TR-.HOVOJV NtNJKE
' Y LIf T
ZPRAVODAJ OBCf1NLJ MtfTA TR-HOWCH JVINLJ 11 OKOU
,I
27. z;H·i1991
lng. Frullliika Slraskeho, slaroslu mesla foka je sOllcasna sinwce kolem I'pral'ny 'vody OdvCk? Splnil .lJVAK 51'e slibl'? ,,Ana. Doddl'/..y jsou na misle a jak je mi znamo, zkouSf se jednolliva zafizeni. Plljde-li vse dobfe, zialscbnf provoz by mohl b'yl zohajcn v prvni polovine fijna. To znamella, ie do sfle by uiphchazela caslvody z nove I'provny. TIm bude splnen i pfedpoklad pro budovani pffpojek ve I'laslnfm Olevikl/. "
Zdeiika Vallllu, lajemnlka meslskiho lliadu Na vzltlcdll m/!slp se ui projevila skwcCnosl, Ie MeV zamesmal'a (II Tccltniclcfch sluieb) noSe nCIa IIlCsl/1ane spoll/obcan)'. Muiele nam fiei, la jak}'ch podminek lylO pracovnfky lami'smovole? ,,0 moinosli zomesmat neza mi'smane jsme se dozl'edili no zacal/..11 lcta. Projedl1lJli j!>7ne tUiO zalciilOsl s fedhe/em Vfadu prace v C. BI.ldcjol'icfch, kde jsme ljLI'lili pieslle pOdlllill/..Y: - /I·hlSi /il a vefejlle prospesnc prace po dobu ncjdcle 6 mis[eu, - uehozcCc doponlCi MeV IHad proec a Ii se stanpu krollwdob.l7rli lOmesmallei AIcV na dobu urtilOu,
Cislo 3 ve/kc cosm'c tisnc, IHolOie l'yfilcllf opral'/Icni k prodeji tn'a nonna/ne nejmelli' 3 I),dny a to IIi by byly prazdninya do"olmc,' plnem pral/ du a kiosek ncobsazen. Nabidl se nam I/I'Ili'jSi najcmce, klery si sdm doje! do Prahl' l'y;[dil ,·.vpis z rejslfiku IreslLI, col pod"lame zkra-
- po dobll lechlO prod ncmaji narok Ila podporu I' neza mesmalloslL Minimalllf mzdtl, Ij. 200~ Kcs jim platipracovni uiad a MiW doplad lbYlek do lyse 2400 konm, Ij. 400 Kcs IIG jedlloho proem 'II ika. .ProlOie uklidm'c prace maji na
OTAzKAPRO ... Pod timlo Iilulkem mrazujeme n,wou rubriku s aklualni lemalikou.ilia otazky Iykajicich se palChych prnhlemu by mim mi'li odpO\'idal predSIa\'ilele mesta, i'inileh' nejrumejsich organil.ad ci urad6. Moznosl se ptal ma le iVy, nasi l:IemiH. pokud S\'uj dolaz dorui'ite na adresu redakce. My ul zprostredkujeme, aby byl zodpo\'ezen
lilo lenni//. Zit '1I0·SICI/.I-!..-V L,fad I' C'. Blld<"jol'icich nOIll 1<'1 I)'\\:d I'sliie a (/delil pOl'oleni k cillllosli v lIej· kraLfim lerlllinll. Alii ph I,klidu IIIl'sta lie filllgOl'% l'seehllo calc, jok by mClo a jak jsmc si LO pfcdslal'Ol'ali. Pro/{) jsme kOllcem ('en 'ell ce piLl'lol/pili k 1011111 , ie doslah l:IopOl'ed' Ifi ncjhorYi pracOl'lliei a pro/Oie alii LO jdli' IIcpomnhlo, lak zacalkelll srpl/a doslah l)puvCd' daW dm. ZLlslalu ledl' pOl/ze 6 pracol'lIikU, klere 51'.' v dobe, kdy piJi odpOl'cd' lIa OIozktt, chyslalllc rozdclil I/a likJid I'laslllihu
slarosli Technickc shtibv meSIa, fidi si i lylO pracovniky, sa~ozfejme za spohlprdee a kOlltro(r MeU Ty/O podminlcy St: ndm zdol.\' I'elmi Iyhodnc a pfedpokladali jsme, ie nezameslnani budou ciscil mislO, S"inensry i Fami pOlOk a l'Yfdi se i lwupaliJle. Byli jsme ale asi tro.fku idealisry. Prvni se razpadl plan na 5praI'U kOl/paliSle naamesmallvmi man· ieli, kdyi uchazec neslolil plav cicke zkouSky a oba nam 17. cerma omamili, Ie nemaji zajmz ani 0 kiosek. Doslali jSllle sc praw do
Rocnik I. mi'sla a Cislell! pO/o/..1~. Snad /0 jii budc k lIaH spokojcnosli i ke spokojcl/osli obcal/u mcslO. PTes I'sechn}, 1)'/0 Iczko.wi (je 10 nasc pn'ni Z/..7IS"I/OSI S IOkol'ou/O moinosli) si myslim, ie pfi Ie mini· mall/i caslec -100 karim, klerol/ I'laslllc jcdell newmeslllany misw swji, je jejieh praee I'e mhlc videl a dOl/fam, ie lII'11i, po pfijaryeh opa· Ifenich, bl/de jcjich pomoc ph t'pra· d a r,klidu mi'sla jdli' 1'i'lSi a 10 i (liky IOIIlU, ie nlslali .mad jen Ii pracOl'ilcjSi a zodpoddlli'jSl. "
fak /() 1~1'padd S edomislsk)'mi ociSt'ol'ocimi akccmi Iyp icJane sobOl)' aj., 0 lIichl jmle mlUl'ili " I. Cisle Lisnl. i'fiprQl'tljcle ui n('jake kOnla-ellli tertI/iI/I'? ,,Akee 0pII ielczlle sobOl)' jsmc SpO/t1 of Mrsiskym Modem pfipra · I'ovali jiI I' mi'sici k\'CIIIU resp. (Cn'1I11. V sOllcasn': dobc dak lIroskmala lIa dVOII problcmech na nedoslOlku nafry " noSi argo· lIizaci a na IIzal'icni 5bt<mv. Vifilll vliak, 1.e i lIa IWO okei s~ I' pod zimllieh IIlcsicich ICIO,Vnihu roku doswnc. ..
Co Dam dovoli mestsky rozpocet
zb)'Va na skolstvf, kulturu i socialni zabezpeceni i vniti'ni spravu. Omezcny jsou i pro stredky na hczny provoz tech nick)'eh sluZc[l. Pres lylo prol11cmy ncchce me hyt pcsimisty a jen neradi byehom omezovali einnosti v jednotlivyeh oblastech. Jake eesty resenf teto nepfiznive situaee vidfme. Za prve: Rozpocet mcst skcho uradu v jednotlivych kapitolaeh uzce vaze na roz poeet okresniho Ufadu. Pred pokladame, ze v pruhchu druheho pololetfdojde k upra yam rozpoetu v oblasti skolstvf,
I\'hime-Ii odpovedet na otazku, zdali rna mesto dostatek tinancnfch prostredku, rnusirne Nei, ie ne. A to vubec nemysJime na vsechny phiny a predstavy, ktere b)' rnestske zastupiteIstv() chtelo uskutecnit. Pfestoze vyuaje ve vysi cca 15 dome - 530 tis. KCs. Na vnilrni 980 tis. Kes jsou 0 1 300 tis. Kes vyssf nez v roce 1990, nebu dcme moei prispfvat na zajistcni zaklaunfch einnostf vice ncZ v lonskem roce. Duvod je ten, ze vydajova cast rozpoctu zahrnuje nektere . mimoradne polozky, jako: teplovod llusova ul. - 3 000 tis. Kes, mlkup popelovcho vozu 770 tis. Kes, rekonstrukee vodoinstalace v kulturnfm
spnivu byly pfevedeny v cas tee 660 tis. Kes prostfedky na vyda Je, ktere drive hradil Okresni urad. Po odpoetu prostfedku na uvedene akee doslo ke snfZenf vydaju ve vseeh kapitolach rozpoetu mcstskeho Ufadu . Na opravy komunikacf bude me mit mene 0 200 tis. Kes, s minimem 12 tis. Kes poCftame pro vodnt hospodarstvi, menc 1
illg. Jifih() Frolika, redilele TechnickVch sluzeh mesla
socialniho zabezpeeenf a kul tury tak, aby byl)' zajislcny nezhytne potrehy. Za druhe: POCltamc s nckte rymi prijmy z nove zavedenych a schv,jlenych poplatku, kterc nejsou soueasti pffjmovc casti rozpoetu. Tyto prostfedky nejsou vazany na jednotlive kapitoly vydajove easti roz poetu a cheeme je proto eitiive pnuzivat tam, kde to hude nejviee treba . Cestou dobreho hospo darenf cheeme dosahnout who, abyehom i ph nedostatku finanenich prostredku tento nedostatek pocitili co nejmcnc. Ycffm, ze se nam to podarL ing. Jaroslav RANDA clen mcstskerady
Stavebni uciliste je samostatne
skol.ni rok 1991 - 1992 jsme nemohli uspokojit kapacitnc ani podle prospcchu vice. jak 40 pnhlasenych zaku ze zaklad nich skol. Takove jsou tedy nase problemy a cile. Predpokladame, ie obeanum v naSem mestc budcme mod doka zat, ze iisilf prinasi skuterne hodnoty. Budeme v ramci uceb nich osnov provadct sluzby obyva tclstvu i organizacim vzednid.'Ych, malirskych, instalaterskych, elektrikafs"''Ych, ale i truhlafs"''Ych pracech . Samozrejmc pouze za fdijni ceny a se zarukou. V ramci moznosti nasi zaci chteji pomahat
Stfcdnf odborne ucili~te stavebni v Trhorych Svinech je od 1. cervna letosoiho roku samostatnym pnivnim sub.iektcm, jchoz zf~zovatelem je Civilne spnivni usek l\'l inisterstva vnitra CR. UCiliiite.ic pffspevkouvou orgaoizaci, jejiz zdroje tvofi pffspevky organizaci, pro ktere jsou hici pfipravovani a dotaec statu na zaky, ktefi nemaji dohodu se iadnou v)'fobni jednotkou ani podnikatelem.
Z uvcdeneho stavu vyplyva pro dal si cinnost ui'iliste kvalitativne vyssi narocnost. ledmi se zejmena o zachovani dosavadniho s t~nd~rtu uriliste, ktere paIn mezi zarizcni to hoto druhu s nizkou ccn o u pro voznich naklad u na zaka . Tato skutecnost bude mit vyz namnou ul o hu v pfeapokl
mHadi. Uciliste splnujc hygienicka, technicka i esteticka meritka. Spo1ehlive plni i pozadavk)' pro ubytovani a stravovani zaku, veetne vytvareni podm!nek i v dobe mimo vyucovani ve sportu, kulture i odbornem rozvoji. Ucilistc umoziiuje daIs! sJudium pro nejlepsi absolventy, Casta je i dOkladovana spokoje nost s iirovni absolventu od orga nizaci, do kterych po vyuceni zaci nastupuji. Pochopitelne, ze tyto vysledky jsou predznameminy i vylJerem zaku za zakladnich skol pod Ie prospechu. V prubehu studia je soustavnc sled ovan aklivni zajem 0 ucebni obor, slusne , ccstne i moraln! chovani , A samozrejme i pravidelna doch.izka na teoreticke a praktickc vyucovani. Nc vsichni zaci se dokaZi s narocnosti uCilistc \')Tovnat, taUe i pres vyberove rizen' ph prij.mani zaku se slava, ze v prubchu skolniho roku je prumernc s 15ti laky dalsi dochazka do SOU ukoncena, Zajem 0 studium v nasem urilisti je mimoradny, Ani pro
Rekvalifikace Umfslil absolvenly skol, neblldeme-li si nic namlollval, byval vzdy problem. Di'ive 10 resila urcl/d smernd cisla, kJerd musel kaidy podnik dodriel .a absolvenly zameslnat. Dnes je sitl/ace zmenena. Kazdy podnik reS[ sve problemy se zamesl nanci podle konkrelnich mOmOSl1, vZdyl'je cekd mald a velkd privalizace , zmeny vyrobnfch program Ii, navazlIj{ konlakJy s novymi odheraleli a wk neni se co dil'il, ze nemaji zdjem 0 nezla/sene sfly. Sldlnf organy a vedeni llradli. prdce zac aly ZllGzoval moznosli, jak lemlO mladym lidem pomo ci a wnotnil jim preklenoul obdobf relalivnfho nezdjmu zamesinavaleili. Byla rylvorena
Privatizujeme uz i u naS
objekt jako celek nebo jcj rozdclit na cast pekarny a cast cuknirny, - Materskou skolku GAMA, ta bude take drazena v dalSim kole. Zahrada u skolky patrf mestu a bude zde zi'izen mcst skY park, - Provozovnu pneu - servis, kde se bude drazit v dalSim kole pouze zarizeni dilnyvzhledem k tomu, ze nebytovc prostory jsou vlastnictvim fary. o tom, jak to vsechno do padnc pfineseme in formaci v priStich cis[ceh. Alois Theier predscda sekce privatizacnf komise
Privatizaec v nasem mesH! mel a svou premieru 24. srp /la. Do vt'i"t'jnr drazby vstoupily provozni jednotky z okol nkh lIIt'st a obci. Trhove Sviny byly zastoupeny pouze jt'dinou a to prodcjnou Pramen s vyvolavaci cenou 2 821 tisle Kcs. Otazka, proc byla u nas za tfm drazena pouze jedna ~e dnotka, za ~fma vct~inu z vas. 'Odpovcd' jc jednoducha. V nasem mestc ma SD lednota nckolik prodejen, ale ve svem vlastnictvl a ty do privatizace vs tupovat ncmohou. V osta tnfch prodejnach je SD Jcdnota v najmu a tam zaiezi na pronajfmateli, zda ji z objcktu vypovf nebo ne. Jak je jiz dnes patrno, zacf naii se objcvovat stale nove ohch o dy' v soukromych dcmech, ktcrc bud' majitele vlastnili neho zfskali zpCt podle zakona 0 restituci. Navie byl nasemu mcstu navnicen maje tek, ktery vlastnil pred rokem
souhlasne do privatizace karty provoznich jednotek a to: - prodejnu potravin a maso, uzeniny Pramen (vedle zaklad nl skoly), - prode]nu Kniha, ktera je vsak z privatizacc vyjmuta na zadost vlastnika domu, kde je prod'ejna umfstena, - Pekarnu, ktera bude draze na v dalMm kole, pro nevy jasncnost stanovila okresnf privatizacni komise, zda drazit
1948.
Mcsrsky urad potvrdil 2
starS'm obi'anum a pn zvelebovani mesta. Karel Pokorny reditel SOU v
v
vase sallee celd skdla rekvalifikacnich kurzzl, klere vsak nejsou urceny pouze pro absolventy, ale mo hOIl se jich ucaslnil i pracujici, kJeN jsou jiz ryllceni a jejlchi remeslo nemd momenldlne uplalne ni a Zllslali bez za meslnan£. Je napfiklad vhodne, kdyz vyuc eny aUlOmechanik se rekvalijikllje na aUloJdempire ei alliolakyrnika. Takovy remesln(k md moznost se uplat nil nejen u nejake soukrome finny, ale mtlle i sdm zaCfI podnikal. Slejne lak i ryuc eny tmhldr, kdyz se rekvalifikuje na lesare. Ten md zase siroke uplatnenf v prdci se drevem V lelo sOlH'isloSli bychom mohli trochu poopravil zname rceni kolik umfS reCi .. . na: " Kolik um(s remesel, IOlikrdl jsi pojislen proli pfipadne neza mestnanosli. " Pro absolventy gymndziijsou lake moznosli. Pro jazykovl nadane a spoleeensky akJivn( zdjemce je umoznlno poma turilni slUdium - ceslovni mch. Zajemci 0 administrativni prdci mohou absolvovat v pomlml krdtkem kurzu (6 rydml) zdkla dy korespondence, ucelnictvf. Ti, klefi maj{ bliZe k remeslne zmcnosli mohou zvolil i vyuenf obor)' - nab(dka je k dispozici na llradech prdce. Moznosli ledy jsou. Bylo i dosazeno Ioho, pokud podnik umozn( absolvenmm odbornou praxi, slat mu poskyluje finane n( prostredky. A 10 je pro podniky jiZ zajimavejSi. Ale jeden moment ph rekvalifikaci je treba mit na pameti - uplal nenf. Bylo by nesmyslem re kvalifikoval se bez moznosti dalS/ho uplalne n(. Prolo je Ireba uz pred zapocelfm re kvalifikace ZVdZl1 uplatnenf pf[slu.~ne specializace v regionu kde bydlime nebo chceme v Pokracovani na str. 3
ODSvnasemmeste Rozdelenim OF vznikla y Ceske republice ObCanslai demokraticka trana. Pfedstavovat tutu pravicovou stra nu a jeji pred laviteJe je zcela zbytecnt. PrubHne prUzkumy veiejnt!ho mineD! ukazuji. !e OD si udduje nejvHsl pfizeR volieD. Hlavnim duvodem je ja nj, konkretni a srozumiteJny program na '
Dne 6. 6. 1991 se konal USla snem ODS v na§em mesle, jako jeden z vubec prvnr h v okrese Ceske Bude jovice. Za Ifi Lydny nato byly vuj ici
rych SVlOcch byla beseda s poslancem F za ODS ing. Selnerem, kterase !conala 19. 6. v kulturnirn dome. Na leta bescdc,jei tevala Lernei' 4 hodi· ny, vysv~lIi1 pritomnym obta oum mkon 0 pUde. V LechlO besedach budcme pokracovRt a zv3t oa ne dalM poslance F a CNR.
Jakje to s pristavboD
Chccme upozomit ympati zUjici obeanyTrbovosvin n ka,
pokud nemaji v miste
polikliniky?
bydli~le
jdle zaloieno mLsln! druicof
DEMOKRAnCKt\
STRANA
sc hvale n Lanovy, zvolena rado a navrienc uzav'enf . mlouvy s ObcanskYm hnulfm o pineo! yolebniho programu OF. Prvn! akcf ODS v Trho-
Rekvalifikace v v - vasesance
PfiSLavba polikliniky v na!em mesLe byla zah ajena IV v a jak ~ichni vime, stale neni v provozu. V souVlslo ti s lim se 1Iffi j ruzne dahady LOm, co v uZ Lerner dokoD~ene budove vlastn~ bude umf teno. Jak La tcdy bude? Pred d konrenim je prvni Ul l prislavby vedic hlavnf polikliniky. K provozu v lelo budove dojdc s nej etsl pravdepodobnosti do konce roku 1991. Prozalim zde budouv provozu dye ardinace obv dnich lekaru, ve 2. patre pak nalrval tomatologicka p6~e. V 1. patrc bude \(~karna se vym nejnuLn~jsim zaiizenfm a v suterenu pravdcpo dobne laboral f . Po oLeweni prvoi casli pl'islavby se budemc tMil na zahajeni a dokon~enr druM ca li, kdc by mely b51 umistcny ordinace odborn9ch lekanl a nalrvalo pak ordioace praklickYch lekaril. Tat dalSi faze pTislavby je ak zavisl:i na [m cnich mOZnostech nyo! se rozel ilujiciho O U NZ a posleze na m Znostech meslskeho uradu. fb
ODS, mohou e prihlcisit v T. vinccb. Budele vfwnl. P~i teolo fl30clc 21. srpna, pi'esne 23 let po okjupaci n i vllt!>Li a v dcn led}' j nejmc, fe i pul! starych zalvrzelych !comu nislu v S R Ilema zadnou nade]i na (j pCch. TOlO by mela bjt memcnLem nejcn m pro Ly, klei'i po necem lalcovem je~lt u ncjs pO ilMvaji, ale
roce 19
hlavn~ pro v~eehny ro1-umnc Iidi, aby se Opel scmkly a daly
jasne najevo svou vu!i ZIL v na~f svobodne vlasli. Tenlo hlas demokracle by m~t zaznil neje nom pri volb~cb, ale i kafdy vScdnfden. Va!UI Franlijck
predscda ODS
Po/a'acovdn( ze str. 2 blidouCfIll lit. Je doMe se kon/aklo vat s podniky ci sou kromnrl-}I, k/ei'f nas mohou po rek-valijikac; z{1m lslnaL Talo srrc/nkn vic; Jf velmi dli1et itd vZdyi'vJe jsme p dnikali proto, abychom se opravciu Ilplatni!j! Nelze opomfjel ani financn{ naklady. Vidyt' tjfad prace fina nclIje neJ en nase IIcebnf nak/arty (c eny jso" ai 7 000 Kcs). ale po eeloll dobu ntis "m arne abe zpeeuj e (u ahsol\'cnfll l 580 K~s mls{Cnl, tI os /a l l/ hh 70 %cisfeilo mes{c ml, o V)'detf..-u ). [(oldy si I 'dy jl.stiJ spor (I (~ kolik do jelto da /UllO vzdlldnl .v poleeno·( vklddtf {/ prOlOmllSI k rekvafjfi kaci p i'iswpova/ zodpovldnl a po II vriienf. DalS:( konkrefn l dotazy k feto problemarice kazdemu zodpovf prac ol'nfci lifadu prdce. B. S;msovd
UP Tr. Sviny
listl k nlmaU radmti \' "h Z1i.lasrnbrjc/r meal neddvno opil da/Ji Jlcolllt role. 1Ir't'1ll slcoldkUm a hlal'1Illhn zaclnajfcfm prejeme co lIe}1 'ice rispichu a dorl/dme, Ie nom pn zaJumem[Jlcolllfho roJaI predvedou zase ,ak pl knou a zdan /ou .Yeollli akatkmii, jake! 28. /a'lma IClonrilro rolat - I'jz fOlo K- J/aJlal mL
3
Skol n i ro k 90/91 se vyrazne odli s ov I od rokii predchazej icich. PovinM ~ ru~t!ny byla nahrazen~ vyukou cizihojazyka podle ~mu 14ku a pobdavku rodi ClI a take podJe po dminek ~koly. Na zeikJade novely skolskeho zakona (s platnosti od L cervna 1990) jsme i oa lIas'i skole ZIIOVU zavedli tzv. diferenciaci folku (ve skolskem zukone je uvedeno, 1e v zakladnf ~ kole se od S. roelliku zpravidla difere ncuje podle ~mu a chopnosti zaku). T byly dve zakladnf zmeny, ktere ovlivniJy prubeb prave uplynuleho skolniho roku.
mit moinost vyu ky dalsfho izf ho j azyka, ,coz ov"em ve!m! uzee OUViSI s ekonomlclcYml mozno Lmi; 2) dobr provadena a d tmi i ro di i chapana difercociace ne pollco zuje f aty, ny brf pi'inasf u jednotlivych sku pin z3k u od povidajfcf pHz nive vy ledky, ov ern v prfm e zavislosti na schopno tech, pm a snaze kaideho j ed notliveho falea - zatUn j e tale nutne hledat dalSf, co ncj bjektivneJ i zpusoby rozdelov ni do dife rencovanych lrid; 3) za vclmi dulczilou pova zujemc prostu pnost mezl dife rencovanymi tffdam i - v pCli
lcdnotlive zakladni ~leoly se podm fnley Ie pi'imei' oejsimu podle svych p od m i nc le r zvoj i vse cb za leu." D I[e vyrovnaly s novymi n roky i renciaee na 11. stupni ZS podle moznostmi ruzne. V yber jazy sChopnostl, dov dnoslf a zajmu ku hyl nclede zaveden jen v 5. a ma pi'ispet Ie indivi ualnfmu 6. rocniku a d,ile pokraeovala vyvoj i lcafd~h o zaka.. rustina , nckdc se cizi j azy k Jed nollive za klad ni ~ko l y vyucoval vc skupinach z ku u p la t i'l ova ly diferen iaci v rozdclcnych podle prospechu, minulem race ruzne - nclede se na jinych skolach byly skuptny z;iku pro jazykove vyucovaoi lvofenl padle zaj mu detr a rodicu . My jsm"~ . zv~ llh moznost vyheru ze trlJazyku na zaved la dfferenciace j en v 5. celcm druhcm stu poi zakladnr ro enilcu a j i nde nao pale v skoly- celkem se ucilo 29H.aleu osmem, na neklerych skolach nemeckcmu jazyku, 8 zak u byl kritenem pro razdclovanf an ~l i c kcmu jazvku a 33 zaku zaleu vyber cizln o j zyka dopo o. , k ~ ruskcmu pry ·U . , . ru ecny s ohled m ns prospech, S dil'ercnciacf se pametmcI j mc slcoly zavedly vyuku volt sczmirnili v h),\'alc ZDS j iz na telnych predmetu a byly i slcaly, konci 60. let. Zkusenosti z ktere s di fere ociac j e§te ne7.a loh o to kr
pi'fpadech jsme behern roleu provedli na za lade u~ bn i h vysledku a po projednanis radi i pi' esu n zaku v d lfc rencovanycn tfid,kh; 4) v zavi slosti n eleon o mick}'ch podminkach by bJlO vhodnc 7..m n'it po -ly zaleu v prospechave sla b ' eh sku pi nacho Na zaklacte prvnich zkuSc no sti j sme pro ~leo l ni r o k 1991/92 vyuzili m o~(ho poetu zaku ve clyr cch ti'ida ch 5_ ro niku i toho, ze M ei jiZ budou chodit do 9. trfdy rO"ld leni budou ieh 6. trid j sme Zallm odloiili. Pod l pr ubChu lelosniho prijimaciho f flenr, kdy 0 pi'ij eti Mlea i 0 p r fp a dn ~ prijfmacf zle usc uz rozh od vall j en ~c di lel~ jednotlivych sti'ednicb no l, j e mo i n dopl ni t n Slcduicf informac : o vybCr u sti'edni sleoly ci ucebnfho oboru rozh duji ro dic Mka podle z j mu z~ka 0 urci ty obor a . ch pnost; i pfed pok.lad~ pr
MOlldra s{ova
KAR£L CAPEK
EPIKIETOS
GABRI£L LAUB
" Pfedstavte si to lic/IO, kdyby lid! fOcali jen to, co vldr. "
Proktilete nejvltJf sluzbu ~tdnl i mirodll, kdJl pozd vilr[lete nik oli strechy dOmJt, , ale dllse obcami, nebot jest
I skolstvi
za
z
" Volny Clovlk je ten, ktery poci!tlje aspoil nevolnos!, kdyz nemd vo/nost. "
V
pobybu
lipe, aby velke duse pfe byvaly v 4
diferencovana pi'fprava jiz na z~kl adn f sleole nu tn . I r o skoln f rok 1991 / 92 s hvalilo M SMT CR novy ucebni plan za klad nf §koly, zverejneny v U citelsI\:Yeh nov i oach z 12. rervna l.991. Ten urauj e rozm ezi tyd ennfho poctu vyucovacfch hodin v jednotlivych rocnicfeb zakladnf skoly a stanovuje pfedmety, u k terych 0 poctu vyuoovacich h d in ro z hod ne pod le podminek kazd jednotlive §leoly j cji rcdite!. Napf. v 8. rocniku je urCello rozrn ezi 31 28 vyueovacich hodin z.a tyd n - ~Sk}' j azyle a matematilea se rno hou ucit pet nebo ctyi'i hod iny tydne , eizf jazyk a tell.: na vychova ti'i nebo dye hodiny. Za uIcilych podminek j c mof ne vyucovat volitelne pi'edmety pod le zajmu zaku a v paralein ich tfiruich mohou byt zvoleny dizne varianty u ~bniho planu a tcdy i ruzny pocetvyucovacich hodin. Novy ucebni pi n ummi'luj vnitrni i v n e.i~f diferenciaci. Jednotlive zakladnf Skoly se bu dou pad le zpu ohu j eho pr veideni Ii~it jeste vice nd v minulem race. Pos t u p b ud e limit ova n eleonomicky (pocet sku pin, po ty zak u ve skupinach) . UCilele b udou zvazov at varianty uCebniho planu pod le podminck svyeh kol. PrOl.oze je to vzhledem k datu zve~ejn~ n u ~ebnih o plan u ule I na pr3zdniny, seznamime rod i~ s naSim r nim a vysvetlfme ho na t i'idn i h sch uzkach na podzim 1991. V bud o ucim obd o bf Ize o~ele~vat zvy cny zajem rodil!u o prospech a chove:mi svych deli. V elm i h. uvitame, pr o toze v ovli v novan f a u m movanf prislupu delf ke n d lanf I sebevzdelavani rna posloj rod iM m imof dny vyzn a m. Celleova sleolni (ispe nosl Mleu je ovlivnovana i vztahcm rod iny a skoly_V ztah spoluprace zalozenj na vzaj e m ne duvcfe, sluxne a korektni jcdnani ~leoly a rodieu, pnnesc detem v oblasti vychovy i vzdc tavanf jcn u"itek a pomuze re~i l konOileloi rychovne si luace i plnit hlavnf ukol st8 tni ~ leoly; ~ n 'Iepc vzdelavat et§mu zaku s h lc de m na j ejich indi vidualnf sehopnosti zajmy. Herta Moravkova reditelka ~ T . Svioy
malych domedt, net aby nizkt du3 e C!naZy v pffbytc{cl! velkjclz. "
ARABSKE pRlsLovi " Ved' asIa do M ekky a vrdJf se zase jako osel"
nepameti slynula rSikouska FiSe, ktera na nieh sliila a nakonec viibec hlavne jimi trvala. Ze to byly "skrobene Hmce" ? Ano, v ncjlepsfm slova smyslu, byli toliz pfimo podezdeni vedomim povinnosti a cti a vlastni diistojnosti . Ale i to jC nutno fici. ze nase skola byla zaroven nesrovnatclne demokratictejsi , pokud demokratismus znamena ohled k normalnf humanite, k rovine proste a dane lidskosti, ktera nehyn sliby nadclovccenstvi. Byla vSak neporovnatelnc dcmokratictejsi i v onom druhem a konkrctnfm v)'Znamu nesmfrne, ba uzkostlive hlahoviile k skrovnosti socialniho piivodu. Stacilo by pi'ipomenout, i.e nase skolstvf viibec neznalo typ anglick1ch public schools, to iest rozdil skol pro vrstvy majetne a skol pro socialni stadecko. Ale at' ~'VedCi sp's skutecnost tech nesefslnych cesk1ch vzdelancu , kten vystudovali ,,7. niceho," z chudiny, at' povcdi. co pro ne vykonala I'eska statnf skola svou uctou k nfzkemu soeialnimu piivodu, naprostou bezplatnostf, systemem ulev, podpor, slipendif l Byla to skola, se pnmo rodem a od eiivodu, podstatou, organizacf i umyslem desila, aby ani ten nejmensf chudobny talent nepriliel nazmar a neziistal nepesten , aby 0 nej narod a stat nebyl osizen. Kdyb)' jcn to! Ale tech skrovnickYch talentikii a nctalentikii z chudych famihf , s nimiz se nase stredni skola piplala, potila. hmoidila, drela, aby je dotlaeila k te maturitc a pres nil Ourednicka, dficska, tahounska I'eska ~kola pi'ikladala za svou eestnou (!?) povinnost - a mela dokonce ve svych urednfch prcdpisech - obetovat prave tern slabochiim tolik ouredni, dficske a tahounske peec na ukor talentu, kterc v lavjefch z'valy, aby i ten nejslabs. uskali matury v potu a beze sla:,}, preplul! Selyak ten skromny minushabent vetsinou k poste , na bernf urad nebo za ueuele na obeenou skolu. i\ jiste nebylo pro narodn' ku\turn'prospech slibne, ie se ucitelskY stay takto rckrutoval! Bud' jak bud', stan! eeska statnf ~kola byla vSechno, jcn nc nt:demokraticka. SplS hrdila demokratismcm povrehne, lacine a majetkove ehapanym, jeni. se nevyplaeel. K dcmokratismu pravcmu jf chybe lo minimum, ncpatrne. ale originalni minimum, totiz aby strednf (a vysoka) skola v pozornem kontaktu se skolou obeenou sarna a predem hlcdala detske talenty handikapovane chudobou nebo nevedomostf rodicii a pi'ivadcla jc do svyeh skamen automatiek)', povinne a ~ studiim ovsem bezplatnym a ze statnich prostredkii fundovanym . Cekat na etizadostivo u intciativu ehudohy, te netalcntovane jako te talentovane, bylo leda slcchctne ; ale hloupe a kratkozrakc. A jako by se na~e skola byla velmi snadno socialne demokratizovala, nic jl temcr nechybelo ani k jc:jf ..jcdnotnosti." stacilo vypracovat jednotnou koneepci vychovy a vyu")' pl)'lluic sc rozvijejicf nekolika stupni v temz humanistickcm duchu a upra\~t skols"1 ~'ystcm reorganizaci jeho tFf rovin . Praktieky befelo predevil'm 0 rovinu stredn!' 0 sjednoceni - nikoliv vSak mechanick': splynutf - typu skoly ..stredni" a typu skoly "mcSlanske" ci profeslonaln' a odborne, a v te souvislosti 0 prodlouzeni povinne skolnl dochaz")' a prevrstvcni skolnich vekii (skolnl rok J. - 5.,6. - 9.,10. - 13.). A fici , ZC tohle vSe bylo u nas uz davno ve Vl.duchu, pedagogicti odbornici po tom davno volali, ba reformu skolsk': organizaee uz teoretie"), rozpracovali! Ale ho rentnf 5kols"1 nepraktik Nejedly jakoby nevedel viibec nie 0 nicem, pi'istupoval k zalozenf jednotne a demokratickc likoly s jistotou, i e se miizc zrodit jen rozmetanfm vSeho, co tu bylo. K dilu destrukce byl ovScm VYl.brojen dokonalc, ufsvou samou pFfrodou , a ujimal sc svcho ukolu v ncbezpecne stareeke chvili, kdy jeho jedinou myslcnkou bylo vykonavat osobnt moc, vladnout. .. .. .Z3kon 0 jednotncskole vstoupil vplatnost 30. zaFf 1948, novyzakon vysokoskolskj ro ku 1950. Navrh yrvniho z nieh byl od samotneho roku 1945 predmetem obecne vasnivc veFejne diskuse, do (mora 1948 stale jeste svobodnc, a mozno Ffei, ze se narodl\i verejnost drtivou vetsinou vyslovovala proti nemu; jen prfslusnici KSC byli svou stranou zavazani vyslovovat se pro niij . Navrh I zakon byly nepokryte politic"1m diktatem, s nfmi se masove zto toznili pou ze obecnoskollit' ucitele , a dr. Kahuda , hlavni stranic"1 mluvci v te veei, se pnmo vyjadnl, ze navrh bude proveden stiij co stiij bez ohledu na kriti ck': hlasy. Coi se i stalo. Tu rozsahlou diskusi , ktere se ucastnili krom politid1eh demagogii i nasi nejlepsi odbornici a eelne kulturnf osohnosti, budc jednou poucn': a uzuccne shrnout dozvlastni knihy. Profesor V . I IlavatY, poradatel vlastni ankety 0 veci (Svobodne noviny, 30. 5. 1946), nakonce odmftl s Kahudou o thematu viihee doll debatovat (SN, 29. 6. 1946), tak byly kahudovske argumenty prazdnc a pod!ozcne pouhym politid1m justamentem . Poslednfm slovem diskuse a tak !ikajfe varovanfm in extremis byla pak jdte pckna knizka Rudolfa Mertlika "NcbczpcCi jednotnc ~koly, " ktera vylila roku 1947v Kovarnovych Svazcichjakojejieh ste a, tusfm,7.averecne c'slo. Mertlfk pozdcjl 7a svoje nazory, jlmz dal po unoru vyraz ucast' na konspirativnim hnut', platil slusnym poctem let vezeni, profesor HlavatY Rou'iil pozvan' k prednaskam do USA, aby za morem ziistal." (Vaclav Cerny: Pameti IV. Si.xty - Eight Publishers Corp., Toronto 1983, S. 299 308). Dokonceni pnste. Pripravil F. Slfpka
Poznamka na okraj ... Tak se konccnc zda a probihajici zmeny v nasem ~kolstvf to doklad~i, ic sc nase nove gcneracc konccne oprosti od one pred dvema lety jeste ';1chvalovane jednotne hloupostl. Diferenciace! Zna rost jazykii! 0 eomezene moznosti! Kazdemu podle jeho znalosti a schopnosti! Cloveku se az toci hlava z tolika staronovot, ktcre stareSina Nejedly neblahc pameti dokazal odstranit jedinym skrtem pera. Chtclo bv se nam , uciteliim, dnes velmi hlasite zvolat: "Sbohem jcdnotnostif" a zacit nove (prominte: staronove) tvarovat domy vLde lanosti. Ale o uvej! Cozc?! Vy chccte zrusit jednotnost, mySlenku spra vedlnosti (a unifo rmity), ktcrou jsme laskyplne budovali ~ano , to s[ovo jc na mfstc, dOdejme/'en: casto krumpacem a lopatou) etyricet let a nad nii nic lepsiho neni?!lanba vam! Cheete diskriminovat nebohe deti, ale to my nedopustime! Ale kdo je to: my? Ne, stare struktury to tentokrat opct nejsou. Mysllm , ze je to valna vetsina nas vSech. Byvlie vychovani un iformni jednotnosti, )ei. velice casto likvidovala vyhonkJ' jakehokoli nadani, si proste neumlmc prcdstavit, ie by cosi mohlo bYt jinak. Ale " nikdy nic nikdo nema miti za definitivni" jak zpivali tcntokrat blahe pameti Werich s Voskovcem. V zajmu zachovani inteligence v tomto narode nam zda se nezbude nei. si opct ~knout, ze pro osud clovcka neni rozhodujfci dclnickY ci funkcionafsk), piivod rodieii, ale n a dan f, ktere je treba rozvijet ncjrozmanitcjslmi formami od nejutlejsiho detstvf . Vcetnc tzv. dife rcnciace! Nebojme se uz tohoto pOjmu a nevyhYbejme se mu jako horke kasi. Vzpomenme jen, kolik novinoveho Ci kniznfho papiru se jen v minulosti popsalo poiadovan im d i fer en co van e hop r i stu P u ucitcle k zakiim. Ale cozpak to neni diferencovany pristup, rozdclfme Ii 1.a"), do trid podle znalosti a navic s navysost spravedlivou mylilenkou ho rizontalni propustnosti (tzn. dokaz.u-li , ze jsem take dobry, mohu bYt i ja prcfazen do one vykonncjsi tridy)? Pochopime koneene, ze na diferencovany pnstup k zakiim s rozdilnym nadanim ueitel ph triceti Mt ech v)edne trfde prostc nema cas? Nepochopfme-li to, ti nadanf se bud o u dal treba nudit a ti mcnc nadanf nebudou stacit s dechem ajdte ani v 17 Ie tech ncbudou umet poradnc eist, psat a poCitat, erotoze na procvicovani zakladnlch znalostf nebyl cas. Pochopitelne: ueitel se jaksi ncmohl z bio logick)' opravnenych pHein rozdvojit a musel sc veno vat i ostatn fm. Pres vSechny ocekavane nesnaze a problemy vcnm, ze jednotnost zmizi tak, jako zmizela ruda eeticipa hvczda CI rude piony-rske sat")'. Zmcna v chapanf a mylileni vetsiny rodieii i dctf nebude snadna. Ale vb.te: prospeje to nasim detem! Nepovazujte prosfm tuto mou nedokonalou uvahu za neco, co Yam chei vnutit. J50U to me nazory a etenah doporueuji, aby si tvoril take sve naw ry. K jejich utvarenf, ale hlavne k zamylileni necht' slouZ[ nas1cdujici (ctenari at' promino!,l, pomerne obsazny) uryvek z pameti literarnlho ve dce prof. Vaclava Cerneho, cloveka, kteryv roce 1948 neemigroval (ae mohl ) a ktetY se po cely sviij livot nikdy nesklonil pied komunistickou ideologii (pametnlci z dob predunorovych mozna jeste p,amatujf jeho Kriti cky mesicnik). Tak tedy trocha historie 0 ~ocatku nasi jednotnosti: "Z KomenskCho si Nejed!y odnesl par ~ovsechnych hesel , jak je "v narode Komenskcho" spolecne a povrchne tradovala cehi pokrokova peda~o gicka tradice 19. st o1cti, hesel, ktera byla u nas vldy spis slusnou a nutnou narodni zasterkou nci realne domyslenou "idee-force." Floskule 0 "jednotne skole " zaprve, do ni i bylo Ize vpasovat nejabsurdnejsi omyly. Myslenka "demokratisace skolstvi," floskule druha , tentokrat primo nebezpecna nescetnymi pokusnickymi moznostmi, ke kter)'lTl pHmo vybizela u"'Vapence socialismu. jenz sam sobe nerozumnel. To byla vSechna pedagogicka reformni moudrost Nejedlcho aspol. Za obema floskulemi se vSak nadto skryval umysl ot roc")' napodobit skolu sovctskou, a rovnou jf okopf rovat na vScch jejlch stupnich : sovetska skola byla "jednotna" ; a bylo moino pochybovat, ze je I ncjdemokratictejsi z demokratic"1ch? Nejedlc~ho pOdntk skolske reformy, to znamenalo fakticky ulehnout na podusku v Cechach nejpohodlncjsi: na podusku nasi mySlenkove lenosti a 0eicf napo dobivosti . Z te podusky se novcho nedalo stvoht nic; ale micit bylo Ize doko nale vSechno, co tu bylo, cele nase dosavadnf i'eske skolstvi. Nase dosavadnf ceske skolstvf byvalo v mnohem predmctem ohdivu cele Evropy. A ne ze by bylo byvalo dokonale. Bylo vilak po cele sto lt:ti objcktem pece a ustavicneho zajmu a ke konci Prvnt Republi"), i nescfslnych reformnfch navrhii a uvah , polem, na nemz neustavaly poku sy, nCkdy zbrkle (vyuka cetbe globalnf metodou) , ndy starostlivc a obecnymi dehatami pretrasane. Jen toho zaimu 0 strednf ~kolu, 0 te poradalo uzk.ostlive ankety ministerstvo skolstvf (1919) i vefcjnf pl}bliciste (E. Capek "Stohlasii", 1930), psali vYborne praktictf odbornici (eenek - Hajek, 1922)! Tradice toho Skolstvf byla stara a vyzkousena, organizaci byla nase sti'ednf skola osvicenska, tereziansko - josefinska, tak jako soudoha skola francouzska t"'Vela organizacne v Code Napo leon. Na svem duchu i tele jsem dobre poznal, obc mne od chlapectvf post upne peel ive i laskave formovaly , ale trebazc zvlastnosti te francouzskc sly veskrze k memu prospechu, oeenoval jsem v mnohem i prednosti te nasI. Proc? Rozdil byl ten, i.e francouzske Iyeee (dnes uz to take neplat!) a ovSem i francouzska vysoka skola byly zamereny veskrze na pestenf nadpriimcrnych ta1cntii, strednf a vysoka skola nase veskrze na rychovu snazivcho kulturnfho priimeru. Francouzska skola, to byla "sit venie verbo," Iihen geniii a $enialniku; nase, a uz stara rakouska, to byla kukan na pocestne ouredntky ducha. Na ty spolehlive, svedomite, uctou k radu, slusnosti, spravedlnosti (a cisah) pronikle a celkem velmi , ac bez rozletu, vzdelane urcdnfky, sluzebnfk), obee a statu, jimiz od
Jei
NAHfzfME vScm podnikatclum a obcaniim provozujicim riizne sluiby po zamestnani Marne k dispozici soupis vSech sluzeb provozovanych v nasem meste a radi bychom jej uvei'ejnili. Protole i tento soupis rna vSak charakter reklamy, nah'z'me yam zvei'cjneni vaseho jm~na, adresy a druhu sluzby, kterou provozujete za pausalnf symbolic"1 poplatck 5 Kcs. Phhlaste se na mestskem urade c. dv. 1 u pi Bcckove.
5
Pripadl mi nevdccny ukol, kdyZ jsem byl pozadan abych napsal 0 doprave v uzemnfm planu a pi'iblfzil tuto zaleZitost obcanum. Nevdecny prot o , ze mezi obeany zdaleka nepanuje jed nota, alespoil podle clenu mcstskeho zastupitclstva soude , 0 tom , jak dopravu mesta vyfdit. Navic se v soui'asnosti mnoho pohledu meni, a doprava neni vyjimkou. Ot~z!.:y, nad kterymi jsme dnve velkoryse mavli rukou, nabyvaji na dlilezitosti. Kupnkladu potreba vtahnout do mcsta potencionalniho za kaznika . Pfitom 0 skladbe dopravy za dva pet nebo deset let se muzeme pouze dohadovat. Odpadnou pravdcpodobne mnoha nesmyslnajezdenf, vozeni krmeni z okruhu 5 ncbo dokonce 10 km, odvoz produktu do nejake centralni zpracovny jenom proto, aby se mohly vest ke spotfcbitelum zpet. Pres to vSe bude nejspis automobilizace stoupat. Po silnicich se bude pohybovat daleko vetsf mnozstvi malych a strednich nakladnich automobilu spousty pOdnikatelu a firmicek, ubydou pravdcpodobne nakladni kor
DOPRAVA A uzemnfm planu, zpracovanem zacatkem 70. let, a vlastne dosud platnem. Ten predpokladal vyi'dit doprav\l ve dvou hlavnfch smc rech: 1/ C. Budcjovice - N. Hrady: odkloncnim od stavajici silnice pi'iblizne v mistc parku v Trocnovske ulici, Stcfanikovu ulici preknzit z hruba v pOlovine jeji del!.:y, pi'imknout se ke Svinen skemu potoku, dale kolem Kolfnu ml9na, poslupnc vysloupat z udoJi potok a a napojit se opct na stavajici silnici za pilou. 2/ Borovany - Veldin: odkloncnfm z borovanske silnice v prostoru ki'izovatI.:y s ulici Peka renskou, podel f'arskcho potoka , pfejit na jeho pravy breh, pi'itom vybourat veskerou zastavbu mezi
vyfesit nynf. Bez toho tOIOl mnohe budouci trasy znemoznime, nebo pi'inejmenMm prodrazfme, pokud bychom nechali uzcmf zastavct nepromySlenc . Pokusim se tcdy nynf pi'iblfzit zaleiitost dopravy co nejobjektiv neji. Bez toho , ze bych chtcl zvyrazilovat svuj mlzor. Ncjprve neco z historie. Totiz 0 "starem"
l
" SIQry'; dosud piQtny Uzemn{ pllin meslQ, zpracovQny pocQlkmr 70. leI. 6
timto potokem a matdskou skolou, opct prejit Farsk9 potok v miste dndnfho mostu u Caplu a na puvodni silnici smer Veldin se opet napojit za cenu vybourani stavajici zastavby. Nakolik byl tento navrh st'astny nebo ne , necht' si rozhodne kazdy sam. Novy navrh uzemniho planu je ten, ktery se predkhida mestskemu zastupitelstvu v leto~nim roce . Zpracovava se uz nej mene ctyi'i rolo;y a v prvni m ctvrtletf tohoto roku byl aktualizovan pi'edevSim s ohledem na nove vznikajid poti'e by ploch pro soukrome podnika tde a 51 uzby 0 kterych se dnve neuvazovalo . Pokracovani na str, 7
mimest!. V zalditasti scvcmiha abchva tu vznikla mezi ('Icny mestskeha zastupitelstva jednata: abchvat ana. H lavll i diskusc sc atevfcla kalem "vnitmi ha akruhu." Hlasy prati akruhu byly ph b!izne naslcd ujici: - nutnast baurat 4 damy - ubaunini paslcdniha nastu pist': autobusavcha nadraZi - velka frekvcnee kalem S"inen skeha pataka kalem zdravatnie 1..1eh zai'izeni - zniceni vcFejnc zelenc mezi ulici T racnavskau a i'cskabratr skau madlitebnau - zniceni parciku v Troenavsk': uliei - vclk-y nak lad stavby - abava, zc vyhudujeme-li "vnitmi akruh," stat bude pava :lavat nasi situaci za vyfeScnau a ncbude aehotcn vlazit prostredky do. rcalizace sevcrniha abehvatu
UZEMNIPLAN Pakracavani ze str. 6 Zastupitelstvu byla dne 7. 5. t. r. predlofena kaneepce dapravy mi slcdujid: 1/ Severni abchvat: ve smeru ad C. Budcjap"ic by se adklanil ze stavajici silnice mezi adbai'kau na Ccrejav a Otevekem, pakracaval primym usekem ke hi'bitavu, adtud na hraz Brigadniku a dale za mcstskau katclnau a arealem statku zpet na stavajld silnici napajeni za razcestim k Velkemu I)'bniku. 2/ "vnitrni akruh" (pracavni nazev): vedcny ve smcru ad C. Budcjavic kalem i'eskabratrske mad litcbny na nabrdi Svinen skeha pataka , dale ke Kallnii mlynu a adtud do. kfizavatky Navcha mesta s ulid TFebizskeha (smcr Oldnice). Pritam kamu
nikaee ad Barovan by mcla bYt svedena mima ulici Ilusavu (Far nl) ulid Pekarcnskau a zaustcna do. zminene knzavatky s Nav-ym mestem. 1aka dalsi varianta byla jdte predkl
Ndvrh Iloveho uzwlIliho pldllu projetindvany v soucasnosli meslSi
H lasy pro "vnitmi akruh": - vcSkerc kn Olcni dapravy pra behne mima n ~ mesti, Trac navskau a Husavu uliei - v dusledku lah a maznast zildit v ecntru mesta pesi z6nu - palikliniku nebude daprava vYraznc abtHovat nebot' i dalSi pi'istavba je planavana za patokem - 3utabusave nadraZf byla projektovana bez ,pasledniha mistupiste (to byla pasta vena "navie") takZe zrejmc pro. mcsta staN. V zahranii"l slauZi stejne velika nadraZi pro dvaj- i vicenasobne verSi mesta , problem je spise v arganizaci provazu - s rcalizad sevemiha obchvatu nemili-eme zrejme vzhledem k velik':mu financnfmu naklad u uvazavat v nejbliEich leteeh, pritom dapravnf situaee v centru pakracovani na str. 8
Vyhlaska
kterou se upravujf povinnosti ehovatelu psu k zamezeni volneho pohybu psu ve spravnim uzemi mesta Trhove Sviny Mcstske zastupitelstvo mesta Trhove Sviny se usneslo dne 18. 6. 1991 vydat podle § 36 pfsmene h) zakona CNR c. 367/90 Sb. 0 obcieh, tuto obeene zavaznou vyhlasku 1) Kazdy ehovatel psa je povinen zaplatit poplalek stanoveny vyhlaskou mestsk6ho zastupitelslva v Tr. Svinceh ze dne 27.3. 1991. VSiehni psi musi bYt pri pohybu na uzemf mesta oznaceni vydanou znamkou. 2) Drzitele psa jsou povinni zabranit volnemu a nekontrolovatelnemu pohybu psu na uzemf mesta Tr. Sviny. 3) Psi, kteti se budou pohybovat na uzemi mesta volne bez dozoru, budou odehyeeni praeovnikem poverenym mestskym Madem a umistcni v k tomu ucelu zbudovanem obeenim zai'izeni, kde budou drzeni po dobu 7 dnu. V teto Ihute si je mohou majite1e preY-.lit proti uhrade, klera se stanovi ve vysi 25 Kcs denne. Eude-li pes odehyeen bez zmimky, bude soucasne s tim vybrana pokuta ve vysi 50 Kcs. 4) Pri opakovanem odehyeeni v priibehu jednoho kalcndarniho roku bude majiteli psa ulozena pokula 100 Kcs. Vymcreni lelo pokuty nezbavuje majile1e psa povinnosti uhradil caslky uvedene v clanku 3 5) Psi, ktere si majitele nevyzvednou, budou po uplynuli sedmidennf Ihuty nabfdnuty prfpadnym novym zajemeiim v dobe 1 lYdne. Pi'ipadny novy majitel jc povinen si takto zfskancho psa prihlasit na meslsk6m urade. 6) Psi nemoenf a ti, 0 nei nebude zajem, budou po uplynuti lydenni Ihiily (die cl. 5) ulraecni 7) Talo vyhlaska nab9va uCinnosli dnem vyhlaseni, to jest 18.6. 1991.
Pozvanka do kina Ve dnech 15. az 18. Iislopadu t. r. budeme promflal slavny ameriekY barevny sirokouhly dvoudflny filmovy weSlern "Tanec s vlky" vyznamenany sedml Oseary, clyrmi Zialymi gl6by ana 41. MFF v Berlfnc 1991 Strfbrnym medvedem, je divacky nejuspesnejSim filmem lelosnf filmovc sez6ny nejen ve Spojenych statech, ale na cclem svetc. Tento film je rezijnfm debulem herce Kevina Coslnera (Neuplalni, Pomsla aj.)) natoeenym podle knihy Michaela Blakea. bba lvurci vcnovali naroenemu projektu nckolik let. Vysledek zrejme pfclevapil i je samolne. Film zeela rehabililuje klasiekY zanr americke kinemalografie weslern. Pfilom se spiSe jedna 0 weslernory epos a muzeme 0 nem mluvit i jako 0 hisloriekem filmu. Dej se odehrava v ~edesalyeh lelech minulcho sloletf a jeho hrdinou je porucik Dumbar] pfijiZdejicf na Jihozapad, aby zde pozna I zivol na hranici. SbliZl se se Siouxy a pl'ijme jejieh zlvOlnf slyl. Najde zde i svou lasku. Ovsem slrclnutl s belochy je nevxhnulelne . .. "ranec s vlky" je lake oslavou midhernc americke pi'frody (natacelo se v Jiznf Dakolel a jejich puvodn[ch obyvalel. Slezejnf scenou je loy bizonu, pri nemi se snfmalo stado IN lislC peli sel zvfi'al. Kevin Costner pracuje s pomcrne jednoduchymi ryra zorymi prosli'edky, dosahuje s nimi v~k nebyvale u~innosti . Pfijmete-li nase pozvam, muzete se tesit na neopakovatelny, lrihodinory filmory zazilek. Sprava kina.
Doprava a uzemni plan Pokracovani zc str. 7 se budc pravdcpodobne dale zhoriiovat.
IIlasovalo se 0 kazdem mivrhu zvlast. Scvernf obehval byl z 22 pi'ftomnyeh clenu mestskeho zaslupilclstva sehvalen plnym poctcm hlasu. V dalsfm hlasovani se vyjadi'ilo 11 clenu pro navrzeny "vnitrni okruh," 11 proli. Pfedlozeml lrasa "vn it rn fho okru h u" tedy schvalena nebyla. POle bylo hlasovano, zda prosazoval "okruh" alespon obecne. 19 clenu zastupitelstva se vyjadfilo obeene pro polrebu "ncjakeho vniti'niho okruhu," 3 clenove byli proli. Vysledkem taholo bodu hlasov.:1nf bylledy pozadavek na zpracovatele predlozit variantu "okruhu." Na zaver se jeste hlasovalo 0
varian Ie prodlouzeni "vnili'nmo okruh u" udolfm potoka za Kolfnu mlyn. 18 clenu zaslupitelstva bylo proti teto variante a ludfz 0 tcta moznosti nebude dale uvazovano. Dalsi zasedanf mestskeho zaslupitelstva, kterc byse melo dopravou a uzemnim planem zabyval, je planovano na 26. srpna, tedy az po uzaveree tohoto cfsla. Do cisla nasledujiciho bude tedy moznc pripravil zpravu 0 rysledku; 0 lorn, zda se mestske zaslupitelslvo na nektere variante "vnili'nmo okruhu" sjednolilo, nebo zda bude mil problem dopravy daiS! pokracovanf.
Vyzva obcanum Nasc mcsto prozilo od vzniku repubtiky jiste radu zajimavych a diile udalosti. Protoze vsak mnohdy nejsou zachyceny a doku mentovany, prosime zejmena nase starSi spoluobl'any, pokud budou mit chut' k psani ci rozhovoru, aby sc s nami podelili 0 sve vzpominky, a to zejmena z neblahe doby protcktoratu, kvetna 1945, roku 1948 a let padesarych, z roku 1968 i treba z doby ncdavno minule. Dekujeme. Redakcni rada ~itych
Ing. Frantisek Slr.:1skY 8
K ci nnosti spolecnosti ARPIDA v Trhovych S vinec h
Postizene deti a my Vsichni vime, ze se uri:i!t! pr6Ceoto dEU rod{ s trval;9m zdravotnim postizenim a daISI dlti Sf stavajl trvale po tizenyou v dusledku nemoci nebo urazu. Rovoez vfme, i e toto procento narusta, predevsfm v dusledku znecistenf iivotnfho pr ostfedf, mluvf se 0 peli af osrni procentech. To je prumerne Wde dvacate mUl! Presto se mnozf cbovajf tak, jakoby posillene deti neexistovaly nebo to byla zalditost velmi vzacna. Snad drive, nebo nekde jinde ... Ternto postoju m se nemu· zeme divit, vldyt' dopo ud se spoleenost zasa d ne snazila nepfijemn e ve ei ulajovat, izolovat, tvai'it e , jalcoby nccxistovaly. Z toho vy pl~va ly i metody re~e nf tohota "probh!m u," j ak sc take da Hei osud u postiZe nyeh de LL Odslra nil, izolovat, dat neka m pryc, do Ustavu . Sl at se 0 to posumi! v list vu preec budou mft v~ ch n a , co pa tr bujf hlavn , my "zdravf a normaIn!" se na nc n budcme muse t dfval. N c umcli jsme a m no hdy je:le neumime n It jejich exist· e nei norm a ln e na vedo mf. Neumfme, pro loze jsme se to nc naucili. 13yV3 10 0 tych z obou :;tran, aby si ten dru by ncvysvct!oval nak jedn an i jina k nd bvlo myslc no. Kdyi navs tivfme jakoukoliv opravd u ivilizovanou zemi, uvidim ,jak mnoha se v teto oblasti mu fmc jesle na ueit a kolik dohnat, aby born si lake mohli i'iKat civilizovana zem~. Jake vl3St n~ JSo u a co oprav du puti'ebuj i postifene deli? PredevsUn to jsou deti. Jsou n m otevi' ny a·v duvere nam ehtcli pi' daL radast ze f ivola, kterou se na ucilv nalt!'Lal i lam, kdc my d . pelf vidfmc jen tmu . ,ht ejl byt s ma mou a t,ltou , ehlcjf si hra t, chteF se u ~il, chtcJi dclat ncto pet.i'ebneho, a1. budou velkc . Mnoho ~k z..
zv la§ tnf s kOly v Trhovy ch Svineeh nas la i tady skupina A r pi dy svoji st i'eehu nad hlavou. Zhruba dC5el rodin s [Xl ti ~cnfmi d~tmi zde praviCl eln~ schllzf, a zalimco deli maluj! pod vedeDfm aka d em ickc malii'!tY z CeskYch Budejovic, rodice se rno nu u poredit s dal~f m spo lupracovnfkem Arpidy, napi'. detsJc9m h~kai'em - nc urologe01. T hie vSak musf bft pouze zacat ek, n a dlub v u ci P9slizeo m d tern je dalcko ' vet~L Ncmuzeme poulcazovat oa ta, ze ~ hno potrebne se bud uje v Ceskjch Bud~jovi elch. TIO]a de Ol je proble ma licke se zaravfm dftetem, nato:! s postilenym. Deti z o blasti Trhoyych Svinu potl'ebujf mft to zakladni tady v T rh ovych , vinecb. Ncmuleme se trvale smffit tfm, ~e rada delf po s kan~ni zv l,Htnf ~k aly vib lede m ke svemu postiienf nenajde zadne uplalnenf a z ~stava doma bez j ak~koliv perspektivy. Prece nej dc 0 jake i d ti kdesi dalcko, ale tady, v Trho-
Slavbe cen lrum (staei nar) , kLere bUde Da evropske urovOl zajis[OVal lekai'skou, ~cb ov nou a rehabl litaenf peei pro posliiene deli. Padesllt az osmdesal d ti tak bude moei 7it ve • vycb rodinacb a pntom jim bude pres de n poskytovana v~ tranna odborna pc~. Od poloviny minu l ho roku v C. 13udeJovicfeh s lou1.) postiicnym mal9 domek proli nemoenlci. Dva stair pracovnfci a cada spo lupracovnfk u , v~Lsinou odbornfk~ ncjnh o~j sfch oboru, c snaZ! davat delem radOSl a jejich rodicum u klidn~nf. . Ale co TRnOVE SVINY? Diky pochope nf i'editclky
vyeh Svin ell a akolnfeh obcfch. Vedeme jiZ. ka nkretnf jedna nf, abycho m ziskali vhodne prestory, kdc byse lytodeti pod ved eOlm zabyvaly cinnosti, klera by jim prina§cla uspo koj n f a ro zv fjela iejlCh schopnosti. Inspiraei muzeme najft v fade ~o bn9ch zai'izenf v RakousJcu . Zlmeru je samo zi'ej me vic, ale je Ireba pi'ede vsJm zaeit. Prato n1di Ilvitame v~eehny, klei'r eht~Jf a mohou postize· nym del in v nasem mestc a a kolr ncjak pomoci. dr. Miroslav Valenz, ARPlDA Trhove Sviny
ADVOKA1;1Sj KANCELAR nahizl sve sluzby
prlivnickjm
i ryzickjm osobam
JUDr. Eva Kiirkova
JUDr. Milan Frys,
tel. 038/264 30
Zdravotnictvi pod Alpami, aneb co vse by melo byt i u mis Zdcavotnictvi ve 5vycarsku, tak pacienl l OIi'eb ujc odbomeho le ka re , m opel mo;[n st svotrod ne Jako i v jinych lApadnlch zemkh, v Ihy. Jcsl li ze si paci en t spoflva n systtmu nemoccnskeho a ll pojisl~n l a na svobodne volb ~ lekare ze vzd aleneho m(sta, nenl itkare. Ve sta t ~ Je vice nemo · mu p o jis t' o v n ou pro p lacen o ce nsqc h poj,s(ove n. tere mezi jizdne. Pacient rn a m oz nos! i sebou konkuruji v poskytovanl svob o d nc vo lby nem oc nice. vy.ho d p ro poji§l~nre. Votba Oseli'ujici lekai' vykonava u svych pacie nt ll mlvStevy a to i v mimo nemocenske pojiUovnyjesvobod na. Pojistenec pi Ii nemoe nske pracovni d obu , to znam na v nc· dell i v n oe i. LekaI vyko navli pojiSt'ovne meslcnl poplatl..y, her nav1ltevy svym privat nim Butem . V se rid r kvali tou p()j i~tcn ' , napr. pfipa d e je h o nepHtomn ostl, pnplatek na u raz, nel attemal ivnl medidnu neb o na 1. ev. 2. tiidu vyhlctl aji pacie nti jeho z.istupce. nemocnicn iho ose-treni. Pacion t si Pohotovostni sluiba je vohi na jen p ri ono m o r n e,,! vyzada o d ojedine le, protoie je v zaj mu ja k p ojis\'o vny nemocensky li st, za lekal'e, la k i pacie nta, a by n3vStevu vyko nal domaci I ~ka r. ktery zapl atf urcity popla tek a ten Nemocenske poj iUovny neplatf o d evzda 6vemu o~etrujldmu zub nf o~e tren r, krome lo ho. ktere lekan. Ten v ne m vycfsH pocet o seHen i. domiidch nav!tev a je nu ln~ po u razu a tO Y pnpade,fe byl patie nt na raz poj is tcn . Takfe oSlamich vykon u a jako u~e! po 3 m~s icrc h )ej odeslla pojisfovnej kdde z ubn i ~eli'e ni i zu b nf klera pflsl u~ny obnos lap la tl protezy si pacient hradf sam. NavSt'vy u ocniho lekafe jsou Itkaii. V popade, 1.e onemocn~nl Itraze ny nemae nskou poji tov nenl do 3 mesrc6 konteno, vyllida s i paci en t od p ojiSt'o vny da is! n u, a le t3 nep reblni pI cenl 'l.8 nemocensky list , za kte rj plati brYle. Jiste si li, ktc n navStfvili zapad do l!! poplatek. Pacient je povinen nl zeme po imli, jak ma lo je vid el z lo hoto li ctu zaplatil p jistovne 20 san itnic h vozu. Jen - 30 procent. Stej oy J.lOjisteneck)' na zapa va1.ne p i'fpady jsou dopravova ny fist odeWoda pacie nt Iekame, ktera do nemocnicc sanitnfmi vazy. Je na nej vyUct uje vydane leky a 7.e sa m o7Jejme, ie paci e n ti p o ktereho paciont Opel platl 20 - 30 p rop usteni z ne mocnice nebo zena proten t. T im, k SO pacient pod fli wiit o u p rocen!ua lni c!islko u na po porodu, jsou odvezeni d omu privatni m a utem neb o taxfkem . placeni Gctu SO za mezuje zbytec. Stejne tak je i doprava d o nemoe· nYro na t~va m u leka i'u a stejn~ nice. Aby se zamezilo zbyteen:9m t8k i zbytec!n~ konzumaci lekll Tak n!1v~tevam u lekare s Jeh kym jak si obl'an svobodne voll chFipko~YT11 onemocnenlm a tim pojiJiovn u, tak si takt svobodne voli sveho C'kli'ujfciho Itkare , IZ.V. lake zbytel'nem u pr d luio vanf pcacOvnl neschopn osti u lehkeho domacfho lekafe. V pnpade, 1e 9
onemocnenl, rna pcacujici narok no nH oli k dn volna. Odpadaji tIm zlrlityyracovnich hod in, ktere promeSka pacie nt u lekare jen p rot o . a b y m u byla vystavcna pracovni neschopnost. stejne tak od pa dne d oba. kterou pacient zlra li pri kon trole Jlo ukonceni lehkeho o nemoenenl. T a k jako i v os tatnicn oborcch Iid s ke cinno Ii , lak i ve zdra votnictvi. h raje na Z8pade dule f i t a u ro l i konk u renee na posi.;ytova nf co nejlepsich sluzeb. To vcde k tomu, ie kazdy lekar ve sve m vlasl nim z8jmu se snazi a dobre sebe vz delanf a 0 dobrc Trzen o u p raxi. Osetrujicl le kar posl..)'I uje pacien tum vice odbor nYeh slu zeb , takzc pacient neni zb y t e ~n~ behem sve nemoci odes flan na ruzna odborna a nekd y i zbytel'n a vySetrenf. Tim, ze se pacie nti podileji na placenf tJe t u , ne jsou lekal'i zbytecne pl'etezovani a maji vice casu na sve pa c ienty. Kontroly zaHzeni a provozu praxe se u lekaru neko najf, protoze nejlep&f kontrolou je kon k u r ence . Jedina kontrola le karu je kontrola uctu nemo· censk:9mi pojis(ovnami, aby lekar nevystavoval vysokc lii'ty, col. vede k t omu, te lek al' neprovadi zbyteena vySelr n f. V pnpade, ze se le kar dopusti bruhe chyby, je toto reSeno leka i'sko u komorou. D oufej me , i e pl'ipravovany novy system v nasem zdravotnictvi p i'inesc vice pozitivnich VYSledku. MUDr. Bo humila Havlfkova
.,
Z historie .. . EMIL HACHA 1/ Kdybyehom se dnes zepta ll nekoho ze stred nf fi mlad f gene race, kdo to byl EmU I"eha a co 0 Rem soucU, asi by niim s nejvetsi pravdepodobnostf stef( odpoved I. Vlastoe by aoi nemohl, protofe v~iehni jsme produkty syst~mu, ktery mel zvlaste k modern. historii podivny vztah - bud' jl za m J~oV8J nebo proste fa l~ova l. A tak nenf divn, Ie se z nfjaksi vytratily desftky u stovky jmen. Cizinee by asi neuvei-il, f e j me dokfizaU Whem minulyeh Hyficeti let odstranit z vlastnreb dej in I svE presidenty, vfetne toho, ktery se 0 zalofenl DJl~eho statu dostl zaslouzil. Tato oemihi vee se plihodila takE oaSemu v poi'adf uf tretimu presidentovi, dr. Emilu llsiebovi. I v jeho pi'Jpade mim ko munisti tf his to ri kovE patne svedomf, ta kfe nasadili osved enou metodu ~isl o jedn a - mlfenf. Proc se vsuk zaj fmame 0 tobolo "kolaboranta," ,:zr~dce" a "spojenee lIitJerova" my? T m ta dfm asi oapovfdat nemu sime: protoze president republiky a pozdeji protektorntu dr. Emil lIaeha se nahodou osudu narodil prnve v DJlSem m~te, v T rhovych Svinecb. Psat 0 cloveku, jenf ma z minulosti Dalepku z:l po rn~ osobnDsti, nenf amozfej me snad ne ani u videnfhodne.. Presto citlme povionost to ude lat, protofe flovek by mel mat vlustn! minulost. My bychom eh.eli oa uiklade nove literatury a novyeh (vlastoe staronovyeb) svedectvf podst pouze trochu pravd il'ejsi obraz naseho rodaka. Jiuym! s lo'1': i my by hom se meli ja ksi vyrovnat s via tnf min ulostf. Pfedes flame, Ie etenit" se nemus! ohavat zad oe glorffikaee. Nedtlme potiebu vytvaret nas iHm nov~ kladne posta'1' vlastor historie,jako to clnf jlnde. Ohjektil'ni zhodnoceRf si vSDk zaslo uU i dr. Emillhicho. Prcdkovc Dosti podrobne popsala gc nealogii rodu H~ch ova uf-v roce 1938 Olga Votockova - Laucrmannova (v pnruccc "Presidcnr dr. E. UacbaOl ). V rocc 1942 pak jeji udaje doplnil (v kni zc ,,1lhoeech Emil Ilicha") presidcntuv bratrThcodor. NejstarSi stopa po jcho prcdcich se objevuje V roce 1587 v orlickem " rcgistru prodcjc gruntu" . Zdc sc v zapise 0 Rcnkovc': , vesnici mezi Milevskcm a Sedlcany, hovon 0 gruntu, jcnz "slowc Hachowskey". Tcnto grunt patril vrch nosti v O rliku nad Vltavou a od 16. stolet l na nem sidlili postup n! Hachove, Zlochovc . Hachove, Hach, Kolovc - ilachovc a I1olubove - Hichovc. Rodiny na sta tku usc d l~ pr'ijimaly pat ml! jmeno po gruntu. Podlc jednoho zapisu v pozemkove knize z roku 1627 sc grunt u ujal jal..-ysi Matej Hath. P rotofc pisari sc casto dopoust! li hrubych prcpisu (misto Zloch psali treba Sioch, z Loch, Loch , misto Kol psali Kost, Kos nebo lake Zacha misto Hacha), jc mozne, ze i toto byl rIa cha , snad potomck puvodnich iiachu,jenzscvratil do Renkova , ujal sc "hac hovskeho" gruntu a obnovil jeh o tra d icn i jmeno . To jsou vsak po u re ncprokazatclne uvahy. Prvnim zjislcn~m pokrcvnim prcdkem byl jal..-YSi Jakub Holub "arha, ktcry sc ujal gruntu podlc za pisu v pozemkove knizc roku 1673. i on prijal jmeno po gruntu, prot ozc v pozdejsich mat n cnfc h zapiscch toto prijate jmeno IUcha nahrazujc a vytlacu je ro d ove jmeno Holub. V nejstarii mat rice farniho uradu v Kovarove neda-
leko M ilcvska je z ro ku 1683 ldestnf zazna m 0 narozcni Jinka, .,syna lakuba Ilac:hy ze Drzen kova" (Renkova). Da lsi matricnl zapis z roku 1722 uvadl JiHkova syna Martina . Martinu syn Vaclav sc pak roku 1m pmcn il do Velke u Milevs ka, na statek "U Erm isu". T e nto Vaclav TU cha sc ui n8 krestnim listu Mho syna Josera jmenuje" Ve nccs laus Ho lub ve l n cha vel Ermis". Josef se v 18 le tech p Hlenil d o Hrazanek u Sedlcan na slalek zvany " U LcsAkU" a stsl se zde pozdcji dokoncc rychtUem. Tam se v rocc 1807 na rod il d!d Em il a Hachy - Jan Nep. Hacha. klcry sc lilal ta ke rychtai'em vHrazanech a 0 n!m!je napr. zna mo, i c podep. Ilist in u 0 z ru~ e nf r o boly na panSl v! schwarz nbcn;kemaorlickem ne bo i e by l r o ku 1848 c . k. g ubc rnia lnim p red n o s lou hrabetem Leo Th uncm uri'en jako znam9 p is m ak a po krokar za nahradnika pos lanc ze mskebo snemu. Jan me l 9 sou rwend i (z ni chf vbkn~kten v mlii d izcmfeli)
a v jeho po kolen je U2 patrn9 o dkJon od rolnictvi (jeho nejst arlf b rat r J ose f yl nap r. vrchnfm na panstvi kourimskem, po zru~nf
Pnpravil Frant. Slfpka
Rodny dUm Emila Hdchy v ulici N OI'e me.flo, k bynJ J-lo chQvych parmo pil oken v patfe vlem - na fOlOgrafii z p i'eJomll O. a 40. lei je v objeklu umislella meJt'anskO. Jlwla, cines je zde slwla zvldSmL
vrchnostcnsk ho u ize ni hyl pre vza l d o statni sluzby a byl udajne dosti zii moz ny, dalsi bratr Pranti ~k byl sladkcm, Ireti bratr Hynek aktua re m v Kralovi k h). J anovyrn prvorozenym sync m byl Josef (nar. 1832), olcc budouciho pravnika a presidcnta, jcnz byl dan na stu dia d o Pisku . Po tc e sta l nejprve be mim praktikantem v Dobnsi, pa k \ Kra lo"icich u Plzn!, asisten tem v lil ubokc nad Vltavou a po zko uskac h ze s~t niho ucelnictvi adjunktem vc Vlas imi. Tam se take seznamil sc svou priSti mwelko u Ma rl! K1ausovou (nar. 1837), dec rou D o mini ka Klausc, sl
10
matTi~nj knizc je dale zapsano , i.e o l ccm dite t je J osef Ha cha, kontrolor c. k, bemiho uradu ve Svinech, syn Ja na Baehy, rolnrka v Hrazankach ~ . 4, a jeho manZelky Anny rw. JakeSove z Branisovic . 4, a matkou dlte te M a rie Karolina Pavlina Hachova, dcera Dominika KJause, meMana ve Vlasimi, a jeho man2.e lky Anny roz. Prii chove z VlaSim i Cp. 65. DAle je lu uvedeno i j m e n p oro d ni baby Anny Kanzelsbergove ze Svinli. RodnYm domem malc!ho Emila byl dumcp. 299 v d n ~nfulici ove mesto (dnvc Rude armady a je~t~ d i'i ve Mas a rykove), kd o byval kdysi hosti ncc "U m~sta namb ur · gu", pak hlavn l ( mU fanska)!kola, narodnf skola a nynl je tam umI stena skola hiSt n' . 0 dV"d roky pozd!ji se tu narod il i jeho bratr Thcodo r J osef. Jako mali si pry chlapci velm l reidi hravali pnmo nap roti ~kole, v 7.a hrade pnzcm niho domku sveho srryce, se d l:He Jakub a Danka Oehoz si vzala za manZela sestra Joscfa Hlichy Anna), v nemf po zd eji provozo al ~ ivn os t i jejich bratranec Josef Danko. Jinak se pry stYJ.ali nej' teji scsynysvinen skeho sta rosty Linha.rtd a se synem lekare Mardetschliigera. 0 pr.iz~ nin~ch jet dtval Emil Hacha las to na nAvsl!vu k dedeckovi Janu Hlithovi do Hrazanek (zcmi'el ro ku 1891 ve vi!1ru 85 leI) a jeho nej ICpSim pHtelcm tam byl bralranec Eduard SittleT, pozdeji kanovnik naV~hradii_ (pokra~ovA n!
pnste)
RADiME INFORMUJEME. RADiME INFORMUJEME
Snad kazdy zahradkar na svem pozemku nebo zahradkiii'ske kolonii, vlastne kazdy, kdo rna nejak)' kousek pudy (vSichni nemohou b)'t (,leny svaw zahnidkar-il, ktecy rna ve vytJoru referenta, jez zajist'uje kvalitni prednasky, odborne exkurse a tematicke zajezdy), vysadil nove stromky, vymcnil jiz stare za nove . Zda se to ukon jednoduchY. Zapestuji si stromky sam, nebo si je nakoupim, zasadim. Rozhodnout se ale spravne, do jake pudy jakou podnoz a kterou odrudu k ni pouzit, to je snad to nejdulefitcjsi, co miiZeme prozdarny rust ovocnych slromku udelat. Zde se dela nejvice chyb, na ktere se pozdeji tHce doplacl. Nejdnve je nutne zjistit hladinu spodni vody. Nekdo ji poznal jiz ph kopani studne, jiny si musi udelat na zjisteni zkusebni vykop, jindy poradi zkuseny proutkar a mnohy ji odhadne podle terenu a vegetace. Take ne vSechny druhy ovocnych drevin maji stejne naroky. Ones se ale zamerime jen na jadroviny, t. j. jablone a hrusne. Pro pnkJad si vezmeme polohu me zahrady; jiini, vyse polozena stran, asi 20 cm ornice, pak aZ do hloubky 2,5 m kamenna drt'o Teprve v teto hloubce zaCina b)'t mokro. Zde jednoznacne pouzijeme stromky s podnozemi silne vzrustn)'mi, jejichz koreny brzy dosahnou potrebnc hloubky, kde si zajisti dostatck vody pro zdarnYvyvoj. Ph nespnivncm pouziti slabe vzrustne podnoze, ph delsim pfisusku , stromek strada, plody jsou zakrnele a jak jsme asi pred 10 lety ph zajezdu do Ahnikova u Chomutova videli, stromek nejdnve shodi cast nasazenych plodu, stoei seschle listy do kornoutku (pro zmenseni odparovaci plochy) a kdyZ jdte nedostane vlahu, shodi zbytek plodu, koreny zasychaji a zach
me krninek vc zvolene vysce tak, aby bylo 5 zdra"ych pupenu, z nichl budou budoucf koslerni vetve. Je dobre, kdyZ si zahradkar sam mule a umf slromek udelat. Borif jc vSak situacc ph nakupu. Sempra, jako jediny dodavatello nejdulczilejsi, tcdy druh podnoze neuvadf a jen malo odbornfku pozna podnoz bez oznacenf. A tak jdou casto slabe podnoze do sucha a silne do vody. Ubehlo jii nckolik letnich mesicu a takjenom !etmo pi'ipomenu prace, klere jsme mcli bchcm (ervence a srpna udclal. Po skJizni malin stare, odplozene vyhony odstranime ccle, nove ponechamc, jen silne a zdrave , 2 10 az 15 prut" na 1 m Taktcz odplozene 41elc vyhony rybizu odstranfmc, poncchame 3 vyhony tnlerych, 3 dvoulerych a 3 jednoletych, oslatnf jen odcerpavajf liviny. Zb)'va tedy kazdorocnc 9 VYhonu. Pnjem zivin zajislfme dodanfm dobreho komposlu. Po sklizni IreSni a visnf je spra\'l1y cas na pruklesl a zmlazovani. Rezy zamazeme dobcym voskem, tim zabranimc rilzn)'m mikazam a klejotoku. Dilldile bylo srpnove zakraceni vScch v)'honu brosk"Vonf, cimz strom dokoncf vcgelaci a je dobre pi'ipra yen na zimni odpocinek. Po sklizni rannych jablek, hrusek, ryngli as eslek muzcme provesl i pruklest. B. Zachar
Co vime 0 zelenine? Pouilvani zclcninyv nasf strav': je asi pnivc lak slarc,jako lidslvo sarno. .liz praclovck sbiral a pouzival ruzne druhy rostlin v planych formach spolu s mascm ulovenych zvii'at. Prechod od kocovncho zivola k iivOlu usedlemu byl charakterizovan I.avcdenfm uzilkovych rosllin do kultury. Z 600 000 rosllinnych druhu vyskytujicich sc dnes na nasi planele, vyuziva lidslvo pro svou "Ylivu ncccle Ih lisfce. Cclkem asi 1200 druhu rUznjch rostlin posk-ytuje lidstvu Slravu cenne biologickc hodnoly. PaIn Iernei' k 80 cclcdim, z nichz pak asi 60 kc t.ffd e dvoudeloznych . Mezi zeleninu radlmc nceo prcs 80 druhu, kdy v CS FR pcslujeme jen kolem 40 druhu. Ncjpeslrcjsl druhovou skladbu pcstovanc zeleniny rna dncs Asic. Mezi nejstur.sf zcleniny z druhu dodnes peslov<: nych paIn pravdc podobnc bob, hnich, mangold , cibulc , ('csnck a redk ey. Ncjslarii zcli nai'ske kultury se rozvinuly v oblasti eovodi rek Lufra.lu a Tigridu a pak v Africe pri rcce Nilu. K nam, do slrcdni a zapadni Evropy se mnoho druhu zcleniny rozsfhlo s i'imskou ci\~liz.acl , pozdcji proslrednictvim Mauru pres Spanelsko a rovnez i kh7ackymi valkami. Strediskcm zahradnicke kultury, kde se pcstovala zelenina a Iccive rosllinyby!y u nas V(! slrcdovcku klaslery. Pilvod , jakoz i historie dnes pcslovanych zClcnin ncjsou jen zajirnave, ale i poucne, nebot' iednollive druhy si i po dilvnem zavedeni do kultury zachovavaji caslo neklere ze svych zakladnich vlaslnoslf. Pozadavky na vlahu si na pl'iklad zaehovavaji koslaIO\~ny, vzniklC z nckolika druhu rodu Brassica roslouclCh plane na slrcdomoi'skcm a evropsko - allaniickcOl pobrcZ.i. Zccla opacnc jc lomu u cibulc a ccsncku poehazcjfcich ze slepn l oblasti Slrcdnf Asic ncbo vysoke pozadavk), na tcplo u pestovanych okurek a dalsi plodove ;:cleniny z oblasli Indie. Dale pak slechlcnfm a ki'iZenim puvodnich druhu (farcm) \rznikly stale dokonalcjsf, ehut'ove jakoslncjsi i "Ynosncjsi druhy dnes znarne zclcniny. Jak jii bylo vyse uvedeno , druhova i odrudova skladba u n
J. E. 11
.Spolecenska kronika
Narozenl
Petr Filipcfk Michaela FIorianova David Soukup Tomas Vrchota Erik Mikl Vaelav Pruka Jan Tomek Nikola Kohoutova Martina Knilova Ondrej Bubfk Denisa Lackova Michal Snokhaus Michaela Sigmundova Nikola Bebcakova Lucie Kokejlova Terezie Stodolovska Jan Tison Radim Dobd Barbora Husova
15.5.
20.5.
21. 5.
23.5. 26.5. 29.5. 4.6. 5.6. 8.6. 12.6. 15.6. 19.6. 21. 6. 25.6. 15.7. 17.7. 17.7. 24.7. 28.7.
Cfikrajfce 45 Na spoi'ilove 75, Trhove Sviny Otevek 59 Nove Mesto 408, Trh. Sviny Tovamf 1006, T. Sviny Bukvice 20 Lucnf 843, T. Sviny Budovatelska 917, T. Sviny Sfdliste 742, Trh. Sviny ROiova 156, T. Sviny !lranka 1008, T. Sviny Skolni 675, T. Sviny Sfdliste 717, T. Sviny Sfdliste 742, 1'. Sviny Svatotrojicni 568, T. Sviny Rejta 518 Okruzni 828, T. Sviny Budovatciska 918, T. Sviny Rejta 345
Adresa: Mestsi..-Y urad, redakce Trhovosvinenskych listu, 374 01 Trhove Sviny nebo mOzete tele fonovat na c. 0335/211 59, kl. 4 pi Beckova. Plosna inzerce v ramecku - za 1 2 cm plochy 3 Kcs, za jeden radek
Sve sluzby nablzi:
•
OSMDESATNicI
Vaelav Navara Tcrczic Liskova
Vyuzijte reklamy V nasem liste
nar. 22. 9. 1911 nar. 9. 10. 1911
Kralova Helena,
Trocnovska 80, T. Sviny Jedovary 7
Trocnovska 53, Tr. Sviny - sportovnf a kosmeticke masaie
DEVADESATNICE Marie Vojfkova Julie Zdychova
• Hnilicka Petr,
nar. 16. 10. 1901 Rejta 540 nar. 16.8.1901 Domov dikhodcu Chvalkov
Sidliste 794, Tr. Sviny - reklamni, technicke a reportazni fotogratie
DlAMANTOVA SVATBA Toto ojedincle zivotnf jubileum oslavili manzele Vaelav a Marie Gegncrovi, Mezilcsi 7 dne 18. srpna 1991. Srdecnc blahoprejeme!
Abeceda fytoterapie (1.)
Dnesilim Cfslem muieme laskavostf panf M. Talilinove zaha jit serial 0 lel:ivjch rostlinach. Dozvfte se v nem nejprve nektere zlikladni obecne rady a postupy sberu ]ech-ych rostlin a pozdeji se budeme venovat specialne lI!civjm rostlimim Trho vosvinenska. VHime, ie se tato problematika setka s urcitym zajmem a proto pffpadne dotazy zasflejte na adresu redakce. Vyvoj a vyznam fytoterapie UCive rostliny pot kava clovek od svych prvnfch kro.kQ na zemi. Teprve tisfcileta zkuse~ost hOvSak naucila vybfrat rostliny a jejich casti s pnznivYm pusobenfm na nejruznejsi telesnc a dusevnf obti ze a onemocnenf. K lei'be nebyly ovsem pouzfvany jen prostredky rostlinneho pUvodu. Oblfbeny byly i ruzne upravene slozi..), zivo cisnych tel a nej ruznejsf exkrety, take vSak mineraly, hominy a kovy. Nejvctsiho rozvoje dosahla fy tot era pie, veda 0 leeenf rostlinami. Nejstadi pfsemne doklady 0 leeeni rostlinami pochazeji ze starovekeho Egypta a jsou 2.a7.nameminy na papyrech ze 3. tisicileti pr. n. l. Zpravy 0 pouzfvanf rostlin v leeeni ruznych nemoci zname i z davne Cfny a lndie. Zmini..)' ve Starem zakone dokladajf znalost a uZlvani leci vych rostlin i u starovekYch ZidO. Nejvfce znalosti vsak bylo soustredeno ve starovekem Recku a pozdeji v Rime. K nejvy znamnejSim znalcum patFili
Theophrastos, Pedanios, Pioscorides, Gaius, Plinius a Gale nos a zejmcna Hippokrates (nar. r. 460 pi'. n.I.). 0 prvni tndenf rostlin se zaslouzil Aristoteles. V te dobc byly popisovany ICI'ive ueini..)' asi 600 rostlin. Z jeho spisu ,,0 deji nach rostlin" a "POsobenf rostlin" vychazelo mnoho dalsfch pokracovatelu. Z Hippokrata, Aristotela a Galena vychazelo i vcdcni sti'edo veke. To se soustred'ovalo v klastc rech, kde ul'eni mnisi ziskavali nejen teoreticke, ale pi'i pcstovani v klastemich zahradach i prakticke znalosti. Zaznamenali je v herbanch, ktere se stavaly nejen pi'ehlednymi seznamy rostlin a jejich easti, ale i zakladnfmi leeeb nymi navody. Po vynalezeni knih tisku byly herbai'e mezi prvnimi tistenymi knihami. V roce 1484 byl vydan napr. Latinsi..-Y herbai' (I Icr barius latinus) a v nasledujicfm roce "Zahrada zdravf" i'ili Horbus sanitatis. K nejvyznai'nejsim auto rum poi'inajiciho novoveku patnli Hieronymus Bock (1498 - 1554),
textu 5 Kcs, za celo~trankovy inze rat 1000 Kcs. v pffpade, Ze nam svOj inzenh ci reklam u zaslete postou, doru i'fme yam slozenku. Pii osobnim podani (v kancelaii MU c. dv. 1 v 1. pati'e) zaplatfte ueet na miste. v obou pi'ipadech stal'i uvest rozmery nimecku a text nebo pocet fadek s textem .
Jacques Dclachamps (1513 -1558) 'a Pierandrca Matthioli (1500 1577). NemOzeme vynechat ani lakoba Theodora Tabernae montana, ktccy pOsobil v letech 1520 - 1545 jako lekar v Basileji a sepsal 1500 st.rankovy "Krau terbuch" se dvema tisfci medi rytinami, v nemz popisuje pfcs 3000 rostlin. Pfi vyctu nejvetsich historici..-ych velikanu fytoterapie nelze nevLpomcnout nejvetsiho z lekarO Oricntu - Ibn Sinu (Avi cenu), ktecy obsahl celou lekar skou vi!du sve doby a uvedl do obecncho povedomf i rozsahlou znaJost orientalnfch J€ c ivych rostlin. Po objeveni Ameriky v roce 1492 a zavcdeni namoFnfho spoje nf s lndii se evropskc vcdeni obo hatilo 0 dalsi zkusenosti. Zai'alo se pouZfvat opium i mleta kura chino vniku, vyuZfvana davno pi'ed pi'fchodem SpanelO jihoameric kymi Indiany pi'i horei'natych onemocnenich. Stala se tak i v Evropc po dlouhou dobu - poci naje 40. lety 17. stoleti spasou pro nemocne malarii Uedne z nej castejsfch a nejnebezpei'nejsfch paraziUimich nemoci). (pokracovanf pnste)
12
Co si prectete v pi'iStfm efsle, ktere vyjde na pi'elomu fijna a listopadu?
•
Dozvfte se bli7..sf podrobnosti o majetku, ktery byl navracen mestu,
•
Sezmlmfme vas s mestskou pamatkovou z6nou a zejmena s jejimi uskalimi,
•
PopiSeme yam prubeh prvnf vefcjne aukce na Trhovosvi nensku
•
•
a samozi'ejme celou radu dalSich zajfmavosti a rad. •
Rukopisy tohoto cfsla byly do
Preetetc si 2. aist elanku 0 E. Hachovi
tiskaren predany 4. zari 1991.
TRHOVOSVINENSKE
LlSTY
Zpravodaj obeanu mesta
Trhovych Svinu a okolf
Vydc'iva Mestskj urad v
Trhovych Svincch
Predseda redakcnf rady
Frantisek SJfpka
Odpovedna redaktorka
Marie DuskoV8
Tisknou Jihoeeske
tiskarny, provoz 11,
Ceskj Krumlov
Cena tohoto vytisku 2
K~
