Komparace životního pojištění a penzijního připojištění se státním příspěvkem

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Komparace životního pojištění a penzijního připojištění se státním příspěvkem Diplomová práce

Autor:

Bc. Pavel Pokluda Pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Ivana Bohatcová

Duben 2011

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze 7. 4. 2011

Pavel Pokluda

Poděkování:

Děkuji vedoucímu diplomové práce, paní ing. Ivaně Bohatcové, za laskavé rady a cenné připomínky v průběhu zpracování mé diplomové práce.

Anotace Diplomová práce je zaměřena na porovnání ţivotního a penzijního připojištění v České republice. Začátek práce je zaměřen na charakteristiku ţivotního pojištění, smysl a účel, jako je ochrana před různými typy rizik a moţnost zhodnocování finančních prostředků. V práci je také rozebrán vývoj jednotlivých pojištění rizik, jakým způsobem vznikaly a jak se postupně utvářely od dob 2500 př. n. l., aţ do dnešní moderní podoby. V další kapitole je pak práce zaměřena na výhody penzijního připojištění a moţnosti, které tento způsob spoření nabízí. V závěru celé práce je celkové posouzení vhodnosti jednotlivých způsobů pojištění a investování finančních prostředků pomoci těchto dvou nástrojů a doporučení na co si dát pozor a pro koho jsou určeny.

Annotation This thesis compares the life and pension insurance in the Czech Republic. Beginning of this thesis focuses on characteristics of life insurance, meaning and purpose, such as protection against various types of risks and the possibility of funds appreciation. The thesis provide also analysis of the development of insurance risks, how it originated and how it gradually formed since 2500 BC up to today's modern look. The next chapter focuses on pension benefits and opportunities that this way of savings offers. At the end of this thesis is an overall assessment of the suitability of various types of insurance and investment funds with these two instruments and recommendations on what to pay attention and for whom they are intended.

Klíčová slova:

ţivotní pojištění, penzijní pojištění, úraz, závaţné nemoci, riziko, pojistné, invalidita

Keywords:

life insurance, pension insurance, accident, serious illness, risk, insurance, disability

Obsah: Úvod ......................................................................................................................................................... 7 1.

Pojištění jako ochrana proti rizikům ........................................................................................... 8 1.1

Pojistné riziko .......................................................................................................................... 8

1.2

Klasifikace pojištění............................................................................................................... 11

1.3

Životní pojištění .................................................................................................................... 13

1.3.1

Členění životního pojištění ............................................................................................... 13

1.3.2

Základní pojmy životního pojištění ................................................................................... 15

1.4

Správná volba životního pojištění je základ .......................................................................... 23

1.5

Cena, která by měla odpovídat přiměřenému riziku i naším potřebám ............................... 23

1.6

Flexibilita životního pojištění, jako moderní nástroj ............................................................. 24

1.7

Úmrtí a jeho pojištění ........................................................................................................... 24

1.8

Úmrtí a jeho pravděpodobnost ............................................................................................ 25

1.9

Na co umíráme...................................................................................................................... 27

1.10

Potřeba pojištění se mění ..................................................................................................... 28

1.11

Pojištění životního cyklu ....................................................................................................... 29

1.12

Optimální výše pojistného .................................................................................................... 32

1.13

Výše pojistného dle příjmů, výdajů či finančních cílů ........................................................... 33

1.14

Výpočet pojistné částky ........................................................................................................ 33

1.15

Invalidita a její pojištění ........................................................................................................ 35

1.16

Výpočet invalidní pojistné částky.......................................................................................... 37

1.17

Vyplácení pojistného ze sociálního systému České republiky ............................................. 38

1.18

Co je pojištění invalidity ........................................................................................................ 39

1.19

Pracovní neschopnost ........................................................................................................... 40

1.20

Smysl pojišťování pracovní neschopnosti ............................................................................. 44

1.21

Definice závažné nemoci ...................................................................................................... 44

1.22

Co je pojištění závažných onemocnění ................................................................................. 46

1.23

Konstrukce pojištění závažných onemocnění ....................................................................... 47

1.24

Smysl pojištění závažných onemocnění ................................................................................ 49

1.25

Pojištění úrazu ...................................................................................................................... 50

1.26

Pravděpodobnost úrazu........................................................................................................ 52

1.27

Vážné úrazy, které způsobují trvalé následky, invaliditu ...................................................... 53

1.28

Úrazové pojištění .................................................................................................................. 54

1.29

Smysl úrazového pojištění .................................................................................................... 55

2.

Penzijní připojištění ................................................................................................................... 56 2.1

Výhody penzijního připojištění ............................................................................................. 56

2.2

Účastník penzijního připojištění ........................................................................................... 60

2.3

Státní příspěvky..................................................................................................................... 60

2.4

Daňové výhody ..................................................................................................................... 60

2.5

Vzniklé nároky účastníka....................................................................................................... 62

2.6

Penzijní fondy poskytují dávky:............................................................................................. 62

2.7

Možnosti výplaty vložených peněz ....................................................................................... 63

2.8

Ukončení penzijního připojištění .......................................................................................... 63

Závěr: ...................................................................................................................................................... 65 Seznam použité literatury: ..................................................................................................................... 71 Internetové zdroje:................................................................................................................................. 71 Seznam Grafů: ........................................................................................................................................ 73 Seznam tabulek: ..................................................................................................................................... 74 Seznam obrázků: .................................................................................................................................... 75 Přílohy .................................................................................................................................................... 76

6

Úvod Ţivotní pojištění patří nepochybně k nejvýznamnějším finančním instrumentům na pojistném trhu. Dle statistiky České národní banky je v současné době platných asi kolem 9,2 mil. smluv ţivotního pojištění, a to v objemu předepsaného hrubého pojistného přes 71 mil. Kč a přes 2,2 mil. smluv pojištění úrazu nebo nemocí s předepsaným hrubým pojistným přes 7,9 mil. Kč ( údaj k 30. 12. 2010 ). To znamená, ţe na kaţdého obyvatele v České republice v průměru připadá více neţ jedna pojistná smlouva. Zájem o ţivotní pojištění a penzijní připojištění neklesl ani v době finanční krize během let 2008 a 2009, coţ dokazují nejen statistiky České národní banky, ale i jednotlivých penzijních fondů (např. Penzijní fond České spořitelny za rok 2010 dosáhl čistého výnosu 807 mil.Kč, o 76 % více neţ v roce předchozím a počet klientů se oproti roku 2009 zvýšil o 74 tis.na 908 tis.). V dobách ekonomických recesí nabývá na důleţitosti i pojištění nemoci nebo úrazu. Úspory se zmenšují, lidé se více zadluţují a stres vyvolaný všemi okolnostmi spojených s krizí se následně projevuje různými zdravotními problémy. Kaţdý, kdo není sám sobě a svému okolí lhostejný by měl oblasti ţivotního a důchodového pojištění věnovat náleţitou pozornost. Stručně řečeno, někteří lidé rádi riskují a jiní se riziku vyhýbají, kaţdopádně platí pro všechny, ţe ţivot a riziko jdou ruku v ruce vedle sebe. V 17. stol. měli lidé při narození jen asi 65% pravděpodobnost, ţe se doţijí šesti let, 25% pravděpodobnost, ţe se doţijí 26 let a jen asi desetina lidí se doţila 46 let. Dnešního důchodového věku by se doţilo asi jen kolem 4 % narozených, samozřejmě podle toho, jaký věk bychom povaţovali za důchodový. Z toho je patrné, ţe naše problémy s dnešními penzijními reformami by tehdy lidé povaţovali za nesmyslné. V dnešní době úmrtnost významně klesá, coţ znamená, ţe rizikové ţivotní pojištění dnes mělo být podstatně levnější neţ v dřívějších dobách. Cílem této práce je ukázat co je ţivotní pojištění a penzijní připojištění, jaké jsou s nimi spojené výhody a nevýhody, ale i to pro koho jsou vhodné.

7

1.

Pojištění jako ochrana proti rizikům

1.1

Pojistné riziko Pro svět, ve kterém ţijeme, je příznačná nepřeberná řada nejistot a nahodilostí.

Pojištění má v takovém světě místo jako nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti. Tato stručná charakteristika v sobě mimo jiné skrývá, ţe: - pojištění se zabývá pouze jevy náhodného charakteru, jejichţ důsledkem je vznik škody, takové jevy se v této souvislosti označují jako pojistná rizika, a jestliţe dojde k jejich realizaci, mluví se většinou o pojistné události, při níţ pojišťovna podle sjednané pojistné smlouvy vyplácí pojistné plnění; - jedná se o finanční náhrady: jiné krytí neţ finanční nelze od pojišťovny nebo penzijního fondu očekávat; - motiv existence takového nástroje finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti je přirozený: např. podnikatel bude raději platit poměrně vysoké pojistné za ţivelní pojištění, neţ aby jeho podnikání ukončila nějaká ţivelní katastrofa. Na druhé straně pojišťovny nebo penzijní fondy provozující dané pojištění očekávají zisk, který jim plyne z pojistného od klientů.

Na pojištění tedy lze pohlíţet jako na ochranu proti pojistným rizikům. Pojištěný přenese svá rizika, jejichţ potenciální škodní důsledky jsou z jeho individuálního hlediska neúnosné, na pojistitele (pojišťovnu, penzijní fond, stát), který při dostatečně velkém souboru rizik podobného charakteru (soubor pojistných smluv podobného typu se označuje jako pojistný kmen) je schopen celkově převzatá rizika s vyuţitím inkasovaného pojistného nejen zvládat, ale případně je učinit předmětem výnosné komerční činnosti.

8

14,2%

15,2%

0-14 15-39 40-64 65+

34,0%

36,6%

Graf č. 1: Věkové sloţení obyvatelstva v roce 2010 Zdroj: Český statistický úřad, dostupné z: http://www.hajduch.net/cesko/slozeni-obyvatel

Pojistná rizika mohou být klasifikována podle různých hledisek1: - čisté riziko je prokazatelně náhodného charakteru (např. doba ţivota, úraz, poţár, dopravní havárie) na rozdíl od uměle vytvářeného spekulativního rizika (např. sázková činnost a hazardní hry). Předmětem pojištění jsou důsledně pouze čistá rizika a pojišťovny ve svém zájmu přispívají k jejich „čistotě“ bojem proti pojistným podvodům. Navíc nahodilost pojistného rizika je buď absolutní (např. poţár), nebo relativní (např. úmrtí: určitě někdy nastane, ale náhodný je jeho okamţik); - objektivní riziko je dáno objektivními faktory, takovými faktory je věk, pohlaví, zdravotní stav, profese, charakteristiky pojištěného předmětu a jeho prostředí. Na rozdíl od subjektivního rizika daného subjektivními faktory, takovými faktory je např. snaha pojištěného zachovat své zdraví a ţivot, vyhnout se střetu se zákonem apod; - morální riziko nastává, kdy pojištěný má snahu se zabezpečit formou pojištění především proti rizikům, která jsou v jeho případě nejaktuálnější, např. proti riziku smrti při zhoršeném zdravotním stavu; - osobní riziko: např. riziko předčasné smrti, tělesného poškození apod.; - ţivelní riziko: riziko přímých škod na majetku v důsledku ţivelních událostí (např. poţáru, povodně, vichřice apod.); 1

Zpracováno dle literatury č. 4

9

-

vodovodní riziko: riziko škod způsobených vodou vytékající z vodovodních zařízení, kanalizace, topení apod.;

-

dopravní riziko: riziko škod vzniklých v souvislosti s dopravním prostředkem (tzv. kaskopojištění, jako je např. havarijní pojištění, kasko letadel, kasko lodí apod.), nebo v souvislosti s přepravovaným zboţím (tzv. dopravní či kargopojištění);

-

riziko odcizení a vandalství;

-

šomáţní riziko: jde především o následující rizika: ţivelní rizika, vodovodní rizika, rizika při dopravě, rizika odcizení a vandalství;

-

strojní riziko: riziko havárie či poruchy strojního zařízení v důsledku neodborného zacházení apod.;

-

zemědělské riziko: riziko ztráty v rostlinné a ţivočišné výrobě (např. v důsledku ţivelních událostí, jarních mrazů, nemoci či úrazu zvířat apod.);

-

odpovědnostní riziko: riziko škod způsobených v důsledku jednání pojištěného na zdraví a ţivotě jiné osoby nebo na cizím majetku;

-

sociálně-politické riziko: zahrnuje válečné operace, embarga, stávky apod.;

-

obchodně-finanční riziko: vyplývá ze změn ekonomických podmínek a dodavatelskoodběratelských vztahů na domácím a zahraničním trhu (např. změny cenových relací a kurzů, platební neschopnost či nevůle obchodního partnera); speciálně sem spadá úvěrové riziko spočívající v nebezpečí nesplacení dluhů a devizové riziko s devizovým dopadem;

- moderní rizika: např. atomové riziko, ekologické riziko, riziko spojené s provozem kosmických těles, riziko AIDS aj.

Z hlediska pojistitele se rizika převzatá od klientů transformují na tzv. pojistnětechnické riziko pojistitele, které spočívá v potenciálním nebezpečí, ţe ve skutečnosti nedojde k vyrovnání mezi přijatým pojistným a vyplaceným pojistným plněním. Toto riziko se měří výší variability. Mezi očekávaným stavem, z něhoţ vychází výpočet pojistného, a skutečným stavem, který se projeví ve vyplaceném pojistném plnění. Podstata pojišťovací činnosti je přitom zaloţena na tom, ţe s růstem velikosti aktuálního počtu uzavřených pojistných smluv se pojistně-technické riziko zmenšuje.

10

1.2

Klasifikace pojištění

Pojišťovnictví patří mezi finanční sluţby a má především následující úkoly: -

zajistit pojistnou ochranu občana či firmy;

-

přispět k bezproblémovému chodu ekonomiky státu;

-

konkurovat či spolupracovat s bankovním sektorem na finančním trhu.

V důsledku toho má dvě stránky: -

etickou stránku, která se projevuje v solidaritě ostatních pojištěných a postiţenými princip solidarity;

-

výdělečnou stránku, neboť se jedná o prosperující odvětví pro podnikání. To platí především o ţivotních pojišťovnách, naopak zisky plynoucí z pojištění majetku v poslední době celosvětově klesají, takţe se zde hledají jiné způsoby přenosu rizik především na kapitálové trhy.

Hlavními sloţkami pojišťovnictví jsou: -

ekonomie a finance (investiční činnost, marketing, účetnictví, daně apod.);

-

pojistné právo (formulace a výklad pojistných podmínek, soudní spory s klienty apod.);

-

pojistná matematika, základní klasifikace pojištění můţe být provedena následujícím způsobem:

Obrázek č. 1: Rozloţení placeného pojistného, Zdroj: vlastní zpracování

Soukromé (komerční) pojištění: -

pojištění osob: to se dále dělí na: o nedůchodovém ţivotní pojištění s výplatou pojistné částky v případě pojistné události - jednorázovým plněním o důchodové ţivotní pojištění s výplatou důchodu -doţivotní renta; 11

- pojištění majetku; - pojištění odpovědnosti za škody; - úrazové pojištění; - soukromé zdravotní a nemocenské pojištění Pojištění

majetku,

pojištění

odpovědnosti,

úrazové

pojištění,

soukromé

zdravotní

a nemocenské pojištění označují, jako neţivotní pojištění. Ţivotní pojištění je vyhrazeno pro pojištění osob. Úrazové a soukromé zdravotní a nemocenské pojištění se zařazuje mezi neţivotní pojištění, přestoţe se týkají osob. To je dáno tím, ţe jejich administrativní podobnost je obdobná s neţivotním pojištěním. Sociální pojištění zabezpečuje úhradu dávek pro případ pracovní neschopnosti, která můţe být dočasná (v tomto případě se jedná o nemocenské pojištění) nebo trvalá v důsledku věku či invalidity (v tomto případě se jedná o sociální důchodové pojištění garantované státem či penzijní pojištění organizované obvykle prostřednictvím penzijních fondů). Zdravotní pojištění garantované státem, které se v tom případě někdy zařazuje pod sociální pojištění (veřejné zdravotní pojištění). Z právního hlediska je pojištění: -

dobrovolné pojištění, sjednává se na základě dobrovolného rozhodnutí klienta

-

povinné pojištění: o povinné smluvní pojištění: zde právní předpis určuje povinnost sjednat toto pojištění jako podmínku určité činnosti. Většinou se jedná o odpovědnostní pojištění, např. u nás povinné ručení, pojištění odpovědnosti provozovatelů civilních letadel, pojištění odpovědnosti vzniklé při výkonu práva myslivosti, pojištění odpovědnosti za škody z výkonu některých povolání, jako jsou advokáti, lékárníci, auditoři, daňoví poradci, autorizovaní architekti o zákonné pojištění: jeho povinnost ukládá zákon, přičemţ se nesjednává pojistná smlouva - odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání

12

Soukromé pojištění se někdy klasifikuje podle toho, jak se v něm uplatňuje pojistný zájem, rozlišují se: -

škodové pojištění: pojistné plnění zde slouţí k úhradě škody vzniklé pojistnou událostí. V podstatě se jedná o pojištění majetku a odpovědnosti, někdy se dále dělí na: o pojištění aktiv - pojištění věcných a nemateriálních statků o pojištění pasiv - pojištění neočekávaných výdajů, např. pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění léčebných výloh apod. o pojištění výnosů (pojištění zisku, který např. ušel v důsledku ţivelní události, úrazu či nemoci). o obnosové pojištění, kde účelem je získání dohodnuté finanční částky z důvodu pojistné události ve výši, která nezávisí na vzniku či rozsahu škody (např. částečně úrazové pojištění při smrti úrazem apod.).

Pojišťovny (v rámci soukromého pojišťovnictví) můţeme rozdělit takto: -

univerzální pojišťovny: provozují současně ţivotní i neţivotní pojištění (u nás je to většina komerčních pojišťoven);

-

specializované pojišťovny: např. u nás pojišťovna Evropská cestovní pojišťovna (cestovní pojišťění), EGAP (úvěrové pojišťění), ING Pojišťovna, a.s. (ţivotní pojišťovna);

-

státní pojišťovny: zakládá je stát, který také nese výsledky jejich hospodaření a to obvykle pro méně atraktivní pojistné činnosti;

-

vzájemné pojišťovny (mutual): riziko pojišťovací činnosti nesou členové (vlastníci), kteří jsou zároveň klienty takové pojišťovny;

-

akciové pojišťovny: výsledky hospodaření nesou akcionáři, pro něţ cílem podnikání je dosaţení zisku (jedná se o převaţující formu pojišťoven v trţní ekonomice).

1.3

Životní pojištění

1.3.1 Členění životního pojištění Soukromé ţivotní pojištění (Life Insurance) znamená v podstatě totéţ jako pojištění osob. Jedná se přitom obvykle o dlouhodobější pojistné smlouvy, které obecně mají zajistit 13

finanční podporu v případě ztráty příjmu. Délky pojistných dob, na které se sjednávají smlouvy ţivotního pojištění, představují jeden z rozdílů při srovnání s neţivotním pojištěním. Konkrétně lze v rámci pojištění osob sjednat: -

pojištění pro případ smrti (v Evropě se často pouţívá termín rizikové ţivotní pojištění), pojistnou událostí je smrt pojištěného;

-

pojištění pro případ doţití: pojistnou událostí je doţití sjednaného věku pojištěným;

-

smíšené pojištění: pojistnou událostí je smrt pojištěného nebo doţití sjednaného věku pojištěným podle toho, co nastane dříve;

-

důchodové pojištění: jedná se o pojištění pro případ doţití s pravidelně se opakujícím pojistným plněním ve formě výplaty důchodu.

Česká pojistná legislativa člení ţivotní pojištění na následující odvětví2: 1. pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ doţití, pojištění pro případ doţití se stanoveného věku či dřívější smrti, pojištění spojených ţivotů, ţivotní pojištění s vrácením pojistného. 2. svatební pojištění či pojištění prostředků na výţivu dětí. 3. důchodové pojištění. 4. pojištění dle bodu 1 aţ 3 spojené s investičním fondem - investiční ţivotní pojištění 5. kapitálové činnosti a) umořování kapitálu zaloţené na matematicko-pojistném výpočtu, kde jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši přijaty závazky; b) správa skupinových penzijních fondů; c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu či platbu minimálního úroku. Sem patří tzv. tontiny, druh ročního důchodu, pojmenovaný podle Lorenza Tontiho, italského lékaře, jenţ za Ludvíka XIV. ţil v Paříţi. Několik účastníků sloţí kapitál na úroky; umře-li jeden z nich, připadají úroky jeho ostatním; kdo z nich ostatní přeţije, uţívá sám aţ do smrti celého úroku; 2

Zákona č. 39/2004 Sb., o pojišťovnictví

14

d) pojištění, které se týká délky lidského ţivota, které je řízeno předpisy z oblasti sociálního pojištění, jestliţe zákon umoţňuje jeho provádění na vlastní riziko pojišťovny. 6. pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem podle odvětví 1 aţ 5. Další členění ţivotního pojištění vychází z toho, zda pojistný produkt obsahuje či neobsahuje spořící (investiční) sloţku vytvářenou z pojistného a označovanou termínem rezerva pojistného: -

rezervotvorné ţivotní pojištění (označované jako kapitálové ţivotní pojištění)

-

nerezervotvorné ţivotní pojištění (jedná o produkty dočasného pojištění pro případ smrti, tj. dočasné rizikové pojištění s anglickým označením term insurance).

1.3.2 Základní pojmy životního pojištění Účastníci pojištění osob se označují tímto způsobem: -

pojistitel: je právnická osoba (většinou pojišťovna), která je podle zákona oprávněna provozovat pojišťovací činnost;

-

pojistník: je fyzická nebo právnická osoba, jeţ s pojistitelem podepsala pojistnou smlouvu (mimo jiné má povinnost platit pojistné);

-

pojištěný (účastník): je fyzická osoba, na jejíţ ţivot a zdraví se pojištění vztahuje (pojištěný je na rozdíl od pojistníka nositele pojistného zájmu);

-

oprávněná osoba: je fyzická nebo právnická osoba, jeţ v důsledku pojistné události má právo na pojistné plnění; pojistník, pojištěný a oprávněná osoba mohou být případně tatáţ osoba;

-

obmyšlený: je fyzická nebo právnická osoba určená pojistníkem ve smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění, jestliţe pojištěný zemře (pokud obmyšlený) v pojistné smlouvě určen nebyl, platí podle zákona pořadí: 1. manţel(ka) pojištěného; 2. děti pojištěného; 3. rodiče pojištěného; 4. osoby, které ţily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu o něho pečovaly nebo byly odkázány výţivou na pojištěného; 5. dědici pojištěného. 15

Příklad na sjednanou pojistnou částku: 40letý muţ uzavře jako pojištěný na dobu 20 let pojištění s pojistnou částkou 600 000 Kč a to (1) pro případ smrti; (2) pro případ doţití; (3) smíšené pojištění. Co se bude dít při jednotlivých alternativách (1) aţ (3), jestliţe: -

pojištěný zemře před doţitím věku 60 let?

-

Pojištěný se doţije věku 60 let?

Řešení: Pro jednoduchost odhlédněme od případných podílů na zisku vyplácených pojišťovnou: (1)Pojištění pro případ smrti: -

oprávněným osobám (obvykle pozůstalým) vyplatí pojišťovna 600 000 Kč;

-

pojištění zanikne bez náhrady.

(2)Pojištění pro případ doţití: -

pojištění zanikne bez náhrady;

-

pojištěnému vyplatí pojišťovna 600 000 Kč.

(3)Smíšené pojištění: -

oprávněným osobám (obvykle pozůstalým) vyplatí pojišťovna 600 000 Kč;

-

pojištěnému vyplatí pojišťovna 600 000 Kč.

Příklad na pravidelnou rentu z pojištění: Jako příklad důchodového pojištění lze uvést, kdy 40letý muţ uzavře pojištění na měsíční důchod 10.000 Kč odloţený k věku 60 let. Pak na začátku kaţdého měsíce, kterého se pojištěný doţije po dosaţení věku 60 let, mu pojišťovna vyplatí částku 10 000 Kč.

16

0,05 0,04 0,03

muži ženy

0,02 0,01 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90 100

Graf č. 2: Pravděpodobnostní hustota délky života pro muže a pro ženy v ČR v roce 2010 Zdroj: Český statistický úřad

Pojistná událost je náhodná skutečnost označená v pojistné smlouvě či právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává a tím vzniká povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pojistné plnění můţe být: -

jednorázově vyplacená pojistná částka

-

důchod (v důchodovém pojištění, přitom se rozlišuje ţivotní důchod, kdy kaţdá další výplata důchodu je podmíněna tím, ţe pojištěný je naţivu a jistý důchod, který se vyplácí po stanovenou dobu);

-

zproštění od placení pojistného (umoţňující zprostit pojistníka v případě jeho invalidity od placení pojistného, při čemţ pojišťovna na sebe přebírá povinnost placení pojistného).

Pojistné lze klasifikovat na: -

jednorázové pojistné je stanoveno na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno, tj. zaplatí se najednou při uzavření smlouvy;

-

běţné pojistné je stanoveno za pojistné období, tj. platí se opakovaně ve splátkách (pojišťovna zohledňuje určitým zvýhodněním placení pojistného dopředu za delší pojistná období, např. dvou, tří a pětiprocentní slevou čtvrtletní, pololetní a roční pojistné vůči měsíčnímu pojistnému); 17

-

nettopojistné je vypočteno tak, aby v průměru pojišťovně pokrylo vyplácená pojistná plnění;

-

bruttopojistné (hrubé pojistné) jedná se o nettopojistné rozšířené o sloţky na pokrytí správných nákladů pojistitele a případných nepříznivých škodních výchylek formou bezpečnostní přiráţky;

-

valorizované pojistné je pojistné navyšované se souhlasem pojistníka vzhledem k vývoji inflace, tj.přiblíţit budoucí hodnotu pojistného plnění hodnotě pojistné částky či důchodu při sjednání pojištění;

Jsou i případy neplacení běţného pojistného (neplacení jednorázového pojistného postrádá logiku): -

v případě při neplacení pojistného pojistníkem obvykle pojišťovna nemůţe ze své strany pojištění „vypovědět“, ale pojištění trvá dál buď do konce sjednané pojistné doby s příslušně sníţenou pojistnou částkou či sníţeným důchodem nebo do konce příslušně zkrácení pojistné doby s původní pojistnou částkou či důchodem;

-

v moderním flexibilním ţivotním pojišťovnictví lze za určitých podmínek úplně vynechat několik plateb pojistného;

-

zproštění od placení pojistného v případě invalidity pojistníka (u českých ţivotních pojišťoven většinou v případě přiznání plného invalidního důchodu třetího stupně a jen během trvání tohoto důchodu) je dalším případem neplacení pojistného. Dané zproštění pojišťovny nabízí jen ve formě připojištění. Smlouva ţivotního pojištění můţe být aţ na určité výjimky zrušena pouze na ţádost pojistníka, který pak v případě rezervotvorných ţivotních pojištění obdrţí odbytné ve výši rezervy pojistného zmenšené o určitý stornopoplatek.

Sazebníky ţivotních pojišťoven uvádí pro jednotlivé pojistné produkty výši pojistného (bruttopojistné), přičemţ v úvahu se většinou bere: -

pohlaví pojištěného - vzhledem k tomu, ţe ve všech vyspělých zemích je úmrtnost ţen v celém věkovém spektru niţší neţ úmrtnost muţů, promítne se to samozřejmě v rozdílných pojistných sazbách pro muţe a ţeny;

-

vstupní věk pojištěného;

-

pojistná doba: dočasné pojištění - jeho pojistná doba je předem smluvně omezena (např. pojištění pro případ smrti sjednané ve věku 50 let na dobu 20 let pokrývá riziko smrti jen po tuto smluvní dobu) 18

trvalé pojištění: jeho pojistná doba není předem smluvně omezeno pojištění s odkladem: povinnost pojistného plnění pojišťovnou je odloţena o sjednanou dobu (např. důchod odloţený k věku 60 let můţe být sjednán a jednorázově zaplacen jiţ ve věku 50 let, i kdyţ vlastní výplaty důchodu začnou aţ o 10 let později). technická úroková míra (TUM) představuje takové zhodnocení pojistného, na které má klient smluvní nárok (skutečné zhodnocení můţe být ovšem vyšší). Její výše je volena konzervativně (česká legislativa pomocí vyhlášek stanovuje

pro

většinu

produktů

ţivotního

pojištění

horní

hranici

TUM: v roce 2010 ve výši 2,5%). Podíl na zisku ţivotní pojišťovny je rozdělování toho zisku pojišťovny jejím klientům, který pojišťovna dosahuje díky rozdílu mezi kalkulovaným stavem a skutečným stavem parametrů, kterými jsou: -

investiční zhodnocení rezerv pojistného (skutečné zhodnocení na finančních trzích bývá vyšší neţ technická úroková míra);

-

úmrtnost

a

stornovost

(je-li

skutečná

úmrtnost

niţší

neţ

kalkulovaná,

je to v rizikových ţivotních pojištěních zdrojem zisku pojišťovny); -

správní náklady pojišťovny (jsou-li skutečné správní náklady niţší neţ kalkulované, je to opět zdrojem zisku pojišťovny). 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

muži ženy

0

10

20

30

40

50

60

Graf č. 3: Počty doţívajících v ČR v roce 2004 Zdroj: Český statistický úřad

19

70

80

90

100

Přestoţe naše pojistná legislativa nepředepisuje ţivotním pojišťovnám povinnost podíl na zisku vyplácet a skutečnou budoucí výši zisku by ani nebylo moţné smluvně podchytit, je vyplácení podílu na zisku klientům v našich pojišťovnách běţnou praxí (především z konkurenčních důvodů). V některých státech (např. v UK) se v této souvislosti rozlišuje: -

ţivotní pojištění s nárokem na podíl ze zisku (with-profit benefits);

-

ţivotní pojištění bez nároku na podíl ze zisku (without-profit benefits).

V prvním případě se ke klientům přistupuje jako k „akcionářům“ pojišťovny v tom smyslu, ţe pokud pojišťovna deklaruje dividendy, pak klienti mají smluvně zaručený nárok na příslušný podíl ze zisku v deklarované výši.

Pojištění s výhradou vrácení pojistného3 v případě smrti pojištěného se často uplatňuje v situacích, kdy v případě smrti pojištěného by jinak pojištění zaniklo bez náhrady. Vrácení pojistného oprávněným osobám pak znamená jistou kompenzaci, která se však na druhou stranu projeví ve vyšším pojistném poţadovaném za takový produkt ve srovnání se stejným produktem, ale bez výhrady vrácení pojistného.

Sdružené pojištění je pojištění více rizik v rámci jedné pojistné smlouvy. Jeho klasickým příkladem v oblasti ţivotního pojištění jsou tzv. rodinná pojištění slouţící k ochraně rodiny, jako je např. sdruţené pojištění mládeţe pokrývající rizika smrti a úrazu jak u rodiče, tak u dítěte.

Pojištění více životů je pojištění, u něhoţ pojistné plnění závisí na ţivotě či smrti dvou nebo více osob, např. vdovský důchod (vyplácí se jen v situaci, kdy ţena zůstává naţivu po smrti muţe), sirotčí důchod, smíšené pojištění dvojic, dočasné pojištění představenstva společnosti pro případ smrti apod.

3

Zdroj: http://www.ceskapojistovna.cz/danove-vyhody.html

20

Skupinové pojištění je pojištění vztahující se na skupinu pojištěných, jejichţ totoţnost v době uzavření pojistné smlouvy není obvykle známa (příslušná skupina musí původně vzniknout za jiným účelem, neţ je právě pojištění, např. penzijní (při)pojištění zaměstnanců koncernu, pojištění účastníků zájezdu, diváků kulturní či sportovní akce apod.).

V rámci ţivotního pojištění se objevuje řada pojistných produktů, které začínají pronikat na pojistné trhy a které si zaslouţí podrobnější popis v dalších kapitolách, např.: -

pojištění váţných onemocnění rozšiřuje riziko úmrtí tím způsobem, ţe pojistnou částku pojišťovna vyplatí jiţ při diagnóze některého závaţného onemocnění vymezeného pojišťovnou (např. rakoviny, náhlé mozkové příhody, infarktu);

-

pojištění dlouhodobé péče k pojistnému plnění zde dochází v případě bezmocnosti či sníţené schopnosti postarat se o sebe a svou domácnost a má formu buď denního odškodného, nebo úhrady vynaloţených nákladů na péči o pojištěnou osobu;

-

investiční ţivotní pojištění klient investuje část prostředků do podílových listů investičního fondu ţivotní pojišťovny (klient zde tedy nese celé investiční riziko);

-

univerzální ţivotní pojištění vyznačuje se především velkou flexibilitou (v platbách pojistného a výběru z řady moţných pojistných plnění a investování) a oddělením rizikové a spořivé sloţky pojištění průhledným i pro laického klienta, dost často se kombinuje s investičním ţivotním pojištěním v jehoţ rámci je přípustná změna kdykoli při změně pojistné potřeby, a to bez zkoumání zdravotního stavu;

-

bankopojištění (bancassurace): týká se nejen ţivotního, ale i neţivotního pojištění; od klasického standardu se liší především tím, ţe pojišťovna své produkty nabízí na pobočkách banky (např. ţivotní úvěrové pojištění a majetkové pojištění zástavy pro bankovní úvěry).

Celosvětově na rozdíl od České republiky je objem prostředků vkládaných do ţivotního pojištění podstatně vyšší neţ do neţivotního pojištění, neboť v řadě zemí zahrnují statistiky za ţivotní pojištění také podstatnou část penzijního zabezpečení na stáří. Také průměrná úroveň sjednávaných pojistných částek a důchodů je poměrně nízká (dle finančních potřeb pozůstalých by průměrný občan měl mít sjednáno rizikové ţivotní pojištění s pojistnou 21

částkou ve výši alespoň čtyřnásobku celoročního příjmu). Důvodem takového stavu je nejen niţší úroveň příjmů, ale také nízká podpora státu k ţivotnímu pojištění. Obecně je běţná významná daňová podpora spočívající v odečítání pojistného do určité výše z daňového základu. Často rovněţ zaměstnavatel přispívající svým zaměstnancům např. na skupinové ţivotní pojištění si pojistné můţe zahrnout do svých nákladů. Daňové skutečnosti pro životního pojištění (stav u nás v roce 2010)4: Odpočet pojistného od základu daně z příjmu aţ do výše 12 000 Kč ročně (u jednorázového pojistného se provádí rovnoměrný rozpočet na celou pojistnou dobu) za podmínky, ţe se jedná o pojištění: -

rezervotvorné (tj. se spořivou sloţkou)

-

sjednané s aspoň určitými minimálními pojistnými částkami na dobu minimálně 5 let a do 60 let pojištěného

-

pokud zaměstnavatel platí pojistné zaměstnanci, zaměstnavatel můţe zaplacené pojistné započítat do svých nákladů aţ do výše 8 000 Kč ročně na jednoho zaměstnance, přičemţ tato částka nepodléhá u zaměstnance dani z příjmu a zároveň zaměstnavatel ani zaměstnanec z tohoto pojistného neplatí sociální ani zdravotní pojištění

-

pro případ změny zaměstnavatele vymezuje zákon zaměstnance jako pojistníka oprávněnou osobou (tj. např. zaměstnanci přísluší případný odkup); Zdanění pojistného plnění se řídí následujícími zásadami:

-

pojistné plnění vyplácené v případě smrti (nebo úrazu, vzniku váţné choroby či invalidity) je osvobozeno od daně,

-

pojistné plnění vyplácené v případě doţití je po odpočtu zaplaceného pojistného zdaněno sazbou 15%.

Jak vybrat optimální ţivotní pojištění To je jeden z nejdůleţitějších kroků hned na začátku nejen kvůli ochraně, které pojištění nabízí, ale hlavně proto, ţe tento produkt se ve většině případu uzavírá na velmi dlouhou

4

Zdroj citace: Zákon č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů

22

dobu. Kaţdý z nás má jiné potřeby a nachází se v jiné ţivotní situaci. Proto neexistuje ideální pojištění, které by bylo vhodné pro všechny. Proto bychom měli před sjednáním pojištění postupovat všichni podobně. Jestli-ţe chceme např. investovat, víme, ţe se máme zajímat o výnosnost, riziko a likviditu. Ale jak postupovat v případě pojištění? Zajímat bychom se měli především o:

1.4

-

potřebnost

-

ekonomickou únosnost

Správná volba životního pojištění je základ Ţivotní pojištění, aby mělo smyl, musí poskytovat uţitek. To znamená, ţe musí být

správně nastaveno dle aktuálních ţivotních potřeb, poskytovat rozsah pojistné ochrany a sjednané pojistné částky, které by měly být pojišťovnou vyplaceny, jsou pro překlenutí nepříznivého období dostatečně vysoké. Smysl má pojištění, které poskytuje ochranu proti událostem, u nichţ dochází k výrazné ztrátě a u tudíţ mohou být ohroţeny naše dlouhodobé finanční cíle.

1.5

Cena, která by měla odpovídat přiměřenému riziku i naším potřebám Ţivotní pojištění by nemělo být drahé. Chybou je pojistit se proti všem ţivotním

rizikům, zatím co na ostatní finanční cíle se jiţ peníze nedostávají. Za přijatelný výdaj na pojištění ţivotních rizik, kromě pojištění rizika doţití se důchodového věku, proto se povaţuje pojistné, které nepřesahuje zhruba 5% našeho čistého měsíčního příjmu. Sníţení výdajů na ţivotní pojištění dosáhneme tím, ţe pro zajištění vyuţijeme vlastní úspory a zbytný majetek. Jde o tzv. samofinancování rizik. Jeho vyuţití je finančně výhodnější zejména pro krytí malých škod. Přijít jednorázově o 100 tisíc korun je horší situace neţ 100x přijít o 1 tis korun. Pojištění proti malým škodám neuzavíráme. Pokud tedy dokáţeme unést moţnou finanční škodu bez pojišťovny, ušetříme náklady spojené s pojištěním nezbytného příspěvku k zisku pojišťovny i administrativním nákladům spojením s vyřizováním pojistné události. Navíc případný zisk z vlastních rezerv zůstává naším příjmem nikoliv pojišťovny. 23

1.6

Flexibilita životního pojištění, jako moderní nástroj Flexibilní pojištění představuje pojistně spořící program, k jehoţ hlavním výhodám

patří moţnost pojištění širokého spektra pojistných rizik, schopnost přizpůsobovat se měnícím se poţadavkům klienta během jeho ţivota a zajímavé zhodnocení spořené částky s garantovaným růstem kapitálové hodnoty smlouvy. Hlavní výhodou tohoto produktu je jeho vysoká přizpůsobivost všem potřebám. Na standardní část kaţdé pojistky, kterou je pojištění smrti nebo doţití, je moţno navázat pojištění velmi váţných onemocnění, pojištění plné invalidity, úrazové a nemocenské pojištění dospělých a úrazové pojištění dětí, pojištění kapitálové hodnoty či pojištění zproštění od placení pojistného. Kromě toho lze na účet pojištění vkládat mimořádné pojistné, provádět mimořádné výběry apod. Výhody -

komplexní pojistné krytí s pestrou paletou nabízených pojištění

-

individuální volba mezi výší podílu spoření a pojištění rizik

-

pruţné přizpůsobování podmínek pojistné smlouvy měnícím se potřebám klienta

-

moţnost průběţných vkladů a výběrů finančních prostředků

-

moţnost dočasného přerušení placení pojistného bez zániku pojistné smlouvy

-

uplatnění daňových odpočtů (při splnění podmínek daných zákonem)

-

moţnost sjednání příspěvku zaměstnavatele

1.7

Úmrtí a jeho pojištění5 Pojištění úmrtí patří k pojištěním s nejdelší historií. Jiţ z období 2500 př. n. l. jsou

dochovány důkazy ze starého Egypta o fungování vzájemného krytí nákladů na pohřeb. Ve starověkém Římě vznikly pohřební spolky, které přebíraly náklady svých členů a finančně podporovaly pozůstalé. Šlo o prvopočátky pojištění rizika úmrtí. Pojistky úmrtí jsou zachovány především ze 17.stol.z Anglie. Kde se obchodníci a majitelé lodí setkávali v kavárně Lloyds. Později vznikla pojišťovna Lloyds of London. Předmětem obchodu bylo také pojištění pro případ úmrtí. Rozmachu ţivotního pojištění pomohla touha Angličanů minimalizovat rizika. Kromě klasického „úseku ţivotního 5

Zpracováno dle literatury č. 2

24

pojištění“ totiţ Lloyds provozovali také „úsek sázení na smrt“. Princip byl sice trochu neetický, pro pojišťovnu za to velmi ziskový. Jak to fungovalo? Jakmile se v novinách objevila zpráva o tom, ţe ten který lord počal náhle chřadnout, pojišťovna vypsala kurzy na to, za jak dlouho ctihodný muţ zemře. A Britové sázeli, jako diví. Hazard se smrtí vzkvétal téměř sto let, aţ do roku 1974, kdy ho zakázal britský parlament. Ţivotního pojištění se zákaz netýkal. Za zakladatele moderního pojištění úmrtí tak, jako známe dnes je povaţován anglický astronom Edmondhalley. Ten ve druhé polovině 17.stol. vytvořil první rozsáhlejší úmrtní tabulky. První pojišťovnou, která vyplácela dávky úmrtí na základě stáří pojištěného byla společnost Society for Equitable Assurances on Lyves and Survivorships v Londýně. Anglie je proto povaţována za průkopníka moderního ţivotního pojištění. Velmi záhy se pojištění, jehoţ cena se odvíjela od věku zájemce, dostalo i do Ameriky, kde prodej moderního ţivotního pojištění začal v roce 1760. V Německu byla ţivotní pojistka nabízena poprvé, aţ 1827 bankovním domem Gothaer. Na našem území začaly koncem 18. stol. vznikat vdovské a sirotčí penzijní ústavy, např. Olomoucký všeobecný vdovský a sirotčí penzijní ústav či Uherský ústav, které nabízely první formy ţivotního pojištění. Od roku 1909 začala provozovat ţivotní pojištění také Česká vzájemná pojišťovna, předchůdkyně dnešní České pojišťovny. Pojištění úmrtí je součástí nabídky kaţdé ţivotní pojišťovny a je pro ně jedním z nejziskovějších produktů.

1.8

Úmrtí a jeho pravděpodobnost Úmrtí je v medicíně definováno, jako trvalé vymizení všech známek ţivota bez

moţnosti jejich opětovného oţivení. Pojišťovny se na rozdíl od závaţných onemocnění a úrazu dívají na úmrtí obdobně. Vyloučená jsou jen určitá úmrtí, jako sebevraţdy, úmrtí následkem radioaktivního záření v souvislosti s válečnou událostí a podobně nestandardní případy. Pravděpodobnost úmrtí je výrazně ovlivněna ţivotním stylem a genetickými dispozicemi. Faktory, které ovlivňují délku ţivota jsou kouření, alkoholismus, stravovací návyky, rizikovost zaměstnání nebo stav ţivotního prostředí. Na základě těchto faktorů

25

by však pojišťovny obtíţně vypočetly výši pojistného a ověřovaly pravdivost poskytnutých informací. Způsob ţivota pojistného se můţe během trvání pojištění měnit. Pro zjištění pravděpodobnosti úmrtí proto pojišťovny zohledňují dva hlavní parametry: - věk - pohlaví pojistného tyto parametry jsou neměnné, pojišťovnou velmi snadno zjistitelné a statisticky velmi významné. Proto je pravděpodobnost úmrtí popsaná v úmrtnostních tabulkách nejčastěji v závislosti na těchto dvou parametrech. V úmrtnostních tabulkách nalezneme odpověď na otázku, jaká je úmrtnost dětí a dospělých. Na počátku se ještě stále setkáváme s relativně vyšší kojeneckou úmrtností, následuje věkové období s minimální úmrtností a v pozdějším věku úmrtnost roste.

2,6 2,4 2,2 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0

MUŽI ŽENY

20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

Graf č. 4: Pravděpodobnost úmrtí v % Zdroj: Český statistický úřad

Z uvedeného grafu vyplývá, ţe průměrně se muţ doţije cca 74 let a ţena kolem 80 let. Ještě v 19.stol. dosahovala délka doţití pouze 30 – 40 let. K dramatickému zvýšení délky ţivota došlo, aţ v průběhu 20.století. Ze statistik plyne, ţe neplatí zaţitý názor, kdy pravděpodobnost úmrtí vţdy s věkem roste. Pravděpodobnost úmrtí muţe ve věku 20 let je vyšší neţ ve věku 30 let. Ze souboru 100 tis. muţů jich v roce 2008 ve věku 20 let zemřelo 88 a ve věku 30 let „jen“ 83. Tento rozdíl je přičítán zejména stylu mladých muţů v niţším věku, kdy vysoký podíl na úmrtnosti mají především dopravní nehody. U ţen k takto výrazným rozdílům 26

v pravděpodobnosti úmrtí nedochází. V některých zemích můţeme v určitém věku pozorovat vyšší úmrtnost ţen, jako následek tzv. mateřské úmrtnosti. Číselné údaje z úmrtnostních tabulek je moţné převést do srozumitelnější řeči. Například pravděpodobnost toho, ţe muţ ve věku 25 let zemře během 10 let, je podle aktuálních statistik necelé jedno procento. Pravděpodobnost toho, ţe se čerstvý otec ve věku 25 let nedoţije svých 50 narozenin, např.tedy promoce svého dítěte na vysoké škole je 5%, nebo-li kaţdý 20 muţ. Jde, samozřejmě, pouze o předpoklad vypočtený na základě historické úmrtnosti celé populace.

Tabulka č. 1: % pravděpodobnosti úmrtí Zdroj: Český statistický úřad

1.9

Na co umíráme6 Úmrtí podle příčin dlouhodobě převládají nemoci oběhového systému, na které

umíráme nejčastěji (45 % muţů, 55 % ţen). Kaţdý rok zemře na tyto choroby téměř dvojnásobný počet lidí, neţ kolik jich podlehne nádorovým onemocněním. Ročně zemře na tyto nemoci více neţ 50 tis.lidí, coţ je zhruba polovina všech zemřelých. Pořadí dalších příčin úmrtí se u muţů a ţen různí. Tradičně niţší je podíl zemřelých ţen na úrazy, který je dle statistik zhruba poloviční proti muţům. U muţů jsou úrazy třetí nejčastější příčinou úmrtí, u ţen, aţ pátou. Třetí místo v pořadí příčin smrti u ţen zaujímají úmrtí na nemoci dýchací soustavy. Největší rozdíly v příčinách úmrtnosti mezi muţi a ţenami jsou u sebevraţd, které jsou u muţů 5x pravděpodobnější a u smrtelných dopravních nehod, jimiţ jsou muţi postiţeni 3x častěji.

6

Zdroj:Demografie: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=463

27

Tabulka č. 2: nejčastější příčiny úmrtí Zdroj: Česká asociace pojišťoven, dostupné z: http://www.cap.cz/statistics.aspx

1.10 Potřeba pojištění se mění Ačkoliv pravděpodobnost úmrtí je mezi ţivotními riziky nejniţší, výše související finanční ztráta můţe být značná. Podívejme se, co vše ovlivňuje její výši a jaká je potřeba pojištění.

Graf č. 5: Teoretická potřeba pojištění a výše finanční ztráty Zdroj: Česká pojišťovna, a.s

28

Křivka majetku a finančních rezerv je rostoucí, protoţe majetek rodiny v čase roste a rodina se přibliţuje svým finančním cílům. Za majetek povaţujeme hotovost, vklady na bankovních účtech, úspory ve stavebním spoření, nemovitosti apod. Křivka představující potřebnou pojistnou ochranu je v čase klesající. Sníţení pojištění je nahrazeno vytvořením majetkem. Kromě toho lze v ţivotě rodiny předpokládat, ţe za několik let budou děti o něco starší a více soběstačné. Čím blíţe se člověk nachází předpokládanému ukončení produktivní části ţivota, tím niţší je výše potřebné pojistné ochrany. Součástí výdajů rodiny jsou také dluhy, které by měly být v čase splaceny, coţ rovněţ sniţuje velikost pojištění nutného pro zajištění rodiny. V určitém čase se velikost nahromaděného majetku se vyrovná sumě peněz potřebné pro zajištění rodiny. V tomto okamţiku je rodina zcela zajištěna prostřednictvím vlastních rezerv a ţivotní pojištění jiţ proto nepotřebuje.

1.11 Pojištění životního cyklu Jiným znázorněním měnící se potřeby pojištění, které vyuţívají pojišťovny pro rezervotvorné ţivotní pojištění, je kyvadlo ţivota. Vychází z předpokladu neměnného pojistného a na kyvadle jsou znázorněny měnící se priority pojištěného v průběhu ţivota.

29

Obrázek č. 2: Kyvadlo ţivota

Na obrázku je vidět, jak v první fázi ţivotního cyklu je upřednostněna vysoká pojistná ochrana. Potřeba pojistného krytí pak u mladého svobodného člověka mění na velmi vysoké se vstupem do manţelství a především se zaloţením rodiny. Toto se děje s obvyklým vysokým zadluţením, nejvyšším často v době, kdy je rodina odkázána pouze na příjem jednoho z partnerů. Pro takového klienta je nejdůleţitější být kvalitně pojištěn a soustředit se na maximální zajištění rodiny a úvěru. Teprve v pozdějším věku je jiţ moţné díky rostoucímu příjmu a hodnotě investice na smlouvě rozdělit pojistné vyrovnaně na pojištění a investice. Potřeba pojištění se významně sníţí,

30

aţ vstupem dětí do samotného ţivota, kdy uţ bývají dluhy rodiny splaceny, a hlavní finanční potřebou se stává spoření na penzi. Finanční ztráta v případě úmrtí je v čase klesá, protoţe: -

rostou úspory a hromadí se majetek

-

zkracuje se produktivní období jedince, čímţ se sniţují celkové očekávané budoucí příjmy, které má pojištění nahradit

-

úvěry a další dluhy, na něţ se pojišťujeme, klesají

-

výše vyplacených pozůstalostních důchodů také klesá

-

vliv inflace není vzhledem celkové pojistné částce výrazný a inflace má nejen negativní efekt-sniţuje také reálnou hodnotu dluhu a navyšuje sociální důchody.

Pokles potřeby pojištění nemusí v čase vţdy klesat o stále stejnou částku z důvodu např.: -

některých typů úvěrů a další dluhy

-

vybrané finanční cíle

-

náklady na pohřeb

U úvěrů platí, ţe nesplacená jistina se rovnoměrně nesniţuje, a proto pojištění s lineárně

výše splácení úvěru

klesající pojistnou částkou nesplacený dluh nekopíruje. 1000000 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0

výše krytí pojištění s klesající pojistnou částkou výše nesplaceného zůstatku

1

5

10

15

20

doba splácení úvěru

Graf č. 6: Porovnání zůstatku úvěru ve výši 1 mil.Kč sjednaného na 20 let a krytí pojištění s lineálně klesající pojistnou částkou

Některé dluhy, např. překlenovací úvěry a půjčky od příbuzných, neklesají dokonce vůbec. Rovněţ majetek v praxi neroste rovnoměrně a některé rodiny nejprve dluhy vytvářejí 31

a teprve později postupně splácejí. Jde nejčastěji o období, kdy je ţena na mateřské dovolené, a výdaje rodiny jsou nejvyšší. Klesající pojistná částka můţe tedy být na přechodnou dobu doplněna konstantní (neměnnou) pojistnou částkou, a to za účelem zajištění rodiny a úhrady ostatních závazků v podobě fixních výdajů, jako jsou např. náklady na studium dětí nebo pohřeb. Pravidelný pokles pojistné potřeby můţe být narušen i ţivotní událostí. Potřebná částka pojištění se sniţuje, při zvýšení majetku např. jeho zděděním naopak se zvyšuje při narození dítěte. Jak se v čase vyvíjí hodnota majetku a výše nesplacených dluhů tak se mění i samotná potřeba pojištění.

Graf č. 7: Modelové sloţení pojistné částky pro případ úmrtí Zdroj: Šídlo, D. 2010. Ţivot jako riziko. Aladin Agency i Ing.Dušan Šídlo. 188s. ISBN 978-80-904345-1-6

1.12 Optimální výše pojistného Vyčíslit cenu lidského ţivota nelze, proto se do smlouvy ţivotního pojištění uvádí obnos – pojistná částka, která je v případě úmrtí vyplacena obmyšleným osobám. Představu o výši této částky obvykle nemáme, přesto bychom jí neměli určovat od oka, ale aţ po zhodnocení celkové finanční situace. Pokud nejsou brány veškeré zdroje příjmu a nastavíme pojistnou částku vysoko, dochází k přepojištění a placení vysokého pojistného. Navíc se stanovením vysoké pojistné 32

částky jsou spojeny komplikace v podobě důkladnějšího prověřování zdravotního stavu či finanční stránky klienta. Pokud stanovíme nízkou pojistnou částku, dochází podpojištění a plnění od pojišťovny nestačí na uhrazení všech závazků rodiny. Pro určení výše pojistné částky existují obecná doporučení od různých institucí, asociací pojišťoven například doporučuje stanovit pojistnou částku pro případ úmrtí ve výši 4 – 15 násobku ročního příjmu pojištěného. Horní limit je doporučován u mladších klientů do 30 let a s věkem klienta se doporučená částka sniţuje. České pojišťovny doporučují: -

pojistná částka pro případ úmrtí činí aţ trojnásobek čistého ročního příjmu pojištěného

-

pojistná částka pro případ úmrtí pokryje výdaje rodiny na pět let

1.13 Výše pojistného dle příjmů, výdajů či finančních cílů V první řadě doporučení je dát si pozor především před nízkými pojistnými částkami. Někdy se upřednostňuje pohled příjmů, neboť úmrtí ţivotního partnera vede ke ztrátě jeho příjmu a pojištění je má nahradit. U někoho samotné příjmy zcela pokryjí výdaje a pojistná částka, jako násobek příjmu nemusí být dostatečná, zatím co jiný bude přepojištěn, neboť jeho ţivotní náklady jsou výrazně niţší. V úvahu se neberou dluhy ani vytvořený majetek. Další doporučení vycházejí z výdajů. Důleţité je, aby ţivotní pojištění pokrylo po stanovenou dobu rodinné výdaje při výpadku příjmu partnera. V tomto případě jsou zohledňovány skutečné příjmy a výhodou můţe být, ţe lidé častěji pravdivě sdělí výši svých výdajů neţ výši svých příjmů. A neposledně nejčastěji vyuţívanou metodou je určení pojistné částky podle finančních cílů klienta.

1.14 Výpočet pojistné částky7 Pravděpodobnost úmrtí je nízká a proto se doporučuje pohlíţet na ţivotní pojištění, jako na nástroj finanční pomoci v nouzi a zajištění bezproblémového finančního překlenutí 7

Zdroj: Peníze.cz: http://www.penize.cz/17481-vypocet-pojistneho-pro-pripad-smrti-u-izp

33

obtíţného období. Podle psychologů si člověk najde nového partnera v průměru do tří aţ pěti let po úmrtí předcházejícího. Při výpočtu pojistné částky je dobré zohlednit, jak výdaje rodiny, jednotlivce, tak vytvořený majetek a případně vybrané finanční cíle, které si chceme splnit. Pojistná částka se bude lišit v závislosti na počtu členů rodiny na věku pojištěného, na hodnotě vytvořeného majetku apod. Optimální pojistná částka pro případ úmrtí postačuje nejméně na úhradu: -

přímých závazků: v případě smrti umoţnit jednorázové splacení dluhu;

-

nepřímých závazků: a) po dobu pěti let, tak aby neklesla ţivotní úroveň V případě smrti v rodině s dětmi sniţujeme výdaje na dvě třetiny původních nezbytných výdajů V případě smrti v rodině bez dětí sniţujeme výdaje na polovinu původních nezbytných výdajů b) od pátého roku, aţ do odchodu pozůstalého partnera do důchodu nebo do doby dospělosti nejmladšího dítěte poţadujeme z pojištění kapitál na výplatu renty ve výši jedné třetiny nezbytných výdajů rodiny Optimální ţivotní pojištění zajistí kapitál na úhradu nezbytných ţivotních výdajů

po dobu pěti let, hotovost pro okamţité splacení přímých závazků nebo rentu na jejich splátky, kapitál pro určené finanční cíle a rentu po potřebnou dobu. Určit výši závazků je jednoduché. Jedná se o dluhy v podobě spotřebitelských úvěrů, hypoték, úvěrů ze stavebního spoření nebo leasingových splátek. Mezi nepřímé závazky patří náklady v podobě nezbytných výdajů spojených s provozem domácností. Výdaje úmrtím člena domácnosti klesnou, jsou původní náklady sníţeny na polovinu v případě dvoučlenné domácnosti a na 75 % původních výdajů v případě rodiny s dětmi. Dále by pojištění mělo zajistit rentu ve výši 1/3 původních výdajů do konce produktivního ţivota, Tato renta můţe pokryt situaci, kdy si nového partnera člověk nenajde nebo je méně vydělávající.

34

Od výše potřebné částky pro případ úmrtí člověka odečítáme: -

likvidní prostředky, které mohou být pouţity v případě tragické události

-

majetek, kterým lze přeměnit na hotovost několika málo měsíců a majetek

-

sociální dávky

-

zajištění jiţ existujícími pojistnými smlouvami Mezi budoucí příjmy pozůstalého počítáme veškeré příjmy ze zaměstnání, podnikání,

pronájmu a jiné pasivní příjmy. Likvidní prostředky zahrnují hotovost, peníze na běţných a spořících účtech, úspory ve stavebním spoření a penzijním připojištění pojištěné osoby. U podnikatelů můţe být ve vlastnictví jiná nemovitost určena k investici nebo podíl ve firmě. Počítáme i se sociálními dávkami v podobě pozůstalostních důchodů.

1.15 Invalidita a její pojištění Pojištění invalidity má stejně, jako pojištění úmrtí velmi bohatou historii. Před více neţ 4000 lety v Babylonu jiţ existovalo finanční odškodňování ztráty ţivota. Ve starém Egyptě byl vytvořen systém kompenzace invalidity zahrnující pokuty těm, kteří za způsobení invalidity jinému člověku nesli odpovědnost. Rovněţ Muslimové od roku 640 poskytovali dávky osobám, které postihly slepota a některé další nemoci. Ve středověku mělo panstvo za povinnost se postarat o své otroky, jiţ onemocněli nebo utrpěli úraz. Ve stejném období se také rozvíjel systém invalidního pojištění pro členy posádek lodí. Před kaţdou platbou byly sepsány a podepsány dohody mezi majitelem lodí a posádkou pro případ, ţe by během plavby utrpěli námořníci váţný úraz. Na počátku průmyslové revoluce v 19. stol. v Londýně se zjišťovalo, zda člověk skutečně nemůţe pracovat nebo pracovat pouze nechce. Současně začala být nabízena bezplatná péče začínajícími lékaři, vyplácely se peněţní dávky nemocným a vznikaly první sociální systémy invalidního zajištění. Významnější podíl na počtu uzavřených smluv má invalidní pojištění na americkém trhu. Přestoţe si pojištění invalidity na americkém trhu prošlo nelehkým vývojem, lidí si toto riziko uvědomují a invalidní pojištění zde stále patří mezi nejvíce sjednávaná pojištění. V Evropě má pojištění invalidity významnější postavení především v Německu, které je povaţováno za jedničku v poskytování různých asistenčních sluţeb k tomuto produktu. 35

Na rozdíl od německého se na britském trhu pojištění invalidity výrazněji neprosadilo. Např. ve srovnání s pojištěním závaţných onemocnění je sjednáváno 5x méně a v porovnání s pojištěním úmrtí dokonce 11x. Důvodem menšího zájmu o invalidní pojištění jsou větší oblíbenost produktu s jednorázovým plněním, menší obava lidí z invalidity ve srovnání se závaţnými onemocněními a také sloţitější sjednání tohoto pojištění a také niţší provize pro prodejce. Pojišťovny proto v posledních letech snaţí prostřednictvím úprav produktů zvýšit srozumitelnost a jednoduchost tohoto pojištění a tento trend zvrátit. U nás je pojištění invalidity také zatím nedoceněno. Je nabízeno pouze některými pojišťovnami a statistiky dokládají, ţe klienti upřednostňují pojištění trvalých následků úrazů, jako levnější náhradu invalidního zajištění. S počátkem roku 2010 došlo spolu se změnou podmínek pro výplatu invalidního důchodu k rozvoji pojistných produktů zaměřených na zjištění invalidity. S rostoucím zadluţováním lidí a s tím souvisejícím rozvojem pojištění schopnosti splácet, jehoţ bývá invalidní pojištění součástí, začíná podíl tohoto pojistného produktu pozvolna růst a pozitivní

% pravděpodobnost invalidity

trend bude jistě nadále pokračovat.

480 440 400 360 320 280 240 200 160 120 80 40 0

muž žena

20

25

30

35

40

45

50

věk

Graf č. 8: Vývoj pravděpodobnosti plného invalidního důchodu, jako % pravděpodobnosti úmrtí Zdroj: Český statistický úřad, 2009

Plná invalidita je statisticky významnější neţ smrt.

Pokud máme strach z úmrtí

v produktivním věku a pojistíme se proti tomuto riziku, měli bychom se tedy zároveň zajistit i proti riziku invalidity. U ţen je díky niţší úmrtnosti vyšší riziko invalidity neţ u muţů. 36

1.16 Výpočet invalidní pojistné částky8 Při výpočtu pojistné částky postupujeme stejně, jako v případě úmrtí. Vzhledem k charakteru invalidity se nespokojíme se zajištěním ţivotního standardu pouze po určitou dobu. Výdaje rodiny na rozdíl od případu úmrtí neklesají. Invalidní pojištění by mělo zabezpečit kapitál na úhradu ţivotních nákladů, aţ do důchodu nebo finančního osamostatnění nejmladšího dítěte. Optimální pojistná částka pro případ invalidity postačuje na úhradu: -

přímých závazků: -

v případě rodiny s dětmi poţadujeme z pojištění umoţnit jednorázové splácení dluhu

-

v případě rodiny bez dětí nám z pojištění postačuje kapitál na splácení dluhu

-

nepřímých závazků: -

pro plnou invaliditu počítáme s výší 100% nezbytných výdajů jedince ifinančně závislých osob do důchodu nebo doby dospělosti nejmladšího dítěte

-

pro částečnou invaliditu počítáme s výší 50 – 60 % nezbytných výdajů jedince i finančně závislých osob do důchodu nebo do dospělosti nejmladšího dítěte

-

počátečních jednorázových výdajů spojených s plnou invaliditou

Od výše uvedené potřebné částky pro případ invalidity člověka odečítáme:

8

-

likvidní prostředky, které mohou být pouţity v případě nepříznivé události,

-

majetek, který lze přeměnit na hotovost během několika málo měsíců

-

sociální dávky

-

zajištění jiţ existujícími pojistnými smlouvami

Zdroj: Peníze.cz: http://www.penize.cz/17481-vypocet-pojistneho-pro-pripad-smrti-u-izp

37

Tabulka č. 3: Pravděpodobnosti invalidity Zdroj: ČSA, dostupné z: http://www.pojistizivot.cz/pripady-ze-zivota/trvala-invalidita-zivitele-rodiny

1.17 Vyplácení pojistného ze sociálního systému České republiky 9 Pro Invaliditu vzniká nárok na dávky ze sociálního systému lidem, kterým byla invalidita přiznána do konce roku 2009, je vyplácen plný nebo částečný invalidní důchod. Po tomto datu se jiţ vyplácejí tři druhy invalidního důchodu a to v závislosti na stupni invalidity. Jejich výše se skládá ze dvou sloţek: základní a procentní výměry. Základ pro výpočet je stejný, jako u starobních důchodů. Základní výměra činní v současnosti 1700 Kč/měsíčně. Procentní výměra je u plného invalidního důchodu z vypočteného základu je: -

u třetího stupně 1,5 %,

-

u druhého stupně 0,75 %

-

u prvního stupně 0,5 %

Procentní sloţka se vypočte za kaţdý pojištěný rok a dopočtenou dobu z výpočtového základu, tj. doba ode dne nároku na plný invalidní důchod, aţ do dosaţení důchodového věku. Studium na střední a vysoké škole se do invalidního důchodu na rozdíl od starobního započítává do doby pojištění.

9

Zdroj: výpočet invalidního důchodu: http://www.invalidni-duchod.cz/vypocet-invalidniho-duchodu/

38

Od 1. 1. 2010 došlo ke sníţení procentního ohodnocení poklesu schopnosti výdělečně činnosti u některých nemocí, ale změnou ve výpočtu výše invalidního důchodu nastalo i jeho sníţení o zhruba 20 – 40 % v závislosti na váţnosti invalidity. Průměrná výše plných invalidních důchodů je niţší neţ u starobních důchodů a v případě plné invalidity třetího stupně činní v průměru 9670,- Kč měsíčně, pro druhý 6170,- Kč a pro první stupeň invalidity v průměru 6068,- Kč měsíčně. Průměrný plný invalidní důchod vůči průměrné čisté mzdě je ve výši 35 – 40 % původního příjmu. Invalidní důchod není jedinou dávkou vyplacenou ze státního rozpočtu při invaliditě člověka. V případě, ţe je člověk závislý na pomoci jiné osoby z důvodu bezmocnosti, vzniká mu nárok podle zákona o sociální péči na peněţní dávku bezmocnosti. Její výše v roce 2010 činila 2 – 11 tis. Kč měsíčně podle váţnosti bezmocnosti. Zdrojem příjmu v invaliditě mohou být také další příjmy. Zákon o důchodovém pojištění jiţ totiţ nestanovuje ţádné omezující podmínky pro podnikání během pobírání invalidního důchodu. Pokud to zdravotní stav invalidy umoţňuje, můţe podnikat nebo být zaměstnán bez dalších omezujících podmínek.

1.18 Pojištění invalidity Pokud je přiznán plný invalidní důchod, toto volitelné pojištění zprostí povinnosti platit pravidelné pojistné. Pojistka přitom zůstává tak, jak je. Jen pojistné za klienta platí dále pojišťovna. Dále je moţnost sjednat si měsíční invalidní rentu, jejíţ výši klient sám zvolí. Pokud je následně přiznán invalidní důchod, bude tato částka kaţdý měsíc vyplácena.

Pojistné sazby Pojistné je různé v závislosti na věku, pohlaví a zdravotním stavu. V průměru stojí 1 – 4 % ze sjednaného ročního důchodu. Některé pojišťovny pouţívají při výpočtu pojistného rizikové kategorie podle povolání a cena pojištění se odvíjí také od profese pojištěného. Někdy se zase nezohledňuje věk pojistitele, ale výše pojistné sazby se odvíjí od zvolené výše sjednaného invalidního důchodu. Jelikoţ starší jedinec bude pobírat důchod od pojišťovny kratší dobu. Můţeme tedy říci, ţe se zajištěním invalidity se můţeme setkat i v některých produktech investičních společností. Klient pravidelně investuje a stane-li se invalidním, přebírá za něj platbu investiční ţivotní pojišťovna. Klient částečnými odkupy čerpá finanční 39

prostředky. Jedná se o skupinové pojištění a sazba je stanovena % z cílové částky investice. Jedná se o levnější alternativu k pojištění invalidního důchodu pro člověka, který investuje.

1.19 Pracovní neschopnost Pojištění pracovní neschopnosti má kratší historii neţ invalidní pojištění, tento produkt úzce souvisí s rozvojem sociálního systému. Moderní formy sociálního zabezpečení, které vznikaly v kapitalistických zemích, zamířily do Čech, aţ koncem 19. stol. Významným vzorem byl zrod německého pojištění v Německu, kde tehdejší vláda včele s kancléřem přistoupila, jako první zavedení povinného nemocenského pojištění. 10 Soukromé pojištění pracovní neschopnosti u nás ještě před 15 lety nabízela většina pojišťoven. Po problémech s tímto produktem, zejména kvůli ztrátovostí, řada pojišťoven od nabídky tohoto pojištění ustoupila. V posledních letech znovu zařazují pojišťovny soukromé pojištění pracovní neschopnosti do svého portfolia, jako připojištění ţivotnímu pojištění a s omezující výši sjednatelné dávky. Pojištění pracovní neschopnosti zaznamenalo největší rozvoj díky rostoucímu zadluţení českého obyvatelstva a sjednávání pojištění schopnosti splácet, jehoţ součástí je i toto pojištění. Pojištění pracovní neschopnosti můţe mít, jak podobu tzv. škodového pojištění, tak pojištění obnosového. Buď jsou z pojištění hrazeny pravidelné výdaje nejčastěji v souvislosti s bydlením a splátkami úvěru, které je nutné pojišťovně doloţit, nebo je vyplacen finanční obnos dohodnutý ve smlouvě. Toto pojištění pracovní neschopnosti je zařazováno do soukromého zdravotního pojištění, jako nadstavba státního systému nemocenských dávek. S pokračující reformou veřejných financí se čeká další omezování státního sytému nemocenských dávek a tím také redukce nemocenských dávek vyplacených státem. To by mohl být významný impuls k dalšímu rozvoji. Tím posledním bylo v roce 2008 zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví, které na čas oţivil zájem o toto pojištění. Pojištění pracovní neschopnosti se nazývá i jako pojištění denní dávky v případě pracovní neschopnosti nebo pojištění ušlého výdělku. Zajišťuje pojištěnému výplatu sjednané denní dávky po dobu pracovní neschopnosti. Tento produkt mohou uzavřít dle podmínek

10

Šídlo, D. 2010. Ţivot jako riziko. Aladin Agency i Ing.Dušan Šídlo. 188s. ISBN 978-80-904345-1-6

40

pojišťoven pouze osoby, které nejsou aktuálně v pracovní neschopnosti a jsou trvale v pracovním poměru nebo mají pravidelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Konstrukce pojištění pracovní neschopnosti11 Předmětem pojištění je výplata sjednané denní dávky při pracovní neschopnosti vzniklé jako důsledek nemoci či úrazu. Pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti vyrovnává ztrátu na výdělku, zapříčiněnou pracovní neschopností z důvodu nemoci či úrazu. Po dobu trvání pracovní neschopnosti je klientovi od smluvně dohodnutého dne vyplácena sjednaná denní dávka. Tato denní dávka pokrývá ve spojení s nemocenským pojištěním významnou část nebo i celý průměrný měsíční příjem. Pojistit lze osoby v hlavním pracovním poměru i osoby samostatně výdělečně činné. Základní parametry pojištění: -

vstupní věk od 18 do 60 let

-

jednotný sazebník pro zaměstnance i OSVČ

-

počátek plnění od 15., 22., 29., a 36. dne pracovní neschopnosti

-

pojištěný musí mít trvalé bydliště na území České republiky

-

pojištění nelze uzavřít, pokud je klient v pracovní neschopnosti

Denní dávky Pojišťovny nabízí dva základní typy denních dávek a to pohyblivou a pevnou. Pohyblivá denní dávka Odvíjí se od příjmu klienta a její výše se můţe pohybovat v rozmezí 150 Kč aţ 6000 Kč Pevná denní dávka Její výše můţe být dle přání klienta 150 Kč nebo 300 Kč

11

Zdroj: Česká pojišťovna, a.s.: dostupné na: http://www.zdravi.cz/pojisteni_pracovni_neschopnosti.html

41

Muž 35 let

Žena 35 let

Denní dávka od 15. dne PN

od 29. dne PN

od 15. dne PN

od 29. dne PN

150 Kč

467 Kč*

117 Kč

503 Kč*

129 Kč

300 Kč

859 Kč*

345 Kč*

927 Kč*

375 Kč*

Tabulka č. 4: Modelový příklad měsíčního pojistného12 Zdroj: Česká pojišťovna, a.s. dostupné: http://www.zdravi.cz/pojisteni_pracovni_neschopnosti.html

Definice pracovní neschopnosti Znění definice pracovní neschopnosti se mezi pojišťovnami různí. Některé pojišťovny akceptují známou definici pracovní neschopnosti ze sociálního systému, jiné si stanovují vlastní pojem pracovní neschopnosti, kdy pro vznik nároků na plnění musí jít zpravidla o dlouhodobější pracovní neschopnost. Maximalistická varianta13 V této variantě pojišťovny zpravidla definují pracovní neschopnost ve smyslu platných právních předpisů nemocenského pojištění a plnění je vázáno na uznání pracovní neschopnosti lékařem a vystavením dokladů o neschopnosti. Pojištěnci bez nároku na výplatu dávek nemocenského za dobu léčení pracovní neschopnosti prokazují nárok na pojistné plnění potvrzením lékaře o době léčení, pro které by byla jinak pracovní neschopnost vystavena. Pojišťovny ovšem mají podle pojistných podmínek právo vyţadovat pravidelné kontroly u lékaře.

Minimalistická varianta14 Zde pojišťovny uplatňují vlastní definici a na samotné přiznání pracovní neschopnosti lékaře pojištěného nezakládá nárok na dávku pojišťovny. O uznání pracovní neschopnosti plně rozhoduje lékař spolupracující s pojišťovnou. 12

13

14

*Tato kombinace obsahuje povinné pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici (pojistné je již zahrnuto v uvedené sazbě) Dle literatury č.2 Dle literatury č.2

42

Výhodou této varianty můţe být niţší pojistné, ale je omezena jistota nároku na plnění pojišťovny. Pracovní neschopnost totiţ musí být často kvalifikována, jako plná či dlouhodobá. Obvykle je neschopnost definována, jako neschopnost vykonávat nejen současné zaměstnání či výdělečnou činnost, ale jiné zaměstnání nebo výdělečnou činnost, pro kterou má pojištění přiměřené předpoklady vyplývající z jeho znalostí. Dosaţeného vzdělání, kvalifikace a zkušeností. Existenci takové pracovní neschopnosti je oprávněna posuzovat a stanovovat výhradně pojišťovna.

Střední varianta15 Zde pojišťovna sice uznává pracovní neschopnost potvrzenou lékařem, ale současně poţaduje splnit určité postupy léčby a v oceňovacích tabulkách stanovuje podle diagnos

% pravděpodobnost hospitalizace

maximální dobu pracovní neschopnosti, za kterou je dávku ochotna vyplatit.

6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

muži ženy

20

25

30

35

40

45

50

55

60

věk

Graf č. 9 Vývoj pravděpodobnosti dlouhodobé pracovní neschopnosti delší neţ tři měsíce v závislosti na věku Zdroj:

Česká

asociace

pojišťoven:http://www.pojistizivot.cz/pripady-ze-zivota/zavazne-onemocneni-s-

dlouhodobou-pracovni-neschopnosti

15

Dle literatury č.2

43

1.20 Smysl pojišťování pracovní neschopnosti Smyslem pojištění je náhrada ušlého příjmu za dobu pracovní neschopnosti následkem pracovní nemoci nebo úrazu. Výhodou tohoto produktu je ve většině případu jeho transparentnost. Je-li pojištění v lékařem doloţené pracovní neschopnosti, vzniká mu nárok na dávku od pojišťovny. V případě obnosového pojištění pracovní neschopnosti je smyslem náhrada ztraceného příjmu. Účelem škodového pojištění je úhrada pravidelných výdajů, nejčastěji splátek úvěru a výdajů souvisejících s bydlením, vzděláním apod. Pojištění pracovní neschopnosti dítěte, které nemá ţádný příjem je náhrada příjmu rodiče, který s dítětem podobu nemoci či úrazu zůstává doma. Speciální význam má pojištění pracovní neschopnosti v případě osob samostatně výdělečně činných, které se povinně neúčastní státního nemocenského pojištění. V tomto případě soukromě pojištění můţe zcela nahradit sociální. Význam soukromého nemocenského pojištění je dán tím čím niţší je náhradový poměr, tedy podíl vyplaceného nemocenského čisté mzdě, tím vyšší význam má soukromé pojištění. Výše nemocenské a způsob jejího výpočtu se v posledních letech jiţ několikrát změnil. Dlouhodobá pracovní neschopnost nezpůsobí finanční pohromu, nejsou-li nezbytné ţivotní výdaje člověka vyšší neţ tyto sociální dávky a má-li člověk vytvořenu odpovídající finanční rezervu. U bohatého jedince představuje pracovní neschopnost

propad příjmu

ze zaměstnáním, na druhé straně můţeme předpokládat existenci dostatečných úspor k samofinancování tohoto rizika. Větší uţitek má proto toto pojištění u lidí s nedostatečnými úsporami pokrytí dlouhodobé pracovní neschopnosti.

1.21 Definice závažné nemoci16 Závaţná nemoc je poškození zdraví, které můţe částečně nebo zcela omezit moţnosti člověka generovat finanční příjmy. Kromě úrazů jenţ je podle statistik pravděpodobnější především u mladších lidí, jsou nemoci nejdůleţitějším rizikem, které můţe výrazně zasáhnout do finančního rozpočtu.

16

ING, Ţivotní pojišťovna N.V., Zvláštní pojistné podmínky

44

Názory na to, jaké onemocnění je závaţné, se mezi lékaři různí. Závaţnost nemoci dána mírou úmrtnosti na dané onemocnění. Pojišťovny však v pojistných podmínkách uvádějí vlastní seznam diagnóz vybraných nemocí, které povaţují za váţné. Podle statistik proţijeme v nemoci v průměru 6-8 let ţivota, ţeny déle neţ muţi. V tomto propočtu jsou samozřejmě zahrnuty i banální krátkodobé nemoci. Skutečným problémem, se stávají, aţ závaţná onemocnění. Nejtěţší bývají nemoci oběhové soustavy. U těchto onemocnění je doba přeţití omezena a mají nejvyšší podíl na úmrtnosti. Tyto choroby jsou v ČR příčinou kaţdého čtvrtého úmrtí a jejich výskyt má stále rostoucí trend. U muţů je podíl nádorů na celkové úmrtnosti 28,8 % vyšší neţ u ţen 23,5 %, ţeny naopak častěji umírají na nemoci oběhové soustavy. 17

Zatím co u muţů jsou třetí nejčastější příčinou smrti vnější příčiny, tedy poranění,

úrazy, otravy a jejich následky, u ţen jsou třetí nejpravděpodobnější příčinou úmrtí nemoci dýchací soustavy. Od 30 roku věku ţeny se projevuje dominance zhoubných novotvarů, postupně roste zastoupení nemocí oběhové soustavy, které jsou nejčastější příčinou úmrtí u ţen starší 64 let. Zatím co ischemickou chorobou srdeční trpí 10 % populace starších 18 let, cévní onemocnění mozku se vyskytují výrazněji, aţ u seniorské populace. V dospělosti postihuje jen 3 % lidí. Novotvary jsou důvodem kaţdého čtvrtého úmrtí a mají rostoucí trend. Nejčastějším zhoubným novotvarem je novotvar kůţe, který má čtvrtinový podíl na rakovině. U muţů je dalším místě četnosti zhoubný novotvar prostaty a dýchacího ústrojí. U ţen nejčastější rakovina prsu.

17

Česká pojišťovna, a.s. www.cpoj.cz

45

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 narození détěte

stěhování

rozvod

neočekávané výdaje

změna prac.postavení

nehoda

vážná událost v rodině

ztráta zaměstnání

úmrtí

vážná nemoc

Graf č. 10: Graf ukazuje čeho se nejvíce obáváme při splácení úvěru Zdroj: Česká pojišťovna, a.s.

1.22 Pojištění závažných onemocnění Díky neustálému vývoji vědy a medicíny je dnes moţné vyléčit i dříve smrtelná onemocnění. Pro člověka, kterého nemoc postihla, však váţné onemocnění znamená finanční zátěţ. Jedná se například o náklady spojené s nutnou úpravou ţivotního stylu. Tyto náklady nejsou kryty tradičním ţivotním pojištěním nebo úrazovým pojištěním, proto nabízejí pojišťovny pojištění závaţných onemocnění. Velkou předností tohoto pojištění je, ţe pojistná částka bude vyplacena jednorázově v předem stanovené výši bez ohledu na skutečné náklady na léčbu nebo délku léčby. Pojistná částka bude vyplacena v případě, ţe bude diagnostikováno jedno z následujících onemocnění: - infarkt myokardu

- selhání ledvin

- cévní mozková příhoda

- rakovina

- selhání ledvin

- slepota

- ischemická choroba srdeční vyţadující operaci věnčitých tepen ( bypass ) - transplantace ţivotně důleţitých orgánů 46

1.23 Konstrukce pojištění závažných onemocnění18 Toto pojištění je dnes moţné u vybraných pojišťoven sjednat zcela samostatně, jako rizikové pojištění. Ve většině případů však součást tvoří ještě úrazové pojištění, pojištění pro případ úmrtí. Plnění se týká první diagnózy a následně pojištění obvykle zaniká. V některých případech je umoţněno několika násobné plnění, a to kdyţ proběhnou různá závaţná onemocnění po sobě, např. infarkt a operace by-pass. Tato konstrukce pojištění umoţní rozhodnout se o nejlepším vyuţití pojistné částky aţ podle konkrétní situace zda na nadstandardní léčbu, rekonvalescenci, úpravu bydlení či auta nebo na prodlouţení odpočinku před návratem do zaměstnání. Je několik variant, které pojišťovny pouţívají: Riziková_varianta je pojištění pro případ závaţných onemocnění nebo smrti. Toto pojištění je určeno především pro klienty, kteří nemohou nebo nechtějí spořit a přitom cítí zodpovědnost za sebe a své blízké. Pojistná částka za závaţné onemocnění je splatná jednorázově po stanovení diagnózy. V případě smrti pojištěného před koncem doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, je pojistné plnění splatné ihned. Jestliţe se pojištěný doţije konce doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, pojištění zanikne bez náhrady (u pojištění za jednorázové pojistné je vyplacen podíl na výnosech z rezerv). Vyplacením pojistného plnění pojištění zaniká. Příklad: Muţ ve věku 35 let sjednal pojištění 15. 5. 2000 rizikovou variantu pojištění, na pojistnou dobu 8 let do 15. 5. 2008, a to na pojistnou částku 500 000 Kč. Zaplatil roční pojistné 5 544 Kč. Dne 20. 2. 2001 bylo u tohoto pojištěného diagnostikováno selhání ledvin. Pojištěnému bylo poskytnuto plnění za závaţné onemocnění ve výši 500 000 Kč a pojištění zaniklo. Kapitálová_varianta je pojištění pro případ závaţných onemocnění, smrti nebo doţití konce sjednaného pojištění. Je určena zejména klientům, kteří dávají přednost zhodnocení svých financí a přitom chtějí zajistit sebe i své blízké. Sjednaná pojistná částka je ve stejné výši jak pro případ závaţného

18

Internetové zdroje 1.

47

onemocnění, tak i pro případ smrti nebo doţití se konce sjednaného pojištění. Po výplatě pojistného plnění z jakéhokoliv výše uvedeného důvodu celé pojištění zaniká. Příklad: Ţena ve věku 25 let sjednala dne 2. 6. 2000 kapitálovou variantu pojištění s pojistnou dobou 10 let na pojistnou částku 100 000 Kč. Platila měsíční pojistné 865 Kč. Pojištěná se ve zdraví doţila konce pojistné doby 2. 6. 2010 a bylo jí vyplaceno plnění ve výši pojistné částky za doţití 100 000 Kč, zvýšené o podíl na výnosech z rezerv pojistného 36 667 Kč a pojištění zaniklo. Kombinovaná_varianta Je pojištění pro případ závaţných onemocnění, smrti nebo doţití konce sjednaného pojištění s důrazem na rizikovou sloţku. Tato varianta má několik podstatných výhod. Základní pojistná částka, na kterou se pojištění sjednává, je pojistná částka pro případ doţití. Pojistná částka za závaţné onemocnění je dvojnásobkem základní pojistné částky a bude jednorázově vyplacena po stanovení diagnózy. Pojištění pro případ smrti nebo doţití přitom zůstává dále v platnosti na původně sjednanou pojistnou částku a navíc bez dalšího placení pojistného, které za pojištěného od této doby bude hradit pojišťovna. Zemře -li pojištěný před koncem doby, na kterou bylo pojištění sjednáno a nebyla-li mu jiţ dříve vyplacena částka za závaţné onemocnění, vyplatí se oprávněné osobě částka ve výši několikanásobku základní pojistné částky a pojištění zaniká. Příklad: Muţ ve věku 43 let sjednal dne 7. 6. 2000 kombinovanou variantu pojištění s pojistnou dobou na 15 let a na pojistnou částku 80 000 Kč. Platil pololetní pojistné 4 469 Kč. V roce 2009 se podrobil operaci srdce (bypass). Pojištěnému byla vyplacena pojistná částka ve výši dvojnásobku základní pojistné částky 160 000 Kč. Pojistník přestal platit běţné pojistné. Dne 7. 6. 2015 se pojištěný doţil konce pojistné doby a byla mu vyplacena základní pojistná částka za doţití 80 000 Kč, zvýšená o podíl na výnosech z rezerv pojistného 51 129 Kč, a pojištění zaniklo. Další výhody: -

v případě trvalé invalidity za pojištěného bude platit pojistné pojišťovna

-

za svěřené prostředky pojišťovna bude kaţdoročně připisovat podíl na výnosech z rezerv pojistného 48

-

jako ochranu peněz proti inflaci pojišťovna můţe nabídnout moţnost dynamického zvyšování pojistné částky a běţně placeného pojistného v závislosti na růstu inflace

-

ke kapitálové a kombinované variantě je moţné sjednat výhodné úrazové připojištění

-

v závislosti na způsobu placení pojistného a výši pojistné částky pojišťovna nabízí slevy několik procent, aţ do výše 20%

1.24 Smysl pojištění závažných onemocnění Smysl pojištění závaţného onemocnění v podobě úhrady nákladů na léčbu závaţných chorob, které nejsou hrazeny ze státního systému zdravotní péče, byl postupně rozšířen. Dnes je smysl pojištění závaţných nemocí spatřován nejen v úhradě nákladů spojených s léčbou, ale i v částečném či plném dorovnání výpadků příjmů v době léčby a po jejím ukončení. Pojištění závaţných onemocnění nachází své opodstatnění v zemích, kde zdravotní pojištění, které dostatečně nepokrývá vysoké náklady léčby váţných chorob. I kdyţ je dostatečný zdravotní systém, mnoho váţně nemocných lidí poptává dostatečné finanční prostředky, jaké jim umoţní nejmodernější léčbu. Ze státního zdravotního systému nemůţe být vţdy hrazena nejlepší lékařská péče nebo léčba nevyléčitelně nemocných. Podmínky pojištění závaţných onemocnění jsou standardně dosti přísné a svým pojetím se toto pojištění mnohdy velmi blíţí pojištění invalidity a úmrtí, avšak pouze následkem vyjmenovaných chorob. Tímto klesá uţitek tohoto produktu, který vsází na nápadnost některých nemocí, avšak neposkytuje komplexní pojistnou ochranu, a jeho význam je proto často přeceňován. Diagnostikované závaţné onemocnění nesplňuje ve všech případech podmínky definice stanovené pojišťovnou, a to nehledě na skutečnost, ţe některé choroby způsobující v hojné míře invaliditu nejsou v pojištění závaţných nemocí vůbec zahrnuty. Jde např. o nemoci kosterní a svalové soustavy, poruchy imunity, diabetes, různé formy závaţných infekčních onemocnění, alergií nebo psychických onemocnění. Nemůţeme se proto divit, ţe je v zahraničí, jako jedna z diagnóz obvykle uvedena také trvalá invalidita, představující 60 – 80 % podíl na všech vyplacených plněních. Jinými slovy pouze 20 – 40 % závaţných onemocnění nastalo před přiznáním trvalé invalidity nebo zcela bez způsobení invalidity. Netransparentnost tohoto pojištění pro běţného klienta spočívajících ve sloţitých definicích závaţných onemocnění a nezahrnování řady závaţných zdravotních komplikací

49

do pojistné ochrany, nepřispívá k širšímu uplatnění tohoto pojištění a poskytuje pojišťovnám dostatečný prostor pro případné odmítání poţadovaných výplat. Jednou z dalších nevýhod tohoto pojištění je, ţe je příliš drahé. Pojišťovny, také uplatňují čekací doby a doby přeţití, neţ dojde k výplatě pojistné částky. Plnění z pojištění závaţných onemocnění je někdy vyplaceno, aţ v pozdějším stádiu nemoci, neţ by bylo třeba zajištění kvalitnější lékařské péče a sníţení finančních dopadů váţné nemoci. Pouze u vybraných diagnóz je očekávat peníze rychleji. V této oblasti lze proto očekávat další rozvoj. Dojde-li k rozšíření pojistné ochrany a sníţení ceny tohoto pojištění, zvýší se jeho uţitek a bude ho moţné doporučovat častěji, neţ je tomu dnes.

1.25 Pojištění úrazu Úraz

19

je zákonem o pojistné smlouvě popsán, jako neočekávané a náhlé působení

zevních sil nebo vlastní tělesné síly anebo neočekávané a nepřerušované působení vysokých nebo nízkých vnějších teplot, plynu, par, záření, jedu s výjimkou jedu mikrobiálních a látek imunotoxických, kterými bylo pojištěnému během trvání pojištění způsobeno tělesné poškození nebo smrt. Definici v zákoně lze chápat, jako snahu zákonodárce stanovit v pojišťovnictví jednoznačnou hranici mezi úrazem a onemocněním20, zabránit tak nejednoznačnosti a rozdílným přístupům, k této problematice a nevázat se např. na klasifikaci tělesných poškození definovanou pro oblast medicíny. Aby pojišťovna škodní událost posuzovala, jako úraz musí, být splněna výše zmíněna podmínka daná zákonem a úraz je způsoben vyšší mocí. Nejde jen o vyloučení sebepoškození z plnění, ale především o stanovení jiţ zmíněné hranice mezi úrazem a onemocněním. Z hlediska fyzikálního pojišťovny berou souvislosti způsobením sil v úvahu zákon akce a reakce, a tedy rovnováhu zevních sil a vlastní tělesné síly. V případě nárazu automobilu pro chodce se jednoznačně jedná o neočekávané náhle působení zjevných sil nezávislé na vůli pojištěného. V případě zachycení padajícího břemene působí nejen zevní, ale i vlastní tělesná síla pojištěného, působení zevních sil je jistě neočekávané a náhlé a působení vlastní tělesné síly je podstatně nezávislé na vůli pojištěného. Jde o náhlý podnět, který vyvolal reflexivní jednání 19

ING, Ţivotní pojišťovna N.V., Zvláštní pojistné podmínky

20

Zpracováno dle zákonu č. č.277/2009 Sb. Zákon o pojišťovnictví

50

a po člověku nelze poţadovat, aby vyvinul jen přiměřenou sílu. Jiná situace nastává v případě běţného fyziologického pohybu, jako jsou zdvihání břemene, rozběh, běh, kopnutí do míče, hod apod. znovu působí nejen zevní, ale i vlastní tělesná síla pojištěného, působení sil ale nelze v ţádném případě označit za náhlé a neočekávané, ani za nezávislé na vůli pojištěného a je nutné předpokládat, ţe chováním závislým na vůli člověka připojištěného fyziologickém pohybu se zdravé tělesné struktury nepoškodí.

Tabulka č. 5: Počet úmrtí úrazem Zdroj: dostupné z: http://www.cap.cz/statistics.aspx

Pojišťovny např. vysvětlují, ţe zdravá achillova šlacha se jen velmi vzácně poškodí při běţné fyziologické námaze. Škoda nastává jen přímým úderem přetětím nebo protětím. Naproti tomu nemocná achillova šlacha se můţe poškodit i při běţné fyziologické námaze. Proto se v praxi setkáme se situacemi, kdy lékař tělesné poškození jednoznačné klasifikuje, jako úraz, ale pojišťovna řeší škodní událost, jako onemocnění. Pokud pojišťovna i v tomto

51

případě plní z úrazového pojištění je stanovena výplata s velmi omezenou výší paušální částky. Za úraz trvalými následky se rozumí nejen anatomická, ale také funkční ztráta údu, orgánu nebo jejich části. V řadě případů pojišťovny nepoţadují úplnou fyzickou či funkční ztrátu orgánu, nýbrţ plní i při částečném poškození, omezení hybnosti, funkčnosti apod. z hlediska medicínského není obvykle podstatné, jak tělesnému poškození došlo, nýbrţ jaké tělesné poškození nastalo a jak bude vedena léčba. Pro pojišťovnu jsou ovšem okolnosti vzniku tělesného poškození zcela zásadní. Opět tady platí, ţe ne kaţdý medicínou klasifikovaný úraz trvalými následky je i z hlediska pojištění úrazem s trvalými následky. V případě

pojištění

úmrtí

úrazem

je

postěno

úmrtí

zapříčiněné

úrazem.

Proto např. i smrt po auto nehodě, aţ na následné selhání srdce většina pojišťoven povaţuje za úmrtí úrazem. K obecnému vymezení úrazu pojišťovny často připojují několik událostí, které jsou pro účely pojištění také posuzovány, jako úraz. Časté případy jsou ujmy na zdraví způsobené při léčení úrazu, nemoci vyvolané úrazem, utonutí, vzteklina nebo tetanus, na druhou stranu se lze setkat s výlukou, kdy pojišťovna za úraz nepovaţuje psychickou nepohodu, srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici, i kdyţ vznikla jako následek úrazu. Při této definici by pojišťovna z úrazového pojištění, tedy při úmrtí po auto nehodě následkem infarktu či psychického šoku člověka s nemocným srdcem, byť by šlo o přímou souvislost s úrazem, nebyla povinná plnit. Proto je vhodné konkrétní vymezení toho, co pojišťovna ještě hodnotí, jako úraz a co jiţ nikoliv, ověřit v pojistných podmínkách daného produktu.

1.26 Pravděpodobnost úrazu Podle statistik

21

chirurgických ambulancí se ročně stanou téměř dva milióny úrazu.

Nejčastěji jde o úrazy sportovní, pracovní, školní, dopravní. Na první pohled statistiky vzbuzují velkou hrozbu, proti které je nutné se pojistit. Pokud se podíváme na statistiku podrobněji, tak zjistíme, ţe ne všechny úrazy způsobily finanční škodu a tudíţ ne všechny úrazy jsou pro pojišťovnu pojistnou událostí. Ze statistik pojišťoven bývají nejčastějšímu úrazy řezné rány, podvrtnutí kotníku a různé úrazy rukou a prstu u ruky. Z výzkumu ústavu zdravotní informací a statistiky pro rok 2008 vyplývá, ţe 56 % všech chirurgických ošetření úrazů tvořily nehody vzniklé v domácnosti či volném čase. Nejčastější úrazy se řadí zlomeniny končetin. Nejzávaţnější a také nejdraţší 21

Český statistický úřad

52

jsou úrazy spojené s krvácením do mozku nebo frakturami páteřních obratlů, kde je riziko trvalého poškození nejvyšší. Trvalé následky zanechává zhruba kaţdý 20-tý úraz, který pojištění klienti nahlašují pojišťovnám. Zhruba 90 % trvalých následků je s tělesním poškozením do 25 % poškození mezi 25 – 50 % dochází přibliţně v 8 % případů a pouze zbývající 2 % nahlášených úrazů s trvalými následky přesahuje tělesné poškození 50 %. Trvalé následky, resp. trvalé poškození, fyzická ztráta nebo ztráta funkce orgánu, jsou naprosté většině následkem úrazu, výjimečně nemocí. Například ochrnutí jen v naprosté většině zapříčiněno úrazem. Zbývající zhruba 5 % ochrnutí připadá na těţké formy roztroušené sklerózy.

1.27 Vážné úrazy, které způsobují trvalé následky, invaliditu Dle zveřejněných dat pojišťoven přibliţně 80 % všech úrazů s trvalými následky má kvalifikovaným odhadem trvalé následky v rozsahu do 5 % tělesného poškození. Co se týče přiznaných invalidních důchodů

22

podle příčin, činí důchody přiznané

z důvodu úrazu v průměru pouze 8 % z celkového počtu všech invalidních důchodů. Záleţí samozřejmě na zahrnutém věkovém segmentu a pohlaví. Ve všech případech je podíl úrazu, jako příčiny invalidity minimální a v průměru se v posledních letech pohybuje mezi 5 – 9 %. Opět jde o průměrný údaj, podíl invalidních důchodů z důvodu úrazu na celkovém počtu se mění s věkem. Na rozdíl od úmrtí však není v ţádné věkové skupině úraz častější příčinou neţ nemoc. Dokonce je podíl úrazu ve srovnání s ostatními příčinami přiznání invalidity pro většinu věkových skupin zanedbatelným. Uvedené statistiky se projevují v cenách pojištění, pokud pojišťovna nabízí pojištěné plné invalidity pouze následkem úrazu a pojištění obecné invalidity, můţeme vidět značné rozdíly v sazbách pojistného. U pojištění obecné invalidity jsou 12 – 25x vyšší neţ v případě pojištění invalidity následkem úrazu. Podle všeho je tedy zřejmé, ţe invalidita následkem úrazu je mnohem méně pravděpodobná, neţ invalidita následkem nemoci.

22

Dle statistiky České správy sociálního zabezpečení a Českého statistického úřadu z roku 2009

53

vysoká-závažnost dopadu-nízká

úrazová rizika pracovní neschopnost úmrtí invalidita

100

50

0

vyšší-pravděpodobnost realizace rizika-nižší

Graf č. 11: Rizika dle závaţnosti dopadu a pravděpodobnosti realizace Zdroj: Česká pojišťovna, a.s.

4 3 četnost 2 rizika 1 0 pojištění invalidity

pojištění úmrtí

pojištění dlouhodobé pracovní neschopnosti

pojištění úrazu

pojištění hospitalizace

pojištění závažných onemocnění

pojištění nezaměstnanosti

pojištění zvýšených zdravotních výdajů

dožití

Graf č. 12: Důleţitost jednotlivých pojištění Zdroj: Česká pojišťovna, a.s.

1.28 Co je úrazové pojištění Úrazové pojištění zajišťuje výplatu sjednané částky v případě událostí, které souvisejí se zraněním. Jde např. o úmrtí následkem úrazu, váţné úrazy s trvalými následky, pracovní neschopnost nebo hospitalizace v souvislosti s úrazem. 54

Úmrtí či pracovní neschopnost následkem nemoci, přirozené smrti a z pravidla také sebevraţda nezakládají nárok na výplatu pojišťovny.

1.29 Smysl úrazového pojištění Smyslem tohoto pojištění je zajištění příjmů pro případ situací, které vznikly v souvislosti s úrazem. Toto pojištění tedy zajišťuje jen a pouze ty případy invalidity, pracovní neschopnosti a smrti, které vznikly následkem úrazu. Co se týče pojištění trvalých následků úrazů, jeho smysl spočívá také v moţnosti získání dostatku finančních prostředků na realizaci potřebných změn, které si váţné zraněné vyţádá. Ostatní tipy úrazových pojištění jsou jen doplňkem těmto pojištěním a mají smysl, jako úhrada nákladů na rehabilitaci a rekonvalescenci, asistenci, dopravu nebo potřebné domácí práce. To je také úlohou úrazového pojištění dětí, které můţe slouţit, jako náhrada příjmu rodiče, který se musí o nemocné dítě postarat. Účel vyuţití finančních prostředků úrazového pojištění je rozsáhlý, nejsou pojištěny finanční prostředky, jaké vznikly v souvislosti s nemocí, a není tak zajištěna komplexní pojistná ochrana. Úrazové pojištění proto patří mezi levnější produkty, riziko plnění není pro pojišťovnu příliš veliké. Proti úrazovému pojištění hovoří i statistiky. V průměru je častější příčinou invalidity, úmrtí nebo pracovní neschopnosti nemoc, nikoliv zranění. Pokud tedy chceme myslet na budoucnost je dobré se pojistit nejen na události vzniklé úrazem. Nutno dodat, ţe uvedená nevýhoda je současně předností úrazového pojištění. U některých věkových a profesních kategorií je pravděpodobnost zranění skutečně velmi vysoká, zejména pokud jde o úmrtí následkem úrazu v případě mladých lidí. Rovněţ z důvodu zprůměrované ceny pojištění, která nezávisí na věku je zajištění formou úrazového pojištění i pro vyšší věkové skupiny relativně levné a mnohdy bez zkoumání zdravotního stavu. Na závěr k úrazovému pojištění dodejme, ţe se částečně kryje se systém sociálního úrazového pojištění, resp. zákonného pojištění zaměstnavatelů, kterým jsou pojištěny kromě nemocí z povolání, také pracovní úrazy. Hlavní důvod soukromého úrazového pojištění je tedy zejména v oblasti pojištění volného času a sportovních aktivit. Řada pojišťoven vylučuje pracovní úrazy z pojistné ochrany.

55

2.

Penzijní připojištění Penzijní

připojištění

je

nejvýhodnější

státem

podporovaná

forma

spoření.

Tento finanční produkt je podporován nejen vysokými státními příspěvky, ale rovněţ výraznými daňovými úlevami pro jednotlivé klienty i jejich zaměstnavatele. Jednoduchým způsobem si tak můţete pro období penze zajistit dodatečný zdroj příjmů, který klientovi napomůţe udrţet kvalitní ţivotní úroveň.

2.1

Výhody penzijního připojištění

O tom, ţe je penzijní připojištění skutečně výhodné, svědčí veškeré výhody, které s tímto spořením souvisejí: -

státní příspěvek ve výši aţ 150 Kč měsíčně

-

úspora na daních pro individuální klienty i jejich zaměstnavatele

-

moţnost získání příspěvků zaměstnavatele

-

kaţdoročně připisované zhodnocení, bez poplatku za vedení účtu

-

bezpečí (dohled ČNB a MFČR)

-

moţnost vyplacení poloviny naspořených prostředků jiţ po 15 letech

56

Obrázek č. 3: Jak funguje penzijní připojištění, Zdroj: PFČP, a.s.

Graf č. 13: Penzijní připojištění je ve srovnání s termínovaným vkladem v bance velmi výhodné!

Příklad porovnává sumu naspořených peněz při měsíčním vkladu 500 Kč. U penzijního připojištění je počítáno se státními příspěvky a zhodnocením 3% p.a. U termínovaného vkladu je brána aktuální úroková sazba úspor obyvatelstva zveřejněná ČNB. 57

Penzijní připojištění je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., v platném znění.

Graf č. 14: Portfolio uloţení finančních prostředků penzijních fondů Zdroj: Penzijní fond České pojišťovny 2010, dostupné z: http://www.pfcp.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&s=co_je_penzijni_pripo

Samostatné penzijní připojištění je zákonem definováno jako shromaţďování peněţních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem. Účastník nemůţe platit příspěvek současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů.23 Proč vyuţívat penzijního připojištění je, ţe riziko důchodu vypláceného z průběţně financovaného systému bude velmi nízké. Díky demografickému vývoji bude jednou velmi nízký důchod, který nebude moci pokryt ani základní potřeby občana. Dalším důvodem je to, ţe penzijní připojištění 23

citace ze Zákona č.42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem

58

je nástrojem dlouhodobého spoření. Hlavní myšlenkou je střádání velmi malých finančních prostředků během ekonomicky aktivního ţivota, které se kumulují na osobním účtu klienta. Jak bude vysoká částka, závisí pouze na účastnících penzijního připojištění. Podepsáním smlouvy je penzijní fond povinen účastníkovi poskytovat dávky z penzijního připojištění a účastník se zavazuje zasílat penzijnímu fondu příspěvky, které můţe libovolně měnit. Penzijní fond má za povinnost písemně informovat účastníky, pokud dojde ke změnám v penzijním plánu. 2007

2008

2009

2010

Počet

3 936 357

4 207 236

4 394 522

4 527 774

Přírůstek (%)

9,5

6,9

4,5

3,0

Nová penzijní připojištění

Počet

586 310

590 490

524 867

495 516

Přírůstek (%)

5,0

0,7

-11,1

-5,6

Penzijní připojištění s vedenými příspěvky zaměstnavatele

Počet

1 129 618

1 222 639

1 261 525

1 284 736

Přírůstek (%)

9,8

8,2

3,2

1,8

Státní příspěvky poukázané za příslušné období

Objem (mld.Kč)

4,651

5,088

5,347

5,510

Přírůstek (%)

11,7

9,4

5,1

3,1

Příspěvky účastníků 3)

Objem (mld.Kč)

20,211

21,887

22,955

23,218

Přírůstek (%)

14,8

8,3

4,9

1,1

Penzijní připojištění 1)

2)

Tabulka č. 6: Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice k 31.12.2010 24 Zdroj : MFČR zpráva o vývoji finančního trhu roce 2010, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Pol_zprava_o_FT_08_FV.pdf 24

1) Stav ke konci období; údaj uvádí počet připojištění, která nejsou v evidenci ukončena 2) Stav ke konci období od účinnosti novely zákona č. 42/1994 Sb. zákonem č. 170/1999 Sb. (od 3.8.1999) 3) Příspěvky účastníků jsou uvedeny bez příspěvků placených zaměstnavateli za své zaměstnance

59

2.2

Účastník penzijního připojištění Klientem penzijního připojištění se můţe stát kaţdá osoba, která je starší 18 let a má

trvalý pobyt na území ČR nebo Evropské unie, pokud je účasten důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice. Nové znění zákona nabylo účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii, tedy k 1. květnu 2004. Diskutovanou otázkou převáţně u mladší generace Čechů je doba počátku pojištění. K tomuto lze říci jen to, ţe čím dříve se penzijní pojištění uzavře, tím lépe. Hlavním argumentem pro zahájení plateb je výnos. Díky sloţenému úročení vznikne situace, kdy peníze vydělávají peníze. Tj., vţdy se bude úročit konečný zůstatek na účtu penzijního připojištění, který bude rok od roku vyšší. Pokud chceme dosáhnout přijatelné výše úspor, bylo by dobré začít spořit uţ před třicátým rokem ţivota. Předpokladem je, ţe mladší účastníci penzijního připojištění budou ze začátku spořit méně.

2.3

Státní příspěvky Aby účastník maximálně vyuţil velmi výhodné nabídky státu v podobě státních

příspěvků, které jsou účastníkovi připisovány čtvrtletně na jeho účet penzijního připojištění je pro něj optimální přispívat 500 Kč měsíčně. Dostane tak maximální státní příspěvek a to 6000 Kč za rok. Výše poskytovaného státního příspěvku (v Kč) Měsíční příspěvek klienta

100

Měsíční státní příspěvek

50

Roční úhrn státních příspěvků

600

200

300

400

500

90

120

140

150

1 080

1 440

1 680

1 800

Tabulka č. 7: Výše státního příspěvku a daňové úlevy25

25

Výše státního příspěvku, který je poskytován po celou dobu spoření, závisí na měsíčním příspěvku. Maximální státní příspěvek ve výši 150 korun se vztahuje na měsíční příspěvek 500 Kč a vyšší.

60

2.4

Daňové výhody Pro jednotlivce, při příspěvcích nad 500 Kč měsíčně si můţe účastník částku,

která tento limit přesahuje, sníţit vlastní daňový základ, aţ do výše 12 000 Kč za zdaňovací období. V praxi to znamená, ţe takto můţe účastník kaţdý rok získat, aţ 1 800 Kč státního příspěvku a na daních můţe navíc ještě ušetřit aţ 1 800 Kč. Pro zaměstnance, kterým přispívá

na jejich penzijní připojištění zaměstnavatel,

nastává stejná situace. Příspěvek zaměstnavatele je pro zaměstnance čistým příjmem, tzn. ţe z něj neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Příspěvek je osvobozen do max. výše 24 000 Kč ročně od jednoho zaměstnavatele a to, jak pro ţivotní tak i pro penzijní pojištění dohromady. Pro zaměstnavatele, výši příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance, neboť tyto příspěvky jsou osvobozeny od daně z příjmu, aţ do výše 24 000 Kč. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je doplňková forma odměňování pracovníků, kterou mnoho firem vyuţívá.

Obrázek č. 426: Typy výplat z penzijního připojištění a jejich zdanění, Zdroj: vlastní zpracování

26

Odbytné - částka vyplácená pojišťovnou klientovi při předčasném ukončení pojistné smlouvy (ţivotní pojištění, důchodové pojištění) z jeho strany Jednorázové vyrovnání – pokud si účastník nechce nechat vyplácet pravidelnou penzi, pak má moţnost zvolit jednorázové vyrovnání. Penze – pravidelná měsíční částka

61

2.5

Vzniklé nároky účastníka Účastník penzijního připojištění můţe získat v případě vzniku nároku dávky, kde výše

závisí na objemu příspěvků zaplacených ve prospěch účtu účastníka penzijního připojištění, na výnosu z hospodaření penzijního fondu a na věku, kdy se dávka poskytuje. Zákon nenařizuje pravidelné valorizace dávek penzijních fondů, jestliţe výnosy z investování penzijního fondu nepřekročí inflaci, prostředky pak na účtu účastníka penzijního připojištění ztrácejí na své reálné hodnotě.

2.6

Penzijní fondy poskytují dávky:

-

starobní penze – podmínkou výplaty této penze je dosaţení věku 60 let a placení příspěvku po dobu pěti let.

-

výsluhová penze – její sjednání se doporučuje především mladším účastníkům. Nárok na její výplatu totiţ vzniká bez ohledu na dosaţený věk jiţ po 15 letech spoření.

-

pozůstalostní penze –je poskytována fyzické osobě určené ve smlouvě o penzijním připojištění v případě úmrtí klienta, který alespoň tři roky platil příspěvky.

-

invalidní penze – nárok na penzi vzniká účastníkovi, který spořil alespoň tři roky a byl mu přiznán plný invalidní důchod. U všech čtyř typů penzí je podmínkou výplaty, mimo vzniku nároku na danou penzi

i písemná ţádost účastníka (u pozůstalostní penze oprávněné osoby) o vzniku zahájení výplaty důchodu. Po splnění výše uvedených podmínek pro vznik na některou penzi můţe účastník penzijního připojištění pokračovat ve spoření, získávat státní příspěvek a podílet se na zisku z hospodaření penzijních fondů a sám účastník pak uzná za nejvhodnější podání ţádosti o zahájení výplaty penze. Pozůstalostní penze tohle neumoţňuje, ale dávky jsou vypláceny oprávněným osobám bez ohledu na to, zda zemře účastník během spoření, nebo byla – li mu vyplacena, kterákoliv z ostatních penzí.

62

2.7

Možnosti výplaty vložených peněz

Postupně - dokončí-li účastník penzijní připojištění, můţe účastník si nechat vyplácet některou ze třech typů doţivotní penze. Pravidelně vyplácená penze vylepší účastníkům dosavadní příjem. N Najednou - pokud vznikne nárok na výplatu z některé penzí, můţe účastník peníze a státní příspěvky vč. připsaného zhodnocení vybrat najednou, tzv. jednorázovým vyrovnáním. Kdykoliv - spoří-li

účastník, alespoň jeden rok a je nucený připojištění ukončit,

protoţe peníze potřebuje vybrat zpět, kromě státních příspěvků a jim příslušných výnosů jsou vráceny veškeré vloţené prostředky, vč. připsaného zhodnocení formou odbytného.

Graf č. 15:Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění se stát. příspěvkem včetně účastníků, kterým přispívá pouze zaměstnavatel (podle odhadu APF ČR) v tis. Kč Zdroj : APFČR - Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2010 http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=ukazatele/ukazatele_rok.php&year=2010

2.8

Ukončení penzijního připojištění Účastník můţe smlouvu písemně vypovědět kdykoliv. Penzijní plán přitom, ale můţe

určit výpovědní dobu, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi. 63

Výpovědní doba penzijním fondem, ale nesmí být delší neţ dva měsíce. Fond je pak povinen nejpozději do třiceti dnů, kdy byla doručena výpověď písemně oznámit přijetí výpovědi a sdělit účastníkovi datum zániku penzijního připojištění. Penzijní pojištění zanikne dnem : -

ukončením výplaty poslední penze

-

vyplacením jednorázového vyrovnáním

-

ke kterému, účastníkovi bylo penzijní připojištění vypovězeno

-

pokud trvalé bydliště jiţ není na území České republiky či Evropské unie

-

úmrtím účastníka

-

výplaty odbytného při zániku penzijního fondu

Zákonem stanoveným způsobem, můţe penzijní fond vypovědět účastníkovi smlouvu: -

po dobu šesti kalendářních měsíců nebyly placeny příspěvky účastníkem

-

pokud účastník porušuje povinnosti dle penzijního plánu

-

pokud byly při uzavření smlouvy poskytnuty nepravdivé údaje nebo byly zatajené rozhodné skutečnosti

-

pokud účastník nesplňuje zákonné podmínky penzijního fondu.

64

Závěr: a) nejčastější chyby v životním pojištění O ţivotní pojištění je rok od roku větší zájem a dle průzkumu České asociace pojišťoven má ţivotní pojistku jiţ polovina dospělé populace. Přesto dělají řadu chyb i kvůli špatným radám prodejců pojištění. Ţivotní pojištění nemůţe odvrátit úraz, nemoc či smrt. Můţe ale jejich finanční dopady výrazně zmírnit. Pojištěný ovšem musí mít pokryta správná rizika na správné pojistné částky. A to dnes často nemá. Není to přitom jediná chyba, které se zájemci o pojištění dopouštějí. Hlavní podstata ţivotního pojištění není spoření Ţivotní pojištění je tu v první řadě od toho, aby pojištěné osoby finančně zabezpečilo v případě nenadálé situace a krylo rizika, která se mohou v průběhu ţivota objevit. Dnes je na pojistném trhu celá řada produktů ţivotního pojištění s moţností spořit nebo investovat. Pokud si zájemce o pojištění sjedná ţivotní pojištění, které spořící sloţku obsahuje, je důleţité správně nastavit poměr mezi sloţkou určenou na zhodnocení a sloţkou určenou výhradně ke krytí rizik. Jen tak je zajištěna pojistná ochrana v odpovídajícím rozsahu. Spoření i investování by mělo být vnímáno pouze jako sekundární efekt ţivotního pojištění. Z údajů ČAP vyplývá, ţe u většiny pojištěných je to naopak. Z pojistky průměrného českého pojištěnce jde celých 75 % pojistného na spoření a jen 25 % na pojistnou ochranu. V případě pojistné události nekryje vyplacené pojistné plnění potřeby pojištěného, coţ jej a jeho blízké často dostává do finančních problémů. Před sjednáním ţivotního pojištění je třeba si uvědomit, na jaké standardy je zájemce o pojištění zvyklý, jaké jsou jeho potřeby či závazky (např. zajištění rodiny nebo krytí hypotéky). Pokud pojistnou částku zájemce o pojištění sjedná nízkou, pak i pojistné krytí v případě pojistné události bude nedostačující.

65

Přitom pojistnou částku na smrt lze snadno odvodit z násobku výše ročního příjmu a měla by být podle moţností pojištěného dvojnásobek aţ pětinásobek. Při měsíčním výdělku 20 000 Kč se doporučuje pojistná částka 480 000 – 1 200 000 Kč. ţivotní pojištění je třeba mít stále aktuální Jestliţe pojistka byla uzavřena jiţ před několika lety, je pravděpodobné, ţe se změnily příjmy i potřeby. Tyto změny by se neměly přehlíţet a pojistku by měl pojištěný dle svých momentálních moţností aktualizovat. Ţivotní pojistky z krátkodobého hlediska nemají velký význam Ţivotní pojištění je dlouhodobý produkt. Lidé si často sjednávají ţivotní pojištění na dobu pěti let s tím, ţe aţ jim pojištění skončí, sjednají si nové. To ale není ideální. Pojistná ţivotní smlouva na krátkou dobu poskytne krátkodobou pojistnou ochranu a sjednání nové pojistné smlouvy pak můţe být spojeno s novým zdravotním zkoumáním a výsledek můţe ovlivnit cenu pojistného. Se sjednáním nové smlouvy také pojištěný (pojistník) hradí vstupní poplatky a tzv. náklady spojené se zavedením smlouvy. Minimální doba na sjednání ţivotního pojištění se tedy doporučuje, alespoň na dobu 10 let, kratší pojištění pouze ke konkrétnímu účelu (např. k zajištění leasingu, úvěru). Samozřejmě platí, ţe čím je pojištění delší, tím delší je doba pojistné ochrany a také tím vyšší bude pravděpodobnost na zhodnocení vloţených finančních prostředků. A pokud je smlouva uzavřena min. do 60-tého roku je moţné dosáhnout téţ daňových odpočtů. Uzavírat ţivotní pojištění nemá smysl v kaţdém věku Mladí lidé argumentují tím, ţe ţivotní pojistku nepotřebují, protoţe buď stále ţijí s rodiči a tudíţ potřebu zajištění necítí, nebo nemají dostatek finančních prostředků, aby si mohli dovolit platit pojištění, a nedomnívají se, ţe by je v jejich mladém věku mohlo něco zaskočit. Jenţe úrazy, často i s trvalými následky, i u mladých lidí nejsou ničím neobvyklým. Proto je v duchu hesla „počítej s nejhorším, doufej v nejlepší“27 vţdy lepší si ţivotní pojištění sjednat jiţ v mladém věku a svá rizika zajistit. Volba pojištěných rizik závisí na tom, zda tito lidé ţijí sami nebo zda je na jejich příjmu závislá rodina. V prvním případě je

27

Americké přísloví

66

vhodné pokrýt rizika výpadku příjmu kvůli úrazu či trvalé invaliditě. Ve druhém případě by pak pojištění mělo pokrýt i riziko smrti. Připojištění invalidity či závaţného onemocnění vychází finančně vţdy výhodněji, pokud se sjednají v rámci ţivotního pojištění, neţ kdyţ se sjednávají samostatně. Cena úrazového pojištění se odvíjí od aktivit pojištěného.

Zrušit ţivotní pojistku předčasně je nevýhodné Lidé kvůli ztrátě zaměstnání či celkové ekonomické hospodářské recesi vypovídají pojistky. Coţ je ale velmi nevýhodné. Vypovězení ţivotní pojistky průběhu jejího trvání bývá pro pojištěné vţdy finančně nevýhodné. Poměrně nevýhodně tím vyřeší finanční problém, přijdou o pojistnou ochranu, která pro ně můţe být v případně pojistné události důleţitá. Proto je v situaci, kdy pojištěný (pojistník) není schopen splácet, vţdy na místě zahájit jednání s pojišťovnou. Pojistník by měl poţádat o odklad plateb, sníţení pojistného, přerušení placení pojistného nebo převedení pojištění do stavu bez placení a tím předejít tak vymáhání dluţného pojistného.

b) Spořit na důchod jen pomocí penzijního fondu nestačí Jak bude vypadat důchod v době, kdy dnešní třicátníci půjdou do důchodu? V jakém věku se půjde do důchodu? A budou senioři za třicet let stejní, jako ti dnešní? Jak velký rozdíl bude mezi bohatým a chudým seniorem? Mladí lidé mají dost informací o důchodové problematice. Za třicet či čtyřicet let se výrazně zvýší počet seniorů a poklesne počet lidí v produktivním věku. Dnes se uvaţuje o posunutí hranice odchodu do důchodu aţ na 68 let. Hrozí, ţe starobními důchody budou pod hranicí ţivotního minima. Je pravdou, ţe pro třicátníka je problematika důchodu velmi vzdálená. Dnes třicátník moc neřeší důchod, kdyţ ţije problémy, jako je financování bydlení, finanční zabezpečení mladé rodiny, kariérou či čerstvě zahájeným podnikáním. Ale všichni si uvědomujeme, ţe kaţdý krok, který dnes uděláme pro větší budoucí finanční nezávislost, se s odstupem času vyplatí.

67

Čím začít? V době, kdy půjdeme do důchodu, tak finanční pohodlí nebude jen o dostatečném příjmu, ale i o niţších ţivotních nákladech. Jistě budou vyšší náklady na bydlení, dopravu a zdravotní péči. Hůře na tom tedy bude ten, kdo bude vystaven vysokému nájemnému a drahým účtům za energii. Investice do vlastního moderního bydlení s nízkou energetickou náročností je pro mladé lidi, moţná prvním krokem k lepšímu ţivotnímu standardu k důchodu. Bez rodiny to bude zřejmě sloţitější. Poroste i důleţitost rodinného zázemí. Moţná více neţ dnes. Senior, který nebude moci ve stáří čelit zvyšujícím se ţivotním nákladům, bude finančně snášet ţivot penzisty mnohem hůře, neţ senioři ţijící v páru a obklopení dětmi v produktivním věku. Je lepší, pokud se spolehneme na vlastní zdroje. Dalším způsobem, jak se zabezpečit na stáří, je mít jiný zdroj příjmu, neţ je státní důchod. Jiţ za Rakouska-Uherska byly nejvyhledávanějším zabezpečením pro penzi trafika nebo malá prodejna. Nemusíme však chodit, tak daleko do historie od roku 1990 jiţ roste druhá generace ţivnostníků. Kaţdý z nás najde kolem sebe příklad, kdy rodiče, kteří začali podnikat první polovině 90.let, jiţ dnes předávají své úspěšné podnikání odrostlým dětem. A sami rodiče pak v rodinné firmě působí pouze, jako starší rada či dohlíţitele. Nemusí jít právně o velkotovárníky, ale dobře fungující rodinné firmy s trpělivě budovanou tradicí ve sluţbách, řemeslech a obchodu. Ty mohou být lepším řešením neţ být finančně odkázán na nízkou státní penzi. Z tohoto úhlu pohledu, uţ můţe být vzrůstající rozdíl v ţivotní úrovni mezi budoucími penzisty celkem logický a také pravděpodobný. Ani zaměstnanci, kteří nikdy podnikat nebudou, nemusí být skeptičtí. Kaţdý můţe udělat něco pro svoji stabilnější ţivotní úroveň v budoucnu. Kvalita ţivota v důchodovém věku bude otázkou zdraví a dostatku finančních peněz. Jaký, ale zvolit ten správný spořící produkt na penzi? Penzijní připojištění: vliv státního příspěvku na celkový výnos postupem času klesá. V roce 1994 tehdejší ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička uvedl na svět systém penzijního připojištění se státním příspěvkem, který nám mohli závidět i Švédové se svým propracovaným sociálním systémem. V následujících letech si uzavřelo penzijní připojištění více neţ 6 mil. lidí. Hlavním motivem, především pro padesátníky, 68

byla moţnost krátkodobě uloţit několik stokorun měsíčně a po několika letech si dobře zúročené peníze vyzvednout. Penzijní fondy ze zákona jsou povinny garantovat kladný podíl na zisku, jim však na finančních trzích ţádné garance nikdo neposkytne, proto musejí ukládat svěřené úspory velmi konzervativně. Drtivé úspory účastníků penzijního připojištění jsou vloţeny do kvalitních státních dluhopisů jejich a jejich výnos jiţ není to co býval v době vstupu penzijních fondů na trh. Do výnosnějších aktiv penzijní fondy mnoho investovat nesmějí. Výnos z dluhopisů je navíc sníţen o náklady fondů. Penzijní fondy připisují stále niţší výnosy a jsou tak zajímavé jen díky státnímu příspěvku. Sami penzijní fondy naříkají, ţe průměrná měsíční ukládaná částka je příliš malá a dávky z penzijního připojištění čerpají lidé jednorázově a po poměrně krátké době spoření. Nejzajímavější je odkládat do penzijního fondu relativně nízké částky, které postačí k inkasování státního příspěvku. Měsíční příspěvek účastníka 500 Kč je horní hranicí pro získání max. státního příspěvku 150,- Kč, pokud odloţí účastník měsíčně více, státní příspěvek se jiţ nezvýší. V prvních letech spoření je 150,- Kč zajímavým benefitem. Čím více peněz je ale na účtu, tím je pro účastníka zajímavější spíše výnos z celé částky na účtu, neţ 150,- Kč od státu. Státního příspěvek postupem času klesá a nelze o něj opírat prosperitu účtu do nekonečna. Účastník můţe spoléhat na připsaný výnos, ten však penzijní fondy ze své podstaty nemohou vytvořit dostatečně velký. Za rok 2009 penzijní fondy připisovaly průměrně méně neţ 1 % a to pro předstihnutí inflace zdaleka nestačí. Lze ale říci, ţe penzijní fond je zajímavým řešením především v kombinaci s příspěvkem zaměstnavatele. Pro skutečné zabezpečení finanční budoucnosti je třeba ukládat vyšší částky neţ několik stokorun a v tom případě je rozumnější řešením zvolit kromě penzijního fondu i jiný finanční produkt. Podílové listy jsou nejpohodlnější formou investování pro člověka, který není investičním profesionálem. Na rozdíl od penzijního připojištění vám nabízejí výraznější podíl na moţném zisku podniku perspektivní odvětví a na jejich ekonomickém růstu. Je to jiný zdroj výnosu neţ u penzijního připojištění. Výnos je pohyblivý, cena podílových listů můţe kolísat a naopak platí, ţe čím déle se investuje, tím více je většinou výnos stabilnější a investice bezpečnější. Podílové listy proto doporučují nakupovat po menších částkách s ţeleznou pravidelností kaţdý měsíc. Jaké podílové listy zvolit? Výběr je velmi široký (cenné papíry, nemovitosti, komodity a jiné) a je zde odlišná míra rizika a různý výnosový

69

potencionál, a proto by měl investor vţdy své záměry zhodnotit z různých hledisek, případně vyuţít konzultace s kvalifikovaným investičním poradcem. Poradenství v zajištění vlastní důchodové renty není zdaleka jednoduchá záleţitost. Je to proces několika stupňové analýzy, který by měl především odpovědět na tyto otázky: Jaká bude starobní (státní) penze? Jaká měsíční částka účastníkovi zbude v penzi oproti stávajícímu standardu měsíčně chybět? O jakou částku se bude jednat celkově v době penze? Kolik peněz je nutno měsíčně odkládat na soukromé zabezpečení, aby tato částka byla dosaţena? Teprve pak je moţné vybrat nejvhodnější finanční produkty, které se k této částce co nejvíce přiblíţí. Komplexní servis spojený s takto komplikovanou sluţbou se jiţ dnes dostane běţně na přepáţkách bank. Závěrem je třeba říci, ţe spoření na penzi je dlouhodobý proces a jeho priorita se v ţivotě nás nemění. Částku, kterou by kaţdý měl odkládat na penzi nelze stanovit na desítky let dopředu, jako neměnnou. V ţivotě kaţdého z nás bude období utahování opasku, které se vystřídá s obdobím prosperity, ve kterém se vyplatí dát větší část vydělaných peněz stranou. Spoření na penzi by nemělo být vytrţeno z kontextu celkového pohledu na osobní finance. I proto se vyplatí vyuţít sluţeb finančního poradce, nejen jednorázově při sjednání, ale především pro dlouhodobou spolupráci. Tím se vyhneme situacím, kdy nutně potřebujeme hotovost pro jiné účely a předčasně zbytně rušíme penzijní či podílový fond.

70

Seznam použité literatury: 1. Cipra, T.2006.Pojistná matematika teorie a praxe. Ekopress, s.r.o.. 411s. ISBN 8086929-11-6 2. Daňhel, J., Majtánová, A., Kafková, E, Ducháčková, E.:Pojišťovnictví:teorie a praxe, Ekopress, Praha 2006 3. Ducháčková, E. 2009. Principy pojištění a pojišťovnictví. Ekopress, s.r.o. 223s. ISBN 978-80-86929-51-4 4. Marvan, M.,: Dějiny pojišťovnictví v Československu, 1. Díl, Novinár, Praha 1997 5. Přib, J: Penzijní připojištění se státním příspěvkem, Sociální politika č.3/1994 6. Šídlo, D. 2010. Ţivot jako riziko. Aladin Agency i Ing.Dušan Šídlo. 188s. ISBN 97880-904345-1-6 7. Asociace penzijních fondů ČR dostupné na www.apfcr.cz 8. ČNB, stránky České národní banky, www.cnb.cz 9. Česká asociace pojišťoven dostupné na www.cap.cz 10. ČSSZ, stránky České správy sociálního zabezpečení, http://www.cssz.cz 11. ČSÚ, stránky Českého statistického úřadu, http://www.czso.cz 12. ING, Ţivotní pojišťovna N.V., Zvláštní pojistné podmínky 13. MPSV, stránky Ministerstva práce a sociálních věcí , http://www.mpsv.cz 14. MFCR, Ministerstvo financí ČR dostupné www.mfcr.cz 15. Penzijní fond České pojišťovny, a.s. dostupné www.pfcp.cz

Internetové zdroje: 1. ISure.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Pojištění závaţných onemocnění. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-3833., dostupný na: http://www.isure.cz/cek_poj_za_on.php 71

2. Portál veřejné správy ČR [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Portal.gov.cz. Dostupné z WWW:<portal.gov.cz>.http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=27 7/2009 3. Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-27]. Předepsané pojistné. Dostupné z WWW: <.>na: http://www.finance.cz/pojisteni/statistika/predepsane-pojistne/2010/

4. česká pojišťovna [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Dańové výhody. Dostupné z WWW: <.>.: http://www.ceskapojistovna.cz/danove-vyhody.html

5. Demografie.cz [online]. 2011 [cit. 2011-01-17]. Na co umíráme. Dostupné z WWW: <.>.: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=463 6. česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2011-04-17]. Statistiky. Dostupné z WWW: <.>.: http://www.cap.cz/statistics.aspx 7. ČAP: Výroční zprávy České asociace pojišťoven za roky 2001 – 2007 [online]. c2007 – 2008 [cit. 2008-12-05]. Dostupný z WWW http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%c3%bdro%c4 %8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy

8. Česká pojišťovna [online]. 2011 [cit. 2011-03-18]. Penzijní fond České pojišťovny. Dostupné z WWW: <www.cpoj.cz>.Dostupný z www http://www.pfcp.cz/oproduktu/co-je-penzijni-pripojisteni.html 9. EDU FIM UHK [online]. 2011 [cit. 2011-02-17]. Historie pojišťovnictví. Dostupné z WWW: <.>. http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=pojis&page=historie 10. Asociace penzijních fondů [online]. 2010 [cit. 2011-04-17]. Apfcr.cz. Dostupné z WWW: <.>. http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=ukazatele/ukazatele_rok.php&year=2010

11. Hajduch.net [online]. 13.10.2010 [cit. 2011-04-17]. Sloţení obyvatel . Dostupné z WWW: <.>. http://www.hajduch.net/cesko/slozeni-obyvatel 12. Penize.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Výpočet pojistného pro případ smrti. Dostupné z WWW: <.>. ISSN 1213-2217. http://www.penize.cz/17481-vypocetpojistneho-pro-pripad-smrti-u-izp

72

Seznam Grafů: Graf č. 1: Věkové sloţení obyvatelstva v roce 2010………………………………………….9 Zdroj: Český statistický úřad, dostupné z: http://www.hajduch.net/cesko/slozeni-obyvatel Graf č. 2: Pravděpodobnostní hustota délky ţivota pro muţe a pro ţeny v ČR v roce 2010.……………………………………………………………………………………….....17 Zdroj:Český statistický úřad, dostupné: http://www.hajduch.net/cesko/slozeni-obyvatel Graf č. 3: Počty doţívajících v ČR v roce 2004..…………………………………………...19 Zdroj: ČSÚ Graf č. 4: Pravděpodobnost úmrtí v %.....................................................................................26 Zdroj: ČSÚ http://www.hajduch.net/cesko/slozeni-obyvatel Graf č. 5: Teoretická potřeba pojištění a výše finanční ztráty………...………...…………...28 Zdroj: Česká pojišťovna, a.s Graf č. 6: Porovnání zůstatku úvěru ve výši 1 mil.Kč sjednaného na 20 let a krytí pojištění s lineálně klesající pojistnou částkou…………………………………………………………31 Graf č. 7: Modelové sloţení pojistné částky pro případ úmrtí…...…………………………..32 Zdroj: Šídlo, D. 2010. Ţivot jako riziko. Aladin Agency i Ing.Dušan Šídlo. 188s. ISBN 97880-904345-1-6 Graf č. 8: Vývoj pravděpodobnosti plného invalidního důchodu, jako % pravděpodobnosti úmrtí…………………………………………………………………………………………..36 Zdroj: Český statistický úřad 2009 Graf č. 9: Vývoj pravděpodobnosti dlouhodobé pracovní neschopnosti delší neţ tři měsíce v závislosti na věku ………………………………………………………………………......43 Zdroj:Česká

asociace

pojišťoven:http://www.pojistizivot.cz/pripady-ze-zivota/zavazne-

onemocneni-s-dlouhodobou-pracovni-neschopnosti 73

Graf č. 10: Graf ukazuje čeho se nejvíce obáváme při splácení úvěru………………………46 Zdroj: Česká pojišťovna, a.s. Graf č. 11: Rizika dle závaţnosti dopadu a pravděpodobnosti realizace……………….……54 Zdroj: Česká pojišťovna, a.s. Graf č. 12: Důleţitost jednotlivých pojištění……………………………………...……...….54 Zdroj: Česká pojišťovna, a.s. Graf č. 13: Penzijní připojištění je ve srovnání s termínovaným vkladem v bance velmi výhodné!....................................................................................................................................57 Graf č. 14: Portfolio uloţení finančních prostředků penzijních fondů…...…………………..58 Zdroj: Penzijní fond České pojišťovny 2010 dostupné z: http://www.pfcp.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&s=co_je_penzijni_pripo

Graf č. 15:Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění se stát. příspěvkem včetně účastníků, kterým přispívá pouze zaměstnavatel (podle odhadu APF ČR) v tis. Kč…...……63 Zdroj : APFČR - Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2010, dostupné z: http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=ukazatele/ukazatele_rok.php&year=2010

Seznam tabulek: Tabulka č. 1: % Pravděpodobnosti úmrtí ………………………………………...……...….27 Zdroj: ČSÚ http://www.hajduch.net/kategorie/cesko/obyvatelstvo Tabulka č. 2: Nejčastější příčiny úmrtí…………………………………………......………..28 Zdroj: CAP: http://www.cap.cz/statistics.aspx Tabulka č. 3: Pravděpodobnosti invalidity…………………………...…………………...…38 Zdroj:Česká asociace pojišťoven:http://www.pojistizivot.cz/pripady-ze-zivota/trvala-invaliditazivitele-rodiny 74

Tabulka č. 4: Modelový příklad měsíčního pojistného………...……………………………42 Zdroj: Česká pojišťovna, a.s. dostupné: http://www.zdravi.cz/pojisteni_pracovni_neschopnosti.html Tabulka č. 5: Počet úmrtí úrazem……...…………………………………………………….51 Zdroj: staţen 9.3.2011 z http://www.cap.cz/statistics.aspx Tabulka č. 6: Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice k 31.12.2010 ………………………………………………………………………………….59 Zdroj:MFČR zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2010 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Pol_zprava_o_FT_08_FV.pdf Tabulka č. 7: Výše státního příspěvku a daňové úlevy………………………..…………….60

Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Rozloţení placeného pojistného…………..……………………………….….11 Obrázek č. 2 : Kyvadlo ţivota…………………………………………..…………...……....30 Obrázek č. 3: Jak funguje penzijní připojištění…………………………………...…………57 Obrázek č. 4: Typy výplat z penzijního připojištění a jejich zdanění……………......……...61

75

Přílohy Příloha č. 1 Podíl jednotlivých pojišťoven na celkovém předepsaném pojistném - ŽP za r. 2010 ČP 19,7%

Ostatní 25,0%

KP 16,5%

ING 7,8% ČSOBP 8,6%

PČS 11,9%

KOOP 10,4%

Příloha č. 2 Podíl pojišťoven na celkovém předepsaném pojistném - NŽP za r. 2010 Ostatní 13,9%

KOOP 30,9%

ČSOBP 4,8% ČPP 5,8%

GP 8,0% ALLIANZ 9,1%

ČP 27,6%

Tabulky vytvořeny v dubna 2011 – vlastní tvorba. Informace jsou dostupné na WWW: < http://www.cap.cz/statistics.aspx

76

Příloha č. 3

Druh pojištění osob Vlastnosti

Krytí rizika (smrti) Tvorba kapitálové hodnoty

Rizikové ţivotní a úrazové X

Kapitálové ţivotní

Universální ţivotní

X

X

X

X

X

X

Aktivní ovlivňování výnosu Garantované zhodnocení

Důchodové

X

X

X

X

Flexibilita Daňová znatelnost

Investiční ţivotní

X

X

X

X

X

X

X

Tabulka v příloze byla vytvořena v dubnu 2011 – vlastní tvorba. Informace jsou dostupné na WWW:< http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Investi%c4%8dn%c3%ad+%c5%bdP&typ=HTML

77

Příloha č. 4

Vývoj počtu klientů PF ČS 750212

907803

833512

Počet klientů celkem 174419

151966

152780

2008

2009

2010

Počet nových klientů

Příloha č. 5

Portfolio dle měn PF ČS za rok 2010 1,9%

0,5% 0,1%

4,3%

93,2%

CZK

EUR

PLN

USD

78

GBP

Příloha č. 6

Struktura portfolia PF ČS za rok 2010 akcie a podílové listy 9%

pokladniční poukázky 6% dluhopisy 67%

termínované vklady 18%

Příloha č. 7

Vývoj hospodářského výsledku a nákladů penzijního fondu České spořitelny

807354 458531 127447

4500

2008

Hospodářský výsledek v tis. Kč

3900

3000

2009

2010

Náklady na 100 tis. Kč spravovaných prostředků (Kč)

79

Příloha č. 8 Vývoj hospodářského výsledku a nákladů penzijního fondu České spořitelny

807354

458531

127447 4500

3900

2008

3000

2009

Hospodářský výsledek v tis. Kč

2010

Náklady na 100 tis. Kč spravovaných prostředků (Kč)

Příloha č. 9

Vývoj majetku a počtu klientů Penzijního fondu České spořitelny 35120

32351

29574

750 2008

907

833 2009 Majetek klientů (mil. Kč)

2010 počet klientů v tis.

Veškeré tabulky tabulky v za PFČS byly vytvořeny v dubnu 2011 – vlastní tvorba a jsou dostupné na www:< http://www.pfcs.cz/page.aspx?p=vyrzpravy&i=4 80

81