Vývoj veřejného dluhu České republiky a jeho komparace k zemím Evropské unie

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj veřejného dluhu České republiky a jeho komparace k zemím Evropské unie Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Tomáš Otáhal

Jan Vondrák

Brno 2013

Na tomto místě děkuji velice Ing. Tomáši Otáhalovi za cenné odborné rady a připomínky, které mi poskytl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji všem, kteří mi pomohli svojí trpělivostí a ochotou, kterou mi poskytli při pracování na této práci.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj veřejného dluhu České republiky a jeho komparace k zemím Evropské unie vypracoval sám pod vedením Ing. Tomáše Otáhala. Dále prohlašuji, že veškeré zdroje informací a prameny, které byly použity k napsání této práce, jsou citovány v poznámce pod čarou a v seznamu použité literatury. V Brně dne 22. května 2013

_______________________________

Abstract The subject of this bachelor thesis is a description and analysis of development of public debt in the Czech republic and comparison to other chosen states of the European union. In the first part of the thesis, there is an explanation of basic terms, which are needed to know, to understand the main issue. In the second part is description and analysis of development of public debt in the Czech republic. The third part contains a comparison of Czech, Swedish and Greek fiscal development with regard to the fiscal criteria that are also described in this chapter. The fourth part covers a prediction of a future fiscal development of the states mentioned above. In the last part there is my own recommendation on how to go away with the public debt problems. Keywords Public debt, deficit, surplus, state budget, fiscal criteria.

Abstrakt Předmětem této bakalářské práce je popis a analýza vývoje veřejného dluhu v České republice a porovnání s vybranými státy Evropské unie. V první části práce jsou vysvětlena teoretická východiska, jejichž znalost je nutná pro porozumění hlavního problému. V druhé části práce je popsán a analyzován vývoj veřejného dluhu České republiky. Třetí část zahrnuje porovnání fiskálního vývoje České republiky se Švédskem a Řeckem s ohledem na fiskální kritéria, která jsou v této kapitole taky popsána. Čtvrtá část je věnována predikci budoucího fiskálního vývoje výše zmíněných států. V poslední části jsem uvedl vlastní doporučení jak se vyrovnat s problémem veřejného dluhu. Klíčová slova Veřejný dluh, deficit, přebytek, státní rozpočet, fiskální kritéria.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod....................................................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce................................................................................................................................ 15

2

Metodika

16

3

Teoretická východiska

18

3.1

3.1.1

Hrubý a čistý dluh .................................................................................................. 18

3.1.2

Vnitřní a zahraniční dluh..................................................................................... 19

3.1.3

Doba splatnosti ....................................................................................................... 19

3.1.4

Relativní vyjádření................................................................................................. 19

3.1.5

Vznik veřejného dluhu ......................................................................................... 19

3.1.6

Důsledky veřejného dluhu .................................................................................. 20

3.1.7

Způsoby řešení dluhového problému ............................................................ 20

3.2

4

Veřejný dluh ....................................................................................................................... 18

Fiskální nerovnováha ..................................................................................................... 22

3.2.1

Přebytek ..................................................................................................................... 22

3.2.2

Deficit .......................................................................................................................... 22

3.2.3

Příčiny vzniku deficitu.......................................................................................... 23

3.2.4

Způsoby financování deficitů ............................................................................ 23

3.2.5

Důsledky deficitu .................................................................................................... 23

3.3

Názory předních ekonomických škol na deficit a dluh ...................................... 24

3.4

Metodika vykazování vládního dluhu a deficitu .................................................. 26

Vývoj veřejného dluhu v ČR 4.1

27

Vývoj bilance státního rozpočtu od roku 1993 do současnosti ..................... 27

4.1.1

1993 – 1998.............................................................................................................. 27

4.1.2

1999 – 2004.............................................................................................................. 28

4.1.3

2005 – 2011.............................................................................................................. 29

4.2

Vývoj státního dluhu od roku 1993 do současnosti............................................ 31

10

Obsah

4.2.1

1993 – 1998 .............................................................................................................. 31

4.2.2

1999 – 2004 .............................................................................................................. 32

4.2.3

2005 – 2012 .............................................................................................................. 33

4.3 5

Struktura dluhu a úrokové náklady........................................................................... 34

Fiskální konvergenční kritéria a porovnání dluhu se Švédskem a Řeckem38 5.1

Fiskální kritéria ................................................................................................................. 38

5.1.1 5.2

6

Vynutitelnost a případné postihy za neplnění ............................................ 39

Porovnání ČR se zeměmi EU ........................................................................................ 40

5.2.1

Švédsko....................................................................................................................... 40

5.2.2

Řecko ........................................................................................................................... 42

5.2.3

Komparace ČR, Švédska a Řecka ...................................................................... 44

Predikce budoucího fiskálního vývoje

47

6.1

Česká republika ................................................................................................................. 47

6.2

Švédsko ................................................................................................................................. 52

6.3

Řecko ..................................................................................................................................... 54

7

Doporučení

57

8

Závěr

59

9

Literatura

60

9.1

Monografie, články a akademické práce .................................................................. 60

9.2

Ostatní zdroje ..................................................................................................................... 61

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1 Graf vývoje růstu HDP (stupnice vpravo) a vývoje salda rozpočtu ČR (stupnice vlevo). 30 Obr. 2

Graf vývoje státního dluhu a deficitu SR 1993 - 1998.

32

Obr. 3

Graf vývoje deficitů v jednotlivých zemích. Zdroj dat: Eurostat.

44

Obr. 4 Graf vývoje vládních dluhů v jednotlivých zemích. Zdroj dat: Eurostat.

46

Obr. 5

Spojnicový graf vývoje státního dluhu ČR v % HDP.

47

Obr. 6

Korelogram reziduí.

49

Obr. 7

Predikce vývoje státního dluhu ČR do roku 2022.

50

Obr. 8

Předpověď vývoje Švédského vládního dluhu v % HDP.

53

Obr. 9

Předpověď vývoje Řeckého vládního dluhu v % HDP.

55

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Saldo státního rozpočtu ČR 1993-1998, Zdroj dat: ČSÚ, Makroekonomický přehled.

27

Tab. 2 Saldo státního rozpočtu ČR 1999-2004, Zdroj dat: ČSÚ, Makroekonomický přehled.

28

Tab. 3 Saldo státního rozpočtu ČR 2005 – 2012, Zdroj dat: ČSÚ, Makroekonomický přehled.

29

Tab. 4 Vývoj státního dluhu ČR 1993 - 1998. Zdroj dat: Makroekonomický přehled ČSÚ. 31 Tab. 5 Vývoj státního dluhu ČR 1999 – 2004, Zdroj dat: Makroekonomický přehled ČSÚ. 32 Tab. 6 Vývoj státního dluhu ČR 2005 – 2012, Zdroj dat: Makroekonomický přehled ČSÚ. 33 Tab. 7

Struktura státního dluhu ČR 1993 – 2002, Zdroj dat: MF ČR.

35

Tab. 8

Struktura státního dluhu ČR 2003 – 2012, ZDROJ: MF ČR.

36

Tab. 9

Státní deficit a dluh v % k HDP. Zdroj dat: ČSÚ.

39

Tab. 10

Saldo vládního rozpočtu ve Švédsku, Zdroj dat: Eurostat

41

Tab. 11

Vládní dluh Švédska, Zdroj dat: Eurostat

41

Tab. 12

Saldo vládního rozpočtu v Řecku. ZROJ: Eurostat.

42

Tab. 13

Vládní dluh Řecka. ZDROJ: Eurostat.

43

Tab. 14

Tabulka ANOVA – analýza rozptylu.

48

Tab. 15

Ekonometrická analýza

48

Tab. 16 Tabulka vývoje vládního dluhu ČR do roku 2022 (hodnoty jsou v % HDP). 50 Tab. 17

Predikce vývoje deficitu a vládního dluhu ČR.

Tab. 18 Tabulka vývoje Švédského vládního dluhu do roku 2022 (v % HDP).

52 52

Seznam tabulek

13

Tab. 19

Tabulka vývoje Řeckého vládního dluhu do roku 2022 (v % HDP).54

Tab. 20

Budoucí vývoj řeckého dluhu a deficitu.

55

14

Seznam tabulek

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Nacházíme se v období, kdy jedním z nejdiskutovanějších problémů ekonomie je právě veřejné zadlužení. Toto období je poznamenáno nejistotou. Doposud byly státní dluhopisy jedním z nejméně rizikových finančních instrumentů a diskuze na téma státní bankrot zůstával pouze v učebnicích. I toto je jeden z důvodů, proč právě probíhá v Evropě dluhová krize, rozumějme problémy zemí s vysokým zadlužením. Díky této krizi se veřejnost začala zajímat o problémy národních ekonomik, zejména o problémy s dluhem. Je třeba, aby si spousta státníků a vysoce postavených osob uvědomila, jakou zastávají pozici, a jak je důležité zodpovědně rozhodovat o cizích finančních prostředcích. Já jsem se také začal zajímat o danou problematiku. Názory ekonomů se liší a je velmi těžké si na toto téma utvořit vlastní názor. Aby si člověk mohl utvořit kvalifikovaný názor, je důležité znát více informací o veřejném dluhu. Jsou různé důvody vzniku dluhu, dále existují odlišné struktury dluhu a také způsoby řešení dluhového problému jsou rozdílné. Nejednotnost názorů na řešení problému prohlubuje nejistotu. Nejistota přináší další náklady a prohlubování zadlužení. Doufám, že moje práce objasní základní principy týkající se veřejného dluhu, identifikuje problémy, které má Česká republika týkající se veřejného dluhu a jejich případná řešení a poslouží lidem bez příslušných znalostí k utvoření kvalifikovaného názoru na danou problematiku.

1.2

Cíl práce

Cílem této bakalářské práce analyzovat vývoj veřejného dluhu České republiky, identifikovat problémy týkajících se českého dluhu a navrhnout jejich řešení. K tomu poslouží také porovnání s dluhem vybraných zemí Evropské unie. Výstupem práce by měl být srozumitelný pohled na fiskální vývoj České republiky, Švédska a Řecka. Na základě tohoto porovnání by mělo být z práce jasné, v jaké situaci se nachází ČR z fiskálního pohledu v rámci Evropské unie. Práce nabízí řešení dluhového problému České republiky, kterým by se měla česká vláda co nejdříve zabývat.

16

Metodika

2 Metodika Bakalářská práce se skládá z pěti částí. První část obsahuje teoretické poznatky, které jsou důležité pro pochopení následujících kapitol. Je zde vysvětlena problematika dlouhodobé a krátkodobé fiskální nerovnováhy, obecné příčiny vzniku této nerovnováhy a případné důsledky. Fiskální nerovnováha je rozdělena na dlouhodobou a krátkodobou, přičemž u dlouhodobé se jedná o dluh a u krátkodobé o deficit či přebytek. Problematika fiskální nerovnováhy není úplně jednoznačná, a proto jsou v teoretické části také uvedeny názory předních ekonomických škol na deficit a dluh. Dále jsou v teoretické části uvedeny možné způsoby vypořádání se s dluhem a deficitem. Vzhledem k různorodosti vykazování statistických dat o dluhu a deficitu jsou na konci teorie uvedeny a popsány dvě hlavní metody vykazování těchto dat a také je uvedeno, které instituce je používají. V druhé části práce je podrobně analyzován vývoj veřejného dluhu v České republice od roku 1993 do současnosti. Součástí analýzy je hlavně popis vývoje veřejného dluhu, ale také možné příčiny. Pro zjišťování příčin je zde také podrobně popsán vývoj bilance státního rozpočtu, a tedy deficitu, jako základního důvodu vzniku veřejného dluhu v České republice. Údaje jsou uvedeny v absolutním vyjádření, aby bylo možno si utvořit přehled nad celkovou hodnotou veřejného dluhu, ale hlavně v poměru k HDP, což má větší vypovídací hodnotu při porovnání s jinými zeměmi. I díky výše zmíněnému porovnávání jsou uváděna data vykazovaná metodikou ESA95, vedenou Českým statistickým úřadem a používanou v Evropské unii na mezinárodní srovnávání. Pro komplexnější pohled při porovnávání více evropských států jsou na začátku třetí kapitoly vypsána fiskální konvergenční kritéria stanovená Evropskou unií. V této části jsou také uvedeny nástroje institucí EU, které používají, když některý stát kritéria neplní. Následně je v kapitole vyobrazen vývoj plnění fiskálních konvergenčních kritérií Českou republikou. Hlavním tématem třetí kapitoly je však porovnání České republiky se dvěma státy Evropské unie. Těmi jsou Švédsko a Řecko. Tyto dvě země jsem si vybral proto, protože jsou pro Českou republiku takovými protipóly, co se týče rozpočtové bilance a veřejného dluhu. Řecko je relativně srovnatelnou ekonomikou pro ČR, má také téměř stejný počet obyvatel. Veřejný dluh má násobně vyšší než ČR, avšak podobně jako Česká republika rostoucí. Naopak Švédsko, mimochodem také se srovnatelným počtem obyvatel jako ČR, má výrazně odlišný vývoj dluhu. Švédský dluh už 10 let neustále klesá v poměru k HDP a nyní je dokonce nižší než český. Řecko by tedy mělo v této práci zobrazovat odstrašující případ, kam se může Česká republika dostat, když bude pokračovat v nynějším rostoucím trendu zadlužování. Těch států s podobnými problémy je v současné době více, nicméně Řecko jsem si vybral pro největší známost veřejnosti a jedno z nejvíce postižených dluhovou krizí. Švédsko pak byla při letmém pohledu na vývoj dluhu a rozpočtové bilance jasná volba při výběru země, která by pro účely této práce měla jít příkladem ČR.

Metodika

17

Čtvrtá část představuje predikci budoucího fiskálního vývoje České republiky, Řecka a Švédska. Tato predikce je zpracována na základě regresních ekonometrických modelů, která je následně porovnána s dokumenty jednotlivých vlád, zejména konvergenčních programů, které musejí zveřejňovat všechny země Evropské unie. V poslední části jsou uvedena moje doporučení, kterými by se měla vláda zabývat, aby docílila pozitivního fiskálního vývoje. Tato doporučení jsou formulována z mých názorů, které byly utvořeny na základě studia prací předních světových ekonomů.

18


3 Teoretická východiska Důležitým východiskem pro praktické chápání problému je teorie. Proto se nejdříve budu zabývat teoretickými východisky a jejich chápání. Pro správné pochopení musíme znát význam pojmů fiskální nerovnováha, veřejný dluh, státní rozpočet a deficit státního rozpočtu. Podstatné je také vysvětlení příčin vzniku deficitu a dluhu, jejich vzájemné propojení a důsledky.

3.1

Veřejný dluh

Dluh bývá často stěžejní pro řešení životních situací občanů a domácností. Ve státní sféře tomu není jinak. Jak již bylo řečeno, že stát a jeho instituce mají vytyčené cíle, na jejichž realizaci potřebují určité příjmy. Často však tyto příjmy nedosahují takové velikosti jako výdaje. Tato skutečnost se nazývá schodkový rozpočet, který obsahuje patřičný deficit. Velmi často tak bývá dluh spojován s deficitem veřejných rozpočtů, protože často jsou deficity řešeny dluhovým financováním, tedy transferem deficitu na dluh. Domácí nebo zahraniční subjekty pak nakupují cenné papíry vydané státem, které nesou určitý úrok, což je také důvod stálého zvyšování dluhu. Jednostranná kauzální závislost mezi dluhem a deficitem nemusí být vždy jednoznačná. Podle Dvořáka existují i mimorozpočtové příčiny vzniku dluhu, například převzetím závazku jiného subjektu. Definice veřejného dluhu jsou různé, avšak většinou vedou ke stejným závěrům. Dvořák definuje veřejný dluh jako „souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu (bez ohledu na to vznikly-li tyto pohledávky rozpočtovou cestou, či jinak).“1 Podle Samuelsona s Nordhausem se veřejný dluh „skládá z celkových nebo nahromaděných výpůjček vlády; představuje tedy celkovou dolarovou hodnotu vládních obligací vlastněných veřejností, tj. domácnostmi, bankami, firmami, cizinci a ostatními nefederálními subjekty.“2 Dvořák dále správně upozorňuje, že není podstatný způsob vzniku veřejného dluhu, ale jeho krytí, tedy způsob úhrady. 3 V ekonomických publikacích se rozlišuje pojem hrubý a čistý, vnitřní a zahraniční veřejný dluh. Dluh je také rozlišován podle doby splatnosti jednotlivých vládních obligací. 3.1.1

Hrubý a čistý dluh

Hrubý veřejný dluh je, jak již bylo definováno, souhrn veškerých závazků všech složek rozpočtové soustavy státu. Čistý veřejný dluh je pak oproti hrubému očištěn DVOŘÁK, P. Vybrané problémy fiskální politiky. 1997, str. 134. SAMUELSON, P.A., NORDHAUS W.D. Ekonomie. 1991, str. 385. 3 DVOŘÁK, P. Vybrané problémy fiskální politiky. 1997, str. 134. 1 2


19

o souhrn pohledávek daného subjektu. Ve výkazech se většinou uvádí data o hrubém dluhu, protože mohou nastat problémy s inkasem pohledávek (nedobytné pohledávky), nebo s vykazováním státních aktiv a jejich ocenění. Země často používají jiné metody vykazování aktiv.4 3.1.2

Vnitřní a zahraniční dluh

Podle místního určení věřitelů rozlišujeme dluh zahraniční a vnitřní. Dluh vnitřní je vůči tuzemským věřitelům v domácí měně. Naopak dluh zahraniční jsou pohledávky zahraničních věřitelů v cizí měně. Podíl zahraničního a vnitřního dluhu závisí na ekonomické vyspělosti dané země. V rozvojových státech není dostatečně rozvinutý finanční trh, tudíž tam bude větší podíl zahraničního dluhu. Ve vyspělých státech vlastní velkou část dluhu velké instituce daného státu, například banky, pojišťovny a jiné.5 3.1.3

Doba splatnosti

Podle doby splatnosti se uvádí tři základní typy vládních dluhopisů.6 Krátkodobé (treasury bills) – doba splatnosti do jednoho roku, jsou často označované jako pokladniční poukázky Střednědobé (notes) – doba splatnosti jeden rok až deset let Dlouhodobé (bonds) – doba splatnosti od desíti let Ve většině zemí převažují obligace střednědobé. 3.1.4

Relativní vyjádření

Celková suma dluhu v mnoha zemích má stoupající charakter. Vzhledem k různorodé velikosti ekonomik a jejich neustálému růstu je nutno brát v potaz relativní hodnotu dluhu. Určuje se v procentech jako podíl veřejného dluhu k HDP dané země. Tato hodnota je více vypovídající. 3.1.5

Vznik veřejného dluhu

Abychom mohli najít vhodná řešení dluhového problému, musíme věnovat pozornost příčinám jeho vzniku. Tyto příčiny můžeme definovat takto:7 mimorozpočtové příčiny – války, zdědění dluhu, přírodní katastrofy veřejné investice – náklady na nákupy velkých aktiv chronické deficity veřejných financí – dlouho se opakující deficity VF

PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2008, str. 484. DVOŘÁK, P. Vybrané problémy fiskální politiky. 1997, str. 137. 6 DVOŘÁK, P. Vybrané problémy fiskální politiky. 1997, str. 136. 7 PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2008, str. 491. 4 5

20


úroky z veřejného dluhu – břemeno, které s sebou nese existence dluhu 3.1.6

Důsledky veřejného dluhu

Negativní důsledky veřejného dluhu nutí vlády a mezinárodní organizace přemýšlet nad adekvátním řešením. V poslední době se čím dál tím víc projevují negativní důsledky dluhu ve státní sféře, zejména neschopnost některých států dostát svých závazků. Proto je to aktuální téma a nemělo by se podceňovat. Hlavní důsledky se dají rozčlenit na rozpočtové, fiskální, redistribuční a ostatní: rozpočtové – státní dluh představuje samostatnou kapitolu v rozpočtu ČR. Výdaje placené za úroky ze státního dluhu jsou součástí velké části veřejných výdajů. Když roste dluh, rostou úroky z dluhu, a když rostou úroky z dluhu, roste dluh. Pakliže je úroková sazba, která je z dluhu placena, větší, než růst nominálního HDP dostáváme se do tzv. dluhové pasti. Stát tak může hospodařit s primárním přebytkem, přesto však celkový deficit může být kladný.8 fiskální – obsluha dluhu (splácení jistiny a úroků, emise cenných papírů) má výrazný dopad na výdajovou stránku rozpočtu, prostřednictvím které je prováděna aktivní fiskální politika. Díky rostoucímu zadlužení se zvyšuje podíl pasivní složky na celkovém deficitu, a tudíž se snižuje schopnost vlády uskutečňovat záměrná opatření. Z toho vyplývá, že se zvyšujícím se zadlužením se omezuje manévrovací prostor vlády provádět stabilizační politiku, což má opět negativní účinky na růst HDP. redistribuční – v případě vnitřního dluhu vzniká problém v přerozdělování prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch bohatších subjektů. Je tomu tak proto, protože nominální hodnota státních cenných papírů je tak velká, že si ji většina domácností nemůže dovolit. U zahraničního dluhu zase vzniká problém odlivu úrokových výnosů do zahraničí.9 ostatní – mezi ostatní problémy patří například inflace, nebo mezigenerační přenos dluhového břemena. Další generace tak převezmou dluh, který samy nevytvořily a budou se muset potýkat se všemi negativy. 3.1.7

Způsoby řešení dluhového problému

Doposud jsem se zmiňoval o negativních důsledcích a příčinách veřejného dluhu. Nyní bude vhodné popsat základní možné cesty, jak se s veřejným dluhem vypořádat. Jsou dvě možnosti. Buď se spolehneme na pozitivní působení exogenních vlivů, nebo přijmeme aktivní vládní opatření. Existují tři základní vnější faktory, které mohou pozitivně ovlivnit výši veřejného dluhu, nemůžeme však spoléhat, že dluhový problém vyřeší: 8 9

ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. 2005, str. 121. PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2008, str. 492.


21

příznivý vývoj tempa růstu úrokové míry a růstu HDP – jestliže je tempo ekonomického růstu větší než úroková míra, snižuje se podíl dluhu na HDP. neanticipovaná inflace – tzv. neočekávaná inflace způsobí růst nominálního HDP při stejných úrokových sazbách. Kdyby byla inflace očekávaná, měla by vliv i na úrokové sazby. Stejně jako v prvním případě se tak snižuje podíl dluhu na HDP.10 zahraniční výpomoc – toto řešení není úplně adekvátní a většinou se uskutečňuje ve chvíli, kdy se stát dostane do vážných problémů s platební schopností. Projevuje se tedy buď dary a granty, nebo odpuštěním úroků, nebo dokonce celého dluhu.11 Na druhou stranu aktivní vládní opatření, podle mého názoru, jsou schopny v delším časovém období problém růstu veřejného dluhu vyřešit. Jedná se zejména o: restriktivní fiskální politika – jedná se o zvyšování příjmů, nebo snižování výdajů státního rozpočtu. Tím lze dosáhnout přebytku státního rozpočtu a splacení části dluhu (řešení v delším období – více let). Tato opatření jsou mnohdy velmi nepopulární a politikové se do nich s radostí nehrnou. Provádění restriktivní politiky má také významný vliv na recesi, tzn., je nutné najít správnou míru. kapitálová úhrada – například peníze použité z privatizace státního majetku, nebo stanovení paušální částky ze státního rozpočtu určené k umořování dluhu. monetární řešení – zde se nabízí opět více variant. Jednou z nich je nákup státních cenných papírů Českou národní bankou na sekundárním trhu cenných papírů tzv. monetizace dluhu. Dále se nabízí záměrně vyvolaná inflace, nebo splacení dluhu emisí bankovek. Toto řešení je však v mnoha zemích zákonem zakázáno. odmítnutí dluhu – spočívá v odmítnutí splácení úroků, nebo dokonce i jistiny. Ve vyspělých státech je velmi nemorální a způsobuje nedůvěryhodnost země a snížení ratingu. Země se špatným ratingem se pak těžko dostávají k půjčkám a případný dostupný kapitál nese velký úrok.12 Většina aktivních vládních opatření na snížení dluhu je velmi nepopulární a proto politiky často odmítaná. Problémem je také časový – čtyřletý politický cyklus, který často nestačí na přijetí důležitých opatření. Při výběru vhodného opatření je také podstatné, jaké byly příčiny vzniku dluhu a jeho struktura.

ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. 2005, str. 122. ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. 2005, str. 122. 12 PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2008, str. 493. 10 11

22

3.2


Fiskální nerovnováha

Státní rozpočet může být vyrovnaný, nebo nevyrovnaný. V případě že výdaje nejsou rovny příjmům, jedná se o rozpočet nevyrovnaný. Pakliže jsou výdaje větší než příjmy, mluvíme o deficitu, naopak pokud jsou větší příjmy než výdaje, jedná se o přebytek. Podrobněji se budu věnovat deficitu, protože je to jev častější a negativní důsledky jeho vzniku jsou mnohem hůře řešitelné, než je tomu u přebytku. Výsledkem dlouhodobé deficitní fiskální nerovnováhy se stává dluh. 3.2.1

Přebytek

Když vyděláme více, než utratíme, máme přebytek financí. Stejně to platí i u státního rozpočtu. Snadnější je bohužel utrácet více a spořit méně. Proto se přebytky vyskytují spíše ojediněle. 3.2.2

Deficit

Pakliže jsou rozpočtové výdaje větší než příjmy, vzniká deficit. Dříve byl deficit pouze ojedinělým jevem, který se vyskytoval v souvislosti s válkami a přírodními katastrofami. Po Velké depresi se však začala uplatňovat keynesovská teorie, kde fiskální politika zastává aktivní stabilizační úlohu. Aby byly vlády schopny zastávat tuto úlohu, používaly deficit k realizaci jejich expanzivní politiky. Keynesova teorie počítala s krátkodobými deficity, ale státy později zjistily, že jakmile je deficit jednou vytvořen, je velmi těžké se s ním vypořádat. Trendem současné doby se tak staly deficity veřejných financí států po celém světě, až na pár výjimek. Názory ekonomů na adekvátnost existence deficitu se liší. Záleží také na typu deficitu.13 Ekonomická teorie rozlišuje dva typy deficitů – strukturální a cyklický. Cyklický (pasivní) deficit vzniká v závislosti na ekonomickém cyklu, není tedy plánovaný. Když je ekonomika v recesi, cyklický deficit má tendenci se prohlubovat. Strukturální (aktivní) deficit je plánovaný a je výsledkem opatření, přijatých danou fiskální politikou.14 Deficit se dále rozkládá na primární deficit a úroky z dluhu. Je podstatné vnímat toto rozdělení, protože se může vyskytnout situace, kdy celkový deficit není zapříčiněn fiskální politikou dané vlády. Jinými slovy, pokud vláda hospodaří s primárním přebytkem a úroky z dluhů dosahují dostatečné výše, výsledný rozpočet bude schodkový.15

JUREČKA, V., JÁNOŠÍKOVÁ, I. a kol. Makroekonomie: základní kurs. 2009, str. 177. ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. 2005, str. 110. 15 ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. 2005, str. 109. 13 14


3.2.3

23

Příčiny vzniku deficitu

V předchozí podkapitole jsme rozdělili deficit na cyklický a strukturální. Při analyzování příčin vzniku je velmi důležité brát v potaz toto rozdělení. Dvořák16 uvádí následující příčiny vzniku cyklického a strukturálního deficitu: pasivní (cyklický) o hospodářská recese (snížení daňového výnosu) o neočekávané skutečnosti (války, přírodní katastrofy) o úroky z dluhu o zvýšení agregátní cenové hladiny aktivní (strukturální) o expanzivní politika vlády o politický cyklus (před volbami vláda dělá populární opatření) o nákladné projekty (ekologie, infrastruktura) 3.2.4

Způsoby financování deficitů

Názory na vznik deficitu se u různých ekonomů liší. Proto později rozeberu postoje ekonomických teorií na vznik deficitu. Jedno je jisté. Jestliže vnímáme deficit jako negativní jev, je lepší předejít jeho vzniku krácením výdajů, nebo zvyšováním příjmů (daní, privatizace). V této podkapitole budu řešit financování deficitu, který již vznikl: dluhové financování Spočívá v odkupu státních dluhopisů domácími, nebo zahraničními subjekty. Při odkupu dluhopisů domácími subjekty vzniká vnitřní dluh, naopak když dluhopisy nakoupí zahraniční subjekty, vzniká zahraniční dluh. emisní financování Zdánlivě podobný způsob jako u dluhového financování, nicméně roli kupujícího státních dluhopisů zde hraje centrální banka. Banka emituje „nové“ peníze a buď odkoupí vládní dluhopisy, nebo poskytne vládě přímý úvěr. Neustálé tisknutí peněz a dlouhodobé krytí deficitů pomocí emisního financování vedlo k legislativnímu omezení tohoto způsobu, ve většině evropských zemí včetně České republiky dokonce k zákazu.17 3.2.5

Důsledky deficitu

Co se týče finančních důsledků deficitu má ekonomická teorie jasno. U makroekonomických důsledků se řadu let vedou rozpory a ani dodnes nejsou ekonomové na toto téma jednotní: 16 17

DVOŘÁK, P. Vybrané problémy fiskální politiky. 1997, str. 102-103. PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2008, str. 472.

24


finanční krátkodobé působení deficitu má veskrze pozitivní finanční dopady. V krátkém období nemusí deficit způsobit rozpočtové komplikace a jeho přítomnost tedy pozitivně stimuluje ekonomiku. Následující body poukazují na adekvátnost dočasného deficitu, musíme si však dát pozor, aby tyto důsledky nebyly politiky zneužity pro populistická výdajová opatření. o zmírnění negativních exogenních šoků (recese, války, atd.) o „efektivní veřejné investice, kdy míra výnosu financovaného projektu je vyšší než úroková míra z dluhu“18 makroekonomické makroekonomické důsledky deficitu nejsou doposud jasně definovány. O těchto důsledcích se vedou diskuse, přesto převažují názory některých ekonomických škol. o neoklasická škola – deficit má negativní vliv o keynesianská škola – deficit má pozitivní vliv za určitých podmínek o neoricardiánská škola – deficit nemá zásadní vliv

3.3

Názory předních ekonomických škol na deficit a dluh

Dluhový problém států má kořeny dávno v minulosti. Deficity však nejsou až tak zastaralé. Dříve byly spojeny s financováním válečných výdajů a přírodních katastrof. Do počátku Velké deprese ve třicátých letech měla většina států vyrovnané rozpočty. Tato krize vyústila v řadu rozporů o správnosti fungování veřejných financí. Zformoval se keynesiánský názor, že deficity jsou pozitivní za určitých okolností a dodnes se projevuje ve státních politikách. Během historie se zformovaly dva základní ekonomické směry – klasická škola a keynesiánská škola: klasická škola – za její počátky se považuje samotný vznik ekonomie. Zakladatelem počátků moderní ekonomie je Adam Smith a stejně tak patří mezi hlavní představitele klasické ekonomické školy. Tato škola prosazovala liberální trh, který reguluje sám sebe za předpokladu, že subjekty sledují svůj ekonomický zájem. Seberegulaci trhu popsal Adam Smith ve své knize „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ jako působení „neviditelné ruky trhu“. Z výše uvedeného vyplývá, že trh by měl fungovat bez zásadních intervencí státu.19 Klasická škola tedy zastávala názor každoročně vyrovnaných rozpočtů a odsuzovala deficitní hospodaření (kromě mimořádných situací jako jsou např. války). Na klasickou školu později navázala škola neoklasická, která zásadně odmítala keynesiánský makroekonomický model. Základem jejího myšlení je, že pokud se zvýší dluh,

18 19

DVOŘÁK, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 2008, str. 65. JUREČKA, V., JÁNOŠÍKOVÁ, I. a kol. Makroekonomie: základní kurs. 2009, str. 4.


25

zvýší se blahobyt jednotlivců, který bude muset být v budoucnu omezen (zvýšením daní), aby mohl být dluh umořen,20 keynesiánská škola – jak je z názvu patrné, vycházela z díla Johna Maynarda Keynese „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“. Keynes reagoval na události po Velké světové hospodářské krizi, kde zemi trápila vysoká nezaměstnanost a pokles životní úrovně obyvatelstva. Lidé měli pocit, že klasická teorie o liberalizaci trhu selhala, když dopustila propad ekonomiky v takovém měřítku. Proto přijali keynesovu teorii s velkým očekáváním. Keynesova škola prosazovala zásahy státu do ekonomiky, a tak vznikla stabilizační funkce fiskální politiky.21 Keynes počítal s nedostatečnou agregátní poptávkou a nutností podpory poptávky ze strany státu, např. zvětšením výdajů státního rozpočtu. Tyto výdaje mohou být kryty přechodnými deficity, nicméně v období konjunktury a dostatečné poptávky by měly být tvořeny přebytky na krytí dočasných deficitů tvořených v období recese. Objevuje se tak nový pojem – cyklicky vyrovnaný rozpočet. škola veřejné volby – mezi hlavní představitele školy veřejné volby řadíme Jamese M. Buchanana, Duncana Blacka, Kennetha Arrowa a Anthonyho Downse. Tito ekonomové ve svých pracích vychází z předpokladu, že politici nesledují zájem veřejnosti, kvůli kterému zastávají svoje posty, nýbrž svoje vlastní zájmy. Anthony Downs tuto skutečnost vyjádřil svojí známou větou: „Strany nevyhrávají volby aby formulovaly své politické programy, nýbrž formulují své politické programy, aby vyhrály volby.“22 S touto teorií úzce souvisí teorie politického cyklu, která říká, že politici vlastně rozhodují v závislosti na politickém cyklu, nikoliv však v závislosti na hospodářském cyklu jak by tomu mělo být. Většinou se však hospodářský a politický cyklus neshodují, což vytváří problémy. Daniel McFadden – je držitel Nobelovy ceny za ekonomii (2000), který ve své akademické práci zvané New science of pleasure23 zpochybnil teorii veřejné volby. McFadden uvádí, že člověk ekonomický – homo economicus je spíše přežitek a vyskytuje se ojediněle. Říká, že to, co ekonomové označují za nezvyklé, bývá často pravidlem. Spíše by se ekonomové měli zabývat dalšími vědami, které jsou s ekonomií úzce propojené např. psychologie, antropologie a neurovědy.24

PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2008, str. 465. JUREČKA, V., JÁNOŠÍKOVÁ, I. a kol. Makroekonomie: základní kurs. 2009, str. 4. 22 DOWNS, Anthony. An economic theory of democracy. 1957, str. 28. 23 MCFADDEN, Daniel L. The new science of pleasure. Cambridge MA: NBER, 2013. Working paper. National bureau of economic research. 24 Free exchange: The debt to pleasure. The Economist. London: Economist Newspaper Ltd., 2013, April 27th. 20 21

26

3.4


Metodika vykazování vládního dluhu a deficitu

Aby nedošlo k nesrovnalostem, je nutné rozlišovat způsoby vykazování jednotlivých veličin. Každý způsob se od sebe trochu liší, což by mohlo vést ke špatné interpretaci výsledků. Existují dvě hlavní metody vykazování dluhu a deficitu. První metodou je tzv. metodika GFS 1986 založena na bázi peněžních toků. Druhá metodika ESA 95 pracuje s daty na akruálním25 principu: GFS 1986 – tato metoda zjednodušeně řečeno sleduje skutečné příjmy a výdaje. Autorem je Mezinárodní měnový fond a u nás je za ni zodpovědné Ministerstvo financí. Používá se zejména v rozpočtových dokumentech (návrh státního rozpočtu, státní závěrečný účet, koncepce reformy veřejných rozpočtů). Mezi výhody řadíme relativní rychlost poskytování dat od skončení sledovaného období, nižší náročnost na sledovaná data, rychlejší vytváření predikcí a přímá vazba na státní rozpočet. Nevýhodou je to, že zahrnuje pouze příjmy a výdaje, a tak nepodává komplexní obraz o hospodaření vládního sektoru.26 ESA 95 – na rozdíl od GFS 1989, zde neexistuje přímá vazba na příjmy a výdaje, ani na rozpočtové dokumenty. ESA 95 sleduje zvyšování a snižování pohledávek a závazků nezávisle na tom, zda bude daná hodnota uhrazena či ne. Je používána hlavně v EU a v národních účtech. Výhodou je komplexnější obraz o stavu hospodaření vládního sektoru, má větší vypovídací hodnotu pro hodnocení fiskální politiky. ESA 95 je však náročnější na datové zdroje a neposkytuje úplné informace o likviditě.27 Kvůli zásadním odlišnostem vytvořil Mezinárodní měnový fond nový standard GFS 2001, který se svou podstatou blíží ke standardu ESA 95. Jeho implementace je však náročná, a proto dlouhotrvající.

Na základě tohoto principu jsou sledovány pohledávky a závazky bez ohledu na to, kdy bude realizovaná operace peněžně uhrazena. 26 Ministerstvo financí ČR, Metodiky ESA 95, GFS 1986 a GFS 2001, [online]. 2005, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ESA_95_26520.html> 27 Ministerstvo financí ČR, Metodiky ESA 95, GFS 1986 a GFS 2001, [online]. 2005, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ESA_95_26520.html> 25

Vývoj veřejného dluhu v ČR

27

4 Vývoj veřejného dluhu v ČR V další části práce se budu věnovat analýzou a popisem vývoje veřejného dluhu v České republice od doby jejího vzniku. Je velmi zajímavé, jak se vyvíjely příčiny vzniku a prohlubování dluhu a také jeho struktura. Pro účely této práce si rozdělíme popis vývoje dluhu na tři období. První období bude od vzniku samostatné České republiky do roku 1998. Druhé období bude od roku 1999 do roku 2004. Třetí období pak bude od roku 2005 do současnosti. Toto rozdělení je účelné a rozděluje celé období na fázi do roku 1998, kdy byly rozpočty schvalovány jako vyrovnané, fázi od 1998 do vstupu ČR do EU a fázi od vstupu do EU do současnosti.

4.1

Vývoj bilance státního rozpočtu od roku 1993 do současnosti

Pro analýzu vývoje veřejného dluhu je dobré znát také vývoj hospodaření s veřejnými prostředky a vazby na tento dluh. Proto se v první řadě budu zabývat vývojem bilance státního rozpočtu. Jak již bylo nastíněno v teoretické části, bilance rozpočtu byla převážně deficitní, což byla nejčastější příčina rostoucího zadlužování. 4.1.1

1993 – 1998

Jako první fázi pro analýzu bilance rozpočtu jsem vybral roky 1993 – 1998. V těchto letech byl předseda vlády nynější prezident Václav Klaus a za jeho vlády byly rozpočty schvalovány jako vyrovnané. V roce 1993 byl poprvé sestavován rozpočet České republiky. Je to také rok změn – rozpad federace, nová daňová soustava atd., tedy nákladných opatření zatěžující státní rozpočet. Skutečnost se ovšem často lišila a rozpočty v jednotlivých letech nakonec vyrovnané nikdy nebyly. Tabulka znázorňuje hospodaření vlády v jednotlivých letech. Tab. 1

Saldo státního rozpočtu ČR 1993-1998, Zdroj dat: ČSÚ, Makroekonomický přehled.28

Rok V mld. Kč V poměru k HDP v %

1993 1,1 -

1994 10,4 -

1995 7,2 0,5

1996 -1,6 -0,1

1997 -15,7 -0,8

1998 -29,3 -1,4

Ačkoliv byly rozpočty schvalovány jako vyrovnané, první tři roky byly přebytkové a další tři roky zase deficitní. Částky přebytků a deficitů však nebyly enormní a tak nepředstavovaly vetší hrozby. V prvním roce po vzniku samostatné České republiky byla bilance rozpočtu kladná i přesto, že se jednalo o období složité Český statistický úřad, Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 28

28


transformace české ekonomiky. V letech 1994 a 1995 stát hospodařil s přebytky 10,4 a 7,2 miliard korun. Tyto hodnoty jeví znaky konjunktury a Keynesovské fiskální politiky vlády ČR. V roce 1996 vznikl historicky první deficit státního rozpočtu České republiky. Vzhledem k jeho nízké hodnotě a zpomalení růstu ekonomiky se nejednalo o nic nestandardního, co by stálo za větší paniku. Bohužel se však ukázalo, že to byl rok přelomový a nikdy poté už bilance hospodaření státu nebyla kladná ani vyrovnaná. Roky 1997 a 1998 byly specifické rozsáhlými povodněmi na východě našeho území. Tyto povodně si vyžádaly řadu obětí a způsobily velké ekonomické škody, přičemž výše vládní sanace koresponduje s výší státního deficitu v jednotlivých letech. 4.1.2

1999 – 2004

V období od roku 1999 do roku 2004 vládla v naší zemi sociální demokracie společně v koalici s dalšími stranami29. V květnu roku 2004 pak Česká republika vstoupila do Evropské Unie, čímž se zavázala plnit tzv. fiskální Maastrichtská kritéria30. Vstup ČR do EU tak měl zásadní vliv na fiskální politiku České republiky. V následující tabulce je popsán vývoj deficitů za výše zmíněné období. Vzhledem ke značnému růstu deficitů v absolutním vyjádření je v aktuálním období příhodné sledovat relativní výši deficitů v poměru k HDP. Tab. 2

Saldo státního rozpočtu ČR 1999-2004, Zdroj dat: ČSÚ, Makroekonomický přehled.31

Rok mld. Kč V poměru k HDP v %

1999 -29.6 -1,4

2000 -46.1 -2,0

2001 -67.7 -2,8

2002 -45.7 -1,8

2003 -109.1 -4,1

2004 -93.7 -3,2

Zde už vidíme strmý nárůst deficitů. Je to dáno zejména nižším daňovým výnosem, než se předpokládalo a na straně výdajů velkým růstem mandatorních32 výdajů způsobených sociální politikou ČSSD. Dalším problémem byly opožděné náklady spojené s transformací českého hospodářství. Patří sem zejména sanace bankovního sektoru, poskytnuté záruky státu bankám za nedobytné úvěry a provoz ČKA. V roce 1999 byl deficit obdobný jako v předchozím roce, zaznamenáváme tedy nulový růst. Následující rok však deficit narostl až na částku 46 miliard korun. Vzhledem k ekonomickému růstu v daném období se však procentuální částka Většinou US-DEU, KDU-ČSL, nebo menšinová vláda ČSSD s podporou ODS. Více v kapitole 5 Fiskální konvergenční kritéria. 31 Český statistický úřad, Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 32 Mandatorní výdaje jsou zákonem stanovené. Patří sem například starobní důchody a sociální transfery. 29 30


29

deficitu v poměru k HDP vyšplhala „pouze“ na 2 %. V roce 2001 zaznamenáváme opět skokový nárůst deficitu. Ve sledovaných letech byl zaznamenáván doposud rekordní růst reálného HDP, a to 4,2 % v roce 2000, 3,1 % v roce 2001 a 2,1 % v roce 2002.33 Zcela evidentní nepřímá úměra mezi růstem reálného HDP a stavem salda rozpočtu ČR napovídá, že z neznámého důvodu vláda upustila od doposud prováděné Keynesovské fiskální politiky, kdy v době konjunktury by se měly tvořit lehké přebytky, kterými by byly kryty v době recese vytvářené záporné deficity. Neznámou příčinu tohoto faktu bychom mohli najít v politickém cyklu, kdy v roce 2002 se konaly volby do Poslanecké sněmovny ČR, a tak je pochopitelné, že levicová vláda prováděla v roce 2001 občansky populární opatření. V roce 2002 se deficit pod vedením nové vlády Vladimíra Špidly snížil na 1,8 % HDP i přesto, že růst reálného HDP byl za poslední tři roky nejnižší. Bohužel tato vláda nesetrvala v trpělivosti a roku 2003 deficit překročil hranici 100 miliard. Zatím nejvyšší schodek státního rozpočtu ČR bychom mohli částečně ospravedlnit neočekávanými výdaji na sanaci rozsáhlých škod po ničivých povodních v roce 2002. Poslední rok sledovaného období se deficit mírně snížil, avšak v roce 2004 byl zatím rekordní růst reálného HDP, a to 4,7 %. Mezi důvody vedoucí k narůstání deficitů v letech 2002 až 2004 patří také přípravy na vstup ČR do Evropské unie a výdaje s tím spojené (referendum, reklamní kampaň). 4.1.3

2005 – 2011

Jak již bylo zmíněno, v období od roku 2005 do současnosti je hlavní změnou členství České republiky v Evropské unii. S tím je spojena řada výhod (hospodářská unie, dotace) i některé nevýhody (smluvní závaznost), které se promítají do hospodářské situace ČR. Následující období bylo také silně ovlivněno celosvětovou hospodářskou krizí, která se velmi razantně promítla do schodku státního rozpočtu, přičemž dodnes se vláda nevypořádala s následky této krize. Tab. 3

Saldo státního rozpočtu ČR 2005 – 2012, Zdroj dat: ČSÚ, Makroekonomický přehled.34

V mld. Kč V poměru k HDP v %

2005 -56.3

2006 -97.3

2007 -66.4

2008 -19.4

2009 -192.4

2010 -156.4

2011 -142.8

2012 -101.0

-1.8

-2.9

-1.8

-0.5

-5.1

-4.1

-3.7

-2.6

Rok 2005 se nesl ve znamení nekompromisního snížení deficitu téměř o polovinu, také zásluhou silně rostoucí ekonomiky. Podíl deficitu na HDP činil v roce 2005 1,8 %, což je v daném období velmi standardní a relativně uspokojující údaj. Nicméně Data o HDP dostupná z makroekonomického přehledu ČSÚ. Český statistický úřad, Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele. [online] 2013, [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: 33 34

30


další rok se deficit opět prohloubil k hranici 100 miliard korun. Přes rekordní růst reálného HDP činící 7 % se deficit vyhoupl na 2,9 % HDP. Růst ekonomiky pokračoval dále v letech 2007 a 2008. Za tyto roky se podařilo snížit deficit na necelých 20 miliard korun a 0,5 procenta HDP. Dalo by se říct, že se jedná o úspěch. Přestože si česká ekonomika prošla od roku 1999 nepřetržitým růstem HDP, v roce 2006 dosahoval růst dokonce 7 procent, bylo saldo rozpočtu každý rok záporné.35

Obr. 1

Graf vývoje růstu HDP (stupnice vpravo) a vývoje salda rozpočtu ČR (stupnice vlevo).

Na přelomu roku 2008 a 2009 se k nám dostala celosvětová hospodářská recese. Kvůli této recesi se výrazně snížily příjmy státního rozpočtu a v roce 2009 se ČR dočkala rekordního poklesu reálného HDP o 4,7 %. Vzhledem k faktu, že se v době konjunktury vytvářely deficity, nebylo z čeho ufinancovat výpadek v příjmech státního rozpočtu a deficit SR se v roce 2009 vyšplhal na ohromujících 192,4 miliard! Tak obrovský schodek vyvolal samozřejmě rozruch ve vládě, která začala schvalovat tzv. Janotovy36 úsporné balíčky. V letech 2010 a 2011 se tak začaly pozvolna deficity opět snižovat, konkrétně na 142,8 miliard Kč. V polovině roku 2010 se moci ujala pravicová vláda Petra Nečase, která se také nazývá „Vláda rozpočtové odpovědnosti“. Pro rok 2012 tato vláda schválila deficit ve vý-

35 36

Údaje o HDP dostupné z Makroekonomického přehledu ČSÚ. Název po tehdejším ministrovi financí Eduardovi Janotovi.


31

ši 105 miliard Kč.37 V roce 2012 byl nakonec deficit ještě o 4 miliardy nižší než plánovaný a dosáhl výše 101 miliard, což je 2,6 % HDP.

4.2

Vývoj státního dluhu od roku 1993 do současnosti

V předchozí části jsem analyzoval vývoj deficitů státního rozpočtu ČR, protože právě deficity jsou častou příčinou růstu státního dluhu. Jak bylo možno vidět, deficity byly pravidelné a dlouhodobě rostoucí. Největší a zároveň nejzásadnější položku veřejného dluhu tvoří státní dluh, proto se v této kapitole podívám na vývoj státního dluhu, příčiny jeho vzniku a případnou kauzalitu s deficitem státního rozpočtu. Pro potřeby mojí práce jsem si opět rozdělil vývoj do tří etap. První etapa je od roku 1993 do roku 1998, druhá etapa od roku 1999 do roku 2004 a poslední etapa od roku 2005 do současnosti. 4.2.1

1993 – 1998

Za celou dobu existence Česká republika hospodaří s dluhem. Už při samotném vzniku našeho státu v roce 1993 převzala Česká republika dluh ve výši 158,8 miliard Kč.38Vývoj státního dluhu zobrazuje následující tabulka. Tab. 4

Vývoj státního dluhu ČR 1993 - 1998. Zdroj dat: Makroekonomický přehled ČSÚ.39


1993 158.8 -

1994 157.3 -

1995 154.4 10.1

1996 155.2 8.8

1997 173.1 9.2

1998 194.7 9.4

Od vzniku samostatné České republiky do roku 1996 byla absolutní výše státního dluhu konstantní, dokonce nepatrně klesala. Vzhledem k rostoucímu HDP země však relativní výše dluhu vyjádřená vůči HDP klesala. V roce 1996 dosáhla relativní výše dluhu ČR 8,8 % HDP. Tato hodnota je za celou historii ČR nejmenší, dokonce byla jedna z nejmenších v Evropě, přičemž průměr zemí EU byl sedmkrát vyšší.40 Tato situace je ale také ovlivněna rozsáhlými privatizacemi a činností Konsolidační banky, která nebyla v tuto chvíli zahrnuta do státního rozpočtu. V roce 1997 už je patrný nárůst dluhu o 18 miliard korun a další rok dokonce o 21 miliard. Když se podíváme zpět do kapitoly 4.1.1, uvidíme, že růst dluhu v letech 1997 a 1998 je

Zákon č 455/2011 Sb., O státním rozpočtu České republiky na rok 2012. Financí ČR [online] Dostupné z: 39 Český statistický úřad, Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 40 DVOŘÁK, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 2008, str. 98. 37

38Ministerstvo

32


velmi podobný jako nárůst deficitů v jednotlivých letech, což také potvrzuje následující graf.

Obr. 2

Graf vývoje státního dluhu a deficitu SR 1993 - 1998.

4.2.2

1999 – 2004

Rok 1999 byl z hlediska veřejných financí přelomový. Poprvé nebyly rozpočty schvalovány jako vyrovnané, tzn. vláda připustila vznik deficitu, a dluh státu začal exponenciálně růst. Tabulka znázorňuje vývoj státního dluhu v letech 1999 – 2004. Tab. 5

Vývoj státního dluhu ČR 1999 – 2004, Zdroj dat: Makroekonomický přehled ČSÚ.41


1999 228.4 10.6

2000 289.3 12.7

2001 345 14.1

2002 395.9 15.4

2003 493.2 18.3

2004 592.9 20.2

Na rozdíl od předchozího zvoleného období v aktuálním období dluh rostl. Během šesti let se výše státního dluhu téměř ztrojnásobila. V roce 1999 činil veřejný dluh 228,4 miliard Kč, což představovalo 10.6 % HDP. Rostl také poměr dluhu k HDP. Český statistický úřad, Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 41


33

Od roku 1999 do roku 2004 se poměr dluhu k HDP zvětšil téměř o 10 procentních bodů. V porovnání s Evropskými zeměmi je tento trend naprosto odlišný. Zatímco se v daném období relativní váha veřejného dluhu v zemích eurozóny snížila o necelých 7 procentních bodů, u nás se téměř zdvojnásobila. Relativní váha dluhu 20 % z HDP však nepředstavovala ani polovinu úrovně průměru zemí eurozóny a s přehledem splňovala Maastrichtské kritérium, které činí 60 % HDP.42 V České republice bylo v daném období relativně nízké zadlužení, které pramenilo z malého dluhu, jež ČR převzala po rozpadu federace. Dále se zde projevovaly následky transformace a rozsáhlých privatizací státního majetku. Zadlužení bylo skryto v podnikové sféře, která byla postupně převáděna od státu do soukromého vlastnictví a stát se tak na zadlužení podniků podílel například prostřednictvím Konsolidační banky, později České konsolidační agentury. Dvořák ve své publikaci komentuje tuto situaci takto: „S trochou nadsázky lze říci, že stát byl jako spoluvlastník příliš slabý na to, aby zabránil vzniku nezdravých dluhů, zdá se však být dostatečně silný, aby tyto dluhy zaplatil.“43 4.2.3

2005 – 2012

Toto období je poznamenáno vstupem ČR do Evropské unie. Proto budu dále probírat zadlužení ČR více v Evropském kontextu. Dále toto období poznamenala velká ekonomická recese, která měla významný dopad na vývoj zadlužení v posledních čtyřech letech. Tab. 6

Vývoj státního dluhu ČR 2005 – 2012, Zdroj dat: Makroekonomický přehled ČSÚ.44


2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 691.2 802.5 892.3 999.81 1,178.2 1,344.1 1,499.4 1,667.6 22.2

23.9

24.4

26.0

31.3

35.4

39.0

43.4

Při prvním pohledu na tabulku je očividný strmý nárůst jak absolutní hodnoty dluhu, tak relativní váhy dluhu vůči HDP. V roce 2005 činil státní dluh téměř 700 miliard. V dalším roce už to bylo 800 miliard, dále pak téměř 900 miliard a v roce 2008 dluh dosáhl magické hranice jednoho bilionu korun. Díky celosvětové ekonomické recesi se dále začal dluh zvyšovat nikoliv o 100 miliard, nýbrž o 200 miliard za rok. A tak v roce 2009 dluh dosáhl výše 1178 miliard a do roku 2011 se vyšplhal na 1500 miliard. Zdá se až neuvěřitelné, jakým tempem dluh v posledních Evropská komise, Who can join and when? [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 43 DVOŘÁK, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 2008, str. 101. 44 Český statistický úřad, Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele. [online] 2013, [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: 42

34


letech roste. Takto astronomické částky výše dluhu s sebou nesou další náklady na správu tohoto dluhu, které negenerují přínosné investice, tudíž pouze dále prodlužují zadlužení naší země. Jestliže jsem dříve uvedl, že měla Česká republika jeden z nejnižších podílů dluhu k HDP, tak tempo růstu dluhu k HDP má jedno z největších v Evropě!45 Záměrně jsem do mé práce přidal kapitoly o vývoji bilance státního rozpočtu. Když se podíváme do kapitoly 3.1.3. o vývoji bilance SR v období od roku 2005 do roku 2011, bude nám zřejmé, z čeho pramení tak vysoký růst zadlužení. Dosavadní nízký státní dluh byl použit jako argument ke zvyšování zadlužení na podporu růstu české ekonomiky a bagatelizování problému zadluženosti země. Podle Dvořáka „Jde však o závažný ekonomický problém,“... protože... „příčinou znepokojivě dynamického růstu českého veřejného dluhu nejsou nové produktivní investice, ale příliš vysoký objem mandatorních výdajů a přebírání nesplácených dluhů státních i soukromých podniků a bank státem.“46 Abych nepřenášel veškerou vinu na české politiky a ekonomy, je nutné se podívat také na strukturu dluhu a ekonomický cyklus. Je známo, že během roku 2008 a přelomu roku 2009 se Česká republika společně s většinou Evropských zemí nacházela v hospodářské recesi, která velmi ztížila rozhodování o přerozdělování finančních prostředků země. Bohužel však musím zopakovat fakt, že několik let před hospodářskou recesí se naopak stát nacházel ve výrazné konjunktuře a stále hospodařil se zápornou bilancí státního rozpočtu. Ve výše zmiňované recesi tak nebylo z čeho čerpat a deficity se pouze prohlubovaly.

4.3

Struktura dluhu a úrokové náklady

Pro analýzu dluhového problému je nutná znalost struktury dluhu. Pro připomenutí se dluh dělí na vnitřní a vnější, tedy domácí a zahraniční. Dále existují různé způsoby krytí státního dluhu podle doby splatnosti a typu instrumentu, viz kapitola Teoretická východiska. Dále v této kapitole proberu problematiku úrokových nákladů dluhu, tedy náklady spojené se správou dluhu a výší jeho hodnoty.

45

Poznatek na základě studie dat z databáze Eurostatu. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné

z: 46 DVOŘÁK, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 2008, str. 108.

Vývoj veřejného dluhu v ČR Tab. 7

35

Struktura státního dluhu ČR 1993 – 2002, Zdroj dat: MF ČR.47

(V mld. Kč)

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Domácí dluh

86.4

90.2

101.2

110.9

134.8

170.0

207.1

269.6

336.2

386.7

Státní pokladniční 17.0 23.8 42.0 62.6 70.9 99.8 130.1 165.3 186.6 164.1 poukázky Střednědobé a dlouhodobé 19.5 28.3 41.7 43.9 57.9 70.0 77.0 104.3 149.6 222.6 státní dluhopisy Ostatní 49.9 38.1 17.5 4.4 6.0 0.2 0.0 0.0 0.0 0.0 zdroje Zahraniční 72.4 67.1 53.2 44.3 38.3 24.7 21.3 19.7 8.8 9.2 dluh STÁTNÍ DLUH 158.8 157.3 154.4 155.2 173.1 194.7 228.4 289.3 345.0 395.9 CELKEM Úrokové 15.1 13.7 13.3 14.0 17.6 18.5 16.1 17.4 17.0 18.6 náklady Česká republika po vzniku převzala zahraniční dluh ve výši 72,4 miliard Kč a domácí dluh ve výši 86,4 miliard Kč. Dalo by se říct, že hodnota vnějšího a vnitřního dluhu byla z celkové sumy dluhu rozdělena půl na půl. V dalších letech postupně roste dluh domácí a klesá dluh zahraniční, přičemž v roce 2002 už byla hodnota zahraničního dluhu pouze 9,2 miliard Kč. Tento trend se nazývá internalizace dluhu a byl realizován zejména kvůli omezení kurzového rizika.48 Nelze jednoznačně říci, zda je lepší internalizace, nebo externalizace. Obě metody mají negativa i pozitiva. Na internalizaci je dobré, že stát dluží domácím subjektům, tudíž nehrozí žádné ztráty spojené s kurzovými změnami. Mezi hlavní negativum internalizace patří vytěsňování soukromých investic. Další jev, který lze pozorovat, je tzv. sekuritizace dluhu. Jedná se o zvyšování podílu státních cenných papírů na krytí dluhu a eliminaci úvěrů, půjček a ostatních zdrojů.49 Náklady na správu dluhu jsou především placené úroky. Tyto úroky se odvíjejí od výše úrokové sazby v daném období. Pomineme-li kolísání úrokových sazeb, náklady na správu dluhu se ve sledovaném období (1993-2002) výrazně nezmění. Ministerstvo financí ČR, Struktura a vývoj státního dluhu. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/str_vyvoj_sd.html> 48 OCHRANA, F. Veřejný sektor a veřejné finance. 1. vydání, Praha: Grada Publishing a.s., 2010, s. 151. 49 LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance. Brno: Cerm, 2007, s. 109. 47

36


V reálném vyjádření vůči HDP se tyto náklady pohybují kolem jednoho procenta. V součtu stát zaplatil za správu dluhu od roku 1993 do roku 2002, 161,3 miliard Kč. Jenom pro představu, tato částka by pokryla veškeré státní deficity do roku 2001. Tab. 8

Struktura státního dluhu ČR 2003 – 2012, ZDROJ: MF ČR.50

(V mld. Kč)

Domácí dluh Státní pokladniční poukázky Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy Zahraniční dluh Zahraniční emise dluhopisů

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

479.9 522.6 581.8 680.9 769.3 814.3 926.7

1036. 1182. 1287. 3 2 3

160.6 125.5

113.3 162.6 189.1

94.2

89.6

82.2

78.7

88.2

319.3 397.0 487.5 588.9 687.1 735.6 838.5 923.0 999.1

1042. 0

13.3

70.3

109.4 121.6 123.0 185.5 251.5 307.8 317.2 380.3

0.0

48.8

78.9

84.1

83.7

137.9 193.0 240.3 245.7 310.3

Ostatní zdroje

13.3

21.5

30.5

37.5

39.3

47.6

57.9

67.2

71.3

70.0

STÁTNÍ DLUH CELKEM Úrokové náklady

493. 2

592. 9

691. 2

802. 5

892. 3

999. 8

1178 .2

1344 .1

1499 .4

1499 .4

21.3

26.8

25.3

31.5

34.0

44.6

52.7

48.5

55.5

55.5

V předchozím období jsem identifikoval internalizaci dluhu. V období od roku 2003 však probíhá opačný jev, tedy externalizace. Jako důvod lze uvést vetší dostupnost zahraničního kapitálu a větší důvěra trhů v souvislosti se vstupem do Evropské unie, a tudíž menší úrokové sazby. Opět zde vidíme také sekuritizaci státního dluhu. Se strmým nárůstem celkového dluhu narostly také výdaje na jeho správu. Je to logické, protože úroky jsou počítány z větší jistiny. Při velkém nárůstu vládního dluhu se může stát, že investoři ztratí důvěru v české obligace a úroková zátěž vzroste. Podle citlivostní analýzy České národní banky se nyní při jednorázovém

Ministerstvo financí ČR, Struktura a vývoj státního dluhu. [online] 2013, [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/str_vyvoj_sd.html> 50


37

zvýšení podílu vládního dluhu na HDP o 5 procentních bodů při nezměněných úrokových sazbách úrok z veřejného dluhu zvýší o cca 0,2 %.51

Česká národní banka, Prognóza vládního dluhu, dluhové služby a citlivostní analýzy. [online] 2011, [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: 51

38

Fiskální konvergenční kritéria a porovnání dluhu se Švédskem a Řeckem

5 Fiskální konvergenční kritéria a porovnání dluhu se Švédskem a Řeckem 5.1

Fiskální kritéria

Fiskální, neboli Maastrichtská kritéria, byla stanovena přímo v jedné ze zakládajících smluv, Smlouvou o Evropské unii (dále také smlouva) v roce 1992 v Nizozemském Maastrichtu. Tato smlouva vytvořila prostor pro hospodářskou a měnovou unii. Každý stát, který je členem Evropské unie a zavázal se v budoucnu přijmout jednotnou měnu Euro, by měl splňovat fiskální Maastrichtská kritéria EU. Státy, které požádaly o přijetí Eura, musí dokonce splňovat všechna tzv. Konvergenční kritéria také stanovená v této smlouvě. Vzhledem k předmětu této práce se budu zabývat pouze těmi fiskálními kritérii. Fiskální kritéria EU jsou následující: poměr plánovaného, nebo skutečného schodku veřejných financí k HDP v tržních cenách nesmí překročit 3 %, poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu nesmí překročit 60 %.52 Nevím, na základě jakých propočtů Evropská komise dospěla k těmto hodnotám, lze však pouze konstatovat, že tyto hodnoty mohou být oprávněné v době recese, naopak v konjunktuře by 3% podíl deficitu na HDP neměl být ospravedlňován. Český ekonom Pavel Kohout dokonce uvádí, že 60% limit dluhu není žádné vědecky stanovené číslo, nýbrž hodnota, blížící se průměru v době, kdy vznikala společná měna Euro.53 Pro tyto kritéria existují výjimky, a to v případě, že poměr podstatně a nepřetržitě klesá a dosahuje úrovně, která se blíží doporučované referenční hodnotě, nebo pokud je překročení doporučených hodnot pouze dočasné a poměr zůstává blízko doporučovaným hodnotám. Nyní se podíváme, jak je na tom Česká republika s plněním těchto cílů.

Smlouva o Evropské unii. In: 92/C 191/01. 1992. KOHOUT, P. Úsvit: Kritika politického systému a návrh nové Ústavy pro Českou republiku. 2012, str. 62. 52 53

Fiskální konvergenční kritéria a porovnání dluhu se Švédskem a Řeckem Tab. 9

Státní deficit a dluh v % k HDP. Zdroj dat: ČSÚ.54

V poměru k HDP v %

Deficit Dluh

39

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1.8 22.2

2.9 23.9

1.8 24.4

0.5 26.0

5.1 31.3

4.1 35.4

3.7 39.0

2.6 43.4

Z tabulky je patrné, jak jsme již poznamenali v předchozích kapitolách, že český dluh v poměru k HDP snadno splňuje výše zmíněná kritéria. Problémem je však rychlý růst a v budoucnu hrozba neplnění Maastrichtského dluhového kritéria. Deficit státního rozpočtu je zpočátku vyhovující. Po roce 2009 ale přesahuje míru stanovenou Evropskou unií. V roce 2009 dosáhl deficit 5,1 % HDP. Je to hodnota vysoká, ale odpovídající v té době probíhající krizi. Dá se tedy říci, že toto překročení splňuje podmínky pro udělení výjimky, protože překročení hodnoty 3 % je pouze dočasné a blíží se opět stanovenému limitu. V roce 2012 už Česká republika splnila fiskální kritérium, když se dostala na hodnotu deficitu 2,6 % z HDP. 5.1.1

Vynutitelnost a případné postihy za neplnění

Plnění Maastrichtských kritérií není samozřejmostí. Spousta zemí Evropské unie po celosvětové hospodářské recesi tato kritéria neplní, průměr eurozóny je 87,3 % dluh/HDP a 4,1 % deficit/HDP.55 Ve smlouvě o založení EU jsou ukotveny tyto důsledky neplnění fiskálních kritérií: 1. Evropská komise vypracuje zprávu a přihlédne k tomu, zda schodek VF nepřekračuje veřejné investiční výdaje a k dalším polehčujícím faktorům, např. střednědobé hospodářské a rozpočtové pozici členského státu, 2. Měnový výbor vydá stanovisko ke zprávě Komise, 3. Rada, po doporučení Komise a po zvážení připomínek členského státu, rozhodne kvalifikovanou většinou, zda se jedná o nadměrný schodek, 4. pokud Rada rozhodne, že se jedná o nadměrný schodek, vydá příslušnému státu doporučení a lhůtu kdy má schodek odstranit, 5. jestliže nebyl schodek v doporučené lhůtě odstraněn, Rada zveřejní své doporučení,

Český statistický úřad, Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele. [online] 2012, [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: 55 Poznatek na základě studie dat z databáze Eurostatu. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 54

40


6. pokud stále nebyl schodek odstraněn, rozhodne Rada o výzvě danému čl. státu schodek odstranit, 7. pokud nepomůže ani předchozí bod, dále pak Rada použije následující opatření:56 A. „Požádá členský stát, aby před vydáním obligací a jiných cenných papírů zveřejnil dodatečné informace, které Rada určí, B. vyzve Evropskou investiční banku, aby přehodnotila svou úvěrovou politiku vůči dotyčnému členskému státu, C. požádá dotyčný členský stát, aby uložil neúročený vklad v přiměřené výši u Společenství, dokud nebude podle názoru Rady nadměrný schodek napraven, D. uloží pokuty v přiměřené výši.“57 Pro velké hospodářské problémy Evropských zemí a složitou vynutitelnost Maastrichtských kritérií Evropská unie vydala v roce 2007 Pakt stability a růstu. Podstatná změna je, že každá země eurozóny musí každý rok předkládat stabilizační program, ve kterém daná země poskytuje informace o plnění stanovených cílů. Dále každá země EU musí dvakrát do roka předložit informace o svém rozpočtovém vývoji.

5.2

Porovnání ČR se zeměmi EU

V předchozích kapitolách jsem rozebral český státní dluh a hospodaření státu v jednotlivých letech od vzniku ČR. Nyní porovnám vývoj českých ukazatelů s vývojem veřejných financí Švédska a Řecka. Vzhledem k vypovídací hodnotě jednotlivých údajů je nutné uvádět kompatibilní údaje pro ČR a tyto země. Nejvhodnější budou údaje Eurostatu, který používá metodiku ESA 95. Jedná se zejména o vládní dluh a vládní deficit. Tyto údaje jsou rozhodující pro Evropské instituce a jsou vedeny všemi zeměmi Evropské unie. U každé země uvedu stručnou charakteristiku dané země a důvody, proč jsem si ji vybral k porovnání s Českou republikou. Předem jen zmíním, že se bude jednat o země s podobným demografickým vývojem, a přitom velmi odlišným vývojem, co se týče vládního dluhu a vládního deficitu v porovnání s ČR. 5.2.1

Švédsko

Švédsko je severská země s přibližně stejným počtem obyvatel jako Česká republika. Také je členským státem Evropské unie, do níž vstoupilo 1. 1. 1995. Švédsko je konstituční monarchie, ale král nemá velké pravomoce. Politický systém spíše směřuje k parlamentní demokracii, kde legislativní moc zastává tzv. Riksdag (švédský parlament). Švédsko je země s velmi rozvinutou ekonomikou, dokonce se 56 57

Smlouva o Evropské unii. In: 92/C 191/01. 1992. Smlouva o Evropské unii. In: 92/C 191/01. 1992.


41

stalo jednou ze zakládající zemí OECD. V roce 2003 se ve Švédsku konalo referendum o přijetí Eura a lidé rozhodli pro zachování stávající měny – Švédské koruny.58 Tuto zemi jsem si vybral především proto, že švédská ekonomika je podobná té české, je otevřená a závislá na zahraničním obchodě. Dále se jedná o populačně podobnou zemi jako je ČR a přitom je známa velmi disciplinovaným hospodařením se státními prostředky a nízkou mírou zadlužení. Švédsko by tedy mohlo být vzorem pro Českou republiku v oblasti ekonomické. V následující tabulce se podíváme na vývoj bilance vládního rozpočtu ve Švédsku. Pro účely porovnávání s ČR budeme uvádět relativní hodnoty v poměru k HDP. Tab. 10

V% z HDP Deficit

Saldo vládního rozpočtu ve Švédsku, Zdroj dat: Eurostat59 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-1.3

-1

0.6

2.2

2.3

3.6

2.2

-0.7

0.3

0.2

-0.5

První fakt, který zaujme při pohledu na tabulku je, že většina čísel je kladných, tudíž Švédsko dosahovalo v daných letech přebytků. Když porovnáme vývoj deficitů s vývojem HDP dané země, je patrná určitá podobnost. Dá se tedy říct, že Švédsko mělo bilanci rozpočtu závislou na svém ekonomickém cyklu, tedy v období konjunktury tvořilo přebytky a v období recese tyto přebytky buď klesaly, nebo byly záporné. Díky přebytkům však byly následky recese absorbovány podstatně snadněji, tudíž nedošlo k tvorbě výrazných deficitů a zvyšování vládního dluhu. Švédskou vládou tvořené přebytky se také odrážely na vývoji vládního dluhu ve Švédsku. Tab. 11

Vládní dluh Švédska, Zdroj dat: Eurostat60

V% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 z HDP Dluh 52.5 51.7 50.3 50.4 45.3 40.2 38.8 42.6 39.5

2011

2012

38.4

38.2

Businessinfo, Švédsko: ekonomická charakteristika země. [online] 2013, [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: 59 Eurostat, Statistic database. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 60 Eurostat, Statistic database. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 58

42


V roce 2002 činil vládní dluh ve Švédsku 52,5 % HDP. Tato hodnota, i když není malá, nepředstavuje velký problém, v porovnání s ostatními zeměmi EU je nadprůměrná. Avšak je obecně známo, že spousta zemí má v přítomnosti problémy se zadlužením. Proto je nutné se na dluh podívat z pohledu dané země. Z tabulky je patrné, že dluh má klesající trend. Tento fakt je velmi pozitivní a vypovídá o rozpočtové odpovědnosti švédské vlády. Co se týče fiskálních kritérií Evropské unie je na tom Švédsko velmi dobře. Za posledních 10 let nepřekročila stanovený limit deficitu 3 % HDP. Když se podíváme na tabulku, která popisuje vývoj vládního dluhu Švédska, uvidíme, že dluh se v roce 2002 velmi blížil stanovenému limitu 60 % HDP, nicméně od té doby neustále klesal, a tak nebyla nutnost žádné intervence ze strany Evropské komise. 5.2.2

Řecko

Řecko je jihoevropská země s přibližným počtem obyvatel okolo 11 milionů, podobně jako Česká republika. Do Evropské unie vstoupilo v roce 1981 a je také členem eurozóny. Od roku 2001 je tedy oficiálním platidlem v Řecku Euro. Řecko je dále parlamentní demokracie s omezenými pravomocemi prezidenta. Řecká ekonomika v mezinárodním měřítku produkuje hlavně služby, zemědělské a potravinářské produkty, suroviny a produkty průmyslové výroby (zejména farmaceutický průmysl).61 Vybral jsem si tuto zemi, protože se dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy a není schopna dostát svých závazků vůči zahraničním věřitelům. Řecko je odstrašující příklad toho, kam až se může národní ekonomika dostat bez podstatných reforem veřejných financí a bez rozpočtové disciplíny. Řecko v současnosti prochází hlubokou recesí a vzhledem k tomu, že mu byla velká část dluhu odpuštěna, dá se říct, že Řecko zbankrotovalo.62 Nyní se podíváme na skutečný vývoj vládního deficitu a dluhu v Řecku od roku 2002. Tab. 12

V% z HDP Deficit

Saldo vládního rozpočtu v Řecku. ZROJ: Eurostat.63

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-4.8

-5.6

-7.5

-5.2

-5.7

-6.5

-9.8

-15.6

-10.7

-9,5

-10,0

Businessinfo, Řecko: ekonomická charakteristika země. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 62 Podle definice bankrotu. Bankrot znamená, že stát není schopen splácet své závazky včas, nebo vůbec. 63 Eurostat, Statistic database. [online] 2013, [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: 61


43

Jak jsem uvedl dříve, Řecko má problémy se státním rozpočtem a je to vidět v této tabulce. Za posledních deset let nejenom že hodnoty dosahují záporných hodnot, někde dokonce v řádech desítek procent HDP. V roce 2002 dosahoval vládní deficit hodnoty 4,8 procenta HDP, což není v současné době nijak výrazná hodnota. Od té doby však deficit systematicky narůstal. Tento růst eskaloval v roce 2009, kdy se v řecké ekonomice výrazně projevily důsledky celosvětové hospodářské recese, a vládní deficit dosáhl astronomické výše 15,6 % HDP. Od té doby se deficity opět mírně snižují, protože je na řeckou vládu vyvíjen silný tlak ze strany Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu, věřitelů a dalších institucí. Dále se podíváme, jak se vysoké deficity projevily na vývoji vládního dluhu v Řecku. Tab. 13

V% z HDP Dluh

Vládní dluh Řecka. ZDROJ: Eurostat.64

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

101.7

97.4

98.6

100

106.1

107.4

112.9

129.7

148.3

170,3

156.9

Podle očekávání na základě vývoje salda rozpočtu v posledních deseti letech vládní dluh Řecka roste. V letech 2002 – 2005 se pohyboval vládní dluh Řecka kolem 100 % HDP. Tato hodnota je, ve srovnání s průměrem Evropské unie v daných letech, který se pohyboval okolo 60 % HDP, velmi vysoká. Navzdory tomu se dále zvyšovala, až dosáhla roku 2011 170,3 % HDP. Jak už bylo řečeno, Řecko mělo problémy se splácením tak velikého dluhu. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond poskytly Řecku záchranný úvěr ve výši přesahující 200 miliard Euro.65 Na tento úvěr byly však vázány striktní podmínky fiskální konsolidace, které mají za cíl co nejrychleji dosáhnout primárních přebytků a stlačit deficit na požadovaná 3 % HDP do roku 2014. Je zcela zbytečné zde nyní analyzovat plnění fiskálních Maastrichtských kritérií Řeckem, protože je evidentní, že stanovené limity jak deficitu, tak dluhu Řecko přesahuje. Stává se tak slabým článkem evropské ekonomiky a hrozbou pro eurozónu. Řada evropských států a bank mají nemalé finanční prostředky ve formě řeckých dluhopisů, které jsou nyní ratingovými agenturami označené jako „junk“, neboli odpad a není zde jistota splacení.66

Eurostat, Statistic database. [online] 2013, [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: 65 Více v kapitole o Predikci vývoje. 66 Businessinfo, Řecko: ekonomická charakteristika země. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 64

44

5.2.3


Komparace ČR, Švédska a Řecka

V této kapitole provedu srovnání vládního dluhu a deficitu v jednotlivých zemích s Českou republikou. Pro účely tohoto srovnávání budou použity jednotné údaje z Evropského statistického úřadu Eurostat. Aby bylo možné údaje porovnat, budou všechna data uvedena v procentech z HDP, což bude mít vzhledem k faktu, že každá ekonomika je jinak vyspělá, větší vypovídací hodnotu. Pro lepší nadhled nad výší dluhu a deficitu bude také porovnáván s ostatními zeměmi průměr 27 zemí Evropské unie. Podle předchozích kapitol se dá očekávat, že nejlépe na tom bude Švédsko. Česká republika se bude nacházet někde uprostřed a nejhorší výkazy bude mít Řecko. Pro lepší srovnání budu v této kapitole používat grafy místo tabulek. Bude tak možné snadněji identifikovat vlastnosti vývoje jednotlivých ukazatelů.

Obr. 3

Graf vývoje deficitů v jednotlivých zemích. Zdroj dat: Eurostat.67

Na počátku sledovaného období se deficity vybraných zemí až tak nelišily. Nejhůře na tom byla Česká republika s více než 6% deficitem. Nejlépe hospodařilo Švédsko s deficitem necelých 1,5 % HDP. Řecko hospodařilo v roce 2002 se záporným saldem okolo 5 % HDP. V dalších letech se však vývoj jednotlivých zemí ubírá naprosto odlišným směrem. Česká republika téměř kopíruje z rozpočtového pohledu průměr členských zemí Evropské unie. Švédsko podle grafu hospodaří

Eurostat, Statistic database. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 67


45

s výraznými přebytky, když pomineme dopady hospodářské recese v roce 2008. Po roce 2008 se Švédsko zotavilo a opět hospodaří s přebytky. Vzhledem k provázanosti jednotlivých ekonomik prostřednictvím EU je vidět, že křivky vývoje jednotlivých zemí jsou si velice podobné. Ze začátku je patrný mírný růst, poté strmý pád. Po roce 2008 se projevují tlaky ze strany Evropské unie na snižování deficitů. Přesto se každá země pohybuje v jiných číslech a je patrné, že čím větší deficity, tím větší prohloubení následuje, když se země ocitne v recesní mezeře. Švédsko dokázalo díky přebytkům tvořeným v minulých letech poměrně snadno absorbovat následky hospodářské recese a v roce 2008, kdy byly negativní následky nejvíce projeveny na státním rozpočtu, hospodařilo s deficitem „pouhých“ 0,7 % HDP. Řecko se naopak ocitlo na samotném dnu, když v roce 2009 vykázalo deficit ve výši 15,7 % HDP. Tady je vidět názorný příklad toho, jak by měla a jak by neměla fungovat fiskální politika. Podle Keynese mají být v době konjunktury tvořeny přebytky a v době recese jsou ospravedlňovány deficity na stimulaci ekonomiky. Ovšem lze také hospodařit s každoročně vyrovnaným rozpočtem, což je podstatně složitější. Zde je vidět, že stanovení hranice deficitu na 3 % HDP má smysl pouze motivační, nikoliv však fiskálně správný. V porovnání s těmito dvěma evropskými extrémy je Česká republika poměrně na dobré úrovni co se týče vývoje vládních deficitů. Z počátku byl patrný negativní růst, ale v posledních letech je vidět, že česká vláda aktivně snižuje deficitní hospodaření. Deficity jednotlivých zemí mají tendenci se opět sbližovat, což je důsledkem snahy o dodržování předepsaných Maastrichtských kritérií, kterými jsou tyto země vázány. Česká republika hospodařila v období před rokem 2002 s deficitem výrazně pod průměrem zemí Evropské unie. Dále ovšem svůj deficit snížila na průměrné hodnoty a v posledních letech je dokonce co se týče deficitu lehce nad průměrem EU 27. Nyní se podíváme na porovnání vládních dluhů jednotlivých zemí.

46

Obr. 4


Graf vývoje vládních dluhů v jednotlivých zemích. Zdroj dat: Eurostat.

Z grafu je patrné, že Česká republika má od samého počátku velmi nízké zadlužení v porovnání s ostatními zeměmi. Naopak Řecko má v roce 2002 velmi vysoké zadlužení přesahující 100 % HDP. Postupem času však švédský vládní dluh klesá, kdežto český a řecký vládní dluh roste. Zatímco se ve Švédsku snížil během deseti let o více než 10 procentních bodů, v České republice se o stejnou částku zvýšil. Největší dynamiku růstu vládního dluhu má však Řecko, jehož dluh se po dobu deseti let vyšplhal ze 100 % HDP na 170 % HDP. Je to dáno také vysokými deficity, kterých Řecko za dané období dosahovalo. Naopak Švédsko dlouhodobě směřuje ke snižování zadlužování země a prostřednictvím přebytků státního rozpočtu splácí jistinu svého dluhu. Vidíme, že ČR má v roce 2010 téměř shodný poměr dluhu k HDP se Švédskem. Absolutní výši dluhu má Švédsko samozřejmě násobně vyšší, protože se jedná o větší ekonomiku. Nicméně trend vývoje švédského dluhu je klesající a trend českého veřejného dluhu je rostoucí. Co se týče struktury dluhu, je na tom opět nejlépe Švédsko, jež má nejmenší podíl zahraničního dluhu. Nejhůře je na tom Řecko, které má naopak největší podíl zahraničního dluhu. Česká republika má v současné době okolo 20 % zahraničního dluhu a 80 % domácího dluhu. Všechny tři státy mají dluh kryt převážně státními dluhopisy.


47

6 Predikce budoucího fiskálního vývoje V této kapitole bude nastíněn budoucí vývoj uvedených zemí. Predikce ekonomů týkající se budoucího vývoje se často liší a není jednoduché předpovědět s přesností, co se stane. Bude záležet na politickém vývoji a vývoji na finančních trzích. Proto se budu snažit odpoutat od vlastních odhadů a zaměřím se na fiskální cílení jednotlivých států a odhady institucí, jako je Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond.

6.1

Česká republika

Česká republika má v porovnání s ostatními zeměmi nízký poměr veřejného dluhu k HDP. Také absolutní hodnota českého dluhu není nijak výrazná. Problém je však ve velké rychlosti růstu veřejného dluhu České republiky. Vzhledem k demografickým změnám68 obyvatelstva je tento stav dlouhodobě neudržitelný. Pro zjištění budoucího vývoje jsem použil následující modely.

Obr. 5

Spojnicový graf vývoje státního dluhu ČR v % HDP.

Ze základního spojnicového grafu vývoje státního dluhu České republiky je vidět rostoucí lineární trend s cyklickými výkyvy. Vytvořil jsem tedy model nejmenších čtverců závislosti dluhu na čase a proložil ho lineárním trendem. Nyní posoudím celkovou vhodnost modelu na základě statistické verifikace.

68

Mění se poměr ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních obyvatel.

48 Tab. 14

Predikce budoucího fiskálního vývoje Tabulka ANOVA – analýza rozptylu.

Regrese Rezidua Celkem Koef. determinace F-statistika

Součet čtverců Stupně volnosti Průměrný čtverec 1495 (ESS) 1 1495 124,84 (RSS) 16 7,80253 1619,84 (TSS) 17 95,2848 2 2 R = 0,922931, adj. R = 0,918114 F (1,16) = 197,605, p-hodnota = 2,53e-10

Tabulka ANOVA rozkládá součet čtverců. Platí tedy vztah: TSS = ESS + RSS. V tabulce jsou uvedeny dva koeficienty determinace, normální a korigovaný (adj.). Pro porovnání různých modelů je vhodnější ten korigovaný, protože normální koeficient determinace s přidáním nové proměnné vzrůstá. Ve výše uvedeném modelu bylo vysvětleno asi 92 % variability, což je dobrá hodnota. F-statistika nám určuje celkovou vhodnost modelu. Nulová hypotéza a tedy že je model statisticky nevýznamný, se zamítá, protože p-hodnota dosáhla hodnoty 2,53e-10 < 0,05. Potvrzuje se nám tedy alternativní hypotéza, že je model statisticky významný. Nyní provedu ekonometrickou analýzu. Tab. 15

Ekonometrická analýza

Whiteův test DW test ARCH test Chí-kvadrát test

Testová statistika 1,021984 0,59443 1,12279 0,757

p-hodnota 0,5999 3,9112e-05 0,289318 0,6850

Podle hodnoty Whiteova testu můžeme říct, že v našem modelu byla prokázána homoskedasticita chybového členu, což je v pořádku. P-hodnota DurbinWatsonova testu je mnohem nižší než 0,05, nachází se tedy v modelu autokorelace. ARCH test potvrzuje výsledek Whiteova testu, že nebyla prokázána heteroskedasticita. Dle Chí kvadrát testu má chybový člen normální rozdělení. Na základě víše zmíněných testů konstatuji, že nebyly splněny všechny předpoklady bílého šumu. Zejména DW test prokázal autokorelaci chybového členu. Autokorelaci potvrzuje i následný korelogram reziduí.


Obr. 6

49

Korelogram reziduí.

Autokorelaci je možné odstranit určitými metodami. Do modelu jsem přidal první diference a aplikoval jsem Prais-Winstenův model. Tato kombinace se jevila ze všech možností jako nejlepší, dokonce se zvýšil korigovaný koeficient determinace na hodnotu 0,967570, což je velmi pozitivní. Nyní je možné přistoupit k predikci vývoje na základě dostupných informací a aplikovaných modelů.

50

Obr. 7


Predikce vývoje státního dluhu ČR do roku 2022.

Následující tabulka popisuje vývoj dluhu ČR na deset let dopředu. Tab. 16

Tabulka vývoje vládního dluhu ČR do roku 2022 (hodnoty jsou v % HDP).

Roky 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022

Predikce 45.873296 47.801047 49.797765 51.843354 53.923574 56.028333 58.150481 60.284951 62.428153 64.577542

95% interval 41.724440 - 50.022152 42.716148 - 52.885947 44.302656 - 55.292875 46.153407 - 57.533301 48.138267 - 59.708880 50.195731 - 61.860935 52.294274 - 64.006687 54.416928 - 66.152974 56.554205 - 68.302101 58.700622 - 70.454463

Podle grafu je vidět, že vývoj zadlužení České republiky má jednoznačně rostoucí trend. Tento fakt potvrzuje i tabulka předpovídaných hodnot. V pravém sloupci


51

jsou intervaly, ve kterých se bude hodnota nacházet s 95% pravděpodobností. V roce 2022 může tedy dluh narůst až na 70 % HDP. Problém ekonometrických modelů je, že platí ceteris paribus, tedy předpokládáme, že nedojde ke změnám systému. Při konstruování modelů tedy vycházíme z předpokladu, že aktuálnost zkoumaných údajů je stejná na začátku i na konci sledovaného období.69 Proto je nezbytné brát v úvahu plány vlád a mezinárodních organizací, avšak jejich splnitelnost je nejistá. Česká republika prochází obdobím reformy veřejných financí. Ministerstvo financí považuje za nezbytné v letech 2007 – 2013 reformovat zejména daňový a důchodový systém. Pro Českou republiku je v tuto chvíli podstatné programové prohlášení současné vlády a jeho plnění. Současná vláda si v programovém prohlášení vytyčila následující cíle: „reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí veřejná dluh a nastavit parametry rozpočtové politiky tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaných veřejných rozpočtů, provést takovou reformu důchodového systému, aby byl dlouhodobě udržitelný a schopen reagovat na měnící se demografickou strukturu české společnosti, přijmout sadu reformních opatření vedoucích k modernizaci a vyšší efektivnosti zdravotnického systému, realizovat reformu systému terciálního vzdělávání, přijmout opatření vedoucí k zásadně vyšší míře transparentnosti v oblasti veřejných zakázek a opatření snižující prostor pro korupci ve veřejném sektoru.“70 Při úspěšném splnění těchto cílů se dá očekávat příznivý vývoj v budoucích letech. Je však otázkou, do jaké míry se podaří vládě tyto reformy schválit, a jak kvalitně tyto reformy budou provedeny. Může se stát, že reforma bude provedena špatně a bude mít opačný následek než výše zmíněné cíle. Jak jsem uvedl výše, bude velmi záležet na politickém a ekonomickém vývoji v zemi a v Evropské unii. Aby bylo zřejmé, že to vláda myslí vážně, každý rok vydává Národní program reforem. Následující tabulka znázorňuje vývoj základních fiskálních ukazatelů ČR v budoucnu podle Konvergenčního programu vydaného Ministerstvem financí ČR.

Statistika pro ekonomy. 2007, str. 321. Vláda České republiky, Programové prohlášení vlády České republiky. [online] 2010, [cit. 201212-28]. Dostupné z: str. 3. 69 70

52


Tab. 17

Predikce vývoje deficitu a vládního dluhu ČR. Zdroj dat: MFČR.71

V % z HDP

2012

2013

2014

2015

Deficit

3.0

2.9

1.9

0.9

Dluh

44.0

45.1

44.8

43.4

Z tabulky je patrné, že vláda si je vědoma nutnosti snižování rozpočtových deficitů. Do roku 2015 plánuje snížení deficitu na hodnotu 0,9 % HDP. Tato hodnota znamená, že v roce 2015 by mělo být dosaženo primárního přebytku ve výši 1 % HDP. Poměr vládního dluhu je nejvyšší v roce 2013 a od té doby (na rozdíl od předpovědi autoregresního modelu na základě minulých dat) má klesat. Česká republika se však nachází v recesi zatím to vypadá, že v roce 2013 bude deficit opět relativně vysoký. Českou republiku čeká v budoucnu velmi podstatná událost, která se týká Evropského rozvoje, a tou je přijetí Eura jako běžného platidla, k čemuž se Česká republika zavázala při vstupu do EU. Není zde však stanoven časový rámec.

6.2

Švédsko

Švédsko vykazovalo doposud velmi solidní hodnoty co se týče dluhu a salda rozpočtu obzvlášť. Jestliže nenastane neočekávané situace, nemělo by mít v následujících letech Švédsko fiskální problémy. Podobně jako u České republiky jsem udělal analýzu budoucího vývoje Švédského vládního dluhu. Tab. 18

Tabulka vývoje Švédského vládního dluhu do roku 2022 (v % HDP).

Roky 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022

Predikce 35,5 33,3 31,7 30,1 28,5 26,9 25,4 23,8 22,2 20,6

95% interval 31,8 – 39,1 29,2 – 37,4 27,6 – 35,8 26,0 – 34,2 24,4 – 32,6 22,8 – 31,0 21,3 – 29,4 19,7 – 27,9 18,1 – 26,3 16,5 – 24,7

Ministerstvo financi ČR, Konvergenční program České republiky (duben 2012). [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 71


Obr. 8

53

Předpověď vývoje Švédského vládního dluhu v % HDP.

Z předpovědi je patrné, že Švédsko se snaží dlouhodobě snižovat zadlužení země. Pokud se nestane nějaká neočekávaná situace, neměl by Švédsku v následujících deseti letech hrozit bankrot. Abychom mohli posoudit udržitelnost dosavadního vývoje, podíváme se také na švédské plány. Švédsko si velmi zakládá na dodržování fiskální disciplíny a v roce 2007 sestavilo Radu pro fiskální politiku. Tato rada dohlíží na dodržování stanovených cílů v oblasti fiskální politiky, jež jsou dlouhodobá udržitelnost veřejných financí a dodržování regulí stanovených Paktem stability a růstu a Evropskou komisí. Podle švédského Konvergenčního programu je hlavním fiskálním cílem snížit hodnotu veřejného dluhu na 20 % HDP do roku 2015 prostřednictvím každoročních přebytků v průměrné výši 3 % HDP. Z předpovědi regresního modelu však vidíme, že za současných okolností je Švédsko schopné dosáhnout 20% dluhu nejdříve v roce 2020. Švédský konvergenční program dále počítá se stárnutím populace, které se nevyhne ani této zemi. Do roku 2020 počítá se snížením nezaměstnanosti o 3,7 % na 5 %, avšak po roce 2020 má být tato hodnota ovlivněna právě stárnutím populace.72 Evropská komise, Sweden’s convergence programme. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 72

54


I proto Švédsko plánuje snížení daňové zátěže, zejména přímých daní. Dále Švédská vláda plánuje podpořit rozvoj kvality vzdělávání za účelem snížení nezaměstnanosti.

6.3

Řecko

Řecko je oproti předchozím státům specifické v tom, že se už dostalo do zásadních platebních neschopností. Velké obavy z řeckého bankrotu a jeho dopadu na eurozónu a Evropskou unii vyvolaly zájem o jeho záchranu. V dubnu roku 2010 se dohodli představitelé Evropské komise, Evropské centrální banky a členských států ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem na 1. záchranné půjčce Řecku v celkové výši 110 miliard Eur. Tato půjčka je uvolňována postupně během let 2010 až 2012 a je podmíněna řadou závazků ze strany řecké vlády. Podmínky půjčky jsou legislativně ukotveny v Memorandu o finanční a úvěrové politice, kterou uzavřela řecká vláda s představiteli ECB, EK a MMF. Vzhledem k probíhající recesi v Řecku se Evropská komise rozhodla přistoupit k řízenému odpisu řeckého dluhu vlastněného soukromými věřiteli v celkové výši 206 miliard Eur. Dále byl schválen druhý záchranný balíček v celkové výši 109,1 mld. Eur, které budou postupně uvolňovány do roku 2015.73 Tento balíček se opět váže na podmínky stanovené EK, ECB a MMF. Mezi tyto podmínky patří zejména fiskální disciplína a zavedení mnoha reforem k dlouhodobé udržitelnosti řeckých veřejných financí. Prostřednictvím těchto záchranných metod bylo do konce roku 2012 docíleno dočasného snížení řeckého dluhu o 28 %. Kvůli postupnému uvolňování záchranných půjček však dluh opět mírně narůstá. V následující tabulce je nastíněn fiskální vývoj Řecka v budoucích letech. Tab. 19

Tabulka vývoje Řeckého vládního dluhu do roku 2022 (v % HDP).

Roky 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022

Predikce 146,7 163,3 170,8 177,2 183,5 189,8 196,1 202,4 208,6 214,9

95% interval 131,3 – 162,7 140,4 – 189,3 147,7 – 193,8 154,1 – 200,2 160,4 – 206,5 166,7 – 212,8 173,0 – 219,1 179,3 – 225,4 185,6 – 231,7 191,9 – 238,0

Businessinfo, Řecko: Finanční a daňový sektor. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 73


Obr. 9

55

Předpověď vývoje Řeckého vládního dluhu v % HDP.

Předpověď autoregresního modelu vývoje řeckého vládního dluhu není vůbec dobrá. Do roku 2022 by se řecký dluh mohl vyšplhat až na 238 % HDP. Nyní se podíváme, jaké má Řecko plány. Tab. 20 Budoucí vývoj řeckého dluhu a deficitu, ZDROJ: 2. konsolidační program řecké ekonomiky, Evropská komise.74

V % z HDP

2011

2012

2013

2014

Deficit

00-9.3

00-7.3

00-4.6

00-2.1

Primární přebytek

00-2.4

00-1.0

-001.8

-004.5

Vládní dluh

-165.3

-161.4

-165.4

-162.1

Evropská komise, The second economic adjustment programme for Greece. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: 74

56


V březnu roku 2012 vydala Evropská komise Druhý konsolidační program řecké ekonomiky, ve kterém uvádí mimo jiné také budoucí fiskální vývoj Řecka do roku 2014. Vidíme, že výše dluhu stagnuje, protože jak jsem již uvedl, záchranné půjčky jsou uvolňovány postupně a navyšují hodnotu řeckého dluhu. Všimněme se však radikálního snižování schodku veřejných financí, jež je docíleno prostřednictvím restrukturalizace řeckého hospodářství.75 Dále jsem v tabulce uvedl také hodnoty primárního přebytku Řecka. Je zde vidět, že i přes relativně velký primární přebytek lze dosahovat celkového deficitu. Zásluhu na tom mají úroky z astronomicky vysokého řeckého dluhu.

Byla provedena řada reforem, a v současné době některé probíhají. Také jsou plánovány další změny, které by měli společně s těmi již provedenými zajistit dlouhodobou udržitelnost řeckých veřejných financí. 75

Doporučení

57

7 Doporučení V analytické části práce je vidět, že se Česká republika inspirovala Keynesem, a ospravedlnila si tím deficitní hospodaření. Nicméně, jako většina evropských zemí zapomněla na smysl cyklicky vyrovnaného rozpočtu, jak hlásal Keynes. Místo toho se zde uplatnil takzvaný „vulgární keynesianismus“76, což je v podstatě pouhé ospravedlnění deficitního hospodaření krytého dluhem. Dluh České republiky tak nepřetržitě roste a tento stav je dlouhodobě neudržitelný. Řešení tohoto problému není jednoduché a závisí na mnoha faktorech, kterými jsou např. nezaměstnanost, inflace, ekonomický růst atd. Když se sníží míra nezaměstnanosti, sníží se výdaje a zvýší se příjmy státního rozpočtu. Inflace naopak snižuje reálnou hodnotu dluhu. Pro nás bude podstatné zajistit určitou výši příjmů státního rozpočtu a stanovit výdaje v odpovídající výši. Dluh může být za určitých okolností správný a za jiných okolností nepřípustný, nicméně nepředpokládám jeho okamžité splacení. Podstatou mého návrhu bude zastavení, nebo alespoň zpomalení růstu dluhu. Vzhledem k historickému vývoji je nezbytné zákonem ošetřit vyrovnané rozpočty. Prvním návrhem je legislativní omezení vlády, aby nemohla schvalovat deficitní rozpočet. Navrhuji ukotvení vyrovnaného hospodaření do samotné Ústavy České republiky. Konkrétně bych upravil článek 42, který říká: „Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna.“77 Zde navrhuji přidat následující odstavce: „Vláda sestaví vyrovnaný rozpočet. Schodkový rozpočet lze schválit pouze ve výjimečné nouzi. Přebytky jsou použity na umořování státního dluhu.“ Slovní obrat „výjimečná nouze“ zde opět vytváří prostor pro deficitní hospodaření, nicméně nelze schodkové hospodaření úplně zakázat. Podstatou je, aby toto legislativní opatření splňovalo tři důležité podmínky. Za prvé musí být dostatečně jednoduché, aby bylo pochopeno širokou veřejností. Jakákoliv sofistikovaná a složitá pravidla by mohla vést k nevědomosti občanů a vytvářela by prostor pro politické manévrování. Za druhé musí být jasně stanovená kritéria pro dodržování a porušování pravidla. Politici i veřejnost by měli mít možnost snadno rozeznat, kdy je pravidlo porušováno. Třetí a tou nejdůležitější podmínkou je, aby pravidla obsahovala postoj občanů i politiků, protože tato pravidla pak mohou být do jisté míry považována za nedotknutelná.78 Detailní pravidla ohledně vyrovnaného rozpočtu a postihů za nedodržování by se dala zahrnout do zákona o rozpočtových pravidlech, který již existuje.79 Pojem převzat z knihy: KOHOUT, Pavel. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 2010. 77 Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 78 BUCHANAN, James M a Richard E WAGNER. Democracy in deficit: the political legacy of Lord Keynes. 2000, str. 183. 79 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 76

58

Doporučení

Nemá smysl do Ústavy přidávat dluhovou brzdu, nebo nějaké dluh omezující normy, protože česká ekonomika dlouhodobě roste. Jestliže budou vyrovnané rozpočty, bude poměr českého dluhu k hrubému domácímu produktu dlouhodobě klesat. Tím se dá v podstatě dosáhnout výše zmiňovaného švédského scénáře. Aby se docílilo dodržování vyrovnaného rozpočtu, doporučuji sestavit fiskální radu, která by se skládala z pěti odborníků, zástupců daňových poplatníků a vlastníků státních dluhopisů. Důležité je, aby rada byla politicky nezávislá, čehož by se dalo dosáhnout tím, že by byla jmenována samotným prezidentem republiky. Tato rada by neměla pouze poradní funkci, ale co se týče rozpočtu by měla také rozhodovací pravomoci. Taková rada existuje například ve Švédsku, Finsku, nebo v Nizozemí, kde působí už od roku 1947, a úspěšně udržuje v těchto zemích fiskální pořádek.80 Existují argumenty, že by to byl zbytečný úřad, který by stál státní kasu další peníze. V tomto případě by se také dal udělat jiný krok, a to nezakládat fiskální radu, nýbrž posílit pravomoci Národní ekonomické rady vlády, která má pouze poradní funkci. Taková rada by pak měla například právo vetovat deficitní rozpočet v případech, kdy by nebyl nijak ospravedlněn. K dosažení vyrovnaného rozpočtu bude muset Ministerstvo financí upravit příjmy a výdaje státního rozpočtu. Výdajová strana rozpočtu je velmi složitá a vláda se snaží snižovat výdaje průběžně. Na příjmové straně figurují zejména daně. Navrhuji zjednodušení daňového systému, což by vedlo k většímu výběru daní a přilákalo by to více zahraničních investorů. Složitý daňový systém dělá prostředí pro daňové úniky a z pohledu investorů není příznivý. Dalšími možnostmi jak získat peníze do státního rozpočtu je například aktivní podpora zaměstnanosti, podpora malého a středního podnikání, podpora investic, nebo například snížení míry korupce.

80

Ekonom: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 2010, č. 16. ISSN 12100714.

Závěr

59

8 Závěr Bakalářská práce je zaměřena na jedno z nejožehavějších ekonomických témat současnosti. Veřejné zadlužení trápí představitele mnoha evropský i světových zemí. Tato práce pojednává o vývoji českého veřejného dluhu jak na národní úrovni, tak v evropském kontextu. Dále je v práci analyzováno plnění fiskálních kritérií stanovených Evropskou unií v České republice, ve Švédsku a v Řecku a jejich vynutitelnost evropskými institucemi. V závěru práce je nastíněn budoucí vývoj vybraných zemí. Pro lepší porozumění nyní stručně zrekapituluji obsah práce. Česká republika má relativně nízký stav zadlužení v současnosti. Bohužel tvoří každoročně po dobu dvaceti let deficity, které způsobují dynamický růst českého veřejného dluhu. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a je zapotřebí reformovat veřejné finance tak, aby v období konjunktury bylo možné tvořit přebytky a byl tak vytvořen manévrovací prostor pro vládní opatření v období ekonomické recese. Česká republika si je ovšem vědoma těchto chyb a provádí v současné době reformy, které mají vést k lepšímu hospodaření země. Úsporná opatření, která vláda provádí, jsou velmi bolestivá pro českou ekonomiku, ale také velmi důležitá. Podstatné je, aby všechna tato složitě vydobytá opatření nepřišla vniveč díky předvolebnímu populismu, nebo naopak povolebním utrácením levicové opozice, viz. politický cyklus. Proto je nezbytné, aby vláda do voleb sestavila funkční rámec, který by do jisté míry rozhazování veřejných financí zakazoval. Švédsko je naopak zemí, která by mohla být ekonomickým vzorem Evropy. Již řadu let hospodaří s kladným saldem veřejného rozpočtu, což pomohlo zmírnit následky celosvětové hospodářské recese, která vyvrcholila na konci roku 2008. S rozpočtovou zodpovědností a reformovaným ekonomickým systémem Švédsko každoročně snižuje podíl veřejného dluhu na HDP země a tvoří dlouhodobě udržitelný systém veřejných financí. Od Švédska bychom si mohli vzít příklad například ve vyrovnaných rozpočtech, nebo v existenci fiskální rady která na něj dohlíží. Řecko bylo jednou z nejvíce postižených zemí výše zmíněnou hospodářskou krizí. Kromě jiných důvodů se tak stalo proto, protože už před krizí Řecko hospodařilo nezodpovědně a nereformovalo svůj ekonomický systém k dlouhodobé udržitelnosti. Řecko bylo na pokraji bankrotu, když se do situace vložily nadnárodní instituce např. MMF, EU, ECB a poskytly Řecku záchranné půjčky v celkové výši převyšující 200 miliard Eur. Další více než 200 mld. bylo Řecku odepsáno z jeho dluhu a z řeckých dluhopisů byla hodnota snížena o více než 50 %. Všechny tyto pomoci s sebou nesou nekompromisní požadavky ze strany věřitelů, které by měli zajistit Řecku ekonomické zotavení. Přes veškeré snahy Evropské unie je velmi složité dohlédnout na dodržování Maastrichtských kritérií. Ani samotný průměr evropské unie tyto kritéria nesplňuje. Představitelé institucí EU si jsou vědomi hrozby zadlužování států a dělají mnoho opatření k zabránění onoho zadlužování.

60

Literatura

9 Literatura 9.1

Monografie, články a akademické práce

BUCHANAN, J. M. A WAGNER R. E. Democracy in deficit: the political legacy of Lord Keynes. Indianapolis: Liberty Fund, c2000, xxii, 201 p. ISBN 08-659-7228-1. DOWNS, A. An economic theory of democracy. 1st. Edition. New York: Harper, 1957, 310 s. ISBN 978-0060417505. DVOŘÁK, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2008, 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. DVOŘÁK, P. Vybrané problémy fiskální politiky. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 174 s. ISBN 80-7079-620-0. EKONOM: Týdeník Hospodářských novin. Praha: Economia, a.s, 2010, č. 16. ISSN 12100714. FREE EXCHANGE: THE DEBT TO PLEASURE. The Economist. London: Economist Newspaper Ltd., 2013, April 27th. HINDLS, R. a kol. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. JUREČKA, V., JÁNOŠÍKOVÁ, I. A KOL. Makroekonomie: základní kurs. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2004, 299s. ISBN: 80-248-0530-8. KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 266 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3583-2. KOHOUT, P. Úsvit: Kritika politického systému a návrh nové Ústavy pro Českou republiku. Vyd. 1. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2012, 124 s. ISBN: 978-80-87053-78-2. LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance v České republice: pracovní listy. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, 151 s. Učební texty vysokých škol. ISBN 978-80-86342-74-0. MCFADDEN, D. L. The new science of pleasure. Cambridge MA: NBER, 2013. Working paper. National bureau of economic research. OCHRANA, F. A KOL. Veřejný sektor a veřejné finance: Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Vyd. 1., Praha: Grada Publishing a.s., 2010, 261 s. ISBN 978-80-247-3228-2. PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. Vyd. 4. Praha: ASPI, a.s., 2008, 580 s. ISBN 978-80-7357-358-4. SAMUELSON P. A., NORDHAUS W. D. Ekonomie. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1991, 1011 s. ISBN: 80-205-0192-4. ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 158 s. Distanční studijní opora. ISBN 80-210-3410-6.

Literatura

9.2

61

Ostatní zdroje

BUSINESSINFO, Švédsko: ekonomická charakteristika země. [online] 2012, [cit. 201212-28]. Dostupné z: BUSINESSINFO, Řecko: ekonomická charakteristika země. [online] 2012, [cit. 2012-1228]. Dostupné z: BUSINESSINFO, Řecko: Finanční a daňový sektor. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Prognóza vládního dluhu, dluhové služby a citlivostní analýzy. [online] 2011, [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele. [online] 2013, [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: EUROSTAT, Statistics database. [online] 2013, [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: EUROPEAN COMMISSION, Sweden’s convergence programme. [online] 2012, [cit. 201212-28]. Dostupné z: EUROPEAN COMMISSION, The second economic adjustment programme for Greece. [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: EUROPEAN COMMISSION, Who can join and when? [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, Konvergenční program České republiky (duben 2012). [online] 2012, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, Metodiky ESA 95, GFS 1986 a GFS 2001, [online]. 2005, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z:

62

Literatura

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Podrobný rozpočet kapitoly 312 pro rok 2012 [online]. 2012 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, Struktura a vývoj státního dluhu. [online] 2013, [cit. 201305-10]. Dostupné z: SMLOUVA O EVROPSKÉ UNII. In: 92/C 191/01. 1992. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY, Programové prohlášení vlády České republiky. [online] 2010, [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: str. 3. ZÁKON Č. 1/1993 SB., Ústava České republiky. ZÁKON Č. 218/2000 SB., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). ZÁKON Č 455/2011 SB., O státním rozpočtu České republiky na rok 2012. In: Sbírka zákonů, 14.12.2011.

Chyba! V dokumentu není žádný text v zadaném stylu.

63

Vývoj veřejného dluhu České republiky a jeho komparace k zemím Evropské unie

Recommend Documents