Managementový plán projektu LIFE+ pro evropsky významnou lokalitu
CZ0423212 Hořenec – Číčov
aktivita A2, projekt „Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském Středohoří“, LIFE09 NAT/CZ/000363 1
I.
II.
Základní identifikační a popisné údaje ............................................................................................ 3 I. 1
Základní údaje ......................................................................................................................... 3
I. 2
Způsob zajištění ochrany ......................................................................................................... 3
I. 3
Stručná charakteristika území.................................................................................................. 4
Stav EVL a předmětů ochrany ........................................................................................................ 5 II. 1
Předměty ochrany a jejich současný a cílový stav .................................................................. 5
II. 2
Nároky předmětů ochrany ....................................................................................................... 6
II. 3
Vlivy působící na předměty ochrany ....................................................................................... 6
II. 4
Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL ....................... 7
II. 5
Konflikt s jinými ochrannými režimy dle zákona 114/1992 Sb. ............................................. 7
II. 6
Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany .................................... 11
III. Péče o EVL.................................................................................................................................... 12 III. 1
Návrh managementových opatření pro EVL k dosažení cílového stavu ........................... 12
III. 2
Popis jednotlivých zákresů navrhovaných managementových opatření ........................... 14
IV. Závěrečné údaje ............................................................................................................................. 16
V.
IV. 1
Použité podklady ............................................................................................................... 16
IV. 2
Zpracovatelé ...................................................................................................................... 16
IV. 3
Seznam zkratek.................................................................................................................. 16
Přílohy ........................................................................................................................................... 18 V. 1
Orientační mapa evropsky významné lokality ...................................................................... 18
V. 2
Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření....................................................... 19
2
I. Základní identifikační a popisné údaje I. 1
Základní údaje
Název:
Hořenec - Číčov
Kód lokality:
CZ0423212
Kód lokality v ÚSOP:
2807
Rozloha:
20,831 ha
Biogeografická oblast:
kontinentální
Zařazení EVL na národní seznam:
nařízení vlády 132/2005, č. přílohy 305
I. 2
Způsob zajištění ochrany
Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ: Specifikace ZCHÚ:
Relativní rozloha ZCHÚ:
20,831 ha 51
CHKO České středohoří z toho zóna IV
20,831 ha 20,831 ha
2469
PR Číčov
5,5178 ha
CHKO České Středohoří zóna IV
100% 100%
PR Číčov
25%
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ: Relativní rozloha OP ZCHÚ:
0 ha 0%
Smluvní ochrana dle § 39 zákona 114/1992 Sb. v platném znění Celková rozloha smluvně chráněných území: Relativní rozloha smluvně chráněných území: Specifikace smluvně chráněných území:
0 ha 0% –
Základní ochrana dle §45c, odst. 2 zákona 114/1992 Sb. v platném znění Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany: Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany: Jiná území chráněná podle národní mezinárodních úmluv v překryvu s EVL
legislativy,
0 ha 0% evropské
legislativy
Ptačí oblast:
–
Celková rozloha ptačích oblastí: Relativní rozloha ptačích oblastí: Specifikace ptačích oblastí:
0 ha 0% není
nebo
Další 3
Zejména východní hranice EVL nerespektuje průběh parcel, půdních bloků a pouze částěčně respektuje přirozená rozhraní v krajině. Územně správní příslušnost Dotčené kraje:
Ústecký kraj
Dotčené obce:
Libčeves, Kozly u Loun
Dotčená katastrální území:
Hořenec Kozly u Loun
I. 3
Stručná charakteristika území
Geologie: Troska neovulkanického (podpovrchového) tělesa tvořeného žilou olivinického bazanitu a tufy. Cenné jsou výskyty krystalického aragonitu v podobě jehlic a větších krystalů. Geomorfologie: Výrazný kuželovitý vrch eliptického půdorysu vystupující jako suk z jinak mírně zvlněného terénu jižní části Milešovského středohoří. Pedologie: Půdní pokryv tvoří eutrofní variety modálních kambizemí a rankerů, lokálně až iniciálních litozemí. Krajinná charakteristika: Vrch stepního charakteru s lesními porosty v jižní polovině obvodu na úpatí kopce. Při pohledu od jihu výrazná dominanta Libčeveské kotliny nápadná souměrným tvarem. Biota: Bezlesý vrch s xerotermními travinnými společenstvy stepního charakteru a jeho nejbližší okolí tvořené produkčními travními porosty a porosty neobhospodařovaných trávníků s rozptýlenými keři případně s keřovými lemy s náletem. Významná lokalita termofilního hmyzu vázaného na lesostepní společenstva a lokalita s výskytem řady ohrožených druhů rostlin.
4
II.
Stav EVL a předmětů ochrany
II. 1 Předměty ochrany a jejich současný a cílový stav Stanoviště nejsou v této EVL předmětem ochrany. Tab. 1 Seznam druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL.
Zastavující populace
Zimující populace
Hnízdící populace
Podíl populace
Zachovalost
Izolace
Význam lokality:
Popis cílového stavu:
Název předmětu ochrany
* přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria )
Stálá populace
1078
Prioritní
Kód
Stálá/Zastavující/Zimující/Hnízdící populace: C - druh běžný, R - vzácný druh, V - velmi vzácný druh, P - druh je přítomen. Podíl populace: Početnost a hustota populace daného druhu, vyskytujícího se na lokalitě, v poměru k populaci tohoto druhu na území státu: A 100% až > 15%, B - 15% až > 2%, C - 2% až > 0%, D - nevýznamná populace. Zachovalost: A – skvěle zachovaný, B – dobře zachovaný, C - průměrně nebo nedostatečně zachovaný. Izolace: Stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu: A - populace je (téměř) izolovaná, B - populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu. Význam lokality pro zachování druhu: A - vysoce významná, B - velmi významná, C – významná.
P
-
-
-
C
B
C
B
Zachovat současnou rozlohu a zlepšit kvalitu stanoviště. Udržet velikost populace. **)
**) Popis cílového stavu pro 1078 – přástevníka kostivalového: Zachovat současnou rozlohu optimálního stanoviště (popis viz kap. II. 2). Cílem v rámci lokality Hořenec - Číčov je vytvořit podmínky pro trvalou zdrojovou populaci metapopulačního systému v oblasti. Tab. 2 Seznam limitních hodnot (LH) pro druhy, které jsou předmětem ochrany v EVL. kód
management
populace
habitat
1078
NE
výskyt 1/6 let
vhodná otevřená stanoviště (step, lesostep, světlý les): < 30% rozlohy
Maximální doba pro vyhodnocení stavu a změny stavu předmětu ochrany pro druh přástevník kostivalový je jednou za 6 let. Hodnocení stavu je třeba provést vždy, když existuje podezření na zhoršení stavu (např. na základě upozornění místního znalce). Pravidelný monitoring na lokalitách s předpokládaným výskytem druhu, který je podkladem pro hodnocení stavu, je vzhledem k jeho nízkým početnostem třeba provádět každoročně. Je vhodné provádět denní i noční monitoring s ohledem na slabou početnost populace (metodika Beneš & Konvička 2006).
5
II. 2 Nároky předmětů ochrany Kód předmětu ochrany:
1078*
Název předmětu ochrany:
přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)
Dospělci se vyskytují zejména na mezofilnějších stanovištích, s výskytem lesních a lesostepních porostů a vyšší bylinné vegetace, jako jsou rokle, lesní průseky apod. V oblastech s nízkým výskytem těchto biotopů je druh schopen přizpůsobit se i xerotermním podmínkám, jako jsou výslunné stráně, skalnaté stepi a lesostepi a řídké lesy. Druh je monovoltinní, s letovou periodou od konce června až do začátku září, s vrcholem výskytu na přelomu července a srpna. Podrobná autekologická studie druhu nebyla doposud provedena, ovšem lze předpokládat, že populace přástevníka kostivalového jsou otevřené, s více-méně malou denzitou jedinců, ovšem lokálně se na vhodných místech mohou vyskytovat populace s vyššími denzitami. Předpokládá se i přítomnost migrujících jedinců a metapopulační struktura populací. Dospělci jsou aktivní jak ve dne, tak i v noci. Jsou velmi citliví na charakter počasí, za velmi teplých letních dní je jejich aktivita větší v dopoledních a večerních hodinách a v době nejvyšších teplot se zdržují na stinných místech. Typická letní estivace v našich podmínkách ale nebyla zaznamenána. Zdržují se především na závětrných místech s dostatkem nektaronosných rostlin (zejména vysoké byliny sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), bělotrn (Echinops), dobromysl (Origanum), hadinec (Echium), bodlák (Carduus), pcháč (Cirsium), bez (Sambucus), apod.). Kopulace dospělců probíhá v noci, vajíčka jsou kladena jednotlivě na hostitelské rostliny na obdobných stanovištích, jako se vyskytují dospělci. Housenky jsou polyfágní, vyskytují se zejména na hluchavkách (Lamium), vrbovkách (Epilobium), pomněnkách (Myosotis), kostivalech (Symphytum), kopřivách (Urtica) apod. Vývoj larev trvá od srpna do června následujícího roku, přezimují housenky 3. instaru. Po přezimování probíhá žír zejména na některých listnatých keřích, jako je např. líska (Corylus), ostružiník (Rubus), zimolez (Lonicera). Po dokončení vývoje se kuklí na zemi v řídkém zámotku. Popis bionomie byl převzat z managementového plánu druhu (Kadlec 2011), kde jsou další informace a odkazy na odbornou literaturu s popisem nároků druhu.
II. 3 Vlivy působící na předměty ochrany Tab. 3 Přehled vlivů, které působí na předměty ochrany Kód a název vlivu dle přehledu v metodice mapování biotopů (Lustyk & Guth 2012). Intenzita vlivu: A - vysoký vliv, B - střední vliv, C nízký vliv. Kvalita vlivu: + pozitivní, 0 neutrální, - negativní.
Kód vlivu
Název vlivu
Vliv Uvnitř/Vně
Intenzita vlivu
Relativní plocha působení vlivu [%]
Kvalita vlivu
110
Používání pesticidů
Vně
B
0
-
140
Pastva
Uvnitř
C
30
+
141
Upuštění od pastvy
Uvnitř
C
30
-
162
Umělé zalesňování
Uvnitř
C
30
-
6
II. 4 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL V EVL je pouze jediný předmět ochrany a proto není třeba identifikovat konflikty různých předmětů ochrany.
II. 5 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle zákona 114/1992 Sb. Územní systém ekologické stability (§4 zákona): EVL není součástí nadregionálních prvků ÚSES. Regionální prvky úses. Obecná ochrana druhů (§5 zákona): Některá navrhovaná opatření zasahují do životních cyklů volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin. Vliv na populace je u některých druhů pozitivní, u jiných negativní. Navržená opatření nemají potenciál k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí, v případě, že budou prováděna přiměřeně v uvedené intenzitě. V lokalitě se mimo předmětů ochrany a druhů zvláště chráněných vyskytují následující druhy, které jsou dle příslušného červeného seznamu ohrožené na své existenci: Tab. 4 Seznam ohrožených druhů, které se vyskytují v EVL. Ohroženost dle červených seznamů (Farkač et al. 2005, Procházka 2001): CR – druh kriticky ohrožený, EN - druh ohrožený, VU - druh zranitelný, NT – druh téměř ohrožený, LR - druh vyžadující další pozornost. Zdroje informací o 1) 2) výskytu druhu jsou označeny pořadovým číslem jako horní index za jménem druhu: Anonymus 2010, Beranová et al. 3) 4) 1999, Hamerský 2003, Kadlec 2011
název druhu
ohrožení nároky dle červeného seznamu
řešení konfliktu
černýš rolní 1) Melampyrum arvense
VU
suché a výslunné stráně, meze a okraje cest, častěji na vápenci
bez konfliktu
kavyl vláskovitý 3) Stipa capillata
LR
stepní druh
bez konfliktu
kostřava waliská 1) Festuca valesiaca
LR
na stepních trávnících, na kamenitých svazích či písčinách
bez konfliktu
mateřídouška časná pravá 3) Thymus praecox subsp. praecox
LR
rozvolněné výslunné trávníky s nízkou vegetací na skalkách a kamenitých svazích
bez konfliktu
mochna písečná 3) Potentilla arenaria
LR
suché svahy, pastviny, okraje skal, někdy na píscích
bez konfliktu
7
název druhu
ohrožení nároky dle červeného seznamu
řešení konfliktu
okáč metlicový 4) Hipparchia semele
CR
okraje velmi řídkých lesů a xerotermní stepi a lesostepi, druhotně v lomech, klade na Festuca ovina agg.
bez konfliktu
ostřice nízká 1) Carex humilis
LR
suché kamenité stráně, skalní stepi, suché trávníky, také teplomilné doubravy a písky
bez konfliktu
pcháč bělohlavý 1) Cirsium eriophorum
VU
pastvinový druh
ponechávat jako součást nedopasků
rozrazil klasnatý 3) Pseudolysimachion spicatum
LR
výslunné stepní louky a stráně, na skalnatých svazích, na okrajích doubrav a borů
bez konfliktu
rozrazil rozprostřený 1) Veronica prostrata
VU
suché trávníky, skalnaté stráně a pastviny
bez konfliktu
saranče slámová 2) Euchorthippus pulvinatus
NT
trávníky, stepi, úhory
bez konfliktu
sesel fenyklový 1) Seseli hippomarathrum
VU
na skalních stepích, na výslunných stráních
bez konfliktu
soumračník žlutoskvrnný 4) Thymelicus acteon
EN
porosty s křovinami (klade na Brachypodium pinnatum)
místy ponechat rozvolněné porosty křovin
rozrazil rozprostřený 1) Veronica prostrata
VU
suché trávníky, skalnaté stráně a pastviny
bez konfliktu
8
název druhu
ohrožení nároky dle červeného seznamu
tařice horská pravá 1) Alyssum montanum subsp. montanum
LR
výslunné, skalnaté stráně kaňonovitých údolí, suché stráně; mělké, humózní půdy
EN
jeden z posledních záznamů o výskytu v CHKO ČS (2000), nezvěstný druh
CR
mozaika krátkostébelné stepi (klade na Festuca ovina agg.), vyprahlých biotopů raných sukcesních stádií a živných porostů vegetace s nektarem
okáč šedohnědý Hyponephele lycaon
okáč skalní
4)
Chazara briseis
řešení konfliktu
bez konfliktu
bez konfliktu
Podrobné nároky těchto druhů motýlů a stručnou bionomii vč. odkazů na odbornou literaturu uvádí Kadlec (2011). Ochrana významných krajinných prvků (§6 zákona): Nejsou. Ochrana dřevin (§7 a §8 zákona): Před realizací opatření na omezení pokryvnosti dřevin je třeba zajistit povolení orgánu ochrany přírody pro kácením dřevin rostoucích mimo les. Ochrana krajinného rázu (§ 12 zákona): Navržená opatření směřují k udržení typického krajinného rázu. Není konflikt s tímto ochranným režimem. Územní ochrana (část třetí zákona, §14 - §38): Přírodní rezervace Číčov: Ze zákona je v přírodní rezervaci zakázáno: a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch; b) používat biocidy; c) povolovat a umisťovat nové stavby; d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů; e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů; f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace. Předmětem ochrany PR Číčov jsou (1) xerotermní travinná společenstva spolu s vybranými zvláště chráněnými druhy. Plán péče uvádí jmenovitě jako předmět ochrany: koniklec luční český, hlaváček jarní, kavyl Ivanův, modřenec tenkokvětý, kozinec bezlodyžný a kozinec rakouský. Dále je předmětem ochrany (2) naleziště hořeneckého aragonitu. Režim hospodaření upravuje plán péče
9
z roku 2003 (Hamerský 2003), který navrhuje na celé ploše pastvu smíšeného stáda ovcí a koz a odstraňování dřevin na vrcholu kopce. Vyhláškou č. 92.896/51-IV/5, která vyhlašuje PR Číčov jako chráněné území, je zakázáno na území přírodní rezervace 1) zalesňování, 2) přeměna v jinou kulturu, 3) vypalování trávy, 4) zakládání lomů a štěrkoven, 5) provádění staveb a 6) poškozování původního stavu. Zejména zákaz vypalování je v konfliktu s alternativní možností péče o stepní porosty, kdy v případě, že není zajištěna pastva, je vhodným způsobem obnovy porostů i řízené vypalování stařiny. CHKO České Středohoří: Na území platí zákaz měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast. Plochy v EVL mají kulturu orná půda a ostatní plocha. Tab. 5 Seznam zvláště chráněných druhů mimo předmětů ochrany Ohroženost dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: KO – druh kriticky ohrožený, SO - druh silně ohrožený, O - druh ohrožený. Zdroje informací o výskytu druhu jsou označeny pořadovým číslem jako horní index za jménem druhu: 1) Anonymus 2010, 2) Beranová et al. 1999, 3) Hamerský 2003, 4) Kadlec 2011, 5) Mařan 1965 ex Marnoul 2011
název druhu
ohrožení dle vyhlášky 395/1992 Sb.
nároky
řešení konfliktu
ještěrka obecná 2) Lacerta agilis
KO
slunné stráně, zahrady a pastviny s rozptýlenými stromy a s hromadami kamení a zídkami
bez konfliktu
koniklec luční český 3) Pulsatilla pratensis bohemica
SO
suché stepní půdy, výslunné skalky
bez konfliktu
kozinec rakouský 3) Astragalus austriacus
SO
suché výslunné stráně, kamenité svahy
Sledovat populace, možné selektivní spásání.
okáč skalní 4) Chazara briseis
SO
mozaika krátkostébelné stepi (klade na Festuca ovina agg.), vyprahlých biotopů raných sukcesních stádií a živných porostů vegetace s nektarem
bez konfliktu
saranče skalní 5) Stenobothrus eurasius bohemicus, recentně nebylo potvrzeno (jediný nález Mařan 1965)
SO
krátkostébelné stepi, vyprahlé biotopy raných sukcesních stádií
bez konfliktu
hlaváček jarní 2) Adonis vernalis
O
výslunné stepní stráně, kamenité svahy, teplomilné doubravy
bez konfliktu
kavyl Ivanův 2) Stipa pennata
O
stepi
bez konfliktu
kozinec dánský 1) Astragalus danicus
O
polosuché až suché trávníky, lemy, světliny teplomilných doubrav,
bez konfliktu
10
název druhu
ohrožení dle vyhlášky 395/1992 Sb.
nároky
řešení konfliktu
kamenité svahy a pastviny modřenec tenkokvětý 2) Muscari tenuiflorum
O
výslunné travnaté a křovinaté stráně, stepi, lesní okraje a úhory
bez konfliktu
II. 6 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Po několik set let bylo území využíváno jako pastvina ovcí nebo smíšených stád ovcí a koz (Hamerský 2003), v 1991 ukončena pastva, v roce 1999 obnovena jako ochranářský management, aby se zabránilo hromadění stařiny a degradaci trávníků. Dosavadní péče ochrany přírody (po roce 2005): Od roku 2005 probíhá postupná redukce křovin, prakticky obrok. Intenzivnější zásah byl proveden v roce 2005, kdy byl z 90% pracovní plochy odstraněn nálet z téměř celého území stepního kopce (5,6 ha) a následně pak v roce 2009, kdy byl porost redukován z 80% jak mechanickou, tak i chemickou cestou. Menší redukce proběhla v roce 2007 postřikem křovin a výmladků (2,3 ha). Krátkodobá extenzivní mozaikovitá pastva ovcí probíhá téměř po celé ploše stepního kopce (2006: 5,6 ha; 2008: 6 ha). Od roku 2009 kombinovaným stádem ovcí a koz (6 ha, v roce 2010 50 ks zvířat/51 dní). V rámci EVL jsou registrovány půdní bloky s kulturami orná půda a trvalá pastvina. V případě, že bude možné alespoň část pole v J části oset vičencem dle návrhu v tomto dokumentu lze vliv hospodaření na těchto plochých klasifikovat jako pozitivní. Také by bylo vhodné směřovat hospodaření na půdních blocích v EVL k ekologickému zemědělství a tak předejít případným negativním vlivům v důsledku intenzivních technologických postupů. Aktivní management ochrany přírody je cílený na podporu předmětu ochrany a proto je takové využívání EVL žádoucí. Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Tab. 6 Další dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Název dokumentu Územní plán sídelního útvaru Libčeves
Platnost od 1998
Poznámka zpracoval Brotánek
11
III.
Péče o EVL
III. 1 Návrh
managementových
opatření
pro
EVL
k dosažení
cílového stavu Popis optimálního způsobu využívání: Primárně je pro území nejvhodnější péčí extenzivní pastva. Naprostá většina zde přítomných zákonem chráněných, ohrožených nebo vzácných organismů je vázána na bezlesí s nízkou spásanou a jinak narušovanou vegetací, případně na rozvolněné křoviny. Vzhledem k rozloze lokality, možnostem a přítomnosti řady druhů organismů vázaných na mozaikovitou pastvu lze doporučit krátkodobou pastvu smíšeného stáda ovcí a koz s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Je možné zajistit management i kontinuální pastvou s velmi nízkou intenzitou, ale potom je třeba každoročně ponechat bez managementu max. 15 – 20 % plochy. Plochy ponechané bez zásahu je nutné v následující sezoně opět zařadit mezi pasené plochy, tj. nepasené plochy rotovat. Pastva by měla začínat na začátku vegetačního období s ohledem na dostatečnou krmnou dávku. Při pastvě by mělo dojít k přiměřenému vypasení, kdy průměrná výška porostu (100 měření v náhodně vybraných bodech talířovým měřidlem o průměru 33 cm a hmotnosti měřícího talíře 0,5 kg) bude v rozmezí 5 - 10 cm. Na škodu není ani vznik větších obnažených ploch bez vegetace (do 5%). Početnost stáda by měla být stanovována spíše empiricky než normativně. Při hromadnějším výskytu nechutných rostlin (pcháče atd., nad 10% rozlohy) by bylo vhodné je redukovat (kosení nedopasků) před jejich vysemeněním. Případný košár bude stanoven každoročně pracovníkem ochrany přírody dle aktuálních vegetačních podmínek, případně je možné během pastvy měnit místo košárování se souhlasem pracovníka ochrany přírody. Pokud nebude možné zajistit pastvu, je vhodné ruční kosení 1x ročně. Každý rok by měla být pokosena přibližně 1/3 plochy, polohu nepokosených částí je nutné přesouvat. Opatření sanační: Je navrženo redukovat plochy hustších a vzrostlejších křovin směrem k solitérám s nízkou pokryvností a druhovou různorodostí (nejlépe i s různou fenologií kvetení). K vyřezávání by mělo, s ohledem na případně hnízdění citlivějších druhů ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Vyřezanou biomasu je možné likvidovat štěpkováním nebo v krajním případě pálením dobře proschlého materiálu. V úvahu připadá i dlouhodobější deponování a ponechání rozpadu ve vybraných místech. Došlo by tak k podpoře saproxylických (vázaných na mrtvé dřevo) druhů hmyzu, a také vzniku mikrostanovišť pro plazy (např. užovka hladká) a další živočichy. Místa s výskytem třtiny a dalších nežádoucích dominant by měla být brzo zjara (v případě výskytu stařiny nejprve pokosena) intenzivně pasena, a pokud neproběhne v optimální období druhý pastevní cyklus, je třeba takováto místa pokosit před vymetáním dominantních trav. (červenec). Opatření speciální, na podporu jednotlivých předmětů ochrany: Pro podporu předmětu ochrany a dalších významných druhů (okáč skalní, modrásek východní) je možné v budoucnosti provádět výsev živných rostlin. Osetá plocha nesmí být pasena a je třeba zajistit, aby nezarůstala, proto je doporučeno 1/3 každoročně kosit. V případě hromadění stařiny je možné za příslušných bezpečnostních opatření (ohlášení, zajištění kontroly a pohotovosti, odborná organizace) a v případě, že to bude v budoucnu legislativně možné, provést její likvidaci řízeným vypalováním (fire management), vždy však pouze na dílčích plochách, které v jednotlivých letech nebudou přesahovat 20% celkové rozlohy stanovišť v EVL. Řízené vypalování volit pouze jako nouzový režim, kdy nelze zajistit jiný management. Rozdupání a likvidaci 12
stařiny řešit pastvou i za cenu zvýšení zatížení a mechanicky (kosením a rozrušením drnu). Provádět vypalování dle stávající legislativy (zákona o požární ochraně č. 133/1985 Sb., v platném znění a zákona o odpadech č.185/2001 Sb., v platné znění) není možné. V současnosti se legislativně řeší, aby bylo do budoucna možné vypalování legálně provádět. Všechny managementové monitoringu.
aktivity
doporučujeme
podrobit
důkladnému
a
intenzivnímu
13
III. 2 Popis jednotlivých zákresů navrhovaných managementových opatření Tab. 7 Přehled navrhovaných opatření
Název opatření
I
Pastva
Stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
Podrobnější specifikace navrhovaného opatření
Pastva smíšeného stáda ovcí a koz s dozorem Stepní vrch PR Číčov ovčáka a ovčáckých s navazujícími J svahy a psů. Mělo by dojít k plochou v JZ části EVL. přiměřenému vypasení. Cílem je krátkostébelná Na škodu není ani vznik větších obnažených step s otevřenými ploch bez vegetace (do ploškami na temeni a 5%). Odstraňovat svazích a mozaika trávníků a skupin dřevin pastevní plevele nad do 20 % pokryvnosti na 10% jejich pokryvnosti. úpatí. Plochy 1, 3, 4
Stručné odůvodnění opatření Podpora předmětu ochrany a podpora stepních druhů otevřených trávníků (viz kap. II. 5).
Vhodný Rozsah Kalendář pro interval opatření management za rok 8,25 ha
1x za rok
Poznámka
V případě, že nebude možné Termín pastvy zajistit pastvu, v jednotlivých bude jako letech střídat. alternativní management Pokud budou aplikováno lokalizovány kosení v rozsáhlejší termínu od porosty 15.6. do 15.10. vičence, je (kosení jednou nutné je v ročně 1/3 období od 15.5. porostu). do 30.9. chránit před pastvou oplocením. Při velmi nízkém zatížení pod 0,3 VDJ/rok možná celoroční pastva na max 80% plochy. 15. 4.– 31. 10.
14
II
Výřez náletu
Plochy 1, 3, 4 Cílem je mozaika trávníků, lemových společenstev a rozvolněných dřevin s pokryvností dřevin mezi 10 a 20 %.
III
Likvidace výmladků
Plochy 1, 3, 4 Zabránění opětovného zarůstání.
Odstranit náletové dřeviny tak, aby travinobylinná společenstva tvořila cca 80% ploch.
Podpora předmětu ochrany a podpora řady druhů motýlů a dalších druhů s vazbou na stanoviště křovin, lemů a trávníků. Viz seznam v kap. II. 5.
8,25 ha
1x za rok
1. 9. - 28. 2.
Mechanická likvidace výmladků, které nebyly omezeny pastvou – pokosení křovinořezem a odstranění dřevní hmoty.
Podpora předmětu ochrany.
8,25 ha
1x za rok
31.10. – 28.2.
15
Závěrečné údaje
IV.
IV. 1 Použité podklady Anonymus (2010): Active Protection of the Sites of Community Importance with thermophilous habitat types and species in Lounské Středohoří hills. LIFE+ Nature and Biodiversity proposal, Technical application forms - part B - D, 82 pp. Dep.: AOPK ČR, Správa CHKO České středohoří, Litoměřice. Beneš J., Konvička M. (2006): Metodika monitoringu evropsky významného druhu přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), 8 pp. Dep.: AOPK ČR, Praha. Beranová K., Franěk B., Hamerský R., Holubová V., Hubal L., Janda Z., Kinský J., Košner M., Moravec P., Robková D., Šatrová B., Šverhart J. (1999): Plán péče CHKO České středohoří, 209 pp. Dep.: AOPK ČR, Správa CHKO České Středohoří, Litoměřice. Farkač J., Král D., Škorpík M., (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha, 760 pp. Hamerský R. (2003): Plán péče pro PR Číčov. Dep.: AOPK ČR, Správa CHKO České Středohoří, Litoměřice. Kadlec T. (2011): Zpracování managementového plánu pro evropsky významný druh Callimorpha quadripunctaria na lokalitách zahrnutých v projektu LIFE+, 30 pp. Dep.: AOPK ČR, Správa CHKO České Středohoří, Litoměřice. Procházka F., (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18.
IV. 2 Zpracovatelé DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie, Mgr. Záboj Hrázský,
[email protected] AOPK ČR, Správa CHKO České středohoří Datum zpracování:
2012
IV. 3 Seznam zkratek AOPK
Agentura ochrany přírody a krajiny
EN
druh silně ohrožený dle příslušného červeného seznamu
ES
evropský seznam EVL
EVL
evropsky významná lokalita
CHKO
chráněná krajinná oblast
KO
kriticky ohrožený druh
LH
limitní hodnoty
LPIS
evidence užívání půdy Ministerstva zemědělství
LR
druh vyžadující další pozornost dle příslušného červeného seznamu
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NRBK
nadregionální biokoridor 16
O
ohrožený druh
SDO
soubor doporučených opatření
SO
silně ohrožený druh
ÚSES
územní systém ekologické stability
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
VU
druh ohrožený dle příslušného červeného seznamu
ZP
záchranný program
17
V.
Přílohy V. 1 Orientační mapa evropsky významné lokality
18
V. 2 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření
19
