Daňové prostředí České republiky a jeho komparace se zeměmi visegrádské čtyřky
Příspěvek na konferenci „Teoretické a praktické aspekty veřejných financí“ konané ve dnech 3. – 4. 4. 2009
Schvábová Andrea
[email protected]
15. února 2009
Obsah Úvod .................................................................................................................................1 1
Popis daňového systému České republiky...............................................................1
2
Komparace daňového prostředí České republiky a zemí visegrádské čtyřky .......3
Závěr ................................................................................................................................9 Seznam literatury...........................................................................................................11 Publikace .....................................................................................................................11 Elektronické zdroje ......................................................................................................11 Právní předpisy a nařízení ...........................................................................................12
Úvod Pro každý podnik a každé podnikání je důležité prostředí, které je tomuto podnikání nakloněno, a to pokud možno ve všech oblastech. Důležitý je makroekonomický vývoj země, politická stabilita, postavení země v mezinárodním měřítku, nastavení legislativy podnikání, přístup k financím či různé formy podpory podnikání. Jedním z hlavních faktorů, které podnikání ovlivňují je daňové prostředí. Zejména v poslední době, v podmínkách stále se zvyšující mobility pracovní síly, zboží, služeb a kapitálu, kdy v Evropské unii není problém přemisťovat sídlo firmy z jedné země do druhé, se daňový systém příslušné země stává jednou ze základních determinant podnikatelského prostředí. Podniky jsou ovlivňovány v podstatě všemi typy daní, bez výhrad to platí u daní přímých, a to jak daní z korporací, tak daní osobních důchodových, kdy firma zpravidla musí odvádět zálohy na tuto daň za své zaměstnance, za splnění určitých podmínek i u daní nepřímých. V určitých situacích se podnik může setkat i s daněmi převodovými. Neméně podstatnou složkou je i samotná daňová správa a administrativa. Často je jako součást daňového systému uváděny také sociální příspěvky, které v mnoha zemích činí podstatnou složku, jak z hlediska podílu na celkových daní, tak z hlediska výnosů sociálních příspěvků. Z těchto důvodů je cílem mé eseje přiblížit aktuální daňové prostředí v České republice a jeho dopad na podmínky podnikání. Pro lepší představu používám komparaci s ostatními zeměmi visegrádské čtyřky, tj. Slovenska, Maďarska a Polska. V první kapitole nejprve velmi stručně přibližuji daňový systém České republiky a následně provádím komparaci základních daňových ukazatelů, které ovlivňují podnikatelské prostředí ve sledovaných zemích.
1 Popis daňového systému České republiky Daňové zatížení České republiky je v posledních letech poměrně stabilní, daňová kvóta se pohybuje okolo 37 %, což je na úrovni daňové kvóty EU. Česká republika je zemí, v níž mají převažující význam příspěvky na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které tvoří přes 40 % všech daní. Druhými nejvýznamnějšími jsou spotřební daně s přibližně 33 % podílem z celkových daní a nejméně podstatné jsou z tohoto hlediska daně přímé (26 %). Z hlediska podílu výnosu na HDP je, kromě příspěvků, nejvýznamnější daní daň z přidané hodnoty (cca 7 %). Výnos osobní důchodové daně je obdobně jako v ostatních
1
zemích EU vyšší (cca 5 %) oproti dani korporátní (cca 4 %). Rozdíl zde ale není tak velký jako u jiných zemí EU, kdy výnos korporátní daně postupně ztrácí na svém významu. Rozpočtové daňové určení je v České republice vysoce centralizované, 70 % celkových daňových příjmů plyne do vládních rozpočtů, 8,9 % náleží krajským rozpočtům a 21 % pak obecním rozpočtům.1 Daňový systém České republiky má tradiční strukturu s rozdělením na daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, daň dědickou, daň darovací a daň silniční. Daně jsou zpravidla placeny periodicky, zdaňovacím obdobím je obvykle kalendářní rok (měsíc či čtvrtletí u daně z přidané hodnoty). Jak již bylo řečeno u přímých daní je z hlediska výnosu významnější daň z příjmu fyzických osob. Tato daň bylo od vzniku novodobého daňového systému v roce 1993 zdaňována progresivní sazbou daně. To se změnilo s daňovou reformou v roce 2008, která zavedla lineární sazbu daně ve výši 15 % a základ daně je nově navyšován o příspěvky na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Dividendové a úrokové příjmy jsou zdaňovány v samostatném základu daně sazbou 15 %. Sazba daně z příjmu právnických osob postupně klesá, což je typické pro většinu nově přistoupivších zemí v EU. Od roku 1993 se sazba snížila z 45 % na současných 21 %, přičemž je plánováno další postupné snižování až na úroveň 19 % od roku 2010. Pro investiční, podílové a penzijní fondy je nastaveno daňové zvýhodnění v podobě 5 % sazby daně. Společnost si může uplatnit několik odpočtů, nejvýznamnějším z nich je daňová ztráta, kterou je možno přenášet až pět let dopředu. Dalšími odpočty jsou dary na veřejně prospěšné účely a odpočet výdajů na výzkum a vývoj. Česká republika má implementovány základní směrnice EU týkající se harmonizace přímých daní. Při stanovování transferových cen je uplatňován princip tržního odstupu (arm’s length principle). Spotřební daně i daň z přidané hodnoty jsou postupně harmonizovány s pravidly EU. Od roku 2008 dosahuje Česká republika všech minimálních sazeb u spotřební daně, s výjimkou daně z cigaret. V témže roce byly zavedeny také ekologické daně. U daně z přidané hodnoty proběhla velká reforma v roce 2004 v souvislosti se vstupem do EU, kdy
1
Cit.: Česká daňová správa. Daňové příjmy krajů a obcí [online]. [Citace 13.5.2008] Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846B-0A433A42/cds/xsl/282.html?year=
2
byla snížena základní sazba daně z 22 % na 19 % a řada zboží a služeb byla převedena ze snížené sazby do této základní. Snížená sazba daně činí 5 %. Ostatní daně jsou z hlediska významu na celkových daňových výnosech zanedbatelné. Od roku 2008 jsou u daně dědické a darovací osvobozeny první dvě skupiny (tj. příbuzní v řadě přímé a pobočné) a zdanění tak podléhají jen třetí osoby. Daň z nemovitosti má význam zejména pro obecní rozpočty.
2 Komparace daňového prostředí České republiky a zemí visegrádské čtyřky Základním ukazatelem mezinárodního srovnávání daňových systémů je jejich daňová kvóta, neboli podíl celkových výnosů daně ku HDP. Porovnání daňových kvót sledovaných zemí můžeme vidět v grafu níže. Graf 1 - Daňové kvóty ve sledovaných zemích v roce 2006 Maďarsko
37,2%
Polsko
33,8%
Slovensko
29,3%
36,2%
ČR
0,0%
5,0%
10,0% 15,0%
20,0% 25,0% 30,0%
35,0% 40,0%
Zdroj: European Commisson - Taxation trends in the European Union [2008]
Jak můžeme vidět, nejmenší daňovou kvótu má Slovensko, které v této oblasti vykazuje v posledních letech výrazný pokles (ještě v roce 1998 činila slovenská daňová kvóta okolo 37 %). Následuje Polsko s také poměrně nízkým daňovým zatížením. Zbylé země jsou z hlediska daňové kvóty srovnatelné a pohybují se okolo průměru Evropské unie (cca 37 %). Při porovnání s ostatními se Česká republika pohybuje na úrovni Maďarska. Z hlediska celkové daňové zátěže by tedy nejvhodnější zemí pro podnikání bylo Slovensko a naopak Česká republika s Maďarskem se jeví pro podnikání jako nevhodné. Daňové systémy sledovaných zemích jsou si vzájemně velmi podobné, v zásadě se liší pouze
v některých
detailech
jako
je
pokrytí
předmětu
daně
spotřební
či
existence/neexistence daní dědické a darovací. Konkrétní strukturu daňového mixu
3
z hlediska podílu jednotlivých daní na celkových daních ve sledovaných zemích zobrazuje následující graf. Graf 2 - Struktura daňového mixu ve sledovaných zemích v roce 2006 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
44,70%
40%
36,10%
33,60%
39,60%
43,80%
41%
30,90%
24,40%
20,40%
22,20%
25,30%
ČR
Slovensko
Polsko
Maďarsko
Přímé daně
Nepřímé daně
Sociální příspěvky
Zdroj: European Commisson – Taxation trends in the European Union [2008]
I z hlediska struktury daňového mixu jsou si sledované země poměrně podobné. Jednoznačně nejmenší zastoupení mají u všech přímé daně, úplně nejnižší je to pak u Slovenska, domnívám se, že to bude zásluhou provedení daňové reformy v roce 2004 a zavedením rovné daně. U Německa a České republiky jsou nejsilnějším zástupcem v daňovém mixu sociální příspěvky a někde na polovině úrovně sociálních příspěvků a přímých daní se nacházejí daně nepřímé. U Slovenska se pak podíl sociálních příspěvků a nepřímých daní vyrovnává a u Polska a Maďarska dosahují nepřímé daně dokonce většího podílu než sociální příspěvky. Podnikatele bude nejspíš nejvíce zajímat placení daní přímých, v tomto případě by se jako nejvhodnější zemí jevilo stejně jako z hlediska daňového zatížení Slovensko. Česká republika je z hlediska celkového mixu srovnatelná se Slovenskem. Naopak od těchto dvou zemí odlišnou a vzájemně si podobnou strukturu mají Slovensko a Polsko. Země jsou si podobné i pokud bychom porovnávali podíl výnosu jednotlivých daní ku HDP. V rámci nepřímých daní u všech zemí jednoznačně převažuje daň z přidané hodnoty, u přímých daní je výnosnější daň z příjmu právnických osob. Výjimkou je pouze Slovensko, kde převažuje výnos daně z příjmu právnických osob, i když rozdíl mezi těmito dvěma daněmi je téměř zanedbatelný (2,2 % fyzické osoby vs. 3,3% právnické osoby). Proporcionální rozdělení těchto dvou daní neplatí ani u ostatních zemí, naopak u České republiky je tento rozdíl minimální (5 % vs. 4 %). Co se týče porovnání nastavení konstrukce jednotlivých daní, vybírám pro porovnání daň z příjmu právnických osob a daň z přidané hodnoty, které, dle mého názoru, jsou
4
podstatným nákladem podniku a tedy důležitým faktorem při rozhodování podnikatele o umístění svého podnikání. Při porovnávání předmětů těchto daní ve sledovaných zemích mohu konstatovat, že v zemích visegrádské čtyřky je vymezení téměř totožné. U daně z příjmu právnických osob jsou to zpravidla veškeré výnosy podnikání, u daně z přidané hodnoty je pak předmět daně vymezen v souladu s direktivou Evropské unie č. 2006/112/EC o společném systému daně z přidané hodnoty. Obdobně je vymezen také i užší základ daně u daně z přidané hodnoty, který se zpravidla odvozuje z údajů v účetnictví, které je vedeno v souladu s národními či mezinárodními předpisy. Mírné odlišnosti jsou u uplatňování asi nejdůležitějšího odpočtu od základu daně, a to daňové ztráty. U žádné země není možný přenos ztráty zpět do minulosti a naopak všechny daňové legislativy sledovaných zemí umožňují uplatnění vzniklé ztráty v následujících letech podnikání. U České republiky, Slovenska a Polska je tato možnost omezena na pět budoucích zdaňovacích období. U Maďarska platí obdobný limit, pokud ale ztráta vznikne v prvních čtyřech letech podnikání může být uplatňována po neomezeně dlouhou dobu. Relativně velké jsou pak odlišnosti u sazeb daní, a to jak v případě právnických osob, kde se ovšem rozdíly díky stále sílící daňové konkurenci postupně stírají, jednoznačně pak u daně z přidané hodnoty, kdy pokusy o sjednocení sazeb této daně na evropské úrovni byly doposud neúspěšné. Přehled sazeb zobrazuje následující graf (daň z příjmu právnických osob) a tabulka (daň z přidané hodnoty), kdy uspořádání do grafu z důvodu nejen odlišné výše, ale především počtu sazeb nebylo možné. Graf 3 - Sazby daně z příjmu právnických osob ve sledovaných zemích v roce 2008 Maďarsko
16%
Polsko
19%
Slovensko
19%
21%
ČR
0%
5%
10%
15%
20%
25%
%
Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, Zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z prijmov, Ministry of Finance Poland, Ministry of Finance Hungary [2008]
5
Tabulka 4 – Sazby daně z přidané hodnoty v sledovaných zemích v roce 2008 Země
ČR
Slovensko
Polsko
Maďarsko
Sazba základní
19 %
19 %
22 %
20 %
Sazba snížená
9%
10 %
7 %, 3 %, 0 %
5%
Zdroj: Láchová [2007]. Vlastní úprava
Nejnižší sazbu daně z příjmu právnických osob má Maďarsko, kde sazba činí 16 % a při splnění daných podmínek je možné ji snížit až na 10 %. Nejvyšší sazbu daně z příjmu právnických osob má v současné době Česká republika, pokud však naplánovaná daňová reforma bude probíhat podle plánu, měli bychom se během následujících dvou let přiblížit úrovni Polska a Slovenska, tedy 19 %. U daně z přidané hodnoty používají všechny sledované země, s výjimkou Polska, pouze jednu základní a sníženou sazbu. Rozdíly mezi výší těchto sazeb nejsou velké, u základní sazby je to rozdíl zanedbatelný, snížená sazba však může být v některých zemích předmětem daňového plánování. Platilo by to zejména pro Polsko, které uplatňuje dvě snížené sazby, z nichž jedna je nižší než 5 %, a dokonce sazbu nulovou. Daňové plánování v této oblasti však nepovažuji za reálné, protože ve snížené sazbě jsou ve všech zemích zdaňovány pouze vyjmenované zboží a služby typu lékařských pomůcek či kulturních služeb, které zpravidla vykonávají rovněž specifické subjekty a nebudou tedy předmětem podnikání běžného subjektu, jak jsem jej definovala v druhé kapitole. Významným faktorem daňového systému je také daňová administrativa a daňová správa vůbec. Konkrétní podmínky daňové správy u popsaných daní se ve sledovaných zemích příliš neliší. U daně z příjmu právnických osob je jako zdaňovací období definován kalendářní rok, přičemž je zpravidla povoleno používat také rok hospodářský. Ve všech sledovaných zemích je třeba podat daňové přiznání do konce měsíce března po skončení zdaňovacího období, zpravidla je možné další prodloužení, a to buď na základě žádosti nebo plné moci k zastupování daňovým poradcem. Daň je u všech popsaných zemích splatná v termínu podání daňového přiznání a zpravidla je třeba v průběhu roku platit příslušné zálohy. U daně z přidané hodnoty je možnost měsíčního, čtvrtletního i ročního zdaňovacího období. Vymezení u jednotlivých zemí se liší podle toho, které z těchto zdaňovacích období je považováno za primární a za jakých podmínek je možné použít jinou délku
6
zdaňovacího období. Daňové přiznání je třeba podat u zemí visegrádské čtyřky do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Složitost či jednoduchost daňové správy je indikátorem složitosti/jednoduchosti daňového systému jako celku. V průzkumu Evropské banky pro obnovu a rozvoj2, byli podnikatelé dotazováni, zda pro ně daňová správa představuje překážku pro podnikání či nikoliv. Výsledky jsou zobrazeny níže. Graf 5 - Daňová správa jako překážka pro podnikání v % Maďarsko
Polsko
Slovensko
ČR
0,0%
20,0%
40,0%
60,0%
80,0%
100,0%
%
Zdroj: The World Bank [2006]. Vlastní úprava
Procenta uvedená v grafu představují množství firem, které odpověděly, že pro ně daňová správa představuje překážku pro podnikání. Největší překážku v podnikání představuje daňová správa v České republice. Odpovídá to výše uvedeným údajům, tedy poměrně vysoké daňové kvótě i nejvyšší sazbě daně z příjmu právnických osob ze všech sledovaných zemích. Nejméně negativně vnímají daňovou správu slovenští podnikatelé. Dle mého názoru to může být způsobeno tím, že průzkum byl realizován v roce 2005, tedy rok po realizaci daňové reformy, která přinesla výrazné zjednodušení daňové soustavy a tedy i určitý podnikatelský optimismus. Polští podnikatelé vnímají svou daňovou správu rovněž poměrně negativně a zhruba na 50-ti % se nachází Maďarsko. Pro ověření, zda subjektivní vnímání podnikatelů odpovídá realitě, připojuji graf znázorňující počet plateb, které je třeba v souvislosti s daněmi ročně uskutečnit a odhad času, který daňová administrativa celkem ročně zabere.
2
European Bank for Reconstruction and Development: Business environment and enterprise behaviour in East Germany compared to West Germany and Central Europe. Krkoska L., Robeck K., 2007
7
45
1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
40
Počet plateb
35 30 25 20 15 10 5 0 ČR
Slovensko
Polsko
Počet plateb
hod
Graf 6 - Počet daňových plateb za rok a čas k tomu potřebný
Maďarsko
Celkový čas (hod)
Zdroj: The World Bank – Doing business [2008]. Vlastní úprava
Negativní vnímání českých podnikatelů je jednoznačně potvrzeno časem, který musí v souvislosti s daňovou správou obětovat. Na splnění 12-ti plateb je dle průzkumu Evropské banky pro obnovu a rozvoj zapotřebí přibližně 900 hodin (subjektivní vnímání stráveného času dotazovaných), což je nejvíce z uvedených zemí. Potvrzeno bylo vnímání také u slovenských podnikatelů, v tomto případě pozitivně, kteří na splnění 30-ti plateb potřebují okolo 300 hodin. Poměrně dobré jsou také výsledky pro Polsko, které má ve srovnání se Slovenskem mnohem vyšší počet plateb, ale na jejich splnění potřebuje relativně stejně času. Cílem této eseje bylo celkové srovnání faktorů daňového prostředí a ovlivňující podnikatelské prostředí země jako celek. Nejvhodnější zemí pro zahájení podnikání na základě informací o místním daňovém prostředí bych označila Slovensko. Ze zemí visegrádské čtyřky představuje Slovensko nejvhodnější zemi pro daňovou optimalizaci. Daňová kvóta stabilně klesá, sazba daně z příjmu právnických osob je nízká a pozitivní vnímání daňové správy bylo podpořeno nižším časem, který je zapotřebí ke splnění všech daňových povinností. Česká republika se v řadě oblastí pohybovala na úrovni Polska. Daňové prostředí České republiky není příliš nakloněno podnikání, daňová kvóta je vysoká a alarmující je jak negativní vnímání daňové správy, tak čas, který je nutný ke splnění daňových povinností. V tomto ohledu má Česká republika ještě značné mezery. Polsko se ve většině faktorů pohybuje přibližně na úrovni České republiky, někde lépe, někde hůře. Překvapující pro mě byly pozitivní výsledky daňové administrativy. U Maďarska nejsem schopna udělat jednoznačný závěr. Daňový systém jako celek bych hodnotila spíše pozitivněji, i když tomu zcela neodpovídá mínění podnikatelů.
8
Tyto své závěry o výhodnosti sledovaných zemí pro podnikání a placení daní ověřuji následujícími výsledky výzkumu Světové banky provedené v roce 2008, která ohodnotila a seřadila země celého světa z hlediska těchto dvou kritérií. Tabulka 1 – Ohodnocení zemí z hlediska jednoduchosti podnikání a placení daní Země Easy of doing business Easy of paying taxes 56 113 ČR 32 122 Slovensko 74 125 Polsko 46 127 Maďarsko Zdroj: The World Bank – Doing business [2008]
Jak lze vidět z tabulky, byla potvrzena moje domněnka a Slovensko je skutečně nejvhodnější zemí pro podnikání z hlediska podnikatelského prostředí. U daňového prostředí se ale umístilo až za Českou republikou. S tímto umístěním, bych vzhledem k mé analýze provedené výše, nesouhlasila. Z hlediska podnikatelského prostředí se Česká republika v tomto případě podobá spíše Maďarsku, Polsko mírně zaostává, u daňového prostředí jsou výsledky opačné. Celkově jsou si země visegrádské čtyřky z hlediska daňového prostředí velmi podobné, s čímž bych souhlasila, zaráží mě jen umístění Slovenska až za Českou republikou. Vzhledem k analýze provedené výše, kde bylo Slovensko, jak z hlediska subjektivních i objektivních faktorů, vnímáno jako země s nejvýhodnějším daňovým pro podnikání a naopak nepříliš pozitivní výsledky pro Českou republiku, by mluvily spíš o opaku.
Závěr Cílem této eseje bylo přiblížení daňového prostředí České republiky a jeho porovnání se ostatními zeměmi visegrádské čtyřky. Pro dosažení tohoto cíle jsem použila jednak popis daňového systému České republiky jako celku, jednak porovnání jeho hlavních konstrukčních prvků s obdobnými prvky v zemích visegrádské čtyřky. Pro posouzení subjektivního vnímání daňového prostředí podnikateli jsem použila závěry studie vypracované Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Na základě výše uvedeného tak považuji svůj cíl za splněný. Daňové systémy zemí visegrádské čtyřky jsou si velmi podobné. Přesto se objevují odlišnosti. Např. daňovou kvótu měla Česká republika nejvyšší, nejnižší ji mělo Slovensko. I v dalších ukazatelích byly výsledky různorodé. Při porovnání daňové správy, vykázala Česká republika velmi špatné výsledky, naopak Slovensko se umístilo na pozitivní příčce. Celkově se Česká republika v této oblasti podobala spíše Polsku.
9
Ze zemí visegrádské čtyřky se zdá být nejlepší zemí pro zahájení podnikání, na základě výše uvedeného, Slovensko. Daňový systém je nastaven pro podnikatele, Slovensko má jednu z nejnižších daňových kvót, nízkou sazbu daně i celou řadu zjednodušení. Velmi dobré výsledky dosáhlo Slovensko také v oblasti daňové správy. Zbývající tři země, včetně České republiky, měly v různých faktorech různé výsledky. Polsko v některých faktorech vynikalo, v jiných dosahovalo nejhorších hodnot. Obdobně to platilo pro Maďarsko. Celkově se Česká republika podobala v rámci sledovaných faktorů spíše Polsku. Výsledkem této práce je důkaz, že během krátké doby podpořit podnikatelský optimismus a nastavit daňový systém výhodný pro obě zúčastněné strany, tj. podnik i stát (Slovensko). Pozitivní výsledky subjektivních mínění slovenských podnikatelů jsou totiž, dle mého názoru, důsledkem provedené daňové reformy, která podnikům v řadě ohledů ulehčila. Doporučením pro českou vládu by tak mělo být pokračování v daňové reformě a následování kroků slovenské daňové reformy. Určitě je nutné snížit čas, který je zapotřebí k plnění daňových povinností, řešením by mohlo být větší propagace a zjednodušení, např. elektronického podávání daňových přiznání či virtuálního jednání se správci daně. Stát by měl přinášet více informací ohledně toho, jaké kroky v dané oblasti podniká a více prezentovat výsledky různých mezinárodních srovnání.
10
Seznam literatury Publikace Láchová Lenka: Daňové systémy v globálním světě. Aspi 2008, str. 63 – 67 European Bank for Reconstruction and Development: Business environment and enterprise behaviour in East Germany compared to West Germany and Central Europe. Krkoska L., Robeck K., 2007 PwC: Paying Taxes 2008 – The Global Picture. Materiál poskytnutý společností Ernst&Young
Elektronické zdroje Centrum pro regionální rozvoj: Enterprise Europe Network - Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU - Maďarsko, Polsko, Německo, Slovensko [online]. [Citace 13.8.2008]. Dostupné z: www.crr.cz/download.php?fid=979 European Commission: Economic analysis of Taxation - Taxation Trends in the EU [online]. [Citace 18.8.2008]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_stru ctures/article_4063_en.htm Eurostat: Economic data pocket book 1-2007 [online]. [Citace 15.4.2008]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-CZ-07001/EN/KS-CZ-07-001-EN.PDF. Eurostat: Structures of the taxation systems in the European Union [online]. Publikováno 18.5.2006 [citace 14.5.2008]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DU-06-001/EN/KS-DU06-001-EN.PDF International monetary fund. World Economic and Financial Surveys: World Economic Outlook Database [online]. [Citace 15.4.2008]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2008/01/weodata/index.aspx The World Bank: Business Environment & Enterprise [online]. [Publikováno 7.2.2006] [citace 20.4.2008]. Dostupné z:
11
http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/EXTEC AREGTOPANTCOR/0,,contentMDK:20720934~pagePK:34004173~piPK:340037 07~theSitePK:704666,00.html The World Bank: Doing business 2008 – Czech Republic, Germany, Slovakia, Poland, Hungary [online]. [Citace 17.8.2008]. Dostupné z: www.doingbusiness.org
Právní předpisy a nařízení Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, Aspi 2008 Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, Aspi 2008
12