostupné z WWW: .

57

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Zhotovení masivní lité korunky (text doplněný o jednoduché obrázky) Příloha č. 2: Zhotovení masivní lité korunky (snímky aplikace Microsoft PowerPoint)

58

Příloha č. 1: Zhotovení masivní lité korunky (text doplněný o jednoduché obrázky)

MASIVNÍ LITÁ KORUNKA Indikace: Masivní lit korunka je indikována v laterálním úseku chrupu. Preparace: Zhotovuje se na zaoblený schůdek případně na preparaci do ztracena (obr. 1. a 2.).

Obr. 1. Modelace uzávěru korunky na zaoblený schůdek.

lité

Obr. 2. Modelace uzávěru lité korunky při preparaci do ztracena.

Charakteristika: Masivní litá korunka nahrazuje ztracené zubní tkáně v plném rozsahu (obr. 3.).

Výhody masivní korunky: - velká mechanická odolnost - přesné naléhání celé vnitřní plochy na obroušený pahýl Nevýhody masivní korunky: - značná spotřeba materiálu - přenášení tepelných podnětů na pilířový zub - nízká estetika

Obr. 3. Řez masivní litou korunkou.

Pracovní postup při zhotovení masivní lité korunky

1. 2. 3. 4. 5.

Ordinační fáze: Preparace zubu na oblý gingivální schůdek nebo preparaci do ztracena (obr. 4.). Otisk defektu (některý druh elastomeru). Otisk protilehlé čelisti (alginátovou hmotou). Registrace mezičelistních vztahů, tj. skusový otisk nebo skusová šablona. Desinfekce otisků.

Obr. 4. Správná preparace žvýkacích plošek.

1. 2. 3. 4.

Laboratorní fáze: Zhotovení děleného modelu, jeho úprava (Thompsonův řez), zhotovení modelu protilehlé čelisti. Zastavení modelů do artikulátoru (pomocí skusového otisku). Modelace požadovaného typu lité korunky. Připojení licího čepu (obr. 5.).

Obr. 5. Připojení licího čepu k modelu lité korunky.

Obr. 6. Odlitek vzduchové bubliny bránící dosazení lité korunky na model zubního pahýlu.

5. Odmaštění výrobku a vyložení licího kroužku keramickým papírem (asi 0,5cm od okraje licího kroužku). 6. Zatmelení do příslušné formovací hmoty. 7. Vysušení licí formy, její vypálení a odlití výrobku z příslušné slitiny. 8. Po vychladnutí licí formy vybavení a očištění odlitku od zbytků formovací hmoty. 9. Odříznutí vtokového systému, opracování odlitku (obr. 6.). 10. Vyzkoušení korunky v ústech pacienta (provádí lékař v ordinaci). 11. Vyleštění a zvážení vyzkoušené korunky, odevzdání do ordinace k nasazení do úst.

Vlastní modelace masivní lité korunky -

-

odlehčení preparovaného zubu distančním lakem přibližně 1 mm od krčkového uzávěru (tím vytvoříme prostor pro cement a zároveň vykryjeme případné nerovnosti vzniklé při preparaci) izolace izolačním prostředkem sádra x vosk vytvoření základní kapničky z voskové folie nebo namáčením do roztaveného vosku v termostatickém zásobníku (obr. 7.) modelace anatomického tvaru korunky, při modelaci všech typů korunek je nutná stálá kontrola mezičelistních vztahů (obr. 8. a 9.).

Obr. 7. Anatomická modelace masivní lité korunky: a - kapnička, b - inlejový vosk.

Obr. 8. Průřez masivní litou korunkou zhotovenou na dolním moláru.

Obr. 9. Modelace postranních ploch korunky: vlevo příliš "plochá, nechrání dásňové okraje, uprostřed přehnaně konvexní, vpravo - správná modelace.

Příloha č. 2: Obrazová příloha – Zhotovení masivní lité korunky (snímky aplikace Microsoft PowerPoint)

1

2

*

3

4

*

*

5

6

*

7

8

*

*

9

*

10

*

11

12

*

*

13

14

*

*

15

*

16

*

17

18