Komparace státních rozpočtů České republiky a Slovenské republiky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Komparace státních rozpočtů České republiky a Slovenské republiky Diplomová práce

Autor:

Bc. Veronika Žďárská Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Musil, Ph. D.

Duben, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karlových Varech 30.4.2015

Bc. Veronika Ţďárská

Poděkování Chtěla bych poděkovat Ing. Petru Musilovi, Ph. D., vedoucímu diplomové práce, díky jehoţ pomoci a odborným radám mohla tato práce vzniknout, dále také Ministerstvu financí Slovenské republiky, které mi zpřístupnilo některé informace, jejichţ dostupnost není běţná.

Anotace Tato diplomová práce se ve své první části zabývá teoretickým přiblíţením problematiky státních rozpočtů z legislativního hlediska, dále je věnována teoretickému rámci příjmů a výdajů veřejných financí a samotný závěr první kapitoly se dotýká problematiky deficitů. Následuje stěţejní část, cílená na komparaci státních rozpočtů České republiky a Slovenské republiky z hlediska schválených a skutečných příjmů a výdajů v letech 1995-2013, jejich analýzu a následnou dedukci vývoje v průběhu zkoumaných let, coţ je vlastním cílem práce. Poslední kapitola se věnuje dopadu vstupu Slovenské republiky do Evropské měnové unie na státní rozpočet, zejména se zaměřuje na vývoj ukazatelů směrodatných pro splnění Maastrichtských kritérií a jednotlivé etapy, kterými Slovenská republika při procesu přijímání eura prošla.

Klíčová slova: Česká republika, komparace, Maastrichtská kritéria, Slovenská republika, státní rozpočet, veřejné výdaje

Annotation This thesis deals with the theoretical description of state budget issue from a legislative perspective in its first part, it is also devoted to the theoretical framework of the revenue and expenditure of public finances and it is concerned with the issue of deficits at the very end of the first chapter. Pivotal part is the following, it is aimed at the comparison of state budgets of the Czech Republic and the Slovak Republic in terms of the agreed and actual revenue and expenditures in the years 1995-2013, their analysis and deduction of development during the years studied than, which is the actual goal of the work. The last chapter is devoted to the incidence to national budget of the Slovak Republic admission into the European Monetary Union, it focuses on the development of indicators benchmarks for fulfillment of the Maastricht criteria and in which stages has the Slovak Republic undergone in the process of acceptance the euro in particular. Key words: Czech Republik, comparison, Maastricht criteria, Slovak Republic, state budget, public expenditures,

OBSAH

Úvod ........................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování ....................................................................................... 8 1. Teorie ..................................................................................................................... 9 1.1. Legislativní rámec ........................................................................................... 9 1.2. Tvorba státního rozpočtu v České republice ................................................. 10 1.2.1. Fáze přípravy a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě ...................... 11 1.2.2. Fáze projednávání a schvalování návrhu v parlamentu ........................ 13 1.2.3. Fáze realizace rozpočtu ......................................................................... 14 1.2.4. Fáze následné kontroly ......................................................................... 14 1.3. Rozpočtová politika ....................................................................................... 14 1.4. Příjmy státního rozpočtu ................................................................................ 16 1.4.1. Daňová teorie ........................................................................................ 17 1.5. Veřejné výdaje ............................................................................................... 19 1.6. Deficit ............................................................................................................ 21 2. Komparace státních rozpočtů v letech 1995 - 2013 ............................................. 24 2.1. Komparace výdajů a příjmů státních rozpočtů .............................................. 24 2.1.1. 1995....................................................................................................... 24 2.1.2. 1996....................................................................................................... 29 2.1.3. 1997....................................................................................................... 32 2.1.4. 1998....................................................................................................... 35 2.1.5. 1999....................................................................................................... 37 2.1.6. 2000....................................................................................................... 41 2.1.7. 2001....................................................................................................... 44 2.1.8. 2002....................................................................................................... 48 2.1.9. 2003....................................................................................................... 51 2.1.10. 2004 .................................................................................................. 54 2.1.11. 2005 .................................................................................................. 57 2.1.12. 2006 .................................................................................................. 60 2.1.13. 2007 .................................................................................................. 62 2.1.14. 2008 .................................................................................................. 65 5

2.1.15. 2009 .................................................................................................. 68 2.1.16. 2010 .................................................................................................. 70 2.1.17. 2011 .................................................................................................. 73 2.1.18. 2012 .................................................................................................. 75 2.1.19. 2013 .................................................................................................. 78 2.2. Vývoj státních deficitů v letech 1995 aţ 2013 .............................................. 81 3. Dopad vstupu do eurozóny na státní rozpočet Slovenské republiky ................... 83 3.1. Maastrichtská kritéria .................................................................................... 83 3.1.1. Monetární konvergenční kritéria .......................................................... 84 3.1.2. Fiskální konvergenční kritéria .............................................................. 85 3.1.3. Česká republika a Maastrichtská konvergenční kritéria ....................... 86 3.2. Postup Slovenské republiky pro zavedení eura ............................................. 87 3.2.1. 1. etapa - od roku 2004 po vstup do ERM II ........................................ 89 3.2.2. 2. etapa - od vstupu do ERM II do rozhodnutí rady Evropské unie o členství v eurozóně ............................................................................... 90 3.2.3. 3. etapa - Přechodné období do rozhodnutí Rady pro členství v eurozóně ............................................................................................. 92 3.2.4. 4. etapa - Od vstupu do eurozóny ......................................................... 93 Závěr ......................................................................................................................... 94 Seznam pouţité literatury ......................................................................................... 95 Seznam obrázků, tabulek a grafů............................................................................ 100 Seznam příloh ......................................................................................................... 103

6

Úvod Hlavním důvodem, proč jsem si vybrala téma komparace státních rozpočtů České republiky a Slovenské republiky, byla má zvědavost v oblasti vývoje hospodaření států, které byly do roku 1993 jednotnou Českou a Slovenskou federativní republikou. Všem je velmi dobře známo, ţe Slovenská republika vyšla z tohoto rozdělení jakoţto ekonomicky výrazně slabší stát. Navzdory této počáteční nevýhodě však přijmula euro jiţ před šesti lety, coţ jasně poukazuje na schopnost politické i ekonomické přizpůsobivosti a především odhodlání k ekonomické stabilizaci země. Za úkol jsem si stanovila hlubší prozkoumání problematiky státních rozpočtů obou států a jejich komparaci. Abych zvolila vhodnou metodu komparace, došla jsem v počátcích k názoru, ţe bude nejvhodnější kontaktovat Ministerstvo financí České republiky s prosbou o radu. Odpověď referenta oboru finanční politiky poukazovala na skutečnost, ţe mé počáteční záměry byly příliš široké s nezbytnou potřebou zúţení tématu. Na základě jeho doporučení jsem si poloţila otázku, jakým konkrétním směrem bych chtěla své analýzy vést a jaká by měla být jejich výsledná vypovídací hodnota. První kapitola uvede celkovou problematiku všeobecnými informacemi o státních rozpočtech, jejich legislativní úpravě a hlavních sloţkách. Další kapitola, věnovaná stěţejnímu bodu diplomové práce, bude komparovat státní rozpočty jako celek z hlediska skutečných i schválených příjmů a výdajů a jednotlivé kapitoly z hlediska jejich podílu na celkových výdajích. Poslední kapitola se zaměří na Maastrichtská kritéria a způsob, jakým se Slovenská republika připravovala ke vstupu do Evropské měnové unie.

7

Zvolené metody zpracování V praktické části diplomové práce jsem vyuţila metody analýzy, komparace a dedukce, které slouţily k dosaţení cíle diplomové práce. Pomocí veřejně dostupných informací o státních rozpočtech České republiky a Slovenské republiky jsem přistoupila k jejich sloučení do celků umoţňujících komparaci z hlediska procentuálního poměru výdajů kapitol státního rozpočtu na celkových výdajích. V tomto kroku byla velmi důleţitá analýza jednotlivých kapitol, především z důvodu jejich rozdílného obsahu v obou zemích. Po analyzování a sloučení do celků s odpovídajícím obsahem jsem přistoupila k samotné komparaci. Dalším bodem byla komparace příjmů a výdajů státních rozpočtů z několika hledisek, a to skutečné a schválené hodnoty, a také jejich přepočet na jednoho obyvatele daného státu. Zde jsem vyuţila metody dedukce na základě těchto informací a jejich vývoje.

8

1. Teorie Pojem veřejné finance je označením finančních vztahů probíhajících mezi jednotlivými orgány a institucemi státní správy a ostatními ekonomickými subjekty. Hlavním obsahem těchto vztahů je zabezpečení veřejných statků i transferů a motivace jednotlivých ekonomických subjektů ke konkrétnímu chování, čehoţ je dosahováno pomocí pokut, dotací nebo daní. K jejich financování je vytvořen fiskální systém, jehoţ hlavním cílem je získání dostatečného mnoţství finančních prostředků, zajištěných prostřednictvím veřejných příjmů, k financování veřejných výdajů. Mezi hlavní veřejné příjmy řadíme zejména daně. Za jednu z nejvýznamnějších částí fiskální politiky, uvaţováno z hlediska výdajů, můţe být povaţován státní rozpočet, coţ je v podstatě centralizovaný peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán především s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování1. Z této jednoduché definice vyplývá, ţe ţádný jedinec ani firma, kteří do státního rozpočtu přispívají svými finančními prostředky, nemají příslib navrácení těchto částek v budoucnu a ani za ně neobdrţí ţádnou konkrétní sluţbu nebo statek. Z jiného úhlu pohledu můţe být státní rozpočet také povaţován za právní normu, tedy zákon, na kterém se usnesl zákonodárný sbor. Proto je v tomto směru velmi důleţitý i legislativní rámec, do kterého je v konkrétní zemi zasazen.

1.1.

Legislativní rámec

Zákon o státním rozpočtu je přijímán na kaţdý fiskální rok a jeho problematiku upravuje Ústava České republiky (1/1993 Sb.). Je zde zaneseno, ţe návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna2, nikoli Senát. Ústava České republiky ustanovuje nejvyšší kontrolní úřad jako orgán kontroly plnění státního rozpočtu a hospodaření se státním majetkem. Definici státního rozpočtu obsahují rozpočtová pravidla (218/2000 Sb.). Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené 1

STRECKOVÁ, Yvonne a Ivan MALÝ et al. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Praha: Computer Press, 1998. ISBN 80-722-6112-6.

2

ČESKO. Ústava České republiky. In: Ústava http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html

9

České

republiky.

1992.

Dostupné

z:

tímto nebo zvláštním zákonem. Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky. Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních složek státu a změny těchto dokumentů1. Rozpočtová pravidla řeší také problematiku finančního hospodaření organizačních sloţek státu, finanční kontrolu, způsoby řízení státní pokladny a státního dluhu. Dále se zabývají pořadím jednotlivých úkonů přípravy a resorty zodpovědnými za jejich zpracování. Rozpočtový rok je zde definován, jako rok shodný s rokem kalendářním.

1.2.

Tvorba státního rozpočtu v České republice

Příprava státního rozpočtu vychází z tzv. nabídkového přístupu k tvorbě rozpočtu. Na základě loňského rozpočtu upraveného o přírůstky tzv. bázi rozpočtu připraví správci kapitol státní rozpočet. Jednotlivé báze rozpočtu jsou pak agregovány a porovnány s očekávanými příjmy. Výsledkem porovnání možností (očekávané příjmy) a potřeb (požadované výdaje) je omezení výdajů jednotlivých kapitol2. Nevýhodou tohoto přístupu je, ţe jsou financovány stávající instituce bez hodnocení jejích účelnosti a kvality sluţeb, které jsou jimi poskytovány. Opakem je přístup poptávkový, kdy se za určující povaţuje veřejný zájem, prezentovaný cíli vlády v oblasti jednotlivých politik. Veřejné finance jsou umísťovány mezi jednotlivé vládní politiky na základě priorit. Z časového hlediska můţe být řečeno, ţe se sestavováním státního rozpočtu začíná ministerstvo financí prakticky v okamţiku, kdy poslanecká sněmovna schválí státní rozpočet na běţný rok. Je tomu tak proto, ţe rozpočtový proces netrvá jeden rok, jak by mohlo být předpokládáno, ale déle neţ dva roky, viz obrázek 1 na další straně. Z tohoto obrázku je téţ patrné, ţe rozpočtový proces prochází čtyřmi fázemi.

1

ČESKO. Zákon č. 218 ze dne 27. června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka předpisů České republiky. 2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218

2

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ et al. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-8073573-010.

10

Obrázek 1: Rozpočtový proces

Zdroj: Vlastní tvorba, podklad čerpán z: HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ et al. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-807-3573-010.

1.2.1.

Fáze přípravy a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě

Způsob schvalování návrhu a pořadí jednotlivých kroků pro zákon o státním rozpočtu České republiky jsou stanoveny zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Rozhodování probíhá formou veřejné volby, coţ v tomto případě znamená kolektivní rozhodování všech, kteří byli zvoleni těmi, jichţ se rozhodnutí budou v konečném důsledku týkat, tedy občany dané země. Státní rozpočet je ve většině zemí nejdůleţitějším bodem veřejných financí, a to především z významového hlediska, kde příjmy a výdaje za období jednoho roku jsou rozděleny podle jednotlivých kapitol. Z ekonomického pohledu se jedná o nástroj slouţící k přerozdělování části národního důchodu.

11

Tabulka 1: Postup při přípravě, projednávání a schvalování návrhu zákona o státním rozpočtu – část náležící vládě

Úkol Předloţení návrhu střednědobého výdajového rámce

Zodpovědnost Ministerstvo financí vládě Projednání návrhu střednědobého výdajového rámce Vláda Předloţení Ministerstvo - Návrhů příjmů a výdajů státního rozpočtu na financí vládě příští rok v členění podle kapitol - Návrhu střednědobého výdajového rámce - Návrhu střednědobého výhledu - Návrhu výdajů jednotlivých státních fondů Projednání a schválení návrhu státního rozpočtu Vláda Oznámení schválených částek správcům kapitol Ministerstvo financí Vypracování a předloţení návrhu rozpočtů kapitol a Ministerstvo návrhu střednědobého výhledu financí vládě Předloţení návrhu zákona o státním rozpočtu a Ministerstvo návrhu střednědobého výhledu financí vládě Projednání a schválení návrhu zákona o státním Vláda rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu

Termín do 15. dubna do 30. dubna do 31. května

do 20. června do 30. června do 31. července září do 30. září


Od roku 2005 je v České republice pouţíván systém tzv. střednědobého rozpočtování, který je tvořen dvěma základními dokumenty - střednědobým výhledem a střednědobým výdajovým rámcem, jejichţ nezbytnost je vládě uloţena zákonem o rozpočtových pravidlech. Zatímco rozpočtový výhled popisuje očekávaný stav, výdajový rámec se soustředí na stav chtěný. Cílem střednědobého rozpočtování je, aby tyto dva stavy byly v souladu. Státní rozpočet je vypracován na základě tzv. střednědobého výdajového rámce. Ten se vţdy předkládá na dva roky následující po roku, kdy má být státní rozpočet realizován. Tedy je-li připravován státní rozpočet pro rok 2015, potom se střednědobý výdajový rámec týká let 2016 a 2017. Jeho obsahem je maximální povolená výše výdajů státního rozpočtu a státních fondů. Střednědobý výdajový rámec umoţňuje rozloţit neefektivnost kaţdoročního vyjednávání do víceleté roviny, zpřístupňuje předvídání opakujících se výdajů nejen v běţném období, ale i v budoucnu, a slouţí jako nástroj zohledňující rozloţení rozsáhlých investic v delším čase, neţ je jedno běţné období. Stejná časová posloupnost, jako u střednědobého výdajového rámce, platí i pro střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky. Tento dokument se zabývá cíli a záměry rozpočtové politiky a vychází z analýzy hospodaření za poslední

12

nejméně tři roky. Obsahuje-li předpoklad schodku státního rozpočtu, řeší i způsob jeho financování. 1.2.2.

Fáze projednávání a schvalování návrhu v parlamentu

Rozpočet musí být schválen poslaneckou sněmovnou. Tento proces schvalování se skládá ze třech čtení, viz následující tabulka. Tabulka 2: Postup při projednávání a schvalování návrhu zákona o státním rozpočtu – část náležící parlamentu

Úkol Předloţení schváleného návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu Projednání rozpočtu ve třech čteních První čtení: schválení základních údajů rozpočtu, event. doporučení změn a vrácení návrhu zákona o státním rozpočtu vládě k přepracování Projednání jednotlivých rozpočtových kapitol

Zodpovědnost Vláda poslanecké sněmovně Poslanecká sněmovna Ministr financí, zpravodaj rozpočtového výboru, poslanci Příslušné parlamentní výbory

Termín do 30. září

do 30 dnů – usnesení poslanecké sněmovny Usnesení k rozpočtovým kapitolám Rozpočtový Nejméně výbor předloţí 24. Hodin předsedovi poslanecké před 2. sněmovny Čtením Druhé čtení: podrobná rozprava, pozměňovací Ministr financí, návrhy poslanců rozpočtového výboru, poslanci Třetí čtení: rozprava – pouze oprava legislativně Poslanecká sněmovna Nejdříve 48 technických tiskových chyb, popř. podání návrhu na hodin po opakování druhého čtení skončení 2. čtení Zdroj: Vlastní tvorba, podklad čerpán z: HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ et al. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-807-3573-010.

O samotném zákonu o státním rozpočtu je hlasováno po třetím čtení. Aby mohlo dojít k přijetí zákona, musí být schválen nadpoloviční většinou. V případě schválení je zákon o státním rozpočtu podepsán prezidentem a uveřejněn ve Sbírce zákonů České republiky. Pokud však návrh nebyl předloţen v termínu nebo Poslanecká sněmovna s návrhem nesouhlasí, je přistoupeno k tzv. rozpočtovému provizóriu, tedy situaci, kdy je financování státu prováděno bez schválení příslušné právní normy. V takovém případě se od začátku rozpočtového roku řídí hospodaření zákonem o státním rozpočtu schváleným pro rok předchozí, a to do okamţiku, neţ nabyde účinnosti nový zákon schválený na daný rozpočtový rok. 13

1.2.3.

Fáze realizace rozpočtu

Realizace rozpočtu začíná okamţikem, kdy stát začne hospodařit dle sestaveného rozpočtu, tedy v případě, kdy nebylo přistoupeny k rozpočtovému provizóriu, začátkem rozpočtového roku. Za příjmovou část zodpovídá ministerstvo financí, které k tomu vyuţívá orgány jemu náleţící, zejména pak finanční ředitelství a finanční úřady. Správci jednotlivých kapitol potom zodpovídají za realizaci výdajů. 1.2.4.

Fáze následné kontroly

Ministerstvo financí a Nejvyšší kontrolní úřad zajišťují kontrolu plnění státního rozpočtu, přičemţ Ministerstvo financí sestavuje za kaţdé čtvrtletí rozpočtového roku zprávu o vývoji hospodaření státního rozpočtu, coţ je způsob, kterým jsou vláda a parlament informovány o tomto vývoji.

1.3.

Rozpočtová politika

Rozpočtová politika je druhem veřejné politiky, který se vyuţívá k získávání veřejných zdrojů, které dále financují prostřednictvím veřejných rozpočtů cíle veřejných politik. Veřejná politika obsahuje programové cíle vlády, ale i cíle jednotlivých sektorových politik, k čemuţ potřebuje finanční zdroje. K dosaţení těchto cílů je vyuţíváno veřejných rozpočtů. Jejich zpětnou komparací proto můţe být zjištěno, nakolik vláda svým cílům dostála. Výdajová stránka státního rozpočtu má totiţ vypovídající schopnost o pořizovaných veřejných statcích a veřejných sluţbách, ale i o prováděných investicích. Analýzou státního rozpočtu také zjistíme sociálně-politickou orientaci vlády, která výrazně ovlivňuje financování veřejného sektoru.

14

Obrázek 2: Vztah veřejné politiky, rozpočtové politiky a výdajové politiky

Zdroj: Vlastní tvorba, podklad čerpán z: OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK et al. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3228-2.

Z hlediska sociálně-politického rozdělujeme vlády na liberálně nebo sociálně orientované, popřípadě na mající konzervativní přístup. Liberálně orientovaná vláda upřednostňuje volbu jedince, tedy k přerozdělování bohatství dochází v co nejmenším rozsahu. Naopak sociálně orientovaná vláda staví na principu, ţe jsme si všichni rovni, a proto se přiklání k větším investicím v oblasti veřejných výdajů i transferů. Konzervativní přístup potom stojí mezi oběma předcházejícími přístupy. V tomto případě jsou vládní výdaje relativně štědré, ale také cílené a předpokládající spoluzodpovědnost občana na financování. S ohledem na skutečnost, ţe poměr výdajů státního rozpočtu, který byl přiřazen Ministerstvu práce a sociálních věcí v 2014, tvořil 43% z celkových výdajů, můţe být Česká republika označena ze sociálně-ekonomického hlediska za sociálně orientovanou vládu. Dalším důvodem k tomuto zařazení je samozřejmě i výše odvodů kaţdého daňového poplatníka do fondu sociálních věcí. V případě zaměstnance odvádí 6,5% zaměstnanec a dalších 25% zaměstnavatel, počítáno z vyměřovacího základu. U osoby samostatně výdělečně činné mluvíme o 29,2%. V obou případech je moţné sníţení sazby o 3% z povinného odvodu daňového poplatníka v případě, ţe se poplatník účastní důchodového pojištění.

15

1.4.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu jsou součástí veřejných příjmů, které plynou i do rozpočtů krajů a obcí, do parafiskálních fondů a rozpočtů zdravotních pojišťoven. Ačkoli nejvýznamnější poloţkou veřejných příjmů jsou daně, statistiky ukazují na více neţ 90%, stát přijímá finance i z dalších nedaňových příjmů, které tak zásadně rozšiřují různorodost veřejných příjmů. Obecně lze rozdělit veřejné příjmy na: -

Příjmy neúvěrové, někdy se uvádí nenávratné (daně, sociální pojištění a poplatky),

-

Příjmy úvěrové, návratné (půjčky),

-

Příjmy ostatní (výnosy z prodeje majetku).

Užitečné může být také členění veřejných příjmů na: -

Příjmy běžné (určitým způsobem se opakující, mezi ně by patřili z výše uvedeného daně),

-

Příjmy kapitálové, spíše jednorázové. Mezi ně lze zařadit například půjčky, příjmy z prodeje veřejného majetku (nemovitosti, zásoby) a z poskytování služeb (poplatky).1

Daň všeobecně povaţujeme za nenávratnou, neúčelovou a neekvivalentní platbu, tedy za platbu, u které není předem určeno, k jakému účelu bude vyuţita, nevrátí se k jejímu plátci a nemusí být zachována rovnost mezi výší daně a uţitkem z ní plynoucím. K naplnění veřejných rozpočtů nepouţíváme jednu velkou daň, ale více menších daní, které jsou nazývány jako daňový systém nebo soustava daní. Nejdůleţitějším daňovým příjmem je pojistné sociálního pojištění, dále daň z příjmu fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daně, majetkové daně, aţ po nejméně významná cla. Dalšími, ač nevýznamnými, příjmy jsou poplatky, které mohou být definovány jako přímá platba občana za určitou, veřejným sektorem poskytovanou, sluţbu nebo zboţí. Nabízí se zde proto moţnost definování jako ekvivalentní a účelová platba, která plyne do veřejného sektoru. Poplatek nemusí vţdy odpovídat ceně daného statku, protoţe jeho výše by měla motivovat ke spotřebě, nebo od ní naopak odrazovat. Poplatky a daně si v některých případech mohou být tak podobné, ţe jejich odlišení je téměř nemoţné, protoţe poplatky jsou

1

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ et al. Veřejné finance. Praha: ASPI, a.s., 2007. ISBN 978-807357-301-0.

16

účelové, běţně plynou do konkrétních fondů. Příkladem mohou být dálniční poplatky, které vedle příjmů ze silniční daně plynou do státního fondu dopravní infrastruktury. Mezi doplňkové příjmy veřejných rozpočtů patří také úvěrové příjmy. Zde se jedná o návratné a ekvivalentní příjmy, tedy takové, kde se dluţník v podobě veřejného sektoru zavazuje vrátit původní jistinu běţně navýšenou o smluvený úrok. Někdy se můţe jednat o účelové platby, většinou však slouţí ke krytí škod vzniklých během přírodních nebo jiných katastrof. Nejvýznamnějšími krátkodobými úvěrovými příjmy jsou státní pokladniční poukázky, slouţící ke krytí krátkodobých deficitů státních rozpočtů, které mohou vzniknout díky nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v rámci rozpočtového období. Ke krytí dlouhodobých závazků bývají vyuţity dlouhodobé státní dluhopisy. Bez ohledu na délku období existuje moţnost doplnění veřejných financí vyuţitím krátkodobých a dlouhodobých bankovních úvěrů. 1.4.1.

Daňová teorie

Z historického hlediska patřili mezi důleţité poloţky daňové příjmy z majetkových daní. Postupem času se jejich podíl sniţoval a byly nahrazovány stále více zdaněním spotřeby a příjmů, čímţ se postupně vyvinuli do podoby moderních daňových systémů, které se opírají o tři předměty zdanění a to majetek, příjem a spotřebu. Tzv. daňové kanóny Adama Smithe povaţujeme za nejznámější, a dodnes pouţívané, ze starých daňových principů. Navzdory tomu, ţe se jedná o více neţ 200 let staré dílo, bylo v průběhu let pouţíváno ekonomy k nalezení vhodného daňového systému. Daňové principy existují v mnoha různých podobách a jsou protkány odbornou literaturou. Mezi základní patří principy spravedlnosti a efektivnosti, mezi více specifické řadíme např. principy jednoduchosti výběru, pruţnosti, daňovou výtěţnost apod. V moderních daňových systémech povaţujeme za samozřejmou daňovou všeobecnost, která se zakládá na povinnosti platit daně všemi bez rozdílu. Ačkoli dnes se zdá být princip všeobecnosti jako běţný, dříve tomu tak vţdy nebylo. Např. v době centrální plánované ekonomiky byly pro zaměstnance zemědělských druţstev, státních podniků nebo pro ţivnostníky stanoveny zvláštní daňové zákony. Pokud se daně shodují s představami daňových poplatníků o rozdělení daňového břemene, jsou označovány za spravedlivé. Za spravedlivé téţ povaţujeme daně, které spravedlivým způsobem přerozdělují spotřebu, důchod nebo bohatství, tedy přerozdělují-li spravedlivě

17

celkový společenský uţitek. Daňová teorie rozděluje dva principy spravedlivého zdanění a to princip ekvivalence a princip platební schopnosti. Dle principu prospěchu soudíme, ţe daně jsou spravedlivé, pokud je újma utrpěná poplatníkem rovna uţitku, jenţ mu plyne z veřejných statků, které jsou poskytovány díky daním. Za takového předpokladu se celkový uţitek ţádného poplatníka nemění, tedy ani vzájemné vztahy mezi uţitky různých poplatníků se nemění, Posoudit spravedlivost daní je velmi obtíţné, protoţe např. při ochraně občanů si chudí nejsou schopni zajistit sami ochranu a oproti tomu bohatí tu moţnost mají. Z jiného hlediska však mají bohatí více co ochraňovat, neţ chudí. Je proto těţké určit, komu plyne větší uţitek a tedy by měl platit i vyšší daně. Adam Smith se proto přiklání k tomu, ţe příspěvek kaţdého občana by měl co nejlépe odpovídat jeho moţnostem, tedy by se měl odvíjet od výše důchodu, kterého se mu pod ochranou státu dostane. Ekonomové pozdějších dob oproti tomu tvrdí, ţe chudí více těţí ze státních výdajů a to především díky sociální roli státu. Zde ovšem dochází k velkému konfliktu s principem spravedlnosti, jelikoţ nelze, aby sociální potřeby chudých byly hrazeny chudými. Z tohoto důvodu je princip spravedlnosti uznáván jen u některých daní. Princip platební schopnosti opírá placení daní o schopnost hradit daně dle moţností jednotlivých poplatníků. Rozeznáváme horizontální a vertikální spravedlnost. Horizontální spravedlnost je dána rovností daní se stejným uţitkem, vertikální spravedlnost udává povinnost tomu, kdo je na tom lépe, platit vyšší daně. Jak jiţ oba ukazatele napovídají, z hlediska uţitku se jedná jen o velmi sloţitě měřitelné ukazatele. Proto je v praxi vyuţíváno zdaňování spotřeby, majetku a důchodu. Daně by také měly být efektivní, tedy co nejméně nákladné. Daně znamenají transfer peněžních prostředků od jedinců a firem do veřejných rozpočtů, transfer, který se neobejde bez dodatečných nákladů. Tyto dodatečné náklady snižují celkový efekt ekonomiky, resp. vyvolávají neefektivnost. Cílem daňových systémů je především snížit neefektivnost na nejnižší možnou míru.1

1

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8.

18

1.5.

Veřejné výdaje

V současné době se vedle pojmu veřejné výdaje stále více pouţívají i názvy veřejné výdajové projekty a veřejné výdajové programy. Ačkoli jsou tyto pojmy běţně pouţívány jako synonyma, označují odlišné skutečnosti. Na veřejné výdaje lze nahlížet jako na tok finančních prostředků, které jsou v rámci veřejné rozpočtové soustavy alokovány na realizaci fiskálních funkcí státu na principu nenávratnosti a neekvivalence.1 Veřejné výdaje jsou financovány v rámci veřejných rozpočtů veřejnými příjmy, čemuţ byla věnována předchozí kapitola, popřípadě jsou kryty dluhem. Pouţití veřejných výdajů můţe být velmi různorodé. Z historického hlediska bylo vţdy primárním smyslem financování činností vlády. Následovali další výdaje na obranu státu, bezpečnost obyvatel, soudnictví apod. Jak aktivity státu rostly, přidávaly se i další, spíše sociálně a ekologicky laděné, výdaje k financování vládních cílů. Teprve ve druhé polovině 20. Století se rozšířili výdaje na ekonomické a regulační činnosti státu a dodnes jsou nejdiskutovanější ze všech. Se zvyšující se aktivitou státu bylo nezbytné další členění výdajů, které se pouţívali k financování konkrétních veřejných projektů a výdajových programů. V případě těchto výdajů nemluvíme pouze o prostém pohybu veřejných financí, nýbrţ o konkrétně cílených snahách, jako je snaha o minimalizaci nespravedlnosti vůči konkrétním menšinám, podpora určitých odvětví nebo ekonomických aktivit, ale především jako důsledek těchto programů, popř. projektů, vznikají konkrétní statky a sluţby nebo investiční celky. Za komplexnější je povaţován veřejný výdajový program, který má konkrétní cíle a sestává se z dílčích kroků, někdy i z celých dílčích projektů. Z časového hlediska jsou výdajové projekty a programy dlouhodobého charakteru, zatímco veřejné výdaje se vztahují k jednomu rozpočtovému období. Mezi všemi lze nalézt spojitost jako následek provázanosti veřejných financí a veřejného sektoru. Veřejné výdaje jsou rozděleny na dvě základní skupiny – transfery a tzv. vládní výdaje. Transfery mohou být povaţovány za specifické veřejné výdaje, které veřejné prostředky poskytují různým subjektům, s konkrétním cílem a bez protiplnění. Jedná se o neekvivalentní princip v rámci veřejných financí, která souvisí s redistribuční fiskální funkcí. Vládní výdaje se dělí podle charakteru na spotřební a investiční. Oba druhy slouţí k financování projektů,

1

HAMERNÍKOVÁ Bojka a Alena MAAYTOVÁ et al. Veřejné finance. Praha: ASPI, a.s., 2007. ISBN 978-807357-301-0.

19

programů i institucí, coţ vede ke vzniku produkce statků a sluţeb, a proto úzce souvisí s alokační fiskální funkcí. P. A. Samuelson tyto výdaje označil za „ujídající“ a transfery oproti tomu za „neujídající“ výdaje. Důvodem je přímá zátěţ produkční kapacity země prostřednictvím „ujídajících“ výdajů a to formou spotřeby různých komodit. Transferové platby oproti tomu slouţí k navýšení důchodů obyvatel, čímţ jim umoţní nakupování více statků a sluţeb, ale celkové mnoţství těchto statků a sluţeb, které jsou dále přístupné soukromým investicím a soukromé spotřebě přímo nesniţují. Výše a struktura transferů má však dopad na motivaci příjemců k rozsahu jejich pracovního nebo investičního úsilí. Třídění veřejných výdajů se zakládá také na tom, kdo jimi disponuje, tedy centrální vláda, regionální stupně vlády nebo místní správa. V České republice je ke klasifikaci vyuţívána tzv. rozpočtová skladba, která stanovuje přesné třídění veřejných příjmů i výdajů. Faktor času je dalším uplatnitelným hlediskem třídění veřejných výdajů. Dle něj dělíme projekty nebo programy na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Z hlediska času za krátkodobé povaţujeme takové projekty, které jsou realizovány během jednoho rozpočtového období. Střednědobé respektují rozsah střednědobých výhledů rozpočtování, pokud jsou v dané zemi vypracovávány. Za programy dlouhodobé povaţujeme takové, které přesahují délku střednědobých výhledů rozpočtování. Způsoby rozdělení výdajů záleţí na volbě financování, které můţe být institucionální nebo programové. V případě institucionálního financování je existence konkrétní instituce určujícím kritériem. Tento systém podává přesnou informaci o výdajích rozpočtu, ale ta nemá vypovídající schopnost o racionálním vyuţití zdrojů, protoţe není sledována efektivnost a účelnost jejich vyuţití. Poskytnuté zdroje jsou v průběhu rozpočtového roku vyuţity, aniţ by se sledoval ekonomický efekt jejich transformace. Tedy samotná existence instituce rozpočtové kapitoly garantuje zdroje z rozpočtu, coţ můţe vyústit v alokační paradox, kdy instituce je financována proto, ţe existuje, a zároveň existuje proto, ţe je financována. Tento paradox povaţujeme za váţný nedostatek institucionálního financování, protoţe rozpočtové zdroje mohou být pouze spotřebovávány na existenci, aniţ by přinášely nějaké výstupy, díky čemuţ vzniká disproporce mezi kapitálovými a běţnými výdaji. Programové financování je opakem institucionálního, tedy se rozpočtové cíle sestavují do podoby programů.

20

Programy jsou takové výdajové aktivity, které mají tyto charakteristické rysy: -

jasně definované cíle (tedy očekávané konečné stavy),

-

zřetelně definované náklady na dosažení cílů,

-

provedenou kalkulaci zdrojů k dosažení stanovených cílů (v rámci kontroly ex ante),

-

po realizaci programu (výdajové aktivity) nákladově užitkové vyhodnocení stupně splnění cílů (ex post).1

Při vyuţití programového financování jsou potřebné zdroje poskytovány rozpočtovým prvkům při zohlednění důleţitosti cílů. Jedná se o přeměnu vynaloţených zdrojů na dosaţení poţadovaných stavů, kde konečné plnění můţe být porovnáno s plánovanými cíli a vhodným výběrem hodnotící metody stanovíme účelnost, efektivnost a hospodárnost realizovaných výdajů.

1.6.

Deficit

Deficit státního rozpočtu je viditelnou známkou nerovnováhy fiskální politiky. Dvořák (1998) hovoří o tom, že v nejobecnější rovině můžeme rozpočtové saldo charakterizovat jako nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a výdaji. Tato bilance může být v krátkém časovém období (1 rok) buď záporná, nebo kladná.2 Převýší-li rozpočtové výdaje příjmy plynoucí do rozpočtu, vzniká záporná bilance a tedy i deficit. V opačném případě by se jednalo o kladnou bilanci a díky příjmům převyšujícím výdaje o přebytek. Někdy můţe ke vzniku deficitu dojít i během rozpočtového roku, pokud dojde k neočekávanému plnění na výdajové straně nebo nízkým příjmům na straně příjmové. Tato situace je obvykle řešena pomocí emise státních pokladničních poukázek. V případě, ţe dojde k nerovnováze po delší časové období, označujeme nerovnováhu, kde výdaje převyšují příjmy za veřejný dluh.

1

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ et al. Veřejné finance. Praha: ASPI, a.s., 2007. ISBN 978-807357-301-0.

2

OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK et al. Veřejný sektor a veřejné finance: Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktiv. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3228-2

21

Rozpočtové saldo (v tomto případě deficit) lze formálně zaznamenat následovně: BSt = r × VDt-1 + (Gt – Tt) Kde BSt R

rozpočtový deficit v roce t; reálná úroková míra;

VDt-1 veřejný dluh roce t-1; Gt

veřejné výdaje za zboží a služby v roce t;

Tt

veřejné příjmy v roce t.

První člen na pravé straně rovnice vyjadřuje úroky veřejného dluhu podle jeho velikosti v roce t-1, druhý člen na pravé straně rovnice ukazuje rozdíl mezi výdaji a příjmy v roce t. Jde o běžné výdaje za zboží a služby a o daně bez transferů.1 Dalším běţným členěním deficitů je rozdělení na strukturální a cyklický deficit, Cyklický deficit vzniká vlivem hospodářského cyklu na ekonomiku, konkrétněji jeho dopadem na státní rozpočet. V tomto případě tedy měříme změny ekonomicky způsobené odchýlením se od potenciálního produktu a následným vlivem na příjmy, výdaje i deficit. Nefunkčnost na úrovni potencionálního produktu posouvá ekonomiku do konjunktury nebo recese. Strukturální deficit tvoří zbytek celkového deficitu, který je jiţ očištěný o cyklický deficit. Dle příčin vzniku je moţné rozpočtový deficit členit na aktivní a pasivní. Aktivní deficit vzniká za přímé účasti vlády, která svými rozhodnutími ovlivňuje příjmy a výdaje státního rozpočtu, konkrétněji vedou-li k poklesu příjmů, nebo nárůstu výdajů, popřípadě k oběma jevům zároveň. Za hlavní příčiny vzniku aktivního deficitu mohou být povaţovány expanzivní fiskální politika, tedy sniţování daňové zátěţe nebo růst veřejných výdajů, vládní populismus a snaha o rozdělení výdajového šoku, popřípadě daňové zátěţe, na více let. Pasivní deficit oproti tomu vzniká z nepředpokládaných nebo neovlivnitelných příčin. Mezi jevy, které vedou k tomuto deficitu, patří hospodářský pokles, zvýšení veřejných výdajů při katastrofách a rostoucí úrok z veřejného dluhu. Rozpočtový deficit nemusí být nezbytně negativním jevem, Například keynesiánská teorie fiskální politiky je zastáncem deficitního rozpočtu v případě expanzivní politiky v době hospodářského útlumu. Toto by však mělo být vyváţeno uhrazením deficitu v období 1

OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK et al. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3228-2.

22

hospodářského vzestupu z přebytků. Klasičtí ekonomové, jako například A. Smith, oproti tomu povaţovali deficitní hospodaření za chybu, protoţe vládní zadluţování odvádí finanční prostředky za soukromého sektoru, který by je vyuţil efektivněji. Trvalé deficity jsou kritizovány i z pohledu neoklasických ekonomů. Z finančního hlediska povaţujeme deficitní hospodaření přijatelné pouze krátkodobě, jelikoţ v dlouhém období musí být deficit profinancován, čímţ se zvýší náklady, které jsou spojené s růstem veřejného dluhu. Tímto můţe být zpětně ovlivňována asymetrie mezi příjmovou a výdajovou stránkou státního rozpočtu. Existují tři moţná řešení veřejného deficitu a to dluhové řešení, peněţní krytí a krytí prostřednictvím výnosů z prodeje vládních aktiv. V případě dluhového řešení je deficit hrazen pomocí výpůjček potřebných finančních prostředků doma nebo v zahraničí v rozsahu omezeném domácí úvěrovou absorpcí rozpočtového deficitu. Pro tu je určující deficit obchodní bilance, výše úspor a velikost investic soukromého sektoru. Jak domácí, tak zahraniční subjekty mohou drţet státní dluhopisy, pomocí nichţ stát získá finanční prostředky. Jsou-li půjčky drţeny v cizí měně, přinášejí s sebou navíc tzv. kurzové riziko. Dalším často zmiňovaným problémem dluhového řešení je mezigenerační nespravedlnost, kde do veřejných financí proudí prostředky od soukromých subjektů a tím vznikají náklady obětované příleţitosti na deficitem financovanou produkci. Toto můţe být vyargumentováno názorem, ţe stávající generace vytváří úspory, které následně předá svým potomkům, aby tím mohly dluhy splácet. V tento okamţik nevzniká mezigenerační břemeno. Pokud však dojde k financování prostřednictvím zahraničních prostředků, potom se vţdy jedná o zadluţování budoucích generací prostřednictvím tzv. externalizace dluhu. Při peněţním krytí deficitu spolupracuje vláda s centrální bankou. Centrální banka je poţádána o odkup cenných papírů, které emituje vláda. Tímto dochází k nárůstu monetární báze vlivem úvěru poskytnutého centrální bankou vládě prostřednictvím peněz, které vytvořila. V mnoha zemích, včetně České republiky, je tento postup zakázán nebo alespoň omezen zákonnými úpravami. Pokud by státní dluhopisy byly nakoupeny na sekundárním trhu, jedná se o tzv. monetarizaci dluhu. Poslední alternativou krytí je vyuţití výnosů z prodeje vládních aktiv. Vyuţívá se spíše výjimečně z důvodu, ţe se hodí pouze pro některé typy deficitu a především objem vládních aktiv je omezený a tedy vhodný pouze pro krátkodobé krytí veřejného deficitu.

23

2. Komparace státních rozpočtů v letech 1995 - 2013 Pro potřebu této práce jsem byla nucena upravit, respektive sjednotit, jednotlivé kapitoly tak, aby se jejich počet a obsah shodoval v obou komparovaných zemích. Detailní úpravy jednotlivých rozpočtů budou přiblíţeny v kaţdém roce proto, ţe státní rozpočty se postupem času vyvíjeli a to s sebou přineslo i nové právní úpravy, které mnohdy přetvářeli některé kapitoly v podřízené součásti jiţ existujících jiných kapitol.

2.1.

Komparace výdajů a příjmů státních rozpočtů

Cílem této podkapitoly je sjednotit výdaje jednotlivých kapitol do co nejmenších celků a zobrazení podílu jednotlivých kapitol na celkových výdajích státního rozpočtu. Dále také komparace schválených a skutečných hodnot státních rozpočtů v obou zemích po sledovaný časový úsek. 2.1.1.

1995

Navzdory tomu, ţe z časového hlediska uběhly pouhé dva roky od rozdělení České a Slovenské federativní republiky na dva samostatné státy, jiţ po takto krátkém časovém období jsou patrné rozdílné přístupy v dělení kapitol, respektive jejich financování. U některých kapitol se liší názvy z hlediska zákonné úpravy. Například státní rozpočet České republiky obsahuje

kapitolu

nazvanou

Parlament,

zatímco

Slovenská

republika

disponuje

zákonodárným orgánem s názvem Národní rada Slovenské republiky. Český báňský úřad nemá ekvivalent ve státním rozpočtu Slovenské republiky, protoţe přijetím zákona č. 453/1992 Sb. Slovenskou republikou došlo ke změně organizační struktury ministerstev a Státní báňská zpráva tak přešla pod Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky. Z tohoto důvodu jsem začlenila výdaje pro Český báňský úřad pod kapitolu Ministerstva hospodářství. Úřad bezpečnosti práce oproti tomu existuje jako samostatná kapitola v případě státního rozpočtu Slovenské republiky, zatímco v České republice je Státní úřad inspekce práce řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. Proto jej pro potřeby této práce uvaţujeme jako součást Ministerstva práce a sociálních věcí. Úřad pro legislativu a veřejnou správu byl zřízen v roce 1992 na pouhé čtyři roky a předpisem č. 272/1996 Sb. §1 odst. 3 došlo k jeho zrušení a stalo se součástí Ministerstva vnitra. V tabulce byl tedy přiřazen tomuto ministerstvu. 24

V případě České tiskové kanceláře se jedná o veřejnoprávní instituci zřízenou zákonem č. 517/1992 Sb., která převedla majetek z Československé tiskové kanceláře. Nejen z důvodu zachování politické a ekonomické nezávislosti není ţádným způsobem dotována z veřejných zdrojů, proto ani stát neodpovídá za její závazky. Oproti tomu Slovenská tisková kancelář vznikla jako samostatná kapitola. S ohledem na skutečnost, ţe v dalších letech uzavřela mnoho kontraktů s ministerstvem kultury, jsem se rozhodla tuto kapitolu přiřadit pro potřeby komparace k této kapitole. Kapitola Ministerstva kultury byla dále rozšířena o kapitoly Slovenský rozhlas a Slovenská televize. V České republice tyto poloţky nejsou součástí státního rozpočtu z důvodu odlišného financování. Česká televize a Český rozhlas jsou provozovateli vysílání ze zákona se specifickými úkoly veřejné služby. Oba provozovatelé jsou nezávislí na státu, nedostávají žádné státní subvence a jejich činnost je financována příjmy z rozhlasových a televizních poplatků a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti (zejména se jedná o prodej reklamního času, ale i výnosy z autorských práv, pronájmu techniky atd.).1 Kapitola Ministerstvo spravedlnosti pro potřeby komparace v případě Slovenské republiky sjednocuje výdaje za kapitoly Ministerstvo spravedlnosti a Generální prokuratura. V případě České republiky došlo k přechodu majetku, a tím i k sjednocení kapitol z Generální prokuratury na Ministerstvo spravedlnosti, jiţ dříve. V pojmenování vyuţitém pro sestavování státních rozpočtů se liší Protimonopolní úřad Slovenské republiky a Ministerstvo pro hospodářskou soutěţ České republiky. Ačkoli je terminologie rozdílná, obě kapitoly se starají o ochranu hospodářské soutěţe, coţ umoţňuje jejich sjednocení pod jednotný název kapitoly Ministerstvo pro hospodářskou soutěţ. Úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví je kapitola, jejímţ posláním je tvorba a udržování

důvěryhodných

nástrojů

infrastruktury

kvality

pro

konkurenceschopné

podnikatelské prostředí a nástroji infrastruktury kvality v mezinárodním pojetí jsou normalizace, metrologie, posuzování shody, akreditace a nejnověji i dozor nad trhem v rozsahu, ve kterém vykonává činnosti zaměřené na vymahatelnost směrnic, zejména nového

1

MINISTERSTVO KULTURY. Rozhlasové a televizní vysílání v ČR. Ministerstvo kultury [online]. ©2007 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=357

25

přístupu.1 V České republice se tento úřad nachází jako součást resortu Ministerstva průmyslu a obchodu, proto jsem pro potřeby komparace zvolila sjednocení do této kapitoly. Poloţka Akademie věd je v případě České republiky rozšířená o kapitolu Grantová agentura, která má slouţit k účelové podpoře základního výzkumu výhradně z veřejných prostředků. Další kapitolou, u které se liší pouze názvy, je Český úřad zeměměřičský a katastrální a jeho slovenský ekvivalent Úřad geodézie, kartografie a katastru. V případě komparace jsem zvolila vyuţití českého pojmenování. Stejným způsobem byl zvolen i název Státní úřad pro jadernou bezpečnost, kde došlo k preferování českého názvu před slovenským Úřadem jaderného dohledu. Výdaj s názvem Státní dluh, který obsahuje státní rozpočet Slovenské republiky, nemá ekvivalent ve státním rozpočtu České republiky. Je tomu tak proto, ţe Česká republika řeší tuto problematiku v kapitole Všeobecná pokladní správa. Proto jsem slovenskou kapitolu Státní dluh přiřadila Všeobecné pokladní správě. Abych učinila plánované výdaje státních rozpočtů lépe čitelnými, přistoupila jsem k přepočtu státního rozpočtu Slovenské republiky na České koruny pomocí průměrného kurzu CZK/SKK vypočítaného dle průměrů kurzů jednotlivých měsíců daného roku dostupných z webových stránek České národní banky. Průměr v tomto roce činil 89,465 CZK za 100 SKK. Dále jsem pokračovala propočtem procentuálního podílu jednotlivých výdajů na celkových výdajích daného státu, coţ povaţuji za nejjednoznačnější a nejčitelnější způsob zobrazení poměru výdajů jednotlivých kapitol na celkových státních rozpočtech.

1

ÚNMS SR. Poslanie. Úrad pre normalizáciu, metrológiu a skóšobníctvo Slovenskej republiky [online]. © 2008 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://www.unms.sk/?poslanie

26

Tabulka 3: Komparace státních rozpočtů za rok 1995

Slovenská republika 1 Výdaje v Kč 0,07% 108 577 408 0,17% 247 877 992 0,09% 134 603 671 0,93% 1 380 097 826 1,12% 1 666 251 628 7,76% 11 540 985 000 1,64% 2 442 616 373 12,28% 18 264 417 526 10,50% 15 619 925 170 0,80% 1 187 199 655 0,02%

35 565 021

0,31% 4,17% 7,07% 14,92% 1,74% 6,28% 1,68% 0,01% 0,10% 0,05% 0,16% 0,29% 0,02% 0,03% 0,33% 0,02% 0,27% 27,16%

462 043 782 6 193 652 109 10 512 137 500 22 185 247 991 2 589 147 518 9 342 787 901 2 491 643 194 16 237 898 152 749 857 72 629 476 233 122 529 434 395 518 24 697 708 47 351 141 497 714 372 34 443 130 396 579 557 40 383 288 749 148 697 987 201

Kapitoly Kancelář prezidenta Parlament/ Národní rada Úřad vlády Ministerstvo hospodářství Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo obrany Ministerstvo financí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra Ministerstvo ţivotního prostředí Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci Bezpečnostní informační sluţba Ministerstvo dopravy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství Ministerstvo kultury Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo pro hospodářskou soutěţ Ministerstvo průmyslu a obchodu Úřad průmyslového vlastnictví Statistický úřad Úřad zeměměřičský a katastrální Ústavní soud Nejvyšší kontrolní úřad Akademie věd Státní úřad pro jadernou bezpečnost Správa státních hmotných rezerv Všeobecná pokladní správa Celkové výdaje státního rozpočtu

Česká republika Výdaje v Kč 2 287 801 000 0,07% 1 399 696 000 0,34% 230 126 000 0,06% 8 288 693 000 2,01% 3 400 349 000 0,83% 27 044 741 000 6,57% 14 029 909 000 3,41% 151 771 284 000 36,86% 21 101 628 000 5,12% 1 598 429 000 0,39% 103 550 000

0,03%

829 915 000 0,20% 23 621 868 000 5,74% 12 608 718 000 3,06% 46 362 093 000 11,26% 2 859 499 000 0,69% 7 160 119 000 1,74% 7 051 290 000 1,71% 26 480 000 0,01% 7 042 698 000 1,71% 111 020 000 0,03% 450 392 000 0,11% 1 632 029 000 0,40% 45 737 000 0,01% 259 518 000 0,06% 2 112 210 000 0,51% 132 122 000 0,03% 1 219 899 000 0,30% 68 964 187 000 16,75% 411 746 000 000

Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 1995 Poznámka: 1 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky na celkových výdajích 2 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu České republiky na celkových výdajích

Z 29 kapitol společných pro státní rozpočty obou států se 9 z nich nachází svým procentuálním podílem výdajů na celkových výdajích na více neţ dvojnásobku hodnot druhého státu, z čehoţ můţeme zřetelně usoudit, na které kapitoly klade který stát větší důraz.

27

V případě poloţky Parlament/Národní rada je tento rozdíl tvořen téměř dvojnásobným počtem zaměstnanců Parlamentu České republiky, jelikoţ Národní rada Slovenské republiky se skládá ze 150 poslanců, oproti tomu Parlament České republiky čítá 200 poslanců a 81 senátorů. Při zohlednění celkového počtu obyvatel obou států můţeme vypočíst podíl celkových výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele kaţdé země. Jak je z následující tabulky patrné, Česká republika ve výdajích státního rozpočtu na jednoho obyvatele přesahuje Slovenskou republiku o více neţ 12 000 Korun českých, tedy o 44% výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky. Tabulka 4: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 1995

Hodnoty Celkové výdaje státního rozpočtu v CZK Počet obyvatel v roce 1995 Přepočet na jednoho obyvatele v CZK

Slovenská republika 148 697 987 201 5 367 790 27 701,90

Česká republika 411 746 000 000 10 321 344 39 892,67

Zdroj: Vlastní tvorba, data čerpána z webových stran Českého a Slovenského statistického úřadu a ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 1995

Ke komparaci jsou nezbytné i údaje o celkových plánovaných příjmech státních rozpočtů, viz tabulka níţe, ze kterých je patrné, ţe poměr výdajů státního rozpočtu přibliţně kopíruje plánované příjmy. Z hlediska plánování státního rozpočtu můţe být státní rozpočet Slovenské republiky označen za deficitní a státní rozpočet České republiky jako vyrovnaný. Tabulka 5: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 1995

Hodnoty Celkové příjmy státního rozpočtu v CZK Počet obyvatel v roce 1995 Přepočet na jednoho obyvatele v CZK


Česká republika 411 746 000 000 10 321 344 39 892,67


Za zajímavý povaţuji vývoj schválených výdajů státního rozpočtu a jejich poměr k upraveným, tedy skutečně vynaloţeným, výdajům státního rozpočtu. Z dat zveřejněných níţe vyplývá, ţe plánování Slovenské republiky bylo věrohodnější, jelikoţ k navýšení výdajů došlo pouze o méně neţ 1%. Oproti tomu Česká republika se odchýlila o více neţ 7%. Navzdory tomu, ţe České republice vznikly neplánované výdaje ve výši 17 652 tis. Kč v případě kapitoly Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, která byla zákonem č. 253/1994 Sb. stanovena za hrazenou ze státního rozpočtu od 1. ledna 1995, jednalo se o pouhých 0,004% z celkových upravených výdajů státního rozpočtu, tedy o zanedbatelnou

28

poloţku. Proto hodnotím v roce 1995 Slovenskou republiku jako lépe hospodařící stát ze mnou komparovaných. Tabulka 6: Komparace schválených a upravených výdajů státních rozpočtů pro rok 1995

Hodnoty Schválené výdaje státního rozpočtu v CZK Upravené výdaje státního rozpočtu Procentuální nárůst

Slovenská republika 148 697 987 201 149 806 777 290 0,75%

Česká republika 411 746 000 000 443 192 663 000 7,64%

Zdroj: Vlastní tvorba, data čerpána ze státních rozpočtů a bilancí příjmů a výdajů států za rok 1995

2.1.2.

1996

Ministerstvo výstavby a veřejných prací Slovenské republiky bylo původně součástí Ministerstva dopravy, proto jsem pro potřeby komparace výdaje těchto kapitol sloučila do kapitoly Ministerstva dopravy. Slovenskou kapitolu Rozpočty obcí jsem přiřadila k výdajům Ministerstva financí, protoţe v České republice prostředky pro obce plynou právě z toho ministerstva. Jak jiţ bylo zmíněno v předchozí podkapitole, od 1. ledna 1995 přibyla do státního rozpočtu kapitola s názvem Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, jejímţ slovenským ekvivalentem je Rada pro vysílání a přenos, která však byla zákonem č. 294/1992 Sb. stanovena jako na vládě nezávislý orgán mající v oblasti vysílání a státní správy postavení orgánu státní správy. S ohledem na skutečnost, ţe zákonná úprava je rozdílná, rozhodla jsem se Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání přiřadit ke kapitole Ministerstvo kultury dle její funkční podstaty. Úřad pro strategii rozvoje společnosti, vědy a techniky Slovenské republiky vznikl na základě zákona č. 74/1995 Sb. a omezil kompetence Ministerstva školství a vědy Slovenské republiky. Z důvodu, ţe nahradil část kompetencí daného ministerstva, jsem se rozhodla jej zahrnout pod kapitolu Ministerstvo školství. Přepočet Slovenské koruny na Českou korunu byl proveden, jako jiţ v předchozí podkapitole, pomocí průměrného ročního kurzu, který v tomto roce činil 88,56683 SKK za 100 CZK.

29


Slovenská republika Česká republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly Výdaje v Kč 2 0,05% 85 895 654 Kancelář prezidenta 307 334 000 0,06% 0,20% 339 866 353 Parlament/ Národní rada 1 562 727 000 0,31% 0,22% 366 564 824 Úřad vlády 212 762 000 0,04% 0,94% 1 568 860 427 Ministerstvo hospodářství 9 341 425 000 1,88% 1,11% 1 868 691 917 Ministerstvo zahraničních věcí 3 650 305 000 0,73% 7,17% 12 034 518 429 Ministerstvo obrany 30 538 483 000 6,14% 2,36% 3 955 410 570 Ministerstvo financí 11 859 641 000 2,38% 11,34% 19 019 785 197 Ministerstvo práce a sociálních věcí 158 521 798 000 31,85% 10,60% 17 783 567 612 Ministerstvo vnitra 26 383 444 000 5,30% 0,79% 1 318 334 092 Ministerstvo ţivotního prostředí 2 082 992 000 0,42% Ministerstvo pro správu národního 0,02% 37 407 972 80 621 000 0,02% majetku a jeho privatizaci 0,40% 672 743 013 Bezpečnostní informační sluţba 880 584 000 0,18% 3,88% 6 505 303 631 Ministerstvo dopravy 29 849 809 000 6,00% 6,33% 10 615 708 811 Ministerstvo zemědělství 14 611 116 000 2,94% 14,70% 24 663 318 516 Ministerstvo školství 55 372 767 000 11,13% 1,77% 2 969 523 588 Ministerstvo kultury 3 866 540 000 0,78% 7,39% 12 396 142 995 Ministerstvo zdravotnictví 7 384 504 000 1,48% 1,64% 2 743 928 815 Ministerstvo spravedlnosti 9 099 446 000 1,83% 0,01% 19 809 743 Ministerstvo pro hospodářskou soutěţ 35 476 000 0,01% 0,12% 199 731 487 Ministerstvo průmyslu a obchodu 7 579 160 000 1,52% 0,05% 85 466 991 Úřad průmyslového vlastnictví 108 991 000 0,02% 0,15% 248 133 259 Statistický úřad 610 101 000 0,12% 0,40% 667 629 164 Úřad zeměměřičský a katastrální 1 880 886 000 0,38% 0,02% 26 309 663 Ústavní soud 47 633 000 0,01% 0,04% 70 645 332 Nejvyšší kontrolní úřad 357 093 000 0,07% 0,36% 611 853 317 Akademie věd 2 481 800 000 0,50% 0,02% 37 942 916 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 280 243 000 0,06% 0,26% 428 650 172 Správa státních hmotných rezerv 1 167 844 000 0,23% 27,67% 46 425 973 268 Všeobecná pokladní správa 117 485 475 000 23,61% 167 767 717 727 Celkové výdaje státního rozpočtu 497 641 000 000 Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 1995 Poznámka: 1 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky na celkových výdajích 2 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu České republiky na celkových výdajích

V tabulce si můţeme všimnout, ţe některé procentuální podíly kapitol na celkových výdajích se sobě přiblíţily, jako například Parlament České republiky a Národní rada Slovenské republiky a Ministerstva financí. Naopak se zvětšil rozdíl v kapitole týkající se jaderné

30

bezpečnosti, na coţ měl vliv zvýšený rozsah investičních výdajů způsobených rozsáhlou rekonstrukcí budovy Úřadu pro jadernou bezpečnost, který činil 82 mil. Kč. V přepočtu na obyvatele schválené výdaje státních rozpočtů doznaly výrazné změny. V případě České republiky se jednalo o téměř 10 tis. Kč na jednoho obyvatele. Díky většímu meziročnímu nárůstu výdajů na jednoho obyvatele proto nastal také nárůst poměru, o který přesahovaly české výdaje ty slovenské, konkrétně se navýšil o více neţ 10% na téměř 55%. Tabulka 8: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 1996

Hodnoty Schválené výdaje státního rozpočtu v CZK Počet obyvatel v roce 1996 Přepočet na jednoho obyvatele


Česká republika 497 641 000 000 10 309 137 48 271,84


Předpokládané příjmy státního rozpočtu se vyvinuly přibliţně stejným způsobem jako výdaje. Z hodnot uvedených v tabulce níţe je patrné, ţe Česká republika má stále snahu o vyrovnaný státní rozpočet, Slovenská republika oproti tomu opět předpokládá deficitní vývoj. Tabulka 9: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 1996

Hodnoty Schválené příjmy státního rozpočtu v CZK Počet obyvatel v roce 1996 Přepočet na jednoho obyvatele v CZK

Slovenská republika 143 854 673 628 5 378 932 26 744

Česká republika 497 641 000 000 10 309 137 48 272


Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů vykazuje sníţení skutečných výdajů České republiky. Jednalo se o přizpůsobení se vývoji příjmů státního rozpočtu, který za celé období dosáhl hodnoty 482 816 239 tis. Kč, coţ je o téměř 15 mld. Kč méně, neţ kolik bylo předpokládáno. Navzdory snaze o minimalizování schodku státního rozpočtu skutečné výdaje přesahují skutečné příjmy o 1,5 mld. Kč. Tabulka 10: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů pro rok 1996

Hodnoty Schválené výdaje státního rozpočtu Skutečné výdaje státního rozpočtu Procentuální změna


Česká republika 497 641 000 000 484 379 239 000 -2,66


31

2.1.3.

1997

V tomto roce došlo k rozdělení kapitoly Parlament České republiky do dvou podkapitol Poslanecká sněmovna Parlamentu a Senát parlamentu. Protoţe obě kapitoly dohromady stále tvoří ekvivalent Národní rady Slovenské republiky, jejich výdaje byly v tabulce sečteny a přiřazeny poloţce Parlament / Národní rada. Ministerstvo výstavby a veřejných prací, které v minulém roce nemělo ekvivalent ve státním rozpočtu České republiky a pro svou povahu bylo připojeno ke kapitole Ministerstvo dopravy, nyní zůstává jako samostatná kapitola, protoţe v České republice 1. listopadu 1996 bylo zřízeno Ministerstvo pro místní rozvoj, které je velmi blízké prováděnými činnostmi Ministerstvu výstavby a veřejných prací. V roce 1997 ve státním rozpočtu České republiky jiţ nenajdeme kapitolu Ministerstvo hospodářství. Jeho působnost přešla na resorty Ministerstvo ţivotního prostředí, Správu státních hmotných rezerv, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo

školství,

mládeţe

a

tělovýchovy.

Slovenská

republika

oproti

tomu

stejnojmennou kapitolu zachovala. Díky jejímu obsahu, který se týká průmyslu, podpory malého a středního podnikání aj. jsem tuto kapitolu přiřadila k Ministerstvu průmyslu a obchodu. Jelikoţ Český báňský úřad je kapitolou, která se shoduje s částí kompetencí slovenského Ministerstva hospodářství, jeho výdaje byly téţ připojeny ke kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu. Úřad pro státní informační systém vznikl jako nástupce jedné části původního Ministerstva hospodářství. V současné době se o správu informačních systémů veřejné správy stará ministerstvo vnitra, proto jsem je sloučila jiţ v tomto roce do této kapitoly. Ministerstvo pro správu a privatizaci národního majetku v České republice zaniklo ke dni 1. července 1996 z důvodu ukončení privatizace, proto Ministerstvo pro správu a privatizaci národního majetku Slovenské republiky ponechám v tabulce jakoţto poloţku, u které není moţná komparace. Z důvodu rozdílné legislativní úpravy financování municipalit neexistuje v českém státním rozpočtu ekvivalent pro slovenské kapitoly Krajských úřadů. Rozpočty municipalit jsou v České republice řešeny odděleně od státního rozpočtu, přičemţ jejich financování probíhá poměrnou procentuální částí z vybraných daní v dané obci a regionu. Z tohoto důvodu jsem se

32

rozhodla pro potřeby komparace státní rozpočet Slovenské republiky očistit o tyto výdaje aţ do roku 2005, kdy se v tomto státě změnil způsob financování krajů. Průměrný roční kurz v tomto roce činil 94,15716 Slovenských korun za 100 Korun českých. Tabulka 11: Komparace státních rozpočtů za rok 1997

Slovenská republika Česká republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly Výdaje v Kč 2 0,06% 88 019 061 Kancelář prezidenta 395 630 000 0,07% 0,35% 560 484 658 Parlament/ Národní rada 2 183 492 000 0,40% 0,30% 474 794 104 Úřad vlády 192 632 000 0,04% 1,44% 2 286 177 436 Ministerstvo zahraničních věcí 3 950 553 000 0,72% 8,51% 13 501 677 271 Ministerstvo obrany 32 000 000 000 5,83% 2,24% 3 547 069 951 Ministerstvo financí 12 413 902 000 2,26% 11,30% 17 917 950 633 Ministerstvo práce a sociálních věcí 182 216 923 000 33,18% 6,23% 9 877 958 679 Ministerstvo vnitra 28 476 729 000 5,19% 0,65% 1 028 409 997 Ministerstvo ţivotního prostředí 2 602 276 000 0,47% Ministerstvo pro správu národního 0,02% 37 636 503 0 0,00% majetku a jeho privatizaci 0,59% 932 558 001 881 301 000 0,16% Bezpečnostní informační sluţba 4,63% 7 345 437 848 Ministerstvo dopravy 32 748 059 000 5,96% 8,13% 12 887 677 446 Ministerstvo zemědělství 15 678 291 000 2,86% 3,62% 5 736 520 671 Ministerstvo školství 67 827 291 000 12,35% 1,75% 2 767 495 690 Ministerstvo kultury 4 341 702 000 0,79% 8,62% 13 671 291 991 Ministerstvo zdravotnictví 6 952 140 000 1,27% 2,47% 3 915 590 744 Ministerstvo spravedlnosti 10 677 548 000 1,94% 0,01% 22 247 455 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe 38 712 000 0,01% 1,38% 2 193 092 719 Ministerstvo průmyslu a obchodu 7 938 977 000 1,45% 0,03% 49 077 540 Úřad průmyslového vlastnictví 117 223 000 0,02% 0,26% 415 682 235 Statistický úřad 649 816 000 0,12% 0,08% 134 168 313 Úřad zeměměřičský a katastrální 1 994 536 000 0,36% 0,02% 30 249 873 Ústavní soud 70 639 000 0,01% 0,06% 92 175 158 Nejvyšší kontrolní úřad 287 365 000 0,05% 0,44% 699 828 791 Akademie věd 2 978 055 000 0,54% 0,03% 40 799 242 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 203 125 000 0,04% 0,39% 617 393 250 Správa státních hmotných rezerv 1 772 778 000 0,32% 36,22% 57 435 999 676 Všeobecná pokladní správa 124 864 078 000 22,74% 0,18% 287 314 003 Ministerstvo pro místní rozvoj 4 646 227 000 0,85% 158 594 778 939 Celkové výdaje státního rozpočtu 549 100 000 000 Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 1997 Poznámka: 1 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky na celkových výdajích 2 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu České republiky na celkových výdajích

33

Pro potřeby komparace celkových příjmů a výdajů státních rozpočtů upustím od očištění státního rozpočtu Slovenské republiky o Kapitoly krajských úřadů a to v tomto roce, i v letech následujících. I v tomto roce doznaly výdaje státních rozpočtů meziročního zvýšení. V případě Slovenské koruny musíme uvaţovat i kurzový rozdíl, který díky posílení Slovenské koruny vůči české měně navýšil hodnotu výdajů přepočtených na České koruny o necelých 11 mld. Kč, neţ jak by tomu bylo v případě přepočtení průměrným kurzem roku 1996. Procentuální rozdíl mezi státními rozpočty přepočtenými na obyvatele zůstal téměř nezměněn. Tabulka 12: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 1997

Hodnoty Schválené výdaje státního rozpočtu v CZK Počet obyvatel v roce 1997 Přepočet na jednoho obyvatele v CZK


Česká republika 549 100 000 000 10 299 125 53 315,21


Porovnáme-li schválené celkové příjmy a schválené celkové výdaje státních rozpočtů zjistíme, ţe Česká republika má stále snahu o vyrovnaný státní rozpočet a Slovenská republika i nadále počítá s deficitním financováním. Tabulka 13: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 1997

Hodnoty Schválené příjmy státního rozpočtu v CZK Počet obyvatel v roce 1997 Procentuální změna


Česká republika 549 100 000 000 10 299 125 53 315,21


Komparace schválených a skutečných výdajů vykazuje v případě České republiky opět záporné hodnoty. Důvodem je příliš optimistická predikce příjmů státního rozpočtu, které ve skutečné výši činily 508 950,88 mil. Kč, coţ je o více neţ 40 mld. Kč méně neţ schválené příjmy státního rozpočtu.

34

Tabulka 14: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů pro rok 1997

Hodnoty Schválené výdaje státního rozpočtu v CZK Skutečné výdaje státního rozpočtu v CZK Procentuální změna


Česká republika 549 100 000 000 524 668 051 000 -4,45%


2.1.4.

1998

V tomto roce nedošlo ke změně jednotlivých kapitol ani u jednoho z komparovaných států. Podrobnějším zkoumáním státního rozpočtu Slovenské republiky, respektive jeho výdajů, jsem zjistila, ţe v Zákonu o státním rozpočtu Slovenské republiky1 nejsou vyčísleny kapitoly Úřad jaderného dozoru, Úřad průmyslového vlastnictví a Úřad pro strategii rozvoje společnosti, vědy a techniky Slovenské republiky. Z celkových výdajů jsem po odečtení všech vyčíslených nákladů zjistila, ţe zde chybí přidělení částky ve výši 329 078 000 Sk, coţ je při přepočtení pomocí průměrného ročního kurzu pro rok 1998, který činí 91,6375 Kč za 100 Sk, 301 558 852 Kč. Pro potřeby komparace jsem se rozhodla tuto částku proporcionálně rozdělit na základě procentuálního podílu odpovídajícímu poměru z roku 1997, viz následující tabulka. Tabulka 15: Proporcionální dopočítání výdajů tří kapitol v roce 1998 pomocí hodnot z roku 1997

Procentuální podíl 39 707 445 11,86% 47 764 214 14,27%

Kapitola

1997

Úřad jaderného dozoru Úřad průmyslového vlastnictví Úřad pro strategii rozvoje společnosti, vědy a techniky Slovenské republiky Celkem

1998 35 774 587 43 033 366

247 238 891

73,87%

222 750 900

334 710 551

100%

301 558 852

Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze Zákonů o státních rozpočtech Slovenské republiky za roky 1997 a 1998

1

SLOVENSKO. Zákon č. 375 ze dne 12. prosince 1997 o štátnom rozpočte na rok 1998. In: Zbierka zákonov Slovenskej republiky. 1997. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/1997-375

35


Slovenská republika Česká republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly Výdaje v Kč 2 0,06% 84 058 162 Kancelář prezidenta 319 884 000 0,06% 0,36% 476 142 035 Parlament/ Národní rada 1 503 958 000 0,28% 0,31% 414 822 802 Úřad vlády 185 155 000 0,03% 1,57% 2 085 937 082 Ministerstvo zahraničních věcí 3 770 944 000 0,70% 10,10% 13 404 988 252 Ministerstvo obrany 36 877 065 000 6,87% 2,81% 3 733 978 871 Ministerstvo financí 9 196 861 000 1,71% 13,03% 17 292 352 720 Ministerstvo práce a sociálních věcí 191 025 440 000 35,60% 7,22% 9 587 157 403 Ministerstvo vnitra 26 170 928 000 4,88% 0,69% 914 001 589 Ministerstvo ţivotního prostředí 2 541 703 000 0,47% Ministerstvo pro správu národního 0,03% 37 816 964 0 0,00% majetku a jeho privatizaci 0,65% 865 893 734 688 150 000 0,13% Bezpečnostní informační sluţba 6,73% 8 938 088 074 Ministerstvo dopravy 23 579 445 000 4,39% 9,01% 11 961 724 202 Ministerstvo zemědělství 15 855 269 000 2,95% 4,63% Ministerstvo školství 6 143 250 005 61 722 662 000 11,50% 2,00% 2 651 781 233 Ministerstvo kultury 4 102 166 000 0,76% 9,80% 13 010 438 414 Ministerstvo zdravotnictví 5 970 846 000 1,11% 2,75% 3 657 128 914 Ministerstvo spravedlnosti 10 096 858 000 1,88% 0,02% 22 377 878 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe 35 397 000 0,01% 1,71% 2 266 926 642 Ministerstvo průmyslu a obchodu 7 003 624 000 1,31% 0,03% 43 033 366 Úřad průmyslového vlastnictví 92 183 000 0,02% 0,23% 303 117 606 Statistický úřad 576 704 000 0,11% 0,10% 128 189 866 Úřad zeměměřičský a katastrální 1 725 356 000 0,32% 0,02% 32 198 668 Ústavní soud 66 526 000 0,01% 0,08% 100 190 028 Nejvyšší kontrolní úřad 268 135 000 0,05% 0,56% 744 405 318 Akademie věd 3 018 425 000 0,56% 0,03% 35 774 587 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 186 605 000 0,03% 0,38% 498 417 279 Správa státních hmotných rezerv 1 460 977 000 0,27% 22,18% 29 440 528 078 Všeobecná pokladní správa 123 730 268 000 23,06% 2,92% 3 880 012 391 Ministerstvo pro místní rozvoj 4 863 466 000 0,91% 132 754 732 164 Celkové výdaje státního rozpočtu 536 635 000 000 Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 1998 Poznámka: 1 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky na celkových výdajích 2 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu České republiky na celkových výdajích

Výdaje obou státních rozpočtů významně poklesly. V případě České republiky můţeme předpokládat, ţe došlo k jejich sníţení v reakci na opakovaně nadhodnocenou predikci vývoje příjmů

státního

rozpočtu.

Slovenská

republika,

36

navzdory

podhodnocené

predikci

v předchozích letech, meziročně sniţuje schválené celkové výdaje, i v případě pokud bychom zde zohlednili oslabení Slovenské koruny vůči České koruně, jednalo by se o niţší částku neţ v předchozím roce. Výdaje státního rozpočtu České republiky v přepočtu na jednoho obyvatele v tomto roce převyšují o 66% stejný ukazatel státního rozpočtu Slovenské republiky. Tabulka 17: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 1998



Česká republika 536 635 000 000 10 289 621 52 153,04


Z plánovaných příjmů je patrná, stejně jako v předchozích letech, snaha o udrţení vyrovnaného, nikoli deficitního, státního rozpočtu v případě České republiky. Tabulka 18: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 1998



Česká republika 536 635 000 000 10 289 621 52 153,04


Snaha o vyrovnaný státní rozpočet však opět selhává a to i navzdory vyšším příjmům státního rozpočtu neţ byly schválené. Celkové příjmy tohoto roku dosáhly výše 537 410, 55 mil. Kč, coţ je o 775,5 mil. Kč více neţ plánované příjmy. Výdaje státního rozpočtu vzrostly o více neţ 30 mld. Kč, i v tomto roce se tedy jedná o deficitní státní rozpočet. Tabulka 19: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů pro rok 1998



Česká republika 536 635 000 000 566 741 126 480 5,61%


2.1.5.

1999

V roce 1999 se státní rozpočet rozšířil o dvě kapitoly oproti roku předešlému a to pouze v případě České republiky. 37

První z nich tvoří kapitola Národní bezpečnostní úřad, která se shodné kapitoly státního rozpočtu Slovenské republiky dočká aţ v následujících letech. S ohledem na povahu náplně její činnosti a spolupráci s Policií České republiky, i Ministerstvem vnitra samotným, jsem tuto kapitolu dočasně přiřadila kapitole Ministerstva vnitra. Další novou kapitolou státního rozpočtu České republiky je Komise pro cenné papíry, která se zabývala činností původně prováděnou Ministerstvem financí, proto její výdaje i nadále ponechám jako součást Ministerstva financí. Převod Slovenských korun na České koruny jsem provedla průměrným ročním kurzem 83,64183 CZK za 100 SKK.

38


Slovenská republika Česká republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly Výdaje v Kč 2 0,07% 86 129 341 Kancelář prezidenta 348 506 000 0,06% 0,37% 451 658 372 Parlament/ Národní rada 1 484 135 000 0,25% 0,30% 363 457 223 Úřad vlády 301 571 000 0,05% 1,60% 1 969 507 558 Ministerstvo zahraničních věcí 4 135 560 000 0,68% 9,39% 11 572 551 906 Ministerstvo obrany 41 483 900 000 6,86% 3,12% 3 842 913 995 Ministerstvo financí 10 641 607 000 1,76% 12,89% 15 882 526 917 Ministerstvo práce a sociálních věcí 209 778 064 000 34,67% 7,65% 9 421 544 915 Ministerstvo vnitra 28 664 487 000 4,74% 0,65% 801 307 165 Ministerstvo ţivotního prostředí 3 158 973 000 0,52% Ministerstvo pro správu národního 0,03% 38 899 307 0 0,00% majetku a jeho privatizaci 0,54% 668 353 452 749 400 000 0,12% Bezpečnostní informační sluţba 7,63% 9 398 261 538 Ministerstvo dopravy 30 793 672 000 5,09% 7,95% Ministerstvo zemědělství 17 962 108 000 2,97% 9 792 958 985 4,73% Ministerstvo školství 5 822 446 027 68 999 208 000 11,40% 1,94% 2 392 153 924 Ministerstvo kultury 4 884 480 000 0,81% 10,02% 12 338 584 800 Ministerstvo zdravotnictví 5 465 384 000 0,90% 2,90% 3 566 941 948 Ministerstvo spravedlnosti 11 559 212 000 1,91% 0,02% 23 646 383 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe 37 976 000 0,01% 1,48% 1 828 329 344 Ministerstvo průmyslu a obchodu 8 796 762 000 1,45% 0,04% 44 941 593 Úřad průmyslového vlastnictví 108 436 000 0,02% 0,23% 279 152 946 Statistický úřad 810 256 000 0,13% 0,12% 144 124 079 Úřad zeměměřičský a katastrální 1 939 623 000 0,32% 0,03% 31 810 662 Ústavní soud 69 642 000 0,01% 0,07% 89 025 858 Nejvyšší kontrolní úřad 333 655 000 0,06% 0,56% 686 512 094 Akademie věd 3 375 741 000 0,56% 0,05% 58 987 567 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 194 363 000 0,03% 0,36% 439 194 066 Správa státních hmotných rezerv 1 392 028 000 0,23% 22,39% 27 586 888 315 Všeobecná pokladní správa 140 182 634 000 23,17% 2,89% 3 563 464 121 Ministerstvo pro místní rozvoj 7 475 617 000 1,24% 123 186 274 404 Celkové výdaje státního rozpočtu 605 127 000 000 Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 1999 Poznámka: 1 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky na celkových výdajích 2 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu České republiky na celkových výdajích

Navzdory tomu, ţe kurz Slovenské koruny výrazně oslabil vzhledem k České koruně, meziročně i v přepočtu na České koruny došlo k nárůstu schválených státních výdajů. Česká

39

republika, patrně v optimistické predikci na základě výsledků předešlého roku, schválila plánované výdaje o téměř 70 mld. vyšší neţ v předchozím roce. Tabulka 21: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 1999



Česká republika 605 127 000 000 10 278 098 58 875,39


Poprvé od počátku komparování dochází ke konci snahy České republiky o plánování vyrovnaného státního rozpočtu a jiţ v době schválení Zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1999 předpokládá deficit státního rozpočtu. Slovenská republika nadále pokračuje v plánování deficitního financování státního rozpočtu. Tabulka 22: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 1999



Česká republika 574 112 000 000 10 278 098 55 857,81


Komparace skutečných a schválených výdajů státního rozpočtu poukázala na prozatím nejvyšší odchylku od původně plánovaných výdajů v případě Slovenské republiky. Česká republika oproti tomu byla nucena sníţit skutečné výdaje s ohledem na sníţení skutečných příjmů státního rozpočtu, které poklesly o téměř 6,8 mld. Kč na částku 256, 275 mld. Kč. Skutečné výdaje státního rozpočtu klesly o více neţ 8,2 mld. Kč, tedy navzdory niţším příjmům se podařilo sníţit schválený schodek státního rozpočtu o téměř 1,4 mld. Kč. Tabulka 23: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů pro rok 1999



Česká republika 605 127 000 000 596 909 000 000 -1,36%


40

2.1.6.

2000

Úřad pro strategii rozvoje, vědy a techniky byl zrušen a jeho kompetence přešly na Ministerstvo školství v oblasti strategie pro rozvoj vědy a techniky a na nově vzniklé Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje Slovenské republiky v otázce regionálního rozvoje, které nahradilo Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje Slovenské republiky. Z důvodu nekompletnosti výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky1, konkrétněji chybějících výdajů kapitoly Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací Slovenské republiky, jsem chybějící poloţku dopočítala pomocí odečtení vyčíslených výdajů 191 471 690 tis. Sk od celkových výdajů státního rozpočtu, které činily 201 808 761 tis. Sk. Tímto způsobem jsem došla k vyčíslení částky 10 237 071 tis. Sk připadající této kapitole. Státní rozpočet České republiky byl v tomto roce schválen zákonem č. 58/2000 Sb. ze dne 3. března 2000, z toho jasně vyplývá, ţe došlo poprvé k vyuţití rozpočtového provizoria od počátku roku do doby, kdy byl schválen Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2000. Průměrný roční kurz se v tomto roce rovná 83,63617 CZK za 100 SKK.

1

SLOVENSKO. Zákon č. 372 ze dne 16. prosince 1999 o štátnom rozpočte na rok 2000. In: Zbierka zákonov Slovenskej republiky. 1999. Dostupné z: http://www.zbierka.sk/

41


Slovenská republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly 0,07% 92 672 218 Kancelář prezidenta 0,48% 626 316 961 Parlament/ Národní rada 0,27% 349 248 741 Úřad vlády 1,45% 1 881 091 134 Ministerstvo zahraničních věcí 9,69% 12 585 690 796 Ministerstvo obrany 2,96% 3 844 019 420 Ministerstvo financí 11,72% 15 224 257 964 Ministerstvo práce a sociálních věcí 7,21% 9 367 869 574 Ministerstvo vnitra 0,61% 794 446 565 Ministerstvo ţivotního prostředí Ministerstvo pro správu národního 0,03% 34 245 665 majetku a jeho privatizaci 0,51% 668 308 172 Bezpečnostní informační sluţba 6,59% 8 561 893 763 Ministerstvo dopravy 7,71% 10 010 753 188 Ministerstvo zemědělství 4,45% 5 783 296 234 Ministerstvo školství 1,79% 2 331 077 128 Ministerstvo kultury 9,61% 12 482 869 329 Ministerstvo zdravotnictví 2,91% 3 774 325 402 Ministerstvo spravedlnosti 0,02% 24 018 634 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe 1,32% 1 719 165 660 Ministerstvo průmyslu a obchodu 0,03% 43 090 189 Úřad průmyslového vlastnictví 0,19% 248 459 633 Statistický úřad 0,09% 122 276 912 Úřad zeměměřičský a katastrální 0,03% 34 287 483 Ústavní soud 0,07% 90 813 822 Nejvyšší kontrolní úřad 0,55% 713 265 120 Akademie věd 0,05% 59 286 333 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 0,30% 389 608 210 Správa státních hmotných rezerv 27,01% 35 082 626 978 Všeobecná pokladní správa 2,29% 2 969 565 661 Ministerstvo pro místní rozvoj 129 908 846 891 Celkové výdaje státního rozpočtu

Česká republika Výdaje v Kč 2 324 151 000 0,05% 1 464 269 000 0,23% 382 865 000 0,06% 4 184 825 000 0,67% 43 952 500 000 7,01% 10 453 709 000 1,67% 224 268 710 000 35,75% 30 610 874 000 4,88% 3 136 102 000 0,50% 0

0,00%

744 564 000 0,12% 27 294 652 000 4,35% 16 652 453 000 2,65% 70 814 980 000 11,29% 5 092 544 000 0,81% 5 509 067 000 0,88% 13 083 579 000 2,09% 63 011 000 0,01% 9 617 486 000 1,53% 110 943 000 0,02% 1 084 861 000 0,17% 2 005 402 000 0,32% 70 218 000 0,01% 318 975 000 0,05% 3 792 015 000 0,60% 223 350 000 0,04% 1 711 908 000 0,27% 143 131 879 000 22,82% 7 236 108 000 1,15% 627 336 000 000


Průměrný roční kurz CZK/SKK se od předchozího roku takřka nezměnil a skutečné výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky byly v roce 1999 vyšší o téměř pětinu plánovaných výdajů. Navzdory výsledkům předešlého roku, se Slovenská republika rozhodla pro snahu o

42

sníţení výdajů státního rozpočtu s ohledem na predikovanou výši příjmů. Česká republika paradoxně reaguje na potřebu sníţení skutečných výdajů v roce 1999 oproti schváleným výdajům státního rozpočtu zvýšením schválených výdajů pro rok 2000 vzhledem k hodnotě předchozího roku. V tomto roce poprvé došlo k situaci, kdy schválené výdaje státního rozpočtu České republiky v přepočtu na jednoho obyvatele dané země převýšily o více neţ 100% slovenskou hodnotu. Tabulka 25: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2000



Česká republika 627 336 000 000 10 266 546 61 104,87


Ze schváleného příjmu státního rozpočtů České republiky vyplývá, ţe důvodem pro navýšení výdajů státního rozpočtu pro tento rok byla pozitivní predikce ve vývoji příjmové strany státního rozpočtu. Tabulka 26: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2000



Česká republika 592 156 000 000 10 266 546 57 678,21


Skutečné výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky se opět navýšily o téměř 20% vzhledem k plánovaným výdajům, avšak přihlédneme-li ke skutečným příjmům, které oproti schváleným vzrostly o více neţ 16%, snadno můţe vyvodit, ţe tyto dvě navýšení se vzájemně vysvětlují, ačkoli skutečný schodek státního rozpočtu tímto počínáním vzrostl o 9,7 mld. Sk, respektive 8,1 mld. Kč. Počínání České republiky je mnohem více diskutabilní, jelikoţ vládou predikované příjmy státního rozpočtu byly vyšší neţ skutečné, avšak v případě výdajů se situace vyvinula opačně. Proto vzrostl schodek státního rozpočtu České republiky a to o součet navýšení nákladů a sníţení příjmů státního rozpočtu oproti schváleným hodnotám, tedy 46 mld. Kč, coţ je o téměř 11 mld. Kč vyšší hodnota, neţ byl plánovaný schodek.

43

Tabulka 27: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů a schválených a skutečných příjmů státních rozpočtů pro rok 2000

Hodnoty Schválené výdaje státního rozpočtu v CZK Skutečné výdaje státního rozpočtu v CZK Procentuální změna Schválené příjmy státního rozpočtu v CZK Skutečné příjmy státního rozpočtu v CZK Procentuální změna

Slovenská republika 166 429 967 426 199 354 082 106 19,78% 153 730 601 698 178 543 780 461 16,14%

Česká republika 627 336 000 000 632 268 000 000 0,79% 592 156 000 000 586 208 000 000 -1,00%


2.1.7.

2001

Ačkoli změny byly rozsáhlejší v případě České republiky, rok 2001 přinesl mnoho úprav kapitol obou rozpočtů. Na slovenské straně přibyly dvě kapitoly, Nejvyšší soud Slovenské republiky a Úřad pro veřejné zakázky. Z náplně činnosti Nejvyššího soudu Slovenské republiky vyplývá přiřazení k Ministerstvu spravedlnosti. Slovenský Úřad pro veřejné zakázky se svým charakterem shoduje s částí programu českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, tedy výdaje budou přiřazeny k této kapitole. Kapitola Úřad bezpečnosti práce Slovenské republiky byla oproti tomu zrušena a nahrazena inspektoráty bezpečnosti práce spadajícími pod Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky. Vznik české kapitoly Okresní úřady umoţňuje komparaci s Krajskými úřady Slovenské republiky. Ačkoli ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikace Slovenské republiky je i nadále kapitolou státního rozpočtu Slovenské republiky, opět chybí údaj o výdajích. Proto jsem přistoupila ke stejnému řešení jako v předchozí podkapitole, tedy dopočítání výdajů této kapitoly pomocí rozdílu plánovaných celkových výdajů a výdajů, jejichţ informace jsou ve státním rozpočtu dostupné. Český státní rozpočet se rozrost o celkem šest kapitol, jednou z nich byla kapitola Státní dluh, která se oddělila od Všeobecné pokladní správy, proto v případě obou zemí budou nově tyto kapitoly vyčísleny odděleně. Kancelář veřejného ochránce práv chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou úřady nečinné. Provádí také preventivní systematické návštěvy míst, kde mohou být lidé omezováni na svobodě, a usiluje o respektování jejich základních

44

práv. Ochránce rovněž přispívá k prosazování práva na rovné zacházení a ochraně před diskriminací.1 Jedná se tedy o kapitolu, která připadá svým charakterem Ministerstvu spravedlnosti. Český telekomunikační úřad se do 30. června 2000 nacházel v kompetenci Ministerstva dopravy a spojů. Pro potřeby komparace, i s ohledem na slovenské Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací, nadále ponechám tuto kapitolu jako součást Ministerstva dopravy. Úřad pro ochranu osobních údajů vznikl odštěpením od Úřadu pro státní informační systém na základě zákona 100/2000 Sb., a zároveň došlo k přejmenování původního úřadu na Úřad pro veřejné informační systémy. Oba tyto úřady pro potřeby komparace zůstávají součástí kapitoly Ministerstva vnitra. Operace státních finančních aktiv byly dříve součástí Všeobecné pokladní správy, aby byla tato kapitola i nadále schopna komparace, uvaţujme ji i nadále jako její součást. Státní rozpočet slovenské republiky byl přepočten průměrným ročním kurzem pro tento rok, tedy 78,66008 CZK za 100 SKK.

1

KANCELÁŘ VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV. Veřejný ochránce práv. Veřejný ochránce práv: Ombudsman [online]. © 2014 [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/

45


Slovenská republika Česká republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly Výdaje v Kč 2 0,05% 91 885 990 Kancelář prezidenta 312 737 000 0,05% 0,36% 622 599 279 Parlament/ Národní rada 1 379 795 000 0,20% 0,23% 385 566 557 Úřad vlády 361 224 000 0,05% 1,06% 1 808 500 720 Ministerstvo zahraničních věcí 4 596 057 000 0,67% 7,68% 13 154 084 249 Ministerstvo obrany 45 078 319 000 6,58% 2,21% 3 783 746 659 Ministerstvo financí 12 122 651 000 1,77% 10,44% 17 876 214 238 Ministerstvo práce a sociálních věcí 238 538 952 000 34,81% 5,79% 9 924 583 617 Ministerstvo vnitra 36 391 292 000 5,31% 0,53% 910 477 092 Ministerstvo ţivotního prostředí 3 142 099 000 0,46% Ministerstvo pro správu národního 0,02% 33 391 992 0 0,00% majetku a jeho privatizaci 0,39% 665 008 077 Bezpečnostní informační sluţba 873 591 000 0,13% 4,71% 8 060 860 372 Ministerstvo dopravy 3 842 425 000 0,56% 5,83% 9 987 281 210 Ministerstvo zemědělství 13 920 360 000 2,03% 3,54% 6 060 765 714 Ministerstvo školství 80 458 372 000 11,74% 1,35% 2 305 490 859 Ministerstvo kultury 5 187 533 000 0,76% 7,93% 13 580 377 851 Ministerstvo zdravotnictví 4 883 331 000 0,71% 2,24% 3 844 090 741 Ministerstvo spravedlnosti 13 700 615 000 2,00% 0,04% 66 861 857 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe 57 422 000 0,01% 0,94% 1 608 560 947 Ministerstvo průmyslu a obchodu 9 648 171 000 1,41% 0,02% 41 955 715 Úřad průmyslového vlastnictví 130 887 000 0,02% 0,14% 242 565 672 Statistický úřad 2 308 394 000 0,34% 0,07% 116 507 382 Úřad zeměměřičský a katastrální 2 015 315 000 0,29% 0,02% 31 790 473 Ústavní soud 70 220 000 0,01% 0,05% 89 314 592 Nejvyšší kontrolní úřad 336 796 000 0,05% 0,40% 690 748 016 Akademie věd 4 120 267 000 0,60% 0,04% 63 352 045 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 272 886 000 0,04% 0,21% 364 989 866 Správa státních hmotných rezerv 1 970 396 000 0,29% 7,14% 12 224 794 025 Všeobecná pokladní správa 137 417 296 000 20,06% 2,51% 4 292 729 313 Ministerstvo pro místní rozvoj 6 438 298 000 0,94% 10,86% 18 594 645 883 Státní dluh 21 329 000 000 3,11% 23,21% 39 755 890 839 Okresní / Krajské úřady 34 272 599 000 5,00% 171 279 631 844 Celkové výdaje státního rozpočtu 685 177 300 000 Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 2001 Poznámka: 1 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky na celkových výdajích 2 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu České republiky na celkových výdajích

Navzdory oslabení průměrného ročního kurzu slovenské měny vůči české se výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky zvýšily i v přepočtu na CZK a to i s ohledem na předpokládané

46

niţší příjmy státního rozpočtu neţ v uplynulém roce. V případě České republiky se jedná téţ o zvýšení schválených výdajů o více neţ 50 mld. Kč oproti plánovanému rozpočtu z předchozího roku. Tabulka 29: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2001



Česká republika 685 177 300 000 10 206 436 67 131,89


Schválené příjmy státních rozpočtů jsou v obou případech výrazně niţší neţ schválené výdaje, jedná se tedy i nadále o deficitní státní rozpočty. Tabulka 30: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2001



Česká republika 636 197 400 000 10 206 436 62 332,96


Z hlediska vývoje schválených a skutečných státních rozpočtů si Slovenská republika zachovává stejnou politiku jako v předchozích letech. Výrazně podhodnocená predikce umoţňuje v průběhu roku na základě skutečný příjmů přizpůsobovat i skutečné výdaje státního rozpočtu. Oproti tomu Česká republika je svou predikcí blíţe skutečnému vývoji. V obou komparovaných zemích došlo k nárůstu plánovaného deficitu, ačkoli, jak by se dalo předpokládat z celkově vyšších částek státního rozpočtu, v případě České republiky byl tento nárůst v absolutní hodnotě vyšší, konkrétně o 18,7 mld. Kč, coţ je oproti nárůstu deficitu o 5,6 mld. Kč v případě Slovenské republiky výrazně méně, z proporcionálního hlediska výše schválených státních výdajů se v podstatě jedná o poměrně stejné navýšení.

47




Česká republika 685 177 300 000 693 921 000 000 1,28% 636 197 400 000 626 223 000 000 -1,57%


2.1.8.

2002

Úřad pro finanční trh je novou kapitolou slovenského státního rozpočtu. Jeho kompetence v budoucnu přejdou pod Národní banku Slovenka, do té doby však uvaţujme výdaje této kapitoly jakoţto součást výdajů Ministerstva financí. V případě českého rozpočtu vznikl Energetický regulační úřad, jehoţ působností je: -

Regulace cen,

-

Podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla,

-

Ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů,

-

Ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí,

-

Šetření soutěžních podmínek,

-

Spolupráce s ÚOHS,

-

Podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích,

-

Výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích.1

Svou povahou a působností úřad nejlépe odpovídá charakteru kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu, a proto bude v tomto ministerstvu pro potřeby komparace zahrnut. V roce 2002 se hodnota průměrného ročního kurzu rovná 72,25247 CZK za 100 SKK.

1

ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD. O úřadu. Energetický regulační úřad [online]. © 2014 [cit. 2015-0228]. Dostupné z: http://www.eru.cz/cs/o-uradu

48


Slovenská republika Česká republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly Výdaje v Kč 2 0,04% 74 346 034 Kancelář prezidenta 292 696 000 0,04% 0,43% 797 655 972 Parlament/ Národní rada 1 629 472 000 0,22% 0,18% 332 798 537 Úřad vlády 407 372 000 0,06% 0,92% 1 721 147 763 Ministerstvo zahraničních věcí 4 592 825 000 0,62% 7,71% 14 372 869 910 Ministerstvo obrany 47 505 502 000 6,42% 2,07% 3 853 871 323 Ministerstvo financí 12 027 582 000 1,63% 9,60% 17 892 509 935 Ministerstvo práce a sociálních věcí 261 128 708 000 35,31% 5,62% 10 478 962 216 Ministerstvo vnitra 39 696 803 000 5,37% 0,87% 1 625 715 656 Ministerstvo ţivotního prostředí 3 117 986 000 0,42% Ministerstvo pro správu národního 0,02% 30 685 495 0 0,00% majetku a jeho privatizaci 0,38% 716 339 049 Bezpečnostní informační sluţba 817 944 000 0,11% 7,15% 13 314 905 999 Ministerstvo dopravy 4 512 296 000 0,61% 5,04% 9 395 003 421 Ministerstvo zemědělství 12 924 416 000 1,75% 3,76% 6 999 617 947 Ministerstvo školství 81 242 315 000 10,98% 1,32% 2 451 305 039 Ministerstvo kultury 4 916 269 000 0,66% 7,60% 14 161 738 241 Ministerstvo zdravotnictví 9 611 658 000 1,30% 2,07% 3 860 707 101 Ministerstvo spravedlnosti 15 340 392 000 2,07% 0,03% 62 560 984 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe 61 549 000 0,01% 0,97% 1 809 136 452 Ministerstvo průmyslu a obchodu 8 697 870 000 1,18% 0,02% 41 376 648 Úřad průmyslového vlastnictví 135 487 000 0,02% 0,13% 247 228 851 Statistický úřad 904 308 000 0,12% 0,06% 112 592 719 Úřad zeměměřičský a katastrální 2 024 683 000 0,27% 0,02% 34 314 722 Ústavní soud 77 720 000 0,01% 0,05% 88 934 469 Nejvyšší kontrolní úřad 364 164 000 0,05% 0,36% 679 206 493 Akademie věd 4 215 005 000 0,57% 0,03% 56 544 546 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 285 782 000 0,04% 0,16% 294 257 787 Správa státních hmotných rezerv 1 753 340 000 0,24% 8,38% 15 608 598 716 Všeobecná pokladní správa 161 257 796 000 21,80% 1,88% 3 511 073 086 Ministerstvo pro místní rozvoj 4 145 741 000 0,56% 10,72% 19 972 232 919 Státní dluh 21 996 034 000 2,97% 22,41% 41 753 959 215 Okresní / Krajské úřady 33 938 942 000 4,59% 186 352 197 244 Celkové výdaje státního rozpočtu 739 622 657 000 Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 2002 Poznámka: 1 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky na celkových výdajích 2 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu České republiky na celkových výdajích

Výdaje státních rozpočtů se i nadále drţí zvyšující tendence. V přepočtu výdajů na jednoho obyvatele Česká republika převyšuje o 109% slovenskou hodnotu.

49

Tabulka 29: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2002



Česká republika 739 622 657 000 10 203 269 72 488,79


Z komparace příjmů a výdajů státních rozpočtů je patrné, ţe nadále státy pokračují v deficitním hospodaření, které na slovenské straně poukazuje na snahu udrţet hodnoty ročního deficitu státního rozpočtu na přibliţně stejné úrovni jako v předchozím roce, uvaţováno ve Slovenských korunách, a na české straně je patrná tendence k meziročnímu sníţení této hodnoty. Tabulka 30: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2002



Česká republika 693 399 679 000 10 203 269 67 958,58


Komparace schválených a skutečných příjmů a výdajů státních rozpočtů ovšem poukazuje na skutečnost, ţe na konci roku byly nárůsty oproti plánovaným schodkům státních rozpočtů daného roku vyšší neţ v předešlém roce, konkrétně 21,48 mld. Kč v případě České republiky a 9,86 mld. Kč na slovenské straně státního rozpočtu. Tabulka 31: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů a schválených a skutečných příjmů státních rozpočtů pro rok 2002



Česká republika 739 622 657 000 693 920 279 000 -6,18% 693 399 679 000 626 215 614 000 -9,69%


50

2.1.9.

2003

Do státního rozpočtu Slovenské republiky nově přibyla kapitola Kancelář veřejného ochránce práv, která je nově ekvivalentem české stejnojmenné kapitoly, která se ve státním rozpočtu České republiky poprvé objevila jiţ v roce 2001. S ohledem na nově vzniklý ekvivalent na slovenské straně státního rozpočtu budou tyto kapitoly porovnávány jako samostatná poloţka. Úřad pro finanční trh, který se v předešlém roce objevil ve státním rozpočtu poprvé, jiţ opět chybí z důvodu rozsáhlých legislativních změn, které nakonec vyústí v jeho začlenění pod kompetence Národní banky Slovenska v roce 2006. Úřad pro státní sluţbu Slovenské republiky byl zřízen z důvodu rozvoje státní sluţby, tedy vykonával činnost, kterou v České republice provádí Ministerstvo vnitra. Proto tento úřad budeme nadále uvaţovat jako jeho součást. Nově vzniklá kapitola Národní bezpečnostní úřad Slovenské republiky poprvé od roku 1999, kdy vznikla česká stejnojmenná kapitola, umoţňuje komparovat tuto kapitolu odděleně, nikoli jako součást Ministerstva vnitra. Ve státním rozpočtu České republiky opět chybí poloţka okresní úřady. Důvodem je rozdílné financování neţ na území Slovenské republiky. Při snaze o začlenění této kapitoly do státního rozpočtu existovalo mnoho pochybností o moţné neefektivnosti hospodaření jednotlivých okresních úřadů, pokud budou mít předem dány disponibilní prostředky. Uvaţujme tedy, ţe je okresní úřad sám zodpovědný za své financování a z výše jím vybraných inkas mu plyne konkrétní podíl finančních prostředků k financování svých výdajů. V takovém případě můţeme předpokládat, ţe se bude chovat hospodárněji. Pro potřeby komparace tedy opět sníţím slovenské výdaje státního rozpočtu o poloţky jednotlivých krajských úřadů a o nově vzniklou kapitolu Souhrnný finanční vztah k obcím a vyšším územním celkům, aby byl jasně dán procentuální podíl jednotlivých kapitol na celkových výdajích státního rozpočtu. Průměrný roční kurz v tomto roce činil 76,76283 CZK za 100 SKK.

51


Slovenská republika Česká republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly Výdaje v Kč 2 0,04% 64 806 254 Kancelář prezidenta 308 850 000 0,04% 0,30% 446 180 898 Parlament/ Národní rada 1 563 087 000 0,19% 0,25% 373 323 758 Úřad vlády 503 309 000 0,06% 1,31% 1 917 346 740 Ministerstvo zahraničních věcí 4 642 724 000 0,57% 11,19% 16 407 687 163 Ministerstvo obrany 52 320 280 000 6,48% 2,68% 3 934 450 620 Ministerstvo financí 14 488 376 000 1,79% 13,83% 20 289 585 948 Ministerstvo práce a sociálních věcí 277 585 439 000 34,36% 7,48% 10 975 450 886 Ministerstvo vnitra 43 740 305 000 5,41% 0,73% 1 072 662 339 Ministerstvo ţivotního prostředí 4 152 583 000 0,51% Ministerstvo pro správu národního 0,02% 32 882 895 0 0,00% majetku a jeho privatizaci 0,46% 673 712 845 Bezpečnostní informační sluţba 954 194 000 0,12% 5,83% 8 552 128 839 Ministerstvo dopravy 9 631 435 000 1,19% 5,43% 7 962 069 059 Ministerstvo zemědělství 14 401 663 000 1,78% 5,34% 7 836 291 621 Ministerstvo školství 90 145 780 000 11,16% 1,74% 2 558 872 161 Ministerstvo kultury 6 193 737 000 0,77% 9,37% 13 743 415 026 Ministerstvo zdravotnictví 10 081 176 000 1,25% 2,97% 4 356 915 641 Ministerstvo spravedlnosti 16 768 109 000 2,08% 0,05% 72 304 448 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe 69 209 000 0,01% 1,09% 1 598 617 477 Ministerstvo průmyslu a obchodu 10 518 980 000 1,30% 0,03% 47 695 051 Úřad průmyslového vlastnictví 141 888 000 0,02% 0,18% 268 762 032 Statistický úřad 1 183 447 000 0,15% 0,42% 609 760 193 Úřad zeměměřičský a katastrální 2 131 479 000 0,26% 0,03% 40 243 683 Ústavní soud 93 263 000 0,01% 0,06% 90 564 023 Nejvyšší kontrolní úřad 390 304 000 0,05% 0,58% 848 479 555 Akademie věd 4 848 231 000 0,60% 0,03% 49 817 544 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 355 987 000 0,04% 0,17% 254 768 168 Správa státních hmotných rezerv 1 782 506 000 0,22% 7,89% 11 573 522 402 Všeobecná pokladní správa 211 565 488 000 26,19% 2,12% 3 104 549 974 Ministerstvo pro místní rozvoj 4 626 189 000 0,57% 18,25% 26 763 891 505 Státní dluh 22 450 000 000 2,78% 0,01% 15 995 839 Kancelář veřejného ochránce práv 78 569 000 0,01% 0,09% 138 101 711 Národní bezpečnostní úřad 245 804 000 0,03% 146 674 856 300 Celkové výdaje státního rozpočtu 807 962 391 000 Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 2003 Poznámka: 1 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky na celkových výdajích 2 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu České republiky na celkových výdajích

52

Pro potřeby komparace celkových příjmů a výdajů státních rozpočtů budu uvaţovat hodnoty zohledňující také kapitoly krajských úřadů Slovenské republiky a Souhrnný finanční vztah k obcím a vyšším územním celkům. V tomto roce klesl rozdíl mezi schválenými státními výdaji na jednoho obyvatele, Česká republika převyšuje svou hodnotou o 90% slovenské, coţ je meziroční pokles o 19%. Tabulka 33: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2003



Česká republika 807 962 391 000 10 211 455 79 123,14


Při komparaci schválených příjmů a výdajů České republiky zjistíme, ţe schválený deficit státního rozpočtu činí 129,9 mld. Kč, coţ je téměř dvojnásobek skutečného schodku předchozího roku. Plánovaný schodek státního rozpočtu Slovenské republiky činí 43 mld. Kč, coţ při zohlednění výše příjmů obou států je hodnota proporcionálně vyšší. Tabulka 34: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2003



Česká republika 686 062 391 000 10 211 455 67 185,57


Vývoj skutečných příjmů a výdajů byl však pozitivní, Slovenská republika udrţela v tomto roce výši plánovaného schodku státního rozpočtu a Česká republika dokonce vykázala o 12,85 mld. Kč niţší schodek, neţ byl plánovaný, coţ je poprvé za poslední čtyři roky, kdy skutečný schodek státního rozpočtu nepřevyšoval plánovaný. Procentuální změny příjmů a výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky vykázaly záporné hodnoty, tedy poprvé za prozatím komparované roky vykázalo známky nadhodnocené predikce.

53



Slovenská republika 223 715 490 489 221 878 550 514 -0,82% 180 699 709 667 178 911 997 697 -0,99%

Česká republika 807 962 391 000 808 718 373 000 0,09% 686 062 391 000 699 665 037 000 1,98%


2.1.10.

2004

Poprvé od roku 1997, kdy zaniklo ministerstvo zabývající se privatizací v České republice, tedy s odstupem sedmi let, na slovenské straně státního rozpočtu chybí kapitola Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci. S ohledem na skutečnost, jaké dopady měla na státní finance velmi rychlá privatizace v České republice, můţeme předpokládat, ţe díky přístupu Slovenské republiky a rozloţení privatizace do podstatně delší doby, byl výnos z prodaného státního majetku vyšší. Nově vzniklá kapitola Kancelář soudní rady Slovenské republiky svým charakterem spadá pod Ministerstvo spravedlnosti. Ve slovenském státním rozpočtu z důvodu změny financování výdajů krajských úřadů ubyly všechny kapitoly k tomu se vztahující. Dále chybí kapitoly Slovenský rozhlas, Slovenská televize a Tisková agentura Slovenské republiky. Slovenský rozhlas a televize jsou nově hrazeny pomocí koncesionářských poplatků, proto nadále nemusejí být dotovány ze státního rozpočtu. Slovenská republika tímto krokem přistoupila ke shodnému typu financování, jaký je vyuţívám v České republice. Tisková agentura Slovenské republiky se stala nezávislou veřejnoprávní institucí, která není nadále financována státem a finanční prostředky získává prodejem svých produktů. Celkové výdaje slovenského státního rozpočtu zůstávají i nadále sníţené o kapitolu Souhrnný finanční vztah k obcím a vyšším územním celkům. K přepočtu hodnot státního rozpočtu Slovenské republiky byl pouţit průměrný roční kurz 79,682 CZK za 100 SKK.

54


Slovenská republika Česká republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly Výdaje v Kč 2 0,04% 86 658 956 Kancelář prezidenta 333 174 000 0,04% 0,27% 621 621 593 Parlament/ Národní rada 1 571 649 000 0,18% 0,24% 564 482 428 Úřad vlády 516 756 000 0,06% 1,15% 2 658 750 888 Ministerstvo zahraničních věcí 4 748 514 000 0,55% 7,97% 18 464 550 496 Ministerstvo obrany 50 725 985 000 5,84% 2,53% 5 862 203 146 Ministerstvo financí 14 932 785 000 1,72% 16,26% 37 695 922 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 283 386 794 000 32,61% 6,45% 14 960 822 198 Ministerstvo vnitra 46 044 086 000 5,30% 1,08% 2 506 027 586 Ministerstvo ţivotního prostředí 4 183 693 000 0,48% 0,29% 676 171 093 968 905 000 0,11% Bezpečnostní informační sluţba 8,50% 19 701 772 910 Ministerstvo dopravy 14 456 963 000 1,66% 6,39% 14 803 057 416 Ministerstvo zemědělství 24 818 554 000 2,86% 14,28% 33 101 458 989 Ministerstvo školství 94 000 146 000 10,82% 1,14% 2 650 438 461 Ministerstvo kultury 6 087 726 000 0,70% 7,82% 18 129 827 131 Ministerstvo zdravotnictví 9 118 047 000 1,05% 2,64% 6 118 179 181 Ministerstvo spravedlnosti 17 410 923 000 2,00% 0,03% 79 700 327 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe 142 964 000 0,02% 1,85% 4 297 969 788 Ministerstvo průmyslu a obchodu 11 240 896 000 1,29% 0,02% 56 252 305 Úřad průmyslového vlastnictví 151 859 000 0,02% 0,17% 395 242 641 Statistický úřad 1 269 258 000 0,15% 0,31% 727 121 358 Úřad zeměměřičský a katastrální 2 323 657 000 0,27% 0,02% 49 777 345 Ústavní soud 106 769 000 0,01% 0,05% 107 148 385 Nejvyšší kontrolní úřad 502 217 000 0,06% 0,50% 1 149 776 997 Akademie věd 5 285 798 000 0,61% 0,02% 55 332 774 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 373 965 000 0,04% 0,27% 623 967 431 Správa státních hmotných rezerv 1 791 152 000 0,21% 7,38% 17 097 813 756 Všeobecná pokladní správa 240 119 056 000 27,63% 1,82% 4 215 933 982 Ministerstvo pro místní rozvoj 5 090 750 000 0,59% 10,40% 24 118 099 951 Státní dluh 27 029 000 000 3,11% 0,01% 25 498 240 Kancelář veřejného ochránce práv 90 388 000 0,01% 0,09% 201 792 275 Národní bezpečnostní úřad 228 223 000 0,03% 231 803 372 340 Celkové výdaje státního rozpočtu 869 050 652 000 Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 2004 Poznámka: 1 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky na celkových výdajích 2 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu České republiky na celkových výdajích

55

Pro potřebu komparace, stejně jako v předchozím roce, pracuji s daty celkových příjmů a výdajů státních rozpočtů, tedy bez odečtení kapitoly Souhrnný finanční vztah k obcím a vyšším územním celkům. Celkové schválené výdaje přepočtené na jednoho obyvatele se v tomto roce nadále přibliţují, česká hodnota přesahuje o 85% slovenskou, tedy o 5% méně, neţ tomu bylo v předchozím roce. Tabulka 37: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2004



Česká republika 869 050 652 000 10 220 577 85 029,51


Z komparace schválených příjmů státních rozpočtů však vyplývá, ţe odhadované příjmy státního rozpočtu přepočtené na jednoho obyvatele České republiky přesahují slovenské o 114%, z čehoţ vyplývá vyšší procentuální schodek státního rozpočtu Slovenské republiky. Tabulka 38: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2004



Česká republika 754 080 652 000 10 220 577 73 780,63


Porovnáme-li plánované a skutečné příjmy a výdaje, zjistíme, ţe schválený deficit obou států se ve skutečnosti výrazně sníţil, coţ bylo způsobeno pozitivním vývojem příjmové stránky státních rozpočtů obou států a v případě České republiky navíc niţšími skutečnými výdaji, neţ jaké byly plánované.

56




Česká republika 869 050 652 000 862 891 674 000 -0,71% 754 080 652 000 769 207 443 000 2,01%


2.1.11.

2005

Ve státním rozpočtu Slovenské republiky nově chybí kapitoly Kancelář veřejného ochránce práv, Kancelář soudní rady Slovenské republiky a Státní dluh. Z tohoto důvodu bude česká Kancelář veřejného ochránce práv opět přiřazena kapitole Ministerstva spravedlnosti a český Státní dluh splyne se Všeobecnou pokladní správou, jak tomu bylo jiţ dříve. Dále chybí kapitola Souhrnný finanční vztah k obcím a vyšším územním celkům, díky čemuţ je opět moţné komparovat celkové výdaje státního rozpočtu. Hodnoty státního rozpočtu Slovenské republiky byly přepočteny průměrným ročním kurzem 77,1543 CZK za 100 SKK.

57


Slovenská republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly 0,04% 100 708 008 Kancelář prezidenta 0,23% 574 502 739 Parlament/ Národní rada 0,20% 503 996 023 Úřad vlády 1,07% 2 629 196 704 Ministerstvo zahraničních věcí 8,02% 19 712 925 994 Ministerstvo obrany 12,00% 29 510 604 333 Ministerstvo financí 15,11% 37 147 726 790 Ministerstvo práce a sociálních věcí 6,61% 16 251 386 799 Ministerstvo vnitra 1,59% 3 903 465 329 Ministerstvo ţivotního prostředí 0,33% 817 004 981 Bezpečnostní informační sluţba 8,52% 20 956 987 154 Ministerstvo dopravy 6,13% 15 073 486 252 Ministerstvo zemědělství 14,02% 34 488 015 547 Ministerstvo školství 1,19% 2 923 579 834 Ministerstvo kultury 7,71% 18 953 346 212 Ministerstvo zdravotnictví 2,67% 6 555 603 102 Ministerstvo spravedlnosti Úřad pro ochranu hospodářské 0,03% 82 328 303 soutěţe 2,56% 6 284 174 157 Ministerstvo průmyslu a obchodu 0,02% 60 132 544 Úřad průmyslového vlastnictví 0,15% 357 399 704 Statistický úřad 0,31% 750 514 920 Úřad zeměměřičský a katastrální 0,04% 107 148 852 Ústavní soud 0,04% 103 317 368 Nejvyšší kontrolní úřad 0,46% 1 143 178 012 Akademie věd 0,02% 54 287 332 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 0,27% 658 206 704 Správa státních hmotných rezerv 7,58% 18 649 360 453 Všeobecná pokladní správa 3,01% 7 405 122 462 Ministerstvo pro místní rozvoj 0,07% 171 646 788 Národní bezpečnostní úřad 245 929 353 402 Celkové výdaje státního rozpočtu

Česká republika Výdaje v Kč 2 396 795 000 0,04% 1 587 353 000 0,17% 515 996 000 0,06% 4 809 784 000 0,53% 52 953 193 000 5,83% 15 448 123 000 1,70% 333 805 505 000 36,75% 52 628 581 000 5,79% 4 117 506 000 0,45% 1 177 143 000 0,13% 16 488 602 000 1,82% 37 116 864 000 4,09% 71 490 266 000 7,87% 5 791 104 000 0,64% 8 226 162 000 0,91% 18 419 715 000 2,03% 143 801 000

0,02%

13 518 331 000 1,49% 155 712 000 0,02% 1 080 273 000 0,12% 2 378 942 000 0,26% 110 556 000 0,01% 460 894 000 0,05% 5 765 390 000 0,63% 370 869 000 0,04% 1 919 467 000 0,21% 252 562 127 000 27,80% 4 733 419 000 0,52% 243 170 000 0,03% 908 415 643 000


Opět dochází k vzájemnému vzdálení poměru schválených výdajů státního rozpočtu přepočtených na jednoho obyvatele, konkrétně Česká republika převyšuje slovenské hodnoty o 95%, coţ je o 10% více neţ v předchozím roce. Hlavním důvodem je nárůst výdajů českého

58

státního rozpočtu o téměř 40 mld. Kč, jelikoţ pokles výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky je způsobený především kurzovým rozdílem. Tabulka 40: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2005



Česká republika 908 415 643 000 10 251 079 88 616,59


Poměr schválených českých příjmů státního rozpočtu přepočtených na jednoho obyvatele se zvýšil o 4% oproti předchozímu roku na 118%, tedy jeho nevýšení bylo niţší neţ u plánovaných výdajů. Tabulka 41: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2005



Česká republika 824 830 643 000 10 251 079 80 462,81


Závěr roku, a s ním i skutečné příjmy a výdaje státních rozpočtů, s sebou přinesl pozitivní vývoj především z hlediska schodku státního rozpočtu, který se v případě obou států významně sníţil oproti schválenému, konkrétně o 21,3 mld. Kč v případě slovenského a o 27,2 mld. Kč pro český státní rozpočet. Tabulka 42: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů a schválených a skutečných příjmů státních rozpočtů pro rok 2005


Slovenská republika 245 929 353 402 225 738 389 188 -8,21% 198 460 998 516 199 593 615 642 0,57%

Česká republika 908 415 643 000 922 798 001 000 1,58% 824 830 643 000 866 460 149 000 5,05%


59

2.1.12.

2006

V tomto roce nedošlo k ţádným změnám kapitol ani u jednoho z komparovaných státních rozpočtů. Výdaje kapitol státního rozpočtu Slovenské republiky byly přepočítány průměrným ročním kurzem 76,17758 CZK za 100 SKK. Tabulka 43: Komparace státních rozpočtů za rok 2006

Slovenská republika Výdaje v Kč Kapitoly 107 526 182 Kancelář prezidenta 640 565 872 Parlament/ Národní rada 507 670 269 Úřad vlády 2 831 520 011 Ministerstvo zahraničních věcí 21 271 099 351 Ministerstvo obrany 6 288 719 270 Ministerstvo financí 37 271 173 856 Ministerstvo práce a sociálních věcí 16 915 772 478 Ministerstvo vnitra 5 117 448 552 Ministerstvo ţivotního prostředí 849 634 487 Bezpečnostní informační sluţba 20 790 461 459 Ministerstvo dopravy 16 257 526 551 Ministerstvo zemědělství 37 262 558 933 Ministerstvo školství 3 477 953 842 Ministerstvo kultury 20 154 398 444 Ministerstvo zdravotnictví 6 843 017 837 Ministerstvo spravedlnosti Úřad pro ochranu hospodářské 0,04% 92 626 609 soutěţe 3,05% 7 681 918 903 Ministerstvo průmyslu a obchodu 0,03% 64 442 427 Úřad průmyslového vlastnictví 0,17% 425 306 304 Statistický úřad 0,34% 856 546 079 Úřad zeměměřičský a katastrální 0,02% 55 149 523 Ústavní soud 0,05% 135 930 518 Nejvyšší kontrolní úřad 0,47% 1 176 677 041 Akademie věd 0,02% 58 699 399 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 0,20% 510 389 808 Správa státních hmotných rezerv 14,49% 36 441 114 722 Všeobecná pokladní správa 2,88% 7 242 271 407 Ministerstvo pro místní rozvoj 0,08% 198 934 712 Národní bezpečnostní úřad 251 527 054 845 Celkové výdaje státního rozpočtu 1 0,04% 0,25% 0,20% 1,13% 8,46% 2,50% 14,82% 6,73% 2,03% 0,34% 8,27% 6,46% 14,81% 1,38% 8,01% 2,72%


14 191 316 000 1,46% 162 312 000 0,02% 996 064 000 0,10% 2 464 592 000 0,25% 145 361 000 0,01% 506 515 000 0,05% 6 108 469 000 0,63% 378 245 000 0,04% 1 914 762 000 0,20% 226 009 508 000 23,23% 10 837 437 000 1,11% 255 231 000 0,03% 973 101 765 000

Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 2006

60

0,01%

Poznámka: 1 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky na celkových výdajích 2 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu České republiky na celkových výdajích

Celkové schválené výdaje přepočtené na jednoho obyvatele v tomto roce u České republiky převyšují o 102% tentýţ ukazatel Slovenské republiky, jedná se o navýšení oproti předešlému roku o 12%, coţ je způsobeno především zvýšením výdajů České republiky o přibliţně 65 mld. Kč. Tabulka 44: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2006



Česká republika 973 101 765 000 10 287 189 94 593,55


Predikované příjmy státních rozpočtů meziročně také vzrostly, a tím se jejich podíl na jednoho obyvatele České republiky zvýšil na 124% ve vztahu ke stejné slovenské hodnotě. Tabulka 45: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2006



Česká republika 889 391 799 000 10 287 189 86 456,25


Rozdíl mezi schválenými a skutečnými příjmy a výdaji se vyvíjel lépe pro Slovenskou republiku, která sníţila své výdaje a obdrţela vyšší příjmy, neţ jaké předpokládala, čímţ sníţila plánovaný schodek státního rozpočtu o 19,6 mld. Kč, tedy o téměř 45% schváleného deficitu. Česká republika oproti tomu navýšila schválený deficit státního rozpočtu o 13,8 mld. Kč, čímţ vzrost na 97,6 mld. Kč.

61




Česká republika 973 101 765 000 1 020 640 217 000 4,89% 889 391 799 000 923 059 944 000 3,79%


2.1.13.

2007

I s tímto rokem přišly další kroky vedoucí k redukci celkového počtu kapitol, tentokrát v případě obou států. Na území Slovenské republiky byl po třech letech existence ukončen Úřad pro státní sluţbu Slovenské republiky. Česká republika zrušila Komisi pro cenné papíry, z důvodu přechodu dohledu v této oblasti na Českou národní banku. Státní rozpočet Slovenské republiky byl přepočten na České koruny pomocí průměrného ročního kurzu 82,18558 CZK za 100 SKK

62




0,01%

16 782 649 000 1,61% 171 200 000 0,02% 970 772 000 0,09% 2 792 294 000 0,27% 146 882 000 0,01% 637 891 000 0,06% 7 148 346 000 0,69% 383 504 000 0,04% 1 839 847 000 0,18% 191 492 667 000 18,40% 12 016 570 000 1,15% 277 483 000 0,03% 1 040 777 420 000


Schválené výdaje státního rozpočtu České republiky poprvé od počátku komparovaných let přesáhly částku 1 bil. Kč. Poměr českých a slovenských schválených výdajů se v přepočtu na jednoho obyvatele sníţil, tedy Slovenská republika se svými výdaji přiblíţila České republice, která dosáhla hodnoty o 89% vyšší, neţ slovensko, coţ je o 13% méně neţ v uplynulém roce.

63




Česká republika 1 040 777 420 000 10 381 130 100 256,66


U schválených příjmů státních rozpočtů v přepočtu na jednoho obyvatele došlo k ještě výraznější procentuální změně, kdy Česká republika převyšuje příjmy státního rozpočtu slovenské republiky o 94%, coţ je o 30% méně neţ v předchozím roce. Slovenská republika velmi výrazně zvýšila schválené příjmy státního rozpočtu, takřka o 10 tis. Kč na jednoho obyvatele. Tabulka 49: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2007



Česká republika 949 477 420 000 10 381 130 91 461,86


I v tomto roce je procentuální změna příjmových a výdajových stran státních rozpočtů velmi pozitivní, protoţe nárůst příjmů převyšuje nárůst nákladů, respektive v případě Slovenské republiky došlo dokonce k poklesu skutečných nákladů státního rozpočtu a navýšení příjmů. Tento kladný výsledek hospodaření obou států přinesl sníţení schválených schodků státního rozpočtu obou zemí, Slovenské republice o 12,2 mld. Kč a České republice o přibliţně dvojnásobek této částky. Tabulka 50: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů a schválených a skutečných příjmů státních rozpočtů pro rok 2007



Česká republika 1 040 777 420 000 1 092 274 513 000 4,95% 949 477 420 000 1 025 882 854 000 8,05%


64

2.1.14.

2008

V českém státním rozpočtu došlo ke zrušení kapitoly Ministerstvo informatiky a zároveň ke vzniku nové kapitoly s názvem Ústav pro studium totalitních reţimů. Slovenským ekvivalentem je Ústav paměti národa, který byl v tomto roce financován Všeobecnou pokladní správou. Z tohoto důvodu budu pro potřeby komparace uvaţovat Ústav pro studium totalitních reţimů jako součást kapitoly Všeobecná pokladní správa. Pro sjednocení měny státních rozpočtů budou hodnoty státního rozpočtu Slovenské republiky přepočteny pomocí průměrného kurzu daného roku, tedy 79,89208 CZK za 100 SKK.

65



Česká republika Výdaje v Kč 2 438 121 000 0,04% 1 810 842 000 0,16% 1 035 641 000 0,09% 6 783 616 000 0,61% 54 166 608 000 4,89% 17 346 215 000 1,57% 434 305 703 000 39,23% 58 265 484 000 5,28% 5 972 909 000 0,54% 1 262 725 000 0,11% 61 148 402 000 5,52% 49 139 738 000 4,44% 119 211 935 000 10,77% 8 905 290 000 0,80% 10 610 693 000 0,96% 22 119 197 000 2,00% 141 949 000

0,01%

14 283 357 000 1,28% 177 186 000 0,10% 1 113 347 000 0,26% 2 824 226 000 0,02% 146 838 000 0,01% 620 805 000 0,06% 7 064 196 000 0,64% 386 524 000 0,03% 2 449 636 000 0,22% 208 008 473 000 18,77% 17 289 823 000 1,56% 281 061 000 0,03% 1 107 310 540 000


Schválené výdaje obou států se v přepočtu na jednoho obyvatele z hlediska procentuálního poměru takřka nezměnily, jelikoţ jejich hodnoty vzrostly poměrně stejně.

66




Česká republika 1 107 310 540 000 10 467 542 105 785,15


Schválené příjmy na jednoho obyvatele se oproti předchozímu roku sníţily u Slovenské republiky i České republiky, proto procento, o které jsou tyto příjmy v případě České republiky vyšší, se sníţilo o pouhé 1% na 93%. Tabulka 53: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2008



Česká republika 1 036 510 540 000 10 467 542 99 021,39


Z komparace schválených a skutečných hodnot je patná pokračující snaha o sniţování schválených schodků státních rozpočtů. České republika sníţila deficit státního rozpočtu ze schválených 70,8 mld. Kč na 20 mld. Kč, tedy o 50 mld. Kč, coţ lze povaţovat za nejvýznamnější změnu z hlediska sniţování schodků státního rozpočtu za celou dobu komparace. Tabulka 54: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů a schválených a skutečných příjmů státních rozpočtů pro rok 2008



Česká republika 1 107 310 540 000 1 083 943 643 000 -2,11% 1 036 510 540 000 1 063 941 031 000 2,65%


67

2.1.15.

2009

Od 1. ledna 2009 přešla Slovenská republika na jednotnou měnu Evropské unie. Celý státní rozpočet je proto nově přepočítáván průměrným ročním kurzem CZK/EUR, který v tomto roce činí 26,452 CZK/EUR. V členění kapitol státních rozpočtů nedošlo meziročně k ţádným změnám. Tabulka 55: Komparace státních rozpočtů za rok 2009

Slovenská republika Výdaje v Kč Kapitoly 103 024 562 Kancelář prezidenta 1 120 764 521 Parlament/ Národní rada 892 264 792 Úřad vlády 3 485 157 893 Ministerstvo zahraničních věcí 27 661 184 325 Ministerstvo obrany 12 404 299 860 Ministerstvo financí 49 983 442 192 Ministerstvo práce a sociálních věcí 24 568 954 863 Ministerstvo vnitra 8 546 415 353 Ministerstvo ţivotního prostředí 1 121 185 134 Bezpečnostní informační sluţba 36 440 018 959 Ministerstvo dopravy 25 818 931 505 Ministerstvo zemědělství 57 407 922 602 Ministerstvo školství 4 980 951 516 Ministerstvo kultury 34 530 675 879 Ministerstvo zdravotnictví 9 325 857 841 Ministerstvo spravedlnosti Úřad pro ochranu hospodářské 0,04% 159 515 480 soutěţe 1,96% 7 314 263 682 Ministerstvo průmyslu a obchodu 0,02% 90 975 067 Úřad průmyslového vlastnictví 0,18% 683 287 379 Statistický úřad 0,30% 1 106 073 451 Úřad zeměměřičský a katastrální 0,04% 149 947 394 Ústavní soud 0,06% 216 165 268 Nejvyšší kontrolní úřad 0,45% 1 683 220 857 Akademie věd 0,04% 137 593 305 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 0,15% 574 083 841 Správa státních hmotných rezerv 14,12% 52 774 599 752 Všeobecná pokladní správa 2,71% 10 109 818 331 Ministerstvo pro místní rozvoj 0,07% 251 594 310 Národní bezpečnostní úřad 373 642 189 914 Celkové výdaje státního rozpočtu 1 0,03% 0,30% 0,24% 0,93% 7,40% 3,32% 13,38% 6,58% 2,29% 0,30% 9,75% 6,91% 15,36% 1,33% 9,24% 2,50%

Česká republika Výdaje v Kč 2 434 628 000 0,04% 1 796 771 000 0,15% 1 239 736 000 0,11% 7 352 773 000 0,63% 55 983 878 000 4,80% 18 477 363 000 1,58% 469 988 328 000 40,30% 61 903 681 000 5,31% 13 839 167 000 1,19% 1 270 363 000 0,11% 51 815 474 000 4,44% 40 022 449 000 3,43% 134 661 633 000 11,55% 8 475 953 000 0,73% 8 304 157 000 0,71% 21 785 005 000 1,87% 143 619 000

18 310 372 000 1,57% 180 956 000 0,02% 1 057 640 000 0,09% 3 191 679 000 0,27% 161 715 000 0,01% 644 665 000 0,06% 7 720 325 000 0,66% 408 808 000 0,04% 3 345 384 000 0,29% 220 047 341 000 18,87% 13 330 206 000 1,14% 287 213 000 0,02% 1 166 181 282 000

Zdroj: Vlastní tvorba; data čerpána ze státních rozpočtů příslušných států pro rok 2009

68

0,01%

Poznámka: 1 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu Slovenské republiky na celkových výdajích 2 – procentuální podíl konkrétního výdaje státního rozpočtu České republiky na celkových výdajích

Schválené výdaje státního rozpočtu přepočtené na obyvatele se v tomto roce prozatím nejvíce přiblíţili sobě navzájem. Výdaje státního rozpočtu České republiky na jednoho obyvatele převyšují o 61% hodnotu slovenského ekvivalentu. Tabulka 56: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2009



Česká republika 1 166 181 282 000 10 506 813 110 992,87


Procentuální hodnota schválených příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele oproti výdajům však stále osciluje v přibliţně stejném rozpětí. Naopak se poměr příjmů v případě státního rozpočtu České republiky zvýšil, respektive příjmy státního rozpočtu České republiky přepočtené na jednoho obyvatele převyšují příjmy Slovenské republiky ve stejném ukazateli o 98% jeho hodnoty, coţ je o 5% více neţ v předešlém roce. Z těchto procentuálních hodnot můţeme jasně vyvodit, ţe Slovenská republika opět zvýšila schválený celkový schodek státního rozpočtu a to konkrétně na 83,4 mld. Kč, coţ je větší neţ trojnásobné zvýšení oproti roku předchozímu. Česká republika schválila schodek státního rozpočtu o 18,6 mld. Kč niţší, neţ tomu bylo v minulém roce. Tabulka 57: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2009



Česká republika 1 114 001 697 000 10 506 813 106 026,60


Komparování plánovaných a skutečných příjmů a výdajů státního rozpočtu ukazuje, jaký dopad na tyto státy měla ekonomická krize, která zasáhla Evropu a nejenom ji. Slovenská republika na hospodářský propad a očekávané niţší příjmy státního rozpočtu reagovala snahou o sníţení výdajů, coţ v konečném důsledku způsobilo niţší schodek státního rozpočtu,

69

neţ byl schválený. Česká republika nereagovala na nastalou situaci a drţela se schválených výdajů státního rozpočtu, coţ díky výraznému poklesu příjmů vyústilo v dosud nejvyšší absolutní částku deficitu státního rozpočtu, konkrétně 192,4 mld. Kč. Tabulka 58: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů a schválených a skutečných příjmů státních rozpočtů pro rok 2009



Česká republika 1 166 181 282 000 1 167 009 050 000 0,07% 1 114 001 697 000 974 614 683 000 -12,51%


2.1.16.

2010

V českém státním rozpočtu vznikla nová kapitola Technologická agentura České republiky, které spolupracuje, krom jiných, také se Slovenskou inovační a energetickou agenturou financovanou Ministerstvem hospodářství. Tyto dvě agentury jsou si nejbliţším mezinárodním ekvivalentem, proto kapitolu Technologická agentura České republiky přiřadím Ministerstvu průmyslu a obchodu, se kterým je komparováno Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky, jako součást širšího celku. Hodnoty státního rozpočtu Slovenské republiky byly přepočítány průměrným ročním kurzem, který v tomto roce činí 25,29183 CZK/EUR.

70


Slovenská republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly 0,02% 102 183 079 Kancelář prezidenta 0,25% 1 048 490 402 Parlament/ Národní rada 0,17% 682 711 815 Úřad vlády 0,66% 2 730 357 737 Ministerstvo zahraničních věcí 5,06% 20 813 760 619 Ministerstvo obrany 3,02% 12 426 369 213 Ministerstvo financí 12,09% 49 766 440 236 Ministerstvo práce a sociálních věcí 5,15% 21 209 097 999 Ministerstvo vnitra 2,02% 8 336 211 788 Ministerstvo ţivotního prostředí 0,27% 1 095 133 500 Bezpečnostní informační sluţba 8,75% 36 040 749 420 Ministerstvo dopravy 7,12% 29 303 202 549 Ministerstvo zemědělství 14,43% 59 391 086 100 Ministerstvo školství 1,04% 4 293 858 331 Ministerstvo kultury 8,84% 36 408 404 560 Ministerstvo zdravotnictví 2,10% 8 625 983 914 Ministerstvo spravedlnosti Úřad pro ochranu hospodářské 0,03% 134 451 057 soutěţe 2,01% 8 255 813 324 Ministerstvo průmyslu a obchodu 0,02% 79 362 460 Úřad průmyslového vlastnictví 0,18% 747 288 366 Statistický úřad 0,24% 1 001 659 462 Úřad zeměměřičský a katastrální 0,02% 72 167 287 Ústavní soud 0,05% 207 287 187 Nejvyšší kontrolní úřad 0,40% 1 652 214 532 Akademie věd 0,03% 112 936 736 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 0,17% 710 751 050 Správa státních hmotných rezerv 22,76% 93 701 605 748 Všeobecná pokladní správa 3,04% 12 503 020 995 Ministerstvo pro místní rozvoj 0,05% 222 570 688 Národní bezpečnostní úřad 411 675 170 155 Celkové výdaje státního rozpočtu


0,01%

18 437 660 000 1,56% 178 704 000 0,02% 1 337 242 000 0,11% 3 431 973 000 0,29% 154 740 000 0,01% 592 875 000 0,05% 7 174 088 000 0,61% 368 449 000 0,03% 2 157 449 000 0,18% 235 670 004 000 19,89% 8 137 683 000 0,69% 272 082 000 0,02% 1 184 919 350 000


Poměr schválených výdajů státních rozpočtů přepočtených na jednoho obyvatele se i v tomto roce přiblíţil, v případě České republiky se jedná pouze o 48,5% vyšší hodnotu neţ slovenskou.

71




Česká republika 1 184 919 350 000 10 532 770 112 498,36


Sblíţily se i hodnoty schválených příjmů státních rozpočtů na jednoho obyvatele, coţ je způsobeno především výrazným poklesem hodnoty České republiky, která meziročně doznala změny o 9 tis. Kč na jednoho obyvatele, a nárůstem o 4,8 tis. Kč na jednoho obyvatele v případě Slovenské republiky. Česká republika, s ohledem na tyto protichůdné změny, doznala za poslední roky nejniţšího procentuálního rozdílu na jednoho obyvatele, který činí 66% slovenské hodnoty. Tabulka 61: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2010



Česká republika 1 022 219 350 000 10 532 770 97 051,33


Z výsledných procentuálních rozdílů mezi schválenými a skutečnými hodnotami je patrné, ţe dopady ekonomické krize stále přetrvávaly. Reakce České republiky v tomto roce byla vhodnější neţ v předchozím, protoţe s ohledem na negativní vývoj příjmů plynoucích do státního rozpočtu přizpůsobila i výdaje a to dokonce o vyšší procento, neţ o kolik se sníţily skutečné příjmy, coţ umoţnilo sníţení plánovaného schodku státního rozpočtu o 6,3 mld. Kč. Slovenské republice, ač také reagovala na niţší příjmy státního rozpočtu, se nepodařilo sníţit výdaje státního rozpočtu stejným podílem, proto došlo k navýšení schodku státního rozpočtu oproti plánovanému o 17,4 mld. Kč.

72




Česká republika 1 184 919 350 000 1 156 793 483 730 -2,37% 1 022 219 350 000 1 000 377 095 280 -2,14%


2.1.17.

2011

Došlo k přejmenování slovenské kapitoly Ústavní soud Slovenské republiky na Kancelář ústavního soudu slovenské republiky a zrušení kapitoly Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje, která se sloučila s Ministerstvem dopravy pošt a telekomunikací a dala vzniknout novému Ministerstvu dopravy, výstavby a regionálního rozvoje. Český ekvivalent Ministerstvo pro místní rozvoj bude proto pro potřeby komparace sloučen s Ministerstvem dopravy. K přepočtu hodnot byl pouţit průměrný roční kurz 24,58858 CZK/SKK

73


Slovenská republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly 0,02% 100 679 282 Kancelář prezidenta 0,17% 714 527 069 Parlament/ Národní rada 0,34% 1 403 270 795 Úřad vlády 0,66% 2 747 797 104 Ministerstvo zahraničních věcí 4,48% 18 681 780 452 Ministerstvo obrany 3,67% 15 301 721 491 Ministerstvo financí 11,85% 49 403 185 908 Ministerstvo práce a sociálních věcí 5,07% 21 161 102 044 Ministerstvo vnitra 4,90% 20 443 308 677 Ministerstvo ţivotního prostředí 0,23% 957 631 245 Bezpečnostní informační sluţba 11,10% 46 293 891 140 Ministerstvo dopravy 7,69% 32 059 910 144 Ministerstvo zemědělství 13,70% 57 125 665 771 Ministerstvo školství 0,99% 4 111 017 449 Ministerstvo kultury 8,27% 34 470 719 828 Ministerstvo zdravotnictví 2,11% 8 797 120 037 Ministerstvo spravedlnosti Úřad pro ochranu hospodářské 0,03% 118 542 175 soutěţe 2,01% 8 366 665 462 Ministerstvo průmyslu a obchodu 0,02% 68 299 659 Úřad průmyslového vlastnictví 0,13% 561 489 939 Statistický úřad 0,21% 875 344 420 Úřad zeměměřičský a katastrální 0,02% 76 159 154 Ústavní soud 0,04% 183 508 187 Nejvyšší kontrolní úřad 0,35% 1 464 275 415 Akademie věd 0,03% 127 063 988 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 0,25% 1 042 155 631 Správa státních hmotných rezerv 21,61% 90 114 320 689 Všeobecná pokladní správa 0,05% 196 456 781 Národní bezpečnostní úřad 416 967 609 936 Celkové výdaje státního rozpočtu


0,01%

25 926 326 000 2,18% 166 966 000 0,01% 1 133 685 000 0,10% 2 962 497 000 0,25% 145 771 000 0,01% 535 640 000 0,04% 7 326 667 000 0,62% 335 669 000 0,03% 1 843 605 000 0,15% 239 400 736 000 20,11% 244 671 000 0,02% 1 190 700 908 000


Poměr schválených výdajů státních rozpočtů se v tomto roce nezměnil, protoţe celkové schválené výdaje státních rozpočtů doznaly proporcionálně stejného navýšení vzhledem k předešlému roku, konkrétně o 2 mld. Kč v případě Slovenské republiky a o 5,8 mld. Kč na české straně.

74




Česká republika 1 190 700 908 000 10 505 445 113 341,31


Komparací schválených příjmů státního rozpočtu jsem zjistila, ţe při jejich přepočtu na jednoho obyvatele se hodnoty vzájemně přiblíţily, respektive Česká republika svými schválenými příjmy přesahuje schválené příjmy Slovenské republiky o 68%, coţ je o 8% měně neţ v předchozím roce. Tabulka 65: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2011



Česká republika 1 055 700 908 000 10 505 445 100 490,83


Jiţ třetí rok oba státy převýšily predikovanými příjmy ty skutečné. V případě České republiky skutečným vývojem došlo k navýšení schodku státního rozpočtu o 7,8 mld. Kč, Slovenská republika oproti tomu reagovala vyšším procentuálním sníţením výdajů, neţ nakolik poklesly příjmy, čímţ sníţila schválený deficit o 13,1 mld. Kč. Tabulka 66: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů a schválených a skutečných příjmů státních rozpočtů pro rok 2011



Česká republika 1 190 700 908 000 1 155 526 204 730 -2,95% 1 055 700 908 000 1 012 755 373 190 -4,07%


2.1.18.

2012

Kapitoly obou rozpočtů v tomto roce nedoznaly ţádných změn. Hodnoty slovenského státního rozpočtu budou přepočítány průměrným ročním kurzem 25,14292 CZK/SKK.

75


Slovenská republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly 0,02% 96 783 207 Kancelář prezidenta 0,15% 639 502 492 Parlament/ Národní rada 0,23% 999 690 689 Úřad vlády 0,71% 3 092 004 662 Ministerstvo zahraničních věcí 4,61% 20 072 317 835 Ministerstvo obrany 2,99% 13 008 453 263 Ministerstvo financí 11,55% 50 226 339 032 Ministerstvo práce a sociálních věcí 5,21% 22 683 140 651 Ministerstvo vnitra 2,22% 9 657 055 918 Ministerstvo ţivotního prostředí 0,24% 1 044 731 207 Bezpečnostní informační sluţba 12,29% 53 458 641 848 Ministerstvo dopravy 8,15% 35 429 234 342 Ministerstvo zemědělství 14,07% 61 206 271 257 Ministerstvo školství 1,05% 4 555 242 658 Ministerstvo kultury 8,05% 35 027 631 764 Ministerstvo zdravotnictví 2,15% 9 335 882 136 Ministerstvo spravedlnosti Úřad pro ochranu hospodářské 0,03% 119 392 975 soutěţe 1,27% 5 544 824 336 Ministerstvo průmyslu a obchodu 0,02% 69 376 699 Úřad průmyslového vlastnictví 0,11% 486 296 619 Statistický úřad 0,25% 1 085 411 038 Úřad zeměměřičský a katastrální 0,02% 82 667 245 Ústavní soud 0,05% 200 545 812 Nejvyšší kontrolní úřad 0,34% 1 483 070 201 Akademie věd 0,03% 127 197 437 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 0,19% 834 540 849 Správa státních hmotných rezerv 23,96% 104 207 329 274 Všeobecná pokladní správa 0,05% 198 368 913 Národní bezpečnostní úřad 434 971 944 362 Celkové výdaje státního rozpočtu


0,01%

30 416 180 000 2,56% 169 753 000 0,01% 984 382 000 0,08% 2 768 237 000 0,23% 154 459 000 0,01% 512 331 000 0,04% 7 692 200 000 0,65% 359 092 000 0,03% 2 086 248 000 0,18% 218 537 168 000 18,37% 238 339 000 0,02% 1 189 700 778 000


Schválené výdaje státních rozpočtů přepočtených na jednoho obyvatele se opět přibliţují, v případě České republiky se jedná pouze o 41% vyšší hodnotu neţ slovenskou, tedy o 6% méně neţ v předchozích dvou letech, kdy byl tento procentuální podíl neměnný.

76




Česká republika 1 189 700 778 000 10 516 125 113 131,10


Poměr schválených příjmů státního rozpočtu přepočtených na jednoho obyvatele pokračuje v přibliţující se tendenci, jak tomu je jiţ několik po sobě jdoucích let, tedy česká hodnota převyšuje o 63% slovenskou, coţ je o 5% méně neţ v přechozím roce. Tabulka 69: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2012



Česká republika 1 084 700 778 000 10 516 125 103 146,43


I v tomto roce se ukázala predikce Slovenské republiky jako vysoce nadhodnocená, z hlediska příjmů dokonce jako nejvíce nadhodnocená za celou dobu komparace. Ačkoli vývoj byl oproti schváleným hodnotám záporný v případě obou státních rozpočtů, Slovenská republika doznala podstatně hlubšího propadu neţ Česká republika, které se navzdory negativnímu vývoji podařilo přizpůsobit dostatečně výdajovou stránku, čímţ sníţila konečnou výši státního deficitu o 4 mld. Kč oproti plánované. Slovenská republika kvůli výrazně niţším příjmům státního rozpočtu zvýšila původní schválený deficit státního rozpočtu o 3,68% původní hodnoty, respektive o 3,4 mld. Kč. Tabulka 70: Komparace schválených a skutečných výdajů státních rozpočtů a schválených a skutečných příjmů státních rozpočtů pro rok 2012



Česká republika 1 189 700 778 000 1 152 386 677 400 -3,14% 1 084 700 778 000 1 051 386 869 300 -3,07%


77

2.1.19.

2013

V českém státním rozpočtu přibyla Generální inspekce bezpečnostních sborů, jejímţ posláním je odhalovat zločiny způsobené příslušníky Policie České republiky, Vězeňské sluţby České republiky nebo inspekce. Výdaje této nové kapitoly tedy přiřadím Ministerstvu vnitra, jelikoţ se jedná o opravný prvek slouţící k minimalizaci moţných škod způsobených operačním rizikem, konkrétněji selháním osob. Slovenský rozpočet letos poprvé obsahuje kapitolu, která umoţňuje komparovat český Energetický regulační úřad odděleně od Ministerstva průmyslu a obchodu. Touto nově vzniklou kapitolou je Úřad pro regulaci síťových odvětví, který nadále umoţňuje komparovat úřady týkající se energetiky jako oddělenou kapitolu. Státní rozpočet Slovenské republiky byl v tomto roce přepočítán na České koruny pomocí průměrného ročního kurzu 25,98708 CZK/SKK.

78


Slovenská republika 1 Výdaje v Kč Kapitoly 0,03% 110 676 493 Kancelář prezidenta 0,14% 629 070 496 Parlament/ Národní rada 0,16% 695 030 287 Úřad vlády 0,69% 3 049 328 620 Ministerstvo zahraničních věcí 4,40% 19 449 911 525 Ministerstvo obrany 3,88% 17 139 806 436 Ministerstvo financí 12,78% 56 466 554 412 Ministerstvo práce a sociálních věcí 5,29% 23 377 203 153 Ministerstvo vnitra 3,55% 15 705 353 973 Ministerstvo ţivotního prostředí 0,24% 1 077 605 995 Bezpečnostní informační sluţba 13,39% 59 151 170 586 Ministerstvo dopravy 7,33% 32 379 383 181 Ministerstvo zemědělství 14,50% 64 048 333 401 Ministerstvo školství 1,10% 4 866 002 301 Ministerstvo kultury 8,23% 36 356 559 952 Ministerstvo zdravotnictví 2,27% 10 012 281 170 Ministerstvo spravedlnosti Úřad pro ochranu hospodářské 0,03% 129 995 655 soutěţe 1,81% 8 000 518 660 Ministerstvo průmyslu a obchodu 0,02% 72 947 198 Úřad průmyslového vlastnictví 0,11% 492 462 791 Statistický úřad 0,25% 1 090 996 515 Úřad zeměměřičský a katastrální 0,02% 87 234 455 Ústavní soud 0,05% 207 148 654 Nejvyšší kontrolní úřad 0,35% 1 561 211 972 Akademie věd 0,03% 124 319 218 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 0,19% 841 492 579 Správa státních hmotných rezerv 19,11% 84 426 536 676 Všeobecná pokladní správa 0,05% 199 840 411 Národní bezpečnostní úřad 0,02% 70 546 096 Energetický regulační úřad 441 819 522 861 Celkové výdaje státního rozpočtu


0,02%

30 032 036 000 2,55% 158 422 000 0,01% 1 012 920 000 0,09% 2 689 754 000 0,23% 155 356 000 0,01% 507 321 000 0,04% 7 758 621 000 0,66% 353 920 000 0,03% 1 761 799 000 0,15% 202 796 510 000 17,24% 299 897 000 0,03% 198 950 000 0,02% 1 176 367 603 000


Česká republika sníţila schválené výdaje státního rozpočtu oproti předchozímu roku o 13,3 mld. Kč, patrně v reakci na vývoj skutečných příjmů v roce 2012. Slovenská republika i nadále pokračuje v navyšování schválených výdajů státního rozpočtu, coţ v konečném

79

přepočtu na jednoho obyvatele způsobilo pokles procenta, o které je tato hodnota převýšena českou, konkrétně na 37%. Tabulka 72: Podíl výdajů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2013



Česká republika 1 176 367 603 000 10 512 419 111 902,66


Ve vývoji příjmů státního rozpočtu je Slovenská republika velmi optimistická, očekává jejich nárůst o 64,2 mld. Kč, coţ je částka rovnající se 21,6% skutečných příjmů předchozího roku. Česká republika oproti tomu přistoupila ke sníţení očekávaných příjmů státního rozpočtu s ohledem na vývoj v předchozím roce, kdy vykázala jejich pokles v porovnání se skutečnými příjmy o 4%. Opačný směr vývoje schválených hodnot pro tento rok způsobil, ţe v přepočtu na jednoho obyvatele se hodnoty opět přiblíţily a česká převyšuje slovenskou o 53%. Tabulka 73: Podíl příjmů státního rozpočtu na jednoho obyvatele v roce 2013



Česká republika 1 076 367 603 000 10 512 419 102 390,10


Porovnáním skutečných příjmů a výdajů státních rozpočtů jsem došla k závěru, ţe přístup České republiky byl přesnější a umoţnil tak sníţení deficitu státního rozpočtu o 18,7 mld. Kč. Slovenská predikce se opět ukázala jako vysoce nadhodnocená, avšak díky značnému přizpůsobení skutečných nákladů výši skutečných příjmů došlo ke sníţení schváleného schodku státního rozpočtu o 27,6 mld. Kč, respektive o třetinu jeho původní hodnoty.

80




Česká republika 1 176 367 603 000 1 173 127 823 000 -0,28% 1 076 367 603 000 1 091 863 396 000 1,44%


2.2.

Vývoj státních deficitů v letech 1995 až 2013

V první části této kapitoly byla několikrát zmíněna otázka schodku státního rozpočtu a tedy i deficitního financování potřeb státu. Proto jsem se rozhodla praktickou část této diplomové práce rozšířit o dvě statistiky, které přehledněji zobrazují vývoj státních deficitů a to z hlediska celkové výše státního dluhu obou států i z pohledu procenta HDP. Z následujícího grafu vyplývá, ţe absolutní hodnota dluhu České republiky od roku 1999 jiţ nebyla nikdy převýšena dluhem slovenským, coţ není nijak překvapivé s ohledem na rozdílnou výši celkových státních příjmů i jejich podílu na jednoho obyvatele kaţdé země. Graf 1: Vývoj státních deficitů České republiky a Slovenské republiky v letech 1995 až 2013 z hlediska absolutní hodnoty dluhu

Zdroj: Vlastní tvorba, podklad čerpán z:

ŠTATISTICKÝ ÚŘAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY

V SPOLUPRÁCI S ČESKÝM ŠTATISTICKÝM ÚRADOM. Celkový dlh verejnej správy: Percento HDP a milióny EUR. Štatistický úřad Slovenskej republiky [online]. 12.12.2014 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://www.statistics.sk/pls/eutab/html.h?ptabkod=tsdde410#aV Poznámka: Částky jsou uvedené v miliónech EUR od 1.1.1999, do tohoto data je počítáno s milióny ECU

81

Druhý graf s sebou přináší mnohem zajímavější údaj, respektive snahu Slovenské republiky o výrazné sníţení státního deficitu v letech 2004 aţ 2008, kdy v roce 2008 byl podíl státního deficitu Slovenské republiky z hlediska HDP niţší neţ český. Tento vývoj můţe být připsán snaze slovenské republiky o stabilizaci státního dluhu před vstupem do Evropské měnové unie, čemuţ bude věnována následující kapitola. Graf 2: Vývoj státních deficitů České republiky a Slovenské republiky v letech 1995 až 2013 z hlediska procenta HDP

Zdroj: Vlastní tvorba, podklad čerpán z:

ŠTATISTICKÝ ÚŘAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY

V SPOLUPRÁCI S ČESKÝM ŠTATISTICKÝM ÚRADOM. Celkový dlh verejnej správy: Percento HDP a milióny EUR. Štatistický úřad Slovenskej republiky [online]. 12.12.2014 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://www.statistics.sk/pls/eutab/html.h?ptabkod=tsdde410#aV

82

3. Dopad vstupu do eurozóny na státní rozpočet Slovenské republiky Problematiku vstupu Slovenské republiky do eurozóny je nutné zasadit do konkrétních podmínek, které na ní mají vliv. Nedílnou součástí jsou Maastrichtská kritéria, kterými jsem se rozhodla tuto kapitolu otevřít.

3.1.

Maastrichtská kritéria

K podpisu Maastrichtské smlouvy došlo 7. Února 1992 v Nizozemí ve městě Maastricht dvanácti členskými státy tehdy ještě Evropského hospodářského společenství – Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Velká Británie a Španělsko. V platnost vstoupila 1. Listopadu o rok později. Tato smlouva řeší komplexně problematiku evropského prostoru z různých hledisek. Cíle Evropské unie, respektive Evropského společenství, které je jejím právním subjektem a zástupcem, mohou být na základě této smlouvy rozděleny do šesti základních částí: -

Podpora harmonického a vyváženého rozvoje hospodářství,

-

Trvalý a neinflační hospodářský růst respektující životní prostředí,

-

Vysoký stupeň konvergence ekonomické výkonnosti,

-

Vysoká úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany,

-

Zvyšování životní úrovně a kvality života,

-

Sociální soudržnost a solidarita mezi členskými státy.1

Maastrichtská konvergenční kritéria můţeme povaţovat za nedílnou součást snahy Evropského společenství o sjednocení evropského měnového systému prostřednictvím měnové unie. Díky jednotné měnové politice a měně by se podstatně zjednodušil obchod v rámci Evropské unie, ale i obchod třetích, míněno nečlenských, zemí s Evropskou unií. Konvergenční kritéria jsou ve Smlouvě o zaloţení Evropského společenství určena velmi neurčitě a další specifikaci přinášejí aţ příslušné protokoly.

1


83

Maastrichtská kritéria mají velmi jasný vztah se zásadami koordinované hospodářské politiky vymezenými ve Smlouvě o zaloţení Evropského společenství, který je přehledně zobrazen v obrázku níţe. Z hlediska hospodářské politiky můţeme dále konvergenční kritéria rozdělit na monetární a fiskální část. Obrázek 3: Vztah maastrichtských kritérií k cílům a zásadám EU/EMU


3.1.1.

Monetární konvergenční kritéria

Jako první by mělo být zmíněno kritérium cenové stability, kde je patrná souvztaţnost se zásadou cenové stability. Členský stát musí vykazovat průměrnou míru inflace a dlouhodobě udrţitelnou cenovou stabilitu. K měření míry inflace dochází pomocí indexu spotřebitelských cen, téţ známým pod anglickou zkratkou jako CPI1 index, na srovnatelném základu, který počítá s rozdílností v národních definicích. Členský stát, který usiluje o přijetí společné měny, nesmí svou průměrnou roční mírou inflace o více neţ 1,5% překročit míry inflace nanejvýše tří členských států s nejniţší průměrnou roční mírou inflace.

1

Consumer price index

84

Za další monetární konvergenční kritérium povaţujeme kritérium konvergence úrokových sazeb, které ukládá členskému státu, aby dlouhodobá nominální sazba státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů během jednoho roku nepřekročila o více neţ 2% úrokovou sazbu maximálně tří států s nejvyšší cenovou stabilitou. Mluvíme tedy o státech, jejichţ míra inflace je nejniţší. Posledním určujícím monetárním kritériem je kurzové kritérium, které poţaduje dodrţování normálního rozpětí měnového kurzu stanoveného mechanismem měnových kurzů EMS po dobu dvou let a současně po stejně dlouhou dobu zavazuje k tomu, ţe členský stát z vlastní iniciativy neznehodnotí bilaterální směnný kurz vůči jakékoli jiné měně členského státu. 3.1.2.

Fiskální konvergenční kritéria

Zbývající dvě konvergenční kritéria spadají do oblasti fiskální politiky, patří sem kritérium deficitu veřejných financí a kritérium veřejného dluhu. Kritérium deficitu veřejných financí určuje, ţe poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných rozpočtů k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí v době šetření doporučovanou hodnotu 3%. Veřejné finance (veřejné rozpočty) v sobě zahrnují ústřední vládu, regionální či místní vládu a fondy sociálního zabezpečení.1 Evropské společenství připravilo i případné zmírnění poţadavků pro státy, které daná kritéria nesplňují, ale vývoj státního deficitu je pozitivní. Například pokud schodek veřejných financí poklesl podstatným způsobem, nebo se sniţoval k hodnotě blíţící se té doporučené. Za další výjimku je povaţováno výjimečné překročení poměru schodku a to v případě, ţe se jeho dočasná hodnota stále pohybuje okolo doporučené hodnoty. Pátým a celkově posledním kritériem konvergence je kritérium veřejného dluhu. V době, kdy se členský stát pokouší o vstup do měnové unie, by veřejný dluh daného státu neměl překročit 60%, coţ je doporučovaná hodnota. Dluhem je myšlen konsolidovaný dluh všech odvětví veřejného sektoru v nominálních hodnotách na konci roku. I v případě tohoto kritéria je Evropské společenství benevolentnější a smlouvou jej změkčilo. Komise můţe podle Smlouvy o zaloţení Evropského společenství (článek 104c) udělit výjimku v případě, ţe se poměr veřejného dluhu a HDP dostatečným tempem sniţuje a přibliţuje se doporučovaným 60%. 1


85

3.1.3.

Česká republika a Maastrichtská konvergenční kritéria

Ministerstvem financí České republiky a Českou národní bankou jsou kaţdoročně vypracovávány zprávy, které vyhodnocují plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupeň ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Je tomu tak proto, ţe Česká republika je díky jejímu přistoupení k Evropské unii zavázána k takovému chování, aby byla co nejdříve připravena ke vstupu do eurozóny. Konkrétní termín, kdy dojde k jejímu přistoupení, je však výhradně v moci členského státu a odvíjí se od jeho připravenosti. Tu lze posuzovat jednak z hlediska hospodářské sladěnosti a strukturální podobnosti české ekonomiky a ekonomiky eurozóny, jednak z hlediska schopnosti ekonomiky tlumit asymetrické šoky a adekvátně se jim přizpůsobovat, např. prostřednictvím efektivní fiskální politiky, pružného trhu práce či zdravého finančního sektoru. V poslední době evropské instituce prohlubují integraci a postupují v jednotlivých krocích směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii.1 V prosinci uplynulého roku byla vydána poslední zpráva, ve které Česká národní banka a Ministerstvo financí doporučili nenastavovat cílové datum pro vstup do eurozóny a tedy nedoporučili ani vstup do kurzového mechanismu ERM II v roce 2015, kde je nutné dvouleté setrvání před přijetím jednotné evropské měny. K tomuto rozhodnutí dospěli, navzdory skutečnosti, ţe hospodářsko-politické a institucionální uspořádání eurozóny se ustálilo, protoţe povaţují za nezbytné trvale implementovat reformy, které by z dlouhodobého hlediska zajistili udrţitelnost veřejných financí zohledňující stárnutí obyvatelstva a dále pokračovat ve snaze o dosaţení vyšší míry ekonomické sladěnosti a reálné konvergence. V konvergenční zprávě vydané v červnu roku 2014 byly české právní předpisy zhodnoceny jako nesplňující veškeré poţadavky vztahující se k zachování mlčenlivosti, právní integrace do Eurosystému, nezávislosti centrální banky a zákazu měnového financování.

1

ČESKO. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou – 2014 [online]. MFČR ©20052013 [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/

86

Tabulka 74: Přehled ukazatelů hospodářské konvergence

Oblast

Referenční hodnota1

Veřejné finance – schodek státního rozpočtu2

3%

Veřejné finance – hrubý veřejný dluh2

Inflace měřená HICP3

Dlouhodobé úrokové sazby4

60%

1,7%

6,2%

Stav plnění v ČR 2012

4,2

2013

1,5

2014

1,9

2012

46,2

2013

46,0

2014

44,4

2012

3,5

2013

2,3

2014

1,1

2012

2,8

2013

2,1

2014

2,2

Zdroj: Vlastní zpracování, čerpáno z: EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Konvergenční zpráva červen 2014 [online]. ECB © 2014 [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: ecb.europa.eu

3.2.

Postup Slovenské republiky pro zavedení eura

V roce 2004 vypracovalo Ministerstvo financí Slovenské republiky konkretizaci strategie na přijetí eura v Slovenské republice, která se zabývala plněním Maastrichtských kritérií a rámcovým vymezením jednotlivých etap procesu přistoupení to eurozóny s definováním poţadavků na jednotlivé politické přístupy, které by zabezpečili finanční i ekonomickou stabilitu v době před vstupem do eurozóny, ale i po něm. Jiţ v tomto dokumentu se předpokládá vstup do eurozóny k datu 1.1.2009, který se později podařilo naplnit. V době kdy byla konkretizace strategie pro přijetí eura v Slovenské republice vypracována, Slovenská republika ještě nenaplňovala všechna Maastrichtská konvergenční kritéria. Nesplňovalo se inflační kritérium nastavené na hodnotu 2,5%, jelikoţ průměrná úroveň harmonizovaného indexu spotřebitelských cen činila 8,7%. Toto bylo způsobeno v důsledku

1

Referenční hodnoty se vztahují k období od května 2013 do dubna 2014 v případě inflace měřené HICP a dlouhodobých úrokových sazeb a k roku 2013 v případě salda veřejných financí a veřejného dluhu. 2 V procentech HDP. Údaje za rok 2014 jsou převzaty z hospodářské prognózy Evropské komise z jara 2014. 3 Průměrné meziroční změny v procentech. Údaje za rok 2014 se vztahují k období od května 2013 do dubna 2014. 4 Průměrná úroková sazba v daném roce. Údaje za rok 2014 se vztahují k období od května 2013 do dubna 2014

87

administrativních cenových úprav, které byly dokončeny v roce 2004, a proto existoval předpoklad, ţe v roce 2005 dojde k významnému poklesu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, který v roce následujícím dosáhne poţadované hodnoty 2,5%, jeţ bude dlouhodobě udrţitelná. Ani kritérium deficitu státního rozpočtu nesplňovalo Maastrichtskými kritérii poţadovanou hodnotu 3% HDP. Probíhajícími strukturálními reformami a rozpočtovým omezením se však podařilo schodek státního rozpočtu sníţit v letech 2002 a 2003 meziročně o 2,2% podílu na HDP. Proto Ministerstvo financí Slovenské republiky vytvořilo předpoklad, ţe při pokračování a udrţení strukturálních reforem ve veřejných financích bude dosaţeno poţadované hodnoty, a poukázalo na nezbytnost rozpočtového ustálení v případě primárního druhu1. Při započítání nákladů na důchodovou reformu povaţuje naplnění kritéria deficitu nepřevyšujícího 3% HDP za splnitelné v roce 2007. Kritérium veřejného dluhu bylo splněno jiţ v roce 2004, jelikoţ Slovenská republika nikdy nepřekročila referenční hodnotu stanovenou na 60% HDP. V roce 2003 představoval státní dluh 42,8% HDP, proto neexistoval významný předpoklad, ţe by toto kritérium mohlo být překročeno, a to i navzdory plánované důchodové reformě v roce 2005, která počítala s moţností vyššího zadluţení státu. Kurzové kritérium nemohlo být naplněno z důvodu, ţe Slovenská republika prozatím nebyla součástí Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a chybělo stanovení centrální měnové parity SKK/EUR. Z vývoje měnového kurzu v předešlých obdobích bylo vyvozeno, ţe s naplněním tohoto kritéria by neměly nastat váţnější problémy proto, ţe se směnný kurz pohyboval v koridoru ±3%, coţ je podstatně méně neţ povolené fluktuační pásmo ±15%. Kritérium konvergence úrokových sazeb nečinilo Slovenské republice obtíţe, jelikoţ jeho hodnota činila 5,13% při referenční hodnotě 6,46%. Prognózy dokazovaly, ţe tendence vývoje úrokových měr Slovenské republiky v následujících letech bude srovnatelná s vývojem v Evropské unii. Na základě těchto informací došlo Ministerstvo financí Slovenské republiky ke konstatování, ţe budoucí vývoj plnění Maastrichtských kritérií splňuje poţadavky pro vstup Slovenské republiky do eurozóny. Za hlavní bod nezbytný pro vytvoření vhodných podmínek se

1

O úrokové platby sníţené saldo státního rozpočtu.

88

povaţovalo dodrţení programu sniţování státního deficitu. Z ekonomického hlediska lze povaţovat Slovenskou republiku jako velmi dobře připravenou, jelikoţ tempo růstu v daném období bylo jedno z nejdynamičtějších v Evropské unii a díky realizovaným reformám se posílila i konkurenceschopnost vůči zemím Evropské unie. V právní a institucionální rovině jiţ byly podniknuty kroky zohledňující budoucí fungování v eurozóně, čímţ vznikla vysoká míra konvergence i v těchto rovinách. Navzdory tomu, ţe zde existovalo vícero rizik, bylo Ministerstvo financí Slovenské republiky přesvědčené o moţnosti jejich eliminace prostřednictvím vyuţití vhodných politik, popřípadě jejich kombinací, a navrhlo rozdělení procesu vedoucího k přijetí eura do čtyř etap: 1. etapa: Od roku 2004 po vstup do ERM II 2. etapa: Od vstupu do ERM II do rozhodnutí rady Evropské unie o členství v eurozóně 3. etapa: Přechodné období do rozhodnutí Rady pro členství v eurozóně 4. etapa: Od vstupu do eurozóny, zavedení eura do bezhotovostního a hotovostního platebního styku při současném stahování slovenské koruny z oběhu1 3.2.1.

1. etapa - od roku 2004 po vstup do ERM II

Počáteční etapa se zabývala především reformami, které měly dopomoci k měnové, ekonomické a finanční stabilitě ekonomiky, především politice trhu práce a fiskální politice. Důvodem bylo vědomí, ţe po vstupu do mechanizmu směnných kurzů, dochází k omezení měnové politiky a účinnosti měnových nástrojů. Toto období bylo klíčové pro Slovenskou republiku z hlediska rozhodnutí, která měla ovlivnit podobu procesu vstupu do eurozóny. Došlo také ke zplnomocnění Ministerstva financí Slovenské republiky a guvernéra Národní banky Slovenska v otázkách jednání s orgány Evropské unie o vstupu do ERM II. Z důvodu silného ovlivňování makroekonomického vývoje státu se povaţuje za velmi důleţitý ukazatel hodnota centrální parity. Pokud by její hodnota byla například podhodnocená, mohlo by tak dojít k přehřátí ekonomiky, coţ by způsobilo vyšší inflaci a v konečném efektu by mohlo být ohroţeno plnění kritéria cenové stability. Naopak

1

SLOVENSKO. NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA, MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Konkretizácia Stratégie prijatie eura v SR [online]. Národná banka Slovenska ©30.8.2004 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/

89

nadhodnocení centrální parity by vedlo k oslabení konkurenceschopnosti Slovenské republiky. S ohledem na skutečnost, ţe hodnota centrální parity nijak nepředurčuje konverzní směnný kurz, se odvíjí od ekonomických ukazatelů jako je exportní schopnost ekonomiky a vývoj platební a obchodní bilance, ale také trţní hodnota kurzu za poslední uplynulé období. Dne 4. listopadu 2005 bylo Komisí evropských společenství vydáno sdělení s názvem Druhá zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny, které kromě jiného pochvalovalo pokrok Slovenské republiky v přípravě pro přijetí eura. Odstavec věnovaný stavu příprav na úrovni členských států klasifikoval situaci na Slovensku jako uspokojivou, z důvodu schválení komplexního vnitrostátního plánu v předstihu a v další části Komise pozitivně hodnotila existenci komunikační strategie, která umoţní snadnější přijetí nové měny občany. Se splněnými, nebo v procesu plnění se nacházejícími, třiceti z osmatřiceti ukazatelů se dokonce umístilo na prvním místě v celkovém hodnocení. V konkretizaci strategie na přijetí eura v Slovenské republice se uvaţovalo o vstupu do ERM II nejpozději do konce prvního pololetí roku 2006, čímţ by trvání první etapy nepřekročilo dvaadvacet měsíců. K reálnému vstupu Slovenské republiky do Mechanizmu směnných kurzů došlo 28. Listopadu 2005, tedy podstatně dříve, od září roku 2004 po patnácti měsících. 3.2.2.

2. etapa - od vstupu do ERM II do rozhodnutí rady Evropské unie o členství v eurozóně

V březnu roku 2006 byla vládou schválena první Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura, která povaţuje za nejdůleţitější krok od schválení Národního plánu zavedení eura v Slovenské republice, z hlediska procesu zavedení eura, vstup Slovenské koruny do Mechanizmu směnných kurzů, kterým byl potvrzen správný směr hospodaření Slovenské republiky. V Mechanizmu směnných kurzů ERM II se musí měna kaţdé země nacházet nejméně dva roky před hodnocením konvergence, aby bylo zabezpečeno fungování ekonomiky v Evropské měnové unii. Během této doby nesměla Slovenská republika jednostranně devalvovat centrální paritu koruny ani vybočit z dohodnutého fluktuačního pásma, které je standardně ±15% okolo centrální parity, výjimky se udělují pouze státům s vysokým stupněm ekonomické konvergence se státy eurozóny, a to výhradně na ţádost daného členského státu. Centrální parita koruny byla stanovená na úrovni 38,4550 Slovenských korun za 1 euro, coţ

90

vytvořilo spodní hranici 32,6868 SKK/EUR a horní hranici 44,2233 SKK/EUR okolo centrální parity. Jako prostředek ochrany proti spekulativním útokům funguje Evropská centrální banka, která se automaticky podílí při dosaţení hraničních hodnot fluktuačního pásma a můţe se, ale nemusí, podílet i na případných intervencích Národní banky Slovenka uvnitř tohoto pásma. Obrázek 4: Vývoj kurzu SKK/EUR

Zdroj: KURZ-EURO.SK. Graf vývoja kurzu – slovenská koruna. kurz-euro.sk [online]. © 2011-2015 [cit. 201412-19]. Dostupné z: http://kurz-euro.zones.sk/kurzy/SKK-koruna-slovensko/

Vstupem do ERM II se Slovensko zavázalo: -

Podporovat vývoj mezd, který bude v souladu s růstem produktivity práce,

-

Nadále uskutečňovat zdravou fiskální politiku, která podpoří hospodářskou stabilitu, nízkou inflaci a konvergenční proces,

-

K rozpočtové disciplíně, která bude založená na opatřeních trvalého charakteru,

-

K zpřísnění fiskálního přístupu v případě, že to bude nevyhnutelné,

-

K strukturálním reformám na další posílení flexibility hospodářství a snížení nezaměstnanosti,

-

K ostražitosti vůči rizikům příliš rychlého růstu v ekonomice.1

V reakci na obavy veřejnosti ze zdraţování během procesu zavedení eura na Slovensku došlo k přijetí Etického kodexu, jehoţ cílem bylo zaručení transparentnosti celého procesu a předejití jakémukoli poškozování občanů ze strany podnikatelů a obchodníků. Jiţ v srpnu roku 2006 se k tomuto kodexu hlásilo dvacet velkých firem na Slovensku a také podnikatelé ze sdruţení Podnikatelské aliance Slovenska.

1

SLOVENSKO. NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Správa o plnení Národného plánu zavedenia eura v SR [online]. Národná banka Slovenska © 2006 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/

91

Zpráva o postupu příprav k přijetí eura ve Slovenské republice vydaná k datu 29. července 2008 zveřejnila pozitivní hodnoty plnění ukazatelů konvergenčních kritérií: Tabulka 75: Přehled plnění kritérií v době hodnocení Evropskou komisí a aktuální stav ke květnu 2008

Oblast

Referenční hodnota

Veřejné finance – schodek státního rozpočtu

3%

Stav plnění v SR 2,2% HDP (dle dubnové notifikace za rok 2007) 2,0% (odhad pro rok 2008)

Veřejné finance – hrubý veřejný dluh

60%

29,4% (dle dubnové notifikace k 31.12.2007)

3,41% (duben 2008)

2,36% (duben 2008)

3,52% (květen 2008)

2,56% (květen 2008)

Stabilita dlouhodobých 6,47% (duben 2008) úrokových sazeb 6,48% (květen 2008)

4,54% (duben 2008)

Inflační kritérium

Stabilita směnného kurzu

4,55% (květen 2008)

Vstup Slovenské koruny do ERM II v listopadu 2005 Kurz se po celou dobu pohybuje v povoleném fluktuačním pásmu

Zdroj: Vlastní zpracování, podklad čerpán z: SLOVENSKO. NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Správa o postupe príprav na prijatie eura v SR k 29.07.2008 [online]. Národná banka Slovenska © 29.7.2008 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/

Z hodnot v tabulce 75 vyplývá, ţe v době hodnocení Evropskou komisí Slovenská republika plnila všechna Maastrichtská konvergenční kritéria a v následujícím období nedošlo k ţádné negativní změně. K 15. srpnu 2007 schválila vláda Slovenské republiky usnesení č. 702/2007 Akční plán zintenzivnění konzultací s institucemi Evropské unie a vybranými členskými zeměmi Evropské unie s cílem zavedení eura ve Slovenské republice k 1. lednu 2009, jehoţ cílem bylo dosáhnutí lepšího vzájemného porozumění s institucemi Evropské unie před tím, neţ dojde k hodnocení připravenosti Slovenské republiky na vstup do eurozóny. 3.2.3.

3. etapa - Přechodné období do rozhodnutí Rady pro členství v eurozóně

V Bruselu dne 7. května 2008 bylo vydáno Komisí evropských společenství rozhodnutí rady o přijetí jednotné měny Slovenskem ke dni 1. ledna 2009 na základě zpráv Evropské centrální banky a Komise evropských společenství, které uznalo splnění konvergenčních kritérií a slučitelnost právních předpisů. Na základě doporučení daného Komisí evropských

92

společenství se Rada rozhodla dne 3. června 2008 zrušit rozhodnutí Rady týkající se existence nadměrného schodku Slovenské republiky. Harmonogram přijetí eura řešil předzásobení oběhu eurem v průběhu třetí etapy. Od července do prosince roku 2008 došlo k zabezpečení potřebného mnoţství bankovek a raţbě mincí, kterému následovalo předzásobení komerčních bank od září do prosince téhoţ roku. K povinnému duálnímu zobrazování cen se přistoupilo jiţ v červenci, ačkoli maloobchodní sektor se zásoboval eurovým oběţivem aţ v posledních dvou měsících roku 2008. 3.2.4.

4. etapa - Od vstupu do eurozóny

Zavedení eura předcházela 300 dní dlouhá informační kampaň Evropské centrální banky ve spolupráci s Národní bankou Slovenska. Slovenská republika se rozhodla pro zavedení eura formou velkého třesku při konverzním kurzu 30,1260 Slovenských korun za jedno euro. Duální oběh trval pouhých šestnáct dní a to od 1. ledna 2009 do 16. ledna 2009, tento postup byl zvolen z důvodu minimalizace nákladů na zavedení eura. K přepočtu veškerých cen došlo pomocí konverzního kurzu, který nesměl být zaokrouhlován, a jejich zaokrouhlování bylo povoleno na nejbliţší eurocent dle matematických pravidel. Pro zabezpečení potřebného objemu hotovosti, a tím i plynulého platebního styku, se Slovenská republika zásobila 188 milióny bankovek a 500 milióny mincí v euro měně. Termíny výměny slovenských korun za aura se mění podle toho, jedná-li se o mince nebo o bankovky. Zatímco mince mohly být směňované obchodními bankami do 30. června 2009 a Národní Slovenskou bankou do 2. ledna 2014, pro bankovky platilo, ţe v případě obchodních bank mohou být směňovány do 31. prosince 2009 a Národní Slovenská banka se zavazuje směnit bankovky bez časového omezení a to bezplatně při konverzním kurzu. Hlavní dopad, který doznal státní rozpočet v tomto roce, byl převod všech příjmů i výdajů kapitol státního rozpočtu na nově přijatou měnu, tedy euro. Z dlouhodobého hlediska se jednalo spíše o snahu o stabilizaci a minimalizaci schodků státního rozpočtu, jak je patrné i z grafů ve druhé kapitole.

93

Závěr Komparací státních rozpočtů České republiky a Slovenské republiky jsem chtěla poukázat na skutečnost, ţe Slovenská republika dohání hodnoty České republiky a to především v letech po přijetí eura. Hlavním důvodem k této mé domněnce byly informace o předstihnutí české ţivotní úrovně Slovenskou republikou, které je připisováno rychlému překonání recese a následnému růstu ekonomiky. Z hlediska hospodaření státu je však nutné podotknout, ţe dochází k velmi vysokému navyšování státního deficitu, tedy zadluţování budoucích generací, coţ by mohlo mít následný vliv na pokles ţivotní úrovně v budoucnosti. Z hlediska státního deficitu se Česká republika vyznačuje o poznání lepšími hodnotami, respektive porovnáme-li hodnoty podílu deficitu na HDP, jsou české hodnoty o poznání niţší neţ slovenské. Názory na dopady deficitního financování veřejných financí se výrazně liší, proto by dle mého názoru bylo zajímavé prozkoumat ţivotní úroveň Slovenské republiky za dvacet let prostřednictvím analýzy dlouhodobých dat v kontextu s rostoucím deficitním financováním a jeho vlivem na ţivotní úroveň, která se v posledních letech vyvíjí pozitivně. Během zpracovávání této práce se mi otevřelo mnoho dalších otázek, které shledávám zajímavými a bylo by vhodné jejich bliţší prozkoumání, z důvodu dosaţení komplexnějšího úhlu pohledu, jak jsem si na počátku předsevzala. Bohuţel tato jednotlivá témata dosahují rozsahu adekvátního pro mnoho dalších diplomových prací. Jako příklad bych uvedla detailní vývoj veřejného dluhu v obou zemích, dopad přijetí eura na ţivotní úroveň Slovenské republiky nebo vhodná opatřeních pro přípravu České republiky k přijetí eura. Za hlavní cíl této diplomové práce jsem si stanovila prozkoumání hospodaření států, které byly předmětem komparace. Dle zjištěných informací jsem došla k názoru, ţe tento závěr nemohu jasně stanovit pouze na základě komparace státních rozpočtů. Muselo by dojít k mnohem komplexnější analýze všech veřejných výdajů a příjmů a jejich následné komparaci. Navzdory omezenému rozsahu zkoumané problematiky jsem vyvodila na základě provedené analýzy závěr, ţe Česká republika můţe být označena za úsporněji hospodařící s ohledem na výši veřejného dluhu v poměru k HDP. Slovenská republika oproti tomu prokázala vysokou míru přizpůsobivosti v období, kdy byla součástí ERM II.

94

Seznam použité literatury Knihy: 1. HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ et al. Veřejné finance. Praha: ASPI, a.s., 2007. ISBN 978-80-7357-301-0 2. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. 3. OCHRANA, F., František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK et al. Veřejný sektor a veřejné finance: Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktiv. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3228-2 4. STRECKOVÁ, Yvonne a Ivan MALÝ et al. Veřejná ekonomie pro školu a praxi. Praha: Computer Press, 1998. ISBN 978-80-7226-112-3 Webové portály: 5. AION CS. Zákony pro lidi.sk [online]. © AION CS, 2010-2015 Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/

[cit. 2014-12-15].

6. ČESKO. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Ministerstvo financí české republiky [online]. MFČR, © 2005-2013 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/ 7. ČESKO. POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. Ministerstvo financí české republiky [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://www.psp.cz/ 8. S-EPI S.R.O. Zákony pre ľudí.sk [online]. © S-EPI s.r.o., 2010-2015 [cit. 2014-12-15]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/ 9. SLOVENSKO. MINISTERSTVO FINANCIÍ SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. Ministerstvo financií Slovenskej republiky, ©2012 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://www.finance.gov.sk/ 10. WOLTERS KLUWER. Elektroniská Zbierka zákonov: Informácie zo Zbierky zákonov a vestníkov ministerstev SR [online]. © Wolters Kluwer s.r.o, 2015 [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://www.zbierka.sk/ Webové stránky: 11. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kurzy devizového trhu – měsíční průměry. Česká národní banka [online]. ©2003-2015 [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_men a.jsp?mena=SKK 12. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kurzy devizového trhu – měsíční průměry. Česká národní banka [online]. ©2003-2015 [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_men a.jsp?mena=EUR

95

13. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Sazba pojistného. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2014 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/sazbapojistneho.htm 14. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Stav obyvatel ve vybraném území – časová řada. Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM1030CU&&kapitol a_id=368 15. ČTK. Historie ČTK. Česká tisková kancelář [online]. ©2011 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.ctk.cz/o_ctk/historie/ 16. ČTÚ. Vznik ČTÚ. Český telekomunikační úřad [online]. ©2008 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: https://www.ctu.cz/o-ctu/zakladniinformace.html?action=detail&ArticleId=123 17. ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD. O úřadu. Energetický regulační úřad [online]. ©2014 [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://www.eru.cz/cs/o-uradu 18. GENERÁLNA PROKURATÚRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Postavenie a pôsobnosť. Generálna prokuratúra Slovenskej republiky [online]. ©2009 [cit. 2015-0125]. Dostupné z: http://www.genpro.gov.sk/prokuratura-sr/postavenie-a-posobnost1e97.html 19. GENERÁLNÍ ISNPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ. Předmět a náplň. Generální insperce bezpečnostních sborů [online]. ©2012 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.gibs.cz/o-instituci/predmet-a-napln 20. HLAVNÝ BANSKÝ ÚRAD. História vzniku štátnej banskej správy. Hlavný bánský úrad v Banskej Štiavnici [online]. ©2004-2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.hbu.sk/sk/Identifikacia-organizacie/Historia.alej 21. KURZ-EURO.SK. Graf vývoja kurzu – slovenská koruna. kurz-euro.sk [online]. © 20112015 [cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://kurz-euro.zones.sk/kurzy/SKK-korunaslovensko/ 22. MINISTERSTVO HOSPODÁRSTVA SR. Pôsobnosť a kompetencie Ministerstva hospodárstva SR. Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky [online]. ©2009 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.mhsr.sk/kompetencie-mh-sr/133310s 23. MINISTERSTVO KULTURY. Rozhlasové a televizní vysílání v ČR. Ministerstvo kultury [online]. ©2007 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=357 24. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Ministerstvo. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Systemove-stranky/RSS 25. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Působnost ministerstva. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. ©2015 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-pusobnost-ministerstva.aspx

96

26. Ministerstvo výstavby a regionálného rozvoja Slovenskej republiky. Wikipédia: Slobodná encyklopédia [online]. 24.4.2011 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://sk.wikipedia.org/wiki/Ministerstvo_v%C3%BDstavby_a_region%C3%A1lneho_ro zvoja_Slovenskej_republiky 27. MVRR SR. Pôsobnosť a kompetencie. Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoja Slovenskej republiky [online]. ©2005 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.build.gov.sk/mvrrsr/?id=1&lang=sk&cat=3 28. NÁRODNÝ BEZPEČNOSTNÝ ÚRAD. Národný bezpečnostný úrad. Národný bezpečnostný úrad [online]. ©2015 [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.nbusr.sk/sk/index.html 29. PROTIMONOPOLNÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Činnosť. Protimonopolný úrad Slovenskej republiky [online]. ©2013 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.antimon.gov.sk/cinnost/ 30. RADA PRE VYSIELANIE A RETRANSMISIU. Základné informácie pre visielanie a retransmisiu. Rada pre vysielanie a retransmisiu [online]. [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.rvr.sk/sk/spravy/index.php?aktualitaId=3 31. SLOVENSKÁ INOVAČNÁ A ENERGETICKÁ AGENTÚRA. Pomoc z európskych fondov pre podnikateľov a verejny sector. Slovenská inovačná a energetická agentúra [online]. ©2015 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.siea.sk/strukturalne-fondy/ 32. Státní rozpočet České republiky. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. ©2015 [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_rozpo%C4%8Det_%C4%8Cesk%C 3%A9_republiky#cite_note-finance-18 33. STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE. Základní údaje. Státní úřad inspekce práce [online]. ©2015 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.suip.cz/o-nas/zakladni-udaje/ 34. SÚDNA RADA SR. Kancelária súdnej rady Slovenskej republiky. Súdna rada Slovenskej republiky [online]. ©2011 [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.sudnarada.gov.sk/kancelaria-sudnej-rady-slovenskej-republiky/ 35. ŠTATISTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY V SPOLUPRÁCI S ČESKÝM ŠTATISTICKÝM ÚRADOM. Celkový dlh verejnej správy: Percento HDP a milióny EUR. Štatistický úrad Slovenskej republiky [online]. 12.12.2014 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://www.statistics.sk/pls/eutab/html.h?ptabkod=tsdde410#aV 36. ŠTATISTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Obyvatelstvo a migrácia. Štatistický úrad Slovenskej republiky [online]. © 8.4.2015 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: http://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/themes/demography/population/indicators/ 37. TASR. Najčastějšie otázky. Tlačová agentúra Slovenskej republiky [online]. ©2015 [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.tasr.sk/o-agenture/FAQ 38. USISCR. Úřad pro státní infromační system (ÚSIS). Úřad pro státní informační systém[online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.usiscr.cz/

97

39. ÚNMS SR. Poslanie. Úrad pre normalizáciu, metrológiu a skúšebníctvo Slovenskej republiky [online]. ©2008 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://www.unms.sk/?poslanie 40. ÚNMZ. O úřadu. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví [online]. ©2015 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.unmz.cz/urad/o-uradu 41. ÚRAD PRE VEREJNÉ OBSTARÁVANIE. O úrade. Úrad pre verejné obstarávanie [online]. ©2010-2012 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.uvo.gov.sk/o-uradeuvod 42. ÚRAD VLÁDY SR. Inštitucionálne zabezpečenie. Zavedenie eura v SR [online]. ©19982011 [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://archiv.vlada.gov.sk/euro/indexd6c4.html?ID=1040 43. ÚRSO. Úrad. Úrad pre reguláciu sieťových odvětví [online]. ©2015 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.urso.gov.sk/?q=urad 44. ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŢE. Informace o činnosti úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe. Úřad pro ochranu hospodářské soutěře [online]. © 2012 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html 45. Úřad pro ochranu osobních údajů. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. ©2015 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C5%99ad_pro_ochranu_osobn%C3%ADch_%C 3%BAdaj%C5%AF 46. ÚSTAV PAMÄTI NÁRODA. O Ústave pamäti národa. Ústav pamäti národa [online]. ©2004-2015 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.upn.gov.sk/sk/o-ustave-pamatinaroda/ 47. ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŢIMŮ. Mezinárodní spolupráce. Ústav pro studium totalitních režimů [online]. ©2008-2014 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/cs/mezinarodni-spoluprace 48. VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV: OMBUDSMAN. Veřejný ochránce práv. Kancelář veřejného ochránce práv [online]. ©2014 [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/ 49. Výpočtové stradisko SAV. História. Slovenská academia vied [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.sav.sk/?lang=sk&charset=&doc=sas-history Webové dokumety: 50. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Konvergenční zpráva červen 2014 [online]. ECB © 2014 [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: ecb.europa.eu 51. EVROPSKÁ UNIE. KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Druhá zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny [online]. Komise evropských společenství, 4.11.2005 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www. europarl.europa.eu/

98

52. ČESKO. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. NÁVRH: Střednědobý výdajový rámec na léta 2015 a 2016 [online]. MFČR © 2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/ 53. ČESKO. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou – 2014 [online]. MFČR © 2005-2013 [cit. 2014-12-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/ 54. ČESKO. TECHNOLOGICKÁ AGENTURA ČESKÉ REPUBLIKY. Technologická agentura České republiky a její programy [online]. TAČR © 2015 [cit. 2015-01-21]. Dostupné z: http://www.tacr.cz/ 55. SLOVENSKO. NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA, MINISTERSTVO FINANCÍ SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Konkretizácia Stratégie prijatie eura v SR [online]. Národná banka Slovenska, 30.8.2004 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/ 56. SLOVENSKO. NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Správa o plnení Národného plánu zavedenia eura v SR [online]. Národná banka Slovenska © 2006 [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/ 57. SLOVENSKO. NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Správa o postupe príprav na prijatie eura v SR k 29.07.2008 [online]. Národná banka Slovenska © 29.7.2008 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/ Zákony: 58. ČESKO. Ústava České republiky. In: Ústava České republiky. 1992. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html 59. ČESKO. Zákon č. 218 ze dne 27. června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka předpisů České republiky. 2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218 60. SLOVENSKO. Zákon č. 375 ze dne 12. prosince 1997 o štátnom rozpočte na rok 1998. In: Zbierka zákonov Slovenskej republiky. 1997. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/1997-375

99

Seznam obrázků, tabulek a grafů Seznam obrázků OBRÁZEK 1: ROZPOČTOVÝ PROCES ............................................................................................................ 11 OBRÁZEK 2: VZTAH VEŘEJNÉ POLITIKY, ROZPOČTOVÉ POLITIKY A VÝDAJOVÉ POLITIKY ....... 15 OBRÁZEK 3: VZTAH MAASTRICHTSKÝCH KRITÉRIÍ K CÍLŮM A ZÁSADÁM EU/EMU ..................... 84 OBRÁZEK 4: VÝVOJ KURZU SKK/EUR ......................................................................................................... 91

Seznam tabulek TABULKA 1: POSTUP PŘI PŘÍPRAVĚ, PROJEDNÁVÁNÍ A SCHVALOVÁNÍ NÁVRHU ZÁKONA O STÁTNÍM ROZPOČTU – ČÁST NÁLEŢÍCÍ VLÁDĚ .............................................................................. 12 TABULKA 2: POSTUP PŘI PROJEDNÁVÁNÍ A SCHVALOVÁNÍ NÁVRHU ZÁKONA O STÁTNÍM ROZPOČTU – ČÁST NÁLEŢÍCÍ PARLAMENTU ................................................................................... 13 TABULKA 3: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 1995 ........................................................... 27 TABULKA 4: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 1995 .... 28 TABULKA 5: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 1995 ...... 28 TABULKA 6: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A UPRAVENÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 1995 .................................................................................................................................................... 29 TABULKA 7: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 1996 ........................................................... 30 TABULKA 8: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 1996 .... 31 TABULKA 9: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 1996 ...... 31 TABULKA 10: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 1996 ........................................................................................................................................... 31 TABULKA 11: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 1997 ......................................................... 33 TABULKA 12: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 1997 .. 34 TABULKA 13: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 1997 .... 34 TABULKA 14: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 1997 ........................................................................................................................................... 35 TABULKA 15: PROPORCIONÁLNÍ DOPOČÍTÁNÍ VÝDAJŮ TŘÍ KAPITOL V ROCE 1998 POMOCÍ HODNOT Z ROKU 1997 ............................................................................................................................ 35 TABULKA 16: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 1998 ......................................................... 36 TABULKA 17: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 1998 .. 37 TABULKA 18: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 1998 .... 37 TABULKA 19: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 1998 ..................................................................................................................... 37 TABULKA 20: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 1999 ......................................................... 39 TABULKA 21: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 1999 .. 40 TABULKA 22: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 1999 .... 40 TABULKA 23: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 1999 ........................................................................................................................................... 40 TABULKA 24: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2000 ......................................................... 42 TABULKA 25: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2000 .. 43 TABULKA 26: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2000 .... 43 TABULKA 27: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2000.................... 44 TABULKA 28: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2001 ......................................................... 46 TABULKA 29: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2001 .. 47 TABULKA 30: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2001 .... 47 TABULKA 31: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2001.................... 48 TABULKA 32: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2002 ......................................................... 49 TABULKA 29: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2002 .. 50 TABULKA 30: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2002 .... 50 TABULKA 31: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2002.................... 50

100

TABULKA 32: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2003 ......................................................... 52 TABULKA 33: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2003 .. 53 TABULKA 34: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2003 .... 53 TABULKA 35: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2003.................... 54 TABULKA 36: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2004 ......................................................... 55 TABULKA 37: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2004 .. 56 TABULKA 38: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2004 .... 56 TABULKA 39: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2004.................... 57 TABULKA 40: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2005 ......................................................... 58 TABULKA 40: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2005 .. 59 TABULKA 41: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2005 .... 59 TABULKA 42: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2005.................... 59 TABULKA 43: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2006 ......................................................... 60 TABULKA 44: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2006 .. 61 TABULKA 45: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2006 .... 61 TABULKA 46: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2006.................... 62 TABULKA 47: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2007 ......................................................... 63 TABULKA 48: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2007 .. 64 TABULKA 49: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2007 .... 64 TABULKA 50: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2007.................... 64 TABULKA 51: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2008 ......................................................... 66 TABULKA 52: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2008 .. 67 TABULKA 53: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2008 .... 67 TABULKA 54: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2008.................... 67 TABULKA 55: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2009 ......................................................... 68 TABULKA 56: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2009 .. 69 TABULKA 57: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2009 .... 69 TABULKA 58: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2009.................... 70 TABULKA 59: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2010 ......................................................... 71 TABULKA 60: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2010 .. 72 TABULKA 61: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2010 .... 72 TABULKA 62: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2010.................... 73 TABULKA 63: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2011 ......................................................... 74 TABULKA 64: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2011 .. 75 TABULKA 65: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2011 .... 75 TABULKA 66: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2011.................... 75 TABULKA 67: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2012 ......................................................... 76 TABULKA 68: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2012 .. 77 TABULKA 69: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2012 .... 77 TABULKA 70: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2012.................... 77 TABULKA 71: KOMPARACE STÁTNÍCH ROZPOČTŮ ZA ROK 2013 ......................................................... 79 TABULKA 72: PODÍL VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2013 .. 80 TABULKA 73: PODÍL PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE V ROCE 2013 .... 80 TABULKA 74: KOMPARACE SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH VÝDAJŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A SCHVÁLENÝCH A SKUTEČNÝCH PŘÍJMŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ PRO ROK 2013.................... 81 TABULKA 74: PŘEHLED UKAZATELŮ HOSPODÁŘSKÉ KONVERGENCE ............................................. 87 TABULKA 75: PŘEHLED PLNĚNÍ KRITÉRIÍ V DOBĚ HODNOCENÍ EVROPSKOU KOMISÍ A AKTUÁLNÍ STAV KE KVĚTNU 2008 ..................................................................................................... 92

101

Seznam grafů GRAF 1: VÝVOJ STÁTNÍCH DEFICITŮ ČESKÉ REPUBLIKY A SLOVENSKÉ REPUBLIKY V LETECH 1995 AŢ 2013 Z HLEDISKA ABSOLUTNÍ HODNOTY DLUHU ........................................................... 81 GRAF 2: VÝVOJ STÁTNÍCH DEFICITŮ ČESKÉ REPUBLIKY A SLOVENSKÉ REPUBLIKY V LETECH 1995 AŢ 2013 Z HLEDISKA PROCENTA HDP ....................................................................................... 81

102

Seznam příloh Příloha 1 – Příloha 2 – Příloha 3 – Příloha 4 – Příloha 5 –

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky 1995 – výdaje…………….1 Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky 1996 – výdaje…………….2 Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky 1997 – výdaje…………….3 Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky 1998 – výdaje…………….4 Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky 1999 – výdaje…………….5

103

Přílohy Příloha č. 1 List č. 1 Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky 1995 – výdaje

Příloha č. 2 List č. 2 Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu Slovenské republiky 1996 – výdaje




Komparace státních rozpočtů České republiky a Slovenské republiky

Recommend Documents