Ţivnostenské podnikání v ČR, komparace se Slovenskem

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Ţivnostenské podnikání v ČR, komparace se Slovenskem Bakalářská práce

Autor:

Martina Ľalíková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Bc. Adam Ptašnik, Ph.D.

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Karviné……………….

………………………………….. Martina Ľalíková

Anotace Bakalářská práce umoţňuje seznámit se nejen s ţivnostenským zákonem České a Slovenské republiky, ale také s dalšími souvisejícími právními předpisy, které jsou nedílnou součástí legislativního rámce obou zemí. Význam této práce spočívá ve vytvoření uceleného přehledu o ţivnostenském podnikání jednak z pohledu podnikatelského subjektu a jednak z pohledu státní správy. Důleţitou částí práce je vytvoření praktického příkladu, který reálným způsobem vystihuje skutečný postup vyřizování ţivnostenského oprávnění. Tato práce je koncipována tak, aby jednoduše a přehledně vystihla aspekty ţivnostenského podnikání a současně

poslouţila

jako

rádce

v jeho

začátcích.

Komplexní

porovnání

procesu

ţivnostenského podnikání obou států umoţnilo vymezit rozdíly v této oblasti a zhodnotit, zda bylo účelně dosaţeno záměru, který vyplynul z potřeby reagovat na měnící se ţivnostenské prostředí. Závěrem lze konstatovat, ţe vytyčené cíle zákonodárců byly vhodně navrţeny, avšak některé kroky a postupy k nim vedoucí naopak neúčelně poznamenaly celkový proces ţivnostenského podnikání.

Annotation The bachelor thesis makes possible to get acquainted not only with the Act to Regulate Trades in the Czech Republic and the Slovak Republic, but also with other related legal regulations which are the inseparable part of the legislative scope of both countries. The importance of this work consists in making the complete survey of business in trade both from the point of view of the entrepreneur subject and from the point of view of the state administration. The important part of this work is to make a practical example which by the real way describes the real procedure of attending the trading certificate. This work is framed in the way to describe aspects of business in trade activities in the simply and well-arranged way and at the same time as the guide at its beginning. The complex comparison of the process of business in trade of both states makes possible to specify the differences in this area and to evaluate whether the intention resulted from the need to react on changing business in trade environment was achieved purposefully. Finally it can be stated that the set targets of the legislators were proposed appropriately, however, some steps and procedures leading to them on the contrary unsuitably marked the process of business in trade.

OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………......................

6

1. ŢIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ V ČR…………………………………...................

7

1.1 Institucionální rámec………………………………………………………………..

7

1.2 Kompetence ţivnostenských úřadů…………………………………………………

8

1.3 Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky……………………………………………………………………………

9

1.4 Právní úprava ţivnostenského podnikání……………………………....................... 10 1.4.1 Pojem „živnost“………………………………………………………………...

10

1.4.2 Druhy živností…………………………………………………………………..

11

1.4.3 Subjekty oprávněné provozovat živnost………………………….......................

12

1.4.4 Obsahové náplně živností………………………………………………………. 12 1.4.5 Vznik, změna a zánik živnostenského oprávnění………………………………..

12

1.5 Historická úprava ţivnostenského podnikání………………………………………

14

1.6 Novela ţivnostenského zákona 2008……………………………………………….

14

2. PRAXE V ŢIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ V ČR………………………………. 16 2.1 Kroky směřující k vyřízení ţivnostenského oprávnění……………………………..

17

2.2 JRF – jednotný registrační formulář…………………………………......................

18

2.3 Místa pro vyřízení ţivnostenského oprávnění……………………………………...

20

2.3.1 CRM – centrální registrační místo………………………………......................

20

2.3.2 JKM – jednotná kontaktní místa………………………………………………..

22

2.3.3 Czech POINT…………………………………………………….......................

22

2.4 Proces vyřizování ţivnostenského oprávnění………………………………………

24

2.5 Ţivnostenské podnikání v číslech…………………………………………………..

27

3. ŢIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ V SR……………...……………………………….

31

3.1 Ţivnostenský zákon………………………………………………………………… 31 3.2 Institucionální rámec………………………………………………………………..

32

3.3 Slovenská ţivnostenská komora……………………………………………………

33

3.4 Současná právní úprava ţivnostenského podnikání………………….......................

34

3.4.1 Pojem „živnost“………………………………………………….......................

34

3.4.2 Osoby oprávněné provozovat živnost…………………………………………..

34

3.4.3 Podmínky provozování živnosti………………………………………………...

35

3.4.4 Rozdělení živností………………………………………………………………. 35 4

3.4.5 Živnostenské oprávnění…………………………………………………………

37

3.4.6 Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce………………….

37

3.4.7 Vznik, změna a zánik živnostenského oprávnění………………………………..

37

4. PRAXE V ŢIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ V SR……………….........................

40

4.1 Ţivnostenské listy……………………………………………………......................

40

4.2 JKM – jednotná kontaktní místa……………………………………………………

43

4.3 Ţivnostenský registr………………………………………………….......................

43

4.4 Liberalizační opatření v rámci řemeslných ţivností…………………......................

44

4.5 Návrh změn ţivnostenského zákona………………………………………………..

44

4.6 Statistika na Slovensku……………………………………………………………..

45

5. SROVNÁNÍ A VYMEZENÍ ROZDÍLŦ ŢIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ MEZI ČR A SR………………………………………..........................

47

5.1 Rozdíly ve formálním a obsahovém pojetí ţivnostenského zákona…......................

47

5.2 Koncepce jednotných kontaktních míst – JKM…………………………………….

49

5.3 Další odlišnosti ţivnostenských zákonů……………………………………………

49

ZÁVĚR…………………………………………………………………………………...

51

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY…………………………………………………….

54

SEZNAM POUŢITÝCH SCHÉMAT, TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ…………….

56

SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………………..

57

PŘÍLOHA č. 1: Seznam JKM (ČR)……………………………………………………….

58

PŘÍLOHA č. 2: Vzor vyplněného JRF (ČR)……………………………………………...

61

PŘÍLOHA č. 3: Seznam sluţeb nabízených v rámci Czech POINT (ČR)………………... 63 PŘÍLOHA č. 4: Vzor ţivnostenského listu (ČR)………………………………………….

64

PŘÍLOHA č. 5: Vzor koncesní listiny (ČR)………………………………………………

65

PŘÍLOHA č. 6: Úplný přehled obsahu zákona č. 455/1991 Zb. (SR)…………………….

66

PŘÍLOHA č. 7: Vzor formuláře pro FO (SR)…………………………………………….. 68 PŘÍLOHA č. 8: Vyjádření Ministerstva vnitra Slovenské republiky (SR)………………..

75

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE………………………………………………………. 76

5

ÚVOD Téma, které jsem si vybrala pro bakalářskou práci, je Ţivnostenské podnikání v ČR, komparace se Slovenskem. Od roku 1991, kdy byly zákonem vytvořeny podmínky této činnosti, došlo k výraznému nárůstu podnikatelských subjektů a podnikání jako takové zaujalo své plnohodnotné místo v ekonomickém systému naší země. V rámci komplexního ţivnostensko podnikatelského procesu jde o velmi rozsáhlou oblast, která úzce souvisí s mnoha dalšími aspekty a společně tak dotvářejí ucelené podnikatelské prostředí. Svobodné rozhodnutí kaţdého jedince, který se odhodlá vydat touto cestou, můţe v jeho ţivotě znamenat zásadní změnu a mnohdy se jedná o nelehké rozhodnutí. Předmětné úvahy mohou vyplývat např. z potřeby zajištění kapitálu, prostorů k podnikatelské činnosti, získání zaměstnanců, ale také z nutnosti orientovat se v dané oblasti. Pro začínajícího ţivnostníka můţe dané zjištění představovat určitou komplikaci v jeho rozhodování. A právě z tohoto důvodu jsem se rozhodla zpracovat bakalářskou práci s cílem vytvořit ucelený přehled o ţivnostenském podnikání z pohledu legislativy v České republice a Slovenské republice a dále se záměrem vytvoření její praktické části, ve které bude vysvětlen postup vyřízení ţivnostenského oprávnění včetně všech souvisejících aspektů. Ţivnostenské podnikání je jednou z nejvíce novelizovaných oblastí jak v České, tak i Slovenské republice a orientovat se v nepřeberném mnoţství změn, které ho od počátku doprovází, mohou někdy znamenat aţ nadlidský výkon. Mojí snahou proto bylo, aby práce působila komplexně, srozumitelně a v rámci velmi širokého pojetí předmětné oblasti také jednoznačně a jednoduše. I kdyţ je v souvislosti s daným tématem uvedeno v práci větší mnoţství odkazů na příslušné zákony, které jsou nedílnou součástí legislativního pojetí, měla by praktická část umoţnit získat reálné povědomí o skutečném průběhu získání ţivnostenského oprávnění vycházející z praxe. Jelikoţ nám legislativa, způsob a podmínky ţivnostenského podnikání na Slovensku nejsou aţ tak blízké, kapitoly věnované Slovenské republice jsou zpracovány oproti České republice odlišně a důraz je kladen zejména na seznámení se se slovenským ţivnostenským zákonem, s odkazem na další zákony, které s ním úzce souvisí. Poslední, velice důleţitá a zajímavá kapitola práce je věnována vymezení rozdílů mezi ČR a SR. Přináší nezkreslený pohled na pojetí ţivnostenského podnikání dvou samostatných států a poukazuje na odlišnosti, které vznikly v souvislosti s jejich individuálními potřebami v předmětné oblasti.

6

1. ŢIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ V ČR

Jedním ze základních práv kaţdého občana v ČR, které vychází z Listiny základních práv a svobod, je mimo jiné právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.1 Kdo uţ někdy měl moţnost blíţe se seznámit s oblastí podnikání, ať uţ z jakéhokoli úhlu pohledu, jistě také záhy zjistil, ţe jde o oblast velice širokou, specializovanou, rozvíjející se dynamickou rychlostí, o čemţ svědčí stálé doplňování právních předpisů a tudíţ pro orientaci se jedná o oblast nikterak jednoduchou. Ne kaţdý v této zemi je právnicky zdatný a ne kaţdý se dokáţe brilantně pohybovat v zákonech souvisejících s podnikáním. Mojí prioritní snahou v této části práce bude přiblíţit předmětnou oblast, vyplývající z právního vědomí, srozumitelnou formou přijatelnou pro kaţdého. Právní řád České republiky uznává několik právních forem podnikání. Proto pokládám za důleţité zdůraznit, ţe ne kaţdá podnikatelská činnost je provozována v reţimu ţivnostenského zákona. Z názvu této bakalářské práce je zřejmé, ţe se v ní budu zabývat právě podnikáním ţivnostenským.

1.1 Institucionální rámec Z organizačního, strukturálního a kompetenčního hlediska je oblast ţivnostenského podnikání úzce spjata se zákonem o ţivnostenských úřadech2. Tento zákon přesně definuje jednak pojem ţivnostenského úřadu a jeho členění, ale také kompetence, které danému typu úřadu přísluší. Zde bych chtěla pouze pro představu uvést aktuální statistiku ţivnostenských úřadů, které se v ČR nachází. Pokud u této institucionální hierarchie začnu od té nejniţší formy, jedná se tedy o obecní ţivnostenské úřady, kterými jsou odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a na území hlavního města Prahy ţivnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy. Zde je patrné, ţe četnost těchto ţivnostenských úřadů bude bezesporu nejvyšší, a to v počtu 228. Další organizační stupeň představuje celkem 13 krajských ţivnostenských úřadů a na území hlavního města Prahy je to ţivnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy. Nejvyšší a tedy poslední pomyslnou příčku zaujímá Ţivnostenský úřad České republiky, jehoţ působnost vykonává Ministerstvo průmyslu a

1 2

článek 26 Listiny základních práv a svobod zákon č. 570/1991 Sb., o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů

7

obchodu do doby, neţ bude samostatně zřízen. Jako v kaţdé jiné hierarchii i tady platí oboustranná vazba. Proto v případě řídící, koordinační a kontrolní sloţky zde funguje nadřízenost výše postaveného orgánu vůči orgánu níţe postavenému. Činnosti obecních a krajských ţivnostenských úřadů jsou výkonem státní správy, kterou obce a kraje vykonávají v přenesené působnosti. Z hlediska kompetencí je výše uvedeným zákonem vymezena také působnost všech ţivnostenských orgánů.

1.2 Kompetence ţivnostenských úřadŧ Obecní ţivnostenské úřady vykonávají činnost v rozsahu, který jim ukládá příslušný zákon, plní úkoly dle zvláštních předpisů a fungují také jako centrální registrační místa (dále jen CRM). Tento pojem v této části nebudu dále rozvádět, neboť je mu věnována samostatná kapitola3. Další funkcí, kterou obecní ţivnostenské úřady spolu s krajskými ţivnostenskými úřady zastávají, je funkce provozovatele ţivnostenského rejstříku. Jedná se o informační systém veřejné správy, jehoţ správcem je Ţivnostenský úřad České republiky, který jej doplňuje o další údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním ţivností. Krajské ţivnostenské úřady, z titulu výše postaveného orgánu, vykonávají činnost řídící, koordinační, kontrolní a metodickou, a to včetně výkonu funkce CRM a jednotných kontaktních míst (dále jen JKM) vůči obecním ţivnostenským úřadům ve svém správním obvodu a rozhodují o odvolání proti jejich rozhodnutím. JKM4 vznikla s účinností od 28. prosince 2009 a jsou rozmístěna na celkem 15 obecních ţivnostenských úřadech5 ve všech krajích České republiky. Smysl, podstatu a náplň JKM blíţe rozvádím v samostatné kapitole6.

3

kapitola 2.3.1, str. 20 na základě SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006, o sluţbách na vnitřním trhu 5 seznam JKM, příloha č. 1, str. 58 6 kapitola 2.3.2, str. 22 4

8

1.3 Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky7 V České republice existuje mnoho zájmových sdruţení podnikatelů, která se stávají společenstvy na základě vlastního svobodného rozhodnutí, řídí se zvláštními zákony8 a dělí se podle oborů činnosti. Obecnou podstatou těchto sdruţení je v první řadě hájit zájmy svých členů, prosazovat rozvoj v dané oblasti a samozřejmostí je také poradenský a informační servis. Se stejným cílem, tzn. k podpoře podnikatelských aktivit, byly zaloţeny komory, jejichţ vznik a postavení upravuje zákon o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky9. Rozdíl mezi těmito organizacemi je patrný jiţ z jejich samotného názvu. Hospodářská komora České republiky podporuje všechny podnikatelské aktivity mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví, jimiţ se zabývá právě Agrární komora České republiky. Obě tyto komory mají u nás velmi silné postavení. Jsou to zcela nezávislé organizace zastupující podnikatelskou veřejnost. V rámci přeshraničního působení navazují a rozvíjí styky s organizacemi podobného zaměření. Hospodářská komora České republiky je organizačně tvořena regionální a oborovou komorovou sítí. Regionální síť tvoří okresní (v počtu 49), regionální (v počtu 2) a krajské (v počtu 14) hospodářské komory a oborovou síť tvoří ţivnostenská společenstva (v počtu 83), která se dělí dle oborů podnikání do čtyř skupin, tzv. profesních unií:  obchod a cestovní ruch,  průmysl a doprava,  sluţby pro podnikání a ostatní,  stavebnictví, technická řemesla a technická zařízení. O členství ţivnostenského společenstva v Hospodářské komoře České republiky rozhoduje Představenstvo Hospodářské komory České republiky po splnění daných pravidel. 7

8 9

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. O nás. cit. 2010-03-05 . Dostupné z www: http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas-5/hospodarska-komora-ceske-republikyhk-cr/hospodarska-komora-ceske-republiky-2/ AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. O nás. cit. 2010-03-05 . Dostupné z www: http://www.agrocr.cz/ např. zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, § 69 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů

9

Agrární komora České republiky zabezpečuje svou působnost vůči svým členům prostřednictvím okresních (regionálních) agrárních komor a začleněných zemědělských, potravinářských a lesnických společenstev.

1.4 Právní úprava ţivnostenského podnikání10 Základním pramenem a tedy zásadním pilířem, ze kterého ţivnostenské podnikání v ČR vychází, je ţivnostenský zákon. Jedná se o základní veřejnoprávní předpis, který upravuje vztahy podnikatelských subjektů a státu.

1.4.1 Pojem „ţivnost“ Ţivnostenský zákon definuje ţivnost jako „soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených ţivnostenským zákonem―11. Tato definice obsahuje znaky, které musí být naplněny souběţně, aby se mohlo jednat o „ţivnost―.  Soustavnost – je charakteristická určitou trvalostí činnosti, třebaţe je vykonávána sezónně nebo opakovaně při určitých příleţitostech, byť nepravidelných.  Samostatnost – lze spatřovat v tom, ţe podnikatel není při své podnikatelské činnosti řízen jinou osobou, provádí svou činnost nezávisle na jiných podnikatelských subjektech a sám rozhoduje o svých budoucích obchodně závazkových vztazích.  Vlastním jménem – je myšleno provozování ţivnosti pod svým jménem a příjmením, firmou nebo obchodním názvem.  Vlastní odpovědnost – vyjadřuje určité podnikatelské riziko, při čemţ podnikatel odpovídá za své závazky celým svým majetkem, tuto odpovědnost nemůţe přenést na jinou osobu (např. na zaměstnance).  Zisk – je obecně motorem podnikání. V případě posouzení tohoto účelu však není rozhodující, zda bylo zisku opravdu dosaţeno, jelikoţ podstatný je úmysl podnikatele zisku dosáhnout.

10

při zpracování této části bylo čerpáno ze zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů 11 § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

10

1.4.2 Druhy ţivností Rozlišujeme dva druhy ţivností, a to ţivnosti ohlašovací, které podléhají pouze ohlášení a mohou být provozovány při splnění stanovených podmínek a ţivnosti koncesované, k jejichţ provozování je udělována koncese. Stanovenými podmínkami se rozumí podmínky všeobecné, tj. dosaţení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a podmínky zvláštní12. Ohlašovací ţivnosti dělíme na ţivnosti řemeslné13 - u nichţ je podmínkou provozování odborná způsobilost14, vázané15 - zde je rovněţ poţadována odborná způsobilost, která je součástí přílohy č. 2 k ţivnostenskému zákonu a ţivnost volná16 – ta jako jediná nevyţaduje po odborné stránce způsobilost ţádnou a obsahuje výčet oborů činností. Ţivnosti koncesované17 nečleníme do ţádných kategorií a mimo odbornou a zvláštní způsobilost je u těchto nutné oprávnění, souhlas, povolení nebo vyjádření orgánu státní správy. Přehlednost členění ţivností znázorňuje následující schéma č. 1. Schéma č. 1: Druhy ţivností (ČR)

ŢIVNOSTI (v počtu 97)

KONCESOVANÉ (v počtu 21)

OHLAŠOVACÍ (v počtu 76)

ŘEMESLNÉ (v počtu 41)

VÁZANÉ (v počtu 34)

VOLNÁ ŢIVNOST (v počtu 1)

Zdroj: vlastní zpracování 12

§ 7 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů příloha č. 1 k zákonu č. 455/1991 Sb. 14 §§ 21 a 22 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů 15 příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb. 16 příloha č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb. 17 příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb. 13

11

1.4.3 Subjekty oprávněné provozovat ţivnost Subjekty, které jsou oprávněny provozovat ţivnost na území České republiky, dělíme pro účely ţivnostenského zákona na osoby české, tj. fyzické osoby (dále jen FO) s bydlištěm a právnické osoby (dále jen PO) se sídlem na území České republiky a dále na osoby zahraniční, tj. fyzické osoby s bydlištěm a právnické osoby se sídlem mimo území České republiky. Zahraniční osoby mohou na území ČR provozovat ţivnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako osoba česká, pokud ţivnostenský zákon nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak. Zvláštním zákonem18 je uloţena povinnost předloţit další příslušné doklady jako je např. doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Výjimkou jsou FO s bydlištěm a PO se sídlem v některém členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace, pro které platí odlišný reţim od obecných podmínek.

1.4.4 Obsahové náplně ţivností Velice důleţitou právní normou vztahující se k ţivnostenskému podnikání je nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých ţivností19. Jinými slovy se jedná o přesné a jednoznačné definování všech druhů ţivností po obsahové stránce. Záměrem tohoto nařízení bylo zlepšit a zjednodušit orientaci podnikatelským subjektům při výběru druhu ţivnosti dle jejich podnikatelských aktivit. Přesné určení daného druhu ţivnosti je bezesporu velmi důleţitým krokem směřujícím k získání příslušného ţivnostenského oprávnění. Chybnost tohoto úkonu můţe, v rámci kontrolních pravomocí ţivnostenských úřadů, vést ke správním deliktům20, kterých se podnikatelské subjekty tímto jednáním dopustí a návazně k příslušným sankcím.

1.4.5 Vznik, změna a zánik ţivnostenského oprávnění Jak uţ jsem zmínila výše, ţivnosti ohlašovací podléhají pouze ohlášení a proto je kaţdá FO nebo PO povinna tuto skutečnost ohlásit ţivnostenskému úřadu. V ohlášení tyto osoby uvádějí skutečnosti21, které jsou potřebné k získání ţivnostenského oprávnění. Poţadované údaje se předkládají na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu, konkrétně

18

zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 19 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých ţivností 20 § 61 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů 21 § 45 odst. 2, 3 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

12

na jednotném registračním formuláři (dále jen JRF). Splní-li ohlašovatel všechny zákonné podmínky, ţivnostenský úřad provede do 5 dnů od ohlášení zápis do ţivnostenského rejstříku (dále jen ŢR) a podnikateli vydá výpis22 z této evidence. V případě, ţe ohlášení nemá všechny poţadované náleţitosti, je ohlašovatel vyzván k jejich doplnění v přiměřené lhůtě. Po nápravě dochází k jiţ zmíněnému zápisu do ŢR a vydání výpisu ohlašovateli. Nedoplní-li FO nebo PO poţadované náleţitosti ve lhůtě stanovené ţivnostenským úřadem, ţivnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, ţe ţivnostenské oprávnění nevzniklo. Všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení ţivnosti, je podnikatelský subjekt povinen oznámit ţivnostenskému úřadu ve lhůtě uvedené v ţivnostenském zákoně. Odlišný postup je v případě ţivností koncesovaných, u kterých FO nebo PO musí podat ţádost o vydání koncese. Výjimku tvoří pouze poţadované náleţitosti, které jsou stejné jako u ţivností ohlašovacích. Je-li u dané koncesované ţivnosti nutné oprávnění, souhlas, povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, ţivnostenský úřad ţádost o koncesi se všemi potřebnými doklady ţadatele předloţí příslušnému orgánu a ten musí ve věci zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení ţádosti. Tímto stanoviskem je ţivnostenský úřad vázán. Pokud jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování ţivnosti a neexistuje ţádná překáţka, ţivnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do ŢR a vydá výpis. Ţivnostenské oprávnění můţe zaniknout za těchto situací:  v případě smrti podnikatele (nepokračuje-li v ţivnosti dědic, správce dědictví nebo insolvenční správce),  zánikem PO,  uplynutím doby, pokud bylo oprávnění omezeno dobou určitou,  výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, na základě zvláštního právního předpisu,  v případě rozhodnutí ţivnostenského úřadu o zrušení oprávnění23.

22

§ 47 odst. 1, 2, 3 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů 23 § 58 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

13

1.5 Historická úprava ţivnostenského podnikání Zákon upravující ţivnostenské podnikání navázal na zásady dřívější ţivnostenskoprávní úpravy, která po faktické stránce platila aţ do roku 1948 a po formální stránce do roku 1965, kdy byla zrušena zákoníkem práce. V letech 1965 aţ 1989 tak specificky ţivnostenskoprávní úprava chyběla. V této době byla regulace prováděna s vyuţitím jiných právních nástrojů, které odpovídaly struktuře a formám podnikání. Nutno podotknout, ţe za této situace se soukromý sektor nemohl prakticky uplatnit. Postupem času se však ukázalo, ţe situace z hlediska sociálně-ekonomického stavu je naprosto neudrţitelná a podnikatelské podmínky byly postupně liberalizovány. Zásadní změnu přinesl rok 1989, kdy byly vytvořeny předpoklady pro novou úpravu ţivnostenského podnikání24.

1.6 Novela ţivnostenského zákona 2008 Abych mohla plynule navázat na další kapitolu, nemohu opomenout moment, který lze popsat jako určitý „historický mezník― v ţivnostenském podnikání. Téměř 20 let uplynulo od doby, kdy se Federální shromáţdění České a Slovenské Federativní Republiky usneslo na zákoně o ţivnostenském podnikání. Během této poměrně dlouhé doby došlo k jeho mnoha úpravám a novelizacím. Všechny tyto změny byly samozřejmě zaloţeny na snaze vybudovat jednodušší a pro podnikatele přístupnější systém k podnikání. Kroky a postupy, které vedly k jeho současné podobě a také jejich implementace do praxe, byly ţádanou a naprosto nutnou reakcí na neustále se měnící poţadavky podnikatelského prostředí. Proto bylo potřeba znovu důkladně zanalyzovat celý dosavadní systém. Velmi zásadní novela ţivnostenského zákona nabyla účinnosti 1. července 2008. Jde o nejrozsáhlejší novelu od roku 1991, která byla věnována zvláště malým a středním podnikatelským subjektům. Pro představu stručně uvádím důleţité změny, které tato novela přinesla. Velmi pozitivní změna nastala v redukci počtu ţivností. Před novelou jsme rozlišovali 261 druhů ţivností, čímţ jsme se umístili na předních příčkách, co se týká jejich počtu, v celé Evropě. Tento počet byl výrazně sníţen na 97. Další krok vedl ke zrušení zásady jedna ţivnost rovná se jeden ţivnostenský list, na kterou byli podnikatelé zvyklí po celou dobu svého podnikání. Nyní jsou ţivnostenské listy a koncesní listiny nahrazeny výpisem ze ŢR, ve kterém jsou uvedeny všechny ţivnosti, které jsou

24

HORZINKOVÁ, Eva URBAN, Václav. Ţivnostenský zákon a předpisy souvisící s komentářem a příklady. 12. vyd. Linde Praha, a.s.: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví, 2008. 7 s. ISBN 978-807201-720-1

14

spojeny s osobou podnikatele. Tímto se výrazně sníţila nejen administrativní, ale také finanční zátěţ spojená s poplatky za vyřízení ţivnostenského oprávnění. Neznamená to však, ţe dosavadní ţivnostenské listy pozbývají platnosti. Jsou platné i nadále, avšak v případě změny uskutečněné podnikatelem je mu vydán jiţ zmiňovaný výpis ze ŢR. Také údaje, které měli podnikatelé povinnost oznámit úřadům, se staly „nepovinnými―. Jedná se o údaje, které jiţ státní správa má nebo je schopna si je získat jiným způsobem. Přísloví „čas jsou peníze― je podnikatelům šité přímo na míru. V tomto směru jim novela přinesla velmi příjemnou změnu, a to zrušení místní příslušnosti. Podnikatelé se mohou v úkonech spojených s provozováním ţivnosti obracet na kterýkoliv ţivnostenský úřad v ČR. A jako poslední bych v tomto výčtu změn zmínila, z pohledu podnikatelů, tolik nepopulární formuláře. Jelikoţ se původní formulář skládal z 18 stran, které čítaly zhruba 500 kolonek, je tento pohled víc neţ opodstatněný. Nové formuláře jsou upraveny na dvě strany a obsahují přibliţně sto zákonem povinných kolonek. Opět tedy jednoznačné sníţení administrativní zátěţe. Dnes máme za sebou dva roky „ostrého provozu― novelizovaného ţivnostenského zákona. Zhodnocení naplnění cílů a záměru předmětné novely mohou posoudit samotné ţivnostenské úřady a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Avšak nakolik byl a je úspěšný a vstřícný tento krok směrem k podnikatelům, mohou s určitostí vyjádřit jen oni sami na základě svých osobních zkušeností.

15

2. PRAXE V ŢIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ V ČR Celá předchozí kapitola byla věnována legislativnímu pojetí a umoţnila seznámit se s ţivnostenským podnikáním v ČR z pohledu jeho obsahu, poţadavků, povinností, organizačního rozloţení a příslušných změn, které v této oblasti nastaly. Stále však na obecné právní úrovni. „Zahájení vlastní podnikatelské činnosti je důleţitý krok, který zásadním způsobem ovlivní dosavadní ţivot kaţdého, kdo se pro podnikání rozhodne. Všichni, kteří učiní tento krok, musí být připraveni na skutečnost, ţe pouze znalost oboru či řemesla k úspěchu nestačí. Podnikatelský stav klade na osobu podnikatele řadu poţadavků, proto je třeba získat poznatky a vědomosti i z jiných oblastí. Zahájení podnikatelské činnosti vyţaduje rovněţ splnění povinností k nejdůleţitějším orgánům státní správy. Pro mnohé začínající podnikatele můţe znamenat zvládnutí těchto povinností problémy, které vyplývají z neznalosti dané problematiky.―25 Není nic neobvyklého na tom, ţe i kdyţ se člověk s určitou oblastí svého zájmu předběţně seznámí, následná aplikace všech nabytých vědomostí a získaných informací nemusí vţdy plně korespondovat s jeho praktickou částí, jelikoţ si jednoduše nedokáţeme představit, jak se v praxi konkrétně postupuje. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla tuto kapitolu záměrně odlišit od jiných běţných výkladů, které dle mého názoru v konečném důsledku pouze pasivně popisují práva a povinnosti začínajících ţivnostníků a doplnit ji o praktický příklad. Je zřejmé, ţe z důvodu vysokého počtu ţivností nemohu tuto část práce zpracovat obecně s přihlédnutím ke všem druhům. Proto jsem si vybrala pouze jednu konkrétní ţivnost, a to řemeslnou, která bude spojena s fiktivní osobou začínajícího podnikatele – FO. Všechny údaje o této osobě jsou smyšlené, aplikované na příkladu pouze pro účely této bakalářské práce a není moţno je spojovat s ţádnou konkrétní osobou. Cílem tohoto zpracování je vytvoření „modelu―, který se co nejvíce přiblíţí praxi a bude reálným způsobem vypovídat o všech krocích vedoucích k získání ţivnostenského oprávnění a o souvislostech s tím spojených.

25

ZICHOVÁ, Jaroslava. Ţivnostenské podnikání. 1.vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2008. s. 9. ISBN 97880-7418-001-9

16

2.1 Kroky směřující k vyřízení ţivnostenského oprávnění Paní Lenka Nováková, nar. 15. 2. 1985, bytem Obecní 11/1, 733 01 Karviná-Fryštát, která je vyučena v oboru holič-kadeřník, pracovala 2 roky po vyučení v kadeřnickém salónu, kde získala praxi a vzhledem k tomu, ţe zdědila nebytové prostory, které mohou být vyuţívány pro účely podnikání, rozhodla se osamostatnit a začít ţivnostensky podnikat. Zde jsem stručně nastínila profil fiktivní osoby, která bude klíčovou osobou pro potřeby této kapitoly. Začínající podnikatel by měl před vstupem do podnikání zváţit, pro jakou podnikatelskou činnost se rozhodne, co bude předmětem této činnosti a kde bude předmětnou činnost provozovat. Pomůckou mu mohou být seznamy ţivností řemeslných, vázaných a koncesovaných a seznam oborů ţivnosti volné. V případě, ţe zde určitou konkrétní činnost nenajde, znamená to, ţe danou činnost nelze ţivnostensky provozovat. Tato skutečnost ale nevylučuje moţnost v této činnosti podnikat, bude však upravena jinými předpisy neţ ţivnostenským zákonem. Dále pro přesné určení ţivnosti slouţí budoucím i současným ţivnostníkům také obsahové náplně. V našem příkladu jsou všechny tyto skutečnosti pojmenovány. Paní Nováková se rozhodla provozovat „Holičství, kadeřnictví―, coţ je činnost, která spadá do ţivností řemeslných a ze zákona podléhá pouze ohlášení. V rámci této ţivnosti musí splnit všeobecné podmínky, které bude dokládat ţivnostenskému úřadu svým občanským průkazem (dále jen OP), doklad o bezúhonnosti (tj. výpis z evidence Rejstříku trestů) jiţ není třeba předkládat, protoţe tuto skutečnost si ţivnostenský úřad zajistí sám elektronickým podáním ţádosti v rámci příslušné evidence. Rovněţ bude muset splnit zvláštní podmínky provozování ţivnosti, tj. odbornou způsobilost, která je konkrétně u ţivností řemeslných vyţadována, a to např. předloţením dokladu osvědčujícím odbornou způsobilost. V jejím případě se jedná o výuční list v oboru. Začínající podnikatelka nebude předmětnou činnost provozovat v místě svého bydliště, ale v nebytových prostorách, ke kterým má výlučné vlastnické právo. Dále se rozhodla do těchto nebytových prostor umístit i své místo podnikání. Vzhledem k tomu, ţe její místo podnikání bude odlišné od bydliště, je povinna ze zákona doloţit vlastnické právo k předmětným nebytovým prostorám (výpis z evidence Katastru nemovitostí). V případě, ţe budoucí podnikatel sám nesplňuje odbornou nebo jinou zvláštní způsobilost stanovenou právními předpisy, můţe ţivnost provozovat prostřednictvím odpovědného 17

zástupce (pouze FO), který tyto podmínky splňuje a plně odpovídá za provoz po odborné a ţivnostenskoprávní stránce. Funkce odpovědného zástupce nemůţe být vykonávána formálně, tomu brání svými ustanoveními sám ţivnostenský zákon, neboť odpovědný zástupce je ve smluvním vztahu k podnikateli. Zákon rovněţ umoţňuje, aby si osoba podnikatele zvolila odpovědného zástupce i přesto, ţe sama splňuje zvláštní podmínky provozování ţivnosti, v tomto případě jde o svobodné rozhodnutí podnikatele26.

2.2 JRF – jednotný registrační formulář27 Nedílnou součástí procesu ohlášení ţivnosti je vyplnění JRF28, který je veřejně dostupný např. na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, ţivnostenských úřadech a jiných úřadech. Je vypracován ve dvou základních formách: JRF pro fyzické osoby a JRF pro právnické osoby. Tento formulář zcela nahrazuje několik druhů formulářů, které musel podnikatel vyplnit nejen při vstupu, ale také během podnikání, a to ve vztahu k ţivnostenskému úřadu (ŢÚ), finančnímu úřadu (FÚ), příslušné správě sociálního zabezpečení (OSSZ), Úřadu práce (ÚP) a také k zdravotní pojišťovně (ZP). Splynutím všech těchto formulářů do jednoho došlo k výraznému zpřehlednění vyplňování pro podnikatele, k usnadnění práce pracovníkům dotčených orgánů a také z toho plynoucímu sníţení administrativní zátěţe. Ve vztahu k ţivnostenskému úřadu je pomocí JRF moţno podat:  ohlášení ţivnosti,  ţádost o koncesi,  oznámení změny, resp. doplnění údajů (§ 49 ŢZ),  ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění,  oznámení o zahájení/zrušení provozování ţivnosti v provozovně,  oznámení o přerušení provozování ţivnosti,  oznámení o pokračování v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování ţivnosti přerušeno.

26

27

28

HORZINKOVÁ, Eva URBAN, Václav. Ţivnostenský zákon a předpisy souvisící s komentářem a příklady. Komentář k §11 k odst. 1 a 2. 12. vyd. Linde Praha, a.s.: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví, 2008. 57 s. ISBN 978-80-7201-720-1 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Změna Jednotných registračních formulářů k 1.1.2010. 2010-03-05 . Dostupný z www: http://www.mpo.cz/dokument68557.html vzor vyplněného JRF (jednotný registrační formulář), příloha č. 2, str. 61

18

Následující tabulka č. 1 vypovídá o vyuţití novelou zavedeného JRF pro informační účely ţivnostenských úřadů. Průběţné sledování uvedených dat je ukončeno měsícem březen 2009 a poslední řádek této tabulky hodnotí vyuţití JRF souhrnně za období duben 2009 aţ únor 2010. Tabulka č. 1: Vyuţití JRF v období 07/2008 – 03/2009 a souhrnně za období 04/2009 – 02/2010 Období

Počet

Počet podání,

Počet podání

Počet

% zastoupení

odeslaných

k nimţ byl

s dokončeným

zaloţených

zaloţených podnětŧ

podání1

zaloţen

podnětem3

podnětŧ4

z JRF v celkovém

podnět2

počtu všech podnětŧ5

07/2008

2232

2171

2081

69791

3%

08/2008

2914

2870

2749

53406

5%

09/2008

5701

5619

5193

63547

9%

10/2008

13481

13439

12738

63145

21 %

11/2008

17929

17895

17093

55745

32 %

12/2008

29275

29201

26608

69302

42 %

01/2009

35055

35037

33905

72321

48 %

02/2009

33782

33645

26843

63140

53 %

03/2009

45111

44047

33728

76494

58 %

447963

435260

341535

631467

69%

04/2009 – 02/2010 1

Počet podání z JRF odeslaných ţivnostenskými úřady do informačního systému RŢP

2

Počet podání z JRF zpracovaných do fáze zaloţeného podnětu

3

Počet podání z JRF sníţený o rozpracované podněty

4

Podněty celkem (tj. podání z JRF, ţivnostenská kontrola, správní řízení apod.)

5

Uvedená % jsou matematicky zaokrouhlena

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, vlastní úprava

19

Vzhledem k tomu, ţe budoucí podnikatelka nemá zřízen kvalifikovaný certifikát, který umoţňuje elektronickou komunikaci především mezi FO i PO a veřejnou správou na základě zákona o elektronickém podpisu29 a nemůţe provést ohlášení ţivnosti tímto způsobem, je nutná pro tento úkon osobní návštěva ţivnostenského úřadu (CRM), popřípadě jednotného kontaktního místa (JKM) nebo dalších kontaktních míst veřejné správy, např. tzv. CZECH POINT.

2.3 Místa pro vyřízení ţivnostenského oprávnění 2.3.1 CRM – centrální registrační místo30 Od 1. 8. 2006 došlo k rozšíření pravomocí obecních ţivnostenských úřadů spojených s výkonem funkce centrálních registračních míst – CRM. Cílem tohoto projektu, který byl vytvořen

Ministerstvem

průmyslu

a

obchodu,

bylo

nabídnout

podnikatelům

co

nejkompletnější servis na jednom místě a usnadnit jim tímto způsobem vstup do podnikání. CRM plní úlohu základních registračních míst pro podnikatelskou veřejnost nejen při zahájení ţivnostenského podnikání, ale také ve všech jeho fázích. Ţivnostenské úřady se tak staly místem, kde můţe podnikatel kromě ohlášení ţivnosti či podání ţádosti o udělení koncese učinit oznámení i vůči jiným správním úřadům a to:  finančnímu úřadu,  okresní správě sociálního zabezpečení,  příslušné zdravotní pojišťovně,  úřadu práce. Následující obrázek č. 2 detailním způsobem popisuje celkový proces fungování CRM.

29 30

zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. CRM Centrální registrační místo. Rádce pro podnikatele. 2006. Praha. připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

20

Obrázek č. 1: Schéma procesu na CRM

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, ze dne 5. 3. 2010

„Celkové zefektivnění výkonu státní správy na úseku ţivnostenského podnikání vycházelo z předpokladu

vytvoření

systému

evidence

a

registrace

podnikatelů

a

vydávání

ţivnostenského oprávnění na úrovni nového informačního systému nazvaného Ústřední evidence podnikatelů – Registr ţivnostenského podnikání (dále jen RŢP), jako jednotného informačního systému pro celou oblast ţivnostenského podnikání. Tento registr je napojen

21

na rejstřík trestů a také na obchodní rejstřík.―31 V současné době je vyuţíváno i napojení na centrální evidenci obyvatel a územní identifikační registr.

2.3.2 JKM - jednotná kontaktní místa Jednotná kontaktní místa jsou poměrně novým fenoménem v oblasti ţivnostenského podnikání. Nutnost jejich zřízení vyplynula z Evropské směrnice o sluţbách na vnitřním trhu a v současné době vznikají další na celém území Evropské unie. V České republice jich po nabytí účinnosti zákona o volném pohybu sluţeb32 vzniklo 15 a jejich funkci vykonávají vybrané obecní ţivnostenské úřady ve všech krajích. JKM plní 2 hlavní funkce: poskytují nejen začínajícím podnikatelům dostatek informací, které potřebují k zahájení podnikatelské činnosti a to nejen v ČR, ale i v členských státech a zprostředkovávají jim kontakt s příslušným úřadem, který se povolováním konkrétních činností zabývá. Jelikoţ JKM plní také zprostředkovací funkci, nemusí jiţ budoucí podnikatel přemýšlet o tom, kam ţádosti o oprávnění k podnikání zaslat či předat. I tato činnost je plně v kompetenci JKM spolu s oznámením a hlášením v oblasti sociálního zabezpečení od FO, oznámením o vzniku pracovních míst nebo jejich obsazení a oznámením a hlášením FO vůči zdravotním pojišťovnám. Všechna tato podání musí JKM neprodleně předat příslušným orgánům, přičemţ ze zákona neposuzují jejich úplnost nebo věcnou správnost. Pokud zájemci o sluţby JKM chtějí ušetřit čas, nebo se nacházejí v zahraničí, pak mohou vyuţít „elektronické verze JKM―33.

2.3.3 Czech POINT34 Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál – tento dlouhý název se skrývá pod jednodušším a známějším názvem Czech POINT. Jedná se o projekt, který svými sluţbami opět vychází vstříc občanům, tedy i podnikatelům a slouţí jako asistované místo výkonu veřejné správy, které umoţňuje komunikaci se státem z jednoho místa. V současné době je občanům k dispozici 5 611 kontaktních míst Czech POINT. Výčet všech sluţeb, které nabízí je velice rozsáhlý, a proto jej uvádím jako doplněk mající pouze informační charakter 31

ZICHOVÁ, Jaroslava. Ţivnostenské podnikání.Centrální registrační místa. 1.vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2008. s.140. ISBN 978-80-7418-001-9 32 zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu sluţeb 33 dostupnost na webových stránkách BusinessInfo.cz 34 CZECH POINT. Co poskytuje Czech POINT. cit. 2010-03-02 . Dostupný na www: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/23

22

v samostatné příloze této práce35. V souvislosti s ţivnostenským podnikáním můţe tento terminál zajistit (tzn. předat ţivnostenskému úřadu):  ohlášení ţivnosti,  ohlášení údajů nebo jejich změn vedených v ŢR,  ţádost o udělení koncese a ţádost o změnu rozhodnutí o udělení koncese. Prostřednictvím tohoto místa je také moţné podat ţádost (i anonymně) o výpis ze ŢR. Podmínkou je znalost identifikačního čísla (IČ) podnikatelského subjektu. Veškeré sluţby, které nabízí Czech POINT, jsou zpoplatněny. V tabulce č. 2 uvádím ceny za jednotlivé úkony ve vztahu k ţivnostenskému podnikání. Tabulka č. 2: Poplatky Czech POINT za sluţby v rámci ţivnostenského podnikání

Název úkonu

Částka v Kč

Přijetí podání

50,-

Výpis ze ŢR (1. strana)

100,-

Výpis ze ŢR (2. strana a další)

50,-

další poplatek se hradí dle druhu podání Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek č. 2: Logo Českého Podacího Informačního Národního Terminálu

Zdroj: http://www.czechpoint.cz/web/docs/loga/logo.gif, ze dne 7. 3. 2010

35

seznam sluţeb nabízených v rámci projektu Czech POINT, příloha č. 3, str. 63

23

Aby byl výčet míst, kde je moţno podání ohlášení ţivnosti (nebo podání ţádosti o koncesi) učinit, úplný, nemohu opomenout další kontaktní místa veřejné správy36, kterými jsou:  notáři,  krajské úřady,  matriční úřady,  obecní úřady,  zastupitelské úřady,  drţitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky. Po seznámení se se všemi moţnostmi podání je uţ pouze na samotném uváţení budoucího podnikatele, které místo si pro tyto úkony zvolí. Dále navazuji na příklad začínající podnikatelky paní Novákové, která má všechny doklady potřebné k vyřízení ţivnostenského oprávnění a své kroky směřuje k nejbliţšímu obecnímu ţivnostenskému úřadu.

2.4. Proces vyřizování ţivnostenského oprávnění Většina ţivnostenských úřadů má pro účely vyřizování ţivnostenského oprávnění vyčleněna oddělení registrace. Pokud tomu tak není, např. z důvodu menší velikosti obce a s tím spojené organizační struktury, vţdy je na tomto úřadě kompetentní osoba vykonávající předmětnou agendu. Osoba, v našem případě paní Nováková, která přichází na oddělení registrace vyřizovat ţivnostenské oprávnění pro řemeslnou ţivnost Holičství, kadeřnictví s vyplněným JRF, bude poţádána pověřeným pracovníkem o předloţení OP k odsouhlasení údajů týkajících se její osoby, dokladu prokazujícího odbornou způsobilost a také dokladu prokazujícího vlastnické právo k nebytovým prostorám, ve kterých bude umístěno místo podnikání a provozovna. Dále je dotazována, zda splňuje podmínku bezúhonnosti. Tuto skutečnost pracovník ověří aţ při vlastním zpracování ohlášení ţivnosti elektronickým podáním ţádosti o výpis v rámci evidence Rejstříku trestů. Budoucí podnikatelka samozřejmě vyuţije také moţnosti funkce CRM a prostřednictvím ţivnostenského úřadu si vyřídí všechny oznamovací povinnosti, které jí ze zákonů vyplývají. To ale neznamená, ţe veškerá 36

§ 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů

24

administrativa vyplývající z registračních povinností je tímto ukončena. Jak uţ bylo výše uvedeno, ţivnostenský úřad pouze zprostředkovává tyto oznamovací procesy a dále je postupuje příslušným orgánům. V praxi to znamená, ţe další potřebné úkony spojené s ohlašovacími povinnostmi si jiţ podnikatel vyřizuje samostatně. Pokud by ohlašovatel moţnost registrace prostřednictvím CRM nevyuţil, je toto povinen učinit sám ve lhůtách stanovených příslušnými zákony - viz tabulka č. 3. Tabulka č. 3: Lhŧty pro registraci Orgán státní správy

Lhůta (dny)

Od doby

FÚ

30

vzniku ţivnostenského oprávnění

OSSZ

8

skutečného zahájení provozování ţivnosti

ÚP

8

skutečného zahájení provozování ţivnosti

ZP

8

skutečného zahájení provozování ţivnosti

Zdroj: vlastní zpracování

V případě, ţe ohlašovatel nepřichází s vyplněným JRF, je mu registrátor nápomocen a údaje potřebné k ohlášení ţivnosti vkládá po předloţení příslušných dokladů přímo do JRF. Po vyplnění všech údajů je výtisk JRF předán ohlašovateli ke kontrole a k jeho následnému podpisu. V našem modelovém příkladu zaměstnanec oddělení registrace přijme podání paní Novákové, tj. ohlášení ţivnosti včetně dokladu o zaplacení správního poplatku37 a dohodnou se na termínu a způsobu převzetí výpisu z ţivnostenského rejstříku. V následující tabulce č. 4 je uveden přehled správních poplatků vybíraných ţivnostenským úřadem v rámci jednotlivých úkonů.

37

zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

25

Tabulka č. 4: Správní poplatky po novele ţivnostenského zákona (účinné od 1. 7. 2008) Správní poplatek na ŢÚ Kč poznámka ohlášení první ţivnosti při vstupu do poplatek se platí pouze ve výši 1 ţivnostenského podnikání nebo podání ţádosti 1 000 1 000 Kč, bez ohledu kolik o koncesi při vstupu do ţivnostenského podnikání ţivností je v podání uvedeno poplatek se platí pouze ve výši další ohlášení ţivnosti další přijetí ţádosti 2 500 500 Kč, bez ohledu kolik ţivností o koncesi je v dalším podání uvedeno poplatek se platí při podání, není3 Změna rozhodnutí o udělení koncese 500 li zaplacen, úkon se neprovede vydání rozhodnutí o schválení odpovědného poplatek se platí při podání, není4 500 zástupce pro koncesovanou ţivnost li zaplacen, úkon se neprovede Vydání výpisu z ţivnostenského rejstříku po poplatek se platí při podání, není5 100 provedení oznámení změny li zaplacen, úkon se neprovede vydání úplného nebo částečného výpisu 6 z ţivnostenského rejstříku na ţádost za kaţdou 20 i započatou stránku 7 nahlédnutí do ţivnostenského rejstříku 20 vydání sdělení o tom, ţe hledaný údaj není 8 15 v ţivnostenském rejstříku Zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/pod_info.html#h, ze dne 6. 3. 2010, zpracovala: Ing. Jarmila Weczerková

Je-li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku, vybere správní úřad jen jeden poplatek ve výši odpovídající nejvyšší sazbě. Tímto byl ukončen proces podání ohlášení ţivnosti ze strany paní Novákové a zároveň byl zahájen registrační proces ze strany ţivnostenského úřadu. Registrátor vloţí údaje z předmětného podání (JRF) do RŢP a ověří si:  osobu ohlašovatele (centrální evidence osob),  bezúhonnost (evidence Rejstříku trestů),  správnost adresy místa podnikání a provozovny (Územně identifikační registr). Pokud jsou uvedené skutečnosti bez vady, systém vygeneruje identifikační číslo (IČ) podnikatele a registrátor vyhotoví výpis z ţivnostenského rejstříku, který je průkazem ţivnostenského

oprávnění

podnikatelského

subjektu.

do ţivnostenského rejstříku do 5 dnů od doručení ohlášení. 26

Zápis

musí

být

proveden

Má-li ohlášení vady, ţivnostenský úřad vyzve ohlašovatele, aby ve stanovené lhůtě (minimálně 15 dnů) závady odstranil. Jsou-li závady odstraněny, povaţuje se ohlášení od počátku za bezvadné a ţivnostenský úřad vydá výpis. V opačném případě ţivnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, ţe ţivnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. V úvodu této práce jsem zmínila, ţe jednou ze zásadních změn, které přinesla novela ţivnostenského zákona v roce 2008, bylo zrušení vydávání ţivnostenských listů a koncesních listin a jejich nahrazení výpisem ze ŢR. Tuto změnu připomínám záměrně z toho důvodu, ţe momentálně se průkazy ţivnostenského oprávnění nachází v určitém „mezidobí―, jelikoţ se v oběhu současně vyskytují jak výpisy ze ŢR, tak i ţivnostenské listy a koncesní listiny, které jsou platné do doby, neţ podnikatelský subjekt oznámí jakoukoliv změnu ve své podnikatelské činnosti. Poté je mu automaticky vydán výpis ze ŢR, který je pak jeho jediným platným průkazem ţivnostenského oprávnění. Jde tedy o pozvolný a nenásilný proces jejich úplného zrušení, který však nastane aţ v průběhu několika příštích let. A protoţe předpokládám, ţe se tyto průkazy ţivnostenského oprávnění jednou stanou určitou historickou raritou, uvádím v závěru této práce vzor ţivnostenského listu38 a koncesní listiny39, které ţivnostenské úřady v České republice vydávaly do 30. 6. 2008.

2.5 Ţivnostenské podnikání v číslech Aby měla tato statistika určitou vypovídací hodnotu a bylo moţné provést srovnání vývoje jednotlivých ukazatelů ţivnostenského podnikání, budou následující tabulky odráţet podnikatelské prostředí za rok 2007 – 2009. Uvedené časové pásmo poukazuje na bezprostřední stav před novelou v roce 2008 a po novele. Zdrojem těchto údajů je registr ţivnostenského podnikání (RŢP), jehoţ provozovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Následující tabulka č. 5 vypovídá o počtu platných ţivnostenských oprávnění s přihlédnutím k jednotlivým druhům ţivností.

38 39

příloha č. 4, str. 64 příloha č. 5, str. 65

27

Tabulka č. 5: Počet ţivnostenských oprávnění (ŢO) v letech 2007 – 2009 Počet ke dni

31. 12. 2007

31. 12. 2008

31. 12. 2009

Celkem platných ŢO

3 961 070

2 815 400

2 898 826

Ţivnosti koncesované

122 593

112 162

112 213

Ţivnosti vázané

307 777

221 441

224 478

Ţivnosti řemeslné

714 574

796 552

829476

2 816 126

1 685 245

1 732 659

Ţivnost volná

Zdroj: http://www.rzp.cz/statistiky.html, ze dne 7. 3. 2010, vlastní úprava

Graf č. 1: Počet ţivnostenských oprávnění (ŢO) v letech 2007 – 2009

4000000

3500000

3000000

2500000

2000000

1500000

1000000

500000

0 2007 Celkem platných ŽO

2008 Živnosti koncesované

Živnosti vázané

Zdroj: Vlastní zpracování

28

2009 Živnosti řemeslné

Živnost volná

Tabulka č. 6 poskytuje přehled ţivnostenských oprávnění vydaných fyzickým a právnickým osobám. Tabulka č. 6: Počet ŢO vydaných jednotlivým subjektŧm v letech 2007 – 2009 Počet ke dni

31. 12.2007

31. 12. 2008

31. 12. 2009

ŢO pro FO

2 902 788

2 315 748

2 382 609

ŢO pro PO

1 058 282

499 652

516 217

Zdroj: http://www.rzp.cz/statistiky.html, ze dne 7. 3. 2010, vlastní úprava

Graf č. 2: Počet ŢO vydaných jednotlivým subjektŧm v letech 2007 - 2009

3000000

2500000

2000000

1500000

1000000

500000

0 2007

2008 ŽO pro FO

2009

ŽO pro PO

Zdroj: Vlastní zpracování

Z toho ţivnostenská oprávnění vydaná cizincům v roce 2007 byla v počtu 85 409, v roce 2008 v počtu 84 488 a v roce 2009 v počtu 96 402.

29

Zajímavý ukazatel ţivnostenského podnikání je uveden v tabulce č. 7, který znázorňuje ţivnostenská oprávnění v přepočtu na jednoho a také tisíc obyvatel. Tabulka č. 7: ŢO ve vztahu k obyvatelstvu v letech 2007 – 2009 Počet ke dni

31. 12. 2007

31. 12. 2008

31. 12. 2009

Počet obyvatel

10 349 372

10 446 157

10 501 197

382,74

269,515

276,047

1,93

1,33

1,334

Počet ŢO na 1000 obyv. Počet ŢO na 1 obyv.

Zdroj: http://www.rzp.cz/statistiky.html, ze dne 7. 3. 2010, vlastní úprava

30

3. ŢIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ V SR40

Ne náhodou jsem si pro tuto práci zvolila právě Slovenskou republiku. Důvodů, které mě k tomuto rozhodnutí vedly, bylo hned několik. Vzhledem k tomu, ţe právě se Slovenskem jsme po několik desítek let tvořili společný a jednotný stát a veškerá legislativní úprava promítnutá do všech společenských oblastí byla do doby, neţ došlo k separaci obou států, společná, byla tato skutečnost hlavním důvodem k zamyšlení, jakou cestou se ve vztahu k ţivnostenskému podnikání po rozdělení v roce 1993 ubíral stát nám tolik blízký a známý. Dalším důvodem mého rozhodnutí byla určitá „dostupnost― tohoto státu ve smyslu jazykové, ale také vzdálenostní bariéry. Cílem této kapitoly bude seznámit se se slovenským ţivnostenským zákonem z hlediska jeho formální a obsahové úpravy a dále se zaměřím na konkrétní legislativní pojetí ţivnostenského podnikání na Slovensku, aniţ bych v této části poukazovala na jednotlivé odlišnosti ve vztahu k České republice. Konkrétně tomuto pojetí bude věnována poslední kapitola bakalářské práce. Názvy předmětných zákonů budou uvedeny ve slovenském jazyce.

3.1 Ţivnostenský zákon 1. ledna 1993 došlo po vzájemné dohodě k rozdělení České a Slovenské federativní republiky (ČSFR) na dva samostatné státy. Tímto procesem separace bylo zahájeno u obou států období reforem. Bylo nutné, aby si kaţdý stát z důvodu vzniku nových koncepčních metod fungování země vytvořil vlastní legislativní rámec. Rovněţ slovenský ţivnostenský zákon nebyl opomenut a prošel od roku 1991 mnoha úpravami, které však nebyly natolik zásadní, aby změnily původní charakter tohoto právního předpisu. Výjimku v tomto vývoji tvořily 3 větší novely41, které proběhly v letech 1994, 2001 a 2004. A protoţe byl ţivnostenský zákon po dobu 2 let oběma státům společný, stále je označen jak v ČR, tak i na Slovensku jako zákon č. 455/1991 Sb. nebo Zb. Nejaktuálnější znění předmětného zákona nabylo účinnosti 1. 1. 2010 a po formální stránce se českému ţivnostenskému zákonu opravdu podobá. Skládá se z částí, hlav a dílů. Po obsahové 40 41

při zpracování této kapitoly bylo čerpáno ze zákona č. 455/1991 Zb., o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon), v znení neskorších predpisov zákon č. 132/1994 Z.z., zákon č. 279/2001 Z.z., zákon č. 347/2004 Z.z.

31

stránce se uţ výrazně liší a pro lepší představu z hlediska základního dělení zákona uvádím v následující tabulce č. 8 alespoň jeho části42. Tabulka č. 8: Obsah slovenského ţivnostenského zákona PRVNÍ ČÁST

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

DRUHÁ ČÁST

DRUHY ŢIVNOSTÍ

TŘETÍ ČÁST

ROZSAH ŢIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ

ČTVRTÁ ČÁST

ŢIVNOSTENSKÝ LIST, KONCESNÍ LISTINA, ŢIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK

PÁTÁ ČÁST

ŢIVNOSTENSKÁ KONTROLA A POKUTY

PÁTÁ A ČÁST

ŢIVNOSTENSKÉ ÚŘADY

PÁTÁ B ČÁST

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO FO A PO ČLENSKÝCH STÁTŮ – EU, STÁTŮ DOHODY O EHP A ŠVÝCARSKÉ KONFEDERACE

ŠESTÁ ČÁST

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

PŘÍLOHY

1-5

Zdroj: slovenský ţivnostenský zákon, vlastní úprava

3.2 Institucionální rámec Organizační strukturu, která zajišťuje na Slovensku fungování celého ţivnostenského systému podnikání, nenajdeme v ţádném samostatném zákoně, ale je součástí ţivnostenského zákona. Státní správu v ţivnostenském podnikání vykonává jednak 50 ţivnostenských úřadů, kterými jsou obvodní úřady a také Ministerstvo vnitra Slovenské republiky. Obvodní úřad vykonává působnost ţivnostenského úřadu v 1. stupni a zapisuje do jednotného automatizovaného informačního systému ţivnostenského podnikání podnikatele, kterým vydal ţivnostenské oprávnění. Kaţdý z těchto úřadů plní také funkci jednotného kontaktního místa (dále jen JKM)43. Ministerstvo vnitra Slovenské republiky vystupuje jako ústřední orgán státní správy ve vztahu k ţivnostenskému podnikání. Svou působnost vykonává jako druhoinstanční orgán (odvolací) a dále do jeho kompetencí spadá:

42 43

úplný přehled obsahu zákona č. 455/1991 Zb., o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon), v znení neskorších predpisov, příloha č. 6, str. 66 kapitola 4.2, str. 43

32

 řízení a kontrola výkonu státní správy v ţivnostenském podnikání,  spolupráce s ústředními orgány a jinými právnickými osobami ve věcech ţivnostenského podnikání, zabezpečování jednotného uplatňování právních předpisů,  zabezpečování jednotného informačního systému v ţivnostenském podnikání, ze kterého orgánům, jako jsou ústřední kontrolní, dozorové a inspekční orgány, poskytuje jednorázové údaje,  zajišťování zvyšování odbornosti zaměstnanců obvodních ţivnostenských úřadů,  rozhodování o uznání odborné praxe44 a o uznání odborné kvalifikace45,  spolupráce se Slovenskou ţivnostenskou komorou.

3.3 Slovenská ţivnostenská komora46 Stejně jako v České republice, byla i na Slovensku zřízena organizace47, která výrazným způsobem ovlivňuje podnikatelské prostředí v této zemi. Působnost komory je úzce spojena s jejím posláním zejména v oblasti rozvoje malého a středního podnikání a ochrany a podpory svých členů. Ze zákona provádí zkoušky odborné způsobilosti pro ţivnosti řemeslné. V letech 2001 – 2007 bylo vykonáno více neţ 4000 zkoušek, zejména v ţivnostech kosmetické sluţby, holičství a kadeřnictví, pohostinská činnost, truhlářství, zednictví a jiné. Členy zkušebních komisí jsou zástupce Ministerstva vnitra Slovenské republiky, Slovenské ţivnostenské komory, ţivnostenského společenstva v oboru a zástupce příslušné střední nebo vysoké školy. Vykonání kvalifikační zkoušky je hrazeno ţadatelem v plné výši a tuto částku určuje Slovenská ţivnostenská komora, která je i jejím příjemcem. Jednou z hlavních činností komory je poradenství a vzdělávání, pro kterou má akreditaci. Proto i začínající podnikatelé mohou vyuţít těchto sluţeb a přihlásit se k seminářům typu:  příprava na zahájení provozu nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti,  jak podnikat. Slovenská ţivnostenská komora naplňuje své cíle aktivní spoluprací s komorami nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. 44

§ 66h zákona č. 455/1991 Zb., o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon), v znení neskorších predpisov § 66m zákona č.455/1991 Zb., o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon), v zneni neskorších predpisov 46 SLOVENSKÁ ŢIVNOSTENSKÁ KOMORA. O nás – Slovenská ţivnostenská komora. 2010-03-07 . Dostupný z www: http://www.szk.sk/organy-szk/o-nas/ 47 zákon č. 126/1998 Z.z. o Slovenskej ţivnostenskej komore, v zneni neskorších predpisov 45

33

3.4. Současná právní úprava ţivnostenského podnikání48 Vzhledem k tomu, ţe první dvě části slovenského ţivnostenského zákona jsou si s českým ţivnostenským zákonem obsahově velmi podobné, uvedu zde pouze základní podstatu ţivnostenského podnikání, případně jiné důleţité aspekty upravené tímto zákonem.

3.4.1 Pojem „ţivnost“ Ţivnosťou je sústavná činnosť prevádzkovaná samostatne, vo vlastnom mene, na vlastnú zodpovědnosť, za účelom dosiahnutia zisku a za podmienok ustanovených týmto zákonom. Tato základní definice ţivnostenského podnikání zůstala zachována také na Slovensku. Význam jednotlivých znaků ţivnosti je naprosto identický s českou ideou, kterou jsem jiţ uvedla v předchozí kapitole 1.4 – Právní úprava ţivnostenského podnikání. A také zde platí pravidlo o souběţném naplnění znaků, aby se mohlo jednat o ţivnost.

3.4.2 Osoby oprávněné provozovat ţivnost Osoby, které jsou oprávněny provozovat ţivnost na území Slovenské republiky, dělíme pro účely ţivnostenského zákona na osoby slovenské, tj. fyzické osoby (ţivnostník) s bydlištěm a právnické osoby (podnikatel) se sídlem na území Slovenské republiky a na osoby zahraniční, tj. fyzické osoby s bydlištěm a právnické osoby se sídlem mimo území Slovenské republiky. Zahraniční osoby mohou na území Slovenska provozovat ţivnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako osoby slovenské, pokud ţivnostenský zákon nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak. Bydlištěm na území Slovenské republiky se rozumí nejen trvalý pobyt na území Slovenské republiky, ale také trvalý pobyt na území Slovenské republiky na základě uděleného povolení podle zvláštního předpisu49. Výjimkou jsou FO s bydlištěm a PO se sídlem v některém členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace, pro které platí odlišný reţim od obecných podmínek.

48 49

při zpracování této části bylo čerpáno ze zákona č. 455/1991 Zb., o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon), v znení neskorších predpisov § 36 – 39 zákona č. 48/2002 Z. z., o pobyte cudzincov a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v znení neskorších predpisov

34

3.4.3 Podmínky provozování ţivnosti Při zahájení a také po celou dobu provozování podnikatelské činnosti musí podnikatelské subjekty splňovat všeobecné podmínky tohoto zákona bez ohledu na jejich formu, a to:  dosaţení věku 18 let,  způsobilost k právním úkonům,  bezúhonnost. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovaţuje ten, kdo byl pravomocně odsouzený za hospodářský trestný čin, trestný čin proti majetku nebo jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jehoţ skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzený. V případě PO musí všeobecné podmínky splňovat FO nebo osoby, které jsou statutárním orgánem. Dalšími podmínkami jsou zvláštní podmínky provozování ţivnosti, jimiţ jsou odborná a jiná způsobilost podle tohoto zákona.

3.4.4 Rozdělení ţivností Stejným způsobem, jako v České republice, dělí slovenský ţivnostenský zákon ţivnosti na ohlašovací, pro jejichţ vyřízení a po splnění zákonných podmínek postačí pouze ohlášení a koncesované, které se smí provozovat na základě koncese. Ţivnosti ohlašovací se dále dělí na řemeslné50, které vyţadují po odborné stránce prokázání způsobilosti výučním listem nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného učebního oboru, vázané51, u těchto je odborná způsobilost upravena zvláštními předpisy a volné. Tyto ţivnosti jsou definovány odlišným způsobem, a to tak, ţe se jedná o ţivnosti, které nejsou uvedené v příloze č. 1 aţ 3 ţivnostenského zákona. Seznam doporučených označení nejčastějších volných ţivností a jejich obsahové vymezení jsou zveřejněny na webových stránkách Ministerstva vnitra Slovenské republiky. Vypracovaný materiál nemá závazný charakter a nadále tak zůstává zachován právní stav, podle kterého můţe zájemce o podnikání na území Slovenské republiky

50 51

priloha č. 1 k zákonu č. 455/1991 Zb. v znení neskorších predpisov priloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Zb. v znení neskorších predpisov

35

uvést i jiné označení ţivnosti. Podmínkou však u tohoto postupu je, aby byla zachována určitost a srozumitelnost předmětu podnikání, které jsou rozhodujícím kritériem při posuzování označení ţivnosti ve správním řízení. U volných ţivností, jako jediných, není poţadována odborná ani jiná způsobilost. Ţivnosti koncesované52 se jiţ nedělí do ţádných kategorií a jejich provozování je upraveno zvláštními předpisy. Zvláštní podmínkou pro provozování tohoto druhu ţivnosti je také spolehlivost, která se posuzuje ve vztahu k předmětu podnikání, kdy se klade zřetel na ochranu ţivota, zdraví, majetkových a jiných práv osob a veřejný zájem. Pro jednodušší představu uvádím v následujícím schématu č. 2 druhy ţivností z hlediska jejich počtu. Schéma č. 2: Druhy ţivností (SR)

ŢIVNOSTI (v počtu 281)

OHLAŠOVACÍ

KONCESOVANÉ

(v počtu 268)

(v počtu 13) ŘEMESLNÉ (v počtu 32)

VÁZANÉ (v počtu 70)

VOLNÉ (v počtu 166) Zdroj: Vlastní zpracování

Vzhledem k tomu, ţe seznam volných ţivností není pevně stanoven a můţe být navýšen o další ţivnosti dle uváţení podnikatelů, není tento celkový počet směrodatný a propočty v celém schématu jsou tedy pouze orientační. Tímto ale výčet druhů ţivností nekončí, jelikoţ slovenský ţivnostenský zákon pokračuje další kategorizací. Z hlediska předmětu podnikání dělí ţivnosti na:

52

priloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Zb. v znení neskorších predpisov

36

 obchodní,  výrobní,  poskytující sluţby. U všech těchto druhů ţivností je v zákoně uveden obsah a rozsah oprávnění.

3.4.5 Ţivnostenské oprávnění Průkazem ţivnostenského oprávnění je ţivnostenský list osvědčující splnění zákonných podmínek pro provozování ohlašovacích ţivností. Neţ dojde k jeho faktickému vydání, slouţí podnikateli jako dočasný průkaz stejnopis ohlášení s prokazatelným doručením. Dále je to koncesní listina vydaná na základě rozhodnutí o udělení koncese a také výpis ze ţivnostenského registru. Ze zákona není moţno ţivnostenské oprávnění přenést na jinou osobu.

3.4.6 Provozování ţivnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Odpovědným zástupcem je fyzická osoba, kterou si podnikatel určí. Prostřednictvím této osoby zabezpečuje provozování ţivnosti po odborné stránce, kterou sám není schopen zajistit. Z uvedeného vyplývá, ţe odpovědný zástupce musí splňovat mimo všeobecných podmínek také zvláštní zákonné podmínky pro provozování ţivnosti. Odpovědný zástupce musí být ve vztahu k podnikateli v pracovním poměru s výjimkou vztahu manţel-manţelka, příbuzný v řadě přímé nebo sourozenec a zároveň musí mít bydliště na území Slovenské republiky, popřípadě jiné oprávnění k pobytu. Pokud má podnikatel zřízených více provozoven a provozuje v nich řemeslnou, vázanou nebo koncesovanou ţivnost, je povinen ze zákona ustanovit pro kaţdou provozovnu samostatného odpovědného zástupce. Jeho ustanovení a také ukončení jeho funkce musí podnikatel nahlásit místně příslušnému ţivnostenskému úřadu do 15 dnů.

3.4.7 Vznik, změna a zánik ţivnostenského oprávnění V souvislosti s provozováním ohlašovací ţivnosti je ohlašovatel povinen tuto skutečnost ohlásit místně příslušnému ţivnostenskému úřadu. Ve vztahu k FO je to úřad v místě jejich bydliště a ve vztahu k PO jde o úřad v místě jejich sídla. Pro zahraniční osobu je příslušným ţivnostenský úřad v sídle kraje podle adresy místa činnosti podniku nebo adresy místa činnosti organizační sloţky podniku zahraniční osoby. V ohlášení tyto osoby uvádějí 37

skutečnosti53, které jsou potřebné k získání ţivnostenského oprávnění. Poţadované údaje se předkládají na sedmistránkovém tiskopise, který je zvlášť určen pro FO54 a zvlášť pro PO a je moţné je najít např. na stránkách Ministerstva vnitra Slovenské republiky. Elektronické podání však moţné není. Splní-li ohlašovatel všechny zákonné podmínky, ţivnostenský úřad mu vydá nejpozději do 5 pracovní dnů od doručení ohlášení ţivnostenský list a přidělí podnikateli identifikační číslo, které mu oznámí příslušný orgán státní správy. V případě, ţe ohlášení nemá všechny poţadované náleţitosti, je ohlašovatel vyzván k jejich doplnění v přiměřené lhůtě. Po nápravě dochází k jiţ zmíněnému vydání ţivnostenského listu ohlašovateli. Nedoplní-li FO nebo PO poţadované náleţitosti ve lhůtě stanovené ţivnostenským úřadem, ţivnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, ţe ţivnostenské oprávnění nevzniklo. Všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení ţivnosti, je podnikatelský subjekt povinen oznámit ţivnostenskému úřadu do 15 dnů od doby, kdy k daným skutečnostem došlo. Ţivnostenský úřad podnikateli změny potvrdí nebo podle okolností případu rozhodne o pozastavení provozování ţivnosti, případně o zrušení ţivnostenského oprávnění. Potvrzení změn vyznačí v ţivnostenském listě. Odlišný postup je v případě ţivností koncesovaných, u kterých FO nebo PO musí podat ţádost o vydání koncese. Při rozhodování o koncesi ţivnostenský úřad zjišťuje, zda jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování ţivnosti. Je-li u dané koncesované ţivnosti nutné oprávnění, povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, je jím ţivnostenský úřad vázán. Toto vyjádření můţe ţádat také od obce, případně od policejního sboru, kteří jsou povinni reagovat nejpozději do 20 dnů. Pokud jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování ţivnosti a neexistuje ţádná překáţka, ţivnostenský úřad do 30 dnů ode dne doručení ţádosti vydá podnikateli koncesní listinu, která je jeho oprávněním k provozování ţivnosti. Ţivnostenské oprávnění můţe zaniknout za těchto situací:  v případě smrti ţivnostníka (nepokračuje-li v ţivnosti dědic nebo správce dědictví),  zánikem PO,  uplynutím doby, pokud bylo oprávnění omezeno dobou určitou,

53 54

§ 45 odst. 2, 3, 5 zákona č. 455/1991 Zb., o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon), v znení neskorších predpisov vzor formuláře pro FO viz příloha č. 7, str. 68

38

 na základě zvláštního předpisu,  uplynutím lhůty povoleného přechodného pobytu nebo trvalého pobytu podnikatele nebo jeho zrušením,  při ohlašovacích ţivnostech dnem uvedeným v oznámení o ukončení podnikání,  v případě rozhodnutí ţivnostenského úřadu o zrušení oprávnění.

39

4. PRAXE V ŢIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ V SR55 Významným dnem pro Slovenskou republiku v oblasti ţivnostenského podnikání se stal 1. říjen 2007, kdy nabyla účinnosti rozsáhlá novela ţivnostenského zákona. Před tímto datem bylo provedeno nejen mnoho analýz, ale proběhla také důleţitá jednání se zástupci z řad podnikatelské sféry. Z předmětných závěrů vyplynula pro vládu Slovenské republiky potřeba reagovat na změny v dosavadním společenském, ekonomickém a politickém vývoji. Do novely ţivnostenského zákona byly také zapracovány poznatky z uplatňování zákona v praxi. Velkou roli zde sehrála nutnost liberálnějšího přístupu k podnikání. Jelikoţ změn, které novela ţivnostenského zákona přinesla, bylo hodně, cílem této kapitoly bude vymezení těch nejdůleţitějších a nejcitelnějších s přihlédnutím k předmětnému stavu před nabytím její účinnosti. Jelikoţ mě oblast ţivnostenského podnikání komplexně velice zaujala, rozhodla jsem se z důvodu získání objektivních, aktuálních a maximálně vypovídajících informací potřebných k zpracování této části pro osobní konzultaci se zaměstnankyní Obvodního ţivnostenského úřadu v Čadci, do jehoţ kompetence spadá agenda ţivnostenského podnikání, konkrétně registrace a kontrola. S přihlédnutím ke všem získaným informacím povaţuji tento zdroj jako stěţejní v celé této části práce.

4.1 Ţivnostenské listy Velmi výraznou a z mého pohledu největší změnou v této oblasti prošly samotné ţivnostenské listy, jelikoţ byla změněna celá původní koncepce jejich způsobu vydávání. Do doby novely ţivnostenského zákona vydávaly ţivnostenské úřady ţivnostenské listy, na kterých mohl být vyznačen libovolný počet předmětů podnikání vyplývající z podnikatelské činnosti daného subjektu. S touto částí procesu vzniku ţivnostenského oprávnění jsou spojeny samozřejmě správní poplatky. Za vydání oprávnění výše uvedeného rozsahu podnikatel zaplatil poplatek 1000 SK. Nynější právní úprava slovenského ţivnostenského zákona tuto moţnost vylučuje. V případě, ţe podnikatel chce podnikat ve více činnostech, vydá mu ţivnostenský úřad 55

kapitola zpracována na základě konzultace s Ing. Annou Berčákovou, zaměstnankyní Obvodního ţivnostenského úřadu v Čadci, Slovenská republika

40

pro kaţdou předmětnou činnost samostatný ţivnostenský list, za který zaplatí 100 SK, pokud se jedná o ţivnost volnou a 500 SK v případě ţivnosti vázané nebo řemeslné. Jednoduše řečeno, 15 předmětů činnosti rovná se 15 ţivnostenských listů. Oprávnění vydaná před 1. 10. 2007 zůstávají i nadále v platnosti. Následující tabulka č. 9 uvádí přehled správních poplatků pro jednotlivé ţivnostenské úkony. V souvislosti s loňským přijetím eura jsou jiţ poplatky uvedeny v této měně. Tabulka č. 9: Správní poplatky po novele ţivnostenského zákona (od 1. 10. 2007) Provedený úkon

Poplatek (eur)

Vydání ţivnostenského listu: -

volná ţivnost

-

řemeslná ţivnost, vázaná ţivnost

3€ 16,5 €

Vydání koncesní listiny*

33€

Výpis ze ţivnostenského registru pro jednoho podnikatele

3€

Vydání náhradního ŢL nebo KL náhradou za ztracený, zničený, poškozený nebo odcizený ŢL nebo KL

3€

Vydání povolení pro vykonávání funkce odpovědného zástupce ve více neţ jedné provozovně

6,5€

Za provedení změn v ŢL a změn v KL

3€

Vydání rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění pro jednu nebo více ţivností

4,5€

Pozastavení provozování ţivnosti nebo změna pozastavení provozování ţivnosti

6,5€

Vydání osvědčení o vykonání kvalifikační zkoušky před zkušební komisí podle zvláštního předpisu

6,5€

Vydání osvědčení o splnění podmínek odborné praxe

6,5€

Vydání rozhodnutí o uznání odborné praxe

16,5€

Vydání rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace občana členského státu EU nebo státu, který je smluvní stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace pro účely provozování ţivnosti ve Slovenské

99,5€

republice Vydání potvrzení o tom, ţe v ţivnostenském registru není zápis

*před novelou 2000 SK, od 1. 10. 2007 1000 SK Zdroj: Ministerstvo vnitra Slovenské republiky, vlastní zpracování

41

3€

Na poplatek za provedení změn v ţivnostenském listu nebo koncesní listině nemá vliv počet těchto ţivnostenský listů a koncesních listin, na kterých se změna vyznačuje. V případě změn, které se týkají:  adresy bydliště,  místa podnikání nebo sídla, vyznačených z důvodu přeměn názvů obcí a ulic nebo změn týkajících se:  dokladů o ţivnostenském oprávnění,  údajů uvedených v ţivnostenském oprávnění, které vyplývají z právních změn podmínek ţivnostenského podnikání, se správní poplatek nevybírá. Na první pohled je zřejmé, ţe získání ţivnostenského oprávnění pro více předmětů podnikání znamená větší finanční náročnost. Avšak slovenští zákonodárci vidí tuto skutečnost odlišně, protoţe ţivnostník, který se rozhodne provozovat ţivnost v naprosto přesně profilovaném předmětu podnikání, v konečném důsledku zaplatí na poplatcích méně, jelikoţ stát vytvořil v rámci novely ţivnostenského zákona dostatečné mechanizmy na sníţení administrativní náročnosti. Z důvodu aktuální platnosti ţivnostenských listů a koncesních listin na Slovensku, jejichţ vydávání je ţivnostenskými úřady evidováno, mi bohuţel pro účely této práce nebylo moţno tato oprávnění poskytnout, a proto je nemohu uvést jako přílohu. Další změna, která u ţivnostenských listů ve spojení s novelou vznikla, se týká doby vydání těchto oprávnění. Z původních 7 dnů byla zkrácena na 5 pracovních dnů.

42

4.2 JKM – jednotná kontaktní místa Slovenská republika se musí, stejně jako kaţdý jiný člen EU, řídit závaznými evropskými směrnicemi56. Síť jednotných kontaktních míst na Slovensku vznikla právě z této povinnosti a její fungování bylo přeneseno na všechny obvodní ţivnostenské úřady bez výjimky. Tedy 50 ţivnostenských úřadů nyní v rámci zkvalitňování sluţeb nabízených podnikatelské veřejnosti poskytuje rozšířené sluţby. V této souvislosti se všechny FO a všechny PO mohou obrátit na obvodní ţivnostenské úřady, zahraničním osobám jsou příslušné obvodní ţivnostenské úřady v sídle kraje. JKM poskytují informace o všeobecných a zvláštních podmínkách provozování ţivnosti, o poskytování sluţeb na území Slovenské republiky a také umoţní podnikatelům získat kontakty na orgány státní správy. Tyto informace nemají charakter právního poradenství, jsou sdělovány ve státním jazyce a pouze na základě ţádosti, kterou je moţno doručit také elektronicky. Další sluţby, které jsou s těmito místy spojeny, se týkají potřebných zákonných registrací, a to ve vztahu k daňovému úřadu a zdravotní pojišťovně, které zajistí na ţádost ohlašovatele ţivnosti příslušný obecní ţivnostenský úřad v přímé elektronické komunikaci s dotčenými orgány. Pracovníci JKM jsou ze zákona povinni získané údaje prověřit a za jejich správnost nést odpovědnost.

4.3 Ţivnostenský registr Novela ţivnostenského zákona definuje ţivnostenský registr jako soubor zákonem určených údajů o podnikatelích, které obvodní ţivnostenské úřady zapisují do jednotného automatizovaného informačního systému, jehoţ provozovatelem je Ministerstvo vnitra Slovenské republiky. Mění se úprava získávání a nakládání s informacemi. I nadále má kaţdý právo na výpis z veřejné části registru, avšak údaje z neveřejné části je moţno poskytnout pouze osobě, které se přímo týkají. Ţivnostenské úřady vyuţívají nový automatizovaný elektronický systém pro zpřístupnění a zasílání údajů z registru úřadům a institucím veřejnoprávní povahy, a to daňovým úřadům, úřadům práce, zdravotním pojišťovnám a také statistickému úřadu. Tyto instituce mohou být automatickým příjemcem údajů nebo mají pro tyto účely zřízen individuální přístup do databáze podnikatelů.

56

smernice evropského parlamentu a rady 2006/123/ES, o sluţbách na vnútorném trhu, ze dne 12. prosince 2006

43

4.4. Liberalizační opatření v rámci řemeslných ţivností V době, kdy novela nebyla ještě účinná, bylo získání ţivnostenského oprávnění pro řemeslnou ţivnost podmíněno prokázáním se výučním listem nebo jiným dokladem o ukončení studijního oboru, včetně dokladu o vykonání nejméně tříleté praxe v oboru. V tomto směru vyšla předmětná úprava ţivnostenského zákona vstříc zejména absolventům středních škol, kteří zrušením této praxe získali lepší podmínky svého uplatnění v podnikatelské sféře po ukončení studia. V této souvislosti byly samozřejmě kladeny větší nároky na školy, aby vycházející absolventi byli opravdu kvalifikovaně připraveni na svá budoucí povolání, případně podnikání. Na základě evropské směrnice byla do novely zapracována také část o uznávání odborných kvalifikací. Poţadovaná délka tříleté praxe u řemeslných ţivností se v případech nabytí vzdělání v příbuzných oborech zkrátila na jeden nebo dva roky. Dokladem o odborné způsobilosti se stal také doklad o maturitní zkoušce s jednoletou, případně dvouletou praxí. Osoby, které získaly nejméně desetiletou praxi a od této neuplynuly více neţ tři roky, mohou získat ţivnostenské oprávnění pro řemeslnou ţivnost i bez chybějícího vzdělání. Všechna tato opatření by měla umoţnit širšímu okruhu ţadatelů získat ţivnostenské oprávnění.

4.5 Návrh změn ţivnostenského zákona Novela ţivnostenského zákona, v jejímţ duchu je zpracována celá tato kapitola, provází slovenské ţivnostenské podnikání od 1. 10. 2007 doposud. Jejím jednoznačným cílem byl určitý liberalismus v této oblasti, sníţení administrativní zátěţe pro podnikatelské subjekty a vůbec zjednodušení celého ţivnostenského procesu. Čas, zkušenosti, analýzy, samotná praxe, zjištění a výsledky, to vše přimělo Slovenskou republiku k další rozsáhlé novele ţivnostenského zákona, která byla připravována a účinnosti měla nabýt 1. 1. 2010. Zde je podstatné slovo „měla―. Jelikoţ změny, které přinese, jsou pro ţivnostenský zákon opět velice zásadní a proces jejího zpracování a obsahových úprav se neplánovaně prodlouţil, existuje zatím pouze domněnka, se kterou je spojena předpokládaná účinnost tohoto zákona, a to od 1. 7. 2010. Zda konkrétně s tímto datem bude spojena další velká novela slovenského ţivnostenského zákona či nikoliv, jiţ není předmětem této práce. Pro úplnost však dodávám, ţe od 1. 1. 2010 došlo k určitým změnám v předmětném zákoně, ale nejedná se o výše

44

popsané razantní zásahy. Připravovaná novela ţivnostenského zákona by se měla dotknout zejména:  ţivnostenských listů - znovuzavedení moţnosti mít na ŢL více ţivností,  vyloučení koncesovaných ţivností se zbraněmi a dopravou z reţimu ţivnostenského zákona,  provozování ţivností cizinci spojené s detailnějším propracováním této oblasti.

4.6 Statistika na Slovensku V této části práce jsem chtěla stejným způsobem jako u České republiky přiblíţit oblast ţivnostenského podnikání na Slovensku v souvislosti s počtem platných ţivnostenských oprávnění, jejich konkrétní členění na jednotlivé ţivnosti a také poukázat na další vazby za časové období, které by opět vypovídalo o době před novelou v roce 2007 a následně po ní. Abych mohla získat a vytvořit určitý statistický přehled, obrátila jsem se v této záleţitosti na toho nejpovolanějšího, a to přímo na Ministerstvo vnitra Slovenské republiky. V případě tohoto ústředního orgánu státní správy jsem se domnívala, ţe odpovědný ţivnostenský odbor bude předmětná statistická data shromaţďovat, disponovat s nimi a také je pro své potřeby analyzovat. Dotyčný orgán vede seznam podnikatelských subjektů podnikajících podle ţivnostenského zákona, avšak sledování a vyhodnocování informací o vývoji ţivnostenského podnikání není jeho zákonnou povinností57 a tuto činnost tedy neprovádí. Další institucí, která mi byla ústředním orgánem doporučena, byl Statistický úřad Slovenské republiky, který naopak právě podle zákona shromaţďuje mimo jiné také státní statistická data, jejichţ přehled je moţné získat na webových stránkách.58 Tyto údaje jsou však obsahově zpracovány formou, která neodpovídá tématu bakalářské práce. Statistický úřad čerpá údaje z jednotlivých registrů (např. ţivnostenský registr, obchodní rejstřík) a podrobnější statistická zpracování, která provádí, člení podnikatelské subjekty bez ohledu na to, jakým zákonem se řídí. Proto jediný dostupný ukazatel, který se konkrétně vztahuje k ţivnostenskému podnikání, je uveden v následující tabulce č. 10, která je doplněna pro lepší představu grafem č. 3.

57 58

vyjádření Ministerstva vnitra Slovenské republiky, příloha č. 8, str. 75 STATISTICKÝ ÚŘAD SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Statistická data. cit. 2010-03-21 . Dostupný na www. http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=95

45

Tabulka č. 10: Počet ţivnostníkŧ v letech 2006 – 2009 Subjekt Ţivnostníci

2006

2007

2008

2009

364 185

374 382

392 841

387 876

Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky, vlastní úprava

Graf č. 3: Počet ţivnostníkŧ v letech 2006 – 2009

Živnostníci

395000 390000 385000 380000 375000 370000 365000 360000 355000 350000 345000 2006

2007

2008

Zdroj: vlastní zpracování

46

2009

5.

SROVNÁNÍ

A

VYMEZENÍ

ROZDÍLŦ

ŢIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ MEZI ČR A SR

V předchozích kapitolách jsem jednoznačným způsobem obsahově vystihla a vymezila ţivnostenský

zákon,

respektive

ţivnostenské

podnikání

dvou

samostatných

států.

Z komplexního pohledu je zřejmé, ţe snaha zákonodárců obou zemí o vytvoření specifické koncepce předmětné oblasti vycházela ze stejných cílů a záměrů. A proto velmi zajímavý je výsledek jejich úsilí a následně zpracovaný proces jak ve vztahu k legislativě, tak i k praktické části. Na první pohled jsou si vytvořené rámce ţivnostenského podnikání podobné, avšak pouze na „první pohled―. Po důkladném prostudování dané problematiky vychází na povrch mnoho rozdílů vyplývajících nejen z odlišného pojetí ţivnostenského podnikání, ale také z potřeby reagovat na odlišné podnikatelské prostředí v obou státech. Cílem této kapitoly je vymezit specifické rozdíly mezi Českou republikou a Slovenskem, které jednak odlišují jednotlivé aspekty ţivnostenského zákona a které zásadním způsobem od sebe odlišují celkové pojetí ţivnostenského podnikání.

5.1 Rozdíly ve formálním a obsahovém pojetí ţivnostenského zákona Jak uţ jsem dříve uvedla, mají ţivnostenské zákony obou států společný základ z roku 1991 ve smyslu původního legislativního vymezení. K dnešnímu dni došlo v obou případech k mnoha novelizacím. V případě České republiky se jedná celkem o 108 novel a v případě Slovenska je počet o něco niţší, a to 79 novel. Svou formou jsou si zákony podobné do své třetí části, od které se dále výrazně liší. Zákon o ţivnostenských úřadech59, který s ţivnostenským zákonem úzce souvisí, si v případě české legislativy našel své samostatné místo. Na rozdíl od Slovenska, kde bychom tento

59

zákon č. 570/1991 Sb., o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů

47

zákon pod konkrétním číslem hledali marně, jelikoţ je přímo zapracován do páté části slovenského ţivnostenského zákona a je tedy jeho nedílnou součástí60. Opravdu nepřehlédnutelným rozdílem obou zemí je jejich institucionální odlišnost z hlediska kompetencí. Činnosti související s ţivnostenským podnikáním v České republice vykonávají celkem tří ţivnostenské orgány. V rámci správního řízení plní obecní ţivnostenské úřady funkci orgánu 1. stupně (prvoinstanční). Odvolacím (druhoinstančním) orgánem proti jejich rozhodnutím jsou krajské ţivnostenské úřady. V případech, kdy krajské ţivnostenské úřady vedou správní řízení jako orgán 1. stupně, rozhoduje o odvolání proti jejich rozhodnutím v 2. stupni Ministerstvo průmyslu a obchodu. Odlišné pojetí rozdělení kompetencí na Slovensku je jednoduše odůvodnitelné a vychází ze zákona o zrušení krajských úřadů61. Tímto zákonem došlo ke zrušení 8 krajských úřadů a přenesení jejich kompetencí na obvodní ţivnostenské úřady, případně na ústřední orgán státní správy. Cílem tohoto kroku bylo nejen začlenění a zkvalitnění výkonu státní správy, ale také úsporná opatření v rámci státního rozpočtu Slovenské republiky. V neposlední řadě šlo o snahu odbourat byrokratický aparát státní správy, který na Slovensku fungoval. Obvodní ţivnostenské úřady rozhodují ve správním řízení jako orgán 1. stupně a odvolacím orgánem je zde přímo Ministerstvo vnitra Slovenské republiky. Osoba odpovědného zástupce je zakotvena v obou ţivnostenských zákonech, přičemţ podstata této funkce je vymezena stejným způsobem. Odlišnosti nastávají v uvedených zákonech ve vztahu odpovědného zástupce k podnikateli. Česká legislativa upravuje tento vztah liberálnějším způsobem, a to formou smluvního vztahu, přičemţ osoba odpovědného zástupce můţe tuto funkci vykonávat maximálně pro 4 podnikatele. Slovenský ţivnostenský zákon vyţaduje výlučně formu vztahu pracovního s přihlédnutím k výjimkám uvedeným v zákoně a tuto funkci můţe zastávat fyzická osoba pouze pro jednu provozovnu podnikatele. Dalším významným rozdílem, který pocítí ohlašovatelé hned v úvodu jejich podnikatelské činnosti, je otázka místní příslušnosti. Ta byla v České republice zrušena novelou ţivnostenského zákona v roce 2008 a jednoznačně vyplynula ze záměru časové úspory

60

§ 66a-d zákona č. 455/1991 Zb., o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon), v znení neskorších predpisov 61 zákon č. 254/2007 Z.z., o zrušení krajských úradov

48

v procesu získání ţivnostenského oprávnění. Slovensko se v tomto směru nadále ubírá cestou původního legislativního vymezení, tj. beze změny místní příslušnosti.

5.2 Koncepce jednotných kontaktních míst – JKM Jak uţ bylo v předchozích kapitolách u obou států zmíněno, vychází podstata vzniku a zřízení JKM z poţadavků evropské směrnice o sluţbách na vnitřním trhu. Zde je důleţitý zejména původní záměr vzniku těchto míst, jelikoţ na rozdíl od výše uvedených odlišností ţivnostenského zákona tento záměr nevycházel čistě z individuálních potřeb dotčených států, ale byl jiţ legislativně zakotven v rámci sjednocení postupů ve vztahu k Evropské unii. Odlišnost JKM spočívá v celkovém rozdílném pojetí předmětné koncepce. Nutno podotknout, ţe funkce, podstata a účel zřízení JKM jsou v obou případech naprosto identické (viz předchozí kapitoly). V České republice bylo v tomto smyslu zřízeno 15 JKM. Předpokládám, ţe důvodem tohoto nízkého počtu je existence CRM, jejichţ charakter v rámci určitých kompetencí koresponduje s funkcí JKM. Na Slovensku však tato CRM vytvořena nejsou, proto působnost JKM vykonávají pouze obvodní ţivnostenské úřady bez výjimky, a to v počtu 50. S touto ideou také úzce souvisí odpovědnost pracovníků JKM v rámci získaných údajů od podnikatelských subjektů, případně ohlašovatelů ţivností. Jelikoţ JKM v České republice pouze postupují předmětná data příslušným orgánům, ze zákona proto nezodpovídají za jejich úplnost nebo věcnou správnost, coţ je rozdíl oproti Slovenské republice, kdy odpovědnost za uvedená data nesou právě JKM.

5.3 Další odlišnosti ţivnostenských zákonŧ Po důkladném prostudování obou ţivnostenských zákonů jsem shledala další rozdíly ţivnostenského podnikání. Některé z nich uvádím v následující tabulce č. 11.

49

Tabulka č. 11: Vymezení rozdílŧ ţivnostenských zákonŧ Situace

ČR

SR

Oznámení provozování

Povinnost oznámit předem

Povinnost oznámit nejpozději

ţivnosti v provozovně

(§ 17 odst. 3)

v den zřízení provozovny (§ 17 odst. 5)

Oznámení o ukončení

Povinnost oznámit předem

Povinnost oznámit zrušení

provozování ţivnosti v

(§ 17 odst. 3)

provozovny do 15 dnů od jejího zrušení (§ 17 odst. 6)

provozovně Provozovat ţivnost řádně,

Zrušen (§ 29)

Povinnosti podnikatele (§ 29)

poctivě a odborně Bezúhonnost

Vazba na podnikání

Vazba na předmět podnikání

všeobecně

(§ 6 odst. 2)

(§ 6 odst. 2 písmeno b) Odpovědný zástupce

Není obsahem ŢZ

Povinnost mít tyto doklady

(jeho ustanovení a doklady

přímo na provozovně

o odborné zpŧsobilosti)

(§ 30 odst. 5)

Osoba odpovědná za

Povinnost podnikatele

činnost provozovny*

ustanovit tuto osobu pro

Není obsahem ŢZ

kaţdou provozovnu Sdruţená provozovna

ŢZ tento pojem nezná

Trvale zřízený, zpravidla uzavřený prostor, ve kterém se provozuje výrobní ţivnost (§ 17 odst. 2)

* Osoba odpovědná za činnost provozovny nemusí být totoţná s osobou odpovědného zástupce

50

ZÁVĚR V souvislosti se zpracováním této bakalářské práce jsem se musela podrobně seznámit nejen s ţivnostenským zákonem samotným, ale také se všemi okolnostmi, procesy, podmínkami a vazbami, které celkově utvářejí oblast ţivnostenského podnikání. Vzhledem k tomu, ţe já sama nejsem osoba ţivnostensky podnikající a nejsem ani zaměstnanec ţivnostenského úřadu, byl můj pohled na tuto problematiku nestranný. Při získávání nových informací se můj celkový náhled na ţivnostenské podnikání průběţně měnil a dá se říct, ţe prošel několika fázemi. Můj první dojem z celkového pojetí ţivnostenského procesu byl velice pozitivní a působil na mě svou propracovanou koncepcí. Záměr Ministerstva průmyslu a obchodu, který vyústil v rozsáhlou novelu v roce 2008, vycházel z potřeby reagovat na současné podnikatelské prostředí a v mnoha aspektech byl velice dobře pojat. Domnívám se, ţe bylo dobrým úmyslem zákonodárců přehodnotit situaci, ve které se podnikatelé stávali v určitém slova smyslu administrativními otroky své podnikatelské činnosti a kroky vedoucí k přenesení této zátěţe z podnikatelů na úřady vytvořily lepší předpoklady k jejich podnikatelským aktivitám. Druhá fáze mého nahlíţení na předmětnou oblast, v souvislosti se získáním dalších informací, mě však více utvrzovala v tom, ţe způsob jakým byl proces sniţování administrativní zátěţe pojat, nebyl krokem zcela uváţeným, jak jsem se prvně domnívala. Před zmiňovanou novelou zajišťovaly kompletní ţivnostenský proces pouze ţivnostenské úřady prostřednictvím svých odborně vyškolených zaměstnanců, ve většině případů s dlouholetou praxí. Nová koncepce ţivnostenského podnikání vedla ke zřízení většího počtu dalších „institucí―, které nyní nabízejí sluţby určené podnikatelským subjektům s cílem nejen zjednodušit jejich podnikatelské začátky, ale také pomoci jim v průběhu podnikání, avšak pouze zprostředkovaně. V konečném důsledku však veškerou ţivnostenskou agendu provádějí opět jiţ zmiňované ţivnostenské úřady. Podstata a princip JKM a CRM, které jsou zřízeny právě při ţivnostenských úřadech, jsou záleţitostí opodstatněnou a smysluplnou. Avšak u dalších institucí zřízených k předmětnému účelu, o tomtéţ přesvědčena nejsem jednak z důvodu otázky příslušné odbornosti osob poskytujících tyto sluţby, dále z důvodu obrovské finanční zátěţe státu vyplývající z určitého „komfortu― věnovaného podnikatelským subjektům a v neposlední řadě i z důvodu další finanční zátěţe pro podnikatele (poplatky za podání). V rámci vyplývajícího zjištění bych se proto přiklonila k výrazné redukci těchto „institucí―.

51

Jak uţ jsem několikrát uvedla, vytvoření srovnání ţivnostenského podnikání v České a Slovenské republice je velice zajímavým prvkem této bakalářské práce. Například v souvislosti s JKM se jedná o výrazně odlišné pojetí koncepce Slovenské republiky na rozdíl od ČR. I kdyţ záměry obou zemí vychází ze stejné myšlenky zavedení liberálnějšího přístupu k podnikatelské činnosti a také k zjednodušení celého ţivnostenského procesu směrem k podnikateli, v případě Slovenské republiky je vytvořený systém institucionálního zabezpečení této oblasti mnohem náročnější neţ u nás. Z důvodu zrušení krajských ţivnostenských úřadů a neexistence CRM byly veškeré kompetence vyplývající z ţivnostenského procesu přeneseny na obvodní ţivnostenské úřady, případně Ministerstvo vnitra Slovenské republiky. Úkony, které jsou v České republice „schopny― zajistit instituce různého charakteru, provádějí na Slovensku pouze tyto orgány. Jelikoţ jsem zastánce především maximální profesionality a odbornosti v jakékoliv oblasti a upřednostňuji kvalitu před kvantitou, v rámci moţnosti srovnání obou koncepcí JKM a zejména organizačního zabezpečení ţivnostenského podnikání obou zemí se s určitostí přikláním k pojetí koncepce Slovenské republiky. Domnívám se, ţe cestou, kterou se vydali, jsou schopni plnohodnotně zajistit celkový průběh ţivnostenského procesu a z pozice státní správy dotvářet kvalitní podnikatelské prostředí. Mé pozornosti neušel ani fakt týkající se předmětných novel. Slovensko novelizovalo ţivnostenský zákon přibliţně o rok dříve neţ Česká republika a např. v souvislosti s ţivnostenskými listy „převzalo― český způsob jejich vydávání, tzn. jeden ţivnostenský list rovná se jedna ţivnost, s argumentem a určitým pocitem „sousedské zkušenosti―, ţe takto to v ČR fungovalo téměř 15 let. Zajímavostí by mohla být jejich reakce na to, ţe jsme o necelý rok později přešli na vydávání výpisů z ţivnostenského registru a v případě ŢL a KL se snaţíme o jejich úplné zrušení. V případě vydávání ţivnostenského oprávnění se neztotoţňuji s názorem na jejich úpravu a formu. Domnívám se, ţe původní ţivnostenská oprávnění působila svým vzhledem důstojněji neţ nynější výpisy ze ŢR, které ţivnostenské úřady vydávají na obyčejném papíru bez jakéhokoliv hologramu. Vzhledem k tomu, ţe jde o jediný průkaz podnikatelského subjektu, měl by být také průkazem jedinečným. Proto bych se přiklonila k vydávání výpisů ze ŢR, které by svým vzhledem reprezentovaly nejen samotného podnikatele a v konečném důsledku také český stát. Ţivnostenské prostředí je neustále se měnící oblast spojená s potřebami podnikatelských subjektů. Nároky se poměrně rychle zvyšují, jelikoţ se čím dál více přibliţujeme evropským 52

standardům. Proto je potřeba i v oblasti ţivnostenského podnikání pruţně reagovat a pohotově řešit vzniklé situace.

53

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Kniţní publikace 1. HORZINKOVÁ, Eva URBAN, Václav. Ţivnostenský zákon a předpisy souvisící s komentářem a příklady. 12. vyd. Linde Praha, a.s.: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví, 2008. ISBN 978-80-7201-720-1 2. ZICHOVÁ, Jaroslava. Ţivnostenské podnikání. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7418-001-9 Zákony 3. zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů 4. zákon č. 570/1991 Sb., o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů 5. zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, ve znění pozdějších předpisů 6. zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů 7. zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 8. zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů 9. zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu sluţeb 10. zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy , ve znění pozdějších předpisů 11. zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 12. zákon č. 455/1991 Zb., o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon), v znení neskorších predpisov 13. zákon č. 132/1994 Z.z., ktorým sa mení a doplňa zákon č. 455/1991 Zb., o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon) v znení neskorších predpisov 14. zákon č. 279/2001 Z.z., ktorým sa mení a doplňa zákon č. 455/1991 Zb., o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon) v znení neskorších predpisov 15. zákon č. 126/1998 Z.z., o Slovenskej ţivnostenskej komore, v znení neskorších predpisov 16. zákon č. 48/2002 Z.z., o pobytě cudzincov, v znení neskorších predpisov 17. zákon č. 254/2007 Z.z., o zrušení krajských úradov 54

18. zákon č. 347/2004 Z.z., ktorým sa mení a doplňa zákon č. 455/1991 Zb., o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon) v znení neskorších predpisov Směrnice 19. Směrnice evropského parlamentu a rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006, o sluţbách na vnitřním trhu Nařízení 20. nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých ţivností Internetové odkazy 21. AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. O nás. cit. 2010-03-05 . Dostupné z www: http://www.agrocr.cz/ 22. CZECH POINT. Co poskytuje Czech POINT. cit. 2010-03-02 . Dostupné z www: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/23 23. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. O nás.

cit. 2010-03-05 .

Dostupné z www: http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/o-nas5/hospodarska-komora-ceske-republiky-hk-cr/hospodarska-komora-ceske-republiky2/ 24. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Změna Jednotných registračních formulářů

k 1.1.2010.

cit.

2010-03-05 .

Dostupné

z www:

http://www.mpo.cz/dokument68557.html 25. SLOVENSKÁ ŢIVNOSTENSKÁ KOMORA. O nás – Slovenská ţivnostenská komora. cit. 2010-03-07 . Dostupné z www: http://www.szk.sk/organy-szk//o-nas/ 26. STATISTICKÝ ÚŘAD SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Statistická data. cit. 2010-0321 . Dostupné z www: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=95 Konzultace 27. Osobní konzultace se zaměstnankyní Obvodního ţivnostenského úřadu v Čadci, Ing. Annou Berčákovou, Slovenská republika

55

SEZNAM

POUŢITÝCH

SCHÉMAT,

TABULEK,

OBRÁZKŦ A GRAFŦ Schéma č. 1: Druhy ţivností (ČR) Schéma č. 2: Druhy ţivností (SR)

Tabulka č. 1: Vyuţití JRF v období od 07/2008 – 03/2009 a souhrnně za období 04/2009 – 02/2010 Tabulka č. 2: Poplatky Czech POINT za sluţby v rámci ţivnostenského podnikání Tabulka č. 3: Lhůty pro registraci Tabulka č. 4: Správní poplatky po novele ţivnostenského zákona (účinné od 1. 7. 2008) Tabulka č. 5: Počet ţivnostenských oprávnění (ŢO) v letech 2007-2009 Tabulka č. 6: Počet ŢO vydaných jednotlivým subjektům v letech 2007-2009 Tabulka č. 7: ŢO ve vztahu k obyvatelstvu v letech 2007-2009 Tabulka č. 8: Obsah slovenského ţivnostenského zákona Tabulka č. 9: Správní poplatky po novele ţivnostenského zákona (od 1. 10. 2007) Tabulka č. 10: Počet ţivnostníků v letech 2006-2009 Tabulka č. 11: Vymezení rozdílů ţivnostenských zákonů

Obrázek č. 1: Schéma procesu na CRM Obrázek č. 2: Logo Českého Podacího Informačního Národního Terminálu

Graf č. 1: Počet ţivnostenských oprávnění (ŢO) v letech 2007-2009 Graf č. 2: Počet ŢO vydaných jednotlivým subjektům v letech 2007-2009 Graf č. 3: Počet ţivnostníků v letech 2006-2009

56

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Seznam JKM (ČR) Příloha č. 2: Vzor vyplněného JRF (ČR) Příloha č. 3: Seznam sluţeb nabízených v rámci projektu Czech POINT (ČR) Příloha č. 4: Vzor ţivnostenského listu (ČR) Příloha č. 5: Vzor koncesní listiny (ČR) Příloha č. 6: Úplný přehled obsahu zákona č. 455/1991 Zb. (SR) Příloha č. 7: Vzor formuláře pro FO (SR) Příloha č. 8: Vyjádření Ministerstva vnitra Slovenské republiky

57

Příloha č. 1

SEZNAM JKM (ČR)

1. Magistrát města Brna – obecní ţivnostenský úřad adresa: Malinovského 3, 60167 Brno telefon: + 420 542 173 411 fax: +420 542 173 399 e-mail: [email protected] internet: http://www.brno.cz

2. Městský úřad Černošice – obecní ţivnostenský úřad adresa: Podskalská 1290/19, 12000 Praha 2 telefon: + 420 221 982 272 fax: +420 221 982 489 e-mail: [email protected]; [email protected] internet: http://www.mestocernosice.cz

3. Magistrát města České Budějovice – obecní ţivnostenský úřad adresa: nám. Přemysla Otakara II. 1 a 2, 370 92 České Budějovice telefon: + 420 386 802 721; + 420 386 802 722 fax: +420 386 802 750 e-mail: [email protected]; [email protected] internet: http://www.c-budejovice.cz/cz/magistrat/odbory/obzu/stranky/o-odboru.aspx

4. Magistrát města Hradec Králové – obecní ţivnostenský úřad adresa: Střelecká 824/47, 502 00 Hradec Králové telefon: + 420 495 707 510 fax: +420 495 707 127 e-mail: [email protected] internet: http://www.mmhk.cz; http://www.hradeckralove.org

5. Magistrát města Jihlavy – obecní ţivnostenský úřad adresa: Třebízského 194/16, 586 01 Jihlava telefon: + 420 567 167 352 e-mail: [email protected] internet: http://www.jihlava.cz

58

6. Magistrát města Karlovy Vary – obecní ţivnostenský úřad adresa: U Spořitelny 2, 36120 Karlovy Vary telefon: + 420 353 118 699, + 420 353 118 710 e-mail: [email protected]; [email protected] internet: http://www.mmkv.cz

7. Magistrát města Liberec – obecní ţivnostenský úřad adresa: Frýdlantská 183/48, 460 59 Liberec telefon: + 420 485 243 713, + 420 485 244 849 fax: +420 485 244 842 e-mail: [email protected]; [email protected] internet: http://www.liberec.cz

8. Magistrát města Olomouce – obecní ţivnostenský úřad adresa: Hynaisova 10, 77911 Olomouc telefon: + 420 588 488 241, + 420 588 488 223 fax: +420 588 488 221 e-mail: [email protected], [email protected] internet: http://www.olomouc.eu

9. Magistrát města Ostravy – obecní ţivnostenský úřad adresa: Prokešovo nám. 1803/8, 72930 Ostrava telefon: + 420 599 442 495, + 420 599 443 075, + 420 599 443 474 fax: +420 599 445 505 e-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected] internet: http://www.ostrava.cz

10. Magistrát města Pardubic – obecní ţivnostenský úřad adresa úřadu: Gorkého 489, 530 21 Pardubice doručovací adresa: Pernštýnské náměstí 1, 530 21 Pardubice telefon: + 420 466 859 386, +420 466 859 385, +420 466 859 384 fax: +420 466 535 748 e-mail: [email protected], [email protected], [email protected] internet: http://www.mmp.cz

11. Magistrát města Plzně – obecní ţivnostenský úřad adresa: Tylova 36, 30632 Plzeň telefon: + 420 378 034 814, + 420 378 034 816, + 420 378 034 812, + 420 378 034 815, + 420 378 034 811, + 420 378 034 810 fax: +420 378 034 802 e-mail: [email protected] internet: http://www.plzen.eu

59

12. Magistrát města Ústí nad Labem – obecní ţivnostenský úřad adresa: Velká Hradební 8, 401 27 Ústí nad Labem telefon: + 420 475 241 246, + 420 475 241 259, + 420 475 241 245 fax: +420 475 211 503 e-mail: Martina.Bublova@mag—ul.cz; Helena.Lucanova@mag—ul.cz; Marcela.Monikova@mag—ul.cz internet: http://www.mag-ul.cz/magistrat, http://www.usti-nl.cz

13. Magistrát města Zlína – obecní ţivnostenský úřad adresa: Zarámí 4421, 761 40 Zlín telefon: + 420 577 630 914 fax: +420 577 630 902 e-mail: [email protected] internet: http://www.zlin.eu; JKM Zlín

14. Úřad městské části Praha 1 – obecní ţivnostenský úřad adresa: Vodičkova 18, 110 68 Praha 1 telefon: + 420 221 097 503, + 420 221 097 366, + 420 221 097 262 fax: +420 222 231 646 e-mail: [email protected] internet: http://www.praha1.cz

15. Úřad městské části Praha 7 – obecní ţivnostenský úřad adresa: Nábř. kpt. Jaroše 1000, 17000 Praha 7 telefon: + 420 220 144 238 fax: +420 220 144 179 e-mail: [email protected]; [email protected] internet: http://www.praha7.cz, JKM Praha 7

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

60

61

62

Příloha č. 3

SEZNAM SLUŢEB NABÍZENÝCH V RÁMCI PROJEKTU Czech POINT (ČR)

 výpis z Katastru nemovitostí  výpis z Obchodního rejstříku  výpis z Ţivnostenského rejstříku  výpis z Rejstříku trestů  přijetí podání podle ţivnostenského zákona (§ 72)  ţádost o výpis nebo opis z Rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb.  výpis z bodového hodnocení řidiče  vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů  podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH  výpis z insolvenčního rejstříků  datové schránky  autorizovaná konverze dokumentů  centrální úloţiště ověřovacích doloţek  úschovna systému Czech POINT  CzechPOINT@office  Czech POINT E-SHOP výpisy poštou Zdroj: Czech POINT

63

64

65

Příloha č. 6

ÚPLNÝ PŘEHLED OBSAHU ZÁKONA Č. 455/1991 Zb. (SR)

PRVNÍ ČÁST

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I.

Předmět úpravy

HLAVA II.

Provozování živnosti

DRUHÁ ČÁST

DRUHY ŢIVNOSTÍ

HLAVA I.

Ohlašovací živnosti

DÍL 1.

Řemeslné živnosti

DÍL 2.

Vázané živnosti

DÍL 3.

Volné živnosti

HLAVA II.

Koncesované živnosti

TŘETÍ ČÁST

ROZSAH ŢIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ

HLAVA I.

Všeobecná ustanovení

HLAVA II.

Obchodní živnosti

HLAVA III.

Výrobní živnosti

HLAVA IV.

Živnosti poskytující služby

ČTVRTÁ ČÁST

ŢIVNOSTENSKÝ LIST, KONCESNÍ LISTINA, ŢIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK

HLAVA I.

Živnostenský list

HLAVA II.

Koncesní listina

HLAVA III.

Zánik živnostenského oprávnění

HLAVA IV.

Živnostenský registr

PÁTÁ ČÁST

ŢIVNOSTENSKÁ KONTROLA A POKUTY

HLAVA I.

Živnostenská kontrola

HLAVA II.

Neoprávněné podnikání

HLAVA III.

Porušení jiných ustanovení zákona

HLAVA IV.

Ukládání pokut

PÁTÁ A ČÁST

ŢIVNOSTENSKÉ ÚŘADY

PÁTÁ B ČÁST

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO FYZICKÉ OSOBY A

66

PRÁVNICKÉ OSOBY ČLENSKÝCH STÁTŮ – EVROPSKÉ UNIE, STÁTŮ DOHODY O EVROPSKÉM HOSPODÁŘSKÉM PROSTORU A ŠVÝCARSKÉ KONFEDERACE HLAVA I.

Bezúhonnost

HLAVA II.

Odborná způsobilost

HLAVA III.

Finanční spolehlivost a pojištění

ŠESTÁ ČÁST

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I.

Společné ustanovení

HLAVA II.

Přechodné a závěrečné ustanovení

PŘÍLOHA č. 1

Řemeslné ţivnosti (seznam)

PŘÍLOHA č. 2

Vázané ţivnosti (seznam)

PŘÍLOHA č. 3

Koncesované ţivnosti (seznam)

PŘÍLOHA č. 4

Činnosti, které mohou vykonávat pouze osoby se zvláštní odbornou způsobilostí

PŘÍLOHA č. 5

Seznam převzatých právních aktů Evropských společenstev a Evropské unie

67

Příloha č. 7 VZOR FORMULÁŘE PRO FO (SR)

OBVODNÝ ÚRAD ................................................. odbor ţivnostenského podnikania

Vyplní úrad FORMULÁR pre fyzickú osobu □ ohlásenie voľnej, remeselnej alebo viazanej ţivnosti, podľa § 45, § 45a) a § 46 zákona č. 455/1991 Zb. o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon) v znení neskorších predpisov; □ ţiadosť o koncesiu a vydanie koncesnej listiny, podľa § 50 zákona č. 455/1991 Zb. o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon) v znení neskorších predpisov; ČASŤ A.1 Podnikateľ titul:

priezvisko:

rodné číslo:

meno:

titul:

rodné priezvisko:

pohlavie:

miesto narodenia:

dátum narodenia: (ak nie je uvedené rodné číslo)

štátna príslušnosť:

pobyt na území SR do:

Bydlisko podnikateľa (zahraničná osoba uvedie bydlisko mimo územia SR) ulica:

číslo:

okres:

obec:

PSČ:

štát:

dodatok obchodného mena: identifikačné číslo (IČO, ak bolo pridelené): Miesto podnikania/zahraničná osoba uvedie adresu miesta podnikania alebo sídla podniku v zahraničí (slovenská osoba uvedie adresu, z ktorej sa riadi a organizuje podnikateľská činnosť) ulica:

číslo:

okres:

obec:

PSČ:

štát:

telefón:

fax:

e-mail:

Adresa pre doručovanie písomností: (uveďte v prípade registrácie daňovníka alebo prihlásenia na zdravotné poistenie, ak sa adresa pre doručovanie líši od miesta podnikania) ulica:

číslo:

obec:

PSČ:

okres: dodávacia pošta:

Oznámenie obchodného mena zdravotnej poisťovne, v ktorej je fyzická osoba prihlásená na povinné zdravotné poistenie (údaj povinne uvádza pri kaţdom podaní fyzická osoba, ktorá je uţ prihlásená na povinné zdravotné poistenie v SR)

T MV SR 2007/60-1

68

ČASŤ A.2 Fyzická osoba s bydliskom v zahraničí Adresa pobytu na území Slovenskej republiky ulica:

číslo:

okres:

obec:

PSČ:

Adresa miesta činnosti podniku zahraničnej osoby alebo miesta činnosti organizačnej zloţky podniku zahraničnej osoby na území Slovenskej republiky (povinný údaj) ulica:

číslo:

okres:

obec:

PSČ:

Údaje o vedúcom organizačnej zloţky podniku/vedúcom podniku zahraničnej osoby v SR (údaje označené osoba so slovenskou štátnou príslušnosťou) titul: rodné číslo:

priezvisko: *

*

meno: rodné priezvisko:

uvedie titul:

*

pohlavie:

miesto narodenia:*

dátum narodenia:

štátna príslušnosť:

pobyt na území SR do:

*

Bydlisko vedúceho organizačnej zloţky podniku/vedúceho podniku zahraničnej osoby ulica:

číslo:

okres:

obec:

PSČ:

štát:

ČASŤ A.3 Ostatné údaje Odbornú spôsobilosť preukazujem nasledovnými dokladmi:

Oprávnenie uţívať nehnuteľnosť (miesto podnikania, miesto činnosti podniku zahraničnej osoby alebo miesto činnosti organizačnej zloţky podniku zahraničnej osoby) preukazujem:

Spoločne s ohlásením ţivnosti/ţiadosťou o koncesiu uvádzam údaje pre: splnenie daňovej registrácie k dani z príjmov a oznamovacej povinnosti

□

prihlásenie sa do systému povinného zdravotného poistenia

□

oznámenie zmeny platiteľa zdravotného poistenia na SZČO □ Vyhlasujem, ţe uvedené údaje sú pravdivé, ţe ţiadny osobitný zákon mi neobmedzuje alebo nevylučuje prevádzkovať ţivnosť, a ţe na môj majetok nebol ukončený konkurz a ani nebol návrh na konkurz zamietnutý pre nedostatok majetku, ţe mi súdom ani správnym orgánom nebol uloţený zákaz činnosti týkajúci sa vykonávania ţivnosti. V

, dňa: _________________________ podpis fyzickej osoby

Príloha Doklad o zaplatení správneho poplatku v hodnote

T MV SR 2007/60-2

69

ČASŤ B. Predmety podnikania Predmet podnikania: (ako prvý predmet uveďte činnosť, ktorú povaţujete za hlavnú)

deň začatia ţivnosti:

deň ukončenia podnikania: Ustanovený zodpovedný zástupca: áno – nie Prevádzkarne zapíšte v tvare (adresa – ulica, číslo, PSČ, obec, typ prevádzkarne*) * typ: prevádzkareň, zdruţená prevádzkareň, súvisiaci priestor

Predmet podnikania:

deň začatia ţivnosti:

deň ukončenia podnikania: Ustanovený zodpovedný zástupca: áno – nie Prevádzkarne zapíšte v tvare (adresa – ulica, číslo, PSČ, obec, typ prevádzkarne*) * typ: prevádzkareň, zdruţená prevádzkareň, súvisiaci priestor

Predmet podnikania:

deň začatia ţivnosti:

deň ukončenia podnikania: Ustanovený zodpovedný zástupca: áno – nie Prevádzkarne zapíšte v tvare (adresa – ulica, číslo, PSČ, obec, typ prevádzkarne*) * typ: prevádzkareň, zdruţená prevádzkareň, súvisiaci priestor

Predmet podnikania:

deň začatia ţivnosti:

deň ukončenia podnikania: Ustanovený zodpovedný zástupca: áno – nie Prevádzkarne zapíšte v tvare (adresa – ulica, číslo, PSČ, obec, typ prevádzkarne*) * typ: prevádzkareň, zdruţená prevádzkareň, súvisiaci priestor

Poznámka: Formulár zopakujte podľa počtu predmetov podnikania. Prevádzkarňou sa rozumie priestor, v ktorom sa prevádzkuje ţivnosť. Zdruţenou prevádzkarňou sa rozumie trvalo zriadený priestor, v ktorom sa prevádzkuje výrobná ţivnosť na účel výroby finálneho produktu v prípade, ak pracovný, technický alebo technologický postup prác nadväzuje na seba alebo inak spolu súvisí. Za súvisiace priestory sa povaţujú: sklady, stanovištia a odstavné plochy pre motorové vozidlá, garáţe a priestory určené na zabezpečenie údrţby a technickú kontrolu vozidiel, miesto podnikania, výstavné priestory a vzorkové predajne, priestory na prijímanie zákaziek alebo tovaru a na jeho vydávanie, kancelárie a pod.

T MV SR 2007/60-3

70

ČASŤ B.1 Súhlas zodpovedného zástupcu Zodpovedný zástupca (údaje označené * uvedie osoba so slovenskou štátnou príslušnosťou) K predmetom podnikania:

titul:

priezvisko:

rodné číslo:*

meno: pohlavie:*

titul:

rodné priezvisko:*

dátum narodenia: (ak nie je uvedené rodné číslo)

štátna príslušnosť:

ulica:

číslo:

okres:

obec:

PSČ:

štát:

miesto narodenia:* Bydlisko zodpovedného zástupcu

SÚHLASÍM s ustanovením do funkcie zodpovedného zástupcu v zmysle § 11 zákona č. 455/1991 Zb. o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon) v znení neskorších predpisov, u fyzickej osoby uvedenej v časti A tohto formulára a VYHLASUJEM ţe uvedené údaje sú pravdivé a ţe nebolo mi zrušené ţivnostenské oprávnenie za porušenie podmienok alebo povinností určených zákonom ako osobitne závaţné, ani za porušenie podmienok ustanovených koncesnou listinou, ţivnostenským zákonom alebo iným právnym predpisom mi nebol súdom ani správnym orgánom uloţený zákaz činnosti týkajúci sa vykonávania ţivnosti V

, dňa: __________________________ podpis zodpovedného zástupcu

T MV SR 2007/60-4

71

ČASŤ C. Údaje potrebné pre vyţiadanie výpisu z registra trestov: Poznámka: Časť C formulára vyplnia osoby, na ktoré sa podľa zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní v znení neskorších predpisov vzťahuje podmienka bezúhonnosti (fyzické osoby slovenskej štátnej príslušnosti v postavení podnikateľ, zodpovedný zástupca, vedúci podniku/organizačnej zložky podniku zahraničnej osoby a osoby, ktoré sú štatutárnym orgánom právnickej osoby). Previazanosť medzi základnou časťou A formulára zabezpečujú položky priezvisko, meno, rodné číslo. priezvisko:

meno:

rodné číslo:

okres narodenia:

štát narodenia:

predchádzajúce meno:

predchádzajúce priezvisko:

meno otca:

priezvisko otca:

meno matky:

priezvisko matky:

rodné priezvisko matky:

priezvisko:

meno:

rodné číslo:

okres narodenia:

štát narodenia:

predchádzajúce meno:

predchádzajúce priezvisko:

meno otca:

priezvisko otca:

meno matky:

priezvisko matky:

rodné priezvisko matky:

priezvisko:

meno:

rodné číslo:

okres narodenia:

štát narodenia:

predchádzajúce meno:

predchádzajúce priezvisko:

meno otca:

priezvisko otca:

meno matky:

priezvisko matky:

rodné priezvisko matky:

priezvisko:

meno:

rodné číslo:

okres narodenia:

štát narodenia:

predchádzajúce meno:

predchádzajúce priezvisko:

meno otca: meno matky:

priezvisko otca: priezvisko matky:

T MV SR 2007/60-5

72

rodné priezvisko matky:

ČASŤ D. Prihláška na verejné povinné zdravotné poistenie Fyzická osoba priezvisko:

meno:

rodné číslo:

Prihláška na verejné povinné zdravotné poistenie dátum podania prihlášky:

čas podania prihlášky:

číslo identifikačnej karty alebo číslo pasu cudzinca: obchodné meno zdravotnej poisťovne, do ktorej sa prihláška podáva: Označenie poistenca: povinne verejne zdravotne poistená osoba a) s trvalým pobytom na území Slovenskej republiky1) b) bez trvalého pobytu na území Slovenskej republiky vykonávajúca na území Slovenskej republiky samostatnú zárobkovú činnosť 2)

□ □

Osoba podávajúca prihlášku titul:

priezvisko:

meno:

titul: rodné číslo:

obchodné meno:

IČO:

Adresa (trvalého bydliska fyzickej osoby/adresa sídla právnickej osoby) ulica:

číslo:

okres:

obec:

PSČ:

štát:

V

, dňa: _________________________ podpis podnikateľa

Previazanosť medzi základnou časťou A formulára zabezpečujú položky priezvisko, meno, rodné číslo.

1) 2)

Prihlášku budú podávať osoby s trvalým pobytom na území SR po návrate z cudziny, kde boli zdravotne poistené. Prihlášku budú podávať zahraničné osoby, ktoré ohlásia ţivnosť, a to za predpokladu, ţe nie sú zdravotne poistené v inom členskom štáte Európskej únie alebo v zmluvnom štáte Dohody o Európskom hospodárskom priestore, alebo vo Švajčiarskej konfederácii.

T MV SR 2007/60-6

73

ČASŤ E. Prihláška k registrácii daňovníka k dani z príjmu fyzickej osoby Fyzická osoba priezvisko:

meno:

rodné číslo:

Čísla účtov a) tuzemské názov peňaţného ústavu

predčíslie-číslo účtu/kód peňaţného ústavu -

/

-

/

b) v zahraničí číslo účtu v IBAN

SWIFT kód banky

Splnomocnenec v tuzemsku na doručovanie (údaj vyplní len fyzická osoba s bydliskom v zahraničí) titul:

priezvisko:

meno:

titul: rodné číslo:

obchodné meno:

IČO:

Adresa splnomocnenca na doručovanie (bydliska fyzickej osoby/adresa sídla právnickej osoby) ulica:

číslo:

okres:

obec:

PSČ:

Iné organizačné jednotky ako prevádzkarne (adresa, ulica, číslo, PSČ, obec, označenie*) * označenie: O = odštepný závod, B = obchodné zastúpenie, K = kancelária

V

, dňa: _________________________ podpis daňovníka

Previazanosť medzi základnou časťou A formulára zabezpečujú položky priezvisko, meno, rodné číslo.

T MV SR 2007/60-7

74

Příloha č. 8 Vyjádření Ministerstva vnitra Slovenské republiky (SR)

MINISTERSTVO VNÚTRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY SEKCIA VEREJNEJ SPRÁVY Drieňová 22, 826 86 Bratislava 29

paní Martina Ľalíková

Váš list číslo/zo dňa

Naše číslo

Vybavuje/linka

Bratislava

MV-SVS-205-2010/08590-2

Richterová/2409

16. 03. 2010

Vec Ţiadosť o poskytnutie informácií – odpoveď

Na základe Vašej ţiadosti o poskytnutie štatistických informácií zo ţivnostenského registra Slovenskej republiky Vám odpovedáme: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky v postavení ústredného orgánu štátnej správy v ţivnostenskom podnikaní vedie zoznam podnikateľských subjektov, podnikajúcich podľa zákona č. 455/1991 Zb. o ţivnostenskom podnikaní (ţivnostenský zákon) v znení neskorších predpisov. Orgánu štátnej správy v ţivnostenskom podnikaní nie je uloţená zákonná povinnosť sledovať a vyhodnocovať informácie o vývoji ţivnostenského podnikania. Údaje ţivnostenského registra Slovenskej republiky sú jedným z administratívnych zdrojov údajov pre štatistický register organizácií, ktorý vedie Štatistický úrad Slovenskej republiky podľa zákona o štátnej štatistike, z ktorého poskytuje údaje kaţdému, kto o ne poţiada. Vami poţadované údaje pre študentské vedecké práce doporučujeme získať na verejne dostupnej internetovej stránke Štatistického úradu Slovenskej republiky s adresou http://portal.statistics.sk, prípadne prostredníctvom sekcie Sluţby – informačný servis štatistického úradu Slovenskej republiky.

S pozdravom Ing. Ján Dutko

Telefón xx421-2-48592409

Fax xx421-2-43334726

E-mail [email protected]

75

Internet www.civil.gov.sk

IČO 151 866

76

77

78

79