MASARYKOVA UNIVERZITA. (animovaný film)

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy

(animovaný film) Doprovodný text k praktické bakalářské práci

Brno 2016

Vedoucí práce: Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D.

Autor práce: Vlasta Plaňanská

PLAŇANSKÁ, Vlasta. Ostrov pokladů (animovaný film). Brno, 2016. 50 l. 6 l. příl. Doprovodný text k praktické bakalářské práci. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy. Vedoucí práce Blahoslav Rozbořil. Počet znaků: 84 899, což odpovídá 47 normostranám.

Bakalářská práce „Ostrov pokladů (animovaný film)“ pojednává o technice animace a o animovaném filmu. Předkládá stručný přehled historie animace a jejích největších tvůrců. Zabývá se rovněž možností využití animace ve výuce v hodinách výtvarné výchovy a na základních uměleckých školách. Praktickou částí práce je autorský film vzniklý technikou ploškové animace.

Bachelor thesis „The Treasure Island (animated movie)“ deals with animation techniques and animated film. It contains short summary of animation history and the biggest creators of animated films. The thesis also deals with possibilities of using animation techniques in Art lessons in school lessons and in art schools. Part of the thesis is authorial film created by using cut-out animating technique.

Animace, animovaný film, kreslený film, techniky animace, historie animace, výuka výtvarné výchovy

Animation, animated film, cartoon, animation techniques, history of animation, teaching Arts

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Hlavní částí závěrečné práce je praktický umělecký výkon, totiž krátký animovaný film. Předložený text má proto charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické bakalářské práci.

V Brně dne 30. března 2016 Vlasta Plaňanská

Na tomto místě bych ráda poděkovala zejména panu Mgr. Blahoslavu Rozbořilovi, Ph.D. za vedení práce, její usměrňování a cenné rady. Dále patří mé díky Matoušovi Plaňanskému, který se podílel na postprodukci filmu. Za to, že své hlasy propůjčili animovaným postavičkám, velmi děkuji Zbyškovi, Anežce a Petrovi. Hedvice Literové patří mé díky za vytvoření znělky. Vděčná jsem také Anetě, Anně, Zuzaně a Adéle za psychickou podporu.

Úvod ................................................................................................................. 7 Základní pojmy ...................................................................................... 9

1. 1.1

Animace.............................................................................................. 9

1.2

Stop-motion ........................................................................................ 9

1.3

Animovaný film ............................................................................... 10 Vybrané animační techniky.................................................................. 11

2. 2.1

Dvojrozměrné techniky .................................................................... 11

2.1.1 Kreslená a malovaná animace .................................................... 11 2.1.2 Plošková (papírková) animace .................................................... 12 2.1.3 Animace siluet ............................................................................ 13 2.1.4 Bezkamerová animace ................................................................ 13 2.1.5 Písková animace ......................................................................... 14 2.2

Trojrozměrné techniky ..................................................................... 14

2.2.1 Animace loutek ........................................................................... 14 2.2.2 Reliéfní animace ......................................................................... 15 2.2.3 Modelace tvárných materiálů ..................................................... 15 2.2.4 Pixilace ....................................................................................... 15 2.2.5 Animace objektů ......................................................................... 16 2.3

Animace a nové technologie ............................................................ 16 Stručná historie animace ...................................................................... 18

3. 3.1

Počátky snah o zachycení pohybu .................................................... 18

3.2

Dvacáté století .................................................................................. 19

3.3

Walt Disney ...................................................................................... 20

3.4

Významné světové počiny................................................................ 22

3.5

Český animovaný film ...................................................................... 23

3.5.1 Počátky ....................................................................................... 23

3.5.2 Karel Dodal a Hermína Týrlová ................................................. 24 3.5.3 Bratři v triku ............................................................................... 25 3.5.4 Jiří Trnka..................................................................................... 27 3.5.5 Karel Zeman ............................................................................... 27 3.5.6 Jan Švankmajer ........................................................................... 28 3.5.7 Významné počiny ....................................................................... 29 3.5.8 Současnost .................................................................................. 29 3.6

Animovaný film 21. století ............................................................... 30 Práce s animací ve výuce ..................................................................... 32

4. 4.1

Navrhovaná struktura hodiny ........................................................... 32

4.2

Jednotlivé animační techniky využitelné v hodinách ....................... 33

4.2.1 Stop-motion objektová animace ................................................. 33 4.2.2 Kreslená animace ........................................................................ 35 4.3

Zvukové efekty ................................................................................. 38

4.4

Úprava videa..................................................................................... 39 Ostrov pokladů ..................................................................................... 40

5. 5.1

Námět, inspirace a motivy ................................................................ 40

5.2

Použité techniky a pomůcky............................................................. 41

5.3

Postup tvorby .................................................................................... 42

5.4

Postprodukce .................................................................................... 43

5.5

Problémy a jejich řešení ................................................................... 43

Závěr............................................................................................................... 45 Resumé ........................................................................................................... 46 Summary ........................................................................................................ 46 Použité zdroje ................................................................................................. 47 Seznam příloh ................................................................................................. 50

O zachycení pohybu se lidé snaží od pradávna. Není proto divu, že jakmile technika umožnila rozpohybování dosud jen kreslených a malovaných postav, lidé si animované filmy oblíbili a oblíbenými tyto snímky zůstaly i po nástupu hraného filmu. Přestože v současnosti již převažuje počítačová animace nad tradičními animačními postupy, kreslený animovaný film má ve světě kinematografie stále své místo, a to nejen s ohledem na dětského diváka. Praktickou částí této bakalářské práce je autorský animovaný film Ostrov pokladů, využívající techniky ploškové animace. Název snímku nezpracovává konkrétní dílo Roberta Louise Stevensona, ale odkazuje na dětskou fantazii a z ní vycházející dobrodružství, a také na dobrodružné knihy a filmy, jejichž prostřednictvím můžeme různé dramatické příběhy prožít. Ve své práci bych se ráda zabývala také možností zprostředkování různých animačních technik dětem tak, aby si mohly tradiční i moderní postupy animace samy vyzkoušet, a praktickým postupem se blíže seznámit s tímto výtvarným médiem. Zároveň tak může být narušen stereotyp práce v hodinách výtvarné výchovy. Kromě představení animovaného filmu jako takového proto práce obsahuje právě možnosti využití techniky animace ve výuce. Celá práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. V první kapitole jsou vysvětleny základní pojmy, se kterými animace pracuje. Druhá kapitola představuje vybrané dvojrozměrné a trojrozměrné animační postupy a techniky, které doplňuji o příklady filmů tyto techniky využívající. Třetí kapitola je věnována stručnému historickému přehledu, a to od počátků animace až do současnosti. Představeny jsou velké osobnosti animovaného filmu, vybraná tvorba významná pro celosvětový vývoj animované kinematografie a díla výjimečná – ať technikou tvorby, nebo námětem. Zvláštní oddíl pak je věnován animované tvorbě na našem území, počínaje poválečným obdobím a konče stručným přehledem současné situace. Čtvrtá kapitola se zabývá možností využití animačních technik ve výuce výtvarné výchovy na základních školách nebo na základních uměleckých školách. V této kapitole předkládám možnou strukturu vyučovacích hodin, navrhuji použitelné postupy při práci s jednotlivými animačními technikami a text doplňuji o odkazy na ukázky videí a krátkých snímků, které jsou pro děti vhodnou ukázkou 7

možností a zároveň inspirací pro samostatnou práci. Práce neopomíjí problémy, které mohou při tvorbě animovaných filmů v hodině nastat, pokouší se však zároveň o navržení jejich možných řešení. Zabývá se rovněž úpravou výsledných prací za pomoci techniky. Poslední oddíl bakalářské práce je věnován její praktické části, autorskému animovanému filmu. V tomto oddíle je popsán postup vzniku a proces tvorby tohoto filmu, použité animační techniky, práce s počítačovou technikou a konečné úpravy filmu do výsledné podoby. Krátce jsou shrnuty také motivy příběhu, práce autorky s námětem a její inspirační zdroje.

8

Podle Furnisse1 i Kubíčka2 je obtížné definovat animaci na všeobecné rovině. Tato oblast zahrnuje totiž velké množství odlišných technik a přístupů, které se navíc vyvíjejí společně s technologiemi, které tvorbu animací usnadňují. V průběhu let tak vznikají různé definice, které se soustředí na některé složky animace, ale jiné opomíjejí. Dlouhou dobu definice vycházely ze skutečnosti, že tvorba animovaného filmu probíhá po jednotlivých okénkách. Jak ale poznamenává Kubíček 3, na stejném principu fungují i časosběrné snímky, které za animaci označit nemůžeme. Jiné pokusy o definici jsou natolik obecné, že je lze použít pro jakýkoli jiný druh umělecké tvorby. Za nejvhodnější se dá považovat definice vytvořená organizací ASIFA 4 (International Animated Film Society): „Umění animace je vytváření pohyblivých obrazů všemi technikami s výjimkou živé akce.“5 Přestože byla vytvořena již v 80. letech 20. století, má všeobecnou platnost a díky použití slovního obratu „všemi technikami“ není zastaralá a dá se aplikovat i na moderní postupy tvorby s pomocí počítačové techniky. Eliminuje také filmy hrané, případně již zmíněné časosběrné snímky slovním spojením „s výjimkou živé akce“.

Technika stop-motion přivádí na obrazovkách k životu jinak statické objekty. To je způsobeno pohybováním objektů a zachycování těchto posunů na jednotlivé snímky. Když jsou pak puštěny snímky za sebou, ukazují plynulý pohyb. Často používanými objekty pro tuto techniku jsou plastelínové figurky, loutky a miniatury – ty byly použity například pro filmy King Kong nebo Star Wars. S rozvojem počítačových animací už není technika stop-motion využívána tak často, 1

FURNISS, Maureen. Art in motion: Animation aesthetics. Repr. London: John Libbey, 1999. ISBN 1-86462-039-0, s. 4–7 2 KUBÍČEK, Jiří. Úvod do estetiky animace. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2004. ISBN 80-7331-019-8, s. 7–11 3 Tamtéž. 4 ASIFA, International Animated Film Association, je mezinárodní organizací zabývající se animovaným filmem ve všech jeho podobách. Její snahou je prohloubit vzájemné kulturní porozumění prostřednictvím animovaného filmu. Zdroj: ASIFA [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://asifa.net/ 5 Kubíček, 2004, s. 9

9

jako bývala, ale pro své unikátní efekty a realistické struktury, které její využití nabízí, je některými tvůrci dosud používána. Mezi filmy 21. století natočené za pomoci této techniky patří mimo jiné Slepičí úlet z roku 2000, Mrtvá nevěsta Tima Burtona natočená roku 2005 nebo Koralína z roku 2009.6

Animovaný film je takový druh filmu, který vzniká výhradně za pomoci animace, která byla definována v předchozím oddílu. Za použití některé z animačních technik tak dojde k tvorbě obrazů zachycujících pohyb. Tyto obrazy jsou pak řazeny za sebe. Při dostatečné rychlosti jejich přehrání lidské oko nevnímá jednotlivé části, ale plynulý pohyb. Se zachycením pohybu na jednotlivých obrazech souvisí výrok animátora Normana McLarena: „Animace není umění pohyblivých kreseb, ale umění kreslených pohybů; to, co se odehraje mezi každými dvěma okénky, je mnohem důležitější než to, co je na nich; animace je tedy umění manipulace s neviditelnými mezerami mezi jednotlivými okénky.“7 Přestože se citát vztahuje především na filmy kreslené, upozorňuje na fakt, že zachycování pohybu je náročná práce. Zatímco ve hraném filmu je pohyb zaznamenáván v reálném čase, v animovaném filmu je pohyb zaznamenáván postupně, po částech. Je proto náročné zajistit, aby tímto způsobem zaznamenaný pohyb působil vždy zcela přirozeně. Jednotlivé animované filmy lze rozdělit podle druhu animace, která byla k jejich tvorbě využita.

6

Stop Motion Animation. Techopedia: Where IT and Business Meet [online]. 2016 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: https://www.techopedia.com/definition/109/stop-motion-animation 7 Kubíček, 2004, s. 8

10

Dvojrozměrné animační techniky jsou ty, které se realizují v ploše. Řadíme sem například animaci kreslenou a malovanou (z ní vycházejí flipbooky, stroboskopy a technika stojící na pomezí animovaného a hraného filmu, kdy jsou animované postavičky vkreslovány do jednotlivých snímků hraného filmu), ploškovou neboli papírkovou animaci, animaci siluet, tzv. bezkamerovou animaci a pískovou animaci.

Do této kategorie spadají animace vzniklé kresbou, malbou a grafikou. Tyto techniky mohou být použity na papír, textilii, blány nebo jiné materiály; s nástupem technologií se rozmáhá kresba, malba a grafika počítačová. Je nepřeberné množství variant a možností kreslené animace – záleží jak na vlastním rukopisu autora, tak na použitých materiálech a technikách a jejich kombinacích. Stejný námět působí odlišně, když je zpracován stejným animátorem, ale různými technikami. Jinak vypadá klasická kresba tužkou na bílém papíru, jinak malba bílou barvou na papír černý. Akvarel působí jemněji než jasné a ostré hrany kresby tuší. Pastely se dají míchat a rozmazávat, a tím ovlivňují výslednou kresbu. 8 Záleží tak jen na animátorovi, které techniky kreslené animace zvolí, aby korespondovaly s námětem kresleného filmu. Výraznou osobností kreslené animace byl bezpochyby Walt Disney. Jeho filmové studio bylo místem, kde vzniklo dvanáct základních principů animace pro pohyb, časování a zvuk, které se využívají dodnes.9 Autory těchto principů byli zejména Ollie Johnston a Frank Thomas, dva z „Devíti starých mužů“, jak Disney přezdíval své hlavní animátory. Thomas a Johnston své poznatky představily v knize The Illusion of Life: Disney Animation. Dvanácti základními principy jsou: zplošťování a natahování, předjímání, scéničnost, hlavní fáze a fázovaný pohyb, průběžný pohyb

8

Furniss, 1999, s. 37 PANNAFINO, James. 12 Basic Principles of Animation in Motion Design. In: HOW Design [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.howdesign.com/web-design-resources-technology/12-basicprinciples-animation-motion-design/ 9

11

a přesah akce, změkčení začátku a konce pohybu, oblouky, doplňková akce, časování, nadsázka, pevná kresba a přitažlivost10. Kreslenou animaci využívají například flipbooky a stroboskopy. Flipbooky jsou malé, zpravidla podlouhlé sešitky, které mají na každém okraji stránky jednu fázi žádaného pohybu. Když se pak palcem přejede po okraji sešitku, čímž se jím velmi rychle prolistuje, jednotlivé kresby splynou do plynulého pohybu. Flipbook je pro svou jednoduchost a malou pořizovací cenu vhodný pro první kontakty s animací. Principy flipbooku bývají někdy využívány v dětských knihách, kdy jsou rychlým prolistováním knihou rozpohybovány kresby na okrajích stránek11. Stroboskopy jsou představeny v jednom z následujících oddílů. Další ukázkou neotřelé práce s animací je film Falešná hra s králíkem Rogerem, natočeným v USA roku 1988. Kombinuje totiž film hraný s kreslenou animací. Herci interagovali s loutkami, které pak byly v postprodukci, která trvala čtrnáct měsíců, nahrazeny kreslenými postavami. Tento film je unikátní zejména tím, že celý proces tvorby probíhal dlouho předtím, než do kinematografie nastoupila animace počítačová – celá animace byla prováděna ručně týmem animátorů12. Při představování kreslené a malované animace není možno opomenout nejnovější výjimečný počin na poli animovaného filmu, snímek Loving Vincent očekávaný tento rok. Tento jedinečný film vznikal v koprodukci Velké Británie a Polska a je tvořen 56 800 snímky tvořených ručně malovanými olejomalbami na plátnech. Tyto malby ve stylu slavného malíře realizoval tým malířů tvořících ve stylu Van Gogha, jehož nejslavnější malby jsou ve snímku rovněž představeny a rozpohybovány.13

Při papírkové animaci jsou z papíru nebo jiného dostupného materiálu vystříhány papírové loutky a objekty, které jsou následně snímány kamerou umístěnou nad pracovní plochou. Výhodou této metody je, že kvůli jednomu pohybu nemusí být překreslována celá postava, ale jen její jednotlivé části – pro otočení hlavy tak například 10

Překlad Jiřího Kubíčka. Kubíček, 2004, s. 77–87 Například kniha Veverčák a mravenec od Toona Tellegena z roku 1998. 12 A Rabbit’s Tale: The Making of Who Framed Roger Rabbit. HDNET MOVIES [online]. 2013 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://www.hdnetmovies.com/bts/a-story-of-a-rabbit-the-making-of-whoframed-roger-rabbit/ 13 Loving Vincent [online]. 2013 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://www.lovingvincent.com/?id=home 11

12

není potřeba devět loutek, ale jen devět hlav v požadované fázi pohybu, které jsou loutce vyměňovány. Nejznámějšími českými tvůrci filmů papírkovou animací jsou Karel Zeman (Čarodějův učeň) a Zdeněk Smetana (Rákosníček).14 Dalšími variantami ploškových animací jsou koláže, kdy dochází k animaci spíše abstraktních výjevů, využívajících hromadění motivů, absurditu, odkazy a humor. Pracují často s vystříhanými obrázky z časopisů, knih apod.

Animace siluet probíhají na stejném principu jako papírková animace, rozdíl je v nasvícení. U siluet je toto nasvícení zezadu, aby vznikla obdoba stínového divadla. Tento způsob animace u nás není častý, ale velkou tradici má v Německu.15

Při tvorbě bezkamerové animace je animovaný film tvořen přímo do okének filmu, z čehož vyplývá i řidší využití této techniky v dnešní digitalizované době. Obrazy jsou tvůrcem malovány, kresleny nebo vyškrabávány na povrch průsvitného, bílého nebo černého filmového pásu. Někteří autoři vnímají filmový pás „konzervativně“, kdy jedno políčko představuje jeden snímek, jiní pojímají pás jako jedno velké plátno, kde se mohou realizovat. Ačkoli se tato technika může zdát snadnou, ve skutečnosti je velmi náročná. Okénka filmového pásu jsou malá (35 mm a 70 mm), je téměř nemožné „uhlídat“ stálé umístění figur, ty jsou proto roztřesené. Tvorba je také vázána výhradně na jednu osobu, protože u filmovém pásu není možná práce více osob najednou.16 Bezkamerová animace není prostorem pro detailní kresbu, využívá spíše šrafur, práci s vizuálním působením roztřesených a pohybujících se postav a specifickým projevem animace. Známým filmem vzniklým touto technikou je film Dvě sestry od Caroline Leaf17.

14

Plošková animace. Animuj.cz [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://animuj.cz/technologieanimace/ploskova-animace/ 15 Kubíček, 2004, s. 92 16 Furniss, 1999, s. 40–41 17 Původním názvem Entre deux soeurs, jde o 24minutový film z roku 1990. Vznikl technikou vyškrabávání přímo do exponované černé 70milimetrové filmové emulze. Zdroj: Dvě sestry. ČeskoSlovenská filmová databáze, ČSFD.cz [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/227133-dve-sestry/komentare/

13

Podsvícený písek na pevné podložce je zajímavou technikou, která využívá vrstvení. Slabá vrstva písku propouští velké množství světla, silná vrstva nepropouští žádné a tvoří tmavé plochy. Výsledný obraz je tak jednobarevný a má plynulé přechody světel a stínů. Barvu lze ovlivnit barevným světlem, fóliemi nebo gely. Animátor pracuje rukama nebo s pomůckami, jako jsou špachtle, štětce, hrabičky apod.18 Nevýhodou této techniky je, že animovaný písek po sobě nezanechává stopy ani obrysy, a tak je rozložení figur a umístění následných pohybů jen na paměti animátora. Pískovou animací se zabývala již zmíněná Caroline Leaf nebo Gisèle Ansorge.

Trojrozměrná animace pracuje zpravidla s objektem nebo hmotou v prostoru, přičemž je animace zaznamenávána horizontálně umístěnou kamerou. Mezi trojrozměrné techniky řadíme například animaci loutek, reliéfní animaci, modelaci tvárných materiálů, pixilaci a animaci objektů.19

Animace loutek je v českém prostředí častá. Mnoho celosvětově známých a úspěšných loutkových animovaných filmů pochází z českých zemí. Tendence loutkové animace se dají rozdělit na dva proudy, trnkovskou a zlínskou20. Trnkovská tendence se odvíjí od jména Jiřího Trnky, nejznámější postavy českého loutkového animovaného filmu, který bude představen později. Trnkovy filmy vycházejí z principů loutkového divadla, kdy je loutka dramatickou postavou s charakterem, svébytnou bytostí. Filmy mohou být tím pádem lákavé nejen pro dětské diváky, ale i pro dospělé. Na druhé straně zlínská tendence, zastoupená Hermínou Týrlovou, pracuje s loutkou, která je hračkou. Není dramatická a je blízká dětskému světu. Ve filmech s tímto typem loutky dochází často k oživení hračky.

18

Kubíček, 2004, s. 90–91 Tamtéž, s. 95–100 20 Tamtéž. 19

14

Poloplastická

animace

je

jakýmsi

mezistupněm

mezi

dvojrozměrnou

a trojrozměrnou animací. Animátor pracuje s rozříznutou loutkou, která je umístěna na pracovní plochu a snímána kamerou shora. Jde tedy o animaci loutky, při které ale odpadají starosti s gravitací, které musejí být v klasickém loutkovém filmu řešeny různou fixací. Reliéfní loutky se tam mohou snadněji pohybovat, měnit objem a podobně, na druhou stranu je pro ně obtížné obracení v prostoru.21

Tato technika je snadno dostupná a zároveň levná – animátor tvaruje materiál, jako je hlína, plastelína nebo modurit, přímo před kamerou. Přesto v našem prostředí nemá velké zastoupení. Výhodou této techniky jsou rychlé proměny animovaných materiálů. Animátor může do práce snadno zasahovat, upravovat ji. Filmy bývají dynamické, což je dáno natahováním tvarované hmoty. Zajímavý přístup k hmotě volil Jan Švankmajer. Tvarováním hmoty, zejména hlíny, zprostředkovával abstraktní, surrealistické nebo symbolické scény, které můžeme vidět například v jeho snímku Možnosti dialogu22.

Pixilace využívá k animaci člověka, nikoli jako herce, ale jako loutku. Výsledný dojem pohybu je zkratkovitý, trhaný. Na druhou stranu se dá dosáhnout zajímavých efektů, které hrané filmy neumožňují, zejména pokud je pohybováno lidmi ležícími ve vodorovné poloze na pozadí. V poslední době je pixilace je oblíbenou animační technikou pro krátká videa s humornou nebo překvapivou zápletkou23.

21

Kubíček, 2004, s. 95–100 Krátkometrážní dvanáctiminutový animovaný film z roku 1983. Zdroj: Možnosti dialogu. ČeskoSlovenská filmová databáze, ČSFD.cz [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/8788-moznosti-dialogu/prehled/ 23 Např. tvorba youtuberů PESfilms, Ithyle Griffiths nebo CorridorDigital. 22

15

Při animaci objektů pohybuje animátor předměty po malých úsecích. Každý pohyb je zachycen. Při puštění snímků rychle za sebou pak vzniká dojem plynulého pohybu, který je ale do různé míry trhaný, což je ovlivněno počtem pořízených snímků. Výhodou techniky je, že se k animaci dá využít téměř jakýkoli předmět, který se vejde před kameru nebo fotoaparát. Animace objektů tak dává prostor animátorově představivosti, je možné rozpohybovat věci obvykle statické nebo dávat zdánlivě odlišným předmětům nové souvislosti apod.

Technologie jsou v animaci využívány na digitální efekty nebo na počítačovou animaci. Prvním krátkým filmem natočeným touto technikou byl snímek Plechový panáček (Tin Toy) natočený roku 198824. Jako první celovečerní trojrozměrný animovaný film, který využil počítačové animace, se uvádí Příběh hraček z roku 199525. Od té doby se technologie výrazbně rozvinuly a dnes již převažuje počítačová animace nad klasickou. Základním prvkem počítačové animace je virtuální realita, kdy jsou reálné věci, předměty a prostředí převáděny do virtuální podoby, ale je nutno zachovat jejich vlastnosti – sypkost písku, tvrdost dřeva apod.26 Animované předměty tak reálně neexistují, jsou vázány na virtuální realitu. Zajímavou možností pro tvorbu trojrozměrné digitální animace je technika Motion Capture. „Motion Capture, často se používá pouze zkratka MoCap, je technologie, pomocí které lze digitálně zaznamenávat pohyby lidí, zvířat i věcí. V praxi je tato technologie používána zejména filmovými a herními studii. [...] Pomocí Motion Capture můžou animátoři nebo vědci poměrně rychle, jednoduše, a hlavně velmi detailně zaznamenat pohyby zkoumaného objektu a pomocí speciálních programů přenést tyto pohyby na digitální model.“27

24

Plechový panáček. Česko-Slovenská filmová databáze, ČSFD.cz [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/32958-plechovy-panacek/prehled/ 25 Toy Story. Pixar Wiki [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://pixar.wikia.com/wiki/Toy_Story 26 Kubíček, 2004, s. 103 27 Motion Capture. Pavka.shotzone.cz [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://pavka.shotzone.cz/motioncapture/motioncapture.html

16

Počítačová animace se však také potýká s řadou problémů – v počátcích to byly především struktury – například animace vlasů nebo srsti nebo pohyb, který je v realitě svázán s gravitací povrchu, funguje ve virtuálním prostoru jinak. Známým studiem zabývajícím se počítačovou animací je Pixar.

17

Dle Plasse28se dá snaha zachytit pohyb datovat už do starověkého Egypta s jeho sekvencemi pohybu postav a starověkého Řecka, ve kterém byly oblíbené malby figur v pohybu na známých vázách. Dalšími, pro hraný i animovaný film důležitými objekty z historie jsou renesanční camera obscura a laterna magika. Camera obscura byla předchůdcem filmové kamery. Šlo o tmavou skříňku s malým otvorem v přední stěně, kterým pronikalo světlo a na zadní stěnu skříňky kreslilo převrácený obraz předmětů před otvorem. Dříve byla používána k astronomickým účelům, od 19. století pro zábavu. Laterna magika neboli „kouzelná svítilna“ je jakýmsi předchůdcem projektoru. Němec Athanasius Kircher v 17. století umístil do temné skříňky camery obscury lampu a za tuto lampu zrcadlo, které světlo odráželo do štěrbiny s čočkou. Světlo procházelo průhledným materiálem s namalovaným převráceným obrázkem, který byl následně promítnut v normální poloze.29 Pro animaci důležitými vynálezy byly také pohyblivé přístroje rotujících kotoučů využívající stroboskopového efektu. Stroboskopický efekt využívá toho, že „rychlý sled jednotlivých obrazů splyne do pohyblivého toku jen tehdy, když je promítání obrazů přerušováno krátkými fázemi tmy. Tento efekt objevil anglický přírodovědec Michael Faraday. Došel k závěru, že oko spojuje přerušované vjemy do zkreslených nebo chybných obrazů. Tento takzvaný stroboskopický efekt nemění jen vnímání skutečného pohybu, ale za zvláštních podmínek může naopak simulovat pohyb reálně neexistující.“30 Všechny přístroje využívající fáze zatmívání mezi jednotlivými fázemi pohybu pracovaly s cyklickým, opakujícím se pohybem zachyceným v jednotlivých obrazech na otáčivých kotoučích nebo bubnech. Tyto kotouče byly nazývány „kolo života“. Tyto přístroje měly mnoho podob podle země vzniku a způsobu práce s obrazem a odlišovány jsou zpravidla jménem jejich vynálezce nebo vylepšovatele. Jmenujme z nich například fenakistoskop (Plateauovo kolo života

28

PLASS, Jiří. Základy animace: základní pravidla klasické a virtuální animace. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2010. ISBN 978-80-7238-884-4, s. 10–17 29 Prehistorie filmu. Historie němého filmu [online]. 2011 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://nemyfilm.sweb.cz/Prehistorie_filmu/Uvod.html 30 Tamtéž

18

využívající zrcadlo), zootrop neboli kouzelný buben s výměnnými pásy kreseb a stroboskop (Stampferovo kolo života).31 Po různém vylepšování rotujících přístrojů bylo jen otázkou času, kdy někoho napadne promítat tímto způsobem rozpohybované obrázky na plátno. „Na snadno pochopitelnou myšlenku promítat pohyblivé obrazy na plátno, aby se zpřístupnily většímu publiku, přišel rakouský důstojník a vášnivý vynálezce Franz von Uchatius, který roku 1845 zkombinoval kolo života s principem laterny magiky. Do svého vlastnoručně vytvořeného promítacího přístroje zasadil disk se dvanácti průhlednými obrázky, takže se jeden za druhým, s potřebnou krátkou tmavou fází, promítaly na stejné místo plátna. Nicméně jeho promítací fenakistoskop vytvářel jen nejasné obrazy. Tento problém vyřešil L. S. Beale, který vynalezl šestihranný diapozitiv zvaný choreutoskop. Tento přístroj používal k posunu obrazového kotouče mechanismu, který se podobal maltézskému kříži běžných projektorů. Rámeček krátce podržel každý obrázek před promítacími čočkami a pak pomocí záklopky přerušil světelný paprsek, dokud převodový systém neposunul na místo další obrázek.“32 Za první osobu promítající veřejně kreslené filmy považujeme Emila Reynauda, který svým projekčním přístrojem praxinoskopem (rotační přístroj využívající stroboskopického efektu na až 50 metrů dlouhých pásech kolorovaných obrázků) promítal vlastnoručně vyrobené filmy ve svém „optickém divadle“. Představení sestávající ze tří promítacích pásů trvalo asi 40 minut, což je na tehdejší dobu úctyhodný výkon. Od roku 1892 do roku 1895 se uskutečnilo přes 4000 představení. Po zklamání z mizejícího zájmu publika způsobeného nástupem kinematografu bratří Lumièrů33 zničil Reynald všechny přístroje a filmy naházel do Seiny.34

Významným datem pro animaci je rok 1906, rok objevu pookénkového snímání obrazu. Neznámý mechanik Edisonovy firmy Vitagraf vyrobil kameru těchto schopností. Díky ní pak mohl být Emilem Courtedem zvaným Cohl natočený jeden 31

Prehistorie filmu. Historie němého filmu [online]. 2011 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://nemyfilm.sweb.cz/Prehistorie_filmu/Uvod.html 32 Tamtéž. 33 Kinematograf byl přístrojem, který spojoval kameru, projektor a zároveň i kopírku. Díky němu se také přešlo od promítání kreslených obrázků k promítání reality. Zdroj: TIBITANZL, Jan. Panáčci na plátně. Praha: Československý filmový ústav, 1989. Filmový klub dětí., s. 9 34 Praxinoskop. Národní technické muzeum [online]. 2000 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.ntm.cz/heslar/praxinoskop

19

z prvních animovaných filmů Závod dýní.35 Cohl poté vytvořil řadu dalších animovaných filmů a na poli animovaných filmů byl průkopníkem, který experimentoval s animací různých předmětů, jako jsou zápalky nebo hračky. 36 Byl také autorem loutkového filmu Zcela maličký Faust. Loutkovým filmům se pak věnoval také Rus Vladimir Starevič, který poté, co opustil své zaměstnání ředitele muzea, natočil desítky filmových bajek. Z prací těchto mužů později vycházel americký kreslíř Winsor McKay, který ve svých filmech spojil prvky komiksu a grotesky.37 Kreslené grotesky se od dvacátých let dvacátého století stávaly stále populárnějšími. Už před první světovou válkou tak začaly v Americe vznikat černobílé kreslené seriály, nejprve bez zvuku. Mezi lety 1920–1930 byli oblíbenými postavičkami zejména Kocour Felix australského režiséra Pata Sullivana a inkoustový klaun Coco ze seriálu Šotek z kalamáře bratrů Maxe a Davea Fleisherových. Bratři Fleisherové byli autory i nejúspěšnějšího seriálu z let 1935–1947, Pepka Námořníka, který se od grotesky honičkové přemisťuje ke grotesce ztřeštěné, absurdní.38 Ve stejných letech vznikají v Sovětském svazu kreslené animované filmy Sovětské hříčky (1924), Rachmaninovo preludium (1934) a Nový Gulliver (1935).39 Tyto filmy mají podobu jednak agitační, jednak vycházejí z lidových bylin zprostředkovaných folklorními kresbami.40 Ve třicátých letech se v USA stává nejvýraznější osobností animovaného filmu Walt Disney.

Walter Elias „Walt“ Disney je dodnes nejznámějším jménem spojovaným s kresleným filmem. Hlavní doba jeho působení se pojí s rokem 1928, kdy přišel do animovaného filmu zvuk a barva, a nastává tak tzv. klasická éra kresleného filmu.41 Walt Disney se chtěl stát hercem, což se mu nevydařilo, pracoval proto jako novinový kreslíř a tvůrce komiksů. Díky svému bratru Royovi získal místo v PesmenRubin Art Studiu, kde se seznámil s kreslířem Ubem Iwerksem, se kterým od té doby

35

Plass, 2010, s. 11 TIBITANZL, Jan. Panáčci na plátně. Praha: Československý filmový ústav, 1989. Filmový klub dětí, s. 9–10 37 POŠ, Jan. Výtvarníci animovaného filmu. 1. vyd. Praha: Odeon, 1990. Současné české umění. ISBN 80207-0159-1, s. 12 38 Poš, 1990, s. 14 39 Tamtéž, s. 16 40 Plass, 2010, s. 12 41 Tibitanzl, 1989, s. 12 36

20

spolupracoval. Roy a Walt Disneyovi společně založili malé studio Laugh-O-Gram, které zpočátku kombinovalo kreslenou animaci s hraným filmem. Prvním takovým filmem byla Alice v zemi kreseb.42 Tento projekt však skončil roku 1923 bankrotem. Podobný osud čekal i králíka Oswalda, na jehož tvorbě se podílel Iwerks. Seriál neměl úspěch a králík Oswald byl soudně zabaven.43 Cestou z problémů se stala postavička myšáka Mickeyho, v originále Mickey Mouse, vytvořeného s pomocí Uba Iwerkse. Na plátnech kin zůstává Mickey dodnes, úryvek z krátkého filmu Mickey kormidelníkem, prvního zvukového filmu Walta Disneyho z roku 1928, je dodnes úvodním snímkem mnoha filmů jeho společnosti. Kromě Mickeyho Mouse vznikl i kačer Donald a pes Pluto, hrdinové dalších seriálů. Roku 1937 pak vznikl celovečerní snímek Sněhurka a sedm trpaslíků. Následovaly filmy Pinocchio, Dumbo, Kniha džunglí, Bambi, Popelka a mnohé další, které už nesly znaky typické Disneyho tvorby.44 Spolu s bratrem Royem byl Walt Disney zakladatelem Walt Disney Productions, společnosti, která produkuje filmy dodnes a stojí za vznikem zábavních parků Disneyland a Disneyworld. Walt Disney, „čtyřiašedesátkrát nominovaný na Oscara a držitel dvaceti šesti těchto sošek, dovedl industrializací práce řemeslo animace k dokonalosti, i když jej využíval ne vždy vkusně, avšak často komerčně úspěšně.“45 Disney byl průkopníkem a inovátorem dlouhometrážního animovaného filmu, ale rovněž postavou rozporuplnou. Jeho společnost byla strukturovaná a organizovaná a to až natolik, že se se dvěma tisíci zaměstnanci stala výroba animovaného filmu takřka dělbou práce na principech továren a manufaktur. Kreslený film dovedl k technické dokonalosti – o dvanácti základních principech kreslené animace vzniklých v Disneyho studiu již byla řeč. Tyto principy i další postupy a předpisy práce byly pro vývoj animovaného filmu důležité, ale bylo jich tolik a byly natolik přísně dodržovány, že vylučovaly originální autorský přístup a následný vývoj animace paradoxně zbrzdily. Walt Disney rovněž doplnil dosavadní oblíbenou grotesku o poetiku, kterou ale v některých svých dílech přehnal do příliš líbivé sladkosti až kýčovitosti.46

42

Walt Disney Biography. Bio. [online]. [cit. 2016-03-22]. http://www.biography.com/people/walt-disney-9275533#early-cartoons 43 Tibitanzl, 1989, s. 12 44 Tamtéž, s. 13–14 45 Plass, 2010, s. 12 46 Poš, 1990, s. 14

Dostupné

z:

21

Přes všechny přehmaty a nedokonalosti měl Walt Disney nezpochybnitelný vliv na celosvětový vývoj animovaného filmu.

V SSSR se tvorba obrací zejména na dětského diváka. Roku 1936 byl založen Sojuzfilm, v jehož produkci vznikly např. filmy Pes a kočka, Alenčin kvíteček nebo Sněhová královna.47 Michal Michailovič vytvořil v 50. letech podle Alexandra Sergejeviče Puškina Pohádku o rybáři a rybce a podle A. P. Čechova film Kaštanka.48 Norštejnův film Pohádka pohádek byl roku 1984 na kulturní přehlídce během Olympiády v Los Angeles (kterou SSSR bojkotovala) vyhlášen animovaným filmem století.49 V Německu vzniká r. 1921 Diagonální symfonie doprovázená syntetickou hudbou. Je využíváno také animace siluet, např. v celovečerním filmu Dobrodružství prince Achmeda.50 Tvorbou animovaných filmů se zabývá zejména avantgardní skupina, ze které vychází i Bertold Bartosch, režisér filmu Myšlenka.51 Francie se stala místem experimentů Alexeje Sergeje Alexejeva, který animoval pomocí špendlíků zatlačovaných do desky. Pocházel odsud i Paul Grimaut s filmem Kouzelná flétna a mistrovským dílem Cínový vojáček (1947) natočeným podle klasické pohádky Hanse Christiana Andersena. Jean Painalévé natáčí animaci plastelíny, Modrovous.52 Dále je ve filmu experimentováno s tvorbou přímo na filmový pás nebo s kombinací hraného filmu a animací loutky – touto kombinovanou technikou vznikl slavný King Kong (1933).53 V Americe vznikají studia založená bývalými zaměstnanci Walta Disneyho, jejichž typickým projevem byla výrazná grafická kresba s barevným plošným pozadím a limitovaná animace. Od roku 1944 je v USA produkován seriál Tom a Jerry.54 V mnoha státech Evropy se animovaný film ve větší míře rozvíjí až po druhé světové válce. Filmy vznikají v Polsku, ve Velké Británii, která se zaměřuje spíše na naučné a dokumentární snímky. V Chorvatsku se tzv. záhřebská škola zabývá 47

Plass, 2010, s. 13 Tibitanzl, 1989, s. 21 49 Plass, 2010, s. 13 50 Tamtéž 51 Poš, 1990, s. 16 52 Tibitanzl, 1989, s. 21 53 Plass, 210, s. 13 54 Tamtéž 48

22

existenciálními otázkami člověka. Další režiséři a producenti pocházejí z Itálie, Maďarska, Rumunska, Belgie, Jugoslávie a Bulharska. Mimo Evropu se animace rozvíjí v Japonsku, Číně, Brazílii a v dalších zemích. Poválečná tvorba sice prošla rychlým vývojem a rozvinula technickou i obsahovou stránku animované kinematografie, avšak nejedná se o díla z dnešního pohledu nikterak zásadní ani přelomová.55

V roce 1910 popisuje Karel Čapek své dojmy z kreslených filmů promítaných v tehdejších biografech. Šlo o snímky zahraniční, pravděpodobně to byl Cohlův Fantôche (Panáček) a filmy Segunda de Chomóna. Dále byl na našem území promítán dánský kreslený film Podivuhodná cesta kapitána Groga, filmy německé a sovětské. Ve dvacátých letech se staly oblíbenými americké kreslené grotesky – šlo především o již zmiňované postavičky jako Kocour Felix, králík Oswald a Mickey Mouse.56 Český animovaný film se rozvíjí až po válce, jelikož během nacistické okupace byla česká kultura potlačována cenzurními zásahy a ideologickým diktátem. Jednou z nejméně zasažených oblastí byl i po zestátnění kinematografie animovaný film. Snad proto, že se zdál být určen jen dětským divákům a proto působil neškodně, nebo protože byl nesrozumitelný laikům. Ať tak či onak, kreslený a loutkový film prodělal na našem území závratný vývoj a zapsal se do dějin světové animované kinematografie.57 Mezi první animovanou tvorbu u nás se dá zařadit nedokončený ploškově animovaný film Bohuslava Šuly Broučci na motivy knihy Jana Karafiáta a první český kreslený film Dobrodružství v Africe studia Pojafilm58 z roku 1920. Následovalo několik filmů siluetových, loutkových, kreslených i kombinovaných, které však nevyvolaly větší ohlas.59

55

Tibitanzl, 1989, s. 22 STRUSKOVÁ, Eva. Dodalovi: průkopníci českého animovaného filmu. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 2013. ISBN 978-80-7004-152-9, s. 21 57 Český animovaný film, 1934-1994: jeho minulost a přítomnost. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 1994, s. 7–8 58 V rámci studia Pojafilm se na tomto filmu podíleli Ferdinand Fiala a Svatopluk Inneman, kteří pak společně vytvořili i snímky Americký výstředník Ten-Tam a Živé karikatury. Zdroj: Strusková, 2013, s. 25 59 Strusková, 2013, s. 25–26 56

23

Pro animovanou tvorbu v českých zemích je důležitým jménem Karel Dodal. Ten začínal jako kreslíř ve společnosti Elekta Journal, studiu, které sdružovalo mladé talentované filmaře. Poté, co se zaučil v potřebných pracích s kamerou, ve střihačství a podobně, začal se se svou dlouholetou partnerkou a později i manželkou Hermínou Týrlovou více zajímat o kreslený film. Nejprve se na kocouru Felixovi, jehož si přivlastnili a využívali pro reklamu, naučili práci s kreslenou animací amerického typu, jejíž tvorbou se do té doby u nás nikdo příliš nezabýval.60 Prvním kresleným filmem manželů Dodalových byl r. 1926 Zamilovaný vodník.61 Díky nim také v Elekta Journalu vzniklo „oddělení, v němž se pracuje na kreslených trikfilmech.“62 Vztah manželů se rozpadl a Karel Dodal se podruhé oženil, avšak s Hermínou Týrlovou dále spolupracoval ve společnosti IRE-film, prvním pražském studiu zabývajícím se animovanou tvorbou. Důležitými filmy Karla Dodala a Hermíny Týrlové jsou kromě Kocoura Felixe také Bimbo, Všudybylovo dobrodružství a velké množství krátkých kreslených reklam.63 Přestože společná tvorba Karla Dodala a Hermíny Týrlové zůstala hlavně na úrovni krátkých reklamních animovaných spotů a pokusů, začali se jako jedni z prvních intenzivně zabývat možnostmi animovaného filmu. Hermína Týrlová se prosadila na poli animované tvorby i samostatně, když r. 1939 Karel Dodal emigroval. Jejím prvním počinem byl roku 1943 Ferda Mravenec podle knížky Ondřeje Sekory. Následoval úspěšný snímek Vánoční sen, ve kterém Týrlová dokazuje své nadání pro práci s loutkou a hračkou, kterou k animaci ráda využívala, např. v dalším snímku Vzpoura hraček, který je natočen náročnou technikou kombinující hraný film a loutkovou animaci. Další autorčinou tvorbou jsou filmy Nepovedený panáček, Zlatovláska, Míček Flíček, Pasáček vepřů a mnohé další. Za zmínku rozhodně stojí krátký film Uzel na kapesníku (1958), který poetickým způsobem vypráví příběh obyčejné věci, zauzlovaného kapesníku, a ukazuje kouzlo techniky animace v možnosti oživit neživé předměty. Uzel na kapesníku získal Cenu za nejlepší krátký film na Mezinárodním festivalu v Argentině i Velkou cenu na Mezinárodním setkání filmů v Cannes. Hraný a animovaný film Týrlová opět kombinuje ve Ztracené panence. Mezi významná díla patří také Dvě klubíčka, Kulička 60 Tamtéž, s. 37–43 61 Český animovaný film, 1994, s. 9 62 Strusková, 2013, s. 43 63 Strusková, 2013, 337–353

24

a Vlněná pohádka, která se dočkala několika pokračování, a seriál o kocouru Modroočkovi vzniklý na motivy knihy Josefa Koláře.64 Hermína Týrlová dodnes nepřestává udivovat svou kreativitou a originálním přístupem k technice animace. Její práce s loutkou, hračkou, využití vlny, plsti, pletených figurek a mnoha dalších materiálů jí právem vysloužila titul první dáma českého animovaného filmu.65

Malý podnik AFIT (Ateliér filmových triků) byl založen v Praze roku 1935. Během nacistické okupace byl řízen Němci, a v roce 1944 dokonce zrušen. Po válce však byla jeho činnost obnovena bývalými pracovníky. Prvním nově natočeným filmem se stal agitačně propagační film Včera a dnes o Rudém právu, který byl částečně kreslený a částečně hraný. Do svého kolektivu přijali zaměstnanci Jiřího Trnku, pod jehož vedením došlo k natočení kreslených filmů Zasadil dědek řepu, Zvířátka a Petrovští (ta v roce 1946 získala Mezinárodní cenu kresleného filmu na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes), Dárek a Pérák a SS. Studio bylo přejmenováno podle jeho návrhu na Bratři v triku, jeho nové logo zpracoval Zdeněk Miler. Obrázek chlapců ve stejných tričkách (viz příloha č. 1) měl znázornit pospolitost a přátelství mezi členy studia, název byl pak slovní hříčkou založenou na podobnosti slov filmový trik a triko. Později se Jiří Trnka začal více zajímat o film loutkový a jeho spolupráce se studiem skončila. Přesto byl Stephenem Bosustowem, americkým producentem, nazván prvním vzbouřencem proti Disneymu, protože svou tvorbou dokazoval jiné možné přístupy ke kreslenému filmu.66 Ve vedení studia Bratři v triku se poté vystřídalo několik různých umělců a bylo vytvořeno několik více i méně úspěšných filmů. Postupně se objevovali noví nadaní umělci, kteří se na poli animovaného filmu také prosadili. Jedním z prvních byl Zdeněk Miler, který byl autorem pohádky O milionáři, který ukradl slunce (1948). V roce 1957 se poprvé objevuje postava krtka ve filmu Jak krtek ke kalhotkám přišel – krátká pohádka získala Hlavní cenu v kategorii filmů pro nejmenší děti na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Po tomto úspěchu se Miler věnoval různým projektům a ke krtkovi se vrátil až o šest let později v seriálu Krtek a raketa, Krtek a autíčko, Krtek a zelená hvězda a dalších. Vznikají i pohádky 64 Tibitanzl, 1989, s. 52–62 65 Tibitanzl, 1989, s. 52 66 Tamtéž, s. 25

25

o dalších zvířátkách – cyklus o štěňátku, cvrčkovi nebo film Sametka o housence. Pro dospělé natočil v roce 1977 podle Jana Nerudy Romanci helgolandskou. Dodnes je však nejvíce spojován s postavou krtka, o němž vycházely i ilustrované knihy pro děti.67 Další osobností, která svou kariéru započala ve studiu Bratři v triku, byl Eduard Hofman. Ten v padesátých letech režíroval krátké filmy o pejskovi a kočičce založené na motivech knížky Josefa Čapka. Čapkovských témat se Hofman přidržel i v krátkých filmech jako Hrajeme si, Jak je svět zařízen, Pošťácká pohádka a dalších. Natočil i jiné krátké filmy, jeho nejdůležitější prací je však film Stvoření světa z roku 1956. V něm vycházel z obrázků Francouze Jeana Effela. Vzniklý film byl prvním celovečerním snímkem studia. Jeho dalšími filmy byla smutná groteska Tucet mých tatínků a film Modré z nebe.68 Se společností Bratři v triku je spojeno velké množství dalších autorů. Z nich zmiňme alespoň dva, kteří svými počiny nejvíce zaujaly publikum. Prvním je Josef Kábrt, který spolupracoval na filmech s Jiřím Trnkou a byl rovněž autorem snímků Tragédie vodníkova, Železný klobouk, Smích a Slavík a růže podle Oscara Wilda. Dále sem patří Jiří Brdečka se svými filmy Jak se člověk naučil létat, protiválečným Pozor!, Člověk pod vodou, snímkem oslavujícím dětskou fantazii Špatně namalovaná slepice a s výtvarníkem Františkem Braunem baladou Do lesíčka na čekanou.69 V sedmdesátých letech spolupracuje studio s Československou televizí, pro kterou tvoří večerníčky. Krátké animované kreslené seriály jsou dětskými diváky přijímány s nadšením. Mezi tyto večerníčky patří kromě mnoha dalších tyto nejznámější: od režiséra Václava Bedřicha O víle Amálce a O makové panence podle Václava Čtvrtka a Maxipes Fík; od kreslíře Zdeňka Smetany Pohádky z mechu a kapradí, Štaflík a Špagetka a Rákosníček; trojice složená ze scénáristy Miloše Macourka, výtvarníka Adolfa Borna a animátora Jaroslava Doubravy vytvořila kromě krátkých filmů seriál Mach a Šebestová; Zdeněk Miler přinášel další příhody krtka a jeho malých kamarádů; a výtvarník Radek Pilař ztvárnil postavu Rumcajse a jeho loupežnické rodiny. Všechny tyto večerníčky jsou Českou televizí vysílány dodnes.

67

Tibitanzl, 1989, s. 24–33 Tamtéž 69 Tamtéž 1989, s. 28–34 68

26

Po svém odchodu ze studia Bratři v triku se ke kreslenému filmu Jiří Trnka vrátil už jen agitačním snímkem Proč UNESCO z roku 1958, jinak se plně věnoval filmu loutkovému, jehož je nejvýraznější českou osobností. Trnkovy loutky, snadno rozpoznatelné, sice z loutky divadelní vycházejí, ale vzdávají se její vertikálnosti, dlouhých končetin a trhavých pohybů. Trnkovy loutky jsou menší a podsaditější, nemají příliš modelovanou hlavu, čímž soustředí divákovu pozornost na svůj nejdůležitější prvek, oči.70 Ve své tvorbě vycházel Trnka z prostředí české vesnice, na které vyrůstal. Špalíček z druhé poloviny 40. let představuje v jednotlivých snímcích Český Betlém, Masopust, Jaro, Pouť a dalších představuje vesnické zvyky, legendy a obyčeje. Po této sérii následují oceňovaný andersenovský Císařův slavík a dva celovečerní filmy Staré pověsti české (1953) a často odměňovaný Sen noci svatojánské (1959), ve kterých dokázal, že je nejen lyrikem, ale je i schopným vypravěčem hrdinských eposů našich pověstí. Trnkova loutka i jeho tvorba se neustále vyvíjí, ale pokaždé tvůrce dokazuje svou schopnost poradit si s každým filmovým žánrem. Připomeňme ještě Kybernetickou babičku z roku 1962, kriticky-fantaskní snímek, a Ruku (1965), vyjadřující symboliku svobody a odporu proti totalitě.71 Neodlučitelně je s Jiřím Trnkou spojen seriál Broučci, úspěšné loutkové zpracování Karafiátovy předlohy.

Karel Zeman, zástupce zlínské animační tendence, začínal jako reklamní výtvarník u firmy Baťa. Spolupracoval s Hermínou Týrlovou na Vánočním snu, v jeho Podkově pro štěstí se poprvé objevuje pan Prokouk, panáček s velkým nosem a se slamákem na hlavě, který se dočkal vlastního seriálu. Ve filmu Inspirace z roku 1948 pracuje Zeman s figurkami z foukaného skla. Tento snímek získal několik světových ocenění. Oceňovaným byl také krátký snímek Král Lávra. Prvním celovečerním filmem se stal Poklad Ptačího ostrova z roku 1952.72 Cesta do pravěku, film z roku 1955, byl prvním filmem, ve kterém Zeman zkombinoval animaci s hraným filmem, zde byly k animaci použity loutky. Kromě Velké ceny v soutěži filmů pro mládež a četných ocenění byl film oceněn i státní cenou

70

Poš, 1990, s. 28–30 Tamtéž, s. 32–34 72 Tibitanzl, 1989, s. 64–66 71

27

Klementa Gottwalda. V následujících letech se Karel Zeman inspiroval především romány Julese Vernea. Ve Vynálezu zkázy (1958) animací oživil původní ilustrace, které doplňují hraný film, což byla technika zcela nově použitá a kritikou velmi dobře přijatá. Podobným způsobem byl vytvořen v 60. letech Baron Prášil, který už nese rysy typicky „zemanovské“. Snímek ukazuje možnosti filmového triku, aniž by byl připraven o poetičnost vyprávění a pestrost motivů. I proto získal ceny jak za obsah, tak za technické provedení. K Verneovi se Karel Zeman vrací ještě v Ukradené vzducholodi a ve filmu Na kometě, nafilmovaných shodnou technikou.73 V 70. letech Karel Zeman vytvořil příběhy námořníka Sindibáda a poté se obrátil k ploškové kreslené animaci – vznikl celovečerní film Čarodějův učeň (1977), čerpající z lužicko-srbské pohádky, a také Pohádka o Honzíkovi a Mařence.74 Filmy Karla Zemana jsou právem řazeny do zlatého fondu české kinematografie. Svým neotřelým způsobem zpracování námětu, vypravěčským i výtvarným talentem oslovil několik generací diváků. Navíc byl autorem velmi plodným, za svůj život vytvořil veliké množství námětově i technicky různorodých děl, která si ale přes své množství zachovala vysokou kvalitu. Spolu s Jiřím Trnkou a Hermínou Týrlovou patří mezi největší osobnosti českého animovaného filmu.

Jan Švankmajer byl nadaným všestranným umělcem. Na poli animované tvorby zaujal diváky zejména svým zcela jedinečným přístupem, bouráním zažitých představ a postupů tvorby. Ve své filmové tvorbě využíval techniky animace, hraného filmu, filmových triků, akcí kamery a postprodukčních úprav k tvorbě komplexních děl neobvykle vysoké kvality. To vše je umocněno hloubkou námětů, jejich symbolikou a používanou metaforou. Ač byla jeho tvorba někdy označována za experiment, jde o díla promyšlená, jen uskutečněná novými, do té doby nepoužívanými technikami. Co se filmové tvorby týče, Švankmajer byl nejprve spoluautorem několika snímků. Autorsky se uvedl roku 1966 loutkovým filmem Rakvičkárna. Následoval triptych Et cetera využívající ploškové animace; ten ironizuje život v bezvýchodném kruhu. V následujících několika filmech (Zahrada, Byt, Tichý týden v domě) využívá herců jako velkých loutek. Jiné jeho filmy využívají prvků surrealismu, ironie nebo satiry. Známý triptych Možnosti dialogu z roku 1982 představuje variace různých technik a námětů

73 74

Tibitanzl, 1989, s. 67–70 Tamtéž, s. 71–72

28

volně se přelívajících a transformujících, což koresponduje s motivem komunikace. Roku 1987 vzniká Švankmajerův celovečerní film Něco z Alenky, inspirující se dílem Carrolovy Alenky v říši divů. Snímek kombinuje hraný film a animaci a stejně jako v mnoha dalších Švankmajerových dílech je významově nejednoznačný, mistrně pracuje se symbolem, náznakem, představou a asociací, imaginací a opakováním. Jeho filmy jsou příkladem nerozdělitelného spojení výtvarné stránky a myšlenky díla. Švankmajer využívá netradičních postupů i tradičních postupů neobvykle kombinovaných.75 Jan Švankmajer je autorem dvaceti sedmi filmů, z nichž devatenáct získalo na 45 významných ocenění. Je umělcem celosvětově známým a uznávaným.

Kromě zmíněných autorů tvořila animované filmy celá řada dalších. Vzpomeňme jich jen pár prostřednictvím děl, která jsou natolik známá, že by neměla zůstat nezmíněna. Břetislav Pojar byl režisérem mnoha animovaných filmů, nejznámějšími jsou však večerníčkové seriály Potkali se u Kolína a Dášenka; navíc pracoval na filmovém zpracování Trnkovy Zahrady. Josef Kluge režíroval seriál o kocouru Mikešovi podle výtvarné a literární předlohy Josefa Lady. Stanislav Látal se podílel na vzniku kombinovaného seriálu o Krakonošovi a natočil Kubulu a Kubu Kubikulu ve Vařečkách a Hrncích. Vlasta Pospíšilová využila loutek Petra Poše ke zfilmování Werichových pohádek Lakomá Barka a Až opadá listí z dubu. Jiří Barta je autorem loutkového filmu Zaniklý svět rukavic a proslulého Krysaře z roku 1985. Petr Sís získal ocenění za snímek Hlavy.76 Tento stručný, neúplný výčet jmen a děl je spíše než informačním zdrojem dokladem, jakého postavení a úrovně dosáhl v průběhu let český animovaný film. Díky velkému množství talentovaných tvůrců stál na rovině světových filmových velmocí a také počet získaných ocenění dokazuje jeho konkurenceschopnost.

Po roce 1990, kdy došlo k privatizaci jednotlivých filmových studií, na které se rozpadl původně jednotný systém kinematografie, měla tvorba animovaného filmu na našem území sestupnou tendenci. To bylo dáno mnoha různými vlivy, od politických a společenských proměn přes změny vedení jednotlivých podniků až po špatnou volbu námětů. 75 76

Český animovaný film, 1994, s. 85–94 Tibitanzl, 1989, s. 74–91

29

„V roce 1990 vznikla Katedra animované tvorby na pražské FAMU, v roce 1992 pak Filmová škola ve Zlíně a v roce 1996 Vyšší odborná škola v Písku a díky bouřlivému rozvoji a rychlé demokratizaci výpočetní techniky i řada školních pracovišť vyučujících animaci. Vedoucími pedagogy se stali přední tvůrci animovaných filmů, kteří ztratili zázemí velkých profesionálních studií. Učiteli byli Břetislav Pojar, Jiří Barta, Michaela Pavlátová, Pavel Koutský, Ilja Novák, Karel Trlica, Milan Šebesta i autor tohoto článku.“77 Míst, kde se naučit animovaným technikám, tedy bylo více, ale absolventi studia ve své domovině obtížně nacházeli uplatnění a často odcházeli za prací do ciziny.78 Z výrazných počinů české animované kinematografie 21. století jmenujme krátké filmy Michaely Pavlátové O babičce (2000), Karneval zvířat (2006) a Čtyři lásky z roku 2003 od Pavla Koutského. Celovečerními filmy pak jsou loutkové filmy Fimfárum Jana Wericha (2002), Fimfárum 2 (2006) a z roku 2007 film Jana Baleje Jedné noci v jednom městě.79Film Jana Svěráka Kuky se vrací (2010) kombinuje loutkový a hraný film. Prvním českým celovečerním 3D animovaným filmem se stal Kozí příběh – Pověsti staré prahy, vzniklý pod režií Jana Tománka roku 2008.80

Na animovaném filmu současnosti je znát především vývoj techniky, která umožnila počítačovou dvojrozměrnou a trojrozměrnou animaci. Tím sice tvůrcům ulehčila práci, na druhou stranu začala vytlačovat klasické animační techniky. V dnešní době převažují filmy vytvořené počítačovou 3D animací, objevují se však stále, ač řidčeji, filmy loutkové i kreslené. Kromě snazší odlišnosti tvorby přinesl technický vývoj také možnost zachycování reálné osoby a přenesení jejich pohybů na digitální model – technika

77

KUBÍČEK, Jiří. Bejvávalo: Co spojuje český animovaný film s egyptskými pyramidami. A2 [online]. 2008, IV.(16) [cit. 2016-03-25]. ISSN 1803-6635. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2008/16/bejvavalo-co-spojuje-cesky-animovany-film-s-egyptskymipyramidam 78 HEJZLAR, Tomáš. Český animovaný film ztratil význam? Haló noviny [online]. 2012 [cit. 2016-0325]. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/articles/view/305742 79 KUBÍČEK, Jiří. Bejvávalo: Co spojuje český animovaný film s egyptskými pyramidami. A2 [online]. 2008, IV.(16) [cit. 2016-03-25]. ISSN 1803-6635. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2008/16/bejvavalo-co-spojuje-cesky-animovany-film-s-egyptskymipyramidam 80 Kozí příbeh – oficiální web [online]. 2007 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.kozipribeh.cz/

30

Motion Capture již byla představena. Těchto možností využívají hojně nejen animované, ale i hrané filmy zpracovávající zpravidla látku fantasy – vzpomeňme například na lva Aslana z filmu Lev, čarodějnice a skříň (2005) nebo na draka Šmaka z nedávno natočené trilogie Hobit (2012, 2013, 2014). V předchozích oddílech byl také zmíněn problém, se kterým se počítačová animace dlouhodobě potýkala, a totiž nápodobě reálných struktur. Zde bych ráda vyzdvihla dva filmy, které si s vyobrazením struktur poradily velice dobře. Jsou jimi Legenda o sovích strážcích (2010), kde je věrohodně zachycen oheň a soví peří, a film vycházející z motivů komiksového seriálu belgického autora Hergé Tintinova dobrodružství (2011), který zase mistrně zachytil vodu v jejích mnoha podobách a formách (moře, déšť, tekoucí voda apod.). Světově nejproslulejšími studii zabývajícími se počítačově animovanými filmy jsou Pixar a DreamWorks, jejichž loga a krátké úvodní animace jsou všem fanouškům animovaného filmu dobře známa.

31

Práci s různými typy animace lze využít během hodin výtvarné výchovy nebo ve výuce výtvarných oborů základních uměleckých škol. Animace může být ozvláštněním výuky novými technikami práce a pomůže žákům s rozšířením obzorů o výtvarné techniky, které jim do té doby nebyly známé. Také napomůže bourání stereotypu ve výuce, aby se nestala opakováním známých a často využívaných technik, jako je kresba a malba. Žáci potřebné technické pomůcky (např. digitální fotoaparát) zpravidla ovládají, případně jsou schopni se jejich ovládání velmi rychle naučit. Využitelných způsobů animace nenáročných na realizaci ve školním prostředí je poměrně vysoké množství a je možné využít i jejich různých obměn.

Při přípravě výuky je třeba mít na mysli, že animace je náročná nejen prostorově, ale také časově. Bude tedy potřeba větší časová dotace hodin, což by mohl být problém při výuce výtvarné výuky na školách, doporučovala bych tedy důkladné zvážení možných využitelných animačních technik. Výtvarné obory na základních uměleckých školách mají v tomto ohledu lepší možnosti, a mohou se tedy zabývat i technikami časově náročnějšími. Při hodině zahrnující tvorbu krátkého animovaného snímku je vhodné žáky seznámit s tématem animace jako takovým. Žáci budou pravděpodobně některé techniky znát, případně je dokáží vydedukovat z jim známých animovaných filmů. Je tak možné s nimi spolupracovat, aby úvodem hodiny nebyl dlouhý výklad nebo výčet technik. Po představení tématu animace jako takové dojde k přiblížení konkrétní techniky. Pokud to technické zázemí dovolí, mohou být z internetu promítnuty krátké filmy a videa dané techniky využívající. Děti si tak lépe představí, jak se jí dá využít a jak s ní pracovat při samostatné nebo skupinové tvorbě. Tyto možnosti mohou být prodiskutovány kolektivně ve třídě, případně individuálně s vyučujícím po zadání práce. Zadáním konkrétního tématu se vyučující vyvaruje situace, kdy by si žáci vybrali námět, který by pro technickou náročnost nebyli schopni dokončit nebo vůbec uskutečnit. Pedagog zadávající práci by měl být znalý úskalí jednotlivých technik a žáky na tyto možné problémy během jejich přípravy upozornit. Výběr vhodného 32

tématu je proto velmi důležitý jednak kvůli omezeným časovým možnostem hodin, jednak kvůli ohledu na schopnosti žáků. Po zadání tématu by mělo dojít k přípravě krátkého scénáře nebo námětu skupinou nebo jednotlivci. Vyučující během této fáze může usměrňovat práci žáků. V tomto okamžiku má ještě možnost všímat si prvků práce, které by mohly přinést obtíže. Další fází hodiny by měla být samotná realizace nápadů a námětů žáků. Některé techniky vyžadují fotoaparát, případně počítač, žáci mohou být proto rozděleni do skupin, kde se o tyto pomůcky podělí. Pokud jsou vlastníky digitálního fotoaparátu nebo notebooku, mohou je pro práci využít. Práce by měla probíhat pokud možno samostatně, s možnou asistencí pedagoga. Důležitou částí výuky by měla být prezentace výsledných prací, jejich prezentace spolužákům. Děti by měly být vedeny ke zpětné vazbě – může například proběhnout debata o využité technice: co se jim na práci líbilo, s jakými problémy se potýkali a jak je řešili, jak jsou spokojeni s výsledkem práce. Na závěr vyučující shrne práci s animační technikou a slovně ji vyhodnotí.

K animaci objektů je možno využít téměř jakýkoli objekt, od loutky po kuchyňské náčiní. Díky tomu je dobře zprostředkovatelná a využitelná, vhodná pro začátky tvorby animace. Její nevýhodou je veliká časová náročnost – pokud je usilováno o plynulost, je nutné pohybovat s objektem vždy po velmi malých úsecích. Pokud k tomu tak není, působí pohyby trhaně. Další nevýhodou techniky je náročnost prostorová – protože trvá dlouho naanimovat pohyb, bude k realizaci animace pravděpodobně třeba větší časová dotace projektu než jedna vyučovací hodina. Během doby, kdy se s objektem nepracuje, se s ním nesmí hýbat, aby pak mohlo být v práci plynule pokračováno. Uskladnění scén tak, aby s nimi v průběhu týdne nebylo hýbáno, je ve školním prostředí problematické. Pro práci s technikou stop-motion je vhodná zejména animace tří objektů: plastelínových loutek, reálných objektů a samotných žáků. Před zahájením práce s jednotlivými objekty je vhodné pustit žákům ukázky videí využívajících tyto techniky.

33

K realizaci videí bude kromě animovaných objektů potřeba ještě digitální fotoaparát se stativem a počítačový program pro vytvoření filmu z jednotlivých snímků – pro svou jednoduchost je vhodný Windows Movie Maker, se kterým zvládnou žáci pracovat i sami. Plastelínové loutky Ukázkou, co vše se dá s animací plastelínových figurek zvládnout, jsou krátké britské filmy Nicka Parka o Wallaceovi a Gromitovi81, případně celovečerní film Wallace a Gromit – Prokletí králíkodlaka. Hlavní výhodou plastelíny je, že se s ní dobře pracuje. Je měkká a ohebná, což žákům usnadňuje práci a tvorbu jednotlivých pohybů. Také mohou pro svůj krátký film vytvořit hrdinu podle vlastních představ, nejsou limitováni již existujícími figurkami a panáčky. Společně s tvorbou kulis a prostředí (z plastelíny nebo z papíru) je výroba loutky důležitou součástí animace a přispívá k rozvoji dětské představivosti. Nevýhodou loutkové animace je již zmíněná časová a prostorová náročnost, což by měl vyučující zohlednit při vedení žáků již při přípravě scénáře. K vytvoření scény, ve které bude loutka animována, je vhodná větší kartonová krabice, která usnadní manipulaci se scénou a omezí nežádoucí pohyb mimo dobu focení. Reálné objekty Nejčastěji využívanými objekty pro stop-motion animaci je stavebnice Lego (zejména pro svou dostupnost a jednoduchost práce s ním) nebo různé druhy zelenina a ovoce. Ty bývají buď personifikovány, nebo jsou využity pro tvorbu stop-motion receptů. Animací na pomezí kreslené animace, animace objektů a pixilace stojí duo Rhett a Link s videem T-shirt Wars82. Výhodou této techniky je, že k rozpohybování se dá využít kterýkoli objekt, který je po ruce, a žáci jsou limitovaní pouze svou představivostí. Kromě samotných předmětů mohou využít nakreslené nebo vymodelované kulisy, případně prostředí sestavené z dalších objektů. Další možností je animovat předměty v jejich přirozeném

81

Wallace and Gromit [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.wallaceandgromit.com/ T-SHIRT WAR!! (stop-motion) - Rhett & Link. In: Youtube [online]. 8. 2. 2010 [cit. 2016-03-29]. Kanál uživatele Rhett & Link. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=DKWdSCt4jGE 82

34

prostředí – jídlo na prkénku, lego panáčky na podložce apod. Žáci mohou také vytvářet doplňky k objektům, jako jsou oči nebo ústa.

Pixilace Animace sebe sama nebo více osob, tj. pixilace, je vděčnou variantou techniky stop-motion. Co vše se dá způsobem zachycování jednotlivých snímků vytvořit a kam až se dá tvorba bez použití speciálních efektů posunout, mohou přiblížit videa skupiny Corridor Digital83 nebo videoklip k písni Her Morning Elegance od Orena Lavieho84. Pro tento typ animace je důležitý především originální nápad a přístup žáků. Vyzkouší si reprodukci pohybů – místo toho, aby je plynule zachytili jako film, jak jsou zvyklí, musí fotografovat jednotlivé fáze pohybu. Mohou tím objevovat možnosti, jak dosáhnout vizuálně působivých efektů, které právě díky zachycování jednotlivých snímků nejsou náročné na realizaci. Při tvorbě videa mohou žáci využívat kulis a rekvizit. Okolí může převažovat nad lidskou postavou, nebo je naopak možno soustředit se výhradně na pohyb člověka, který bude v centru pozornosti. Je důležité pouze to, aby byla lidská postava přítomna.

Kreslená animace je pro tvorbu ve skupinách problematická. Kresba nebo malba je totiž nejvíce vázána na autorský rukopis a je téměř nemožné vytvářet kreslenou postavu ve více lidech; vždyť i jednoduchá čárková figurka, tzv. „stickman“, se liší autor od autora. Zároveň patří kreslená animace k časově nejnáročnějším, protože vyžaduje prokreslení jednotlivých pohybů, což bývá pro děti složitější než pouhé pohnutí loutkou. Klasická kreslená animace je proto pro využití ve výuce nevhodná. Žáci by si i přesto měli tuto techniku vyzkoušet, což je možné prostřednictvím snazších animačních technik využívajících kresbu. Mezi ty patří flipbooky, plošková animace, výroba stroboskopu a počítačová kresba.

83

Stop-Motion Parkour. In: Youtube [online]. 6. 10. 2014 [cit. 2016-03-29]. Kanál uživatele CorridorDigital. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=g3p2TZ5q9to 84 Her Morning Elegance / Oren Lavie In: Youtube [online]. 19. 1. 2009 [cit. 2016-03-29]. Kanál uživatele Oren Lavie. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2_HXUhShhmY

35

Flipbook Flipbook jako animační technika byl představen již v první kapitole této práce. Sešit, na jehož okraji jsou rozkreslené fáze, které po rychlém prolistování splynou v plynulý pohyb, jsou dobrým prvním kontaktem s kreslenou animací. Rozpohybovat jde totiž různě složité pohyby – od poskakujícího míče po jednoduchý příběh. Překreslováním jednotlivých snímků videoklipu vznikla například flipbooková animace písně Gangam Style zpěváka Psy85. Žáky je potřeba nasměrovat k výběru vhodného námětu podle časových možností výuky, prostorově nenáročné flipbooky ale mohou děti tvořit i doma. Dále je potřeba žáky upozornit na nutnost umisťovat kresby k okraji stránek a na stále stejné místo, aby neposkakovaly. Zvláštností flipbooku je, stejně jako u stroboskopu, vázanost na mechaniku pohybu; divák musí animaci prolistováním bločku vlastnoručně rozpohybovat. Plošková animace Ukázkou práce s ploškovou (papírkovou) animací je krátká animace Aleny Urbánkové, která tvoří videoklip k písni Nejkratší cesta od skupiny Sto zvířat86. Tento koncept je dobře využitelný i pro děti – mohou si vyzkoušet potřebu načasování videa; některé písně jsou v tomto ohledu vhodné díky opakování refrénu, tedy i opakování animace. Krátká píseň může být učitelem zadána, nebo si ji žáci mohou zvolit samy. V tom případě by ale měla vždy proběhnout konzultace s pedagogem, aby si děti nevybraly píseň příliš dlouhou, kterou nebudou schopny zpracovat, píseň beze slov apod. Na tvorbě videoklipu se dá pracovat ve skupinách – jeden člen skupiny může tvořit pozadí, další postavy a jejich jednotlivé fáze pohybu, tedy plošky, na kterých spočívá celá technika – hlavy v různém natočení, případně jejich jednotlivé části (zavřené a otevřené oči a ústa), různě ohnuté končetiny apod., jiný člen skupiny může kreslit předměty.

85

Flipbook Gangnam Style -vs- Psy Gangnam Style. AMAZING!. In: Youtube [online]. 29. 1. 2013 [cit. 2016-03-29]. Kanál uživatele wuberful. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=KlwPtIMSWyA 86 Sto zvířat - Nejkratší cesta (animace). In: Youtube [online]. 16. 3. 2015 [cit. 2016-03-29]. Kanál uživatele ajus8D. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=yJzquoaiLB4

36

I při dělbě práce je tvorba ploškové animace časově náročná. Postavičky je totiž třeba nejprve vytvořit, poté je rozpohybovat a hotové video ještě správně načasovat. I z těchto důvodů doporučuji tuto techniku pouze při práci se staršími dětmi. Počítačová kresba Protože tvorba klasické kreslené animace je jen těžko zprostředkovatelná velké skupině dětí, je kresba přímo do počítače vhodnou alternativou, na které si žáci mohou práci s kreslenou animací vyzkoušet. Pro tuto techniku je ale potřebná technická vybavenost. Kresba je prováděna na grafickém tabletu za pomoci pera nebo stylusu. Pro práci je vhodný program Adobe Photoshop, který umí pracovní plochu dělit na vrstvy. Žáci si tak mohou nakreslit základní pozici objektu, poté přidat v programu další vrstvu a následující fázi pohybu nakreslit přes první, takže uvidí, nakolik objekt posunují nebo deformují v porovnání s předchozím snímkem. Následně první vrstvu skryjí a uloží nový snímek. Poté přidají další vrstvu a celý proces zopakují. Tento způsob animace může být s žáky prodiskutován – měli by si uvědomit, nakolik jim technika usnadňuje práci v porovnání se složitostí tvorby animací při jejích počátcích. Pro kreslenou animaci doporučuji opět tvorbu jednoduchého opakovaného pohybu, jako je poskakování míče, starší děti si pak mohou na jednoduché figurce zkusit naanimovat pohyb lidského těla. Válcový stroboskop Přestože jsou přístroje využívající stroboskopového efektu staré již téměř dvě stě let, jsou stále oblíbenou hračkou i interaktivními exponáty v muzeích. Stroboskop mohou žáci vytvořit z pásu papíru, do kterého vystříhají v pravidelných rozestupech úzké pruhy tak, aby horní okraj pásu připomínal hradby (viz příloha č. 2). Tyto pruhy by měly zabírat přibližně dvě třetiny výšky papírového pruhu. Vnější stranu pásu natřou černou barvou, na vnitřní stranu nakreslí rozfázovaný pohyb – opět je možno využít poskakujícího míče nebo se lze inspirovat ve filmové historii a ztvárnit siláka zvedajícího činku, případně let ptáka. Je potřeba dětem připomenout, že kreslený pohyb by měl probíhat ve smyčce, tedy balon by měl nejen stoupat nahoru, ale i klesat dolů tak, aby první obrázek mohl být zároveň i posledním. Je také třeba dbát pravidelných rozestupů mezi kresbami.

37

Po nakreslení jednotlivých fází je potřeba slepit nebo secvaknout okraje pásu k sobě, čímž vznikne válec, který přilepíme ke kruhové základně. Tu propíchneme špejlí, jejíž pomocí následně celým stroboskopem otáčíme. Pokud se budeme dívat kolmo skrz vytvořené škvíry, míhající se černé plošky zakrývající vždy na okamžik výhled by měly vytvořit stroboskopický efekt a s ním i zdání plynulého pohybu. Výroba jednoduchého stroboskopu kombinuje klasickou kresbu a malbu s postupy, jako je rýsování, měření a stříhání. Její kladnou vlastností je zejména skutečnost, že děti si mohou výsledek své práce odnést domů a stejně jako u flipbooku ho mohou držet v ruce, protože není vázán pouze na digitální podobu.

Pokud to časové možnosti a technické zázemí dovolí, měla by součástí tvorby krátkých animovaných snímků být i práce se zvukem. Protože většina animovaných filmů vzniká z jednotlivých snímků, není možné zvuk nahrávat v reálném čase, musí být nahrán až zpětně a synchronizován se vzniklým videem. Žáci si mohou vyzkoušet nahrávat zvuky svého okolí a také si vyzkoušet různé zvukové efekty pro zvuky, které uvnitř místnosti nenahrají nebo které se dají získat jen na určitých místech, za určitého počasí a podobně. Sem patří třeba zvuky deště, hromu, pochodu, chůze ve sněhu a podobně. Děti tak mohou objevovat, jak tyto zvuky napodobit za pomoci dostupných materiálů. Zde je několik možných variant: Déšť lze napodobit sypáním hrachu, štěrku nebo rýže. Pro zvuk hromu je často využíváno rezonujícího plechu. Zvuku chůze ve sněhu lze docílit mačkáním sáčku plného vaty. Vojenského nebo jiného pochodu docílíme trhavým pohybem dvojlistu novin blízko mikrofonu. Zvuk koňských kopyt a dámských podpatků napodobíme ťukáním dřívek. Dalším krokem je pak synchronizace vzniklé zvukové stopy s videem, kde si žáci pravděpodobně uvědomí náročnost této činnosti, která vyžaduje preciznost, trpělivost i stopování času.

38

Výsledkem většiny animačních technik bude nejprve velké množství fotografií. Ty je potřeba spojit do jednoho krátkého filmu. K tomu žákům může posloužit program Windows Movie Maker, který je součástí operačního systému Windows a pro tuto činnost je dostačující. Navíc je uživatelsky jednoduchý a děti se s ním naučí rychle pracovat. Fotografie je třeba nahrát do programu a ujistit se, že jsou správně seřazeny. Poté je možné pracovat s rychlostí, se kterou jsou snímky promítány – žáci se sami přesvědčí, jak se od sebe liší rychlost pět, deset a dvacet snímků za sekundu. Když jsou s výsledkem obrazové složky filmu spokojeni, mohou k videu dodat zvukovou stopu a časově ji synchronizovat s videem. Nakonec je projekt uložen ve formě videoformátu. Přestože je práce s programem relativně snadná, nesmí být fáze úprav videa podceňována. Časování, synchronizace zvuku a další úpravy jsou časově náročné a mohou zabrat více času, než by se mohlo na první pohled zdát.

39

Praktickou částí bakalářské práce je autorský animovaný film. Je jím 4 minuty 41 vteřin dlouhý černobílý snímek nazvaný Ostrov pokladů. Film zachycuje krátký příběh malého chlapce, který se na základě podobnosti mapy v dobrodružné knize a mapy svého okolí vydává hledat poklad. Cesta se v jeho fantazii odehrává na Divokém západě. V lese je chlapec zaskočen deštěm, po jeho skončení se v nedaleké vesnici setkává s přibližně stejně starým děvčátkem, které se k němu na cestě za pokladem připojí. Společně se za pomoci rybáře dostanou na ostrov, na kterém však poklad nenajdou. Děvče však najde kotě, které prohlásí za tygří mládě, a rozhodne se, že si ho nechá. Rybář dětem vysvětluje, že jsou na špatném ostrově a oba dobrodruzi se vydávají na cestu za pokladem znovu.

Ostrov pokladů vychází z krátkého příběhu, který jsem si před několika lety stručně poznamenala. Tento krátký námět jsem později přepracovala do filmové povídky, která sloužila za základ vznikajícímu animovanému filmu. Při tvorbě povídky jsem vycházela z vlastních vzpomínek. V dětství jsem trávila letní prázdniny u prarodičů na středočeské vesnici. Se skupinou stejně starých dětí jsme trávili celé dny spolu hrami „na jako“. Jízdní kola se měnila v koně, postavené bunkry byly jednou indiánská teepee, jednou městské vily – dle potřeby hry. Důležitost dětské představivosti ve hře a tendenci pro potřeby hry přeznačovat hračky, objekty nebo místa jsem se snažila zachytit i ve filmu. V něm můžeme vidět, jak se v chlapcově fantazii proměňuje krajina, kterou prochází, nebo jak je kotě přejmenováno na tygra. Dalším důležitým prvkem filmu je kniha, podle které je celý snímek nazván. Jak už jsem zmiňovala v úvodu, nejde o stejnojmenné Stevensonovo dílo, kniha je spíše nositelem symbolu. Zde opět vycházím z vlastních zkušeností, protože s dobrodružnými příběhy jsem odmalička přicházela do kontaktu prostřednictvím knih. V období, kdy jsem si nejvíce oblíbila díla Karla Maye, se mé smyšlené příběhy i hry s kamarády odehrávaly výhradně na Divokém západě. Knihy mě tak seznamovaly s příběhy, které jsme ve hře dále rozvíjeli, upravovali a pozměňovali dle aktuální potřeby. I v Ostrovu pokladů je kniha východiskem dobrodružství prožitého na základě čteného příběhu a motivy z ilustrací (indián, tygr) se objevují i v průběhu filmu.

40

Co se týče výtvarného zpracování, nechtěla jsem příběh zasadit do doby, která by se dala jednoznačně označit za současnost. Snažila jsem se proto při kreslení interiérů a exteriérů o určitou časovou neutralitu. A protože symbolem klukovských dobrodružství je pro mě kniha Karla Poláčka Bylo nás pět, inspirovala jsem se při kresbě dobou tohoto díla i jeho filmového zpracování. Oblečení protagonistů je proto nepatrně podobné dětské módě 30. let 20. století. Krátký film je svým obsahem i zpracováním mířen na dětské diváky předškolního až mladšího školního věku.

Pro tvorbu animovaného filmu jsem využila techniku ploškové animace, kterou jsem však netvořila na pracovní ploše, ale přímo v počítači. K tomu jsem používala kresby s rozkreslenými potřebnými pohyby a počítačový program Adobe Photoshop Elements, ve kterém jsem tvořila jednotlivé snímky. Znamenalo to, že například na animaci chlapcovy chůze jsem použila kresbu pozadí, kresbu trupu, kresbu svěšené paže a deset kreseb páru nohou v příslušné fázi chůze (viz příloha č. 3). Jednotlivé kresby jsem poté spojila ve Photoshopu, díky kterému jsem tedy nemusela kreslit chlapce desetkrát v jednotlivých rozfázováních, desetkrát jsem kreslila jen jeho nohy, čímž jsem ušetřila práci i čas a docílila toho, že jeho trup vypadá při pohybu stále stejně, čehož bych při rozkreslování dosáhnout nedokázala. Dalšími použitými pomůckami mi byl grafický tablet, který mi sloužil pro úpravu kreseb a snímků v počítači, fotoaparát, diktafon a počítačové programy: Photoshop Elements na tvorbu jednotlivých snímků, Movie Maker a Pinnacle Studio pro vytvoření filmu a jeho následnou úpravu a Audacity a Spear pro práci se zvukem. Kromě Photoshop Elements, který mám zakoupený, se jedná o freeware 87. Chtěla jsem se tak přiblížit postupu, který mohou využít i žáci v hodinách.

87

programy dostupné zdarma.

41

Po vzniku filmové povídky a její úpravě následovaly první výtvarné návrhy, zejména postav (viz příloha č. 4). Poté došlo k tvorbě storyboardu, kam jsem si přibližně rozvrhla jednotlivé scény a ujasnila si, jak budu postupovat při samotné animaci. Po přípravných pracích jsem začala vytvářet kresby. Nejprve jsem vytvářela jednotlivé scény, tedy jejich pozadí. Všechny kresby jsem tvořila na papíry formátu A4 černými fixy. Ke každé scéně pak vznikaly kresby postav. Ty se musely skládat ze statických částí a z rozkreslených plošek, tedy pohyblivých částí zachycených v jednotlivých fázích pohybu. Když jsem měla pro scénu připravené všechny potřebné kresby, došlo na jejich naskenování či fotografování. V programu Photoshop jsem pak vytvořila pracovní plochu, ve které jsem všechny potřebné prvky uspořádala do vrstev. Spodní vrstvu tvořilo pozadí, na něm byly umístěny statické části osoby nebo objektu. Vrchní vrstvy pak tvořily části pohyblivé. Pro otáčení stránek v knize tak bylo použito pořadí vrstev: spodní vrstvou byla struktura stolu, na ní vrstva obsahující otevřenou knihu, na ní vrstva pro levou ruku a úplně nahoře vrstva pravé ruky držící otáčenou stránku knihy. Díky práci s vrstvami pro mě bylo snazší vytvořit relativně plynulý pohyb. Vždy jsem v aktuální vrstvě umístila jednu fázi pohybu, uložila snímek, a poté jsem na tuto poslední fázi vložila novou vrstvu s fází následující. Upravila jsem vše tak, aby nedošlo k nechtěnému poskakování postav nebo příliš velkému posunu, a předchozí fázi pohybu smazala a uložila nový snímek. Tímto způsobem jsem pokračovala dále, dokud jsem nedokončila animaci jedné scény. Tato metoda sice byla časově velice náročná, ale pomohla mi vyhnout se větším chybám. Když jsem měla naanimované všechny potřebné snímky (viz příloha č. 5), mohla jsem začít s postprodukční montáží samotného filmu. Další důležitou částí tvorby bylo nahrávání zvukových stop – dialogů, zvukových efektů a hudby. Dialogy jsem tvořila za asistence svých dabérů, kterými byly děti, jedno v mladším školním věku, druhé ve starším školním věku. Chtěla jsem, aby pro ně byly rozhovory co nejvíce přirozené, tak jsem jim film nejprve promítla a poté o něm s nimi diskutovala. Z jejich návrhů a poznámek jsme pak společně sestavili krátké dialogy a nahráli je. Kromě dialogů jsem potřebovala vytvořit i zvukové efekty, při jejich pořizování jsem se opět snažila postupovat tak, jak by mohli 42

postupovat i žáci. Déšť tak vznikl již zmiňovaným sypáním rýže, vrzání korouhvičky je vrzající podlahou. Některé zvuky jsou nahráním stejných činností nebo jevů – kreslení pastelkou nebo zpívání ptáků. Po nahrání všech stop je bylo třeba co nejlépe vyčistit od šumů a ruchů, k čemuž jsem využila programů Audacity a Spear. Krátká znělka je prací talentované nymburské klavíristky Hedviky Literové.

Pro řazení jednotlivých snímků za sebe jsem použila program Movie Maker. Tento program je velice jednoduchý na ovládání, což je zároveň jeho nevýhodou, protože je schopen jen základních úkonů. Snímky musely být řazeny podle pořadí, ve kterém byly vytvořeny, pro zachycení jednotlivých pohybů. Ze snímků jsem vytvořila scény a ty pak uskupovala do větších celků. Další fází bylo k hotovým scénám vytvořeným ze snímků přidat zvukové stopy. Poté bylo nutné zvuk časově sesynchronizovat s obrazem, což bylo poměrně obtížné. Po načasování pak došlo k seřazení všech scén za sebe a vytvoření celého filmu. Ten byl ještě doplněn v programu Pinnacle Studio o prolínačky, zatmívačky a roztmívačky88, a tak byla vytvořena jeho finální podoba. Výsledný krátký film Ostrov pokladů má 4:41 minut a je vytvořen z 1684 snímků.

Během tvorby videa se vyskytlo několik problémů, se kterými jsem se musela potýkat. První z nich nastal u animování pohybů, ke kterému bylo potřeba velké množství kreseb pro jednotlivé fáze. Takovými pohyby bylo třeba veslování na loďce nebo otáčení stránek v knize. U těchto snímků bylo třeba zvýšeného soustředění pro správné řazení snímků za sebe a postupu animace. Pokud totiž došlo k chybě, bylo třeba celou scénu vytvářet znovu. To se stalo u scény, kdy rybář převáží děti na lodi na ostrov. Až při úpravách jsem si všimla, že loď pluje opačným směrem, než by měla, pokud 88

Prolínačka je přechodem mezi dvěma záběry, kdy jeden plynule přechází prolnutím v druhý. Zatmívačka využívá postupného zčernání snímku zpravidla na konci scény. Pokud následuje z černého snímku postupné rozsvětlování do dalšího záběru, jedná se o roztmívačku.

43

rybář vesluje naanimovaným způsobem. Musela jsem tedy celou scénu vystřihnout a zpracovat ji znovu. Další potíž nastala při tvorbě filmu ze snímků. Objem takového množství obrázků byl obrovský a počítačové programy a nakonec i notebook zpracování tolika dat přestaly zvládat. Řešení tkvělo v rozdělení filmu na menší úseky. K snímkům řazeným za sebou jsem pak dodala zvuk, upravila načasování a uložila je ve formě videa. Jednotlivé videosoubory jsem pak řadila za sebe a tak vznikl film. Problém se rovněž týkal nahrávání zvuku. Diktafon je velmi citlivým zařízením a tak jsem musela každou nahranou zvukovou stopu, kterou jsem chtěla použít, co nejlépe vyčistit od šumu a ruchu, což byla technicky i časově náročná činnost. Obtíže také provázely nahrávání dialogů. Jako dabéry jsem potřebovala najít děti dostatečně malé, aby měly dětské hlasy, ale zároveň nesměly být natolik malé, aby nešišlaly, chápaly, co se po nich chce a neunavily se při opakovaném nahrávání příliš rychle. Po nalezení dětí, které se mi pro svůj věk i hlasem zdály nejvhodnější, jsem spolu s nimi nahrála několik verzí dialogů, které jsem poté v počítačových programech vyčistila, upravila a časově sesynchronizovala s videem.

44

Přestože je v dnešní době produkováno velké množství tematicky různorodých animovaných filmů, jde o snímky, které převážně využívají pro svůj vznik počítačovou animaci. Ve své práci jsem se však zaměřila spíše na animaci klasickou a její jednotlivé techniky, které jsem stručně představila. Domnívám se totiž, že se zdaleka nejedná o postupy zastaralé, naopak, o jejich nadčasovosti svědčí stálá obliba dětských večerníčků, kterými jsou krátké kreslené filmy. V našich zemích má animace dlouholetou tradici. Některá jména tvůrců jako Jiří Trnka, Karel Zeman nebo Jiří Švankmajer vstoupila do povědomí filmových diváků. Pro své přínosy, neotřelé novátorské postupy a kvalitní filmovou tvorbu mají doteď své místo na poli světové animované kinematografie. Tyto a další osobnosti českého animovaného filmu jsem představila v oddíle pojednávajícím o historii animovaného filmu. V této části jsem představila i vývoj animace světové a krátce i osobu Walta Disneyho, velikána, jehož jméno se stává synonymem animovaného filmu. Při práci se zdroji bylo překvapující, jak staré jsou knihy pojednávající o animaci a že existuje minimum literatury zabývající se animací dnešní doby. Ani internetové zdroje nejsou kompletní a mnoho zásadních informací v nich chybí. V kontextu tradice animace v České republice je minimálně zarážející. Protože se domnívám, že děti znají převážně filmy animované současnými počítačovými technikami, případně večerníčky, navrhla jsem ve své práci možný harmonogram hodin, který je využitelný pro výuku výtvarné výchovy. Děti tak dostanou možnost seznámit se s různorodostí technik animace a samy si je vyzkoušet, což je nejlepší způsob výuky. Hlavním cílem bakalářské práce však bylo vytvoření krátkého autorského animovaného filmu. Je jím snímek Ostrov pokladů dlouhý přibližně 4 a tři čtvrtě minuty, který je složen z 1684 snímků. Textový doprovod proto osvětluje postup vzniku tohoto filmu, použité postupy i motivy vedoucí ke vzniku díla.

45

Bakalářská práce se věnovala tématu animovaného filmu. Praktickou částí bakalářské práce je autorský animovaný film. Textový doprovod se zabýval animací, vysvětlil základní pojmy s ní spojené a poskytl přehled vybraných animačních technik. Došlo také k vytvoření průřezového přehledu vývoje animace ve světě i na našem území, a to od počátků animace až do dnešní doby. V práci je vypracován návrh práce s animací ve výuce výtvarné výchovy. Byla vytvořena možná struktura vyučovacích hodin a přehled použitelných animačních technik a postupů. Tento oddíl také obsahoval praktické rady pro práci s dětmi. Poslední oddíl bakalářské práce představil její praktickou část, animovaný film, rozebral jeho motivy, náměty, popsal použité techniky, osvětlil postup vzniku a obtíže s výrobou spojené.

The Bachelor thesis focuses on animated films. Part of this thesis is authorial animated movie. The text of the written part dealt with animation, explained basic terms connected with animation and provided a list of chosen animation techniques. A digest of development of animation in the world and in the Czech Republic was made and it contains informations from the very beginnig of animation to these days. A suggestion for work with animation in teaching Arts was made, as well as a usable structure of such lesson and a summary of usable animation techniques and processes. This part also contained practical advices for working with children. The last part of the thesis introduced the animated movie, it analyzed its motives, described used technique, elucidated the process of creating the film and also the difficulties associated with production.

46

Literatura FURNISS, Maureen. Art in motion: animation aesthetics. Repr. London: John Libbey, 1999. x, 278. ISBN 1-86462-039-0 KUBÍČEK, Jiří. Úvod do estetiky animace. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2004. 110 s. ISBN 80-7331-019-8 Ministerstvo kultury ČR (Praha). Český animovaný film, 1934-1994: jeho minulost a přítomnost : Czech animated film, 1934-1994 : its past and present (souběž.). Praha: Ministerstvo kultury ČR, 1994. 104 s. : i. PLASS, Jiří. Základy animace: základní pravidla klasické a virtuální animace. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2010. 196 s. ISBN 978-80-7238-884-4 POŠ, Jan. Výtvarníci animovaného filmu. 1. vyd. Praha: Odeon, 1990. Současné české umění. ISBN 80-207-0159-1 STRUSKOVÁ, Eva. Dodalovi: průkopníci českého animovaného filmu. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 2013. 359 s. ISBN 978-80-7004-152-9 TIBITANZL, Jan. Panáčci na plátně. Praha: Československý filmový ústav, 1989. Periodika HEJZLAR, Tomáš. Český animovaný film ztratil význam? Haló noviny [online]. 2012 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.halonoviny.cz/articles/view/305742 KUBÍČEK, Jiří. Bejvávalo: Co spojuje český animovaný film s egyptskými pyramidami. A2 [online]. 2008, IV.(16) [cit. 2016-03-25]. ISSN 1803-6635. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2008/16/bejvavalo-co-spojuje-cesky-animovany-film-segyptskymi-pyramidam Elektronické zdroje A Rabbit’s Tale: The Making of Who Framed Roger Rabbit. HDNET MOVIES [online]. 2013 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://www.hdnetmovies.com/bts/a-story-of-arabbit-the-making-of-who-framed-roger-rabbit/ ASIFA [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://asifa.net/ Dvě sestry. Česko-Slovenská filmová databáze, ČSFD.cz [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/227133-dve-sestry/komentare/ Kozí příběh – oficiální web [online]. 2007 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.kozipribeh.cz/

47

Loving Vincent [online]. 2013 http://www.lovingvincent.com/?id=home

[cit.

2016-03-20].

Motion Capture. Pavka.shotzone.cz [online]. [cit. 2016-03-24]. http://pavka.shotzone.cz/motioncapture/motioncapture.html

Dostupné Dostupné

z: z:

Možnosti dialogu. Česko-Slovenská filmová databáze, ČSFD.cz [online]. [cit. 2016-0319]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/8788-moznosti-dialogu/prehled/ PANNAFINO, James. 12 Basic Principles of Animation in Motion Design. In: HOW Design [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.howdesign.com/webdesign-resources-technology/12-basic-principles-animation-motion-design/ Plechový panáček. Česko-Slovenská filmová databáze, ČSFD.cz [online]. [cit. 2016-0324]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/32958-plechovy-panacek/prehled/ Plošková animace. Animuj.cz [online]. [cit. 2016-03-19]. http://animuj.cz/technologie-animace/ploskova-animace/

Dostupné

z:

Praxinoskop. Národní technické muzeum [online]. 2000 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.ntm.cz/heslar/praxinoskop Prehistorie filmu. Historie němého filmu [online]. 2011 [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://nemy-film.sweb.cz/Prehistorie_filmu/Uvod.html Stop Motion Animation. Techopedia: Where IT and Business Meet [online]. 2016 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: https://www.techopedia.com/definition/109/stop-motionanimation Toy Story. Pixar Wiki [online]. http://pixar.wikia.com/wiki/Toy_Story Wallace and Gromit [online]. http://www.wallaceandgromit.com/

[cit. [cit.

2016-03-19].

Dostupné

z:

2016-03-29].

Dostupné

z:

Walt Disney Biography. Bio. [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné http://www.biography.com/people/walt-disney-9275533#early-cartoons

z:

Videa Flipbook Gangnam Style -vs- Psy Gangnam Style. AMAZING!. In: Youtube [online]. 29. 1. 2013 [cit. 2016-03-29]. Kanál uživatele wuberful. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=KlwPtIMSWyA Her Morning Elegance / Oren Lavie In: Youtube [online]. 19. 1. 2009 [cit. 2016-03-29]. Kanál uživatele Oren Lavie. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2_HXUhShhmY Stop-Motion Parkour. In: Youtube [online]. 6. 10. 2014 [cit. 2016-03-29]. Kanál uživatele CorridorDigital. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=g3p2TZ5q9to 48

T-SHIRT WAR!! (stop-motion) - Rhett & Link. In: Youtube [online]. 8. 2. 2010 [cit. 2016-03-29]. Kanál uživatele Rhett & Link. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=DKWdSCt4jGE

49

Příloha č. 1: Logo studia Bratři v triku Příloha č. 2: Výroba stroboskopu Příloha č. 3: Rozkreslení jednotlivých pohybů pro animaci chůze Příloha č. 4: Původní kresebný návrh hlavního hrdiny Příloha č. 5: Ukázky snímků použitých pro tvorbu filmu

50

Příloha č. 1: Logo studia Bratři v triku

zdroj: TIBITANZL, Jan. Panáčci na plátně. Praha: Československý filmový ústav, 1989.

Příloha č. 2: Výroba stroboskopu

vlastní kresba podle webové stránky Oživlé obrázky. Fyzika hrou [online]. 2010 [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.fyzikahrou.cz/fyzika/hracky-a-modely/ozivleobrazky

Příloha č. 3: Rozkreslení jednotlivých pohybů pro animaci chůze

Příloha č. 4: Původní kresebný návrh hlavního hrdiny

Příloha č. 5: Ukázky snímků použitých pro tvorbu filmu