Kvalitativní komparace internetového bankovnictví v ČR

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta

Kvalitativní komparace internetového bankovnictví v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr Toman, Ph.D.

Brno 2007

Petra Drbalová

Chtěla

bych

poděkovat

zejména

vedoucímu

mé

bakalářské

práce

Ing. Petru Tomanovi, Ph.D. za vedení a vstřícný přístup, který mi v průběhu psaní poskytoval. Můj dík v neposlední řadě patří také mé rodině, přátelům a známým, kteří mi, aniž by to mnohdy tušili, svojí vstřícností a tolerancí vytvořili skvělé podmínky nejen pro psaní této bakalářské práce, ale i po celou dobu mého studia na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě. Petra Drbalová

2

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 25.dubna 2007

……….. ……………………

3

Abstrakt: Drbalová, P. Kvalitativní komparace internetového bankovnictví v ČR. Bakalářská práce. Brno, 2007 Práce se zabývá kvalitativním porovnáním vybraných ukazatelů internetového bankovnictví šesti největších bank v ČR. Přínos mé bakalářské práce spatřuji v subjektivním pohledu na ovládání a fungování internetového bankovnictví, které by mohlo být vodítkem při výběru bankovního ústavu.

Abstract: Drbalová, P. Qualitative comparative of internet banking in ČR. Bachelor thesis. Brno, 2007 A bachelor thesis is engaged in confrontation exclude factors of internet banking in the six largest banks of ČR. I find the benefit of my Bachelor thesis in subjective view of control and function of internet banking which could be a clue in choice of bank institution.

4

1.

ÚVOD A CÍL PRÁCE ....................................................................................................... 6 1.1. Úvod do problematiky................................................................................................ 6 1.2. Cíl práce ..................................................................................................................... 6 2. METODIKA....................................................................................................................... 7 3. ELEKTRONICKÉ BANKOVNICTVÍ.............................................................................. 8 3.1. Popis jednotlivých služeb........................................................................................... 8 3.1.1. Telebanking ........................................................................................................ 9 3.1.2. GSM banking ................................................................................................... 10 3.1.3. WAP banking ................................................................................................... 10 3.1.4. Internetbanking................................................................................................. 11 3.1.5. Home banking .................................................................................................. 12 4. VÝBĚR BANK ................................................................................................................ 12 4.1. Profily jednotlivých bank ......................................................................................... 13 Česká spořitelna ............................................................................................... 13 4.1.1. 4.1.2. Československá obchodní banka...................................................................... 15 4.1.3. eBanka .............................................................................................................. 16 4.1.4. GE Money Bank............................................................................................... 18 4.1.5. HVB Bank ........................................................................................................ 20 4.1.6. Komerční Banka............................................................................................... 21 5. SROVNÁNÍ INTERNETOVÉHO BANKOVNICTVÍ JEDNOTLIVÝCH BANK........ 24 5.1. Objektivní hlediska: ................................................................................................. 24 5.1.1. Náklady klienta ................................................................................................ 24 5.1.2. Rychlost prováděných transakcí....................................................................... 27 5.1.3. Zabezpečení...................................................................................................... 38 5.2. Subjektivní pohled.................................................................................................... 43 Česká spořitelna ............................................................................................... 45 5.2.1. 5.2.2. ČSOB ............................................................................................................... 47 5.2.3. eBanka .............................................................................................................. 48 5.2.4. GE Money Bank............................................................................................... 50 5.2.5. HVB Bank ........................................................................................................ 51 5.2.6. Komerční banka ............................................................................................... 52 6. ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ KVALITATIVNÍ KOMPARACE INTERNETOVÉHO BANKOVNICTVÍ V ČR ...................................................................... 54 6.1. Vyhodnocení objektivních kritérii ........................................................................... 54 6.1.1. Náklady klienta ................................................................................................ 54 6.1.2. Rychlost prováděných transakcí....................................................................... 54 6.1.3. Zabezpečení...................................................................................................... 55 6.2. Subjektivní vyhodnocení.......................................................................................... 56 7. DISKUSE ......................................................................................................................... 57 8. ZÁVĚR PRÁCE............................................................................................................... 58 9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 59 Seznam příloh:...................................................................................................................... 60 Seznam tabulek: ................................................................................................................... 60 Seznam obrázků: .................................................................................................................. 61 Seznam grafů:....................................................................................................................... 61

5

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1. Úvod do problematiky U mnoha bank již platí, že ji musíme navštívit jen dvakrát - jednou při založení a jednou při zrušení účtu. Ostatní operace můžeme již dnes provádět z tepla domova, klimatizované kanceláře, sedadla spolujezdce služebního automobilu a konec konců i při řízení oblíbeného vozu. Stačí mít podepsanou smlouvu se správnou bankou a sjednanou správnou službu elektronického bankovnictví. To, co bylo před deseti lety výsadou nejbohatších, stává se dnes standardem. A banky o tom vědí, využívají naší slabosti pro moderní komunikaci a zahrnují nás nabídkou služeb, kterým nelze odolat.

1.2. Cíl práce Globálním cílem mé bakalářské práce je vyhodnotit kvalitu internetového bankovnictví na českém trhu k 1.1. 2007. Vybrala jsem šest bank působících na našem trhu, které poskytují elektronické bankovnictví v největší míře. Informace k hodnocení internetového bankovnictví jsem získala otevřením účtů u vybraných bank nebo mi byl umožněn přístup k internetovému bankovnictví přes účet rodinných příslušníků či známých. Pro lepší orientaci je práce rozdělena do kapitol. V první kapitole se čtenář seznámí se službami elektronického bankovnictví. Důraz je kladen na vymezení a zařazení internetového bankovnictví, které je hlavním cílem práce. V následující kapitole je stručná charakteristika vybraných šesti bank zaměřená na vznik a vývoj internetového bankovnictví. Kvalitativní srovnání internetového bankovnictví z objektivních hledisek a mého subjektivného pohledu je obsahem třetí, nejrozsáhlejší kapitoly. Závěr obsahuje shrnutí konkrétních hodnotících kritérii s komentáři. Přínos mé bakalářské práce spatřuji v subjektivním pohledu na ovládání a fungování internetového bankovnictví, které by mohlo být vodítkem při výběru bankovního ústavu.

6

2. METODIKA Metodické zpracování bakalářské práce sestává z následujících kroků: - Definování cíle bakalářské práce - Studium literatury - Sběr informací - Rozbor poznatků s osobním užíváním - Volba kritérií komparace - Zpracování získaných dat podle jednotlivých kritérií - Vyhodnocení internetového bankovnictví vybraných bank

Práce jako taková se skládá ze dvou částí. První část je teoretická a obsahuje objektivní porovnání vybraných ukazatelů internetového bankovnictví. Druhá část je věnována vlastní práci, obsahuje můj osobní názor na kvalitu internetového bankovnictví, který jsem získala při používání internetového bankovnictví na svých účtech, účtech rodinných příslušníků nebo známých.

7

3. ELEKTRONICKÉ BANKOVNICTVÍ S rozvojem nových technologií souvisí i rozvoj nových produktů v oblasti bankovnictví. A již také u nás banky nabízí širokou paletu produktů tzv.přímého bankovnictví. Jsou to služby, které umožňují komunikaci banky a klienta bez toho, aby klient musel banku navštívit. Vše se děje pomocí buď telefonu (a to i mobilního) nebo počítače a internetu. Cílem kapitoly je charakterizovat elektronické bankovnictví jako celek, popsat jakými službami je tvořeno a zaměřit se na internetové bankovnictví, které je hlavním cílem práce.

Elektronické (přímé) bankovnictví patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející oblasti bankovních služeb. V současné době nabízejí banky v rámci elektronického bankovnictví tyto služby: internetbanking, telebanking, GSM banking, WAP banking a home banking. Obrázek 1: Možnosti komunikace klienta s bankou pomocí elektronických kanálů BANKA

TELEFON

PEVNÁ LINKA

PC S INTERNETEM

MOBILNÍ TELEFON

HOMEBANKING

TELEFONNÍ BANKÉŘ

SIM TOOLKIT

AUTOMATICKÝ HLASOVY SYSTÉM

SMS BANKING

PLATEBNÍ KARTA

INTERNETBANKING

WAP BANKING

Zdroj: [1] vlastní grafické zpracování 3.1. Popis jednotlivých služeb Jednotlivé používané prostředky přímého bankovnictví se obtížně definují a popisují. Jednotnou terminologii nepoužívají ani samotné peněžní ústavy. Většina je odvozena z anglického jazyka.

8

3.1.1. Telebanking Může se také nazývat jako phonebanking. Princip této služby je jednoduchý. Klient zavolá na linku telefonního bankovnictví. U většiny bank je toto číslo bezplatné a lze na ně volat i z mobilního telefonu. Klient se tam prokáže svým identifikačním číslem a číslem PIN. Tato služba se vyskytuje ve dvou verzích. U té první klient komunikuje s automatickým hlasovým systémem. Zde lze získávat informace o produktech, o aktuálním zůstatku, ale také zde lze zadávat příkazy k úhradě či inkasu, trvalé příkazy, provádět konverzi měn. U této služby je důležité mít telefon s tónovou volbou. Ve druhé verzi klient komunikuje s telefonním bankéřem, který poskytuje stejné služby jako pracovník na přepážce od zadávání příkazů po zakládání termínovaných vkladů. Zde je nevýhodou, že mimo pracovní dobu budete komunikovat jen s hlasovým systémem. Obrázek2: Komunikace klienta a banky pomocí telebankingu

Pevná telefonní linka

Automatický telefonní systém Jednotná telefonní síť Bankovní systém

Mobilní telefon Telefonní bankéř Zdroj: [1]

9

3.1.2. GSM banking Také u této služby existují dva druhy. První je SIM Toolkit. Zde banka do vašeho mobilního telefonu (na SIM kartu) nahraje vlastní bankovní aplikaci, která se objeví v menu vašeho telefonu. Při nahrávání aplikace je SIM karta zašifrovaná a nelze z ní získat žádné údaje, ani když vám ukradnou telefon. Současně je přístup k této aplikaci chráněn zvláštním bankovním PIN, které se nazývá BPIN. Potom vám tedy stačí listovat v menu aplikace správnou položku a vybrat některou ze základních služeb (např. zjišťování zůstatku na účtu, přehled historie pohybů na účtu, přehled kursů, zadávání příkazů). Na konec obdržíte informaci o vámi vybrané službě a to buď formou textové zprávy na mobilní telefon, nebo formou e-mailu do e-mailové schránky, která je předem definovaná. Dalším druhem služby je SMS banking. Komunikace probíhá pouze prostřednictvím SMS zpráv. Na první pohled to nevypadá příliš bezpečně, ale banka i k této aplikaci může vydávat tzv. autentizační kalkulátor, s jehož pomocí si vygenerujete speciální kód, který vložíte do struktury SMS zprávy. Nevýhodou je složitější manipulace, protože SMS zprávy musíte posílat přesně ve formátu daném bankou. Např. U částka účet_debet účet_kredit splatnost [Vvar_symbol] [Kkonst_symbol] [Sspec_symbol] [MAC]. Zadávání tedy vyžaduje velkou pozornost, abyste se nepřepsali. Obrázek 3: Komunikace klienta a banky pomocí GSM banking Požadavek

Mobilní telefon klienta

Požadavek

Operátor sítě GSM Odpověď

Bankovní systém Odpověď

Zdroj: [1]

3.1.3. WAP banking Služba, která umožňuje spojení s bankovním účtem prostřednictví mobilního telefonu vybaveného technologií WAP (Wirless Application Protocol). Tuto technologii umožňují většinou dražší telefony. Pomocí mobilního telefonu a autorizačního klíče tedy můžete zadávat např. příkazy k úhradě, zjišťovat zůstatek na účtu i jeho historii, zřizovat termínované vklady nebo zjistit aktuální kursy. Nevýhodou tohoto produktu je zatím nízká rychlost připojení k internetu. Jelikož je to služba poměrně nová, lze očekávat její vylepšení a rozvoj.

10

Obrázek 4: Komunikace klienta a banky pomocí WAP banking

Mobilní telefon podporující WAP

Internet

WAP brána operátora

WAP stránky banky

Bankovní systémy

Zdroj: [1] 3.1.4. Internetbanking Tato služba umožňuje komunikaci banky pomocí internetu a to z jakéhokoliv místa na světě a počítače. Stačí vám běžný počítač s internetovým prohlížečem a připojení k internetu. Na internetu si zadáte www adresu vaší banky, kde zadáte uživatelské jméno a certifikační kód, a dostanete se na speciální stránky banky. Zde můžete provádět různé operace jako např. zadávání příkazů k úhradě i do zahraničí, zadávání a rušení trvalých příkazů, zřizování a rušení termínovaných vkladů či prohlédnout si historii účtu. Vše provádíte s autorizačním klíčem, který zajišťuje zabezpečení proti případnému zneužití. Obrázek 5: Komunikace klienta a banky pomocí internetbanking Počítač klienta

Internet

ISP klienta

ISP banky

Bankovní systém

Zdroj: [1]

11

3.1.5. Home banking Produkt umožňuje obsluhovat účet pomocí počítače připojeného k internetu a softwaru, který je dodán bankou (obvykle na instalačním CD). Nainstalujete si software z CD, připojíte se na internet a můžete si zajišťovat základní služby jako např. příkazy k úhradě (i do zahraničí), trvalé příkazy, zůstatky na účtu, konverze měn. Výhodou je zde, že tyto produkty bývají kompatibilní s účetními a ekonomickými programy, ale nevýhodou je, že lze používat pouze počítač, kde je program nainstalován.

Komentář Popis jednotlivých produktů přímého bankovnictví má sloužit k lepší orientaci dynamicky se rozvíjející oblasti bankovnictví. V následujícím textu mé práce se soustřeďuji už jen na internetové bankovnictví.

4. VÝBĚR BANK Pro subjektivní vyhodnocení internetového bankovnictví jsem vybrala šest následujících peněžních ústavů, které na českém bankovním trhu poskytují tuto službu v největší míře. Cílem kapitoly je stručná charakteristika vybraných šesti bank zaměřená na vznik a vývoj internetového bankovnictví. •

Česká spořitelna

•

Československá obchodní banka

•

eBanka

•

GE Money Bank

•

HVB Bank

•

Komerční Banka

12

4.1. Profily jednotlivých bank 4.1.1. Česká spořitelna

Historie: Svou činnost zahájila 1825 Spořitelna Česká – Bohemische Sparkasse v Praze, nejstarší právní předchůdce dnešní České spořitelny, a.s. V letech 1935 – 1945 nastalo násilné slučování československých peněžních ústavů a v roce 1953 znovuvytvoření peněžní soustavy státních spořitelen. V roce 1967 proběhlo sloučení této soustavy v jeden peněžní ústav. V souvislosti s federativním uspořádáním Československa v roce 1968 vznikají dva samostatné subjekty – Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna. 27. prosince 1991 založena Česká spořitelna jako akciová společnost. Privatizace České spořitelny v roce 1992 v rámci první vlny kupónové privatizace, do které bylo nabídnuto 37 % akcií společnosti. Dalších 40 % majetku si ponechal stát, reprezentovaný Fondem národního majetku, 20 % akcií obdržely bezúplatným převodem města a obce v České republice, 3 % majetku tvořila rezerva na případné restituce. V roce 2000 se Česká spořitelna, a. s. stala součástí finanční skupiny Erste Bank der Oesterreichischen Sporkassen AG poté, co Fond národního majetku převedl na tuto rakouskou banku 52 % akcií. V červenci roku 2001 úspěšně dokončila svoji transformaci, která se zaměřila na zlepšení všech klíčových součásti banky. Servis 24 uvedla Česká spořitelna na trh v září 2001. Služba nahradila nejstarší přímé bankovnictví v České republice, službu Sporotel, která byla v nabídce České spořitelny od roku 1996. Umožňovala obsluhovat účet po telefonu k zajištění nejjednodušších transakcí. Původní ryze telebankingový Servis 24 se během pěti let rozšířil o další pilíře – Servis 24 Internetbanking a Servis 24 GSM Banking. Roku 2005 tyto služby využívalo více než jedna třetina všech majitelů sporožirových účtů. [5]

13

Graf 1: Struktura akcionářů České spořitelny Struktura akcionářu České spořitelny

Erste Bank

Města a obce České republiky

Ostatní

Zdroj: [5] vlastní grafické zpracování Tabulka 1: Vybrané ukazatele České spořitelny Aktiva celkem Počet klientů Počet klientů přímého bankovnictví Počet poboček Počet zaměstnanců Počet karet Počet bankomatů Zdroj: [5] vlastní grafické zpracování

728,4 mld. Kč 5276897 1093918 637 10856 3095614 1090

Tabulka 2: Portfolio přímého bankovnictví České spořitelny Umožňuje Název ANO Servis 24 Internetbanking Internetbanking 1 ANO Servis 24 Telebanking AHS Telebanking ANO Servis 24 Telebanking TB2 ANO Servis 24 SIM toolkit SIM toolkit GSM banking ANO Servis 24 SMS banking NE ----------------WAP banking ANO MultiCash Homebanking 1 2

AHS = automatický hlasový systém TB = telefonní bankéř

Zdroj: [5] vlastní grafické zpracování

14

4.1.2. Československá obchodní banka

Historie: ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako jediná banka v Československu, která poskytovala služby v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. Po roce 1989 rozšířila ČSOB svou činnost o služby pro nové podnikatelské subjekty a fyzické osoby.Významným mezníkem v historii ČSOB byla její privatizace v červnu 1999, kdy se majoritním vlastníkem ČSOB stala belgická KBC Bank, která je součástí Skupiny KBC. Tato Skupina se soustředí na bankopojišťovací aktivity pro retailové klienty a je také aktivní v oblastech správy aktiv, služeb pro korporátní klientelu a obchodování na trzích. Geograficky se Skupina zaměřuje na Evropu. Patří mezi tři největší bankovní a pojišťovací společnosti na svém primárním domácím trhu v Belgii a vystupuje jako jedna z největších finančních skupin ve střední Evropě, definované Skupinou jako sekundární domácí trh. Dalším mezníkem v historii ČSOB bylo převzetí podniku Investiční a Poštovní banky, a.s. v červnu 2000. Tím ČSOB skokově posílila svou pozici v bankovnictví pro fyzické osoby. [3] Graf 2: Struktura akcionářů ČSOB Struktura akcionářů ČSOB

KBC BANK NV


15

Ostatní

Tabulka 3: Vybrané ukazatele ČSOB Aktiva celkem Počet klientů Počet klientů přímého bankovnictví Počet poboček Počet zaměstnanců Počet karet Počet bankomatů Zdroj: [3] vlastní grafické zpracování

30 mld. EUR 3,2 mil 1 300 765 210 10 000 2 456 876 585

Tabulka 4: Portfolio přímého bankovnictví ČSOB Umožňuje ANO Internetbanking ANO AHS Telebanking ANO TB ANO SIM toolkit GSM banking NE SMS banking NE WAP banking ANO Homebanking Zdroj: [3] vlastní grafické zpracování

Název Internetbanking 24 Info 24 Linka 24 Mobil 24 --------------------------------BusinessBanking 24

4.1.3. eBanka

Historie: V říjnu 1997 převzetím Zemské banky vznikla Expandia Banka jako dceřiná společnost Expandia a.s.; cílem bylo vybudovat silný peněžní ústav, který nabídne klientům široké

spektrum

služeb

komerčního

bankovnictví

prostřednictvím

nejmodernějších

informačních technologií (Internet Banking, Phone Banking, GSM Banking a WAP Banking, krátce nato doplnila i PDA Banking). V roce 1998 díky unikátnímu Klientskému systému eBanky, umožňujícímu nejkomplexnější správu financí pomocí moderních komunikačních kanálů se dostává ocenění na veletrhu Invex a řada dalších cen. V roce 1999Expandia banka spouští edukativní projekt „internetového města“ eCity. Projekt propojil nabídku firem s potenciálními zákazníky a doplnil jej potřebným a především bezpečným platebním systémem, to vše v prostředí internetu. Ve druhé polovině roku kapitálově vstupuje do Expandia Banky Česká pojišťovna. V roce 2000 Expandia Banka získává v České pojišťovně

16

strategického partnera, který jí umožnil plánovaný rozvoj. Vzniká nová strategie banky, kterou charakterizuje expanze do regionů prostřednictvím Klientských center, vývoj nových produktů, jež by doplnily škálu standardních bankovních produktů a služeb. V roce 2001 změnila banka svůj název na eBanka a zařadila se mezi uznávané finanční instituce na českém trhu. V květnu 2003 eBanka představila veřejnosti tříletý transformační plán, v jehož rámci se v letech 2003 až 2005 přeměnila z čistě internetové banky na univerzální banku s plnohodnotným portfoliem služeb a produktů a vlastní obchodní sítí pro obsluhu dvou klíčových segmentů, retailu a SME. Od prvních měsíců roku 2005 se potvrzuje správnost strategie eBanky, eBanka se dostává do zisku a ten generuje v každém jednotlivém měsíci roku. Na podzim 2006 se eBanka stala součástí mezinárodní finanční skupiny Raiffeisen International a byl zahájen proces integrace s Raiffeisenbank. [4]

Graf 3: Struktura akcionářů eBanky Struktura akcionářů eBanky

Raiffeisen International Bank-Holding AG

Zdroj: [4] vlastní grafické zpracování Tabulka 5: Vybrané ukazatele eBanky Aktiva celkem Počet klientů Počet klientů přímého bankovnictví Počet poboček Počet zaměstnanců Počet karet Počet bankomatů Zdroj: [4] vlastní grafické zpracování

17,567mld. Kč 120 000 120 000 72 974 120 000 48

17

Tabulka 6: Portfolio přímého bankovnictví eBanky Umožňuje ANO Internetbanking ANO AHS Telebanking ANO TB ANO SIM toolkit GSM banking ANO SMS banking ANO WAP banking ANO Homebanking Zdroj: [4] vlastní grafické zpracování

Název Internet i PDA Automatická hlasová služba Telefonní bankéř SIM toolkit SMS banking WAP Propojení s účetnictvím

4.1.4. GE Money Bank

Historie: GE Capital Bank byla založena v roce 1998 na základě smlouvy o prodeji části podniku odkoupila část Agrobanky Praha a. s. Poté zahájila intenzivní proces revitalizace a stabilizace. Proměna tohoto peněžního ústavu v moderní bankovní dům vyvrcholila v listopadu 1999, kdy banka začala používat ve vztahu k veřejnosti jméno GE Capital Bank, a. s. GE Money, která je dceřinou společností General Elektric (GE). Po celou dobu své existence je GE synonymem kvality a špičkových technologií. Po několik let za sebou získala prestižní ocenění nejobdivovanější společnost světa. Vysvědčením kvality a na zdraví firmy ukazuje její ratingové ohodnocení nejvyšším stupněm AAA. GE je z hlediska tržní kapitalizace jednou z největších společností na světě. V ČR působí tři společnosti divize GE Money: GE Money Bank, GE Money Multiservis a GE Money Auto. V lednu 2005 došlo k přejmenování z GE capital Bank na GE money Bank z důvodu sjednocení jména v Evropě. S účinností od 1. ledna 2007 přistupuje GE Money Bank, a.s. k vybraným bankovním standardům. Konkrétně se jedná o Kodex chování mezi bankami a zákazníky a Kodex o poskytování předsmluvních informací souvisejících s úvěry na bydlení. GE Money Bank využívá kanálu přímého bankovnictví od roku 1999. Jako první zavedla banka službu Phone Banking. Od roku 2000 začala využívat další telekomunikační kanál a to GSM banking, kterým v roce 2002 zaujala přední místo s 60% podílem na trhu. A v listopadu roku 2001 zavedla internet banking. V březnu 2002 začala GE Capital Bank nabízet vedle své Internet Banky, která umožňuje např. zadávání jednorázových platebních příkazů, zjišťování zůstatku, zadávání a rušení trvalých příkazů, obsluhu spořících a termínovaných účtů atd., novou službu Internet Banku GEnius. Ta vycházela vstříc klientům

18

zejména snadností, s níž mohou prostřednictvím internetu obsluhovat svůj účet. K využívání této formy internetového bankovnictví totiž stačily pouze základní znalosti práce s počítačem. Banka se snaží neustále inovovat produkty přímého bankovnictví a držet krok s konkurencí.[7] Graf 4: Struktura akcionářů GE Money Bank Struktura akcionářů GE Money Bank

General Eletric


Tabulka 7: Vybrané ukazatele GE Money Bank Aktiva celkem Počet klientů Počet klientů přímého bankovnictví Počet poboček Počet zaměstnanců Počet karet Počet bankomatů Zdroj: [7] vlastní grafické zpracování

Tabulka 8: Portfolio přímého bankovnictví GE Money Bank Umožňuje ANO Internetbanking ANO AHS Telebanking ANO TB ANO SIM toolkit GSM banking ANO SMS banking NE WAP banking ANO Homebanking Zdroj: [7] vlastní grafické zpracování

19

72,788mld. Kč 862 172 453 965 210 2 156 678 934 500

Název Internet Banka Telefon Banka Telefon Banka Mobil Banka Mobil Banka ----------------BankKlient

4.1.5. HVB Bank

Historie: HVB Bank Czech Republic a.s. vstoupila na český trh 1. října 2001. Vznikla integrací dvou dosud samostatně působících úspěšných bankovních domů BankAustria/Creditanstalt Czech Republic, a.s. a HypoVereinsbank CZ, a.s. HVB Bank Czech Republic a.s. se v roce 2005 stala členem skupiny UniCredit Group, která je přední dynamickou evropskou finanční skupinou se silným kapitálovým základem, špičkovým know-how a jasnou strategií v zemích střední a východní Evropy. V České republice je skupina UniCredit Group zastoupena kromě HVB Bank také Živnostenskou bankou. HVB Bank Czech Republic je dceřinou společností vídeňské Bank Austria Creditanstalt, která rovněž tvoří součást UniCredit Group. V roce 2005 zahájila aktivní nabídku factoringových služeb dceřiná společnost banky, HVB Factoring. V roce 2007 je plánováno spojení HVB Bank s Živnostenskou bankou. Spojením obou bank vznikne čtvrtá největší česká banka. [6]

Graf 5: Struktura akcionářů HVB Bank Struktura akcionářů HVB Bank

Bank Austria Aktiengesellschaft


20

Tabulka 9: Vybrané ukazatele HVB Bank Aktiva celkem Počet klientů Počet klientů přímého bankovnictví Počet poboček Počet zaměstnanců Počet karet Počet bankomatů Zdroj: [6] vlastní grafické zpracování

170,594 mld. Kč 180 000 96 785 66 958 156 754 167

Tabulka 10: Portfolio přímého bankovnictví HVB Bank Umožňuje ANO Internetbanking ANO AHS Telebanking ANO TB ANO SIM toolkit GSM banking NE SMS banking NE WAP banking ANO Homebanking Zdroj: [6] vlastní grafické zpracování

Název OnlineBanking Telebanking Business linka SIM Toolkit GSM banking ----------------Electronic Banking

4.1.6. Komerční Banka

Historie: V lednu 1990 vznikla Komerční banka vyčleněním z bývalé Státní banky československé na území České republiky. V červnu 1990 zahájila jako první z českých bank obchodování na Prozatímním sekundárním trhu (předchůdci BCCP). V červenci 1990 po více než padesáti letech KB jako první banka v ČR vydává emisi dluhopisů v objemu 1 mld. Kč. V lednu 1992 změnila Komerční banka formu ze státního peněžního ústavu na akciovou společnost. V listopadu 1994 navýšila banka základní jmění na 9,502 miliardy korun a to učinilo Komerční banku na dlouhou dobu nejsilnější kapitálově vybavenou bankou na českém trhu. Na konci prosince 1999 začal nový úpis akcií KB. Po jeho skončení dosáhl státní podíl v bance spravovaný Fondem národního majetku 60 %. V únoru 2000 vláda souhlasila s plánem vyvedení nekvalitních pohledávek v nominální hodnotě nanejvýš 60 miliard korun do dceřiné společnosti Komerční banky Konpo, kterou později odkoupila Konsolidační banka za 60 % nominální hodnoty. V červnu 2001 vláda České republiky rozhodla, že státní podíl v KB získá Société Générale, a to za cenu 40 miliard Kč. Francouzská Société Générale se

21

ujala manažerské kontroly v KB a bylo zvoleno nové představenstvo. V březnu 2002 mimořádná valná hromada schválila koupi pražské pobočky Société Générale. Současně uvedla také novou firemní identitu, která vyjadřuje novou strategii KB a její příslušnost k mezinárodní bankovní skupině Société Générale. Leden 2005 Jako první banka na českém trhu se KB zavázala udržet Garantovanou úroveň služeb dodržováním jasně definovaných principů týkajících se poskytovaných produktů a služeb. Jako první banka v ČR umožnila klientům nezávislé řešení sporu ustanovením funkce ombudsmana. V září 1998 zahájila ostrý provoz Expresní linky KB, která umožňuje klientům prostřednictvím telefonu nepřetržitý kontakt se svými účty. Komerční banka rovněž nabízí klientům služby samoobslužných zón a pasivního phonebankingu. V roce 2001 zahájila provoz PC bankovnictví, koncem ledna měla tato služba už přes 27 000 uživatelů. Banka se neustále snaží vylepšovat služby přímého bankovnictví, přidáváním nových a nových funkcí.[2] Graf 6: Struktura akcionářů Komerční banky Struktura akcionářů Komerční banky

Société Générale S. A. Investors Bank & Trust Co. The Bank of New York ADR Department


Tabulka 11: Vybrané ukazatele Komerční banky Aktiva celkem Počet klientů Počet klientů přímého bankovnictví Počet poboček Počet zaměstnanců Počet karet Počet bankomatů Zdroj: [2] vlastní grafické zpracování

22

728,4 mld. Kč 1500000 800000 361 7400 …. 623

Tabulka 12: Portfolio přímého bankovnictví Komerční banky Umožňuje ANO Internetbanking ANO AHS Telebanking ANO TB NE SIM toolkit GSM banking NE SMS banking NE WAP banking ANO Homebanking Zdroj: [2] vlastní grafické zpracování

Název Mojebanka Telebanking Expresní linka ------------------------------------------------Přímý kanál

Komentář Při pohledu na nabídky bankovních domů je možné zjistit, že dnes již prakticky není peněžní ústav, který by opomíjel oblast přímého bankovnictví. Znamená to tedy, že každá banka klientovi může nabídnou některou z variant přímého bankovnictví. Většina peněžních domů přitom nabízí hned několik komunikačních kanálů, přes které se klienti dostanou na svůj účet. V další práci se zabývám už jen internetovým bankovnictvím.

23

5. SROVNÁNÍ INTERNETOVÉHO BANKOVNICTVÍ JEDNOTLIVÝCH BANK Cílem této části práce je vybrat a charakterizovat objektivní kritéria a subjektivní pohled na internetové bankovnictví vybraných bank. Objektivními kritérii mám namysli

takové, které jsou dány bankami jako např. rychlost prováděných transakcí, poplatky spojené s užíváním internetového bankovnictví a zabezpečení. Subjektivním pohledem myslím svůj laický pohled a zkušenosti z použití internetového bankovnictví. Tyto poznatky mi poté poslouží k subjektivnímu sestavení pomyslného žebříčku od „nejlepšího“ internetového bankovnictví k „nejhoršímu“. 5.1. Objektivní hlediska:

•

Náklady klienta

•

Rychlost prováděných transakcí

•

Zabezpečení

5.1.1. Náklady klienta Internetové bankovnictví výrazně urychlí a usnadní ovládání účtu. Samotné zřízení je většinou zdarma, ale jeho užívání v sobě ukrývá další množství poplatků, které si banky účtují. Základním z nich je měsíční poplatek za vedení internetového bankovnictví, který je u některých bank nulový. Tento i všechny další poplatky se i v rámci jedné banky mohou lišit podle druhu účtu či konta které klient využívá. Agresivní poplatková politika, kterou banky hojně využívají, klienty přímo nutí využívat některý z typů přímého bankovnictví. Rozdíly ve výši poplatků zaplacených při transakcích prováděných přímo na přepážce a poplatků za transakce uskutečněné prostřednictvím přímého bankovnictví jsou markantní. Pro banky představuje využívání tohoto způsobu komunikace především úsporu nákladů, ale také uvolnění prostoru na přepážkách, který banky hodlají využívat pro zlepšení komplexního poradenského servisu.

24

Pro porovnání, jak se poplatky jednotlivých bank liší, stačí nahlédnout do následující tabulky: Tabulka 13: Poplatky za využívání internetového bankovnictví

Poplatky za využívání internetového bankovnictví

Banka

Produkt

Vedení internetového bankovnictví (měsíčně)

25 Kč (sporožirové účty), 100 Kč (běžné účty) zdarma (konta), 20 Kč ( u běžných účtů)

Česká spořitelna

Servis 24 Internetbanking

ČSOB

Internetbanking 24

eBanka

Cenový program Základ

zdarma

GE Money Bank

Internet banka

zdarma, příp. dle účtu 39 Kč

HVB Bank

Online Banking

Komerční banka

Mojebanka

Vyšlá platba

v do cizí rámci banky banky

2 Kč

4 Kč

3 Kč

zdarma (konta), 50 Kč (běžný účet) 44 Kč (v rámci některých produktů zdarma)

zdarma

5 Kč

6 Kč 7,90 Kč

5,90 Kč

Trvalý příkaz prostřednictvím internetového bankovnictví platba platba v změna do cizí rámci banky banky

30 Kč

7 Kč

3 Kč 7,90 Kč

5,90 Kč

3 Kč

zdarma

6 Kč

3,50 Kč

zdarma

3,50 Kč

3 Kč

5 Kč

zdarma

4,50 Kč

6,50 Kč

Zdroj: [12] Většina bank si neúčtuje žádné poplatky za zřízení internetového bankovnictví. Za výjimku lze považovat HVB Bank, která nabízí jedinou variantu zabezpečení, k níž klient musí pořídit autentizační kalkulátor. U ostatních bank jsou vstupními náklady zpoplatněny jen vyšší úrovně zabezpečení internetového bankovnictví.

25

Tabulka 14: Ceny za nadstandardní zabezpečení Nadstandardní zabezpečení PIN kalkulátor Čipová karta + čtečka 1 350 Kč 990 Kč Česká spořitelna 600 Kč ČSOB 89 Kč/měsíc eBanka GE Money Bank HVB Bank 1 247 Kč Komerční banka Zdroj: vlastní grafické zpracování U bank, které využívají podpisové certifikáty, je důležitou informací cena za obnovu certifikátu. V naprosté většině případů vygenerování nových certifikátů není zpoplatněno, výjimku tvoří Česká spořitelna, ČSOB a eBanka, které ale nabízejí i jiný způsob autentizace klienta a autorizace příkazů. Tabulka 15: Ceny za obnovu certifikátu Obnova certifikátu 320 Kč Česká spořitelna 200 Kč* ČSOB 200 Kč eBanka 0 Kč GE Money Bank HVB Bank 0 Kč Komerční banka * 100 Kč roční obnova certifikátu plus 300 Kč tříletá obnova čipové karty.

Zdroj: vlastní grafické zpracování Komentář U některých bank se ceny poplatků za využívání internetového bankovnictví liší dle druhu účtu či konta, jiné rozlišují dle výše plateb či měsíční změny zůstatku účtu a další mají různé poplatky pro osobní, podnikatelskou či municipální klientelu. Kromě poplatků za vedení bankovnictví, trvalých příkazů a platebních příkazů bychom mohli porovnávat i cenu za zaslání informačních SMS. Ta se nejčastěji pohybuje v rozmezí jedné až tří korun. Je pouze na nás, jestli si tuto službu aktivujeme či nikoliv. V případě aktivace si klient nastaví peněžní limit, při překročení limitu je mu zaslána SMS. Pokud pomineme měsíční náklady za vedení internetového bankovnictví, tak je z tabulky zřejmé, že nejlevnější poplatky vyšlých tuzemských plateb má ČSOB, nejdražší eBanka. Ostatní srovnávané banky patří mezi mantinely vytvořené ČSOB a eBankou.

26

5.1.2. Rychlost prováděných transakcí Poznámky k následujícímu přehledu: Každá banka druh platby nebo převodu pojmenován jinak, např. normální, standardní, standart, urgentní, promptní, prompt. Tyto názvy jsem při porovnávání nesjednocovala a nechávala jsem je v originální podobě, jak je používají banky. V rámci zahraničního platebního styku jsou platby zpracovávány s ohledem na dny svátků a pracovního volna v České republice a zahraničí. Tzn. D = pracovní bankovní den 5.1.2.1 Česká spořitelna Tuzemský platební styk

Tabulka 16: Tuzemské platby vyšlé Tuzemské platby České spořitelny vyšlé Druh platby/převodu

Předání příkazu do České spořitelny

Odepsání prostředků z účtu klienta České spořitelny

Připsání prostředků na účet klienta České spořitelny

na účet banky příjemce

do 20:00 hod.

tentýž den (D)

tentýž den (D)

Nejpozději (D+1)

po 20:00 hod.

následující bankovní pracovní den (D+1)


Nejpozději (D+2)

normální


Tabulka 17: Tuzemské platby došlé Platby došlé z jiné převádějící instituce na území ČR Druh platby/převodu

Předání příkazu do České spořitelny

Odepsání prostředků z účtu Klienta České spořitelny

Připsání prostředků na účet Klienta České spořitelny


v den (D), kdy Česká spořitelna obdržela prostředky do 17:00

X

nejdéle (D+1)

X

v den (D), kdy Česká spořitelna obdržela prostředky po 17:00

X

nejdéle (D+2)

X

v den (D), kdy Česká spořitelna obdržela prostředky

X

tentýž den (D)

X

normální

urgentní


27

Nedokumentární platební styk

Tabulka 18: Zahraniční platby vyšlé Nedokumentární platby vyšlé do zahraničí Druh převodu

Doručení příkazu do České spořitelny

normální

urgentní




do 20:00 hod.

tentýž den (D)

X

nejpozději (D+2)

po 20:00 hod.

nejpozději (D+1)

X

nejpozději (D+3)

tentýž den (D)

X

nejpozději (D+1)

do 14:00 hod.


Tabulka 19: Zahraniční platby došlé Nedokumentární platby došlé ze zahraničí a v cizí měně z tuzemska Druh platby/převodu



na účet klienta České spořitelny


X

nejpozději (D+1)1

X

v den (D) do 17:00, kdy Česká spořitelna obdržela prostředky

Připsání prostředků

standardní v den (D) po 17:00, kdy Česká nejpozději (D+2) X spořitelna obdržela prostředky 1 Pokud klient má LORO účet u České spořitelny, prostředky jsou připsány v den D, resp. (D+1) po 17:00hod.

X


Tabulka 20: Vnitrobankovní konverze měn Vnitrobankovní konverze měn účtů klienta České spořitelny Druh převodu





do 20:00 hod.

tentýž den (D)

tentýž den (D)

X

po 20:00 hod.

následující bankovní den (D+1)


X

standardní


28

5.1.2.2 ČSOB Tuzemský korunový platební styk

Tabulka 21: Tuzemské platby vyšlé Tuzemské platby ČSOB vyšlé Druh platby/převodu

Předání příkazu do ČSOB1

Odepsání prostředků z účtu klienta ČSOB

na účet klienta ČSOB


do 18:00 hod.

tentýž den D

tentýž den D

Nejpozději (D+1)

po 18:00 hod.



Nejpozději (D+2)

do 10:30 hod. bez omezení výše platby

tentýž den

X

tentýž den D

do 12:00 hod.jen platby do 100 mil. CZK včetně

tentýž den

X

tentýž den D

standardní

prioritní (na účet u jiné převádějící instituce v ČR)


po 12:00 hod. nebo po následující bankovní Nejpozději 10:30 hod. u platby nad X pracovní den (D+1) (D+1) 100 mil. CZK 1 ČSOB neodpovídá za lhůty, způsob a kvalitu zpracování příkazu jinými převádějícími institucemi, tj. bankou příjemce nebo zprostředkující bankou.



Předání příkazu do ČSOB

Odepsání prostředků z účtu Klienta ČSOB

Připsání prostředků na účet Klienta ČSOB


v den (D) do 16:00, kdy ČSOB obdržela prostředky

X


X

v den (D) po 16:00, kdy ČSOB obdržela prostředky

X


X

v den (D), kdy ČSOB obdržela prostředky

X

tentýž den (D)

X

standardní

prioritní


29



Doručení příkazu do ČSOB


Připsání prostředků na účet klienta ČSOB

na účet banky příjemce1

do 14:00 hod.

tentýž den (D)

X

nejpozději (D+2)

po 14:00 hod.

nejpozději (D+1)

X

nejpozději (D+3)

standardní po 14:00 hod. pouze po předchozí tentýž den (D) nejpozději (D+2) X dohodě s ČSOB 1 ČSOB neodpovídá za lhůty, způsob a kvalitu provedení převodu jinými převádějícími institucemi, tj. bankou příjemce nebo zprostředkující bankou s výjimkou přeshraničních převodů do výše 50 000 EUR prováděných v rámci členských států EU a EHP ve smyslu zákona o platebním styku promptní


Tabulka 24: Zahraniční platby došlé Nedokumentární platby došlé ze zahraničí Druh platby/převodu

standardní (ve stejné nebo jiné měně než je měna účtu Klienta)


v den (D) do 16:00, kdy ČSOB obdržela prostředky


Připsání prostředků na účet klienta ČSOB


X

nejpozději (D+1)1

X

v den (D) po 16:00, kdy nejpozději ČSOB obdržela (D+2) X prostředky 1 Lhůta od odepsání peněz zahraniční banky po připsání na účet klienta ČSOB je cca 1 týden.

X


Tabulka 25: Vnitrobankovní konverze měn Nedokumentární platby v rámci ČSOB v ČR/SR nebo v rámci ČSOB ČR (v cizí měně nebo s konverzí) Druh převodu

standardní (ve stejné nebo jiné měně než je měna účtu Klienta)



na účet klienta ČSOB


do 14:00 hod.

tentýž den (D)

tentýž den (D)

X

po 14:00 hod.

nejpozději následující bankovní pracovní den (D+1)

nejpozději následující bankovní pracovní den (D+1)

X


30


5.1.2.3 eBanka Tuzemský platební styk

Tabulka 26: Tuzemské platby vyšlé Tuzemské platby eBanky vyšlé Druh platby/převodu

Předání příkazu do eBanky

Odepsání prostředků z účtu klienta eBanky

Připsání prostředků na účet klienta eBanky


standardní

do 24:00 hod.

tentýž den D

tentýž den D

Nejpozději (D+1)

expresní (na účet u jiné převádějící instituce v ČR)

do 10:00 hod

tentýž den

X

tentýž den D



Předání příkazu do eBanky

Odepsání prostředků z účtu Klienta eBanky

Připsání prostředků na účet Klienta eBanky


v den do 16:00, kdy eBanka obdržela prostředky

X

tentýž den (D)

X

v den po 16:00, kdy eBanka obdržela prostředky

X

Nejpozději (D+1)

X

standardní

Zdroj: [4] vlastní grafické zpracování Nedokumentární platební styk


Doručení příkazu do eBanky


Připsání prostředků na účet klienta eBanky


do 16:00 hod.

tentýž den (D)

X

nejpozději (D+1)

po 16:00 hod.

nejpozději (D+1)

X

nejpozději (D+2)

do 12:00 hod.

tentýž den (D)

X

tentýž den (D)

standard urgent


31

Tabulka 29: Zahraniční platby došlé Nedokumentární platby došlé ze zahraničí Doručení příkazu do eBanky

Druh převodu


na účet klienta eBanky


do 16:00 hod.

X

nejpozději (D+1)

X

po 16:00 hod.

X

Nejpozději (D+2)

X

do 16:00 hod.

X

tentýž den (D)

X


standard urgent


Tabulka 30: Vnitrobankovní konverze měn Vnitrobankovní bezhotovostní platební styk v cizích měnách Druh převodu





do 18:00 hod.

tentýž den (D)

tentýž den (D)

X

po 18:00 hod.



X

standardní



5.1.2.4 GE Money Bank Tuzemský platební styk

Tabulka 31: Tuzemské platby vyšlé Tuzemské platby GE Money Bank vyšlé Druh platby/převodu

Předání příkazu do GE Money Bank

Odepsání prostředků z účtu klienta GE Money Bank

Připsání prostředků na účet klienta GE Money Bank


do 18:00 hod.

tentýž den (D)

tentýž den (D)

nejpozději (D+2)

po 18:00 hod.



nejpozději (D+3)

do 11 hod

tentýž den (D)

X

nejpozději (D+1)

po 11:00 hod.


X

nejpozději (D+2)

standardní

rychlá (na účet u jiné převádějící instituce v ČR)


32


Předání příkazu do GE Money Bank

Odepsání prostředků z účtu Klienta GE Money Bank

Připsání prostředků na účet Klienta GE Money Bank


v den (D) do 16:00, kdy GE Money Bank obdržela prostředky

X

tentýž den (D)

X

v den (D) po 16:00, kdy GE Money Bank obdržela prostředky

X

nejpozději (D+1)

X


X

tentýž den (D)

X

standardní

prioritní

Zdroj: [7] vlastní grafické zpracování Nedokumentární platební styk

Klasické kanály přímého bankovnictví (InternetBanka, MobilBanka, TelefonBanka) neumožňují odesílání zahraničních plateb. Umožňuje to pouze BankKlient, tato služba patří do skupiny homebanking, a lhůta pro platbu vyšlou do zahraničí do jejího přijetí je nejdéle jeden týden.

Klasické kanály přímého bankovnictví také neumožňují konverzi měn mezi dvěma účty GE Money Bank.

Tabulka 33: Zahraniční platby došlé Nedokumentární platby došlé ze zahraničí Druh platby/převodu

Doručení příkazu do GE Money Bank

Odepsání prostředků z účtu klienta GE Money Bank

na účet klienta GE Money Bank


X

nejpozději (D+1)1

X



standardní v den (D) po 16:00, kdy GE nejpozději (D+2)1 X Money Bank obdržela prostředky 1 Lhůta od odepsání peněz zahraniční banky po připsání na účet klienta GE Money Bank je cca 1 týden.


33

X

5.1.2.5 HVB Bank Tuzemský platební styk

Tabulka 34: Tuzemské platby vyšlé Tuzemské platby HVB Bank vyšlé Druh platby/převodu

Předání příkazu do HVB Bank

Odepsání prostředků z účtu klienta HVB Bank

na účet klienta HVB Bank


do 18:00 hod.

tentýž den (D)

tentýž den (D)

nejpozději (D+1)

po 18:00 hod.



nejpozději (D+2)

do 11 hod.

tentýž den (D)

X

tentýž den (D)

po 11:00 hod.


X

nejpozději (D+1)

standardní

rychlá (na účet u jiné převádějící instituce v ČR)




Předání příkazu do HVB Bank

Odepsání prostředků z účtu Klienta HVB Bank

Připsání prostředků na účet Klienta HVB Bank


v den (D) do 16:00, kdy HVB Bank obdržela prostředky

X

následující pracovní bankovní den (D+1)

X

v den (D) po 16:00, kdy HVB Bank obdržela prostředky

X

následující pracovní bankovní den (D+2)

X

v den (D), kdy HVB Bank obdržela prostředky

X

tentýž den (D)

X

standardní

prioritní


34


Tabulka 36: Zahraniční platby vyšlé Nedokumentární platby vyšlé do zahraničí a v cizí měně do tuzemska Druh převodu

Doručení příkazu do HVB Bank


Připsání prostředků na účet klienta HVB Bank

Bez konverze i s konverzí tentýž den (D)

do 11:00 hod.

na účet banky příjemce1 Bez konverze: následující bankovní den (D+1)

X

S konverzí: (D+2) standardní následující bankovní pracovní den (D+1)

po 11:00 hod.

Bez konverze: nejpozději (D+2)

X

S konverzí: (D+3)


Tabulka 37: Zahraniční platby došlé Nedokumentární platby došlé ze zahraničí a v cizí měně z tuzemska Druh platby/převodu



na účet klienta HVB Bank


X

bez konverze: (D+1)

X

v den (D) do 16:00, kdy HVB Bank obdržela prostředky


s konverzí: (D+2) standardní v den (D) po 16:00, kdy HVB Bank obdržela prostředky

bez konverze: (D+2)

X

X

s konverzí: (D+3)


Tabulka 38: Vnitrobankovní konverze měn Konverze mezi vlastními účty klienta Druh převodu



Připsání prostředků na účet klienta HVB Bank


do 12:00 hod.

tentýž den (D)

Nejpozději (D+2)

X

po 12:00 hod.


Nejpozději (D+3)

X

standardní


35

5.1.2.6 Komerční banka Tuzemský platební styk

Tabulka 39: Tuzemské platby vyšlé Tuzemské platby Komerční banky vyšlé Druh platby/převodu

Předání příkazu do Komerční banky

Odepsání prostředků z účtu klienta Komerční banky

na účet klienta Komerční banky


do 20:30 hod.

tentýž den (D)

tentýž den (D)

nejpozději (D+1)

po 20:30 hod.



nejpozději (D+2)

do 10:00 hod.

tentýž den (D)

X

tentýž den (D)

po 10:00 hod.


X

nejpozději (D+1)

expres

super expres (na účet u jiné převádějící instituce v ČR)




Předání příkazu do Komerční banky

Odepsání prostředků z účtu Klienta Komerční banky

Připsání prostředků na účet Klienta Komerční banky


v den (D) do 17:00, kdy eBanka obdržela prostředky

X

nejpozději (D+1)

X

v den (D) po 17:00, kdy eBanka obdržela prostředky

X

nejpozději (D+2)

X

v den (D), kdy eBanka obdržela prostředky

X

tentýž den (D)

X

standardní

prioritní


36



Doručení příkazu do Komerční banky


Připsání prostředků na účet klienta Komerční banky


tentýž den (D)

X

tentýž den (D+1)

nejpozději (D+1)

X

nejpozději (D+2)

tentýž den (D)

X

tentýž den (D+1)

do 10:00 hod. v CZK,CHF do 12:00 hod. EUR,USD,GBP standardní po 10:00hod. v CZK,CHF po 12:00 hod.EUR,USD, GBP prioritní

do 14:00 hod.

Zdroj: [2] vlastní grafické zpracování Tabulka 42: Zahraniční platby došlé Nedokumentární platby došlé ze zahraničí a v cizí měně z tuzemska Druh platby/převodu

Doručení příkazu do Komerční banky


Připsání prostředků na účet klienta Komerční banky


v den (D) do 17:00, kdy Komerční banka obdržela prostředky

X

Nejpozději (D+1)

X

v den (D) po 17:00, kdy Komerční banka obdržela prostředky

X

Nejpozději (D+2)

X

standardní


Tabulka 43: Vnitrobankovní konverze měn Konverze mezi vlastními účty klienta Komerční banky Druh převodu





do 20:30 hod.

tentýž den (D)

tentýž den (D)

X

po 20:30hod.



X

standardní

Zdroj: [2] vlastní grafické zpracování Komentář

37


Při porovnání rychlosti prováděných transakcí, jak tuzemských tak nedokumentárních, nejlépe vyšla eBanka. eBanka jako jediná neomezuje časem své klienty při používání přímého bankovnictví u tuzemských vyšlých plateb. Tato služba u eBanky funguje 24 hodin denně. Další výhodou eBanky je, že při tuzemské platbě došlé ji banka připisuje na účet klienta tentýž den, to žádná jiná banka nedělá, až na výjimku GE Money Bank, pokud se nejedná o urgentní platbu. I u zahraničních plateb vyšlých je eBanka rychlejší než ostatní banky. eBanka připisuje platbu zahraniční bance následující bankovní pracovní den po zadání požadavku klienta. A dokonce, pokud si klient zažádá o urgent, připíše ji tentýž den. Ani tuto službu neposkytuje žádná další z porovnávaných bank. Velmi rychlé připisování plateb tuzemských došlých na účet má i GE Money bank, délka trvání je srovnatelná s eBankou. Má však jednu velkou nevýhodu, přes přímý kanál nelze zadávat zahraniční platby. Česká spořitelna má jeden neopomenutelný nedostatek. U tuzemských plateb vyšlých kanály přímého bankovnictví neumožňují zadat expresní příkaz, aby peníze byly doručeny na účet banky příjemce v tentýž den. Klient musí zajít na pobočku České spořitelny a podat expresní příkaz do 12:00 hodin. Při platbě došlé ze zahraničí v jiné měně, než v jaké má klient účet u HVB Bank, trvá konverze měny jeden bankovní pracovní den. 5.1.3. Zabezpečení Možnost využívání služeb internetového bankovnictví znamená pro klienty spoustu výhod. Jedinou slabší stránkou tohoto způsobu komunikace je jeho bezpečnost. A tu se právě banky snaží maximalizovat pomocí využívání některého ze způsobů zabezpečení. Druhů zabezpečení je spousta a kromě stupně bezpečnosti mají i různou úroveň uživatelského komfortu, přičemž platí že čím je aplikace k uživateli přátelštější, tím je nižší její úroveň zabezpečení. Internetové bankovnictví přináší spoustu rizik, která jsou s jeho využíváním spojena. Mnohým z nich se lze vyhnout jednak rozumným chováním a také díky vhodnému zabezpečení, které některé banky poskytují. O jaké způsoby zabezpečení se jedná? 5.1.3.1 Autentizace klienta Autentizací se nazývá proces, během kterého klient vstupuje do internetového bankovnictví a zadává přístupové údaje, podle kterých bankovní server pozná, že se jedná o oprávněného uživatele. Každá z bank poskytuje svým klientům jinou formu autentizace. 38

Základní - donedávna nejčastěji využívanou a bohužel i nejméně bezpečnou - formou autentizace je ověření pomocí přiděleného uživatelského jména a hesla. Bezpečnějším způsobem přístupu je využití certifikátu, který uživatel obdrží od banky, uloží si ho nejlépe na nějaké vyjmutelné médium (disketu, CD, DVD, USB flash disk). Tento certifikát slouží jako klíč, prostřednictvím něhož a po zadání hesla klient vstoupí do internetového bankovnictví. Kdo má strach, že mu může být certifikát zkopírován nepovolanou osobou, ten může využít čipovou kartu. Ta funguje stejně jako certifikát, jenže údaje jsou uloženy na kartě, odkud nemohou být zkopírovány. Aby došlo k jejímu zneužití, musela by být fyzicky ukradena. K přístupu pomocí čipové karty je samozřejmě nutno znát také PIN kód, případně heslo. Uživatel navíc musí vlastnit vhodnou čtečku čipových karet, jejichž cena v obchodech začíná na hranici 600 korun. To se netýká obdobně zabezpečeného iKey tokenu, který je podobný USB flash disku a pro přečtení informací není zapotřebí čtečky. Další možností autentizace je ověření s pomocí mobilního telefonu. Klient při vstupu do internetové aplikace zadá své klientské číslo a banka mu obratem zašle speciální přístupový kód na jeho mobilní telefon. Poslední a vedle užití čipové karty prozatím nejbezpečnější variantou je použití PIN kalkulátoru. PIN kalkulátor vypadá jako malá kalkulačka a je ve vlastnictví klienta. Poté, co do ní zadá své klientské číslo a PIN kód, kalkulátor vygeneruje autentizační kód, který je vždy jiný. Tento kód klient opět zadá při vstupu do internetové aplikace. Tabulka 44: Možnosti vstupu do internetbankingu Banka Produkt Uživatelské Certifikát Čipová jméno a heslo karta Servis 24 Česká ANO ANO spořitelna Internetbanking Internetbanking ČSOB ANO ANO 24 ANO eBanka GE Money Internet banka ANO ANO Bank HVB Bank Online Banking Komerční Mojebanka ANO ANO banka Zdroj: [13]

SMS

PIN kalkulátor

ANO ANO ANO

ANO

ANO ANO

5.1.3.2 Aktivní a pasivní operace Banky nezabezpečují pouze vstup, ale i veškeré aktivní operace, tzn. operace, při kterých dochází k pohybu peněz na účtu. 39

Nejčastější je zabezpečení aktivních operací prostřednictvím SMS kódu, certifikátu, případně PIN kalkulátoru. SMS kód je platný pouze pro právě uskutečňovanou operaci a přichází na vyžádání klienta na jeho mobilní telefon ve formě SMS téměř okamžitě. Další tabulka ukazuje, jak jednotlivé banky zabezpečují aktivní operace.

Tabulka 45: Zabezpečení aktivních operací

Zabezpečení aktivních operací Banka

Produkt

Česká spořitelna ČSOB

Servis 24 Internetbanking Internetbanking 24

Zabezpečení aktivních operací

Způsob zabezpečení

ANO

SMS, PIN kalkulátor

ANO

čipová karta, SMS SMS, PIN kalkulátor, certifikát

ANO

eBanka GE Money Bank HVB Bank Komerční banka Zdroj: [13]

Internet banka

dle výše částky

digitální podpis

Online Banking

ANO

PIN kalkulátor

Mojebanka

ANO

SMS

Pasivní operace nemusejí být po zadání přístupových údajů nijak více zabezpečeny.

Nespočívají totiž v přesunech peněžních prostředků, ale pouze ve sledování změn na účtě, výpisů a historií bankovních operací.

5.1.3.3 Další ochranné prvky elektronického bankovnictví Zabezpečení autentizace a aktivních operací je věnována největší pozornost, ale internetové bankovnictví je chráněno i dalšími způsoby. Jedním z nich je počet pokusů o přihlášení. V případě, že klient zadá heslo chybně, má několik pokusů na opravu. Příliš velký počet pokusů na opravu zvyšuje šanci případného útočníka, ale pokud je počet pokusů příliš nízký, může naopak často docházet k nechtěnému zablokování přístupu k účtu. Heslem, které je možné chybně zadat, není chráněn pouze vstup na účet, ale například přístup k čipové kartě, k autentizačnímu kalkulátoru apod. Níže uvedená tabulka shrnuje počet chybných pokusů o přihlášení před zablokováním aplikace nebo přístupu k účtu.

40

Tabulka 46: Počet pokusů k přístupu k účtu Počet pokusů do zablokování přístupu k účtu 3 Česká spořitelna 3 ČSOB 3/-* eBanka 3/5** GE Money Bank HVB Bank 3/3*** Komerční banka * Zablokování bankovní aplikace nebo autentizačního kalkulátoru/certifikátu. ** Zablokování přístupu pomocí uživatelského jména a hesla/certifikátu. *** Při vstupu na účet bez čipové karty se po třech pokusech jen zavře okno prohlížeče/čipová karta se zablokuje.

Zdroj: [14] Se zablokováním přístupu účtu souvisí způsob jeho odblokování. Vždy lze přístup odblokovat na pobočce, bohužel v mnoha případech je to jediná možnost, která může znepříjemnit například pobyt v zahraničí. Některé banky odblokují přístup i telefonicky po ověření totožnosti klienta. Tabulka 47: Způsob odblokování účtu Způsob odblokování účtu Česká spořitelna ČSOB eBanka GE Money Bank HVB Bank Komerční banka

telefonicky - ověření číslo smlouvy nebo protokolu, vrátí původní heslo na pobočce - při zablokování karty vystavení nové na pobočce - při zablokování autentizačního kalkulátoru na pobočce telefonicky - (při zablokování PIN kalkulátoru) 8:00 až 19:00, vrátí původní heslo na pobočce - při zablokování čipové karty

Zdroj: [14] Dalším důležitým bezpečnostním aspektem je čas, za který bude klient v nečinnosti od banky odhlášen. Pokud je doba příliš dlouhá, je větší nebezpečí zneužití při opuštění počítače bez odhlášení. Je-li ale příliš krátká, může být překážkou v plynulé práci. Tabulka 48: Doba automatického odhlášení klienta Doba do automatického odhlášení klienta Česká spořitelna 20 min. ČSOB 20 min. eBanka není GE Money Bank 5 min. HVB Bank 5 min. Komerční banka 5 min.

Zdroj: [14]

41

V případě, že klient není odhlášen, může nepovolaná osoba přístupu využít k získání citlivých dat o stavu účtu, transakcí a jiných pasivních informací. Nejdelší čas má k dispozici u eBanky, kde k automatickému odhlášení nedojde vůbec. Další ochranou je maximální denní limit transakcí. Jeho výše neumožňuje převod většího množství peněž, a tak v případě krádeže či zneužití alespoň mírně snižuje výši škody. Každá banka má povolenou jinou výši denního limitu. Záleží na typu zabezpečení a na typu účtu. 5.1.3.4 Bezpečnosti se nejvíce musí věnovat klient Ačkoliv banky vydávají na zabezpečení vysoké finanční částky, nejslabším článkem celého zabezpečení často bývá samotný klient. Většina bank poskytuje klientům informace jak se bezpečně chovat při využívání internetového bankovnictví, na svých stránkách uvádějí různá desatera bezpečného využívání internetového bankovnictví. Při využívání internetového bankovnictví jde zejména o aktivní přístup k bezpečnosti, věnování pozornosti aktuální verzi antivirového softwaru, kvalitní firewall, ochranu hesel, uchovávání certifikátu na výměnném médiu na bezpečném místě, stejně jako ochranu čipové karty a PIN kalkulátoru před ukradením nebo ztracením. Klient by měl věnovat pozornost správné adrese internetových stránek. Internetoví podvodníci jsou schopni klienta přesměrovat z oficiálních stránek banky na vlastní podvržené stránky, které jsou od oficiálních k nerozeznání, v lepším případě může být rozdíl třeba jen v jednom písmenku v řádku adresy stránky. Klient zadá v dobré víře přístupové údaje, které pak mohou být lehce zneužity. Dalším způsobem, jak podvodníci získávají údaje, je pishing. Jedná se o e-maily tvářící se jako od banky, které vyžadují zaslání důvěrných informací. Je samozřejmé, že banky by nikdy nežádaly o zaslání takovýchto informací e-mailem. Největší pozornost bezpečnosti by měl tedy věnovat zejména samotný klient, zajímat se o způsoby zabezpečení nejen internetové bankovní aplikace, ale i svého počítače. A hlavně zajistit veškerá přístupová hesla a certifikáty před zneužitím.

42

Desatero bezpečného používání internetového bankovnictví

1. Neprozrazujte přístupové kódy a hesla k účtu blízkým osobám ani pracovníkům banky. 2. Nezaznamenávejte si přístupové kódy a hesla k účtu. Pokud jste k tomu nuceni např. složitostí uživatelského jména a délkou hesla, snažte se je zaznamenat způsobem, který nenapoví případnému nálezci kódů, že se jedná o přístup k internetovému bankovnictví. Zároveň uchovávejte přístupové údaje (např. uživatelské jméno a heslo) odděleně. 3. Pravidelně měňte užívaná hesla. 4. Vyhýbejte se užití neznámých počítačů např. v internetových kavárnách, zvláště pokud nepoužíváte jednorázová hesla pro vstup na účet. V případě, že neznámý počítač musíte využít, při nejbližší následné příležitosti změňte heslo. 5. Pravidelně aktualizujte internetový prohlížeč a operační systém. 6. Využívejte a pravidelně aktualizujte antivirové programy. 7. Podpisový certifikát neukládejte na pevný disk ani na internet. 8. Nedůvěřujte e-mailům z banky, které jste si neobjednali. Nikdy své bezpečnostní údaje neposílejte e-mailem. 9. Ověřte si certifikát stránky, na které se k účtu přihlašujete. Pokud se vám přihlášení k účtu nepodaří, přestože vkládáte dle vašeho názoru správné uživatelské jméno a heslo, neprodleně kontaktujte banku - mohli jste být přesměrováni na jiné stránky. 10. Při ukončení práce s internetovým bankovnictvím se vždy odhlaste a zavřete okno prohlížeče. [11] Komentář Mezi banky s nejlepším zabezpečením vstupu na účet v základní verzi patří eBanka (šifrovaná SMS zpráva nebo autentizační kalkulátor) a HVB Bank (autentizační kalkulátor). Klienti si mohou za velmi kvalitní zabezpečení připlatit u České spořitelny (certifikát na čipové kartě a autentizační kalkulátor), ČSOB a Komerční banky (certifikáty na čipových kartách). Nejhorší zabezpečení aktivních operací do 6.2. 2007 měla Česká spořitelna, která nevyžadovala žádné ověření transakcí. Od 6.2.2007 tento velký nedostatek z hlediska bezpečnosti napravila. Požaduje zadání bezpečnostního kódu a klient si může nastavit automatické zasílání SMS zprávy po přijetí každé aktivní operace bankou.

5.2. Subjektivní pohled Cílem této kapitoly je popsat své zkušenosti s vybranými bankovními institucemi. U

každé vybrané banky je vložen náhled, jak vypadá internetové prostředí. Internetové prostředí všech vybraných bank se ovládá pomocí odkazů v levé nebo horní části okna. Vždy po 43

kliknutí na některou z možností se rozbalí submenu a z něj si klient vybere přímo danou operaci, např. příkaz k úhradě jako je v následujících ukázkách. V okně samotné transakce se klient pohybuje pomocí myši či tabulátoru a vyplňuje příslušné pole pomocí klávesnice. Toto prostředí bych dále nehodnotila z důvodu, že všechny vybrané banky nabízejí velice přehledné prostředí s intuitivním ovládáním, ve kterém se klient rychle zorientuje a přivykne mu. Česká spořitelna, eBanka, ČSOB a HVB bank umožňují otevřít stránky i v jiném prohlížeči než je MS Internet Explorer jako např. Mozilla, Firefox, Netscape nebo Opera. GE Money Bank a KB tuto možnost nenabízí. Účelem není banky vyhodnotit podle úrovně, ale na základě subjektivního hodnocení bezpečnosti a některých zajímavých vlastností. Tento pohled bude nyní laický, má ukázat zkušenosti z použití několika internetových bankovnictví a názor na zabezpečení a výhody toho kterého internetového bankovnictví bez speciálního zaměření na technické pozadí zabezpečení. Přednost zde mají osobní účty, nikoliv firemní. Výčet se zabývá pouze vztahem Banka <--> Klient a provádění plateb. Dále zde nebudu hodnotit způsob přihlášení, protože většina vybraných bank používá přístup přes jeden elektronický klíč na všechny oprávněné účty, který patří mezi nejbezpečnější (kromě GE Money Bank). Také nebudu rozebírat dnes již běžná avíza o provedených platbách na e-mail klienta, možnosti elektronických výpisů apod.

44

5.2.1. Česká spořitelna Obrázek 6: Příkaz k úhradě u České spořitelny

Zdroj: [5]

Banka přišla na trh s Internetovým bankovnictvím na základě elektronického klíče, který po čase vystřídala kombinace přihlášení/heslo a SMS autorizace jednotlivých úkonů (příkazy, inkasa apod.). Banka dále nabízí možnost využití bezpečnostní karty s elektronickým podpisem. Podle dosavadních zkušeností byly s instalací těchto zařízení velké problémy, ale nepřipisovala bych je tak bance, jako výrobcům těchto zařízení. Dále bych

45

chtěla poukázat na možnost využití grafické klávesnice při přihlašování do internetového bankovnictví České spořitelny. Banka asi jako první reagovala na možnost ohrožení čísla na potvrzování SMS a změna čísla je provedena až po 48 hodinách, takže oprávněný uživatel má čas zareagovat v případě snahy útočníka změnit "kmenový" mobilní telefon. Banka pracuje s nezaúčtovanými operacemi, tzn. v den, kdy již dorazili peníze do banky nevíte, od koho jsou, jde pouze ve vlastnostech účtu vidět nezaúčtovanou částku (souběh i více částek), konkrétní popis se objeví na účtu až další den. Odeslání peněz z účtu je provedeno až následující den a prakticky do další banky dorazí až další den, tj. celkem až za dva dny.

46

5.2.2. ČSOB Obrázek 7: Příkaz k úhradě u ČSOB

Zdroj: [3] Tato banka využívá mobilní klíč a autorizaci aktivních transakcí prostřednictvím SMS zpráv. V těchto případech má omezenou manipulační výši. Zvýšení je možné prostřednictvím bezpečnostní karty s elektronickým podpisem. Hlavní výhodou této banky je velmi levné poukazování peněz na Slovensko. U ČSOB je poplatek 9,- Kč, v jiných bankách je poplatek ve výši až stovky Kč, jako klasická platba do zahraničí. Banka poskytuje službu dobíjení předplacených telefonních karet, dokonce nastavit i datum, kdy má k dobití dojít. Také umožňuje dárkové dobíjení, kdy s odeslanou částkou dojde i SMS s libovolným textem. Dále banka umožňuje nastavit si internetové prostředí v pěti jazycích (čeština, slovenština, angličtina, němčina a maďarština).

47

5.2.3. eBanka Obrázek 8: Příkaz k úhradě u e Banky

Zdroj: [4] Bankovnictví eBanky je uznávanou špičkou jak co do rozsahu poskytovaných služeb, rychlostí, tak i úrovně zabezpečení. eBanka je prakticky jediná banka na trhu, jejíž všichni klienti některý z kanálu přímého bankovnictví využívají. Bezpečnost byla od počátku zajišťována elektronickým klíčem, později dále doplněný např. o mobilní klíč. Mezi zajímavosti patří podmíněná splatnost jednorázového i trvalého příkazu, např. do doby dostatku peněz na účtu. Banka poskytuje možnost platby přes internet

48

bez skutečné plastové karty s vyšší úrovní zabezpečení. Většina záležitostí lze řešit přes internet (správa platebních karet, jednoduchý úvěr). Banka má jednu zásadní kladnou vlastnost, přesuny peněz provádí prakticky okamžitě tzn. přesuny mimo banku provede v nejbližší možný zúčtovací clearing mezi všemi bankami, obdobně připisuje peníze na účet což je okamžitě po příchodu peněz do banky z clearingu. Pojem "nezaúčtované operace" prakticky nezná, využívá pouze tzv. blokace. To jsou již provedené platby kreditními kartami bez doručeného potvrzení od obchodníka. Toto jsou vlastnosti skutečné On-Line banky. eBanka poskytuje nejširší a nejhlubší sortiment internetového bankovnictví:

49

5.2.4. GE Money Bank Obrázek 9: Příkaz k úhradě u GE Money Bank

Zdroj: [7] Tato banka využívá pouze systém jméno/heslo, omezujícím prvkem zde slouží pouze výše částky, se kterou je možno denně nakládat (obvykle 10.000,- Kč). Novinkou je možnost použití i mobilního klíče při zvýšení denní disponibilní částky pro internetový provoz. Banka velmi rychle připisuje peníze na účet klientů, je obvyklé, že při odeslání peněz z jedné banky na několik bank najednou se peníze připsané v GE Money objeví o den dříve (stejně jako v eBance, kde je to také okamžitě). Velkým nedostatkem internetového bankovnictví u GE Money Bank je skutečnost, že neumožňuje nedokumentární platby. Platby umožňuje jen v českých korunách a jen v rámci tuzemského platebního styku. 50

5.2.5. HVB Bank Obrázek 10: Příkaz k úhradě u HVB Bank

Zdroj: [6] Banka k autentizaci operací a vstupu do aplikace používá pin kalkulátor, laicky řečeno kalkulačku, která generuje vstupní kódy do aplikace. Díky tomuto způsobu zabezpečení není třeba nic instalovat či generovat. V bance si jen vyzvednete pin kalkulátor (stojí 490 Kč). Široká nabídka domácích i zahraničních platebních operací je v českém internetovém bankovnictví standardem. HVB tento standard rozhodně naplňuje, takže nabídce plateb není moc co vytknout.

51

5.2.6. Komerční banka Obrázek 11: Příkaz k úhradě u Komerční banky

Zdroj: [2] Tato banka se v druhé polovině 90. let velmi dlouho potýkala s vývojem internetového bankovnictví, několikrát měnila zaběhnutý systém, jednání s klienty vyžadující internetový přístup byl velmi neobratný a velmi klienty odrazoval. Od té doby se systém velmi změnil. Bezpečnost je v základu řešena prostřednictvím elektronického podpisu v souboru, který se používá jak pro přístup k systému, tak k ověřování jednotlivých příkazů a dalších operací. Banka obnovuje certifikát pro přihlášení jedenkrát do roka zdarma. Klient tak může učinit i sám, aniž by navštívil pobočku banky, v prostředí internetového bankovnictví. Od srpna 2006

52

navíc vyžaduje autorizační SMS u potvrzení jednotlivých operací. Autorizační SMS kód bude uživatel zadávat pouze při první aktivní operaci v rámci jednoho přihlášení do aplikace mojebanka; to znamená, že pokud bude klient zadávat např. tři příkazy k úhradě za sebou, stačí mu zadat autorizační SMS kód jen při první autorizaci platby. Další již může provádět bez nutnosti vygenerování a zadávání dalších autorizačních SMS kódů a takto může postupovat až do té doby, než-li se z aplikace mojebanka odhlásí. Při příchodu peněz do banky opět používá nezaúčtované operace, vidíte pouze disponibilní částku, kterou sice můžete okamžitě využít, ale podrobnosti o příchodu částek vidíte na účtu až další den. Od 9. května 2007 bude možné i prostřednictvím internetového kanálu zadávat, měnit a rušit povolení inkasa. Na tuto možnost klienti KB čekali několik let.

53

6. ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ KVALITATIVNÍ KOMPARACE INTERNETOVÉHO BANKOVNICTVÍ V ČR

6.1. Vyhodnocení objektivních kritérii

Vyhodnocení objektivních kritérii vychází z předchozí kapitoly. Banky jsou seřazeny od „nejlepší“ po „nejhorší“. 6.1.1. Náklady klienta V tabulce jsou sečteny náklady nejčastějších operací prováděných internetovým bankovnictvím.V konečném srovnání opomíjím poplatky za vedení internetového bankovnictví, protože se velmi liší zvoleným typem účtu a výší příchozí měsíční částky. Nejnižší součet považuji pro klienta za nejvýhodnější, největší součet za nejméně výhodný. Tabulka 49: Výsledná komparace nákladů klienta Vyšlá platba Pořadí

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Banka

Produkt

Internetbanking 24 ČSOB HVB Bank Online Banking Servis 24 Česká spořitelna Internetbanking GE Money Internet banka Bank Komerční Mojebanka banka Cenový program Základ eBanka

2)do 1)v cizí rámci banky banky 3 Kč

3 Kč

3,50 Kč 3,50 Kč

Trvalý příkaz Součet 1+2+3+4

3)platba v rámci banky

4)platba do cizí banky

3 Kč

3 Kč

12 Kč

3,50 Kč

3,50 Kč

14 Kč

2 Kč

4 Kč

5 Kč

7 Kč

18 Kč

3 Kč

3 Kč

6 Kč

6 Kč

18 Kč

3 Kč

5 Kč

4,50 Kč

6,50 Kč

19 Kč

5,90 Kč

7,90 Kč

27,60 Kč

5,90 Kč 7,90 Kč

Zdroj: vlastní grafické zpracování 6.1.2. Rychlost prováděných transakcí Při porovnání rychlosti prováděných transakcí, jak tuzemských tak nedokumentárních, nejlépe vyšla eBanka. eBanka jako jediná neomezuje časem své klienty při používání přímého bankovnictví u tuzemských vyšlých plateb. Tato služba u eBanky funguje 24 hodin denně. Další výhodou eBanky je, že při tuzemské platbě došlé ji banka připisuje na účet klienta tentýž den, to žádná jiná banka nedělá, až na výjimku GE Money Bank, pokud se nejedná o 54

urgentní platbu. I u zahraničních plateb vyšlých je eBanka rychlejší než ostatní banky. eBanka připisuje platbu zahraniční bance následující bankovní pracovní den po zadání požadavku klienta. A dokonce, pokud si klient zažádá o urgent, připíše ji tentýž den. Ani tuto službu neposkytuje žádná další z porovnávaných bank. Velmi rychlé připisování plateb tuzemských došlých na účet má i GE Money bank, délka trvání je srovnatelná s eBankou. Má však jednu velkou nevýhodu, přes přímý kanál nelze zadávat zahraniční platby. Česká spořitelna má jeden neopomenutelný nedostatek. U tuzemských plateb vyšlých kanály přímého bankovnictví neumožňují zadat expresní příkaz, aby peníze byly doručeny na účet banky příjemce v tentýž den. Klient musí zajít na pobočku České spořitelny a podat expresní příkaz do 12:00 hodin. Tabulka 50: Výsledná komparace rychlosti prováděných transakcí Došlé Pořadí Došlé tuzemské Vyšlé tuzemské zahraniční eBanka eBnaka eBanka 1. GE Money KB KB 2. KB GE Money GE Money bank 3. ČSOB+HVB HVB+ČS+ČSOB ČSOB 4. ČS --------------------- ČS 5. -------------------- --------------------- HVB 6. Zdroj: vlastní grafické zpracování

Vyšlé zahraniční eBanka KB ČS ČSOB HVB --------------------

6.1.3. Zabezpečení Mezi banky s nejlepším zabezpečením vstupu na účet v základní verzi patří eBanka (šifrovaná SMS zpráva nebo autentizační kalkulátor) a HVB Bank (autentizační kalkulátor). Klienti si mohou za velmi kvalitní zabezpečení připlatit u České spořitelny (certifikát na čipové kartě a autentizační kalkulátor), ČSOB a Komerční banky (certifikáty na čipových kartách). Nejhorší zabezpečení aktivních operací do 6.2. 2007 měla Česká spořitelna, která nevyžadovala žádné ověření transakcí. Od 6.2.2007 tento velký nedostatek z hlediska bezpečnosti napravila. Požaduje zadání bezpečnostního kódu a klient si může nastavit automatické zasílání SMS zprávy po přijetí každé aktivní operace bankou. Všechny banky nabízí velice kvalitní zabezpečení, záleží jen na klientovi, který způsob si vybere a jakou částku je ochoten za bezpečí zaplatit.

55

6.2. Subjektivní vyhodnocení

Všechny vybrané banky nabízejí velice přehledné prostředí internetového bankovnictví s intuitivním ovládáním, ve kterém se klient rychle zorientuje a přivykne mu. Také princip ovládání je u všech porovnávaných bank totožný. Prostředí se ovládá pomocí odkazů v levé nebo horní části okna. Vždy po kliknutí na některou z možností se rozbalí submenu a z něj si klient vybere přímo danou operaci. V okně samotné transakce se klient pohybuje pomocí myši či tabulátoru a vyplňuje příslušné pole pomocí klávesnice. eBanka zahájila svůj podnikatelský projekt 4. 5. 1998 jako jediná banka, která nabízela své služby plně formou přímého bankovnictví. Většina konkurentů začala na tomto poli výrazněji působit až na přelomu tisíciletí. Přestože eBanka byla dlouhá léta leaderem na poli internetového bankovnictví, k 1.1. 2007 mohu konstatovat, že trojice největších bank ji úspěšně dohání. Velmi dobré možnosti internetového bankovnictví tak nabízí Servis 24 České spořitelny, ČSOB Internetbanking či mojebanka od Komerční banky. Systémy těchto tří bank umožňují mnoho funkcí, nastavení a dalších náhledů a do jisté míry se tak přibližují eBance. Výběr už je jen otázkou ceny, priorit a dalších potřebných služeb, které závisí na individuálních potřebách klienta. Jaké hlavní výhody spatřuji u porovnávaných bank? Hlavní výhodou ČSOB je velmi levné poukazování peněz na Slovensko. Bankovnictví eBanky je uznávanou špičkou jak co do rozsahu poskytovaných služeb, rychlostí, tak i úrovně zabezpečení. eBanka je prakticky jediná banka na trhu, jejíž všichni klienti některý z kanálu přímého bankovnictví využívají. GE Money Bank velmi rychle připisuje peníze na účet klientů, je obvyklé, že při odeslání peněz z jedné banky na několik bank najednou se peníze připsané v GE Money objeví o den dříve (stejně jako v eBance, kde je to také okamžitě). Široká nabídka domácích i zahraničních platebních operací je v českém internetovém bankovnictví standardem. Česká spořitelna, KB a HVB tento standard rozhodně naplňuje, takže nabídce plateb není moc co vytknout.

56

7. DISKUSE Závěrem se chci vrátit k „vítězné“ eBance, kterou 24.června 2006 oficiálně koupila rakouská skupina Raiffeisen International a jak bude probíhat vzájemná integrace obou bank. Osud unikátní české banky má již svoji definitivní podobu. Raiffeisenbank má silnou pozici ve firemním bankovnictví a v této oblasti je úspěšná již několik let, což ovšem nelze tvrdit o retailovém bankovnictví, které je zaměřeno na běžné občany. Ú soukromých osob je naopak od počátku velmi úspěšná eBanka. Sloučením si chce Raiffeisenbank pomoci k nové klientské základně z řad občanů, podnikatelů a živnostníků. V současné době došlo ke sloučení představenstva i managementu obou bank na centrále. Obě banky sice nadále jsou samostatné právnické osoby, ale v konkrétních segmentech jsou řízeny pouze jedním odpovědným manažerem. To má uklidnit hlavně zaměstnance, aby nebyli ve stresu a nebáli se neočekávaných výpovědí nebo nejasností, kdo bude kterému oboru šéfovat. Na centrále Raiffeisenbank tak lze potkat lidi z eBanky a opačně. Pro klienty obou bank již došlo k provázání produktové nabídky. V eBance lze nyní získat kreditní karty, spotřebitelské úvěry a hypotéky Raiffeisenbank a opačně lze na pobočkách Raiffeisenbank požádat o založení účtu v eBance včetně jejího přímého bankovnictví. Na všech pobočkách Raiffeisenbank a eBanky lze používat hotovostní služby, ty jsou však nadále odlišně zpoplatněny podle konkrétního sazebníků banky. V roce 2008 dojde ke sloučení obou bank jak po právní stránce, tak i z hlediska značky. eBanka bude plně integrována do Raiffeisenbank a po právní stránce zanikne sloučením s Raiffeisenbank. Současně zmizí známé logo eBanky i její název a Raiffeisenbank bude nadále plně propagovat pouze svoje logo a svoji produktovou nabídku. Toto sloučení lze očekávat k 1. 1. 2008, ale jde jen o spekulaci, termín nebyl oficiálně stanoven. Generální ředitel Raiffeisenbank tvrdí, že chtějí vzít to nejlepší z každé banky a nabídnout to klientům obou bank, což znamená, to co internetové bankovnictví Raiffeisenbank umí, kdežto eBanka ne, zavedeme do eBanky a opačně. Na druhou stranu klíčový odborníci z eBanky se obávají konzervativního postoje rakouské Raiffeisenbank, což by znamenalo, že za dva roky se můžeme dočkat jak velmi sofistikovaných IT systémů pro obsluhu účtu v RB na dálku, tak i potvrzení, že rakouským bankéřům šlo hlavně o získání dalších klientů pro retailové bankovnictví, a tak prostě koupili "nějakou" banku, která u nás byla na prodej a přebarvili ji na „žluto“. To však ukáže až čas, v této fázi jde o jen spekulace, ne však s nereálným základem. [8]

57

8. ZÁVĚR PRÁCE Kvalitu internetového bankovnictví na českém trhu k 1.1. 2007 vybraných bankovních institucí (Česká spořitelna, ČSOB, eBanka, GE Money Bank, HVB Bank, KB) spatřuji na velmi dobré úrovni. Hodnotila jsem objektivní kritéria jako je rychlost prováděných transakcí, náklady spojené s užíváním internetového bankovnictví a v neposlední řadě i zabezpečení. Měla jsem možnost vyzkoušet si zadávání příkazů v internetovém prostředí jednotlivých bank. Došla jsem k závěru, že všechny banky poskytují srovnatelné služby na vysoké úrovni. eBanka byla řadu let jedničkou na trhu, dovolím si však konstatovat, že zbývající srovnávané banky se ji velice přiblížili. Jedničkou však zůstává v rychlosti prováděných transakcí, je však otázkou, jak dlouho? Myslím si, že je pravděpodobné očekávat další bouřlivý rozvoj v tomto směru, který bude doprovázen stále vyššími nároky kladenými na kvalitu poskytovaných služeb. Je možné předpokládat stále vyšší zájem o internetové bankovnictví i od laické veřejnosti. Současný rychlý rozvoj internetového bankovnictví dává předpoklad pro sbližování úrovní tuzemského bankovního sektoru s úrovní obvyklou v Evropské unii. Podmínkou je zvýšení dostupnosti internetu a odstranění obav z možné zneužitelnosti dat při uskutečňování bankovních operací.

Domnívám se, že svou prací jsem zároveň připravila prostor i pro další studenty, kteří mohou v následujících obdobích mé závěry porovnat s novou budoucí situací a opět nastínit další vývoj. Internetové bankovnictví je natolik dynamické, že takové srovnání bude mít jistě svůj význam.

58

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy a publikace:

[1]

PŘÁDKA, Michal. KALA, Jan. Elektronické bankovnictví : rady a tipy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 166 s. ISBN 80-7226-328-5.

Elektronické zdroje:

[2]

server banky Komerční banka: http://www.kb.cz

[3]

server banky ČSOB: http://www.csob.cz

[4]

server banky eBanka: http://www.ebanka.cz

[5]

server banky Česká spořitelna: http://www.ceskasporitelna.cz

[6]

server banky HVB Bank: http://www.hvb.cz

[7]

server banky GE Money Bank: http://www.gemoney.cz

[8]

CHVÁTAL, Dalibor. eBanka: Konec bankovního eboha [online]. Poslední revize18.4. 2007 [cit.2007-12-05] Dostupné z : .

[9]

Elektronické bankovnictví [online]. Poslední revize (c) 1999–2007 [cit.2007-11-03] Dostupné z : .

[10]

ANTOŠ,Ondřej. Příběh druhý: eBanka jako technologický průkopník [online]. Poslední revize 4. 8. 2006 [cit.2007-11-03] Dostupné z : .

[11]

ANTOŠ,Ondřej. Představuje přímé bankovnictví riziko pro vaše peníze? [online]. Poslední revize 29.6. 2005 [cit.2007-11-03] Dostupné z : .

[12]

FELCMAN, Petr. Kolik stojí internetové bankovnictví? [online]. Poslední revize 31.1.2006 [cit.2007-13-03] Dostupné z : .

[13]

FELCMAN, Michal. Jak je zabezpečené internetové bankovnictví [online]. Poslední revize 30.1. 2007 [cit.2007-13-03] Dostupné z : .

[14]

ZÁMEČNÍK, Petr. KRČMÁŘ, Petr. Analýza zabezpečení internetového bankovnictví v České republice [online]. Poslední revize 29.6. 2005 [cit.2007-13-03] Dostupné z : .

59

Seznam příloh: Příloha 1: Možné funkce a operace internetového bankovnictví eBanky Seznam tabulek: Tabulka 1: Vybrané ukazatele České spořitelny ...................................................................... 14 Tabulka 2: Portfolio přímého bankovnictví České spořitelny.................................................. 14 Tabulka 3: Vybrané ukazatele ČSOB ...................................................................................... 16 Tabulka 4: Portfolio přímého bankovnictví ČSOB.................................................................. 16 Tabulka 5: Vybrané ukazatele eBanky..................................................................................... 17 Tabulka 6: Portfolio přímého bankovnictví eBanky ................................................................ 18 Tabulka 7: Vybrané ukazatele GE Money Bank...................................................................... 19 Tabulka 8: Portfolio přímého bankovnictví GE Money Bank ................................................. 19 Tabulka 9: Vybrané ukazatele HVB Bank ............................................................................... 21 Tabulka 10: Portfolio přímého bankovnictví HVB Bank ........................................................ 21 Tabulka 11: Vybrané ukazatele Komerční banky .................................................................... 22 Tabulka 12: Portfolio přímého bankovnictví Komerční banky................................................ 23 Tabulka 13: Poplatky za využívání internetového bankovnictví ............................................. 25 Tabulka 14: Ceny za nadstandardní zabezpečení..................................................................... 26 Tabulka 15: Ceny za obnovu certifikátu .................................................................................. 26 Tabulka 16: Tuzemské platby vyšlé......................................................................................... 27 Tabulka 17: Tuzemské platby došlé......................................................................................... 27 Tabulka 18: Zahraniční platby vyšlé ........................................................................................ 28 Tabulka 19: Zahraniční platby došlé ........................................................................................ 28 Tabulka 20: Vnitrobankovní konverze měn............................................................................. 28 Tabulka 21: Tuzemské platby vyšlé......................................................................................... 29 Tabulka 22: Tuzemské platby došlé......................................................................................... 29 Tabulka 23: Zahraniční platby vyšlé ........................................................................................ 30 Tabulka 24: Zahraniční platby došlé ........................................................................................ 30 Tabulka 25: Vnitrobankovní konverze měn............................................................................. 30 Tabulka 26: Tuzemské platby vyšlé......................................................................................... 31 Tabulka 27: Tuzemské platby došlé......................................................................................... 31 Tabulka 28: Zahraniční platby vyšlé ........................................................................................ 31 Tabulka 29: Zahraniční platby došlé ........................................................................................ 32 Tabulka 30: Vnitrobankovní konverze měn............................................................................. 32 Tabulka 31: Tuzemské platby vyšlé......................................................................................... 32 Tabulka 32: Tuzemské platby došlé......................................................................................... 33 Tabulka 33: Zahraniční platby došlé ........................................................................................ 33 Tabulka 34: Tuzemské platby vyšlé......................................................................................... 34 Tabulka 35: Tuzemské platby došlé......................................................................................... 34 Tabulka 36: Zahraniční platby vyšlé ........................................................................................ 35 Tabulka 37: Zahraniční platby došlé ........................................................................................ 35 Tabulka 38: Vnitrobankovní konverze měn............................................................................. 35 Tabulka 39: Tuzemské platby vyšlé......................................................................................... 36 Tabulka 40: Tuzemské platby došlé......................................................................................... 36

60

Tabulka 41: Zahraniční platby vyšlé ........................................................................................ 37 Tabulka 42: Zahraniční platby došlé ........................................................................................ 37 Tabulka 43: Vnitrobankovní konverze měn............................................................................. 37 Tabulka 44: Možnosti vstupu do internetbankingu.................................................................. 39 Tabulka 45: Zabezpečení aktivních operací............................................................................. 40 Tabulka 46: Počet pokusů k přístupu k účtu ............................................................................ 41 Tabulka 47: Způsob odblokování účtu..................................................................................... 41 Tabulka 48: Doba automatického odhlášení klienta ................................................................ 41 Tabulka 49: Výsledná komparace nákladů klienta................................................................... 54 Tabulka 50: Výsledná komparace rychlosti prováděných transakcí ........................................ 55 Seznam obrázků: Obrázek 1: Možnosti komunikace klienta s bankou pomocí elektronických kanálů Obrázek 2: Komunikace klienta a banky pomocí telebankingu Obrázek 3: Komunikace klienta a banky pomocí GSM banking Obrázek 4: Komunikace klienta a banky pomocí WAP banking Obrázek 5: Komunikace klienta a banky pomocí internetbanking Obrázek 6: Příkaz k úhradě u České spořitelny Obrázek 7: Příkaz k úhradě u ČSOB Obrázek 8: Příkaz k úhradě u e Banky Obrázek 9: Příkaz k úhradě u GE Money Bank Obrázek 10: Příkaz k úhradě u HVB Bank Obrázek 11: Příkaz k úhradě u Komerční banky Seznam grafů: Graf 1: Struktura akcionářů České spořitelny Graf 2: Struktura akcionářů ČSOB Graf 3: Struktura akcionářů eBanky Graf 4: Struktura akcionářů GE Money Bank Graf 5: Struktura akcionářů HVB Bank Graf 6: Struktura akcionářů Komerční banky

61

Příloha 1: Možné funkce a operace internetového bankovnictví eBanky

Veškeré níže uváděné operace a další funkce je možné provádět v CZK a dalších 9 cizích měnách (EUR, USD, GPB, CHF, JPY, CAD, PLN, SKK a HUF), ve kterých eBanka vede měnové složky běžných účtů. · zadání jednoduchého příkazu k úhradě · zadání hromadného příkazu k úhradě · zadání trvalého příkazu k úhradě · zadání příkazu k úhradě do zahraničí (včetně možnosti Europlatby) · zadání příkazu ke konverzi · zadání platby na adresu (poštovní poukázkou typu B) · nahlášení nadlimitního výběru hotovosti na pokladně eB · zadání jednoduchého příkazu k inkasu · zadání trvalého příkazu k inkasu · zadání inteligentního příkazu k inkasu (automaticky inkasuje peníze z jiného účtu, pokud stav účtu klesne pod nastavenou hranici) · zadání povolení inkasa pro jiný účet · zadání povolení SIPO plateb · přehled pohybů na účtu (včetně historie) · přehled denních zůstatků na účtu (včetně historie) · přehled vygenerovaných bankovních výpisů · žádost o opakované / mimořádné zaslání výpisu · vzory jednoduchých, hromadných a trvalých příkazů k úhradě · vzory příkazů k úhradě do zahraničí · vzory příkazů ke konverzi · vzory plateb na adresu · vzory hlášení nadlimitních výběrů hotovosti na pokladně eB · vzory jednoduchých a trvalých příkazů k inkasu · přehled zadaných jednoduchých, hromadných a trvalých příkazů k úhradě · přehled zadaných příkazů k úhradě do zahraničí · přehled zadaných příkazů ke konverzi · přehled zadaných plateb na adresu · přehled zadaných hlášení nadlimitních výběrů hotovosti na pokladně eB · přehled zadaných jednoduchých a trvalých příkazů k inkasu · přehled povolených inkas pro jiné účty · přehled zrealizovaných a nezrealizovaných inkas · přehled on-line nákupů provedených na internetu v Platebním systému eB · výpočet průměrného zůstatku na účtu a výše kreditního obratu · nástěnka pro zobrazování informací pro klienty · informace o blokacích plateb provedených platebními kartami před jejich zaúčtováním na účtu · zadání termínovaného vkladu · zadání revolvingového termínovaného vkladu · zadání inteligentního revolvingového termínovaného vkladu

62

· zadání spořícího revolvingového termínovaného vkladu · přehled založených termínovaných vkladů · ukončení termínovaného vkladu · předčasné ukončení termínovaného vkladu · přiložení prostředků na založený termínovaný vklad · žádost o vydání platební karty · změna parametrů vydané platební karty (limity PK, pojištění PK cestovní a zneužití, zamykání PK, obnova PK, předčasná obnova PK, platby na internetu, vygenerování PIN, potvrzení převzetí obnovené PK zaslané poštou) · zamknutí / odemknutí platební karty · přehled vydaných platebních karet · přehled transakcí provedených platebními kartami · žádost o Povolený debet · žádost o Spotřebitelský úvěr · žádost o Charge kartu · přehled žádostí o úvěrový produkt (všech typů produktů) · přehled poskytnutých úvěrů (poskytnutá částka, úroková sazba, měsíční splátka, splátkový kalendář) – přehledy jsou zobrazovány pro všechny úvěry poskytované fyzickým osobám, včetně hypoték a dále také pro úvěry pro firemní klienty · zadání mimořádné splátky úvěru · žádost o změnu limitu Povoleného debetu · kalkulačka pro výpočet výše splátky Spotřebitelského a Hypotečního úvěru · nastavení zasílání informací na SMS, e-mail a další komunikační kanály při změně zůstatku účtu, příchozí platbě nebo inkasu z účtu, blokaci platební kartou. Všechna tato nastavení je detailně parametrizovat – tzn. definovat parametry platby, atd. · možnost nastavování generování bankovních výpisů · možnost nastavení cenových programů, podle kterých bude využívání účtu poplatkováno · nastavení uživatele (formát data, čísel, oslovení uživatele při přihlášení a dalších nastavení, kterými si může každý uživatel účtu přizpůsobit chování účtu) · přidávání a změny adres v adresáři (pro zasílání výpisů a dalších typů zpráv) · možnost nastavení čerpání záporného zůstatku na účtu oproti založenému termínovanému vkladu · možnost nastavení předmětů a účelů – účet se potom chová jako domácí účetnictví, takže klient se dozví kolik utratil za domácnost, zábavu, na mzdy, atp. · detailní nápověda ke všem funkcím · možnost zobrazení vizitky bankéře, který má klienta v péči (vizitka obsahuje fotografii bankéře, adresu a otevírací dobu Klientského centra, jeho telefonní, mobilní a faxové čísla a také e-mailovou adresu) · možnost uzavření smlouvy o stavebním spoření, včetně aktualizovaného přehledu o výši naspořené částky a všech pohybech na stavebním spoření · možnost uzavření smlouvy o penzijním připojištění nebo propojení již existujícího penzijního připojištění k účtu, včetně přehledu o zůstatku naspořené částky a všech pohybech na penzijním připojištění · podání žádosti o schůzku s pojišťovacím agentem za účelem uzavření životního nebo firemního pojištění (odpovědnost za škodu nebo pojištění majetku) · možnost uzavření komisionářské smlouvy o zprostředkování nákupů nebo prodeje podílových listů, včetně zadávání pokynů k nákupu, prodeji nebo přechodu mezi podílovými

63

listy · přehled o aktuální hodnotě nakoupených podílových listů · přehled o historii investování (pohyby – prodeje / nákupy / přestupy) · informační stránky o nabízených podílových fondech – základní údaje, rating fondu, profil fondu, struktura portfolia, historie vývoje ceny fondu, hlavní investice v portfoliu fondu, prospekt fondu a měsíční zprávu fondu · zadání příkazu k otevření dokumentárního akreditivu · přehled příkazů k otevření dok. akreditivu nebo ke změně dok. akreditivu · přehled vystavených akreditivů · přehled poskytnutých bankovních záruk · přehled provedených dokumentárních inkas

64

Kvalitativní komparace internetového bankovnictví v ČR

Recommend Documents