- 1 -
S Y R E N A
189
Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
39 let KLUBU 1972 ÷ 2011
Léto 2011
30 let SYRENY 1981 ÷ 2011
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ Syrena 189KF-07-14 KARVINÁ
- 2 Pońta Dolní Bludovice (dnes HAVÍŘOV 2), razítka do roku 1945. Pońta Dolní Bludovice byla zprovozněna 4.5.1785.
Předznámkový dopis pońty s prvním razítkem pońty , typ A.1-f NIEDER BLUDOWITZ / 26 AUG s datem v textu 26.August 844 (26.8.1844). Zásilka je poslána do Osoblahy (Hotzenplotz). Příchozí razítko HOTZENPLOTZ / 27.AUG je otińtěno na klopě dopisu. Razítko je typu A.1-j (Monografie 13 Díl, katal.č.841/2, str.313). Jak se měnily názvy pońty: 4.5.1785 Nieder Bludowitz, 1.6.1856 byla pońta zruńena. 1864 byla pońta znovu otevřena, opět pod názvem Nieder Bludowitz a pod rakouskou správou byla provozována do koce 1.světové války v r.1918. Od 11.11.1918 připadla Polsku, název Dolne Błędowice. Po 25.1.1919 byla obsazena československým vojskem za Ńnejdárkova taņení. Po staņení čs.vojsk v únoru 1919 jiņ pońta nebyla
Syrena 189
- 3 Polsku vrácena, ale připadla ČSR, a to pod názvem Dolní Bludovice-Dolne Błędowice. Od 1920 změna názvu na Dolní Bludovice-Błędowice Dolne. Od 1930 jen Dolní Bludovice. Od června 1938 opět změna názvu na Dolní Bludovice-Dolne Błędowice. Od 10.října 1938 byla pońta obsazena Polskem a název se změnil na Błędowice Dolne. 1.9.1939 obsadili pońtu Němci a název byl změněn na Nieder Bludowitz (Oberschles.). Od 1941 opět změna názvu na Nieder Bludowitz űber Teschen (Oberschles). Po válce od 1945 původní název Dolní Bludovice. Od 1.7.1961 Havířov 4, od 1.7.1971 Havířov 2, a konečně od 1.1.1973 736 02 Havířov 2. V minulosti nejvíce pońtovních úřadů vznikalo v 18.století za vlády Marie Terezie a Josefa II. Centralizační systém území vyņadoval, aby císařńtí kurýři mohli co nejrychleji doručovat zprávy i z odlehlých částí říńe. Tak vznikla v roce 1775 pońtovní cesta Vídeň, Břeclav, Přerov, Moravská Ostrava, Dolní Bludovice, Těńín, Bielsko, Kraków a Lwów. V roce 1784 pak druhá pońtovní cesta Olomouc, Přerov, Frýdek, Dolní Bludovice, Těńín. Toto vedlo v podstatě ke zřízení pońty v Dolních Bludovicích. Pońtovní stanice v Dolních Bludovicích vznikla v roce 1785 na ostravské silnici za panování Rudolfa II. Ve které budově byla pońtovní stanice v té době zřízena není známo. Dříve chodil obecní posel pro pońtu do Těńína pěńky, později vozil pońtu z Těńína jiņ koňský povoz. Přitom vzdálenost mezi stanicí v Těńíně a Bludovicemi byla 2 míle. První pońtovný v Bludovicích byl Karel Josef Steiner (byl do Bludovic přeloņen ze stanice Hustopeče). Bludovická pońta doručovala pońtu obcím: Dolní, Prostřední a Horní Bludovice, Dolní a Horní Soběńice, Pitrov, Dolní a Horní Těrlicko, Dolní Datyně, Ńumbark, Ņermanice a Ņivotice. Umístění Bludovické pońty je známo aņ od roku 1796, kdy byla umístěna na zámku v Dolních Bludovicích. Pońtmistrem se stala Karolina Fregin, svobodná paní ze Seegeru, rozená Radocká, které zámek a přilehlé polnosti tehdy patřily. Později za jiného majitele panství byl pońtovní úřad přestěhován do domu č.239 (u silnice Ostrava-Těńín). Tento dům, statek, byl při výstavbě města zbourán a nacházel se v dneńní lokalitě ulice Ņelivského. Kolem roku 1840 bludovická pońta obhospodařovala 24 koní. Byli ustájeni ve stájích umístěných nedaleko pońty (později hospoda Mrózek). Pońtmistry a správci pońtovního úřadu Dolní Bludovice byli dále: 1816-1819 Bohumil Lebrecht Traugott z Radockých, 1819-1838 Frantińek Feorster z Felsenburgu a
Druhá zásilka, předznámkový dopis, s prvním razítkem pońty v Bludovicích typu A.1-f NIEDER BLUDOWITZ / 3 JUL poslaná do Fryńtátu. Rok expedice zásilky nejde Bohuņel určit, jedná se jen o obálku. Na její zadní straně je příchozí razítko FREISTADT / IN SCHLES. /3.JUL.
Syrena 189
- 4 Vlevo je reprodukce příchozího razítka pońty ve Fryńtátě rovněņ s datem „3.JUL.“ bez udání roku expedice. Razítko je typu A.3-j. Monografie Díl 13, katal.č.560, str.241. Razítko bylo prvním razítkem pońty ve Fryńtátě a v pouņití bylo od r.1845. Henriette Radocký, 1838-1857 Jiří Gurniak, 1857-1871 Pavel Gazda, 1871-1910 Eleonora Gazdová, 1910-1914 Oskar Haluńka, 1914-1921 A.Nesvadba, 1921-1946 Bohumil Sladký z Michálkovic. Z pońtmistrů pońty je nejznámějńí Jiří Gurniak (od r.1838), rovněņ majitel bludovického panství, který přestěhoval pońtovní úřad do domu č.209 u tak zvané „císařské cesty“ Ostrava-Těńín. V dochovaných prapramenech se hovoří, ņe v r.1848 se na této pońtě přepřahal povoz vezoucí do Těńína císaře Frantińka Josefa I na jeho cestě do Lwowa. Na cestě do Těńína jej doprovázel i pońtmistr Gurniak. Pońtovní stanice v Dolních Bludovicích se stala významnou stanicí na dvou pońtovních tratích (z Opavy a z Frýdku). Pońta z Opavy přijíņděla v úterý a v sobotu ráno, z Olomouce a Těńína ve čtvrtek a v neděli večer. V moņnostech pońty i sluņeb, které pońtovní provoz nabízel rostlo patřičně i vybavení pońtovními dostavníky a koni. Po vybudování severní, ņelezniční, Ferdinandovy dráhy v r.1855, kdy pońtovní zásilky začaly být po ní přepravovány, význam pońty v Bludovicích se zmenńoval. Po zprovoznění ņelezniční trati KonczyceTěńín byla pońta přenesena do stanice Ńumbark v roce 1856 a pońta v Dolních Bludovicích byla zruńena. Opětné zprovoznění pońty v Dolních Bludovicích uvádí literatura v roce 1864. V roce 1910 vznikl na pońtě i telegrafní úřad. Větńího významu nabyl pońtovní úřad aņ v období 1.světové války, kdy bylo v Těńíně dokonce umístěno Vrchní vojenské velitelství. Rakouská razítka pońty v Dolních Bludovicích (viz Monografie Díl 13, katal.č.1583, str.507-508. Katal.č.1583/1, NIEDER BLUDOWITZ, typ A.1-f, doba pouņití od r.1841 (barva černá) od 1847 i zelená. Razítko 2-řádkové s datem (jen den a měsíc). Rozměr razítka 44,5x11,5 mm. Viz reprodukce s tímto razítkem na str. 2 a 3 této Syreny.
Před známkový dopis poslaný z Dolních Bludovic do Fryńtátu. Na zásilce je opět razítko typu A.1-f ale název pońty je jen N.BLUDOWITZ / 19 NOV. Zásilka je z roku 1854 (datum uvnitř dopisu). Délka
Syrena 189
- 5 razítka je jen 33 mm. Je to evidentně jiné razítko, neņ jaké uvádí Monografie Díl 13. O tomto razítku se zkratkou „N.“ místo NIEDER se Monografie ani nezmiňuje. O tomto razítku píńe ve své práci jiņ kolega mgr.Janusz Manterys. Razítko první s plným nápisem NIEDER BLUDOWITZ asi neznal, uvádí je jen jako katal.č.6.1*., podle něj typ A4. Druhé razítko se zkráceným názvem N.BLUDOWITZ jiņ znal a uvádí je jako katal.č.6.2., podle něj typ A4. Zatím, co u prvního razítka s plným názvem uvádí jen dobu pouņití od r. 1841 a hodnotí je v barvě černé 100 body a v barvě zelené 130 body, druhé razítko se zkráceným názvem jiņ uvádí i s rozměrem a dobou pouņití od 10.11.1858. Toto druhé razítko hodnotí 100 body. Katal.č.1583/2 NIEDER BLUDOWITZ, typ E 1. Známé pouņití razítka je od r.1864. Razítko je jednookruhové s datem uprostřed, jen den/měsíc (bez udání roku).
Zadní strana zásilky poslané z Těńína 9.5.1878 do Dolních Bludovic, příchozí razítko pońty v Bludovicích označeno ńipkou. Razítko je Typu E 1 NIEDER BLUDOWITZ 10/5. Rok na tomto razítku není uveden, ale podle razítek Těńína je to rok 1878. Ostatně rok je uveden i v textu zásilky (8/4 878). Vlevo je kresba razítka typ E 1. Mgr. Manterys vede razítko podle něj jako katal.č.6/3., typ F 1. Průměr razítka je 23 mm, jeho dobu známého pouņití Mgr. Manterys uvádí od r. 1864 do 16.5.1873. Razítko hodnotí 30 body. Na nańí ukázce je vidět, ņe razítko bylo v pouņití jeńtě 10.5.1878, tedy o pět let později, neņ uvádí ve své práci Mgr. Manterys. Pochopitelně dalńí nálezy mohou dobu jeńtě upřesnit !! Katal.č.1583/3 NIEDER BLUDOWITZ, typ E 76. Reprodukce tohoto razítka je vlevo. Razítko je jednookruhové, průměr 24 mm. Uprostřed razítka je datum: den / měsíc / rok (poslední dvojčíslí). Mgr.Manterys vede razítko podle něj jako katal.č.6/4 typ F 8. Jemu známá doba pouņití razítka je od r.1882 do 8.9.1913. Razítko hodnotí 10 body. Na následující straně jsou dvě ukázky zásilek s razítky bludovické pońty typu E 76. Nahoře je to zásilka-korespondenční lístek s natińtěnou známkou orlice 2 krejcary (cihlově červená), bez ozdobného rámu, poslaný z Těńína do Dolních Bludovic. Expediční razítko pońty v Těńíně je typu E 189. Tato razítka jsou o průměru 26 nebo 27 mm. Razítko existuje celkem v sedmi variantách, které se mezi sebou lińí nepatrnými rozdíly. Nańe razítko je TESCHEN 20/3/9-12M/90. (čas 9-12 h poledne –Mittag). Existují
Syrena 189
- 6 i razítka, kde místo časového údaje v hodinách je například číslo expedice (1.E, 2.E). Razítko bludovické pońty je na zásilce otińtěno jako příchozí NIEDER BLUDOWITZ 21/3/90 (21.3.1890). Razítko Bludovické pońty je typu E 76.
Druhá zásilka je opět korespondenční lístek s natińtěnou známkou 2 krejcary, císař (hnědá vč.potisku dopisnice). Korespondenční lístek s ozdobným rámem. Potisk lístku v barvě natińtěné známky. Vlevo od adresních linek je nápis: „Nur fűr die Adresse“ (jen pro adresu). Zásilka má také expediční razítko těńínské pońty typ E 189 TESCHEN 8 / 5 / 12-4 N / 93. Je také poslána do Dolních Bludovic o čemņ svědčí otisk příchozího razítka typu E 76 NIEDER BLUDOWITZ 9 / 5 /93 (9.5.1893). Reprodukce zásilky je dole.
Syrena 189
- 7 -
Poslední ukázka s razítkem typu E 76 bludovické pońty je zásilka poslaná na Okresní soud ve Frýdku. Jelikoņ se jedná o úřední zásilku (v levém dolním rohu poznámka „Ex offo“), není zásilka vyplacena známkami. Expediční razítko NIEDER BLUDOWITZ 5 / 6 / 83 (5.6.1883). Jelikoņ zásilka je z června 1883, otisk razítka je necelý rok po té, co bylo razítko zavedeno do pońtovního provozu. Katal.č.1583/4, NIEDER BLUDOWITZ/a, typ G 129. Razítko bylo v pouņití za Rakouska od r.1909 do konce 1.světové války. Razítko pak následně pouņívala krátce i Polská pońta (od 11.11.1918 do 25.1.1919) a Československá pońta (od 25.1.1919 aņ v průběhu r.1919). Do kdy přesně pouņívala rakouské razítko Československá pońta mohou upřesnit jen nálezy zásilek s tímto razítkem. Mgr.Manterys uvádí jemu známé pouņití rakouského razítka od 1909 do 17.4.1919. Pouņití rakouského razítka Polskou pońtou jsme dokumentovali na peněņní poukázce na 300 korun poslaných do Radvanic 18.12.1918 (viz Syrena 121 str.30). Bylo to včetně okresního razítka pońty č.XI/116 Na následující straně nahoře je polské pouņití rakouského razítka G 129 NIEDER BLUDOWITZ / a s datem 5.XII 18 (5.12.1918) na peněņní podacím lístku na 106K 50hal. Peníze jsou poslány do Polské Ostravy. Na podacím lístku je dole otisk okresního razítka pońty Dolní Bludovice XI/116 Pouņití rakouského razítka Československou pońtou ze dne 30.4.1919 je na následující straně dole. Zásilka je poslána na zámeckou paní M.Stona do STRZEBOWITZ, Schönbrunn, Östr.Schlesien, tedy do Rakouského Slezska. Ale takové Strzebowice se nám nikde nepodařilo najít, Bůh ví, kde to je a jak se to dnes jmenuje? Název není ani v Monografii Díl 16 II mezi původními rakouskými názvy obcí. Zásilka je rakouským korespondenčním lístkem s natińtěnou zelenou známkou 5 hal.císař F.J.I. V levé polovině dopisnice jsou nápisy s protiválečnou tématikou. Natińtěná rakouská známka je přelepena známkou 10 hal. Hradčany. Expediční razítko NIEDER BLUDOWITZ/a s datem na můstku razítka 30 IV 19 (30.4.1919). Typ M 2. Pouņití je o dva týdny později neņ uvádí Mgr. Janusz Manterys. Rakouské razítko typ G 129, jeho reprodukce je vlevo, jiņ ale s datem, kdy Dolní Bludovice patřily Polsku, od 11.11.1918. Razítko je dvoukruhové s datem na můstku a s rozlińením „a“. Jeho vnějńí průměr je 30 mm. Mgr. Manterys je vede pod katal.č.6.5.1. jako typ L 7. Pod Československou pońtou toto razítko vede Monografie Díl 16/I pod katalogovým číslem 406 na str.137 jako typ M 2. Po 25.lednu 1919 byly Dolní Bludovice obsazeny československým vojskem a pod československou správou byly Dolní Bludovice aņ do Polského záboru dne 10.10.1938.
Syrena 189
- 8 -
Meziválečná, československá razítka pońty v Dolních Bludovicích (1919 – 10.10.1938). Monografie Díl 17/I, katal. č. 406, str. 171 - 172.
Syrena 189
- 9 Katal.č. 406/1 DOLNÍ BLUDOVICE-DOLNE BŁĘDOWICE *Č.S.P.*/a, typ M 43. Razítko je dvoukruhové s můstkem, pod můstkem je rozlińení „a“ a dole v mezikruņí nápis *Č.S.P.* Dole je zásilka poslaná z Bludovic do Orlové. Frankatura známkou 60 hal. Hradčany. Datum na můstku razítka a jeho rozlińení jsou ńpatně čitelné. Podle originálu bylo zjińtěno, ņe datum na můstku razítka je 27.VIII.20. Razítko bylo v pouņívání 1919-1920. Monografie je hodnotí 14 body.
Syrena 189
- 10 Katal.č.406/2 DOLNÍ BLUDOVICE * BŁĘDOWICE DOLNE * Č.S.P., Typ M44, Monografie hodnotí razítko 10 body. Razítko bylo s rozlińením „a“ nebo „b“, doba pouņití 1920-1930. Zásilku s tímto razítkem a s rozlińením „a“ jsme publikovali v Syreně č.146 str.8-10. Na předcházející straně dole je zásilka s razítkem pońty Dolní Bludovice, typ M 44 poslaná do Ńumbarku 17.3.1922. Razítko s rozlińením „b“, DOLNÍ BLUDOVICE * BŁĘDOWICE DOLNE* Č.S.P./b 17 III 22 --. Katal.č.406/3 DOLNÍ BLUDOVICE /***, typ M 45. Razítko s rozlińením „a“, „b“, doba pouņití 1930-1938 a s rozlińením „c“, doba pouņití 1928-1938. Razítko je hodnoceno 11 body. Dole je československá dopisnice „Střední státní znak“ s natińtěnou známkou 50 hal. (zelená), datum vydání 17.7.1933. Dopisnice má katalogové číslo CDV 49 a je poslaná z Dolních Bludovic do Olomouce. Dopisnice je orazítkovaná razítkem typ M 45 DOLNÍ BLUDOVICE /***/c s datem na můstku razítka 12.II.37 2. (12.2.1937). Dopisnice má rozměr 148 x 105 mm a její platnost skončila aņ 20.5. 1940.
Katal.č.406/4 DOLNÍ BLUDOVICE * DOLNE BŁĘDOWICE / a, b, c., typ M 50. Doba pouņití razítek od června 1938 do 10.10.1938, kdy pońtu zabralo Polsko. Dvojjazyčná, česko-polská razítka byla na některé pońty na Těńínském Slezsku zavedena výnosem Ministerstva PaT v Praze č.20.200IV/1-1938 a č.22.300-IV/1-1938. Bylo to realizováno na pońtách v místech, kde byla značná část polského obyvatelstva. Nebylo to ale realizováno například na pońtě Bohumín 1, Bohumín 2, Český Těńín, Dětmarovice, Dolní Domaslovice, Doubrava, Morávka, Mosty, Německá Lutyně, Orlová, Petřvald, Poruba u Orlové, Rychvald a Vendryně. Snad jediné razítko na Těńínském Slezsku nebylo česko-polské, ale česko-německé. Bylo to razítko typu M 47 pońty PUDLOV * PUDLAU *. Razítko bylo s rozlińením „a“ i „b“. V Pudlově byla totiņ převaha německého obyvatelstva, polského tam byla jen malá část (v roce 1930 při sčítání lidu obyvatelstvo celkem 4189, z toho čs.1946, něm.1823, pol. 182, zbytek ostatní a bezdomovci). Razítka typu M 47 byla česko-německá, slovensko-maďarská, česko-rusínská a mimořádně razítko německo-maďarské. Česko-polská razítka typ M 47 nejsou, jsou jen typu M 50! V Dolních Bludovicích bylo v roce 1921 celkem 2559 obyvatel. Z toho čs. 536, pol. 1877 + ostatní. V roce 1930 bylo v Dolních Bludovicích celkem 2806 obyvatel, z toho čs. 1102, něm. 14 a pol. 1621.(viz Jiří Neumann „Okupace čs.pohraničí Polskem v roce 1938“, Filatelie č.13/ ročník 1991, Filatelistické seńity str.199).
Syrena 189
- 11 -
Nahoře je zásilka poslaná z Dolních Bludovic na Moravskou banku-pobočku do Moravské Ostravy s expedičním razítkem pońty typu M 50 DOLNÍ BLUDOVICE * DOLNE BŁĘDOWICE */c s datem na můstku razítka -6.X..38 – 12.
Zásilka, „Tiskovina“, poslaná do Horní Suché v den záboru Dolních Bludovic Polskem 10.X.38-12. Expediční razítko DOLNÍ BLUDOVICE * DOLNE BŁĘDOWICE * /c. Ačkoliv literatura o pońtě v Bludovicích uvádí existenci zásilek s československým razítkem M 50 i s datem 10.X.38-12, lze o tom, ņe tato zásilka skutečně pońtou prońla, silně pochybovat! Například z pońty Fryńtát, coņ máme svědecky písemně doloņeno, předávajícím čs.úředníkem, který pońtu předával
Syrena 189
- 12 Polákům v 8.oo dne 8.X.1938, činnost české pońty skončila jiņ dne 7.X.1938 v 16.oo hodin a veńkeré rekvizity pońty byly odvezeny svědkem jeńtě 7.X.1938 na pońtu Ostrava 1 a tam předány. V den předání pońty Polákům jiņ česká pońta ve Fryńtátě nepracovala. Přesto se vyskytují i z Fryńtátské pońty česká razítka s datem 8.X.1938. Náń svědek toto absolutně vyloučil a tyto zásilky prohlásil za dodatečně, pravými razítky udělané! Tak tomu bylo určitě i na jiných pońtách na Těńínsku, které Poláci zabrali ve dnech 2.-10.X.1938. Pońtu v Pudlově zabrali Poláci vyjímečně aņ 11.10.1938. Polský zábor pońty v Dolních Bludovicích, polská razítka. Na vńechny pońty zabrané Polskem na Těńínsku ve dnech 2.-11.X.1938 si Polské pońtovní orgány přivezly předem připravené rekvizity (polské známky, expediční a R-razítka a polské formuláře). Zásilky s československými známkami byly tolerovány na zásilkách, ale neměly výplatní hodnotu. Polńtí občané si československé známky lepili na dopisy vedle polských známek a pońta to tolerovala. Bylo to děláno z propagačních důvodů a takto vyrobené zásilky byly suvenýrem a památkou na tuto dobu. Polská pońta na pońtě v Dolních Bludovicích, přejmenovaných na BŁĘDOWICE DOLNE, pouņívala jen jedno razítko s rozlińením „a“, BŁĘDOWICE DOLNE /*a*. průměr 24 mm, razítko je jednookruhové s datem a rozlińením (československá pońta pouņívala na pońtě tři expediční razítka s rozlińením „a“, „b“, „c“). Na R-zásilky pouņívala československá pońta R-nálepky, polská pońta stejně jako tehdy v Polsku, pouņívala jen rámečková R-razítka (42x16 mm).. Ve zmíněném článku ve Filatelii č.13 z r.1991 se předpokládá nález R-zásilky z období polského záboru z pońty Błędowice Dolne. Takovou doporučenou zásilku jsme publikovali v Syreně č.84 str.4. Jednalo se o zásilku R + Exprés poslanou do Brna. Zásilka měla československou cenzuru z roku 1938 (44x10,5 mm Cenzurováno, otisk černý). Polské expediční razítko na zásilce bylo s rozlińením *a* mělo na můstku datum 4 XI 38. Zásilka byla adresována na brněnskou Pojińťovací banku Slávia. Není nám známo, ņe by mimo nás někdo i v Polsku publikoval pońtou prońlou R zásilku z Bludovic a poslanou jeńtě i Exprés! S polským razítkem BŁĘDOWICE DOLNE / *a* jsme publikovali v Syreně i obyčejnou zásilku na polské dopisnici Cp 81, I. náklad, propagační nápis č.XVIII. (Syrena 105str.4-5). Odesilatelem je Evangelický farní úřad v Bludovicích. Zásilka je poslána do Jägernsdorfu (Krnov), tehdy jiņ v Německu, datum na expedičním razítku je 30 III 39-8.
Dneńní ukázkou nahoře, je polská dopisnice, katal.číslo Cp 78 s natińtěnou známkou Fi 303, prezident Mościcki, 15 gr. Jedná se o vydání z 1.2.1938, propagační nápis číslo X: TELEFON MIĘDZY-
Syrena 189
- 13 MIASTOWY USUWA ODLEGŁOŚCI. Signatura dopisnice je „P.P.T.T.(VI-1938) 20.000.000.“ Tarif tehdy činil ve vnitrostátní přepravě za dopisnici 15gr. (od 1.1.1939). Dopisnice je ale vyplacena jako zahraniční (30gr.). Vedle natińtěné známky je nalepena jeńtě známka Fi 296, 15 gr. Odesilatel si neuvědomil, ņe i Třinec i Bludovice jsou (tehdy) v Polsku! Platil tedy tarif pro vnitrostátní zásilky. Expediční razítko BŁĘDOWICE DOLNE / *a* je s datem na můstku razítka -6 V 39-18. Razítka pońt nacházíme i na jiných pońtovních dokladech, kde je jejich výskyt dokonce vzácnějńí neņ na zásilkách. Protoņe „ruku na srdce“, kolik takových dokladů se do dneńního dne po více jak 70.letech dochovalo.
Nahoře je ZWROTNE POŚWIADCZENIE ODBIORU (zpětné potvrzení příjmu). Pouņívalo se u zásilek institucí, kde odesilatel chtěl mít jistotu, ņe zásilka byla skutečně doručena. V nańem případě se jedná o zásilku poslanou Městským soudem ve Fryńtátě na adresáta do Ņivotic. Zásilka byla odbavena z Fryńtátu 14.3.1939 (okénko vlevo nahoře v rámečku). Vedle je otisk razítka městského soudu v červené barvě. Na zadní straně potvrzení (reprodukce je na následující straně) je expediční razítko pońty ve Fryńtátě, polské razítko FRYSZTAT / *c* s datem na můstku razítka 17 III 39-18. Na okraji zadní strany potvrzení je jeńtě torzo razítka pońty STONAWA s částí data 18… Do Stonavy tedy zásilka zabloudila následující den. Razítko pońty v Bludovicích na přední straně svědčí o tom, ņe zásilka byla patřičně vyřízena a zpětné potvrzení odběru bylo vráceno odesilateli (soudu) zpět. Otisk razítka bludovické pońty je BŁĘDOWICE DOLNE / *a* s datem na můstku razítka 21 III 39-18. Polská razítka vńech obsazených pońt na Těńínském Slezsku byla jednookruhová s datem a rozlińením, jejich průměr byl 24 mm. Poláci měli jiņ tato razítka připravena předem, několik dnů před záborem, a tak bylo zaručeno, ņe polská pońtovní správa můņe na pońtách odbavovat zásilky ihned po převzetí pońt, a to první den po záboru té které pońty. Jen 4 razítka měla chybný text a byla ihned v co nejkratńím termínu vyměněna. 1.9.1939 napadlo Německo na Polsko. Celý prostor polského záboru české části Těńínského Slezska byl polským vojskem opuńtěn (podle svědků) v noci z 31.8. na 1.9.1939. Polská armáda se stáhla na své historické území a teprve tam byl organizován větńí vojenský odpor. Území Zaolzia (jak tomu Poláci říkali) bylo hned 1.9.1939 obsazeno a zajińtěno německými bojůvkami z místních Němců. Ty obsadily důleņité správní body i pońty. Od prvních dnů na pońtách platily jen německé známky, polské neměly
Syrena 189
- 14 -
platnost. Němci na pońtách v prvních dnech okupace pouņívali větńinou jen provizorní, gumová razítka doplněná datumovkami. Pońta v Bludovicích pouņívala jen dvě různá, provizorní razítka doplněná datu-
Syrena 189
- 15 movkami, které se otiskovaly vedle provizorních otisků razítek s názvem pońty. Jedno razítko bylo s textem jen N.BLUDOWITZ, druhé s textem NIEDER BLUDOWITZ (OLSAGEBIET). Zde Němci pouņili do němčiny přeloņený výraz Zaolzie (území za řekou Olzou, dnes česky Olńí). Razítka byla pouņívána po celý zbytek roku 1939 a jeńtě počátkem roku 1940.
Na předcházející straně dole je doporučená zásilka poslaná do Vítkovic-Moravské Ostravy. Provizorní německé razítko N.BLUDOWITZ je otińtěno přes nalepené známky jako expediční a zároveň tento otisk je na „němé“ R-nálepce (německé). Na známkách je jeńtě otisk datumovky s datem 19.II.1940. Zásilka je vyplacena německými známkami Hindenburg nominální hodnoty 12 a 30 fen. (12 fen. červená je tarif za zásilku do 20g a 30 fen. černá je příplatek DOPORUČENĚ). R nálepka papír nańedlý, tisk červený.
Druhá zásilka nahoře má otisk druhého, provizorního, expedičního razítka s textem NIEDER BLUDOWITZ (OLSAGEBIET). Zásilka je obyčejná, je vyplacena známkou 12 fen. červená (tarif za zásilku do 20g). Provizorní, expediční razítko je otińtěno přes nalepenou známku, otisk datumovky je pod známkou 4.XII.1939. Zásilka je poslána na spořitelnu do Moravské Ostravy. Otisky provizorních razítek na obou zásilkách jsou v barvě modro fialové. Provizorní razítka se pouņívala na pońtě do doby, neņ pońta dostala definitivní, kokovové razítko s textem. Jeho reprodukce je vlevo. Razítko je dvoukruhové, s můstkem. Název pońty NIEDER BLUDOWITZ / űber TESCHEN (OBERSCHLES.) /a. Zásilka s definitivním, kovovým razítkem je na následující straně nahoře, datum na můstku razítka je 09.7.41-8. Datum na převzaté kresbě definitivního razítka nahoře je 27.3.40-12 (Hans-Curt Graf von Sponeck). Znamenalo by to, ņe definitivní kovové razítko bylo pońtě dodáno nejpozději v březnu 1940. Definitivní razítko bylo jen s rozlińením „a“ (???) V době obsazení Bludovic Polskem v roce 1938 byla pońta stále v domě č.p.209 (byla tam aņ do konce 90.let minulého století). Asi 20 polských vojáků bylo tehdy nastěhováno na místní faře. Za II.světové války, za německé okupace, byl pońtovní úřad v provozu pochopitelně s německým osazenstvem. Bludovice byly obsazeny německým vojskem hned 1.9.1939. Budova pońty, dům č.p.209, kde se pońtovní úřad v Bludovicích nacházel aņ do konce 90.let minulého
Syrena 189
- 16 -
Nahoře je zásilka z období okupace s definitivním, kovovým razítkem, datum 09.7.41-8. Pod ní je R-zásilka z r.1944 (den a měsíc nečitelný) s definitivní R-nálepkou pošty (R a rámeček červeně, tisk černý).
Syrena 189
- 17 -
století, je na této straně nahoře. Po roce 1945 byl doručovací obvod pońty v podstatě totoņný s doručovacím obvodem z let 1918-1938, kromě obcí Horní a Dolní Těrlicko, kterým byla pońta doručována pońtovním úřadem v Těrlicku. Pońtovní provoz se stále rozńiřoval hlavně zavedením dalńích sluņeb. Bylo tomu tak v období budoucího, na zelené louce vybudovaného města Havířova a stavbou přehrady na řece Lučina v Ņermanicích. Koncem 90.let minulého století byla pońta z domu č.p.209 na krátkou dobu přestěhována do budovy u evangelického kostela a v současné době se pońta nachází v domě č.p.1589 na ulici Jurije Gagarina č. 1589/2a (reprodukce dole).
Vznikem města Havířov dońlo k připojení obce Dolní Bludovice k městu a pońta byla přejmenována na pońtu Havířov 4 a od roku 1973 na pońtu Havířov 2. Tak se stala jen pońtou podávací. Po roce 1945 byli vedoucími pońty krátce pan Bohumil Sladký, po něm pan Kořenovský. V letech 1948-1955 byl vedoucím pońty pan Josef Matuszek, v letech 1955-1974 jeho bratr pan Eduard Matuszek. Po něm vedla pońtu paní Vanda Czechová. Vedoucí pońty od roku 1999-2005 se stala paní
Syrena 189
- 18 Jana Pagáčová. Po ní byla vedoucí pońty paní Monika Kovaříková a od roku 2010 to je paní Jana Ńebelová. I u razítka typu M 45 DOLNÍ BLUDOVICE / ***/c existují otisky s datem 10.X.38-12, tedy ze dne záboru pońty Polskem (jsou asi stejného původu jako otisk razítka typu M 50 na str.11 této Syreny, otisk také na stříhané známce 20 hal. státní znak). I toto je asi „uděláno“ dodatečně ! Razítko M 45 bylo s rozlińením „a“, „b“,“c“. Článek o pońtě v Dolních Bludovicích připravili podle svého materiálu ing.Petr Mazoch a ing.Jiří Jan Král. Část materiálu pro zpracování článku zapůjčili kolegové ing.Svatopluk Petr, Jaroslav Tereńko, Andrzej Lisztwan, MUDr.Adrian Junga, ing. Jan Kypast a mgr. Janusz Manterys. Vńem za spolupráci srdečně děkujeme ! *********************************************************************************** Razítka zásobovacích jednotek za I. světové války. Nedílnou součástí kaņdé armády jsou zásobovací jednotky, které mají na starosti v době války hlavně zásobování muņstva v poli i týlu vńím potřebným pro vedení války, počínaje potravinami, výstrojními součástkami, zbraněmi, municí a jiným materiálem. Jedna z takových jednotek za I.světové války měla i sídlo v Těńíně. Zásobovací jednotka sídlila v Těńíně v kasárnách Erzherzog Friedrich.
Pod dobovou fotografií hlavní budovy kasáren arc.Bedřicha jsou uvedeny instituce, které v kasárnách sídlily: Offiziers–Kasino, Kanzleien d.Ergänz-Rez.Kommandos, Ersatz-Bat.-Kader-Kommandos, 54. Infanterie Reg.Kommando, Administrat.-Kommission, Proviantur, Verwalt-Kommission d.Infant.Reg. No 54 II.100, Militär-Stations-Kommando und Wohnungen fűr Ober.-Offiziere. Bylo to dosti institucí, mezi nimi i Proviantur-zásobování (ve zkratce některé: ńtáb 100.pěch.pluku, okresní doplňovací velitelství, administrativa, intendantura, byty vyńńích důstojníků a důstojnické kasino-od r.1905).
Syrena 189
- 19 -
Vstupní brána vedle hlavní budovy. V r.1910 měla těńínská posádka 2000 vojáků, z toho 70 důstojníků. Velitelem 100.pěch.pluku byl major Ferdinand Böh von Rostkron.
Stanovińtě dozorčího důstojníka v pěchotních kasárnách. Bylo v objektu č.11 umístěném u vstupní brány vedle hlavní budovy. Nacházelo se v nich zásobování a intendantura některých pododdílů (r.1902). Obsluhovali několik pododdílů! Potvrzují to tyto celistvosti: Razítko „Proviantur“, otisk modro-fialový, jeho délka je 35 mm. Bude to asi nějaké provizorium, je prohnuté, má nestejnou výńku písmen a jako celek je „fuńérsky uděláno“. Reprodukce zásilky s razítkem je na následující straně nahoře. Zásilka má nahoře otisk útvarového razítka „k.k.Landsturm-batallion No.104 zu Teschen“. Otisk útvarového razítka je rovněņ modrofialový, je to stejná barva jako barva razítka Proviantur. Zásilka je poslána 23/10 1914 do Oderbergu (Bohumína). Datum je vlevo nahoře v levé polovině dopisnice v textu. Jedná se o pohled s názvem „v zákopech“. Druhá zásilka na následující straně dole je pohlednice poslaná do Starého Hrozenkova na Moravě. Expediční razítko je od pońty TESCHEN 1/CIESZYN 1 /3a. Razítko je typu G 134. Datum na můstku razítka je 14.VI.17-6. Stejné datum je v textu. V levém horním rohu pohlednice je adresa
Syrena 189
- 20 odesilatele: „G.Mikula, v Těńíně/ K.k.Schűtzenreg.No 31./Proviantur“. Paradoxem je to, ņe přísluńník zásobovací jednotky děkuje za zboņí, které obdrņel a píńe, ņe: … bude šetřit, aby co nejdéle vystačil. Vajíčka dostal skoro všechna rozmačkaná, ostatní však znamenité. Když to bude možné, prosí o marmelády, mohou být i bez cukru, hlavně, když budou… Svědčí to o tom, jak vypadalo v rakouské armádě zásobování, hlavně potravinami. Byl červen 1917, čtvrtý rok války! Zásilka svědčí o tom, ņe zásobovací jednotka byla v Těńíně i nadále.
Syrena 189
- 21 Razítka s textem Proviantur najdeme i na jiných zásilkách, posílaných mimo Těńín. Mají různou podobu a jsou z různých míst, a to po celou dobu války.
Feldpostka, expediční razítko K.u.k.FELDPOSTAMT/52, datum na můstku 17.VIII.14. Polní pońta se v té době nacházela v okolí Kraśnika a obsluhovala 46. pěńí divizi, 1 korpus/1 c.k.armády. Proviantní razítko je červené. Razítko dvoukruhové s rakouskou orlicí uprostřed, text v mezikruņí: K.k.Landwehr-Infanterie-Regiment 4 Komp.*Proviantur*. Zásilka je poslána do Prostějova.
Feldpostka, expediční razítko K.u.k.FELDPOSTAMT/52, datum 8.I.16.Polní pońta se v té době nacházela severozápadně od Dubna (Volyň). Obsluhovala 4/5 divize v 1 korpusu,1/5 v korpusu Szurmaya/1 c.k.armády. Proviantní razítko je jednookruhové se zdvojeným rámem, uvnitř rakouská orlice. Otisk červený, text razítka PROVIANTAMT * 91.LIBRIG *. Zásilka je poslána do Braslavice u Kutné Hory. Feldpostka stejného odesilatele na stejnou adresu, razítko K.u.k.FELDPOSTAMT/52, datum o 9 měsíců později 14.IX.16. Polní pońta se v té době nacházela v okolí Łopatyna a Radziechowa, na severozápad od Brodów. Skupina Dieffenbacha a Sachsen-MeiNingen (německá armádní skupina
Syrena 189
- 22 Litzmanna). Proviantní razítko je jiné a s číslem jiné jednotky. Razítko je elipsovité se zdvojeným rámem. Nahoře je text PROVIANTSTAFFEL /11, dole pak der k.k.46.L.I.T.D. razítko je v cihlově červené barvě. Reprodukce zásilky je pod textem.
Feldpostka, reprodukce nad textem, expediční razítko K.u.k.ETAPPENPOSTAMT /180. Datum na můstku razítka 24.VI.17. Stejné datum je v textu. Proviantní razítko je dvouřádkové, otisk černě fialový Proviantur / Des k.k.Landsturmbezirkskommandos No 16. Zásilka je poslána do Německé Lutyně na Těńínsku. Etapní pońta 180 byla v té době v Krakově. I kdyņ je toto razítko ne razítkem Feldpostamt, ale Etappenpostamt, nemá razítko jako jiná razítka etapních pońt v Galicii v textu razítka uvedeno místo etapní pońty, ale pouze číslo (180), přesto to je etapní pońta. Mgr. Manterys nám slíbil připravit článek s tématikou těchto etapních pońt z Galicie, kde není místo dislokace etapní pońty, ale jen její číslo.
Syrena 189
- 23 Je vidět, ņe razítka Proviantur jsou různá a z různých míst a časových období. I jejich sbírání můņe být zajímavé. K tomu jsme chtěli tímto článkem přispět. Dislokace K.u.k. Feldpostamt /52 k danému datu je podle článku v Syreně č.152 str.5-6. S vyuņitím části materiálu mgr.Manteryse pro Syrenu připravili Jaroslav TEREŃKO a Ota ŃRUBAŘ. Literatura:Český Těńín na starých pohlednicích a fotografiích. ***********************************************************************************
Razítka typu M 50, česko-polská, JABLUNKOV * JABŁONKÓW z roku 1938. V polovině roku 1938 byla některým pońtám na Těńínském Slezsku přidělena nová, česko-polská razítka. Razítka nebyla přidělena vńem pońtám, jen některým. Toto je jiņ uvedeno v článku o pońtě Dolních Bludovic v této Syreně. Pońta v Jablunkově byla mezi těmi, kterým razítka byla přidělena. Razítka typu M 50 z této pońty jsme dosud v Syreně nepublikovali. Pońta měla tato razítka čtyři, a to s rozlińením „a“, „b“, „c“, „d“. Razítka mají v Monografii Díl 17/I katal.č.847/3 (str.263). Na pońtě byla v období 1920-1938 v pouņití razítka: -typ M 41 JABLUNKOV ve SLEZSKU *Č.S.P.* s rozlińením a, b, c, d, v pouņití 1920-1925, -typ M 45 JABLUNKOV /*** s rozlińením a,b,c,d, v pouņití 1925-1938.
Na reprodukci nahoře je bezplatný ńekový vplatní lístek za evidenční daň za rok 1938 ve výńi 5 Kč. Jelikoņ Jablunkov byl v oblasti s polským obyvatelstvem, je i doklad dvojjazyčný, česko-polský. Daň je poslána na Berní úřad v Jablunkově. Na dokumentu je otisk razítka pońty typ M 50 JABLUNKOV * JABŁONKÓW* /a s datem na můstku razítka 16 VIII 38-17. Na následující straně je zásilka poslaná EXPRÉS z Čáslavi do Jablunkova. Zásilka je na firemní obálce firmy Eduard Lustig v Čáslavi. Expresní nálepka je na růņovém papíru, potisk černý. Expediční razítka pońty v Čáslavi jsou podle Monografie Díl 17 I vedena pod katalogovým číslem 262/2 na str. 142 - 143. ČÁSLAV / ***/a. Razítko je typu M 45. Datum na můstku razítka je 26.VIII.38-22. Monografie rozlińuje dva typy razítka s rozlińením „a“ (viz reprodukce kresby razítek na následující straně). Razítka se od sebe lińí ńířkou nápisu ČÁSLAV. Ńiroký nápis má být u starńího typu razítka s rozlińením „a“, doba pouņití 1925-1928. Uņńí nápis má být u novějńího typu razítka s rozlińením „a“,
Syrena 189
- 24 pouņití 1928-1939. Pońta pouņívala jeńtě razítka typu M 45 s rozlińením „b“ (1930-1939), s rozlińením „d“ (1924-1939), „f“ (19351939), „g“ (1931-1939), „j“ (1927-1939). Vlevo jsou kresby obou variant razítka s rozlińením „a“. Na nańí zásilce (dole) jsou otisky razítka s rozlińením „a“, ńirńí varianta. Tato se má vyskytovat u starńích otisků! Nańe otisky jsou ale z 26.VIII.38-22. Je to tedy opačně, neņ to uvádí Monogragrafie Díl 17/I na str.143(??). Frankatura zásilky je dvěma známkami TGM po 1 Kč a známkou Doss Alto 50 hal, celkem 2,50 Kč.V dané časovém období byl tarif za dopis do 20g v mimomístní přepravě 1 Kč, příplatek Exprés 2 Kč. Zásilka je tedy nedostatečně frankována (chybí 50 hal.)
V pravém horním rohu zásilky je příchozí razítko pońty Jablunkov, razítko typu M 50 JABLUNKOV * JABŁONKÓW */c s datem na můstku razítka 27 VIII 38-18. Dnes jsme tedy mohli přinést ukázky razítka M 50 s rozlińením „a“ i „c“. Má tato razítka někdo i s rozlińením „b“ a „d“? Mgr. Janusz MANTERYS ***********************************************************************************
Doporučená zásilka poslaná z Jablunkova do Moravské Ostravy v době polského záboru 1938-1939, expediční razítka s rozlińením „c“ V Syreně č.184 na str.10 jsme publikovali pohled poslaný z Jablunkova do Místku. Bylo na něm otińtěno polské, expediční razítko s rozlińením „d“. Posteskli jsme si tam, ņe dosud publikovaná razítka z této pońty byla vńechna jen s rozlińením „d“ (také v Syreně 131 na str.14 je zásilka poslaná do Prahy 19 IV 39-12 s razítkem s rozlińením „d“). Pońta v době polského záboru pouņívala expediční razítka čtyři, s rozlińením „a“, „b“, „c“, „d“. Na ostatní tři jsme dosud nenarazili, stejně tak na R-zásilku z této pońty. Polská filatelistická literatura z této pońty publikovala dosud jen samostatný otisk R-razítka, celou zásilku ne! Po přečtení tohoto článku se nám ozval ing.Svatopluk Petr a R-zásilku nám poslal !
Syrena 189
- 25 -
Zásilka je poslána na Moravskou spořitelnu v Ostravě. Zásilka je na firemní obálce. Frankatura je známkami: Fi 305, nominál 1 zł. a Fi 297, nominál 20 gr. Celkem nominál 1,20 zł. Tarif do protektorátu (cizina) činil ke dni expedice zásilky 45 gr., příplatek Doporučeně 45 g. Zásilka byla těņńí jak 20g, proto za kaņdých dalńích 20g + 30 gr. Celkem tedy 45 + 45 + 30 = 1,20 zł. Zásilka je tedy vyplacena správně. Na zásilce jsou 3 otisky expedičního razítka JABŁONKÓW / *c* s datem na můstku razítka 28 VI 39 12. Na světě je tedy R-zásilka i razítko s rozlińením „c“. Zbývají tedy jiņ jen razítka z této pońty s rozlińením „a“, „b“!
Ing.Svatopluk Petr nám navíc poslal jeńtě jednu zásilku z Jablunkova z té doby, opět s rozlińením „d“.
Syrena 189
- 26 Toto razítko s rozlińením „d“ bylo asi u běņné přepáņky této pońty, protoņe se zatím na zásilkách nejčastěji vyskytuje. Zásilka na předcházející straně dole je opět poslána do Moravské Ostravy do tehdejńího Protektorátu. Frankatura zásilky dvěmi známkami nominální hodnoty po 15gr. (Fi 296), celkem 30gr. Tarif za dopisnici do zahraničí činil k datu expedice zásilky 30 gr. Po stránce tarifu je zásilka vyplacena správně. Na zásilce jsou tři otisky expedičního razítka pońty JABŁONKÓW / *d* s datem na můstku razítek 27 VII 39 12. Za „pohotové“ reagování a za obě zaslané zásilky z Jablunkova ing. Svatoplukovi Petrovi děkujeme a srdečně jej touto cestou zdravíme. Je to dalńí aktivní čtenář nańeho zpravodaje ! ***********************************************************************************
Záhadné, provizorní, expediční razítko na provizorní R-zásilce poslané z Jablunkova do Brna 29.IX.1945
Zásilka je poslána do Brna doporučeně. Pońta v Jablunkově pouņila jako provizorní R-nálepku definitivní německou R-nálepku s potiskem pońty Skrzeczon / űber Oderberg / (Oberschles.). Název pońty ve Skřečoni je přetińtěn dvouřádkovým, světle fialovým, gumovým, provizorním razítkem Pońtovní úřad / JABLUNKOV. Nálepka má R a rámeček cihlově červený, název pońty ve Skřečoni je vytińtěn černě. Na zásilce je nalepena známka 300 hal. (hnědá) „lípová ratolest“. Známka na dopise je znehodnocena zajímavým razítkem. Toto je „pruského typu“, jednookruhové s můstkem dotaņeným na obou stranách aņ ke kruņnici. Razítko nemá ņáden nápis v horní, kruhové úseči. V dolní kruhové úseči je název pońty JABLUNKOV. Na můstku razítka je datum 29.IX.1945. Jaký byl nápis v horní úseči se nedozvíme ! Vlevo dole je otisk razítka (světle fialový) odesilatele-České občanské ńkoly v Jablunkově. Na zadní straně zásilky jsou dva otisky příchozího razítka BRNO 2/***/ch. Jedno s datem na můstku 30.IX.45-13 a druhé s rozlińením „a“ s datem -1.X.45-10. Toto provizorní razítko Jablunkova vede ve své práci i Hans-Curt Graf von Sponeck a má je s datem 3.I.1946. Razítko tedy bylo pouņíváno jeńtě i v r. 1946. ing. Jří Jan KRÁL
Syrena 189
- 27 Provizorní expediční razítko ALBRECHTICE u KRNOVA z r. 1945 (dnes Město Albrechtice).
Zásilka na firemní obálce poslaná z Albrechtic do Brna. Tehdejńí Albrechtice u Krnova, to je dneńní Město Albrechtice. Leņí asi 12 km severozápadně od Krnova. Provizorní expediční razítko pońty je z r.1945. Má podobu jako větńina provizorních razítek té doby s datem na můstku „1945“ nebo „1946“. Datum expedice zásilky je vlevo od nalepené známky vyznačeno datumovkou 19.IX.1945. Zatím, co datum 1945 na razítku zde bylo neměnné, pevně vyznačené, na předcházející ukázce z Jablunkova bylo nastavitelné. Frankatura zásilky známkou 120 hal. lípová ratolest, zásilka je obyčejná, tarif ve vnitrostátní pońtovní přepravě. Příručka pro sběratele čs. zn. a celin 1988 str. 531/7. Za provizorku z Jablunkova i z Albrechtic děkujeme příteli René Messnerovi z Moravské Třebové a srdečně jej touto cestou zdravíme ! ***********************************************************************************
Monografie Díl 17/ I se o razítku M 50 z r.1938 z BYSTŘICE nezmiňuje !
NAD
OLZOU vůbec
Kdo nevěří, nahlédněte do Monografie Díl 17/I str.136. Katalogové číslo pońty Bystřice nad Olzou je 322. V mezidobí 1920-1938 uvádí Monografie jen tato dvě pońtovní razítka: -Kat.č.322/1, razítko s iniciály Č.S.P., razítko typu M 41, rozlińení „a“ (1920-1925), „b“ (1924-1925), -Kat.č.322/2, razítko bez Č.S.P., jen název pońty a tři hvězdičky (***). Razítko je typu M 45 a bylo s rozlińením „a“ nebo „b“ (1925-1938), ale také s rozlińením „c“ (1930-1938). To je vńe, o razítku typu M 50, text česko-polský ani slechu, ani dechu! Proč? Ņe by to autoři Monografie nevěděli? Nebo jim to vypadlo? Razítko typu M 50 BYSTŘICE NAD OLZOU * BYSTRZYCA * tam nenajdeme! Kdyņ se ale podíváme do jiného zdroje, který se zabývá problematikou pońt na Těńínském Slezsku, tak tam toto razítko je a hned se třemi rozlińeními „a“, „b“ i „c“. Tím zdrojem je časopis Filatelie z r.1991 č.13, Filatelistické seńity str.197. Autor Jiří Neumann, „Okupace československého pohraničí Polskem v r.1938“. Razítko bylo zavedeno na pońtě stejně jako jiná razítka typu M 50 od druhé poloviny června 1938 a pońta je pouņívala aņ do Polského záboru 4.X.1938. Od tohoto data pouņívala pońta jiņ jen pol-
Syrena 189
- 28 ská razítka aņ do 31.8.1939, kdy byla Bystřice nad Olzou okupována Německem! Ukázku s razítkem nám poslal kolega ing. Mirko Bachratý z Bratislavy s upozorněním, ņe razítko není v Monografii Díl 17/I uvedeno!
Zásilka je poslána do Ņiliny 13.IX.38-18. Frankatura známkou 50 hal. Jindřich Fűnger, tarif za obyčejnou zásilku, vnitrostátní pońtovní přeprava! Pro zajímavost zásilku posílá dědeček nańeho člena Klubu pana Andrzeje Lisztwana z Českého Těńína. Toho pohled na zásilku potěńil. Razítko má rozlińení „c“. Někde tedy jeńtě musí být tato razítka i s rozlińením „a“ nebo „b“! Za ukázku ing.Mirko Bachratému děkujeme a srdečně jej do Bratislavy zdravíme! Ing.Bachratý nemá rád to, kdyņ v Syreně upozorňujeme na to neb ono, co v některé literatuře není nebo je uvedeno nesprávně. Vysvětlili jsme si to, ņe z nańí strany to není „vysmívání a ńkodolibost“, ale pouze konstatování a upozornění na skutečnost ! ***********************************************************************************
V pořadí druhé razítko pońty v BIELSKU 1 (BIELITZ, BIELITZ STADT, BIELITZ 1). Razítko je elipsovitého tvaru, rozměr 34x12 mm. Kolem názvu pońty BIELITZ jsou po stranách a nahoře i dole ozdobné prvky. Razítko je známo ve dvou provedeních podle výńky písmen: 1) Větńí písmena (4,2 mm). Známá doba pouņití od 6.3.1818 do 25. 1.1824. Hodnoceno 60 body. 2) Menńí písmena (3,8 mm). Známá doba pouņití od r.1828 do 29. 8.1837. Hodnoceno 50 body. Modrý a zelený otisk 65 bodů. Otisky razítek jsou známy v barvě černé, razítko s menńími písmeny je známo i s otiskem modrým nebo zeleným. Tolik práce Mgr.Manteryse o pońtě na Těńínském Slezsku do r.1918 Dnes Vám můņeme ukázat celkem tři zásilky. Na následující straně nahoře je první razítko s větńími písmeny (4,2 mm). Ornamenty kolem názvu pońty jsou trochu rozmazány. Zásilka je poslána do Lipníku na Moravě. Zásilka je doporučená (levý roh dole) nápis Recomm. Navíc čmárance „nota bene“ (dávej dobře pozor, čili také jako „doporučeně“), vlevo od nápisu Leipnik (barvičkou). Porto za zásilku
Syrena 189
- 29 bylo 3 krejcary (barvičkou nahoře vyznačena „3“-ka a podtrņena). Byl to tehdy tarif za zásilku doporučenou, váhy jednoho lotu a doručení zásilky na vzdálenost 7-9 stanic. Kříņ barvičkou z rohu do rohu znamená, ņe zásilka byla odesilatelem vyplacena v hotovosti v plné výńi (vlevo dole poznámka Franco). Pouņitá barevná tuņka je hnědá.
Zásilka poslaná z Bielska do Lipníku, podle data na zadní straně zásilky z 29.8.1821.
Přední strana cenného psaní poslaného do Lembergu (Lwów) 22.srpna 1826. Druhá zásilka je cenné psaní poslané do Lwowa. Udaná cena 2 floreny a 40 krejcarů (poznámka dole uprostřed přední strany zásilky). Expediční Razítko pońty v Bielsku je razítko s menńí výńkou nápisu (3,8 mm), ornamenty kolem nápisu jsou zřetelnějńí. Poznámka na zásilce „Ex offo“ (sluņební zásilka). Na následují straně nahoře je zadní strana zásilky se dvěma pečetěmi. Ta pravá je soukromá pečeť, slouņila k zapečetění zásilky. Ta levá pečeť má nápis: KAIS. KÖNIGL. GRAERTZ. POSTAMT BIELITZ, pod tím je pońtovní trubka a rakouská dvojhlavá orlice. Je to pečeť pońty v Bielsku. Na přední straně zásilky podél levého okraje je datum 22.Aug.826 (22. srpen 1826).
Syrena 189
- 30 -
Zadní strana zásilky poslané do Lwowa z 22.8.1826 s pečetěmi. Za ukázky prvních dvou zásilek děkujeme mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Jsou na nich obě velikosti razítka pońty v Bielsku. První zásilka odpovídá pouņití razítka podle toho, co je známo Mgr. Manterysowi (od 6.3.1818 do 25.1.1824). Druhá zásilka je poslána dříve neņ je pouņití známé Mgr. Manterysowi (uvádí od 1828, nańe zásilka je z 22.8.1826, tedy pouņití razítka o 2 roky dříve). Mgr. Manterys poctivě uvedl data pouņití, která mu byla známa, kdyņ publikaci tvořil !
Syrena 189
- 31 Na předcházející straně je třetí dneńní zásilka. Je poslaná z Bielska do Opavy. Vlevo je polovina záloņky dopisu s datem: 4 April 1835. Razítko pońty v Bielsku je s razítkem o výńce nápisu 3,8 mm. Doba odpovídá udaji o pouņití razítka uváděném Mgr. Manterysem. Třetí zásilku nám pro Syrenu zapůjčil kolega Kazimierz Wenglorz. Oběma kolegům za zapůjčení zásilek děkujeme a srdečně je touto cestou zdravíme. Vńechny tři ukázky jsou z předznámkového období. Kolik se jich po 175-190 letech zachovalo ? Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ***********************************************************************************
Jeńtě zajatecké lístky z ruského zajetí z období 1. světové války. Ruská a rakouská cenzura.
Zásilka je poslaná ze zajetí do Křtěnice b.Wińňová. Zásilka je předtińtěným formulářem k tomu určeným. Lístek s ukrajinsko-francouzským textem, potisk pomerančově hnědý. Prodejní cena formuláře v levém dolním rohu (cena ½ kopějky). V pravém dolním rohu je signatura formuláře. Podél levého okraje dopisnice je 3-řádkový, informativní nápis o tom, ņe písemný styk zajatců je povolen jen prostřednictvím pońtovních lístků k tomu určených a vysílaných otevřeně! Expediční razítko je od pońty MOKШAHЪ ПEHЗ. rozlińení **б. Datum na můstku razítka je 11.1.16. Zásilka je psána v textu 20.1.1916 (podle rakouského kalendáře). Převedeno na kalendář ruský je to -12 dnů, čili zásilka byla psána 8.1.1916. V levém horním rohu jsou podtrņena písmena Д Ц. (cenzurou povoleno, otisk fialový). Přes adresu je 3-řádkové, ukrajinské, cenzurní razítko, psáno latinkou Prosmotreno voinnoj cenzuroj /Pemza /voinnaja cenzura No 104 (fialový otisk). Po příchodu zásilky do Rakouska byla zásilka cenzurována znovu rakouskou cenzurou. Svědčí o tom trojúhelníkové rakouské cenzurní razítko otińtěné přes cenzurní razítko ruské.Text rakouského razítka Zensurabteilung Wien (cenzurní oddělení Vídeň). Otisk razítka rakouské cenzury cihlově červený. Vińňová leņí severozápadně od Frýdlantu.
Syrena 189
- 32 -
Druhý dneńní zajatecký lístek je s přibliņně stejným, ukrajinsko-francouzským textem, ale jinak uspořádaným. Je na něm stejně umístěna prodejní cena formuláře a jeho signatura nákladu. Rovněņ poučení podél levého okraje o pouņívání formuláře je stejné. Nahoře je napsáno rusky ručně a podtrņeno V Avstriju (do Rakouska). I na předcházející zásilce je nahoře ruský ruční nápis Avstria Rakousko. Zásilka je adresována do Moravského Schönbergu (do Ńumperku). Odesilatel je vyznačen podél levého okraje. V překladu: Johan Chmelař, zajatec, důstojník ve Stavropolu nad Volhou, gubernie Samara. Vpravo nahoře je kulatý otisk ruského, cenzurního razítka ПPOCMOTP. MOCKOBCK. BOEH. ЦEHЗУPOЙ №500 (prohlédnuto moskevskou vojenskou cenzurou č.500). Vedle ruské cenzury je opět i rakouská cenzura: trojúhelníkové razítko ZENTR. NACHW. BŰRO / ABTEILUG WIEN. Vlevo ńikmo nahoru od cenzurních razítek je jeńtě jeden otisk nějakého razítka, velice slabý, a proto i nečitelný. Průměr tohoto razítka je asi 36 mm. Otisk rakouského cenzurního razítka je v cihlově červené barvě.Na zadní straně lístku je v textu datum 31.V.1917, asi zase podle rakouského kalendáře. Na zásilce není otisk ruského, expedičního razítka. Odesilatel zdraví slečnu Kunzovou, ptá se, co je nového v Ńumperku. Prosí o to, aby mu psala hodně, vńe jej zajímá. Denně podniká dlouhé procházky. Odpoledne pak pracuje na zahradě muzea. Důstojníci asi měli „feńácké“ zajetí! U zásilek je vidět dva různé druhy cenzurních razítek ruských a skoro stejná cenzurní razítka rakouská. Je vidět, ņe rakouská cenzura probíhala výhradně ve Vídni. Za obě ukázky děkujeme příteli panu Miroslavu Muchovi z Olomouce a srdečně jej touto cestou zdravíme ! ***********************************************************************************
Proměny dopisnice , katal. č. Fi: Cp 102 ze 14.12.1947. Dopisnice je s natińtěnou známkou Fi: katal.č.401 „Poláci ve Ńpanělsku“. Tisk byl proveden rotačním hlubotiskem, natińtěná známka je nominální hodnoty 3 zł., coņ byl v době vydání dopisnice tarif za pohlednici ve vnitrostátní pońtovní přepravě. Prodejní cena dopisnice je vyznačena nad natińtěnou známkou „Cena 5 zł.“ Natińtěná známka je karmínová. Dopisnice má signaturu nákladu „P.P.T.i.T.-XII.47.-500.000“ V levé polovině dopisnice je portrét Ignacy Daszyńského. Portrét je vytińtěn v hnědé barvě. Nahoře uprostřed dopisnice je nápis KARTKA POCZTOWA (délka 44 mm). Formát dopisnice je 145x105 mm. Dopisnice byla tińtěna v Krakově v Národní tiskárně (Drukarnia Narodowa). Skutečný náklad dopisnice je 406.816 kusů. Takto vytińtěná dopisnice je v katalogu označena jako Fi: Cp 102 I. Dopisnice nerazítkovaná má cenový záznam v katalogu 35 zł., dopisnice pońtou prońlá (razítkovaná) má cenový záznam 20 zł. Na následující straně je nahoře dopisnice nerazítkovaná a dole pońtou prońlá. Ta má nedokonalý otisk strojového razítka, dolepená známka 3 zł Chopin nebyla razítkem zachycena, a proto je známka
Syrena 189
- 33 znehodnocena ńkrtem. Expedice zásilky musela být po zvýńení tarifu ve vnitrostátní pońtovní přepravě po 1.1.1948. Tarif 3 zł. platil od 1.9.1946 do 1.1.1948.
Část nákladu dopisnice byla opatřena vlevo od natińtěné známky 4-řádkovým přítiskem XXVII / KONGRES PPS / 14.-17.XII.1947 / WROCŁAW. Dopisnice s tímto přítiskem byly určeny pro účastníky kongresu a byly v prodeji ve Wroclavi. Přítiskem bylo opatřeno 107.968 dopisnic. Dopisnice s přítiskem vede katalog Fi: jako Cp 102 II. Nerazítkovaná dopisnice má cenový záznam 70 zł.,
Syrena 189
- 34 razítkovaná (pońtou prońlá) má cenový záznam 60 zł. Dopisnice Cp 102 I a Cp 102 II byly zavedeny do pońtovního provozu 12.12.1947 a pońtovní platnost pozbyly 31.1.1949. Dole je dopisnice Cp 102 II nerazítkovaná a pod ní je stejná dopisnice razítkovaná. Dopisnice pońtou prońlá má expediční razítko pońty WROCŁAW 1 /*S* s datem na můstku razítka 26.4.48.3-4. Jelikoņ je poslána po 1.1.1948, má opět dolepenou známku 3 zł. do nového tarifu 6 zł. platného od 1.1.1948 do 1.1.1949. Vlevo od dolepené známky je vidět zbytek dotińtěného, 4-řádkového nápisu u příleņitosti Kongresu PPS. (Ko /14).
Syrena 189
- 35 Část dopisnic Cp 102 I byla opatřena typografickým přetiskem nové nominální (i prodejní) hodnoty v souvislosti s dalńím zvýńením tarifu od 1.1.1949 na 10 zł. Tento tarif platil aņ do 15.4.1950. Dopisnice má začerněnou původní prodejní cenu dopisnice nad natińtěnou známkou a na samotné natińtěné známce je původní nominál 3 zł. přetińtěn na 10 zł. Délka nápisu „10 zł“ je 10 mm,vzdálenost mezi obdélníčkem nad známkou, který ruńí starou prodejní cenu dopisnice a nápisem „10 zł“ je 24,5 mm. Výńka „1“ v „10“ je 5 mm. Rozměr obdélníčku nad známkou je 22,25 x 4,25 mm. Přetiskem nové hodnoty 10 zł. byly opatřeny zbytky pońtovně nepouņitých dopisnic Cp 95 aņ Cp 104, dále dopisnice Cp 106 a Cp 108. Dopisnice Cp 102 I s novou přetińtěnou hodnotou 10 zł. má katalogový záznam pońtovně nepouņitá (čistá) 600 zł. a pońtovně pouņitá (razítkovaná) 2.500 zł. (!!!) Přetiskem nové hodnoty 10 zł. bylo opatřeno celkem 2.144 kusů dopisnic Cp 102 I. Není nic známo o tom, ņe byla novou nominální hodnotou 10 zł. opatřena i dopisnice Cp 102 II s přítiskem ke Kongresu PPS ve Wroclavi.
Dopisnici Cp 102 I s přetiskem nové nominální hodnoty „10 zł“ vede katalog Fischer pod novým katalogovým číslem Cp 118 ! Reprodukce dopisnice Cp 118 je nahoře. Při Kongresu PPS ve Wroclawi bylo pouņíváno na zásilky příleņitostné razítko, a to ve dnech 14.-17-XII.1947,. Reprodukce razítka je vlevo s datem 16.12.47.10. Toto razítko vede katalog polských příleņitostných razítek pod katal.číslem 47 073. Toto razítko pońty WROCłAW 1 má vzácnost výskytu označenou jak „B“ (ve stupnici A-D), kde písmenem „D“ jsou označeny nejvzácnějńí výskyty. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL Tarif za dopisnici ve vnitrostátní pońtovní přepravě byl od 15.4.1950 zvýńen o dalńích 5 zł. Bylo tomu tak do měnové reformy do 30.10.1950. Reforma se uskutečnila 28.10.1950. Od 30.10.1950 byl tarif za dopisnici ve vnitrostátní přepravě (místní přeprava) ve výńi 30 gr. a mimo místní přeprava 45 gr. Ceny jsou jiņ v nových zlotých. Proč je portrét Ignacy Ewarysta Daszyńského (1866-1936) na dopisnici? Byl to socialistický politik, člen právě PPS.V listopadu 1918 byl krátce premiérem, v období 1918-1930 marńálkem sejmu (předsedou parlamentu). V r.1926 při májovém převratu podporoval J.Piłsudského, později byl jeho odpůrce.
Syrena 189
- 36 Padělky ke škodě filatelistů, vlaková pošta 441 Jablunkau-Oderberg, zásilky s českými i polskými známkami s přetiskem S.O./1920.
Syrena 189
- 37 Dostala se mi do rukou zajímavá firemní celistvost odeslaná z Německé Lutyně do Fryštátu a podaná do vlakové pošty JABLUNKAU - ODERBERG 441 dne 22.2.20. Zásilka je frankována známkami 10h Hradčany (stříhaná, bez přetisku SO) a 15h Hradčany ( 13¾ : 13½ ), s přetiskem SO 1920. Razítko o průměru 30mm v porovnání se zaručeně pravým razítkem z roku 1919 vykazuje rozdílný tvar písmen. Celistvost vytváří pochybnosti, především ale o místě podání - Německé Lutyni. Ta nebyla na železniční trati Bohumín - Jablunkov ale byla blíže ke stanici Bohumín. Proč by byla celistvost podána do opačného směru vlakového kurzu ?? Nedávno jsem získal k prostudování shodné razítko se shodným datem na obálce Prefektury pro Východní Slezsko ve francouzském jazyce. Na obálce je pět polských známek s přetiskem S.O.1920. Tento den (22.2.1920) ještě polské, plebiscitní známky neexistovaly. Nejranější použití v poštovním provoze je známo až od 18.3.1920. Jedná se tedy o zjevný padělek. Adresa bude vymyšlená "Grodiště " - nedává to smysl - o jakou obec se jedná? Závěr - porovnání obou celistvostí potvrzuje, že se jedná v obou případech o padělky ke škodě filatelistů !! Ing. Jan KYPAST ***********************************************************************************************************************
R-zásilka z pońty Ńumbark ve Slezsku z období polského záboru čs. pohraničí v r. 1938 1939 je konečně na světě ! Pońta Ńumbark ve Slezsku byla zprovozněna aņ 30.9.1923. Do polského záboru pouņívala následující razítka: Monografie díl 17/II, katal.č.2441: 1) Katal.č.2441/1 ŃUMBARK VE SLEZSKU * Č.S.P.*/a (1923-1938), razítko typ M 41, 10 bodů, 2) Katal.č.2441/2 ŃUMBARK VE SLEZSKU/ ***/b (1925-1938), razítko typ M 45, 11 bodů, 3) Katal.č.2441/3 ŃUMBARK VE SLEZSKU * SZUMBARK */ a, b, (1938), razítko typ M 50, 16 bodů. Podle práce Jiřího Neumanna (Filatelie č.13-15/1991) „Okupace čs.pohraničí Polskem v r.1938“ měl v r.1921 Ńumbark při sčítání lidu celkem 1279 občanů, z toho čs.697, něm.503, zbytek ostatní. Při sčítání lidu v r.1930 to bylo celkem 1347 občanů, z toho čs.855, něm.19, pol.434, zbytek ostatní. V roce 1938 v červnu dońlo k přejmenování pońty podle jazykového zákona na Ńumbark ve Slezsku / Szumbark. Polsku byl Ńumbark odstoupen 10.10.1938 a pońta byla přejmenována na SZUMBARK. Od 11.10. 1938 dońlo k dalńímu přejmenování na SZUMBARK BŁĘDOWICKI. 1.9.1939 byl Ńumbark obsazen Německem a pońta opět změnila název na SZUMBARK (OBERSCHLES.).
Syrena 189
- 38 Polská pońta pouņívala na pońtě polské expediční razítko SZUMBARK / a, které si sebou polské orgány přivezly v den záboru. Toto razítko pouņívali na pońtě v říjnu a v listopadu 1938. Spolu s expedičním razítkem by měla pońta pouņívat i R-razítko SZUMBARK, které ale nebylo dosud v Polsku publikováno ani samostatně, ani na zásilce. Československé razítko je známo z 10.X.38-10. Od konce listopadu 1938 do 31.8.1939 pouņívala pońta expediční razítko SZUMBARK BŁĘDOWICKI / *a* logicky i R-razítko SZUMBAR BŁĘDOWICKI. Toto R-razítko nebylo dosud publikováno v Polsku ani samostatně, ani na zásilce. Můņeme tak učinit dnes, viz reprodukce na předcházející straně. Zásilka je poslána na Revírní bratrskou pokladnu v Moravské Ostravě. Razítko o příjmu zásilky na adresáta (Revírní bratrskou pokladnu) je 6-řádkové a je otińtěno přes adresu v červené barvě. Na zásilce je frankatura polskými známkami: Fi: 315, červená, 30gr., Fi 303, zelenomodrá, 15gr. a F 286, fialově karmínová, 45gr. Celkem frankatura 90gr. Odpovídá tehdy platnému tarifu pro zásilky do ciziny (dopis do 20g 45gr. a příplatek Doporučeně 45gr.). Na známkách jsou otisky tří expedičních razítek pońty SZUMBARK BŁĘDOWICKI / a s datem 11 I 39-8. V Revírní bratrské pokladně byla zásilka zaevidována 13.1.1939. Na zásilce je otisk R-razítka, a to ve fialové barvě! Fialovou barvu Rrazítka jsme dosud u polských R-razítek na pońtách ze záboru nezaregistrovali !! Expediční razítko i R-razítko je tedy na světě. Dosud jsme měli jen otisky expedičního razítka na jednotlivých známkách smytých z dopisů. Nyní, díky zapůjčení zásilky ing. Mirko Bachratým z Bratislavy, máme z pońty i zásilku a jeńtě poslanou doporučeně !! Zbývá někde jeńtě objevit zásilku z pońty s razítkem jen SZUMBARK /*a*, k tomu pak jeńtě i R-zásilku s R-razítkem SZUMBARK !! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ***********************************************************************************
Dvojjazyčná, česko-polská R-nálepka Darkov-Darków na doporučené zásilce z roku 1938.
I kdyņ pońt, které v r.1938 (od června) na Těńínsku na základě jazykového zákona dostaly česko-polský název bylo celkem 21!!, v Syreně jsme zatím dvojjazyčné R-nálepky, česko-polské, publikovali jen tři!! - v Syreně 111 na str.29 to bylo na zpátečním lístku Okresního soudu ve Fryńtátě poslaném Doporučeně s datem 4.X.1938, R-nálepka Fryńtát-Frysztat,
Syrena 189
- 39 - v Syreně 124 na str.3 to byla R-zásilka poslaná z Lazů u Orlové do Moravské Ostravy 24.IX.1938, Rnálepka Lazy u Orlové / Łazy, - v Syreně 135 na str.5 to byla R-zásilka poslaná z Karviné 1 do Turčanského sv.Martina 3.X.1938, Rnálepka Karvinna 1 / Karwina 1, - v Syreně č.157 str.35 to byla R-zásilka poslaná z Fryńtátu do Dráņďan v Německu 17.VIII.1938, Rnálepka Fryńtát-Frysztat. - konečně dnes na předcházející straně dole to je R-zásilka poslaná z Darkova do Moravské Ostravy 7.X.1938, R-nálepka Darkov-Darków. Na zásilce jsou nalepeny 3 známky TGM, nominál celkem 3 Kč. Na známkách jsou otińtěna dvě razítka pońty typu M 50, DARKOV * DARKÓW * /a s datem na můstku razítka -7 X 38-12. Byl to tedy poslední den pońty pod československou správou. Druhý den, 8.X.1938 byla pońta odstoupena Polsku. Razítka typu M 50 pouņívala pońta dvě, s rozlińením „a“ i „b“. Obě jsme jiņ v Syreně publikovali. Za zapůjčení dneńní zásilky děkujeme ing. Svatopluku Petrovi. Na vńech čtyřech zásilkách s česko-polskými R-nálepkami z období česko-polských názvů pońt z druhé poloviny roku 1938 jsou pochopitelně i česko-polská razítka typu M 50. Byli jsme poņádáni, abychom v Syreně zveřejnili názvy pońt na Těńínsku na nichņ byla česko-polská razítka ve II.pololetí r.1938 aņ do polského záboru pouņívána. Názvy pońt na nichņ česko-polská razítka na Těńínsku v r.1938 nebyla pouņívána jsme zveřejnili jiņ v tomto čísle Syreny v článku o pońtě v Dolních Bludovicích. Nyní tedy pońty, na nichņ česko-polská razítka typu M 50 pouņívána byla: Bystřice nad Olzou, Darkov, Fryńtát, Hnojník, Horní Suchá, Chotěbuz, Jablunkov, Karviná 1, Karviná 2, Komorní Lhotka, Lazy u Orlové, Louky nad Olzou, Návsí, Petrovice u Bohumína, Polská Lutyně, Prostřední Suchá, Ropice, Skřečoň, Stonava, Ńumbark ve Slezsku a Třinec. Je jich celkem 21. Na vńech těchto pońtách by měly být pouņívány i R-nálepky s česko-polským názvem pońty !! (?)
Ņe tomu tak vņdycky nebylo, dokazuje zásilka poslaná Doporučeně a Exprés z Fryńtátu do Moravské Ostravy. Expediční razítka typu M 50 FRYŃTÁT * FRYSZTAT * / c, datum 22 VII 38-12, českopolská, ale R-nálepka jen česká! Přitom výńe je důkaz, ņe na této pońtě R-nálepky česko-polské byly.
Syrena 189
- 40 Razítko typu M 41 s rozlińením „a“ pońty CHOTĚBUZ je také na světě !!
V Syreně č. 187 na str. 38 - 39 jsme publikovali pohlednici s expedičním razítkem pońty CHOTĚBUZ typu M 41, které Monografie čs. známek Díl 17 / I nevede. Monografie na této pońtě uvádí jen razítko typu M 44, kde sice označení Č.S.P. je, ale není jak u typu M 41 dole v mezikruņí ! U typu M 44 je označení Č.S.P. v kruhové úseči nad můstkem razítka! V Syreně č.187 bylo razítko pońty v Chotěbuzi s rozlińením „b“. Uvaņovali jsme, ņe kdyņ je razítko s rozlińením „b“, mělo by být aspoň také i s rozlińením „a“! Kdyņ si náń článek přečetl ing. Svatopluk Petr, poslal nám toto razítko s rozlińením „a“ na peněņním ústřiņku. Razítko má na můstku datum 11.VI.38-17. Za tuto ukázku i za ukázku R + Exprés dopisu z Fryńtátu na předcházející straně ing.Svatopluku Petrovi srdečně děkujeme!! Peněņní ústřiņek nahoře má otisk okresního razítka pońty v Chotěbuzi s číslem 4/91! /okresní razítka Pońtovního ředitelství v Opavě (od r. 1922 ?), oblast 4!/. Pro Syrenu zpracoval včetně článku o česko-polských R-nálepkách ing. Jiří Jan KRÁL ****************************************************************************************************
Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve sloņení : ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŃKA, mgr. Janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY pouņívanou od č. 154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno dne 22. ledna 2011. Zpravodaj je hrazen z prostředků členů klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 189. Děkujeme vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, ņe toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA + přísluńné číslo Syreny. Navńtivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou. Přivítáme od nańich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k nańemu zpravodaji. Nezapomeňte sledovat při obdrņení zásilky s kaņdou Syrenou stav svého konta v Klubu. Zajistíte si tak včasné a rychlé dodávání nově vyńlých čísel zpravodaje. Kontakt:
[email protected] , tel. +420 595 173 869. Těńíme se na dalńí spolupráci s Vámi !
Syrena 189 Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na náš zpravodaj SYRENA !!!